01 Dračí Doupě
hrálo se Denně
od: 10. května 2010 08:21 do: 16. srpna 2010 17:32
Dobrodružství vedl(a) Darathary
| |
 | Každý se ocitnete ve vesnici jménem Tauro, jste v hostinci, který patří člověku, v této vesnici jsou hlavně lidé, ale mužete tu narazit i na trpaslíky, protože jsme v horách, kde mají své doly i někdy na elfi,kteří bydlí v nedalekém rozsáhlém lese... |
| |
 | rozhlížím se po hospodě, předpokládám,že sedím u stolu. u hostinského si objednám pivo a když mi ho přináší, ptám se ho, zda-li neví o nějaké slušně placené práci tady v okolí. |
| |
 | Konečně hospoda pomyslím si, po týdnu v divočině je tohle první civilizace a hlavně hospoda kterou jsem potkal. Trochu mi to zvedlo mojí více-méně vždy cholerickou náladu. Mé trpasličí tělo se rychle sune k budově. Přestože jsem byl nějaký čas v divočině a jsem dosti špinavý, mé vousy jsou úhledně sčesané a zapleteny do copů. Mám na sobě obyčejný trpasličí oblek tmavé barvy, sice špinavý, ale bez děr a větších odřenin. Poloprázdný batoh se mi houpe na zádech. Dveře do hospody rychle otvírám levou rukou, to proto že v práve ruce jako vždy držím své obouruční válečné kladivo. V porovnání se mnou je velké, na výšku mi sáhá skoro po ramena, je z kovu, má tmavě mordou barvu a na přední a zadní straně hlavice špičaté hroty, z jedné strany má dokonce zlatý znak sekery a kladiva a na horní straně je masivní bodec. Vcházím do hospody, popoháněn žízní se sunu k víčepu. A hned volám na na hostinského. Jedno pivo! nebo radši dvě, nebudu tu pak sušit hubu! |
| |
| Vidím přicházet postavu do hospody. Po důkladnějším prozkoumání si pomyslímOhóó, někdo jako já...já ale přece jen vypadám trochu jinak pokládám svou kovovou helmici na kraj stolu, tím se mi ihned objebuje na levé straně čela stříbrná tetovaná orlice, moc ale přes mé delší vlasy nejde vidět, což není na škodu. Brnění mám přece jen o trochu lepší, nosím plátové brnění, ještě nepoškozené.čím líp se o své věci staráš, tím dýl ti vydrží...jak říkával otec. Do teď jsem moc trpaslíků s válečným kladivem neviděl, tedy alespoň v naší vesnici jsem nikoho takového neznal. Opřenou o stůl mám totiž oboustrannou sekeru z leštěného kovu. je čas se stím trpaslíkem seznámit, zvolám na nějHej ty, no ty s tím kladivem, přijdi blíž a posaď se. A ty hostinský nos na stůl, Dones pár piv a nějká jídlo, však ono se to tady neztratí. a celý v očekávání netrpělivě sedím a říkám siCo je zač? Poutník či místní? kdo ví, nechám se křekvapit. a popíjím své pivo. |
| |
| Stojím u výčepu a čekám na zrzavou vodu, když v tom na mě někdo od stolu pokřikuje. Zarazím se Kdo si dovoluje mě oslovovat HEJ TY?!. Začala se mnou cloumat zuřivot nad touto neomaleností. Křečovitě jsem sevřel kladivo v pravé ruce a obrátil se k volajícímu, neslyšně procezujíc mezi zuby trpasličí nadávky a připraven na konfrontaci. Když v tom mé oči spatřili trpaslíka, rozčílení bylo ta-tam. S náznakem úsměvu odpovídám Buď zdráv bratře Trpaslíku, jsem rád že tu vidím někoho z mého národa. beru si jedno pivo od hospodského které mi mezitím natočil a jdu si přisednout ke stolu neznámého trpaslíka.Co tě přivádí do těchto krajů, nebo jsi snad zdejší? Omlouvám se za svou neomalenost, jsem Khamh, Khamh Grimsher a pomyslím si Konečně normální osoba v tomto dalekém kraji. |
| |
![3f590fa9a1_14049640_o2[1]1597.jpg](3f590fa9a1_14049640_o2[1]1597.jpg) | objednam si pivo.popijim a zeptam se barmana :nemá vesnice nejaké problémy jestli ano tak jestly maj nejakej úkol pro mě. |
| |
| Zdar brachu z národa našeho, já jsem Joe a jsem rád, že zde potkávám zrovna tebe. Jsem z daleké vesnice a hledám zde nějakou práci. Již pár dní jsem cestoval, ale žádného trpaslíka jsem nezahlédl, až tebe. Připijme si tedy na takové setkání. a pozvedám číš korbel s pivem. Při setkání korbelů kývnu hlavou. Ještě že ty korbele vydržely takový přípitek.pomyslím si. A co tady pohledáváš ty? Vtěchto krajích? zeptám se. |
| |
| Rychle vyprázdním svůj korbel a labužnicky si otřu od piva zmáčené vousy. No bratře, hledám jen trochu zábavy a rozptýlení. V mé zemi již nebyl nepřítel co by i jen za zmínku stál. A trpasličí armádu začala zžírat nuda a nesváry. Proto jsem odešel. A je jen náhoda že mě cesty zavedly na toto místo. usměju se a pokynu na hostisnkéhoJeště jednou do kola a neboj se přinést nějakou uzeninku. Já to platim! |
| |
| To jsem rád, že tě ten vítr zavál zrovna sem...Já se zde chvíli zdržím a možná bych i někde v okolí chtěl pracovat a co ty ? |
| |
 | S klidným výrazem vejdu do hostince. Prolétnu očima vnitřek hospody až narazím na jeden prázdný stůl. Přejdu k němu a moje kroky jako vždy neudělají žádný hluk. Posadím se a shodím si zelenou kápi z hlavy a konečně si oddechnu. Po dlouhých dnech chůze mám ztuhlé nohy a tak si je protáhnu. Odhrnu si dlouhé, černé vlasy z obličeje a moje temně modré až fialkové oči přejedou po lidech a vyhledají hostinského. Usměji se a objednám si pohár vína. Zatím co upíjím, přemýšlím Potřebovala bych nějakou práci. Pár mincí by se mi rozhodně hodí... |
| |
| Khamh a Joe Bavíte se o svém národě, ale najednou vás vyruší otevření dveří a ladný krok, ale velmi potichý. Vidíte asi elfku, ale nejste si jisti, její krása je taková, že i trpaslík otevře pusu a to jste také udělali. Ona si sedne ke stolua popíjí víno... Silevrin Posadíš se a koutkem oka zahlédneš 2 trpaslíky, kteří na tebe civí s otevřenou trpasličí hubou... Rerannon Hostinský odpoví: Chlapče... Tato vesnice je naprosto klidná,ale mujbratr-kouzelník, potřebuje jednu kouzelnickou knihu, ale není topráce pro jednoho,sežeň sispolečníky a já tě pošluza bratrem,tenti řekne víc a samozdřejmě nebude to zadarmo ;-) |
| |
| Všimnu si zájmu o mou osobu od obou trpaslíků. Trochu mě to znervózní, protože jsem moc trpaslíků za svůj život nepotkala a nevím co mám čekat. Podívám se na sebe, jestli vypadám jinak než obvykle. Když ale vidím že vše je na svém místě, podívám se na ně zpátky. Ještě se párkrát podívám na sebe a pak na ně. Pak se trochu nervozně se usměju a opatrně se zeptám Mohu vám nějak pomoci? |
| |
| Dobře se bavím s bratrem trpaslíkem, když do dveří vstoupí osoba ženského pohlaví. Ohromeně na ni pohlédnu a pomyslím sipřekrásná to žena, asi elfka. Na člověka je to nepředstavitellná krása. . Při pohledu na tuto krasavici si ani neuvědomím že mi klesla čelist. Chvíli mi trvá než se začnu ovládat, zavřu pusu, ale nemůžu z té dívky spusti svůj zrak. Připadá mi že tato žena je obdařena nadpřirozenou aurou. Dívka zjevně v rozpacích se pousměje a promluví k nám. V tom okamžiku okouzlení pomalu pomíjí a vrací se mi jasná mysl. to byl zláštní pocit, snad to nebylo nějaké skutečné kouzlo napadne mě. Navrátí se mi vážná tvář a promluvím Vítej děvo, vše v pořádku, jen sledujeme tvojí vnější schránku |
| |
| Jako každý jiný v této hospodě můj zrak spočine na ženě, která zavítala do této hospody. Mé udivení přechází v úžas po důkladnějším prohlédnutí, má čelist se pozvolna otevírá. Otevřela se až do stádia, kdy do úst lze dát celé stehno kuřete...Krásná to žena.......... Co tady vůbec dělá? probleskne mi hlavou... Usrknu piva a zeptám se přicházející dívčinyAhoj, nechceš si přisednout k nám? Nejsme zase tak širocí, jak vypadáme...posuneme se... A co vůbec dělá tak nádherná žena v této hospodě?? a dopiju svůj korbel piva. |
| |
| Hostinyký, ještě dvě piva a jedno víno pro dámu...a přijdi rychle, mám s tebou řeč.poté co nás všechny obslouží, první samozřejmě ženu a dá jí víno, pak se zastaví u nás. směle se zeptámNevíš náhodou o něčem, co by se tady v okolí této hospody dalo podniknout? myslím tím nějakou práci... a mým hluboce tázavým pohledem se na něj podívám. |
| |
| Když mi trpaslíci odpoví, musím se usmát. Zároveň se ve mě ale probudí podezření.Trpaslíci přeci elfy nemají rádi pozorně si oba prohlédnu. Sice oba vypadají dobromyslně, přesto se nemohu nepříjemného pocitu zbavit. A cože to říkali? že jsem hezká? Tak to už je krajně podezřelé. Ale třeba vědí o nějaké práci v okolí. Usměju se a přisednu si. Těší mě, já jsem Silevril Laviel. Když se jeden z trpaslíků zeptá na práci hostinského, zvednu hlavu a pozorně se na hostinského podívám. |
| |
| Sleduji Joa a přemýšlím Proč se Joe k tomu špičatýmu uchu chová tak hezky? Že by to byla nějaká kouzelnice? Že by ho uhranula? přeměřím si oba podezíravým pohedem budu si muset na oba dát pozor potom co se se dívka představí, zachovám se zdvořile a odpovím Mé jméno je Khamh Grimsher a doprovodím své představení lehkou úklonou hlavy. Poté se Joe optává hostinského na práci, tak sedím a pozorně poslouchám. |
| |
| Ahoj Sirevril, já jsem Joe, hledám práci a snažím se zeptat hostinského, ale nějak se k tomu zatím nemá, aby mi odpověděl. |
| |
| Taky celou dobu čekám že něco řekne, ale tak třeba se nás stydí usměju se a znovu se podívám na hostinského. Klidně promluv, taky tady hledám práci. |
| |
| Trpaslíci a Silevril Hostinský si vás nevšiml a obsluhuje dál,ale pak ho oslovila Slevrilon se otočí a povídá: Omlouváma se krásná slečno, ale neslyšel jsem vás... Ach anomuj bratr kozelník by potřeboval pomoci, potřebuje jednu knihu,ale jestli to budetechtít, tak jedině všichnitři sami nemáte šanci. Takže pokud to chcete, tak zajděte do domu vedle mého hostince, muj bratr vámřekne víc |
| |
| Takže spolupracovat s někým? To se mi nelíbí, já radši pracuji sama... Ale stojí to za uváženou, o pořádně placenou práci jsem už dlouho nezavadila... Podívám se na trpaslíky, co oni na to. Joe na mě působí docela sympaticky, ale Khamh ve mě vzbuzuje pocit, že bych se měla mít na pozoru. Tak co tomu říkáte pánové? Já bych to zkusila, za optání nic nedáme. |
| |
| Inu, já nemám co ztratit, ale naopak jen získat. Takže směle do toho. a podívám se na Khamha...A co ty? připojíš se? Dopiju si své pivo a chystám se platit. Jsem docela zvědavý co to asi bude... Nechám se překvapit, ale už bych nejraději šel hned teď. |
| |
| Vyslechnu hostinského, Silevril, potom i Joa a napadne mě Můžeš ztratit život, nebo duši Joe a s kouzelníky není radno si zahrávat. Jejich lektvárky a kouzlíčka sou nebezpečná věc. tvářím se zamyšleně a vyhodnocuji možnosti Nechce se mi zaplétat s touhle cháskou a navíc když sou v tom možná nějaký kouzla a tohle překrásný elfský ucho. Ale třeba tam na mě čeká větší bohatství než jen nějaká hloupá knížka. A navíc když tam jde bratr trpaslík, půjdu také! Všimnu si jak se na mě upírají zraky obou přísedících a promluvím Dobrá Joe půjdu s tebou přátelsky se na něj usměju. Potom můj zrak spočine na dívce, nedůvěřivě si jí přeměřím a zeptám se Pokud půjdeme spolu a kouzelník nás pošle pro tu knížku, asi to nebude procházka růžovým sadem. Já a Joe sme bojovníci a dovedeme dobře bojovat v boji muže proti muži, ovládáme mistrně své zbraně... a co umíš ty? Čím nám budeš prospěšná |
| |
| Tohle mě také zajímá... Co vlastně umíš Silevril?a tázavým pohledem sleduji její krásné rty a čekám, co vysloví. |
| |
| Nakloním hlavu na stranu a zamyslím se. Nejsem sice ryzí bojovník, ale umím se slušně ohánět mečem a lukem. Jsem Chodec, takže umím stopovat, skrýt se a přežít v divočině, ovládám léčitelství... Taky jsem se naučila něco málo z magie, ale to jen letmo. A taky vám pánové trpaslíci nedoporučuji mi lhát. Pak se zasměji Nemluvě o tom, že toho hodně ujdu Podívám se po nich se zvednutým obočím. Je to dostatečná kvalifikace? |
| |
 | V hostinci Nestává se tak často abyste viděli zajít elfa do města ale prochodil jsem místní okolí a zvěř jakoby byla poplašená z toho městečka a ne ane se chytit do pasti.. Musím tedy do hostince pro nějaké ten chléb a maso na živobytí.. V e městečku nejsem poprvé už několikrát jsem tu pomáhal místnímu apatykářovi s mastmi.. docela se mi tu zalíbilo až na to divné chování zvěře ale třeba je to tím že jsem v poslední době neměl tolik času pilovat své umění.. * * * Po chvilce tedy narazím na větší hostinec, podle hluku asi bude plno ale tak přinejhorším si je koupím trocha jídla a zase půjdu.. Když vstoupím dovnitř, mé očekávání bylo mylné.. Místo narvané hospody tu bylo jen pár hlučných trpaslíků, smějících se u piva.. Vzadějš vidím malý stolek, proklouznu kolem párku trpaslíků, když zahlédnu s nimi sedět u stolu mladou krásnou elku.. Mé oči se necgtíc odlepit zapomenou koukat na cestu a tak zakopnu a nešikovně upadnu kousek od jejích krásných hubených a do nebe volajících nohou.. "Pp.. Promintě.. Sem nějak zakopl a no to víte stane se, v blízkosti tak svůdné ženy asi nejsem jedinný.." "Nuže tedy přijměte moji omluvu.. no.. já.. hehe.." Sakra řekni něco inteligentního vypadáš jak hnup.. nutím svůj mozek k řeči.. Tak tedy jmenuji se Lifarin představím se a lehkým úklonem couvnu.. "A nechtěla byste si slečno sednout tam ke stolu, prohodit pár slov.. Nic proti společnosti trpaslíku samozřejmě.. ceknu nakonec abych nevyvolal zbytečnou hádku a bitku se dvěma opravdu divné zapáchajícími trpaslíky.. |
| |
| Trochu se leknu když mi k nohám... spadne elf. Vytřeštím oči a trochu překvapeně se na něj dívám. To je první elf kromě mě, kterého jsem kdy viděla. A ještě k tomu mě označil jako svůdnou, panejo. A vlastně je fakt... přitažlivý. Nenenene, podobné myšlenky si nech od cesty. Když se mi omluví, představí se a nabídne mi svou společnost, řeknu: Těší mě Lifarine, já jsem Silevril. Z toho pádu si nic nedělejte, mě muži padají k nohám často zasměji se. To je samozřejmě vtip. Jistě bych si svámi ráda promluvila, ale právě se tady s pány trpaslíky chystáme do vedlejšího domu, ucházet se o nějakou práci. Podívám se po trpaslících, co oni na to. |
| |
| Takže Lifarin...hmm...pomyslím o elfovi. Nejsem z jeho pohrdavých pohledů nijak nadšený, snažím se krotit. Tímto konfliktem bych si ale stejně nijak nepomohl. Takže Lifarine, ty nám chceš odlákat společnost od stolu, jestli se nemýlím...úráží mě elfská vyvýšenost, proč se sním vůbec bavím?! No Khamhe, tak co podniknem? Raději bych šel řešit nějakou tu práci, než se tady vybavovat s tím elfem. a začínám se balit a zvedat od stolu. |
| |
| V hostinci Po drzé narážce se otočím na trpaslíka jenž na mě něco vypustil z pusy.. "Myslím že zde dívka si zaslouží lepší pozornost než od neomaleného trpaslíka jenž ani nezná mravy natož vodu s mýdlem.. Prácičku? Hmm.. Něco osobního? privátního nebo snad nějaký vraždění uchechtnu se na elfku a zvídavě na ni hledím.. "A nehledáte třeba nějakého pomocníka? myslím že můžu nabídnout dobré služby tak svůdné dívce jako jsi ty.. Použitím lichotek ji snad obměkčím a získám na svoji stranu.. Vidím že máš krásný dlouhý luk, to je vlastní výroba? tuším že ano, málo který člověk by ho vyrobil lépe.. Hádám že pocháš z místního hvozdu že? Místní chodci už jsem o nich slyšel, nebo se snad mílím?? "Já jsem přišel o otce před několika měsíci.. je to již dlouho, podlehl nemoci ,ale výborný muž, naučil vše co umím.. určitě na své výpravě oceníš mé schopnosti.. |
| |
| Tak pro začátek pane Lifarine, žádné urážky a to platí i pro ostatní. Za druhé, mě si lichotkami nekoupíte. A nakonec a za třetí, děkuji že chválíte můj luk, opravdu je to má práce, avšak žádný elf mě tomuto řemeslu nenaučil, takže je to v podstatě práce člověka. Nepocházím odsud, jsem z daleka a vychoval mě člověk. Hraničář. pokrčím rameny. Vše co tu říkám je jen konstatování, nejsou to urážky. Jen prostě nemám chuť být záminkou pro hádky. Já sama žádnou skupinu nevedu, pouze bratr hostinského chce zaměstnat pár lidí. Takže bych to nebyla jen já s kým byste přišel do kontaktu. kývnu na trpaslíky. Teď jdu s Khamem a Joem se přeptat. Buď pojďte s námi, nebo zůstaňte. znovu pokrčím rameny a vydám se směrem z krčmy. |
| |
| "Dobrá tedy.. Myslím že s tím problém mít nebudu pokud tady mrňousové budou v klidu.. uchechtnu se a s úsměvem si přisednu vedle fousatého trpaslíka.. To sem zvědavej na to soužití.. Ale co prácička zajištěna docela snadno, do huby taky bude a s těma fousatcema nějak vyjdu.. Třeba budou v pohodě.. S myšlenkami se obrátím do kruhu.. "A kdy vyrazíme? jsem vyspalý a energie mám na rozdávání.. rozhodně nepotřebuji odpočívat.. a s úsměvem se porozhlédnu po hospodě.. "Jinak luk tedy krásný.. ukážu ti svůj.. taky ruční práce, ale mého otce.. Stáhnu si zezad tětivu a podám Silevril můj luk.. Měkké a pružné dřevo z temného hvozdu.. ale přitom pevný a lehký.. |
| |
| Celou dobu sedím a poslouchám debatu s nestoudně se vyjadřujícím elfem. Na čele mi tepe žíla. A po zmíňce o mrňousech, pohár mé trpělivosti přeteče.... ještě chvíli se snažím ovládát zatímco špičatý ucho hovoří o zbabělé zbrani jménem luk. Ale už se mému temperamentu nedá zabránit v projevu. Popadnu své válečné kladivo vyskočím na stůl a zaujmu bojové postavení proti Lifarinovi a rozhněvaně pronesu. Jsem Khamh Grimsher elfe, a teď když bylo zdvořilostem užiněno za dost. Tě vyzývám aby ses mě a mému bratru omluvil, jinak dnes zde jeden z nás zemře |
| |
| Při Khamhově výkřiku se leknu a podívá se na stůl. "Gratuluji Lifarine, když už jsi chtěl někoho naštvat, tak sis vybral toho pravého." povzdechnu si. "Myslím že bys se měl omluvit. Povraždit se můžete i později." |
| |
| Pokoud si sedal vedle mě, tak se nijak neostýchám a shodím ho na zem se slovyVedle mě takové urážející nic sedět nebude...!okamžitě se natahuji pro sekeru, lavečka jde stranou, abych měl dost místa pro boj.Začni mluvit elfe, jinak se má sekera nezná...už chybí jen málo, aby můj práh trpělivosti byl překročen. Krev v žilách se začíná vařit. Prahnu pobojiJen ať si to nerozmyslí, už dlouho jsem nikoho nezabil. a čekám co z toho špičatého ucha vypadne. |
| |
| Koukám na elfku jak zkoumala luk a když mi ho vrátí najednou vousáč vyskočí na stůl.. A začne křičet jakési slova o boji.. "Nechci tě naštvat trpaslíku, jen chci ušetřit tvůj život.. myslím že by se ti nehodilo ted zahodit celý život kvůli takovým marnostem ale jestli po tom tolik toužíš pak si mrtvý, protože než bys mě trefil umřel bys stářím.. "Proto se laskavě uklidni a posad se zase na svoje místo, akorát tu děláš ostudu sobě a svému druhu.. |
| |
| Lifarinova slova mě dopálí ještě víc. Zrudlo mi před očima a zařvu hrdelním hlasem Khazad ai-menu! a s nápřahem kladiva skočím na elfa nedbaje na cokoliv jiného. |
| |
| To se tu vážně chcete pozabíjet? Život je poněkud cenný na takové plýtvání! vykřiknu a zamračím se na všechny. Ano, elf se zachoval neslušně a zaslouží si trest, ale vážně tu chcete rozmlátit celou hospodu? Otočím oči v sloup. V tom případě jste pitomci bezvýhradně na rase! |
| |
| tímto Khamhovým výkřikem se zapojuji do boje, nijak neřvu,ale snažím se elfovi sekerou uškodit v nohou, aby padl. |
| |
| Bitka Khamhově útoku se Lifarin tak takuhnul,ale nečekla útok Joea a jaho noha je rozseknutá v lýtku a silně krvácí,ale už se nedostanete k dalšímu útoku, protže Silevrin zařve: DOOOSt!!! A pak přiběhne hostinský a ačkoli se nezdá,tak drapne do jedné ruky Khamhaa do druh Joa a vynese je před hospodu, zde jim řekne: Už se nevracejte!!! Lifarin si pak sedne ze šílené bolesti nohy na židli a není schopen pohybu. Silevril je do pláče... |
| |
| Má co si zasloužil bratře... |
| |
| Khamh a Joe Jste před hospodou a jste rádi, že jste mu alespon ublížili Silevril Najednou Lifarin padne k zemi, zkontroluješ tep a zjistíš,že není žádný,najednou pod ním vidíš rudou louži a uvědomíš si s leknutím: Asi vykrvácel,ta rána musel býtvelice hluboká :-/ |
| |
| Povzdechnu si, když vidím že pro Lifarina nemůžu už nic udělat. Rána zasáhla tepnu a než jsem stačila cokoliv udělat, bylo jasné že tohle nemůže přežít. Buď sbohem zašeptám a vyjdu ven, k oběma trpaslíkům. Je mi mírně nevolno ale čerstvý vzduch mi velmi pomůže. |
| |
| Kouknu se na Joa a promluvím. Měl zemřít za tu urážku. oprašuji si oblečení a myslím na to jak nás hostinský jednoduše vyhodil s hospody dřív to jistě musel být velký válečník.... |
| |
| To jistě měl, alespoň jsme byli jednoduše vyvedeni bez placení.teď bychom mohli jít za bratrem hospodského zeptat se na tu práci. když je tohle vyřešeno. |
| |
| Vzhlédnu k elfce a nejsem si jist co mám čekat, adrenalin ze mě ještě všechen nevyprchal a tak si stoupnu lehce do bojového postoje. Tak co Silevril, kde je ten hanebník? Přijde mezi nás na druhé kolo? Teď dozajista uhájíme čest našeho rodu! |
| |
| Podívám se na Khamha a řeknu Zemřel. Opřu se o stěnu hostince a povzdechnu si. Zavřu oči. Co, chceš mě taky rozsekat?! řeknu když se podívám na Khamhův postoj. |
| |
| Potom co si vyslechnu Sil, se zklidním a zesmutním. spravedlnosti je učiněno za dost, ale je škoda zbytečného života. Sáhnu do sáčku s penězi, vytáhnu pár zlaťáků a podávám je Silevril se slovyjdi prosím tě za hostisnkým a dej mu tyto peníze aby tomu nebožákovi zařídil alespon nějaký důstojný pohřeb. |
| |
| Tak dost Khame, dnes bylo krveprolití až příliš, ikdyž si to zasloužil.a chvíli postávám a vzpamatovávám se z vyhození nás hostinským. Tak co, pohneme se?? |
| |
| Vezmu peníze a na chvíli zmizím v hospodě. Za chvíli se vrátím a kývnu, že je vše zařízeno. Pohneme se řeknu je čas jít dál. A vyrazím směrem ke kouzelníkovu domu. |
| |
| Hodím sekeru přes rameno a následuju Silevril. Jen si pomyslímPodivný to elf, budiž mu země lehká... |
| |
| Dobrá tedy Silveril a Joe, veďte mě. teď už klidný vyrazím za skupinkou. |
| |
| Trapslíci a Silevril Vejdete dovnitř a a vidíte postavu v plášti s kápí,jeotočená keknihovně a něco rovná, najednou promluví: Zdravím Trpaslíci a Elfko Najednou se leknete, jak ví, co jste zač... Vásmi jistě poslal muj bratr co? Ano práci bych pro vás měl, potřebuji jednu knihu, jmenuje se kniha osudu, a je uložená v hoře Osudu, která leží na sever,nebojtese královsky se odměním a pokud možno vyražte okamžitě, čím dřív přijdete tím více peněz dostnete a nyní odejděte... Všechno tohle řekl otočený k vám rovnajívcí si knihovnu, pak jste odešli a stojítepřed jeho domem... |
| |
| Když vyjdu před dům, pokouším se ptát kolemjdoucích lidí, kudy mám jít na tržiště. Rád bych si totiž před cestou nakoupil nějké zásoby jídla a vody. |
| |
| Jdu tam kam jde Joe a Silevril. Jsem silně zamyšlen a moc okolí nevnímám. |
| |
| Stejně se už dneska nikam moc nedostaneme. zamyslím se Nakoupila bych nějaké věci a našla nocleh. |
| |
| tři Tržiště jste nenašli, ale zahlídli jste uzenářství, šli jste tam,ale Khamh asi dvakrát za cestu zakopl a po druhý se rozplácl na zemi, již předtím jste si všimli, že je zamyšlenej a moc nevnímá... |
| |
| Hej bratře, co s tebou je? |
| |
| Asi už přebral? divím se a usměju se |
| |
| Narovnám se a pronesu Nic Joe, jen přemýšlím o minulosti podívám se na Sil To opravdu ne elfská dívko, asi si ještě nikdy neviděla trpaslíka pít, toho pár lidských piv nerozhází Teď už veseleji pokračuji za družinou. |
| |
| podívám se do uzenářství. Pokusím se nakoupit nějaké zásoby. |
| |
| V uzenářství rychle nakoupím a vyjdu před krám. Vím že se dokážu uživit i bez zásob, ale jistota je jistota. Přehodím si přes hlavu kápi a čekám na trpaslíky. |
| |
| V uzenářství si nakoupím jen sušené a nasolené maso. Ale ne mnhoho, jen tak na týden. Víc se mi nechce nosit když mám v batohu ještě své trpasličí jídlo. Prodavač byl i tak hodný že jsem si u něj mohl doplnit čutoru pramenitou vodou. Po tomto doplnění zásob čekám na zbytek skupiny aby sme rozhodli co dál, protože když sme byli u kouzelníka tak sem vůbec neposlouchal a jen si dával pozor na toho člověka, protože na kouzelníky si jeden musí dávat pozor. |
| |
| jak už řekla SilevrilJak už řekla Silevril, Meli bychom si najít nějaký nocleh.Porozhlížím se po okolíáááá tam jedna je a vypadá, že by se tam dalo i přespat, pojďme se tedy podívat.a vydám se směrem k hospodě, kterou jsem zahlédl.Snad se tam dá dobře najíst a dobře vyspat, no uvidíme. |
| |
| Radši bych spala někde pod širým nebem... dívala se na hvězdy a cítila pod sebou zemi. Slyšela les... V lidských příbytcích mi nikdy nebylo moc dobře. Ale pokud mám cestovat s trpaslíky, tak musím pochopit, že oni nejsou zvyklí na takový život povzdechnu si Už zítra budeme pryč, tohle mě přece nezabije. Vydám se za Joem k hospodě a přemýšlím, jaké by to bylo žít jinak, dát své lidské části trochu víc prostoru. |
| |
| Následuji Joa a Silveril. Tak zase jednou v posteli, no pro jenou se nebudu muset mít celou noc napozoru pře nebezpečím. žertovně prohodím na Silevril Dáma asi nebude chtit s námi spát v jednom pokoji co? |
| |
| Hospoda Jak už víte, jste v malé vesničce, takže se vám hospoda zdá povědomá, otevřete dveře a vidíte známého hostinského a už na vás běží. Rychle dveře zavřete a řeknete se, že se budete muset vyspat někde jinde... |
| |
| Navrhuji les řeknu když poodejdeme dál od hospody. jak jsme se mohli takhle splést? postesknu si a vnitřně se tomu směju. Pochybuji, že by nás někdo nechal přespat u sebe. |
| |
| no jo, tady jsme už byli. a pousměju se. Teď je Silevril na tobě, kde se utáboříme. My už jsme ukázali co umíme, teď je řada na tobě, tedy pokud ti to nevadí... a s očekáváním odpovědi od silevril šťouchnu loktem do Khamha. |
| |
| Stromy a les, nic horšího mě snad ani nemohlo potkat. zavrtím hlavou a na oba pronesu Já osobně spát v lese nebudu, přimlouvám za nějakej palouk, nebo ještě líp nějakou puklinu ve skále. Nenávidím stromy a stromy nenávidí mě. Proto sem proti spaní v lese a Joe, ta tvoje sekera se taky těm prohnilejm stromum nebude líbit. Teď se soustředím na Silevril Stopuj a veď nás elfko, ale na noc co nejdál od lesa, ano? Myslíš že je to možné? |
| |
| Povzdechnu si. To si vážně myslíš, že vlezu do nějaké skalní pukliny? zeptám se otráveně. Asi už začínám chápat co elfům na trpaslících tak vadí. Jak můžou nemilovat les? Jedna louka je nedaleko, asi 2 km za vesnicí, tam by mohlo být bezpečno. ušklíbnu se a vyrazím rázným krokem směrem po cestě. Jdu rychle, protože nejsem zvyklá chodit pomalu vycházkovým krokem. Řekli veď, tak vedu. |
| |
| Na louce Dorazili jste na louku a už se začíná stmívat... Silevril se tahle louka vůůůůbec nelíbí a přemýšlí že by bylo dobré udělat hlídky,ale trpaslíci ani pořádně nevědí co je hlídka, ty už honem honem spinkat, protože trpaslíci si potrpí na pohodlí (no pohodlí spíš na dobrý spánek). Jak mile užje asi9hodin začína pomalu Silevril litovat, že nespí v lese, tam se alespon cítí bezpečně a přemýšlí, že ty hlídny rozhodně od věci nebudou... |
| |
| No co, milovník stromů a hraničář v jenom se snad vyzná. Pro tuhle chvíli jí budu věřit. Koukám že Silevril se dala do pohybu. Následuji její rychlé tempo a snažím se nedat na sobě nedat znát žádnou únavu. Co zvládne elf zvládne traslík taky. |
| |
| Ta louka se mi tedy vůbec nelíbí. žádný les, podivné šero. Žádné větve, do kterých by se dalo bezpečně vyšplhat a spát. Nic. Alespoň jsem je pořádně prohnala. říkám si, když si uvědomím, na jakém místě se díky trpaslíkům nacházím. Tak jakže budeme hlídkovat? zeptám se nevinně. |
| |
| No louka, není to nic, co by se mi líbilo, přece jen to není postel, ale co se dá dělat, snad to tu přečkáme. Takže hlídky uděláme tak, 1. bude hlídat Silevril 2. Khamh a já poslední, ale můžete mě vzbudit až ráno. a pohodlně si lehnu do trávy. |
| |
| No tak tedy dobrá. přikývnu Ale to jak se budete střídat si domluvte s Khamhem, pochybuju že tě nechá spát do rána. zasměju se. Rozdělám oheň a pohodlně se u něj uvelebím. Pro jistotu si ale k ruce přisunu svůj meč. Jen pro jistotu. |
| |
| Dobře, tak hlídkuj Silevril. Najdu si nějaké nepohodlné místo aby sem nemohl jen tak usnout. Začínám předstírat spánek, ale kladivo nepustím z ruky. Tak dneska toho moc nenaspím, elfce se věřit nedá, takže si zdřímnu až bude hlídkovat Joe |
| |
| Silevril Jsi připravené na hlídku, hlídkuješ a nic se neděje. Své tři hodiny máš odhlídkované, šla jsi vzbudit Khamha,ale zdálo se ti že nespí... Khamh Už hlídkuješ asi 2.30 hodinya nic Joe Ráno jsi se s ostatními vzbudil a Silevril je naštvaná, že jsi na hlídce usnul, ale usnul Khamh,málo kdo dokáže 6 hodin v noci být vzhůru... |
| |
| Ale Silevril.... To se stane, nikdo není dokonalý... Věřím, že příští noc to bude lepší. Snad jsem ji nějak uchlácholil. Tak velký problém to zase nebyl... Ikdyž zase hloupá také není. No nic je čas vyrazit. pomyslím si. A začnu se balit a připravovat k odchodu. během chvíle jsem schopen vyjít. Čekám, než se ostatní také nachystají. |
| |
| "Kdo z vás usnul?" vyjedu na trpaslíky "Nevím kdo to byl, ale to jste válečníci? nechat tábor nehlídaný?!" nejraději bych po nich něco hodila. "Vůbec se vám nedá věřit." vyprsku, hodím si věci do batohu a ten si dám na záda. Joe se mi alespoň omluvil, takže mě trochu obměkčil, ale Khamh na mě kouká, jako by se nic nestalo. Nezodpovědný. bleskne mi hlavou a odvrátím se. |
| |
| Já tobě taky moc nevěřím Elfko, a proto jsem neusnul když si hlídkovala ty. To se potom projevilo na mé hlídce. celej rozlámanej vstanu a protáhnu se. ženská jedna hysterická udělám si pár cviků abych se rozhýbal a zahřál. Chcete vyrazit hned, nebo nejdřív posnídáme? v hlavě už mi víří myšlenky na jídlo a na výlev Silevril už si skoro ani nepamatuji. |
| |
| No tak, přece si nebudete celou cestu cuchat nervy. a usměju se. Máme důležitější úkol, než se tady hádat. Raději bych vyrazil teď a posnídal po cestě. Ještě to bude chvíli trvat, než dorazíme, čím dřív vyřešíme tento úkol tím líp. těmito slovy si z batohu vytáhnu nějaké jídlo, co jsem si nakoupil ve vesnici a nesměle začnu pojídat. Pojďme, vyrážíme, tak nás Sil veď. a čekám na první krok krásné elfky. |
| |
| "Nevím nic konkrétního o hoře Osudu, jen že leží na sever odtud." řeknu klidně "Nejsem v této zemi dlouho. Navrhuji najít cestou nějakou vesnici, tahle stezka nás k ní zavede." ukážu mezi stromy "A najít v ní nějaké přesnější mapy." |
| |
| Tři dobrodruzi (vy) Jdete po cestě a vidíte v dálce obrovský kopec,vrcholek je zasněžený a jsou tam vidět části vyčnívajících skal. Žádná vesnice tu nebyla, ale jak se blížíte, přibývá víc a víc skřetů (jejich podoba je stejná, jako těch z Pána Prstenu, protože v dračáku je skřet velkej jako trpaslík,tak aby jste věděli, že myslim ty velký;-) ). Ale nevšimli si vás. Dorazili jste přímo pod horu a přemýšlíte, co dál, jestli jít hned nahoru, nebo počkat a nabrat síly, protože Joe je unaven, Khamh cítí, že se bude bojovat a to mu dodává sílu a Silevril má hlad... |
| |
| Než se vydáme dále cestou nahoru, bylo by lepší si odpočinout, tedy alespoň já bych rád odpočinul. sednu si na zem do trávy a zuju si boty, přece jen je třeba si je trochu promasírovat. Ale co ti skřeti? viděli nás? no snad ne, teď se mi zrovna bojovat nechce, ikdyž takový jeden mladý skřet by se ještě dal snést. No jo, ale skřet chodí málokdy sám. a masíruji si nohy při přemýšlení o skřetech. Po masáži si otřu ruce a začnu pojídat nějaké jídlo z batohu. Když jím tak si pomyslím Sááákra, my jdeme až tam? nahoru....? to ještě bude dřina, raději se pořádně najím. Po jídle se na chvíli natáhnu do trávy, ale koutkem oka sleduji okolí, ikdyž na to máme Sil.Snad tam nahoru nepůjdeme zbytečně, to by mě naštvalo. Takový kus a nic nahoře, nevím, jestli bych to rozdýchal. No nic uvidímeHej Khamhe, odkud pocházíš? zeptám se. Musím se o obou dovědět víc. |
| |
| Když si Joe sedne do trávy, pokrčím rameny a sednu si o kousek vedle. Vytáhnu z batohu kousek cestovního chleba a začnu přežvykovat. Musím se ale pořád rozhlížet po okolí a poslouchat. Nenávidím skřety, celé mé tělo se proti nim bouří. Už jsem měla tu čest několika z nich setnout krk, když napadali pocestné v našich lesích, ale to byly ojedinělé případy. Nerada bych se stala jejich potravou. Když se Joe zeptá Khamha odkud je, podívám se po nich ale nepovažuji to za tak moc důležité. Vím že já a Khamh jsme si právě do oka nepadli, takže nepředpokládám, nějaké velké přátelství. |
| |
| Potom co spatřím skřety se ve mě začne vařit krev. Rakhâs! nejradši bych na ně zaútočil, ale společníci nějak nevypadaj že by chtěli bojovat. potom začne Joe o odpočinku, nerad ale poslechnu, sednu si, dám si sušené maso a vodu. Potom se trpaslík zeptá odkud pocházím. Jsem z království Pod Stolovou horou. A ty? Proč to Joa zajímá přávě teď a právě tady? |
| |
| No Khamhe, já pocházím z jedné malé vesničky, která je hodně vzdálená od tohoto proklatého místa. Má rodná vesnička se nachází v horách, převážné obyvatelstvo tvoří trpaslíci, kteří obchodují s Elfy z nedalekého útočiště lesa. Proto tak bezproblémové vztahy se Sil.povyprávím s lehkým zamyšlením a úsměvem. A co ty Sil? Odkud jsi ty? zeptám se a pozorně poslouchám. |
| |
| "Já jsem ze Západních hvozdů." řeknu a zamyslím se. "Vyrůstala jsem mezi Hraničáři a ti jak známo migrují po celém lese, takže vlasně celý les je mým domovem." Po tváři mi přejede letmý úsměv, když si vzpomenu na nádheru nekončících, zelených lesů. Pak ale pohasne. "Teď už ale domov nemám... už více jak rok putuji sama, ani nevím proč jsem se tentokrát vydala tak daleko a skončila tady." Položím si bradu na kolena, ale stejně se pořád rozhlížím a poslouchám, jestli neuslyším skřetí dusot. |
| |
| Oba si vyslechnu jen s malou pozorností, spíš poslouchám jestli se někdo neblíží. Potom co Sil domluví promluvím na Joa. Dřiv sme taky měli rádi elfy v našem království, obchod kvetl a žili jsme v přátelství, ale od zrady elfsého krále Atanvarna v bitvě u soutěsky Tanta Inga, kde byl léčkou zajat trpasličí Velekrál Durkral II. Grimsher přezdívaný Zlatý a posléze temným čarodějem Elrichem Shlaimanem přetvořen na nemrtvého. A to jen díky zradě elfů kteří nepřišli trpaslíkům na pomoct tak jak bylo dohodnuto a odpřísáhnuto. odplivnu si na zem, jako bych chtěl smést i jen promluvení o zradných elfech ze svých úst. |
| |
| Myslím, že jsme si docela odpočali, takže bychom mohli vyrazit dále po cestě. a začínám si obouvat boty a zvedat ze země. Pojďme dále to těch zasněžených a nehostinných končin. Rozhlídnu se kolem sebe, zda nás někdo nesleduje, nebo nezahlídl. Opatrnosti není nikdy dost. |
| |
| "Máš nějaký problém?" zeptám se Khamha "Podívej, já elfy taky nijak nemiluju, ale jak je vidno, tak jsem víc než z části jedna z nich. Takže si uvědom, že tenhle elf ti teď bude krýt záda. Jestli ti to tak vadí, neměl ses se mnou dávat dohromady." už mě vážně nebaví ty jeho věčné urážky na svou rasu. Vstanu a podívám se na Joa. "Jdeme, ale pozor, držte se stranou ať vás nevidí." |
| |
| Sakra, to se mám s váma otravovat celou cestu takhle?!! řeknu rozzlobeně. Nechte těch vzájemných urážek, teď to není vhodné při takové cestě, kdy můžeme každou chvíli narazit na nepřátele. |
| |
| promluvím na Silevril. Kdo nepromjeví úctu mě, tomu neprojevím úctu já. Přemejšlej o tom! vstanu, vezmu si batoh a připravím se na pochod. Tak můžeme jít Joe. |
| |
| "A tys byl ke mě někdy slušný? A za co ti mám projevovat úctu? Za to jak mě shazuješ, nebo že mi nevěříš ani tak že nespíš a pak zaspíš celou hlídku? Myslím že nemám o čem přemýšlet." řeknu a bohužel je mi z toho spíš smutno. Já nikam nepatřím, ani sem ne. povzdechnu si a vydám se směrem vzhůru. Nnechápu který mamon mě sem poslal. |
| |
| kva kva kva kvaaaaa! jen se vypovídej když ti to udělá dobře. Už aby sme měli tu knížku a mohli si jít každej po svim Začnu taky stoupat nahoru a ještě dojídám zbytek sušeného masa. |
| |
| škoda slov, již teď lituji své uši, co ještě si budou muset vyslechnout.bude lepší když teď půjdeme v tichosti, myslím, že nikdo z nás nechce, abychom byli objeveni skřety.a teď už odpočatý kráčím dál strmou cestou směrem k vrcholu. |
| |
| Khamh, Jou, Silevril Dorazili jste pod vrchol hory a před vám je jeskyně skoro by jste ji přehlédli, jak je zarostlá, je velice nízká a Silevril má pocit, že je to ono, ale jen trpaslíci mohou jít vzpřímeně, elfka pouze po kolenech, nebo po čtyřech a Khamh je rád, že se elfům jejich výška vymstila. Raistan Jsi v hostinci, kde je právě na zemi krvavá skvrna a ze dveří vynášejí... hádáš, že asi člověka, který nemá jedinou známku života. Krvavou skvrnu drhnou dvě ženy. |
| |
| Nevypadá, že by tady bylo moc světla, raději si vezmu louč, co jsem našel před jeskyní a zažehnu oheň o poblíž ležící dva křemeny. Poté, co louč vzplála se vydám jako první do jeskyně.Pojďtě za mnou. řeknu těm dvěma uhádaným. Zajímalo by mě, co nás tady čeká, raději půjdu pomalu a budu se dobře dívat před sebe a kam šlapu, Tady i konečně mohu uplatnit své zkušennosti z dolování z mé rodné vesnice. Všechny tunely a jeskyně jsou mým druhým domovem.pomyslím si při vchodu do jeskyně. |
| |
| V jeskyni Je to tu velmi nízké, takže si vlasy rychle stáhnu do koženého řemínku, přes sebe přehodím plášť. Vlezu opatrně po kolenou dovnitř za Joem. Není to poprvé co jsem se musela takto plazit a sunout se, a dokonce mi ani moc nevadí těsný prostor, ale představa že mám za zády Khamha mě moc neuklidňuje. Přede mnou jde Joe, protože já bych jako první sotva mohla na čtyřech někoho ubránit. A navíc, vypadá to, že se docela dobře orientuje. Snad už bude brzy konec, nechci mít toho záškodníka v zádech... |
| |
 | V klidu pozoruji celou scenérii v hospodě po chvilce se postavím na vratké a hubené nohy a opírající se o hůl obejdu sloužící čistící krvavou skvrnu až dojdu přímo za hostinským. DGGHGGHGHGHGHDGHGGHHHHGGGDDDDHHG Pardon ten kašek mě jednou zabije. rychle vytáhnu kapesník a vložím si ho pře ústa DGGHHHGGHGG Co se tu vůbec stalo to nevipadá moc férově ten člověk neměl vytaženou ani zbraň. To je sprostá vražda toho může být schopen je bezpáteřní a bezcharakterní člověk. |
| |
| Jdu za Silevril do jeskyně a škodibě mě napadne.No v jeskyni nám slepičí bujóne nebudeš moc platnej, schválně jestli budeš tak odvážná i bez nebe nad hlavou sleduji elfskou zadnici a před ní plápolající světýlko pochodně, docela mi to vadí, protože jako trpaslík mám vrozené infravidění a díky pochodni ho nemůžu využít a musím se spoléhat na to, kam dopadnou světelné paprsky. Snažím se alespoň naslouchat cizím zvukům. |
| |
| Raistan Ale, však znáš trpaslíky, jakmile někdo řekne něco směrem k nim, tak už mu jde o život a a tehle, ani nevim jestli to je člověkl, nebo elf, ale prostě se do takovajch dvou trpaslíků navážel a jak tto dopadlo... řekne hostinskej Nebo potřebuješ vědět víc? Trojice Vešli jste do chodby, kde se Silevril muže postavit a pokračujete dál, Joeovi zhasla pochodeň a Khamh by za to poděkoval snad i démonu, teď nic Sil nevidí, zato trapslíci vědí o všem. |
| |
| A sakra, zhasla louč...reknu polohlasemSil, nevím, jestli něco vidíš, ale podle tvého zakopáváni asi ne, ze strany batohu mám lano, počkej chvíli. Lano jsem si uvázalo kolem pasu, ale tak, aby mi nijak nevadilo v pohybu. Chytni se toho Sil, neboj jsem na druhém konci, budu tě vést, dokud neuvidíš. Jak to tam vypadá v zadu? zavolám na Khamha a pomalu jdu kupředu a zkoumám, kudy jít. |
| |
| Tak mi prosím hostinský dones korbel horké vody a nějakou dušenou zeleninu a připrav mi na hoře pokoj asi se tu chvilku zdržím A vratkým krokem si to šinu k nejblyšímu stolu co je u krbu to bude teploučku venku je hnusně že by psa nevyhnal |
| |
| Po tom co zasne louč popadne mě myšlenka na podražení slepé Silevril. No tak Khamhe, máš vou hrdost, nemysli na to, je to pod tvojí úroveň. Ze všech sil se udržím a nepodrazím elfskýmu uchu nohy. Konečně lépe vidím a trochu mě ta tma a skála uklidní. Jdu dál za dvojicí a kladivo si připravím na boj. |
| |
| Jsem vděčná za lano a pevně se ho chytím. Opatrně nahmátnu druhou rukou Joeovo rameno abych měla větší jistotu. Můj otec mě učil všelijakým věcem, takže ani náhlá tma mě až tak nezaskočí. Můj elfský sluch se mi zbystří na krajní mez, takže slyším každičký pohyb i odraz zvuku, který mi dává povědomí co kdo z trpaslíků dělá a kde přesně je, dokonce slyším jejich tep. Jestli mi ten protivný zmetek vzadu zkusí něco provést, budu připravena. |
| |
| Sakra, ta jeskyně je delší než jsem čekal...pomyslím si a stále pokračuji v cestě dále.Kam to asi vede a jak dlouho ještě půjdeme. zatím je vše v pořádku, Sil se mě drží docela pevně, ale to nevadí, něco vydržím. jsem přece TRPASLÍK. Jen je tady až moc podezřelý klid. Něco mi tady nesedí...přemýšlím cestou. v dálce spatřím menší odraz světla.Pojďte pomalu a hlavně tiše, tam v dálce jsem uviděl trochu světla. Buďte připraveni na vše. upozorním ty dva a sám se také připravím k boji. Jdu teď velmi opatrně. |
| |
| Pazlíkovci a Elfinka Jdete na konec chodby, vejdete dovnitř a oslní vás světlo ze dvou svícnů, mezi kterými je kamenný podstavec a na něm otevřená kniha, nejspíš je to ta, kterou hledáte. Je to kruhová místnost a naproti vám za knihou je ještě jeden východ. Když se kouknete do prava tak tam je socha. Zaradujete se, že už máte peníze skoro v kapse... Raistan Jak si přejete cizinče Po chvíli postaví na tvuj stůl objednávku a povídá: Váš pokj je připravený, ještě něco? |
| |
| To je dost myslel jsem že se už nedočkám je to tu jak u suché dásně za pokoje děkuji doneste mi tam lavor horké vody a nějaké mýdlo. Vezmu svoje věci a pití a odejdu do pokoje Jo až bude večeře tak promě prosím dojděte do té doby nerušit. |
| |
 | Koukám, že nám tu začíná něco zmírat na neaktivitu… Dokonce už 5 týdnů bez příspěvku! No tohle už bude hodně uleželá svačinka. :o) Jak vidíte, přišel se na vás podívat váš (ne-)oblíbený administrátor s velkým koštětem na odklízení odpadků… Co ale teď s Vámi? Díky dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do kategorie "Už se dlouho nehrálo -> odpad". Dejte mi sem nebo do pošty odkaz do dvou týdnů vědět, jestli jste našli novou chuť k hraní, chcete změnit Vypravěče, nebo se s tímto dobrodružstvím definitivně rozloučíme. Havran-údržbář. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR