Univerzum
hrálo se Denně
od: 22. července 2008 22:32 do: 05. února 2009 15:48
Dobrodružství vedl(a) Shadowmaster
| |
 | Copak ty jsi o tom neslyšel? Superman zmizel během velký války se superpadouchama. Všichni zmizeli během obrovský bitvy a už je nikdy nikdo neviděl. Tato událost se odehrála roku 1986. Padouši pod vedením geniálního profesora Šalamouna Seltzera, zvrácené zrůdy jménem pan Držkus a několika dalších se spojili do jediné ohromné armády a započali válku. Vítěznou válku. Žádných deset nebo dvanáct superpadouchů, notorických hvězd policejních alb, co se dali dohromady, ale stovky a tisíce zločinců z celé zeměkoule. Naše činy jakožto jednotlivců nikdy neměli dlouhodobý dopad, ale coby armáda jsme teoreticky vzato měli být neporazitelní. Poslední bitva vzplála roku 1986. Trvala skro tři měsíce a ztratili jsme v ní ty nejskvělejší z přátel. Ale nakonec jsme vyhráli. V polovině srpna už nebyl na celé planetě jediný aktivní superhrdina. -profesor Šalamoun Seltzer, geniální vědec a člen Velké pětky Za závojem běžného, reálného světa tahají za nitky geniální vědci spolu s šotky z jiných dimenzí a vražednými mimozemšťany. Maskovaní zabijáci vystřílí dav nevinných lidí pro pouhé odreagování a bytosti složené z výkalů v klidu utopí své nepřátele sami v sobě. A my, obyčejní lidé přitom vydíme jen pouhou iluzi. Ano, kdysi tu byli hrdinové. Teď nám však zbylo jen pár polozapomenutých vzpomínek a komiksy. Ale kdo by je dneska četl? Zmizeli do hrobů, můj malý princi. Samozřejmě, že ne naráz, ale kousek po kousku. A to vše za lahodných fanfár mé moči crčící po jejich náhrobcích -pan Držkus, zvrácená, nelidská stvůra a člen Velké pětky Teď je rok 1995, devět let po velké bitvě. Svět takový, jaký ho známe, ale za závojem stínů se znovu začíná odehrávat boj o moc. Objevilo se totiž několik lidí, u kterých se i přes změnu reality projevily podivné schopnosti. Šílený pan Držkus toho hodlá využít a zase po mnoha letech otevřeně vystoupit, pořádně to rozjet. Naopak opozice, vedená profesorem Šalamounem se snaží zachovat status quo. Proto hodlají „nováčky“ najít dřív a dát jim jednoduchou nabídku-přidej se k nám...nebo zemři. Koneckonců, na pár životech nesejde. |
| |
| Kathleen Brown Jsi ve svém bytě (jestli se to dá tohle špinavé místo bytem vůbec nazvat) a ležíš na gauči. Nejsi na tom nejlíp, vždycky když jdeš ven tak nějací grázlíci začnou prudit, tlustej domácí pořád otravuje s nájmem a tak podobně... Každopádně s tím nájmem má pravdu, potřebuješ peníze, tak se jako vždy touhle dobou vydáváš do práce. Otevíráš dveře...a vidíš před sebou nějakého chlápka. Odhadem tak padesát let (přesto ale velký fešák), uhlazené vlasy, tenký knírek. Na sobě má elegantní černý oblek, na tváři má přátelský úsměv. Ahoj Kathleen, pronese klidně. Andy Lao Během pátrání po Michael ses dostal až do New Yorku. Drsné město, ale dá se tu přežít. Teď se nacházíš v jednom malém rychlém občerstvení, na to jak je malé je tu však dost lidí.. O peníze se majitelé prostě bát nemusí. Čekáš až ti přinesou jídlo, když si k tvému malému stolku někdo přisedne. Zdravím, pronese usměvavý, do společnosti oblečený tlouštík. |
| |
 | Doma ehm..promiňte ale..kdo jste? urávnám dred, co mi leze do očí, a postavím se mezi dveře. Nechci ho moc pouštět dál, za ten čas jsem se naučila lidem nedůvěřovat. Přesto tenhle muž nevypadá, že by měl mít se mnou cokoli společného. O co tedy jde? |
| |
 | ,, Zdravym, ..." nadzdvidnu mírně obočí na mírně naklonim bradu na stranu a napiju se čaje. Chvylku počkám jestly nezačne mluvyt. Prohlídnu si ho a pak se zeptám: ,, A vy ste kdopak? " zeptám se ho s mírnou nervozitou a s rukou na dezertu ( do hlasu nervozitu neprojevuju a ruka na dezertu je nenápadně připravena ) |
| |
| Kathleen Ten chlap se opět zářivě usměje. Nevíš proč, ale je v tom něco děsivého... To teď není důležité. Důležité je, že teď musíš jít se mnou, odvětí, a i přes ten úsměv (nebo možná pro něj) tě z jeho tónu zamrazí. Pak se náhle otočí, protože zezdola se ozve hluk, jakoby někdo běžel nahoru. A když říkám teď, tak myslím teď, protože pochybuju, že ti co se sem blíží budou přjemnými osobnostmi, dodá a vytáhne z kapsy tenké černé rukavice, které si urychleně nasadí. Andy Co že si tak nervózní? Mě se nemusíš bát, odvětí. Nějak si tvé nervozity všiml i když jsi jí nijak neprojevil... Mohl bych tě poprosit abys to dojedl rychle? Mám totiž trochu naspěch a nebylo by slušné abych tě s tím otravoval zrovna při dezertu, dodá trochu netrpělivě a rozhlíží se kolem. |
| |
| ,, Mluv rovnou, jestly můžeš, a hlavně řekni mi svoje meno Cizinče." řeknu mu a začnu jíst svoje jídlo. V mysly se usměju nad svojim dotazem a nad tím jak sem mu řekl cizinec, když v tejhle zemy sem spíš cizinec já. Poslouchám ho jestly mi něco řekne, a jestly ne tak zaplatim a zvednu se k odchodu z bistra. Když už sme venku, tak se ho zeptám: ,, A co tak naspěch že to nepočkalo až se najim?" |
| |
| Chodba. chvíli jen tak zaraženě koukám. Děláte si ze mě prdel nebo co? všechny způssoby jdou stranou. Hluk zezdola ale zní vážně hnusně. o co jde? |
| |
| Andy Než vyjdete ven,. už jen mlčí. Tam čeká už na první pohled nové černé auto. Pak to vysvětlím, otevře zadní deře a naznačí ti aby sis nasedl. Pak mu zazvoní mobil, vytáhne ho z kapsy, přiloží si ho k uchu a poslouchá. Co?...a sakra...jako obvykle?...dobrá..., mluví a zdá se že je čím dál víc nervóznější. Tak teď už žádný výmluvy, nemáme čas! vychrlí na tebe. Kathleen Ne, nedělám si z tebe prdel, ale jestli sebou nehodíš tak tě do ní pošlu, zavrčí když si nasadí druhou rukavici. Pak se přijde ke schodům a podívá se dolů. Jo, to sem si mohl myslet. Je čas na plán B-běž k sobě do bytu. Pak běž k oknu, použij ta svá krásná křidýlka (neptej se odkud o nich vím, pak ti vše řeknu) a sleť kjednomu autu dole. Červený kabriolet, za volentem sedí černoška, o pár let starší než ty. Řekni jí ať rychle jede, že ji pak dohoním... |
| |
| ,, Aha a kdy se konečně představýš? " řeknu když nastupuju do auta, prvně si to ve vnitř pořádně prohlídnu, jestly tam nikdo ve vnitř není, pak si sednu. A ani se nepřipoutám ( vym že zemřít jen tak nemůžu ) , čekám až nasedne i on a pak čekám na to až mě všechno vysvětlí, celou dobu mám ruku na dezertovy ( kdyby náhodou nějaký podraz ) |
| |
| Chodba->pokoj->ulice Ale...já nedokážu..oni..jak víte... blábolím chvíli jako nějaká troska. Pak se seberu. Ten hluk zní opravdu dost...divně. Tak fajn... zapadnu do pokoje, dveřenechám pootevřené. Zamířím k oknu, jediným plynulým pohybem ho otevřu. Pode mnou se rozprostírají tři patra prázdnoty a pak ulice. Na to, že nedokážu 100% rozevřít křídla kdy chci, docela slušné. Posadím se na okno, a seskočím dolů.. krizová situace, je to krizová situace... připomínám si v duchu. A podaří se mi to, křídla se skutečně objeví. Sice nenávratně poškodí tričko v oblasti zad, takže z toho zbydou víceméně cáry, ale to je něco, nad čím teď nepřemýšlím. Asi jako to, že mě vidí celá ta ulice. Všichni ti lidé...tedy ne že by jich tam bylo nějak moc, v téhle části ale i tak... Snesu se k zemi, a snažím se křídla nechat zase zmizet. Po pár minutách snahy se to podaří. Teď musím vypadat podivně... napadne mě když se podívám na cáry trika. Ale tak co. Rozhlédnu se, a okamžitě spatřím auto, o kterém mluvil. červený kabriolet, jak stylové... ušklíbnu se, a naskočím do něj. Fajn, takže máte jet rychle, prej nás dohoní. sdělím své poselství černošce. |
| |
| Andy Při prohlídce tam nikoho nevidíš, jen tam sedí dvojice nevinně vyhlížejících panáčků. Roztomilé hračky, tobě velké tak po kolena, blonďaté (podle všeho ručně malovaní) vlásky, oblečeni podobně jako tvůj nový známý. Ten si nasedne dopředu, nastartuje a pomalu vyjíždí. Pozdravte Andyho hoši, řekne když se auto rozjede. Ti panáčci se na tebe následně otočí a promluví:Ahoj Andy. Další dva takové hlásky se ozvou ze sedadla spolujezdce... Dost bizarní situace. Nemusíš se jich bát, nic ti neudělají, dodá řidič. A pokud jde o jméno-přátelé mi říkají Vládce loutek. Kathleen Ty rukavice asi museli být něco speciálního, protože sis koutkem oka všimla že s nima ten chlap urval dveře a hodil je po nějakém přibíhajícím tlusťochovi. Černoška za volantem právě odkládá mobil, když nastoupíš. Tak to se dalo čekat...hezkej oblek, dodá a rozjede se. |
| |
| Auto hezkej oblek? hezkej oblek? hmmm tak ta je milá jak osina v zadku... uvažuju tiše. ehm..a. enchcete mi třeba říct kdo jste, proč mě sem vezete, a proč mi ten chlápek v černym právě demoluje byt? zeptám se černošky a zapnu si bezpečnostní pás. |
| |
| ,, Tak to pak jo, takže ty budeš mýt asi taky nějakou zvláštní schopnost. " řeknu mu. ,, Tak a teď by si mě mohl konečně říct vo co tady de. " řeknu mu ještě a sleduju ty loutky. žádné vlasce žádné mechanismy co by je ovládaly. Nic takovýho nevydim. Vládce loutek? Přátelé? Doufám ... nedokončim ani myšlenku a zavrtim hlavou. ,, A ti přátelé sou jako ty?" zeptám se ho ještě jednou. |
| |
| Kathleen No, tak v tuhle chvíli ti zachraňuju krk, a pokud jde o to proč ti starej Zabiják demoluje byt-víš, on rád improvizuje, řekne v klidu zatímco se rychlostí asi 80 kilometrů za hodinu prodirá mezi auty. Překvapivě nenabourala. Asi o minutu později dopadne na zadní sedadlo ten chlap v černým, v ruce má pistoli, jeho oblek je potrhaný a jsou na něm kousky něčeho hnědého... Podle smradu je jasné co to je. Tak se zdá že jsi důležýitější než vypadáš, řekne ti s úsměvem. Andy Tak trochu, jsem šikovný pokud jde o techniku. A jeden z mála posledních gentlemanů v tomto krutém světě, řekne. A ano, jsou trochu jako já, ale mnohem méně příjemnější. Ale to jsou i nepřátelé, takže je o v podstatě jedno. |
| |
| Auto překvapeně zakroutím hlavou. cože? já ale...co? nahnu hlavu trochu ke straně. Nechcete mi, konečně vysvětlit o co tu jde? zeptám se. Začíná mi to skutečně lést na nervy. Další zastávkou bude mozek. |
| |
| ,, A proč chcete mě? Jak vám mám pomoc a jak ste to myslel nepřátelé?" mám na něj hodně otázek. A kam to jedeme? Vládce loutek, najde mě zrovnma v nějakym bistru a zná moje méno? Děsim se co ještě vý. pomyslym si, ale nic neříkám. |
| |
| Kathleen No, když sem kvůli tobě poslali dokonce Sračkouna (výstižná přezdívka) tak rozhodně nejsi žádnou bezvýznamnou osůbkou. A radši se skloň, když už se s tebou tak dřeme nechci aby tě něco omylem trefilo, zavrčí nakonec a několikrát vystřelí na něco za vámi. A vysvětlování počká, teď na to není vhodná chvíle. Tady zastav, dál půjdeme pěšky, nařídí ten chlap, černoška zastaví u jedné zapadlé uličky. Andy Proč tě chceme? Vysvětlit to je trochu složitější, ale myslím že bude stačit když řeknu že jsi jedna z rybek které proklouzli sítí. A my se poslední dobou snažíme s rybkami spíš jednat než z nich dělat..jak se to u vás říká? Suši? ptá se, zatímco spořádaně, podle všech pravidel silničního provozu, jede dál. Pak náhle zabrzdí, pocítíš maličký otřes a auto se začne pomalu propadat do země... Máme štěstí, zatím se nic nestalo. Zatím nám to vychází..., pronese zamyšleně. |
| |
| Ulice No tak fajn Zamumlám a vyskočím z auta. tak mě veďte kam chcete.. pro dnešek se zřekám jakékoli iniciativy...nevím o co jde a odmítám se v tom angažovat víc než je nutné. |
| |
| ,, Rybky? Jak to myslýš s těma rybkama? Von by po mě někdo šel? Nebo co?" mluvym klidně. Zajímavě mě ani trochu nepřekvapí že uto začne klesat pod zem. ,, A teď mude co? Betmenova jeskyně?" zeptám se spíš sám sebe. Tak teď v tom mám dobrj zmatek, Neznámej člověk, umí ovládat loutky, auto, mizíme pod zem...." snažim se to celý marně pochopit. |
| |
| Kathleen Ti dva taky vystoupí, černoška jde uličkou první, za ní ty, nakonec ten chlápek. Zahlédneš jak za vámi vbíhaj dva chlápci s pistolemi, chtějí vystřelit, když pistole v rukách tvého nového známého dvakrát štěkne, oba se zhroutí k zemi s děrami přesně mezi očima. To by nebylo nijak zvláštní, akorát že ten chlap se na ně ani nepodíval...Pak jejich těla překročí ten tlusťoch na kterého hodil dveře. Vzhledem k příšernému zápachu který cítíš to bude ten již zmíněný Sračkoun... Jak se to dál vyvrbilo nevidíš, ta ženská tě zatála do nějakých dveří... Andy To byla metafora Andy. Já myslel že vy japonci se v nich vyznáte, řekne ti. A ano, nejspíš by po tobě šli, později dostaneš odpovědi na vše co budeš chtít, a..., zarazí se při tvé zmínce o Batmanovi. No jo, Batman, temný rytíř Gothamu. To byly časy, to jo, opravdu důstojný soupeř... Kde je takovým teď konec..., zasní se a na chvíli se odmlčí ztracen ve vzpomínkách. |
| |
| Někde za dveřma. ehm...stále ještě není čas na vysvětlování? zeptám se té černošky zkušebně. Ani nečekám jinou odověď než ne, ale zkusit se to musí. Mezitím se rozhlédnu po místě, kam mě zatáhla. dozvím se alespoň kam jdeme? |
| |
| ,, Cože? Batmen existuje? A já myslel že to sou výmysly z komixů pro malý děti. Chceš snad říct že ti všichni sou skuteční? Hrůza, kdyby existovyly všichni z animovanejch příběhů, tak jen u nás doma by jich byla většina. A kdy tam budeme? " zeptám se ho dost nahlas abych ho vytrhl z případné zasněnosti. |
| |
| Kathleen Černoška si povzdechne a otočí se na tebe. Ne, zatím ne. Profesor ti všechno vysvětlí, tedy jen co se k němu dostaneme, řekne a vyrazí dál nějakou chodbou. O vteřinku později se do dveří protlačí ten chlápek, šaty pokryté už zmíněnou hnědou, smradlavou hmotou. Jen ti pokyne abys šla dál. Andy Život by byl mnohem snažší, kdyby to byla pravda. Ale všechny animované postavičky naštěstí skutečné nejsou, to by byl docela problém, kdyby nám tu pobíhalo dejme tomu sedm trpaslíků... Toto téma je však trochu složité a já nejsem ten kdo by ti o tom měl přednášet..., odpoví ti, se vaše klesání zpomalí a nakonec zastaví úplně. Tak jsem tu, řekne, otevře dveře a vystoupí. |
| |
| když auto konečně přestane klesat, tak se prvně rozhlídnu z okýnka auta kde to sem a pak teprve vystoupim, Pořádně se rozhlídnu a pak se zeptám: ,, A kde to Tady je? " koukám se i na horu nad sebe, a všude okolo sebe. |
| |
| Dům No tak fajn.... nesnažím se odporovat, radši půjdu s nima než bejt pokrytá...sračkama. co má tohle kurva všechno znamenat? uvažuju, když běžím za tou černoškou. |
| |
| Andy Jste na nějakém podzemním parkovišti, jenom kousek od vás jsou velká ocelová vrata a u nich stojí nějakej dvouapůlmetrovej plešoun v červeným trikotu a plášti. V centrále, bych řekl já. Chvíli prosím počkej, než dorazí zbytek..á, už jsou tu, řekne když nějakým postranním vchodem kterého sis předtím nevšiml vstoupí podivná trojice-napřed dvě ženský a za nimi chlápek pokrytý něčím hnědým... Kathleen Běžíte ještě chvíli dál, vůbec nic se neděje. Vaši nepřátelé vás asi přestali pronásledovat... Stůjte, tady to je, křikne žena před tebou a zastaví se u nějakých nenápadných dveří-kdyby neupozornila, ani by sis nevšimla. Otevře je a vstoupí. Ten chlap tě popostrčí dovnitř, vkročí za tebou a už jste všichni na nějakém podzemním parkovišti, kousek od vás je nějaký černý auto, u něj stojí nějaký obtloustlý muž a nějaký japonec. Dále tam jsou ještě velká ocelová vrata a u nich stojí nějakej dvouapůlmetrovej plešoun v červeným trikotu a plášti... |
| |
| Parkoviště Ehm..a co jako teď? zeptám se chlápka co mě sem přivedl a přejedu očima všechny přítomné. řekne mi někdo o co tu ksakru jde? začíná mě to vážně štvát. |
| |
| ,, Takže nás je tu asi výc co tu nejsou běžnímy hosty. Co bude dál?" řeknu Loutkaři a pak si prohlídnu onu ženu co přišla. Pak si prohlídnu i její průvodce, tu černošku a pak toho hnědýho. Doufám že to není jeden z Fantastickej 4. Ten Kamenej, ale ten byl trochu výc oranžovej. Vyvyjí se to zajímavě, tak co bude dál? A pokud něco neklapne, jak vodsaď vypadnout? Neřek bych že můj byč by je nějak mohl zneškodnit, ale to by si s náma nedělaly takový starosti aby nás sem přivedly a pak nás zabily, Asi jim budu muset věřit. pomyslym si. |
| |
| To se dozvíte za těma dveřma, řekne vám černoška a dojde k tomu chlápkovi u dveří. Ten se na ni, s nepříliš inteligentním výrazem ve tváři, podívá. Doufám že nás nechceš pustit dál, nikdo si rozhodně nepřeje, abychom tyhle dva odvedli za profesorem, řekne, vzhledem k tomu že ten chlap se pak skloní a holýma rukama ty dveře otevře, dost nesmyslnou větu. |
| |
| Kdesi Tak fajn...tohle je dost šíllený i bez nějakejch... nedokončím větu, místo toho zamířím k těm dveřím, a toum hromotlukovi u nich. eh...ještě než vejdu..zbylo mi něco z mého bytu? zeptám se chlápka co to celé začal, a pak už mě někdo vstrčí do dveří. |
| |
| Cože? Vona myslý na věci ze svýho bytu, když se máme dozvědět něco co bude velkým tajemstvým pro všechny lidi. tak trochu podivně se zatvářim a pak se usměju a zeptám se loutkaře ( potichu ): ,, Asi dělá přesný opaky toho co mu říkaj, že? " udělám pár kroků blíž abych s prohlídl tu bránu. |
| |
| Kdo ví, odpoví Kathleen ten chlápek zatímco si (neúspěšně) snaží vyčistit šaty. Jo, ne tak úplně povedený klon, odpoví loutkař Andymu. Jeho malí kamarádi ho celou dobu následují... Za vraty vidíte všemožné počítače, podivné stroje a další šílenosti. Už jste tady? Výborně, tak pojďte, ozve se nějaký hlas. Ten patří pomenšímu plešatějícímu mužíkovi, oblečenému jako mechanik, se silnýma brýlema na očích. To bude nejspíš ten zmíněný profesor... |
| |
| Místnost. klon? KLON??? zajčečí mi povědomí. Klonování lidí je přeci zakázané... Fajn. taky že jdeme. A čekám že mi řeknete, co má tenhle cirkus znamenat. ozvu se s kuráží sobě vlastní. nikdo se mnou nebude zacházet jako s nesvéprávnou, nebudou mi ničit byt a nebude mě pronásledovat obří kanalizace když nevím proč. |
| |
| Na to pokrčim jen rameny a jdu dovnitř, když na nás promluvý ten hlas, tak se podívám kdo to je, a když vydim že to je asi nějaký profesor, tak se na něj podívám s otázkou: ,, Asi to budeme už my, Jmenuji se Andy." řeknu podivnému muži a podám mu ruku. |
| |
| Dobrá, zatím tu zůstaňte se mnou. A vy běžte, tedy kromě tebe Zabijáku,řekne vašim společníkům, lotkař s černoškou odchází, zůstává jedině muž v černým (vlastně spíš hnědým), který vstoupí do laboratoře. Zůstává ještě ten velkej chlap, nejspíš něco jako osobní stráž... Profesor Šalamoun Seltzer, potřese menší muž rukou Andymu. |
| |
| ,, Těší mě, ale proč sme vlasně tady? Co je vašim cílem? A proč zrovna my dva? " zeptám se profesora. Šalamoun? Nebyl to náhodou člověk co se podílel na vytvoření Bible? Jestly to není jen náhoda a schoda men, ale ten byl nejmoudřejší na světě, ale kdyby žil bylo by mu přes dva tisíce let. Pousměju se nad vlasníma úvahama. |
| |
| Místnost Nedůvěřivě se podívám na japonce a toho profesora. Očividně i ten japonec ví víc než já... nemohll by mi někdo od začátku říct proč tu vlastně jsem? Neřekl mi nikdo nic,m jen mi vpadli do bytu a zdevastovali ho...takže ybch docela ráda veděla proč. ozvu se znovu. |
| |
| Proč, proč, proč,samé proč... Myslím že je to zřejmé. Zabijáku! křikne, ušpiněný chlap ohromující rychlostí vytáhne pistoli a několikrát Andyho střelí. Tomu se rány (samozřejmě) okamžitě začnou zacelovat. Takže vás bychom měli, už nejspíš víte proč tu jste, řekne profesor s úsměvem. A na vás to Kathleen zkoušet nebudeme, vyzas umíte ten roztomilý trik s křídly, dodá ještě. |
| |
| Místnost. překvapeně koukám na muže. Fajn, je to jakási...anomálie. A komu to vadí? co po nás chcete? navíc jsme se ještě plně nenaučila to ovládat.... uvědomím si cáry trička na sobě. takže? |
| |
| střelba s pistole na mě mě pořádně namíchne. Když se mě zacelí rány tak tasim dezerta a mířim na ono zabijáka, druhou rukou držim bič a švyhám s ním směrem na jeho zbraň, tu se snažim zachytit a poté přitáhnout. ,, Si ze mě děláte srandu, bezdůvodně na mě střílet, ta košile stála pět stovek." zakřičim na profesora mírně naštvaně. |
| |
| Andy sice pistoli zachytí, ale jen proto aby ten chlápek trhnul rukou a vytrhl mu bič.Pak pistoli schová a bič mu hodí k nohám. Profesor si povzdechne a přechází po místnosti. O tu košili se nestarejte, ta už buď nebude potřeba nebo dostanete nový oblek... Ale teď k tomu důležitějšímu-co po vás chceme. Je to jednoduché, ve světě se zase začínají objevovat lidé s různým nadáním, vy patříte mezi ně. A my nepotřebujeme riskovat že se semele něco co nás ohrozí, proto tu pro vás máme nabídku-přidejte se k nám. |
| |
| Místnost a vy jste jako co? zeptám se neomaleně. podle něčeho takového natočili matrix? nebo snad x-meny? dodám ironicky. Začíbnám mát vztek. Celý život mě život nechával na pokoji a nechal mě sebou jen tak proplouvat....tak co se teď zasek? a co si jako představujete že budeme dělat? živej štít... podívám se na japonce. nebo poslíčka ranních novin? už mě to začívá vážně iritovat. |
| |
| Velkej drsnák. pomyslym si a nohou si nadhodim bič a chytnu jej do volnej ruky. ,, Možná." řeknu tomu profesorovy. |
| |
| Ne Kathleen, když se přidáte k bratrstvu, dostanete se mezi nejmocnější lidi (a nejen lidi) světa. Budete mít spoustu peněz, jakýkoli váš zločin od přecházení na červenou po masovou vraždu se automaticky smaže. To a ještě mnohem více ám můžeme poskytnout, včetně informací jak to s celým naším světem vlastně je. A pak je tu samozřejmě ještě možnost že se vás zbavíme abyste nám nemohli uškodit (nemyslete si Andy, vašich schopností vás můžeme velmi snadno zbavit). Tak tedy, berete nebo ne? ukončí profesor svůj proslov. |
| |
| Místnost zní to zajímavě...a co budeme dělat pro vás? a kdo je proti nám.? vždycky je nějaká jiná strana...tak mluvte. pobídnu ho. Tohle vypadá ajko závazek na celej život, tak proč si ho kazit? jen ať mi hezky vysvětlí podmínky ,, obchodní smlouvy." |
| |
| ,, Ale jo, jen s podmínkou že po mě už nebudete střílet." řeknu jednoduše. Zbavyt schopností, proč to vasně beru? žádnej záznam v trestním rejsříku, peníze? Ty si dokážu obstarat sám, Asi sem blázen, ale ty informace se budou hodit. zapřemejšlym po své odpovědi. |
| |
| Dobrá, slibuju že po vás nevystřelím, řekne profesor klidně. Ale teď požadované informace...dobrá, tak to abych začal od začátku. Bratrstvo vzniklo roku 1986-tehdy byl svět úplně jiný než dnes, samé krásné barvy, usměvaví lidé a podobné hlouposti. Byl to svět, podobný tomu který možná znáte z komiksů, samé barevné oblečky, supersíly, kosmičtí i pozemští mutanti a tak dál... A samozřejmě jsme tu i my, ti zlí. Tehdy nás přestalo bavit tak jsme se spojili do jedné ohromné armády-neměli absolutně žádnou šanci, o pár měsíců později jsme světu vládli my. A aby se nikdo nebouřil, změnili jsme acelou naši realitu. Nikdo si na ně nepamatuje, pro všechny jsou to pouhé komiksové postavičky. Nikdo si už nepamatuje že to dřív bylo úplně jinak... |
| |
| ,, Akorát, že mě v tej malej úmluvě nesedí jedno slovo, nejen vy, ale nikdo z vašich lidí po mě nebude střílet, nebo se mě jakýmkoliv způsobem pokusit ublížit. " řeknu mu na dpolnění, když nám řekne jakej byl svět. Takže to byla tahle organizace, co zničila minulou dobu? Hmmm. pomyslym si. |
| |
| Místnost. fajne. dostanu někoho, kdo mi pomůže zvládat moje křídla? zeptám se nakoenc, ale mám už docela jasno. Zní to lákavě..možná až moc pro někoho tak průměrného jako já, kterou od ostatních odlišujou jen dready, pár piercingů, a dračí kříídla. |
| |
| Dobrá, slibuju že já ani nikdo z mých podřízených se nebudeme snažit zranit jistého Andyho Laa způsobem který by normálnímu člověku způsobil smrt, pronese profesor. Jestli něco zkusí, předáme ho australanům, dodá potichu pro Zabijáka. Nejen to Kathleen. To hlavně, ale musíme vás naučit mnohem víc. Musíte se naučit střílet, zacházet se zbraněmi, vycházet s lidmi a hlavně musíte být trochu chladnokrevnější. A taky oba potřebujete vhodnějšího na sebe, ukončí proslov. |
| |
| Místnost. jo, hodilo by se něco co se nerozerve po každym použití....zkoušela sem korzety ale to bylo zase strašlivě nepohodlné. podělím se o své zkušenosti se křídly. To, že dostanu někoho kdo mě naučí s nimi zacházet, mě zaujalo. chadnokrrevnější? tak to nevím..ale jinak to beru. |
| |
| Podívám se na svou kolegini co sem přivedly se mnou. A počkám na její reakci a pak řeknu profesorovy: ,, Počítejte se mnou, asi ste si zajistil mé síly. " Ale chraň tě samotné peklo, jestly mě zradíš. pomyslym si sám pro sebe. |
| |
| Kathleen, známe jednoho šikovného krejčího, který pro nás maká už celé desítky let, šil kostýmy pro nás i hrdiny, prostě a jednoduše odborník, uklidňuje Kathleen profesor. Ubytování je zařízeno, Zabiják vás tam odvede. Máte ještě nějaké otázky? zeptá se ještě. |
| |
| ,, Zatim ne." řeknu jednoduše a připravým se k odchodu do mého nového bydliště a výcvykového tábora. Proč vlasně, já kterej tohle všechno přežil, přežil tu válku, přežil všechny. Já kterej sem nikdy nic nezákonýho neudělal a přidám se skoro lehkomyslně k bandě která to všechno způsobyla. pomyslym si a čekám až budeme moci jít do svých pokojů. |
| |
| M9stnost. hmmm....má ten pokoj vlastní koupelnu? zeptám se se zdviženým obočím. Jeto ta poslední věc, co potřebuju vědět. Pokud ano, získali si mě. |
| |
| Koupelna? To si snad děláte legraci. Přece vás nenecháme v nějakém motýlku kde si ani nemůžou dovolit koupelnu na pokoji, peněz máme dost. Tedy, nemyslete si že budete žít v klídku a pohodě, výcvik bude poměrně náročný. Ale do toho se bydlení myslím nepočítá, odpoví profesorna Kathleeninu otázku. |
| |
| Místnost. no tak jdeme ať už jsme tam. vyhlídka pořádné koupelny mě docela pohání v před. Toho zabijáka by měla momentálně taky. To jsem zvědavá co z tohohle vyleze...co asi myslel tím náročným výcvikem? |
| |
| Náročnej výcvyk? Nebude to asi vo nic lepší než to co sem dělal doteď. Pět bojových stylů, umění boje s mečem, holí, kendo tyčkama a další japonský hračky. pomyslym si a pak řeknu: ,, Tak už můžeme jít se podívat na bydlení?! " |
| |
| Profesor si vás už dál nevšímá a věnuje se své práci (zřejmě bádání nad nějakou novou atomovkou nebo něčím takovým). Zabiják vás odvádí zpět na parkoviště, tam nasedne do auta, tentokrát modrého (se střechou). Počká až si nastoupíte i vy a poté vás zase něco vynese nahoru. Pak se beze slova proplétá přeplněnou vozovkou (zvláštní, ale vždy si najde místo kudy se dá protáhnout). Asi za deset minut dorážíte k nějakému lepšímu hotelu, on zastaví a otočí se na vás. Tak vystupujem, konečná. Máte tam rezervovaný pokoj, jenom se představte a daj vám klíčky. |
| |
| Vystoupim z auta a přidržim dveře aby mohla Kathleen vystoupit. Pak bezeslova du na recepci a nahlásim se, vezmu si klíček od pokoje a počkám u výtahu. Na Kathleen. Když nastupujeme do výtahu tak říkám: ,, Žádnej Motýlek, Já myslel že aspoň budou mýt vlasní kasárna nebo něcoi takovýho. Ale tohle sem nečekal." |
| |
| Hotel Zarazím se mališko nad Andyho galantností, ale přejdu to. Stejně jako on si vyzvednu klíčky, očividně se tam na mě netváří nijak nadšeně...lidi jako já v takovýhle hotelech nečekají. No...rozhodně mám z tohohle ale lepší pocit než z nějakých kasáren obehnaných...no ale to je jedno. |
| |
| Pozor, ty klíčky jsou jen jedny. K nim vám přidali tento vzkaz: Máte pouze jeden pokoj, abyste se trochu blíže poznali, jestli chápete jak to myslím. Ráno se pro vás někdo zastaví, zatím si to užijte... Vaším prozatímním bydlištěm je pokoj číslo 42, útulné místo s koupelnou (obsahující WC, vanu i sprchový kout), velkou televizi, ledničku, gauč a pouze jednu postel... Buď občas zapomínaj, nebo to zařizoval někdo se zvráceným smyslem pro humor. |
| |
| Pokoj. tohle..oni si snad dějal srandu. vybuchnu a nakopnu nic netušící stěnu. Jako co to...co to má bejt? co nějakej nárok na soukromí?? |
| |
| ,, Neboj budeš spát v postely. Já si lehnu na zem. A až se budeš koupat, budu tady a třeba zpívat abys věděla kde sem. " řeknu jí. Zajímavej smysl pro hůmor, kdo ráno asi příde? nějakej žoldák? Nebo pokojská? pomyslym si. |
| |
| Pokoj. fajn...klidně se v tý psoteli můžem střídat, to bude víc fér.... navrhnu. no...a zpívat nemusíš. sice bych to přes tu vodu neslyšela..ale to ej jedno. tohle bylo od nich ale dost hnusný. posadím se na postel. |
| |
| ,, Spíš to bylo chytrej tah, myslym že nebudu daleko od pravdy s tím že to tady bude napíchnutý a nějaký kamery tady asi budou taky." pak se na chvylku odmlčim a jdu se podívat z okna a pak pokračuju: ,, Na postely budeš spát ty, na tom trvám, stejnak je na můj vkus moc měká. Tady v americe snad nikdo nežije zdravě." |
| |
| Pokoj. jo...aby se mohli skvěle bavit jak to vyřešíme. Sakra do čeho sem se toz ase zapletla. znovu něco nakopnu. no..otázka je, co je podle tebe zdravě....ale asi i podle normálních měřítek...ne |
| |
| ,, U nás doma spíme na tvrdších postelích než tady, a rozhodně se neládujeme hamburgrama jako všichni amíci. Tenkrát ještě před válkou to bylo jiný." |
| |
| Pokoj. trochu se zakuckám. před kterou válkou? podezřívavě se podívám. jak si vlastně...starý? zeptám s nedůvěřivě. |
| |
| ,, Náš známý profesor se o ní už zmiňoval. Před velkou válkou superhrdinů. A přesný věk ti raději říkat nebudu, jen ti řeknu že si pamatuju Mistra Jana žižku, byl to dobrej člověk. " řeknu klidným hlasem. ,, Za tu dobu mě asi stokrát posekaly v bitvě, padesátkrát sem schytal smrtelný zásah šípem, o střelbě ani nemluvym tu už nepočítám. Ale kdyby se to všechn vrátilo, byl by ze mě jen o něco míň než se vejde do krabičky od sirek. " zasměju se nad tím paradoxem. |
| |
| Pokoj Pozvednu obočí, ale pak dojdu k názoru, že dnes mě již snad nic nepřekvapí. Tak a teď si připadám jako naprostej zelenáč... ušklíbnu se. asi by tě hodně otravovalo kdybys...vyprávěl, viď? i když se to nezdá, historie mě zajímá. |
| |
| ,, Ne neotravovalo, ale raději někde mimo tuhle mísnost, někde kde to nebude napíchnutý a kde nás někdo nebude mýt možnost odposlouchávat. To že nás daly na jeden pokoj asi nebude náhoda. A to že nám řekly aby sme se líp poznaly taky nebude náhoda. " |
| |
| Pokoj. taky pravda...tak jo, ještě jedna věc...nějaký svoje věci asi nedostaneme..nebo je tu erární pyžamo? zeptám se opět trochu nakyslým tonem. Je toho na mě už dost. |
| |
| ,, Vym toho stejně jako ty. Nevym, ale já si to pudu určitě ještě teď všechno koupit." |
| |
| Pokoj. eh... trochu rozpačitě se poškrábu na hlavě. no...tak to nevim co budu dělat protože mě z domu odtáhli bez peněženky. stejně tam toho moc nebylo... přivřu oči a přemýšlím. no nic...alespoň ručníky tu jsou, takže já se jdu konečně osprchovat. zapadnu do sprch. |
| |
| ,, Já mám peněz dost, kartu mám stále sebou." řeknu přes dveře do koupelny. Pak si sednu na křeslo a čekám. |
| |
| Koupelna no...nemám ráda milodary. pustím na sebe vodu, a jsem v koupelně snad nekonečně dlouho...když konečně vypnu vodu, zablím se do ručníku, a věci co jsem měla na sobě rovnou hodím do pračky, a vyjdu ven. máš tam volno. usměju se. Sprcha mi očividně zvedla náladu o sto procent. |
| |
| Když po skoro dvou hodinách vyjde z koupelny tak se du osprchovat. Pustim vodu a osprchuju se. Pak se oblíknu do svýho oblečení a vyjdu ven. Zvednu hotelový telefon a zavolám na recepci, aby přinesly pro mě čisté oblečení. Nadiktuju jim čísla obečení a barvu jaký budu chtít. Pak se ještě otočim na tebe a zeptám se jestly chceš taky nějaký oblečení, aby to přinesly. |
| |
| Pokoj. no..něco v čem můžu spát. odpovím, zatímco se přesouvám z ručníku pod peřinu. Přebývala sjem už bůhvíkde, takže jsem na takovéhle věci zvyklá. |
| |
| ,, A nějaký čistý oblečení na zejtra? Velikost ?" zeptám se a pak a objednám oblečení. A taky něco na jídlo. |
| |
| Pokoj. esko nebo emko. odpovím a zachumlám se do peřiny. ehm...díky. nejsem moc zvyklá na tohle slovo, ale teď se vážně hodí. sakra..pod tou peřinou je ale vedro.. ehm..neotevřel bys okno? |
| |
| ,, Jo hned." řeknu hned po tom jak se objednal oblečení a to jídlo sem objednával v Japonštině. ,, Večeře bude překvapení." pak du k oknu a otevřu jej. |
| |
| Pokoj. děkuju... usměju se když mě ovane proud čerstvého vzduchu zvenčí. překvapení? a dobré, nebo špatné? zeptám se maličko nedůvěřivě. je to trapné jak mi všechno platí....ale co mám dělat? nemám ani vindru. |
| |
| ,, Sama uvydíš. Zajisté ti to bude chutnat." řeknu a posadim se do křesla hned u okna. |
| |
| Pokoj. no..pokud myslíš... řeknu trochu nejistě. a pokud také do té doby neusnu. schrnu si dread z obličeje. |
| |
| Za pět minut přinesou oblečení, po deseti minutách donesou i jídlo. Mořské plody a sushi, zkrátka Japonský jídlo. A hlavně hůlky ( žádné příbory ) ,, Výborně, už je to tady, určitě máš hlad. " řeknu a přitáhnu si křeslo ke stolu na kterym je jídlo. |
| |
| Pokoj Jo to mám..ale vypadá to docela dobře. usměju se, ještě štěstí že umím jíst hůlkami. Nejdříve se však věnuji oblečení. no...alespoň něo ohodnotím noční košili se špagátovými ramínky. Sic to vůbec není můj styl, a připadám si v tom všelijak, ale všechno lepší než peřina. Hodím to na sebe, přijdu ke stolu a posadím se. |
| |
| Vezmu pár hůlek a protočim je třením mezi dlaněma a pak se oddělí samy. ,, Sey San ." řeknu automaticky a začnu jíst. |
| |
| Pokoj Zarazím se při pohledu na hůlky. Tohle nejsou ty z čínských bufáčů na náměstí...ale co. Zaraženě zopakuji pohyb na oddělení hůlek, odhodlaná, že s tímhle se taky poperu. |
| |
| ,, Hlavně by sis neměla dávat Wasaby. Obávám se že by to bylo na tvoji pusu moc ostrý. To je ta zelená pasta. támhle. Je to nejostřejší co sme v Japonsku vymyslely. " a ukážu hůlkama na malej modrej kalíšek se zelenou pastou. |
| |
| Pokoj. tak dobře, díky za upozornění. usměju se a opatrně s es hůlkami vyhnu té zelené pastě. Tohle varování neberu na lehkou váhu. |
| |
| Já si samozřejmě wasaby dopřeju, sem na to zvyklej. Dávám si chobotničku a sushi. ,, A tebe sebraly jak? " zeptám se při jídle. |
| |
| Pokoj. ten zabiják zazvonil, po schodech se něco řítilo, tak mi poručil abych skočila ze třetího patra a nasedla do kabrioletu..pak sme chvíli zdrhali před tou nechuťárnou co za náma bežela, a dosteli jsme se až na to parkoviště. odpovím a opatrně si vybírám, co sním. |
| |
| ,, Mě loutkař našel v rychlym občerstvení, pak sme nastoupily do toho auta a jely sme sem, propadly sme se zemí do tejhle garáže. Ten co mě přivezl ovládá loutky a hračky, takže pozor aby tě skrze ně neslyšel. " řeknu a snim další kousek chobotničky. |
| |
| Pokoj snad tu nejsou žádné hračky. rozhlédnu se po pokoji. jistě, dám si pozor, díky za upozornění... usměju se a dál opatrně jím. Tohle je něco docela jiného než čínskej bufáč narohu. |
| |
| ,, A můžem se domýšlet co dokážou ti další. Ale toho profesora moc nemusim, věděl že po mě může vystřelit, aniž by mi to ublížilo. To si střežim jako oko v hlavě, ale kde to zjistil to nevym. I když sem vyobrazen na nějakých středověkých portrétech, ale z toho by nic nepoznal. " |
| |
| Pokoj. také netuším jak zabiják, i profesor zjistili....křídla. odpovím váhavě. pár skandálů bylo, ale je to už dýl. |
| |
| ,, Myslýš tu fotku co byla v Timesu? A ten palcovej nápis: okřídlený démon spatřen na hlavní ulici. " když říkám ten nadpis článku tak udělám ve vzduch márně zaoblenej čtverec.. ,, Nebo si to nebyla ty? " |
| |
| Pokoj. eh...sakra..no ještě počád jsem se to nenučila tak uplně ovládat....a tohle byla krizová situace....a už je to nějakou dobu. |
| |
| ,, Dva nebo tři roky je ve srovnání s mým životem zrnko prachu. Kdybych seděl celou tu dobu a četl všechny kniky a spisy, jistě bych to měl dvakrát přečtený. " zasměju se a naleju dva šálky saké. |
| |
| pokoj to máš jistě pravdu...hm...ten článek mě tehdy vázně pobavil, ale vezmi si..jak by bylo tobě dkyby z ničeho nic se ti ve společnosti objevilyna zádech dračí křídla. a co bys udělal jako první. usměju se nad tou vzpomínkou. |
| |
| ,, Utekl bych, ale dovedeš si představt že když mě poprvý zastřelily, bylo tam stovka sad i výc lidí, Bylo to přímo mezi oči, nějakej vrah, kterej byl najatej aby mě zabil. Střela se mu povedla, ale když mě koroner odvážel, po ráně ani stopa a já mu utekl s auta. To ještě byly takový ty na kliku, první auta. Taky to bylo v novynách, akorát že tam nebyla fotka, ale ten člověk skončil v ústavu pro slabomyslyný. " vzpomenu si na jednu příhodu. |
| |
| pokoj. vidíš, já šla vyzkoušet jestli to létá.... zasměju se vlastní blbosti. no jo tak to se nedivím...taky bych z toho zešílela dkyby mi očividná mrtvola ožila na marách a pak zdrhla... |
| |
| ,, A to že po mě v tej garáži nebo co to bylo střílely s tebou ani nehlo ?! " řeknu mírně udiveně. |
| |
| Pokoj no...než jsem to stihla zaregistrovat...a už před tím ten profesor mlel něco o regeneraci...prostě nebyl čas na nějaký úlek. vysvětlím. |
| |
| ,, No ten rytíř co mě probodl mečem skrs na skrs taky koukal, brnění proražený, rána ze zadu. Když vytáhl ze mě svůj meč, tak se vstal. Koukal se docela divně, a pak sme bojovaly dál. Postupně sem ho svým mečem odlechčil od jeho zbroje. Tenkrát to bylo ještě všechno na řemínky. A pak sme se do sebe pustily jenom dýama, kdyby měl větší výdrž tak by nemusel padnout tak rychle. " zasměju se. |
| |
| Pokoj. no jo...takováhle regenerace to se hodí...daleko víc než nějaká křídla. usměju se trochu posmutněle a dál jím. ale je to zajímavé poslouchat, co se stalo tak dávno. |
| |
| ,, Vyděl sem toho až moc, musel sem sám pochovat všechny své přátele. Všechny který sem znal, všechny sem musel pochovat. To se pak člověk nechce dlouho zdržovat. Já, já tady budu ještě hodně dlouho. Všechny tohoto věku přežiju. I kdybych chtěl umřít, neumřu. " řeknu trochu skroušeně. |
| |
| Pokoj aha...no to je taky trochu... z tohohle úhlu jsem se na to ještě nepodívala. máš pravdu... |
| |
| ,, Však já tky ještě nelétal na vlastních křídlech, tam zezhora musí bejt hezkej výhled. " |
| |
| Pokoj no to jo..jestli někdy bude čas, můžu tě vzít natakový malý-....výlet. Mám vyzkoušené že jednoho člověka navíc unesu, pokud to není nějaká dlouhé namáhavá cesta. usměju se povzbudivě. |
| |
| ,, To je dobrý. Ještě by se ti něco stalo. Křídla by se neoběvyla a co já potom s tvým tělem? Smrt nedokážu odvolat, zranění cizích jo. Ale jejich smrt ne." |
| |
| Pokoj. no tka jak chceš..také ej to hrozně nepraktické co se týče oblečení...všechno se to vždycky roztrhne... postěžuju si. |
| |
| ,, To věřim, mě taky stálo hodně peněz vždicky nový oblečení. " |
| |
| Pokoj. no jo...ale jak tak na to koukám.... brátím hlavu, a zjišťuju, jak je na tom takhle noční košile se zakrytím zad. Většina z nich je odhalená, což je pro tuhle příležitost skvělé. Vstanuod stolu, a nechám křídla, aby se oběvily. no vida! tohle mi na křídla sedí. usměju se šťastně a zkusmo s nimi zamávám. |
| |
| ,, Proto sem ji taky nechal přinýst. " |
| |
| Pokoj. tak to moc děkuju za předvídavost..hele myslíš že by jim vadilo..kdybych...alespoň na chvíli.... ukážu na okno. |
| |
| ,, Když tě nikdo neuvydí. Tak by to vadit nemělo. " řeknu a vstanu. Zavolám aby to odnesly. Za pět minut je stůl s jídlem pryč. |
| |
| Pokoj tak dobře...díky za večeři, bylo to výborné... mrknu, vylezu do okna a vyskočím dolů..miluju tu rychlost, když se vznesu vysoko nad hotel a pozoruju město. |
| |
| ,, Taky bych měl ještě něco zařídit. " vyjdu z pokoje na chodbu a pak hlavnim vhodem na ulici. Procházim se ulicema a přemejšlim. |
| |
| Venku Začínám si na křídla zvykat, poletuju dost vysoko abyhc nebyla vidět, ale je noc...dkyž uvidím co se stalo z mého bytu, nedopatřením udělám salto a zatíčí se mi hlava...moc z něj tedy nezůstalo. Raději letím pryč. |
| |
| jak se procházím městem všimnu si pár věcí co by se hodily. Vejdu do obchodu se zbraněmi a poručim si náboje do dezerta. Ukážu mu papíry že můžu držet zbraň a dál se mě už nevyptává. Pak su ještě na pár míst kde se daj sehnat různý věci jako stříbro, střelnej prach. Pak zajdu ještě do kostela kde zabušim na dveře, když mě otevře páter tak vejdu dovnitř a požádám jej o svěcenou vodu. A o zpověď. vyzpovýdám se. A pak se vrátim do hotelu a začnu vylepšovat náboje aby byly účinější. |
| |
| Venku když mi začne být v noční košili zima, zvátím se do pokoje opět oknem. Pokusila jsem se vlétnout přímo dovnitř po hlavě, ale nějak jsem to neubrzdila, a ještě jsem křádlem řprejchla o okenici, takže sme se zabrzdila až o protilehlou stěnu. jau!!! |
| |
| Zrovna když vejdu, tak vydim jak sebou flákla o stěnu. ,, je ti něco?" zeptám se a podívám sejestly někde nejseš odřená nebo tak něco. |
| |
| Pokoj. ne to je dobrý..jenom jsem to trochu neubrzdila no...chtěla jsem dramatický přílet a místo toho tohle... zvednu se za země a opráším košili. hold se ještě musím hodně učit. přiznám. |
| |
| ,, Tak to nejseš sama, I já po těch tisíci letech, nebo kolik už to je se musim stále učit." |
| |
| Pokoj No tak to pak jo...ale jau to tu musí být tak tvrdé stěny.. promnu si rrameno které odneslo náraz asi nejvíc. |
| |
| ,,Horší by bylo kdyby něbyly tvrdší, mohla by si skončit až na chodbě a tam by tě někdo vyděl, horší bude to jak vysvětlíme tu rozbitou zeď. " |
| |
| Pokoj. podívám se na zeď, kde se skoro jako v komixech rýsuje moje postava rozpláclá na stěně. ehm..no třeba si to odpracuju nebo tak ěnco... |
| |
| ,, Nebo to jednoduše zaplatim. " řeknu a pak vezmu nějakou velikou a těžkou věc. Třeba stolek, nebo křelo a postavym to tak šikovně že pokud to vyde tak to vyde. ,, Uvydíme, strč do mě vší silou. " řeknu. Mezi mnou a stěnou je křeslo. |
| |
| Pokoj. ne..nebudeš platit na moje chyby... řeknu na protest, ale možnosti strčit si neodolám. Rozeběhnu se, a strčím vší silou. |
| |
| Jak do mě narazíš, tak přepadnu přes křeslo a letim rovnou na zeď. Narazil sem hlavou přímo na zeď. Sesunu se k zemi. A nehýbu se. |
| |
| Pokoj. Ech...promiň trochu jsem to přehnala, nechtěla jsem... začnu se automaticky omlouvat. |
| |
| nereaguju a ležim na zemi pod zdí. |
| |
| Pokoj. krucinál fagot...vždyť se máš přece regenerovat! ne že tě porazí jeden náraz na stěnu! řeknu trochu zoufale a skloním se nad tělem. |
| |
| Nechám tě bez pohnutí přiblížit a pak otevřu oči a mírně nahlas zavolám: ,, Mám tě." Pak si sednu a začnu se smát. A sleduju jak se zachováš. |
| |
| Pokoj. jo, přiznávám, vyděsils mě. s úlevou klesnu na kolena vedle tebe. tohle mi už nikdy nedělej... |
| |
| Pořád se směju. ,, To sis myslela že by mě odrovnal jeden náraz do zdi? Kdyžž do mě střílel. " zasměju se ještě jednou. A pak si uvědomuju že to bude asi dobrá spolupracovnice. Možná tě pustim si k sobě blíž, už dlouho sem si k tělu nepustil kohokoliv, protože všechny co sem znal sou už mrtví. zamyslym se při smýchu. |
| |
| Pokoj tak se už nesměj!ohradím se, ale také se smíchem. připadám si pak jak pitomec... ŕádoby uraženě se zvednu ze země. |
| |
| ,,žiju tady přes tisíc let a vona si myslí že mě dostane jeden náraz vo zeď." zvedám se a pořád se směju. |
| |
| Pokoj hele, a už dost! zasměju se a šťouchnu Andyho prstem do břicha, aby toho konečně nechal. Přesto se ale usmívám..pokud to nebude omílat pořád dokola....:-) |
| |
| ,,Tak jo, ale dostal sem tě. To se msí nechat." řeknu a zvednu křeslo e země. |
| |
| Pokoj jo dostal ale teď o tom nemlůuv pořád dokola. ušklíbnu se a sednu si na postel. |
| |
| ,,Tak jo. Kolik ti vůbec je?" zeptám se formálním tónem. |
| |
| Pokoj hmm....18. přiznám, připadám si proti němu strašně jako..dítě, malá, mladá, nezkušená, všechno. |
| |
| ,, T já mám vo malinko výc, ale nic na plat, a prej že nikdo nežije věčně. Přečetl sem celou knihovnu, naučil se s počítačem, byl v armádě a vždicky jako někdo jinej. Každejch sto let zmizet a za další stovku se voběvyt někde jinde. to je můj život." řeknu a přisunu si stolek a pustim se do upravování nábojů. |
| |
| pokoj hmmm...no dělat věčně bych to nemohla... trochu zkřivím obličej. ale seš dobrej žes udržel...krok s dobou. |
| |
| ,,Krok s dobou? To doba držela krok se mnou. Ale ti peníze co sem si vydělal. Vždicky to přepíšu na jinýho majitele jako dědictví, ale vždicky to sem já. No za tu dobu mám .... řekněme že dost." řeknu. |
| |
| Pokoj a kdo by neměl. ušklíbnu se. nikdy ti na to nikdo nepřišel? |
| |
| ,, Přepis na jinýho majitele. A to by mě jako zavřely? Za co? Za převod peněz do jinej banky? " zeptám se. |
| |
| Pokoj mne..jestli nepřišli na tvou jistou...dlouhověkost. skončil bys ve výzkumným ústavu. |
| |
| ,, A co by mě udělaly? řezat do mě nemůžou, hnedka by se jim rány zavřely. A kdyby na mě používaly zbraně a podobný věci tak by to bylo porušování lidských práv, krom toho, nejsem ničí majetek a nikdo není schopnej vyplatit čas penězama. " řeknu a ještě zvednu telefon a řeknu aby nám přinesly něco na pití. |
| |
| pokoj jako armádní zbraň bys fungoval dobře. ušklíbnu se. |
| |
| ,, Ne boj sem si uži až dost, A rozhodně by nenabídly dost velkej plat aby mě mohly odejít a nebo bych dělal takový věci aby mě vyhodily samy. " řeknu. ,, Nadoživotí by mě asi nemohly dát. " zasměju se když nám přinesou nějaký pití. |
| |
| Pokoj no...čistě teoreticky... zasmeju se nad tou myšlekou |
| |
| ,, čistě teoreticky bych se jim na to sysral. A prakticky taky, nepodepsal bych jim smlouvu. " řeknu a naliju si likér do sklenice. |
| |
| Pokoj zakroutímh lavou, tahle diskuse je prostě a jednoduše zbytečná. tak fajn. pro dnešek toho už bylo dost...asi si na chvíli zdřímnu. |
| |
| ,,Klidně, já jenom poupravym ty náboje a du si taky lehnout." ( nabojum upravuju průraznost a do hlavic nábojů bávám trochu stříbra. |
| |
| Pokoj okej... skoším na poostel, zachumlám se do peřin a snažím se zabrat. |
| |
| Spinkáte, spinkáte, celičkou noc... Někdy kolem půl páté ráno vás vzbudí hlasité zaklepání a něčí hlas:Vstávat, vstávat! Je ráno, začíná váš výcvik! No dobrá, když neotvíráte, jdu dovnitř sám... ukončí to mluvčí (podle hlasu muž) a následně se dveře otevřou a někdo vstupuje dovnitř... |
| |
| Pokoj. No co to kurv....ou. zarazím se, že radši enbudu nadávat neznámým lidem hned po ránu. Pravdou je že mě takhle brzký budíček dost nakrknul. hm...výcvik takhle brzo? dyť tam usnu... |
| |
| ,, Takhle pozdě budíček? " zeptám se a vstanu, oblíknu na sebe kahoty a sako. Vázanku si neberu. ,, Dáte nám pět minut než se upravýme? Ještě vyčistit zuby a vopláchnout si vobličej." řeknu a jdu směrem ke koupelně. |
| |
| Pokoj. aještě tak pět hodin na dospání. zabrblám a hodím hlavu zpět na polštář. Tohle po mě nechtějte... |
| |
| Ten kdo přišel vypadá divně. Je lehce obtloustlý, kouří doutník a na sobě má dlouhý kabát, klobouk a sluneční brýle. Z obličeje mu toho moc není vidět, ale můžete si všimnout nahnědlé, vrásčité kůže. Na upravování není čas, jdeme! zavelí. Pak se ozvou lehké krůčky a do místnosti vstoupí další podivná osoba-asi metr vysokej modrej skřet s rozježenými bílími vlasy. Měla bys vstávat, řekne s úsměvem Kathleen, pozorně se na ni podívá...a postel se rozpadne na gumové medvídky. |
| |
| ,, Tak jo. A kam deme?" zeptám se a rozepnu si první knoflíček u krku. konečně pohodlný a upravený oblek. pomyslym si. Do pouzdra dám dezerta, bič dám na opasek a naboje v zásobníkách na podavač. ( Něco jako co měla Lara Kroft v Tomb Rideru- praktické a nenápadné. ) |
| |
| Pokoj. jiéééé vykřiknu když se poroučím k zemi v záplavě gumových medvídků. Okamžitě se mi zamotají do dreadů a nalepí se na mě. no fuj..jo fajn už vztávám ale tohle ste teda nemuseli to ze sebe budu obírat aždo oběda. zavrčím naštvaně a v noční košili se zvednu, připravená odejít. |
| |
| Chlap s doutníkem zvedne jednoho medvídka ze země a spolkne. Není to špatný, přinejhorším budeš až do oběda mlsat, řekne Kathleen. Poté se oba otáčejí a jdou ven. Nech se překvapit, sdělí ještě Andymu. |
| |
| Chodba mlsat vlastní postel? ne díky. ušklíbnu se a jednoho medvídka, co mi utkvěl na košili, odpinknu. Tak ale jdem, začíná mi bejt v tomhle trochu zima. rejpnu si. |
| |
| Usměju se tej gumídkovej postely, ale nic neřikam. vyjdu za nima ven. A sleduju kam deme. Sou zabavný jako mrtvola. pomyslym si a jdu dál. |
| |
| Jdete až dolů na parkoviště, tam mají zaparkovanou černou dodávku. Skřet otevře zadní dveře, tam je prázdno. Pokyne vám abyste nasedli, sami si sednou dopředu a vyjedou... Po chvilce dorazíte k nějaké rozestavěné budově. Chlap s doutníkem se otočí k vám. Takže, úkol je následující-tam na staveništi se nachází váš cíl. Poznáte ho snadno, mezi těma všema dělníkama je to jedinej číňan-tebe nepočítám japončíku. Sejměte ho a pak vraťte se sem co nejdřív. Jestli má někdo nějaké otáýzky, tak rychle, právě zapínám stopky. |
| |
| ,, Jen tak ho zabít? Nějakej důvod?" zeptá se ho ještě. |
| |
| Někde no...hm....bezdůvodně se mi vraždit teda moc nechce...navíc nemám čím pokud ho nechci umlátit křídlama postěžuju si. |
| |
| Sere mě, to je ten důvod. Navíc, my nejsme ti hodní abychom si pokaždý vymysleli něco hezkýho..., zavrčí. Poté odněkud vytáhne pistoli a hodí ji Kathleen. Tak, už jsi spokojená? Tak běžte, zatímco se tu vybavujem uplynulo půl minuty... |
| |
| Někde. jo super...takže kvůli tomu že někdo sere Vás tak ho máme zabít My... otočím se na andyho a vyčkávám. Mezitím zjišťuju, že nemám kam schovat pistoli, díky tomu že jsem jen v noční košili. Andy se snad rozhodne zprávně a já se přizpůsobím. |
| |
| Vystoupim z auta. A jdu k budově. ,, Můžem ho jenom zranit. Moje schopnosti zaručej že nezemře. Ale jak ho pak přesvěčit že sme ho zabily? Už to mám. Stáhnem ho dolu a střelíme ho do zad, on se sesune z kemi a já budu dělat že kontroluju jesty je mrtvej a trochu mu pomužu, sanita se už o vše ostatní postará. Co ty na to?" říkám potichu aby ti neslyšely. Pak jdu k budově a zmačknu tlačítko abych zavolal vejtah. |
| |
| Někde no..mohlybychom..ale myslíš že je jnenapadlo že nás tohle napadne? zeptám se pochybovačně ale zní to lépe než toho chlápka skutečně zabít, ať už je to kdokoli. |
| |
| ,, Určitě ne, věděj že mam regeneraci sebe, ale nevěděj o všech mejch schopnostech, ty si velice tajim a ani ti kteří mě znaly tak dobře že sem jim věřil, ti to nevěděly." řeknu a počkám až sjede vejtah. |
| |
| Někde. přívětivě a trochu ulevně se usměju. tak fajn...tak jdem, superhrdino. zasměju se, a vystoupím z výtahu. |
| |
| ,, Prvně ho usíme najít a pak to s nim domluvyt. Někoho se zeptáme." řeknu a odchytim prvního dělníka co potkáme a zeptám se ho kde bych našel bratrance co tu dělá na stavbě. a počkám až mě to řekne. |
| |
| Jste na stavbě, takže tam výtah není (a i kdyby, přece ten chlap nebude někde v nedostravěných patrech). Dělník který jde náhodou kolem zaslechne Andyho otázku, jen se na něj zaraženě podívá. Pak se zamračí, beze slova sebere nějakou tyč která se tam, válí a zamíří rovnou k vám... |
| |
| Si dělá srandu? Bez důvodu na nás zautočit? pomyslym si a sáhnu po biči. Rozmotám tři oka a pak s nim švyhnu až to prískne. Pak bč strhnu za sebe a ten neškodně dopadne za moje nohy a tříhlavá kočka ( to čim se práská, když se splete do tří provazců nebo jak se tomu nadává, tak se tomu říká tříhlavá kočka. Ne že bych tam měl zamotaný zvíře. ) ,, Proč chceš zautočit na nás? " zakřičim a je vydět že nemam dobrou naladu. |
| |
| někde echm.... nejistě postávám za andym, nevím co mám dělat. střílet nechci¨, a s křídly se tu chlubit nebudu.... |
| |
| ,, Radši se drž dál, Můj bič je nebezpečnej, to ham švyhnu a i to kam dopadne při zpětnym uderu dokážu vytušit a ovládnout, ale chybička se vždicky vloudí." mírně se rozkročim a nedám znát na sobě co chci udělat. |
| |
| někde no to mi dvakrát nemusíš říkat.... ušklíbnu se, ale přesto přijdu blíže k chlápkovi s tyčí. Může se hodit jako vhodný zdroj informací. |
| |
| Chlap neodpovídá, jde dál...čím dál rychleji, už vlastně běží. Velmi, velmi rychle běží. A přidávají se k němu další, ozbrojeni podobně improvizovaně (všemožný kovový tyče, cihly, lopaty...). Někde vzad za nimi je možné zahlídnout toho číňana. Není oblečený jako ostatní dělníci, má na sobě celkem slušný oblek do společnosti a usmívá se... |
| |
| Hezký a to si myslej že mě nějako můžou ublížit? Lidi sou nepoučitelný a nikdy se nezměněj. pomyslym si a uskočim stranou a švyhnu po nohách tomu co na nás běží. Snažim se ho strhnout na zem. ( mělo by se mě to podařit. na 99% kuli tomu že mam abnormální zkušenosti s těma zbraněma ) |
| |
| Někde tak tady už asi vážně není co skrývat, ti lidé dostali očividně rozkaz ať po nás jdou... Vytáhnu pistoli co mi dali. Nemám nejmenší tušení co to přesně je ani jak se s tím dělá ale budu s tim vypadat alepsoň trochu nebezpečně. Další bod byl, že jsem rozevřela křídla a vznesla se. |
| |
| To je určitě zastavý, To že se proměníš a budeš tady lítat. Výš jak se s tim vůbec střílí?pomyslym si a vytáhnu dezerta a automaticky vystřelim po jednom z těch co na nás útočej. ,, Zastavte dokud můžete, nechcem ho zabít." řeknu a vystřelim po dalšim. |
| |
| Někde kdYž už nic tak alespoň upoutám pozornost... zrychlím a začnu na ně nalítávat. Při tom se pokouším střílet. Když je jich tu tolik, tak někoho to trefit musí, ne? |
| |
| Andyho bič strhen chlapa k zemi, ten padne a rozbije si hubu, ale nezdá se že by mu to dělalo starost. Obě Andyho kulky trefí chlápky přímo mezi oči, bohužel ostatní tomu nevěnují pozornost. Také Kathleen se pokaždé trefí, ale většinou to jsou jen škrábance. Každopádně si toho absolutně nikdo nevšímá. Pak se zableskne a naše drahá lítalka ucítí náraz a svědivou bolest, následně padá k zemi a nemůže se hnout. Číňan stojící za dělníkama odněkud sebral nějaké dělo, kterým nejspíš trefil Kathleen. Pak ho odloží a začne tloustnout. Všude se začne šířit odpudivý puch, kůže mu ještě ke všemu zhnědne... Malér je na světě. |
| |
| Tak na tohle sem čekal. Ještě že sem dělal ty náboje. pomyslym si a střílim po těch co na nás běží. Když dojdou náboje tak tam nabiju patrony co sem dělal v noci. ( Davaj elektrošok a omráčej nepřítele, pak tam je ještě stříbro a ještě nějaká radioktivní kapsle. Prostě humus co po zásahu zničí oběť. ) Zaměři přímo na toho co se proměnil a vystřelim. |
| |
| podlaha najednou mě něco zasáhne. oh super.... slítnu k zemi a jakékoli myšlení se vytratí. |
| |
| Všichni chlápci které Andy zasáhl jsou mrtví, ale je jich tu pořád asi dvacet. Kathleen (naštěstí nebo naneštěstí, jak se to vezme) spí, takže sice nemůže pomoct, ale zatím je mimo ohrožení. Smradlavej tlusťoch se střelbě jen směje, jediným výsledkem je, že má šaty samou díru a vše okolo je ušpiněno nějakou hnusnou nahnědlou hmotou. |
| |
| Střílim po těch dosttních. Střílim a šlehám bičem dokud všichni z nich nepadnou a nezbydu akorát já a ten hnědej. ,, Tak kdo seš? Proč na nás útočíš?" zavolám naněj klidnym tonem. |
| |
| Všichni dělníci jsou mrtvý nebo omráčení, už zbývá jen ten tlustej smraďoch. Ten doslova vyteče z šatů a v podobě odporné vlny zamíří přímo k vám. Pak se však (opět) zableskne a vlna se zastaví. Dokonce jako by ji něco nutilo couvat (jestli se dá v tomto případě použít tento výraz). Před vámi stojí ten modrej skřet z auta, ruce napřažené směrem k vlně a obličej zkřivený soustředěním. Vem ji a běž zpátky k autu, já se ho pokusím zdržet, sykne na Andyho. |
| |
| Jen přikývnu, vezmu Katheen do naruče a pokud sme v nějakym patře tak seskočim dolu, pokud ne tak du rovnou k autu a nastoupim, položim ji na sedadlo a k tomu druhýmu řeknu: ,, Nemám mu jít ještě pomoct?" pak stočim bič a zase ho připnu na místo, poistoli vrátim do pouzdra a pistol co měla Katheen vrátim tomu co je v autě. |
| |
| On to zvládne, řekne v klidu ten druhej. Už chápeš proč jsem říkal že mě ten číňan sere? uchechtne se když startuje auto. On to vlastně ani není číňan, z byrokratického hledisky to je vlastně Australan, BACHA!!!! zařve náhle, pak se zableskne, auto nadskočí...a o pár vteřin později ležíš kousek od auta, samozřejmě nepoškozen. Ale z auta je vrak, Kathleen s tím chlápkem nikde-ale zato vidíš jednoho z těch dělníků, v ruckou má něco co vypadá jako větší verze toho kanónu kterým trefili Kathleen. |
| |
| Zvednu se a vytáhnu pstoli a A vystřelim po něm. Sakra co se stalo? Přece to nemůžou jen tak zabalit. Jeden výstřel a je po nich? To ne. a vystřelim ještě jednou. |
| |
| Kulka mu projede hlavou, kanón mu vypadne z rukou, žádný další v okolí není. Pak však někde nalevo zahlédneš pohyb...dobrý, to je jen ten chlap z auta. Výbuch mu roztrhal šaty, můžeš si teď pořádně prohlédnout jeho tvář. Upřímně, noc moc. Placatý obličej, nahnědlá kůže, nis prakticky žádný a velký rudý oči. Sympaťák, fakt. Ale vypadá nezraněn. Máme malér japončíku, zavrčí pochmurně. |
| |
| ,,Kde je?" řeknu a z pistole kterou držim se ještě kouří a já cítím jemné prskání chladnoucího kovu. ,,Kde je Katheen? Mluv!" |
| |
| Proboha, o tom přece právě mluvím, obrátí oči vsloup. Odněkud ze zbytků šatú vytáhne jakoby zázrakem nepoškozený doutník a zapálí ho o hořící zbytky auta. Nikde tady není a pochybuju že je mrtvá. Takže ji nejspíš dostali když byla v limbu, nejspíš nějaký teleportační paprsek nebo tak něco... |
| |
| Kathleen Probouzíš se v temné místnosti, cítíš odporný zápach a bolí tě celé tělo. Když se trochu probereš, zjišťuješ že jsi za ruce a nohy připoutaná k nějakému kovovému stolu a slyšíš tichý smích... |
| |
| někde přivázaná. ehm-... prohlásím abych získala ttrochu času navíc si tohle všechno uvědomit.Pak zkusmo cukni rukama. žádný výsledek. takže kdo zařve apríl? |
| |
| Kathleen Apríl, ozve se hned u tvého ucha. když se tam pootočíš, spatříš odporný obličej, jakoby ho něco sežehlo (pro lepší představu si prohlédni mou ikonku, bohužel jsem sehnal pouze takovou na které ho zabili). Na očích má ta osoba velké červené brýle, na hlavě má naražený nevzhledný klobouk. Jinak nic nevidíš. Ten muž se zas skřehotavě rozesměje a zmizí to ze zorného pole, ale podle zvuků si prostě jen vykračuje kolem stolu a stále se chechtá. |
| |
| Někde přivázaná uh poznamenám když uvidím ten odpornej xicht. fajn prohlásím a snažím se aby to znělo sebevědomě. Takže proč sem tady a jak dlouho tu ještě budu. a kdo ste vy? |
| |
| Kathleen Osoba neodpovídá, ale pocítíš dotek na břiše. Pokračuje to dolů, až k nohám, nakonec to přestane. Pěkná holka, zatím ji tu nechte, ať si trochu užije tmy, ozve se znovu ten hlas, pak podle zvuku kroků odchází... |
| |
| Někde svázaná hej nevochmatávej mě! okřiknu toho hnusáka, a začnu sebou vrtět sem a tam, jak mi to ten pitomej stůl dovoluje. A odpovíte mi laskavě někdo?! |
| |
| ,, Takže ji najdu, a jestly mě pomůžeš, nebo ne, to mě je jedno, ale vez že pudu i přes mrtvoly. Už dlouho stojim stranou, dlouho sem byl zticha když sem měl mluvyt a mám toho dost." řeknu dost naštvanym a podražděnym tonem. Rpozhlídnu se po okolí jestly něco nenajdu. |
| |
| Kathleen Nikdo neodpovídá, i ty poslední světla zhasnou a ocitáš se v naprosté a dokonalé tmě... Andy Tak ty pudeš přes mrtvoly..., povzdechne si a vyfoukne kouř. Mluvíš jako bych byl nějakej veselej, milej chlápek, kterýmu zabíjení vadí. Nevím kolik ti sice je, ale řekl bych že tuhle práci dělám o něco déle než ty... |
| |
| tma héj dohajzlu ale no tak! začnu vřeštět co mi to plíce a hlasivky dovolí a mlátit sebou, do toho se mi ještě oběví křídla, a snažím se vznést, v čemž mi samozřejmě brání přivázání. |
| |
| ,, skutečně? Díl než já? Nenech se zmást zevnějškem, sice vypadám na dvacetpět, ale sem o trochu starší. " usměju se. ,, Vyděl sem dost smrti a vyděl sem dost lidí umírat. Prakticky umim se všema zbraněma, od pěstního souboje, přes nože, střelný zbraně středověku i novověku až k řízení stíhaček. Dokonalej bojovej stroj, by mohl někdo říct." řeknu a podivam se směrem k tej mrtvole co sem zastřelil a du se na ni podivat. |
| |
| Kathleen Světla se opět rozsvítí (i když jen maličko). Slyšíš tlumený rozhovor. Uspat...ať se nezraní...to hodlám...sám... Pak ucítíš podivný zápach a usínáš... Andy Já vím že jsi skoro nesmrtelnej-ale já jsem...tady hostem, křivě se pousměje. A nemysli si, pár triků znám i já. |
| |
| Místnost hej vy hajzlové! stihnu ještě vykřiknout než mě nadobro přemůže spánek... |
