Vzestup temného krále
hrálo se Denně
od: 21. března 2009 12:49 do: 03. listopadu 2009 14:42
Dobrodružství vedl(a) trajda
| |
 | Pokračování bývalé jeskyně Dračí Bitva, třetí část. Tři ostrovy jsou v jiné dimenzi, všichni, kdo na nich zůstali, jsou již mrtví. Altar byl odsouzen k nekonečnému životu...v horoucím pekle. Všichni draci jsou teoreticky mrtví. Nejspíž je mrtví i neznámí nekromant, jenž pustošil jak svět lidí, tak Altarův hrad. Kel Thuzad, první sběratel duší, rádce pána smrti, zemřel v boji s jiným rádcem a proto se jeho moc přenesla na jinou osobu na tomto světě. Druhý rádce, jediný zatím nalezený, umí vytvořit z okolního prostředí sochu různého tvaru, do které může vložit duši a tím jí oživit. Může také vložit kus své vlastní, aby mohl ovládat své tělo i sochy najednou. Sám se přesunul do sochy, když se ho Vigonius snažil zabít. Vigonius je noví pán smrti. Byl Altarovou pravou rukou a má za povinnost dostat Altara zpět na tento svět. Jeho druhou poviností je hlídat Altarovo jediného dědice, princeznu Robin, než bude moci převzít trůn. Sám teď žije na svém kostěném hradě někde ve Velké Británii, ale jeho síla pomalu mizí, jelikož nemá z koho čerpat. Princezna Robin se stratila někde na území Velké Británie, při hledání jezera Loch Ness. Skya, Altarův generál, putuje společně s uprchlím řekem a záhadnou osobou v kápi, jenž zná Altara a osm draků v malé plachetnici napříč Středozemním mořem. Skya je napůl člověk a napůl stín, ale její schopnost je zapečetěná a neumí jí proto ovládat. Skya je ovšem tak silná, že dokáže pečetí projít, ale poté má problémi se vrátit do původní lidské podoby. Jediný důvod, proč žije, je Caleb. Caleb je rytíř smrti. Poslední válečník Altarovi elitní gardy. Obětoval své tělo a své oči, aby získal větší sílu. Jeho duše naštěstí byla připoutána k lidskému tělu a proto se dá říct, že se stal člověkem. Umí se odpojit od svého těla a samostatná magie a jeho duše tvoří Alter Ego, které téměř není možné porazit. Jeho schopnost byla ovšem také zapečetěna a neumí jí ovládat. Zmizel někde v blízkosti Kanárských ostrovů. Tal´Mohr se uvelebil ve svém novém lávovém království na sopce Vesuv. Je to velice silný démon, který ovládá sílu ohně a magmatu. Na jeho vyvolání Altar nestačil, byl potřeba celý hrad. Tal je Altarovi zavázán za jeho záchranu, proto pokud bude Altar oživen, Tal´Mohr mu pomůže ovládnout svět, do té doby, je volný. Cíl je jasný. Najít 12 sběratelů duší, aby oživili krále Altara a tím ovládli svět. Tento příběh je sice na území opravdové planety Země, ale čas se tu neřeší. Řekové, římané, narození Krista a egyptští bohové. Zde se všechny dějiny odehrávají v jednu chvíli... |
| |
 | Kostěnný palác Sedím na trůně a čtu si jeden z mnoha svitků, jenž jse mi dostal do rukou minulý týden. Konečně ho dočtu a struluji. Přiložím ho k ostatním a pohlédnu do temnot mého paláce. Situace v podsvětí se již uklidnila, takže mám konečně čas, abych rozšiřoval své zájmi zde, v zemích anglosaských. Vstanu a několikrát obejdu celý sál, mumlajíc při tom vybraná slova z jazyka magického a nakonec dojdu do středu sálu, kde klepnu holí o podlahu. Ze všech stran sálu se zjeví zelené oči krvavých elfek, mých služebnic. Všechny sledují dění uprostřed sálu a zatajují dech, jakoby to pouhé klepnutí mělo zničit svět. Nejsou tak daleko od pravdy. Po nějaké chvilce se kolem mne rozzáří čtyři pentagrami tyrkysovým světlem. Světlo rozzáří mlhu, která se kolem mne točí dokola a podemnou se stvoří poslední pentagram, který mně uvězní do rudého světla. S mojím hávem si hraje vítr a odhalí kostěnou tvář samotného pána smrti. Oči mi rudě žhnou a kolem kostí, které zbyly z mého původního já, se točí černá pára. Najednou se sál rozzáří a střecha se otevře. Ze svítících pentagramů vyjdou blesky a uhodí do různých zákoutí planety. Náhoda je nakloněna mocným, takže schodou náhod tento zvláštní blesk ocitne u čtyř z věrných Altarovi, nejmocnějšímu z pánů smrtí, do kdy chodil na této planetě. Na místech, kam dopadli blesky se vytvoří stejný úkaz, jako ty čtyři kolem mne, portáli... Krajinou kolem portálů se nese můj temný, skřípavý hlas, nutící k zamyšlení: Proč mě nenecháš v klidu zemřít Zvuk se nese krajinou a říká: Dosáhněte těhto portálů do jedné hodiny, jestli jste stále věrní Altarovi a mně. Máte na to rovnou hodinu, než se zavřou, tak spěchejte... |
| |
 | Kostěnný hrad Po celém hradě se ozval zvuk Vigoniusovi hole, a proto se všichni sešli, aby pozorovali, co se bude dík. Nestačil jsem se ani zeptat, když v tom se oběvil blezk, který prorazil střechu hradu a poté se rozdělil na čtyři části. Očekával bych, že každý ten blezk poletí na jinou stranu, ale oni letěly stejným směrem, jakoby chtěli dopadnout na stejné místo. Netrvalo ani pět minut a už se opravdu zjevili 4 noví Sběratelé duší. Zaujmu své postavení kolmo k pohledu těch čtyř na Vigoniuse a začnu si je prohlížet. Jako by jejich jména z nich přímo vyzařovala. Arciďábel, zvrásněná stařena, vychrtlí upír a něco, co bylo jakoby puma chodící po dvou - nepochybně lycantrop. |
| |
Jen se rozhlédnu kolem a zeptám se řeka.. Nevíš tak orientačně kde bychom mohli být? pak se kouknu na pro mě zatím tajemného muže... A vůbec za celou dobu co sem s tebou si mi neřekl jak ti mám říkat...?? |
| |
 | Loďka "Jestli se nepletu, tak toto je Středozemní moře. Okolo nás jsou ostrovy Kypr, Kréta a Malta a před námi je nová země - Afrika. Tam teď plujem, ale cesta bude ještě dlouhá, měli bychom si na okolních ostrovech sehnat něco k jídlu. Jinak nevidím důvod, proč bys mě měla nějak oslovovat, ale můžeš mi říkat Dragon..." Stojí muž nepohnutě na svém místě a pozoruje horizont před vámi... |
| |
Tak promiň že sem ti nechtěla říkat pane neznámí... Calebe musíme tě najít... jen stojím naštvaně na lodi a vymíšlím jak mu sundat kápy.. Hmm on by mě pak zabil kdybych mu jí sundala...Ale kdo pod ní může být??Sem zvědavá..Ale toto nechci podstupovat.. |
| |
| Loďka "Stále zůstává otázka, na který ostrov. Vyber ho ty, já to nechci mít na svědomí..." A rozhodne změnit polohu ze stojata do ležata. Položí se na vlhkou podlahu a pod hlavu si dá mokrý hadr, který našel opodál. "Vzbuď mě až dorazíme na pevninu...ať už to bude kdekoliv..." |
| |
| Kostěnný palác Chvíli ještě kruhy držím, ale poté se rozplynnou a zbyde po nich jen popel, který stejně prostřední kruch rozvane. Opřu se o hůl a odejdu si sednout na trůn. Zdravím vás Jelikož jste přišli, znamená to, že znáte svůj úděl. Jste jedni z nejlepších nekromantů a stanete se sběrateli duší pod čísli dva až pět. Pro zatím se mi představte, i s názornou ukázkou vaší síly... |
| |
Tak pojedeme asi na Kypr... prohlásím a čekám až doplujeme ke břehu abych pak následně mohla vzbudit Dragana |
| |
| Kostěný hrad "To prosím teď není důležité, můj pane. Jde po nás nějaký šílenec, který nás chce zabít a co hůř, mi se mu nevyrovnáme..." Odpoví arciďábel, očividně vůdce skupiny. Najednou se za nimi objeví plamen, ze kterého vystoupí zvláštní postava v kápi a vykřikne jednoducou větu: "Váš čas nadešel!" Ožene se svou kosou a usekne všechny čtyři hlavy najednou. Ve chvíli, kdy měla vytrysknout krev, těla schořela na popel... |
| |
| Kypr Jakmile dorazíte, Drogona vzbudí náraz na pevnou zem. První dojem - pustý ostrov. Pláž, kraby, rackové a obrovská džungle... |
| |
Myslíš že tu něco najdeme ? a jen se rozhlédnu... Ovoce nebo tak... |
| |
| Kypr "Ryby jsou tu určitě. Kraby taky. Racky bychom možná taky chytili, ale ovoce tu bude jen v případě, že je to opravdu pustý ostrov. Kudy se vydáme?" Pootočí hlavou směrem k tobě, ovšem do obličeje mu opět vidět není... |
| |
Asi hlouběji protože u pevniny moc ovoce nebude.. Sakra ta tvář..Proč jí skrývá... |
| |
| Kypr "Dobře tedy..." A vydá se do lesa, doprovázený tebou a řekem. Po chvilce opravdu dojdete k místu plnému ovoce. Citrusy, banány a ananasy. Jídlo dle libosti pro každého z vás... |
| |
Kypr stojím pod banánovníkem a koukám na banány... Řeku vyšplháš tam? |
| |
| Kypr "Já sice neumím šplhat, ale rozhodně umím skákat.." A vyskočí pro jeden trs banánů, utrhne ho a hodí Skye do náručí. Potom vyskočí ještě pro jeden a hodí ho řekovi. Třetí si nechá sám. "A tenhle je do zásoby." Oznámí ostatním a ikdyž to není vydět, slyšíte, že se ušklíbl. |
| |
| Kypr Za ním se objeví několik osob v brnění a kopím v ruce nasměrované na jeho záda a krk. "Co tu chcete?" Oznámí vojáci netušícím... |
| |
| Pro Mortha Cestovatel, tulák, dobrdruh...lidé ti mohou říkat hodně způsoby, ovšem ty jsi jenom jeden. Tvá poslední pouť tě dostala až do dalekého Řecka, do města Athény. Město lásky a rozkoše a vše to zkazí nějací nezvaní hosté. Byl totiž vyhlášen poplach, jelikož se do města dostali cizinci. Proto o půlnoci jsi nucen opustit salónek a jít jí hledat, přestože nejsi odsud. Asi po hodině ses dozvěděl, že už dávno opustili město ukradnutím nějaké loďky v přístavu...Tvé loďky... |
| |
kypr Potřebujeme jen zásoby aby sme mohli zase odplout a kouknu se na Dragona |
| |
| Kypr A co když vám řekneme, že vám je nedáme?" A přitiskli kopí ještě hlouběji do Dragonových zad... |
| |
Kypr Vážně to chcete vědět? jen se pousměji a kouknu se na dragona a přitom kývnu na souhlas aby jim udělal co chce.. |
| |
| Sleduji, co se děje předemnou. Kdzbzch ěml na očích víčka, tak bz bzli otevřené do kořán, ale takhle se jen divím. Čtyři nekromanti jejich dovedností jen jedinou ranou. Ty asi nebudeš slabý, ale to neznamená, že nezaplatíš za své hříchy. řeknu s klidnem a mávnutím levé ruky vytvořím ze zámku teleportační bariéru. Nyní zemřeš řeknu sípavým hlasem a roztočím nad hlavou svojí kosu, až se zvedne vítr. Rozběhnu se proti zakuklenci a kápě mi znovu spadne a odhalí můj strašidelný zjev.. Vyskočím a na zadech mi anrostou modrá průhledná křídla a stejná barva vykouzlí na mé kose dalštích šest břitů. Máchnu křídli a plnou silou se snesu proti té postavě a seknu kosou. Těsně před dopadem an zem máchnu křídli, abych ladně přistál a přitom můj útok neztratil sílu... |
| |
| Kypr Hbytě se otočím a vytrhnu jim kopí z ruky. Udělám otočku a tupou stranou bouchnu jednoho do hlavy tak silně, že se svalil na druhého a společně tak popadali jako domino. "To vám patří. A teď rychle pryč než přijdou další..." |
| |
 | Athény - přístav Klasika... z celýho přístavu ukradnou zrovna mojí loď..pomyslím si a rozhlédnu se po obrovském přístavu. A jakým směrem mířili nevíte? Pokud ano, chtěl bych si půjčit nějakou rychlou loď... zeptám se muže který mi řekl o krádeži mé lodě. Ale přemýšlím jestli má cenu pokusit se dohonit je..Vítr jim fouká do plachet, a když nevím přesně kam pojedou nemám šanci dohonit je... |
| |
| Pro Mortha "Pluli směrem na jih, do Afriky. Klidně si vem mojí loď, je rychlá a já jí nepotřebuju..." Odpoví ti muž a jde dělat opět svou obvyklou práci... |
| |
Kypr musíme vzít nějaké jídlo..ty řeku rychle vylez na ten strom a ty dragane máš sílu něco shodit tak to udělej prosím |
| |
| Kypr "Tři trsy banánů ti nestačí?!?" Otočím se na Skyu s údivem... |
| |
Kypr Tři trsy??Tak alespoň ještě jeden..nevíme jak dlouho budeme na moři.. |
| |
| Kypr "Mno tak dobře, mno..." Vezmu to kopí a hodím ho přesně tak, aby přetnul větev jednoho velkého trsu, který chytím do volné ruky. "Tak čtyři už musí stačit, stejně se nám to skazí..." Informuju Skyu a konečně se vydáme zpět k lodi...resp k místu, kde loď naposledy byla. Loď totiž už není. Ukradla ji skupinka podobná té, kterou jsme již potkali a nevipadá to, že by byli ochotní jí vrátit. Podle směru kudy plují se dá usoudit, že se snaží dostat na druhý konec ostrova... |
| |
Kypr No tak co uděláme...Dragone umíš kouzlit? |
| |
| Athény - přístav To mi jí jentak dá? Nějak se mi to nezdá. Díky, rychle seženu zásoby a vyrazím... křiknu na něj již za běhu, a zamířím do nejbližšího obchodu. Koupím jídlo a pití, lano, lucernu s olejem, dalekohled, a dvě dýky. Nějaká mapka Afriky by se taky hodila. Rychle zaplatím, všechno nahážu do batohu a běžím k lodi. Naskočím na ni, vytáhnu plachty a vyrazím... |
| |
| Kypr "Mohla bys mi, prosím, vysvětlit, k čemu nám tady budou kouzla dobrý? Nech ty banány tady a pojď už nebo je stratíme z dohledu..." Upustím oba trsy a vrátím se zpět do džungle najít rychlejší způsob, jak se dostat na druhou stranu ostrova dřív než loď. |
| |
Kypr Dobrá no...promiň upustím banány a běžím za ním... |
| |
| Pro Mortha - moře Vítr tě vede neobvykle rychle až k ostrovu jménem Kypr, kde zahlídneš svojí loď vplouvat do přístavu řecké kolonie. Možná, že kdyby ses tam vydal, tak tě zavřou za krádež lodi. Přeci jen oni neví, že tuhle loď sis půjčil a ani neví, že loď, kterou jim kradeš je tvá. Dokonce ani nevědí, že jsi přítel a mohlo by to dopadnout velice zle... |
| |
| Moře, blízko přístavu Pomalu se s lodí přibližuju k přístavu. Nemají proč by mi nevěřili že loď na které jsem přijel je moje. Ale těch chlápků na mojí lodi se jen nenápadně zeptám, nevypadají že by tu loď ukradli oni... Vypadají jako normální vojáci, pokud jenom neukradli jejich výzbroj.. Dojedu k přístavu, přivážu loď, hodím batoh na záda a vkročím do města. |
| |
| Pro Mortha - přístav, Kypr Nevystrčíš paty z lodi aniž by tu už byli vojáci s kopím v ruce hrozili ti. "Kdo seš a co tu chceš?" |
| |
| Pro Skyu Postupujete džunglí až konečně dorazíte k přístavu. Hlídka si vás zatím nevšímá, jelikož právě do přístavu připlula nová loď a hlídka to musela zkontrolovat. Máte jen několik minut na rozmyšlenou... |
| |
| přístav, Kypr Další zdržení.. Není to moje věc? Jsem Alverinas, chtěl bych tady jenom doplnit zásoby a pokračovat v cestě...Teď bych když dovolíte bych vyrazil, nemám moc času. Pronesu svým obvyklým mírně opovržlivým hlasem, podívám se na stráže a vyrazím.. |
| |
Kypr Musíme se dostat k naší lodi...Máte někdo nějakej nápad? |
| |
| Kypr, přístav "Když vynecháme detail, že ta loď není naše, takže můžeme ukradnout jakoukoliv jinou loď, tak mě napadá tam snad jen jít a poprosit o ní, co ty na to?" Odpovím racionální myšlenkou, která bohužel nemá vůbec žádný smysl... |
| |
Kypr- přístav¨ No a nebo co takle vzít tu loď u který jsou ty stráže??Ta vipadá že je rychlá a dobře zásobovaná.. |
| |
| Kypr, přístav "A očividně je tam nejvíc stráží..." Jednoduchá odpověď zcela na mýstě... |
| |
Kypr - přístav.. Ale s těma si lehce poradíme... jen mrknu na Dragona a změním se ve stín... Chytnu si do ruky svou dýku a opatrně jdu k těm strážím..ale tak aby si mě nikdo nevšiml...Stoupnu si tak aby mi dělali stín ty stráže..a začnu je tam sekat do krků.. |
| |
| Pro Skyu Okolo tebe prošel muž, kterého sis nevšímala. Všechny ostatní si v pohodě zvládla. Ten jeden pořád žije... Pro Mortha Když odcházíš pocítíž zvláštní mražení na zádech. Poté se otočíš a zjistíž, že všichni jsou dávno po smrti...a to nebude náhoda... |
| |
Kypr - přístav Jen dojdu k tomu chlápkovi co kolem mě prošel a jen mu syknu do ucha.. Měl by sis dávat pro příště větší pozor.. A nechám ho jít pak jen nějak mávnu na Dragona aby šli do nové lodi a ukryli se... |
| |
 | Kostěnej Hrad: Překročim kupičky prachu. ,, Přesto mě neohromíš, čas se ti krátí." řeknu a z pod kápě se rozžehnou moje očnice rudym plamenem. Na volnej ruce se mě objevý zlatý přesípací hodiny s trochou nevysypanýho písku. ,,Zajímavá hračka." řeknu a při otevření pusy se objevuje stejnej rudej plamen. Moje kosa se prodlouží a ostří vytrne i z druhej strany ( Teď připomíná S ). ,,Tohle mě má zastavyt?" řeknu a připravym si kosu k uderu. |
| |
| Pro Vigoniuse a Nabukadnezara Kosa Pána smrti se zaklesne o Smrťákovu pár centymetrů ned Smrťákovou hlavou. Přitom se odhalí i jeho kápě. A je vidět zcela to samé...kostlivec...když vynecháme oblečení a výšku (jakože Vigonius je hobit), jsou tito dva úplně stejní...Kostlivec s kosou...... |
| |
| Přístav Po tom, co mi "nikdo" zašeptá do ucha, zpozorním. Vidím něco jako stín jak se pohybuje směrem k lodi. Nevím odkud, ale znal jsem příběhy o stínech pohybujících se bez zpozorování. Jediná ochrana před nimi, bylo skrytí vlastního stínu. Pokračuju v chůzi, do jedné ruky si vezmu lucernu která překryje svým světlem můj stín, do druhé si v kapse připravím dýku. Když těsně okolo mě prochází druhá postava v kápi, rychle jí dám dýku k tepně na krku, ale nezabíjím ji. Vy, si dávejte pozor.. pronesu, a přibližuji se zpátky k lodi.. |
| |
Kypr-přístav-loď Když vidím jak dal Dragonovi dýku na tepnu tak se plýžím k němu a zašeptám dragonovi do ucha.. Shoď mu tu lucernu...Talke na něho nemůžu... a jsem připravená na útok na jeho stín...ještě ho ale nezabíjím jet dýka ke krku stínu.. |
| |
| Já to slyšel... Nebojte, držím jí pevně.. Tak spusťte, co tady děláte a proč kradete mojí loď? Mimochodem myslím že už druhou... Pohneš se a možná mi ujede ruka.. řeknu, a chytnu lucernu mnohem pevněji než předtím. |
| |
Kypr- přístav- Morth Být tebou bych tu dýku dala pryč...znám ho dost dobře na to abych věděla , že tě může zabít ani nemrkne... A obcházím je... |
| |
| Kypr, přístav "Chceš mě zabýt? Tak jen do toho. Zabij mě, ale než zemřu, musím ti Skyo něco ukázat..." A opatrně se natáhnu ke kápi, dostatečně pomalu, aby Morth nedělal zbytečně unáhlený závěry. Pomalu si jí odkryju a tím všichni živí uvidí moje tajemství. Lidské oko, lidský mozek, polovina zubů a tepající vlásečnice na spánku. Několik vlasů na malinkém kousku mé hlavy a poté jedno ucho, kde je krásně vidět kovadlinka i kladívko společně s hlemýžděm...a zbytek? Chybí, nebo lépe řečeno byl nahrazen. Místo zbylého těla mám létající kusy různých elementů. Místo oka blezk, místo čelisti létající hlína, místo krku voda apod se všemi orgány jak na hlavě, tak teoreticky po celém těle, které zatím neodhaluji... |
| |
| Pro Skyu a Mortha Zláští zjevení všechny v okolí vystrašilo. Hrůzná podoba dohnala řeka k infarktu a Skyu to proměnilo v člověka a začala zvracet. Morth nevěřícně udělal několik kroků dozadu a omylel spadl do vody. Poté si to individum vezme svou kápi zpět. "Vidím, že zde jsem natropil, co se dalo..." A zmizí rychlostí myšlenky... |
| |
Kypr - přístav -dragon Jen si Dragona prohlédnu...Nemůžu uvěřit vlastním očím.. Proboha... jense přeměním na člověka a začnu zvracet.... Dragone vrať se prosímtě..Potřebujeme tě...Dragonééééééééé začnu řvát aby se vrátil... |
| |
| Co to je za tvora?! vyskočím rychle zpátky nahoru, a využiju vylekané Skyi a přiložím jí dýku ke krku. Koukám že jsi svého přítele moc neznala... tak říkej svůj příběh, začínám být trochu nervózní.. |
| |
Kypr - přístav - Morth Tobě nic říkat nemusím a ani neřeknu... Dragone prosímtě vrať se....Potřebuju tě... Jen čekám co bude dělat a přitom v duchu volám Dragona... Dragone prosím.. |
| |
| Pro Skyu a Mortha Najednou je z dálky slyšet velký hluk. Hluk zbylích vojáků, kteří se vzbouřili a jdou si pro váš život...Myslím, že není čas na debaty, ale kterou loď? Jedna je vybavenější a druhá je Morthovo a obě odplout nemůžou... |
| |
Kypr - přístav - loď Ale myslím si že na takovýhle otázky budeme mít více času až nás nebudou chtít zabít támhleti.. jen se kouknu na tu rychlejší loď Myslím si že loď kterou si připlul je vybavenější než ta ukradená moje takže odplouváme? |
| |
| Opravdu není slabý. Zastavit můj útok bylo těžké když sjem byl sběratel, natož teď, když jsem získal sílu pána smrti. řeknu si a pořádě si ho prohlédnu. Bude tě škoda, promiň řeknu a ze země se vysune několik ostrých kostí a mého nepřítele probodnou. Odstoupím od něj a čekám Jestli jsi jako já, tohle by tě nemělo zabít... |
| |
| Pro Vigoniuse a Nabukadnezara A také, že ne... |
| |
| Přístav Nasedej.. a nic nezkoušej. řeknu a podívám se po strážích přibližujících se k nám. Hned po Skye naskočím na loď a vyrazíme.. |
| |
Kypr- přístav-loď- moře jen vběhnu na loď kde se budu snažit najít mapu..Ukážu Morthovi ostrov kam bych potřebovala..Jsou to kanárské ostrovi...ukazuji někam na místo kde jsem ztratila Caleba a Vyčkávám co mi na to Morth řekne... Calebe vydrž už popluji za tebou... |
| |
| Loď Co si myslí?Nepojedu nikam když neznám důvod. řeknu směrem k Skye aniž bych se jí podíval do očí, a začnu si sám prohlížet mapu. |
| |
Loď Chceš vědět důvod??hm??Ztratila jsem tam někoho kdo mi byl dost blízký a chci ho najít... a velmi prudce se zvednu a jdu na příď lodi... |
| |
| Loď Řekni mi jak jsi ho ztratila, jak jsi se dostala takovou dálku od Kanárských ostrovů, a co jsi tady dělala s Dragonen... Dokus se všechno nedozvím, míříme směrem na Tripolis... pronesu směrem k Skye. |
| |
loď Na tohle nemá čas...Vysvětlování by trvalo dost dlouho shrnu to tedy do pár vět... Takže já dragon řek a můj přítel jsme pluli hledat 12 lidí kůli osvobození našeho pána který je v zajetí...Dragona sem díky tobě ztratila tak mě nech alespoň najít Caleba... |
| |
| Loď Nemáš čas? Na Kanárský ostrovy je to skoro 5000 kilometrů, takže času bude určitě dost...Do Tripolis jedeme každopádně, musíme nakoupit zásoby a výbavu a dohodneme se jestli budeme cestovat lodí nebo po pevnině. Teda pokud mi řekneš jakých 12 lidí a kdo je váš pán.. Napiju se z trochy vody která nám na lodi zbyla a čekám na odpověď... |
| |
Loď Altar je náš pán a ti lidé jsou sběratelé duší...Ti ho můžou osvobodit..ale nevím jak.. |
| |
| Loď Najivní, když si myslí že mi nic víc neřekne a mě to bude stačit....Vyzmu dýku, rychle chytnu Skyu a přiložim jí dýku k obličeji. Došla mi trpělivost.. Řekni mi všechno co bych měl vědět, ne jenom ty útržky co mi tady říkáš celou dobu. Jinak by mi mohla ujet ruka, a určitě bys nechtěla mít svojí hezkou tvářičku zjizvenou.. |
| |
| Kostěnej hrad: Jeho utoku se vyhnu jednoduchou protikledbou. Což spůsobí že hroty se ohnou směrem odemě. ,,Proč si na mě zaútočil? Vigniusi, nepřišel sem bojovat. Jen nemám rád, když na mě zaútočej poskoci na místo přivítání. Smrt byla jejich trestem." řeknu a stojim na místě a čekám jak zareaguje. ,,Nemusí bejt zmařenej ani jeden život, ani jeden z nás nechce zničit toho druhýho. Tvýmu útoku dlouho nikdo nezabránil, proti mě nikdo dlouho nezaútočil, protože to nemělo ani smysl a ani na to nemělky čas." řeknu mu telepaticky. |
| |
| palác Zahodím kosu a ta se zasekne do zdi ve své původní podobě. Poté se selá místnost rozzáří zeleným a modrým světlem a já se ocitnu za Nabukadnezarem. Roztrhnu ho vejpůl a hodím po zdi, kde ho ještě uvězním kostěnným vězením. A tohle je tvůj trest, že soudíš na půdě, kde nemáš právo. Možná ti tvé nohy vrátím, když se dokážeš obhájit a mluv nahlas, protože mluvíš předevšemi. řeknu a ukážu na spousty zelených očí kolem nás. Do ruky mi ještě přiletí kosa a já odkráčím na trůn... |
| |
| Kostěnej palác: Když se ocitnu ve vězení z kostí jen se usměju. Uchopym kosti a vytvořim si z nich mový nohy. Kosou pak zničim vězení a rzotáhnu svoje kostěný křídla. Vše se pak odehraje v době kratší než jedna sekunda. Vyrazim proti němu a svoji kosou mu rozdrtim tu jeho na tisíce drobnejch kusů. ,,Tohle si vážně přehnal, trestat smrtonoše že jeho práci? Tvým trestem bude věčná smrt." řeknu a svoji kosu zarazim přímo do země a kolem něj se oběví vězení z břutů mej kosy. ,,Tak teď si se mnou promluv. Nebo zemři." řeknu a jeho i s celim vězenim vznesu do vzduchu a neumožnim mu utěk. |
| |
| Z hluboka se nadechnu a začnu se smát. Tak ty jsi smrtonoš? No tak to je dílo. Víš ty vůbec kdo já jsem? Já jsem samotný pán smrti a tvá práce byla mým příchodem ukončena. Jestli to nevíš, tak doba andělů již zkončila. Máš štěstí, že tu není na mém místě můj pán Altar, to bys již nežil. řeknu a ukážu mu, co držím ve svých rukou. Je to jen černo-zelená kulička o velikosti tennisového míčku. Toto je tvůj život, duše, vůle. Je mi jedno, jak tomu říct, ale je to princip toho, co ovládá tvou existenci a účel bytí. lusknu prsty a jeho nohy se opět promění ve vězení a pouhým pohybem nohou odpružím náraz spadnutí celého mého vězení Jsi souzen a máš právo na obhajovu. Řekni něco, protože to je jediná tvoje šance přežít. Ani kdybys mě zabil, neodešel bys odsud. Další část tvé duše má můj sběratel duší a toho jen tak nenajdeš... |
| |
loď Byl kdysi jeden král jménem Altar. Jenže použil kouzlo, kterého dostalo do pekla a proto hledám jeho 12 rádců, kteří to dokážou. Já jsem totiž jeho poddaný a budu mu sloužit do konce života spolčně s Calebem. Nemůžu bez něj žít. A ten se mi stratil někde v tom místě při velké bouři. Já jsem se tam dostala na břeh a předpokládám, že on se tam taky objeví. Cítím, že je naživu. Na těch ostrovech jsem potkala Dragona. Vlastně jsem vůbec nevěděla, kdo to je a zjistila jsem to až ve stejnou chvíli jako ty. Zachránil mě před jistou smrtí a pak někam zmizel. Pak jsem se dostala pomocí jednoho mého starého přítele do této země, kde jsem h potkala znova a jednom městě sme našli toho uvězněného řeka. Společně ve třech jsme utekli tvojí lodí a zbytek už znáš...Jsi spokojený? |
| |
| Loď To už je lepší..Co to bylo za kouzlo? Určitě to nebylo nic hezkýho.. Takže nechápu proč se ho vůbec snažíš zachraňovat. Myslíš že se vám nějak odvděčí? Jakmile ho zachráníte, všechny vás zabije.. |
| |
loď Nevím co to bylo za kouzlo...ale vím že nás určitě nezabije ani se k nám nebude chovat lépe než předtím ale je to náš pán a musíme mu za každou cenu pomoci...Pomůžeš mi prosím? A prosím dej tu dýku dál od mého obličeje... Dragone oběv se prosím....Jak tě mám přivolat?Jak tě mám dostat zpět?Ani si mi eřekl jak se ti to stalo a co jsi zač..? |
| |
| Kostěnný hrad-Vigonius, Nabukadnezar "To už by stačilo. Jste oba úžasný a potřebujem vás oba. Nesmíme přijít ani o jednoho. Tak toho laskavě nechte. Na tohle není teď čas ani místo. Až bude Altar oživen, dělejte si, co chcete!" Kostěné vězení se rozpadne v prah a obě kosy se vrátí do původní podoby tím, že z každého v místnosti vzala trochu energie, aby mohla spravit sebe sama. |
| |
| Loď Odendám dýku od jejího obličeje...Pomůžu ti najít Caleba, ale rozhodně ti nebudu pomáhat najít nějakýho černýho mága. Máš nějakej důvod proč mu "musíš za každou cenu pomoct"? odvětím a podívám se do nekonečného moře... |
| |
Loď Je to můj pán a to on mě stvořil a tím pádem se já musím podílet na jeho záchraně...kdyby zjistil že sem se nezapojila určitě by mě zabil...Děkuji alespoň za Caleba... |
| |
| Zámek Má pravdu. řeknu a hodím kuličku Nebukadnezarovi a ta se zase vplaví do jeho těla. Poté se posadím na trůn a ansadím si kápi Jak dlouho už jsi nic nejedl? |
| |
| Loď Když všechno tak ví, proč se z pekla nedostane sám? na obzoru již začíná být vidět pevnina.. Za chvíli tam budeme, nechci žádný problémy, jedeme jenom nakoupit zásoby a sehnat lepší loď, pokud budeme tedy pokračovat po moři.. |
| |
Loď Já nedělám problémy...Budem pokračovat po moři je to lepší.. Jakmile se vylodíme,tak se ho budu držet abych ho neztratila... |
| |
| ,,Takže ty seš jenom strážce, hmm." řeknu směrem k tomu hobytovy. ,, Co mě teda povíš o tom tvym Altarovy, ty jenž si bylnazván Golemem?" řeknu a nevěnuju pozornost bojovníkovy bez kosy. |
| |
| Altar zemřel, já jsem jeho nástupce. JEstli se ptáš jak zemřel, doufám že souboj proti třem moudrým drakům je dostatečný důvod k úctě. Ale jestlis e máme usmířit, zodpověz mi otázku prosím: Jak je to dlouho, co jsi nejedl? |
| |
| ,,Tebe sem se neptal." řeknu směrem k bezkosímu. ,,Máš jistej potenciál, to je pravda, ale přesto příjde doba kdy budeš v otroctví, nevykládej si to špatně, ale Lidi chtěli, chtějí a budou chtít vždi víc než zvládnou, jednou pochopíš, ale ne hned, ne hned." řeknu ke golemovy. |
| |
| Kostěnný hrad "Bohužel, nemohu vám pomoci. Vím toho tolik jako vy. Jedné noci jsme mi zjevil přízrak. Do dnes nevím jestli to byla skutečnost nebo sen. Řekl mi, že pokud pomohu králi Altarovi zpět na jeho trůn, obdaří mě mocí, o jaké se mi nesnilo. Hned druhý den toho bylo důkazem. Býval jsem sohař. Nejlepší sochař ve městě i v celém kraji, ale nikdy se mi nepovedlo něco oživit. Lidé mě nazvali stvůrou a proto jsem odešel a poté jsem objevil pana Vigoniuse. Mojí sílu ještě posílil a stal jsem se tímto. Vím jen, že ten přízrak má nějaký seznam a dvanácti nejlepším z nich se zjeví, aby očekávali příchod pana Vigoniuse a pokud zemřou, objeví se dalšímu v pořadí. Jako se tomu už jednou stalo..." Odpovím muži během sledování, jak se mu srůstávají nohy s tělem... |
| |
| Pro Skyu a Mortha Nakoupili jste vše, co jste potřebovali, ale jinou loď jste nesehnali. A nejspíš ani neseženete. Není zas tak moc lodí, které by se dali ovládat dvěma lidmi a přitom byly dostatečně rychlé a toto je možná jedna z nejlepších... |
| |
| ,,Mě stvůrou nenazvaly, já sem byl poslán trochu jinčí silou. To čím sem je to co sem chtěl. Přijal sem pak jedinou práci, měřit dosud nesmrtelným jejich život, oplátkou za věčný život. Stal sem se smrtí. Tak to je a tak to bude. Dokud nepříjde poslední vládce, pak budu odměněn podle svých zásluh. Sem spravedlivý ke všem, avšak mou mocí je zkončit dobu těm jako byly ti čtyři a další co se mě pokusily zastavyt." řeknu golemovy. |
| |
| Loď OK, vyrážíme... Vezmu mapu do ruky a přemýšlím.. Poplujeme tak blízko pevniny aby jsme jí měli vždy na dohled.. Další zastávka bude v městě Port Saíd, dále přes Alexandrii, Tripolis v Lybii. Pokračovat bdueme do Alžíru, proplujeme Gibraltar, a pak už rovnou na ostrovy..Bude to dlouhá cesta... |
| |
| Kostěnný hrad "Nechce se mi věřit, že by vás napadli. Zrovna oni...vaší přímí poddaní. Ještě, že Nenávist nikdy nezemře. Dokud bude živa, budou žít i ti čtyři. Někde jinde na tomto světě se opět formují síli těch čtyř a musíme je opět najít. Vipadá to, že ti čtyři k nm také patří. A bylibychom rádi, kdyby ste se k nám přidali i vy, pane. Všichni bojujeme za stejný cíl. Ukončit jiným lidem život. Prosím, buďte tak hodný..." |
| |
| Kostěný palác Ještě se musíš učit. Práce nás výše postavených nemrtvých je se starat o mrtvé. Není zapotřebí jich přidělávat, ale naopak, dosáhnout minima, ikdyž jinou cestou, než si tvoří ostatní. Někteří z nás zabíjejí nepohodlné, šíří strach nebo používají těla mrtvích ve svůj cíl. Jakkoliv se ot dá popsat, ale vždy jsme nanáviděni za to, bez čeho by byl svět zničen. |
| |
| Pro Skyu a Mortha Nakonec to nebylo tak dlouhé, jak se zdálo. Pár dnů a už jste dorazili do Alexandrie - města s velkou knihovnou a ještě větší pověstí. Pověstí zadržet každou okolo jedoucí loď a ujistit se, že nemá žádnou knihu ani perkamen, o který by ji mohli obrat. Ihned vás navštívila loď, která by vás ráa donutila k přistání v jejich přístavu, aby vás mohli zkontrolovat... |
| |
loď po dokoupení zásob zase vejdu na loď a tam si lehnu a koukám se do nebe...Nemám náladu cokoliv řešit nebo na cokoliv se vyptávat prostě ležím a koukám... I když nás zastaví cizí loď tak stále ležím ale mám zavřené oči nespím jen odpočívám... |
| |
| ,,Neformují se, možná že su mrtví, ale dokud budu mýt jejich duše, nedostanou se zpět na svět. Avšak duši může vyměnit jen duše. Neobyčejné duše, navíc. se velice mýlíš goleme, Vy berete život aby ste měly větší moc, já jej beru těm kdo si to zaslouží a jejich jména mám zapsána v knize už od začátku věků. Vlastnim hodiny života každého, dokonce i tady toho." řeknu a kostěnym palcem ukážu přes rameno k bezkosímu. ,,Pokud se písek dosype život na tomto světě končí. Žádný hodiny se nikdy nerozbyjou, pokud je nerozbyju já." řeknu mu a dál si bezkosího nevšímám ať se mu to líbí nebo ne. |
| |
| Loď Podívám se na jejich loď, a spočítám kolik jich je. Jak vidíte nepřevážíme nic co by jste mohli chtít. Máme akorád jídlo a pití.. Nemám čas zase se tady zdržovat.. |
| |
| Pro Skyu a Mortha Jedna loď, 2 vojáci a kormidelník. Nejspíš automaticky předpokládali, že se vzdáte a poplujete nimi. Skya ovšem očividně stávkuje... "Myslím, že to je úplně jedno. Máme rozkazy a vy máte povinost. Očekáváme od vás trochu rozumu a otočte to laskavě k přístavu..." |
| |
loď nezájem stále ležím se zavřenýma očima... jdi do města sám..já tu na tebe počkám..¨ jen procedím nezi zuby a ležím dál.. |
| |
| Loď Jdu s vámi, nevím co po nás chcete.. Ale aspoň dokoupíme zásoby.. a vyrazím za nimi.. |
| |
| Pro Skyu a Mortha "Ale vy ste nás špatně pochopili. My nechceme vás, mi chceme vaši loď..." Hodí smyčku kolem přídě vaší lodi a druhý konec uváží na záď té jejich. "Takže vyrazíme?" |
| |
lod v tu chvíli se proberu a jde k morthovi.. jdi na příď já jdu na záď odřízneme je a padáme pryč řeknu mu potichu a jdeme na věc |
| |
| Kostěnný hrad "Mám to tedy pochopit jakože se tedy k nám nepřidáte?" Zeptám se nechápavím hlasem a trochu se bojím odpovědi. Nerad bych biděl ztráty na jakékoliv straně... |
| |
| Loď Hlavně nenápadně co Skyo? Poplujeme s vámi a na pevnině se zeptáme vašeho pána.. řeknu a přelezu do jejich lodi. Pomalu přijdu ke kormidelníkovi, a vzápětí ho chytnu pod krkem. Otočím se s ním abych viděl oba vojáky. Naskákejte do vody a plavte k přístavu, jinak ho zabiju..A myslím to vážně, po několika dnech na moři by to bylo zajímavé zpestření.. křiknu k vojákům a trochu přitlačím na dýku. |
| |
| Pro Skyu a Mortha "Riziko povolání, zabit v boji. Je to voják stejně jako my a voják má být kdykoliv schopen obětovat život pro dobrou věc. Jestliže to nejde po dobrém, půjde to po zlém..." A jeden z nich chytí Skyu za vlasy a druhou rukou si jí přidrží, aby nikam neutekla. "A myslím to vážně, po několika dnech ve službě by to bylo zajímavé zpestření. Tak už vyraž, nic se ti nestane, jen si to zhoršuješ. Zatím můžete oba vyváznout bez zranění, ale to se může během chvíle změnit, jestli nezměníte názor..." |
| |
| Loď Skyo? Vzpomínáš na přístav na Kypru? Co to zkusit znovu? řeknu směrem do moře a neprojevuji sebemenší znepokojení nad výhružkami vojáků... |
| |
| ,,Záleží, co můžete nabídnout za moje služby." řeknu golemovy stroze a rozhlídnu se okolo sebe jako bych něco hledal. |
| |
U toho paznechta jen kývnu a pokusim se změnit na stín a následně zabít stín toho co mě držel a pak ještě chytit stín toho druhého... Nemyslím si že bychom s vámi chtěli někam jít..Tak se moc nehejbej aby se ti něco nestalo... |
| |
| Pro Skyu a Mortha Bohužel. Nic z toho se nestalo. Hold neovladatelná schopnost je neovladatelná schopnost. S tím se v této chvíli nedá nic dělat. Vipadá to, že se k vám štěstěna otočila zády... "Takže už jste se rozhodli? Strácíme tu čas..." |
| |
¨paznecht.. pokusím se si nějak nenápadně vyndat dýku a použít schopnosti vražedkyně...Pokud i to nevyjde tak si vzpomenu na to jak mě Caleb učil tvarovat vodu a jak sme proti sobě bojovali...A budu se snažit využít moment překvapení nějakou mořskou příšerou kterou vytvořím.. |
| |
| Pro Skyu a Mortha Voják si všiml, že Skya vytahuje dýku a proto jí zatáhl za vlasy a poté strhnul k zemi (strhnutím vlasů). "Pokus o útok na vojáka - jednodenní vazba...Jen tak dál. S tímhle tempem vás za pár minut odsoudíme k smrti a popravíme přímo tady..." Zasměje se ten, který není zaneprázdněn krocením zlé ženy. Skya se poté pokusí magii s vodou. Ach ta paměť. Úplně zapoměla, že propadnutí Souostroví jí vzalo všechnu magii. Přesto už je schopná na malou bublinu velikosti fodbalového míče. Bublina se rozprskne o vojákovu hlavu a ten upadne a Skya je opět volná. Druhý voják nečinně sleduje a ve chvíli, kdy se Skya opět postaví na nohy, obdrží pěstí do břicha. Stratí deck a svlí se vedle vojáka. "Splňte úkol za jakýchkoliv podmínek. Teď jsme tři proti jednomu. Zbytečně si to nekomplikuj, my ti necheme ublížit a původně jsme nechtěli ublížit ani jí. Máme své rozkazy a ty musíme plnit, tak nám v tom, prosím, nepřekážej..." |
| |
| Loď Pustím vojáka a mlčky si sednu do naší lodi.. |
| |
| Pro Skyu a Mortha "Děkuji" Řekne voják a jde probudit svého druha. Kormidelník se mezitím vrátí na své místo a obě lodě se opět rozpohybují. Mezitím se Skya opět probere a konečně dorazíte do přístavu města Alexandrie. "Nikomu to neřeknu, chápu vaše chování, ale běžte rychle pryč než si to rozmyslím. Loď si budete moci vyzvednout k večeru, nebo-li za 3 hodiny." Oznámí vám voják a poručí jiné skupině, aby mohla začít s prohledáváním. Máte tři hodiny volna. Můžete doplnit zásoby, pohovořit s měšťany, podívat se do knihovny nebo jen tak čekat... |
| |
| Kostěnný hrad "Spíš záleží, co byste si představoval..." Odpovím návštěvě stejným tónem, ikdyž můj hrubý zkamenělý hlas se nemůže podobat tomu jeho nemrtvému... |
| |
| Přístav, Alexandrie Díky.. můžu se zeptat kde je tady kovář? zeptám se vojáka a jakmile nám odpoví vyrazíme se Skyou tím směrem.. Myslel jsem že jsi mi řekla všechno... máš ještě nějaký schopnosti o ktrých bych měl vědět? |
| |
Na cestě Promiň ale na tohle ti odpovím až budu mít celou sílu...A i ti něco ukážu...Ale dokud nebudu v plné síle tak ti nic říci nemůžu..je to pro mě nebezpečné.. jen se na chvilku odmlčím.. A co si přesně teď myslel? |
| |
| Na cestě Myslel jsem to tvoje kouzlení s vodou nebo co to bylo...A že máš omezený používání toho stínu jsi se taky nepochlubila.. řeknu do prázdna před sebou a pokračujeme v cestě ke kováři.. |
| |
Cesta Proč bych se měla chlubit?Je dobře že o mě nevíš všechno...nic ti k tomu neřeknu pouze až najdu sílu tak ti to ukážu jinak mi musíš prominout budu pro tebe jen skya co se může ale jen v určitou dobu kterou ani já nevím proměnit ve stín jinak nic...na tu vodu zapomeň to sem já neudělala.. |
| |
| na cestě ke kováři Nemusíš mi to říkat... ale v situacích jako tahle se to docela hodí. řeknu a doufám že už budeme u kováře..:D |
| |
| ,,Co.....bych.........mohl.......chtít? .........Hmmmm." záměrně prodlužuju pomlku mezi slovy. ,, Tak třeba tohle: Za prví, tenhle mě ušetří svejch řečí." řeknu a ukážu zase na bezkosího. ,,Za druhý, chci moc a sílu nad dušema, pramenící z množství, slyšel si o pytly duší? Je bezednej a čím víc je v něm duší, či hlav nepřátel tím je jeho nositel silnější. Ale ne obyčejnej, chci krvavej pytel duší, ten nezničitelnej. Jinýmy slovy chci být jezdcem smrti." řeknu mu a pak se odmlčim. ,,A konečně za třetí, až to skončí, až vše skončí chci být to čím sem, tedy odměna nesmrtelnosti a nestranposti, nestranosti k vládě, budu brát těm co si zaslouží a dávat těm co uznám za vhodné. Pokud mě tohle slíbíš a potvrdíš tak propůjčim svoje služby tomuhle záměru." řeknu mu ještě. A pak vytáhnu kus zašpiněnýho pergamenu. ,,Tohle je svitek mrtvého, může ho zničit jen jeho vlastník, podepiš se svou krví a zapečeť tak svoji smlouvu se mnou. Pokud ji nesplníš připadne mě vše cos kdys měl rád či si chtěl. dokonce i tvá duše navždy bude moje. Smlouva splněná ti bde odměnou mojí nákloností, dám ti to co si vždy chtěl. Pokud souhlasíš tak podepiš, stejně tak ale musí podepsat i on. Jakožto svědek." řeknu a předložim mu pergamen s perem. Na pergamenu je sepsána krvavá smlouva se všema podmínkama. je tam dokonce řádek na podpis a pod nim čitelně jméno Golem a na místě svědka je jméno Vigonius. Moje jméno tam sice je, ale nejde přečíst. ,,Moje jméno je nečitelné proto že nikdo jiný jména stejného není. Obsahuje dokonce jmeno vlastníka pergamenu." řeknu na vysvětlenou. |
| |
Snad u kováře.. Všechno má svůj čas..takže i tohle se včas dozvíš... |
| |
| Pro Skyu a Mortha Po chvilce hledání jste kovárnu opravdu našli. Stačí jen říct své přání a mistr kovář vám mile rád pomůže... |
| |
| u kováře Vejdu do kovárny, přistoupím ke kováři a ptám se: Zdravím... máte tady něco speciálního? Pokud ne, potřeboval bych obyčejný meč... |
| |
| Kostěnej hrad "Ale já nejsem schopen toho dosáhnout. Já jsem jen zbraň připravená k boji, aby ochránila mého pána, Vigoniuse. Jedině on je schopen vaše požadavky splnit..." Odmítnu muže v kápi a dojdu pro Vigoniusovu sekeru, která konečně dokončila svou sebeopravu, abych jí mohl donést svému pánovi... |
| |
| Palác (mám kosu) Toto ti nemohu splnit. Můžu ti dát moc o které se ti ani nesnilo, můžu ti dát vysoké postavení v radě, ale jakmile se staneš sběratelem duší, již nikdy nebudeš moc vykonávat svojí dosavadní službu, ale to nebude potřeba. Navíc, až se vrátí Altar, zjistí, že jsi oddálil jeho návrat vraždou těch čtyřech nekromantů a zabije tě, a piš si, že on to zvládne. Ale když projevíš svojí lítost a oddanost, staneme pod jeho vládou bok po boku, mi dva, a spolu s námi dalších deset sběratelů duší. Navíc, mohu tě neučit mnoho věcí. Všiml jsem se, že tvá výzbroj a schopnosti jsou určeny jednocíleně. Jestli budeš chtít, naučím tě všestranosti, ne jen boji a zabíjení... |
| |
| Pro Skyu a Mortha "Otázka zní, co si pod tím představuješ..." Otočí se na tebe vousatý jednooký stařík s věkem kolem padesátky. Jeho nesčesané dlouhé vlasy už dávno srostly s jeho neupraveným vousem. Už z dálky jsou poznat ohořelé konce jeho vousů a spolu se starou páskou, mastnými vlasy a zlatými zuby jasně dává najevo, že není zdejší... |
| |
| Kovárna Co si pod tím představuju? No já nevím, nabídni mi něco.. Předpokládám že tady nebudeš jentak prodávat kouzelné zbraně..? podívám se zvídavím a drsným pohledem na kováře a čekám na odpověď.. |
| |
| Pro Skyu a Mortha "Možná jo, možná ne..." Uchechtne se pod vousy. "Vyber si tu něco a skus své štěstí..." A stále se směje pod všemy těmy svími vousy... |
| |
| Kovárna Rozhlížím se po kovárně, a hledám cokoli co by mě mohlo zaujmout...Skyo ty nic nepotřebuješ? Mohla by se ti nějaká zbraň taky hodit.. pronesu jentak mimochodem při prohlížení zbraní.. |
| |
| ,,V tom případě podepiš ty, svou krví, a pokud se ti ji nedostává tak ecencí své duše. Budeš Pak se mnou rovný. Ti čtyři se vrátěj, ale prvně podepiš. Pak je vrátim zpět." řeknu a podám mu pergamen. Na kterym se změnilo několik věcí ( záměna smluvníka a svědka se prohodila. Pak tam je prohlášení že podepisovatel se zavázal ke splnění podmínek. ) ,,Podepiš, jinak pro mě nemáš co nabídnout a já odejdu a pokud mě zabiješ, tak navždy propadnou i duše těch čtyř. Smrt si vždy najde cestu zpět. Zabij mě a až se vrátí tak to budeš ty kdo zdržel jeho příchod." řeknu a plameny v mých očnicích se změní na jemně modré až zelené. |
| |
Kovář.. nemám peníze a pochybuji že by tu měl něco co bych potřebovala...Protože musím mít takovou zbraň která kopíruje mnou schopnost...jestli si vzpomínáš na přístav... |
| |
| Pro Skyu a Mortha Kovář se opět uchechtne... "Tak to mám přesně něco pro vás..." A odejde ze své stoličky (všimnete si, že má dřevěnou nohu) a začne se hrabat v nějakém harampádí. Pak Skye podá malou dýku se žlutým kamenem uprostřed. "Doneste to naproti přes ulici a možná budete i překvapeni, co dostanetena oplátku..." Znovu se uchechtne a sedne na svou stoličku... |
| |
| Kovárna No to jsme zvědaví... díky.. řeknu kováři, vezmu od něj dýku a podám ji Skye.. Pro mě by jste něco neměl? Kdyžtak si vezmu támhleten meč... |
| |
kovář Ale já vám jí nemohu zaplatit.. Jen si prohlédnu dýku |
| |
| Řekl jsem, že ti to nemohu splnit. Pytel duší není v mém vlastnictví. řeknu směrem k tomu silnému nekromantovi. Budu tě učit a až se Altar vrátí, budeš na mé úrovni. Navíc mám výjmečnou moc, dokáži manipulovat s tělesnou schránkou a vrátit ti dočasně tvojí předsmrtnou podobu. Budeš moc jíst, pocítíš znovu teplo a mužeš pocítit i lásku ženy. To je to, co ti nabízím a mohu ti dát. Jestli to nebudeš chtít, tak splním jen tvé první přání a prokleji tě, aby ses již nemohl vrátit do mého paláce... řeknu a v ruce se mi objeví zelený oheň, z kterého se zformuje pergamen se smlouvou, když jí tak nutně potřebuje... |
| |
| Kostěnný hrad "Nebojte se, můj pane, tento muž jistě musel od někud tuto informaci získat. To znamená, že tento pytel už někdo kdysi vytvořil nebo používal a tím se roznesené drby dostali až k tomuto muži. Tento pytel tu někde je, nebo návod jak ho stvořit. Až budeme mít pod kontrolou celý svět, najdeme způsob, jak ho vytvořit...ovšem, když vynecháme fakt, že až nebude, koho tam vhazovat, bude mu k ničemu..." Uklidňuji Vigoniuse. Jestli chceme, aby byl Altar oživen, tahle dohoda se musí uskutečnit... |
| |
| Pro Skyu a Mortha "To je v pořádku. Dám vám ho zadarmo, když mi slíbíte, že navštívíte velkou knihovnu..." Poté se na něco zeptá Morth... "Dobré oko, lepší volba, neuvěřitelné štěstí. Tenhle, meč jse mi dostal do ruky teprve dneska, už jsem ho chtěl vyhodit, ale tobě by se mohl hodit..." |
| |
| Kovárna Co za něj chceš? Zeptám se kováře a prohlížím si meč... |
| |
| Pro Skyu a Mortha "Kolik za něj dáš?" Znovu se uchechtne kovář... |
| |
| Kovárna Moc toho nemám, takže klidně všechno... řeknu, a hodím na stůl všechny drobáky co mám..Stačí to? |
| |
Kovář Tak děkuji vám |
| |
| Pro Skyu a Mortha "Bez peněz tu nepřežiješ ani den. Tyhle dva zlatý si nech. Zbytek si vezmu. Pořád lepší než vyhodit do moře..." A chamtivě přepočítá drobáky, které se mu sypou na ruku. "Pospěšte si s tou dýkou. Než zavře obchod..." Připomene vám, když uhasíná oheň a odejde do svého pokoje. Dnes už zavřel... |
| |
Obchod rychle vyjdu ven a jdu do toho obchodu který ukázal kovář a vejdu |
| |
| Pro Skyu Vešla jsi do zlatnictví. Stařík s cvikrem na levém oku tě mile přivítá a tvé smysly jsou omámeny zlatou září okolních šperků... |
| |
Zlatnictví Dobrý den pan kovář mi dal tuto dýku kterou vám mám prý předat nevím proč.. je mu ukážu dýku a podám mu jí |
| |
| ,,Tvůj sluha je moudřejší než ty. Tak tedy dobrá ještě poupravym naši smlouvu. Dej mi sílu a učiň ze mě sběratele duší, Pak mi dej svoje slovo, že mě nikdy nezradíš a to v ničem. Pak ještě mi dej do vlastnictví nekromantův meč, ten snad tady máš. A uč mě tomu tvému řemeslu." řeknu a má slova hned nahrazují stávající ve smlouvě. ,,Ten meč je jen tuctová věc, ale posiluje nositelovy vlasnosti, není to nic co bys postrádal. Ostatní je určitě v tvej moci. Pokud ale porušíš smlouvu se mnou, postihnout tě následky mnohem horší než by sis představyl." řeknu a podám mu brk. ,, Tu předsmrtelnou podobu nepotřebuju, už sem si zvyk tak jak sem. V podstatě je to výhodnej obchod pro obě strany, ty získáš zpět svoje čtyři nekromanty a já to co chi. Obě strany budou spokojený. Smrtelníci za to platí svojí duší. Ty zaplatíš jen tohle." řeknu a počkám jestly podepíše. ,, Ten bezednej pytel duší se ti nepodaří nikdy získat, ani jak jej vyrobyt, existuje jen jeden kdo ví jak jej stvořit. Naštěstí ti a ani nikomu jinýmu neřeknu kdo to je." řeknu golemovy. |
| |
| Pro Skyu "Mockrát děkuju. Za odměnu si vem tenhle prsten, snad ti poslouží. Teď už ale běž, chtěl bych zavřít..." |
| |
Zlatnictví vezmu si prsten a nasadím si ho Děkuji vám mockrát Budu ho střežit jako oko v hlavě.. jen vyjdu a jdu za morthem. |
| |
| Kostěný zámek Je vidět, že narozdíl odemne nepostrádáš smrtelné požitky, asi jsi o dost starší než já a opravu, golem je moudřejší než já. Nadruhou stranu, on ani ty jste nedokázali to co já. Dokonce ani Altar nedokázal to co se povedlo mě. řeknu a ukáži na svojí hruď. Okamžitě se změním ve skřítka. Vypadám jako chlapec ve věku přibližně třinácti let. A toto nikdo jiný nedokáže. řeknu dětským hláskem a podepíšu tu listinu. Poté se změním zpět na pouhou kostru a z pláště vytáhnu lahvičku s modrou tekutinou. Okamžitě se mi doplní síla, jakou jsem měl před tím složitým teleportačním kouzlem. Všechny zelené oči se zmenší, ale dále nás upřeně sledují. Obejdu kolem nového sběratele a kosou nakreslím kolem něj kruh a sedm znamení. Je jen jedna cesta, jak postoupit na vyžší úroveň a stát se sběratelem duší. Ty ses již této úrovni přiblížil, ale musíš znovu zemřít a zase se narodit. řeknu a simboly se rozzáří ejden po druhém a každý jinou barvou. Okamřitě Nabukadnezara zachvátí bolest, přesně taková, jakou cítí duše, když opuští zdravé tělo. Jeho tělo vzplane a zhoří na pouhé plyny. A nyní povstaň s staň se jedním z nás, staň se mým nejbližším se svými jedenácti bratry. vykřiknu a z jeho duše se znovu zformuje jeho tělo. Oproti tomu starému přodělalo několik málo změn, ale né moc podstatných. Sednu si na trůn a pohlédnu na něj. Golem ti dá nějaké oblečení a poté dostaneš i svůj meč. Sílu pocítíš až pohlédneš dnes v noci na měsíc. Nikdy už nebudeš vykonávat to co předtím, nyní jsi sběratel duší, rádce, pán a nekromant. Brzy se objeví i tvá zvláštní schopnost. |
| |
| Svou smlouvu zvednu ze země společně se svojí kosou. ,,Jak říkam, smlouvu můžu zničit jen já, a pokud ji porušíš ty nebo někdo kdo je tvým podřízeným nebo pánem, či snad že bys najmul někoho aby se mě zbavyl, postihne tě daleko horší věc než to co zažívá duše. Smrt není konec, dokonce ani začátek." řeknu a zároveň mu připomenu smlouvu a překročim kruh a zamířim ke golemovy. ,,Tak tedy, šat bych si vzal šarlatově černej s černym peřím na kapuci a s otvorem pro křídla. A ten meč si vyberu sám. Určitě tu bude zásoba mečů." řeknu golemovy a pergamen zasunu přímo do hrudního koše, kde zmizne stejně jako se objevyl. |
| |
| Kostěnný hrad "Bohužel, omlouvám se, ale nejsem tu ani pět dní a nejsem si jist, kde tyto věci najdu. Omlouvám se, můj pane..." A pokleknu před ním, abych si odpykal svůj trest... |
| |
Morth jekmile přijdu k morthovi jen ho popadnu a zeptám se ho Potřebujeme tu ještě něco? Jsem docela nervozní když nevím co přesně ten prsten umí |
| |
| ,,Tak tedy,... Vstaň, nemusíš se tu válet jako otrok. Ukaž tedy někoho kdo mě sežene to oblečení a pak mě zavedeš do zbrojnice. " řeknu a čekám až vstane. ,,Taky bys mě mohl povědět co sběratelé duší dělaj, krom toho že zbíraj duše. To by si sand mohl vědět." řeknu mu ještě. |
| |
| Přístav zvědavě si prohlížím meč. Je na něm něco zvláštního? vypadá obyčejně.. Nevím, kolik máme času? Ještě by jsme mohli dokoupit zásoby, nějaký bylinky na zranění a střelnej prach...Může se to vždycky hodit. |
| |
přístav Ale rychle já sem nesvá...ten prsten..pokud je kouzelnej tak já nevím co umí... |
| |
| Kostěnný hrad "To bych nejspíš mohl zvládnout." A můj pán přikáže dvěma elfkám, co mají dělat. Jedna nás odvede za mečem a druhá Nabukadnezarovy odnese oblečení. Cestou mu vyprávím jeho úkol. "Abych to zestručnil, cokoliv...Máme dohodu, že získáme větší sílu a naoplátku budeš pánovi smrti vždy k službám...Co budeš dělat v době, když tě nepotřebuje, není řečeno. Jinak pokud tě potřebuje, máš hned několik úkolů. Být jeho rádce, být jeho generál a být jeho osobní strážce. Pán smrti čerpá sílu ze zběratelů a zběratelé zase z pána smrti. Proto síla každého z nich se zvětšuje s každým dalším nalezeným sběratelem. Až budeme kompletní, dokážeme nemožné. A až skusíme nemožné, tedy dostat pana Altara na tento svět, dokážeme cokoliv." |
| |
| Pro Skyu a Mortha Vše jste nakoupili za několik minut a stále vám zůstal ještě jeden zlatý. Zbývají přibližně tři hodiny... |
| |
přístav půjdeme zpátky a uložíme věci a pak zase půjdeme pryč ano? |
| |
| Pro Skyu a Mortha Je to trošku nudný psát jednořádkové příspěvky, ale vše proběhlo, jak mělo... |
| |
| Kostěný zámek Jak kráčí golem s Nabukadnezarem po chodbách, zjeví se před nimi mlhavá postava. Postupně se zformuje a jsem na místě již já osobně. Šaty ti budou ušity. Odteď říkej krvavým elfkám své žádosti. Jsem jejich bohem, takže splní vše, co mi na očích vidí a ty jsi nyní můj bratr, tebe poslechnou také. Avšach chtěl bych, abys přes svůj háv nosil "Plášť smrti". Je to výtvor Altarovi zesnulé manželky Leticie. Byla mocná a krásná, navíc měla i vkus a proto vymyslela tyto pláště. Jsme tedy vázáni její památkou je nosit. řeknu a ukáži mu plášť s vyobrazenou lebkou berana na zádech a s nárameními chrániči z lidských lebek. Myslím že jsou stylové a proto ti rovnou jeden nesu. řeknu a vytáhnu z neviditelné skříně plášť takový, jako mám já, akorát s lebkou supa. A k tvému meči. Myslím že je úplně zbytečné vybírat z široké škáli. Nabídnu ti svůj starý meč. Jmenuje se Simmo' Tal. Je perfektně vyvážený, ale pro mne je příliš veliký. Nosívali ho moji dva strážní, když jsem je ještě potřeboval a rád ti ho věnuji, tedy jestli umíš bojovat s dvěmi meči najednou. Ano, je to takzvaný dual, dva meče s jednou duší a jménem. Jestli ale bojovat s dualem neumíš, mohu ti nabídnout jinou zbraň nebo možná, golem by tě mohl vyučit. |
| |
| Kostěný zámek "Pro mně bohužel trochu malí a pochybuji, že najdete osobu s takovou lebkou, aby se mi vešla na rameno..." Oznámím mému pánovi s úsměvem na kamené tváři... |
| |
| Ohledně tebe, goleme, jsem přemýšlel dost dlouho. Nakonec mě napadli nosorožčí lebky, ale to bylo zamítnuto a tak jsme tvůj háv zamítli, stejně jako návrh ti namalovat sloní lebku na záda. Ale neva, ty jsi svatá výjimka, stejně jako dříve býval Lazarus. Měl podobnou schopnost jako ty, tedy stejně masivní. Dokázal ovládat všechny kosti, ať již patřili komukoliv. No, zemřel první... |
| |
| ,,Raději si vyberu meč sám, Plášť si vezmu, ale ten meč raději sám, vým přesně co si žádám." řeknu a přijmu plášť. ,,Proč supí lebka?" zeptámse ještě, stále si ho nenasazuju protože čekám c mě řekne. |
| |
| Město Ještě 3 hodiny? To jsme měli už když jsme přijeli... pomyslím si.. Teď by jsme rozhodně měli dojít do tý knihovny...Jdeme.. řeknu Skye a vyrazím. |
| |
| Kostěný hrad "Říká se, že beran je pozemská podoba ďábla. A sup je zvíře, které požírá mrtvoly. Myslím, že váš plášť se k vám hodí. Vy se také pasete na smrti těch ostatních. Jinak co se týče meče, myslím, že v tom bych vám mohl pomoci zase já." A vezmu Vigoniusovy meče z ruky. Umím přetvářet podobu různých věcí v jiné. Proto umím vytvořit z hlíny sochu. Stačí, abyste mi na čelo položil svou ruku a poslal mi myšlenkami podobu, kterou si přejete. Dá se říct, že si ho vytvoříte sám s mojí pomocí..." |
| |
| Pro Skyu a Mortha Konečně jste vyrazili do zdejší knihovny. Všude je tu spousta polic s nejrůznějšími papyrusy a pergameny a na každém kroku potkáte nějakého vědce nebo učence. Skya si zatím ani nestihla prohlídnout svůj dar, ale v této chvíly má příležitost. Její prsten totiž začal zářit a když záře přestala, objevila se na ,dokulata vyhlazeném kameni modré barvy se zelenými šmouhami, červená šipička, která vás dovedla až k jedné zapadlé polici. Nikdo okolo není, takže nejspíš bude bezvýznamná... |
| |
| Kostěný zámek Tak to ani náhodou, tento meč zůstane nepřetvořen. Navíc je vykován trpaslíky na plameni fénixe, ten bys nepřetvořil. Jestli opravdu odmítáš můj dar, tak tudy do zbrojnice řeknu a ukážu na zeď. Netrvá to déle než tři vteřiny a kosti na stěně se přeformují v průlez k točitému schodišti. Jdu se najíst, zatím mne omluvte... |
| |
| Knihovna Zvědavě si prohlížím regál plný knih, ke kterému nás zavedla ona "šipka". Tak copak tady máme.... Hledej nějakou zajímavou knihu... řeknu Skye a sám začnu přejíždět po jednotlivých knihách prstem a číst jejich názvy. Máš něco? |
| |
Knihovna Toto nám ukázal prsten takže pokud toto umí tak skusíme hledat pomocí prstenu a jen začnu projíždět regály tou rukou na které mám prsten |
| |
| Pro Skyu a Mortha Nic zajímavého. Jen kuchařky. Jídlo podávané na tisíc způsobů na tisíce koutech tohoto světa a ona "šipka" ukazuje stále stejným šměrem - dopředu... |
| |
Knihovna jen skusím nějak odtáhnout ty regály...něco tam za tím musí být |
| |
| ,, Ne nedodmýtám jej, jen zůstane takovej jakej je." řeknu a odejdu po schodech do zbrojnice, kde si chvíly prohlížim různý meče, několik si dokonce potěžkám. Až nakonec si vyberu jeden pro mě unikátní, kterej je uplně vzadu. ( meč je dva a půl lokte dlouhej, jednobřitej. ) Vezmu jílmec a vyndám jej ze stojanu. ,,Tenhle, bude to můj zampakuto. Niní ještě bude práce tobě. na zákrytu vytvoř lebku a místo očnic dej dva rubíny. Na konci jímce pak vytvoř dvě třásně, jednu rudou a druhou bílou. Taky ho trochu splošti aby víc připomínal šavly. A u zákrytu vyryj nápis: Poslední kdo bude přemožen je smrt." řeknu a podám meč golemovy. |
| |
| Kostěný hrad "Dobře tedy, budu se snažit. Během večera seženu potřebné ingredience a zítra ráno bych vám měl vrátit meč ve vrcholné podobě..." Odejdu i s mečem do svého pokoje, kde začnu s prací... |
| |
| Pro Skyu a Mortha Po odtáhnutí police opravdu nacházíte rýhy tajných dveří. Bohužel očividně nestíháte najít vstupní páčku či tlačítko, jelikož několik vědců si vás všimlo a nevipadají příliš mile... |
| |
Knihovna jen se otočím a sleduju ty vědce...Musí být způsob jak ty dveře otevřít.. rozhlédnu se kolem...cokoliv zvláštního...Něco...Ale přitom lehce stále sleduju ty vědce....Co teď to je sakra blbé... |
| |
| Navrátim se zpět do sálu. ,,Všechny potřebný věci budou zítra ráno, Začneme potom s treninkem. Teď jestly není nic potřeba si du něco sehnat." řeknu a jdu ze sálu pryč. Zamířim na nejblišší hřbitov a rozhlížim se po náhrobcích. Hledámněkoho kdo se narodil v přestupný rok ve třeináctym znamení ( znamení hada ) |
| |
| Knihovna Se Skyou se snažíme najít nějaký otvírací mechanismu. Jakmile zahlédnu přibližující se lidi, schovám se za regál aniž by si mě všimli oni nebo Skya, a pozoruji co se bude dít dál. |
| |
Knihovna... jsem stále otočená čelem k vědcům a stále se snažím rukama za zády něco nahmatat... Morthův útěk za police jsem nepostřehla... a stále šmátrám a šmátrám rukama po zdi |
| |
| Pro Skyu a Mortha Pokud jsi pozorován okolím ze tří stran, když čtvrtá je zeď, není možné se skrýt, aniž by někdo věděl, jak tě najít. Neutíkat byla velká chyba. Pokud byste se dali na útěk, museli byste přemoci jen jednu uličku, ve které byli tři až čtyři lidi, ale rozhodně jste neměli čekat až se seskupí a bude jich víc než 15. Oba vás našli, oba vás chytli, oba jste odsouzeni k týdnu vazby za pokus o krádež vzácných listin. Během vyšetřování vyšlo najevo i vaše nezdvořilé chování k vojákům, a proto vám nasolili ještě ten jeden den. Bohužel jelikož toto bylo již opakované porušení zákonů ze dne se stal týden. Sečteno podtrženo, máte to na dva týdny, v případě slušného chování možnost zkrácení na jeden týden... |
| |
Vězení... Člověk se snaží najít blbé dveře a oni ho za to zabásnou.. jen tak tam dřepím a najednou si vzpomenu na Vigoniuse a jen tak ze cvilku zkusím říct to co mi říkal abych ho zavolala když bude třeba.. málov ět isuinogiv Snad tohle ještě platí a přijde . |
| |
| Palác-->Vězení Sedím an trůně a poslouchám zrovna Nabukadnezara, když v tu chvíli se mi v hlavě ozve slabý hlásek. Omluvte mne na chvilku prosím řeknu a roztočím svojí kosu a useknu si hlavu. Mé tělo okamžitě vzplane a nezbyde ani popel. Ve vězení, kde sedí Skya, rozevře se náhle zem a vyleze z ní kostěná ruka. Později následuje i zbytek mého těla. Mám dost práce, takže to zkrať |
| |
vězení Potřebuji abys nás odtud dostal nějak do knihovny sou tam tajný dveře mohlo by tam být něco co by se nám mohlo hodit..ale jelikož tu jsme zavřený tak jaksi tam nemůžeme a ani se odsud z problémama nevyhrabem...Vigoniusi prosím... jen na něj koukám a čekám Prosím...Vigoniusi fakt prosím... |
| |
| Tak proč se neproměníš ve stín, a kdo ej vubec tohlensto? řeknu a ukážu na Mortha Dobře, řekněme, že vám pomohu, jaký to poté bude mít význam pro nás, tedy pro moje společenství. Nezapomínej, že Altrar je mrtev a oba jsme sloužili pod ním, ale v úplně jiné organizaci. Když to neposlouží mým záměrům, nechám vás klidně sedět v chládku, stínu cely. |
| |
cela No řekněme že pokud mi nepomůžeš nedozvíš se co je za těmi dveřmi a co když tam bude něco co budeš potřebovat nebo co by se ti hodilo?? |
| |
| věznice Sleduju Skyu jak vyslovuje slova která na první pohled nedávají smysl... Co to zase dělá? Fakt toho o ní moc nevim... Chvíli potom se ze země začne sápat ruka kostlivce, a za chvíli vyleze celý. Zalapám po dechu, a když už se chci zeptat Skyi co to má znamenat, začnou mezi sebou mluvit. Prozatím se do jejich rozhovoru nepletu, dokud kostlivec neukáže na mě. Tohlensto je Morth, pomáhám Skye najít nějakýho Caleba, ale vlastně ani nevím proč to dělám když mi o sobě nic neřekne... Ty bys jí tam určitě mohl dostat během chvíle a já nemusel cestovat zbytečných několik tisíc kilometrů i když to pro mě nemá význam... |
| |
| Vezení Tak já ti to řeknu za ní. Ona je nic. Je jen kus masa a kostí, který nemá dost vůle, aby se vzepřel svému osudu. Stále se dívám na Mortha a přemýšlím, proč s skoro nebojí. Opravdu bych mohl Caleba najít a popravdě by to nebyl problém, ale toto je její cesta a ona sama se musí naučit důležitosti. Tak dobře, dostanu vás odsud, ale teď mě přestaňte urážet tykáním, neboť opravdu nejsme na stejné úrovni. Neberte si to moc k srdci, ani se neurážejte, prostě se to tak stalo a už to tak bude. Jinak mé jméno je Vigonius. Není to sice moje pravé jméno, ale i mocný Altar mi tak říkal, tak byste mohli také. |
| |
cela A ty seš něco? Nikdy sem ti nevykala a ani s tim nehodlám začít!!Vo co ti sakra jde hm?Jestli ti jde jen o to že někomu musíš pomáhat tak si klidně zase odejdi na svůj koštěnej zámek!!A bohužel si asi také nepamatuješ že po boji s drakem se nemůžu proměňovat a proměním se jen velmi vyjímečně!!Sakra že sem se na tebe nevykašlala kdybych věděla že budeš peskovat za to že někdo z tvých známích potřebuje pomoct tak bych si hodně rychle rozmyslela jestli tě zavolám nebo ne!!Ale co sem vlastně od tebe mohla čekat že ?!? Dragone kde se flákáš potřebuju tě tady...prosím přijď co nejdřív.. |
| |
| Já mluvil s tímto pánem, tak mi do toho nekecej. Ty jsi moje známá, takže se na tebe vykání nevstahuje, jen mě prostě zarazilo, že si někdo jako on dovoluje semnou mluvit, jako bych byl jeho přítel nebo snad dokonce by byl mým pánem. Ale ty Skyo taky moc nevyskakuj, nezapomeň, že chceš taky pomoct, a předpokládám, že bys tu vydržela minimálně týden. řeknu a poté přejdu ke mříži chránící vstup do cely. Zámek chytím do ruky a rozmáčknu ho jak švestku a mžíže vyrazím... |
| |
Vezení A máš teda čas nás doprovodit ještě do tý knihovny??Nepoznám co by pro tebe mohlo být užitečné teda pokud tam vůbec něco bude...Jo a pak ještě budu potřebovat aby si mi něco řekl o prstenu co jsem dostala... Jen mu ukážu prsten a čekám co mi o něm řekne teda pokud něco ví.. |
| |
| Pro Skyu, Mortha a Vigoniuse Hlídka si po chvíly všimla vyrvané mříže a vyhlásila poplach v celé věznici, za chvíly jsou tady všechny stráže z věznice, za pár minut všechny z města... |
| |
vězení Tak a co teď ?? Musíme do tý knihovny a bez tvojí pomoci se odsud opravdu nedostaneme.. Teď by se nám tu hodil Dragon...nebo alespoň Caleb...noták kluci kde ste ? Jen se rozhlédnu a jen tak oryentačne spočítám kolik tam je zatím stráží... |
| |
| Věznice Ach jo, tihle asi fakt neví s kym mají tu čest. řeknu a pouhým pohybem ruky odhodím dozadu všechny vojáky v chodbě. Tak veď, nevím stále kury ta knihovna je. |
| |
vězení Rychlím krokem se rozejdu přesně tak ...jak nás sem dovedli a směřuji do knihovny přímo na to místo odkud nás vyvedli....A ukážu na ty jakoby dveře... Tady to je...ještě se mi nepodařilo najít otvírání :-) |
| |
| Knihovna Dobře, to bude hračka. Tak ti ukážu, jak bys mohla hezky pracovat, kdybys měla trošku odhodlání. Stejně to enchápu, nechat si zablokovat schopnosti drakem, a ještě tím nejslabším z nich. Ve tvé kůžy bych asi zemřel, ale nyní bych chtěl zpět to co mi náleží. Takže, najít ovládání Přistoupím doprostřed místnosti a poklepu na zem. Poté něco neslyšně zamumlám a ze země vypluje stín a zformuje se předemnou. Je oblečen podobně jako Skya, ale je to muž. Najdi ovládání od těch dveří řeknu a stín se znovu rozplyne a začne hledat po místnosti. Je stejný jako ty, jen nemám Altarovu moc, abych mu mohl dát vlastní mysl. Bude mě bezmezně poslouchat, ale sám nic nevymyslí, rpostě jen bude žít pro úkol, který jsem mu dal. |
| |
Knihovna Jo vigoniusi neznáš nějakého Dragona?Kdysi sem ho našla na Altarovim hradě někde v podzemí... Já bych ale takle nechtěla žít...to by bylo o ničem...A ty pokud si tak mocný tak by si mi moje schopnosti mohl vrátit ne? |
| |
| Knihovna Dagona neznám. A k tvým schopnostem, dračí kouzla útčí na srdce. Vlastně útočí na mysl, na její část vůli, a té říkáme srdce. Abys získla spět tvoje schopnosti, musíš prostě být silnější než ta kletba. Navíc, již není tak silná jako dříve, ale slabší nebude. řeknu a pohlédnu na kmitající stín No sakra, co mu to tak trvá? |
| |
knihovna A co mi radíš abych dělala pokud chci být jako dřív?Byla silná a prostě prováděla přeměny?Mno ono by to šlo ale pak se těžko vracím do normální podoby |
| |
| ,,A tady je to," řeknu a pokleknu k hrobu. ,, Takže žádná magie na odkrytí hrobu a na jeho otevření. To bude zase noc." řeknu a dojdu si pro lopatu a cestou vezmu jednoho člověka, kter¨ýho řádně postrašim svym vzezřením. ,, Ty smrtelný, nadešla tvá hodinka, vykopeš-li si hrob na tom místě budeš odpočívat v pokoji, pokud ne čekají tě muka pekelná." řeknu mu a dovedu ho k hrobu a za necelouh hodinu je hrob vykopanej a rakev je venku. Smrtelníka ovšem zabiju jakmile otevře rakev. Sklonim se nad otevřenou rakví a na ruce se mě objevý smaragdovej přívěšek. ,, Am šerý, an naraj." opakuju třikrát a přívěšek mám nad jeho lebkou. ten procitne a vstane. ,, Dej mi svůj posmrtný život a na jeho důkaz my dej svoji lebku." řeknu a kostlivec mě podá svoji lebku, já společně s ní hned na to zmyzim a kosti se obrátěj v prach. V paláci si pak zavolám golema. ,,Moje komnaty sou připraveny?" řeknumu a vejdu do nich. Lebku uložim na jednu z polic do skleněnej vytrýny a zaopatřim ji proti otevření. |
| |
| Pro Skyu, Mortha a Vigoniuse Stín se po chvíly vrátí, ukloní a zmizí. Ihned poté se dveře otevřou. Přesněji kus té zdi se propadne do země. Za tou zdí je dlouhá ulička vedoucí do stracena, očividně neosvětlená... |
| |
| Knihovna Prostě musíš chtít, to je všechno, ale musíš chtít hodně... AAA, konečně řeknu a ukážu Skye na tajné dveře. Dáma má přednost... |
| |
ulička Jen vejdu...Ale dávám si pozor abych neupadla nebo na pasti... Vigoniusi hodilo by se světlo... |
| |
| Tajná místnost Jsem sice velmi mocný kouzelník, ale jaksi světlo vyčarovat neumím řeknu s trochou potupy ve hlase Kecám, to je brnkačka dodám a pohladím svojí kosu, až se její čepel rozsvítí. |
| |
| Pro Skyu, Mortha a Vigoniuse Dojdete až do místnosti, která je zcela prázdná, kromě podstavce uprostřed místnosti se starou knihou neznámého jazyka. Nikdo z vás nezná jazyk, kterým je tato kniha napsaná. Po chvilce prohlížení zjistíte, že dokonce po několika stránkách se dokonce jazyk mění. Clá kniha je napsána několika stovkami různých jazyků... |
| |
kobka.. Co Co to je? jen si tu knihu prohlížím a snažím se najít jazyk ktrerým bychom mohli přečíst co v té knize je |
| |
| Pro Skyu, Mortha a Vigoniuse Jeden takový jazyk by se našel. Rozumíte sice asi polovině slov, ale přesto... "Krásná neposkvrněná krajina. Hornaté travnaté krajiny. Ale jejich zvyky a obyčeje se nezměnili. Dokonce se tu vypráví i o bájné příšeře z jezera Loch Ness. Přesně taková je země Skotsko..." Očividně ,jak je poznat, je to cestopis nejrůznějších bájných povídek, pověr a legend z celého světa napsané řečí, kterou se mluví v té určité zemi... |
| |
kobka.. Co to vždyť to jsou jen báje??Jak nám to může pomoct? jen se rozhlédnu jestli tam ještě něco není |
| |
| Pro Skyu, Mortha a Vigoniuse Pokračování jazyka, kterému rozumíte zde, chybí. Toto je velmi stará kniha a chybějící listy, roztrhlé stránky nebo nepřečtitelná slova nejsou nic obviklého. Záhadou ovšem je, proč je to zde? Proč to není určeno zraku ostatních? Leda by tu byla slova, které svět nikdy nesmí spatřit...Že by autor ty mýty opravdu dokázal? Ty stvůry existují?!?... |
| |
kobka Vigoniusi...myslíš si že to existuje?Že je něco z toho pravda?Budeš po tom pátrat?nebo se na to vykašleš? |
| |
| Ani ejdno, ani druhé. Podle mého to existuje a nevykašlu se na to, ale nebudu ani pátrat. Jsou tedy jen dvě možnosti, buď se to ukáže samo a nebo... Pujdeš to hledat ty. Ale je to až sekundární povinost. Tvojí první a nejzávažnější misí je najít tři ztracené členy tvé skupiny. Nitro toho liche Kel' Thuzada, temného rytíře Caleba a démona Tal' Mohra. Až budeš příště potřebovat pomoci, zavolej mne tak, jako dnes. Navíc, až dokončíš svojí misi, budeš muset jít hledat další sběratele duší, snad do té doby vycvičím svého učně. řeknu a poodstoupím k Morthovi Tobě budu muset poděkovat, že ses rozhodl se Skyou jít a doufám, že to neděláš jen z poblouznění její krásou. Vím že na hodně lidí tak působí a jestli obstojíš, odměním se ti tak, jak by to tisíc králů nedokázalo. |
| |
kobka Děkuji ale ještě bych se tě chtěla zeptat...ty asi nevíš kde by mohli být že? Ale já nevím kdy se k tomu dostanu...Pokud budou každý na jiném místě což asi určitě tak mi to zabere pořádný čas... a Ty sídlíš kde??Jestli se mohu zeptat..Ať vím kam se mám ,až najdu přátele, vydat.. |
| |
| ,,Goleme, co můj meč." Zařvu na celou pevnost. ,,Ještě potřebuju koně, toho bys tu měl mýt nebo snad ne." řeknu mu a jdu do truního sálu a du ke trůnu a začnu na něm hledat nějaký tajný přihrádky nebo něco podobnýho. |
| |
| Kostěný hrad "Když vynecháme detail, že máme téměř stejnou hodnost a bylo by tedy trochu divné, kdybych vám dělal poskoka, stačilo by tedy alespoň poprosit, váš meč je hotov. Dokázal jsem to v polovičním čase, takže mně trochu udivuje, že se po něm sháníte tak brzy. Ale s koněm vám rozhodně pomoci. Nikdo ho nepotřebuje. To, že jste teď sběratelem duší, vás neoslabilo, ale posilnilo. Základy teleportace zvládá každý z nás a vyvernu si obstaráte jistě velmi rychle. Máte v plánu nějakou vyjížďku?" Zeptám se Nabukadnezara, když se za ním objevím zpoza rohu... |
| |
| Pro Skyu, Mortha a Vigoniuse Do chodby se za vámi vyřítí smýšený dav vojáků, obyčejných obyvatel i vědců. Všichni s pochodní v ruce s cílem upálit ďábla, čarodějku a kacíře... |
| |
kobka jen vezmu knihu do náruče ale pak se zarazím když uvidím ty pochodně... a pošeptám směrem k vigoniusovi.. Doufám že je nehodláš zabít...Nemohl bys nás někam teleportovat? prosím. |
| |
| kobka Kdybych tě zabil, bylo by to jednodužší, ale takhle nás nedokážu teleportovat. Před hodinou jsem provedl jedno z nejsložitějších zaklínadel a hned na to jsem soupeřil s mužem tak silným, že jsme se málem zabili vzájemně. Bylo to divné, chránila ho nějaká vyžší síla, protože vlastní energií moje kouzla nemohl odvrátit. Navíc jedním sekem zabil čtyři nekromanty. No, takže tady to vyřídím také zabíjením. řeknu a otočím se ke skopině zaklínačů a zdvihnu kosu nad hlavu Být vámi, raději bych utíkal opačným směrem pánové, neboť jste se právě setkali s noční můrou. |
| |
Knihovna... Vigonius se připravuje k boji a já si pro jistotu vyndám dýku a čekám na nějakej povel...A sleduju co Vigonius udělá a jaký to bude mít účinek.. |
| |
| Pro Skyu, Mortha a Vigoniuse Vipadá to, že mají v plánu objetovat i své vlastní životy, aby se vás zbavili...Strach jim vidíte na očích i cítíte na duši. Přesto ale stále běží kupředu s pochodněma v rukou... |
| |
Připravím se do útočné pozice a jakmile Vigonius máchne tak se připravím na útok a vyčkávám a začnu útočit vždy jeden dobře mířený sek buď do krku nebo do hrudi... Snad mě v tom vigonius nenechá |
| |
| Hlupáci řeknu stroze a máchnu kousou ve vzduchu. Po chvilce se ukáže záblesk a v jedný rovině se všichni zopůlí a rozpadnou. Hlupáci, deme... řeknu a překročím mrtvá těla a odejdu ven... |
| |
Jen následuju Vigoniuse i s knihou v ruce.. Hmm teď by se hodilo najít někoho kdo by nám přeložil tu knihu abychom věděli víc... jen si tak přemýšlím a rozhlížím se jestli k nám někdo neběží nebo tak... Tak takovýho Vigoniuse ještě neznám ale musím uznat je hodně dobrej.. |
| |
| Pro Skyu, Mortha a Vigoniuse Když procházíte mrtvolami, několik pochodní podpálí knihy v regálech a celá knihovna během chvíle vzplane. Svižnějším krokem se dostanete ven a z povzdálí sledujete hořící budovu. Tato knihovna je srdcem celého tohoto města, jejím zničením jste dokázali svou sílu a již nikdo si na vás netroufne. Ale říká se, že pomsta je slabá. Bylo by dobré zahladit stopy, nežli se zformují v armádu, která by dokázala se vás zbavit...plevel se musí vytrhnout i s kořenem... |
| |
venku Musíme na loď pronesu k vigoniusovi... Prosím plav se chvíli s námi.. A jen ho chytnu za ruku a táhnu ho do přístavu.. |
| |
| Venku Nešahej na mě řeknu a vytrhnu ruku z jejího sevření Jeďte sami, nenechám tu knihovnu jen tak shořet, je tma moc vědomostí. řeknu a kosou nakreslím kolem sebe kruh. Poté vytvořím několik znaků a proměním se na svojí skřítčí podobu. Poté vstáhnu ruku ke knihovně a oheň zhasne. S tím se sesunu k zemi omráčený, ale pořád v podobě skřítka... |
| |
venku.. jen se k němu shýbnu a nějak ho zvednu do náručí...A běžíme na loď.. Jakmile doběhneme na loď tak řeknu morthovi aby rychle zamířil pryč..a já se budu snažit nějak probrat Vigoniuse... |
| |
| Loď... Zjevím se jako duch na přídi Skyiny a Mothovo lodi. Skya mezitím dojde až ke mně a je čas vysvětlit, co tu dělám... "Jeho oběť byla zcela zbytečná, knihovna přesto stratila svůj účel. Již není možné využít ani jeden zdejší list, jelikož knihovna je na popel tak i tak. Ale pokud si uvědomí, že vás budou moci porazit, do hodiny je máte opět v závěsu..." A pronesu velice dlouhé kouzlo, při kterém se mi v dlaních objeví zvláštní zelené světlo, které poté uzavřu do levé dlaně. Skončím se zaříkáváním a máchu rukou. Z ruky vyletí zelený prach, který je odnášen větrem a stále se zvětšuje až zelená oblaka prachu obalí celé město. "Stratí paměť. Nikdo neví, že existujete a nikdo neví, jak knihovna shořela. Teď bych měl opět jít než se probere..." A opět zmizím podobně, jako jsem se objevil. Když skupina opustí břehy, opravdu se Vigonius začne probouzet... |
| |
loď Počkej jak tě mám zavolat??A děkuju...ještě zařvu do nicoty.. jen čekám jestli něco neuslyším v hlavě a sem stále u vigoniuse... Seš blázen vigoniusi takle se zřídit...I když si nechtěl tak tu s námi nějakou dobu zůstaneš... |
| |
| Vezmu si meč a potěžkám ho v ruce, pak s nim několikrát máchnu a rychle protočim v ruce. To celý zakončim jednim slovem: ,,Nehni se." a při jednej z rychlej otoček meč nasměřuju tak aby se myhnul před zrakem golema, čepel ho mine jen o milimetry a on může cítít ( pokud může) lehký závan větru na obličeji. Meč pak spočívá v napřaženej ruce a třásně se lehce pohybují ve větru. Pak meč ještě protočim a schovám do pochvy na zádech. ,, Pokud vym tak to co dělám mimo službu tě nemusí zajímat." řeknu po uplnym zasunutí meče do pochvy. ,,Kde teda seženu tu wyvernu? Mám si nějakou chytit nebo sou na skladě?" řeknu až s jistou dávkou ironie na slovo sklad. |
| |
| Loď Podívám se na Skyu natáhnu ruku k její hlavě. Pokud správně předpokládám, ležím jí v klíně a pořád v živé podobě. Měla jsi mě tam nechat ty krávo blbá, takhle nás budou furt honit a zadělalas jen těsto smrti. Kdybys mě tam nechala, prostě by mě zabili a vás by nechali. řeknu velice potichu a ospale. Poté se pohnu a přitáhnu se blíž k její hlavě, ale se svojí nynější sílou se spíše nevhodně uvelebím na její hrudi. Díky ti. Málokdo by pro mě riskoval, když nepočítám ty fanatiky. a poté znovu usnu a spadnu Skye spět do klína... |
| |
| Kostěný hrad "Doufám, že máte na paměti, že tento hrad stojí maximálně měsíc a proto je nemožné si sehnat páreček vyvern za tak krátkou dobu. A navíc s chytáním to budete mít velice těžké. Vyverna není obyčejné monstrum, schopnosti vyverny si musíte zasloužit..." Tento muž mi každou sekundou více kazí náladu a rozhodně s tím nemá nic společného fakt, že je to můj nadřízený... |
| |
| ,,Tak já zatim mizim, musim si ještě něco zařídit. Pokud chceš můžeš jet se mnou, stejnak se tu nudíš." řeknu a vyjdu z palácovejch vrat a na nádvoří zastavym. ,,Ještě pár přísad a budu moci tvořit." řeknu si sám pro sebe apak se přemístim na popravní horu, kde se prvně rozhlídnu po šibenici a třikrát ji obejdu. Vyndám meč a vyštípnu s nim kousek zakrvácenýho dřeva z popravního špalku a naříznu provaz u šibenice. Kousek dřeva uschovám do svýho hrudníku ( dá se používat u nemrtvejch jako batoh, pokud by se někdo divyl proč do hrudníku ). ,,Lebka třináctýho znamení, krvavá tříska, teď je na řadě krev čisté dívky. Takže hurá do vesnice." řeknu si a přemístim se do vesnice a rozhlídnu se. Zahaloim se do pláště aby mě nebylo poznat a začnu obcházet po vesnici a nakukovat okny do pokojů jestůly najdu nějakou vhodnou osobu. Po chvíly ji najdu a tak dojdu ke dveřim, kde zaklepu. ,, Přišel sem ve věci nejvyšší, potřebuju odvést vaši dceru k výslechu, vyděla něco co by potřebujeme potvrdit. Sem pověřen ji přivýst k výslechu ještě teď. V případě nevole sem oprávněn použít jakékoliv prostředky." řeknu ve dveřích a hledim na něj zahalen v kápy. On mě nepustil a tak propadl hrdlem, stejně jako jeho žena. Vše se odehrálo bez většího hluku. Došel sem do pokoje dcery avyndal ampuli na krev. Nabral sem potřebnou krev a pak odešel ( děvče přežilo bez škrábnutí ) |
| |
loď nemusíš se bát na všechno zapoměli...Takže už poplujeme spokojeně..A nechat tě tam??To ne ty máš ještě poslání a to musíš splnit...A navíc tě mám ráda takže budeš s námi dokud nenačerpáš síly.. Jen stále sedím tak aby mohl Vigonius v klidu odpočívat... Já a nechat tě tam??Nikdy...sice si na mě zlej ale mám tě ráda... |
| |
| Pro Nabukadnezara Z přemýšlení tě vyrušil hluk zuřivého davu. Jak se říká, po vesnici se nvinky šíří rychle. Proto i zde jde téměř celá vesnice s vidlemi a pochodněmi v ruce zabýt ďábla. V čele sám farář zdejšího kostela... "Vzdej se, démone. Sílu dobra nepřemůžeš. Odejdi z tohoto světa a již se sem nevracej!" |
| |
| Loď Po čase (ani nevím jak velkém) se probudím a popřemýšlím co dál. V první řadě bych mohl vstát, ale zatím se mi leží dobře, takže to opomenu a zachumlám se ještě na chvilku ke Skyně bříšku. Již je to velká doba, kdy jsem zemřel. Tehdá mi bylo sotva dvanáct let, tak se nedivte, že se mi ejště enchce vstávat. Po další době už mě to přestane bavit a vstanu. Proměním se zpět v kostru a nasadím si kápi. Tak, je to vaše cesta, já se vydám zpět do hradu, ikdyž spalo se mi hezky. |
| |
loď Až najdu i zbytek kam mám dorazit? V pohodě hlavně že už si ok Já se ti nedivím..Jo to mě by se taky spalo dobře... jen čekám jestli se nějak rozloučí ale předpokládám že ne... Tak zatím...Kdyby něco tak tě zavolám... |
| |
| ,,Nejsem démon, jakýho si představuješ, mě neposílá zlo, ale tvůj otec, říkají mě levá ruka Boží." vykřiknu na něj. Pak se přemístim z vesnice pryč. ,,Proklínám tě zemi na néž rosteš, proklínám tě ve jménu pána, nechť nikdy nevydá ze svého lůna urody, voda jež byla sladká ať se zaplavý v řetovyšti krve." vyřknu nad městem. |
| |
| Pro Nabukadnezara A vše se tak opravdu stalo..Země vyschla, tráva zmizela, květiny uvadli, listy opadali a studna přetéká rudou tekutinou. Po celém městě se tvoří panika, někteří utíkají, někteří se schovávají, někteří svalují vinu na jiného. Jen farář hledá rozumné vysvětlení. Ale lidé panikaří čím dál víc a začínají jeden druhého zabíjet. Kdo neutek, zemřel...Co teď? |
| |
| Loď Pošlu za tebou jednoho ze svých sběratelů, a on vás dovede zpět do hradu řeknu a pohladím Skyu po tváři, až to zachladí. Jsi pěná ženská, možná bychom to mohli dát dohromady. Mám kolem sebe spousty krásných žen, ale ani jedna ve mě nevzbudila touhu, což se o tobě nedá říct. proměním se zase na skřítka a políbím strnulou Skyu na její rty, ve kterých stále cítím tu moc stínu, která je skryta uvnitř její duše. Najednou se stalo to, na co jsem čekal celou dobu, získal jsem nadvládu nad její rukou, která sáhla po dýce a prořízla mi hrdlo. Moje postava zase shoří a v popelu na podlaze lodi se objeví nápis: Dobré rozloučení ne? To už zase stávám ze země uvnitř svého paláce a o minutu později sedám na trůn spokojený se svým žertem... |
| |
| ,,Velebníček sklapnl. Mluvým k tobě přeživší tohoto místa, přiveď mi faráře svázaného, zbořte kostel a znesvěťte půdu svatou svým smilstvým, pak poklekněte mým nohám a staňte se mým lidem, přísahej mi věrnost a tvá zem bude zase žít. " vykřiknu znova nad městem a nad jeho obyvately. |
| |
| Pro Nabukadnezara Očividně toto není obyčejný farář. Lidi se ho bojí jen z pohledu na něj. Farář se naopak připravuje k boji. Předpaží a vyhrne rukáv levé ruky. U dlaně se mu zablýskl stříbrný kříž. Je pověšen na náramku, který nisí na levé ruce. Poté začne zařkávat. "Bohové všemocní, jenž drží sílu osudu ve svích dlaních, andělé bělostní, jenž držíte nad námi stráž, pomožte navrátit původní stav. Spojme své síli a ukončeme tento chaos!" Z krucifixu vyletí obrovská záře, jenž vytvoří mezi farářem a obyvateli obrovskou stometrovou zeď bílého světla s nekončící délkou. Celá tato obrovská zeď se začne pohybovat směrem k vesnici a vše, co touto clonou projde, je očištěno od zlého účinku. Lidé se sklidní, roostliny začnou obrovskou rychlostí opět růst do původní podoby a studna také vysaje všechnu krev, kterou vyplavila a nahradí silným proudem običejné čisté vody, tryskající několik metrů do vzduchu a pomocí slunce vytváří umělou duhu. Ty jsi se dokázal uchránit před účinky rychlím teleportem za zeď. Ta zmizí ihned jakmile dorazí na konec vesnice. "A teď jsi na řadě ty, vylez nebo odejdi!" Rozkřikne se farář ve středu davu plného euforie z tryskající vody... |
| |
Loď jen koukám a sem ohromená tím co mi vigonius povídá...pak mě políbí a mě se najednou začne zvedat ruka s dýkou a podřízne ho...Když uvidím ten nápis tak se pousměju a řeknu.. Jo to je teda dobré rozloučení... A jdu na příď lodi a rozhlížím se... Hmm On chtěl abych ho tam nechala...Nikdy... |
| |
| ,, Už je po mši svaté? Vzívaly ste Boha, tak mě tady máte." zavolám nad městem. ,, Přišel mezi jeho vlastní, ale ty jej nepoznaly." připomenu farářovy. ,, Dobrá tedy, ať je po tvym. Trocha vody a světla? Ne Temnota a kyselina bude padat z nebes." a jak řeknu tak se stane. ,, Rytíři padlý, ty co si byl zabit. Temnoto sama, přijď a ukaž jim co se stane." vyvolám stovky nemrtvých a příšer. ,,Přesvěč se o svých blízkých." řeknu a ukážu na jednoho. ,, Dodržuje desatero, ale jen pokud není v náruči jinej ženy. Ty sám ses stal knězem abys utajil co si." řeknu a ukážu přímo na něj a z prstu mě vyšelhne plamen a zformuje se ve stěnu která projede celou vesnicí a pálí vše co jí příde do cesty ( nepálí nemrtvé a ani nikoho živýho, jen majetek. |
| |
| Pro Nabukadmezara "Bůh by se nikdy nespolčil s démony!" A vypustí tu vlastní vlnu, která se střetne s tou tvojí na okraji města, tedy ještě před vpádem do ní. Kostlivci procházející touto vlnou se rozpadnou v prach a zrůdy se rozpouštějí jako v kyselině. Ale zato nedokáže tvou vlnu odrazit, pouze zastavit. "Dělat chyby je lidské, odpouštět je božské. Tys udělal větší zločin než obyčejný člověk a přitom neodpustil chyby ostatních. A pokud tedy nejsi ani člověk, ani bůh, zbývá démon...Ale já odouštět umím, i zločiny obrovského rázu. Pokud tedy slíbíš, že se sem již nikdy nevrátíš, můžeš odejít bez škrábnutí. Stačí přísahat na svou sílu..." |
| |
| ,,Nejsem ani jedno, ani druhý a ani třetí. Ty si ale jen smrtelník, který je pošetilý a bláhový. Jak slabá je tvoje moc." řeknu a už mě přestal bavyt tenhle nesmyslnej boj. ,, Tvá moc se mé nemůže rovnat věčně. To že sem tady jak sám víš musí bejt vůle tvého boha. Vždiť bez jeho vůle se nepohne ani stéblo. Pokud mě neposlal on, kdo teda?" zavolám na něj a přitom zkoncentruju svojí sílu a z pod jeho nouhou nechám vyrazit hroty podobný těm co na mě použil Vigonius, s tim rozdílem že jich bude víc a budou otrávený. |
| |
| Pro Nabukadnezara Ve chvíly, kdy ses přestal soustředit na vlnu, kněz získal s vlnou převahu, takže byl schopen obě mezi sebou vyrušit. Sekundu na to už měl dřív předpažené ruce spojené před hrudníkem a kosti, které prošli skrz ochrané pole, se rozpadli. "Síly dobra vždy zvítězí. Tuto bitvu jsi vyhrál, ale válku vyhrajeme my, démone!!" Vykřikne na tebe kněz chvilku před tím než se město rozpadne na prach, který se sformuje do bílé koule, která odletí kamsi do oblak. Na jejím místě zůstala jen černá díra. Tedy lépe řečeno brána do jiného světa, která se snaží vše v okolí pohltit, včetně tebe. Na teleportaci není čas, možná bys stihl tu bránu uzavřít, ale rozhodně nebudeš schopen tu bílou kouli pronásledovat, natož chytit... |
| |
| ,,Chtěl sem tě vážně ušetřit, ale po tvém zástoji trapném, ke slovu přišel uprk." řakřičim za nim a pokusim se zavřít portál. ,,Tuhle zemi tedy zabírám a vše co je nad zemí, na zemi i pod ní teď patří m teď mě." vyřknu nad celou zemí, kde doposud byla vesnice. ,,Prvně chlapácký řeči a pak utěk jako zajíc. Bezkosáka určitě potěší že sem tohle uzemí získal pro svoji věc. Prej bez půdy a majetku. " říkám si. |
| |
| Kostěný zámek Goleme, přiveď sem Nabukadnezara, spáchal zločin. Jeho učení musí započnout co nejdříve, takže ti povoluji pohltit jeho sílu. řeknu a natáhnu ruku ve tkeré svírám zlatou kouli na uzavírání síly. |
| |
| Kostěnný zámek "Jak si přejete, pane..." Poroučím se a zmizím jako blezk. Objevím se v blízkosti obrovského kráteru zastřešeného velkou bránou do jiné dimenze, kterou Nabukadnezar právě uzavírá. Spotřeboval na to mnoho síly a nebude problém ho chytit, jelikož nemůže ani pořádně běžet, kouzlit rozhodně ne. Brána je sice uzavřena, ale vesnice zmizela i se zemí pod ní, takže je tu teď asi stometrový kráter. Dojdu tedy za Nabukadnezarem se svým rozkazem. "Mému pánovy se nelíbí tvé počínání. Zbytečně mrháš silami, které budeš teď velice dlouho doplňovat. Navíc si vytvořil další nepřátele. Kdybychom počkali jště chvíly a poté zaútočili plnou mocí, nikdo by nás neporazil, ale takhle si o nás dal vědět a ten muž teď dá vědět všem jeho podobným aby zformovali armádu proti nám. Teď nemáme mnoho času. Musíme se rychle zchovat, než-li nás začnou prohánět jako divou zvěř. Proto si můj pán přeje, aby si se za ním co nejrychleji dostavěl, tedy teď hned..." Začnu formálně, není důvod ho naštvat... |
| |
| ,,Pokud vym mám volnou ruku do doby než bude něco chtít. Tohle sem si musel ještě zařídit." řeknu ještě před návratem. ,,Chtěl si se mnou mluvyt? Jestly chceš vířit kuli tej vesnici, tak sem tam šel sám za sebe, nepoužil sem ničího ména, nebo nedal poukázat na jakoukoliv podobu s tim co děláš. Kdyby se tam nevobjevyl ten kněz, tak by se nikdo nic nedozvěděl. To pro co sem si tam šel bylo v mym osobnim zájmu, kdy si tu nebyl." řeknu hned jak se objevýme. |
| |
| Kostěný zámek Máš pravdu, povolil jsem ti volnou ruku. Mohl sis dělat, co jsi chtěl, ALE MĚL JSI POUŽÍVAT MOZEK !!! rozkřiknu se na něj a kolem dokola se objeví zelené oči. Jsi sběratel duší, máš sběratelskou zbraň a sběratelský háv, to již dost poukazuje na naší organizaci, nehledě na to, že ten jejich farář byl knězem s tak velkým aspektem, že jsi ho mohl cítit na míle daleko, kdybys jen trochu vnímal. Okamžitě ti beru tvojí volnost a ještě dnešního večera se sejdeme v knihovně, abychom započali tvé učení a vybudování kodexu. Lusknu prsty a okamžitě se vyžene několik zelenookých elfek a doslova mě obklopí, aby mi mohli pošeptat vyprávění o svých činech. |
| |
| ,,Dopufám že to nebude trvat dlouho. Ještě si budu potřebovat něco zařídit. Po dokonání bude cíl blíže." řeknu a pak se odeberu do svýho pokoje, kde uložim ampuly s krví vedle lebky a zaopatřim ji dalšim kouzlem. ,,Nebejt toho zavšivenýho kněze, tak by se nic nestalo. Stejnak ho dostanu, ještě odprosí že neklekl a nepadl na kolena jakmile mě uvyděl." řeknu sám sobě a pak se vydám sám do knihovny a začnu hledat knihy o rituálech. |
| |
| Pro Skyu Morth ustálí směr cesty a ve chvíly, kdy jsi nedávala pozor, přešel k tobě zezadu a položil ti nůž na krk. "Teď jsme konečně zase samy. Tak si to můžeme užít..." Poté uslyšíš šustnutí. Morth pustí nůž, který se zabodne do podlahy, a poté na tebe spadne. Za tebou uslyšíš kroky. Odvalíš Mortha a za sebou spatříš Dragona. "Chtěl tě zneužít a zabít, očividně tě nemůžu opustit ani na pět minut..." Poté se podíváš na Mortha a opravdu má díru v levé části hrudníku. Někdo mu vyrval srdce z těla... |
| |
Loď Jen se zvednu a běžím Dragona obejmout... Děkuji...Po kolikáté že už si mě zachránil??Tohle se mi nebude moc dobře oplácet... A jdu ke kormidlu...Sem trochu mimo když se podívám na mortha... Proč si mě zachránil? |
| |
| Knihovna Jsi pošetilý ozve se ze stínu a já vyjdu, abych vstanul tváří v tvář Nabukadnezarovi. Měl bys více myslet na následky, než na temné rituáli. Mocný Altar si tě vybral, abys byl jeho služebníkem, a ty jsi tu šanci již několikrát málem zahodil. řeknu a posadím se na židli, knihu, kterou jsem četl položím na stůl a zavřu. Je zde kostmi vyskládána lebka kozoroha. Jistě se velice dobře vyznáš v boji a jistém odvětví temných rituálů. Je však důležité býti všestraný. Jak je obvyklé, začneme v učení od těch nejméně zábavných věcí. Musíš se naučit spravovat doševní síly. roto nyní vstoupíme do podsvětí, kde budeš jeden den a jednu noc rozhodovat o tom, kdo kam půjde. Budeš mít na výběr ze tří možností. První je nejklasičtější, být připoután ke zdi ve věčné temnotě. Druhá možnost je být poslán na nekonečné mučení do pekla a poslední možnost je ta nejlepší, poslat určeného branou, aby se znovu narodil. Touto branou projdou jen ti nejhodnější tohoto poslání. Je možné i určit vlohy tohoto jedince, ale pouze fyzické, psychyckou část si znovuvytvoří duše samotná. řeknu a z knihy vylítne kozoroh a oběhne několikrát místnost dokola. Poté vlítne zpět do knihy a my se objevíme v černém paláci přímo u brány mrtvých. Tak, tady si sedni a rozhoduj. Kdykoliv uvidím něco špatné, zhodnotím jak špatné to je a potrestám tě podle toho. Když naopak nebudeš dělat delší dobu chyby, odměníím se ti. Den a noc... |
| |
| Knihovna Opět se já, obrovská hora kamene, nepozorovaně dostanu do knihovny. "Mohl bych se, prosím, také přidat? Ještě jsem neměl tu čest sůatřit druhou stranu..." Zeptám se slušně svích nadřízených... |
| |
| Sednu si za stolec a pak se otočim na bezkosího ( pro moji postavu budeš nadále bezkosej ) a zeptám se: ,, Tuhle práci pokud vym dělají jiní, já sem od toho abych sem posílal všechny kdo splnily svůj uděl ve světě." řeknu mu a podívám se na jednoho ze zdejších. ,, Surefoniusi, dlouho sem tě nevyděl, jak se vede?" řeknu známýmu soudci duší ( kterýho sem potkával každou chvíly co sem pracoval jako smrták ) |
| |
| Podsvětí Vezmu s sebou i Golema a poslouchám Nabukadnezarova slova Chyba, tvoje plráce je podobná dozorci. Ty dáváš pozor na chod. Našim cílem není ani tak udržovat rovnováhu, ale hodí se nám to. Jsme jen špička ledovce nekromancerů, ale díky tomu, že jsme ovládli podsvětí, máme i to na starosti. Naštěstí žijeme s původními správci v míru a minulou válku bereme pouze jako dozvuk rozvržení moci. Takže je vlastně i nutné umět správně rozhodovat na tomto postu, abys mohl rozhodovat, jestli to náhodou nedělají špatně. |
| |
| ,,Tak jak je teda rozlišovat? Zvážit jejich duše, sečíst jim hříchy. Porovnávat je se zápisama, vyslechnout jejich obhajobu, nebo jak si to představuješ?" řeknu a lehce při tom mácham rukou na znamení rozvynutí konverzace. |
| |
| Loďka - Skya "To by mě teoreticky taky zajímalo. Vlastně ani nevím...Ale to je teď jedno, kam se teď hodláš vydat?" Zeptám se poněkud málo vystrašené Skyy na její pohled do budoucna... |
| |
loď Musím někam ke kanárským ostrovům..Tam sem stratila caleba a pak ještě musím najít tal morha... |
| |
| Loď - Skya "To máš co dělat, ale otázka zněla, co budeš teď dělat. Nepamatuji si, že bych říkal něco o tom, co máš teď v plánu..." |
| |
loď No tak jako když ani nevím jakým směrem ty ostrovy sou...a nevím ani na jak dlouho máme zásoby...tak budu kormidlovat tuhle loď |
| |
| Loď - Skya "To je dobrý nápad, ale ještě jeden háček, kterým směrem se chceš vydat?" Zeptám se ve chvíli, kdy Alexandrie zmizí za obzorem. |
| |
Loď Vyndám mapu a ukážu dragonovy kam asi jedu ...A dragone.?Ty asi nevíš něco o tomto prstenu že ? jen mu ukážu prsten |
| |
| Loď "To bohužel opravdu netuším, ale ty to jistě časem zjistíš. V každém případě cesta bude velice dlouhá, ale nemáme čas doplnit zásoby. Snad se nám povede je doplnit po cestě. Teď se ale musíme vydat na cestu, kterým tedy směrem?" Zeptám se Skyy, stojící vedle mě... |
| |
loď ukážu kolmo do dálky a jdu ke kormidlu Jak si věděl že sem v nebezpečí? |
| |
| Loď - Skya "A ona existuje chvíle, kdy nejsi? To je jedno. Prostě pluj než si nás všimnou..." A konečně se vydáme na cestu. Cesta dlouhá několik dnů a museli jsme spoustu krát zastavit, ale konečně máme cíl nadosah. Podle mapy můžeme usoudit, že proplouváme Gibraltarským průlivem. Celou cestu proplouváme podém pobřeží té velké země jménem Afrika. Ale zrovna u Gibraltaru sledujeme obrovské množství lodí, které se snaží dostat do Řecka. Přeplout to jistě nestihneme a kdoví, co s námi udělají, pokud nás objeví. "To nemůžeme zvládnout. Uděláme velkou okliku a vezmeme to přes souš, dobře?" |
| |
Loď Dobrá jak myslíš..ty si tady ten zkušenější .. nijak neprotestuji protože vím že by to nemělo cenu..on má pravdu a já to vím |
| |
| Loď - Skya Konečně dorazíme na souš. Bohužel nevíme, kde jsme. Navíc cesta ještě stále dlouhá. "Takže nějaké nápady?" |
| |
Souš Jen se rozejdu tím směrem kde předpokládám že něco je..jako vesnice či něco jiného.. Musíme zjistit jak se přiblížit k těm ostrovům a taky sehnat koně...a doplnit zásoby... |
| |
| Pro Skyu Prsten opět začal zářit. Šipka vás dovedla až za jeden kopec, kde naleznete jakési přístavní městečko. Už z toho kopce je zřejmé, že zde získáte vše, co potřebujete. Při příchodu do města se šipka rozdělí na tři menší a každá ukazuje někam jinam. Jedna na Východ, druhá na Jih a třetí na Jihovýchod. |
| |
souš - město Hmmm půjdeme podle tohoto prstenu nejdříve na Východ..Pak na jihovýchod a nakonec na jih..pokud bude v tomto městě něco co by nám mohlo pomoci tak to najdeme pokud to bude dál tak to budeme hledat postupně nejdříve musíme sehnat ten odvoz..takže jdeme pro koně.. a rozejdu se někam kde si myslím že budou koně...spíše teda jdu podle šipky na východ...nevím sice jestli nás to vede k těm věcem co potřebujeme ale i když ne tak podle toho prstenu by tam mělo být něco zajímavého |
| |
| Pro Skyu Šipky se začnou zvláštním způsobem pohybovat po kameni a mění váš směr cesty. Teď vede jedna na sever, jedna na jihozápad a třetí na jih. Severní šipka vás dovede do přístavu, kde se pořádají trhy. "Zde koupíte nejvíc a nejlevněji!!" |
| |
Přístav... Dragane co potřebujeme??Asi jen jídlo ne?Nebo chceš něco jiného? A rozhlížím se po trzích a hledám spíše ovoce které by se nemuselo tak rychle zkazit... Hmmm co dál ovoce...Jo ještě by to chtělo vodu... pomyslím si a jdu pro vodu... A pak dojdu za Dragonem... Tak máš vše co potřebuješ??teď jdeme na jihozápad...sem zvědavá co najdeme tam. |
| |
| Pro Skyu Máte obrovské zásoby vody. Jídla málo, vody hodně. Toto městečko je pouštní městečko. Na míle daleko je vidět pouze poušť, písek a poušť. Se zásobami, které sotva unesete (jelikož jste zapomněli nejprve sehnat odvoz) jste se doplazili...na konec města. Šipka ukazující tuto "věc" má nespíše na mysli něco v dáli. |
| |
Souš... Dragone seženeš odvoz? jen se rozhlédnu a ukážu dragonovi směr a ten je jih... Snad tam něco bude...Prosím dojdeš tam??Nebo tam rovnou dotáhnem i ty zásoby? |
| |
| Od každého trošku. Máš k dispozici knihu vědění. Je v ni vše o duši, která stojí před tebou. Srovnáš závažnost jeho hříchů a předložíš mu je. On se bude hájit a ty rozhodneš. řeknu a ukážu na židli u stolku s knihou... |
| |
| Někde... "Co se dá dělat. Chvilku tu počkej." A rozpustím se jako mlha. Po chvíli se vrátím. Respektive přijedu. Přijedu na zvláštním dvouhrbém zvířeti v závěsu dvou dalších. Na jedno přivážeme náklad a na druhý si sedne Skya. V tu chvíli se ze zatáčky přiřítí naštvaný pán. Rychle rozpohybuju ta zvířata, aby nás ten muž nechytil. Když už vzdá běh za námi, ozve se jen naštvaný křik. "Vraťte mi mé velbloudy!!" |
| |
na cestě.. Tys je ukradl??¨ udiveně se na dragona podívám... To není možný...ale jo je dobrej a sama pro sebe se začnu smát... taď pojedeme za prstenem...což je jihozápad |
| |
| Někde v poušti... "Co sem měl dělat? Byl zázrak, že v tom přístavu bylo vše tak levné, protože s penězi, které jsme měli bychom normálně sehnali možná poloviční zásoby. Na odvoz bychom neměli tak i tak. Teď bychom hlavně měli zpomalit. Městečko už je v nedohlednu, takže ten muž nás už jistě nedožene. A zvířata by se mohla rychle unavit..." Oznámím Skye a poté učiním, co jsem řekl. Šipka nás vede stále dál a dál a něčeho zajímavého stále vidět není... |
| |
poušť Jen se začnu smát a taky zpomalím... Tak tohle je skvělý...sem si jistá že za malou chvilku nebudeme mít ani na vodu...ach jo...musíme je oba rychle najít... Měla bych na tebe pár otázek.. |
| |
| Poušť "Jen do toho. Máme spoustu času. Očividně bude cesta trvat několik dnů. Jen doufám, že budeme mít dostatek vody., Takže? Co to bude?" Cítím se jako servírka v nějakym pajzlu... |
| |
poušť Zajímalo by mě proč si byl téhdá v tom podsvětí v tom hradu...A jak se z tebe stalo to co si..a proč si mě pořád ochraňoval???? Jen čekám co mi na to řekne vím že to sou složitý otázky...a taky vím že mi na ně asi neodpoví...ase doufám že odpoví |
| |
| Poušť "Tak tohle jsem tedy opravdu nečekal. Vše se dozvíš v pravou chvíli. Teď nejsem schopen odpovědět a ty bys mé odpovědi neporozumněla. Ale můžu tě ujistit, že vše se dozvíš, jen to nebude teď ani tady..." Dívám se do dáli, abych konečně spatřil to, ci jsem před chvílí nespatřil. Bohužel to nové je zcela stejné jako to, co zmizelo za námi... |
| |
Souš.. Hmm takže sem se nic nedozvěděla...Ach jo... Proč mi nic nechce říct?on o mě ví asi skoro všechno a já o něm nic...Proč to tak musí být? |
| |
| Poušť "Jestli mi nedůvěřuješ, nikdo ti nebrání odejít svou vlastní cestou. Doonce ti tu nechám i ta zvířata s potravinami a odejdu s prázdnou, jestli chceš..." Je na ní, jaké je její přání. Pokud chce, musím, ale je škoda, že jsem se v ní spletl..." |
| |
Poušť Já ti důvěřuju a nechci abys odcházel...Hodněkrát si mi pomohl..zachránil život...Mám k tobě pár závazků... On si myslí že když o něm nic nevím tak že mu nedůvěřuji?6a chci aby odešel??Kdo by mě pak bránil..:Je fakt že já bych se dokázala ubránit...ale s ním je to jiné...Pomáhá mi hledat Caleba....A to je pro mě nejdůležitější...Pokud se o Dragonovi mám dozvědět odpovědi na moje otázky později tak není problém já to vydržím..jen sem strašně zvědavá... Dragone..co ty o mě víš?Znáš mě stejně dlouho jako já tebe...Zajímalo by mě to ... |
| |
| Poušť - Skya "Jsem rád, že mi věříš. Mimochodem o tobě vím asi tolik, co ty o mně. Vím, že máš ráda toho Caleba nebo jak se jmenuje. Vím, že uctíváš Altara a vím, že jsi Stín s lidským srdcem. To je asi vše." Cesta utíká celkem pomalu, ale konečně nastává noc. Je na čase udělat si večeři, abychom mohli přes noc vytrávit. Nemůžem moc jíst, protože trávení spotřebovává vodu a té máme příliš málo. Zvířata jsou také navená a podle mích zjištění jsou zde zimy velice chladné. "Já připravím oheň a ty nakrájej ovoce. A nezapomeň na velbloudy, nebo jak se jmenujou..." A hodím po ní nůž volným pádem. A dál si jí nevšímám. Opět zmizím jako mlha a vrátím se se zvláštní rostlinou v ruce. "Tahle roslina je plná vody. Můžeme jí odčerpat a zbytek podpálit." |
| |
| Přitáhnu si knihu blíže k sobě a otevřu ji, chvylku prohlížim stránky a pak ji zase zavřu. Zavolám si prvního z mrtvých. |
| |
| Soud První duše. Muž, 45 let, kapitán lodi Zlomený zub, pirát. Dlouhý černý vous, páska přes oko, svalnaté tělo. Snažil se oloupit své plavčíky a všechny poté utopit. V noci, když se pokoušel o svůj plán, ho jeden z plavčíků viděl a snažil se zavolat pomoc. Pirát bezmyšlenkovitě ihned chtěl plavčíka zastřelit. Místo do něj se ovšem strefil do krabic se střelným prachem a celá loď vyletěla do povětří. Moře ho vyvrhlo na jakémsi ostrově v bezvědomí. Otázka zní, dovolíte mu znovu otevřít oči? |
| |
| Přečtu si jeho zkutky a podívám se na něj s již hnoucíma očima: ,,Jak obhájíš svou existenci?" řeknu mu a sleduju co řekne. celou dobu jemně bubnuju na knihu. |
| |
poušť Jojo hned.. Nakrájím kazdému velbloudovi po jednom jablku apak nakrájím i sobě a Dragonovi také.. To s tou vodou..to bys měl udělat ty... |
| |
| Pro Nabukadnezara "Co k tomu dodat? Byl to nehoda. Prosím smylujte se nade mnou. Přísahám, že už nikdy nebudu tropit nic tak zlého jako jsem tropil doteď. Slibuju, že už nikdy nikoho neokradu!" Padl na kolena a začal prosit... |
| |
| Poušť - Skya "Jasně, v pohodě." Poskládám rostliny na zem a položím na jednu z nich ruku. Poté ruku zvednu a se vzdalující rukou se vzdaluje i voda. V ruce mi zůstane jakási koule vody a na zemi uschlá rostlina. Kouli vleju do jedné z již vypitých čutor a když už jsou všechny čutory plné, ostatní koule si vmáčknu do obličeje. Ze suchých rostlin již není tak těžké vytvořit oheň, zvláště, když stačí lusknout prsty. Když se oba usadíme u ohně, Skya mi podá kus jablka, ale musím odmítnout. "Ehm, ty víž, že jíst nepotřebuji, dej to těm zvířatům, jistě si pochutnají i na mém díle. Půjdu už spát a ty bys také neměla ponocovat. Tady nás nikdo nepřepadne a je blbost držet hlídku. Navíc zítra máme opět dost dlouhou cestu před sebou." A opravdu se raději uložím ke spánku a mím polštářem je pouštní písek... |
| |
poušť Nevím že jíst nepotřebuješ myslela sem si jen že si třeba malinko dáš..ale promiň dojdu k velbloudům a rozdelim jim Dragonovo jablko.. Já už také půjdu spát...tak dobrou noc přeji... A také zalehnu do písku ale nemůžu usnout...jen mám spíše zavřené oči a hlavou se mi honí myšlenky... Calebe už brzo tě najdeme jen vydrž..smad mě poznáš...snad na mě čekáš a nebudeš mít jinou...Doufám že mě poznáš a že mě budeš zase pomáhat s učením... |
| |
| Postavym se za stolem. ,,Krádež a plánování vraždy považuješ za nehodu? Nebo za nehodu snad považuješ to že si zabijel a loupil ostatní lid? Či snad to že si pirát, kterej zabijel a loupil kde se dalo?" řeknu a podstatě se moje oči změní z rudýho plamene na modrej plamen. ,,Pak tedy provedu stejnou nehodu jako ty, tvoje duše ti bude odebrána, už nikdy neokusíš žádný z darů života. Každý den budeš namočen po krk ve vodě, nikdy se však nenapiješ, nezemřeš a na věky budeš zužován smrtelnou žízní a bolestí. K tomu tě odsuzuji." vynesu nad ním ortel a jeho duše propadne peklu kde bude splněno vše co sem řekl. ,,Tak, takhle to má fungovat? Určim trest podle provynění. Tohle si zasloužil podle svých provynění. Dalšího prosim." řeknu. |
| |
| Trošku drsné. Zase odlišuj i lidi, kteří byli dohnáni k tomu, čím se stali. Jeho trest je zkrácen na jeden měsíc a poté budou jeho hříchy přehodnoceny prohlásím a vyčkávám na další |
| |
| Soud "Tohle si zasloužil podle tvého názoru. Věř mi, tento spis není dokonalý. Nepíše se zde, že by jako pirát někoho zabil. Není zde napsáno ani co se stalo s posádkou té lodi. Na základě těchto tvrzení jsi mohl nanejvýš dojít k závěru jedné vraždy, protože muž stojící těsně u střelného prachu jistě zemřel. Ale pirát to přežil, proč by to ostatní přežít nemohli? Takže loupež, vražda a pokus o masovou vraždu. To jsou jediné věci za které si ho mohl odsoudit a tento trest byl o něco horší než by bylo vhodné. Ale to nevadí. Nebylo to zas tak hrozné. Takže další!" Zavolám pro další duši, která předstoupí i se svou správu. |
| |
| Soud Žena, 32 let. Žena v domácnosti, ovdovělá, 2 děti, jedno po smrti. Bledá tvář, hubená, na první pohled křehká. Její děti jsou tu zde také stejného vzhledu. Dcera - 8 let, syn 15 - let. Zemřelá dcera se dožila 18-ti let. Zemřela během znásilnění. Vrah si jí vybral jako pannu, zneužil jí a poté zabil, aby ho nemohla udat. Všichni tři jsou oblečení v chudém šatu se záplatami. Podrobnosti nejsou známi. Ví se jen, že muž, kterého zabila, se jí také snažil znásilnit a byl zabit úderem sekery do zad. Žena byla nalezena ve zkrvaveném oblečení držící své děti. Byla popravena. Její děti jsou zde jen díky faktu, že jejich těla právě spí. Až se probudí, budou si myslet, že měli zlí sen. |
| |
| Poušť Ráno vyrazíme opět na cestu. Několik dní se takhle opakuje, ale pak jedno ze zvířat zahyne na nedostatek vody. O pár dnů i zbylá dvě. Po dalších dnech je Skya také unavená z nedostatku vody. Každý večer seženeme novou vodu z těch rostlin, ale každý den je to čím dál tím míň. Po pár dnech, i přes Skyyn nesouhlas, jsem Skyu nesl, jelikož jsem nestrácel energii tak rychle jako ona. ale nakonec nemohu ani já. Uběhli už možná 4 dny od první noci a stále je konec v nedohlednu. Oba již nemáme sílu pokračovat... |
| |
poušť Přeze všechno vyčerpání se podívám na prsten kam ukazuje Dragone si živej? melu z posledních sil.. Mám zavolat Vigoniuse??Nebo to zvládneme? |
| |
| Poušť "Klidně ho zavolej, mě je to jedno. Záleží na tobě. Na jednom se ale shodnem. Pokud nedostaneme vodu, zemřeme tu." Odpovím plazící se Skye. Zbývá tak hodina, možná dvě než... |
| |
souš isuinogiv ět mávol prolítně mi hlavou a to samé i řeknu isuinogiv ět mávol a pak jen lehnu a čekám jestli přijde...Musí přijít... |
| |
| Poušť "Nic se nestalo, co se děje? To už se na tebe vykašlal?" Lapám po dechu z posledního... |
| |
souš.. isuinogiv ět málov skusím poslední myšlenku... Noták snad ses na nás nevybodnul.. |
| |
| Podsvětí-->Poušť Ach jo, poperte se tu s tím. Dejte tuhle ženskou a pak se vraťte do zámku, já musím za Skyou řeknu a rozplynu se v prach. Po chvilce již vylézám ze země kousek od Skyi a Dragona. A tohle je zase kdo? zeptám se, neboŤ jsem minule viděl toho druhého nápadníka |
| |
poušť Dragon.. Vysvětlím a představím později... A praštim sebou do písku..pomalu dýchám a zdá se že za chvíli se rozplynu jako stín...ale napořád |
| |
| Poušť "Skvělé, když už jsi tady, není důvod tu zůstávat. Zvláště, když jste tu oba dva..." Ulevím si, a po dlouhé době se znovu postavím, aby mi nebylo vidět pod kápi. Poté zmizím jako mlha... |
| |
| Poušť Ach jo, tohle mě už nebaví. řeknu a rozmáchnu se kosou tak, že se její čepel zatne Skye do hrudi Va dumy, va ishkhe, va varum du interphane vel gharos pronesu a začnu se hrabat ve vazbách na Skyině duši a hledám zábrany na její moci, zatímco přez kosu do ní vlívám energii, aby nezemřela, ikdyž určitě upadne do bezvědomí... |
| |
poušť Dragon někam zmizí a vigonius se mi hrabe v duši..Co víc si přát... Upadám do bezvědomí... |
| |
| Pro Skyu a Vigoniuse Problém nalezen. Obyčejná pečeť, nic extra. Zlomils ji během několika minut. A poté násilím změnil ve stín. Stín totiž nemůže zemřít hladem...Skya se po chvíli probudí, protože stín nepotřebuje spát. |
| |
Poušť leknutím se probudím a zjistím že sem stín Jak?Jak si to udělal? jen si ho prohlédnu Děkuju...Zachránil si mě...zase... |
| |
| ,, Takže si zde se svýmy dětmy, obhájíš svůj život nebo tě mám soudit zrovna?" řeknu a moje lebka nehoří vůbec. Zadívám se na ni i na děti. Ukážu na mladší z dětí. ,,Co provedla tato dívka před tím než zemřela?" řeknu dítěti a při slovech ta dívka ukážu na zemřelou. |
| |
| Soud Žena bez hnutí ti od příchodu nevěnovala ani jeden pohled. Celou dobu nespustila oči ze země pod sebou. Když dostane příležitost, ihned se pustí do hovoru, oči stále u země: "Za všechno můžu já, prosím o očištění mích dětí, já ponesu všechny následky. Jsem jejich matka, měla jsem je na starost. Jsem špatná matka a zasloužím si trest." Poté promluví syn: "Má starší sestra neměla navybranou. Ten muž jí odvedl do jedné temné uličky. Nemohla vzdorovat, hrozil jí smrtí. On jí přesto zabil. Ten muž si nezaslouží žít." |
| |
| ,,Ano zasloužíš si trest, budeš žít, ale nikdy nepoznáš vlastní děti a ani ony tě nepoznají, budeš někdo jiný." řeknu směrem k matce. ,,A ty se navrátíš taky na svět aby ses mohla starat o své sourozence. Ale nevrátíš se jako to co si opustila, narodíš se znovu. " řeknu dívce. ,, A vy dva, váš čas ještě nenadešel, probudíte se, ale bude to vše jen váš zlý sen." řeknu a mávu rukou a propustim je zpět. a nechám si zavolat další na soud. |
| |
| Soud "Opravdu je to tvé poslední slovo? To ti není vůbec zvláštní, že ten muž byl zabit sekerou ze zad? Když chtěl tu ženu zneužít? Jak by to mohla zvládnout? Ležící žena někde splaší sekeru a sekne ho do zad? Trošku nepravděpodobné, nezdá se ti?" Oznámím svému pánovy, jež si nevšímá detailů. |
| |
| Poušť Toto poukazuje na tvojí neschopnost chtít něco dokázat. Primitivní pečeť, co mi ubrala energie jako zvednutí oblásku, by trocha touhy zlomila řeknu a koukám se, jak se jí ve stinné podobě hezky léčí zranění. Běž najít Kel'Thuzada, Caleba a také najdi místo kde nyní sídlí Tal'Mohr, ale toho nekontaktuj, asi by tě zabil... |
| |
| ,,Uakaž mi teda kdo ho zabil, právě že pochybuju že by ona měla sekeru sebou a že by dokázala zabít někoho uderem do zad onou sekerou." řeknu golemovy. |
| |
poušť Proč by mě měl zabíjet? Znají mě stejně jako já je...Sice málo ale znají.. Možná pro tebe je to primitivní pečeť víš jak sem chtěla?Jak moc sem se zase chtěla proměňovat??Asi nevíš..protože to neznáš... Pomalu si sednu... A kde je Dragon?? |
| |
| Soud "Vím, že je zde a vím, že žena by toho nebyla schopná. Tak se přiznej, už není důvod zatajovat..." Nejsem si jist, jen to jen odhad, ale nejspíš jsem se strefil... |
| |
| Soud Chlepec již chtěl odejt, když ho Golem zastavil. Neměl na výběr, musel odpovědět. "Ano, byl jsem to já. Už jsem se nemohl dívat, jak ten muž každý večer k nám chodí se stejným úmyslem, když ho nesmíme ani udat, jelikož by nás zabil. Běžel jsem do kůlny a tam vzal sekeru. Přiběhl jsem a sekeru zarazil do jeho zad. Matka se vzpamatovala jako první, svalila ze sebe mrtvolu, ale to už byla celá od krve. Vzala mi sekeru z ruky a poté nás vzala do náručí a utišovala, že vše bude zase v pořádku. Ale nebylo! Jen jsme se bránili a oni jí popravý! To je spravedlivý?!?" Jeho matka to ovšem už nemohla dál snášet: "Tos neměl říkat. Prosím odpusťte mu jeho hříchy, nechte ho odejít a já to odpykám za něj. Za nic nemůže, prosím!" Klekne si na kolena a začne prosit. Na svých dětech jí očividně velice záleží... |
| |
| ,, Výborná dedukce, on ale prozatím nezemřel. Prozatím je tu jako svědek. Nicméně si všiml jeho hříchu, já se na něj nesoustředil, místo toho sem se soustředil na soud mrtvých. Ale jeho hřích nemůže splatit někdo jiný, nebo snad ano goleme?" řeknu směrem ke golemovy a ještě zadržim celou skupinu aby neodešla. |
| |
| Poušť Mlč, ty mě nemáš co obvyňovat. Já jsem překonal brázdu života, abych mohl dokončit svojí pomstu, tak mi neříkej kdo tu nemá odhodlání rozkřiknu se na ní, ale poté se utiším Nad Dragonem nemám moc, takže nevím kde je, ale myslím že si tě najde... A ohledně Tal'Mohra, je to silný démon, ale inteligencí moc neobdařen, ty pro něj nejsi autorita, tak tě bude brát jako vetřelce, a teď již běž... řeknu a useknu si hlavu, abych se dostal spět do podsvětí, kde se zamračím že stále řeší tu ženskou. Nic neříkám, protože jak znám Golema, hned mi podá informace... |
| |
| Soud "Nikdo neříkal, že se někdy z toho snu musí vzbudit. Pokud uvězníš jeho duši, prostě zemře. Navíc nejstarší dcera už svůj rozsudek dostala. Bylo jí svoleno vstoupit do ráje. Ta přišla opravdu jen jako svědek. Co se týče matky se synem, byla to vražda v sebeobraně. Teoreticky ani jeden si nezaslouží trýznění. Proto by oba měli být posláni zpět na svět. Ovšem ani oni by neměli odejít bez trestu. Trest už vyber ty sám. Jakákoliv psychická vada. Kdo bude potrestán a jak hodně už nechám na tobě. Nejstarší dcera se rozhodně vrátí do ráje, nejmladší dcera jistě půjde zpět na svět. O zbylích dvou rozhodneš ty..." Odpovím svému pánovi. Přecijen, od čeho jsem rádce? |
| |
| ,,Výborně, oab tedy mohou jít. Nad dcerou ztrácím moc a dovoluji jí projít branou na věčnost. Matka se vrátí na svět jako neprostší z prostých, nebude jí dána ani krása a ani chytrost do dalšího života. A tady povedenej synek se vrátí zpět do svého těla, nebude si nic pamatovat z toho co se zde stalo a nikdy nebude schopen slova. Naopak bude ho trýznit pocit vyny nad tím co provedl, ale nebude schopen sáhnout si na život, nebo přinutit někoho aby jej zabil. Zemře stářím a bude mu nahlodávána mysl svým činem. Tak sem rozhodl a tak se staň." řeknu a odkážu je odejít a nechám přivolat další duši k soudu. ,,Vým že to nebylo kruté a ani příliš lehce potrestáno. Podle mého jim bylo stanoveno to co jim náleží, do doby než se sem vrátí." řeknu golemovy před vstupem další duše. |
| |
poušť Zvednu se a kouknu se na prsten... Pokud to říkáš...tak já to teda neudělám...Zatím ahoj rozloučím se a jdu zase za šipkou...teda lépe řečeno pluji po poušti... Dragone kam se furt strácíš?Proč nechceš aby tě Vigonius viděl? |
| |
| Podsvětí To ten čas utíká, den a noc je pryč, hold podsvětí je zrychlené nebo zpomalené, vlastně ani nevím. První případ byl odsouzen dle možností přísně, ale byl to přeci jen první případ, takže trest bude deset minut meditace před oltářem mrtvých, kterému vděčíme za mír mezi podsvětím a vyžšími nemrtvými... Druhý případ jsi zvládl společně s Golemem, proto oba budete odměněni dnem navrácení do lidské podoby pro lidské radování, tedy jestli chcete, jestli ne, navrhněte adekvátní náhradu a já to zvážím řeknu a všechny nás přenesu do kostěného zámku, kde již opravdu svítá |
| |
| Pro Skyu Několik dní pluješ pouští. Na noc se vždy raději zvyditelníš, aby se ti ve tmě v podobě stínu něco nestalo a odpočineš si. Ráno se opět změníš ve stín a pokračuješ v cestě. Pak konečně dorazíš na místo, kam si původně chtěla. Neb alespoň, kam tě odvedla šipka. Loděnice. Nejbližší loděnice od místa, kde je Caleb a ty se k nim můžeš dostat. Je to jen obyčejná chatrč s několika loďkai vytáhnutými na břeh. V chatrči spí starý muž... |
| |
chatka.. Proměním se na člověka.. a zaklepu na dveře Dobrý den mohla bych vás poprosit jestli by ste mi nepůjčil loď? |
| |
| Pro Skyu "Samozřejmě, ale dávej si pozor, za chvilku přijde bouřka. Měla bys raději počkat do zítra, voda se mezitím uklidní..." Odpoví stařík... |
| |
Chatrč.. Já tam ale potřebuji co nejdříve...Ale když říkáte že bude bouřka...Mohla bych u vás přespat?Abych ráno vyrazila? Calebe vydrž..Musím tě najít...Opravdu musím... |
| |
| Pro Skyu "Ale samozřejmě, že tu můžete zůstat. Ale nemám tu dostatek jídla i pro vás, bohužel." Usměje se na tebe stařík a šel si znovu lehnout. O pár minut později opravdu začne silná bouře... |
| |
| Hrad "Měl bych skvělí nápad na odměnu. Mohl bych si vypůjčit vaší vyvernu nebo mohl byste mi pomoct se sehnáním dostatečně silného povozu, který by mě dokázal unést?" Zeptám se svého pána. Zajímalo by mně, jestli i já někdy budu něčí pán... |
| |
| Zámek No já nemám vyvernu, nemusim zrovna létání. Navíc jsem i zaživa byl kouzelníkem znalý investigativní magie a můj národ si liboval ve vynálezích. Můj otec je dokonce autorem podzemní dráhy poháněné krystalama u lanové soustavy. Jo, podzemku jsem měl rád. Pak jsem se naučil teleportaci a nyní šetřím energii tím, že se popravím a poté vylezu ze země kdekoliv chci... |
| |
| Zámek "Mám jeden nápad. Je jen jediné zvíře, které by dokázalo unést kámen...zvíře z kamene. Ale to je příliš obtížné a já nejsem schopen ho oživit sám. Do večera vytvořím sochu, pomohl byste mi jí pak oživit?" |
| |
| Zámek A co draka? Já jsem kecal, vyvernu mám, ale zabila by tě jen při jediném vsteklém pohledu. Ale jak jsem za života vynikal v investigativní magii, po smrti mě začala spíše bavit vitální magie, a né jenom nekromancie. Jsem velice sběhlým metamorfomágem, takže ti mohu přeměnit zvíře an jiné zvíře, třebas i wyrmu. Chce to jen zvíře dostatečně chytré, nejlépe ptáka, aby se nemusel znovu učit létat... |
| |
| "Živé zvíře? To nedopadne dobře. Živé zvíře zemře stářím, kopím nebo dobře mířeným kouzlem. Kámen zničíte pouze kouzlem. Navíc živá bytost by se mě bála ať by bylo její přesvědčení zlámáno jakkoli hodně. Já bych zvládl oživování kameného draka sám. Dokázal bych ho vytvarovat i oživit. Problém je zcela jinde. Když neexistuje žádná věc, která by unesla mé tělo, existují křídla, která by unesla sama sebe a ještě k tomu mě? Naštěstí jsem objevil zvláštní rudu, jenž má vysoké magnetické síly. Pokud bych si s ní trochu pohrál, dokázal bych, aby ta ruda byla touto zemí odpuzena, místo přitahována. Ty křídla by létali už jen z toho, že je Země nemá ráda. Takže jsem schopen udělat vše sám. Ovšem abych svedl vše dohromady si nejsem jistý. Na to mám až příliš málo energie. Zvládl bych to sám, ale musil bych si doplňovat svou energii a to by mohlo trvat i několik týdnů. Proto po vás chci jediné. Trochu vaší síli..." Snad jsem mu to vysvětlil dostatečně dobře. Jeho vyma se k němu hodí, potřebuji něco, co by se hodilo ke mně... |
| |
| ,,Já si svoji odměnu vyberu až někdy jindy." řeknu rozhodně a sleduju rozhovor mezi těma dvěma. |
| |
chatrč To je dobrý já nepotřebuju jíst.. Koukám se ven a přemýšlím jak a kde mám Caleba hledat.. Calebe jak se k tobě mám dostat? |
| |
| Kostěný zámek No dobře, ale jakou sílu chceš? Jak jistě víš u mé osoby je síla roztroušena dle principů kterým se zabývám. U vitální magie jsem neomezen, ale třeba u nekromancie jsem na tom špatně. A to nemluvím a energetických střelách a prokletích. Prokletí skoro nezvládnu a střely, tu neumím ani tu nejjednodužší. Zeptám se a vyčkávám jakou z mých energií chce propůjčit... |
| |
chata Po chvilce přemýšlení se mi zavřou oči a já usínám na zemi vedle okna... Dobrou Calebe...A dobrou Dragone... |
| |
| Pro Skyu Ráno ses probudila ve staříkově posteli. On sám je již v křesle, kde nejspíše přespal noc. Den je krásný, slunce svítí, nic ti nebrábí vzít loď a zmizet odtud... |
| |
| Hrad "Špatně jste to pochopil. Já nechci vaši sílu, já chci vaši energii. Vše vám vysvětlím zítra večer, až dodělám své mistrovské dílo..." A odejdu za svími povinostmi. Musím totiž sehnat tu zvláštní rudu, dva rubíny na oči a další potřebné suroviny bez kterých se neobejdu... |
| |
Postel- Chata Dobré ráno...Tak dnes snad již mohu vyrazit ne? A jdu ke dveřím... Děkuji že ste mě tu nechal...A že ste mi pomohl... jdu ven a vyberu si nějakou loď..A začnu pádlovat...A přitom se zamyslím nad calebem a kouknu se na prsten |
| |
| Pro Vigoniuse, Nabukadnezara a Golema Je úsvit. 6 nebo 7 hodin ráno. |
| |
| Pro Skyu Pádlovat umíš a s přestávkami to trvalo...celý den. Ale přesto jsi dorazila na jakýsi ostrov...po osmi hodinách pádlování. Vystoupila jsi z loďky a upadla do bezvědomí. Když se probereš, je opět ráno. Kam teď? |
| |
Ostrov.. Podívám se na prsten jestli neukazuje cestu) a vydám se po pláži a pak dál na ostrov jako doprostřet |
| |
| Pro Skyu Po několika minutách cesty narazíš na zvláštní skupinu lidí, očividně domorodci. Zatím si tě nevšimli, ale něco hledají. Můžou tě kdykoli objevit... |
| |
ostrov.. změním se na stín a pozoruji je.. Co to hledají??Doufám že ne Caleba...Doufám že tu jsi calebe...Musím tě najít... |
| |
| Pro Skyu Muži pokračují dál ty jsi zůstala na místě bez povšimnutí. Stále však něco hledají. |
| |
Ostrov rozejdu se blíže k nim ale dávám si pozor abych nezakopla nebo tak...a snažím se dostat mezi ně... Co to hledáte??Nebo spíše koho hledáte..? Rozhlédnu se kolem sebe i nad sebe...A snažím se najít něco co by mi napovědělo jestli je tu caleb.. |
| |
| Pro Wikinga Jednoho dne ses znovu vydal sekat dříví a přitom narazil na zvláštní světelný kruh uprostřed vzduchu. Z jedné strany vipadá stejně jako z té druhé, nic není pod ním, nic nad ním. Nic ho nedrží ve vzduchu, prostě letí. Průměr tohoto kruhu je o něco věštší než skřetí ruka. |
| |
 | V lese Následuji kruh,ale jsem na pazoru,jestli mě někdo nepozoruje Sakra co to jen může být ? |
| |
| Pro Wikinga Podle vrozeného instinktu tu nejspíš nikdo není. Přiblížíš se ke kruhu, a když zkrz něj strčíš dva prsty, čítíš hmotu o něco hustější než-li voda, spíše bahno... |
| |
| Pro Skyu Muži pokračují dál ty jsi zůstala na místě bez povšimnutí. Stále však něco hledají. |
| |
| V lese Beru tu hmotu jen špičky prstů a když ji vytáhnu pozoruji,co je to za hmotu co to sakra je ? |
| |
| Pro Wikinga Na prstech nic nezůstalo. Prsty máš o něco chladnější než na druhé ruce. Stále však nevíž, kam ty prsty zmizí. Nevíš, co je na druhé straně... |
| |
| V lese dívám se po nějaké zvěři,která by posloužila jako pokusný králík Tak je tu nějaka želva nebo něco |
| |
| Pro Wikinga Zvířat by tu jistě bylo hodně. Spící sovy, veverky, které si připravují zimní zásoby, datlové, sojky, kukačky, možná i srnky a prasata, ale pochybuji, že by nějaké z nich se nechalo jen tak chytit. |
| |
| V lese po nezdárném hledání zvěře jsem to vzdal a usekl jsem strom,který jsem prohodil kruhem Hmm..to jsem zvědav co se stane |
| |
| Pro Wikinga Stalo se opravdu něco neočekávaného...nic. Ten strom tam očividně zůstal... |
| |
| v lese Pomodlím se a podívám se obličejem do toho kruhu.... Mno nemám z toho moc dobrý pocit |
| |
| Pro Wikinga Zima....Zasněžená pláň s tvím useklím stromem, kterou si ještě nikdy neviděl. Pokud bys chtěl tuto zemi prozkoumat, chtělo by to nejspíž správnou přípravu... |
| |
| V lese Na cestu si beru teplý kožich,teplou bundu,teplé boty,šálu 2 teplé deky,křemenáče,pochodeň,jídlo na 5dní (maso chleba),vodu na 5 dní Skáču do kruhu Na tak to bude zima už to vidím |
| |
| Pro Wikinga Nic se zde nezměnilo, stále zasněžená pláň a v dálce jsou vidět hory. Všude jsou v dálce vidět hory, jakobys byl v nějaké rokli... |
| |
| V kruhu Jdu po směru větru a cestou se dívám,jestli nenajdu nějakou populaci nebo alespoň rostlinu Tady fakt nikdo neníí ? KAM jsem to vlezl |
| |
| Pro Wikinga Dlouhá cesta tě zavedla až k jedné chatrči blýzko hor, ke kterým tě zavedl výtr. Uvnitř se svítí a dveře jsou dostatečně zabedněné, ale sníh je téměř zasypal. Z krbu se line vůně vařeného čaje a když se podíváš do okna, je tam pár starších osob. Vipadají úplně jinak než skřeti. Jsou vyšší, chodí vzpřímeni a celkově jejich podoba je zvláštní. |
| |
Copak to hledáte pánové? jen se ozvu ze svého místa...předpokládám že mi nebudou rozumět proto raději zůstávám v podobě stínu.. |
| |
| Pro Skyu Dva z nich se otočí a své kopí na místo tvích rukou. Za nimi někdo zakřikne mužským hlasem a ta osoba se objeví někde mezi nimi. Podřepne před tebou a prsty se tě opatrně dotkne. Poté se zvedne a podívá se na oba své souputníky a všichni tři kývnou hlavou. Ten prostřední k tobě opět poklekne a k nohám ti předá svitek. Další jemu podobní ti přinesou nůši s ovocem. Poté vyndají své kopí a všichni odejdou, odkud přišli... |
| |
ostrov.. Děkuji vám.. chvilku počkám až odejdnou a změním se zpátky na člověka..A shýbnu se pro svitek.. Jen ho otevřu a podívám se co v něm je.. Že by to byl vzkaz od caleba?Nebo co to je?Musím to přečíst... Jen si vezmu kousek ovoce abych neměla pak hlad... |
| |
| V kruhu Dívám se do chatrče a sleduji,co ty bytosti dělají. Poté potichu obcházím chatu a dívám se,jestli kolem ní neco není Co to je za bytosti?Jak v této zimě tu mohou přežít...Je tu snad nějaké město,kde je teplej ? |
| |
| Pro Skyu "Milá Skyo, naučil jsem se zdejší jazyk, abych jim mohl vysvětlit svůj plán. Věděl přesně, který den dorazíš na tento ostrov. Oznámil jsem domorodcům, že mají hledat ženský stín bez člověka. Věděl jsem, že už získáš své schopnosti zpět. Dokonce tento papír jsem si musel vytvořit sám, oni ho zde ještě neznali. Teď jsem bohužel na cestách, ale až se uvidíme, vše ti vysvětlím. Teď jsem na cestě na vzdálený východ do země zapadajícího slunce. Tam ti vše vysvětlím, opravdu. Jo a po cestě potkáš sběratele duší..." Zroluješ pergamen a přemýšlíš o dalších plánech... |
| |
| Wikinga Okolo chatrče je jen komín a kůlna... |
| |
| U chatrče Klepu na okno a pozoruji,jestli nedělají něco podezdřelého Tak okolo baraku nic......Jsem zvědav jestli jsou to přátelští tvorové nebo nikoliv |
| |
ostrov Na cestách?Jak na cestách?jak mohl vědět že tu schopnost zase získám?Proč tu nepočkal? vezmu ovoce a jdu do lodi..podívám se na prsten jestli mi ukáže cestu Jo potkám sběratele duší..to je hezké..mě zabije a co pak?Proč si na mě nepočkal?Jak ses odsut dostal? přemýšlím a pádluju směrem od ostrova ale né zpátky k alexandrii ale na druhou stranu.. Tak a co teď Dragon se v háji..Určitě se někde baví nebo tak něco a já tu sama budu pádlovat...chjooo to je nespravedlivý..jakto že nikdo když ho potřebuju nebo chci mít u sebe tak je pryč.. moje myšlenky jsou zvláštní ale přesto mě štve že Dragon zmizel. Dragone oběv se..Já nemám si s kým povídat a tak..Prosím.. |
| |
| Pro Wikinga Stvoření uvnitř si tě všimli. Usmáli se na tebe a otevřeli vnitřní západku, poté celé dveře. "Nechtěl bys do vnitř, mladý muži?" Zeptá se tě muž stojící ve dveřích... |
| |
| Pro Skyu Cesta jakoby byla nekonečná. Stále není vidět konec, přestože začátek již také dávno zmizel. Jak dlouho ještě? Jak daleko ještě? Kdo ví...Žízeň ovšem stoupá. Štáva z ovoce nemůže dlouho stačit a síla již také dochází. V podobě stínu nejsi ovlivnitelná únavou nebo hladem, ale také nemůžeš kormidlovat, takže loďka tě může zavést kamkoliv... |
| |
| Tak dobře, přejdeme k další čísti naší výuky. Od nejnudnější po nejzábavnější. Takže teď něco zábavného, třeba tě naučím vyvolávat nemrtvé, chceš zeptám se, a kdyby můj hlas nebyl tak smrtelně sýpavý a nahánějící hrůzu, byl bych jako malý kluk učící svého kamaráda hrát hru... |
| |
| V kruhu Jestli můžu ? Pudu rád už jsem trochu promrzlý A vkročím do dveří Jsou to milá stvoření..ale vzdání klame |
| |
| Pro Wikinga Usadí tě v křesle pokrytém kožichem nějakého mrtvého zvířete, aby dobře hřálo. "Chtěl bys šálek čaje na zahřátí?" Zeptá se tě žena u krbu... |
| |
| ,, Kolik jich chceš vyvolat? Nebo spíš v jakej podobě?" řeknu a vyvolám dva kostlivce, jednoho velkýho aby se vešel do dlaně a druhýho o velikosti obra. ,, Kostlivce vyvolávat není nic složitýho." řeknu s ledovym klidem. |
| |
moře-loď Pádluji co nejvíce abych se dostala co nejdále mohu.. Hmmm dragon je někde v klídku a já tady se plácám po vodě..Úžasný |
| |
| V chatrci Běkuji za pohostinost..Dam si čichám k čaji a podle vůně usuzuji,jestli mě nechcou otrávit a taky pozoruji,jestli nedělají něco podezdřelého Co jste začptám se jich No vipadají v pohodě,ale jak jsem psal minule zdání klame |
| |
| Loďka Znovu se zjevím jako duch na Skyyně loďce. "To tě opravdu nemohu nechat ani den samotnou? To se prostě nemůžeš proměnit ve stín, abys neumřela žízní?" Zeptám se Skyy, která opravdu neví, co je pro ní dobré... |
| |
| Pro Wikinga "Kdo bychom byli? Ubozí starci žijící v této nehostiné zemi. Chutná ti čaj?" Odpoví a znovu se zeptá stařena, která si sedne na židli k tobě a starci... |
| |
| Prosimvas co je toto za zemi ? ptam se starcu A je tady nějake mesto,kde by byla nějaká práce ? ptam se znova To jsem zvědav,co mi odpoví |
| |
loď Jo jasně..abych nemohla kormidlovat loď?Nebo abych mohla plout po vodě? můžeš...pokud chceš aby mě něco zabilo.. změním se ve stín a skusim šlápnourt na moře |
| |
| Pro Wikinga "Poznala jsem, že nejsi zdejší, vipadáš dost zvláštně. Toto je zasněžená země Norsko. Leží na Skandinávském poloostrově a cesta do největšího města bude trvat asi dva dny v kuse, v této vánici a se spánkem tak tři ž čtyři dny cesty." Odpoví ti žena. Čaj pomalu stidne a stařena je netrpělivá. "Pij dokud je teplý, studený už ti moc neomůže..." |
| |
| Zámek To nejsou kostlivci, ale jen kusy oživlých těl. pronesu a prohlédnu si kostlivce Nedbalé a odfláknuté dílo. Když na to koukám, musím tě pochválit, zvládl jsi druhý stupeň ovládání, ale to nebude stačit, ještě nejsi nekromancer řeknu a vyvolám svého kostlivce, po kterém se díra znovu zacelí, ostatně jako po těch Nabukadnezarových. Hned se začne rozhlížet a vyhledávat informace, dokaď mu je myšlenkami nepošlu, aby byl v klidu Toto je čtvrtý stupeň ovládání nemrtvého, zvládám dokonce všech sedm. Jsi veliký bojovník a jestli chceš býti také velikým mýgem, nekromantem, sběratelem duší, tak Pojď dólu an pohřebiště ukáži na stěnu, kde se znovu sformují dveře a točité schodiště... |
| |
| Pro Skyu Nemusila jsi ani nikam šlapat, ty jsi automaticky plula na vodě. Stějně jako dragonův stín nebo stín lodi...všechny ty stíny jsou vidět na hladině, proto i tvůj stín může "plavat". Dragon poté dodá: "Už jsem se bál, že tě to nenapadne, tak zatím. Jo a pozor na konec světa. To moře v dálce končí a už nikam nepokračuje..." Poté zmizí tak, jak se objevil.... |
| |
| V chatrči A jak tady žijete ??to si nakoupíte na celý rok ? řeknu z překvapením A nemáte tu nějakého dopravce ?nebo něco tomu podobné řeknu a usmívám se při tom A kdybich šel pěšky jako že mi to připadá jako nejlepší možnost...dala by jste mě ten váš skvělý čaj do nějaké nadoby,ve které je čaj dlouhou dobu pořád horký...myslím,že se to bude hodit po této pustinné zemi |
| |
voda.. Jo a jak se mám dostat za calebem? rozeběhnu se do dálky.. Ty blázne..Kam si to zmizel? |
| |
| Pro Wikinga "Ne, jeden hodný chlapec rozváží potraviny po okolí, už nedokážeme dojít si do města nakoupit. Tak nám je přiveze až do domu a my za ně ani neplatíme. Je tak hodný, že vše platí ze svého. Jezdí sem každý týden, ale na podzim nám přiveze jedny obrovské zásoby a celou zimu se tu pak neukáže. Vipadá to, že pkud byste chtěl odvoz, tak jedině až na jaře. Bohužel..." Odpoví smutně stařena. "A odkud jsi ty? Jistě nejsi zdejší, na to jsi moc opálený nebo to je přirozené?" |
| |
| Pro Skyu Plula jsi celý den až zapadlo slunce. V té chvíli ses mohla si zvíšila rchlost téměř na zvukovou. Konečně si viděla pevninu. Minula jsi několik ostrovů i nějakou loď a dostala ses až na pevninu. Nesmíš se ovšem proměnit zpět dokud nevyjde slunce, Altar tě na to upozorňoval... |
| |
pevnina Jdu hledat zatím sběratele duší jak mi caleb napsal že ho potkám ...Podívám se na prsten...pokud mi ukazuje cestu tak jdu tam kam mi ukazuje Snad si zde Calebe |
| |
| Pro Skyu Nikde nikdo. Vše je pusté, není tu ani jedno stavení, ani jedna noha. Vůbec to zde není obydlené, nikdo tu zde nežije... |
| |
pevnina.. propluju po celém ostrově jestli na někoho nenarazím pak se ještě jednou pořádně zadívám na prsten a vyjdu zase na moře a jdu zpátky jakoby na ty ostrůvky co jsem minula.. Ukaž mi kde je caleb..nebo sběratel duší..prosím dalo by se říci že se snažím svými myšlenkami komunikovat s prstenem...ale snad už mi něco ukáže |
| |
| Pro Skyu Vrátila ses zpět k ostrovům. Opět vidíš v dáli tu loď. Prsten ovšem stále nic neukazuje... |
| |
moře běžím k lodi..A opatrně se snažím dostat dovnitř.. Tak co je tu někdo?Doufám že mě nikdo nevyleká a rozhlížím se jak kolem lodi tak na lodi |
| |
| Pro Skyu Na lodi je několik lidí. Spí v podpalubí. Nikdo není vzhůru. Loď je celkem v dobrém stavu. Ovšem Caleb tady rozhodně není... |
| |
loď pomalu vyjdu nahoru na loď a řeknu.. Který je z nich sběratel duší... poté se pomalu vrátím do podpalubí a pokud mi ho ten prsten ukáže tak se na něj zadívám... a pomalu mu přejedu rukou nad obličejem ale tak abych se ho nedotkla.. |
| |
| Pro Skyu Šipka se opravdu zjeví...Když ovšem vejdeš do podpalubí, ukazuje do stěny. Buď tu není nebo je v jiné místnosti, ale to je nemožné...jiné dveře tu už nejsou... |
| |
loď potichu zašeptám Pokud tu jsi pojď nahoru ať nevzbudíme ostatní..Potřebuji s tebou mluvit.. a pluji nahoru na palubu Tak přijď prosím. koukám se na prsten aby mě nic nepřekvapilo |
| |
| Pro Skyu Přestože vyjdeš na palubu, prsten ukazuje stále stejným směrem. Můžeš se po palubě pohybovat jakkoliv, ale šipka se nepohne ani o píď. Jistojistě není na této lodi a jistojistě je dost daleko... |
| |
loď-moře vypluji co nejrychleji za šipkou...abych uplula co nejdelší cestu..a našla ho.. tak kde se schováváš?? |
| |
| Pro Skyu Šipka tě vede přes celou pevninu. Cíl je očividně někde mnohem dál než bylo původně myšleno. Šipka tě vede opět přes celé moře. Konečně tě to zavede na jakési ostrovy až k jedné chatce. Má bílé dvěře, které se otvírají odsunutím do strany. Uvnitř spí na zemi nějaká dívka. Může jí být asi tolik jako tobě než se pro tebe zastavil čas. Spí klidně a nevinně. Nejspíš o tom stále ještě neví. Šipka ovšem si je jistá svím cílem. Musí to být ona. Ovšem je stále ještě noc a proto se nemůžeš změnit zpět... |
| |
chata.. Dívka?Dívka je sběratelem duší? Jak je to možné..Vždyť je tak stejně stará jako já...Ale prsten by se neměl mýlit..snad...Ale proč ona?Ona je součást tý mozaiky k navrácení altara nazpět mezi živé? Jdu k ní blíže abych si jí prohlédla a poté si pomalu sednu na zem..A čekám na ráno až dívka vstane.. |
| |
| ,,Magii ovládám na svůj stupeň dokonale.Sejdeme se na pohřebišti." řeknu a projdu časem do pohřebiště. ( cesta trvala 0,000000000001 setin sekundy. Teda stejně rychle jako průbeh nervovej dráhy ). |
| |
| Pro Skyu Začíná svítat a první paprsky prozářili zkrz okna až do pokoje. Celý pokoj se prozáří světlem nového rána a proto je možné se změnit zpět. Žena mezitím vstane a odejde z pokoje, dřív než si to uvdomíš. Šla se převléci a poté ihned šla pracovat na zahradu... |
| |
dům přeměním se zpátky do normální podoby a sednu si na nějakou židli kde počkám až ta žena přijde zpátky domů.. Jak jí to mám říci?Ne to nemůžu jí to říci narovinu...Musím jí nějak ukecat aby šla se mnou.. |
| |
| Pro Skyu Bohužel, židle zde nejsou. Jen polštáře na zemi. Žena mezitím vyplela zahradu, vyprala prádlo a nechala uschnout, pomohla staré paní přinést jídlo nakoupené na trhu a popovídala si se sousedkou... |
| |
| Chatrč Ne.Máte pravdu nejsem zdelší..Jsem ze zěmě,kde jsou po celý rok zelené pláně..občas tak teplota padne na bod mrazu řeknu a hned pokračuju tím,že stařeně řeknu jak jsem se sem dostal |
| |
| Pro Wikinga "Aha...a kdo tedy jsi, když né zdejší?" Pokračuje stařena v konverzaci. Stále má ten svůj srdečný úsměv a stařík je také potěšen tvou návštěvou... |
| |
| V chatrci Rad bych vam rekl cely svuj zivotni pribech,ale musim najit mesto a poptat se tam nějakého mága jak se dostat zpet do své země...tady tato nehostinná zem není nic pro mě....A jinak děkuji moc za čaj a vaši pohostinost zvednu se ze židle a hodím jim na stůl dva zlaťáky Doufám,že vám to bude stačit,kdybi jste byli odkázáni jen sami na sebe a byl tu jiný rozvažeč potravin než ten hodný chlapec A ještě jedna věc mohla by jste mě uvařit ten váš skvělý čaj do nějaké nádoby a ukázat mi cestu do města ? Milý lidé to jsou.. |
| |
| Pro Wikinga "Když odtud vyjdeš, jdi doleva a pak stále rovně za nosem, kam až tě nohy donesou. Pak se opět zeptej na cestu..." Odpoví tě stařena a dodá: "A čaj ti dát nemůžu, zmrzl by ti, zbohem..." Zabouchne za tebou dveře a zaklopí závoru... |
| |
| Před chatrčí No..dam jim zlaťáky a ani se se mnou poradne nerozlouci nototo !!! A jdu cestou,kterou mi stařena ukázala. A jsem pořád na pozoru |
| |
| Pro Wikinga Cesta byla opravdu dlouhá. Na noc ses vždy zkryl u nějakých obyvatel doma a druhý den opět vyrazil. Po cestě jsi i zjistil cestu do hlavního města a po týdnu jsi konečně dorazil do velkého měta - Oslo... |
| |
chata... stojím stále u okna a čekám na ní... Teď by se tu hodil Dragon...Nevím jak to mám říct nebo jak jí ukecat nebo tak...Chjoo... |
| |
| Pro Skyu Žena se vrátí do svého domu, kde uvidí tebe. Začne se klepat a poté hlasitě vykřikne nějaké slovo. Poté spadne na kolena a chvíli omdlí. Nejen, že je to sběratel, nejen, že se zde za chvíli jistě seběhne mnoho lidí, ale ještě si k tomu nebudete rozumět... |
| |
| Pohřebiště To je právě ono, tvoje úroveň. Ovládáš kouzla bez gestikulace a tvoje energie je obrovská. S klidem mohu prohlásit, že jsi plně zastoupil mé místo v dvanáctce. Ale tvoje nekromancie je slabá, je pouze na úrovni nekromacer, což je ta nejsnižší možná, ikdyž v ní si dosáhl asi maxima. Já tě nyní naučím, jak dosáhnout lepších a efektivnějších kouzel. Jestli budeš pilný a učenlivý, dosáhneš do měsíce úrovně nekromant a do další třech měsíců úrovně sběratele duší, která ti náleží. Zkus vyvolat jednoho ze základních nemrtvých, což je kostlivec, zombie nebo ghůl. Přitom se snaž mu co nejvíce vštípit vlastní vědomí, které si vytvoř mimo v vkládej mu ho do nitra. Toto vědomí nechť je plně ovladatelné tebou. (každý tvůj pokus při učení hodnotí PJ, pomocí jeho úsudku a hodů kostkou, takže nepiš výsledek jen pokus samotný, výsledek ti příjde odezvou) |
| |
chata.. jen se k ní sehnu a budu se jí snažit probudit..když se mi to nepovede tak jí chytnu a zabalím jí do něčeho..poté se změním ve stín chytím jí za nohy a táhnu jí pryč. Dragone potřebuju tě tady sakra!!Kde zase seš? |
| |
| Pro Skyu Bohužel ses moc daleko nedostala. Během chvíle přiběhli okolní sedláci s vidlemi a zuřivostí v očích... |
| |
venku přeměním se zase na člověka a sleduji je...Jsem připravená na boj... Hmm je jich hodně...Ale snad...snad se nebudu muset prát...i když by mi to nevadilo Sleduji je a čekám |
| |
| Pro Skyu Lidé doběhli až k tobě a začali mezi sebou řešit, co se tu stalo. Po chvilkové debatě zvedl jeden muž tu ženu do náručí a další dva tě chytli za ruce a někam tě chtějí odvédst... |
| |
venku. pokud budu mít dost sil na to abych se jim vytrhla tak to udělám..Pokud ne budu se snažit změnit se ve stín. |
| |
| Pro Skyu Opravdu ses jim vytrhla, ale vesničané se rozhodli tě znovu chytit. Všichni v okolí tě za něco chytli (včetně vlasů), abys jim nikam neutekla, očividně chtějí znát důvod. |
| |
venek jak vám mám něco říkat.Když mi nerozumíte... kouknu se do dáli.. Dragone?Ty tohle vidíš...ty by si je hned zabil že? |
| |
| Oslo Lidi neznáte tady někdo nejakého mága,který ví snad úplně vše ? Křičím s plných plic Velké město a opravdu pěkné.Sice se to nevyrovná mému rodišti,ale tady by se to taky dalo Když jsem vyřval hlasivky,sedl jsem si někam ke zdi a jím jídlo a piju vodu |
| |
| Pro Skyu Ženu odnesli do sousedního domu, aby ji moli ošetřit a tebe mezitím přivázali ke kůlu. Byla jsi zde připoutaná celý den a nemohla ses ani změnit, jelikož tvůj stín byl připoután též. Slunce již pomalu zapadá a žena, která před tebou omdlela, se přišla na tebe podívat... |
| |
| Pro Wikinga Všichni z okolí se k tobě seběhli. Uznali tohoto cizince za ďábla a shořel jsi na hranici... |
| |
venku.. řev samej řev..to vypadám tak hrozně? mluvím jen tak pro sebe.. pak si všimnu té dívky. Přišla si mi říct můj soud? |
| |
| Pro Skyu "Aha, takže ty mluvíš anglo-sasky. Kdo jsi a co tu děláš?" Zeptá se tě, když obchází tvůj kůl kolem dokola... |
| |
dívka Mám jedno poslání..A ty si pro mě dosti důležitá..Máš schopnosti o kterých ještě nevíš...Ale co nemá cenu ti to vysvětlovat ..stejně se mnou nepůjdeš tak co.. Hodilo by se mi kdyby ste mě rozvázali..Krapet mi dřevění nohy z toho jak se nemohu hýbat. |
| |
| Pro Skyu Nakloní se k tobě a chytne tě za bradu. Nakloní tě na stranu, pousměje se a zašeptá ti milím hláskem do ouška: "Stále jsi neodpověděla na otázku. Až se dovím, co potřebuji, budem se moci bavit o ostatním. Jsem z elitní jednotky a mám právo tě kdykoliv zabýt, rozumíš?" Pustí tě a stále obchází tvůj kůl kolem dokola... |
| |
Dívka Hmm tak mě klidně zab...|Ty a elitní jednotka?A lekneš se mě?? jen se začnu smát..A připravuji se na úder (pokud mě ovšem praští) Se mě ptej na přímé otázky...Jmenuji se Skya...Hledám tebe... |
| |
| Pro Skyu "Ty taky? Kolik vás ještě bude? Nejdřív ten přelud, pak ten chlap a teď ty. A taky mi budeš plácat ty nesmysli o tom, že jsem vyvolená? Kdy už mi konečně dáte pokoj?" Rozkřikne se na tebe žena... |
| |
žena Pokud mi nevěříš vyvolám ti sem pána smrti...pokud mi díky tomu začneš věřit...Jakej chlap?zamyslím se jak bylo to zaklínadlo |
| |
| Pro Skyu "Na ty vipy není čas. Rozvážu tě, ale potřebuji tvoji pomoc, nájemní vrazi ze severu mě chtějí zabít. Potřebuji utéct z města a potřebuji tvoji pomoc. Chci, abys mě zabila..." Vysvětlí ti žena a skutečně ti rouváže ruce. Slunce již téměř není vidět, jelikož zapadá za horizont. Za pár minut bude tma... |
| |
dívka.. nebudu tě zabíjet...Ale budu tě chránit..ty budeš žít..ještě nenadešel tvůj čas..ani můj..půjdeš se mnou? |
| |
| Pro Skyu "Já si nedělám legraci. Pokud chceš žít, musíš mě zabít..." Podívá se ti žena do očí s upřímným pohledem. Ona to myslí vážně... |
| |
žena A já to taky myslim vážně...Ty nevíš kdo já jsem takže se neboj...Půjdeš se mnou? |
| |
| Pro Skyu "Mám tě zabít hned nebo mě nejdřív vyslechneš?!?" Vezme tě za límec a vyzvedne několik centimetrů nad zem. Poté tě pustí a uklidní se. "Takže můj plán je jednoduchý. Musím zemřít. Když mě zde předevšemy zabiješ jako uprchlí vězeň, už mě nikdo nebude pronásledovat. Samozřejmě, že to bude jen na oko. Bude to jen oficiální vražda..." |
| |
dívka, Jo jasně a mě pak zabijou že seme zabila já tebe...Cha tos uhodla... podívám se jí už teď trochu vytočeně do očí... Tamti o tom vědí? |
| |
| Pro Skyu "Dobře, když to nejde po dobrém, půjde to po zlém. Zemřeš tak i tak, ale mohla sis zahránit pár dnů života. Tvoje blbost." A hodí po tobě dýku. Dýka míří přímo na krk a není moc míst, kam zdrhnout... |
| |
venku rychle uhnu do strany... Pche...Kdybys věděla kdo jsem nezacházela bys takle se mnou...Pokud opravdu chceš zemřít...tak já tě zabiju..ale nic nebude na oko... |
| |
| Pro Skyu Slunce zapadlo a celý kraj pohltila černá tma. Pokud se teď změníš ve stín, nebudeš se moci změnit zpět dokud nebude opět ráno. A moc toho také nebudeš moci dělat. Můžeš se dostat kamkoliv, ale nemůžeš s ničím pohnout... "To jsou jen slova, co třeba nějakou akci?" Vytáhne z pochvy dva meče a připraví se k boji. Rozběhne se a na chvíli se ti stratí z očí. Pak už jen cítíš ostří na krku a břiše. "Kdybys věděla, co dokážu, tohle bys neřekla. Jak už jsem jednou řekla, patřím k elitní skupině. Mě jen tak neporazíš." |
| |
venku No a co že si v elitní jednotce..az pár dní budeš jen mrtvola.. isuinogiv málov ět zařvu a doufám že příde než mě zabije |
| |
| Pohřebiště Tak dělej, jen do toho, ono to nebolí, neboj... Počkej, omluv mě. Nezkoušej to sám, si tady zatím hraj nebo co... řeknu a přemístím se ke Skye, neboť mi zase píská v uších její hlas... Co mě zase otravuješ? řeknu, ještě než se rozkoukám na dením světle... |
| |
venku Tato slečna mi nevěří že je sběratel..Chce mě zabít...Vysvětlíš jí to co já neumím?Asi se mě bijí nebo co.. rychle se vysmejknu ze sevření mečů |
| |
| Pro Skyu a Vigoniuse Vigonius se zjevil blízko kůlu, kde byla Skya doteď připoutaná. Teď už je ovšem v rukou nějaké jiné ženy. Ta žena drží dva meče, jeden u Skyyny hlavy a druhý u Skyyna břicha. "Tak další mrtvola? A nechceš mi taky kecat ty žvásty o tom, že jsem vyvolená, že ne? Nejdřív nějakej duch, pak nějakej chlap, pak tahle a teďka ještě k tomu ty. Vy si nejspíš opravdu nedáte pokoj..." |
| |
| Venku Ach jo. Popravdě nemám ani tušení kdo jsi, a na vyvolené nevěřím, tak bys ěmla rychle utéct, než zemřeš mojí rukou. řeknu ženě, kterou sice nevidím, ale pochybuji, že by mě dokázala zabít... |
| |
| Pro Skyu a Vigoniuse "Když nezemřu tvojí, zemřu něčí jinou a jen kvůli ní. Proto ona musí zemřít." Odpoví žena Vigoniusovy stále se Skyou blízko těla... |
| |
| Venku Hahahah, drž hubu. Takovýhle keci k smrti nenávidim, a to k ní mám dost blízko. řeknu a okamžitě prolomím zábrany její duše a nechám jí zlomit ruku. No jo, asi poprvé vidíš vitalistu co holčičko? řeknu a podívám se na její zkrvácené tělo od četných otvorů po mých kouzlech. A nyní mi řekni kdo tě tady hledal a co přesně ti žíkal, jinak budeš umírat šest dní. |
| |
| Pro Skyu a Vigoniuse "Nic lepšího neumíš? To bych se té smrti taky nemusela dožít..." A v té chvíli upustí druhý meč a spadne vedle Skyy na zem. Pod ní se zvětšuje krvavá kaluž. Hledáte zpáteční cestu toho smrtelného útoku až narazíte na muže stojícího na jedné ze střech. "Díky, že ste nám jí našli. Teď se můžete vrátit k původní zábavě!" Zakřičí na vás a zmizí ve tmě... |
| |
venku Hledal jí tu caleb...Napsal mi to.. kouknu se na ní.. Ona byla další zběratel duší... kouknu se na Vigoniuse a čekám co bude dál |
| |
| Venku Neboj se, tady její cesta nekončí. Ještě žije. řeknu a dojdu k té dívce a kopnu do ní Poslouchej, jestli mě chceš ještě někdy najít, tak musíš říct strážci u brány, že smrt je jen začátek. řeknu a poté jí z milosti nechám puknout srdce... |
| |
venku A kde končí?zabil si jí...teda spíše dorazil... neříkám že já bych neudělala to samé..ale přeci jen.. Ty už asi zase jdeš že?No nic..Omlouvám se že sem tě zase vyrušila..zatím..ahoj otáčím se a povím musím najít caleba. a podívám se na prsten co mi ukáže |
| |
| Venku Kašli na Caleba, je nedůležitý, raději nejdříve najdi Kel'thuzada, on ti pomůže najít ostatní. Také mu řekni, že pro něj mám již připraven reinkarnační roztok, takže znovu získá tělo liche... řeknu a zlomím si vaz. poté se objevím na pohřebišti před Nabukadnesarem Tak, vyřízeno, možná budeš mít spolužáka... |
| |
| Pro Skyu Z mrtvého těla mezitím vylézá duch. Ta osoba opravdu zemřela a znovu povstala. Rozhlíží se na sět novíma očima a pak zahlédne tebe. A netváří se moc příjemně... |
| |
venku Vítej snad se ti na tomto světě bude líbit v té podobě v jaké jsi... čekám co udělá... |
| |
| Pro Skyu "Cos, cos mi to pravedla? Co to se mnou je?!? A proč ležím tam na zemi?!?!?" Začnou jí rudě zářit oči... |
| |
venku Já ti nic neprovedla...Vigonius začal..A pak přišli nějací vrazi jak si říkala a zabili tě...Pokud se těm vrahům budeš chtít pomstít..Budeš moct teď už kdykoliv...Zanedlouho budeš mít neuvěřitelnou moc... otočím se Ale být tebou tak bych šla...Si pro ně už něco jako já...Sice tě nemohou zabít ale pro ně jsi už mrtvá |
| |
| Pro Skyu "Ale pro mě jsi stále dostatečně živá na to, abych tě zabila!!!" Rozběne se proti tobě a projde tebou. Když se však otočíš, tam už nikdo není. Najednou, aniž bys chtěla, začneš mluvit: "Tak to se mi líbí, můžu lézt do cizího těla. Jak se ti to líbí?" A tvá ruka tě přestane poslouchat. Zvedne se a začne tě fackovat... |
| |
venku Měla bys vylést...Já jsem člověk co se dokáže změnit ve stín...Ty máš prozatím jen tuhle schopnost...Až najdeme i ostatní tak Vigonius tě naučí takovejch věcí o kterých se ti ani nezdálo..A náš pán...No toho poznáš. snažím se nějak přez ní mluvit.. |
| |
| Pro Skyu "Na ty kašlu, chci jen pomstu. Takže teď řekni sbohem..." Vytáhneš nůž, chytneš ho oběma rukama a čepel otočíš k sobě. "Nějaké poslední přání?" Zeptáš se sama sebe... |
| |
venku Já tě nezabila tak proto se mstíš mě?nemám na tebe náladu zbohem rychle se změním ve stín..jelikož je tma tak se mohu pohybovat rychleji takže se rozpohybuji ať sem co nejdále od tý nervní ženský... |
| |
| Pro Skyu Po několika minutách narazíš na moře. Ten ostrov očividně není zas tak velký, jak se zdálo... |
| |
morě.. musím najít tal morha. kouknu se na prsten kudy mi ukazuje cestu tudy se vydám |
| |
| Pro Skyu Prsten ti ukazuje jasnou cestu, po které se ihned vydáš. Šipka tě zavede až k jedné sopce, vipadá to, že Tal´Mohr se usadil tam dole. Slunce mezitím opět vijde a ty se můžeš změnit zpět... |
| |
| Pro Angelis Co teď? Ta holka ti zdrhla. Můžeš kamkoli se ti zlíbí. Nejsi omezená gravitací ani lidskými potřebami. Nemáš hlad, žízeň, necítíš únavu ani srdce. Jen zžíravý pocit nenávisti a touhu zabíjet. Koho zabiješ teď? |
| |
| Pro Rosputina Tak co teď? Celé Rusko máš u nohou, jen o tom zatím neví. Tvá pracovna se přeměňuje podle tvých představ, jestliže chceš stůl, je tam, jestli ložnici, je tam. A koupelnu zde taky najdeš. Tak co teď? |
| |
 | V domě Jdu se podívat k carovi ruska co zrovna provádí oc ho neznám,ale na trůně,kde teď sedí on zanějakou dobu budu sedět já..HAhahahahahaaaaaaaaaaahahaha Směji se podle |
| |
u sopky tak tady jsi.. jdu blíž Tal'Mohrte si tu? jen zařvu a čekám na odpověď pokud se oběví jen mu vyřídím vzkaz od vigoniuse.. |
| |
 | Venku AAAA zdrhla..ale my dvě se zajistě nevidíme naposledy...teď musím najít ty co mě zabili...a pomstít se jim!!!A chci víc chci umět víc...Musím najít toho kostlivce!! pluji směrem odkud přišel ten co mě zabil.. |
| |
| Pro Rosputina Dojdeš až před vrata do paláce. Je honosný jako vždy. Zasněžený jako vždy. A stráže jsou také jako vždy... |
| |
| Pro Skyu Odpovědí ti je hrozný řev. Řev monstra z jiného světa. Poté si všimneš, že kousek od tebe jsou točité schody po obvodu sopky vedou téměř až na dno. Očividně můžeš vstoupit. |
| |
| U paláce Dojdu ke strážím a využiji své schopnoti mága a do paměti jim vryju,že palác hoří. Hahah...to je parada být mág |
| |
| Pro Angelis Nevíž, kdo tě zabil. Víž jen, že to byli tajné jednotky ze zámoří. Po celodenním letu se dostaneš na pevninu. Ale dál už cestu neznáš a na zem padla nová noc... |
| |
| Pro Rosputina Dojdeš až ke strážím. Ty se tě však zeptají: "Co zde pohledáváš? Tady nemáš, co dělat." A zkříží halapartny, abys nemohl projít... |
| |
| U paláce dojdu ke strážím a podívám se jim do očí a mogickohypnotickou silou jim říkám Jste nepřátelé........zabijte se navzájem .....!!! doufám,že to zabere |
| |
| Pro Rosputina Stráže dají zbraně mezi sebe a téměř dvojhlasně prohlásí: "Stráže, tito dva se snaží dostat do hradu bez povolení. Žádám o posily! Protivník se přestrojil za stráž a snaží se mě zbavit!" Stráž poté opravdu přiběhne a dívá se na neřešitelný problém. Trojice lidí se míní zabít a přitom všichni slouží u krále. Rozhodlo se vše vyřešit v klidu cely. Zavázali ti oči a dali roubík do pusy, abys nemohl škodit. Ostatní dva také zavřeli. V chladné cele čekáš na svůj rozsudek. Po několika hodinách k tobě dorazí muž a vyndá ti roubík. Pásku přes oči ti ovšem nechá. Ženský hlas poté začne s výslechem... |
| |
| Pro Rosputina "Cos dělal před branami?" |
| |
| Zkoušel jsem si svou novou divadelní hru.....v hospodě to se mnou nikdo nechtěl zkoušet tak jsem se rozhodl že to zkusím v prostředí,ve kterém se to bude hrát řeknu jasně a jednoznačně |
| |
| Pro Rosputina "Takže bezdůvodné napadení spojenců. Neexistuje lepší trest, než - li vykázání z rodné země navždy. Zítra ráno tě odvedem k branám této země a již nikdy nepřekračuj hranice nebo tě zabijem." |
| |
| V paláci Prosím o poslední šanci !!! velice vás prosím a klečím na kolenách |
| |
| Pro Rosputina "To je mé poslední slovo. Zítra už nejsi obyvatel této země a už se nikdy nevracej. Dobrou noc, zrádce..." Rozloučí se žena a odejde z místnosti. Znovu ti nasadí roubík a zamknou celu. Noc bude chladná... |
| |
| V paláci zkouším si o něco roztrhnout látku,kterou mám zavázány ruce...jako třeba ostrý kámen nebo něco tskového šak já vám jednou ukážu...všechny vás zabiju usměji se a zkouším si rozvázat ruce |
| |
| Pro Rosputina Provaz se ti sice podařilo rozřezat o kámen a sundat si roubík i pásku přes oči, ale je ti to k ničemu, když jsi stále zavřený v cele. Noc byla velmi chladná a nastydl si. Ráno přišel den D. Konečně si spatřil tvář té ženy. Černé dlouhé vlasy a oblečená v kožichu jako každý zde. "Nadešla tvá chvíle. Pojď s námi dobrovolně a nic se ti nestane..." upozorní tě a odemkne celu... |
| |
| v paláci dobře...půjdu s vámi.....a až budu za hraniceni řeknu ván kdo jsem a taky vám řeknu co mám v plánu udělat s touto zemí dívám se jí do očí |
| |
| Pro Rosputina "Až budeš za hranicemi, říkej si, co chceš." A vydáte se na cestu. Nastoupíte do kočáru a během několika hodin dorazíte k branám. Jsi doslova vyhozen za brány i s roubíkem a páskou přes oči. Ruce máš ovšem rozvázané. "Jak už jsem řekla, zbohem a již se nevracej!" Než si rozvážeš pásku přes oči, všichni jsou již pryč... |
| |
| Pred branami Jdu směrem od bran a říkám si Já se jednou pomstím...to budou čumět !!!! |
| |
| Pro Rosputina Jdeš si tam cestou a u jedné zatáčky narazíš na velký kámen. Vspoměl sis, že tady je jeden z tajných vchodů do tvé podzemní laboratoře, ale nikdy si ho nepoužil a zapoměl, jak se tam dostat... |
| |
| U kamene dívám se okolo kamene šlapu okolo kamene ošahávám kámen Zkouším ho zdciham Sakra jak se to otevírá !!! |
| |
| Pro Rosputina Jelikož jsi dělal několik věcí najednou, už ani nevíš, jak si se dostal dovnitř. Kámen se odhrnul a pod ním bylo schodiště. Došel si až do své laboratoře. Nic se zde zatím nestalo. Zde můžeš plánovat své pikle nebo se nepozorovaně dostat kamkoliv do paláce. Také k jakékoliv bráně města nebo bráně zemi. Nikdo o tomto místě neví a laboratoř ti splní jakékoliv přání... |
| |
| V laboratoři přeji si čarodějnou kouli a když ji mám,tak si najdu onu záhadnou ženu,která mě vykázala s ruska. a mluvím jí do duše Jsem duch onoho čaroděje kterého jsi vyhnala ze země..hned po vašem odjezdu mě našly hladoví tuláci,kteří me zabili a snědly.Ty mě máš na svědomí...Nemáš na to,aby jsi zabila svého krále nemáš na to....jestli ho nezabiješ budu ti z pekla posílat ty nejhorší vzpomínky a tvou nejhorší budouctnost..jestli ho zabiješ tak tě nechám napokoji Řeknu a ještě se zle zasměju. To bude pomsta |
| |
| Pro Rosputina - ve snu "Phe, vždyť je to jen sen. Za chvíli se probudím a ani si na tebe nevzpomenu, takže zbohem..." Probudí se. Stále si k ní napojen, ale už tě neuvidí, jen uslyší... |
| |
| U koule Není to jen sen....a vsugeruji jí myšlenku že jí vyzabíjí rodinu...Není to jen sen...je to realita..jen zabij svého krále a nechám tě být ....jestli to neudéláš tak pán zla je nedočkavý.. řeknu a zase se zle zasměji |
| |
| Pro Rosputina "Dobře tedy..." Vstane a ihned se vydá na cestu. Po cestě vezme jeden z mečů vystavených na chodbě. Tajně se dostala přes všechny stráže a všechny stráže zabila. V ložnici krále však stratila důvod. "Co to dělám? Vždyť to je špatné..." A upustí meč na zem... |
| |
| U koule Dokonej to...zabij ho....kdyť on ti poručil že mě máš vyhnat jen ho zabij..bude to sebevražda....rychle...a do duše jí vpustím křik její rodiny když ji někdo zabíjí A zle se zasměji No tak chyť ten meč a usekni mu hlavu notak...jsi slaboch.nemáš na to aby jsi byla ve službách.žany jsou hodny jen u plotny a ne na zabíjení |
| |
| Pro Rosputina Žena vezme meč zpět do ruky a probodne spícího cara. V tom do ložnice vtrhnou další stráže a také jí prošpikují skrz na skrz... |
| |
| Cestou k paláci upravím se a jdu do paláce řeknu aby svolali celý palác a šlechtu do paláce Je mi líto,že bývalí car byl zavražděn,ale neměla by taková velká země jako rusko mít nového cara ??? a podívám se zle na šlechtu a vsegeruji jim,že mají souhlasit s mím nástupem na trůn Já si myslím že bych byl dobrým carem a co vy na to šlechto ??? a znovu se na ně zle podívám.. |
| |
| Pro Rosputina Všichni s tebou samozřejmě souhlasí, ale našel se i člověk, který: "Já nesouhlasím. Toto místo si nezasloužíš jen tím, že sem přijdeš! Navíc nejsi náhodou vyhoštěn do konce života?" |
| |
| V paláci Když šlechta souhlasí...jmenuji se novým Carem..Jsem Car Rosputin řeknu a zvednu hlavu A když jsem ten car tak.....tam toho člověka,který mě podezdřívá...zatkněte ho a zítra bude mít popravu.. řeknu a zašklebím se Ještě někdo ? Málo lidí,co mě poznali to jsem rád chchichi |
| |
| Pro Rosputina Po schvíli se k němu přidaj i ostatní: "Tak počkat! Jestli je to pravda, tak opravdu nemůžeme nechat vyděděnce carem. A navíc musíme souhlasit všichni..." Po chvíli jsou všichni naštvaní a očekávají vysvětlení... |
| |
| V paláci Ale lidi vy si mě pletete s mím otcem rosputinem,který byl vyhnán z ruska..... řeknu a usměji se Když otce vyhnali tak ho hned zabili a ja se narodil až po jeho smrti..Takže Bych se měl jmenoval Car.Rosputin pohrobek a znovu se usměji Ještě nějaký dotaz ?? |
| |
| Pro Rosputina "Já mu nějak nevěřím..." Zdělí jeden z nich. Druhý poté dodá: "Stejně si nezaslouží post cara..." A všichni s nepříjemným pohledem v očích se k tobě přibližují a přitom vyhrnují rukávi... |
| |
| V paláci Tak dobře...nedáte mi post cara ? a sklopím lavu usměji se a zase ji zvednu Teď vám ukážu jakou mám moc Vezmu si 1 stráže a donutím ho,aby si lehl a zvedl se,ale já ho budu podvědomě držet dole a říkám mu No zvedni se...rychle.... vidíte...a dokážu i horší věci.... Ještě někdo má nějaké námytky ? |
| |
| Pro Rosputina Nic se nestalo. Ovládání mysli trvá několik minut, klidně i půl hodiny. Nemáš dostatek času ho přemluvit a on tě odbýjí jako slyšiny. Dav se stále přibližuje. "Tak co s ním provedem?" |
| |
| Pro Rosputina "Je to ďábel. Musíme ho rychle najít a zbavit se ho. Trubte na poplach!" O chvíli později se rozezní po celém městě rohy. Stále si neviditelný, ale mohli by tě kdykoliv najít... |
| |
| Pro Rosputina Jakmile jsi dodělal dostatečný počet lektvarů, někdo objevil tvou skrýš. V tu chvíli byla plná stráží. Utekl si jiným vchodem a nalil jed do vody. Během několika dnů budou všichni nakažení... |
| |
| Pro Rosputina Zůstal jsi v neviditelné podobě a čekal jsi u studny, kde jsi právě nalil jed, jestli jiý někdo přišel. Když jsi dorazil ke skrýši, byla stále plná lidí, ovšem už to nebyla laboratoř, ale pohá díra v zemi. Všechny kouzelná moc z ní už vyprchala, již není, kam se vrátit... |
| |
| Po Rosputina Nikdo teď nemá čas. Vesničané se schovali před vojáky a vojáci tě hledají, nemají čas na pití. Jeden z nich do tebe vrazil. Oba jste spadli na zem, ale on se vzpamatoval dřív... "Tady je, chyť te ho!" |
| |
| V městě utíkám..furt v neviditelné podobě ven z ruska do nějakého města...vedle na ukrajinu...hledám tu nějakého mága,který by mi mohl poskytnout přístřeší a vybavení... Kašlu už na sledování,jestli jsou už otráveni Chci zažít nějaké dobrodružství |
| |
| Pro Rosputina Nejsi moc zdatný v běhu. Nechal jsi toho po pár metrech a vydal se na cestu pěšky. Hustým sněhem byla cesta ještě namáhavější. Dostal ses sotva zpět k hranicím, když na zemi padla sněhobílá zma... |
| |
| U hranic zkouším sehnat nějaké dříví a také zkouším rozdělat oheň......když ho rozdělám lehnu si kolem něho a zkouším spát..jsem však stále napozoru |
| |
u sopky Opatrně vcházím po schodišti do sopky... Jen mu vyřídím co mi řekl Vigonius a hned půjdu..on by mě mohl zabít.. |
| |
 | Sopka Vesuv "Kdo ruší můj spánek? Přiznej se nebo poznáš můj hněv!" Vkřikne Tal nelidským hlasem... |
| |
v sopce Já Skya ..Mám vzkaz od Vigoniuse! krapet se mi klepe hlas ale to brzy přejde |
| |
| venku Musím najít mého nadřízeného...jo musím tam kde sme se zcházeli.. pluji na to místo kde sme se scházeli... |
| |
| Sopka "A to je laskavě kdo? Mám špatnou paměť na jména těch ubožáků jako jsi ty, ale o něm jsem opravdu neslyšel..." Pokračuji v debatě... |
| |
v sopce. Vzpomínáš si na Altara??Vigonius ti vzkazuje že má pro tebe reinkarnační roztok...Ale pokud si ho nepamatuješ tak tento vzkaz je bezpředmětný..Proto se ti omlouvám že sem tě rušila... pomalu se otáčím k odchodu |
| |
| Angelis Cesta opět trvala den a noc. Konečně ses vrátila na místo, ke vše začalo. Tvou mrtvolu již odklidili a pohřbili. Pokračovala jsi v cestě až na panství tvého vladaře. Prošla jsi několika chodbami a zdmi a dostala ses až do sklepení toho hradu. Zde se ukrývá skupina elitních ninjů, kteří se starají o tajné informace a zneškodnění důkazů o této tajné organizaci. Je tu spousta stráží i vojáků, ale nakonec jsi našla svého nadřízeného. Vylekal se, ale očividně je mu jasné, že ses mu zjevila i po smrti... |
| |
| V podzemí. Jen se ukloním Pane přišla jsem za vámi kůli informacím o tom kdo mě zabil..Prosím poskytněte mi je...A já vám slibuji že budete mít už klid...Potřebuji to vědět abych se mohla pomstít rozhlédnu se po místnosti jetli tam není ještě někdo koho znám |
| |
| Sopka "Ano, to by ses mi měla omluvit. Reinkarnační lektvar se používá na zhmotnění ducha v lidskou bitost. Připadám ti snad jako duch?!? Zvednu se ze svého trůnu a pomalu strácím nervy... |
| |
sopka¨ Takže ty si nepamatuješ ani altara?Vigonius je zběratel duší... Jako duch né ale jako démon ano...Víš já měla jen vyřídit vzkaz...ten sem vyřídila teď je na tobě jestli ho vezmeš vážně nebo ne...Ale prosím abys ho vyhledal... Dobrá...Pokud nebudeš spokojen...Já ..Dávám ti do zástavy svůj život...Když tě vigonius bude nudit zjevím se ti a ty mě budeš moci zabít nebo si se mnou budeš moci dělat co chceš... Ale prosím...Vyhledej ho...nebo pokud bych chtěl tak já ho sem mohu zavolat... zase se k němu otočím zpátky... |
| |
| Pro Angelis "Nejspíž jsi to již zapoměla, ale zabili tě elitní jednotky čínské monarchie. Jde o artefakt, který jsme objevili a přijali ho za svůj. Číňané protestují a tvrdí, že je jejich. A to vše se děje bez vědomí običejných lidí. A pak je tu také ten muž, který ti šel říct o tvém poslání. Zdá se, že naším jménem šel do Číny vyjednávat. Nezdá se mi, že by mohl něco zvládnout..." Vyhrkne na tebe muž... |
| |
| dole Muž možná je to on jak ho hledá ta žena...Skya se snad jmenovala...Do číny ano?Víte ještě něco?Ukažte mi ten artefakt prosím.. jen zapřemýšlím.. Ten muž by mohl vědět více...více o mě... |
| |
| Sopka "Odejdi, pokud je ti život drahý. A opovaž se ještě někdy přijít. Nechám tě odejít živou, ale jestli řekneš ještě jedno slovo nebo se tu někdy opět ukážeš, nebudu se rozmýšlet. Teď zmis než si to rozmyslím..." Zařvu na ní a zase se uvelebím na svém trůnu a spokojeně usnu. |
| |
sopka.. Nevidíme se naposledy...Víš měl bys jít...Náš pán Altar...Potřebuje tvou pomoct... změním se ve stín kdyby na mě chtěl zaútočit.. |
| |
| Pro Angelis "Očividně si na toho muže změnila názor. Zajímavé. Ten artefakt je zlaté brnění samurajského válečníka. Jeho katana přesekne cokoliv a jeho brnění se nedá zničit. A nemohu ti ho ukázat. Je v přísném střežení a dokud se doba neutiší, nemůžeme otvírat zámek. Každopádné to brnění je rozhodně naše. Naši válečníci přeci nosí stejné. A čínskou tajnou jednotku budeš hledat velmi dlouho. Je to někde straceno v horách. Nikdo neví, kde je hledat. Hory jsou velké a vánice obrovské..." Pokračuje... |
| |
| dole.. Víte ono to že sem "živá" je taková věc..ale to je jedno...Já to brnění potřebuju vidět...Prosím vás pane.. Pokud by to bylo brnění...pokud bych ho mohla zvednout i jako duch...toje nemožné |
| |
| Sopka "Vipadni!!!!!" Vstanu a velkou pěstí bouchnu do země. Všude, vyjma pode mnou, se rozpohybuje láva a obrovskou rychlostí vytryskne nahoru. Skyin stín to vezme také a plave společně s lávou na blízkou vesnici. Láva se zastaví kousek před vesnicí a uhasne... |
| |
venku mě se jen tak lehce nezbavíš.. pluju zpátky k sopce.... Vigonius mi říkal že si nervní ale že takle!!Tohle sem si o velkym tal'Morhovi nemyslela!!Si ubohá kreatura nic víc...!! |
| |
| Pro Angelin "V podstatě ti ho ukázat můžu, aniž bych otevíral zámek, že? Stejně ho ukradnout nemůžeš, takže ti ho můžu ukázat, ikdyž ti nedůběřuji..." Zvedne se a vydá se na cestu. Projde několika chodbami a zastaví se u železných vrat zaplonbovanými zvláštním papírkem a řetězi se zámkem. "Tak běž, nic se ti nestane..." |
| |
| u dveří Proč mi nedůvěřujete?Já myslela že tady panuje důvěra ke všem... počkám na odpověď a propluji dveřma..a začnu si prohléžet brnění |
| |
| Pro Skyu Když dopluješ zpět, zjistíš, že zde už nejsou žádné schody...dokonce ani žádná láva...tedy vlastně žádná sopka. Celá sopka je ucpaná zaschlou lávou, není možné se dostat dovnitř... |
| |
| Pro Angelin "Měla bys být ráa, že ti ho ukážu...navíc ty už nejsi tajná agentka, takže teď už ti důvěřovat nemůžu..." Odpoví ti muž a poté vklouzneš dovnitř. A bylo tomu opravdu tak. Zlato - červené brnění s diamantovým mečem. Ale sotva ho vidíš, není zde totiž vůbec žádné světlo... |
| |
venku řvu to co jsem řvala před tím ještě víc...z plných plic aby mě slyšel...nějak... |
| |
| dole já myslela že i duchům agentek se dá věřit... vpluji dovnitř a prohlížím si to.. a vypluju ven Je nádherné.. |
| |
| Pro Rosputina Zmrzlé dřevo moc dobře nehoří a vánice ti také moc nepomůže, budeš muset najít nějaké místo, kde nefoká takoví vítr... |
| |
| Pro Skyu Očividně tě ignoruje. Nejspíš tě ani neslyší. Takže to nemá ani cenu... |
| |
| Hranice Jdu po směru větru a hledám nějaký kámen,jeskini nebo malý baráček ve kterém bych mohl přespat |
| |
| Pro Angelis "Jko člověk si byla vycvičená, abys nikomu nic neřekla, ikdyby tě mučili, ale jako duch jsi lehce zlomitelná. Kdokoliv tě může chytit a přetvořit podle svích představ..." Vysvětlí ti muž... |
| |
| Pro Rosputina Nikde nic takového není, jen ten kámen, který tam stál i ráno. Vánice ho sice zavalila až po vrcholek, ale je tam... |
| |
venku Kreatura pitomá otočím se a pluji pryč... Teď musím najít caleba prohlásím a kouknu se na prsten |
| |
| dole může změnit mé tělo ale mou mysl ne...Ale to je jedno...Víte ještě něco? |
| |
| U kamene šlapu kolem kamene a chvíli počkám Ošahávám ten kámen a chvíli zase čekám A také se dívám okolo kamene,jestli tam není něco čím by se dal otevřít |
| |
| Pro Skyu Šipka ukazuje zpět. Nějak si ho musela předběhnout. Je někde tam, odkud jsi přišla... |
| |
venku ach jo tak zase zpátky tak letím zase zpátky a tentokrát ho hledám podle šipky z prstenu |
| |
| Pro Angelis "To je právě to...přesně naopak..s tvou myslí si může dělat, co chce...tvůj vzhled dokážeš ovládat jen ty a...no to je jedno. Víme, že za několik dní bude v těch horách celoroční konference a budou tam úplně všichni. To je asi vše, kdybys chtěla ještě něco, stačí přijít, ale upozorňuju tě, že jestli si všimnu jedné změny na tvém chování, neřeknu ti nic..." Odpoví ti muž, rozloučí se s tebou a jde předcvičovat na hodinu bojového umění... |
| |
| dole a pak venku nebojte možná že budu trochu klidnější nebo tak...zbohem vypluju ven a pluju do číny...nebo spíše někam tam... |
| |
| Pro Rosputina Kámen se opět odsunul jako ráno. Tentokrát měl už ale trochu problémy s množstvím sněhu, ale v pořádku ses dostal dovnitř a kámen se opět v pořádku vrátil na své místo... |
| |
| Pro Skyu Po několika cesta je téměř nekonečná. Moc daleko ses nedostala a přesto se setmělo. Tvá síla tě udržela mnoho dní při vědomí, ale teď již už budeš potřebovat jídlo a spánek. Kousek od tebe je vesnice s hospůdkou. Zde byses mohla navečeřet i vyspat. Můžeš také si sehnat jídlo v lese a přespat někde pod stromem, ale to už je na tobě... |
| |
venku-Město fíha už musím do města...dopluji do města a tam se změním na člověka a jdu do hostince... |
| |
| V larobaroři jelikož se mi chce spát a né být furt napozoru tak se změním v nevyditelného,lehnu si a jdu spát Konečně se můžu vyspat |
| |
| Pro Angelis Opět celý den, noc a dokonce i den. A jsi opět tam, kam si se dostala minule. Po cestě si narazila na několik vesnic a poté i na jedno velké město. Někde tady by ses měla dozvědět cestu dál... |
| |
| ve městě hmmm musím najít někoho kdo by mi řekl cestu... a pluju do hostince...pak do nějakého paláce...a pak... |
| |
| Pro Skyu "Dobrý den, co to bude?" Zeptá se tě hostinský, když vejdeš do dveří. Všichni v okolí se otočí na tebe a mohou na tobě oči nechat, ale nikdo si neodváží říct jediné slovo... |
| |
v hospodě. Dobrý den.. Ráda bych si dala něco k jídlu a vyspala se tu..Ale mám jen jeden zlatý..bude to problém??Jestli ano tak já půjdu někam do lesa.. podívám se po sále a usměju se... |
| |
| Pro Rosputina Ráno se probereš v normální podobě. Nejspíš jsi zcela zapomněl, že když přijdeš o vědomí, všechny tvé iluze zmizí. Ale to nevadilo, kdo by tě také hledal v tajné místnosti o které nikdo nic neví? Venku je hezky. Bouře se utichla a jsou slyšet i lesní zvířata... |
| |
| Pro Angelis Samozřejmě neviditelná, abys na sebe neupozorňovala. Po dlouhém hledání narazíš na obchod s mapami. Sice si tu mapu nemůžeš vzít, ale můžeš se na ní podívat... |
| |
| V laboratoři Vylezu ven z díry a podívám se dokola Vidám se na cestu směrem od hranic na druhou stranu.... To je ale krásný den..to bude hezký den na putování a jdu do nejbližšího města kde je tržiště. |
| |
| v obchodě. prohlížím si mapy...A hledám cokoliv co by mi pomohlo najít ty hajzly |
| |
| Pro Skyu "Tak dobře, co se dá dělat. Pomůžete mi zde s prací a nechám vás tu přespat s večeří a snídaní. Ten zlatý si nechte. Souhlasíte?" Zeptá se vás velmi hodný hostinský... |
| |
| Pro Rosputina A dorazil. Po dnu cesty jsi opravdu dorazil do jednoho menšího města. Trhy jsou v kažém městě, ale zrovna zde nejsou zas tak velké. Zelenina, ovoce a podobně, nic velkého... |
| |
v hostinci.. Dobrá to by šlo.. Děkuji vám.Snad mi to půjde. a jdu k němu Co mám dělat? |
| |
| Ve městě koupím si nějaké jídlo...dosyta se najím a procházím se po městě... Hledám nějaký dům,kde by mohl bydlet nějaký mág,kterému bych mohl pomoci a on by mě za to mohl něčemu přiučit |
| |
| Pro Angelis Objevila jsi mapu Číny. Je zde vyobrazeno, kde teď jsi a kam se chystáš.Je to velmi dlouhá cesta a budeš velmi dlouho hledat v obrovských horách, Ale do týdne bys mohla dorazit na hledané místo... |
| |
| v obchodě - na cestě snažím se tu cestu zapamatovat a hned vyrazím abych se nezdržovala.. těšte se! |
| |
| Pro Skyu "Stačí, když budeš roznášet jídlo a pití. A dávej si pozor na zdejší lidi, ať se ti něco nestane.." A strčí ti do ruky tác s pivy... |
| |
v hostinci Nemusíte mít strach o mne spíše se bojte o toho kdo by mi chtěl ublížit Jen na hostinského mrknu a už jdu s prvním tácem... |
| |
| Pro Rosputina Utratil jsi své poslední peníze za jídlo na dnešek a zítřek, ale kouzelníka rozhodně nenajdeš. Kromě okultní vědy jsi jediný známí kouzelník na světě. O žádném jiném se neví. |
| |
| Pro Angelis Čtyři dny v kuse jsi létala nad ubohými vesničany až jsi dorazila k úpatí těch hor. Od teď bude cesta mnohem těžší... |
| |
| Ve městě chodím okolo lidí a poslouchám,jestli někdo tiše nemluví o nějakém nepříteli,kterého se všichni bojí nemám do čeho píchnout ...doufám,že najdou nějakého machýrka,který si myslí že je king |
| |
| v horách odteď budu plout po cestách v horách...a budu se snažit co nejrychleji najít ten tábor |
| |
| Pro Skyu Když vynecháme těch několik neomalenců, kteří ti občas sáhli na zadek, šlo to docela v pořádku. Večeře ubohá, ale výživná. Dostatečně ses vyspala a po ubohé snídani, jako byla večeře, ses vydala na cestu. Ikdyž je téměř poledne. |
| |
venku jakmile vyjdu z vesnice hned se změnim ve stín a kouknu na prsten...pluji co nejrychlejc to jde.. |
| |
| Pro Rosputina Zde dobrodružství nehledej. Mírumilovnější země snad již neexistuje. Je sice pravda, že dříve drancovali vše, co objevili, ale od té doby, co se zde usadili, nemají žádné problémy, kromě sousedů na severozápadě. Toto je ubohá země zahrádkářů a pěstitelů, dokonce zde nejsou ani pořádné školy... |
| |
| Pro Angelis Po vstupu do hor, jakoby se nad tebou nebe uzavřelo. Začala obrovská nekončící vánice sněhu, kterou by si kdokoliv z nás těžko představoval. Ty ovšem jdeš stále dál a dál až...narazíš na obrovský horský kaňon. Dole na dni nejspíše teče řeka, ale při této teplotě to není jisté... |
| |
| v horách No jsem duch takže když se tam zaletim podívat tak se dostanu i zpátky...Musím najít ty hajzly... jen postupuju dál...dyštak se vrátím |
| |
| Pro Skyu Nastala noc a ty ses v mžiku přesunula k místu Calebova bytí. Obrovské zasněžené hory se sněhovou bouří. Jenže teď budeš muset počkat až bude ráno, aby ses mohla změnit zpět a jelikož tu není slunce vůbec vidět, nemůžeš se změnit v člověka. Navíc jakmile by ses změnila v člověka, jistojistě bys umrzla na kost. Navíc na místě, kde šipka ukazuje Caleba je jen pohopouhá ledová zeď, nic víc. Takže nejspíš se budeš muset vrátit zpět, počkat až bude ráno, sehnat si kabát a vydat se do těch hor znovu pěšky. Pokud tě něco rychle nenapadne... |
| |
| Pro Angelis Sletíš až úplně dolů, kde dříve opravdu byla řeka. Je tu totiž zamrzlá cestička od někud někam. Není vidět ani začátek ani cíl, ale očividně ta voda tekla z kopce... |
| |
| v horách pluju po té cestičce nejdříve nahoru pokud tam nic nebude tak popluju zpátky.. |
| |
v horách. jen se vrátím k nejbližší vesnici nebo městečku abych sehnala dvě kožešiny... a jídlo jakmile to všechno nakoupím tak se vydám nahoru |
| |
| Pro Angelis Nahoře toho opravdu moc nebylo, jen pramen té zamrzlé řeky. Zato dole toho bylo až moc. Proud té řeky pokračoval až kamsi do jeskyně, kam se sníh nedostane a zde je malé jezírko a další zmrzlá cestička jako odtok. A na břehu toho jezera jsou...kosti. Rozlámané lidské kosti a děravé lebky proděravělé vědšinou z temene hlavy. Zde určitě bude žít něco, co rádo lidské maso... |
| |
| Pro Skyu Dopluješ do prvního města, které objevíš a počkáš do rána, abys mohla vejít do krámu a půjčit si pár kožichů. "Dobrá tedy, takové křehké panince jako jste vy je půjčím i zadarmo, ale chci je zpět!" Upozorní tě muž a ty se vydáš zpět na cestu. Když se začalo ochlazovat, nandala sis kožich a pokračovala v cestě. Nevíž, jak dlouho ti trvalo se tam dostat, ale šla jsi bez spánku. Nejen, že jsi chtěla být rychle tam, ale také si nechtěla umrznout. Usnout v této vánici by znamenalo neprobudit se již v tomto světě. Ale přesto jsi dorazila na místo, odkud jsi původně odešla. Ale co teď? Vipadá to tu stejně jako předtím. Jen ledová stěna uprostřed hory... |
| |
v horách.. Jdu bíže ke stěně a hledám něco jako vchod nebo tak nějak... Doufám že nejsi zmrzlej uvnitř. Obcházím to kolem a hledám cokoliv |
| |
| v jeskyni vplouvám dovnitř a jakmile vidím kosti tak mě to zaujme a já pokračuji hloubějc do jeskyně.. Tak co to tu je?nebo kdo to tu je? |
| |
| Pro Skyu Po chvíli se dveře se stěna opravdu zvedne a z ní vyjdou dva muži. "Doufám, že dnes nikdo nebude otravovat jako minule. Máme tu hosta a jestli se mu něco stane. Nevím, co se stane s námi..." Povídaj si mezi sebou. Ty mezitím nepozorovaně vlezeš dovnitř. Jsou tu pochodně, čili je tu světlo, kdykoliv se můžeš proměnit ve stín a zpět, ale přesto je tu dost chodeb na to, aby ses tu stratila, při nejlepším dost zdržela... |
| |
| Pro Angelis Když pokračuješ dál, začnou se ozívat zvláštní zvuky. Když dorazíš do jiné zledovatělé místnosti, najdeš zde zvláštní příšeru. Něco mezi člověkem a opicí. Po chvíli ti dojde, co dělá ten hrozný zvuk. To monstrum spí...zatím... |
| |
za stěnou Jakmile proklouznu dovnitř tak se proměním ve stín a kouknu se na prsten..zase potichu řeknu... Kde je caleb? a koukám se kudy mě šipka vede |
| |
| v jeskyni pomalu se otočím a vyplouvám zase ven...nechci dělat hluk aby se to monstrum neprobudilo...ale kdyby se probudilo třeba by mě dovedlo k těm nepřítelům... jdu do bezpečné vzdálenosti zase před jeskyni a zařvu Halooo?Je tu někdo?? čekám jestli se ozve řev tak vyletím z jeskyně do bezpečné výšky a budu sledovat kam to monstrum běží.. |
| |
| Pro Skyu Prsten ti sice ukáže směr Calebova bytí, ale když se vydáš tím směrem, zkončíš ve slepé uličce. Vipadá to, že prsten umí ukazovat je přímé letecké cesty, s klikatým bludištěm ti nepomůže... |
| |
| Pro Angelis Hluk se sice ozve, ale řevu se to nepodobá. Po chvilce hledání zdroje toho hluku, zjistíš, že jsi spustila lavinu a ta zaplnila celý vchod do jeskyně. Ta příšera se již ven nedostane... |
| |
| venku ups promiň tak vyletím zase nahoru a pokračuji v cestě. |
| |
v bludišti.. zase se vrátím tam kde sem stála a čekám jestli se nevrátí tamti dva pokud ano tak popluji za nimi ti mě snad ke Calebovi dovedou |
| |
| Ve městě zkouším si vydělat nějaké peníze abych si mohl koupit koně...hledém práci No tak má tu někdo nějaký volný flek ??? |
| |
| Pro Angelis Trvalo to ještě několik dnů, ale nakonec si dorazila k zmrzlé cestě, kde stojí dva muži. Povídají si a očividně o tobě vůbec neví... |
| |
| venku To musejí být oni jen se k jednomu přiblížím a chvilku ho pozoruju...Pak mu vlezu do těla a dělám přesně to jako dělal doposud.. |
| |
| Pro Rosputina Ptáš se zkoro každého, ale všichni se tě bojí. Tvůje extravagantní oblečení a vzhled odpuzují všechny ostatní. Zde s prací nepochodíš... |
| |
| Ve městě jdu k nějakému bohatému měšťanovy a říkám mu Dej mi koňe...nebo se ti něco stane tobě i tvojí rodině a potochu se zasměji Tak dej mě koňe |
| |
| Pro Angelis "Tak co budeme dělat? Musíme tu stát ještě hodinu. Zmrznem tady." Zeptá se tě ten druhý muž... |
| |
| Pro Rosputina "Pomóc! Stráže! Ten muž mi vyhrožuje smrtí! Chyťte ho!" A sám zdrhá co nejdál od tebe... |
| |
| venku To co vždy ne?Nebo chceš dělat něco jiného? |
| |
| Ve městě měním se v nevyditelnéh oa vylezu někam na nízkou střechu,kde mě nikdo nebude hledat....a mluvím k měšťanovy Vrať se ke mě.....jsem tam,z kama jsi utíkal vrať se a řekni že jsi měl záchvat.A opovaž se někomu říct pravdu nebo zabiju tvou ženu a pak i tebe ! a zase se potichu zasměji |
| |
| Pro Angelis Muž se k tobě otočí a dá ti velkou ránu do břicha. Upadneš na zem bolestí... "Kdo jsi a co si udělal s mím kámošem? Jsi snad špion?" A přijde k tobě zezadu, ještě když klečíš a polží ti ruce na krk ve správné poloze, aby ti mohl kdykoliv zlomit vaz. Přitom se také hodně dusíš. A co je ještě zvláštnější, tu bolest cítíš... |
| |
| Pro Rosputina Muž už je příliš daleko na to, abys ho dohonil... |
| |
| venku Zbláznil ses?Co to děláš? rychle vypluji a vpluju do toho co mě škrtí přez jeho ruce.. |
| |
| Pro Angelis "Tak mohl bys mi konečně odpovědět?" Zeptá se tě a klečící nohou ti podtrhne ty tvé a oba spadnete na zem. Muž vyndá z kapsy nůž, je připraven zabít i svého přítele, jestliže je to zrádce... |
| |
| Ve městě jsem furt nevyditelný chodím po tržišti a kradu nepozorovaně peníze z kasiček u tržiště tak doufám,že si něco nakradu |
| |
| venku ne nemohl bych ti odpovědět jen vypluji z těla a neviditelná se dívám jak se pozabíjejí...pokud ne..tak udělám zase to samé.. |
| |
| Pro Rosputina Nasbíral sis hezké množství peněz a kupci ani neví, co se stalo... |
| |
| Ve městě hledám nějakou stáj nebo něco takového a jdu si koupit koně....dám mu kolik bude chtět samozdřejmě mu nedám 100 zlatách konečně kůň |
| |
| Pro Angelis Bojovali velmi dlouho stylem, který ti není známí. Tajné techniky, které ti vůbec nic neříkají. Jeden z nich nakonec zemře a ten druhý má smrtelné zranění. "Mu...sím...to...říct...ostat...ním...jdou...sem!" A zatahá za páčku a poté zemře. Ale možná by ses dokázala dostat nepozorovaně dovnitř, když vlezeš do těla toho mrtvého. Ten první zemřel na vnitřní krvácení. Z venku není nic poznat. V takovém to přestrojení jistě získáš potřebné informace o této jednotce...Pokud tedy nemáš lepší nápad... |
| |
| venku hmmm do těla mrtvého..mno ono kdybych se tam dotala neviditelná tak by to taky nebylo k zahození... Jen se zase zneviditelním a počkám až přijdou ostatní... Tak pojďte ptáčci...čekám tu na vás |
| |
| Pro Rosputina "90 zlatých, bych prosil. Máte čím zaplatit?" Zeptá se tě tlustý pán, vlastnící nejlepší stáje ve městě... |
| |
| Ve městě chtěl bych nějakého koňe,který je vytrvalí,který ujde hodně třeba celou ukrajinu beze spánku a odpočinku.. zapaltím dost ! |
| |
| venku Jen si vlezu do těla toho mrtvého a vstanu... Tak a teď si něco vymyset.. |
| |
uvnitř. Co se to stalo? jen vykouknu ven a vydím jen jednoho strážného jak leží v kaluži krve.. |
| |
| Pro Rosputina "Tak to bude 120 zlatých, počkat! Uka-co? Tu zemi neznám, kde leží?" Zeptá se tě udiveně tlustý muž u stáje... |
| |
| Pro Skyu a Angelis Po chvíli přijdou dva další: "Střídá...Co se tu stalo?" Přiběhnou k muži, který stojí u vchodu vedle mrtvoly... |
| |
| venku Nevím jen sem si na chvilku odskočil a pře chvílí sem přišel a našel sem ho tu...chtěl sem jít hned pro vás ale předběhli ste mě.. kouknu se na oba ty stráže normálním pohledem. |
| |
uvnitř Noták zrovna teď se tu musí něco dít...Pojďte dovnitř..prosím...¨ Stále se koukám co se to děje.. |
| |
| Pro Skyu a Angelis "Dobře, tak ale rychle, nepřátelé jsou jistě na blízku. Rozdělíme se, tak budeme moci upozornit více lidí najednou. Čtyři chodby, jedna z nich je slepá. Každý si vezmeme jednu z nich a všechny informujem, rychle!" A ti dva, kteří právě přišli se vydají na cestu... |
| |
pluji za jedním z těch dvou... snad najdu caleba... |
| |
| v těle snažím se nějak zjistit která chodba je zprávná...Pomocí vojákova mozku... A rozeběhnu se taky... |
| |
| Pro Skyu Schovaná ve stínu jednoho ze strážců tě úsudek dovedl správným směrem až ke Calebovi. "Pane, vaši přátelé se sem dostali, pobyli stráže a teď se tu někde potulují. Musíte je rychle najít a vysvětlit jim, že už nestojíme o problémy a že si mohou to brnění nechat." Vysvětlí strážce Calebovi a ty si můžeš všimnout, jak Caleb vipadá. Už nevipadá tak mladě jako dřív. Jeho tvář se také změnila, celkově dělá dojem jakého si stařešiny. "Nebojte se, zařídím to. Vy tu mezitím zůstaňte, ať se alespoň vám nic nestane..." |
| |
u caleba jdu k němu blíž a pošeptám mu Miláčku konečně sem tě našla.. a dám mu lehkou pusu |
| |
| Pro Angelis První pokus sice byl neúspěšný, ale po něm už zbila jen jedna volná chodba. Tou ses dostala až hluboko do hory, kde bylo dokonce teplo. Když ses dostala až na konec. Došla si do dřevěné místnosti plné klečících lidí na zemi s holou hlavou. Po tvém příchodu všichni upřeli pozornost jen tobě. "Co se děje, chlapče?" Zeptá se tě očividně jejich vůdce... |
| |
| uvnitř Někdo zabil mého společníka při hlídce... řeknu rychle a čekám co se bude dít |
| |
| Pro Skyu Sotva mu dáš pusu, ihned zmizí, aby splnil svůj úkol. Ten druhý muž si mezitím všiml, že jsi mluvila. "Kdo to byl? Kde jsi? Ukaž se, ať tě můžu zabít jako sobě rovného." A pak uvidí stín bez těla. Začne couvat k východu a nevěřícně se na tebe dívá. "Démon!!" A uteče do jiné chodby... |
| |
| Pro Angelis "Rychle prohledejte všechny chodby, někde se tu skrývá nepřítel, rychle!" Řekne ten muž uprostřed dění, ale sám zůstane sedět. Všichni ostatní se zvednou a jdou hledat... |
| |
uvnitř změním se na člověka.. Nejsem démon jen sem chtěla najít svého přítele...Toho sem našla ale právě zmizel...Mohl bys ho najít? pokud bude chtít zaútočit zase se proměním ve stín |
| |
| uvnitř Jen se otočím a běžím s nimi... Tak tohle zatím prošlo...Ale co potom?Musim se dozvědět proč mě zabili. |
| |
| Pro Skyu Muž ti uteče a když se ho snažíš doběhnout v lidské podobě, z jiného vchodu se přiřítí obrovské množství válečníků, rozhlídnou se okolo sebe a jeden si tě všimne: "Támhle! Na ní!" A všichni se na tebe rozeběhnou... |
| |
| Pro Angelis Když tak běžíš za ostatními, uslyšíš, že nejspíš našli toho nepřítele, ale bohužel fronta je až za roh a nevíž, kdo tam stojí. Když se konečně dostaneš ke vchodu, kam všichni mířili, zločinec je již v jiné chodbě a všichni ho pronásledují... |
| |
uvnitř změním se na stín a ukdyju se do stínu tam kam nesvítí lampy.. pak promluvím) Nevím co se to tu děje ale já vám nechci ublížit..chci jen najít svého přítele kterého zde hostíte...Právě někam zmizel pokud vy nebudete dělat problémy mě..tak já nebudu dělat problémy vám |
| |
| uvnitř.. někdo jiný?Jak někdo jiný.Kdo to mohl...Nevím...ale je na mě zjistit něco víc.. |
| |
| Ve stáji To je země kousek nazápad.Tady máte 120 zlatých položím mu váček s pěnězi do ruky vezmu si koně a řeknu naschledanou |
| |
| Pro Skyu "A koho tedy hledáš, řekni jméno!" Zařve jeden z nich do zmy, odkud jsi mluvila ty... |
| |
| Pro Rosputina "Ale na západě je přeci Německo?!?" Diví se muž, když odcházíš ze stájí. Ale kam se teď vydat? |
| |
| Ve městě Já jsem poutník putuji od východu na západ a potom zpátky..prosimvás už musím jít naschledanou a odjedu na koni nakoupím si ještě nějaké jídlo a potřebné věci (lamo,lucernu,a sekerku a něco na rodělávání ohně) A odjedu směrem na západ hledat nějaké dobrodružství. |
| |
uvnitř Ten koho hledám se jmenuje Caleb...Je to můj přítel...Hledám ho už hrozně dlouho a když jsem zjistila že je zde tak sem se sem musela nenápadně dostat...Nikomu sem neublížila.. Jdu za ním on mě zná...Tedy alespoň doufám že si mě pamatuje... |
| |
| uvnitř snažím se protlačit dopředu abych zjistila kdo to je uvnitř... Uhněte mi z cesty sakra!! |
| |
| Pro Angelis Vecpeš se mezi ně a dostaneš se až někam do prvních řad. Sotva vidíš, ale rozhodně jsi postřehla, že ti lidé si povídají se zdí. Dál je totiž už jen slepá ulička. Pro Skyu a Angelis "Dobrá tedy, někde tu je, brzy ho jistě najdeme. Rozdělíme se a jistě ho najdeme, pokud je stále zde. Třetí skupina si vezme na starost bránu. Začíná vychřice!" "Rozkaz!" Odpoví část davu a odběhne... "Vy ostatní znovu prohledejte všechny místnosti a vy se k nám můžete přidat..." A všichni okolo tebe se otočí čelem vzad a rozběhnou se. Všichni bez výjimky včetně těch zamaskovaných, aby nebudili pozornost... |
| |
uvnitř Já na vás počkám v jedné místnosti... Řekněte mu že tam čekám.. |
| |
| uvnitř Skya..to musí být ona... jen se otočím a běžím hledat toho muže... Jak se sem mohla dostat? |
| |
| Pro Skyu Odešla jsi do jiné místnosti. Do místnosti, kde sedí na zemi jen jeden muž. Očividně ví o tvém příchodu a nevadí mu to. Pro Angelis Nakonec si toho Caleba ,nebo jak se to jmenuje, našla jako první. Je to stejný muž, který tě již jednou v Japonsku otravoval... |
| |
v místnosti. Dobrý večer..Pane? jen se proměním na člověka.. a čekám jestli mi něco neřekne |
| |
| u Caleba Pane hledá vás nějaká žena říká že ste její přítel... oznámím mu to a čekám až se rozejde za ní |
| |
| Jedna z chodem - Angelis Zjevím se před ní téměř jako duch a mám k tomu i důvod. "Měla jsi už tolik možností je připravit o život a ty takhle mrháš příležitostmi. Nechtěla jsi náhodou odplatu? Tak do nich...Bolest sice cítíš, ale to neznamená, že když umřelo tělo, ty umíráš také. Znamená to, že ty vystoupíš z těla a vlezeš do někoho jiného. Můžeš je takhle nechat pozabíjet všechny do posledního a poslední provede rituální sebevraždu...Tak do toho..." Podám jí do ruky nůž a znovu zmizím... |
| |
| uvnitř.. Neboj těch příležitostí ještě bude a jdu hledat ostatní |
| |
| Pro Skyu Po chvíli k tobě do místnosti přijdou i všichni ostatní. "Omlouváme se, ale opravdu tu zde nikde není. Prohledali jsem již vše." Pro Angelis Nakonec vejdeš do místnosti, kam si už dnes zašla. Zde jsi všechny zburcovala k útoku. Jsou zde opět všichni a k tobě zády. Čekají totiž na rozkazy svích pánů... |
| |
uvnitř Jak není?Jak se mohl ztratit?Calebe kde jsi? zeptám se sama sebe a podívám se na prsten.. |
| |
| uvnitř.. pomalu se přenesu do jiného muže.. A poslouchám rozkazy |
| |
| Pro Skyu Šipka jakoby se zbláznila. Pořád se otáčí dokola a nechce se zastavit... Pro Angelis Mrtvola upadla na zem a nové tělo se ti ihned podřídilo... Pro Skyu a Angelis Najednou jeden muž z davu začne hlasitě řvát: "Je mrtvý, jak se to mohlo stát? Někde je tu někdo v přestrojení!" V té chvíli začal podezřívat každý každého... |
| |
uvnitř. Omlouvám se ale musím jít jen se změním ve stín a proklouznu ven Hmm už začala...Vigonius z ní bude mít radost.. |
| |
| v těle jen mým novým tělem dám někomu pěstí a pak se rychle přesunu do někoho jiného... |
| |
| Pro Angelis "To byl on, na něj!" A všichni se na něj vrhnou a zabijou ho... |
| |
 | Brána - Skya Zjevím se před Skyou, abych se s ní mohl rozloučit. Dám jí pusu na tvář a upustín na zem růži. "Ty víž, kde mě hledat..." A zmizím jako blezk... |
| |
| Pro Skyu Brána se otevře a na zemi před tebou leží modrá růže... |
| |
| uvnitř.. s tím dalším to udělám také atd atd...Když zůstanou poslední tři tak jen promluvím z jednoho... Proč ste zabili tu ženu? |
| |
| Pro Angelis "Vůbec nevím, o čem to mluvíš, ale to je jedno, stejně tě zabiju!" A opravdu se tak stalo. Zbyli jen dvá a ten sedící... |
| |
| uvnitř.. Vy nevíte ale on ví... zase mluví jeden z těch vojáků |
| |
| Pro Angelis Poté tě opět zabije. Zbýváš už jen ty, jeden muž a ten na zemi. "Nečekal jsem, že budeš schopná je všechny zabít, ale blahopřeji. Dostala ses velice daleko. Zabili jsme tě, jelikož jsi zjistil příliš nebezpečné informace pro tuto zemi. Kdybys je donesla až k vašemu vůdci, celá Čína by byla v Japonském držení. Ale očividně jsi stratila paměť. To je velice dobře. Alespoň se to již nikdy nedozvíš..." Odpoví ti sedící muž a hodí nůž poslednímu muži do krku. Poté vytáhne jiný a přiloží si ho ke krku. "Sbohem, už se nikdy neuvidíme..." A také si probodne hrdlo... |
| |
| uvnitř - venku podívám se na to jak ho zabije a vyrazím ven.. Hmm musím najít toho kostlivce jak to ta holka říkala ět mávol isuinogiv? jen si pomyslím a pak nad tím začnu dumat.. Ale né to můselo být jinak..Volám tě vigoniusi...Né ještě jinak..ach jo já nevím! |
| |
venku vezmu modrou růži a přemýšlím Modrá růže...To je snad vodítko k tomu abych ho našla takže teď musím najít další... kouknu se na prsten Dokážeš najít další vodítko k cestě za calebem? jen se zeptám a čekám kam se šipka pohne pokud se nikam nepohne budu hledat v této zemi kde sem teď |
| |
| Pro Skyu a Angelis U brány jste se setkali. Ani jedna netušíte, proč je tu ta druhá a trochu se i bojíte, co bude následovat. Najednou se strop začne hroutit a celý komplex se propadá. Angelis vyleze z těla a Skya se změní ve stín. Obě se poté rozprchnete k víchodu a když se zavalí i vchod, již nevíte, kde je ta druhá. Každá se totiž vydává na jinou stranu hor. Angelis na východ a Skya na západ, zpět do civilizace, musí zde totiž stále ještě něco udělat... |
| |
| venku Skya?Asi hledala toho caleba...Ale co teď sem jí podobná takže nemusím být s ní... A pluji pryč hledám něco co by mě zavedlo k tý kostře... Noták ty mrtvolo kde si...Teda né mrtvolo ale vigoniusi... |
| |
venku Tak a rychle zpátky vrátit věci...A co tu pohledávala ona...no předpokládám že to byla její práce takže si už zvikla...A teď musí za Vigoniusem...snad ho najde jakmile dopluji před vesnici tak se změním zpátky a jdu vrátit ty věci.. Děkuji vám pane moc ste mi pomohl.. |
| |
| Pro Skyu "Jsem moc rád, že ti posloužili. Ještě mi řekni, k čemu jsi potřebovala 2 kožichy? Vždyť jsi úplně sama, nebo ne"? Vezme kožichy a uklidí je zpět do komory... "Takže?" |
| |
v krámku Víte někoho sem hledala...A našla sem ho ale pak zase zmizel...Nenechal mi tu někdo něco? jen se na něj tázavě podívám |
| |
| Pro Skyu "To je smutné, nikdo tu od vaší návštěvy nebyl, ale pokud bych vám mohl nějakým způsobem pomoci, stačí říct..." Snaží se ti muž zvednout náladu... |
| |
v obchodě. Ach jo.. povzdychnu si a vykouknu ven z okýnka.. No nic já už budu muset zase vyrazit..Děkuji mockrát za ty kožichy a za vaší laskavost mistře. jen se lehce ukloním a odcházím.. |
| |
| Pro Skyu Problém teď bude zjistit, kde najít další takovou růži. Vždyť podobnou si ještě nikdy neviděla. Samotné ti to bude trvat velmi dlouho, ikdyž bude tma. Ve tmě totiž zmizí všechny barvy a nerozeznáš modrou od bílé... |
| |
venku čuchnu si k té růži jestli voní nějak jinak..zvláštně...A jdu ve městě do nějakého hostince na výzvědy.. Calebe vím že se rád schováváš...ale tohle je hra dobrá pro tebe né pro mě.. |
| |
| Pro Skyu Nic takového tu není. Ani nic podobného. Jen několik domů a tržiště, toť vše... |
| |
venku jdu se podívat na tržiště tam se člověk dozví více než chce.. Procházím stánky a přitom mám ve výstřihu zandanou tu modrou růži.. Calebe..Snad budeme co nejdříve spolu miluji tě. |
| |
| Pro Skyu "Nechtěla by krásná dáma krásný náhrdelník? Slušel by vám...Počkat, co to je?!?!?" Rozkřikne se po celém tržišti a upadne na zem i s tou cetkou v ruce... |
| |
tržiště Co co je? zeptám se udiveně. Modrá růže ta ho jistě zaskočila.. jen se rozhlížím kolem sebe a čekám co bude dál Vstaňte prosím vás.. |
| |
| Pro Skyu Stále couvá od tebe, co dokáže. Přestože mu kloužou nohy a pozadu to moc dobře nejde, když jednou rukou musí stále na tebe ukazovat, přesto se nechce zvednout a jen couvá stále dozadu až narazí do jiného a ten se na tebe podívá. V té chvíli se také zhroutí na zem a přitom si schodí celý stánek. Všichni ostatní začnou utíkat. Jeden z těch dvou také uteče, ale ten druhý se nemůže strachy ani pohnout... |
| |
tržiště jen se shýbnu dolů a postavím ho. Takže teď si s polu promluvíme ano?!?Co tě tak vyděsilo?Víš kde je další růže?Nebo co ???? |
| |
| Pro Skyu Do tvé ruky udeří jako znak, aby ses k němu nepřibližovala. Nakonec nahmatá nůž, který se na svém stánku snažil prodat a nodil ho po tobě. Mezitím se zvedl a také rozeběhl pryč, ovšem jako jediný dokázal vykřiknout nějaké slovo: "Fantom!" |
| |
trh - pryč otočím se a rychle chytnu nůž do ruky... Fantom...hmmm uvidíme co mi řeknou jinde a i s nožem pospíchám pryč |
| |
| Pro Skyu Asi po hodině běhu, jako že tu zvládáš, s tvou silou, doběhneš do města, kde ovšem všichni začnou znovu utíkat. Nejen kvůli té růži, ale hlavně kvůli tomu noži v ruce... |
| |
jinde jen se podívám na ten nůž a pořádně si ho prohlédnu.. a pak ho raději schovám. Sakra co to se všemi tak najednou je? |
| |
| Pro Skyu Celá vesnice je znovu prázdná. Všechny okna i dveře zavřené, venku si nehrají ani děti, ani zde nepobíhají domácí zvířata. Zcela pusto... |
| |
vesnice.. uklidím nůž a jdu k první chatě kde zaklepu.. Chci vám něco dát...Ale potřebuji od vás poradit prosím... |
| |
| Pro Skyu Přesto ti nikdo neotvírá. Život si nemůžeš koupit a vyměnit život za něco, co bys jim mohla dát rozhodně není dobrý obchod. Zde již také nic nezjistíš... |
| |
jinde vyjdu z vesnice a zmením se ve stín a pluji jinam...před vesnicí se zase změním a tentokrát si budu dávat větší pozor...ale ta růže stále zůstává na mé hrudi jen jí zakrývá černý šál.. a jdu do nějakého obchodu |
| |
| Pro Skyu Muž tě normálně přivítá obvyklími slovy: "Co byste si přála?" A chová se jako ke každému zákazníkovi... |
| |
v obchodě.. Potřebuji spíše radu...A chtěla bych tu u vás něco prodat... jen vyndám dýku a položím jí před něj... Tato dýka je z jiného města napadl mě jeden muž a tohle mi po něm zůstalo...Kolik by ste za ní dal?? pak se znovu na něho podívám.. A ještě otázka neslyšel ste něco o modré růži?Musím jí najít a někomu donést je do velmi důležité |
| |
| Pro Skyu "Obyčejná dýka, obyčejné peníze. Tohle je hodně málo. Méně než byste dostala za kalich...Modrá růže říkáte?" Muž se zděsí a ztiší hlas: "Modrá růže neroste nikde na zemi. Ale říká se, že existuje tajná zahrada, která je plná modrých růží. Existuje o tom i jedna legenda. Prý kdesi na východě žila dívka, která onemocněla nevyléčitelnou chorobou. Žil s ní i její bratr, který se rozhodl pro svou sestřičku splnit jakékoliv přání. Ta si ovšem přála, aby jí přinesl modrou růži. Bratr procestoval celý svět, ale nikdy růži nenašel. Když se vrátil zpět, jeho sestra již byla mrtvá. On si klekl nad její tělo a týden tam brečel. A na místě jeho slz vyrostla zahrada plná modrých růží. Když dobrečel, také umřel, ale žalem. A teď jeho duch střeží to místo, aby ho mohl ukázat své sestře a kdokoliv se pokusí odtamtud odnést byť jedinou růži, toho bude sužovat sám duch toho bratra. Od té doby se mu říká Fantom. Proč se ptáte? Nechcete doufám jí také hledat, že ne?!?" |
| |
v obchodě Já už jednu mám můj přítel mi ji nechal... jen malinko rozhrnu šál. Prosímvás neděste se...potřebuji poradit...kde přesně je ta zahrada?Prosím musím to vědět.. |
| |
| Pro Skyu "Odejdi. Odejdi odtud a zbav se jí dokud můžeš nebo zemřeš nehezkou smrtí. Teď jdi!" Odbije tě muž stále ještě s dobrou náladou. "Odejdi, zbav se jí a zapomeň, co jsem ti tu dnes řekl. Pro tvé vlastní dobro, nehledej jí. Sbohem..." |
| |
pryč Ne nezbavím...Můj přítel mi ji nechal a já musím najít jedo...děkuji za tuto informaci.. vyjdu ven a řeknu¨ Zahrada modrých růží a kouknu se na prsten jestli mi něco neukazuje |
| |
| Pro Skyu Skutečně se objevila šipka na jiho-východ. Ta zahrada je jistě velmi daleko a cesta bude dlouhá... |
| |
venku na nic nečekám a přímo před krámem se změním ve stín a pluji co nejrychlejš tím směrem co ukazuje šipka.. Já tě najdu miláčku |
| |
| Pro Skyu Cesta pěška by mohla trvat klidně i měsíc, v podobě stínu klidně i týden...Ale přišla noc a tys dorazila na místo určení ani ne půl hodiny po západu slunce. Dorazila jsi k bráně nějaké internátní škole, kde šipka zmizela... |
| |
u školy pomalu se rozhlédnu a vpluji v podobě stínu dovnitř a hledám ty růže... Tady?co by Caleb dělal zde? |
| |
| Pro Skyu Običejná škola. Vysoké hradby, aby nikdo nemohl dovnitř ani ven, krásně udržované parky, pokoje po dvou lůžkách a kdesi nedaleko je i pokoj zdejší profesorky. Všichni spokojeně spí, po tajné zahradě ani vidu. Mezitím již slunce vysoupí nad obzor a každou chvíli by se mohl někdo vzbudit... |
| |
venku Poletuji po zahradě a zašeptám k prstenu Modré růže čekám jestli se zase ukáže šipka |
| |
| Pro Skyu "Kdo je tam?" Rozkřikne se profesorka, která si vyšla na ranní procházku... |
| |
venku rychle se změním na člověka a jdu k ní Já jsem tu a hledám modré růže jen jí ukážu růži a čekám jak zareaguje |
| |
| Pro Skyu "Sem nesmí vstoupit nikdo jiný než studentky zdejšího internátu. Odejděte nebo na vás zavolám stráže!" Přistoupí žena přímo až k tobě. Má černý šat, cvikr a vlasy zpevněné u hlavy... |
| |
venku Pokud mi odpovíte tak já odejdu jinak ne! Podávím se na prsten kam ukazuje teda pokud ukazuje |
| |
| Pro Skyu "Opakuji to naposledy, ihned odejděte!" Zopakuje velmi naštaná profesorka... |
| |
venku proměním se ve stín a pluji k jejímu vyndám dýku a povím Opakuji to naposledy!! Chci vědět vše co víte o Modrých růžích jinak jste viděla slunce naposledy!!! Takže?Modré růže... |
| |
| Pro Skyu "Já vás varovala, stráže! Ukažte jí východ!" Zakřičí z plných plic. Smrti se vysmívá a stráže jsou na dohled... |
| |
venku A já vás Varovala Jen jí posříznu a rychle se pluji schovat do nějakého stínu budovy.. |
| |
| Pro Skyu Stráže přiběhnou a uvidí ženu mrtvou na zemi. "Kam se stratila? Kdo jí zabil?!? Ukaž se, ať jsi, kdo jsi!!" Zakřičí jeden z nich a stále se rozhlíží po okolí, kde asi tak teď jsi... |
| |
venku Začnu se rychle pohybovat ze stínu do stínu ale tak aby mě neviděli a přitom začnu mluvit.. Neřekla to co sem chtěl slyšet! zastavím se v jiném stínu a čekám.. |
| |
| Pro Skyu " On a mluví ženským hlasem? A kde ksakru je?" Stále se otáčí klem dokola a hledají zdroj... |
| |
venku Né každý si tohle může dovolit já ano...¨ zase létám z jednoho stínu do druhého aby nevěděli kde sem Když mi odpovíte na pár otázek ukáži se vám... |
| |
| Pro Skyu "Podle toho, jaké by to měli být otázky..." Odpoví jeden z nich... |
| |
venku Vše co víte o modré růži zase se pohybuji |
| |
| Pro Skyu "Jen to, že neexistuje, toť vše..." Znovu odpoví... |
| |
venku Dokáži vám že existuje... jen se na chvilku zjevím a ukážu růži a hned zase zmizím aby mě nechytili |
| |
| Pro Skyu "Ďáblovo čáry...Každý ví, že modrá růže neroste nikde na světě, kdo jí má nemůže být z tohoto světa..." A jsou ještě odhodlanější zaútočit. Ďábel musí být vymýcen... |
| |
venku Ale já vím že roste zde..nebo někde tady pokud chcete žít nechte mě být... sem zase změněná ve stín a sem ve stínu budovy |
| |
| Pro Skyu "My nesmíme. Musíme zde střežit tuto školu až do smrti. Za to jsou naše rodiny finančně zabezpečeny do konce života. Kdybychom přišli o tuto práci, zemřeme hlady a naše rodiny také..." Vysvětlí ti opět jeden z nich... |
| |
venku Nikdo mě neuvidí..ostatně vy také ne...A nikoho nezabiju...Ovšem poud mi nedáte tu příležitost vy dva...Vaše rodiny by měli mít otce....takže? |
| |
| Pro Skyu "Ne, názor změnit nemůžeme. Dokud tu budete, musíme udělat cokoliv, abychom vás dostali tady odtud..." Pokračuje první, druhý stále jen přikyvuje... |
| |
venku tak to potom už zde dlouho hlídat nebudete!! sem už rozčílená Mám něco vzkázat vašim rodinám? |
| |
| Pro Skyu "Nebudeš mít příležitost jim to vzkázat, takže je blbost, abychom ti to říkali, že?" Uchechtne se na tebe... |
| |
venku Jak myslíte vy ste nezdvořilí... jen se na ně koukám a prohlížím si je Abych nezapoměla...Domluvíme se?Nebo vás mám zabít? |
| |
| Pro Skyu "Pokud ta domluva zní, že ti nic neuděláme, když ihned opustíš toto místo, tak ano..." |
| |
venku Vlastně už jsem pryč.. stále stojím nehybně na svém místě ale už se nebudu ozývat.. tak jděte pánové |
| |
| Pro Skyu "A jak ti můžeme věřit? Leda, že by ses nám ukázala..." |
| |
venku nehýbám se ani neodpovídám... Chm tak si nevěřte |
| |
| Pro Skyu "Takže ty neodejdeš? Kdybys chtěla odejít, zjevila by ses nám, když víž, že ti nic nehrozí. a Udělala bys cokoliv, abychom tě nechali na pokoji. Jenže tys nic takového neudělala, takže jsi stále někde u té budovy, že je to tak?" A pomalu se k ní přibližují s kopím v ruce... |
| |
venku potichu se přesunu do jiného stínu ale stále mlčím |
| |
| Pro Skyu "Aha, takže ty jsi nevyditelná. Škoda, že tvůj stín je stále vidět. Podle něj můžeme zjistit, kde teď právě jsi. A to, že jsi neviditelná z tebe ještě stále nedělá nehmotnou, takže teď jsi támhle!" Změní směr a znovu jdou po tobě... |
| |
venku rychle se přesunu k jednomu jejich stínu a po chvilce řeknu Být vámi raději mě nechám na pokoji nebo jeden z vás zemře!! |
| |
| Pro Skyu "Aha, takže teď stojíš za námi. To by mě zajímalo na koho chceš zaútočit. Ale zabít můžeš jen jednoho!" Oba se ve stejnou chvíli otočí a dají pěst do vzduchu. Jednoho z nich můžeš zabít, ale oba nezvládneš. Proto ji schytáš do břicha a schoulíš se v bolestech. V této podobě tě nemohou zabít, ale o bolesti není nic řečeno a očividně jestliže ty můžeš v podobě stínu s někým bojovat, on může bojovat s tebou... |
| |
venku Vy víte o těch růžích...já chci jen najít člověka který mi jí zanechal..Když bych vás dva zabila tak bych moc službu neudělala...Proto se vás ptám...Když odejdu a vrátím se za úplňku pustíte mě dovnitř?Jen na noc rychle se zvednu proměním se zpátky na člověka... |
| |
| Pro Skyu "Dobrá tedy, to by šlo..." Odpoví ti muž a oba zklopí zbraně. Najednou se odkud si ze vzduchu přihnalo něco velkého. Přibližně velkého asi jako člověk s křídly. Jedním křídlem škrábne oba strážníky do krku s druhé křídlo zklopí a bodcem, který mu vyletěl z ruky, tě propíchne břicho skrz na skrz a společně doletíte až k nejbližší zdi, kde se ten bodec zaryje mezi kameny. Hlavy těch strážníků poté upadnou a z jejich krku vytryskne fontána krve. Těla si nejprve kleknou, poté upadnou na zem. "Byli jste k ničemu. A na tebe bude potřeba někdo silnější..." Podívá se ta postava tobě do očí. Máš jeho hlavu jen kousek od sebe a je proto si ho můžeš velmi dobře prohlédnout. Jeho tvář opravdu vypadá lidsky, narozdíl od jeho zad s blánami a rukou s bodcem. Přes oči má pásku, která zakrývá jedno z očí... |
| |
venku O co vám jde? jen si chytnu modrou růži aby nespadla Já hledám tyto růže...Oni mě dovedou k mému příteli..Kdo jste vy?Fantom? |
| |
| Pro Skyu "Očividně už jsi o mně slyšela, to je působivé. Ano, já jsem Fantom a nikdo v celé éře existence lidstva nikdy nikdo neodešel s mojí růží, kdes jí tedy vzala?" Zeptá se tě muž a ještě víc přiblíží svou hlavu k té tvé... |
| |
nalepená na zdi Zanechal mi jí můj přítel...Pokud víte tak sem tu nikdy nebyla...Ano slyšela sem o vás ale myslela sem si že rovnou zabíjíte...A nejste zase takovej postrach jak se povídá...A když už jsme u těch otázek proč ste mě nenašel?Když sem měla vaší růži? |
| |
| Pro Skyu "Nevěděl jsem o tom. V živoě se mi to nestalo, ale někdo musel mí tak rychlé pohyby, že jsem ho ani necítil ve své blízkosti...A co se týče pověsti, vlastně ty lidi ihned sním, jenže..." A olízne tě od ucha k bradě... "Mrtvoly mi nechutnaj. A to bude taky ten důvod, proč stále žiješ." A vysune bodec z tvého břicha a ty se svalíš na kolena. Bodec se poté vrátí do ruky, blány do zad a ramen a znovu připomíná člověka... |
| |
Venku.. Je fakt že on je rychlej učil mě dokud se mi neztratil..¨.Ale teď nevím jestli mě tu necháš abych tu na něj počkala... Rozhlédnu se kolem A mohu mít otázku?Povíš mi něco o tvé sestře? |
| |
| Pro Skyu "Smíš tu přespat do rána, aby se ti zahojily rány. Ráno vyrazíme na cestu. Pochybuji totiž, že by se tu ještě někdy objevil. A o své sestře ti bohužel nic neřeknu, už si na ní nepamatuji. Zahrada je tímto směrem. Pokud chceš, můžeš se tam podívat, ale netrhej je. Tak dobrou noc." Otočí se, sundá si pásku a zmizí... |
| |
venku Ale..Kam vyrazíme? jen kývnu a jdu se podívat do zahrady.. Hledám ten pahýl ke kterému by mohla patřit tato růže...a pokud ho najdu tak tu růži k tomu přiložím..pokud se nic nestane tak si jí nechám.. Calebe tak sem zde... |
| |
| Pro Skyu Zahradu objevíš. Obrovské strniště modrých růží za obrovským plotem, aby bylo mimo zraky obyčejných lidí. Když přijdeš blíž, zatemní se nebe a na něm se rozzáří jasné světlo, které září všemi barvami, dokonce se hýbe. Jakoby na noční obloze létal hedvábný šál a uměl měnit barvy. Je to nádherná podívaná... |
| |
před zahradou jen jdu dovnitř a koukám se na ty barvy a také hledám ten pahýl.. Tak sem zde Calebe ...Ukaž se...a také by ses měl omluvit za to že si utrhl tu růži.. jen čekám jestli ke mě nikdo nepřijde.. Nepamatuje si na sestru..Určitě jí měl hodně rád když pro ní udělal vše ćo si přála... |
| |
| Pro Skyu Uslyšíš šustnutí vedle sebe. Otočíš se a tam stojí Fantom s páskou přes oči: "To už jsem někde viděl, ale nemohu si vzpomenout, kde." Pak se celá noc i s tou září vcucne do jedné obrovské koule, která poté vybuchne v obrovské světlo. Když otevřeš oči, je zase den a všechny růže jsou...zmrzlé. "Už vím. Vždy zamrzlá země. Zítra vyrazíme na východ. V pátém poschodí, poslední dveře vpravo. Je tam prázdný pokoj. Obleč si uniformu, najez se v kantýně, zavaž si to zranění a v noci se dobře vyspi. A kdyby se někdo ptal, řekni, že jsi nová studentka." Poté znovu zmizí... |
| |
venku Já nechci uniformu...Budu nová profesorka nebo něco jiného..já opravdu nechci uniformu... jen se kouknu na ty růže... Jakto že jsou zmrzlé? jelikož fantom zase zmizí tak mi nezbyde nic jiného než jít nahoru do pokoje...jen na chvilku si vezmu tu uniformu a jdu se najíst... Pak se zase vrátím a převléknu se do svého šatu... |
| |
zalehnu do postele a ještě chvíli přemýšlím a pak usínám... Calebe!! zdá se mi o calebovi a o nás jak mě učil... To už nebude..Nikdy tě nenajdu !! oběvuje se v mých myšlenkách |
| |
| Pro Skyu Ráno se probudíš a oblékneš do svého šatu. Sejdeš dolu a poté uslyšíš hluk. Pak uvidíš, jak z jednoho patra vybíhá jedna studentka. Za ní se vyřítí Fantom a jedním probodnutím jí zabije. Poté se pořádně porozhlédneš a uvědomíš si, že všude okolo tebe jsou mrtvoly. Kuchařky, uklízečky nebo studentky, všichni jsou mrtví. Fantom k tobě dojde a vše vysvětlí jednou racionální větou: "Nesmí zbít žádný svědek. Od teď již modrá růže neexistuje. Teď se musíme vydat na cestu. Bude to dlouhá cesta. Musíme projít celou pevninu od zdola až nahoru. Tak jdem?" |
| |
uvnitř Eh?Oni věděli o těch růžích? Ale no dobrá ale řekni mi co je cílem naší cesty? |
| |
| Pro Skyu "Vždy zamrzlá země. Země, kde celý rok sněží. Nic tam neroste a téměř nikdo tam nežije. Ale je tam stejná záře jako jsme již viděli." Odpoví ti Fantom... "Tak vyrazíme?" Zeptá se znovu... |
| |
venku No vyrazíme ...Ale proč jdeš se mnou? Nemáš chránit modré růže? |
| |
| Pro Skyu "Jdu s tebou, abych zjistil, jestli existuje osoba, která je tak rychlá, že ji nezaregistruju...Počkat, ty jsi zapoměla, co se stalo včera ráno? Celá zahrada byla zničená jedním kouzlem. Celá zahrada je zmrzlá, ikdyby se rozmrazila, všechny ty rostliny se již nevzpamatují. Není co chránit, nic mě tu nedrží..." Vysvětlí Fantom a konečně se vydáte na cestu... |
| |
Na cestě.. Kouzlem?Já myslela že je to normální...Ta osoba existuje...Hledám Caleba pronesu a kouknu se na prsten.. |
| |
| Pro Skyu "Saozřejmě, že to bylo kouzlo. V tuto roční dobu sníh nepadá. A o existenci té osoby se můžeme dohdovat, dokud jí neuvidím, neuvěřím... Prsten ukazuje přesně směrem, kterým právě teď jdete. Očividně to Caleb měl všechno připravené dopředu... |
| |
na cestě Neboj uvidíš..Pokud ovšem on bude chtít abys ho viděl...I já mám problémy ho chytit...Ještě se mi to nepodařilo ale věřím že jednou ano.. Myslíš že by sme se mohli pohybovat rychleji? |
| |
| Pro Skyu "Samozřejmě. Já létám obrovskou rychlostí. Takovou, že mě lidské oko nespatří, ale co ty? To bys mě jako dobíhala po svejch?" Zeptá se tě muž vedle tebe... |
| |
venku Nemysli si nejsem pouze mrtvola... jen se změním ve stín Ale nevím jestli ti budu stačit...V noci určitě ale přez den nevím...A nebo ty máš asi takovou sílu že bys mě mohl nést...ale to bych po tobě nemohla chtít.. Zase se změním na člověka |
| |
| Pro Skyu "Co se dá dělat. Hold budeme muset dělat větší přestávky." Vezme tě do náručí a rozevře křídla. Podíváš se okolo sebe a najednou vše znizí. Vše je rozmazané, že ti to splývá do jedné barvy, a proto je celé tvé okolí zabarveno olivovou zelenou. Jazyk ti téměř zapadne do krku, ale po chvilce si zvykneš. Takto jste běželi celý den. Slunce zapadne a je čas na přestávku. Fantom tě položí opatrně na zem a praví: "Prosím, přines mi nějakou vodu..." A omdlí... |
| |
venku rychle najdu nějaký zdroj vody a dám mu napít a kouknu se na prsten... Blázne nemyslela sem to takle doslovně..ale děkuji snad jsme trochu blíže Calebovi... |
| |
| Pro Skyu Fantom se po chvíli probudí: "To je dobrý, co potřebuju, ty mi dát nemůžeš. Navíc já nepotřebuju jíst, pít, ani spát. Zranění se mi rychle hojí a vitalitu mám obrovskou. S potěšením ti můžu oznámit, že za sebou máme téměř měsíční pochod pěšky." Když domluví, uslyšíte zvuk blížících se lidí a přibližují se vaším směrem... |
| |
venku Tý jo taky bych chtěla umět to co ty ale to asi nepůjde že? jen se podívám za nás Změň se do lidské podoby třeba nic chtít nebudou |
| |
| Pro Skyu "Jestli jsou to skutečně ti, co mám teď na mysli, tak chtějí po každém něco. Na penězích jim nezáleží, chtějí jen smrt. Musíme rychle odtud. Neboj se, ještě je spatříš, ale teď se s nimi nemůžeme zdržovat..." Znovu cyskočí na nohy a vezme tě do náruče a znovu vidíš všude jen zeleno. Ale po pár hodinách se ze zelené stává hndá a hned poté bílá. Pak se vše znovu opakuje. Pustí tě do měkkého sněhu a sám se při pádu praští do hlavy o obrovský kámen... |
| |
Na sněhu Proč se vždy praštíš...Dobrá někdy... Jen Se doplazím k němu a snažím se ho vzbudit...a zase kouknu na prsten kam ukazuje |
| |
| Pro Angelis Po hodně dlouhé době, možná to bude týden letu, dorazíš do jednoho z větších měst. I zde kostlivce nenacházíš, ale jistě se zde objeví něco zajímavého. Pro Rosputina Tvůj kůň umřel hlady přesně u jednoho z měst, kam jsi mířil. Velké město se vším možným, jistě se tu najde něco, co hledáš... |
| |
| Pro Skyu Konečně se ti povede Fantoma probudit... Grhh, dík moc, tak máme zase kousek cesty za sebou." Zvedne se opřením o ten velký kámen, do kterého se praštil. Kámen se ovšem posune a Fantom znovu spadne na zem. Když vstane, všimnete si, že pod kamenem je schodiště někam do podzemí... |
| |
| Ve městě jen prolétám mezi lidmi a hledám něco zajímavého...Hmm tak co by tu mohlo být... |
| |
ve sněhu - schodiště.. Za co mi děkuješ?Já bych měla poděkovat tobě..Jdeme dolů? Vlasně se ani neptám jen pomůžu fantomovi se zvednout a jdu dolů po schodech... |
| |
| Pro Skyu Fantom tě po chvíli doběhne, ale čím níž jdete, tím větší je tu tma. Zřejmě zde už nikdo nežije a je to tu opuštěné, proto zde nejsou ani pochodně... |
| |
dole Fantome?Neumíš se nějak rozzářit? jen se uchechtnu myslím to ze srandy ale hodilo by se to |
| |
| Pro Skyu "Jo a taky umím plétst a z liský kůže dělám výborné rohožky. Nějaké jiné nápady?" |
| |
uvnitř.. Jen se začnu smát Noo já taky nesvítím...Ale snad dole něco najdeme.. |
| |
| Pro Skyu Cesta byla nekonečná a pod nohama vždy zavřískala nějaká myš, která sotva uhla...nebo neuhla. Pak ale Skya zakopne a sletí všechny zbylé schody až úplně dolů. Nic hrozného se jí nesalo, ale ani zde není žádné světlo, takže ani nevíte, kudy jste sem přišli... |
| |
dopad.. Au..Tak tohle sem nečekala.. Jen se sbírám ze země... Hmm tak tady asi také světlo nebude |
| |
| Pro Skyu "Máš nějaké nápady?" |
| |
| Před městem Protože mám hlad a moc dlouho jsem cestoval,tak jdu do města a koupím si něco dobrého k jídlu,abych byl najezený a koupím si ještě něco do zásoby.Potom se změním ve vzduch a vykrádám tržiště...ale velmi opatrně,aby mě nikdo nespatřil..když nakradu tak jdu zase k nějaké stáji a řeknu si o dva dobré koně a spřežení,ve kterém budu jako "v bavlnce". |
| |
| Pro Rosputina "Kdo to mluví? Ukaž se!" Prohlásí muž ve stáji... |
| |
| Ve stáji odejdu ze stáje a jdu někm,kde mě nikdo nevidí a proměním se zpátky na člověka Dojdu do stáje a říkám Chci 4 koně a nějaký kočár...ale pořádný kočár a pořádné koňe a přitom si házim s měšcem plným nakradených peněz |
| |
| Pro Rosputina "Předpokládám, že i kožené potahy, jídlo na dva dny a dvě dívky každou k jedné ruce, že? Tak pro kočár si jděte ke králi a pro dámy do nevěstince. A byl bych rád, kdyby jste se zde už neukazoval, nejsme žádná královská stáj. Sbohem..." Muž se k tobě otočí zády a odejde hřebelcovat koně... |
| |
| Ve stáji Dojdu si pro ty koně koně zítra ráno a odejdu jdu do nějakého obchodu s kvalitním oblečením...koupím si nějaké elegantní oblečení a jdu ke králi a říkam mu Dobrý den uctivý králi a ukloním se Můžu vás poprosit o jeden krásný elegantní kočár ?...samozdřejmě to nebude zadarmo že ano.... a pousměji se |
| |
dole... Nemám žádné nápady.. a jen začnu šmátrat po zemi a hledám něco co by připomínalo pochodeň |
| |
| Pro Rosputina Kdo říkal, že tě k němu pustí? Kdo říkal, že víš, kde ho hledat? Kdo říkal, že ho nalezneš v tomto městě? Kdo říkal, že tato zem má krále? Oblečení sis sice koupil a zde končíš. V tomto městě král není... |
| |
| Pro Skyu Místo pochodně objevíš východ. Opět jsou to dlouhé chody nahoru jako předtím, ale nejseš si jistá, jestli jsou ty, kterými jste přišli... |
| |
dole Hele je tu zase nějaká chodba nahoru půjdeme tam?A prosímtě nekopni do mě nebo na mě nešlápni jo?Díky jen se zvednu a jdu nahoru |
| |
| ve městě Ráno jdu do stáje a říkám Nepotředuji ani kočár ani slščny...chci jen dva koně dám mu za ně kolik chce a jedu s nimi na tržiště..nakoupím nějaké jídlo a věci potřebné ke stanování (dřevo křemenáče louče,apod.) Všechno naložím na druhého koně,přivážu ho k prvnímu..sednu na prvního a jedu směrem na západ |
| |
| Pro Skyu Společně jste došli až nahoru, kde nic není. Je tu malinký území metr na metr a ze tří stran jsou zdi... |
| |
| Pro Rosputina "Řekl jsem vám, abyste se sem nevracel, co jste na tom nepochopil? Takže to zopakuji. Prosím, odejděte a už se sem nevracejte!" Velmi nabroušený muž odchází... |
| |
dole - nahoře.. Co myslíš ze tu bylo fantome? jen se otočím a vracím se zpátky.. |
| |
| Vo městě zamračím se a říkám mu Vrátím se,ale ne v podobě tobě milé !!!! A podle se zasměji Vyjdu ven ze stáje,proměním se na vlkodlaka tak,aby mě nikdo neviděl a zase se vrátím do stáje a říkám..no tak jsem se vrátil a teď tě zabiju A během chvíle ho zabiju..zabiju ho tak,aby nemohl křičet |
| |
| Pro Skyu Ta místnůstka je pro jednu osobu. Na schody se jich také víc než jeden nevejde, takže když se otočíš, vrazíš do Fantoma. Když se oba vzpamatujete, natáhne ruku přes tvé rameno a někde před tebou za něco zatáhne. Najednou se nad vámi objeví světlo a ozáří pochodeň na stěně, za kterou Fantom zatáhl. Když vyjdete ven, zjistíte, že tento vchod také chránil velký kámen. Kousek od východu jsou brány města. Všude je led a sníh. Za chvíli se nachladíš... |
| |
venku jak si to věděl?Brrr tady je zima musíme najít caleba.. po prohlášení této věty se kouknu na prsten kam ukazuje cestu. |
| |
| Pro Rosputina Muž upadl na zem bez jediného slova. Krev z jeho krku se plazí po zemi a hledá nějaký předmět v blízkosti, který by také označkovala. Krev na vidlích, které si popadl pomalu stéká k hrotům a kape na tvé boty. Nikdo o ničem neví, nikdo, o kom bys věděl, o ničem neví... |
| |
| Pro Skyu "Když jsme vcházeli do toho druhého vchodu, byla tam ta pochodeň také, ale nedala se vyndat. Máme ještě dlouhou cestu před námi, budem se tu muset ubytovat. Noc bychom nemuseli přežít..." Odpoví Fantom. Ale prsten tě znepokojí. Už od vstupu do zahrady modrých růží se ručička chová zvláštně. Stále krouží a krouží a nechce se zastavit... |
| |
uvnitř Jakto?To caleb kolem nás krouží? Fantome...Nevíš co by mohlo způsobovat toto divné točení té ručičky? ukážu mu prsten |
| |
| Ve stáji Rychle zavřu dveře do stáje a všechny vchody,kterými by se někdo mohl dostat dovnitř. Začnu tím,že odklidím mrtvolu a všechnu krev a všechny předměty krví polité Když je čisto jdu do stájí..osedlám si jednoho koně,vezmu si k mému koni ještě 3 koně Na prvního naložím nějaké jídlo pro koně(v pytlech),které jsem našel ve stájích. Uvážu koně za sebe..tak,aby můj kůň byl první..Otevřu vrata a vyjede s koněmi z vrat..jedu na tržiště..koupím si nějaké jídlo,vodu a věci potřebné ke stanování (křemenáče,pochodeň,nějaké deky,apod.) Tyto věci naložím na zbylé dva koně a vyrazím s koněmi z města směrem na západ.pravidelné jím a piji já i moji koně. |
| |
| Pro Skyu "Ne, ani nechápu, že se vůbec točí...Ale na to teď vůbec není čas, musíme rychle do města." Podívá se letmo na tvůj prsten a dál si ho nevšímá... |
| |
Venku Noo tak poletíme....Já jako stín..a ty jako pták... jen se změním ve stíl a pluji pryč Nevím kde je město ale skusíme to tam.. |
| |
| Pro Rosputina Jen, co město zmizí za stromy, přepadli tě. Ten první, který se ukázal, zkočil z jedné větve na kraji cesty, přeskočil celého koně a tebe sebou vzal také. Ty se v letu praštíš o strom a on si vypíchne oko o jednu z větví. Ostatní k tobě přiběhnou, dají ti nějaký hadr přes oči a chytnou tě za ruce (každý lupič z jedné strany). "Tvé koně už máme, teď ještě tvé oblečení. Když nebudeš dělat problémy, zůstaneš na živu..." Zeptá se tě muž stojící před tebou a čeká na tvé rozhodnutí. Nevíž, jak vypadá, ani nevíž, kolik jich tu je. Jsou tu minimálně čtyři. Jeden tě schodil, dva tě chytli, jeden zavázal oči a poslední k tobě mluví, ale jistě jich bude víc... |
| |
| Za městem Dobře,ale mám jednu podmínku.....všechno,co jste mi ukradli přivezte přede mě a všichni lupiči si stoupnoukolem toho ať vás všechny vidím..jeden mi musí rozvázat oči nic jiného jen abych viděl a potom vám dám vše,co budete chtít berete ? |
| |
| Pro Skyu "To není dobrý nápad, když mě zahlídnou, bude zmatek a locleh asi neseženem..." Vysvětlí Fantom... |
| |
| Pro Rosputina "Aby sis mohl zapamatovat jak vypadáme? Aby ses nám mohl pomstít? Nejsi v pozici, abys mohl určovat pravidla. Buď ty věci sundáš nebo ti pomůžeme..." A někde pod tím hlasem se ozve broušení dýky o pochvu... |
| |
| Za městem Klidně na sebe navlékněte kukly ať vám nevidím do obličeje Prosím..když jste mě obrali tak mě to prosím splňtě ..to je jediné,co chci |
| |
venku jen se rychle vrátím a chytnu fantomův stín... Šoupej nohama..Budeš běžet... a táhnu ho jak nejrychlejc umim |
| |
| Pro Rosputina "Až se svlíkneš, tak si to rozmyslím. Tak dělej!" Ucítíš ostří na krku, kte tě nepatrně škrábne a pramínek krve steče někam pod šaty. Pak se zase oddálí... |
| |
| Pro Skyu "Půjdu raději po svích, jestli dovolíš..." A rozběhne se směrem, kde je vidět městská brána... |
| |
venku Jasně a začnu se smát... Před bránou se proměním na člověka a dojdu k ní po svých |
| |
| Pro Angelis V neviditelné formě si prohlížíš město. Na tržišti se strácí peníze a každý obviňuje každého, před chvílí byl zabit vlstník městských stájí a každý zde si stěýuje na lupiče, jenž okupují město. Ale po chvíli zjistíš, že zde není nic záživného a vydáš se dál na cestu. Cestou potkáš nějakou ženu s mečem, která se nejspíš rozhodla vydat na cesty a o pár desítek metrů dál potkáš čtyři koně, deset lupičů a muže s hadrem přes oči... |
| |
| Pro Skyu "Radím vám dobře. Do tohoto města nevstupujte. Hrozí tu veliká nákaza, jenž zabíjí lidi po rodinách a nikdo před ní není v bezpečí. Jestli si chcete zachránit život, neměli by ste sem vztupovat..." Varují vás stráže brány. Podle strachu v očích to jistě myslí vážně... |
| |
| venku Pluji k tomu s tou látkou přez oči... a neslyšně mu zašeptám... Pokud mi dáš chvilinku tak ti pomohu..ale opravdu jen chvilinku a mic neříkej jen se kouknu na ty lupiče a do jednoho si vlezu...do toho nejvíce "zkrášleného" to bude jejich hlavní... Ihned ho puste...!! zařvu na všechny kolem |
| |
Venku Podívám se na Fantoma... Co si o tom myslíš? a čekám na odpověď |
| |
| Pro Rosputina a Angelis "Jasně pravda. Nemůže se svlíknout, když ho držíme za ruce, co? Tak dělej, svlíkej se, nemáme na tebe celej den. Za chvíli určitě někdo přijde..." Zařve na Rosputina jeden z nich a poté ho oba pustí... |
| |
| Pro Skyu "Myslím, že vše záleží na tobě. Severní vítr je krutý a noc mrazivá, ale mě to nezlomí. O tobě si nejsem jistý..." |
| |
| venku Sundej si tu pásku.. a vy mu všechno vraťte.. hned!! zařvu |
| |
venku Máte tu deky?Nějaké které máte vy...které se nedostali do styku s nakaženými? kouknu se na fantoma |
| |
| Pro Rosputina a Angelis "Co to s tebou je? Stačí ho obrat, zabít a budem si zase hezkou chvíli žít jako pánové. Proč bychom ho měli pouštět živého?" Zeptá se nechápavě jeden z nich... |
| |
| Pro Skyu "Ale samozřejmě, můžu vám jich pár půjčit, ikdyž nevěřím, že vám k něčemu budou. Zdejší zimy jsou opravdu kruté..." Dojde dovnitř a skutečně přinese obrovskou hromadu náhradních přikrývek... |
| |
před bránou Děkuji vám... jen si vezmu přikrývky a jdeme dál... Pokud bude nejhůře tak ty mě snad zahřeješ |
| |
| Pro Skyu "Ty přikrýky jsou půjčené, musíme je znovu vrátit. Takže bychom se měli usadit nedaleko odtud, abychom to neměli daleko, co takhle v tom podzemí?" |
| |
| v lese Protože to říkám!!! a oči se mu rozžhnou rudě... jdu k rosputinovi a podívám se na ostatní Nerozuměli ste mi?!?! A vykašlete se na tuto práci..půjdete normálně makat jasný?!? |
| |
venku Jo to by šlo.. proměním se ve stín a pluji k podzemí a před ním se zase přeměním na člověka... Takže...ale jak si "zatopíme?" |
| |
| Pro Rosputina a Angelis "Tohle by náš pán nikdy neřekl, takže nejsi náš pán!" A zabodne dýku do srdce svého pána... "Tak pokračuj starouši nebo chceš pomoct?" Opět se ozve zvuk skřípající oceli... |
| |
| Pro Skyu "Dole je kupodivu dostatečný teplo. Ty přikrývky by ti měli stačit. Teď jen zjistit, jak se dostat dovnitř..." |
| |
| venku .. jen rychle přelezu do jiného.. jistě že neřekl ale já to říkám...Takže vám radím abyste ho nechali bejt.ihned!!! |
| |
venku obcházím to místo a hledám něco jako vchod dálám si bacha abych někam nezahučela... Uvidíme... |
| |
| Za městem Když se hádají tak si svlíknu pásku a udělám všem okolo iluzi,že jsem 50ti metrový váleční obr..dost nahněvaný Toto je má podoba teď se všichni podřežte a nic vám neudělám zařvu na ně Proč se začali hádat..proč ? Je tu snad nějaký duch ? Jestli ano,jsem mu vděčný |
| |
| Pro Rosputina a Angelis "Dobře, obře, budu ti věřit..." Vyndá dýku a hodí jí obrova do oka. Ta ovšem prolétne. "To vysvětlíš jak?" |
| |
| Pro Skyu Nikde nic. Kámen jste našli, ale žádná díra tu není... |
| |
| Za městem Jsem nadpřirozená bytost,která se může během okamžiku změnit,udělat se nezranitelným a podobné věci..proto když jsi po mě hodil ten nůž tak prolétl... A zasměji se Nemáte šanci...běžte pryč..pokud chcete být naživu... A pro výstrahu donutím jednoho,aby se zabil a donutím jednoho ze zlodějů,který je v pozadí a nic neříka aby se probodl Mluvím k němu: Zabij se ...jsi slaboch..nedokážeš to co ? Nejsi pořádný zloděj...Dělej propíchni se !!!!!!..Nemáš na to...jsi slaboch ! |
| |
| Pro Rosputina a Angelis "Nemám jediný důvod v této chvíli umírat, na to je příliš brzy, ale pokud jsi tak velký, tenhle hod by ti neměl vadit..." A hodí svou dýku někam mezi obrova kolena, kde se ovšem trefí do tvého klobouku, který se s dýkou zabodnou do stromu za tebou. Kouzlo iluze se na upadlí klobouk nevztahovala, takže ho každý může vidět. Každému v té chvíli došlo, že se jedná jen o halucinace a všichni se na tebe vrhnou s dýkou v ruce. Všichni až na tři jedince. Ten, který je mrtvý před tebou, ten, který před chvilkou mluvil a ten, který nemá oko. Neví, kde jsem, jen ví, kde tě hledat... |
| |
| za městem Mluvím k lupiči,který je zamlklí...asi nějaký služebník,který nemůže nic udělat Mluvím k němu: To ¨bě nevadí,že jsi v pozadí ?tobě nevadí buzerace..??? určitě ano..dodej si odvahu a zabij svou partu !!! Rychle budeš mocnejší než oni !ZAbij je ! |
| |
venku Co to ksakru je?!? Kde je ten vchot sakra kde? |
| |
| venku jen obcházím lupiče v mém novém těle a potichu je zabíjim pokud by se to nepovedlo potichu tak zase budu přelétat z jednoho těla do druhého |
| |
| Pohřebiště Pokus se o zdokonalování svého nemrtvého, já zatím musím vyřídit nějaké záležitosti týkající se tvých bratrů a sester. řeknu a zmizím opět na zámek, kde si sednu na trůn a očekávám hlášení od golema... |
| |
| Pro Rosputina a Angelis Rosputin se v pohodě vykecával jakoby se o nic nedělo a Angelis se zde promenádovala s dýkou v ruce, ikdyž se každý vrhal na Rosputina. Rosputin je prošpikován skrz na skrz... |
| |
| Hrad - Vigonius "Mám pro vás mnoho novích správ, během toho týdne, kdy jste cvičil mého pána se událo spoustu nových zajímavýchudálostí..." V tom jakoby námi prošla nějaká vlna energie, která vám na vteřinu zastaví bytí. Byl to zvláštní pocit, ale pokračuji: "A toto je další...Objevili se další dva adeptina na sběratele duší. Mají obrovskou sílu, jak jste právě poznal. Tato vlna byla jejich smrt v lidské podobě, pokud se k nim dostaneme včas, mžeme je zachránit ve vlastní prospěch..." |
| |
| Zámek Nabukadnezar není tvůj nadřízený, všichni sběratelé jsou si rovni, dokud nejsou kompletní a jednohlasně si nezvolí zástupce. Nyní otevři portál, půjdem najít ty dva... řeknu a vstanu s trůnu, chopíc hůl do ruky... |
| |
| Hrad - Vigonius, Angelis a Rosputin "Úplnou náhodou se právě vyskytují na stejném místě..." A otevřu portál, kterým společně projdeme na místo jejich výskytu. Zde je asi pět mrtvých lupičů, čtyři mrtví, jeden je zabíjí a nedaleko od nich leží probodaný muž v extravagantním obleku... |
| |
| venku vylezu z těla a koukám se na toho ůže kterej je na cucky... A jen se můj duch k němu sklání |
| |
| hrad ->kdesi jinde Dobře, jdeme. řeknu a projdu portálem. Sleduji hromadu mrtvých a dva kandidáty na sběratele. Zdrávím vás nemrtví. Mé jméno je Vigonius, a jsem, jak bych to jen řekl, jsem tu proto, abyste vstoupili do spolku mocnějších než nyní jste. řeknu a hledím z podkápi na nekromanty a hlavně na tu ženu... |
| |
| venku prudce se zvednu a otočím Á koukám že sem tě nemusela ani hledat ty sis mě našel sám...No skvělé a jen pluji trochu blíže.. Proč si přišel? |
| |
| Venku Aááá, vražedkyně, co si dovolovala na Skyu, koukám že měla pravdu a jsi opravdu výjmečná. Jak jsem řekl, přišel jsem pro vás dva, abyste se k nám přidali. řeknu svým velmi chraplavým hlasem. Mimochodem, jsem chodící kostra v plášti s kápí a mám v rukou stříbrnou kosu. Měřím pouze necelých 140cm a mám tyrkysové oči z plynů... |
| |
| Venku Ona říkala že jsem vyjímečná? pomalu pluji k vigoniusovi... K vám přidali a co z toho budu mít..nebo spíše co z toho budeme mít? |
| |
| Venku Ještě nikdo neodmítl, ono odmítnutí znamená jistou smrt, a tím myslím na furt... řeknu a usmál bych se, kdybych nebyl holá kostra... |
| |
| Vigonius, Angelis, Rosputin "Pane, jak jsem jiý řekl, nemáme moc času. Ten muž zatím umírá, ale pokud překročí nulový stav, budeme mít větší problémy s jeho oživováním..." |
| |
| Venku Dobře, ale uděláš to ty, zde máš formuli řeknu a podám golemovi jednu hliněnou destičku z mnoha, jež mám u sebe... Myslím že máš již dost vlastních sil, neb jsi zesílil mnohonásobně... řeknu a pohlédnu na ženu Tak jak se tedy rozhodnete? |
| |
| Venku Já půjdu..nemám co ztratit... A možná že i něco získám... a připluji k němu a koukám se mu do očí |
| |
| Vigonius, Angelis, Rosputin Vezmu si destičku a přistoupím k Rosputinově mrtvole. Pronesu magickou formuly a nad tělem se objeví černá aura a po chvíli zmizí. Jakmile Rosputin naposledy vydechne a zavře oči, ihned je znovu otevře a cítí se jakoby nikdy nezemřel... |
| |
| Venku Možná získají něco všichni, ale Skya bude zklamaná. řeknu a v očích se mi zobraí dvě postavy svíjející se v lóži uprostřed milostných hrátek. Jdem zpět řeknu a projdu portálem a posadím se na trůn... |
| |
| venku - uvnitř Jdu za ním...Nevšímám si toho co jsem viděla v jeho očích... Snad si nemyslí že...No to je jedno |
| |
| Vigonius, Angelis, Rosputin "Prosím, jděte beze mne, počkám tu než se probudí..." A stojím nehnutě na místě před mrtvolou dokud nezačne reagovat... |
| |
| Pro Skyu "A není náhodou ten vchod pod tím kamenem?" Zeptá se Fantom... |
| |
venku Zapřu se o kámen a zkusím ho posunout ale dávám si bacha abych tam nespadla.. |
| |
| Pro Skyu Nejde to, je příliš těžký, to neuneseš. Bude tu muset být také nějaká páčka na otevření... |
| |
| Portál Ještě zavolám z trůnu do portálu: Normálně ho vezmi a odnes ho sem, on to přežíje, neboj... Ach jo, to za nás taková měkota nebyla, to jsem musel ještě ostatní sběratele krotit. řeknu si a pohlédnu na Angelis Smrt ti sluší, vypadáš lépe. |
| |
| Za městem Co se stalo ? Kde to jsem ? Co tady dělá ten Golem ? a udivene se dívám na golema Tak takovýdle probuzení jsem ještě nazažil |
| |
| v hradu Díky alespoň sem vykonala pomstu... a rozhlédnu se... |
| |
| Rosputin "Zajímavé, očividně jste chytřejší než vypadáte, jak jste zjistil mé jméno?" |
| |
| Zámek Jenom taková zmínka, nejsem zvyklý, aby mi někdo tykal, to si zatím dovoluje pouze Skya a to proto, že nepatří k nám a navíc se jí povedlo zachránit mi kdysi život. řeknu a sundám si kápi, takže konečně jde vidět do mého hrůzostrašného obličeje. Odložím kosu na stojan a vyčkávám až Golem projde... |
| |
| uvnitř Ehh tak to se omlouvám pane... jen se na něj podívám a prohlédnu si ho... |
| |
| U golema Jednou jsem četl ilustrovanou židovskou knihu která se jmenovala "Golem"...ale četl jsem i napodobeniny této knihy..v některých se píše,ž jsi hodný a v některých že jsi zlý...ale už kvůli tomu,že jsi mě zachránil budeš asi ten hodný. A dívám pořád udiveně na golema |
| |
venku Začnu hledat páčku.. Fantome pomůžeš mi? |
| |
| Rosputin "Knihu? A o čem byla?" Zeptám se muže na zemi... |
| |
| Pro Skyu Po chvíli tu páčku najdeš, kámen se odvalí a ty opět spadneš dovnitř... |
| |
uvnitř Auuu už zase... Jen se zvednu a počkám na fantoma Tak co teď? |
| |
| Pro Skyu "Teď tu budeme stát dokud se ten kámen znovu nezavalí a ty zapomeneš, kam máš šáhnout..." |
| |
| U golema Četl jsem židovskou knihu,kde byl golem,kterému když jste vmáčkl tajemný červený kámen a řekl co jsi přejete tak to golem splnil. A pomalu se zvednu ze zěmě. |
| |
uvnitř Ale já nevím... jen jdu někam kde bych si mohla rozložit jednu deku na které budu spát |
| |
| Rosputin "A kdo ho stvořil?" |
| |
| Pro Skyu "To si opravdu myslíš, že ti jedna deka bude stačit? A k čemu tedy táhnem ty ostatní? Na okrasu? Umrzneš..." |
| |
| U golema Stvořili ho židé v židovskéh ghetu v Praze za vlády Rudolfa II...a už se mě na nic netej a raši mě řekni co se stalo a odkud e tu bereš. |
| |
dole Ty další hodim přez sebe... |
| |
| Rosputin "Dříve jsem býval rabbi Löw, ale můžeš mi říkat Golem. Jsem sluha velkého Vigoniuse. Je to můj pán, zroditel i spasitel...a ty se teď k němu také přidáš." |
| |
| U golema Rabín Lew...Ty vole !Můžu vám potřest rukou ? jste velký hrdina a potřesu si s ním rukou A teď kdo je ten vignousius a kde má sídlo ? |
| |
| Pro Rosputina Obě své ruce jsi obmotal pouze okolo jednoho prstu a přesto nebylo možné si s ním potřást, jakoby jen jeho paže byla těžká jako kobyla. Po marném pokusu jsi toho tedy nechal a pokračovali jste v discusi: "Od teď ho oslovuj lord Vigonius. Je to nejsilnější nekromant ve všech světech, nikdo není silnější..." |
| |
| U golema Dobře. A teď bych chtěl vidět svého nového pána.Zaveď mě k němu a následuji golema |
| |
| Rosputin, Angelis, Vigonius Společně projdeme portálem, který se za námi uzavře. Uzavře se přesně na místě, kde jsem ho vyvolal, tedy v trůnní místnosti mého pána. Je zde Vigonius, Angelis, Rosputin, já a několik elfek v postranní chodbě... |
| |
| Kostěnný hrad Dobrý den můj pane. a ukloním se Co ode mě potřebuješ ? Golem mi říkal,že ti budu sloužit. |
| |
| Kostěný zámek Aááá, konečně úcta... řeknu si a prohlédnu si razputina Kdysi mezi nekromanty bylo vybráno čtrnáct sběratelů duší a jeden z nich se stal jejích vůdcem, pánem smrti. Aby svět fungoval, je potřeba tuto starou tradici udržovat, a vy dva jste byli vybráni, abyste se stali sběrateli duší, třinácti nejsilnějšími mágy tohoto světa. Seznamte se, toto je golem, první sběratel. Na pohřebyšti nyní trénuje Nabukadnezar, mocný mág a druhý ze zběratelů, více nás není. Mé jméno je Vigonius, a jsem pánem smrti. |
| |
| Kostěný hrad Máš pěknej hrad lorde. a ohlížím se dokola Máš pro mě nějakej úkol ?Jestli ano,tak ho splním můj pane |
| |
| Hrad - Vigonius, Angelis, Rosputin "Myslím, že můžeme začít u prohlídky hradu a změny oděvu, máte něco proti, můj pane?" Stojím za zády Rosputina a čekám na odpověď našeho pána... |
| |
| Kosťěný hrad Nemám nic proti. Deme ? a následuji golema |
| |
| Pro Skyu Noc proběhla v pořádku. Přestože všude okolo vás byla tma, nějak jste zjistili, že už by mohlo být ráno. A jakmile Fantom opět otevřel vchod, bylo vše jasné. Ráno, slunečno. Bylo vidět i nebe. Nebylo zataženo ani nesněžilo. Výborný čas na cestu dál... |
| |
| Kostěný zámek Jen tak mimochodem, toto není hrad, ale zámek, nemám opevnění. řeknu a vstanu z trůnu Ještě než překročíme k prohlídnce, měl bych pro vás jeden úkol, abych opravdu věděl, jestli jste hodni se stát sběrateli duší. Nedaleko na sever odtuď je prastaré pohřebiště. Již se dávno nepoužívá, říká se, že je prokleté. Uvnitř jsou svobodní nemrtví, včetně duchů a přízraků. Vůdce těhto nemrtvých je mág Skül' har. Pomocí síly kalného rubínu vytvořil bariéry, díky kterým tam nesmím vstoupit. Nabukadnezar má sílu mě velmi podobnou, takže on tam také nesmí. No a golem je na to příliž slabý, takže se tam vydáte všichni tři, a já zůstanu před pohřebištěm, dokud nezrušíte bariéry, což jsou tři krystaly vznášející se nad kamenými podstavci. Jeden zničím já, je mimo pohřebiště, ale druhé dva jsou uvnitř. |
| |
| "Zámek" - Vigonius, Angelis, Rosputin "Já souhlasím, mého draka mohu dodělat kdykoliv. Jsem připaven vyrazit..." Prý zámek, protože nemá opevnění...ale na skvostu mu také chybí... |
| |
| Kostěný zámek Promiň mocný vigoniusi,ale o čarováni a věcem tomu podobné nic nevím....Mohl by jsi mě něčemu přiučit ? |
| |
| Kostěný zámek Nevíš? Tak to ej docela zajímavé, protože kdybys neměl kouzelné schopnosti, nikdy bychom tě nenašli. Základní kouzla zvládneš bez jakéhokoliv zaříkávání, na to sílu máš, navíc máš s sebou golema, to je schopný válečník. řeknu a zeď vedle nás se otevře a objeví se schodiště. Projdeme jím, a jsme ve stájích, kde jsou dva koně a jedno podivné zvíře podobající se nosorožci. Tak, vyrazíme Rozrazím dveře a zapískám. Trvá to chvilinku a už je tu moje wyverna. Jestli to dokážete, vám dvěma dám titul sběratele duší a tobě goleme, tobě pořídím kostěného draka. Anabel říká, že ohnivým drakům nedaleko odsud zemřel vůdce. Uzavřu s nima dohodu a budeš mít jeho tělo. |
| |
| Vigonius, Angelis, Rosputin "Jestli se nepletu, bude stačit jeden kůň, že slečno Angelis...Jmenujete se tak, že ano? A já povoz zatím nepotřebuji....Ani bych se nahoru nevyhrabal....počák na vás u první bariéry..." A projdu portálem, který nechám otevřený, pokud si to některý z nich nerozmyslí a nepůjde se mnou... |
| |
| venku Já půjdu s vámi goleme.. projdu s ním a čekám.. Jak vypadají ty rubíny?A co tam mohu čekat? |
| |
dole.. Ouha to už je ráno?No tak měli by sme jít vrátit ty deky a jít dál...Co ty na to fantome? |
| |
| U portálu A já pojedu s tebou můj pane..alespoň se něčemu přiučím..Tak pojedeme ? a sednu si na koně. |
| |
| U zámku Dobrá, kašli na koně, poletíš semnou. Je možné že Golem bude potřebovat pomoct, ikdyž jeho magický pach není tak silný, furt portál je těžké kouzlo. vyskočím na Anabel a kosu si zavěsím na záda. Dnes on poletí také. řeknu Anabel a pomohu Rasputinovi do sedla... |
| |
| Stáj Tak dobře vylezu na Anabel a řeknu Tak jedeme ne ? a chytnu se nečeho,za co se dá držet |
| |
| Angelis Dokázal jsem vicítit bariéru, kterou již projít nemohu a proto jsem se vyhnul. Z portálu jsme vyšli hned u prvního kamene. Ihned jsem ho odpojil od zdroje, abychom nestráceli čas. Jenže toho si zdejší obyvatelé všimli, takže se na nás vrhlo několik kouzelníků... |
| |
| bitva změním se na "neviditelnou" a budu se snažit dostat se do jednoho kouzelníka abych ho mohla ovládat.. |
| |
| Pro Angelis A skutečně se tak stalo. Kouzelníci teoreticky vůbec o tobě neví a úspěšně jsi ovládla jednoho z těch bližších... |
| |
| v těle Hmm tak zkusíme co umím jen se otočím na jednoho kouzelníka a pokusím se nějak udělat kouzlo a vyslat ho na něj |
| |
| Pro Angelis Nějak si udělala kouzlo a poslalas ho na něj. Muže obklopil oheň, černý plamen mu zažehl oči a vyrostl do víšky skoro o další metr... |
| |
| venku Jejdaa. jen se snažím udělat další kouzlo ale nějaké které by ho spíše zabilo a né mu pomohlo.. |
| |
| Pro Angelis Tvé tělo zvládlo podobný rituál jako jsi shlédla od Golema, když oživoval Rosputina. Muž opravdu zemřel, ale hned poté byl opět oživen. Je to teď více méně kostra hořící modrým plamenem a místo očí má dvě rudá světla... |
| |
| v těle Je to dobré nebo špatné? zeptám se golema.. Doháje tohle sem nechtěla... |
| |
| Pro Angelis Tak to netuším..." Ozve se od Golema... "Zakázané kouzlo oživování mrtvích, zabijte ho!" A tak se i stalo. Šly do tebe blezky, ohnivé koule i paprsky ledu. "Ale tohle bylo jistě špatné..." Pokračuje Golem a někteří z kouzelníků mezitím mrtvole vymývají mozek, aby se k nim přidala. Je to možné jen pár sekund po oživen, ale pracují pohotově a během chvilky jsou s prací hotovy. "A tohle je jistě velmi špatné..." |
| |
| venku A kurva jen se přesunu nějak do té kostry bych jí ovládla... |
| |
| Pro Angelis Přeneseš se do těla té kostry. Hledáš její mysl, ale jde to velmi ztuha, je totiž vymytá. Přesto si ji našla a ovládla... |
| |
| v kostře Tak ukaž co umíš ty jen zkouším něco co by ta kostra mohla umět nějaká kouzla ale vůbec nevím jaká a jak se dělaj... prostě jen něco zkusím a namířím to na mága kterého sem ovládala |
| |
| Pro Angelis Mrtvola se v mžiku rozloží až z ní zbyde jen kostra, která se poté rozpadne v prach. Kouzelníci si toho všimnou a usoudí, že vymývání mozků proběhlo neúspěšně a proto se o to pokusí znovu....Jenže jelikož původní mysl je již vymytá, snaží se vymýt tu tvojí... |
| |
| v kostře Goleme zastav je!!! jen se snažím rychle dostat do jednoho kouzelníka aby vymejvali mozek jemu a né mě.. |
| |
| Pro Angelis Kouzelníci vymývají mozek tím, že z jejich rukou vychází rudý plamen do hlavy té kostry a pak do tvé mysli. Když jsi opustila jeho tělo, paprsky stále mířili na tvojí neviditelnou hlavu a ve chvíli, kdy ses přemýstila do jiného těla, paprsky se přesunuli s tebou. Takže stále vymývají mozek tobě...plus, ví, že se umíš přemysťovat. Několik z nich vymítilo démony, několik z nich parazity a někteří duchy. Nemůžeš se ani pohnout a každý tě může spatřit. Poté začneš hořet očistným ohněm a obrovská tlaková vlna roztříští tvou duši na prach, který je roztroušen větrem. Nejsou schopní tě zabít, ale bude trvat velmi dlouho než se opět zformuješ do podoby duše... |
| |
| Pohřebiště Anabel létá velice rychle, a tak netrvá ani dvě minuty a už jsme na místě. Sesednu z Anabel a ta se spokojeně složí. Prohlédnu si to místo a spatřím mágy pokoušející se zničit Angelis. Jdu pomalu, ale zamnou se rozburácí hlas mé wyverny a do oblák vytrysknou páry zeleného jedu, které se rozplynou někde nahoře. Já jsem váš nepřítel pánové. řeknu klidně, ale dostatečně hlasitě... |
| |
| Pro Vigoniuse Z pod tvých nohou najednou vyrostly kořeny, které ti obmotali nohy a pokračovali víž a víž. Obmotali ti žebra a prorostly i očima. Když tě takto celého svázali, užavřeli tě do vednoho velkého kmene, ze kterého vyrostli větve a pak jako parazit se přeživoval na tvé síle. Narostly mu listy, poupata, květy, plody, plody opadly, listy opadly, narostli listy, poupata a tak dále tak dále jen dík moci, kterou z tebe odčerpal... |
| |
| U vigoniuse Udělám všem iluzi,že jsem na místě a pomaličku couvám dozadu..ale je to jen iluze já sám jsem se přeměnil na neviditelného a jdu k mágům..Vyberu si jednoho,který stojí opodál a trhnu mu S krkem tak,abych mu přelomil vaz. Potom mluvím k dalšímu: Osvoboť tu kostru s kamene....dělej a udělám mu iluzi,že na něho někdo poslal mučící kouzlo (tak,aby ho cítil) Je to pán zla honem osvoboť ho.. před chvílí jsem ti ukázal tvou budouctnost. A udělám mu iluzi že je pravá ruka pána zla No tak viděl jsi odě dvě tvé budouctnosti..kterou si vybeš ? Pokud chceš být pravá ruka pána zla tak ho osvoboť a zabij tyto mági..rychle už není moc času !!! |
| |
| U pohřebiště Chvíli sebou házím a dávám jasně najevo strach a bezmoc, najednou se však zastavím a hlasitě se rozesměji. Chytnu větev toho stromu a pomyslím na klasické zaklínadlo "uvadni". Když spadne poslední kousek shnilého stromku na zem, mé oči se znovu rozzáří a upřou se přímo na mága, který mi toto provedl. Kosou klepnu o zem a pokusím se prolomit zábrany v jeho mysli... |
| |
| Pro Skyu "Mě je to jedno..." Odpoví Fantom opřený o zeď čekající než se vyhrabeš z "postele"... |
| |
uvnitř jen vylezu a složím ty deky tak je jdem vrátit a pak budem pokračovat |
| |
| Pro Vigoniuse A tak se i stalo, s jeho myslí si můžeš dělat, co chceš... Pro Skyu "To je dobrej nápad" Stále stojí kdesi ve tmě a čeká až otevřeš vchod... |
| |
dole Snažím se nahmatat otevírání dveří... Jakmile otevřu dveře tak se změnim ve stín a pluji k bráně kde se tak 15 metrů od ní změnim na člověka... Dojdeme k bráně a já zaklepu a předám deky Děkuji mmoc a nashledanou a pomalu i s fantomem odcházíme pryč...do neznáma |
| |
| Pro Skyu Najednou uslyšíš bublavý zvuk. Když se otočíš, všimneš si, že muž, který před chvílí stát naproti tobě, teď leží na zemi, svíjí se v křečích a drží se za rameno, které mu silně krvácí. Ten druhý opodál zase upadne na kolena a začne silně kašlat, téměř bez konce. Oba se tam svíjí k řečích, jednoho bolí rameno a druhého hrudník... "To jsou příznaky moru, jestli oni jsou takto nakažení, jak to asi vipadá uvnitř?" |
| |
| Bojiště Cítím, jak se má mysl zdvojila, nyní cítím i myšlenky mého protivníka. Cítím množství vazeb a v dáli vidím i jeho duši. Krvácej z očí! pronesu v duchu a už slyším jeho řev. Ciť bolest! pronesu další frázi a slyším nářek a cítím jeho bolest. Nyní ještě trošku kouzlení. Zlom duši!!! vykřiknu nahlas a cítím, jak z jeho těla vyprchává život. Tes inhibio dante voga siom. jen co to pronesu, vytvořím z něj nemrtvého s nejvyžším stupněm ovládání. Vyvolej ohnivé meče a zab své bývalé přátele |
| |
| Pro Vigoniuse Kouzelníkova podoba se téměř nezměnila. Stále je to muž v elfím brnění žluté barvy s červenými plameny, ale teď mu ještě žhnou oči rudou barvou. Zabodl svou hůl do země a okolo celé vaší skupiny vytvořil třípatrovou zeď z ohnivých čepelí přes kterou neprošlo žádné kouzlo ani útok. Když salva útoků zkončila, meče se z vertikálního postavení k zemi změnili na horizontální. Teď jsou okolo vás tři patra vodorovných mečů ostřím mířícím směrem od vás. Jediným máchnutím kouzelník rozpohyboval všechny meče, které se rozletěly do všech stran a každého probodli. Kdo se zkrčil, ten byl zasažen nejnižším patrem, kdo zůstal stát, prostřední a kdo se pokusil je přezkočit, ten zas horní. Nebylo kam utéct, snad jen do vzduchu. A několika vyvoleným se to opravdu povedlo. Byli totiž dostatečně vycvičení, aby dokázali levitovat. Zbytková síla těch mečů zbořila několik hradeb a budov. Před vámi zůstalo stát 5 nejsilnějších soupeřů... |
| |
| Bojiště Des bio Harpy nomes pronesu a začnu ukazovat na zabité ohnivými meči, kteří se začnou proměňovat v okřídlené zrůdy. Zabte těch pět mágů řeknu všem okřídleným i tomu nemrtvému, kterého sjem vytvořil předtím. |
| |
venku Věříš tomu že to ani nechci vědět? jen se kouknu na ty dva a pak na fantoma Co s nima? |
| |
| Pro Vigoniuse a Rosputina Těch pět mágů zabodne svou hůl do země ve stejnou chvíli. Před nimi se vytvoří duhová stěna, přes kterou se nedá projít. Nedá se nadletět ani podhrabat. Poté se pomalu začne pohybovat směrem k vám. Každá stvůra, která projde tou stěnou se rozpadne v prach a pomalu se blíží i k vám... |
| |
| Pro Skyu "Milosrdně zabít. Nebo si jich nevšímat. Jiné možnosti ani nejsou..." Odpoví Fantom |
| |
venku Co navrhuješ? Asi zabít? nebo já nevím... Koukám se na ně a pak na fantoma |
| |
| Pro Skyu "Dobře víž, že mě je úplně jedno, co se jim stane, zvlášť, když sám vraždím a lidi jako jsou oni..." Odpoví ti Fantom za tebou... |
| |
venku Já dělala to samé... jen se otočím a odcházím pryč Je to hnusné ale musí to být |
| |
| Bojiště Tak tohle už je moc. Víte kolik to stojí práce vyvolat tak silného zombíka, já vám dám!!! vykřiknu na ně a ukáži na prvního z nich. Objeví se nad ním krvavý obláček. To samé udělám u všech ostatních a poté se normálně rozejdu proti zdi. Provedl jsem prokletí železné panny, které mě naučil můj pán. Pamatuji se, jak on tímto kouzlem zabil všechny uvnitř města. Kouzlo totiž spočívá v tom, že jakýkoliv útok obrátí proti sesílateli. Je to výhodné proti čarodějům, kteří se nevyznají v odklínání. Problém však nastane ve chvíli, kdy je s nimi kněz, ale i tak, kdyby kletbu zrušil, já bych to poznal... |
| |
| Pro Vigoniuse a Rosputina Jeden z nich se rozhodl ignorovat prokletí a zaútočil na tebe. Zabodl hůl do země a o kousek vedle se ze země vynořil kamený hrot. O kus dál další a další a další až se jeden oběví pod tebou. Vyhodí tě do vzduchu a spadneš o kus dál. Kouzelník upadne na kolena a chytí se za srdce. Zhluboka dýchá a cítí jistou bolest, kterou neumí popsat. Ještě jednou švihne hol a ze země se zvedne několik oblázků, které se rozletí proti tobě. Ani je nevidíš, přirazí tě k nejblišší zdi, ale to je vše. Oblázky, které tě minuli, zeď probourali a letěli dál. Jakobys měl hroší kůži. Kouzelník opět lapá po dechu. Nakonec se naštve a ze země vezme obrovský kámek, velký asi jako malý dům, který přiletí přesně nad tebe. Poté kouzelník přiblíží drahokam své hole k zemi a po zvednutí se ze země vynoří i jeden menší kámen, velký asi jako kolo u kočáru. Menší kámen narazí obrovskou rychlostí do toho velkého, který se rozpadne na tisíce kousků. Každý z těch kousků je velký asi jako deseti leté dítě a každý z nich letí jiným směrem. Na tebe jich padne nejvíc, ale několik z těch "střepů" strefí i kouzelníka, vyvolávájícího toto kouzlo, a jednoho jeno společníka. Oba jsou prošpikováni skrz na skrz a pomalu upadají k zemi. Ty jsi však měl obrovské štěstí. Téměř žádný kámen tě netrefil. Jen jeden, jen jeden padl těsně před tebe a urazil ti jednu nohu. Prsty a nárt jedné nohy máš asi tak o půl metru níž než tvů kotník. Budeš mít jen problémy s chozením, který se jistě po boji vyřeší, ale kouzelníci konečně zjistili, že jsi nezranitelný pouze v určitou chvíli... |
| |
| Pro Skyu Za nářeku pomalu umírajících stráží odcházíte do dály za dalším dobrodružstvím. Jenže po několika dnech plahočením ve sněhu to vypadá, že asi nikdy ta zima nezkončí. Plaočíte se celou věčnost až dorazíte k...moři. Ale jiné než všechny ostatní moře, tohle je totiž...zamrzlé. Ale celé. Je zamrzlé až kam oči dohlédnou... |
| |
u zmrzlého moře.. Musíme se pohybovat rychleji..Já jako stín a ty jako pták jen se změním ve stín Následuj mne snad se nám povede abychom byli co nejdříve pryč odsud |
| |
| Bojiště Zrušim kletby a podívám se na zbylé mágy. Rychle prolomím jejich zábrany v mysli a promluvím k ním telepaticky. Tak teď jste ěm chlapci vážně naštvali. Normálně bych vás prostě zabil a neplítval na vás energií, ale nyní si užiji Jakmile to dořeknu, začne jim apdat kůže z těla a růst jim rychle z kostí výrůstky, což je vělice bolestivé... |
| |
| Pro Skyu "Jseš si jistá? Je dobrý nápad jít přes to moře? Co když si jeden z nás bude potřebovat odpočinout a vrátíme se na zem, která se pod námi propadne? Nevíž, jak je ten led silný..." Zeptá se nedůvěřivě tvůj společník za tebou... |
| |
| Pro Vigoniuse Výrustky jim prožezávají svaly a hroty v oblasti kloubů zhoršují pohyblivost nebo dokonce vykloubí kosti z chrupavky. Lítková kost narazí svím hrotem do sousední kosti a obě se navzájem zlomí. Všichni tři velice trpý, ale přesto se zmohli o vyvolání poplachu. Poručili vnitřnímu nádvoří spustit ochrané pole. Poté v bolestech zemřeli, jelikož jeden z hrotů umístěných na lebce probodl mozek skrz na skrz a všichni zemřeli na vnitřní krvácení... |
| |
Já nevím jestli to je dobrý nápad...nebo spíše chceš plout na lodi? Prudce se obrátím na fantoma. |
| |
| Pro Skyu "Ty tu snad nějakou vidíš? A navíc, co když je ten led tak silný, že protrhne trub lodi?" Pokračuje Fantom... |
| |
No tak co navrhuješ?Pokud půjdeme pěšky tak umrzneme...i když...Ale zase když poletíme...No to je jedno...) rozejdu se do dály Zase kde ten led končí....To neví ani jeden z nás... |
| |
| Pro Skyu "Co tedy navrhuješ? Možností je spoustu, ale každá je nebezpečná..." Úspěšně se mi povedlo zbořit hráz klidného života a voda zoufalství zatopila celé její tělo... |
| |
V ledové zemi Nebezpečí se musí podstupovat...Půjdeme a když by byl problém tak poletíme..Ano? |
| |
| Pro Skyu A tak jste se vydali na cestu. Led byl celou tu dobu dostatečně silný, aby vás udržel a nepraskl. Po několika hodinové "procházce" nad zmrzlím mořem, zjišťuješ, že tato výprava nebere konce. Není vidět startovní ani cílový břeh, jen led... |
| |
Na ledu Asi budem muset letěl jelikož už mě ta krásná chůze zrovna nebaví...Alespoň kousek...Ano? Jdu ještě chvíli a poté se zastavím a koukám na fantoma |
| |
| Pro Skyu "Dobře, jak si přeješ..." Roztáhne křídla a vyhodí tě na záda. Jakmile se odrazí od země, jakoby vše kolem vás zmizelo, jakoby minulost, přítomnost i budoucnost se propojili v jeden obrovský proud sejného času a vy se mohli přesunout kamkoliv. Netrvalo to ani...i s touto rychlostí to trvalo dost dlouho, téměř 2 hodiny rychlého běhu a vy se zastavili před břehem...které vypadalo téměř stejně jako led pod vámi...ale teď už je to jiné...teď už tu může na vás něco číhat... |
| |
na zemi Páni tohle mě taky musíš naučit... Chvilku si odpočineme a pak asi půjdeme dál ale musíme být opatrní....Tady už by někdo na nás mohl zaútočit |
| |
| Pro Skyu Najednou se pod vámi proboří led. Fantom tě vezme do náruče a skočí na břeh. Za chvíli vyjde slunce a cesta, kterou jste právě proběhli, zmizela kdesi na ostrůvcích ledu v obrovském moři. Cesta zpět už nevede, pouze vpřed...A před vámi už není led, pouze sníh...ale přesto...přesto je v dálce vidět nějaké světlo. Září do dálky a je krásně bílé jako sník okolo vás... |
| |
na kře Děkuji ti... Vydržíš ještě chvilku letu? nebo budem opatrně šlapat na sníh? |
| |
| Bojiště Výborně řeknu a rozhlédnu se kolem dokola Pokračujeme? pronesu lehce hlasitěji a čekám, že se moji služební ozvou, abychom mohli konečně pokračovat v našem úkolu... |
| |
| Pro Skyu "To je v pořádku, tady už je pevná zem, ale kam chceš letět?" |
| |
| Pro Vigoniuse Najednou se zatemnilo slunce. Celá obloha se pokryla šípy, které na vás začaly padat. Tebou většina z nich prolétla a o Golema se odrážely, ale Rosputina a kouzelníka silně zasáhli a dá se říci, že pokryly. Hned poté šípy vzplanuly a vybouchly. Celá jejich těla jsou na cucky a jejich duše byly pohlceny do krystalu, který Golem drží v ruce. Krystal pohltil i ostatní duše všech kouzelníků, kteří zde padli, ab žádný z nich nemohl být oživen... |
| |
Na zemi No ke světlu někam kde si můžeme odpočinout... |
| |
| Pro Skyu Po dalším dlouhém běhu dorazíte až k cíly, ze kterého svítí to krásné bílé světlo. Je to obrovský ledový zámek uprostřed této ledové země. Nad ním svítí krásné modré světlo, které jste už jednou viděli. Bylo to v klášteře, kde jsi potkala Fantoma... |
| |
před chrámem Fantome co je to?Zde je zase nějaká škola? |
| |
| Pro Skyu "To nevím, nikdy jsem tu nebyl, ale ta záře je stejná jako v klášteře, takže tvůj přítel chtěl, abychom sem šli. Našli jsme další stopu k tvému příteli..." Vysvětlí Fantom a náhle se led okolo vás začne vlnit a po chvíly z něj vyleze 5 ledových rytířů. Obklopí vás a očekávají vaši reakci... |
| |
Na ledu Škubnu sebou a čekám co udělají...pokud zaútočí tak se budu krýt.. To je špatné... |
| |
| Pro Skyu Nic neudělali, ani se nehli, jen bránili v útoku. Po chvilce se otevřou brány toho velkého zámku a z něj vyšel posel. Došel až k vám a vysvětlil vám o co zde běží: "Jménem královny Ashary jste zatčeni za nepovolený vztup na toto panství. Budete vyslýcháni před samotnou královnou Asharou a poté se rozhodne o vašem dalším počínání zde. Pokud budete vzdorovat, budete zabiti na místě, nějaké dotazy?" |
| |
Před zámkem.. přijímáme a nebudeme vzdorovat. |
| |
| Pro Skyu Rytíři vás provedou několika chodbami až dojdete do obrovského trůnního sálu. Na konci je velký ledový trůn a v něm sedí žena v bílém hábitu, s ledovou korunou a ledovým výrazem. Při vašem příchodu se zvedne z trůnu a dojde až k vám. "Co děláte v této opuštěné zemi?" |
| |
v chrámu Zavedl nás sem můj přítel Caleb...Hledáme ho...A zkončili sme zde...Jen sme si chtěli odpočinout proto jsme přišli až sem k vašemu paláci... kouknu se jí do očí a čekám jestli něco fantom nepřidá |
| |
| Pro Skyu "Caleb? Kdo to je? To je tenhle vedle tebe? A odkud vůbec pocázíte? Vy nejste zdejší..." |
| |
v chrámu Ne caleb je můj přítel kterého hledáme...ten vedle mě se jmenuje fantom a já jsem skya...Ne nejsme zdejší..Já jsem z Enie... |
| |
| Pro Skyu "Enie? Co je to za zemi? Nikdy jsem o tvé zemi neslyšela. Musí být velice daleko..." |
| |
V chrámu Ano to je.... Asi se chcete zeptat jak jsem se sem dostala...Víte já ani nevím...Ale potkala jsem fantoma který mě zachránil a proto putuje se mnou...Vážně se omlouvám že jsem sem tak vpadli...Ale chtěli jsme si odpočinout |
| |
| Pro Skyu "U mně však pomoc nečekejte, ihned opusťte můj zámek a co nejrychleji i tuto oblast...Jestli vás od zítra potká má stráž, bude mít nařízeno se vás zbavit. Teď jděte..." Odpoví královna a odejde ze sálu... |
| |
Dole Kouknu na fantoma.. Poletíme odsud? a rozhlédnu se hmmm takle ledovou bytost sem ještě neviděla |
| |
 | Ledový zámek "Jenže tvůj přítel musel mít důvod nás sem dovédst..." Šeptá Fantom vedle tebe připraven na jakýkoukoliv činnost, kterou královna nečeká... |
| |
V zámku No ale co teď ?Mohly by jsme to skusit co nejrychleji proleťět a podívat se všude...Já jako stín a ty normálně..a sešli by jsme se venku ano? Zašeptám tak aby mě slyšel jen fantom |
| |
| Zámek "Jsem si docela jistý, že jsme tu kvůli té ženě. Musíme jí nějak oddělit od stráží, máš nějaký nápad?" Domlouvám se se Skou, přestože stráže už jsou netrpělivý... |
| |
V zámku Nejspíše musíme improvizovat...Že by se mi tu udělalo hrozně zle? kouknu se na fantoma... Chytej mě....Skusím nám získat trochu více času Po chvilce se začnu kymácet až padám do mdlob... |
| |
| Pro Skyu Fantom tě zachytí a předstírá, že se tě snaží přivédst k vědomí. "Prosím, je unavená, potřebuje si odpočinout šly jsme bez přestávky už několik dnů!!" Křičí na královnu jakoby také z posledních sil. "To je vaše blbost, měli jste se šetřit nebo jste sem neměli vůbec lézt. Stráže, vyhoďte to smetí z mého zámku..." Ignoruje tě královna a stráže se k vám pomalu přibližují... |
| |
V zámku Pootevřu oko a zašeptám.. Tak půjdem na zabíjení...Jakmile se k nám přiblíží tak mě rychle vyhodíš a zaútočíš a já taky... |
| |
| Ledový zámek "Dobrá" Řekne Fantom, který tě drží v náručí. Vyhodí tě do vzduchu a zmizí jako šmouha. Po chvíly se rozpadne většina rytířů a zbytek jsi ty dodělala ze vzduchu, poté tě Fantom znovu chytil a postavl na zem. Rozbití rytíři připomínající pouhé kusy ledu se znovu spojili do původní podoby a sotva jste uhnuly jejich společnému útoku. "Co si to dovolujete?! Stráže, zavolejte posily!" Rozkřikne se královna na celý zámek... |
| |
| U hřbitova Sleduji, jak všichni hezky umírají a já jen sundám pár šípů, co zasáhly mé kosti. Co jsi to vlastně udělal Goleme? zeptám se, když si všimnu, jak drží v ruce krystal... Začíná se to silně komplikovat, už nemám posluhovače, kteří by po mě zničili držáky bariéry... Možná bych je ještě mohl oživit, ikdyž bude to těžký... |
| |
| 1. bariéra "Jen jsem zvedl krystal, který udržoval aktivní první bariéru, dál už to znáte..." Odpovím svému pánovy s krystalem v ruce... |
| |
V zámku Můj přítel nás sem nezavedl náhodou...Dovolujeme si to protože s námi vy nechcete mluvit.. |
| |
| Pro Skyu "A nemám k tomu jediný důvod! Ale jestliže dokážee porazit moje vojska, možná s vámy stratím trochu času..." Odpoví chladně ledová královna... |
| |
V zámku Podívám se na fantoma a mrknu na něj Hmmm chtělo by to oheň Nemáš něco na vyvolání živlů? |
| |
| Ledový zámek "Vůbec, navíc tady by nám nejspíš ani nepomohl. Budeme je holt mlátit než nás něco napadne..." Odpoví Fantom vrhne se do boje... |
| |
V zámku Jasně TAky vletím do boje a budu se snažit dostat ke královně... Skusím pomocí stínu ovládnout ten její |
| |
| Pro Skyu Proměníš se ve stín a schováš se za královnu. Královna po chvíly zvedne ruce a ucítí, že jí někdo zezadu drží. Za ní však nikdo nestál. Bohužel začali přicházet rytíři z celého zámku a Fantom to přestává zvládat. Po chvíly už je téměř plná místnost a Fantom je chycen. Můžeš jí zabít, ale oni zabijí jeho nebo jí pustíš, ale možná ho stejně zabijí. Jediná výhoda je, že ho nezabijí, protože je v nebezpečí jejich královna, problém je v tom, že ty nemůžeš zabít ji, protože oni mají v držení Fantoma. Otázka zní: Kdo ustoupí dřív - chladná ledová královna nebo citově narušená mrtvola? |
| |
V zámku Takže? Chceme s vámi jen mluvit nic víc...Pak v klidu odejdeme...Pokud něco uděláte fantomovi tak na oplátku zemře vaše královna...takže??Jen chvilka na promluvení...nic víc |
| |
| Pro Skyu "Mluv dokud můžeš, až to nepůjde, dejmi vědět..." Odpoví naštvaná, bezbranná, chladná ledová královna... |
| |
V zámku Byl tu můj přítel?Nebo je něco co vy by ste mě chtěla říci? Nejsme tu jen tak náhodou...Máte tu pro nás něco co by nám pomohlo v hledání? |
| |
| Pro Skyu "Já opravdu nevím o čem to mluvíte, koho hledáte? Kdo tu měl být? Stále vám nerozumím..." Odpovídá vyděšená, naštvaná, bezbranná, chladná ledová královna... |
| |
V chrámu Jmenuje se Caleb...To on nás sem zavedl...Tak nějaký důvod musel mít... podívám se na fantoma a zařvu A vy ho pusťte hned!!! on vám nic neudělá... |
| |
| Pro Skyu "Nemají k tomu důvod, on je nedokáže zničit, ale oni dokáží zničit jeho. Já nedokážu zničit tebe, ale ty mě ano, všichni žijeme dokud obě strany mají trumfy v rukávech. Jinak muže jménem Caleb jsem tu nikdy neviděla, ikdyž...byl tu jeden muž...chtěl tu zůstat přes noc, ale já ho vyhodila a on říkal něco o tom, že mé srdce je chladné jako tato zem a že jediný způsob jak získat cit je opustit tuto zemi, ale nikdy nepřestanu ubližovat lidem ve svém okolí...Takový žvásty!" Odpoví namyšlená, pyšná, naštvaná, bezbranná, chladná ledová královna... |
| |
V chrámu No vidíte že něco víte.... Mám takovou otázku...Nechcete jít kousek s námi? Ten muž měl naprostou pravdu...I když vy to nikdy nepřiznáte protože jste namyšlená, pyšná chladná královna... Rozmyslete si to jak chcete... Jo a nic jiného už ten muž neříkal? |
| |
| Pro Skyu "Pozor na slova slečinko nebo toho tvího přítelíčka nechám zabít. Ne, nic jiného jsem nevstřebala,většina toho proletěla oknem a vyletěla bránou...A jít s vámy? Co z toho budu mít?" Zeptá se líná, namyšlená, pyšná, naštvaná, bezbranná, chladná ledová královna... |
| |
V zámku Uvidíte jiné země...Třeba budete moci i s nimi obchodovat...Poznáte více míst... Pokud vy zabijete jeho tak já bez váhání zabiji vás...tak se rozhodněte sama... |
| |
| Pro Skyu "Ale já nikdy svůj zámek neopustila, mám tady vše, co potebuji k životu a kdo ví, jak velký je svět za za tou obrovskou sněhovou vánicí, kterou vždy pozoruji s nadšením..." Odpoví nejistá, líná, namyšlená, pyšná, naštvaná, bezbranná, chladná ledová královna... |
| |
V zámku Já to vím asi tak jen z půlky možná ze čtvrtky...A je to nádhera... Člověk který nikdy neopustil jedno místo je neznalec...A neumí si představit tu nádheru dál... |
| |
| Pro Skyu "A jaké to tam tedy je? Tam, kde to ještě neznám?" Zeptá se neznalá, nejistá, líná, namyšlená, pyšná, naštvaná, bezbranná, chladná ledová královna... |
| |
V zámku Svítí tam slunce..Je tam teplé moře...Pláže...Pralesy...Opravdová krása |
| |
| Pro Skyu "Moře? Slince? Pralesy? Ta slova vůbec neznám, co znamenají?" Zeptá se neznalá, nejistá, líná, namyšlená, pyšná, načtvaná, bezbranná, chladná ledová královna... |
| |
V zámku To by ste musela vidět aby ste pochopila co to je... Víte na tohle vybavování už nemáme čas...musíme jít dál...Tak jak ste se rozhodla? |
| |
| Pro Skyu "Půjdu, ale jestli nedostanu, co jste slibovali, zabiju vás..." Odpoví...královna a stráže propustí Fantoma... |
| |
V zámku jak myslíte pustím královnu a proměním se na člověka...Stojím vedle fantoma a koukám na něj jestli mi něco řekne |
| |
| Pro Skyu "Kdy vyrazíme? Zde mě tedy nic nedrží..." Zeptá se královna smířená s prohrou... |
| |
V zámku Můžeme hned? Kouknu se na fantoma a pak na královnu |
| |
| Pro Skyu "Ano.." Odpoví téměř dvojhlasně a vydáte se na cestu. Jakmile opustíte zámek, jakoby zmizel v mlze, ikdyž je pár metrů od vás. Problém je, že z té mhy už se znovu neobjevil... |
| |
Venku Fantome máš sílu na let? Já se mohu pohybovat jako stín ale naše ledová paní nás asi stíhat nebude... |
| |
| Kdesi "To je vpohodě, pár dnů chůze nám neuškodí, pak zase zrychlíme..." Usměju se na Skyu a vyrazíme na cestu... |
| |
Někde Kývnu na fantoma a pak si přeměřím ledovou královnu a povídám. Jk se jmenuješ? |
| |
| Pro Skyu "Já...já...já...nevím..." Odpoví váhavě královna... "Nikdo mi ho nedal..." |
| |
Někde Jak nevíš?Fantome jak jí budeme říkat? Jen se začnu smát Královna a nemá jméno... hmmm co třeba Tery? |
| |
| Pro Skyu "Takové hnusné jméno, to raději žádné!" Vykřikne královna na celou ledovou zemi. Šli jste několik dnů. Chvilku běžely, chvilku šly, a pak zase chvilku běžely. Jak jste opouštěli ledové kraje, královně začínalo být velmi horko. Není zvyklá na takové teploty. O pár dnů později jste dorazili do skalnaté oblasti, poté stepy a chvilku i pouště. Královna to nese opravdu těžce, ale jakmile jste se schovali pod koruny pralesních stromů, tak už to šlo. A ještě několik dalších dnů cesty a dorazili jste k obrovskému chrámu, postavenému nejspíše z písku pro jeho barvu. Vchod dovnitř je až úplně nahoře a ke vchodu vedou dlouhé schody. Dole vedle schodů jsou po stranách dvě sochy ležících lvů. Na špičce této čtyřstěnné budovy je zlatá napodobenina slunce. Okolí vypadá opuštěně... |
| |
Pod chrámem hmmm jdeme dovnitř... Když né tery tak jaký by se ti líbilo? |
| |
| Pro Skyu "Říkám žádný..." Křičí na tebe královna, když procházíte spletitými chodbami kamsi...dolů. Cesta vás dovedla až na osvětlené místo, kde stojí socha opice, která drží velký rudý krystal... |
| |
Dole jdu k opici a dávám si pozor na pasti.. Nesahejte na to a podívejte se jestli tu není nápověda nebo tak něco... |
| |
| Ve vzduchu poletuji...vypadám jako meluzína..a motám se kolem vigoniusový hlavy Pomoz mi já sem tady všude kolem tebe....copak mě nepoznávášššš??To jsem já...Angelissss |
| |
| Bojiště Zaklepu zubama. To mě zase otravuje furt, je jak Skya řeknu golemovi a dojdu k němu. Posadím se vedle něj a dívám se na tu druhou Skyu rozprášenou po okolí... předtím byla aspoň hezká. Tak to, uklidni se trochu Angelis, hned tě z toho dostanu. řeknu a poklepám kosou na zem. Pod Angelis vyšlehnou plameny a spálí ji. Jelikož jsem jí zabyl já, nebude trvat dlouho a vyleze ze země přesně tak, jak to běžně dělám já. Takže, máme před sebou ještě dva sloupy, tak pohnete, nebo mě klepne pepka... |
| |
| na hřbitově Vylezu ze země... Já sem tě slyšela...Pokud sis nevšiml tak já sem tě potřebovala jenom teď... naštvaně se otočím a jdu k druhému sloupu, vylezu na něj a sundám z něj krystal...pak seskočím dolů a dám krystal vigoniusovi.. NA kdybys ho na něco chtěl |
| |
| Pro Vigoniuse a Angelis Najednou se pod vámi zatřese země a z ní vyletí několik kamenů, velkých asi jako lidský trup. Začnou se seskupovat a po chvíly obklíčí 3 velcí golemové, větší než Golem... |
| |
| bojiště Kouknu se na vigoniuse... Hmmm takže já si zkusím zase do jednoho vlést...uvidíme rozletím se proti prostřednímu golemovi a budu se snažit ho ovládnout... Doufám že mě vigonius nerozmasakruje... |
| |
| Pro Skyu Najednou se pod vámi propadne podlaha a každej z vás propadne jiným komínem do jiných místností. Každý je někde jindea nikdo z vás neví o těch ostatních, ani, jestli přežili... |
| |
| Bojistě Počkej Angelis! vykřiknu a po chvilce vstanu Takže předpokládám že vy asi nevíte kdo já jsem, jinak byste zde asi jen tak nestáli... řeknu a ze země vylezou tři ještě větší golemové, než jsou oni. Zabte ty neznabohy! rozkážu svým golemům a v mysli ovládám jejich pohyby, protože nehodlám plýtvat energii na vyvolávání vyžších nemrtvých, stačí mi třetí řád... |
| |
| Bojiště.. těsně před golemem se zarazim...a pluji zpátky.. co zas? když pak vidim golemy tak si pomyslím.. Hmmm takže tu asi mám jen "stát" a koukat..paráda.. |
| |
někde... jééé...tak to by mě zajímalo kde sem.. začnu se rozhlížet po místnosti kam sem spadla |
| |
| Pro Vigoniuse a Angelis Soupeřovy golemové popadaly jako houby po dešti, ale ti vaši zvláštním způsobem taky. Zničily se navzájem. Poté přišla druhá vlna. Za země opět vystoupilo několik takto velkých kamenů, tentokrát je jich mnohem víc. Létají okolo vás a vytváří se další a další a nakonec...všechny kameny do vás narazí a obalí do jedné velké hory kamenů. Angelis je v pořádku, ale Vigoniusova a Golemova tělesná schránka by se mohli každou chvílí zničit... |
| |
| Bojiště Tohle dokáže naštvat! řeknu si a teleportuji se z těch kamenů. Tohle si bude žádat něco silnějšího, je uvnitř Golem, můj nejlepší sběratel. Až dopadne poslední paprsek světla, až stach a stíny zahltí temnotou celou zemi, tak poté nastane magický čas. Já volám ty paprsky na tento kraj, volám, ať magie ustoupí a stáhne své pařáty. Dopronesu své zaklínadlo a všechna magie by se měla zrušit |
| |
| Pro Vigoniuse a Angelis Kameny přestaly Golema šrotoval a spadli na zem. Golem se z nich po chvíli vyprostí a vyskočí za vámi. Najednouz nebes přiletí obrovský meteor a dopadne přesně na místo té velké hromady kamení. Úkolem nebylo vás rozmačkat, ale udržet doked nepřiletí meteor. Ovšem tlaková vlna toho dopadu Vigoniuse i Golema odmrštila několik set metrů. Meteor zničil vše, co bylo na území prvních dvou bariér i přilehlé okolí, ovšem díky poslední bariéře zůstal vnitřní poklad v bezpečí, ale bohužel...Je jisté, že takto velký výbuch by jistě schodil rudý kámen z podstavce, ale bariéra stále drží... |
| |
| Pro Skyu Z místnosti vede pouze jedna chodba. Ta tě dovedla až ke kameni, který se dal jednodušše odtáhnout. Za ním je cesta, kterou jste přišly a o kousek dál stále svítí ten rudý diamant v sošce opice... |
| |
| na bojišti vyletím rychle pro diamant a pak s diamantem letím k vigoniusovi.. Si v pořádku? |
| |
U opice jen dojdu k opici a opatrně se dotknu kamene který drží... |
| |
| Pro Skyu Kámen se rozzáří, ale nic se ti nestane...zatím... |
| |
U opice.. Znovu se dotknu kamene a tentokrát se ho pokusíím vyndat.. |
| |
| Pro Skyu Kámen jde vyndat velice jednodušše, ale poté se začne celá ta budova hroutit a těsně než na tebe spadne strop, teleportuješ se na jiné místo. Je jisté, že tví společníci zemřeli... |
| |
Někde.. Ups..snad jsou v pořádku rozhlížím se abych zjistila kde vůbec jsem.. |
| |
| Pro Skyu Všude kolem tebe je spálená zem na uhel a několik set metrů od tebe je velké město obalené modrou clonou. Na druhé straně leží Vigonius s Golemem a nad nimi letí ta žena z Japonska. Mají u sebe dva kameny, podobné tomu, co máš v ruce... |
| |
| Bojiště Já se na to vyse... už! Rozkřičím se, když pohlédnu na své polámané tělo. Myslí přeruším svůj život a po chvilce znovu vylezu ze země. Tohle je tak ponižující. Kdo se jen opovážil? vstek mi rozžehnul mé oči doruda a jediné, co ho zastavilo byl pohled na golema. Musela to být obrovská rána, když poničila něco tak pevného, jako je pravý golem. Začnu ho léčit a po chvilce se jeho tělo spraví. Tak, už mě to přestává bavit, dojděte pro ten třetí šutr, ať už můžeme odejít, baví mě to totiž jako skládání bot. Pro co jsme to sem vlastně šli? Uvědomím si, že vlastně nevím, proč se tak namáhám, ale to jsem nevěděl nikdy, to proč sem chci jít, je to záhadné, co se tam skrývá... |
| |
| Bojiště "Děkuji, pane..." Odpovím, když mi můj pán spraví tělo. Dokázal bych to sám, ale když už se pán namáhal, nebudu mu to připomínat. Pak se ale pán zmíní o kameni... "Pane, myslím, že to nebude možné. Celé město až na poslední bariéru lehlo popelem, pochybuji, že bychom ho našli ještě v celku. Jsou jen tři možnosti, jak otevřít tu bariéru. Buďto je kámen uvnitř nebo je už zničen a už niky se ta bariéra nespustí nebo je ten kámen úplně jinde než ty ostatní..." Vysvětlím svou teorii, která ani v jednom případě nezní hezká... |
| |
někde rozeběhnu se za vigoniusem.. Vigoniusi... zařvu Nepotřebujete tohle?? běžím k nim a ukazuji jim drahokam.. |
| |
| Bojiště Pozdvyhnu oči v sloup nad Skyiným rozevlátým příchodem. Mohl bych to dávat za vinu svému bohu, ale tím by se nic nevyřešilo, když jsem vlastně bůh já sám... Goleme, koukni se na to, jestli to není náhodou třetí drahokam, nebo rovnou to co hledáme. řeknu Golemovi a zavolám za svojí wyrmu, poté čekám na odbornou odpověď... |
| |
| Bojiště "Myslím, že je to rozhodně on..." Prohlásím, když se přibližuji ke Skye s drahokamy v náručí a prohlížím si ten její. Ale když se přiblížím moc blízko, země se začne otřásat a my můžeme pozorovat, jak mizí poslední bariéra...Cesta je teoreticky volná... |
| |
| Bojiště Hmm, dobrý no slezu zase z Wyrmy a táhnoucím se krokem vyrazím zjistit, co vlastně hledám... Tak, nečekejte vřelé přivítání, raději si připravte zbraně do pohotovosti a dejchtejte tak, abyste vyrazili jako střeli. Rozhlédnu se po svých podřízených a Skye... Vlastně vy dýchat nemusíte, tak nic, prostě pojďte. |
| |
| Pro Vigoniuse, Skyu a Angelis Vydáte se směrem k cíli vašeho putování. Projdete hranicí mezi mrtvým a živým a dlážděná cesta bílými kameny a stromová udržovaná álej vás dovedou až k jakési kapličce. Dovnitř vede jen jedna cesta, kovovými vraty, která stojí přímo před vámy... |
| |
| Brána Asi už vím, proč je toto místo tak zvláštní. Běžte d těch dveří dál, budou chráněné pastmi. řeknu a ve vzduchu nakreslím simbol Otevři se! pronesu a čekám, zda tato magie bude stačit, kdyžtak přikročím ke složitější... |
| |
| Pro Vigoniuse, Skyu a Angelis Dveře se nechtějí otevřít, jelikož nemají žádný otvírací mechanismus, ani panty, které by se mohli hýbat. Na venek to vypadá jako brána, ale je to víceméně jen zeď vytvarovaná a nabarvená jako brána. A jelikož se tedy nedá nic otevřít, nezbývá nic jiného než ji zničit. Jednotlivé kameny se začaly klepat a po chvíli se rozebrala celá zeď. Uvnitř je podstavec a na něj velice zářivá...věc. Zdi jsou pozlacené a sloupy mramorové. Rozhodně altánek, který se do tohoto kráteru vůbec nehodí... |
| |
Začnu zkoumat ty dveře a pak je zkusím násilně rozbít... předpokládám že mi ten duch tý ....Angelis pomůže nějak a golem taky |
| |
| Pro všechny Všichni čyři se přiblížíte k tomu podstavci. Ta věc stále silně září a její paprsky se odrážejí od zlatých zdí a paprsky se tak násobí. Když se ale přiblížíte příliš blízko, světlo ihned zhasne. Golem zvedne tu věc z podstavce. Připomíná jakýsi rudý kámen. Golem si ho chvilku prohlíží a poté zdělí: "Je to kámen mudrců! Kámen obrovské síly! Byl před tisíci lety skryt před lidmi, aby nemohl být použit pro špatné účely. S ním budem schopni zvětšit svou magickou sílu, aby probudila všechny sběratele na tomto světě. Během několika dní se všichni sejdem a budeme schopní všeho..." A tak se i stalo. Postupně se k vám scházelo víc a víc sběratelů. Po několika dnech jste začali otevírat portál do jiné dimenze. K tomu jste také použili kámen mudrců. Stačilo, aby jste společně započali otvírání a ponechat kámen mudrců v jeho blízkosti a portál si už sám bral energii z kamene. Bude to trvat ještě asi dva dny, ale k Vigoniusovy přišel Golema oznámil mu soukromou správu, která není zrovna hezká: "Můj pane, Kámen mudrců zmizel jsem si jist, že ho ukradl Nabukadnezar..." |
| |
| Palác Spokojeně sedím na svém trůnu. Jsem proměněn do podoby skřítka a pojídám hrozny. Najednou ke mě příjde Golem. Jako vždy mi rovnou řekne špatné noviny. Cože?! Já toho hajzla zabiju, vlastnoručně mu roztrhám všechny kosti v jeho podělaném těle a nechám mu sníst vlastní vnitřnosti!!! Svolej všechny zběratele a zařiď rituál zřeknutí, nebudu ho trpět v našich řadách, to si raději vystačím s jedenácti sběrateli do jeho bídné smrti. Vykřiknu a proměním se zpět na kostlivce. Ještě do sebe hodím pár hroznů, které mi uvnitř úst shoří modrým plamenem. Proč vždy, dkyž se něco daří, tak se musí stát nějaká věc, co to zase zkazí. Chci bránu otevřít, vydám se osobně za Tal' Morhem a využijeme jeho sílu. |
| |
| Hrad "Máte v plánu ho zničit vlastní rukou, můj pane?" Zeptám se rozčíleného kostlivce přede mnou... |
| |
| Hrad To ani nemusí být, stačí když mu vyřídííte pozdrav. Rozhodně, jestli se s ním utkám, nemá šanci. Minule jsem nepoužíval ani moc kouzel a neměl jsem sílu tolika sběratelů. Hlavně ho najděte, já vyrazím pro Tal'Morha řeknu a odejdu z vyvýšeniny na které je trůn Nebo máš lepší nápad? zeptám se, když vidím, že se nehýbe... |
| |
| Hrad "Potrestáme ho samy, vy jděte zatím vyjednávat nebo jak to chcete nazvat..." A odejdu z místnosti... |
| |
| Pro Vigoniuse Tvá vyverna tě dovedla přímo k němu. Nebylo to tak těžké...Prostě obrovská sopka uprostřed vesnice... |
| |
| Sopka Sestoupím z Wyrmy a dojdu do sopky. Je tady asi slušné vedro, to ovšem necítím. Rozhlédnu se kolem dokola, jestli zde není a poté zatočím kosou a zabodnu jí do země. Poodejdu pár kroků od ní a složím ruce v kříž. Tal' Morhu, chci tvojí pomoc, vystup! |
| |
| Sopka "To mě otravuje další mrtvej červ? Jak jsem si myslel. Žít to nežije, ale ještě to neumřelo. Co tedy, ty, ode mne žádáš?" Zeptá se silný dunivý zvuk, který se rozléhá po celé sopce a odráží od zdí. Není jasné, odkud pochází... |
| |
| Sopka Jsem pán smrti, myslím že má moc je dostatečně velká, abys ke mě projevil úctu. Nicméně, co žádám jsem již vyslovil... Chci tvojí pomoc. Potřebuju sílu tvého ohně, aby otevřela bránu do pekel, kam půjdu hledat svého pána - Altara. Jistě si to jméno pamatuješ, to právě on tě oživil. pronesu a vznesu se lehce nad zem, očekávajíc kaldnou odpověď... |
| |
| Sopka "Nemůžu si pomatovat každou mrtvolu, kterou potkám!" Naštvu se na něj... "Jednoduchá otázka, co z toho budu mít já?" Znovu se dunivě ozve odněkud... |
| |
| Nabukadnezar Dojdu mezitím na hřbitov, kde smrťák stále ještě trénuje. Zatím se odtud vůbec nehnul. "Můj pán by rád s tebou poměřil síly. Chce vědět, jestli se něco změnilo během posledních dní..." |
| |
| Sopka Co z toho? Nyní máš moc síly, potřebuješ jí část uvolnit, jinak tě může tvá vlastní síla zabít. Ohledně toho, co by se stalo, kdybys jí uvolnil jinde, zemřel bys také. Jsi moc velký démon na to, abys zde mohl být věčně... Ale můj pán je bůh života. Až se vrátí, může tvůj život za tvé služby protahovat dokud budeš chtít. Navíc nám dlužíš službu, vytáhli jsme tě z toho démonního vězení sem do skutečného světa. Argumentuji vůči démonu, snad nad jeho inteligencí zvítezím |
| |
| Sopka Ze všech stran se přihrnou proudy kamení magmatu a zdejších splodin a v jednom místě se srazí. Proudy se začnou ísit a poté se vytvoří podobizna lidského těla - já. Jsem o něco větší než običejný člověk (takže asi dvojnásobný Vigonius). Dívám se jeho směrem, ale poté se k němu otočím zády a popojdu od něj dál směrem ke svému trůnu. "Děkuji vám, jsem vám vděčný, už můžeš jít..." A sednu si na trůn... |
| |
| Sopka Odepřít svojí věrnost je hřích. prohlásím a odejdu ze sobky. Ihned po měm odchodu celá zemrzne a nastane chlad. Naskočím na wyrmu a odletím do paláce, abych se dozvěděl novinky ohledně kamene... |
| |
| Pro Vigoniuse Ihned, jakmile dorazíš, Golemova první slova byla: "Jeho poslední přání je zemřít v boji proti vám..." A čeká na tvoji reakci... |
| |
| Hrad Asi to bude opravdu poslední přání pronesu sarkasticky a dojdu na trůn Až bude připraven, řekni, do arény dojdu... |
| |
| Pro Vigoniuse "Pak tedy co nejdříve, možno hned?" Rychlá odpověď následovaná rychlou otázkou. Skoro jakoby Golem pospíchal... |
| |
| Hrad To beru řeknu a vstanu z trůnu. Poté otevřu portál modré barvy, což naznačí Golemovi, že cestu má naprogramovat on. Si nějak věří... |
| |
| Pro Vigoniuse Společně projdete portálem na místo, kde už čeká Nabukadnezar. Je to krásné jezero s vysokou skálou, vodopádem a zelení zarostlím okolím. "Zde bude váš souboj, doufám, že si ho užijete..." Těmito slovy Golem započne souboj a vzdálí se od místa souboje. "Tak dobře, já ti ukážu, co umím..." Natáhne ruce k lesu a ozve se dunivý zvuk. Jeden ze stromů se začne otřásat více než ty ostatní a nakonec se úplně vykoření. Vytvaruje jakýsy obličej a kořeny se rozdělí na dvě skupiny. Téměř připomíná obrovského člověka, ale spíše enta. Ent se proti tobě rozběhne, napřáhne všechny větve do vzduchu a poté je velkou rychlostí složí k zemi, kde stojíš... |
| |
| Jezero Sleduji, jak ke mě ent běží a přitom rozlamuji jeho trapné obrany jak vrstvy tenoučkého papíru. Shyň jak stéblo trávy za milion let v jedné vteřině. Prohlásím v duchu a sleduji, jak se ent rozpadá na prach. Minule jsme spolu bojovali na sílu. Vím že proti tobě to nemá cenu. Neukázal jsem ti, co umím já. jen co to dořeknu, všude okolo začne všechna zeleň velmi rychle hnít. Poté z jezera vystoupí nemrtví s vlastní myslí a příkazem ho zabít. Je to zvláštní druh zombíka složeného z ryb. Nechám je bojovat a já se soustředím na prolamování Nabukadnezarových zábran duše. |
| |
| Pro Vigoniuse "Tohle je boj inteligence!" Zakřičí během velice rychlého přesunu k tobě. Přesněji do pokrčené pozice před tebou. Doslova ti klečí u nohou. Vyskočí a kolenem tě trefí do brady. Tvá hlava se zaklonila a Vigonius může pokračovat. Vezme svou hůl, prorazí ti jí skrz přední zuby, dolní čelist a celý hrudní koš až do země. Poté odskočí. "Když se zbavím tebe, zbavím se i jich. Přes tohle neprojdou tvé myšlenky a nemůžeš je tedy ovládat..." Okolo celého tvého těla se objeví rudé pole, je dost úzké, takže se v něm nemůžeš hýbat... |
| |
| Jezero A v čem je ta inteligence? řeknu ironicky poté, co vytáhnu ze svého děla tu hůl a vrazim jí do země. Zase obrana... postěžuji si v duchu a poté se rozplynu. Ale ten dým prosviští nad Nabukadnezara a tam se zase objevím místo dýmu jí, s kosou se sedmi čepelema. Proseknu Nabukadnezorovo tělo a poté schovám kosu na záda. Víš, každá z těch sedmi čepelí representuje jednu ze schopností kosy. Kdysi dávno jsem použil proti jednomu z draků to samé co proti tobě, akorát ještě né tak silné. Pomalu z tebe prchá energie vazeb mysli. Kdybys byl živý, byli by to elektrické impulzy z tvého mozku. Nyní to je vlastně to samé, akorát se to nepohybuje v nervech. Dokud můžeš, zab mě, do minuty zemřeš... definitivně. |
| |
| Pro Vigoniuse Nabukadnezar spadne na zem a přestane bojovat... "Tak počkat! Tys to celou tu dobu plánoval! Už od té doby, co ste mě potkali? Zemři!!" Zvedne se a rozběhne proti Golemovy. Při běhu mu pomalu odpadávají některé části kostí a kloubů až nakonec se rozdrolí hlavní opora těla a Nabukadnezar se rozpadne v kosti, drolící se na zemi v prášek odnášející větrem... |
| |
| Jezero Blbče, nic jsem neplánoval. Kdyby mě zradil kdokoliv jiný, nechám ho smažit v horoucích peklech také. řeknu a vyrazím ke golemovi Tak, kde je ten kámen, chci ho. |
| |
| Pro Vigoniuse "Celou dobu otvírá portál. Nabukadnezar ho neukradl a portál se otevře každou minutou..." Odpoví a oba se otočíte k místu, kde Nabukadnezar před chvílí zemřel. Rozestoupí se mraky nad ním i země pod ním a nebe a země se propojí obrovským sloupem světla. V úrovni hlavy začne hořet vzduch a objeví se zde pergamen. Roztočí se, otevře a rudě se rozsvítí slova: "Pokud se někdo bude snažit o můj život, postihne ho horší osud než Smrt..." Vigoniovy nohy se začnou pomalu proměňovat v tekutou hmotu. "Pán smrti může být jen jeden. Sám si to řekl, ne? Aby se mohl pán smrti dostat zpět na tento svět, musí zdejší pán smrti zemřít. A jak zabít nejsilnější bytost tohoto světa? Osud horší než smrt, nezávidím ti..." Vysvětlí ti Golem během tvé změny tvaru. Pergamen se ale otevře o trochu víc: "Podepsám pán smrti Vigonius a sběratel duší Golem..." "Cože?!? Mé jméno je tam taky?!? Jak se to mohlo stát?!? To nebylo v plánu! Neeeeeeeeeeeeee!" A začne se rozpouštět s tebou. Oba se změníte v tekutou hmotu, poté v louži vody. Váš osud bude prožívat zdejší koloběh vody bez své moci pohybu. Budete pršet stékat a vypařovat se po zbytek svého života. Altar mezitím vstoupil na tento svět a společně s novými sběrateli duší zničili a ovládli tento svět. Skya už nikdy nenašla nikoho, koho stratila a už nejspíš nikdy nenajde... |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR