Andor.cz - online Dračí doupě

Hybatel - 05. ledna 2011 12:40

Jak už napovídá název tato jeskyně je založena podle hry Baldur Gate.Už jsem tuhle jeskyni zde vedl dřív,ale kvůli neočekávaným a naléhavým rodinným problémům jsem jí musel ukončit.Příběh se bude držet prostředí hry(ale nebude ho kopírovat)a na hrubé základy bude používan systém Drd.Je jednoduchý a obecně známý,ale je to pouze nástroj který nám má usnadnit hru.Upozornění pro munchkiny(zneužívače pravidel)nečekejte že vás pravidla vysekají z každého průšvihu do kterého jste spadli,námitky že toto pravidla Drd nedovolují či doslovné citace pravidel budou ignorovány.Ale to už odbíhám hráči si mohou vybrat jakoukoliv postavu za jakou mohli hrát z obou dílů Baldur Gate nebo si vytvořit nějakou vlastní v tom případě bych prosil ikonu(ať vím jak vypadáte)a nějaký životopis.Rasu si můžete vybrat buď z Drd nebo z Baldur Gate,ale prosím žádné orky nebo poloorky.Povolání mohou být dvě,ale musí jít k sobě a hráč bude mít stejné omezení jako ve hře.

Hybatel - 21. ledna 2011 20:53

Probouzíte se z dlouhého spánku na místě které vám připadá cizí.Nevíte jak jste se sem dostali,ale jste v pořádku a máte u sebe i všechny své věci(pokud je nemáte na sobě leží vedle vás).Poslední na co si vzpomínáte je jak jste šli večer spát...a teď jste tady v obrovské místnosti na jejíhž konce ani strop nedohlédnete.Vidíte obrovské kamenné sloupy tyčící se až k nedohlednu ozdobené hlavami démonů které se na vás šklebí.Stěny jsou kamenné a hladké bez jakýchkoliv nápisů či rytin,podlaha je taky kamenná a rovněž hladká.Jedná se o obrovské dlaždice velké jako obří noha s dávno vybledlým(nyní už zcela nečitelným)vzorem.Přímo uprostřed místnosti se tyčí uzké křeslo z šedého které nevypadá zrovna pohodlně.Vypadá jako by bylo vytesané z jednoho kusu či přímo vystoupilo z podlahy.Jinak už kolem sebe nevidíte nic jiného.

Viconia DeVir - 26. ledna 2011 17:58

Na neznámém místě s bandou lidí a zakrslíkem Pomalu nabírám vědomí. Cítím chlad a kamenou zem pod sebou, pro mě nic zvláštního. Spávám v kryptě Athkatlaského hřbitova, ukryta rivvinským očím a jen v kápi a pod roušku noci vycházím do jiných městských čtvrtí. Včera jsem šla spát o něco dříve, tedy ještě za tmy, kdy mají na hřbitově pré nemrtví. Písně duší zemřelých, bývají občas zajímavou hudbou a jindy vlezlým kvílením. Vyjimečně jsem je nevnímala. Svou pozornost jsem věnovala otravné zombie spolubydlící, která se se mou vehementně snaží kamarádit. Shar! Proč jen mé kroky vedly k této hrobce abyposloužila jako má noclehárna? Zombie bývala mladá slečna, jediná z rodiny v jejíž hrobce žiji, kdo nedošel pokoje. Lady Isabella z jakéhosi významného rodu. Pche. Teď je jí ten titul na nic. Tedy nezarazilo mne, kde bych se měla probouzet. Zaráží mě fakt že se Izi ještě neprobrala a nezačla mě tahat na nějakou z končetin aby mě probudila. Prudce otevřu oči a to co vidím se mi vůbec nelíbí. "Rivvin!" Jeden z těch lidí kolem je již vzhůru a kope do hobitského podmíráka ve snaze ho vzbudit. "Ještě aby tak začal okopávat mě!" Rychle vstane, ze země seberu své kopí a postavím se do obrané pozice. "Kdo ste a co je tohle za místo?!" Zeptám se, přirozeně nedůvěřivě. Jen letmo se rozhlížím po tomto podivném místě, ale zůstávám ve střehu. Démoní hlavy se šklebí v podivných grimasách, obrovské dlaždice zničené léty... strob neznámo kde... "Tam by se mohla ukrývat nějaká létavá mostra podobná netopýrům." Napadne mne, při přepočítávání různých nebezpečí co nám tu hrozí. Kdykoli by mohl kdokol, odkudkoli zaútočit a jedno stále netuším - Proč jsem sakra tady?! A také... proč s nimi?

Viconia DeVir - 28. ledna 2011 20:37

Těžko říct co je to za díru Zamračím se na probuzeného člověka. Arogantní jako všichni jeho rasy se kterými jsem se doposud střetla a stejně tak zaujatý, jeho oči přímo křičí jak nemá rád drowy. "Abych ho nezarazila já někam tobě." Odvětím chladně, jeho poznatky o místu kde jsme, se mi nelíbí ani trochu. "Já v jiné sféře s bandou rivvin a hobitem." Povzdechnu si a zlobně zatnu zuby. "Co sem komu udělala?!" Nespouštím z něj oči, nevěřím lidem, stejně jako on drowům. Ale slušelo by se od muže, byť nepřítele, plivnout do placu alespoň jméno. Rozhodně se první představovat nehodlám. "Zajímalo by mě, co bych měla mýt společného s vámi." Zavrčim. Nesnesu pomyšlení že bych měla být něčí loutkou. Jak ho bedlivě pozoruji všímám si urostlé postavy a několika mečů. Soudě dle tohoto, vypadá na bojovníka. Oproti tomu, já mám většinu těla zahalenou pláštěm s kapucí, bílé vlasy mi spadají pod ramena a na čele je viditelná čelenka. Postavou jsem drobnější, ale o to zákeřněji vypadající. Jako zbraň mám kopí a ne jen tak obyčejné, ovšem jeho funkce nejsou na první pohled znatelné, jediné co o magičnosti zbraně vypovídá je netradiční vyřezání rukojěti a symbol na čepeli, dál je na opasku postřehnuelná kapsička a u ní zavěšený prak.

Rozar - 28. ledna 2011 21:12

Kde to jen jsem? Snažím se spát, ale řekněme, že to nejde podle mých představ, když kolem mě vřískaj nějáký děcka... Určitě ani pořádně nevysvitlo slunce a oni si už tady řvou jak na lesy... Takovou Rodiče by si je měli dát do latě. Znenadání otevírám oči a sednu si. Přitom neurčitě zařvu na všechny okolo. Sklapněte nebo vás sežeru! Řvu nesmlouvavým, přísným hlasem, ze kterého jde poznat, že rozhodně nežertuji. Rozhlížím se kolem. Čekal jsem oprýskané zdi a strop, který vypadá, že se brzy rozpadne a především nějáké okno a vyplašené děti, ale ono nic! Místo toho zda byla obří místnost, strop je někde v nedohlednu a je tu jen společenství několika maníků se zbraněmi. Což o to, to by mi snad ani nevadilo, ale že jsem viděl čepele, to je jiná. Rychle se zvedám, a rychle nahmatávám jílec svého meče, abych se mohl při nejhorším alespoň bránit. Přitom rychle couvám, abych všechny nepřátele měl ve svém zorném poli. Oi! Oi! Oi! Oi! Oi! Co se to tady děje? Pohledem těkám z jednoho na druhého a čekám kdo udělá první krok. Toto asi bude bitva vůle. Ten kdo dřív ztratí trpělivost, zemře. Uvidíme jak se to vyvine.

Elfi - 30. ledna 2011 15:39

O flašku více ?? Pomalu...velice pomalu otevírám oči, přitom si pomyslím,jak nejspíš dopadla včerejší akce. "Tu druhou flašku pálenky jsme neměli otevírat." Promnu oči,abych vůbec viděl, kde jsem skončil..... a hle nějaká divná místnost a lidé, které nepoznávám. Nějaká temně opálená dívenka, stejně mladá jako já. Pomyslím si. "To bude asi jedna z těch Drowek,mnoho jsem jich ještě neviděl,ale jsou to pořádné mrchy..." Další je velký svalnatý muž. "Ach to bude jeden z těch co si myslí, že silou a pořádným mečem zabijou vše. To bude nejspíš agresivní člověk na toho si dám bacha!" Neupozornuju na sebe,ještě, že mám přes hlavu kápi, takže mi není vidět do obličeje.Přisunu se ke zdi, pohodlně se o ní opřu a počkám,jak dále bude pokračovat konverzace těch dvou. Po očku také zkouknu další postavy,které bud leží nebo dělají něco jiného, a trůn uprostřed místnosti. Popis Elfiho: Bytost menší postavy,přesněji řečeno 175 cm bytůstka. Oblečený vždy v dlouhém černém plášti s kapucí přes hlavou tak, aby mi nebylo dobře vidět do obličeje.Vnitřek pláště skrývá nejedno tajemství. Pod pláštěm kožená zbroj s vyčnívající zelenou košilí,která je značně špinavá.Na zádech toulec s dlouhým lukem, který je skoro tak dlouhý jako postava Elfiho.Ruce jsou ovázaný kůží hlavně dlaň, aby dostatečně chránila kůži a také protože to lépe vypadá.Rád si zakládám na vzhledu sicca. Kalhoty jsou černé, žádný velký přepych, obyčejně ručně tkané. To co zaujme na nohou je určitě pár bot. Dlouhé kožené boty s koženou vystýlkou, která napomáhá při plížení,ovázána tuhou kůží, aby lépe drželi na nohou majitele.

Cernd - 30. ledna 2011 19:11

Probuzení Imitující se spícího poslouchám štěkání těch dvou lidí na sebe. Bojovníka a Drowky. Štěkají na sebe jak psi když se rvou o kost. Opatrným pohledem zkontroluji zda mám u sebe lovecký nůž. Tyč teď ani nehledám. MOhlo by to přitáhnout nechtěnou pozornost. Když zalechnu pohyb dalšího probuzeného rozhodnu se vstát i já. První věc co mě po otevření očí zaujme je kopí, které mám tak půl metru nad obličejem a naštěstí nemíří na mě. "Slečno, byla by jste tak laskava a dala stranou vaši zbraň? Nento pohled není zrovna dvakráte příjemný." prohlásím k drowce a pomalu se začnu zvedat. Při té příležitosti přehlédnu okolí. Žádné stromy. Jen kámen. Tohle nebude ta barabizna ve které sjem se ukládal ke spánku. povdychnu si a konečně se postavím. To, že mám prakticky za zády drowku mě nevzrušuje. Opřu se o svou hůl A znovu si prohlédnu okolí a onen trůn. "Hádám správně, že nidko neví kde a proč tu jsme, že?" optám se probuzených a nadále sleduji okolí. Tohle míst se mi ani za mák nelíbí.

Viconia DeVir - 30. ledna 2011 20:42

Šípkové růženky se probouzí Do mé výměny slov s tím člověkem se náhle ozval jeden z těch spících. Evidentně ještě spal jelikož jeho výhružku o sežrání by nikdo normální nevzal vážně, mimo malých dětí, a to ještě kdo ví jestly. Až po chvíli nabere celkového vědomí a jal se dát najevo svůj strach, rychlým útěkem do bezpečné vzdálenosti. Jeho otázku nechám vyset ve vzduchu, jelikož téměř hned na to se div ne souběžně začnou sbírat další dva. Zahalenec na sebe nijak neupozorňuje, moudrá to osoba, ale druid v mé blízkosti začne mluvit. Pravda, kdybych se probudila s kopím nad hlavou asi by mě to též mírně rozhodilo, ale... mám jim věřit a ostoupit z obraného postoje a ještě se pokoušet o možnou spolupráci? Brrr Zvážím své šance, kdyby se něco zvrtlo a nakonec kopí postavím na zem a lehce se o něj opřu. Oponentnímu člověku tedy dávám najevo, že s ním v tuto chvíli bojovat nehodlám a s velkým úsilím mu věřím, že se o nic nepokusí on. "Ten druid zatim vypadá na diplomata, zahalenec... kdo ví? Ale má rozum, zbytečně se neptá a čeká co se vyvrbí... ten "žrout" bude zloděj a nejspíše mírný zmatkář." Snažím si udělat o těch živolách obrázek a všechny přítomné mám na očích (pokud nespí ještě někdo za mnou). "Ne." Odpovím druidovi prostě.

Elfi - 30. ledna 2011 21:20

Co ted? Mezitím, co pozoruji, jak ostatní v místnosti přicházejí k sobě, zvednu své tělo a zůstanu v podřepu, připraven na vše. Pravou rukou šmátrám po dlaždicích a povrchu stěn. Levou rukou šáhnu pod plášt a nahmátnu dýku. Pomalu beze zvuku jí vytáhnu. V té chvíli také kouknu, jestli mám vše na svém místě. Otočím svůj zrak, který do nynější doby vzpočíval na stěnu, na ostatní v místnosti. Snad bych se odsud dokázal dostat sám,výhodnější však bude využít ostatní a co vím? Třeba se nějaká zlatka zakutálí ke mně. CHachachaaaaa, Jsem to ale geniální krasavec! Přitom se usměju a přemýšlím co vše bych s penězmi udělal. Po chvíli se zase vrátím k sobě a nastolím kamenný výraz. Po očku se rozhlédnu po zdi a hledám dveře.( Stále si kladu otázku jestli v místnosti vidíme dost dobře??)

Elysium - 31. ledna 2011 16:42

"Cože? Ta děv..." Zarazí se v půlce řeči hlas někde z jejich zad. Zamrkám a okamžitě nahmatám něco na svém levém zápěstí skrytém pod nachovou róbou. Můj pohled přiláká pozadí nejbližší drowky. No vida, slečna.. S oddechnutím pomalu vstanu a opráším se. Teď už zpozoruji i ostatní přítomné, odkašlu si kvůli vrstvě prachu a zavrtím s úšklebkem hlavou. "Tolik nostalgie.. To mi připomíná zlaté časy, kdy jsem se vzbudil neznámo kde s nádhernými výpadky paměti. S neznámou společností, samozřejmě." Zazubím se na ně a protáhnu si ruce, když si povšimnu pleti drowky a znovu se úlekem rozkašlu. Tak a je to tady.. Skončil jsem v zajetí drowů.. Neskončil, drowka.. Nemysli na tu knížku o Drowech, nemysli! Tohle bude ještě dlouhá jízda.. U Tymory.. Proč já. Možná bych se odsud mohl zkusit vyklestit.. Přehlédne všechny rychlým pohledem zkoumajíc situaci. Když v tom si to uvědomí. "Jsme na jedné lodi." Vykročím směrem k nim s nataženýma rukama. "Řekl bych, že nás dohromady dala náhodná souhra okolností, protože nikoho z vás jsem jakživ neviděl, tak odsud radši co nejdříve vypadněme." Pozorně čeká na jejich odpověď. Možná stínoví zloději, no rozhodně to zjistit nechci.. Vzhled Elysia: Podle jemných rysů obličeje mladý míšenec člověka a elfa s něco málo přes dvacet let. Pleti bledé a hlubokých zvláštních očí. Zvláštních v tom, že levé oko je světlé, za to pravé má odstín rudé barvy, když si uvědomil váš pohled, pohozením si upravil nedlouhé tmavé vlasy, aby ho jimi zakryl. Oblečen je v nachové už značně onošené róbě se spuštěnou kápí. Kožený pás se sponou tvaru plamínku drží róbu v pase. Špičky ošoupaných tmavých kožených bot vyčnívají zpoza róby.

Borenson - 31. ledna 2011 19:08

Takový krásný důchod Tuto noc byl Aedan poněkud neklidný…..ostatně jako noc co noc od doby kdy odešel z armády. Nepamatoval si noc, kdy spal klidně. I když venku bylo neskutečné vedro a uvnitř srubu, který si vlastnoručně postavil, byl zmrzlý na kost. Převaloval se z jedné strany postele na druhou a rukama se snažil zahřát polonahé zpocené tělo. Znovu a znovu se mu opakoval ten stejný sen. Stál na vrcholu strmé skály v plné zbroji a sledoval armádu stínů, jak se řítí přímo na něj. Nemohl se pohnout a nebezpečí bylo stále blíž. Byl jako zmražený jen hleděl kupředu bez možnosti mrknout. První stín se řítil přímo na něj. Cítil ten chlad a temnota jak mu prochází celým tělem. „Aedane…Aedane..“ Hučelo mu v hlavě. Nemohl odpovědět. Armáda stínů se vyřítila přímo na něj a pak se ozval jen hlasitý křik jeho ženy….v ten moment se s křikem zprudka posadil celý bledý a promrzlý. Srdce mu tlouklo jako o závod, svaly napnuté k prasknutí. Toto prožíval každičkou noc…. Do pár minut chlad ustoupil a nastalo to kruté nesnesitelné vedro. Aedan si pomalu oblékl kožené kalhoty a nasadil boty těsně pod kolena stejného materiálu. Sáhl pro seprané košili která byla kdysi zářivě bílá a přes ní přehodil koženou tuniku bez rukávů a to vše zapásal pevným opaskem na kterém byla přidělána pochva na dlouhý tesák. Na ruce přidělal nátepníky, které nosil jedině aby skryl vypálený znak na rubu pravého předloktí. Posnídal předem připravenou polévku a ne zrovna čerstvý chléb. Válečný hrdina jako on byl zvyklý na horší jídla než byl tento luxus. Po krátké snídani následovala ještě kratší rozcvička a mohl vyrazit ven ze svého sídla. Prošel krátkou verandu a zastavil se na malé zahrádce před srubem. Zahleděl se krátce do sálajícího slunce a setřel pot z čela. Prohrábl si zarůstající tvář a zkontroloval pověšené kůže které musí v nejkratší době prodat v blízké vesnici Ibyr která se tyčila na obzoru jako menší puntík. Vyhrnul si rukávy košile a sebral ostré kopí a síť na ryby. Zamkl obydlí a vykročil k nedalekému potoku tak 10min chůze lesem který se rozrůstal za Aedanovým pozemkem ke kterému patřila právě ta nemalá část lesa jako jeden z darů za příkladnou službu. Aedan ale věděl, že to bylo díky šlechtickému titulu. Byl krásný teplý den a bodrý muž došel k potoku, který se pomalu stával menší řekou. Opláchl si tvář a krk a přemýšlel o umytí celého těla což za moment zavrhl a nechal to na večer. Zul si boty, rozprostřel síť a připravil kopí. Pomalu vkročil do potoka jak nejopatrněji mohl. Sledoval hejna ryb jako ostříž a kopí připraveno bodnout. Jenže to co nečekal, byla řasa na kameni, po které nechtěně sklouzl a nešťastně se hlavou praštil o kámen u břehu. Pak nastala jen tma…. Voda mu plnila ústní dutinu jako matka kojící své hladové mládě. Nemohl se hýbat. Snažil se kopat kolem sebe a vyprostit se z neznámého sevření. Marně…topil se. Zprudka otevřel oči a vykřiknul. Převrátil se na bok a z úst mu vytryskla jen čirá voda. Jako by jí byl naplněný po okraj. Kašlal a plival. Byl celý promočený ležíc na chladne studené podlaze v kaluži chladné vody. Mohl se hýbat. Proč? Co se stalo? Kde se nachází? Nevěřícně hleděl ještě zvlhlým zrakem kolem sebe snažíc se dohlédnout výšin stropu. Pozoroval mohutné sloupy a při této příležitosti se pokoušel dostat na nohy. Rukou při tom zavadil o ostré dřevěné kopí které si bral sebou a u něj ležící síť. Nedokázal se postavit, poněvadž ho zasáhla prudká bolest od rány na hlavě. Tekla mu krev, ale nebylo to tak vážné. Na nohou ucítil chlad a, protože byl stále bos nepřekvapilo ho, že opodál nalezl své kožené cestovní boty. Opatrně si je nazouval a zaslechl hlasy nedaleko jeho pozice. Pomalu se zvedl. Velmi pomalu se zvedl a sebral kopí se sítí. Opírajíc se o něj vykročil zpoza stínu aby se střetl s jeho nocležníky. Poté vysíleně padl na jedno koleno. Popis: Hledíte na vysokého, urostlého muže s vrásčitou zarostlou tváří a delšími hnědými vlasy. Věk odhadujete něco přes třicátý rok, i když je to těžko říci. Dřevěné kopí v pravé ruce a sítí v levé. Oděn ve stejném oblečení jako když šel k potoku…nyní celé promočené..

Elfi - 31. ledna 2011 19:51

Další slečinky přicházejí Zatímco jsem zkoumal zed, probrali se i ostatní. Dobře si je prohlížím a zjištuju, že je tu na můj vkus "přelidněno"...... Ten, co brblal nesmysly bude asi nějaký blázínek, to vysvětluje jeho chování. Další, nějaký sečtělý druid či co, bude spíš politik než bojovník. Mimo to jsou tu ještě další dva, podle vzhledu míšenec s ostrým jazýčkem,kdybychom nebyli v takovéhle situaci rád bych si s ním zahrál nějakou jazykovou hříčku, abych rozpoznal jeho zkušenosti ovládat jazyk..... Toho si ještě pohlídám ! Znenadání z proudu myšlenek mne vytrhl chlapík, nejspíš sečtělý muž, vypadá jako samotář. A co je tohle za bytost?? Vypadá na nějakého vojáka, nejspíš ochránce řádu a zákona...pche!! Je vidět, že je oslabený, navíc....mokrý. Takovéhle typy mne jednou dostali do vězení, to si moc dobře pamatuju, jediná skvrna na mé hvězdné kariéře nájemného vraha........... No, Je nejspíš čas použít můj jazyk a trošku tu partu dát dohromady. Pravou rukou shodím kápi, do té doby kápě schovávala nelidsky krásný obličej. Hladké křivky obličeje, žádný chlup na bradě ani jinde, jemné rty a dvě modré oči, které člověka zaujmou na první pohled. Spíš jako dítě, ne jako dospělý muž vypadá Elfi. Dlouhé rovné vlasy ,podobající se slunci, ihned zareagují a nahrnou se do obličeje a zakryjí tak část obličeje. Jak typické..... Rukou si upravím vlasy, aby mi nepadali do očí.Ohlédnu se po okolí a jemně zakašlu. "Ten divý muž bude mít pravdu, nejspíš jsme tu za nějakým účelem. Takže, pokud se nechcete pozabíjet, musíme spolupracovat a dostat se odsud. [/i]

Hybatel - 31. ledna 2011 20:07

Mocná je černá magie Když už jste se všichni probudili a dokonce se i stihli seznámit jediný kdo se zatím neprobral je onen hobit.Asi má opravdu tvrdý spánek,ale tohle není vzhodné místo na spaní.Náhle se seshora ozve mužský hlas a nepříjemně se prostorem rozlehne(to že jde o mužský hlas je jediné čím jste si jistí nevíte ani odkud zhora přichází asi odněkud ze stropu ke kterému nedohlédnete). "Výborně skoro všichni se už probudili.Sál je připravený,orchestr hraje je čas ukázat jestli umíte tančit.Hrajte svou hru dobře protože váš život bude posuzován podle toho jak jste schopní hráči." Hlas utichne a současně se jedna dlaždice poblíž trůnu rozzáří tak jasně že můžete spatřit její složitý vzor který je nakreslen v nějakém petagramu.Nezáří však ani tak dlaždice jako spíš její nápis.Z něj náhle vytryskne proud světla ve kterém se začne něco formovat.Když světlo mizí uvidíte obrysy válečníka oblečeného v plátové zbroji.Světlo úplně zmizí a vy zjistíte že to je to kostlivec navlečený do zbroje(pouze jeho kostlivé prsty a lebka z ní vykukuje).Kostlivec na vás upře pohled a v jeho důlcích zaplanou rudě oči.Vytasí svůj obouruční meč a váhavým krokem dojde k stále spícímu hobitovi.Chvíli zaváhá a pak mu vrazí meč do hrudi.Potom ho vytáhne,ale dál neútočí jen stojí v útočné pozici a prohlíží si vás. "První hráč je pryč kdo bude další?"ozve se opět stejný hlas,ale stejně rychle zmlkne.

Elfi - 31. ledna 2011 21:25
	soukromá zpráva od Elfi pro Mohl bych použít zlodějskou schopnost šplh po zdi? Zkoumal jsem zed, takže bych si mohl tipnout jestli bych vylezl nebo ne.. Jestli tedy nevím přes celou místnost ani nahorů, tak vemu jednu z pochodní a křesadlo a zapálím ho. Mimo to budu jedním očkem koukat co dělají ostatní, abych věděl.

Viconia DeVir - 31. ledna 2011 21:54

Co si ženská neudělá, to prostě nemá... V klidu pozoruji ostatní snažíc se vyčíst nějaké další informace o nich. Z toho mě vyruší čísi hlas, překvapivě za mými zády. "Sakra!" Nechtěla jsem se otáčet k většině zády, ale nejistota z muže za mnou mě k tomu dohnala. Zbraň instinktivně nastavím k obraně nově probuzeného změřím nevraživým pohledem. "Tohle ale není člověk..." Překvapení. Lidi odjakživa nemám v lásce, ale... co tohle? Půl-elf? Bezva. Pošahanej míšenec s dvojsmyslnýma narážkama co mi čumí na zadek... to sem ještě nezažila... no dobrá, ano zažila, ale počítá se slintající kostlivec? Zvláštní pozornost věnuji jeho očím. Každé jiné, ale než ho stihnu prozkoumat blíže, shodí si do tváře vlasy. "Hmm.. divné." Zhodnotím pro sebe a opět se postavím tak abych měla pokud možno všechny přítomné v zorném poli. Tedy postřehnu i toho mokrého člověka a jen tak ho chvíli se zdviženým obočím pozoruji, přesněji doku se nezačne hýbat zahalenec. Zašklebím se když odhalí ty dokonalé půlelfské rysy. Tuto rasu jsem nikdy nechápala, prve - jak může z dvou ras, které se převážně nesnáší, vzejít něco takového, co div není opěvováno i bohy a v druhé řadě, jak se tyto dvě rasy vůbec mohou chtít mezi sebou rozmnožovat? "Nechutné." Svou nechuť dávám jasně najevo i svým výrazem a pokud se mi zahalený půlelf předtím líbil, tak ledva otevřel ústa a začal mluvit, veškeré sympatie pohasly. "Když mlčel a byl zahalený tak měl něco do sebe." Já nemám důvod se nějak vyjadřovat, pokud někdo z nich vymyslí jak se odsud dostat, připojím se a bude-li nápad alespoň trochu rozumný, budu spolupracovat. Nikdo ovšem s nápadem nepřichází, místo něj se odkudsi ozve mužský hlas s hádankou na neviditelných rtech. V hlase mu zaznívá úsměv a pobavení se odráží ze všech stran. "Mám být figurka v nějaké hloupé hře cvoka, co se ani nehodlá ukázat?!" Zlostně zatnu zuby a pevně sevřu pevné dřevo ve svých rukou. Čekám, že se na nás ze všech stran sesypou démoni nebo nějaké další zrůdy, či že dlaždice vytvoří nějakou mozaiku a my tu budem poskakovat jak banda trotlů, protože na nich budou pasti a smrtící kouzla... místo toho se jedna z nich rozzáří a vypustí mezi nás kostlivce-válečníka. "Shar... proč jsi jen dopustila, abych byla teď na tomto místě v této společnosti?" Zeptám se vduchu své bohyně, zatímco hledím na kostlivcův meč v hobití hrudi. Spousta lidí se kterými jsem záhadně svolně putovala by právě teď utekla co by jim jen nohy stačili. Netuším jak jsou na tom s morálkou tito, ale já zachovávám chladnou hlavu - Je to přece jen kostlivec ne? Dokud je v oné "bezpečné vzdálenosti" využiji klerické schopnosti "Odvrať nemrtvé", pokud nezaleze tam odkud přišel nebo by se odhodlal k útoku, mírně spoléhám na spoluvězně této zvrhlé hry a čekám že by mohli zaútočit. Poté použiji kouzlo "Znič nemrtvého".

Cernd - 31. ledna 2011 22:23

První pohyb na šachovnici? "Děkuji slečno." odpovím drowce na její sklonění kopí. Přeci jen takle je to pro příjemnější. S nepatrným úsměvem sleduji jak se ostatní probouzejí a začínají debatovat o tom proč tu jsme. Ještě by se mohl ozvat hals z hůry. uchechtnu se v duchu a vzápětí toho zalituji. Neboť onen hlas se skutečně ozve. A druhé housle mu hraje kostlivec. Ve zbroji? překvapeně zamrkám a rychle začnu počítat své šance v přímém střetu s tímto obrněným válečníkem. Ale než stihnu dopočítat již je v pohybu drowka a chystající drobné překvapení. Kdo by zrovna do ní řekl, že je kněžka... usměji se a z kapsy vylovím pěkný oblázek. Vždy jich pár nosím s sebou. Hold dobrý kámen se vždy hodí, ale o tento jsem rozhodnut se podělit s kostlivým přítelem. Mířenou ranou ho se slovy "Cink!" mrsknu proti kostlivcově lebce a můj úsměv se rozšíří. "Plecháči, chceš si hrát?" optám se ho, ale to již k němu obezřetně přistupuji s okovanou holí v rukách a připravenou k obraně. Jeden tah soupeře ku dvou tahům našim. zhodnotím v duchu a přistupuji ke kostlivci ze strany aby, pokud mě sleduje, měl nakonec drowku v zádech.

Hybatel - 31. ledna 2011 23:12
	soukromá zpráva od Hybatel pro Dobře souhlasím,popiš mi prosím přesně co děláš a já ti řeknu kam ses až dostal.Mimochodem zeď je dost hladká aby ses na ní udržel buď po ní budeš šplhat nebo koukat co dělají ostatní,ale obojí nejde.Tedy pokud se budeš chtít podívat co dělají ostatní budeš se muset zastavit.

Borenson - 01. února 2011 00:11

Neznámo kde Vyčerpaně se snažím zkoncentrovat svou sílu a znovu se postavit na nohy. Začíná mi být nepříjemná zima a chlad prostupuje od konečků prstů až k pomalu schnoucím vlasům. Přesto se snažím zapudit bolest hlavy a celkový třes a oslabení těla. Nesmím nechat na sobě nic znát. Stále si opakuji v duchu a zkoumavým pohledem shlédnu veškeré přítomné osazenstvo. Mohutná válečník, krásná tajemná žena, neznám její rasu a nezamlouvá se mi. Ostatní jen zběžně prohlédnu ale než si stačím udělat vlastní obrázek, cosi se začne dít u nedohledného stropu. Hlas, který se odráží od stěn a zůstává plynout ještě notnou chvíli. „Že by jakási zkouška?“ Mumlám si pro sebe a nedokážu ze sebe vypudit vztek, zmatek a beznaděj. Do očí mne oslepí prudká záře vycházející od křesla. Muž v plátovém brnění kráčí ke spící postavě. Asi hobit a probodává ho zářivým obouručním mečem. Při bližším prozkoumání vyjde najevo, že ten muž není muž ale kostlivec. „Už zase“ Povzdechnu si jen sbírám veškerou sílu a odhodlání pomoci té tajemné ženě a vlasatému muži. Zatínám pěsti do kopí pomalu couvám zpět za sloup do stínu. Stále sleduji co se bude dít a snažím se dostat za záda ohavného kostlivce. Při nejvhodnější příležitosti vyrazím jak nejrychleji dokáži a v běhu vymrštím svoji síť na nepřítele. Poté vyskakuji, abych zabodl své kopí do míst krční obratle.

Elfi - 01. února 2011 14:27

Plán útěku je jasný Koukám,že problém s kostlivcem je vyřešen.Mý společníci, kteří jsou tu se mnou, se o toho netvora postarají. Nejsem srab, ale jak bych kostlivci s mými vrhacímí dýkami a nebo šípem ublížil?... S mečem umím lépe než kdovíjaký přitroublý barbar nebo ochránce zákona, bohužel meč postrádám, a že by mi ho měl půjčit ten "stařík"? Natolik mi důvěřovat nebude. Pro tuto chvíli mám jiné starosti... Z vnitřku pláště vytáhnu křesadlo a jednu z pochodní. Jiskra hned vytryskne a pochoden se rozhoří teplým oranžovým plamenem. Až ted pořádně zjistím, jak vypadá zbytek místnosti a co vše je zde ukryto, poté co se nabažím pohledem po místnosti namířím světlem na strop a zjištuju, jestli vidím toho, kdo nám způsobuje toto nelidské zacházení. Nebudu žádnou bezvýznamnou figurkou v této hře.

Hybatel - 01. února 2011 14:47

Hra začíná-první tahy Když se druidův kámen odrazí od kostlivcovy lebky kostlivec na to nijak nereaguje a to ani když se k němu druid začne přibližovat se svou holí.Náhle sebou kostlivec škubne jako by narazil do neviditelné stěny a pomalu se otoči.Pak pomalu trhanými pohyby jako by ho každý krok stál velké úsilí se otočí ke kněžce.Udělá však jen několik kroků když ho obklopí bílé světlo tak jasné že vás přinutí přivřít oči.Když světlo pohasíná uslyšíte cinkot kovu o kámen a zároveň ucítíte silný a velmi nepříjemný pach spálených kostí.Kostlivec upustil meč a z jeho těla se vinou silné proužky kouře,kněžka ho zřejmě vážně zranila,ale taky nejspíš pořádně naštvala.Kostlivec překročí meč a s napřaženýma rukama se blíží ke své trapitelce když vtom na něj dopadne síť.Zapotácí se a pokusí se z ní vymotat když se za jeho zády objeví mokrý muž s kopím.Vyskočí a nějakým zázrakem se mu podaří zabodnout své kopí do místa kde kostlivci končí brnění a začíná krk.Ozve se křupnutí a kostlivec sebou škubne tak že muže shodí na zem.Ještě několikrát zaškube rukama,ale světlo v jeho důlcích začíná pohasínat.Nakonec s řinčením dopadne vedle muže s jeho kopím pořád zabodnutým v krku.Světlo v jeho důlcích ještě chvíli bliká a pak pohasne úplně.

Hybatel - 01. února 2011 14:56

soukromá zpráva od Hybatel pro Jakmile se rozhoří tvá pochodeň zjistíš že je zde něco špatně.Hodně špatně,už by jsi měl vidět víc nebo aspoň strop,ale zatím to vypadá že se prostor kolem tebe pouze prodloužil aniž by jsi viděl konec(nebo něco jiného co jsi zatím viděl).Jistě jsou v tom zapletená nějaká nečistá vzpomínáš si že jsi dřív letmo zaslechl o magii která dokáže stlačit prostor a tím vytvořit jakousi oddělenou slupku.Moc o tom nevíš jen to že je k tomu potřeba velké opuštěné místo mocná magie která pak místem prostoupí.

Elfi - 01. února 2011 15:21

Dlouze a přemýšlivě se rozhlédnu po místnosti. Jak já nesnáším tyhle čáry máry.... S magií už jsem se potkal mnohokrát, když jsem lezl do bohatšího domu nebo hradu či zámku, ale takhle důmyslné kouzlo jsem neviděl, ten pacholek si dal s tímto velkou práci.A najednou mne praští rána přímo do obličeje... co tu uprostřed místnosti dělá ten trůn? Bude důležité zjistit, jak pracuje, jestli to nebude klíč k dostání se odsud. Rychlými kroky dojdu k nejbližší postavě, tedy tomu bláznovi s hozenými vlasy dopředu."Na, a posvit mi pořádně na ten trůn."[/i] Předám mu pochoden a jdu k trůnu. Díky ochotné spolupráci, kterou sám nabízel, ted vidím trůn velice dobře. Zajímalo by mne, proč on sám nabízel všem spolupráci.... nebude mít stejné úmysly jako já a nebo je to jen dobrák..... A přestan na to myslet!!.... vyčisti si hlavu, uklidni se a přemýšlej nad důležitějšími věcmi. Toho praštěnce vyřeším později. Tohle vždycky dělám před akcí, pročistit si myšlenky a plně se soustředit na zadaný úkol. Sebekontrola je u této práce nejdůležitějši. Jeden špatný pohyb a můžu umřít. Pomalu prohledám trůn před pastmi. Nerad bych po hobitovi zařval i já.... Poté, co se ubezpečím jestli je trůn "čistý" prohledám všechny nesrovnalosti a divné věci na tomto trůnu.

Elysium - 01. února 2011 16:17

Buď nad věcí Vyčkávavě stojím a pozoruji dění. Po vyslyšení neznámého hlasu udělám pár kroků zpět. Jeho blábolům nevěnuji velkou pozornost. Chvíli s neskrývaným zájmem pozoruji náhlý výskyt magie v tomto prázdnu a pocítím vzrušení. Neudržím a pousměji se, když spatřím obrysy postavy nemrtvého, ale úsměv mi náhle zamrzne, během tiché smrti malého tvora přede mnou. Tohle jsem mohl být i klidně já.. Kdo ví, čím jsem byl omámen. "Tomu říkám sladké snění..", protáhnu si prsty a zkusím v sobě najít trochu Síly. Zbylo toho víc než dost, skvěle! Ve chvíli, co se mí "druhové" náhle s chutí vrhají na tohoto zplozence, zazubím se. Šikulky.. S připravenou kletbou jen pozoruji kostlivcovo udolání a tiše zatleskám. Při pohledu na drowku odvracející nemrtvé se ironicky ušklíbnu. "To bylo působivé." Zahledím se na zkušeného bojovníka s kopím. "U Tymory, díky, že tu nejsem s žádnými amatéry." Pohled mi sjede znovu k rozpadlým kostem a s tázavým pohledem beze slova na chvíli podržím půlelfovu pochodeň. Ale tohle nebyl boj pro mě.. "Nádhera! Zbabělče." Zavolám do prázdna ne příliš hlasitě, protože tuším, že jsem obklopen magií. Pozvednu pochodeň trochu výš. "Mám pocit, že jsi nás neodhadl.. Ale mám pro tebe návrh. Pojď sem dolů a zkus zkřížit síly ty sám, se mnou." Co když jsme ale opravdu jen nástrojem pro pobavení nějakých bytostí.. Každopádně s tím mágem se chci setkat. Prohlédnu si své "spolutanečníky". "Kněžko," řeknu už tišeji, "nebo druide," podívám se mu upřímně do očí. Mohli by jste se podívat na něj?" prstem ukážu na zraněného válečníka s kopím a začnu se spolu s půlelfem věnovat tomu kamennému "křeslu". "Určitě to tu není jen tak!" Nevím co od nich čekat, ale budu si udržovat rozumný odstup od všech, prozatím.. Pokud během toho budu moci ulovit nějakého čaroděje, tím líp..

Hybatel - 01. února 2011 17:25
	soukromá zpráva od Hybatel pro Za svitu pochodně pečlivě prohlížíš kamenné křeslo.Uklidní tě když zjistíš že tam nejsou žádné pasti,ale ani při sebelepším hledání se ti nepodaří najít sebemenší skulinu nebo prasklinu v kameni.Jedná se o dokonale hladký kámen který splývá s podlahou jako by byl odjakživa její součástí.

Rozar - 01. února 2011 18:12

První nepřítel Vzbouzejí se i ostatní a vypadá to že se věc okolo trochu sklidňuje. Ruku sundávám z jílce meče a stavím se opět zpříma. Diskuze se nijak neúčastním. Lepší bude si počkat na to co vymyslí a potom udělat radikální krok kupředu. Zformovat se a začít s protiútokem. Bylo by pěkné kdyby vše bylo podle toho jak nad tím přemýšlím. Nepřítel přišel. Ovšem je to zvláštní... Kostlivec? Kde by ho vzali? To znamená že to není žádná velká skupina. Ta by měla spoustu malých parchantíků, který by mohly kdykoli obětovat. Avšak ne! Oni si vyvolají kostlivce! Navíc nic moc kostlivce... Ti se ničí někdy až překvapivě snadno... Za to takový vampýr! Nebo behemot! Či obr! Ale ne! Oni si na nás pošlou jen obyčejného kostlivce... Mám takový pocit, že bych se neměl v této chvíi ozývat, ani že bych měl bojovat a už vůbec bych neměl vraždit půlelfy, lidi, či elfy kolem.... Jak jsem očekával, tohoto nepřítele překonali snadno... Čistě teoreticky, sem budou posílat stále silnější a silnější jednotky, dokud nezbyde jen pár nebo jen jeden vyvolený... Možná výběr do party? Uvidíme... Také je zde možnost, že se prostě budeme muset povraždit rovnou bez okolků... Každopádně... K čemu je to křeslo?! Nevypadá, že by na něm byly nějáké pasti, ale proč tu je? je možné že ten kdo na něj usedne vyhraje? Podobnou hru mají přece i děti... Počkám a uvidím, jak se to vyvine.

Elfi - 01. února 2011 18:24
	soukromá zpráva od Elfi pro Nic jiného na křesle nevidím? žádne ornamenty nebo tak?

Hybatel - 01. února 2011 18:33
	soukromá zpráva od Hybatel pro Ne to křeslo je bez jakýchkoliv ornamentů.Prostě hladký kus kamene.

Cernd - 01. února 2011 19:17

Po prvním kole? Usměji se, když Drowka prakticky bez naší pomoci složí kostlivce. Umí překvapit. složím ji v duchu úklonu a rozhlédnu se po okolí. Kopí zabodlé v hromadě kostí jehož majitel leží rozpláclí na zemi a jeden z probuzených se již rychle stihl chopit vedení. I když je pravda, že nějaká organizace je třeba. Je třeba si schovat to hlavní až na konec. Pokud je toto aréna tak to bude hodně težké. Zvlášť když si navzájem z pochopitelných důvodů nedůvěřujeme. "Postarám se o to." přikývnu onomu mluvčímu a následně se otočím k Drowce "Přeci jen já odvracet nemrtvé neumím." s těmi to slovi se jí lehce ukloním a vyrazím k ležícímu válečníku. Cestou ještě z hromady kostí vyškubnu jeho kopí. "Žiješ?" optám se ho, přidřepnu k němu a položím vedle něj jeho kopí. "Tohle jsi si zapoměl v té haldě kostí. Ale jinak pěkný zásah." pousměji se a pokud je třeba začnu s léčbou (Hojení) Kde pak asi zkončil ten můj oblázek? optám se zvědavě v duchu, ale dál to momentálně řešit nehodlám.

Viconia DeVir - 01. února 2011 19:37

Vyvěštíme si z kostiček? Potěšený úsměv se zhosil mé tváře, když se můj útok podařil. Nejprve lehká blokace a později očekávané zranění a rozzuření nepřítele. Už jsem se chystala na další odvracení, ale to se do akce zapojil druid s mokrou polomrtvolou a dorazili ho. "Tak...to bychom měli..." Pomyslím si a údělám pár kroků ke sloupu, o který se opřu a pozoruji okolí. Půlelfové se vrhli na prozkoumávání trůnu a jeden si dokonce myslel, že své léčivé umění využiji k pomoci člověku, pche... naivista. Nemusím mu to ani říkat nahlas, můj výraz o odporu k člověku svědčí a druid, jenž mi za nemalé zmrzačení kostěného bojovníka vyšvihnul poklonu, se k léčení odhodlal sám. "Ještě aby objímači stromů uměli odvracet nemrtvé... k čemu by pak byli klerici?" Odfrknu si, pozoruji jeho léčitelské dovednosti z povzdálí a u toho poslouchám co mezi sebou žbletají míšenci. "I společnost otravné zombie byla příjemnější než tito..."

Borenson - 01. února 2011 20:14

První vítězství Jako by ta démonická bytost sála energii z mého těla. Cítím se sláb a sláb čím blíže jsem u ní. Vše se událo tak rychle že sám ani nevím jak nepřítel padl. Síť odvedla svoji práci a zdržela rozzuřeného bojovníka nyní již bez svého obouručního meče. Překvapilo mne, že tajemná žena ovládá magii, ale dalo se to očekávat od bytosti tak zvláštní a temné. S krátkým výkřikem a vypětím všech sil se vymrštím s napřaženým kopím k zásahu. Má zbraň dosáhla svého cíle a zabodává se do slabiny kostlivce. V ten moment ale mrští svoji obrněnou rukou srazí mne na chladnou zem. S bolestným zaúpěním dopadnu a již nemám síly na nic více. Jen sleduji padajícího démona jehož planoucí oči uhasínají svůj žár. Je po všem. Zavírám oči. Probere mně čísi hlas. Otevírám zlehka oči a sleduji vlasatého muže, který házel oblázek. Cítím cosi divného po těle. Zvláštní mravenčení. Cítím se lépe. Mnohem lépe. Chlad a bolest z mého těla pomalu ustupuje a já se dokáži pomalu zvednout a za pomocí léčitele stát. „Děkuji ti dobrý muži“ Pevně ho chytím za předloktí na důkaz vděku. Poté mi zrak sjede na plátové brnění a hromádku kostí. „Ten už ho potřebovat nebude.“ Skláním se k hromadě plechu a opatrně přebírám vhodné součásti a nasazuji si je na své schnoucí oblečení. Nárameníky, chrániče rukou, nátepníky, kyrys, chrániče stehen, holeně a lýtek. Více na sebe nemohu vzít. Upravuji vázání a zkouším pohyblivost. Jako bych měl na sobě cosi magického. Zvláštní pocit. Tak lesklé brnění jsem v životě neviděl. Do rukou beru síť a házím ji přes rameno a poté si prohlédnu kopí a obouruční meč té poražené bytosti. Neváhám ani vteřinu a opatrně uchopím rukojeť magického meče. Tělem mi začne proudit prazvláštní moc, ale poté opět ustane. Nevěnuji tomu pozornost a protáčím zbraň v rukou. Ostrá jak břitva. Pousměji se velmi krátce a připojuji se ke zkoumání okolí. Kde že to vlastně jsme?

Hybatel - 01. února 2011 20:24

Hra pokračuje-výběr místa Teď když je po boji odhodlali se půlelfové prozkoumat trůn zatím však nevypadá že by byl něčím víc než kusem kamene.Zatímco drowka si užívá svůj podíl na poražení kostlivce druid vytrhne z hromady kostí kopí a vydá se s ním k jeho majiteli.Položí ho vedle a prohlédne ho jestli nepotřebuje vyléčit a vypadá to že jen spadl z kostlivcových zad a jinak zraněný není.Nahle se znovu ozve mužský hlas: "Výborně,toto kolo jste vyhráli.Máte potenciál,ale bude to stačit?To se brzy ukáže.Nyní je na jednom z vás aby zvolil vaší další cestu.Vyberte si toho kdo usedne na trůn a vybere váš osud." Pak se hlas opět odmlčí,vypadá to že někdo z vás si bude muset sednout na trůn a pak se zřejmě uvidí.

Cernd - 01. února 2011 20:38

Druhé kolo "Není zač." odpovím onomu válečníkovi a zahledím se na opuštěné kopí. Hodit se může. pomyslím si s pokrčením rameny a ono kopí si vezmu. Přeci jen bodná zbraň je bodná zbraň a styl boje je vpřípadně nutnosti stejný jako s holý. Chvíli se zaujetím sleduji ony půl-elfáky a odolávám pokušení jíti ke kleričce a optati se jak na tom je. Přeci jen pokud se sejdeme s dalšími nemrtvími loutkami tak jsou její schopnosti naší velkou výhodou. Ale nakonec to neschledám dobrým nápadem. V jejích očích je jasně čitelná nechuť ke komukoliv z nás. Naštěstí mé přemítaná utne znovu onen hlas z hůry. U všech sýčků co tohlé má znamenat? optám se sám sebe a jsem skutečně zvědav kam nás křeslo pošle. Moc nevěřím, že by naši cestu mohla ovlivnit mysl toho, kdo naň usedne.

Elfi - 01. února 2011 21:03

Myšlenky zajímavé.....že by tajný hlas zkoušel, jak dokážem spolu spolupracovat? Nepokouší se nás rozeštvat? Jestli ano, dělá to velice chytře, ale kdo by z nás měl sednout na trůn? Pochybuji, že se něco změní,ale co když ano? Drowku můžu vyloučit na první pohled vypadá arogantně a nejradši by nás rozcupovala, kdyby měla příležitost. Druid či kdo to je, je spíše snílek, radějí at se stará o zraněné. Poohlédnu se po ostatních... Ten ne, taky ne, ne, ne, ne........zastavím se u nejstaršího, věkem by mohl být rozumný, jeho charakter a osobnost je však bouřlivá, nemyslím si, že je na to stavěn.Tomu druhému míšenci nevěřím.. je pravda, že jsme stejné rasy, ale jeho vzhled a vystupování mi připomíná slizkého hada. Bouřlivě přemýšlím, kdo by měl usednout na onen trůn. V hlavě mi najednou přeskočila myšlenka... a co já? Myslím, že bych dokázal to, co by náleželo předemnou. Ovšem nebudu se sám nabízet, přeci jenom, slíbil jsem si,že se nebudu moc vyjadřovat a budu zkoumat ostatní a bude nejlepší počkat co udělají ostatní. Jsem zvědavý na reakci Drowky. Unuděně se tedy opřu o trůn, nasadím si kápi a bedlivě pozoruji reakce drowky.

Viconia DeVir - 01. února 2011 21:23

Osud?! Dál pozoruji dvojici druid, bojovník a naslouchám zvukům okolí. Zajímavé, jak kostlivcova zbroj našla nové využití u naší obživlé mrtvolky a přesto, jak je jeho oblékání se kostlivcovy zbroje nudný proces, ho sleduji. "Ten obouručák nevypadá špatně... docela škoda, že s takovouhla zbraní neumím." Zamyslím se a pozoruji pro změnu druida pozorujícího naše zkoumavé míšence. I tu se opět ozve hlas shůry. "Potenciál? Zkus strávit půl život v Podtemnu a zbytek na hřbitově nenáviděn okolím... to se hned naučíš co jak ovládat." Pomyslím si jedovatě. Čekala jsem, že někdo se bude muset postavit do organizace této skupiny, ale, že nám tuto možnost nařídí ten tvor nahoře jsem rozhodně nečekala. "Chm... sednou na trůn a velet skupině. To určitě. Kdo by poslouchal drowku? Navíc... co já vim co je tuhlecto za místo a jak bych nás odsud dostala. Ne ne... do těhle sraček ať si sedne někdo jiný. Ovšem příkazy od rivvin? Nebo od někoho z míšenců? Brrr." Při té myšlence mi přeběhne mráz po zádech. Nedobře přijímám toto pomyšlení, ale co nadělám chci-li odsud vypadnout? Pohlédnu na přítomné u trůnu a vyčkávavým pohledem dám najevo, že pokud mě do toho křesla násilím nedotáhnou, tak o něj nemám zájem.

Elysium - 01. února 2011 21:48

Volba Přikývnu na souhlas s němým díkem k počínání druida a tentokrát pozorně poslouchám onen tajemný hlas. Je opravdu rozumné dělat přímo co po nás chtějí? Zavrtím hlavou a neunikne mi ambiciózní jiskra a náznak falešnosti v oku druhého půlelfa. Řekl bych, že momentálně nemáme moc na výběr.. "Nějaký dobrovolník?" zkusím zprvu a uvolním místo přístupu ke křeslu. V této situaci pochybuji, že tu kdokoliv věří někomu jinému, než sobě.. Já jsem schopný vést, ale tohle není ta správná chvíle.. Ani společenstvo. Znovu můj pohled připoutá druid. Z těchto tady je to rozhodně jistá volba. Jakéhokoliv druida bych nechal krýt mi záda.. "Podle mě bys jím měl být ty, druide." začnu zprvu a zahledím se mu znovu do očí. "Znalost tajů a běhu přírody pro mě znamená určitou.. záruku." Podívám se k ostatním na jejich názor a na chvíli se odmlčím. "Popřípadě si tě najdu z jiných sfér." zazubí se trochu na odlehčení, ale nechá ve větě náznak upřímnosti. Snad to vezmeš, druide.. Potřebuju tady někomu věřit..

Rozar - 02. února 2011 19:36

Důležitá volba. Muž z hůry, znovu promluvil. Takže křeslo huh? Jeden se obětuje pro dobro ostatních, zdá se... také je možnost že automaticky vybere nejhoršího nepřítele toho, kdo si sedne... A nebo nás prostě jen bude vést ten který si sedne na křeslo? Osud... To je až moc rozšířené... Zvolí náš osud huh... zamumlám nahlas. Je snad jasné že toto bude jen nějáká ztřeštěná hra... Proč jinak by jsme zde byli? Jediný důvod proč poslouchám ta jeho pravidla, je ten, že nevím kudy ven... Měl by si tam sednout jen ten, který dokáže své milosrdenství, toť můj názor! Vhodil jsem do davu svůj názor. Když to bude vůdce, tak se nám neublíží, je milosrdný... A když zemře, tak o jednoho blázna víc... Nahlas bych to ovšem neřekl.... I když ti zlí by určitě souhlasili... Kdo ví co šílenýho se zde stane, ale jedno vím jistě... Bude to sranda!

Cernd - 02. února 2011 20:39

Sednout či nesednout, toť dnešní otázka Se zájmem sleduji reakce mých "druhů" na slova jenž pronesl hlas z hůry. Ale ještě více mě zaujme návrh toho muže, který vyzval Hlas z hůry na souboj a nenápadně se chopil vlády nad skupinou. I když toho si ostatní nejspíše ještě nevšimli. "Těší mě vaše důvěra v přirodu Mistře." kývnu hlavou na znamení uznání a doufám, že tento čáryfuk, jak ho tipuji, nebude považovat mé oslovení za úrážlivé "Ale jistě víte, že i sama příroda je velmi nevyspitatelná. A ani má služba jí nám nezaručí příjemnost místa ve kterém se octneme." odpovím upřímně, ale svého názoru, že je jedno kdo na křeslo usedne se v duchu nevzdávám. "A navíc nevím jak bych měl prokázati své milosrdenctví." pronesu s omluvným úsměvem "Copak je dub milosrdný, když na svých větvých nechá hnízdit ptáky?" optám se a do očí mi padne půl-elf stajícího u křesla. Jeho pohled se mi vůbec nelíbí a nedal bych ani uschllou větev za to, že nebude dobrým tvorem. "Ale pokud si vážně přejete vložit naši budoucnost do rukou samotné přírody pak tedy usednu." zdělím vážným hlasem a prohlédnu si ostatní. Vydám se ke křeslu, přejedu po něm rukou a chvíli ji nechám položenou na onom kameni. Po chvíli opatrně usednu.

Hybatel - 02. února 2011 20:59

Napříč prostorem Jakmile si druid usedne křeslo začne zářit,opěradlo se zakloní dozadu a pod druidovýma rukama a nohama se objeví opěradla.Přesto to vše vypadá jako by mu mělo usnadnit sezení.Pak křeslo zářit přestane a nad druidovou hlavou se rozsvítí světlo které se sformuje do několika skvrn.Když se skrny zaostří zjistíte že se díváte na různé chodby či sály označené ohnivými čísly od jedné do šesti.Nejspíš se tyto místa nacházejí tady v podzemí,ale z toho co vidíte nepoznáte kde se nachází.Pak se znovu ozve ten hlas: "Výborně,volba byla provedena.Teď je to na tobě cestovateli aby jsi určil kam se vydáte." Pak hlas znovu odmlčí nechá rozhodnutí na druidovi.

Viconia DeVir - 02. února 2011 21:58

Volba vůdce ukončena, následuje volba cesty... proč všude musí být nějaká volba? Neúčastněně dál pozoruji debatu o vůdci stále opřena o sloup. Různooký míšenec se zdál, že o vedoucí pozici vážně přemýšlel, ale jako jediný navrhl někoho jiného, přesněji druida. "Co z tohohle vzejde?" Ptám se sama sebe a znuděně začnu pozorovat jakousi špínu za nebezpečně špičatými nehty. "Úcta k přírodě? To tak... co pro mě kdy udělala?" Ten zmatkářský zloděj začal pro změnu žvatlat o milosrdenství, jenž by měl ten kdo usedne prokázat. "Eh... a co, že to vůbec je?" Popravdě, jsem spíše čekala, že se druid k onomu postu vůbec nebude hlásit. Jeho prvotní reakce tomu také naznačovali, ale zdá se, že jsem se spletla a pouze čekal, že ho někdo navrhne a chopil se moci. "Jak lidské!" Navíc předstíral zdráhavost a ještě měl podlézácké kecy o přírodě. "Bude nesnesitelné cestovat s druidem, jenž nezná nic než tu svou přírodu." Povzdechnu si a pozoruji tu jeho rádoby korunovaci na hlavu této skupiny. Tuším, že stejně si každý bude dělat co chce nebo jen půlka, zatímco druhá se mlčky podrobí a udělá vše co kdokoli z těch vůdčích potenciálů řekne. Opět hra světel, Ten-nad-námi si na tyhlety efekty nejspíše potrpí, a následně promluví opět tím svým záhadným, ale zřetelně usměvavým hlasem. Svůj pohled tedy zaměřím kam nás hlas odkázal. Šest skvrn, šest čísel, šest chodem a zároveň šest možných cest ven. Druid evidentně čeká na názory ostatních a Ten-nad-námi zase na vyjádření druida. "Tohle je vážně blbej den." "Podle mě je to stejně jedno..." Pokrčím nezáživně rameny a s dalším nádechem připomínající povzdech pokračuji. "...co třeba šest?" Je mi skutečně jedno zda ostatní budou souhlasit nebo navrhnou něco jiného, spíše doufám v to druhé, ale ať kdo navrhne cokoli, konečná volba bude stejně na druidovi. Arogantně se ušklíbnu, víceméně pro sebe, pokud na mě někdo vysloveně nesoustředí pohled. "Máme vůdce a ani nevíme jak se jmenuje... a naše výprava bude pokračovat s oslovováním se od ras přes povolání až po nadávky na rasy a povolání..." Je to žalostné. Ale již jsem si řekla, že mé jméno první nezazní a nejspíše ho ani neřeknu pokud se na něj někdo nebude tázat přímo.

Elfi - 02. února 2011 22:31

Respekt není na programu dne... Cynicky se usměju, když společníci navrhnou toho přírodního pošuka velitelem. Že já sem vůbec lezl...nevím co tím ostatní sledovali, že zvolili toho dobrotince velitelem. Né, že bych nějako chtěl sám být velitelem, ale ten Druid? Je možné, že v něm druhý míšenec vidí potenciální loutku... a tsss ty dobrácký řeči, jak zle se mi potom dělá. Prej že se zavazuje přírodou... na nějakou přírodu se můžu ..... Poodstoupím od trůnu, takže se společníkům schovávám do ústraní, než druid dosedne na trůn chytne mne menší křeč do nohy. Sakra, jsem nějakej přetažen, jsem tu jen chvíli a celé mě to tu už unavuje a nudí. Protáhnu tedy sval a pohodlně si sednu, zkřížím nohy a bradou se opřu o ruku. Jen co jsem dosedl, ozval se náš vrchní "loutkař". Skvělé pyrotechnické vystoupení.......každá chodba se mi zdá stejná, je celkem jedno, kterou zvolíme chodbu, stejně si s náma "loutkař" bude dělat co se mu zamane. "A co když ty čísla jsou z nějakého důvodu takhle daná? Co když pod 6 se bude skrývat nejtěžší cesta?....Zvolme radši 1."[/i] Pronesu vážným hlasem na ostatní, otočím se na drowku a zašklebím se na ní tak, aby to viděla jen ona. Začíná tu být celkem legrace... Doufám, že jsem ztížil situaci. uvidíme kam dojdem.

Elysium - 03. února 2011 18:55

Skepse S úctou v očích pohlížím ke druidovi a přikývnu. Asi jsem se v něm nezmýlil, výborně. Zprvu s lehkým zaražením, což vzápětí vystřídá pocit silného znechucení, hledím na onu novou scenérii a cítím, jak mi napětí koluje v žilách. Obyčejná iluzionistická magie, nenávidím tyhle.. nechutnosti. Chci co nejdřív najít toho, kdo je za tohle všechno zodpovědný, už mi to začíná vážně lézt krkem! Pohlédnu na ostatní vědom, že většina už rezignovala tomu toku událostí, dokonce i drowka, ale nemám jim to za zlé, momentálně se nedá dělat nic, než že bychom se tu navzájem povraždili a já nakonec sám zkusil svou Silou zlomit iluzi. Vždy jsem si na všechno stačil sám... "Nevidíte, že je to naprostá pitomost?" lehce pokrčím rameny a zavrtím hlavou. "Prostě buďme maximalisté a zvolme šestku." nenápadně kouknu na půlelfovu reakci k naprosto opačnému názoru. "A hlavně buďte připraveni na všechno.." řeknu tiše. Co když je tu někdo nastrčený..? Špión? Ne, nikomu své jméno prozrazovat nebudu.. zdravý odstup, prozatím. "Já.. jsme spolu uzavřeni v jedné "cele", takže pokud chceme pryč, trochu si věřit musíme. dlouze se odmlčím. "Ale zradu.. Tu nikdy neodpustím." A když něco neodpustím, tak se ošklivě mstím.

Borenson - 04. února 2011 12:00

Krůček po krůčku do pekla Prohlížím si mohutné kamenné sloupořadí a jen žasnu nad takovou architekturou. Musí to být práce trpasličích mistrů jenž dokáží takovéhle divy. Naposledy jsem viděl takové monumentální stavby v pevnosti přízraků, kde zemřel vládce mého kraje. „Co když to má s tím něco společného? Co když je toto možnost odčinit chybu kterou jsem udělal?“ Z myšlenek mne vytrhne opět hlas našeho věznitele. Jen co dohovoří, mé oči zaostří to prazvláštní křeslo. Nebo trůn? Nastane horlivá konverzace, čí tělo dosedne a určí tím náš osud. Já se ale nezapojuji přesto, že jsem byl odhodlán usednout. Jen pomalu obkrroužím trůn a cestou se snažím přivyknout na své nové brnění. Je to už řadu let co jsem na sobě nosil zbroj. Jedině díky udržované kondici a léta tréninku v armádě, mohu zvládnout takovou váhu. Stále nepříjemný pocit z mokrého šatu již opadl a nastal problém kam uložit ten ohromný meč. Mezitím můj zachránce a zároveň druid pomalu dosedl do křesla a pak vše oslepila záře. Iluze? Musí to být iluze. Hlas znovu zakročil a znovu dal možnost výběru. Poodstoupil jsem o kus dále od skupiny a sledoval pozorně všechna čísla. Při této příležitosti svazuji rybářskou síť do šerpy aby nepřekážela, a o obouruční meč se zlehka opřu. „1,2,3,4,5,6“ Počítám v duchu čísla a přejíždím dlaní po zarostlé tváři. „Hmm 6 pekel. Je jedno jaké si vybereme“ Přemýšlím. „Co takhle zlatou střední cestu? Tím pádem 3?“ vyřknu svůj názor a pomalým krokem přejdu na opačnou stranu křesla než je celá skupina se zrakem upřeným do magické mapy.

Rozar - 04. února 2011 15:36

Šest cest. Nakonec si sedl na křeslo druid. Byla to velkolepá podívaná. Ale kdybych tam seděl já, bylo by to zajímavější... Ale což. Stejně bych tam asi nešel... Nejsem ten typ. Objevují se zde dveře. Od jedné do šesti. Poslouchám názory ostatních... Ach... Proč... Jsem samozřejmě pro trojku, i když, na konec by bylo stejně jedno kudy se vydáme. Proč to jednoduše nerozhodne ten, koho jsme zvolili? Přidávám svou troškou do mlýna a jsem zvědav co z toho vykoumají. Šest cest.... Proč každou cestou nepůjde každý sám? Protože... Co nás asi tak spojuje? Jediné čeho jsem si všiml tak to jak jsme nepoužitelní jako skupina. Samotní by jsme to snad i zvládli lépe... Ovšem... Rozdělovat se nechci... Tady se ještě něco semele a rád bych byl u toho a tvořil dějiny... Každopádně... Rychle najděme toho který za to může a sejmeme ho...

Cernd - 04. února 2011 22:26

Divné křeslo Když se křeslo pohne a začne se kolem tvořit ono světelné divadlo neunikne mi tiché, ale o to zlostnější zavrčení. Nikdy jem neměl takové světelné šou rád. Možná kvůli mé podstatě, kterou mi příroda přisoudila. Poté co konečně šou ustane začnu se věnovat obrazům, které se předemnou objevili. Posluchám návrhy ostaních a zároveň sám přemýšlím kterou z chodeb zvoli. Stejně je nejspíše jedno co zvolím. Připadám si tu, v tom křesle jak krysa v pasti. Usednout sem bylo za trest. Pokud se něco vyvede špatně, v těchto chladných chodbách nemám šanci proti všem zvítězit. přemýtám zatím co stále sleduji chodby. Čtyři elementy. Jedna duše. Tak nás to učili. Tak to v přírodě je. Pokud tedy vážně máme svěřit své osudy přírodě budu muset volit mezi čísli čtyři a pět. uvědomím si onu krutou realitu. Krutou, protože ani jedno z oněch čísel zatím jako návrh nepadlo. Hold vždy nemusí být po mém, ale na druhou stranu vyvolili si na křeslo mě. To já rozhodnu kam půjdem. Jejich návrhů si nemusím všímat. uvědomím si a v duchu se široce usměji. "Rozhodli jste se svěřt osudy naše do rukou přírody." pronesu tiše i když tuším, že část ze skupiny mě ani vnímat nebude. "Proto tedy číslo pět bude naším cílem neboť čtyři základní živly máme a pátým duše samotná je." vyřknu tedy odůvodnění nad svým výběrem a čekám co Hlas z hůry s námi provede.

Hybatel - 05. února 2011 15:26

Voba byla provedena Když druid pronese svou volbu kupodivu se neozve žadný hlas.Chvíli se nic nestane,ale pak začne křeslo zářit a otáčet se.Současně se zvedne bílé světlo,ale pak si všimnete jako by se neotáčelo křeslo,ale podlaha samotná i s vámi.Světlo sílí až není vidět nic mimo světelnou stěnu a otáčení stále zrychluje přesto se však všechno odehrává v strašidelném tichu.Nevíte jak dlouho to trvalo,ale za chvíli světlo začíná pohasínat a otáčky se zpomalují až ustanou úplně.Světlo pohasne a vy se nacházíte v místnosti podobné té ve které jste se probudili.Je tu však několik výrazných rozdílů,už zde vidíte strop i ostatní stěny(nacházejí se od sebe asi pět metrů) a přímo před křeslem je na stěně pověšené velké zrcadlo.Navíc zde vidíte jediné dveře vlevo od zrcadla.

Hybatel - 05. února 2011 15:34

soukromá zpráva od Hybatel pro Jakmile se křeslo začne otáčet a okolí zalije světlo uslyšíš znovu mužský hlas.Ale tohle není ten hlas který vám dával instrukce.Tento má jiný přízvuk a navíc se zdá být tak chladným jako by z něho byly odstraněný všechny emoce. "Každý má v sobě svůj vesmír,svůj hvězdný prach,svou mlhovinu snů.O čem sníš ty Cernde?Ano znám tě a ty znáš určitě mně.Jsme si podobní i já měl dříve moc a měl jsem jí i potom,ale pak...to není důležité.Poradím ti vejdi do zrcadla a najdeš tam něco co se vám bude hodit.Neboj se není to past tímto místem proudí mocná magie a já tu musím zůstat než se mi vrátí síla.Záleží na tobě,hodně štestí "cestovateli"."Pak hlas zmlkne a tobě se zdá že v posledím slově byl lehký naznak ironie.

Hybatel - 05. února 2011 15:53

soukromá zpráva od Hybatel pro Probouzíš se zjišťuješ že rozhodně nejsi tam kde jsi předtím usnul.Jsi v místnosti s kamennými stěnami asi pět metrů od sebe.Na zemi jsou dlažice velké jako noha obra s tak vybledlým nápisem že se je nyní zcela nezřetelný.Stěny jsou hladké bez ozdob či jných maleb nebo znaků a přímo před sebou vidíš na zdi viset zrcadlo a vlevo o něj dveře.Nevíš kde jsi ani jak si se sem dostala,ale nemáš čas nad tím přemýšlet neboť se brzy začnout dít podivné věci.Před tebou se náhle objeví vířící sloup světla který postupně zpomaluje a rozpadá se.Vidíš bílé siluety postav z nichž jedna zřejmě sedí na něčem co se podobá křeslu.Když světlo pohasne úplně můžeš si je podrobněji prohlédnout.Ten kdo sedí na tom křesle je zřejmě druid,jinak jsou tu dva válečníci,zloděj,dva půlelfová a dokonce i drowí elfka.Pěkně nesourodá společnost,ale co tu dělají?Je možné že jim toto místo patří?

Rick Rovan - 05. února 2011 16:17

Křeslová návšteva Když se vzbudím tak se z pomocí hole vytáhnu na nohy a přelétnu místnost pohledem. "Sakra kde to jsem? A jak jsem se sem dostal? Dyť jsem nechlastal...a ikdyby tak bych nechalstal určitě tolik." Zavrčím si v duchu ale než se stihnu rozkoukat tak se začne něco dít. Nějaká záře přináší další postavy zčehož jedna sedí na.....ano na křesle což mě dost udivuje. "Kdo u všech čertů jste za lítací červy a co tu chcete?! Patří to tu snad vám nebo co?" Zabručím nepříjemným hlasem abych si u nich hned zjednal respekt a tisknu v ruce hůl. "Taková pakáž leze sem a beztak ani neví jak nebo proč." Přelétnu pohledem celou družinu a je mi z toho skoro zle jaké je to složení a ani nemají mága, kteří jsou samozřejmě nejlepší ale na mě nejlepšího mága světa nemají.

Elfi - 05. února 2011 21:01

Nepřítel? Hrozivé světlo a najednou se objevíme kdovíkde, menší zakolísání způsobená hledáním pevné půdy pod nohama mě po chvíli přejde. Uffff stále žiju, tak co to tu je.. Než moje myšlenkové pochody pokračují ozve se hlas neznámého. Nepříjemný hlas, to bude asi nějaký nafoukaný pitomeček. Podle oblečení vypadá na čaroděje... to nám tu chybělo, maník s magií, stačí ,že tu máme protivnou drowku, blázna přes přírodu a mnoho dalších individuí Rozhlížím se po místnosti, a hledám odlišnosti od té místnosti, v které jsme byli předtím. Mnoho odlišností tu není, jen ty dveře. Zatím nepromluvím ani se z místa nepohnu, čekám co udělají mojí společníci,raději si však připravím dýku.

Borenson - 05. února 2011 21:33

Jedeme dál Dlouhovlasý druid muž na křesle rozhodl. Neuposlechl našich návrhů a rozhodl se sám. Což se od něj také očekávalo. Po vyslovení osudového čísla čtyři se začal svět točit. V prvním momentě jsem si myslel, že to je vedlejší účinek mého úrazu ale to byl omyl. Křeslo se začalo pomalu otáčet a poté celá místnost. Světlo mne oslepilo zcela a já si instinktivně překrývám tvář volnou rukou. Otáčení se zrychluje a já nevidím zhola nic. Jen oslepující záře. Pak vše ustane. Stále jsem oslepen proudem světla a snažím se zorientovat. Jen pár sekund trvá zkoncentrování a konečně pohledět v jakém pekle jsme tentokrát. Křeslo je tu stále a před ním zrcadlo. „Hmm novinka“ Potěšující okolností je fakt, že již v místnosti jsou dveře a vidím i strop. Konečně můžeme odejít z toho depresivního místa, i když tato místnost je o něco útulnější. Po očku zkontroluji svoji dočasnou družinu, zda je vše v pořádku ale poté mne trkne, že je nás o jednoho více. Ihned udělám pár kroku v před směrem k neznámé postavě. „To musí být náš věznitel!“ „Proč tu jsme! Jaké sou tvé plány loutkaři!“ Křiknu na postavu a pevně třímám obouruční meč špicí čepele přímo na jeho hlavu. Zatnuté veškeré svaly v těle připraven na cokoli čekám jak se zachovají ostatní a nespouštím oči z našeho věznitele.

Viconia DeVir - 05. února 2011 21:49

Hele dveře... hele... mág! Poslouchám rozporuplné názory ostatních. Několika je to jedno, další navrhli jiná čísla a se mnou se shodl pouze vlezlý míšenec co zvolil druida vůdcem. Divím se, že žádného inteligenta zde nenapadlo říci nahlas návrh na rozdělení se, ovšem už jen představa, že bych šla šestou chodbou společně s půlelfem, se mi hnusí. Volba byla provedena. Druid zvolil o stupeň nižší číslo aniž by ho někdo navrhl. "Hmm... co na to říct?" Nejspíše jsme všichni očkávala hlas Toho nahoře, ale nic. Ani hláska, záchvěv hlasu, nadechnutí... nic. Místo toho se opět rozzáří světélka a navíc se křeslo začne otáčet, po chvíli postřehnu i pohyb místnosti a to jen díky tomu, že pevně stojím jen na jedné noze a druhou se opírám o sloup za zády. Raději mám nestabilní půdu pod oběma nohama a pro jistotu se nenápadně přidržím i sloupu, ale stabilitu v nohou mám dobrou. Když toto skončí vidím změny okolo, ale můj pohled padá na zrdcadlo a... "Hele dveře..." Udělám krok od sloupu a zaměřím se na to, kdo z těchto osob půjde první. Možná by po cestě byly nějaké pasti, od toho tu jsou minimálně dva zlodějové jak odhaduji. Ovšem než se kdokoli vydá na nějaké prozkoumávání, ozve se neznámý a nabručený mužský hlas. Pohlédnu na nově příchozího a změřím si ho ostrým pohledem plným nepřátelskosti. "Mág! No to tu chybělo... další rivvil a ještě navíc mág!" A kdyby jen tak obyčejný. I přes minimální osvětlení prostor rozeznávám rudé barvy jeho róby a tiše si zavrčím. O Thayvianských čarodějích vím málo, ale řekla bych, že je to moje minimum větší než kohokoli z přítomných, jednou mi šli po kůži, zmetci! Ať je tenhle jakýkoli, jeho róba ve mě vzbuzuje několika násobnou ostražitost. "A kdo jsi ty mágu, že se chováš jako by to bylo tvé sídlo?!" Oslovím ho ostře, nespouštím z něj oči a nepřestávám ho probodávat nenávistným pohledem, ostatní mám v zorném poli, takže kdyby se někdo pohnul, uvidím to, ačkoli ne příliš jasně. Jeden pohyb postřehnu a lehce natočím hlavu abych viděla kdo to je. Hle naše mokrá skoro-mrtvola si myslí, že nově příchozí osoba je náš věznitel. "Těžko, bojovníku, by náš loutkář slezl ze svých výšin. Pohlédni na nás jeho očima a sám usoudíš, že je to hloupost... spíše..." Pohled plně vrátím na Rudého mága. "...by to mohl být nějaký jeho prostředník či poskok." Prohlásím svůj názor a vyčkám co kdo dál udělá nebo zda se mág nějak obhájí.

Rick Rovan - 05. února 2011 22:06

Banda špinavců Přelétnu pohledem reakci dvou těch podřadných a upřu zrak na tu drowku a toho co na mě míří mečem. Převrátím jen oči v sloup. "Tak zaprvný nemávej mi tu tím párátkem nebo si ještě ublížíš ty kryso." Zavrčím a trochu odstoupím, aby náhodou neublížíl mě, když je tak nemotorný. "Prej věznitel. Ty máš v hlavě asi fakt seno co. Jsem jen návštěvník tohoto místa bohužel nejspíše stejně tak jako vy." Trochu s opovržením pohlédnu na tu skupinu. "A jen pro vaší informaci já jsem Edwin Odesseiron nejlepší mág, kterého jste měli tu čst poznat. Pro začátek mi můžete říkat jen pane aby to vaše ubohé mozečky pochopily." Ušklíbnu se a bedlivě je sleduju. "A co tu vůbec banda jako jste vy chce?" Dodám a čekám až mi to objasní.

Elysium - 05. února 2011 23:34

Svrbění prstů Po změně místnosti si jen povzdechnu a můj první pohled přiláká zrcadlo. Až otravný hlas nového přítomného mě odtrhne a svůj pohled nasměruju k němu. Prohlédnu si jej zaujatým kritickým pohledem a mé rty se spojí do tenkého úsměvu. Podívejme, thayanský čaroděj, jemuž otroctví už pěkně dolezlo na mozek.. To by byl krásný příbytek do.. sbírky.. Mno, tyhle myšlenky prozatím stranou. Promnu si prsty a znovu zkontroluji hladinu Síly. "Edwin Odesseiron, říkáš?" zamyslím se. "Mm, ne. Tohle jméno jsem v životě neslyšel, Nejlepší mágu." Chová se iracionálně, jako liška v koutě. Kouše a sám neví co se děje. Otočím se na společníky. "Třeba je to jen další zkouška Toho nahoře." ironicky se zazubím. "Dobrá, Nejlepší mágu. Dokážeš nás odsud dostat?" odmlčím se. "Nebo aspoň sebe? Či se ti tu tak líbí?" Ovládej se.. ovládej.. Na všechno tohle bude čas potom. Udělám pár kroků od trůnu a pozoruji zrcadlo, jako bych v něm měl najít "opravdové" dveře a ty vedle nich byly jen falešné. "Já jsem Elysium. Tohle vám musí stačit, příjmení stejně žádné nemám." povím zároveň jemu i ostatním společníkům. "Zbytek rád dopovím každému z vás u korbelu piva, až se odsud dostanem." pousměji se, poodejdu k zrcadlu a dveřím a už sahám na kliku, když jen ruku zavřu v pěst a ohlédnu se po půlelfovi, abych mu pokynul k sobě. "Ty, pojď mi pomoct. Kdo ví, co tu může být."

Elfi - 06. února 2011 15:03

Drzost Mezitím, co se koukám po místnosti, zavolá na mě druhý míšenec. Tss takhle mi rozkazovat. Zaskřípu zuby, zhluboka si oddechnu a klidným krokem dojdu ke dveřím, dýku schovám do rukávu mé pravé ruky. Nakloním se ke dveřím a pošeptám tak, aby to slyšel jenom ten míšenec. "Ještě jednou mi něco nakaž a skončíš s prořízlým hrdlem."[/i] Otočím hlavu na míšence a lehce se usměju. Vytáhnu dýku z rukávu a namířím ji mezi dveře a míšence. "Dovol, kouknu na ty dveře."[/b] Promluvím tak, aby to již slyšeli i ostatní. Dýkou prohledám štěrbiny u dvěří a prohledávám všechny nesrouvnalosti a běžná místa, kde se dokáží schovat pasti.

Hybatel - 06. února 2011 18:42

soukromá zpráva od Hybatel pro Dýkou opatrně prohledáváš škvíry mezi dveřmi,ale nezdá se že by zde byly nějaké pasti.Náhle se v tvé hlavě rozezní hlas,ale nezdá se že by patřil loutkáři jak ho ten válečník nazval.Tento hlas má jiný odstín a je tak chladný až tě z něho mrazí vypadá to jako by z něj byly předem odstraněny všechny emoce. "Ne nejsem váš věznitel sám jsem zde vězněm,ale já si to vybral dobrovolně.Musím se zde ukrýt než naberu sílu nutnou ke své pomstě.Ale to je jedno stejně jako moje jméno ikdyž jsi už o mně určitě slyšel.Jinak ve dveřích past není kvůli tomu co je za nimi to není nutné,ale projdi zrcadlem a najdeš něco co vám pomůže.Neměl bych vám radit,ale jste docela schopní a já chci aby tahle hra ještě nějakou dobu vydržela," Pak hlas umlkne a ty už nic neslyšíš.

Rozar - 06. února 2011 19:02

Volba provedena. Konečně se ten druid odhodlal vybrat nějáké číslo. Dokonce to i vysvětlil a dal tomu racionální podobu, aby to vypadalo že je o něco schopnější... Jen pouhá manipulace... Chvíli se nic neděje. Po té se místnost začně otáčet, nebo to je jen to křeslo? Je to otravné... Vše se přestává otáčet a já si hned uvědomuji, že je zde něco jinak. Zrcadlo a dveře? Schválně k čemu je zde to zrcadlo? Nejspíše z tama jen něco vyskočí, náš věznitel neprojevil moc velkou představivost. Ovšem je zde i něco dalšího, kromě zrcadla, dveří, stropu, zdí a sloupů. Je zde ještě další maník.Edwin? Jeho vzhled už je takřka ponižující. Nejsilnější mág, kterého můžeme kdy potkat... Už jen toto dokazuje to jak moc je hloupý... Mě by spíše zajímalo... Jakto že s námi nebyl už zezačátku? Někde je ld chyba... Musím si dávat pozor ještě na dalšího bastarda... Už se to tu zase pomalu rozjíždí a vypadá to, že snad i začali pomalu něco dělat. Hlavně se odtud brzy dostat... Proč mám takový pocit, že to nepůjde, dokud neumřu? Nijak výrazně se neprojevuji, jedn stojím u zdi, abych nezavazel.

Cernd - 07. února 2011 19:56

Páte podlaží a nasranej mág jako bonus Další nepříjemné světlo. Nedokaži pochopit jak si někdo v těchto nepřirozených efektech může libovat. Když konečně otáčení a to příšerné, nepřirozené světlo ustane objevíme se v místnosti, kterou jsemz volil. Rychle ji cellou přelétnu pohledem Zrcadlo, dveře, člověk... a následně zkontroluji celou společnost. Zarazím se znovu si prohlédnu místnost Zrcadlo? Ano. Dveře? Ano. Člověk? Ano. Mág? Nejspíš. U všech hromů a jak nepříjemný! povdechnu si a konečně opustím ono prokleté křeslo. Pokud bude možnost už do něj neusednu. rozhodnu se a začnu vnímat okolí. Mág se nám vychloubačně představil a stejně tak i jeden z půl-elfů. Já jsem rozhodnud zatím své jméno neprozradit. Do doby než to bude nutné. Místo toho se vydám k zrcadlu. Přeci jen přijde mi zde nepřirozenejší než dveře.

Cernd - 07. února 2011 19:59
	soukromá zpráva od Cernd pro Zkoumání zrcadla Dojdu k nomu zrcadlu. Z nějákého důvodu se rozhodnu onomu hlasu z křesla věřit i přes ironii v jeho hlase. Vejít do zrcadla? Jak? přemýtám v duchu a dál si prohlížím zrcadlo. Přejedu po jeho rámu dlaní a nakonec se dotku i samotné plochy zrcadal. Chci vstoupit. Prosím pusť mě. pronesu v duchu a doufám, že získám onu pomoc.

Hybatel - 07. února 2011 20:30

soukromá zpráva od Hybatel pro Zrcadlo vypadá jako obyčejné,když přejíždíš rukama po rámu nic se neděje.Ale když se dotkneš plochy tvá ruka v ní zmizí.A nejen ruka postupně do ní vstupuješ celý a nacházíš se v kruhové místnosti osvětlené modrým světlem vycházejícím z modrého sloupu uprostřed.Ve sloupu asi půl metrů nad zemí se vznáší nahá mladá dívka s dlouhými zrzavými trochu nakadeřenými vlasy rozpaženýma rukama a zakloněnou hlavou.Má zavřené oči a na pravém prstě zlatý prsten se složitým vzorem a čtyřmi drobnými červenými kameny ve tvaru kosočtverce.

Cernd - 07. února 2011 20:49

soukromá zpráva od Cernd pro Uvnitř zrcadla Mírně překvapen tím co uvnitř zrcadal najdu hledím na onu dívku. "Hluboce se omlouvám, že ruším slečno, ale byl jsem sem odkázán pro pomoc." pronesu zdvořilým hlasem a přiblížím se k ní. Tipuji že slíbeným předmětem je prsten, který má, ale nechci nic uspěchat. Však ať se tam zatím s tím mágem klidne sežerou. Sám se raději věnuji dívce. Hledím zda dýchá či jinak projevuje život. Když jsem si jistý, že je jen jakým si držákem pro prsten, pokusím se jí ho opatrně z prstu stáhnout.

Hybatel - 07. února 2011 21:05

soukromá zpráva od Hybatel pro Dívka neodpovídá a když k ní přijdeš ani na tebe nereaguje.Přesto dýchá a cítíš i tep,ale něco se ti zdá divné.Když se jí pokusíš prsten sundat zjistíš že to nejde.Jako by tam byl přilepený,pak se však začne dít něco jiného.Okolní se stěny a strop se rozsvítí a modrý sloup začne slábnout.V současné době uslyšíš hlas který na tebe mluvil v křesle. "Jasně za třista let to kouzlo přestává působit.Jinak to co jsem říkal je pravda jste docela schopní a já chci aby tahle hra ještě nějakou dobu vydržela." Sloup bliká,bliká a nakonec zmizí úplně.Dívka spadne na zem a zdá se že se probrala protože se udivěně rozhlíží kolem.Pak však uvidí tebe a v jejich očích spatříš strach."Kdo jste?"zeptá se tě a namíří na tebe svým prstenem.Všimneš si že začal zářit a jeho kameny začali blikat.

Cernd - 07. února 2011 22:01

soukromá zpráva od Cernd pro A kruci "Třista let? Hra? Jaká hra? Jaké kouzlo?" optám se toho hlasu, ale to se již sloup rozbliká a dívka mi padne k nohám. Když pohlédne se strachem v očích na mě, o krok ustoupím. "Mé jméno je Cernd, slečno. Jsem druidem Vysokého lesa. Nemusíte se mě bát." odpovím jí klidným, přátelským hlasem a jen se pousměji nad tou zkutečnosti, že ona zná mé jméno dříve než celá skupina se kterou jsem nucen v této hře hrát.

Cernd - 07. února 2011 22:03

soukromá zpráva od Cernd pro Velmi zvláštní seznámení "Nevím kdo je Lavok, slečno." odpovím a vskutku si oddychnu, kdž na mě přestane mířit. Nerad bych zkončil jako hromádka prachu či něčeho horšího. "Netuším slečno. Slyšel jsem jen něco o tom, že po tři sta letech kouzlo přestává působit. A venku..." odmlčím se a zamyslím. Nakonec se rzhodnu jí říci pravdu "Venku je nějaá podivná kamenná místnost. Já se skupinou lidí a jedné drowky, jsme se tam dostali za pomoci křesla na které jsem usedl v jiné místnosti, kde jsme se probudili. " vylíčím ji v kostce celou naši situaci "Díky tomu křeslu jsem se o vás dozvěděl."

Hybatel - 08. února 2011 13:24

soukromá zpráva od Hybatel pro Dívka tě pozorně vyslechne a pak se zeptá."Říkal jste třista let?"Nečeká však až jí odpovíš a s naštvaným výrazem se rozhlíží kolem."Skvělý,ten mizera!Ten zatracený,zatracený mizera!"Její prsten začne opět zářit až je tak jasný že na něj nejde pohlednout přímo.Pak se otočí a namíří jím na stěnu,vyšlehne blesk,udeří do zdi a zvedne se oblak prachu.Když se prach usadí je ve zdi díra o velikosti tvé hlavy a všimneš si i roztaveného kámene v místě zásahu který ještě teď plane žárem.Ale zřejmě jí to uklidní protože se k tobě otočí a její prsten opět přestavá zářit.Usměje se a pak řekne: "To je lepší.No zřejmě jste stejní vězni jako já,ale nevím kdo vás mohl uvěznit,ale asi nebude z tohoto světa.Aby tohle dokázal musí tímto místem proudit silná magie.Velmi silná,nejspíš z tohohle místa udělal svou bublinu.Nebo se Lavok vrátil a používá kouli v tom případě s ním udělám to co s tou zdí."

Elfi - 08. února 2011 14:52
	soukromá zpráva od Elfi pro Potéco uslyším hlas v hlavě, projede mnou blesk. Ufff co se to stalo? Co to může být?Mám tomu hlasu věřit? Seberu veškerou odvahu a jdu pomalu k zrcadlu... naposled se kouknu na skupinu, pak odvrátím můj zrak... zajímá mne jenom to zrcadlo. Umřu? Zavřu oči a vykročím ku dobrodružství...zrcadlo mě pohltilo!

Hybatel - 08. února 2011 15:33

soukromá zpráva od Hybatel pro Procházíš zrcadlem a znovu pod sebou ucítíš pevnou zem.Chvíli stojíš se zavřenýma očima,ale zdá se že pořád žiješ.Pak znovu zaslechneš hlas,ale tento se ozývá před tebou a patří tomu druidovi.Otevíráš oči a zjištuješ že se nacházíš v místnosti která je mnohem menší a kulatá.Je taky prázdná jste tu je ty ten druid a ...neznámá mladá dívka.Je nahá má dlouhé zrzavé trochu nakadeřené vlasy a na pravém prsteníčku zlatý prsten se složitým vzorem a čtyřmi červenými kameny uspořádanými do tvaru kosočtverce.Ten prsten však začíná zářit až svítí tak jasně že se na něj nemůžeš dívat přímo.Dívka se otáčí z prstenu vyšlehne blesk a udeří do zdi.Oslepí tě bílé světlo a pak si všimneš že je ve zdi dírá velikosti tvé hlavy a roztavený kámen pořád plane žárem.Dívka se otočí a uklidní i její prsten už přestává zářit.Usměje se a řekne druidovi: "To je lepší.No zřejmě jste stejní vězni jako já,ale nevím kdo vás mohl uvěznit,ale asi nebude z tohoto světa.Aby tohle dokázal musí tímto místem proudit silná magie.Velmi silná,nejspíš z tohohle místa udělal svou bublinu.Nebo se Lavok vrátil a používá kouli v tom případě s ním udělám to co s tou zdí." Pak si však všimne tebe a pronese k druidovi."Zřejmě další z vaší skupiny."Podrobně si tě prohlédne a usměje se."Budu hádat,zloděj?"

Viconia DeVir - 08. února 2011 17:35

Mág - střed mé pozornosti Dál pozorně stojím, oči upírám na mága a dění okolo víceméně ignoruji, pokud se něco semele, povraždí se navzájem a já uslyším doprovodné zvuky, proto mě to víceméně nevzrušuje. "Kdyby něco našli, zavolají..." Odhaduji a naslouchám mágově arogantním slovům. "Abych ti neublížila já..." Udělám pár kroků vpřed a nastavím kopí tak, že špici má nanejvíš deset palců od krku, možná méně. Než by vyslovil formuly nějakého kouzla, pravděpodobně by měl vmžiku kopí v krku. Zamračím se na něj. Něco mi říká, že s tím nahoře nemá nic společného, ale... obevil se opožděně a do toho jeho chování... ne... ze všech osob tady mu věřím nejméně. "Hmmm první koho napadlo se představit..." V duchu mu přičtu malé plus, které stejně propadlo do davu záporů co na něm vidim, jen na první pohled. "Tak tedy... Edwine, nejsme tu na návštěvě... a nemysli si, že tu budeš mít navrch jen proto, že umíš nějaké čáry, které ostatní z téhle skupiny nemají." Pokusím se mu trochu kopnout do ega. Postřehnu jméno jednoho z míšenců - Elysium. Divné jméno, ale to je jeho věc. Ostatní jméno dál zamlčují a já se k této většině prozatím družím. "Co tu chcem? Chcem se dostat ven..." Odpovím jednoduše a dál si ho nedůvěřivě prohlížím, ajko bych čekala, že z rukávu něco vytáhne. Kopí držím pevně a rozhodně nežertuji, když mu bezeslov vyhrožuji, že ho zapíchnu pokud se o něco pokusí.

Rick Rovan - 08. února 2011 17:49

Nevrlá žena Ostatní se zabývají bůhví čím ale bohužel nebo bohudík pro mne jediný kdo se mnou více méně mluví je ta drowka. Začne mi mávat kopím u krku a něco brebentit. Jen se v duchu povzdychnu. "Co ti pomůže mne zabít? Zabiješ mne a stejně tu budete trčet tak jako tak. Nevím proč jsem se musel nachomejtnout a probudit zrovna zde ale pokud jste rozumní tak usoudíte, že více hlav víc zvládne." Odvětím klidně a pevně svírám hůl v ruce, která se opírá o zem. "Jediný.....hmmm.....m....jo.....ale jsou tu jiní." Brumlám si pro sebe a jen útžky slov může slyšet ta drowka. "Co jsem proved že mě tu nechali s nima." Dodám si v duchu a upřu pronikavý pohled na dívku. "Navíc, kdybych měl v úmyslu zabít kohokoli z vás již bych tak učinil, když jste se tu objevili dezorientovaní. A sama si řekla, nemáte tu nikoho kdo by vládl magickým silám a z každé situace vám jen svaly nepomohou." Odvětím s neutrálním výrazem. ".......i ty....n....postrádají..." Zabručím si opět a stále sleduji dívku.

Elfi - 08. února 2011 19:46

soukromá zpráva od Elfi pro Test? Co tu dělá ten druid.. Přestává se mi to líbit. "Zloděj? To jste mě milá nepotěšila, nejsem zloděj. Jsem ten co se plíží tmou a pomáhá těm, co pomoc potřebují.... samozřejmě za nějakou sumičku. Popravdě čekal jsem něco... víc, ne jenom vás."[/i] Otočím se na toho druida a promluvím, nevšímám si reakci té holky. Nepřipadá ti to divné? Nejdřív ten mág a ted tohle, nevím jestli mi věříš, ale něco tady smrdí...[/b] Zabodnu pohled na tu holku a z rukávu pomalu nezjištně vytáhnu dýku.

Elfi - 08. února 2011 21:48

soukromá zpráva od Elfi pro Procházíš zrcadlem a znovu pod sebou ucítíš pevnou zem.Chvíli stojíš se zavřenýma očima,ale zdá se že pořád žiješ.Pak znovu zaslechneš hlas,ale tento se ozývá před tebou a patří tomu druidovi.Otevíráš oči a zjištuješ že se nacházíš v místnosti která je mnohem menší a kulatá.Je taky prázdná jste tu je ty ten druid a ...neznámá mladá dívka.Je nahá má dlouhé zrzavé trochu nakadeřené vlasy a na pravém prsteníčku zlatý prsten se složitým vzorem a čtyřmi červenými kameny uspořádanými do tvaru kosočtverce.Ten prsten však začíná zářit až svítí tak jasně že se na něj nemůžeš dívat přímo.Dívka se otáčí z prstenu vyšlehne blesk a udeří do zdi.Oslepí tě bílé světlo a pak si všimneš že je ve zdi dírá velikosti tvé hlavy a roztavený kámen pořád plane žárem.Dívka se otočí a uklidní i její prsten už přestává zářit.Usměje se a řekne druidovi: "To je lepší.No zřejmě jste stejní vězni jako já,ale nevím kdo vás mohl uvěznit,ale asi nebude z tohoto světa.Aby tohle dokázal musí tímto místem proudit silná magie.Velmi silná,nejspíš z tohohle místa udělal svou bublinu.Nebo se Lavok vrátil a používá kouli v tom případě s ním udělám to co s tou zdí." Pak si však všimne tebe a pronese k druidovi."Zřejmě další z vaší skupiny."Podrobně si tě prohlédne a usměje se."Budu hádat,zloděj?"

Cernd - 09. února 2011 10:34

soukromá zpráva od Cernd pro Docela překvapeně sleduji jak ve zdi zeje díra. Šikovný prstínek. Tak ten by sem cestou zcela jistě využil. pomyslím se a dál sleduji naštvanou dívku. "Mno.." zamyslím se a vzpomínám co mi hlas z křesla povídal ".. slyšel jsem, že tímto místem proudí mocná magie. Ale s jistotou to říci nemohu. Stejně jako netuším kdo je Lavok a zda se vrátil či je naším trapitelem někdo jiný." Znovu pohlédnu na zeď a pousměji se. "Ale pokud to skutečně je Lavok, nechtěl bych být na jeho místě až se s ním setkáte slečno." načež se na jeí popud otočím abych zjistil, že další kdo zmizel v zrcadle je jeden z půl elfů "Máte pravdu slečno. Je to jeden z naší skupiny." přikývnu a jsem rád, že se mi do hlasu nedostala ironie, která z naší skupinky přímo prýští.

Hybatel - 09. února 2011 10:54

soukromá zpráva od Hybatel pro Dívka vyslechne co si říkáš a pak dodá:"S Lavokem jsme postavili tu kouli.Měli jsme cestovat společně jenže jsme se nepohodli a on mne zde uvěznil."Rozhlédne se po okolí a řekne spíš pro sebe:"Když říkal že mi dá čas na rozmyšlenou netušil jsem že to takhle myslí doslova."Pak se opět začne podívá na míšence a usměje se:"Neříkejte že nejste spokojený s tím co vidíte.A vy jste zloděj černé oblečení,rukavice,plášť s kapucí a váše vystupování."Zvedne obočí a odmlčí se.Pak tě půlelf osloví,ale než stačíš něco říct za tebou se zableskne vyboj mu roztrhne rukáv a ty vidíš něco lesklého jak s kovovým zvukem dopadá na zem.Je to dýka.

Cernd - 09. února 2011 11:06

soukromá zpráva od Cernd pro Překvapení za zrcadlem "Blbe." ucedím k míšenci, když dýka dopadne na zem. "Omluvte prosím mého společníka slečno. Je jen velmi opatrný." pronesu k oné dívce a dál se o míšence nezajímám "Pokud jste spolutvůrcen oné koule odhaduji tedy spravně, že jste znalá magických umění?" optám se ji rovnou s nadějí, že by nám mohla pomoci se z tohoto bludiště dostat. "A mohu vědět kam jste chtěli cestovat?"

Hybatel - 09. února 2011 11:06

soukromá zpráva od Hybatel pro Nasloucháš rozhovoru s druidem."S Lavokem jsme postavili tu kouli.Měli jsme cestovat společně jenže jsme se nepohodli a on mne zde uvěznil."Rozhlédne se po okolí a řekne spíš pro sebe:"Když říkal že mi dá čas na rozmyšlenou netušil jsem že to takhle myslí doslova."Pak se opět podívá na tebe a řekne:"Neříkejte že nejste spokojený s tím co vidíte.A vy jste zloděj černé oblečení,rukavice,plášť s kapucí a váše vystupování."Zvedne obočí a odmlčí se.Sdělíš druidovi své obavy probodneš dívku pohledem a pomalu vytahuješ z rukávu dýku.Myslíš že nezjistitelně když náhle události naberou na spádu.Vidíš dívčin nezúčastněný pohled,její napřaženou ruku a výboj který vyšlehne z jejího prstenu.ten ti roztrhne rukáv a vyrazí dýku z ruky to vše v rychlém sledu.Dýka odletí ke zdi a zazvoní o zem,ale ty jsi až na drobné brnění v prstech nezraněný.

Elysium - 09. února 2011 16:13

Náhlé zmizení dvou členů místnosti mě zarazilo. Zamrkám a zavrtím hlavou. Nesnáším tu nízkou iluzionistickou magii.. Můj pohled zamíří k zrcadlu. "Věřím, že se tu o sebe zvládnete postarat, já jen..." houknu za sebe k zůstalým. Natáhnu ruce, prsty se dotknu povrchu zrcadla a zkoumavě na něj hledím. Kam jste jenom mohli zmizet.. V duchu si opakuji některá kouzla, která by se mi mohla hodit. A zhluboka dýchám. Já si poradím s čímkoliv.

Hybatel - 09. února 2011 16:38

soukromá zpráva od Hybatel pro Jakmile se dotkneš zrcadla tvé ruce se do něj zaboří jako do husté vazké hmoty.Pak zrcadlem projde i zbytek tvého těla a ty se ocitneš v jiné místnosti.Je menší a kulatá a v ní se nachází druid i ten druhý míšenec.Všimneš si že má roztržený rukáv a kousek za ním se válí na zemi jeho dýka.Když se podíváš před sebe uvidíš tam neznámou nahou dívku s dlouhými častečně nakadeřenými zrzavými vlasy.Tvou pozornost pak upoutají dvě věci,zlatý prsten se složitým vzorem a čtyřmi červenými kameny uspořádanými do tvaru kosočtverce který má na svém pravém prsteníčku a velká díra ve zdi o velikosti tvé hlavy jejíhž roztavený povrch právě vychladá.

Hybatel - 11. února 2011 12:26

soukromá zpráva od Hybatel pro Dívka se nezúčastněným pohledem podívá na půlelfa pak vrátí pohledem k tobě a řekne:"Já jsem taky opatrná proto má ještě ruku v celku.Jinak ano jsem mág a tu jsme kouli vytvořili protože jsme chtěli zkoumat jiné sféry.Lavok říkal že místu kde žijeme se říká Základní materiální sféra a mimo ní jsou věci o kterých se nám ani nesnilo.No a pak jsme se pohádali.Poslední co si pamatuji je že jsem pracovala na něčem v kouli když mně něco omráčilo.Ovšem než se tak stalo byla už koule hotová zbýval jen silný zdroj energie."

Hybatel - 11. února 2011 12:54

soukromá zpráva od Hybatel pro Dívka se nezúčastněným pohledem podívá na tebe a pak vrátí pohledem k druidovi:"Já jsem taky opatrná proto má ještě ruku v celku.Jinak ano jsem mág a tu jsme kouli vytvořili protože jsme chtěli zkoumat jiné sféry.Lavok říkal že místu kde žijeme se říká Základní materiální sféra a mimo ní jsou věci o kterých se nám ani nesnilo.No a pak jsme se pohádali.Poslední co si pamatuji je že jsem pracovala na něčem v kouli když mně něco omráčilo.Ovšem než se tak stalo byla už koule hotová zbýval jen silný zdroj energie."

Rozar - 12. února 2011 12:20

Druhá místnost Vzhlížím k ostatním. Hmmm... Nic nového, jen se pořád hašteří. Přesto mi tady něco nesedí. Nebylo nás před tím náhodou víc? Určitě už od tud zdrhli samotní... Pohled zaměřuji na zrcadlo. Dveřmi neutekli, ale u zrcadla jsem dlouho nikoho neviděl... Buď zrcadlo nebo nějáká divná páka... Jdu k zrcadlu si ho prohlédnout zblízka, prozatím na něj nesahám, ale i tak jsem připraven, že nedopatřením spustím nějákou past. Vytahuji pochvu a opatrně jílcem meče poťukám na zrcadlo. Pokud neprojde skrz, ale hezky zazní, tak do něj pořádně praštím jílcem. Meč stále nechávám v pochvě, aby si ostatní nemysleli, že mám nějáké zlé úmysly jim ublížit. Nemůžu jen čekat až se něco stane, když už nic jinýho tak to skončí tak, že se nikdo z nás nedostane ven. Hlavní je přemýšlet rychle a bez rozmyslu... Jo tím se budu řídit... Rychle něco udělat a až potom řešit následky.

Hybatel - 12. února 2011 13:19

soukromá zpráva od Hybatel pro Jílec ti projde zrcadlem,ale když ho vytáhneš je meč neporušený.Pokud prozkoumáš rám zrcadla nenajdeš žádné pasti,ale pokud se znovu dotkneš zrcadla tvá ruka jím projde a vzápětí i celé tvé tělo.Projdeš zrcadlem do menší kruhové místnosti která se už zdá přeplněná protože se v ní náchází druid i oba mišenci.Všimneš si že ten půlelf v černém oblečení má roztržený rukáv a kousek od tebe leží dýka.A pak zjistiš že v místnosti se nachází i další osoba.Je to mladá dívka se zrzavými častečně nakadeřenými vlasy.Je nahá a na pravé ruce má zlatý prsten se složitým vzorem a čtyřmi červenými kameny ve tvaru kosočtverce.

Cernd - 13. února 2011 21:09
	soukromá zpráva od Cernd pro V zrcadle s bůh ví kolika dalšíma "Takže jsme v jiné sféře?" položím první otázku, která mě po vyslechnutí dívčina příběhu, napadne. "A kvůli čemu sjte se pohádali?" optám se zvědavě. Přeci jen by to mohla být důležitá informace pro budoucnost. "Jaký zdroj energie jste použili? Moc věcí co by dokázalo uvést takový artefakt do pohybu asi není, že?"

Hybatel - 13. února 2011 21:32

soukromá zpráva od Hybatel pro Dívka se na tebe podívá a pak se chytí svých ramen,Ano i ne.Jsme v jakési kapesní sféře slupce oddělené od okolí.Podobně jako Lavok oddělil mně.Naštvaně si odhrne pramen vlasů z čela.A pohádali jsme se kvůli způsobu kterým jsem se chtěli vydat.Podle mně není nutné opouštět Základní materiální sféru.Jsou i jíně světy než Faerun.Ale on vždy toužil jít výš.Proto vytvořil tu kouli.Chytí se za čelo a pak se na tebe znovu podívá."Chtěl použít srdce démona,ale nevím jak ho získal."

Hybatel - 13. února 2011 21:33

soukromá zpráva od Hybatel pro Dívka se na tebe podívá a pak se chytí svých ramen,Ano i ne.Jsme v jakési kapesní sféře slupce oddělené od okolí.Podobně jako Lavok oddělil mně.Naštvaně si odhrne pramen vlasů z čela.A pohádali jsme se kvůli způsobu kterým jsem se chtěli vydat.Podle mně není nutné opouštět Základní materiální sféru.Jsou i jíně světy než Faerun.Ale on vždy toužil jít výš.Proto vytvořil tu kouli.Chytí se za čelo a pak se na tebe znovu podívá."Chtěl použít srdce démona,ale nevím jak ho získal."

Hybatel - 13. února 2011 21:33

soukromá zpráva od Hybatel pro Dívka se na tebe podívá a pak se chytí svých ramen,Ano i ne.Jsme v jakési kapesní sféře slupce oddělené od okolí.Podobně jako Lavok oddělil mně.Naštvaně si odhrne pramen vlasů z čela.A pohádali jsme se kvůli způsobu kterým jsem se chtěli vydat.Podle mně není nutné opouštět Základní materiální sféru.Jsou i jíně světy než Faerun.Ale on vždy toužil jít výš.Proto vytvořil tu kouli.Chytí se za čelo a pak se na tebe znovu podívá."Chtěl použít srdce démona,ale nevím jak ho získal."

Hybatel - 13. února 2011 21:33

soukromá zpráva od Hybatel pro Dívka se na tebe podívá a pak se chytí svých ramen,Ano i ne.Jsme v jakési kapesní sféře slupce oddělené od okolí.Podobně jako Lavok oddělil mně.Naštvaně si odhrne pramen vlasů z čela.A pohádali jsme se kvůli způsobu kterým jsem se chtěli vydat.Podle mně není nutné opouštět Základní materiální sféru.Jsou i jíně světy než Faerun.Ale on vždy toužil jít výš.Proto vytvořil tu kouli.Chytí se za čelo a pak se na tebe znovu podívá."Chtěl použít srdce démona,ale nevím jak ho získal."

Elysium - 14. února 2011 07:59

soukromá zpráva od Elysium pro Sféra pasti Konečně se ozvu zpoza stěny dosud pozorujíc situaci. Pousměji se na dívku zcela nedávaje najevo její módu a udělám pár kroků k nim. Myslím, že už rozumím.. "Rád vás poznávám," odmlčím se. "Tuším, že ten Lavok je mocný mág, asi jako vy. A teď jsme v nějakém vašem planárním Cestovateli." Taky bych rád zpátky na Faerun, ale to srdce démona mi docela dělá starost.. Nebudu mít hloupé otázky proč jsme vůbec tu.. Zatím "Takže jak se odsud dostaneme?" Sleduji co dělají ostatní společníci v místnosti a horečně přemýšlím. Teď musíme držet při sobě, snad mám tato čarodějka pomůže odsud pryč.

Rozar - 14. února 2011 18:08

soukromá zpráva od Rozar pro Za zrcadlem Vkráčím do zrcadla. Čekal jsem ěco víc příšerovitého, ale jediná novinka je zde ta žena, nebo snad teprve dívka? Kouknu se co je na místě odkud jsem přišel a po té se snažím rozkoukat i po nějáké další cestě ven, nebo ještě lépe, humanoidní potvoře. Cestou doslova šlápnu na dýku. Kontroluji, jestli na ní není něco zvláštního a jestli ne, jednoduše si jí beru, určitě je lepší o ní alespoň vědět, než nakonec ještě zjistit, že sem někdo přiběhne a bude se mě, nebo i někoho jiného zranit. Pokračuji ve svém pátrání po východu a pozorně poslouchám o čem se baví. Určitě již samotní zaregistrovali, že jsem přišel, takže vyrušovat je nemá cenu. Zatím to vypadá jen na nějákou trapnou hru, ta ženská se k nám vetře a bude se nás snažit zabít... Joooo.... To bude vono... Stejně tak i ten Edwin... Neměli by jsme rozhodně stát na místě, když to není potřeba...

Hybatel - 15. února 2011 15:38
	soukromá zpráva od Hybatel pro Bereš dýku a podrobně zkoumáš okolí ovšem se zdá odsud není jiná cesta než zpátky zrcadlem.Navíc naraziš na velkou díru ve zdi velikosti tvé hlavy s roztaveným kamenem který je ještě horký.

Viconia DeVir - 17. února 2011 20:45

Já a Pozůstalí před zrdcadlem Zamračím se na něj a podle se pousměji. "Možná víc hlav víc ví, ale mnoho psů zajícova smrt... otázkou zůstává kdo je tu teď teď zajíc, jelikož psů je tu vskutku hodně." "Vynechámeli Kerberose nad námi." Technicky vzato, ostatním by jeho smrt byla lhostejná, naopak by možná byli rádi, že zmizel potenciální nohsled Toho-nad-námi a v čem by mohl pomoci? Jen se tu nad nás povyšuje a ještě nic neudělal... to je jako kdybych já začla vyhlašovat nadřazenost drowů a přitom nikomu by nedělalo problém mě zabít. Nehledě na fakt, že bych takové gesto nikdy neudělala. Mágovo brblání mi vytvoří v hlavě jeden velký otazník, ale poprvé to ignoruji. "Magie nemusí být nutně všeschnopnou cestou Thayvianský mágu." Prohlásím trochu jako nějaká mentorka, ale přesto narovnám kopí do pozice sice rádoby důvěryhodné, ale když se o něco pokusí, jsem pořád v dostatečné blízkosti na jednoduché odstranění nedůvěryhodné osoby, jakou pro mě nyní Edwin Odesseiron jednoznačně byl. Tak jako sleduje on mě, sleduji i já jeho tmavýma očima, jako kdybych ho sem mohla připoutat. Vzdáleně zaslehnu hlas míšence Elysia,ale nereaguji na něj, stejně tak jako jsem dokázala ignorovat přítomnost ostatních, i "rytíře" nedaleko sebe. Ticho, kterého se mi z prostředí mých zad dostávalo, bylo zlověsné a velmi nepříjemné, ale nedokázala jsem odtrhnout oči od rudého čaroděje, víc sem věřila těm druhým než abych si k zádům pustila mága! "Možná jsem paranoidní... věřím většině... kam sem to dopracovala?" Zeptám se sama sebe. Odpověď jsem neznala, ale věděla jsem jistě co všechno magie dokáže a té jsem nevěřila, kor ne, když ji měl ve spárech někdo zákonně zlý na první pohled. Periferním viděním zaznamenám příchod trpaslíka. "Trpaslíka?!" Za dnešek mám těch překvapení plné zuby a, že jsem je kdysi měla ráda. "Kdo si a co tu chceš?!" Zeptám se ho místo odpovědi aniž bych spustila oči z mága.

Rick Rovan - 17. února 2011 21:17

Množí se to jako krysy Když konečně ta drowka alespon skloní zbraň v duchu se mi ulebí a opřu se o hůl a upřu na ní klidné oči. "Nepatřím již delší dobu mezi ty, o kterých mluvíš. Odešel jsem od nich jelikož....nedosahovali mých kvalit a byli brzdou v mém vzestupu." rozhodím klidně volnou rukou a trochu neštastně zaregistruju dalšího příchozího. "Bezva fňukna skřet." Povzdehnu si v duchu a na chvíli se po něm kouknu. "Neřvi ještě mě z tebe bude bolet hlava." Pak se však pro sebe pousměju a rukou uhladím vousy. "Jestli nepotřebuji pomoc? Mmmm.....zatím ne trpaslíku ale budu rád za tvé služby mohly by se hodit." "Jo až budu mít hodně věcí budu mít nosiče chech. A lepší mít někoho na své straně." Podotknu a opět věnuji pozornost Drowce. Pokud by tě to zajímalo tak většina tvých přátel si hraje u zrcadla. Možná se jim podařilo najít cestu dál mezitím co my tady debatujeme." Podotknu a na chvíli převrátím oči v sloup. "Tak narovinu vím, že mi nevěříš ostatně já taky nikomu zde nevěřím ale vypadá to že zatím jsme v.....jedné kopce a čím více nás bude tím lépe se postavíme tomu co tam dál bude pokud se odsud dostaneme." Čekám jestli už konečně budu moci rozchodit nohy a podívat se co zbytek těch noumů dělá.

Viconia DeVir - 18. února 2011 20:47

Popojedem pánové. Teprve, když ustoupím od prvotního plánu - udělat si kouzelný špíz z mága, všimnu si drobné změny v jeho očích, je klidnější. Je jasné, že by nikdo nebyl v klidu s ostrým předmětem u krku, ale on nebyl schopen dát jakoukoli slabost najevo a působil lhostejně vůči blízké smrti, teď, ale vidím, že to byl omyl. Na životě mu přeci jen záleželo, ačkoli se jeho pud sebezáchovy nejspíše rovnal nule, či ho měl naopak vyrovnaný s charismatem a schopností se vykecat i ze smrti. "No jasně... zubatou si očaruje a může trajdat po mizerné půdě dál..." Pobouřeně vydechnu nad svými myšlenkami a s úšklebkem odpovím Edwinovi. "Jednou Thayvian, pořád Thayvian." Trpaslík jde zcela mimo mě, odhaduji ho na tipického maníka s minimální inteligencí a nadměrným množstvím svalové hmoty. A jeho jednání mi to jen a jen potvrzuje. "Skutečké úžasné... to bude dvojka... "Pan dokonalý mág" a jeho poskok." Myslím, že Edwinovi manipulátorské schopnosti na vysoké úrovni ani na tohoto zakrslíka nebudou třeba. Oznámení o činnosti ostatních přejdu bezeslova. Řeč o nedůvěře ihned okomentuji souhlasným úsměvem, následně udělám pár kroků jakoby v kruhu okolo Edwina, ale jen do první čtvrtiny, Tedy stojím Edwinovi po levé ruce stále ve stejně vzdálenosti, mága mám před sebou, trpaslíka také vidím a v zorném poli se mi objevuje i zrdcadlo po mé levé ruce. "Račte pánové." Tím jasně "nařídím" aby šli předemnou a mohli jsme se jít dozvědět, co zjistili ostatní, pokud už nezneužili situace a nevzali roha.

Rick Rovan - 18. února 2011 21:03

Dvojka k sežrání Nejrpve se věnuju proslovu trpaslíka. "Jak jsme předpokládal s tím si hravě poradím. Silná ruka a silné řeči ale slabá mysl. Bude se hodit jako pomocná síla." Pousměju se a přelétnu jej pohledem. "Výborně jsem rád, že mi budeš nápomocen trpaslíku a tvůj batoh využiji až toho bude třeba zatím si odložit nic nepotřebuji. Jinak věřím, že na blízku jsi možná zdatný bojovník ale to ti proti mágovi nepomůže. Luky a praky jsou slabé a nepřesné zbraně ale magie ta je přesná a rychlá to mi věř." Podotknu s klidem a pozoruji co dělá a říká drowka. "Původ nezměníš takže bych mohl to samé říci já o tobě." Odvětím s klidem a hlídám si oba ty dva a pohlédnu k zrcadlu. "Ikdyby vzali roha za tu chvíli by se nedostali tak daleko. Je jasné, že ať nás tu drží kdokoli jistě nás nenechá odejít snadno. Takže trpaslíku nabídl jsi svou pomoc takže vyraž k zrcadlu a dál jako první půjdu hned za tebou. Jak jsi řekl boj na blízku je tvá parketa." Pousměju se a jakmile vykročí on jdu až za ním a hlídám si tu drowku kdyby mě chtěla napadnout. "Když půjde první třeba ho zabijou nebo zdrží nebezpečí a my ostatní t dorazíme a budeme vědět na čem jsme. Ikdyž při jeho výšce by to chtělo dalšího pajzla aby nesekal příliš vysoko." Zašklebím se pro sebe a klidným krokem dojdu k zrcadlu podívat se co se děje a co se stane s pajzlem a případně ho následovat, když nebude viditelné nebezpečí.

Viconia DeVir - 21. února 2011 11:54

K zrdcadlu s "pánem" a poskokem. "Ti dva jsou dokonalí cvoci, a já tu s nima kysnu..." Proběhne mi hlavou, když poslouchám rozhovor mezi mágem a trpaslíkem. "Většina trpaslíků jsou tupci s blbejma kecama a věčnejma urážkama prskající na všechn okolo... dobře, že tenhle je jen ten tupec." Chvíli mám ve tváři nezúčasteněný výraz a až poté co se ke mě opět otočí mág, vmetu si do tváře náznak pozornosti a hned po jeho slovech hořské pousmání. "Bohůmžel, já národnost zapřít nemohu i kdybych chtěla..." "...a že bych chtěla..." "...nevšímavý človíčku." Ku podivu jeho slova mají jistou logiku, ale nahlas to nedávám najevo. Ze svých vlastních slov viditelně posmutním, což je patrné na věčně smutných očí, ve kterých nyní nesetrvává žádná další příměs. Jsem si jistá, že mě pozornost věnovat budou jen z toho hlediska, abych je neprobodla ze zadu, takže proč si dávat záležet na výrazu? Vyčkám co udělá trpaslík, případně někdo z dalších a poté jsem ochotná následovat je, ať zvolí jakoukoli cestu k úniku pryč z těhto temných prostor.

Rick Rovan - 21. února 2011 15:28

prcek a drowka Když pajzl proskočí zrcadlem s výkřikem ani nestihnu odpovědět jeho slovům a jen protočím oči. Jen....doufám že nebudou všichni takoví." Zamumlám si pro sebe a věnuju pozornost drowce a jejím smutným očím. "Nedej znát soucit." Napovídá mi jedno z mých já. "Původ nezměníš a zapřít ho nemůžeš ale svými činy můžeš dokázat, že patříš do národa jiného drowko." Odvětím klidným hlasem a přistoupím k zrcadlu. "Mám z toho blbej pocit." Zamumlám a pevnějí sevřu hůl a pravou rukou se dotknu zrcadla, abych se dostal skrz něj a zjistil co mě čeká a nemine.

Cernd - 23. února 2011 15:25
	soukromá zpráva od Cernd pro To nás tu ale je Pečlivě si vyslechnu co nám dívka poví. Ani mě nepřekvapí, že se v místnosti objevil další člen naší skupiny. Mág, který mi přisoudil posezení na kameném křesle. "Takže aby jsme se dostali zpět do naší sféry budem muset sehnat srdce démona?" optám se pro jistotu i když předem tuším jaká zazní odpověď.

Hybatel - 25. února 2011 11:31

Cesta ven? Trpaslík vykřikne a proskočí zrcadlem následuje ho Edwin který se dotkne zrcadla a to ho pohltí.Pak jde drowka špičku kopí pohltí zrcadlo a pak v něm zmizí i ona.Ale všichni tři uvidí to samé,zmizelé členy a nahou mladou dívku se zrzavými častečně nakadeřenými vlasy která má na pravé ruce zlatý prsten se složitým vzorem a čtyřmi rudými kameny uspořádanými ve tvaru kosočtverce.Taky si všimnete že za dívkou je ve zdi velká díra velikosti tvé hlavy s roztaveným kamenem který je ještě horký.Druid se právě ptá: "Takže aby jsme se dostali zpět do naší sféry budem muset sehnat srdce démona?" Dívka se na něj podívá a pak se rozhlédne kolem: "Páni tady je nějak přecpáno a já nevidím důvod proč tu dál zůstat." Na to namíří na zrcadlo rukou a z prstene jí vyšlehne blesk.Ten zasáhne zrcadlo které začne bíle zářít a vzápětí vás všechny pohltí bílé světlo.Máte pocit jako by se svět s vámi roztočil a když ten pocit i světlo zmizí jste opět v místnosti před zrcadlem.Dívka se usměje a pak její pohled padne na křeslo: "Dobře tohle je lepší a teď se pokusím zjistit co se tu vlastně děje,ale chvíli to bude trvat."Nato dojde ke křeslu sedne si do něj,zavře oči a vypadá to jako by se na něco soustředila.

Hybatel - 28. února 2011 18:39

Únikl Zvláštní shodou okolností jste všichni čekali s čím dívka příjde.Nějakou dobu to sice trvá,ale pak se uvolní a otevře oči.Ohlédne se na vás a vypadá znepokojeně. "No Lavok tu není.Je tu sice mág,ale ten jako by byl zevnitř prázdný a pustý." Zavrtí hlavou asi jí ty vzpomínky nejsou příjemné,ale pak pokračuje. "Ta bytost co tu příšla si to uzpůsobila podle svého.Cítím jak vším tady proudí mocná magie a navíc nemyslím že jde o člověka ty myšlenky jsou příliš cizí." Zatřese se jako by jí byla zima."A v tom by mohl být problém možná nás dokážu dostat odsud,ale nemůžu zaručit kam to bude." Znovu se opře o křeslo a soustředí se.Opět se zvedne bílé světlo a za chvíli už nevnímáte nic než světlo.Ztrácíte rovnováhu a padáte do magické prázdnoty.Máte pocit velké rychlosti a kolem váš sviští vzduch zatím co vás to unáší k vířícímu šedému sloupu uprostřed.Vniknete dovnitř a váš pohyb se zpomalí až úplně zmizí.Nyní visíte v prázdnotě a ta vás obklopuje.Pak však pod sebou ucítíte pevnou zem a kolem vás se rozjasní.Ležíte na nějakém kamenné podlaze a nad vámi je černá tma.Je to však noční obloha plná hvězd což znamená jediné jste venku a z dosahu vašeho věznitele.Ta dívka to dokázala!Když se rozhlednete zjistíte že leži uprostřed vás a taky že se k vám opatrně začínají scházet lidé.Vypadá to to totiž že jste přistáli na nějaké tržnici.

Rick Rovan - 02. března 2011 18:56

Konečně na vzduchu Když projdu zrcadlem vidím ostatní z té bandy jak stojí a čumí na nějakou nahou mladou dívku, která s ezvedá ze země. Jen nad tím převrátím oči. "barbaři nikoho z nich nenapadne jí dát něco nasebe." Promítnu si v hlavě ale pak něco začne mluvit ta dívka a za chvíli jsme zase před zrcadlem pak si sedne na to křeslo. Vše se pomalu rozplývá a když zase vidím normálně vidím že ležím na zemi na tvrdém kameni. Ihned se začnu zvedat za pomocí hole kterou jsem stále tisknul v ruce a rozhlédnu se. Jsme v nějakém kráteru a dívka uprostřed. ROzhodnu se pomoci nejprve jí a pomohu jí vstát. Stále je nahá a tak z brasny co mám pod pláštěm vytáhnu svůj starý cestovní plášť a hodím jej okolo ní aby se mohla trochu zahalit. Pak se rozhlédnu a přelétnu všechny pohledem a okolí taky. "Budou problémy." Zabručím si v duchu a přejdu k drowce a šťouchnu do ní holí a pak taky do trpaslíka opodál. "Hej vy dva vstávejte musíme rychle vypadnout a stratit se s tou holkou v tržnici. Na ostatní nemůžeme čekat očividně jsme tu udělali pořádný binec tak honem ať jsme přič než příjdou stráže." Podotknu a trpaslíka nechám ať si vstane sám a drowce pokud bude potřebovat pomůžu na nohy ani nevím proč. Pak pohlédnu na dívku a pomohu jí se udržet na nohou je jistě z kouzla nebo co to bylo zesláblá. "Honem pojď musíme pryč." POdotknu a doufám, že se nechá vést a mířím s ní ven z kráteru směrem mezi domy do tržiště abychom jsme se ukryli a nepodezřívaly nás stráže co jsou jistě nacestě. "Trpaslíku Drowko dělejte pokud nechcete skončit ve vězení na ostatní se neohlížejte poradí si." Zavrčím protože vím, že všechny sebou vláčet nemůžu ikdybych chtěl a proto jsem vybral dva schopné jedince se kterými jsem již navázal kontakt a tu dívku co by se ještě mohla hodit. Ať už jdou se mnou nebo ne tak se snažím splynout v davu a někam mezi domy se stratit alespon s tou dívkou.

Elfi - 02. března 2011 20:18

Konečně venku Konečně jsme venku, hlava mě ještě trochu bolí a dezorientace, která mě na chvíli provázela, záhy zmizela. Vidím, jak nabubřelý muž v červeném plášti táhne tu čarodějnici pryč, k němu se přidají i ta drowka s trpaslíkem. Neuvěřitelné, a to jsem myslel, že drowka je silná osobnost a nenechá s sebou manipulovat. Dál však už nepřemýšlím, zvednu se, hodím přes hlavu kapuci a zmizím v davu. Potloukám se po tržišti a občas se kouknu do stánku. Pozastaví mne tlustý chlap, kterému se houpe měšec u vršku kalhot. Opatrně k němu přijdu a prohlédnu si ho. Velmi zdobený šat s krásným kloboukem. Zaujme mě to, díky zvláštnosti per na jeho klobouku. Vzácný to pták musel býti... Už se však nenechám rušit, ohlédnu se kolem sebe, pokud vidím, že nikdo nedává pozor, zkušeně vytáhnu dýku a přešmiknu šnůrky, za který je měšec upevněn ke kalhotům- a rychle se ztratím v davu. Na večeři bych měl mít vyděláno. Hezky se zazubím a zajdu k nějakému obyčejnému stánku. Z měšce vytáhnu jeden zlatý a hodim ho obchodníkovi, ten ho zkušeně chytí a strčí do kapsy a pousměje se. "Prosím velectěně, kde se to nacházíme? Dlouho jsem cestoval a jsem v tomto městu nový, co je tu zvlášností, a kde bych si mohl nějaký ten peníz vydělat?"

Elysium - 03. března 2011 13:15

Hluboký nádech Po náhlém zjevení v uličkách zdejší tržnice jen zamrkám a vstanu. Rukou nahmatám svůj dračí náramek a oddychnu si. Tyhle náhlé změny prostoru nejsou můj šálek čaje Snažím se zorientovat a soustředím se na mé společníky. Thayanský mág, trpaslík a temná elfka se ve své rudé róbě snaží splynout s okolím, zvláštní. Ale vzhledem k tomu, že všechny tři zdejší obyvatelstvo nemá vůbec v lásce, docela to chápu.. Tedy jestli jsme stále ve Faerunu. Chybí ten zloděj.. Možná taky dobře. Otočím se na ty co zbyli. "Jsme venku, ale nemyslím, že by to pro nás vše skončilo." pohlédnu jim do očí. "Můj osobní cíl je mág, který nás uvěznil.. myslím, že ta čarodějka nás k němu dovede," rukou máchnu směrem k velmi nenápadné skupince - Rudému mágovi, trpaslíkovi a drowce. "A mám pocit, že tihle budou naši pomoc brzo taky potřebovat" ušklíbnu se. "Jsme tady všichni? Rád bych slyšel vaše jména," kývnu na ně. "To mé už všichni znáte." Opráším si nachový hábit. Taky zde asi nejspíš nezapadnu, ale to mi opravdu nevadí Usměju se. "Kdo do toho jde se mnou? Finální rundu platím já!"

Viconia DeVir - 03. března 2011 15:35

Sláva hurá, jsme venku. Dění za zrdcadlem a později před ním, jen nezaujatě pozoruji. Divím se, že nahá dívka nechává přítomné pány zcela v klidu, ale co mě je do toho? Poslouchám co říká a nakonec se zdá, že i ví jak odsud... "To zní jako dobře a v čem je ten háček?" zeptám se vduchu a hned je mi odpovězeno - dostaneme se ven, ale bohové ví, kde to "ven" bude. Zracená rovnováha a propast do prázda není nic příjmného a proto se mi uleví, když pod sebou ucítím městské dláždění. Vzhlédnu a pousměji se nad rozzářenými hvězdami. Z tohoto menšího zasnění mě vytrhne rozčarovaný mág a dává se na útěk. Netuším co si mám myslet o tom, že nahání k útěku jen mě a trpaslíka, že bychom v jeho představě byli tým nějaké svaté trojice? Brrr to se mi ani nechce věřit. Uslyším šum, lidi se sbíhají, rychle sáhnu po kapuci a natáhnu si ji přes hlavu aby mi nebylo vidět do tváře, pokud je na ulicích ještě takových ruch, může i tma prozradit to co bych nerada. Vnitřní panika z prozrazení mé identity mě děsí, jen se letmo zapřu o nabízenou ruku mága, zbytek opory přenechám kopí a vyškrábu se na nohy. Jeho nebádání k útěku mi přijde zvrhlé, zrovna u něj bych gesto "zdrháme" nečekala. "Kluzký had, co si chce zachránit kůži." Následuji ho, ale na nějaký běh mu kašlu a tedy mu nechávám náskok. On se neohlíží, neví, že ho již nenásleduji. "Promiň mágu..." Šeptnu a zapadnu do boční uličky mezi domy, kde se opřu o stěnu a z pod kápě pozoruji dění okolo. "Takže... kde to jsem?" V klidu pohlížím na jednu velkou tržnici. Město kupců a obchodu, krámek na každém rohu. "Pokud se nemýlím tak je tohle slavný Trhov." Napadá mě. Jiné město s takovouhle tržnicí neznám. Pozoruji kam se rozprchávají ostatní a sama přemýšlím co bude dál. Sama tu nemám šanci pokud mě někdo odhalí, ale zároveň nechci aby mě někdo doprovázel. Částečně mě opuštění Edwina mrzí, ale co. Já jsem drow! Nenechám si poroučet. "Ale přeci jen... docela ráda bych našla toho bastarda co nás uvěznil a svedl naše osudy dohromady, jistě to mělo důvod... Rozhodně by nás "neseznámil" jen abychom se pak dostali ven a zase si šli každý po svém... ne... za tím bude něco víc." Usoudím nakonec, ale dál zůstávám v uličce přitisknutá ke zdi a dívám se na ty zbylé osvobozené "spoluvězně".

Hybatel - 06. března 2011 16:35

Elfi Vstaváš a sbíráš se ze země když si všimneš jak ten arogantní mág mizí s tou dívkou až za ním jeho róba vlaje.Přehodíš si kapuci přes hlavu a chvíli se touláš tržnicí než najdeš muže který tě založí.Je to tlustý chlap v drahém oblečení s klouboukem s barevnými péry.Je zřejmě bohatý jak napovídá jeho měšec,netrvá však dlouho a jeho měšec je tvůj a ty mizíš v davu.Když pak zajdeš k jednomu stánku obchodník si vezme zlaťák pak si tě prohlédne vyslechne a pak řekne: "Jste v Trhově a zvláštností bylo to bílé světlo které stvořilo skupinu postav tady poblíž.Něříkejte že jste o něm neslyšel každý o tom mluví.A co se týká práce vypadate schopně,zajděte za starostou lordem Loganem Coprithem a ten vám řekne vše co budete potřebovat.Jistě jste už cestou sem byl napaden zvířaty ano je to tak samá příroda se obrátila proti nám a tak není už poblíž města bezpečno.To není dobré." Edwin Rozhodně by jsi za zrcadlem čekal něco jiného než nahou dívku,ale pak zjistíš že je zřejmě čarodějka.A podle toho že vás dokáže dostat odsud docela mocná čarodějka ikdyž samozřejmě nikdo není mocnější než ty.Když pak opět pod sebou ucítíš zem,vstaneš a rozhlédneš se okolo.Jste pod hvězdnou oblohou na nějakém tržišti což znamená jediné.Jste venku.Ta dívka to dokázala.Pomáhaš jí vstát a ona to potřebuje protože to kouzlo jí zřejmě dost vyčerpalo.Je docela pěkná,vlastně velmi pěkná a to nejen proto že je nahá.Přehodíš přes ní plášť a pak jí pomáháš stát protože sotva stojí na nohou.Jdete mezi domy a dívka se o tebe opírá a nechá se vést.Když zajdete do jedné uličky zastaví se a opře se jednou rukou o zeď. "Díky."řekne a přitom se dívá na zeď."Docela mně to vyčerpalo a to že jsem byla tak dlouho postavená mimo čas...to je jedno jsem ráda že jsem opět venku."Protáhne se a málem z ní ten plášť spadne.Pak si ho opět upraví a řekne: "Díky i za tohle,ale teď bychom měli jít do nějaké hospody.Aspoň já si potřebuju odpočinou." Pečlivě si tě prohlédne a pak řekne: "Vy jste Thayan,Rudý čaroděj že?Nebojte se tady nás nikdo neuslyší.Já jsem Liana,Liana de Troy."

Hybatel - 06. března 2011 18:11

Viconie Ležíš na zemi a díváš se na hvězdy když v tom uslyšíš slova toho Thayanskéko mága.Strach z prozrazení zvítězí nad touhou propíchnout ho za to že si dovoluje ti něco nařizovat a dokonce i přijmeš jeho ruku a jdeš za ním.Jeho snaha zachránit si kůži navzdory jeho arogantním řečím tě nepřekvapí,ale i tak odmítáš za ním běžem a schováš se v jedné blízké uličce.Odtud vyhlédneš a sleduješ okolí,jsi v Trhově aspoň si to myslíš.Z dalších úvah tě odvedou kroky které se blíží a pak se ozve zvuk vody dopadající na zeď.Pokud se tam ohlédneš zjistíš že si tam ulevuje nějaký strážný.Za chvíli skončí a niž by tě vzal na vědomí odejde.Pak uslyšíš další kroky,ale jejich víc.A pak uslyšíš i dva hlasy. "Já tomu vtipu rozumím jen se mi nelíbí." "Co by jsi chtěl je jednoduchý a je v něm sex." Do uličky vstoupí dva muži v ošoupaném obličeji a způsob kterým se na tebe podívají ti ihned prozradí na co myslí.A pak to jeden z nich potvrdí. "Hej ty pojď nás potěšit nebo..." Nedopoví větu,ale místo toho oba tasí své meče.

Rick Rovan - 06. března 2011 18:30

s dívkou Když se mi podaří odvést dívku pryč ohlédnu se a vidím, že mne trpaslík ani drowka nenasledují. "Jak chcete zhebněte si když o to stojíte." Odvětím si v duchu. Když se zastavíme v jedné uličce u zdi opřu se o hůl a rozhlédnu zdali jsme zatím v bezpečí. Vyslechnu co dívka říká a na chvíli na ní pohlédnu. "Byl to jen společný zájem nic víc." Odvětím neutrálně a na chvíli zauvažuju. "Jo třeba se něco dozvíme v hospodě a odpočinek je namístě a koukej být pořádně zabalená do toho pláště než si seženeš něco na sebe nechci aby nás to prozradilo." Podotknu a udělám dva kroky ulicí a ještě se rozhodnu odpovědět na její otázky. "Mě říkají Edwin Odesseiron ale již hodnou dobu k těm slabochům nepatřím nebyli mě hodni a teď pojďme najdeme tu hospodu." Podotknu a počkám až mě dojde ap ak jdu vedle ní dál ahledáme hospodu.

Elfi - 06. března 2011 21:45

Relax Poslechnu si toho obchodníka, usměju se na něj a dodám. "Děkuji za odpovědi a u toho starosty se stavím." Pokračuji dál cestou až dojdu na konec tržiště, stánky se změní v v domy a já pokračuji dál, dlouho bloudím městem, až dojdu před velký barák. "Hospoda lepší společnost" to bude velice drahá hospoda určitě, ještěže mám peníze... Přitom si pohodím s měšcem. Otevřu tedy dveře a vstoupím, první co mě trkne je krásná vůně, která jde odsud. Hospoda je poloprázdná, v levém rohu vystupuje bard, právě zde vypravuje příběh o odvážném rytíří z Ammnu. Dojdu k hostinskýmu a začnu rozhovor. "Přeji vám dobrý den pane, byl jsem dlouho na cestách a hledám odpočinek, chci nějaký střední pokoj s horkou vanou, večeři s pořádným korbelem piva, a nějakou společnost, 2 hezké dívky by se mi hodili. Rád bych si s nima pohovořil, pokud rozumíte.." Usměju se na něj a čekám na odpověd. "A abych také nezapomněl, nějaké vínko pro dívky také." Na stůl pohodím měšec, otevřu ho, a na stůl mu položím dostačující počet zlatáků.

Cernd - 07. března 2011 19:49

Mno skutečně jsme venku? Sleduji jak se čaroděj s trpaslíkem i onou krásnou čarodějkou balí a zdrhá někam do pryč. Trochu mě potěší, že drowka se i přes výzvu, k nim nepřidala. "Cernd." odpovím Elysiumu (pokud špatně zkoňuji omlouvám se) a pohledem propátrávám okolí. Přeci jen rozruchu jsme zde udělali více než dosti. "Jak větrná smršť v lese." povzdechnu si a stejně jako drowka se stáhnu mimo ten binec. Sbírání zbytku mě až tak nepálí. Spíše to, že pochybuji, že tohle je konec. Bylo by to moc jednoduché a navíc by to nesedělo k tomu co říkal ten hlas. Nejhorší na tom je, že vím přesně kde jsme. Nějaký čas jsem zde bydlel. Než mě příroda povola k sobě. Vzpomínky přinesou i nebezpečnsot tohoto města. Zvášt pro pěkné dívky. Uvědomím si, že již nejakou chvíli nevidím drowku. Ne, že bych pochyboval, že se o sebe umí postarat, ale pokud tohle skutečně není konec tak jí ještě budem potřebovat. Vyhledám ji znovu pohledem a rychlým krokem se vydám jejím směrem. Očividně akorát. "Nebo co pánové?" optám se pobudů chladným hlasem, ale úsměv si neodpustím. Vím, že drowka bude prskat, nadávat mi a nejspíš se mě pokusí podříznout, ale přeci jen v léčení bude zcela jistě lepší než já.

Hybatel - 08. března 2011 14:42

Cernd Sleduješ jak ten mág zahaluje dívku do svého pláště a pak s ní mizí tak rychle jak mu to jeho róba dovoluje.Když odpovíš Elysiovi na jeho odpověď a rozhlédneš se okolo rozhodneš se stáhnout do boční uličky podobně jako ta drowka.Pak si vzpomeneš kde jsi tohle je Trhov,ale nevíš odkud pramení to nepřátelství těch lidí kteří se na tebe dívali.Všichni se mračili a někteří ti i hrozili pěstmi či jinými věcmi co měli zrovna po ruce.Tvé myšlenky odvede až hlas dvou mužů.Zdá se že jsi vešel do stejné uličky jako ta drowka a ti chuligáni kteří obtěžují tu drowku zrovna tasí své meče.Vydáš se k nim a když je oslovíš otočí se a div jim nevypadnou oči z důlků. "To je druid!" "Páni my máme dnes štěstí zbavíme město zla kterého sužuje a budeme za hrdiny." Oba muži náhle ztratí zájem o drowku a vydají se k tobě. Elfi Po rozhovoru s obchodníkem jdeš dál tržištěm až z něj vyjdeš a před sebou máš kamenné obchody.A mezi nimi je hospoda s podivným jménem U lepší společnosti.Vejdeš dovnitř nasaješ vůně připravovaného jídla a pak tvůj pohled spočine na bardovi který baví ty co v hospodě jsou.Když pak dojdeš k hostinskému ten vyslechne tvou objednávku a kritickým pohledem si tě prohlédne.Ale když na stůl položíš zlaťáky tak se jeho výraz změní.Sebere je a s úsměvem se zeptá: "Jistě a nejdřív se najíte nebo budete nejdřív hovořit?" Edwin Liana de Troy jak se ta dívka představila tě vyslechne a pak se usměje.Pak tě dojde a řekne: "Tak společný zájem?Jistě jsme oba mágové a ty mi svým připomínáš Lavoka.Ale divím se že mně neznáš ikdyž třista let je dlouhá doba to mně tu asi nikdo nepozná." Její pohled se stočí k prstenu kterým chvíli otáčí a pak řekne"No nic pojďme." Cestou ti hlavou víří různé myšlenky ohledně toho postavení mimo čas,toho proč jí jako jedinou věc nechali zrovna ten prsten i způsob jak se představila.Máš takové tušení že její původ... "To není možné."Lianin hlas tě vyvede z tvých myšlenek a vidíš jak ukazuje na nápis na hospodě. "Jsme v Trhově byla to malá kupecká osada a tak se změnila že jsem jí nepoznala,ale tahle hospoda se dřív jmenovala U hnusné děvky." Pohlédneš na nápis a stojí tam U lepší společnosti a když vejdete dovnitř,zaslechnete známý hlas který patří tomu kříženci(aspoň si to myslíš protože má na hlavě znovu kapuci).Liana se při jeho slovech ušklíbne: "Ten půlelf není troškař,ale víš jak musí být někdo zoufalý když platí za tyto věci?" Podívá se na tebe a ty máš dojem že nemluví ani o tom pivu čí jídle nebo horké koupeli.

Rick Rovan - 08. března 2011 15:31

s Troy v hospodě "Žádného Ladoka neznám." Odvětím v celku s nezájmem a jdeme do hospody. Když se zastavíme před dveřmi do hospody a ta dívka začne něco říkat jen na ní pohlédnu. "No jistě, že je tohle trhov. Hmmm 300 let je dlouhá doba a při nedostatku zábavy a pití ještě delší." Ušklíbnu se a vejdu první do dveří hospody a rozhlédnu se. Pohled nebo spíše nejprve ucho se mi zastaví na známém hlase. "No to snad ne...jaká škoda, že toho troubu nezavřeli." Povzdechnu si v duchu a věnuju pozornost dívce. "Jo hold je to kříženec a moč šarmu ani rozumu nepobral." Odvětím k ní polohlasně a sednu si s dívkou k volnému stolu někam více mimo toho elfa aby si nás nevšiml. "Snad si půjde "hovořit" a nás si nevšimne zrovna s ním se tahat nechci." Pomyslím si a stáhnu si kápi více do obličeje když sedím u stolu vedle dívky a holí se opírám o zem. "Až příjde hostinský objednám nám nějaký pokoj a jídlo a něco k pití. A pak zkusíme sehnat něco pro tebe abys tu nechodila jak....no to je jedno." Mávnu nad tím rukou a volnou ruku mám na stole a čekám, až příjde hostinský nás obsloužit.

Elfi - 08. března 2011 15:56

Pokoj "Doneste mi jídlo na pokoj, děkuju. " Odpovím hostinskému a otočím se na hospodu, to co se mi naskytně mě omrazí.. Hnus.. nikde nemám klid, ten nabubřelej mág a ta co nás zachránila.. museli si vybrat stejnou hospodu ve městě? Zkazili mi náladu. Na nic nečekám a jdu nahorů do pokoje. Otevřu dvěře a to co se mi naskytne mě příjemně potěší, pokoj vypadá obyčejně.. v levém rohu velká postel u něho menší truhla na úschovu věcí, ale to co stojí uprostřed místnosti ve mně vzbudí touhu. Veliká vana napuštěná horkou vodou na zemi tác s jídlem a pití a u vany dvě sličné děvy. Jedna je větší blondýnka, velice krásná v obličeji. Na můj vkus hubenější s měnšíma prsama. Druhá je zase menší brunetka s bujarým poprsím. Usměju se na ně a řeknu. "Jste nějako oblečené dámy, nechcete vyzkoušet tu vanu ?" zavřu dveře do pokoje zamknu, odložím si věci a začnu se svlékat....

Viconia DeVir - 08. března 2011 17:58

Pozorování + malá šarvátka = druid Pokud jsem skutečně na Trhově tak jsem mohla čekat, že zapadlé uličky budou těžko k mání. Po novém zvuku se samozřejmě ohlédnu, ale poté jen protočím oči a vrátím pohled ke svému zájmu - zybtku skupiny. "Kam se asi vypařil nás všemocný mág?" Napadne mě posměšně. Chvíli poté co strážný zmizí uslyším nové hlasy. Nějací dva floutci, nejspíše připití, se vybavují o nějakém sexuálním vtipu jehož pointa pro mě již nebyla k dostání. Narozdíl od strážného si mě tihle dva všimli. Koutky úst mi zaškubou do úsměvu, když vyhrožují a tasí meče. Okamžitě tedy převezmu kopí do obou rukou a udělám krok k nim. "Nerada bych vám ublížila... ještě můžete odejít." Prohlásím, ale to mě lehce poleká hlas za mnou. "Sakra, jeden se na chvilku otočí od místa sledování a hned má druida v zádech." Zlobně zkousnu, ale jak vidím nebo spíše slyším, druidové jsou tu stejně oblíbení jako drowové v Athkatle. Místo po mě, se ženou na druida. Laxně se opět opřu zády o stěnu a přemýšlím co udělám. "Buď je nechám aby se tu sežrali navzájem a odejdu, nebo zabiju ty dv zezadu a pomůžu mu, nebo zabiju druida a pak i ty dva? Hmm... když bude druid žít, bude mi rozprávět o přírodě... nevím jestly chci na svých rukou krev všech tří... asi prostě půjdu... Doufám, že tu mají pěkný hřbitov, potřebuji se usídlit a nechci riskovat lidskou společnost." A jak si pomyslím, tak to i začnu realizovat, nechám pány na pospas osudu a odeberu se na druhý konec uličky, přemýšlíc kudy na hřbitov.

Rozar - 08. března 2011 18:52

Venku z té díry? Po tom, co za zrcadlo vstoupil i zbytek skupinky, vše se stalo až moc zmatečným. Znovu jsme se přemístily do místnosti s křeslem. Zde nastala první změna. Na křeslo si usedla ta divná holka. Chvíli nic a po další přemístění. Sáááfra... Vypadá to že jsme volní. Dalo by se říci, že jsme snad i mezi normálními lidmi na nějáké tržnici. Připadá mi to tu povědomě, ovšem zároveň i naprosto neznámě. Všichni se rozebíhají okolo, v očekávání, že si jich nikdo nevšimne. To mě mnohem více zaujímá Nápad "Elysia". Najít toho mága? No. Možná i na něco přišel... Přeci jen, takhle jednoduše se dostat ven... I tak, když nás tam dokázal dostat předtím. Tak proč by nás tam nedostal znovu? nejbezpečnější to bude společně... Ale musím uznat, že nás tu moc nezůstalo... Mno co... Hlupáci zmizeli... Přicházím k němu blíž. Já jsem Rozar... Pravděpodobně. ... jsem pro tvůj návrh, ale moc nás tedy nezbylo.... Rozhlížím se kolem, jako kdybych se vážně rozhlížel po ostatních. Mág... Hmmm... Kam asi zmizel? Možná se po nás už pátrá... A nebo jsme se nedostali ven a toto je pouze další z iluzí? Něco podobného jsem četl, jak se dostali do města, kde všichni byli jen přeměněné potvory a ty pak chtěli zabít normální lidi... Už zase vymýšlím hlouposti... Není možné aby se něco takového stalo...

Elysium - 10. března 2011 10:17

Vzhůru do sfér před námi! Kývnu na srozuměnou Cerndovi a poté ho jen lehce zmateně sleduji, když odchází pryč. Podívám se na Rozara a lehce se pousměji. "Schází se sem stráž, myslím, že bychom měli taky pomalu zmizet." spolu s Rozarem se vydám uličkou kterou se ubírali téměř všichni a koukám se po Cerndovi. Thayan, trpaslík a drowka mi už dávno zmizeli z výhledu. "Tohle město si nepamatuji, takže ve zdejší hospodě zřejmě nebudu mít žádné známé, co ty? Ale něco mi říká, že tam někoho najdeme." všimne si docela nové směrové šipky "U Lepší společnosti" a zašklebí se. "Myslím, že to mám." Když se rozhlédnu po stavu uliček, napadne mě, že tohle určitě chudé město není. Všude prodavači, tlustí lidé v sametu, hedvábí, kašmíru. Téměř žádné vojsko. Bočními uličkami se vydávat nechci, i když myslím, že budou poměrně bezpečné, ale jen by nás zdržovaly. Zkusím s Rozarem nahodit nějaké téma rozhovoru, dokud nedorazíme do hospody. "Pít ani spát tam nechci, dokud něco pořádného nezjistíme, ale až se pořádně zpozdí, měli bychom se ubytovat a promyslet plán." hodlám do hospody vejít, až k ní dorazíme. "Pokud seženeme i někoho dalšího od nás, jen lépe. Hlavně najít tu čarodějku a vytáhnout z ní informace."

Hybatel - 10. března 2011 14:13

Rozar a Elysium Zloděj který se představil jako Rozar souhlasí s Elysiovým návrhem a společně se vydáte ven z tržnice.Elysium si všimne směrové šipky s nápisem U Lepší společnosti a navrhne se tam vydat.Jistě v hospodě seženete spoustu informací a bude se hodit nocleh i jídlo.A taky potřebuje te místo kde si promyslet co dál.Ten čaroděj vás jistě nenechá jen tak jít ikdyž je pořád záhadou proč vás vlastně unesl.Bylo to jen kvuli jeho hře? Dojdete do hospody a ihned vás obklopí vůně připravovaného jídla a slova barda který baví ty co jsou uvnitř.A pak zjistite že Elysiovo přání se nakonec splnilo.U jednoho stolu sedí ta čarodějka nyní zahalená do obnošeného pláště a vedle ní sedí ten arogantní mág. "No to mně podrž další půlef!"ozve se náhle za vámi.Otočíte se a vidíte jak k vám jde hostinský a s úsměvem se zaměří na Elysia."Budu hádat.Pokoj s horkou vanou,večeři s pořádným korbelem piva a nějakou společnost,2 hezké dívky se kterými by jste si rád promluvil.A víno i pro ně." Viconie "Ale my odejdeme hned jak si trochu užijeme."praví první muž. "Jo to bylo vážně dobrý."vyprskne ten druhý a poplácá ho po rameni a pak si všimne tvého napřaženého kopí a usměje se. "Ona si vážně myslí že nám může ublížit." "Jo jsme široko daleko v celém Trhově nejlepší.Takže nejdřív trocha sportu jako předehra k pozdějšímu laškování." Když pak promluví druid otočí se a div jim nevypadnou oči z důlků.Zřejmě druida z něčeho obviňují protože o tebe rázem ztratí zájem a jsou po něm.Přemýšlíš co dál a nakonec se rozhodneš najít si hřbitov protože to bude asi to nejbezpečnější místo.A nemusíš hledat ani daleko už na druhém konci uličky si všimneš velké hrobky majestátněji se tyčící se nad nízkými náhrobky hřbitova.Jdeš bočními uličkami kde jen málo lidí a když dojdeš k hřbitovu zjistíš že není moc velký a ta hrobka jako jediná zabírá nejvíc místa.Když však otevřeš dveře zjistíš že hrobka není opuštěná.Je tam muž v zelené robě s černými vlasy a černou zastřiženou bradkou otočený k oltáři pokrytém zaschlou krví.Když tě uvidí otočí se a změří chladným pohledem svých černých očí: "Já jsem Abnaxus Hulkin a ty budeš trpět za to že jsi narušila mou meditaci.Povstaňte mý sluhové." Nato zvedne ruce a ty všimneš poblíž něj dvou hromádek kostí které s začnou chvět a dávat dohromady.Stvoří se dva kostlivci ti se chopí mečů a vydají se k tobě zatímco mág sleduje situaci.

Hybatel - 10. března 2011 16:02

Elfi Když vstoupiš do vany dívky se na tebe chvíli dívají pak se svlečou a vlezou za tebou.Začnou tě mýt a svou pozornost věnují zvláště tvým intimním partiím.A přitom se spolu baví: "Slyšela jsi o tom co stalo na tržnici?" "Jo nejspíš za to může ten Thayan." "Tady je Thayan?" "Ty jsi neviděla jeho róbu?A Thayanští mágové jsou prý velmi mocní." "Jako by jeden mág ve městě nestačil." "Ale ten ... jak se jmenuje ... skoro nevychází z té krypty na hřbitově." A pak jako by si teprve teď všimli tebe a řeknou: "Ale asi tě nudíme." "Jo pojďme se věnovat něčemu jinému." Nato se k tobě přitisknou a začnou tě líbat přímo na tvou mokrou holou kůži. Edwin "Lavok je velmi mocný mág společně jsme spolu vytvořili tu planární kouli,ale pak jsme se nepohodli a on mně uvěznil.Přípomínáš mi ho protože cítím v tobě jeho sílu a máš i jeho ... chování.Ale myslela jsem že mně poznáš podle tohohle."odpoví Liana zatímco jdete do hospody a ukáže ti svůj prsten. Když pak vstupujete do hospody tak se tě Liana zeptá. "Myslím to vážně.Víš jak je složité postavit někoho mimo čas?" Když jí pak na její otázku ohledně toho půlefa odpovíš usměje se a řekne: "Jistě rozumu moc nepobral.Má štěstí že jsem se taky jen bránila a on má teď ruku v celku." Hostinský nakonec přichází a ty si všimneš že Liana schovala svou pravou ruku do pláště.Hostinský se na tebe zamračí,ale než stačíš něco říct Liana tě předběhne s objednávkou: "Dáme si maso,chleba,sýr a víno.A taky dva pokoje u mně s horkou koupelí.Dáš si něco?" Otočí se na tebe a vyslechne tvou odpověď.Hostinský pak odejde vyřídit vaší objednávku když do hostince vejdou další hosté.Elysium a ten podivný mlčenlivý zloděj. "A,hele další půlef,asi taky mág.Cítím z něj Sílu."pronese Liana.

Rick Rovan - 10. března 2011 16:43

Hostinec "Jenže já nejsem ten o kom mluvíš." Odvětím stroze a pak už se věnuju hostinskému který příjde. Bohužel ta holka obědná dřív než to stihnu udělat já. "Proč já?" Povzdechnu si v duchu a chvíli se trvdě podívám na hostinského. "Já si nic nedám dík." Odvětím v celku s nezájmem k němu a pohlédnu na dívku. "Skvělý dva pokoje aby se mohla vypařít." Nakonec mou pozornout upoutají přichozí nad čímž musím jen protočit oči. "Čím dál tím lepší jak vidím všichni se slízaj do jedný díry. Vidím to tak že brzo poputuju jinam ať už s tebou nebo bez tebe nehodlám se znovu zahazovat s tou cháskou co mě stejně jen ignorovala." Odvětím k ještě k dívce a už těm dvěma nevěnuji pozornost.

Elfi - 10. března 2011 17:27

Zvědavost A hle o našem příteličku se mluví už všude.. Usměju se a dál nevěnuju pozornost co mluví. Popustím uzdu vášni a nechám se líbat, poté přenesu obě dvě na postel a oběma se věnuju. Poté co nás únava skolí a už dále nemůžem pokračovat v milování, lehnu si a koukám na strop... Tak tedy ve městě je ještě jeden kouzelník, to bude nejspíš ten co nás uvěznil... možná, třeba bych pro něj mohl pracovat nebo pro nějakého jiného bohatého obchodníka, přeci jenom má černá prácička je vždy vítána. "Děkuji za společnost dámy, obě dvě jste byli velice skvělém, doufám, že i má přítomnost vás těšila." Načež vytáhnu z měšce po dvou zlatácích a oběma jim je dám. Políbím je na tvář a vyprovodím je ze dveří. Obléknu se a odejdu z pokoje, pořádně také zamknu pokoj a klíč s měšcem si vezmu s sebou. Dojdu dolů a sednu si k baru a začnu popíjet. S lidma na baru také prohodím řec, takže se dozvím něco o městě a jejím okolím. Poté se otočím na hostinského a promluvím na něj. "Kde najdu nějaké bohaté obchodníky, šlechtu v tomto městě? Rád bych pro někoho sloužil a jsem tu ve městě nový, pokud mě zásobíte informacema, určitě se v mém měšci nějaká zlatka najde."

Viconia DeVir - 12. března 2011 17:10

Jediný hřbitov ve městě a zrovna obsazený! Jen nad tou scenérií pokrčím rameny. Nejprve chtějí znásilňovat a pak jim stačí jen blbý druid. "Skutečně rivvil nepochopím." Na chvíli z pod kápě vzhlédnu k hvězdné obloze a pak dojdu ne konec uličky, nechávajíc druida a ty dva tupce jejich činnosti. Z konce uličky si všimnu majestátně tyčící se hrobky a tím je můj cíl označen. Projdu další ulicí a přivítá mě hřbitovní zeď a po chvíli i její brána. Jsem ráda, že je odemčená, alespoň nemusím přelézat zeď a připadat si jako vykradačka hrobů. Jako by mě mohly poklady mrtvých zajímat. "Tedy... nic moc. To tu nikdo neumírá nebo je tu tak málo lidí?" zeptám se vduchu, když vidím, že hřbitov s velkou hrobkou je ve skutečnosti velmi malý a hrobka je tu jediná. Překvapí mě, že není zapečetěná, bez obtíží ji tedy otevřu a jsem ráda, že se dovnitř nemusím dobývat násilím já, ovšem, to, že osoba co hrobku otevřela, bude ještě zde, by mě nenapadlo. "Vypadá jak Edwin. Jen v zeleném... a tenhle nemá hnědý vlasy a dokonce ne, ani ty pěkné kaštanově hnědé oči... errrh... co?" Oklepu se ze své prapodivné myšlenky. "Nerada ruším, myslela jsem, že je tu volno." Prohlásím ne příliš podrřízeně z pod kapuce. Evidentně tu páchá něco nekalého a nechce nechat svědky, okamžitě proti mě vzývá své sluhy. Roztřesené kostičky napovídají, že to budou moji důvěrní známí a lišácky se pousměji. "Já jsem Viconia DeVir a to ty budeš trpět, že útočíš, aniž bys zjistil proti komu stojíš!" Pravím chladně a ihned se začnou soustředit na odvracení nemrtvých. ------------------ Poznámka pod čarou: //Pokud kostlivci povstanou a budou to ty velké mrchy tak si to samozřejmě pojistím kouzlem Znič nemrtvé. A poté, když jeho služebníci padnou, povolám své kostlivce a vystartuji proti magičovi. Děj předbíhám proto, aby jsi mě nepředběhl a nechtěl s mágem utéci či mi vrazit kudlu do zad :D//

Elysium - 13. března 2011 16:53

Opravdu Lepší společnost? V okamžiku, kdy vejdeme a spatřím je u baru sedět, gestem Rozarovi naznačím tichost a hodlám se posadit do rohu místnosti a sledovat je. Překazil mi to vlezlý barman, takže dál už jen zoufale spatřím jejich zrak směřující ke mně. Jen počkej, čaroději, na mém listu jsi taky. Soustředím se na barmana a zamáčknu poznámku o rasismu, když mi to dojde. Nasadím umělý úsměv a jemně plácnu barmana do ramene. Pro obyčejné lidi jsou exotické tváře všechny stejné. "Vážně je tu už můj bratr?" říkám mu přátelským hlasem. "Takže se jeho choutky vůbec nezměnily, rád si s ním potom promluvím" v duchu se zašklebím. Asi si myslí, že mám peníze.. "Na noc tady zřejmě nepobudu, ale rozhodně si já a můj přítel dáme korbel piva!" plácnu ho do zad, kývnu na Rozara, mlčky mu naznačím "kryj mi záda" a sebevědomě přikráčím až k naší dvojce. Vezmu si do rukou své pivo a hlasitě pronesu: "Vy dva pocestní, napijte se se mnou." Potom ztiším hlas a tvrdě pronesu: "Myslel sis, že pláchneš, starče, ale už mi dochází trpělivost." dále mu nevěnuju pozornost a čekám přisednutí Rozara vedle mě, lehce se usměji na dívku. Mým tělem projede pocit vzrušení, když pocítím náznak jejího množství Síly. "Ještě jsme pořádně neměli tu čest, jsem Elysium. Rád vám nahradím přítomnost tohoto muže," odmlčím se na chvíli a prstem letmo pohladím svůj Dračí náramek. "Myslím, že spolu tuto záležitost vyřídíme rychleji a lépe." Očekávám jakýkoliv impuls Edwina, ale navenek vypadám naprosto klidně a vyrovnaně.

Hybatel - 14. března 2011 11:58

Viconie Magovi kostlivci jako by narazili na neviditelnou zeď a mág to překvapeně sleduje. Tak kněžka?No uvidíme jak je tvá víra silná.Z rukou mu vyšlehnou výboje které tě odhodí až ke dveřím jako hadrovou panenku.Ležíš na zemi a celé tělo tě bolí zatím co se k tvým uším nese mágův smích a uvidíš jak se k tobě blíží jeho kostlivci.Ale přece se nenecháš porazit člověkem a navíc mužem a tak ikdyž to hrozně bolí podaří se ti posadit.Soustředíš a oba kostlivce obklopí dva sloupy bílého světla.Kryptou se roznese pach spálených kostí a kostlivci se rozpadnou v hromadu kostí ze které vzešli.Další krok povolat si pomoc,poblíž tebe se objeví dva kostlivci a společně se vydáte k mágovi.Muži opět zajiskří ruce a tví dva kostlivci se rozletí v spršce kostěných úlomků.To si však už u mága a probodneš ho kopím.Zdá se však že mu to nevadí a konce se usmívá: Ty nic nechápeš Viconie DeVir smrt je jen brána a čas je jen okno ... budu to já kdo nakonec skrz tmu vrátí čas a ty ... Nedopoví a svalí se na zem.Za chvíli se začne dít něco podivného z jeho těla totiž vystupují bílé jiskry krouží nad mrtvým tělem a pak proletí stěnou za tebou a zmizí ti z očí. Rigor Septime Ležíš na bílé pláni která se táhne až k nekonečnu a tobě doléhá hlas který neznáš.Ani nevidíš muže kterému patří za to se ti zdá jako by ten hlas byl tak chladny,zbavený sebemenšího citu. "Každý má v sobě svůj vesmír,svůj hvězdný prach svou mlhovinu snů.O čem sníš ty Rigore Septime?Ano znám tě a možná i ty znáš mně,ale to není důležite.Ty jsi jeden z těch rytířu že?K smíchu.Čest zabila spoustu osob,ale koho zachránila?Nebyla to právě čest kvůli které jsi právě v bezvědomí?Ale dobře umožním ti ukázat co čest dokáže za spravedlivých podmínek.Ocitneš se v Trhově tak jako oni a budeš mít možnost dokázat že se mýlím.Hodně štěstí rytíři." Otevíráš oči a zjistíš že ležíš na naměstí na nějakém tržišťi a okolo tebe jsou lidé kteří na tebe ukazují prohlédneš se a uklidní tě že máš u sebe všechny své věci ."To je další z nich." Elfi Podlehneš vášni necháš se líbat a později i do sucha utřít.Když pak obě přeneseš na postel dlouho se pak milujete dokud nejste úplně unaveni.Chvíli se díváš na strop a přemýšlíš co dál než přesuneš pozornost k dívkám. Jistě sem moc půlelfů nechodí.Dívky se oblečou a když jim zaplatíš a políbíš je na tvář dají ti za to obě vášnivý polbek."A přijďte sem zas."Poté co se oblečeš,zamkneš a sejdeš dolů opět přijdešk hostinskému.Ten si tě vyslechne a pak řekne: "No jste v Trhově tak je tu spousta obchodníků.Doporučuju Meloka obchodníka s lanýži který má v současné době nějaké problémy.Jinak šlechta jsou zde lady Lurraxolová a sir Alibakkar oba mají stejný problém a to zjistit kdo z nich je potomkem zakladatele Trhova.Navíc je v teď v té hrobce ten mág a tak se tam nikdo nepřiblíží."

Rick Rovan - 14. března 2011 12:21

Nemilá společnost Když čekáme s dívkou na jídlo už se těším že nás ti dva maníci minou když se ten podřadný kříženec přižene k nám a přisedne naproti a hned začne oblbovat tu dívku a ještě mě urazí. Upřu na něj nepříjemný pohled a sevřu pevněji svou hůl. "Tak poslyš ty mladičký příženče to, že má někdo vousy, které ty nikdy mít nebudeš neznamená, že nějak příliš starý! Pak pohlédnu letmo na dívku a zpátky na něj. "Jen ubožák se vnucuje druhým. A pokud vím, nebyl jsi to ty kdo se o ní rozhodl postarat, když bylo třeba. Byl jsi jen jedním z těch hloupých čumilů kterého by ani nenapadlo dát jí něco nasebe. Takže nechápu proč by chtěla jít zrovna s někým jako jsi ty." Odvětím klidně ale dost chladně k půlelfovi protože si u mě udělal špatný dojem. "Ale ať se dáma sama rozhodne zdali bude cestovat dál se mnou a nebo s....někým jako jsi ty ať tak či onak naše cesty se rozejdou a doufám, že se již nepotkají." Podotknu bez zájemu a pak už jen čekám a koutkem oka se podívám co dělá Rozar a zdali je tam někde ten trpasličí poskok tedy pokud nás dohnal. Bylo to jediné hloupé stvoření, které bych z té skupiny ještě mohl využít.

Hybatel - 14. března 2011 13:09

Edwin a Elysium "Jenže on mluvil o tom že taky odešel protože si ho nevážili a taky něco o vidění do budoucnosti.Moc jsem tomu neporozuměla,ale pak přišel s tím nápadem postavit planární kouli.Měl to být náš společný projek,ale on se mně rozhodl obejít." Liana mluví a pod jejím pláštěm se objeví červené světlo a začne z toho místa stoupat pramínek kouře.Uhasí ho rukou a řekne: "Promiň,ale vždy když o něm mluvím naštve mně to.Viděl jsem co jsem udělala s tou stěnou." Vzpomeneš si na tu díru velikosti hlavy s roztavenými okraji kterou jsi viděl za zrcadlem.Zřejmě jsi se dostal do společnosti mocné čarodějky,ale jak mocné?Z přemýšlení tě vyvede až příchod toho míšence Elysia.Ovšem opět nejdřív promluví Liana."No pokud mluvíme o trpělivosti."Následujíci věci naber ou takovou rychlost že máš problémy je sledovat.Z Lianiných očí vyšlehnou dva blesky,zásáhnou Elisiovu sklenici,pivo se vylije a to vše za Lianina nezúčastněného pohledu.Pak pokyne rukou s prstenem a dvě židle se odsunou.Když si pak oba přisednou jen sleduje vaší výměnu názorů a pak se podívá na Elysia. "Já jsem Liana,Liana de Troy a myslím že se všichni tři můžeme shodnout nebo se aspoň tolerovat protože všichni tři jsme mocní mágové.Ikdyž vy asi nebudete mág." Přijde hostinský a přinese vám jídlo a pivo.Když se podívá na louži na zemi tak vzdychne a podívá se na Elysia: "Další pivo?" Logran Běžíš za Edwinem nebo se aspoň snažíš.Edwin totiž běží co mu jeho róba dovoluje zatímco u tebe kombinace šupinové zbroje a krátkých nohou způsobí že mu brzo přestaneš stačit.Zaběhneš do blízské uličky zapalíš si dýmku,posadíš se a přemýšlíš.Bylo by dobré vědět kde jsi a proto by nebylo od věci zajít do nějaké hospody.Nějakou dobu bloudíš ulicemi až se před tebou objeví vývěsní štít s nápisem U lepší společnosti.Vejdeš dovnitř a zjistiš že tam u jednoho stolu sedí ten mág s tou dívkou,jeden půlelf Elysium a ten mlčenlivý zloděj.

Cernd - 14. března 2011 13:18

Drowka na ústupu, ale problémy přetrvávají Čekám než drowka zmizí v ulicích. Nevím proč pánové tak obrátili a není důvod to teď rešit. Jen si budu muset asi najít nějký úkryt. Ostatní nejspíše budou v hodpodě ale jak tak koukám na ty dva, netuším zda bych se tam dostal v pořádku. Zabít či nezabít? Toť otázka. Pokud tu všude panuje tato nálada tak by to mohlo způsobit více problémů než užitku. povzdechnu si a zvážím jak na tom jsou mé síly. "Zla, které sužuje město?" optám se zvědavě "Mohl bych vás požádat o osvětlení pánové? Přeci jen v těchto končinách jsem opravu jen velmi krátkou chvíli." dám pravdivé i když pro ně asi nepochopitelné vysvětlení ale i přes to se připravuji k boji. Jejich oči mě připravují na dvě možnosti. Buď přeměnu a nebo zmizet. Síly na to ještě mám.

Viconia DeVir - 14. března 2011 16:50

Souboj o kryptu -> Teď tu bydlím já! Po jeho vprvních slovech, ajko bych se potřebovala o své víře sama ujistit, začnu vduchu odříkávat modlitbu k Shar. "Teď ke mně přitáhněte blíž, bratři a sestry samotné smrti, nechť má čepel je vaše čepel, má krev budiž vaší krví, ........" Tok slov však neustane ani po jeho kouzlu, které mě odhodilo. "....mé srdce budiž vaším srdcem, má mysl budiž vaší myslí." Smát se mi nebude žádný mág s vysokým egem! Mě ne! Pod tíhou mého kouzla se jeho kostění vojáci rozpadnou na prach a zbyde jen, pro lidský nos, nepříjemný zápach. "Spolu porazíme všechny naše nepřátele. Pracovat jako jeden, porazíme naše soky." Z kostí povstanou moji spojenci a společně se i přes bolest v těle hrdě vydám hnána zlostí, proti nepříteli. Se ztrátou mých pěšáků jsem počítala, ale splnili svůj účel - zaměstnali ho, tak, že jsem se dostala dost blízko. "Spojeni spolu v srdci, v mysli, tělem a duší, před námi padnou všichni, kdo se nám postaví." A s těmi slovy jsem do toho rivvila zabodla hrot kopí. Ovšem, přesto, že jsem mu způsobila smrtelné zranění, usmíval se a začal ke mě hovořit. "Abnaxusi Hulkine, následuj Shar. Odejdi do její temnoty a neplýtvej slovy, která budeš potřebovat u obhajoby svých činnů na druhé straně." Řeknu chladně. Jeho slova mě nezajímají, ano....možná ho někdo někde oživí a ten rivvilský bastard se vrátí, ale já věřím, že to nebude hned a minimálně dnešek, zde budu moci v poklidu přečkat. Vytáhnu kopí ze své oběti a utrhnu si kus jeho láskové róby abych otřela mágovu krev. Při tom si povšimnu podivný světýlek, která vyletí z těla a jakoby tančí nad zeleně oděným mužem. Jak se objevili tak i zmizí - rychle a záhadně, jen s rozdílem, že utečou zkrz zeď krypty. "Zvláštní... a to jsem ani neodříkala celou modlitbu..... to by se mělo napravit." Drowsky se pousměji, pokleknu a prsty vykreslím do zaprášeného místa na zemi Shařin symbol. Opřu se o kopí a s hlavou skloněnou k symbolu, očima zavřenýma a rukou nad kresbou začnu šeptem odříkávat znovu, již celou, modlitbu k mé bohyni a připojuji díky za několik dnešních vítězství.

Elfi - 14. března 2011 20:02

Jeden, dva, tři.. to snad není možné zase ti otravní šmejdi Když zjistím to, co jsem potřeboval, poděkuji barmanovi, a rozhlédnu se kolem. Ty krysy snad za mnou chodí,koukám, že jejich počet tu přibývá, radši vemu věci a půjdu o dům dál. Vemu klíč i měšec a jdu nahorů na pokoj, vemu si odtamtud věci a tajně se proplížím ven do rušných ulic. Znovu nasaju čistý vzduch a zavřu oči. Ach, jak je tu čistý vzduch, podobný jako u nás doma, to už je let co jsem tam nebyl, zpropadená zrada mého klanu. Kéž by můj nevlastní otec, šéf zločinné organizace žil, nemusel bych se vláčet z města do města a ukrývat se před zraky našeho klanu... jednou se však pomstím. Znovu otevřu oči a jdu ulicí, proplétám se ulicemi měst, poptávám se lidí na dům Lurraxových. Zajímalo by mě, co to je za rod s tam hloupým jménem. Snad ale budou mít zlatáky. Když přibližně zjistím, kde je sídlo toho rodu, vydám se jejím směrem. Velký barák s nově natřenou fasádou a stráží u hlavních dveří. "Zdravím, přišel jsem za vaší paní, nabídnout jí mé služby, pustte mě dovnitř přícházím v dobrém...." Pronesu na stráže a dodám potichu. "....tedy prozatím."

Maieni - 16. března 2011 17:22

Cestou necestou Šla jsem ještě z posledních sil, když jsem doslova málem vrazila do vozu, který kodrcal přede mnou. Vůbec jsem si ho nevšimla. Jak bych také mohla vnímat po dvou dnech cesty téměř bez zastávky? Prý sotva půlden cesty! Nechtěj mě rozesmát! Nadávala jsem v duchu na toho poutníka, co mi popsal cestu. Až teď jsem si všimla, kam ten vůz míří. Brány města! Téměř se slzami v očích jsem se rozběhla k té kýžené civilizaci, kde bych mohla najít čistou, měkkou postel, něco k jídlu a snad i nějakou práci. Únava ze mě úplně opadla, přehlušila ji touha po městě. Opět jsem zjistila, jak jsem škodolibá, protože jsem si zároveň přála, aby tam byli nějací nemocní. Kraj města možná nebyl to, co jsem si představovala, ale co naplat. Všechny města jsou taková. Dopajdala jsem se k nejbližší kašně, posadila se na kraj a s úlevou jsem si protáhla rozbolavělé nohy. Loutnu jsem odložila, ale stále jsem její řemínek svírala pevně v ruce. Nerada bych o ni přišla a kdo ví, co za zloděje se tu potuluje. Když jsem si trochu odpočala, začala jsem se rozhlížet po nějakém hostinci.

Hybatel - 17. března 2011 11:14

Cernd Vzpomeneš si na to jak se na tebe lidé na náměstí mračili a hrozili ti.Je možné že to bylo jen pro tebe?Že zde nemají rádui druidy?No tihle dva jistě ne,ale proč? "Sama příroda se proti nám obrátila.Město napadají šelmy a pokud tě venku něco nesežere udusí tě křoví.Nebo si tě podá nějaký strom.Druidové nám vyhlásili válku aniž by nám předtím řekli co jsme jim udělali.Možná jim tu vadíme a chtěli by zde mít les,ale my se nedáme.Řekni svým kolegům že budeme bojovat do poslední kapky krve.Ikdyž ty jim už nic neřekneš protože zde teď chcípneš." Pronese první muž a druhý ho doplní slovy: "Jo mrtvý druid,dobrý druid." Načež se oba rozsmějí jako by řekli dobrý vtip. Elfi Strážní u dveří se na tebe podívají a jeden ti řekne: "Jdi se z té opice vyspat jinam křupane." Pak mu však druhý něco pošeptá a on si vzdychne a řekne: "Dobře zůstaň zde a já se zeptám jestli má na tebe lady Lurraxolová čas.Ikdyž o tom pochybuju." Odejde a ty tu zůstaneš z druhým strážným který zrovna není moc hovorný.Nějakou dobu to trvá a už začínáš být netrpělivý když se strážný vrátí. "Lady Lurraxolová tě příjme." Druhý strážný ti s netečným výrázem uvolní cestu a ty vejdeš.Jakmile vstoupíš ihned si tě všimne jiný muž a řekne: "Pojď se mnou a snaž se tu neroznášet moc bláta." Jsi uveden k ženě s hnědými vlasy v drahé robě která si tě se štítivým pohledem prohlíží.Pak se však pokusí o úsměv a řekne: "Takže tvůj úkol bude následující ve městě je hrobka zaklatele Trhova mého předka.Normálně by mé slovo stačilo,ale ten zbohatlík Alibbakkar si myslí že to je jeho předek.Potřebuju nákrčník který mám můj předek abych mu dokázala jak hrozně se mýli.Jenže teď když je v hrobce ten mág tak se tam nikdo neodváží,ale pokud mi ten nákrčník přineseš dám ti dvěstě zlatých a pokud se bojíš toho mága slyšela jsem že v hospodě je nějaký Thayan mohl by ti pomoct to už je na tobě." Skončí a čeká na tvou reakci. Maieni Sedíš na kašně a rozhlížíš se kolem zřejmě si poblíž velké tržnice.Vydáš se k ní a vstoupíš dovnitř.Vidíš různé krámky a slyšíš prodavače jak vychvalují své zboží.Jeden dokonce nabízí prostředek na podporu mužnosti jak tomu říka.Na konci tržnice jsou už obchody kamenné a mezi nima je hospoda s podivným názvem U lepší společnosti.Vejdeš dovnitř,rozhlédneš se a tvůj zrak nakonec padne na jeden stůl kde sedí tři lidé a jeden půlelf.Tři muži a mladá dívka dva jsou oblečeni tak že to budou nejspíš mágové a dívka je zahalena do obnošeného pláště.Zato tě zaujme její zlatý prsten se složitým vzorem a čtyřmi rudými kameny uspořádanými do tvaru kosočtverce.Pak tvůj pohled spočine na tom lidském mágovi podle oblečení jsi si jistá kdo to je.Je to Thayan,nebo též Rudý čaroděj jak se taky nazývají.

Maieni - 17. března 2011 16:10

V hostinci Pomalu procházím tržištěm, ale žádných stánků si nevšímám. Kdybych měla nějaké peníze, tak možná... Nakonec stanu před hostincem. U lepší společnosti? Asi mají o sobě vysoké mínění. No co, je na čase podívat se na tu "lepší společnosti". pomyslím si ironicky a vejdu dovnitř. "Lepší společností" to tu, jak jsem si myslela, příliš neoplývá, tedy až na jeden stůl. Vyrůstala jsem v elfím městě dost dlouho, aby mi nemohla ujít silná magická aura. Navíc jeden z těch čarodějů mi někoho připomíná. Buď už jsem ho viděla, nebo jsem o něm hodně slýchala. A potom mi to dojde. Rudý čaroděj? No to se podívejme. Zřejmě u něho zrovna žádnou práci nenajdu, ale je to rozhodně zajímavé setkání. Odhodlaně si nadhodím loutnu výš na rameno a vyrazím k tomu stolu. Dobrý den, nerada ruším. Vadilo by vám, kdybych si přisedla? Zeptám se zdvořile a vykouzlím na tváři úsměv celým svým bardským charismatem.

Elysium - 18. března 2011 14:56

Družina? Při ukázce čarodějčiny síly pozdvihne obočí a rukávy ze sebe stírám rozlité pivo. Na hostinského otázku jen mlčky kývnu a po čarodějčiných slovech se na ni znovu pousměju. "Liano," nechám začátek věty viset ve vzduchu, když přebírám nový korbel. "Nezbývá mi než s tebou souhlasit, ale pověz nám, jaký účel měl náš únos.." ukážu pohledem na nás tři (Rozar, Edwin). "Co nás spojovalo? Co máme společné? Jestli je to něco důležitého, měli bychom okamžitě vyrazit hledat ty ostatní.." Hlavou mi proletí obraz drowky upálené na hranici, trpaslíka zabítého městskou stráží a druida vyštvaného z města ven "Ohledně toho kým jsem. Řekněme, že jsem výjimečný." Otočím se na Edwina a chvíli ho sleduji. "Jsem ochoten s tebou spolupracovat, nevypadáš neschopně, uvidíme, co z toho všeho vzejde," zhluboka se napiji piva, než mi ho někdo opět rozbije a rozlije.. Po příchody sympatické bardky si ji změřím pohledem. Až na ty oči vypadá jako Katrinn.. ale takové 'štěstí' na zvědy snad nemůžu mít ani já.. Pohledem znovu přeletím mé společníky u stolu a odpovím já, i když nejspíš mluvila k Rudému. "Bohužel řešíme něco důležitého, mm.. Obchodní záležitosti.." omluvně se na ni usměju. "Ale u Tymory, mám slabost na hudbu! Posaď se k nám na chvíli."

Rick Rovan - 18. března 2011 16:43

otravové u stolu Sleduju výstup čarodějky a neznatelně se musím nad tím pousmát. Pak poslouchám toho křížence a přelétnu ho pohledem. "Doufám, že si nemyslí že budu platit jeho chlast." "Ochoten se mnou spolupracovat ty?....Nechtěj mě rozesmát co by mi asi tak mohlo dobrého přinést spolupracovat zrovna s tebou mmm? Krom toho já sebou bandu lidí vláčet nehodlám jediný, kdo se mnou zatím smí cestovat pokud nechce raději vaši společnost je Liana nikdo jiný." Odvětím a zezačátku se opravdu musím smát. Pak přisedne ještě ta bardka. Na to si už musím povzdechnout a kouknu trochu nazlobeně na toho křížnce. "Poslyš hochu nevzpomínám si, že bych ke stolu zval další tři lidi. S takovou mi tu bude za chvíli sedět okolo mě půlka města." Opřu si hůl o rameno a chvíli je sleduju. "A co se týče naší věci opravdu se s váma dvěma vláčet nehodlám a už vůbec né jít hledat ty zbývající maniaky co se rozprchli je to jejich problém." Odvětím lhostejně.

Hybatel - 18. března 2011 18:53

Hospoda Liana se podívá na Elysia a řekne: "Obávám se že ti asi neřeknu nic nového.Posledních tři sta let jsem byla trochu mimo.Víš co to je někoho postavit mimo čas.No i já jsem vyjímečná a proto jsem se vydala na cestu jenže jsem se neshodla s Konklávou mágů.Mohou sice vidět budoucnos,ale to neznamená že se to stane.Pak jsem se setkala s Lavokem a on přišel s nápadem postavit planární kouli.Jenže jsme se poněkud neshodli ohledně pohonu.Potřebovali jsme něco co by zdeformovalo čas a prostor a posunulo nás mimo Základní materiální sféru.Tvrdil že srdce démona je dostatečně silné prý má sily dost na to co má se stát." Zarazí se a rozhlédne se kolem.Pak se napije piva a dodá: "Ale to je jedno.Na tom křesle jsem něco zjistila,ale moc toho není.Ten kdo vás uvěznil není člověk ty myšlenky byly příliš cizí.Zařidil se v Lavokově laboratoři a celým tím místem proudí jeho magie.A je velmi mocný protože to místo uzavřel do své vlastní sféry.A pak je tu jiný mág,byl silný,ale teď je moc slabý.Ale cítila jsem z něj něco divného.A taky jsem zjistila jeho jméno,ale neznám ho.Říká vám něco Jon Irenicus?"

Maieni - 18. března 2011 21:07

V hostinci Jediný, kdo mi odpoví je ten půlelf. Lehce se usměju a trochu nesměle se posadím někam na kraj, protože tu zřejmě probíhá hádka. Teď se mi zprotivý i ona "lepší společnost". Čaroděj vypadá dost arogantní a až příliš sebevědomý. Dokonce mi na chvíli proběhne hlavou myšlenka: Kdyby ses setkal s mojí matkou, to by ti spadl hřebínek. Zavrtím rozčileně hlavou a odeženu smutné vzpomínky na dětství. Žena, zřejmě také čarodějka, nevypadá o nic líp. Dost pyšná a vychloubačná. Pomalu začínám litovat, že jsem k tomu stolu přisedla, protože práci tu evidentně nenajdu, pokud jednomu z čarodějů někdo nepřerazí dlouhý nos, a že by mě třeba někdo pozval... To zřejmě také nepřipadá v úvahu. S žalostným pohledem vyklepu z měšce pár drobných a objednám si trochu vody. Potom se rozhlížím kolem, jestli by se něco nenaskytlo u jiných stolů. To je tedy město. Něco tu být musí, úplavice, nemocné dítě. Klidně i nadmutá kráva, vzala bych každou maličkost za pár drobných.

Elfi - 19. března 2011 11:28
	Rozhovor "Paní, asi jste nepochopila, nejsem žádný poslíček nebo tak, ale dokážu vám zařídit černou práci, pokud se vám někco z dosahu nehodí, tak já se o něj postarám...." Oddechnu si a pokračuju dál. "Ale pokud zvýšíte cenu na 300 zlatých, možná se do té kobky půjdu podívat, takže jak?" Mezi tím co se s ní bavím, si prohlížím zbytek velkého baráku.

Cernd - 19. března 2011 21:36

Nevyhnutelný boj Odpověd na mé otázky je mi záhy podána. Je to smutná zpráva. Znamená, že se děje něco nepěkného. Velmi nepěkného. Ale řešit to mohu později. Mám te´d před sebou nějaké smetí, jenž mi brání v cestě. "Hmyz snažící se zastavit vlka." povzdychnu si jak první domluví a než druhý dořekne "vtip" proměním se. Cítím pachy města mnohokrát zesílené a svaly vlčí naptnuté. Musím se usmát. Zubatý úsměv hodím po těch dvou a následně se na ně vrhnu. Vlastní magii chci šetřit do doby než to bude nezbytně nutné.

Rozar - 20. března 2011 14:16

hospoda - bouřlivá debata Následuji Elysia do hospody, ovšem hned u dveří se na nás vyvylí hostinský. Mě naštěstí nevěnuje pozornost, místo toho Elysia hned vidí jako perverzáka Aha... A proč by ne... I když na to moc nevypadá... Ihned ho odpálkovává a my si jdeme sednout a rovnou k čaroději a té holce... Wow... Takže sem se ukryl se svou kořistí? sedám si na židli, kterou přisunula čarodějka. Elysium se ihned pouští do slovní přestřelky, na což mu odpovídá Edwin. Nemohu si pomoci, ale logické opodstatnění dává zatím jen Ellysium... Edwin sice říká, že se o ní postaral jako jediný ze všech. Ovšem není to náhodou jinak? Byl jen první a jediný který se jí snaží nejspíše k něčemu zneužít... ale už jen to, jak se snaží manipulovat se všemi okolo... Snaží se dokázat, že on má to správné jednání a ještě ke všemu mluví za ní... Páni... Tak to je vážně něco. Následuje čarodějka, díky které si zde přicházím jako nějákký vetřelec. Pak zase můj společník a Edwin, který zase povídá něco zajímavého. Zase... Proč by nás měl táhnout on? Přeci by jsme ho táhli my ostatní... Vůbec, proč se ho snaží přesvědčit? Dokázal přeci, že nedokáže sám ovlivnit svět a ke všemu ani nedokáže provést nic pořádného... Tak proč toho chudáka brát sebou? Lepší pro něj bude někde zemřít... Sám. Samotný... Dále se obořuje na nebohou dívku. Tak co všimla si toho? Určitě... Proč by se k jedné choval tak hezky a k druhé jako ke smetí? Chce jí jen zneužít... Je to nakonec pravda... Ale jeho poslední věta mě vážně dokázala zaujmout a objevila se na měi první viditelná reakce... Héééé??? Usmívám se. Na něco takového jsem čekal. Jednou tu chybu udělat musel... Slyšel jsi to? Otáčím se na Elysia On se chce nechat překecat k tomu, aby jsme šli hledat ten zbytek! Podle mě to dělá jen kvůli té Drowce, přeci jen, pro jaký jiný důvod by měl je hledat? Vypadá to že na něj zapůsobila... Pohodlně se opírám o opěradlo židle. Jooo Láska je skvělá, viď Éďo. Hmmm... Zajímavě se nám snaží vsugerovat to, že jsme začli s tím, aby jsme se dali dohromady... Ovšem na mě si jen tak nepříjde... Je to hlupák... Své myšlenky se nesnažím skrývat. Pouštím je mimořádně i do okolí, jako kdyby mi to snad mohlo něják pomoci.

Hybatel - 20. března 2011 15:28

Elfi Místnost ve které jste je veliká tak veliká že si v ní ze začatku připadáš jako ztracený.Je v ní ozdobná židle na které sedí lady Lurraxolová a pak i několik stolů a dvě truhlice a několik skříní všechen nábytek však vypadá přepláceně plno ozdob a řezeb snad na každém myslitelném kousku nábytku.Jsou tu dvě velká okna s odhrnutými červenými závěsy na obou stranách.Lady Lurraxolová se na tebe pobaveně podívá. "To není práce pro obyčejného poslíčka je tam totiž ten mág.A nejspíš nebude rád když tě uvidí.Jmenuje se Abnaxus Hulkin,ale jistě se ti představí.Dám ti 350 zlatých,ale to je má poslední nabídka.Ber nebo nech být" Cernd Když se proměníš oba náhle přejde smích a vytřeští na tebe oči. "On se proměnil." "To vidím." "Tohle by druidi umět neměli" "Tak si mu to řekni jistě tě pochopí." Když po nich skočíš první muž tě sekne do ruky,ale je to povrchové zranění a tobě se povede mu zakousnout do krku.Druhý muž tě bodne do boku ucítíš bolest,ale taky hněv.Uchopíš jeho hlavu a škubneš a tvůj vylepšený sluch zaslechne zvuk lámeného vazu.Pustíš muže a on ti spadne k nohám.Měl jsi pravdu rána na ruce je jen povrchová,ale rána v boku vede hlouběji,vidíš jak se ti kožešina zabarvila krví.

Elfi - 20. března 2011 15:59

Kobka Stále se dívám okolo sebe, a spikleneckým okem se koukám, co by se dalo ukrást a co má asi velkou cenu. Poté upřu zrak na lady a povídám. " Dobrá tedy, půjdu se tam podívat, doufám, že má odměna tu bude čekat až se vrátím... nebo bych si musel vypůjčit něco z vašich truhlic...." Pokloním se a na podpatku se obrátím. Rychlým krokem vykročím z tohoto domu. Poté, co vyjdu rozhlédnu se kolem sebe a pokračuju dál cestou. Poté co projdu pár ulic uvidím v dálce hřbitov, a hlavně ve prostřed zminovanou kobku. tady to je.. doufám, že toho mága překvapím a rychle ho odkkrouhnu. Tichým krokem se proplížím ke vchodu do kobky, vytáhnu dvě dýky a potichu otevřu dveře. Vkročím na první, druhý a na další schody....Pravidelně dýchám a bystřím zrak na nepřítele. Nejdřív nic nevidím, pak se mi však naskytne pohled na celou místnost.. a na drowku sedící a odpočívající. " U všech dasů, co tu pohledáváš!!!" Zakřičím na zmatenou drowku. Zhostím se situace a po prvních šokujících okamžicích promluvím dál. "Nemám s tebou žádný problém, temný elfe. Přišel jsem sem, protože to žádá situace, mám tu "něco" vyzvednout. Nechej mě si tu něco vzít a já zas odejdu a nechám tě svému klidu, vidím, že nemáš zájem o společnost. "

Viconia DeVir - 20. března 2011 18:06

Hrobka a narušitel Dozní poslední slova mé motlidby a prohrábnu prach rukou. Ještě pár minut jen tak v pokleku medituji a pak se seberu, shodím kápi z hlavy, kopí opřu o zeď a ujmu se prozkoumávání mého nového odpočívadla. Na oltáři, který je poskvrněn již zaschlou krví, je miska se stejně rudou tekutinou. Stáhnu si rukavici a smočím v ní bříško prstu, je čerstvá... zajímalo by mě zda je lidská nebo zvířecí, nyní jsem unavená a nejsem schopna to určit. Otřu krev a opět si nasadím koženou rukavici s pohledem zase o pár kroků dál. Nic moc. Několik hromádek kostí a dokonce nějaké zbraně, pravděpodobně byl ten mág nekromancerem. "Chtěl snad splodit armádu ozbrojených kostlivců a podrobit si město?" Napadne mě a pokleknu ke zbraním na zemi. Převážně kopí a několik mečů, vše obyčejné až na jeden velký ozdobný obouruční meč, takový mívají velcí kostlivci a co vím dají se dobře prodat. "Asi bych ho pak mohla vzít do nějakého krámku, je jich tu hodně a obchodníci by se nemuseli ptát, kde jsem ho vzala." Pousměji se a prozatím ho nechám kde je. Nacházím zde ještě dveře, ale když je zkouším otevřít nejde to a ani na pokus o vypáčení jedním z mečů nereagují. "Asi proto je v každé družině zloděj..." Ušklíbnu se znechuceně. Myšlenka na tu verbež je hrozná, na jednu stranu, chci odsud vypadnout a jít si po svém... na druhou stranu bych se vrátila k ostatním a šla nakopat prdel tomu bastardovi co mě s nimi svedl dohromady a přitáhl do tohoto města. "Ale já nebudu ta co za nimi přileze!" Jako kdybych své myšlenky křičela do světa, otevřou se dveře. Ihned pohotově sáhnu po svém kopí opřeném u zdi a připravuji se na příchod nějakého posluhovače mrtvého mága v domění, že něco před smrtí zakouzlil a dal vědět svým druhům. Jaké to překvapení, když světlo svíček, o světelnosti tři a půl chcíplé světlušky, ozáří tvář narušitele. "Ty míšenče?!" Zeptám se, skoro až zklamaně. Evidentně také čekal někoho jiného než mě, ale jeho následující slova mě z té bojové pozice trochu proberou a trochu se uvolním. Ne proto, že bych mu veřila nebo chtěla věřit, ale záda mi od boje s mágem stále kičí bolestí, ačkoli již ne tolik jako ještě před nějakou chvílí. Další boj, ještě navíc s mrštným půlelfem, by mohl být velmi nepříjemný. "Mluvíš rozumě míšenče, avšak proč bych tě měla pouštět do místa, které jsem si musela vybojovat?" Skoro až řečnická otázka. Udělám krok k oněm dveřím a dávám si na zlodějského míšence velice dobrý pozor. "Co tam chceš a kdo tě pro to poslal křížený pse?"

Elfi - 20. března 2011 20:20

drowka Ach jo, ta vaše drowská pýcha. Zamumlám si pro sebe a pokračuji dál, ted již klidným vyrovnaným hlasem. " Víš, já se tě taky neptám, co tu děláš, ignorujme se, já si vemu co potřebuju a pak tě nechám bejt, nechápu, jak vy drowové se spokojíte s tímto." Gestikulací ukážu na tuto kobku. Popotáhnu obličej schovám dýky a pokračuji dál.. Tohohle možná budu litovat, ale proč to na ní nezkusit, spolupráce s ní by byla...výhodná. " Vyjdi se mnou ven, dokázali bysme spolu udělat zabijácké duo, oba dva jsme spíš solisti, ale přemýšlej co bysme dokázali spolu... Navíc, když se tu bavíme o tom, že podle tebe jsem "míšenec" neb "kříženec" co jsi tedy ty? Vaše pýcha vás poslala do podtemna, kde jste se o sebe museli starat a živořit na cizí půdě, vyděděnec bez domova... Popíchnu jí a zkoumám její reakci. Nadechnu se a poslední větou dodám. " A pro lepší vztahy, mé jméno je Elfi." Přitom podám mojí pravou ruku drowce.

Viconia DeVir - 21. března 2011 12:34

S míšencem v hrobce "Nechci ignorovat narušitele, jenž odhalil můj úkryt. Kde mám záruku, že se tu po tvém odchodu neobjeví další rivvil?" K té spokojenosti se nevyjadřuji, takké bych ráda ulehala na pohodlnou postel v hostinci, ale po předešlých zkušenostech si tam ani dobře zahalená netroufnu. Bedlivě pozoruji jeho složení zbraní, mírové gesto? Možná. Ovšem ta slova... něco lákavého v tom je. "Vyjít ven... možná by se dal využít a jako jediný z té bandy strašáků mi nabídl spolupráci. Ale... co když je to past?" "Netahej sem historii drowů, já ji znám až moc dobře." Z mého hlasu lze slyšet opovržení. "Ovšem narozdíl od tebe byli mí rodiče stejné rasy." Ušklíbnu se na něj a opřu se o kopí, tedy též odložím přípravy na boj. "Tak tedy, pro ty "lepší vztahy". Jsem Viconie." "Beztak se ty vztahy nezmění, minimálně ne z mé strany... to, že s tebou jednám červe, je jen projev špetky dobré vůle, kterou ve mě nenávist rivvil ještě zcela nevymýtila." Promluvím vduchu a pohrávám si s myšlenkou říci to i nahlas. Nakonec to, ale zamítnu.

Elysium - 21. března 2011 19:22

+ otázek, - řešení Pečlivě poslouchám Lianino vyprávění a uvědomím si, že hltám každé její slovo. Taková magie... Tohle Katrin opravdu není.. Zavrtím hlavou a snažím se si urovnat veškeré myšlenky. Mám pocit, že tu jde o něco velkého. Konkláva mágů, skončím jako jeden z delikventů v Čarotvrzi? Tomu teprve říkám výzva. Unikne mi potěšený úsměv. Vyslechnu si Rozara a ušklíbnu se, narážku o lásce nechám proplout dál, není to moje věc, jen na něj skrytě mrknu, souhlasím. Dobře, že jsem tě vzal s sebou. Čaroděj je falešný a má slabou slupku. Je třeba ho trochu vykolejit. "Ale stále nerozumím tomu proč my. Navrhuji nalézt ostatní," otočím se na Edwina. "Tobě, Edwine, doporučuji jít s námi dobrovolně.. Alespoň do doby, než zjistíme proč jsi tam vlastně byl." Chvíli si prohlížím tvář bardky, jež právě s novým elánem hledá u okolních stolů nějaký typ zákazníků a upiju ze svého korbelu. Díky svému jedinému neskrytému oku jsem si až teď zvykl na šero hospody a spatřil jsem další zajímavou postavu. Rytíře, který taktéž nevypadá, že sem patří.. A ta hezká bardka... Pořád si musím pohrávat s nádhernou myšlenkou eposu mého jména.. Co když se mi je přesvědčí je přemluvit, ať ji vezmeme s sebou.. "Takže nemá někdo tušení, kde by se mohli vytratit? Zloděj, drowka a druid? Vsadím se, že už jsou zraněni, hodil by se nám i léčitel.." povedená partička.. V tu chvíli mě něco napadne a mávnu na barmana. "Hej, můj bratr.." kývnu na něj "Jo, ten půlelf.. Kde ho můžem najít? Je pořád tady?" naznačím lehkým vytažením kapsy měšec plný zlaťáků. Trošku blafu neuškodí.. škoda že ten měšec nebyl plný, co si pamatuju..

Rick Rovan - 21. března 2011 20:03

Společnost k zabití Dívka nějakou dobu mlčí a ani bardka se nevyjadřuje zato ty dva duté kokosy se snaží zaujmout. Když slyším Rozanovu poznámku hodím po něm nepříjemný pohled. "Jsi už tak starý že jsi i hluchý? JÁ NEHODLÁM HLEDAT OSTATNÍ!" Zdůrazním svou odpověď a pak pohlédnu na toho půl elfa jeho poznámka se mi taky nelíbí. "Tak poslyš ty křížence zopakuji to potřetí. Já je hledat nechci chápeš to nebo je to na tebe moc složitý pojem?! A co se týče mého putování naše cesty se možná zkřížily ale nepoputují spolu. Já společníky nepotřebuju to znamená že s vámi nikam jít nechci je mi jedno kde si chcípnete. A pokud mi chceš vyhrožovat že mě přinutíš važ slova, abys nebyl první mrtvola, kterou stráže najdou." Zavrčím a pohlédnu na dívku. "A ty Liano rozhodni se zdali chceš zůstat s nimi nebo zdali poputuješ dál se mnou ať tak či onak já odcházím." Odvětím chladně a rázně vstanu opírajic se o hůl od stolu a přejdu k hostinskému a vložím mu do dlaně zlatku. "Co si vypije ta bardka a ten kříženec s jeho příteličkem ať si zaplatí sami." Syknu k němu a pak bezeslov vycházím ven z hostince abych našel nějaké jiné ubytování v jiné hospůdce, kde bych si odpočal bez pronásledování těch podřadných dolejzálků. Před hostincem se naposledy ohlédnu zdali jde za mnou ta dívka a pokud jí neuvidím tak jdu hledat nové ubytování sám.

Hybatel - 22. března 2011 12:10

Hospoda Liana pokrčí rameny a řekne: "No já nevím proč unesli zrovna vás.Ten kdo se usídlil na místo Lavoka ani neudržoval kouzlo které mně drželo mimo čas.A ano měli bychom najít ostatní a zjistit jestli nemají potíže." Na Edwinova slova jen řekne: "Promiň Edwine,ale mně se už nikam nechce." Když Edwin odejde tak Liana řekne: "Asi je naštvaný že ho vyhodili.Prý nestačili mi,ale já vím jak to bylo.Už jsem to jednou slyšela.A sice jsem mu vděčná,ale nehodlám snášet jeho aroganci." Hostinský přijde vezme si zlatou minci a řekne: "No nejspíš bude v hrobce hledat důkaz pro jednu z těch šlechtických rodin o tom že jsou zakladateli Trhova.Ale jak projde kolem toho mága který tam teď je to nevím." Edwin Odcházíš a a po určité době najdeš jinou hospodu s podivným názvem U trpoše.Zevnitř slyšíš hluk,ale než stačíš vejít srazíš se ve dveřích s mohutným mužem v kožené zbroji. "Proč nedáváš pozor kam jdeš ty pazgřivče?" Ale než stačíš odpovědět ssnazí tě jeho pěst na zem.Ležíš v prachu a cítíš pod nosem něco mokrého.Když tam šáhneš zjistíš že je to krev.Muž se zasměje a pak pokračuje v cestě.

Elfi - 22. března 2011 14:48

Pokec pokračuje "Lásku neovlivníš, Viconie. Stejně tak ani mé rodiče, které doposud neznám... ale to je jiná.... Na chvíli se odmlčím, přemýšlím nad tím, jestli stále mý rodiče žijí a jestli je někdy poznám. Mnoho věcí bych jim rád řekl, vztek mě již opustil, ted bych je jen rád poznal a promluvil si s nima. Vytrhnu se z těchto ponurých myšlenek, upřu zrak na Viconii a pokračuji jiným tématem. "No nic..." Chytím se za břicho a usměji se na ní , "...nemusíš mi věřit, ale tvá spolupráce se mnou by měla mnoho výhod. Přecijenom cestovat sama v lidském městě není moc dobré, kdyby si cestovala se mnou, lidí by tebou tak neopovrhovali a to je jen jedna z mála výhod." Mezitím co mluvím na Viconii projdu pomalým krokem kobku, prohližející si, kde by nejspíš mohla být schována kniha, pokud ji uvidím neudělám nic podezřelého a pokračuji dál až znovu zpočinu před Viconii.

Viconia DeVir - 22. března 2011 17:25

Spolupráce? K rasovým poznatkům se již nevyjadřuji. Je fakt, že rodiče si člověk nevybírá, já vím co to znamená. Ovšem přesto, že jsou drowové neoblíbeným národem, nenašel se nikdo kdo by se zkřížil s jinou rasou. Stále ho pozoruji smutnýma očima s nezaujatým výrazem ve tváři. Přemýšlím. "On by možná přesvědčil i mrtvolu aby vstala... a to není klerik." Musím uznat, že několik výhod by mi spojenectví skutečně přineslo, ale... zloději jsou zrádcovští podvraťáci... "Spolupráce bez důvěry... co čekat." Ušklíbnu se. "Buď mi vrazí kudlu do zad on, nebo ze mě rozhořčený dav lidí udělá pochoděň." "Dobrá tedy... ty mě ochráníš před hranicí a nenávistivými rivvil a já ti poskytnu své klerické umění." Během jeho prozkoumávání hrobky z něj nespouštím oči a kryji si záda. Jeho návrh přijímám ryze z taktickéch důvodů... co je pár léčivých kouzel a záchraně před kostlivci proti možné imunitě... ačkoli... "... nejsou ale náhodou půl-elfové podobně nenáviděni jako my drowové?" Věnuji mu ještě řečnickou otázku, když je opět předemnou.

Maieni - 22. března 2011 17:54

Hostinec Stále se rozhlížím, ale už s menší nadějí. Zjevně se budu muset plahočit do dalšího města. Na půl ucha poslouchám, co si povídají u stolu, ale druhým to hned poštím ven. Příliš tomu nerozumím. Pravděpodobně se to týká nějakých politických problémů, ve kterých se vůbec neorientuju. Navíc nad stolem visí těžký mrak sarkasmu. Osazenstvo se zjevně zná a nemá se příliš v lásce. Potom však k mým uším doletí věta, která mě donutí zbystřít pozornost. Potřebujete léčitele? To je svělé! Vyhrknu nadšeně. Tedy... já se trochu v léčitelství vyznám, dodám nesměle. Stejně sháním práci, kdybyste potřebovali léčitele, tak bych mohla pomoct. Moje nabídka však zmizí ve zmatku, který právě nastal. Strhne se hádka, po které arogantní čaroděj odchází a napětí se trochu uvolní. Přelétnu pohledem všechny u stolu. Když ta čarodějka promluví, trochu se osvětlí můj názor na ní. Už jsem to taky nemohla vydržet a to jsem ho ani neposlouchala.

Rick Rovan - 26. března 2011 20:59

další hostinec Konečně dorazím k jinému hostinci a už už vcházím do dveří, když se srazím s nějakým ožralým hromotlukem. Chci něco říci ale on hned něco opile mele a pak mě uhodí pěstí až upadnu. Cítím, jak mi z nosu stéká krev a pevně sevřu hůl a postavím se na nohy. Vidím toho muže odcházet, už už se mi na jazyk dere nějaké kouzlo, abych ho strestal, když od toho upustím. "Nebudu dělat rozruch ještě bymě zavřeli." Usoudím nakonec a otřu kusem čisté látky nos a pak jí schovám zpět do brašny a s holí v ruce vejdu dovnitř do hospody a dojdu rovnou k hostinskému. "Brej den přeju. Dá se tu sehnat něco k jídlu a pití popřípadě i nocleh?" Optám se ho klidným hlasem a mírně se opírám o hůl.

Rozar - 27. března 2011 18:04

Bez Edwina No téééda... To jsou hádky, to jsou problémy. Po nařčení, že jsem starý se na něj jen usměji. Nemusím se kvůli tomu totiž nijak rozčilovat, přeci jen. Starý nejsem, a když to nevidí, tak to už není můj problém. Rozčílen odchází pryč a já si prostě nemůžu odpustit myšlenku Konečně se zdejchnul... Liana se s námi rozhoduje zůstat... Mno, alespoň zde budeme mít jen inteligentní členy... Hospodský nám vyklápí informace, nikdo nás nechce sejmout... Vypadá to velmi dobře... Až na to, že se na nás divně dívá ta bardka. Sáááfra... Co po nás chce? Možná něco řekla a já si toho jen nevšiml... Ale nééé to je hloupost, sluch mám pořád skvělý...Otevírám pusu, jako kdybych chtěl něco říct směrem k bardce, ale nakonec jen zavírám pusu a dívám se zpět na ty dva. Čaroděje bych nechal až napozději... Stejně ho dřív nebo později potkáme, ať už živého či jako mrtvolu... Hmmm... Takže jdeme za tím půlelfem? tak zatím víme jen o něm... ale tak víme, že je tam mág, kterého není nejspíše lehké porazit... Chvíli na svobodě a už by šel hled práci? Něják moc zapálenej pro práci... Bylo by lepší ho raději odstřelit dřív, než by se nám dostal do zad..

Elfi - 04. dubna 2011 20:42

Pokec pokračuje.. Půl-elfové nenáviděni??... zajímavá otázka.. Otázku nechám viset ve vzduchu, žádný úšklebek nebo grimasy nepředvádím, poté, když už vypadá, že neodpovím, otevřu ústa a povím. " Myslíš? Je pravda, že to může být subjektivní, ale já jsem žádný problémy neměl, určitě s pár opilcemi ano, ale žádné rasové problémy snad nebyli." Vykouzlím neodolatelný úsměv a zahledím se upřímně na drowku. Takhle dívka mě uchvátila jako žádná jiná.. má určitě něco v sobě, co mně k ní láká, ale nevypadá, že v jejím srdci je místo pro lásku.... Ale ten její zadek.. pěknej. Usměju se ještě jednou a pokračuji dál. "Ted, když jsme se domluvili, kam vyrazíme? Jsi můj rovnocenný.. společník takže kam ted? v Hospodě u lepší společnosti je zbytek našich starejch známejch, takže jak?

Elysium - 05. dubna 2011 21:08

Svěží vítr S úsměvem vyslechnu Lianninu odpověď k Edwinovi a dále ho mlčky pozoruji, když se navztekaně vzdálí. "Máš úplnou pravdu, Rozare. Něco mi říká, že si nás dokonce ještě najde sám." Po uvolnění situace si sednu pohodlněji a zhluboka si upiji piva. Prohlédnu si tváře dívek a Rozara s úsměvem stále hrajícím na rtech. Začínám z toho mít dobrý pocit.. potřebuji ho dostat.. věznitele i Lavoka.. možná i Edwina.. jaké štěstí.. uvědomím si svůj stisk na dračím náramku a upravím si vlasy znovu do očí, pravé oko mi začalo pulsovat bolestí, ale zamaskuji to. Ale ještě musím být opatrný ke své identitě.. "Bardka a léčitelka," mrknu na dívku. "Tymora se na nás určitě směje. Povíš nám své jméno? Myslím, že alespoň do doby, než natrefíme na druida, můžeme tě využít." Co teď? Potřeba usměrňovat se mi zatím daří. Čarodějka je hlavní zdroj informací, ta snad ví, kde co je.. dále můžeme najít nějaké významné osobnosti města, někdo určitě něco vědět bude.. Po případě odcestovat jinam.. Ale každopádně se musíme spojit s těmi ostatními, důvody jsou jasné. Přemýšlím, jak mé myšlenky zformulovat slovy.. "Bohužel, sezení zde nám nic nepřinese," znovu se zamyšleně zahledím na opuštěného rytíře. "Raději se vydejme na ten hřbitov, než ho někdo pochová za nás.." kývnu na hostinského.. "Brášku."

Maieni - 07. dubna 2011 16:12

Hostinec Sedím se skloněnou hlavou, ale potají pozoruji všechny u stolu. Ještě jsem zcela nepochytila všechny informace, ale doneslo se ke mě, že hledají nějakého druida. Čarodějka si mě vůbec nevšimla, ale co je mi po tom? Odhaduji ty ostatní, ať už půlelfovo trochu nevózní chování a to, že si stále shrnuje vlasy přes oko, nebo ostatní, kteří na sobě nedali znát nic neobvyklého. Potom na mě půlelf promluví. Vida, někdo mě přeci jen slyšel. Vypadá to, že jsem sem nešla marně. Ano, tak trochu... Vidíte, ani jsem se nepředstavila! Jmenuji se Maieni, vyhrknu trochu nejistě, skousnu spodní ret a přejedu pohledem znovu všechny u stolu. Tak, jméno bude pro začátek stačit. Všichni ostatní se také přetvařují a něco tají. Proč bych měla hned všechno vyklopit jenom já? Nervózně poposednu na židli a opět skloním hlavu.

Hybatel - 08. dubna 2011 16:19

Hospoda Liana poslouchá váš rozhodovor a pak řekne směrem k bardce: "Pokud chceš jít s námi tak můžeš.Jinak pokud chceme jít hledat toho půlelfa budeme potřebovat informace." Klepne rukou na stůl a její prsten začne zářit.A pak jako by se okolí roztrhalo a zase spojilo v jediném bílém záblesku.Vy pak už nejste dole v hospodě,ale v nějakém pokoji. "To je v pořádku to je můj pokoj odsud zjistíme kde je ten půlelf." Řekne Liana námíří prstem před sebe a vy uvidíté světlo které stvoří okolí. Je to vnitřek hrobky je tam velký oltář se skvrnami od krve,spoustou kostí a je tam i několik zbraní pohozených po zemi.Vzadu jsou kamenné dveře a před otářem stojí drowka,půlelf a leží tam mrtvola muže v zeleném rouchu. Edwin Hostinský si tě prohlíží a pak se ušklíbne: "Jistě,ale seženete tu jen jídlo pití a nocleh.Pokud chcete něco víc jdětě k Lepší společnosti my jisté služby neprovozujeme." Dívá se na tebe jakoby si byl jistý že víš co myslí. "Take věřím že s vámi nebudou problémy."dodá znovu si tě prohlédne a pak se podívá směrem za tebe.Muž s hustými černými vlasy a strništěm oblečený v kroužkové zbroji tam právě došel k stolu kde sedí jeden hobit opřel se o něj a řekl: "Sedíš na mém místě skrčku." Hobit se zvedá,ale než to stačí udělat je sražen na zem muž se pak nabohého hobita vrhne a začne ho na zemi tlouct.

Rick Rovan - 11. dubna 2011 19:43

Další hostinec klid neklid:D Hostinský mi začne vypravovat co a jak a já na něj jen klidně pohlédnu. "Nebojte se nepotřebuju více než noclech a jídlo." Odvětím klidně. "Rád bych nějaký p..." Otočím se směrem k té scéně. "Zas jeden opilec co si vylívá zlost na....nějaký pulčík pche....hmmm ale třeba mi z toho něco kápne." Pousměju se pro sebe a poškrábu se ve vousech. "Omluvte mne na moment za chvíli jsem zpátky proč klíče od pokoje jen tady trochu uklidním atmosféru." Podotknu polohlasně k hostinskému a tichými dlouhými kroky se připlížím opatrně až k tomu druhému člověku. Předpokládám, že je to normální člověk jako já takže nijak moc větší než já. Ikdyž určitě opilejší a nemotornější. Pak když si všímá hobita a mlátí ho tak se napříhnu svou čarovnou okovanou holí a jedním koncem, kde je pokovaná ho silně uděřím do zátylku. Mělo by to stačit abych jej omráčil o to mi taky jde. Nechci zbytečně užívat kouzel. Po ráně sleduuju svůj výsledek a jsem připraven se stáhnout a bránit kdyby to ustál.

Borenson - 12. dubna 2011 17:37

A je to tady zas Ostrá bolest přišla zas….vše pohltila tma..opět. Probudil ho dusivý sípavý kašel vycházející z jeho vlastních úst toužících po doušky chladivé vody. Cítil se jako by prošel celou pouští bez jediného loku. Otevřel oči aby se rozhlédl, kde se to zas nachází, ale tentokrát neviděl zhola nic. Tma. Snažil se zvednout a místo toho se jen praštil o dřevěný strop. Trhnul rukama a dotkl se dřevěné stěny stejného materiálu jako strop. Pomalu začínal panikařit. Došlo mu, že se nachází v jakési bedně, ale nevěděl proč. Na pár minut dostal záchvat kašel a snažil se popadnout dech. Vzduch mu pomalu docházel a on se musel nejprve uklidnit a zkoncentrovat. Poněvadž byl bez přítomnosti světla tak se snažil vše pečlivě osahat. Tímto systémem zjistil, že je stále oděn v plátové zbroji a na prsou mu ležel obouruční meč což byla jeho jiskřička naděje. Díky mohutné zbroji bylo ale vše komplikované jak v pohybu, tak v dýchání. Zatlačil rukama na víko své rakve ale bez výsledku. Musel být několik stop pod zemí, protože ucítil na jazyku chuť hlíny, která se asi prodrala skrze některou z trhlin bedny. Dřevo bylo ale dosti silné a zem těžká takže i přes všechnu svou vynaloženou sílu nedokázal prorazit cestu skrz. Volání o pomoc také nebyla nejlepší volba, protože tím přišel o drahocenný vzduch a vysílením omdlel, nikdo neví na jak dlouho. Prach byl všude a touha po vodě stejně tak po sípavém kašli ještě silnější. Pevně se chopil rukojetě svého meče a začal s ním v rámci možností bušit do víka rakve, doufajíc v proseknutí a pak by se případně dalo prokopat, než ho záplava hlíny zadusí. Sekal vší silou jenže díky malému prostoru se nemohl pořádně napřáhnout, zvláště když čepel byla u jeho nohou. Na tvář mu skápla kapka vody a poté na rty další. Zem se nasakovala vodou což bylo dobré díky osvěžení ale špatné kvůli nasáklosti půdy. Zahyne v bahně… Hltal kapky chladivé vody která mu dodala aspoň trochu potřebné energie. Znovu se vrhl do prosekávání ještě s větším odhodláním. „No tak zaber! To si řikáš ohnivej meč?!“ Zarazil se po téhle větě co řekl a pak si to uvědomil. Třímal přece v rukou magický ohnivý meč, který vlasti ten kostlivec. Jenže jak vyvolá oheň? Zavřel oči a snažil se představovat si oheň nebo cosi ohni podobného. Nic. „Zkus třeba poprosit, tupče!“ „Co?“ „Co, co? Popros!“ „Prosím?“ „Prosím, ó mocný meči!“ „Heh?“ „Ale nic…“ Náhle meč začal zářit takovým žárem, že celé rakev kolem Aedanova těla začala hořet, ale překvapivě necítil na svém těle žádný žár. Dřevo praskalo a hlína, tedy spíše bahno se valilo na něj. Musel rychle jednat. Instinktivně se nadechl, zavřel oči a hrnul své težké telo zářícím mečem napřed směrem k povrchu. Prudký déšť tvořil kaluže, kde se dalo po celém hřbitově a vsakoval se do hlubin mnoha jednotlivých i hromadných hrobů. Mnoho z nich bylo prázdných. Noc probouzela mrtvé a jeden opozdilec se právě dral na svět. Celý od bahna se svalil do kaluže vedle hrobu a nechal své tělo skrápět deštěm. Nasával čerstvý vzduch….jeho meč zachránce pohasínal…

Cernd - 17. dubna 2011 18:50

Špinící uličku vlastní krví Jejich rozhovor o tom co druid má a nemá umět mě skutečně pobaví. Jejich naivita je až neskutečně zábavná. Kdyby druidi chtěli toto místo srovnat se zemí pochybuji, že by zdejší lid měl moc šancí. "Mraveneci nemohou zastavit lavinu." pronesu po přeměně k mrtvolám. V rychlosti zkontroluji zda tento rychlý souboj přilákal nechtěnou pozornost okolí. Pokud skutečně ne v rychlosti obě mrtvoly prohledám. Přeci jen ve městě je k úspěchu třeba alespoň trochy peněz. Pokud ale boj někoho přilákal urychlěně se z místa vzdaluji. Další bojové setkaní nepotřebuji. Otázkou je kam dál. Do lesů se asi odtud sám nedostanu. Takže dalším cílem je hospoda. Po pravdě tiše doufám, že tam najdu alespoň část společnosti z koule. Cestou alesponň částečně vyhojím ránu na boku. Cestičku z krvavých drobků za sebou vážně nechávat nechci.

Hybatel - 18. dubna 2011 13:17

Edwin Něco tu nesedí.Muž zřejmě není opilý a je taky něco odolnější a obratnější.Nejen že tvou ránu ustojí,ale už se otáčí aby s tebou zatočil.Vtom se mu však postaví do cesty nějaká žena a řekne: "To stačí zde nevidí rádi když jim zabíjíš hosty." "Ale snad se můžu trochu pobavit." Pak však jen pokrčí rameny a roztáhne ruce na znamení rezignace.Dojdeš k názoru že není opilý,ale možná je to jen surovec.Pak se podíváš na ženu která tě zachránila.Má na sobě fialovou blůzu bez rukávu s výstřihem,azurový plášť,kalhoty pískové barvy a za opaskem má zastrčený palcát.Má dlouhé blond vlasy,modré oči a působí křehkým dojmem.Nechápeš proč jí ten muž vlastně poslouchá.Žena si tě prohlédne a pak řekne. "Vy jste Thayan že?Já jsem Accalie,Talova kněžka a mám pro vás nabídku která by se vám mohla líbit.Ale nejdřív se snad posadíme." Aedan Ležíš v kaluži poblíž hrobu ze kterého ses právě vyhrabal a necháváš se smáčet deštěm.Nevíš kde to jsi,ale právě je důležité že jsi venku.Nad sebou vidíš hvězdy a kolem sebe různé náhrobky.Není to moc velký hřbitov protože tu mají jen jednu hrobku. "Moc mně to mrzí rytíři."uslyšíš za sebou ženský hlas. Otočíš se a všimneš si že za tebou stojí ta dívka kterou jsi viděl už předtím ve vašem vězení.Jen už není nahá,ale má na sobě obnošený zelený plášť.Je zvláštní že ikdyž prší jako by se kapky odrážely od jakési neviditelné stěny kolem ní. "Tím místem proudila silná magie a já nevěděla jestli se mi to vůbec podaří,ale ty jsi zde zatímco ten trpaslík se mi někam ztratil.Ikdyž možná se sem přenesl.Pokud by jsi chtěl se s námi setkat jsme v hospodě U lepší společnosti.Už musím jít snad se uvidíme později." Pak zmizí a kdyby jsi v blátě neviděl otisky jejich bosých nohou myslel by jsi že se ti to jen zdálo. Cernd Přeměníš se zpátky a ucítíš jak se ti oblečení lepí na ránu v boku.Teď když už zmizela kožešina tak kapky pomalu dopadají na zem.Rozhlížíš se,ale vypadá to že jsi zatím žádnou pozornost nevzbudil.Když porohledáváš oba muže všimneš si dvou dýk a pak dvou měšců s trochou peněz.Pak se rozhodneš vyléčit si zranění a za chvíli po něm není ani stopy(pouze roztržené oblečení umazané od krve to trochu ukazuje).Nakonec se vydáš uličkou k tržnici projdeš jí a nakonec se dostaneš k místu kde stánky ustupují kamenným budovám a mezi nimi zahlédneš hospodu s nápisem U lepší společnosti.Vejdeš dovnitř a rozhlédneš se když si tě všimne hostinský. "Nejdřív Thayan a teď druid co bude dál?A máš zaplatit něcím jiným než větvičkami a kamínky?"

Rick Rovan - 19. dubna 2011 17:22

Talova kněžka Když můj plán nevyjde jak má, už se chystám bránit au skočit do zadu, případně vyřknout nějaké kouzlo, když toho hromotluka zastaví nějaká dívka. Nevypadá nijakm oc nebezpečně ale poslouchá ji. "Tak Talova kněžka? Že by ten obr byl její ochranka." Přemítám si pro sebe a než odpovím žene pohlédnu na pulčíka. "Zvedej se skrčku dokud můžeš a buď rád, že ještě žiješ." Podotknu k němu né příliš vlídně, jelikož mne iluze o tom, že mi jeho vděk něco přinese opouštějí. Pak vnímám tu dívku. "Ano to možná jsem, ale je to už nějaká doba co jsem odtamtud odešel. Nedosahují mých kvalit.....A co je to za nabídku?" Optám se už klidně a opřu hůl jedním koncem o zem.

Viconia DeVir - 20. dubna 2011 08:30

Hrobka s Elfim Stále ho pozoruji a zkoumám každý detail jeho elfo-lidské tváře... jak takové dvě rasy mohou společně vkouzlit tohle? Údajnou dokonalost. Pche... "Pak jsme se tedy střetli s jinými rivvil..." Konstatuji nezáživně s letmým pokrčením ramen. "Je možné, že by už i míšenci byli oblíbenější? Ne... nejspíše má jen velké charisma a proto mu všechno procházelo." Chvíli přemýšelím a pozoruji jak mě pozoruje. Nedokáži určit co je to za výraz v jeho tváři, ale nelíbí se mi. Ani jen jeho úsměv... lidské dívky by mu možná padaly k nohám, ale já tohle dělat nehodlám. Všimnu si jak se pozastavil u slov "rovnocenný společník", ale nevyjadřuji se k tomu, jen lehce pozvednu obočí. "Jít sami, nebo se přidat k ostatním? To je zajímavá otázka, ale nemám moc velký zájem ostatní vyhledávat ... ačkoli ... jejich společnost by mohla být užitečná..." Zamyslím se nad tím. "No... Elfi... pokud vím, šel jsi sem pro něco." Ušklíbnu se a poodstoupím stanou, tak aby měl volnou cestu ke dveřím a já ho měla na očích.

Elysium - 20. dubna 2011 15:57

Vzdálené hřmění Otřesu se. Magické transporty mi nedělají dobře, chytím se za hlavu. Po uzavření brány zamrkám, abych se zbavil mžitek před očima, náhlý záblesk moje Oko na chvíli oslepil. Znovu se mi do hlavy dostávají nepříjemné myšlenky. Brána ti prostě vadí, nebo z ní máš strach? Egoisticky odmítáš, že ji vyčarovat nedokážeš a zřejmě se na ni nikdy svou obecnou Silou nebudeš moci zaměřit, nebo ti tolik připomíná, že přesně takhle Odešla? Blázne... Zakryju své myšlenky lehkým gestem netečnosti - opřením se zády o stěnu pokoje. "Lio, příště nás můžeš nejdříve varovat.." Kouknu na překvapenou bardku a lehce jí s úsměvem pozvednu bradu. "Slečno, nestyďte se, koukněte na to, co naši 'společníci' vyvádějí během pár hodin, co jsme je ztratili." tuhle větu směřuju s náznakem zlosti na všechny v místnosti. Zelená róba.. Ale je to člověk, tohle není náš věznitel.. Nesmí. Ten je můj.. "Ten mrtvý muž, kdo to je? A kde?" udělám krok k vyvolanému obrazu. "Zbraně a kosti, napadá mě bojiště.. Ne, ty kosti jsou staré.." pohlédnu na Rozara. "Nějaké nápady? Pokud tam budeme dříve než někdo jiný, můžeme ty blázny dostat živé!" Rychle pohlédnu z okna na okolní ulice a po zahlédnutí některých temných figur ho raději kvůli bezpečí před některými posluchači zavřu. Čekám na odpovědi ostatních a horečně přemýšlím nad směrem, kterým se naše situace bude dále ubírat.

Maieni - 20. dubna 2011 20:18

Přemístěna... Sledují stále dějí u stolu. Najednou si všimnu, že se čarodějka chystá něco provést. Počkat, ne... pozdě. Mrzutě se ušklíbnu a rozhlížím se po pokoji. Na další kouzla už nic nenamítám, jen zkroušeně přejedu dlaní krk své loutny. Tři struny? Kde sakra seženu náhradní? Nadávám v duchu a zrčně vymotám tři přetržené struny. Zvědavě nakouknu, co se děje. Prohlížím si výjev, za který zřejmě také může čarodějka. Vida, tak tohle jsou ti co hledají? V nějakém podzemí, brr... Nesnáším podzemí... Dívám se po ostatních v místnosti. Sleduji jejich reakce a čekám, co se bude dít dál. Jestli tam už budu muset jít, tak ať to aspoň stojí za to. Potřebuju minimálně na nové struny.

Rozar - 20. dubna 2011 21:22

Teleport Tak a je to definitivní. Bardka se k nám přidala. V tomto tvrzení mě přesvědčí i to, že když jsme se znovu přemíštili pomocí magie, byla zde i ona.. Nah. Z tohohle budou jenom problémy... Ani nechápu proč ale jako kdybych snad zažil jeden příběh, kdy čaroděj používal magií k domácím pracem, a po té když ho napadli goblini neměl dostatek magie k tomu, aby se ochránil. To světlo už mě začíná pěkně štvát... Nemůžeme se jen tak projít? Snad by to bylo lepší... Z tohohle mě jen bolí hlava. Konečně někoho zajímá můj názor... Nah... zamumlám neurčitě a pořádně si to prohlížím... Co to může být? No, dle té divné stavby, která se podobá oltáři, bych odhadoval na budovu náboženské skupiny. Jak vidíme, tak jsou zde i kosti předešlých obětí... A ti dva určitě zabili jednoho z nich! Jen se podívejte na to roucho! Prstem mířím na mrtvé tělo v zeleném rouchu. Až nápadně může připomínat stejnokroj! Vše prohlašuji s naprostou jistotou a sebevědomím. Ovšem kde to jenom najdeme? Na tuto otázku já naneštěstí odpovědět nemohu. Nepamatuji si to tady. Hmmm... A co s tím že je najdeme? Z krátkodobého hlediska to nic nepřinese. Moc jsme se nepohodli, nejspíš se rozutečou... Nebo se vzájemně pozabíjíme... Lidé jsou hloupí...

Elfi - 21. dubna 2011 15:04

Nákrčník objeven Po reakci drowky pomalým krokem přejdu až ke dveřím do druhé místnosti. Slizká jak had, její odpovědi jsou uhýbavé a plné otázek. Nedávaje pozor otevřu dveře. Druhá místnost je malá s výklenkem v protilehlé zdi. Na jejím podstavci se třpytí zlatý nákrčník. Ten bude mít větší hodnotu než 350 zlatek, pěkně se mnou vyběhla mrcha jedna. V duchu si nadávám a dojdu až ke zdi strhnu zlostně nákrčník a otočím se na podpatcích mých kožených bot. V tu chvíli ovšem se mohutné dveře vedoucí do větší místnosti a k drowce zavřou. Podlaha s hrozným zakvílením se rozevře a já pádám do hlubin. Hlava mě bolí,roztřepený zrak, jediné co vnímám je obrovská bolet v levé noze. Nemám odvahu se na ní kouknout. Nejvíc co mě však děsí je tma, která tu panuje, podlaha je blátivá a začíná mě tu bejt čím dál tím víc zima. Cítím jak se mi do morku kostí dostává chlad a smrt. Oddkašlu si a zjistím že mi na ruce zůstala krev. Instinktivně najdu v brašně pochoden, zaplálím ji a zahrabu ji do země, aby stála bez cizí pomoci. Až ted vidím celou místnost. zhruba středně velká místnost vykopaná, žádný kámen nebo dřevo, pouze bahno, když se kouknu nahorů vidím mísnost z které jsem spadnul. Až ted se kouknu na mojí nohu, vidím jak mi stehnem prochází dřevěný kůl o průměru 3 cm. Prudká bolest mnou projede po tomto výhledu. Na druhou stranu mnou však projede vlna vzrušení a bojeschopnosti. " Tady neumřu" Řeknu si pro sebe, zvednu se a plouživým pohybem docházím k druhé straně místnosti. Zkrvavený s nákrčníkem v ruce otvírám dřevěné dveře a po pár schodek mířící nahorů se dostávám ven na čerstvý vzduch. Venku je obrovský liják. Otevřu pusu a nashromáždím do pusy pár kapek vody, polknu, ale přemírná bolest na hrudi mi nedovoluje spolknout vodu a s pár dalšimi trávicími štávami ji vybliju na zem. Zatočí se mi hlava a já znova padám na levou nohu, když dopadnu na zraněnou nohu, projede mnou vlna bolesti a mé tělo se kácí na rozbahněný povrch. Těžce oddýchávám a po pár sekundách nabírám síly připlazím se ke hřbitovní zdi a opřu se o ní. Zimou mi začínajá drkotat zuby.

Hybatel - 21. dubna 2011 16:47

Edwin Talovi kněží jsou obávaní pro jejich ničivou moc kterou jím jejich bůh propujčuje.Talos je bůh bouří a zkázy přezdívaný též Ničitel.Talovi kněži jsou známí svou prchlivou,krutou a nevypočítatelnou povahou.Možná proto se jí ten obr bojí ikdyž ta žena je mnohem menší,nemá na sobě ani zbroj a tak úvaha o tom jak moc je zdatná v boji zůstává otevřená.Hobitovi nemusíš nic říkat něboť se zvedá ještě než promluvíš a snaží se co nejrychleji odkulhat pryč.Když řekneš proč si odešel od Rudých čarodějů uvidíš v tváři kněžky výraz který si viděl už u Liany.Výraz který ukazuje že ti nevěří,ale pak řekne: "No dobře,hledáme určitý prsten.Zlatý prsten,složitý vzor a čtyři rubíny umístěné ve tvaru kosočtverce.Bohužel poslední majitel se pry před třemi sty lety někam ztratil a nikdo neví kde.Ale detekce ukazuje že je prsten zde v Trhově.Chceme ho najít a pak se ho pokusit bohatě prodat.Kápne z toho pro nás všechny." Imha Cestuješ krajinou a nakonec si se dostal až do města které se jmenuje Trhov.Ovšem když k němu dojdeš zjistíš že na město útočí zvířata a vojáci bojují proti nim.Pokud si chceš zabojovat tak můžeš pokud ne tak když však dojdeš je už po boji a ty jen počítaš ztráty.Dva vojáci leží mrtví,jinak zde leží několik vlků,dva medvědi a dokonce i panter.Co se to vlastně děje?Odpoví ti na to jeden z vojáků: "Tohle není dobrá doba na cestu do tohoto města.Sama příroda se obrátila proti nám a útočí na nás.Už se to děje nějakou dobu a my nevíme co jsme vlastně udělali.Nebylo nic řečeno žádné varování,žádné ultimátum jen začali ty útoky.Vy vypadáte poněkud schopně pokud můžete pomozte nám.Stavte se u našeho starosty lorda Logana Copritha a ten vám řekne víc." Hospoda Liana vyslechne vše co říkáte a pak řekne: "Jedná se o hrobku zakladatele Trhova.Ten mág si jí nejspíš zabral pro sebe a to co tam vidíme je jeho práce.Nemyslím že by to byli oběti možná vykopal pár hrobů no a pak ho ti dva zřejmě zabili.Takže mága se obávat nemusíme a to je dobře a taky už víme kde oba jsou takže pokud nemáte nějaké další otázky tak můžeme vyrazit.Jen jedna věc neříkej mi Lio." To se s káravým pohledem podívá na Elysia a pak mávne a obraz zmizí.Potom sevře ruku v pěst a udělá gesto po kterém opět zažijete ten nepříjemný pocit že svět roztrhal a znovu spojil.Opět uvidíte jak jí prsten září a pak vás oslepí bíle světlo.Brzy zjistíte že jste neoslepli jen jste venku,je tma a prší.Všimnete si že jste na hřbitově i velkých kaluží které déšť tvoří.Poblíž vás stojí ten válečník,jeho zbroj je zamazaná blátem a poblíž něj je rozkopaná zem.Taky si všimnete půlelfa který se opírá o hřbitovní zeď a třese se zimou.

Rick Rovan - 21. dubna 2011 19:30

Talova kněžka Opírajic se o hůl vyslechnu její nabídku a pousměju se. "Tak prsten jistě to nebude jen tak ledajaký prsten." Uvažuju si pro sebe a upřu na ní své oči. "A cože je to za prsten? A co z toho budu mít? A jak ho chceš vlastně najít?" Hodím na ní pár otázek a sleduju ji. Moc jí nevěřím ale nedávám nic znát. Je dost možné, že mne bude chtít pak ošulit nebo jinak podrazit. "Jak vidím chvíli si tu neodpočinu, ale pořád lepší než trávit čas s těmi kríženci co mi nesahají ani pokolena a jen mají kecy." Pomyslím si o své poslední společnosti a očima si stále hlídám kněžku a čekám co se ještě dozvím.

Maieni - 21. dubna 2011 20:49

V pokoji a na hřbitově Na můj vkus tu začíná být až moc mágů. A že ho "ti dva" zabili? Zabít mága není jen tak... Vůbec zabít kohokoli není jen tak, pomyslím si trochu znechuceně když čarodějka domluví. Potom nás přemístí na hřbitov. Nemá zřejmě cenu už více protestovat, jen procedím skrz zuby tichou nadávku, když mě prasklé struny šlehnou přes ruku. No to je skvělé, kam jsem se to dostala? Že jsem do tohohle vůbec strkala nos... Rozmrzele mhouřím oči před nepříjemným deštěm, abych se rozkoukala, kde to vlastně jsme. Hřbitov? To snad ne... Přelétnu očima dva ubožáky, kteří jsou na tom zjevně hůř, protože tu stojí o dost déle. Tady je ta hrobka? Zeptám se potichu a doufám, že ne, nebo že už tam nebudeme muset jít, když jsme našli ty dva, ať už jsou kdo jsou. Přehodím přes loutnu plášť, aby se nezničilo i dřevo a odhrnu si mokré vlasy z čela.

Viconia DeVir - 22. dubna 2011 07:22

Hrobka - opět sama..... hmm tak už ne... Nechávám ho projít, sice bych ho mohla pěkně zezadu sejmout, ale co pak? Sice bych měla klíč od cenného předmětu, který bych mohla dobře prodat, ale tuším, že uvnitř bude nějaká past a bez zloděje bych si s ní neporadila. Vyčkávám v "předsíni" hrobky, opřená o zeď a kopí. I tu se ozve rána, zřejmě padající dveře, a možná zaznamenám i tlumený výkřik. "Ungue elghliik." Navrčim s očima v sloup a nahlédnu do dveří vedle sebe. Jak jsem si myslela, chodbička je zaterasená mohutnými dveřmi a těma by nepohnul ani pár volů. "A je po spolupráci." Pomyslím si s úšklebkem a pohlédnu na mrtvolu mága. "Tak ti tu nejspíše přibyl společník..." Když tak na něj koukám, napadne mě, že by mohl mít něco užitečného a tak přikleknu k mrtvému a začnu ho šacovat. Až nyní postřehnu žetěz na krku, vytáhnu ho z pod roucha a zahledím se na přívesek odkaz. Dávám si hodně načas než si vzpomenu... "Thay!" Chvilku na symbol překvapeně zírám a nakonec se pousměji. "Sejmula sem Thayviana?" S touto potěšující myšlenkou pokračuji v pátrání po něčem co by se mi mohlo hodit. Mé ohledávání těla, přineslo měšec s několika zlatými a sírou páchnoucí svitek. Smrad z něj mi na chvíli znemožní dýchat, ale když se pach síry rozehnal co prostoru, už to bylo trochu lepší. Nic víc ten egoistický a hlavně už mrtvý bastard neměl. "Takže... co teď?" Napadá mě. Vysvobodit míšence? Nechce se mi. Navíc netuším kde by měla mít past do, které slítnul, otevírací mechanismus, nebo osvobozovací kličku. Jít do hospody? Zůstat tu nemohu, kdyby náhodou přišel ještě někdo další tak těžko vysvětlím, že jsem tu s mrtvolou chlapíka co to tu šel vykrást a s mrtvolou druhýho chlápka co je členem nemalé organizace... "...ale moment! ... proč, když je mezi Rudými mágy, nosí zelené roucho?" Zajímavá otázka, ale odpověď mě bude zajímat, až přijdou následky jeho smrti. Než zemřel, něco o tom žvatlal... že by se uměl reinkarnovat? Pokrčím rameny a ještě vezmu z hromady zbraní onen meč, jenž mi přišel vyjímečný. "Zkusím ten svitek někde prodat a meč s ním." Nasadím si kápi a opouštím hrobku...... ...."To je asi zlý sen?!" Pomyslím si, když vidím míšence opřeného o zeď hřbitova. I zkrze déšť vidím bolestnou grimasu v jeho tváři a chvíli přemítám co udělám. "Mám chuť nechat ho být, ale zároveň jsem mu dala své slovo na vzájemné pomáhání." Když si tu myšlenku převedu na druhou stranu, vím, že by se mi také nelíbilo kdybych byla na hranici a on pod ní jen tak stál a koukal. "l' uoi'nota" Zakleji a vydám se k němu. U jednoho z hrobu si povšimnu starého známého - rytíře, jenž si vzal v našem předešlém místě setkání zbroj po kostivci. "Zvláštní." Lhostejně ho nechám být. Mezitím se však na hřbitově objeví i někdo další... další staří známí a jedna nové tvář. "Shar! Co jsem komu udělala?" Zeptám se s pohledem vzhůru. Skupina se sem nejspíše teleportovala, takže se chvíli budou vzpamatovávat. Ta chvíle je dost na to, abych přiklekla a stihla Elfiho nohu vyléčit. "Raději nechci nic vědět..." Podrážděně konstatuji k jeho zranění, poté se zvednu a se zdí v zádech a míšencem po boku se podívám na tu skupinku. "Nahá ženština oblečena, druhý míšenec, zloděj a další žena, kterou neznám." Tak nějak cítím, že ty, kteří tu nejsou, bych viděla raději. Jen tak orientačně mě napadá kam se asi vytratil náš Rudý mág... naposledy jsem ho viděl právě s onou ženou. "To mají všichni plné zuby života, nebo jaký je důvod hromadného setkání na hřbitově?!" Promluvím k nim, ne zrovna přátelsky. Meč v pravé ruce zapíchnu do země a ostražitě vezmu kopí do obou rukou, kdyby mi od nich něco hrozilo. Ovšem tuším, že bych se moc šancí nedočkala, vzhledem silné magii toho, kdo je sem přemístil.

Hybatel - 22. dubna 2011 11:09

Edwin Opřený o hůl přemýšlíš o prstenu a máš neurčitý pocit že jsi ho už někde viděl. Hledáme určitý prsten.Zlatý prsten,složitý vzor a čtyři rubíny umístěné ve tvaru kosočtverce.Bohužel poslední majitel se pry před třemi sty lety někam ztratil... No jasně ten prsten patří té čarodějce co jsi jí potkal v tom vězení.Popis sedí a majitel zmizel protože byl kouzlem postavený mimo čas.Navíc sis už na ten prsten udělal vlastní názor.Jistě to nebude ledajaký prsten,ale možná jde o nějaký magický zesilovač.Všiml sis že vždy když Liana kouzlila tak ten prsten zářil.S ním by tvé skvělé magické schopnosti byli ještě nepřekonatelnější. "No je to obyčejný prsten,možná jde o rodovou záležitost.Až ho prodáme tak bude hodně dost peněz pro nás tři.A co se týká detekce." Kněžka vytáhne velký červený krystal který jako by pulzoval vlastním životem. "To znamená že je prsten tady ve městě a je opravdu blízko." Imha Projdeš tržnicí a brzy stánky uvolní místo kamenným budovám.Jdeš ulicí mezi obchody a hospodami až nakonec dojdeš k domu kde sídlí starosta.Stráže si tě nejdřív nedůvěřivě prohlížejí,ale pak tě zavedou dovnitř do chodby kde řeknou aby jsi chvíli počkal.A tak čekáš dokud ti neřeknou že máš jít dál.Vejdeš do místnosti která je velká ale kromě stupínku a velkého stolu zde nic jiného není.Teda kromě staršího muže s černými vlasy a hustými černými vousy který si tě prohlédne a pak tě osloví: "Jmenuju se Logan Coprith a jsem starostou města.Chtěl bych ti poděkovat že jsi se rozhodl nám pomoct skutečně už nevím co mám s těmi útoky dělat.Zjistili jsme že během každého útoku tam byli přítomní muži kteří ty útoky řídili.Jistě to byli druidi,ale proč by na nás útočili zrovna druidi to opravdu nevím.Pokud nám pomůžeš tak tě odměna určitě nemine." Eidi Cestuješ krajem a nakonec se dostaneš na dohled dalšího města.Je to Trhov,ale když přijdeš blíž všimneš že zde není něco v pořádku.Před městem je hlídka a na zemi jsou všude skrvny od krve.Stráž se na tebe nedívá zrovna přívětivě,ale nakonec tě přece jen pustí.Vstoupíš dovnitř a rozhlížíš se a přemýšlíš kam se vydat teď.Na tržnici?Nebo možná by nebylo špatné se po dlouhé cestě svlažit ječným pivem.Projdeš tržnicí a nakonec narazíš na hospodu s podivným názvem U trpoše.Vstoupíš dovnitř a když rozhlédneš kolem zaujme tě mág kteý tam stojí s dívkou s blond vlasy a mohutným mužem navlečeným do kroužkové zbroje která jeho proporce ještě umocňuje.Podle barvy róby kterou má mág na sobě je to Thayan,ale co dělá zde?

Rick Rovan - 22. dubna 2011 11:27

Talova kněžka a střípky jdou do sebe Konečně mě to trkne, kde jsem ten prsten viděl. "Lianin prsten.....ale to by znamenalo....ne to nemůžu dobrovolně mi ho nedá a postavit se proti jedné z těchhle dvou čarodějnic by nebylo dobré. Musím to zahrát tak, abych prsten získal já a ona ne. Ale to by znamenalo vrátit se za těmi maníky. Sakra!" Zavrčím si v duchu, ale nedám na tváři znát žádné emoce a letmo pohlédnu na kámen a pak zase na Talovu kněžku. "Zajímavé. Peníze se vždy hodí, ale já raději pracuji sám. A když tak o tom uvažuju hledání bude rychlejší, když se rozdělíme a pak se někde sejdeme.....ymmmm.....třeba tady? Až někdo z nás prsten najde sejdeme se tady a pohovoříme co dál. Zkrátíme tím úsilí..... Jen tak náhodou asi nemáš ještě další tenhle šutr co?" POusměju se a pohlédnu na pulzující kámen. "Takže domluveno? Tak se rozejdeme hledat po městě a večer se sejdeme v téhle hospodě." Podám klidným hlasem svůj návrh. "Snad bude souhlasit. Potřebuju se té harpie zbavit a najít Lianu.....bude nejspíše ale s tou cháskou jak se jich zbavím? To bude složitější, ale každopádně té holce dlužím více než téhle kněžce." Snažím se pro sebe vyvodit co nejlepší závěr. Nakonec se napřímím a jen lehce opírám hůl o zem. Čekám zdali povolí a rozdejeme se hledat.

Hybatel - 22. dubna 2011 18:28

Imha "No řekněme tak 400 zlatých.Je to vážně složitý problém budeš se muset dostat do druidského háje a tam zjistit co se vlastně děje a proč druidi vlastně útočí na město." Jinak v místnosti nic zvlastního není.Asi byla vybraná pro tohle řešení s různými dobrodruhy.Možná tu mají jisté špatné zkušenosti se zloději,možná je tohle chování běžné,ale z toho co jsi viděl je město zřejmě ve velkých problémech. Edwin No udělal jsi dobře když si se přiklonil na stranu Liany.Přece jen se znáte déle a byla to ona kdo vás vyvedl z vězení.Nemluvě o tom že ti bude jistě vděčná pokud ji tom řekneš.Pokud.Ovšem tomu muži se to moc nelíbí. "Myslím že to není zrovna dobrý nápad." "Musíme si věři."dodá kněžka podívá se na barbara pak se nakloní až jí vidíš do výstřihu a položí ti ruku na rameno. "Navíc ty nás nepodtrhneš že?" Na to se usměje způsobem ze kterého tě zamrazí a všimneš si že jí v očích zajiskří.Doslova. "Dobře,tak budeme hledat každý sám a pak se sejdeme zde.Hodně štěstí." Na to se otočí a odejdou.Když odchází tak si všimneš jak jí muž něco pošeptal a žena nad tím jen zakrčila rameny.

Rick Rovan - 22. dubna 2011 20:07

Talova kněžka Po celou dobu co něco mluví tak jen poslouchám a mlčím. Když nakonec povolí a odchází jen se pousměju a počkám až zmizí z dohledu. Pak si vzpomenu na toho otravného trpaslíka co na mě mluvil. "Nemám čas prcku pokud mi máš co nabídnout následuj mě a možná si promluvíme cestou pokud ne tak sbohem." Podotknu k němu v celku chladně a s nezájmem. Pak vyjdu před hospodu a rozhlédnu se zdali je čistý vzduch a není nikde poblíž. "Promiň děvče ale pěkný kozy se daj sehnat kdekoli." Ušklíbnu se pro sebe a chytnu si hůl uprostřed a mírným klusem se vydám zpátky do hospody odkud jsem odešel od té bandy. "Musím si na ně něco vymyslet." Rychlým krokem vejdu do hospody a opřu hůl o zem. Nejprve se rozhlédnu kolem a pak přistoupím k hostinskému pokud neuvidím nikoho ze svých "známých". "Kam šla ta dívka, se kterou jsem sem předtím přišel?" Optám se klidně a rychle a jednoduše. "Jako bych počítal s tím, že to bude vědět." Povzdechnu si v duchu a sleduju ho.

Hybatel - 23. dubna 2011 14:21

Drake Hran Jsi nějakou dobu na cestách a nakonec se dostaneš na dohled města které se jmenuje Trhov.Když přijdeš blíž všimneš si že je před městem stráž a ta si tě neměří zrovna přívětívým pohledem.Taky si všimneš krvavých všude kolem jako by se tu odehrála nějaká velká bitva. "Skvělé další mág to je to co toto město potřebuje.Jako by nestačil ten co se usadil v hrobce." Ale nakonec tě přece jen pustí.Protože to byla dlouhá cesta tak projdeš tržnicí až k místech kde stánky ustupují kameným obchodům a nakonec najdeš hospodu s jménem U lepší společnosti.Vstoupíš dovnitř a všimneš si mága který se baví s hostinským.Prohlédneš si ho všimneš že to je Thayan.Co asi dělá tady?Pak si všimneš i trpaslíka s naštvaným výrazem který stojí poblíž. Imha "Jak jsem říkál je to složitý problém.Před několika dny začali ty útoky divoké zvěře na město.Nepříšly žádné požadavky ani varování jen začali ty útoky.A pak jsme uviděli při posledních útocích postavy kteří jakoby ty útoky řídili.Z toho jsem vyvodili že to jsou druidové z blízkého druidského háje.Co se týká toho kdo by mohl vědět víc najdi Talovu kněžku Accalii ta se to o zajíma taky.No a co se týká zálohy tak ti můžu dát sto zlatých." Edwin Když vyjdeš ven ta se ti zdá že jsi viděl bílý záblesk,ale trvá to jen krátkou chvíli a tak se ti to asi jen zdá.Rozhlédneš se a všimneš si že kolem tebe nikdo není.Sice tě trochu znepokojuje to co ti říkala ta kněžka(nebo spíš to její jiskření v očích),ale vybral sis dobře.Jen si budeš muset vyhnout jejímu hněvu.Jejímu a toho hromotluka,ale tvoje schopnosti tě ochrání.A Liana ti bude jistě vděčná.A v případě nutnosti snad ti pomůžou ostatní.V hospodě však už nikoho ze svých známých neuvidíš,jejich stůl je prázdný.Hostinský není moc rád že tě vidí,ale vyslechne tě a pak řekne. "Nevím najednou se zablesklo a byli pryč.Objevilo se bílé světlo a všichni zmizeli,ale předtím jsem toho půlelfa slyšel mluvit o hřbitovu a tak budou asi tam.Je tu teď nějak moc mágů." Poslední větu,ale řekne tobě.Místo toho se podívá za tebe.Otočíš se a všimneš si mága s modrými vlasy který stojí u dveří.

Rick Rovan - 23. dubna 2011 21:17

hospoda-rychle na hřbitov "Díky." Kývnu k hostinckému a otočím se na patě že odejdu, když tu už je předemnou ten nabubřelý skřet a něco začne kdákat. Jen si v duchu povzdechnu a přelétnu ho pohledem. "Tak poslyš.....trpaslíku. Já se tě na jméno neptal a nemám čas se s tebou o něčem vybavovat. Pokud chceš být užitečný a pomoci mi následuj mě a porozprávíme po práci pokud se toho dožijem. Pokud ne najdi si někoho jiného, s kým si pokecáš." Odvětím a kdyby měl nějaké nekalé úmysly mám připraveno pár bleskových slov, které by ho rozmetaly na kousky. Pak příjde ten druhý mág co byl u dveři a taky mne oslovi. Trochu už protočím oči a pohlédnu i na něj. "Mám snad na zádech ceduli hledám společnost nebo co? Jak vidím, jsi hovorný "mágu" nebo co jsi vlastně zač v tom případě si jistě příjemně pokecáš tady s trpaslíkem hledá nejspíše společnost na rozpravu a někoho s kým posedí u piva. Co se týče toho co tu dělám do toho ani jednomu z vás nic není a teď když konečně dovolíte musím jít mám něco důležitějšího napráci. Sbohem." Odvětím a snažím se zachovat klid. Pak projdu kolem mága a jdu dál rovně a schválně kličkuju rychle mezi hosty, aby kdyby náhodou ten skřet chtěl útočit ze zadu tak aby trefil někoho jiného než mě. Dělám si tedy štíty z okolních lidí kdyby náhodou. Jakmile jsem bezpečně za dveřma hospody. Tak vyrazím nejprve pár kroků co jedné uličky a na chvíli tam pozahýbám pro zmatení, kdyby mě kdokoli následoval a pak zamířím na hřbitov poohlednout se po Lianě. "Že já sem studoval něco jiného než teleporty. Teď abych se furt tahal pěšky s otravy za zadkem." Přemýšlím si pro sebe a občas se ohlédnu jestli mě někdo nenásleduje.

Hybatel - 24. dubna 2011 17:28

Hospoda Hostinský se otočí na barda a řekne: "No jedno pivo by tu bylo." Pak se podívá na Drakea a pokrčí rameny. "No nějaký mág se usídlil v hrobce a kdoví co tam dělá.Ale pokud si chcete vydělat peníze navštivte starostu.Máme teď problémy s druidy a starosta uvítá každého kdo by mohl pomoct.Nebo se zeptejte jeho on vám určitě poví co zde jsou za problémy protože by o tom mohl něco vědět." A ukáže na druida který stojí poblíž. U starosty "No Accalie se nachází v nějaké hospodě ve městě nejspíš U trpoše.Blond vlasy a azurový plášť.Chodí s ní takový hromotluk myslím že se jmenuje..." Než však starosta dokončí řeč tak do místnosti vtrhne nějaký muž a osloví ho.Muž je mohutný oblečený v šupinové zbroji a ze zad mu vyčuhuje luk.Je plešatý,na tváři má namalovaný fialový kruh který mu vede přes jedno oko a na rameni mu sedí křeček. "Ano děje se tu opravdu něco divného jak jsem už říkal.Před několika dny začali útoky divoké zvěře na město aniž by příšly nějaké požadavky nebo varování.A při posledních útocích jsme uviděli postavy kteří jakoby ty útoky řídili.Z toho jsme vyvodili že to jsou druidové z blízkého druidského háje.Najděte Accalii ta o tom ví o něco víc.No a pokud jde o zálohu zůstaňte zde a já ji přinesu." A tak čekáte a za chvíli starosta přijde s dvěma měšci a podá vám je. Edwin Když vycházíš z hospody ven všimneš si toho druida kterého sis nejdřív nejspíš nevšiml.Pak vyjdeš z hospody a vydáš se na hřbitov.Zdá se že ti nikdo nesleduje a dokonce i přestalo pršet.Nakonec se na hřbitov dostaneš a zjistíš to moc velký hřbitov není protože má jen jednu hrobku.Ale na to že je to hřbitov je tu až neobvykle živo.Lianu najdeš poblíž toho půlelfa Elysia,zloděje Rozara a té bardky.Taky zde uvidíš toho válečníka jak stojí poblíž rozhrabané země a jeho brnění je zamazané blátem.Dále si všimneš toho druhého půlefa jak se opírá o hřbitovní zeď a poblíž něj stojí ta kněžka drží ho za nohu a to místo zvláštně září.

Elfi - 25. dubna 2011 11:54

Setkání starých členů Spletitý vývoj situací zapříčínil, že naše stará "dobrá" parta se nejspíš dala zase dohromady. Letmo se zadívám na celou skupinku přícházejících a vidím, že mezi nima je i jeden novy člen a chybí ten nabubřilej mág. Ztěžka zvednu své tělo na nohy a zezadu přijdu k drowce, dotykem klidu a vřelosti jí položím ruku na rameno. " To je dobrý, nemusíme s nima bojovat. a potichu k ní dodám, tak aby to slyšela jen ona, Stejně bysme neměli moc šancí bojovat s tou kouzelnicí, ale jedna věc o té kouzelnici.... Jaktože tak silná osoba se nechala uvěznit v tom vězení, jestli v tom našem uvěznení nehraje nějakou roli... Poslední slova nechám ve větru

Elysium - 26. dubna 2011 11:53

Kolečka v pohybu Tlumeně zasyčím kvůli dalšímu transtportu bez varování, ale tentokrát se už vrátím do rovnováhy rychleji. Cítím chladný vzduch a když zaostřím, uvědomím si, že jsme na místě. Hrobce nevěnuji příliš pozornost. Každý svému. Ti dva jsou tady.. I válečník a druid? Zhluboka se nadechnu. A zlehka poplácám Rozara po mém boku na rameni. Jdu na to.. "Rád vás vidím," zvolám přátelským nenuceným hlasem a vykročím směrem k nim, jako by všechno bylo naprosto v pořádku. Spatřím ruku na jejím rameni a jen téměř neznatelně kývnu a zazubím se. Mluvím ke všem okolo. "Vím, že jste se nenudili," naznačím k situaci zabitého mága. "Ale teď se navzájem potřebujeme. Tady Lia..nna potřebuje naši pomoc a my potřebujeme její." Prohlédnu si je jednoho po druhém. "Všichni," odmlčím se. "Naším cílem je dostat Lavoka a jeho stoupence, obsadit astrální Planární kouli, zjistit okolnosti našeho uvěznění, řádně je projednat.." téměř neznatelně mi blýskne v očích, "a věřte, že zařídím, abyste byli všichni odměněni. V tomhle městě se něco děje, cítím to. Něco je v pohybu, musíme být ostražití, věřit sobě navzájem. Nevím zatím vše, ale ve hře je mnoho." Pokynu bardce ke mně. "Tato slečna je Maieni. Dobrovolně souhlasila, že nám pomůže. Ručím za ni. A až jednou budeme spolu pít a uslyšíme někoho hrát epos o nás, určitě mi všichni ještě poděkujete! Umí hrát a léčit." Ukončím hovor a přenechám slovo Lie a ostatním, potřebujeme plán. Spojili jsme se, snad tohle bychom měli. Mág utekl, doufám, že ho nepotřebujeme a nenarazíme už na něj. Bez znalostí konkrétních cílů je nemám jak vést.. A fungovat jako tmel všech dohromady.

Rick Rovan - 26. dubna 2011 13:51

Hřbitov a ti které nemám rád Konečně se sám dostanu bez toho, aby mne někdo sledoval na hřbitov. Je malý, ale tak jak se zdá rušný. Přicházím jednou z temnějších uliček a opírám se při chůzi o hůl ale jen zlehka. Když přicházím již rozpoznávám ty, které bych tu raději neviděl. Hlavně Rozana a Elysea toho nevychovaného křížence bohužel budu muset zase mezi ně, jelikož je s nimi i Liana. Mezitím si všimnu i někoho koho ještě neznám, ale těm tolik pozornosti nevěnuji. Dojdu rychlými, ale tichými kroky až k nim a procházím kolem starých známých k Lianě. Cestou na ně letmo pohlédnu a zahlédnu né moc nadšeného Elysea. "Nejsem tu k vůli vám a nehodlám se moc zdržet." Objasním stručně svůj příchod těm ostatním a zastavím se kousek od Liany a pohlédnu na ní upřenýma očima. "Musíme si promluvit hned." Podotknu a chytnu jí v celku jemně za paži a poodtáhnu kousek bokem, tak aby nás ostatní neslyšli. "Myslím, že je načase abys vyšla z celou pravdou ven Liano. Kdo vlastně ve skutečnosti jsi a co je zač ten tvůj prsten? Bude pro tebe nejlepší, když mi to řekneš nejsem tu jako nepřítel ale chci ti pomoci. A mám své důvody proč spíše věřit tobě, než....někomu jinému koho jsem před chvílí potkal. A ten někdo hledá tvůj prsten a brzo tě najde. Zatím neví kde jsi ale brzo to zjistí i když mu to neřeknu. Takže pojď s pravdou ven, pokud ti mám pomoci." Podotknu tiše jen k ní a nespouštím jí z očí, jen občas zkontroluju co dělají ostatní. "Nemám z nich dobrý pocit." Přelétne mi hlavou, ale zatím to odsunu stranou.

Hybatel - 26. dubna 2011 14:48

[uImha a Minsc[/u] Kde je hospoda U trpoše se dozvíte poměrně snadno a tak se tam vydáte.Brzy stanete před ní a tak vstoupite dovnitř a rozhlédnete se okolo.Brzy uvidíte u jednoho stolu sedět ženu s dlouhými blond vlasy oblečené do fialové blůzy bez rukávů s výstřihem,pískových kalhot,azurového pláště a za pasem má zastrčený palcát.Podle popisu starosty to zřejmě bude Accalie.Vedle ní sedí mohutný muž s hustými černými vlasy a strništěm.Je oblečený do kroužkové zbroje a za zády mu vyčuhuje válečná sekera.Taky si všimnete a že jsou do něčeho zabraní.Oba se do něčeho dívají sice nevidíte do čeho,ale červeně to září. Edwin Liana tě sleduje a pak se usměje. "A kdo vlastně jsi ty?No to je jedno kdo jsem to jsem ti už řekla ikdyž jsem ti možná možná neřekla vše.Tak dobře." Vzdychne a pak tě chytí za ruku a ty si všimneš že její prsten zazaří.Pak tě však pohltí vize které se objeví před tebou.Vidíš bažinatou zem,hory a rychle proudící řeku.Z té řeky vybíhá ostroh a na něm něco stojí.Je to pevnost ta se přiblíží a ty vidíš muže jak sedí na křesle podobném tomu co jsi viděl ve svém vězení.Pak se vize roztříští a ty stojíš opět na hřbitově a Liana se usmívá. "No chtěl jsi odpověď.Odtamtud pocházím,za dob založení bylo to místo ohrožované orky a tvrdilo se to bylo spíš udělení za trest.Ale můj předek v tom uviděl výzvu založil pevnost a zajistil aby mu nic na svém panství neuniklo.To odstartovalo zájem našeho rodu pro magii.Taky vyrobil tento prsten je to zesilovač a usměrňovač magie.A aby ho někdo proti němu nemohl použít svázal ho z krví našeho rodu.JNo a od té doby se dědí v našeí rodině,té kněžce nebude k ničemu.Mimochodem využili tě protože jsi mág a oni mohou ten krystal používat pouze omezeně." Skončí a usměvem čeká na tvou reakci.

Rick Rovan - 26. dubna 2011 17:03

Hřbitov-Liana Když začne mluvit poslouchám, ale když mne chytí za ruku chci cuknout ale to už vidím ty divné místa z té vize. Vše se odehraje rychle, že to jen tak tak postřehnu. Když jsem zpátky tak zamrkám a poslouchám dál. Pak její řeč skončí a ona se usmívá. "Nikdo mne k ničemu nevyužil. Nikdy jsem něměl v úmyslu jim pomáhat. Nic kloudného z nich nekoukalo. A navíc jak víš že je to kněžka? Myslím, že jsem se o ničem takovém nezmínil." Trochu podezřívavě na ní pohlédnu. "Sakra čte myšlenky nebo už se s ní snad setkala?" Ptám se sám sebe. "A navíc ikdyby tak ona nechce prsten použít ale zpeněžit, i když tomu až tak taky nevěřím. Tak či tak hlavní je to, že dokud jsou zde jsi ty ohrožena a nemyslím si, že by to byly děti co si hrají někde na louce. Mají v sobě více síly než se zdá." Podotknu a přelétnu jí pohledem. "No....vyřídil jsem co jsem musel. Můj dluh je splacen a tak tedy zase půjdu. Hodně štěstí Liano....snad....snad tě tví noví "přátelé" dokáží ochránit před tím co příjde." Podotknu vyrovnaně, klidně a tiše k ní a naposledy na ní upřu pohled a pak se otočím na patě a pomalým krokem odcházím. "Stejně by byla hloupost s nimi zůstat, přineslo by mi to jen trable a nesvár." Snažím se uvažovat pro sebe a ostatní co po mě koukaj moc nevšímat. I tak nestrácím na ostražitosti.

Maieni - 26. dubna 2011 18:33

Na hřbitově Podívám se znovu postupně po všech na hřbitově. Tak, ti dva jsou zřejmě jejich známí, tím líp, pomyslím si. Poslouchám půlelfa a začínám se v tom ztrácet ještě víc. Nikdy jsem neměla dobrou pamět na jména. Když mě představí, lehce ale zdvořile kývnu na pozdrav a znovu si bezradně odhrnu z čela mokré vlasy. Těší mě, řeknu nejistě. Možná? Těšilo by mě víc, kdyby tohle setkání proběhlo na lepším místě. Slutečně zvláštní, dlouho jsem nepotkala někoho, koho by zjevně těšilo stát venku v dešti a zimě. No co, lepší něž nic. Raději držet hubu a krok. Rozmrzele stisknu rty a přešlápnu na místě. Oblečení na mě pomalu těžkne, jak je čím dál více prosáklé vodou. Nakonec to už nevydržím. Co se tak přesunout někam pryč z tohohle deště? Vypadá to, že vaši známí se brzy promění v rampouchy. Navrhnu.

Rozar - 26. dubna 2011 19:29

Hřbitov Liana ovšem říká, že je to hřbitov... Má snad pravdu? Ta ženská je divná... Něco za tím stojí... Jooo možná když... Hnusné světlo a všechno s ním spojené... Ach jak já tu ženskou nenávidím... Je podivu že ještě nezemřela...Její tělo by mělo zakrnět... Hmmm... Znamená to snad, že je slabá na fyzické útoky? Sáfra, někde bych měl splašit kuši... Čím průraznější tím lepší... Rozhlížím se kolem... Všichni v příšerné kondici, ale mě to vůbec nevadí. Vzali jsme sebou tu superbardku, která umí léčit... Ten s tou drowkou vypadá úplně jako čerstvě zraněný... Jen bez zranění... Hmmm... Hmmm... Hned na to přichází i ten čaroděj, který tak rychle utíkal pryč a teď se k nám vrátil jako mokrý zubožený pes... Nemůžu si pomoci ale mám takový super pocit... Heeej... zase nám ji bere... A vůbec! Není to trochu divný? Takový jednání na hřbitově... za chvíli na nás přijdou Elysium se rozhodl všehno vykecat.... Okolo to vypadá že to nikoho vážně nezajímá... Věřit těm okolo? Navíc... Koho by z těchle maličkatých lidiček zajímaly vyšší cíle? Budou rádi když budou mít na chleba, až tak nicotní jsou... Pochybuji, že se dostaneme někam dál... Ovšem... Zatím jsem se ve většině věcí mýlil.. Uvidíme...

Hybatel - 27. dubna 2011 00:20

Hospoda Druid se podívá na Drakea pak na trpaslíka a pak znovu na Drakea. "No ty jsi koukám mág,ale jsi teprve na začátku co ty víš o Síle a moci?Nic,myslíš si že to najdeš v knihách,ale musíš hledat." Pak se mu v očích zajiskří a jeho tělo jako by se celé změnilo.Před vámi stojí muž s černými vlasy kde už není ani náznak šedin a černou bradkou oblečený do zelené róby.Uslyšíte výkřik je to výkřik hostinského který se právě schovává za pult. "Jak jsem řekl té drowce v hrobce Abnaxus Hulkin opět povstane.I ty to jistě jednou dokážeš chlapče máš před sebou velkou cestu pokud se jí ovšem dožiješ.Je hodně povolaných,ale málo vyvolených." Podívá se na Drakea a nepříjemně se zasměje. "Jinak já moc nevím o zdejších potížích protože se o to nestarám,ale najdětě Accalii měla by být v hospodě U trpoše.Dlouhé blod vlasy,azurový plášť a s ní chodí takový hromotluk.Jen buď te při rozhovoru s ní opatrní.A teď musím jít čeká mně pomsta." Na to jako by se smrštil a zmizel v zeleném záblesku.Najednou tu není a jste tu jen vy dva a ten gnom s hlavami plymi myšlenek. Imha a Minsc Dívka zvedne hlavu a podívá se nevzrušeně na muže za ním(Minsc).Ten si všimne že drží v rukách jakýsi červený krystal který jako by pulzoval vlastním životem. "Ano jsem Accalie a kdo jste vy muži s pomalovaným obličejem?A proč mně vlastně hledáte?A kdo je ten muž který vás za mnou poslal?Že by to byl mág v rudé robě?To se nám ten Thayanský skunk bojí postavit?Pokud pocházíte od něj tak vám radím odejděte pokud nechcete pocítit Talův hněv." Nato se opře o jednu ruku(a přitom se nakloní tak že jí muž vidí do výstřihu)a čeká na jeho odpověď.Elf(Imha)si sedne ke stolu a objedná si pití a jídlo.Zatím co čeka vyslechne rozhovor dívky s tím potetovaným svalovcem a pak uvidí v její ruce červený krystal který tepe vlastním životem.Ihned pozná že to magický krystal,očarovaný aby usměrňoval a zesiloval magickou sílu.Mág by s tím dokázal hodně věcí,ale ta dívka není mág.Je to kněžka jak se brzy ukáže. Edwin "Edwine počkej.Sakra stůj."ozve se za tebou Lianin hlas.Pak se rozvlní vzduch a ona se objeví před tebou. "Zapomeň aspoň jednou na svou aroganci a poslouchej mně.Já se o sebe umím postarat,ale ty ikdyž jsi schopný nejsi dost mocný.Měl jsi pravdu ti dva už ví kde jsi,ale jistě i ví co jsi udělal protože tě celou dobu sledují.Mohli sem dojít hned,ale potřebují mága protože jen on dokáže spravně usměrnit magii v tom krystalu.Navíc tím že jsi zde jsi na sebe přivolal hněv těch dvou,ale nejen jich.Jde zde i o Tala a tomu se nadarmo neříká Ničitel.Můžu tě ochránit a no nechci aby se ti něco stalo." Liana tě sleduje a pak řekne: "Dobře když mi nevěříš ukážu ti co se v hospodě děje." Chytí tě za rameno a okolí se roztočí a najednou už nevidíš na hřbitov,ale vnitřek hospody. "Neměli jsme mu věřit."řekne barbar. "Potřebujeme mága pochybuješ snad o mně."zeptá se kněžka a probodne muže pohledem. Ten jen sklopí oči a řekne:"Ne jistě že ne." "Tak mi věř,už víme kde je a až bude sám tak si za ním zajdeme.S tímto krystalem a Talovou mocí budu mít na vrch.No a pak mu dám vybrat buď se k nám přidá nebo zemře velmi pomalou a velmi bolestivou smrtí." Vize se rozplyne a ty jsi opět na hřbitově.Měl jsi pravdu tak kněžka je opravdu mocná a to že se jí bojí takový hromotluk(neboť to co jsi viděl v barbarových očích byl skutečně strach)není nic dobrého.Tvé schopnosti nemusí stačit,ale na druhou stranu není hanbou nechat si pomoct od někoho stejně mocného aby sis zachránil život.

Rick Rovan - 27. dubna 2011 15:16

Hřbitov a Liana Když uslyším její hlas, jak se mne snaží zastavit zstavím se na místě a ohlédnu se. Nikde jí však nevidím. Když se podívám zase dopředu a zrovna se předemnou zhmotní, trochu mne to znepokojí ale snažím se zachovat klid a poslouchám ji. Když mě pak zase přenese do nějaké vize tentokrát hospody vidím tu kněžku a hromotluka jak se baví. Ani se nenaděju a je zase vše normální. Trochu zkoumavě se podívám na Lianu a zachovám chladnou tvář. "Ano možná ti dva společně skýtají větší sílu než mám já." Připustím spíše k sobě polohlasně něco pod vousy a pak zase upřu oči na Lianu. "Dobrá tedy budu ti dělat doprovod.....ale...." Koutkem oka přelétnu ty ostatní za námi. "Předpokládám, že oni s náma půjdou taky že? Ale ani jednomu z nich ani za mák nevěřím." Podotknu k ní a na chvíli mlčím. "Kdyby nešlo o můj život nikdy bych se nezahodil s takovou pakáží jako je ten kříženec a další." Povzdychnu si v duchu. "A vůbec kam vlastně s touhle "družinou" míříš?" Opřu se lehce o hůl.

Viconia DeVir - 27. dubna 2011 19:22

Přehnaně živý hřbitov... Šepot "mého" půlelfa mě překvapil, neměla jsem v plánu s nimi bojovat, ale více než slova mne zaráží čin. Ruka! Z toho doteku mi lehce přeběhne mráz po zádech. Uchopím zbraň do jedné ruky a volnou schodím tu jeho z mého ramene. "To vím i bez tebe." Odvětím polohlasně na poznámku o našich šancích v případě boje. Ten však nehrozí neboť druhý míšenec se pouští do proslovu. "U Shar! Co mě je po tom? Ona je slečna záhadná a já bych ji měla pomáhat? Přeci jen ale dovyslechnu vše co charismatický míšenec říká. Mezitím však mou pozornost upoutá rudý hábit v zorném poli a následně si odvede tu rádoby vůdkyni stranou. Neslyším co si špitají, ale jen pozorovat jejich výrazy je dosti zajímavé. "Nevím sice proč se od nich oddělil a nejspíše neplánoval zůstávat, ale teče mu do bot... pokud nějaké pod tim hadrem nosí..." Zaměřím zkoumavý pohled na dívku jež byla představena jako Maieni - bardka/léčitelka... mě zima nevadí, navíc déšť pomalu ustává, ale kdyby nepromluvila nejspíše bych jí svou pozornost nevěnovala. Tím mi dala mi důvod promluvit. "Ona umí léčit a zloděje také máte... nevidím důvod proč byste nás měli potřebovat." Promluvím k míšenci a v očích mi přeskočí jiskřička pobavení, přesto, že mé rty zůstaly stejně kamenné. "Čím větší skupina, tím víc lidí co mohou vrazit kudlu mezi žebra." Na druhou stranu jsem zvědavá kdo a proč si s námi rozehrál nějakou zvrhlou hru, ale přidat se k nim jen tak? To je proti mě samotné. Němě půlelfa vyzvu - "Přesvěč mě."

Rozar - 27. dubna 2011 20:30

Hřbitov Po slovech temné a zlé drowky se musím rozhlédnout kolem a počítat. Tak... Bardka léčitelka, Ellysium zloděj... Bardka zloděj, ellysium zloděj, já léčitel? Ne špatně, od znova... Takže Ellysium zloděj, bardka léčitelka... Ale Ellysium nevypadá na zloděje... Spíš nějákej týpek s magií... Bardka léčitelka, Elysium magič... Né... Kde je ten zloděj? Možná je to bardka/léčitelka/zloděj... Hmmm... Snad si o mě nemyslí že jsem zloděj?! Předstoupím a ukážu na ty dva mamlase (označení pro Elfiho a Drowku) Nejspíše jsem se ještě nepředstavil. Jsem Rozar a definitivně nejsem zloděj! Dávám po svém proslovu ruku dolů a na chvíli se koukám jen tak neurčitě do boku. Zničehonic opakuji stejnou pózu jako jsem měl při představování Tvůj argument je tedy neplatný kleričko! Jako při každém z mých proslovů ze mě čiší sebevědomí, není šance aby se někdo jako já tak jednoduše zmýlil. Dávám ruku k tělu Ještě nějáké zajímavé argumenty nebo už konečně jdete s námi nakopat pár zadků a hodit si pár cápků přes zábradlí věže? Jasně cítíte, že jedinou možnost kterou si připouštím je ta druhá a žádná jiná. Schválně jsem použil přehození chlapíků přes věž... nezapomněl jsem na to, je to dobrý... Jejich zlá povaha jm určitě nedovolí, aby odmítly něco takového jako zabít pár týpků.

Elfi - 27. dubna 2011 22:06

Rozhovor pokračuje, divný týppek mele a stále mele Chladné srdce drowky znovu neroztálo a já s mírným ušklíbnutím dám ruku podél těla. Udělám krok vpřed, k drowce příblížím svoji hlavu k její hlavě. Až má ústa skoro líbají její pravé ucho. Poté znovu promluvím a u této činnosti obejmu drowku a položím ruku na její levé rameno. Teplý vzduch z úst dýchám na ní. " Nebud takováhle, jen jsem tě chtěl uklidnit, zkus někdy být milejší a přátelštější. A já se nebudu chovat k tobě tak jak se chovám. Mírně se usměju a letmo jí políbím na krk. A znovu poodstoupím, plná koncentrace na Viconii znamenala, že jsem si nevšiml mága jak přišel. Jeho arogance už mě dlouho štve navíc když si tady chodí a vodí si naší průvodkyni kam chce. Třeba jsou spolu spojení, přecijenom oba dva jsou kouzelníci, co když oni nás uvěznili?? Po vyslechnutí toho nervozního jedince zakroutím hlavou a řeknu. " A jak vám máme věřit.... Rozare? Přecijenom mágové jsou hrozná smetánka lidí navíc, naše zachránkyně je mocná jak jsem poznal, co když ona nás zavřela a ted nás využívá? Proud upřímnosti ze mě přímo chrčí a zkoumám ty dva opodál...červenou robu a jí.

Viconia DeVir - 28. dubna 2011 17:59

Tos posral kříženej zmetku... Reakce zloděje, jenž konečně prozradil své jméno, mě trochu překvapila, ale jinak výrazně jsem to nedávala najevo. Chvilku jsem hledala jak vhodně formulovat nějaký argument, jako třeba co znamená pojem "definitivně nejsem zloděj"... to by ovšem ten velice inteligentní kříženec a mnou nesměl udělat velkou, ale hodně velkou chybu svého nicotného života. Jako krok jsem zaznamenala, ale příliš jsem zaměřila svou pozornost na skupinu a nechala ho v zádech! Kdyby mi tam vrazil kudlu, udělal by rozhodně lépe než to co dělal teď. Teplo u mého ucha by možná bylo příjemné, jeho ruce... šepot do ucha. Ale za těchto podmínek, před jinými a ještě navíc to byl zrovna on. Odporný kříženec světlého eldalie a rivvil. Během jeho doteků a řeči ve mě začíná vřít vztek a ten polibek, byť jen letmý, byla poslední kapka. Kdyby byl býval nepoodstoupil zkomplikoval by mi můj tah, ale udělal chybu - vyprovokoval drowa a dal mu příležitost k pomstě. Rukou sjedu po kopí, uchopím ho i druhou rukou a otočím hrotem k sobě. Prudce jdu hrotem vpřed a nechávám zbraň procházet mezi mým bokem a rukou až za mě, kde její pouť končí kdesi v Elfim. Je dost dlouhé na to aby ho na tak krátkou vzdálenost mezi námi zasáhlo a byla jsem dost rychlá na to aby nestihl uhnout. (Navíc stejně věnuje pozornost něčemu jinému než dávání pozor.) "Dos tonaik go'h!!!" Křiknu na něj po svém, když se k němu otáčím tlačíc kopí dál do jeho těla. Hned na to ho silně nakopnu pod koleno, podrazím nohy a následně, v záchvatu zlosti, zabodnu hrot do jeho těla ještě dvakrát. Chladně se na něj pousměji a o něco klidněji pravím: "Máš štěstí, že vyznávám Shar." Kdyby se mým bohem stal Talos, rozhodně by dopadl hůř než s kopím někde ve střevech, v žaludku a pravděpodobně i v plíci nebo někde hodně blízko. "Mám chuť vypíchnout ti jeho oči a narvat ti je do úst za to, že ses na mě díval jako na kus masa! Usekla bych ti ruce a rozporcovala na kousky havranům, za to, že ses opovážil dotknout se mě proti mé vůli! Ze všeho nejraději bych ti, ale odřezala kůži ze rtů a pak ústa zašila za to, že ses s nimi dotkl mého krku!" Umět vraždit pohledem, je mrtvý během chvíle, ale přála bych si ho mučit. Mé touhy jsou však rozdílné od činů, jsem drow a přesto spoustu jejich zvyků nevyznávám... nikdo z nich o tom, ale nemá sebemenší tušení. Po tomhle mém výlevu, si náhle uvědomím svědky činu. Jeho zranění jdou vyléčit a když to nestihnou... buď ho nechají "odpočívat v pokoji" nebo ho otáhnou někam do chrámu. "Pokud ho potřebujete, ať se ta bardka předvede......" Prohlásím ke skupině hlasem plným chladu. Seberu meč zapíchnutý v zemi a ocházím ze hřbitova. Jdu dost rychle na to, abych v případě útoků mohla utéct nebo tak a zároveň dost pomalu aby mě mohl kdokoli zastavit, pokud o mě opravdu stojí a dají mi důvod zůstávat...

Maieni - 28. dubna 2011 18:17

Na hřbitově Prší a prší a já začínám mít čím dál větší pocit, že všichni tady kolem trpí jakousi formou masochismu. Lehce se ušklíbnu. Doufám, že se neřadím také mezi ně, když tu stojím s nimi. Částečně unaveně si promnu obličej. Po třech dnech na cestě jsem se těšila, že si odpočinu a místo toho déšť a hřbitov... Nahlas však neříkám nic, zatím zůstávám jen v roli nezůčastněného pozorovatele. Čarodějů už si ani nevšímám, protože mi přijde, že si hrají na důležitější, než ve skutečnosti jsou. Místo toho se snažím poskládat si z útržků informací, co se vlastně stalo. Zatím jich ještě není tolik. Většina členů hřbitovní skupinky o sobě příliš nemluví. Znovu přešlápnu na místě. Zem už se začíná pomalu ale jistě měnit v bahno a všichni ne a ne odcházet. To co jsem řekla zřejmě také přeslechli. No co, na déšť jsem už zvyklá a mojí loutně už nemůže nic uškodit víc, než dvě přemístění. Znovu nástroj přelétnu kritickým pohledem. Z šesti strun už zbyly jen dvě. S povzdechnutím se opřu o náhrobek, vytáhnu zpod pláště náhradní a jen navolno je natáhnu na loutnu pro případ, že bych musela podstoupit další přemisťování. Najenou se za mnou odehraje ta děsivá scénka. Podívejme, ta má ale temperament, proběhne mi hlavou a unikne mi letmý úsměv. Opatrně odložím loutnu a přikryju ji pláštěm, potom vstanu a dojdu k místu činu. Neznám sice tvoje zvyky, ale neudělal toho tak moc, aby skončil takhle. Stačilo mu vrazit pár facek, řeknu klidně směrem k drowce a skloním se k tomu ubožákovi. No, tak se ukaž, Maieni! Práce v klidném a čistém prostředí... pomyslím si ironicky a rozčileně zakroutím hlavou. Jedna léčitelka tady někoho přizabije, ale já ho pak musím léčit. Odtáhnu půlelfa někam pod strom, kde tolik neprší a prohlédnu si závažnost zranění.

Hybatel - 28. dubna 2011 21:44

Hospoda Dívka se na muže(Minsc)podívá a pak se podívá do krystalu.Nevíš jestli si všimla toho že jí vidí do výstřihu nebo je jí to jedno.Ale pokud by nebyla proti jistě by nebylo špatné se sní blíže seznámit.Ale musel by být opatrný,aby nevyfasoval pár facek nebo něco horšího. "Vás poslal strarosta tak proč jste to neřekl dřív?Proč musí být muži vždy tak tajemní." Pak se podívá na Eidiho a řekne: "A další kterého ukecal starosta.Víte co jsou to Stínoví drudi?Je to frakce druidů která věři že příroda je svrchovaná nade vším.To oni jsou za těmi všemi útoky.Pomůžu vím,ale za to potřebuji pomoc mága." Jinak v hospodě je kromě Accalie a toho hromotluka v kroužkové zbroji,i jiný muž s fialovým kruhem na obličeji a elf s tmavou pokožkou a téměř bílými vlasy který sedí u vedlejšího stolu. Hřbitov Liana se otočí a všimne si vyřizování účtů mezi kněžkou a tím půlefem.Pak se otočí opět k Edwinovi a řekne: "Chápu drowům se nedaá věřit.Všichni to jsou zlé,kruté a sadistické bestie.Jinak kam směřuju to se ještě uvidí nejdřív je budu muset vyvést z omylu.Elysium mluví a neví o čem." Pak se otočí na Elysia a řekne: "Pleteš se váš věznitel nebyl Lavok ten opustil Základní materiální sféru už po mém uvěznění.Navíc ten kdo vás uvěznil ani nebyl člověk,byl to démon nejspíš cambion.Našel Lavokovu pracovnu a vytvořil bublinu nebo spíš vlastní sféru.Odřízl jí od okolního prostoru.Neřeknu vám proč vás uvěznil sam jsem byla vězněm.Ukážu vám to" Její prsten se rozzáří a vy před sebou uvidíté místnost kde jsou dvě osoby.Liana v tmavě zelených šatech a muž s černými vlasy a vousy oblečený v purpurové róbě. "Jedná se o výzvu.Prozkoumat to co zatím nikdo neprozkoumal." "A dokázat si tak vlastní aroganci.Je i spousta jiných dimenzí zde v Základní materiální sféře.Navíc když to chceš brát takhle beze mně se koule nikam nepohne." "Dobře dobře to chce čas." Vize se změní muž právě vychází ze zrcadla otáčí se a říká: "Jak jsem říkal to chce čas.Vrátím se a pak vrátím čas nás dvou,myslel jsem že mně chápeš.Ale jak jsem říkal to chce čas." Vize se opět změní a muž stojí v místnosti před podivnými ovládacími přístroji a mluví: "Dobře sice nevím úplně přesně kde se ocitnua,le nepůjdu daleko.Dobrodružství začíná." Vize zmizí a opět stojíte na hřbitově,déšť ustal zbyly po něm už jen kaluže.

Elysium - 29. dubna 2011 15:31

Zatmění S lehkým úsměvem sleduji "výsledky" mého snažení. Sobci bez ambicí.. Natáhnu k Viconii ruku a chystám se znovu promluvit, když mě přeruší Rozar se svým hlubokým výstupem, souhlasně mu přikývnu, ale to už můj pohled zachytí lísající se "bráška" na drowku. K nastávající situaci jsem nestihl nic říct, natož tomu nějak zabránit. Nepříjemná bolest mi vystřelila celým tělem, jako jehly žilami, zakolísal bych a možná spadl do bláta, kdybych na tohle nebyl zvyklý. Zakryl jsem si oči v dlaních a tvrdě stiskl zuby. Je mi horko.. Jako by mi měla každou chvíli začít vařit krev. Honem.. Potlačit.. astrál.. drak Zašmátrám na své levé paži a stisknu náramek, lehce s sebou škubnu a doufám, že si toho nikdo nevšiml a opět se pokouším zhluboka dýchat. Setřu si pot z čela hřbetem pravé ruky a spatřím odcházející drowku. Půlelf leží a krvácí. zachrání ho, cítím. Moje mysl je teď čistá jako vesmír. Vzpomeň si.. zabraň tomu.. vzpomeň.. teď! "Dos mal'ai!" zařvu na drowku s mizerným přízvukem a vyrazím směrem k ní. Situaci ležícího Elfiho, Maieny a Lianny si přestávám všímat. "I kdybys byla naprosto nad situací, i kdybys byla nad věcí," dívám se jí přímo do očí. "I kdyby se tebe celá tahle situace vůbec netýkala a nebyla jsi ve smrtelném nebezpečí jako my, tak stejně, u Tymory, uvažuj! Celé tohle město je nenávistné samo k sobě, k ostatním lidem, mají problémy, umírají, jsou napadání.. A ty jsi drow! Toto je tvůj úkryt, hřbitov, ze kterého odcházíš!" Temným zuřivým pohledem se podívám na možné náhodné posluchače a protáhnu si výhružně prsty. "Nevím, jak jsi mimo vaši zemi přežívala dosud a taky věřím, že se jen tak někoho nezalekneš.. Ale chytí tě.. A upálí!" vykřiknu poslední slovo a nadechnu se. "Tvé bohyni Shar nebudeš už nijak nápomocná, když zemřeš rukou těch, které ona nenávidí, bezbranná a na kůlu. Pojď se mnou, potřebuješ nás.. A my tě ochráníme.. A cíl jistě není bez odměny" chvíli se jí ještě dívám do očí, načež se pomalu otočím a kráčím zpět k Lianně a ostatním. Přidat se k nim. Souhlasně kývnu na shrbenou Maieni u těla a vezmu Rozara za rameno a tiše řeknu. "Nyní nějakou dobu budu muset.. odpočívat.. Věřím, že na ně dohlídneš.. A hlavně na něj" pohledem úsečně ukážu na Edwina. Tupá bolest hlavy nepříjemně pulzuje. Jak se některé koníčky z období puberty vyplatí.. Sbírat nadávky v cizích jazycích.. pobaveně se pousměji a následuju je. "Lianno, je to na tobě."

Rick Rovan - 29. dubna 2011 17:33

hřbitov začíná kvést Přelétnu pohledem co se děje vzadu a nad počínáním Drowky se jen usměju. "Ona není ta co mi dělá starosti Liano. Myslím, že jednala správně ikdyž možná přehnaně ale přesto správně. Větší starosti mi dělají spíše ti dva kříženci." Odvětím jako by nic k ní a když ustane vize chci jít za odcházející drowkou ale předběhne mne svým výstupem ten kříženec. "Zabij ho a budeš mít klid.....ne teď ještě ne." Porozprávím si sám se sebou a dojdu k těm dvoum a věnuju pohled tomu kříženci. "Zrovna ty jí tak ochráníš cha tos mě pobavil." Ušklíbnu se a koutkem oka se podívám po Elfim. "A myslím, že zrovna ona ochranu nepotřebuje. Co však potřebuje jsou spojenci, kterým bude moci věřit aniž by musela mít obavu z toho, kdo jí vrazí kudlu do zad." Přejedu prsty po holi a zase jí chytnu a pohlédnu na Drowku. "Ač to nerad přiznávám dnes si na mě udělala dojem drowko. Chápu, že nemáš důvod nikomu z přítomných věřit zvláště po výstupu toho "elfa". Ale přiznej si to sama tu nemůžeš dlouho přežít. Já nemám v úmyslu být nějak úzce spjat z touto skupinou. Jdu s ní jen proto, že je to nutné a budu s ní jen tak dlouho jak to bude nutné. Ale tobě.....tobě nabízím spojenectví. Putuj dál v této skupině ale né s nimi nýbrž se mnou. Dávám ti své slovo Mága, že ti budu pomáhat a stát ti po boku v bitvě když bude třeba." Natáhnu k ní ruku na stvrzení slibu. "S tvou dovedností zacházet s kopím a mou magickou silou pokoříme mnoho nepřátel. Tak co říkáš? Příjímáš, nebo se spolehneš sama na sebe a budeš doufat, že unikneš hranici?" Upřu na ní zrak a nechám chvíli ruku nataženou. Ať už jí přijme nebo ne tak ruku nakonec stáhnu a přelétnu pohledem po ostatních.

Elfi - 29. dubna 2011 18:43

Tma.. Po osudné chvíli mnou projede vlna bolesti, cítím jak mi ze tří ran teče horká krev. Krev se mi dere i z pusy a já cítím, že jsem blízko smrti. Poté co mě bardka odtáhne ke stromu a opře mě o něj, se pustím do histerického smíchu, ten je však přerušen krví, která se mi tvoří v jícnu. Jsem jí plný, pokuckáváním se mi dere z úst krev. Jednu spršku dostane i oblečení Maieni, jako mrtvola dám ruku na její rameno. Zahledím se na ní mrtvolnýma očima, jako by mi chyběli minuty... vteřiny do smrti a přes mrtvá ústa procedím. " Promin..." Smutným úsměvem se usměju a dodám. "Vím, že tě neznám, ale pokud bych zemřel. Dej tohle Ishlakovi z města Daillí. Slib mi to." A zadívám se na ní a čekám na odpověd. Ruchu okolo si moc nevšímám. Jen rozostřeným zrakem vidím, že Edwin, drowka a druhý kříženec se vybavují. Po reakci na můj slib se znovu zahledím na Maieni se na ní zahledím a potichu pokračuji. "A ještě jedna rada do budoucna.. pokud budeš pokračovat v této společnosti tak nikomu nevěř, všichni jdou za svým cílem a udělá cokoliv aby dosáhli svého cíle. " Poté se mi rozostře zrak úplně,težče oddýchávající šetřím veškeré síly.

Maieni - 30. dubna 2011 12:32

Hřbitov No tohle tedy ještě scházelo, pomyslím si rozčileně, když mě půlelf poprská krví. Na půl ucha poslouchám jeho blábolení, zatímco si vyhrnuji rukávy, abych je alespoň částečně uchránila před zašpiněním. Jistě, jistě, slibuju, ale věř mi, že tak hrozné to zas není, odpovím mu lhostejně. Mohl by mi víc věřit, nejsem zas tak neschopná... Odhodlaně se nadechnu, zavře oči a dlaně nechám nad jeho ranami. Potom začnu potichu zpívat. Slova jsou ze staré elfštiny mého rodu. Vlastně ji neumím, je to spíš vzpomínka skrytá hluboko v koutku paměti, ale mají ji všichni. Po hřbitově se rozezní uklidňující alt. Melodie se harmonicky mění z hlubokých na vyšší tóny a zase zpět. Nakonec to musí postřehnout i ostatní. Po několika minutách dozpívám a lehce sebou trhnu, jako bych se probudila ze sna. Rány jsou téměř zahojené, především ty vnitřní. Stále krvácí, ale už zdaleka nejsou smrtelné. Vlastně už si je teď zvládne ošetřit sám. Pomalu vstanu, ale vzápětí se musím zachytit nejbližšího náhrobku, protože se mi podlomí kolena. Sakra, to je den. Nejdřív mi zničí struny, potom ten déšť, špína a krev a teď už navíc daleko nedojdu. Potřebuju si odpočinout. Pokusím se vstát, ale bezvýsledně. Nakonec to vzdám a rezignovaně se posadím do bláta. Víc už toho udělat nemůžu, oznámím a předpokládám, že se někdo z nich o půlelfa už dál postará. Jako bych toho udělala málo...

Viconia DeVir - 04. května 2011 20:13

Hřbitov - Zájem o mou osobu... Ještě než stihnu dojít k bráně hřbitova, jsem proti své vůli zatažená do jakéhosi kouzla. Rozhovor té rádoby vůdkyně s nějakým mužem mi nepřináší nic co by mě zajímalo, pouze to vyvrátí některá slova kříženeckého řečníka a tím podepře fakt, že jim nemohu věřit. Když všechny scény zkončí jsme opět na deštěm promáčeném hřbitově. Udělám dalších pár kroků ke svému cíli, ale hned u brány se zastavím hned poté co kříženec vypustí z úst mizerně znějící drowskou nadávku. "Fa'la zatoast!" Odvětím vrčivě, když se k němu otáčím. "Žádný špinavý tu'rilthiir mi nebude nadávat v rodném jazyce!" Mám chuť z něj udělat jehelníček a jiskry v mých očích to jasně říkají všem kdo mi do nich pohlédl, stejně tak i tvrdé rysy ve tváři a zatnuté zuby. Veškerá jeho slova přecházím, ale jakmile se začne navážet do Shar, vrazím mu pěstí. "Shar je lidská bohyně, tupče!" Tedy není pravda, že rivven nenávidí, ale kdyby o drowech něco veděl, zjistil by, že všichni vyznávají Lolth, i já... kdysi... ale oni o mě nic neví a ani nechci aby věděli. Nic jim do toho není. Pak ke mě přistoupí Thayvianský mág. Ten náhlý zájem o mou osobu mě trochu potěší a mé chladné tváře se zmocní jakýsi úšklebek vzdáleně podobný úsměvu. Vyslechnu arogantního muže jenž mi skládá poklonu a nabízí prakticky totéž co kříženec, ale v jiném podání. Oběma musím tiše dát za pravdu, že tohle město tolik neznám a netuším jací jsou strážní v kotrolách zahalených pocestných, ale do teď se mi skrývání dařilo. "Mluvíš hezky mágu, ale důvěra je něco co si u mě musí každý zasloužit a ne o to prázdně žádat poté, co jeden z vás chtěl totéž a zklamal mne." Vrhnu letmý pohled k polomrtvole odtažené bardkou ke stromu. Dlouhou chvíli nechávám jeho nataženou ruku ve vzduchu a věnuji jí i zkoumavý pohled. Těch několik jizviček mne zaujalo, jelikož působí hruběji a svědčí o teorii, že i mistr čaroděj něvykouzlí vše bez poranění sebe. Nepatrně se nad tím pousměji a zvednu k němu smutné oči. S odtažitým výrazem a chladnými rysy tvoří má tvář zajímavou směsici emocí. "Odpusť Edwine, ale nyní ti nevěřím natolik abych ti mohla cokoli slibovat. Jak říkáš, v boji z nás může být dobrá dvojice, přesvěč mě v akci a možná tě budu následovat." Vnitřně musím uznat, že je mi sympatičtější než všichni ostatní dohromady. Mou pozornost na chvíli uchvátí zpěv. Elfský zpěv! "Ach ano, nevěnovala jsem jí takovou pozornost abych si všimla uší nebo nějakých typyckých rysů. Z týhle skupiny by se jeden zbláznil." Pro Edwinovo pobavení vrhnu ke dvojici rádoby zklamaný pohled svědčící o jasné myšlence: "Škoda, že nepošel..."

Rick Rovan - 04. května 2011 20:41

Každý za sebe ale všichni spolu Vyslechnu drowku a nepřijatou ruku stáhnu a jizvičky na ruce mi zahalí rukáv hábitu. "Uvědom si, ale že narozdíl od toho křížence já když jsme byli osvobozeni byl ten kdo se rozhodl nenechat tě napospas s ostatními případným strážím." Odvětím klidně skoro až chladně ale má tvář nedává už znát emocí. "A v akci tě těžko přesvěčím, když chceš odejít." Odvětím a pohlédnu směrem k polomrtvému. "Škoda, že ještě dýchá." Pomyslím si s mírným ušklíbnutím ale pak pohlédnu na druhého křížence a Vici. To, že předtím dostal pěstí mne moc neudivilo. "Pokud máš rád svůj noc hochu bejt tebou raději bych si držel odstup." Pousměju se protože mi je jasné, že by neváhala ho propíhcnout jako toho druhého, kdyby jí dál záminku. "Nejraději bych šel svou cestou." Pomyslím si a chvíli koukám na drowku. Rukou přejíždím pomalu po holi a nespouštím drowku z očí.

Hybatel - 08. května 2011 11:37

Hřbitov Na hřbitově se najednou objeví zelený záblesk a ten stvoří muže v zeleném rouchu s černými vlasy a černou zastřiženou bradkou.Viconie muže pozná,ale rozhodně nečekala že se s ním setká takhle brzy.Muž jí pohlédne do očí a v nich plane nenávist a vztek. "Jak jsem říkal v hospodě je čas se pomstít a jak jsem říkal tobě milá Viconie Abanaxus Hulkin znovu povstane a přijde čas na pomstu neboť smrt je jen brána a čas je jen okno." Mávne rukama a výboj energie jí odhodí znovu jako hadrovou panenku k hřbitovní zdi.Slyší jak se mág znovu chechtá a pak poblíž místa kde leží další magický výboj rozryje zem.A opět smích.Pak výboj zasáhne zeď za ní a popráší jí sprškou zdi.Ale muž se pořád směje vypadá to jako by se netrefil tolikrát protože se nechtěl trefit.Pak se však jeho pozornost zaměří na Edwina a v jeho tváři se objeví nejdřív údiv a pak pobavení. "No hleďme tady se najdou zajímavé osoby.No jak se máš od té doby co jsi byl nucený opustit naše řady?To je jedno pobavil jsem se a teď odcházím.Ještě se uvidíme Viconie." Znovu se zasměje a pak zmizí v zeleném záblesku.

Viconia DeVir - 08. května 2011 17:49

Hřbitov - Au moje záda! "To si uvědomuji..." Odvětím mágovi stejně odměřeně. "...ale nejsem žádný pes, který poběží za prvním co zavolá." Dál hledím na ostatní, ale mága vedle sebe ostražitě hlídám. Moje napětí je velice výrazné a nejistota v tuto skupinu též. Nakonec usoudím, že sice si budu muset dávat větší pozor, ale na pár dní bych s nimi zůstat mohla, své rozhodnutí však nahlas říci nestihnu. Mou pozornost upoutá zelený záblesk a donutí mě k otočení. Jediný Edwin může zcela zaznamenat můj šokovaný výraz při pohledu na zeleně oděného Thayana, kterého jsem vlastnosručně zabila v kryptě. "Jak je to možné?!" Jeho nenávist je pochopitelná, kdopak by asi miloval toho kdo ho propíchl? Nenávidím, když mrtví nepochopí, že mají prostě umřít! "Ty..." Začnu syčivě, ale jeho ruka byla rychlejší. Energie byla příliš silná a mé tělo dnes již podruhé končí za chladném zdivu. Pod hřbitovní zdí vnímám okolí jen stěží, díky vyraženému dechu. Slyším jeho smích, jenž deptá mé nervy a cítím jak zem vedle mě i zeď samotnou zasáhly další proudy energie. Když se mi, záhadným způsobem, dech sám od sebe vrátí, z plných plic se nadechnu. Stále ležící v rozblácené trávě se opřu o ruce a zkrze bílé vlasy ve tváři pohlédnu na mága. Mluví dost nahlas abych i přes veškerou bolest v těle zaznamenala, že se s Edwinem zná víc, než by si jeden myslel. Při pokusu narovnat se do sedu si všimnu, že jsem přeletěla celý ten maličký hřbitov. "Smrt je jen brána a čas je jen okno... Co mě je po tom... prostě chcípni!" Zavrčím zlomeným polohlasem. Pochybuji, že mě někdo vůbec slyšel. ((Pokud mě náhodou někdo z nich nešel pomoci sesbírat)). Se zeleným zábleskem opět zmizí. Podtrhl tak svá poslední slova, že se ještě uvidíme. Odmítám si však připustit, že by se napoprvé jen tak nechal zabít a že by má výhra tedy byla jednou náhoda, ale zároveň mě utvrdil o své síle a sice nejspíš nebude nijak závratná, ale sama proti němu nebudu schopná bojovat. Zlomená, zhrzená a rozbolavělá napůl klečím u polorozbořené zdi s vlasy napadanými do obličeje aby nebyly vidět slzy bolesti. Možná mám nějaká vnitřní zranění, zlomené žebro nebo tak, ale co je fyzická bolest proti té psychické? Sražení sebevědomí před tolika svědky, důkaz, že nejsem tak silná jak se prezentuji, mé reflexy byly opožděné a on byl prostě lepší. Nyní už jen vyčkávám kdy se ozve kříženec nebo někdo jemu podobný a pronese tu slavnou oblíbenou větu: "Já to říkal..."

Rick Rovan - 08. května 2011 19:48

hřbitov a další mág Než stihnu nějak dál porozprávět s tou drowkou objeví se mág. Zahaluje ho zelné roucho a je to Thayan. Když si ho lépe prohlédnu jen zkřivím nenávistně tvář. Pak vidím co se rychle seběhne. "K čertu s ním." Zavrčím si v duchu a upřu na něj pohled. "Dovoluješ si magií proti síle ale jinému mágovi by ses nepostavil co!" Křiknu za ním a hned na to zmizí v záblesku. "Nic jiného než srab. Jen zákeřná slabá skupina mágů ty Thayani!" Zavrčím si spíše pro sebe a odplivnu si na zem na důkaz mé nechutě k nim jako bych snad nenosil jim podobné roucho a kdysi nebýval jeden z nich. Pak se začku věnovat drowce. Vidím její pohled a stav když klečí na místě kam jí kouzlo zaneslo. Rychlým krokem k ní přistoupím a sehnu se k ní. "Jsi v pořádku? Jen mágové nejhorší úrovně útočí magií na ty co jí tolik neovládají." Podotknu a pomohu jí vstát. Je to až podivuhodné jak se nyní chovám. Kdyby to byl nejspíše kdokoli jiný tak by mi bylo jedno co se mu stalo, ale ona je nějak zvláštní a příjde mi, že mi více podobná ikdyž je to nemožné. "Co se to se mnou děje." Ptám se sám sebe. "Měla by sis teď odpočinout, kdyby se náhodou projevily nějaké další zranění." DOdám když už drowka stojí pevně na nohou ale stojím poblíž kdyby se jí podlomila kolena abych pomohl.

Maieni - 08. května 2011 19:58

Hřbitov Unaveně se opírám o poslední příbytek jakéhosi nebožtíka a opět mlčky pozoruji okolní dění. Jak vidno, nikoho už tu nezajímám. V pořádku, svou práci jsem odvedla. Asi by mě ani nepřekvapilo, kdyby teď odešli a nechali mě tu. Především by se ale nic z tohohle nestalo, kdyby tu nepostávali a nečekali... Na co? Najednou se zeleně zableskne a odkudsi se vynoří ten zelený čaroděj. No bezva, další mág. Už mi z toho jde trochu hlava kolem. Jak je možný, že se na jednou malým hřbitově sejdou tři mágové? S trochou zadostiučinění sleduji, jak drowka letí ke zdi. Jak jsem říkala, nic z toho by se nestalo... Doufám, že po mě nebudou chtít, abych léčila ještě ji. Někdo už by měl říct něco rozumnýho. S povzdechem se vyškrábu na nohy a po mágově odchodu znovu přelétnu všechny přítomné pohledem. Dobře, nemám vůbec tušení, kdo to byl a vlastně mi stále uniká o co tu jde. Nicméně už jsem se do toho zřejmě zapletla taky. Nemusíte mi nic vysvětlovat, na to je čas, jen by mě docela zajímalo, proč jste pořád tady? Na jednu stranu je to tu moc pěkné, to ne že ne, pronesu sarkasticky, ale popravdě to trochu hraničí s masochismem. Teda stát tu v kalužích a blátě a čekat na další mágy a čaroděje, kteří s vámi mají zjevně nevyřízené účty.

Viconia DeVir - 10. května 2011 20:28

Hřbitov - Nečekaná pomoc "Za tohle ten rivvil zaplatí!" Srdce mi bije jako by samo chtělo vyskočit z hrudi a běžet mu vyprášit roucho. Má mysl je zastřena nenávistí a zlostně ryji prsty do hlíny. "Ještě se uvidíme... při Shar, už se těším! Nebudu slabá... budu silná, ať s nimi nebo bez nich." Na chvíli se mi koutky zacukají v pousmání, které je jen pro mě. Edwin mě svým výstupem vskutku pobavil. "Patří nebo patřil k nim a nenávidí je... Možná máme víc společného než se zdá..." Napadne mě, ale už se ke mě blíží a... "Strachuje se o mě??" Nechápu jeho jednání, překvapuje mě a nedokáži přesně a rychle jednat. Připadám si jako v hloupém snu, který má několik bodů co se dokola opakují: Dvě setkání se stejnou skupinou lidí, dva nárazy do zdi, dvě pomáhání při vstávání ze země a od stejné osoby. Nechám si pomoci jen proto, že samotné by mi to vstávání trvalo déle. Udělám pár kroků od mága abych si udržela odstup, otřu si zablácenou tvář a opřu se o nepoškozenou část zdi s bolestnou grimasou ve tváři. Těch pár kulhavých kroků mi dalo nový přehled o vlastním těle a když jsem víceméně posbírala své ego, mohla jsem se zaměřit na újmy na zdraví. "Přeskočený kloub v rameni, to se narovná samo... žebro, dvě? To bude horší ale není úplně zlámané... natažený sval v lýtku, rozchodím..." Vynechám-li lehce krvácející odřeniny tak mi nic vážného nehrozí, tedy usoudím, že není třeba se léčit. "Jsem v pořádku." Pokusím se ujistit rudého čaroděje kousek od sebe. Slabost v nohou, ale díky lýtku, cítím o to výrazněji, ovšem bolestný výraz vystřídal výraz odhodlání a rozhodně neprahnu po ničí blízkosti. To už jsem dala najevo odstupem od starostlivě naladěného mága. Pohlédnu k ostatním a polohlasem, tak, aby to jediné těžce řečené slovo zaslehli všichni prohlásím: "Zůstávám." Oči opět stočím k Edwinovi a věnuji jeho osobě zamyšlený pohled. "Uvidíme co zamýšlíš. Na lidi se zájmem si musím dávat ještě větší pozor." V tom se ale bardka rádoby naštve a začne k nám rozmlouvat. Chvíli přemýšlím jestly ji ignorovat nebo se od plic zasmát. Druhou variantu však vyřadím po dalším těžkém nádechu a tak se spokojím jen s výsměšným úšklebkem. "Hraničí s masochismem?" Optám se pobaveně. "Milá eldalie, je vidět, že s cestováním v družině nemáš zkušenosti .... " Odmlčím se k úšklíbnutím k Maieni. " .... většina noamuth je zvyklý na ledajaké podmínky."

Rick Rovan - 10. května 2011 20:55

Hřbitov Přelétnu pohledem drowku a odstoupím od ní. "Zachovej si sakra už klidnou hlavu. Bratříčkovat se s nima je jen další průser navíc když je to drowka." Snažím se ujistit o špatné volbě svého činu ale z toho mne vyruší prohlášení bardky. Od srdce se musím zasmát. "Milá zlatá drnkalko nevím co ti tolik vadí ať se objeví kdokoli a zemře pak on nebo my tak ani jeden to nebude mít daleko do svého nového domova no ne?" Zašklebím se. "Jo ale ležet tu budete maximálně tak vy né já. Můj čas ještě nenadešel." Dodám si v duchu a rozhlédnu se po přítomných. "Navíc pokud vím tak ten kříženec na tom ještě před chvílí nebyl dobře takže nevím kam spěcháš. Je sice pěkné, že si ho vyléčila, ale jistě chvíli potrvá než se mu vrátí síla a bude moci zase chodit. Takže pokud ho tu nechce nechat chcípnout tak bych až tak nespěchal. Navíc na dešti nevidím nic špatného je očišťující." Pousměju se a letmo pohlédnu na drowku. "Kéž by tu toho míšence nechali bylo by o problém méně." Zpráva o tom, že drowka zůstává je na jednu starnu potěšující a na druhou další starost pro mě ale tak je to vždy.

Elfi - 13. května 2011 18:01

Hřbitov Zbabělče.. to se necháš zmlátit od pouhý štětky?? Zlostně se zazubím při ošetřování poslední rány. Ještě před chvílí jsem byl našrot, jen díky té holce jsem se dostal zas dokupy... Pohlédnu na tu bardku. Lehce praštím do země a zareju prsty do bahna. Pod nehty se mi hned dostane hlína. Skoro mi unikne i záblesk a nenadálé prohození drowky přes hřbitov. Ach jak jí to ted přeju.... Blaženě se usměju. Pobaveně zírám i na toho červenýho skunka, jak se snaží. Tichým krokem a nerušeně zmizím. Dávám si také velký pozor na to, aby nikdo neviděl, že odejdu. Přeskočím zed a z dálky sleduju chování na hřbitově. Najdu místo, kde uslyším co skupina říká, ale taky místo, kde na mě ani jeden z nich neuvidí a nedokáže mě najít. Pokud se skupina dá do pohybu, budu jí sledovat z dálky a dám si pozor na to, aby mě neviděli.

Maieni - 13. května 2011 19:43

Hřbitov Na mou námitku je celkem negativní ohlas. Jen pokrčím rameny, vlastně je mi to jedno. Dokud se neozve ten čaroděj. Začínám toho mít akorát tak dost. Tak drnkalko? Vážně to tak bereš? Abych řekla pravdu, z lidí jako jsi ty se mi dělá špatně. Tak ty říkáš, že ti nezálěží na životech? A co kdyby to byl tvůj život? Jak bys byl rád, aby tě někdo vyléčil, ale něco ti povím. To jak se chováš a jak mluvíš, se ti jednou vrátí třikrát hůř. To je pravidlo všeho a mezi elfi se šíří už celá tisíciletí. Učí se ho děti jako první slůvka a skutečně platí. Je zvláštní, že jsi ho ještě neslyšel. Tváříš se jako mocný čaroděj a mohl bys být mocný, kdybys dohlédl dál než přes ledovou hradbu svojí nabubřelé arogance. Vychrlím ze sebe a cítím, jak ze mě opadá napětí, kterým jsem v sobě držela vztek. Potom si uvědomím, co jsem právě řekla a opět musím nadávat, že nejdřív mluvím a potom přemýšlím. Dobře si vzpomínám na situace, do kterých mě tahle vlastnost dostala. No co, jen si zkus mi něco udělat, jenom tak potvrdíš, že jsem měla pravdu. Pomyslím si a podívám se mu do očí s nepatrnou výzvou. Ani mě nenapadne teď ustoupit.

Rick Rovan - 13. května 2011 19:51

hřbitov Nijakm oc se nevěnuju té bardce dokud neotevře ústa a nezačne chrlit blesky. Tohle mě už vcelku namíchne. Mezitím než domluví si všimnu že kříženec je pryč. "Tak poslyš ty špičoucho já se tě o nic neprosil a dávej se pozor ať nejsi ty ta co bude potřebovat něčí pomoc. A máš pravdu na tvém životě mi určitě nezáleží neudělala si pro mě nic čím by sis to zasloužila a kdyby si dokázala držet své emoce na uzdě všimla by sis a ostatní taky že zatímco se tu vybavujem tak ten špinavý kříženec někam utekl a určitě nás prodá prvnímu koho potká. Takže už je asi opravdu čas jít a ty milá bardko pokud si ceníš sebe taková jaká jsi se drž odemě dál pokud nechceš přijít k úhoně. Tentokrát ještě přejdu tvé chování ale příště z toho nevyvázneš tak lehce." Zavrčím k elfce s nechutí a v očích se mi jen blýská. "Většian skupiny jsou jen zrádci a nehodní mé přítomnosti. Určitě se pokusí mne zabít jakmile budou mít možnost ale jak jinak co čekat od takových ubohých.....kdo ví co to vůbec je." Posměšně si pomyslím a pohlédnu na Lianu a pak na drowku. "Tak jdeme nebo budeme čekat až si na nás ten míšenec za měšec zlata někoho přivede?!" Řeknu dostatečně nahlas aby mě přítomní slyšeli.

Hybatel - 13. května 2011 21:52

Hřbitov Liana se nakloní a pak řekne tak aby to slyšel jen Edwin: "Ten mág je docela mocný,ale moc se mu nedivím.Drowům se nedá věřit všichni jsou zlí,ale o tom mágovi jsem slyšela že si obsadil tuto hrobku.Jak říkal smrt je jen brána a čas je jen okno.Jde podvést smrt pokud opustíte tělo dřív než ho smrt posedne.Jinak toho mága znám aspoň Lavok se s ním často stýkal,ale nevím proč odešel od Rudých čarodějů.Dokonceani nenosí rudou robu jako ty.Nebo jestli ho vyhodili tak to nevím,ale on a Lavok měli podobnou povahu.Možná že on sehnal to srdce démona.Ono nic jiného by nedokázalo zdeformovat čas a prostor a posunout nás odsud.Dala jsem si s řízením planární koule dost prace aby mně nemohl Lavok obejít takže když mně uvěznil a pak zmizel tak te´d pluje na řece bez pádla." Usměje se,ale usměv jí ztuhne. "Musíme jít jsem unavená a navíc bychom odsud měli zmizet dřív než sem ještě někdo přijde.Až se ta kněžka přestane bavit s tím potetovaným chlapem s křečkem přijde sem." Opět vás oslepí bílé světlo,okolí se roztrhá a zase spojí a vy stojíte znovu v hospodě.Liana se zapotácí a upadla by kdyby jí Edwin nezachytil.

Elysium - 14. května 2011 09:40

Opět mimo kontrolu Místo úderu drowky na tváři mě štípe a mám pocit, že mi brzo oteče. Ta nevděčná děvka má pěknou páru.. Celá tahle hromada idiotů a sobců nestojí za víc jak pár sedláků.. Téměř.. pomyslný oheň v očích se mi po chvíli podaří uhasit a stagnuju nad situací kolem, neposlouchám a v hlavě se mi víří myšlenky. Zúžím svůj výběr "přátel", nic jiného mi nezbývá.. Návrat do reality mi umožní další rychlý transport. Mé už tak pokažené náladě to ani trochu nepomůže a palčivá rána do očí v náhlém světle mě taky nevzrušuje. Už dost, u Tymory, mám toho dost!... Ne, nebudu, dokud neskončím Vyčaruju si i přes modrající část obličeje na tváři lehký úsměv a roztáhnu ruce. "Konečně je nám teplo! Ale počkat.. nebyli jsme tady už ..?" mrknu na Maieni, že je konečně sucho a podívám se po nás. Je tu On, ta nevděčná drowka co skáče jak Thay píská, Rozar a Maieni, kteří zatím neztratili mou částečnou důvěru.. Falešná Lianna.. Chybí ten zraněný, copak je už mrtvý? Pokouším se vzpomenout co se událo v mé letargii a postupně se mi vše vybaví. Můj hlas získá lehce temnější barvu, po tom všem mi už dochází trpělivost, chyba.. "Edwine, ty prašivče. Nehodlám se zahazovat s takovými falešnými krysami jako ty. Pokud se tak úporně bojíš o svou kůži, zůstaň vzadu a ani se nepokoušej udělat nějakou pitomost, draze by jsi zaplatil, ještě jednu urážku..." Dlouze se mlčky podívám do Viconiiných očí a poté na Maieni. "Maieni, svět není spravedlivé místo. Některým lidem na životě nezáleží, někteří ze zábavy sledují, jak jiní o život přicházejí, jiní sami berou životy bezbranným, Thayané zotročují nevinné lidi a ostatní tvory a nutí je k práci, tenhle není o nic lepší, naopak," mluvím tišeji, ale zřetelně. "ale děkuji, že jsi jej zachránila, řekl bych, že on Ti poděkovat nestačil, než zbaběle prchl před.." mávnu odevzdaně rukou a zavrtím hlavou. Stabilita družiny je na spadnutí, zřejmě se časem rozdělíme.. Sednu si na nejbližší židli s lehce apatickým zmatením pokrčím rameny. "Máte někdo nějaký plán? A toho mága jste tam nechali ležet?.. Jaký potetovaný chlap.. s křečkem? Unavená.." poslední slovo vyznělo s náznakem ironie. "Tak to abychom se šli vyspat.."

Maieni - 14. května 2011 11:13

Hřbitov a opět hostinec Ještě jsem se chystala mágovi odpovědět, když se opět objevilo to bílé světlo. Rozhlédnu se po pokoji čarodějky. Popravdě, i ten hřbitov měl něco do sebe, aspoň tam bylo víc místa. Rozhlédnu se po všech, kteří jsou v místnosti. Čarodějka už má zjevně dost. To je tedy div, když za tu dobu, co tu jsem použila třikrát přemístění. Občas je lepší, spolehnout se na vlastní nohy. Lehce se ušklíbnu a opřu se o stěnu vedle dveří. Rozmrzele si prohlédnu zablácené a mokré oblečení. Spíš napůl ucha poslouchám ostatní, více se věnují škodám, způsobeným deštěm. Loutna naštěstí neutrpěla. Potom si uvědomím, že ten půlelf mluví na mě. Svět že není spravedlivý? Proč mám pořád větší pocit, že mě tu berou jako nějakou přihlouplou nánu. Pravděpodobně jsem ze světa zažila stejně, ne li více, než někteří z nich. Zvednu k půlelfovi oči. To je pěkné, že mi to říkáš, ale představ si, že už jsem taky lecos viděla. Často i věci, které bych vůbec vidět neměla. To už je úděl bardů, dostanou se tam, kam jiní ne. A jinými myslím samozřejmě také čaroděje, protože ti mají příliš velké ego, než aby se starali o věci, týkající se celého světa vyjma jich samotných. Pronesu s poslední větou míněnou Edwinovi. Už je mi celkem jedno, jestli na to bude reagovat. Jinak bychom měli opravdu odpočívat. Hlavně někteří, přelétnu pohledem čarodějku a drowku. Tak já půjdu, uvidíme se zítra, možná. S poslední větou otevřu dveře a vykročím na chodbu. Začnu hledat, kudy se vlastně dostat pryč, protože sem jsem byla také přemístěna.

Rick Rovan - 14. května 2011 15:59

Opět hostinec Než stihneme pokračovat v hovoru s drnkalkou už se zableskne a my jsme v hostinci. "Tyhle náhlé přenosy fakt nesnáším." Zavrčím si v duchu a vyslechnu co zase ten míšenec říká. Už mě tu část družiny v celku dopaluje jen co jeden zmizí další se objeví ale tak je to vždy. Nejprve se nakloním k Lianě a promluvím jen k ní. "Spíše než nevěřit drowovi bych nevěřil těm míšencům." ODvětím tiše svůj názor a pak se s protočením očí v sloup obrátím na toho druhého míšence co tu je s náma. "Tak poslyš chlapče! Nikdo tě nenutí, aby si se zdržoval v mé přítomnosti upřímně řečeno o to ani nestojím a do toho proč s vámi zůstávám ti nic není. A tebe se rozhodně nebojím elfátko....ach promin půlelfátko! Tvé výhružky jsou jako prach hozený do větru a nehodlám se jimi zabývat, ale varuji tě podraz mě a budeš to ty kdo zaplatí a být tebou vážím slova mohl bys lehce přijít o jazyk." Zavrčím už vcelku zle protože jejich kecy mě již vážně štvou. "S odpočinkem mají pravdu." Odvětím už klidněji k Lianě a dál se o skupinu nezajímám a zajdu za hostinským a vtisknu mu minci do ruky výměnou za nocleh a vezmu klíč. "Spěte jak můžete kdo ví kolik nocí koho z náš ještě čeká." Ušklíbnu se na míšence a drnkalku a pak letmo pohlédnu na Lianu a drowku a vyjdu schody nahoru k pokojům. Tam najdu ten svůj odemknu si a vejdu do něj. Jakmile jsem v něm zase zamknu a oddechnu si že jsem konečně na chvíli sám.

Rozar - 14. května 2011 22:55

Hřbitov ----> hospoda. Ale že má tedy ránu... musím uznat, když drowka natáhne pěstí Elysiovi... Možná jsem tomu měl zabránit... Nu což... Možná někdy jindy... Sebíhá se toho dost, za krátké časové období... Edwin se snaží navázet vztahy s holkama a jde na to úplně blbě... Je to blb... Musíme to trochu vzít na vědomí při soudění jeho akcí.. Zjevuje se nový čaroděj, který si pořádně prohazuje dorwkou, musím prostě jen udělat Boooom... tiše, spíše jen pro sebe. Páni... Mno mohli by jsme se rozhodnout, co budeme dělat... Stejně to bude pořádná ******** Ke všemu se připojuje bardka... Jak by se toto dalo nazvat? Ach ano... Komedie... To je to správné slovo, komedie... První hadku máme za sebou a Liana se rozhodla, že nás přemístí. Že ji to baví... Hlava mě bolí z náhlého přesunu a ke všemu se musí rozhádat i ten půlelf... Hmmm... Pokud se... Nestačím ani dokončit myšlenku a všímám si, že zde není bardka ani ten zlodějskej půlelf, kterej se strašně rád nechává mlátit. Jsou to ale divní lidi. Ale rozpustit se, je ta největší možná chyba, kterou teď můžeme udělat... Ale spíše by mě zajímalo něco jiného... Je ta Liana fakt tak hloupá? Poslední myšlenku moc neozebírám... Spíše si musím promluvit s Elysiem... Musíme si promluvit Elysiu... Ellysi? Eles... Nemohu si vzpomenout na jeho jméno, i když se snažím moc to nejde... Na tváři se mi po desátém pokusu vykouzlí vítězoslavný pohled. Ele! Musíme si promluvit...

Hybatel - 15. května 2011 11:57

Elfi Sleduješ a posloucháš skupinu na hřbitově dokud se bíle nezableskne a oni nezmizí.Všichni,zbyly po nich jen stopy v blátě.Zatímco uvažuješ co teď uslyšíš jak se k tobě někdo blíží.Ohlédneš se a zjistíš že to je žena.Je vysoká štíhlá oblečená do modré blůzy bez rukávů,kožených kalhot a obnošeného pláště.U pasu má meč a na zádech zase luk.Všimeš si špičatých uší a obličeje který má jisté lidské stopy.Je to půlelfka a si si jistý že si jí už někde viděl,ale teď si asi nevzpomeneš kde.Jde přímo k tobě odhrne křoví a a usměje se. "Ahoj Elfi ty si na mně asi nepamatuješ.Ne když vidím jak se tváříš tak asi ne.Já se snad urazím,ale dobře osvěžím ti pamět.Já jsem Matt.Páni ty ale vypadáš kdo tě takhle zřídil?" Dotkne se jedné rány a ty cítíš teplo a rány se ti zavřou před očima. "Tak takhle je to lepší." Usměje se a z tohohle podřepu zjistíš že jí vidíš za výstřih.Možná by ona byla přístupnější hned co zjistíš kdo to je.

Viconia DeVir - 16. května 2011 20:18

Z hřbitova do hostince... hřbitov byl přeci jen hezčí... Výměna názorů Edwina a Maineni je vskutku zábavná, dokonce přemýšlím zda se ti dva za chvíli nesežerou, ale raději se rozhodnu dobelhat do půlky hřbitůvku a sebrat za letu puštěné kopí. Edwinovo upozornění, že Elfi zmizel mě nijak nepřekvapuje a vlastně jsem docela ráda, že toho špinavého podrazáka nebudem tahat sebou. "Dobře mu tak... kéž by ho chtěla sežrat divá zvěř... i když... chudáci zvířata." Můj pohled na chvíli uvázne na míšenci, jež se netváří příliš nadšeně. Pousměji se nad silou své rány, poté se ale bíle zaleskne a během chvíle stojíme v hostinci. "Sakra, nemůže aspoň říct nějaké varování!" Zavrčím zlobně a pohotově si natáhnu kápi. Zpozoruji že ji kouzlo vysílilo a padá, ale jak dopadla už sem nevnímala, jen se ušklíbnu nad tím, že není tak mocná jak si myslí a jak se chová. Opřu se o nejbližší zeď a pozoruji novou scénu v již tak husté atmosféře. Kříženec se slovně pustil do Edwina. Trochu mnou cloumal pokus o "bránění" mága, ale pak jsem od toho upustila, jelikož on pro mě také nic výrazného neudělal jen to, že se zeptal jak na tom jsem. Trocha zájmu z jeho strany z nás rozhdoně přátele nedělá. Křížence však i přesto se zájmem poslouchám a jeho dlouhý pohled očí opětuji, jako bych v nich chtěla najít proč tak obrátil. Ještě před několika dlouhými minutami, nebo už hodinami? z něj byl řečník a někdo kdo na oko působil jako spojovač nás všech, někdo kdo se nás snažil zocelit v opravdovou pevnou družinu... teď? Je stejně hašteřivý jako všichni okolo a jediný jeho přátelský zájem sklidila elfka se kterou se zná ještě kratí dobu než s námi ostatními. "Pfm... eldalie..." Návrh na přespání se zdá se uchytil a já mohu být vděčná za první smrt Rudého-Zeleného mága a těch pár zlatých co jsem u něj nalezla. Bez peněz bych se zde opravdu neuchytila a hlavně, už vidím toho nadšence jenž mi zaplatí pokoj nebo perverzáka co mě nechá přespat u sebe. Mainein pohled ucítím, ale nereaguji na něj. Má tvář je klidná a opět jako led. "Tedy zítra..." Kývnutím se rozloučím a tón v hlase dává najevo otevřenost věty, vyznívají z něj pochybnosti jako bychom se rána nemuseli dožít. Přemáhám nohu k normální chůzi a klidním mírnou nervozitu, která se mě každým krokem k hostinskému zmocňuje. "Máte volný pokoj?" Pronesu polohlasem. Za ta léta mezi rivvin jsem sice výrazný drowský přízvuk potlačila, ale pořád si v tomto ohledu nejsem sama sebou tolik jistá. Naštěstí je okolo hluk od štamgastů a výměnou za zlatku se mi dostane klíče s vyrytou šestkou. Vyjdu o patro výše a akorát postřehnu rudý hábit mizící za jedněmi z dveří. Zvednu hlavu a pátrám po dveřích se stejnou rytinou jež mám na klíči a s velkou nelibostí zjistím, že jsou to dveře naproti před chvílí zavřených. "Zlý k zlému..." Toť jediné pozitivum, které jsem v blízkosti oné osoby naprosti, zaznamenala. Okamžitě za sebou zamknu, opřu kopí o zeď a letmo přelétnu chudý pokoj. Odložím plášť na okraj postele a přejdu k oknu ze kterého vyhlížím na oblohu, nechala jsem zhasnuto aby si mě lidé venku náhodou nevšimli. "Jak by asi reagovali, kdyby zjistili, že jim tu přespává drow?" Napadlo mě a teskně jsem zavzpomínala na klid v Athkatle a náhle si uvědomím jak mi ta zombická potvora chybí. Na její otravnost jsem si i zvykla a vůči těmhle jsem mohla věřit, že od ní mi nic nehrozí. "To co máme si uvědomíme vy chvíli, kdy to ztratíme..." Uzavřena v pronajatém pokoji, ve svých myšlenkách a ve svém uvažování, vyčkávám kdy se ohlásí chuť po spánku. Únava sice je, ale Shar má dnes krásnou róbu, že se mi z ní nechce spouštět oči a vyměnit ji za denní svit. Vzhledem k blížímu se odpočinku si dovolím lehké léčení a hned na to s pohledem na stále ještě noční oblohu začnu šeptat modlitbu k Shar jako poděkování za další den života a sílu do dalších dní.

Elysium - 17. května 2011 14:20

Pokec u piva Na Edwinovy další výhrůžky se jen pohrdavě zatvářím, vstanu a následně se k němu s ignorací otočím zády. Jsi můj další zářez, Mágu.. Pohlédnu do Rozarových očí a přikývnu. Měl bych se nějak uvolnit, od zítřka už musím zase fungovat správně.. Konečně se usměju, chytím ho za rameno a otočím se s ním k baru. "Barmane, nasaď nám tam oběma jedno!" vykročím k baru, konečně zhluboka nasaji atmosféru, pohlédnu na spící opilce, hlučné štamgasty a posadím se. Tohle jsem potřeboval.. Lokty se opřu o barovou desku, a dlaněmi stiskám svůj páchnoucí dřevěný korbel plný zlatavého moku a čekám, dokud nás všichni z družiny neopustí. Nadechnu se a pootočím k Rozarovi. Ten chlap se mi vážně zamlouvá.. Nebo to je jen iluze? Ne.. s tímhle přístupem se brzy zblázním "Mám z nich mizerný pocit.." napiju se zhluboka a pokračuju. "Jak nás mám udržet pohromadě, když nevím, jestli to, co potřebujeme opravdu vymýtit, není přímo mezi námi? Všichni jsou to arogantní sobci, kteří by nás ostatní prodali za měšec zlata nepříteli." Zavrtím hlavou a ruka mi podvědomě zamíří k ráně pěstí na obličeji. "Chovají se jako Cyricova teta, nesmrtelní namyšlenci, u Tymory," uchechtnu se a pokrčím lehce rameny. "Dokonce i Lia.. Pořád nevím, co po nás konkrétně potřebuje. Máme hledat Kouli v jiných sférách?" zavrtím hlavou a odmlčím se. Nechápu, že ze sebe všechno tohle dostávám, ale ulevilo se mi. "Jaký je tvůj názor a.. Mm, o čem jsi vlastně potřeboval mluvit?"

Maieni - 17. května 2011 19:38

Hostinec Už se chystám opustit lokál, když mi do očí padne rozbahněné město venku a rozmyslím si to. Dobře, Maio, jako vždycky. Zahraješ a třeba tě tu nechají někde přespat. Odhodlaně se posadím k volnému stolu a začnu potichu ladit loutnu. Po očku sleduji osazenstvo hostince a hodnotím, jestli mi tu někdo přispěje pár drobných. Když už je zvuk strun v pořádku, zahraju krátkou rychlou melodii, abych si protáhla prsty. Potom začnu první píseň. Byl slyšet hlas vody Jenž padá dolů přes kamenné schody do prázdna Všude temno, bez života jen v jednom okně světlo To světlo doufám neuhasí ani černá temnota. Cáry mlhy halí město Jen ty mě vyveď ven má cesto Pomoz mi ať se již nedusím Ke světlu rychle dojít musím Pomoz mi ven z mrazu toho Hledám všude, však nevím co či koho Snad najdu klíč k bráně města Snad dozvím se kudy vede cesta Temnoto nech mě na pokoji Já hledám cestu světla svoji Chci dojít kam by každý rád Najít Ithilien Elparath Až odletím na křídlech vážky a dostanu se přes překážky Konečně klid najdu snad Ithilien Elparath Když skončím, zamyslím se, proč jsem vybrala zrovna tuhle. Sice je to pěkná píseň, ale zdejší osazenstvo zřejmě moc neoslovila, proto sáhnu do trochu veselejšího repertoáru. Jakpak bude zítra ráno, pod stolem a na blátě, když ti není holky dáno, zajdi si za Nellianou, vesele uvítá tě! V její chajdě oheň hoří, lépe tam, kde čas se krátí, každý se jí hnedka dvoří, ať tu chajdu nepoboří, její manžel, až se vrátí!

Elfi - 17. května 2011 20:44

Matt Chvíli přikrčený sedím v houští, dokud hřbitovem neprojde bílý blesk a osazenstvo zmizí. Na tohle jsem nemyslel, sakra ta Liana je ale mrcha !! Z těžka oddechnu a otupělý z přívalů myšlenek o dalším žití a bytí si nevšimnu, že se ke mně někdo blíží. Až když mi dotyčný dýcha přímo na ksicht tak zareaguju. Opatrně a zcela neviděně strčím svojí pravou ruku za zády, kde mám připravenou dýku. Dělám, že něho hledám, nebo že se škrábu na zádech. Vše nezúčastněném pohledem, když naleznu dýku uchopím ji a obtočím ruku tak, aby dotyčná neviděla, co držím v ruce. Až poté si prohlédnu přitažlivou dívku. Poté co na mě promluví, začínám zjištovat přesněji kdo to je. Ach Matt z města Grown, už i tady mě našli?? Takže další zabijáci budou také ve městě, pokud tomu je pravda budu se chtíc nechtíc spojit s tou družinou a co nejrychleji se s nima dostat z města. KURVA!!... jak já nesnáším ty hady ve skupině. Snažím se na sobě nic nedat znát, ovšem nervozita z dalších zabijáků mě trošku vyvede z míry. Kolena se mi začnou trošku třást a ústa se mi zkřiví do panického úšklebu. Napřimím se v houští a udělám pomalý krok vpřed, stále sleduju ruce té půlelfky. Pravidelným vydechováním uklidním své tělo a jsem připraven na boj, dokonce i na přesilu, která je v této chvíli možná. Hrůzné myšlenky mi zatemní mozek a ani nepřemýšlím nad tím, že Matt, tedy dotyčná, promluvila umírněně a né zlostně. Odpust Otče..... nejspíš moji přísahu nad tvým hrobem nesplním..ale budu bojovat s vůli osudu. " Oslovovaní nech stranou, přišla si splnit svůj úkol.Koukám, že stále patříš k frakci Temných v Grownu." Plný zlosti ukáži na její temně zařící prsten na prostředníčku. " Vím také, že jsi se propracovala až k zabíjecímu komandu... Pokud jsi mě přišla potrestat za zločin, který jsem nespáchal, věz, že svojí kůži nedám lacino. Nech mě tedy aspon vytáhnout zbran" Zlostí chytnu ještě pěvněji dýku a připravuju se na nejhorší... na boj se zabijáky z Grownu. Při této rozmluvě se podivám také za Matt,abych zjistil, kolik jich tu vlastně je... Žádný?.. jediná sama?.... Co má tohle znamenat?

Hybatel - 18. května 2011 15:26

Elfi Matt tě vyslechne s usměvem a pak založí ruce a prohlídne si tě: "Tak zpomal Elfi já ani nevěděla že tu jsi a no řekněme že teď jsme na stejné straně.Musela jsem odejít protože tam kde jsem byla neodpouštějí chyby.Ale co jsem měla dělat když si jakoby zmizel z povrchu země.Jenže oni to brali jako neschopnost." Matt si povzdechne a pak se rozhlédne po okolí. "Takže tě nechci zabít spíš by ses měl bát toho kdo tě takhle zřídil.Chápu že mi nebudeš chtít věřit,ale já ti nelžu.Jsem ve stejném nebezpečí jako ty ikdyž si nemyslím že by nás zde našli.Takže to je na tobě,můžeme si navzájem pomoct nebo odejdu ty už mně neuvidíš." Povzdechne a začne toči prstenem na ruce a pak si rukou projede vlasy.Vypadá ustaraně a už ne tak arogantně takže možná mluví pravdu.Ostatně je tu sama kdyby tě přišla zabít hemžilo by se to teď v okolí zabijáky.Ostatně jak říkala rozhodnutí je na tobě.Možná by jsi z toho mohl i něco získat .

Rozar - 18. května 2011 16:48

Hospoda - pokec Když jsem říkal, že si potřebuju promluvit, tak trochu jsem doufal, že to bude za většího klidu a on nebude pít... Zatím se mi totiž jen vylívá z toho jak se cítí, proti čemuž samozřejmě nic nemám. Hmmm??? Zní to jako kdyby snad on byl ten, který nás musí dát dohromady... Snaží se mnou snad manipulovat? Nebo je jen tak arogantní a myslí si, že on jediný je ten, jenž by nás měl spojit dohromady? Ach, a já tak trochu doufal v jistou úroveň inteligence... Avšak prozatím se zdá z nich ten nejlepší.... Když nepočítáme tu divnou ženskou... Jako na zavolanou si začne drnkat... Hm, snad jen náhoda... Stále na něco zapomínáš, na něco, co by mohlo být schopno nás udržet pohromadě... Nechávám svou větu chvíli viset ve vzduchu, aby o tom stačil popřemýšlet. Lidé se začali sdružovat, protože společně byly silnější. Ovšem, proč potřebují být silnější? Protože jsou si vědomi nebezpečí, které na ně číhá za rohem a může je kdykoli zabít... Ovšem ve skupině je to rozdílné. Sice je tam většina z těch, kteří se chcou zbavit nepřítele a tak je nic neohrožovalo. Ovšem jsou zde i tací, kteří se s nimi jen vozí a čeká až se jim to povede, nebo už jen proto, že si nepřítel nevybere zrovna jej... Dělám si přestávku, aby stačil pochopit co jsem mu to vlastně řekl a přitom přísně přeměřuji tu tekutinu co objednal ten vedle... Ještě nestačili pocítit co je to nebezpečí. Upíjím a pokračuji... A menší rada... Hlavně se s nikým nesnaž manipulovat... Nejde ti to... Neříkám to nijak dráždivě či drze... Pouze přátelská rada, kterou by si měl vzít k srdci. Hudbu od bardky neposlouchám, protože je to otřesný kousek. Tak to by mohla být pořádná výzva...

Elfi - 19. května 2011 20:38

Matt- pokec pokračuje Klidně si poslechnu Matt, její poslední slova nechám ve vzduchu.Všude je mrtvolný ticho. Navíc se začíná stmívat a večery na hřbitově nemám rád, proto se zhluboka nadechnu a promluvím. " A jak ti mám asi tak věřit? Prsten nosíš pořád....Mám na tebe mnoho otázek, ale co mám dělat?? Zde se mi nechce zůstávat, pojd tedy se mnou do hostince, tam si promluvíme." Jemně jí chytnu za ruku a deru si to přes město až do "lepší společnosti". Cestou vidím, jak se rodiny schází k večeru. Ulice ted jsou prázdné, když dojdeme před hostinec. Zevnitř můžeme slyšet, že hospoda je zaplněná, navíc je zřetelně slyšet zpěv. Vejdeme do hospody a mé předtuchy se naplnili hospoda je plná až na dvě místa v rohu... To se hodí... Kývnu na Matt at si jde sednout. Všimnu si také, že mý "společníci" jsou tu také. To mě trošku rozhodí, ale ne na dlouho. Zpěv, který se rozléhá daleko do ulice, se line z hrdla mé zachránkyně. Snažím se, aby si mě skupinka nevšimla, sednu k Matt, obrátím se k ní a promluvím k ní..Přitom si natáhnu kápi, abych nebyl poznat.. po očku sleduju okolí. " Takže se rozpovídej.... Co zde děláš? Proč jsi odešla od temných a stále máš jejich prsten

Hybatel - 20. května 2011 18:40

Elfi Matt se nechá odvést do hospody a cesta proběhne v tichosti.Když dojdete k hostinci slyšíte zevnitř zpěv který nejspíš nalákal ostatní dovnitř.Nebo je to tím jak pokročil večer a v hospodě se scházejí štamgasti. "Hej kde mám pivo." "No to je mi krása!Pojď mně potěšit krásko." Ta další slova patří Matt která se však ani neobtěžuje dotyčnému odpovědět. "Ne neodcházej krásko." Muž se rozmáchne rukama,pak se svalí na stůl a ze zvuků které začne vydávat nejspíš usnul.Také si všimneš Elysia a Rozara který definitivně prohlásil že není zloděj jak se zřejmě o něčem baví.No oba jsou kapitolou sami o sobě.Jakmile si sednete hostinský vám dá dvě piva a řekne: "Kdyby jste cokoliv potřebovali stačí jen říct.Cokoliv." Nato na tebe zamrká aby tě nenechal na pochybách co tím myslí.Matt pak začne točit prstenem a spustí. "Měla jsem za úkol tě najít a taky jsem tě našla jenže pokoj kde si byl byl už prázdny.Nikdo tě neviděl odejít a nenašla jsem ani žádné stopy že by jsi otamtud odešel.Jako by ses přemístil,ale přemísťovat se mohou jen mágové a to ještě jen někteří neboť je to poněkud složité kouzlo.Ovšem vrátit jsem se nemohla protože by si mysleli že se snažím omluvit svou nechopnost.A u temných není místo pro neschopné proto jsem odešla než by pro mně vymysleli jak za tuhle chybu za kterou jsem nemohla zaplatím.Tady jsem náhodou a co se týka toho prstenu rozhodla jsem se ho použít jako ochranu.Slyšela jsem že určité prsteny fungují u mágů jako zesilovač či usměrňovač a tak jsem si nechala v Athkatle udělat u jednoho trpaslíka prsten který umí kouzlit.Jenže já ho teď nemůžu sundat." Matt domluví a napije se piva.

Elysium - 29. května 2011 14:28

Skrytá tvář Už při Rozarově pohledu jen téměř neznatelně zavrtím hlavou a zapíchnu svůj zrak do piva. Je jiný, možná falešnější, než ostatní.. Pozorně poslouchám, co mi chce říct a nijak se k tomu nevyjadřuju. Po jeho poslední poznámce se hořce usměju a znovu se mu podívám do očí. "Rozare, vlastně mi tvrdíš, že jsme nějaké zvláštní stádo ovcí, které se spolu i přes údajnou nenávist pasou, aby snad vlk odnesl jinou," odmlčím se a prstem kroužím po obvodu korbelu, načež se napiju a hřbetem ruky si otřu ústa. "A vůbec, co ty vlastně víš o nebezpečí? Tohle nebezpečí není vlk, který se potřebuje prostě nažrat. Tohle pohltí celou skupinu," pohled mi sjede k hrající bardce, kterou chvíli mlčky poslouchám, uvolní mě to. "Nehodlám si už nikoho znepřátelovat a tebe proti sobě mít rozhodně nechci." Možná nechám odejít i toho mága.. Koneckonců je mi to už všechno fuk.. "A až budeme se vším hotovi, beze slova vás všechny opustím." Proto to nechci zdržovat.. Zítra promluvím s čarodějkou, že jsem připraven. Začínají mě pálit oči, ale nedávám to najevo. Celý dnešní den mě už unavuje. Zítra bude všechno lepší, musím se více ovládat a být jiný než oni. Být tím, kdo nás nepodrazí, být tím, kdo táhne kupředu, k úspěchu.

Elfi - 30. května 2011 10:01

Rozhovor Rozhlédnu se kolem sebe, spíš koukám po hospodě než na Matt. Poté co domluví se také napiju piva, polknu a promluvím. "A co tedy žádáš po mně? Nevím, jak bych ti mohl být nápomocen... jak vidíš, potuluju se od města k městu, nikde nemám domov. Pokud potřebuješ pomoct finančně, musím říct ne.... nemám tolik peněž nazbyt." Poté se na ní upřeně zadívám a procedím ještě. " Navíc, proč bych ti měl pomáhat? většina mých přátel mě v Grownu zradila." Znovu se napřímím, upiju pivo a čekám na odpověd. Mou mysl však tíží jiná věc, a to, co v tomhle zapadákově budu dělat. Pokud nenajdu nějakou zajímavou prácičku, tak vemu své věci a odejdu z města, třeba dál na západ bude nějaké město, které bude mou "pomoc" potřebovat.

Hybatel - 30. května 2011 21:27

Elfi Matt si tě prohlídne a pak se napije piva a řekne: "Já tě nepřišla požádat o pomoc jistě bych našla někoho lepšího.I co se týká peněz těch mám dost a ikdyby ne tak se vždy najde někdo kdo mně založí." Odmlčí se a pak se poškrábe ve výstřihu. "Jinak to co se stalo v Grownu je smutné.Asi vyznávali pravidlo nikdy nedovol přátelství aby ti pokazilo dobrý obchod.Ale můžeme si pomoct navzájem.Ten kdo tě tak zřídil by se mohl vrátit.Taky asi tuším jak si se sem dostal." Ztiší hlas takže jí můžeš zaslechnout jen ty.Zároveň se nahne tak že jí můžeš znovu vidět za výstřih. "Viděla jsem tu zář a ten kráter na náměstí.Něco takového dokáže jen mocné kouzlo a ty jsi bránou nepřišel protože stráže si tě nepamatují.Navíc tě zde ani neznají takže zde můžeme udělat co budeme chtít.Záleží jen na tobě."

Elfi - 14. června 2011 16:53

Konec Poté co se mi Matt nabídne se mi uplně znelíbí. Nenechám na sobě však nic znát, nejmenší věc. Po chvilince, kdy dořekne poslední věc, se k ní nahnu a promluvím na ní aby to slyšela jen ona. " Promin, nemám zájem."[/b] Odtrhnu se od stolu a zamířím za dvojicí u baru. Potichu se k ním proplížím a poté na ně zareaguju a vmísím se mezi ně. " Můžu se k vám přidat, rád bych si o pár věcech promluvil..."[/b]

Rozar - 25. června 2011 20:43

Hospoda Vypadá to že jde vše dobrým směrem. Tak, už jenom trošičku! Avšak za předpokladu, že to dokáže sejmout celou skupinu, nebylo by rozumnější se držet od sebe co nejdál a nenabízet se, jako šťavňaťoučká pouchoutka na stříbrném talíři? Znamenalo by to, že být ve skupině je větší nebezpečí, než být zvlášť... Nemohu si pomoci, ale něco zde nehraje. Říkám mu s klidem. Vše přesně podle plánu... Ach jak jednoduché ho nasměrovat tam kam člověk potřebuje... Je nádherné, jak můžeš využít jakoukoli informaci a komukoli ji podsunout... S lidmi se nádherně manipuluje... Mám takový pocit, že všichni si raději půjdou někam po svém... Dělím se s ním o tuto vizi do budoucna, těsně předtím než přichází Elfi. Tak jak sis pokecal? Ptám se ho okamžitě a bezokolků. Zajímavé... Nekulhá... Zvláštní... Po té co odpovídá mu pokládám další otázku A o čem že jsi se to chtěl bavit? Ptám se, jako kdybych zapomněl o čem říkal že se chce bavit.

Elysium - 28. června 2011 11:59

Do nicoty "Tak běž." pozvednu oči k Rozarovi. Co mi tu povídá? "Můžeš začít, většina z nás spí, pokud chceš odejít, nebudu ti bránit, třeba řeknu, že jsem usnul na stole," nevědomky stisknu ruku v pěst a chvíli na něj s očekáváním koukám. "Nebo ti snad jde o něco jiného? Nevím, co ode mě čekáš. Jak jsem řekl, dodělám to tu, pokusím se přežít a pokud bude možno.. Nebudu bez činnosti pozorovat, jak umírají ti okolo." Potlačím zívnutí a zahledím se do stolu. Postřehnu i bez dívání, že k nám přisedl ten další. Už tuším, co od koho čekat. Jak je tak pozoruji, jsem si jistý, že jsem na té "správné" straně barikády? Jaké mají motivy "ti jiní". Co když mnohem lepší, než tahle sebranka? Rukou utlumím příval smíchu, zakřením se a zavrtím hlavou. Měl bych jít spát. "Ať si třeba všichni odejdou k Cyricovi, další doslovnou ránu po tváři už kvůli nim snášet nebudu," nehledě na přisedícího Elfiho zakončím svou unavenou řeč a tázavě na něj pohlédnu. Dosud nemám dýku v zádech, snad není tak strašný. Nebo je to jen babrák a je tu mnoho lidí. Ukaž se.

Elfi - 28. června 2011 20:22

Odpolední pokec u "čajíčku" Zaujmu místo u baru a sednu si na volnou židli vedle Rozara. Protáhnu svá znavená záda a promluvím na ně upřímným,klidným hlasem. " Vidím pánové, že jste unavení, proto mě nechte promluvit velice stroze, avšak s pokorou ve Vás." Veliký důraz pak dodávám na poslední slovo. Snažím se mluvit diplomaticky. " Vaše společnost mi může něco nabídnout... menší ochranu a podívám se zase třeba po světě. Je tu však jediný problém a to ta drowka. Přecijenom to co mi udělala bylo krajně hrubé a já to nenechám bez následků." Zadívám se na Elysia, sleduji jeho dvě rozdílná oka. Poté se mi vrátí myšlenka k boji proti drowce. Ten pocit... pocit...jak na se na mě divá tím jeho okem... vyvolává to ve mě pocit, co to je? Blázním nebo ten půlelf není tak normální- Vím, že půlelfové jsou kouzelná stvoření... smícháním dvou genetických kodů je tak rozdílné, že to z nás může udělat nadřád..Každý z nás má nějakou schopnost a Elysium jí má určitě schovanou v tom oku. Jediný co vím, že mu nejspíš vděčím za život, ale nic jiného. Podvolovat se mu nebudu. " Takže stručně řečeno, mohli bysme udělat nějakou dohodu, nevím jak vyřešit situaci s drowkou, ale rád bych Vám dělal společnost na nějakou tu dobu, a přecijenom stále mi uníká účel nás všech... Co vůbec můžeme vědět o té kouzelnici? Věříte jí natolik, že byste za ní dali život? Jaký má smysl Vaší cesty s ní..... Snad se zde dozvím pár odpovědí na moje otázky..

Elysium - 11. července 2011 17:55

Překvapení Pozorně poslouchám, ale nedávám to příliš najevo. Jeho řeč se mi zamlouvá, řekl jsem si, že prozatím už nebudu přemýšlet nad jejich myšlenkami "za tím vším", tohle pohodlí si zřejmě nemůžu dovolit, ale už mě to veškeré komplotování unavuje. Když postřehnu že na mě zírá, ležérně si nechám spustit vlasy lépe do čela. Tohle si dovolit nemůžu... Navážu oční kontakt s Rozarem a výmluvným pohledem kývnu směrem k Elfimu //vůbec si teď nepamatuju, jestli známe tvoje jméno "Vidíš, on má docela pravdu," teď už se plně soustřeďuji na Elfiho, ale se zrakem víceméně zapíchnutým do prázdného korbelu. "Drowka.. Příběh sám o sobě. Myslel jsem si, že je úplně jiná," nechám poslední slovo vyznít v zvláštním náhlém tichu hospody. Bardka už nehraje? "Ale je jiná jen z části. Dosud nemá smysl jí ublížit," lehkým pozvednutím ruky naznačím, aby mě Elfi nepřerušoval "Je pro nás sice nebezpečná, ale pro naše skryté nepřátele ještě nebezpečnější. A teď budu mluvit upřímně, když řeknu, že nevím nic o našich nepřátelích a také o našich 'přátelích', Lianně, hlavně." Po další chvilce ticha zavrtím rázně hlavou. "Rozhodně nechci podnikat nic zbrklého, zatím. Potřebuji.. Potřebujeme vědět víc," poprvé se Elfimu podívám přímo do očí (s okem zakrytým vlasy). "Nemůžu říct, že ti naplno věřím a důvod tvé spolupráce - kvůli ní, také příliš neschvaluji, ale tvá dohoda zní rozumně." Pomalu vstanu a letmo si opráším rukávy ošoupané róby. "A teď mě omluvte, pánové. Jdu načerpat síly, něco mi říká, že už zítra budeme pěkně v... " zakřením se, když se mi vrátí můj klasický lehkovážný tón mnohem bližší mému věku. "A pak budem pařit, pamatujte, ta první runda bude na mě!" Jak já se těším..

Cernd - 12. července 2011 10:21

Potlačím zavrčení, které se mi dere do úst místo odpovědi. Hold proměna odeznívá pozvolna. "Máte opravdu zvláštní způsob vítání zákazníků. Asi stejně logicky, jako že včely samy nosí med medvědovi." podivím se nad jeho uvítáním, ale dál to neřeším. I když vsadil bych se, že některé kamínky či větvičky určitých dřevin by přijal s nadšením. "Uvítal bych skromný pokoj, kde bych mohl složit své kosti." požádam a do dlaně mu vtisknu minci o kterou tak stál. Následně se rozhlédnu po hostinci jestli nezahlédnu někoho známého z koule. Společnost pár z nich bych uvítal.

Hybatel - 28. července 2011 17:51

Cernd Hostinský přejde tvůj způsob výrazem ze kterého asi pochopil jen tu první část.Když mu pak vtiskneš minci tak trochu roztaje a řekne příjemnějším hlasem. "No město teď zažívá problémy a můžou za ty potíže.Jako by se příroda obratila proti nám.Ikdyž asi bych neměl házet všechny druidy do jednoho pytle." Nevíš jestli tak mluví ž přesvědčení nebo proto že jsi mu zaplatil a on v tobě vidí potenciálního zákazníka.Mezitím se zvedne jistý muž zřejmě trochu přebral podle toho jaké potíže mu to činí.Pak tě uvidí a vytřeští oči. "Há,chcípneš druide."pronese ovšem mám problém vytáhnout meč a pak se svalí na zem a začne oddechovat.Pokud se rozhlédneš po hospodě tak u jednoho stolu zahlédneš ty dva míšence a Rozara který definitivně prohlásil že není zloděj.

Rozar - 28. července 2011 23:31

Hodspoda Odejít by bylo super, ale pořád ještě věřím, že pokud zůstaneme ve skupině, tak máme šanci na úspěch, toto se stále nezměnilo... Snažím se ho uchlácholit vlídnými slovy a přátelským úsměvem. Ale i tak... Zabít mága... Dál již nepokračuji, poněvadž přišel Elfi s tím, že se k nám přecijen přidá... Ale ale... Že by se něčeho venku vylekal víc, než naší milé drowky? Zajímavé, kdo by si o něm kdy pomyslel že to bude takovej srab? Elfi se nám vážně rozpovídal a Elysium se rozhodl že nezůstane pozadu... Takže ty nám tady říkáš, že se k nám připojíš, ale drowka z toho co ti provedla jen tak nevyvázne jo? Myslím že na něco zapomínáš... Neměl by jsi být raději vděčný ženě, která zachránila tvůj život? Alespoň by jsi jí měl donést kytku nebo tak něco... Slyšel jsem, že to maj rádi... I když to moc nechápu... Podívám se zamyšleně do stropu, jako kdybych se snažil přijít na to proč maj ženský radí kytky. Ale El teď již nemluví tak z cesty... Konečně říká jak nedůvěřuje skupině, což je pro mě dobrá známka toho, že je v něm alespoň kousek člověka... Z mého poklidné módu mě přeruší, když slyším, že platí první rundu, zvedám se ze židle a řvu za ním COŽE?! Jen tu první! To si ze mě děl... Ah... Už odešel... Zase si sedám na židli a rozhlížím se, v domění, že bych našel nějákou krasavici, avšak dříve než bych se pořádně porozhlídnul se můj zrak zastavil na druiovi, po kterým jde nějákej člověk, naštěstí dost neobratnej člověk... Nestarej se o to, nevlítni tam jak nějákej blbec a nezačni křičet: "TO JE DRUID! UPALTE TOHO Š*EJDA!" Ne ne... To raději ne... Myslím že se o něj nebudu starat do doby, než bude v opravdovém nebezpečí, nebo si se mnou nebude chtít začít povídat... Ale je tu vážně nuda... Mohl by mu dav něco udělat... Alespoň by se něco dělo... Hej né počkat... Tohle beru zpět... Nuda nuda! Já chci nudu! Nic jiného si teď nepřeji, jen pořádná dávka nudy! V duchu se začínám modlit, aby se dnes ani zítra nic zlýho nepřihodilo, ale modlím se zbytečně... Moc dobře vím, že pro mě zde není žádný bůh, který by mi hodlal pomoci.

Rick Rovan - 31. července 2011 14:14

Hospoda Po pár hodinách strávených na pokoji jídlem a odpočinkem a trochou přemýšlení se posadím na posteli. "Hrozné táhlý večer a ta banda opic se ještě dole beztak opíjí a kují pikle." Zavrčím si v duchu a promnu si oči. Naspal jsem pár hodin a večer se protahuje a je nudný. Nakonec sáhnu po holi u nočního stolku a postavím se. Hodím zavazadlo se zbytkem věcí zase přes rameno a vyjdu z pokoje a zamknu ho. Klíč strčím do kapci. "Nedá se tu pořádně nikomu věřit. Musím získat spojence." Bavím se se sebou a přejdu k dveřím nedaleko, kde vím, že má pokoj ta drowka. Naštěstí jsem byl dostatečně soustředěný a pozorný, abych si to zapamatoval. "Oni kují pikle musím se přizpůsobit a připravit na jejich případnou zradu." Koncem hole přiměřeně hlasitě zaťukám na její dveře a počkám jestli otevře. Pokud otevře přelétnu jí pohledem. "Brý večer. Jsem rád, že ještě nespíš chci si s tebou promluvit." Podotknu a čekám na její reakci. Jsem připraven bránit se třeba i napadení, kdyby něco.

Viconia DeVir - 08. srpna 2011 15:24

U lepší společnosti ve společnosti noční společnosti Dlouho mi trvalo než jsem byla schopná alespoň na pár hodin zavřít oči, přemohl mě fakt, že pokud je budu následovat tak tohle je v dohledné době poslední příležitost na řádný spánek. Netuším kam se půjde, ale pokaždé nebude poblíž nějaký hostinec kde by mě s otevřenou náručí ubytovali a lehce izolovali od ostatních. Sdílet pokoj s jednim z té skupiny by mi klidný opočinek nepřineslo a co teprve přespávání v přírodě. Ať je má snaha jakákoli můj spánek je stejně ostražitý a tak mě probudí do víceméně bdělého stavu zavření protějších dveří. Následně se ozve podivné zaklepání. S povzdechem otevřu oči a rychle se vyhoupnu s postele. I to málo co jsem naspala mi dodalo značnou energii a to i přesto, že jsem na postel lehl jak jsem byla. Poupravím oblečení a jdu ke dveřím, jednou rukou je opatrně pootevřu a druhou ruku mám na kopí opřené o zeď, připravena pohotově jednat proti případnému "slušnému nepříteli". Jaké to překvapení, když spatřím Rudého mága. Vyslechnu jeho slova s tázavým pohledem. "No, není poznat, že jsem spala a navíc chce mluvit. Tohle nevoní moc příjemně." Aniž bych dveře více otevřela nebo z nich ustoupila odpovím otázkou. "A o čem, mágu?"

Rick Rovan - 09. srpna 2011 13:26

Viconia Když se otevřou dveře a vykoukne drowka přelétnu jí klidným pohledem. "Typická reakce nedůvěřivého tvora." Pomyslím si pro sebe a upřu se na její oči. "O zbytknu skupiny co nás má provázet a o tom co bude." Začnu a sleduju ji. "Když jsem odcházel byli všichni ještě dole a předpokládám, že ještě asi jsou. Nelíbí se mi jak dlouho tam klábosí a nemám dobrý pocit z toho o čem. Přiznejme si to jsme členové této podivné skupiny co nejvíce vyčnívají. Nevěřím ani jednomu z nich. Určitě se nás budou chtít brzo zbavit. Ale zde venku bych o tom nerad hovořil." Objasním klidně a mírně se opírajic o hůl jí sleduju jestli mne nakonec pustí či nikoli. "Zvláště ti kříženci nevypadají věrohodně." Utrousím si v duchu ještě pro sebe.

Viconia DeVir - 12. srpna 2011 00:24

s Edwinem Dlouhou chvíli analizuji pohled jeho klidných očí a poté naslouchám jeho slovům. Ano, šla jsem pryč mezi prvními, netuším zda se odebrali ke spánku či nikoli, ale on má zjevně větší přehled o situaci. Z jeho slov není cítit moc emocí, možná malý záchvěv strachu o vlastní existenci. Přirozený pud sebezáchovy, otázkou je co ho zapříčiňuje... strach ze mě, nebo z ostatních? Chce touto návštěvou docílit spojenectví nás dvou proti ostatním ze skupiny nebo se již stačil spojit s ostatními proti mě a kují na mě past skrze naději že budu věřit někomu se záporným přesvědčením... někomu kdo, jak sám řekl, vyčnívá? "Dobře argumentuje, po mém výstupu na hřbitově mě budou mít ještě za víc nebezpečnou než si mysleli před tím... mít k ruce mága by mohlo být výhodné... ale jak mám vědět, že mě nepodrazí když ho budu potřebovat?" "Tvá sova mají váhu, mágu..." Začnu uznale, al pokračuji trochu jinou intonací v hlase, je tam strach a to i přes ledovou tvář. "...ale Edwine... Já nevěřím ani tobě."

Rick Rovan - 12. srpna 2011 08:58

Drowka Sleduju Drowku jak si rozvažuje slova a nakonec s trochou strachu v hlase promluví. V duchu se pro sebe trochu usměju ale na tváři ve skutečnosti není ani záchvěv a je pevná jako kámen. Znovu upřu oči do těch jejích. "Jistě důvěra je v této době nejistá věc, ale také možná jediná cesta, jak se udržet naživu." "Taková válečnice a má strach." Zajímavá myšlenka na chvíli mlčím, ale pak se rozhodnu pokračovat. "Ale uvažuj drowko. Nikomu z té skupiny už nemůžeš věřit. Nechceš věřit ani mne i přesto, že mezi ně v podstatě nepatřím. Ale pamatuj si sama budeš jako stéblo, které je snadné zlomin." Odvětím s klidem a rozvažuji zdali odejít a starat se o sebe.

Viconia DeVir - 12. srpna 2011 22:24

Mág - mlčenlivé pozvání Důvěra je něco co mi nechce nikdo dát a z tohoto důvodu se chovám stejně. Vduchu přemýšlím jak moc je důvěra propletená s přežitím. "Věřila jsem a byla jsem podvedena, kdo zaručí že se to nebude opakovat?" Můj strach nespočívá v ničem jiném než v tom někomu se, byť jen trochu otevřít, a začít mu věřit. Poušklíbnu se nad jeho dalšími slovy, která vypustí po své odmlce. "Někdo mi jednou řekl, že lidé jsou nebezpeční ze zadu, mágové z předu a Thayviani odkudkoli..." "A také, že přátelé si drž blízko a nepřátele ještě blíž, proto spolupráce s Thayvianským mágem bude nebezpečná, ale výhodná... pokud mě nepodrazí v nějaký nejméně očekávaný moment." Chvíli se takto zamýšlím a chvíli to vypadá, že mu ještě zabouchnu dveře. Vypadám nerozhodně, ale není to vidět tolik jako kdyby mi viděl do hlavy. Nakonec otevřu dveře a ustoupím blíž ke kopí.

Rick Rovan - 13. srpna 2011 10:08

Drowka Nad její větou se jen trochu musím pousmát. "Já zase slyšel, že i démon v bitvě před drowem utíká." Odvětím s klidem a když nejistě otevře dveře vejdu pomalu dovnitř a obezřetně jí sleduju. "Jinak myslím, že kdybych ti chtěl ublížit dávno bych tě zabil ve spánku nebo při jiné příležitosti, kterou jsem již měl." Mluvím s kliděm a nespouštím z ní oči. "Začíná mi věřit." "Co se týká té naší takzvané skupiny je mi z ní v celku zle a nedá se jim věřit. Ti dva špinaví kříženci jsou jen podlé a hloupé kreatury, Rozan samozřejmě drží při nic. Drnkalka co tam přišla.....che nechápu jaký má pro nás přínos nějaká bardka. A pak naše smělá vůdkyně, kterou jsem zachránil a azčínám toho litovat. Mám dojem, že nás jen využívá a vůbec se mi nechce s touhle skupinou tahat zvláště když po Lianě nebo jak se menuje jde nějaká kněžka a její hromotluk. Měli bychom se vypařit pryč od nich pryč z města s nimi začaly potíže a zdaleka ještě neskončily." Podotknu a pohlédnu na ní co si o tom myslí.

Elfi - 15. srpna 2011 12:53

Konec dne "Ano máš pravdu Rozare, té dívce určitě poděkuji, ale ted na to nebyl čas. Uvidíme se tedy ráno, zatím se mějte."[/b] Poté se zvednu a s klíčem v ruce jdu nahorů. Toho co si všimnu mi trochu vyrazí dech, ten arogantní kouzelník právě vchází drowce do pokoje. Než vstoupím na poslední schod dveře zacvaknou a nikdo už není v hale do pokojů. Toho musím využít, nevím o co jim jde, ale tohle jejich spiklenectví jim jen tak zadara neprojde. Sejdu zase schody dolů a vyjdu z hospody, vkradu se do postranní uličky. Nikdo tady není to je dobře... Kouknu se na zed hospody, je velice špatně stavěná, některé cihly vyčuhují z roviny, takže nebude problém pro zkušeného zloděje vylézt nahorů, navíc u okna je velký trám, na který se můžu postavit. Vylezu nahorů a sednu si k oknu, kde je drowka s kouzelníkem. Okno je trošku pootevřené takže slyším velice dobře co si říkají. Držím se u zdi, aby mě případně nikdo neuviděl, pokud by jeden z nich přišel k oknu. Také mám na sobě kápi, aby nikdo neviděl, kdo jsem.

Hybatel - 15. srpna 2011 14:48

Elfi Odcházíš od ostatních,bereš si klíč a jdeš nahoru do svého pokoje.Byl to opravdu dlouhý den a jakkoliv podivně začal aspoň končí tak že si můžeš trochu oddechnout.Budeš to potřebovat kdoví co přinese zítřek.Vystupuješ po schodech a vidíš jak Edwin mizí do jednoho pokoje.Je to jeho pokoj nebo pokoj té záhadné čarodějky?Chystá se kout železo dokud je žhavé?Ikdyž vzhledem k tomu že oba mají stejné nadání by to nebylo nic zvláštního.Rozhodneš se to prozkoumat a zjistit o co jim vlastně je.Rychle sejdeš ze schodů dolů,vyjdeš z hospody a v postraní uličce narazíš na někoho kdo si tam ulevuje,ale dokonči svou potřebu a odejde aniž by si tě všiml.Začneš šplhat po zdech hospody a je to snadnější než na tom podivném místě kde jsi se objevil.Pak se zachytíš trámu a vyhoupneš se u okna.Když však do něj nahlédneš zjistíš že je špatné okno.Edwin zde není zato je tu Liana.Na stole má rozloženou mapu a na na ní položenou ruku.Má zavřené oči,její prsten září a kameny blikají.Pak oči otevře a s nezúčastněným pohledem natáhne ruku a v tu chvíli pocítiš zvláštní pocit.Okolí se roztočí a když se konečně uklidní už se nenacházíš na trámu před oknem,ale v místnosti.Liana na se tebe dívá poněkud naštvaně a míří na tebe prstem který opět zaří a kameny blikají snad rychleji než předtím. "No nejsme my poněkud zvědaví?Měla jsem pravdu jsi zloděj,ale jak jsem říkala nehraj si se mnou měla jsem těžký den a nemá teď na tebe náladu."domluví a její výraz se opět změní na chladný a nezúčastněný ovšem pořád na tebe míří.

Elfi - 15. srpna 2011 16:22

Liana "Já a zloděj? No dovolte a kdo říká, že hledám zrovna vás? Bohužel jsem nějakým nedopatřením stál u špatného okna. Hned bych také pokračoval, kdybyste hnedka nepoužila to vaše kouzlo a nepřenesla jste mě sem. Uzavřeme tedy debatu, mám důležitější úkoly na práci, prosím Vás však o jednu věc, a to, že jste mě tu nikdy neviděla a nikdy jsme se neviděli. Nenechte se rušit." Otočím se na podpatku a vykročím směrem k oknu, potichu ho otevřu a začínám slejzat na trám. Pokud Liana už nijak nezakročí, pokusím se najít správné okno.

Viconia DeVir - 15. srpna 2011 16:53

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Můj pokoj Nad jeho hláškou při vcházení do místnosti se pobaveně ušklíbnu a zavřu za ním dveře. S kopím v ruce pak přejdu k nerozestlané posteli, jen trochu poválené, opřu kopí o zeď u ní a na postel se usadím s tím, že pokynu Edwinovi k jediné židli v místnosti u malého stolku. V pokoji je větší šero ve kterém nemám problém vidět, ale Edwinovi oči by možná problém míti mohli. Kdyby se v tomhle o něco pokusil, dostala bych ho hned, ale nechci zabít možného spojence. "Ve spánku bys mě mohl zabít maximálně tak v tom nesmyslu kde jsem se všichni probudili, ale přišel jsi až když jsme byli všichni vzhůru." Upřesním s úšklebkem. Trpce si uvědomím, že vlastně příležitost mě zabít měl ačkoli by to bylo před zraky ostatních. Mág však může zabít i velice šikovně tak, že není poznat že je na smrt odpovědný, ale záleží na kouzlech která ovládá. "Jak tě tak poslouchám, přemýšlím proč jsi již neodešel, ale to je teď vedlejší. Špinavci jsou mi odporní stejně jako ten lidský šmejd, o té bardce ani nemluv, její existenci vůbec nechápu. Jestly si myslí, že o nás bude pět balady tak o tom pochybuji, a pokud bude zpívat tak jen o nich... kdo by chtěl poslouchat balady o hrdinné drowce nebo statečném mágovi Thaye...." Nahodím sarkastický škleb." "....nikdo z nich mi však tolik žíly netrhá jako ta arogantní nek." Na okamžik se odmlčím. "Pokud po ní někdo jde, tak nás má jako své štíty, doufá, že se za ní budeme bít a pomůžeme jí od její....." Lehce mávnu rukou a pak se s ní dotknu hlavy. "Sakra... jak se tomu říká?" "Od jejího problému." Dokončím větu trochu jinak se zvednutím hlavy od ruky. "Nechci utíkat, hlavně ti nevěřím natolik abych tě mohla doprovázet i když jsi rozhodně lepším společníkem než tato pochybná skupina." Zahledím se na něj prosíc Shar o jiný plán než zbabělý útěk. Až někoho zabijeme, nebudu se bránit útěku, ale nyní... toužím se dozvědět proč se mé cesty propletly s jejich.

Rick Rovan - 15. srpna 2011 17:26

soukromá zpráva od Rick Rovan pro U drowky Když se za mnou dveře zaklapnou přelétnu šerý pokoj pohledem. "Jak jinak temné stvoření, ale je mi milejší než ta havěť dole." Ušklíbnu se pro sebe a když pokyne k židli s klidem se na ní usadím a houpu se na ní. Hůl opřu o stěnu za sebou tak abych jí měl po ruce. "Milá zlatá nevím zdali si vzpomínáš dobře, ale byl jsem to já, kdo se na tom náměstí vzbudil první a kdo vzbudil a odvedl tebe a Lianu. To, že ses pak oddělila je už druhá věc. Ale kdybych chtěl mohl jsem vás všechny uzničit už tam, ale nač si ubírat potěšení z pohledu na to jak ta verbež umírá sama, že ano." Pousměju se v úšklebku a poslouchám co říká. "Dejme tomu, že mám své důvody proč zatím zůstávat s touto skupinou. A jak víš Tahyové ani Drowové zde asi nebudou moc oblíbené skupiny. A co se týče našeho hojného doprovodu jsou to jen ubožáci co se snaží udělat na tu Lianu nebo kdo to je dojem tím, že jí pomohou. Nevím co si od toho kromě smrti slibují." Musím se usmát nad přectavou jak z dáli koukám jak ta banda umírá. "Ano jde a ona to ví. Problém je, že když zůstaneme půjdou kromě po ní i po nás." Přikývnu a nad jejím vyjádřením k návrhu odchodu se usměju. "Chápu ani já nevěřím tolik tomu, že se mi nezavrtá jednou kopí mezi lopatky. Ale zoufalá doba si žádá zoufalé činy." Podotknu a zdvihnu ukazováček levé ruky. "Bude asi moudřejší zůstat zatím s touhle skupinou a předstírat jak snimi chceme putovat, ale navrhoval bych zosnovat vlastní plán a pomalu se jich zbavit. Stačí drobnosti jako třeba, že by náš křížený ušák mohl mít problémy se strážemi nebo tak podobně." Záludně se usměju.

Viconia DeVir - 15. srpna 2011 21:15

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Můj pokoj a mágem "Pravda, mohl nás zničit, ale mágové jsou vypočítaví..." "K oddělení se od vás všech jsem měla důvod, to že jste mě pak našli je věc druhá." Odpovím lhostejně k této minulosti a pokračuji. "Vlastní důvody? Dobrá, do nich se ti míchat nebudu, ale řekni mágu, neřadil ses ještě před několika hodinami mezi ty ubožáky co se jí snaží zavděčit, když jsi jí zahalil svým pláštěm?" Nadhodím hravý úšklebek, který ani není tolik vidět jako spíše slyšet. Zamyslím se nad tím kdo po té čarodějce jde, ale poznámka o kopí mě přivede k tlumenému zasmání. "Stejně tak nedůvěřuji tvé magii, kouzla v rukou mága jsou záludná..." "...a mocná, jak jsem se dnes utvrdila." Protáhnu záda a poté se lokty opřu o kolena, jsem tak o pár čísel blíže tomu člověku, ale pořád jsme od sebe dost daleko. "Tak vlastní plán..." Potěšeně se usměji nad jeho příkladem a v očích mi poskočí hravé plamínky, ano i v šeru je můj zápal pro tuto věc cítit. "...neprv mi řekni, mágu, kdo touží po naší čarodějce? A pak můžeš pokračovat v tom co jsi začal, pelivě poslouchám." Opětuji záludný úsměv, mou mysl však zžírají pochybnosti. "Pokud bychom skutečně vytvořili spojenectví, mohl by mi hodně pomoci... bojí se mě, viděl co dokáži, ale budu mu moci někdy úplně věřit?"

Cernd - 15. srpna 2011 23:52

V hospodě s částí původní skupiny "To asi ne." pronesu již přívětivějším tónem hlasu. Ale zmínka o vzbouřené přírodě mě zaujme. Ale vím, že ji musím odložit na později. Protože sám nemám ani mizivou šanci na úspěch. Ožrala mě zaujme minimálně, tedy spíše nezaujme. Pokud bude třeba zabiju ho. Třeba to ale není a já se v klidu mohu odebrat do svého právě pronajatého pokoje. Jen cestou hostinskému kývnu aby mi tam donesl jídlo. Cestou chodbou slyším hlasy skupiny i jiných lidí přebývajícich v hostinci. Drowka, arogatní mág a jeden podivín. Ale nemám moc chuť se k nim připojovat. Na to jsem moc unaven a mám docela velký hlad. Zapadnu proto do pokoje a vyčkám příchodu jídla. To kupodivu poměrně brzy dorazí. S díky vyprovodím onoho dobrého člověka, který mi pokrm přinesl a pustím se opatrně do jídla. S náladou co tu mají kolem druidů si musím hold dávat pozor. Najeden ulehnu ke spánku i když o spánku nemohu dlouho mluvit. Se zavřenýma oči naslouchám zvukům hostincea čekám až dorazí spánek.

Rick Rovan - 15. srpna 2011 23:57

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Amazonka?:D "Ne mezi ty ubožáky jsem nikdy nechtěl zapadnout. Jí jsem zachránil jen pro to, že jsem myslel, že by mohla být užitečná a že bych z toho mohl mít prospěch. Zmýlil jsem se spřáhla se s těmi špinavci." Zavrtím hlavou s neutrálním výrazem. A pak pohlédnu na drowku. "Co se týče čarodějky jeví o ní zájem kněžka z řádu.....mám ten dojem, že Thalova. Tahá se taky s takovým hromotlukem. Mozek asi nemá žádný ale sílou přetéká. Co se týče kněžky bude taky dost silný soupeř. Nevím zdali by proti ní Liana obstála. Vím, že jsou blízko k tomu aby jí našli potkal jsem je dnes v sousední hospodě. Che chtěli, abych se s nima spřáhnul a myslí si, že jim pomáhám a zatím jsem varoval čarodějku alespon to bude zajímavější." Ušklíbnu se nad tím vším. "Trochu škoda, že se ten malý trpaslík někam zatoulal.....ach trochu mi chybí nosič, ikdyž ten malý skrček by to zase postrácel beztak." Musím se pousmát ale rozhodnu se neodbíhat od tématu. "No a co se týče našich společníků. Napadá tě také něco jak se jich postupně..."zbavit"?" V očích mi taky hrajou pobavené plamínky, když si pohrávám s budoucností těch špinavců co se ještě asi opíjejí dole.

Hybatel - 16. srpna 2011 14:20

Elfi Dostaneš se k oknu a chystáš se ho otevřít když vtom tě zasáhne energie takové síly že málem políbíš zeď.Ležíš na zemi a pak když se otočíš uvidíš Lianin chladný,nezúčastněný pohled.Co proti tobě všechny ty ženy dnes mají?Ale aspoň už na tebe přestala mířit. "Už jsem byla vyrušena.A přenesla tě jsem sem protože jsem si s tebou chtěla promluvit.A ještě jsem neskončila,neříkali ti že je neslušné odcházet když někdo další mluví?A ano ty jsi zloděj,to jsme věděla už když jsem tě uviděla.Ani jsem ti nemusela,nahlížet do mysli.No to jedno. Skonči a projede si rukou vlasy. "A ano hledal jsi mně a pak Edwina.Co jsi myslel že zde uvidíš?A nechtěl jsi zůstat když jsi zjistil že jsi u špatného okna?Ale pokud ti jde o to co jsi myslel mohl jsi se spokojit s tou půlefkou.Nemusel by jsi ani za sex platit ikdyž jak musí být někdo zoufalý když za sex platít. To je však jen řečničká otázka protože Liana hned pokračuje. "Jinak já mám taky důležité úkoly a co se týká tvé prosby čeho se bojíš?Nebo jinak řekni mi co chceš udělat a já ti řeknu co chci udělat já." Její chladný úsměv zmizí dokonce se na tebe usměje a přitom si kroutí své zrzavé vlasy.

Elfi - 16. srpna 2011 16:37

soukromá zpráva od Elfi pro Otravná Liana Už otvírám okno, v tom náhle mnou však projede bolest a já sjedu na zem. Po chvíli bolest přestane a já se konečně zvednu a pohlédnu na Lianu. Mám chut jí zabít nebo jí aspon trošku ublížit. Několikrát se nadechnu a pozorně poslouchám její žvásty. Děsí mě, co o nás všechno ví, čaroděj s její mocí asi hodně ví. " Máte hodně práce, a přesto se necháváte rušit, už nevím o co vám jde. Nebojím se ničeho, jen jsem nechtěl, aby Edwin věděl, že jsem ho sledoval. A ostatně tu drowku,Viconii také. Zdržela jste mě však natolik, že už nejspíš nic nezjistím. A co tedy zamýšlíte vy? Parta dobrodruhů z toho tajemného vězení vám nedrží pohromadě, ani já netáhnu za jeden provaz, popravdě řečeno dva z nich bych nejraději zabil." Mluvím koncetrovaně a klidně. Udělám symbolický krok vpřed a mnu si čelo, protože jsem se bouchnul hlavou o zed. " Tak tedy mluvte, co chcete, ale jedno byste měla vědět, Liano, moc vám nevěřím, zatím nemám jediný důvod."

Viconia DeVir - 18. srpna 2011 13:44

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Amazonka? Kde prosimtě? :D "Chtěl se spojit s Lianou a nevyšlo mu to, teď zkouší mě... jeho slova mě přivádí k otázce..." "Zradíš spojence, pokud to pro tebe bude výhodné?" "Teď se ukáže tvá upřímnost." Hledím mu do očí a čekám co udělá. Informace o Talově kněžce mi není zrovna příjemná. "Talos..." Šeptnu syčivě a krátce se zamyslím. "Kněží Talose jsou mocní, její hromotluk, jak říkáš, jsou jen svaly na špinavou práci. Hraješ na dvě strany mágu... mohu věřit, že mi teď nelžeš?" Chce abych mu věřila a při tom mi dává důvody k nedůvěře... "Dobře, že ten malý hargluk zmizel. Jsou to jen malé fousaté bestie plivající nadávky na všechny další rasy a neváhají při vytahování sekery byť jen při hospodské rvačce. Hargluken jsou nespolehliví a zlomyslní víc než eroln." Pozdě si uvědomím, že mé postoje k jiným rasám Edwina asi nezajímají a, i kdyby, je to zbytečná odbočka od tématu. "Pro začátek bych se pokusila vypozorovat jejich slabiny a pak se bavila tím jak na nich doplatí. Třeba ten zloděj, Elfi, šel do hrobky a měl zakladateli Trhova něco ukrást, nevšiml si pastí a zmrzačil se tam." Dám návrh i s příkladem. "Pokud mě chce zradit a použít má slova proti mě, tohle je celkem neškodné prohlášení... ačkoli... jsou to jen slova..."

Hybatel - 18. srpna 2011 15:02

soukromá zpráva od Hybatel pro Liana si všimne tvého výrazu a znovu na tebe namíří svým prstenem.Jistě ikdyž máš chuť jí ublížit tak si vzpomeneš si na vaše setkání za zrcadlem kdy ti vyrazila dýku z ruky dřív než jsi jí stačil vytáhnout.Když se uklidníš znovu ruku skloní.Ale co teď?Liana zdá být nebezpečnější než ta drowka,ale mágové jsou vždy nebezpeční.A zvláště mocní mágové a ona mocná je,velmi mocná.Možná by stálo za to se s ní spojit.Jistě musel by jsi snášet její aroganci,ale možná by ti mohla pomoci s pomstou ohledně té drowky.Liana tě vyslechne a pak se znovu usměje. "Tak ty se nebojíš ničeho?Jen hlupáci se nebojí ničeho,ale ty zřejmě hlupák nejsi.A co se týká toho zdržení čas je jen okno a tak pokud víš jak na to tak čas nemá význam.Ale ty mi nerozumíš že?Ani se nedivím protože čas je složitý,velmi složitý." Podívá se na tebe a pak vzdychne,mávne rukou a židle poblíž tebe se odsune.Posadí se a pokyne ti aby sis taky sedl. "Chápu že mi nevěříš taky jsem někomu věřila a on mně pak zradil když jsem to nečekala.Ale měla jsem to čekat ono Lavok byl ambiciozní.Ale taky arogantní tak arogantní že nebyl ochotný uznat že se mýlí.Nebo spíš mu šlo o tu kouli,ale já se pojistila.Na řízení lodi jsem pracovala já,beze mně bude muset začínat od začátku." Usměje se a projede si vlasy. "Ale mluvme o něčem jiném.Takže o co mi jde.V současné době mám jistý problém a s tím se pojí i jistá věc která by se mi pomohla protože osoba která jí má k jejímu využití nemá patřičné schopnosti.Pomoz mi a získaš moc o které se ti nesnilo.Ikdyž tebe spíš zajímá ta drowka,že?No dalo se čekat co se na tom hřbitově stane protože všichni drowové jsou zlé,kruté a sadistické bestie.Takže pomoz mi a já pomůžu tobě." Domluví podepře si rukama hlavu a podívá se na tebe co řekneš.

Elfi - 18. srpna 2011 15:53

soukromá zpráva od Elfi pro Místnost Sednu si na pohodlnou židli a kouknu na ní. Poslouchám, co říká, moc mě to nezajímá. "A v čem bych ti měl pomáhat? Zatím jsi mě moc nepřesvědčila, o drowku bych se postaral i sám. Nepotřebuji tvoji pomoc.Jaký je teda tvůj problém?" Zvednu se a jsem skoro na odchodu, dojdu k oknu a podívám se ven, jestli je něco nového. Kouknu na oblohu, noc už přesáhla a začíná skoro už svítat, únava na mě doléhá, a proto se otočím a promluvím. "Mluv rychle ,Liano, rád bych se ještě prospal než vyrazíme."

Rick Rovan - 18. srpna 2011 16:07

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Kujme pikle kujle pikle :D Poslouchám co říká drowka a pousmívám se. Její otázka je zajímavá. "Záleží na tom, kdo je mým spojencem. Zatím jsem ve své podstatě žádného ještě neměl. Liana šla se mnou jen do doby, kdy to bylo pro ní výhodné a Talova kněžka té jsem neslíbil, že udělám co chce." Zasměju se a pobaveně jí sleduji. "A kdybych ti chtěl lhát proč bych za tebou vůbec chodil? A co se týče trpaslíků jsou sice na nic, ale dají se dobře využít jakožto tupá a dobře ovlivnitelná rasa." Zašklebím a prohrábnu si vousy. "Táák jejich slabiny ano všiml jsem si, že ten Elfi je hodně špatný zloděj. A také né moc dobrý jednač jinak by neměl v zaludku tvé kopí......Rozan vypadá na toho rozvážného chlapíka. A ten druhý kříženec těžko říci, ale tyhle podřadné skupiny jsou si dosti podobné. O drnkalce ani nemluvě bude to holka co si jen drží ochranu ostatních. A Liana, to je ten kousek, který nám všem až příliš věří a to je její chyba. Nezná nás a věří nám až moc." Odvětím s klidem a vypadá to, že nemám co skrývat.

Hybatel - 18. srpna 2011 16:18

soukromá zpráva od Hybatel pro Liana tě vyslechne a pak se uměje znovu tím svým arogantním způsobem. "Jistě ty se o tu drowku postaráš?Možná ti to půjde lépe než na hřbitově ikdyž tam ti šlo o něco jiného,že?A tady nejspíš taky,že?No nemysli si že jsi něco víc.Nepotřebuju tě kdyby si nenakoukl do okna ani bychom se nesetkali.A nemysli si že jsi ty jediný komu se něco stalo.Byl jsi postavený tři sta let mimo čas?Ikdyž ty ani nevíš o čem to mluvím." Vskutku arogantní,vstaneš a vydáš se k oknu napůl přitom očekáváš další zásah,ale nic se neděje.Když vyhlédneš ven zjistíš že se zde nic neděje.Pak se otočíš,znovu Lianu oslovíš a ona se opět usměje způsobem který tě začíná štvát. "Ty nic nechápeš,čas je jen okno.Stejné kterým ses díval ven.No to je jedno.Takže jedná se o jednu kněžku a její doprovod.Té kněžce se nějak zalíbil můj prsten ikdyž jí k ničemu nebude.Já však chci její krystal.Velký,rudý krystal poté co si získal ten nákrčník by to pro tebe neměl být problém.Použij svůj šarm a buď opatrný." Skončí složí své ruce na prsou a podívá se na tebe.

Viconia DeVir - 18. srpna 2011 16:45

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Budu zlá, krutá a sadistická bestie? Stále mě zžírá nedůvěra k tomuto tvoru, ale stejně tak vedle mě stojí názor, že se mi na něm neb na jeho přístupu něco líbí. "A co uděláš, když potáhneme s touhle skupinou a dojde ke střetu s kněžkou Tala? Zůstaneš ve spolupráci se mnou a touhle pochybnou družinou nebo obrátíš na druhou stranu když ti nabídne víc?" Pořád upírám své oči na jeho a začíná se mi to testování líbit. "Nepodceňuj hargluken, nedají se snadno ovlivnit, kdyby ano, drowská komunita by s nimi nebyla ve válce." Trochu se napřímím abych srovnala záda, opřu ruce o postel a jsem rázam o kus dál od Edwina. "Ano, Elfi... kam jen pláchnul rath'arg?" Zeptám se spíše pro sebe a natáhnu si nohy, v malém pokojíku je to sice proveditelný krok, ale s návštěvou trochu komplikovaný. Má-li Edwin natažené své nohy, jistě jsem do nich kopla, pokud je má pod židlí, nejspíše jsem zavadila o něco jiného, na nohy nekoukám a slovně se k tomu nevyjadřuji. "Myslím, že Eldalie je nejsnadnější cíl... " Začnu poměřovat členy skupiny ze svého pohledu. "Ten rádoby vůdčí kříženec je opatrný, chce nás sjednotit, ale neví odkud mu kudla do zad přilet dřív, zkouší nám věřit, ale bojí se nás.... Rozar, je zmatený... jeho nebude těžké se někde zbavit, když ho prohlásíme za... natha wael." Nejsem si jistá, zda mi rozumí, ale doufám, že se ozve, když bude mít problémy s mým nahrazováním slov za mateřtinu, když si na honem v řeči nevybavím jak se co řekne po lidsku. "Ta čarodějka nám nevěří, jen se tak možná snaží působit. Nevím jak tobě, ale její přístup ke mě rozhodně nebude příliš kladný. Chce nás jen využít, jak jsem řekla. Spoléhá totiž na zvědavost každého z nás..." Záměrně nechám svá další plánovaná slova v mysli. Mluvím příliš. Nemusí hned znát clý můj názor na tuto věc.

Rick Rovan - 18. srpna 2011 20:29

soukromá zpráva od Rick Rovan pro POdrazák nebo dobrák? :D Usmívám se aposlouchám drowku. "To je velmi zajímavá otázka, ale víš jak ti to řeknu? Tahle skupina není moje družina pouze přítěž, které se chci co nejdříve zbavit. Takže v takovém případě by pro nás dva bylo nejlepší počkat až se pozabíjejí a dorazit ty co přežijí." Ukáže se mi ve tváři zlomyslný výraz, když si vybavím jak šlapu na krk kříženci. "Celkově je to divná skupina. Ale Rozana bych nepodceňoval sice působí jako obyčejný tulák a neutrál, ale myslím, že je v něm více než se zdá. Má skrytou rozvahu. A co se týče Liany mě věří, dá se říci. Připomínám jí prý nějakého ani nevím koho, koho kdysi znala. To je naše výhoda." Pokrčím s klidem rameny a pobaveně jí sleduji. Nohy mám pod židlí na které se houpu tkaže jsem nebyl těma jejíma zasažen. "Každopádně není dobré nepřítele podceňovat kříženec to udělal a málem na to doplatil životem. Škoda, žes nemířila na místa, kde by už drnkalka nepomohla." SPletu prsty do sebe a uložím si je na prsou.

Elfi - 19. srpna 2011 10:11

soukromá zpráva od Elfi pro Liana Po zadání úkolů jsem se musel sám pro sebe zasmát, nejsem ten, co by bojoval pro někoho, dělám vše jenom pro sebe. To, jak se snaží mě ovládnout je přímo směšné. " Víš, nedělám pro nikoho, pokud nechci, a myslím, že si určitě poradíš, dyt jsi silná kouzelnice, nějaká kněžka ti určitě nic nemůže udělat. A ted mě omluv, opravdu jsem velice unavenej, raději už půjdu." Přijdu k ní, galantně jí letmo políbím na ruku, zdvořile se ukloním a otevřu dveře a vyjdu ze dveří.Zamířím do mého pokoje, který leží vedle drowčinýho. Vejdu do malé mísnosti, kde je postel menší stolek a obraz. Obraz? To mi nedávalo smysl, protože v žádném jiném obraz nebyl, proto jsem se ho rozhodl prozkoumat. To co mě na něm překvapilo bylo hned jasné. Tento obraz slouží jako kukátko do druhé místnosti, kde vidím Edwina a Viconii, také celkem vpohodě slyším, co říkají. Rozhodnu se je tedy poslouchat.

Hybatel - 22. srpna 2011 17:14

soukromá zpráva od Hybatel pro Sotva se podíváš do kukátka když v tom ucítíš ten podivný pocit.Ten pocit který se znamenal nebezpečí,ten pocit který ti několikrát zachránil život.Pomalu se otáčíš a vydíš před sebou jiskření.Jiskření se zesiluje a ty za chvíli uvidíš uvnitř dvě siluety.Jedna je mohutná a ta druhá vypadá štíhlá možná půjde o ženu.Jistě ti jsi dnes neměl nouzi o ženy a jsou muži kteří by s tebou měnily,ale záleží na tom o jaké ženy jde.Co o tobě chtějí oni?A zrovna teď?Nejdřív tě zdrží Liana a teď oni.Jiskření ustáva a ty si můžeš podrobněji prohlédnout ty kteří se zde objevili.Žena má dlouhé blond vlasy které ji spadají až na záda.Na sobě má fialovou bůzu bez rukávu,azurový plášť,pískové kalhoty,za opaskem má zastrčený placát a v ruce drží nějaký rudý krystal. "Špatná místnost."oznámí svému společníkovi mohutnému muži oblečeném v kroužkové zbroji s válečnou sekerou na zádech.Pak žena obrátí tvou pozornost k tobě. "Zde by měl bydlet Thayan,viděl jsi ho?"řekne jen to aniž by vysvětlila jak a proč se sem objevili nebo kdo jsou.

Elfi - 22. srpna 2011 23:20

soukromá zpráva od Elfi pro Zase mě někdo ruší? Neuvěřitelné, co se stalo během chvíle co sleduji Edwina a Viconii. Náhlý blesk a najednou nejsem v pokoji sám. Je zde i nějaká kněžka a velký hromotluk. Ihned na mě spustí, kdo jsem a že prý hledá Edwina. Zasměji se a procedím mezi zuby. "Myslíte, že bych vám to řekl? Vpadnete sem do pokoje a chcete po mně informace, i ty něco stojí." Promluvím na ně diplomaticky a poté stroze odpovím. "Ne, neviděl, můžete opustit tuto místnost?"

Hybatel - 23. srpna 2011 15:32

soukromá zpráva od Hybatel pro Kněžka se zasměje a když se pak na tebe podívá máš pocit jako by se jí v očích zajiskřilo. " Nevíš že takhle by se s knězi mluvit němělo?Bohové by se mohli naštvat.Takže mi řekneš co víš nebo pocítíš Talův hněv." Ano zřejmě to je ta kněžka o které Liana mluvila.Jen zapomněla říct že jde o Talovu kněžku.To není dobré.Co by ji taky čekal od boha který se nazývá Ničitel. "Ikdyž ty mi nic neřekneš,že?Dobře tak poznáš bolest pak mi možná něco řekneš." Ukáže na tebe krystalem a z něj vyšlehne blesk který tebou hodí na zeď.Co proti tobě ty ženy dnes mají?Tohle bolelo víc než když tě zasáhla Liana.Mnohem víc,ležíš na zemi zatímco uslyšíš jak k tobě jde ten mohutný muž a pak nakukuje do kukátka. "Vidím ho." Kněžka se usměje a pořád na tebe míří tím krystalem. "Dobře,souhlasím jen to trochu upravím.Co kdyby si tuhle místnost opustil ty?" Muž tě chytí,nastane rvačka,ale je mnohem silnější než ty a tak tě nakonec kopajícího táhne k oknu. "Vyhoď ho dvěřmi." Muž se otráveně podívá na knežku a pak se zabručením že se nikdy nepobaví tě dotáhne ke dveřím.Kněžka je otevře a muž tě z dveří vyhodí.Letíš vzduchem a náhle se okolí zatočí a ty dopadneš na podlahu někde jinde. "No je vidět že sis skutečně poradil." Poznáš hlas a když se otočíš vidíš Lianu ja sedí na posteli se zkříženýma nohama,hlavu má upřenou o ruce a dívá se na tebe pobaveným výrazem.

Viconia DeVir - 25. srpna 2011 19:23

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Věřit či nevěřit, to je oč tu běží. Ušklíbnu se. "A opravdu se mnou v takovém případě počítáš, nebo se i mě rád zbavíš?" Hloupá otázka, viděl, že bez milosti umím zabít a ač to nedává najevo, bojí se o své vnitřnosti. Raději teď řekne, že mě počítá do svých plánů a později, když budu třeba raněná, zradí. "Tulák a neutrál?! Zmatený neutrál... je to z něj cítit. Chaotické postavy se snadno zbavují... ehm... samostatného rozhodování." Zamyslím se nad Lianou. "Nevěřím tomu, že ti věří. Čarodějové jsou...." Raději zbytek věty spolknu, poté co si uvědomím že předemnou další magii užívající osoba je. "...prostě jí nevěřím. Jí nejvíc na celé této pochybné skupině." S úšklebkem zavzpomínám na křížence. "Ano, mohla jsem... ale to bylo varování. Ukázka toho, že si se mnou nebude nikdo zahrávat proti mé vůli." Úšlebek proměním v chladný úsměv.

Rick Rovan - 25. srpna 2011 20:13

soukromá zpráva od Rick Rovan pro hra či život? "Pokud se ukáže, že je na tebe spoleh." Pokrčím s klidem rameny jako bych neměl co skrývat. "Ymmm neřekl jsem, že Lianě věřím a že není nebezpečná. Ano bude ta nejhorší překážka ale myslím že ta kněžka se o ní postará." Pousměju se nad tím vším. Příjde mi to jako partie dobrých šachů. "I varování může znamenat smrt. Potom je menší šance, že se bude sanžit dotyčný mstít." Odvětím skoro bez emoci a pohlédnu jí do očí. "Musíme se jich začit zbavovat a to rychle." Zakončím svou řeč a pobaveně si přejedu po vousech.

Rozar - 26. srpna 2011 22:59

Hostinec No páni, takže jí poděkuješ... No, alespoň nějáký postup... Říkám si po sebe když už odchází Tak a je pryč... U vchodu ještě vidím druida, který si jde hned lehnout, raději ho ani neotravuji... Poklidně sedím a sleduji tu okolní "lepší" společnost, ze které by se mi chtělo zvracet. Avšak nic takového se naštěstí neděje a tak si mohu vklidu vyčíhnout ty lidi, kteří vypadají, že mají u sebe něco užitečného... Když už si jednou vyzkoušet okrádání lidí, tak proč bych to měl dělat pro peníze? Buď má to co chci a tak si to vezmu, nebo to nemá a nechám ho bejt do té doby než mě bude chtít zabít, nebo ublížit... Ke mně se to ale řítí nějákej týpek, kterej si chce zjevně povídat. Nazdárek? Proč bych měl já, jako nebohý občan jít někam, kde je divoká zvěř, která útočí na nebohé lidi? Ptám se překvapeně, avšak hned svůj tón znovu změním. Já o tom nic nevím... Avšak, napadlo tě zajít na místo činu? Stopy toho hodně prozradí... Třeba jestli to byl vážně jen normální vlk, nebo Trochu zvyšuji hlas aby mě slyšelo i mé blízké okolí, včetně krčmáře Jestli za ty úmrtí třeba nemůže přivolaný sluha nějákýho druida nebo samotný přeměněný druid. (ano, snažím se vyburcovat dav.) Pokud vyburcuji dav Skanduji: Zabte druidy! Zabte druidy! Zabte druidy! a dávám si přitom velký pozor, abych byl ve velkém hloučku lidí a nikdo si nevšiml toho, že jsem to skandoval zrovna já. Po té, co začinají skandovat i ostatní, tak se nenápadně vypařím (Samozřejmě, z té židle na které sedím si odsednu, aby se mi vše povedlo. Pokud dav nevyburcuji Tak se jen podívám okolo a tomu kdo přichází říkám: A to je tak něják všechno co bych ti k tomu mohl říct... Ale nevím proč mrháš časem zrovna na tomhle... Jsou zde přece i mnohem lepší dobře oceněné práce...zvídavě se na něj pohlédnu co na to řekne.

Hybatel - 27. srpna 2011 00:35

Rozar Zdá se že se svým svým nápadem pobít druidy nebo aspoň vyburcovat dav jsi se teď moc nestrefil.Většina těch co je zde je buď moc opilá nebo otrávená,či ospalá aby se dostala do té správné nálady.Jeden z hostů po tobě hodí sklenicí,ale netrefí se a sklenice se rozbije kousek od tebe.Vypadá to že si na konec motivoval jen jednoho může. "Jasně zabijte druidy.Kdo půjde se mnou?"prohlásí a pokusí se vytasit meč,ovšem podle toho jaké mu to činí potíže je zřejmě pořádně pod parou.Nato se vydá ven z ovšem vrazí do dveří a pak se složí na zem a začne chrápat.Otočíš se a uvidíš za sebou stát Lianu s pobaveným výrazem. "No ty jsi se nějak rozjel.Tichá voda břehy mele,že?Neprohlásil si o sobě že definitivně nejsi zloděj?Ovšem vypadáš líp než Elfi.Elfi je kašpar a ne zloděj.Vy jste vážně skupina k popukání." složí si ruce na prsou a dál si tě prohlíží se svým pobaveným výrazem. Tronin Vycházíš z hostince ven a když zacházíš do uličky máš pocit že tě někdo sleduje.A skutečně jde k tobě docela pohledná žena.Zaznamenáš špičaté uši,ale obličej má určité lidské stopy nejspíš půjde o půlelfku.Když si jí prohlédneš zjistíš že má na sobě fialovou blůzu bez rukávů,kožené kalhoty a hnědý plášť s kapucí.Na jedné straně opasku zaznamenáš meč a ze zad jí vykukuje luk a šípy.Půlefka má dlouhé hnědé vlasy které ji spadají až na záda a hnědé oči které si tě zkoumavě prohlíží.Také si všimneš prstenu s nezvykle velkým zeleným kamenem uprostřed. "Ahoj ty budeš tu zřejmě nový.Vypadá to že jsi nepřišel jako ten blázen se kterým si před chvíli mluvil.Je členem skupiny která se náhle objevila na tržnici kdoví odkud.Ale tebe spíš zajímají ty útoky zvířat na město že?Můžu ti pomoct,ale něco bych od tebe potřebovala.Hledám jednoho půlelfa který je s nimi.Jmenuje se Elfi a já bych ráda měla to co má u sebe.Ale o to se už postarám já.Myslím že si můžeme pomoct navzájem."

Elfi - 27. srpna 2011 14:29

soukromá zpráva od Elfi pro Liana Už zase s tou otravnou čarodějkou, co jsem komu tuto noc udělal, že mě pořád někdo otravuje. Řeknu si v duchu pro sebe, zvednu se ze země a kouknu na Lianu. Hlavou mi projde spousta myšlenek, že dnešní sabotáž už nemá cenu a ovsah rozhovoru mezi drowkou a Edwinem mi unikne. Trochu mě to mrzí, protože bych rád věděl plány těch dvou. V hostinci už začíná bejt pěkně plno.... drowky,čaroděj,kněžka, Liana a ostatní.... nenene už je tu mnoho lidí. Radši se zdekuju a půjdu. " Ano, bohužel jsem neměl dneska štěstí, hold kouzla jsou někdy silnější než meč,dýka nebo šíp vystřelený z luku. Dnešní noc je nejspíše ztracená, mám však další problémy k řešení, takže mluv pokud stále něco potřebuješ nebo odcházím."

Hybatel - 27. srpna 2011 16:56

soukromá zpráva od Hybatel pro Liana se znovu usměju způsobem který tě začíná štvát. "Kolem tebe se točí docela dost žen ikdyž to zřejmě bude tvým šarmem,že?Jinak to co chci pořád trvá.S tou kněžkou už jsi se setkal a viděl jsi i co má.Takže pokud mi pomůžeš tak já pomůžu tobě.Když sis neporadil s touto kněžkou jak se chceš pomstít té drowce?Možná to nepochopíš,ale jsou i ženy kterým nepřipadáš okouzlující.A pak říká ti něco jméno Matt?Má spadeno na ten tvůj nákrčník.Takže pokud budeš vyřizovat své věci tak to dělej opatrně." Opět se usměje a pak natáhne ruku a před tebou se objeví obraz Viconie a Edwina. "Třeba ten zloděj, Elfi, šel do hrobky a měl zakladateli Trhova něco ukrást, nevšiml si pastí a zmrzačil se tam."řekne Viconie. "Ano všiml jsem si, že ten Elfi je hodně špatný zloděj."odpoví Edwin s úsměškem.Vtom Liana mávne rukou a obrazy obou zmizí. "No jak ses rozhodl.Nebo si to chceš rozmyslet?myslím že si můžeme pomoct."zeptala se pak. Jistě její důvody můžou být různé,ale získat pomoc mocné čarodějky by se hodilo.

Elfi - 28. srpna 2011 13:39

soukromá zpráva od Elfi pro Rozuzlení Takže S Matt jsem měl pravdu, stále patří k té sebrance, myslím, že už mě dost lidí podcenilo s tím, že si myslí, že jsem špatný zloděj. Je to dobře, protože se to bude hodit do dalších dnů... v boji mě každej může podcenit, dokonce i Liana a já vklidu můžu zaútočit ze zálohy. "S Matt je problém, je z mého bývalého klanu....víš co? Zlikviduji pro tebe kněžku a toho tupáka, ale na oplátku chci dvě věci. zdrž pro mě Matt a udělej jí bezbrannou a chci další informace o rozhovoru Edwina a Viconie." Promluvím rezolutně, jakoby starý Elfi zmizel a ted zde je prvotřídní zabiják. "Nemělo by se věřit na první dojem..." Dodám. P.S. Pro můj další komentář, je ještě kněžka s tím hromotlukem v té místnosti, kde jsem byl.?

Rozar - 28. srpna 2011 13:41

Hostinec Ale nemáš vůbec zač cizinče... Jen nezapomeň na to co jsem řekl... Říkám mu ještě spěšně než odchází a dívám se na něj jak překračuje spícího chlápka, který se rozhodl jít na druidy... Páni... Tak tomuhle říkám zásah. Za mnou se zjevuje Liana, tedy nejsem si tím jist, zda-li se vážně zjevila, avšak mám to podření, protože jinak bych si ji všimnul. Dívej se a uč se čarodějko... To co jsem zde předvedl se nazývá "umění" Říkám velmi vznešeně. Není důvodu proč bych měl na někoho takového používat kouzla abych ho odehnal od sebe pryč... Říkám chválivě a založím si ruce na prsou. po dvou vteřinách rozpačitě máchám rukama. Teda já žádná kouzla neumím! snažím se zachránit situaci, aby nevyšlo najevo taková informace, jako že umím kouzlit. Avšak k naší smůle, já definitivně nejsem zloděj, již jsem to řekl a za tím si i nadále stojím... Šašek je teď zlodějem, kterého teoreticky budeme potřebovat... Beru do ruky sklenici se zbytkem piva Víš jak se zbavit spolčnosti kterou nechceš? Ptám se Liany otočen k ní bokem a jemně ji strkám půlitrem do ramene. Ach ano... To co jsem udělal byla ta nejlepší věc co jsem mohl udělat... Myslím, že se ten týpek ode mě teď bude držet dál... Zbyteční čumilové jsou jen na obtíž a my budeme pořebovat klid... Je před námi velká zkouška... Teda asi...

Hybatel - 28. srpna 2011 18:54

Tronin Půlefka tě vyslechne a pak ti odpoví: "Ano je docela praštěný.Ale co čekáš od někoho kdo řekne že definitivně není zloděj?Nevím o co mu jde nebo ostatním.Viděl jsi ten kráter na tržnici?Tak tam se objevili.Nevím odkud,ale musel je přesunout někdo hodně mocný.Ale všichni kdo tam jsou jsou docela divní.No,ale nečekám že bude dole asi si nahoře užívá s nějakými dívkami." Pak se chystá vykročit,ale stane se něco divného.Nejdřív ji obklopí duhové světlo,ale to za chvíli zmizí.Ale pak se najednou ze vzduchu zhmotní řetězy obtočí se okolo ni a zvednou jí do vzduchu.Půlefce unikne pár nadávek,pak se však zavrtí,zavře oči a vypadá to že se na něco soustřeďuje. Rozar Liana tě s úsměškem pozoruje a když skončíš tak se ušklíbne: "Jistě umění a co kdyby tě poslechli?Nebo o co ti jde?Ale co se dá očekávat od někoho kdo definitivně prohlásí že není zloděj.Ale stůj si za svým a ... no to je jedno.Ale Edwin má pravdu Elfi je vážně špatný zloděj jinak by našel tu past a nezmrzačil se v té hrobce." Když pak štouchneš půlitrem Lianu do ramene půlitr jí projde.Liana se usmívá a pak řekne: "Nejsem tu.Aspoň ne fyzicky,ty vidíš jen psychický obraz,ale tohle spojení mně vyčerpává a ikdyž je to zábavné tak tento rozhovor nic nepřináší." V tu chvíli rozpoznáš na její tváři únavu,ale pak Liana zmizí.Najednou je opět místo před tebou prázdne.

Hybatel - 28. srpna 2011 19:22

soukromá zpráva od Hybatel pro Liana si tě prohlíží stejně pobaveným pohledem.Říká se že mágové jsou arogantní a je to pravda.Edwin i Liana jsou mágové a jsou pěkně arogantní. "Jistě nemělo,jinak nechci je zabít chci hlavně ten krystal.Klidně použij svůj šarm a s tou kněžkou se vyspi a pak jí ho ukradni.Tohle chtěla udělat Matt tobě,tak je dobře že si tentokrát své choutky udržel na uzdě.Jinak to co říkala nebylo vše lež,to s tím prstenem byla pravda.To jediné." Pak mávne rukou a před tebou se opět objeví Viconie a Edwin. "Jak tě tak poslouchám, přemýšlím proč jsi již neodešel, ale to je teď vedlejší. Špinavci jsou mi odporní stejně jako ten lidský šmejd, o té bardce ani nemluv, její existenci vůbec nechápu. Jestli si myslí, že o nás bude pět balady tak o tom pochybuji, a pokud bude zpívat tak jen o nich... kdo by chtěl poslouchat balady o hrdinné drowce nebo statečném mágovi Thaye...." Viconie nahodí sarkastický škleb. "....nikdo z nich mi však tolik žíly netrhá jako ta arogantní nek." "Bude asi moudřejší zůstat zatím s touhle skupinou a předstírat jak s nimi chceme putovat, ale navrhoval bych zosnovat vlastní plán a pomalu se jich zbavit. Stačí drobnosti jako třeba, že by náš křížený ušák mohl mít problémy se strážemi nebo tak podobně."řekne pak Edwin. Obrazy zablikaji a nahradí je jiné.Je to Matt a muž oblečený v kožených kalhotech ze silné kůže a košile se šněrováním u krku,vysoké boty,přes ramena má plášť s kápí,vlasy hnědé na ramena stažené vzadu koženým řemínkem,přes záda má hozen vak a u pasu pověšen meč a tesák.Liana na táhne ruku a Matt obklopí duhové světlo,ale Lianě se něco nelíbí.Sevře ruku v pěst ze vzduchu se objeví řetězy které se omotají okolo ní a zvednou jí do vzduchu.Liana se usměje a mávne rukou takže obraz zmizí.

Rozar - 28. srpna 2011 19:28

Hostinec Jen se na Lianu ušklíbnu Ale Liano! Ty se tady chováš, jako kdybych tady zběsile vykřikoval rozkazy... Ale nechápu proč se ptáš... Jsi přeci mocnou čarodějkou... Jako taková jsi nadprůměrně inteligentní, což také znamená, že si na takovou otázku dokážeš odpovědět sama... Nebo snad ne? Poslední větu pronáším, jako kdyby na žebříčku užitečnosti podstatně klesla, je to takový pohrdavý a zároveň překvapivý tón. A zase bych tě měl opravit... Já to neprohlásil definitivně... Já jen prohlásil že definitivně nejsem zloděj... Poznej rozdíl "čarodějko" Když jí projde půllitr, jen se pohrdavě ušklíbnu. A já si myslel, že zmizíš jen co se tě dotknu, bylo by to zajímavější... Skákám ji do řeči hned když řekne slovo "Obraz" a půllitr ji doslova vyndávám z ramene. Nemohu si pomoci, ale zbytek piva jen znechuceně odstrkávám od sebe pryč... Takže... To bychom měli... Huh, tři z tolika? No moc daleko jsem nepokročil, ale další dva mám alespoň v pokročilém stádiu... Ach ano, alespoň teď jde vše podle plánu... Avšak mám pocit že mě brzy někdo vyruší... To bude ještě problém...

Elysium - 28. srpna 2011 21:38

Zase jednou snít Po Troninově příchodu jsem já naopak už na odchodu, kývnu na Rozara, ať to vyřídí a poplácám příchozícho lehce po rameni. Ohlédnu se po barmanovi, jestli se nekouká a vejdu po schodech nahoru. Lehkým krokem dojdu až na konec chodby, kde se opřu zády o stěnu a kápi přehodím přes hlavu. Je už docela pozdě, do rána si mě tu nikdo nevšimne a já mám alespoň docela přehled.. Snad se i trochu vyspím.. Po chvíli mě probudí jakoby nárazy o stěnu a tlumené hlasy, ale protože se to nijak příliš nestupňuje, promnu si ztuhlý krk a znovu zavřu oči. Krucinál.. Tymoro.. tohle už jsem pěkně dlouho dělat nemusel.. Snažím se usnout natolik, abych měl dost síly na další náročný den, ale i aby mne do rána nikdo nepříjemně nepřekvapil. Stejně mám pocit, že dopadnu zle, co se dá dělat, jedině tomu čelit.. Zítra budu moci znovu čelit intrikám..

Hybatel - 30. srpna 2011 17:45

soukromá zpráva od Hybatel pro Liana se na tebe podívá a pak řekne: "O tom městě jsem nikdy neslyšela,ale byla jsem tři sta let mimo.Jenže teleportace vás pryč mně vyčerpala tak že nedokážu nikoho teleportovat mimo město ikdybych věděla kde to město je.Ale pořád mám dost síly abych ti ublížila pokud by jsi dělal problémy.Ber to jen jako upozornění." Domluví,ale ty uslyšíš další ženský hlas.Tento se ozývá ve tvé hlavě stejně jako ten který tě upozornil aby jsi se podíval za zrcadlo.Akorát že tenhle patři Matt. "Elfi ty jsi takový idiot.Kdyby jsi nebyl takový idiot nebylo by tak lehké tě v Grownu zradit.Jsi vážně idiot víš to Elfi?Vážně si myslíš že ti ta děvka pomůže?S tím jaký mají lidé pohled na nás?Jsme pro ně méněcenné bytosti,ale ty jsi takový idiot že... Tak jak hlas začal tak i utichne.Liana se tě pak zeptá: "Připravený dobře."nečeká až jí odpovíš mávne rukou svět se zatočí a ty se ocitneš opět ve svém pokoji.Než se však stačíš rozkoukat něco tě srazí k zemi.Když zaostříš zjistiš že to je ten hromotluk který tě právě škrtí. "Jsi mrtvý,kříženče." "Nech ho,nejdřív se ho chci na něco zeptat pak si můžeš užít." Hromotluk s tebe neochotně sleze a pak tě zasáhne proud energie.Očekáváš bolest,ale ta nepřichází.Něco jí blokuje,nebo spíš někdo. Rozpoznáš Lianu která se náhle před tebou objevila.Energie jako by proudila mezi tím rudým krystalem který drží kněžka a jejím prstenem. "Proč se zahazuješ s takovou špínou?Kříženci jsou podřadné bystosti."pronese kněžka.

Elfi - 30. srpna 2011 18:53

soukromá zpráva od Elfi pro Kdo Padne? Dále poslouchám, co říká Liana, moc mě nezajímá, její názor na mě a tak moc Matt neposlouchám. Trošku mě zaráží slova té dívky, v Grownu jsem měl jednu z nejlepších pověstí a právě Matt ke mně vzhlížela, dost věcí jsem jí naučil. No což.. jednou vyvrhelem napořád vyvrhelem Poté, co mě hromotluk pustí, se objeví Liana, kouzla chrlící mezi nima jsou čarovná a plná síly. Vstanu a rychle vytasím svůj elfí meč zastrčený za opaskem, protože jsem velice obratný, použiju Lianu jako vzpěru a vymrštím se do vzduchu, setinky, které jsem ve vzduchu jako by najednou byli minuty nebo hodiny, podemnou probíhá boj mezi Lianou a kněžkou. Já se však soustředím na jediný cíl. Kněžka nemůže nic dělat, protože jak by polevila na kouzlení hned by dostala ránu od Liany. Dopadám a můj meč projde skrz tělo přímo u srdce. Rozhostí se hrobové ticho. Všichni. já,hromotluk,Liana a kněžka se soustředí jen na osudnou ránu v jejím těle. Čerstva krev jí teče po sukni, poslední síly jí opuštějí, příchází její konec...

Hybatel - 31. srpna 2011 10:10

soukromá zpráva od Hybatel pro Zjistíš že obě jsou zaměstnané a tak přišla tvoje chvíle.Vymrštíš se do vzduchu a čas jako by se zastavil.Tvůj meč nachází svůj cíl a zdá se že osud kněžky je zpečetěn.Jenže pak zahledneš periferním viděním blížící se sekeru.Sice tě mine,ale zasáhne proud erergie mezi krystalem a prstenem.A pak naberou věci rychlý spád.Kněžku zahalí světlo tak jasné že se na něj nemůžeš dívat přímo.A pak dojde k výbuchu.Krystal pukne jako vejce a do tebe se opře rázová vlna.Ztrácíš rovnováhu a padáš do nějaké magické prázdnoty.Díváš se pod sebe a vidíš události ze života.Jenže to není tvůj život.Díváš se do nějaké místnosti kde jsou dvě osoby.Liana v tmavě zelených šatech a muž s černými vlasy a vousy oblečený v purpurové róbě. "Jedná se o výzvu.Prozkoumat to co zatím nikdo neprozkoumal."řekne muž. "A dokázat si tak vlastní aroganci.Je i spousta jiných dimenzí zde v Základní materiální sféře.Navíc když to chceš brát takhle tak beze mně se koule nikam nepohne."odpoví Liana a složí si ruce na prsou. "Dobře dobře když to vidíš takhle"muži náhle vytryskne z ruky energie a odhodí Lianu ke zdi. "Promiň,ale je to nutné.Chce to čas a já ti ho dám."řekne pak a oproti předchozímu chování překvapivě něžně Lianu uchopí a odnese ke dveřím. Vize se změní a když se znovu objeví muž právě vychází ze zrcadla,otáčí se a říká: "Jak jsem říkal to chce čas a já ti ho dám.Vrátím se a pak vrátím čas nás dvou,myslel jsem že mně chápeš.Ale jak jsem říkal to chce čas." Pak se vize opět ztrácí a ty se propadáš do temnoty. "Elfi.Elfi vzbuď se."uslyšíš jako z dálky Lianin hlas.Otevíraš oči a zjistíš že ležíš u dveří svého pokoje.Kněžka a hromtluk jsou pryč zbylo po nich jen spálené místo a nad tebou stojí Liana,ale má na sobě opět Edwinův plášť a ne ty zelené šaty které jsi ve vizi viděl. "Jsi v pořádku?Díky,jsi docela schopný.Vlastně velmi schopný."Skloní se k tobě a políbí tě.

Elfi - 31. srpna 2011 15:08

soukromá zpráva od Elfi pro Konec boje Vizi, kterou vidím je velice časově neuspořádaná, moc se v ní nevyznávám. Zjištuju však, že ten čaroděj je asi milenec Liany nebo dokonce i její přítel/manžel. Zajímavé.. takže by nás využívala k tomu, aby našla svého muže? Těžko říct, ale nevěřím ji. Vize zmizí a já se probudím, nepřátelé už jsou rozprášeni a já si konečně můžu odpočinout. Vtom však mě Liana políbí, rychle vstanu a trošku se začervenám, protože jsem tohle ani nečekal. Kouknu na Lianu a znovu nasadím tvář, jako by se mě to netýkalo, to co se odehrálo předchvíli. " Ta pomoc něco stála , Liano, nezapomen, že jsi slíbila, že mi pomůžeš odstranit drowku, z toho co jsi mi poskytla za informace vidím, že ani oni dva neotáleli a budou se nás chtít zbavit." Skřižím ruce a čekám na její odpověd.

Hybatel - 31. srpna 2011 18:40

soukromá zpráva od Hybatel pro I Liana je překvapená tím co udělala a zrudne při čemž vypadá půvabně.A nejen proto že je tak málo oblečená. "Ano slíbila jsem ti pomoc,ale jsem vyčerpaná tak toho teď moc nezmůžu.Ale pořád můžu usměrnit tebe."opět zvedne obočí a tváří se jako by k tomu polibku ani nedošlo.Jistě začít si něco s ní by mělo nějaké výhody,ale taky by to bylo nebezpečné. "Navíc jsem chtěla ten krystal a ten je teď zničený."povdechne si a podívá se k spálenému místu. "Došlo k nezničitelnému spojení a když bylo přerušeno všechna energie se uvolnila.Ty jsi byl zachycen šokovou vlnou,ale oni dva byli přemístěni z města.Doufám že hodně daleko.Ale k tvé otázce pomůžu ti,ale teď ne.Ale čas je jen okno.Pokud to pochopíš tak zjistíš že čas nemá význam.Ale ty mně nechápeš že?" Podívá se na tebe a znovu zvedne obočí.Ten polibek byl zřejmě chvilková slabost už je to zase arogantní Liana.Ale možná něco na tom bude pravdy,přece jen byla uvězněna v časovém poli.Jak musí být někdo mocný aby to dokázal?A navíc viděl si co se stalo když ten hromotluk přerušil spojení.

Elfi - 02. září 2011 14:19
	soukromá zpráva od Elfi pro Spánek "Ne, a je mi to celkem jedo, slíbila jsi mi pomoc a já doufám, že jí co nejdříve splníš. Řeknu Lianě, poté otevřu dveře a taktně ji ukážu aby odešla, pokud odejde, lehnu si a pár hodin pospím.

Viconia DeVir - 02. září 2011 21:41

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Život je jedna velká hra, jen v realitě nefunguje vzkříšení. "Doufám, že je i spoleh na tebe mágu." Odvětím ještě lehce nedůvěřivým tónem, ale jednám již o něco přátelštěji než mě poznal předtím. K jeho dalším slovům nemám co říci, chci abychom se hnul z místa, potřebuji nový děj a ačkoli nejsem zdráhavá, nechci někoho jen tak chladnokrevně zabít. Chci si vše promyslet a pak jednat tak ja uznám za vhodné. Thayvinianský mág, by mé činy mohl snadno zneužít proti mě a vycouvat z našeho tajného spojenectví. Musím být připravená, v případě nutnosti vše obrátit proti němu, pokud by mě hodlal podrazit. Zamyšleně se zvednu z postele a podívám se na charismatického mága ze své plné výšky. "Je čas jít. Ráno moudřejší večera, zítřejší noci se opět můžeme sejít a promluvit si, během dne si všímej čehokoli co by nám ve zbavování se jich pomohlo... já budu též pozorná." Tím uzavřu naši schůzi, dojdu ke dveřím a otevřu je. "Pěkný zbytek večera přeji." Hlas jsem vdatně utlumila, ze dveří jsem jinak nevystoupila a jen čekám než mág projde. Abych mohla zamknout a vyčkat v ještě několika odpočinkových chvílích než se ohládí ráno.

Rick Rovan - 02. září 2011 22:10
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro spánek a konečně free Jen klidně kývnu. "DObrá tedy." Dojdu k otevřeným dveřím. "Noc náš spojenec budiž s tebou." Pousměju se tiše a klidným krokem vyrazím z jejího pokoje a vejdu do svého kde se zamknu a rozhodnu dospat promeškaný čas.

Hybatel - 04. září 2011 16:48

Trhov,další den Zbytek noci ubíhá docela rychle a vám se zdá podivný den.Vznášíte se v prázdnotě a k vám zní mužský hlas.Není to však ten hlas který k vám mluvil ve vašem podivném vězení.Z tohoto jako by byly odstraněné veškeré emoce.Cernd a Elfi ho však už slyšeli,každý jinde. "Každý má svůj vesmír,svůj hvězdný prach svou mlhovinu snů.O čem sníte vy?No dva z vás mně už slyšeli,ale asi vás zajímá proč s vámi mluvím.Dřív jsem byl jako vy mocný,ale teď ... no to je jedno.Mluvím s vámi protože jste jediní kdo zatím utekli.Většinu zabila ta socha za dveřmi,no nemusíte se milovat,ale měli by jste držet spolu.Ale to je jedno klidně se zabijte,ale pak ..." Hlas zmizí a vy se probouzíte každý ve svém pokoji a ve své posteli.Slunce proniká do oken a ve městě začíná nový den.Elysium dřímá na chodbě a snaží se odpočinout a i hlídat aby ho někdo nepřekvapil.Pak však ucítí Sílu kterou včera ucítil pouze u jediné osoby.Ta osoba se k němu blíží a pokud zaostří tak zjistí že to je Liana.Ale už nemá na sobě Edwinův plášť,ale nějaké zelené šaty.Posádí se vedle něj a usměje se na něj. "Ahoj víš že tu mají pokoje?Jak ses tady vyspal?A přestal by ses na mně takhle dívat?"po poslední otázce si stáhne šaty až ke svým bosým nohám.

Rozar - 05. září 2011 19:50

Hostinec Dole už to nevypadá, že by se něco zajímavého mělo dít, takže jdu nahoru do pokoje, kde si dám pořádnýho šlofíka. Nejspíše bych to nedělal, kdybych tušil, že budu mít takovej hnusnej sen. Avšak bylo to zvláštně skutečné... Nah... Zvláštní, až moc povědomý hlas... A o jaký soše to mluví? Ale vypadá to že o nás toho ví hodně... Moc mluvil o moci... A taky o tom že máme zůstat spolu a že se asi pozabíjíme... Zajímavé, zdá se že přesně ví o tom co děláme... Je zde pouze pár možností. Každopádně, už si myslím že dost dobře vím o co tady jde.... A vůbec se mi to nelíbí. Kontroluji svůj majetek, že jsem nikde nic nestratil a okamžitě vyrážím z pokoje ven a při otevírání se do toho pořádně opírám, protože teď vážně spěchám, pokud mám pravdu, tak asi nemám moc času. Každopádně pokud někdo nebyl doteď vzbuzen, tak rána, kterou dveře vydali když se dotkli stěny by rozhodně měla. Rozhlížím se okolo. Naštěstí hned vidím Ellysia a Lianu. Nah, super zrovna tebe jsem hledal! Říkám a dívám se přesně mezi ně, aby nepoznali na koho to je. Jdu k nim a cestou si vytahuji dýku, zezačátku to sice vypadá, že chci někoho bodnout do hlavy, avšak když si sedám naproti nim a podávám jim dýku, tak už to tak rozhodně nevypadá. Můžeš mi prosím říct co to je? Dívám se z jednoho na druhého. Pokud mi jeden z nich řekne, že je to dýka, tak se toho dotyčného optávám: Takže je to jen naprosto obyčejná dýka jo?

Elysium - 07. září 2011 14:59

Spánek, nůž a dívčí klín Když konečně spokojeně usnu a hodlám odpočívat, někdo se mi infikuje do snů. Cítím, že je to umělý zásah, ne z mé mysli, což mě ve snu přirozeně namíchne. Snažím se přebrat všechno, co mi řekl. Vlastně mi kruci nic neřekl, sakra už.. kleju si pro sebe v polospánku.. Nějaký blázen pošahaný, nedával smysl ani v těch pár větách. Zmatený jak při testech na dryádí houby.. Ze spánku mě vytrhne ta vůně/zápach síly.. Nedokážu si srovnat, jestli mě přitahuje to zabarvení, nebo odpuzuje to množství. Moje ego je křehká věc. Otevřu oči a zamžourám na dívku. "Kathrinn..?" zamumlám ještě v polospánku a zírám na její odhalená stehna, pomalu zrakem stoupám, ale hned se vzpamatuju a protřepu hlavou. "Lianno..! teda, Kathrinn.. mm.. roznáší tu pivo přece! Myslel jsem si, že jsi to ty.." plácám, abych zamaskoval své snění a chystám se postavit. Po její reakci se jen uculím a už sleduju přicházejícího Rozara. Shodím si kápi z hlavy a protáhnu si ruce. Něco mě zaujalo v jeho výrazu tváře. Když vidím zalesknout se dýka, kopne mě u srdce, unikne mi tiché překvapené zavrčení a pravačka mi automaticky vyjede k náramku. Když si uvědomím svůj omyl, snažím se to znovu zamaskovat opřením o stěnu. Vzbuď se už konečně.. vzpamatuj se.. "Emm.. tedy.. dobré ráno.. Co je tohle..?" zamžourám na to.. prstem ji pohladím po rukojeti a pokrčím rameny. "No příborový nůž to není.. Copak, někdo ti něco přes noc uřízl?" zazubím se na něj a už se cítím konečně plně vzhůru. Ani nekontroluji váček s penězi, nic cenného u sebe vlastně nemám, kromě sama sebe a své krve.

Hybatel - 07. září 2011 17:19

Rozar a Elysuim Liana se na Elysia podívá pohledem který naznačuje že mu to jeho vysvětlení ani trochu nevěří. "Jasně a kdo jsi myslel že jsem?Víš já nejsem pitomá to jsem řekla i tomu druhému kří... půlefovi.Ale ty máš aspoň potenciál protože Elfi je pitomec.Je to takový pitomec ... no to jedno." Když pak přijde Rozar a Liana sleduje půlelfův podivný sled pohybů rozesměje se až jí tečou slzy.Pak vstane aniž by vysvětlila co je zde tak směšného vytře si slzy z očí a pak se podívá na Rozara pak na dýku a pak znovu na něj.Pak po vtipném komentáři Elysia mu vezme dýku z rukou a pozorně si jí prohledne. "No vypadá to jako obyčejná dýka.Vyrobená z kvalitní oceli a dobře vyvážená.Možná je očarovaná.Uvidíme..." Nedopoví to zavře oči a chvíli se na něco soustředí.Pak znovu otevře oči a řekne: "Ne nic necítím.Žádnou magickou auru nebo reziduum.Je to jen obyčejná dýka.Dobře a teď se zeptám já.Kde jsi jí našel?"

Rozar - 11. září 2011 21:43

Hospoda... Nah... Tak něják... Odpovídám na Elysiovu větu s uřezáváním a soustředím se na Lianu, protože se zdá, že něco ví... Alespoň mi dokázala říci, že je to jen obyčejná dýka... Mno... Jak jsem slyšel, je to jen obyčejná dýka, jenž se nejspíše používá k házení... Pokud si dobře pamatuji, tak něco takového ti prodá každý třetí obchodník... Mno, ber to jako dárek... Odcházím chodbou ke schodišti. Jdu se projít... Kdybych se nevracel, tak jsem umřel, nebo se nechal zajat. S tímto vycházím pryč z hostince. Ve městě nehledám nic konkrétního. Spíše hledám určité zvláštnosti a podivnosti. Cokoli podezřelého si zaslouží prověřit, stejně tak cokoli, co by mi mohlo ulehčit putování, k čemu bych mohl přijít skoro zadarmo Ach ano, kdybych byl býval bývával zlodějem, tak bych možná mohl i krást, ale takhle? Smůla... Nah, hlavně pozor na ostatní lidi... A měl bych konečně omezit to "nah" už mě to štve...

Viconia DeVir - 20. září 2011 10:32

Rušné ráno U lepší společnosti Noc budiž s tebou. Noc je přítel. Noc může být i nepřítel. Pod rouškou noci mohu cestovat. V noci se dá i spát. Když však noc přinese spánek, nemusí je vždy následovat i příjemný odpočinek. Místo, coby jsem se jen tak probudila, se mi zdál sen. Co mě? Nám všem, zřejmě. Otevřu oči a vrátím se ke slovům toho hlasu, který jsem slyšela. "Mluvil jen ke mě, nebo opravdu i k ostatním? U Shar! Máme spolupracovat a ne se pozabíjet. a Věci se musí pohnout dál." Na to vstanu, posbírám své věci nachystaná k odchodu a vyjdu z pokoje ven. Nezaujatě pohlédnu na Lianu, Elysia a možná ještě zahlédnu mizícího Rozara. Pomalými kroky a záměrným klapáním konce kopí o zem dojdu k těm dvěma. "Co se tu řeší?" "Osnují zradu? Domlouvají se zanašimi zády... ehm před našimi dveřmi? Nebo proč tu tak jsou?" Všimnu si, že Liana má v rukou dýku a raději ustoupím o pár kroků stranou, v případě, že by se jí náhodou chtělo zkoušet jakou rychlostí se mi zaboří do žaludku. Ruce mám v pohotovosti, abych jí v případě nutnosti mohla kopím zablokovat.

Elysium - 21. září 2011 21:24

Sraz na chodbě Mlčky pozoruji Rozara a přemýšlím.. Zmizel.. šel si po svých.. to těžko, ať si zatím dělá co chce.. Je tu Liana, někam se snad dostaneme a čas na rozhodnutí bude později.. a co s tou dýkou, sakra? Mlčím nejspíš dlouho a jen zmateně koukám.. Když se otevřou dveře a blíží se k nám Vic. Mračí se.. Jak jinak, chystá se nás nejspíš zabít, je to možné.. Pravděpodobné.. "Dobré ráno!" odpovím s nenuceným úsměvem na její strohou otázku a pokrčím rameny. "Podlě současných informací zřejmě ztráta Rozarova přirození.." kývnu výmluvně na dýku v rukou Lianny. "Nemáš s tím něco společného?" zazubím se na Vic a šibalsky zamrkám. Jelikož už stojím, učiním poslední úpravy svého už tak ošuntělého těsně na tělo připásaného nachového hábitu a ukážu směrem ke schodům dolů. "Neměli bychom sehnat ostatní a vytvořit nějaký.. mm.. plán?"

Viconia DeVir - 21. září 2011 21:40

Slezina Pohotová odpověď křížence mi nic neřekne, naopak. Tázavě pozvednu obočí a snažím se pochopit co to řekl a zda to mělo být vtipné... "Měla jsem se smát?" Jako odpověď sama sobě se jen ušklíbnu. "Já? Proč myslíš?"ˇ Jeho "obvinění" také zcela nechápu, ale budiž, asi je to nějaký humor kříženců. Odbočení od tématu mi nanejvýš vyhovuje. "To bychom mohli... a budeme plánovat hned nebo počkáme než se doplazí ostatní?" Zeptám se a aniž bych čekala na odpověď rovnou scházím urychlenýmy kroky dolů. Nerada bych měla dýku v zádech, ale oni mě poslední jít nenechají, vzhledem k vzájemné nedůvěře s Lianou. Raději zariskuji, abych se hned po ránu nemusel nad schody hádat. Někdo by z nich také mohl upadnout.... a po včerejšku bych to nerada byla já.

Hybatel - 22. září 2011 15:45

Na chodbě Když Rozar odchází Liana si Rozara prohlíží s pobaveným výrazem a pak pronese něco nelichotivého na jeho adresu.Teda pokud tí myslela jen Rozara.Nato zavrtí hlavou a převrátí dýku v ruce.Pak uvidí přicházet Viconii a její úsměv poněkud pohasne. "Zrovna jí vidět hned po ránu nemusím.Sice svítá,ale před námi jde tma." řekne k Elysiovi a pak čeká až Viconie příjde. Na její otázku hned neodpoví když vidí její reakci tak se u ní objeví opět pobavený výraz.Když se pak Elysium vyjádří tak se Liana rozesměje a směje se docela dlouho.To je poprvé co jí slyšíte se smát,už to vypadalo že toho snad ani není schopná.Ale nejspíš toho schopná je a má docela zvonivý smích.Když konečně přestane vytře si slzy z oči a řekne: "To bylo dobrý,to bylo vážně dobrý a ani by mně to neudivilo kdyby jsi měl pravdu,ale tentokrát se pleteš.Jinak ohledně toho co bude dál jděte napřed a já tu dýku vrátím tomu komu patří a pak se dole uvidíme." Pak vstane její postava se zavlní a pak se rozplyne.

Hybatel - 22. září 2011 16:17

soukromá zpráva od Hybatel pro Probudíš se docela příjemně a dalo by se říct i nečekaně.Probudí tě totiž polibek,když otevřeš oči uvidíš ženu s nakadeřenými zrzavými vlasy oblečenou v zelených šatech.Když zaostříš zjistíš že to je Liana.Co tu dělá?A byla to ona?Nezdálo se ti to? "Dobré ráno Elfi,jak ses vyspal?" Nečeká však až jí odpovíš a začne ti z nějakého důvodu natřepávat polštář.Co jí zase přelítlo přes nos?Ikdyž kdo má mágům rozumět.Navíc si všimneš že když je takhle nakloněná vidíš jí do výstřihu.Ale už za zrcadlem sis všiml že má docela pěkná prsa.Ani velká,ani malá právě tak akorát.Pak se narovná a ty v její ruce uvidíš dýku.Ale kdyby ti chtěla ublížit tak yb použila magii.Takhle to vypadá že s tebou flrtuje ať to zní jakkoliv divně. "Mimochodem poznáváš tohle?Měl by si je tvoje." Vzpomínáš si na vaše první setkání kdy tě poprvé nazvala zlodějem a pak ti tu dýku vyrazila z ruky.Sice to odnesl rukáv a brněli tě prsty,ale nic víc. "Měl by sis na své věci dávat větší pozor a nenechávat je jen tak povalovat."dodá ještě odloží jí a noční stolek a založí ruce na prsou.

Hybatel - 22. září 2011 16:51

soukromá zpráva od Hybatel pro Opustíš Lianu a Elysia a pak i hospodu.Procházíš po městě prohlížíš si ho když vtom když si to nečekal tě někdo popadne a zatáhne do blízké uličky.Pak tě pustí a ty si všimneš muže který je opravdu mohutný.Je mohutnější i než ty a ta kroužková zbroj co má na sobě to ještě umocňuje.Má husté hnědé vlasy a vousy a všimne si válečné sekery kterou má na zádech.Ovšem nevypadá že by ti chtěl ublížit.Aspon zatím ne,pak si všimneš druhé osoby která je jako v kontrastu s tímto mužem.Je to žena,docela drobná žena s blond vlasy které jí padají až na záda a modrýma očima.Na sobě má fialovou blůzu bez rukávů,modrý plášť,kalhoty pískové barvy a za pasem má zastrčený palcát.Pak se na tebe usměje a řekne: "Omlouvám se,Dahel je někdy poněkud horlivý." Muž kterého nazvala Dahelem jen zafrká a žena znovu pokračuje: "Něco bych od vás potřebovala a myslím si že vy budete ten pravý."

Rozar - 22. září 2011 18:55

soukromá zpráva od Rozar pro Únos Musím přiznat, že město mě velice sklamalo, tedy alespoň jeho ranní verze. Trochu zajímavější je již to, když mě zatahuje neznámý hromotluk do uličky, kde mě ovšem propustil No zdá se že unést mě nechcou... Sleduji toho chlapíka, rozhodně vypadá na to, že by mě dokázal v případné potyčce přeprat. Vystupuje nějáká ženština, kterou odhaduji na kleričku typu (jsem tak sexy a díky tomu tak arogantní, že ani brnění nenosím, aby mi to neubralo na sex appealu). Když řekne že je její společník trochu horlivý, tak se na ní zašklebím, jako na svého dobrého noschleda. Ani ji nenechávám nic dalšího říct a hned to na ní vypálím Tip číslo jedna! Jsem rád že jste vpořádku. Když jste mě ani jeden nezkontaktovali před třemi dny, tak jsem pojal podezření, že jste neuspěli... Snažím se k nim mluvit jako šéf a musím říct že mi to docela i jde. No neříkejte mi že vás dostal... Sakra! teď přecházím do naštvanějšího hlasu To je naprosto mimo naše plány... Doufal jsem že by jste vy dva toho Lavoka dokázali porazit a nakonec vám ještě pozměnil paměť... Tomuhle se říká smůla... Aaah! Rukou si přikrývám ústa a nasazuji přemýšlivý výraz, následně se v mých očích zableskne a mě něco napadá. Nepamatujete si něco? Cokoli o něm? Jaké jsou jeho slabiny nebo tak něco? Snad na něco přišli, protože jestli ne, tak by ztratili paměť zbytečně a já také jedny z nejlepších následovníků...

Elfi - 22. září 2011 20:24

soukromá zpráva od Elfi pro Návrat z fantazie Sen či blud, kdo k nám z toho všeho promlouval, a co chtěl? Co vše má tohle znamenat? Příběh se začíná zamotávat a já už nevím kdo je nepřítel či přítel, všichni kují pykle a mě z toho už jde hlava kolem. Probouzím se, když mě tak nehezky probudí Liana. Když si promnu ospalky a zadívám se na ní svýma elfíma očima, které mi můj Mistr říkal, že je mám po matce. Překvapilo mě na ní, jak se ke mě chová, když jsem pomocí své schopnosti vycítil tok pramenu z minulosti, a do hlavy se mi dostali obrazce, jak k někomu promlouvá, o tom jaký jsem pitomec. Zajímalo by mě, jestli o mé schopnosti vůbec ví?..Nejsem takovej ubožák. " Nejsem takový hlupák, za kterého mě máš, kam tímhle tedy míříš? Co po mně chceš, a pamatuj si, já udělal něco pro tebe, ty pomož mně.."[/i] Ironickým úsměvem odvětím a sednu si na postel.

Hybatel - 23. září 2011 17:18

soukromá zpráva od Hybatel pro Muž se na tebe nechápavě podívá a pak se podivá na kněžku,ale ta se rozesměje až jí tečou slzy z očí.Zjistíš že její blůza toho spíš víc odhaluje než zahaluje a tak jak se tak směje tak se jí otřásají její prsa.A zjistiš že má prsa jako Liana,ani velké ani malé prostě tak akorát.Ovšem slova toho hromotluka tě odvedou od sledování jejich vnádů. "Nemám ho zmlátit?" Kněžka se přestane smát,vytře si slzy z očí a pak řekně. "Počkej zatím ne,ale od někoho kdo definitivně prohlásí že není zloděj se ani nic jiného čekat nedá." "Když já si nikdy neužiju.Ani toho křížence jsem nemohl vyhodit z okna a to nemluvím o tom hobitovi." Pronese muž a povzdechne si.Kněžka ho však nevnímá a odpoví ti. "No,ale možná si na něco narazil.Lavok se už v Základní materiální sféře několik století neukázal,ale někoho zde nechal.Svou společnici pokud se to tak dá říct.Jmenuje se Liana,Liana de Troy a myslím že tohle jméno jsi už určitě slyšel."

Rick Rovan - 23. září 2011 17:39

zase s opicema Ráno klidně vstávám a seberu všechny své věci. Hůl beru naposled a vyjdu z opkoje. Netrvá to ani pár minut a spatřím onu slezinu na chodbě. S tichým povzdechem dojdu blíže. "Jak vidím tak noc většina přežila." Zabručím což měl být asi můj styl pozdravu a postavím se poblíž drowky. "Měli bychom se dát dopohybu a nestrácet čas postáváním v téhle....zatuchlé putice." Dodám neutrálním hlasem a až se rozhodnout jít dolů budu je následovat do té doby budu pouze poslouchat.

Hybatel - 30. září 2011 09:41

soukromá zpráva od Hybatel pro Zdá se ti to nebo je na tebe skutečně milá?A to sis myslel že toho není schopná,ale co tím sleduje?Pak se posadí na postel a usměje se na tebe.Ovšem zase je to ten samolibý úsměv.Aspoň že se něco vrací do zpátky.Ikdyž co je horší když se k tobě chová arogantně nebo když je k tobě milá? "A co kdybych že řekla že mi jde o tebe,Elfi?Že po tobě toužím od chvíle kdy jsem tě uviděla?" Chvíli sleduje jak s tímto sdělením naložíš a pak se rozesměje.Když skonči vytře si slzy z očí a pak pokračuje. "Tak tohle rozhodně nehrozí.Zase tak si nefandi a ano slíbila jsem ti pomoc a taky ti pomůžu o to se neboj.Jen jsem ti přinesla dýku co jsi ztratil při našem prvním setkání.Pamatuješ si na to?Myslím že ano.Vážně Efi měl by jsi být na své věci opatrnější.A sice jsem tě nazvala pitomcem,ale slovo kříženec jako jiní jsem nepoužila.Vím jak jste na to citliví.Takže zatím Elfi." Znovu tě políbí tentokrát déle a vášnivěji,pak vstane je postava se zavlní a pak rozplyne.Je pryč a nechala tě tu ležet se smíšenými pocity.

Hybatel - 30. září 2011 09:59

Hospoda Poté co jste se usadili u stolu se dole objeví i Liana.Doslova,zavlní se vzduch a objeví se na místě kde předtím nikdo nestál.Rozhlédne se a dojde k vám.Všimnete si že už dýku v ruce nemá.Co sní asi udělala?Ale někdo jako ona snad ani dýku nepotřebuje.Přejede pohledem každého z vás a pak se zeptá: "Tak k čemu jste zatím došli?" Pak mávne rukou,jedna židle se odsune a ona se posadí.Za chvíli přijde hostinský věnuje poněkud nevraživý pohled Edwinovi,ale pak se přinutí k úsměvu a zeptá se co si dáte. "Dám si chleba,sýr,taky nějaké jehněčí,zeleninu a pivo." Začne Liana.Pak se podívá na vás a řekne. "Nejdřív se najíme,ano?Aspoň já mám hlad,ale nechte se tři sta let posvit mimo čas a budete ho mít taky." Na to zjístíte že se umí smát a je to příjemný ikdyž možna poněkud znepokojivý rozdíl od jejího jízlivého a chladného chování včera.Asi má dnes dobrou náladu.

Elysium - 30. září 2011 11:28

Snídaně! Odlehčení atmosféry se mi moc zamlouvá, i když může být jen hrané. Odpovím na Lianin úsměv svým zazubením a pohodlně se rozvalím na židli. "Jdem jíst! Já si dám vajíčka se slaninou, pane hostinstký!" nešetřím úsměvem a viditelně se na kus žvance těším. "A k tomu ten váš slovutný mok na svlažení hrdla!" Doufám, že ho nenapadne přemýšlet, kde jsem strávil dnešní noc.. Počítal jsem, že ráno už budu pryč. "Nechybí nám někdo, jsme tu všichni?" Shodím si z hlavy kapuci a chovám se naprosto neformálně, skoro si začnu broukat nějakou melodii.. "Tři stovky let? U Tymory, mně stačí, že jsem byl hlady celý včerejšek a snědl bych i ps.. koč.. vola!" Zadívám se znovu na uvolněnou Liannu "A kam jsi dala to krájítko? Hodilo by se to na snídani.." Snažím se postřehnout v chování svých "druhů", co se mezi nimi asi dělo včerejší večer.

Hybatel - 21. listopadu 2011 15:15

Hospoda Hostinský přijde a přinese vám vše co jste chtěli.Sice po někom z vás docela dost pokukuje,ale nakonec odejde.Liana se chová vážně uvolněně a zřejmě má dobrou náladu.Asi si docela odpočinula ikdyž musela vstávat brzo když měla čas nakupovat.Který stánek nebo krám měl otevřeno?A kde vlastně ty šaty vzala?No nejspíš jí už přestalo bavit chodit v plášti a tak si to určitě nějak zařídila.Jinak vypadá to jako by se dokázala chovat i mile a možná byla včera jen poněkud unavená.Na otázku Elysia se usměje a řekne: "Vrátila jsem ho jeho majiteli.A upozornila ho že pokud si nedává na své věci pozor není to dobrá výsada pro zloděje.No vlastně to není dobrá výsada pro nikoho." Na konci zaslechnete zase známý arogantní tón.Jako by se vracelo vše do starých kolejí,mágové jsou arogantní mohou se chovat mile,ale to nezmění nic na jejich povaze.Pak se Liana podívá ke dveřím jako by někoho čekala a pak se otočí na vás. "No a jaké máte dneska plány?"

Spaj - 12. ledna 2012 19:36

Spáj vstupuje a jeho tmavě modré volné kalhoty a stejná tunika bez ozdob splývají se stíny v místnosti. Obnošené mokasíny nevydávají při chůzi téměř žádný zvuk. Vypadal by jako obyčejný tulák, kdyby mu za koženým opaskem nevykukovali ohmatané rukojeti sai. Váček u pasu vypadá jako kdyby byl naditý penězi, ale pozorný pozorovatel by si mohl všimnout dvou šňůrek vystupujících z jeho hlubin dávajících tušit, že uvnitř bude spíš prak a pár oblázků, než nějaké bohatství. Smotaná pokrývka převázaná tenkým lanem a přehozená přes záda napovídá, že ji majitel používá místo batohu, ale co je uvnitř se dá říct jen těžko. Opravdu dobrý zloděj by si mohl povšimnout nepatrného vyboulení na pravém lýtku. Když si objedná a sáhne za tuniku, vytáhne malý váček, ze kterého pečlivě odpočítá několik drobných mincí a zase ho nechá zmizet za šatem. Lehce se zableskne medailon visící na krku a zmizí dřív, než by kdokoliv dokázal rozpoznat na co se to dívá. Pak se natáhne pro pohár s vodou a z volných rukávů vyjede předloktí stažené chráničem z hrubé tmavé látky. Na vnitřní straně by opravdu dobrý pozorovatel zahlédl špičky temného kovu. Jestli budeme předpokládat, že před námi sedí mnich, můžou to být pouze vrhací hvězdice uložené ve speciálních kapsách. Tmavé oči nezaměřují nic konkrétního a černé vlasy stažené dozadu odhalují špičaté uši. Přestože sedí uvolněně, na první pohled je vidět, že sem přišel nerad. Co zde asi hledá? Nebo na někoho čeká?

Rick Rovan - 04. března 2012 15:10

Stále v hospodě Stále sedíme u stolu v hospodě jako včerejší večer začíná mi to jít pomalu na nervy takhle se nikam nedostanem a už vůbec se mi nepodaří zbavit té verbeže. Když příjde hostinský s otázkou na jídlo uleví se mi alespon trošku. "Já si dám zeleninovou polévku díky." Podotknu klidným hlasem a přelétnu pohledem své společníky. Poslouchám co si povídají a taky si všimnu že Viconia je dnes nějak tichá, ale proč taky ne, kdo by se chtěl nějak příliš bavit s těmihle ubožáky. "Ach proč s nimi musím cestovat tohle bude nejhorší pouť mého života." Vzdychnu v duchu, naštěstí brzo se mi donese polévka za kterou zaplatím a začnu jí s klidem jíst. Když jsem najezen otřu si vousy a pohlédnu na Lianu. "Plány? Nezdržovat se na jednou místě příliš dlouho." Zabručím a pak přelétnu hospodu pohledem.

Elfi - 16. března 2012 18:01

Únik z hospody Poté, co se dosytosti vyspím, vstanu z postele a ladnými pohyby protahuju tělo. Udělám pár rychlých cviků na protažení celého těla. Po rozvičce mi služka přinese lavor s čistou vodou a poměrně čístý ručník, utkaný z nekvalitního materiálu, jméno tohoto materiálu mu zůstává záhadou. Za zláták mi ještě dá maličký kousek mýdla, obsahující vonné esence a bylinky. Schodím ze sebe nečistou košili a opláchnu si hlavu a vrchní část těla. Na břichu se mi pak pyšní tři čerstvé jizvy od kopí drowské zplodiny. Proradná drowská štětka... nic jiného než smrt si nezaslouží, nad jejím tělem budu dlouho holdovat, pokud mě tedy Liana nezradí, svojí část dohody chci, aby splnila... Po očistě těla se obléknu, vemu všechnu výzbroj, zamknu pokoj a sejdu dolů po schodech. Skupinka dobrodruhů už se šikuje u jednoho stolu, já však zájem o jejich společnost dnes po ránu nemám. Dojdu k hostinskému, vrátím klíč od pokoje a hodím mu ještě zlaták. Zadními dveřmi pak opustím "Lepší společnost". Nadechnu se čerstvého vzduchu, dnes je nádherný den, svítí sluníčko a lidé po okolí vypadají štastně. Skupinu najdu potom... ted si zařídím osobní věci v tomto městě. Tloukám se po městě a poslouchám okolí, co se kde událo a co nového se ve městě stalo. Zajímá mě taky to, co se stalo na tržišti. Procházím rušnou ulicí a u vedlejší uličky stojí malý špinavý chlapec, přijdu k němu, dám mu do dlaně zlaták a optám se. " Chlapče, kdo je ve městě vlivným člověkem ? A kde nejlépe seženu práci. Určitě toho hodně víš, žiješ zde, takže budeš znát i pány s horší reputací... pověz mi o nich a dostaneš další zlaták. " Pohladím ho po jeho bledé tváři.

Rozar - 16. března 2012 18:21

soukromá zpráva od Rozar pro Temná ulička. Jejich reakce není neočekávatelná... Popravdě, takhle by asi zareagoval kdokoli normální... Jaká to škoda... Aha... Chápu... Říkám s posmutnělým výrazem ve tváři. Je to vážně škoda... Poslouchám co má ta ženština na srdci a moc velkou radost z toho rozhodně nemám. Nic jiného se ode mě čekat nedá jo? Tak se koukni co jsem si na vás připravil. Říkám s posměšným a zároveň vítězným úšklebkem, přičemž ukazuji za ně. V této situaci by normální člověk bral nohy na ramena, ale já? NIKOLI! Aaaah... povzedchnu si, koukám se nahoru a přikrývám si jemně oči. Já znám hromadu lidí... Ale možná by mi něco hezkého na zmáčknutí pomohlo rozpomenout si. Říkám stále se stejnou pózou, pouze volnou ruku natahuji blíže k nim. Při tom všem si mezi prsty prohlížím, co dělají ti dva.

Viconia DeVir - 21. června 2012 09:46

Hostinec Dlouho sedím u stolu a jen mlčky pod kápí pozoruji lidi okolo. Postřehnu Lianino milejší chování, a jen se nad ním pro sebe ušklíbnu. Nevím. Nějak mi to k ní nesedí. Všichni tu jsou falešní, ale mám pěkné špatné tušení, že ten bastard z kobky po mě půjde… Trochu si protáhnu záda. …A budu-li sama, bude to bolet… Vlastně v tomhle případě nějakou pomoc potřebuji a stejně tak tahle skupina – má-li v plánu zůstat v celku – bude potřebovat léčitele. Mezi mým uvažováním dojde hostinský. “Chléb se sýrem a vodu.“ Vypravím ze sebe a podám mu požadované mince. Drowský přízvuk jsem se naučila docela dobře potlačit a slovní zásobu mám dostatečnou… už mi zbývá jen naučit se s lidmi žít a přesvědčit je, že nejsem jako ostatní mého druhu. To ale nepůjde snadno… vlastně… asi vůbec. Hostinský po mě chvíli kouká, ale pod kápi nevidí a ruce mám stejně v rukavicích. Naštěstí to nechal být a šel pro jídlo. Tiše si oddechnu. Lianina změna k původnímu tónu mi neunikla, ale nereaguji na ni. Víc mě dostane její otázka na plány. “Pokud vím, byl tu někdo, kdo nás dal dohromady a podstrčil nám společný cíl. Ale pokud tím chceš říct, že si každý máme jít svou cestou….“ Zmlknu, protože hostinský přinesl snídani. Počkám, než se opět vzdálí a tlumeně větu dokončím. “… tak klidně mohu jít.“ Pokrčím rameny a kousnu si do chleba.

Rick Rovan - 21. června 2012 11:20

Hostinec Slétnu pohledem k drowce, která se jak se zdá probudila a rozhodla zapojit do debaty. S úšklebkem propletu prsty a lokty se opřu o stůl. "Myslím, že to může každý z nás. Nehodlám se hnát za nějakým přeludem zbytečně." Pak pohlédnu na ostatní, vím, že mne nebudou mít moc v lásce a já je taky ne, ale zatím asi bude lepší držet se u nich. "Co se týče naší další cesty mám ten dojem, že vedení se ujala tady Liana takže by mne zajímalo co nám sdělí." Řeknu prostě a pobaveně sleduji jak se z toho dostane.

Hybatel - 04. července 2012 08:51

Hostinec Liana si vás vyslechne a pak pokrčí rameny.Nato se zakousne do chleba jako by o něčem přemýšlela a pak řekne. "No já neřekla že máte jít každý svou cestou to je na vás,ale když už jsme pohomadě ... taky se obávám že vám asi neodpovím na vaše otázky protože nevím kdo ani proč vás unesl.To místo byla dřív laboratoř já a můj ... společník Lavok jsme tam stavěli planární kouli ovšem pak jsme se poněkud neshodli na místě cesty.No a výsledkem bylo že poslední století jsem byla jaksi mimo a okolo se toho tolik změnilo.Je tam teď muž,mág dřív byl jistě velmi mocný,ale teď je slabý tak slabý.A pak je tam něco silnějšího mnohem silnějšího co prostupovalo celou stavbou.Ovšem ať je majitel této moci kdokoliv pochybuju že pochází z tohoto světa nebo vůbec ze Základní materiální sféry." Mezitím co Liana vypráví tak do hospody vstoupí další host(Spaj)je to elf.Jeho obnošené oblečení a prosté sandály ukazují na tuláka ovšem ohmatané rukojeti jeho podivných zbraní s stejně jako způsob pohybu ukazují že v něm bude asi něco víc.Ikdyž váček u jeho pasu je poněkud objemný zaplatí z jiného menšího který byl předtím ukrytý za tunikou a tam taky ihned zmizí.A navíc si objedná vodu,kdo si zde objednává vodu?Hostinského ta objednávka udiví,ale pak se vydá splnit s polohlasnou poznámkou o podivných individuech kteří se zde poslední dobou schází.

Hybatel - 04. července 2012 09:48

soukromá zpráva od Hybatel pro Ikdyž se to jmenuje lepší společnost tak nad nějakými zvyky nebo službami je lepší pomlčet.Ale za své peníze nakonec dostaneš to co chceš a tak se po ranní očistě vydáš dolů.No pokud lepší společnost znamená i tu skupinu se kterou ses potkal tak to je vážně na pováženou.Možná Liana ikdyž kdo se má v myšlení mágů vyznat.Naposledy k tobě byla docela milá,pak se začala chovat opět arogantně a pak ten polibek ... no ti už byl druhý.Ne že by neměla svůj půvab,ale zaplest se s ní by mohlo přinést i jisté potíže.Opuštíš hospodu a máš nepříjemný pocit že tě někdo sleduje ovšem když se otočíš tak nikoho nevidíš.Navíc si docela zkušený a kdyby tě někdo sledoval jistě by sis toho všimnul.Přesto se toho pocitu nemůžeš zbavit.Ve městě se probírají dvě věci které v současné době jsou nejdůležitější,zaprvé jako by město mělo problémy s druidy kteří na něj útočí.Zaslechneš že jsou časté případy napadení zvěří nebo zadušení křovím,ale proč by drudi útočili na tohle město?No máte v družině druida a tak se ho můžeš na to později zeptat.A pak je tu příhoda o té podivné skupince cizinců kteří se prý objevili včera na tržišti,lidé se pořád ješě chidí dívat na kráter který to způsobilo a spekujlují co to znamená.Když dojdeš k chlapci tak se na tebe nejdřív nedůvěřivě podívá a opatrně sebere minci jako by se bál že na poslední chvíli ucukneš a pak řekne. "No pane jsou zde tři možnosti buď můžete zajít za lordem Loganem Coprithem to je náš starosta a ten by pro vás jistě něco našel.Nebo tu jsou dva šlechtické rody Luraxxallů"a Alibakkarrů ti se neustále dohadují o tom čí rodina je nejstarší.Došlo to tak daleko že ani jejich straž se nemusí.Ale jedná se o vlivné a mocné lidi a co se týká toho posledního území podobných pánů začíná u hřbitova a pokračuje chudinskou čtvrtí.Teda ne že zde by nebyli chudía,ale ti se špatnou pověstí se stahují tam." Takže máš na vybranou ze tří možností,vlastně ze dvou pokud se ten nákrčník pokusíš prodat,ale za bolest kterou jsi při jeho získaní vytrpěl si rozhodně zasloužíš víc než ti bylo slíbeno.

Hybatel - 04. července 2012 10:38

soukromá zpráva od Hybatel pro Jistě tu ženu kterou jmenovali znáš.Liana de Troy byla to ona kdo vás dostala ven.Aspoň si pamatuješ že se takto představila.Až se vrátíš měl by ses jí na na něco zeptat ovšem svou náhodně položenou otázkou jsi se teď dozvěděl víc než jsi čekal a to jsi znal jen jméno které jsi předtím zaslechl.Podíváš se na knežku a má určitě své půvaby ovšem tohle setkání poněkud poněkud kazí ten vazoun kterému nejspíš jak jsi slyšel dělá potěšení dobrá rvačka zvlášť když je dotyčný slabší.Navíc kněžka se ještě nevyjádřila k jeho otázce zda tě má ten chlap zmlátit nebo ne,ale snad odpověď nebude kladná. "Dobře tohle je sice zábavné,ale myslím si že nejsi ten koho hledáme.Vlastně ..." "Takže ho už můžu zmlátit?" To se ozve ten muž a kněžka poněkud nelibě nese že jí přerušil a tak na něj vrhne takový pohled že se muž radši dívá do země.To není dobré když se jí někdo takový bojí tak musí být vážně mocná.Vlastně ani nevíš kterému bohu slouží,ale potřebnou sílu by jí mohli propůjčit třeba Bane nebo Talos. "Jak jsem už řekla ... "opět to nedořekne a podívá se okolo."Dochází nám čas,energie kouzla přestavá působit musíme ..." Co všek musí se nedozvíš neboť z našpulených úst už nevyjde žádný zvuk.Oba obklopí jiskřící světlo a pak v něm začnou mizet a když jiskření ustane stojíš v uličce zase sám.

Liana de Troy - 04. července 2012 11:17

Hospoda Tento den vypadá docela dobře.Rozhodně vypadá líp než ten včerejší docela jsem si odpočinula a pomocí kouzla změnila Edwinův plášť v šaty které jsem dřív nosila.Dřív ... rozhlédnu se po skupině kterou jsem zachránila a která jistým způsobem pomohla i mně,ale kouzlo sláblo dřív nebo později by přestalo působit jejich přítomnost to jen urychlila.Ale co teď nevím kdo je uvěznil,ale z toho co jsem cítila vím dost na to že se tam nemám vracet.Aspoň zatím,ale po tom nejspíš netouží nikdo z ostatních.Navíc já mám dost svých starostí msuím třeba zjistit co se za těch třista let změnilo. Tři sta let ... Lavoku až tě najdu tak si vážně promluvíme ... Najím se protože mám docela hlad řeknu ostatním co vím a pak si všimnu že ze schodů schází Elfi.No je vidět že má své plány a tak mně napadne ho sledovat aspoň na chvíli.Je to sice idiot,ale umí být i zábavný. Třeba tím jak si myslí že je skvělý zloděj a přitom nedokáže obejít ani jednoduchou past aniž by se přitom nezmrzačil. Začnu soustředovat sílu pohled upřu do prázdna a pak vyšlu svého ducha za Elfim.Protože nepoužívám magii navíc ke většímu zhmotnění tak si mně nevšimne.Sleduju ho jak se pak baví s tím klukem a to co chce vědět mně nepřekvapí,ale už bych se měla vrátit.Zruším spojení a stáhnu se zpátky do svého těla.Ucítím chlad a potlačím kašel který přichází,tyhle přechodové stavy nesnáším.Pak se rozhlédnu po ostatních protože jsem zvědavá zda chtějí ještě něco říct.

Viconia DeVir - 20. srpna 2012 10:55

Snídaně U lepší společnosti Ten kdo vymýšlel název tohohle pajzlu byl buď zvrácený a nebo blb... TOHLE je lepší společnost? Majitel má asi vážně smysl pro humor. Zatímco Liana mluví, já se v klidu nasnídám a rozmýšlím co říct. Přemýšlím jak moc mám zvažovat slova, jak moc si hrát na diplomatičku a nebo jak moc být tím co jsem... Ach... ať udělám cokoli pro všechny budu beztak jen bezcitná drowka... Ušklíbnu se. "Opravdu Li... měla by sis ujasnit co chceš... Já nejsem zvědavá na to co jste s Lavokem měli v plánu nebo co mezi vámi bylo. Zajímá mě to co bude teď..." Na minutku se odmlčím a dřív než se do toho stihne někdo vložit pokračuji. "Až to budeš vědět co chceš, tak se ozvi, do té doby... Shar s vámi..." Kývnu hlavou, vezmu si své věci a jdu ke dveřím. Sama nevím zda je to moudré, ale co... je tu ještě ten druid. Po cestě vzhlédnu k jeho stolu. Buď mě najde a nebo ne, ale kdzž řeknu, že půjdu tak ať vidí, že nemluvím jen tak do větru. Odmítám poslouchat její řeči, které nikam nevedou. Chce si hrát na vůdce? Tak ať jím je, ať dělá co dělat má... říct co chce, co z toho všichni budou mít a jaká budou pravidla naší hry... pořádně neřekla ani jedno, především druhý bod je dost podstatný... Se svými myšlenkami, schovaná pod kápí, míjím nově příchozího hosta a pokud mě nikdo nezastaví tak odcházím.

Rozar - 23. srpna 2012 16:51

soukromá zpráva od Rozar pro Ulička Na mé posměšky nikdo nereagoval. Dokonce ani na to že jsem ukazoval ně něco za ně. Žádná silná slova, prostě nic, jako kdyby se na tu minutu snad zastavil čas. Když se ten vazoun ptá, jestli už mě může zmlátit, tak na něj házím vražedný úšklebek. Nejspíše kvůli tomu, že zde není šance, aby mě mohli zranit. Když kněžka pokračuje, tak jenom říkám Jasně rozumím. Příště přijď bez toho vazouna. prohlašuji drze když mizí a ještě jí posílám vzduchem polibek. Zajímalo by mě jestli se z tohohle dostanu. Možná bych se měl konečně někde usadit. Vzít si hezkou čarodějku a žít šťastně navždy, společně s kupou dětí. Vycházím z uličky. Jako kdyby mi až teď pořádně došlo co se to stalo. Trochu zmatek se vracím zpátky za ostatníma do hostince. Co jsem to vlastně šel vyvádět ven? Ptám se sám sebe, když se vracím šouravým krokem zpátky a snažím se rozpomenout.

Rick Rovan - 11. října 2012 17:56

Snídaně u Lepší společnosti Sleduju jak Liana zase něco blábolí o tom co bylo a bude a mě to začíná moc smrdět. Nikdo nijak nereaguje akorát drowka se první zvedne a po krátkém objasnění se má k odchodu. Pohlédnu na skupinu. "Vyjímečně s ní musím souhlasit. Nemám v plánu se s váma pohybovat na mrtvém bodě. Tohle nemá smysl a už vůbec nehodlám nastavovat krk a k tomu ještě mimo naši sféru." Odfrknu si a vstanu ze židle mírně zapřený o hůl a věnuji všem pohled. "Popřál bych vám štěstí, ale tam kam se chystáte vám stejně asi nepomůže." Zavrtím hlavou a kápě se mi sesune více do obličeje a já jdu klidným krokem z lokálu. Až venku dojdu Viconii. "Kam míříš? Snad si nemyslíš, že když tu budeš sama tak tě nikdo nebude chtít zabít." Ušklíbnu se a kouknu po ní.

Viconia DeVir - 11. října 2012 18:12

Trhov - před hospodou Bez dalších slov projdu poklidně až ven. Proč jen nemohu jen tak někam přijít, usadit se a existovat? Povzdechnu si sama nad sebou. To je trest za opuštění rodiny a národa? Muset putovat dál a dál a být vyhnancem skrytým kápí noci? Zastavila jsem se pouze na chvilku abych se pro změnu nadechla čerstvého vzduchu, když tu tok mých dalších úvah přeruší hlas. "E...Edwine?" Otočím se, mírně vyvedena z míry. Nenapadlo mě, že by mě následoval... Myslela jsem, že se na ně spíše také vykašle, ale půjde si po svých, bez povšimnutí nebo pomyšlení na mou drowí maličkost. Nechci mluvit nijak hlasitě a tak se k němu vrátím. "Zabít mě chtějí kamkoli přijdu." Prohlásím lehce lhostejně a pokrčím rameny. "Hodláš mi snad dělat ochranku, že se tak staráš, či sis nemohl odpustit nějaké rýpnutí na rozloučenou?" Nechci být k lidem hrubá. Nikdy jsem to nechtěla, ale oni... kdybych před jejich nenávistí nemusela věčně utíkat, byla bych ochotná jim věřit, naslouchat a žít vedle nich. Nenávidím předsudky a stejně nenávidím kruté jednání drowů... ale kdo z nich to pochopí? Nikdo!

Rick Rovan - 11. října 2012 19:24

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Trhov Přelétnu drowku pohledem a nad její řečí se z pod kápě ušklíbnu. "Jo tak to jsme na tom podobně." Pak se na chvíli rozhlédnu a upřu pohled zase na ní. "Možná od každého trošku, ale každopádně s tou bandou tupounů člověka nečeká nic dobrého. Nemám ve zvyku zdržovat se s lidmi, co si jdou nechat dobrovolně setnout hlavu." Opovržlivě se ušklíbnu. "Jestli nechceme přitáhnout pozornost měli bychom jít. Třeba tu zjistíme něco zajímavého a nebo se nám podaří vypařit do jiného města. Nerad bych se setkal s tou kněžkou znovu." Pousměju se a zkoumám očima okolí.

Viconia DeVir - 11. října 2012 19:37

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Ulice Trhova Město se začíná budit k životu a dvě postavy pod kápí jsou rozhodně nápadné. Kor když jedna má rudé barvy Thaye. Kývnu, stanu po jeho boku se dám do chůze. Má řeč je vedena stále polohlasem. "Chtěla bych vědět o co tomu únosci šlo, ale jako skupina by si měli najít pevnějšího vůdce než Liana. Ta evidentně vůbec neví co by a nejspíš by raději zmizela někam hodně daleko a ne se vracela zpátky." Úšklebek pod kápí je patrný v mém hlase. "Skvěle... Thayvianský mág a drowská kněžka budou putovat krajem ... my jsme ale dvojka." Myšlenku si okomentuji úsměvem pro sebe. "Já bych se také znovu nerada potkala s tím mágem..." Když jsem odcházela, zapomněla jsem na tenhle drobný detail. Mám nepříjemný pocit, že naše setkání na hřbitově nebylo poslední. Nepříjemné myšlenky raději zaženu a pozastavím se nad tím co řekl on. "Jaká kněžka?"

Rick Rovan - 11. října 2012 19:44

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Křížem krážem Trhovem "Myslím si, že Liana nemá všechny pohromadě a žene se do záhuby. A co se únosce týče? Kdo ví možná je Liana v jeho moci a jen využije skupinu, kterou pak zlikviduje a zneužije to co z nich vytáhne, nebo tak něco. Magie je různá." Pokrčím rameny trošku lhostejně a při zmínce o mágovi a k ní na chvíli upřu oči. "Mágové nevěstí dobré věci. A co se té kněžky týče....chtěla Lianu nebo něco od ní už nevím moc jsem ji nevnímal, ale každopádně jsem neudělal co chtěla takže, asi bude trošku nazlobená." Zašklebím se a dávám pozor na okolí, aby nás nikdo nesledoval, nebo podobně. "Měli bychom co nejdřív opustit město a putovat jinam tady je na můj vkus až příliš rušno a nemaj tu rádi nezvané hosty." Zabručím a za rytmického dopadu konce hole o zem.

Viconia DeVir - 11. října 2012 20:45

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Jdou dva pošuci jdou... "Liana mě už nezajímá. Jejím pěšákem nebudu a jestli si zkusí ke mě nějaké čáry uvidí..." Sice to zní výhružně, ale mě hlodají pochybnosti o sobě samé. Vždyť ten, kterého jsme předtím zabila, mě pak málem zabil... "Shar... " Teskně pomyslím na svou bohyni a následuji Edwina městem. "Ty také nevěstíš nic dobrého a jsem tu s tebou." Dodám trochu posměšně. "Výborně... oba máme svého nepřítele." Tuhle poznámku spíše zasyčím pro sebe. "Najdi kudy zmizet a jdem. Nepotřebuju se tu zdržovat další den." Stále si na něj dávám pozor, ale momentálně nemám moc na výběr. Ale... tamten byl taky Thayan... Náhle se zastavím a ruce mám na zbrani. "Počkej a jak ti mohu věřit, že nejsi s tamtím Thayanem co mě napadl?!"

Rick Rovan - 11. října 2012 21:51

soukromá zpráva od Rick Rovan pro K bráně nebo hajzlovi v ráně? Nad poznámkami od Vicy se musím zašklebit. "Nedůvěřivá a jízlivá skoro jako já." Napadne mne a letmo k ní pohlédnu. "Možná nevěstím nic dobrého, ale pořád zvyšuji procento přežitelnosti." Uchechtnu se. "No nejrychlejší bude proklouznout jednou z bran řekl bych." Podotknu za chůze. Když se dotkne zbraně a začne mě podezřívat. Otočím k ní na chvíli pohled a zastavím se v pohybu. "Za prvé nevím o kom mluvíš za druhé kdybych byl s někým spolčený jak říkáš dávno bych tě už zabil a zatřetí nejsem takový ubožák abych se paktoval s nějakým druhořadým Thayem, který mi nesahá ani po kotníky." Odvětím a poslední slova vyslovím s jistou nechutí.

Viconia DeVir - 11. října 2012 22:35

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Věřte-Nevěřte? "No, bezva, kdybych si tak teď vzpoměla jak se jmenoval..." "Víš o kom mluvím, napadl mě včera na hřbitově, byl jsi tam taky." Osvěžím mu paměť. Je to sice panovačný egoista, ale ... mluví pravdu? "Proč bych ti měla věřit?" Otázka celkem na místě. Uvnitř mě zžírá strach, že si nás někdo všimne, hlavně mě děsí fakt, že on má magii. Zabít mě může během chvilky, ale co když mě láká do pasti aby to měl bezesvědků? "Zabít si mě sice mohl, ale jistě bys připoutal něčí nechtěnou pozornost na sebe..." Vduchu se modlím k Shar. Už chci být pryč, ale nechci padnout do pasti. Přistihnu se dokonce i při tom jak doufám a toužím aby mě přesvědčil, že se mi nic nestane, ale vím, že pouhým slovům hned tak neuvěřím. Budu mu muset dát šanci mi to nějak dokázat... Usoudám, ale vyčkám ještě čím se obhájí.

Rick Rovan - 11. října 2012 22:59

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Zábava Pobaveně sleduji drowku v její nedůvěře. Sleduji každý její pohyb a prsty poklepu na hůl. "Přišel jsem v celku až bylo po všem to víš. A proč bys mi měla věřit? Možná proto, že nikomu jinému stejně věřit nemůžeš." Pokrčím rameny a kouknu po okolí. "Lidé jsou ustrašené kachny." "Možná připoutal pravda, ale zmizel bych dřív než by mě chytili jsem mág a kouzla dokáží různé věci." Ušklíbnu se a chovám se v celku sebejistě. "Navíc co bych měl z toho, kdybych zabil tebe? Kdybych chtěl zabíjet sejmu vás všechny v noci v hostinci a tiše nepozorovaně zmizím. Možná by se to i vyplatilo." Odvětím s pokrčením ramen. "Nevím jak ty, ale já se na těchhle hlavních ulicích zdržovat nehodlám." Podotknu a vydám se boční potemělou uličkou směrem k nějaké menší bráně z města.

Viconia DeVir - 12. října 2012 10:43

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Útěk z Trhova Ne, nevěřím mu… ale vypadnout musíme “Jdem.“ Kývnu a následuji ho k nějaké bráně, kudy by se dalo zmizet z města. Možná mě chce jen využít. Ano, přišel, když bylo po všem, vždycky umí přijít v nějaký šikovný moment… nemám zatím důvod mu věřit, ale i kdyby mě táhnul do pasti, Shar ochraňuj mě, tak si nějak poradím. Musím. Je fakt, že čistě z mé smrti by nejspíš užitek neměl. Možná by si jen vydobyl chvilkovou slávu u měšťanů, že zabil nebezpečného drowa, ale za peníze by se od místních moc nedočkal a to bude asi toho by si nejspíše cenil víc. “Doufám, že nelžeš… a že nás odsud dostaneš.“ Řeknu mu po cestě. Odvážil se otočit ke mně zády a já jsem nyní krok za ním, to oceňuji a přijímám jako prvního nočního ptáka důvěry, který od něj přiletěl. Bude to dlouhá cesta. A doufám, také, že máš nějaký plán, kudy pak…

Rick Rovan - 15. října 2012 14:53
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro Odchod "Neřekl jsem, že nás odsud dostanu, jen že musíme pryč a že to nejlépe půjde jednou z bočních bran." Odvětím klidně s pokrčením ramen a dál mířím k nějaké menší bráně z města. "Hodně se to tu za ty roky změnilo." Napadne mne, ale nic neříkám. Jen letmo pohlédnu k drowce. "Snad nás pustí bez remcání." Podotknu s menším úšklebkem.

Viconia DeVir - 15. října 2012 19:52

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Pryč z Trhova Něco si zabrblám pod kápí. Pokud se mě snažil vnímat, bylo to několik drowských nadávek. Mágu bláznivej... jestli mě kvůli tobě pověsí tak ti podám druhý konec provazu... "Tak v tom případě budu doufat, že umíš působit důvěryhodně nebo minimálně umíš dobře přesvědčovat..." ...protože zahalená žena co chce projít bránou asi jen tak nenápadná nebude. Vždycky jsem si nacházela různé skuliny a chodby kudy do města a z města a teď mám lézt všem na očích branou? Dál Edwina následuji mlčky. Vduchu si šeptám modlitbu k Shar, doufajíc, že to projde jak má a stráže budou buď svolní nebo z noční směny dostatečně nevyspalí či na mol.

Rick Rovan - 15. října 2012 19:59
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro K branám Jdu klidně dál, přítmí úzké ulice mi vyhovuje. Obavy drowky mne v celku baví. "Je mnoho způsobů, jak projít bez povšimnutí. A stráže jsou hloupé. A kdyby se něco zvrtlo nebudu se s nimi párat." Poslední větu řeknu chladně a s úšklebkem. V dálce mezi ulicemi již vidím boční bránu, kde budou maximálně dva stráže. Měla by být už snad i otevřená.

Viconia DeVir - 15. října 2012 20:34

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Směrem k branám Jeho poznámku přejdu mlčky, kývnutí bylo zbytečné a pousmání nad chladným koncem jeho slov mu též uniklo. Tedy pokud nemají mágové jako další vybavení třetí oko na zádech. Náš momentální cíl se začíná rýsovat. Nyní nastává čas upevnit lehce zpochybněný ledový klid a jít dál. Upřímně očekávám nějaký podraz či konflikt a doufám jen v to, že jsem dostatečně připravená.

Spaj - 18. října 2012 10:47

Cucám svoji vodu a pozoruji rudovlasou ženu sedící u stolu s bandou dobrodruhů. Je to už dávno. Tak dávno. Mohla by to být ona? Lidé nežijí tak dlouho. Ale přesto. Ta podoba... Amulet na hrudi mě začne pálit jako by se chtěl propálit mou kůží. Od stolu se zrovna zvedly dvě postavy a prošli kolem mě. Zvednu se a pomalým krokem zamířím k jejich stolu. Sáhnu za tuniku a vytáhnu rozehřívající se amulet. Přetáhnu si ho přes hlavu a nechám viset v prstech, kde se mírně houpe. Zkoumavě hledím na ženu, která vypadá přesně jako Liana de Troy. Zastavím se jen pár kroků od jejich stolu. Čekám až si všimne amuletu a čekám na její reakci. Pokud je to ona, možná je právě tou, se kterou mám spojit své kroky. Vzpomínka na naše setkání mi stále leží v mysli, i když je to už dávno. Tehdy jsem byl ještě mladý a plný snů o velkém světě. A ona byla studentkou vyšších umění... Stala se z ní čarodějka? Bude si mě po takové době pamatovat? Když ji vidím zblízka jsem si skoro jistý, že je to ona. Nu co? Pokud se pletu, prostě se vrátím ke svému stolu.

Rick Rovan - 26. ledna 2013 10:26

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Cesta pokračuje Dojdu klidným krokem až k bráně za předpokladu, že je Vicy v závěsu kousek za mnou. Když se přibližujeme stráže se na nás podezřívavě dívají a jsou připraveni nás zaútočit v případě potřeby. Jakmile jsme na jejich dosah napřímí své halapartny na nás. "Kdo jste a kam jdete?" Optají se nejistě. Upnu na ně svůj pevný pohled. "Jen poutníci, co putují dál tak nás nechte projít." Odvětím. Chvíli váhají, ale nakonec skloní zbraně a nechají nás projít. Po se však dívají....nu ne moc vlídně. Jakmile jsme za bránou pousměju se na Vicy. "Říkal jsem, že to nebude tak těžký." Klidně pokračuji po cestě.

Viconia DeVir - 11. února 2013 15:55

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Venku z Trhova Spoleh na Edwina se nejspíše vyplatil. I když se stráž netvářila moc nadšeně a přesvědčeně, přes to nás pustili ven. Řekla bych, že usoudili, že je lepší pustit případné nebezpečí ven z města než si ho tu dál nechávat. “Hned se cítím o něco lépe…“ Prohodím, ovšem bez úsměvu. Srovnám s mágem krok a dál se ještě krčím pod kápí odkud nezmizíme v lesích a město už definitivně nebude na dohled. “Máš nějaký nápad kam se spolu potáhnem dál? Mám nepříjemné tušení, že náš odchod nenechá Liana jen tak…“

Rick Rovan - 11. února 2013 17:03

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Venku Konečně jsme mimo ty ovlivnitelné masy lidí na jednu stranu jsem rád a na u druhou mi to možná bude chybět si s nimi hrát. Nicméně nemám čas o tom přemýšlet. Pohledem sklouznu k Viconii. "Hmmm jo asi se jí to líbit nebude, nicméně s ní bych si hlavu nelámal má svoje poslání, na kterým chce zabít ostatní takže má starostí dost. Horší to spíše bude s těmi fanatiky, kteří jdou po ní. Snad se o tom, že už sní nejsme dozví za dost dlouhou dobu." Ušklíbnu se a rozhlížím po nějaké cestě a ukazatelích. "Vyrazil bych do nějakého menšího města, nebo vesnice, kde bychom opatřili zásoby a pak zmizeli ještě víc." Podotknu za chůze.

Viconia DeVir - 12. února 2013 12:39

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Mimo město Postávání na cestě se mi zrovna nezamlouvá. Jeho nápad vyslechnu, ale reaguji nesouhlasným zavrtěním hlavy pod kápí. “Nezapomeň, Thayane, že po mě jde pořád jeden z vašich mágů.“ Bohužel, pokud měl ten muž nějaký spor s Lianou, tak myslím, že raději vypátrá mě. “Navíc široko daleko nebude žádná vesnička, která by nebyla závislá na tomto městě a bwaelen bude všude velmi předražené. Nevím jak ty, ale já bohatstvím zrovna neoplývám.“ Začnu přemýšlet nad možnostmi. “Na jih od Trhova jsou Tethirské lesy. Je to nejblíž, ale myslím, že přátelského al'doer se nedočkáme. Můžeme se zkusit ukrýt v horách, počkat než se vše uklidní a vrátit se, nebo pokračovat na Větrné vršky... až k druidům do hájí bych se nevlekla. Hory by byly asi nejméně riskantní. Pochybuji, že by nás tam šel někdo hledat. Ale podle tvého ukazovníku můžeme jít na sever a zkusit najít nějakou veldri lu' lac u Umar...“ Trošku se pousměji, ve stínu kápě, nad představou Edwina v jeskyni. Jistě dá přednost vyhlídce na pokoj někde v hostinci. “Momentálně jsme nasyceni a nějakou dobu vydržíme. Když ne, tak někde něco ulovíme.“ Pokrčím rameny. Sice v lovu nijak nevynikám, ale umím přežít. Lidé ke mně nikdy nebyli moc vstřícní a vím kam, až v přežívání dokážu zajít. Než Edwin zváží možnosti, pomalou chůzí pokračuji po cestě, kterou jsme si na začátku zvolili. Podle stínu je to severo-západ. To vede okolo jezera.

Rick Rovan - 13. února 2013 15:25

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Příroda Držím krok s drowkou a posuměju se nad jejími řečmi. "Neoplývám bohatstvím, ale mám dobré přesvědčovací metody, když na to dojde." Škodolibě se mi blýskne v očích. "Co se plánu cesty týče k druidům bych se taky netahal, jsou to šílenci na přírodu a myslím si, že nedokáží plně docenit osoby, jako jsem já." Rytmicky poťukávám holí o zem za chůze. "V lesích bude hodně dravý zvěře a špičouchů a v horách by to zase mohlo bejt samý trol, nebo podobná havěť. Chtělo by to jít asi k nějakému vzdálenějšímu městu, kde na nás už nebudou mít šance nás odhalit. Každopádně bych nešel po cestě, pokud nás někdo bude sledovat půjde právě po ní." Po jistotu se ohlédnu.

Viconia DeVir - 21. února 2013 16:36

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Cesta pryč Nevím, zda by zrovna on byl schopen někoho přesvědčit, aby nám dal něco zadarmo. Podle mě jeho přesvědčovací schopnosti nejsou až tak vynikající jak tvrdí. Ohledně druidů vím své, takže jen pokývnu hlavou v souhlasu, takže první návrh vyloučen. Nelíbí se mi jak nazývá ssussun darthien… Proběhne mi hlavou a nenápadně se zavrtím pod kápí. Následně na to uhnu z cesty a otočím se východním směrem. “Tvé uvažování nebude marné, tedy, musíme to vzít lesy podél hor, pokud chceš dojít na Umar… S horami si dokážeme poradit, pokud umíš s ohněm nebo kyselinou nějaké to kouzlo. Pro mě není těžké srazit trola na zem, pokud jich nebude tucet najednou, po jednom – dvou by to šlo.“ Uvažuji nahlas a volím hory jako směr cesty. Nemusíme až úplně do jejich útrob, ale potřebujeme být co nejdál od polních a lesních cestiček. “A pokud jde o jinou havěť, odhaduji, že tam můžeme potkat nejvýš skřety nebo divoká zvířata.“

Rick Rovan - 21. února 2013 19:02

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Cesta pryč Pokývu hlavou za chůze a ušklíbnu se. "Jistěže umím ohnivá kouzla to není problém. S pár tupými troly si jistě poradíme, když to bude třeba, a co se křetů týče z těch strach nemám jsou tupí a lehce se dají zmást v náš prospěch." Možná přemýšlím spíše nahlas. A dál klidným krokem pochoduji. "Snad u těch lesů nenarazíme na elfy s těma špásy nejsou, nemaj tolik smyslu pro humor." Uchechtnu se a rozhlédnu. "Měli jsme si opatřit koně." Zabručím, protože šlapat pěšky taky není nic echt.

Viconia DeVir - 21. února 2013 21:21

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Vzhůru do hor “Tak vidíš, tohle nebude problém.“ Odvětím na jeho přemýšlení a pokračujeme nerovnou krajinou po různých kopečkách. “Ssussun darthien tady nežijí. Jsou zalezlí v Tethiru. Nanejvýš můžeme ptokat nějakého toulavého dobrodruha, ale pochybuji, že by se někdo z nich sápal naším směrem.“ Jeho poznámku o homoru nechám být, nejsem si přesně jistá co to mělo znamenat. Jsem na povrchu již hodně dlouho a pořád nedokážu některé slova říci po jejich a stejně tak některým slovům nerozumím ve správném významu... xsa ol! “Koně? Bojíš se že si ošoupeš nožky, mágu?“ Škodolibě se usměji, ale hned zase mluvím vážně. “Cestou kudy chceme jít by nám byli k ničemu. Teď sice půjdeme minimálně dvě hodiny po loukách, ale pak se musíme dostat přes hory a to byli nezvládli. Něhledě na fakt, že bychom si je ani nemohli dovolit a já ani jeden nejsme zloděj abychom nějakého ukradli.“ Pošlu jeho poznámku snad definitivně k lesům a na vteřinku se zastavím, sehnu se a rukou v rukavici utrhnu jakousi bílou květinku. Dál jdu a prohlížím si kvítek mezi prsty, je tu takových celkem hodně, ale když jsem někdy náhodou putovala za světla tak jsem se na ně nikdy nemohla pořádně podívat.

Rick Rovan - 22. února 2013 00:07

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Na cestě "Hmmm ony ty boty mají vysokou cenu a kvalitu a nemám rád, když si je musím ničit na kamení." Ušklíbnu se, ale pak si odfrknu. "Asi jsme si měli pořídit tedy kamzíka nebo nějakého trpasličího berana či na čem to ti pitižvíci jezdí." Zakroutím hlavou za chůze. "Tak to bude dlouhá cesta a hory....chmmmf nehostinné místo, kde mě nikdo nedocení." Bručím si pro sebe. "Má ta květina nějaký význam?" Pochybovačně pozdvihnu obočí nad kytkou, kterou drowka žmoulá v rukou.

Liana de Troy - 21. března 2013 23:31

Nečekané setkání Viconie se ukáže poněkud netrpělivá,ale já nevím co bude teď.Hodně věcí se změnilo vím že se budu opakovat,ale byla jsem nějakou dobu mimo.Kdysi ... dřív ... tohle byla jen malá kupecká osada.Navíc jak jsem říkala je to jen na nich já nejsem jejich vůdce. Proč si všichni myslí že jsem jejich vůdce?Já mám svých starostí dost. Viconie odchází a to co řekne mně udiví.Nemají drowowé uctívat Llolth?Pokud vím tak to je jejich jediná a svrchovaná bohyně.Pak se to však rozhodnu neřešit protože si všimnu nového hosta.Je to elf,ale ta podoba. Spaj?Je to možné?Je to už tak dlouho asi je stejně udivený jako já.Tři sta let znamená pro elfy něco jiného než pro nás. Elf vstává a mou pozornost upoutá něco jiného.Prsten,zaznamenal předmět silně nabitý magickou energií a může se zbláznit.Vzhlédnu a když si všimnu toho amuletu který drží v ruce už není pochyb.I amulet začíná zářit navíc ta podoba. Je to on,Spaj.Když jsme se setkali naposledy byla jsem teprve studentkou a teď no teď je jak se zdá můj osud svázán se skupinou podivných dobrodruhů. „Ahoj Spaji ráda tě opět vidím.“dodám a usměji se. „Copak tě sem přivádí?“

Viconia DeVir - 27. března 2013 19:13

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Cesta po loukách “Můžeš být rád, že momentálně máš, alespoň nějaké boty… v té kouli ses mohl probudit třeba v nočním oděvu…“ Předhodím s úšklebkem. “Neprosila jsem se, abys mě doprovázel. Sám jsi se tak rozhodl a tedy jsi při tomto rozhodnutí měl počítat s dlouhou chůzí a nejspíš i kamením na cestách…“ V hlavě mi chvilku vrtá co řekl dál. “Kam-zík?“ Skvěle… já se tu ještě od něj budu doučovat chybějící slova. Beran vím co je, i když my tento výraz používali i pro něco jiného, ale kam-zík? Nejspíš jezdecké zvíře, nebo také ne… já bych na beranu nejezdila. “Nikoli.“ Dodám na poslední otázku a kvítek po prohlédnutí zahodím. Je hezká, ale nemohu před ním ukazovat své slabosti. Je to Thayan a nemohu mu věřit o nic víc než obyčejným lidem.

Rick Rovan - 28. března 2013 13:16

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Cesta "Hmm to by bylo opravdu velice nedůstojné a nepředpokládatelné. Za takovou potupu bych to tam vše rozmetal na kusy." Ušklíbnu se a rozhlédnu po okolí. "Kamení na cestách mi nevadí....nu i když jak které. Takoví zemští elementálové...hmmm nic příjemného na pokec." Broukám si pod vousy. Když zopakuje slovo kamzík zalétnu k ní pohledem. "Ymmm aha...no je to zvíře podobné beranu, které skáče po horách a má dlouhé zahnuté rohy, taková divná koza." Pokrčím lhostejně rameny. "Tahle cesta bude ještě zajímavá." Prolétne mi hlavou.

Viconia DeVir - 09. dubna 2013 13:22

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro ... Ušklíbnu se na pohoršeného mága. Ano mohlo to být i horší, ale co... Někdo bere, že to nejhorší může být probuzení na úplně jiném-cizím místě v nočním oděvu, jiný zase bere za nejhorší týden hladovění... Každý má své. "Zemní elementálové nám snad nehrozí, ačkoli mají možný výskyt všude..." Vyslovím spíš přání než vědění. "Vy lidé máte divná zvířata... horská koza... chm chm..." Zakroutím hlavou. To jsem zvědavá, kdy ho nehostinná krajina natolik odradí, že mi vrazí nůž do boku a půjde po svém... Ušklíbnu se pod kápí a pohodím očima před sebou. Čeká nás dlouhá cesta... Hory jsou v dálce vidět. Nejsou zrovna vysoké, ale my se nepoženeme až na jejich vrcholky. Ještě věnuji letmý pohled krajině za námi, v obavě jestli nás někdo nesleduje a pak už se soustředím jen na horské vršky, hledajíc jejich úpatí.

Rick Rovan - 09. dubna 2013 14:34

soukromá zpráva od Rick Rovan pro ... "Já ty zvířata nevymyslel, kdyby jo byly by alespoň užitečné." Zabručím spíše pro sebe. "Tahle cesta je fakt nudná..hmmm jo nevěstinec a holkama je lepší." Usměju se pod kápí do vousů. Stále hledám očima nějakou možnou zábavu, avšak nepřichází. "Mmmm snad je pod tím vším brněním, alespoň pěkná když se mnou cestuje." Nechávám se unášet svými myšlenkami, ale stále bedlivě sleduji okolí. Hůl jen rytmicky ťuká, asi je to jeden z mála zvuků, který se tu vyskytuje.

Viconia DeVir - 12. dubna 2013 08:06

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Hurá do hor Horské kozy jsou neužitečné? Proč tedy jsou? Tuhle otázku asi nevyřeším a rozhodně se mi ji řešit nechce. Pomalu postupujeme dál a mlčky se každý věnujeme svým myšlenkám. Moje se točí převážně kolik lidského světa a co nás všechno tady v těchto končinách může potkat. Budou hory to pravé, najdeme nějaké místo, kde přenocovat a případně přežívat? Doufám v to. Rozhodně nechci mít na krku naštvaného mága s tím, že ho táhnu na místo, které neznám a kde nás něco sežere. A vůbec... jak dlouho potrvá tomu druhému mágovi, než mě znovu najde? Bude proti němu Edwin něco platný? Tiše si povzdechnu. Nechci aby kvůli mě přišel k úhoně... ale na druhou stranu, přidal se ke mě dobrovolně. Za tu tichou cestu přes luka se dostaneme až do řídkých lesíků u horských vršků. Vcelku příjemně se ochladilo, ne o moc, ale je to patrné i přes moje odění, které není zrovna "na lehko". Postupujeme do kopce, ale stoupáme pozvolna spíše to obcházíme. Hledám zda někde neuvidím případný úkryt nebo nezpozoruji nějaké nebezpečí.

Hybatel - 18. dubna 2013 02:57

soukromá zpráva od Hybatel pro Hory,stařec a věštba Opouštíte ostatní i hospodu a nakonec se i dohodnete na vzájemné spolupráci.I když jste rozdílní máte něco společného protože oba vás tu neradi vidí a oba zde máte mocného nepřítele.Talovi se nadarmo neříká Ničitel a jeho kněží část jeho ničivé síly sdílejí to už Edwin poznal.Pokud se takový hromotluk bojí ženy která je mnohem menší tak to znamená že je buď zbabělec nebo ta žena je opravdu mocná.A pak je tu ještě ten mág Viconie se s ním setkala dvakrát a pokaždé to bolelo navíc jako by ten mág věděl jak podvést či obejít smrt.Opouštíte Trhov stráže vás nejdřív nechtějí pustit,ale pak souhlasí.Větší pozornost věnují Edwinovi a možná jsou rádi že Thayan opustil jejich město.Putujete po louce Viconie žmoulá kytku a Edwin si stěžuje na nepohodlí zatím co se před vámi už začíná rýsovat úpatí hor.Cesta vás zavede do řídkého lesa a na kraji kopce si Viconie všimne hromady hadrů.Pak se však ta hromada pohne a vy zjistíte že to je nějaký hrozně zarostlý muž.Ale co dělá zde?Sedí se zkříženýma nohama,upírá na vás svůj nepřítomný pohled i když vás nenapadne a ani se víc nepohne.Asi to bude nějaký poustevník nebo šílenec což se potvrdí když pak promluví. „Hezký hezoun poblíž vás stojí,hezký hezoun ten se světla bojí.Hezký hezoun je své duši věrný,hezký hezoun jako uhel černý.“odmlčí se a pak pokračuje. „Havran zahalený v rudém,kruh tesáků,zničené lesy,řeky umlčené dřevem a ledem a kámen.Kámen který tluče jako srdce.Stín skryté bestie,šelma přichází a peklo se otevírá.Vojska šelmy brzy uděří a vy všichni budete trpět .. .meče,boj,hrdost a všem smrt,smrt,smrt,smrt,smrt ... ne ... né ... sundejte ze mně ty krysy ... nééééééééééééééé ...“ Muž přejde do jekotu a pak skloní hlavu a vypadá to že vás nevnímá.Pokud se k němu rozhodnete dostat zjistíte zradu.I když uděláte sebevíc kroků jako by se vzdálenost mezi vámi vůbec nezkracovala.Muž znovu zvedne hlavu,ale tentokrát jako by to byl někdo jiný.Jeho držení těla a i pohled se změní a pak opět promluví. „Hovořím k vám ústy toho kdo toho není hoden,ale nemám na vybranou.Vedli jste si dobře a já bych vám rád pomohl.Chcete vědět proč nebo spíš chcete vědět kdo jsem?.Před vámi přímo postávám když mně však najdete nebudu tam.Přemožen slovem krále porážím vyléčen veršem přesladkým.“jeho hlas je chladný jako by z něj byly odstraněny všechny emoce a vás z něj mrazí stejně jako z jeho pohledu. „Ale dobře mluvme k věci chcete informace?Jděte do hor a hledejte kapli boha jehož jméno bylo dávno zapomenuto a ztraceno v propadlišti času.Najděte kamenné křeslo s vyrytým slunečním kotoučem a ono vám odhalí co si budete přát.Ne není to past a nemusíte mi ani věřit je to jen na vás.“muž opět skloní hlavu a pak se sesune na zem kde se už nepohne.Pokud se rozhodnete k němu dojít zjistíte že kouzlo které vás drželo přestalo působit.Pokud prohledáte muže zjistíte že je nejspíš mrtvý,sice nenajdete žádné zranění,ale ani nenahmatáte puls.

Rick Rovan - 18. dubna 2013 15:54

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Dědek Po nějaké době narazíme na nějakého podivného staříka. Mám se na pozoru hlavně když začne mluvit. Poslouchám, ale v celku mě ty jeho básničky nezajímaj. "Hmmm paráda zas nějaký magor, přejdi věci a vynech tuhle blbost." Zabručím, nezkouším se k němu dostat vůbec se mi nelíbí, zvláště pak ta jeho proměna. Mám na jazyku připraveno zaklínadlo, ale zatím není třeba, to co nám říká je fakt divný. A nakonec si prostě umře.Trochu nechápavě povytáhnu obočí a sleduji mrtvolu. "A to bylo co za zjeva? Byl to magor? Jít do hor hledat nějaký ztracený chrám, jsme snad takoví blázni?" Pohlédnu směrem k drowce sám nevím co si o tomhle přesně myslet.

Hybatel - 19. dubna 2013 02:10

Minsc Trhov Tvá cesta tě nakonec zavedla až do kupeckého města které se nazývá Trhov.Přijetí kterého se ti dostane u brány města je však poněkud chladné.Až by se dalo že tě zde nechtějí a později zjistíš i proč.Na tržišti se probírají hlavně dvě věci tou první jsou útoky zvířat na město. „Sama příroda se obrátila proti nám.Před několika dny začali útoky divoké zvěře na město aniž by předtím přišly nějaké požadavky nebo varování.A při posledních útocích jsme uviděli postavy kteří jakoby ty útoky řídili.Z toho jsme vyvodili že to budou nejspíš druidové z blízkého druidského háje.Ale proč to dělají to nikdo neví zřejmě se námi cítí ohroženi nebo zde chtějí mít opět les.Pokud by jste měl zájem zajděte za naším starostou Loganem Coprithem a on vám řekne víc.“ Další věc která se zde probírá je skupina cizinců kteří se zde prostě objevili.Branou nepřišli a na jistém místě tržnice je pořád vidět kráter který vznikl při jejich příchodu.Tito cizinci většinou přebývají v hospodě U lepší společnosti takže je teď na tobě kam se vydáš.

Minsc - 21. dubna 2013 18:41

Trhov Na svém dejemma (rituální cestu válečníka, kterou musí vykonat každý Rashemanský muž) jsem procestoval opravdu pořádný kus Faerûnu. Prošel jsem království Thesk, plavil se přes Moře Padlých Hvězd (Sea of Fallen Stars) až do Cormyru, pak jsem prošel přes rozlehlé Zelené pláně (The Greenfields), přelezl Mlžné vrcholy (The Cloud Peaks) a došel až do Amnu. Nu, pořádný špacír není liž pravda? Celé mé dejemma mne provázeli dva společníci: moje wychalarn - čarodějka Dynaheir, kterou jsem bohužel nedokázal ochránit... a můj Boo - zmenšený obrovitý křeček. Já a Boo jsme došli až k městečku s příznačným názvem Trhov - je to kupecké město. ,,Dlouho už jsme nezavítali do města, co Boo... Co bys řek na to, abysme si šli trochu oddychnout do krčmy? Teplý jídlo a studený pivo by nám pomohly... Jasně, pro tebe suchar a jabko. Tak dem něco najít.." Občas si ostatní lidi myslí, že trpím samomluvou nebo že jsem blázen, ale to se pletou! Mluvím totiž k Booovi! Jdeme s davem až na náměsti, kde se rozprostírá tržiště. Uprostřed je jakýsi hlouček lidí, který se stále zvětšuje, jdu si poslechnout oč jde. Nějaký pantáta tam huláká: ,,Starosta a zemani tohodle města sou naprosto neschopní, jak je to dlouho co začali ty útoky těch zvířat?! Říkám chopme se motyk, vidlí a loučí a pojďme jim ukázat co proto!" Ostatní přitakávají a přihazují: ,,Ano, je to dílo těch zatracených druidů, ale na ně nestačíme! Řekněte starostovi ať vyzve dobrodruhy..." Víc slyšet nepotřebuju, zaslechnu jen ještě, že jakási banda cizáků udělala humbuk na tržišti a teď se nalejvaj v hostinci U lepší společnosti. ,,Řikáš že ta banda by mohla mít něco společnýho s těma útokama Boo? No dobrá, tak navštívíme ten hostinec a dáme si baštu, dobrej plán Boo!" Vyrazíme teda do hospody...

Viconia DeVir - 22. června 2013 13:27

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Hory - stařec Vejdeme do řídkého lesa. Ve stínu jednoho ze stromů spatřím nějakou podivnou hromadu, která se začne hýbat a jakmile se přiblížíme, spatříme šíleného starce vykřikujícího nesmysly. Ubohý muž… jak dlouho tu tak může trčet sám se svým vědomím? Zamyslím se nad touto podivnou existencí a napadne mě i možnost, že je to nějaký prorok, ovšem kdo má nějakou věštbu vyluštit z toku nesmyslných slov? Já svou krásu nemohu posoudit, navíc mluví o „hezounovi, tedy muž… i když… jak uhel černý… Havran v rudém by mohl být Edwin… z toho dalšího vážně nejsem moudrá, buď se připlete k nějaké válce, nebo nás sežere divoká zveř… Jakýs výklad věštby raději házím za hlavu, jelikož mi to nedává smysl… Pak proběhne změna a skrze starcovo tělo promlouvá někdo jiný. Jak ho tam poslouchám, přemýšlím, co si o tom mám myslet. Snažíme se uniknout a někdo nás sleduje? Mohl by to být trik od Liany… ale zas na druhou stranu ta holka neměla ani zájem nás udržet pospolu natož, aby nás následně opožděně hledala… Opatrně se přiblížím ke starci, ale ani ho ohmatávat nemusím, abych viděla, že je mrtvý. Vrátím se k Edwinovi a poslechnu si jeho brblání. “Blázni už jsme, jinak bychom necestovali spolu…“ Odvětím, co možná nejméně srozumitelně. “Já nevím… řekni mágu, kdo myslíš, že je schopný takového kouzla … ? Já v tom vidím past v jeho řečech, jen mě zajímá, od koho jsou a kdo nás vysledoval tímto způsobem..“ Ne, že by to bylo nějak podstatné, ale k Umařině vrchovině se můžeme dostat, i kdybychom šli hledat kapli boha, jehož jméno již bylo zapomenuto. Shar… na bohy by se přeci nemělo zapomínat…

Rick Rovan - 23. června 2013 18:00

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Podivná mrtvola Vyslechnu Viconii a sám uvažuji nad celou, věcí, která mně opravdu znepokojuje. Přece jen tohle není obvyklé. A mě se tyhle věci tolik nestávají....no i když v posledních pár dnech, bych o tom asi pochyboval. "Nevím, kdo za tím může stát, ale určitě někdo mocný a nejspíše využívající temnou magii, neumím si představit, že by tohle udělal někdo s dobrými úmysly a užívající v magii něčeho dobrého." Zavrtím hlavou a rozhlédnu se kolem. "Každopádně moc bych se tu nezdržoval a raději se vyhnul tomu o čem mluvil. Nemám náladu na to padnout do nějaké pasti, kterou ta bytost nastražila." Potřesu hlavou rozhodně.

Viconia DeVir - 25. června 2013 17:11

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Les Je pravda, že nemám náladu na nějaké výpravy za ničím. Raději bych se někde usídlila a měla svůj klid pod vlastní střechou... Ale rivvin mě nenechají si jen tak žít... Edwin vypoví svůkj názor a mě to přivede k jisté myšlence. “Však ani ty, ani já nejsme ničím dobří. Stejně jako se rivvin budou má Thayanů, tak budou hnát drowy na hranice... Možná dotyčný nemá dobré úmysly a nepoužívá dobrou magii z dobrých důvodů a potřebuje někoho se záporným přesvědčením...“ Pokrčím rameny a vydám se dál lesíkem. “Ale nejspíš máš pravdu. Nemá cenu riskovat a můžeme jen doufat, že nás ten někdo mocný nevystopuje sám... a nebo, že nás nepoženou rivvin, které potkáme...“

Rick Rovan - 26. června 2013 10:11

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Cesta "Sám si vybírám komu pomůžu a komu ne. A tenhle týpek mě ničím nepřesvědčil. Neplyne z toho nic zajímavého pro mě. A až k nějakému takovému mostu dojdu a budu muset, překročím ho." Odvětím klidným a vyrovnaným hlasem a uvažuji nad tím proč jsem se vlastně touhle věcí zaobíral. Stejně je nedůležitá a když si chce někdo pomoci ať si to udělá sám, pro mě z toho plyne kulový tak co.

Viconia DeVir - 11. července 2013 09:42

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Pouť Amnem Pokrčím rameny a nechám to být. Nemá smysl a nějak dohadovat a jít za nějakým pochybným úkolem jen tak. Zapomenuté nechť zůstane zapomenutým. A modlitbou na rtech pokračuji v chůzi. Nějaký čas cestujeme tiše a jelikož slunce se pomalu chystá ku spánku pátrám po nějakém místě k táboření. Nechci se usídlit v otevřeném prostranství a tak pátrám po vhodnějším místě. Lidské oči již vidí šero, já vidím o něco lépe, ale už to není to co to bývalo. "Utáboříme se támhle." Ukáži na menší jeskyni a cestou k ní začnu sbírat větvičky na zemi.

Rick Rovan - 11. července 2013 09:53
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro Jeskyně "No hostince to sice není ale snad postačí." Zašklebím se a připravím nějaké kamení na ohniště. "Snad tu nebydlí medvěd nerad bych se budil ve chlupatém obětí." Zamumlám spíše pro sebe a rozhodnu se trochu prozkoumat jeskyni.

Viconia DeVir - 11. července 2013 10:03

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Jeskyně "Ty si hodně potrpíš na bohatství a luxus, že?" Spíš konstatuji než, že bych se ptala. Pomalu dojdeme k jeskyni, která po bližším ohledání je prázdná a ne příliš velká. Ale prostoru je tu dost i kdyby nás bylo dvakrát víc. Druhou jeho poznámku neslyším neb ji zamumlal zcela nesrozumitelně. "Ptát se jestli umíš ulovit nějaké zvíře je asi zbytečné..." Řeknu zatímco pokládám hromádku větví na zem.

Rick Rovan - 17. července 2013 10:51
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro Jeskyně "Ne pouze mám rád bezpečí." Odvětím suše a nad její další otázkou se ušklíbnu. "Lovec nejsem, ale když chci umím si na to obstarat lidi nebo bytosti, aby to udělali. Nepodceňuj mě." Vím, jak snadno bych mohl vyvolat příšery, které by mohly něco ulovit nebo za mě bojovat.

Viconia DeVir - 17. července 2013 20:23

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Jeskyně Zavrtím nesouhlasně hlavou. "V hostinci já bezpečí nevidím." Zvednu se kousek dál seberu trochu suché trávy. "Chm..." Chvilku přemýšlím nad tím, co řekl a začnu rovnat jeho kamení a své klacky s trávou, aby to dalo dohromady ohniště. "...a tady chceš sluhy sehnat kde? ... Pokud tedy automaticky nepočítáš s tím, že budu lovit já..." ...Což jsem stejně měla v plánu, ale když mi zjednoduší práci nějakou vychytávkou, nadávat mu nebudu... "A k tomu bezpečí... bude lepší, když bude jeden spát a druhý hlídat."

Rick Rovan - 18. července 2013 11:16

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Jeskyně "Hostinec má své výhody." Usměju se a vzpomenu si na některé z nich ale nic neřeknu. "Nemusím je shánět, když budu chtít tak si je vyvolám." Ušklíbnu se. "Avšak neručím za to v jakém stavu ulovený kus bude." Dodám, jelikož příšery jsou sice poslušné ale v tomhle asi nedokonalé. "S hlídáním souhlasím." Přikývnu a stále uvažuji zdali nás navštíví v nocii nějaký chlupáč.

Viconia DeVir - 19. července 2013 10:33

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Jeskyně - odchod od Liany, den první; večer Opravdu nevím jaké výhody má hostinec a nepředpokládám, že to pochopím. Možná má pohlnější postele, ale já v nich spala málokdy. Jídlo? Za moc nestojí a ještě za něj chtějí zaplatit... Raději se věnuji rozhovoru o služebnících. "Neumíš snad ovládat vlasní 'kostlivce', mágu?" Pousměji se. Bohužel pro mě já neumím vyvolat takovou bytost, která by ulovila zvěř a byla schopná ji i donést. Kostlivci u mě nesplňují ten druhý bod. "Co chceš za jejich vyvolání?" Vážně se mi v tuhle chvíli nechce nikam na lov. Ne proto, že bych se bála, nebo nechtěla oddělovat, ale mám nepříjemný pocit. Budu raději, když lov zajistí on.

Rick Rovan - 21. července 2013 21:16

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Čas lovu "To že oni nezvládnou pochopit a vyřídit všechny příkazy neznamená, že je neovládám." Odvětím s úšklebkem. Její další otázka mne mírně zaskočí. Protočím si v ruce hůl a sleduji drowku. Překvapila mne to je pravda. "Dobrá tedy. Vyvolám své příšery, aby něco ulovily a ty připravíš to co uloví k jídlu. Nejsem věru dobrý kuchař." Další z mých nádherných úšklebků. "Nemyslel jsem si, že budu muset v brzké době čarovat." Napadá mne, ale to nahlas neřeknu.

Viconia DeVir - 24. července 2013 20:03

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Přeci jen bude večeře Ušklíbnu se pod kápí na mága. Fakt, že jsou moji kostlivci přeci jen inteligentnější než jeho příšery mne pobavil. "Nekoukej tak překvapeně, jsem od lidí zvyklá, když mluví takhle, že jejich pomoc nebude zadarmo..." Mám chuť říct to nahlas, ale nakonec si to rozmyslím. Jeho ochota mě potěší a pokud mám jako protislužbu udělat z toho, co Edwinovy příšery uloví jídlo, tak nemám sebemenší důvod ke stížnostem. "Dobrá, mágu. Přijímám." Pokývu hlavou a seberu se i s kopím abych poblíž jeskyně našla nějaké křemeny na rozdělání ohně a zároveň dala Edwinovi prostor pro použití kouzla.

Rick Rovan - 26. července 2013 19:59

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Čas kouzel "Uh to bude zase práce..." Zamumlám si pro sebe a opřu svou hůl o stěnu jeskyně. Když drowka odejde pocítím, jak mi mana proudí žilami a tělem. "To je ono.." Zašeptám a pak začnu v složitých obrazcích pomalu pohybovat ladně rukama a k tomu pronášet tichá slova zaříkadla v jazyce, kterému rozumí jen ti, jež jej znají. "Akade....akada esh nok alader...akade akada es nok alader helanor akal." Zasyčím a oči získají přízračnou barvu many, která mi vytryskne i z rukou a zalije jeskyni mdlým světlem. Pak se rozlije po podlaze a vytvoří velký pentagram v kruhu. "Kel nar kvalek!" Zvednu levou ruku a zatnu jí v pěst. Pentagram se rozzáří a v jeho středu se začne zhmotňovat postava. Po chvíli se zhmotní postava středního vzrůstu vytvarovaná do podoby impa. Oči mu žhnout manou stejně jako doposud mne. Kouzlo je dokonáno. Mana v okolí vyhasne a já cítím mírný úbytek sil. Pohlédnu na svého služebníka. "Běž služebníku a najdi venku srnu či jiné zvíře, ulov ho a přines sem. Jdi!" Na impově tváři se rozlije jen mírný úšklebek a pak se otočí a vystřelí z jeskyně v rychlém nízkém letu, aby našel kořist. "Jsem prostě dokonalý." Uhladím si vous a vezmu do ruky opět hůl.

Viconia DeVir - 06. srpna 2013 09:04

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Mág, kněžka a ... ošklivá příšerka? Zatímco hledám křemeny, mág se pustil do vyvolávání. Ta vyvolávací hatlamatilka je šílená. Mohu být ráda, že se tohle nemusím učit... Pousměji se a na chvilku se po mágovi ohlédnu. Pak pokračuji ve svém pátrání dokud nenaleznu, co hledám. Svůj úlovek jsem našla záhy a spolu s křemeny se vrátím do našeho tábořiště poté, co imp dostane svůj příkaz a zmizí. Usednu k nachystanému dřevu, odložím hůl a poprvé od našeho setkání shodím kapuci z hlavy. Edwin mi tak může zcela pohlédnout do tváře, ale já se na něj nepodívám. Svůj pohled věnuji dřevu před sebou. Bílé vlasy si dám za špičaté uši, aby mi nepadaly dolů k práci a pokouším se vykřesat jiskru, která by zapálila drobné větvičky.

Rick Rovan - 07. srpna 2013 14:44

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Tábor Můj služebník zmizel do tmy noci plnit svůj úkol. Bylo to úsměvné jak prostá stvoření jsou ta nejspolehlivější. Drowka se vrátila a začala rozdělávat oheň. "Pfu kdyby se mi chtělo plýtvat silami zapálím to raději sám, ale jen ať si to užije." Mírně se ušklíbnu. Když si jí prohlédnu bez kápě musím uznat, že není nikterak škaredá, dokonce v celku pěkná... "Ne na to ani nemyslet je to Drowka a jen co by se mi dostala pod kůži zapíchla by mě...." Zaplaším myšlenku právě ve chvíli když se ozve dunění křídel. Pak vletí do jeskyně imp a ve spárech třímá mrtvou srnu. V celku statnou, ale mladou. Usměju se na něj. "Výborně služebníku. Polož ji vedle ohniště." Se spáry od krve položí srnu, která má prožízlé hrdlo. Zdá se, že její skon byl rychlý a smrtící. "Další rozkazy můj pane?" Ozve se jeho mrazivý úslužný hlas. "Usaď se nad jeskyní a hlídej dokud nevyprší tvůj čas." Imp jen kývne a opět se vznese a zmizí z jeskyně někam nahoru před ní. "Škoda velice užitečný služebník, ale po určité době ho to přenese opět do jeho dimenze." Nespokojeně mlasknu.

Viconia DeVir - 11. srpna 2013 20:48

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Táboření v jeskyni s Edwinem Mlčky rozdělávám oheň. Nemohu říct, že mi to zrovna nějak jde, ale časem se vždy zadaří, jako třeba teď. Kameny hodí správnou jiskru přesně ve chvíli, kdy přilétá imp se srnou. Oheň pomalu rozfoukám a nechám hořet. "Pěkný úlovek." Pokývu hlavou uznale, zatímco rozepínám sponu u pláště, ten smotám a dám dál od ohně. Imp má zvláštní hlas, ale nijak mě to neudivuje. Koho by to také udivovalo, když se pár měsíců baví se zombií. Vezmu srnu a odtáhnu ji k nedalekému stromu, kde ji o větev přivážu za pomoci porostu okolo a bez nejmenšího pozastavení ji vyvrhnu a pokračuji v dalším zpracovávání zatímco Edwin mluví. "Chmm..." Vypravím ze sebe zamyšleně. "To platí pro všechny vyvolané, kteří nejsou z tohoto světa, ale pravdou je, že tvůj služebník se dá snáz využít i pro jiné úkoly než je boj..." Trochu mě mrzí, že moji kostlivci nejsou tak dobří, ale co nadělám, já zase umím jiné věci. Třeba udělat ze srny jídlo... Ušklíbnu se nad prací. "Mohu se zeptat... znáš se s tím mágem, který mě pronásleduje? Zajímalo by mě jak moc je nebezpečný..." Chtěla jsem nějak začít rozhovor, abych se u přípravy večeře tolik nenudila. I když... mohla jsem se ptát spíše na jiné věci...

Rick Rovan - 13. srpna 2013 15:06

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Táboření a kuchtění Sleduji drowku jak obratně zpracovává srnu. Musím uznat, že v tom má asi praxi, což nemusí být na škodu, ale lidé jako já si zaopatří jídlo většinou snazší cestou, že ano. "Ano je docela všestranný a spolehlivý to je pravda." Kývnu na to co Vici řekne a instinktivně cítím, že imp stále sedí nehnutě připraven nad jeskyní zaútočit na nezvaného hosta, dokud se nerozplyne. "Hmmm a co přesně za mága, že po tobě jde?" Povytáhnu zvídavě obočí a promnu si vousy na bradě.

Viconia DeVir - 13. srpna 2013 15:42

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Tábor Vstanu od srny a seženu správné klacky na napíchnutí masa. Ty pak seříznu do špice a zbavím je kůry. Během toho pokývu na souhlas k všestranosti jeho vyvolané příšery. Následně klacky v rychlosti nechám zežehnout ohněm a vrátím se k srně. "Jeden z vašich. Thayan. nějaký Hulkien či jak se jmenoval... potkal nás na tom hřbitově..." Upřesním. To je tak nějak jediné, co o svém protivníkovi vím. Uříznu dva větší kusy masa, napíchnu je na zčernalé klacky a vrátím se k ohni. Jeden podám Edwinovi, sednu si na smotaný plášť a začnu opékat.

Rick Rovan - 14. srpna 2013 12:25
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro Srnčí na popelu S děkovným kývnutím vezmu klacek s kusem srny a sednu si k ohni abych opékal. Hůl položím za sebe a zamyslím se nad jménem. "Hmmm Hulkien to jméno jsem už někde slyšel ale musel bych více zavzpomínat, abych si vybavil něco více. S těmi slabochy jsem už nebyl nějakou dobu v kontaktu neumí docenit talent." Ušklíbnu se pohrdavě.

Viconia DeVir - 14. srpna 2013 19:31

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Večeře Přemýšlím o jeho slovech a zírám do plamenů pod masem. "Vy Thayani nosíte své mágovské róby jedině v rudých barvách, že?" Ne, že bych mágy Thaye potkávaka běžně, ale hodně jsem toho na svých cestách vyslechla. Tohle je jedna z toho mála, co bych si mohla troufnout tvrdit, že vím. "Chmm... ty jistě umíš talent ocenit daleko lépe..." Dodám s pobaveným úsměvem.

Rick Rovan - 16. srpna 2013 18:57
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro Večerní hovor "Ano pokud nenastaly změny pak ano. Sice to není nejlepší výstřelek módy, ale co už." Ušklíbnu se a pomalu otáčím kus masa nad ohněm. "Tak samozřejmě, že ano." Kývnu s poklidným výrazem.

Viconia DeVir - 16. srpna 2013 19:18
	soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Poklidná konverzace "Za jakých okolností, by mág od vás nosil róbu jiné barvy?" Zajímám se dál. Nad jeho samozřejmostí v ocenování kvalit se usměji a hledím jak se plameny pod masem různě kroutí a poskakují.

Rick Rovan - 17. srpna 2013 13:08
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro Otázky Nad její otázkou se na chvíli zamyslím a hladím přit om svůj vous. "Hmm no těžko říci, ale myslím si, že je jen pár možností. První, stanovili by tak nějací výše postavení mágové, druhá kvůli převleku, a nebo třetí, která mne napadá je, že by už nechtěl mít s Thayany nic společného." Uvažuju nahlas.

Viconia DeVir - 17. srpna 2013 13:34

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Troška logiky "Převlek je celkem ... pravděpodobná možnost..." Pokývu s úsměvem, stáhnu maso z ohně a zkontroluji jak to vypadá. Pak ho nad oheň vrátím a tiše se zasměji. "Ale trochu mi nedává smysl, co jsi řekl před tím a co říkáš nyní... Jsi Thayan... tvrdil jsi, že s nimi nechceš mít nic společného... a stále hrdě nosíš jejich barvy?" Kdyby k nim nechtěla patřit, opatří si jinou róbu... Stejně jako jsem to udělala já, když jsem prchla z Podtemna a ujala se mě Shar...

Rick Rovan - 21. srpna 2013 11:16
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro Objasnění "Ano to je pravda nechci s nimi mít nic společného, jelikož jsou pod mou úroveň ale to oni nejsou hodni nosit barvy Thayanu ne já. Kdybych změnil róbu přiznám opak." Odpovím jednoduchou pravdu.

Viconia DeVir - 21. srpna 2013 12:40

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Přemýšlení o slovech Povýšenec... Proběhne mi hlavou. Nikdo pro něj nikdy nebude dost dobrý... Stáhnu maso z ohně a prohlédnu si ho. Tváří se hotově a tak chvilku foukám než ochutnám. Vždy může být hůř. Zhodnotím jídlo a ještě pohlédnu na Edwina. Je to zvláštní muž. A doufám, že není jen tak nafoukaný, jak působí. "Tvé myšlení je při nejmenším podivné..." Zhodnotím své myšlenkové pochody nahlas a dám se do jídla.

Rick Rovan - 21. srpna 2013 14:07
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro Jídlo Stáhnu své maso z ohně a nechám jej chvíli vychladnout. "Možná podivné avšak úspěšné. Originalita zajišťuje přežití." Pousměju se samolibě. "Ano být jako jeden z nich byl bych už mrtvej." Dodám si pro sebe.

Viconia DeVir - 05. září 2013 15:33

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Večeře Kousnu do masa a rychle sním horké sousto. "Přežití zajišťuje především zdravý úsudek a následně síla, ať duševní či fyzická..." Vyslovím určitý nesouhlas s jeho teorií a zároveň tím sdělím svůj postoj. Poté pokračuji v okusování masa z klacku. Byla bych obětí vlastní rasy, kdybych neudělala, co jsem považovala za správné. Sic už nepatřím ani tam ani sem, ale žiji... Lehce nepřítomně se na dlouhou chvíli zahledím do plamenů.

Rick Rovan - 08. září 2013 10:24
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro U ohně "To je možné ale i ten, který toto má a dělá předvídatelné pohyby nebo úsudky je pak více zranitelný než ten, kdo uvažuje originálně a jedná nečekaně." Pousměju se a ojídám svůj ochladlý kus masa.

Viconia DeVir - 08. září 2013 12:39
	soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Před jeskyní Musím přiznat, že jeho smýšlení již dává smysl. Když někdo dělá přesně to, co nepřítel čeká, je to horší. "Uznávám tvou pravdu, mágu." Obhájil svou věc více než dobře, nemám důvod mu to jakkoli vyvracet. Zatímco pokračuji v jídle, uvažuji a rozmýšlím o tom, jestli sama jednám víc předvídatelně či ne.

Rick Rovan - 08. září 2013 22:45
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro Opíkačka Dojídám své maso a s mírným úsměvem přikývnu. "Vím, že mám pravdu." Dodám si v duchu a rozhlédnu se. "Měli bychom jít brzo spát zhruba do půlnoci nás ohlídá ještě můj přítel na skále pak jeho čas vyprší." Objasním naši menší výhodu pro noc.

Viconia DeVir - 09. září 2013 11:00
	soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Otázka hlídky Také se rozhlédnu, ale naštěstí nikde nic. V klidu dojím a vyslechnu jeho návrh. Přikývnu na souhlas, ale mám ještě otázku, která by se měla dořešit dřív, než ulehneme. "Ale, kdo bude hlídat pak? Vzbudíš se až tvůj společník zmizí, budeš pokračovat místo něj a pak vzbudíš mě na vystřídání?"

Rick Rovan - 09. září 2013 12:26
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro Hlídka "Ano vzbudím, ucítím to, že už zde není." Kývnu a s tím se zvedám od ohně. "Dnešní noc bude klidná." Ubezpečím se v duchu a seberu svou hůl a za klidné chůze se vydám do jeskyně.

Viconia DeVir - 09. září 2013 21:37

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Jeskyně Protočím oči. Proč muži, si z více otázek od ženy vždy vyberou jen jednu na kterou odpoví a zbytek ignorují? Položím si vduchu otázku a přemýšlím, zda je moudřejší následovat mága do jeskyně, kde sice nebude foukat, ale bude tam chladněji, nebo zůstat u ohně. Nakonec tu trochu tepla obětuji, oheň nechám samovolně dohořet, zvednu ze země kopí a plášť a zvolím přístřeší, neb vítr se zvedá a ve vzduchu je cítit voda. V jeskyni položím kopí na zem vedle sebe, stejně tak odložím brašnu a rozmotám plášť. Brašna poslouží jako polštář, plášť složím na půlku, položím ho na zem a ulehnu na něj. Není to sice žádná velká vrstva, ale země jde větší chlad než ze vzduchu. Dnešní noc bude chladná.

Rick Rovan - 11. září 2013 12:58

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Jeskyně S klidem pokládám v jeskyni hůl na zem a lehám si vedle ní. Zabalím se do svého pláště a mírnou podsadu pod hlavu si vytvořím z kápě, kterou si pod hlavou nahrnu. "To bude dlouhá noc." Napadá mne ale pak se pokusím usnout ač jen lehkým ostražitým spánkem. Vím, že kdyby mne teď chtěla drowka podrazit můj služebník by se jí pokusil zastavit, ale i tak opatrnosti není nikdy nazbyt a kdo ví, co noc ještě přinese.

Viconia DeVir - 06. listopadu 2013 00:41

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Jeskyně - hluboká noc Na shledanou za pár hodin, při střídání... Až poté, co usoudím, že mág spí si dovolím odpoutat mysl od těla a odejít do snové říše. Před očima mi nabíhají obrazy z Podtemna střídající se s životem na povrchu, potkávám podivná zvířata i neznámé tvory a různé lidské tváře. Stojíme na louce, tančí okolo mě. Nehybně stojím a hledím na ně......

Rick Rovan - 07. listopadu 2013 16:51

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Černočerná noc Chvíli předtím než se rozplynul mne můj služebník upozornil a to mne probudilo. V té době byl už nějakou minutu pryč, a proto jsem se tiše zvedl a sebral svou hůl. Klidnými pomalými a tichými kroky sem zamířil k ústí jeskyně. Jen letmo jsem slétl pohledem Viconii, která ležela v jeskyni. "Možná by stála za hřích." Uchechtnu se v duchu pro sebe a pak a opřu o skalisko před jeskyní a rozhlédnu se. "Dnes je černá noc až příliš černá to nevěstí nic dobrého." Zamumlám tiše pro sebe a raději jsem ostražitý.

Hybatel - 14. ledna 2014 17:31

Spaj Nečekané setkání Ano lidé nežijí tak dlouho jako elfové přesto Liana tu teď stojí před tebou a vypadá jako by zestárla jen o několik let a ne o celá staletí. „Asi se divíš co tu dělám i já jsme udivená tolik se toho za těch tři sta let stalo,ale to je dlouhý příběh neposadíme se?“ Možná bude lepší když si sednete protože tohle bude nakonec na dlouho. „Dobře tak asi začnu od začátku.Po studiích jsem se setkala s jedním mágem jmenoval se Lavok a společně jsme vybudovali planární kouli,ale neshodli jsme se kam půjdeme.“ Pak začne její prsten zářit Liana ukáže před sebe a na stole se objeví světla které se spojí do nějakého příběhu.Díváš se do nějaké místnosti kde jsou dvě osoby Liana v tmavě zelených šatech které má právě na sobě muž s černými vlasy a vousy oblečený v purpurové róbě. Zobrazit SPOILER „Jedná se o výzvu.Prozkoumat to co zatím nikdo neprozkoumal.“řekne muž. „A dokázat si tak vlastní aroganci.Je i spousta jiných dimenzí zde v Základní materiální sféře.Navíc když to chceš brát takhle tak beze mně se koule nikam nepohne.“odpoví Liana a složí si ruce na prsou. „Dobře dobře když to vidíš takhle“muži náhle vytryskne z ruky energie a odhodí Lianu ke zdi. „Promiň,ale je to nutné.Chce to čas a já ti ho dám.“řekne pak a oproti předchozímu chování překvapivě něžně Lianu uchopí a odnese jí ke dveřím. Obraz se změní a když se znovu objeví muž právě vychází ze zrcadla v nějaké místnosti otáčí se a říká: „Jak jsem říkal to chce čas a já ti ho dám.Vrátím se a pak vrátím čas nás dvou,myslel jsem že mně chápeš.Ale jak jsem říkal to chce čas.“ Obraz zmizí a objeví se jiný jedná se o malou kruhovou místnost osvětlenou modrým světlem vycházejícím z modrého sloupu uprostřed.Ve sloupu se asi půl metrů nad zemí vznáší Liana s rozpaženýma rukama a zakloněnou hlavou.Má zavřené oči a na pravém prstě zlatý prsten se složitým vzorem a čtyřmi drobnými červenými kameny ve tvaru kosočtverce.Liana se tváří poněkud zaraženě. „Ten mizera mně postavil mimo čas,ale za tři sta let začalo kouzlo slábnout.Ale jak se máš ty?A co tě sem přivádí?“ Zajímavý příběh i když by vysvětloval aspoň některé věci.Je pravda že si sem přišel pomoct městu s těmi potížemi,ale ona o nich zřejmě neví.Pokud byla skutečně postavena mimo čas taky asi neví vůbec nic.Můžeš jí říct co se zažil nebo se projít po městě které si asi pamatuje jako kupeckou osadu.

Spaj - 20. ledna 2014 16:11

Nečekané setkání ´Liana je člověk. Jak je tohle možné? Jak je sakra možné, že po třech stovkách let, vypadá skoro stejně. Že by za to mohla magie? Nebo je to jen iluze?´ pomyslím si když si uvědomím kdo to je. Nutno dodat, že ji sleduji tak nevěřícně, že i kdybych viděl armádu duchů, tak by mne to tolik nepřekvapilo. Posadím se a sleduji ji. Zaposlouchám se do jejího příběhu a nutno dodat, že mne zajímá dost jak je toto možné. Když se začne promítat scéna ze světla nejdříve nevěřícně sleduji hru světla, ale pak už nad tím tolik nepřemýšlím a mé myšlenky směřují úplně jinam. ´ Pokud ten mág dokázal postavit Lianu mimo čas. Pokud je tak mocný, tak by dokázal i sám sebe uchovat po ten čas mimo čas. A kdyby zjistil, že Liana je pryč, tak by pro něj mohlo být jednoduché jí najít. A nevypadá to, že by mu vadilo, že bude chodit přes mrtvoly. Liana bude v nebezpečí. A nejen ona, ale budu muset zjistit co všechno může způsobit ta planární koule. Kdyby to nebylo nějak nebezpečné, Liana by asi nebyla tak moc proti. Ale teď z ní informace tahat nemůžu. Možná ji doprovázet... A doufat, že se nic nestane moc brzy.´ Pokouším se své starosti skrýt doufaje, že Liana nic nepozná. „Inu, toulám se světem a nemám si na co stěžovat“ poté se zasměji, ne tedy moc z vesela, ale zkouším to zachránit úsměvem. „A co ty, Liano? Máš teď nějaký cíl?“ ´Skřet vem místní problémy, ty zvládne i pitomá domobrana, když se bude snažit, ale pochybuju, že půjdou dělat ochranku Lianě.´

Drag Oncave - 01. března 2014 22:15

Nový příspěvek v dobrodružství. Modrý. Kvůli dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad" a přišel na Vás správce s koštětem. Dejte mi do dvou týdnů vědět (nejlépe přímo herním příspěvkem, pokud si nechcete spamovat v dobrodružství, můžete i poštou), jestli jste našli novou chuť k hraní nebo byste rádi vyměnili vypravěče. Pokud se mi neozvete, po skončení lhůty bude dobrodružství ukončeno! Drag Oncave PS: Pro mé kontaktování nepoužívejte herní poštu! Vzhledem k tomu, že se tohoto dobrodružství neúčastním, nedostanu se k ní.

Hybatel - 02. března 2014 01:53
	Prosím nerušit pokračovat se rozhodně bude vím kdy jsem naposledy napsal,ale tuhle jeskyni rozhodně nemám v úmyslu rušit.Děkuji.

Hybatel - 17. března 2014 17:12
	Omlouvám se že to tak dlouho trvalo a děkuji všem za trpělivost dnes maximálně zítra napíšu všem kterým dlužím příspěvek.

Hybatel - 18. března 2014 21:31

soukromá zpráva od Hybatel pro Noc a následující ráno Ano Viconie by dokázala vyvolat kostlivce ovšem je otázkou zda by zase dokázali i ulovenou kořist v pořádku přinést.Nakonec se dohodnete tak že Edwin vyvolá nějakou svou bytost a Viconie uvaří nebo se to co Edwinova příšera uloví aspoň pokusí nějak upravit.Edwin nakonec vyvolá impa který najde,uloví a hlavně přinese jí v poživatelném stavu.Viconii se povede najít křemeny a vykřesat jiskru takže srna se brzy opéká.Po rozhovoru a dohodnutí hlídek jdete spát.Noc je temna je zataženo a zřejmě bude pršet,ale jinak se nic neděje.O půl noci vyprší čas určený pro toho impa a Edwin zaujme jeho místo.Viconii se zdá o Podtemnu,o jejím následném útěku na povrch a o nenávisti lidí zde která často vycházela ze strachu.Zde byla politika dobrý drow mrtvý drow protože jí měli buď za špeha nebo za předvoj invaze protože všichni drowowé jsou zlé,bezcitné a sadistické bestie.A pak se to všechno změní a Viconie stojí na louce a kolem ní tančí tvorové které nepoznává.Ne to není tanec to je boj,ano někdo tu udílí rozkazy a ty je přímo uprostřed. „Vyhubte ten hmyz.“ A pak opět změna vše se uklidní a Viconie opět stojí na louce ovšem sama vítr šeptá a šepot sílí.Ten hlas patří muži je chladný tak chladný až z něj mrazí ovšem ona ho nepoznává. „Každý má v sobě svůj vesmír,svůj hvězdný prach,svou mlhovinu snů.O čem sníš ty?Ne nemusíš mi odpovídat asi máš sama otázky.Proč to dělám?Protože po dlouhé době jste někdo kdo má ducha.A co bude dál je na vás.Já vám už svou radu dal nemusíte se jí držet,ale ...“ Muž to nedopoví a Viconie se probouzí.Během noci se jinak nic zvláštního nedělo až na to že po půlnoci začalo poprchávat a nakonec se to změnilo v pořádný déšť.Teď je ráno a už neprší i když půda je pořád mokrá.Otázkou je co dál?Půjdete svým směrem nebo tím který vám byl naznačen?Možná půjdete do pasti,ale možná tam skutečně najdete něco co se vám může hodit.Je to na vás.

Liana de Troy - 18. března 2014 22:45

Cesta Ano lidé nežijí tak dlouho jako elfové pro ně je tři sta let jako pro nás třicet a tak i Spaj je překvapený že mně zde opět vidí. Navíc ... ano budu mu to muset říct.O tom jak jsem byla pitomá i když pitomá ne ... Zavrtím hlavou a násilně přeruším další myšlenku.Jsem zde a co se týká té podivné skupiny dobrodruhů svou cestu mají v rukou sami.Já nikdy neřekla že jsem jejich vůdce mám dost práce sama se sebou a s tím vstřebat co se za těch tři sta let změnilo.A pak se mně Spaj zeptá jestli mám nějaký cíl. Cíl.Cíl našeho života.Hledáme ho celý život,ale najdeme jen bezcenné náhražky tvářící se jako to co doopravdy hledáme.Vždy když narazíme na nějaký jeho útržek zjistíme že je to vlastně jen slepá cesta a my se musíme vrátit až na úplný začátek. Ano jaký je můj cíl ti dobrodruzi se rozprchli každý po svém a já bych měla taky.Jen kdybych věděla kam mám jít. Do Athlkatly?Ne Zahalené čaroděje zrovna nemusím.Umařina vrchovina?A co zatím zůstat tady ve městě.Jistě tu bude co objevovat. „No mé cíle poněkud zastarali tak mně napadlo že bych zatím zůstala ve městě.A co máš v plánu ty?“

Hybatel - 19. března 2014 00:01

Minsc U lepší společnosti Davu na náměstí už chybí jenom vidle a pochodně a pak kdo by se odvážil je zastavit?Navíc i tohle město má svou zvláštnost a to je kráter který se objevil přímo na tržišti.Zde se objevili ti cizáci ti sem totiž nepřišli bránou,ale rovnou se teleportovali sem do města.Objevilo se bílé světlo ze kterého vystoupili a při tom přenosu udělali tento kráter.To musela být mocná magie měl by ses zeptat Booa zda o něčem podobném neslyšel.Ovšem nejdřív vyrazíš do hopsody s podivným názvem,ale zažil jsi i horší.Hospodský tě přivítá pokud zde nebudeš dělat nepořádek a pak se podívá směrem za tebe.Muž s hustými černými vlasy a strništěm oblečený v kroužkové zbroji právě došel k stolu kde sedí hobit opře se o něj a pak řekne: „Sedíš na mém místě skrčku.“ Hobit se zvedá,ale než to stačí udělat je sražen na zem.Muž se pak nabohého hobita vrhne a začne ho na zemi tlouct.zatočil.Než stačíš zasáhnout se mu však postaví do cesty nějaká žena a řekne: „To stačí zde nevidí rádi když jim zabíjíš hosty.“ „Ale snad se můžu trochu pobavit.“ Hobit se plíží aby byl z dosahu toho hromotluka který však jen pokrčí rameny a roztáhne ruce na znamení rezignace.Pak si prohlédneš tu ženu která je oblečena do hnědých šatů světle modrého pláště a za pasem má zastrčený palcát který bývá znakem pro kněze.I ona si všimla že se na ni díváš a taky si tě prohlíží.Možná se zde nejenom najíš a odpočineš,ale možná se i něco dozvíš.

Hybatel - 19. března 2014 00:05

soukromá zpráva od Hybatel pro V zajetí stínů Vypadá to že se nejspíš spletli a právě proto nespíš dostaneš od toho hromotluka nakládačku i když od té kněžky by ses jistě dočkal něčeho horšího.Nakonec je dobře že ti dva odcházejí.Teda pokud se tomu dá říct odchod když se dotyční vypaří.Vypadá to že tě ani nevnímají a tak se rozhodneš vratit do hospody zatím co se snažíš pochopit co se to stalo.Ovšem v hospodě tě čeká něco dalšího zaslechneš hlas který říká něco co zní jako dětská říkačka.Rozhlížíš se po jeho majiteli nikoho však nevidíš. „Tik,tak běží čas a každému byl dán.Tik,tak a tvůj čas už byl spočítán.“ Než máš možnost zjistit co tím dotyčný myslel před tebou se objeví červené planoucí oči a ty ten hlas uslyšíš znovu ovšem tento už patří dospělému muži. „Do srdce bludiště tvá cesta míří tvůj život však skončí pod jeho mříží.“tento hlas je však jiný hřmí a vypadá to že je i naštvaný. „Havran zahalený v rudém,kruh tesáků,zničené lesy,řeky umlčené dřevem a ledem a kámen.Kámen který tluče jako srdce.Stín skryté bestie,šelma přichází a peklo se otevírá.Vojska šelmy brzy udeří a vy všichni budete trpět.On se probudil a vy se mu budete klanět.Máte potenciál a zatím jste jediní komu se povedlo utéct musíte .... musíte ...“ Co musíte to se však nedozvíš.Probíráš se a zjistíš že ležíš opět v hospodě na podlaze.Asi si omdlel a vypadá že toho budeš mít k přemýšlení poněkud víc.Z nosu ti teče krev a hlava tě bolí jako po celovečerním flámu.Rozhodně ty hlasy patřily dvě osobám z nichž možná jedna nebyla ani člověk.Ale vypadá to že se aspoň zatím nemusíš bát.Kdyby vám chtěl něco provést už by to udělal.Otázkou však je co dál?Komu patřily ty hlasy?

Hybatel - 19. března 2014 00:08

Cernd Další den Nakonec se ti přece jen podaří usnout ovšem přijde k tobě docela zvláštní sen.Vznášíš se v prázdnotě a k tobě zní mužský hlas.Není to však ten hlas který k vám mluvil ve vašem podivném vězení.Z tohoto jako by byly odstraněné veškeré emoce už jsi ho slyšel protože to byl ten který k tobě promlouval když jsi seděl v křesle. „Každý má svůj vesmír,svůj hvězdný prach svou mlhovinu snů.O čem sníš ty?No už jsi mně slyšel,ale asi tě zajímá proč s tebou opět mluvím.Dřív jsem byl jako vy mocný,ale teď ... no to je jedno.Mluvím s tebou protože jste jediní kdo zatím utekli.Většinu zabila ta socha za dveřmi,no nemusíte se milovat,ale měli by jste držet spolu.Ale to je jedno klidně se zabijte,ale pak ...“ Hlas zmizí a ty se probouzíš ve svém pokoji a ve své posteli.Slunce proniká do oken a ve městě začíná nový den.Možná by jsi mohl zjistit co zde narušuje přírodu,protože útok na město by byla až ta poslední možnost.A pokud je zde nijak nevyprovokovali něco za tím bude.Scházíš dolů a všimneš si že dole je jeden z těch půlelfů Elysium a Liana.Liana má na sobě zelené šaty a vypadá to že má docela dobrou náladu.Drowka ani ten arogantní Rudý čaroděj tu už nejsou,ale zato si všimneš elfa kterého jsi ještě neviděl jak mluví s Lianou.

Hybatel - 19. března 2014 07:07

Elysium Hospoda Hostinský vám přinese snídani a ty máš taky velký hlad.A spánek na chodbě i když nebyl tak nepohodlný taky zrovna nebyl to pravé i když probuzení stálo za to.Ta podoba,ale nemůže to být možné tahle čarodějka trávila tři sta let mimo čas.A další otázkou je co teď dalo by se říct že jste se poněkud rozprchli.Elfi odešel patrně za nějakým dalším výhodným obchodem a ani ten nafoukaný mág s tou kněžkou tu nejsou. (i když zde by to pro ně nebylo zrovna bezpečné pro žádného z těch dvou).A pak do hospody vstoupí elf a zřejmě se s Lianou docela dobře znají.Ano podle toho co se dozvíš pak se viděli dřív a ty se aspoň dozvíš jak jí se to všechno stalo.Mágové a jejich věčné dohady o tom kdo je lepší.Mágové a arogance jedno jest.Ano tvůj plán byl poněkud praštěný zvlášť když nevíš kdo ten Lavok je a zda ta planární koule byla to místo kde jste byli uvězněni.A i kdyby tě někdo poslouchal a bral vážně tak s touto partou by jsi to rozhodně nedokázal vždyť ani nedokážou držet pohromadě navíc se dohodnout.Ne měl by jsi přemýšlet ty co budeš dělat dál.Zůstaneš tu a budeš poslouchat ty dva nebo se vzdálíš a pokusíš získat nějaké informace pomocí svého náramku.Potřebuješ získat informace kde jste byli,kdo to místo obýval a hlavně proč vás unesl.

Viconia DeVir - 19. března 2014 11:27

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Noc a den Sen začal jako noční můra a když už to vypadalo, že to bude dobré, opět se scéna proměnila. Vyhubte ten hmyz! Co?... Jaký...? Ve snu se nedá dost dobře přemýšlet. Všechno zmizelo, jsem tu jen já a prosluněná louka. Ale stejně je tu ještě něco dalšího. Hlas. Nezajímá mě. Nemám ráda, když mi někdo snaží vnutit, co mám dělat. Probouzím se a cítím, že je ráno. Promnu unavené oči, posbírám své věci a začnu se chystat k další cestě. "Dobré ráno..." Houknu na Edwina, který mě mile překvapil svou bdělostí. Upřímně jsem nečekala, že by zhýčkaný čaroděj vydržel hlídkovat...... do rána? Několikrát zamrkám a zarazím se vprostřed pohybu. Co?... Měl mě přece vzbudit... Zapnu plášť přes ramena, seberu kopí a přijdu k němu. "Tys mě nevzbudil?"

Rick Rovan - 19. března 2014 14:39

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Další den Hlídka je nudná a počasí přes noc je docela nahouby, ještěže jsme někde kde neprší. Noc přechází pomalu až v ráno, kdy bude třeba jít zase dál. Ani nevím, kdy se drowka budí, ale je to už za světla. Otočím k ní hlavu a přelétnu klidným pohledem. "Dobrý....ne, nebylo to třeba noc byla mrtvá." Odvětím a stočím pohled zpátky k ústí z jeskyně. "Měli bychom brzy vyrazit zůstávat na jednom místě dlouho by pro nás nebylo nejlepší." Podotknu věcně.

Viconia DeVir - 19. března 2014 16:13

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Den začínající překvapením Překvapevní z výrazu ve tváři vymetu, ale v hlavě pořád zůstává. Krátce mě i napadne kolik hodin musel spát a že to mnoho nebylo, ale... Když neprotestuje, proč se starat? V duchu nad tím mávnu rukou a souhlasně kývnu. "Ovšem.... Já jsem připravena vyrazit." Odvětím k jeho věcné poznámce a počkám před jeskyní, kde se nadechnu čerstvého vzduchu vonícího nočním deštěm. Ještě, že jsme našli tu jeskyni." Vydechnu spokojeně a čekám na svého společníka.

Rick Rovan - 20. března 2014 09:46

soukromá zpráva od Rick Rovan pro cesta Jen lehce přikývnu a hodím si svů věci na záda a za rytmického ťukání hole vyjdu ven z jeskyně. Rozhlédnu se kolem, je to tu až příliš klidné, jako klid před bouří, ale co čekat takhle brzo ráno na opuštěném místě, že? "Tohle je votrava." Pomyslím si nad úmorným cestováním, které mi moc potěšení nedělá. Zvláště, když nemáme ani koně. Nicméně zachovám si klidný výraz a vyrážím naším shodnutým směrem, kam jsme mířili předchozího dne.

Hybatel - 24. března 2014 00:06

soukromá zpráva od Hybatel pro Cesta Opustíte jeskyni a vydáte se na cestu.Vzduch voní deštěm pa ůda je ještě mokrá jak jí slunce zatím nestačilo vysušit.Zatím je příjemné teplo ovšem jak se bude blížit poledne bude zřejmě pálit víc.Během vaší cesty se zatím nic zvláštního nepřihodí žádný vandrák s podivnými věštbami a vzkazy nebo nečekaní nepřátelé.Ovšem je brzo a místo kde jste je poněkud opuštěné a tak vám společnost dělají pouze jezevci a zajíci a občas i nějaká liška.Hraničář by byl nadšený ovšem vás to asi moc nevzruší a když opustíte les asi jediné co potkáte bude kamzík.Slunce stoupá po obloze začíná se blížit poledne stejně a cesta kterou jdete začíná pomalu klesat.A pak si toho všimnete stranou poněkud výš narazíte na stavbu z černého kamene je možné že by to byl ten chrám?A pokud ano nebylo by to už moc náhod?Nepracují zde nečisté síly nebo černá magie?Možná to je vážně jen shoda náhod a vy jen vyvozujete předčasné závěry ostatně nemusíte tam ani jít.Cesta po které jdete se svažuje dolů a nejspíš povede do nějakého údolí.A kde je údolí bude i vesnice jistě nemusí vás tam přijmout zrovna nejlépe,ale v tom chrámu pokud to vůbec je chrám by se vám asi dočkalo horšího přijetí.Z místa kde stojíte vidíte vysokou budovu s několika sloupu podpírající špičatou střechu a dvě sochy hlídající přístup ke schodišti.Cesta do údolí nemusí vést nutně k vesnici,ale třeba do dalšího lesa nebo k další jeskyni či k řece.Rozhodnutí je na vás.

Spaj - 25. března 2014 05:50

Trhov Dopoledne [/i] Tiše se usměji a pečlivě si ji prohlížím. Rychle dopiji vodu a poté se rozhlédnu po hostinci. ´Vypadá to na klidné ráno. Snad to vydrží.´ Pak se znovu podívám na Lianu. ´Nakonec bych zde mohl nějakou dobu zůstat. A dostat z těch problémů co tu mají co nejvíc. Navíc potřebuju luk, ale nějaký co vydrží víc než jeden týden. A nějaký meč nebo alespoň tesák se taky hodí. Ale vynese mi ta práce dost? No určitě se tu neztratím. A na Lianu musím pomalu a ne jí hned tahat pryč. Navíc když zjistí jak to tu funguje nyní, určitě to nebude na škodu. ´ „Co mám v plánu já?“ Trochu mne tou otázkou zaskočila. „No já... Jako první se nasnídat. A potom... No prý tu mají problém s nějakou zvěří, tak jsem přemýšlel, že se na to možná podívám. Pokud za to platí.“ Zasměji se „A při té příležitosti ti mohu předat tu trochu informací co vím já.“ Usměji se na ni. „Pokud nebudeš proti...“

Minsc - 08. dubna 2014 11:10

Trhov - hostinec Cestou z návsi do místní krčmy jdu přes tržiště, kde stojí další hlouček lidí okolo velkého kráteru z kterého se ještě lehce kouří. „Co říkáš Boo, že cejtíš magii? Mno taky bych řek, že v tom budou ty zatracený kejkle!” Přijdu ke skupince "čumilů" a oslovím nejbližšího pobudu: „Zdravim člověče, pěknej den což? Ale co se tady sakra stalo, že vám uprostřed trhu zeje díra, jako kdyby vám tu vylezla horda pekelníků?" „Mno to bylo tak, já to všecko viděl! Nejdřív se silně zablesklo a pak se tam vobjevila velká bílá a zářící koule a pak zní vyšli a zůstalo tu po nich tohle!" Odpoví pantáta a ukáže na kráter. „No a kdo z ní vyšel?" Zeptám se. „No nějací cizáci přece, teď se nejspíš válej někde v krčmě... Zatraceně co ti to leze na rameni za potvoru?!" Odvětí chlapík. Zasměju se. „Che, to není žádná potvora! To je Boo! A Boo už má hlad, že jo Boo? Tak díky rolníku a hezkej zbytek dne." Rozloučím se a vyrazím do hostince. Cestou se ještě ptám Booa, že tu asi nemají moc výkonnou stráž, když jen tak nechá bandu výtržníku nasávat v hospodě.. Vejdu do hostince se zcela zavádějícím názvem - U lepší společnosti. Hospoda tak uvnitř rozhodně nevypadá, je to naprosto obyčejná maloměstská špeluňka s hliněnou zemí, dřevěnými obklady, jedním začouzeným krbem a klasickým zápachem zkyslého piva a potu, ale je docela prostorná a z kuchyně za výčepem se line poměrně příjemná vůně, která docela přebíjí ten zápach. „Zdar hospodo!" Zvolám, když vejdu a sednu si do rohu ke kulatému stolku, tak abych seděl zády ke stěně a měl nejlepší rozhled po místnosti. Vedle sebe si položím svůj meč a sundám si rukavice. „Tak co Boo, zažili jsme i horší pajzly, nemyslíš? No jo taky už mám hlad!" Hostinský utrousí něco, že se mi (nám) bude zachvilku věnovat, ale to už se dva stoly od nás strhla rvačka, Boo zapištěl. Velký zarostlý hromotluk se bezdůvodně vrhnul na pulčíka. Už se chci zvednout a namlátit tomu surovci, protože menším stvořením se přece neubližuje!!! V tu ránu ale zasáhla jakási žena v bledě modrém plášti a s palcátem za pasem, asi kněžka usoudím. Žena se otočí a naše pohledy se setkají. „Ehm..Vy toho zbabělce znáte? To co provedl se nám vůbec nelíbí!" Zamumlám skrz zaťaté zuby a nenávistným pohledem sleduji hromotluka. Boo mi na souhlas vyskočí na rameno.

Viconia DeVir - 24. května 2014 20:12

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Cesta; poledne, druhý den na cestě Společně mlčky jdeme dál naším určeným směrem. V lese je příjemně, ale stejně bych ráda menší domek, kde bych se mohl usídlit. Během cesty si pro sebe odmumlám modlitbu k Shar, aby mi dopřála štěstí a mohla jsem spokojeně dojít ke svému osobnímu cíli. Ale lidi mi to neumožní… Nevěřím tomu, jen doufám ve svých modlitbách. Kolem poledne docházíme na místo, kde na chvíli zastavíme a rozhlížím se kolem. Dolů bychom došly do údolí, možná s nějakou vesničkou. Třeba by mohla být i naděje na vlídnější obyvatele. Nebo také ne. Ale, když vzhlédnu, vidím černou stavbu. “U všech pavouků…“ Vydechnu se zamračením. Ohlédnu se po mágovi a přemýšlím, zda chci navrhnout cestu k tomu černému monstru nebo pokračovat v cestě do nikam. Kdo ví, co nás tam čeká… A ta myšlenka je na obě cesty.

Rick Rovan - 08. července 2014 23:30

soukromá zpráva od Rick Rovan pro Chrám Naše cesta ubíhá až k onomu chrámu. Vypadá opravdu zlověstně, tedy mě se vůbec nelíbí už jen dle té architektury, vypadá, jako opředen temnou magií a s tím moc společnýho mít nechci. Můj pohled padne na Viconii, která je chrámem zdá se snad uchvácená. "Raději bych se tomu vyhnul nechci tam zůstat zakletý, vypadá to tam zlověstně." Podotknu k ní protože tam se mi opravdu moc nechce ač nevím, jak to vidí ona.

Viconia DeVir - 09. července 2014 04:15

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Chrám na dohled Otázka v očích týkající se mágova názoru byla zodpovězena. Chce jít dál. Sama nevím, o z té budovy tam cítím, na jednu stranu se zdá být přitažlivá, na druhou však má Edwin pravdu a mohli bychom v ní zůstat. A to je věc, která se mi opravdu nechce, přesto… “Copak mágu, máš strach?“ Neodpustím si rýpnutí. “Myslela jsem si, že tebe tyhle záhadné a mocné věci přitahují.“

Rick Rovan - 09. července 2014 16:21
	soukromá zpráva od Rick Rovan pro Chrám "Mezi strachem a obezřetností je zásadní rozdíl Drowko." Odpovím poklidně a věnuji pohled chrámu. "Záhadné a mocné věci mne sice přitahují, ale né tohohle typu, tohle je jen hnusná budova, která má za úkol něco špatného a vyzkoušet si to nepotřebuji." Pokrčím rameny a pomalu vyjdu opět na cestu naším původním směrem.

Viconia DeVir - 11. července 2014 04:30

soukromá zpráva od Viconia DeVir pro Rozcestí Na jeho rasové oslovení se ušklíbnu. Ano, je člověk… a lidé nikdy nezačnou zkoumat, jaká jsem uvnitř. Stačí jim zevnějšek a vidí jednoho z drowů, kteří zde dle jejich pohnutých myslí nemají co pohledávat. Ach… kdyby jen občas prozřeli a zjistili, jak moc se mýlí… Zaženu pochmurné myšlenky a raději se vrátím k uštěpačnému rozhovoru s mágem. “Ty že si říkáš dobrodruh…?“ Rýpnu si a následuji ho cestou do údolí. Na jednu stranu mu musím dát za pravdu, ale na stranu druhou, třeba tam mohlo být něco, co by za ten risk stálo… to se však již nedozvíme, podivný chrám necháváme za sebou a míříme, kdo ví kam dál. Mohla by tam být vesnice, kde mají vidle a neznají oheň… Napadne mě v duchu a pro sebe se pousměji nad tou představou. Při tom si však kápi natáhnu víc do tváře. Nebo by nemuseli znát legendy o drowech. Taková naivní myšlenka, by byla ve výsledku asi naprosto nejúžasnější na světě. Až na to, že dle mého názoru, bych takové štěstí neměla.

Hybatel - 08. října 2014 09:50
	Vážení a míli moc se vám všem omlouvám jak za neaktivitu tak i za mé současné rozhodnutí.Dlouho jsem o něm uvažoval a nakonec jsem se ač s těžkým srdcem rozhodl to zde ukončit.Děkuji vám všem za skvělou hru a možná se potkáme jindy v jiné nebo i stejné jeskyni.