| |
| ,, Až na to skoro to sedí, skoušely na mě všelijaký zbraně, aj atomovku sem přežil. Naštěstí sem utekl dřív než tam přijely. A jak to myslýš hostem? A odkud toho o mě tolik výš?" zeptám se ho. |
| |
| Andy My víme všechno kamaráde, křivě se pousměje. Aspoň v této dimenzi. A když musíš vědět co jsem zač, tak v této realitě jsem jeden z posledních nepozemšťanů. |
| |
| ,, Když teda výš všechno, tak řekni kde je teďka Kathleen. " řeknu výzívavě. Vědět všechno je nemožný a pokud ví všechno musí vědět kde teďka je. To je logický. pomyslym si a zasunu konečně zbraň do pozdra. |
| |
| Andy Dost nepříjemně na tebe pohlédne. To byla metafora. Víme vše co se děje, ovládáme vlády, vedeme války a hlavmně na tom všem vyděláváme prachy. Ale ostatním mezi prsty nevidíme. |
| |
| ,, A tušíš aspoň kde ji hledat?" řeknu a pak se usměju a pokračuju: ,, Ja vym že to byla metafora, nesmíš všechno brát tak doslovně. Rad si zaftipkuju." upravym si oblečení na sobě. |
| |
| Kathleen Probouzíš se. Jsi venku, okolo tebe je pouze poušť (kaktusy, písek, nic zajímavého...). Jsi sama, nikde nikdo není. Andy Znovu vyfoukne kouř a posadí se na část auta. Nevím, ale odhaduju to na australany. Ti se do všeho hned hrnou, možná jim taky pomohli lidi z Evropy... Z Ameriky nejspíš nikdo, nikdo z americké rodiny by si tím nijak nepomohl. A v Africe a Asii jsou moc rozumní, šéfujou tam profesorovi kamarádi..., přemítá. |
| |
| ,, Takže mám letět do australie a prohledávat metr po metru dokud ji nenajdu? Výš jak dlouho by to trvalo? Moc dlouho. Nebo bych měl rovnou prohledávat dům za domem dokud ji nenajdu?" řeknu a zasměju se. U nás doma by se už ozvaly kdyby něco chtěly. Strýček měl pravdu když mě učil. věnuju krátkou vzpomínku strýčkovy v japonsku. |
| |
| Poušť konečně mne nic nesvazuje. V žáru se postavím na nohy a opráším ze sebe písek. Pak, jako bych na tu chvíli čekala celou dobu, se předkloním a rozeřvu se z plných plic, zní to trochu jako liška co se chytila do pasti na medvědy. Křik mi pomáhá...když mi dojde dech, jsem ještě vyčerpanější než předtím, ale psychycky vyrovnanější. co tu ksakru dělám? nakopnu šutřík. |
| |
| Andy Ne Andy, teď si tu sedneme a počkáme než nás vyzvednou z centrály. Chtěl bys vědět ještě něco? Kathleen Nic se neděje. Nejspíš tě u vysadili a nechali... |
| |
| ,, Počkat?! Než přijedou mluv. Stejnak nevym kde ji hedat." řeknu a sednu si na tělo mrtvoly, tak abych se nezašpinil od krve. |
| |
| poušť proč mě unášeli aby mne vysadili tady? zavrtím nechápavě hlavou a šlapu si po písku mezi kaktusy nazdařbůh pouští. Mohla bych letět, ale jsem slabá, a naváíc tak daleko, jak je tohle si velké, bych nejspíš nedoletěla, a zřítila se někde na poloviční cestě. jenže...co když tu umřu žízní? nebo mě napadne škorpion? super vyhlídlky.. víme co chceme, já a ty, přeskakujeme mrtvoly.. začnu si zpívat, abych si dodala odvahy. |
| |
| Andy Tak dobrá, co bys teda chtěl vědět? Něco o politice, či o teorii paralelních dimenzí? Nebo o minulosti...? ptá se tě klidně. Kathleen Jdeš, jdeš, jdeš žhavou pustinou...žhavou pustinou...a je ti velmi, velmi mizerně. Nevidíš ani živáčka. Ani člověka, ani zvířátko, jen ty otravné kaktusy... Pak však uslyšíš zvuk, připomínající letadlo... |
| |
| Poušt Ona je rebel, kouří na zastávce, jí to chutná.... prozběvuju dál, spíš abych udržela něco málo z toho optimismu, co mi zbyl, a přinutila se k další cestě kupředu. Jedna část mě touží po tom, svalit se tu do písku a čekat na nějaké tvory co to se mnou skoncují. Najednou uslyším letadlo..okamžitě zvednu hlavu a koukám na oblohu, při tom skákám a mávám rukama.... |
| |
| ,, O minulosti mě říkat nemusíš, sam sem ji zažil. Mluv vo čemkoli co by mě nějak mohlo zajímat nebo mě pomoct. Třeba něco o tom profesorovy a tom jeho spolku." zapálim si doutník. |
| |
| Kathleen Zvuk se pomalu přibliuje, po chvíli vidíš malý vrtulníč, jež se k tobě blíží... Andy Tak dobrá, hezky od začátku. Když jsme před devíti lety vyhráli, rozdělili jsme si svět. Profesor šéfuje Americe, Císař Asii, Adam I. Africe, Futurista v Evropě a pana Držkuse jsme bezpečnostně přesunuli do Austrálie. Dle mého názoru právě on a jeho lidi unesli Kathleen, Sračkoun, který tak dobře napodobil číňana je jeho pravá ruka. |
| |
| poušť héééj! neodvážím se nechat objevit křídla, abych je nevyděsila a nenechali mne tady. tak kruci tady jsem!výskám jak na fotbalovém stadionu. |
| |
| ,, Takže to vypadá že pojedem do austrálie. To bude zábava, co se od jeho "lidí" dá čekat?" zeptám se a u slova Lidí zdvihnu na obouch rukách ukazováky a prostředníčky a udělám prstama pohyb jako bych kreslil uvozovky. |
| |
| Kathleen Vrtulník přistává, je to malý černý stroj, vejdou se tam tak dva lidi. Otevírá se a vystupuje...ten děsivej chlap kterého jsi viděla když jsi byla spoutaná... Zdravím, líbí se ti tady, usměje se krutě. Andy Ten marťan nebo co to je se jen uchechtne. Co od nich můžem čekat? Prakticky všechno, jsou to vrahouni a cvoci, stejně jako samotný Držkus. Problém je hlavně v tom, že profesor a ostatní dělaj tuhle práci kvůli prachům, Držkus bere peníze pouze jako bonus k možnosti vraždit... |
| |
| ,, Ja bral peníze jen jako směnej prostředek, ale někdy je nutný i něco výc. Trocha vyjednávání." usměju se. Po chvylce se rozhlídnu: ,, A kdy že to maj přijet? A je divný že tu ještě není policije nebo něco podobnýho." ještě se rozhlídnu. |
| |
| poušť zarazím se. no naprosto úžasné, mám v plánu si tu v budoucnu zbudovat letní sídlo. odpovím kousavě, otočím se na podpadku a odcházím pískem dál od nich. |
| |
| Andy S Držkusem se nedá jednat, řekne klidně. Ale je faktem, že už by tu někdo být měl. I když policajti nejspíš ne, zas tak moc blbý totiž nejsou. Spíš bych čekal někoho z centrály. Kathleen Dobrý plán, jelikož tu teď nějaký čas zůstaneš, řekne ten chlap a usměje se ještě hůř než předtím. Je vidět že se mu fyzické a psychické mučení líbí... |
| |
| Poušť a dostanu cisternu s vodou, slunečník, a postel?zeptám se věcně, jako bych se ptala jaké bde zítra počasí. A ani se neotočím. |
| |
| ,, Myslym že máme na mysly jiný druhy vejednávání." zasměju se jen koutkem a vytáhnu dezerta se slovy: ,, Ja mam na mysly prvně střílej pak se ptej toho co přežil. " pak svěsim hlavu a zaklepu s ní: ,, Přesně jak nás to učily ve speciální jednotce. Nějaká desátá horská." ironicky se zasměju s pomyšlenim že desátá horská je nejelitnější vojenská zkupina. ,, Nebo raději akce zelenejch baretů?" |
| |
| Kathleen Ne proč taky krásko? Jde tu o utrpení a strádání (a jen tak mimochodem i přežití), pak by to nebyla taková zábava, zachechtá se. Andy To je moc zajímavý, myslím že takové jednání u nás upřednostňuje každý kdo má pistoli a umí z ní střílet. Ale bohužel kámo, víš kolik lidí i nelidí pro Držkuse maká? A navíc, pak by mohl porušit příměří a zas to rozjet, a on to umí jako nikdo jiný (i když na to nevypadá). |
| |
| Poušť jasně, máš pravdu, proč taky? Vždyˇt já jsme jen hračka kterou si můžeš mučit a ani jí neříct proč... zaprskám, otočím se a vrazím mu facku. Pak na něj zlostně zahlížím. hajzle! |
| |
| ,, Ja taky nevypadám na to kolik mi je, s tim nic neuděláš. Ale když se tam vydám tajně a na svoju pěst, tak je malí roziko odhalení." řeknu a ještě se rozhlídnu: ,, Kde dopr* sou ?" zakleju a odplivnu si. |
| |
| Kathleen Když mu chceš dát facku, klidně do rány nastaví vycházkovou hůl (předtím jsem na to zapoměl-je důstojně oblečen, má vycházkovou hůl a klobouk). Ano, přesně tak, řekne. Andy Jo, to můžeš, přisvědčí. Ale nemyslím si že to bude snadný, ještě to proberem s ostatníma...sláva, už jsou tu, řekne, když uvidí černou limuzínu jež se k vám blíží. |
| |
| Vstanu a oprašim se, pak kopnu ještě do těla. Počkam až přijede limuzína a ja se koukam do oken jak vypadám, pak až zastavý tak nasednu a čekam až nás vodvezou na centrálu. Cestou si hraju s dezertem ve stilu cowbojů, tak že zbraň tasim a namiřim a zase schovam s protočenim na prstech. |
| |
| Poušť dál na něj nevraživě zahlížím, jakobych ho chtěla pohledem propálit. Co ej tohle vlastně za poušť? změním najednou téma i ton do normálného hovoru. |
| |
| Andy Auto zastaví, někdo otevře okýnko, vidíš tam toho chlápka ze včerejška, říkali mu Zabiják nebo tak nějak. Vyhlédne ven a povzdechne si. Zase nás doběhli... Tak dobrá, Luxi, Žluťáku, nasedat, řekne, je jasné že tím žluťákem myslí tebe. Než si začneš stěžovat na toho Žluťáka Žluťáku, zkus si vymyslet nějaký padoušský jméno, něco stylovýho jestli mi rozumíš... Andy je moc nezajímavý a vzhledem k tomu, že se nejspíš hned pohrneš do akce, mohlo by se ti hodit. Kathleen Výborně, trocha úcty, teď ten tvůj hlásek zní hned líp, řekne a pousěmje se, jeho odporná hlava čím dál víc připomíná lebku. Chceš li to opravdu vědět, jsme v Austrálii, ale s malým posunem v časoprostoru. |
| |
| poušť o superm ale líbat ruce a podobný píčoviny na mě nezkoušej. usadím ho. a ten malý posun v časoprostoru znamená jako co? zeptám se a snažím se udržet uctivý ton. |
| |
| sednu si a trochu naštvaně začnu přemejšlet. ,, Co takhle Ezmael. " řeknu a jelikož předpokladam že jim to nedojde tak dodam: ,, Ezmael, je podle mytologie Tvor který vstává ze své vlastní smrti. Jeho tělo je tvořeno ze zkamenělých slz tisíců umírajících andělů." dokončim výklad a pak ještě po krátkej pauze dodám: ,, Co vy na to? " Usměju se. |
| |
| Kathleen To by znělo dobře, zamýšlí se nad tvou první větou. Ale na to teď nemám náladu. Tím časoprostorem je myšleno, že se nacházíš pár dimenzí nalevo od té ve které se nacházíš obvykle. Andy To byl Samael, ne? zamyslí se ufoun s doutníkem, jehož jméno je podle všeho Lux. Ale to je jedno, je to tvoje jméno. Znám spoustu mnohem horších. |
| |
| ,, U nas se jmenoval Ezmael. V evropě mu říkaly Samael. Ale to je jedno. Jinej kraj jiná mluva." řeknu mu a pokrčim ramenama. Ty evropani fakt neznaj naše dějiny. |
| |
| Poušť takže mě tady nikdo nenajde. pochopím a přivřu oči. A jak dlouho tu budu? a proč vlastně? jedna otázka střídá druhou. |
| |
| Andy Moc japonsky nezní ani jedno Ezíku, uchechtne se Zabiják. Každopádně, abych vás informoval-profesorovi přístroje zachytili někde v Austrálii manipulaci s časoprostorem, dle jeho názoru se někdo rozhodl vydat jinam... Kathleen Řeknu to takto-jsi tu abys nás všechny dobře pobavila. Jestli chceš poradit, nejbližší město je severně odtud, běž tam a dej si pozor na bandity, zachechtá se, nastoupí do vrtulníku a odlétá pryč... |
| |
| Poznamenam v japonštině jedno příslový a když zmíní časoprostor tak si poposednu a čekám co z něj vypadne dál. časoprostor, to zní zajímavě, nějakej druh cestování. Kdisi sem znal jednoho z nás kterej uměl přemistit svoji podstatu kamkoliv pokud věděl kam.pomyslym si a čekám. |
| |
| Poušť Ty hajzle jeden odviživenej uhelnej!nadávám v duchu ale očividně mi to není nic platné. Ihned se ale ozhodnu že se jeho rady nebudu ohlížet. určitě ej to nějaký chyták, chtěl abych tam šla. šaknu si a tak místo na sever vyrazím na Jih. Tentokrát se ale neobtěžuji chůzí...nechám oběvit křídla a prostě letím. |
| |
| Andy Jedete dál, moc aut nejezdí a tak se poměrně brzy dostanete k nějaké garáži. Brána se otevírá, vjíždíte dovnitř...a vidíš něco, co by se bez nadsázky dalo nazvat Haloweenem. Tolik divných masek jsi neviděl už pěkně dlouho... Lux se Zabijákem vystupují z auta, všimneš si, že na druhé straně místnosti je něco jako velký počítač, u toho se tísní několik "osob", m¨poznáváš mimo jiné profesora Šalamouna, toho modrýho skřeta a loutkáře... Kathleen Letíš někam do dáli, na jih... Asi hodinu (já vím, že u Andyho uplynulo mnohem méně času, ale ne všude běží čas stejně) se nic neděje, pak však dole pod sebou zahlédneš skupinu věcí, připomínajících auta složená z odpadků, trosek a podobných věcí... |
| |
| Poušť chuťárna ušklíbnu se, přesto se snesu blíž prozkoumat to ono. |
| |
| Jakmile zpomalujeme tak si prohližim masky. Ples příšer? pomyslym si a zasměju se sám pro sebe. ,, Co se tu chystá? že všici maj ty masky?" zeptam se ještě než vystoupíme, pak počkam na odpověď a následně vystoupim z vozu. A pomalim krokem si to zamířim k šalamounovy a k loutkaři. |
| |
| Kathleen Letíš níž, prozkoumat ta auta. Ve většině sedí nějací chlápci, i z téhle výšky vypadají jako zločinci a psychopati. Pak nějakej začne něco pořvávat a ze všech aut se spustí palba. Tvým směrem. Andy Profesor se na tebe otočí a pousměje se. Oficiální kostýmy, ty v akci nosí každý. Jsou sice i vyjímky, jak vidíš tak já nebo Vládce loutek nic zvláštního nemáme, dovedeme to snadno vydávat za normální šaty. Ale teď se jde do akce na jedné malé dimenzičce, ve které se mimo jiné nachází i ta tvá kráska... |
| |
| Poušť-auíčka Sakra, já vám nechci ublížit! Potřebuju pomoc! křiknu ale vzlétnu výš, kam už nemají dostřel. do očí se mi natlačí slzy vzteku. kvůli nějakýpu psychopatnímu dědoučovi spálenýmu musim tohle zakusit? v jiný dimenzi enbo co, bez jídla, bez vody, a jediný živý tvorové jsou očividně ty co po mě pálej. |
| |
| ,, A já dostanu nějakej voblek? Nebo mam zustat ve svym?" řeknu mu a trochu se vytaham za košily u límce kyž řikam voblek. Takovej respekt že nemusej mýt převelek? Doufam že to bude něco pohodlnýho a ne takový ty umělí plátna s křiklavejma barvama. Co měl Rosomák. pomyslym si a čekám co řekne. |
| |
| Kathleen Chlápci dole střílejí dál, ale stačila jsi vyletět dost vysoko včas. Naštěstí stále žiješ a nemáš žádné vážné zranění... Podle zvuků střelba přestala, ještě chvíli tě pozorují a pak vyrazí pryč... Andy V tuto chvíli není čas na vymýšlení a šití nových oblečků, navíc kvalitní práce zabere čas. Musíš se spokojit s tím co máš, pronese profesor jen tak mimochodem a něco zkoumá na obrazovce. Bingo. Podařilo se mi zúžit výběr na několik dimenzí kam to z austrálie mohlo jít, bližší zkoumání by zabralo moc času. |
| |
| ,, Tak kdy vyrazíme? A jestly dostanem nějaký vybavení proti tem přespolnákum?!" poznamenám a předešlé poznamce že Katheen by měla bejt se mnou nějak spojená se už nevěnuju. Zavidí nebo co? Stejnak ty jejich frote župany nejsou k ničemu. Takhle budu aspoň ve svym obvyklym voblečení a budu aspoň vědět co si můžu dovolit. pomyslym si a čekam co bude dál. |
| |
| poušť no fajn...takže kam teď... zamyslím se naštvaně, otráveně, a bezradně. čekám na něco jako zásah vyšší moci který by mě odsud dostal... |
| |
| Andy Profesor na tebe zamyšleně pohlédne. Jistě, nějaký věci určitě dostaneš. Běž tam, když se podíváš dobře, mohl bys za tím davem zahlédnout dveře a když se budeš snažit, možná se k nim i protlačíš..., ukáže někam dozadu. Tam by ti měli dát věci. Kathleen Ne, nic se neděje, žádný zásah shůry napřichází. Ani zdůli, ani zpravi, zlevi, zepřady a dokonce ani zezady... Budeš si muset zatím poradit sama... |
| |
| poušť fajn...taky bych mohla naletět hlavou na skálu ale takovou radost jim neudělám.... pomyslím si zarputile a vyrazím na západ. |
| |
| Jen přikývnu a vydam se směrem ke dveřim. Snažim se jakoliv protáhnout kolem ostatnich abych se tam dostal co nejdřiv. Kolik jich může bejt? pomyslym si při protlačování. |
| |
| Kathleen Letíš na východ...letíš na východ...do země vycházejícího slunce a ještě dál...no, vlastně spíš blbneš z horka. Ale udaným směrem letíš, to jo... Po nějaké době letu si všimneš že něco letí za tebou, rychle se to blíží. A má to podobná křídla jako ty... Andy Nakonec se tam dostaneš a i přes mnohé obtíže dokonce otevřeš dveře... Za nimi je něco jako malý sklad. Na stěnách jsou pečlivě vyrovnané všemožné zbraně, většinou moderní až futuristické, ale občas jsou vidět i trochu starší věci... Asi tři metra od dveří ti cestu přehrazuje malý stolek, za nímž sedí shrbený mužík s nazelenalou kůží a výrazem otrapy. Co tu chceš? No jo vlastně, výbavu... |
| |
| ,, Jo něco by se hodilo, vzal bych si nějakou sniperku, skorpiona a granaty. Světelný, nervový a slzný." řeknu a divam se po stěnách co všechno tu má. |
| |
| poušť Hej saktra otočím se v letu, a počkám až se to něco přiblíží. |
| |
| Andy Prcek přikývne a (vypadá přitom jako žába) skočí na druhou stranu místnosti. Následně ti hodí pár (naštěstí neodjištěných) granátů, od každého co jsi chtěl trošku. Pak ještě přihodí pušky a opět dosedne ke stolu. Ještě něco? Je tu pár nevyužitých starobylých hraček, který tu zabírají místo... Kathleen Ta věc se k tobě blíží...a když je na dohled, zjistíš, že se ti hodně, hodně podobá... Akorát je opálenější, potetovanější a špinavější. Co tady děláš? zeptá se drsně a pozorně si tě prohlíží. |
| |
| Poušť já sem tady za trest...toho hnusnýho spálenýho chlapa co se baví tím že mě tu nechá pomalu uůmírat žízní..a co tu děláš ty? |
| |
| ,, Maš tady všechno možný? Co třeba zapěstní samostříl, použivaly ho rytíři na konich když byly napadený, je asi z doby okolo dvanácet. A k tomu ještě šipky, dutý a průrazný. A na zbytek bych se podival později, až se vrátime." řeknu a pak ještě řeknu: ,, Hodily by se nějaký nábojový pási a taky pásek na granáty." řeknu a počkam až mě to hodí. Granáty naskladam na pásek a pušku si dám přes rameno, zásobníky na kříženej pás přes hrudník. ,, Ještě jedna hračka mě napadla, máš tu templářskou rukavici?" ( templářská rukavice je železná rukavice s ostnama, používala se na obranu když nepřítel byl moc blízko, je to ostnatá rukavice s chráničem na předloktí ) |
| |
| Kathleen Já tady žiju Kat... Já jsem ty v tomto světě, ve světě který skončil mnohem hůř než ten tvůj. Jestli chceš přežít, pojď se mnou, řekne ti suše, otočí se a letí zpět... Andy Žabí muž se znovu zahledí na zbraně rozvěšené okolo. Hmm...asi tě zklamu kamaráde, ty mylý kušovitý blbinky tu nemáme. To používá málokdo, většinou tu jsou přebytky, to víš... A rukavice taky nemáme, tihleti templáři vymřeli někdy v padesátých letech. Ale zbytek bych tu měl..., dodá a podá ti nábojové a granátové pásy. |
| |
| Poušť cože? Ty si já v tomto světě? filosofie nikdy nebLa moje silná stránka ale buď tu na maják šplouchá všem okolo a nebo mě. Ať tak či tak, to stvoření je jediné co mi zbylo takže letím zas ním. |
| |
| OK řeknu a usměju se s vědomim že si asi všichni myslej že Templáři vymřely. Jasně kdybysme vymřely, tak proč tady stojim? pomyslym si a vzpomenu si ještě na hrad templářů v Jeruzalémě. |
| |
| Kathleen Nezamýšlej se nad tím, já to nikdy moc nechápala, houkne na tebe přes rameno. Jen tak mimochodem, jak to vypadá tam u vás? Andy A jen tak mimochodem kamaráde, usměje se přezíravě, říkej si co chceš, ale vymřeli. Problém s těmihle úpravami reality co profesor provedl v šestaosmdesátým je, že se změní vše co není na správným místě. Takže ať si pamatuješ na cokoli, tvá příslušnost k templářům není jistá. |
| |
| ,, Hmmm." dodam a pak i se svoji výbavou odejdu. Co není na svym místě? Takže sem v tej době byl na sparvnym místě. Takhle si pohrávat s rovynama času, to by měl někdo zatrhnout.pomyslym si a jdu směrem k loutkaři. ,, Tak kdy vyrazíme?" zeptám se loutkaře, ale i profesora. |
| |
| Poušť daleko llíp než tady. Bohatší místo, víc vody... odpovím neurčitě. |
| |
| Andy Skoro hned, řekne profesor. Ty, Lux a Zabiják se mrknete do paralelní dvojky, tam je odsud nejsnažší přístup. Nemáme čas na nějaký složitý portály, takže si vem tohle, podává ti jakýsi přívěšek s rudýmn kamínkem. Kathleen To víš, jaderná válka dělá divy. Pár magorů vybuchlo, pár bomb vybuchlo a bylo to tu..., uchechtne se cynicky. Ale přežíváme jak se dá... |
| |
| Poušť aha..a jak se odsud dostanu? prosííím! zaprosím úpěnlivě. |
| |
| ,, Tak na co se teda čeká?" řeknu když si naszuju přívěsek kolem krku. V duchu si odříkávam otčenáš a čekam co bude dál. Po otčenáši a modlitbě za ty co zabiju, vytáhnu dezerta a druhou rukou odmotám dvě smičky biče. ,, Můžem vyrazit." řeknu. |
| |
| Kathleen Jak to mám vědět? Já jsem, až na ta křídla a pár dalších zlepšováků, naprosto normální holka, stejně jako ty. Budeš se na to muset zeptat ostatních, ti by o tom něco mohli vědět... Tak vydrž, už tam skoro jsme, dodá a ukáže někam dopředu. Tam vidíš něco co vypadá jako nějaké město... Andy Já vím, řekne profesor, zmáčkne nějaké tlačítko....a vše náhle zmizí v záblesku světla. Na chvíli jsi oslněn, když to odezní, vidíš že jsi na stejném místě jako předtím, tedy až na to že je tu prázdno...tedy až na Luxe a Zabijáka, kteří však nevypadají že by to na ně udělalo dojem. |
| |
| Poušť u...a tomuhle tu říkáte město? zeptám se nevěřícně když to vidím. naše ekology sem.... |
| |
| ,, A teď sme asi na tom druhym místě že? Tak kam vyrazíme? " zeptám se těch dvou co tu sou se mnou. Příště by to chtělo říct aspoň přivřete oči je tam moc světla. pomyslym si a rozhlídnu se okolo. |
| |
| Kathleen Už jsem přece mluvila o jaderný válce, ušklíbneš se zdejší ty a otočíš se na cizí tebe (trochu schizofrení, co?). A nestěžuj si, je to nejlepší co máme, dodá a nasměruje si to k jednomu ze zachovaleji působících mrakodrapů. Andy Do zdejšího ústředí hošánku. Tady klasický supráci ještě žijou, takže musíme dávat trochu pozor, ale ne zas tak moc, jsou to totiž pěkný packalové, odpoví ti zabiják, který se stačil mezitím cos ho neviděl převléknout do černé kombinézy a rudých, pruhovaných pseudobot, při pohledu na ně se ti z nějakého důvodu vybaví pavouci... |
| |
| Poušť a město eh... vyrazím ze sebe a odevzdaně zamířím k městu. připadám si jakobych se pdopadla do veeelmi hnusný skládky. |
| |
| ,, A teď pudem na pruzkum, nebo hledat?" řeknu a čekam co bude. Pavouci? Divný boty, z pavouků strach nemam. pomyslym si při myšlence na pavouky. |
| |
| Kathleen Letíte až k tomu mrakodrapu, prvních pár horních pater sice chybí, ale jinak nepůsobí zas tak zle. Tvá zdejší dvojnice si to zamíří k velkému oknu (či spíše díře), nacházejícímu se pár pater pod chybějící částí. Tam vidíš několik nehybně čekajících postav... Tak pozor, už jsme tu. Andy Napřed je nutné tě zaučit-vzhledem k tomu, žes mezi dimenzema ještě nikdy nejspíš necestoval, pro tebe mám pár informací-jak už jsem řek, tak naše hodnější protějšky tu ještě nebyly vyhlazeny, ani upraveny. Padouchy se jim tu daří držet na uzdě, takže jediný důvod proč se bát, jsme v podstatě my, občas když se nudíme pořádáme nájezdy... Tebe tu neznaj, takže máš malou výhodu. Potřebujem zjistit, jestli sem něco přišlo odjinud, proto se musíme dostat k počítači kterej to monitoruje. Ten se nachází na druhé straně města. Plán je v podstatě takovej, že se rozělíme, já s Luxem spustíme ve městě menší poprask aby ses ty mohl dostat tam a zjistit informace. Nějaký otázky? |
| |
| ,, Na druhou stranu města? Jak velký je to město?" řeknu jenom a pak se porozhlídnu: Hodil by se nějakej batoh na tyhle hračky, napochodovat jim tam s artilérií u sebe nebude dobrej nápad." řeknu s klidem a prstama se dotknu granátů. |
| |
| Budova hm...no to je vážně..krása řeknu ironicky a letím za sebou. |
| |
| Andy To je fakt, chytej, řekne a hodí ti malou, šedivou krychličku. Šikovná hračka, jedna z těch věcí, který profesor vyrobil když nemohl usnout... Taková minitaška-uschováš v tom prakticky cokoliv, pak stačí říct co chceš a ono v podstatě vyplivne ven... Kathleen Letíte blíž, začínáš rozeznávat čekající osoby. Zajímavá partička-nějaká modrá opice, chlap v modrém obleku a rudém plášti a nakonec plešoun na vozíčku... Všichni jsou ti trochu povědomí, jen si vybavit kde jsi je už viděla...... |
| |
| Dům ehm...a kdo vy jste? zeptám se trochu neomalaně, ale po tomco jsem prožila, kdo by po mě něco jiného mohl ještě chtít. |
| |
| ,, Zajímavý, díky a ještě kterym směrem se mám vydat k tej budově?" říkám a mezitim do krychle vkládam pušku, granáty a všechno vybavení, co mám, ovšem nechám si bič, katanu a dezerta. Počkam až mě řekne kudy jít. |
| |
| Kathleen To jsou známé osobnosti prakticky všude, zašeptá ti tvé druhé já. Superman, profesor Charles Xavier a jistý Beast... Všichni tři pouze pokývnou na pozdrav. Andy Krychlička pohltí všechny věci které do ní vložíš, věc vždy obklopí modré světlo a zmizí. Počítač se nachází v jedný budově na druhý straně města, nemůžeš to minout, menší mrakodrap, sídlo Legií spravedlnosti... A nezapomeň, řekni co chceš, jinak svý věci nedostaneš... |
| |
| budova cože? rozkašlu se a znovu se podívám na ty osoby. Superman a postavy z X-menů? ale vy jste animovaní! nemáte tu být a...a.... zalapu po dechu. musí to být halucinace z toho slunce... |
| |
| ,, Jasně, budu si to pamatovat, tak se sejdem tam." řeknu a aniž bych počkal na odpověď odejdu z místa kde sem a zamiřim si to směrem k mrakodrapu. Třeba tu budou ještě nějaký co sem znal, třeba ještě žijou. Pan Hide a doktor Jakil, nebo Ynujasha, možná že tady bude i Adriana, nebo Mina. Jestly se sem dostala Mina, tak by přežilka, je přece upíří leidy, nesmrtelná věkem pokud má čerstvou krev,moji sice taky pila, ale nedokázala z ní získaz moje schopnosti. pomyslym si a vzpomenu si na dámu v černym oblečení s perleťovym závojkem přes klobouk. ( Mina z Ligi výmečných, z toho filmu ) |
| |
| Kathleen Plešoun, označovaný za známou komiksovou postavičku se na tebe mírně usměje.Víš Kathleen, to u vás je pouhý zbytek naší existence. Realita byla změněna, ale stále tam něco jako my bylo... I když je faktem, že naše tamější verze profesor Šalamoun se svými kamarády nejspíš pobil. Andy Ti dva taky vyrazí, zakrátko jsi sám. Po několika minutách chůze uslyšíš výbuch. Hoši se podle všeho neflákaj... Nebe se mírně zatáhne, jak nad domy letí množství osob, většina má pláště, trysky nebo to jsou roboti... |
| |
| Ohlídnu se jako bych to nečekal a začnu zrachlovat až se spěch změní v rychlej běh a z toho pak už jen dlouhý skoky, ( předpokladam ža na ulicích budou nějaký tvorové ) jeden skok věnuju odrazu o nějakou bednu nebo něco a začnu s freefuningem ( klidně i přes baráky ve stilu: vyšplham se nahoru pomocí okapu nebo jinej věci, přeskočim na jinej barák, nebo popřípadě seskočim dolu ) běžim co nejrychleji. Ani mi nedaj chvylku abych se ztratil v davu, ale toho se dá využít. A teď rychle. |
| |
| Poušť cože? o tom jsem ale..s. tím jsem ale... nějak mi to zapadá dohromady jako Puzzle, ale velmi složité puzzle... řřekněte mi to prosím od začátku...prosím.... |
| |
| Andy Utíkáš, ale za tebou neletí prakticky nikdo z těch létajících osob. Podle všeho všichni míří k tomu výbuchu, tedy k zabijákovi a Luxovi... Bohužel, tvůj rychlý a chaotický pohyb nemůže zůstat nepotrestán, jedna z mnoha postav se odděluje od ostatních a míří k tobě (jisté to sice není, ale kam jinam by letěla...). Na tuhle dálku ještě nedokážeš rozeznat detaily, ale blíží se poměrně rychle. Kathleen Já ti moc nepomůžu, vysvětluju ti pouze to, co jsem si přečetl ve tvé mysli, dodává Xavier s úsměvem. Ale myslím že máš hlad, tak pojď, něco si dáme, dodává muž z oceli (superman, kdo jiný...) a společně s modrousem odcházejí. Tvá zdejší verze zatím odváží profesora... |
| |
| Dům a kam jdem? zeptámk se absolutně zmateně. já už ničemu nerozumím.... postesknu si. |
| |
| Jakmile postavu zahlídnu zastavym se a schovam se za nejbišší barák, vykukuju za rohem a připravym si do ruky dezerta. Když už bude postava blízko tak aby mě slyšela zavolám: ,, Hej kdo ste? Patříte k těm dvoum co mě pronásledujou? Jestly jo tak to vzdejte. Pokud seš přítel tak nebudeš útočit." zavolám tonem do kterýho přidám strach a nejistotu. |
| |
| Kathleen To málokdo, odvětí někdo z trojice, nějak jsi nezaregistrovala který. Teď si dáš něco k jídlu, odpočineš si a pak začneme řešit tvůj problém, dodá. Andy Postava se přiblížila ještě víc, už rozeznáváš detaily. Je to žena, blondýna, dobře a přitažlivě stavěná, bohužel dojem nevinné krásky kazí tvrdý a nepříjemný pohled který na tebe upírá a hlavně dlouhá hůl ze zlatavého kovu, zakončená ostrým hákem, kterou drží v ruce. Lžeš, řekne. Kdo jsi? |
| |
| ,,Kdybych lhal, mylsýš že bych před nima utíkal? Říkaj mi Samael. A tobě říkaj jak?" zavolám s pozarohu. A zase vykouknu abych zjistil přesněji kdo to je. ,,Myslýš že bych před nima utíkal kdyby mě něchtěli zotročit? Chtěj jen zneužít moje schopnosti aby byly neporazitelní. " zavolám trochu zoufalim tonem. |
| |
| Budova fajn..a. jíte tu..co? zeptám se pro jistotu jestli i Jídlo tu není poněkud...řekněme odlišné, stejně jako vše ostatní. |
| |
| Andy Nepoznáváš ji, vzhledem k počtu různých realit se ani nemůžeš divit tomu, že potkáváš někoho koho vůbec neznáš... Nevěřím ti..., zašeptá žena. Z tvých slov je cítit lež, vzkřikne, přitom jí začnou oči svítit jasným světlem a z hole p tobě vystřelí žlutý paprsek. Kathleen Neboj se Kathleen. Většinou je to sice trochu prošlé, ale jíst se to dá, ozve se vozíčkář. Ostatně, zas tak odlišné ty světy nejsou... |
| |
| Budova čím dál lépe... ušklíbnu se, ale jen tiše, je mi jasné že nebýt těhle lidí lítala bych ještě po poušti... |
| |
| Jak chceš. pomyslym si a pokusim se uhnout z dráhy projektilu. Přiščemž po ni vystřelim jednu dávku s dezerta. ( mam nabytý svazovašky- to sou naboje kter se po dopadu rozprsknou na bílou hmotu co rychle zatvrdne a lapenej si z ní sám nepomůže ) |
| |
| Kathleen Ostatní už dál mlčí, po chvíli přicházíte ke dveřím, Beast je otevírá a vstupujete do potemnělé místnosti. Jediným světlem je několik matně svítících zářivek na stroopě a obrazovkla velkého počítače na druhé straně. Je zde ještě několik skříní a uprostřed místnosti dlouhý stůl s několika židlemi. Bude to chvíli trvat, ještě tu nejsem všichni, kývne k tobě vozíčkář. Andy Energetická střela nebo co to je tě mine jen o milimetry, ožehne ti vlasy a trochu ti přitopí, na místě kde jsi stál ještě před půl vteřinou je v chodníku veliká díra. Tvá střela tu ženskou sice trefila, ale jen do ruky ve které drží zbraň, tudíž ji teď bude držet pořád... |
| |
| Vlasi mě začnou ihned dorůstat do původní délky, tentokrát pečlivě zamířim a vystřelom rovnou pět nábojů stejnýho tipu ( ty naboje se po dopadu rozprsknou a zacpou nebo zalepí všechno čeho se dotknou, takže její zbraň by měla bejt teoreticky už nepoužitelná, pokud sem ji trefil do ruky, zalepil se o kohoutek u zbraně) ,, Nevym proč na mě útočíš?! Já jenom chci najít moji dobrou kamarádku." zakřičim na ni. |
| |
| Místnost posadím se na jednu z volných židlí a čekám, má´m už vážně hlad a mám pocit, že pizzu tady zrovna nedostanu... |
| |
| Andy Tvým dalším střelám se ta žena obratně vyhne, už je připravena. Připravená a nebezpečná... Lžeš! Patříš k těm co teď plení město, zavrčí a opět vystřelí z té své zbraně. Tohle nebude mechanický, asi nějaký kouzlo nebo co to tyhle typy využívaj... Kathleen Ostatní se taky posadí, velké S sedí v čele, po jeho pravici Charles Xavier, vedle něj Beast, ty se posadíš vedle sebe... Zatím se nic neděje, je nejlepší čas pro zvcědavé otázky... |
| |
| Opětovně uskočim směrem za budovu, kde vyměnim střelivo na uspávací kouřový střeli. ( vcelku neškodný pokud nejste v místě kde naboj prolítává, jelikož vypouští za letu plyn co omračuje. ) Zasejc vylezu a vstřelim zdánlivě od boku tak aby náboj prolítl nad nepřítelkiní a kouř na ni spadal. ,,Myslýš že kdybych ctěl zničit tohle město už bych nezačal? První co bych udělal by bylo že bych se dostal tam kde je nejvýc obyvatel a začal do nich střílet. Já chci utýct před těma dvouma, ale jak ydim ta k nim patříš taky a já se budu bránit. Nevym jestly tu byl jedna dívka v noční košily s křídlama, ale já ji musim najít." začnu na ni volat a tím se snažim získat čas na účinek plynu. |
| |
| Místnost sedím vedle sebe a poslouchám Ehm....kdo všechno tu ještě je? zeptám se zvědavě. |
| |
| Andy Ta ženská se začíná tvářit dost fanaticky, když vystřelíš, mávne tou svou holí a následný paprsek spálí střelu na prach. Tak žertů se ti zachtělo...zemři! vzkřikne a hodlá na tebe vypálit znovu...když do ní něco narazí. Nějak v té rychlopsti nemůžeš rozeznat co to je, jediné co jsi zaregistroval je hnědožlutá srst a opeřená křídla stejné barvy. Kathleen Jen my a pár dalších co se do komiksů nedostali, odpoví ti klidně plešoun. Tedy kromě Logana, podotkne ještě tvá zdejší verze. Právě ten si s tebou myslím hodlá promluvit, takže se připrav... |
| |
| Uskočim opětovně stranou před střelou, při dopadu na zem přejdu v kotoul, ale všimnu si že ona létající dáma co na mě zaútočila není na tiom samym mýstě, zachytim jen jak do ni něco narazí. Postavym se rozkročeně a dívám se na na to co ji srazilo. Snažim se to poznat. pro jistotu odmotám smyčky biče a jeho tříhlavou kočku švyhnu za sebe připraven švyhnout po čemkoliv co na mě zaútočí. |
| |
| Někde Logan? on je tu taky? vzpomenu si na sexy komixového hrdinu. teda...a proč jste tady? proč se nevrátíte..jde to, se vrátit? vyptávám se zmateně. no... jaký je? zeptám se, logan byla moje oblíbená komixová postava. |
| |
| Andy Tvá staronová známá padá dolů, vidíš že je strašlivě potrhaná od něčeho co nejspíš budou drápy nějaké šelmy. To co na ni zaútočilo se pomalu blíží k tobě. Jak už sis všiml, je to porostlé žlutou srstí a má to křídla. Teď však rozeznáváš ještě lví tlamu a nepříjemně vypadající drápy. Ta věc přistává, všimneš si že kromě srsti to má na sobě něco co vypadá jako roztrhané zbytky šatů. Pak se to začíná měnit. Většina srsti mizí, křídla se zmenšují a úhledně se složí na jejích zádech...ano, jejích, protože podle bujných (a přitažlivých) tvarů je to žena, velmi pěkná blondýna (stejně jako ta předchozí). Konečně jsem tě našla Jedinečný...., zašeptá a pomalu vykročí k tobě. Ruce má nahoře abys poznal že není ozbrojena. Kathleen Kathleen, abys to správně pochopila-toto je náš domovský svět. Rozhodně se nehodláme hrnout tam, kde by nás okamžitě odstřelili, tedy v tom lepším případě. Zde je to, přece jenom, trochu bezpečnější, pousměje se modrous. I když je faktem, že zdejší Logan je taky mrtvý, ten náš přišel, pokud vím od vás. |
| |
| Někdy vážně? sympatie ke komixovému hrdinovi ihned vzrostou předpokládaným kontaktem s mou dimenzí. A ajk je to dlouho? bude vědět jak se dostat zpět?zahrnuji je otázkami. a nebylo by možné posílatsem nějak alespoň...slušnější jídlo? nebo tu nějak zachránit krajinu z té jaderné katastrofy? |
| |
| Švyhem smotám bič. Kterej uložim zase do pouzdra na opsaku ( je to něco jako kapsyčka na mobil, akorát nemá ty boční stěny aby se tam dal bič a uzavřelo se to na klipsnu. ) a s dezertem v pohotovosti se na ni podívam a zkoušim si ji zařadit nebo rozpoznat. ,,Promiň, ale kdo si? Samozřejmě děkuju za záchranu." řeknu slušně a vyloudim úsměv v obličeji. |
| |
| Kathleen Není rozumné příliš narušovat rovnováhu, podotkne Beast. Dovedeme si zde vystačit sami a navíc.... Zdá se že chce ještě pokračovat, když se nháhle rozlítnou dveře a dovnitř vchází pomenší postava jež nápadně připomíná jednoho tvého oblíbence... Andy Mě můžeš říkat Sfinga, Jedinečný... Ještě že jsem tě našla včas-musíš jít se mnou, hrozí ti velké nebezpečí, mluví klidně. Posílají mě tví přátelé, dodá ještě. |
| |
| Trochu nevěřícně se na ni podívám: ,,Těší mě, říkají my Samael." ruka s pistolí je pro každou možnost připravena vystřelit, neb můj ukazováček spočívá na kohoutku zbraně.,,Můžeš nějak upřesnit, kteří přátele máš na mysli?" řeknu a snažim se vzpomenout který má na mysly, moc mě jich nenapadne z řad těch co mohly utýct při boji před x lety. |
| |
| Místnost vypadá úplně jak ho kreslili... je má první myšlenka, a v okamžení se cítím jako malá holčička lovící podpisy na tričko i pod něj. navíc co? zeptám se Beasta, jakmile si uvědomím že jistě není slušné na něj takhle koukat. |
| |
| Andy Vampýrku, zašeptá, než se nad tím stihneš zamyslet, víko od kanálu kousek od vás doslova vyletí do vzduchu. Za ním začne vylézat jakási hnědá, smradlavá (a povědomá) hmota... Kathleen Wolvie na tebe pohlédne s viditelným zájmem, poté pohlédne na tvou druhou verzi chce něco říct...(nezdvořák, ani nepozdraví kamarády)...a náhle tě ohluší silný výbuch a letíš (bez pomoci křídel samozřejmě) vstříc zdi... |
| |
| místnnost no ku...ááá! nechám objevit svá křídla, a nejspíš díky tomu stihnu ubrzdit let těsně před stěnou, a podívám se, jak jsou na tom ostatní a co to vlastně bylo. |
| |
| ,,Jo, tak dem, než se tadyto dostane ven, jde mě to po krku a není to jeden z těch slabších." řeknu a jdu za sfingou. I když ta hmota je mě dobčře známá. Ale abych vypadal přesvěčivěji tak raděj pudu se sfingou než čekat na bahnáka. |
| |
| Kathleen Díky křidélkům jsi nenarazila do stěny a nezlámala sis všechny kosti (děsíš se myšlenky co by se s křídly stalo kdybys i přesto narazila). Všude po místnosti je prach, kus stolu se roztříštil o stěnu kousek od tvé hlavy. Nalevo od tebe se zvedá jistýá rosomáček, pořádně si nabil o stěnu a na některých místech mu jsou vidět kosti (asi byl blízko epicentra nebo jak se to říká). Pomalu se zvedá a rozhlíží se okolo. Je to děsnej pohled, lebka je vidět prakticky celá. Kryptonová bomba, zavrčíš kousek od sebe (jinak řečeno, tvá zdejší verze zavrčí). Muže z oceli (jež má podle všeho velký problém) a beasta nikde nevidíš, plešatý vozíčkář leží pár metrů od tebe a z hlavy mu teče krev. Andy Bahňák je ještě docela slušný výraz proti tomu jak mu říkali Lux se Zabijákem. Pomalu se začne formovat do tlusté, neforemné postavy a začne se ohyzdně šklebit. Následně se proti tobě rozeběhne, na svoui tloušťku docela rychle. Sfinga tě chytne za ruku a vznese se těsně před tím než do tebe smradlavá hrouda narazí... |
| |
| Podívám se dolu na bahnáka. Pak na sfingu: ,,Děkuju, jak se sem dostal? Ja sem ho už potkal na druhej straně, ve světě kde sme žily před válkou. " řeknu sfinze a dívám se ještě dolu na bahnáka. Mina, nemůžu tomu uvěřit že ji zase uvydim. |
| |
| Trosky něčeho boha jeho, kam jsem se to sakra dostala! vykřiknu a podívám se na Logana. On má regeneraci, on se z toho vzpamatuje... Tedy měl by. Zatímco profesor nic takového nemá. Rozeběhnu se k němu, částečně letím a klopýtám přes trosky. pane....no tak, proberte se... je mi jasné že tohle nepomůže. máte tu nemocnici? zeptám se se skoro zanedtbatelnou nadějí v hlase se zeptám svého já. |
| |
| Andy Mají na to nějaké stroje, nejsem odbornice, odpoví ti klidně. Z té výšky vidíš jak z druhé strany města stoupá kouř, tam nejspíš začali hoši pozornost odlákávající úder, jež je podle nynějších informací zbytečný... Váš smradlavý společník už na vás naštěstí nedosáhne, a jen hrozí... Kathleen Má pes zobák? podotkne tvá dvojnice, podle všeho to znamená ne. Wolvie zatím začíná regenerovat, plešoun se neprobírá, ale žije. Kousek od vás se zpod tropsek počítače začíná zvedat něco velkého a modrého. |
| |
| Trosky Lékárničku? zkouším do dál, a alespoň profesora položím do stabilizované polohy. Nic jiného jsem si z hodin zdrávky nezapamatovala. Nojím secokoli udělat, mohla bych mu nevratně ublížit ještě hůř... Tak krucinál! vřísknu ještě jednou. léčitele? alespoň nějaký obvazy? náplasti? |
| |
| ,,Tak na to se podíváme až někde na zemi, nemám moc rád výhled z vejšky pokud zrovna vysim někde ve vzduchu, jestly mě rozumíš. Můžeš nás dostat k Vampírce?" řeknu a ještě se chvylku dívam směrem na kouř. |
| |
| Kathleen Suprák je mrtvej, zavrčí ta modrá věc, podle všeho Beast při pohledu na podlahu a stěny okolo. Nejspíš to není moc hezký pohled. Poté přichází k tobě, v ruce malou tašku označenou červeným křížem (díkybohu, lékárnička), a dřepne si k profesorovi a přiloží mu ruce k hlavě. Hmm, nic vážného, řekne asi po dvou vteřinách. Jinak se zatím nic moc neděje, jen Logan už vypadá jako člověk a tvé dvojče odněkud vytáhlo dlouhý nůž a nervózně se rozhlíží okolo... Andy Od toho jsem přece tady, odvětí klidně. A když už jsme u toho, nemyslím si že by tě pád z výšky zabil Jedinečný, dodá klidně. No, ty to tak dobře nevidíš... |
| |
| ,,Ja vym, ale je to takovej nepříjemnej pocit když dopadneš nebo když ti někdo tělem prožene několik nábojů, nebo dokonce meč. " řeknu a podívám se na sfingu. Vý o mě skoro výc než by bylo zdrávo. Doufám že brzo najdu Kathleen. pomyslm si a dívám se okolo abych si zmapoval orientačně město a místo kam a kudy letíme. |
| |
| Ruiny Prosím! otočím se na mé já. ošetři ho...neumím to, nevím co mám dělat, já.... založím si hlavu do dlaní. Přestávám to zvládat. |
| |
| Andy Chápu Jedinečný, řekne a dál uzná za vhodnější mlčet, letí dál. Ze zdevastované části města se dál ozývají rány a výbuchy, hoši se jak se zdá neflákaj, až ti přijde líto že je musíš takhle zklamat.... Náhle se zableskne a oslní tě světlo. Když zase vidíš, zjišťuješ, že jste někde úplně jinde...letíte ned pouští. Kathleen Ona by ho spíš omylem zabila, zavrčí modravec a začne Xe ošetřovat sám. Mno, nejspíš je to tak lepší. Ováže mu hlavu překvapivě čistým obvazem, už to vyoadá mnohem líp.... |
| |
| Když světlo přestane působyt, tak se rozhlídnu a když uvydim pouš tak se v duchu zasměju.Jako v exodu, čtiřicet let putování pouští. Jedly manu a křepelky které jim seslal ten který je. pomyslym si a pak následuje otázka: ,,Krom toho že sme na poušti, kam směřujeme a kde sme?" zeptám se sfingy a dívám se okolo jestly neuvydim nějakej orientační bod. |
| |
| Ruiny sakra kdo tu po vás hází bomby? zabručím a ohlédnu se po někom, kdo by mi otáhku mohl zodpovedět. Pak se posadím na zadek a obličej složím do dlaní. |
| |
| Andy V poušti, kde jinde? pousměje se tajemně. No, to není příliš nová informace... V podstatě jsme přešli někam jinam, teď se nacházíme v dimenzi kde by se měla nacházet dračí žena, tvá stará známá. Mým úkolem je přivést vás oba. Kathleen Máme mnoho nepřátel holka..., odplivne si Wolvie. Jen mě překvapuje že ještě...K ZEMI!!!!! zařve najednou, skočí k tobě a srazí tě na zem. Uslyšíš několik výstřelů, jež vás podle všeho jen těsně minuli. Dali si docela na čas, zavrčí zlostně. Vstane a rozeběhne se ke dveřím jimiž jste přišli, když se opět začnou ozývat výstřely. Několik kulek ho zasáhne, ale nezdá se že by mu to dělalo velké starosti... Beast se zatím, kryjíc pomalu se probírajícího profesora snaží ukrýt za zbytky stolu. Tvá dvojnice zatím vylétne ke stropu (asi aby měli horší terč) a následuje Logana... |
| |
| ,,Kterou dračí přítelkini máš na mysly? A přivýst ke komu a kam? " v mysly se mě začnou trořit tisíce otázek a možnách odpovědí na ně. ,,Di ty, ještě potkáme Chamuraptyho, nebo Isis a pak už to bude vypadat jak ve špatnym hororu z třicátých let." řeknu sám pro sebe. a dam si facku. |
| |
| místo ááu! zavřeštím, když mne logan srazí k zemi , čímž mi způsobí psychyckou i fyzickou újmu..ovšem ne tak strašlivou, jakou by způsobily kulky. Když odběhne, následuju Kathleen a letím u stropu za ní. |
| |
| Andy Tuším že se jmenuje Kathleen, odpoví klidně. A pokud jde o ty dva další, tak toho prvního neznám a tu druhou jsi potkal před malou chvílí. Po tomto proslovu se ti vybavuje ta ženská co tě napadla v předchozí dimenzi.... Náhle se opět zableskne...a když se podíváš dolů, můžeš spatřit svého věrného pronásledovatele, jež je, jak si vzpomínáš, poeticky přezdíván Sračkoun. Kathleen To je ta blbá ještěrka, zařve naštvaně Logan, tedy myslíš že je to on-v tom hluku se to nedá poznat. Pak ho něco silnou ranou odhodí zpět do místnosti, kde se rozplácne o zbytky stolu a Beasta. O vteřinu později do místnosti vstupuje hnusné stvoření, připomínající zmenšeného tyranosaura s o něco většíma rukama....zhruba tak velkýma že zvládnou unést menší rotační kulomet, jež se však podle všeho právě zasekl (máte víc štěstí než rozumu)... Tvá dvojnice slétává dolů, hodlá ho nejspíš svou kudlou zaříznout, ale obluda jen vymrští jednu pracku, modře se zableskne a tvá dvojnice padá v bezvědomí k zemi... |
| |
| ,,A co tenhleten? Je to přítel nebo ne? Jestly jo, tak proč útočil, a jestly ne tak už tu dlouho nebude." řeknu a vytáhnu dezerta z něhož vyjmu zásobník a nabiju ho krionábojema ( naboje s tekutym dusíkem, prostě a jednoduše zamrzne cíl. ) |
| |
| Místo hej! rozletím se ke svému já, a odtáhnu ji alespoň z dosahu zrůdičky. Pak ji enchám ležet, na toˇteď není čas...vezmu ji alepsoň kudlu, nemám narozdíl od ní žádnou zbraň-... nemůžeme zahájit ústup? |
| |
| Andy Toho neznám, ale přítel to rozhodně není, sdělí ti klidně, jakoby se nechumelilo (ono se taky nechumelí, ale stejně...). Monstrum na vás naštěstí (opět) nedosáhne, ale na druhou stranu držíá v "rukou" zlověstně vyhlížející dělo... Kathleen To není špatný nápad, křikne Beast, jež je zatím překvapivě nezraněn. Akorát je problém v tom, že tohle je jediný východ a v tom případě bychom se museli dostat támhle přes Carna, poukáže ještě na obludu, jež definitivně vzdala pokusy o znovunastartování zbraně (přičemž snaha ji nastartovat je nejspíš to jediné díky čemu na tebe nezaútočil když ses táhla pryč) a zaměřuje se na novou kořist-tebe. |
| |
| Někde můžu vás vynosit oknem! křiknu, když to se na mě zaměří ona ještěrka a nevypadá to rozhodně tak, že by na mne jen koukala. jéééé vyjeknu a připlácnu se co nejvíc ke stropu. |
| |
| ,,Hezká hračka, s tim má střílet? Zkus ochutnat tohle." s nabitejma krionábojema zamířim a když mám zacíleno tak třikrát vystřelim s přesností sobě vlastní. Dezert sebou třikrát škubne a po výstřelu jasněmodrejch nábojů se z hlavně line bílej kouř od krionábojů. Po dopadu se náboje rozletěj a zmrazej cíl a ten se nemůže hnout. ( naboje maj teplotu okolo absolutní nuly ) |
| |
| Kathleen Beastovu odpověď neslyšíš, protože se k tobě rozbíhá něco co se dá bez nadsázky nazvat půltunou šupinaté smrti složené ze svalů a zubů. Tvor, tvým namodralým společníkem přezdívaný Carno, se odráží a s rozevřenou tlamou skáče ke stropu. Všimneš si, že některé z těch asi dvou milionů zubů si zřejmě nestačil vyčistit od posledního jídla, má je tak trochu zarudlé... Tlama tě s ocelovým stiskem chytí za nohu a stáhne dolů. Andy První náboj ho minul, druhý ho skoro trefil, bohužel se asi půlsekundy předtím objevila v nechutném těle dííra kterou náboj bez potíží prošel. To už hněďák střílí...a jeho střela, jakási variace na blesk doslova naráží do třetího kryonáboje... Vidíš jen záblesk jež tě na chvíli (opět) oslepí a pak už jen pocítíš tvrdý náraz na zem. |
| |
| Strop áááááááááááááááááááá zavýsknu a jek z překvapení se změní na výkřik bolesti, nohu, za kterou mě potvora chramstla, mám na maděru, resp. na jehelníček. Momentálně mám však jiné starosti než to že nejspíš nikdy nebudu chodit. bolest je nesnesitelná. |
| |
| ,,Tak jo, ty prasožroute, s tohodle masa moc nedostaneš." řeknu když se zvednu a dívám se kde je sfinga. Doprdele, dneska další koho stratim? Nebo co? pomyslym si a vytáhnu bič a rozmotám všech šest jeho smyček. Z dezerta vytáhnu zásobník s krionábojema a naláduju do něj La Bombarda náboje. S temnym usměvem pak zásobník docvaknu. |
| |
| Kathleen Monstrum tě stáhlo na zem a praštilo s tebou o tvrdou podlahu, skoro ti to rozbilo lebku. zápětí tě však pustil dílo Logana, jež se konečně trochu probral a zarazil obludě drápy do krku). Dinosaurus ho však vzápětí odhazuje proti stěně a opět míří k tobě. Stále má obrovský zuby a tys někde ztratila nůž... Andy Sfinga je kousek od tebe stojí na všech čtyřech a vypadá lehce dezorientovaně, ale jak se zdá je v pořádku. Váš polotekutý kámoš mezitím odhazuje zbran jíž výbuch nejspíš poškodil) a rozbíhá se proti tobě. Nevidíš žádnou zbraň, ale on ani žádnou nepotřebuje... |
| |
| Zem koukám do chřtánu té obludě a najednou mám v mozku prázdno. Pár sekund nehnutě lezím na zemi, drobná, s krvácející rozsekanou nohou, potlučená. jsem neschopná... bleskne mi hlavou. tak to teda ne! křiknu, z posledních sil se zvednu na křídlech a popolétnu dorpava. |
| |
| ,,Zázrak první, nepřítel nikde." řeknu sám pro sebe a vystřelim La Bombarda před něj. Při dopadu na zem se náboje s ohromnym kouřovym rozptylem a zvukem připomínající hromobití rozletěj. Proti nepřítely se dere nepočítaně rozžhavenejch kuliček. Vystřelim tak třikrát. Pak doběhnu ke sfinze a řeknu ji: ,,Můžeš lítat? Nepočítám že by ho to zastavylo, jen spomalilo. Musíme odtud. Jestly seš zraněná řekni mě kde a já se na to podívam." řeknu s úsměvem. |
| |
| Kathleen Bestie se sklání a chce tě zakousnout, když poodlétneš. Do podlahy vykousne pěknou díru. Vzápětí vidíš modrou šmouhu (a modrá je zde jen jediná osoba) jak se řítí proti němu, ale je odpálkován ocasem, když se ještěr prudce otočí. Tvé dvojče a profesor jsou stále provozu neschopní a Logana nikde nevidíš. Obluda zatím opět věnuje pozornost tobě... Andy Sračkoun doslova vybuchuje a je tak trochu všude kolem, ale smradlavá hmota se pomalu dává dohromady. Zvládnu to, řekne Sfinga, stále relativně klidně a podá ti ruku. Chyť se... |
| |
| Chytnu se sfingy a koukám se jak se pomalu zbírá dohromady. ,,Proti němu by bylo zábavný bojovat až do konce, asi bysme dlouho vydržely oba. " zasměju se. |
| |
| Místnost Doha*zlu! Dopr*ele! Ku*va!! Ulevím si a pak se z posledních sil snažím vzlétnout.Na zemi se válí cihla, vezmu ji do rukou a mrštím ji po monstru. Snad ji alespoň trefím. Popolétávám a snažím se očima zachytit nějakou další možnou zbran, například ženezný drát. |
| |
| Andy O tom pochybuju Jedinečný-mohl by tě totiž velmi snadno utopit, řekne naprosto vážně a vzlétne. Váš nahnědlý přítel zřejmě spěchá, jelikož se začíná stékat rychleji... Kathleen Cihla narazí bestii do lebky, ale zřejmě má hodně tvrdou hlavu. Pokračuje dál, pomaloučku, polehoučku, má čas-a ty nemáš kam utéct. Nevidíš sice žádný drát, ale zaregistruješ že hned pod tebou se nachází relativně nepoškozená noha od stolu. |
| |
| místo rafnu nohu stolu, uchopím ji jako baseballovou pálku, vznesu se, a začnu tím mydlit do netvora. Všehen vztek za poslední hodiny i dny se rozpumpoval a koluje mi v žilách. |
| |
| Zasměju se sám pro sebe.( tedy potichu a jen mírnym úšklebkem ) utopit? Když mě nezabije ani střela s brokovnice do hlavy a moje tělo se regeneruje geometrickou řadou pochybuju že by mě utopil. začnu přemejšlet. ,,Když myslýš, Znáš jisto Johanku z Arku? " zeptám se ani nevym proč. |
| |
| Kathleen Ke tvému štěstí ho tvá první rána zasáhle do oka, což ho vyvedlo z rovnováhy. Nyní, když má místo levého oka rudou, tekoucí skvrnu, však vypadá ještě naštvaněji než dřív... Naštěstí ale nestačil včas zareagovat a dostává od tebe jednu ránu za druhou. Pak se všaktrochu vzpamatuje a chytne tě za krk. Ještě si všimneš, že má v ruce nějakou narudlou věcičku... Když se to dotkne tvé kůže, rudě se zableskne a náhle se nemůžeš hýbat. Uslyšíš výkřik...padáš k zemi...a o něco později, nedokážeš odhednout jak dlouho nad sebu vidíš povědomou modře zarostlou tvář. Můžeš mluvit? zeptá se tě. Jestli ne, tak mrkni, to bys ještě měla zvládnout... Andy Je my jasné na co myslíš, Jedinečný. Ale pamatuj si, vzduch potřebuješ stejně jako my, řekne ti klidně. Ne, neznám, kdo je to? odpoví ti na Johanku otázkou. Sračkoun je zatím zase vcelku a už jen hrozí... |
| |
| na zemi mrkám na Beasta o sto šest. co to bylo? co to bylo? co to sakra bylo!!!!! nemohu ale nic dělat... |
| |
| ,,To byla jedna bojovnice v naší dimenzi, někdy ve středověku, bojovala za francouzkýho krále, Učastnil sem se s ní všech bitev, a ve všech zvýtězila, byť žena, na který se v tej době nahlíželo spíš jako na oběkt k rozmnožování a jako na sluhu a otloukánka,byla to velice dobrá bojovnice.Napadlo mě jestly tady nežije nějaká z jejích dvojnic. " řeknu a projistotu zamířim ještě na bahnouna. |
| |
| Kathleen Je to horší než jsem myslel, zamumlá. Dál už to moc nevnímáš... S někým mluví, ale daří se ti registrovat jen útržky:...nemůže se hnout...ne, i to brzy přestane...stejně by nemohla chodit...to nestihnou...ale profesore...musím to zkusit...naší to nemyslí... Pak nad sebou uvidíš plešatou hlavu, následně se objeví ruce...přikládá ti je na spánky...a pak náhle nic. Nic nevidíš, neslyšíš, zbyla jen mysl...pak se opět rozsvítí světlo, sklání se nad tebou tři obličeje-modrý, předrsnělý a plešatý. Pomalu cítíš že už se zase můžeš hýbat. Bolí tě celé tělo, ale to je zanedbatelné v porovnání s tím že ti v hlavě třeští malý ohňostroj... Andy Myslím že ne, ale osobně se v historii příliš nevyznám, pronese opět tím svým už docela otravně klidným hlasem. Míit na vašeho smradlavého společníka je trochu zbytečné, sem už na vás nemůže a nemá zbraň. |
| |
| Zem eeheee.... zaskřípu zuby a promnu si spánky. teda nevím co to tu máte za vzduch..ale ještě nikdy mi takhle mizerně nebylo...nemáte růžovýho kámoše? chci říct ibalgin.... opravím se ihned..ale jsem to zase já, s ponurými vtipy, i když v současné chvíli poněkud mizernými... |
| |
| ,,Raděj leťme, ať už sme pryč." řeknu s naprostym klidem a schovám dezerta. V poušti a bez vody, to bych přežil, ale co bez vzduchu? To sem ještě neskoušel i když sem byl dost dlouho na dýmnym kouři z mnoha hranic co hořely. pomyslm si. |
| |
| Kathleen Bolest hlavy za chvíli přejde, řekne profesor smutně. Vypadá unavený, hlavu má ovázanou a zdá se že mele z posledního. O kousek dál vidíš ležet sebe samu. A to není další z hloupých slovních hříček jednoho nejmenovaného PJe se smyslem pro trapný humor, to je fakt. To co tam vidíš ležet je tvé pravé, skutečné a nefalšované tělo... Chápu že se asi divíš...ale jinak to nešlo. Bolest hlavy je čím dál horší... Andy Letí beze slova dál a o chvíli později se vám ten slizoun ztratí z dohledu... O něco později se zdá že už začíná být unavená. Změníme způsob dopravy, už moc dlouho letět bezvládnu. Navíc po zemi je to v téhle části světa bezpečnější... Než stačíš cokoliv říct, začne klesat. Přitom si všimneš, že jsou připraveni, jelikož dole vidíš auto, u nějž stojí mohutný, zarostlý chlap v otrhaném černém tričku, na němž je však stále dobře vidět nakreslená lebka. ak se blížíte, uvědomíš si, že tak mohutný vypadá proto, že pod tím tričkem má neprůstřelnou vestu. Ještě blíž si povšimneš, že i přes to je tak o hlavu větší než ty a...rvačka s ním by asi dost bolela. Zdravím Franku, řekne Sfinga když přistane. Frank jen pokývne a dál se věnuje činnosti, kterou dělal, než jste přijeli-nabíjení lehkého kulometu M60. Na kapotě auta je takových smrtonosných hraček víc, už to asi dělá nějakou dobu. Když asi po pěti vteřinách dobije, odnese ty věci na zadní sedadlo a kývne na tebe ať si sendeš vedle nich. Sám si sedá k volantu, sfinga na sedadlo spolujezdce. Ani s křídly nemá problém, něco tomu autu totiž před nedávnem urvalo střechu... |
| |
| ,,Zdravym." řeknu tomu velkýmu s lebkou. Netrpělivě sleduju okolí když nabi¨jí zbraně. Když nabije a naloží bedny s municí tak nasednu tak že se chytnu rámu co kdisi držel střechu a nohu dám na zadní kolo a nastoupim jako do jeeapu. Sednu si a znovu se rozhlídnu okolo. ,,Tak už by mě někdo mohl říct kam že to jedeme. Nemám moc rád překvapení." řeknu a podívam se přes sedačky na poba dva vepředu. |
| |
| někde,,, Co co..co jste to udělali? Co..co to je? začnu vyvádět. vy...jak jste...ona ej teď já? nebo....cože? okamžitě mi začne tělo připadat cizí, hnusné, odporné..jsem to já a řpitom nejsem.... |
| |
| Andy Vyzvednout zbytek, řekne Frank tónem ze kterého mrazí. Tohle není žádný z chytráků co se předvádějí aby ukázali jak jsou nebezpeční, tenhle nebezpečný je. Člověk co nepotřebuje žádné supersíly ani nic podobného aby zničil vše co mu stojí v cestě... Toliko shrnující odhad osobnosti. Je dobře že je na tvé straně. Tak to jsi měl vzít větší auto Franku, podotkne okřídlená žena, v jejím hlase poprvé slyšíš náznak nějakých emocí-konkrétně sarkasmus, jestli se to tedy dá nazvat emocí. Nevšímej si ho, takhle se chová pořád,obrátí se k tobě. Kathleen Co kdybys mě přestala urážet? ozve se ti najednou v hlavě. Je mi to líto Kathleen, ale jinak to opravdu nešlo. Po válce jsem zjistil, že mé schopnosti mnohonásobně zesílili, nevím čím to je. Proto jsem dokázal přenést tvou mysl do...v podstatě jiného tvého těla. Bylo to myslím přece jen lepší než zemřít. To co na tebe použil by tě brzy zabilo, když ne, nemohla bys do konce života hnout ani prstem. U tvé dvojnice zase zasáhl mozek podobným zařízením. Přenesl jsem tvou zdravou mysl do jejího zdravého těla... Hlava tě bolí proto, že si ještě musíš zvyknout na to, že tam jsou zbytečky jiného vědomí. Později se možná objeví pár vzpomínek, ale jinak bys měla být v pořádku, mluví smutně plešoun. Už ti začíná docházet kdo na tebe mluvil o neurážení... |
| |
| Já...teoreticky vy, cože, já.... chvíli na něj koukám neschopná slova. to je něco jako..jako oddělování siamských dvojčat, že? když víte že jedno zemře...a tady jsme částečně zemřely obě, ze dvou jste udělali jednu... zakroutím hlavou. |
| |
| usměju se na ni a podrbu se nahlavě. Teďka by bodl nějakej drink a moře, písku je tu dost. pomyslym si a pak řeknu směrem ke sfinze: ,,Zase nic nevym, který ostatní má namysly? Nějaký přátele nebo někoho koho znám? " to druhý řeknu spíš ironicky a dívam se přes sedadlo na ni. |
| |
| Kathleen Ano, přesně tak, odpoví profesor. To ti došlo brzy, ozve se hlas. Tak, když už to máme vyřešený, mohli bychom vypadnout? Ta potvora se může kdykoli vrátit s posilama a Frank by tu už měl brzo bejt..., zavrčí Logan... Frank...to jméno je ti povědomé, asi jedna z těch vzpomínek tvého druhého já... Andy Jestli je znáš, to nevím, tak dobře informována nejsem. Prozatím by snad mělo stačit to, že jsou to přátelé..., řekne okřídlená žena. A přítel se změní v nepřítele velmi snadno, zasyčí řidič. Nech toho, obrátí se Sfinga k němu. |
| |
| ,,Má pravdu, i ti největší přátele dokážou zradit, jen kuli zlatu nebo příslibu zachování života svých známých." řeknu a usměju se. ,, Většinou zradí ten, komu nejvýc věříš. Už od počátku našeho světa byly takový co chtěly moc za jakoukoliv cenu. Vypuklo to až ve válku." řeknu klidnym tonem. |
| |
| dva v jednom A mohla bys konečně zalézt a sklapnout? ty seš mrtvá, tak laskavě... ani já nemám nejlepší náladu a tak jsem trochu nabručená. Fajn fajn...to bde skvělá rekonvalescence.... ušklíbnu se a vydrápu se opět na nohy, přičemž se znovu ozve hlava.. připadám si jak po nějakým zátahu na hospody... |
| |
| Andy Válka...Vietnam..., zavrčí Frank, jež je zřejmě myšlenkymi někde jinde. Něco mi říká že nás čekají problémy, poznamená náhle. Vidíš jak se blížíte k velkému městu, tedy tomu co z něj zbylo. Jinak řečeno, troskám města. Tam vidíte několik...vozidel, jelikož auta to už moc nepřipomíná. Jestli něco, tak auta postavená ze zbytků. Frank šlape na plyn a vaše auto začíná zrychlovat...on má přitom ve tváři stále tentýž kamenný výraz (sice mu tam nevidíš, ale něco ti říká že tomu tak je). Pak uslyšíš zvuky střelby, z těch "aut" po vás střílí. Pak se prudce zastavíte...něco do vás narazilo...letíš ven...a o něco později ležíš na zemi ležíš na zemi. Když se trochu nadzvedneš, vidíš Franka, jež, schován za tím co zbylo z vašeho auta, s pomocí lehkého kulometu likviduje jedno nepřátelské auto za druhým. Kathleen Ne tak úplně. Dokud žiješ y, žiju i já. Akorát to mám v hlavě trochu zpřeházený. Je mi jasné že ti asi není dobře holka, ale už je opravdu načase vyrazit. Mám tě podpírat? zeptá se Logan, když se zvenku začne ozývat střelba. No skvělý, už jsou tu zas, zavrčí. Klid Logane, řekne kulhající modrous, jež si přehazuje profesora přes rameno (toho chudáka tvá "léčba" asi dost vyčerpala). Jestli narazili na toho psychouše Franka, jsou už teď mrtví. Frank...náhle se ti něco vybaví. Vybaví se ti zničené město...všude mrtví...a nad nimi se tyčí zkrvavená silueta...Punisher. Tak ho znali jeho nepřátelé... |
| |
| Zbořenina no možná by to nebylo od věci... ušklíbnu se. pokud ti nebude jedna schyzofrenička připadat trochu těžká. s těmito slovy se k němu připajdám. Ještěuplně nekoordinuju chůzi, vědomí si musí zvyknout na nové tělo. |
| |
| Když vydim Franka, tak vstanu se švihem přičemž vyndám dezerta a s klidem zamířim a vystřelim po jednom z těch aut. Sleduju jak náboj letí vduchem a míří si to přímo na auto. Já si to zaměřuju směerem k Frankovy kterýho se ptám kde je Sfinga. |
| |
| Kathleen Klid, já to zvládnu holka, řekne Wolverine, podepře tě a jde za Beastem. Naštěstí se nic moc neděje a nikdo na vás neútočí, zatím máte neuvěřitelné štěstí, je jen otázkou jak dlouho to vydrží. A sakra, zavrčí Logan, zrovna když procházíte jednou z víceméně funkčních chodeb domu. Hledí ven dírou ve zdi, venku vidíte něco co by se dalo popsat jako obytnej tank... Jede to ke kraji města, o vás to naštěstí neví. Andy Tvůj náboj letí a zasahuje benzínovou nádrž jednoho z aut, které vzplane a vybuchne. Přitom s sebou vezme ještě jedno vedle sebe. Támhle! kývne hlavou, kde kousek od vás leží zkrvavené nažloutlé tělo... Zdá se že se k vám snaží doplazit, takže ještě není úplně pozdě. Pak spatříš, jak se k vám z města blíží něco hodně, hodně velkého co připomíná tank... |
| |
| ,, Ať je to cokoliv pokus se to zastavyt, ja se postaram o sfingu." řeknu a rozběhnu se ke sfinze, přičemž si připravym na léčení. Když doběhnu ke sfinze tak si k ní přikleknu a schovam dezerta, potom oběma rukama ochopim sfingu ( jednu ruku jí dám na čelo a druhou na srdce. Cítim její tep a začnu používat svoji schopnost. Těsně předtim než zavřu oči může svfinga vydět tmavěmodrá oči ( celí oči i s bělmem ) který se mě změnily působením mé mutace. Pak je otevřu a dívam se na sfingu, která by se měla podle všecho uzdravovat.,, Am šaha, num šehý, Irdes Kardas." říkam při léčení stále dokola. |
| |
| Místo u díry co je tohle za noční můru... povzdechnu si zatímco se většinou své váhy opírám o Logana. vždycky něco přijde a já si říkám že už to horší být nemůže, ale tady očividně může, je to katastrofa za katastrofou, nechápu jak tu můžete žít... |
| |
| Andy Frank jen přikývne a rozeběhne se proti tanku, přitom odněkud vyloví brokovnici, ze zbytků auta jen tak mimochodem vyprostí něco co připomíná mačetu. Poslední náboje do kulometu vypotřeboval na likvidaci posledního auta, několik lidí se tam však ještě pohybuje, zdá se že se na ně Frank těší... Léčení po chvíli zabírá, Sfinga otvírá oči. Co se stalo? zamumlá. Kathleen Neboj se Dračí ženo, tvá noční můra brzy skončí! ozve se za vámi. Stojí tam ten hnusnej dinosaurus, v každé ruce samopal Thompson, a vypadá že narazil do něčeho hodně tvrdého. Měl jsem ho vyhodit z vyššího patra, zamumlá Logan. Následně se, skloní, díky čemuž se vyhnete bolestivé smrti od střel ze samopalů. Někdo jiný však takové štěstí nemá, Beast se sice sklonil, ale profesora to nezachránilo, několik kulek ho zasáhlo, je jasné že je mrtvý. Další střely přitom narazily do stěn a stropu na druhé straně a způsobily menší sesuv stěn... Všechno se začíná otřásat a hroutit. Rychle ven, zdržím ho, křikne Beast, prosmýkne se kolem vás a neuvěřitelnou rychlostí se přesune až k dinosaurovi a vrhne se na něj. Co se děje dál nevidíš, protože Wolwerine (jež tě stále podpírá) prorazil stěnu ven a teď padáte přímo na tank. Hele, teď jsem si vzpoměl-ty vlastně umíš lítat, že jo? zeptá se když se řítíte proti ocelové mase. |
| |
| Vzduch ááááááá zařvu znovu když letíme volným pádem. to umím, ale otázka je, zda také s bolavou hlavou a pomalu sto kily živé váhy k tomu ... ušklíbnu se, přesto rozložím svá řídla a několikrát cvičně mávnu. Tohle se nezměnilo, obě těla měla křídla stejné... Je to nejspíš moje přirozenost, létání, protože pád ubrzdím a snad se i cítím lépe... |
| |
| Poté co na mě promluvý změní se barva mých očí zase zpět a já se na ni podívam a usměju se. ,, To nic, jenom si byla trochu mimo. Už seš OK? Tak se pustíme do toho tanku." usměju se a vytáhnu opět dezerta. Tentokráte ale nabiju Termitový náboje. Pak se podívam na sfingu a zeptám se:,, Dokážeš teďka lítat? Mam tu jeden druh nábojů co do toho, ať je to cokoliv udělá pořádně žhavou díru." usměju se a usměju se. Přišemž se podívam na vývoj boje. |
| |
| Kathleen Nakonec se ti to podařilo, sice ne dokonale, ale žijete. Vznášíte se kousek nad tankem, i přes okolní budovy máte docela dobrý rozhled. O něco dál vidíš něco, co vypadá jako trosky aut a nějaké lidi jak se tam rvou... Seznam se s Franem Castlem, další oblíbenou komiksovou postavou, lépe známou jako Punisher, řekne Wolverine. Nevidíš sice úplně dobře, ale všimla sis že tomu celému rozhodně domnuje velký chlap s mačetou a brokovnicí... Andy Zvládnu to, řekne, chytí tě a vzlétne. V dálce vidíš...no, docela podobný obrázek, jiná létající ženská a někoho drží. Frank se mezitím pouští do zbytků pozemních "vojsk", a jde mu dobře, jako by vůbec necítil bolest... |
| |
| ,,Co to je támhleto ve vzduchu. " zeptám se a ukážu na to co letí. Pak se ale zaměřim na ten tank a a snažim se ho zaměřit abych nezasáhl našeho přítele.Tak teď se dozvym že to budeou nepřátelská jednotka a že nás sestřelej. Nebo něco podobnýho. |
| |
| Nad tankem. no vypadá sexy. jen ta brokovnice trochu kazí celkovej dojem... ušklíbnu se. hm..máš nějaký plán co teď ? nemůžeme tu levitovat věčně. I na mne působí gravitace. |
| |
| Andy Tvá známá, dračí žena, řekne klidně a pomalu letí blíž. A zkus ten tank nezničit prosím, mohl by se hodit. I když je faktem, že střela této ráže, ať je výbušná sebevíc by mu moc neublížila, dodá jen tak mimochodem. A má pravdu, ten tank je opravdu velký jako dům... Kathleen Návrhy mu radši nedělej, je to vraždící psychopat. Jednou jsem se mu připletl do cesty, tak mi ustřelil obličej a přejel mě parním válcem..., podotkne znechuceně Logan. Zkus přistát na tom tanku, s trochou štěstí najdeme nějakej poklop..., naviguje tě. Přitom si, narozdíl od tebe, nevšimne blížící se létající postavy, jež stejně jako ty někoho nese. Někoho velmi povědomého... |
| |
| Nad tankem psychopat..no dobře chtěla jsem ho pozvat na kafčo a na hotelovej pokoj, ale očividně se budu muset koukat po jiných objektech... ušklíbnu se. fajn..vojenský výsadek..jednotko L1 připravit... zasměju se a začnu se snášet..a v tom se podávm nahoru.. sakra co to..to snad je..nebo ne? to nemůže být... |
| |
| ,, Takže ho nemám ničit, tak se ho pokusíme obsadit. Můžeš sletět níž abych se mohl trochu rozhlídnout? Pokusim se dostat dovnitř a mezitim by bylo dobrý ho trochu zaměstanat. A až budu vevnitř, tak to zastavym a hlaveň zamířim co nejvejš. To pokudmožno řekni našemu přítely." řeknu a vytáhnu termitovej zásobník a nabiju energetický náboje a připravym si jeden zásobník tak abych ho měl přiruce. ,, Tak a můžem dolu." řeknu a připravym se na boj. |
| |
| Kathleen Veselé...i kdyby tě přijal, tak věz že lidi co s ním moc vycházej buď umíraj brzy a ve velkejch bolestech nebo je sejme sám, když se vztahy zhorší, mumlá. Po chvíli přistáváte, všimneš si že Punisher už nem žádného...celého soupeře a druhá létavá dvojka se blíží k vám. Andy Přilétá blíž, Frank dole zatím rozsekal a rozstřílel všechny co se ho pokusili otravovat. Trochu kulhá, ale jinak vypadá v pořádku, což samozřejmě z téhle výšky není jisté. Už jste skoro u toho tanku (který překvapivě ještě nezačal střílet-i když je faktem že proti smítku jako jste vy by to asi bylo plýtvání) a v té druhé létavici poznáváš svou starou známou Kathleen. |
| |
| Tank škoda. je to řízek. zaśměju se. V téhle lokalitě je nejřízkovitějším řízkem Logan, protože o nikom jiným krom jeho, mě, a onoho zmiňovanýho týpka z brokovnicí tu nikdo není..nebo že by... Andy? vykřiknu dkyž si konečně uvědomím že moje doměnka byla zprávná... |
| |
| Zamávám na Katheen aby poznala že sem to já a nestřílela na nás a nekřičela. Počkám až přistanem a přitom se snažim zjistit pohledem kdo je její přítelk co nese. Když poznám svýho bratra, nebo aspoň jeho podobu poskočí mě srdce, ale nic nenechám znát, protože nepředpokládám že by mě poznal. ,, Tak jo. až tam budem tak se o to postaráme, snaž se je zaměstnat aby na nás nepřišly a vyřiď to frankovy." řeknu ještě před přistáním. |
| |
| Tank Andy! kde to jsme a co tady děláš a jak proč kdy... začnu na něj chrlit spoustu otázek. dostaneš mě odsud..? skoro zaprosím. Konečně mám pojítko s normálním světem. |
| |
| ,, Přesněji sem tady teď kuli tomu abych zneškodnil tenhle tank a něco se dozvěděl. A jak ses sem vůbec dostala ty?" řeknu jí a pak se podívam na rosomáka: ,, Ty budeš Logen že? " usměju se na něj a pak změnim zase na kamenej výraz. ,, Musíme se dostat dovnitř, pak to nějak ovládnout, pak teprv bude čas na nějaký delší řeči. Co vy na to?" zeptám se jich obou. |
| |
| Tank no mě..mě unes takovej nechutnej týpek s ohořelým xichtem, a hodil mě do téhle dimenze aby se pobavil tím jak mě bude trápit... převyprávím to. no pokud ty, nebo logan.. s těmi slovy se na Loga podívám. víte co s tím tak řekněte. jáí jsem ženská s technikou na mne nechoďte |
| |
| Naši hrdinové Zatímco tak kecáte, Frank začíná šplhat na tank a vypadá dost naštvaně. Sfinga poodletěla a pomohla mu nahoru, takže to zvládli celkem dobře, aniž by spadl dolů. Jo, to jsem. A ty? zeptá se tě nepříliš příjemným tónem tvor, jež je na některých místech časoprostorového metauniverza známý jako Rosomák. Já bych se promlátil dovnitř a dostal se k řízení, dodá ještě. |
| |
| ,, Nebudeš mě znát, ale sme si dost blízký, výš kdo byl tvůj otec a tvá matka? Nepředpokládám že by si to věděl po tej úpravě paměti a adamantia. Tvuj otec byl američan a matja japonka. Ale promluvyt o tom si můžem později." řeknu a s cvaknutim dotáhnu píst dezerta. ,, Jo s tim souhlasim, otevřem tu plechovku, pak tam uděláme trochu brajgl a bude to. Myslym že na to budem stačit my dva." řeknu Logenovy/ Bratrovy. A otočim hlavou na katheen. |
| |
| Tank fajn, skočím si zatím do čajovny na čaj, až to bude tak řekněte.. ušklíbnu se a poodstoupím od plechového poklopu. směle do toho hoši...možná butede potřebovat trochu morální podpory. |
| |
| Tak hele kámo, vo čem to, prásk, JAU! TY PSYCHOUŠI, ZASR...., zařve Logan, jež má v tuto chvíli ošklivou díru v koleni. Z toho se dostaneš prcku, konstatuje Frank, svírající malou pistoli. Teď máme práci, dodá ještě ponuře, přichází k poklopu, když se náhle (zevnitř) začne otevírat. Po chvíli vykoukne ven hlava...jen proto aby byla osoba jež ji vlastní vytáhnuta ven, zaškrcena Punisherem a vyhozena dolů z tančíku. Jeden problém vyřešen, podotkne Frank a začne šplhat dolů. |
| |
| Tank bože. seš šílenec. zavrčím na toho, jemuž říkají Frank. tak hoši, do toho.. podržím nohou poklop, přikrčím se, a chystám se vklouznout dovnitř. |
| |
| ,,Tohle mu nedaruju. Střílet po mejch přátelích si nebude zvykat." řeknu a sklopim se k poklopu:,, Logene sem Andy, mame výc společnýho než si budeš časem připouštět, teď ale zastavýme tuhle plechovku a zklidníme Frenka." řeknu a chytnu se žebříku a místo abych slejzal po stupínkách, tak kotníkama obejmu vnější držadla a rukama udělám to samí a dolu se spustim, zastavym až u Frenka. ,, To nebylo hezký, vážně ne, pak si budem muset promluvyt." řeknu trochu naštvaně a čekám až se sem dostane Logen. |
| |
| Logan raději mlčí, Sfinga mu pomohla dolů za vámi (s tou nohou by to asi jinak nezvlád). Ty asi taky patříš k těm naivkům, co upřednostňují mírová řešení, co? řekne Frank Andymu, zatímco procházíte...chodbou. Ten tank není jen velký jako dům, on to nespíš i dům je.... |
| |
| ,,Někdy taky záleží na tom aby někdo z těch co přepadneš přežily. Chapu tvoji taktiku: Zabij miliony ale nezachránila nikoho. O Dorotko. Podle mě máš hodně rád válčení, všude krev a podobný věci. Ale až všechny zabiješ stejnak jedno monstrum zbyde." řeknu mu s prstem na kohoutku nataženýho dezerta. Pak počkám na Logena a na ostatní a zeptám se sfingy:,,To je vždicky takovej? " pak se podívam na Logenovo koleno:,,Stejnak tam nebude ani jizva, Výš co tě dovede zabít ne?" řeknu a usměju se. ,, A nejen tebe bratříčku." řeknu hodně potichu, ale v místech kde sme to nejspíš logenovým ušim neunikne. |
| |
| V tanku no..je tu poněkud...velko. ušklíbnu se když vlezu dovnitř, do tanku. a stále nevím jak se odsud máme dostat domů... nadhodím nenápadně. |
| |
| Řekni mi něco co nevím, věnuje Frank Andymu zachmuřený pohled a dál už ho neposlouchá. Vo to se budem starat pak holka...a ty mi neříkej brácho, dodá ještě náš mrňous, jemuž je Kathleen nejspíš sympatičtější. Nevím jak to přesně je, odpoví Sfinga Andymu. Prý to začlo ve Vietnamu, když se z války vrátil pořídil si rodinu a na nějaký čas byl normální. Pak si jednou vyrazili na piknik a připletli se do přestřelky mezi dvěma gangy-přežil jen on. A od té doby nemůže přestat.... |
| |
| ,,Vše se časem dozvědí." řeknu směrem k sfinze. Pak se obrátim na logena a řeknu mu: ,, Vše není jak se zdá. Jmeno rosomák, ale raději ti říkají Logen, ten pozoruhodný kov ti dávaly v jednej přehradní hrázi, na události předtim si nevzpomínáš. Nevýš ani kolik ti je, nevýš kdo byla tvá matka nebo otec. Ani snaha a schopnosti profesora Charlese Xaviera ti nebyly schopný říct kdo seš. Regenerace je pozoruhodná věc že? Ale to není tvoje jediná schopnost. Jednáš instinktivně jako zvíře, ale přesto nevýš kdo seš. Až se setkáme s Xavierem a ten se mě podívá do paměti najde něco co by ti mohlo pomoci." řeknu a usměju se. Pak se rozhlídnu kolem jestly neuvydim něco co pomůže. ,,Vše je dobrý dozvědět se v pravý čas." řeknu ještě jednou. |
| |
| Tank ehm..no obávám se že s Xavierem se už nesetkáš, Andy... prohlásím nenápadně, jakobych se ho bála rozrušit. Pak se posadím na zem, a čekám, co tu kluci urobí. |
| |
| ,,Chceš snad říct že Charles Xavier, jeden z nejsilnějších a nejlepších mutantů zemřel?!" otočim se trochu se zlostí na Katheen.Dám ruku do kapsy a vytáhnu jednu starší fotku na kterej sem já s Logenem a našima rodičema. Pak aniž bych čekal na jakoukoliv odpověď se rychlim krokem rozejdu až zmizim ve tmavym koutu a dál vyrazim hledat kokpit sám. Naneštěstí mě fotka vypadla a zůstala tam ležet na zemi v místech kde sem stál. |
| |
| Chodbička ehm...jo. zavolám ejště za ním, skočím, a seberu oonu fotku. no páni... zamumlám a strčím ji do zadní kapsy kalhot. |
| |
| Kathleenina skupina Hmm, tak toho znám, ještě před chvílí jsem s ním mluvil, zabručí Logan když se Andy zmíní o Xavierovi. Bohužel už je pozdě, jelikož Andy odešel... Vypadlé fotce nevěnuje pozornost, spolu se Sfingou pokračuje za vámi. Frank jež jde vepředu vás gestem upozorní ať zastavíte. Něco chystají, jinak by už na nás zaútzočili..., zamumlá. Jako na zavolanou na vás z chodby vepředu vyběhne hubená postava s plynovou maskou na tváři, v ruce drží malý revolver. Frank jen sykne a výstřelem z brokovnice ji roztrhá na kusy, ale za ním se blíží další a z míst odkud jste přišli se také začínají ozývat podezřelé zvuky. Samotář Andy Vydal ses boční chodbou pryč (jestli to teda dobře chápu), o chvilku později se z míst jež jsi opustil ozval výstřel. Bohužel se nemůžeš vrátit, tedy ne hned, protože náhle se před tebou objevil nějaký chlap s plynovou maskou na tváři a samopalem. |
| |
| ,,A ty seš kdo? " řeknu a tasim katanu a v druhej ruce třímám dezerta s krionábojema. Nečekám na to co mě řekne a vystřelim proti němu a vrhnu se na něj. |
| |
| u výstřelu jéééé...! zajíknu se, když se sem opět něco přižene. Protože sedím na temi, udělám kotrmelec, vznesu se, a.... a zjistím že nemám žádnou zbraň. už by bylo možná na čase si něco takového pořídit. Prozatím se spokojím s tím, že si hraju na zvoněnku z pětra pana, a snažím se najít něco, co bych po postavičce mohla mrštit, fláknout ji s tím, proklát....a podobně. |
| |
| Andy Chlap neodpovídá, zamíří...a v tu chvíli ho zasáhne kryonáboj. Jeho ruce doslova přimrznou ke zbrani (je to mrazivý náboj, že? už si to noc nepamatuju), následně se na ěnj vrháš a padá k zemi. Kus ledu se při pádu roztříští i s rukama a samopalem. Kathleen Nic využitelného nevidíš, čehož si všimne Frank a hodí ti dlouhý nůž. Nech si ho, křikne na tebe a několika výstřely zlikviduje chlápky kteří se na něj vyrojili zepředu. Sfinga se zatím změnila v okřídleného lva a roztrhala prvního chlápka který se objevil za vámi. |
| |
| Vzduch díky zlato. zasměju se a chňapnu po noži. Ihned si připadám lépe, slétnu k zemi, a připravím se k dalšímu boji s těmi, kdo jistě přijdou. |
| |
| Využiju toho že je na podlaze a přišlápnu mu hrudník aby se nemohl zvednout a čepel katany namířim jemu na krk, ale pak se podívám na jeho plinovou masku a pár dobře mířenejma ranama spojené s mojí zručností mu odstranim potroj držící masku ( nevym jake je to druh masky, jestly klasickej americkej nebo plechovka co měly němci, ale každopádně ji otevřu ). ,,Tak co chceš napsat na náhrobek? Bezejmený nepřítel, nebo nějaké jméno aby na tebe nezapoměly? Zachovej si trochu cti." řeknu mu a dívám se na něj. A pro jistotu dezerta napířim mu přímo na hlavu. ( jo krionáboje sou s kapalnym dusíkem ) |
| |
| Kathleen Sfinga s Wolverinem odrážejí další chlápky co přicházejí zezadu, jeden jim všqk proklouzne a vrhá se na tebe. Frank, jež své zřejmě pobil si bere do každé ruky vrhací nůž (bůh ví kde je schovává) a čeká až bude mít příležitost hodit (nechce trefit ostatní ani tebe). Andy Když přijde o ruce začne strašně řvát, zezačátku to není kvůli masce tak slyšet, ale teď je to strašný. Po chvíli se trochu zklidní a plivne ti do obličeje. Není ti povědomý, a nezdá se že by ti chtěl cokoliv říct. |
| |
| chodbička a maníci s maskou. Oženu se několikrát nožem, nevím, zdali jsem zasáhla a nebo ne, a vznesu se do vzduchu. tak..a házek frankie... |
| |
| ,,Chtěl sem tě vážně i ušetřit, ale nezdá se že by si o to stál. Můžu ti jen popřát hodně štěstí v příštim životě." a pak už jen jemnim ladnym tahem ukončim jeho trápení na tomto světě a jdu dál, katanu očistim tak, že s ní opíšu oruh ve vzduchu přiněmž ji v poslední osmině uchopim pevně a zakončim kruh švihem, což zapříčiní že krev na kataně odlétne jako prach, pak s oběma zbraněma pomalu pokračuju dál hledajíc kokpit. |
| |
| Kathleen Až překvapivě ostrá kudla prosekne tvému soupeři hrdlo. Jak padá k zemi, proletí pod tebou (už jsi u stropu) dva nože, jeden se zabodává do padající mrtvoly chlapa jehož jsi zařízla, druhý těsně mine Logana a zabodne se do posledního nepřítele vzadu. Andy Chlap je mrtvý a tebe už nikdo neohrožuje. Zřejmě ho tu nechali jako hlídku, zatímco ostatní jsou někde jinde (kde, to však-narozdíl od Kathleen-nevíš). Mezitím pokračuješ dál, nikoho stále nepotkáváš. Nakonec tě chodba dovede k malé místnosti, jež je vyplněna prakticky jen počítači a dvěma křesly. V jednom zřejmě někdo sedí, nevidíš však kdo... |
| |
| U stropu s prvním zabitým neuvěřitelně kkoukám na své ruce. Můj první mrtvý. Zakroutím hlavou. Tohle přece ne, já nikdy nechtěla zabíjet...a ty křídla me k tomu přesto nutí. Znovu pozvednu nůž. Musím zabít další, další.. rozlétám se proti dalšímu protivníkovi. |
| |
| Usměju se sám pro sebe a pomyslim si Snad se na mě usmálo trochu štěstí, třeba je to ta řídící místnost. Každopádně nebude za škodu to tady trochu vyčistit. a pak se pomalim, nejtišim krokem co dovedu připlíýim ze zadu k onej židly kde někdo sedí, dávám si ale pozor aby mě nemohl vydět v odlesku obrazovky. Vyberu si pečlivě místo pro přesnou a rychlou smrt a pak už jen přiložim katanu k sedadlu audeřim do katany, tak aby prošla sedadlem a nepřítelovou páteří. ,,Přesná a rychlá smrt, jak to mám rád." řeknu, když se přesvěčim že je opravdu mrtvej. |
| |
| Kathleenina partička Uklidni se sakra, už tu další nejsou!! ozve se ti v hlavě její "bývalá" nájemnice. A opravdu, ostatní, jasně mnohem zkušenější v konání této činnosti než ty už ostatní zlikvidovali (jestli je poblíž ještě někdo, zachoval se rozumně a schoval se). Andy Ano, je mrtvý. Vypadá prakticky stejně jako ten předchozí (hubený, plynová maska-pod tím nejspíš stejní nejsou, ale to je snad jasné). Když pohlédneš na počítač před sebou (k němu byl otočený teď už mrtvý chlap v křesle) spatříš realistický obraz pouště a zničeného města. Obrazovka je rozdělena na několik částí, každá zabírá jinou část okolí. Po obvodu má tank pravděpodobně kamery a ty posílají obraz sem... |
| |
| Chodbička Doprdele... zabručím si v duchu a vysíleně se opřu zády o stěnu. takže je ze mne vrah....Výborně, Kathleen... Přesto nedávám nůž z ruky. |
| |
| ,,Tak aspoň už nebude tahle plechovka útočit na zbytky města." řeknu sám pro sebe a skopnu mrtvolu ze sedačky a odříznu jí kus oblečení abych otřel krev na sedadle. Tělo pak vodtáhnu ke stěně a sednu si na místo kde seděl. Teď ještě přijít na to jak se to ovládá. pomyslim si a podívám se jakej je u tohodle ovládací mechanismus a jestly ho třeba neznám. |
| |
| Kathleen Jdeme dál, zavelí Frank a vyrazíte, i přesto, že Logan po většinu času mumlá něco ve stylu "kdo předal tomu magorovi velení"... O něco později míjíte jednu bezrukou mrtvolu. Ještě o něco později nakonec dorážíte k místnosti plné počíačů...přičemž u jednoho křesla tam sedí jistý japonec jehož všichni dobře známe (a u stěny je mrtvola, stejně jako ta předchozí nejspíš jeho práce). Andy Je faktem, že ve městě je asi velmi málo věcí na které by šlo útočit, ale stejně je dobře že je teď tančík v tvojí moci, protože kdyby nebyl, patřil bys nejspíš k praděpodobným cílům. Celé ovládání se zdá kapku složité, vypadá to jako kombinace všeho možného. Naštěstí se zdá, že bys to nakonec nějak zvládnout mohl. Pak však za sebou uslyšíš kroky... |
| |
| když uslyšim kroky tak se instinktivně natahuju pro dezerta a otáčim se na křese s tim že nepřítele překvapim ještě v pozici sedmo. Když však zjistim že sou to mí známí tak sklopim zbraň a přivýtám je slovy: ,, Kde ste se zdržely? Tady nebylo co dělat." usměju se na ně ironicky. ,,Logene, výš jak se tohle ovládá? Chvylku by mě asi trvalo na to přijít." řeknu bratrovy a dívám se na něj. Franka očivydně ignoruju. |
| |
| Nejspíše Velín. na tohle bych vzala tak akorát kladivo.... ušklíbnu se když spatřím to šíleně složité ovládání. Posadím se na volnou židli, zavřu oči a odpočívám. |
| |
| Ne, nevím, zavrčí Logan. Měli bychom se porozhlédnout jestli tu nejsou ještě další, ozve se projednou Sfinga. To je fakt, utrousí Wolverine. Pár jsme jich sice sejmuli, ale není vyloučeno že jich je všude okolo plno. Proto navrhuji aby dva z nás zůstali tady (konkrétně ty japončíku a ještě někdo kdo se v tom vyzná, ale nemyslím že se tu někdo takový najde) a ostatní se porozhlédnou kolem. Víc se nás sem ostatně nevejde... |
| |
| Velín Kdo tomu rozumí...? tak já zzas půjdu.... utrousím, zvednu se na nohy a mrknu na Frankieho. díky za nůž, zachránils mi krk... poděkuju. |
| |
| ,,Neříkej mi japončíku mám svoje jméno. Udělám co budu moci abych na to přišel, ale nic neslibuju, když tady nemám žádnej počítač kterym bych se to pousil dešifrovat a zadávat nadřazený příkazi." řeknu a otočim se zase k pultu a prohlížim si klávesnice a ovladače, jestly nenajdu nějakou spojitost. |
| |
| Frank jen kývne, nejspíš se vám to zdá, ale na jeho tváři se objevil náznak úsměvu. Tak pardon, zavrčí Wolverine na japončíka Andyho. Sice ne moc kultivovaně, ale u tohohle burana stačí i to... Klid Logana, řekne Sfinga a posadí se do druhého křesla. Nejsem sice odbornice, ale pokusím se s tím něco udělat... Pokud jde o počítač, je tam toho docela dost. Spojitostí je opravdu, opravdu mnoho, tedy kabelů aby bylo jasno... Myslím že když rchu rozpleteme ty kabely, mohlo by to pomoct, navrhne Sfinga. |
| |
| ,,Uvydíme, já se pustim do těch kabelů a budu ti říkat k čemu sou připojený a kam vedou. Nemáš čistě náhodou něco na záznam, aby sme se v tom pak vyznaly?" řeknu a začnu rozmotávat kabely a hledat ten nejtlusčí. ,,Tenhle by měl bejt hlavní napěťovej kabel. Měl by přivádět energii do všech přístrojů." řeknu když najdu nejtlusčí. Počkám až odejdou frank, Logen a Katheen pryč z mísnosti. ,, Je škoda že mě vlastní bratr nepozná, i když máme stejný rodiče nevypadáme moc jako sourozenci. Otec byl američan a matka japonka. Oba sme vyrůstaly u obou rodičů, ale po tej jeho operaci s tim adamantiem mu musely upravyt i paměť." řeknu anoi nevym proč. |
| |
| Místnost usměju se,a vypochoduju z místnosti ven, na chodbičku. nechci znovu vraždit... napadne mě myšlenka, kterou se ne a nedaří zahnat. |
| |
| Andy Dobře, ale stále nám ještě zbývají ty ostatní, řekne tvá okřídlená společnice (tedy jedna z tvých okřídlených společnic-druhá už je pryč). Kolik ti vlastně je, Jedinečný? zeptá se tě. Kathleen Jdete zpět, Frank vepředu, ty uprostřed, Logan vzadu. Mohutný muž vás rychlým krokem vede všude možně, jako by ho někam vedl instinkt... No, snad ho bude vést i předtím, jelikož těch chodviček je trochu moc i na tak velký tank. Nakonec narážíte na velké zelené dveře s nápisem:Zbrojnice. Přesně tohle jsem hledal, zamumlá. |
| |
| U zbrojnice No počkej, počkej, nemysli si že...já se tě budu bát když budeš pozuby ozbrojený. prohlásím napolo žertem, ale moc vtipné to tedy není. Vážně se ho budu bát. |
| |
| ,,Hodně, ale sem starší než Logen jestly ti de o tohle. V tej době co sme se narodily se dá říct že je to výc než pár dob ledovýc." zasměju se pak. ,,Hlavní kabel máme, teď vezmem podproudový, ty by měly bejt pro případ že vypne hlavní proud a ovlád se s tím novzový ovládání a pohybování." řeknu a snažim se ve spleti najít základní kabeláž ( teoreticky by měly bejt vyznačený červenou nebo oranžovou bezpečnostní páskou. ) |
| |
| Andy To je účel. Když se mě budeš bát ty, je šance že se zaleknou i nepřátelé, odvětí Frank, natáhne ruku a otevře dveře. Vstoupí první, po stěnách můžete vidět srovnáno velké množství sečných i palných zbraní, najdete tu nože, katany, samopaly, i granáty.... Opatrně, mohl by se tu někdo skrývat, řekne Logan. Andy Myslím že tohle trochu přeháníš, odpoví ti klidně, zatímco hledá správný kabel. Mám ho! pousměje se když najde rudě označený kabel. |
| |
| Zbrojnice No to sice jo brouku, ale ěm je to trochu...nepohldné že jsi tak trochu psychopat. zasměju se, pak sel ale podle Lganova varování zastavím a snažímse poslouchat zvuky zbrojnice. |
| |
| ,, Kdybych přeháněl, jak bych tak dobře bojoval? Válčil sem v křižáckých taženích a i u zrodu řádu templářského sem stál jako jeden ze zakladatelů. Ale jestly mě nevěříš tak si klidně nevěř." konec řeknu trochu zarmoutěně a jedu podle kabelů kam vedou. Takovýhle nevěřícný stvoření musím já zrovna potkat, proč se ale nesnažim splnit ten úkol od profesora? začnu přemejšlet. |
| |
| Kathleen Nic se neděje, zřejmě tu nikdo není. Zdá se že je to dobrý, ale radši se mějte na pozoru, řekne Frank. Vyzbroj se dle libosti, kývne ještě na tebe. Andy Já myslela ty doby ledové, odvětí klidně. Po chvilce pátrání po kabelech se dostaneš až pod jeden ze stolů na kterém jsou počítače (stoly jsou přibitý k podlaze a pod tou hromadou prakticky nejsou vidět-je jasné že si zdejší návrháři museli trochu zaimprovizovat). Tam je to ještě chaotičtější a už se tam nevyznáš ani ty... |
| |
| ,,Tak a sme tam kde sme byly. Tohle chce nějaký plány nebo něco takovýho." řeknu a vylezu z podstolu. ,,Musí se to nějak voznačit. nějaký pásky, nebo identifikační proužky." řeknu ještě a podívám se na spleť kabelů. ,, Ten kdo tohle vymejšlel neměl v sobě kus logiky. Musí tady bejt nějakej deník o údržbě nebo zápisky z montážky." začnu hledat. |
| |
| Zbrojnice Fajn.... ¨sáhnu po zahnuté mačetě, ta mi vyhovuje nejlépe. Pak jakási pistole pro případ nouze, ale s těmi jsem nikdy neuměla, ani se vzduchovkou. to by mohlo stačit...zasměju se když za opasek zastrčím třetí nožík. |
| |
| Andy Sfinga ti pomáhá s hledáním, ale bohužel jste nic použitelného nenašli. Možná by pomohlo..., zamyslí se Sfinga a přejde k mrtvému řidiči. Nechá si narůst drápy a začne se...tak trochu dloubat ve jeho hlavě. A máme to, usměje se a vytáhne malý čip, jež měl ten chlaop nejspíš přímo v mozku. Kathleen Zatímco ty ses uskrovnila, Frank vypadá jako monstrum. Je ověšen všemožnými nábojovými pásy, granáty, noži a na zádech má něco co připomíná rotační kulomet... Díky, já se spokojím s drápama, pousměje se Logan, čímž naznačí že on další zbraň nepotřebuje. |
| |
| Zbrojnice jasný, chápu. To se může dost hodit, viď? Ale zase bych se bála že se někdy vysunou aniž bych chtěla..stávalo se ti to někdy? zeptám se Logana a chytnu přžekvapivě konverzativní náladu. |
| |
| ,,Hezký, jak si na to přišla že ten čip je zrovna tam?" řeknu a sednu si opět na židly. Nemá od franka moc odlišností, jenom umí lítat a nemá takový svaly. pomyslim si a změřim si ji ještě pohledem. |
| |
| Kathleen Ne, aspoň si na to nepamatuju, odpoví Wolverine, ale podle jeho výrazu je jasné že lže a nechce o tom mluvit... Pohlídám to tu. Dojděte pro ty dva, upozorněte je ať si taky pro něco zajdou... Andy Trochu tyhle typy znám. Většinou si ty čipy strkají tam, asi aby to nějak zkoordinovali s myšlením, bohužel nevím jak to přesně funguje, odpovídá ti, zatímco si zkrvavenou ruku otírá o šaty mrtvého. |
| |
| Zbrojnice Tak jo, fajn. ušklíbnu se a na Logana mrknu. A ty se nauč lépe lhát...moc ti to nejde. ušklíbnu se a vypochoduju ven. |
| |
| ,,Fajn, ale na co ten čip teda je? Na dálkovou kontrolu tohodle stroječku? Jestly jo, pak už jen otázka, kdo jej bude teď ovládat?" řeknu a znovu prohlížim celou síť. Celí to musí bejt v programovacim jazyce, kterýmu moc lidí nerozumí i když je promitivní. Jen najít správný připojení a opravný server. pomyslim si a začnu hledat opravný server. |
| |
| Kathleen Logan si jen odfrkne a opře se o jednu bednu s municí. Opatrně, tyhle jso výbušný, řekne mu ještě Frank cestou ven, na Wolvieho tváři vidíš kapku strnulý výraz. Jdeme? kývne na tebe ten větší z tvých společníků a vyrazí na cestu zpět... |
| |
| Zbrojnice A nemusíš se tvářit jak kakabus.... ušklíbnu se na Logana. No jo, vždyť už jdu.... zahořekuju a vydám se za nimi. |
| |
| Andy Po nějaké době hledání ho nalézáš, bylo to trochu otravné hledání, ale zvládls to. Sfinga zatím zkoumala ten čip, ale nezdá se že by nějak pokročila Pak uslyšíš kroky, vrací se Kathleen s Frankem... Našli jsme zbrojnici, řekne jednoduše Frank, jež je ověšen všemožnými nástroji na zabíjení. Kathleen Vydáváš se za Frankem, Logan zůstal hlídat. Možná to není nejlepší nápad, ale oni jsou pravděpodobně o něco zkušenější...a hlavně silnější. O něco později jste zpátky u Andyho, nic moc se tu zatím nezměnilo... |
| |
| ,,Výborný, já mám vše co potřebuju. Jak vydno nevěříš svým schopnostem. Proto ty věci." poznamenám mírně jedovatě. Otočim se k počítači a začnu hledat v blízkym okolí čim nebo klíč bez kterýho se nehnu dál. Kde zůstal Logen? Umřít nemohl. My přece nikdy neumřeme, ostatní jo, ale my sme pravý děti země. Přežijeme svou matku. pomyslim si při hledání. |
| |
| Zase u Andyho Tak co vy dva, přišli jste na něco? zašveholím Andymu za zády. Posadím se na židli u stroje a hlavu si opřu o opěradlo. |
| |
| Andy a Kathleen Ať náš milý japonec dělá co chce, klíčky ani nic podobnýho nenachází. Buď to nepotřebovali nebo ztratili, nebo to ztratil někdo ze skupiny, ale to není moc pravděpodobné. Pokročili jsme, ale nijak výrazně, řekne Sfinga, jež zkoumá nějaký zakrvácený čip. Já věřím svým schopnostem. Ale když jsi ve válce, na čest musíš zapomenout..., odvětí temně Frank. |
| |
| soukromá zpráva od Velká pětka pro Pak však uslyšíš podivný zvuk, takový slyšíš poprvé (pro informaci-připomíná to vrtulník). Muži u oázy začínají prchat a kousek od tebe přistává podivná červená věc (onen vrtulník). |
| |
| ,,Nevypadá to tak, já používám jen to co mám u sebe, vyděl si mě nikdy snad bojovat s cizí zbraní nebo střílet po někom kdo má jen meč kulometem? Jestky seš pravej bojovník, tak by si je měl dostat bez těch zbytečností co sebou vláčíš. Akorát to zdržuje. Logen taky používá jenom svoje drápy a nestřílí po všem co se hejbe. Holt sme byly na to vycvičení." řeknu Frankovy a přestanu hledat klíč a zkusim se nabutovat do opravnýho servru. |
| |
 | soukromá zpráva od Lufus McJordan pro |
| |
| Kathleen a Andy Frank se na Andyho jen temně podívá. Kdo ví? Dnes jsem tě potkal poprvé, šeptne. Možná nejsem nijak "čestný", ale popravdě, takových ani moc neznám. Ale jsem naživu. Přežil jsem a to bez jakýchkoli nadpřirozených schopností. Ty si s tím co umíš můžeš dovolit být čestný, já ne. |
| |
| soukromá zpráva od Velká pětka pro V oné "podivnosti" se objeví otvor (dveře) a vystoupí nějaký chlap. Vysoký, svalnatý, běloch, učesané vlasy, tenký knírek a černý oblek... Vylez, vím že tu jsi! křikne a pomalu vykračuje směrem k tobě... |
| |
| Frankovy řeči neposlouchám, místo toho se snažim nabourat do sistému přes poravnej server. ,,To neznamená že můžeš po kdekom střílet. Jednou tě překvapí že někdo jako sem já nebo bratr, po jednej takovej střele, která mu zjevně nic neudělá, se na tebe vrhne a pak už bude jedno kolik zbraní budeš mýt u sebe. Tam odkud sem by tě v tejhle době držely pod zámkem jako zločince." řeknu zády k němu, ale sleduju ho odrazem na monitoru. |
| |
| soukromá zpráva od Lufus McJordan pro |
| |
| Mezi ostatními hele nedohadujte se tu jak malý děti...pokud se odtud dostaneme, což doufám, tak se vy dva už nikdy neuvidíte... snažím se je uklidnit. Stejně více užitečná nebudu. |
| |
| Andy Ehm, nakloní se k tobě Sfinga. On ve vězení je to samé co tlouštík v cukrárně, nebo jak se to říká. Je tam spousta zločinců, co nemaj kam utéct..., zašeptá. Andy a Kathleen Frank zmlkne, jak se zdá, naštěstí uznal za vhodnější mlčet... Andymu se po nějaké době (konečně) daří dostat se do požadované části programu (nebo tak nějak). |
| |
| soukromá zpráva od Velká pětka pro Zdravím ještěrko, kývne na tebe, když se zastaví asi dva metry od tebe. Zdá se že si z tebe nic nedělá, jako bys mu nemohl nic udělat... |
| |
| ,,Myslym že by ho zavřeli do trošku jinýho vězení. Cela dva krát dva metry, jídlo jednou deně, místo hajzlu jenom kýbl, slunce neuvydí častěji než jednou za pět let. Strážný sou elitní vojáci a jen při blbym pohledu nebo kroku mimo povolenou zonu by ho zmlátily tyčema a dostyl by elektrický šoky, který by ho vyřadily na nějakej ten den." řeknu s úsměvem a když se mě povede nabourat se do počítače, tak si porhlídnu celou strukturu tanku, pak si překonfiguruju videokamery na jednotlivý vobrazovky. Nastavení ovládání nastavym ja jeden jojstik a palebnou sílu na druhej. Vnitřní kamery zapnu a sleduju všechno na jednom monitoru. Pak si taky najdu zevrubnej plán tanku a patro po patru ho vytisknu na modrej papír. Mapy smotom a podam Katheen. ,,Tady to je, to by ste se měly dostat kam bude třeba." řeknu a usměju se. |
| |
| Kabina ou, díky za důvěru, že to svěřuješ právě mě... usměju se a pozvednu obočí při představě, co by se s tím vším dalo dělat. tak jo...a už jste zjistili jak se tenhle obrněnej brouček ovládá? zeptám se s úsměvem. |
| |
| ,, Řekni, človíčku co chceššššššš ode mě?" řeknu a vstanu z písku, přičemž se postavym do odrabej polohy a začnu pohybovat ocasem ze strany na stranu jako bych se připravoval k souboji. |
| |
| Partička... No, myslím že to nějak zvládnem, odpoví Sfinga Kathleen. Dojděte prosím pro Logana, jak se zdá, už tu zřejmě nikdo není..., dodá ještě. Frank se zvedne, ještě pokyne rukou Kathleen aby zůstala tady... |
| |
| soukromá zpráva od Velká pětka pro Uklidni se šupinatče, nic se ti nestane, tedy pokud mě nebudeš štvát. Jsem tu anych ti předložil nabídku-konec živoření tady v poušti, máš možnost zažít něco jiného a všeobecně najít smysl života....jakkoli pitomě to zní, nabízím ti moc, usměje se. |
| |
| ,,Tak a všechno máme pod kontrolou, tak kam vyrazíme na výlet?" řeknu s úsměvem a chopim se kniplu a i s celim tankem zamířim směrem k městu. Všechno de zvládnout, když se vý jak na to a když člověk má dost času. pomyslim si. ,,Určitě by byl neradši, kdyby si mohl vzít celej tank na sebe a chodit v něm jako ve zbroji." řeknu na adresu Frenka, kterej tady není. |
| |
| soukromá zpráva od Lufus McJordan pro |
| |
| Andy a Kathleen Nemyslím, moc nápadné, odvětí tvá ne tak úplně lidská spoluřidička. Jeď na západ od města, tam by to mělo být myslím bezpečné..., dodá ještě. A co ty, zvykla sis už? obrátí se ke Kathleen. |
| |
| soukromá zpráva od Velká pětka pro A poustevničina je jen pro ty, jež chtějí dosáhnout osvícení nebo jsou moc starý aby lezli do společnosti...a ty starý nejsi a věř mi, tady osvícení rozhodně nenalezneš...ne na tomto světě. |
| |
| soukromá zpráva od Lufus McJordan pro |
| |
| Tank Zvykla...zvykla na co? na tohle místo, nebo na to že jsme teď dva v jednom-výhodné balení? zeptám se s úsměvem. |
| |
| ,,Na západ." zopakuju a pak si neodpustim japonsky říct: ,,Ini neshi." pak na jednej obrazovce najedu na mapu a zadám cestu na západ, přičemž si prohlížim místo kam vyrážim. ,,Tak kam teď vyrazíme? hodli by se nějakej piknik, transport už máme, ještě nějaký jídlo a můžem si hrát." řeknu s klidem. |
| |
| Kathleen Tím myslíš co? ozve se někde hluboko v tvé hlavě slaboučký hlásek, pravděpodobně poslední zbyteček tvé "spolukathleen". Andy a Kathleen Na to první, odvětí klidně. Jídlo by tu mělo být, musíme ho jen najít...Na západ od města by se nemělo vyskytovat tolik nepřátelských hlídek, na tohle si troufne málokdo. Během zítřka bychom měli dorazit na místo, odkud se dostaneme k Vampýrce, vysvětluje klidně další postup. |
| |
| soukromá zpráva od Velká pětka pro |
| |
| ,,Tak fajn, běžte zatim najít něco k jídlu. A držte si klobouky." řeknu a rozpohybuju stroj aměrem na západ. Doufam že zase Minu uvydim. Určitě se změnila. pomyslim si a sleduju okolí stroje. |
| |
| soukromá zpráva od Lufus McJordan pro |
| |
| Tank No, zvykám si , ale stjeně chci co nejdříve domů...jen co to půjde. usměju se. Hele, ticho buď.... napomenu spolubojovnici v těle. |
| |
| Kathleen Tak pardon..., odpoví. Přesto máš nepříjemný pocit, že teď když si zvykla, se bude ozývat čím dál častěji. Hlavní hrdinové všeobecně Pomalu vyjíždíte z města, na monitorech není nic podezřelého. Tedy, občas se tam pár ozbrojenců mihne, ale všeobecně nic co by vás mohlo ohrozit, nebo spíš nic na co by stálo za to střílet (ostatně, než byste namířili, už by byli pryč...). To ještě nějaký čas potrvá holka, odpoví Sfinga. |
| |
| soukromá zpráva od Velká pětka pro Přidej se k nám...protože když to neuděláš, přijde někdo jiný, někdo kdo se ptát nebude a ty budeš moct být rád když to přežiješ. A ne, mýlíš se, je mnoho způsobů jak projít tvým krunýřem. A ne, nečtu tvé myšlenky, jen tě dokážu odhadnout. |
| |
| ,,Uvydíme, co se ještě vyvrbí. Třeba si najdeš domov tady v tejhle krajině, když vezmeš v potaz že nás asi bude chtít ten takzvanej profesor a loutkař chtít zabít, hned jak se objevíme. Či přesněji, tebe bude chtít zabít. Mě nejspíš uvězní a bude zkoušet nějaký zbraně. Ani k jednej variantě bych nerad dospěl." řeknu a dál sleduju monitory. ,, A kde zůstal Logen?" zeptám se před další změnou směru. |
| |
| soukromá zpráva od Lufus McJordan pro |
| |
| soukromá zpráva od Velká pětka pro A smím vědět co máš tou zkouškou na mysli? Mám přinést zlatou rybku? Ulovit lva? Porazit tě v souboji? Konkretizuj to... |
| |
| soukromá zpráva od Lufus McJordan pro |
| |
| Tank Ehm...hele prokázala bys mi vlasnost? strč si do svejch virtuálních uší virtuální sluchátka, a vypni! Zamračila jsme se do prostoru, a musela jsem vypadat divně. Na hlas ve vaší hlavě se totiž mračí hodně špatně. |
| |
| Japonec s dračice Na otázku o Loganovi Sfinga jen pokrčí rameny, ona s ním přece nešla... A nemysli si že tě nemůžou zabít, Jedinečný, dodá ještě. Profesorův služebník kterému říkají Lux z tebe tvé schopnosti může doslova vyluxovat... Na monitoru si mezitím všimnete nějaké zvláštní záře... |
| |
| soukromá zpráva od Velká pětka pro Odpověď číslo jedna:Schopnost si život uchovat, nejlépe tak že se ho naučíš brát jiným. Odpověď číslo dvě:Nikdo, jestli myslíš boha ve smyslu Stvořitel a pán všemohoucí... |
| |
| soukromá zpráva od Lufus McJordan pro |
| |
| soukromá zpráva od Velká pětka pro |
| |
| soukromá zpráva od Lufus McJordan pro |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR