Academy of Azeroth
hrálo se Denně
od: 22. února 2008 16:57 do: 23. listopadu 2008 15:48
Dobrodružství vedl(a) Dratschek
| |
 | Univerzita s moznosti ucit se po cem jen srdce prahnou. Kazdy chce byt nejlepsi, kazdy chce projit labyrintem pod zaklady teto univerzity. Nikomu se to zatim nepodarilo. Nikdo se nevratil krome jednoho jedineho, aby podal svedectvi o hruzach, ktere zazil a ktere cekaji na kazdeho, kdo se pokusi o pruchod pres labyrint. Nikdo netusi, co se skryva na jeho konci. Toto svedectvi zustalo utajeno.Nikdo z pritomnych ho nikdy nevyzradil. A tak vsichni postupne umirali. Nekteri na vek jini v bitvach avsak vsichni si ho odnesli s sebou do hrobu. Jediny zijici svedek vypovedi je hlava teto univerzity. Labyrint ceka jen na VAS, aby byl pokoren. Vy jakozto noví zaci univerzity se ale budete muset mnohe naucit, abyste mohli tento nelehky ukol splnit. |
| |
| Byla pulnoc. V uličkách se táhly hluboké stíny, všude bylo ticho. Najednou prořízly ticho kroky postavy, jdoucí zdánlivě bez cíle. Ten jenž znám jako Mlha a jehož se všichni obávali. I žebráci na ulicích zmlkli, když procházel. Dnes však měl v hlavě jiné myšlenky. Myslel na onu záhadnou universitu nebo také akademii kousek od města, jejíž stěny stráží tajemství labyrintu už po mnoho let. Tak velký zájem jen kvuli univerzitě? Ne, avšak ndokázal od nikoho zjistit nic bližšího. Na to nebyl zvyklý. Ani starosta nic nevěděl. Zaneprázdněn těmito myšlenkami, zjistil, že už stojí před masivními dřevěnými dveřmi univerzity. Složitý reliéf dveři už ohlodával zub času, avšak stále byli imposantní. Na dveřích bylo obrovské kovové klepadlo ve tvaru hlavy lva. |
| |
 | Dvere se po zaklepani otevrely..pomalu vkrocil dovnitr clovek zahaleny ve starem plasti,zpod kapuce mu byly videt praminky cernych vlasu a tmave modre oci,na zadech mu visel vak a u pasu dyky,svym zjevem upoutal pozornost strazi,ktere ho zastavily,po chvilce mluveni si strazny s nove prichozim podal ruku a pote ji schoval do kapsy. Tak se dostal clovek do univerzity,aniz by se nekdo ptal na jeho totoznost... |
| |
| Na území university Po úspěšném průchodu na území university se postavě v plášti naskytl nevídaný pohled. Díky svitu měsíce mohl spatřit zdmi obehnanou univerzitu a zahrady kolem ní. Obrovská univerzita zdála se dotýkajíc mraků , obrovské oblouky a chrličové obíhali kolem prvního patra university. Všechna okna byla zhotovena z barevných sklíček umělecky poskládaných do obrazů postav svatých. Vzahradách bylo spoustu keřů shloučených zdánlivě bez cíle, avšak dohromady v celku davaly zvláštní znak. Vypadal asi takto :  |
| |
| Ochromen krasou a promyslenosti university nejprve ziram na vse okolo a snazim se najit nejake jine zvlastnosti,ktere by upoutaly me oci,pote se vratim mysli na zem a jdu se porozhlednout dale do university... |
| |
| Křoviny vrhají dlouhé stíny brzy už bude svítat a postava jde ohromné vstupní bráně university. I zde je klepadlo jako hlava lva a pres cele dvere je velmi tenkou a zdobenou vrstvou stříbra zobrazen ten podivný znak. Rozzáří se při prvních dotecích paprsků slunce. Postava se zastaví u brány. Nejde s ní ani hnout je zamčená. Náhle se vítr obrací a vzdálený štěkot vytrhne postavu ze zamyšlenosti co dál... |
| |
| Ohlednu se tim smerem a pozoruji,co se bude dit,zaroven letmo sleduji dvere a cele okoli,zda zde neni nikdo jiny. |
| |
| Štěkot se blíží a už je i vidět pes, jenž ho vydává. Obyčejný hlídací pes, směska mnoha různých plmen se proplýtá mezi keři jako had. Ruka s rychlotí blesku sjede k opasku k dýce a pomalu jí vytáhne. Stihne se ještě postavit do bojového postavení, které mu pomůže uhýbat útokům. V očích postavy se zablýske, když se pes dlouhým skokem ocitne přímo před ní. Pes ani nezabrzdí a rovnou skáče na postavu. Ta se mu pokouší uhnout, avšak ve směru skoku psa nechá na moc dlouho ruku bez dýky. Pes neváhá a s chutí se do ní zakusuje. Náhle však pustí a kácí se bez života k zemi. Zem se obarví krví. Hluboká rána v jeho krku ukazuje mistrovský zásah. |
| |
| Náhle se dveře univerzity otevírají a z nich vyjde velmi starý muž oblečený v dlouhém temně modře zbarveném rouchu. Opírá se o hůl na jejímž konci je zasazen jeden jediný krvavě rudý drahokam. Vítej cizinče osloví postavu, přitom pohlédne na psa a bez známky zloby pokračuje,vidím, že tvůj výcvik započal už před branami Akademie. Mnoho věcí jsi vykonal dobrých i špatných a ještě více věcí se musíš naučit. Pojď dál jsi očekáván. Stěmito slovy vstoupí zpátky do univerzity a nechá tě venku se spoustou tvých otázek. |
| |
| Osetrim si zraneni ruky a pote vytahnu ze psa dyku...Pak vahave a pomalu vstoupim na pudu university a prohlizim si jeji interier... |
| |
 | Po vstupu si ihned uvědomíš, že něco není v pořádku. Zvenku sice vypadala ohromně, ale tohle není možné. Vstupní hala je velká asi jako malý dům, přerušována sloupy s souběžným ozdobným vroubkováním. Je zde spoustu soch, každá z nich je vyhotovena tak nádherně z mědi, stříbra nebo zlata, že vypadá jako živá. U každého podstavce se sochou je napsáno jméno. S úctou projdete kolem řad soch, strážců duší zemřelých. Starcova hůl klape na mramorové podlaze a jeho róba šustí na podlaze při jeho chůzi. Zvuk se rozléhá do dálky a vrací se ve chvilce. Přijde ke trůnu umně vyřezaného z dubového dřeva a ošetřeno proti plísní, škůdcům a času. Posadí se na něj a pohlédne na tebe svými bystýma očima. Vítej v Akademii jmenuji se Artar a jsem zde Nejvyšším. Přivedli tě sem zvěsti o labyrintu jako většinu ostatních. Spoustu lidí, elfů dokonce i orků zde stálo jako zde teď stojíš ty a vybírali si svůj osud. Někteří couvli, neměli dostatek odvahy. Ale ti někteří, kteří i přes své obavy ze zkoušky, o které tolik slyšeli, zůstali dostali možnost postavit se jednomu z míst zatím nikým neprobádaných čelem. Čekala je však předlouhá cesta, ze které ale vyšli silnější než kdy dřív. Ani to však nestačilo na to, aby byl labyrint pokořen. Nyní přicházíš ty, jakožto další z dobrodruhů, kteří si chtěli vyzkoušet postavit se nečemu, co jinde na Zemi nemá obdoby. Je možné, že výcvik nevydržíš či nepřežiješ, ale to jen v tom případě, když nebudeš mít dostatek odvahy a hlavně úsilí dostat se za hranice svých možností. Po tomto proslovu se odmllčí zdá se, že očekává nějakou reakci. |
| |
| "Dekuji za privitani ooo Nejvyssi,jak jsi jiz rekl,privedly me sem povesti o labyrintu a jsem tu,abych ho prozkoumal. Jestli nekteri predemnou ustoupili,tak ja rozhodne ne! jsem pripraven projit touto zkouskou a vystavit se vsemu nebezpeci a nastraham,ktere na me v labyrintu cekaji"...tvarim se odhodlane a nebojacne,cekam na reakci Nejvyssiho,delam si male nadeje,ze z jeho vyrazu budu moci precist neco vic,co by mi mohlo pozdeji pomoct... |
| |
| Vstupní sál Pousměju se. To rád slyším. Právě jsi udělal svůj první krok směrem ke zdárnému konci. Nechť tvé kroky provází síla a štěstí. Tvůj výcvik začne ihned. Odeberu se nyní s tebou na cvičiště bojových umění, kde si tě převezme jeden z nejlepších bojovníků současnosti a také nejlepších učitelů. Jsi Sicco jestli se nemýlím. Seznámím s tím tvého nového učitele a ten pro tebe vybere nejlepší typ výuky. Něco ti ale povím. Ber to jako gesto dobré vůle. Nikdy, opravdu nikdy před ním neprojevuj slabost, či únavu a hlavně nikdy se nesnaž s ním diskutovat o jeho výuce. Dopadl bys mnohem hůř než jen být vyhozen z Akademie. vstanu z trůnu a odejdu jedněmi z dveří napravo od trůnu. Procházíme chodbami kolem spousty obrazů, některé zobrazují život lidí jiné zase smrt, hrdinské činy, které měly být uchovány v paměti ostatních. Nejen obrazy jsou tu zajímavé, ale i různé typy zbroje. Od elfských přes orkské a gobliní k obyčejným lidským. Některé nejdou ani poznat, kdo je vyrobil. Narazíme na točité schody vzhůru a chvili jdeme nahoru. Vyjdeme do jasného slunečního světla na jakýsi velký balkon předělaný na cvičiště. Zespoda není možné jej vidět. Jsou zde cviční panáci, nechybí ani střelecké terče. Na jednom ze stolů se povaluje několik zbraní snad všech druhů co jsou. Na druhém zase brnění. Na opačném konci cvičiště stojí mohutná postava. Už z dálky jde poznat s kým máte tu čest. Ork! |
| |
| Ork,to teda bude asi pekna makacka. Ale na druhou stranu me toho urcite alepson vic nauci. Zajimalo by me,jak ten trening bude vypadat,v kazdym pripade si musim davat pozor na emoce a na jakykoli chyby,ty by me mohly stat drive ci pozdeji zivot. Pozoruji cele cviciste,cvicici,orka a hlavne zbrane. Jeee,kuse,moje oblibena zbran! A tamhle takovy pekny dyky a kratky mece-s tema by se bojovalo jedna radost. S mirne rozzarenym oblicejem cekam,co se bude dit dal. |
| |
| Cvičiště Počkej tu. řeknu Mlhovi, přejdu přes cvičiště, mijím těch pár co tu cvičí. Lučištníci, někteří bojovníci. Na všech je vidět obrovská únava. Nikdo se však neodvažuje přestat v úsilí a zápalu do tréninku. Dojdu k orkovi. Zrovna na někoho řve ať se trochu víc snaží.Buď zdráv Throm'ka mám pro tebe zbrusu novou posilu. Je to Sicco. Říkají mu Mlha. Víc informací už nepotřebuješ zjistíš to sám. Ork se ke mně pomalu otočí. |
| |
| Jistym krokem prejdu pres cviciste(pokud mozno tak,aby me nic nezasahlo) ,postavim se pred orka a pozdravim. Pote stojim v pozoru a cekam na dalsi dej. Kdy ty jsi videl naposled vanu? |
| |
 | Cvičiště Ježiši to držíš porvý zbraň v ruce? Dělej kryj se štítem. To ho ale musíš pořádně držet. Rychlejc. I slimák je rychlejší než ty. řvu na jednoho, se kterým právě cvičím. Ani si nevšimnu, jak ke mně přijde Artar. Poslechnu si ho Aaaa nová krev. Čerstvé maso. Uvidíme jak moc je dobré. Sicco říkáš? Hmm hned k němu jdu. řeknu Artarovi. Najdi si dvojici slabochu zařvu ještě na chudáka s nýmž jsem trénoval. A odejdu s Artarem k postavě stojící na druhé straně cvičiště. Vítej na Akademii Mlho. Od teď jsem já tvým učitelem. Budeš- li mě poslouchat na slovo možná se ti nic nestane. Nepočítám-li zranění, které utržív ve výcviku. řeknu klidným hlasem. Vyzkouším co v tobě je zkus mě zasáhnout svojí dýkou.. Dělej.. řeknu už vyšším hlasem. |
| |
| Jak chces prerostla,smrduta obludo... Jiste Tasim dyku a snazim se ho zasahnout idealne do mist,kde by zraneni nemelo trvalejsi nasledky a zaroven je lehci je zasahnout(paze,ci tak neco). Pritom se snazim davat pozor,aby on nezasahl me. |
| |
| Mlha shodí svuj vak vytáhne dýku. A oba začínáte kroužit kolem sebe. Mlha zkuší výpad s dýkou přímo do břicha orka. Ork se jenom pohne do strany a dýka projede kolem něj. Další útok jakoby pokračování bodnutí sek ze strany tentokrát do nohou. Itomuhle se ork vyhýbá jednoduchý nadskočením. Další pokus o strefení orka. Sek šikmo zhora dolů. Ork jednoduše chytí Mlhovi ruku a chvíli jí drtí nadlidskou silou. Potom jí pouští a druhou ruku dá obrovskou ránu Mlhovi do břicha. S tímto se Mlha poroučí na záda k zemi a tam chvíli leží bez hnutí. |
| |
| Tak velkej a tak hbitej? coto? no dobre.protentokrat jsi vyhral,osklivce.. Uff Snazim se co nejdriv znovu vstat a vzpamatovat se z rany,pote jsem pripraven na jeho utok a cekam,co se bude dit. |
| |
| Protáhnu si prsty na ruce po této ráně. Mlha s obtížemi vstává. Taakže. První chyba neútoč přímýma bodnutíma na břicho, dá se jim lehce uhnout. To spíš útoč na hruď. Pokud je beze zbraně. Ale ty jsi Sicco nájemný zabiják. Vyzkoušíme si tě. Následuj mě. Odejdu ze cvičiště stejnými dveřmi, co přišli a hned zabočím do prvních dveří doleva. Vejdu do velké kruhové místnosti se spoustou stolu, židliček a jiného harampádí u stěn. Uprostřed místnosti stojí jediná židle. Vypadá to spíš jako skládka než výcviková místnost. Otočím se na Mlhu a řeknu Jakožto Sicco se musíš umět neslyšně pohybovat, aby jsi mohl svůj obor provádět bez zbytečných a někdy i nebezpečných soubojů. Musíš se naučit, že k zabití jednoho člověka nebo získání určitých informací je většinou lepší, když se o tom nikdo nedozví anebo co nejpozději. Teď po tobě chci, abys ses proplížil po obvodu místnosti aniž bych tě zaslechl. S tímto usednu na židli a zavřu oči. |
| |
| Ok,jde se na to,snad to dopadne lip,nez minule Prohlidnu si mistnost pred sebou,hlavne podlahu a zdi,snazim se najit mista,ktera by mohla delat hluk a tem se vyhnout,lehce naslapnu,kontrolujic svuj dech a snazim se po obvodu potichounku dostat k orkovi.Pokud se mi podari dostat az k nemu za zada,priblizim se az k nemu a tam zustanu neslysne stat. |
| |
| Jen co se ork usadí na židli začne se Mlha rozhlížet a hledat nejlehčí cestu po obvodu. Chce to obrovské soustředění a opatrnost nešlápnout nebo nezakopnout o do různých stran trčící nohy židlí a stolů, ale Mlhovi se daří. Ani jednou nezakopne ani se mu nesmekne noha po uražené noze stolu a dostane se až za orka. V tom ork v stane a otočí se k němu. |
| |
| Sednu si a zavřu oči. Hned po prvních chvílích slyším lehké nášlapy Mlhy, ale nedávám na sobě nic znát. Slyším i šustění jeho pláště o zem a občasné zavaění o překážky. Jsem skoro překvapen, když nezakopne o žádnou nohu stolů a židlí. Kroky se blíží a najednou utichnou. Stojí přímo za mnou. S tímto vstanu a otočím se na něj. Je znát, že plížení ti je bližší nežli boj s dýkou, ale stejně seš slyšet jako kdyby kolem běžel kůň. Tomuhle říkáš plížení?! Chyba první. Nikdy se nesnaž plížit s pláštěm šustí na zemi a chytá se a kde co. A druhá. Dávej si bacha na tvar místnosti. Podle něj je tě víc či míň slyšet. Nejhorší je na plížení nějaká ohromná místnost, kde se zvuky rozléhají. A chyba třetí. Když je malá místnost a někdo sedí uprostřed tak tě uslyší i kdyby si se vznášel. Umíš z něčeho střílet? zeptám se Mlhy a pozoruju jeho reakci... |
| |
| V mistnosti Zklaman,ze se mi nepodarilo se potichu proplizit az k orkovi premyslim,jak by potichu prilezl on,kdyz vsak uslysim o strelbe,hned se mi zvedne nalada. Strilet? lehka kuse je moje nejoblibenejsi zbran uz od detstvi,kdyz mi ji otec pujcoval,dokazal jsem s ni stravit temer vsechen svuj volny cas! |
| |
| Cvičiště Dobra jdeme. odejdu z místnosti a vrátím se na cvičiště. Když spatřím, že několik lidí se tam fláká zařvu: Koukejte makat nebo si se mnou dáte souboj, když si myslíte, že jste tak silní, že nepotřebujete nic dělat. potom ukážu na jeden za stolů. Leží na něm lehká kuš a pod stolem se válí spoustu toulců se šípy a šipkami. Támhle ji máš. potom ukážu na jeden z terčů. Zatím střílej na 50 kroků, předpokládám, že by to neměl být problém. Pozoruji Mlhu při každém pohybu s kuší a vytvářím si o něm jakýsi názor. |
| |
| Strelnice Pohlednu na kus a odhaduji jeji kvalitu. Celkem slusnej kousek,stacila by rikam si. pote kouknu na sipky a vyberu z nich dle meho nazoru 10kvalitnich,dam je do toulce,vezmu kusi a ze vzdalenosti 50 kroku(pokud neni oznaceno odkrokuju) si prohlidnu terc. Jdeme na to Pokleknu na jedno koleno,zavru jedno oko,zamirim a kdyz citim,ze mirim so stredu vystrelim. pote cekam,kam sipka dolitne a na reakci orka,pokud nereaguje,strilim dal,vystrelim i ze stoje primo a ze stoje z boku,aby bylo videt,ze neco malo umim. Tak co tohle hmm? |
| |
| Všechny šipky se zabodnou do terče. Některé blíže některé dále od středu. Konečně něco v čem nejsi takový břídil. Ale tak 50 kroků je dost málo. Zkus to znova na 100 kroků. Vezmu kuši a vystřílím pět šipek. Všechny provrtají oblast uprostřed. Takhle bych si to asi představoval. řeknu Mlhovi. A kouknu na jeho vyjevený obličej. Potom střílí Mlha. Jeho úspěch je následnová ne příliš přesnou střelbou. 3 z pěti mimo ale dvě se trefily. Hm musíš se hodně učit. Tak dost bylo zkoušení nyní jsi právoplatným členem Akademie. Měl by sis ale zvolit obor, který chceš studovat ne cvičit. A to co nejdřív. Jinak mám pro tebe malý úkol. Přines nejaké srnčí maso. Bude to tvůj dnešní oběd a zároveň výcvik. S tímto se od něj otočím a jdu se věnovat ostatním cvičícím. |
| |
| srnci masoPri tom pomysleni se mi sbihaji sliny. Vezmu vybavu a vydam se mimo akademii do lesa ulovit nejaky cerstvy srnci masicko..cestou do lesa premyslim,na co bych se mel specializovat.. |
| |
| A tak se Mlha vydává do lesa pro své zasloužené jídlo. Ptáci zpívají, na zemi jsou stíny z korun stromů. Všude kolem nádherná zeleň. Skoro se mu ani nechce jít lovit, jen se natáhnout a zůstat na místě ležet a relaxovat. Teď však má jiný cíl.  |
| |
| Pri pohledu na tu krasu okolo by jsem si dal nejradsi sloficka,ale prace volaS mirnym premlouvanim sebe sama se s kusi v ruce prochazim lesem,snazim se zapamatovat si svoji polohu,abych se naztratil a davat pozor na okoli. krom behajici srnci pecene tu muzou byt vlci a jiny nebezpecny zvirata a ja bych se nerad stal neci veceri. |
| |
| Uslyšíš zapraskání větvičky a uvidíš docela naštvaného medvěda jak si svým mohutným tělem razí k tobě cestu houštím. Na svou velikost běží docela dost rychle a jeho dlouhé drápy vypadají celkem nebezpečně. Mlha má několik možností utéct nebo bojovat. Kterou si ale vybere? Je dostatečně silný na tohoto lesního tvora? |
| |
| Rychle zamirim kusi mezi oci a vystrelim,pote se rozhlidnu okolo a hledam idealne strom,na ktery by se dalo rychle vylezt,popripade neco jineho.. Hlavne zachovat klidnou hlavu,pokud se mu na delsi dobu vystavis zady,mas to spocitany |
| |
| Šipka se medvedovi zaryje do krku ale nevěnuje jí přílišnou pozornost a pádí dál k Mlhovi. Ten neváhá a běží k nejblížšímu stromu, který využije jako pomoc na uhýbani. Medvěd se blíží a Mlha očekává jeho příchod s dýkou v ruce opřen zády o strom. Srdce mu bije az v krku, když uslyší nárazy tlap zvířete o zem. V pravou chvíli vyskakuje zpoza stromu a zároveň nadskakuje. Přesně očekával útok zvířete, teď ještě i na předních nohách. Tlapa s vytaženými drápy se jen mihne pod ním a on zároveň bodne shora. Nůž projede kůží a s chutí se zakousne do čerstvého masa. Odpovědí je zvýšená zuřivost zvířete. Mlha se znovu schovává za strom. Celá tato akce trvala necelou vteřinu. Tentokrát zkouší Mlha výpad z druhé strany stromu nežli předtím, ale zvíře je připraveno. Nůž se sice znovu zabodne do těla medvěda, ale ten mu zasadí ránu šikmo přes hruď. Jako hadrová panenka se Mlha zkácí k zemi a je skoro div, že žije. Ze čtyř hlubokých zářezů přes celou hruď prýští teplá krev. Mlha se nehýbá, medvěd se blíží chce se zakousnout do svého úlovku. Když je medvěd nad ním tu se náhle Mlha pohne a zespodu mu zabodne dýku do hlavy. Nůž s nechutným křupnutím prorazí lebku medvěda a ten se kácí bezvládně k zemi. Mlha roztrhá svojí košili a zkusí zastavit krvácení. Skutečně se mu to podaří. Následně si jestě vezme tesáky, uřízne tlapy a nejaké maso z medvěda, aby tato cesta nebyla uplně zbytečná. A vrací se šouravým krokem přidržujíc si cáry košile na ránách do Akademie. |
| |
| MASTICKAAAR zarvu a belham dal do akademie v nadeji,ze nejaky pribehne,mirim pomalu dal a kazdou chvili si sedam,abych premohl namahu a zraneni,ktera kazdou chvili neprijemne bodaji. Priste radsi suseny placky,nez srnci maso pomyslim si a tahnu se dal... |
| |
| Cesta zpět je nejdelší cestou v životě Mlhy. Ikdyž je to asi kilometr trvá to věčnost. U dveří Akademie už skoro Mlha omdlí ze ztrát krve, když tu se ve dveřích objeví Artar. |
| |
| Zde je to o čem jsem mluvil. Cesta bude složitá a plná překážek. Ale už se neboj svá zranění přežiješ, ale teď usneš. má hůl se rozzáří a klidným hlasem pronesu. Aequam memento rebus in arduis servare mentem Mlha usne. Poté pronesu Est deus in nobis Jeho bezvládné tělo se vznese a následuje mě dovnotř do univerzity. Jdu prvními schody vzhůru a zatočím doprava do křídla s obyvatelnými pokoji. Jeden z prázdných vyberu a nechám tělo Mlhy snést na postel. Altissima quaeque flumina minimo sono labi rány se stáhnou a zmizí. Zůstanou však po nich tenké jizvy. Potom z jeho pokoje odejdu, probudí se tak za hodinu. Vrátím se před Akademii a vezmu jeho věci do jeho pokoje. Stím ho nechám bloudit ve snách. |
| |
| Kdyz se probudim,lezim na posteli,prvni,co udelam je,ze se kouknu na svoje zraneni. Kde jsou? Byl to snad jen sen? Pak spatrim sramy,ktere zustaly na tele a uvidim svuj vak,prohlednu si ho a najdu v nem medvedi tlapy a jine casti,ktere jsem z nej urezal,snazim se matne vzpomenout,kdy jsem byl naposled pri vedomi,ale uz si nevzpominam.To co se stalo potom,co jsem omdlel je pro me zahadou,snad se o tom neco dozvim tady v univerzite. Opatrne vstanu a s vakem mirim za orkem,ktery me poslal za srncim masem. Priste by me mohl varovat,ze tu jsou v lese tak agresivni medvedi. V kazdym pripade by me zajimalo,proc ten medved tak zuril,normalne bezduvodne na lidi neutoci a drzi se od nich dal |
| |
| Zamířím do jedé z nejodlehlejších a nejstarších částí Akademie. Nikdo sem bez důvodu nechodí a dnes to nejsem ani já. Do Akademie se občas dostane nějaký předmět. Ale ne jentak obyčejný, ale nějak ovlivněný magií a tudíž nebezpečný pro okolní svět. Zde v Akademii tyto předměty nejprve zbavíme obsahu magie a s pomocí společných sil zničíme. Většinou to jsou démoni či něco podobného. Ale dnes je tomu jinak. V tomto meči je zakléto cosi, co není z oblasti černé magie. Je to něco krásného, nádherného, nebezpečného. Vejdu do jedné kruhové místnosti. Uprostřed místnosti je na rudém podstavci položen onen předmět. Vypadá jako meč od velmi šikovného řemeslníka, avšak jeho obsah od něj rozhodně není. Okolo něj sedí v kruhu skupina kouzelníků, theurgu, magů a dokonce i pár nekromantů. Všichni čekají jen na mě, na můj povel k zahajení celého rituálu. Také se ke mně všichni otočí jen co vejdu do místnosti. Můžeme začít. řeknu a všechny oči se obrátí k předmětu. Naráz všichni začnou odříkávat slova dávno zapomenutá, temná, mocná. Každý má zavřené oči soustředěním i já. Každý musí přesně vyslovovat bez chyb či zádrhelů jinak by se mohla celá uvolněná energie obrátit proti nám. Vzduch kolem zbraně se tetelí energií. Když tu náhle se objeví záblesk bílého světla, zaříkávání končí a místo zbraně se v něm objeví.... Dívka? Skutečně se tam objeví dívka v nejlepších letech života. Oblečená do jednoduchých bílých šatů. Ale nikdo nemůže být krásnější než ona. Nevypadá jako z tohoto světa. Všichni zatají dech. Zničení domnělého démona se nekoná. Všichni se zatajeným dechem čekají co se bude dít. |
| |
| Mlha Chvilí bloumáš po univerzitě jelikož nevíš úplně přesně, kde jsi, nakonec ale najdes známé cesty a dostaneš se až na cvičiště, kde ještě stál neúnavný ork níčí své žáky. |
| |
| Cviciste S vakem na zadech se vydam primo k orkovi a pote pred nej polozim casti medveda. Nic lepsiho v lese nebylo. |
| |
| Dělej tomuhle říkáš výpad? Jak se to kryješ? Takhle bych ti ufiknul hlavu i tlustým klackem. řvu na jednoho z těch ubožáků. V tu chvíli si všimnu Mlhy stojícího ve dveřích. Jdu k němu. Povšimnu si jeho roztrhané košile a jizev na hrudi. Kde máš srnčí? Odkdy maj srny drápy? zasměju se. A kouknu na maso a tlapy co přinesl. Ani srnu od medvěda nepozná. A koukám, že tě poskrábal. zasměju se ještě víc. No alespon jsi něco přinesl. To si zaslouží odměnu. KUCHAŘI! kuchař přiběhne s rychlostí skoro jako by stál za dveřmi. Vem si tohle a něco z toho udělej tady pro pána. Dneska měl těžkej den. Kuchař vezme maso a tlapy a odbehne. Otočím se zpátky na Mlhu. Tak co jak se ti líbil tvůj první den na Akademii? zeptám se.HEJ VŠICHNI CO TU STE KONČÍME ODNESTE SI TY SVÝ LINÝ ZADKY DOVNITŘ. Zarvu na celé cvičiště. |
| |
| Ani nevim,jak jsem se dostal zpatky do akademie a priste si budu muset dat vetsi pozor,jinak o ten svuj krcek hodne rychle prijdu,ale jinak je to tu takovy,jaky jsem si predstavoval,uz se tesim na zitrek. nejakej podezrele milej,to se mi nezda...mozna je to jeho predstavou o tom medvedovi k veceri... |
| |
| Rituál Nikde se nic nepohne i já zůstávám bez hnutí. Tohle se ještě nestalo. Kdo to krucinál je? hlavou mi proudí tok myšlenek. Vynořují se otázky, na které neznám odpovědi. Tu se všechny oči opět otočí ke mně všichni očekávají mé instrukce. Sakra jak mam vedet co delat? Tohle je uplne nova situace pro nas vsechny. Náhle se ale všechny oči ode mně obrací a zaměří se zpátky na dívku. Její šat doposud čistě bílý se začíná pokrývat světle modrou barvou. Nikdo ani nedýchá všichni pozorují onu záhadnou scenérii barev a odstínů modré. Po chvilce se barvy ustálí na jediném odstínu. Odstínu kopírující nádhernou barvu samotného nebe. Vstanu a dojdu k dívce. Je čarovně krásná, odolávám myšlenkm se na ní vrhnout. Est deus in nobis Její tělo se vznese. Ukončuji dnešní rituál S tím odejdu z místnosti, kde za sebou nechám zarazene pohledy vsech. Pokracuji chodbami, kterými jsem přišel a přemýšlím o tom , co se právě stalo. S těmito myšlenkami cesta velmi rychle uteče a už stojím před dveřmi do ošetřovny. Vejdu a nechám její tělo snést na postel. Aequam memento rebus in arduis servare mentem zkusím, protože na spící osoby má kouzlo přesně opačný účinek. Nic se nestane. Přiveďte sem Mlhu bude asi na cvičišti potřebuji si prohlédnout jeho zranění řeknu jednomu z medicinmanu. Ten odklusá směrem cvičiště. |
| |
| Medicinman přiběhne na cvičiště tam se zrovna všichni balí a Mlha tam mluví s orkem. Pán Artar si přeje, abyste šel za ním do ošetřovny. Následujte mě. otočí se na patě a odejde. |
| |
| Co ten silenej caryfuk muze chtit? snad uz me nechce poslat do labyrintu? ted,kdyz mam mit k veceri medveda..jestli mam umrit,tak az po veceri. Dobra lehce se uklonim orkovi na "rozloucenou" a nasladuji medika |
| |
| medicinman odklusá do ošetřovny, kde sedí Artar vedle té dívky. |
| |
| Toz fesne devce. A ty krasny saty. Co to je ale za rasu? nikdy predtim jsem nic takovyho nevidel..krasou mi pripomina elfku,ale tohle je nejaka jina rasa...brr,az mi z ni nabiha husi kuze po tele. Zdravim Nejvyssi,pral jste si me videt? doufam,ze to moc dlouho nezabere.Radsi bych se venovalpohlednu na divkujinym vecem |
| |
| Zdravím Mlho. Chtěl jsem jen prohlédnout tvá zranění jestli jsem kouzlo použil naprosto správně. prohlédnu si jeho hruď. Ano zdá se, že jsem nikde neudělal chybu. Otočím se zpět na dívku.Musím jí probudit, ale bude to složité a nebezpečné. Aequam memento rebus in arduis servare mentem.začnu a moje hůl se rozzáří jasným rudým světlem, roztáhnu ruce a odříkávám. Amicitiae nostrae memoriam spero sempiternam fore Teď mi začnou žhnout i oči a začne ke mně vát slabý vítr. Omnia iam fient quae posse negabam S tímto dám ruce k sobě, mezi nimi se objeví koule bílého světla. OMNIA MORS AEQUAT. Místnost zaplní bílé světlo, které ihned zmizí a dívka se pohne. Já zesláblý si zase unaveně sednu. |
| |
| Me zraneni?to ty jsi me vylecil? dekuji oo nejvyssi Pote sleduji ritual,ktery provadi carodej,vubec nechapu,co to rika,ale snazim se vnimat i text. Potom,co se divka probere k ni prisednu.Zdravim te,Mlha je jmeno me,kdo jsi ty a co dela divka jako ty na takovem miste? |
| |
 | ošetřovna proč je tu tolik lidí a proč mě všechno bolí? Stal in theras. Tau huber. Mluvíte tímto jazikem. ??? |
| |
| Osetrovna Mluvim lidskou reci,doufam,ze ji ovladas Jestli ne,tak nevadi,nac slova.. |
| |
| Lidskou řeč ovládam téměř nejlépe. Kde to jsem? A bolí mě nesnesitelně celé tělo, nemůžete s tím nekdo něco udělat prosím? |
| |
| Unaveně otočím hlavu k dívce. Tak přece mé snažení mělo úspěch bylo to jedno z nejslozitejsich kouzel, které jsem kdy sám provedl. Vítej v tomto světě cizinko. Byla jsi vyvolána ze zbraně na tento svět. Avšak tvá mysl zůstala v nicotě. Tomu už tak není. Nyní jsi znovu na tomto světě zdravá a živá. Bolest pomine za nějakou dobu. Odkud pocházíš?zeptám se dívky. A zkontroluji tep. Zdá se být normální to je dobře |
| |
| Já, já vlastně ani nevím, hodně jsem toho zapoměla, pomatuju si jak mluvit, jak číst, no abych se přiznala tak i jak krást. Potom si pamatuji jen asi měsic který sem strávila v žaláři blízko Asimdoru a pak rozbrečím se pak mě zabily, upálily na hranici |
| |
| Astiliánka. Je to vůbec možné? pohlédnu na niKdo a za co tě upálil? Cos tak hrozného provedla? zeptám se. Jak mohl nekdo jen sahnout na takovou divku |
| |
| Ji nekdo upalil? ani bych se nedivil,kdyby byla carodejnice,tu krasu si jinak nedokazu vysvetlit |
| |
| No, jsou zlé časy, káždou dívku co si ráda užívala života upálily. Prý ve jménu boha. |
| |
| Jistě ta naše církev. poznamenám. Nyní si ale potřebuješ odpočinout. A já také po tom kouzle jsem velmi zesláblý. Dokážeš chodit? zeptám se. Zítra se tě zeptá ještě na pár dalších otázek. |
| |
| Pokusím se postavit. to tak, jejich sirkev ani náhodou, ta co mě upálila tu byla tak před sto lety. Ty divné obrazy co se mi vynorují z paměti, co to je. Vydím jak sama někoho řežu vlastním tělem. To je blbost. |
| |
| Postavit se ji nepodari je prilis zeslabla na chuzi. |
| |
| Jestli je to opravdu astilianka tak knihy nelhali opravdu se pred par stovkami let upalovali divky a z nich se stavali astilianky. Clovek nebo spise bytost, kterou bylo mozna vyvolavat. Bytost , jenž nikdy nedošla odpočinku a zůstala na scestí. Hluboká křivda, která na ní byla spáchána ji držela při zivote. Zivote? co to povidam spise bych rekl pri vedomi ne pri zivote. Pri vedomi sebe sama. Stale o sobe vedela a neusnula věčným spánkem. Mlho vezmi ji do naruci a pojd za mnou jsem prilis slaby. reknu Mlhovi |
| |
| poté co se posadím: tak mi to jěště nejde, možna mi někdo pomůžes těmito slovy se otočím na mlhu |
| |
| pff...radsi bych ji vzal jinam,ale co nadelam.. Jiste Vezmu ji do nezne do naruce a odnasim pomalu za mistrem,jdu radsi pomalu,aby se divce nic nestalo. |
| |
| Odejdu z osetrovny. Únava se mnou cloumá, ale podaří se mi jít rovně a celkem i stejným tempem. Procházíme chodbami až dojdeme do vstupní haly. Tam vyjdeme po schodech nahoru a doleva do křídla pro žáky. Vyberu opět jednu z volných ložnic, otevřu a reknu Mlhovi Sem ji odloz. Bude zde v bezpeci pred vsemi a vsim. A také si odpočine. počkám až ji tam Mlha odloží. |
| |
| jak ty se vlastně jmenuješ čaroději? |
| |
| Nasleduji Nejvyssiho pomalou chuzi,nevypada,ze by byl ve forme,nejak divne se potaci ze strany na stranu,potreboval by asi pomoct,ale ja uz mam ruce plny.Schody nahoru me daly se zatezi co proto a tak jsem rad,kdyz me mistr rekne,abych ji odlozil.Polozim ji nezne na postel a cekam,co se bude dit dal. Neber si to osobne holka,ale jsem i celkem rad,ze jsem se te proted zbavil,pozdej te uvidim rad |
| |
| jsem jen tak zvědavá co o mě stařík ví a hlavně co ví o Astiliánkách, tolik toho asi nebude. Co cítím tak jsem tu jediná v okolí |
| |
| Otočím se překvapen její otázkou. To zatím není důležité. Zítra se všechno dozvíš. Ale muzes me oslovovat Magus et Majorim |
| |
| tak to si asi nezapamatuji |
| |
| V tom případě mě oslovuj Nejvyšší. Nyní tě tu nechám o samotě. Využij to k nabrání sil na zítřek. naznačím Mlhovi, aby šel ven a sám vyjdu také. Zavřu za sebo dveře a pronesu Esto perpetua a dveře se neprodyšně uzavřou. I tento drobný úbytek energie dost pocitím. Musím si odpočinout. To samé platí i pro tebe Mlho načerpej síly na další den. reknu mu a odbelham se k sobe do komnat. |
| |
| proč po mě tolik koukaly??rozhlédnu se po pokoji pro zrcadlo |
| |
| A musim odejit?no dobre,kdyz jinak nedas se slabym sebezaprenim odchazim z mistnosti,pote co carodej pronesl nejakou formuli a ja uslysel zamknuti dveri nadeje zmizely.Nevadi,zitra je taky den Jiste mistre,hned se odeberu do loznice odpovim mu a mirim do sve loznice ulozit se k spanku,dnes jsem toho zazil vic nez dost |
| |
| jsem Astiliánka, to bych měla být pěkná, hezčí než dřív Podívám se na svůj odraz v zrcadle Vypadám od dost lépe, ale chce to trochu okořenit. Nějaké šperky. možná bych si mohla změnit účes. Ten nos mám trošilinku velvký, to se také spravý. Ale hlavně ty šperky. Zašnu se měnit, opravim nos a udělám si hezčí účes. |
| |
| ráno, až se probudím budu skoušet chodit a poté i nějaké rychlejší pohyby |
| |
| Farma u městečka Byl pozdní večer, když famář a jeho žena šli spát. Venku bylo ticho, ani vítr nefoukal, měsíc nesvítil, zacloněn mraky. Jen co se i v domě rozlila tma, utrhl se stín z temnoty lesa. Pomalu postupoval ke stádu ovcí. Ozývalo se zděšené bečení, když se stín přiblížil. Ovce se mačkali jedna na druhou, každá chtěla být, co nejdál, každá chtěla uprchnout. Najednou mezi mraky pronikl paprskem měsíčního světla a ozářil celou louku. Stín se rázem proměnil v něco, co nikdo nikdy neviděl. Nebyl to člověk, upír ani vlkodlak. Lidskou postavu pokrývala tmavá kůže, z rukou vybíhaly černé drápy a černé oči hladově hleděli na ovce. Tu ovce doposud omámené strachem vydali nejhlasitější zabečení a v domě se rozsvítilo. Postava s sebou škubla a pohlédla na dům. Farmář už vybíhal z domu s lukem a šípy a smečkou psů v zádech. Postava vycenila zuba obratila se a utíkala dolesa. Dnes z jídla nic nebude. Štěkot psů jí pobízel k rychlejšímu běhu. Avšak ani ten nebyl dost rychlý na útěk psům. Náhle, když byl na pokraji sil zaslechl slabý pískot farmáře volající psy zpět. Avšak jeden pes neuposlechl a postavu doběhl. Ta už neutíkala jen pozadu šla a psa pozorovala. Pes ji chtel povalit dlouhým skokem, jenže ten nevysel. Ve skoku ho postava chytila pod krkem a druhou zlomila vaz. Pes v ruce ochabl a celé jeho tělo se povolilo. |
| |
| Ráno mě probudí paprsky světla procházející skrze okno zbarvené do celé palety barev díky oknu a jeho výplni. Vstanu a zjistím, že moje síly jsou už téměř doplněné.To je dobře Obléknu si svou robu a vydam se k pokoji Astilianky. Esto perpetua ozve se klapnutí zámku. Už chci vejít dovnitř, ale zástavím a zaklepu. |
| |
| dále |
| |
| Vejdu dovnitř a pohlédnu na Astiliánku. Její obličej prodělal několik změn. Je to pravda. Skutečně je to Astiliánka. Knihy nelhaly. Jestli byla včera krásná tak teď se její krása ani nedá popsat. Zdravim. Vcera jsi prosla mnohym. Dnes pro tebe zacina prvni den po dlouhe dobe. Jak se citis? |
| |
| hmm, když tak přemýšlím, bolest už zmizela už je to lepší, jen se potřebuji rozhýbat. Podle toho co si pamatuji sem byla zakleta v nějaké zbrani. |
| |
| Eiusdem generis. ozve se slabe pufnutí a v mé ruce se objeví meč z včerejšího rituálu. Poznáváš to? |
| |
| To je ten meč ve kterém jsem byla vězněna. Z venku ho nepoznávám, ale jinej byste mi asi neukazoval. Jen... tahle rýha, asi měsíc mě z ní bolela celá ruka |
| |
| Zajímavé. Říkala si něco o pohybu. Ten ti mohu zajistit nasleduj mě. otočím se a odejdu na cvičiště. Cvičiště ozařuje ranní světlo, zbroje a zbraně na stolech se třpytí jako ze stříbra a neúnavný ork znovu řve na své zničené žáky. Ti neustávají v píli a stále plní jeho příkazy. |
| |
| Ale to né, já myslela spíše nějaký ozdravný, já bojovat neumím, a ani nechci |
| |
| Ozdravný? Jako vycházku v parku? To klidne jdi lesy tu kolem jsou. kouknu na ni trochu zklamane. Uvidime jestli si tu svoji vychazku nalezite uzijes. Jako bych o takove nadprirozene bytosti ocekaval neco vic. Neco co by nikdo jiny nedokazal. |
| |
| To zas né, ale mě nebaví se šermovat měčema od rána do večera. Spíš trénink jiného typu než je boj. |
| |
| Co mas na mysli? |
| |
| Já vlastně ani nevím, ale boj to ucite nebude. Asi se zlepšit v šplhání a chození po vratkých věcech, být tišší a rychlejší. A nakonec i ten boj taky trošku. |
| |
| Dobra reknu to tvemu novemu uciteli. Pockej tu. Jeste jsem preslechl tve jmeno. |
| |
| Sindiomir, docela dlouhé že Zasměji se |
| |
| Ani ne. pousměji se a jdu k orkovi. Bud zdrav Throm'ka pocty nasich zaku se rozrustaji mam tu pro tebe noveho zaka. Chce se zlepsit hlavne v obratnosti. Boji se chce vyhnout. reknu orkovi. |
| |
| Řvu na své žáky. Docela mě to i baví. zasmeji se, kdyz jeden z bojovniku vyrazi druhemu stit z ruky. Pak si poslechunu Artera a vydam se s nim na druhy konec cviciste. Stoji tam lidska divka pro lidi urcite nadherna pro me jen dalsi clovek, ktereho musim cvicit. Hm rozhodne neni oskliva jako vetsina lidi. Vitej v Akademii. Pry se chces ucit obratnosti. Ano je tu i takova moznost. Ale ne zde na cvicisti. Nasleduj me. reknu a odejdu dvermi. |
| |
 | Stojím v lese v ruce mrtvolu psa dívám se na ni a poté ji vysaji odhodím a vběhnu do lesa hledám nějaké jeleny nebo laně které vysaji a sežeru .Běhám po něm najednou se objeví paprsky světla ale to mi nevadí dál běhám tak v 11 hodin doběhnu ke kraji lesa kde jsem si nechal oblečení a přeměním se zpět obleču se a pohladím si znamení ve tvaru piramidy s okem které mám na zádech poté jdu v lidské podobě k sedlákovi zda by nepotřeboval pomoct. |
| |
| Sedlák Ano urcite bych pro tebe neco mel. Nekdo mi v noci chtel ukrast ovci a pravdepodobne mi zabil jednoho ze psu. Potreboval bych v noci hlidat stado a pripadne odhanet nezvane navstevy. Mohl bys to pro me udelat? zepta se sedlak a koukne na tebe prosebnym pohledem. Moc penez nemam mohu ti nabidnout leda tak jidlo a nocleh. Mozna i nejake male penize by se nasly, ale pochop, ja jsem chudy farmar. Nemam zadna velka pole ani stada na, kterach bych vydelaval. rika skoro se slzami v ocich. |
| |
| Sedlák Ovce tak to byl ten vlkodlak co zdrhl někam na sever vím to sám sem ho zahnal už se tu neukáže a nic nechci můžu ti jen říct že ten kdo ti chtěl ovce ukrást už se tu neukáže a můžeš mi říct zda poblíž není nějaké místo na vícvik nebo něco podobné Řeknu sedlákovi a čekám na odpověd na krku uviděl náramek který je prý hledaný po celém světě něco jako klíč prý po něm jdou upíři.Je to zulátý kruh s 10 diamaty nevičíslitelné ceny |
| |
| Sedlák To jsem rád. oddechne si sedlák. Nevim jak ti mam podekovat. Snad ti alespon pomuzu s informacemi. Je tu jedno misto, kde by te mohli cvicit, avsak mej se pred nim na pozoru. Rikaji mu Akademie a koluji a ni divne reci. Ja jim neverim, ale drzim se od ni dal. pohlednu na cizince a vejdu dovnitr, kde vezmu mapu okoli a ukážu, kde se Akademie nachází. Je to kousek na východ od mestecka. To ti poslouzi jako dobry orientacni bod. |
| |
| Jdu stále dolů. Jedny schody a hned druhe. Po stenach zacinaji pribivat ruzne rasy, mechy a vselijaky plevel. Potom otevru jedny dvere, klika je studena jako led. Vejdu do mistnosti za nimi. Je asi deset metru na deset metru velika a uvnitr jsou ruzne prekazky. Ruzne jsou tu rozmistene steny, provazove zebriky a mosty a kladiny. Vsechno to ma na sobe jakosi kluzkou vrstvu. Zapalim zde louce, aby tu bylo dostatecne videt, ale jen na jedne strane mistnosti. Vsechny prekazky zacnou vrhat dlouhe stiny. Takze, tady to misto dlouho nikdo nenavstivil. Vetsinou tu mame bojovniky, kteri se chteji venovat boji a ne jenom rozvijeni sve obratnosti. Takze pokud to mile dame nebude vadit, ze se uspini tak zacneme. |
| |
| Já se nezašpinim, jen mi popiš co přesně dělat, kde začít, kam pokračovat a kde skončit |
| |
| Ber to jako i vycvik na nenapadny pohyb. Vyuzivej kazdeho stinu ke kryti a davej pozor at nikde neuklouznes. Tohle je sice jenom vycvik, ale ve skutecnosti nebudes mit dva pokusy. Takze prvni prelezes tamhletu zed. To neni problem, protoze tam je stin., ale za tou druhou tam sviti louce. Takze te nesmim videt. Budu prochazet mezi prekazkami, jakobych o nicem nevedel. Po te druhe stene je vysoká zed na kterou nevylezes. Hodis tam lano s kotvou. Pak kladina. Tam je zase louc, takze bacha. Seskocis dolu a projdes ulickou. Ta je docela osvetlena, ale je tam dost harampadi a bordelu, takze se skrejt muzes. Tvuj cil je okno na konci ulicky. K nemu vedou provazy, maj spredstavovat nejakej brectan ci co. Takze se priprav a az zapiskam zacnes. reknu a odejdu do jedne z ulicek. Potom zapiskam a zacnu prochazet osvetlenymi ulickami a zaroven se nenapadne rozhlizet jestli nekde neuvidim pohyb. |
| |
| Schovávání ve stínu bude těžké, ale skusím to. Proměním se ve skřeta a hodim si černý oděv. poté vklouznu do stínu a pomalu budu procháze k mím cílům, provedu to přesně tak, tak ten velkej Ork řekl. Až budu házet kotvičku, oblim jí nějakou látkou, aby nebyla slyšet při dopadu. Když tu látku neseženu, pujde to naostro. |
| |
| Prelezes prvni stenu a ztlumis svuj dopad. Ten neni skoro slyset. V tu chvili kolem tebe projde ork, avsak tvuj oblek a stin ti poskytuji dostatecne kryti. Nehybas se pockas az prejde a v tu chvili se hnes a prelezes druhou. Latku bohuzel nemas takze hazis bez obalu. Tvoje kotvicka ale mine cil a s hlasitym rincenim spadne zpet. |
| |
| proměnim se naspět a řeknu jen: Tak to se nepovedlo, promiň |
| |
| Heh ani sem nic jinyho necekal. Hazeni lana na prvni pokus je sakra tezky. usklibnu se. Aspon vim co neumis. Aspon se nemusis ucit maskovat to je tvoje vyhoda. Ostatni se museli slozite prestrojovat a cvicit to co ty muzes jen tak. Takze zkousej hazet tu kotvu. To je pro nekoho, kdo se chce nepozorovane dostat nekam vysoko dost dulezita schopnost. reknu a pozoruji ji jak ji to nejde. |
| |
| Budu trénovat jak mi bylo řečeno, poté se zaptám na skládací kotvu která by byla protihlucna |
| |
| Skládací kotva není bezhlučná. A staci na normalni kotvu pripevnit vrstvu latky. cim vetsi vrstva tim mene hluku pri padu. Dobra ted to zkusis cele znovu. reknu a opet odejdu a zapiskam. |
| |
| To jo, ale zkládací se někam vejde, já bych chtěla skládací a odhlučněnou nejakou vrstvou pěny nebo látky. |
| |
| Pri tvych schopnostech neskladaci nepotrebujes skladaci. reknu a zamracim se. |
| |
| Pozoruji snazeni nove "divky",ci kdo ze to vlastne je a premyslim,co je to vlastne za tvora...v kazdem pripade bych to zvladl skoro stejne...mozna bych si to taky rad vyzkousel,strileni z kuse a nechavani se mlatit od orka me uz prestava bavit. |
| |
| Cviciste Kdyz ork odejde ty zustanes osamocene stat na cvicisti mezi trenujicimi zaky. Nevis, co bys mel delat a tak chvili strilis z kuse. To te ale prestane za chvili bavit. Tu se kolem tebe utvori kolecko ze tri lidi. Pulelf, krasnejsi nez ostatni lide, minotaur, mohutnejsi a silnejsi nez ostatni a barbar, odolny a houzevnaty obyvatel horskych plani, to poznas na prvni pohled, co ale chteji nevis. |
| |
| Poohlídnu se po erkovy, a chtela bych se ho zeptat na ten labirint pod akademií. |
| |
| Labyrint je dnes uz znamou veci v okoli. Nikdo se ho uz neobava. Utoky nemrtvych z ejho hlubin uz prestaly, takze lide ve sve hlouposti prestali byt na pozoru pred timhle černym dilem dabla. Nastesti odsud vede jen jeden vychod a ten je ve dne v noci strazen. I prestoze z nej uz velmi dlouhou dobu nic nevyslo. Akademie tu nestoji zas az tak dlouho. Drive tu staly ruzne vojenske osady, tabory dokonce i hrad tu byl.Ves bylo po utocich z labyrintu srovnano se zemi. Pouze Akademie je zde asi delsi dobu. Tomu vdecime hlavne tomu, ze ukonceni utoku zevnitr nam dali dostatek casu na pripravu ne jejich zneskodnovani. Je to zvlastni proc ty utoky tehdy prestali. Hmm to je jedno pro dnesek sem uz videl dost. Stacilo mi ta tvoje nesikovnost. Takze se vracim na cviciste. Jestli sem chces dale chodit, tak beze me a zapamatuj si cestu sem. reknu a odejdu. |
| |
 | K Mlhovi:nazdar,ty jsi tu asi novej,co? |
| |
| Větší obklikou se porozhlídnu po ostatních svičištích, jestly tam není něco užitečného a pak dojdu nazpět do staré místnosi a budu trénovat s kotvou. |
| |
| Cviciste nenajdes. Najdes spise stare davno nepouzivane mistnosti. Nektere mene ci vice znicene. Jeste ted jsou zde videt znamky secnych a bodnych stop na stolech zidlich a ostatnim nabytku. Casto jsou tam take kosti. Nekdy dokonce i cele kostry. Najdes par zrezivelych a polamanych zbrani ale nic uzitecneho. Uzuz se chces vratit zpet, kdyz najdes celkem pouzitelnou dyku zapadlou za skrini. |
| |
| tak tak už je moje, tu beru. |
| |
| Pulelf,minotaur a barbar dohromady?co je tohle za chasku? to smrdi nejakou leckou... Zdravim,rikaji mi Mlha a jsem tu teprve par dni a rozkoukavam se,co vy? odpovim,ale radeji si drzim mirny odstup a davam si pozor,co se deje okolo a jsem pripraven se zdejchnout.. |
| |
| $indiomir Seberes dyku,nevypada spatne vrstvicka rzi se da snadno ocistit takze vypada po vycisteni skoro ani ne rok stara, a premyslis co delat dal. |
| |
| Pak půjdu hledat další místnosti, které by šly použí, ale stejně chci najít tu starou |
| |
| Prolezes jeste nekolik dalsich mistnosti, ale nenajdes nic pouzitelneho. Jdes stale niz a niz az uvidis na konci chodby zvlastni dvere. Kolem nich jsou zdobne reliefy postav trpicich strasnou bolesti. U dveri jsou pripoutani retezy dva obrovsti psi. Oba na tebou pohlednou a vyceni zuby. |
| |
| Děkuji za tyto informace a tu akademii půjdu hledat a vy my neděkujte.Řeknu mu a jdu na místo kde by akademie měla být tam čekám co se bude dít |
| |
| K Mlhovi:Já jsem Mínos, minotaurský válečník a tohle jsou moji kamarádi.Odkud si? |
| |
| Vesnice,kde jsem bydlel uz neexistuje,lehla popelem,poslednich nekolik let jsem se toulal svetem a nakonec me povesti dovedly az sem. A kdo jsi zac ty? A odkud ovladas lidskou rec,ja mel zato,ze nekdo jako ty by mel zit spis uvnitr labyrintu.. kdyz se mu podivam do oci,prejede mi po tele mraz,nechapu,jak neco takoveho muze byt mezi normalnimi lidmi,proti tomu je ten ork jeste krasavec. Po delsim odmlceni mi to neda a jeste se zeptam na jednu vec.A odkud se vlastne znas s timhle pulefem a barbarem? ze cviciste? |
| |
| Jo,ze cvičiště.A k tvé první otázce-Moje kmeny žijí daleko na...tuším že severovýchodě,v těhle lidských výrazech se nevyznám.Já jsem tady jsem proto, že se chci stát nejsilnějším minotaurským válečníkem. |
| |
| Na muj vkus staci,ze udrzis tak velkou sekeru... Na severovychode? tak to jsem o vas neslysel,divim se,ze to neni po kraji rozsireno..a to jsou tamni cviciste tak nekvalitni,ci co jineho te provedlo trenovat prave sem? a jak dlouho denne vydrzis trenovat? |
| |
| Ne že by to tam bylo špatný,ale slyšel jsem, že tady se můžu stát nejlepším válečníkem na světě. A tak jsem se sem vypravil. |
| |
| Az tak? hmmm...a to se ucis bojovat jen s tou svoji sekerou,nebo i s nicim jinym? nedokazu si te treba s lukem predstavit,stejne tak,jako ze si nedokazu si te predstavit,jak delas kotoul,ci premet,neco takoveho zvladnes? jestli chces byt nejlepsim valecnikem,tak jsi sem jist,ze ano. Pri predstave toho,ze dela kotoul bych nejradsi vybuchl smichy,jeho vzhled me vsak zarazi natolik,ze svoje emoce nedavam najevo |
| |
| Učím se jen se sekerou a jinými zbraněmi na blízko.Luky a kuše považuje naše rasa za nečestné a kotouly jsou díky mým rohům trochu problém. |
| |
| z těch psůjde strach, ale i tak si tohle místo zaznamenám. Ale poté půjdu hledat cvičiště, nebo aspoň toho mylího kluka, nebo dědu čaroděje |
| |
| Sindiomir Vydas se na cestu zpet na cviciste a zapamatujes si cestu. Chvili to trva, ale nakonec se ti to povede. Na cvcisti je jak Artar, ktery jeste stale sleduje cvicici a ork uz je zde taky a pro zmenu rve na sve zaky. Mezi cvicicimi zahlednes i Mlhu. |
| |
| poběhnu hladce za Mlhou, a pošeptám mu, ať de semnou jinam. |
| |
| K Sindiomir:Hele a ty si kdo? |
| |
| Proboha, co ty seš zač?. No, to necháme na jindy. Mlho, potřebuju pomoct, od tebe. |
| |
| Vracim se ze cviceni se Sindiomir a hlavou mi letaji myslenky. Proc se ptala na labyrint? Doufam, ze se tam nebude chtit vydat. To by byla sebevrazda. Nastesti je hlidana, takze se tam nedostane. S temito myslenkami se dostanu az na cviciste, kde uvidim malou skupinku, ktera nic nedela. Uz vidim problemy. Este je chvili necham, treba bude sranda. Chvili je sleduji a cekam, co se bude dit. |
| |
| Já jsem Mínos.Děje se něco? |
| |
| uhhh, to je méno, ale to je jedno raději se trošku vzdálim, ale neodpusim si zahyhňání. |
| |
| Čemu se směješ? |
| |
| Raději nic. |
| |
| Tak dobrá.Ale pamatuj že nám minotaurům se nikdo nesměje. |
| |
| Nám taky ne, nám se většinou klaněj jako bohyním |
| |
| Další skořápka tvrdší než led, ale v minotauřive ani orkky se měnit nehodlám. |
| |
| Sleduji hadku s usmevem na rtech. Pomalu davam sazky kdo vyhraje. Minos vyhraje. Dal bych za to i 10 zlatych. Trosku posmutnim, kdyz hadka skonci bez zadneho konfliktu. Minotauri jsou horke povahy. Jak je mozne, ze se tenhle ovlada? Hm asi se prece jen uz neco naucil. Minos koukej neco delat. |
| |
| Jdu trénovat se sekerou. |
| |
| jiste Sindomir,uz jdu poseptam ji zpet a nasleduji ji. Na minotaura a zbytek lehce kyvnu na rozlouceni a odchazim. |
| |
| Mlho, oběvila jsem něco docela dobrýho, ale hlídaj to dva psi. Odvedu Mlhu ke zdobeným dveřím. |
| |
| Dívám se za Mlhou a tou jeho kamarádkou, a přemýšlím,kam asi jdou.Vzhledem k tomu že orka nikde nevidím jdu za nimi,rád bych zjistil co se děje. |
| |
| Nasleduji Sindomir a moje myslenky se vraceji par dni zpet,kdy me napadl ten pes. Tentokrat ale bude iniciativa na moji strane A co tam je? jsi si jista,ze neudelame nic,ceho budeme pozdeji litovat? reknu nasledujic Sindomir. Teprve nyni si vsimam za nami dupajiciho minotaura,ktery se snazi byt nenapadnej. Tohle smrdi...a to HOOODNE situace se mi zacina nelibit,ale nedavam na sobe nic najevo,minotaura pozorujiciho nas v povzdali si prilis nevsimam a nasleduji divku. |
| |
| Vypadá to že si mě všimli.Asi bych měl být opatrnější, ale jdu dál. |
| |
| psst,vidis toho minotaura za nama? septnu divce. uz za nama jde od cviciste,co s nim udelame? nejradeji bych prezbrojil na kusi,ale to by mohlo minotaura vydesit a to neni nic,po cem bych touzil a tak radeji akorat lehce vytahnu dyku |
| |
| Schovej tu dýku Mlho.Nechci ti ublížit.Chci jen vědět co se děje a kam jdete. |
| |
| Je bystrejsi,nez jsem myslel,no..rekl bych,ze jsem mu vydan na milost ci nemilost,proti takovy hore nic neudelam dyku zandam zpet a zkoumave pohlednu na divku,co mu odpovi,ja sam poradne nevim,kam jdeme |
| |
| Já po pravdě taky nevím kam jdeme, dem jen k těm dveřím, ale co je za nimi nevim. |
| |
| Poté příjdu k Mínosovy. Neměl by si nás takhle sledovat, naděláš si jen silné nepřátele Začnu před ním jměnit tvar svého obličeje a zbravení celěho těla. To budu několikrát opakovat aby se nám Minotauřík taky polekal. |
| |
| Stale udiven sleduji premenujici se divku a premyslim,jaka je jeji puvodni podoba...ne,vlastne to ani nechci vedet nevim,co svym chovanim sleduje,mozna chce minotaura vyprovokovat,v kazdem pripade radeji cekam opodal,co se bude dit. |
| |
| Poté se proměním zpět. Jak sem říkala minotaure, pokud nám nechceš pomoct, tak se kliď. Jinak pojď s námy, ale nečekej že v naší skupince budeš něco víc než silák. |
| |
| Asi mu sklaplo, poď Mlho a dovedu mlhu až ke dveřím |
| |
| Nevim,nevim,jestli bych ho tu nechaval,ale ok nechci se radsi do niceho plest a tak nasleduji divku a cestou si pripravim kus na psy. |
| |
| Tak tady to je, ukážu na zdobené dveře s výjevy smrti a dva psy na řetězech. |
| |
| Na retezech,proc to nemohla rict hned?kouknu se s viditelne lehcim svedomim na psy a pote na dvere. A co myslis,ze by melo byt za dvermi? labyrint? a co kdyz to je komnata velmistra a my si ho vkrocenim dovnitr popudime? |
| |
| Možná tam ale je bohatství, nebo šperky. Možná tam jsou zbraně co krájí duchy vejpůl. |
| |
| to zni dobre chamtiva cast meho Ja je premluvena. A co navrhujes? pokud ty psy zabijem,kazdej si vsimne uz na prvni pohled,ze tu nekdo byl,pokud se tam dostanem a nic tam nebude,rad bych se vratil zpet bez toho,aby kdokoli cokoli vedel.. |
| |
| Můžem tam vlíst oknem, nebo se spustit. Nebo se taky můžu proměnit v psa, ale nevim jestly mě neodvrhnou kvuly pachu |
| |
| Raději bych šla tím oknem, je to důstojější. |
| |
| A odkud to okno vede? a jak je chraneno? muzem to zkusit,ale nejprve bych se na to okno rad podival. |
| |
| Hmm,chytračka,řeknu si v duchu,cvíli se rozmýšlím,a nakonec jdu za nima. |
| |
| ty seš docela odvážnej minotaure. Většina lidí po tomhle utíká. Ale ty vlastně nejsi člověk. Tak se chceš přidat k nám do toho našeho spolku? |
| |
| Jo. |
| |
| Supr,o jednoho vic,jdem se teda podivat na to okno ne? |
| |
| Klidně. |
| |
| Můžem to vzít zespoda, nebo z oken okolo. Jaký jsou místnosti okolo? |
| |
| Hmm,to je otázka. Nevím. |
| |
 | ahoj jmenuji se Ghord a jestli chcete rad vam pomožu dostat se do vnitř te budovi mohl bych vaši družině byt užitečny jsem hraničař budu vám užitečný. |
| |
| proboha, další vocas Pošeptám Mlhovy a Mínosovy. Poté se otočím k Ghordovy a řeknu: Ahoj fešáku, dík za nabídku, ale nás je již dost. A popravdě, neni problém se dostat do budovy, horší je se dostat do určitého pokoje. A teď nás opust prosím |
| |
| radši zůstanu myslim si že se tu ještě budu hodit nebudu nastarost to se sindiomiro neboj .umím se o sebe postarat se skušeny hraničař a tušim že se bude neco dit zustanu stebou a tvou družinou. |
| |
| Ocas neocas,kazda ruka se muze hodit..i kdyz si nejsem jist,jak nam pomuze tady..septnu Sindomir. Dobra udatny hranicari,muzes jit s nami,me rikaji Mlha a kdo jsi ty a co tu delas? |
| |
| Jmenuji se Ghord jsem hraničař .šel jsem kolem kdyžsem vas uslyšel šel jsem za vámy a videl vas tu tak jsem si řekl že bych se vam mohl hodit. |
| |
| Dobra Ghorde,kazda pomocna ruka se muze hodit,uvidime jeste. A co vlastne vsechno umis?Umis strilet z luku,bojovat s mecem,lecit nemocne? doufam ze jo,jinak nam na moc nejsi |
| |
| přijdu k mlhovy a pošeptám: Jen jestly to není náhodou špeh. Prověřim ho. |
| |
| To me taky napadlo poseptam divce muzes to zkusit,snad se ti to povede,mas k tomu vetsi predpoklady.. |
| |
| Kluci, tak to nepude, podle mého orientačního smyslu to je v podzemí, asi budem muset nějak ty psy uspat. |
| |
| Michael Corvin Vydas se na cestu. Farma ze ktere jdes je asi dve mile vzdalena od mesta. Tvoje kroky se ubiraji pres lesy, kopce a potoky. Az se nakonec dostanes k mestu, presne jak farmar rikal. Do nej, ale namireno nemas.Tvoje dalsi cast cesty se skryva na vychode, kde by se, podle informaci od farmare, mela nachazet Akademie. Dostanes se k ni docela rychle, jelikoz se nemusis prodirat pres les a kroviska. Vede k ni totiz cesta, ktera kdysi velice pouzivana dnes zarusta ruznymi travinami a zeleni. Kdyz spatris jeji majestatnost chvili zustanes stat ohromen jeji krasou. Potom, ale projdes dirou ve zdi, ktera ji obiha a zastavis se pred vstupni branou se zvlastnim znakem. |
| |
| Hmm,to nezni dobre,minotaur by mohl jednoho z nich prastit naplocho pres hlavu,ale nevim,jestli by to dokazal tak,aby mu nerozrdtil hlavu..a pak nevim co s tim druhym..nejaky navrhy? |
| |
| Cviciste Potom jde minotaur cvicit se sekerou. Ja se vmisim do jedne ze skupinek cvicicich a dohlizim na ne. Po ocku sleduji cele cviciste. Vsimnu si odchazejici dvojice Mlha a Sindiomir. Kam to sakra jdou? Uz chci jit za nimi, kdyz si vsimnu minotaura, ktery prestal trenovat rozhlidl se po cvicisti, asi hledal me a odesel taky. ??? Kdyz pak odejde i jeden barbar tak uz ve me vsechno vre. To si ze me delaj srandu. Tohle neni zadnej kurnik. Takze za nimi odejdu i ja. Minotaura ani prvni dvojici nevidi za to se drzim barbara. Nemuze me slyset. I pres svou velikost jsem se naucil dokonale kontrolovat sve pohyby takze dokazu jit neslysne, kdyz chci. Nastesti barbar tot umeni temer neovlada, takze neni problem ho sledovat. Jdeme stale niz a niz. Jezisi snad nejdou tam kam myslim. No pres psy se dostanou, ale potom je neco mnohem horsiho. To nezvladnou. Sleduji barbara az ke dverim se psy. Sakra je to tak jsou tu. To musej strkat svy nosy vsude? Sleduji, jak se skupinka rozrostla o minotaura a jak nelibe sleduje barbara. A cekam co se bude dit. Uspat? Hm se snazte. Necham je at si poali prsty nebo i vic. Tak se nejlepe nabiraji zkusenosti. |
| |
| Mohly bysme zajít ven a skusit se poptat po nějakym uspavadle. Nebo skusit natrhat neodzálý makovice, to by jim mohlo pomoct |
| |
| To zni celkem dobre,po necem se porozhlednu...s temito slovy se vydam nehoru hledat nekoho,kdo by mohl mit nejake uspavadlo,zacnu s ranhojicem,pak zkusim nejakeho alchymistu a v nejhorsim zajdu hledat makovice |
| |
| Kdyz uvidim Mlhu, ze chce jit zpatky pro uspavadlo rychle se stahnu zpet. Schovam se do jedne z mistnosti kolem chodby zpatky a pockam az projdou. Pote je opet sleduji co budou delat. |
| |
| ano máš pravdu uspávadlo je dobry nápad mlho půjdu stebou jestli nemáš nic proti vím že mně tu zatím moc v lásce nemáte. |
| |
| No dobra,alespon to snad najdeme rychlejreknu mu a mirim ven na jiz zminena mista za jiz zminenymi lidmi |
| |
| Přijdu k Ghordovy a sednu si vedle něj. Začnu si ho podrobovat tak, jak to umim jenom já. Když seš ten hraničář, neměl by si mít psa?, já pejsky stašně ráda... |
| |
| podívam se na Sindiomiru a řeku ji psa mam někde tu bude pobihat zapískám a najadnou se u nás vynaří s křoví bílí vlk z modrýma očima no pod za mnou kde si se zas toulal co pohladím ho po husté srsti je tady někdo kdo by se stebou chtel seznámit tak nezlob vlk zavrtí ocasem a zašteká jako kdyby mi rozumněl tohle je Busty řeknu sindinomir je to pěknej rošták ale bez mého svolení ti nic neudělá usměju se ni |
| |
| Kdyz vsichni odejdou tak vyjdu z mistnosti a vratim se na cviciste oklikou, kterou oni nejdou. Ted nema cenu tam cekat. Pockam az prijdou. Zaukoluji ostatni, aby mi rekli kdyz se vrati. |
| |
| Boze,on ma psa a nic nereknepomyslim sivzdyt nam mohl usetrit takovyho krasnyho casu hledanim atak a on si to ani neuvedomi,tohle hned vrha na vec jinej stin,schvalne,jak na toho psa zareagujou ty 2 u dveri Hej hranicari,nechtel by si tvuj pes jit hrat s tema pejskama u dveri? I kdyby chcipl nejakej ze psu pri rvacce,tak lepsi,kdyz bude nalezenej mrtvej od kousancu,nez kdyz to bude od zbrane |
| |
| Hmm,jen aby neudelali moc revu pri tom rvani. A ten luk,to je to co nechceme! kdyby nam nevadilo,ze budou stopy po lidsky "praci",tak je jednoduse sejmem z dalky a nemusime posilat psa. promluvim na hranicare a tvarim se trochu vycitave,ze mu to mohlo dojit.Vzdyt o to nam celou dobu slo,aby nebyly stopy po lidech. Uz me to malinko prestava bavit,tolik snahy a ani nevime,co za tema dverma je |
| |
| Jasně mlho je to dobry napad řeknu bustymu psí řečí at si zavola sve kamarady z lesa.pote řeknu bustymu a jeho dalším dvoum vlčím pomocníkum běžte kluci a zabite ty dva jezevčíky a hodim jim kus masa.aš vlci maso sni vidím je vibíha t na ty psy a psy bez problemu usmrtí pote za mnu přibjehne busty.Pote jen vidim ostatní dva vlky utikat zpět do lesa busty na ne za vije a rozloučí se snimi. |
| |
| Śkvely! ted jenom nekdo hlidejte,aby nikdo neprisel a my ostatni by jsme se mohli podivat dovnitr. ¨Zkontroluju nejdriv ty dvere,jestli tam nejsou pasti Prijdu ke dverim a nejdrive si je prohlizim a snazim se najit nejake pasti,pokud zadne nenaleznu,pomalu otevru dvere,pokud jsou zamknute,necham Sindiomir ukazat ostatnim jeji umeni. A jdete uz nekdo hlidat! |
| |
| No jo vždyť du. |
| |
| Prijde ti zvlastni, ze dvere maji prkna na blokovani dveri zvenku a ne zevnitr, takze je sundas a pokusis se otevrit dvere. Trochu se posunou, kdyz za ne zatahnes. Jsi vsak prilis slaby na to, abys je sam otevrel. Škvirou zpoza dveri zavane mrtvolny chlad. Zjezi se ti chlupy pri tomhle vanku. Je v nem neco co nedokazes popsat, ale nahani to husi kuzi a strach. |
| |
| Mlho? Děje se něco? |
| |
| Brr otocim se smerem k ostatnim s mirne bilym oblicejem. Tam se mi to vubec,ale vuuubec nelibi kouknu na ne a pozoruji jejich reakci Pokud tam nekdo mermomoci chce,tak prosim,ja osobne bych to radsi zase zvenku zabarikadoval a podival se tam pozdej |
| |
| Dobrá mlho snad maš pravdu možna bysme měli dveře zabarykadovat. a divam se po ostatnich co na to odpovi a u toho si vitahnu kus chleba a začnu jíst pote vitahnu kus masa a hodim ho bustym a po te ho pošlu na nějake ty kraliky k jídlu. |
| |
| Dívám se na podivný zámek a pokouším se zjistit jak se dá otevřít poté se přeměním a skouším vyskákat po zdi na vrcholek ale nepovede se mi to tak se zase změním na člověka a pokouším se dveře nějakým způsoben po chvíli přestanu a pokud najdu klepadlo tak zaklepu. |
| |
| Zabouchas na dvere. Klepadlo tam neni. Rany se rozlehaji po Akademii. Ale nemelo to zadny ucinek, nikdo neotvira. Zkusis to znovu tentokrat silneji az te z toho rozboli ruka. A opet ti odpovi jen ticho. Tu se nahle dvere otevrou, avsak nikoho jsi neslysel prichazet, ani za dvermi nikdo neni. Nahlednes dovnitr. Uvidis ohromny sal se spoustou soch a zdobenych sloupu. Jak se tak rozhlizis vsimnes si cloveka sediciho na trunu na konci salu. Prisahal bys, ze pred chvili tam nebyl. Ma na sobe robu a o trun ma oprenou svou hul. |
| |
| Otočím se naspět k mlhovy. Možná tam není bohatství, ale ta tvoje vytoužená smrt. Ale možná tam to bohatství je. Co takhle se vplížit dovnitř?, no nekoukejte na mě tak vyjeveně, já mám taky půd sebezáchovy, ale sem zvědavá, a to moc. nahlídnu škírvkou co tam je, a pak bych se mohla procpat, když bych se proměnila, tak bych možná prolezla. Ale to by mě mohlo pomuchlat vnitřnosti. Možná to mínos otevře Hej Mínosy, otevři ty dveře prosím. |
| |
| Zak dobrá,zkusím to,a rozbíhám se proti dveřím. |
| |
| Proboha né, raději za ně zatáhni, takhle by je neprorazil ani démon. |
| |
| No dobrá,řeknu,zastavím se a jdu zatáhnout za dveře. |
| |
| Zatahnes za dvere. Ani se nehnou. Zkusis za ne zatahnout vsi silou, kterou v sobe najdes. Najednou povoli a otevrou se dokoran. Ty to necekas a dosednes na podlahu. Vsechny vas zalije ten ledovy, mrtvolny vanek, mrazici az do morku kosti. Hledite do chodby, osvicene zvlastnimi modrymi loucemi, ktere zalevaji celou chodbu mrazivym modrym svetlem. Nedohlednete daleko. Chodba brzo koci schody dolu do hlouby Země. To vse vidite ze dveri. |
| |
| Brrrrrrprejede mi mraz po celem tele.Jeste chvilinku se vzpamatovavam,nez vubec zacnu byt schopny pohybu. pak se teprve rozkoukam,ale prakticky nic moc nevidim. po chvilce si dodam odvahy a promluvim. Tak jdeme? Minotaure,ty jsi z nas nejslilnejsi,tak jdi prvni,za tebou hranicar,pak ja a nakonec "krehka" divka,souhlasite? cekam chvilinku,nez se taky vzpamatujou a pak pokracuju Hlavne ale pomalu,casu mame dost a netusime,co nas tam ceka,muj sestej smysl mi rika,ze nic moc dobryho. |
| |
| Nech mě hádat:Cítíš tam problémy a já mám jít proto první. |
| |
| Ten minotaur ma mozna i neco v hlave... Mocny minotaure,jde o to,ze jakozto nejsilnejsi,nejvytrvalejsi,nejmoudrejsi s nejlepsimi reflexy mas pro to jit prvni nejvetsi predpoklady,navic jestli se chces stat nejmocnejsim valecnikem,tak musis byt schopen vest ostatni a byt vudci osobnosti! |
| |
| Máš pravdu,odpovídám a vykročím. |
| |
| přikívnu hlavou a řeknu mlha ma pravdu mocny minotaure. skloním hlavu a začnu hladit ducka a dam mu něco k jidlu. |
| |
| Pote co vkroci minotaur cekam na hranicare se psem,sam prezbrojim na kusi a pripraven strilet jdu v parmetrovem odstupu za nimi. Snazim se prekonat neprijemny pocit pri vstupu dovnitr a dodavam si odvahy. To byl jen studeny vitr,nic vic! jsi prece chlap ne?! Pozoruji ty dva pred sebou a pobizim Sindiomir,aby sla za mnou s kusi stale pripravenou. |
| |
| Vstoupite dovnitr. Skoro cekate, ze dvere se nahle zabouchnou. Tose ale nestalo. Jdete velmi pomalu a stale se rozhlizite napravo a nalevo jakobyste v kazdem stinu videli netvora s drapy. Nikdo kolem vas ale neni. Bez problemu dojdete az ke schodum. Kouknete dolu, lae jejich konec neni videt. Rozhodujete se co dal. |
| |
| Tak co dal? Tazi se ostatnich. Minosi,muzes zustat nad schodama a hlidat? pohlednu na nej.. hranicari,vy se psem kdyztak hlidejte vchod Ja osobne tu prohledam tuhle mistnost reknu a zacnu prohledavat steny a podlahu,zda nenaleznu neco zajimaveho. |
| |
| Jasně Mlho ,jdu na tořeknu a jdu hlídat.Radši ať do případné pasti padne on(nechápejte to špatně,ale já chci hrdinskou nevo přirozenou smrt). |
| |
| Možná to nebyl dobrej nápad. Sem sice trošku hloupá, ale i tak si myslim že tohle bude vchod do labirintu. Příště přijdem a buď berem louče, nebo nejakej lektvar na noční vidění. Ale raději dem pryč. Otočím se a dojdu naspět ke dveřím. Já husa blbá, sem asi nějak poznamenaná tim životem ve zbrani. Tohle je to bludiště prlné nestvůr. |
| |
| Laidy Sylvenas Pohled do kruhove mistnosti. Kolem dokola jsou louce, ketere svym mlhotavym svetlem osvetluji mistnost. Je tu trinact postav s cernymi robami a kapemi. Pres tmu pod kapi neni nic videt, skoro jako kdyby nemeli oblicej. Techto trinact postav stoji na vrcholech pentagramu nakresleneho jakousi rudou zarici barvou na zemi. KREV... Nejak upravena, ze svetelkuje. Uprostred pentagramu je hromadka kosti. Vsichni maji sepjate ruce a cosi mumlaji. Vypada to na nejakou formuli ci kletbu. Nahle vsechny postavy pozvednou hlavy a misto toho, aby jejich obliceje vystoupili ze stinu zustanou tam a objevi se pouze krvave rude oci. Vsichni pohlednou na hromadku. Jeden z nich se odchyli od skupiny, dojde k hromadce a zacne ji posypavat popelem z urny. Pri tom odrikava formuli stejne jako vsichni ostatni. Potom se vrati zase na misto. Nic se nedeje. Vsichni zvednou ruce. Popel zacne krouzit kolem kosti ty se k nemu zachvili pridavaji. Vsechno to zacne rotovat a postavy odrikavaji stale hlasiteji. Nahle vse utichne. Kosti se poskladaji do kostlivce v potrhanem obleceni a popel zmizi v hlave. Je prineseno jehne. Zablyskne se ocel a jehne razem nema hlavu. Mnozstvi krve vytece, ta je zachytavana do nadoby. Je rozdelena mezi vsechny postavy a kazdy smoci sve rty v krvi. Zbylou krvi je polit kostlivec. A zarikavani pokracuje. Krev se zacne menit. Uz to neni krev ale maso, kuze, svaly. Je to fascinujici pohled jak na kostlivci vyrustaji. Nakonec zde nelezi kostlivec ale jakasi zena se zvlastni krvave zbarvenou kuzi. Opet se jedna z postav oddeli v ruce maly rudy drahokam vybrouseny do uzke spicky. V druhe ruce ma kladivo. Prijde k zene drahokam postavi ho spickou na celo a kladivem uderi. Drahokam lehce vklouzne do lebky. Rana se rychle zatahne. Vrati se na sve misto. Monotonni mumlani pokracuje a utichne. V mistnosti je nahle hrobove ticho vsechny pohledy jsou upreny na zenu. Odevre oci a zhluboka se nadychne. Jsou rude jako asi vsechno na tehle zene. Posadi se a rozhledne kolem. Jedna z postav ji zahali do prikryvky a zvedne ji do naruci a odnese. Prochazeji chodbami vetsina je osvetlena zvlastnimi loucemi vydavajici modre svetlo. Pred jednemi dvermi se zastavi. Jako jedine odolavaji svetlu je to zvlastni kdyz vsechno kolem je modre od louci tak tyto dvere zustavaji v tme a stinu. Postava zaklepe a odejde, necha zenu na miste. Pojd dovnitr. Ozve se ze dveri. Zni to temne a mrtvolne. |
| |
| No dobra Sindiomir,vratime se sem pozdeji Konecne dobrej napad Lidi pojdte,na cvicisti se po nas uz urcite budou schanet. |
| |
![sylvanaswindrunner[1]7585.jpg](sylvanaswindrunner[1]7585.jpg) | Po probuzení znovu k životu. Jdu dovnitř do temné chodby za mrtvolným hlasem Připadá mi to tady jako doma v Rujnách Lorienu(undercyty) A řeknu zdvořile Chci prosím vidět toho kdo mě sem pozval. |
| |
| Laidy Sylvenas Otevres dvere a pomalu vejdes. Nez si tve oci vyknout alespon trochu na tmu za nimi hlas se ozve znovu. Prichazi odevsud nedokazes rozeznat z jakeho smeru ani nikoho v nistnosti nevidis. Cas nadesel ma mila. Byla jsi povolana zpet k znovudobiti sve slavy a poct, ktere ti pravem nalezi. Nebude to vsak lehke nasi nepratele jsou silni, ale zde je zakladna pripravena na prevezmuti do svych rukou vladu nad okolnim svetem. Dlouho jsme se pripravovali a naucili jsme se mnohemu. Nyni zde stojis ty jedna z mych nejlepsich vojaku, hrdinu. Pripadla by ti ta cest vest cast meho vojska proti nasim utlacitelum. Neni to vsak tak jednoduche jako rozdavani rozkazu. Nasi vojaci neslysi na rozkazy pronesene slovy. Musis se naucit je ovladat, rozkazovat jim a to vse bez toho aby te to nejak zdrzovalo. Byla bys ochotna vydat se na tuto cestu? rekne tentyz hlas jako predtim akorat zde v mistnosti je velmi pronikavy a presvedcivy. |
| |
| Ostatni Vsichni odejdete z mrazu uvnitr, zavrete za sebou dvere na prkna. Vsem se vam ulevi. Najednou mate pocit stesti a pohody. Pomalu se vydate zpet na cviciste. Doufate ze si vaseho odchodu nikdo nevsiml. Hlavami vam viri myslenky a otazky bez odpovedi. Muzete se jenom domnivat co se skryva pod onemi dlohymi schody, pred kterymi jste pred chvili jeste stali. Nikdo z vas o tom nema predstavu. Prijdete na cviciste, zrovna kdyz ork rozdava prikazy na jakysi turnaj. Stihnet pochytit jen neco. Beze zbrani... kdo prvni podlehne jde zase makat tamhle vedle... kazdej ma jen jeden pokus tak se snazte... vyherce cekaji dva dny volna, ve kterych muze delat co chce plus specialni pridely z kuchyne...nemusite to samozrejme vyuzit...zbroje jsou tamhle kdo chce... sledujete zastup lidi co se u orka tvori. Kazdy by si chtel na chvili odpocinou od teto driny a jit nekam ven relaxovat. Rozhodujete se ćo budete delat. Artar stoji opodal a sleduje dav. |
| |
| Co se tu děje? Nějaký zápas? |
| |
| Presnejc zapasy. A este presnejc turnaj. Tos tu nebyl nebo co? otoci se na tebe podezrivave jeden z chumlu. Ale hned se zase otoci zpatky, protoze zatimco te sledoval tak se pred nej dostalo asi pet lidi. |
| |
| Dobrá.Už se těším. |
| |
| Proderu se mezi ostatníma dopředu a řeknu orkovi že se hlásím. |
| |
| Dobře budu vést vaší armádu ale budu potřebovat zbraně a vibavení a něco nasebe. Řeknu hlasu. |
| |
| Šéfe, já to taky skusim. No co, i obratny postavy se umej prat. |
| |
| Snazim se prodrat dopredu a sem tam stouchnu do nekoho tak,aby to vypadalo,ze to byl nekdo jiny. Kdyz neni sila,musi se na to jinak Kdyz se dostanu az dopredu,postavim se k orkovi se svoji zadosti. Hlasim se taky! prece nejsem babovka ne? a vetsi pridely jidla by taky byly fajn |
| |
| Á dobrý den vy jste ředitel této akademie pokud ano chtěl bych se zde ujmout jako nový žák.Řeknu mu a pokloním se.a promiňte mou nezdvořilost mé jméno je Michael Corvin.Řeknu ještě a dívám se na něj.Podle oblečení hádám že je to mág ale je to jen domyšlení. |
| |
| Minos Takze prvni souboj bude minotaur proti orkovi. dejte se do toho a at to nejak vypada. pronesu smerem ke dvojici v ringu. |
| |
| Minos sazi na rychlost takze si bere pouze lehke vycpavane brneni, kdezto ork si vybira prumer mezi tezkym a lehkym brnenim tedy kozene. Vejdou spolecne do ringu oci divyku se na ne uprou a sleduji kazdy jejich pohyb. Minotaur sice vsadil na rychslost ale sam o sobe je dost velky takze jeho prvni rany zasahnou jen vzduch kolem orka zato ork neceka a nekolika ranami odmenuje pomalejsiho minotaura. Docela neprijemne rany nicmene minotaur zatim nema problemy. Tentokrat je nepozorny zase ork ale nektere z ran vykryje avsak nektere projdou a dostat od minotaura neni nic prijemneho. Boj pokracuje serii neuspecnych pousu o prorazeni nepritelovi obrany. Ale ork je preci jenom o trochu lepsi. Na minotaurovi uz je videt ze ho rany docela boli, ale nevzdava se. Na orkove mensi postave jsou nasledky uderu tky znat. Nahle minotaur vyuzije cele sve telesne hmostnosti a vlozi ji do sve rany. Ta nemine cil. Ork se svali na zem omracen. Minos vyhral. |
| |
| Sláva.Zvítězil jsem, zvolám z a unaveně oddychuju.Na takového mrňouse byl šikovný. |
| |
| podivam se na mínose a vykřiknuDobře mínosy to mu patři.a nadšeně tleskam.pote se dívam okolo co se děje a posloucham ostatní jak jásají radostí. |
| |
| Jémine, docela frajer. Já si taky vezmu něco lehčího Vezmu si starý dobrý Kožený, ale nepobíjený. Přihodim provaz a to bude vše. Vsadim na rychlost, nic jinýho nemám. Můžu jen doufat, že dostanu pomalýho soupeře. A tak jak to má bejt, když je to beze zbraně, tak údery na krk, bude sranda |
| |
| Kdyz spatrim divku vchazet do ringu usklibnu se. Nicmene na ni vysel zrovna gnom. Nic jednodussiho uz dostat nemohla. |
| |
| Ahoj gnomíku. Pojď se semnou utkat jako chlap s holkou. Usměji se a uměle si nechám vlát vlasy. |
| |
| Je to docela zabavny pohled. Vysoka divka stoji proti jako dite vyhlizejicimu gnomovi. Nicmene gnom nema ve tvari zadny vyraz porazky nebo strachu. A tak zapas zacina. Gnomova mala vyska je vyhoda i nevyhoda. Sindiomir nemuze pouzivat vhodne utoky pestmi... Prime udery nejsou mozne a utoky ze strany nemaji potrebnou silu. Jediny uder, ktery ma silu a da se vyuzivat, je spodni hak. Kdyz gnom dostane jednu od Sindiomir zasmeje se Musis pritvrdit jinak tu budeme do vecera. Mezitim da par ran do stehen Sindiomir. Gnomove se maj. Pronese pod fousy, takze ho slysi jen Sindiomir. |
| |
| Coo, dal bys přednost boji s trpaslíkem? Proměním se v trpaslíka, ať mám aspoň stejnou výšku, když ne sílu. Uškrtim tě vousama. |
| |
| Po tve promene gnom posmutni. Skoda. pronese a razem vidis jeho pest velmi zblizka. Ale jako trpaslik nemas skoro problem tu ranu ustat diky svemu nizko polozenemu tezisti. |
| |
| Jsem unavený, jdu se prospat.Pak asi zajdu za nějakým léčitelem. |
| |
| Bude asi chudák. Nakopnu ho tam, kam to bolí spíše pány. Poté se proměním naspět v dívku, neboť se mi nezamlouvá pajzlí plnovous |
| |
| Tvuj kop ho zasahne nepripraveneho. Kurvaaa. rve bolesti. Je trosicku zaneprazdneny takze se v klidu promenis zpatky v divku, ale to uz je v celkem bdelem stavu takze i vnima okoli kolem. Tak tohle budu potrebovat namasirovat. zase potichu jenom na tebe. Vrhne pritom na tebe takovy zvlastni pohled. |
| |
| Minos Jdes si odpocinout, ale zastavi te Artar a pohledne na tebe. Kampak mas namireno vedl sis dobre. Snad nechces stravit dnesni den starodobym zpusobem regenerace. Ukaz. Prohledne si tve pohmeozdeniny a prejizdi ponich rukou a neco mumla. Vubec mu nerozumis. Nicmene jakmile da ruku pryc vsechny modriny a skrabance jsou tatam. Nevericne ziras na sve telo bez sebemensich znamek souboje, ktereho si se pred chvili zucastnil. |
| |
| Eh...děkuji pane. |
| |
| Nemas zac. reknu a jdu bez ohlednuti sledovat zapas sindiomir a gnoma. |
| |
| Vracím se a sleduji souboj. |
| |
| Michael Corvin Vitej v Akademii. Tvuj prichod byl davno predpovezen. Avsak tvuj osud nebylo mozne rozpoznat. Jsem velmi zvedavy, jak dopoadnes. At spatne ci dobre tve ciny budou urcite znamy v Akademii a mozna i na celem svete. Uz nebudes vyhnan. tve tajemstvi bude znamo a nikdo se te nebude bat. Budes normalne zit mezi obyceknymi lidmi, ale nez se tohlt vsechno stane jeste mnoho vody uplyne a mnoho slunci vstane. Ale konec bude stat za to. Nemuzeme te zaradit ihned. Zrovna dnes se tu kona turnaj mezi jednotlivymi zaky. Jestli chces muzes se tam jit podivat. Jinak si muzes delat co chces. privitam ho zvednu se z trunu a odejdu. |
| |
| U (U)Artara Děkuji vám. Odpovím mu a jdu se podívat na ten turnaj dívám se na žáky jak proti sobě bojují a čekám kdo vyhraje přitom si mnu zápěstí a pokouším se odhadnout kdo co je. |
| |
| Bojiště dokuď je můj soupeř v předklonu, tak ho nakopnu do obličeje... Tak tohle frajere nerozdejcháš |
| |
| Nakopnes gnoma a ten se zvedne ze zeme ve vzduchu predvede par salt a dopadne na druhy konec ringu. V dopadu je slyset i par lupnuti. Nedokazes rozeznat jestli klouby nebo kosti povolili ale to je jedno. V obecenstvu to uctive zabruci. Zapas je u konce gnom lezi na zemi a vypada omracen...pristoupi k tobe Throm'ka |
| |
| Slusny zapas, ale na gnoma ti to trvalo dost dlouho. usklibnu se a jdu sbirat gnoma ze zeme. |
| |
| Výborně Sindiomir, gratuluju. |
| |
| Se směj, ale nezapomeň že jsem holka. A ještě k tomu Astiliánka... Postoupím k němu, lehce ho chytnu za pas a pošeptám Až bude soutěž v oblbování chlapů, tak si to řeknem. Mimochodem, co proti mě máš. Neměl by si mě nenávidět, člověk ani elf nejsem, nejvíce se podobám víle nebo bludičce. A to, pokuď se nemílim byly i v orkských pláních idoly krásy. |
| |
| Pomalu sundam jeji ruku ze sveho pasu a sjedu ji pohledem. Ano jsi holka. Mlada, hloupa a slaba. Neprosla jsi zadnym vycvikem, zadne hodnoty pro tebe neplati. A to jak vypadas nebo kdo jsi pro me nic neznamena i kdyz elf je pro me jako trn v oku ale zvladnu to. Asi si myslis ze kdyz se podobas vile budes mit zajistene podlejzani a chovani jako ke kralovne. Mozna na nektere z nasich mlady nezkusenych zacinajicich bojovniku by to pusobilo ne vsak na me. Najdi si nekoho jineho. Dale se venuju gnomovi. Je tak maly ze ho jednou rukou mohu vzit pod zady a odnest k Artarovi k leceni. Tvar ma po kopu zakrvacenou nejspise zlomeny noc. |
| |
| Cvičiště Po vítězství Sindiomir se protlačím mezi fandícími lidmi dopředu až k orkovi. Můžu jít teď já? Přecijenom je odměna lákavá a já bych o ní nerad přišel. Usměju se na něj a čekám víceméně na soupeře,kterého mi vybere. |
| |
 | Akademie- brána: Dojdu konečně po dlouhé cestě k akademii... Očima sjedu bránu a celou viditlenou část akademie a zhnuseně si pomyslím... To tady jako budu celou tu dobu žít? Tady? To jsem měl radši zůstat v Teldrassilu a věnovat se... no radši nic... co kdyby tady nějaká socha četla myšlenky... Potom se ohlídnu vedle sebe a na druhou stranu a vstoupím do budovy.... Ááá... támhle je slyšet nějaký křik a jásot... tam se půjdu podívat.... A vyjdu směrem odkud se ozývá křík - k aréně... Akademie- aréna: Přijdu do arény a u vstupu řeknu: ,, Mé jméno je Kaspien Winternight .Jsem nový člen této akademie... jdu si to tady prohlédnout" Nechám uvstupu v úschově batoh a ozbrojený wristblady, scimitarem a lukem vcházím dovnitř... Projdu davem k někomu, kdo asi je šéfem téhle arény, k nějakému orkovi, a slyším... ,,Můžu jít teď já? Přeci jenom odměna je lákavá a já bych o ni nerad přišel." Odměna? Kolik? Ale mohla by se hodit...zkusím ho porazit.. vždyť je to jenom pulčík... těch už jsem taky několik zabil... i když tady to vypadá jenom na pěsti... Přijdu k orkovi, mírně se mu ukloním, na výraz úcty, přece jenom bych se měl chovat jako šlechtic a řeknu: ,, Ehm... jsem Kaspien Winternight, ze slavného elfského šlechtického rodu Winternightů... Můj přijezd by měl být ohlášený... a zaplacený. Mimochodem, je možnost jít bojovat proti tomu půlčíkovi..." a nepatrně se otočím a ukloním k pulčíkovi... |
| |
| Gnom ma jen zlomeny nos. Nic vazneho. Nerad prichazim o studenty. Prejedu noveho prichoziho opovrzlivym pohledem jen co vyslovi elfsky slechtic. Slechtic? Hm dalsi namyslenec kterymu musim srazit hrebinek. Bud vitan v Akademii. Abys vedel je mi jedno jaky titul mas nebo kolik penez. Nicmene... ehm Kaspi... jak vidis sam tenhle gnom si s tebou asi uz nezabojuje. A moznost na boj v tomhle turnaji neni. Jestli si chces vybit svou silu tak tamhle ukazu na stranu cviciste si muzes jit zacvicit s temi co se bud nezucastnili nebo prohrali. A sve zbrane nechas tady nepotrebuju tu zbytecnou praci navic s uklizenim. Potom se otocim na Mlhu nedockaveho sveho zapasu. Dobre nekoho ti vyberu. I kdyz... otocim se zpet na Kaspiena a zpet na Mlhu muzes bojovat tady stimhle novackem. Ale nemusis jestli je to pro tebe moc jednoduche. |
| |
| Pokud bude chtit on,bude mi potesenim se s nim setkat. odpovim orkovi a podivam se na sveho potencionalniho soupere |
| |
 | Konečně tady... Dívám se na Akademii, a pak vstouppím dovnitř. Cesta byla dlouhá, trvala pár měsíců. Pár banditů a nějaká zvířata, žádný problém pro orku,jako jsem já... Vstoupím a dojdu k nejbližší postavě, kterou vvidím. Čirou náhodou je to ork. Zeptám se ho: "Throm´ka, válečníku. Kde zde najdu cvičiště a ubydlení?" |
| |
| Aréna Upravím si rozcuchané vlasy a vrátím se do původní podoby z těch nedostatků rychlého měnění. Pojdu k Mlhovi a zůstanu u něj... Tak co, co se děje? |
| |
| Aréna Čekám na soupeře,nevím,jestli s mě bojej či co,ale nikdo se nemá k tomu se mnou bojovat. |
| |
| Akademie- Aréna: Při několika orkových poznámkách se na něj zle zatvářím, ale to je tak jedinný co tak udělám... ,, Dobře, půjdu, jenom chvíli počkej, odložím si zbraně..." Potom odejdu k místu, kde mám uložené věci a pečlivě si je uložím vedle batohů... Pak se vrátím a vstoupím do arény. ,, Já a bát se tebe... no nic, jsem připravený!" Potom počkám na jeho první výpad... |
| |
| Aréna Jelikož je to boj beze zbraní,vezmu si pouze koženou zbroj a postavím se svému soupeři. Ten však očividně očekává můj útok jako první,a tak se přiblížím a zkusím pravý hák na obličej,abych si svého soupeře trochu otestoval. |
| |
| Aréna člověk se po chvilce ukázal být silnějším i obratnějším,než jsem čekal,a tak jsem musel využívat veškerého svého umu,který jsem měl. Tumáš pravej hák. snažím se hbitě pohybovat kolem člověka a dostat ho do nevýhodné pozice,ale on drží stále krok a každou moji ránu mi oplácí stejnou měrou. Po několika minutách,kdy už začínám být lehce unavený konečně člověk udělal chybu. Takhle spadlý ruce a nekrytej obličej,toho musím využít. Mé nohy udělají dva rychlé kroky směrem k člověku,náznak kroku doleva,krok doprava a rychlý kop do hlavy člověka naprosto vyřadil. Sám si únavou s modřinami sedám a nemůžu uvěřit svému vítězství. Já to dokázal! Nicménně mé zranění nejsou malé a jsem vůbec rád,když se dokážu zvednout a kousek odkráčet,abych si mohl pořádně odpočinout. |
| |
 | Přícho do akademie Když jsme po dlouhé cestě se dostal do cíle a spatřil jsem budovu za kterou sem šel mohl jse myslet jen na jedno.Záchod. A rozjdu se ke dveřim od akademie. Takovej záchod je strašně důležitou součástí mého živata a poslední doubou sem žádnej neviděl. Dost!!!Dost!!!Musim zapůsobit přátelsky a důvěřivě.Sakra obvzlášt' to druhý mi nejde. Kadyž dojdu k bráně od akademie tak na ní zabušim. Haloo je někdo doma.Tady chcípnul pes a co já mám ted' jako dělat. Ger Ta (obliní nadávka) A čekám co se bude dít. |
| |
| cviciste sleduji cely zapas Mlhy a Kaspiena, ktery je nakonec zajimavejsi nez ostatni...Jelikoz ani jeden neni hora massa, tak souboj trva dlouho, kde nakonec zvitezi Mlha. Dobra prace Mlho ani na chvili sem o tobe nezapochyboval. a usklibnu se na Kaspiena. Nicmene musim uznat, ze i ty Kaspiene si nebojoval zrovna nejhur. Oba se ale mate dost co ucit. PRO DNESEK KONEC TURNAJE. Uz to dneska stacilo. Ti co bojovali mohou jit do jidelny, kdo nevi kde to je at se drzi ostatnich nechci vas potom hledat. sleduji spokojene vyrazi tech, kteri bojovali a mohou se vyhnout dalsimu cviceni. Asi meknu. otocim se na Kaspiena a Mlhu Vy dva jdete ke Artarovi, pomuze vam. Ale delejte nebo vam zdrhnout ostatni. a ukazu smerem, kde stoji. |
| |
| Jdu do kuchyně. |
| |
| Rozběhnu se a skočim na Mínose. Lekl se co? Zasměji se a jdu vedle něj do jídelny. Po dnešnim dni mám docela hlad, možná snim i kousek kuřete... |
| |
| Tý Sindiomir snad přeskočilo nebo co. Já jsem minotaur, my minotauři se nebojíme ničeho! zavrčím a vejdu do jídelny. |
| |
| gonzales Mlatis do brany Akademie a zjistis, ze neni zavrena. Pomalu ji otevres a nahlednes dovnitr. Uvidis zrovna skupinu postav kamsi jdoucich, skupinu skladajici se snad ze vsech ras co znas. |
| |
| cviciste Po souboji s Caspienem se celý pohmožděný na radu orka vydám směrem,který mi ukázal. To jsem tedy zvědav,jak mi pomůže. K Artarovi se dobelhám jen díky slastné představě jídla,která na mě čeká v jídelně. Zdravím vás mistře. Náš cvičící říkal,že by jste nám mohl pomoct s našimi zraněními. promluvím k němu s nadějným výrazem. |
| |
| Akademie Vběhnu dovnitř a začnu svou WooDoo holí naně mávat. Tady Tady potřebuju pomoct kde se tady dostanu k šefajzovi. To je hromada lidí orků a různejch jinejch ras fakt dobrý tady bude sranda a vůbec bi mně zajímalo co tu budu dělat. |
| |
| Mlha Jiste to ti rekl spravne. Takove malickosti jako pohmozdeniny nejsou problem. promnu si ruce a zacnu lecit. Tentokrat nepronasim zadnou formuli nahlas staci, kdyz mi zni v hlave. Od rukou se zacne sirit zarici bila koule, ktera se stale zvetsuje az oba dva pohlti. Nadnese je to kousek do vzduchu. Je to zvlastni pocit toto leceni, kazdy citi neco jineho pro nekoho je to velice prijemne pro nekoho zase ne. Nikdo to zatim nevysvetlil, ale ma za to, ze to bude souviset s povahou cloveka tedy jestli dobro ci zlo. Pak svetlo zmizi a oba dva se lehce snesou na zem. Novi, cisti a nepochroumani. |
| |
| cviciste Když přijdu za mistrem,sešle na mě jakési kouzlo. Nejdříve se bojím a myslím si,že mě koule pohltí a zabije. Po chvilce se mi však zahojí všechny moje rány a já se cítím jako nový. Děkuji mistře.Poděkuju a ukloním se. Hned nato spěchám do jídelny,aby mi náhodou něco neuteklo. |
| |
| gonzales Nekteri ze skupiny se k tobe otoci, ale kdyz te spatri hned se zase otoci zpet. Goblini nemaji dobrou povest. Jsou vychytrali uskocni a nespolehlivi. Zaslechnes neco o dohadovani kdo je tady vlastne sef. Zda se, ze si tim nikdo neni uplne jist. Zda se ze ti nikdo tuto informaci nepreda. Premyslis co budes dal delat. |
| |
| Akademie Takže vy se semnou odmítáte bavit jen proto že sem goblin vy rasisti. Po zařvání na ně se začnu rozhlížet kde bych se mohl dostat k nákým informacím nebo k něčemu takovému. To tu snad není žádný velitel. |
| |
| Mlha Stihnes se chytit jeste ejdnoho opozdilce, takze nemas problem s cestou. Dohonis skupinu zrovna, kdyz na ne hulaka jakysi goblin v modrem kimonu s neznamymi znackami a mava na ne svou holi. |
| |
| Akademie Na nic no asi mi toho moc neřeknou. A vyrazím za níma svyžným krokem a opírám se os svou hůl ikdyž nemusim. |
| |
| Jídelna Když doženu ostatní,zřetelně si oddechnu,že na mě ještě zbyde. To by mi scházelo,abych byl ještě bez večeře. Prodírám se dopředu a slyším přitom nadávat goblina. Nemám teď náladu se s ním bavit a tak se ho pouze za pochodu zeptám Co potřebujete? |
| |
| Akademie No konečně někdo a potřebuju místo kde bych se moch uplatnit a ubitovat a taky najíst. Hurá aspon' někdo mně neignoruje. A dože toho dotyčného a usmněju se od ucha k uchu. A jak se menuješ |
| |
| Jídelna Tak najíst a ubytovat? Vypadá to tu snad jako nějaká ubytovna pro starce? Tohle je akademie,pokud jsis ještě nevšimnul Říkají mi Mlha,pokud je mi známo,tak jídlo je nyní pouze pro ty,co se zůčastnili boje,kdy budou mít ostatní,to nevím. Co se ubytování týče,zajdi si na cvičiště za orkem,ten by ti mohl povědět víc. Odpovím goblinovi,ukáži mu rukou směr cvičiště a pokračuji v cestě do jídelny. Ten rozhovor mě stál alespoň dvě místa,snad na mě ještě zbyde! |
| |
| Jidelna Vejdete do jidelny. Je to dlouha obdelnikova mistnost plna drevenych stolu a zidli. Na kazdem stolu je nekolik misek, priboru. Podoba se dost nejakemu hostinci ci hospode. Na konci jsou pootevrene dvere. Skrz ne vidite kuchare, velkeho, pritloustleho muze, ktery zrovna micha neco v kotli. Kolem nej jsou na spoustu polickach rozmistene nadobky, nektere ze skla jine z palene hliny. Jeho ruce do nich rychle sahaji a neco hazeji do kotle. Ihned vas zaplavi vune peciciho se masa. Ale zatim nevite odkud prichazi. Je tak silna a intezivni, sliny se zacinaji sbihat vsichni mate hlad. Pristoupite blize ke dverim a uvidite to. Presne za kucharem, tedy tam kam jste predtim nevideli, je ohniste s kominem kamsi vzhuru. A nad ohnistem je na rostu prase. Pomalu se otaci jakymsi systemem kolecek. Ale vas nezajima system kolecek, ted vas zajima jen tak krasna zlatava kurcicka na povrchu a to, ze prase je hodne velke. Tu si vas kuchar vsimne. Sakra to uz je tolik? Dit to melo bejt az za chvili ne? Ten ork nema vubec pojem o case. Omlouvam se, ale budu vas tu chvili jeste mucit. S tim se otoci k praseti vezme do ruky takovy velky stetec ponori ho do jakehosi dzbanku s nejakou tekutinou a soustredene tim zacne prase potirat. Necha vas tam stat a vy jen bezmocne prihlizite. Kdyz shleda prase dostatecne potrene zajde trochu hloubeji do kuchyne, ke slusne hromadce zeleniny a vezme jeden z mnoha nozu v kuchyni a zacne ji velmi rychle krajet. Skoro ani nevidite jeho ruce, jak rychle to dela. Ten kotel si muzete vzit. Uz by to melo byt hotove. Predvede vam jak. Nejdrive se na kotel polozi poklice. Kotel ma dve velka ucha. Skrze kazde se kousek protahne takova tlusta na konci prohnuta tyc, ktera se nad poklici spoji diky zeleznym hacku na kazde tyci. Diky tomuto systemu je poklice pri neseni kotle pevne priitisknuta a zabranuje vyliti obsahu. |
| |
| akademie Tak dík mlho já se ho zeptám. Jakýho boje to budu muset bojovat o jídlo. A vyrazím smněrem kde je cvičiště. A to bydlení mám spaát jako na zemi nebo co. Sám pro sebe se zamračím a když už vdálce vidim cvičiště tak se hned začnu rozhlížet po orkovy o kterém mluvil mlha. |
| |
| Goblina si moc nevšímám, spíš si prohlížím jídelnu, hezké místo. Pak čekám na lahodné papáníčko a sbíhají se mi sliny. |
| |
| Jidelna Když vcházím do jídelny zjišťuji,že ještě není jídlo připraveno,díky čemuž si na jedné straně oddychnu,na druhé se naštvu,že můj žaludek bude ještě nějakou tu chvilku hladový. No co nadělám,asi si půjdu sednout,kuchaře stejně asi nepopoženu. S touto myšlenkou se posadím zhruba doprostřed místnosti,kde bych měl mít lepší přístup k jídlu a v případě nedostatku by se na mě mělo dostat. Když dá kuchař pokyn,aby jsme si přinesli část jídla sami,čekám,až to učiní jiní,jsem po dnešku unaven natolik,že se nechci vysilovat takovou věcí,jako je nošení kotle. To ať si udělaj nějaký svalovci,na takovou práci já nejsem. |
| |
| Gonzales Rozhlidnes se po cvicisti a hned ho uvidis. Stoji tam a rve na skupinu zaku. Nevis proc se skupina, kterou jsi prave potkal, oddelila od ostatnich. Vypada velice mohutne vsichni co si videl vcetne sebe jsou oproti tomuhle orkovi mrnousove. Dokonce i ve vysce by vetsinu orku predbehl. Jenomze tebe spise upouta jeho ohromna postava. Nedivil by ses kdyby dokazal vyvratit strom holyma rukama. |
| |
| Cvičiště Když uvidím velkého orka a představím si ho v boji ve zbroji a s nákou velkou sekerkou zachvějí se mi kolena.Na tak viděl jsem hodně ale takovýho vorka ještě ne. Sám pro sebe se usmněju a vyrazím smněrem k němu.Když k němu dorazím tak mně nemůže vidět tak přídu přímo před něj a začnu mávat svou holí a křičet. Tady dole tady tady!!!! Když upoutám jeho pozornost začnu mluvit. Zdravim chtěl bych si promluvit pokud vám to takle nevihovuje tak přineste pořádný štafle aby jsme si mohli promluvit tváří v tvář no ale kuli tomu tu nejsme. Tady na akademii hledám místo kde se uplatnit. |
| |
| Popohanim sve zaky revem a narazkami na jejich pomalost nebo neschopnost. Proste bezne jako vzdy. Najednou se mi zacne pred oblicejem cosi mihat a ozve se hlas odnekud zdola. Odtrhnu oci od svych zaku a pohlednu dolu. Uvidim nevelkeho goblina navlecenho v robe a s holi. Bud zdrav. Ano prisel si na spravne misto. Zde muzeme cvicit v podstate vsechny dovednosti od boje pres magii az po alchymii. V jake dovednosti bys chtel poznat nove veci, veci o kterych se ti treba nikdy nesnilo? promluvim na nej svym hlubokym hlasem. Nekdy si rikam, ze to obcas zni spis jako vrceni. Hm asi bych mel prestat alespon jeden den prestat rvat. |
| |
| Cvičiště Konečně se senou někdo zabívá. Já ctěl bych se zdokonalovat v magii možná už ti došlo že používám WooDoo a možná ještě vitváření lektvarů nebo magických prachů náká ta alchimie v tom už sem také celkem zběhlý ale něco nového se vždycky hodí. Usmněju se od ucha k uchu. No ještě něco kde ste se naučil tka suprově řvát. |
| |
| WooDoo. Hm zajimave odvetvi orkove maji take sve samany, ketri WooDoo taky praktikuji. A alchymie. No museli bychom zjistit jak na tom jsi. Jenze od toho tu nejsem ja ale nekdo uplne jiny. A moje rvani te zajima? pousmeji se. Takovouhle otazku mi jeste nikdy nikdo nepolozil. O tom se orpavdu nebudu bavit s kazdy pocestnym. ne nevlidne ale prisne. |
| |
| Cvičiště Jo já sem se WooDoo učil u jednoho trolího učitele byl moc dobrý .No a jestli mám zájem o rvaní . Vyhrnu rukáv a ukážu svla teda svalík. Asi chápete no sem malinkej sice to jistá výhoda je ale taky i vnikterejch případech i nevíhoda. Usmněju se a řeknu. No ale něco málo by se mi hodit mohlo.A ukoho se mám hlásit na tu magii a alchimii. |
| |
| Gonzales Nekdo, kdo by ti mohl pomoct tu je...Ale neni to ucitel...spise tulak, ktery tu zustal a my jsme objevili jeho talent...muzes za nim zajit, ale nezarucuju ti jak se vratis... pousmeju se na prcka. |
| |
| Jidelna Kotle se chopi dva lidi, kteri vypadaji jeko by to jidlo snedli radsi rovnou. Donesou ho doprostred jidelny, postavi ho sundaji poklici, popadnou nejblizsi misku a ponori ji do lahodne vonici polevky. S tim se vzdali od kotle, aby nebyli uslapani skupinou hrnouci se ke kotli. |
| |
| Ke kotli se protlačím první, vezmu misku a naberu si polívčičku... Pak se nějak protlačím pryč a pustím se do jídla. |
| |
| Diky sve velikossti oproti ostatnim se celkem snadno protlacis az ke kotli naberes a zmizis...Polivka je husty asi slepici vyvar plny zeleniny...moc dobra odmena za dnesni boj... |
| |
| Mlčky vychutnávám lahodnou polívčičku.(už jsem zas použil slovo polívčička.není to divný?) |
| |
| Cviciste Prohlednu si jeho lehce vystraseny oblicej. Neboj se vcelku se vratis urcite usklebek na mem obliceji prozrazuje, ze se muze stat neco mnohe horsiho. Pojd za mnou ukazu ti, kde ho najdes. s tim odejdu z cviciste. Vracim se stejnou cestou zpatky jako prisel goblin jina cesta na cviciste ani neni. Kdyz jdu kolem jidelny jeste do ni nakouknu jestli je vsechno v poradku. Ano vsechno je v poradku. Zaslechnu za sebou rychle kroky a nekdo na me promluvi Throm'ka je zde neco o cem musis byt obeznamen. otocim se a pohlednu do tvare vydeseneho bledeho cloveciho sluhy. Ano? Sluha se rozhlidne a spatri goblina. Pohledne na me a ja pochopim, ze to je jen pro me. Odejdu tedy kousek dal od goblina. Sluha ted prozmenu zmenil barvu z bile na lehce zelenou. Takze sel sem nnakrmit psi...slepicemi z polivky z dneskniho obeda...jenomze oni...oni tam proste nejsou...jakoze vubec, ale neco tam prece jen bylo...krev, krev vsude...tedy vlastne ne vsude...a to nejhorsi... dvere...otevreny a ta krev...krev vedla dovnitr...chapete? DOVNITR! Chytnu ho za krk a zvednu do vzduchu a zacnu na nej rvat.Ty neschopny idiote tos na to prisel teprve ted? Jak je to mozny, ze se to dozvim az tak pozde? Sluha s sebou zacne kroutit a rudnou v obliceji, trochu se dusi...pustim ho na zem... zaduni to kdyz dopadne a rozplacne se na zemi...potom pokracuji uz slabsim hlasem spise pro sebe.Jestli jsou zde...uvnitr...jestli vysli ven...musim tam jit...Zvedej se a makej do zbrojnice za chvili tam prijdu a at je vsechno pripraveny.. Sluha poslusne vztane a odkmita. Otocim se na goblina. Nevybral sis nejlepsi den, kdy prijit. Dnes zde budou problemy. Problemy, ktere musim vyresit. Ucitel dnes pocka. Muzes do jidelny jestli chces k ostatnim. S tim odbehnu kamsi vzhuru po schodech. |
| |
| Jídelna Tak tohle mě nabaví, du se raději věnovat povinnostem Vykročím rázně ven z jídelny. Nevšímám si můžů kteří se zamnou otáčejí a mířím ke cvičišti. Otevřu dveře do místnosti mě známe. Vytáhnu hák a jdu zkoušet projít naprosto bez hluku. Po několikahodinovém cvičení si sednu na jednu z židlý a odpočívám Být tu Throm'ka, tak by na mě byl možná i pyšný. Sice by to nevyjádřil, ale možná by byl... |
| |
| Jidelna Kdyz uz vsichni poklidne jedi zaslechnete zvenku rev vaseho ucitele orka. Zni velice nastvane vic, nez kdyz je na cvicisti. Tak, ze byste se mu radeji vsichni klidili z cesty. Vestsina ho take slysela a ohlidne se ke dverim. Nechapete co se stalo. |
| |
| U jidelny Když mi ork všechno řekne a odběhne a já ani nestihnu zareagovat opřu se ohůl a zamylím se co tam tu paseku mohlu udělat. Namusel odcházet stranou stejně jsem to slyšel díky mému velice dobrému sluchu. A vyrazím smněrem k jídelně a mezitím přemítam o jeho problému. Mohl to být nějáký vlkodlak nebo třeba lasice a nebo taky možná obyčejný zloděj. Když dorazím do jídelny dojdu si pro jídla a na talíř začnu nandavat abnormální množstvý jídla na mojí velikost. Když mám nabráno zasednu za stolem a začnu jíst. No jídlo tu zde mají docela dobré ale už jsem jed lepší. A začnu se rozhlížet po ostatním osazenstvu v jídelně. |
| |
| Schody pode mnou mizi. Bezim stale vys a vys do jedne z vezi univerzity. Tocite schodiste je dlouhe a strme, jenze pro me ne dost a nedopravam si odpocinku. Po nejake dobe konci dvermi. Ani nezpomalim a ranou je rozrazim dokoran. Uvnitr je mistnost asi tak ctvercova u kazde steny je knihovna plna ruznych druhu knich. U protejsi steny je postel primo pod oknem. Uprostred mistnosti je psaci stolek se zidli a unej sedi ten koho hledam. Artare jdu tam, temnota prichazi. Priprav se na nejhorsi. s tim se otocim zpet a sebehnu dolu po tocitych schodech. Potrebuji dolu co nejrychleji takze to beru po dvou nekdy potrech. Jsem dole velmi rychle a bezim do zbrojnice. Cesta vede zase kolem jidelny. Moje kroky musi byt slyset vsude. Ty tupi nenazranci ani nezbystri. Mysli si jak jsou tu v bezpeci. To mi bleskne hlavou, kdyz mijim dvere jidelny. Zbrojnice neni daleko odbocim vlevo do jednech dveri, za nimi je chodby osvetlena loucemi. Pocitam dvere Jedna, dve, tri... u sesti zatocim znova a za dvermi malem porazim toho sluhu, ktery mi rychle pripravil zbroj. Moji zbroj. Takovou, ktera je asi dvakrat tezsi nez rytirska normalni clovek by padl pod jeji vahou. Dva palce tluste platy ze zeleza a oceli na me ledove zazari. Nastal nas cas. Tato zbroj je trpaslici delana na objednavku. Zadnou jinou podobnou neudelali. Vlastne, kdo by takovou mohl chtit, natoz nosit. Sluha sedel na stolicce s cimsi obrovskym a obludnym pres nohy a s brouskem v ruce. Tato vec je moje hracka. Je to v podstate obycejna dvoubrita sekera. Byla, ale trochu upravena. Nepocitam to, ze je mnohem vetsi nezli obvykle, ale ma i upraveny tvar britu pro vetsi pruraznost, a duhovou barvu. Tu dela material, ze ktereho je vyrobena. Je velice vzacny, hodne tezky, avsak velice tvrdy a odolny. Kvuli sve vaze a vzacnosti se na vyrobu zbrani prilis nehodi. Rikaji mu Adamantit. Kdyz me sluha zacne oblekat do zbroje citim se jako znovu zrozeny. Konecne se neco deje. Boj. Boj. Krev.Krev. Lnene triko, kozena vesta a ocelove platy deli me telo od vnejsiho zla. Poslu sluhu pryc, kdyz uz je hotov a muj pohled spocine na zbrani. Se skoro posvatnou uctou pohladim topurko, prejedu prstem po cepeli. Valecne pisne z dob davno zapomenutych se probudi v me hlave. Zni tam, prochazi celym mym telem. Me rty se zacnou samy pohybovat a vydavat zvuky, ktere se sformuji do slov a do neskutecne melodie. Je to neco, co jsme vzdy pred bitvou delali a potom jsme byli neporazitelni, nezastavitelni, krveziznivi. Pisne zni hlasiteji a ja se jim oddavam, nedokazu rozeznat realitu od skutecnosti a muj hlas zni celou univerzitou. Je to magicke, kouzelne jenomze to nam ve vycviiku nikdy nerekli, ale je to tak. Krveziznivost, sila a odhodlani do me proudi, uz to nejsem ja je to jen cast me co zbyla. Druha byla nahrazena monstrem. Monstrem ochotnym zabijet kohokoliv, kdo se postavi do cesty. Riznu se do ruky, necham krev stekat po zbrani. Potom zvednu ruku nad oblicej a necham kapky krve dopadat na oblicej. Pomalu stekaji az ke rtum. Jen co dotecou dovnitr me pusy zarvu. Uz to zni uplne jinak nez normalne tak nadprirozene, jde z toho strach. Monstrum nade mnou ziskalo plnou kontrolu a uz to nejsem ja. Zbytek me pouze udava hlavni smer a myslenku v hlave nic jineho. Pozvednu zbran a otevru sve ted rude oci. Dvermi projdu bez otevirani. Najednou prede mnou lezi vyvracene z pantu. Zbroj se blisti od paprsku slunce, oci zhnou a zbran bazi po krvi. Jako vrazedny netvor, jdu zpatky kudy jsem prisel pres vstupni halu a klesam po schodech az ke dverim. Skutecne jsou otevrene a krev je tu taky smerem dovnitr. Vejdu dovnitr a jdu ke schodisti. Dole na me zivne tma, zasmeji se hrozivym smichem a vrhnu se dolu. |
| |
| Uslyším orkův řev, nechápu co se děje. Vyjdu ven a rozhlížím se po něm. Možná se děje něco zajímavýho u čeho bych neměl chybět... Možná nějaká pořádná bitva... |
| |
| Právě jsem byla na cvičišti, když se ozval hlad. Vyrazím do jídelny. Uslyším řev toho orkského trenéra, Throm´ky. Pomyslím si, že někdo to přehnal. Jdu do jídelny a po cestě málem narazím do Minose. "Dávej pozor, minotaure!" štěknu rozzlobeně. Pak ucítím vůni jídla. Zároveň s ní ale ponám jiný pach, pach orkské krve. Divné. Možná se pořezal. Ale... Je to tu cítit propuštěnou zlobou. Naberu mísu polévky, vyklopím ji do sebe, a pak vyrazím do svého pokoje. V pokoji na sebe hodím kroužkovku a vytáhnu dvouruční meč. Nádherná práce. Ostrá čepel, dobře tvarovaný jílec. Vytáhnu brousek a začnu brousit. Po chvilkové práci vyrazím na cvičiště, abych vyzkoušela ostří. |
| |
| Minos Cekas a rozhlizis se po orkovi. Ozve se zaduneni. Nevis, co ho zpusobilo, ale vychazelo z nedalekych dveri. Opatrne se k nim priblizis a nakouknes dovnitr. Nekdo tam jde, nedokazes ale poznat kdo. Louce pohasinaji, kdyz kolem prochazi. Vidis pouze ohromnou temnou postavu a krvave zbarvene oci. Blizi se. Radsi zastrcis hlavu a jdes dal ode dveri. Najednou postava vyjde ven. Ty poznas sveho ucitele orka. Nebo spise co z nej zbylo. Je to uchvatny pohled nikdy si nic takoveho nevidel. I kdyz by na nej melo dopadat slunce tak on prochazi sluncem zapomenut. Kolem nej je stin, tahne se za nim. Pohlednes na zbran co drzi v ruce. Nadherna prace. Nedokazes poznat z ceho je vyrobena, ale duhove odlesky jeho zbrane te omami. Je vsak od krve, dnes uz pila, ale chce vic. Otoci se na tebe a ty spatris krev na jeho obliceji. Nepoznava te. Celo nad jeho rudyma ocima se stahne do temneho mraceni uchopi zbran obema rukama a pripravi se na boj. |
| |
| Shaggar Jdes na cviciste. Slunce te uderi do oci a prinuti te je privrit. Rozhlednes se po cvicisti. Je skoro prazdne az na par nejpracovitejsich na opacne strane stale cvici. Vsimnes si rady slamenych panaku urcenych pro lukostrelbu. Zkusmo po jednom svihnes. Cepel se zasekne do drevene operne tyce drzici cele telo panaka. Zkusis to znovu tentokrat poradne. Suche drevo spadne jak podtaty strom. Pousmejes se. Skvela zbran. |
| |
| A sakra. Asi zberserkovatěl... Kde mám ksakru sekeru! pomyslím si a rozhlížím se po své sekyrce. Naštěstí leží kousek ode mě (asi jsem jí tu zapoměl) tak jí zvednu a postavím se do obranného postoje. |
| |
| Minos Popadnes svoji sekeru a otocis se zpet. Vis, ze nemas sanci proti uciteli. Uciteli, ktery prosel desetiletimi vycviku a nespoctem bitev. Tvoje zbran vypada oproti te jeho jako detska hracka. Presto se snazis zachranit si svuj zivot. Kdyz uz se ucitel pohne proti tobe ozve se hlas. Ogerin Throm'ka, lok thar imgran gharok. Ucitel se zastavi, otoci se a pokracuje v ceste, ve ktere jsi ho vyrusil. Nechapave se rozhlizis po zdroji hlasu. Jen co ucitel odejde dvermi objevi se Artar. Skoro se leknes, kdyz se najednou zhmotni ve vzduchu. |
| |
| Co se s ním stalo? kývniu hlavou k orkovi. |
| |
| Nyni jsi asi poprve spatril specialne vycviceneho orka pro zabijeni a niceni pri sve praci. Tedy spise pred svou praci. Takovi orkove uz skoro nejsou. Byli zabijeni pro svou nesmirnou silu a chuti zabijet. Byli nepritelem ve vsech zemich. Nezbyli skoro zadni. Nikdo se jim nedokazal postavit, zato oni byli schopni celit velike presile. Nekteri si toho vsimli a naucili se ovladat. Potlacovat pudy vtloukane jim do hlavy uz od detstvi. Ten stary hlupak, jesteze mel alespon tolik rozumu, ze me informoval. pousmeju se na minotaura. |
| |
| Ale proč to udělal? |
| |
| Rekneme, ze potrebuje neco udelat. Jednu praci pro kterou se hodi nejvic. Sam by to asi nikdo jiny nemohl zvladnout. reknu Minosovi. Pak k nemu pristoupim a potichu reknu Co je skryte pod koreny teto univerzity? Ty to vis. To je ta prace, to je ten duvod, proc porusil svuj klid a stal se opet tim cim byl kdysi davno. A jestli se nevrati, mame velky problem. Je mozne, ze mame velky problem i kdyz se vrati. |
| |
| Jaké problémy? |
| |
| To nedokazu zodpovedet. Je prilis mnoho moznosti, jake by mohli byt. Jestli se vrati budeme mit urcite jasno. Budeme se moci pripravit. |
| |
| Připravit na co? |
| |
| Na prichod temnoty. zachmurim se. Nesmi se rozsirit do sveta. Ziskala by prilisnou moc. Nesla by zastavit. Vsichni by umreli, padli. Nikdo by nemohl odolat. |
| |
| Takže co budeme dělat? |
| |
| Ted nezbyva nez cekat. Nemuzeme se priprvit, kdyz nevime na co. Nejhorsi je cekani pred bouri. Nebo mas nejaky napad? |
| |
| Ne, nemám. Kam vlastně šel? |
| |
| Si to nepochopil? Do snad nejhorsiho mista na svete. Jedine peklo samo je horsi nez toto misto. Do labyrintu sel, sam. |
| |
| No skvělý. Myslíte že má nějakou šanci? |
| |
| Na cvičišti si uvědomím, jak velké ticho zde je. Pak vytáhnumeč z figuríny a běžím k jídelně. |
| |
| Myslis projit az do stredu? Ne takovou sanci nema. Ale zjistit co se deje? Tys ho nevidel, kdyz bojuje. Myslim, ze sanci na navrat ma. Oni ho take zatim neznaji, ale to se brzy zmeni. |
| |
| Shaggar V behu premyslis, co se vlastne deje. Nemas zadnou predstavu o tom, co by se mohlo dit. Jidelna neni daleko. Pribehnes ke schodisti do vstupni haly a uvidis tam dvojici minotaur, s nim ses uz setkala, a jakysi clovek, ktereho neznas. |
| |
| Cvičiště Po několikahodinovém svičení se na to už vykašlu a odcházím. Najednou si všimnu, že nikde nikdo nění. Odcházím proto na cvičiště, kde se dozvím, že tam není ork. Zajímavé. Vyrazím a hledám někoho, koho znám více, něž od pohledu. To jsou tak čtyři bytosti... |
| |
| Sindiomir Prejedes pohledem cviciste a nikde ho nevidis. Kolem tebe probehne nejaka postava. Ohlednes se za ni, ale uz vidis jen zelena zada. Premyslis kam pujdes hledat zname tvare. |
| |
| Pohlédnu na toho minotaura a člověka a řeknu jim svůj dojem: Zdravím. Cítím zde nějaký divný zápach a i orksou krev. Pak cítím, že je zde nějaký šílenec. Možná nějaký berserk. Taktéž si myslím, že je zde překvapivé ticho. Ani ptáci nezpívají... Pak zlehka navázám kontakt s živlem země a otázám se na důvod neklidu v aréně. A poté se v duchu zeptám živlu vzduchu, proč jeho děti mlčí... |
| |
| Jak kráčím po chodbách a hledám někoho, kdo by věděl co jse stalo. Pak mě napadne jedna osoba, která to bude vědět najisto. Artar, v jeho pracovně jsem již jednou byla. Rychel běžím do jeho pracovny a zaklepu... |
| |
 | Po dlouhém klepání vstoupím do dveří univerzity.Nikde nikdo.Jdu dál a potkám prvního obyvatele univerzity. |
| |
| soukromá zpráva od Kandoriana pro |
| |
| soukromá zpráva od Sindiomir pro |
| |
| Děkuju. |
| |
| Klepu na dveře,ale nikdo neodpovídá.Potichu vstoupím.Pracovna je tichá, ale zřejmě tam nikdo není.Zklamaně odejdu a hledám jiného obyvatele ,který by mi řekl kam se mám uchýlit.V tom mě vyrhla z přemýšlení má věrná kamarádka vlčice. Na někoho vrčela. |
| |
| Shaggar Pohlednu na postavu, co prisla. Mas velice bystre smysly. To neni obvykle u orku. Ucil te nekdo? Potom s ni navazu pouze duchovni spojeni. Minos si niceho nevsimne, protoze to ani neni skoro poznat. Pouze si hledime do oci. Jaktoze dokazes poznat berserka? Tvuj ucitel musel byt schopny, kdyz te tohle vsechno naucil. |
| |
| Mlčky stojím a poslouchám o čem se ti dva baví. |
| |
| Jídelna Při jídle mně vyruší řev orka a začnu o tom přemýšlet. Co se děje proč řve třeba ja na záchodě a má zácpu.Ne ne uvažuj reálně zmasakrované slepice naštvanej ork něco se děje možná se bude bojovat takže to znamená že se budu muset možná bránit nebo i útočit.A to znamená že se musim posilnit. Dojím talíř a du si přidat když naberu druhý talíř a zase si sednu a začnu pojídat obsah.A začnu opět meditovat otom co se děje. No třeba útočí banda strašně hladovejch lidí.Nejdřív vykradli kurník.Ale neumněj vařit tak to museli jíst syrový jenže to nešlo.No a tak zautočili na nás aby mi ukradly mí jídlo. Hrůzo strašně se zatvářim naštvaně zavčim a vyskočim na stůl zamávám svou holí a křiknu. Kde sou ty hladový maníci co my chtěj sníst moje jídlo. Pak se mi začnou skládat myšlenky v mé hlavě a uvědomim si o co de.A né už tolik výrazným hláskem řeknu. To nic mně si nevšímejte to nic nebylo joko bych tu nebyl. A slezu na židly a trochu přikrčený se pustim do jídla a začnu čekat reakce osazenstva v jídelně. No mněl bych se začít trochu ovládat jinak s tima týpkama budu mít potíže protože mně budou brát jako úplného blázna. |
| |
 | Pomalu se potácím náměstím a přemýšlím co s životem dál. Najednou uvidím ceduli, na které stojí, že se koná nábor nováčků do místní akademie. Že bych se nechal zapsat? Blesklo mi hlavou a už si to šinu přímo k mohutným dveřím akademie. Zaklepu na ně a čekámco se bude dít. |
| |
| soukromá zpráva od Shaggar pro |
| |
| Poté zlehka šlehnu Artara a ukončím spojení se slovy:"Nemám ráda tyto spojení, necítím se v bezpečí. Kdybych tě neznala, zkusila bych tě zabít duševní a potom fyzickou silou... |
| |
| Ano, zkusila. pousmeji se. Skoda, ze nemas zkusenosti s tvorbou obrannych struktur. Dnes by se uplatnili. Zaslechnu bouchani na vstupni dvere. Kdo to je? Doufam, ze ne nejaky novacek zrovna ted, kdyz maji zacit problemy. Vzdalim se od skupiny a otevru dvere. |
| |
| Jidelna Otoci se na tebe skoro polovina jidelny a nevericne krouti hlavami. Potom se pomalu otaceji zpet k jidlu a neco si mumlaji mezi sebou. Je ti jasne, ze hlavnim predmetem rozhovoru jsi ty. |
| |
| Počkat, něco cítím! Zloba, která pramení z hlubi, tedy zespoda... Divé... Cítilla jsem to, už když jsem přišla, ale nechtěla jsem obtěžovat. Nyní je to ale silnější... |
| |
| Chvíli čekám, když se najednou otevřou dveře. Vidím v nich nějakého člověka. Dnes budu slušný přemýšlím si pro sebe a lechce se ukloním "Jmenuji se Dilius, jsem správně v akademii? Rád bych se přiučil magii, nejlépe nekromancii." řeknu a očekávám odpověď |
| |
| Dilius Ano toto misto ma mnoho jmen a jedno z nich je Akademie. Nekromacii rikas? Hm myslim, ze ji brzy uvidime mnoho. Nerikam, ze jen od tebe. Jiste muzeme te to tu ucit. Pojd dal. Trochu pootevru dvere, aby mohl vejit dovnitr. |
| |
| Prošel jsem dveřmi a nenápadně se rozhlížím, v dálce vidím skupinku postav, které zatím nejsem sto identifikovat. Otočím se na muže, který mi otevřel dveře a zeptám se ho: "Dobrý muži, kde bych měl začít?" |
| |
| Rikaji mi Artar. Ani nemuzu rici vice k me profesi je to smesice vsech moznych veci. pousmeji se. Asi nemas zkusenosti se stavbou obrannych struktur ze? pohlednu na nej a ocekavam uz jistou odpoved. |
| |
| Náhle se rozohním vztekem nad svou vlastní neschopností. Snažím se ovšem nedat nic najevo a tak jen sklopím oči a spíše do země než Artarovi odpovím: "Ne, to opravdu nemám". |
| |
| Jídelna Když dojím odnesu talíř a vyrazím ven z jídelny a uvidím dva člověky kteří se baví. Ty by mohli být přátelští no mněl bych si zde najít spřízněné duše a seznámit se. A vyrazím smněrem k nim.Když knim přicházim prohlížim si je odzhora dolů. Čau hoši já sem Gonzales těšímně že vás poznávám přišel sem se zeptat jestli nevite kdo tu trénuje magii.Jo a ještě nevíte co se stalo tomu orkovi že tak vyváděl. No třeba je to jeden z Berserkrů ale radši se zeptám. |
| |
| Hlavu vzhuru ja to take neumim. Proto potrebuji najit nekoho kdo to umi, docela by se to ted hodilo. pousmeji se a uslysim nekoho prichazet od jidelny a nasledne i promluvi. Jsem Artar a magii uci Shirrak, ale asi te nebude ochoten ucit. Ohledne orka tak toho si nevsimej. reknu mu a prohlizim si ho. Je to goblin, tedy velice maly tvor s uskocnou tvari. Nosi jakousi robu popsanou runami. |
| |
| Podívám se na nově příchozího. Hmm...goblin, nevypadá příliž simpaticky, ale jakej goblin tak vypadá? Říkám si sám pro sebe. A chová se slušně, třeba nebude tak hroznej. Taky se asi věnuje taky magii, ikdyž evidentně odlišné od té mé. "Já se jmenuji Dilius." Řeknu Gonzálesi a pokusím se o úsměv. "A zatím nevím vůbec nic." Dodám trochu ironicky. Potom se otočím na Artara a zeptám se ho: "No dobře, ale co mám teda dělat, kam mám jít?" jkh |
| |
| Gonzalese by mel ucit shirrak i kdyz to by mohl i tebe. Vyzna se nejen v samanismu. Nekromancii se nevenuje tolik, ale urcite by byl schopen neco te naucit. Asi vas k nemu zavedu. Omluvte nas. pronesu smerem k Minosovi a Shaggar. Musim jim ukazat jejich noveho ucitele. I kdyz neni to tak jiste. pokynu jim, aby me nasledovali. Vejdu do stejnych dveri jako vesel ork. Pote zahnu do druhych dveri vlevo, ktere vedou do stejne chodby jako ta predesla. Nicmene, jak jdeme dal prostredi se meni. Je to tu nasakle vysledky ritualnich vrazd a magii. Tato magie avsak neni vubbec bila cista. Je to jakasi smesice balancujici na hrane mezi dobrou a zlou. Neni to nic prijemneho, ale ja vim, ze me neublizi. Vedu je dal a kdyz uz chodba vypada, ze nikdy neskonci objevi se na konci dvere. Nejsou obycejne jako vsechny ostatni. Tyhle dvere ziskali temne rudy nadech. Nevim proc. Dlouho jsem tu nebyl. Tusim potize takze pouziju par kouzel. Jedno z nich je stit proti vsemu, ktery svou moc cerpa primo z te me. Prijdu ke dverim a zaklepu. |
| |
| OK, takže je nebudeme rušit, co říkáš, minotaure? |
| |
| Jistě, nebudem, odpovím a odcházím zpět do jídelny, myslím že jsem nedojedl. |
| |
| Pres noc jsem dostala sileny hlad a tak jsem sla do jidelny a prisedla si k minotaurovi.Tise jsem ho oslovila:,,Ahoj sem Kandoriana.Chtela bych se ucit magii a boji.Nechces me trochu priucit?´´Lehce sem se usmala a odhrnula sem si vlasy z oci |
| |
| Podívám se na holku která si přisedla-Zkusil bych to, ale-nejsem učitel a navíc se nevyznám v magii. |
| |
| a v cem se vyznas? |
| |
| Umím celkem dobře bojovat. |
| |
| ,,No tak vidis.To ze nejsi ucitel nemusi vadit.Neco me naucit muzes ne?´´zlehka se usmeji a prohrabnu si vlasy.,,Notak nenech se pobizet a pojd na cviciste.Prosim.´´ |
| |
| No jo, vždyť jdu, odpovím jí, zvednu se a jdu na cvičiště. |
| |
| Nemusis byt tak prudky.Ale diky ze semnou jdes.Nevis kdo tu uci magii?A mymochodem jak se jmenujes? |
| |
| Já jsem Mínos. A magii...nevím, asi Artar. Kdyžtak se ho zeptej. |
| |
| ,,V tom pripade ahoj Mínosi.Dík za radu.Em no... já... umim trochu sřílet z luku, ale s mečem si moc nerozumim.Proto se to potrebuju naucit a navic je to dulezite pro boj na blizko.´´Rozpacite se usmeji a s respektem hledim na Mínose . |
| |
| Zkusit to můžu, ale já jsem spíš přes těžší zbraně, jako sekery, kladiva a tak. |
| |
| Tak to se asi budem učit oba. |
| |
| Asi jo. |
| |
| Nejprve Minos nevedel presne, co vlastne delat. Nikdy neucil a ani to nechtel delat. Ale neco se stalo. Mozna se chtel predvest, mozna take ne. Nicmene si oba vzali mece a minos ukazoval par vypadu, ktere se Kandoriana snazila zopakovat. Minosovi pripadal jednorucni mec lehounky takze tyto vypady byli prudke a silne. Naproti nemu Kandoriana mela problemy. Zkousela to na sobe nedat znat, ale bylo videt, ze je to pro ni dost narocne. Potom, kdyz uz nemohla rozloucila se a podekovala Minosovi a odesla do sveho pokoje. |
| |
| Jak naní to jisté? Zamyslím se. Co se tady děje? Přemýšlím a pospíshám za Artarem. Jdeme velice dlouhou chodbou a já cítím mocnou magii, která vyzařuje z jejich stěn. Když dojdeme ke dveřím Artar zakouzlí nějaké asi ochrané kouzlo. Proč to dělá? Myslel jsem, že jsme tu v bezpečí. Toto místo mě začíná nahánět husí kůži. |
| |
| Akademie Když jsem došel na místo kam nás Artar vedl tak se ho zeptám. Kde to sme a kdo že mně bude učit. Chtěl bych začít co nejdřív. Napjatý čekám na jeho odpověd. Jak sem nedočkaví ani jsem si nestihl prohlédnout místo kam sme došli. A kde to vlastě sme. A začnu se rozhlížet po okolí. |
| |
| Ráno jsem se probudila a svaly me bolely.Hledám Artara ale nemohu ho najít. |
| |
| Prosla jsem snad vsechno ale nasla jsem jen Mínose.,,Ahoj Mínosi.´´pozdravila jsem ho s úsměvem na tváři. |
| |
| Po souboji jsem se trochu prospal, ráno jsem se vzbudil a šel cvičit. Zase jsem samozřejmě narazil na Kandorianu. Ahoj. |
| |
| ,,Ahoj nevíš kde je Artar ?Nemohu ho najít´´ |
| |
| Bihužel, zas tak dobře to tu neznám. |
| |
| Jsme ted ve stare casti labyrintu chodeb pod univerzitou. Kdysi davno tu pravdepodobne bylo mesto trpasliku, ted je vsak dlouho opustene. Trochu se to tu zmenilo.Brzy se dozvis, kdo te bude ucit. Pokud te bude ucit. Uz jsem tu dlouho nebyl. Netusim jaky bude a jak se zmenil. Potrebuji se ujistit.... prerusim me zavrzani oteviranych dveri. Rude svetlo nas ozari. Neni to kouzlo nic skodliveho. Za chvili si nase oci privyknout a mi muzeme spatrit cast mistnosti za dvermi. Od stropu vysi provazky ovazane kosti a lebky. Obihaji veliky kamen umisteny uprostred mistnosti. Na nem sedi mensi postava ve stare ohmatane robe (nebo spis pytli?). Sede vlasy mu vysi pres oblicej takze vidite jeho oci. Avsak co vidite jsou spicate usi trcici do stran z pode vlasu. V jedne ruce drzi misku u niz vychazi lehka ruda zare a kour. V druhe ruce neco co pripomina hul zhotovenou z vetve stromu a ovesene podobnymi vecmi jako kosti, peri. |
| |
| ,,Aha tak nic.Jak si tu vlastně dlouho?´´Zeptala jsem se a se zájmem jsem se na něj podívala. |
| |
| Přiznám se že ani nevím. O takový věci jsem se nikdy moc nestaral. |
| |
| ,,Nevadí.Mimochodem děkuju za včerejší výuku sice mi to moc nešlo ale ty sis vedl docela dobře.´´Usmála jsem se na něj a hned na to jsem vytáhla luk , par šípů a začala stříle do terče.Skoro nikdy jsem neminula, ale svaly mě pekelně bolely.Nevím co to semnou bylo. |
| |
| Labirint Vstoupim do místnosti a porozhlédnu se po ní.Otočím se na Artara a promluvím na něj. To je on. Z jeho výrazu usoudim že ano a postavím se před tu postavu. Ahoj já sem Gonzáles vidim že jsi shaman já taky to si budem rozumnět vypadá to že jsi v nějáké magické pozici tak já počkám. Odstoupím dva kroky dozadu a začnu vyčkávat. Paráda aspon' je tu nákej další pořádnej šaman. |
| |
| Hezká holka, líbí se mi. Proč jsi tu vlastně ty? |
| |
| Gonzales Vstoupis bez pozvani do domova jednoho z nejlepsich samanu, zijiciho v samote po mnoho let a trenujicim se v samanismu. Jen co proneses neco k nemu hrdlo se ti sevre a ty nemuzes dychat. Zacnes se dusit. Nekdo te drzi za hrdlo jenomze tu nikdo jiny neni. Razem te nejaka sila zvedne do vzduchu vyhodi ze dveri a ty se rozplacnes na studene vlhke kamenne podlaze. Saman je stale ve stejne pozici jako predtim ani se nepohnul. |
| |
| Po tvem pruletu kolem Artara vejde dovnitr Artar k samanovi a k velkemu prekvapeni vas vsech poklekne pred nim a setrva bez hnuti. Neslysite, ze by si neco povidali avsak mezi nimi probiha rozsahly a rychly rozhovor, ktery jde pouze pomoci myslenek. Nejsou totiz zdrzovany jejich mluvenim. Za tech par minut co tu stojite mezi nimi probehly hodiny rozhovoru. Potom Artar zvedne hlavu. |
| |
| ,,Jak sem řekla ,abych se učila magii a boj s mečem.No a taky abych si zvykla na ostatní.Žila jsem celý život v lese jen s mou přítelkyní vlčicí.Ostatně tu můžeš vidět na druhé straně cvičiště.Rodiče mě nechtěli tak mě tam pohodili.Naučila jsem se ta jak rozumět přírodě a jak střílet z luku.No a jednou mě napadlo že bych se něčemu přiučila tak sem si vybrala boj s mečem a magii.No jsem tu.´´Pousmála jsem se a vystřelila jsem dalších pět šípů do středu terče. |
| |
| Hezké... |
| |
| Labirint Po průletu dveřma se pomocí mé brle postavím a ještě trochu se sklidním. To sem si mohl uvědomit jsem idiot. Pak si sednu do tureckého sedu a do jedné ruky si dám hůl druhou udělám magické znamení a začnu meditovat. |
| |
| ,,Děkuju. No a co ty? Proč si tu ty?´´ |
| |
| Chci se stát nejlepším válečníkem! |
| |
| ,,No to neni špatný důvod.´´usměji se a prohrbnu si vlasy.Vezmu si dalších pět šípů a pošlu je najednou přímo do středu.Svaly už se mi tak netřesou. |
| |
| Jde ti to. |
| |
| ,,Děkuju no tobě taky i s tim mečem ,ale mě to s tim mečem moc nešlo jsem spíš na boj na dálku.A navíc luk je těžké jen natáhnout.Pak už je to o cviku.´´ |
| |
| je milý moc milý je dobře že jsem na něj narazila |
| |
| Když vidím, co ten šaman udělal s Gonzalesem, tak mi dojde, že nestojíme jen před ledajakým kouzelníkem. Obdivuji nádhernou výzdobu z lebek. Takhle nějak si představuji svoji pracovnu. Řeknu si a tiše vyčkávám na výsledek "rozhovoru" Artara s šamanem. |
| |
| Kdyz uvidim goblina, jak vejde dovnitr uz je mi skoro jasne, co se stane. Jedine co stihnu je rychle seslat ochranne kouzlo i na nej. To vsak pusobi jen rany zpusobene kouzlem nebo zbrani. Podle ocekavani je saman presne takovy, jak jsem ocekaval. Ucitim jeho pokus o odstraneni goblina z povrchu z zemskeho, avsak jeho kouzlo narazi na me a nic se nestane. Ubytek energie me zasahne nepripraveneho. Jezisi je silny, moc silny i na me... Kdyz saman zjisti, ze goblin je chranen pouze ho zvedne a odhodi. S tim uz delat nic nemohu. Pote vejdu dovnitr a poklekn u pred nim. Trpelive cekam vim, ze se mnou se bavit bude. Nahle me zasahne jeho kouzlo. Jde o souboj dvou mysli, kdo prohraje bude znicen. Je to nesmirne narocny souboj, kde nikdo neziska prevahu. Konecne se stahne a pusti me k sobe. Potom zacne rozhovor o spoustu vecech. Chce zjistit neco o okolnim svete ze ktereho uz dlouho nic nevidel, duvod proc jsem prisel a co se deje v Akademii. A mnoho dalsich veci. Kdyz mu naznacim, jestli by mohl ucit, odpovi mi hlasitym smichem. Nezni z nej vsak zadna radost. Je to studeny, ledovy smich. Pronese i posmesnou poznamku ke goblinovu amaterskemu a naprosto smesnemu meditovani. K tomu druhemu nemuze nic rict jeste nic nepredvedl, ale pry to bude taky bridil. Pote pozvednu hlavu a ukoncim spojeni.Ucit bys je mohl dost mi dluzis... |
| |
| ,,Co jsi tak zaražený?´´ptám se Mínose protoze je stojí a má divný výraz v obličeji |
| |
 | Moje usta se otevrou a pronesou: Nebudu ucit amatery. Prived mi nekoho koho bude mit smysl ucit. muj hlas mluvi pomalu a nejiste dlouho nepromluvil. Musim vzpominat na minulost, kdy jsem mluvil. Avsak i ted po tech letech jsem toho schopen. Otevru sve temne oci (vypadaji uplne cerne bez bile okolo) a pohlednu na dvojici stojici venku. Ty gobline nemas uctu ke starsim. Mas stesti, ze je tu s tebou Artar jinak bych te za tvou drzost znicil. A ty co vlastne chces ty? pohlednu na Diliuse. |
| |
| nebaví mě čekat na jeho odpověd tak se du najíst.Když dojím vydám se hledat Artara ale nikde ho nemohu najít.Vrátím se na pokoj a usnu |
| |
| Shirrak není zrovna přátelský, pomyslím si. "Jmenuji se Dilius a věnuji se nekromancii. Jsem ale tprve na záčátku dlouhé cesty a ptřebuji tedy rady moudřejšího a zkušenějšího." Hledám vhodná slova, abych šamana neurazil. "Bylo by mi velikou ctí, kdybych se mohl stát Vaším žákem." |
| |
| Labirin Stále medituji a neodpovídám nebyl jsem tázán a nechci zažít DALŠÍ PONÍŽENÍ. nedivím se mu že to semnou udělal zasloužil jsem si to po tolika letech samoty sem mu narušil jeho domov bez pozvání.Sem hlupák že jsem si to neuvědomil. Pak otevřu oči a podívám se k nohoum šamana.Né dočí nechci ho urazit a chci ukázat pokoru a úctu. Vým že čtete mé myšlenky jak otevřenou knihu s velkými písmi a chci vás ujistit že úplný začátečník nejsem ale proti vaší síle sem silný jako pouhý mravenec. Opět zavřu oči a skloním hlavu. |
| |
| Když se probudím zjistím že je večer a tak se dám znovu do hledání Artara. nic nenašla jsem nic.copak se vypařil nebo co? |
| |
| Na cvičišti momentálně zkouším házet dýky z 50 stop do terče. Poměrně dobře mi to jde. Když tu ucítím nějaké kouzlo, které otřáslo základy Akademie. Ale bylo někým zčásti vykryto. Šáhnu po meči,pak si to ale rozmyslím a neozbrojená jdu za zdrojem magických vbrací. Se zvednutým obočím pozoruji goblina, jak se snaží o meditaci. |
| |
| Tak nekromancii... Proc si myslis ze z tebe bude dobry nekromant? pokladam neprijemne otazky schvalne. Spatne se na ne odpovida. Goblin se snazi o jakousi omluvu, ale na to uz je pozde. Uz ukazal sebe v pravem svetle. Potom ucitim dalsiho vetrelce. Je jiny nez ostatni. Dokonce opovrhuje goblinem jenz se snazi meditovat. Zajimave. Kdo to je? Navazu spojeni at chce nebo ne. Kdo jsi a jak si nasel cestu vetrelce? |
| |
| Kaspien Winternight Proberes se v jakesi mystnosti, chces se posadit, ale rychle si to rozmyslis, kdyz se ti zamota hlava placnes sebou zpatky na postel. Snazis se vzpomenout, co se vlastne stalo. Vpomenes si na velkou botu, kterou jsi videl seredne zblizka a pak uz si nic nevybavis. Ano souboj s Mlhou. Jiste. Rozhlednes se po mistnosti. Vypada to jako osetrovna. U jedne steny se tahne rada luzek a na druhe je spoustu polic nektere prosklene. Skrze sklo vidis zasoby leku pripravene na pouziti. V mistnosti nikdo jiny krome tebe neni. Dvere na pravo od tebe jsou zavrene. Najednou dostanes velky hlad. Premyslis jak dlouho tady asi lezis a jak dlouho jsi uz nejedl. |
| |
| Pokusím se o přátelský úsměv a odpovím: "Nedokáži odhadnout, jestli ze mě bude dobrý nekromant, můj bývalý mistr (jenž je naneštěstí již mrtvý) mi kdysi řekl, že mám šanci jím být. Chtěl bych se o to pokusit." |
| |
| Labirint Po chvíli meditování přestanu a postavím se a pak promluvím na Artara. Artare vypadáto že jsem předem odmítnut a už se na tom pravděpodobně nic nezmnění. Poté se podívám šamanovi přímo do očí a řeknu.Možná je to jinak ale nevypadá to.A skloni hlavu smněrem dolů. Pokud se už na tom nic nezmnění můžem už jít Artare. |
| |
| Ošetřovna Pomalu vstanu z postele... Aáá, moje hlava, co se to sakra stalo.... Rozhlídnu se po místnosti... To vypadá jak to nějaká oštřovna... Znovu se rozhlídnu... á dveře... Zkusím je otevřít... projdu na chodbu a zavolám: ,, Je tu někdo?" |
| |
| Šlehnu pohledem po šamanovi a oznámím mu:"Já jsem jednoduše šla po stopěmagie a hledala jsem magické vibrace. A jsem půlorka, šermířka. |
| |
| soukromá zpráva od Shaggar pro |
| |
| Uslyším volání a jdu za hlasem.Podivnou bytost nechám za sebou.Narazím na nějakou ošetřovnu a uvidím člověka.,,Kdo jsi?´´zeptám se ho |
| |
| Pokusit se? steknu po Diliusovi. Tady neni zadne pokusit se. Bud jim chces byt nebo ne, ale zadne pokusit se. Jasne? Vyslechnu orku. Pusobive mozna nekdo koho bude mit smysl ucit. Narozdil od tehle amateru. obratim se na goblina, ktery zacne fnukat a cche odejit. A ty ufnukance, co mam s tebou delat. Jen dluhy, co mam u Artara nesplaceny, me nuti te neodehnat. Dostanes druhou sanci, coz je u me jinak naprosto vyloucene. Nejak meknu. To bude tou samotou. A ty orko, kdyz uz jsi nasla zdroj co hodlas ted delat? Jsi jako prave narozene mlade, co strka nos do vseho ceho muze, dokud se nespali nebo neshori. rypnu do orky. |
| |
| Labirint Podívám se na šamana.A promluvým beze strachu ale stále s respektem. Já nefnukám já se snažím nestrácet čas který bych mohl využít k tréninku a k učení. Nejsem žádnej skvělej šaman ale snažím se jím být dnem i nocí a už sem toho pro to spoustu udělal.A všechno jsem vždycky dělal úplně seám kdybych byl úplně neschpný tak bch se to nenaučil. Povzdechnu si už jen proto že se musím opět obhajovat jen proto že jsem goblin. |
| |
| ,,Halo vnímáte mě?´´ |
| |
| Pořád čekám na odpvěd toho človeka |
| |
| "Můžete si byt jist, že odhodlanost a vůle mi nechybí a nekromantem chci být." Odpovím Shirrakovi |
| |
| Vyjdu z chodby a uvidím nějakou ženu... ,,Ehm... kde to jsem a kdo jste? Já jsem Kaspien Winternight, nováček v téhle akademii, jestli jsem pořád tady..." Kdo to je? Nikdy jsem tu nikoho podobného neviděl... |
| |
| Orka ja tak zaskocena moji reakci, ze se nezmuze na odpoved. Cekala spise asi udiv a uznani. K Diliusovi : Dobra. Muzes mi tedy povedet co te tvuj byvaly mistr stihl naucit? Jen, abych vedel, jak moc jsi na tom spatne. Usklibnu se. Otocim se na goblina. Rikas uplne sam? I zaklady? Hm spatne, velice spatne. Bez poradnych zakladu nemuzes budovat. Rekni mi i ty, co ses naucil. |
| |
| ,,Jmenuji se Kandoriana jsem tu teprv 3 dny.Jste pořád na akademii.´´ |
| |
| Labirint Když se mně šaman zeptá truchu se mi ulevý. Já no umím celkem slušně vyvolávat totemy moci nebo hadí totemi které plivou kyselinu.Také umím vytvářet WooDoo loutky.Nemám problémi s nedostatkem magické síli a umim jí celkem slušně přivolávat.Jinak bych se chtěl zdokonalit v sesílání prokletí a v těch totemech. Opřu se o hůl a čekám na šamanovi reakci. Je paráda že jsme se hnuli dál. |
| |
| "Můj mistr mě učil nejvíce asi disciplíně. Vždy zdůrazňoval, že být jakýmkoliv mágem, tedy i nekromantem, není pouze o bezhlavém sesílání kouzel. Vtloukal mi do hlavy zejména teorii, kdy jsem měl za úkol číst knihy, které jsme potom analizovali. Přesto mě ale naučil i nějaká kouzla, mezi která patří zejména kletby a nižší útočná kouzla, která přestože dokáží někoho i zabít, nejsou zatím moc silná. Nikdo učený z nebe nespadl a já jsem si dobře vědom svých nedostatků." Odpovím klidně Shirrakovi |
| |
| To Dilius : Ano, ano to delal tvuj mistr velice dobre. Ano spravne. I kdyz disciplinu nepotrebujes tolik na sesilani kleteb a utocnych kouzel, u tech jde jen o niceni. Jednoduchy cil nic sloziteho. Disciplina je dulezita pri obtiznejsich kouzlech. Hlavne na vyvolavani a ovladani. To Gonzales : Vsechny tva kouzla, co si se naucil. Potrebujes na ne pohodli jemuz se rika "cas" a pripadne i klid. Ktere totemy moci mas na mysli? co presne ovlivnuji? |
| |
| Když Shirak mluví o vyvolávání, tak se mi zalesknou oči. "Ano, vyvolávání, ovládání...to bych se chtěl naučit." Odpovídám Shirrakovi a snažím se mluvit důstojně. Obávám se však, že přes veškerou mou snahu šaman přece jen odhalí v mém hlase nadšení a možná až přílišnou horlivost. |
| |
| Labirint Skvěle vědomostní výslech to schutí do toho a půl je hotovo. Totemi sou dobré hodně pro boj ve skupině proto se šaman hodí pro boj ve skupinách. Totemi moci ovlivn'ují fyzické i spichické proporce různých bojovníků nebo mágů. Také vytváří léčicí totemi které napomáhají k rekeneraci hlavně povrchových zranění. Obrané totemi vytvářejí štítové pole stěny a bubliny. A nakonec útočné například ty hadí totemy nebo totem blesku je také velice dobrý ale ten já ovládat neumím. Totemi sou důležiité při sesílání kledeb a velice sylných kouzel. Totem samotný je jedna ze základních věcí výbavi. Snažím se mluvit intelektůálně né zbrkle a srozumitelně. Doufám že ho aspon' trochu přesvědčilo že nejsem neschopný. |
| |
| Kdyz Dilius uslysi o vyvolavani a ovladani zalesknou se mu oci. Jeho chovani se lehce zmeni i kdyz se to snazi zakryt. Jiste nejlakavejsi ze vsech odvetvi nekromancie. I ja byl takovy. Jenze jsem se dokazal udrzet na uzde a to diky sve discipline. Vidim, ze mas zajem o vyvolavani a ovladani. Jako skoro vsichni co sem videl. Vetsina z nich se dokazala k teto dovednosti dostat, ale nedokazala se vni rozvinout kvuli nedostatecnym zakladum. Jeden po druhem bud umirali v dusledku nezvladnuti monster, co vyvolali, nebo zesileli, kdyz se jejich pokus o ovladnuti nekoho nebo neceho obratil proti nim. Proto je tka dobre, ze te tvuj mistr ucil discipline. Te neni nikdy dost. Ktere kletby a utocna kouzla te tvuj mistr stihl naucit?Poslechnu si Gonzalesuv vyklad Zajimave. Vidis zde nejaky totem? I pres to dokazu sesilat silna kouzla, jak je to mozne? zkusim na nej trosku slozitejsi otazku na kterou asi nedokaze najit odpoved. |
| |
| Proslov Shirraka soustředěně poslouchám, není to pro mne však již nic nového. Můj bývalý mistr mluvil úplně stejně. "Jedna z kleteb, kterou mě mistr naučil je ta, při níž se některé cesty, které zprostředkovávají informace z mozku do příslušného svalu zablokují...tím dojde k fyzickému zpomalení protivníka Další dokáže nepříteli ochromit svaly a to až do té chvíle, kdy zasažená bytost při plném vědomí jen bezmocně leží neschopna pohybu, protože ji její vlastní svaly neunesou. Záleží ovšem na silových dispozicích postiženého. Poslední a asi i nejnáročnější kletba, kterou ovládám, utlumí nepříteli mozkovou aktivitu na minimum. Ten pak dokáže zvládnout pouze základní tělesné projevy jako jsou dýchání, tlukot srdce a podobě. Co se týče bojových kouzel - umím vlastně jen jedno. Tím je uvolnění magické energie v podobě černé koule. Slabší jedince dokáže zabít...ty silnější pouze zranit. V kombinaci s výše zmíněnými kletbami však dokáži pokořit i docela silné protivníky. Tedy jen pokud také neovládají magii, samozřejmě." Odpovím Shirrakovi. |
| |
| Labirint Proč.Lechce posdvihnu obočí a pustim se do řeči. Šaman nepoužívá ke všem kouzlům totemi.Také není jeden druh šamana sou různá advětví jako je WooDoo. Samozřejmně že veškeré šamanské odvětvý k sobě mají velice blísko.To znamená že pro šamana není tolik těžké se naučit magii z ostatních odvětví i jako je WooDoo. |
| |
| Labirint Poškrábu se na čele tím dám malinko najevo nervozitu ale nic výc. Ale dle mého nazoru když je někdo šaman a věnuje se výce odvětvím nemůže užívat jedny z nejsilnějších kouzel jednotlyvých odvětvý. Tak no co se bude ptát dál. Usmněju se a mírně neklidně vyčkávám. |
| |
| Tyhle kletby jsou tak dobre na krysy a hmyz. S tim nikoho nesejmes. Opravdu zacatecnici. Jiste...Ale vetsina lidi a ostatnich inteligentnich tvoru je ucena alespon minimalni magicke obrane diky ktere mohou tato snadna kouzla premoci. Nemyslim tim obycejne obyvatele samozrejme. Posloucham ucebnicovy vyklad Gonzalese, ktery vsak neni odpovedi na mou otazku. Hm pekny vyklad. Ale stale si mi neodpovedel jak je mozne, ze jsem schopen sesilat silna kouzla, ke kterym potrebuji podporu totemu. i bez nich. Jak vypada totem? Orka stoji stale venku a pozoruje deni kolem. |
| |
| Labirint Dostane ze mně odpověd za každou cenu. Lechce se usmněji. Proč.To je jednoduché když někdo sesílá koula přez totem schromáždí vyslanou magii nejprve do totemu který dám magi smněr kterým se má řídit. No lae když vy sesíláte magii bez totemu tak stejným spůsobem ale pomocí rukou dáte smněr pomocí mysli tvar. S holí je to skoro to samé jako s tatemama.Jo a jak totemi vypadájí. Dám ruce ks obě jako kdybych se modlil zavřu oči a chvíli něco dělám. Poté otevřy oči kterémi světle modře zaří. Ruce začnu dávat od sebe a mezi nimy se začne vytvářet dlohá zdobená hůl. Neobvyklé tvary jsou pomalovány magickými symboli. Když se totem vytvoří celý oči my uhasnou a já ho uchopím do ruky.Ruku natáhnu předemně a totem kolmo vspřímím. Toto je jeden z mích nejsilnějších totemů. Poté se napřahnu a jemně jej hodím Shirakovy. To je dar pro vás na důkaz mé úcty a respektu. |
| |
| Velmi klidně pozoruji dění kolem a aniž si to mé myšlenky uvědomují, odhaduji osobu před sebou. Pohrdá námi všemi, ale něco jej drží, aby nás nezabil. Nemůžu o něm víc zjisti, když tu mne napadne otázka... |
| |
| soukromá zpráva od Shaggar pro |
| |
| "Ale jistě", přitakám Shirrakovi, "já o sobě nikdy neprohlašoval, že jsem kdoví jaký čaroděj." A mírně zkloním hlavu |
| |
| Trochu pobavene sleduji pocinani goblina a cekam co z toho vznikne. Jiste kazdy vyvolava totemy jinak. Pote chytim totem od Gonzalese. Pusobive. Postavim si ho pred sebe a tentokrat zacnu ja. Runy, jenz byli na me holi doposud tmave a nevyrazne se rozzari rudou barvou. Ja stale sedi bez pohybu jako predtim. Pustim svou hul, a vsak zustane stat. Pote zvednu obe sve dlane vzhuru a mezi nimi zacnou preskakovat cervene jiskry, jenz postupne rostou v nepretrzity blesk. Pro zesileni sveho kouzla zacnu pronaset formuli v jazyce davno zapomenutem a dnes znamem jen jako utrzky vet a hesla. Vitr, ktery ke mne zacne vat vydesi vsechny v mistnosti. Gonzalesuv totem slabne a mizi jak z nej vysavam energii. Dam ruce k sobe cimz rude svetlo jeste zesili. Nahle zmizi jak totem od Gonzalese tak i rude svetlo, runy na holi pohasnou a me mezi rukama zustane jakasi koule z neznameho materialu. Nevite jestli to je kapalina, pevna latka, ani barvou si nejste jisti. Jedna z keramickych lahvicek v rohu mistnosti poslusne prileti pod kouli. Tvar koule se zacne menit. Je nalevana do te lahvicky, kdyz je vsechno uvnitr zaspuntuji lahvicku a vezmu ji do ruky. Venuji se take zvlastnimu odvetvi alchymie. Dodam na vysvetlenou. A lehce hodim lahvicku Gonzalesovi. Pouzij to v nouzi, kdyz uz te vsechna sila opusti a nebudes moct dal tak to vypij. reknu tajemne a dam tim najevo, ze je pro mne toto tem uzavreno a nebudu vysvetlovat, co jsem prave udelal. Je to take lehka zkouska sebeovladani, zvedavost je slabosti vsech ras. U nekterych vice u nekterych mene. Potom se otocim na Diliuse. Podle toho, co mi rikal Artar te budu muset zacit ucit prave to ovladani a vyvolavani ve vire v tveho minuleho mistra, ze te naucil dostatecne sebeovladani, discipline a koncentraci. Budes to brzy potrebovat. |
| |
| Labirint Chytím lahvičku od Shiraka. Je pro mně ctí přimout tento dar od vás.Jak řikáte použiji ho v krajní sytuaci. Leche se uklonim a lahvyčku schovám bez prohlížení do koženého pouzdra. Tekutinu v láhvy jsem neprohlýžel protože vám absolutně věřím. A i kdyby to byl jed bude my ctí zemřít vaší rukou. Tak sylného šamana jsem ještě nevyděl je to úžasné. Pokleknu svou magickou hůl položím před sebe. Byla by pro mně nesmírná radost a čest kdyby mně takový výtečný šaman jako vy trénoval.Pokusil bych se vyhovět všem vašim požadavkům. Jen mi dejte prosím vás možnost se u vás trénovat.Neočekávám že bude trénynk lechký ale vždy se ho pokusím zvládnout na nejlepší úrovni na jaké můžu. A napatě čekám na shirakovu odpověd'. |
| |
| "Velice rád se stanu Vaším žákem." Říkám nevzrušeně. Přesto však cítím velikou úlevu, je to již dlouho, co mě někdo trénoval a já tedy zase budu moct plně rozvíjet svůj potenciál. Opět mírně zkloním hlavu a hledím do země. |
| |
| Velmi poklidně sleduji scény, které zde všichni provádí. S klidem pozoruji i Diliuse, i Gonzalese.Pak se ušklíbnu,pohlédnu na šamana, který by mne stejně neučil dobrovolně, a s prosíkem na něj jít nehodlám. Chvilku počkám, abych věděla, co se stane... |
| |
| Dobra budu vas ucit a podle toho co rikal Artar musim preskocit to co bych jinak procvicoval nekolik roku. A musim preskocit ke slozitejsim a vrazednejsim kouzlum. Bohuzel. Kosti zaviri a poskladaji se v kostlivce, ten se otoci k Diliusovi a ty se mu zadivas do prazdnych ocnich dulku. Jeho celisti se pohnou a vy uslysite : Ovladani je spjato s tvym umenim ovladat vlastni mysl. Kdyz se dokazes odpoutat od vlastniho tela a nechas vyplout mysl do okoli dokazes vnimat veci mnohem presneji. Jejich vlastni podstatu. Dokazes s nimi i hybat tedy i ovladnout neco ziveho ci neziveho. Jediny problem, ktery zde vidim je prave ono odpoutani mysli od tela. Cely zivot jsi byl jedno. Ty a tva mysl. Srostle dohromady. Jenomze abys dokazal neco ovladat musis na to pouzit prave jen mysl. Cele tve Ja se bude branit tomuto rozpojeni. Je to zasah do uz zavedenych koleji pestovanych po spoustu let. Cim casteji to samozrejme budes delat tim snadnejsi to bude protoze se tomu telo bude cim dal mene branit a zvykne si na to. Potom kostlivec lehne na zem a tam chvili setrva bez hnuti. Pote na nej prestanu pusobit a kosti prestanou byt vazany a kostlivec se proste rozpadne na jednotlive kosti. Ale nejdriv zkusis pouze pohybovat predmety. Toto co si ted videl zatim ne. Tak jeden zaukolovan Tak a ty Gonzalesi. Ty dalo by se rici, ze umis vetsinu kouzel, ktere muzes pomoci sve energie vyvolat. Tedy jiste s pomoci totemu. Ale co se ti bude hodit v blizkych dnech jenz brzy prijdou je jedna vec. Saman nekoncentruje energii pouze pomoci totemu jak mnozi mylne mysli. Je schopen pomoci ruznych ritualu kolem sebe nashromazdit jakousi auru ruzne silnou podle toho jak dlouho a jake ritualy provadis. Tato aura dokaze mnohe. Vetsinou jde o posilejni samanovi mentalni energie tedy i posunuti prahu energie mozne pouzit v kouzlech. Nejlepsi ritualy jsou Ritualy Krve, ktere se ale prilis samany nepouzivaji. Boji se jich nebo proste nevi jak. Krev. Krev je zivot. Zivot zvirete cloveka plaza proste vseho. Kdo ztrati prilis krve zemre. Je v ni mnoho energie, avsak mnozstvi teto energie je ovlivneno mistem ve vyvojovem zebricku. Tim chci rict, ze ritual kde pouzijes hmyzi krev ti neda skoro nic ale kdyz pouzijes zvireci nebo lidskou ci podobnou, tak tam je energie podstatne vic. Jak ji ziskat je stejne jako jsem rekl pred chvili Diliusovi. Toto je take duvod proc jsou nekteri "mistri" zabiti svymi zaky. Mnozi se nauci vsechno jen ne tuto podstatnou cast. A potom narazi na nekoho, kdo treba umi mene ale podstatne silneji pouzivat. Umrou. Zkus to taky Gonzalesi. Zakladem je koncentrace. Odhodit vsechny vnejsi vlivy a soustredit se jen na vlastni mysl a hledat cestu ven. Orka stoji venku a pozoruje deni kolem. Co vlastne chce? Sla za zdrojem magickych vibraci ale co ted? |
| |
| Labirint Dobře pokusím se a že se šamani těchto kouzel bojí to je pravda,ale já se jich nebojím já po nich toužím a vždy mně lákaly. Okamžitě si posadím do tureckého sedu odpojím se od normáálního světa a začnu koncentrovat veškerou svou enegii. Tak těd se pokusím ukázat co je ve mně. |
| |
| Usadím se do tureckého sedu a udělám si pohodlí. Rozhlížím se po místnosti, když si všimnu malého šálku - tím se pokusím pohnout. Postupně uvolňuji všechny mé svaly, přestávám přemýšlet a koncentruji svou mysl jen na ten šálek. Přestávám vnímat čas, možná tek sedím pár minut, možná hodin...nevím. Šálek se ovšem stále nechce pohnout a tak dál přetrvávám ve svém snažení. |
| |
| Sleduji Diliuse a to jak svou mysli tak i zrakem, abych videl vsechny nedostatky.Hm slusny pokus Diliusi, ale jsi presne tam kde skoncilo mnoho ostatnich. Stale jsi spojen se svym telem. Nepotrebujes se ani divat na tu vec. Nesnas se ji pohnout snaz se dostat svou mysl ven. Kdyz zacne Gonzales koncentrovat energii zadrzim ho. Zkus to same co Dilius, kdyz dokazes ovladat svou vlastni mysl a dostat ji ven tak budeme moci zacit s ritualy. |
| |
| Labirint Když mně Shirak zastaví tak dbám na jeho rady a obět zaujmu pozici k koncentraci. Tak a deme na to. Mé tělo začne koncentrovat energii a mysl se po malé chvýli začne pomalu odělovat od těla. Pochvýli soustředění se má mysl oddělí od těla. |
| |
| Náhle zaslechnu své jméno a zjistím, že ke mě Shirrak mluví. Dobrá tedy...zkusím jeho rady, pomyslím si a znovu se začínám koncentrovat, ovšem tentokráte už ne ne šálek, ani na svoje tělo, ale na něco, co je těžké vyjádřit....asi bych to nazval volnost. Po chvíli se mě dostává pocit euforie, picit, jako bych nic nevážil...cítím se neuvěřitelně lehký. Asi to bude ono uniknutí mysli z těla, ale snažím se o tom nepřemýšlet, abych toto 'uniknutí' neztratil. |
| |
| Vztekle si odfrknu, když vidím neschopnost těch dvou. Thrall by je hnal.. A Drek´Thar... Au! Poté se podívám na kostlivce, od kterého se náhle oddělí kost, vylétne vzduchem a zastaví se těsně před Diliusem. Poté se ušklíbnu a řeknu: "Nejsi pořádně soustředěný. Ale kdyby tě učili pár let a za každou chybu bys mel dělat trest, brzo by ses vše naučil. Prostě se snaž..."Poté kost spadne a já pohlédnu na Shirraka, kterému dokonale rozumím. Thrall říkal: "Odhadni ty okolo...!" Což jsem provedla. Pak mrknu na šamana a řeku:"Diliusi, snaž se zaměřit pozornost POUZE na to, na co úpotřebuješ..." |
| |
| Kdyz uvidim orku, jak zacne komandovat me nove "zaky", pozvednu oboci a chvili ji pozoruji. Ne obdivne jen se zajmem. Kdo to je? A zna Thralla a Groma. Ze by nekdo kdo mi s temahle neschopnejma pomuze? Jsem stale ve spojeni s Gonzalesem i Diliusem, abych mohl videt vsechny jejich chyby.Ne Diliusi to opravdu jeste neni ono, ale krucek spravnym smerem. A Gonzalesi, neni to tak snadne jak to mozna vypada a energii k tomu v podstate ani nepotrebujes. K orce: Zajimave. Co kdybys jim to predvedla... pozvednu koutek a pohlednu na ni. |
| |
| Labirint Když si vyslechnu radu shiraka začnu na to dbát. Poté uslyším komandování toho orka. Co je to za imbecila kdo se ptal na jeho názor. Hele orku je mi jedno jakej máš na nás názor já sem nešel na akademii proto abych poslouchal tvé chytré rady,ale pro to abych se učil u svého nového mystra shiraka. A někoho jyného poslouchat nebudu. Pak se pustím opět do oddělování duše a mysli od těla. Tentokrát už s většíma úspěchama. |
| |
| Náhle mě vyruší jakási kost, která se mi zastaví jen těsně před obličjem a nějaká orka mě začne komandovat, není zrovna moc příjemná. Při jejích slovech si však uvědomím krutou pravdu. Ano, můj mistr mě učil celých sedm let a říkal, že ta těžší kouzla teprve přijdou, že to je jen začátek. A najednou mě zalila vlana beznaděje. Copak to se mám všechno naučit za den? Vždyť to snad ani není možné. Ale nepřišel jsem sem pro to, abych to hned vzdal. Když usliším Shirraka tak se opět zklidním a začnu se koncentrovat... |
| |
| Z temnot labyrintu se odloupne stin. Projde dvrmi spojujici tento svet s venkem a uzavre je na zavoru. Potom se od nich otoci a pomalu jde kupredu. Trochu kulha na levou nohu. Za sebou neco tahne, kovove to zvoni na kamenne podlaze a leskne se to ve svetle pochodni. Postava projde spleti chodeb az dojde tam odkud prisel. Konecne venku. pomysli si. Potom postava vyjde na svetlo ve vstupni hale Akademie. Oslni ho takze pozvedne ruku a zamzoura ocima. Konecne si muze prohlednout sam sebe. Prvni pohled spocine na zbrani, kterou tahl za sebou. Zda se byt neposkozena, bez sebemensi znamky skrabancu nebo boje. Jedine co naznacuje boj je krvave rudy povlak tahnouci se po cele zbrani od cepele az ke konci topurka. Postava si unavene oddychne. Potom se zameri na sebe. Platy oceli jsou bud hrozny zpusobem zohybany nebo zcela chybi. Chybi jeden ramenni plat a chranice stehen. Tam, kde chybi se tahnou rany od rozlicnych zbrani, nektere vypadaji na bodne rany, potom secne a nektere dokonce vypadaji jako kdyby se nekdo pokusil urvat zuby kus masa. Vsechny rany maji, ale jedno spolecne jsou velmi hluboke a stale z nich prysti tepla krev. Zbytek zbroje, ktery vydrzel, je pokryt stejnou krvavou vrstvou,ostatne jako cela postava, obcas prerusovanou cary kuze, chuchvalce vlasu a necim, co vypada jako kousky mozku. Po nekolika krocich postava padne na kolena. Tepla krev smoci mramorovou podlahu. V duchu vola jedine jmeno : Artar. Slabost na ni doleha a zrak pohasina. Z poslednich sil nakresli vlstni krvi na podlahu jakysi symbol a potom se svali na podlahu v mdlobach. |
| |
| Chvili pozoruji, jak se Shirak ujal ucetelske profese. Zda se, ze nikoho zabijet nebude. Nebylo to tak obtizne, jak jsem ocekaval. Oddychnu si. Nechtel bych s nim bojovat. Kdyz dovnitr vkroci orka a zacne komandovat jeho nove zaky, pomyslim si Kdo to je? Zajimalo by me jestli to vubec umi. Potom sleduji pokusy o splneni ukolu jenz byl zakum dan. Tento ukol je dost obtizny, ale naprosto nezbytny pro to, co chce Shirrak ucit. Ani jednomu se to ale nedari. Necekane. Komu se to kdy povedlo na prvni pokus? Nekteri u toho stravili nekolik let nez dosahli alespon nejakeho uspokojiveho vysledku. Nekteri to ale zvladli mnohem rychleji, jenomze nedokazali svou novou moc ovladat, takze svuj vrozeny talent znicili smrti nebo zblaznenim. Kdyz se nad tim zamyslim uslysim volani odnekud shora. Presneji ze vstupni haly. Je to Throm'ka. Zda se, ze se vratil ze sve vypravy. Jenze v tom volani zaslechnu i neco vic a velmi me to znepokoji. Je to volani o pomoc. To se snad nikdy jeste nestalo, aby volal o pomoc. Vzdy si ze svych ran delal blazny a nazyval je skrabanci at byli jakkoliv velke nebo hluboke, ale ted? Rychle se vzdalim s obavami jak ho najdu nebo spise, co z nej najdu. Chodby spise probiham nezli jdu a kdyz volani ustane jeste zrychlim, takze udychane dorazim do haly a uvidim ho. Kaluz krve pod nim ukazuje proc volal o pomoc. Netroufam si ani odhadovat kolik krve ztratil cestou zpet. Zran jeste sstale tece krev to je dobra znameni snad ji bude mit dostatek na uzdraveni. Zastavim se unej. A ihned zacnu se svoji magii. Drahokam na me holi se rozzari a ja pozvednu druhou ruku smerem k nemu. Jeho telo se vznese a vytvori se kolem nej bile zarici obal. Krev zahy prestane vytekat z ran. Nejde to tak rychle, jak bych chtel. Rany musim uzavirat od spodu, coz neni tak jednoduche pri jejich hloubce. Zacnu s nohama, kde byli pretaty nektere tepny. Ty je potreba vyleci nejdriv. Potom uz je vlastne jedno, kde pokracovat. Kdyz uz jsem vylecil nejvaznejsi zraneni necham jeho telo pred sebou letet a zamirim rychlymi kroky na osetrovnu, kde ho polozim na postel. Zde dolecim vsechny jeho rany. I pres moji snahu je velice bledy, ztratil velke mnozstvi krve. Zavolam lekare, aby pro nej zkusili neco udelat. Krev navratit opravdu nedokazu. Jejich lecba spociva ve snaze co nejvice ulevit jeho telu, aby mohlo ztracenou krev lepe obnovit. Po dlouhe chvili od nej odvratim oci a odejdu z osetrovny. Cestou potkam Kaspiena, ktereho jsem uplne prehledl s nejakou me zatim neznamou divkou. Kyvnutim hlavy je pozdravim. |
| |
| "Diliusi, zkus to ještě jednou, tohle vypadalo lépe. Gonzalesi, pokud to nevidíš, snažíms e vám pomoct a to jsem VEEEELMI mírná..." Pomyslím na starého šamana Drek´Thara. TPo hodinách mne vždy bolelo celé tělo, a to když mi to šlo. Jinak... Pak se podívám na Shirraka, který se mne otázal. "Mohu to zkusit. Vy dva, jestli chcete aspoň něco pochytit, navažte se mnou spojení. Povolím vám to..." Chvíli počkám a nechám je vstoupit do duše. Pak pohlédnu na kámen. Ten se vznese a vylétne do vzduchu. Poté vzplane. Usměji se, jelikož duch ohně je při mne. Pak oheň zmodrá. Začne ve vzduchu dělat složité ornamenty a znaky poté vybuchne. |
| |
| "Běda hluchým... Neposlechnou dobré rady... To mi řekl Drek´Thar... A já se tím řídím..." |
| |
| Když mě přeruší Shaggar, obrátím na ní svoji pozornost. Napojím se na ní a sleduji tak z první ruky jak se její mysl odděluje i to, co dělá s kamenem. Asi to je zkušená kouzelnce, poznamenám si v duchu a dál se věnuji svému úkolu. |
| |
| Labirint No dobře něco se pokusim pochytit. Když začne shagra meditovat a povolí nám se připojit se na její mysl hned toho využiju. Když začne levitovat s kamenem a následně ho zapalovat jen zakroutím hlavou.A pokračuju v napojování na její mysl. Když se mi to konečně podaří hnej jí vyšlu pár myšlenek. A jako sy připadáš dobrá když tu hejbneš nákym kamínkem.Já praktykuju jinej druh magie a mně tim neohromýš ani se to nepotřebuju naučit né že by to byla slabá magie ale fakt se starám o něco jinného. A dál se snážým oddálit mysl od těla. |
| |
| Pohlédnu na Gonzalese. "Nojo, goblin." Pomyslím si. "Ale to je jedno. Každý někde musí začít... A pomáhat mu nemusím, snad se naučí sám..." Poté se spojím s Diliusem a malinko jej posunu správným směrem. "Takhle to zkus..." |
| |
| "Gonzalesi, bylo to o tom, abys pochopil, jak se oddělení mysli od těla dělá... Pokud nechceš pochopit, prosím. Je to na tobě." |
| |
| Chvilku pozoruji snažení obou dvou a zlehka se ušklíbnu, když o něco pokročí."Asi se tomu naučí. Hlavní je snaha..." Začnu se soustředit a pak se pohnu, jako bych se vzbudila ze snu. Pak se podívám na zeď a projud skrze ní. Odcházím do jídelny, jelikož mám hlad. Po jídle jdu na cvičiště, kde začnu trénovat s lukem... |
| |
| Na cvičišti si všimnu skupinky bytostí. Člověk, minotaur, člověka další. Usměji se, odložím luk a vyrazím k nim. "Zdravím. Tebe znám, ty jsi Minos, ty jsi Kaspien, hmm, kdo jsi ty?"zeptám se dívky"Ale to je jedno. Minosi, nezašermoval by sis se mnou? Na dřevěné zbraně, pokud chceš. Půjč mi sekeru, snad s ní něco provedu..."Poté vezmu sekeru do rukou. Cosi zamumlám a soustředím se. Pak sekera zčervená a ostří začne svítit nebezpečným leskem.Teď je ostřejší a zraní tvé nepřátele ohněm. Neztupí se snadno. Kaspiene, podívám se na tvůj luk."Uchopím luk a cosi krásného zazpívám. Luk se malinko prodlouží a já vytáhnu šíp z toulce. Pohlédnu na terč. Tětiva zazpívá, když šíp vyletí kupředu."Teď se ti bude střílet lépe. A šípy budou ostřejší... Snad jsem vám pomohla, musíme spolupracovat. Cosi cítím, zlo, které chce vyjít.Pak se k nim nakloním a začnu vyprávět své dojmy o nebezpečí, které se probudilo v labyrintu pod námi... |
| |
| Díky za tu sekeru, teď vypadá o dost líp.Chvíli poslouchám.A co myslíš, že tam je? |
| |
| Hlavou mi probihaji divoke nesmyslne sny. Citim, jak me telo opousti sila. Nahle nad tim uz neuvazuji. Oddavam se tomu a nebranim se. Neco me ale drzi nazivu. Neco nebo nekdo. Otevru oci. Vicka jsou jako z olova je tezke je udrzet otevrene. Poznam osetrovnu a lecitele. On je vzhuru. uslysim odnekud. Ale to uz na me padne tezka unava a ja upadnu do neklidneho spanku plneho mrtvol a krve. |
| |
| "Všechno možné. Hnilobné stvůry, zombie,kostlivci, nekromanceři, zrůdy, démoni, ale i bytosti, které nikdo nespatřil... Snad o tom ví něco Shirrak, ale toho bych se neptala. Artara, nebo Throm´ky spíše. Už se vrátil z labyrintu, můžeme se jej snad zeptat. A zkusíme tedy ten šerm?" |
| |
| Thromka se vrátil...to je dobře. Klidně si zašermuju. |
| |
| Jsi připraven? povím a vytáhnu dřevěný meč. |
| |
| Abych se přiznal tak ne, není tu nějaká dřevěná zbaň? |
| |
| Stále se soustředím na svůj úkol. Jen Shaggar se mi už nezdá tak protivná jako dřív. Dokonce mi i pomohla. Ale i přez to se musím snažit dál... |
| |
| "Chytej."řeknu a hodím druhý meč Minosovi. |
| |
| Chytnu meč a připravím se. |
| |
| Mrštně skočím dopředu a provedu výpad na Mínose, ale pak meč stočím a rána místo po břichu letí ostří po hrudi. |
| |
| Sleduju jejich marne soustredeni. Nemuze se jim to povest, ale podle toho, co rikal Artar je potreba je to naucit, co nejrychleji. Ale jak to urychlit. Potom me neco napadne. Neco, co urcite zadny ucitel nikdy nedelal, aby zak nepolevil ve studiu a mel radost ze svych pozdejsich uspechu. Samozrejme znalosti a zkusenosti nabite v prubehu studia jsou velice dulezite, jenomze tahle vec si zada drasticke zasahy. Necham je soustredit se zavrenyma ocima. Nemohou nic slyset, protoze kouzla provadim pouze svou mysli. Ale ucitit me mohou urcite. Zavru oci a chvili se soustredim, potom nasleduje jiz pro me znamy pocit prazdnoty. Jenomze vypluji do jasneho svetla louci v mistnosti. Vsechno vidim jasne a zretelne dokonce i sam sebe jak setrvavam v soustredeni. Pohlednu na oba dva zaky. Jejich mysli jsou stale uvezneny uvnitr jejich tel. Priblizim se k Diliusovi a vstoupim do nej. Ihned ucitim jeho mysl, jak se snazi instinktivne branit tomuto utoku. Pomoci celkem sloziteho kouzla ji uchopim a vytahnu ven. Je to sice nasilny, razny akt, ktery by ale nemel mit trvale nasledky, ale urcite to nebude prijemne. Potom mysl Diliuse pustim a on se muze poprve rozhlednou pouze svou mysli a nikoliv ocima. Kdyby me videl muj mistr utrhl by mi hlavu, ale to az po nekolikatydenim mucenim. Jenomze ted tu neni. |
| |
| Rychle její ůder odrazím a silně po ní seknu. |
| |
| Co...co se to děje? Ptám se sám sebe podiveně. Něco - někdo se mě snáží vstoupit do mysli. To mu nedovolím. Snažím se tomu zabránit, ale marně. Náhle si uvědomím, kdo ve mě je - Shirrak a uklidním se. Nechápu ale proč? V zápětí mi to dojde, to když vytrhne mou mysl z těla. Je to zvláštní pocit, dívat se takhle na sebe. V tom mě napadne něco se svou novou schopností udělat nebo se o to alespoň snažit. Vniknu do nějakého předmětu. Možná to bude trvat dlouho, ale já to dokážu! A pustím se do dalšího snažení. |
| |
| Nevypadá to, že by všichni na téhle akademii jsou tak hrozní, jak jsem si myslel... Napůl zaskočeně odpovím: ,, Díky, ty jsi myslím Shaggar nemýlím-li se... nerad to říkám, ale přece jenom jsem jistější v boji se scimitary, takže kdybys dokázala i to... Ale jestli se ti nechce, tak opravdu nemusíš.. možná jenom budeš plýtvat magií... Ale ještě jednou díky... Hmm, škoda, že tady není Mlha.. dost by nám totiž pomohl... No nic... ", na chvíli se odmlčím ",...A ještě něco, kolik že toho všeho tak bude? " A vyzkouším si vystřelit ze "zpívajícího" luku... |
| |
| Mrtvoly, krev a nedavno prozite bitvy me pronasleduji ve snech. Jsou az prilis cerstve nez, abych cekal neco jineho. Neco me vyrusi z meho spanku. Nekdo se dotknul meho krku. Reflexy stare jako stoleti samo ale nikdy nespi. Jeste nez se uplne probudim uz drzim ruku neznameho a hlasite zakrupani naznacuji vykloubene zapesti. Rozhlednu se. Jeste chvili vidim mrtvoly ze sna. Potom se vse vyjasni a ja si vzpomenu, ze jsem na osetrovne. Brneni ze me sundali, ale zbran lezi vedle me postele. Zda se, ze vedi CO to je za zbran a co bych s nimi udelal kdyby ji nekam odnesli. Ten komu jsem vykloubil zapesti lezi na podlaze knuci a svira si zapesti. Je to jeden z lecitelu. Vsichni ostatni na me ziraji a boji se pohnout. Spanek mi sice pomohl, ale stejne jsem slaby prilis slaby. Pokusim si sednout na posteli hlava se zatoci, chvili nevim co je nahore a co dole, takze padnu zase zpet. Po chvili, co se to zase srovna to zkousim znovu. Asi po deseti minutach opakovani jsem schopen normalne fungovat v pozici v sede. Prozkoumam rany. Nikde zadne nejsou. Krome jizev. Hm Artar vi co se slusi u orku. Pokusim sundat nohy dolu z postele, ale nejak prilis neposlouchaji. Drapnu po nich rukama a behem chvilky uz sedim na okraji postele. Trosku zavaham se vstavanim. Potom se rozhlednu po lecitelich. Stale ten vytresteny pohled. Copak jsem mrtvola nebo co? Prineste mi berle. Zavelim slabym, ale zretelnym hlasem. Lecitele se po sobe podivaji a jeden z nich odbehne. Kouknu na toho na podlaze stale se sviji a drzi si natekle zapesti. Hej ty dej sem tu ruku. koukne po me pohledem "co to po me chces" ale poslechne. Chvili prohmatavam zapesti a potom ho silne chytnu za ruku a skubnusmerem od nej. Zapesti lupne a naskoci zpet na misto. On hlasite vykvikne a omdli. Slaboch. pomyslim si. Berle jsou prineseny a podany me. Vsichni si drzi ode me bezpecny odstup. Naposled zkusim sve nohy, ale jedine ceho dosahnu je slabe zachveni nohy. Supr jsem mrzak nebo co. To na berle neni. Dva z lecitelu si vyberu vypadaji nejvetsi a nejsilnejsi ze vsech a ukazu na ne. Zbeleji jako mramorova zed, ale neomdli. Dobre znameni. Pojdte sem. Budete me podpirat kazdy na jedne strane. S obavami se priblizi a skloni se. Kolem jejich hlav ovinu sve ruce. Pokusi se me zvednout. A opravdu se jim to podari. Me nohy hlasite plesknou o podlahu. Nedokazu je zadrzet. Na cviciste. Pomalu se suneme smerem k cvicisti. Posledni schody zvladaji opravdu spatne a ja se zacinam obavat jestli se tam nebudu muset doplazit. Ne. Donesou me az tam a posadi ma na jednu z zidli. Preletnu cviciste a cvicici. Zda se, ze zaci cvici i bez komandovani. Dobre znameni. Snad jim to chvili vydrzi. Muj pohled se chvili zarazi u trojice Kaspien, Minos a nejaka celkem pekna orka. Zrovna bojuji s drevenymi meci. Orka je pruzna, mrstna jako selma, Minos je silny, velky jako medved. Urcite zajimavy souboj. Pozoruji je a cekam jak souboj dopadne. |
| |
| Dilius Rozhlednes se kazdy predmet vidis naprosto detailne nezkresleny okolim. Vidis lehkou zari, ktera vychazi ze vsech predmetu, lidi, veci. Jedna z keramickych nadob ti prijde jako naprosto dostacujici na tve snazeni. Pokusis se ji nejprve zvednout. Jenze naprosto netusis jak by se to melo provest. Zamyslis se nad tim, jak to proves, kdyz kolem tebe propluje neco co pripomina modrou hlavu ducha akorat s naznakem Shirakoveho obliceje. Skoro se vydesis. Potom uslysis hluboky hlas vychazejici z nitra ducha. Nepremyslej o tom jak, proste to udelej. Potom se duch vzdali smerem k postave Shiraka s vpluje do nej. Jestlize z veci vychazi slabounka zare tak kolem Shiraka je velice intenzivni svetlo. Stejne tak je zare i kolem Gonzalese i Diliuse. |
| |
| Kdyz se ma mysl vrati zpet do tela premyslim jestli jsem neudelal chybu. Jestli jsem mu nepomohl prilis. Takoveto obavy se mi honi hlavou, kdyz se Dilius snazi zvednout nadobku. Pohlednu na Gonzalese a sleduji ja se soustredi. Mel bych to udelat i u nej? Asi ano, jnomze dva zivotty jsou preci jen vic. Timto jsem se zavazal dotahnout Diliuse az do konce a dohnat roky, ktere by se to ve skutecnosti ucil. |
| |
| Já se však rychle zakloním,risknu to a chytím Minose za ruku. Tou škubnu k sobě, ana Minose letí meč směrem na hruď a má noha směrem na jeho nohy, do šlach, aby Minos spadl. |
| |
| Když mě chytne za ruku, zatnu svaly a ani s ní nehne, ten útok mečem taky vyblokuju (je to to správný slovo?), nohy mi sice málem podrazí, ale jen taktak se udržím na nohou. Nakonec po ní vší silou seknu. |
| |
| Překvapeně sebou škubnu, musím pustit meč, abych uhnula. Vykopnu meč za Minose a elegantním saltem se přes něj přenesu, ale cítím, jak mne mečem škrábnul do ruky |
| |
| Provedu kotoul vpřed,pro meč, seberu jej a otočím se k Minosovi. Tohle bude těžké... |
| |
| Ale náhle skočím na levo k Minosovi a předstírám výpad vpravo a chytám se k zákeřné ráně, která jej určitě překvapí... |
| |
| Překvapila mě, zasáhla mě plnou silou. Ale já jsem minotaur a něco vydržím. Jen zatnu zuby a zase po ní švihnu. |
| |
| Labirint Stále sedím a snažím se aby se má duše odpojila od těla. To snad ne ten Dilius už to zvládnul nemím zůstat pozadu rychle do toho. Opět se do toho opřu veškerou svou silou a snažím se jak jen mohu a má mysl začína být na polovyční cestě od těla. |
| |
| Překvapeně dostanu ránu do boku a odletím. Po tvrdém dopadu se odkutálím stranou, švihnu sebou a už jsem na nohách. Rozbíhám se na Minose, ale hned před ním vyskočím, mečem odrazím jeho meč a ramenem narazím do Minose. Je tvrdý a letím zpět, ale ztěžka dopadnu na nohy. Meč podivně přetočím v ruce a skočm opět po Minosovi. Uhýbám jeho ránám a ani jednou jsem zatím nezaútočila. Pak ho chytím za ruku, ale přitáhnu se k němu, prstem ho bodnu na místo mezi krkem a ramenem a uskočím za něj. Ale odnesla jsem si to. Mínos mě párkrát trefil mečem i pěstí. A rameno mne bolí... |
| |
| Po chvíli vzájemného zápasení stlačí nějaký nerv... Padám k zemi, ochromen. |
| |
| Poklekám k Minosovi a sahám mu na krk. Opět něco tisknu a mumlám si cosi. Minos náhle cítí novou sílu a ochromení mizí. Já mu podám ruku a řeknu:"Úžasný boj." |
| |
| Najednou se zas můžu hýbat. Jo, šlo ti to slvěle... |
| |
| Cviciste Vyhraje orka, ktere jsem potaji fandil. Podle, ale ucinne. Znovu vyzkousim pohnoout nohama. Jestli jsem s nimi nemohl pohnout predtim tak ted to neni o moc lepsi. Jedineho ceho dosahnu pri pokusu o jejich pohyb je slaby tres. A tak mi nezbyva nez sledovat ze sve zidle cviciste. Neni na nem nic zvlastniho jen tomu vsemu chybi jakasi raznost a prisnost. |
| |
| Nakonec se rozhodnu pro to same i u Gonzalese. Vim totiz, ze se mu to nemuze podarit drive nez za rok. Chvili se soustredim a udelam presne to same jako pred chvili. Vniknu do Gonzalese a nasilne oddelim jeho mysl od tela. Takze ted jsou oba venku. A opet me pohlti myslenky a pochybnosti o spravnosti meho pocinani. |
| |
| soukromá zpráva od Shaggar pro |
| |
| soukromá zpráva od (U)Throm'ka pro |
| |
| soukromá zpráva od Shaggar pro |
| |
| soukromá zpráva od Shaggar pro |
| |
| Hmm...nepřemýšlej o tom, tak tedy vpřed. Snažím se do té nádoby vniknout a pohnout s ní. |
| |
| Labirint Když se dostanu ze svého těla začnu se rozhlížet kolem sebe. Paráda konečně se mi to povedlo asi kouká jak sem dobrej jo jo jo. Prolétnu mýstností přímo k tělu Shiraka a podívám se mu přímo do očí. Zajímalo by mně jstli mně vydí tak co vydíš mně? |
| |
| Gonzales Kolem tebe cosi podobne duchovi prolitne, ale nedokazes poznat co to je. Kdyz se na to zadivas poradne uvidis Shirakuv oblicej. Ano vidim te. Tvoje mysl byla mnou vytrzena z tveho tela pro urychleni tveho studia. |
| |
| Dilius Vsemozne litas kolem nadobky a snazis se ji zvednout. Jak to jen rikal? Nepremyslej o tom proste to udelej? Predstavis si levitujici nadobku a ta se vznese do vzduchu. Mas z toho takovou radost, nadobka ale najednou spadne ale zustane vcelku. Premyslis, co se stalo. |
| |
| Po svém kouzlu a po několikahodinovém odpočinku jdu na cvičiště, luk v ruce. Přivolám si ducha vzduchu a vytvořím si duchovního jezdeckého vlka pod sebou. Zavrčí a já jej pohladím pohlavě. Jmenuje se Kigarim a je to spoutaná podstata vlka. Vyšvihnu se na něj a v jízdě střílím do pohyblivých terčů. Trefa! Vedle! Do středu!! Trefa! Trefa! Pak si všimnu Kaspiena, který na mě němě zírá. Přijedu k němu a elegantně sklouznu vedle něj."Ahoj Kaspiene, nezastřílel by sis z pohyblivého místa na pohyblivý terč? Propůjčila bych ti vlka, jmenuje se Kigarim a je velmi hrdý. Vždy jej o něco musíš poprosit, pokud s ním chceš spolupracovat. Stačí to říct nahlas a on poslechne. Mne zajímají ti tam dole, půjdu se na ně podívat. A ráda bych věděla, co, nebo kdo je ten Shirrak, jaká rasa... |
| |
| Poté se usměji na Kaspiena a lehkým klusem vyrazím do sklepení. Tam okamžitě zareaguji prázdné schránky a duše v okolí. Pokleknu vedle stěny a pozoruji jejich snažení. Pak si začnu hrát a přivolávám si malého ducha ohně, fénixe a nechávám jej kroužit kolem mé hlavy, zatímco se soustředím na Shirraka. Pak se ho otáži: "Asi to bude velmi drzá otázka, ale co jste za rasu? Neodpovídejte, pokud nechcete." |
| |
| Uf, ještě, že se ta nádoba nerozbila. Ale proč to vůbec spadlo...co sem dělal špatně? Asi sem se málo soustředil. A snažím se opakovat svůj pokus znovu, tentokráte již bez spadnutí. |
| |
| Labirint Ach jo a já sem myslel že sem to zvládnul sám.No ale když řikáš že to pude rychlejc tak proč ne. Stejně bych to zvládnul. Tak a co mám dělat ted??? |
| |
| Dilius Znovu si predstavis nadobku ve vzduchu. Vznese se a zustane na miste. Dokud si ji predstavujes zustava na miste. Potom vyrusi tve soustredeni dalsi mysl ve ktere poznas Gonzalese. Nadobka opet spadne na zem. Zacinas chapat proc te tvuj mistr ucila stale znovu a znovu discipline a soustredeni. |
| |
| Pozoruji ty dva a vidím, že jim to jde. Otočím se k Shirrakovi a řeknu: "Co je hodláte učit teď?" |
| |
| Gonzales¨ U tebe to bude trochu jine nez u Diliuse. Naucim te vyuzivat energie z veci kolem tebe. Je to pokrocila magie, ktera se neukazuje novacku, aby ji nezneuzili a neznicili sve okoli tim, ze z nej vysaji energii. Vsimni si, ze kolem vsech veci je zare. Sila teto zare urcuje i mnozstvi energie, kterou z ni muzes ziskat. Krev je zivotadarna kapalina skryva se vni temer veskera sila toho tvora. Kdyz ji ztraci prilis umre, kdyz jen hodne zeslabne dokud se opet neobnovi. Chci po tobe, abys vytvoril dalsi totem, ale za pouziti jen energie z teto krve. Musis k tomu pouzit par slov. Hlavou ti projede radka slov, ktere jsi nikdy neslysel. Nahle se objevi nadobka s krvi. Vychazi z ni silna zare. Neni to pouze o vysloveni tech slov. Musis se stat soucasti ritualu, oddat se mu. |
| |
| Klidně se usmívám... |
| |
| "Mohu se na něco zeptat, Shirraku?" Ani nečekám na odpoověď a pokračuji: "Pakliže ovládám nádobu, kdo ovládá mě. Jde mi o to, že kouzelník je v té chvíli velice snadno zranitelný. Nebo se mýlím?" "A ještě jednu otázku bych měl. Nedokáži si představit, že by mě můj bývalý mistr takhle pomáhal. Přesto nepochybuji o Vašich učitelských schopnostech. Musí se tedy dít něco ojedinělého, že tak urychlujete náš výcvik. Co se tu děje Shirraku?" Snad mi promine, když se ho zeptám naprosto otevřeně. |
| |
| Shaggar je velice nedustojne a drze ptat se nekoho na jeho rasu. Nejen, ze to ukazuje na tvou slabost danou tvou zvedavosti, ale zaroven tim i nastves druhou stranu svou neomalenosti. Ta dnesni mladez. Jeste, abych je ucil slusnosti. Diliusova druha otazka me zaskoci nepripraveneho. Chvili premyslim nez mu odpovim. Kdyz se naucis soustredit se na vice veci najednou muzes se tedy i branit. Ty jsi nezkuseny dokazes se sotva soustredit na jednu vec, kde kazda malickost tve soustredeni rozhodi. A co se tu deje zatim nemusis vedet. Zatim se te to netyka az prijde cas zjistis sam, co se tu deje. |
| |
| "Je to jednoduhé,pokud se soustředíš na nádobu, nesoustředíš se na svou ohranu a jsi slabší. Alepokud jsi dobrý, dokážeš se soustředit na vícevěí najedou. Dělá to trénink a talent. A ohledně toho něčeho... Mám občas stavy transu a cítím to zlo,které je připravené... Ty ještě necítíš magické vibrace tak, jako Artar, Shirrak, či jiní. Ty vycházejí stále častěji. Myslím, že do roka máme na krku problém!" |
| |
| Na Shirrakovu odpověď se usměji. Takže nepoví. Ale je to jedno. Stejně jsem potřebovala něco vědět.A již to vím, díky těmlidem tady a díky Shirrakově odpovědi. A jsem si tím jistá... |
| |
| Poslechnu si tedy jak Shirraka, tak i Shaggar a dál se věnuji "své" nádobě. Zkouším si s ní i hrát, ne jen ji držet na jednom místě. Jsem si vědom, že musím ještě cvičit svou koncentraci. |
| |
| Slabost.. Každý má svou vlastní a sebeovládání lze dosáhnout velmi jednoduše. Shirrak asi nepochopil skrytou podstatu otázky. I kdyby, bylo byto jedno. Nyní vím víc... |
| |
| Dilius Nyni zkousis s nadobkou pohybovat i do stran po mistnosti nejen ji drzet na miste. Stale ti, ale pada protoze te vzdy neco vyrusi. Je div, ze nadobka neni na rozbita. |
| |
| "Diliusi, prospělo by ti umět meditovat, nebo dostat se do transu. Tak by ses lépe naučil koncetrovat. Nebo střelba z luku, tam je taky potřeba koncentrace... |
| |
| Labirint Když uslyším řádku slov rychle si je zapamutuji a připravým se na rituál. Tak musím se opravdu hodně soustředit. Soustředím se jak jen můžu a začnu odříkávat formuli s maximální snahou když skončím čekám co se stane. |
| |
| Gonzales Odrikas formuly a cekas co se stane. Hladina krve zaviri a odloupne se maly kousek zare, ktera z krve vychazela. Chvili pred tebou zustava ve forme zariciho bodu. Potom zmizi. |
| |
| Kdyz uvidim, ze se preci jenom neco stalo pousmeji se. Velmi dobre Gonzalesi. Prave si videl cistou formu energir. Ta vsak pri nevyuziti nevydrzi a rozplyne se do prostredi. Tudiz ji musis rychel vyuzit pro nejake kouzlo ci k necemu podobnemu. Dale sis urcite vsiml, ze zare z nadobky je stale stejne. Tim chci naznacit, ze jsi ziskal jen opravdu minimum energie. Ale alespon nejakou. |
| |
| Labirint Dobrá to by šlo ještě si to vyskouším. Nejdřív se alespon' mynuto soustředím jako před chvýlí a opět začnu odříkávat formuli. Když se mi podaří uloupnou ne o moc větší kousek energie jako před tím tak se jí hned pokusím přivolat k sobě a vstřebat jí. |
| |
| Na Shaggařinu nabídku střelby na Kiragovi odpovím: ,, Ehm, děkuji, možná později.. Dovolíte abych vs doprovodil? " A postupuji společně se Shaggar do podzemí, kde sleduji počínání kouzelníků... |
| |
| Vstrebavat energii nad svou hranici je prilis obtizne vetsinou kdyz se o to nekdo pokusi tak se nic nestane energie zustane nevyuzita a ztrati se. Musis tu energii pouzit ne vstrebat. Vytvor totem pomoci te sily. Reknu smerem ke Gonzalesovi. |
| |
| Labirint¨ Dobře dobře du nato. Opět vytáhnu nějákou krev z nádoby a z ní energii maksimálně se soustředím. Když vyvolám nějákou energii a oběvý se předemnou. Začnu se na tu energii soustředit a měnit jí na totem neznervoznuji se ostatními zbytečnostmi a dál se snažim aby se mi kouzlo povedlo. |
| |
| Lukostřelba? Tak o té nic nevím. Zatím ale budu poslouchat mistra, a podle něj se mám věnovat nádobě. Pomyslím si a dál tedy procvičuju pohyb s nádobou. |
| |
 | Měsíc svítil velmi jasně, když jsem byl na stopě...Hledal jsem to místo.. Když tu jsem ho uviděl! Akademie! Můj sen. A ihned tam vstoupím... Těšte se! |
| |
| Gonzales Soustredis se a skutecne se ti to podari. Pomalu zacnevznikat totem a zare pohasina. Nikdy jsi podobny totem nevidel. Neni jako ty tve. Ma rudou barvu a slabe zari. Znacky na nem jsou temne, nikdy jsi je nevidel nevis, co znamenaji, ale neni jich mnoho. Chvili vytrestene ziras na svuj totem. Dobre Gonzalesi. Muzes nyni jit tohle uz musis trenovat. Zkousej ruzna kouzla a postupne budou tve Totemy Krve silit. rekne Shirrak. Dilius S postupem casu ziskavas cit pro pohyb nadobky takze ti uz tak casto nepada a nekdy se ti povede ji zachytit v padu na zem. To co jsi nedavno povazoval za nemozne ted provadis s velkou lehkosti, i kdyz nektere krkolomne pohyby plne otocek a vrutu ti obcas nadelaji pekne problemy. V realu to vypada jako sileny tanecek nadobky ve vzduchu. Dobre Diliusi. Jednou veci uz zvladas pohybovat. Priber si k tomu jeste jednu nadobku. |
| |
| Labirint Dobrá jen poslední věc. Tak a skusíme něco trochu nového. Pně se začnu soustředit na totem a vyřknu zaklínadla pro hadí totem a vzápětí pro krev. Snad se mi podaří vyvolat hadí krvaví totem. |
| |
| Další nádobku?! No...uvidíme. Zaměřím se tedy na menší amforu stojící opodál a zkouším pohybovat s oběma. |
| |
| Gonzales Proneses kouzlo, ktere uz dobre znas, kouzlo pro hadi totem. Nic se nedeje totem zustava stale stejne rudy jako pred tim. Zklamane sklopis oci. Kdyz je zase zvednes uvidis zvlastni vec. Runy na totemu se zanou pohybovat a vsechny vklouznou do spicky totemu. Odtud zacne cosi rust. Je to jakasi koule, ktera po chvili praskne a objevi se misto ni hlava. Ale ne hlava hada jako je pro toto kouzlo obvykle. Pripomina to spise draka. |
| |
| Při koukání na počínání šamanů s totemy se mi zatají dech... No teda.. nevím, jak bych tohle porazil, ale... když kouzlí, tak jsou dočasně mimo... toho by šlo využít... Po chvilce přemýšlení se věnuji zkoumání totemu asi z metrové dálky... ,, Shaggar, tohle umíte taky?" |
| |
| Dilius Sleduji dve nadobky, jenz litaji pred Diliusem. Obcas spadnou, ale opravdu jen obcas. Dobra Diliusi vidim, ze uz te nadobky unavuji. Chtel bys vyzkouset neco vic? Neco zajimavejsiho? Kouknu na nej a cekam na odpoved. |
| |
| "A...ano, jistě. Jsem připraven na výzvy." Celý nadšený vyhrknu na Shirraka a těším se co bude dál. |
| |
| Odfrknu si:"Tohle umí každej lepší šaman." Pohlédnu na nádobku a z ní vylétnou tři koule krve. Ty se kolem mne roztočí a promění se v runy, které zazáří a já sáhnu do vzduchu a z run vytáhnu šavli, která pulsuje krvavou barvou. Poté ji hodím do stěny. Scimitar až po rukojeť zmizí ve stěně./i>"Tu už nevytáhneš,leda magií... Ale pokud chceš,mohu ti ji dát." |
| |
| Labirint Paráda tak ted' sem zabodoval uciteli koukejte tak to se mi povedlo. Jo jo sem dobrej. Celkem důrazně naznačím že mám radost. No tak vyskoušim si to ještě jednou třeba to byl jenom omil. Vyvolám opět nový totem a opět řeknu to samí. Chvíli čekám a pak když se mi to opět povede usmněji se. Tak náhoda to nebyka. Ucitely chci se učit dál další kouzla jedno sem se naučil sám ale s dalšími budu pottřebovat pomoci sem nedočkavý a toužím po magii. Chci magii kouzla sem nedočkaví. |
| |
| Gonzales Ano dobre jenomze tohle neni nic noveho. Pouze jsi pouzil kouzlo pro totem, ktere uz zvladas dobre. Ale .... kratce pohlednu na dva totemy a ty se zhrouti do sebe a nezustane po nich ani stopa. jsou slabe. Slabe jak ranene zvire. Zadna dalsi kouzla stale neumis vyuzivat energii krve. Razne ukoncim jeho radost z vyvolaneho totemu. Dilius Kratce se rozhlednu po svem pribytku. Nahle se zacnou ruzne kosti pohybovat. Vsechny miri do jedineho bodu kolem ktereho zacinaji rotovat. Vse se postupne uklidni a kosti se naskladaji na spravna mista a najednou pred tebou stoji presny a neporuseny kostlivec. Tim necim myslim tohle. Kostlivec pozvedne ruku, clanky prstu na ruce se pohnou a kostlivec ukaze na sebe. Citis se pripraven na tento krok? zeptam se Diliuse. |
| |
 | Pocit plny obav, strachu a napätia je jedine co v tejto chvili naplna osamotenu postavu stojacu pred obrovskou budovou. Tato budova je preslavena na celom svete, vsetci jej hovoria Akademia. Sem prichadzaju vsetci, co sa chcu ucit, spoznavat, a hlavne pokorit skusky labyrintu. Tento clovek je jednym z tych ludi. Nesmelo otvori dvere a nakukne dnu, v ocakavani, co sa stane.... |
| |
| Udivěně se podívám na Shaggar a řeknu: ,,Aha.. to jse nevěděl.. přece jenom... my night elfi šamany nemáme.. leda tak Eluniny kněžky... i když ty umí také dost dobrá kouzla..." Smutně kouknu po scimitaru, který končí ve zdi... No a s čím si myslíš, že jako budu bojovat... hm.. i kdyyž ty wristblady by taky mohly stačit... , a kouknu se na svá zápěstí, kde se ve svitu pochodní lesknou meče... ,, Ehm.. a ted´ by zase šlo pro ukázku vrátit ten scimitar sem..." a s mírně vyzývavým pohledem ukážu na pochvu, kde ještě před chvílí můj scimitar dlel... |
| |
| "Ano jsem připraven", řeknu směrem k Shirrakovi a zkouším rozhýbat nečině ležící kosti, které mistr nechal spadnout na zem. Bude to jistě těžké, ale já to dokážu! řeknu si ještě těsně před tím, než se pustím do díla. |
| |
| Lysander Zadny zablesk svetla zadne uvitaci fanffary. Nakouknes do vstupni haly. Na druhem konci rozeznas vyrezavany trun, nyni vsak prazdny. K nemu ve cesticka lemovana opernymi sloupy Akademie. Nikdy jsi neco takoveho nevidel. Jejich zvlastni tvar i ukotveni ve strope rovnomerne rozdeluje ohromnou tihu kamene a mramoru na nimi. Mezi sloupy jsou sochy v nadzivotni velikosti. Vetsina je z bronzu nektere jsou ale i z zeleza a dalsi i pozlacene ci postribrene. Kazda socha vypada jako ziva, jakoby te pozorovali kdyz kolem nich prochazis, ale jakmile se otocis sochy jsou stale na svem miste ve stejne poloze jako predtim. Citis zlou silu salajici z podzemi, od zakladu akademie. Mrazi te z ni v kostech. |
| |
| Takze Diliusi nesnas se rozpohybovat vsechny kosti to nedokazes. K nekromancii to chce take znat dobre anatomii ruznych tvoru vcetne cloveka. Sestav z kosti zatim jen ruku. Je to stejne jako s nadobkami akorat nektere kosti se nebudou otacet budou pouze na miste takze neni tak tezke je tam udrzet. reknu Diliusovi a doufam ze se mu to podari, protoze zlo tady dole zvlast dobre citit. Potrebujeme bojovniky. |
| |
| Můj bývalý mistr mě něco o anatomii učil, ale nebylo toho moc. Uvidím, jak se s tím vypořádám. Řeknu si pro sebe a začnu rukama sestavovat kosti do tvaru lidské kostry nebo alespoň toho, co si myslím, že je lidská kostra. Kddyž jsem s tím hotov, tak se podívám na Shirraka, jestli už mám tedy začít sestavovat kostlivce myslí. |
| |
| V celom tele citim strach, ale teraz to uz nemozem vzdat, nie kvoli inym, ale kvoli sebe. Podidem k tronu a zacnem rukami prechadzat po jeho drevenych operadlach a uvazujem, komu tento tron patri. Nahle vsak zacujem zvuk tazkych krokov vychadzajucich spoza velkych dubovych dveri. Zbystrim reflexy a ocakavam co sa stane. |
| |
| Dilius Zkontroluji Jestli jsou vsechny kosti na svem miste. Dobre Diliusi zatim se nedokazes soustredit na mnoho veci najednou proto mysli slozis ve vzduchu pouze ruku a postupne budes jednotlive casti pridavat. Bude to obtizne, ale s trochou cviku dokazes kostlivce slozit celeho a dokonce ho i ovladat. Nekteri jsou v tomto tak zbehli, ze dokazi ovladat cele siky ksotlivcu a davat jim presne povely. Ja po tobe chci abys slozil jen cast a zkusil s ni pohybovat a postupne pridavat dalsi a dalsi. Soustredeni bude zde vice nez nutne. |
| |
| Cviciste Shaggar mi prozkouma nohy, pak chvili zavre oci a v te chvili jakoby trochu zestarla a potom znavene odejde. Netusim, co se s ni stalo, snad nejake kouzlo ci co. Potom pozoruji zaky ze sve zidle. Jedna dvojice bojuje pobliz. Jeden se drevenym stitem a zeleznym mecem druhy ma to same. Prvni vede mocnou ranu sikmo pres telo druhy se to snazi blokovat mecem, ale v nevhodnem uhlu takze mu mec vyleti z ruky a leti smerem ke me. Rychle mec chytim za drzadlo a mrstim ho vsi silou zpet na majitele. Ten jedine co stihne je nastavit stit. Zase spatny uhel. Mec svym ostrim hladce projede skrz stit a mezi kostmi ruky a zastavi se az o rukojet. Ruda krev dopadne na zem. Chvili nachapave zira na svou zkrvavenou ruku a pak omdli, asi bolesti. Plati za sve chyby. Konecne spravny zpusob vyuky. Lekar. zkusim svym hlasem, do ktereho se zase vraci sila. Nikdo vsak neodpovi. Zapomenu na sve znicene nohy a postavim se. Pak si vzpomenu a usmeji se, podekuji Nejvyssimu. Pomalym krokem jdu tedy ze cviciste do osetrovny, kde jsem nechal svou zbran bez dozoru a samozrejme pro lekare. Dojdu az ke dverim spojujici cviciste s vstupni halou, ktere pomalu otevru. Uvidim nejakeho cloveka stojici u trunu, na kterem obcas sedava Artar. Jednu ruku ma uz pripravenou na zbrani a ostrazitym pohledem pozoroval dvere, kterymi jsem prisel. |
| |
| "Dobrá tedy", odpovím Shirrakovi poté, co si vyslechnu jeho výklad. A dám se do skládání ruky, přitom se s ní snažím i hýbat. Snad to dělám správně. |
| |
| Zdvihnu se a odejdu,protože mne nebaví pozorovat kouzla těch dvou. Na cvičišti vytasím ze vzduchu svůj dvojruční meč a přijdu k těm dvěma slabochům. Pohlédnu na zraněného a kouzlem ho pošlu do ošetřovny.Pak se ušklíbnu na toho druhého a povím:"Hmmm, kamarád to neumí, holt tě musim něco naučit já... Poté zdvihnu meč a vedu dokonalý bod na nováčka, pro kterého tím začalo peklo s tvrdým tréninkem... |
| |
| Vyjdu opět do vstupního sálu a uvidím tam trenéra a nějakého človíčka, či co. Ušklíbnu se a vyrazím k nim... |
| |
| Labirint No dobře když to řikáš.Pustím se do okamžitého trénování abych umněl ovládat energii krve jak to jen de. Začnu okamžitě vyvolávat totemi je mi jedno jestli se mi to pove ale ikdyž jo pokračuji dál a trénuji jak jen to de. |
| |
| Dilius Slozis kostenou ruku podle sveho nejlepsiho mineni jak ma vypadat. Neni to tak slozite. Pak zkusis tedy prikladat dalsi casti. Ve vzduchu roste kostlivec. Cela ruka pak hrudni kos, lebka a nohy. Pohlednes na Shirraka. V jeho ocich zahlednes cosi co vypda jako nadseni. Potom se s nim zkusis udelat krok, jeom ze se kosti rozsypou jak domecek z karet. Ale povedlo se ti to. Zkousis to znovu a znovu. Po nejake dobe dokazes s kostlivcem i pomalu chodit bez toho aby mu odpadavali kosti ci neco podobneho. Jsi z toho cely upoceny a citis, ze tve sily uz potrebuji doplnit. Znavene naposled slozis kostlivce. A rozmyslis se co s nim ted zkusis udelat. |
| |
| Po tréninku se vrátím ke Kaspienovi a povím:"Tady je ten simitar, trochu sem ho opravila..." |
| |
| Jdu na cviciste a uvidim par lidi zahlednu Minose jak se zveda ze zeme a mluvi s orkou.Pridu k nemu a zeptam se ho:,,Co se stalo?´´ |
| |
| Orka uz odesla ale Minos stale neodpovida. |
| |
| Nic moc. Jen jsem byl poražen. |
| |
| ,,každá porážka je k něčemu dobrá ne?´´Usměji se na nej lehkým svěžím úsmměvem |
| |
| Správně. Porážka tě vybičuje k lepším výkonům. |
| |
| "Nazdar vy dva. Co děláš ty? Šerm? Lukostřelbu?"zeptám se Kandoriany. |
| |
| Kývnutím hlavy pozdravím Shaggar. |
| |
| Začínám být unavený, teprve teď jsem si uvědomil, že co jsem v akademii, tak sem se ještě nezastavil. Ale to se nedá nic dělat. Přišel jsem sem trénovat, ne odpočívat a dávám se do sestavování dalšího kostlivce. Přes veškerou mou snahu mi ale síly ubývají a já opravdu netušm, jak dlouho ho ještě udržím. |
| |
| Sleduji Diliuse jak sestavuje kostlivce. Znovu a znovu se kosti spojuji ve vzduchu a znovu a znovu padaji k zemi. Je videt, ze Dilius se opravdu snazi a take ze mu jeho sily ubyvaji. Pockam az Dilius slozi dalsiho kostlivce. Muzes jit. pohlednu na Diliuse. Prijd az budes opet pln sil |
| |
| Gonzales Vytvaris dalsi a dalsi totemy pomoci energie z krve. Diky tomu jsi stale pln energie a nejsi unaveny. Take si vsimnes ze krev v nadobce zacina menit barvu. Temni. Vyvolas posledni totem a krev v nadobce se zmeni na popel. Vysal jsi veskerou energii z krve a dalsi uz z ni neziskas. Zkousis to ale zadna energie se pred tebou uz nezhmotni. Pohlednes na Shiraka a cekas co rekne. Prave je zamestnan sledovanim Diliuse a jeho vytvarenim kostlivcu. |
| |
| Gonzales Ucitim, ze Gonzales prestal vyvolavat. Otocim se na nej a zjistim, ze nadobka je plna popela. Gonzales uz vysal vsechnu energii. Popel. Snad jedina substance, ktera ma nulovou energii a ze ktere jitedy nemuzes ziskavat. Muzes jit. Az dokazes vysat vetsinu energie z krve naraz budeme moci pokracovat. reknu Gonzalesovi a sleduji jeho lehce smutny vyraz. Prilis dychtivy po novych vecech. Ale je to potreba. |
| |
| Labirint No dobře jak chceš pudu prič někoho zabiju vezmu si jeho krev a pak budu trénovat jak jen můžu. Snat tady kolem někoho potkám. No a až mi to začne jít tak se zase stavim ok.Si spokojenej. Otočim se a vyrazim smněrem spátky do akademiekdyž procházim kolem diliuse tak se zastavim a zeptám se. Deš taky nebo se tady budeš učit možná bych potřeboval pomoct. A kldině čekám na odpověd'. |
| |
| "Ano, půjdu taky. Potřebuji odpočinek." Odvětím Gonzalesovi. "A nevíš náhodou, kde jsou nějaké ubykace nebo odpočívárna?" |
| |
| Náhle mne varuje duch divočiny, který se bojí o něčí život. Zamračím se a vyrazím ke kouzelníkům:Diliusovi a Gonzalesovi"Nazdar vy dva. Mohu vám sehnat krev. Stačí říct a já najdu zraněné, umírající zvíře, abychom zbytečně neplýtvali cizími životy. Jinak budu muset přírodu bránit."S těmi slovy sáhnu pro obouruční meč... Chvíli je pozoruji a pak přivolám raněného jestřába, který stejně umře. Pak na něj pohlédnu, polaskám ho a ukončím jeho trápení. Pronesu formuli a vytáhnu 3 lahvičky plné krve. Podám je Gonzalesovi s úsměvem a se slovy:"Ber, nebo neber, pokud nechceš. Já ti to nabízím zadarmo. A kdyžtak budu bránit děti živlů..." |
| |
| "Chceš do ubikace? Ano?" Přivolá svého duchovního vlka, který zvedne Diliuse a odveze jej do jeho pokoje. |
| |
| Labirint Hele nemusíš se tak vtírat mi by sme si to našli sami vym že si chtěla pomoct ale fakt ne. Vše řeknu dost nevlídným tonem. S Diliusem sem se chtěl projít a popovídat si o zajímavých věcech. Dřív mysli než konej ale ted' už to neřeš du si najít nějáké té ublikace sám a faskt nechci aby mně vozil nákej čtyř nohej hafan teda štěně. Otočim se a vyrazim smněrem do univerzity. Ta Shaggar mně fakt štve vym že se chce jen spřátelit ale trochu to přehání.Taky si toho vo sobě hodně myslí.No snad to nebude mít vliv na příští setkání no ale pokut se bude chovat takle tak fakt nevim. A pokračuji v chůzi. |
| |
| Labirint Lahvičky krve přijmu a když sem na cestě prič otočím hlavou k Shaggar a klidně pronesu. Dík za ty lahvičky. No možná zas tak strašná nebude. |
| |
| Můj pokoj vypadá příjemě, žádný velký luxus, ale stačí to. První co udělám je, že se rozvalím do postaršího, ale stále pohodlného křesla. Zapálím si dýmku a otevřu knížku o lidské anatomii, abych se v ní ještě zdokonalil, než půjdu spát. |
| |
| Další dluh živlu byl splacen, i když za zajímavou cenu. Vyrazím pak do sálu, kde se nepřátelsky měří Throm´ka, Lysander a Wolfgang. Zeptán se:"Potřebuje někdo pomoct? Mám vás provést po akademii, Lysandře? A vás, Wolfgangu? Throm´ko, kdy začnou nějaké pořádné tréninky?"pronesu a pozoruji reakce. Poté se ušklíbnu. Je tady dost nuda, pokud netrénuji, nebo neotravuji ostatní. I když je tu pár dobrých typů:Mínos, Kaspien, Kandoriana a Throm´ka. Každopádně, mohu jim pomoct. |
| |
| Zmerim si opovrzlive Shaggar, ktera se mnou mluvi jako se svym starym znamym. Chces poradny trenink? Zajdi si dolu... A pichnu prstem smerem k zemi. I o zabavu tam budes mit postarano. Brzy tam ani nebudes muset jit. Jeste stale mirim prstem dolu, kdyz se odspodu ozve zaduneni tlumene vrstvou kamene, ktera jeho zdroj od nas deli, a podlaha Akademie se otrese. Tazave pohlednu na Shaggar a jak nejrychleji me me nohy zvladnou nest dobehnu si do osetrovny pro svou zbran. Je tezsi nez obvykle, jsem stale zeslably. Kdyz se vratim do salu, vsichni jeste stoji tam kde predtim, neveda co maji ci nemaji delat. PRIPRAVTE SE. zarvu na ne z nekolika metru. Ani necekam a bezim na cviciste, kde zburcuji veskere cvicici, kteri take zachvevy postrehli. Zpatky dolu za mnou bezi neco kolem triceti malo ozbrojenych postav. Nekteri uplne zapomneli v tom zmatku vymenit drevo za zelezo ci ocel. Kazdemu z nich dam pesti a rvu na ne at si aspon prinesou mec. |
| |
| Knížka otevřená, dýmka vyhaslá - to bylo to první co jsem postřehl poté, co mě probudil jakýsi otřes. Co se to zase krucinál děje?? Ptám se sám sebe zatímco sbíhám dolů, kde na nějakém prostranství spatřím několik lidí, na které řve nějakej pominutej ork. |
| |
| Výbuch mnou otřásl, ale já věděla, co sestane. Vytasím svůj meč Wildblade a ve střehu se přiblížím k vchodu do labyrintu. Pozoruji tmu pod sebou a náhle mé uši zaslechnou slova. Z otvoru zazáří slabé zelené světlo. Pronesu: "Už to začalo."Můj tichý hlas zapůsobil více než křik. Pak z mé tváře zmiznou úsměv a úšklebek a na tváři je mi vidět pouze koncentrace. "Už jsou tu, přichází!"Cosi zapraská a já letím 2 metry pozpátku. Následně se vynoří první zrůdy... |
| |
| Po tom otřesu se poměrně rychle vzpamatuju, beru sekeru a jdu s ostatními dolů... |
| |
| Labirint Když se všechno otřese opřu se o hůl abych neupadl. Co se děje. Sáhnu k opasku a vytáhnu svou magickou dýmku míru.Napěchuji kotlík a zapálím ho speciálním gobliním zapalovačem. Potáhnu z plných plic vypustím kouř a dýmku vrátím na své místo. Šáhnu na druhou stranu opasku a vytáhnu placatici. Jemně se napiju a ucítím užasnou chut' včerejšího rumu. Hmm proč se to tu tak klepe. Poškrábu se za uchem a pak mi to dojde. Mejdan!!! A rozběhnu se smněrem nahoru do sálu. Probíhám chodbičky rychlostí blesku. Sál Akademie Doběhnu dovnitř do sálu a uvidím spoustu lidí orků a jiných ras připravených k boji. Sakra pařba asi nebude. Sačnu na svůj hlas docela dost slušně křičet. Co se děje Co je to. |
| |
| "Maličký, právě na nás útočí. Pokud chceš bránit, pojď se mnou."řeknu a sahám pro oba meče. |
| |
| Ozve se praskot a nasledne znovu zaduneni v podlaze uprostred salu se objevi mohutna trhlina a par mensich kusu kamene proleti vzduchem. Nasleduje chvile ticha ve ktere vsichni pozoruji trhlinu v podlaze. Ozve se dalsi zaduneni silnejsi mocnejsi nez predesla a obrovske bloky kamenu vyleti z podlahy primo na vasi skupinku. Shaggar to odhodi dozadu. Jeden ze skupiny se uz ale pristiho dne nedozije. Kamenny blok ho rozmackal na kasi. Opet ticho. Je tu je dira zejici do utrob zeme. Jenze v te tme se zacne neco pohybovat. Do ticha zasahne pisteni mnoha zvirat. Z diry se vyvali mrak netopyru s rudyma ocima a dlouhymi drapy s jasnym cilem : Oci. |
| |
| ZAvírám oči a nechávám se řídit instinktem a svým magickým cítěním. Vzápětí slyším první výkřiky, ale cítím, že několik netopýrů bylo zabito. S mečem se pouštím do boje a přivolávám vítr na pomoc. Duch větru odpovídá a vítr vaje proti netopýrům, kteří se při veškerém úsilí udrží ve vzduchu na jednom místě. O něco později jsou netopýři mrtví, ale je zde pár raněných. Čekám na další vlnu a přivolám si Morgrina. |
| |
| Sál Když začnou vylétat netopíři malinko se přikrčím ale když zjistím že shagar je vítrem drží dál. Ger Ta(gobliní nadávku) Tak a ted' vám ukážu co je to bleskový totem. Lechce zvednu ruku a řeknu přivolávací formuli pro totem. V ruce se mi oběvý klasický totem a zabodnu ho do zemně předemnou. Opět odříkám magickou formuli ale už jinou. Totemu se rosvítí špičky a do nejbližších netopírů vyšlehne blesk se smrtícýmí účinky. Tak a umim ještě výc tak pojt'te vy mrchy. |
| |
 | Vyběhnu zpoza jednoho kamene.doufám že mě nebudou považovat za nepřítele!Přikážu Mému velkému pavoukovi Fillimu svou rodnou řečí ať se snaží chytat netopýri do jeho sítí.Já sama vyvolám jedno fialovou magickou kouli a střelím ji přímo do prostřed hejna.Potom si vytáhnu svůj bič s hadími hlavami a snažím se jím netopýri zranit.Zrážím je po několika na zem a Filli je chytá do síti nakonec jich pár sváže,ale já poznám že už jsem se silami na boji v koncích.Proto se ztáhnu na kraj a střílim po nich magické koule.Fillimu v myšlenkách řeknu ať se radši taky ztáhne.Pohladím svého do pasu velkého,osminohého mazlíčka po hřbetě.Výborně!řeknu mu zase myšlenkách.Prohrábnu si svá dlouhé vlasy.Vypadá to divně když jsem já temná elfka,drowka pomohla hodným.ale co aspoň nebudu jako ostatní drowové.Zvrhlá a zlá.Uplně se zapomenu představit,ale na to stejně není čas. |
| |
| Když se vyrojí netopýři, snažím se je zasáhnout sekerou což samozřejmě moc nejde... Blbí létajíc krysy! |
| |
| I pres vase usili nekteri z netopyru proletli a vy jste pocitil jak jsou rychli a jejich drapy ostre. Vitr, ktery vyvolala Shaggar nezasahl vsechny nekteri se vyhnuli nejhorsimu a proletli kolem. Shaggar je nejbliz je tedy jejich prvni cil. Ani zavrene oci je neodradi. Par svihu paraty a na jejim obliceji se objevi krvave ranky. Zbytek preleti kolem ni na skupinku ostatnich kousek dal. Nektere pomalejsi jedince prekvapi svou rychlosti. Vypada to, jakoby jen proletli, ale par postav kleci ci lezi a tre si oci. Krvave slzy jim stekji po tvari. Druhy nalet ale uz nezvladnou. Vsichni jsou zabiti a na zemi lezi slaba vrstva cernych telicek. Rozhosti se ticho, velice neprijemne uplne ticho. Podivate se po sobe a cekate. Zacnete citit zapach hniloby a rozkladu, ktery s kazdou chvili mocni. |
| |
| Kdyz uvidim hejno netopyru a kouknu na svou zbran udelam jedine,co muzu. Oci si schovam za obe ruce takze netopyri na ne nemuzou. Po utoku mam jenom par skrabancu na predloktich. Hnilobny zapach ve me neprobudi strach spise radost, ze konecne budu moci pouzit svou zbran. Presunu se dal od ostatnich, potrebuji prostor na niceni, a celem k dire cekam na prichod dalsi vlny, ktera nebude ocekavat asi zadny nebo minimalni odpor. Potezkam svou zbran naposled na ni pohlednu nez se pokryje vrstvou vseho mozneho a ztrati svou krasu. Bez brneni se citim zranitelnejsi, ale moc blizko se ke me nedostanou. |
| |
| Když jsem spatřil ty netopíry, tak ve mě bublala zlost. Ne z těch netopírů, ale z toho, že je můj další výcvik přerušen. Co se dá dělat, řekl jsem si a zaslal na ně nějakou kletbu. Už si nepomatuji jakou a nejsem si jistý její účinností, pak už jsem si jen stačil instinktivně držet obličej. Náhle je po boji a já přemýšlím, jestli "neoživím" padlého spolubojovníka, mohl by se hodit. |
| |
| ítím bolest na tváři a začíná ve mne tepat hněv za zabité a zraněné. Zdvihám obě ruce a sesílám jednoduché, ale účinné kouzlo: Zrychlení léčení. Regenerační schopnost všech se zvyšuje, ale já se lehce unavila. Šahám do vzduchu a odnikud vytahuji lahvičku, kterou vypiji. Mé ranky zůstávají vidět, ale jsou zahojeny a zůstanou pouze jizvy. Pohladím Kigarima a toužím po oddílu orkských šamanů, nebo po Rexxarovi, šampionovi Hordy"Lok´ tar Ogar, drželi jsme se špatně. Pár létajících krys a takhle to chytnout? Ne!""Ne, teď ne. Ne, teď ne!NE! NE!! Nesmím chytit berserk! Snaž se! Nechej tona potom! |
| |
| Málem mě dostali, přesněji řečeno mlem dostali mé oči, ale nakonec se mi je povedlo uchránit. Teď je opatrně otevírám a připravuju se na další hrozbu... |
| |
| znovu do davu střílím magické koule ale moc to nepomáhá.Vždy jeden nebo dva to roztrhá ale já poznávám že takhle to dál nejde.Znovu si odepnu svůj bič a nechám a aby sám trhal ty blbí netopýry.Ohlednu se po Fillim.Spatřím jak doráží na toho morgrina.Začne se na něj rozbíhat joj!Tak tohle ne! přiběhnu k Fillimu a švihnu ho bičem a řeknu mu zase v rodné řeči že tohle se nedělá.Pardon. omluvím se Shaggar je trochu,jak bych to řekla,neumí rozeznávat kdo je nepřítel a kdo ne. s těmi slovy se otočím zpět a znovu zaůtočím |
| |
| Sál Tak todle vám něco udělalo ale ted' uvidíte mé zatím nejslinější kouzlo. Svou duši oddělím od těla a a z krve co mám a použiju její veškerou energii na vyvolání dračích totemů. Po odřikávání svolávacích dormulý se začnou oběvovat totemi na kteých jsou Dračí hlavy ktreré jsou připraveny cokoli odrazit. Já taktéž začnu rozesévat sít' bleskových totemů která by mněla zbrzdit první vlnu nepřátel. |
| |
| Cítím známý záchvěv a měním se v obřího vlkodlaka. |
| |
| Přivolávám řetězový blesk a používám jej do tmy.Slyším zachrčení a pak ticho... |
| |
| Morový puch sílí a vy rozeznavate ve tme trhliny jednotlive dvojice oci. Zvlastni neslysite zadny dech. Kolem trhliny jsou rozmisteny draci totemy od Gonzalese, ktere cekaji na objeveni prvniho nepritele. Vsichni mate uprene oci smerem k trhline. Prvni z nepratel vychazeji na povrch. Cary satu, modrozelena kuze ci tlejici otevrena bri cha nejsou jedine veci kvuli, kterym byste je neradi pustili k sobe. Kupodivu stupen rozkladu naprosto nezasahl zuby, ktere nejsou normalne lidske. Veskere jsou zbrousene do spicky a pomerne velke. Jen cekaji na to, aby se mohli konecne zakousnout do cerstveho masa. A cerne drapy na jejich koncetinach take nevypadaji zrovna nejlepe. Kdyz na povrch vykoukne prvni z techto zombii sezehne ho asi pet ohnivych kouli ze vsech stran. Draci totemy nezahali. Ohen neni ale dostatecne silny aby dokazal hlavu promenit v popel. Hlava se objevi znovu i kdyz seskvareny oblicej ji dohromady uz asi nikdo neda. Dalsi ohnive koule, avsak tentokrat zombii nesrazi zpet, vi o nich takze vyleze ven. A za ni dalsi a dalsi. Blaskove totemy na ne pusobi leda jako zpomalovac. Kazdy sok jim stahne zbytky svalu na tele takze se skaci k zemi, jenomze se potom rychle zvednou a postupuji smerem k nejvetsi skupince, kde na ne ceka nevetsi sousto. |
| |
| Tak tohle bude tvrdý boj, pomyslím si, přiskočím k prvnímu z nich a pokusím se utnout mu hlavu sekerou. |
| |
| Zombie na tebe upre sve blede oci a ty po ni sekne sekerou. Nastavi proti ni ruce. Tvoje sekera lehce utne obe ruce a hlava odleti kamsi pre hlavy ostatnich, telo zombie se sesune. Ale nahradi ji dalsi a dalsi nekonecny proud stale neustal. Stale nove a nove vylezaji a maji jedine prani: Ukojit svou zizen a neuprosny hlad. Morovy puch a hniloba stipe do oci a nuti ke kasli. Stahnete se k sobe a cekate na stret zombie se pomalu plouzi k vam jako neuprosny osud cekajici na sve naplneni. |
| |
| Tak pojďte blíž, jen pojďte... Každou potvoru která se přiblíží dost blízko prostě setnu. |
| |
| Dívám se upřeně na tu zrůdu a přemýšlím kdo nebo co ji mohlo stvořit. Pak se ovšem rychle vzpamatuju a sesílám na ni nějaké zpomalovací a oslabovací kletby. Nakonec se rozhodnu, že opravdu použiji tělo padlého bojovníka. Oživím ho tedy a posílám do první linie. |
| |
| Sál Cože to snad ne tak skusíme něco jiného. Kledby!!!! Tak to by mohlo fungovat. Zasoustředim se na řadu několika zombii.Pak začnu odříkávat zaklínadla když to doříkám veškeré drápy a zuby co ty zombie mají se promnění v pouhý prach. |
| |
| Zombie jsou o neco krehci nez vy za to vas naprosto prevysuji poctem, z trhliny totiz stale proudi vlna zombii. Pomalu vas zatlacuji do vnitrku Akademie. Jeden z novacku prave dostal primou ranu pesti od zombie bez drapu a zubu. Lebka zakrupala a mladik se sesunul k zemi. Zombie se k nemu shybla ale kvuli bezzubosti mu pouze utrhla obe ruce. Proud krve se vyvalil na zem. Dalsi zombie se sebehli kolem jako supi a zacali ho zrat. Mladik mel jedine stesti - byl v tu chvili v tezkem bezvedomi. A to se stava cim dal casteji jak novackum dochazeji sily. Vase skupinka se zmensuje a zombie vas zatlaci ke stene odkud uz nemate kam utect. Vstupni sal je jich plny a z trhliny stale proudi nove a nove. Unik je vyloucen rozhlizite se kolem sebe a zabijite nove a nove zombie. Ruce ale tezknou a smrt se blizi. Pak si ale uvedomite jednu vec. Thromka s vami neni, zmizel tesne pred nastupem zombii. |
| |
| Vylezl jsem ze stínu, tentokrát v jiné podobě, v podobě draka, sice mladého, asi 8m dlouhého a 4 vysokého, ale stále je to drak. Pak jsem začal chrlit zlatavý svatý oheň. Ten začal padat jako déšť na hlavy zombií... |
| |
| "Rahk´Larr!"Ztrácím nad sebou kontrolu, ale ještě na sebe stihnu položit pár kouzel a aktivovat ankh, který nosím. Pak se vrhám mezi zombie a můj meč začal slabě zářit stříbrným světlem. Aura svítí více a více. Ničí zombiím smysly a já, v berserku uhýbám, sekám, skáči a bojuji. Hlavy, ruce a kusy masa zombií létají vzduchem. Prorážím si svou cestu a vbíhám do podzemí, vzápětí naskakuji na Wolfganga, zlatého draka, asi animága. Z jeho hřbetu kryji nás oba a útočíme jako sehraní. Pak spojíme síly na jedno kouzlo:"Aam zerrat qual onom jeua das!"Jeskyně vybuchne zlatým světlem. My si probojováváme cestu do hlubin labyrintu. Vidím spousty mrtvých zombií a přemýšlím, kdo je zabil. Pak to uvidím. Throm´ka a jeho záchvat ničení... |
| |
| Vznesu se nad Throm´ku se Shaggar na zádech a bráníme spolu orka. |
| |
| Odpojim se od skupiny a vim proc. Kdybych zacal v blizkosti te skupinky, tak by po ni zbylo tak na setreni z podlahy. Zombie vylezaji a ja jim nepripadam jako prilis dobre sousto za to skupinka plna lidi a ostatnich ras to je neco jineho nezli osamely bojovnik. Takze hlavni vlna jde smerem k novackum a ostatnim. Nektere si ale usmysleli ze pujdou na me. Diky velikosti a vaze me zbrane mohli dat vsechny co na me sli temer naraz pozdrav zemi. Zatim jsem se drzel u steny aby mi nejaka nepadla zakerne do zad a sal se pomalu plnil nemrtvymi. Skupinka byla zatlacena az nekam ke zdi a videl jsem, ze bude brzy porazena. A tehdy jsem zacal postupovat. A to velice rychle. Jeden sek mou starodavnou zbrani s sebou bral hnedle nekolik zombii a vytvarel mi jakosi cesticku skrze sal. Podlaha se utesene zacala plnit mrtvymi tely. V duchu pozadam boha valky o pozehnani a ihned citim ohromnou sila, ktera se vlila do mych rukou. Ted uz nepostupuji spise bezmyslenkovite jdu. Kolem mne litaji pulky tel, hlavy, koncetiny. Zastavuji vlnu a ted se vsechny soustredi na me. Dobre jim tak. Ma cesta k trhline probiha v nudnem sledu. Sek, sprska casti tel, krok sek sprska krok. Dostanu se az na okraj trhliny a bersekr me uchvati. Jestli jsem zombie predtim nicil tak ted jejich tela letaji vzduchem jako by mela kridla. Jeste trochu vyklidim sal a pote se vrhnu do trhliny. Tezky dopad ztlumi praskot zombie pode mnou a rez pokracuje. |
| |
| Ano lukostřelbu a ty? Zřejmě boj na blízko a smečem |
| |
| Snažím se soustředit na boj, všude létají kusy mrtvých...živých mrtvol ale nějak to nepřestává... Aspoň není nuda. |
| |
| Poté co jsem odpověděla tak ke mně v duchu přišla má vlčice a něco mi začala říkat.Ale já jí nerozuměla.Snažila jsem se jí uklidnit.Náhle si všimnu že jsem na bojišti sama ale už nestojím nýbrž ležím.Vrátím se k vlčici a začneme znovu rozmlouvat. |
| |
| Až se proberu zjistím co se stalo snažím se střílet jak nejrychleji to de.Najdu Mínose a pokusím se zjistit co se stalo. |
| |
| Mínosi co to je za potvory nejdou zastavit!!!!!Vykřiknu a poté si uvědomim že má rasa umí kouzlit a ,že nějaké to kouzlo taky svedu.Semknu ruce a snažím se odhodit přední řadu zombie.Podaří se mi to jen z poloviny ale i tak je to dobré. |
| |
| Mám moc práce se sekáním a Kandorianu ani nevnímám. |
| |
| Sál Pohledem přelétnu po místnosti a začnu rychle přemíšlet. Když pudu s tromkou mám šanci je to skvělí válečník a já mu můžu pomoct.Nic jiného mi nezbívá. Šáhnu k pasu pro lahvičku kterou sem dostal od Shiraka a okamžitě jí vypiju.Snad mi to pomůže nechci tu bejt s těma amatérama. A vyčkávám schovaný za minosem. Jo ten mně na chvíli ochrání. |
| |
| Gonzales Vypijes lahvicku a vyckavas, co se stane. Nejdriv se nic nedej ale pak ucitis zvlastni mrazeni vychazejici z tveho tela. Vsechny tve rany se hoji neuveritelnou rychlosti a ty zaroven citis jak ti do tela prodi nova sila. Pohlednes na sebe a uvidis : nic. Cele tve telo i s nahama zmizelo a ty jsi nyni neviditelny. Velmi zajimavy lektvar, jenomze jak toho vyuzit k dostani pres radu zombii... |
| |
| Sál Neviditelnost nic lepšího se mi nemohlo stát. Velice opatrně se začnu problétat mizi zombiemi tak abych se jich nedotkl když se dostanu k trhlině skočím do ní a rozběhnu se smněrem za tromkou. Tak a až tromkovi pomůžu konečně uzná že jsem skvělí shaman a až to zjistí i Shirak určitě mně pochválí. Celkem rychle s pohybuji tak abych dohnal tromku. |
| |
| Gonzales Propletas se radou zombii, kterych uz neni tolik rada brzo konci a ty uvidis trhlinu i prostor kolem ni. Vypada to jako by mezi zombiemi neco vybuchlo vsude se vali kusy tel, koncetin a hlav. Vsech kousky maji jedno spolecne - tam kde byli oddeleny nejsou urvane, nybrz odseknute. Skocis do trhliny a tezce dopadnes. V kotniku ti zlovestne zakrupe a ty pocitis ostrou bolest. Jenomze lektvar stale pusobi takze bolest zahy zmizi. Thromku je velice snadne stopovat. Staci jit smerem kde je nejvice mrtvol. Rozbehnes se ale stale ho nevidis. Pohybuje se velice rychle i pres to ze celi obrovske presile. Mijis krizovatky, v kazde se rohlednes ale cesta smrti ti vzdy povi kudy jit. Brzy uslysis zvuky boje i kdyz spise dopadani tel na zem. Zombie nahradili kostlivci vsech moznych ras, ale postup thromky nemuzou zastavit. Zabocis za roh a ustrnes. Uvidis Thromku s jeho ohromnou zbrani jak kosí jednotky nemrtvych. Uchvatny pohled. I pres odpor postupuje rychlym krokem. |
| |
| Labirint Když doběhnu tromku trochu si oddechnu. Konečně sem ho dohnal. Tromko tromko tady zatebou to sem já Gonzáles neboj se sem neviditelný má pomoc se ti může hodit. Tromku doběhnu. Mé schopnosti se ti můžou určitě hodit. |
| |
| Podzemi Stale na me jsou znat ucinky berserku ale ten pomalu odezniva. Zacinam se pohybovat normalni rychlosti a i uvazovat o svych cinech. Zkratka nad sebou znovu ziskavam kontrolu. Vlnu zombii vystridaji kostlivci nekteri cekajici na vyzbrojeni jini uz pripraveni vtrhnout do sveta. Bohuzel me berserk nedokaze uchranit od zraneni takze me telo je pokryto drobnymi i vetsimi skrabanci zpusobene drapy. Vsechny to jsou ale povrchova zraneni. Nahle cosi zaslechnu z chodby ze ktere jsem prisel sklouznu tam pohledem, ale sslysim jen kroky. Pak zaslechnu Gonzalese, jak mi nabizi pomoc. Jiste pojd se mnou divim se, ze tu nejsou uz i ostatni nejak jim to trva. Delej co umis. povim Gonzalesovi. Odrazim utok mecem a preseknu kostlivcovi pater vedvi. |
| |
| Sál Bitva pokracuje, ale vy vidite, ze rady zombii slabnou a rychle jich ubyva. S novou vervou se pustite do jejich zabijeni az se vam podari prolomit jejich rady a napadnout je z vice stran. Tim je dokazete vsechny znicit. Radostne vykriknete, kdyz padne posledni. Potom se ale rozhlednete a posmutnite. Z triceticlenne skupinky vas zbylo sotva deset. Na zbylich dvacet ukazuji pouze krvave skvrny a casti koncetin v okoli. Zombie hodovaly. Cely sal je pokryt vetsi ci mensi vrstvou zombii. Hrozny pohled vsude kusy koncetin, vnitrnosti, mozku a vlasu. Az ted si uvedomite, ze zombii bylo nahle malo a premyslite co to mohlo zpusobit. |
| |
| Sál No nejsou tu proto že se bijou se zombiemi nahoře já sem použil neviditelnost abych tě dohnal a pomohl ti.Sem šaman a mám určitě rozdílné schopnosti které ti můžou pomoci tak dem na ně. Sám pro sebe se usmněji a použiju na kostlivce rušení magie několika kostlivcům před tromkou se zrušy mágické spojení mezo kostmi a jejich kosti bezvládně padnou k zemi.Na ostatní kostlivce kteří se moc přiblíží k tromkovy zníčím bleskovým totemem. A proč na nás vlastně útočí. |
| |
| Křiknu na Wolfganga:"Přistaň, kouzlo fungovalo, spousta jich zmizla. Něco zkusím..."Přijdu k mrtvým a začnu cosi zaříkávat. Jejich rány zacelím kusy masa z okolí a pak to zkusím. Někoho snad oživím. Po kouzlu stihnu něco vypít a pak omdlím vyčerpáním... |
| |
| ZVednu Shaggar a nasadím ji na hřbet. Poté všechny naženu k Throm´kovi, zatímo chráním Shaggar. |
| |
| Shaggar Omdlis vycerpanim a hlavou ti probehnou slova tveho stareho ucitele. Nikdy se nesnaz ozivit mrtve. V boji se smrti neexistuje vyhra je tu pouze prohra ci preziti. To uz z tebe ale kouzlo vytahuje posledni zbytky energie. Tve srdce tluce pomaleji a pomaleji, jak mu dochazi sila k zivotu. Jedine, co tve srdce udrzi pri zivote jsou napoje, ktere jsi do sebe stihla nahazet pred mdlobou. Diky nim se nitka, ktera te drzi pri zivote, nepretrhne. Energie prestane ubyvat, jak te smrt propusti ze svych sparu a srdce zacne tlouct pravidelne ale slabe. V hlave ti probiha cely tvuj zivot od mladi az po cestu sem do Akademie. Naproste vycerpani te drzi v mdlobach dlouho dlouho. Nejsi schopna se vratit do reality a prestat snit. |
| |
| Jdu dale a zezadu zaslechnu pleskani nekolika nohou. Otocim se pripraven celit pripadnemu obkliceni ale je to jen skupinka zeshora. Spise co z ni zbylo. Spocitam je a vyjde mi, ze z triceticlenne skupinky jich tu je deset. Postupuji hloubeji a hloubeji do podzemi. Na stenach visi louce nektere i hori takze nam poskytuji dostatek svetla na pripadny boj. Zda se, ze hlavni vlnu jsme odrazili, protoze narazime pouze na male oddily kostlivcu a zombii. Premyslim jaktoze jsme nepotkali zadneho nekromanta nebo nekoho, kdo to ovlada. Zvlastni. A proc je nas postup tak jednoduchy? Kostlivci a zombie... Odfrknu si. Prilis snadne. Nahle chodba konci a my vejdeme do velkeho salu podobnemu vstupnimu salu Akademie. Louce po stenach svym svetlem nemaji sanci osvetlit ohromny prostor. Opatrne vejdete dovnitr. Nikdo zde neni. Kousek popojdete a dvere, kterymi jste prisly se s hlasitym skripenim zabouchnou. Vrhnete se k nim a snazite se je otevrit. Ve tme zacnete rozeznavat pohyb. Vlastne pohyby nekolika postav. Vlastne hodne postav stale pribyvaji. Razem jsou vsude kolem vas ale vsechny jsou zatim mimo svetlo takze nevite proti cemu nebo komu stojite. Ale skripeni kovu o kov pri jejich pohybu vam dava urcitou predstavu. |
| |
| Zanadávám Shaggar,vytáhnu jí od pasu další dvanápoje a naliju jí je do úst. |
| |
| Sál Doběhnu k Tromkovy a začnu ho lehce poučovat. Možná to su nějácí nemrtvý kteří se bojí světla takže to by znamenalo že pokud bi todle zhaslo sme v loji ale možná je taky něco zastavilo. Sakra co se ted' bude dít. A vyčkávám na všechno co má přijít. |
| |
| Cekate na neco co by se melo stat. Postavy se stale pohybuji a neni pochyb, ze smerem k vam. Zare louci se jich ale nedotkne. Dojdou na okraj tmy a tam se zastavi a neprijemne vrzani kovu prestane. Znovu cekate, ale uz se nehybaji. Nahle zacnou louce po stranach samy zhasinat. Postupne ty nejdal od vas az po ty nejbliz. Kdyz zhasne i louce primo za vami docela se leknete. Tma se rozlije salem. Vsichni zmlknete a ocekavate jednu vec. Nahle se opet ozve vrzani kovu, ktere je slyset stale bliz a bliz. Mrazi z nej az v morku kosti a podlamuje nohy slabsim povaham. Jeden z zbylych novacku zacne kricet a vrhne se kamsi do tmy. Chvili ho slysite jak bezi ale pak beh ustane. Zadny krik nic dalsiho. |
| |
| Snažím se zachovat klid a svírám svou sekerku... |
| |
| Při rychlém sledu událostí se snažím držet vzadu a zabíjet případné zombie... Co to má znamenat? Kde se tady berou?s hlavou plnou otázek se snažím vzpamatovat z posledního úderu, který jsem utržil a zachovat se svými scimitary klid.... ,, Jo... světla... a máme problém.. neměl jsi to říkat, ale no.... tedˇuž s tím asi nic neuděláme... i když, nemáš tam náhodou v zásobě nějakej totem světla? " A v bojovém pstoji čekám na odpovedˇ... |
| |
| Sál Když kaspien promluví mnoho myšlenek mi bleskne hlavou. Kaspiene ty si génius přišel jsi na to. Před sebe do země zabodnu bleskový totem a začnu svou energii soustředit na něj a místo toha abych energii vyslal nějákým smněrem držím jí v něm ten totem se rozzáří jak hvězde a osvítí naše bližší okolí. Tak snad to pomůže ale nivim najak dlouho to udržim zatím se snažte rychle vytvořit nějákou svítilnu. Mluvení mi dělá trochu potíže proto zmlknu a soustředím se jen na totem. |
| |
| Usměji se, protože mám noční vidění. Poté ale úsměv zmizí. Přivolám zlatou střelu, kterou vrhnu do tmy. Narazí do stěny a odrazí se. Zanechává za sebou stopu. JEskyně začíná svítit. Poté vychrlím proud ohně na postavy pod sebou. |
| |
| Gonzales Totem zacne zarit a udela kolem vas krouzek svetla. Soustredis se na nej, ale vis, ze to dlouho nevydrzis. Nejsi zvykly drzete tento totem. Jsi zvykly pouze na jednorazovy vydej energie nejakym smerem. Proto te to celkem vycerpava. Wolfgang Strela ozari cast jeskyne a vy konecne muzete videt proti komu stojite. Narozdil od predeslych nepratel jsou tihle vyzbrojeni jak meci, sekerami nebo palcaty tak i kusy zbroje, proto ten hluk. Jsou to prevazne kostlivci. Co vas ale zarazi je jejich barva. Narozdil od ostatnich, ktery jsou bili nebo trochu nazloutli, tak tihle maji barvu do cervena. Proud ohne je zasahne a chvili je ztratis z oci. Kdyz prestanes chrlit ohen abyses mohl nadechnout uvidis i ucinek sveho snazeni. Kostlivcum se nic nestalo. Jedina zmena je v barve jejich zbroje a zbrani. Ocelova sed ted vystridala jasne ruda barva a jak se priblizuji tak se prudce i zvysuje teplota. |
| |
| Vyšlu zlatý paprsek na kostlive. Jednoduhé, nenáročné kouzlo. Od pasu vytáhnu lahvičku se skleněnou vodou, mám je 4.Jednu otevřu a použiju na ni kkouzlo. Lahvička exploduje a voda se rozletí do všeh stran... |
| |
| Těžce klopítám dále do labirntu. Nejsem zraněn, ale unaven, pořád totiž ovládám tu mrtvolu.To je alespoň výcvik, říkám si, když dobíhám skupinku (samozřejmě jako poslední). Najednou kdosi rozzáří prostranství a já uvidím nějaké načervenalé kostlivce. S námahou vysílám mrtvého těžkooděnce do první linie a ten mnou ovládán seká do nemrtvých doslova co se dá. Jsem totiž již dost vyčerpán a ani nevím jestli boj té mrtvoly je nějak efektivní. |
| |
| Už zase se objevují nepřátelé... Nic proti nim, ale je to přece jén trochu otravný. Tihle se navíc nedají moc lehce zabít... |
| |
| wolfgang Voda se rozprskne do stran. Tam kam dopadne zpusobi naprostou zkazu. Kostlivcum padaji koncetiny, kosti se meni v prach. Cast jich zasahnes a zneschopnis. Padnou k zemi jejich kosti zabouchaji o zem. Nekteri nad sebe nastavuji stity takze je sprska mine a nic se jim nestane. Dilius Tvuj nemrtvy hrde napochoduje k rade nepratel a podle krupani kosti i nektere z nich neprijemne polechtal. Jenze si to nenechaji libi a z tveho nemrtveho udelaji fasirku. |
| |
| Pekne dalsi nepratele v blizkosti. Uz se jim chci vydat vstric, kdyz se do nich opre ohen od Wolfganga. Lehce couvnu. Pockam az dochrli ohen a kdyz zjistim, ze to s nima nic nedela tak se presunu na stranu, kde kostlivci nemaji rozpalene zbrane a zbroj. A nebehnu mezi ne jako rozzurene zvire. Praskani kosti se rozlehne salem. Zadny z nich se mi nemuze postavit. Sice nejake rezne rany schytam, jenomze jsou to pro me jen skrabance. Zamnou zustava siroky pruh pokryty hromadkami kosti. Kdyby meli oci a videli me utekli by. Kdyby meli mozek a mysleli asi by mi uhnuli. Takhle ale dostavaji jednu ranu za druhou. |
| |
| Pokusím se v mysli najít kouzlo na svetlo.Když sem ho našla tak jsem ho pomalu vyslovila.Najednou s mi v ruce rozsvítila malá koule čistého bílého světla.Osvětlí to osoby které jsou nejblíže.Zdá se že zombie jdou jen tam kde z koule nedopane žádné světlo.Naší malé skupince to velmi prospěje a tak pomalu postupujeme. |
| |
| Sál Když uvidím tromku jak utíká sálem a kosí nemrtvé. Hmm nejlepší bi bylo abych se držel sním.Rozběhnu se za ním a bleskovým totemem mu kriji záda aby ho zezadu vážně nezranili. Tromko sem zatebou a kriju ti záda. A dál za ním pokračuji sálem. |
| |
| Thromka a Gonzales se oddeli od skupiny a razi si cestu salem. Zustava z nimi siroka cesta, ktera se pomlu uzavira. Cim dal se dostavaji od skupiny, tim je postup snadnejsi. Ten, kdo je ovlada, se soustredi hlavne na ty kostlivce co jsou nejbliz skupine a ovlada je nejpresneji. Ti dal od ni jou spise jen stojici figuriny, ktere se nechaji bez vetsiho odporu nicit. Rychle se doustanou k protejsi zdi a projdou dvermi na jeji druhe strane. Skupina se snazi udrzet svetlo a odrazet utok kostlivcu. Pomalu postupuji radou kostlivcu, ale jejich postup je cim dal slozitejsi protoze si najednou musi hlidat vsechny strany, kdyz se odpoutali od zdi, ktery jim poskytovala ochranu z jedne strany. Shaggar pomalu otevre olovena vicka a rozhledne se, Je trochu zmatena kde ze to je. |
| |
| Tak oddělili jsme se od skupiny ale proč vlastně. Tak a skym nebo sčim se ted' setkáme? Dále du za Tromkou obezřetně a připraven se kdykoli bránit. |
| |
| Thromka a Gonzales Prochazite chodbou kolem nekolika dveri, ktere nejdou otevrit. Louce vrhaji dlohe stiny vasich postav na zed. Pak chodba konci, jak jinak dvermi. Opatrne je otevrete a nakouknete dovnitr. Uvnitr nevidite nic krome knihy, ktera je na zdobenem mramorovem podstavci pobliz dveri. Je osvetlena uzkym pruhem svetla vychazejiciho z krystalu na strope. Zlata pismena se ve svetle lesknou a stara vazba dodava knize uctyhodny vzhled. Cely zbytek mistnosti se utapi v cernocerne tme. |
| |
| postoupili jsme do labirintu a ja opet natahuji luk a strilim do kostlivcu ja se jen da.Moc to ale nepomaha a tak v mysli zavolam na prirodu a ta mi odpovi vyhonky zelene a zachyti kostlivce ktere jsou nejblize.Z tech uz jen udelame fasirku.Vsimnu si ze se Thromka s Gonzalesem oddeluji ale moc se tim nezabyvam.Dale se venuji strileni a zabijeni kouzly kostlivcu |
| |
| Opatrně so rozhlénu a otočím se na Tromku. Tak ty počkej tady ta místnost může být chráně nějákým kouzlem a tvůj život je příliš mnoho cenný tak vydrž. Trochu pootevřu a pak se připravým a mé tělo opustí má mysl vylétnu nad své tělo které bezvládně padne na zem a vševidoucíma očima začnu prohlížet místnost jestli tam nejsou magické pasti nebo jiné nástrahy. |
| |
| Slabě zachrčím."Vodu."Načež mi duch divočiny pomůže vstát a dá mi novou energii. Vypiju další lahvičku a cítím se již pouze unavená. Pak mé kouzlo zasáhne místnost. Jednoduché kouzlo. Změní pár myšlenkových pochodů několika kostlivců, kteří se náhle pouštějí do svých druhů. |
| |
| Gonzales a Thromka Prohlednes mistnost ale nenajdes zadne znamky pasti. Tma ti neumozni se divat vsude tak tvuj pruzkum nemusel byt stoprocentni. Jeste jednou se pokusis nahlednout do tmy, ale jsi znovu neuspesny. Pak se vratis do tela abys sdelil sve poznatky Thromkovi, ktery ceka venku a nahlizi dovnit skvirou dveri. Shaggar Nez si uvedomi, ze se do nich pustil jeden z nich chvili to trva. Tak tech par kostlivcu vykona celkem slusnou pracicku. Pak jsou zniceni. Vy pomalu postupujete smerem k druhe strane salu ke dverim ve kterych pred chvili zmizeli Gonzales a Thromka. Stale dorazejici kostlivci ze vsech stran vas unavuji a stale casteji jejich zbŕan pronikne vasi obranou a dopadne na vas. Secne a bodne rany ruzne hloubky pribivaji ale vy nesmite prestat musite bojovat dal. Pomalu zacinate chapat proc labirynt zatim nikdo neprosel ani nezmapoval. |
| |
| Místnost Když se vrátím do těla ohlédnu se na tromku. Vypadá to bezpečně ale drž se zamnou. A opatrně začnu vcházet do místnosti stále si prohlížím podlahu strop a vše okolo aby se nestalo to že spustím nějáký mechanizmus pastí. |
| |
| Vstoupite dovnitr a ty se rozhlizis po stenach, strope a podlaze abys nalezl pripadne pasti, lae vsechno je neporusene zadne kameny nevycnivaji nic tu neni dojdete az k jedinemu svetlemu mistu. Knize. Je zavrena a na jejim obalu je silna vrstva prachu. Zlaty napis je z velke casti opryskany, kuze je ale neporusena a je pokryta jen drobnymi prasklinakmi na povrchu. Stoupnes si ke knize na zeleznem stojanu a premyslis co udelas. |
| |
| Místnost Opět prohlédnu okolí a pak vstáhnu ruce na knihu a začnu jí pomalu otvírat. Hmm co by to mohlo být třeba je to kniha zvláštních sil. Hej tromko zustan' v zádu může to být pořád nebezpečné. Otevřu hned na první straně a začnu číst. |
| |
| Otevres knihu a zacnes cist nahlas. Zjistujes ze je to historicka kniha z dob davno minulych, z dob ve kterych zde jeste bylo trpaslici mesto, z dob kdy temnota nebyla tak silna. Vypravi zde o nejruznejsich bitvach jak mezi trpasliky tak mezi ostatnimi narody. Jejich vojevudci jsou tu vypsani do posledniho. Uchvytny styl kterym to zkuseny basnik napsal te ohromi a ty nejsi schopen odtrhnout oci od knihy. Stale ctes neskutecne pribehy miru, lasky, valky a nenavisti. Ctes dal a predstavujes si rinceni zbrani, plac deti v dobach valky a smich zivot v dobahc miru. Pak se ale raz knihy zmeni. Jak se mesto rozrustalo trpasliici kopali stale hloubeji aby poskytli misto pro stale narustajici obyvatelstvo mesta. Hluboko, hloubeji nez kdokoliv jiny se kdy dostal nalezli cosi jako malou horu, ktera nikdy nemela silu se dostat na povrch. Nebylo mozno zjistit jak velka a dokonce ani material. Pojmenovali ho adamantit z trpasliciho manto coz bylo neco jako neznicitelny a ada coz znamenalo ruda. Samozrejme ho ihned zacali tezit a ucit se s nim zachazet. Brzy na to prisli a vyrabeli zbroje a zbran v tehdejsim svete nepredstavitelne. Vyhravali diky nim valky a stali se bohatymi. Zbrane a zbroje z tohoto materialu meli jedno spolecne a to neznicitelnost. Zadny mes sekera ci kladivo nedokazalo prorazit zbroj takto udelanou a zbrane se netupily nelamaly ani nezrezly. Dokazaly sekat i tluste kusy zeleze jednim cistym sekem a cepel zustala neporusena. Trpaslici byli nadseni avsak s jejich bohatstvim vsak rostla dychtivost a nenasytnost. Nekolik let tezili tuto horninu a hora se poamlu zmensovala. Presne pred dvema tisici lety zacali drobne otresy teto hory. Nikdo tomu nevenoval pozornost. Zemetreseni vsichni rikali. S touto myslenkou se vsichni uspokojili protoze otresy prichazeli nepravidelne a zridka. Toho ze zacali pribivat se zmensovanim hory si nikdo ani nevsiml. Cas plynul a otresy utesene nabyvaly na intenzite a sile. Vrchnosti trpasliku byly prilis zaslepeni zlatem plynouci z teto horniny a prikazali pokracovat v tezeni. Potom prislo oteplovani v okoli horniny. Jak se hora zmensovala salalo zni cim dal vetsi teplo a otresy hrozily sesuvem chodeb. Trpaslici je vyztuzili jak mohli a pokracovali. V miste kde byla hora vytezena postavili ohromny sal pro sve vladce a pod nim se stale vic tezilo. Pak to prislo. Kniha zde opet zmeni raz z vypraveni na velmi hystericky projev. Udery krumpacu do horniny zneli chodbou. Jejich spicky byli rozpalene do ruda, ale trpaslici stale kopali. Nahle se ozval otres vetsi nez kdy predtim a na neznicitelne hornine se objevila prasklina. Pak se ozvali dalsi a dalsi. Prasklin pribyvalo a zacali odletavat kusy. Nekolik trpasliku bylo rozmacknuto na kasi ostatni utikali velkymi chodbami pryc od toho mista. Posledni z teto skupiny nahle zajecel bolesti. To ostatni donutilo se ohlednout a zpomalit. Tam kde pred chvili bezel trpaslik nyni coudila hromadka seskvareneho masa a kosti. Co to zpusobilo videli na prvni pohled. To neco melo kolem ctyr metru na vysku postavy podobne lidske rase. Fialova barva kuze a pres oci temnou pasku. Na hrudi mel vytetovane zvlastni runy, ktere rude zhnuli. V rukach drzel zbran, kterou nikdo nikdy nevidel. Cepele vypadali jako ze zeleneho skla avsak zde naprosto neznicitelneho. Trpaslici strnuli hruzou. Zruda nelenila a jediny sek hladce projel asi tremi trpasliky pretal je v pase a s nimi pretal i jeden z tlustych kamennych sloupu chodby. Takhle zruda znicila vsechny trpasliky krome jednoho. Toho prvniho, co utikal hned jako prvni a podal svedectvi vrchnimu pisari a varoval vsechny obyvatele mesta. Byl polosileny kdyz mi to rikal. Neveril jsem vlastnim usim ale zapsal jsem si vse co mezi zachvaty vypovedel. Vetsina mesta uz nikdy nespatrila svetlo sveta. Nemeli sanci uniknout. Trpaslici vzdy staveli velkolepe saly a chodby nekolik metru vysoke coz nestvure umoznilo snadny prunik do vetsiny koutu. Co se stalo s obyvateli je skoro jiste. Ja unikl jen diky tomu, ze pisarstvi bylo v patrech nejblize povrchu. Vsechno zlato stradana nekolik desetileti bylo ztraceno a s nim i hlavni mesto. Brzo vypukli nepokoje kdy se vsechny obsazene zeme vymanili z nadvlady a nas klan zanikl. Toto je posledni zapis do teto knihy, kterou zanecham zde v troskach mesta trpasliku, abych varoval vsechny kdo budou hledat nase bohatstvi. Spas svuj zivot, ty jenz bazis po bohatstvi nebo ho hledej a jdi za jistou smrti. Potom kniha konci a dal uz jsou jen prazdne listy. Zvedave prolistujes jeste dalsi stranky, ale nenaleznes nanich nic. Sal Z poslednich sil se dostanete ke dverim na druhe strane a otevrete je a zevnitr zajistite aby za vami nemohli. Az ted si oddychnete a odpocinete. Osetrite si nejhorsi rany a najite se. Notnou chvili jen sedite a uzivate si chvili klidu a odpocinku. |
| |
| Sál Sednu si do tureckého sedu a začnu si pročítat popis té nestvůry znova a znova. Co to mohlo být za rasu nebo démona byl bych schopen ho zníčit nebo ne.Stálo by to za to nebo ne sou to těžké otázky. Postavím se a knihu si schovám do mé brašny. Otočím se na ostatní a vážným hlasem řeknu. Z této knihy jsem se dozvědel že v dolních částech těchto labirintů se nacházím neskutečně velký poklad který by stačil na vybudování tisíce armád. Chvíli se odmlčím a znovu začnu. Avšak chrání ho nestvůra neskutečné síli. Otočím se směrem ke skupině a ostře jí probodnu pohledem. A já se vás ptám dete semnou nebo ne??? Ježiš já se chovám jak náký dobrodruh asi sem se úplně zbláznil. |
| |
| oo... to zní zajímavě... do toho bych mohl jít.... s tím bohatstvím bych dokázel ovládnout celj Teldrassil isle... a to by byla nádhera... Otočím s esměrem k pobitým zombiim a pak na Gonzalese... , Dobře, jdu do toho! |
| |
| Jelikož jsem knihu také přečetla, tiše jsem zasyčela:"Stormrage! Kdo jiný to bude."Stoupnu si. Jsem ještě trochu unavená, ale prohlédnu si skupinku. Nic moc, jsme velmi zesláblí a zranění. Řeknu:"Myslím, že příběh bratrů Stormrageů znáte, že ano, takže víte, po kom deme. Byl to noční elf, ale teď je to démon, pokud se ošklivě nepletu..." |
| |
| "Radost ti to neudělá, ale já jdu. Wolfe, jdeš také?" |
| |
| "Ano, půjdu tam, Shaggar. Památka na otce je důležitá a on by rád věděl, co se stalo s jeho bratrem. A jelikož jsem ti toho hodně dlužný a přísahal jsem na vlastní krev, půjdu..." |
| |
| Jiste ze ho znam. Je ale nekolik verzi, avsak vzdy se stejnym koncem. Byl uveznen bohy do svateho vezeni pod zem, aby uz nikdy nemohl chodit po zemi plnit a nicit. Nikdy bychh neveril, ze to muze byt pravdive. Pripadlo mi to spise jako pohadka. Pri pomysleni na demona nemam dobry pocit. U nej mi totiz nepomuze ani ma sekera, S tim materialem to pravda ale je. Ukazu jim svou sekeru. Duhove se zaleskne v zari louci. Neni na ni jediny skrabanec a na cepeli jediny zoubek.Jak dlouho myslite, ze ji pouzivam? |
| |
| Sál No řek byhc že hodně no ale ještě jednou si to rozmyslete obvzlášt' ty shagar když se na tebe podívám okamžitě zjistím že si příliš mnoho věříš a to je špatně.Myslim to vážně opravdu to nebude procháska růžovým sadem. Ha ha sem ale parchant doufám že si to rozmyslí a bude dom.No ale v některých věcech je docela dobrá ale je strašně vlezlá. |
| |
| Cože? Illidan Stormrage... jak mu říkají ? ... "zrádce" Jeden z nejlepších elfích bojovníků, ničitel a nyní velitel plamenné legie... ten, který zničil ovládnul moc lebky z Gul´danu, ten, který byl před 10 000 lety oslepen, kvůli pošetilosti jeho bratra? Musíme ho najít, a sklonit se před jeho vládou... Otočím se směrem od nich a s temným hlasem začnu: ,, Hm, ano... mezi elfím lidem se mu říka zrádce, ale na tom není nic pravdy... protože tím, že zničil lebku z Gul´danu a zabil jednoho, nejsilnějšího z pánů děsu... Tím zachránil celý Azeroth... a je jenom chyba jeho bratra, že ho vyhnal... Furion Stormrage udělal z největšího pomocníka, nejvetšího nepřítele... Už před více, jak 10 000 lety když ho oslepila zavřel do kobek společně s druidama, kteří se ani neuměli zpátky proměnit do svých podob, tím udělal nejvetší chybu svého života, a věřím, že za svou pošetilost bude pykat... Musíme Illidana najít! Nebo nám všem způsobí zkázu... " ...ale jenom, když se mu nepoddáme... |
| |
| Sjedu Kaspiena pohledem. Asi mu nic neřekla sama Tyranda-ta která příběh líčí pravdivě. Illidan i Furion byli dvojčata. Oba milovali Tyrande-ta ale zvolila Furiona. Z pomsty a s touhou po moci se Illidan přidal k démonům. Ti mu vypálili oči. Ale Illidan byl přesvědčen Tyrande a přidal se opět k Nočním Elfům. Pomohl jim-zničil s orkským hrdinou Broxem, s mágem Rhoninem a s drakem Korialstraszem/Krasem portál-který byl vestudně věčnosti. Illidanvzal dvě lahvičky a naplnil je vodou studny věčnosti-magickou vodou. Furion zabil zrádkyni Azsharu a aspekti zničili portál. Illidan objeven,když udělal louži z vodyze studny. Do louže byl zasazen Nordrassil-strom světa. Ale Furion chtěl mír. Aspekti museli Furiona přesvědčit,aby bratra uvěznil.Ten to s lítostí udělal. Později byl Illidan vysvobozen Tyrande, stal se pánem Nag a smířil se s Furionem. Nyní vládne Outlandu..." |
| |
| soukromá zpráva od Shaggar pro |
| |
| "Lok´ tar ogar, jdu jako zástupce národa Durotar" |
| |
| soukromá zpráva od (U)Throm'ka pro |
| |
| Otočím se směrem k Shaggar a vražedným pohledem v očích... ,, Co může ork vědět o historii Nočnách Elfů! " |
| |
| "Když jsem mluvila s Furionem, Tyrande, s Aspekty, bojovala jsem proti plamenné legii bok po boku s elfy, lidmi a když jsem viděla, jak se Illidan usmířil s Furionem a odešel do Outlandu, když jsem byla v Outlandu, tak toho můžu vědět skutečně mnoho. Navíc vedle tebe sojí syn Nozdormuho a Alexstrazy, který má slova může potvrdit, neříkej mi, že neznám historii nejstarších dětí tohoto světa. Vím toho hodně o vás-o Kal´Dorei. Viděla jsem Nordrassil a můžu ti toho vyprávět mnoho. Pokud ti tu překážím, můžeš odejít. Je mi jedno, jak zareaguješ. Nebudeš mi věřit, prosím, ale já mluvím pravdu." |
| |
| soukromá zpráva od Shaggar pro |
| |
| Se smutkem v očích pohlédnu na ty dva. Kdyby viděli a cítili bolest každého, lásku každého. Jako syn dračího Aspekta života-Alexstrazy a dračího Aspekta Nozdormu-Pána Času cítím vše, co jen lze... A znám pravou historii, tak, jak byla. Cítil jsem lásku dvojčat, bolest Tyrande po zradě a i prázdnotu v Furionově srdci po Illidanově odchodu. V proudu času jsem viděl vše... A nyní se oba hádají o slovo, místo toho, aby si dali za pravdu, neboť oba příběhy jsou částí jednoho skutečného poravdivého... |
| |
| Když najdeme klidné místo, tak si sednu nenápadně do kouta a zapálím si dýmku. Nebýt světýlka z mého žhnoucího tabáku, ani byste o mě nevěděli. Celou dobu jsem ovšem přítomen a přestože o sobě nedávám moc vědět, mám přehled a slyším každé vaše slovo. Příběh o dvou bratrech znám, ikdyž nijak zvlášť přesně. Četl jsem o něm pouze v njaké knize. Když uslyším Gonzálese, jak vyzívá ostatní na výpravu za bohatstvím, nemám z toho moc dobrý pocit a proto se ještě raději nevyjadřuju. Někde v hloubi svého JÁ ovšem cítím neodbytnou touhu jít s nimi, přestože se tomu můj rozum zatím brání. |
| |
| Sál Jak poslouchám rozhovor Kaspiena a Shagar tak mi znich je tak divně otočím se směrem k Diliusovy a dojdu k němu sednu si před něj a tiše řeknu. Dáš mi potáhnout tak to asi nečekal. |
| |
| Příchod Gonzálese a jeho otázka mě překvapí, ale mile. Lidé se mi většinou stranní a jsem tedy zvyklý jen tak sám rozjímat. Podám mu dýmku a zeptám se: "Mohu být trochu indiskrétní?" A nečekaje na odpověď pokračuji dál: "Co tě vlastně přivedlo do těchto končin a do akademie?" |
| |
| Přijmu od Diliuse dýmku a dlouze nátáhnu až do plic poté vyfouknu několik koleček zasebou. No co mě sem přivedlo sem malé stvoření které chce sebrat ze světa co největší součást magie kterou by pak mohlo využívat pro sebe. Ještě jednou si potáhnu a Diliusovy vrátím jeho dýmku. No a co ty asi si na tom podobně co. Usměji se šáhnu k opasku a vytáhnu placaticy napiji se a pak ji podám Diliusovy. Aby se neřeklo že sem ni na oplátku nic nedal. |
| |
| Vezmu placatku od Gonzalese a trochu si přihnu. "Díky", poděkuji. "Já jsem na akademii narazil náhodně. Chci někde dokončit výcvik, hledal jsem nějakého mistra a jsem rád, že jsem našel Shirraka, můžu se od něho hodně naučit. Teda jestli výcvik bude vůbec pokračovat. Když si představím proti čemu stojíme..." |
| |
| Sál Hmm celkem tě chápu Shirak je jeden z nejlepších šamanů které jsem kdy viděl. Jo jo už to tak bude kdybi nás slyšel. No ale nazačátku sem to trochu pokazil jak sem tam šel bez pozvání sem zvyklí na něco jiného a nemám trochu vychování. Zatvářím se trochu sklesle ale pak se trochu pousměju. |
| |
| "Všiml sem si tvého malého nedorozumění s Shirrakem, máš štěstí, že tam byl Altar." Řeknu s nepatrným úsměvem. Posléze i ten zmizí a já, zahleděn do blba, se sentimentem v hlase dál vyprávím: "Byl jsem stejný, když jsem porvé, před sedmi lety, přišel k mému bývalému mistrovi. Vidím se jako dnes: malé, neposedné dítě, které se snaží dobýt svět. "Trochu se usměji a pak pokračuji: "Mistr mi tehdy za moji prudkost, nerozvážnost a drzost dával co proto, ale dnes vím, že to byla nutnost a jsem mu vděčný." |
| |
| Do tváře mi vjede ještě smutnější výraz a pomalu ale klidně řeknu. No vidíš a já sem svého mistra zabil a zbytek života před akademií jsem byl žoldák. Ale sice sem svého mistra zabyl a byl sem vždy samotář z laciným humorem tak sem zase norozdíl od některých poznal pravdu a opravdovou sílu takže sem toho vlastně nikdy nelitoval. |
| |
| Rozhovory pokracuji kazdy premysli, probra kazde pro a proti teto vypravy. Na miste kde stojite se nachazi zlom ve vyprave. Jit zpet nebo jit dal, jine cesty neni. Ti, kteri se rozhodli jit dal, nevedi co je ceka. Dalsi cesta vede skrz masivni dvere vedouci do nitra hory, schovane pod univerzitou. Jsou vsak zamcene. Zkousite je rozbit nebo vyrazit ale tezke ocelove a zcasti adamantitove panty se ani nehnou. Vsichni nastvane odejdete ode dveri se kterymi nemuzete ani hnout. Gonzales jeste zvedave procita znovu ten fascinujici pribeh o zkaze rodu trpasliku. Prohlednes vsechny stranky dal a dostanes se nakonec knihy. Zevnitr je v tlustych deskach vydlaban dulek ve kterem lezi klic, neobvykleho tvaru a velikosti. |
| |
| Sál Pánové a dámi dám vám informaci když dveře neotevřete násilím skuste to klíčem. Zazubím se a zvednu klíč a zamávám sním nad hlavou. Kdybi tu neměli mě geniálního goblina byli by v pytli. |
| |
| Na tvou poznamku nikdo neodpovi. Pouze po tobe vrhnout ponure pohledy. Zanechaji pokusu o otevreni dveri nasilim a rezignovane se stahnout zpet do mistnosti. Nyni mas cestu ke dverim volnou. Dojdes k nim , klic vkluzne do zamku a ty s nim zkusis otocit. Poskoci ti srdce radosti kdyz se ve dverich ozve nekolikere cvaknuti. Potom do nich zkusis strcit. Lehce se pootevrou ale pak se o neco zaseknou a ty je sam otevrit nedokazes. |
| |
| Sál Ještě jednou slabě zatlačím a pak se ohlédnu po ostatních. No tak co je pojt'te mi pomoct ne snad. Jsem sice inteligentní goblin ale neunesu ani dvacet kilo. A dál se snažím otevřít dveře. |
| |
| Tvou prosbu o pomoc jakoby neslyseli. Az po chvili se zdvihne Minos a opre se o dvere svym mohutnym telem. Chvili napina svaly a pak se ozve hlasite krupnuti a dvere se otevrou. Pohlednete dovnitr a chvili nevericne zirate. Vetsi masovy hrob jste jeste nevideli. Chodba se tahne dal do hlubin hory. Schody jsou v chodbe obrousene po stalti pouzivani. Nejsou skoro videt pod hromadami koster. Podle zbytku obleceni a vysky kazde kostry poznate trpasliky, stejne jako v knize. Zda se ze se pokouseli uprchnout, ale nekdo dvere zavrel driv nez to stihli. |
| |
| Sál Chůdáci trpaslíci neměli žádnou šanci trpaslíky sem nikdy neměl rád protože si myslej že dělaj lepší pivo než goblini ale todle bych jim nikdy nepřál. Co je zabylo to by mě vážně zajímalo doufám že to nezabije i mě. Porozhlédnu se po ostatních. Tak na co koukáte deme. |
| |
| Vykročím do té místnosti a nasaji zápach smrti. Snad ještě nikdy jsem jej tak intenzivně necítil. Když se takhle nacházím mezi ostatky trpaslíků, znovu se mi navrací síla a zvedá nálada. Jen tak z rozvery, ale možná i z praktických důvodů oživuji pár kostlivců a používaje je před sebou jako "živý" štít se dál pokračuji chodbou. |
| |
| Sestupujete dolu po schodech. Ticho je prerusovane pouze krupanim kosti pod botami. Po nejake dobe, ktera vam pripada jako vecnost dorazite ke zbytkum dveri. Skala ve ktere byly usazeny je rozervana na kusy. Panty jsou zkroucene na zemi pod hromadou ohorelych trisek. Za dvermi se nnachazi cosi co pripomina knihovnu. Police jsou vetsinou znicene a knihy spalene. Ale ne vsechno podlehlo zkaze. Dal ode dveri, kterymi jste prisli a temi co jsou naproti jsou police vcelku a knihy jsou jen pohazene po podlaze. Premyslite co mohlo zpusobit takovou zkazu. Nikdo nechce ani vyrknout sve domenky. V cele mistnosti je ale tma jedine svetlo vrhaji vase louce. Zajimalo by vas jak trpaslici vlastne udrzovali svetlo ve svych komnatach hluboko pod zemi. |
| |
| Vkročím do dveří a lačně se ohlížím po knihách. Namátkou jednu vezmu a začtu se do ní. Kdybych tak tady našel něco o nekromancii. Pomyslím si toužebně a už sahám po další knize. |
| |
| Tve nadseni rychle poklesne kdyz zjistis ze vetsina knih se tyka uctu a nejruznejsich plateb trpasliku psanem jak v obecne tak v trpaslici reci. Ale preci jenom neni tve patrani uplne zbytecne. Jak prochazis ucetni knihy vsimnes si ohromnych vydaju, ktere jsou tam popsany. Zda se ze pribeh bude pravdivy nebo alespon z casti. O nekromancii zde nic nenajdes. Jedina cenna vec je velka mapa podzemiho komplexu chodeb. Je ale psana v jazyce trpasliku a nikdo z vas trpaslikem neni takze ji nerozumite. |
| |
| "Nevím jak vy, ale já myslím, že toho tady víc nenajdem. No, uvidíme, co můžem dělat."Pak rychle přepočítám skupinku, která zbyla. Moc jich není... |
| |
| Náhle klesnu na zem. Mojí hlavou začíná pulsovat bolest a já jsem neodvratně vtažen zpět, do minulosti... Sice nejsem zranitelný, jsem pouze divák, ale to co vidím, je zvrácené a odporné. Plný děsu se ocitám zpět v Sálu Smrti a zjišťuji, že jsem na zemi a pode mnou zvláštní Trpaslík, jakoby spálený zeleným ohněm. Je z něj cítit Démonickou magii na sto honů. Je mi z toho všeho zle, ale má duše se začíná plnit vztekem k té stvůře, co to provedla. Se zuřivým výkřikem se měním do většího Modrého-Magického Draka a svůj vztek si vybíjím na lebkáchvšude po zemi. Přitom jsem ve střehu a dávám poslouchám i to, co se děje o dvě chodby dál.... |
| |
| Podívám se po nějakých zbylých artifaktech, zbraních nebo brněních, pokud možno nepoškozených. Ačkoli jsou mi na nic proti tomu démonovi, stejně, proti kostlivcům se můžou hodit. Na magické zábrany kolem mne jakoby tlačí neustálý tlak. Nesmím se stát berserkrem, jinak budu ovládnuta... |
| |
| Knihovna Podívám se na toho Draka a ¨dojdu k Diliusovy a potichu mu pošeptám. Ten má ránu si myslí že když se zvětší tak je lepší.Jo a slyšel jsem že z dračí kůže jsou pěkné boty. Goblinsky se zazubim lechce ušklíbnu a křiknu na ostatní¨. tak dem ne. |
| |
| Ohlédnu se na nerozhodný zbytek a vyrazím dále, do hlubin labirintu... |
| |
| Zakroutím hlavou, ale letím za Shaggar. |
| |
| Pach je čím dál tím horší. Pustím se do zpěvu písně smrti mého klanu. Pokračuji dál a dál, svůj meč držím před sebou. Okolo mne létají tři bleskové koule, které mne mohou v případě nutnosti bránit. |
| |
| Prochazite stale dal skrz komnaty nektere vetsi jine mensi. Diky skvelemu nakrasleni mapy stale vite kde se nachazite i kdyz netusite co zde bylo pred znicenim. Pak se pred vami rozevre prostor. Vyjdete z chodby zbytky dubovych dveri do nejvetsiho salu, ktery jste zatim videli. Vase louce sotva staci na to abyste videli jeden z mohutnych podpurnych sloupu. Chvili nechapete ucel teto mistnosti. Vydate se na jednu stranu. Zbytky stolu a zidlicek jsou pohazene vsude okolo. Brzo si vsimnete jedne velke zmeny. Nikde neni ani jedina kostra trpaslika. Pak ale stoly konci nasleduje ozdobny rudy pruh koberce, ktery ve k....Trunu. Neni vsak prazdny. Je na nem neco, co kdysi davno mohl byt trpaslik. Jeho kosti jakoby se zmenili v kapalinu a roztekly se. Na vrcholku teto hromadky je koruna a zlate brneni. Valecne kladivo je odhozene opodal. Kolem topurka jsou stale zaklesle kostene prsty. Duhove se zatrpiti v zari louci. |
| |
| Plivnu modrý plamen na kladivo a na prsty, přičemž dávám pozor na mrtvolu na trůně. |
| |
| Zavřu oči a přivolávám malý tmavěmodrý totem. Pokládám jej na zem. Je dobrý ne ničení démonů. Naví mne oznámí přítomnost nebezpečí a typ nebezpečí. Vzplane z něj modrá značka Démonické Magie. |
| |
| Královský sál Podívám se na impozatní trůn pak spátky k družině a hrdě pronesu. Králové sou saláti. Kdybych nebyl goblin tak bych takle mluvit nikdy nemoh ještě že sem goblin. Dojdu k trůnu kouknu na hromádku kostí dloubnu do ní holí. Je mrtvej.(žertovně). |
| |
| Jakmile se Gonzalesova hul dotkne zlateho brneni ruka s kladivem vzletne a omraci ho. Ohen zasahne misto kde pred chvili jeste byla. Hromadka kosti se zacne menit. Najednou na trunu sedi neporusena kostra v jedne ruce valecne kladivo a druhou ukazujici na gonzalese. Z ruky vyleti rudy paprsek. Ten zasahne gonzalese do hrudi a vytvori cervene vlakno spojujici goblina s trpaslikem. Gonzales zacina blednout zato kostlivci dorustaji chybejici casti tela. Ozve se hruzostrasny smich rozlehajici se po salu. |
| |
| Pěstí uhodím kostlivce do hlavy a následujícím sekem ho zbavím rukou. Poté pronesu zaklínadlo na ničení nemrtvých. |
| |
| Provedu pravý opak kostlivcova kouzla a z kostlivce odsávám maso zpět do Gonzalese. Navíc po kostlivci střelím Svatý Oheň, kouzlo, které ho aspoň popálí... |
| |
| tvou ránu pěstí kostlivec vykryje lehkym mavnutim ruky s kladivem. Stejne tak tvuj sek je pro nej hrackou pouze nastavi kladivo. Topurko kladiva je ze stejneho duhoveho materialu takze tvuj mec se zvonenim odskoci a objevi se na nem zub. Kdyz uz se skoro zmeni v zombii z kostlivce zasahne ho kouzlo od Wolfganga a rust se dramaticky zpomali ale ne zastavi. Svatemu ohni nevenuje prilis velkou pozornost. Pouze spali cast masa, ktere si vytvoril z Gonzalesovych sil. Vsichni jste soustredeni na kostlivce takze si nikdo nevsimnete potichu se plizici postavy za trunem. Potom neco svihne vzduchem a kostlivec je bez ruky s kladivem. Kdo jsi, ze se opovazujes sahnout na mou druzinu? ozve se hrdelnim hlasem orku. S kazdym slovem prichazi kostlivec o dalsi a dalsi casti sveho tela az na trunu sedi jen horni kus nohou. Ty kusy spal at se znovu nespoji. Otoci se k vam vas byvaly ucitel boje. Pak se shybne ke Gonzalesovi. Ztratil hodne energie, ale ta se da vratit. Ted kdyz nic nejde proti tvemu kouzlu melo by to byt rychle. rekne smerem k Wolfgangovi. |
| |
| Jsem sice překvapena ale dám se do pálení nohou a následnéh léčení zdemolovaného Gonsalese. Maso mu znova narůstá, i když nebude stejné jako dřív. Možná bude Gonsales silnější, možná slabší. |
| |
| soukromá zpráva od Shaggar pro |
| |
| Obnovím kouzlo a léčím Gonsalese. |
| |
| Pohlednes na Gonzalese. Neni to hezky pohled. Kusy masa jsou jakoby utrhany zlym kouzlem. Z jedne nohy mu zbyl jen kostnaty pahyl, ktery snad heste nedavnou byl normalni nohou. Jelikoz jsou to ale zraneni zpusobena timto typem magie nekrvaci takze nejsou smrtelna. Shaggar a Wolfgang zacnou s lecenim. Zbytky zombie se pomalu stavaji opet pouhymi kostmi. Kdyz konecne dolecis Gonzalese vsimnes si silne popaleniny na leve noze. Pozustatek od svateho ohne. Pak jeste spalite kosti, aby uz toto zlo nemohlo uz nikdy povstat. Po nejake chvili pootevre Gonzales oci. |
| |
| U trůnu Pomalinku otevřu oči a zamumlám. Ehm no rum tabák teda ehm děkuji přátelé že jste mě zachránili. Pokusím se posadit ale né moc rychle ale pak ucítím bodavou bolest u žeber. a opět si lehnu. Ehm asi se nepostavim a nechce se mi chodit teda ehm nemůžu. |
| |
| Uchechtnu se:"Chceš rum a tabák? " |
| |
| Sál Ehm no má svůj základní výbava každého goblina. Sáhnu do brašny která mi vysí přez rameno a vyndám dýmku z tabatěrky tabák napěchuji a magickými sirkami si zapálím. Pořádně potáhnu vyfouknu dým. Ach je krása být živým. A dál pokuřuju. |
| |
| Kdyz je Gonzales schopen pokracovat v ceste zvednete se a dojdete na konec salu. Nikde nevidite zadnou cestu dal takze se vratite a date se na druhou stranu. Po chvili uvidite, jak kus zdi proste chybi. Kostry se opet objevi. Jsou v pulkruhu rozhazene kolem toho otvoru. Prijdete k nemu bliz. Ma ctyri metry na vysku a tri na sirku. Teprve po chvili vam dojde, ze otvor je zbytek byvale brany prerusujici jednu z hlavnich cest z dolu mesta. Ze dveri nezbylo nic dokonce ani panty. I skala okolo dveri byla nejakou ohromnou silou roztrhana na kusy. Zda se, ze konec je blizko. Tam dole se skryva on. Ten kvuli komu tu dnes jste. Naposled se posadite a vsichni mlcky pozorujete temny otvor. Na vsechny jakoby dopadla pochmurna nalada. Pak se do ticha ozve zvuk,, ktery tu proste nema co delat. Jakoby se cela hora zacala nadechovat tak se zacne vzduch pohybovat smerem dovnitr provazen lehkym sycenim. Vsichni se postavite do strehu a vyckavate, smysly a svaly napjate a pripravene na pripadne nebezpeci. Kdesi nedaleko za vami se ozve slabe pufnuti a vy se zvedave otocite. Prichazi k vam postava cela v bile robe protkane niti z ryziho zlata, ktera se slabe strpiti ve svetle louci. Slozite vzory a runy vytvarejici na robe zari vlastnim bilym svetlem. Do obliceje nevidite. Kape je pretazena pres hlavu, ale tam kde by mel byt stin je naopak zarive slunecni svetlo. Prichazi, ovalny bily drahokam na spicce slabe poblikava a klapot hole se rozleha po salu. Samotna tma pred nim ustupuje a zanechava za sebou jen svetlo. Skoro jakoby sam jeden z andelu sestoupil na zem aby pomohl skupince odvaznych. |
| |
| Pomalu majestatne prijdu k nim a lehce obdivne pokynu. Velmi dobre studenti. Necekal bych, ze se dostanete az sem. Vase zkouska je tim splnena. Jste nyni pripraveni na souboj s opravdovym zlem. kratce spocinu pohledem na kazdem z nich. Trochu dele na Thromkovi. Ten jen lehce prikyvne. Potom jim s lehkym usmevem reknu :Mam pro vas mozna velmi zajimavou zpravu. Nyni se nachazite jeste stale ve vycvikove casti univerzity. Ano je to tak toto vsechno jak tu vidite bylo vytvoreno jen pro uceni studentu. chvili se odmlcim, abych dodal svym dalsim slovu vaznost a potom spustim dal. Ale ne vsechno, co jsme na vas pripravili je pouze klam. Kniha vypravujici o zkaze trpasliciho mesta je prava a mesto je skutecne pod nami. Roky jsem hledali nekoho s kym bychom mohli podniknout vypravu do skutecneho mesta trpasliku. Nekoho kdo by byl schopen tuto vypravu prezit a zaroven pomahat. Nikdo vsak neuspel. Az nyni. Proto se vas ptam: Chcete pokracovat az do konce? pak uz jen cekam na odpoved. |
| |
| U brány Vy se mě ptáte jestli chci jít za opravdu těžkým souborjem máme šanci jít tam kde ještě nikdo nebyl. Odmlčím se a potáhnu si z dýmky. Samozřejmě že du. A dál přesvědčeně pokuřuju. |
| |
| "Proč ne, když už jsem tady?" |
| |
| "Beru" |
| |
| Trochu se pousmeji. Pak necham sve runy trochu ztmavnout. Nic jineho bych od vas ani necekal. Ale nemylte se. Nekdo uz tam provadel pruzkum. Malem se z neho nevratil ale je tu ted s nami. Takze podle Thromky je nekolik pater pod nami zbrojnice kralovy osobni straze vcetne jeho samotneho. Takze bychom se tam meli jit podivat. Mozna tam najdeme neco co by se nam mohlo hodit. uz se nadechuju k dalsim slovum kdyz se na podlaze objevi temne rudy ornament. Z jeho vrcholu vyrostou krvave steny a vytvori kopuli. Ta se v zapeti rozpadne na husty mrak, ktery se pomalu rozplyva. Uvnitr nekdo zda se sedi. |
| |
| Stale potichu sedim, kolem me se otaceji chomace mraku. Kdyz mi mezi vicky pronikne slunecni svetlo vim, ze jsem na miste. Misto, abych jako normalni lide vstal a pristoupil ke skupine proste se v tureckem sedu vznesu a sednu si blizko u skupiny. Mam na sobe jednoduchou kutnu tmave hnede barvy. Zvlastnosti jsou cerne runy nejruznejsich tvaru a velikosti pokryvajici vetsinu povrchu. Svou hul mam samozrejme s sebou. Otevru oci a kratce reknu. Jsem tu jak jsi zadal. pote se rozhlednu, kdo ze skupiny prezil a dostal se az sem. Neni jich mnoho. Shaggar, Gonzales a Wolfgang. Na Gonzalesovi spocine muj zrak o zlomek casu dele nez na ostatnich. Alespon nekdo. Pak opatrne vstanu. me klouby jsou ztuhle takze v nich lehce zakrupe. Postavim se na nohy a zacnu chodit kolem dokola. Po chvili se otocim na Artara. Staci muzeme jit. |
| |
| Sál Podívám se na Shirka a leche se ukloním. Mladý a neskušený WooDoo shaman by neměl vyrážet bez svého mistra Doufám že jeho názor už je na mě oněco lepší. |
| |
| Pri Gonzalesove poznamce mi lehounce zacukaji koutky do usmevu, jinak na sobe nedam nic znat a mlcim. Chvili pozoruji usti tunelu. Vypada jako hladova tlama cekajici na dalsi a dalsi cerstve maso ke spolknuti. Pak odzatkuji jednu lahvicku a na vrchol sve hole necham dopadnout jednu rudou kapku. Chvili se soustredim a kapka mezitim mizi. Vrchol hole pomalu pokryva jasne rudy plamen vydavajici jasne cervene svetlo. Pak se otocim zpet ke vchodu. Pouze si lehce povzdechnu, kyvnu na ostatni a jako prvni vyrazim do temnoty s charakterisickym klapotem me hole. |
| |
| Cesta do podstvětí Podívám se za shirakem alechce popoběhnu zaním abych ho dohonil. Mistře jsem oparavdu rát že jdete do podzemí s námi z důvotu který je vám jistě už tet' znám že jse chci učit a nabíjet své tělo magii. Jak pokračuji vedle shiraka podívám se mu na nohy leche po pokročím abych šel stejným krokem a ve stejnou chvíli se dotýkal holý země. |
| |
| Vsichni se otocite k temnemu usti kde pred chvili zmizeli Shirrak a Gonzales. Rychle je nasledujete. Chodby nevypadaji jinak nez ty kterymi jste prisli a prece je na nich neco zvlastniho. Anebo je to jen pocit? pocit vsudypritomnych oci ktere vas pozoruji, ale kdyz se otocite zpatky nikdo tam neni. Cim dal jdete tim tento pocit narusta. Nakonec si toho zacnou vsimat i ti mene vnimavi z vas. Nikdo na vas zatim ale neutoci. Rychle prochazite chodbami zastavujete se jen aby si Artar mohl utridit myslenky a vy jste sli spravnym smerem. Brzy prestanete mit prehled o tom kde jste ale Artar vas vede bez znamky nerozhodnosti. Brzo se ukazi jeho skvele schopnosti. Zastavite se u masivnich dvojitych dveri zvenci uzavrenych padaci mrizi. Kdyz na ni uvidite duhovy odlesk rychle vas prejde myslenka na vyrazeni dveri. |
| |
| Hm nikde zadna paka na otevreni. reknu si spis pro sebe a zamyslim se. Prejizdim pohledem po zdech kolem jen lehce ozarenych rudym plamenem hole. Pak si ale neceho vsimnu. Svetlo sem! Pujcim si tu hul a pomalu prectu napis na stene. Je lety zaneseny nejruznejsi spinou ale precist se stale da. Královská zbrojnice. Pozdrav Thorina. povytahnu oboci a pohlednu na ostatni lehce prekvapenym pohledem. Pak se zkusim jeste kouknout po nejakem tlacitky ci pace. |
| |
| Adamanit? a ještě očarovaný magií? Úžasné. Ale něco zkusím.Střelím divnou kyselinu na kov. Ten zasyčí, ale já vím, že něco je špatně.Sakra. |
| |
| Kyselina leti na mriz ale jeste nez staci dopadnout zmizi. Pak uslysis syceni a syknes bolesti. Tvou ruku zacala rozezirat tva vlastni kyselina. Pak uslysis Artara jak rika divajice se pritom na tebe. Dobre to vedet. Alespon ze jsem to nezkusil driv ja se svou magii. lehce se usmeje pristoupi k tobe a vezme tvou ruku do svych. Zamumla nekdolik slov, kterym nerozumis a tva ruka je razem vylecena. Pak se zahledi kamsi do dalky a pomalu se otoci se zpet ke mrizi. Mate nekdo placatku? zepta se s pohledem uprenym na napis na stene. |
| |
| Od pasu vytáhnu tu svou poloprázdnou s nápojem uvnitř. Démoncký Plamen, nejlepší pití pod sluncem. Rázem vypiju placatku a zakleju, protože je to nářez. Poté prázdnou placatku s posmutnělým výrazem podám Artarovi. |
| |
| Trosku smutne prijmu prazdnou placatku, ale pak me neco napadne. Podam ji Shirrakovi a neco nesrozumitelneho pro ostatni mu poseptam do ucha. Ten jen prikyvne. Nalije do ni trochu krve ze sve zasoby a postavi placatku pred sebe. Zvedne ruce nad sebe a zacne mumlat nesrozumitelna slova. Oci se mu pri tom otoci nekam do vnitr hlavy takze je videt jenom belmo. Kdyz dokonci zarikavani oci se zase vrati na sve misto. Beze slova si vezmu placatku zpatky a zkusim svuj napad. Posadim se presne pred mriz. Naklonim placatku a necham si kapku stect na prst. Hodim ji na mriz a reknu Thorine bud pozdraven. Potom pozvednu ruku s placatku vzhuru jakoby na pozdrav, tukny s ni o zem a vyprazdnim ji. Jen co posledni kapka medoviny ve me zmizi ozve se nekolika nasobne klapnuti a mriz se zacne pomalu zvedat. Bez toho abych se otocil reknu ostatnim. Tohle vedel kazdy trpaslik z tohoto mesta. Kazdy musel byt pritomen na takzvane oslave Thorinovi. Na konci se mu timto zpusobem pripijelo. Dvere uz jsou obycejne nechranene magii takze jen natahnu ruku smerem ke dverim a ty se otevrou. Pomalu se vam naskyta pohled na na vetsi obdelnikovou mistnost. Podel dvou delsich sten jsou v drzacich upevneny zarive slozite zbroje. Kdyz se duhove zalesknou je vam jasne. ze nejsou jen tak obycejne. Hrudni a zadovy plat neni jeden kus kovu ale nekolik kusu v sobe zasunutych umoznujici ohyb v zadech. Podobne jsou udelane chranice stehen. Helmy jsou nad nimi, Celek je nesmirne pruzny a nebrani temer v pohybu jako bezna platova zbroj. Zaroven vypadaji velmi vrazedne. Normalni smrtelnik by urcite prchnul. Na kratsi stene jsou poveseny nejruznejsi typy zbrani za stejneho materialu. Kdyz je vyzkousite zjistite ze jsou dokonale vyvazene. Vedle dveri jsou poveseny stity. na svou velikost jsou az neuveritelne lehke. Z cele te trpytive nadhery prechazi zrak a vy chvili zustanete stat v uzasu. Pak pomalu vstoupite a zacnete zbroje zkoumat zblizka. |
| |
| Myslíš, že nejsou začarované? |
| |
| Zbrojnice Příjdu k jedné ze zbrojí a podívám se zblízka. A hele me se tadle je z adamantia původní vynález goblinů ale trpaslíci jim ho ukradli. Otočím se a dojdu k jiné zbroji. A hele tadle je z mitrilu původní vynález trpaslíků ale goblini jim ho ukradli. Pak se otočím ke zbytku skupiny. Musím přiznat že todle je první chvíle kdy lituji že sem goblin a mág kdybych byl třeba ork válečník radoval bych se ale co nadělám. |
| |
| Vejdu do zbrojnice a zastavim se u jedne zbroje. Natahnu k ni ruce a necham je pred sebou kousek od ni. Podle vseho co muzu zjistit zacarovane jsou, coz neni ni mimoradneho. Zbroje se casto ocarovavaji magii, ktera jim doda nektere neobycejne vlastnosti. Tady zda se zadna kletba neni. Pak natahnu ruce a dotknu se jednoho z brneni. Chladny kov me zastudi na rukach, ale nic jineho se nestane. Ne opravdu neni. Pravdepodobne budou ocarovane jenom pro dobro nositele. Takze ted uz zbyva si jen vybrat a s uctou pouzit. Sam se rozhlednu a najdu si jednu z lehkych mitrilovych krouzkovych kosil, ktere se vetsinou davali pod brneni. Jsou tu velikosti nejen pro trpasliky. Rozhrnu si robu a nasoukam se do ni. Saha mi az skoro po stehna ale tak to ma byt. Nic vic si odsud nevezmu neni tu nic pro magy. |
| |
| Zbrojnice. Takže vy si myslíte že jeko WooDoo shaman se budu soukat do náké zbroje. Tak to ani náhodou. Udělám dva kroky od zbroji u které jsem stál a znova pronesu. Nejsem válečník který napasován do obři zbroje s obouručnou sekerou nebo palcátem kosí řady nepřátel. |
| |
| To já zas ano, ale jsem i šamanka. Ale zbroje vypadají hezky.Vzápětí vybírám jednu lehkou, šupinovou, ladně tvarovanou, která asi nebyla pro trpaslíky. Pár slov a kov mi přesně padne na tělo. Prohlížím si i zbraně, ale můj meč se jim vyrovná. Navíc je to dědictví klanu Mok´Nathal. Takže si vyberu luk a šípy, ale svůj meč si nechám. |
| |
| Položím ruku na vybrnaou zbroj a ona se zkroutí do správného tvaru. Poté si ji nasadím. A něc zkusím. Změním se v draka a s radostí zjišťuji, že zbroj zůstává na mě.Tak takhle se asi cítim Deathwing... |
| |
| Kazdy si vyberete podle chuti a vyjdete ven dvermi. Artar vam povi o magii v tech zbranich. Diky ni dokazi tyto zbrane zranovat nejenom obycejne zive bytosti ale i demony nebo duchy. Take vam povi ze pri boji s Ilidanem vas nebude podporovat v boji. Nechapete co tim myslel nebo proc by to delal ale neptate se. Prochazite chodbami stale niz. Pak zacnou vase okovane boty cinkat o neco na podlaze a kdyz se podivate dolu spatrite zelezne kolejnicky nyni zanesene spinou a blatem. Znamena to jedine jste uz skoro u cile. Nekde pobliz je trpaslici pokladnice ale i ohromny demon Ilidan. Misi se ve vas pocity. Pocit radosti ze jste konecne temer nasli onen poklad a strach z nebezpeci cihajiciho za kazdym rohem. Sevrete sve zbrane a potichu je vytehnete jakoby jste se bali porusit to zde panujici mrtvolne ticho. Sledujete kolejnicky protoze vite ze zlato se jiste prevazelo na kolejnickach kvuli sve vaze. Pak se ale kolejnicky rozdeluji a vy vite kam vedou. Jedny k pokladu druhe do dolu.Zde se zastavite vahajice kudy dal. Neni to tak snadne jak se zda. Kazdy vi jake zlo je pravdepodobne jen nekolik mili daleko. Nekteri hrabivejsi by snad dokonce rychle sberali co by stihli a utekli. Ale cesta zpet je slozita. Nikdo by ji neprosel zpet bez toho aby sesel z cesty. |
| |
| Vsichni rychl jdou k dolum. Cesta vypada stale stejne. Zelena svetelkujici plisen naa zdech, nekolik palcu zeminy misty spise bahna. Louce na zdech jsou davno vyhasle casto uplne chybi. Jedina vec se meni. Kolejnicky se stale vice rozvetvuji a chodba se stale rozsiruje. Vyusti do jeskyne drive byla zdase krapnikova soude podle zbytku stalakmitu a stalaktitu. Vetsina podlahy je vyplnena pavucinou kolejnic rozbihajicich se do mnozstvi dalsich chodem po krajich. Uprostred jeskyne je vyvysenina kterou kolejnicky obihaji. Neni vam zcela jasny jeji ucel. Kdyz si ji ale prohlidnete zblizka a na vrcholku naleznete telo trpaslika, dojde vam, ze tento slozity komplex musel byt nekym rizen. Problem ktery prave nastal vas zmrazil na miste. Nemuzete se hnout leda zpatky. Netusite kde tyto jeskynni tunely usti. Proto jen vylezete uprostred na kopec a tam se posadite a premyslite co dal. Nikoho nic nenapada. Pak ale zacnete mit zvlastni pocit, ze jste sledovani. Jakoby kazdy kamen, kazdy kousek plisne mel oci a pozoroval vas. Kazdy z vas to pocituje a kazdemu z toho beha mraz po zadech. Tisice neviditelnych oci vas probodavaji svymi pohledy. Pocit stale sili a v jednom z tunelu zacne svitit jedovate zelenazare. Pak se veskere svetlo vytrati a vsechno utone v neprostupne tme. Krouzek svetla zbyvajici kolem vas je jako majak v nekonecnem mori. Ze tmy se ozve hlas Opovazlivci kdo jste ze se odvazujete vkrocit az sem do meho sidla? |
| |
| Prvni promluvi Antar : A kdo jsi ty, ze se odvazujes zde prebivat, zde na kostech mrtvych? Je si prilis jist svou moci. Neco se kolem vas prozene jekoby vitr. Jenomze vam vstanou vlasy hruzou a razem jsou vsechny myslenky nahrazeny utrpenim. Znovu prozivate bitvy, kterymi jste prosli, zraneni, ktera jste utrpeli. Jen Antar a Shirak zustavaji na nohou a celi teto iluzi. Spolecne kolem sebe postupne vytvareji magicke pole, takze utrpeni postupne ustupuje az zanikne docela. Otevrete otresene oci. Kouzlo prestalo pusobit. Pak se ozve hlas znovu. Nemate proti me sanci. Netusite s jakymi silami si zahravate. Na to Antar odpovi : Tak konecne vylez z temnoty. Nebo mas snad strach se nam postavit? Na to se zem zakymaci a z temnoty vystoupi postava. Magii z ni citite na desitky metru daleko. Pusobi ale celkem neskodne. Vrascity, ohnuty starec opirajici se o hul ve vas opravdu nevyvolava pocit nebezpeci. Antar vam zasepta : Je to jen iluze neutocte na nej jinak budete rychle mrtvi. Uposlechnete rozkazu a zustanete stat. Stary muz promluvi : Tak zde stojim sam slaby a neozbrojeny. Jsem cilem vasi cesty. Pojdte dokoncit svuj ukol at se konecne muzete vratit domu obklopeni zlatem. V jeho hlase slysite prosbu, leta utrpeni a vsichni mu naslouchate a je vam ho skoro lito. Chcete mu jit pomoci. Chcete ho poslechnout, tak mocny je jeho hlas. Nekde v dalce ve vasi mysli ale zni slaboucky hlasek Antara. Je to jen iluze. Je sice slaby, ale drzi vas na miste i kdyz starec pokracuje v prosbe. Kdyz se pole zda konecne dostatecne silne pozvedne Antar ruku pred sebe. Mezi prsty mu zacnou poskakovat krvave plaminky. Spolecne s kouzlem Shirakk vylil velke mnozstvi krve do jedne ze svych misek a dalse do zarikavani. Koule z plamenu se rychle zvetsuje. Pak ohne ruku dozadu a hodi ji smerem stareho muze. Ten se neskutecne rychle pohne a rozsekne kouli svou holi. Kdyz tak ucini Nachvili se jeho podoba zavlni a vy muzete videt skutecnou podobu. Misto hole uvidite zeleny mec s dvema cepelemi vychazejicich z obou stran rukojeti. A tvar demona. Kolem oci ma uvazany cerny satek, ale jak se zda vidi dobre. Tmave fialova kuze a ostre rezane rysy obliceje skrivene do krute grymasy mu dodavaji straslivy vyraz. Svalnate telo je lemovano zelenavou zari a zaroven z casti skryte ve zbytcich odevu. Koule neskoden zmizi v zablesku svetla. A zda se ze demon vyrostl nejmene o pul stopy. Antar zakleje : Sakra. Nemuzeme proti nemu pouzit magii. Bude to jen na vas bojovnici. At vas provazi sila. Pak se ale jeho tvar rozjasni a na rtech mu zahraje lehky usmev. Demon pozvedne pravici a chvili nehnute stoji. Vy zaslechnete praskot nekde daleko nad vami. Padajici krapniky se ale neskodne rozpadnou o vase pole. S kazdym dopadem se hladina v misce pred Shirrakem snizi o nekolik centimetru. Gonzales to vsechno sleduje a tusi ze pokud se miska vyprazdni pole zmizi. Krev si vzal s sebou take. Vyvola teda svuj nejsilnejsi totem a s pomoci magie krve ho pretvori a posili. Tento totem pak nici krapniky jeste pred dopadem na pole. Takze se hladina v misce uklidni a prestane klesat. Demon zarve, kdyz ani jeho dalsi pokus o zniceni skupinky nevyjde. To uz na nej ale leti dalsi koule tentokrat, svetle modra. S usklebkem po ni machne a rozekne ji jako to udelal predtim. Misto aby ale vyrostl vytresti oci, chyti se za srdce. Slabym vyhruznym hlasem zasepta : Neporazite me tak snadno. Dalsim koulim leticim proti nemu se rychle vyhyba a postupuje smerem k vam. Na to vam Antar rozkaze : Zabavte ho! Kdyz je uz dost blizko vyskocite z ochrany pole a postavite se demonovi. Je rychlejsi nez vy ale ne dost rychly aby zvladl dva bojovniky z nejlepsich klanu orku. Thromka a Shaggar bojuji ajkoby spolu bojovali od mladi. Tvori jednoho bojovnika utociciho ze vsech stran. Oba se dostavaji do krvezizniveho stavu a stavaji se z nich nebezpecna monstra nicici vse co maji v ceste. Kazdy se svym vycvikem a dovednostmi by nemohl byt porazen bez smrti protivnika. Wolfgang take vyrazi vpred na pomoc svym pratelum, ale neni dostatecne rychly, nema vycvik orku, neni bojovy ork. V nestrezenem okamziku se demonova cepel ponori do jeho draci hrudi jakoby byla z masla. Projde skrz supiny i zbroj az dovnitr. Wolfgang odpadne a rychle se z poslednich sil premeni zpet na cloveka. Aby setril energii, ktera ho stala drzet formu draka. Mezitim orkove pokracuji ve sve praci. Riceni kovu se temer neda rozdelit na jednotlive dery. Je to temer nepretrzity zvuk. Jejich prace je odmenena. Demon zastavuje a krok za krokem ustupuje zpet. Konecne mag dokonci sve zarikavani. Cas se pro nej zastavi. Zvuk utichne vsude je nahle klid. Kouzlo je velice narocne a kazdy zlomek casu vysava z maga energii. Rychle vysle nekolik modrych magickych kouli do demonovi hrudi a necha kouzlo odeznit. Cas opet plyne dal. Antar ale pada na zem a tezce oddychuje. V boji dochazi ke zvratu. Demon je nahle pomaly a rychle ustupuje dvojici orku. Pak sekera Thromky projde demonovou obranou a presekne ho vedvi. Staroveka zbran projde skrz a na jeji cepeli zustanou pruhy dobela rozpaleneho kovu. Bitva se zastavi. Demon jen vyvali oci a prohlizi si ranu na brise pak jen pohledne zpet a pulky tela se sesypou k zemi. Nez dopadnou slachy, svaly i kosti projdou premenou staleti casu. Zmeni se v prach a po narazu na zem ztrati svuj tvar. Jedine co po demonovi zustane je hromadka prachu. A cepel na jeji spicce. Shirrak vstane a rychle prejde k ni. Polije ji zbytkem krve a chvili se soustredi. Hlasite syceni a stoupajici plyn vam napovi co ze zbrane zbyde. Pak prejde zpet k Wolfgangovi, ale uz je pozde. Rana byla prilis vazna uz mu neni pomoci. Jenom mu zatlaci oci a ukaze na nej a pak ke stropu. Jeho telo zmizi v rudem oblaku. Demon je konecne mrtev a vy citite zmenu ve vasem okoli. Jakoby steny ziskaly krasnejsi a prijemnejsi odstin. Veskera ponurna nalada je pryc a vy jste naplneni veselym nad uspesne dokoncenym ukolem. Pak vam na mysli zustava jen jedna myslenka. Postavite se na unavene nohy a zvednete sve zbrane z blative podlahy. Naposled vas pohled spocine na miste, kde jeste pred chvili byl jeden z nejhorsich demonu, ktere jste zatim potkali. Pak se ale vydate zpatky a pokracujete do trpaslici pokladnice. Zlate odlesky od vsech veci uvnitr vas na chvili oslni. Kdyz pak prochazite tou rozlehlou jeskyni je vam jasne, ze tenhle poklad by vam vystacil na nekolik zivotu a jeste byste meli dostatek. Nekteri z vas proste pechuji zlate pohary, mince, koruny a nugety do kapes a vaku a kdyz uz je maji plne, smutne se rozhlizi kolem kolik toho zde museji nechat. Ostatni hledaji kousky s mnohem vetsi hodnotou nez samotne zlato. Drahymi kameny vysazene prsteny a koruny jsou jasnou volbou. U zlatnika se prodaji daleko lepe nez samotne zlato. Kazdy si nabral kolik unese a pomalu se obracite zpet na cestu vzhuru. Zde si podate ruce a kazdy se vydate svou cestou. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR