Děti ulice
hrálo se Denně
od: 02. července 2008 19:05 do: 23. prosince 2008 21:38
Dobrodružství vedl(a) Altariell
| |
 | Vidíte je všude...potloukají se po nárožích, hulí trávu, a nevšímají si svého okolí. Ani vy si jich nevšímáte. Soucits nimi vás už dávno přešel, když jste je viděli krást v obchodech nebo olupovat vašeho souseda. Zrychlíte krok, aby jste byl od těch vyvrženců co nejdříve pryč. Proč s tím město něco neudělá? myslíte si. Tohle potulování by měli zakázat...vždyť jistě odpuzují turisty a ohrožují slušné lidi. toto vás napadne, ale to už přejdete chodník, vytáhnete klíče, odemknete dveře bytu a jste doma. Děti ulice okamžitě pustíte z hlavy. Ale oni nezmizí....jsou stále venku za jakéhokoli počasí, a musí se protloukat životem, světem jak jen to jde. Žijí na scestí, často na drogách...nepotřebují ve skutečnosti pomoc, místo ignorace a opovržení co se jim dostává? A není to že vám okradli souseda, jen důkaz toho, jak je oně postaráno..kdyby sem tam něco neukradli neměli by ani co jíst. Bez potřebných škol se dnes práce hledá špatně... a právě o takových lidech bude moje jeskyně. O dětech ulice. |
| |
| Sinister Právě se probouzíte do nového dne....nedá se říci že ptáčkové zpívají a okny na vás vniká sluneční světlo....okna starých, dávno opuštěných garáží už dáno zakrývá taková vrstva špíny a prachu, že by tím neprošlo ani světlo z světlometu. První se probouzí Vinnie...ostatní ještě tvrdě spí. I šéfka ( i když nikdy nevyžadovala aby se ji tak říkalo) usnula včera na kapotě auta. Dneska vás čeká spousta práce. Rpzebírání starých vraků a prodávání součástek. |
| |
| Maori Probouzí vás hluk z ulice, chudinské čtvrti venku. Protože okna už dávno nemají skla, a jsou tu i jisté díry ve stěnách, takže tohle je tu každé ráno...budíček po šesté. Přesto jste na to již všichni navyklí, nejste tu prvně. Alespoň máte více času na plánování přepadení sousedního gangu...gangu sinister. |
| |
 | Sinister Eééjha.. do píči... Dvihnem sa s týmito slovami z môjho povestného gauča v sídle sinister. Môj pohľad ktorý sa mi prave z rozhmleného dáva dokopy sleduje okolité vraky. Chytím sa za hlavu a snažím sa ignorovať bolesť hlavy. Pozriem na slečny spiace vedľa mňa. Ale čo?.. tak ja som sa mal túto noc iak dobre.. škoda že si to nepamätám. Zložím nohu jednej slečny zo mňa a snažím sa postaviť. Potom čo sa ako tak pozbieram si prepukám ztuhnutý chrbát. Kúuurňa to bola noc!.. už nikdy vodku s Rumom! Fuj! Pozriem potom na hodinky a zívnem si. Zbadám Spiacu ségru na kapote auta a len sa v duchu zasmejem. Potom mi môj úsmev zmrzne. Znova pozriem na hodinky a teraz s mojim strašným výrazom v tvárizakričím. Do riti! Dnes je dvatsiateho! Kurňa a je pol desiatej! k sakru! Japonci prídu za pol hodiny! zakričím okolo naznačujúc že nemáme moc času na to aby sme doviezli novú zásielku, ktorou zaplavíme ulice. Rozbehnem sa k spiacej ségre a začnem s nou triasť aby sa prebrala. Linda linda! Do riti!..Kde sme včera dali tie prachy!? ja mám okno! |
| |
 | Sinister někdo se mnou třese jako šílený. Oženu se rukou po tom narušiteli. Asi jsme vážně neměli tolik pít, začíná mi třeštit hlava... Kterej nehoráznej kokot me nenechá vyspat? zavrčím. Pak otevřu oči. aha brácha...co je? prachy? co já vím....zkus tu schránu pod kapotou na který ležim... prohlásím rozespale, a rozlámaně, už vím proč jsem si ustlala zrovna tady, jako hlídací pes. |
| |
| Sinister Ahha ok dik... Výjdu zo mňa len tri slová potom čo sa dozviem kde sú. Bol som taký štastný a zároveň taý vystresovaný, že som odignoroval ségrinu existenciu a otvoril kapotu aj napriek tomu, že na nej ležala. Ááá tu ste. vezmem do ruky kufrík a odbehnem preč. Ako vychádzam z garáže ešte sa otočím dozadu. Pri pohľade na vyvalenú ségru na zemi sa len zasmejem. Zamávam a zakričím: Tak díky.. ja idem na to parkovisko.. hneď som späť.! Vybehnem von a naskočím do svojho auta smerujúc na strechu centrálneho parkoviska. |
| |
| Sinister rozmlácnu se na zemi a tiše zakleju. Brácha je jedinej kdo se mnou takhle zametá. Ostatní by si to nedovolili. Vyhrabu se na nohy, zavřu kapotu, a znovu se na ni posadím... |
| |
 | Sinister Zvednu se z gauče a všimnu si že sem nahej do půl těla tak si nasadim dlouhý bílí tričko a vestu Sakra co tu řvete tady se člověk ani nevyspí křiknu na Mika a na Lindu |
| |
| Sinister to je mi zase ráno...já ho zabiju až se vrátí... stejně už musíme vztávat a makat. odpovím Jamalovi a protáhnu se na kapotě jako kočka. mírně rozlámaná kočka. |
| |
| Sinister Dívám se na Lindu a dost se mi líbí jak se protáhla Sakra ta holka má něco do sebe je to docela kočka potom se na ní usměju až mi jsou vidět dokonale bílý zuby hele co deš teď dělat kotě? zeptám se |
| |
| Sinister nejspíš čekat až se vrátí můj povedenej bráška s novým zbožím. protáhnu a znovu se líně uložím na kaoptu auta. Není to nejpohodlnější ale kam bych ce teď stěhovala? |
| |
 | Postávám na rohu ulice a netrpělivě držím v jedné ruce otřískané prkno. Ještě před chvílí sem na něm ujížděl rozběsněnému squaterovi, jehož příbytek sem přes noc mimo jiné trochu vymaloval... Toho dementa sem už potkal několikrát a mnohokrát sem se díky němu nevyspal, takže si to na stopro zasloužil, ale stejně! Teď to vypadá, že sem se mu ztratil, ale jistý to není. Dneska bych se konečně potřeboval trochu najíst a umýt, takže to chce prachy... Ale kde je sebrat? Rozhlédnu se a před sebou uvidím jedno auto z nedobouchnutýma dveřma. To by bylo dobrý, ale... Přece jen je tady hodně velká možnost průjezdu poldů, tady u centrálního parkoviště. No, radši to nebudu pokoušet, basy se štítím jak vágus vody. Ale možná bych mohl na něco narazit na střeše, tam nechodí tolik lidí a nikdo by si nemusel všimnout ani kdybych to páčil. Hmátnu si po kapse jestli mám pořád v jejím lemu prostrčený rovný drát a v kapse samotné nahmatám druhý drát. Jo, šlo by to, přitakám si pro sebe a pomalým, nenápadným krokem vcházím s prknem v ruce do výtahu ústícího na střeše. |
| |
 | Maori Úkryt Maory Probudí mě jako každé ráno hluk z ulice. Už jsem si za těch několik let, co se tahám s touhle bandou, zvykl. Posadím se a snažím se rozkoukat po okolí. Ostatní ještě spí. Zvednu se ze země, na které jsem celou noc spal a dojdu ke zdi, která je pokrytá převážně mýma tagama. V noci se mi v hlavě urodil skvělej nápad na nový gráfko gangu, tak si ho sem rovnou zkusím nakreslit, přeci jenom výzdoba týhle díry je moje starost. Popadnu ze země u stěny tašku se spreji, kterou tam mám připravenou pro nejrůznější případy, několik sprejů si vyndám a postavím vedle sebe na zem a zkušenými tahy začnu nanášet základní vrstvu. Je mi nějak jedno, že zakryji všechny ty starý tagy, hlavně nesmím zakrýt tagy ostatních, kterejch tu stejně moc není, protože nikdo z ostatních se o tohle umění nezajímá tak jako já. |
| |
| Set Výtahem vyjedeš až nahoru, moc lidí tu dnes nepotkáš, přeci jen, všichni pracující už dávno pracují. Dvě aptra se s tebou sveze jakási mladá žena co na tebe prapodivně kouká, ale jsi zvyklý na podobné odsuzující pohledy. Bez problémů vylezeš na střeše domu. |
| |
 | Sinister Úkryt Ohlédne se ještě naposled za sebe, než otevře dveře místnosti, kterou tady v úkrytu označují za koupelnu. Překročí práh a ještě si dopne poklopec kalhot, než zahákne palce o lem džínsů a rozhlédne se líně kolem sebe. Zaostří svýma čerstvě podmalovanýma očima na dvojici opodál a naznačí jim mávnutí jako pozdrav. Zívne. Dnešní noc byla vyjímečně klidná, ráno už trochu okořeněné, ale stejně se cítí přejetě jako každé ráno, bez rozdílu. |
| |
| sinister garáže. Ahoj vinci... zvesela na něj zamávám. i přes to jaký je mám pro tohohle kluka docela slabost. A stále ještě máme naplánované společné lakování nehtů. |
| |
 | Sinister Vyjde z koupelny hned po Vinniem a zapínávaje si svou kostkovanou košili. Ve tváři má svůj klasický nic neříkající výraz. Možná by se zmohl na úsměv, když měl tak klidnou noc, ale přijde mu všední a bezcený pro ostatní zde. Sáhne do kapsy svých čistě bílých kalhot a vyndá krabičku cigaret. Zapálí si. |
| |
| Sinister Uhne se trochu stranou, když za ním vyjde z místnůstky Bastien, ohlédne se, natáhne za sebe ruku a ukradne mu z krabičky jednu cigaretu, kterou si vloží mezi rty a dožaduje se jejího zapálení. |
| |
| Sinister Sedím na sedačce a sleduju pořád Lindu hmmm je fakt hezká ale nic stejně by mě taková kočka nechtěla usměju se a ubalim si jointa a zapálim Chcete někdo prda lidi? zeptám se a hulim dál |
| |
| Sinister *velice pomalu přejede ze své krabičky očima na Vinnieho, zda se mu to teď nezdálo, ale nechá to být, vždyť.. ...ho to dělá tak..dominantním? Škrtne zapalovačem a malým plamínkem mu zapálí konec cigarety. |
| |
| Sinister úkryt Jakmile moje čichové buňky zbystří vůni trávy, ihned se otáčím po zdroji. jasně. odpovím s úsměvem a seskočím z kapoty. Takové nabídce se odolává jen těžko. |
| |
| Sinister sedím na tý podělaný sedačce a dávám si špeka vlastní výroby najednou moji nabídku přijme Linda Tomáš a hlavně to nevykašlávej usměju se a vím že tuhle trávu by nevykašlala už kvůli mě |
| |
| Sinister Popotáhne, pak dlouze vydechne a mrkne na Bastiena. "Díkes.." Načež se otočí, vloží cigaretu zpět mezi rty a líně se s nohama bez bot rozejde ke starému rozvrzanému křeslu, do kterého se skřípěním hrcne a rozvalí se. |
| |
| Sinister Pouze pokývá hlavou a zasune zapalovač do kapsy. Porozhlédne se kolem sebe a po kráké úvaze usoudí, že bude lepší, když postojí. Postaví se však vedle rozvrzaného křesla, kam si sedl Vinnie, zasune ruce do kapes. |
| |
| sinister neboj.. prohlásím, a přejedu ho pohledem,, co si o mě myslíš?" a znalecky natáhnu. tohle není takový svinstvo jako to co m jednou prodali....hmmm.... potáhnu znova. |
| |
| Sinister Vyfukuje kouř na druhou stranu, než kde stojí Bastien. Má viditelně docela dobrou náladu. Vysune si nohy k sobě na křeslo a tvář si podepře dlaní. "Už sem myslel, že vstanete na večeři a že to Mike nestihne" Ušklíbne se a opětovně vydechne. |
| |
| Sinister Mlčky přejíždí pohledem po ostatních a zlehka se pohupuje na chodidlech. ...kde se vzal v mojí botě kámen.. Přivře oči a skloní se ke svým botám. Sundá si ji a začne z ní vyklepávat malý neposedný šutr. |
| |
| Sinister Podívám se na lindu a hulí jak o závod Hej sakra holka dej mi taky eště usměju se na ní a čekám jestli mi vůbec ještě dá |
| |
| sinister Garáže no jo....tak na.... s úsměvem vrátím Jamalovi jointa. taky že to málem nestihl.... odpovím a raději zamlčím hrubé zacházení s mojí osobou. Au. |
| |
| Sinister Rozhlédne se po okolí, zapře se do opěradel a vyhoupne se na nohy. "No nic. Se tu bavte, já mířím do ulic." Zasalutuje směrem k Lindě a ještě zapluje rukou Bastienovi do kalhot do kapsy, kam předtím schoval svou krabičku cigaret. |
| |
| Sinister Pohyb v kapse jeho kalhot, tak blízko jeho majetku, ho na malou chvíli vyvede z míry, avšak nedá to znát ani za mák. Můžu se připojit? Chytne zápěstí jeho ruky. |
| |
| sinister. tak čau všichni co odcházíte. rozloučím se prostě, anatáhnu se raději zpět na kapotu.. všichni odcházejí a je tu docela nuda... |
| |
| Sinister "Když dovolíš.." Chytne jeho prsty, odtočí je ze svého zápěstí a úspěšně zakončí lov - vytáhne jeho krabičku cigaret a tři podlouhé kulaté objekty zevnitř vytáhne a uschová do vlastní kapsy. Krabičku pak vrátí na místo. "Za tu koupelnu si snad aspoň cigáro zasloužim." Osvětlí své pohnutky a zahákne palce o pásek kalhot. "Jen mi neplaš zákazníky. Někdy se dají zmerčit i takhle dopoledne.." |
| |
| Sinister O tom by se dalo spekulovat.. Přivře oči a složí ruce na prsou. Jeho poslední větu raději pustí jedním uchem dovnitř a druhým ven a krátce pohlédne na dívku na kapotě. Tvá číča truchlí... Pohodí hlavou směrem k Lindě a shlédne na Vinnieho. |
| |
| Sinister pred garážou bolo možné počuť povestný piskot pneumatík. Nikto iný tak drasticky neparkoval ako ja. dnešna vínimka alebo bola tá že po tradičnom piskoťe nebol počuť náraz sundatia mačky, psa alebo smetného koša. Otvorili sa dvere a dnu som vošial vysmiatý Ja! V rifliach a bielej mikine s vyšším golierom. Samozrejme nemohla na mojej hlave chýbať moja čiapka. V ruke som držal kľuče od auta a súsmevom som sa ozval: No tak poďme ďme vykladať! V kufri je toho po kokot.... Hodím kľuče jednému z mojich poskokov ktorý hneď beží preparkovať auto dnu do garáže. Pomaly prejdem k ségre a ako vždy sa zaškerím. Oni si myslia, že odrbali mňa a ja si myslím že ja som odrbal ich. Lepšie to dopadnúť nemohlo! Hlavne že žijeme! |
| |
| Sinister no vidíš jak si šikovný. usměju se na bratra, ale poněkud ksele, pořád mu nemůžu zapomenout tu kapotu. ták kde to máš. zeptám se a seskočím z kapoty. |
| |
 | Maori Úkryt, mesto Zobudím sa ako vždy v tejto zavšivavenej diere plnej ľudí. Pretriem si oči a chvíľku sa rozhliadam. Zrak mi padne na sprejera, pravdepodobne vodcu gangu ako si zasa kreslí na stenu to svoje umenie. Strašné dačo. Rýchlo, akoby som si na dačo spomenul skontrolujem či mám pri sebe najvzácnejší kúsok technológie - MP3. Tá je stále v bunde, zrejme o nej nik nevie alebo sa tu nekradne. Kývnutím hlavy trochu nervózne pozdravím sprejera, vezmem si svoj skateboard a stále nervózny odídem z budovy do mesta. Konečne vonku. Na skate idem dolu ulicou, všade rovnako zaostalé bytovky. Znudene sa obzerám, zdá sa mi, že tam v uličke niekto niekoho okráda, ale ako vždy ignorujem takéto dianie. Dôjdem až k o trošku menej zničenej bytovke, zídem zo skatu a s ešte väčšou nervozitou vojdem dnu. Dnu ma privíta pach cigariet a asi aj niečoho iného čo nechcem rozlišovať. Pretlačím sa popri hromade škatúľ až k stolíku na ktorom je položený dosť veľký balíček. Vezmem ho a s ťažkosťami ho napchám do ruksaku. Kývnem chlapíkovi ktorý sa práve vynorí z dverí a odchádzam. Vonku zájdem kúsok dopredu, späť k "domovu", do jednej z mnohých temných uličiek, sadnem si na zem a balíček otvorím. Vau... Zväzok peňazí s nízkou hodnotou, niekoľko malých zbraní ako malorážové pištole, dokonca jeden malý automat. Z peňazí vezmem niekoľko bankoviek a schovám si ich vo vrecku na nohaviciach. Malá strata im neuškodí a ja chcem odísť. Vrátim sa domov, vyjdem do spálni kde sprejer ešte stále kreslí tie svoje čmáranice. Hodím mu ruksak, som dosť nervózny či si nevšimnú stratu peňazí a že chcem odísť. Eh mám zásielku. Prevezmi to a odnes šéfovi. |
| |
| Sinister Mávne už jen dlaní na příchozivšího Mikea, zarazí ji zpátky k pasu a brzy už vychází z obydlených garáží ven na širokou silnici. Venku, před úkrytem Kopne do volně se kutálející plechovky, zastaví a ohlédne za sebe, zda už ho Bastien následuje. Při té příležitosti ještě popotáhne z cigarety a prohlédne si svůj odraz v rozbitém zaprášeném okně vedlejší budovy. Trochu si pročísne vlasy. |
| |
| Sinister "Jsem ti v patách..." Houkne na něho, když vidí, že se po něm ohlédl a loudavým pohybem kolem něho zanedlouho projde. Neodolá a obdaří odkopnutou plechovku také jednou svou ránou. Ignoruje nadávky postarší ženy, když ji trefil kus hliníku. "No vypadáš krásně..." Sleduje Vinnieho a jazykem si pohrává s cigaretou v puse. |
| |
| Sinister Otočí se za Bastienem a natočí tvář ke straně. "Znělo to hrozně přesvědčivě." Chytne cigaretu mezi prsty, aby se na něj mohl opláznout, a hned ji vrátí zpátky na místo, potáhne a spokojeně vydechne. Pak hlavou pokyne k cestě do centra města a sám se oným směrem rozejde. "Dneska musím dohnat včerejší skluz. Tři cigára mi večeři nezaplatí." |
| |
| Maori Úkryt Tak jsem to konečně dodělal. Udělal jsem to s černým podkladem, áčko jsem nakreslil jako klasický červený anarchistický áčko, o jsem udělal jako lebku s dírou od kulky v čele a ostatní písmena jsem udělal v tlustém zaoblením stylu. Celé jsem to ještě dokola obtáhl červenou středně tlustou čárou. Zrovna když jsem dodělal poslední úpravy, vrátil se do úkrytu Michael. Poodstoupím od svého díla a přátelským hlasem a s úsměvem zpustím na Michaela: Já vím, že ty tohle umění moc nemusíš, ale musíš uznat, že tohle je dobrý. Po těchto slovech se ještě vrátím ke svému dílu a jako správný umělec, se pod něj ještě podepíši. Pak si všimnu, že mi Michael hodil k nohám ruksak. Opatrně ho otevřu a zkontroluji jeho obsah. Válejí se v něm nějaké malá devítky a dokonce jeden automat. Zavřu batoh a rovně se postavím k Michaelovi čelem. Děláš, jako bys včera vůbec neposlouchal, řeknu tentokrát vážněji jak v hlase tak i ve tváři, šéf chce, aby jsme mu to odnesli spolu. Odejdu k místu, kde jsem se probudil, vezmu ze země složenou mikinu a všechno své běžné vybavení. Všechno si to naházím na sebe.  Pak čekám na Michaela. |
| |
| Sinister "Já zním vždycky přesvědčivě..." Přetočí se na patě, počká, až ho Vinnie dojde a vykročí kupředu. "Možná bych mohl poskytnout malou zálohu... Já si vedu dobře." Nadhodí a krátce k němu tikne očima. Na rtech se mu zrýsuje nepatrný úsměv, spíš úšklebek. |
| |
| Sinister V duchu si odfrkne. Tsech, náfuka.. To tak, nechat se od něj vydržovat nebo co.. A odfrkne si i ve skutečnosti. "Ne, díí~ky." Protáhne, zakloní hlavu a za chůze pozoruje zamračené nebe, přes které se táhne čára hustého tmavého dýmu z blízké továrny. "Zaskočíme k Nancy do baru, dluží mi službičku." Ozve se nakonec po chvíli a ukáže na odbočku k hlavní ulici. |
| |
 | Bar Nancy Sedím na barové židličce a snažím se nevnímat věci kolem. Je mi teprv 15 takže nehrozí, abych popíjela alkohol. I když tajně jsem si ho do kofoly nalila. Vedle sebe mám velkej bágl a jen tak se nesměle rozhlížím kolem. Tohle město je pro mě zatím cizí. Upravím si pramen modročerných vlasů a sklopím hlavu. Je to asi rok co jsem utekla z domu. Otci jsem vybrakovala peněženku a pak začla krást. Krásnej život dítěte... ještě teď cítím jizvy na zádech. |
| |
| Sinister "Mon Dieu...to bude zase na dlouho..." Zamumlá, ale přikývne. Netrvá to dlouho a oba dva zahnou na hlavní třídu, minou pár spících bezdomovců a když stanou před dveřmi do baru Nancy, jako správný gentleman je otevře Vinniemu. |
| |
| Sinister Bar U Nancy Neodpustí si svůj pracovní úsměv, když mu Bastien jako nějaká dámičce podrží dveře, ale neprostestuje a vklouzne dovnitř. Bar je poměrne prázdný, na hlavní nápor zákazníku si majitelka musí počkat až na večer. Prokličkuje mezi pár plastovými stolky, které tu jsou teď umístěné přímo na večerním tanečním parketu, típnutou cigaretu odhodí na baru do popelníku a hrcne si na stoličku na své obvyklé místo, opře se o loket a vyčkává. Nancy nikde v dohledu. Naproti tomu na sousední stoličce někdo sedí. Mladá dívenka a viditelně jí to tady tak úplně nesedlo. Našpulí rty a mrkne po Bastienovi. |
| |
| Bar U Nancy Do baru vejdou dva kluci. Trochu na nich uvýznu pohledem a zachvěju se. Loknu si kofoly a naskočí mi husí kůže. To mi ale dělá alkohol vždycky. Kouknu na batoh a přemýšlím kam mě zavedou moje kroky příště. Další města už se mi poznávat nechce. Jsem snad už dost daleko. |
| |
| Sinister Zavře za sebou dveře a rozhlédne po poloprázdném baru. Zachytí Vinnieho pohled a následně zaregistruje dívku u baru. Mmmm... Típne svou cigaretu o zeď u dveří a odpinkne ji do koše poblíž. Lehce přivře oči a s rukama v kapsách zamíří k dívce u baru. Když kolem ní prochází, viditelně zpomalí zaujat jejím vzhledem i ostýchavostí, která z ní vyzařuje. Smím Tě na něco pozvat? Nadhodí přátelský tón. |
| |
| Bar U Nancy Jeden z těch kluků u mě zastaví. Když mě osloví trochu sebou cuknu. Zamrkám modrýma očima a prohlédnu si ho. Přijde mi nezdvořilé ho odbít. Ale jo... Zašeptám tiše a kouknu mu do očí. Raději na nic nemyslím. |
| |
| Sinister Bar U Nancy Možná by se i praštil do čela, když vidí jak se Bastien hned zachoval, ale pak nad tím jen v duchu mávne rukou a nedočkavě začneklepat prsty do desky baru. Když skrze závěs za bar konečně projde známá postava fialovlasé ženy, může jí být tak 28, narovná se a zašklebí. "Pokračuj takhle, a zákazníci se ti rozprchnout, drahá.." Ukáže si na hodinky a znovu zaťuká prsty. Nancy si z jeho provokací nic nedělá a přistrčí před něj skleničku, pak sáhne po lahvi Jelcinu a nalije mu. "Vydrž moment," oznámí mu a přitočí se ke dvojici vedle. "Dáte si..?" zívne a opře se loktem o bar. |
| |
| Sinister Bar u Nancy "Jen tady pro slečnu něco lehčího...Na mě." Odpoví a sedne si vedle dívky na stoličku. Loktem se opře o pult a prsty se poškrábe na spánku. Tohle nemám rád... "Jakpak se jmenuješ?" Zeptá se jí a vykouzlí na tváři milý úsměv. |
| |
| Bar U Nancy Mírně se natočím k tomu klukovi čelem. Jako bych si tím gestem kryla záda. Snad se nic nestane, když si popovídáme. Polknu a podívám se na sklenku. Je už skoro prázdná tak jí dopiju. Já jsem Natálie, ale říkali mi Natt. Podám ti ruku a pokusím se o usměv, i když je dost nesmělí. Tihle kluci jsem asi chodí často. |
| |
| Sinister Bar U Nancy "Jasan.." sáhne po lahvy kofoli a postavi ji vedle sklenice slečinky a dál se již dvojicí nezabívá. Vincent už dopil svého panáka a přeskočil přes pult k ní. Oba zmizí za závěsem. |
| |
| Sinister Bar U Nancy "Mé jméno je Sébastien, Bastien je pro mé uši však lahodnější.." Lehce její ruku stiskne. Má strach, že kdyby to udělal pevněji, rozmáčknul by tu křehkou dlaň ve své. "Jsi tu prvně?" |
| |
| Bar U Nancy Poslední rok jsem všude prvně. Usměju se na Bastiena. Má moc krásné jméno. Trochu zrudnu a sklopím oči. Nesměle začnu mumlat. Nechci aby mě našli. Utíkám. |
| |
| Maori Domov Pekné Skonštatujem keď mi ukáže obrázok. No vieš...ja ešte niečo musím vybaviť v meste a poznáš šéfa, nerád čaká, prosím hoď mu to tam. Ja sa ho trocha bojím. Zatvárim sa trocha zahanbene a začnem cúvať k východu. Tak ja už pôjdem fajn? Prosím odnes mu ten balíček Obrátim sa mu chrbtom a pomaly odchádzam. |
| |
| Sinister Bar U Nancy Skrz nedotažený závěs je vidět, že sedí vzadu s Nancy na zářivě oranžové pohovce a o čemsi živě diskutují. |
| |
| Sinister Bar u Nancy Nad jejím zrůžověním se musí pousmát, tohle mu přijde tak nevinné a čisté... Svou lítost má ale zakopanou hodně hluboko a nehodlá ji vytahovat. "Od rodiny?" Zeptá se neurčitě a rukou sáhne za bar, odkud vezme papírek a propisku. Začne něco psát. |
| |
| Bar U Nancy Od otce, ale v podstatě už rodinu nemám. Trochu si povzdechnu, ale jsem ráda, že jsem pryč. A ty si nic na pití nedáš? Zeptám se trochu nesměle. Jsem nervozní. Nejsem zvyklá, aby mě někdo oslovoval. |
| |
| Sinister Bar U Nancy "To je mi líto." Odpoví klidně, může se zdát, že mu to líto ani není. Kdo ví... Dopíše na papírek své telefonní číslo a posune ho před dívku. "Pokud budeš chtít, můžeš se někdy ozvat, Natt." Pousměje se a sáhne do zadní kapsy kalhot. Vytáhne papírovou bankovku, druhou vezme opatrně její a vtiskne ji do ní peníze. "Nedám, rád bych, leč musím ještě někoho navštívit. Jak jsem řekl, tohle je na mě." Sleze židličky a s jednou rukou v kapse vykročí ke dveřím. Cestou hvízdne na ty dva za na pohovce a mávne jim. Pak odejde. |
| |
| Bar U Nancy Překvapeně za tím klukem koukám. V rukou svírám peníze i papírek s číslem. Snad tu mají telefoní budky. Pomyslím si a nechám peníze na baru. Do zadní kapsy kalhot pečlivě uschovám papírek s číslem. Jsem trochu zmatená... vlastně hodně. Trochu se bojím a nevím co si mám o setkání s Bastienem myslet. Odejdu z baru a s těžkým báglem na rameni si sednu v parku. Přemýšlím na které z laveček se asi dnes v noci vyspím. |
| |
| Sinister Bar U Nancy Hlavně že s ním Bastien chtěl jít a pak si takhle zmizí, pche.. Vymete si ho však rychle z hlavy. Nancy mu, jak slíbila, sehnala pár výnosných kšeftíků. Co neudělá pěkná nakopírovaná fotka. Rozloučí se s ní pusou na tvář, u baru si ještě nalije jednoho panáka a pak už zmizí na ulici. Z kapsy vytáhne přeložený papírek a přečte první řádky. V jednu v hotelu pár bloků odsud. Luxusním hotelu. Vypadá to, že se na něj usmálo štěstí. |
| |
| V parku Sedím na lavečce a opřu se. Syknu bolestí. Ještě po roce to pořád bolí. Mám mu zavolat? Nemám? Co mám dělat? Přemýšlím a opřu se raději břichem o batoh. Koukám kolem a pozoruji šťastné rodiče s dětmi. Chtěla bych k mámě... |
| |
| Sinister V ulicích města Líným krokem kráčí ulicemi, čím dál tím více plnými lidmi, čím víc se blíží k lepším a udržovanějším čtvrtím. Občas se zastaví u nějaké výlohy, občas po někom hodí takový pohled, že chudák člověk nechápe jeho záměry, a to ho rozesměje. Patetičtí lidé. Co oni vědí o životě..? Hotel Šel pěšky, na taxík by ani neměl zbytečné peníze, ale i tak dojde na smluvené místo hodně brzy. Chvíli přešlapuje před vchodem, ale když už na něho vrátný hledí opravdu "s prsty na kohoutku koltu", rozhodne se si alespoň prohlédnout halu. Jaké je jeho překvapení, když ho uvnitř doběhne jeden z malých poslíčků v rudé uniformě a nenechá ho se ani pořádně porozhlédnout, jak ho žene do výtahu. Zákazník si to, jak je vidno, pojistil. Co ho tam asi bude čekat..? |
| |
| Sinister úkryt Ještě chvíli nedělám nic, pak se ale začnu nudit a tak odejdu do parku. Chvíli postávám, pak se trochu upravím a začnu se rozhlížet po někom, kdo by měl zájem využít mé služby. Něčím se živit musím. |
| |
| Park Vytáhnu krabku s cigárama, ale ještě jsem ji ani neotevřela. Začnu si s ní hrát. Nikdy jsem nekouřila a krabičku jsem si koupila spíš z hecu. Koukám kolem sebe a přemejšlím o tom pěkným klukovi. Zavolat či nezavolat? |
| |
| Sinister Park. Jediný koho si všimnu je ale nějaká holka. sakra-....smůla... chvilku ji pozoruju, vypadá že o něčem přemýšlí ale nejdu blíž...nebavila by se se mnou. |
| |
| Park Opodál uvidím nějakou dívku. Zakoukám se na ni a mírně zrudnu ve tváři. Něčím mi připomíná ne. Nechci jí, ale připadat jako nějaká vlezlá pipka. Otevřu krabičku. Eh... dáš si? |
| |
 | Doma, park A už je to tady zase. Měla jsem jít s našima večer na večeři, ale opět musí jít do práce. Jaký překvapení.. Pomyslím si kysele. Máma navrhne, ať si pozvu kamarádky. A poslouchat apk celou dobu, jakej kluk je nejhezčí a tak dále? Ne díky. Mě je to jedno, jdu ven. Ahoj. Nathnu na sebe černý bokovky, bílý tílko a barevnou mikinu. Nazuju si tenisky a vyběhnu ven. Jdu dlouho, až dojdu do nějakýho parku. |
| |
| Park... pozvednu obočí k dívce, ale pak přijdu blíž. hm...díky, proč ne. vezmu si cigáro. máš voheň? |
| |
| Park Jo jasně. Sáhnu do kapsy od mikiny. Vytáhnu nádherný zapalovač a vytepaným vlkem. Jediná vzpomínka na mámu. Vsadím se, že táta spíš hledá ten zapalovač jak mě. Podám ho dívce. Klidně si vem celou tu krabku. Ani nevím proč jsem ji koupila. |
| |
| Park. zakroutím hlavou. nekouříš a koupila sis krabku kterou ti vlastně ani neměli prodat protože ti ještě není 18? teotám se s úsměvem. můžu si přisednout? vypadáš sklesle. |
| |
| Park Posunu se, aby si mohla ta dívka sednout. Pokynu jí rukou, aby si sedla. Když mi něco neprodají seženu si to jinak. Ušklíbnu se, ale jsem trochu nesmělá. Já vypadám sklesle poslední tři roky. To je normální. Zašeptám. |
| |
| Maori Sídlo Kam zdrháš srabíku? Řeknu Michaelovi s úsměvem, když začne couvat k východu. Mně to taky není zrovna nejpříjemnější, když mluvím se šéfem. On si včera jasně vyžádal, že ty máš převzít balíček na místě předání a pak mu to máme odnýst spolu. Takže se laskavě zmuž, popadni ten batoh a pojď za mnou. Jestli mu to do hodiny nepřinesem je po nás obou. Vzpomeň si Kaila, jednou udělal něco proti jeho vůli a teď má zpřelámaný obě nohy a zákaz vstupu do města. To ho snad přesvědčí. |
| |
| Maori Sídlo Nie, nie ja už musím preč, ešte dačo vybaviť. V hlase poznať nervozitu na prvé počutie, ale už dlhšie predtým som vyjadroval nesúhlas s gangom a terajšie prípravy na vojnu to vo mne ešte uistili. Bál som sa vystúpiť, aby si nemysleli, že som zradca. Len sa nechcem zapliesť do vrážd. Zrýchleným krokom prejdem kúsok dopredu následne sa rozbehnem preč. Nestuhnem si ani vziať skateboard ktorý ostal ležať v spálni. Vonku bežím čo najrýchlejšie vládzem, viem že toto tempo neudržím dlho ale chcem byť čo najďalej od gangov a zločinov. Preč, preč... |
| |
| Maori Sídlo a blízké okolí Hlupák. Řeknu si pro sebe naštvaně. Rychle popadnu batoh se zásilkou a jeho sketa. Co nejrychleji jak dokáži vyběhnu na ulici za ním. Vidím ho, jak utíká směrem na hlavní ulici. Neváhám a hodím po něm skate. Zásah. Schytal to do zad až ho to položilo na zem. Rychle k němu doběhnu, otočím ho na záda, chytnu za límec a začnu na něj mluvit. V hlase je jasně slyšet má zloba, ale také náznak zoufalství. Zbláznil se ty vole? Jestli mu to neodnesem, je po nás obou a to i když mu to tam odnese jen jeden z nás. Pustím mu límec a podám mu ruku, abych mu pomohl vstát. Takže teďkon máme jen dvě možnosti: Za prvé mu to můžem odnést a žít si dál, jak jsme zvyklí. Nebo za druhý mu to neodnýst, což by znamenalo život na útěku a kdyby nás chytli, tak by nás zabili. Volba je na tobě, ale nezapomeň, že v tom chtě nechtě jedeme spolu a to se už nezmění. Já taky nemám tenhle život rád, já si chtěl jen kreslit tam, kde se mi chce. Nesouhlasím s vražděním a ke střelným zbraním odpor, ale o tom jak budeme žít, si bohužel rozhodujeme sami, a když už jsme se dostali do takovíhleho srabu, tak už se z toho jen těžko dostanem pryč. |
| |
| Sinister Park Jo? a co se stalo, co? mě to říct můžeš protože já těžko budu někomu roztrušovat... zarazím se, málem jsem řekla,, jen Vinnniemu, Bastianovi, bráchovi nebo Jamalovi... Radši pohátnu z cigára. |
| |
| Vinnie Vyjedeš výtahem do bůhvíkolikátého patra, dávno jsi to přestal počítat. Poslíček si tě prapodivně přeměřuje, a když konečně výtah zastaví, vede tě k jedněm z mnoha dveří. pán si vás žádal okamžitě. řekne ještě škrobeně a pak tě tam nechá stát. |
| |
| Lizzie Jen tak se poflakuješ parkem, ale asi déle než aby to někomu nepřišlo divné. Najednou se k tobě přiloudá nějaký oplzlý chlápek, pěkně to z něj táhne. ahoj číčo.... protáhne a položí ti ruku na rameno.¨ čekáš na zákazníky? pokračuje. tady jednoho máš.... |
| |
| Park Cože? Polekaně se otočím na něj. Do nosu mě praští zápach. Nejen alkoholu, ale celkově jeho. Vypadám snad na to? A i kdyby jo, tak s váma se zahazovat nebudu. Vytrhnu se mu a supím pryč. Hnus!!! |
| |
| Lizzie ale no tak čičí rozeběhne se za tebou a prudce tě chytí. já vím jak moc to chceš a jak potřebuješ prachy. Kouká ti to z očí! stiskne tě vážně pevně. a já platím dobře. |
| |
| Park V tom případě se pletete! snažím se mu vykroutit ze sevření. ak to je fajn, že platíte opravdu dobře. Já vám zas dost dobře můžu dát pěstí do nosu. Jak řeknu, tak udělám. Využiju situace a znovu se pokusím utéct. Sakra, proč tady nikdo neni? Mnu si bolavou ruku. |
| |
| Sinister V hotelu Úlisák. Určitě dostává menší plat. V duchu se zašklebí, ale brzy ten zvláštní výraz z tváře zažene. Místo toho nasadí svůj profesní vilný pohled a zaklepe na mahagonové dveře před sebou. Tak jo. Ať je jakkoliv starej, hnusnej, tlustej, zdrogovanej, budou za to těžký prachy. Dej si záležet, chlape, třeba z toho bude i stálý zákazník.. Jo, to bych potřeboval. |
| |
| Vinnie Okamžitě se otevřou dveře, a tam stojí kupodivu číšník. pán vás očekává v obývacím pokoji. řekne stejně škrobbeně jako předtím poslíček, a nasměruje tě do obýváku. Tam, pohodlně rozvalený na křesle čeká asi tak třicetiletý muž, vzorně oblečený, s jedním obočím vytaženým nahoru, a hodnotí, co mu to přivedli. |
| |
| Park všminu si nějaký holky a chlápka. hele ench ji hnusáku. Doběhnu k nim a postavím se před tu holku. hele dej si voraz. Nejsi zdejěí tady maj právo jen místní. odeženu ho. Když ten votravas zmizí obrátím se na holku. dobrý? |
| |
| Park Vyběhnu hned za Lindou. Ale vypadá to, že moji pomoc nepotřebuje. Trochu se ohlídnu za tím chlápkem. Najednou mi je zima. Vezmu si od Lindy zapalovač a začnu si s ním hrát a zahřívat si ruce. |
| |
| Park Jasně, díky. Promnu si ještě pěst a párkrát zacvičím prsty abych zkontrolovala, že jsou všechny kosti na svym místě. Byl pěkně dotěrnej ošiju si při představě co mi moch udělat. Fakt dík, zachránilas mě. To bych tě i tvojí kámošku mohla na něco pozvat, ne? |
| |
| Sinister Hotel, apartmán Když ho čísník odvádí do pokoje, zkousne si dolní ret a po oku si prohlíží vybavení místností. Krása. A když tam už tak stojí před tím mužem a ten si ho tak prohlíží.. Přimhouří jemně oči a vykouzlí na tváři lehký, svůdný úsměv. "Jsem tu správně, doufám..?" Prohodí nevinně. |
| |
| Park. ehm..... protáhnu a otočím se na holku, co ani nevím jak se jmenuje. Ale něčím je zajímavá, možná divná takže by envadilo hodit s ní řeč. tak co myslíš? zeptám se jí a koukám jak si hraje se zapíkem. |
| |
| Park No sice jsem nic neudělala, ale ráda vás obě poznám. usměju se nesměle. Musím, ale ještě pro bágl no a jinak já jsem Natt. |
| |
| Park. jo, já jsem Linda představím se. jo jasný..počkáme tady. znova se kouknu na to holku co sme ji pomohla. Vypadá jak od Matela. |
| |
| Vinnie muž pokývá hlavou, a číšník odejde. hmmmm.... zamručí a dokončuje hodnocení. konečně mi sem poslali něco pořádného.... usměje se jen jedním koutkem úst. Jak se jmenuješ, fešáku? |
| |
| Park Rychle zaběhnu pro bágl. Nemám ho daleko. Když běžím zpátky dávám pozor, aby byl jen na rameni. Kouknu na holky. Ale já to tu neznám. Tak musíte rozhodnout vy kam se půjde |
| |
| Park Lizzie představím se jim. Z tašky vyndám krabičku Davidovek, vyndám cigárko a zapálim si. Chceš? Nabídnu jí. Nevypadá jako ty holky od nás, který by okamžitě začali vřískat, že se jim zničí pleť a tak dále. Já to tady taky pořádně neznám..bydlim...hm..jinde. Řeknu, nebudu jim řikat, kde bydlim. Nechci aby mě lidi posuzovali podle bankovního konta. |
| |
| Sinister Metro Jakmile vyšel z baru Nancy, zahnul ulicí vpravo kolem rozpadlého krámku s vetešnictvím a seběhl schody vedoucí do podzemí k metru. Snad si nemyslí, že ho budu hledat... Bezděčně se podívá na hodinky a pomalým krokem se proplétá mezi lidmi. Rozhlíží se kolem, zda někde potká chlapce, který by rád využil jeho nastandartní služby. Chvílema se podívá na displej svého mobilu. Mmm.. |
| |
| Hotel, apartmán V modrých očích mu zatančí malé plamínky a pomalým krokem zamíří k muži v křesle. Má rád muže v oblecích. "Vincent. Ale pro vás Vinnie.." Sladce se usměje. "Nebo Dolly..nebo cokoliv jiného." Zastaví se před křeslem, klekne si na koberec před ním a lokty se opře o boční opěradla. |
| |
| Park. tak neptej se kde bydlim já. odfrknu, ale cigáro si s díky vezmu. Od Natt si nechám zapálit. takže kam? |
| |
| Park Taky nemám co valnýho vykládat. Zašeptám a schovám zapalovač. Já nevím byla jsem předtím u Nancy. Nevíš jestli jsou tu budky? Zeptám se Lindy. Potkala jsem jednoho kluka a dal mi číslo a zmizel tak rychle že jsem mu ani neřekla že nemám mobil |
| |
| Park Mě je to jedno, jak jsem řekla, zvu vás, lokál si vyberte samy. Pokrčím rameny. Zamyšleně šlukuji z cigárka, dým líně převaluji na jazyku a pak ho teprve vyfouknu. Jestli chceš, klidně si brnkni ode mě. Nabídnu jí a z kapsy vatáhnu telefon. Stejně to platěj rodiče.. |
| |
| Sinister Sedím na gauči a dohuluju Jointa potom se cejtim fakt dobře a řeknu si že se vydám ven. Zvednu tedy svojí vznešenou prdel z gauče a vydám se ke dveřím po chvíly chůzi po ulici mě napadne jet metrem někam kde se odreaguju tak nasednu a jednu na další zastávku tam potkám nějaký čičiny tak s nima pokecám a vezmu si čísla potom vyjdu na povrvh a hledám něco kam bych šel. |
| |
| Metro Po chvíli to vzdá a opře se bokem o chladný sloup u dráhy metra. Všichni lidé, co někam chtěli, již odjeli a on tam stojí s pár seniory. Tváří se poněkud vyděšeně. Babička..? Dědeček..? Jen to ne... |
| |
| Park Moc děkuju. Vezmu si od Lizzie mobil. Vytáhnu z kapsy číslo a zrudnu jako rajče. Nadechnu se a pak číslo vyťukám. Snad to Bastien vezme. |
| |
| Pred sídlom, Park Čo šibe ti? Ubolene sa zdvihnem zo zeme a nechápavo počúvam čo melie. Kľudne mu to môžeš doniesť sám, jemu je u riri kto mu donáša balík s rozmermi malého ruksaka. Nechápem čo kurva chceš. Zo zeme si vezmem skate čo mi tu doniesol položím ho na zem a nastúpim si naň. Ja ale už končím s Maori, končím s gangom, s lúpežami a vraždami, chcem žiť natoľko normálny život nakoľko to bez decáku a na ulici ide. Takže ma láskavo nechaj, odchádzam. Kľudne to oznám vedeniu...ak máš odvahu. Usmejem sa naňho a zamierim cez ulicu dole miernym kopčekom. Prejdem celú túto chudobnú oblasť až sa ocitnem v o trošičku lepšej štvrti - okná majú sklo. Takmer zrazím akúsi babku ktorej nahnevané výkriky ignorujem a pokračujem v ceste. Dôjdem až do parku kde som sa rozhodol, že prečkám noc. Všimnem si skupinku dievčat tak ich kývnutím ruky pozdravím, i tak som si nie istý či ma vôbec z tej diaľky zaregistrujú. Dôjdem až k malému zákutiu stromov kde zastanem a prezerám si to. Odložím tam skateboard, snáď ho nikto neukradne a keďže ešte späť nejdem sadnem si na neďalekú lavičku a pozorujem dievčatá. |
| |
| Metro Zrovna k němu se k němu o holi blížila jakási postarší žena, když mu v kapse začne zvonit telefon a slušně se rozléhá v nastálém tichu. Minuta než přijede další metro. Dvěma prsty vytáhne mobil a lehce svraští obočí. Neznámé číslo... Chvíli váhá, pokud neví, kdo to je, většinou to ani nebere. Nemá důvod. Stiskne zelené tlačítko a přiloží si telefon k uchu. Schová se před babčou za sloup. "Sébastien Beauvais...kdo volá?" |
| |
| V parku Ahoj, tady je Natt. Pamatuješ si na mě? Zeptám se nervozně. Ani jsem ti nestihla říct, že nemám mobil. Půjčila mi ho jedna kamarádka. Nevím jestli se to tak dá říct, ale asi ano. A kdyby to nebyla pravda teď jistě bude potom. |
| |
| Metro Přivře oči a nehnutě se dívá před sebe. Natt...Natt... Zatřepe lehce hlavou a sám sebe v duchu napomene, tohle se nedělá. Chvíli je ticho, než promluví. "Pamatuji, potřebuješ něco? Problémy s těmi, před kterými utíkáš?" Zeptá se a pomalým krokem se začne procházet podél dráhy metra. Koukne na hodinky. |
| |
| V parku No já jen.... Zrudnu jako rajče. Vlastně jsem jen chtěla slyšet jeho krásný hlas. Jdu s Lizzie a Lindou někam sednout. Ráda bych tě zase viděla kdyby to šlo. Kouknu na holky. Snadse nekoukají jak sem zrudla. A hledám místečko kam bych se schovala s tebou... Napadne mě, ale nahlas nic neřeknu. |
| |
| Metro Sám pro sebe se pousměje a když ho ovane slabý nápor větru, což dává najevo to, že přijíždí metro, poodstoupí od dráhy. "To by neměl být problém. Kam mám jít?" Naposledy se rozhlédne kolem...chlapec nepřišel. Jeho smůla, zdá se, že dnes bude mít jiný program. Mnohem...mnohem zajímavější. |
| |
| V parku Rozhlédnu se kolem. Sem v parku poblíž toho baru. Je tu kašna. Kousnu se do rtů. Mohl by jsi sem přijít? Zeptám se a kouknu na holky. Snad jim nebude společnost jednoho kluka vadit. |
| |
| V parku Postávám a sleduju Natt. Myslím že od tý holky se ještě dočkám pár překvapení, je to tušení, ale nevím jakých. |
| |
| V parku Dokouřím a nedopalek hodím na zem. Ruce zasunu hluboko do kapes a občas se dívám na telefonující Natt. Tak kam teda pudem? Zeptám se Lindy. |
| |
| Metro "Vydrž pár minut a...budeme spolu." Poví s až sebejistým klidem a vleze do metra. Co by se tu jednu zastávku do parku nesvezl na černo. S dívkou se nerozloučí a položí to. Tohle bude...zajímavé. Vklouzne rukama do kapes a vyčkává. Když metro ohlásí příjezd do stanice central parku, vyjde ven a pomalu vyjde schody nahoru. Rozhlédne se, zamíří do parku. |
| |
| Maori Ulice Debil, kretén, idiot a spousty dalších slov co ještě nikdo nevymyslel. Říkám si jen tak pro sebe, když ten idiot odjede. Seru na to, tak mu to hold odnesu sám. Hodím batoh se zásilkou na záda. Vylezu po okapu na střechu sídla, z té pak přeskočím na další a z té na další a takhle pořád běhám a skáču po střechách dokud nedorazím k asi nejlépe vypadajícímu domu ve čtvrti. Tam odkryji díru ve střeše a vlezu dovnitř. Uvnitř domu na mě již čekají dvě gorily, které mě odvedou k šéfovi. |
| |
| Park Budeme spolu. Zní mi ještě v hlavě. Podám Lizzie mobil. Moc děkuju. Usměju se na ní celá rudá. nebude vadit, když se k nám někdo přidá? |
| |
| Park Obratně se vyhne jedné mladé slečně se psem a přeskočí malý keř na trávník. S přivřenýma očima se rozhlédne a když spatří kašnu, o které se dívka zmínila, vykročí k ní. |
| |
| Park Ale klidně.. pokrčim rukama v kapsách, vezmu si od Natt mobil a uklidim ho do tašky. Vyndám si další cigaretu a zapálim si. Aspoň si zkrátim to čekání. Jsem hodně netrpělivá. Neni to tamten? Trhnu hlavou směrem ke klukovi, kterej se k nám blíží. |
| |
| Park Kouknu se směrem, kterým Lizzie ukazuje, Jo to je on. Usměju se a zrudnu znovu. Zamávám na Bastiena. Jsem ráda, že tu je. |
| |
| Parkem. otočím se směrem kam ukazují. ježiši.... neudržím se. seb? kdes toho nabalila? zeptám se s úsměvem. |
| |
| Park Spatří mávájící dívku a hned v ní pozná tu Nevinnou. Nijak ji na její vítající gesto neodpoví, pouze ve svém kroku nepatrně zrychlí a donutí se k úsměvu, když se u nich zastaví. Lehce kývne hlavou. Krásný den, děvčata... Zastaví se pohledem na Lindě a krátce si ji pronikavě prohlédne. Pak se vrátí očima k Natt. |
| |
| Park Já ho jen potkala. Řeknu trochu vyhýbavě. Zakoukám se na Seba, když příjde. Usměju se a do tváří se mi nahrne červeň. Ahoj Bastiene. řeknu jemně. |
| |
| Park. Znudene pozorujem dievčatá, jedna z nich chvíľu telefonuje. O niečo neskôr dorazí chlapec ktorého z vedia poznám, zdá sa mi, že patrí k nepriateľskému gangu. Spoznám aj jedno z dievčat, tiež z toho gangu. Zvyšné dve nepoznám, ale jedna vyzerá dosť mladá, druhá je podľa oblečenia ľahká deva. Sinistri naberajú nových členov či čo? ďalej pozorujem skupinku, dosť zvedavo, dúfam že si nevšimnú skúmavý pohľad. |
| |
| Kašna těžko říct co tím pohledem chce říct. Mě spíš napadlo-chudík holka. tak seb je na zajíčky? napadne mě s úšklebkem ale neříkám nic. Přeci mu to nebudu kazit. |
| |
| Park Znovu už nepozdraví, jen mu slabě cuknou koutky úst. "Jste tu tři nádherné slečny a ani jedna si nevšimne, že vás mládenec opodál svléká pohledem?" Palcem ukáže na chlapce opodál a natočí se jeho směrem bokem. Složí ruce na prsou. |
| |
| Park Ahoj Bastiene pozdravím s úsměvem, a pak se otoším, kam ukazuje. no, zato ty si ho hned všimneš.. nic ale neřeknu nahlas. |
| |
| Park Otočím se tím směrem kam Bastien. Zakoukám se a zahlédnu toho kluka. Nemám ráda, když na mě někdo kouká. A a ty ho znáš? Zeptám se nesměle. |
| |
| Park Ahoj pozdravím neznámého, co přišel za Natt. Linda ho očividně zná taky. No, tak se nečapu. Pootočím hlavu směrem kam ukazuje, tohohle taky neznám, tak jen pokrčím rameny. |
| |
| Park Všimnem si, že ten chlapík na mňa ukazuje a následne sa mojim smerom pozrú aj dievčatá. Všimli si ma, dúfam, že ma ten chlapík nepozná... Trochu znervózniem, pozerám mimo nich aby sme sa nestretli pohľadmi. |
| |
| Park Lehce pozvedne obočí, když chlapec, očividně může být v jeho věku, cukne pohledem stranou. Bojí se snad...? Je nervózní? "Ne...neznám." Řekne nakonec. Nerad se zabývá cizími lidmi, pokud nevyhovují jeho požadavkům na jisté věci. Obává se ale, že ho nevidí naposledy. Navrátí se pohledem k třem dívkám. Pozornost teď věnuje Lizzie. |
| |
| Park Podívám se mu zpříma do očí a lehce zvednu koutky k úsměvu. Copak, něco tě zaujalo? Zeptám se s úsměvem a patrným pobavením v hlase. Lizzie Představím se mu. Dál už na něj nekoukám, místo toho se podívám na ty dvě. Tak jdeme? |
| |
| Park No ale kam? Zeptám se jakoby všech. Odstoupím o krok dozadu. Je kolem mě moc lidí. Já ani nevím, kde budu spát natož, kde jsou bary. |
| |
| Park No to já envím, ať si vybere Bastien. usměju se. trochu nevyvážený počet zdá se mi... ušklíbnu se a koukám na něj. ale jedno mu uznám...umí si vybrat. |
| |
| Park Lehce od sebe odtáhne rty v úpřímné snaze říct, co ho zaujalo, ale sklapne, když dívka opět promluví a tváří se dál nic neříkajícím výrazem. "Když už jsem se rozhodl sem jít, měl jsem pocit, že víte, co dělat. Těch pár kroků pro mě byla očividně ztráta času." S lehce pozvednutým obočím pohlédne na Natt a ač chce, či ne, sleduje ji poněkud vyčítavě. |
| |
| Park Sklopím oči a začnu si hrát s kamínkem. Prosím, nevyčítej mi to. Promluvím tichounce. Já jen chtěla být s tebou. Nevěděla jsem že je problém najít místo kam sednout. |
| |
| Park Povzdechnu si. Problém? Vyřešíme.. řeknu, rozhlédnu se okolo a jdu k prvnímu baru, který uvidím. Tak jdeme, ne? Otočím se na ně už celkem znuděně, stojíme tady už fakt dlouho. |
| |
| Park no tak jdem prohlásím uvolněně, je mi dost ejdno kam zapadneme, hlavně že tu nebudeme seát a Bastien nebude mít blbý kecy. |
| |
| Bar Po dívčině zachování jen lehce pozvedne obočí, čekal aspoň malý odpor. Tohle by neměla dělat, pokud nechce, aby mu sebevědomí ještě více stouplo, což by pro ostatní bylo ještě neúnosnější. Poklidně vykročí za Lizze a její výběr nijak nekomentuje. Nahmátne v kapse krabičku cigaret a mírně se zamračí nad jejím malým obsahem. Blonďáček mě s tím začíná iritovat... Vloží si jednu cigaretu mezi rty, když přechází silnici oddělující park od domů. |
| |
| Bar Vykročím za ostatními. S báglem na rameni a provinilím výrazem. Ani nevím, proč jsem vytočila Bastienovo číslo. Asi jsem jen potřebovala vidět někoho "známého". Myslím, že on tohle město zná a já jsem v něm zase ztracená. |
| |
| Bar Vlezu do nejbližšího baru, kupodivu vypadá poměrně dobře. Sednu si k většímu stolu, ať se tam všichni pohodlně vejdem. Z báglu vytáhnu krabku a taky si zapálim. Takže, co to bude? Procedim s cigárkem mezi rty. Dejte si co chcete, platim já. Já sama si zatim objednám Mojito. |
| |
| Bar. hmmm zahloubaně prohlásím. endala bys mi ještě cígo? zeptám se a udělám na ní psí oči. jinak, mě bude stačit kafe, nejsem náročná.... |
| |
| Bar Jasně.. hodim na stůl přední krabičku Davidovek a labužnicky potáhnu. Přesně takováhle pohoda mi celý ty roky chyběla.. Pomyslím si a při vzpomínce na "kamarádka" se zašklebím. Ještě někdo chce cigaretku? Zeptám se, Seb už má, ale třeba by chtěla ta malá. |
| |
| Bar "Já to zaplatim..." Řekne, když se posadí na měkkou sedačku a lokty se opře o její zadní opěradlo. Jednu nohu přehodí částečně před tu druhou a jazykem si přehodí cigaretu do druhého koutku. Pohledem hypnotizuje Natt, když si sedá vedle Něho. |
| |
| Bar díky usměju se, a nepřipadám si provinile, když si vzpomenu na celou krabku v kapse. Není ale vidět, takže co... Vemzmu si cigáro od Lizzie a zapálím si. |
| |
| Bar Sednu si vedle Bastiena. Aspoň tak uvidím líp na holky. Já jen nějaký nealko. Pípnu a nad cigaretou zavrtím hlavou. Alkohol mám v báglu, ale dnes mi nějak nechutná. |
| |
| Bar Jak je ctěná libost.. odpovím Sebastienovi. Ale za holky platim já. Je mi to vážně celkem nějak jedno. Chvíli pozoruji Natt, jak obdivně hledí na Seba a přemýšlím. Jen doufám, že nenaletěla chudinka. Neměla by na něm takhle viset očima, ale zas je roztomilá. Přemýšlím, a když přijde pingl, tak objednám co si řekli. |
| |
| Bar Napadne mě, jestli si Lizzie myslí to samé co já. Možná že Bastiena už někde viděla, nedivila bych se. On tohle prostě umí. I proto jsem ráda, že ho mám v gangu. Je schopný. Trochu smutně se podívám na Natt. měla by se krotit...Bastien si s ní nejspíš jen pohraje a tim to hasne. |
| |
| Bar Na slova Lizzie jen lehce přivře oči, ale neřeší to. Možná mu to tak i vyhovuje. Bez jakékoliv ostýchavosti obtočí svou paži kolem ramen Natt a poklidně sleduje osazenstvo. Sám si nic nedá, spíš si krátce vybaví chvíle, kdy seděl se svým otcem v restauraci a v duchu si nad tím odfrkne. To jsem zvědav, co budou probírat... Krátce si prohlédne čisté nehty na rukou. |
| |
| Bar S bolestným syknutím se odtáhnu od Bastiena. Kouknu na něj s trochu provinilím výrazem. Prosím... takhle ne. Nechce se mi vytahovat minulost. Ale ta mě fakt dohání. |
| |
| Bar Ještě chvíli na ty dva koukám, ale pak už jim nevěnuji pozornost. Neznám je, oni mě taky ne, takže se do nich nebudu míchat. Když přinesou co jsme si objednali, otočím se k Lindě. Takže...dík za záchranu.. mrknu na ni a brčkem usrknu ze své sklenice. |
| |
| Bar jen se usměju. to nic nebylo....těmahle obejdama se nesmíš enchat rozhodit....čím víc budou vidět strach, tím víc budou chtít...ale za chvíli by ses naučila jak je spolehlivě odehnat. usměju se. |
| |
| Bar Zamračí se nad její reakcí a položí paži na opěradlo sedačky za ní. Zasyčela bolestí? Pak chce vědět víc... "Svlékni se..." Řekne chladně a sklouzne očima z jejích zad do její andělské tváře. Letmo poslouchá rozhovor těch dvou vedle. |
| |
| Bar Podívám se na Bastiena skoro uslzenýma očima. Nejsem zvyklá vzdorovat rozkazu. Jsem zvyklá, že když neudělám co mi přikáží dostanu co proto. Sundám si, ale jen mikinu. Na sobě mám pod ním tričko na ramínka. Záda mám skoro celá odkrytá a jsou na nich patrné jizvy. Hluboké a ještě pořád krvavé. V tváři mám výraz jako by mě někdo znásilnil nebo aspoň hodně podobný. |
| |
| Bar Mm...já jdu na záchod... tohle je jejich soukromá věc, určitě nepotřebuje, aby to viděly oči cizí holky. Místo na záchod ale nakonec jdu před bar, usadím se na obrubník a znova si zapálim. Je to příšernej zlozvyk ale pomáhá mi zvládat nervy v klidu. V tureckym sedu, usazená na obrubníku přemýšlim o tom, co všechno se vlastně dneska stalo. |
| |
| Bar neumsí mě dvakrát pobízet, abych vyšla za Liz. jsem u ní během minuty. táák fajn protáhnu a posadím se kousek vedle. |
| |
| Bar Co v něm její slzy mohly probudit? Lásku? Těžko. Soucit? Možná. Kterej bastard tohle mohl udělat... Opatrně prsty vezme lem trička a velice pomalu ho vyhrne nahoru, aby se sám podíval na jizvy, bez ohledu na to zda jí to je příjemné či ne. On se nikdy neptá. Ran se nedotýká. "Jdeme..." Rozkáže znovu a gestem ruky ji pobídne, aby se oblékla a vstala. Vylozí z kapsy papírovou bankovku a položí ji na stůl. |
| |
| Bar Podívám se nechápavě na Bastiena. Viděla jsem v jeho očích slzy. A a kam? Nasadím si opět mikinu. Není mi příjemné ji nemít. Zeptám se a jsem trochu zmatená jeho chováním. Mám z něj i trochu strach. Je tak dominantní. |
| |
| Bar "Jeden z mých...přátel...se Ti na to podívá." Odpoví a pošoupne peníze doprostřed stolu, i když si nic neobjednal. Přiloží ji dlaně lehce na boky a pobídne ji, aby přidala do kroku. "Bojíš se mě?" Zeptá se a slabě mu cukne koutek. Usuzuje tak z výrazu, kterým ho sleduje a vede ji k východu z baru. |
| |
| bar Chytnu bágl a dám si ho na rameno. Zajímalo by mě kam mě chce odtáhnout. Jsou to starý rány časem přebolí. Špitnu a podívám se mu do očí. Trochu ano. Jsi kluk. |
| |
| Ulice "Nepřebolí." Odpoví úpřímně a vyjde s ní před bar. Dívkám sedícím na obrubníku sdělí pouze jen to, že se uvidí později, vezme Natt za ruku, aby se mu cestou popřípadě někde neztratila a vykročí s ní na západ města do chudší čtvrti. "Mě se bát nemusíš, maličká, já nejsem zlý." Jednou rukou tiskne její dlaň a druhou má v kapse. Proč to dělá? Proč se stará?... Možná se chce pobavit, možná se nudí... |
| |
| Ulice Stisknu jemně Bastienovi ruku. Aspoň mám pocit, že se neztratím. Táta byl taky... Zašeptám a jdu dál s ním. Čtvrť, kterou procházíme mi připomíná místa, kde jsem spávala. |
| |
| Před barem Kolem nás projdou Natt a Sebastian. Nejdu za nima, sdělení že se uvidíme později mi stačí. Vrátím se do baru a usadím se na gauč, dopiju svoje Mojito. Počkám, až se vrátí Linda. Bankovku, kterou tam položil nejspíš Seb vezmu, dám jí Lindě do ruky. Na, tohle mu vrať. Když i ona dopije, zvednu se k odchodu, u baru zaplatim úšet a ještě nechám dýško. |
| |
| Bar ehm...lizzie...pošle mě s tim do háje... řeknu pohybovačně. i když bych to mohla hodit na účet gangu... zarazím se. tohle slyšet neměla. |
| |
| Bar Eh? nechápavě zvednu jedno obočí a podívám se na ni. Pak pokrčím rameny, je to její věc. Vypadá jako fajn holka a do toho co dělá mi nic neni. No to je jedno, nalož s těma penězma jak uznáš za vhodný. Opětovně pokrčím rameny, přehodím si tašku přes rameno a vyjdeme z baru. No nic, už tě nebudu zdržovat, už tak sem ti asi zkazila nějaký plány. |
| |
| Bar. hmm.... prohlásím tiše. ne..já žádný plány neměla. teda skoro. tak ahoj. |
| |
| Západní část města - nemocnice Po zbytek cesty na ni už nepromluvil. Zastaví se s ní před zašpiněnými prosklenými dveřmi bývalé nemocnice, dnes už používané jako "útulek" pro bezdomovce a jiné choré odpadlíky dnešní společnosti, a vejde dovnitř. Poklidným krokem ji vede okolo hystericky kašlajícího staršího muže k přepážce, kde sedí žena s brýlemi předstírající svou zaneprázdněnost. "Kde je Markus?" Zeptá se jí a ignoruje její uchylně zkoumající pohled. "Nahoře." zachraptí k nim a ukáže svým kostnatým prstem ke schodišti. "Třetí dveře vpravo." |
| |
| Nemocnice Nemluvím a jen jdu dál. Ale místo, kde jsme se mi nelíbí. Vyvolává ve mě uzkost a strach. Ostatně jako všechny nemocnice. Podívám se na Bastiena jestli to myslí vážně. Vůbec se mi nikam nechce. |
| |
| Před barem Nebo jestli teda ještě někam chceš jít, ale jestli tě zdržuju, tak mi to řekni.. Nabídnu jí a zkoumavě na ní koukám. Podívám se na hodinky, asi tak teď naši zas odjížděj a já měla jít za holkama. Jen ať si pomlouvaj beze mě, nány.. |
| |
| Nemocnice Nepoděkuje jí a vykročí s Natt ke schodišti, avšak nemůže si nepovšimnout jejího zdráhání. Zlehka přivře oči a přistoupí k ní. Rty se skloní k jejímu uchu. "Jsem tu s tebou, dám na Tebe pozor..." Hlesne a jemně ji pohladí po vlasech. Úsmívá se v duchu, navenek se mu v tomto případě nechce. |
| |
| Nemocnice Zaslechnu Bastienův hlas jakoby zdálky. Promiň, na pravý slyším špatně. Špitnu a jdu za ním. Nervozně mu tisknu ruku. Připadám si jako zvěd na nepřátelském uzemí. Zvláštní pocit. |
| |
| před barem jak chceš...ale netuším kam ušklíbnu se. ty...nevypadáš zrovna z vrtev co by se bavili se mnou |
| |
| Venku A záleží na tom, jak lidi vypadaj? pronikavě se na ní podívám. Asi žádná změna, nejspíš sou takový všichni.. Nad tou myšlenkou se zašklebím. |
| |
| Venku mě ne. Já jen že....jsme zvyklá že mnou spíše lidé jako ty opovrhují, ne že mě zvou na kafe.... usměju se. |
| |
| Venku No vidíš, já ne. Zazubím se na ní. A hlavně, jak můžeš vědět jaká jsem? Třeba na to, abych měla na to kafe dřu jak mezek. Radši bych dřela.. Takže teď si zvykej na něco jinýho. Zasměju se na ní. |
| |
| Nemocnice Její slova přejde raději mlčením, nebo ty řekl možná něco nevhodného. Vyjde s ní schody do prvního patra a zahne vpravo. Dle instrukcí zaklepe na třetí dveře a když se nikdo neozývá, sám si otevře a vtáhne Natt dovnitř. Markus leží na bílém doktorském lehátku s rukama za hlavou a po místnosti má rozestavěné různé přístroje, že to vypadá spíš jako někde na pitevně. "To jsou k nám hosti...!" Živě se posadí. Bastien jen přivře oči a zamumlá něco jako pozdrav. Ošetři ji rány na zádech, ať nesyčí při každém mém doteku." Jeho hlas se poněkud změnil. Možná je to přítomností jiného muže a on nechce ukázat slabost. Vezme Natt za boky a posadí ji vyšší bílou sedačku přehozenou igelitem. "Svlékni si triko, já si skočím zavolat." Jedním pohledem Markusovi naznačí, ať se o nic nepokouší a během několika vteřin stojí na chodbě a vytáčí číslo Vinnieho. |
| |
| Ulice to bys neměla značkový hadry... podotknu ale usmívám se. tak fajn...zkouška otrlosti...jestli chceš můžu ti ukázat kde...sídlíme. |
| |
| Nemocnice Podívám se na Markuse. Vypadá to, že mu Bastien věří, ale mě jeho přítomnost spíše znervozňuje. Sundám si mikinu a pak i tričko. Ruce si dám na prsa, protože podprsenka je část oblečení, kterou nemám. Zavřu oči a čekám co bude dál. Na bolest si asi nikdy nezvyknu. Připadám si tak nahá, jako by na mě každý jen koukal. Hledal chyby, aby mi je mohl vyčítat a smál se mé bolesti. |
| |
| Ulice Dobře, prokouklas mě...mám značkový hadry, ale spíš pro to, že si na to potrpí naši.. podotknu a pokrčím rameny. Tak dobře, otrlá jsem dost ale ráda překonávám svoje možnosti. Zazubím se na ni. |
| |
| ulice. no jo...rodinka.... usměju se trochu kysele, protože ani neví co bych zato dala. Pak ale ten pocit rychle zaplaším. tak jdeme...ukážu ti kde bydlíme...já, brácha, jamal, vinnie a bastien..... |
| |
| Hotel, apartmán Překulí se na široké posteli na záda, protáhne se na saténovém prostěradle, ruce vytáhne až za sebe a spokojeně se se zavřenýma očima culí. Ten muž, LaCroix, už je chvíli pryč. Dal si sprchu a pak odešel, obchodní záležitost prý. To je Vinniemu ale naprosto ukradené. Po dlouhé době trochu mazlivější zákazník, dokonce ne plešatej stářím a ještě k tomu bohatý. Z té luxusní postele se mu vůbec nechce a proč taky. Smí tady zůstat jak dlouho chce, když nic neukradne. A to by byl blázen kdyby udělal.. Tohohle chlápka holdá ještě párkrát navštívit, než odjede z města. Z blažené relaxace ho však vyruší známá melodie. Se zavrčením se vyhrabává z dek, těsně u postele ještě zakopne a po úporném boji klesne na koberec u křesla, opře se o něj a ze svých kalhot tam na zemi ležících vytáhne mobil. Ležérně přiloží sluchátko k uchu. "Anoo~..?" |
| |
| Ulice No tak jestli sou všichni tak v poho, tak je ráda poznám.. Jsem na to jejich bydlení docela zvědavá. Dneska jsem nic nejedla, neměla jsem na to náladu, tak pocit hladu zaháním dalším cigárkem. Nemáš hlad? Zeptám se jí, cigaretu v koutku úst. |
| |
| Ulice jo jsou...mám je ráda...jsou to vyvrženci jako já....pašeráci dealeři prostituti... pokračuju, jakmile mám možnost s někým si o tom promluvit... ne zatím ani ne...díky. |
| |
| Nemocnice Markus, známý svými různými pokusy na lidech, teď krouží kolem Nevinné a mne si bradu. "Dávej si na něho pozor, děvče. Rád využívá..." Zašeptá a pohodí hlavou s úšklebkem ke dveřím. Pak si natáhne gumové rukavice, jakoby měl dělat bůh víc co a hledá nějaké obvazy a dezinfekci. "Vinnieeee..." Protáhne a opře se na chodbě zády o chladnou zeď. Mám takovou malou...prosbu." Než ze sebe dostane poslední slovo, musí se hodně přemáhat. Opře se pro změnu bokem a sleduje Natt a Markuse v "ordinaci". Sklouzne očima ke kryté hrudi dívčinými dlaněmi a nakloní hlavu jemně do strany. |
| |
| "Aaaah..." Protáhne se jako kocour, pak protočí a lehne zády na měkký koberec. "Jak jinak, že? No a copak chceš? Já si teď zrovna užívám, víš..?" Uculí se a projede si prsty dlouhé kadeře. |
| |
| Nemocnice To dělají všichni. Syknu směrem k Markusovi, aby bylo jasné, že já se nedám. Nevím, proč to nenechal jsou to starý rány. Snažím se vypadat sebevědomně. Nechci si nechat ublížit. |
| |
| Nemocnice "Nějakej důvod asi má... On je má totiž vždycky." S Tichým frfláním opakuje to, co od něj vždycky slyšel a přistoupí k dívčininým zádům. Na kus buničné vaty naleje dezinfekci a přiloží ji k jejím ranám. Předstírá usilovnou práci, ale jde mu jen o to si sáhnout. "Jsem u Markuse a víš, co on vždycky chce za své služby... Stručně řečeno, zítra kněmu půjdeš se mnou." Řekne prostě a vejde za těmi dvěma do místnosti. Posadí se na sedačku naproti Natt a sleduje je. |
| |
| Hotel, apartmán Odfrkne si a přetočí se na zemi na břicho. "Co sis proboha udělal?" Nějaký pouliční gang? Zase dělal větího frajere než kterým je? A platit to za něj musí i on. Tsech.. |
| |
| Nemocnice Zavřu oči a přemýšlím nad důvody Bastienova jednání. Ať jde o cokoliv jsem ráda, že je na mě hodnej. Když ucitím na zádech hrozné pálení skousnu si rty. Snažím se vypadat silně a rozhodně. Slyšela jsem dveře a něco mi říká, že je to Bastien. Z očí mi kapou slzy, ale nevydám ani hlásku. Ruce si tisknu hrudi. |
| |
| Ulice Aha... na chvíli se odmlčím. Zajímavý způsob obživy.. Každý se musí nějak živit No, ale já hlad mám.. odběhnu k jednomu bistru a koupim si cheesburger. Dojdu zpátky k Lindě. Tak, můžem jít. Usměju se na ní a zakousnu se do jídla. |
| |
| ulice dooobře protáhne a jse stále východněji k chudším částem města. tak nějak se živit musíme. opáčím. |
| |
| Nemocnice Chvíli přemýšlí, co mu na to říct a sleduje slzy, které se pomalu koulí z očí dívky sedící naproti němu. "Rozhodl jsem se mít jednou dobré srdce." Řekne otráveně a pomalu se postaví. Přejde k Markusovi a vrazí mu jeden výchovný pohlavek, když se nevěnuje tomu, čemu se věnovat má. |
| |
| Nemocnice Cítím Markusovi ruce níž než se sluší. Zachvěju se. Bude to ještě trvat dlouho? Zeptám se plačtivě a zároveň vzdorovitě. Nechápu ani pořádně, kde jsem a co vlastně tu dělám. Jen vím, že u sebe mám někoho komu po dlouhé době věřím. |
| |
| Hotel, apartmán "Ohoho.." Podepře si tvář a protočí oči ke stropu. "A já za to budu platit? Co z toho budu mít?" Namotává si líně pramínek vlasů na prst a pohupuje nohama. |
| |
| Budova Gorilytě odvedou před šéfa, co uhlazeně sedí za stolem a pozoruje tě. ano?zeptá se, přeměřuje tě pohledem a čeká co mu povíš. |
| |
| Venku Já vim, každej se musí nějak živit.. usměju se na ní chápavě, rozhodně to neodsuzuju. Nemůže za to, jak se k ní život zachoval. Nechceš ani kousnout? Už vidim, jak by se zachovaly nanynky. "Jsi blázen? Má to tak 1000 kalorií, to nemůžu jíst. Naroste mi po tom břicho a zadek a budu jak koule, Elisabeth. Zahoď to. Radši bys měla jíst zeleninu." a opět by krytickým pohledem přejely mou postavu a dávaly mi najevo, že mám zhubnout. |
| |
| Nemocnice "To záleží na tvém příteli..." odpoví k ní Markus a odzátkuje jakousi lahvičku, jejíž obsah nanese na rány. "Příjemný pocit z toho, že jsi mi pomohl a já ti to budu muset někdy vrátit...v mém stylu?" Nasadí přeslazený tón hlasu a vrazí obvazy Markusovi do rukou, aby to zkrámoval rychle. I jemu se tam už moc nelíbí, obzvlášt když kolem dveří místy projede podivně vyhlížející chlápek na vozíku. |
| |
| Hotel, apartmán "Chm.." Odfrkne si a na chvíli se odmlčí, odmotávajíc pramínek vlasů z prstu. "Dobře, půjdu tam s tebou." Poškrábe se a pomalu překulí do sedu. "Ale budu za to chtít extra péči." Natáhne se po kalhotech a pak ještě o kus dál pro tričko. Kdepak je zbytek..? |
| |
| venku pokud nezačneš vyvádět že ejt o...hm...nehygienický... zasměju se, pak se nakloním a ukousnu si kus cheese. tak díky |
| |
| U šéfa Přinesl jsem zásilku. Řeknu lehce nervózně a položím mu batoh na stůl. Mělo by to být všechno, ale ještě předemnou to měl Michael, který hned po tom zběhnul, takže jestli něco chybí, tak to má on. Jestli nic už nepotřebujete, tak už půjdu. Čekám na jeho reakci, jestli nebude nic chtít, tak odejdu. |
| |
| Nemocnice Poslouchám Bastienův hlas. Zajímalo by mě s kým mluví, ale asi od toho člověka něco potřebuje. Mám pocit jako by mi Markus zmrazil celá záda. Z tohodle místa nejsem ani trochu nadšená. Připadá mi to tu jako blázinec. |
| |
| Venku To bych ti to asi nenabídla ne? Ušklíbnu se a nechápavě se na ní podívám. Pak jen opětovně pokrčím rameny, za dnešek jsem to udělala už tolikrát, že si nejspíš odřu klouby. Je to ještě daleko? Zajímám se. |
| |
| šéf dobře...jsem rád žes to přinesl tak brzo. usměje se a otevře batoh, aby překontroloval obsah. Když je tam vše, kývne na tebe, že můžeš odejít. |
| |
| Venku Jo. protože se nás pořád snažej vypátrat a šoupnout do nějakýho výchovnýho zařízení..t.eda alespoň ty co nejsou plnoletý. musíme se schovávat, trochu důmyslně, na místech kdemby nikdo nehledal. |
| |
| Nemocnice Markus se jen kysele zašklebí a vrazí obvazy do rukou Bastiena zpět, když do místnosti vběhne jakýsi chlapec oděv za sestřičku a vzkáže mu, že ženě na trojce vytéká z úst pěna, zřejmě nějaký záchvat. Ježiši... Oba dva jsou najednou sami. Málem zapomněl, že má na drátě Dollyho. "Ruce dolů." Řekne k Natt a zuby ukousne roh sáčku, ve kterém je obvaz. "Dám ti takovou extra péči, že na to nikdy nezapomeneš." Kdyby stál Vinnie naproti němu, mohl by spatřit jeden z jeho potutelnch úsměvů. |
| |
| Nemocnice Najednou jsme s Bastienem sami. Podívám se na něj vzdorovitým výrazem. Tváře mám zalité červení. Ale, ale.... Zakuňkám.... Zavřu oči a čekám že mě uhodí nebo mi prostě ruce stáhne. |
| |
| Hotel, apartmán Ušklíbne se a pokývá si hlavou sám pro sebe. "Okej, zlato, budu ti věřit, aspoň chvíli." Překlikne teleofn na hlasitost, kdyby mu chtěl ještě něco říct, a začne se soukat do svého černého trika. Konečně očima taky vypátral spodní prádlo. |
| |
| Venku Jo tak to jo...jen jsem se ptala, to víš, chci bejt v obraze. Usměju se na ní a znova se zakousnu do burgeru. Bůhví jak dlouho jsem dělala atletiku, takže fyzičku mám. Jsem zvědavá, kde to jejich sídlo je. |
| |
| Venku jo...ale doufám že nás pak ennabonzneš...nedoporučovala bych. postarším trošku a pomalu už se blížíme k našemu sídlu. V dálce jsou vidět staré garáže. |
| |
| šéf Usmívá se, jak se má k odchodu. stát. řekne, když už si myslíš že tě nechá odejít. Stále se samolibě usmívá. takže...chceš mi říct že ten michael sebral ty prachy? zeptá se a povytáhne obočí. |
| |
| Nemocnice Drží se, aby neprotočil oči v sloup. "Pokud nemáš nic na práci, můžeš sem přijít, počkám. Zvu tě na oběd." Sevře svůj mobil mezi svou tvář a rameno, aby ho nemusel neustále držet a ruce Natt stáhne nesmlouvavě do klína. Umí být ale natolik diskrétní, že se směrem k jejímu dekoltu nedívá, pouze ji v rychlosti, ale pečlivě, obváže. Tohle dělám naposled...nic z toho nemám... |
| |
| U šéfa Už jsem skoro na dosah ruky u dveří, když mě zastaví. Jestli tam nějaký prachy byli, tak ano, teda pokud je nesebral někdo, kdo měl balíček ještě před ním, ale podle toho, jak rychle se snažil zmizet z téhle čtvrti, tak je musel vzít on. |
| |
| Hotel, apartmán Neochotně vstane, dosedne na kraj postele a natahuje na sebe spodní prádlo. "Už nic na práci nemam, tak dobře. Ale měl sem možnost se vyvalovat v luxusním pokoji. Chci vidět čím mi to vykompenzuješ." Znovu se ušklíbne a natahuje se do kalhot. |
| |
| Nemocnice Cítím jak mi Bastien stáhl ruce. Nebráním se a nechám ho ať si se mnou dělá co chce. Když zkončí odvážím se otevřít oči. Nedokážu se smířit s tím, že mě viděl nahou a zlomenou. Taková nejsem. Podívám se mu do očí. Chytím ho za ruku a přitáhnu k sobě. Děkuju. Zašeptám mu těsně u druhého ucha a pak ho lehce políbím. |
| |
| Venku Klídek, nejsem blázen. Řekni mi, co bych z toho asi tak měla? Ušklíbnu se na ní, konečně mám dojem, že můžu mít normální kamarády. V jiném slova smyslu. Zavrtím hlavou. Fakt, žádnej strach. Nejsem žádnej podrazák. |
| |
| šéf. ano? protáhne, a přijde blíž. prachy tam byly. a měl si na to dávat pozor. Mě je jedno, kdo z tvejch prašivejchpouličních kamarádů to vzal, ale ty mi ty prachy přineseš. A všechny. mluví stále klidně, jen trochu výhružně. |
| |
| Ulice->garáže. no tak teda vítej v našem světě. usměju se a otevřu postraní dveře jedné garéže, ke které jsme právě došli. Vejdo dovnitř, je tu stejný nepořádek, tma a špína jako kdykoli předtím. |
| |
| Nemocnice Ve chvíli, kdy ho Nevinná políbila, Vinniemu omylem položil telefon. Znovu už mu nezavolá, ví, že stejně přijde. "Za málo." Dostane ze sebe jen a narovná se. Podá ji věci, aby se v rychlosti oblékla. "Vypadnem odsud." Zasune mobil do náprsní kapsy košile a přejde ke dveřím čekat, dokud se neoblékne. Markus je v nedohlednu. |
| |
| Nemocnice Rychle si obléknu jak tričko tak mikinu. Zapnu ji až ke krku a vezmu batoh. A kam vypadneme? Zeptám se a dám pramen dlouhých vlasů za ucho. |
| |
| U šéfa Zhluboka se nadechnu a vydechnu. Já věděl, že chodit sem byla blbost a podepsání si ortelu smrti. Proč to mám schánět já, když já vám je nevzal? Zeptám se rozčileně. A hlavně, jak je mám získat, já nemám ani na jídlo, na tož na placení účtů někoho jinýho. |
| |
| Hotel, apartmán Zavěsil, ale to už nijak neřeší. Natáhne na sebe zbytek oblečení, upraví před obrovským zrcadlem v koupelně linku a vlasy, naposled se na sebe usměje a odejde. S trochu povýšený, výrazem projde venku okolo dřívě viděného poslíčka, sjede výtahem do haly a s hotelem se rozloučí. Nu ale co teď? Za taxi utrácet nehodlá a pěsky se mu až tam nechce. Nu což, zkusí se štěstí se stopem. |
| |
| šéf moc se mi tu nerozčiluj mladíku... napomene ho trochu zvýšeným hlasem. měje jedno, kde ty prachy seženeš ale do večera budou tady, vedle toho batohu. Jestli ne, jsem schopný si tě najít sám. hlas přejde opět do klidné toniny. |
| |
| Garáže No..moc pěkný... zasměju se, protože kvůli tmě nic nevidim. Nerada to přiznávám, ale jsem šeroslepá. Dá se tady nějak zvětšit zdroj světla? Zajímám se, protože takhle vidím maximálně obrysy a ani to skoro ne. |
| |
| U šéfa Když jste schopen si mě najít kdekoli, tak mi řekněte, kde se zrovna nachází Michael a já ty prachy z něho vytřískám. |
| |
| Garáže. jo..někde tam kde stojíš by měl být vypínač. usměju se. Jsem na tu tmu tady zvyklá. |
| |
| šéf znovu pozvedne obočí, není zrovna zvyklý aby se s ním někdo hádal. tak hele. teď mazej pryč nechci tě tu vidět ani o chvilku déle. a do večera mi sežeň ty prachy. zmáčkne tlačítko, dovnitř vpadnou gorily, a vyvedou tě ven. šéf ti jen výsměšně zamává. |
| |
| Park Zobudím sa. Celé telo mám ubolené, asi som zaspal na lavičke. Poobzerám sa dookola, dievčatá s tým chlapíkom už zmizli. Škoda, tá mladá bola pekná... Zdvihnem sa z lavičky a povystieram si ruky a nohy. Ospalo zívnem, vezmem si skate z úkrytu a ešte rozospatý zamierim do mesta. Zastavím pri prvom stánku s hot-dogmy a jeden si kúpim. Skontrolujem finančný stav, ukradol som asi dve tisícky. Zaplatím za hot-dog a pokračujem v jazde na skate po meste. Všímam si okolie, domy vypadajú celkom pekne, je to nejaká krajšia štvrť. Zastanem pri ďalšej lavičke pred akýmsi barom a s chuťou sa pustím do hot-dogu. |
| |
| Maori Chudinská čtvrť Gorily mě pustili až pod dírou, kterou jsem přišel. Dírou vylezu na střechu. Takže jestli chci sehnat nějaký prachy, musím někam, kde někdo peníze má, což v téhle čtvrti nikdo nemá, takže musím někam jinam, ale zase nemůžu moc daleko, protože by mě policajti vyhnali zase zpátky, takže musím někam mezi a jelikož Michael chtěl utýct z téhle čtvrti a zároveň stejně jako já nemůže do těch lepších, může být jen na pár místech a nejlepší bude sebrat ty peníze rovnou Michaelovi. Rozeběhnu se po střechách k nejbližší části města, kde si myslím, že by mohl být. O něco lepší část města Pročesal jsem všechny místa, kde jsem si myslel, že by mohl Michael být. Nebyl. Sakra Zakleji když prolezu poslední místo, kde bych ho mohl najít. Ještě by mohl jít do parku, ale já ta nemůžu, byla by to pro mě sebevražda, protože tam chodí lidi ze Sinistry, kteří mě od toho, jak jsem jim vyzdobil ty jejich garáže, nenávidí. Ale Sinistry jsou možná moje jediná naděje. No, má mě zabít šéf nebo ta kočanda co vede Sinistry. Rači kočanda. Vylezu na blízkou střechu a po střechách běžím až ke garážím Sinister. U sídla Sinistry Nechce se mi běhat po střeše někomu, koho chci požádat o pomoc, takže slezu už ze střechy vedlejšího domu. Klidným krokem jdu k otevřenému vchodu do garáží. Zrovna tam někdo je, takže když přijdu až k nim s úsměvem je pozdravím: Dobrý den kolegové. |
| |
| Nemocnice "Ven." Řekne prozatím a pokyne jí, aby ho následovala. V přízemí ji otevře dveře a počká, dokud jimi neprojde. Pak za nimi zavře a tiše zakleje, když mu v ruce zůstane klika od dveří. Odhodí ji stranou, s takovou banální věcí se obtěžovat nebude. "Za chvíli mi dorazí...přítel. Rád jsem Tě opět viděl." Vklouzne jednou rukou do kapsy a druhou ji naznačí, že se může vydat napříč ulicí. On sám zůstává. Snad si je vědoma toho, že může kdykoliv zavolat... |
| |
| Nemocnice Vyjdu i s batohem na zádech za Bastienem. Ještě jednou děkuji. Rozloučím se s Bastienem. Mám strach, že už ho nikdy neuvidím. Zítra se chci zase vydat na další cestu. Papírek s číslem mám však pečlivě schovaný. Dojdu do nějakého parku a sednu na lavku. Ani nevím kam jsem se dostala. Je jiný než ten předešlí. Má i jinou kašnu. Posadím se a z batohu vytáhnu sušené maso. To mi dávala máma na výlety, když jsme jezdili. Ale už je to moc dávno. |
| |
| Garáž Jo, díky...to je přesně to, co jsem potřebovala. Usměju se děkovně na Lin, když rozsvítim. Teprv teď se můžu rozhlédnout. Je to prostě garáž vypavená tak, aby se tu dalo přežívat. Nic světoborného, ale je to jejich domov. |
| |
| Ulice města Postaví se na kraj chodníku, jednu ruku v bok a druhou na chytání stopu. A dokonce má i brzy štěstí a kdosi mu zastaví. Nu, možná tak velké štěstí ne. Je to jeden z jeho zákazníků a né zrovna ten nejoblíbenější. Ale teď se vymlouvat..to by asi nebylo nejlepší. A tak bez řečí k Borisovi, jak se muž Ruského vzhledu jmenuje, poslušně přes jeho poznámky nasedne. Chtěl dozadu, ale musí na přední sedadlo. |
| |
| Ulice v západní části města Chvíli ji doprovází pohledem, dokud nezmizí za rohem. Pak se přetočí na patě, přejde přes cestu a posadí se na zaprášené schody vedoucí do nějakého domu. Očividně je tam zákaz vstupu, neboť jsou přes dveře stlučená prkna. Tak pohni, coco... Opře si lokty o kolena a proplete prsty. Čeká na Vinnieho. |
| |
| Ulice města, v autě u Borise Popovídání s Borisem není nic moc. Jako vždy. Pár chlípných poznámek s přízvukem a ostrý řezaný smích. Nemá ho rád, popravdě doufal, že ho už nikdy nepotká. tenhle chlap nemá s násilím žádné problémy. A tak, jak jedou, Boris najednou uhne z cesty a brzy zastavuje na odlehlé špinavé ulici. "Uhm..ještě to kousek je.." Dovolí si špitnout, ale Boris to ignoruje. A brzy už cítí jeho mohutnou ruku vedle svého ramene. "Hele, Borisi,promiň, ale teď zrovna-" Větu ani nedořekne, Boris se po něm ožene a brzy ucítí na jazyku krev. Dnes Boris nemá dobrou náladu, ač se tak tvářil. Sakra. Promiň,Bastiene, vypadá to, že se spozdím.. |
| |
| Park Chvíli tak sedím na lavečce a usnu. Zdá se mi o mnoha lidech, které ani neznám. A pak uvidím obličej mého otce. Je opilí a směje se. Chytí mě za ruku. Snažím se bránit, ale je to marná snaha. Zase na mě kříčí a mlátí mě. Cítím každou ránu jeho opasku. Pak ucítím silnou bolest v ruce, která mě probudí. Spadla jsem z lavečky. Naštěstí... Ale kolik nocí mě ještě bude strašit. Přitisknu nohy k tělu a rozpláču se. Nejsem zrovna silná, i když život na ulici vás občas něco naučí. Světu se bránit dokážu, ale otci ne. |
| |
| Ulice města Notnou chvíli posedává v klidu na jednom místě, občas se porozlédne. Působí jako vyrovnaný člověk, ovšem když uběhne dalších patnáct minut a Vincent se neukazuje, zmocňuje se ho vztek mísený se strachem, on se moc často neopožďuje. Nějaké své zásady ten kluk zase má. Postaví se a vykročí směrem k baru Nancy. U toho vytáhne z kapsy telefon a vytočí číslo Vinnieho. Pokud mu to nevezme, Nancy jistě bude vědět, kde se měl sejít se svým zákazníkem a ten by mu mohl popřípadě osvětlit, kde se jeho přítel potuluje. Jestli Tě najdu v pořádku, biquet, zmaluju ti ciferník, že si tejden nesedneš... Jestli Tě však najdu jen s jediným škrábancem, ten někdo bude mít veliké problémy... Prudce zahne ulicí vlevo a ramene vrazí do staršího muže. Neomluví se, jen čeká, zda Vinnie vezme telefon. |
| |
| Mesto, park Spokojne dojem hot-dog a ďalej sa vozím mestom čo najďalej od sídla Maori. zrovna znova prechádzam okolo parku keď si všimnem to mladé dievča ako práve padá z lavičky a následne plače. Eh..plakať kvôli pádu z lavičky? To som ešte nevidel... otočím skate a zamierim ku nej, kúsok od nej zosadnem a sadnem si ku nej. Chvíľku na ňu mlčky hľadím, neviem čo povedať. Dievčatá sú tak precitlivené... Eh, ahoj..stalo sa niečo? samozrejme, že sa niečo stalo, málokto plače bez príčiny. Prečo sa tak hlúpo pýtam? No ja som šiel okolo...a..eh videl som ťa, nestalo sa ti niečo pri páde z tej lavičky? |
| |
| Park Když na mě ten kluk promluví rychle otřu oči. To to nic není. Usměju se na něj nesměle. Jen jsem usnula a něco špatnýho se mi zdálo a ten pár mě probudil. Zvednu se a otřu kalhoty od prachu a tak. |
| |
| Park Tiež vstanem. No, ja som Michael, ty? Milo sa usmejem, konverzácia s niekým kto nepatrí do vražedného gangu príde vhod. Modrastné vlasy, zaujímavé... A prečo spíš v parku? Nemáš domov? Ďalšia opustená duša? |
| |
| Park Já jsem Natalie, ale všichni mi říkají Natt. Když se zeptá na domov cuknu trochu pohledem. Už přes rok utíkám od otca. Mlátil mě. |
| |
| Park Pekné meno. Opäť sa usmejem. Ah takže útek. U mňa to bolo práve naopak, matka umrela a otec utiekol aby sa o mňa nemusel starať. Skončil som na ulici, utekám pred inteligentmi ktorý ma chcú zavrieť do decáku, snažím sa prežiť. Ako dlho si už v meste? Spýtam sa na záver. |
| |
| Park. Je mi Michaela líto. Ale aspoň ho nikdo nemlátil. Třeba ani nemá zlé sny tak jako já. Jak dlouho? Zamyslím se. Dnes jsem tu prvně. V noci vždycky někde přespím a vydám se dál. Věčně utíkám. |
| |
| Park. Toto mesto nie je zrovna najlepšie pre osamelých. Gangy a tak. Maori idú proti Sinistrám a podobne. Dosť sa tu tiež kradne, občas dokonca napadnutie či výnimočne vražda. Ale hlavne potýčky tých gangov to je dačo strašné. Inak kam máš teraz namierené? |
| |
| Garáže tohle je moje postel... poplácá rukou jednu kapotu vraku. tady se schováváme...všichni. usměju se na Lizzie a čekám co tomu řekne. |
| |
| Park Nevím a navíc mi jeden kluk dost pomohl. Usměju se. Chtěla bych mu to nějak oplatit. Kouknu na bágl, který představuje můj majetek. Taky občas musím něco ukrást. A ty jsi v nějakém gangu? |
| |
| Garáže Najednou se naježím jako kočka a přikrčím se. co tenhle tady sakra dělá.... syknu když dveřmi uvidím kluka. Vyjdu okamžitě z garáže. co tady chceš? |
| |
| Park. Bol som. Priznám sa. Odišiel som však, nechcem aby ma zatiahli do vrážd. Chcú ísť proti gangu v ktorom je práve ten chlapec ktorý ti pomohol. Ako sa ten chlapík volá? Eh? Netuším.. Včera som vás videl, a tipujem, že je to on. Dodám na vysvetlenie. |
| |
| Vinnie nápadně stojícího auta si povšimne auto v protisměru. Policajti. Měli zrovna špatný den, celý den stáli u radaru na měření rychlosti, a tak měli chuť napařit alespoň nějakou pokutu. Takže zastavili u vašeho auta, a zaklepali na okýnko řidiči. váš řidičský průkaz prosím. |
| |
| Park Srdce se mi sevře. Chytím Michaela za ruku. Prosím, řekni mi o tom víc. Musím přece Bastiena varovat. Nechci aby Bastienovi ublížili víš. |
| |
| Park Ah, jasne Bastien. Volá sa Sebastián nie? Či tak nejako. Počul som to meno párkrát u nás v sídle. No, neviem prečo ale šéf Maori chce začať vojnu proti gangu Sinister. Majú vcelku slušnú výzbroj aj finančnú pomoc. A prahnú po boji. Prečo jej to vlastne hovorím? Neviem. Časom sa začnú strieľať a zabíjať. Ja chcem byť z toho preč, preto som utiekol. Trochu ma prekvapí záujem Natt o toho Bastiena. |
| |
| Park A na kdy to plánují? Zeptám se a snažím se zachovat chladnou hlavu. Nechci aby někdo zemřel. Bastien mi ošetřil rány víš. Dodám na vysvětlenou proč mě Sabastien tak zajímá. Jsem trochu nervozní. Připadá mi jako by mi docházel čas. |
| |
| Maori Před garáží Sinister Já vím, začnu klidným hlasem, že jsem s tvojí partou v minulosti nějaká nedorozumění, ale v dnešní době máme i nějaké společné věci, třeba jako nepřátele. Chtěl bych tě ještě předtím, než ti řeknu svoji nabídku, že nemluvím za celé Maori, ale jen za sebe. No, tak tedy k věci. Určitě jsi slyšela o muži, který si říká šéf. Jestli ne, tak je to člověk, který kompletně ovládá celou chudinskou čtvrť. Vím kde se nachází a jak silnou má ochranu a ty máš lidi a prostředky. Proto ti nabízím spolupráci na jeho likvidaci, ty tím získáš celou chudinskou čtvrť a já ti vydám všechny členy Maori, tím budeš mít dvě mouchy jednou ranou. |
| |
| Sinister garáže. zvědavě nakloním hlavu na stranu. a proč bych ti tohle měla věřit, hm? Kdyby to bylo tak jednoduché jak říkáš, mohli jste ho zlikvodovat přece vy. Jak ti mám věřit že to není další lest? zeptám se. Zní to zajímavě, ale přeci.... |
| |
| Park Netuším. Možno k tomu ani nedôjde. Ale nedávno im prišla zásielka zbraní takže tipujem, že čoskoro. Všimnem si, že je dosť nervózna. Ona toho chlapíka miluje? V súčasnosti sa Maori len "zobúdzajú", takže útok sa asi odloží na neskôr. Ale raz k vojne prísť musí. |
| |
| Park Moc ti děkuju. Usměju se na Michaela. No nechceš se jít trochu projít? Zeptám se a snažím si urovnat myšlenky. |
| |
| Park S radosťou Usmejem sa na ňu, všimnem si, že mi stále drží ruku ale moc mi to nevadí. Kam pôjdeme? |
| |
| Park Já to tady neznám. Mohl by jsi mě provést. Usměju se na Michaela. Je moc fajn. A děkuju, že jsi chtěl vůbec zjistit co mi je. |
| |
| Garáže Postel? Zajímavé.. zamyslím se a v mysli mi okamžitě vytane moje luxusní letiště v pokoji. Ach jo, proč je svět tak plný rozdílů? Já jsem si toho kluka nejdřív nevšimla, všimla jsem si ho až když se Linda naježila. Podívám se na hodinky. Sakra, už jsem měla být jinde. Musím vyvenčit Sillose. Jestli chceš, tak se pak ještě vrátim. |
| |
| Garáže. Jo dobře, tak Ahoj Lizzie rozloučím se s ní, a pozoruju, jak odchází. Pak svojí pozornost obrátím opět ke klukovi. |
| |
| Ulice, Borisovo auto Ignoruje napuchající tvář a chuť vlastní krve v ústech i roztržené tričko. Hlavně ať už to má rychle za sebou. Sakra, Bastien se bude asi zlobit. V duchu se ušklíbne. Ale najednou je něco špatně. Boris ztuhne a odstrčí ho od sebe. Někdo zaťukal na okénko. Boris se v mžiku upravuje, zašátrá v kapse a Vincentovi nakáže se ani nehnout. Pak vystoupí z auta, ryhcle za sebou zabouchne a předloží průkaz strážníkovi a snevinným výrazem ve tváři. |
| |
| Domu, zpátky Co nejrychleji najdu stanici metra a dostanu se domů. Vezmu svýho irskýho vlkodava Sillose a chvíli s ním běhám kolem, je to jako trénink. Dřív jsem závodně běhala, tak takhle běhám se Sillosem, abych nevypadla z formy. Potom mu dám napít a najíst. Vezmu nějaký věci, brambůrky, objednám pizzu a ze sklepa vezmu tři lahve koly. Naše stejně nebude zajímat, kam to zmizelo. Všechno to odnesu do auta, Sillos se posadí na zadní sedačku a já vyjedu zpátky ke garážím. |
| |
| Policie máte nehodu? zeptá se strážník, poukazujíc na to proč tu, u kraje silnice stojí. řidičský průkaz v pořádku...ale ještě bych udělal technickou kontrolu..nevzdává to polda. |
| |
| Park Ah dobre no. Ruku posuniem tak, aby sme sa držali za ruky, dúfam, že jej to neprekáža. Zamierim do centra mesta, kde sú najkrajšie domy, niekoľko mrakodrapov, najlepšie podniky. Toto je asi najvyspelejšia časť mesta, je to vlastne také centrum. Rukou ukazujem na rôzne budovy a pomenuvávam ich. Banka, nejaká firma alebo poisťovňa, veľkoobchod, kino, reštaurácia... Naokolo naštastie zatiaľ nie sú policajti, a aj keby, nemali by nás podozrievať. V zadu je aj námestie s fontánou a ešte ďalej snobská štvrť. Tam sú to len super vili a pomaly ranče. Žijú tam len naj bohatší ľudia z mesta. Pekná príroda vôkol a tak. |
| |
| Ulice, Borisovo auto Boris se trochu zamračí a jeho východním rysům to dodává na divokém vzhledu. "To je to tak nutné, strážníku? Jistě máte na práci důležitější věci." V rozčilení těžko zadržuje svůj ruský přízvuk a prsty ťuká o lem vlastních kalhot. Vincent se nakloní ke zpětnému zrcádku a sám nad sebou se zašklebí. |
| |
| Venku Přes rameno přehodím batoh a procházím se s Michaelem. Drží mě za ruku a je to celkem pěknej pocit. V takových místech jsem kdysi žila. Pěkná zlatá klec. Povzdechnu si. Ani tenkrát jsem neměla přátele. Je pěkné jak spolu "děti ulice" drží. |
| |
| Maori Garáže Vzdychnu si. Kdyby to záleželo na mně, tak by už bylo po něm, jenže u nich v Maori je trošku složitější situace, kterou nemá smysl vysvětlovat. Bude stačit, když ti řeknu, že se pomaličku rozpadá a ty co ještě zůstali, tak jsou z šéfa tak posraní, že se už jen při tom slově šéf třesou jako osika. Jestli mi budeš věřit nebo nebudeš, to záleží jen na tobě, ale zvaž, co ti zabití šéfa přinese. Začnu pomaličku obcházet okolo ní a začnu mluvit o něco dramatičtějším hlasem. Jen si představ tu moc a hlavně ty peníze, co ti to přinese. Staneš se nejmocnější ženou ve městě a když se budeš snažit dál, tak klidně tohle město můžeš ovládnout. No to přeháním, ale třeba jí to přesvědčí. Zastavím se před ní a čekám na její odpověď. |
| |
| Policie Poliš pozvedne obočí. ano je. Ještě občanku. není zvyklý že mu někdo odporuje. vždycky to v něm budí podezření, že maj co ukrývat. a rovnou mi ukažte i vnitřek vozu. pozastaví se nad přízvukem. Od té doby, co mu jeden rus několik měsíců unikal jako pravý dálniční pirát, měl na ně pifku. |
| |
| Mesto No ja som z tej povedzme strednej štvrti, ani chudobný ani bohatý. Teda bol som. Tam ďalej je štvrť Maori, najchudobnejšia, najšpinavšia a najhoršia časť mesta. Samý zlodej a vrah. Pozriem ako si napráva batoh. Ach, ty sa tu trápiš a ja nič, ponesiem ti ten batoh, som už zvyknutý na nosenie vecí. Spomeniem si na prepravu balíčku z ktorého som vzal peniaze, v tomto prípade to v úmysle nemám. U Maori som totiž robil poslíčka. Dodám ešte na vysvetlenie. |
| |
| Sinister Garáž. pevně semknu rty do úzké čárky. víš ty co? řeknu po chvíli. pojď dovnitř, počkáme na zbytek lidí. I oni do toho mají co mluvit. řekneš jim to co mě. Pak se bude hlasovat. Nehodlám rozhodovat za ně i když jsem řekněme šéfka. ušklíbnu se. tak co, nebojíš se? |
| |
| Ulice Boris vztekle zavrčí. "Hned, moment." Procedí jen ještě a vleze zpět do auta, snad pro zapomenutou občanku. Nečekaně však za sebou zabouchne, zařadí rychlost a na plné otáčky ujíždí z místa. |
| |
| Ulice Zasranej rusák! prskne policista, naskočí do auta a společně se svým kolegou se rozjede za vámi. do toho ještě stihne zavolat posily. Přeci ejn, rusákům nevěří. Klidně může mít v autě mrtvolu odstraněnýho dlužníka. |
| |
| Město To je dobrý.. jsem na jeho tíhu zvyklá. Usměju se. Už rok ho tahám jen tak na zádech. Spíše na rameni. Víš co zvu tě na něco dobrýho ju? Nemáš hlad nebo tak? |
| |
| Mesto Slabo sa zasmejem. To teda nie, pozývam ja teba. Čo by som bol za džentlmena ak by som nechal platiť Dámu. Zvediem Natt kúsok späť k parku a do jednej z lacnejších ale pekných reštaurácii. také priemerné. Pred reštauráciou otvorím Natt dvere a nechám nech vyberie stôl. Jedlo platia vždy muži, to je nepísaný zákon. Tak čo si dáš? |
| |
| Restaurace No já nevím vyber něco ty. Usměju se Jen ať tam nejsou houby nebo kopr. Ušklíbnu se. To jsou věci, které nemám ráda. Víš na co jsou zákony? Zeptám se Michaela. |
| |
| Maori (ale tentokrát jedu za sebe) Garáže Oddychnu si. Už jsem si myslel, že řekne ne, když se tak divně zatvářila. S tebou i do pekel. Řeknu s úsměvem jako vždy a rozhodně vkročím do garáže. Rozkoukám se po garáži, mají to tu mnohem lepší než mi. Páni, já si vždycky myslel, že sídlo Maori je jedno z těch lepším, ale jak tak koukám, na tohle teda nemá. Ještě mi řekni, že tu máte lednici a televizi a už mě oddut nedostanete. Jenom by to tu možná chtělo trochu vyzdobit. S tou poslední větou si šáhnu po spreji, abych jí naznačil, co mám na mysli. |
| |
| Ulice Náhlý útěk mu vůbec není pochuti, ví, že Boris mluvil s policií a to mu nečekaně přidává na kuráži, které ještě před chvíli neměl ani špetku. "Blázne, zastav!" Křikne bez přemýšlení na Borise a chytne se sedašky. Zatáčky řeže teda pořádně. "jen si budou myslet, že seš pašerák nebo něco! Co když budou střílet! Chci ven!" Začíná se tvářit téměř histericky a to se Borisovi zrovna nelíbí. Vrazí mu pro utišení ještě jednu když zrovna míjí na ulici stařenku s nákupním vozíkem plným starého harampádí. "Ticho!" Zaburácí na něj nazpět. Vincent se prohmatá nos a popotáhne krev. Dneska není jeho den.. Boris se ohlédne do zrcádka. Dokonce další vůz. Najednou mu Vincentův nápad o výstupu nepřijde tak špatné. Mohl by je tím zdržet. "Ven!" Křikne najednou na blonďáka, sáhne po ovládání jeho dveři a než se Vinnie vzpamatuje, je vykopnut z auta ven. |
| |
| Reštaurácia. Ach samozrejme, aby sa porušovali. Usmejem sa na ňu. Ale toto je zákon ktorý sa neporušuje, ja až tak hladný nie som, mal som už hot-dog. No tak, vyber si niečo. U čašníka ktorý sa stihne zastaviť objednám zatiaľ 2 koly a rovno zaplatím aby ma Natt nepredbehla. |
| |
| Cesta Jedu od nás směrem ke garážím. Cesta trvá pkměrně dlouho, projíždím městem, potom mimo město a mám zaplý CD Papa Roach. Zrovna si společně s CD zpívám jednu písničku, between angel and insects. Během řízení prsty ťukám do rytmu do volantu, v zrcátku sem tam zkontroluji Sillose. Je to skvělej pes, klidně si leží a ani kdybych priudce zabrzdila, ani to s nim nehne. |
| |
| Restaurace Tak já si dám jen salát s kuřecím masem. Rozhodnu nakonec. Podlední dobou jsem nejedla moc zdravě. Třeba to ten salát vyváží. Si hroznej příště platím já. Zasměju se a jemně rukou do Michaela šťouchnu. |
| |
| Garáže ani to nezkoušej. zasměju se. Jestli nám to tu posprejuje, ejdnu mu vrazím. Pak zastaví venku auto. Vyběhnu ven. Lizzie...teda....ty máš ale fáro. obdivně písknu. |
| |
| Policajti Okamžitě si všimnou otevřených dveří. Ihned je napadne že nějaký jeho spolujezdec bude střílet. pal ty debile! křikne řidič na spolujezdce, a ten vytáhne služebni zbraň a několikrát vypálí. do otevřených dveří, do pneumatik. |
| |
| Reštaurácia. Tak šalát s kuracím mäsom 2x poprosím. Poviem čakajúcemu čašníkovi ktorý si to zapíše, o chvíľku sú už dva taniere s kolou pred nami. Ja som ťa našiel, ja som povinný zaplatiť ti obed. Napijem sa z koly, šalát zatiaľ len prehrabem vidličkou. Takže ty už rok prežívaš sama v rôznych mestách? To muselo byť strašné...Ak sú všetky mestá ako toto tak to musel byť doslova boj o prežitie. |
| |
| Restaurace Tohle je celkem velké. Zamyslím se. Ale v každém je jistá hmm mafie. Ušklíbnu se a ochutnám salát. Je skvělej. A kolik ti vlastně je? |
| |
| Ulice Vypadne z jedoucího auta a ani neví jak. Chce vykřiknout, ale ústa mu na chívli oněmí když ucítí prudkou pálivou bolest v paži a ve stehně. Dopadne na betonovou silnici, několik kotrmelců a hlasitý výkřik. Auto kdesi předním začne brzdit ve smyku z prostřelené pneumatiky, |
| |
| Reštaurácia 16 aj niečo. Štyri roky žijem na ulici, Maori sú vrahovia ale zobrali ma ako dieťa a postarali sa o mňa. Ak sa to tak dá povedať..musel som pre nich pašovať alkohol, cigarety, drogy niekedy dokonca zbrane. Zamyslene ochutnám šalát, nie je zlý, taká zmena po lacnom mrazenom jedle od gangu. A čo ty? Koľko ti vlastne je? Prívetivo sa usmejem, o sebe som už dlho nerozprával. |
| |
| Před garáží Zastavím před garáží a ven se okamžitě nahrne Lin a ten kluk. Jo dík.. zasměju se, sklopim sedadlo Sillosovi a ten vyskočí z auta. V kohoutku měří 90 cm, takže pes je to opravdu velikej. Sillosi, zůstaň. Pes si poslušně lehne na zem vedle auta. Něco jsem přivezla Otevřu kufr, vyndám dvě pizzy, koly a brambůrky. |
| |
| Restaurace Je mi 15 a půl. A z domu jsem tak rok. Zamyslím se. Když mi bylo 12 jeli jsme s mámou domů. Zuřila hrozná bouřka a nabourali jsme. Máma tu nehodu nepřežila a táta mi to dal za vinu. Povzdechnu si. Říkal, že věděl, že dítě narozené na dušičky přináší smůlu a začal mě bít. Dva roky jsem to snášela a od té doby se toulám, ale až tady našla hmm přátele. |
| |
| Garáže. týýýjo díky! vykřiknu nadšeně a všimnu si i psa. hele Lizz...zní to blbě ale nemohly by sme zajet ještě do města? něco potřebuju zařídit... ověřit si jak sou na tom Maori. |
| |
| Na ulici Chytne se dlaněmi třesavě za stehno a s pevně zatnutýma očima zadržuje v krku další výkřik. "Blbci! Kokori! ****! ****!" Dostává ze sebe jen na uklidnění a snaží se nevnímat horkou krev na rukách.. |
| |
| Před garážema Jasně že jo, jen vydrž. Usměju se na ní taky. Kam to mám dát? Zeptám se a kejvnu hlavou k tomu, co sem přinesla. Uklidím to zatim do garáže. Sillos si znovu skočí do auta a rozvalí se na zadní sedačce. Tak nasedej, kam to bude? Zeptám se jí a nastartuju. |
| |
| Reštaurácia. Bil ťa kvôli tomu, že si narodená v nejaký zlý sviatok a preto, že sa zrútil kvôli smrti tvojej matky? Zvláštne. Pokrútim nesúhlasne hlavou nad počínaním toho chlapa. Prespávaš v parku? Alebo niekde inde? spýtam sa so záujmom, uvedomím si, že ani ja nemám kde spať. Asi zasa v parku na tej tvrdej lavičke. |
| |
| Před garéžema potřebuju si jen ěnco ověřit. usměju se a naskočím na sedadlo spolujezdce. nma druhej konec města...objeď to obchvatem a pak tě navedu. |
| |
| restaurace No jak kdy... Povzdechnu si. Někdy seženu nocleh. Tady jsem prvně tak uvidím no. Napiju se koly a podívám se Michaelovi do očí. Nesnášel mě a jen potřeboval důvod, aby to udělal víš. Naštěstí už ty jizvy tolik nebolí. Bastien je fajn v tomhle. Pomohl mi a na nic se neptal nic nežádal. |
| |
| Před garážema Fajn, ale připoutej se...jezdim ráda...rychle. Řeknu jí, doma mám ještě motorku. Přijela bych na ní, ale mám Sillose. Přidám plyn a hned zezačátku to nešetřim, na obvchvatu stejně nikdo nebude. Vřítim se tam jak závodník formule jedna, pustim CD a doslova si to užívám. V dálce zahlédnu projet poldy. A jéje.. radši teda spomalim. Projíždíme dál, ale najednou si v příkopu všimnu ležícího kluka. Přibrzdim. Lin, koukej. Ukážu tim směrem. |
| |
| Cesta ježiši zastav Lizzzie!vykřiknu když uvidím Vinnieho. Vyskočím ještě z nedobržděnýho auta. Vinnie! vykřiknu a přiběhnu k němu. co se stalo? Lizzie, máš mobila? volej záchranku! |
| |
| Před garáží Jakmile uslyším zastavující auto před garáží, instinktivně se přikrčím a připravím na nejhorší. Jakmile ven vystoupí ta holka, co odtud předtím utekla, značně mě to uklidní. Poslušně jdu za šéfkou Sinister ven. Tiše pozdravím Lizzii. Ahoj. Lehce mě překvapí, když vyndá z kufru auta a dobrovolně ho dává šéfce. Při pohledu na jídlo mi zakručí v břiše, už přes den jsem nic nejedl. Hladově se dívám na jídlo, ale nic neříkám. |
| |
| Reštaurácia. Áno, v gangoch je aj pár slušných a normálnych ľudí. Šalát zapijem kolou, od toho hot-dogu som nič nejedol a pred ním toho tiež veľa nebolo. Strašný človek...prečo to robil? Opäť pokrútim hlavou, neviem si predstaviť prečo by niekto ubližoval takému peknému dievčaťu. |
| |
| Cesta Prudce zastavim a vyběhnu z auta za Lin. Co se stalo? Několika skoky se zastavim u Vinnieho a obhlédnu situaci. A sakra.. Lin, pomoc mi, vezmem ho do auta a odvezem do nemocnice, dělej. Podepřu Vinnieho z jedné strany a Lin z druhé. Posaď ho dopředu, do zadu by se těžko dostával. Posadíme ho na sedadlo spolujezdce a já mu připnu pásy. Pak Lin sklopim svojí sedačku aby si vlezla dozadu, Sillos si poslušně sedne tak, aby se tam Lin vešla. Tak a jedem. Šlápnu na to a vyřítíme se k nemocnici. |
| |
| Restaurace Nevím asi se neovládl. Pokrčím rameny. Začal i pít. Vždycky na mě křičel a když jsem nesplnila vše co chtěl mlátil mě. Povzdechnu si. Asi bych to snášela dál, nebýt toho, že jsem přestala slyšet na pravý ucho, ale lepší se to naštěstí. |
| |
| Auto. jeď ale rychle! jsem celá vynervovaná. Nevím co se stalo ale chudák Vinnie. Předkloním se ze sedačky abych naněj viděla. vinnie... odhrnu mu vlasy z tváře a snažím se zjistit jeho zranění. |
| |
| Garáže Tak ty dvě holky si někam odjeli a mě tu nechali samotnýho s tím jídlem. Nejrači bych to všechno snědl, ale co když mi to sem dali naschvál jako zkoušku důvěry. Rači to nechám na svém místě. Sednu si na pohovku v garáži a čekám, dokud se nevrátí. |
| |
| Nemocnice Jo, vždyť jedu. Nepotřebujem se ještě někde vysekat, ne? Řeknu taky dost nervózně, ale dokážu zachovat klidnou hlavu. Hned tam budem.. otočím se na Vince, jako bych ho tím chtěla uklidnit. Tak mi moc neušpiň auto.. pokusím se uvolnit atmosféru vtípkem. Zaparkuju u nemocnice a vyskočím ven. Zůstaň Nařídím jen Sillosovi. Vyběhnu ven, vezmu vozík a vrátim se s nim k autu. Tak šup, pomoc mi ho naložit. Když tak uděláme už s nim rychle jedeme k okýnku. |
| |
| Reštaurácia. Dojem šalát, ešte mi ostáva trochu koly ktorú popíjam. Alkohol robí z ľudí zvieratá...bola si s tým uchom v nemocnici? ah síce asi by sa pýtali na rodinu a tak...je ťažké žiť na ulici. |
| |
| Nemocnice Jasně.... pomůžu jí naložit Vinnieho. počkej..onii budou chtít adresu..a jedinej kdo tu adresu má seš ty. zarazím se a s rukou na vozíku se na ni podívám. |
| |
| Restaurace Nebyla, protože otec je doktor. Přiznám trochu nesměle. Ale v jedné jsem byla dneska jestli se to tak dá říct a mělo by to pomoct aspoň těm zádům. Usměju se. Dojím poslední kousky salátu. A co budeš ještě dnes dělat? Máš kde spát? |
| |
| Nemocnice Tiskne si dlaň nezraněné ruky na ránu na stehně a dál tiše nadává. |
| |
| Reštaurácia. Doktor s eh sadistickými sklonmi? To ho nezatkli? No zrejme prespím v parku, alebo niekde kde sa bude dať. K Maori sa nevrátim. |
| |
| restaurace A není tu nějaká ubytovna nebo statek? Zeptám se, protože na pár místech jsou i místa pro děti jako jsme my. Nikdo nevěděl, že mě mlátí. Měla jsem strach, že by se mi to vymstilo. Určitě všem řekl, že jsem se zbláznila a utekla. Věděl jak mě pomalu ničit. Psycholog. |
| |
| Reštaurácia. Psychické týranie je najhoršie. No možno aj je, ale asi by nás potom dali do decáku čo moc nechcem. Ale nikde by sme prespať mali. |
| |
| restaurace Myslím, že někde je jim to jedno. Zamumlám. Nechají tě jen přespat a na nic se neptají. Můžeme se k někomu připojit. Raději nechci už dál vzpomínat na minulost. Stačí, že mě pronásleduje ve snech. Někdy jsem si říkala, že v děcáku by mě aspoň nemlátili, ale byla bych zase v kleci. |
| |
| Nemocnice Jo..v pohodě... mávnu nad tím rukou a dojdu k okýnku. Naprosto mě nezajímá, že jsem předběhla kilometrovou frontu. Dobrý den! Pozdravím ženu v okýnku. Můj bratranec byl postřelen, nemá sebou žádné doklady, ale já vám řeknu adresu. Momentálně bydlí u nás. Praha, Smíchov, Nad Santoškou. Jmenuje se Daniel Forester. Nadiktuji sestře. Ta to napíše a pošle Vinnieho hned na sál. |
| |
| Reštaurácia. Fajn, môžme to skúsiť. Povzbudivo sa usmejem, vstanem, znovu vezmem Nattinu dlaň do svojej a idem k dverám a späť do mesta. Nemám poňatie kde by takéto niečo mohlo byť, takže to ideme hľadať? |
| |
| Venku Nakonec vyjdeme ruku v ruce z restaurace. Jsem ráda, že mě nemá za malou holku. Vypadáš starší, klidně můžeš říct že ti je 18. Ale myslím, že se ptát nebudou. Usměju se. Procházíme se tak po městě. A ty žádné věci nemáš? Nějaký batoh s oblečením a tak? |
| |
| Nemocnice díky Lizzie.usměju se na ni a posadíme se spolu na jednu z nemocničních laviček v čekárně. co myslíš že se mu stalo? |
| |
| Čekárna To netušim, ale co jsem měla možnost okouknout, měl dvě střelný rány. Nebo teda, viděla jsem jen dvě. Na paži to podle krvácení vypadalo jen na škrábnutí, noha byla horší. To víte, táta je jeden z nejlepších lékařů, takže se v tom docela vyznám. Zvlášť když ze mě naši taky chtějí mít doktorku. Dokážu už ošetřit spousty věcí, ale na sebe bych nikdy nešáhla, mám z toho extrémní hrůzu. |
| |
| Vonku No neviem, neviem...asi by pýtali občianku. Hmm skate som nechal v parku, nevadí takú starú haraburdu nikto neukradne...A iné veci nemám, snáď len Mp3 a páru peňazí. Vediem ju k mierne chudobnejšej časti mesta, očakávam že to bude tam. Čo vlastne hľadáme? Detský útulok? trochu slabo sa zasmejem. |
| |
| Venku Spíš jen útulek pro bezdomovce. Usměju se. Je mi Michaela trochu líto. Já si toho vzala co nejvíc jsem mohla. koukám po domech a jen tak se touláme v uličkách. Ani nevím proč mám chuť tu zůstat. V tomhle městě. |
| |
| čekárna chjo..kdo mu mohl něco takovýho udělat. smutně svěsím hlavu. snad nám nikdo nelikviduje gang. |
| |
| Čekárna Bude v pohodě. Jen vyndaj kulku, vyčistej a zašijou, případně ošetřej i jiný rány. Pokud to bude v pohodě, mohli by ho pustit do domácího léčení. I když vzhledem k tomu, kde vlastně teď žijete bych to nedoporučovala. Ale mohli by ste tejden bydlet u mě, naši budou stejně pryč. Nabídnu jí. To by bylo asi pro Vinnieho nejlepší, měl by pohodlí, teplo a čisto. Takže by nehrozila sněť do rány nebo něco takovýho. |
| |
| Vonku. No mesto je pekné, okrem tých gangov a chudobnej štvrti. Rukou ukážem na akýsi vcelku pekný a veľký dom so štítkom ubytovne. No nieje to ten útulok, ale nejaká ubytovňa. Peniaze mám takže izbu si prenajať môžme. čo ty na to? |
| |
| čekárna nevím jestli by se to tvejm rodičům líbilo. zasměju se smutně ale možná byto pro něj bylo vážně nejlepší. |
| |
| Venku Míšo nemusíš všechno brát na sebe. Stisknu mu ruku. Já mám peněz dost. Něco z brigád, od otce, babiček a pár lidí co o tom ani neví. Zrudnu jako rajče. Byla jsem zvyklá šetřit, ale jako zlodějíček jsem se také osvědčila. Ale vždy jsem si vybírala oběti podle majetku. Brát jen bohatým a opilím. |
| |
| Čekárna Vždyť jsem řekla, že nebudou doma. Večer někam odjeli. Na nějakej banket a pak dál na přehlídky a stáže a různý hovadiny. Vysvětlim jí. Počkej tady ano? Shillos nemá rád, když má bejt dlkouho v autě. Budu s nim venku. Pak mě zavolej až přijde doktor. |
| |
| Vonku, Ubytovňa. Ja som si niečo požičal od gangu. Radšej nech to ide na ubytovanie a stravu pre nás než aby to skončilo ako zbraň a na zabíjanie. Spoločne vojdeme dnu, u recepčnej chvíľku váham. Uh..jednu či dve izby? |
| |
| Ubytovna Raději jednu Zašeptám. Aby to vypadalo, že chceme mít pro sebe klid od rodičů. Stisknu Michaelovu ruku. Jsem ráda, že jsem s ním. Je milí. |
| |
| čekárna Dobře přikývnu, pohodlně se usadím na nemocniční lavičku a přemýšlím o Vinniem. |
| |
| Ubytovňa. Tak jednu izbu poprosíme. Poviem recepčnej, o chvíľku už držím kľúč a stúpame po schodoch k izbe. Odomknem a samozrejme nechám Natt aby vstúpila prvá. Za ňou vojdem aj ja. Hmm vcelku pekné. Stolík, niekoľko stoličiek, jedna skriňa, manželská posteľ a niekoľko drobností ako nočné stolíky a budík. |
| |
| Ubytovna Nebude vadit, když vlezu první do koupelny? Zeptám se Michaela. A budu potřebovat pomoc. Uvědomím si, že jsem obvázaná jak mumie. |
| |
| Izba. Nie, v pohode. Rád pomôžem, čo má robiť? Konečne kúpeľňa, už som skoro zabudol ako taká sprcha vyzerá... |
| |
| Pokoj Sundám si mikinu a tričko. V nemocnici mi dali tyhle obvazy. Potřebuju je pomoct sundat. Povzdechnu si a cítím se trapně. Je mi to proti srsti, ale vykoupat se potřebuju. |
| |
| Izba Jasne. Nájdem začiatok obväzu a začnem ho pomaly zmotávať dole, snažím sa aby som nejak neškrabol Natt alebo niečo podobné. Vau, čo si mala s plecami keď ťa takto zmumifikovali? |
| |
| Pokoj Děkuju moc. Usměju se a vezmu rychle ručník a přitisknu si ho k hrudi. Chtělo to dezinfekci no. Otočím se k Míšovi zády a ukážu mu tak všechny ty jizvy. Jsou staré a částečně zhojené. Některé ještě jakoby krvavé. Naštěstí to díky Bastienovi nebolí. |
| |
| Izba. Strašné, ako ti to ten netvor mohol spraviť? Nechápem. Snažím sa stále nepozerať na miesto ktoré práve zakryl uterák. Takže ideš do sprchy? Nemusíš sa v nej ponáhľať však času dosť. |
| |
| Pokoj Jednou mi na ruku přitiskl žehličku. Zavzpomínám. Tím to začalo, ale tenkrát mě ještě odvezl do nemocnice. Vezmu si sebou čisté oblečení a zajdu do sprchy. Je tu šampon i mýdlo. Napadlo mě říct si o umytí zad, ale už jen z důvodu, že by to bolelo mlčím a nakonec si začnu zpívat. |
| |
| Izba. Sadnem si na posteľ a chvíľku len sedím a hľadím do prázdna. Zdá sa mi, že počujem spev tak rozmýšľam nad vlastným duševným zdravým, ale nakoniec usúdim, že to spieva Natt a ja som v poriadku. Pohodlnejšie sa usadím na posteli a počúvam tichý spev čo sem dolieha z kúpeľne. |
| |
| Pokoj Sprcha je osvěžující a aspon je to něco jiného než studená voda v řekách či podobně. Vysuším si vlasy a učešu. Jsou už celkem dlouhé. Pořád mají havraní barvu s tou modrou, kterou mi vymyslela máma. Obléknu se a vrátím se do pokoje. Klidně už můžeš jít. Usměju se na Míšu. Bokové kalhoty a tričko zdůrazňují štíhlou postavu a ještě celkem malá prsa. V bledém obličeji jsou výrazné mé rty a modré oči. |
| |
| Izba. Vau.. Chvíľku hľadím na Natt, potom sa spamätám. Ah jasne, už idem. Prejdem okolo Natt do kúpeľne, zoblečiem nohavice, tričko a spodné prádlo, bundu som si nechal v izbe a vojdem do sprchy. Vodu si pustím trochu teplejšiu, zmena po studenej zo sídla gangov. po sprchovaní sa zasa oblečiem do toho v čom som vlastne stále a vrátim sa do izby. |
| |
| Pokoj Mezitím co se Míša koupe si sednu na postel. Je nádherně měkká. V takové se snad vyspím. Nevím jak půjde přechod z tvrdé do měkého. Jaká byla voda? Usměju se na Michaela když příjde. Mohli by jsme ti oblečení vyprat a zatím by sis mohl vzít jedno z pižam, které jsou tu pro hosty. |
| |
| Izba. Konečne teplá, hmm dobrý nápad. Zo skrine si vezmem pyžamo a prezlečiem sa doň, k Natt som chrbtom. Eh netuším ale kde je tu práčka. Potom ma niečo napadne. Ty veci vyprať nepotrebuješ? Zdá sa, že tých pyžám je tu viacej. |
| |
| Pokoj Pračka je venku na drobný. Ušklíbnu se na Michaela. No něco si taky můžu vyprat. Ale tak já jsem v čistém. Usměju se a vezmu Míšovo prádlo a rychle jak blesk zmizím i s nějakým svým na chodbě. Za chvíli už pračka klidně vrní. Vrátím se do pokoje. Za hodinu máme vypráno. Usměju se na Michaela. |
| |
| Izba. Super. Znova sa usadím na posteľ, Natt opätujem úsmev. Vieš, že si super dievča? Komplimenty mi nejak nejdú, to tá doba strávená na ulici v spoločnosti nie príliš civilizovaných ľudí. Chcel som len..á...neviem, v tomto nie som moc dobrý. Chápeš čo chcem povedať nie? Mám trochu zúfalý výraz. |
| |
| Pokoj Děkuju Usměju se, když mi řekne Míša, že jsem super. Potěšilo mě to. Sednu si vedle něho na postel. Jsem trochu zmatená. Asi nevím co chceš říct. Zašeptám a cítím se hloupě a tak chytím Míšu za ruku. |
| |
| Izba. Neviem..dá sa to vyjadriť slovami? Trochu nesmelo sa k nej nakloním a pobozkám ju na líce. Taký priateľský bozk. Mám ťa rád. Poviem nakoniec, samému to vyznie trochu blbo ale nevadí. |
| |
| Pokoj To já tebe taky. Usměju se na Michaela. Ve tvářích mám nachovou barvu. Jsem ráda, že jsme se střetli a že tě znám. Slyším jak pračka vrní v taktu valčíku. Je to zvláštní. |
| |
| Izba. To ja tiež, naše stretnutie asi plánoval osud. Obaja bez rodiny, opustený na ulici...zvláštne. |
| |
| Pokoj Dívám se Michaelovi do očí. Není to zkoumavý pohled jen se v jeho očích ztrácím. Nejsme vždy sami. Usměju se. Teď třeba máme jeden druhýho. Dodám si trochu odvahy a pohladím Míšu po tváři. |
| |
| Izba. A sme šťastný. Pohladenie beriem z časti ako signál, trochu viac sa k nej nakloním a pobozkám ju tentoraz na pery. Zatiaľ sa neodťahujem späť, je to príjemné a čakám ako zareaguje. |
| |
| Pokoj Lehounce přivřu oči a zachvěju se. Polibek je velice příjemný. Míša je moc hodnej kluk. Né jeden z těch co mě budou do něčeho nutit. |
| |
| Izba. Opäť ju pobozkám na pery, tentokrát dlhšie. Zároveň ju rukou jemne pohladím po vlasoch. Druhou rukou ju veľmi jemne chytím za rameno aby som jej niečo nespravil kvôli tým jazvám, sme teda v takom objatí. |
| |
| Pokoj Lehce se přitisknu k Michaelovím rtům. Je tak sladký. Rucemi ho objímám kolem pasu. Cítím se jako bych létala někde v oblacích. |
| |
| Izba. Je dobré vidieť, že Natt nielenže neprotestuje, ale sa jej to aj páči. Je už skoro dospelá...mám či nemám? nakoniec sa rozhodnem pre kompromis, či to chce ona. Rukou ktorú mám na jej pleci prejdem k jej boku a trochu ho pohladím. |
| |
| Pokoj Lehounce se zachvěju. V tvářích jsem rudá, ale snažím se nevypadat jako uplné trdlo. Chci něco říct, ale hlas mě zradil. Tak raději přitisknu své rty k Míšovím v dlouhé polibku. |
| |
| Izba. V bozku nechám trochu pracovať jazyk, snáď to Natt nevadí. Áno či nie? Áno či nie? Nechcem stratiť jej dôveru, ale nechcem vypadať, že to nechcem... Nakoniec zozbieram odvahu a rukou ktorú mám na jej boku jej začnem pomaly a opatrne zdvíhať tričko. Ak ma nezastaví tak sa na chvíľu odlepím od jej pier aby som mohol tričko vyzliecť úplne a opäť sa vrátim do bozku. Ak ma zastaví nechám to a pokračujem v bozku. |
| |
| Pokoj Nechám si tričko pomalu svléct. Sedím tam vedle něj a celá jsem tak nějak zrůžověla. Podívám se na Michaela jestli se mu pohled na mě líbí. |
| |
| Izba. Prívetivo sa na ňu usmejem, rukou jej jemne pohladím prsia a čakám na reakciu. Si nádherná Zašepkám. |
| |
| Pokoj Děkuju. Usměju se a podívám se Michaelovi do očí. Má nádherné oči... člověk by se v nich i utopil. Chytím lem vrchní části pižama a pomalu mu ho sundám. Tak je to fér ne? |
| |
| Izba. Usmejem sa na ňu, jej počínanie ma veľmi potešilo, zdá sa že nemá nič proti. Rukou jej zájdem k nohaviciam a naznačím nech sa postaví aby mohli ísť dole. |
| |
| Pokoj Míšo... jen ti chci říct víš... Zarazím se. Zase mě zradí hlas jsem nemožná a zrudnu. Stojím tam před ním. V očích mám, ale výraz plný touhy a očekávání. Jiškřičky v nich jen hrají. |
| |
| Izba? Áno? Neboj sa toho... Usmejem sa a postupne jej zoblečiem nohavice a spodky, trochu sa odtiahnem aby som si vychutnal nádherný pohľad, potom ju pohodlne usadím na posteľ, nohami vonku z postele, kľaknem si na zem, hlavu prisuniem k jej rozkroku a poteším ju jazykom. Svoje ruky jej položím na stehná, trochu viac jej roztiahnem nohy aby mal jazyk ľahšiu prácu. Začínam pomalším tempom ktoré rýchlo stupňujem. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Cítím jeho pohled a velice se mi to líbí. Michael mě usadí na postel a já čekám co bude dál. Zatím jsem v těhle věcech uplně nezkušená. Když ucítím jeho teplý dotek u sebe v klíně zachvěju se. Cítím jak mi horkost stoupá po celém těle. začnu lehce vzdychat a rukama mu zajedu do vlasů. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Zdá sa mi, že Natt sa to páči, jazykom jej preskúmam okolie, pár krát zájdem dovnútra. Stále stupňujem tempo, dúfam že ju privediem k vyvrcholeniu. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Michaelovi se vůbec nebráním. Vzřušení se ve mě stupňuje. Já tě chci... tak moc tě chci... zavzdechám |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Tiež ťa chcem, si krásna... znova zaborím hlavu a jazyk sa pustí do práce, zároveň prstami jednej ruky mierne roztiahnem okolie aby mal jazyk uľahčenú prácu a dostal sa hlbšie. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Ach bože.... Zašeptám potichounku. Začnu ho zase hladit po vlasech. Je mi nádherně. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Natt...milujem ťa.. Jemne sa prisuniem ku nej takže do nej krátko a pomaly vniknem. Stále jej hľadím do očí, na tvári mám príjemný úsmev. Nebolí to? |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Přitisknu si ho k sobě. Kašlu na všechnu bolest. Ne, nebolí. Zašeptám a políbím ho. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Já tebe taky milujem. Zašeptám a tisknu ho k sobě. Dech mám zrychlený a stejně tak i srdce. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Navždy...spolu... Dych sa mi už tiež zrýchľuje, jednou rukou hladím Natt prsia, druhou ju držím za bok. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Užívám si každý dotek. Hladím ho ve vlasech. Připadá mi pošetilé říkat něco navždy. Nahnu se a začnu ho líbat. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Už jen kvůli tomu potěšení, které mi to způsobuje. Jsi užasný... Zašepkám... Hladím Michaela po vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Obe ruky dám na jej boky a mierne nimi zrýchľujem jej pohyby. Túžim ju priviesť k vyvrcholeniu aby poznala ten pocit, aby sa jej to zapáčilo. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Dech mám zrychlený a srdce taky. Ach bože.... Zavzdychám... Cítím velké vzrušení.. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Tiež slabo povzdychnem a rukami ju nasúvam čoraz rýchlejšie, zdá sa mi, že už je skoro pri vyvrcholení. Páči sa ti to? Spýtam sa trochu zadýchaním hlasom. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Zavzdychám... Cítím jako by mě naplnilo něco horkého. Je to zvláštní pocit. Zachvěju se. Najednou nevnímám nic než jen rozkoš, která mě naplňuje. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Krása... |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Vzdychám a přitisknu se Michaelovi. užasný.... zavrním.... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Krása, nádhera... |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Vášnivě ho přitom líbám, ale skoro nemůžu popadnout dech. Ach ano... Vůbec nejsem potichounku... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Sakra, dúfam, že nebude tehotná. Hlasno oddychujúc sa zvalím vedľa nej, dúfam že je hotová aj ona. Páčilo sa ti to? Spýtam sa ešte. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Pohladím Michaela po tváři. Tvářím se šťastně a spokojeně. Jen tak tam ležím na zádech, ale nevnímám bolest. Jen ten krásný pocit naplnění a touhy. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Si fakt úžasná... Jednu ruku si prehodím okolo nej, telami sa na seba pritískame. Dobrú noc Natt... Chvíľku na ňu spokojne hľadím, potom s úsmevom vyčerpaný zaspím. (Prepáč, musím už off, zajtra skoro vstávam :-D ) |
| |
| Pokoj Koukám na Michaela. Miluji tě Míšo. Zašeptám a tisknu se k němu. Jsem šťastná za dlouhou dobu. Konečeně můžu v klidu spát. |
| |
| Nemocnice Po necelé půl hodině se v čekárně oběví doktor a zamíří za Lindou. To vy jste sem dovezla toho chlapce? zeptá se. |
| |
| Nemocnice Za tu dobu, co jsem byla venku jsem se Sillosem dvakrát oběhla celou nemocnici, nakonec jsem otevřela v autě okýnka a posadila ho dovnitř. Neměla jsem strach, že by ho někdo ukradl. Sillos je výborný hlídač. Do čekárny se vracím zrovna když doktor mluví na Lindu. Ano pane, přivezli jsme ho spolu. Je to můj bratranec. Jak je na tom? |
| |
| Nemocnice I přes to jak to vypadalo, nebylo to v podstratě nic vážného, žádné vnitřní zranění, jen rány a pohmožděniny. promluví doktor. za chvíli ho převezou na pokoj, tam už můžete za ním. Přeci jen, dnes bych si ho tu ještě nechal ale pokud bude vše v pořádku, může být zítra propuštěn do domácího ošetřování. s těmito slovy doktor odejde. |
| |
| Nemocnice No..ještě že se neptal jak se mu to stalo. oddechnu si když doktor odejde. Tak pojď, půjdem alespoň zjistit na který pokoj ho chtěj převést, abysme s za ním pak jukli. usměju se na Lizzie. |
| |
| Nemocnice Dobře.. jdu za doktorem a Lin, abych viděla kam toho kluka chtěj odvést. Jediný, co vím, je, že se jmenuje Vinnie, a doktor si přitom myslí, že je to můj bratranec, se kterým navíc bydlím. Tohle mě ráno rozhodně nenapadlo. Doktor nám ukáže pokoj, kde Vinnie bude a pak se otočí na mě. Mluví o tom, že jelikož nemá sebou žádné doklady, nemohli mu cenu odepsat z pojištění. Jistě, momentík. Vytáhnu peněženku a zaplatím to. Lin, tak jdeme k němu? |
| |
| Nemocnice hm...lizie...jak ti tohle budem vracet? zeptám se, ale to už se posadíme před pokoj a čekáme až přivezou Vinnieho. |
| |
| Nemocnice Zaslechl přestřelku. Lidé, kteří něco málo zahlédli, či se doslechly z kolujících drbů, mu dotyčného popsali a sdělili mi místo, kam ho odvezli. Něco uvnitř mu říkalo, že tam musí... S plameny v očích rozrazí dveře nemocnice a rozhlíží se. |
| |
| nemocnice. ahoj Bastiene. pozdravím když ho uvidím jak vpadl do nemocnice. Vinnieho za chvilku přivezou. vysvětlím. |
| |
| Nemocnice Co byste chtěli vracet? Vždyť je to přece bratránek.. zazubím se na Lin a dál to neřeším. Ahoj pozdravím ledabyle Sebastiana a přehodím si nohu přes nohu. |
| |
| "Kdo mu to udělal?!" Pomalým, na první pohled klidným, krokem dojde k nim, ruce lehce zatnuté v pěst. Netváří se mile a na pozdrav se nezmůže, dnes už je viděl.. |
| |
| Pokoj Chvíli ještě tak ležím a spím. Jenže po chvíli mě probudí další špatný sen. Posadím se na posteli. Míša klidně spí. To je dobře. Pohladím ho po vlasech a obléknu si pižamo. V chodbě je telefon. Vezmu rychle Bastienovo číslo a zavolám mu na mobil. |
| |
| Nemocnice to my nevíme bastiene...my ho pak na tý silnici jen našli. přiznám mu. za chvilku nás za ním pustí... |
| |
| Nemocnice Už chtěl spustit s různými nadávkami, ale přeruší ho telefonní vyzvánění. Mírně se zamračí a podívá se na displej. Opět neznámé číslo. Potlačí chuť švihnout s mobilem o zem a doufá, že to bude někdo, kdo se třeba jen slůvkem zmíní o Dollym. "Sébastien..." Řekne. |
| |
| Chodba ubytovny Bastiene tady je Natt. Začnu. Já ti něco musím říct. Seznámilla jsem se s tím klukem co nás sledovat. Snažím se mluvit srozumitelně. Říkal, že Maori chce napadnout Sinister a mají prý mnoho zbraní. |
| |
| Nemocnice Vstanu ze sedačky, nesnášim čekání. Jsem hrozně netrpělivá a všechno bych nejraději měla hned. Začnu chodit po chodbě jako lev v kleci. Já toho kluka neznám, takže bych tu asi ani neměla být, ale prostě chci. Chci vědět, že je na tom dobře. |
| |
| Garáže Sinister Ti še sedím a koukám do stropu a přemítám o blbostech. Pak mi sklouzne pohled na jídlo, co leží kousek ode mě. Hlad mě mučí, ale zatím se držím. Kašlu na to, snad to pochopí. Řeknu si pro sebe a vstanu z gauče. Dojdu až k pizze a vemu si z ní kousek. S chutí se zakousnu a posadím se zpšt na gauč. |
| |
| Nemocnice Když všechny tři pustili za Vinniem, doktor, kterému se to nějak nezdálo, si našel nadiktovanou v telefonímseznamu, zavoal, a zjistil, že dívka žádného bratrance nemá. vše nahlásil, a Sébastien s Vinniem(ten tedy až dkyž se uzdravil) skončili v pasťáku. Za lindu se Lizzie zaručila, že je to její sestra, a že Vinnieho nikdy předtím neviděly, jen ho naložily. |
| |
| Ulice Stojím už nějakou dobu na ulici a sem docela odpočatej potom mě to přestane bavit tak vezmu telefon a zavolám Lindě a čekám něž to zvedne |
| |
| Chodba Dotelefonuju s Bastienem a řeknu mu ať to vyřídí Lindě. Ta už bude vědět jak s tím naložit. Mám trochu strach. Raději jsem si nechala nadiktovat číslo na Lindu i Lizzie. Odejdu zpátky do pokoje a pohladím Michaela po vlasech. Lehnu si vedle něj a pozoruju jak spí.. |
| |
| na Ulici zvednu telefon. Ehm, jo? ozvu se. Stále jsem trochu vykolejená z toho co se stalo. děje se něco? |
| |
| Na ulici Lin, jedem pryč... dělej, ještě nějak zjistěj, že sem lhala i v tomhle.. Zatáhnu jí za ruku a strčim do auta. Radši se vrátíme zpátky.. Nastartuju a co nejrychleji odjíždim zpět. Z toho, co se stalo je mi příšerně zle. Jak jsme ho moli zapřít? Doprčic.. Hřbetem ruky rychle nenápadně setřu slzu lítosti. Zaparkuju před garáží, pustím psa ven a jen si sednu na kapotu auta. |
| |
| Garáže Zrovna jsem dojedl ten kousek pizzi, co jsem si vzal, když přijelo nějaké auto. Před garážemi Klidným krokem vyjde ven před garáž. Hned poznám auto co přijelo, je to to samé, co předtím odjelo s šéfkou Sinister. Tak co jste zjistili milé domy ve městě? Zeptám se jako vždy s úsměvem a opřu se o zeď garáže. |
| |
| Garáže. Zůstanu sedět v autě. vůbec se mi nechce dovnitř. jak jim mám asi říct že sme právě přišli o dva členy? A dobré členy. ach jo...Vinnie...Bastiene...promiňte..... ponořená hluboko do výčitek svědomí se kouknu na Lizzie. |
| |
| Ulice ozve se Linda a já se zeptám jak je? volám jí jen tak protožš nemam co dělat |
| |
| Izba Zobudím sa, chvíľku ležím so zatvorenými očami potom sa porozhliadam okolo. Dobré ráno. Ty už si hore? Spýtam sa, akonáhle uvidím Natt vedľa mňa. |
| |
| Ulice. hele Jamale přijď hned ke garážim...musim vám něco říct...stal se ..průser. řeknu a vylezu z Auta. Lizzie-...díky že si řekla že jsem tvoje sestra.... |
| |
| Pokoj Podívám se ven. Tam je ještě tma. Ano, nemohla jsem spát. Přiznám Michaelovi. Ještě je, ale noc. Klidně můžeš spát. |
| |
| Ulice - Garáže Kurva řeknu si pro sebe a vběhnu do metra sednu rychle na první metro a vyjdu z další zastávky směrem ke garážím Kurva co se zase stalo říkám si a potom dojdu ke garážím tam vidim Lindu No co se stalo? zeptám se |
| |
| Izba. No keď už som hore nezaspím znova Zívnem, vystriem si ruky a nejak si všimnem, že na sebe nemám oblečenie. Heh... Usmejem sa na Natt a zbehnem si na chodbu do práčovne, o tomto čase by tu veľa ľudí chodiť nemalo. V izbe sa oblečiem. Zasa zlé sny? Spýtam sa, keďže nemohla spať. |
| |
| Pokoj Podívám se, že Míša donesl i moje věci. To je dobře. Ano, otec mě nenechá být. Ušklíbnu se. Ale když jsem se vzbudila vedle tebe bylo mi to jedno. |
| |
| Před garáží V pohodě.. odpovím a působím, že jsem duchem mimo. Naši by mě asi zabili, kdyby viděli že sedim na kapotě svýho auta, ale je mi to fuk. Přesto si ale sednu na zem, opřu se o bok auta, přitáhnu si kolena k hrudi a obejmu je rukama. Bradu si opřu o koleno a přemýšlím. Měla jsem něco udělat.. Sillos samozdřejmě vycítí moji náladu a lísá se, aby mě rozveselil. |
| |
| Izba. Ah, ďakujem.Skús myšlienky na otca prehlušiť nejakými inými myšlienkami, krajšími. Pred spánkom mysli na niečo pekné a snáď sa ti o tom bude snívať. Eh nie som psychológ, to len nápad... Všimnem si, že oblečenie je konečne po dlhej dobre úplne čisté. Aká zmena. |
| |
| Pokoj Dnes jsem usínala s nádhernými myšlenkami. Usměju se na Míšu a vylezu z postele. Byla to nádhera. Políbím ho. |
| |
| Před garáží Cože? Sestra? Asi mi tu něco uniká. Co se stalo v tom městě? Vypadáte nějak smutně. Než se stihnu dočkat odpovědi, přijde ke garážím další. Tohohle od někud znám. Už vím. Ten mě načapal, jak jim na tohle píšu Maori. Lehce se přikrčím připraven na všechny možné výpady od nově příchozího. |
| |
| před garážema posaď se... řeknu Jamalovi. radši Posadím se kousek vedle Lizzie. Tý holce vděčím za hodně. Jamale...přišli jsme o Seba a Vinnieho. řeknu po chvíli. Robrečelabych se, kdybych se to už dávno neodnaučila. Na ulici se slzy nehodí. |
| |
| Před garážema Jak to Linda řekne rozbuší se mi srdce Kurva A jakto co se stalo? potom si sednu a opřu se o zeď za mnou |
| |
| Izba To bola So zamysleným úsmevom sa na ňu pozriem. Vieš, my dvaja by sme sa hodili do normálneho života, nie na ulici...ale čo už, toto nezmením Smutne ju pohladím po vlasoch. No nič, čo budeme robiť dnes? A hlavne kde prespíme? Ja mám ešte okolo 1500 peňazí od Maori takže ešte pár dní vydržíme so stravou a ubytovaním v takýchto hoteloch. |
| |
| Před garážemi Sakra. Procedím tiše mezi zuby. Nerad kazím tuto smutnou chvilku, ale možná by jsi jim měla říct o mé nabídce. Řeknu směrem k Lindě, ale tentokrát bez úsměvu a chladně. |
| |
| Před Garážema našli jsme Vinnieho u cesty...pomlácenýho, pár ran, nevíme co se mu stalo. Vzali jsme ho do špitálu. pokračuju trochu lámaným hlasem. ošetřili ho, liziie jim dala dvojí adresu že je to příbuný...jenže to prokoukli, zavolali si...a Vincent s Bastienem skončili v pasťáku... svěsím hlavu. |
| |
| Před garážema Sakra stoupnu si a chytím lindu kolem ramenou To bude v pohodě já je nějak dostanu ven ok? řeknu i když si zas tolik nevěřim |
| |
| Pokoj Můžeme zůstat ještě jednu noc tady. Rozhlídnu se. Víš, třeba budeme moct žít normální život. Už můžeme vydělávat. Ušklíbnu se. Nikdy jsem si nepředstavovala, že to tak bude. Ale hodně rodičů vykopne svoje děti v 15-cti a ty se musí starat sami o sebe. Já ani nevím kolik mám, ale je to hodně. |
| |
| Izba. Ach áno, pracovať sa dá. otázka či legálne alebo nelegálne...teda či pre štát alebo pre gangy. Zamyslím sa, už sa nechcem k Maori vrátiť ale ak by som musel pracovať pre gang aby som zarobil spravil by som to. Možno by som pre zmenu šiel k Sinistrám. |
| |
| před garážema Jamale...ne že bych nevěřila tvejm schopnostem ale...pochybuju. svěsím hlavu. Navíc tady týpek z Maori nám přinesl takovou nabídku..i když nevím jestli je za současné situace zrovna vhodná... zlikvidovat šéfa. |
| |
| Pokoj Někdy v tom není rozdíl. Povzdechnu si a sednu si na postel. Myslím, že jít do gangu je nebezpečné. Četla jsem, že v jednom krámku hledají děvče na výpomoc po škole. S květinami mi to šlo vždycky. Kouknu na batoh. Asi bych měla spočítat finance. ušklíbnu se. Mám tam celoživotní uspory. Většinou jsem utratila jen něco málo za jídlo. |
| |
| Před garážema trochu se usměju No s tim zachraňovánim máš asi pravdu sem dobraj tak na hulení trávy ale zkusim to a tu nabídku to asi probereme ještě s Mikem ne? |
| |
| Před garážema. Jamale...to není pravda že jsi dobrý jen na tohle. Jenom...dostat někoho z pasťáku asi bude zatraceně těžký. smutně se usměju. Potřebovala bych obejmout. není ale od koho, není tu Vinnie. jo..počkáme na něj... |
| |
| Před garážemi Možná by jste měli vědět, že nemůžem moc dlouho čekat, máme čas do večera, pak už bude pravděpodobně po mně. |
| |
| Před garážema Jdu se projít hlesnu, zvednu se, vezmu Sillose a mířím pryč. Přemejšlim o všem možném, nejvíc o tom, že jsem to nedokázala zastavit. Strašně mě to mrzí. Ach jo, omlouvám se kluci.. |
| |
| Před garážemi Počkej, řeknu, když se Lizzie zvedne a vezme psa, nemůžu jít s tebou? Tady mě stejně ještě chvilku potřebovat nebudou. |
| |
| Izba. No to vyznie dobre. Kvetinky a tak...kde sa zamestnám ja to netuším, s kvetmi neviem nič. Možno v nejakej roznáške alebo niečo podobné. Peniaze mám zatiaľ ja tak nemusíš míňať ty. Usmejem sa na ňu, nechcem aby míňala peniaze ak to nieje nutné. |
| |
| Pokoj Jen mám chuť začít znovu. Usměju se na Míšu a chytnu ho za ruku. Poslíček se uplatní všude a já se taky někam vrtnu. Bude nám dobře. Akorát pořád přemýšlím nad bydlením. Být tu víc jak dvě nebo tři noci bude podezřelé. Musíme si najít nějaký malý byt v pronájmu nebo tak něco. Míšo kdy si ten včerejšek zopakujeme? Zeptám se šibalsky a koukám mu do očí. |
| |
| Izba. Heh, ja tiež. Zbaviť sa minulosti a začať odznova...pekné. Zasmejem sa. Noo..kedy len chceš. Snáď dnes večer, takto by sme hlukom pritiahli recepčnú. |
| |
| Pokoj Lehce se zasměju. Aspoň by jsme potvrdili tu domněnku ne? Políbím ho sladce. Asi bych už měla jít z pižama. |
| |
| Izba. Len aby nás nevyhodili za rušenie kľudu. Bozk jej opätujem, je to nádhera. |
| |
| Pokoj Trochu se zahihnám. Kolik je vlastně hodin? Zeptám se a hledám nějaký budík. Přitom pořád držím Míšu za ruku. |
| |
| Izba Hodín? Nemám tušenie...ešte noc tu ostaneme, potom môžme ísť inde. Usmejem sa na ňu, ďalšia noc s ňou je nádhera. |
| |
| Pokoj Lehnu si na postel a koukám do stropu. Čas je zbytečnej. Máme přece celou věčnost. Usměju se spíš tak sama pro sebe. |
| |
| Izba. Celú večnosť len pre seba. Ľahnem si vedľa nej a tiež pozerám do stropu. Nádhera. |
| |
| Pokoj Nahmatám Míšovu ruku a jemně ji stisknu. Připadám si zase jako malá holka. Je mi krásně. Musím se usmívát. Myslel jsi vážně že mě miluješ? Zeptám se ho potichu. Kluci občas říkají věci jen aby dostali holku, kterou chtějí. |
| |
| Izba. Áno. Ešte som nestretol niekoho s kým by som sa cítil tak dobre, myslím teda, že to je láska a že ťa milujem. Nie je prvá s ktorou som, ale zrejme ju vážne milujem. Sám vlastne neviem. |
| |
| Pokoj Usměju se a dám si volnou ruku k srdci. To mi buší jak splašené. Já tě taky miluji. Zašeptám a do tváří se mi nahrne ruměnec. |
| |
| Izba To som rád. Sme šťastný párik. S úsmevom sa na ňu pozriem. Si krásna. |
| |
| Pokoj Otočím se a koukám Michaelovi do očí. Šťastný pár. Nádhera. Podívám se mu do očí. Děkuju. Zašeptám a pohladím ho po tváři. Ty taky nevypadáš špatně. Řeknu trochu provokativně. |
| |
| Před garáží Podívám se na Lindu Nechceš jít někam na Kafe aby se ti udělalo líp? zeptám se i když asi vím že mě odpálkuje |
| |
| Před garáží. já...jo díky...ráda...asi to potřebuju. zvednu se ze země a prohrábnu si vlasy. rozpadá se mi gang pod rukama..jsme mizernej šéf... |
| |
| Před garáží Překvapí mě že se mnou de na kafe ale nějak to neřešim Jo tak poď za mnou a zavedu jí do blízký kavárny sednu si a objednám pro oba kafe |
| |
| Kavárna. složím obličej do dlaní. jsem mizernej šéf viď...uplně na nic... skuhry skuhry skuhry.. |
| |
| Kavárna Ne to není pravda mě přijdeš jako skvělej šéf ale prostě někdy se tohle stane a nemůžeš tomu zabránit to je to samý jako když mi umřeli rodiče nemoch sem jim pomoct protože když sem přišel ze školy barák byl na popel potom trochu posmutnim když sem si vzpomněl na rodiče ale napiju se kafe a sem zase v pohodě |
| |
| Kavárna tak to je mi líto co se ti stalo....ale víš mohla jsme obětovat sebe místo jednoho z nich aby to nebylo nápadné...ale odervat Vinnieho od Bastiena...to by bylo nelidské. alespoň jsou spolu výčitky topím v kávě. |
| |
| Izba Šťastný a fešný párik Nakloním sa ku nej a pobozkám ju na pery, len krátky bozk. |
| |
| Pokoj Co si víc jen přát. Usměju se na Michaela. Hladím ho po tváři a pak ho políbím. Dlouze a vášnívě. |
| |
| Izba. Možno trochu viac by sa momentálne spraviť dalo... Šibalsky sa usmejem, prisuniem sa bližšie a vášnivý bozk jej opätujem. Zopakujeme včerajšiu noc? |
| |
| Garáže Za nějakou dobu se se Sillosem vrátím ke garážím. Pustím ho, vím, že je vychovaný a nikam mi neuteče. Potom vejdu do garáže. Pokud tam někdo je, tak si ho nevšimnu. Jen se schoulím na starý oprášený a špinavý gauč a zavřu oči. |
| |
| Pokoj Jistě jak často jen budeš chtít. Usměju se na Michaela. Velice se mi to líbilo. |
| |
| Izba Bolo to pre teba prvý krát? Spýtam sa len tak pomimo. |
| |
| Pokoj Kývnu hlavou. Snažila jsem se ti to říct. Promluvím potichu. Jako bych nechtěla narušit společné chvíle. |
| |
| Izba To je v poriadku, ak sa ti to páčilo. Prívetivo sa usmejem, čakal som, že je to pre ňu po prvý krát. |
| |
| Pokoj To teda jo. Zachvěju se při vzpomínce na včerejšek. Byl jsi úžasný. Tak něžný. |
| |
| Izba Snažil som sa byť nežný. Chrbát od tých jaziev nebolí? |
| |
| Pokoj Není to tak hrozné. Usměju se. Bylo to o moc horší. Pohladím Michaela po tváři. Byl tak ohleduplný. |
| |
| Izba Snáď sa ti to časom uzdraví. Jednu ruku položím na jej bok, druhú mám pod sebou. Zajtra odtiaľto asi budeme musieť preč, dnešnú noc preto musíme využiť Zasa sa šibalsky usmejem. Teda, ak to chceš. |
| |
| Pokoj Ano já vím. Usměju se na Michaela. Přitisknu své rty k těm jeho. Oči mám zavřené. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Bozk predĺžim a plne vychutnávam, rukou jej začnem hladiť bok a ešte viac sa k nej pritisnem. (Asi prechádzame na súkromné nie? :-) ) |
| |
| Garáž Jakmile všichni odešli, zůstal jsem zase sám v nepřátelském sídle. Si to tu moc nechráněj, klidně bych jim to tu mohl vyrabovat a oni si toho ani nevšimnou. Zajdu zpět do garáže a schovám se ve stínu. Po chvilce přijde ta holka s tim autem, co šla vyvenčit psa a posadí se na gauč. Ty nejseš z ulice, že jo? Zeptám se jí chladným hlasem a zůstávám stále ve stínu, takže mě nemůže vidět, ale slyší, že můj hlas vychází z míst za ní. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Přitisknu se k Michaelovi. A nemusíme se bát. Ušklíbnu se a znova ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Keď sme spolu nemusíme sa báť ničoho. Rukou čo jej hladím bok vkĺznem do jej nohavíc a pohladím ju na rozkroku. |
| |
| Garáž Eh? Leknu se, když za sebou uslyším hlas. Polekaně se otočím, ale nic nevidím. Ne nejsem a prosím, když na mě mluvíš, jdi na světlo. Jsem šeroslepá, takže i kdyby tě normálně viděli, já ne. Řeknu mu přímo. Lehce písnku a Sillos přiběhne a sedne si k mým nohám. To víte, jistota je jistota. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro To tedy ne Usměju se na Míšu. Když ucítím jeho dotek mezi nohama cítím se krásně. Pohladím ho po tváři a jedu rukou dolů. |
| |
| Garáž Promiň. Omluvím se už o něco příjemnějším hlasem. Vyjdu ze stínu a přijdu až k ní. Nechtěl jsem tě vylekat, ale kdybys náhodou chytla amok, vytáhla bouchačku a začala zběsile střílet, tak bych měl věčí šanci na útěk. Nebude ti vadit když se posadím k tobě? Po těch slovech si všimnu psa před ní. Lehce znervózním a otřepuse. Na psy nemám nejlepší vzpomínky. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro To je krása. Usměju se na Michaela. Zajedu mu rukama k rozkroku. Měla bych mu oplatit ten včerejšek. Napadne mě.... (nepohoršuji tě? Kolik ti je vlastně?) |
| |
| Garáž Klidně si sedni, Sillo. Poklepám rukou po své pravé straně, aby se přesunul tam a nepřekážel tomu klukovi. A nestřílim na lidi na potkání..nestřílim na lidi vůbec.. Lehce se pousměju. Mám pořád špatnou náladu kvůli Vinniemu a Sebovi. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro (Ani v najmenšom :-D 15 aj dačo, skoro 16) Usmejem sa na jej ruku idúcu k môjmu rozkroku. Nádhera... Rukou ktorou som jej hladil rozkrok zájdem pod nohavičky a tam hladím intenzívnejšie ale stále jemne. Druhou rukou sa jej pohrávam s bradavkami na prsiach. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Počkej chvíli. Zašeptám Michaelovi u ucha. Rozepnu Míšovi kalhoty a nakloním se. Lehce ho políbí, a pak mu ho začnu kouřit. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Slastne povzdychnem a pohodlnejšie sa vystriem na posteli. Krása, paráda... Zavriem oči aby som si okamih naplno vychutnal. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Pokračuju dál a začnu Míšu hladit. Pěkně po bříšku a jedu níž. Chci aby se mu to se mnou líbilo. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Vau...Natt nato, že ideš prvý krát si dokonalá. Vychutnávam si pocit naplno, je to nádhera. Natt je fakt šikovná, ide jej to. Slabo vzdychnem a rukou jej pohladím vlasy. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Oči mi trochu zajiskří. Trochu zrychlím tempo a přejedu mu rukou na vnitřní stranu stehen. Jsem ráda, že se mu to líbí. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Milujem ťa Natt, milujem ťa... Pri jej tempe neviem koľko vydržím, dych sa mi už pekne zrýchľuje. Nádherný pocit sa len stupňuje, je to čoraz lepšie. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Jeho slova mi dodávají odvahy. Ale chci se s ním spíše milovat. Ještě mu dám tam dolů jednu pusinku. Chci tě... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Teraz som na rade ja Ešte raz ju pobozkám na pery potom ju uložím chrbtom na postel, opatrne zvlečiem tričko a jazykom poláskam bradavky. Následne jej celkom vyzlečiem nohavice a spodné prádlo takže by mala byť nahá. Pokochám sa pohľadom potom sa pustím do práce. Prstom jednej ruky jej idem od krku dole, cez prsia, bruško až k rozkroku. Jemne prst vnorím dovnútra, stále sa jej pritom pozerám do očí a sledujem reakcie. Prst znova vytiahnem von a znova jemne vložím dovnútra. Následne ho vytiahnem úplne a k rozkroku jej priložím hlavu. Jazykom jemne pooblizujem okolie, párkrát ním vojdem dnu. Takto ju chvíľku navnaďujem až kým nezačnem byť skutočne milý. Jazykom rýchlo obšťastňujem okolie, prstom pritom párkrát vojdem dnu a von. Páči sa ti o? |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Koukám se Michaelovi do očí. Vím, že se na mě kouká. Když se přiblíží k rozkroku přivču slastně oči. Ruku si dám k srdci a druhou pohladím Michaela. Ano, ach ano... Řeknu vzrušeně. Chci tě Míšo... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Tiež ťa chcem... Myslím, že predohra bola postačujúca, zhodím preto tričko aby sme boli obaja nahí a ľahnem si na bok vedľa nej, takže obaja ležíme vedľa seba. Ako to skúsime dneska? Akú polohu? Zašepkám roztúžene, nie som až taký znalec ale niekoľko ich predsa len poznám. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Ležím naproti Michaelovi. Koukám mu do očí a usmívám se. Hladím ho po vlasech. A jakou bys rád? Zeptám se toužebně. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Všetky. Čím dlhšie to potrvá tím lepšie. Rovno sa rozhodnem pre klasiku, prejdem si nad ňu tak, že sa opieram len o ruky a nie o ňu. Pobozkám ju na pery a v tej istej chvíli do nej vniknem aby sa účinok ešte umocnil. |
| |
| Garáž Díky. Posadím se na gauč vedle ní. Konečně jses usmála, to je dobře, úsměv pomáhá, i když na to nevypadá. Moc lidem se tahle moje rádoby psychologie nelíbí, ale je pravda že za těch několik let, co žiji na ulici, jsem se něco o lidech a jejich myšlení dozvěděl. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Zavzdychám. Přitom však mám rty na Michaelovích. Zajímalo by mě kolik toho vyzkoušíme... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Ešte raz do nej vniknem, pomaly a hlboko pričom mám stále pery na jej. Následne začnem trochu rýchlejšie, snažím sa však byť čo najjemnejší. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Stále mám své rty u Michaelovích. Zavírají se mi oči, ale chci se koukat do jeho očí. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Zmena? Spýtam sa šibalsky a ako včera ju na seba prevalím. |
| |
| Garáž Víš, ono by asi nikomu nebylo do smíchu, kdyby mu odvezli před nosem dva lidi do pasťáku a on s tim nemoh nic udělat. Navíc jsem ještě kryla Lininu lež... Dneska jsem se toho nalhala víc než dost. Ne že bych byla svatá, ale rozhodně jsem si necucala z prstů jednu výmluvu za druhou. |
| |
| Garáž Z toho si nic nedělej, snažím se jí uklidnit a položím jí ruku na její ruku, jednoho krásného dne je pustí a oni zase budou spokojeně běhat na svobodě a určitě se o ně budou starat. Určitě tam budou mít sprchu a teplé jídlo, což je pro lidi z ulice luxus, který se nemohou dovolit. Na konec si povzdychnu a tiše dodám. Ale to ty asi neznáš. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Když nás Michael převalí trochu vypísknu. Začnu se trochu smát... Políbím ho na rty, ale tempo nezpomaluju.. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Užívam si pocit, rukou hladím Natt prsia, viac v tejto polohe nezmôžem. |
| |
| Garáž To máš pravdu...nedostatek hmotných věcí neznám..těch nehmotných mi ale chybí hodně. Odpovím mu zamyšleně. Ale aspoň se to tím kompenzuje. Když mluvíš o jídle... Vstanu z gauče a jdu ke krabici s již dávno vystydlou pizzou. A, koukám, že ses již obsloužil, ale nevadí. Dáš si ještě? Sama si vezmu jeden kousek. Nanynky by na mě asi koukali jak na vepře. Už jsem dneska měla burger, teď pizza. A co dieta Elisabeth?? Úplně je slyším. Dietu si strčte do.. Na jejich diety jsem nikdy nebrala zřetel. Nechci vypadat jako kostra a celý den jen počítat kalorie. Tím, že sportuju mám postavu přesně takovou, jakou jsem chtěla. |
| |
| Garáž Promiň, ale nějak jsem ten hlad neutišil. Přiznám se smutně. Ale dám si rád. Rychle se nahrnu ke krabici. Vezmu si další kousek a s chutí se do něj zakousnu. Tohle něco je jinýho než ty shnilé zbytky co jsem měl předevčírem. Nevím co myslíš těmi nehmotnými věcmi, ale jestli myslíš to, co já, tak to jsme na tom po téhle stránce asi stejně. Mimochodem, mně řikají Pokdrei. (čte se Pokdraj, ta číslovka je německy) Utřu si ruku do kalhot a podám jí ji. A jestli jsem to správně pochopil, ty jsi Lizzie. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Co by jsi ještě rád? Ptám se provokativně Michaela. Líbí se mi ho takhle zlobit. Líbám ho na krku a pohupuju se nahorů zase dolů. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Teba Tiež jej opätujem bozky a vychutnávam nádhernú chvíľu. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Mě máš. Zašeptám ti do ouška. Rty si najdu tvůj krk a začnu ho líbat. Jemně sjíždím nahoru a dolů v rychlém tempu. Zajímalo by mě kolik toho Míša zná. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Nemáš chuť na trochu inú polohu? Usmejem sa, svojím šibalským úsmevom mierne ťa odsuniem aby som sa mohol postaviť, zídem z postele, teba tiahnem za sebou. Ukážem ti, že sa máš oprieť o stenu, ja som za tebou a začnem v rýchlejšom tempe do teba vnikať, obaja akoby stojíme ty predo mnou opretá o stenu ja za tebou. Môžme toho vyskúšať viacej. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Ach ano víc... Zavzdychám a skoro nepopadám dech. Ruce mám přitisklé na stěně a tělo tisknu k Míšovi. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Tiež sa mi to moc páči ale mám v úmysle poskúšať aj niečo iné. Vezmem Natt a presunieme sa opäť na postel, ja sa zvalím na chrbát ju stiahnem tiež na mňa na chrbát. Takže ležíš na mňe chrbtom ku mne, bruchom k stropu (:-D). Trochu oddychová poloha... Hlas mám od vzrušenia trochu zadýchaný ale to nie je podstatné. Idem úplne pomalým tempom ale najhlbšie ako to len ide, mám strach aby som jej dokonca neublížil. "Prisúvam" si ju ku sebe a späť od seba. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Zajímalo by mě kam na to Míša chodí. Jako by chtěl zkoušet kamasutru či něco podobného. Míšo to se mi moc nelíbí. Zašeptám a políbím ho na tvář. Je to těžké ale jde to. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Tiež sa mi to nezdá. Skús niečo navrhnúť ty, nech ma nemáš za nejakého sexfila Usmejem sa na ňu. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Chvilku se zamyslím. Mě se to líbilo u té stěny. Přivřu slastně oči a opatrně se překulím na postel. Pak vstanu a chytnu Míšu za ruku. Pojď ke mě. Zavrním a odtáhnu nás do koupelny. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Sex v sprche? Zaujímavý nápad. Nechám sa odtiahnuť, som zvedavý čo Natt vymyslí. Dnešná noc je naša. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Né jen ta dnešní. Usměju se na Michaela. Přitáhnu si ho k sobě a začnu líbat. Zádana jsem opřená o stěnu. Rukou se natáhnu po uzávěru a pustím na nás pomalý proud teplé vody. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Voda je príjemné teplá, zlepšuje atmosféru. Veď milovať sa môžme aj v parku na lavičke. Bolo by to také zaujímavé... Bozky opätujem, zároveň ju trochu pritlačím o stenu a spredu do nej vniknem, pomaly a hlboko ale postupne zrýchľujem. |
| |
| Garáž To nevadí, to jídlo je tady od toho, aby se snědlo. Usměju se na něj, skloním se a hladím Sillose po hřbetě. Nad tím, co měl předevčírem se i přes velké přemáhání ušklíbnu. V mé přítomsnosti rozhodně nikdo z nich zbytky jíst nebude. Klidně bych vyměnila všechny svoje hadry, auto a další věci, který nepotřebuju, jen abych měla kamarády. Ale pravý kamarády. Ne ty, kteří koukají pouze na vzhled, kteří přátelství přepočítávají na peníze. Dám Sillosovi pusu na čumák, on je muj nejlepší přítel. Těší mě, jo jo, jsem Lizzie. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro To můžeme taky zkusit... Zašeptám Míšovi u ucha. Teplá voda byl dobrý nápad. Hezky mě hřeje. Chytnu Míšu kolem krku. Zvedni mě trošku. Vím, že má sílu mě unést i jednou rukou. |
| |
| Garáž Tak já ten obchod beru. Řeknu s úsměvem a zakousnu se do pizzi. Musí bejt strašně osamělá. Peníze a hmotné vlastnictví je sice krásné, ale k čemu to je? Když není nikdo, s kým to sdílet. Tak proto jsi přišla sem, hledáš lidi, kterým nezáleží na tvém vzhledu a tvých penězích? |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Zdvihnem ju pričom som stále v nej a takto ju začnem pohupovať hore a dole, stále rýchlejšie. Takto je to pekné. Myslím túto polohu. |
| |
| Garáž Vlastně sem sem přišla spíš proto, že mě Linda zachránila před úchylem. Tak jsme se začali nějak bavit. Vysvětlím mu to a nepřestávám hladit Sillose. Fajn, ten obchod bereš, ale nemysli si, že se tady začnu slíkata přenechám ti svoje auto. Víš jak sem to myslela. Zazubím se na něj a dojím pizzu. Zvednu se a dojdu pro flašku. Chceš napít? Zeptám se, flašku koly otevřu a sama se pořádně napiju. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Ovinu nohy kolem Míšova těla. Líbám ho na krku a rucemi ho hladím ve vlasech. Voda na nás teče a to se mi líbí. Ano to je.... Zašeptám, ale mám pocit že tyto polohy jsou spíš na zpestření. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro A dostaneš chuť na zmenu povedz, môžme skúsiť tú stenu, napríklad tu v sprche...miesto tu je. Šibalsky sa usmejem ale neprestávam ju pohupovať aby som nenarušil okamžik. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Usměju se na Míšu. Je to pěkný dáblík a ani na to nevypadá. Tak dobře... Rozhlédnu se. Místo tu opravdu je. Svěsím pomalounku nohy a opatrně se odtáhnu. Voda mě příjemně smáčí a teče mi po těle. Pak se otočím a opřu se o stěnu. Natočím hlavu a koukám na Míšu. V očích mám velkou touhu. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Jednu ruku si opriem o stenu aby som mal oporu druhou chvíľku len hladím Natt po celom tele, trochu ju navnadiť aby v očakávaní chvíľku počkala. Sám ju už nevydržím provokovať a vniknem do nej, tempo ako vždy postupne zrýchľujem až to vyzerá dosť divoko. Už to pre ňu nieje prvý krát preto uberiem trochu z nežnosti, ae stále by to pre ňu malo byť viac príjemné ako bolestivé. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Míša mě hladí a je to velice příjemné. Pak do mě vnikne a já zavzdechám. Teplá voda na mě teče a mě to příjde neskonale krásné. Takhle se dostane až ke mě.. To se mi moc líbí. Trochu ještě roztáhnu nožky aby mohl blíž ke mě... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Začnem trochu rýchlejšie a hlasnejšie dýchať, ešte chvíľku ale vydržím. Rukou ju objímem okolo pŕs, sme teda v objatí pričom do nej stále vnikám, tempo zvýšim na maximum aby sme si pred koncom užili čo najviac. Rukou ktorou ju obíjam jej láskam bradavku. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro To.. to je... krása... Vzdychám a opírám se o stěnu koupelny.. Připadá mi jako bych hořela. Míša je skvělí a jeho doteky mě přivádějí až na pokraj blaha. |
| |
| Garáž Úchyláci jsou problém, který by se měl začít řešit o něco radikálněji než do teď. Auto i oblečení si nech, stejně nemáš moji velikost a běhání po střechách je rychlejší. Při pohledu na colu se jen otřepu, abych se zbavil toho špatného pocitu, co se mi vždy vrací, když si vspomenu na mou první nepovedenou krádež coly. Fuj, ty močky toho tlustýho prodavače byli fakt hnusný. Div že se z té vzpomínky nepobleju. Jo, díky. Vezmu si od ní colu a vypiji najednou asi polovinu flašky. Jej, promiň, ono to nějak pořád do mě teklo a nechtělo to přestat. Usměji se a vrátím jí flašku coly. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Snažím sa ešte viac, druhou rukou sa tiež opriem o stenu aby som mal lepší odraz a ešte zrýchlim tempo. Nádhera však? Zašepkám uprostred dychčania. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Ano... Zavzdychám a přitisknu si tvou ruku víc k ňadrům. Jako bych se snažila popadnout dech. Cítím jak vzrušení pulzuje mým tělem a je to nádhera. S tebou pořád. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Jazykom jej obliznem krk, potom prsia, stále divšie do nej dorážam, vôkol tečie voda, v sprche je príjemne teplo, nádherný pocit. To je blaho... |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Mě .... to povídej... Vídechnu potichu... Tělo se mi zachvěje touhou. Slastně přivřu oči a už vnímám jen nádherný pocit rozlévající se mi po těle. Mám pocit jako by ten pocit naplnovat nás oba. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Naposledy pár krát vniknem do Natt, potom už nevydržím a opäť to dám do nej, opäť s obavami aby neotehotnela. Ťažko vzdichnem, nakloním sa ku nej a pobozkám ju na krk a plece potom sa odtiahnem aby mohla von. Nádhera. Opriem sa o opačnú stranu sprchy, oddychujem a kochám sa pohľadom na ňu. |
| |
| Koupelna Opřu se zádami o stěnu koupelny. Koukám se na Michaela. Vlasy i tělo mám smáčené. Měli by jsme se osušit. Řeknu a pohladím Míšu po tváři. |
| |
| Kúpeľňa Zastavím vodu, z držiaka mimo sprchu vezmem 2 uteráky, jeden hneď podám Natt, druhým sa sa začnem utierať. Pôjdeme radšej do izby? Rovno tam zamierim, Natt držím za ruku a stále sa utieram. |
| |
| Pokoj Místo abych začala utírat sebe utírám Míšu. Jdu s ním do pokoje a cítím se fajn. Společný koupání je velice zábavné. |
| |
| Izba Keď som ako tak suchý pomôžem s utieraním Natt, až sme suchý obaja oblečiem sa do mojich vecí. Asi budeme musieť odísť nie? Mali sme na dve noci, alebo ešte zaplatíme a počkáme? Len aby to nebolo moc podozrivé... |
| |
| Pokoj Rozhlédnu se po pokoji, který byl ted můj domov. Měli by jsme si najít nějaký malý podnájem. Zavrním. Asi by jsme měli už jít. |
| |
| Izba, Mesto Vykročím teda prvý, okolo recepčnej prejdem s úsmevom akoby sme tam nerobili nič neslušné a zaplatili sme už predvčerom. Vonku ma ovanie chlad, taká zmena po teplej sprche. Trochu zima ale dá sa. Zamyslím sa, kam vlastne pôjdeme. Takže...kam teraz? |
| |
| město Půjdu se zeptat do toho obchodu. Ušklíbnu se. Pak by jsme se měli jít najíst a skusit sehnat bydlení ano? Usměju se a zachumlám se trochu víc do mikiny. Nemocná být nemůžu. |
| |
| Mesto Tak poďme do obchodu, potom nejaký bufet alebo reštika a zohnať bývanie bude ťažšie. No nevadí. Potom musím prácu zohnať aj ja. Všetko si v hlave zrovnám, máme toho hodne. Hlavne nejaké lacné ale pekné bývanie bude problém. |
| |
| Město Projdu mezi několika obchůdky. Tady to je. Vejdu tam s Michaelem ruku v ruce. Dobrý den. Chtěla bych se zeptat na tu brigádu. Usměju se a díky podpadkům vypadám vyšší a starší. |
| |
| Obchod Milo sa na predavačku usmievam, sme šťastný párik hľadajúci prácu aby sa čiastočne odtrhol od rodičov..aspoň tak to má vyzerať. |
| |
| Město hmm....dobře. změřím si holku pohledem. kolik ti je, kam chodiš do školy a co umíš? já jen jakou bych timohla svěřit práci...pravda enchodí sem o místo žádat tolik lidí ale přesto si vybírám. |
| |
| Obchod Ještě, že mě máma učila. Zavřu oči. Je mi 16 a učí mě máma v domácnosti. Nic neobvyklého v této době. Chodila jsem na výtvarný kurz, na kurz upravy květin a podobně. Usměju se. |
| |
| Obchod hm tak to se mi líbí...eh..promiň jak že si to říkala že se jemnuješ? já jsem kdyžtak Sue. přáítelsky se usměje a natáhne k Natt ruku. ještě občanku. |
| |
| Obchod. Usmejem sa na Natt, ale nechcem nič hovoriť aby som to nezhoršil nejakou blbou poznámkou. Nerád komunikujem s dospelými. |
| |
| V obchodě Pohladím Míšu přez ruku. Z batohu vyhrabu občanku. Jmenuji se Natalie Sue. Usměju se. Má stejné jméno jako já příjmení. |
| |
| v obchodě zasměje se. dobrá náhoda. odmlčí se. Dobrá Natalie myslím že tě vezmu...ještě podepiš tady nějaký ty papíry...kdy chceš nastoupit? |
| |
| V obchodě Vezmu papíry do ruky. Pročtu si je a usměju se. Moje první pracovní smlouva. Ráda bych nastoupila co nejdříve. Usměju se. To víte, žiju jen s mámou a udržet krok s dnešní modou je fuška. Rozhlédnu se po stole. Nemáte propisku prosím? |
| |
| V obchodě oh, jasně podá ti modrou propiskus motýlkem navrchu. Trochu kýčovité, přesto se to do tohohle obchodu docela hodí. takže natalie, nastoupit můžeš od zítra usměje se ještě Sue a ,, propustí tě" |
| |
| Před obchodem Dobře moc vám děkuji. Podepíšu papíry a podám je Sue. Byla velice milá a tak jsme za chvíli venku. To by šlo vid? Usměju se když jsme venku. |
| |
| Obchod. Vo dverách ma čosi napadne preto sa otočím späť k predavačke. Eh, neviete o nejakom dome alebo chatke v okolí ktorá by sa dala prenajať? Nič drahé ale nech to nieje diera. Bývame s priateľkou na druhej strane mesta a no..chceme si dať menší oddych od rodičov. Chápete že? Žmurknem na ňu. |
| |
Vydám se ze svého pokoje rovnou do zadní mísnosti která je pro všechny ostatní tajná, neboť v ní mám uschovaný všechny svoje hračky a zboží. Podívám se na všechno co tu mám a vezm si dezerta amagnum. ty schovám dopouzder pod bundu, kterou si teďka sundám a místo ní si vezmu delší kabát s vnitřníma kapsama, terý naplnim drogama. Na krk si dám zlatej přívěšek ( kříž ) a vyjdu zase do pokoje, mísnost zase uzavřu a vydám se do ulic prodávat. |
| |
| Obchod žena nakloní hlavu. počkejte...zeptejte se..dvě ulice vedle bydlí stará Marie....myslím že Tells nebo Tellers...a ta nabízela pronájem...jen nevím jestli nebude mít problém s vaší m věkej..jako abyste měli na zaplacení, chápete.. |
| |
| Obchod Podívám se na Sue. Rodiče nám vypomůžou. Děkuji za odpověd. Usměju se na ní. Nemusí vědět, že jsme děti ulice. Uvidíme se zítra. Mějte se. Nashle. Zamávám a bezpodmínečně vytlačím Míšu ven. |
| |
| Mesto. Snažil som sa pomôcť. Namietnem keď ma Natt vytlačí von. A navyše nejakú starenku zvládneme oblbnúť nie? |
| |
| Město Podívám se na Michaela. Nesmí vědět, že jsme z ulice zlato. Pohladím ho po vlasech. Ale tak třeba se nám to podaří. Uvidíme jak to bude. |
| |
| Garáž Hlavně že se máš na co vymluvit.. zazubim se na něj a rozesměju se. Napiju se toho co zbylo a pohodlněji se uvelebím na nepohodlném gauči. Moje oblečení by ti asi ani neslušelo.. rejpnu si do něj. No, já teda rozhodně po střechách lízt nepotřebuju a ani nehodlám. Pomalejší způsob přepravy v mém autě je mi milejší. |
| |
| Garáž Jseš shejčkaná. Řeknu s už přirostlým úsměvem. Tak to sundej a zkusíme to, třeba ze mě bude fešanda. |
| |
| Garáž Jo jsem já to vim. Už mám vžitej určitej luxus. Ale myslela jsem to i tak, že radši pudu pěšky po zemi, než po střeše. Vysvětlím mu, jak jsem to myslela. To, že jsem zhejčkaná se mě nedotklo. Fajn, řek sis o to. Stáhnu si miknu níž, až pod boky, aby nebylo nic vidět a sundám si kalhoty. Tak, prosim. Pokud má nějaké svaly, tak je nepřetáhně ani přes stehna. |
| |
| Garáž Vezmu si do rukou její kalhoty a prohlížím si je. Otočím se na ní. Vo co, že je zapnu. Nečekám na odpověď a začnu si sundávat svoje kalhoty. Do místnosti se naline trochu nepříjemného smradu, ale co můžete čekat u člověka, který nosí jedny spodky i přes měsíc. Konečně mám kalhoty dole a dole a nadchází ta horší část, část s jejíma kalhotama. Povedlo se mi je bez problémů dostat přes kolena, ale na stehnech začal být trochu problém, ale s trochou síly to šlo. Za to u boků to bylo horší. Vůbec to nešlo. Začal jsem různě poskakovat, abych ty kalhoty nějak na sebe dostal. I to se nakonec povedlo. Teď už jen zatnout. Zatáhnul jsem úplně všechny části těla o kterých vím. Musel jsem si nějak zdeformovaně stoupnou a předklonit se, ale knoflík je zaplej. Stojím před tebou hodně zvláštním postojem, při kterém hodně připomínám Kvasomóda. Jak to můžeš nosit, vždyť to škrtí úplně všude, kde ještě něco cejtim. |
| |
| Mesto. Ach no máš pravdu no Porozhliadnem sa navôkol, sme v trochu chudobnejšej štvrti tak by sa hodilo nájsť nejaké jedlo. Kam teraz? Jedlo, podnájom, práca pre mňa? Nie nutne v tomto poradí. |
| |
Jdu po ulici a prodávám drogi. Najednou když du tak vrazim do nějaké osoby.( Natalie ) těsně po srážce s osobou se otočim a prohlídnu si osobu. a pak nadzvednu mírně coubojskej klobouk a řeknu: ,,Zdravýčko" počkám jestly odpový. |
| |
| Město Podívám se Michaelovi do očí. Usměju se na něj a stisknu mu ruku. Asi by jsme se měli jít zeptat na ten podnájem a pak najíst. Rozhodnu a ztrácím se v těch jeho očích. Jenže najednou mě vyruší nějaký cizí kluk. Heh ahoj. Pozdravím ho nesměle a dám si pramen černých vlasů za ucho. |
| |
| Garáž Kvůli zápachu trošku nakrčím nos, ale jinak na sobě nedám nic znát. Místo toho vymýšlím způsob, jak se něčemu takovýmu vyhnout. No, víš. Za prvý, jsou to holčičí kalhoty, bokovky a ke všemu roury. Velikost 36...v tom to asi bude, mě prostě jsou. Směju se pobaveně když se na Pok3 koukám. Tak to zase sundej, já tady nebudu běhat nahá. A hlavně je neroztrhni jo. Směju se, mikinu držim křečovitě staženou. |
| |
| Garáž Pokusím se. Začnu si sundávat její kalhoty. Je to o něco lehčí než jejich nandávání. Když se mi je povede nějakým zázračným způsobem dostat dolu, vyhrknu ze sebe: Svoboda. Vrátím Lizzii její kalhoty a nasadím si svoje. Pohodlně se usadím zpět na gauč. |
| |
| Mesto Benny. Poviem len čo zbadám chlapca čo narazil do Natt. Postavím sa pred Natt akoby som ju chcel chrániť. Z gangu som odišiel, a nevrátim sa. Čo tu chceš? |
| |
,,Co by, tady se člověk nemůže ani projít po ulici a něco málo si přivydělat?" řeknu zběhovy. ,,A co ty furt děláš? Už sis našel bejvák?"usměju se. |
| |
| Mesto. To ťa nemusí zaujímať. Som v strehu, pripravený naňho vybehnúť ak by začal pýtať späť tie peniaze. Snáď o nich ani nevie. |
| |
,,Opravdu nemusí, ale zajímá. Proč si vůbec odešel?" zeptám se ho a ruka mi sjede k pouzdru nože kdyby se na mě snažil zaútočit. Druhou rukou udělám gesto značící otázku. |
| |
| Mesto. Nechcem sa do toho namočiť. Veď sám sa pozri. Čo tu robíš ty? Ideš niekoho zabiť? Niečo ukradnúť? Predávaš drogy? Ideš na výzvedy? Určite niečo z toho. Chcem skončiť s gangom a všetkým okolo toho, a ty mi to práve teraz moc neuľahčuješ. Zlostne sa naňho pozerám. |
| |
,,Oh, křivdíš my. Výš že zabijení není můj styl a na krádeže si tu byl vždicky ty. A zvěd taky nejsem, copak bych se jako zvěd voháknu takhle? " řeknu s klidem . Stejnak seš v tom až po uši, jen to ještě nevýš. Při poslední akci sme získaly dost peněz a ty je chceš jenom utratit. pomyslym si. ,,Ne, gang už mě moc nebavý, a chtěl bych zkusit něco lepšího." řeknu mu. |
| |
| Mesto. Veľa zdaru do toho čo chceš. A dovidenia. Naznačím mu aby odišiel, nechcem aby sem prilákal niekoho iného z gangu. A deň začínal tak pekne... |
| |
,, Měj se a někdy se vokaž, mladej." řeknu a odcházím. Celou dobu však čekám na to že by na mě zaútočil. |
| |
| Mesto To vieš. Šéfovi o mne nehovor. Zbytočne by si mal problémy ty. Chvíľku pozorujem ako odchádza potom sa obrátim k Natt. To bol Benny, predáva drogy a podobný hnus. Dobre že odišiel... |
| |
| Město Do hovoru těch dvou se nezapojuju. Benn není člověk s kterým bych se chtěla bavit. Podívám se na Michaela. Bylo mi to jasný no. Ušklíbnu se. |
| |
| Mesto Takže podnájom. Ideme k tej starenke alebo niečo iné? Spýtam sa pričom stále pozerám na vzďaľujúceho sa Bena. Dobre, že je preč... |
| |
| Město Usměju se. Tak jdeme oblafnout stařenku. Ušklíbnu se. Je mi jasné, že Michael se svým slušným chováním přemluví kohokoliv. Ani jsem ti neřekla že budu mít moc dobrý plat. |
| |
| Mesto. Takže kde to tá predavačka vravela? O pár ulíc ďalej? Heh netuším ako to nájdeme.. Vykročím mestom, obzerám si domy či nenájdem nejakú tabuľku alebo niečo. Nepamätáš si jej meno? Ja som to až tak nevnímal.. |
| |
| Město Naštěstí na tohle mám pamatováka. Usměju se. Říkala stará Marie.... Zamyslím se. A pak nevěděla přesně řekla Tells nebo Telers. |
| |
| Mesto. Super, takže hádam niečo nájdeme...kde začneme? Ja v hľadaní nie som moc dobrý.. |
| |
| Město Rozhlédnu se. Třeba u telefoního seznamu. Usměju se. Tam jsou i adresy ne? Najdeme tam tu paní a pak najdeme ulici a je to ne? |
| |
| Mesto No vidíš, si chytrejšia ako ja.. Zamierim k prvej búdke ktorú vidím, je tam aj zoznam asi ho vandali nestihli ukradnúť alebo zničiť. Dúfam, že sa tu obaja zmestíme. Poviem Natt, búdka nieje moc veľká. Takže..hľadáme. |
| |
| Město Přitisknu se až těsně k Michaelovi. To zvládneme. Usměju se na něj. Té je až někde vzadu. Přelistuju až skoro ke konci. Es tady bude Té. Usměju se a opravdu našla jsem Té. Tak paní Telersová kde jste? |
| |
potuluju se ulicema a občas prodám něco málo z mých zásob. Když najednou se zastavym před branou která vrže ve větru který zde proudí, Vezmu za velkou kliku brány a ta s námahou zavrže. Pootevřu vrata se stejným vrzavym zvukem a pak jdu po menší mamené cestě rovnou ke starýmu kostelu, kostel vypadá hodně zastarale a tajemně, dojdu až ke dveřim, které opatrně a pomalu otevřu, pak vejdu do haly, prohlídnu si zastaralé schodiště a postupně projdu celý dům, našlapuju opatrně abych se nezřítil. Projdu opravdu všechny pokoje. Pak se vrátim do haly a na chvylku se zamyslym. ,,Tak jestly to tady nikomu nepatří, tak tuhle barabiznu odkoupim." zasměju se. a pak odejdu. Na jus papíru si napíšu číslo domu a ulici ve kterej je. Pak du rovnou zpět na základnu gangu a do svojí mísnosti, kde zanechám drogi. Mísnost opět uzavřu a jdu na patřičný úřad, abych mohl dojednat s nějakym úředníkeym cenu domu. |
| |
| Garáž Drapnu po kalhotech, vyskočím na gauč a rychle si je natáhnu. Naneštěstí si ještě předtím musím sundat botky. Když jsem konečně zas oblečená slezu z gauče a sednu si na zem k Sillosovi. Ten si lehne na bok a já si lehnuhlavou na něj. Drbu ho za uchem a on jen spokojeně mručí. Víš, že ti neslušely? Zvednu hlavu a provokativně se na chlapce zašklebím. |
| |
| Garáž Lehce se zasměji při její otázce. Budeš se divit, ale vím. Porozhlížím se po místnosti. Nechci na ní divně civět. Proto si nevšimnu jejího výrazu. Mají to tu hezký. Lepší než ta naše barabizna bez oken, dveří a dírou ve střeše. |
| |
| Mesto. Vykročím teda ulicou, obzerám domy, je to taká mierna štvrť ani bohaté ani chudobné. Dorazíme až k domu s ceduľkou adresy ktorá bola v telefónnom zozname. Zaklopem na dvere, usmejem sa na Natt a čakáme. |
| |
| Město Po chvilince nám otevře postarší paní. Vypadá mile a příjemně, ale dioptrií už má požehnaně. Mile se na ní usměji. Dobrý den, vy jste paní Telersová? Zeptám se jí o ona nás hned pozve dál na čaj a sušenky. |
| |
| Mesto. Milo sa na pani usmievam, ale reč prenechám na Natt, nechcem to nejak pokašlať. |
| |
| U paní Telersové. Paní Telersová, my jsme se s přítelem přišli zeptat na tem podnájem. Usměju se na ní a snažím se vypad klidně a né moc dětsky. Paní chvíli něco brebentí o mladých lidech na ulici. Tisknu Michaelovi ruku jen aby něco neřekl. Nakonec zkončí svůj výklad jací jsou to chuligáni. Asi jí ukradli peněženku nebo co. Nakonec se dostane k podnájmu. Víte, není to nic extra. Ale zařízení tam je. Elektřina, voda i plyn v ceně. Chcete se na to nejdřív podívat? Zeptá se nás s usměvem a už bere klíče z věšáku a vede nás do protějšího domu. |
| |
| V dome. Nasledujem ju v prehliadke bytu, myslím že je úplne v pohode. Som ale zvedavý ako dlho to udržíme s peniazmi čo máme. |
| |
| Dům (asi náš nový) Usmívám se. Je to sice pokoj 1 1, ale to nevadí. Uplně to do začátku stačí. Ani cena není vysoká. Paní nás nechá v bytě, aby jsme si to rozmysleli. Sednu si na postel. Na nájem půjde čtvrtina mojí výplaty, když nepočítám prémie. Ty budeme mít samozřejmě navíc. Líbí se ti tu? |
| |
| Dom Na tú cenu v pohode. Ak si ešte nájdem prácu jak tak za chvíľku kupujeme novšie vybavenie. Porozhliadnem sa ešte raz okolo. Myslím, že by sme to mohli zobrať. Cenovo celkom prijateľné, pekné to je tiež. |
| |
| Domov Přijatelné? Zeptám se a nadzvednu obočí. Ta babka nám to nechala hodně levně a navíc jsou v tom i energie. Usmívám se jako sluníčko. Měli by jsme jí říct že to bereme. |
| |
| Domov Heh, bude to perfektná kúpa. Možno až moc lacné, neviem prečo. Otázku lacnej ceny však neriešim, hlavne že máme kde prespať. |
| |
| Domov Náš první společný domov. Usměju se sladce. Asi si potřebuje přividělat. |
| |
| Domov Tak to poďme oficiálne kúpiť. Zamierim za babkou, kúpu nechám na Natt, keď už začala ona nech aj dokončí. |
| |
| Domov Sepíšu s paní Telersovou oficiální smlouvu. Hned jí zaplatím nájemné za první měsíc. Byt máme pronajatý na dobu neurčitou. Což znamená, že dokud budeme platit budeme i bydlet. Potom se s Michaelem vrátíme do našeho bytu. Tak náš domov. Usměju se a držím v ruce klíč. Věci mužeme nechat tady. Teď se půjdeme najíst ne? A pak by jsme ti mohli koupit nějaké nové oblečení. Nikdy by mě nenapadlo, že za těch 16 let mýho života jsem našetřila skoro 10 tisíc. |
| |
| Domov, Mesto No ja toho moc pri sebe nemám. Usmejem sa, skate je už asi dávno u niekoho kto ho našiel v tom parku. Tak poďme jesť, dva dni sme zrejme nejedli... Navštívim prvú reštauráciu ktorú vidím, skôr taká jedáleň a objednám si denné menu. Polievka, nejaké mäso s oblohou a pitie minerálka. Počkám kým si objedná Natt, potom si sadnem za stôl a s chuťou sa pustím do jedla. Takže konečne máme byt aj ty máš zamestnanie, ešte by som mohol prácu aj ja a je to. |
| |
| Město nějaká restaurace Nakonec si objednám to co Michael. Neboj, na to je čas. Položím svou ruku na jeho. Zatím to zvládneme z uspor a za měsíc budu mít první výplatu. Usměju se. První zaměstnání. Nádhera. Měli by jsme ten byt zkolaudovat nemyslíš? Usměju se a v očích se mi šibalsky zablískne. |
| |
| Reštaurácia Necítim sa ako chlap keď ty musíš pracovať a ja nie. Pomaly dojedám, bol som fakt hladný. Ešte počkám kým doje Natt potom zaplatím a vyjdem von, a späť do domu. Pred dverami počkám, kľúče má Natt. |
| |
| Před domem Rychle odemknu. Na listopad je hodně chladno. Neboj, taky ti práci najdeme. Nebude to dlouho trvat. Usměju se na Michaela. |
| |
| Domov. Vojdem dnu a zhlboka sa nadýchnem. Vlastný dom. Nádhera. Usmejem sa na Natt. Perfektná cena, pekný, elektrina, voda. Čo viac si môžeme priať? Zavriem za nami dvere, vonku sa ochladzuje a nechcem aby dovnútra nafúkalo. V dome si poobzerám všetky miestnosti, kuchynka, obývačka, malá kúpeľňa so sprchou, WC, spálňa. |
| |
| Domov Sednu si na postel a pak se na ní natáhnu. Nechce se mi vůbec nic dělat. Je tu krásně a je to jen naše. Usmívám se. Dokonce tu je i pračka a další vybavení. Jediné co snad chybí je televize a myčka. |
| |
| Domov Stejně je to zvláštní. Zavrtím hlavou a rozhlédnu se po místnosti. Zastavím se očima na Mišovi sedícím vedle mě. Být už tak mladý a přesto dospělí. Nakonec budeme pracovat, žít spolu a bude nám dobře. Uvidíš. Zamrkám očima. Doufám jen že nás nebude otravovat nikdo z gangu. |
| |
| Domov. Ľahnem si teda vedľa Natt a po chvíľke unavený zaspím. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Zobudím sa. Natt? Strašne ťa chcem. Prisuniem sa bližšie ku nej a nežne ju pobozkám na líce. Nie som si istý, ale zdá sa mi, že už spí. O to lepšie. Mám strašnú chuť sa s ňou milovať v novom byte, veľmi opatrne ak by náhodou spala jej preto zoblečiem nohavice. Posuniem sa dole hlavou k jej rozkroku a veľmi jemne jej ho začnem oblizovať. Chcem aby sa zobudila čo najkrajšie. Pri oblizovaní si pomáham trochu aj prstami, jemne masírujem okolie. Dúfam, že jej nevadí, že ju zobudím, ale proste nemôžem odolať. Je tak krásna. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Když Michael usne nakonec se k němu přitulím a usnu taky. Je mi s ním tak krásně. Spím a zdají se mi nádherné sny o nás dvou. Poprvé za dlouhou dobu. Jenže najednou ucítím krásné doteky, které mě donutí se probudit. Vnímám ten příval vášně. Lásko... Zašeptám potichu |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Dobré ráno kráska Keď už viem, že Natt nespí jazykom dole začnem pracovať trochu rýchlejšie, prsty tiež masíruju vyšším tempom. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Dobré ráno... Ušklíbnu se a nechám ho pracovat... Přece bych ho nevyrušila v tak bohulibé činnosti... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro NA chvíľku prestanem aby som mohol skontrolovať výraz Nattinej tvére, ale zdá sa mi, že jej to neprekáža. Pokračujem teda v bohulibé činnosti, teraz keď už sto percentne viem, že je hore a čulá čoraz divokejšie. |
| |
Odkoupim onen dům za pět milionu, domluvym to na splátky. podepíšu se A pak odcházim rovnou do želeřáství kde koupim pořádnej zámek na vrata. Dům zamknu a pak se vydám vydělat nějaký peníze. Samozřejmě že krádeže, prodej drog a zbraní vynáší, ale na dům budu muset máknout. Zajdu do gang domu a vezmu tam masku klavna a pytel na peníze. Pytel si strčim do kapsy a masku taky. Stojim před zaparkovanym autem na podlažním parkovyšti. Již při příchodu sem změnil program vydeokamer aby dávaly smyšku a já tak měl dost času na to abych mohl lámat zámky. Prohlídnu si auta na patře a obhlídnu i bezpečnostní zámky. Pak vytáhnu jemný nástroje a začnu otevírat auto. když už sem vevnitř na zámku není ani škrábnutí a já můžu pohodlně nastoupit a vybrat cenosti. Nějaký hodinky a peněženky. to beru, taky odmontuju rádio a elektroniku co se dá prodat. Když sem hotovej vytáhnu z kapsy papír na kterym je na počítači napsaný: Sinister se poroučí je to psaný na počítači a manipuloval sem s těma kartičkama v rukavicích, takže otisky tam nebudou. Ohledně toho zametu za sebo stopy a zmizim z parkovyště. Kamery se najednou přepnou zpátky, ale strážnej nic netuší. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Začnu hladit Michaela po vlasech. Nádhera... krása... šeptám potichu a chvěju se. Chci tě... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Teší ma reakcia Natt, preto sa snažím uspokojiť ju čo najviac. Jazykom dôkladne skúmam každý kút, prsty zatiaľ masírujú okolie s čoraz väčšou intenzitou. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Míšo... ach Míšo... Vzdychám potichounku... To co se mnou dělá je uplně neuvěřitelné. Zajímalo by mě jestli je taky vzrušený jako já. Chci tě... chci tě... moc tě chci... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Ešte chvíľku dorábam načatú prácu potom sa rozhodnem pre Ďalší krok v programe. Posuniem sa aby sme boli zarovno a vedľa seba, pritom so seba zhodím nohavice a tričko. Usmievam sa na teba a zároveň ti pomaly zoblečiem tričko. jazykom ti jemne len ako zahriatie oblížem bradavky na prsiach, následne do teba vniknem. takto z boku nie je prístup ideálny, prevalím ťa teda nad seba, predsa len si ľahšia a nechcem ti kaličiť chrbát. Chcem ťa tiež Natt, každú noc, každý deň... |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Když s Míšou splyneme cítím příval vášně. Jisté naplnění, které se mi moc líbí. Zavzdychám.... Ty mě máš.. Zašeptám jak jen mi to touha dovolí. Začnu se pohupovat a nakonec se k Míšovi nakloním. Černé prameny lehce spadnou na jeho tvář. Líbám ho... vždycky jako by to mělo být naposledy... vášnivě, jemně a přitom divoce. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Bozky jej opätujem s rovnakou vervou, moc sa mi to páči. Je proste úžasná. Jednou rukou jej jemne masírujem prsia, druhou jej hladím bok. Na chvíľku privriem oči, pocit je proste nádherný. Milujem ťa...ako to vyskúšame dnes? Aj napriek vzrušeniu sa mi podarí predniesť svoj šibalský úsmev. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Lehce masíruju Míšovi hrudník. Jen tak mu po něm přejíždím prsty. A jak chceš? Zeptám se a v očích mi hoří plamen. Nejraději bych ho spálila celou svou vášní. Přitisknu své rty k jeho a divoce ho políbím. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Neviem, mne dochádzajú nápady. Prevalím sa naopak, takže ja som hore ale opieram sa o ruky. Nič nové, ale aspoň zmena. Skúsim rýchlejšie tempo, Natt už pomaly začína byť skúsené dievča. Skús opäť niečo vymyslieť ty. Jeden krát už si geniálny nápad - sprcha mala, skús zopakovať Provokatívne sa usmejem. |
| |
| Ložnice Rozhlédnu se po ložnici. Ta není vůbec inspirativní, ale zase mě se to v postýlce líbí. Navíc přes všechnu touhu skoro nedokážu přemýšlet. Hladím Míšu po vlasech a lehkým tlakem ho přitisknu ke svým rtům. A co třeba kuchyně? Zeptám se toužebně. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Môže byť, bude to síce divokejšie ale ja som za. Zdvihnem sa z postele, Natt vezmem na ruky. V kuchyni ma nenapadne nič iné, len aby sa Natt oprela o kuchynskú linku alebo stôl, zozadu by som mal ideálne podmienky, je to však trochu divokejšia poloha, Natt bude mierne ohnutá čím sa mi zlepší manévrovanie, ale bojím sa, že to pre ňu bude až moc divoké. Začnem preto pomalým skoro až nudným tempom, ak sa jej bude páčiť zrýchlim. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Chtěla jsem vstát a jít do kuchyně. Ale Míša je užasný a odnesl mě tam. Opřu se o kuchyňskou linku. Cítím Míšovi doteky. Jsou váhavé, ale velice krásné. Přidej... Zní to jako rozkaz a zároveň jako prosba. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Áno, krásna pani. Usmejem sa na ňu a zároveň zrýchlim, stále však nie maximum. Nechcel by som aby to Natt bolelo, som preto čo najnežnejší. Jednou rukou sa pridržiavam linky, druhou jej hladím boky a chrbát. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Skoro celou váhu směruji k lince. Jen tak se opírám a toužebně vzdychám. Cítím jak mě hladí. A je to nádherné... Jednu ruku dám na tu jeho a hladím ho. Ach ano... klidně přidej... Dostanu nakonec ze sebe. Tahle poloha je vážně divočejší, ale nádherná. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro S obavami ale predsa, veď aj ja to chcem k nej začnem prirážať divoko a vášnivo. Trhane pritom dýcham, rukou jej hladím všeto na čo dosiahnem. Ak by si chcela prestať...povedz... Namáhavo zo seba dostanem. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Opírám se pořád o linku. Docela mi to dává oporu. To to si jen zkus... Zašeptám roztouženě. Tohle je vážně nádherné a divoké. Ještě.... Zaprosím potichounku. Nechci aby jsi přestal. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Neodvážim sa neuposlúchnuť Natt, dúfam teda, že jej tím nič neuškodím. Pritiahnem stoličku, nižšiu ako kuchynská linka a naznačím Natt nech sa oprie o to. Je tak viac ohnutá, jej chrbát to ale vydrží. Odtiaľto k nej začnem prirážať plnou rýchlosťou, pevne ju držím za boky aby to stolička vydržala, hlasno pritom dýcham a naplno užívam okamih. Je to ešte divokejší štýl ako to predtým a ubral som aj trocha z nežnosti, o to viac to bude pre Natt aspoň dúfam vzrušujúcejšie. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Podle Míšovi volby se opřu o stoličku. Líbí se mi ho takhle poslouchat. Míšo... ach Míšo... miluji tě... Vzdychám ale snažím se být trochu potišeji. Jenže to mi moc nejde. Tělo mi naplňují uplně nové pocity. Jako by mě naplnoval uplně celou... Nádhera... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Ešte chvíľku k nej divoko prirážam, potom sa rozhodnem na chvíľku "oddychovať" pri nejakej pomalšej polohe. Pohľad mi padne na stoličku, usadím sa teda na ňu a Natt "posadím" na seba tak že som stále v nej a je tvárou ku mne. Ruky si dám okolo jej pásu a naznačím jej nech "hopsá", hlavou pri tom skĺznem k jej prsiam a jazykom ich oblizujem. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Doufám jen, že ta stolička vydrží.. No měla by. Nemůžu však přestat v tempu, které Míša určil. Byla už jsem skoro na vrcholu a tak chci zase cítit ten pocit co se rozlívá po těle. Líbám Míšu na tváře, čelo i oční víčka. Rtům se záměrně vyhýbám a nakonec ho vášnivě políbím. Tělem mi projede vlna vášně. Celá se chvěju a líbáním se donutím abych nevykřikla slastí. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Zdá sa mi, že Natt je skoro na vrchole, opäť sa teda zdvihnem zo stoličky a naznačím jej oprieť sa o stoličku. Teraz so seba dostanem maximum, stolička povážlivo škrípe pod rýchlosťou akú nasadím, rukami sa pevne držím Natt, prstami jej pritom hladím boky, hlasno dýcham na celú kuchyňu, veď je to náš byt a nemá nás kto vyhodiť. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Chytnu Míšovu ruku a dám si ji na prsa. Pevně mu ji stisknu. Je to nádherné. Tak divoké a vzrušující. Chvěju se slastí a mírně vzdychám. Mám zrychlený tep i dech... všechno jako by souvisello s naším tempem... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Ruka nahmatá cieľ a pustí sa do jemnej masáže, trochu ma to však vyvedie z rovnováhy keď sa držím len jednou rukou, výsledok je, že sa ešte viac kývame a je to ešte divokejšie. Doteraz som nezachádzal príliš hlboko, tentokrát však mám chuť skúsiť hocičo, mierne preto spomalím ale zachádzam hlbšie, až na doraz. Pomaly sa rozbieham aj pri takomto štýle, o chvíľku už opäť divoko prirážam tentokrát však hlbšie a možno trošinka tvrdšie, ale o to slastnejšie. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Cítím jak jsme ztratili trochu z rovnováhy. Jenže to nám ještě přidá na divokosti. Míšo.. ach Míšo... Volám jeho jméno a moc se mi líbí jak si se mnou hraje... Je to jako bych prožívala jednu vlnu vzrušení za druhou... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Zadýchaný musím mierne spomaliť, chcem vydržať čo najdlhšie. V hĺbke však neprestávam, je to veľmi príjemné, dúfam, že aj pre Natt. Zamyslene jej rukou z pŕs zídem dole k voľnej časti jej rozkroku a tam začnem masáž, veľmi divokú, zatiaľ čo ku nej stále rýchlo a hlboko prirážam. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Oči se mi touhou slastně přivřou. užasné.... nádhera... Zahrnuju Míšu pochvalami. Je ted jen na něm jak si budeme hrát. A mě se to moc líbí... Vzdychám a pomalu se blížím k dalšímu vyvrcholení... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro podľa stupňujúcich sa Nattiných vzdychov sa mi zdá, že je opäť pri vrchole, znova teda spustím rýchle, hlboké tempo, tentokrát skutočný maximum. Rukou na jej rozkroku sa pokúšam kmitať čo najrýchlejšie ale pritom nežne aby si to vychutnávala spolu s mojím prirážaním. To je nádhera... Pomaly to však už prichádza aj na mňa, neviem koľko ešte vydržím, Natt ma hrozne vzrušuje. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Ano... Míšo... ano... Zavrním a pak lehounce vykřiknu... Tělem mi projede další vlna nepopsatelného vzrušení. Začnu se chvět po celém těle a jen se snažím znova nevolat Míšovo jméno... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Nattino telo sa mi v objatí krásne vlní, už pohľad na ňu ma privádza k môjmu vyvrcholeniu. O chvíľku skutočne nevydržím a som hotový. Zasa sekunda napätia či neotehotnie, ale to potlačím do zadnej časti mozgu. Nechcem si nechať tento okamžik nijak pokaziť. Opäť zdvihnem Natt na ruky a odnesiem do spálne kde ju uložím na posteľ a ja si ľahnem vedľa nej. Len tak pomimo ju bozkávam na pery a krk, rukou jej pritom veľmi jemne hladím rozkrok. Dnešok bol nádherný. Vo vlastnom byte sa mi to páči viac ako v moteli. |
| |
| Ložnice Protože je to naše. Usměju se na Míšu. Pak se k němu nakloním. Je mi jasné co ho trápí. A neboj mám prášky. Na mimčo ještě vážně nemám. Mile se usměju a lehnu mu do náruče. Po chvilince zase usnu... nevím kdo mě vzbudí, ale určitě to bude příjemné. |
| |
| Spálňa. Usmievam sa na ňu, po chvíľke však aj ja zaspím. Sladké sny Natt... |
| |
| Sinister Pomaly sa dvihnem z lôžka. Poobzerám sa okolo. Bordel ako vždy. veci pohádzané po zemi. Ani neviem či je noc či den. Pomaly sa dvihnem z postele a snažím sa dozvediet ako som sa do nej dostal. Zmrtvivstal?... nie len sa znova zdrogoval do nemoty tak že bol niekolko dni out. Ty koxo.. to je v prdeli... čo sa stalo.. a kurva kolko je hodín!? |
| |
| Ráno další den ráno se všichni opět probouzí na svých gangsterských stanovištích. Vzhůru do nového dne. |
| |
| Sinister Probudim se zase na tom roztrhanym křesle zvednu se a mam vedle sebe nějakou kurvu Ty krávo co sem to dělal a vůbec kdo je ta holka,?? řikám si pro sebe potom vstanu z toho křesla a ještě si ani neolíknu triko už zapaluju brko Kurva to sem potřeboval usmívám se potom zapnu na plný koule Rap Tak Vstávat lidi! Zakřičim |
| |
| sinister probudí mě Jamalův výkřik. jo ježiš dyť už.... zabrblám a pomalu se posadím na dekách zmuchlaných na podlaze. |
| |
| Sinister Je docela brzo ráno, když před sídlem Sinistru zabrzdí moje autíčko. Společně se Shillosem vyskočím z auta a vejdu dovnitř. V ruce mám igelitku a v ní nějaký jídlo k snídani. Brý ráno zazubím se všeobecně a Shillos jde pozdravit Lindu. |
| |
| Sinister Když se vzbudí Linda přiběhnu k ní a natáhnu k ní jenom ruku ve který mam Jointa Dáš si??? skvěle tě to probudí usměju se Ale když si dáš zase moc tak tě to skolí a zasměju se potom vyskočím na kapotu jednoho auta a začnu tancovat crip walk |
| |
 | soukromá zpráva od Carl Pou pro |
| |
| Sinister Hele lidi, tady máte snídani, klidně si dejde. Já jdu vyvenčit Shillose, jo? Tak zatim. Mávnu na ně a vyběhnu se Shillosem ven. Na sobě mám džínový kraťasy ke kolenům, bílý tričko a tenisky. Dluhý blond vlasy mám sepnutý do culíku a namalovaná nijak zvlášť nejsem, jen řasenku. Poběž Shillo! Volám na svého irského vlkodava se smíchem když probíhám ulicí. |
| |
| Pokoj Hm...jo dej to sem. natáhnu se pro jointa a potáhnu. stejně jako každý ráno... prohnu se a protáhnu záda. tak co bude dneska? |
| |
| Carl Osamělou, omšelou ulicí jde pomalu mladý muž, možná ještě trochu kluk, na své pravidelné obcházce po okolí. Skvěle to provětrá hlavu. Dnes si však asi rozhodl svou procházku prodloužit. Zamířil tedy ke garážím a už z dálky k němu dolehly hlasy dvou, očividně mladých lidí. |
| |
| Sinister Linda hulí a ptá se co se dneska bude dít proto přestanu tancovat No myslim že jako každej den prachy,sex a drogy potom se na ní usměju a začnu zase tancovat |
| |
Ráno vyjdu ze svého nově koupeného domu. A chvylku přemejšlim. Pak se vrátim zpěz do domu kde nechám drochy ale zbraň si u sebe nechám. Pak du do ulic najít někoho z komnkurenčního klanu. |
| |
| Sinister no..nějakej vyší cíl by nebyl? zasměju se a dál si hovím na dekách a pozoruju tančícího Jamala. protože jetli ne, mohla jsem ještě spát |
| |
| Sinister Nemohla já bych tě stejně nenechal zasměju se a tancuju dál Jakej vyší cíl máš na mysli? zeptám se protože poslední dobou nic jinýho na práci nemam |
| |
| Sinister co já vím...schánení jídla, schánení prachů... znovu se protánu a s jointem si lehnu. a takhle se budu flákat celej den... zamručím. |
| |
| Sinister Vážně??? zeptám se a seskočím z kapoty Abych tě z tý postele nevytáhnul já zesměju se I když na druhou stranu když se tak na tebe dívám usměju se |
| |
| Sinister. tak co? zajímám se o dokončení věty. no tak tomuhle bych neříkala postel...a myslím že mě nevytáhneš, ale můžeš to klidně zkusit. mám nějakou hravou náladu. |
| |
| Sinister Vyjdu k ní a začnu jí pomalu zvedat ze sedačky potom jí postavim na nohy No a si na nohách a ne že si zase lehneš usměju se |
| |
| Sinister no to si piš že jakmile mě pustíš, půjdu k zemi. zasměju se a trochu zakloním hlavu, abych setřásla neodbytné vlasy z obličeje. |
| |
| Sinister Podívám se jí do očí A co třeba tohle? A dám jí pusu Chceš mi teď dát facku??? zeptám se klidně |
| |
| Sinister nenechám se vyvést z míry, trochu nakloním hlavu, a s úsměvem odpovím. no tohle nenapovíídá vyšímu cíli, ale naopak spíš tomu co si tu plánuješ od začátnu dne. zasměju se. ale dobře, už si asi nelehnu. |
| |
| Lisa Jdeš pomalu a váhavě ulicí, na hlavě kápi, a pečlivě vybíráš cestu stínem. Ostatně, jako vždy, ani tě už nenapadne žebys mohla pro okolí působit roztodivně, ovšem opak je někdy pravdou. Čas od času se na tebe někdo podíval, ovšem raději z dost velké vzdálenosti... |
| |
| Garáž Hele Lindo já se du převlíknout tak zatim ubal další brko usměju se a podám jí pytlík trávy a papírky potom se vydám dozadu a tam na sebe hodim dres s číslem 08 a dlouhý kalhoty potom čistě bílí boty kalhoty si dám tak že sou nohavice skoro na špičkách bot potom se vrátim a sednu na gauč |
| |
| Garáž Jen se ušklíbnu a dám se do práce s papírky a trávou. Za ty roky mám cvik, takže to netrvá moc dlouho. tradááá! oznámám vítězoslavně. |
| |
| Procházím se ulicema a užívám si klidu.Prohlížím si lidi okolo mě.Když dojdu až na konec cesty kam chcu zastavím se a vydám se ještě kousek dál.Procházím okolo garáží a zaslechnu hlasi dvou mladých lidí zastavím se a zapálím si chvíli tïše poslouchám opřený i zeď a poslouchám. |
| |
 | Jdu temnou uličkou a pomalu se blížím ke garážím. U nich uvidím stát nějakého chlapce? muže? (Carl) jak špehu jen se ušklíbnu a neslyšě k němu dojdu. Dám mu ruku na ramenu. Na rukách mám rukavice, no rukavičky. |
| |
| Trhnu sebou když ucítím něčí ruku na rameni.Otočím se a poodstoupím o pár kroků dozadu.Upřeně pozoruji dívku která se tady tan nějak neslyšně vyskytla a čekám co se bude dít dál. |
| |
Zrovna procházim kolem garáží a spatřim dvě osoby, hodně lišící se od ostatních na ulici. Zastavym se o kus dál a sleduju je. Opřen o sloup osvětlení. |
| |
| U garáží Přejedu Carla zkoumavým pohledem, který však nemůže vidět, protože jsem schovaná pod kapucí. Oh někdo nás sleduje..teď by to nebylo nejvhodnější ho zakousnout... pomyslím si. Kouknu se směrem ke sloupu osvětlení a změřím si osobu stojící u něj.(Ben). Je jasné, že na onu osobu koukám. Najdu si tě a někdy o samotě... napadne mě. Pak ruku dám pryč a rychle zmiznu. Mohli vidět jen černou šmouhu jak zmizela v uličkách. |
| |
Zapálim si cigaretu a přemejšlim u vydychování kouže. že by měla takovej strach? Nebo se jenom stidí? Za toho mladíka? pomyslym si a dál opřen o sloup sleduju vrata garáže. |
| |
| úvood V jedné zapadlé uličce se vynořil chlápek..no spíš ještě možná kluk se zapálenou cigaretou a frajerským výtrazem. Bloumá uličkou, znuděným pohledem přejíždí posprejované zdi, když poblíž garáží zaslechne nějaké hlasy. |
| |
| U garáží Konečně se po nějaké době vracíme se Shillosem zpět ke garážím. Procházíme nějakou uličkou, kde si všimnu bloňdáka, nějakýho dalšího kluka a Shillos si očividně všimne i něčeho jinéč ho. Na konci uličky byla nějaká šmouha a Shillos se za ní rozběhl. Shilloosi! Ke mě! Honem, místo! Nejsem zvyklá na něj křičet příkazy, ovšem bůhví co to bylo. Oba mladíci vypadají zaraženě a Shillos zlověstně vrčí. Hodnej kluk poplácám ho po boku když se vrátí. Zapálím si cigaretu a kouknu se na ty dva. Co se tady stalo? |
| |
Když na mě někdo promluvý tak sebou trochu škubnu. Podivam se na osobu co mluvyla. ,, čekam až někdo vyleze abych si s nim promluvyl, co ty tu děláš? " řeknu trochu nevybýravym způsobem, ale bez jakejkoli urážky, či nějakýho rvačkovýho tónu. |
| |
| Chvíli si prohlížím dívku která se zde odněkud objevila s tou vrčící bestii která právě přemýšlí jestli na mě má jen vrčet nebo mě rovnou sežrat.moje pravá ruka okamžitě zmizí pod záhybem mikiny ali nic dalšího nedělam radši čekam než odpoví na otázku. |
| |
| Myslím, že momentálně tady postávám a kouřím. Co tady děláte vy? Zeptám se jich a podezdřívavě si změřím blonďáka. Klídek, Shillos nevrčí na tebe ale na to, co odtud právě vypadlo. Coto bylo? Dřepnu si k Shillosovi a pohladím ho na boku. |
| |
 | Při procházením temnými ulicemi potichu,avšak obezřetně sleduji jakýkoliv kolem mne,připraven kdykoliv se bránit před hrozícími hlupáky,kteří by se mne snažili okrást,za pasem mám schovanou zbran.Barretu s 16 náboji a jedným již připraveným k vystřelu,jen odjistit a zmáčknout spoušt. Je mi 25 .Mám černé vlasy,které mi padají do obličeje a modré oči,měřím něco málo kolem 185 centimetrů,jsem sportovní postavy,prostě normální týpek,kterého byste mašli v každém městě minimálně stokrát.Dnes mám na sobě triko s krátkým rukávem a k němu jeany s páskem.V ústech mám cosi,co z dálky připomíná cigeretu,avšak z větší blízkosti lze poznat klasický kubánský doutník,vellice lahodný |
| |
| Já tady dělam to stejný prostě jen postávám a kouřím.trošku se ušklíbnu, pozoruji psa a občas můj pohled přejde k jeho majitelce.Znovu si vytáhnu cígo zapálím si pomalu vyfukuji kouř a přemýšlím co odpovědět na druhou otázku.No tak to bych taky docela rád věděl nějaká slečna i když trochu podivná ale než sem jí stačil něco říct tak ses objevila ty a ona zmizela,i když docela ohromující rychlostí. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Chvíli jen tak ležím a dělám, že spím. Nechci narušit ten zvláštní okamžik, kdy jsme spolu. Pak pohladím Michaela po vlasech a chvíli ho tak jemně hladím. Lehce vydechnu jako bych se právě probudila. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Sladké ráno... Pošepkám v prestávke. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Zašeptám a malinko se protáhnu. Pojď za mnou prosím. Poklepu na postýlku vedle sebe. Přece jsem jen mazílek. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Som tu, a len tvoj. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Zahihňám se a lehnu si na tebe. Ruce ti dám za hlavu a začnu tě vášnivě líbat. Obkročmo na tobě sedím, takže mám kontrolu nad našimi těli. Začnu tě líbat na uších, přejdu jemně na krk a pak i hrudník. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro No musím kontrolovat, abych nepřišla pozdě do práce. Pak se zase začnu věnovat Míšovi. Přitisknu své rty k tvým v dlouhém a vášnivém polibku. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Rty mám u jeho uší. Občas mu něco sladkého zašeptám, ale spíš se věnuji sladký polibkům. Hrozně moc tě chci víš... Zašeptám toužebně... |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Šibalsky sa usmejem a konečne voľná ruka zájde Natt k prsiam ktoré začne jemne hladkať. Si tak krásna.. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro Zahihňám se a pohladím Míšu po tváři. Jsi tak sladkej... Zašeptám ti do ucha a jemně tě do něj kousnu. |
| |
| soukromá zpráva od Michael Reyson pro Zasmejem sa a ďalej si vychutnávam túto predohru. |
| |
| soukromá zpráva od Natalie Sue (Natt) pro řeknu zamyšleně.. Tak si mě budeš muset chytit... Zahihnám se a vyběhnu z postele a běžím po bytě co mi nohy stačí. |
| |
| To je zajímavý.. zamyslím se nad tím, mezitím co opětovně potáhnu z cigarety. Až někdo vyleze odkud? Zeptám se tentokrát zas toho druhýho kluka. Když dokouřim, vytáhnu z kapsy gumičku a stáhnu si vlasy do culíku. |
| |
,, Tady z toho baráku, potřbuju se s nima na něčem domluvyt, ale vo to nemusíš mýt péči. Jak si říkala že se to menuješ?" řeknu klidnym tonem. |
| |
| Garáž Když Linda ubalí špeka podám jí zapalovač Tak to podpal a dáme si do nosu zasměju se |
| |
| Garáž takže se tu budeme celej den válet, a hulit? zeptám se se smíchem a podpálímjounta, znalecky potáhnu. |
| |
| Garáž No jestli se tu budu válet a hulit s tebou tak to klidně beru ale třeba by sme mohli zajít někam zapařit večer a přes den jít něco vybrat nebo tak usměju se Co na to řikáš? |
| |
Voni sou snad horší než krysy, ty aspoň párkrát za den vylezou. pomyslym si a jdu přímo k vratum garáže, kde se zastavym a párkrát pořádně buchnu do tech vrat až se to rozlíhá celou garáží. ,, Sakra, nebudu tu čekat věčně. " řeknu a ještě do vrat pořádně kopnu patou, pak se vrátim k lapmě kde se zase opřu. ,, Jestly tohle neslyšely, tak už zbejvá jen par petard to by snad slyšely." řeknu a koutky mý pusi naznačujou ironickej úsměv. |
| |
| Garáž trhnu sebou. Co to bbylo? vyjeknu, a vylezu z garáže, s Jointem v ruce. |
| |
Okamžitě jak uvydimLindu se usměju a řeknu: ,, Zdravym, je tady někdo s kym se dá jednat? Už mě to na druhej straně barykády nebavylo." řeknu a potáhnu nosem vůni špeka. ,, To nebude moc kvalitní zboží, někdo to musel něčim říznout." řeknu svuj profesionální delerskej názor na Jonta. |
| |
| Mezi dveřma můžeš jednat se mnou..... sdělím mu a znova si potáhnu. no já si nestěžuju...ale samozřejmě pokud nabídneš lepší a za lepčí cenu, neodmítnu. usměju se ale očima si ho chladně zmeřím. takže co chceš? |
| |
| Mezi dveřma Vyjdu směrem k Lindě a najednou tam vidim nějakýho chlápka Co je kurva? zeptám se bez výrazu |
| |
| Alex Rotuješ městem, nějak něviíš co dělat..opět.Nakonec skončíš před obchodním domem, kde postáváš, opřeá o patník, a přemýšlíš. Co takhle pro pobavení něco zčorovat? Jack Někde v Ulicích Sedíš u nějákýho zavřeného obchodu kterej sotva stojí a v ruce máš zapálený cigáro..Díváš se na nebe a přemýšlíš jak je ten tvůj život děsnej..Od narození tě matka odložila do děcáku a dál fetovala..Po nějáké době hodila rakev..sice ses se to dozvěděl před asi 2 lety i tak je to novinka..Asi v 6 Letech si tě vzal nějákej chlap s divnou ženskou..Nutili tě oblíkat si děsný hadry a chodil jsi do strašné školy kde byli samí přizdisráči a šprtové..Asi v 11 Letech jsi i od toho děsného chlapa s jeho hnusnou manželku který byla denně v práci utekl..A teď? Teď vyrustáš tady na ulici..o Jídlo máš postaráno..jedna ženská..co bydli pár kroků od tohodole obchodu ve kterém u jsou jen myši mi dává jídlo i pití..a když máš nouzi a ta černoška není poblíž..není problém si něco čornout..No víceméně je ti už čtyřiadvacet a stále se držíš..to je dobré znamení ne? |
| |
,, Chci zběhnout, nic na tom není. Lepší zboží? To mam, taky nějaký fčelky s plnejma úlama. Dokažu sehnat cokoliv po čem srdce a mysl touží. " řeknu a kouknu se na toho borce co se zrovna dostavyl. ,, Tak co plácnem si?" řeknu a mírně napřáhnu ruku s autoritativni pozicí v kloub ruky ( ruku vejš než druhýho člověka, dlaň směřuje mírně dolu ). |
| |
| Když se tam začnou objevovat další lidi.rychle využiju toho že ostatní sou nějak zabraní do svejch problému snažim se rychle vycouvat pryč. |
| |
| Mezi dveřma nedůvěřivě se na něj zadívám. a proč bych ti to jako měla věřit, hm? ušklíbnu se. nějaký důvod proč chceš přeběhnout? |
| |
| Neřikala jsem jak se jmenuju, takže se o to nestarej. Podívám se ještě na blond kluka, kterej se snaží nenápadně zmizet. Tak zas příště zavolám na něj co nejvíc nahlas rozverně. Shillo, jdeme klepnu si na nohu, přivolám psa k sobě a s úšklebkem projdu kolem Bena dovnitř do garáže. Čau Lin.. Šťouchnu bokem do Lindy, načež vlezu dovnitř a dřepnu si na gauč. |
| |
| Garáže á ahoj eliz... usměju se an nově příchozá, stále si však nepřestávám měřit bena. |
| |
,, Co třebas proto že mě to tam nebavý? " řeknu trochu tiše. Sahnu do kapsy kabátu a vyndám balíček se zelenym obsahem. ,, Co třeba tohlůe stačilo by to jako důkaz?" v balíčku je podle všeho půl kila už připravenej marihuany. ,,Naprosto čistá a kvalitní. Třebas se ti bude hodit." řeknu a balíček ji šoupnu přímo do rukou. |
| |
| mezi dveřma obočí mi vjede až kamsi pod vlasy... fajn...přikývnu a nakouknu do balíčku. Moje předpokládání se potvrdilo. tak..tak pojď dovnitř. |
| |
vejdu dovnitř a rozhlídnu se. ,,Hezký....." na chvylku se odmlčim: ,, Ty tomu říkáš dům." řeknu dost ironicky. |
| |
 | Někde v zapadákově Je krátce po poledni a já se toulám ulicemi. Z baráku mě vykopli. Prý 'Děláš problémy'. Pche! Já bych jim ukázala co to znamená mít se mnou problém. Znechuceně kopnu do kamínku. S taškou přes rameno se mi to dělá těžko ale přeci jen moje miniaturní obět odletí kousek po rozbitém chodníku, kde chybí některý z patníků. Sakra! To mi do tý tašky někdo dal kameny, že je tak zatraceně těžká?! ptám se sama sebe mrzutě když si opět nadhodím svoje zavazadlo, ve kterém mám svoje ošacení a pár dalších věcí, které není radno ukazovat v dosahu policie či někoho podobného. Vlastně je radši neukazovat před nikým. Venku je pod mrakem a fouká studený vítr. Proto jsem na sebe natáhla lehce odrbané džíny, které zvýrazňují moje dlouhé štíhlé nohy, bílé triko na ramínka s mírným dekoltem což nádherně poukazuje na útlý pas a plná prsa. Přes to mám červenou zapínací mikinu s kapucí avšak zip je do poloviny těla rozepnut. Proč já se vlastně takhle módím? nechápavě se sama sebe zeptám. Znovu si nadhodím tašku. Takhle se courám už nějakou tu chvíli. Rameno i záda mě začínají pomalu bolet proto si vyhlídnu jedno místo, které asi má vypadat jako parčík ale skupiny feťáků, raubířů a sprejerů toto místo změnili tak, že nyní vypadá jako skladiště všeho možného, kde se dějí věci o kterých se ani snad nemusím zmiňovat. Vejdu na to prostranství a procházím mezi lavičkami hledajíc nějakou ucházející, kde bych si nesedla na použitou stříkačku a zároveň by se se mnou lavička nezbořila. Moje pátrání se vyplatí. Za nedlouho už odkládám svoji tašku a sedám si. V sedě se zároveň protáhnu. Nohy dám před sebe a ruce strčím do kapes od kalhot. Sem tam okolo přejde nějaký výrostek či zhulenec a nebo další lidi tohoto druhu. Radši se ještě šáhnu na záda tak aby to pro ostatní vypadalo, že se drbu. Je tam zlatíčko. pomyslím si s uspokojením a dál si jen tak hovím na té polo-posprejované, napůl skácené lavičce. Jak vypadám? Jsem asi 169 cm vysoká, vážím 58 kg. Oči mám zelené, vlasy hnědé dlouhé až po pas (většinou je nosím spletené do copu nebo jen tak halabala rozpuštěné). Postava štíhlá, lehce sportovní. Pro ty co by mě zkoumali blíže by si mohli všimnout nějakého tetování mezi palcem a ukazovákem na pravé ruce. |
| |
| Když zmízím od garáží kde se najednou na můj vkus začalo množit přiliš velké množství lidí konečně vytáhnu ruku zpod bundy a trochu se uklidním.Nemám rád když se kolem mě rojí moc černochu nemám je rád a dva byli na můj vkus až moc. Po malé chvíli dojdu k parku kde vydím odpočívat nějakou slečnu na lavičce.žiju v těchle míste už dost dlouho a ji sem tady ještě nikdy neviděl takže se pomalím krokem vydám k ní. Když dojdu až k ní zastavím se a mile se usměji. Ahoj tohle neni zrovna dobré místo pro osamělou slečnu něměla by sis tady vysedávat tak sama. |
| |
| Na lavičce v 'parčíku' V poklidu jsem zavřela oči. Pro ostatní se mohlo zdát, že odpočívám jenže moje uši byly nastraženy i ve chvíli, kdy se vedle mne ozval něčí hlas. Otevřu oči a pohled na kluka vedle sebe. Chvíli si ho prohlížím přičemž zvažuji co a jak mu odpovědět. Nakonec se usměju Tak se ke mě přidej kdy o mě máš takový strach. řeknu mu s úsměvem na rtech, který není ani ironický ani vysmívající je čistě přátelský. Jenže, kdo ví co se maskou přátelského úsměvu může skrývat. Posunu sekousek stranou aby si mohl taky sednout. Pokud tedy bude chtít. |
| |
| v parku. Posadím se vedle slečny která mě nabídne místo vedle sebe.Tak já se k tobě přidám aby se ti náhodou něco nestalo.usměju se a vytáhnu z kapsy jednu si zapálím a potom nabídnu slečně vedle sebe.a jak si říkala že se vlastně jmenuje já jsem Carl. |
| |
| V parčíku Nabídnutou cigaretu odmítnu. Ne díky. Nekouřím. řeknu mu s vrcením hlavy. Carl? pomyslím si a v hlavě projedu imaginární seznam přátel a nepřátel se jménem Carl. Po chvíli najdu jen jedno jméno ale když se zamyslím tak vlastně tenhle člověk už nějakou dobu nepatří mezi živé. Jmenuji se Lin. Co to, že se tu jen tak procházíš? zeptám se, koukajíc na Carlův profil obličeje. |
| |
| V parku Chvíli v klídku pokuřuju než odpovím a prohlížím si Lin.Nevim potřeboval sem si tak trochu nějak poskládat myšlinky v hlavě tak sem se šel projít.a co ty že tady jen tak vysedáváš a hlavně zrovna v takovéhle díře?tady se zrovna často noví lidi neobjevují. |
| |
| Parčík Poslouchám co mi říká. Tak mě vykopli z bytu. Prý jsem jim dělala problémy. Přitom já jsem mírumilovnej človíček. Pokud to teda okolnosti dovolují. odpovídám mu s úsměvem. Pak se porozhlídnu po okolí abych zaplnila chvíli ticha. Nevíš náhodou o něčem, kde bych mohla na delší dobu zůstat? otočím se na něj nakonec se svojí otázkou. |
| |
| Parčík. Chvíli přemýšlím jestli mám opravdu říct to co nad čim přemýšlím a nebo ne. No tak pokud budeš chtít a můžeš zůstat u mě bydlím sám a klidně se tam místo pro tebe najde.Pokud ti to nebude vyhovovat pokusim se ti sehnat něco jinýho abys mohla odejtí.Usměju se a chvíli přemýšlím jestli sem udělal dobře nebo ne.A teda pokud nebudeš dělat problémy.ušlíbnu se a zvednu se z lavičky.Ale teďka bysme se mohli zajít někam najest ať si to můžeš v klidu rozmyslet.pojď.Zvu tě. |
| |
| Parčík Poslouchám Carla a jeho návrh promýšlím. Ber dokud dává Lin. Kdo ví, kdy by sis zase něco našla. Ale jen ho nech při tom ať si myslí, že uvažuješ jestli to vzít a nebo ne. řeknu si sama pro sebe. Když promluví o jídle můj žaludek zakručí jako by to sám slyšel a souhlasil. No jak to tak vypadá břicho už má hládek. Tvoje pozvání beru. odpovím mu s úsměvem a taky se zvednu. Když už stojím tak beru popruh tašky, který si přehodím přes rameno. Trochu si to urovnám aby se mi zavazadlo neslo lépe. No a můžem vyrazit. Kam to bude? zeptám se zvědavě když jsem hotova. |
| |
| Parčík.; Když se Lin začne zvedat z lavičky vezmu její tašku a přehodim si ji přes rameno.Já ti to vemu ať se s tim nemusíš tahat vždyť to máš težký jak kdybys v tom nosila cihly.jen se usměju a chviličku zapřemýšlím kam na to jídlo. No tak pokud mě důvěřuješ můžeme jít ke mě a já něco uvařim a nebo si můžeme zajít tady kousek na pizzu zaležíí jen na tobě. |
| |
| Parčík Trochu ve mě hrkne když mi vezme tašku. Chci mu jí vzít ale ovládnu se a nedávám na sobě moc znát. Jen mu opětuju úsměv. Třeba tam nějaký jsou. Jako "dáreček" od mojí bejvalí bytný. řeknu s úšklebem. K tobě? Proč ne. Stejně bych nejspíš dřív či později zjistila jak můj hostitel vaří. řeknu mu a pousměji se. Pak jen jdu vedle něj směrem, kterým mě vede. Jak dlouho tady v tomhle zapadákově bydlíš? zeptám se ho když vidím domy s okny bez skla, polovypadlé dveře, které drží jen na jednom pantu. Sama začínám být zvědavá jak bude vypadat Carlův byt. |
| |
| No tady v tom zapadákově bydlim skoro celej svůj život vlastně od svejch dvou let.Chvílu procházím mezi zničenýmy domy než se dostanu k sídlišti kde bydlím já zvenku bytovky vypadají dobře možná i docela nově ale to ještě nezajišťuje jak to bude vypadat vevnitř.Když se dostanem až ke dveřím mého bytu odemknu otevřu dveře a pustím Lin do bytu.Byt je docela solidně vybaven ale je na něm vydět že v něm žije jen muž a byt je bez jediného zásahu ženské ruky na většině míst se povaluje poházené oblečení občas nějaké krabičky od cigaret papírky a dýmky a podobně.Zatim si běž někam sednout jestli chceš nebo se můžeš jít umít koupelna je támhle na konci chodby já zatim poklidim a nachystam něco k jídlu.Odhodim mikinu na křeslo a jdu do kuchyně nachytat něco k večeři. |
| |
| uvnitř nikoli..já tomu říkám garáže kde spím. ušklíbnu se na něj. nemám náladu na ěnjaké podobné vtípky. nějak se nám rozpadá konkurence... |
| |
,,Jo jasně. Možná bys mohla spát u mě v baráku, teda až to tam dám trochu dohromady." řeknu. Spát tady by bylo snad ještě horší než spát na ulici. pomyslym si. |
| |
| Uvnitř no, o tom si ještě popovídáme. ušklíbnu se. Nevím co proti tomu tady má. vlastně je to tak trochu můj domov. Posadím se na kapotu jednoho auta a zvědavě ho pozoruju. |
| |
| Carlův dům Jdu za ním až se dostaneme na sídliště, kde zamíří k jednomu z paneláků. Nakonec se dostanem až k němu do bytu, kde si všimnu, že je docela slušně zařízen. Pohledem přejedu místnost, ve které jsem se objevila a jen uznale pokynu hlavou. Avšak povšimnu si i bordelu, který tu panuje. No jo chlap. Jak bych mohla čekat, že tu bude načančáno. pomyslím si s lehkým úsměvem. Projdu pár místnostma až nakonec najdu něco co vypadá jako obývák. Pohodlně se usadím na kanapi. Díky moc, že mě u sebe necháš. Sama ani nevím, kde bych dneska na noc zůstala. zavolám na něj a ještě jednou se rozhlédnu po pokoji. |
| |
,, A co vlasně celí dny děláte?" zeptám se ji a opřu se o zeď, na kterou se předtim podivam jestlynení nějak zašpiněná. |
| |
| V garážích čorujem, prodáváme co se dá, a enbo se tu flákáme a hulíme... sdělím mu prostě. žádné složitosti v tom nejsou. |
| |
,, Kradeže nejsou nic pro mě, radši pašuju zbraně, drogy, nějaký jiný hračky a taky převádim přespolnáky. Holt každej se musí nijak živyt." zasměju se a vytáhnu motýla se kterym si začnu hrát. |
| |
| Nemáš zač stejně tady bydlím sám a ve dvo lidech se tady v klidu poskládáme.Chvíli se motám okolo sporáku než dokončim přípravu večeře pak odnesu talíř s jídlem Lin do obýváku.doufam že ti to bude chutnat vetšinou vařim jen pro sebe takže neznam názory jinach lidí na svoje uměni.usměju se a odejdu se osprchovat. |
| |
| U Carla doma Ještě chvilku sedím v obýváku dokud Carl nepřinese jídlo. Voní zajímavě. Jen mu úsměvem poděkuju a začnu jíst. Chutná to zajímavě. Když skončím tak vezmu talíř a zamířím do kuchyně, kde talíř umeju ve dřezu načež ho otřu do sucha. Následuje bojovka v hledání, kde se schovávají ostatní talíře. Každopádně když teď budem v jednom baráku společně, co kdybychom si o sobě něco pověděli? zavolám na něj zatímco stále koukám po kuchyni kam ten talíř dát. Nezabere mi to dlouho a talíř je uložen. Vypadá to, že teta štěstěna dneska stojí při mně. pomyslím si s úsměvem když přecházím zpátky do obýváku, kde se usadím na kanape s nohama pod sebou. Samozřejmě bez bot. |
| |
| ze sprchy se vrátím po pár minutách oblečený jen v trenkách a županu obývákem jen prolítnu při hledání zbytků svého oblečení. pochvíli už sedím normálně oblečený na křesle naproti Lin. Sebou sem si donesl i večeři kterou začnu poklidně pojídat. Tak můžeš začít s tim povídáním určitě to bude zajímavější než to co se dozvíš o mě já se mezitim najim.Souhlasíš? |
| |
| V obýváku. Vyprávění začíná... Chvíli Carla sleduji jak hledá oblečení do kterého by se obléknul. Když se usadí spolu s jídlem tak celý můj nápad padne na začátek u mě. Super holka. Teď šrotuj mozek a něco rychle vymsli. ironicky se pochválím přičemž mlčím vypadajíc jako, že přemýšlím. Něco o mě? No ono toho hodně není. V podstatě jsem svoje rodiče nepoznala. Vesměs jsem byla sama jen s pár kamarády ze základky nebo od jinud. Tak jsem přetrvala až doteď. S tím rozdílem, že většinu bejvalejch kámošů už jsem dlouho neviděla. odpovím mu i když vím, že je to dost ostrouhaný napůl lživý ale napůl i pravdivý. Kouknu na Carla. Tak teď jsi na řadě ty. Jinak jídlo bylo dobrý. Příště se o něco pokusím já abych ti to nějak vrátila. řeknu mu s přátelským úsměvem. |
| |
| Chvílu si skládám v hlavě co sem se od Lin dozvěděl a co mě ještě neřekla.To děkuju seš první po dlouhé době kdo ochutnal moje výtvory.Já sem tady žil do 16 s rodiči ještě sem poklidně nastoupil na střední školu.O prázdninách na konci prváku se zabily a mě zůstal byt ale musel sem ho něčim živit tak sem to ukončil a začal si vydělávat.mezitim co vypravím Lin svůj příběh tak dojim svoje jídlo odnesu talíř do kuchyně kde ho položim do dřezu a vrátím se za Lin.A ještě budeme muset do řešit kdo kde bud spat jestli tady budeš chtít byt dýl tak budeme muset koupit nějakou postel mam jen jednu a na gauči dlouho nevydržim. |
| |
| mezi dveřma no tak to jasně. ušklíbnu se a natáhnu se na jedno rozvrzané křeslo. a čím nám tak chceš být prospěšný? zasměju se. |
| |
| Carlův byt Takže byl na střední. Jeden z těch šťastnějších. prolétne mi jedovatě hlavou potutelný hlásek připomínající mi jak to vlastně bylo se mnou. No jo máš recht. Tak já bych se zítra šla po nějaký tý posteli někam kouknout. Myslíš, že dneska vydržíš ležet na gauči? zeptám se a sama musím uznat, že bych asi na tomhle kanapi taky nevydržela spát dlouho. |
| |
Zasměju se a rukou si protřu čelo. ,,Krytí v případě zatčení, kvalitní drogy, peníze, fčelky s plnejma úlama, přepravu, teplí místo na přespání, Zkrátka cokoliv po čem srdce a prsty touží." řeknu a pak se začnu smát, protože sem o krok před ní. To vše a mnohem víc, jo každej tady není děcko s ulice nebo z pastáku, ... nahlas vydechnu nosem. ,, kdyby matkk nebyla takovej cestovatel a nenechala mi na účtu pár drobnejch, tak bych se tu s tebou nebavyl.pomyslym si. |
| |
| pohledem přejedu starej rozvrzanej gauč na kterym mam spat a znechuceně se ušklíbnu.No tak jeden možná dva dny na tom vydržim spat ale do té doby ti budeme muset sehnat postelZvednu se ze sedačky a odejdu do vedlejšího pokoje povlíknout čerstvě postel pro Lin a přichystat spaní pro sebe. |
| |
| Carlův byt Taky vstanu z postele a dojdu si pro tašku. Zvednu jí a odnesu za Carlem do jeho ložnice. Když vidím, že nově povlíká postel jen se usměju. Když posléze odejde aby si přichystal svoje spaní. Dám tašku na postel a chvíli se v ní přehrabuju až se dostanu na dno. Zásobníky, náboje, pistole, nože. Všechno tam je. Budu si ale muset někam zaskočit a doplnit zásoby... pomyslím si po chvíli. Načež dám tašku na zem, sednu si na postel, která je nepoměrně měkčí. Ani se mu nedivím, že tam vydrží jen dva dny. projede mi hlavou. |
| |
| Dochystam spení pro sebe a konečně si v klidu lehnu na gauč a zapálím si chvíli jen tak ležim než se zvednu a dojdu ke stolu odkud si vemu papírky a z šuflete vytáhnu krabicy v které mám ukrytej svůj weed.V klídku si ubalim špeka dojdu k oknu otevřu je aby se aspoň trochu větrala pak se vrátím na moje momentální postel znovu si lehnu a vklidu začnu pukat. |
| |
| Carlův dům Po chvíli se zvednu a vezmu si taštičku s hygienou a ručník. Vyjdu z pokoje a přejdu do obýváku. Vymizím teď na chvíli do koupelny. řeknu mu a když uvidím jeho momentální zábavu tak se usměju a obývák opustím. Přejdu do koupelny, kde se rozhlédnu. Vážně to tu není nejhorší. pomyslím si znovu. Odložím svoje věci načež se začnu sprchovat. |
| |
| u mě doma. Když kolem mě prochází Lin tak si jí ani nevšimnu dokud na mě nepromluví.Jasný v klidu.dál se převaluju na sedačce a přemýšlím jak se mě tady no tomhle povede vyspat. |
| |
 | Venku Motám se kdesi venku mezi davy v úzkých ulicích a rozhlížím se pečlivě okolo. No to je, ale lidu dneska to mi vyhovuje, pomyslím si a narazím do jedné slečny. Stihnu jí sáhnout do kabelky a vyndat peněženku. S mnoha omluvami se vzdálím a s peněženkou v tašce. |
| |
| U Carla doma Když se vysprchuju tak se převléknu. Se svými věcmi dojdu do mojí dočasný ložnice, kde je uložím. Mohla bych se ho zeptat jestli nezná nějakýho dodavatele zbraní. pomyslím si po chvíli a když si vzpomenu v jakým stavu jsou moje zásoby tak se v tom jedině utvrdím. Vrátím se tedy ke Carlovi do obýváku a sednu do křesla. Carle neznáš nějakýho dodavatele zbraní? zeptám se ho po chvíli. |
| |
| U mě doma Když lin dojde ze sprchy otočim se když na mě promluví ohledně zbraní jen se usměju. tak se nam slečna začíná konečně vybarvovat uvidíme co z ní ještě nakonec vyjde. Chvíli se ještě probírám vlastními myšlenkami než odpovím.O někom bych asi věděl ale necháme to na zejtra první zařídeme to bydlení pak se ho pokusim kontaktovat a domluvit ti schůzku. |
| |
| U Carla Jasně. Díky moc. poděkuju Carlovi s úsměv a pokynutím hlavou načež se v křesle víc opřu a pořádně si prohlídnu pokoj. Máš to tu v pohodě. Na to v jaký čtvrti sme. pronesu po chvíli jelikož v téhle části města bych čekala vymlácený okna, rozbitý dveře, vyrabovanej byt. Prostě to co jsem viděla na začátku. |
| |
 | Na ulici Sedím na ulici a žebrám o peníze. |
| |
| Na ulici uz me zacina bolet zadek a tak se zvedam a jdu si najit nejaky misto kde prespat....pritom se jeste pro jistotu ujistim ze mam svuj oblibeny nozik, ktery je ostrejsi jak nejake co se prodavaji brouseny vsim moznym profesionalum.....uz se mi parkrat stalo sice ze sem se s nim porezal ale vyrobil sem si na nej provizorni pouzdro |
| |
| Kdesi v ulicích Potuluji se ulicema a hledám někoho k jídlu. Na hlavě mám kápi a chodím ve snínech aby se mě ani parsek světla nedostal na část odhalené kůže, na ruce. Náhle zahlédnu nějakého bezdomovce(Není to Pratchett). Vypadá mladě a nejspíš má i dobrou krev. A zrovna spí neslyšně k němu dojdu a kleknu si. Zacpu mu pusu svou chladnou rukou.Nadzdvihnu ho jako by to bylo pírko a zakousnu se mu do hrdla začnu ho vysávat dokud nevysaju poslední kapišku. Pak ho mrsknu o zem a jdu někam dál. Opět sou mé toulky po ulicích. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR