Andor.cz - online Dračí doupě

...

Je něco málo po půlnoci, stále jsme vzhůru. Čekám. G-D šel s klukama na nějákou akci, zůstal jsem. Dnes nemám na nic chut, celý den mne přijde otravný, nudný, ale nejvíc osamnělej. Tulím se k medvídku, není to ono. pustím si televizi, není to ono...nic mne nebaví, jenom doufám že kluci se dobře baví...co asi dělají?

pohlédnu na medvídka...
"nežárli"
odpovím a přitulím se k JiYong-ovi blíž. Nehodlám se dělit...ani nevím co mě to popadlo

Kwon JiYong - 09.Května 2010 17:18
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

Slyším,jak se kluci klátivě dostávají k postelí,Taeyang do své sám a daesung a T.O.P do jedné spolu.Dovedu si představit,že T.O.P v klubu zase něco vyváděl,protože Daesung vypadal smutně.Kdy už T.O.P-mu konečně dojde,že ho Daesung miluje??
Cítím,jak se ke mě přitulil a stisknu jeho ruku.
"Co to tu děláte??" dojde k nám Medvídek a ja na něj mrknu.Nu což,zrovna jemu by to nemělo vasit.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 17:08
seungri4812.jpg

soukromá zpráva od Lee SeungHyun pro Kwon JiYong
Přitulím se k němu a napodobuji náš spánek,zklidním se. když přijdou znervozním, ale stále se držím. hlavu schovám u JiYog-ovi hrudi a oddychuju, jak okdybych spal.

Kwon JiYong - 09.Května 2010 17:00
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

soukromá zpráva od Kwon JiYong pro Lee SeungHyun
Kouknu ke dveřím,když uslyším kroky.Cítím,že Seungri ztuhl a chce me upozornit na ty zvuky.Vím o nich,a jeho hlasité sténání tlumím tím,že přitisknu svá ústa na jeho.Naposledy toužebně vydechnu do jeho úst horký vzduch a lehám si vedle něj,zase zády jak sme byli předtím.
Do dveří totiž právě vstupují kluci.Doufám,že neuslyší,jak mi hlasitě buší srdce a vzrušeně oddechuji.

Vypravěč - 09.Května 2010 15:50
default.jpg

soukromá zpráva od Vypravěč pro Kwon JiYong
Začnu sténat...
"ohh...JiYongu.."
Začne mne libat na krk, rčkou mu sjedu po páteři a zastavím se u kálhot. Bojím se todel všechno je pro mě úplně nové. Někdo přichází, leknu se kouknu na dveře, nikdo sem nštěstí nejde, věří že spíme. Kousnu se do rtu abych ztlumil své vzdechy.

Kwon JiYong - 09.Května 2010 13:18
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

soukromá zpráva od Kwon JiYong pro Lee SeungHyun
Užívám si ejho rtů,blízkosti,hebké pokožky.Udivuje mě,co to vubec delam,ale nemyslel jsem na to.Poslouchal jsem jen své srdce a to říkalo,abych ho držel a už nepustil.Rozhodlo za mě to,že se ke mě tisknul a já myslel,že cítí to samé.Po chvíli se mé polibky přemístí ze rtů na bradu a krk.Napnutou kůžina krku jemně skousnu a oblíznu jazykem.Šílím.Moje tělo si děla,co chce.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 10:50
seungri4812.jpg

soukromá zpráva od Lee SeungHyun pro Kwon JiYong
Zasténám, vím že by jsme todle dělat neměli...vždyt fanouškům to nevadí, smai to chtějí...zápasím sám se sebou, je úžasný a já jej znovu a znovu políbím, laská mé rty. Nemůžu uvěřit jak jsme bez toho mohl do ted žít

Kwon JiYong - 09.Května 2010 10:42
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

Toužebně vzdychnu,když mi polibek opětuje.Vždy se odtáhne,takže mě to překvapilo.Pomalu laskám jeho horní ret a užívám si jeho úžasnou vůni.Hladím ho ve vlasech a druhou rukou přejíždím po páteři.Maličko se nadzvednu a oddělím tak naše ústa.Pak ho pohladim po tváři a lehnu si na něj a znovu ho začínám líbat,tentokrát s větší razancí.Můj jazyk objede jeho rty a jemně je skousnu.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 10:36
seungri4812.jpg

políbí mne a pro mne je to jako dělová rána. Cítím že má žebra snad praskají, jak strašně moc mne tluče srdce. přitáhne si mne a hladí po zádech. Neuhnu mu tak jako vždy, ne já se k němu přitulím a pevně se jej chytnu...nehodlá se jej pustit.

Kwon JiYong - 09.Května 2010 10:30
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

úplně se mi zastaví srdce,když ucítím jak mi skousne prst a rozkosi zavru oci.Cítím,jak mě chytne za bradu a já nemuzu udelat nic jineho,nez se k nemu maximalne naklonit.Zaviram oci tesne u jeho obliceje a nase nosy se dotknou.Jednou rukou si ho pritahnu za krk a polibim ho na ústa.Nase rty se jen dotknou a roztomile se otrou.Druhou rukou si ho pritahnu k sobe a hladim ho na zadech.

úplně se mi zastaví srdce,když ucítím jak mi skousne prst a rozkosi zavru oci.Cítím,jak mě chytne za bradu a já nemuzu udelat nic jineho,nez se k nemu maximalne naklonit.Zaviram oci tesne u jeho obliceje a nase nosy se dotknou.Jednou rukou si ho pritahnu za krk a polibim ho na ústa.Nase rty se jen dotknou a roztomile se otrou.Druhou rukou si ho pritahnu k sobe a hladim ho na zadech.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 10:25
seungri4812.jpg

Celý znervozním, zastaví se na mých rtech. Zlehka zkousnu jeden jeho prst. Jsem zelý rudý, bojím se že to pozná a bude se mi smát. Udělá m to co on pohladím jej po tváři a skončím na jeho rtech, zajedu ale dál a chytnu jej něžně za bradu

Kwon JiYong - 09.Května 2010 10:19
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

Poslouchám,jak mu bije srdce a jak ztuhne po mém polibku.Rozhodnu se v setině vteřiny a otáčím se k němu čelem.Hledím mu do očí a pomalu mu přejedu rukou po obličeji,ma ruka se zastavi na rtech.Skoro ani nedýchám vzrušením.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 10:14
seungri4812.jpg

Usměji se a natisknu se k němu. Krásně voní, násávám jehovůni. vlepí mne pusinku na hřbet ruky, zachvěji se. Zapomenu dýchat na chvilku.

Kwon JiYong - 09.Května 2010 10:04
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

"Ne-tedy vlastne strašná," rozmyslím se když se ke mě přitiskne.Natisknu se k jeho břišku ještě víc a vlepim pusinku na hrbet jeho ruky.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 10:00
seungri4812.jpg

Je úžasný, nezměnil bych na něm vůbec nic.
"JiYongu?....Děkuji" řeknu tiše..Všimnu si husí kůže kterou má.
"Děkuju za to že jsi....tobě je zima?" zeptám se jej na husí kůžia víc se k němu přitisknu abych jej zahřál.

Kwon JiYong - 09.Května 2010 09:52
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

"To jsem dost rád,"zašeptám do ticha a pohladím jeho ruce na mém břiše.
"Asi bych to bez tebe nezvládl..." uvědomuju si a stisknu jeho ruku.
Přetáhnu přes nás peřinu a hladím zamyšleně jeho prsty,propletené s mými.Cítím,jak mi dýchá za krk a naskakuje mi husí kůže.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 02:05
seungri4812.jpg

Slyším že se přibližuje, usměji se. Nechám jej at si myslí že se s ním nechci bavit, ale jakmile si lehne tak jej obejmu nadšeně.
"tss...mášsmůlu jen tak se mě nezbavíš" šeptnu mu do ucha a uvolním se.

Kwon JiYong - 09.Května 2010 02:02
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

Dívám se jak mi odchází z dohledu.
Jestli odešel kvůli mě,nemá šanci.Vždyť máme společnou postel. dojdu do pokoje a obléknu si jen trenky,ve kterých spím.Ve tmě není nic vidět,takže se okukování nebojím.A pokud se Seungri se mnou vážně nechce bavit,měl by děat že spí.Usmívám se a po chvíli odejdu k posteli.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 01:56
seungri4812.jpg

začne mě lechtat a já se zasměji, jsem rád že mne věří. Náhle mně ale zdělí co si myslí. Popřemýšlím nad tím.
"to ano maj pravdu, ale T.O.P si to dost kazí s holkama" přemýlím nahlas. Leze na mne únava, bude to tím jakze mě odpadla úzkost z té povídky.
"Půjdu si lehnout, dobrou" odpovím a jdu do postele, jelikož je ale šílenéé vedru spím jen ve spodním díle pyžama.

Usměju se na něj a pohladim ho po zádech.
"Nemysli na to.Já ti to věřím."řeknu upřímným hlasem a taky to tak je.Věřím všemu,co mi řekne muj maknae.Komu jinému už bych měl věřit?Stále ho uklidňujícně hladím po zádech a začnu ho po chvíli jemně šimrat.
"Ale fanoušci mají pravdu,tak jak psali v té povídce v komentářích.hodili bychom se k sobě,"vyhkne dřív než popřemýšlí.Ups.Zakryje sui rukou ústa.A teď mě vyhodí.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 01:42
seungri4812.jpg

"todle bylo poprvé...nudil jsme se nemohl jsme s váma...poprvé jsem pohlédl na něco od fanoušků a vypadám jako prasák"steče mi několik slzy když to tak přiznám. Otřu je nenápadně a odtáhnu jej od sebe.
"Ta holka je ale dobrá, slohově je to dobrá práce, obsahově vypadám jako idiot" pohlédnu jinam.

Kwon JiYong - 09.Května 2010 01:38
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

"Prece by ses nestyděl," dosednu k němu na pohovku.
"Tedy,ne ze by me to neprekvapilo,ze ctes-ehmm-gay povídky,ale proti gustu,žádný dišputát,"usměji se povzbudivě a poplácám ho po rameni.
Snad není znát,jak mě to vzalo.
Vidím,ze je mu do breku,obejmu ho a schovám do náruče.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 01:31
seungri4812.jpg

přichází do obýváku, hlavu dám do kolen a překriji si jí ručkama. Je mi příšerně, do očí se mi vkrádají slzy, cítím že začnu brečet,snaží mse to zadržet. Musí si o mě myslet strašné zhůvěřilosti, hnusy a prasárny. Sám si tak i připadnu, připadnu si jako špína. Bude to ožná jen věkem ale je to pravda.

Kwon JiYong - 09.Května 2010 01:27
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

Ještě pořád jsem nevydýchal ten šok.Slyšel jsem že vrzly dveře,nejspíš Seungi,ale neotocil jsem se.Vrtalo mi hlavou-co to ksakru je?
Tedy,vědel sem,že se o mě píší příběhy.Ale co tu Seungri dělal?
Polkl jsem.Dofám,že ne...rozhlédnu se kolem,ale žádnou bílou tekutinu zde nevidím.Oddechni si,alespoň pos obě uklidí.Ale-že by to dělal-při tomhle??
Zvedám se a odcházím do obýváku.Chvilku na nej koukam,jak sedi v rohu a snazi se byt neviditelny,a pak k nemu prichazim a sedam si k němu.Naštěstí,m= vzrušení již opadlo.
alespon to viditelné.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 01:18
seungri4812.jpg

To ticho mě zabíjí,dojdu ke dveřím do pokoje, zůstali mírně pootevřené. Vidím jak zrudne...Ted si o mě bude myslet že v době jejich nepřítomnosti se zde sexuálně úkájím...to je skvělé jdnou se kouknu co vytváří a budu za úchyla...sklopím hlavu k zemi a zchoulím se do rohu obývacího pokoje, chci svého médu.

Kwon JiYong - 09.Května 2010 01:14
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

Otevru notebook.Puvodne jsem to nechtel vůbec delat,ale když odešel...asi se nebude zlobit.
To,co uvidím,me uplne vyrazi dech.

"Ah,Seungri," vyrazí ze sebe G-Dragon vzrušený vzdech,když se jeho vzrušení dotkne jeho břicha.
"Víc..." zašeptá toužebně a Seugri jen přikývne a-

GD kouká do notebooku a lapá po dechu.Tváře mu zrudly jako předtí Seungrimu a musí si přiznat-že je dost silně vzrušený.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 01:09
seungri4812.jpg

celý zrudnu a raději z té místnosti odejdu nechám jej tam s notebookem. dojdu do obýváku a uklidnuji se. slyším...tedy spíš neslyším vůbec nic...děsím se toho. Nepsal jsem to, jen jsem se podíval, můžu přeci říct že jsem sep otřeboval zasmát....jo potřebovla jsme se zasmát to je ono..

Kwon JiYong - 09.Května 2010 01:04
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

Divím se jeho náhlému rozbušení srdce.
"Děje se něco?" optám se starostlive když cítím rychlý tep.Do hlavy mi stoupl gin.Jemně ho pohladím po krku a pak se stáhnu.Znovu se prsty dotknu laptopu.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 00:58
seungri4812.jpg

"Dobrá" odpustím mu...při jeho další větě zrudnu, vybaví se mne povídka co jsme zrovna četl...rozbuší se m isrdce, cítím se jao by věděl co jsme četl, jako by jen čekal na mé prozrazení.

10664
1821840
Kwon JiYong - 09.Května 2010 00:48
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

"Já se ti nesměju," eknu konejsive a pohladim ho po rameni.
"Jen...jsme se tam bez tebe nudil," reknu potiisku a polozim si hlavu na jeho rameno.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 00:46
seungri4812.jpg

"Hyung-nim, neměj země stále srandu...prosím" je mi z toho až smutno. Chvílema si připadnu na obtíž s mým věkem. sklopím oči a studuji vzor na zemi.

Kwon JiYong - 09.Května 2010 00:38
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

Odtahnu ruku od laptopu.Vadi mi kdyz se na me mraci.
"Nudil jsem se."priznavam barvu. Bez tebe... dodavam v duchu.
"Hey,mel bys rychle vyrust,at uz taky muzes do klubu."usmívám se na něj.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 00:36
seungri4812.jpg

Nic zastavím jej rázně.
"To je má věc ne?" zeptám se jej. Zlobí mě že mi neodpovídá...
"Co tu děláš? A kde jsou ostatní?" usměji se a hledím na jeho prsty na mém notebooku.

Kwon JiYong - 09.Května 2010 00:33
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

"Ahoj,maknae!"pozdravím ho s úsměvem a obejmu ho zezadu,kdyz sedí na zidli u stolu.
"Co tu delas?"zkoumam zavreny notebook a rude tvare...Otvírám ho.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 00:32
seungri4812.jpg

Přejdu k internetu a čtu si homosexuální povídky směřující na mne a G-D-ho, chvílema sem ne až zastavuje dech. celý zrudnu. Uslyším někoho přicházet, stránku si rychle uložím a zaklapnu notebook. Vejde G-D...zrovna on.
"Co tu děláš tak brzo?"

Kwon JiYong - 09.Května 2010 00:19
g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

Sedím u baru v klubu a piju gin s tonicem.Popravdě,vůbec se nedokážu uvolnit.Vím,že je to dětinské,ale bez Seungriho se nedokážu uvolnit,bavit se,.Je to těžké.T.O.P se prave oviji v tanci kolem nejake divky a Daesung ho provrtava zlym pohledem a Taeyang uz sedi an pohovce a povida si s klukem asi v jeho věku.Jen já se ůbec nedokážu uvolnit.
"Jdu domů," oznámil jsem T.O.P-mu a odešel jsem.Směr-náš společný byt.

Lee SeungHyun - 09.Května 2010 00:14
seungri4812.jpg

Je něco málo po půlnoci, stále jsme vzhůru. Čekám. G-D šel s klukama na nějákou akci, zůstal jsem. Dnes nemám na nic chut, celý den mne přijde otravný, nudný, ale nejvíc osamnělej. Tulím se k medvídku, není to ono. pustím si televizi, není to ono...nic mne nebaví, jenom doufám že kluci se dobře baví...co asi dělají?

Vypravěč - 08.Května 2010 23:44
default.jpg

...

musela jsme to dát do souktomé zprávy nebot nás upozornují že nás smažou pokud nebudem šeptat xD

"Nežárli,"slyším za sebou Seungriho a pak jak se ke mě přitiskne blíž.Usměji se na něj a pak i na Daesunga.
"Tušil jsem to,"vypadne z něj po chvíli a na nás oba se usmívá.Taky ale slyším,že je smutný.Takhle krásně by jim to šlo i s T.O.P-m.Jeho slova mě lae zarazí.
"Jak si to mohl tušit?Neco se stalo až dneska..."řekl jsem potichu,aby nás ostatní neslyšeli.

Posadím se na pozdel a přitáhnu si daesunga obejmu ho...
"Já s topem promluvím." řeknu mu potichounku a nechám tam ty dva jdu ta T:O.P a přisednu si k němu.
"ty jeden slepoune, začni si všímat Daesunga" odpovím mu je dosti mimo, takže o může brát jako hlas ze záhrobí v mé podobě.

Seungri odešel napravovat T.O.P-ho a já mezitím mluvím s Daesungem.
"A co myslíš tím "něco"?"usmál se na mě a čekal něco úchylného.
"Ne to co ty myslíš,"setřu ho a rozesměju se."Jen jsme se líbali...moc jsme o tom nemluvili,ale myslím,že polibky řekly víc než slova,"usmál jsem se spokojeně.Ale stejně je ve mně pořád osten pochybností.Dokážeme se držet na veřejnosti?A stojíme vůbec o život "na schovku"?

(pls jde zmenit kapacita jeskyne?jako pocet lidi?napadlo me,ze bysme molhi hrat za Daesunga a T.O.P-ho jeste :-P)

Je vidět že mluvít na T.O.P je neprosto nemožné a tak se vrátím k GD-mu, hačnu si vedle něja pohlédnu mu do očí.

Přemýšlím jak to vůbec mezi námi je, jestli to eí třeba něčímjiným, třeba byl mimo..ne to by nešlo vm že nebyl...ale kdyby se mě chtěl zbavit žekl by že byl mimo a že jsem úvhyl. Přepadne mne úzkost a sednu si do rohu postele.

"Baby?"otáčím se k Seungrimu,co si sedl do rohu postele.
"Co se děje?"pohladím ho po čele a obmotám mu ruce kolem zad.Natáčím k sobě jeho obličej a políbím ho na bradu.
"Jak si pořídil s T.O.P-m?"optám se ho,zatímco nás Daesung stále pozoruje.Čeká na jeho odpověď.

"Jo dobřesnad si to uvědomí" pohlédnu mu do očí, které se zaplnuji slzama.
Obejmu ho pevně...
"je mi příšerně smutno JiYongu" řeknumu a steče mi pár slziček po tvářičce

"Z čeho?"optám se ho se zdviženým obočím a pevně ho stisknu.
"Jdu spát,"usměje se na nás Dausung."Dobrou!"křiknu na něj a sleduji,jak si nelehá do své postele,(má společnou s T.O.P-m) ale odchází do obýváku psát na pohovce.
"!Asi v tom klubu tentokrát vážně vyváděl,když se Daesung nechá připravit o jeho teplo..."popřemýšlím nahlas.

"To ano lituji jej," otočím se k JiYongovi zády "jak je to mezi náma ted vlastně" je slyšet strach v té větě, snažím se být klidný. Bojím se že každou chvílí se po něm vrhnu, ovládám se, přeci jen můžu se k němu celou noc tulit. Mám ale strach.

Uličnicky se usměju."Myslím,že to zůstane stejné jako vždycky..."všimnu si jeho zděšeného pohledu."Vždycky jsem cítil,že je mezi námi něco víc,něco hlubšího," tulím se k němu zatímco to říkám."...akorát že přibyde víc mazlení," usměju se na něj a lehnu si i sním v náručí do postele tak,abychom se moihli objímat.

Obejmu ho štěstím, jsem rád že to řekl, nebot já bych se propadl studem,kdybych mu to musel říct. Jakmile si lehneme políbím jej a pohladím po vláskách.
"Ta blond ti strašně moc sluší" pošeptám mu do auška které následně políbím. Jeho vůně mne omračuje a to i přesto že žádnou nemá a večer ztrávil v zakouřeném baru, prostě se mi JEHO vůně líbí a vždy líbila.

"Děkuji ti."usmívám se na něj a zahřeje mě u srdíčka.Je jedno,kolik lidí mi to už řeklo,od něj to bude vždycky krásnější slyšet.Najdu si místečko pod jeho krkem a ležím mu na hrudi,zatímco čmuchám jeho vůni a cítím,že i on čuchá to mou.
"Krásně voníš..."řekneme vzájemně a pak se rozesmějeme.Spokojeně se k němu přitisknu a po chvíli už se cítím vážně unavený.Očka se mi klíží a on to musí cítit,protože moje řasy ho šimrají na krku.

Rozesměji se, tulí se ke mě a je mi to velmi příjemné cítím že začíná usínat. Hladím jej ve vlasech, poc hviličce usne a já též.

Jakmile se ráno probudím, první co uvidím je obličej JiYonga, usměji se, je nádherný a uvědomím si že to co se včera stalo určitě nebyl sen.

Cítím,jak se vedle mě Seungri kroutí a cítím,že mě pozoruje.On by měl nejvíc vědět,že rána vůbec nejsou moje oblíbená část dne a mám opravdu pomalé rozjezdy.Neotvírám oči a jen se k němu přitulím,hlavu do polštáře,aby na mě nesvítilo sluníčko skrz okna,a taky aby na mě nekoukal.Jen ho jemně políbím na hruď,aby se na mě nezlobil a už se zase pokouším spát.

Usměji se vykroutím se z jeho sevření a zatáhnu záclony u okna aby mohl ještě spinkat, zároven mu jdu udělat kafe aby až si poleží měl svojí ranní dávku. Ulehnu si zpátky k němu a líbnu jej na čelíčko jen spinkej dneska máme volno.

Usměji se když mě políbí a ucítím z něj vůni kávy co mi připravil:tenhle člověk vážně ví co po ránu potřebuju...
"Broučku?"jo,poznali jste,vyžívám se v různých osloveních.
"Prosím,ještě něco sladkého..."dodám,když se ke mě vrátí a při prosbě se na něj sladce usměju a pošimrám ho na ruce,co ke mě natáhne.

Usměji se saldké mi úplně vypadlo, políbím jej na omluvu žejsem zapoměl a jdu do kuchyně. Prošmejdím celou kuchyn abych našel něco sladkého ale nic nenajdu, spanikařím a běžím do krámu, koupím dortíky a běžím zpátky. Doběhnu do pokoje celej udýchanej a podávám mu pytlík s dortíky....

g_dragon__ghost_icon_by_twilight_kiyoko8987.jpg

Vzbudí mě,když vlítne do pokoje udýchaný,s pytlíkem dortíků v ruce.
"Co to je?"optám se ho a zívnu.
"Baby,tys i kvůli mojí snidani sel ven a prines mi je?"optám se ho mazlivě a stáhnu ho do postýlky.
"To si nemusel..."políbím ho jako poděkování a s rozzařenýma očičkama koukam jak na něj,tak na dortíky před sebou.
"Miláčku,tys mě tak překvapil,že jsem se úplně vzbudil,i bez kávy..."řeknu mu potichu a láskyplně ho sleduji.Tohle se opravdu ještě nikdy nikomu nepodařilo,vzbudit mě bez mojí ranní drogy.

Usměji se jsem ještě trošku zadýchaný.
ano, kvůli tbě jsme vyběhl z baráku pomalu v pyžamu Pohlénu na sebe a pyžamo mám stále na sobě.
takže v pyžamu a donesl ti dortíky.
políbím jej je nádherný.
"děkuju pro tebe cokoli JiYongu"

"Honey...nemám slov...Díky!!!" vtisknu mu polibek na ouško a zvedám se z postýlky.Jo,vůbec se mi nechce,ale...mam tam kafe.
Když jsem vstoupil do kuchyně,všichni se na mě vyděšeně podívali.Jo,po ránu nejsem moc výřečný.O to víc se divili,když mou tvář zdobil široký úsměv.


"Vidíte,co s ním dělá ta láska..." usměje se na mě Daesung.Taeyang se na mě zamračí,což značí to,že už to ví.No jo,mamka kapely.Bojí se o naší popularitu.

Převléknu se z pyžama a jdu do kuchyně za klukama uvidím Taeyongaj ak se mračí.
"nezlob se na nás" usměju se a naliju si pomerančový džus do sklenky.

Není mi moc dobře jak jsme letěl do toho kráku bez snídaně, zamotá se mi hlava a třísknu sebou o zem. trošku se praštím ale jen tam ležím a odpočívám. Jsem trošku vyděšený a kouká kolem, třesu se.

"Panebože."vykřiknu a běžím k němu.Zvedám ho do sedu a cítím jak se třese.Objímám ho a celého ho schovám v náručí.
"Baby jsi v pořádku?"šeptám mu do ouška a nesu ho,položím ho na pohovku v obýváku.
"Vodu?"optám se ho vystrašeně a začínají mi téct slzy.

kývnu na souhlas ale nepustím jej pro vodu, jde pro ní Taeyong.

Přinese jí chvíli popíjím a udělá se mi lépe, pohlédnu na JIYonga. nevím co mám říct je mi trapně že jsem jej tolik vyděsil. Obejmu jej pevně a držím se jej.

Opětuji mu pevné stisknutí a políbím ho na hlavičku.
"Už je ti líp?"zašeptám mu do ucha a vezmu od něj sklenici a polozim ji do rukou Daesungovi,ktery starostlive sedi u jeho nohou.
"Půjdeme do postele?"vezmu ho do naruce a cekam na odpověd.

Kývnu na souhlas
"Ano, už ano zlato" chytnu se jej a odnese mne do pokoje když mne položí tak si jej přitáhnu a políbím.
"děkuji, ale příště se semnou tolik netahej" usměji se nechci aby dostal kýlu.

Ušklíbnu se a lehnu si s ním do postýlky.
"Si maličký a hubený,nemůžeš mi udělat kýlu."políbím ho na čelo a přikreju ho až po bradu.Nadzvednu mu hlavu polštáři,k posteli dám vodu,obklad na hlavu a teploměr v podpaží.Bojím se o něj,no.

Přitáhnu si jej a políbím.
"jsem v pořádku jen se mi zatočila hlavička zlato"
vidím jak se trápí pohladím jej po tváři, je nádherný.

po chvilce se uklidním naprosto, odložím adr a přitáhnu si jej ještě blíž políbím jej. odvážím se mu zaject pod třičko ale jsme u toho rudý jak rajčátko.
stydím se je to znát.

Usměji se na něj a polibek mu opětuji.

Když mě políbí a strhne mě na sebe,jsem strašně překvapený.Dokonce ucítím jeho ruku na svém bříšku.Otevřu oči a podívám se na něj.Je rudý jako rajčátko!Je to strašně roztömilé.Políbím ho na obě tváře a zašeptám mu do ucha.
"Miluju,když se červenáš."políbím ho na ouško a skousnu ušní lalůček.Moje ruka se poamličku dostane na jeho bříško a jemně jej hladím.

"Já tě miluju odzhora dolů"usměji se a políbím jej.
Jsem enrvozní, boím se že něco pokazím, jsem strašně opatrný bojím se o něj. Bojím se že m uublížím jakýmkoli dotekem.

začnu jej líbat ale pochvilce se odtáhnu abych se mohl nadechnout.

Takže dámy a dámy, máme tady novou postavu možná bude lepší když se sama představí ale já vám něco řeknu nemáme jen jednu máme dvě jendu moc dobře známe a druhou to je Tessia s postavou Kim Hyun Joong a je z konkurenční skupiny...řeknu vám skvělé oživení!!!!!!

Vejdu do pokoje a vidím svou dokonale ustlanou postel s milionem plyšáků, jemně se zaculím a pak se kouknu vražedným pohledem na okno. Jdu k němu a vztekle jej zavřu, v pokoji bylo díky němu velice chladno. 20stupňů což je pro mě jako rána bičem.
Poté se podívám z okna a koukám se na stromy, sedím na malé sedačce přímo pod oknem a představuji si dokonalého muže který tančí mezi vločkami sněhu a při tom na něj padají lístky sakury. Ubohá představa. Řeknu si v duchu a sním dál.

Nahrávacie štúdio:

Dong Joon sa ku mne prirútil aj s kávou. "Hyung, kedy začneme?"
"Spýtaj sa Young Saenga. Zas hundre." Otočil som sa na brata. Bielu košielku som mal vyžehlenú a rozopnutú až do polky.
"Ajush! Musíte sa v kuse hádať?"
Smutne som na neho pozrel a zobral si kávu. "A ja za to môžem?"
"To sú vaše problémy, chalani. Choď po neho Dong Joon." Z gauča sa zdvihol Hyung Joon a šiel zahodiť fľašu od minerálky. Dong Joon hneď vybehol.
Nerád ostávam sám v miestnosti s Hyung Joon a Park Jung Minom. Tí dvaja sa k sebe na môj vkus na verejnosti až moc majú, čo sa mi nepáči. Hlavne, keď to neklape s Young Saengom. Ako vždy, sa moja obava splnila a po pár minútach som znechutene odišiel. "Ešte, že tu nieje nikto zo zvukárov." Zahundral som si pri odchode a s rukami vo vreckách som sa zamieril prejsť pred budovu, zanechajúc párik ich radovánkam.

Cítím,jak je nejistý.Zkouším se zpomalit,ale jeho tělo mě neuvěřitelně láká a je to pro mě doopravdy těžké,ale snažím se odkrývat každý centimetr pomalu.Teď zrovna jsme na bříšku.Jazykem kroužím kolem prohlubně pupíku a skousávám jemnou kůži,zanechávajíc za sebou vlhkou cestičku.Jen na ní dýchnu a vidím,jak se mu dělá po těle husí kůže.

Manažér skupiny SS501 a BIG BANG posílají své kluky do lázní, které leží v horách, jsou krásné slunné. Starají se o vás ti nejlepší lidi, odpočinete si zde a kdo ví třeba T.O.P konečně nekoho najde....

Budova MBC:

Pomaly som vyšiel teda pred budovu a oprel sa o zábradlie pri príjazdovej ceste. Usrkol som si z kávy a rozhliadol som sa. V hlave mi zneje moja vlastná pieseň...

...nae meoriga neomuna nappaseo
neo hanapakke nan moreugo
tareun sarameun pogoittneun neon
ireon naema-eumdo moreugettji

neoui harue naran eoptgettji
tto chu'eokjoch'a eoptgettjiman
neoman paraman pogoittneun nan
chakku nunmuli heureugoisseo...

Snažím sa spamätať sa. Ani som si nevšimol, kedy sa ku mne pristavil náš manažér.
"Vyzeráš ustatý. Asi by to chcelo trochu oddychu."
"Ajushi... Ale nič." Povzdychol som si.
"Zase ste sa pohádali?"
"Ako sa to vezme. Je monológ hádka? Nechal som ho na pokoji a on na mňa vybuchol, aby som sa do neho a So Eun nestaral." Povzdychol som si.

...neoui dwaetmoseubeul
poneungeotdo nan haengbokiya
ajik naui ma-eumeul mollado
kkeutnae seuch'ideusi kado

niga neomu pogosip'eun nalen
neomu kyeondigi himdeul naleneun
neoreul saranghanda ipgae maemdola
honja dasi tto crying for you
honja dasi tto missing for you
Baby! I love you! I'm waiting for you!...

Pomaly som vstal a otočil som sa k nemu.
"Aj to nahrávanie sól do nového albumu vás ničí. Najmä ty si o pol týždňa pozadu a Hyung Joon na tom o moc lepšie nie je."
"Ja viem. Prepáčte, sunbae, ale neviem, čo s tým spraviť. Neviem sa tak dokonale ovládať, ako Young Saeng-nim."
"To nič, Hyun Joong. To dobehneme. Teraz by ste si mali všetci oddýchnuť a doriešiť si svoje osobné problémy. Nechcem, aby ste sa rozpadli kvôli ženskej."
"To ani ja, sunbae."

neoui harue nan eoptgettji
tto kieokjoch'a eoptgettjiman
neoman paraman pogoittneun nan
honja ch'ueokeul mandeulgo isseo

naegen sarangiran areumdaun sangch'eokat'a
neoui yeppeun misoreul poado
hamkke nan utjido mothae

niga neomu saenggaknaneun nalen
kaseum sirigo seulp'eun naleneun
niga pogosip'ta ipgae maemdola
honja dasi tto crying for you
honja dasi tto missing for you
Baby! I love you! I'm waiting for you!
niga pogosip'ta ipgae maemdola
honja dasi tto crying for you
honja dasi tto missing for you
Baby! I love you! I'm waiting for you!

Poplácal ma po pleci a spoločne sme zamierili späť do štúdia,kde sa už zišli ostatný. "Takže mládenci. Budete mať týždeň dovolenky v kúpeľoch." Mlčky som za ním stál vo dverách.
"To kvôli nemu?" Nahnevane ma prebodol pohľadom Jung Min.
"Nie, kvôli vašej prepracovanosti a hádkam. Musíte sa dať znova do kopy. Už to začalo ovplyvňovať vašu výkonnosť a spev. Takto nahrávať nemôžete."
"Ale sunbae, veď zmeškáme termín." Ohradil sa môj starostlivý a večne poctivý braček.
"Termín sa posunul, Kyu Jong."
"To... Veď už sme to oznámili na tlačovke." Nahnevane na neho pozrel Hyung Joon.
"Nie. Ako váš manažér to považujem za nutné."
"V tom prípade beriem zo sebou So Eun." Oznámil Young Seung.
"Ajush!" Zamračil som sa, otočil sa na opätku a za sebou som zahundral... "Rob si, čo chceš. Nikto ťa nedrží." A kopancom som za sebou zavrel dvere. Rýchlymi krokmi som zamieril ku svojmu autu. Za sebou som ešte začul kroky a to, ako na mňa Kyu Jong volá, aby som sa vrátil. Nevšímal som si ho a nasadol som do auta.

Bye, bye, never say goodbye
ireohke chapji mothajiman
I need you amu maldo mothae I want you
paraedo dasi paraedo

niga neomu pogosip'eun nalen
neomu kyeondigi himdeul naleneun
neoreul saranghanda ipgae maemdola
honja dasi tto CRYING FOR YOU

niga neomu saenggaknaneun nalen
kaseum sirigo seulp'eun naleneun
niga pogosip'ta ipgae maemdola
honja dasi tto CRYING FOR YOU
honja dasi tto MISSING FOR YOU
Baby! I love you! I'm waiting for you!

Naštartoval som motor a vyrazil som sa domov pobaliť. Nechcem čakať, kým sa ostatný vrátia. Cestou mi ešte zazvonil mobil. Manažér mi poslal SMS s údajmi o kúpeľoch. Doma som sa čo najrýchlejšie zbavil a vyrazil som ta, svojim autom.

Ráno se probudím jsem rozespalý, podívám se slepenýma očima na hodinky. Chvíli nedokážu zaostřit na čas, po deseti minutách se mi to podaří přečíst. Vyskočím z postele tak rychle že si nestačím uvědomit jak skáču a narazím hlavou do zdi, poté po ní sjedu a spadnu dolů, Tento manévr mi udělá velkou bouli na čele kterou skovám pod vlasy a rychle si zabalím věci. Hrdě si sednu na kufr a raduji se že mám zbaleno, podívám se na své radstí skákající nohy na kufru a uvědomím si že nemám své chlupaté bačkory s růžovími králíčky. Ještě v pižamu vyběhnu z domu a utíkám do čistírny pro své bačkory. Postarší dáma 109ůetá se na mě příjemně usmívá s balíčkem mích věci v ruce. " Dobrý den, Ratto No Ranjerī:" Řeknu s úctou. Na půlt položím ruličku bankovek a utíkám zpět domů. Doma se převléknu a utíkám na předem určené místo, kde čekám na ostatní.

Kúpele:

Ako som mal v úmysle, dorazil som na miesto prvý. V kabriolete mi vietor aspoň na chvíľu vyfúkal starosti z hlavy a tak som chvíľu na nič nemyslel. S ešte rozviatými vlasmi a oblečený, čo najpohodĺnejšie (odkaz), som dorazil až do kúpeľov. Na parkovyskusom zaflekoval a pri tom takmer zrazil dákeho chodcu. Hneď som ho nespoznal, no bol mi akýsi povedomý. Vystúpil som z auta a zložil som si z tváre slnečné okuliare. Pohľadom som si premeral T.O.P.a. "Hej! Toto nie je chodník." Zlá nálada sa vrátila, ale pribudol človek, na ktorom by sa dala vybiť. Ešte stále som si k T.O.p.ovi nepriradil meno.

Podívám se na postavu co an mě řve, nemám rád když na mě někdo řve. Dívám se na něj chladně a vražedně. Jsem stále rozespalý tak mu nedokážu zaostřit na obličej. SEdnu si s kufry blíž k chodníku a při té příležitosti i blíž k němu abych na něj lépe viděl.

Zamračím sa na chalana, ktorý ma zjavne nepočúva a ešte sa aj posadí, akoby som bol vzduch.
"Ajush!" Prevrátim oči v stĺp a po tom si z kufra vytiahnem zavazadla.
Položím zavazadla na zem a pohlédnu na nej. Ješte stále sedí. "Co jé?! To nemáš nic lepśího na práci?" Pak se ironicky pousměju. Kluci říkali, že i ironický úsměv na mne vypadá dokonale, ale na tom mi nesejde. Že bych bil až tak atraktivní? To se mi dost dobře nechce věrit.
Vyrazím i se zavazadlem směrem ke vchodu do kou pelů a teprva teď mi na nem spočine zrak z blízka. Ajéje..."Konkurence." Usměji se a zamířím dovnitř.

Paličatě sedím na kufru nehnu se od něj stále čkám na ostatní i když mají dvou hodinové zpoždění. Sedím na kufru, obrovské kapky deště dopadají s velkou rychlostí na mne a maličko to bolí ale já jsem až moc hrný na to abych to teď vzdal. Ani mne nenapadne si jít koupúit deštník jen tam sedím a čekám na ostatní pomalu se začíná ochlazovat s nástupem večera...

Vešel sem dnu i se zavazadli a ubytoval sem se. Schválne sem to zařídil, že kdy by ne tak sem v místnosti s bratrem a tedy nemusím řešit Young Saenga. Na pokoji se provléknu do frote županu a zamíŕím k lázním. Po ceste schládnu toho tupce, sedet e venku v dešdi. "Mohu?" Usměji se na obsluhující slečnu a vemu si dešdník. V pantofličkách vídu ven a zaparkuju dešdník nad T.O.p.a. "To je fakt, že si šetříš hlas. Ale vyhrát takýmto spůsobem, není můj styl." A zamíŕím dovnitř.

Vezmu si od něj deštník a udiveně se na něj dívám. "Děkuji." Řeknu to potichu protože mi je docela zima. kouknu na jeho pantoflíčky. "Krásné botičky." Usměji se na něj, narovnám se, dál hrdě sedím na promáčeném kufru a plánuji že brzy půjdu do pokoje. Dívám se na něj jak odchází a všechny myšlenky se rozutečou.

"Není zač." Nad pantofličkama se jenom pousměji. Sou snehobíle. Jenm na nej kouknu přes rameno a usměji se. N achvíli mi vypudil z hlavy temné myšlenky. "A čím dřív si dej teplou kůpel." Řeknu ješte pres rameno. Neokládám to za vmňešování, neb neco nedobrého. Skrátka nemám rád choroby. Vejdu dnu a du se vykoupat.

Podívám se na hodinky a rozhodnu se že tentokrát nemá smysl svůj vlastí rekord v čekání překonávat. Zvednu se a jdu promočení do pokoje. Kufr položím do koupelny dám si telnou koupel, převléknu se a jdu na teplou bahení koupel. Doufám že mě zahřeje. Cestou přemýšlím o Kimovi trochu mi nelezou do hlavy ty bačkůrky čekal jsem že bude mít spíš pantofle. V zam,yšlení uklouznu a sjedu po podlaze přímo do bazénu..."Nesnáším chlór." Zakňučím jako malé miminko.

V koupelu sem si dal šlofíka. Celou noc sem nespal a horká voda príjmne upokojuje. Zdá se mi krásny sen o šteneti, které sme mneli doma, když sem byl malý. Zrazu se sen skončí a vystřídá ho tupábolest. Otevřu oči.
T.O.P. na mne padnul do vody a teďkoms se snaží vyšplhat spátky na nohy. "Klid ty vosle. Jestli budeš sebou cloumat, pude to húř!" Zamračím se a pritáhnu k sobě nihy.

Zlostně se na něj podívám. "Přestaň mi nadávat já nejsem osel." Zašklebím se a sažím se z toho dostat. Po chvilce to vzdám dnes jsem až moc unavený na to abych se s tím rval a uklidním se. "Omlouvám se uklouzlo mi to a pak jsem prostě slétl sem." Podívám se na něj omluvně...

Když na mňe vyštekne, jenom privřu oči a prekolu ho pohledem. "Jó, baleríno. Nejseš osel, seš vúl." Zahundrám nezřetelne. Pak se ale prestane jašit a omluvý se. S pomocí rukou, ktere opro o okraj, se postavím a pak s úsměvem načáhnu ruku k nemu. "Tak poď nahoru. Do bazénu bys nemnel jít takhle unavenej. Ješte se utopíš." Ani nevím, co sem najednou tak milej.

chytnu se ho za ruku a vyhoupnu se nahoru. "Děkuji." Řeknu mile. "Já vlastně ani nechtěl do bazénu nemám rád chlór." řeknu s kyselím výrazem protože jsem polkl trochu vody. Poté se na něj pořádně kouknu a maličko zavrávorám při pohledu do jeho očí něco mi připoměli. "Ehm nebudu vás rušit. Usměji se a hledám cestu z bazénu. Jde to obtížně protože má divný tvar...

Pod jeho poledem mi proběhne mírne mráz po chrbte. Neco z nej mi je matne povědomé. Jako bych to již nekde videl, no nespomenu si kdy. Na malí moment si hledíme do očí. Jsou ty jeho naštvány, nebosmutný anebo je to jenom výplod mí fantazie? Rozhodnu se to radši nechat tak. Sám nevým proč, ale uvědomím si, že se trochu stidím. Jako tehdy pri natáčení TV show.
"No jó. Chlór není chutný. Ale bez nej by to nebylo ono." Pustim konečne jeho ruku a rychle se odvrátím. "Asi bych sem se mnel kouknout, či prijeli ostatní."

"Jo to měl:" Řeknu nepřítomným hlasem. Kouknu so po okolí nemůžu najít schůdky z vody tak se opřu o kraj bazénu a hbytě vyskočím ven. Vezmu si ručník *růžový ručník* zabalím se do něj a jdu si denout někam do tepla. Zavřu oči a přemýšlím o tom kde jsem ty jeho oči už viděl. Na nic nemohu přijít mám celkem slabou paměť...

Pomalu odejdu. Není kam spěchat. Vejdu do hali ve chvíli, když tamtudy procházej brách, Jung Min a Hyung Joon. "Kde ste nechali Young Saenga?"Zeptám se ostražite.
"Již sů nekde tady."
Sů? Poblednu a otočím se. Pak se ješte na chvíli spamatuju a otoćím sa na bratra. "Budu v saune. Pokoj máme společný." Oznámim.
Místo do saunipak zamířím do jídelny. Snad tam ješte nik nebude. Vejdu dnu anikoho si nevšímam. O minutu pozdej uź sliším její hlas. "Hyun Joong oppa! Tady... Proč si k nám nepřisedneš?"
Mám chuť jí oskalpovat. Milej výraz zmizí z tváře a já se k ní otočím.
"Né, So Eul-nim. Young Seang mne tam teď nechce." Zavrčím.

Právě nám oznámili,že jedeme na týden do lázní,abychom se setkali s konkurenční skupinou.Zezačátku se mi tenhle nápad vůbec nelíbil-když jsem si ale uvědomil,že lázně jsou vlastně plné bazénů,léčebných kůr,vířivek,hned jsem se tam těšil.Co si přát jiného,než si chvíli odpočinout spolu se svým Seungrim?
Plný nadšení si zbalím všechny své věci co potřebuji.Po ránu jsme zjistili,že se T.O.P vypařil o hodně dříve než my.Takže náš zbytek pohodlně nastoupil do tourbusu a nechali sme se odvézt až na místo.U recepce jsme se zaregistrovali-a nikoho nepřekvapí,že já jsem byl na pokoji se Seungrim.Daesung snad taky trochu pookřál a nevypadal už tak smutně.Taeyang-jako vždycky-moc nemluvil a na pokoji byl sám.
U bazénu jsme potkali T.O.P-ho,vyvaloval se na sluníčku.

Koukám na ně vražedně. " Kde jste tak dlouhio byli?" kouknu na lidi v bazénu , už se neklepu zimou takže se docela usmívám.

Když nám oznámí kam jedeme ihned si sbalím věci. Jakmile dorazíme na místo a ubytujeme vyrazím pro něco k snědku. Zůstal jsem sám ostatní se rozdělili.

Našel jsme jídelnu a začal nabírat nejrůznější jídlo, dokonce jsem vzal i několik dortíků na pokoj až se JiYong vrátí. Vyrazil jsen ana pokoj a papal.

" Kde jste tak dlouhio byli?"
"My?Hyungu,ty ses po ránu vypařil..." usmívám se na něj a na omluvu ho obejmu.
"Už jsi tu někoho viděl?"narážím na kluky z SS501 a rozhlížím se kolem.

"Ale... ako to oppa?!" Začne tá otravná ženská.
Vykašlem sa na horúci čaj, nechám ho na stole a zamierim preč.
Young Saeng vstane a chytí ma za ruku.
Vytrhnem sa. "Neobťažuj sa a postaraj sa o svoju noonu." Naštvane idem do izby. Cestov pozriem na Big Boom, ale akoby som hľadel cez nich...

Usměji se Ne neviděl, vlastně mi to až nahání hrůzu." řekne trochu vyděšeně a při tom se táří drsňě...

"Hey,ty mě jednou zabiješ..."rozesměju se,je výborný herec.
"Tak já půjdu za Seungrim."mrknu na něj.Vím,že na mě čeká v pokoji.

Hačnu si do křesla a hlavičku mám položenou na stole, místo polštáře mám ruce. Hledím z okna a přemýšlím co mám dělat. Nevím jestli to byl dobrý nápad sem jezdit.

Procházím se po lázních a vytěsňuji z hlavy špatné myšlenky.Vzpomínky na včerejší párty v klubu,po které jsme probrečel celou noc.Ale ne moc hlasitě.Včerejšek byl přece taky velký den pro Jiyonga a Seungriho,kteří se dali dohromady.Jsem za ně rád,opravdu,jim to spolu prostě sedne.Ale o to víc si uvědomuji,že já tohle se svým milovanýmnikdy nezažiju.
Jemný větřík mi čechrá vlasy a do nosu mi vnikne pronikavá vůně zpod dveří s masážemi vonnými oleji.Zalezu tam.Možná,že tohle bude vážně dobrá dovolená...usměji se v duchu.

Young Saeng ma doběhne. Doslova. Chce ješte neco říct, ale já fakt na to nemám náladu. Nerád se peru, ale dnes si tu jednu do nosu neodpustím. "Kůli komu myslíš, že sme tady? To ty s tou tvou nánou." Sleduji, jak mu z nosu teče krev. Stále si přítomné diváky (T.O.P.a' nevšímám.
"Oppa? Young Saeng oppa?! Co se stalo?" Doběhla nás jeho nána a já se s frknutím otoćím a rozhlédnu se. "Abys vědel, dokážu být i bez tebe." Ako prvního zahlédnu T.O.P.a. Vykroćím k nemu a dřív, než mi v tom nekto zabráni, potichu mu sdelím doucha. "Jen na moment. Ber to jako odplatu." Usměji se a položím si ruku okolo jeho raměne.

"Páni, co ta dobrá nálada?" optám se a obejmu jej.
"Nic se neděje jen...je mi divně...doesl jsem ti dortíky" usměji se a podám mu jeden. Je nádherný jako vždy, štve mě že jsem nějákej naštvanej ani nevím na co.

Zatvářím se tak jako by mi patřil. Naklomním se k jeho uchu tak aby to vypadalo že ho na něj chci políbit a zašeptám mu: "Bez problému, kocourku." Mísrně se zasměji a pak sleduji dění okolo.
Trošku mě zamrazí v zádech když vidím toho chlápka s krví v obličeji...

"Hey,baby!"kříčím hned ve dveřích a vrhnu se na Seungriho zezadu,políbím ho na rameno a obmotám kolem něj ruce.Všimnu si,že je nějak posmutnělý.
"Co se děje?"optám se starostlivě.

"Arigato."políbím ho na tvář a zakousnu se do dortíku.
"Zlato,uvolni se...co takle jit do bublinek?" pousměji se na něj a kleknu si k němu.

"Oppa?! Hyun Joong-nim, proč si mu to...?"
Jenom se na tu hysterku usměji. Nech ce jakkoliv snažím, nevým se tvářit pobavene. I přes ůsměc je videt, že mne to bolelo snat více, než Young Saenga.
"Jo, jo, jo... Musel sem. A teďkoms ho choď ošetřit. Tys preci jeho partnerka."
Oba se zvednou a zmizí.
"Hyung!"
"Né, bráśko."očím se ku Kyu Jungovi, který to nemě sledoval. !Potrebuju panáka."

Jdu od něj a sednu si na své předešlé místo. Koukám nemě do jídelního lístku a nevím co si dát. Přemýšlím o tom kam půjdu hrozně se nudím..."Počkat jak jako panáka?" Pomyslím si a maličko mě to vytočí. "To ho moje přítomnost tak vytáčí?" Uvažuji a docela mě to štve ...

Zajedu si k baru a vemu odtamtud dvé skleničky a flašu skotské. Kyu Jong radši odejde já se pak usadím u T.O.P.a.
"Díky kámo."

Kouknu na něj překvapeně. "To nic nebylo." Usměji se sladce a pak koukám na odcházejícího bratra Kima. "Tvůj bratr je na tebe dost hodnej a trpělivej." přemýšlím nahlas...

Ale bylo." Usměju se. "Jó, to je. Mladší bratři bývaj. Nebýt nej, vykašlu se na skupinu." Zamyslím se. Já se mu vlastne ješte neprestavil. "Mimochodem, sem Kim Hyun Joong."

Usměju se. "Vou to je fakt bezvadnej bratr." usměji se a přemýšlím chvilinku. Kouknu se na něj mile. "Mě všichni znaj jako T.O.P-ho." Usměji se. Už jsem zvyklí se představovat svím pseudonimem.

"Tys z Big Bang, že?" Rozjímám nahlas, vodkaď ho znám.
Konkurence sem, konkurence tam. I tak nejradej delám sólo a to on asi ne.

"Jo jsem." Usměji se a směji se. Uvědomuji si že je velice oblíbený a přemýšlím proč ho nemám já. Já chci také oblíbeného králíčka do postýlky. Asi sem se zbláznil. pomyslím si...

"Dobrá zlato..."
usměji se a obejmu jej, jdu si ke kufru pro plavky.
kouknu na něj je špinavýn atváři od dortíku, jdu k němu a slíbnu kousek dortu z jeho tváře.
"Měj jsi tam dortík"

Obom nám nalejem. "Ja sem leadrem SS501. Ale nekdy mám pocit, že delaj vše pro to, aby sem jim tu zodpovědnost prenechal." Podám mu sklenici a sám se ze sví napiju.
"To s váma sme se tu mneli setkat, žejo? Náš drahej manažér nám toho moc neřek."

"Tohle není svět v rukavičkách tak se nediv že chtějí být na tvém úžasném postavení." Omlouvám je a pak se na něj usměji. "Díky za pit." Kopnu to do sebe. a dívám se na něj a přemýšlím o něm. "Jo s námi. Náš manažer je celkem v pohodě a rád se svěřu se vším." zasměji se když si vzpomenu s čím vším se nám svěřuje...

"Úžasném? Moře zodpovědnosti a kopa povinností.. Nic úžasnýho." Dopiju první sklenku a oběma doliju.
"To ten náš je starě bačkora. neřekne nic, co nepokládá za dúležitý a jeden z nej pak ošediví."

"díky."poděkuji za očištění.
"Pujdeme?"libnu ho na tvar a odvadim ho za ruku do bublinkové lazne,co je dole v prizemi.Kdyz vlezeme do vytahu,natisknu se na nej a prilepim ho ke stene malinkeho prostoru.
Jo,výtahu se bojim,ale s ním ne...Vasnive ho polibim a hladim ho an brisku.

"Nemusíš se hned rozčilovat." Řeknu mile a vypiju další pití. "Uklidni se trošku. Jóga je na to dobrá." usměji se a dám mu knihu o Józe...

V zahradě u lázní hledám Daesunga, mám o něj starosti nic si ze včerejška nepamatuji a bojím se že jsem ho ranil. Daesungu!" Volám stále dokola a hledám ho. Sem tam mě někdo okřikne ale nevšímám si toho...

"Ne, promiň. Sem v poledných dnech trochu rozhasenej." Nebudu mu říkat proč. I tak si to již asi domyslel a teďkoms mňe to i trocha začíná mrzet. Snat to neřekne novinárům.
"U vás asi panuje svornost." Odtuším.

Oplácím mu polibky a snažím se jej zabavit přes cestu výtahu vyhrnu si tričko abych mu ukázal bříško ausměji se. Když přijedeme do přízemi jdeme do šatny. Převlékneme se a jdeme do bublinek, je krásné sleovat jaho tělo zasypané bblinkama....

"No u nás, jak to říct sme prostě prata bláznů." Zasměje se. "Proč jsi rozhasenej?" zajímá mě to a nejsem tak inteligentní abych si to domyslel...

Zasměje se. "Proč jsi rozhasenej?" zajímá mě to a nejsem tak inteligentní abych si to domyslel..."No u nás, jak to říct sme prostě prata bláznů.""Proč jsi rozhasenej?"

"Aha takže jde jen o ženu." Ztratím iluze o tom že je Gay :( a trochu smutně vypiji další sklenku...

"Jak se to veme. Naše Yoko Ono se spíše jmenuje Young Saeng." Usmieji se smutne.

"Jo jasně." Položím sklenici a jdu do zahrady, začalo mi tam být stísněně.

Pousmejem sa smutne a nechám ho jít. Pomalu ješte popíjím.
Zbohem Young Saeng. Odteď te již nechci videt.

Sednu si do zahrady pod přístřešek a lehnu si tam na houpací sedačku. Přemýšlím a tom jak jsem utekl a přemáhám se vstát a dojít do pokoje abych usnul ale mé nohy jakoby vážili tunu. Podíval jsem se okolo ani deka tam nebyla ale mě to nevadilo prostě jsem se přikril svím kimonem...vždy nosívám dvě když je zima jsem veliký zmrzlík...

Slyším,že mě někdo volá.
"Taeyangu?"optám se překvapeně a vrátím se zpátky ze dveří s úžasnou vůní.Jde ke mě a křičí moje jméno."Ano?"zeptám se když ke mě dojde a maličko se usměji.

Sedneme si do obrovské nádrže s horkou vodou plnou bublinek.Sleduji,že maknae si s sebou vzal plavky,já ale ne.Vklouznu do vody nahý,on byl ale zády,tak mě neviděl.Usměji se na něj a stáhnu ho k sobě,když konečně vleze dovnitř.Páni,kolikrát sem byl vedle něj,kolikrát sem viděl jeho hruď,kolikrát jsme se spolu sprchovali?Je mi záhadou,že jsme se po něm nevrhl nikdy dřív.Proč mi to přijde nádherné až ted?Centimetr po centimetru si prohlížím jeho tělo.

když vklouzával do vany byl jsme otočený. Strhon mne k sobě a prohlíží si mě, to samé dělám já, vím přesně jak vypadá, ale vždy mě jeho tělo tnovu a znovu okouzluje. přitáhnu se k němu blíž, a až ted si uvědomím že JiYong nemá plavky. Zrudnu ale zárověn mě to dosti láká vyzkoušet si...zlobení.

začnu se spokojeně vrnět a tím se stále víc a víc přitiskávat k jeho tělu.
"Zlato...víš o tom že nemáš plavky? To přeci není fér" šeptnu mu do auška které políbím a odsednu si. Zčnu se svlékat, jsem celý rudy, ale nmůžu nic vidět přes bublinky...ty bublinkové koupele mě začínaj štvát....

Doběhnu k němu a radostně ho obejmu. "Všude jsem tě hleda." záleží mi na každém ze skupiny..."Včera večer se na mě T.O.P mile usmál, no znáš ty jeho úsměvy a no jsem z toho úplně vedle. Což mi pripomíná ty sis vytrhal obočí?" koukám mu upřeně na dokonale upravené obočí, docela mě to překvapuje...

"A proč si mě hledal?" optám se ho nejistě,když mě obejme.
Jeho otázka o obočí mě překvapí.
Cože??
"Ne,proč se ptáš?" rozesměji se.

Všiml si,že nemám plavky.Zašeptal mi do ouška že to není fér.Sedl si mi na klín a já jsem překvapením a vzrušením zaklonil hlavu.Pak si odsedl a začal si sundavat plavky.Jen jsem na něj nevěřícně hleděl a začínal jsem být vážně silně vzrušený.Panebože... vzdychl jsem,když na mě jemně dosedl.Objal jsem rukama jeho pas a políbil ho na hruď,kterou jsem měl před obličejem.Zvedl jsem k němu rty a hluboce ho políbil.

Pomalu vstanu a zamířím pred lázne. Vůbec mi nesejde na deždi a jen tak tam stojím. Sklenka v jedný, láhev ve druhý ruce.
Kyu Jong vyběhne za mnou s dešdníkem. "Co to deláš, hyung? Vźdyť nastydneš."
"Komu na tom sejde." Otážu se neprítomňe. Je to tak dlouho. teď se mi to zdá, jako věčnost. Mohlo mňe to napadnout i dřív. Tehdy, když za mnou kluci prišli na natáčení. Oni dva v kuse spolu...
"Poď dovnitř. Ješte chytíš zápal plic." Brácha se mne snaží dostat spátky dovnitř.
Zavtím hlavou a rukou zložím tu jeho z mího raměne. Videl sem to přicházet a nic sem neudelal. Opět. Pomalými kroky zamířím dolů příjezdovou cestou.
Za sebou sliším hlasy. "Hyung! Stůj!" Kričí brácha.
"Co se deje?" Hyung Joon vyšel taky ven.
"Asi se zbláznil. Pred chvilkou se s Young Seaongem pohádali."
"Jó, videl sem Young Seaunga. Bil celí od krvi. Sa Eun bola při nem."
Nevnímal sem je a kráčím dále prič.
"Hyung!"
Slišímdva páry nohou, jak ke mne běží. Nespomaluji, nezrychluji. Sem vůl. Dopiju i zvyšek láhve...

... Strašne me bolí hlava. Nevím, jak dlouho sem byl mimo a ani mi na tom nesejde. Otevřu oči a světlo mňe zasáhne, jako blesk. Rychle je zase zavřu. Ta migréna je nepřekonatelná.Nezvyknu pít a tohle mi jen připomnelo proč. Pokusím se zvednout ruku k obličeji a zastínit si oči. Pak je pomalu otevřu.
Sem ve svém pokoji. Na nočném stolku svíti lampa.Rozhlédnu se, či ješte nekoho neuvidím. Nikde nikdo. Je tu, hádám, přítmý. Nekto zatáhl rolety, takže vonku je asi jeśte světlo.
Pomalu a opatrne se posadím. Všimnu si sklenku vody a prášky, asi sódu, na stolku. Vstanu a jedu je užít. Cestou trocha zavrávorám, ale na konec se udržímna nohou. Vysypu sáček sódy do sklenky a promíchám jí lžící. Pak to vypiju na ex. Chvíli čkám, opíraje se o stolček. Kroucení hlavy trocha opadne, za to můj žaludek udelá kotrmelec. Rychle běžím do koupelny...

... V koupelne sem si dal i sprchu a po návratu z ní sem se prevlékl (odkaz bez saka.). Pak sem vyšel z místnoti. Jak sem si myslel. Ješte byl en a asi ten samí, co než sem šel "spát". Zamíril sem ven na čerstvý vzduch do zahrady. Jak sem tam vešel, T.O.P.a sem si nevšim. sednul sem si na tiché místo ve stínu a začal si číst Romance of the Three Kingdoms (三國演義) od Luo Guanzhong v originálu.

V noci byla velká zima ale byl jsem líný skočit do pokoje.
Zdál se mi úžasný sem o mrkvičce co tančí na šišce a žížala jí hraje na housle. Smál jsem se občas ze spaní, zdálo se mi to v tu chvíli vtipné.
Ráno nikdy nestávám moc časně ale tentokrát jsem cítil jakýsi zápach jakoby někdo vylil kanistr s benzínem, sem tam jsem cukl víčky ale nedokázal jsem se přinutit je otevřít.

Dále si čtu. Smrt jednoho, právé pŕivodila jeho kamarádovy a vrahovi více bolesti, neš umírajícímu samotnému. Zaklapl sem knihu a vstal sem. Po ceste sem nechtíc zakop o neco...Pozdej sem zistil, že nekoho, na zemi a spadnul sem.

"Měl jsem o tebe starost." Podrbu ho ve vlasech a obejmu se smíchem. Snažím se aby ho to podrbání nebollelo.
"Nevím zdá se mi tenčí." Zasměji se a urovnám mu neposedné obočí ale svím způsobem mi to příjde i rozkošné.

Probudím se bolestí někdo o mě zakopl a při tom na mě šlápl dost mě to zabolelo, kdybych neměl tak sucho v krku zařval bch bolestí. Otevřu oči zvednu se a podívám se kde to vlastně lěžím. "Omlouvám se." Povím trochu s obavami protože to byla má chyba a nejspíše jsem mu ublížil.

"Ajush..." Pokúsm se nadzvednout. Okuliare mi spadli z nosa na zem a kniha vilítla nekam predemňne. Zvednu se na rukou. Tilko se napne. Pomalu se dostanu do kleku a pak vstanu. "Promiň. To je ale nápad, spát v parku..." Zahundru. Hlavne pri druhý části stiším hlas. Uvědomuji si totiž, že taky rád spím v klidu kde kudy.

Vstanu a pomohu mu, zvednu mu brýle a knihu. "Já...moc se omlouvám." Řeknu když ho zbírámze země. Kouknu jestli nemá zranění. "Jste v pořádku?" Kouká m na něj omluvně a cítím se dosti provinile.

Začal se až privelmy omlouvat. Taktrochu to necháou, ale radši to nekomentji. "Né. Je to i má chyba. Mńel sem si hleďet pod nohy. To je tou migrénou ze včera." Omluvne na nej kouknu. Je jaksi moc blísko, když mi pomáha ze zemne. Nechám ho tedy, ať pomúže. Pak si od nej nedřív vemu brýle. "Promiň." Nasedím si je a teprva pak vidím, jak blísko je. ... V duchu se usměji, ani nevím proč. A pak si od nej vemu knížku."Ďekuju."

Podám mu jeho věci a odstoupím. "Není zač." Řeknu mile. "rád bych vás někam pozval nebo cokoli jako vyjádření toho jak moc mi o je líto." Snažím se o milé gesto, hrozně mě mrzí že jsem mu ublížil.

"To není třeba, ale rád vodsaď na chvíli zmizím." Usměji se. Kdyš nic jinýho, aspoň se na chvíli vyhnu vostatním klukúm. "Jen si vemu bundu." A zběhnu si po ní. O chvíli sem spátky.

Čekám na něj. Kam by jste chtěl jít?" Zeptám se mile a koukám na něj.

"Je jedno kam. Hlavne von vodsaď." Rozhlédnu se, či nespatřím nkoho ze skupiny. Naštestí nikdy nikdo. Bráchovi sem již řek, že se du projít.
"Kousek pod kopcem sem idel čajovnu na vyhlídce. Co ty na to. A nevykej mi, prosím te. Nejsem zas tak starý. Hyung postačí." Usměju se na nej. Knihu i brýle sem nechal na izbě a vzal si bílí sako (Viď ten obrázek níž.'
"Dem?"

Přikývnu. Dobrá jdem do čajovny:" Usměji se a jdu směr čajovna. "V kolika kapelách jsi vlastně byl?"

"Jenom v týhle. Pred tím sem chvíli delal sólo." Odpoví. Brát auto k čajovne nemá význam a tak zamířím dolú piešky.
Po asi deseti minutách chúze dorazíme do malé čajovny na vyhlídce. Jak dobře, že dnes neprśí.
"Nikto te nebude postrádat?"

"Je tu hezky." usměji se a zhluboka se nadechnu čerstvého vzduchu. "NO možná ano možná ne." Nelámu si s tím hlavu, když mám lepší program na práci než válení se v zahradě.

"To zní pozitivne." Usměju se. Vlastne já se většinou usmívám v kuse. Pak prijede čašník. "Matovýho tuaréga, prosím."

Objednám si čaj který jsem v životě nepil jsem natolik líný i vyslovit jeho jméno tak ho jen ukážu v nápojovém lístku. "Kdy naposledy jsi měl koncert?" Mě samotného mé otázky překvapují.

"JSi dost zaměstnanej" Zamyslím se. "J8 vlastně ani nevím kdy kde mám zpívat. Kluci mi většinou řeknou jen jdi tam a tam zazpívej to a to a víc neřeším:" Zamašlené odpovím vlastně si ani nepamatuji co jsem dělal předevčírem...

"to si já dovolit nemůžu. Manažér má ve zvyku zapomínat na důležitá fakta a tak si je musím pamatovat já." Jsou nám doneseny čaje. "Ďekuju, ajushi."

"Děkuji." Poděkuji za čaj. "Proč si neseženete nového manažera?" Nechápu jejich pozici...

"Je to jednoduch. Jestli ho vymneníme, musíme změnit choreografa a ten momentální je ten nejlepší, jakého sme si mohli přát. Vpoctate tým pádem delám i větśinu práce manažéra. Ješte, že sme mu nedalipodpisovací právo." Povím trochu ustarane.

"aha." Odpovím zamyšleně a napiji se čaje. Opřu se, podepču si hluvu rukou a přemýšlím o tom jaký je jejich manažer vůl...

Cítím jeho vzrušení a to mi imponije, políbím jej. Stále víc a více rudnu, ale snažím se co to jde. Chci ho mít u sebe co nejblíž. Tisknu se k němu tak moc že mezi námi už není ani centimetr prostoru. Chtěl bych s ním být napořád, navždy se s ním mazlit a být jen jeho.

"Ale co tam po tom teďkoms. A co vy? Asi ste na tom líp. Co?" Trpce se usměji.

lucka s bárou dělaj na fb jak byli strašně strašidelné XDDDDDDDDDDD asi se počůrám smíchy

Sedi na me a ja ho držím kolem pasu.Sedne si mi na nohy a já ho hladím po mokrých zádech a vášnivě ho líbám.Cítím,že je rudý ale statečně bojuje s předsudky,co má v sobě zabudované.Mě tohle už netrápí-miluju ho a ať mi každý...
Hluboce vzdychnu.Prostě mě šíleně vzrušuje jeho nahá pokožka na mé.Mé polibky začínají být skoro moc drsné a zuřivé.Ale snažím se,abych mu nijak neublížil.Po chvíli moje ruka sjede z jeho zad pomalinku na jeho zadeček.Ruku tam nechám a jen čekám ne jeho reakci.

Jsem z něj již docela dost vzrušen a nedokážu se ovládat už ani minutku. ručkou sjedu k jeho přirození a začnu jej na špičce dosti dráždit. Při polibku začnu používat jazyk. Jediné čeho se bojím je že by mne odehnal. Je to úžesný pocit cítit že mne chce, tak jako já jeho. Jediné co ve mne koluje každou bunkou mého těla je vášen a ohromná láska k němu.

Zrudnu,když mi pochválí obočí.Panebože,takhle dlouho jsem so o OBOČÍ v životě nebavil.
"Díky..."usměji se a vzpomenu si,co sjem chtěl delat puvodne.
"Pujdes se mnou?"a ukazu na dvere s masažemi,odkud se nese nádherná vůně.

Ucítím,že mě počne líbat jazykem.jsme dosti překvapen,o to víc,když cítím,kam klesá jeho ruka.Když se jeho prsty obmotají kolem mého vzrušení,znovu toužebně zasténám.Zakloním hlavu a můj zrychlený dech se odráží od jeho úst.Otevřu oči a roztouženě ho sleduji.Oči mám přivřené,přesto však vidím,že mi pohled opětuje.Srdce mi strašně hlasitě buší a já jen sjedu po jeho tváři na rty,přejedu přes ně,pak přes hruď a bříško,až skončím na jeho přirození.Prsty přejedu po celé délce a skousnu jeho ret.

Políbím jej a přesunu se pod něj, vidím jak ho to překvapuje.
"Jsem jedno velké překvapení"
Políbím jej a své polibky přesunu z úst na krk, který začnu okusovat, né bolestivě, jen takové něžné okousání krčku.
Ručkou stále dráždím jeho vzrušené přirození a druhou sjedu na jeho zadeček, který něžně stiskávám.

"Jsem jedno velké překvapení" slyším ho zašeptat,nejsem totiž už moc při smyslech.Polibky začíná přesouvat na můj krk a skousává,což miluju.Jeho ruka stále pracuje v mém klíně a já se nezmůžu na nic,než na vzrušené sténání a kousání jeho rtů a jazyka.Cítím jeho dech ve svých ústech a ten zvuk mě rozeznívá v celém těle.Zarývám prsty do jeho zad a zadečku,zatímco druhá ruka laská jeho vzrušený klín.Najednou se odtrhnu od jeho úst a začnu laskat jazykem jeho bradavky a jemne skousávat zuby.

Začnu sténat rozkoší a ručkou kterou jsem stiskával jeho zadeček začnu dráždit jeho dírku. Slyším jeho rozkoš a jeho nehty se zarývají do mých zad. Je mi ukradené že nás může kdokoli slyšet. Chci aby se mu to líbilo a chci aby mě chtěl. pomaloučku do něj vniknu prstíčkem ale jen na okraj nechci mu způsobit bolesta začku jej dráždit mnohem urputněji. Jeho tělo se krásně vzpíná a mne to ohromě zvedá sebevědomí, rudá barva z tváří se začíná vytrácet.

Cítím jak do mě vnikne prstem.Syknu ne bolestí,ale překvapením.Není to tak nepříjemné,protože voda nahrazuje lubrikant.Mé tělo se vzpíná proti jeho prstu.Tedy,tohle bych do našeho maknaeho neřekl...prolétne mi hlavou,když se pomalu dostává hloub.Je to nepříjemné,ale o to více vzrušující.

Prstem chvíli vydržím dokud si nezvykne a následně jej začnu dráždit i na místech kam se můj penis nedostane, pořád jsem velmi opatrný nechci mu ublížit, znovu se dostanu k jeho krku a zkousávám jej. Šíleně se o něj bojím a jen doufám že mu neubližuji.

Cítím,že je nejistý.
"baby..."zakňučím vzrušeně."Neboj se o mě.Kdyžtak tě kousnu."dostanu ze sebe udýchaně a natlačím se na jeho prst,abych ho přesvědčil k vyššímu tempu.Hlavu si opřu o okraj vany a čichám tu vůni sexu,co je cítit ze vzduchu.Dokonale se mu odevzdám.

"Dobrá lásko" zasténám mu do auška a přidám na tempu, pomalu jej začnu roztahovat, abych se do něj vešel. Líbám jej kem jen došáhnu a ručkama pracuji na jeho dolních partjích, všímám si jak se mi oddává a jsem moc rád. Jsem připraven pokud-li mne kousne.

Ne,nemám ani trošku v plánu tohle stopnout.I kdyby mě to bolelo moc,vždy mi to vyváží to vzrušení a on.Začínám se pohybovat podle tempa jeho prstu a nacházíme stejný rytmus.Naše těla do sebe perfektně zapadají.Hlasitě sténám a znovu najdu jeho vlhké rty.Chci ho tím přesvědčit o tom,že jsem připraven...

polibkem mne dokáže že je připraven na mne, pomalu do něj milimetr po milimetru vnikám a vždy po chvilce zastavím aby si zvykl. Pohybujeme se do rytmu našeho vzrušení. Jednou ručkou si jej přitahuji a druhou jej hladím po celé jeho délce. pořád jej líbám a vynahraji mu bolest, kterou mu způsobuji.

Konečně je ve mě celý.Zoufale zakňučím,bolestí i vzrušením,když ho ucítím úplně nadoraz.Z oka mi stekla jedna slza,ale nevšímám si jí.Políbím jeho horké rty a těžce oddechuji.Nadzvednu se a pak se vrátím zase k němu.Přitáhl jsem ho na své tělo a zvedl jsem nohy,které jsem zaklínil přes jeho,aby se do mě lépe dostal.Potřeboval jsem ho tak moc.Toužebně zasténám,když narazil na mou prostatu a prohl jsem celé své tělo.

Přivřenýma očima zahlédnu jeho slzu, slíbnu jí z jeho tváře. Cítím jak mne chce a moc se mi to líbí, přirážím proti jeho tělu a ručkou jej honím. Je nádherný jako vždy a ted, kapičky potu po něm zklouzávají až do horké lázně a mne příde stále krásnější a krásnější. Až se stydím, že tráví čas zrovna semnou, ale jsme štastný. Celý se prohne když narazím na jeho prostatu a cítím škubání v na jeho přirození, zvolním nechci aby byl hned tak hotov.

Cítím,že jsem blízko.Zvolnil.Chce to prodloužit,což vítám,chci aby tenhle okamžik trval déle,nejlíp navždy.Jsem si tak blízko,jako nikdy.Sleduji jeho obličej,zv¨červenalý vzrušením.Kapky potu,co stékají z jeho čela,přes rty a dopadají na hruď.Jeho ruce na mém těle.Jeho horké polibky.Dotyk jeho jazyka.Toužebně zasténám a vím,že už dlouho nevydržím.Křečovitě sebou trhnu a zareji nehty do jeho zad.

Škrábe mne po zádech a ve mne to vyvolává euforii citů. Políbím jej a divoce přidám v jeho dráždění. Přirážím proti jeho tělo a rozplvám se blahem. PoChvilince do něj přirazím až na doraz, příde na řadu orgazmus a s rozpaky mu pohlédnu do očí.
"Om....louvám se ti," políbím jej nádherně. posypu jeho tělo polibky.

Mám pokřivený výraz v obličeji představa lidí co mi osahávají tělo a myslí si že mě to uvolní mě moc neláká ale nechci se Daeho dotknout tak seberu veškerou sílu a narovnám se. "S radostíí!" "5eknu s úsměvem ve tváři. Vypadám jako to nejšťastnější miminko na světě úsměv od ucha k uchu.

Naše pohyby přidávají na divokosti a rychlosti.Naše steny se prolínají,zřejmě sténám jeho jméno a on mé.Po chvíli je toho na mě moc.Ucítím,jak do mě naposledy přirazí a vyvrcholí.Chvíli po jeho táhlém stenu dosáhnu orgasmu i já.
"Om....louvám se ti," zašeptá a políbí mě.Jen se na něj usměji a přitisknu ho k sobě,lehne si ne mé tělo a já mezitím vychutnávam post-orgastickou křeč.Cítím jeho sperma hluboko ve mě a čichám z jeho zpoceného těla úžasnou vůni sexu.Políbím ho na rameno a obejmu ho.

"Miluji tě."

Stále mám trochu zalepené oči od ospálků takže maličko mžourám, mozek mi také moc nefunguje *XD* . "Jak už jsem říkal já se o to moc nezajímám." Usměji se mile. "Já to beru spíše jako dobré setkání s vážně dobrými lidmi než-li jako práci." Upiji trochu čaje. "Co tě vlastně baví ze všeho nejvíce?" Trochu mě šokuje že piji čaj s člověkem, o kterém nic nevím. Vždy jsem se považoval za vše vážně beroucího člověka a upřímě jsem se teď sám v sobě zklamal protože je to vážně krásný chlap se kterým tu piji a nic o něm nevm.

Nevěřícně se dívám na jeho úsměv.
"Snad si nemyslíš,že mě oblafneš?"cvrnknu mu do nosu.
"Znám tě dost dlouho na to,abych poznal,kdy předstíráš a kdy to myslíš vážně."usměji se na něj.
"Chceš tedy,abych tě namasíroval já?"mrknu na něj.

"Miluju tě" zní mi to pořád hlavou jsem tak štastný když to řekl, do žil se m ivlije nová energije obejmu ho pevně.
"Já tě taky miluju JiYongu"zašeptám mu do auška. Nádherně voní, je to úžasné. hladím jej po tváři a vím že jsem jen jeho a on můj. Nenechám si jej nikým vzít. Nejradši bych jej rozmačkal radostí ael nedoázal bych mu ublížit. Je to jako milovat slunce, ale zároven déšt, milovat nemoc, ale také lék na ni.

"Nejvíce?" Zamyslel sem se. "Asi hrát na klavír a pak ješte hrát v seriálu. Nevím se dočkat sví další role. Reality show nebyli zábavné, ale hrát konečne reální postavu, jak sem to kdysi na škole studoval... Je to neco jinýho, než PV a MV ke sklatbám."

Našponuji se a hrabu se ve svích vlasech. "Ale prosím tě já nepředstírám nic." Odpovím křečovitě. Kouknu na něj a uvažuji nad jeho nabídkou. "No mě by masáž od nich nevadila ale když mě chceš namasíroat ty tak klidně." Dělám jakoby mi masérky nevadili, nechci vypadat jako srab.

"Vou ty umíš na klavír?! To..to je úžasný. Já obdivuji lidi co an něj umí. Miluji hru na klavír." "Usměji se, opřu se a dopiji čaj jsem z informací o něm doslova unešen.

"Vou ty umíš na klavír?! To..to je úžasný. Já obdivuji lidi co an něj umí. Miluji hru na klavír." "Usměji se, opřu se a dopiji čaj jsem z informací o něm doslova unešen.

"Jo, umím. Klavír je jedna s věcí, co sme mneli ve škole povinne. A co ty? Umýš na neco?" Nechci se rovnou chválit i kytarou.

"Já...věčné tma k řešení." Zasměji se. "Nerad se bavím o sobě nemohli bychom změnit téma?" Začne mi být úzko vážně se narad bavím o sobě.

Pousměji se. "Jak chceš. Nerad lidi nutím do věcí, které nemaj rádi."

"Děkuji. a jaké téma navrhuješ?" Vykulím oči, roztáhnu ústa do úsměvu, hlavu si podepřu rukama, ruce si opřu o stůl a upřeně se na něj koukám.

Objímáme se v bublinkové koupeli,mazlíme se a líbáme.
Šťastnější než těď už nemůžu být... uvědomil jsem si.
"Zlato...mohli bychom jít si lehnout..." zašeptám mu do ouška a zvedám ho z vířivky.Oboum se nám chce spát.Obalím ho ručníkem aby paparazzi neměli Vánoce a odnesu ho do našeho pokoje.Usíná mi v náručí.

"Proč nemáš rád masérky?"optám se ho,zatímco otevírám dveře a oba vstupujeme.
A nebo jenom prostě...ženy?bleskne mi hlavou,ale nedám na sobě nic znát.
"Tady si lehni,"usměji se na něj a ukážu mu jeden masážní pult.Já si mezitím došel pro vonné oleje ke stolečku.
"Svlíkneš se?"koukám na něj,lahvičky připravené v rukách a čekám.

"moc rád JiYongu.." snaží mse vydržet do pokoje lae nejde mne to. Obejmu jej pevně a nese mne do pokoje. Když mne položí do postele obewjmu jej pevně, je to nádherný pocit, spášt u něj a vědět že mne miluje...tedy pokud to neřekl jen z vášně...

Když ho položím do postele,už spí,jen se ke mě ve spánku tulí.Dám mu pusinku na čelo a stulím se k němu do postýlky.Jsme oba mokří.Podám si ručník a začínám ho susit,zatimco spinka.

"Jak moc se mám svléknout?" Optám se s úsměvem..."Nemám rád jejich prsty naj se mě dotýkají je to hrozné." "Nemám rád ženy." Pomyslím si a v obličeji mám slabý náznak opovržení...

Začne mne utírat příjemně mne to probudí, otevřu očíčka a sleduji jeho počínání, je tak nádherný. Ztím si nevšiml toho že jsem vzhůru, jsem rád aspon vidím jak se o mne stará když spinkám. Je t ovelmi příjemné a udivuje mne že není ani ervený, já být v jeho ůži tak zrudnu ihned.

Poamličku si užívám centimetr po centimetru ejho nádherné kůže,jeho tělo mě fascinuje.Když ho usuším dosucha,políbím ho na bříško a přikreju ho peřinou až po bradu.Pak začnu utírat i sám sebe,nejdrive rucicky a pak bricho a hrud.Mám přivřené oči a slastně vrním,protože je to velmi přijemné.

když men přikrýývá dokonale zahraji spánek. Jakmile se začne utírat hledím na něj, je to fascinující a vzrušuje mne to. když je už docela dosti v náladě promluvím na něj.
"Nechtěl by jsi s tím pomoct?" špitnu, ale mám docela strach. Chytnu jeho ručku kde má ručník a bez ohledu na jeho odpověd jej začnu utírat centimetr po centimetru, jsem rudý až za ušima. soustředím se na osušení jeho těla.

Zrudl jsem,když se mě bez okolků zeptat,jak moc se má svléknout.
"No...uhm...podle toho kde chceš namasírovat..."zamumlám skoro neslyšeně a sleduji jeho počínání.Přes tvář se mu mihl stín opovržení,když mluvil o masérkách.

Došel jsem k němu a hřbetem ruky jsem mu přejel po růžových tvářích. "Takže celej:" Zasměji se a lehnu si přikryt ručníkem na stůl.

"Nechtěl by jsi s tím pomoct?"uslyším za sebou a Seungri mi přebere ručník a začně mě utírat."Ty podvodníku jeden..."zabručím do jeho úst,když sjem si ho přitáhl k polibku."měl si říct,že si vzhůru,teď vypadám jako úchyl když to dělám před tebou..."řeknu hlubokým,sexistickým hlasem a skousnu ejho ret.Jsem rád,že mě viděl.Všichni ví,jsem úchyl a sex a vše s ním spojené miluji.

přitáhne si mne a jeho rty se přitisknou k těm mým...
"To přeci vůbec nevadí...Ji Yongu byl jsi nádherný né úchylný" upozorním jej a políbím. pořád se stydím ale už o něco méně.

Jsem už zřejmě rudý na nejvyšší míru,když mě pohladí po tvářích a řekne,že chce namasírovat celý.
"A ode mě ti to nevadí?Zvláštní..."zamumlám potichu a jdu k ejho tělu.Poprvé se dotknu jeho horkých zad.

"Ne od tebe mi to nevadí. Je to dokonce od tebe úplně dokonalé." Řeknu mile. Maličko se zachvěji pod jeho studenou tlapkou ale je mi to veloce příjemné. V hlavě se mi míhají myšlenky které nedokážu udržet tak dlouho abych zjistil o čem jsou.

Zamilovaně ho líbám."Děkuji..."pošeptám mu do ouška.Pak se od něj odtáhnu a zívnu.
"Měli bychom spinkat."cvrnknu ho do nosu a stulím se s ním na deku.Přitisknu s ena jeho tělo,samozřejmě kvůli teplu.Po chviličce usínám.

"Ne od tebe mi to nevadí. Je to dokonce od tebe úplně dokonalé." Řeknu mile. Maličko se zachvěji pod jeho studenou tlapkou ale je mi to veloce příjemné. V hlavě se mi míhají myšlenky které nedokážu udržet tak dlouho abych zjistil o čem jsou.

když men políbí projede mnou několik tisíc watů, takhle mne snad ještě nikdo nepolíbil. Oplatím mu polibek.
"Dobrá, už se těším na zítřek, zlato" šeptnu mu když usíná a chvíli jej sleduji když spinká je tak nádherný...ale vím že to nemá rád zavřu očíčka a přitulím se k němu.

Když se moje dlaň dotkne jeho zad,mírně se zachvěje.I já.Samozřejmě,že jsme se někdy otapkávali na koncertech.Ale nikdy jsem při tom necítil to,co teď.Horko jeho kůže,pocit že se mi odevzdává.Jedním prstem objedu křivku jeho páteře a vidím,že mu přejede husí kůže.

Když se ráno vzbudím,Seungri už je vzhůru.Pokusím se zvednout hlavu,ale bolestivě mě v ní píchne.Zatvářím se vyděšeně a s bolestivým výkřikem spadnu zpět na polštář.Držím se za bolavý spánek a začínám ztrácet vědomí.

Jeho dotyky mě uvádějí do rozpaků nevím co mám dělat. Dýchám z těžka jako bych měl na prsou balvan. Hlasitě polknu a zatnu packy. "Je tu docela zima." Nevím co říct, vlastně mi je spíše horko nežli zima...

Probudím se a pohlédnu na něj.
"Co se děje JiYongu?" jsem vyděšený k smrti sedím u něj a nsaží mse nepanikařit šahá si na spánek nevím co se děje.

"Vážně?"nevěřícně zvednu obočí.Je tu totiž asi 35 stupňu,jsme totiž v místnsoti vyhřívané párou-.něco jako sauna s masáží.najednou začně mlha být čím dál hustší a já si nevidím pod ruce.Dotknu se jeho zad znovu a celou dalní prohmátnu jeho sval.

Mluví na mě,ale já ho moc nevnímá.Je mi,jakoby mi v hlavě vybuchovalo milion ohňostrojů,které mi pálí celý mozek.Znovu bolestivě zasténám a chytnu jeho ruku atvrdě ji stisknu.

Nevím jestli to patří k masáži ale je to příjemné a poměrně relaxační. Uvolním se a soustředím se spíš na to jak moc mě štve ta pára enchci působit jako bačkora před Daem. Neustále si opakuji že se mám soustředit výhradně na páru i když mi jsou jeho dotyky nad míru příjemné.
"Asi se tu oteplilo." Zasměji se

"Lásko notak odpověs mi..."jsem zoufalý rychle volám doktory, po tvářím mi tečou slzy....je mi příšerně...
"Kde jsou sakra vydrž zlato"

Konečně se trochu dostaneu k sobě.Sleduji jeho uplakanou tvář a přisunu se k ejho nohám,jak sedí,tak položím hlavu do klína.Víc už udělat nemůžu,snažím se zvednout ruku,ale tak se mi třesou,že je nezvednu k ejho tváří aby se uklidnil.Obvinuji se za to,ze ho tak desím.

Usměji se a přiblížím se k ejho tělu.Mám kurz masáží,takže bych řekl,že mi to jde.Začínám od ramen a postupuji na zádech.Když už nemůžu dosáhnout na jendo místo,snažím se ho obejít.V té páře ale nic nevidím a zakopnu...a padnu oblicejem primo na jeho záda,v místech krku.Mé rty se o něj neúmyslne otrou.

chytnu jej za ručku a hladím po tváři přiběhnou doktoři a začnou jej ošetřovat aj ájen nevinně sedím, brečím a držím jej za ruku.

Jakmile se jeho rty otřeli o moje reflexivně jse ho chytl aby se mu něco nestalo. Držel jsem ho u sebe a choval jako miminko. "Jsi v pořádku?" OOptám se starostlivě mám o něj obrovský strach.

Ocitám se v ejho náručí.
"jo,jen jsem zakopl..."zrudnu když si uvědomím,jak blízko jeho obličeje jsem.Rychle se zvedám a otáčím se k němu zády.
"Tak,já pokračuju,otoč se."podívám se na něj,doufám že přes tu páru nic nevidí.

Slyším doktory,jak mě různě ohmatávají a měří mi pulz atd.Znovu stisknu jeho ruku a konečně můžu otevřít oči.
"Pane,měl by jste s námi jít k lékaři..."pronese s napětím v hlase a ostražitě se podívá na Seungriho.Z oka mi steče slza,první.Nejspíš se děje neco vážného...

Zvednu se a obejmu ho. "co se děje? Klepe se ti hlas. Mám o tebe starost." Zamumlám a mám hlavu na jeho rameni paže okolo jeho těla. "J8 tě nechci ukousnout." Zamumlám provinile...

Ucítím jeho rozpálenou pokožku na mé a jeho ruce kolem břicha.zavírám oči pod jeho úžasnou vůní.
"Já vím...nevím,co mě popadlo."zamumlám nazpátek a otřesu se pod vibracemi jeho hlasu těsně u mého ucha.

Jsem zoufalý, obléku jej, vemu do náruče a nesu do auta jedeme do nemocnice tam provádí různá vyšetření vystrašený k smrti brečím v čekárně a čekám na doktora. jsem jako hromádka neštěstí.

Obejmu ho pevněji nechci aby mi vyklouzl. "Mě to nevadí je to roztomilé." Usměji se a jemně mu ťuknu do nosánku jako miminku. "Jsi úžasný masér." Pochválím ho a pohladím ho po zádech nechci aby se mě bál...

Zase zrudnu,když prohlásí,že jsem roztomilý.
"Hele...nemyslíš že je tohle...trošku... teplý?"řeknu když se jeho ruce otřou a moje a ucítím jeho boky na svém zadečku.Nechci ho urazit.Ale tohle mi příjde až moc...vzrušující...na to,aby to pokračovalo,dost na to,abych se cítil úchylně.

Proberu se.Do očí mě bodá pronikavé světlo a jednotvárná,bílá barva.Hlava mě bolí jako střep.Polknu a v krku mě zapálí. "Seungri?"zasípám.Chci ho přesvědčit o tom,že jsem v pořádku.

Cože!" Ohradím se a pustím se ho. "4lověk tě chce uklidnit a co za to má." Zapnu větrání ta pára mě už štve.

"Mě bylo řečeno že jen tak abychom si odpočinuli." Usměji se a podám mu čaj. "Skus tenhle je výtečný." Usměji se mile

Sklopím hlavu.Čekla jsem to.
"Promiň."otočil jsem se k němu a objal ho,aby se na mě nezlobil.Ale ne zezadu,ale přitisknu se k jeho bříšku a jediné,co je mezi námi,jsou plavky a jeho ručník.
"Nechtěl jsem tě urazit."sjedu rukama po jeho zadech.

Brečím v čekárně pořád jsem mimo a nikdo nepřichází...Je t opříšerné cítít se takto. Už to dlouho nevydržím a všechny je zabiju pokud mi hned neřeknou co mu je.

"Hmm... To znie divne. Čakal som, že si vymysleli aspoň niečo." Trochu zarazene vyskúšam jeho čaj. "Hej... Tento je ale sladší. Radšej ostanem pri ňom. Ak chceš, ochutnaj."

Ochutnám jeho čaj a zakuckám se nečekal jsem něco tak silného. Aghh! To..to je moc silný." Vykašlu čaj mi zaskočil. Myslím že rád zůstanu u svích slabích." Usměji se.

Rozosmejem sa, ale nie výsmešne. "To je v pohode. Nie každý má rád tak tuhé čaje." Usmejem sa. "Aspoň, že dnes už neprší."

vykašlu poslední zbytečky čaje. Dneska je nádherně." Usměji se a napiji se svého čaje. A objednám si dortík. "Nechceš něco k papů?" optám se jej.

Zamyslím sa. "No... Uź je dosť dlho po "raňajkách". Snáď sa mi uź žalúdok stihol ukludniť. Vieš o dákej reštaurácii v okolí?"

Napřímím se. "Upřímě řečeno jsem doufal že ty to tu znáš lépe než jáí."

Chytím za plášť doktora,co kolem mě projde.
"Kde ...je...Seungri..."zasípám a vysíleně zase spustím ruku.
"Jistě,zavolám ho,"odpoví mile a odejde ze dveří.Slyším jak volá jeho jméno.Slyším vzlyky.Ne,nechci aby kvůli mě brečel.

Zavolá mne doktor snažím se uklidnit pustí mne dovnitř mám zarudlé oči ale snažím se vydržet nebrečet. Když jej tam ale vidím tak ležet sevře se mne hrdlo, nedokážu ze sebe vydat ani hlásku. Cítím se provinile, můžu za to určitě za to můžu já. přijdu k jeho postely, pohledem se zarývám do země, nechci aby viděl mé zarudlé oči. Nechápu co se stalo...

Uvidím ho,jak jde polouživě k mé posteli.Podívá se na mě a sklopí hlavu.To vypadam tak hrozne? bleskne mi hlavou.Natáhnu k němu ruku a a propletu s ním prsty,snažím se usmát.
"Baby...pojď ke mě..."dostanu ze sebe.

Já jsem v pořádku. Mě to nevadí nemusíš mě utěšovat jako miminko." Usměji se a opatrně ho ze sebe sundám. Vezmu si své oblečení. "díky za masáž máš to u mě." Řeknu polohlasem těsně než odejdu.

Dívám se na jeho záda,zatímco odchází.Na rukách mi zůstal olej a teplo z jeho těla.Usměji se a otřu si to o bricho.Lehnu si na masážní pult a čekám na obsluhu,co by mě měla namasírovat.

Jdu do sprchy, masáž byla sic příjemná ale ten olej mě pěkně štve. Usměji se sám pro sebe když si vzpomenu na to jak mě masíroval a jsem stále ještě trošičku růžový.
Cestou do sprchy se zastavím v zahradě našel jsem tam zatoulané kotě, krásné sněhobílé kotě. Porozhlednu se okolo a jdu ho odevzdat do hotelu, poté jdu zpět do svého pokoje abych se mohl umýt. Ani si nevšimnu že jde kotě za mnou, přičichne si ke mně a ucítí Daeho pach a sladce se zavrní. Usměji se na ní, vezmu jí do náruče a hraji si s ní. Hodlám s ní počkat u mně v pokoji dokud Dae nepříjde.

přijdu k jeho postely držím jej za ruku. Pohlédnu mu do tváře.
"Ahoj...růženko, jak ti je?" zeptám se jej starostlivě, snažím sám sebe uklidnit.

"Teď už...líp,"usměji se na něj.Ruce se mi klepou,stejně jako hlas,ale snažím se bay to nepoznal. "Říkal něco doktor?"optám se a ukážu na místo vedle sebe,aby si ke mě sedl blíž.

"Nechtějí semnou mluvit....vylekal jsi mě k smrti zlato."
držím jej za ručku a hačnu si na místo u postele, políbím jej na hřbet ruky.
"Měl bys odpočívat a nezahazovat se semnou..."šeptnu a hladím jej ve vlasech.

Ležím,ležím a nikdo nepřichází.Zrovna když se zvedám,do místnosti vstoupí muž,a já se zrovna oblékal...takže mě viděl nahého.Zrudnu,
"Promiňte,už masáž nepotřebuji."odkašlu si a projdu kolem něj do mého pokoje.Na mojí posteli sedí taeyang a má v náručí nádhernou kočičku.Muchluje se s ní a těžko rozeznat,kdo je rozomilejší.I když mě obyčejmě hrozně vadí,když někdo sedí na mé posteli,sednu si k němu a opatrne se dotknu kočičky.
"Je nádherná..."

Rozčílím se,když to vysloví.
"Tohle...už nikdy..."mluvit mi dělá potíže,ale je na mě vidět,že mě to opravdu rozezlilo.
"Lehni si prosím ke mě."dostanu ze sebe po krátkém zaváhání.

"Dobrá lásko už nikdy...." Nevím co, za uplynulou noc se stalo tolik věcí které bych už nikdy neměl dělat... Pak mne ale pořádá abych si ulehl k němu. Usměji se a vyhovím jeho přání. Lehnu si vedle něj a obejmu jej.
"Tak mne prosím nestraš zlato" zaprosím zlomeným hlasem a přitisknu se k jeho tělu.

"Budu---se snažit."řeknu snad pevným hlasem.Obejmu ho a schoulím se s ním pod deku.Opravdu je mi hned líp.Aspoň vím,že jsme zatím oba v bezpečí.
"Zavolate mi prosím doktora?"optám se sestřičky,když jí chytím za rukáv.
"Jistě."vytrhne se mi a urychleně odchází.Štítí se mě?Co se stalo?Že by...věděla,co mi je?

Usměji se na něj. "Našel jsem jí v zahradě, za mnou šla až sem a když ucítila ze mně tvou vůni hrozně se jí to líbilo." Pohladím koťe. "Nechceš si jí pochovat když tě tolik chtěla?" Kouknu na něj kotě si hraje s jeho packou a je to velice roztomilé.

"JiYong-u....miluju tě, chci abys to věděl" pošptám mu do ucha a objímám jej. Jeho nádherná vůně přebíjí i nemocniční pach. Pořád mi vrtá hlavou co mu je...v jednu chvíli byl ok a v druhou....

Koťátko si na mě přelezlo a hraje si s mou packou.
"Mojí vůni?"zvednu nechápavě obočí.
"Myslím,že nijak pěkně nevoním..."usmívám se na kočičku a šimrám jí na heboučkém bříšku.Možná se chovám až moc dětinsky.

Při jeho vyznání mě zahřeje u srdíčka.
"Já tebe taky."opětuji mu to.Když přijde doktor,hned se ho ptám.
"Pane,musím vám říct špatnou zprávu."promluví po chvíli,co mě sleduje na posteli se Seungrim.
"Myslím,že s tančením jste skončil..."

Usměji se. "Ano voníš a to moc krásně." Koukám na ně..."Vypadáš jako malé dítě které dostalo vánoční dárek po kterém celý rok toužilo." Líbezně se usmívám je to velice rozkošné...

Naprosto mě to vezme sleduji JiYongův obličej bez výrazu...obejmu jej.
"Todle je chyba ne? Přeci je řešení....vždycky je" rozčílím se na doktora a stále objímám JiYonga. Hlavou mi tryská gejzír otázek....

"Myslím,že s tančením jste skončil..."...
Tyhle slova mi pořád zní v hlavě.Nedovedu si představit,jaký jsem měl v tu dobu výraz.Ale jistě vím,jak ukrutně to zabolelo.Jako ostrý,studený meč,hovící si někde uprostřed mých vnitřností.Vím zcela jistě,že v tu chvíli ve mě něco důležitého zemřelo.

Jsem z toho v šoku....
"Co mu je odpovězte m isakra!" zařvu na doktora todle nejde jen tak říct....Jsem naštvaný, nejraději bych toho doktora praštil....

Zase zrudnu.
"Eh..díky."usměji se na něj s růžovými tvářemi.Zvednu kočičku a její tlapkou mu přejedu po obličeji.
"A to je dobře,nebo špatně?"odpovídám na jeho druhou větu.Nemám moc věcí,z kterých bych se mohl radovat...znovu si vzpomenu na T.O.P-ho a bodne mě u srdce.Musí to být jistě zřetelné i na mém obličeji.Najednou se mi ale do představy T.O.P-ho,ovíjejícího se kolem té polosvlečené dívky,vloudí představa polonahého Taeyanga...znovu mocně zrudnu.

Obejmu ho abych ho uklidnil jeho výraz v bličeji mě vylekal. "Dae jsi v pořádku?" Objímám ho a kolébám v náruči. Co je s tebou?" Mám o něj strach nemám rád když je někdo smutný a etě ke všemu má takový bolestný výraz v obličeji. Kotě mu vyklouzne z náruče a lehne si na polštář.

Doktor:"Má...slabé srdce."odklašlu si-nejradši bych na něj křikl,že za jeho nemoc přeci nemůžu.
"V minulých letech se to neprojevilo,ale od té doby co jste prorazili,zažil spousty stresu a včera nejspíš měl nějak zvýšenou tělesnou námahu...Tak proto se mu to stalo."uzavřu svou řeč a dívám se na skelný pohled G-Dragona.

....Jsem naprosto mimo...můžu za to já.
"Je nějáká možnost?" zeptám se jej a tečou mi slzy, můžu za to pořád mi to zní v hlavě, křičáím sám an sebe.

"Nemůžeš za to ty."řeknu silným hlasem.
"Chtěli jsme to oba."stisknu jeho ruku.V hlavě mi hlodá spousty myšlenek.Už nikdy tanec.Nikdy nevylezu na podium a neuslysím rev fanousku.Uz nikdy...nikdy...z oka mi steče slzička.Schovávám obličej do dlaní a nechávám svým emocím volný průběh.

"Jsem...jsem v pořádku."nechávám se objímat,otru slzu co mi vyklouzne z oka.
"Vis...já uz to nedokazu dyl drzet..."dostavam ze sebe pomalu.
"Jsem...gay...a miluju T.O.P-ho.Tedy spíš,miloval,já už dál nemůžu...nemůžu..." zaryvam nehty do jeho zad.Bojím se,že mě teď odkopne,zahodí.Jsem přeci teplej...

Obejmu ho pevněji. "Šššš to bude dobré." Snažím se ho ukluidnit ale nikdy mi to nešlo. "Já jsem taky Gay a není to nic proč se bát." Usměji se a pohladím ho po zádech aby věděl že sem u něj a že ho nezavrhnu. Nechám ho aby se mi zarýval do zad nevadí mi to.

Překvapeně se na něj podívám.
"Vá-vážně?"smrknu,je to asi trochu k smíchu,ale musle jsem.
"Myslel jsem,že to někdy pozná...že si uvědomí,co pro mě znamená.Ale ne.Je úplně slepej.Blbec."skousnu si nastvanim ret,abych do neceho neprastil.

Dám svůj prst do jeho pusinky aby kousl mě a né sebe. Koukám na něj. Klídek." Houpu ho v náruči. Znáš T.O.Pho on si všímá velice mála věcí spíš žádných."

Vzteky kousnu do jeho prstu,dřiv než si všimnu že ho tam má.
"Ježiši promiň."hned se mu omluvím a dám mu malou pusinku na kousanec a pofoukám mu to.

Usměji se. "To nic není. Vlastně to ani nebolí." Pohladím ho po vlasech a usmívám se...

Cítím teplo jeho ruky na svých vlasech.Je mi s ním moc dobře.Znovu ho obejmu.Už nejsem rozčílený,a dokonce už mě "zlomené srdce"tolik nebolelo.
"Díky..."políbím ho na krk.

Maličko se zchvěji, když ucítím jeho rty na mm krku. "Není zač." Řeknu mile a narovnm ho na sobě sedí na mě trošku pokroucený.
"Je ti už lépe?" Optám se jako starostlivá matka.

"Mnohem."usměji se.
"Je mi s tebou hezky..."zašeptám stále u jeho krku,takže se zachvěje.Určitě je to nepříjemné,mluvit takhle blízko u uší.Užívám si vůni oleje,co z něj pořád cítím,a sleduji kapičky vody,co mu stékají po zádech.Můj horký dech na jeho mokré pokožce mu způsobuje husí kůži.

Usmívám se a sleduji jeho tělo ale v okamžiku kdy jeho horký dech dopadá na mou pokožku jakoby v mém těle vybuchla bomba. Položím si hlavu na jeho rameno a se zavřenýma očima vnímám jeho vůni a užívám si to. "Jsem rád že je ti lépe." Snažím se si zachovat chladnou hlavu.

"Kvůli tobě,"usměji se a stouchnu ho do briska,hrave.Najednou dostanu nějakou blaznivou chuť políbit jeho rychle se zvedající ramena.A taky to udělám:jako poděkování.A zároveň proto,že...se mi chce.Líbí se mi jeho tělo a to,jak se o mě stará.jen lehký dotyk rtů.

"Nenávidím se..."začnu si rvát vlasy vlasy vztekem.
"Odpust mi to já...já nechtěl, odpust mi to prosím" tečou mi slzy.
Jak jsem si jen mohl myslet že se to obejde bez následků. Na chvíli jsem štastný a todle je trest za to....proč to odskákal on, proč...určitě je nějáké východisko nějáká chyba....určitě.

"Klid."chytím jeho ruce a políbím ho na hřbet ruky.Utřu si szly abych neukazoval svou slabost.
"Říkám vám dopředu,kdyby jste se přece jen pokusil přepínat,následuje obrovská bolest..."upozorní mě doktor.Je mi to jedno.Nenechám se připravit o to nejkrásnější v životě,tance,popularita,fanoušci.Seungri.Nenechám si naše chvilky blízkosti zkazit něčím jako je strach z bolesti.
"A taky by to vaše srdce nemuselo vydržet...být vámi,nepokoušel bych to..."promluví mi do srdce a odchází z pokoje.Žít život bez věcí co miluju,nebo ještě šedesát let hnít na křesle bez námahy?Moje volba je jasná...

Vím přesně co chce udělat a vím že jeho rozhodnutí nezměním, sám bych to tak dělal. Políbím jej na tvář.
"Aspon zvolníme tempo, lásko....nebudeš se tolik přepínat...ano? Prosím" zaškemrám a políbím jej znovu.

V hlavě mi probíhá to,co právě řekl.Nepřepínat se.Jistě,nechce se zabít.
"Bude se mnou spousty starosti...nevim jestli ti to za to stoji..."zašeptám do polštáře a myslím to vážně.

"To odvolej JiYongu..."řenu naštvaně ted se mě dotknul.
"Budu tu vždy pro tebe....stojíš mi za jakoukoli bolest tak neplácej hlouposti" zamračím se...nevydržím být však naštvaný dlouho.....přeci jen, kdo by odolal JiYongovi.

Usměji se a koukám na něj zaujatě. Vezmu jeho obličej do dlaní a dám mu pusu na čelo. "Vážně ti moc děkuji za masáž." Usměji se a utřu mu z čela kapičky vody příjde mi to rozkošné když se mu lesknou na čele ale nechci aby mu stekli do očí.

Jen se usměji.Ale stejně-kdo by mě chtěl mít do konce života jako kouli na noze??Pokud budu bez své drogy-tance-budu hrozně nevrlý a nepříjemný.Budu na zabití.Tančit prostě musím...žádné omezování nebude.Budu tančit jako doposud.Když to vydrželo tak dlouho,vydrží to ál.A když ne...bude prostě konec.

Při doteku jeho rtů přivřu oči.Mám strach,že si všimne toho,jak na mě působí.I když...možná je to úmysl?Možná to oba víme,jak se k sobě chováme...oba jsme si přiznali,že jsme na kluky...chytím ho za ruku a pohlédnu mu do očí.
"Nemáš zač.Bavilo mě dotýkat se tě."řeknu jasně flirtovým tónem.Chytne se?A hned se koketně usměji.

"A dištak přestaneme s ty víš čím..."zčervenám při pohledu na něj.
"Vím že tanec miluješ a bez toho se klidně obejdeš." Políbím jej a ohladím po tváři.
"Kdy tě pustí?"
Optám se jej.

Sladce se usměji a dám mu pusu na nosánek. "Ty jsi ale svůdník." Kouknu na jeho ruku která mě drží a dám mu na ní pusinku. "Máš kásné packy tak na ně dávej pozor." Naážím tím na to že je má pokousané nevím od čeho ale mám za to že ho to mohlo bolet.

Vydešeně a překvapeně na něj koukám (asi takhle o_O :-D)
"Se---Seungri???Viděl si mě někdy???Já bez toho nedokážu žít!!!Dej mi tři dny bez ničeho a uvidíš nejnadrženějšího chlapa pod sluncem!!"bolestně zasténám a vyděšeně se schovám pod polštář.

"Už se na něj těším lásko" zamručím a ručkama mu zajedu pod nemocniční košili na bříško.
"Když jsi nadrženej tak jsi taky rozkošnej....neboj beru zpět...ale zajímá mě jakto že jsi to do ted vydržel" rejpnu si.
"Notak už vylez..."

Cítím jeho hebkou ruku na bříšku."Jsem tu jen pár hodin..."usměji se na jeho rýpavou otázku.Chytím jeho ruku na břiše a propletu sním prsty.S vědomím,že je tu pro mě,že prave jeho ruka se me dotyka,že je to on,kterého miluju.Prohnu se v zádech když jeho ruka sklouzne na podbřišek.

"Hezke ruce?"dneska na můj vkus trošku moc komplimentu,ne?Za roky T.O.P-ho přehlížení jsem si zcela odvykl aby mě někdo chválil.
"Díky."usměji se a odhodlám se ke kroku.Jemně se svými rty dotknu jeho a vlepím na ně něžný,jemňoučký polibek.Může to brát i jako přátelský.Ve skutečnosti mi ale srdce hlasitě buší,jako bychom byli právě uprostřed divokého sexu.

Jsem docela štastný že má nemocniční košily, tudíž musí bejt pod ní zcela nahý. Políbím jej a ručkou sjedu až do jeho rozkroku. Miluju jej, miluju jeho chování. Je dokonalý a jsem štastný že si vybral mne...doufám jen že ot už neskončí.

Dám ruku na jeho hruď, přesně na místo kde mu tluče srdce. Druhou ruku dám za jeho krk a přidržuji ho u sebe. Chvilku *2 vteřiny* koukám na jeho rty a pak ho dlouze políbím. "Mě se nemusíš bát, já nekoušu. Tedy né moc." Řeknu během 2 vteřin co jsem pozoroval jeho rty.

Podívám se na něj moc mu to sluší. "kam tedy pojedem?" Jsem poměrně zvědaví člověk a toto není tak úplně věc která by mě zajímala ale v obličeji mám výraz dítěte které se dožaduje okamžité odpovědi.

Právě když jeho ruka sklouzne na moje bříško,otevřou se dveře.Seungri ychle ruku vyndavá a tváří se "nenápadně".

"Tak se zdá,že si má slova neberete moc k srdci,když začínáte takhle brzy..."otočí se na nás doktor se zdviženým obočím.

Políbí mě.Když se naše rty podruhé sejdou,jakoby se celé mé tělo proměnilo ve zrosolovatělé želé.Skoro se neudržím na nohou,když mě jemně pohladí na krku.Usměji se maličko jeho narážce na to,že "moc"nekouše.Já taky jenom trošku...usmívám se.
Naše rty se zatím jen poznávají,emně se dotýkají a třou.Jako bychom oba meli strach.že to ten druhý přeruší.Já to tedy rozhodně v plánu nemám...

Jsem rudý od hlavy až k patě. Majetnicky JiYonga obejmu. (TAKEJ KAZIŠUK TEN DOKTOR XDD) POhlédnu na doktora a čekám na jeho odchod.
Když konečně odejde pohlédnu na JiYonga.
"No jo má pravdu lásí"

"Kam nás nos a oči zavedú." Rozosmejem sa a mierim ku autu. Nasadnem a počkám na neho.

"To je pravda.Ale já se o to nenechám připravit."usměji se na něj a promluvím hlasem,který nedovoluje žádné námitky.Neubráním se ale unavenému zívnutí.
"Možná bych se přece jen prospal..."přejedu mu prstem po rtech."Necháš mě tu?"pohladím ho po obličeji.Když se za ním dveře bezpečně zavřou,zdusím první zoufalý křik v polštáři.Pak druhý.A pak polštář začne vlhnout pod náporem mých slz.

Kouknu na auto a usměji se. "Doufám že máš řidičák." Narážím na to že mi příjde poměrně mladý. Nasednu do auta a zapnu si pásy. "znáš to tu dobře?"

"Mám dvadsaťštyri a nie sedemnásť." Usmejem sa. "Jasne, že mám vodičák."

"Dobrá zlato...."Tuším co má za lubem a tak sedím před dveřma do pokoje. Přemýšlím a sladuji své ruce. Měl bych mu být oporou ale odkopává mne, nechápu jej. Dit já mu chci pomoct, chci aby se z toho dostal, tak proč to dělá?....

Nechci,aby mě viděl plakat.To je celý důvod.Já musím být silný,protože mu nechci ubližovat.Mokrý polštář ochotně vstřebává všechny mé slzy a tlumí výkřiky.Cítím se jako slaboch,ale horší by bylo plakat před ním.Nechci vidět jeho lítostivé a soucitné pohledy,pro něj musím být silný,leader skupiny i našeho vztahu.Já ho mám chránit.-ne on mě.On je můj plyšáček.Když už se skoro dusím,odhrnu polštář a nadechnu se vydýchaného vzduchu v pokoji.

Přemýšlím zda tu mám vůbec být...Zaklepu na dveře..."Nemám raději jít? Chápu že jsi unavený a...a..." chci říct že mětu nechce ale když nato jen pomyslím sevře se mne hrudník bolestně. "A tak dál..." dořeknu větu a koukám na dveře...

"Co tu deláš?"optám se ho vyčerpaně a otřu si slzy polštářem.Viděl me...bleskne mi hlavou.
"Já...já-sem dostal rýmu a-"zadrhnu se v mém ospravedlnění.Beznadějné.
"Promiň."zašeptám tiše a zavřu oči.

V tom případě se ti omlouvám." Devil smille. "dědečku." Zasměji se a zakřením se.

Dojdu k jeho postely a přitulím se k němu.
"Prosím nelži mi...ubližuje mi to...já bych taky brečel lásko...divím se že jsi to vydržel tak dlouho...A bolí mě že se stydíš brečet předemnou..." šeptnu mu do ucha a oči se m ilesknou od slz které chtějí stále ven...

Usměji se , když si všimnu že se mu podlamují kolena a podepřu ho. Kouknu na něj s úsměvem a dám mu pusinku na čelo. "Jsi v pořádku?" Zeptám se sladkým medovým hlasem.

Jeho hlas a tón způsobí to,že už se přestávám kontrolovat.Všechny emoce musí ven.
"Já-nemůžu plakat.Musím být-silný.Miluju tě.Šílím z toho!Zešílím!"začnu zoufale křičet a řev je přerušován zoufalými vzlyky.Pletu jedno přes druhé a držím se za hlavu-ztrácím kontrolu nad sebou.

Chytnu jej pevně a brečím s ním.
"Lásko to zvládneme...zvládneme to s polu...vždy se něco najde a ty to víš..." šeptám zoufale a objímám jej. Musí vdět že tu jsem pro něj...musí to vědět...

"Vidíš,co se mnou děláš..." píchnu ho prstíkem do bříška a uličnicky ho políbím.Nemůžu se ho nabažit.Posouvám ho dozadu,až ho shodím na mojí postel.Mojí a T.O.P-ho.Teď se o to ale vůbec nezajímám.Když dopadne,dřív než stihne protestovat,natáhnu se k němu a hluboce ho políbím.Můj jazyk se dostane do jeho úst a ochutnávají ten jeho.

"Třeba-ne!Třeba budu už-navždycky-na nic!" zakřičím.Ne,nezajímá mě,že mluvím nahlas.
"Proč bys se mnou zůstával,když spolu nemůžeme nic mít!"zaštkám zoufale a tisknu ho k sobě,dvě gesta která si protiřečí,ale mě to smysl dává.Měl by odejít.Ale já na to nemám sílu...bez něj.

Přitisknu se k němu blíž, neumím si ani představit co prožívá.
"promin mi to...ale já bez tebe už žít nemůžu" šeptnu mu do auška a tisknu se k němu...
"Vždy budeš k něčemu..."

"Víš to jistě?" zachraplám znaveným hlasem,poznamenaným pláčem.Zadívám se do stropu.
"Vlastně...přemýšlím,že to ukončím."zašeptám potichu a nedívám se mu do očí,nechci aby viděl mou slabost a hlavně jsem nechtěl vidět jeho výraz,až to dořeknu.

"Hej? A jak sež starý ty, chlapečku?" Nastartuji a rychle vystartuju. Dost to s náma mykne, ale jinak v pohode. Jezdím opatrne. Na konec zaparkuju před "domácí restauraci" dolú v nejbližší vsi.

"Navždy lásko..." šeptnu mu...v tu chvíli mi ale oznámi že to chce ukončit. Mám pocit že sem se zlomil....neexistuju,nevím co mám dělat....jsem vyděšený k smrti...
"Příště si semnou už nehraj ale..."začnu šíleně brečet "Nejsem někdo na jednu noc...promin že jsem tu byl...já já už půjdu" rozhodí mne to vstanu a jdu ke dveřím celý se motám....jakmile za mnou zaklapnout zhroutím se. Sedím zlomeně na zemi, snažím se nebrečet ale nejde to, strašně to bolí.

Vylítne z pokoje a slyším,jak brečí za dveřmi.I přes velkou bolest se zvedám z postele a vyndavám si hadičky z rukou.Otevřu dveře a vidím ho zhrouceného na zemi.Bodne mě u sdce-takhle ho vidět je hrozné.Sehnu se k němu na zem a celého ho vezmu do náručí.

"Promiň...promiň ze jsem to řekl!UJá...nenechám te tu,lásko...vím,že nejsi na jednu noc...I když v mém případě,"ušklíbnu se.
"Miluju tě.Prosím už nebreč."taky pláču,zatímco to říkám a tisknu k sobě jeho tělo.

snažím se nebrečet. Obejmu jej pevně...
"Neměj z toho srandu...lásko" vyderu ze sebe. OBjímám jej...všimnu si že se odpojil z hadiček. Vemu jej do náruče a nesu jej do postele.
"Todle dělat nesmíš..."pořád mi tečou slzy, chci aby se co nejrychleji zotavil, alespon částečně...

Ušklíbnu se a láskyplně ho políbím."Když si z toho nebudu dělat srandu,složím se...".Užívám si vůni jeho náručí,když mě v tu chvíli zase pokládá zpět do té hnusné nemocniční postele."Chci jet domů...nesnášim to tu."zašeptám a do očí se mi zase vydere slza.Přitisknu ho k sobě-teď neodejde-a uklidňuji se jeho úžasnou vůní.

Obejmu jej a přivřu láskyplně oči.
"Dobrá zařídím to lásko...ale musíš tu na mě počkat..." šeptnu mu a políbím na krk...Je tak sladký mám chut jej zulíbat...

"Nikam nejdeš,počkáme až přijde sem."usměji se a přitulím se k němu jak ke koťátku.
"Voníš jako miminko..."zašeptám mu do ouška,rád ho provokuji.Ví,že nesnáší narážky na to, že je nejmladší...

Začnu funět a nafouknu tvářičky...
"Na co tím naražíš..." ňufňu (nevím ted jak se tomu nadává) do něj nosánkem a zaculím se vím přesně jak to myslel.
"Ty jsi zase nejnadrženější" usměju se a kissnu jej na krk

"Na nic babe,jen že tak voníš...copak já bych mohl na něco narážet?"zvednu nevěřícně obočí aby viděl, jak pošetilá byla jeho myšlenka-já nic, já muzikant.
"Yeah,ale to me ani v nejmenším neuráží...a tobě by to taky mělo lichotit, protože čím blíž seš u mě, tím vetsí mám chuť..." zašeptám mu rajcovně do ouška sexistickým,hlubokým hlasem.

Spokojeně zavrním a přitisknu své rty k jeho krku.
"a to si přestav že já taky..." zašeptám mu též rajcovně..."ale nic nebude...ted je to nebezpečné". Usměju se a pohlédnu mu do tváře..

"Hmm..."uraženě nafouknu tváře.Když nic,alespoň jsem ho k sobě přitisknul jako velikého plyšového medvěda a mazlil se s ním.Do nosu mi stále vnikal odporny puch nemocnice a já měl pocit že se udusím.Přemýšlím nad naší budoucností.Nad budoucností kapely.
"Já...odejdu z kapely?"zachraptím.Ne,v žádném případě!!

"NE! neodejdeš lásko...říám ti povolíme program fanoušci tě nechtěj zničit my už tuplem ne" políbím jej na tvář myslím to zcela vážně...

"Nebude jim stačit když se budu "trochu" snažit...vždycky jsem ze sebe dával všechno,to je způsob mého života."povídám mu a mnu mu ruku."A to budu dělat až do konce."zamumlám a prohlížím si jeho ručičku,hladím prsty a líbám každý na bříško prstu.

"Jsi neponaučitelnej ale chápu tě, vím že ti to nevymluvím zlato"políbím jej a přitulím se k němu. mám o něj šílený strach. Nejraději bych se rozbrečel ale bylo by to houby platné..

Usměji se na něj a přitisknu se k jeho rtům.Chápe mě.Jsem rád že mi to nevymlouvá, a má pravdu že by to nebylo moc platné.Stáhnu ho na své tělo, jemnoučce,tak jemně jak se jen zachází s medvídkem,a pevně jsem ho objal.Užíval jsem si jen jeho, jeho rtů,laskám ejho dolní ret a hladím ho po jemných vláskách.Pak se odpojím a s uličnickým úsměvem mu dávám dětské pusinky,na rty,na bradu,na ucho i na celo a nos. Užívám si ho dokud mam čas...

Tulím se k němu a políbím jej.
"Musíš ale dávat pozor, miluju tě. Nechci aby se ti něco stalo..a pokud stane tak se zabiji lásko" políbím jej. a přitulím se k jeho nádhernému tělu...jak nádherně voní...vypadá to že okolí nemocnice se jej vůbec netýká...ita košile mu náramě sluší...

"V žádným případě!" obořím se na něj. "Buď rád že máš život, nepřijdeš o něj kvůli mě!"a jeho nadchazející protesty umlčím svými rty,horečně přitisknutými na ty jeho.

"Hádej." usmějií se a pak se uleknu když to s námi smykne. "V pohodě?" Optám se ho starostlivě.

Oplatím mu polibek ale snaží mse protestovat. Je to marné...ubliuje mi když mluví jako kdby měl umřít, dit to není pravda. Uslyším kroky na chdbě odtáhnu se od něj..

"Dobrý den."promluvím na doktora a šťouchnu do Seungriho, aby si vzpomněl na svůj slib.

"Jasne. Ješte pořád si neodpovědel. Jak seš starejý?" Vystôpím z auta a zamířím dovnitř.

"Pane doktore...JiYong je semnou domů..Zařídím mu veškerou péči ale jde semnou domů" oznámím doktorovi chladně a nemilosrdně...sám musí vědět že mu dokážu zařřídit léčbu a že mu obstarám dobrou péči. Poprvé se chovám nemilosrdně...
Doktor jen nechápavě odpoví že ano. Usměji se sladce a jsem zase rozkošný SeungRi jakého všicni znají.

Skoro se i leknu chladu v jeho hlasu, ale zárověň jsem na n ěj byl hrozně pyšný.Že zrovna kvůli mě se chová takhle.Pobaveně jsem sledoval,jak doktor jen zmateně odešel.
"Jde z tebe strach miláčku," podívám se n sEUNGRIHO,KTERÝ SE ZASE MEZITÍM ZMĚNIL DO plyšákového režimu,který tak miluju.
"To znamená,že si můžu balit?" usměji se a pohladím ho po ruce.

"Nic nenamítal...řekl bych tedy že ano"
Pošeptám mu do auška to následně políbím. vstanu a pomohu mu balit.
Přejdu pokoj až k němu.
"musíš se převléct...takhle ven nemůžeš" pošeptám mu a zatáhnu za šnůrku držící jeho oblečení pohromadě.

"Taková záminka..."usmívám se pobaveně,když ze mě svléká ten hnusný nemocniční mundůr."Mohl sis vymyslet lepší ,třeba že...nedojdu do postele, sem vyčerpaný...Nebo se prostě přiznat že mě miluješ nahého..."šklebím se na něj sexistickým hlasem.

Usměji se a políbím jej.
"To bych ale lhal...já tě miluju tak jako tak...at jsi oblečeny nebo svlečený"
políbí mjej na krk kde to má tak moc rád..ale nepokračuji dál začnu jej oblékat. Už nechci být v nemocnici ani minutu.

Jen pobaveně koukám,jak balí mé věci.Sednu si na postel a bavím se pohledem na jeho zadek.
"Tak že miluješ moje nahé tělo,přiznej to,"mluvím na něj,ale říkám to spíš jeho nádhernému pozadí,na ketré dál lačně koukám.

Celý zrudnu....
"ano..ale oblečené taky..."zašeptám, kouknu na něj stále rudý...
"Jdeme tedy?"zeptám se jej a chytím za ručičku.

"Jasně."chytím se ho za ruku,do druhé vezmu svojí bundu a na oči brýle kvůli maskování.Nevěděl jsem ale, že maskování mě neubrání před celým zástupem reportérů, kteří se na nás vrhli hned po otevření dveří.Co ale nečekali asi bylo, že jsme vyšli spolu za ruce.

POhlédnu na ně a požádám o pomoc sestřičky jakž takž se dostaneme ven.
"Jsi v pořádku lásko?" zeptám se JiYonga opatrně mám o něj příšerný strach. jdeme k autu ale pořád jej hlídám. otevřu mu dveře a jedeme znovu k lázním...

"Yeah,ale tihle by nejspíš chtěli něco vědět..."pošeptám mu do ucha a sleduji, jak při našem přiblížení cvakají foťáky ještě rychleji.
"Odteď nám asi nikdo neuvěří, že spolu nejsme..."usměji se na něj a jednu ruku obtočím kolem jeho pasu.

Usměji se a zčervenám.
"Mě to nevadí" zašeptám k němu...jsem k němu přitulený.
chci už jet pryčm strašně moc nemám nemocnice rád.

"Tak jim alespoň dáme nějakou show, ne?"promluvím na něj z minimální blízkosti a vášnivě ho políbím, před všemi těmito lidmi.Až pak mi dojde, že jsem udělal blbost.Seungri přece ještě není plnoletý...

Odtáhnu se od něj ještě než cokoliv udělá..takže je to jen další poštuchování pro novináře. "Až doma kocourku" zašeptám jen pro něj. Jsem celý rudý.

Jsme rád, že mě nenechal to dokončit a uhnul, jako vždycky před novináři, takže to pro ně nebyl žádný extra úlovek.Sedl jsem si do auta a za okny sledoval lidi a fanoušky,co by mě nejradši snědli očima.

nastoupím do auta a zamknu fanoušci mají dosti zvláštní zlozvyky. 3lápnu na to a jedu s JiYongem do lázní kde je klid a mír.
"Nevadí ti že jsme uhnul?" zeptám se jej, nechci aby se třeba zlobil. hodím po něm pohled štěnátka.

"Ne, viš že si nás zachránil před vězením?"ušklíbnu se na něj a pohladím ho po ruce.

"To je vlastně pravda...ale za měsíc to už bude jinak.." ušklíbnu se...
"Tedy pokud to semnou vydržíš.." usměji se a jedu k lázním. Zaparkuji před nimi a pohlédnu na JiYonga.
"Miluju tě"

Spíš pokud vydržím já...osmyslím si,ale nedám na sobě nic znát.
"Já tebe taky."nakloním se k němu. "Teď už můžu?"otřu se svým nosem o jeho.

"Ne...musíš" zašeptám mu chtivě do auška. a usmívám se na něj. Čekám až se mne dotkne těmi svými krásnými rty. Celý se třesu vzrušením.

Usměji se a políbím ho na nos-je úžasné vědět,že se tak rád líbá jako já.Když jde o jeho rty.Maličký tlak na jemné rty a vlhkým jazykem objedu spodní ret.Jemně skousnu zuby.Druhá ruka ho majetnicky hladí po zádech a rejdí ve vlasech.

Spokojeně vrním blahem. Přisunu se k němu blíž. Jsem celý rudý ale chci jej mít u sebe. Jeho vůně mne přímo pohlcuje a polibky zabíjí. Jak já jej miluju, jeho pohyby, doteky....šílím jen z představy a když to provádí je to pro mne extáze.

Naše jazyky se střetnou a vášnivě propletou.Objímám ho a muchlám v náručí.Nedovedu si teď už představit žít bez něj...Sleduji jeho roztomile rudou barvu a vzpomenu si, jak byl právě on ten dominantní, tenhle rudý klučina byl ten, kdo na mě nasedl.Při vzpomínce se usměji a začínám být opět vzrušený.

Polévá mne horko ale polibky tále prohlubuje a j áse tomu nebráním. Vím e bychom měli přestat bojím se o něj. Ale nedává mi možnost. Pokud mne pustí nadechnout budu to muset zarazit. Nechci aby si ublížil zároven ale nevím co na to řekne.

Cítím, že je trošku nejistý a taky vím proč.Bojí se o mě.Ale pokud má být tohle to, co mě zabije, umřel bych šťastný.Rukou zajedu pod jeho triko a rozložím prsty na křivce jeho páteře.Jeho horká pokožka a mé chladné prsty-vysoce vzrušivá kombinace.

Jeho ručičky mne silně vzrušují až se stydím se svůj rozkrok. Přitisknu se k jeho tělu a vzrušeně oddechuji do jeho auška... Chtěl bych být pro něj vším, ale bojím se o něj. Zároven mi ale dává najevo že to zvládne, a to velmi šikovně. Mé smysly pomaloučku odcházejí, kdykoli se dotkne neprozkoumaného místa pod tričkem.

Cítím jeho vzrušení, co se dotýká toho mého přes napnutou látku kalhot.Jeho vzrušené vzdechy mě rozechvívají po celém těle, ale nechci riskovat to, že nás tu spolu uvidí.Přece jen,do vězení se mi nechce.Naposledy mu vtisknu maličký polibek na rty a odtáhnu se.
"Honey, jdeme se podívat co dělají kluci?"chytnu ho az ručku a odcházím s ním od auta.Konečně se můžu svobodně nadechnout,když jsem vypadl z nemocnice.

Odtáhne se odemne a já zčervenám, pohlédnu do země, musím to rozdejchat.
"J...Jistě" odpovím, přisunu se k němu a vcházíme do lázní.
Je mi v jeho přítomnosti velmi příjemně...

"Eh, myslím že bychom neměli." Nevím proč ale najednou mě přepadne strach asi proto co on cítí k T.O.Pmu. Lehce ho od seme oddálím na vzdálenost 20cm od mého obličeje, usměji se an něj a obejmu ho. Nechci aby se an mě zlobil ale ani nechci být náhražkou za T.O.Pho.

25." Řeknu polohlasem a vylezu z auta. Usměji se na něj a kouknu okolo. "kde to jsme?" optám se s rozpaky mám trochu strach z míst která neznám.

Usměji se a chytím ho za ruku.Jdeme se podívat dovnitř do hotelu, jestli si kluci vůbec všimli, že jsem byl pryč.Zjistil jsem, že T.O.P je pryč s Kimem, se kterým jsem se zatím neseznámil, a TaeYang a DaeSung jsou někde spolu.
"Asi si ani nevšimli že jsem pryč..."zasměju se a táhnu ho do pokoje.

"Máš pravdu."chápu, co mu vadí.Nechce být náhražka.Já jsem si ale uvědomil, že mě vlastně už neopětovaná láska T.O.P-ho vůbec nevadí.Moje srdce se teď zaplnilo úplně něčím jiným a na tohle už nezbýval čas.Pohladím ho po zádech a usměji se.

Kouknu na něj a usměji se. "Lepší?" Narážím na jeho smutnou náladu co předtím měl.
Obejmu ho pažemi okolo ramen aby z něj opadl trochu stres.

Jen si užívám jeho náručí a na jeho dotaz odpovídám spokojeným zamručením do jeho krku.Dech vydechnutý nsoem se mu opřel do krku a jás i všiml na tom místě husí kůže.Odtáhnu se od něj, nebo bych se přestal ovládat.
"Chtěl tu někdo masáž?"optá se právě příchozí muž, co přeruší naše hledění do očí.

"Nechtěl jsme jim dělat starosti lásko" políbím jej do otevřené dlaně, dveře za námi zapadnou a já se sladce usměji, vychutnávám si jeho rty, jsou jako hedvábí.

"Takže to ještě nevědí..."zamumlám do jeho rtů a odtáhnu se."Jsem zvědavý, jak to vezmou."toužebně se zadívám na postýlku, vypadá lákavě.Čistě bíle povlečená, rozestlaná přímo k tomu, aby se do ní člověk uvelebil, vedle sebe mám super plyšového medvídka a dopadá na ní jemné sluneční světlo.*Jo,dá se poznat že sem ospalá:-D*
"Můžu si jít lehnout?"udělám psí očička na Seungriho a chytnu ho az ručičku a táhnu ho s sebou.

"Já ne." Odpovím mile právě příchozí soobě a mile se usmívám. Kouknu se na Daeho a vstanu. "Užij si masáže."Mrknu na něj jedním očkem a jdu pomalu z pokoje, ruce v kapsách a celkem spokojený výraz v obličeji.

seungri4812.jpg

Táhne men do postele usměji se a políbím jej do otevřené dlaně.
"vše se zvládne...jen si odpočin no..."
Usměji se a přitusknu své rty na jeho.
Dojdeme k postely...

"Musíš jít se mnou, jinak neusnu..."políbím ho na koutek úst a promluvím dráždivým hlasem.
"Jsi moje soukromá značka heroinu..."usměji se hlášce z Twilight filmu a kousnu ho do rtu.

Dívám se na jeho záda.
"Já..."otočím se na maséra a sundám si triko.Celkem bez zájmu po něm přejedu pohledem-je nádherný, ale ja teď nemám myšlenky na nic jiného než na Taeyanga a jeho polibky.

Lehnu si k němu do postele, tváře mi žhnou...pohlédnu mu do očí a usměji se.
"Ten twilight tě něják vzal že?" usměji se. Cítím hrnoucí se krev do rozkroku, ale snažím se jí utlomit kousáním sebe sama do jazyka

"Ani ne.Ale jacob má úžasný tělo,"řeknu pobaveně a nevšímám si ejho pohledu.

Na jeho poznámku nic neřeknu, dotkne se mne to. nedám na sobě nic znát jen dál ležím vedle něj, hledím do stropu a předstírám že jsem jeho nemístnou poznámku neslyšel. Začínám si plánovat svou příští návštěvu fitnescentra.

"Zlatíčko, to byl vtip!"rozesměju se jeho zaraženému pohledu.
"Miluju tvoje tělo,yeah?Nevyměnil bych ho za Jacobovo..."políbím ho na hruď, ke které sjem se stulil a obmotám kolem něj majetnicky paže.

pohladím jej ve vláskách.
"To doufám..páč myslím že se mi to přez noc nevykouzlí..." můj úsměv vybledne, znovu zazářm a hledím do stropu...

"To je dobře.Mám tě rád takhle."zavrním a políbím ho na krk, který mám před obličejem.Doufám, že se na mě nenaštval...pomyslím si a hladím ho volnou rukou po bříšku.

Zavrím blahem.
"Děkuju ti...ale kvůli tobě bych se ale dřel lásko..."
Zašeptám mu do auška a to následně políbím...

Jen se usměji.Vždyť mu nemusím připomínat, že bych pro něj taky i zabil...Lehnu si, čmuchám jeho vůni a v této klidné euforii vzpomínám na doby, kdy jsme ještě měli normální vztah maknae-hyung.Jak moc rád jsem ho škádlil a snažil se ho políbit na veřejnosti mezi lidmi, jak jsem se na něj věšel.Dochází mi, že pro mě nikdy nebyl jen přítel.Byl rpo mě vždycky něčím vyjímečný, už jen proto že jsem tak rád cítil jeho přítomnost.

Jdu rovnou do svého pokoje, po cestě přemýšlímo dnešku a uvědomím si jak se Dae choval při tom jak mne masíroval. Trošku mě to znepokojuje.
Jakmile jsem vztoupil do svého pokoje začal jsem se ještě víc obávat, sedl jsem si do křesla a okusoval jsem si nervózně nehty.

usměji se, pohladím jej po tváři.
"O čem pak přemýšlíš? mohu se zeptat pokud to není tajné?" zašeptám a hladím jej po tváři, je tak nádherný že je až hřích jej sledovat bez trestu....

"O našem...vztahu." oplatím mu úsměv a a přitáhnu si jeho ruku na břicho.Propletu s ním prsty a zavřu oči.
"Zahrajeme si takovou hru.Kdybys mohl být kdekoli, kde by to bylo?"optám se ho a v duchu si to představuju.

Políbím jej nádherně.
"V tvé náruči...je mi jedno kde...ale aby tam bylo teplo a byli bychom tam jen my dva..." políbím jej znovu na tvář a přitulím se k němu.
"A ty?"

Zamyslím se tak, až se mi utvoří vráska na čele.Vždycky si odpověď dlouho promýšlím a neřeknu to samé.Má každodenní nálada se mění.
"Hmm...chtěl bych ležet na rozpáleném písku, tebe vedle sebe a pěkně bych tě zasypával, kousek po kousku...Slunce by pálilo a kapky z vln narážejících na pobřeží by mi skrápěly záda maličkými kapkami."pronesl jsem zasněně po dlouhém uvažování.
"Ale neboj, pak bych si tě vyhrabal..."usměji se na něj a políbím ho.Oblíznu jazykem jeho rty a jen si užívám jeho blízkosti.

Při masírování jsem se nemohl vůbec na nic soustředit.
"Děkuji, to bude stačit."přeruším jeho svádivé pohyby rukama na mých zádech, které jistě do normálního programu masáže nepatřily.
"Oh, dobře."zrudl můj masér a ruce okamžitě sundal.Teď mi ho přišlo i trochu líto.
"Vy jste...Dae Sung, že?"optá se stydlivě, zatímco je ke mě zády a omývá si ruce od oleje, roztržitě.
"Ano, vy mě znáte?"obrátím se k němu překvapeně.
"Jistě.Jsem váš velký fanoušek."usměje se na mě.
"Haruki, jméno mé.Japonec, momentálně na dovolené a brigádě."představí se vtipně.zasměji se.
"Dae Sung, korejec, moentálně na dovolené a odpočinku od práce," udělám po jeho vzoru.

nervozita mi nedá už mám úplně zničené nehty musím jít do baru tam si objednám lahev saké a popíjím v klidu. Moc mě to neuklidňuje a tak jdu k Daeho pokoji.
Jakmile jsem u pokoje sliším jak si ty dva povídají sem tam se ňáké slovo zdeformuje ale je jim celkem dost rozumět.
"Stojím zde jako zlodě, nebo jako žárlivá milenka." Uvědomím si ale žárlivost mne doslova pohltila.

"To doufám lásko" políbím jej. Zrudnu, jsem jako ustrašené kuře. Pohlédnu na něj a zamyslím se na jeho představou...

Povídám si s Harukim a přemýšlím nad Taeyangem.
"Víš...nechtěl bych v tobě vzbuzovat nějaké naděje...momentálně jsem zamilovaný."usměji se na něj omluvně.
"V pořádku."odpoví trošku smutně."Já vlastně taky...ale můj přítel...pohádali jsme se,"vzdychne."Potřeboval jsem si asi dokáza, že bych tě zbalil..."rozesmál se."Ale nepovedlo se."mrkne na mě.
"Promiň...jsi hezkej a příjemnej ale...já mám teď plnou hlavu někoho jiného..."řeknu s úsměvem a myslím na Taeyanga.Na jeho rty, oči, ruce co mě hladily.Kde vlastně je?

Opřu se do jeho náručí a v hlavě se mi přehrává moje představa.Po chvíli má víčka klesnou únavou a usínám.Ke spánku mě ukolébává i jeho ruka, co mě jemně hladí po zádech.

"Dvadsaťpäť?" Usmejem sa, "Sme v nejakom domácom pohostinstve. Čiže klasické prostredie a jedlo." Usmejem sa. Mám rád domácu kuchyňu. Usadím sa a objednám si Raengmyun.