DGM VIP
hrálo se Denně
od: 07. prosince 2011 21:13 do: 01. března 2012 23:42
Dobrodružství vedl(a) Kim-chan
| |
 | Prostě soukromka, co víc dodat? |
| |
| Allen (Až se verbneš, odepiš soukromě xD) Boj proti exorcistovi, proti kterému tě poslal Řád, byl náročnější, než jsi čekal. Původně jsi ho ani nechtěl zabít, jenže byl tak silný, že jsi ani jinou možnost neměl. Oba jste byli v podstatě polomrtví, po několika hodinách boje. On měl ale výhodu v tom, že mu neustále přilétaly na pomoc nějaké akumy, na rozdíl od tebe. Jenže ty nejsi ten typ, který se vzdává, ne? Nakonec jsi ho.. Spíše omylem zabil.. I s jeho nevinností, ale nevinnost, kterou ukradl řádu, tak byla v pořádku a poletovala nad ním. Vypadala jako černý krystal, neustále měnící tvary. Jenže ty jsi byl tak vyčerpaný, že jsi se nemohl ani pohnout a mrtvola exorcisty i s druhou nevinností byla od tebe dobrých deset metrů.. A ty jsi prostě omdlel vyčerpáním. A nemáš páru, co se dál dělo. Probudil jsi se někde v posteli. Zvláštní byli dvě věci. První z nich byla ta, že tě tělo bolelo více, než po boji a měl jsi několik tržných ran na rameni i když obvázané, nepamatuješ si, že by ti tohle udělal exorcista v boji. Ta druhá je, že z pravé strany je ti nějaké větší teplo. Když se otočíš, uvidíš jak vedle tebe leží dívka na boku a spí. Je o něco menší než ty, ale o dost drobnější. Na sobě má černé korzetové tričko a džíny. Má ale hodně zvláštní vlasy. Zlaté. Dlouhé asi po ramena. Máš takový pocit, že jí znáš, ale nevíš odkud. jestli se rozhlédneš kolem sebe tak jsi v nějakém bílém pokoji na bílé posteli, takže asi nemocnice. |
| |
 | soukromá zpráva od Allen Walker pro Rozhlédnu se kolem sebe, abych zjistil, kde to vlastně sem. Všude bílo. Až moc. Takže nejspíš nemocnice, ale jak jsem se sem dostal? Po boji s tím exorcistou jsem rozhodně nebyl schopný někam sám dojít. Co mě docela překvapilo je, že mě bolelo víc věcí, než by mělo. Jistě, odnesl jsem si ze souboje pár ran, modřin, ale rozhodně ne tak moc. Zatraceně. A navíc… ty tržné rány na rameni se tam vzaly kde? Nepamatuji se, že by se něco takového stalo. Otočím se na pravou stranu, zdá se mi totiž že odtud jde nějaké větší teplo a leknu se. Dívka? Je menší a drobnější, ale nejvíc mě zaujmou její vlasy. Zlaté. A vůbec mám dojem, že ji znám. Ale odkud? Prvně mě napadne, že jsem jí možná zahlédl někde v Řádu, ale to je nesmysl. Teoreticky vzato. Kde jsem jí mohl vidět? Popravdě řečeno, nemám tušení. Opatrně, abych dívku nevzbudil vylezu z postele a vydám se na menší obhlídku. Třeba najdu někoho, kdo bude vědět co se stalo nebo jak jsem se sem dostal. A co se stalo s nevinností toho exorcisty. |
| |
 | soukromá zpráva od Alex pro Ani nevím jak, ale usla jsem. Celou dobu jsem hlídala Allana. Celé dva dny co spal. Ale pak jsem usla já. A nutno podotknout, že ne zrovna.. Slušně? Ležela jsem vedle něho, protože jsem prostě.. Chtěla být první, kdo bude vědět, že je v pořádku a vzhůru. Měla jsem o něj hrozný strach. Byl na tom vážně špatně. A já se bála. Jenže jsem nebyla první, kdo věděl, že je vzhůru. Když jsem otevřela oči, nebyl tam. Vyděsila jsem se, že se mu něco určitě stalo. Já vím, že není malé dítě, ale teď, když konečně můžu něco dělat, tak.. Vyletěla jsem z postele a z pokoje. Naštěstí byl jen pár metrů od dveří na chodbě. Ulevilo se mi, ale.. Taky ode mě dostal ránu po tom poraněném rameni. Né moc silnou, ono to samo o sobě už takhle dost bolí. ,,Chceš se zabít?" Zase.. Zeptala jsem se pouze a hodila po něm vyčítavý pohled. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Z-zabít?“ zopakoval jsem překvapeně. „Ne, jen… myslel jsem, že tu třeba bude někdo, kdo mi řekne, co se stalo nebo kde to jsem.“ Na chvíli jsem se odmlčel. Chtělo by to kontaktovat Řád, aby věděli, že je věc vyřízená… i když ne zrovna nejšťastnějším způsobem. „Kdo jsi?“ Prostě jsem se musel zeptat. Připadala mi tak strašně známá, ale za boha jsem si nebyl schopný vybavit, odkud. Potřeboval jsem to vědět. Už jenom pro ten dobrý pocit. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Jsi na nemocniční pobočce černého řádu, kterých je spousta. Měli jsem štěstí, že jedna byla poblíž.." Řeknu a.. Nějak dál se mi už moc nechce odpovídat. Teda, rozhodně ne o tom, co se stalo, takže tuhle otázku nechám ležet ve vzduchu. Trochu smutně se na něj zadívám. ,,Ty vážně vůbec nevíš, kdo jsem, co?'' Nemůžu mu to vyčítat. Jak bych mohla.. Je to přirozené. Ale neřeknu mu to přímo. Ale i tak se cítím.. Nejistě.. Nevím, jak bude reagovat. ,,Pořádně se kolem sebe rozhlédni.. Nechybí ti něco.. Nebo někdo..Zlatého a s křídly?" Nevím, jestli mu dojde to, že narážím na jeho zlatého golema.. Teda sebe.. Sakra, tohle je tak složité. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Ale…“ Jak jsem se sem dostal? Chtěl jsem se zeptat, ale nakonec nad tím mávnu jen rukou, to může počkat. Prozatím. „Takže Komui už o tom ví nebo mu budu muset zavolat?“ Ne, že bych se s ním nebavil rád, ale telefonáty s Komuiem… No, berme to tak, že je rád za každou příležitost, kdy se může vyhnout papírování. Což je poměrně často. „Promiň,“ zavrtím hlavou. Zdá se mi sice doopravdy povědomá, ale… Odkud ví snad jen bůh. Něco zlatého? Kříd- TIM! V tom všem změtku jsem na něj úplně zapomněl. Mistr by mě zabil, kdyby se mu něco stalo. Ale to by nebyl až takový problém. Víc by to štvalo mě samotného. „Tim? Kde je?“ začnu se rozhlížet kolem, ale nikde zlatého golema nevidím. Navíc mám dojem, že mi něco uniká. Něco docela podstatného. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Zakroutila jsem hlavou a pousmala se ,,Koumi uz všechno vi." řekla jsem. Sice bylo tezke mu vysvetlit situaci, ale nakonec to pochopil. Pak jsem si ale zase jen smutne povzdechla, kdyz nepochopil moji narazku na..Me? Chapete, ne? ,,Stoji před tebou.." zadivala jsem se mu tak nejak smutne do oci. ,,Ja jsem Tim.." |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Dobře,“ pousměji se. O starost méně. Tím lépe. Vypadá to, že mi vážně něco uniká. A ten její povzdech taky nezněl nijak nadšeně. „Přede mn- Ty?“ Ona Tim? Tim ona? Tohle je nějaký hodně divný sen, že? Umřel jsem a tohle se mi jen zdá. Nebo tam ještě pořád ležím v bezvědomí a mé šílené podvědomí si se mnou hraje. A přitom by se mělo stydět. A nebo je pravda ta šílenější verze. Totiž, že se tohle všechno doopravdy děje. „Tim?“ zopakoval jsem znovu nevěřícně. „Ale jak to?“ Proč by byla celou malým zlatým gole- Podívám se na její vlasy. Zlaté. No jistě. A zároveň by to vysvětlovalo, i to, že je mi povědomá, ale neumím si jí zařadit. Tim. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Byla jsem exorcistkou u černého kříže.. Stejně jako ty. I když to už je prá roků na zpět. Jenže.. Pak se ze mě stal Noah.." Slovo Noah řeknu s horkostí v hlase. Chce se mi brečet, když si vzpmenu, co všechno jsem v té době dělala.. Zabíjela. Bez kousku svědomí.. Nenávidím se za to. ,,Poslouchala jsem Hraběte.. Nějaký čas.. Pak jsem ale utekla k řádu a řekla jim všechno.. Všechny plány Hraběte, všechna jeho tajemství.. Všechno co jsem věděla. Hrabě se to dozvěděl a proměnil mě v Golema. Generál mě měl u sebe protože.. Řeknemě, že máme společnou minulost. Také mě našel, jako sirotka s nevinností.. Řekl, že mě jí naučí používat.. Staral se o mě několik let, než jsem začasla pracovat pro řád.." Můj hlas je klidný, tichý, ale mám pevně zatnuté pěsti, které ale po chvilce povolím. ,,Člověkem jsem se mohla stát jenom, kdybych sehnala nějakou nevinnost, která už nepatří žádnému exorcistovi.." Odpověď na otázku, kde je nevinnost, která patřila řádu a exorcista, kterého Allne zabil jí ukradl. Je ve mě. Ale bojím se, že se jí moje tělo nebude líbit. Pořád se koukám do země. Nedokážu se na něj podívat. Vím, že Allen není zlý. Je až moc hodný.. Ale já jsme v podstatě pořád Noah, i když tak už nevypadám, ani nemám jejich schopnosti.. Pořád jsme z hodně malé části jedna z nich. A je dost možné, že se jím zase po nějaké době stanu.. Ale to mu říkat nebudu. Ani to, co jsem jako Noah dělala.. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Nicméně když začne mluvit, rozhodnu se, že jí vyslechnu. Mohlo by to být zajímavé a třeba se i něco dozvím. Noah? Jak se může z exorcisty stát Noah? To je přece… Rozvíjím svoje teorie a myšlenky, ale nepřestanu jí poslouchat. Zajímá mě to. Jak se z dívky stane exorcista, z exorcistky Noah a nakonec golem. Mistr se o ní staral? Chudák ona. Co si budeme povídat, Mistr nikdy nebyl nejvzornějším učitelem. Takže ta nevinnost toho exorcisty je…? Chvíli na jí jen mlčky pozoruji a snažím si dát dohromady, co jsem se právě dozvěděl. Takže ona je Tim, exorcistka a Noah v jednom. Tohle je vážně hodně šílený sen. Nebo spíš krutá realita. „Teda…“ Dostanu ze sebe najednou. „Tys mě sem…?“ Dotáhla, donesla, někoho donutila donést? „Děkuju, Tim,“ usměju se. Jsem rád, že tu je, i když vypadá jinak. Jen je dobře, že je v pořádku. Najednou to celé, přinejmenším ta Mistrova starost, dává větší smysl. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Jo, donesla jsem tě sem.. Když jsi omdlel po tom boji s tím exorcistou, tak se tam objevil Hrabě. Chtěl vzít nevinnost a zabít tě.." Zvedla jsem pohled na rameno, do kterého si hrabě pomalu zařezával to, kolik mu Allen zabil Akum. ,,Nechtěla jsem tu nevinnost vzít.." Přiznám. Vážně.. Nechtěla.. Ale musela jsem něco udělat. Když mě Hrabě viděl, zmizel. S tím jeho hnusným smíchem. Je nechutnej.. Měla jsme chuť ho zabít, když jsem ho viděla. Překvapeně jsem zvedla hlavu a zadívala se mu do očí. ,,Nejsi na mě naštvaný?" Sakra, připadám si jako malé dítě, které rozbilo hrníček a teď čeká nějaký trest. Ale já se vážně cítím provinile.. Kvůli všemu. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Děkuji,“ pousměju se na ní. Přece jenom donesla mě sem a ještě se nejspíš dostala do křížku s Hrabětem. A já si jen tak v klidu ležím na zemi. Jistě, sice v bezvědomí, ale stejně jsem jí měl aspoň nějak pomoci. „To je v pořádku. Udělalas, co musela.“ Kdo ví, jak by to s námi dopadlo, kdyby si jí nevzala a zůstala golemem. Navíc může být příjemnější být člověkem a ne golemem. Ačkoliv je pravda, že o tom jaké to je golemem moc nevím. Musím se zasmát. Naštvaný? Proč bych měl být naštvaný? Že nám zachránila život? „Nejsem,“ ujistím jí a můj žaludek jenom zahlučí na prostest. „Ale… Kde tady mají jídelnu?“ Mám totiž vážně obrovský hlad. Jen by mě zajímalo, jak tady vaří. A jestli toho mají hodně. Především dango knedlíčků. Jídloooo! |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Pojď se mnou." mrknu na něj spiklenecky a jdu směr jídelna. První z věcí, kterou jsem našla, když jsem se sem dostala. Teda, samozřejmě hned po tom, co jsem tady předala Allena na uzdravení. No, našla.. Od doby, co jsem tu byla naposled, se tu nic nezměnilo. Když jsem byla u černého kříže, tohle bylo něco jako moje stanoviště. Pořád tu všechny znám, jenom vypadají starší. Dovedu Allena do jídelny a oba jí.. Tak nějak.. Asi budou muset nakoupit nové zásoby.Protože můj apetit je až moc podobný Allenovy. Je to až děsivé, že toho máme spolu až moc společného. Tak jo, problémy začínají.. Jmenují se Nicolas a Simon. Vypadají sice o něco starší než já, ale to je tím, že v podobě golema jsem nezestárla ani o den. V podstatě mi je asi 19, ale vypadám na 15. Ne, nijak mě to nedeptá. Spíš naopak. ,,Hehe, pacient se viditelně uzdravil!'' Zazubil se vesele Nicolas, který seděl po mém levém boku a Simon po druhém. ,,Pane bože, co vy dva tu děláte? Myslela jsem, že jste mimo.." Řeknu tak nějak znechuceně a hodím po nich otrávené pohledy. ,,Neblbni Alex, jakmile jsme se dozvěděli, že jsi zase člověk, museli jsme přijít." zašklebil se na mě Simon. Nesnáším je.. Fajn, tak to není, jsme kámoši, ale občas mi lezou na nervy. ,,Je vám 19 a pořád máte mentalitu malého dítěte, neuvěřitelné.. Divím se, že vás ještě nepoužili jako pokusná morčata.." Řeknu provokativně a zašklebím se. ,,Allene, tohle je Nicolas a Simon, pracují tu jako doktoři." Řeknu Allenovi a pak se k němu nahnu pře stůl ,,Mají sice nevinnost, ale jsou tak neschopní, že jí neumí pořádně používat." Pošeptám mu do ucha a pak se s nevinným úsměvem zase posadí. Na světe je spousta lidí s nevinností, kterou ale neumí používat, nebo jim to prostě nejde, protože na to nejsou stavění. Ale ráda je tím provokuju. ,,Alex, štveš mě.." Hodil po mě Simon devil smile. A já se jen nevinně culila a jedla. ,,Hele, je pravda, že máš stejný meč jako Hrabě Milénium?" Zeptá se Allena Nicolas a hodí po něm zvědavý pohled, zatím co Simon přemýšlí, jak mě zabít. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Konečně dostávám jídlo a jen pobaveně koukám, že Tim má podobný apetit jako já. Je vidět, že musí mít opravdu hodně jídla. Jen aby ho tolik měli i na oběd a večeři a… A dost. Nebudeme tu moci být příliš dlouho. Když už je záležitost s exorcistou vyřešená, budeme se muset vrátit zpátky. V řádu budou mít jistě spoustu práce. „Zdravím,“ Pousměju se, i když naprosto netuším o koho jde. Alex? To mluví na Tim? Ale jistě, přece sis nemyslel, že se jako člověk jmenovala Tim, že ne? Tak vidíš. Alex, hezké jméno. „Těší mě. A děkuji, že jste se o mě postarali.“ Doktory už takhle mladí? Ale co, je válka a věk se v ní zrovna moc neřeší. Posadím se i se svým jídlem a začnu se ládovat. Jejich popichování s úsměvem sleduji. Podle všeho se znali předtím než se z Tim, tedy vlastně Alex stal golem. Když se mě Nicolas? zeptá na můj meč mám zrovna pusu plnou dango knedlíčků, takže je nejdřív sežvýkám a až pak odpovím. „Je,“ přiznám ač nerad. Nejsem zrovna nadšený z toho, že bych měl mít s ním něco společného. Na druhou stranu kdyby mi ho to pomohlo ho porazit, bránit se tomu nebudu. Jenom by mě zajímalo, jak mohl přijít na tak zvrácený nápad jako jsou akumy. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Jestli bude alespoň částečně v pohodě, dejte si cvičný souboj.." Dodá Simon a zadívá se na Allena ,,Ty, aby ti ty rány špatně nezarostly a ty.." Zadívá se na mě. ,,Ty, aby ses trochu rozhýbala. Ale s citem Alex, dobře?" Pocuchá mě. Jenom kývnu a zamávám jim. Všimla jsem si, že Allen vypadal trochu překvapeně, když mi řekli Alex. A čemu se divím? ,,Netvař se tak překvapeně. Moje původní jméno je Alex, ale klidně mi říkej Tim." Mrknu na něj. Je to spíše klučičí jméno, ale mě se líbí. Prý se ke mě hodí. A ta Simonova hláška s citem.. Víte.. Když jde o boj, třeba i cvičný, tak jsem.. Horkokrevná a rozjívená. Po jídle jsem vazal Allena na ošetřovnu. Byla zrovna prázdná, všichni byli na obědě. ,,Sedni si. Podívám se ti na ty rány.." Řeknu a ukážu na doktorskou ''postel'' jako je v každé ošetřovně. Mezitím ze skříňky vytáhnu čisté obvazy, náplasti a desinfekci. Nejsme doktorka, ale v tomhle mám díky klukům trochu praxi. Nejdřív mu sundám obvazy z ramene. ,,Ty rány vypadají celkem dobře, ale stehny z nich vyndávat ještě nebudu." Né, že bych to neuměla, ale nechcu riskovat, že mi tu začne krvácet. Jako golem jsme si to asi nikdy neuvědomovala, ale.. Allen je hrozně pěkný. Myslím vzhledově. Povahově to o něm vím už dlouho. Ale z lidského pohledu mi připadá prostě.. Jiný. Vzhledově, samozřejmě. Navíc bez trička.. No co?! Jsem patnáctiletá exorcistka postižená pubertou! A bez kluka.. Jo, tohle je trochu deprimující zkušenost. Lehké rudnutí ve tvářích raději ignoruju. Obvážu mu rameno do čistých obvazů, přelepím pár škrábanců.. Aji ten na tváři. Když mu dávám čistou náplast zrovna na ten škrábanec na tváři, zadívám se mu do očí. ,,Pořád tě trápí ta situace s Lena-Lee?" zeptám se opatrně a ještě opatrněji mu dám náplast na tvář. Vidím mu to na očích. Všechny to trápí. Jen mě ne.. Jsem divná? Teda.. trápí, ale kvůli ostatním, ne kvůli ní samotné. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Představa cvičného souboje má něco do sebe. Kdo ví, jak dlouho jsem strávil v nemocnici a nehýbal se. A to není dobře. Pousměji se, takže to přeci jenom bylo její původní jméno. „Je to hezké jméno.“ Ale jsem rád, že mi dovolí říkat jí dál Tim. Přece jenom celou tu dobu byla Tim a… Chvíli by mi trvalo začít jí říkat jinak. „Děkuji, Tim.“ Usměju se na ní. Myslím, že jsem rád, že je člověk, i když mi golem-Tim bude svým způsobem chybět. Ale pro ní je to takhle rozhodně lepší. Může chodit, bavit se s lidmi, potkat staré kamarády a moci si s nimi promluvit… Když jsme dojedli odvedla mě na ošetřovnu. Poslušně jsem se posadil a nechal si sundat obvazy z ramene. Vlastně ještě pořád ani nevím od čeho je mám. Trochu zrudnu, když mi přelepuje škrábanec na tváři. Vlastně ani nevím proč. A pak zmíní Lena-lee. Sklopím oči a chvíli mlčím. To, co se stalo Lena-lee… „Ano,“ přiznám. Vlastně na tom není nic divného trápí to všechny, i když někteří se tváří, že je jim to jedno – třeba takový Kanda. Na druhou stranu to vyvažuje Komui. Ale není se čemu divit byla to jeho sestra. Je to jeho sestra. Je. Nezemřela. Tak jaképak byla? Okřiknu se v duchu. „Pořád musím přemýšlet nad tím, jestli nešlo udělat něco jinak. Tak abychom se tomu vyhnuli.“ Ale co si budeme povídat, nedalo. A i kdyby bylo by to jen hrozně málo a já pochybuji, že by to bylo vůbec co k čemu. Každý tam měl práce nad hlavu a to, že na ní zbyla zrovna Karen. Zavrtím hlavou. „Dostaneme ji zpátky.“ Prohlásím přesvědčeně. Sice ještě nevím jak to uděláme, ale nemůže takhle zůstat. "Děkuji," usměji se, když už mám všechny rány ošetřené a znovu zalepené. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Nedalo se nic dělat.. Nikdo nemohl vědět, že to takhle skončí." Řeknu. Nevím, jestli ho to uklidní, ale je to pravda. Nakonec ho obejmu a trochu se pro sebe pousměju ,,Dostaneme jí zpátky.. Určitě." nemám jí sice ráda, ale nejsem taková mrcha, abych jí v tomhle stavu nechala.. A tím nechala trpět i lidi okolo sebe, co jí měli rádi. Ale.. Je to příjemné.. Zase někoho objímat.. A nemít ten pocit bezmoci, který jsem jako golem měla. Ono.. To není nic příjemného. Nic necítíte a nemůžete své pocity nijak ventilovat. je to jako by vaší mysl někdo uzavřel do zlaté kuličky. Takže teď se toho ve mě odehrává hodně. I když to nedávám najevo jsem sama ze sebe hodně zmatená. Chvilku se mi chce brečet a chvilku se smát. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Překvapeně zamrkám, když mě Tim obejme, ale nebráním se. „Ano, já vím.“ Musím se pousmát. Ničemu jinému ani nehodlám věřit. Jistě, dost o tom pochybuji a častěji než bych měl, ale přesto stále věřím, že se nám ji nějak podaří dostat zpátky. Vím, že to nějak musí jít. „Děkuji, Tim.“ Nejenom že mě odtamtud odtáhla, stará se o mě, zachránila mě před smrtí hladem, ale ještě mě uklidňuje. A přitom musí být sama ze všeho zmatená. Přece jenom se vám nestává každý den, abyste se změnili z golema v člověka. Jaký to asi musí být pocit po všech těch měsících a letech zase stát na vlastních nohou a nemoci se spolehnout na křídla? „Jak dlouho jsem vlastně… spal?“ Jenom abych se zorientoval, co je vůbec za den a kolik času jsem ztratil nicneděláním v posteli. Dobře, nebylo to tak úplně nicnedělání, protože se mi hojily rány, ale… I tak to je jistý ztracený čas. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Spal jsi dva dny, takže dneska je 28.4. 1 hodina odpoledne, jestli tě to zajímá. Venku je.. Hádám že zataženo a prší.." Zazubím se pobaveně. Víte co je vtipné? Že Žádný z řádů nemá okna. Ani jejich pobočky. Nikdy jsem ale nepřišla na to proč tomu tak je. Ale.. Je to vlastně jedno. Když nad tím tak přemýšlím.. Na chvilku jen koukám hodiny a vypadám zamyšleně, možná až zasněně. Pak ale rychle zavrtím hlavou. Nepamatuji si datum svých narozenin, ale pamatuji si datum, kdy mi zemřela teta? Jsem blázen.. Jistě, starala se o mě, v podstatě od narození.. Možná proto ani nevím, kdy přesně jsem se narodila.. Ale ono je to vlastně jedno.. jedná se jenom o jedno zbytečné datum. Raději se zase na Allena usměji, možná trochu spiklenecky. ,,Jak se cítíš na cvičný souboj?" Snažím se tvářit nevinně. Přece jen jsem o hlavu menší a o několik desítek kilo lehčí, ale.. Dojem často klame, ne? |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Prší?“ Spokojeně se zazubím. Mám déšť rád. Je svým způsobem uklidňující. Tim vypadá chvíli zamyšleně, ale netrvá to nijak dlouho a hned se zase tváří. No jako ona. Teda nevím, jak se obvykle tváří, ale takhle… Ok, nechám toho nebo se do toho ještě zamotám. Po její otázce zkusím zahýbat ramenem. Jde to. A ačkoliv ten zbytek bolí není to tak strašné takže… „Jsem pro. Přece jenom po dvou dnech v posteli… Bude to chtít se protáhnout.“ Zazubím se na ní. Dva dny. Vážně jsem se válel dva dny? Neskutečné. Něco takového by spíš vydržel Lavi, kdyby k tomu někdy dostal příležitost. Což měl málokdy. „Takže kudy?“ |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Vítej v bojové aréně!" Zazubím se pobaveně a dám ruce v bok. ,,Takhle jsme tomu říkali, když se tu ještě prováděli cvičné boje. Ale už tu několik let nikdo nebojoval. Pokusím se být na tebe hodná." Vypláznu s úsměvem jazyk. Ale pravdou je, že jsem měla problém stát na nohou ještě před dvěma dny. Takže.. To bude vypadat zajímavě. A taky že vypadalo. Byla jsem nakonec ještě zmlácenější než Allen. A to jsem se snažila.. Vážně! Fajn, dala jsme mu párkrát ránu, ale jelikož jsme nepoužívali nevinnost.. Au, au. Né, že by mi ta bolest vadila, teda.. Nejsem přecitlivělá, takže si nestěžuji, ale Allen nakonec spíše zmlátil mě. Nakonec jsem se navzájem tak domlátily, že jsem oba padli. Doslovně. No, kdyby nebyl zraněný, jsem totálně v háji.. Tohle je v háji! Viditelně si budu muset trochu zamakat.. Jenže jsem za těch pár let v podobě golema trochu zlenivěla přiznávám.. No tak Alex, jsi dítě z ulice, vzpamatuj se! Prošla jsi přes Crosse s jeho tunou dluhů a bláznivých tréningů, takže musím zvládnout cokoliv! Zvládnu, ale.. Musí mě k tomu někdo dokopat. Prostě jen potřebuji pár dnů posilovat, to je celý. Ale teď ležím v bezvědomí v posteli vedle Allena, který je taky v posteli, vedle té mojí a v bezvědomí. Trochu jsme to prostě přehnali. Když jsem se probrala, bolelo mě celé tělo. A nejvíc hlava.. A z nějakého neznámého důvodu mi byla zima. Takže polomrtvá a rozespalá jsem vstala a bez jakéhokoliv uvažování jsem vlezla do postele vedle Allena k němu pod peřinu, přitulila se a usla.. Znova. ale nebyla mi zima, úspěch. Vždycky jsme byla přítulný typ.. Proč si myslíte, že jsem neustále někomu seděla na hlavě, nebo rameni, když jsem byla golem? |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Trochu nejistě se na ní podívám, když poví, že zkusí být hodná. A to ne proto, že by byla dívka. To na bojové schopnosti nemá žádný vliv a kdo si to myslí musí být pitomec. A jednou na to jistě dojede. Bojovali jsme dokud jsme nepadli. A to doslova. Asi jsme to tak trochu přehnali – oba. Nepoužívali jsme nevinnost, což je jenom dobře, ale i tak jsme se zvládli přizabít. A to ještě určitě nebyla zrovna ve své formě. Probudil jsem se na posteli. Zase. Jestli se pokaždé, když omdlím, probudím na posteli. Nebudu protestovat. A že se to poslední dobou stává skoro pravidlem. Od zad mi šlo podivné teplo takže jsem se otočil, nutno dodat, že mě bolelo snad všechno, takhle domlácený jsem už dlouho nebyl, ale zase to bylo fajn, a- Moment, tahle situace už tu byla. Teď přijde část kdy vstanu, půjdu se podívat po nemocnici, ona mi vynadá, jestli se chci zabít, půjdeme se najít, potom do arény a pak se probudím znova tady? To je na hlavu. Zavřel jsem oči a zase je otevřel. Pořád tam byla. Podíval jsem se na vedlejší postel. Byla neustlaná. Někdo v ní předtím ležel. Znovu jsem se podíval na Tim. Že by jí byla zima? Je to možné, je přece jenom vcelku drobná. Ale… Začala mě z toho přemýšlení bolet hlava. Dobře, možná už mě bolela trochu předtím a já si to jen neuvědomoval. Páni, to jsme si zase jednou dali. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Nevěděla jsem o tom, ale tekly mi po tvářích slzy. Nebrečím. Nikdy. Teda nikdy nebrečím vědomě a už vůbec ne, když mě při tom někdo vidí. Ale je toho na mě.. Prostě moc.. Za ty dva tři dny, co jsem člověkem. Víc jsem se k Allenovi přitiskla, tohle bylo už, ale trochu vědomě. prostě jsem cítila, že je někdo u mě a já.. Se chtěla cítit v bezpečí. Jako malé dítě, které uvnitř mě pořád je, ale já se ho snažím nevnímat. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Koukal jsem poněkud vyjeveně. Nikdy nevím zrovna jistě, co dělat, když někdo pláče. Nejsem nejlepší osobou, co se uklidňování týče. Musel jsem koukat o to překvapeněji, když se ke mě přitiskla, ale neodstrčil jsem jí. Chvíli jsem jen nehybně ležel. Pak jsem se ale jakžtakž vzpamatoval, objal jsem jí a začal poněkud neobratně hladit po vlasech. Nevěděl jsem, jestli to pomůže nebo to tím jenom zhorším, ale prostě jsem nemohl jen tak ležet, nic nedělat a sledovat, jak brečí. „Ššš, něco se ti jenom zdálo,“ plácal jsem kraviny, ale nevěděl jsem co jiného říct. Ale tak nějak mi to v danou chvíli přišlo jako nejlepší řešení. Nebo spíš první a jediné, co mě napadlo. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,P-promiň.." rychle jsem se omluvila, ale neodtáhla jsem se od něj. Nevím proč, ale.. Prostě jsem nechtěla. ,,Cítím se hloupě.. Normálně nebrečím.." Přiznám se tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Nikomu to vykládat nebudu," ujistím jí. VždyŤ přece o nic nejde, každý má občas nějakou slabší chvilku. „Zlý sen?" zeptám se nakonec. Ne, že by mi potom něco mělo být, ale stejně mě to zajímá. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Nevěděla jsem, jestli se mi zdál zlý sen. Nebyla jsem si.. Jistá.. A i kdyby, kvůli tomu bych asi nebrečela.. Takže jsem nakonec jen hodně rozpačitě zavrtěla hlavou. ,,Ani ne.. Teda.. Nevím.. Jenom mám pocit, že je toho na mě nějak.. Moc.." Řeknu. Nechtěla jsem mu to říkat.. Je to moje věc a.. Nechci s tím někoho zatěžovat, tak.. Proč se schovávám u něj v náručí jako nějaké vyděšené kotě.. Proč se tak cítím? Přejde mě to.. Tyhle stavy občas prostě mívám, jenom.. Jsem se s tím nikdy nikomu nesvěřila.. Nikdy mě nikdo takhle v depresi neviděl.. Až do teď. Opravdu si připadám hloupě, ale nemůžu si pomoct. Pamatuju si na Allena.. Tenkrát poté co obnovil archu u klavíru.. Také u něj seděl, stejně v depresi, jako jsem teď já.. Vždycky jsem ho našla podle té cesty z jídla, co vedla od jídelny až k tomu klavíru, kde seděl jako hromádka neštěstí. Ani nevím proč jsme si na to teď vzpomněla.. Asi abych uklidnila sama sebe, že všichni občas míváme tyhle.. Stavy. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Popravdě musí to být v mnoha ohledech šok. Léta golem, najednou člověkem a ještě v těhle časech. Spousta lidí by se z toho mohla i zbláznit. Vzhledem k situaci to zvládá ještě dobře. A co na to, že mi tu pláče na rameni. Pokud jí to pomůže, přece jenom je to Tim. Tim, co se mnou byla prakticky neustále. Pří šílených výmyslech Mistra, potom i na cestě k řádu a v něm také. Snášela moje nálady a výbuchy a teď by se omlouvala proto, že je toho jednou na ní moc? To přece není žádná katastrofa. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro "Ššš..." Nenapadne mě, co říct a tak zůstanu jen u toho. Už jsem zmiňoval, že jsem nikdy nebyl v utěšování nejlepší? Vždycky jsem z toho tak trochu nervózní, ale musím se jí aspoň pokusit nějak pomoci. Jediné, čeho se bojím je, abych neřekl něco, co by jí rozplakalo ještě víc. Něco patného nebo tak. Na to bych měl totiž talent. Říkat věci, které bych neměl a neuvědomit si to. Ne hned. Ale vypadá to, že zatím jsem nijak zvlášť vedle nešlápl. To je dobře. Mám dojem, že bych měl ještě něco říct, ale nenapadá mě co, takže radši mlčím a jen jí objímám. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Ale museli jsem se vrátit do řádu. I když.. Byla jsem trochu nervózní. Z toho, že už nejsem golem. Lavi bude šílet a Kanda.. Myslím, že si ho budu dobírat. Jo, na to se těším. Moje deprese pořád sice přetrvávala, ale snažila jsem se to nedávat najevo. Nebyla to deprese z ničeho konkrétního.. No, možná proto mě to deptalo ještě víc. Návaly smutku a nevím z čeho. A pršelo. Pořád. Už jsme byli na cestě několik hodin a pořád pršelo a před námi ještě dvě hodiny cesty. Oba jsme byli mokří jak slepice. ,,Mám ráda déšť, ale.." Řeknu poněkud nabroušeně s ironickým úsměvem. ,,Bude to znít asi nafoukaně, ale ráno jsem si myla vlasy a tohle.. Sakra.." Můžu si postěžovat, ne? |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Jen by mě zajímalo, jak se budou tvářit, až zjistí, že Tim už není golem. Reakce některých mi byla jasné a musel jsem se jenom pousmát, když jsem si vybavil Laviho se srdíčky v očích a řvoucího: STRIKEE! Chudák Tim. Ale hádám, že s něčím podobným musí počítat. Přece jenom zná Laviho. Tak nebo tak to bude legrace. A věřím, že Jerry nás rád uvidí. Jenom bude muset nakoupit trochu víc zásob. V duchu jsem se musel zazubit. Přibyde mu jeden vděčný strávník. Jediné, co tuhle cestu trochu kazilo byl déšť. Nechápejte mě špatně, déšť je fajn. Ale ve chvíli, kdyi i vodník je oproti vám suchý, vám začne lézt trochu na nervy. "...ale všeho moc škodí." pousměju se a vzápětí se zamračím na oblohu. Mohl bys na chvíli přestat. Takhle to ještě odmarodíme. Oba. "Tohle ti je umyje znova." A večer si je bude muset umýt potřetí, protože víme, co dělá s vlasy déšť, že? |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Ty rány vypadaly sice už dobře, ale mám strach, že jsme ti ty stehy vytáhla předčasně.." Jo, možná se o něj bojím až moc, ale.. Prostě už taková jsem. Starostlivá. Nakonec jsme do řádu došli. A pořád pršelo. No, do řádu.. Dostali jsem se před bránu a tam jsme skončili, protože brána mě nemohla identifikovat. Myslela jsme že jí zabiju. A bylo to jooo kurevské deža-vi, když Kanda na mě zaútočil. Neznat ho, řeknu že bezhlavě. ,,Co blbneš?!" Křikla jsme na něj docela naštvaně, když jsem se vyhla jeho kataně, která ze mě chtěla nadělat nudličky. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Nakonec dorazíme k řádu a moje nálada už nebyla tak optimistická jak na začátku. To ten déšť. A navíc brána. Proč má brána takový problém, když k ní přijdu já nebo někdo, kdo jde se mnou? Beztak jí déšť nedovoluje pořádně vidět. Protože to celé bylo jako jedno špatné deža-vi. Dobře, za to možná mohl i Kanda, který se najednou vyřítil odnikud a mě z něj málem kleplo, když se pokusil udělat nudličky z Tim. "Zbláznil ses, BaKanda?!" "Moyashi..." zavrčí vražedně a otočí se na mě. Ajej. Ale- "Jmenuju se ALLEN. ALLEN! Zapamatuj si to jednou pro vždy!" Vážně, nic mě nedokáže tak rozčílit než on. Má na to snad nějaký talent nebo co. "A kdybys dovolil, rádi bychom šli dovnitř." Zastavím se až u jeho katany. Ach jo, on se dneska zase špatně vyspal nebo už potkal Laviho, že má zase tuhle náladu? "Kdo je to?" namíří katanu na Tim. "Brána jí nepoznala." Pitomá brána. A přitom jí předtím pustila už tolikrát. Dám Tim šanci, aby mu vysvětlila sama kdo je. Přece jenom tu pořád stojí a bavit se o někom, jako by tam nebyl je neslušné. |
| |
| Nechápu, co s tou fazolí má, ale mám chuť ho zbít. Nechám je, ať se pobaví a když na mě Kanda namíří katanou, která je asi milimetr od mého obličeje, zamračím se a složím ruce na prsou. ,,Jsem Tim a jelikož nemám moc dobrou náladu, tak být tebou dám tu hračku dolů, než si ublížíš.." Ukážu prstem dolů, jako že má dát katanu dolů od mého obličeje. Jinak ho přizabiju. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro "Ano. A teď bys nás mol pustit, vidíš, že není akuma." Navíc ta brána už by asi taky zasloužila důchod. Nejdřív označí za akumu mě - což bych i chápal a teď Tim, což zase nechápu vůbec. Ale ne, Kanda se evidentně vyžívá v tom vidět nás podrážděné dál moknout. Hlavně ať nikdy nepotká Mistra. Kdyby se ty dva dali dohromady, mohl bych se jít rovnou zakopat. Protože Mistr je... ďábel a Kanda... Kanda. To, co by mohli být dohromady mě vážně děsí. Nakonec jsme se díky prozřetelnému zásahu shůry dovnitř dostali. Připomeňte mi, že chci Komuiovi potom někdy poděkovat a Kandu zabít. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Asi teď nikdo moc dobře nechápe, proč mě brána označila za akumu, ale já to.. Tuším. A vůbec se mi to nelíbí.. Co když jsem pořád z části Noah. Naštěstí nás zásah ze shora, jménem Koumi dostal dovnitř. Kde nás čekla Lavi.. Tak fajn, tohle je na mě moc.. Takže já se tvářím, že tu nejsem a schovávám se za Allenem. Díky bohu za mojí výšku a drobnost. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro "Allene! Slyšel jsem, že už jsi zpátky. To je dobře! A prý si někoho dovedl sebou? Kde je? He? Moment..." Zřejmě si všiml Tim krčící se za mnou. Ani se jí nedivím, být v její kůži, taky bych se předtím schovával. "Tady j-" Úplně přesně jsem poznal jeho výraz. Do očí mu naskočily srdíčka a- "STRIKEEEE!!!" Jenom jsem protočil oči a v duchu upřímně Tim politoval. S ním si ještě užije. "Vážně ti to sluší. Nezašla bys se mnou někam? Jenom si popovídat, samozřejmě." dodal okamžitě. Beztak pro případ, že by byl Bookman v doslechu. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Ehm.. Ahoj Lavi.." Zazubila jsem se poněkud nervózně po jeho STRIKE! Odstoupila jsem kousek od Allena. ,,No, pokud ti to udělá radost.." Trochu zčervenám. Tak nějak mi to lichotí. Není to špatný pocit. ,,Jsem Tim." Uculím se nevinně. Je to chlap, asi mu to nedojde, ale možná to tak bude lepší. Nehodlám nikomu říkat to, co jsem říkala Allenovi.. On je pro mě prostě.. Někdo důležitý. Né, že by ostatní nebyli, ale prostě mu důvěřuji. Více, než ostatním. Možná až naivně důvěřuji. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Popravdě řečeno tuhle výřečnost jsem mu vždycky tak trochu záviděl. Nikdy bych nebyl schopný toho ze sebe vrchlit tolik, nehledě na to, co říkal. "Tim? Vážně? Páni a kam jsi dala křídla? Teda, chtěl jsem říct, že takhle ti to sluší víc." Musel jsem se zasmát, když jsem poslouchal Laviho jak plácá a pozoroval Tim jako trochu zčervenala. Tohle mi vážně chybělo. "Co se směješ? Je to pravda. Jen se na ní podívej."A už mě držel kolem ramen a natáčel tak, abych na Tim dobře viděl. "Ještě řekni, že jí to nesluší." "Lavi..." Byl jsem unavený, hladový a promočený a ještě po setkání s Kandou. Chtěl jsem vidět jídelnu, postel a sprchu. V trochu jiném pořadí samozřejmě. Nicméně jsem ale musel uznat, že má pravdu. Slušelo jí to. "Ale co já tu stojím, plácám a minimálně jeden z vás určitě umírá hlady. Co máš ráda k jídli, Tim?" zazubil se na ní Lavi a podrbal se ve vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,S křídly je to poněkud složitější.." Zakecala jsem to nějak. Teda, spíš to zakecal Lavi. Zrudla jsem ještě víc, když na mě natáčel Allena a říkal, jak mi to sluší. Silně o tom pochybuji, protože ze mě kape voda a jsem celá mokrá. Ale nebudu se s ním hádat. Najednou jsem pšíkla. ,,Pardón.." Zasmála jsem se trochu nervózně. Myslím, že teď nejsem rudá od Laviho lichotek. Byla jsem až do teď v pohodě.. Ale teď se mi točí hlava. Sakra, asi jsem se nastydla.. Pomyslím si. Mám ale štěstí.. Budu muset skočit za Koumim pro aspirín a půjdu si lehnout, ale to až po tom jídle. ,,Co mám ráda? No, řekněme, že máme s Allenem hodně podobný apetit." Zazubím se pobaveně a spiklenecky na Allena mrknu a na Laviho se hned na to sladce uculím. Možná bych měla mít výčitky z toho, že vyjídáme jídelnu, ale nemám. Spíše je mám z toho, že jsem nemocná. Snažím se to nedat znát, když jdeme ještě za Koumim, kvůli pár podrobnostem kvůli té misi, ale hlava se mi motá dost brutálně. Takže se ani nedivím, když sebou v Koumiho pracovně vprostřed rozhovoru a doplňování nějakých podrobností do hlášení.. prostě omdlela. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Zdravíčko. Páni jsem to ale nezdvořák. Vy tu v promočeném a já vás držím na chodbě. Z toho byste ještě nastydli.“ Zazubí se na nás oba. Pousmál jsem se na Tim. Jerry z nás bude doopravdy nadšený. Rád vaří a teď bude mít zase o důvod víc. „Podobný apetit? To bude mít Jerry radost. Ale řekněte mi, kam to vy dva dáváte. Já toho spořádat tolik, tak se ještě týden potom kutálím. Moment, já bych toho tolik ani nesnědl. Jedna by mě to Panda nenechal, aby mi náhodou něco neuteklo a jednak by mi to ubíralo čas, kdy můžu spát.“ Opatrně se rozhlédl kolem, jestli Bookman někde nestojí a jemu jedna nepřilítne. „Taaakže jak jste se měli po cestě? Potkali jste nějaké hezké slečny? Nebo akumy?“ Chytil me a Tim kolem ramen a zamířil směr jídelna. Konečně! Dango knedlíčky! A ostatní dokonalá Jerryho jídla! Potom jsme stáli u Komuie a vykládali mu, co se dělo, jak se to dělo a proč se to dělo. Když jsem nevěděl Tim mě doplnila a naopak. A uprostřed toho všeho Tim omdlela. Naštěstí padala tak šikovně, že se o nic nepraštila, ale i tak jsem se lekl. Strašně. „Tim!“ vyjekl jsem a sehnul se k ní. Červenala se, ale teď to rozhodně nebylo od Laviho lichotek. Už jenom proto, že tu Lavi nebyl. Sáhl jsem jí na čelo, které skoro hořelo. Pitomej déšť. „Odnesu jí do nemocnice,“ podíval jsem se na Komuie. Sice mě zdejší sestra trochu děsila, ale rozhodně to pro Tim bude lepší. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Zklamu tě, žádné dobrodružství." zazubím se pobaveně na Laviho. Ale je to zvláštní.. Žádné Akumy.. Hrabě něco chystá. Nebo se mě možná bojí.. Ne, to je moc naivní myšlenka. Ale i tak je to divné. Probrala jsem se v posteli. Byla jsem tak slabá, že jsem se nemohla ani pořádně hýbat. Unaveně jsem se rozhlédla. Nemocnice.. No super.. Dlouho jsem tu nebyla. Jsem vážně šťastlivec.. Já vám to neřekla? Jsem hrozný smolař. Nehorázný.. Mimoděk jsem si sáhla na čelo a měla jsem pocit, že mám v hlavě kamna. Horečka.. No skvělý.. Pomyslela jsem si. Za pár dní se to sice vyleží, ale já nechci ležet! Takže s vypětím sil jsem se posadila na postel a vstala.. Teda spíš se pokusila postavit, protože jsme byla tak slabá, že jsem si to hned namířila k zemi. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Nemůžeš ještě vstávat.“ Zakroutím hlavou a pomůžu jí zpátky do postele. „Buď ráda, že tohle neviděla sestra.“ Vážně, ta ženská je, jak jde o pacienty, horší než Hrabě. Asi tak milionkrát. Myslím, že kdyby jí nějaký z pacientů odešel bojovat, zlikvidovala by nejdřív Hraběte a potom i dotyčného. A hned by bylo po válce. „Sestra říkala, že budeš muset pár dní ležet.“ A rozhodně nevypadala, že by bylaochotná udělat výjimku nebo jí pustit dřív jenom proto, že se Tim nebude chtít ležet. Tak trochu jí chápu. Komu by se chtělo zbytečně zabíjet čas v posteli, když je kolem tolik práce a každý člověk se hodí? Jistě, sice je každá ruka dobrá, ale každá zdravá ruka. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Ale já nechcu ležet!" Protestovala jsem a prala se s ním. No.. Prala.. Spíše jsem se o to snažila, když mě dostával zpátky do postele ale v mém současném stavu.. Jsem moc šancí neměla. Takže jakmile jsem se dostala zpátky do postele, už jsme měla opět namířeno vstát. Jsem nehorázně tvrdohlavá, když jde o některé věci.. většinou to jsou jen prkotiny, jako je třeba tohle. No, když jsem se už jen sotva posadila, vzdala jsem to a jenom na Allena upřela uražený pohled. Nakonec jsem si jenom povzdechla a sklopila provinile pohled. ,,Gomene.." Omluvila jsem se. No tak Alex, chováš se jak malé dítě! Chov sa! |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Tim…“ povzdechl jsem si, když se pokoušela o odpor. Jenže v jejím stavu to mělo význam – veškerý žádný. „Je to jen na pár dní než ti bude líp.“ Pousmál jsem se a vzápětí se zamračil. Sotva se dostala do postele už zase zkoušel vstát. „Nic takového,“ koukl jsem varovně. Na(ne)štěstí se sotva posadila, takže další pokus o útěk z postele nehrozil. A vypadalo to, že i jí to došlo. Chvíli se tvářila uraženě – a není se čemu divit. Kdo by nebyl, kdyby ho nutili válet se v posteli? „V pořádku. Jen zůstaň ležet, ano?“ Je mi jasné, že z toho nebude nijak nadšená, ale bude to tak pro ni lepší. „Navíc, když se nebudeš snažit o podobné útěky, vyležíš to dřív a dřív budeš moci odejít.“ usmál jsem se. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Zvláštní že to říká ten, který neumí ležet." Vypláznu provokativně jazyk a hodím po něm polštářem. Jemně.. Teda.. Na silné hození ani nemám sílu, lépe řečeno. A nevinně se na něj zaculím. Musím vypadat hrozně! Červená, v nemocničním pyžamu a ještě úplně rozcuchaná! Bože, to je tak.. proč nad tím vůbec přemýšlím?! No tak Tim, uvědom se už! Před pár lety by ti to bylo úplně jedno.. Co se to se mnou děje? |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Polštář, který po mě hodí mi přistane přímo v obličeji. Chytím ho a jen pobaveně zakroutím hlavou. Ten její andělský výraz. Jistě, ona nic, ona exorcistka. To známe. „Tohle,“ zamávám polštářem, „budeš ještě potřebovat.“ Bez těch polštářů by se na těch postelích leželo špatně. Vím to, zkoušel jsem to. Takže polštář vezmu a vrátím jí ho na postel. Přece jenom házet to po ní pro jistotu nebudu. S mým štěstím by dovnitř vlítl ten ďábel – chci říct sestra, pochopitelně – a namístě by mě ubezdušila. Trvale. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Ještě že tak, protože sekundu na to přišla sestřička.. Spíše semetrika. Horší než Cross a Milénium dohromady. ,,Pane Walkre, máte jít za Koumim, má pro vás misi a slečna Alex potřebuje být v klidu." Sakra, děsí mě víc a víc! Ale stejně jsem po ní hodila vražedný pohled. Když odešla, usmála jsem se na Allena. Sakra, chci jít s nimi! Ale nemůžu. Sotva sedím. No, naštěstí nejsem nakažlivá, jen nachlazená. Lehce jsme mu pokynula rukou, ať se ke mě skloní, že mu chci něco pošeptat. Jakmile se sklonil, dala jsem mu pusu na tvář a sladce se uculila. ,,Pro štěstí." Ještě že mám tu horečku, protože teď bych byla červená ve tvářích. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Jistě, děkuji.“ pokusil jsem se o cosi jako úsměv, ale v přítomnosti téhle ženské mi to ani nejde. Teď jen uvažuji, kdo je horší. Ona, Mistr, Hrabě nebo Kanda? Když odejde skloním se k Tim. Jsme zvědavý, co mi chce říct. Jenže neřekne nic a jen mi dá pusu na tvář. Okamžitě zčervenám. Páni, teď musím určitě vypadat, jako bych měl horečku taky. Překvapeně a značně vykuleně na Tim koukám. „Eh… Děkuju.“ Pak mi dojde, že mě vlastně shání Komui. A toho taky není nejlepší nechat čekat. Mohl by pro mě třeba poslat Komurina a to nikdo nechce. „Brzy se uzdrav.“ Zazubím se na ní ještě pořád červenej jak ředkvička a vyjdu ven. Cestou ke Komikovi uvažuji nad tou misí. Co to asi bude zač? A s kým? Jen prosím ne Kandu. Taky by se mohlo stát, že bychom se na té misi pozabíjeli. Zaklepu u Komuie na dveře a vlezu dovnitř. „Tak jsem tady.“ Zazubím se a čekám, co mi řekne. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Čtvrtý den ráno se vrátily. Já měla sice pořád horečku, ale hned jak jsem to slyšela, tak jsem vyletěla z postele sestřička nesestřička a běžela ke vchodu. Oba byli úplně domlácení. A podle jejich výrazu se určitě před pár minutami pohádali. Lavi stál vedle mě a koukal úplně stejně překvapeně. ,,Tomu ty říkáš v pořádku?!" Zavrčela jsem na Laviho a probodla ho nebezpečným pohledem. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Nekoukej tak! Děsíš mě!“ Lavi zvedl na obranu ruce, je pravda, že Tim v tu chvíli vypadal, že ho zakousne. „Páni, co jste to vyváděli? Vypadáte vážně příšerně, oba dva. Ale Yuu? Vím, co ti zvedne nápadu! Upletu ti copánek!“ Docela by mě zajímalo, jestli měl Lavi vůbec kdy nějak pud sebezáchovy. Asi ne. „Neříkej mi tak.“ zavrčel podrážděně. „A k mým vlasům se nepřiblížíš, baka Usagi!“ ruka mu sklouzávala k Mugenu. „Ale no tak, Yuu, nebuď takový škarohlíd. Venku je hezky sluníčko svítí, vy jste se vrátili oba v pořádku.“ Kanda nás všechny obdaroval jedním extrémně vzteklým pohledem. „Králíku… Varuju tě.“ „Ach jo, s tebou není vůbec žádná legrace. Co jste si udělali, Allene?“ Ale no tak, mě si vůbec všímat nemusel. Popravdě jsem toho měl tak akorát po krk a jediné po čem jsem toužil bylo se umýt a jít spát. Asi tak týden. „Je to pitomec.“ Prohlásil jsem vztekle. Jednak mi ještě pořád říká Moyashi a jednak je to prostě Kanda. Na zabití. „Sám jsi pitomec, Moyashi.“ „Allen. JMENUJU SE ALLEN!“ „Moyashi…“ Nadechl jsem se k dalším protestům a spustil. Myslím, že mimo jiné jsem stihl urazit jeho, jeho vlasy, Mugen, sobu, říct mu Yuu a tak vůbec. Jenže zkuste si s někým takovým být čtyři dny a nechtít ho zabít. Nejde to. Ani jsem si nevšiml jak, ale už jsme zase byli v sobě. Lavi kolem skákal a jančil a snažil se nás uklidnit, ale popravdě… úplně zbytečně. Tohle by měl Komui vidět, aby věděl, jak nám ty společné mise prospívají. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Laskavě se uklidněte!" Vyštěkla jsem po nich a povzdechla si. ,,Vy dva si jděte odpočinout a tak týden spolu nemluvte, jinak se zabijete." Hodila jsem přísný pohled po Kandovi a Allenovi. ,,A ty si kup pud sebezáchovy.." zašklebím se na Laviho. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Gomene…“ zastydím se. Chovám se jak malé děcko. My všichni. Jenže já si vážně nemůžu pomoct, jak jde o tohohle pitomce. Nevím proč. A, moment. Je to Kanda. To vlastně úplně stačí. „Klidně dva.“ procedí Kanda a rychle odkráčí pryč. Docela se divím, že se nepokusil Tim nanudličkovat nebo tak něco, ale nejspíš už má všeho taky po krk. „Nebo i tři.“ ušklíbnu se na jeho záda. Ano, jako malé dítě a co má být? Každý na to má občas nárok, ne? „Pud sebezáchovy? Ale proč? Však to byla jenom legrace! Nemůžu za to, že Yuu má špatnou náladu. Asi ho půjdu trochu rozveselit! Ty copánky by mu vážně slušely.“ Zasvítí mu oči a odskáče pryč. Není ovšem pryč nijak dlouho, za chvíli se řítí chodbou co nejdál od Kandy, který letí za ním s vytaženým Mugenem a vážně vražedným výrazem. Musím se zasmát. Ten pud sebezáchovy by se mu vážně hodil. „Jsem rád, že už jsi zdravá,“ zazubím se na Tim. Vypadá podstatně zdravěji. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Na rukou se mi objeví černé tetování v podobě spirál, ze kterých vychází elekrické výboje a v ruce se mi objeví dvě elektrické koule, které po těch dvou hodím. Přímí zásah do břicha. Nebyli moc velké, takže je to jen položilo na zem, jako by jim někdo dal větší elektrickou ránu. To by je mělo na chvilku uklidnit. ,,Díky, za to ty vypadáš, že jsi vylezl z drtičky." zašklebím se na něj a nevinnost vypnu. Černé tetování z mých rukou sice zmizí, ale zbudou po něm lehké škrábance. Jako by mi po tom tetování někdo přejel silně nehtem. Jistě, trochu to bolí, ale všechno má své vedlejší účinky. ,,Promiň za tu facku.. Nechala jsem se unést." zatvářím se smutně a provinile. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Nejenom vypadám, ale taky si tak připadám, jenže to nemusím nikde roztrubovat. Jen sleduju její ruku, která je po vypnutí nevinnosti na místech, kde bylo předtím tetování červená. Vedlejší účinky? Ale nijak to nekomentuji. Vlastně i na nějaké sáhodlouhé mluvení jsem unavený. „V pořádku, choval jsem se hloupě.“ Zasloušil jsem si jí. A ne jednu. Doopravdy netuším, co to do mě tam vjelo. Jistě, Kanda a čtyři dny s ním. Plus naprostá únava a možná i to, že jsem pořádně domlácený. Ale to ještě pořád nebyl tak nějak důvod… Na druhou stranu s Kandou je vždycky jen otázkou času, kdy si vyjedeme po krku. Nikdy tam není žádné jestli. Jen kdy. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Já se postarám o ty odpadky za mnou." Zazubím se vesele a ukážu na ty dva, kteří leží na zemi a kouří se z nich. Nemyslím to doslovně, jenom z legrace. Nikdy se nepoučí. Ale byla by tu bez nich nuda, to musím přiznat. Počkám až Allen odejde a pak ty dva odvleču na ošetřovnu. Asi jsem to trochu přehnala, mají nějaké ty popáleniny, ale přežijou to. Ale já to nepřežiju! Sestra mě málem zabila. Nečekaně.. Jasně, měla jsem být ještě dneska v posteli, ale už se cítím dobře. To jen ona je moc starostlivá. Ale stejně jsem se zbytek dne pokaždé na chvilku vypařila zkontrolovat Allena. Spal. A spal aji druhý den ráno, když mě sestra už pustila. Nechtěla jsem ho budit, ale měla jsme strach, že umřel. Teda, né doslovně, ale vypadal, jako by umíral. Takže jsem mu z jídelny nanosila hromadu jídla a sklonila se k němu ,,Být tebou vstávám, nebo ti to všechno sním." Pošeptám mu do ucha a lehce ho do něj kousnu. Vím, že je na uši citlivý, tohle by ho mělo probudit. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro K: Sám jsi odpadek ty, králíku pitomá! Podívej, jak jsme kvůli tobě dopadli! To nemáš rozum? L: Ale Yuu! Byla to jen legrace. K: Chmpf! Jenom kývnu a odvleču se do pokoje. Ani nemám sílu protestovat proti jejich označení, i když to myslela z legrace. Nebo možná právě proto. Než padnu do postele, tak se ještě dojdu vysprchovat, protože zapadnout do postele v tom stavu jak jsem byl… tfuj. Konečně! Postel! Spím pomalu dřív než do ní padnu. Spím a většinou bezesně. Naštěstí. Ačkoliv, se není čemu divit. Byl jsem tak unavený, že i podvědomí muselo dobírat energii a nemělo čas vymýšlet mi nějaké šílenosti do snů. Klidně bych spál ještě dál, ale proniklo ke mně cosi u jídlu a- He! Moje ucho! Otevřu oči a zmateně se posadím. „T-Tim?“ koukám, co se kolem děje a pak mi pohled padne na hromadu jídla. Po tváři se mi rozlije spokojený úsměv a i můj žaludek souhlasí, že je dobrý nápad se najíst. „Tos donesla ty? A můžu to sníst? Páni! Děkuju!“ vděčně jí obejmu.Určitě mi zachránila život. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Jasně, že to můžeš sníst." Zasměju se a chvilku sleduju jak se láduje. Vypadá rozhodně líp, než když přišel. Ale nelíbí se mi, jak je poslední dobou domlácený. Ani trochu. Mám o něj strach. Raději mu začnu ošetřovat rány, mezitím co se spokojeně láduje. Alespoň nebude vnímat to, že mu na rány dávám desinfekci, což pořádně štípe, jak všichni víme. Ošetřuji mu poslední rány na zádech, když dojí, takže on sedí na kraji postele a já klečím na posteli za ním. Nevím proč, ale.. Najednou ho zezadu obejmu. Jemně, protože má zlomené dvě žebra. ,,Měla jsem o tebe strach.." Přiznám tiše, ale neopouštím ho. Mám prostě strach, že, kdybych ho pustila, tak.. Odejde. Prostě zmizí. Mám strach, že půjde na další misi, ale už se z ní nevrátí. Věřím sice, že se vrátí, ale.. Teď když už nejsem golem, tak nemůžu být pořád s ním. I když bych chtěla. A to je to, čeho se bojím nejvíc. Byla jsem s ním tak dlouho, že teď si to bez něj nedovedu představit. Abych pravdu řekla, dost jsme trpěla, když na ty tři dny zmizel s Yuu na misi. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Dojím a chvíli potom mi i Tim došetřuje rány. „Děkuju,“ jsem rád, že mi rány ošetřila ona a já proto nemusel za to semet- milou paní do nemocnice. Najednou mě Tim obejme. Trochu zčervenám, ale to nemůže vidět. Strach? O mě? „Tos nemusela.“ Vím, že říkat něco takového je hloupé. Strach o někoho neovlivníte a vím, že kdyby tam místo mě šla ona, taky bych se o ní bál. Nehledě na to jak jednoduchá nebo složitá by ta mise byla. „Stýskalo se mi.“ Vypadne ze mě dřív než mi dojde, co to vlastně plácám. Stihnu si vynadat, ale pak nad tím v duchu mávnu rukou. Nakonec, je to pravda. Jistě, byli jsme s Kandou pryč jenom chvíli, ale stejně mi chyběla. Tak nějak jsem byl zvklý na to, že byla vždycky se mnou. I když jenom jako golem. A najednou nebyla. Možná i to byl jeden z důvodů, proč jsem byl nakonec tolik podrážděný. Doopravdy jsem byl poprvé sám s Kandou na misi. Předtím tam s námi vždycky byla Tim. Páni, kdo by to byl řekl, že mi bude tolik chybět? Jenže věci se změnili. Ona už není golem. Je dívka. A nejspíš bych si měl začít zvykat na to, že nebude vždycky a všude se mnou. Něco takového prostě není možné. Kdoví proč je mi to tak nějak líto? Na druhou stranu, tu teď tak sedíme a ona nevypadá, že by jí nějak vadilo být se mnou. Asi to bude znít zvláštně, ale jsem za to rád. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Tim! Počkej!“ vyskočil jsem z postele jako čertík z krabičky a zastavil jí dřív než stihla odejít. „Já… Em…“ No bezva. Začal jsem rudnout a koktat. Výborně, Allene, tím jistě nějak pomůžeš. Akorát budeš vypadat jako úplný pitomec a vůbec. Takže nádech a zkus to znova. A pokud možno dřív než budeš červenější než bývá klaunův nos. „Já…“ No tak, to už jsi říkal. Proboha, proč ze sebe nemůžu dostat nic normálního? Nakonec jsem to vyřešil po svém. Vykašlal se na nějaké proslovy a prostě jí políbil. Přece jenom mít se vykoktat stáli bychom tam ještě do soudného dne. Po chvíli jsem se odtáhl, rudý až na p…atě a jenom se trochu uculil. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Dám mu ruce kolem krku a políbím ho. Tohle všechno je.. Šílené. Moc šílené i na mě, ale mě se to líbí. A jsem moc sobecká a tvrdohlavá na to, abych přestala s něčím, co se mi líbí. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Tohle všechno je sice šílené, ale zároveň tak nějak i správné. Nebo mi to tak alespoň přijde. Že to takhle mělo být. Je to sice divné, ale je to tak. Připadal jsem si šťastný jako už dlouho ne. Zvláštní, doopravdy zvláštní. Obejmu jí kolem pasu a přitáhnu trochu blíž k sobě. Tim. Tohle mi někdo říct kdykoli předtím, možná ještě tak před hodinou poslal bych ho pryč s tím, že je to naprostý nesmysl a ať si jde nechat napsat něco na hlavu. A teď? Neskutečné. Tak strašně nereálné. A tak skvělý. Nechce se mi od ní znovu odtahovat nebo se jakkoliv vzdálit, takže nic takového ani neudělám. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Den na to mě poslali na misi. Chtěla jsem Koumimu vysvětlit, že jsem v podstatě pořád Allenův golem a že chci mise s ním, ale Koumim neustoupil. Někam tím míří.. Ale já nevím kam. To co se stalo v jeho pokoji včera večer zůstalo tajemstvím toho pokoje. Jo, šlo jen o dva polibky, nešlo ani o pořádné líbání, ale.. Komu by jste to chtěli říkat? Ne, nechceme to tajit, oni to časem poznají bez toho, abychom se snažili na sebe nějak upozorňovat, nebo to skrývat. A Allen s Kandou dostali každý misi odděleně. Koumi nechtěl riskovat, že kvůli jejich vztahu se nepovede mise. Ani se nedivím. A Lavi taky dostal oddělenou misi. Každý sám. Šlo jen o hledání nevinnosti v pár malých městech, ale každé bylo na jiné straně evropy. A já dostala to město nejdál, vážně skvělý. V den, když jsem chtěla už odjet, protože ve městě nic nebylo, tak všichni tři bylo v pořádku už v řádu. Tohle mě vážně vytáčí! Jo a to že jsem se vrátila nakonec o dva dny později, protože mě napadly dvě Akumy trojky a já vypadala jako bych vylezla z drtičky mě taky štve. 4 zlomená žebra, otře mozku, spousta podlitin a modřin, nemluvě o dlouhé ráně na mých zádech, po které budu mít moc pěknou jizvu. Takže když jsem se vrátila do řádu.. Všichni na mě koukali, jako na nějakého exota. a já se jen nevinně culila. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Mise proběhla docela bez nějakých větších komplikací. Aspoň nějaká. Vážně se pomalu poslední dobou začalo stávat pravidlem, že jsem končil v bezvědomí a naprosto domlácený. Z čehož jsem neměl nijak dobrý pocit. Pokud by takhle mělo končit všechno, no myslím, že bychom se mohli jít rovnou vzdát Hraběti. Ačkoliv to bych nikdy neudělal. S Hrabětem nechci mít společného naprosto nic. Ačkoliv minulosti se jen těžko zřeknu. Mana… Zakroutím hlavou. Teď ne. Co se stalo, stalo se. Byla to hloupost a nemám šanci jí nijak napravit. Můžu se jenom snažit kazit plány Hraběte a zabránit mu tak v tom, aby nechával trpět další duše. Je to totiž vážně smutný pohled. O to víc, když si uvědomíte, proč jsou uvěznění. Všichni jsme už byli zpátky. Tedy, až na Tim. Byl jsem z toho nervózní. A myslím, že některým jsem tím svým ptaním lezl i na nervy. Jenže… prostě jsem se o ní bál. Trvalo další dva dny než dorazila. A když přišla… Vypadala vážně příšerně. Byl div, že vůbec ještě stála, jak byla domlácená. A ještě se usmívala. „Tim!“ Došel jsem k ní a opatrně jí objal, vypadala vážně strašně. „Vítej zpátky.“ pousmál jsem se. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Děkuji." řekla jsem tiše a pořád se sladce culila i když mi bylo vážně mizerně. Chtěla jsem jít spát. Spát a ani se nehnout. Cítila jsem, že kdybych se teď Allena pustila tak.. ,,Promiň, ale.. Jestli se tě pustím, asi spadnu.." Zazubím se poněkud nervózně a trochu zčervenám ve tvářích. Je to trapné, ale moc se mi na zem padat nechce. Zranění jsem neměla ošetřené, jen ruce byli obvázané až po ramena a nasákle krví. Sundat je, vypadá to, jako by mi někdo hodně silně přejel žiletkou po tetování co mám, když aktivuji nevinnost, ale táhlo se mi až na lopatky, kde jsem to už obvázané neměla. Ty ruce jsem měla jenom proto aby.. To nebylo na první pohled tak vidět. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Pobaveně jsem se musel pousmát, když jsem viděl Laviho výraz. Komentář na sebe nenechal dlouho čekat. „Teda, vypadáš vážně strašně, co se stalo? Takhle se nechat zřídit…“ zakroutil hlavou a zamračil se na mě. „A tohle taky není fér! Jak krutý je tenhle svět!“ povzdechl si teatrálně. Komediant. „Odnesu tě na ošetřovnu.“ Vím, že se jí to nebude líbit, ale ona se neviděla. Domlácená s modřinami a obvázanýma rukama, které bude mít podle všeho ošklivě poraněné. Když jsme zašli za roh bylo slyšet, jak Lavi nadává na mě a nespravedlivý svět. Asi se mu příliš nelíbilo, že nemohl Tim nést on. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Lavi vypadal jako právě vyoraná myš, musela jsem se tomu potichu zasmát. ,,No.. Říkejme tomu problém v podobě dvou akum na třetí úrovni.." Pobaveně jsem zazubila. Jsem moc velký optimista na to, abych svůj stav považovala za něco hrozného. Zamračila jsem se na Allena, když řekl, že mě bere na ošetřovnu. ,,Jsem v pořádku." Pronesla jsem, ale hned na to jsem bolestivě sykla, jak mě zabolela žebra. Já vím, asi vypadám jako masochista, ale do teď jsem svůj stav považovala za úplně normální, ale.. Vyčerpaný. teď jen za lehce pochroumaný. Ale nechala jsem se nakonec odnést na ošetřovnu. Sestřička vypadala taky poněkud zděšeně, když mě uviděla a řekla Allenovi ať mě posadí na doktorskou postel. První co udělala bylo to, že mi sundala obvazy z rukou a sundala tričko (klid, mám pod ním černou podprsenku bez ramínek a Tim není ten typ, co by se nějak styděl xD). Tričko mě netrápilo, ale ty ruce vypadaly jako.. Z prvotřídního hororu. Vemte někdy žiletku a prostě si vší silou udělejte na ruce malý řez. A teď si představte moje spirálovité tetování v téhle podobě od zápěstí až po celých lopatkách na zádech. Můj úsměv zmizel. ,,Vedlejší účinek?" Zeptala se sestra opatrně. Kývla jsem. Dala mi je do čistých obvazů, stejně tak žebra a ošetřila mi škrábance a modřiny. ,,Slečno Tim, kolik asi vážíte?" Zeptala se mě najednou sestra, když mi dodělala obvazy na žebrech. ,,Kolem 40 kilo.." Řekla jsem tiše a zvědavě se na ní zadívala. ,,Jste moc hubená." Povzdechla jsem si. To není žádná novinka. ,,Já vím.." Už to je doba, kdy mi tohle někdo naposled řekl. Nejsem hubená nějak na kost, to ne, ale prostě jsem už tak hrozně drobná a všechno co s ní, tak to si bere nevinnost. Teda, skoro všechno. Takže neoplývám ani nijak ženskou postavou.. Třeba oproti Lenalee vypadám spíše jak 12-ti leté dítě. Prsa mám, i boky, prostě nějaký ty ženský tvary, ale není toho moc. ,,Nemůžu přibrat kvůli nevinnosti.." Řeknu tiše. Sestra mě probodává zvláštním pohledem, já se dívám do země. Jestli tam je Allen, tak mu dá za úkol, aby skočil do skladu na druhé straně řádu pro věci co mu dá na seznamu. Počká až odejde a pak se opět zadívá na mě. ,,Slečno Tim, jak to máte s menstruací?" Povzdechnu si, tohle tu dlouho nebylo. ,,Mám, ale hodně nepravidelně.." Přiznám se. Je to v podstatě doktorka na všechno, takže aji na věci týkající se téhle.. Oblasti. Nejdřív na mě vyjela s umělou výživou, ale když jsem jí řekla, že tohle zkoušeli už taky a bezúspěšně, jenom jsem zhubla dalších pár kilo, tak to nakonec odvolala. To co z ní vypadlo potom mě ale zabilo. Když se vrátil Allen, už jsem tam nebyla. Šla jsem k sobě, do sprchy a spát. jasně měla jsem obvazy, ale ty uschnou. Ležela jsem v posteli, ale nemohla jsem usnout. I když jsem byla hrozně unavená, tak to prostě nešlo. Přemýšlela jsem nad tím co řekla sestra. Řekla, že aji Lenalee měla kdysi stejné problémy jako já a u exorcistek s parazitickou nevinností se to většinou vyřeší tak že.. Prostě prvním sexem, jestli chápete. Dost by mě zajímalo s kým o to přišla Lenalee, když o tom sestra mluvila v minulém čase. I když to bylo vedlejší. Já vím, že jsem často unavená a nemocná na to, že jsem tak trochu podvyživená, ale.. Jí se to řekne, ale ta praktická část je už poněkud těžší! |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Samozřejmě, že jsi. Ale stejně tě tam odnesu.“ Lavi má naprostou pravdu. Vypadá příšerně a rozhodně nebude jen tak v pořádku. Co si budeme povídat. Ty modřiny a ruce… A to jistě ani nebude všechno. Akumy umí být zákeřné, když chtějí. A to chtějí skoro pořád. Nebo chtějí… Jsou tak stvořené. Aby poslouchaly a ničily. Posadil jsem Tim na postel, přesně jak chtěla sestřička a zůstal poblíž, kdyby bylo náhodou něco potřeba. Musel jsem zčervenat, když jí sestra sundala tričko, ale hned mě to přešlo, když jsem uviděl její ruce, lopatky a záda. Proboha. Jestli to máš až takový vedlejší účinek… Jistě, viděl jsem, co jí to udělalo, když jenom uzemnila Laviho s Kandou, ale až takhle? A stejně tak jsem jí musel dát za pravdu, když řekla, že je Tim moc hubená, jenže… víte, když máte parazitní typ nevinnosti, máte s tím tak trochu problém. Spálí většinu toho co sníte. A že toho sníte vážně hodně. Nakonec dostanu seznam s věcmi, co pro ně mám zajít. Kývnu a vyrazím. „Tady to máte,“ vrátím se o něco později i s věcmi. „Kde je Tim?“ zeptám se, když jí nikde nevidím. Prý šla do sprchy a spát. Zaskočím se za ní jenom podívat, opatrně abych jí nevzbudil. Pokud spí, nechám jí, jdu se osprchovat a spát. S tím, že se za ní stavím až ráno. Potřebuje odpočívat. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Ahoj.." Šeptla jsem tiše a lehce mu naznačím, že jestli chce, může dovnitř a posadit se na postel. V pokoji je tma, až na trochu světla z měsíce, které je za oknem. Klekla jsem si na postel, abych byla stejně vysoká jako on a objala ho. ,,Nemůžu usnout.." Pošeptala jsem pořád tiše, ale cítila jsem se mnohem líp, když jsem ho takhle objímala. A tak nějak se mi i začalo chtít trochu spát. ,,Připadám ti moc hubená?" zeptám se tiše a opatrně. Celkem mě to zajímá. Nechci být takhle drobná a hubená, vím, že proto toho méně vydržím v boji, ale nedokážu s tím nic udělat. Teda.. Kromě toho, co mi řekla sestra. Potřebovala bych se s tím někomu svěřit, ale.. Zkuste to, když jste jediná ženská na celém řádu! A svěřit se s tím klukovi, vypadá to jako.. Jako bych po něm prostě chtěla sex.. Sakra, jsem vážně nevyspělá, nedokážu si to slovo říst ani v duchu! |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Aspoň to zkus. Určitě ti pak bude líp.“ Pohladím jí po vlasech. „Hubená?“ vzpomenu si, jak byla na té ošetřovně a zase trochu zčervenám. Je pravda, že je hubenější a drobnější než většina lidí, které znám, ale těžko něco takového můžete vyčítat lidem s parazitní nevinností. „Je pravda, že jsi hubenější, ale… Není to nijak moc, aspoň myslím.“ Popravdě na tyhle věci jsem zrovna nebyl a nijak jsem nezkoumal kdo je jak hubený nebo naopak. Takže jasně, je hubenější, ale nemyslím, že by to bylo až tak špatné. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Nakonec jsem prospala skoro dva dny v kuse.. Bez jídla. Vědět to sestra, zabije mě.. Minimálně. Teda, viditelně to věděla, protože když jsem se konečně probrala uviděla jsem nad sebou kapačku a.. Ááááá! Byla jsem dokonale probuzena. Mám panickou hrůzu z jehel a představa že mám jednu v ruce.. Rychle jsem jí vytrhla z ruky a skočila nejbližší živé bytosti kolem krku. Takže Lavimu, který vešel s Allenem do dveří. ,,Měla jsem to v ruce, chtělo mě to zabít!" Ukazovala jsem vyděšeně na jehlu, kterou mi šla do krve uměla výživa. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Ráno se vzbudím a dojdu si normálně na snídani s tím, že jí něco vezmu taky. Ale nevstává. Nevstane ani večer ani další den ráno. Navíc spala opravdu tvrdě. Byla se tu na ní podívat i sestra a přesunula se jí do nemocnice. Tim nebude nadšená až se vzbudí zase tam. Ale je pravda, že musí jíst. I když díky jehlám. Brr, oklepu se. Jehly. Nemám je rád. Jsou zbytečně velké a vůbec. Šel jsem se s Lavim znovu podívat za Tim. To víte, sestra a její návštěvní hodiny. Trochu mě to rozčilovalo. Akorát jsme stáli ve dveřích, když se Tim vyřitila ven, skočila na Laviho a povídala cosi o tom, že jí to chtělo zabít. Zvědavě jsem nakoukl cože to mělo být. Jehla. To vysvětluje spoustu věcí. Málokomu by se líbilo pobudit se v nemocnici, ale probudit se v nemocnici s jehlou v ruce… Je vidět, jak Lavimu naskočí do očí srdíčka a po tváři se mu rozleje připitomělej úsměv. „Páni, Tim, taky tě rád vidím, ale až takhle? Tedy ne, že by mi to vadilo. To pochopitelně ne. Už je ti líp?“ Moc dobrá otázka. „Měla by ses tam vrátit zpátky.“ Ukážu na postel. „Bez jehel, donesu ti něco k jídlu.“ Zazubím se na ní. Teď, když už je vzhůru a může se najíst sama nebudou jehly potřeba. „Alleneeee,“ protáhne Lavi zklamaně. Asi se mu nelíbí, že jí bude muset pustit. „Dobře, dobře, nedívej se tak. Už jí nesu, vidíš?“ A zamíří k posteli. Páni, ani jsem si neuvědomoval, že bych koukal nějak jinak. No, stává se. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Jéé, ahoj." Zazubím se vesele, když uvidím Laviho. Příjemné překvapení. ,,Cítím se fajn.. Ale hladově. Jak se máte vy?" Hodím po obou veselým pohledem. Vážně se už cítím líp. Ruce už mám jen trochu dodrápané, stejně jako záda a mdořiny nejsou už skoro vůbec. ,,Já už nechci do postele!" Zaprotestovala jsem a držela se Laviho jak klíště. Vážně se cítím dobře! Klidně bych moha na další misi! Samozřejmě až po tom, co se najím. ,,Ne!" Tiskla jsem se k Lavimu, který mě chtěl položit do postele. Jsem hrozně tvrdohlavá, hlavně co se týká prkotin, ale.. To už jsem vám jednou říkala, ne? ,,Já už se vážně cítím dobře.." Řekla jsem, když mě Lavi položil na postel. Klekla jsem si na ní a nahrnula slzy do očí a udělala výraz typu ''Jsem opuštěné a hrozně roztomilé kotě." ,,Mňaou.." Pro efekt, chápete. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Teď už docela dobře.“ Jsem rád, že už je vzhůru a evidentně docela v pořádku. „Dojdu pro nějaké to jídlo.“ Otočím se a vyrazím směr Jerry. U dveří ještě slyším jak se Tim snaží Laviho přesvědčit, že je naprosto v pořádku a že už nepotřebuje odpočívat. To jistě. „Nic takového, musíš odpočívat! Navíc, jistě pochopíš, že nechci, aby mě ten netvor přizabil za tvůj únos. Takžeee promiň, ale budeš muset zpátky.“ Samozřejmě, že ho baví tě provokovat. Navíc, když vidí, jaký to má účinek… STRIKE! Znovu. „Ale no tak, nebuď přece jako malá. Jenom si tu na chvíli lehneš a…“ Co mu to dělá? Co mu to dělá? Ten výraz! ÁÁÁÁÁ! „Dobře, dobře. Nemusíš ležet. Aleeee, budu tě muset unést.“ Zazubí se a podrbe na hlavě. „A pokud možno rychle, než se tu zjeví ďábel a přiškrtí mě nebo Panda a umlátí mě.“ Znova tě bafne do náručí. „Říkalas, že máš hlad?“ vydá se rovnou směrem k jídelně. „Alleneee! Jsme tadyyy!“ ozve e mi za zády Laviho hlas. Cuknu sebou a trocha jídla spadne na zem. „Lavi!“ Taková škoda jídla. „Tim?“ „No jo, víš měla strašnej hlad a já jí přece nemohl nechat umřít, no ne?“ |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Vidíte? Jsem v pořádku, takže se o mě nemusíte bát." Uculím se nevinně. Allen mě teď asi bude chtít zabít, ale nevadí. Já už jsem prostě taková. ,,Děkuji za odvoz." dám Lavimu pusu na tvář jako odměnu a s pískáním a výrazem typu ''Já nic, já golem'' si jdu pro jídlo. Zrovna když jsem jedli dostali jsme zprávu, ať se dostavíme za Koumim, že pro nás má další misi. Bylo překvapení, že tam byl i Kanda. Poslední mise v tolika lidech byla v arše. Celkem kruté vzpomínky, když si to tak vezmu. No, to, co do nás navalil Koumi bylo kruté! Teda, pro mě. B jednom městě nědaleko odtud se objevila Lenalee s bandou akum a prá tam pořád jsou, takže pokud tam chceme, máme co nejdříve vyrazit. Kluci samozřejmě všichni pro a já.. Jen mlčela. Mlčení je taky souhlas, ne? (No, jak to dopadlo v tom měste s Lenalee nechám na tobě, můžeš se trochu rozjet xD) |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Jenom jsem zakroutil hlavou. Je nepoučitelná. Ačkoliv zrovna já mám co říkat. „Ale co jídlo?“ zatvářil se zkroušeně. Takového jídla co nesníme. No nevadí. Komui a mise jsou důležité. Obzvláště v těhle dobách. Nacpal jsem si do pusy poslední. „Allene, neměl by ses tolik cpát. Jasně, všechno ti to spolyká ruka, ale počkej až jednou začneš přibírat. A pak se budeš kutálet. Neříkám, že by to nebyla úžasná představa, ale myslím, že bude lepší když zůstaneš jak jsi.“ „Baka Usagi,“ utrousil a vydal se s ostatními za Komuiem. Lenalee? Samozřejmě, že jsem byl pro. Chci jí dostat zpátky. Už jenom proto, že je to Lenalee. Je to kamarádka a já vím, že kdyby z ní zrovna nebyla Karalen… Nedělala by takové věci. Není taková. Dorazili jsme na místo a nutno říct, že ani u Řádu nepodcenila situaci. Všichni jsme byli zase pořádně zmlácení, ale… Ona se vrátila k nám. Ačkoliv to nejspíš moc vidět, protože jsem byl vážně unavený a tak, mám z toho radost. A Komui bude jistě taky nadšený. Vlastně hádám, že nálada se aspoň na chvíli zvedne. Kanda to všechno okomentoval jeho: Pchm! Lavi brebentil až jsem se divil, že mu pusa z pantů vypadla. Najednou kolem sebe dvě dívky a nevěděl, které skládat poklony dřív. Všichni jsme dorazili do Řádu, ačkoliv to trvalo déle, než kdybychom byli všichni… v pořádku. Lenalee se nám po cestě omlouvala a my jí neustále opakovali, že za to nemohla, a že kdyby to byla ona neudělala by to. Tím jsme si totiž byli jistí. Reakce Komuie, kdy viděl, že Lenalee je zpátky byla nezapomenutelná. Až se divím, že se z řádu nestala loďka a ten neodplaval. Ačkoliv těžko mu to někdo může vyčítat. Všichni byli rádi, že je Lenalee zpátky. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Koumi byl radostí v sedmém nebi. Dlouho jsem ho takhle neviděla. A tím pádem jsem byla šťastná i já. Jednoduché. Pokud to udělá radost někomu, koho mám ráda, udělá to radost i mě. I za tu cenu, že jsem v podstatě polomrtvá. to tu dlouho nebylo. Ale alespoň nebudu v nemocnici sama, muhehehe! Týden jsme si všichni poleželi, teda až na LenuLee, která u nás byla častěji než sestra. Nelíbilo se mi jak se motá kolem Allana. A jak se na něj usmívá.. Jasně, žárlím, ale já ze to nemůžu! Je to přirozený pud.. Lavi si toho mého smutně-naštvaného pohledu všiml a uklidňoval mě, že jsou to jen kamarádi. Ale štvala mě. Jednou, asi dva týdny po jejím příchodu jsem políbila Allena na chodbě, prostě jen tak, protože jsem chtěla. Ha, tohle je třetí polibek! Jenže pak si tam LenaLee nakráčela a hned mě někam poslal a doslova Allena nabalovala. ,,Hele, Allene, nechceš se mnou na oběd?" Tak jo a dost, holčička si tady něco neuvědomuje. ,,Můžu s tebou mluvit?" Čapla jsem LenuLee a zatáhla jí za roh. ,,Co je?" Zamračila se na mě. Vykulila jsem nevěřícně oči. ,,Co je? Děláš si srandu? Laskavě toho nech.." Mluvila jsem tiše, ale výhružně. ,,Nevím, o čem mluvíš." Udělala ten její nevinný výraz. ,,Moc dobře víš. Nech Allena na pokoji.. Nechci ať si to špatně vyložíš, klidně se s ním normálně bav, ale já moc dobře vidím o co ti jde. Já tě jenom prosím, ať respektuješ to, že.." Ani jsem nedořekla, když už jsem jí ZASE viděla v očích slzy a její ukřivděný pohled. ,,Já Allena miluju! Mnohem déle než ty! A navíc, jsi pořád z části Noha, Noahové nemají city! Jsi horší než já! Nedokázala jsi se držet ani na jedné straně, nejdřív si zradila kříž a potom aji Hraběte!" Cukla jsem sebou a vykuleně na ní koukala. Pak jsem se ale naštvala a dala jí facku. Dost velkou na to, aby začala brečet ještě víc a k tomu všemu měla solidní otisk mojí dlaně na své tváři. Jasně, že tohle ví, ví to totiž aji Koumi, nejspíše jí to řekl. Má pravdu. Pořád jsem z části Noah, ale ona už ne, nedokázala jsem se udržet ani na jedné straně, jí jsme ale donutily, aby se vrátila.. Bylo mi teď hodně mizerně. Horší bylo to, že začala křičet. Takže to teď slyšel Allen i Lavi za rohem. Já tu kozu vysokou podříznu, fakt že jo! Vyběhla zpoza rohu, objala Allena a začala mu brečet na rameno a říkala, že jsem jí neprávem uhodila. Já pořád stála za rohem, můj pohled bych chvilku pořád naštvaný, ale pak se změnil ve smutný a já ho sklopila do země. Co když má pravdu? Co když opravdu nemůžu nic cítit? Jistě, věděla jsem, že jakýkoliv žijící tvor má city i Noah, ale někde hluboko ve mě jsem o tom pochybovala. Opřela jsem se zády o stěnu a sedla si na zem. Objala jsem si kolena a snažila se uklidnit. Jsou věci, které mě prostě dokážou ranit.. I když vypadám jako věčně bezstarostný člověk.. Právě teď jsem si přála se proměnit v golema a odletět. Někam hodně daleko. Nemohla jsem se tam teď jen tak ukázat, když mě tam LenaLee obviňuje z toho, že jí v podstatě neprávem mlátím. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Slyším Lenalee křičet na Tim. Na jednu stranu překvapeně valím oči a na tu druhou vlastně taky. Miluje? Z části Noah? Prosím?! Jenom jsem tam stál a nevěřícně civěl. Civím dál i když mi Lenalee brečí na rameni a stěžuje si, že jí Tim praštila neprávem. Vlastně, ani si to nemyslím, ale… Jak to, myslela s tím z části Noahem? Proč se o tom Tim nikdy nezmínila? „Ale no tak, Lenalee, prostě byla jenom naštvaná. Určitě to tak nemyslela.“ Pokusím se o něco jako utěšování a obhajobu v jednom, ale tuším, že už jsem říkal, že na tyhle věci jsem nikdy zrovna nebyl. Lavi se jde mezitím podívat po Tim. Jistě, měl bych jít já, ale copak můžu, když mi tu Lenalee brečí na rameni? Nemám rád když brečí. Vždycky si připadám jako idiot a nikdy pořádně nevím, co dělat. „Jsi v pořádku, Tim?“ přisedne si k tobě Lavi. „Hloupá otázka, já vím. Jenom… Lenalee to tak nemyslela, občas rychleji mluví než myslí. Nesmíš to brát tak vážně.“ Ušklíbne se. I pro něj je to s Noahem novinka, ale jako Bookman… Prostě je to něco, co je dobré si pamatovat. Dokud se Tim nesnaží vyvraždit celý řád je jedno čím je. I kdyby šlo o křížence fialového trpaslíka a zeleně puntíkované žirafy, nebo ne? |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,LenaLee má z části pravdu.. I když se už v Noaha nemůžu proměnit a nemám s nimi v podstatě nic společného, pořád je dokážu.. Vycítit. Jak Noahy tak Akumy.." Možná proto ještě nejsem několikrát mrtvá. ,,Stejně tak s tím, že jsem nedokázala být věrná ani jedné straně.." Řeknu tiše a obejmu si kolena. Nebrečím, i když se mi brečet chce. Jako Noah jsem dělala hrozné věci.. Co když.. ,,.. Je na mě něco špatného? Nechci aby se na mě někdo díval jako na nějaké bezcitné stvoření.." Přiznám se. Aji Noahové mají city, jenom je jim cizí slovo svědomí. Vlastní zkušenost, věřte mi. ,,.. Je pravda, že jako Noah jsem dělala hrozné věci o kterých nechci, aby se někdo dozvěděl, ale.. Já už taková nejsem.. Ani nechci být.." Navíc, LenaLee dělala úplně ty samé věci co já.. Tak.. V čem je lepší? Jaké má právo mě obviňovat? LenaLee se od tebe odtáhla a zadívala se ti pořád ubrečeně do očí. ,,Ty jí věříš? Co když pořád poslouchá hraběte a jen čeká na vhodnou chvíli, aby nás všechny zabila?" Holčička měla štěstí, že jsem jí neslyšela, jinak bych jí asi už fakt zabila. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Jistě, že jí věřím. Je to přece Tim.“ Nevidím důvod, proč bych jí neměl věřit. Měla tolik příležitostí mě jednoduše sprovodit ze světa a nikdy mi nic neudělala. „Lenalee, to je absurdní. Kdyby nás chtěla pozabíjet mohla to udělat už tolikrát. Jak bychom tady mohli žít jeden s druhým, kdybychom si nevěřili?“ V něčem takovém by se přece nedalo ani existovat. A Tim věřím. Když jste s někým takovou dobu jako my dva… Ani to jinak nejde. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Děkuji.." Pošeptala jsem. Jasně, přála jsem si teď objímat Allena, ale to mi jaksi díky OOH nebylo dopřáno a tak.. Ne, nestěžuju si, je to první člověk, který kdy něco řekl proti LenaLee.. LenaLee tě znova objala a povzdechla si. ,,Promiň. Ale já jí prostě nevěřím. Nechci ti nijak ublížit, ale.. Nemáme se rádi a nikdy mít nebudeme.." Na chvilku se od tebe odtáhne a pak.. Prostě z ničeho nic.. Tě políbí. Ale není to tak příjemné, jako kdyby tě políbila Tim. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Obejme tě a snaží se tě nějak utěšit, protože Lavimu se nelíbí, když je někdo smutný a jemu samotnému vlastně taky ne. „Nemáš zač. Však jsem nic neudělal.“ Zazubí se na celé kolo, jak je jeho zvykem a dál tě objímá. „Nemusíš jí mít ráda. To po tobě nikdo nechce,“ povzdechnu si. Ačkoliv by bylo lepší, kdyby ano. Nechce se mi mezi nimi vybírat. Mám je rád obě a být prostředníkem mezi těmi co se nesnesou není nikdy zrovna příjemné. Asi je mi jasné, jak si musí připadat Lavi, když stojí mezi mnou a Kandou. Možná bych – čistě kvůli Lavimu, samozřejmě – mohl zkusit být na toho pitomce milejší. Tedy pokud mi nebude komolit jméno nebo mi říkat fazole. NEJSEM FAZOLE! „Ale zkus jí věřit. Je to Tim. Nikomu by neublížila.“ A je mi jedno, jak moc absurdně to může jí znít, já to prostě ví- Vyválím oči. Co to dělá? Proč to dělá? Cuknu sebou a radši ucouvnu. A co teď, chytráku? Nechceš ublížit ani jedné, ale jinak to nepůjde. Takže si jen vyber, které. „Lenalee…“ Nádech, výdech. No tak, to zvládneš. Není to přece nic tak těžkého vysvětlit jí, že miluješ Tim, ne? Jenže ona bude zase brečet. A já tak nesnáším když brečí. Obzvláště kvůli něčemu, co jsem udělal nebo řekl já. Nechci nikomu ublížit. Už tak jsem udělal spoustu věcí, které bych nejraději… „Já…“ No tak, tohle koktání ne. To už tu bylo. „Mám tě rád, ale Tim… miluju, promiň.“ No bezva, tohle jí vážně neublíží, pitomče pitomá. Ale co jiného jsem mohl dělat? |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Chápu.." Těžko říct, co tím myslela. Možná, že váš vztah respektuje. Dobře, dnešek byl poněkud chaotický a.. Zvláštní. Pokaždé, když se potkali LenaLee a Tim byla v místnosti tak hustá atmosféra, že někteří odcházeli. I když po sobě neházeli vražedné pohledy, ale usmívaly se. Bylo to skoro až děsivé, když si vezmeme ten fakt, že jsou obě docela nebezpečné, když chtějí. Celý zbytek dne jsem byla u sebe v pokoji a přemýšlela, nad tím, co LenaLee řekla. Ale stejně jsem k ničemu nedošla, jenom jsem neustále slyšela její slova. A z Laviho pak vyklouzlo, že mu Allen řekl, že ho LenaLee políbila.. Jasně, měla jsem v tu chvíli chuť jí zabít, ale neudělala jsem to. Bylo asi 9 večer, když jsem po dlouhé době vylezla z pokoje a rozešla se k tomu od Allena. Měla jsem na sobě už pyžamo, ale to v tuhle večerní hodinu nebylo nic nenormálního, navíc, když všichni chodili ze sprchy, nebo do sprchy. Zaklepala jsem na dveře od jeho pokoje a přemýšlela nad tím, jak se mu omluvím. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Ten den byl vážně zvláštní. Dokonce jsem ani neměl takový hlad jako jindy. Nebo hlad, spíš chuť k jídlu. V místnostech bylo dusno a obzvláště, když se potkala Tim s Lenalee. A já si k tomu ještě připadal tak trochu provinile. Kvůli oběma. Ale byl jsem opravdu vděčný Lavimu, že byl u Tim, když jsem… když jsem tam měl být já. Zatracený vztahy. Abych si pročistil hlavu a tak nějak si ujasnil, co se vlastně dneska stalo zmizel trénovat. Trochu se proběhnout, zacvičit si a tak. Jeden se u toho unaví, udělá něco pro svoje vlastní přežití a ještě se u toho skvěle čistí hlava. Alespoň mě ano. Za dnešek to totiž bylo až moc novinek. Tim a Noah. Lenalee, co mě miluje. Lenalee, co je tu vlastně s námi zpátky. Copak se celý svět zbláznil? Ne, špatně. To zní, jako by všechno, co se stalo bylo špatné. Tak to není. Jen je to… zmatené a komplikované. Až zbytečně moc. Vyšel jsem ze sprchy a přemýšlel nad tím, že bych se možná mohl stavit za Tim a tak nějak si o tom všem promluvit, omluvit se jí, za to s Lenalee. Že jsem tam nebyl s ní, když mě potřebovala a tak. Ale ona byla evidentně rychlejší. Pousmál jsem se, když jsem jí viděl přede dveřmi. Jen doufám, že nečeká dlouho. „Ahoj, Tim. Doufám, že tu nejsi dlouho.“ Jenom pro jistotu přihodím omluvný úsměv. „Pojď dál.“ Otevřu dveře a nechám jí jít první. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Teď jsem přišla.." Řekla jsem upřímně a vešla první, když otevřel dveře. Určitě nevypadám tak pěkně jako on.. Pomyslím si,když si uvědomím, že má na sobě delší bílou košili, ve které spím. Je kousek pod zadek a.. Osobně si myslím, že jediná pěkná věc na mě jsou nohy. Lavi se málem po.. Když mě teď v ní viděl na chodbě.. A já myslela, že umřu smíchy, když na sobě měl oranžové pyžamo s kačenkami. Jo a jen tak mimochodem, tu košili jsem ukradla jsem jí Allenovi ze skříně. Ale pšššt.. I když si myslím, že to stejně pozná. ,,Víš.. Chtěla jsem se omluvit za tu dnešní scénu s LenaLee.. Možná jsem to.. Trochu přehnala.. A taky za to, že.." Povzdechnu si a na chvilku se odmlčím. ,,Že jsem ti neřekla o tom.. O tom, že jsem pořád.. Tak trochu Noah.." Řeknu šeptem. Kdyby to LenaLee nerozeřvala všude na řádě, věděl by o tom jen Koumi. Kravka! |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Překvapeně vyvalím oči, když se začne omlouvat. Ačkoliv je pravda, že o té věci s Noahem se mohla aspoň zmínit. Na druhou stranu, nejspíš na tom až tak moc nesejde. Každý máme nějakou minulost a hlavní je, co je teď. Spíš mě to jen zarazilo. A zároveň mi to i ukázalo jak málo toho o Tim vím. „Neomlouvej se. To spíš já bych měl. Mrzí mě, že jsem tam s tebou nebyl. Promiň.“ A nezáleží na tom, že mi na rameni brečela Lenalee. Měl jsem to udělat – nějak. „A to s tím Noahem… Chápu, že se ti s tím asi nechtělo moc veřejně rozhlašovat.“ Komu by taky chtělo? Tyhle věci většinou nevykládáte lidem na potkání. Už jen pro to, jak by na vás potom koukali. „Ještě nějaké tajemství, o kterém bych měl něco vědět?“ zeptám se s úsměvem a taky trochu zvědavě. Přece jenom, co můžu říct, že o ní víc? Kromě toho, že byla golem, Noah a teď je člověk? Nic. Jistě, nejspíš by mi to mohlo stačit, ale tak nějak… Jsem prostě zvědavý, no. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Ne.. Myslím, že ne.." Zvednu hlavu a trochu nervózně se usměji. ,,Ale pro klid tvé duše ti do zítřka sepíšu svůj životopis." Zazubím se vesele, ale myslím to vážně. Já o něm vím všechno, on o mě v podstatě nic. Příjdu k němu a položím svoje čelo na jeho a zadívám se mu s úsměvem do očí. ,,Nezlobím se na tebe, nemusíš se omlouvat.. Jsem naštvaná na LenaLee, ale né na tebe.." Pohladím ho po tváři. ,,A ohledně toho Noaha.. Nemám s nimi už nic společného.. Dokážu je jenom vycítit.. Nic víc, nic míň.. Nechci, abys mě za jednoho z nich považoval.." |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „To nebude třeba.“ Jistě, sice by mě to zajímalo, ale určitě má spoustu zajímavějších věcí na práci než mi psát její životopis. „Ačkoliv… Mohlo by to být zajímavé čtení.“ Připustím. Vlastně víc než zajímavé, co si budeme povídat. „Děkuju, že se nezlobíš,“ pousměji se a vezmu jí za ruku. „To by mě nenapadlo. Přeci jenom vybrala sis, kde chceš být. Co se stalo, stalo se.“ Jistě, vždycky to není tak snadné smést, ale pro tentokrát… Navíc, to, že patří víc k nám než k nim už dokázala tolikrát. Nemám nejmenší důvod podezírat jí z něčeho takového jako skryté spojenectví s Hrabětem. Pousměju se a políbím jí. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro A já zase taju, když mě políbí. V tuhle chvíli bych byla schopná udělat cokoliv, o co by mě poprosil. Začnu ho opatrně líbat a dám mu ruce kolem krku. Prostě se nemůžu udržet. Vím že to bude znít sobecky, ale je můj.. Jenom můj. A nehodlám ho přenechat někomu, jako je LenaLee. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Přitáhnu si jí blíž k sobě. Jsem rád, že to všechno dopadlo tak nějak dobře. A tohle tady… Ten polibek je jiný, než když mě políbila tam na chodbě Lenalee. Lepší. Nebo spíš… správnější. Aspoň mi teď přijde, že věci jsou v pořádku. Přesně tak jak by měli být. Navíc ve chvílích jako jsou tyhle zapomínám prakticky na všechno, nehledě na to, jak sobecké nebo sebestředné to může být. Nejde se prostě soustředit na nic jiného než na mě a Tim. Ty okamžiky jsou prostě kouzelné. „Miluju tě…“ zašeptám potichu, protože mi přijde, že normální hlas by mohl znít až příliš nepatřičně. Jasně, nejspíš jsem se zbláznil, ale je to tak. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Máš jít zítra po obědě za Koumim Allene." Řekne jenom, zamává mu a odejde. Povzdechnu si a posadím na Allenovu postel. ,,Promiň, že s tímhle tématem začínám, ale.. Zdá se to jenom mě, nebo nejčastější činnost LenaLee je to, že tě bračí, nebo nabaluje..?" Promnu si kořen nosu a povzdechnu si. Vážně jí.. Nesnáším. Více než hraběte. Hrabě mi ublížil, ale ona víc. Mít možnost, kopnu jí.. Někam. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Děkuju, Lenalee.“ Usměju se na ní. Zítra po obědě. Že by zase nějaká mise? Nejspíš. Je tady pořád rušno. I když to tam nemusí na první pohled vypadat. Zvědavě na Tim kouká, když začne, že se omlouvá a zvědavě čekám, co z ní vypadne, načež se musím zasmát. Jistě, je to ode mne hnusné a vůbec co všechno, ale vážně mě pobavila. Docela jsem se totiž děsil, co řekne. „Tim,“ jenom jsem zavrtěl hlavou. Nemohl jsem souhlasit, Lenalee zcládala spoustu dalších věcí a… „Nemám pocit, že by mě nabalovala.“ A i kdyby bylo by jí to celkem k ničemu. Kdysi dávno se totiž někdo řekl, že Lenalee sice nemá přítele, ale má bratra, což je mnohem horší. A potvrdí vám to kdokoliv v Řádu. Tím nechci říct, že čistě teoreticky by nikdy nic jenom kvůli Komuiovi. Ale… můžete to přidat na seznam důvodů. Jistě, sice někam dolů, ale… i jako poznámka je to dobré. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Já to slyšela.." Řekla se smíchem a já už slyšela jen kroky, jak jde pryč. ,,Já ji.." zavrčím pak si jen povzdechnu. Pak jen sebou plácnu na břicho do Allenovi postele a zabořila obličej do polštáře a zamumla do něj něco o tom, jak jí nesnáším a že vždycky něco pokazí. Taková nádherná chvíle a ona tu prostě příjde a.. Sakra, zabít jí málo. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „Ale no tak, tak zlé to zase taky nebude.“ Jistě, sice jsem jí sám před chvílí proklel, ale berme to z té lepší stránky. Mohl to být Lavi. Nebo hůř – nudící se Lavi. Věřte mi, horší než nudící se Lavi je snad už jenom Komurin. Ačkoliv… Jak se to vezme. Pousměju se a pohladím Tim po vlasech. „Jenom by mě zajímalo, co pro mě má Komui tentokrát.“ |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Zadivam se trochu smutne na Allena a posadim se. ,,Tezko rict, ale jak ho znam, asi nic jednoducheho" vzpomenu si, jak se posledni dobou vracime vsichni domlaceni. (Vim, ze si nenapsala ze Allen sedina posteli, ale me se to hodi xD) obkročmo si na nej sednu a polibim ho ,,at je to cokoliv, vrat se v poradku." zadivam se mu starostlive do oci a pohladim ho po tvaři. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro „To nejspíš ne, ale uvidíme.“ Lépe řečeno uvidím. Ono to nějak dopadne jako vždycky. Ale jedno vím, rozhodně neplánuju umírat. Na něco takového jsem ještě moc mladý a… Ne, prostě nemůžu umřít. Tečka. (Beztak si sednul jen se mi o tom nezmínil. xD Přece nebude celou dobu stát. xD Jasně, je pošahanej aktivista a tak, ale koho to žere? A ne, Allene, drž mlč. xD ) Opětuji Tim její polibek. Jo, tyhle chvilky mám vážně rád. Škoda, že jich není víc. „Vrátím, neboj se.“ Nebudu říkat, že slibuji, protože sice neplánuju umřít, ale jeden nikdy neví, co se může stát. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Ruce nechám na jeho tváři a začnu ho opatrně líbat. Né nejistě, jen pomalu. Neumím se v jeho blízkosti držet v klidu, prostě to nejde. Cítím, jak mi divoce buší srdce a zase cítím ty otravné motýli v břiše. Asi se trochu chvěju, ale nějak to nevnímám. Dlaněmu sjedu na jeho hrudník. Chvilku je tam nechám položené, zatím, co ho líbám. Po chvilce mu ale rozepnu první knoflík u košile. Mám moc nenechavé ruce a on je moc sexy na to, abych si tohle odpustila. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Líbe mě a jí ji líbám zpátky. Ve chvílích jako jsou tyhle je těžké přemýšlet nad čímkoliv nebo se nějak kontrolovat. Ale stejně to aspoň trochu zkouším. Nicméně mi to nevydrží nijak dlouho. To přemýšlení nad tím, co je dobré, co špatné a tak. Můžete to chvíli vydržet, ale nedá se soustředit věčně. Takže jsem se na to prostě vykašlal. Navíc přemýšlet nad tím, jestli to, co děláte je správné se dá v klidu a ne ve chvíli, kdy dáte sotva dohromady souvislou myšlenku. Ale to je jedno. Alespoň pro teď. Přejedu jí rukama po zádech. Přijdu si dost zvláštně, ale dobře. A to ani nemluvím o tom, že mi jak mi buší srdce. Ale to k tomu všemu nejspíš patří, no ne? Ale to je fuk. Nemá cenu se tím zabývat v takovou chvíli. Vlastně nemí cenu zabývat se vůbec ničím kromě toho, co se právě děje. Políbím Tim na krk. //Páni, vážně takovej kousek takovou dobu? :D Zab mě. xD |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro Pomalu mu rozepnu všechny knoflíky u košile a bříšky prstů mu přejedu od krku až na hrudník a druhou ruku mám zabořenou v jeho vlasech. Viděla jsem ho skoro bez oblečení tolikrát, jako Tim, ale nikdy jsem to nevnímala tak jako teď. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro "Tim..." zamumlám potichu, bez nějakého většího významu, jen prostě... Kruci, ani nevím proč. Nedovedu se soustředit na vůbec nic. Začnu jí slíkat i tu košili, co má na sobě. Mistr by mě za to pochválil, bylo by to přesně něco podle něj. Zarazím se. Na chvíli naprosto ustrnu. Vážně hodlám dělat něco podle jeho gusta? To snad ne. Ale Tim je... Tim. Trochu se usměju, ale ne příliš přesvědčivě. Koukám na ní spíš s otázkou. Vážně to tak myslí nebo je to jen pomatení smyslů? Co se to tu děje? Bylo by fajn jednou tomu rozumět. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Usměji se, když mě pohladí po tváři a zeptá se, co se děje. To kdybych tak věděl. Najednou si tak nějak nejsem jistý ničím. „To nic. Jen…“ zavrtím hlavou. Jen jsem pitomec, co nad vším nejspíš moc přemýšlí. A ještě navíc neumí vysvětlit, co si myslí. Ne v takové situaci. Bylo by nejspíš hloupé říct něco jako: Promiň, Tim, ale vzpomněl jsem si na Mistra a spoustu dalších věcí a nevím, jestli tohle všechno je to nejlepší, co můžeme udělat, ačkoliv se mi to líbí a… Vlastně to nemá ani s Mistrem nic společného. Vůbec nic. Je absurdní, že mě něco takového mohlo vůbec napadnout. Jenže můj mozek si to stejně nějak spojil. „Nic se neděje,“ usměju se a políbím ji. Všechno je v naprostém pořádku, když vynecháme můj chvilkový a nejspíš naprosto zbytečný zkrat. |
| |
| soukromá zpráva od Alex pro ,,Jen?" Zadívám se mu tázavě do očí a znova jej pohladím po tváři. Na něco si vzpoměl, něco ho zaskočilo, ale nevím co. A on mi to viditelně neřekne. Ale je to jen jeho věc. Nakonec řekl, že se nic neděje, usmál se a políbil mě. Miluju, když se dotýká, když se usmívá.. Miluju na něm úplně všechno. Ruce jsem celou dobu měla položené na jeho hrudníku. Jemně jsem s nimi vyjela nahoru k jeh ramenům a letmým pohybem z nich sundala košili. Rty jsem mu přejele přes ucho a lehce zkousla. Musela jsem se pro sebe usmát a bříšy prstů jehal z jeho ramen přes hrudník, břicho až k lemu kalhot a tam se na chvilku zastavila a rty mu přejela po krku. A pak.. Nevím, prostě jsem provokatérská mrcha. Rukou jsem mu letmo přejela přes kalhoty v klíně. Já se tak nesnáším. |
| |
| soukromá zpráva od Allen Walker pro Cítil jsem ruce Tim bloudící po mém těle. Její horký dech na své kůži. Bylo to opojné. Vlastně jsem se ještě takhle skvěle a podivně zároveň nikdy necítil. Což dává smysl, když vezmeme v potaz moji minulost v tomto ohledu. Jedna velká černá díra. Ne, že by mi to nějak vadilo. Na druhou stranu jsem z toho všeho byl trochu nervózní. Jak má jeden vědět, co dělat, když nechce vzpomínat na historky a poučky Mistra, ale jiný zdroj informací nemá? Kruci, měl bych se uklidnit. Jako by to šlo, zrovna v tuhle chvíli. Když vám někdo přejíždí rty po krku a ruce má těsně nad lemem kalhot, nedá se říct, že bych byl zrovna nejklidnější. Na druhou stranu, sbohem myšlenky. Můžu vás ujistit, že bych v tu chvíli nedal dohromady ani jak se jmenuji. A o moment později… Zasténal jsem a znovu Tim políbil. Rukama jí přejíždím od ramen, přes prsa na boky a zase zpátky. //Mission complete - jsem při vědomí. :D |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR