Vypravěč - 27. srpna 2012 22:14

Gharrak není jen město samotné, nýbrž i okolí k němu patřící, tvořící celou východní část království. Gharrak je velmi strategické místo pro obranu, protože království je ze severu obehnáno horami a obrovskou pouští, z jihu je Smaragdové moře a z východu a západu oceán. Gharak je právě to území, kde je království nejblíže k jiné pevnině, na druhé straně Smaragdového moře a zároveň přes něj připlouvají přes oceán do moře lodě z východního kontinentu. Samotná Gharrak je samostatné území, jsou zde planiny, lomy na kámen, doly na uhlí i železo stříbro. Jsou zde z východu hory, z velké části severu poušť a z jihu a západu moře. To vše by bylo krásné, nebýt korupce, krádeží, válek a podobných věcí. V Gharraku se může usadit každý obyvatel království, ale musí počítat s opravdu velikým bojem. Čas od času se vyplouvá na moře kvůli vojskům východních zaoceánských zemí nebo jižních zámořských. Největší problém je však město Gharrak samotné. Podsvětí a ilegální činnost fungují naprosto dokonale. Vyšší šlechta je tvořena lidmi, jež každý ví něco na jiného a všichni obchodují s podsvětím ve velkém. Propojení nejnižší a nejvyšší vrstvy tedy tvoří nerozdělitelné pouto, neboť za zákonnou činnost proti šlechtě vás zavraždí místní vrahové a za protizákonnou vás popraví zcela legálně. Pokud se rozhodnete žít mimo město, připravte se na občasné verbování do armády, možnost ztratit svobodu nebo se nechat zmlátit či znásilnit, jste li žena, a následně i dost pravděpodobně podlehnout následkům zranění. Vesnice a osady také nejsou nejvhodnější místo. Lesy se občas probouzí k životu a číhají v nich všelijaké stvůry. Krom hvozdů je jediná oblast, kam nedosáhne ruka zákona a podsvětí, jsou doly. Jenomže havířství je velmi těžká práce, nevhodná pro člověka. Chodby se staví povětšinou nízké, akorát na trpaslíky a občasné výbuchy plynů nejsou zdaleka ta nejhorší věc, které je zde třeba se bát. Do Gharraku se poslední dobou rozšířila nová církev, říkající si kult věčnosti. Uctívají temnou bohyni a mají ve zvyku jí předkládat lidské oběti. Církvi světla, která je zde odpradávna se to samozřejmě nelíbí, takže začaly vznikat ostré souboje ve jménu boha. Krom těchto dvou církví je zde několik menších náboženství, které však nikomu nevadí. Jak vidíte, není o moc co stát, ale čas od času je Gharrak jediná možnost, tak to bylo i u mne.

Vypravěč - 28. srpna 2012 14:34

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - Krysař ,,Nic již není takové, jak se prve zdálo, mladý starý pane. Myslel jste si, že se z vás podělám do kalhot jako ti velkolepí válečníci? Že se zaleknu vlastní smrti ve vašich očích? Ne, já jsem nesmrtelný a přesto vím, jak zemřu. Jenomže to ve vašich očích neuvidím, tak daleko osud předpovědět nelze a vaše oči, vaše prokletí to ví." Muž upil ze svého korbelu a posléze si otřel pěnu z úst. Jeho dlouhé bílé vlasy mu stále padaly do čela i přes trnovou korunu. Černé oči bez náznaku bělma či duhovek se upírali přímo na tebe a v jejich lesku se odrážela lebka, jež ti hyzdí čelo. ,,Já, můj příteli, jsem Khorak, bůh jež bdí nad touto pouští i oázou. Bdím nad celým Gharrakem, ale má síla slábne. Chci, aby ses vydal do toho prokletého města a roznášel mojí vůli. Chci, abys zabil velekněze kultu věčnosti a jeho srdce mi přinesl v kamenné truhle i se srdcem všech jeho posluhovačů. Chci, aby ta svině Dharrik ztratila svou moc. Celý ten jejich kult věčnosti mi zavází a můj bratr Sillas, bůh světla, nemá sílu se jí postavit. Síla každého z nás vychází ze síly věřících, to si pamatuj a šiř mé slovo. Ať se mě lidé bojí. Oplátkou ti bude svoboda. Když splníš, oč tě žádám, budeš si moci dělat, co chceš. Budeš moci odhodit svojí píšťalu beze strachu, že si k tobě cestu znovu nalezne, a s ní ti zmizí i lebka z čela. Když půjdeš za tímto cílem, nebudeš mít zlé sny, aniž bys musel zabít jedinou krysu. Ale když mě zklameš nebo se necháš zajmout, vyrvu ti duši, roztrhám jí, a každý kousek bude trpět více, než si dokážeš představit. Ruku na to, a neztrať ji." S těmito slovy zmizí, jako by se nic nestalo. Dřevěná krčma znovu ožije, byť všichni stále mají strach z tvé osoby. Něco ti však říká, že si již nedovolí ti odporovat. Jediné, co ti připomíná tvé nedávné setkání s Khorakem, bohem temnot, je lidská vysušená ruky před tebou, velikosti králičí tlapky. ,,Můj pane? Nocleh jsme Vám připravili. Co si budete přát k večeři? Na účet podniku." Zeptá se tě mladá žena, pravděpodobně dcera krčmáře. Oba z tebe mají strach, ale ničeho nečinní.

Krysař - 28. srpna 2012 15:34

soukromá zpráva od Krysař pro Hospoda To bylo zajímavé setkání. Bůh, Který na mě uvrhl kletbu, jako správce pekel si teď jde semnou povídat. Bylo by skvělé zbavit se té prokleté píšťaly, někde se usadit a dožít poklidným způsobem života. Proto bych klidně zabil nevinnější lidi, než jen nějaké kněze, které používají lidské oběti. Z mého zamyšlení mě vytrhne hlas ženy. Roztržitě se na ní podívám, přičemž jedním rukávem nenápadně skryju vysušenou ruku. Když si jí prohlížím, dávám si dobrý pozor, abych se jí nepodíval do očí. Pak řeknu: „Dones mi nějaké maso, krajíc chleba a k tomu pohárek medoviny“. Když se vydá vyplnit mé přání. Natáhnu ruku a zastavím jí. Moc pozdě jsem si uvědomil, jak jí to vyděsí. Chudák holka. Krčmář má zřejmě příliš velký strach na to, aby mě obsloužil sám, a ona se ho bojí víc než mě. „Zaplatím“ řeknu jen strach nahánějícím hlasem, který nepřipouští žádné protesty. Přitom položím na stůl hrst mincí. Je těžké uživit se na cestách, ale nechci být nikomu nic dlužen. Dost na tom že jsem jim dnes asi odehnal mnoho hostů a že místní budou ještě měsíce říkat, že jsem tomuto domu přinesl smůlu. Když sebere mince a odejde. Vytáhnu sušenou ruka, a zavěsím si jí na krk. Takhle jí neztratím. Když mi děvče donese večeři, tiše se pustím do jídla. Zítra vyhledám chrám Khoraka. Třeba mi tam poradí, kde seženu kamennou truhlu. Nebo jinak pomůžou. Vždyť mám poslání přímo od jejich boha a mám šířit jeho jméno. Když dojím a dopiju. Nenápadně se zvednu a zmizím v pokoji. Pořádně za sebou zamknu a židlí zapřu kliku. Nebylo by to poprvé, kdyby se mi hostinský v noci snažil podříznout krk. Noc proběhne v klidu. Já vstanu ještě před svítáním. Na postel položím další hrst mincí. Možná je to víc ale co nadělám, nechci nikoho budit. Pak vejdu do sálu, tam vezmu si jeden bochník chleba a vyrazím najít chrám. Jakmile si promluvím s knězi, vyrazím přímo do Garraku.

Vypravěč - 29. srpna 2012 18:33

soukromá zpráva od Vypravěč pro Poušť Tobi Cesta pouští se zdá být relativně příjemná. V poušti je mnoho malých oáz a jejich uspořádání opět upomíná na dokonalé strategické umístění území Gharrak. Vetší armáda by se nedokázala spokojit s vodou, jež studně v oázách poskytují a menší skupinky vojáků by přemohly posádky pevností. Pro poutníky, jako jsi ty, je cesta velmi dobrá a jedinou opravdovou nepříjemností je všudypřítomný písek, který už ti přijde po té dlouhé cestě naprosto zbytečné vyklepávat z bot. Tvá cesta není přímá, neboť Khorakův chrám v takto přímé cestě neleží. Zacházka není však veliká a tak se stalo, že druhého dne, krátce po západu slunce jsi dorazil. Mezi kopci pouště se tyčí veliká kamenná věž, na jinak skromnějším, taktéž kamenném chrámu, obdélníkové podstavy. Chrám nemá dveře, pouze volný klenbovitý vstup. Jak se přiblížíš, ucítíš ohromnou sílu aury chrámu, díky které se i odvažuješ domyslet si, proč nepovažují za nutné mít bránu. Před chrámem na špalku sedí dívka, oděná do minimalistického černého roucha. Na ramenech má černé pruhy látky, pokračující k stříbrnému náhrdelníku, jež je také součástí roucha, držící spodní díl, taktéž černou látku, zakrývající průměrné poprsí a u pánve se spojující v jeden jediný široký pruh látky, zakrývající intimní partie. Zkrátka řečeno, toho na sobě moc nemá a zjevně se nebojí ukázat svou krásu. Podívala se na tebe pronikavýma modrýma očima, které skrz tebe pošlou proud mrazu i tepla najednou. Její oči, na bledé panenkovské tváři s malým nosem, dodávají dívce vzhled nejkrásnější ženy, kterou jsi kdy viděl. ,,Budete mě pane svlékat očima celý den? Jsem mistryní alchymie a kněžkou v tomto klášteře, takže jestli nechcete modlitbu nebo lektvar proti nespavosti, tak vás požádám odejít." Její hlas je velmi melodický, ale nehodí se k jejímu vzezření, jako by byl starší než dívka samotná.

Vypravěč - 29. srpna 2012 22:38

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - Edric ,,Takže pán si myslí, že je všeho znalý, že je nepřemožitelný válečník? Víš hovno ty smrade. Mimo Gharrak jsi možná vynikal, ale tady jsi průměr. Měli jsme tu jednoho tygra, ale umřel dost brzy, dřív, než se stačil dostatečně rozkoukat. Je mi líto, do naší posádky tě nevezmu, žádného člověka." Skřet si tě prohlíží i nadále skelnýma očima a v rukou pevně svírá kopí. Jeho šlachovité tělo napovídá faktu, že bude doopravdy rychlý válečník, tak rychlý, že se mu žádný člověk nevyrovná. Odcházíš tedy znovu s nepořízenou, nikde tě vzít nechtějí, hold hory jsou krutá oblast, kde se jen skřeti a trpaslíci dokáží uchytit. Tvé cesty tě dále vedli na západ, k poušti Tobi, rozlehlé, ale plné malých oáz. Už zapadá slunce, když dojdeš k malé pevnosti, a zákonitě k hospodě v ní. ,,Má lebku na čele, krysař, vyvrženec pekla. Procházel tudy dvě hodiny nazpět, jen doplnil vodu a mířil k tomu malýmu chrámu Khoraka. Nedivil bych se, kdyby mu vládl právě Khorak. Já věřím jen ve věčnost, to je jediná pravá církev. Ne, že bych nevěřil v ostatní bohy, jen je prostě odmítám uctívat, nepostarají se o své věřícím ale Paní Věčnosti přijme tvojí duši a zahrne tě po smrti nesmírným bohatstvím." Dál jsi neslyšel neboť se za vesničany zavřely dveře. Místo toho za tebou přijde hospodský s tázavým obličejem. ,,Tak co to bude válečníku?"

Krysař - 30. srpna 2012 21:42

soukromá zpráva od Krysař pro Chrám Přes svoji krásu mě nestudně oblečená kněžka nechává celkem chladným, proto mě dopálí, když se ozve a nespravedlivě mě obviní. Její řeči jsou opravdu urážející, zvlášť když na ní v podstatě není co svlékat. Podívám se jí zpříma do očí. Myslím, že to nebudu já, kdo tenhle oční kontakt přeruší první. Pak ledovým hlasem pronesu: „Já jsem Krysař“. Na chvíli se odmlčím a pokračuji: "své modlitby a lektvary si klidně nech. Já sháním kamennou truhlu, do které vložím srdce nepřátel tvého boha, abych splnil svojí část dohody, kterou jsem s ním uzavřel“. Přitom nenápadně odhrnu vysušenou ruku na mém krku. „Tak služebnice Khoraka co mi povýš teď?“. Tymhle myslím plním tu část dohody, že kážu jeho slovo, aby z něj lidé měli strach. Vážně by mě zajímalo, proč nepožádal Khorak nějako ze svých služebnic nebo služebníků aby jeho vůli vyplnili a šel za mnou, kterého proklel.

Vypravěč - 30. srpna 2012 22:03

soukromá zpráva od Vypravěč pro Chram Khoraka Díváš se jí do očí a po chvilce zkřiví svojí tvář. Není to však typická reakce breku a neštěstí, pro tvůj pohled obvyklá, spíše něco jako malé zklamání nad její vlastní osobou. Odtrhne pohled někam na tvojí hruď a vstane. Dojde k tobě pomalou ladnou chůzí, evidentně nerada prohrává ve své sváděcí hře. Přejede ti prsty lehce po hrudi a odhalí své zuby, připomínající řadu perliček. ,,Dobře, že jdeš nejdříve sem. Musíme tě trochu dát do kupy, než vyrazíme do města. Noc strávíš zde. Ušijeme ti nové roucho a ty se vykoupeš, protože po své pouti, předpokládám velice dlouhé, smrdíš jako pes. Pojď dále. Služky ti poskytnou vše, co budeš potřebovat a poradí ti. Jakmile budeš umytý a v košili, přijď do mých komnat, probereme vše, co bude třeba, Krysaři." Poté se od tebe vzdálí a sedne si zpět na své původní místo. A jak řekla, tak se i stalo. V chrámu tě čeká v sukni a košilí oděná služka. Bez jediného slova tě odvede do koupelny (rozhodneš-li se jít s ní) a pomůže ti s očistou. Tvé šaty zanechá někde z tvého dohledu, a nabídne ti látkové trenýrky a košili na spaní. Spoře oděná kněžka má pokoje o patro výš, jak ses dozvěděl, za dveřmi z tmavého dřeva. Takové tam jsou jediné.

Edric Lassale - 30. srpna 2012 22:22

soukromá zpráva od Edric Lassale pro Horská pevnost Beze slova se chladným pohledem podívám na skřeta. Taková havěť by vůbec neměla existovat... otočím se a odkráčím ke svému koni, Rakhovi, nasednu a odjedu. Neohlížím se, není proč. "Dej mi pivo hostinský a dobrou míru, potom dej vyhřebelcovat koně a dones mi něco na zub. A zbytečně se nezdržuj." pravím a letmým pohybem okážu znamení Tygrů. Potom se obrátím k ostatním štamgastům, "Kdo to byl zač, ten Krysař a kdo je Khorak a především, co je zač ta Paní Věčnosti? O takové bohyni jsem nikdy neslyšel." Všechny je přejedu chladným pohledem a čekám na odpověď. Zničehonic rychle a tvrdě bouchnu do stolu. "Tak bude něco hostinský?" pravím nevzrušeně...

Vypravěč - 30. srpna 2012 22:43

soukromá zpráva od Vypravěč pro Poušť Tobi ,,Slušně tygře!" Vykřikne na tebe bez okolků hospodský a u okolních stolů se ozve směsice smíchu a železa. ,,Tady nejsi ve vnitrozemí, tohle je Gharrak. Úctu k válečnický sektě nemáme, zato si vážíme slušnosti a odměřenosti. Jestli se ti to nelíbí, tak to řekni tamhle kapitánovi. Možná že tygr zvládne zabíjet rychle, pochybuji však, že umíš uhnout šípu. Tak, když jsme si to tak krásně vyříkali, tak ti donesu pivo a slunečnicový chleba, víc stejně takhle na noc není zdravé jíst. A pokud jde o tvého koně, do pouště se takové zvíře nehodí. Dám mu napít, ale pochybuji, že přežije, už tak mlel z posledního. Pořiď si velblouda, nebo jeď dál do Gharraku a kup nového koně." A možná měl i pravdu, cesta pouští přišla nepříjemná tobě, natož ochlupenému koni. Po chvilce ti na stůl přistane chléb, sůl a studené pivo. Zvláštní je, že se naproti objeví ještě jedno takové a chvilku po něm i kapitán stráží této pevnosti. ,,Brak má pravdu, musíš se naučit chovat mladíku. Tady se o tygrech ještě dá zaslechnout, ale dál v Gharraku ne. Ve městě jsou válečníci tak schopní, že dokáží zabít i horského trolla. Jsem kapitán Zikmund, z řádu jestřába. Krysař je vyvrženec pekla, jeho pohled ukáže tvojí smrt a jeho píseň zabijí každého, kdo ji slyší. Dva moji muži se z něj posrali strachy, když tady byl. Khorak je bůh podsvětí. Je pro něj místo ve starém náboženství světla. Bůh světla Sillas měl bratra, Khoraka. Světlo dávalo lidem i ostatním rasám naději a porozumění, Khorak dával smrt a odpočinek, po dlouhé cestě životem, trest pokud jsi tuto cestu neprožil zrovna nejlépe. Nedávno se sem začalo šířit nové náboženství, kult věčnosti. Temná bohyně nabízí lidem něco jiného, což jsi slyšel od těch dvou, co odešli. Její věřící jí uctívají obětmi životem, ale každá z nich byla provedena dobrovolně, takže s tím nic nenaděláme. Pokud chceš vidět víc, směrem na západ, asi půl hodiny cesty, je chrám Khoraka. Mohli by ti říct více, ale musíš se chovat pokorně, jinak jsou schopní ti cestu urychlit."

Krysař - 30. srpna 2012 23:11

Chram Khoraka Pozoruji reakci kněžky. Velice zajímavé. zklamala jí vlastní smrt? Její svádění mě sice už nenechává chladným, ale na pohled (i dotyk) takový jsem. Pak už následuju služku chrámem. Koupel! Opravdová koupe! Po jak dlouhé době se to vlastně myji? Tady uprostřed pouště je to opravdu vzácnost. Pozdě si uvědomím, že s mými šaty zmizely i mé zbraně. Nu což, píšťala se mi objevila v rukávu košile. Už se těším na dobu, kdy prostě zmizí. No všechno má svůj čas. Zamířím ke dveřím vedoucím za kněžkou. Předtím než zaklepu, zalituju, že na sobě nemám trochu víc prádla. Je to nějaké pokračování toho svádění z venku? Proč to vlastně děla? Žádná normální žena by semnou nechtěla nic mít. Zaťukám a vstoupím.

Vypravěč - 31. srpna 2012 08:06

soukromá zpráva od Vypravěč pro Chrám Khoraka Po zaklepání se ozvou kroky. Překvapí tě, že místo kněžky ti dveře otevře mladá dívka, oblečená stejně jako služka, co se o tebe starala. Nejvíce tě však zaujme, že má košili u pravého ramene celou od krve. Odpověď na otázku ,proč?' přišla po chvíli, když jsi vstoupil a spatřil kněžku, jak si u zrcátka otírá krev z brady. ,,Hmm, pan Krysař. Konečně voníte a dokonce i vypadáte co k světu. Tak jo, sedni si do křesla, můžeš si vybrat, obě jsou pohodlná." Řekne kněžka ještě chvilinku se prohlíží v zrcadle. Poté zmáčkne balónek a rozpráší na sebe trošku voňavky. Ještě naposledy se podívá do zrcadla a zamíří k tobě. Její pohyby jsou ještě hezčí než předtím venku, jakoby s ní sama tma stínů spolupracovala. Všimneš si, že jí spodní rty překrývají o něco delší špičáky, což dříve neměla. Všimne si tvého pohledu, nahmatá si je rukou a jakoby si vzpomněla, že je vůbec má, a zatáhne je do dásně, takže se zdají mít obvyklou lidskou velikost. Sedne si naproti tobě a přisune si křesle o něco blíže. Poté si položí jemné nohy, bez jediného chloupku k tobě na klín. ,,Takže, Krysař by si přál odpovědi. Nejdříve již vyřčené. Kamenná truhla je majetkem kultu věčnosti, budeš jí muset štípnou, ale jestli jí nepoužiješ, nic se neděje. Dokonce ani ty srdce nosit nemusíš. Tvá prestiž by pak sice o něco stoupla, ale není to nutné. Když s tebou náš pán Khorak mluvil, byl zjevně velice rozčílen, tak měl trošku extravagantní nápady. Pouhá smrt vyšších knězů kultu věčnosti bude bohatě stačit. Co se týče nevyřčených otázek, na ty ti neodpovím, dokud se nezeptáš. A jen pro úplnost, můžeš mě oslovovat Angela, to je totiž mé jméno." Poví, a usměje se na tebe. Když si pomyslíš, že těmi zuby jak perličky před několika minutami vypila poměrně dost krve té služce, tak ti přeběhne mráz po zádech, což se ti stává doopravdy zcela výjimečně.

Edric Lassale - 31. srpna 2012 09:56

soukromá zpráva od Edric Lassale pro Hostinec Po vysvětlení situace se lehce ukloním a znova, tentokrát slušně, zažádám o jídlo a pití. "Omlouvám se pane, hold, když člověk žije v úplně jiném světě téměř celý život, tak se zvyků těžko zbavuje," pravím s úsměvem. "Asi máš s tím koněm recht, ale za prvé - neumím jezdit na velbloudovi a za druhé, tento kůň se mnou projel slušný lán světa a mě přijde nevděčné ho jen tak prodat nebo utratit. To ať radši zemře při svém poslání. Ale stejně, kde můžu koupit velblouda a kolik může nějaký průměr stát?" pravím a zase upiju piva. Přidedne si ke mě mohutný kapitán zdejší stráže, který se představí jako Zikmund a pustíme se do hovoru. Takže tak to je. Vyvrženec pekla? No to bych ho rád viděl... pomyslím si. Při hovoru pomalu upíjím pivo a ukusuji chléb, který mi přistál na stole. "Khorak musí nebo spíš musel mít obrovský vliv na život lidí. Přece kdo by chtěl trpět za své činy v posmrtném životě? Asi se stanu knězem." říkám svůj celkem neoriginální vtip s pousmáním. "Má tu ten kult věčnosti někde svatyni? Rád bych se poptal a zjistil pár věcí, které asi budou znát až ti zasvěcenější." pokračuji v otázkách. Mimoděk se nenápadně kouknu do měšce, jestli mám vůbec na zaplacení...

Vypravěč - 31. srpna 2012 15:43

soukromá zpráva od Vypravěč pro hostinec Na zaplacení máš, ale na velblouda, který může stát přes patnáct zlatých doopravdy ne. ,,Mají jediný chrám ve městě, ale být tebou, držím se od nich stranou. Jsou to doopravdy divné zjevy a jejich víra je čiré zlo. To už se raději přidej ke Khorakovi, možná ti řeknou více informací než v chrámu věčnosti. A co se týče Khoraka, zase takový vliv neměl. Je to bůh, který se o to vše jen stará, ale rozsudek dělá anděl Litreis, služebník Sillasův. Sillas byl doteď nejmocnější bůh a také ten nejspravedlivější, což stále je. Ale kult věčnosti je banda prasat věřící v existenci temné bohyně s novým řádem. Kecaj, to není řád, ale chaos." Na tvůj vtip Zikmund nereagoval, zjevně nebyl moc vtipný. Kdo ví, jaké jsou v Gharraku poměry a zvyky. Někdo to ví určitě, ale ty mezi ně nepatříš...

Krysař - 31. srpna 2012 16:16

soukromá zpráva od Krysař pro Pokoj Kněžky Když mi otevře dívka ve zkrvavených šatech, překvapeně si jí prohlédnu. Když uvidím kněžku, všechno mi dojde. Takže upír? No aspoň zde nejsem jediný prokletý. S těmi zuby se mi možná dokonce líbí ještě víc. Když zmiňuje, že hezky voním. Moc dobře si všimnu oslovení, pan. To se mi líbí. Pozorně poslouchám, co říká. Truhla nebude potřeba? No uvidíme, jestli by to přece jen nešlo nějak zařídit, abych jí sehnal. Pak je čas na další otázky. „Angelo Khorak mi přikázal, ať šířím jeho jméno. Co tím myslel? Mám mu dělat dalšího kněze?“ Nechvíli zamyslím a řeknu: „Do chrámu jsem ale nešel kvůli téhle otázce. Šel jsem hledat pomoc při plnění mého úkolu. Můžeš mi nějakou poskytnout?“

Vypravěč - 31. srpna 2012 18:27

soukromá zpráva od Vypravěč pro Pokoj kněžky ,,Ať šíříš jeho jméno? To je pro něj typické. No nemusíš být jeho knězem, vlastně ani nemůžeš, nemáš potřebný čas na učení. Šířit jeho jméno můžeš i tak, že v hospodě, kde budeš jíst prohodíš pár slov o tom, jak je Khorak moudrý a spravedlivý. Pravda je taková, že jen plní své povinnosti a soudí Sillas, Khorakův bratr. Důležité je, aby o Khorakovi věděli, neboť i pasivní víra je víra. Takže až příště někoho vystrašíš k smrti, řekni mu, že jestli bude hřešit, tak ho Khorak bude mučit celou věčnost nebo tak něco. Ohledně pomoci, jdu s tebou já. I kdybys nepřišel, vyrazila bych do města a vyhledala tě. Budu ti pomáhat tak dlouho, jak jen to půjde, ale nakonec zůstane ten úkol jen na tobě. Kněze nebo kněžku podsvětí k sobě aura kultu věčnosti nepustí." Informací je poměrně přemíra. Navíc poté, co svůj proslov dokončí, si Angela sedne k zrcadlu, zády k tobě a začne si rozčesávat vlasy. Upoutají tě znova její ladné křivky, ale co se dá dělat, upíři většinou bývají dokonalí.

Krysař - 31. srpna 2012 22:02
	soukromá zpráva od Krysař pro Pokoj „Děkuji ti za tvojí pomoc“. Řeknu k Angele. „Teď bych si rád někde odpočinul, než vyrazíme na cestu. Taky bych chtěl zpátky svoje věci. Bylo by to možné?“. Můj hlas nezní tak že bych o tom chtěl nějak moc smlouvat. Kdyby se mi v jeden den povedlo spát v pohodlné posteli a zároveň být vykoupaný bylo by to neuvěřitelné.

Vypravěč - 31. srpna 2012 22:18

soukromá zpráva od Vypravěč pro Pokoj kněžky ,,Vyspi se u mě, jestli chceš. Jestli ne, nechám ti připravit pokoj." zní to skoro, jako by tvou přítomnost brala jako samozřejmost, ale tvůj pohled prozradil, v tuto chvíli zcela normální myšlenky. ,,Já v noci moc nespím. Spala jsem celý den před klášterem. Když jsi přišel, vlastně jsi mě vzbudil. Měla jsem sen, že jsem dováděla s samotným Khorakem." Poté si sedne zpět do křesla a všimneš si, že v rukou drží jakýsi balíček hedvábí. Nemusíš čekat moc dlouho, a ukáže ti, co v něm skrývá. Je to křišťálová koule. Zvláštní je na ní to, že je průhledná a čirá, ale neodráží žádné světlo a to, co v ní vidíš není to, co leží za ní, nýbrž něco, co ani nedokážeš rozpoznat, ale vůbec se ti to nelíbí. Angela má zavřené oči, zhluboka dýchá a najednou přestane. Její hruď se nepohne ani o kousíček, jakoby najednou umřela a nechala místo svého těla sochu dokonalého provedení.

Vypravěč - 31. srpna 2012 23:47

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Již dávno tušíš, že se něco děje, něco, co změní chod Gharraku jako takového. Stále to nemůžeš identifikovat, ale víš, že to bude horší, než sis původně myslel. Z tvého snu tě probudí pohlazení po tváři. Na tvé posteli sedí mladý muž, velmi krásný. Má bílé vlasy, ostře řezanou tvář a naprosto bílé oči. To on tě pohladil. Po počátečním leknutí si uvědomíš, kdo to je, sám Sillas. ,,Má zlatá. Potřebuji tvojí pomoc. Kult věčnosti nesmí dosáhnout svých cílů. Přilož ruku k dílu a zjisti, co mají za lubem." ,,Hovno mají za lubem. Jsou do idioti slepě poslouchající příkazy tý mrchy Dharrik." Ozve se druhý hlas. Ihned ti dojde, že druhá osoba, velmi podobná Sillasovi, až na černé oči a mnohem tvrdší výraz, je sám Khorak. ,,Vyslal jsem krysaře bratře, ten se o to postará. Slíbil mi srdce vrchních kněží kurtu v jejich vlastní posvátné kamenné truhle." Ne, i Ateshiki půjde. Ona je dcera dvou bohů, nás. Má zlatá, uděláš to pro nás? Přej si, co budeš chtít."

Ateshiki - 01. září 2012 00:42

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Převaluji se ze strany na stranu v zajetí vlastní přikrývky. Sny mě nenechají v klidu ležet. Když pocítím teplo na své tváři, mi dojde, že mě právě někdo pohladil. Při probuzení se lehce odtáhnu a posadím se. Přejedu mladíka očima a v hlavě si přemítám. Není to Sillas? Blbost, ten by mě nemohl navštívit, ne? Hoch mě oslovil a já jen poslouchala jeho příjemný hlas, který v jediné vteřině přerušil další. A i Khorak? Začnu se tvářit nevině a vylekaně. „Sr-sr-srdce?! V truhle?“ Zakoktám a ruku si položím ne hruď. „Co to po mě chcete žádat? Jsem normální dívka, normálních mravů. Já-já nemohu nic takového udělat.“ Schválně zrychlím tempo svého dechu, aby to přidalo na dojmu mé nevědomosti a strachu. Nikdo neví, kdo jsem jen komorný. Určitě to je někdo v přestrojení a zkouší mě, aby mě mohli zavřít. ,,Prosím vás, neubližujte mi."

Vypravěč - 01. září 2012 01:00

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Vidíš, jak Khorak nevěřícně kroutí hlavou. ,,Ne, nechceme po tobě srdce v truhle kočkodlaku, chceme po tobě výzvědné služby. Srdce přinese můj Krysař. Vím, že v nás bezmezně věříš, a že raději poklekneš přede mne, nežli před bratra. Jsme avataři, ztělesnění na zemi, aby s námi mohli mluvit i smrtelníci. Rozhodli jsme se, že kurt věčnosti je tak silný protivník, že jsme museli sestoupit na zem a zasahovat do chodu událostí. Ale stejně, jako se Dharrik nemůže dostat do blízkosti našich svatyň, kde je naše síla koncentrována, mi se nemůžeme dostat k ní. Proto tam vysíláme věřící, jež nejsou obdařeni naší mocí." Poté se Khorak zahledí z okna, zatímco Sillas stále sedí na okraji postele a hladí tě, nyní na ruce. Jeho dotyk je velice hřejivý, jako samotné slunce.

Ateshiki - 01. září 2012 12:23

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Svou vystraženou tvář ve momentu vyměním za sebevědomou, bezstarostnou a usměji se. „Takže,“ na chvilku se odmlčím, „ vy chcete Artak.“ Položím se na bok, jednu nohu mírně pokrčím a rukou si podepřu hlavy. Sillase nechám dál hladit mou druhou ruku, ale moc to nevnímám. „A co mi nabídnete? Peněz mám dost, žiju si v pohodě a klidu, spoluobčané mě mají rádi a netuší o mě nic. Je vůbec něco co mi můžete nabídnout?“ Věděla jsem, že tyhle dva nemohu odmítnout, ale práci nedělám zadarmo, kord když jsem v tom tak dobrá. Začnu si spokojeně příst.

Krysař - 01. září 2012 12:54

soukromá zpráva od Krysař pro Pokoj „Odpusť že jsem Tě probudil s tvého pobožného snu.“ řeknu jen potom, co mě přistihne při nepatřičných myšlenkách. „Třeba to bylo znamení. Přespím tady.“ dodám potom s určitými náznaky v hlase. Křišťálová koule? Já myslel, že jí používají jen podvodníci. Když Angela přestane dýchat, přistoupím k ní. „Jsi v pořádku? Slyšíš mě?“ promluvím na ní. Možná bych jí neměl rušit. Měla mě varovat. Položím jí ruku na rameno a lehce s ní zatřesu.

Vypravěč - 01. září 2012 12:59

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla ,,Když říkám cokoli, myslím tím cokoli. Na mém vlastním území je má moc neomezená, přej si co chceš, a to dostaneš." Slova se znovu ujmul Khorak, zatímco jeho bratr si tě prohlíží a léčí ti drobné oděrky, které jsi poslední dobou nasbírala. Najednou ho Khorak chytne za zápěstí, když zrovna rukou přejel tam, kam by neměl. ,,Omluv ho. Veliký Sillas je tak hodný, že občas zapomíná na lidské zvyklosti. Chtěl by tě vyléčit celou, od hlavy až k patě, ale..." ,,Ona sama si řekne, když se jí něco nebude zamlouvat. Co ty víš, možná jí to bolí. Jsi tak bezcitný bratře."

Vypravěč - 01. září 2012 13:10

soukromá zpráva od Vypravěč pro Pokoj kněžky Chvilku s ní třeseš, ale nic se neděje. Nakonec se sama probudí ze svého mrtvého spánku. ,,Neboj se, to jsou jen rituály. Říkala jsem, že jsem alchymistka, přesněji jsem theurg. Má práce spočívá ve spojení se s jiným světem, ve kterém žijí bytosti, jež nazýváme démony. S těmito démony já komunikuji a snažím se s nimi udržet dobrý vztah. Klidně spi, musíš nabrat sílu, ráno vyrážíme. Postel je celá pro tebe, já jí mám stejně jen na dovádění." Poté se znovu zahledí do křišťálu a po chvilce přestane dýchat. Přijde ti, jako by její duše opustila tělo.

Ateshiki - 01. září 2012 13:22

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla „Nic mě nebolí,“ až neslušně odseknu. Vstanu z postele a zamířím k jedné z mých skříní. Otevřu šuplík, ze kterého začnu vyndávat spoustu nožů různých velikostí. „Dokázali by jste mi zařídit mou neprůstřelnost? Chci říct… Žiji velice opatrně a i zapomenutá kapka krve na mé ruce by mě mohla prozradit. Dokázali by jste zařídit mou nevinu, kdyby mě někdy někdo objevil? Protože jestli mě někdo někdy odhalí, trest by byl velmi bolestivý končící smrtí.“ Přes rameno po nich kouknu. „Mě se ještě aspoň dalších 15 let umírat nechce,“ řeknu pobaveně. Svou pozornost vrátím k dýkám. Leštím je kusem kůže. „Tak co přesně po mě chcete?“

Vypravěč - 01. září 2012 14:11

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla ,,Zapomenutá kapka krve? Jak by tě mohli najít podle krve? No, jestli chceš, můžeš mít kůži pevnou jak drak. Odměnu si vybereš potom, možná se do té doby něco změní." Nyní odpověděl Sillas, zatímco Khorak s stoupl dál od tvé postele a rozpažil ruce. Najednou se ze země vynořil jakýsi útvar. Postupně tvrdne a získává tvar modelu obrovské katedrály, naprosto do detailů zpracovaný. ,,Chceme, abys tu katedrálu prozkoumala do sebemenšího detailu a pak se spojila s Krysařem. Na něj ale bacha, jeho moc je obrovská. Nikdy se mu nesmíš podívat do očí, spatřila bys vlastní smrt. Nejeden člověk se z toho zbláznil."

Edric Lassale - 01. září 2012 14:47

soukromá zpráva od Edric Lassale pro Hostinec "Díky za vysvětlení, Zikmunde. Ale zaujalo mě to, že Sillas "byl" nejmocnější bůh. Copak se to změnilo?" ptám se a zvědavě čekám na jeho odpověď. "Mimochodem, já jsem Edric. Bývalý Skalní Tygr jak jste již poznali," podávám mu s úsměvem ruku. "Takže Khorak je jen takový pomocník Sillase? Když je to takový odpadlický kult, jak říkáš, tak proč se světem šíří zvěsti, že stále sílí?" pokračuji ve vyptávání a znovu si loknu piva...

Vypravěč - 01. září 2012 15:27

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hostinec ,,Kult věčnosti je teď největší církev. A Khorak je silný, protože v něj každý věří. Když se řekne smrt, myslíme Khoraka, proto sílí. Ale furt je to malý uzavřený kult. Zde na poušti však není vyšší autority, Khorak je patronem Tobi." Musím jít, za chvilku zapadá slunce a mě začíná služba, s bohem Edriku, bývalý skalní tygře." Poté se Zikmund zvedne, zaplatí a vyjde pryč z hostince. Nakonec jsi zde zbyl tedy sám s hostinským. Ticho je téměř nesnesitelné.

Ateshiki - 01. září 2012 15:45

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Na první otázku jsem neodpověděla, neboť jsem neměla potřebu odpovídat. Prohlédnu si budovu, ve které hned poznám Dharrikovu katedrálu, stojící ve městě kousek odtud. „Kde přesně se mám spojit s krysařem a za kolik dnů?“ Jaké by to asi bylo vidět svou smrt? Moje myšlenky se chvilku točily okolo krysaře. Vracím se ke komodě, kde odložím dýky a vysunu další šuplík, ze kterého vytahuji oblečení. „Mione!“ Můj křik se rozlehne po celém domě. Po pár minutách otevře dveře pokoje mladík. „Připrav se na cestu, během zítřka odjíždíme,“ přikážu mu. On jen lehce přikývne a odejde.

Vypravěč - 01. září 2012 20:39

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Nastala astrální půlnoc. Okamžitě jsi pocítila lehké mražení způsobené přívalem energie. V tuhle chvíli máš pocit, že bys dokázala vyvolat ohnivý déšť bez pomoci, tak mocná síla to je. Ráno, když se probudíš, slunce zrovna vychází nad hradbami města. Ty však nejsi uvnitř, tvé počiny tě donutili odejít pryč a noc strávit na seníku. Spaní bylo velice pohodlné a tak bylo i jasné rozhodnutí, že se sem zase večer vrátíš. Nastal však čas jít nakoupit. Když slezeš dolu, všimneš si mladíka, který na tebe hledí, jakoby tě čekal. ,,To je dost, že už jsi vylezla. Nemám nic proti tomu, že jsi tam spala, aspoň jsem si tu nepřipadal tak sám. Zítra klidně můžeš spát vevnitř, po rodičích mi tu zbyla světnice. Musím jí podestlat prasatům. A kdyby ses mi náhodou chtěla odvděčit za nocleh, neumím moc vařit. Jmenuji se David, jsem statkář, asi nejmladší v okolí, ale o zvířata se starám dobře, takže sem chodí pro mléko a vejce obchodník z města." Jakmile slezeš až na zem, vyleze nahoru on. Po chvilce začne shazovat na násyp slámu. Předtím se divila, že může jeden člověk obstarat statek, který není zase tak úplně malý, ale když vidíš rychlost, s jakou David pracuje, je ti to již jasné.

Vypravěč - 01. září 2012 20:45

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Než stihne Mion přijít, oba bohové zmizí, nebo se ti to tak původně zdálo. Po chvilce, když za sebou tvůj panoš zavře dveře, všimneš si, že Khorak Sedí na židli u stolu a čte si knížku, ale Sillas je již pryč. Když obrátí list, vloží záložku a zavře knihu. ,,Kočkodlak. Neměl jsem nikdy mezi svými věřícími kočkodlaka, nebo jsem o tom alespoň nevěděl. Tak mě nepadá, až tohle všechno skončí, možná by jsem do města mohl rozšířit svojí církev a hodila by se mi kněžka, jež by vedla nový chrám. Vybírám si na tuto pozici jen nejhezčí a nejchytřejší dívky, myslíš, že bys toho byla hodna?" zeptá se tě a poté znova otevře knížku. Nikdy předtím se ti tvůj bůh nezjevil a nyní setrvává v tvé ložnici, jak kdyby to byl tvůj milenec, jen bez chuti.

Eniel - 01. září 2012 21:00

soukromá zpráva od Eniel pro Seník Doufám, že takové noci tu budou více. Usměji se nad svou myšlenkou. a zalezu do seníku. Ráno vstávám tak se protáhnu po skvělém spaní a lezu dolů, mladík, který na mě kouká a promluví mě vyděsí tak, že skoro spadnu ze žebříku, hned se začnu omlouvat. ,,Hrozně moc se omlouvám, nevěděla jsem kam mám jít. Děkuji ti že jsi mě nevyhodil, jsi velmi hodný. Těší mě já jsem Eniel, a s tím vařením, nejsem na tom zrovna bídně, ale také to není nelepší, takže se sejdeme okolo oběda? Ráda bych tu ještě strávila pár nocí. Musím dojít pro nějaké jídlo. A vyrazím do města. Nakupuji nějakou zeleninu, a i ovoce, brambory, koupím i dva kusy masa. Snad Davida neotrávím. Pomáhala jsem mamce, takže něco umím. I když jsem byla na úkolech tak jsem si musela vařit. Po nákupech se vrátím k domku, u kterého je stodola, ve které jsem spala. David je stále venku, tak se jdu podívat do domku.

Ateshiki - 01. září 2012 22:25

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla S úsměvem si ho prohlížím a pak pomalím nenuceným krokem k němu jdu, abych se mohla podívat, jakou knížku čte. Jeho bratr byl již očividně pryč. „Kočkodlaků existuje určitě hodně i když jsem žádného ještě nepoznala.“ Odmlčím se a přemýšlím o jeho nabídce. Nesměla jsem být zbrklá. Vzala jsem svícen z poličky a nechala zapálit svíčky připevněné na něm. Ten jsem položila na stůl nad knížku, aby bylo lépe vidět na text. Být jeho kněžkou by byla obrovská čest, ale někdo s mou povahou a minulostí… Nevím jestli bych byla ta pravá, spíš bych se cítila ještě víc falešně než teď. Podivám se na svého oblíbeného boha. „Takže ty si myslíš, že jsem krásná?“ Pozvednu obočí při tázání a polichoceně se uculím.

Vypravěč - 01. září 2012 23:05

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Nahlédla jsi do knížky, ale stránky jsou prázdné. Khorak obrátí list a nerušeně čte dál, dokud nepoložíš svojí otázku. Vloží do knížky záložku ze zdobeného plíšku a podívá se na tebe. Cítíš, jak tě jeho černé oči zkoumají až do nejhlubší části duše. ,,Jinak bych ti to nenabízel. Ale důležité je, co si myslíš ty. Jestli se nepřeceňuješ nebo naopak. Hezkých dívek je hodně, ale málo těch, které se umějí i vhodně chovat a dokáží odhadnout správnou dobu." Poté opět otevře prázdnou knížku a začte se do písma, jež nevidíš... Najednou většina svíček v ložnici pohasne, zůstane jen několik. Khorak je sice temný bůh, ale do tváře mu vidíš, je ostrá a přísná, avšak spravedlivá.

Ateshiki - 01. září 2012 23:24

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Když zhasne většinu plápolajících plamínků v místnosti, ochladí se. Udělám pár kroků pro šátek, kterým si obejmu ramena. Moje další kroky mě vedou na balkón. Saténové, bílé šaty dlouhé až k zemi následovaly každý můj krok. Když tam dojdu, rozhlédnu se po prázdných tichých ulicích. Muselo být už hodně pozdě, když se tu vůbec nikdo nevyskytoval nebo chlad zahnal všechny do hospod. Upravím si neposedné pramínky vlasů, se kterými si pohrával noční vánek. Měsíc mi svítil nad hlavou. „Já se umím tvářit vhodně a určitě dokážu lidi přesvědčit, ale pochybuji, že někdo s mou prací a povahou by se hodil na tvou kněžku. Byla by to pro mě opravdu pocta, ale až skončí můj úkol, vrátím se zpět do svého života a budu přijímat další úkoly, o které budu žádaná. Možná jsem jiná než si ty myslíš.“ Doufám, že ho to nijak neurazí. Posadím se na kamenné zábradlí lemující balkón a své nohy nechám volně viset dolu.

Edric Lassale - 01. září 2012 23:40

soukromá zpráva od Edric Lassale pro Hostinec "Aha... tak děkuji za vysvětlení, Zikmunde... Šťastnou hlídku..." poděkuji kapitánovi a popřeji mu hodně štěstí, jak u Tygrů bývalo zvykem... tedy až na to, že se používalo Dobrý lov... V hospodě je liduprázdno a tak poprosím o pokoj, zaplatím předem na jednu noc a také zaplatím jídlo a pití. Na noc se zamknu a ráno se vydám směrem ke Khorakovu chrámu...

Vypravěč - 01. září 2012 23:43

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla ,,Mám jako kněžky upíry, nekromanty, theurgy a dokonce i poltergeista, nebyla bys zdaleka ta nejstrašlivější." Pronese ještě od stolu. Poté však zahučí meluzína a vedle tebe se objeví černý kouř. Sletí se dohromady a zhmotní se z něj Khorak. Sedí hned vedle tebe, obdobně jako ty a přitiskne tě k vlastnímu tělu a přehodí přes tebe svůj plášť. Je neuvěřitelně lehký, ale příjemně hřeje. ,,Jsem sice bůh. Jako každý bůh tvořený koncentrací myšlenek svých věřících, ale i tak jsem se narodil, stárl, dokud nenadešel vhodný věk pro zastavení růstu. Mám sny, přání, chtíče, zkrátka všechno, dokonce více než normální smrtelník možná. Takže chápu, jak se cítíš. Vím o tvých pochybnostech, ale času bude dost. Předpokládám, že cesta za zničením kultu věčnosti bude dlouhá a plná strastí. Až se vrátíš, teprve vyslovíš své rozhodnutí."

Ateshiki - 02. září 2012 00:14

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Šibalsky se pousměji a užívám si jeho objetí, které tak příjemně hřálo. Opřela jsem o něj své křehké tělo. Já prostě mužskou přítomnost miluji. „Mě už jako malé bylo odepřeno snít a tak jsem všechny sny zahodila. Je to pak jednodušší v životě. Jen si prostě myslím, že aktuální práce mi jde líp než kdybych měla být kněžkou. Myslíš že můj návrat změní můj názor?“ Pohupuji nohama a sleduji, jak hedvábí dává tvar vzduchu. Po chvilce přestanu a odtáhnu se od Khoraka. „Omluv mě, jsi můj zaměstnavatel. Tohle já nesmím.“ Poposednu si kousek stranou od něj a znovu začnu pohupovat nohami. Ve tváři je vidět, jak usilovně přemýšlím, proč bych měla být kněžkou.

Vypravěč - 02. září 2012 00:33

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Khorak se usměje a jeho černé oči dál hledí rovně na město. ,,Nejsem tvůj zaměstnavatel, ale bůh. Na ten úkol tě vybral bratr, já s tebou jen trávím volnou chvíli. Ale když je ti to nepříjemné, samozřejmě tě nebudu k ničemu nutit, chtěl jsem jen pomoct." Po chvilce vzdychne a opět se rozplyne a složí u stolu, kde vytáhne z pláště knížku a začne číst. ,,A jestli věřím, že změníš názor? Neumím číst budoucnost, která se ještě nezačala tvořit. Ale to, že to nedokážu znamená, že stojí za to, ti dát čas na výběr. Možná ten úkol ani jeden nepřežijeme, tak to doopravdy nemusíš řešit nyní."

Ateshiki - 02. září 2012 01:00

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předvěst zla „Když si můj bůh, měla bych spíš já zpříjemňovat volné chvíle tobě,“ špitnu si pro sebe. Vrátím se do pokoje a zavírám za sebou balkónové dveře. Vrátím se ke Khorakovi jako by mi chyběla jeho přítomnost. Stoupnu si za něj, přikrčím se a obejmu ho rameny tak jemně jako by mé ruce na sobě ani neměl. „Co se tam píše? A jak dlouho se ještě zdržíš?“ Natáhnu jednu ruku a obrátím jednu prázdnou stránku načež ji dám hned zpět. Třeba si ze mě jen střílí, třeba se tam opravdu nic nepíše...

Vypravěč - 02. září 2012 01:12

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla ,,Bůh si může dělat, co chce. Dokonce může být vlídný ke svým věřícím a zpříjemňovat jim život, než jim dovolí odejít na cestu, ze které se nemusí vrátit. Ale je jedno, jak to bereš, důležité je, zdali chceš být v mé přítomnosti nebo ne. A ohledně knížky. Nejsem blázen, co čte prázdné stránky." Poté ti knížku podá, a jakmile se ocitne v tvé ruce, objeví se na ní text. Nerozumíš těm slovům, ale cítíš jejich význam. Jakoby se v nich prolínala budoucnost i minulost světa, tvá i tvého boha. Všechno do sebe zapadá. Navíc si všimneš, že písmena nejsou napsána inkoustem nýbrž krví, a máš zlé tušení, že tvojí vlastní. Khorak si od tebe vezme knihu zpět a nápisy ti znova zmizí. On se začte a chvilku jsi na jeho tváři rozeznala něco velmi podobného úsměvu.

Ateshiki - 02. září 2012 01:28

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla „Tvá přítomnost mi nevadí, ale,“ odmlčím se, když mi podá knihu. Měla jsem pocit, že vůbec nic nechápu z toho co se tam píše a vše co tam je, mi bylo blízké a srozumitelné. Bylo dobře, když si ji vzal zpět dřív než jsem ji sama zahodila. Nechápu proč čte něco takového. Hmm usmívá se. Směje se mé reakci nebo ho pobavilo něco napsaného v knize? To je jedno... „Jdu si lehnout, chci se na zítra vyspat. Je mi jedno jestli tu zůstaneš a budeš si číst nebo se vypaříš jako tvůj bratr.“ Zhasla jsem jednu z mála ještě svítících svíček, ležící u postele. Spokojeně jsem se zachumlala do veliké postele. Povlečení bylo stejně saténové jako má košile, ale v barvách rudých růží, které tolik miluji. Přikryla jsem se a ještě chvíli sledovala boha.

Vypravěč - 02. září 2012 01:41

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Tvůj bůh tě sleduje, jak si lehneš do postele. Poté, co zhasneš svíčku, se ukážou paprsky měsíce, osvětlující prostor před bohem i jeho samotného. Vidíš, jak odloží knížku a poté se před ním na stole zhmotní dva malí dráčci, kteří spolu svedou souboj. Poté odletí oknem a Khorak se rozplyne. Avšak černý oblak nezmizí, připutuje k tobě, kde se znovu zhmotní v muže s černýma očima, v temném rouchu. ,,Času je dost, nemusíš vyrážet ráno. Než Krysař dorazí, bude to minimálně týden." Poví ti, zatímco si klekne vedle tvé postele, aby mohl studovat tvojí tvář. Je ti jasné, že bohové uvažují naprosto jinak, než lidé, ale i tak se cítíš velice nesvá.

Ateshiki - 02. září 2012 01:55

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Otočím se na bok k němu a stejně tak jako on si prohlíží mou tvář, já sleduji tu jeho. Snažím se vypozorovat z jeho tváře aspoň nějaké jeho myšlenky, co by se mu mohli honit hlavou, ale jeho oči ani mimické svaly mi nic neříkaly. Hlupáčku, vždyť je to bůh. Sama sebe jsem se trochu pokárala. „Jeden den mi potrvá než si zjistím jak to tam chodí, jak se po městě vyskytuje stráž a jestli je i katedrála hlídaná. Až pak budu moci prozkoumávat. Řekni mi toho víc o tom krysařovi? Jemu předám informace a tím moje spolupráce s ním bude hasnout?" I když jsem byla na mužskou přítomnost zvyklá, v jeho božské přítomnosti jsem přece jen nebyla tak jistá jako jindy.

Vypravěč - 02. září 2012 02:07

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla ,,Bohužel, tím spolupráce nekončí. Tvůj úkol to sice již není, ale stejně mu pomůžeš, budeš chtít. Krysař je výtvor boha podsvětí mimo Gharrak. Je to nástroj na zabíjení krys, které roznáší mor, ale i lidí, kteří roznáší zlo. V jeho očích je vidět smrt a jeho píšťala je smrt samotná. Slíbil jsem mu, že mu dám možnost výběru, jestliže mi přinese srdce vrchního kněze věčnosti a ostatních vysoce postavených kněží toho zpropadeného kultu. Tento úkol bude trvat roky, to vím a budoucnost je nejasná. Zítra můžeš klidně spát do oběda. No nic, jestli mě již k ničemu nepotřebuješ, vzdálím se." Načež se postaví, ale neodchází. Místo toho stále hledí na tvojí tvář očima bez bělma. Na jeho tváři se čas od času objeví lehký úsměv, ale jinak je Khorak naprosto bez emocí, nebo je dokáže mistrně ovládat.

Ateshiki - 02. září 2012 10:48
	soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla ,,Těším se až ho poznám." Hledím do jeho očí a ty mě jakoby hypnózou uspí...

Ateshiki - 02. září 2012 11:04

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Druhého dne mě probudí příjemné teplo sluneční paprsků, které na mě svítí. Pomalu otevřu oči a usmívám se do nového dne. Mohla být tak jedna hodina odpoledne. Vstala jsem z postele, došla ke stolu, kde ještě včera posedával Khorak a vzala si z něho misku mléka, kterou mi připravil můj sluha, tak jako každý den. S miskou v rukou jsem šla k oknu a prohlížela si nový den. Mléko jsem nevypila celé, spíše jsem pospíchala , abych už mohla do ulic si jít koupit puket rudých růží. Kupuji si je každé ráno. Otevřu dokořán skříň a začnu vybírat, které šaty by byli nejvhodnější. Pro dnešek jsem zvolila šaty s rudým korzetem a černou suknicí. Nasoukala jsem se do šatů, upravila se v zrcadle a vyrazila do ulic pro růže. Dnes jsem se nemohla nesmát na všechny kolem, když byl tak překrásný den. Mion v mé nepřítomnosti uklízí můj pokoj. Když se vracím s 15ti růžemi v rukou, již tam nebyl. Přišla jsem k posteli, a švihla jsem sebou na ní. Růže držím nad sebou a dívam se do nich, jakoby mi mohli říct, kdy je vhodný čas odjet a jak dlouho to bude trvat a co si mám sebou vzít. Den mi ubýhal rychleji než jsem čekala…

Vypravěč - 02. září 2012 13:31

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - rituál magie Stojíš v temné podzemní místnosti. Chlad vzduchu umocňuje i chlad kamene, ze kterého je místnost stvořena. Světlo poskytují magické lucerny bez plamene, zářící slabým bílým světlem. Před tebou se nachází kamenný podstavec, z jednoho kusu žuly, na něm klečí svázaný muž. Za tímto mužem stojí další, kterého znáš. Je to vrchní inkvizitor Dula. Je proslaven nejen tím, že vede celou církev Khoraka, nýbrž i svojí krutostí, kterou trestá ty, jež se postaví vašemu pánu. Běžně nechává z lidí vylézt jejich vlastní kostru, prasknout jejich oči nebo jim nechá vytéct obsah zažívací soustavy do těla. Je to výborný necromant, ale jeho záliba ho dělá trošku zvráceným. ,,Tohle je kněz kultu věčnosti, Krisiune. Tvojí závěrečnou zkouškou, než se staneš inkvizitorem je ho zabít tak, aby to jejich prašivou bohyni mrzelo. Chci aby ucítila jeho bolest a při pohledu na jeho zohavené tělo, aby vyzvracela to, co měla ráno k snídani. Skrz jeho utrpení přines utrpení jeho paní." V očích zajatce vidíš strach, jaký jsi ještě neviděl. Možná že toto je ta chvíle, kdy se někomu zlomí víra v jeho boha, když dopustí něco takového.

Vypravěč - 02. září 2012 13:38

soukromá zpráva od Vypravěč pro Stodola Při pohledu do budovy nezjistíš nic zajímavého, je to prostě obyčejná venkovská stodola. Vevnitř jsou tři místnosti. Jedna je kuchyň, jídelna a pokoj Davida najednou, neboť spí na peci. Druhá místnost je spižírna a třetí ložnice jeho zesnulých rodičů. Omítka je tradiční, z bahna se slámou, potřená vápnem. Na peci jsou železná kamna a kousek vedle je výklenek na dřevo. Nad hliněnou částí pece má David položené dvě peřiny a polštář. Na druhé straně od vchodu je skříň s nádobím. Zbytek místnosti je vyhrazen jako jídelna. Velký stůl a kolem něj šest židlí této části dominuje.

Eniel - 02. září 2012 13:46
	soukromá zpráva od Eniel pro Stodola Jak se tak rozhlížím, tak mě zaujme velký stůl, nevím ani proč. Najednou si uvědomím, že bych měla dojít za Davidem a trochu mu pomoci. Odložím tedy nákup a velký stůl a jdu ho hledat. Jakmile ho najdu, tak na něj začnu mluvit. ,, Zdravím tě Davide, jsem zpátky nepotřebuješ pomoct?" Rozhlížím se kolem sebe kdybych viděla něco pro mě zajímavého.

Krisiun Veinlash - 02. září 2012 14:32

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Předzvěst zla - rituál magie Nacházím se v chladné, kamenné místnosti v podzemí. Ponurá atmosféra, která zde panuje je způsobena všudypřítomným chladem a tmou. Magické lucerny na stěnách dodávají slabé bílé světlo, které způsobuje, že celá místnost působí nepřirozeně... jakoby pokřiveně. Jsou tu se mnou další dva muži. Jeden znich klečí na kamenném podstavci, pečlivě svázán, aby neutekl. Druhého muže znám... vrchní inkvizitor Dula. Vrchní inkvizitor Dula je nejenom hlava Khorakské církve, ale i ten nekrutější a nejstrašidelnější muž, kterého znám. Utrpení jeho paní? Podívám se Dulovi do očí a polknu. Chlad místnosti je ničím ve srovnání s chladem v očích vrchního inkvizitora. Odvrátím zrak a pohlédnu do očí zajatce... Strach? Ano strach...Právě si uvědomil, že jeho život skončil a ani jeho paní ho nezachrání. Zhluboka se nadechnu a přikývnu na důkaz, že jsem Dulovi rozuměl. Musím to udělat. Bolest mi nepřináší žádnou radost, ale chci-li se stát inkvizitorem, musím to udělat! Pomalu přijdu k muži, rozepnu plášť a vezmu do ruky svůj palcát. Je to spolehlivá a brutální zbraň... Pro tuto situaci výborná. Pomyslím si a upřeně se zadívám na svázaného kněze. Potom ho přinutím si lehnout, na záda... Natáhnu k němu ruku a spustím hlubokým hlasem: Khaal'r tegha! Moje oči se fialově zalesknou a muž ucítí první bodnutí bolesti. Bude to jen horší, pokud se budeš bránit... Pomyslím si když ucítím v jeho mysli slabý odpor. Khaal'r tegha! Zvolám hlasitěji aby byl můj hlas slyšet v řevu, který začal svázaný kněz vydávat. Bor Khaal'r de teuni! Khaal'r bor tegha..! Můj hlas hřmí kammenou místností a kněz začíná krvácet z nosu Ještě chvíly... Pomyslím si a přeříkám další slabiku. A vten moment jsem prolomil poslední zbytky odporu v jeho mysli. Přestanu přeříkávat, uchopím palcát obouruč a vší silou udeřím vězně do pravého kolene... Jako kdybych sekal dřevo. Ozve se křupnutí a čvachtavý zvuk signalizující, že koleno už nepřipomíná koleno. Začnu znova pronášet magická slova: Khaal'r tegha! Khaal'r bor tegha! Znám lidskou psychiku dost dobře, abych věděl, co s člověkem udělá psychická a fyzická bolest takovéto úrovně. Je to něco co by nikdo nikdy nechtěl zažít.. Knězi začala téct krev z uší...Ještě chvíly a bude mít trvalé psychické následky. Pomyslím si, zvednu palcát a udeřím do druhého kolene... Celý popstup zopakuji i s lokty, pánví a břichem... Poté kněze dorazím úderem do hlavy. Ale néé moc brzy. Pomyslím si, když se připravuji ke konečné ráně. Dula chtěl ať trpí a tak musí trpět... *Plesk* Palcát dopadl na hlavu a ukončil tak život kněze... Najednou se mi udělá nevolno a rostřesou se mi ruce Moc magie, ještě nikdy jsem nepoužíval magii tak dlouho... Hotovo, pane..! řeknu chraplavým hlasem, zatímco upustím palcát a snažím se zklidnit bušící srdce.

Vypravěč - 02. září 2012 17:07

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - Chrám Khoraka Druhého dne, co se Krysař vzbudí, leží již kněžka vedle něj a spokojeně pospává. Jakmile však vstaneš, Angela otevře své nepřirozeně modré oči a chvilku trvá, než ji ztmavnou na normální modrou. ,,Ach jo, vůbec se mi nechce vstávat. Ale někdo míří k chrámu, cítím, že začal narušovat svou přítomností auru." Po chvilce se nechá doprovodit ven. Je ráno, ale slunce nad pouští vystoupalo nahoru a nepříjemně oslňuje. Vedro však není příliš silné, neboť z oázy za chrámem přichází chladný vzduch od vody, ale i tak, pořád je to poušť. Muž který přichází (Edric). Je to typický ozbrojenec ze severu. Už jsi o takových slyšel, říká se jim Horští Tygři, nemilosrdní elitní jednotka žoldáků. Tento muž je vysoký, šlachovitý, má černé vlasy a v tváři sebejistotu podtrhnutou bouřkově modrýma očima. Jedinou vadou mu je jizva na tváři jdoucí přes celé oko, které je však zdravé, takže čepel jeho protivníka nešla moc hluboko. Ostatně, aspoň něco máte společného.

Vypravěč - 02. září 2012 17:22

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - chrám Khoraka Časně ráno vyrazíš na jihovýchod do chrámu. Cesta je poměrně dlouhá, takže než dojdeš, slunce, které nebylo předtím ještě vidět je nyní vysoko nad obzorem a svítí ti do očí. Najednou, když už začíná být vedro nesnesitelné, a to ještě není zdaleka ani poledne, všimneš si kamenného chrámu s velkou věží. Za ním je hned oáza a příjemný vzduch začíná vát tvým směrem. Trvá ti ještě deset minut, než dojdeš k chrámu a velice lituješ, že jsi včera uštval svého koně, neboť tuto cestu by zdolal za minutku. Dorazíš před vchod, veliký výklenek bez brány. Když staneš před tímto vchodem, ze stínu vyjdou dva lidé, muž a žena. Muže poznáš, je to Krysař, neb na čele má znamení ve tvaru lebky. Je to třicátník v černém rouchu. Má černé kudrnaté vlasy, malou bradku, tmavé oči a krom jizvy ve tvaru lebky má velmi podobnou jizvu té tvé, táhnoucí se přes oko až na levou tvář. Všimneš si dlouhých prstů pokrytých malými jizvičkami, připomínající strie, jež se udělali každému válečníkovi kolem bicepsů a prsních svalů, jak rychle nabral sílu. Je ozbrojený nožem, ale ty víš podle legendy, že to není jeho nejstrašlivější zbraň. Vedle něj kráčí mladá krásná dívka, snad krásnější jsi ještě neviděl. Má na sobě minimalistické černé roucho. Na ramenech má černé pruhy látky, pokračující k stříbrnému náhrdelníku, jež je také součástí roucha, držící spodní díl, taktéž černou látku, zakrývající průměrné poprsí a u pánve se spojující v jeden jediný široký pruh látky, zakrývající intimní partie. Zkrátka řečeno, toho na sobě moc nemá a zjevně se nebojí ukázat svou krásu. Má modré oči, panenkovskou tvář a malý nosík. Jejímu krásnému vzezření dodávají ku zvláštnosti stříbřitě bílé vlasy až pod lopatky. Všimneš si navíc, že jak ses přiblížil k chrámu, pociťuješ nepřirozený chlad, který je podle tebe způsoben kouzlem tohoto místa.

Vypravěč - 02. září 2012 18:20

soukromá zpráva od Vypravěč pro Farma Když Davida najdeš, zrovna hřebelcuje jednoho ze svých čtyř koní. Jakmile si tě všimne, přestane a odvrátí se směrem k tobě. ,,Ne, to je dobré. Už mám všechno hotové, jen se starám o zvířata. Ale kdybys uvařila, byl bych ti vděčný, mám po dnešku hlad jak vlk." Poté se opět vrátí k pečování o koně. Jde vidět, že ho práce baví a má svá zvířata velmi rád. Ohledně tvých kuchařských dovedností, jako žena umíš rozhodně připravit jídlo lépe než muž, přeci jen je středověk.

Vypravěč - 02. září 2012 18:52

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - cesta Dula s na tebe usměje a dojde k tobě. Vezme tě za rameno a vede tě do jedné z postaních místností. ,,V klidu, jen klid. To co jsi udělal je správné a upřímně, zvykneš si na to. Každý z nás měl ze začátku problémy, i já. Říkal jsem si, že to jsou také lidé a jsou, jen zvolili špatnou cestu. Je to pro ně vysvobození, na to mysli. Tím utrpením jim ukazuješ, že skončili na špatné stezce. Myslí si, že to mi jsme špatní. Občas jsem uvažoval, co když mají pravdu? Co když je jejich bohyně lepší? Ale pak jsem si uvědomil, že Khorak je hodný. Sice se obklopuje temnotou, ale nikdy po žádném z nás nežádal, abychom se obětovali nebo abychom brali život někomu jinému. Dokonce tato zabití nepocházejí z jeho přání, nýbrž z mého. Khorak se mi kdysi zjevil a řekl mi, abych tuto církev založil s tím, že bude sjednocovat jeho věrné. Později, když se mi zjevil znovu a znovu, všímal jsem si smutku v jeho tváři. Nakonec jsem se zeptal, proč je tak smutný a on mi odpověděl: , To je kvůli mému bratru. Jeho moc byla veliká a byl ke svým věrným hodný. S příchodem Dharrik a jejího kultu však zeslábl a nyní slábnu i já.' Poté ještě řekl něco o tom, že chce její hlavu, že je to svině a že chce srdce jejích vrchních kněží. Ale to já jsem se mu nabídl, že budu trestat nevěřící. Souhlasil, ale nepožádal mne. Proto věřím, že Khorak je moudrý a spravedlivý bůh a toho si cením." Tvá ramena pustí až ve chvíli, kdy dorazíte k dřevěnému stolu, kolem kterého stojí deset židlí s koženým polstrováním. Sám si nesedne do čela nýbrž naproti tobě a položí před tebe v látce zabalený podlouhlý předmět. ,,To je meč inkvizitora. Je to znamení tvé hodnosti a moci. Nikdy ho nesmíš použít k boji, to je zákon, ale použij ho ke ztrestání každého, kdo činí proti našemu bohu nebo jeho bratrovi." Meč, v balíčku schovaný, je z černého kovu se stříbrnými žilkami. Ještě větší zvláštností je jeho tvar. Čepel je vlnitá v ostrých záhybech. Vypadá to, jako pravidelný klikatící se hlavní větev blesku. Této čepeli se říká tepaná a meči se říká Řezač Bouří. Záštita, rukojeť i hruška jsou taktéž umělecká díla. Záštita vypadá jak satanovy rohy, rukojeť má každou linku koženého pásku doplněnou o jemný stříbrný řetízek a hruška vypadá jako černošedý plamínek. ,,Vydej se do města a nalezni Krysaře a Ateshiki, našeho zvěda. Mají za úkol přinést srdce vrchních kněží věčnosti, ale pán se obává, že se stane něco jiného a budou potřebovat pomoct. Khorak mi ukázal budoucnost, jako vidí. Je zmatená a plná utrpení. Podsvětí se bude plnit hříšníky, jež zemřou rukou chaosu. Musíš tomu zabránit. Já se vydám na pomoc jinam, ale také nebudu zahálet. Sbohem příteli, nechtě tě moudrost provází na tvých cestách."

Krisiun Veinlash - 02. září 2012 19:34

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Předzvěst zla - cesta Pořát se ještě třesu, zatímco posmrtné křeče kněze ustaly. Vrchní inkvizitor se na mě usměje a chytne mě za rameno. Není to ten chladný, drtívý dotek, který jsem si představoval... Je spíše uklidňující. Pomyslím si a nechám se vést do postranní místnosti. Že každý má problémy? I on?! Naslouchám Dulovým slovům a přemýšlím: To co říká zní logicky... A pokud se mu Dula sám nabídl, že bude trestat nevěříce, pak i já se bude snažit, aby Khorak nebyl smutný! Všiml jsem si, že jsme došli k dřevěnému stolu. Dula pustil mé rameno, posadil se a pokynul mi abych si sedl naproti němu. Kouknu na předmět zabalený v látce a vzrušením zatajím dech Meč inkvizitora...Odznak hodnosti a moci! Ztrestám sním každého něvěřícího...slibuji. Pronesu obřadně a pomalu začnu rozbalovat látku. Je to velká... Vtom rozbalím celý meč a mohu si jej důkladně prohlídnout. Je nádherný..! Pomyslím si a na chvíly stratím řeč. V očích se mi zaleskne odraz ze stříbrného žilkování a usměju se. ...čest. Poslouchám další Dulova slova, meč položený stále ještě na stole a zamračím se: Jestli se Khorak obává, tak bych se tam rozhodně měl vypravit co nejrychleji... Pak vstanu, meč si připnu přes rameno. Nesmím ho používat k boji, takže by se mi u pasu jen pletl... Pomyslím si a usměju se na Dulu: Děkuji, pane. Nechť vás Khorak provází... Pronesu vážně a otočím se k odchodu... Cestou ven z podzemní místnosti, ještě vemu upuštěný palcát a dám ho na čestný místo u mého pasu. A teď už se jen vydám na cestu k městu. Musím najít Krysaře a Ateshiki...!

Vypravěč - 02. září 2012 20:07

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Prožila jsi vskutku hezký den. Zrovna, když se věnuješ světským radovánkám s kyticí růží, všimneš si, že na tebe hledí Khorak. Jakmile si všimne, že o něm víš, sedne si znova ke stolu a začne číst svou oblíbenou knížku. ,,Krysař a jedna z mých kněžek vyrazili. Budou tu tak za tři dny, ale nespěchej, oni počkají. Pěkně pomalu zjisti co nejvíce, ale nenech se zajmout. A doufám, že umíš kreslit mapy, bude se to hodit." řekne a poté pokračuje ve čtení. Napadlo tě, že by mu mohla být tvá přítomnost příjemná, když tady včera zůstal do noci a nyní se ukázal znovu. Ale jeho myšlení je tak složité, že si tím nemůžeš být jista.

Vypravěč - 02. září 2012 20:24

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - cesta Cesta přes poušť je nejen velmi zdrcující, ale také dlouhá. Naštěstí je pokrytá spoustou oázek, u kterých jsou povětšinou pevnosti. Cesta trvala pět dní a na každou noc ses stavoval v hostinci. Čím dál tím více se objevovali věřící kultu věčnosti, ale takoví, že nejsou škodnou. Dnes budeš trávit noc v osamělém hostinci již za pouští, kousek od lesa. O tomto lese jsi slyšel také zvěsti, že za ním leží netknutý prales, kde ožívají stromy a zabíjí kohokoli, kdo se přiblíží. Hostinec nese jméno U chlupaté ryby. Je to poměrně velká stavba s velkým množstvím návštěvníků. Obsluha je kvalitní a postele tak akorát měkké. Zítra již dorazíš do města, ale nyní je čas přečkat noc zde.

Eniel - 02. září 2012 20:51

soukromá zpráva od Eniel pro Venku ,,Takže ti nevadí, že se ti budu promenádovat po domě jo?" Dobrá tedy jdu něco uvařit. Nezdrž se dlouho, tak za třičtvrtě hodiny to bude hotové." Odejdu a jdu do kuchyně kde začnu připravovat maso s vařenýma bramborama. Brambory budou v celku se šlupkou, proto jsem vybírala stejně velké, maso okořením solí a trochu pepře a po cca dvaceti minutách osmažím, to se již začaly vařit brambory, tak aby to bylo stejně, a k tomu nakrájím zeleninu, kdyby náhodou nechtěl brambory. Jak tak vařím, tak přemýšlím nad Davidem. Hmm je skvělý, jak se dokáže o všechno postarat sám. Je vidět že to má rád. Mohla bych se tu něco naučit, jestli tu zůstanu déle. Kontroluji maso a brambory, a když se brambory zdají měkké a maso dobře propečené, tak maso vyndám na talíře a brambory dojdu ven slít, a rovnou zavolám na Davida, že oběd je hotov (pokud již do té doby nepřišel).

Ateshiki - 02. září 2012 22:27

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Když si uvědomím božskou návštěvu v mém pokoji, posadím se. Kytici stále pevně svírám a přičichávám k ní. Už zase je tady? Že by se mu má přítomnost líbila? U normálních chlapů je to běžné, ale že bych okouzlila i boha? Nebo se mu líbí jen můj pokoj, protože tu je klid a příjemně to tu voní, vhodné místo na čtení. Chichotám se potichu svým myšlenkám. „No, kreslení mě nebaví, ale umím to. Nejsem moc zvykla něco překreslovat, většinou si to uložím ve své hlavě. Ale nějak to zvládnu.“ Vstanu z postele a hloupě se začnu točit po pokoji jako malá holčička a všude kolem sebe rozhazuji lístky z růží, dokud mi nezůstane poslední v rukou. „Proč jsou tak úžasné? Tak překrásně voní…“ Přivoním k mé poslední růži. „Během tří dnů zmapuju tu budovu. Chci to udělat dřív než oni dorazí.“

Vypravěč - 02. září 2012 23:19

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla ,,Nečekej, že to půjde tak snadno, nemáš šanci. Musíš je infiltrovat, aby sis prohlédla i vnitřní prostory. Chci vědět všechno o té budově. A proč růže voní? Mají to ve zvyku, lákají tak hmyz, aby je opiloval. Je to naprosto přirozený chod přírody, krásně promyšlený. Příroda je i nad námi. I my bohové se musíme řídit jejími zákony." Poté Khorak obrátí další list a čte ve své knížce beze slov. Jeho temné oči sledují stránky pozorně. Najednou se listy začnou převracet sami od sebe, čím dál tím rychleji, až zbudou jen desky. Všimneš si, na vnitřní straně zadních desek, obrázku. V životě jsi ten samý obrázek již jednou viděla. Bylo to v tvém cechu, kde ses naučila zlodějskému umění. Ten symbol měl jeden z vysoce postavených cechovních mistrů vypálený na dveřích, krátce na to zemřel.

Vypravěč - 02. září 2012 23:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - statek Jídlo, které děláš je již s určitostí večeře. Než jsi došla do města a zpět, už dlouhá doba uběhla. Po tvé snaze něco ukuchtit přišel David ještě dříve, než jsi vůbec dovařila. V kamnech pro tebe nebylo těžké zatopit a uvařit takto jednoduché jídlo už vůbec ne. Když se dáte do stolování, můžeš být spokojena, neb podle tvého soudu toto jídlo bylo povedené a průměrné k celku. David si velice pochvaloval, jemu to přišlo zjevně jako nejlepší jídlo za poslední roky. Poté, co dojíte a umyješ nádobí ti David ukáže ložnici jeho rodičů a povleče ti. Poté ti popřeje dobrou noc a sám vyrazí ven, umýt se a jít spát na pec. Je evidentně zvyklý chodit spát brzo a taktéž i vstávat. Slunce však ještě nezapadlo a tobě se moc spát nechce, protože jsi zvyklá chodit spát až za hluboké noci.

Ateshiki - 03. září 2012 00:04

soukromá zpráva od Ateshiki pro Predzvest zla ,,Ale no tak, tomu snad sam neveris. Zeny jsou jako ruze. Vzdyt mi nelapime muze do pasti jen protoze se nam to hodi." Na chvilku se odmlcim. ,,No dobre delame to, ale to neznamena, ze to je jedine co musime v zivote udelat." Pristoupim k nemu a obejmu ho podobne jako predesly den s rozdilem, ze sve tvare lisam o ty jeho, ruzi drzim ve vzduchu pred nim. ,,Jen se koukni." Stisk objeti zpevnim a ruzi mu dam blize k jeho obliceji. ,,Copak to necitis? To neni pouhy pyl, to je neco vic. Uz to citis?" Kdyz jsem byla tak blizko, vsimla jsem si obrazku zdobiciho zadni stranu knihy. V ten moment jsem mela na jazyku tolik otazek, aleodpovedi nechci tento vecer...

Vypravěč - 03. září 2012 00:17

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Chvilku poté zavře knížku a z rukou ti vezme květiny. Položí je na stůl a vstane, postaví se čelem k tobě. ,,Ženy jsou jako květiny, to máš pravdu. Byly jste stvořeny takové, jaké jste kvůli vábení mužů a páření se, ale jste schopné i lásky, stejně jako květiny jsou schopné vonět i člověku i když pro to nebyli určené. Ty jsi také květina, růže rudé barvy" Poté tě pohladí na vlasech a ty ucítíš znova vůni růží, jako bys je měla přímo před nosem. Poté si znova sedne na židli, ale obrátí jí k tobě a sleduje tě. ,,Viděl jsem mnoho dívek, ale jen málokterá, jestli vůbec nějaká, měla takové kouzlo jako ty. Cítím se v tvé přítomnosti hezky, byť jsem myšlenkami na tisíci místech. Je to jako bych měl druhý domov. Obrovské katakomby podsvětí a tvoje apartmá."

Ateshiki - 03. září 2012 10:41

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla „A co kdybys byl myšlenkami jen tady?“ Opatrně a nejistě se mu posadím na klín. Pravou rukou mu pročísnu vlasy. Byly drsné a pevné. Zatím co má druhá ruka mu natrhla košili, aby se mohla dostat k jeho hrudi, která byla jak z kamene. „Pořád mluvíš, jako bys neměl emoce, názory, pocity… Kde je tvé srdce? Jako bys byl stroj, který se řídí jen knihami a ne bůh, který dokáže také milovat nejen své věrné vyznavače. Věřím, že tam dole pod tím vším je stále chlapecké srdce. Hravé a skotačivé. Tady svou vážnou tvář můžeš zahodit, vždyť tě tu nikdo nesleduje. Muž sedící stále nad knihou tady nikoho neohromí. Buď tím chlapcem…“ Přitáhnu se k němu ještě blíž a má poslední slova se rozplynou v sladkém polibku. Pocítila jsem v sobě nejistotu podobnou té malé holčičce, co kradla své první jablko. Zvenku jsem byla klidná a sebevědomá, ale uvnitř se vířila jen jedna velká panika.

Krisiun Veinlash - 03. září 2012 16:30

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Předzvěst zla - cesta Gharrak je poměrně velká říše. Plahočil jsem pět dní pouští... Pouští, kde slunce celý den pálí jako o život a kde se vám písek dostana všede. Na noc jsem se zastavil, vždy v nějakém hotelu, podblíž oázek, které jsou roztroušeny po celé poušti. Konečně jsem opustil poušť! Pomyslím si nadšeně a kouknu na zapadající slunce. Ale budu si muset pospíšit do nějakého hostine... Přidám do kroku a zanedlouho se objevím před poměrně slušně vypadajícím domem, nesícím jméno "U Chlupaté Ryby" Vnitřek hostince je poměrně dobře zařízení. Také je tu hodně hostů a tak jako první si objednám pokoj. Jakmile dořeším svoje ubytování, posadím se ke stolu s výhledem na vchod a kývnu na děvče roznášející jídlo a pití. Korbel piva a pořádnou porci jídla... Řeknu žíznivím, chraplavým hlasem. Než mi to donese tak si prohlídnu hosty, jestli nikde nevidím nějaké potížisty. Zatímco jím a popíjím, snažím se zaslechnout nějaké podrobnosti o tom strašidelném pralese, o kterém jsem už slyšel. Pak se nato budu muset někoho zeptat... Pomyslím si a pořádně se napiju.

Vypravěč - 03. září 2012 21:13

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Tvůj pán příjme polibky, ale neopětuje je, místo toho se ti zahledí do očí, jako by tě probodával. ,,Neumím se koncentrovat na jedno místo, ale slibuji, že se budu soustředit jen na tuto místnost a ostatní ignorovat. A mé pocity? Jsem více citlivý, než dokáže jakýkoliv člověk být, neb jsem stvořen vůlí desetitisíců věřících." Poté tě chytne kolem pasu a vstane i s tebou, zatímco tě políbí. Jeho tělo je spíše šlachovité, nežli svalnaté, ale sílu má obrovskou. Zvedl tě, jak kdyby nevážila více jak pírko. Po chvilce stání a věnování ti vášnivých polibků tě odnese a položí na postel.

Ateshiki - 03. září 2012 21:42

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Jeho zprvu neopětovaný polibek mě polekal. „Nedívej se takhle na mě,“ povím, když jeho hluboké oči upřeně hleděly do těch mých. Líbilo se mi, když muž, který byl se mnou byl jistější než-li já. To jsem neznala. Možná jsi citlivější jak lidská bytost, ale ty jí nejsi. Jsi něco víc. Svýma rukama mě chytne za pas, jakoby mě svíraly dva hadi. Jako odměnou za poslušnost mi věnuje další polibek . Po dobu, po kterou se naše rty dotýkaly, rozechvívala mé tělo společná rozkoš nedovolující se nám od sebe odtrhnout. Když mě zvednul, obmotala jsem své nohy kolem něj a nechtěle jsem se pustit, dokud mě nepoložil na postel. Svou vášní, která jakoby pocházela ze samotného pekla, mě doplňoval tak jako nikdy nikdo před ním. Byl jako droga s nesmírně vysokou mírou návykovosti. Jakmile ho jednou ochutnám, nedokážu se ho vzdát… Využiju momentu, kdy se ode mě odtáhl, aby srovnal svůj dech, a odstrčila jsem ho od sebe. Roztrhla jsem jeho košili, nedbaje na to jak moc drahá a cenná mohla být, přitisknu rty na jeho hruď a vracím mu tak onu šílenou rozkoš, kterou předtím vyvolal on ve mně.

Vypravěč - 03. září 2012 22:01

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Roztrhnutou košili ze sebe shodí i s pláštěm. Poté si sedne kousek od tebe a zkoumavě se ti opět zahledí do očí. Studuje tě a ty studuješ jeho černé, nic neříkající oči z naprosto jiného úhlu. V očích se mu odráží tvá vlastní tvář, ale zahlídneš i něco, co ti připomíná moře černé vody, jehož vlny se pomalinku přelévají přes masy vody. V tom ucítíš, jak se ti povoluje šněrovačka na korzetu, aniž by se tě Khorak dotkl. Poté, jakmile je šněrování celé rozvázané s přiblíží znova k tobě. Jednou rukou tě pohladí po vlasech a ty znova ucítíš vůni růží, zatímco druhou ruku, levou, ti jemně položí na vnitřní stranu levého stehna. Sjíždí jí pomalounku směrem ke kotníku, až narazí na botu, kterou ti opatrně sundá. To samé ti udělá s pravou botou a poté se věnuje tvým rtům.

Eniel - 03. září 2012 22:06

soukromá zpráva od Eniel pro Na statku Usměji se, když vidím, že mu chutná, ale zarazí mě že chce jít spát tak brzy. S omluvným výrazem ve tváři mu povídám. ,,Omlouvám se , ale já ještě nepůjdu spát, pokud ti to nevadí. Půjdu se ještě projít ven ano? Je mi jasné, že musíš jít spát brzy, ale já bych neusnula. A neboj se až přijdu budu potichu, abych tě neprobudila. Usměji se na něj a při čekání na jeho odpověď se zamyslím. Hm půjdu se projít do města, abych zjistila něco více o zdejších lidech. A třeba se i něco semele, pro mě nečekaného, že poznám někoho nového. Až mi odpoví, tak se s ním rozloučím a vyrážím do města. Po cestě si svítím ohýnkem, který si vyvolám do dlaně dokud nepřijdu do města, kde se již svítí. Procházím se městem a sháním nějaké informace, jak o lidech, tak o všelijakých věcech jako je například náboženství a podobně. Procházím se uličkami, jako by byli nějaké velké bludiště, a zkoumám okolé, ale v celku dobře se orientuji až na pár vyjímek. Když už je tma tak okolo půlnoci usuzuji, že je lepší se vrátit k Davidovi, abych zítra byla něčeho schopna.

Ateshiki - 03. září 2012 22:41

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Povolený korzet mi dovolil se konečně nadechnout. Na chvilku jsem zavřela oči, zhluboka se nadechla. Když jsem je pomalu otevřela s výdechem, on mě zase sledoval. Zprvu se v jeho tmavých očích odrážel můj obraz samotný, pak mi začali připomínat tmavé hlubiny moří. Když položil ruku na mé stehno, rozvířil ve mě další dávku vášně v mém těle. Užívala jsem si, že bůh je okouzlen mnou, že právě on chce mé tělo k rozkoši. Připadala jsem si něčím víc, růží mezi trním. Odhodím rozvázaný korzet na zem a přitisknu jeho nahou hruď k té své. Chci cítit teplo jeho těla na mém. Naše rty si spolu pohrávají a já se nechám unést chtíčem a vášní. Jednou rukou projedu jeho vlasy a druhou si ho přitisknu k sobě. Chtěla sem ho mít jen pro sebe, aby byl jen a jen můj. Dravě ho políbím a nechám své rty putovat k jeho krku, do kterého se hladově zakousnu.

Vypravěč - 03. září 2012 22:56

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Jakmile se mu zakousneš do krku, ucítíš, že vlastně nemá pulz, jen slabé vibrování. Chvilku ti jen přejíždí rukou po boku a poté tě chytne za sukni a trhne s ní. Necítíš, že by se roztrhla, jen slabé zamrazení a leží stranou. Poté se na chvilku oddálí a sundá ti punčocháče již tradiční metodou. Najednou si tě začne zvědavě prohlížet. Netušíš, co se mu může honit hlavou, ale po chvilce to přestane. Přiblíží se zpět k tobě a nyní tě začne líbat na krku on. Máš pocit, jako by ti projížděla kůží neustále trocha slabého brnění, jako když dostaneš ránu od nabitého hedvábí. Po chvilce ti sjede pusou trošku níže, a začne tě líbat nejdříve nad ňadry, poté i přímo na nich. Slabé brnění při každém jeho doteku ještě umocňuje tradiční vzrušení.

Vypravěč - 04. září 2012 10:18

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - U chlupaté ryby Děvečka ti po nějaké chvilce donese tvé pivo, po trochu větší chvíli i kousek pečeného selete s křenem a vařeným bramborem. Všimneš si, že tvá porce je větší než ostatních hostů, dokonce i vzhledem ti připadá část odkrojeného prasete lepší, více libová než u ostatních. Vysvětlení přišlo posléze. Přisedla si k tobě hospodská se džbánem vody. ,,Pane, zde uctíváme Khoraka. Chtěla bych vás požádat o pomoc. Mnoho lidí z nedaleké vesnice, kde také bydlím, zmizelo beze stopy. Sousedovic dcera Alena byla předevčírem v noci za svým milým, ale na paloučku kde měli schůzku, ho nenašla. Místo toho si všimla na okraji lesa zářících rudých očí. Samozřejmě se vydala na úprk. Nikdy předtím jsme něco takového neviděli a moc se bojíme." Poté na stůl položí plný měšec. Podle tíhy a charakteristického chrastění jsou v něm stříbrné nugety v ceně alespoň třiceti zlatých. Takový obnos musela střádat velmi dlouho i když je majitelkou tak dobrého a populárního hostince.

Vypravěč - 04. září 2012 10:25

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - tajemná noc Jak to již bývá, když chceš něco zaslechnout, tak o tom v žádném případě nezaslechneš. Proto se vracíš z města, jehož ulice jsou v noci liduprázdné, s nepořízenou. Bloudíš uličkami až k bráně, kde stojí strážníci, jež se tě přísným pohledem prohlížejí, ale cestu ti nezastoupí. Evidentně jsou zde hlavně na zastrašování. To zajímavé se stalo až při cestě přes rozlehlé planiny zpět k Davidovu statku. Všimneš si tří párů rudě žhnoucích očí. Podle výšky musí být zvíře, jež se na tebe takto kouká velikosti trošku většího psa nebo vlka. Chvilku se na tebe jejich zrak upírá, ale nakonec zmizí k lesu a horám na severozápad. Když se vrátíš na statek a procházíš potichu přes místnost, ve které spí David, všimneš si, že ve své posteli není, vlastně není ani nikde jinde.

Krisiun Veinlash - 04. září 2012 16:13

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Předzvěst zla - U chlupaté ryby Jíslo, které jsem dotal bylo zkrátka úžasné... Schutí jsem se pustil do jídla a až po chvilce jsem si uvědomil, že až možná dost dobré, pro někoho, kdo akorát přivandrval a není tady ani stálým hostem. Možná je to jenom náhoda. Nebo už z té cesty šílím... Přemýšlím, když v tom si ke mě přisedne hostinská. Poslouchám a mračím se: Mnoho lidí zmizelo? Rudé oči...? Strčím si do úst poslední kousek masa a zamyslím se: Mám od Vrchního inkvizitora velmi důležitý úkol, asi by bylo dobré být ve městě co nejdříve, abych mohl najít ty kontakty... Ale jestli jsou to Khorakovi věřící je mojí povinností, coby inkviztora, poskytnout jim pomoc. Pořád přemýšlícího mě vyruší cinkavý zvuk měsce, který přede mě hostinská položila Vypadá pěkně plný... Pomyslím si a přisunu si ho blíž k sobě. Možná je to Khorakova skouška... A i kdyby ne, tak malé zdržení mě nezabije. Rozhodnu se a podívám se hostinské do očí. Zajisté ti pomohu, dobrá ženo. Vemu měšec do ruky a kývnu na důkaz souhlasu: Já tolik peněz nepotřebuju, ale kdoví co mě čeká a navíc církvi se vždy pár pěněz hodí... Pomyslím si a zývnu. Obávám se, že dnes už mne nohy nikam neunesou a tak se s tebou budu muset rozloučit. Pořádně si odpočinu a hned zítra za úsvitu se vydám do tvé vesnice, najdu Alenu, zeptám se jí na pár věcí a vydám se na ten palouček... Možná by bylo lepší vydat se tam hned teď, ale jestli se tam opravdu děje něco nekalého potřebuju být plný síly... S omluvným výrazem vstanu a vydám se do svého pokoje... Vstanu brzo...hned jak vyjdou první sluneční paprsky a hned se vydám na cestu. Tak jsem zvědav co v té vesnici najdu... Pomyslím si a polknu.

Ateshiki - 04. září 2012 21:17

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Ještě chvilku polehávám v posteli a spokojeně se zachumlávám do peřin. Hledím na hocha ležícího vedle mě. Ještě chvilinku se na něj dívám. Po dalších pár vteřinách již s nezájmem o něj vstanu z postele a začnu se opět oblékat. Ze skříně vytáhnu jednu tašku a z další skříně další. Hodím je na jednu hromadu. ,,Jestli se tu chceš zdržet, tak můžeš." Nahlas písknu a už tu byl Mion, aby mi mohl vzít tašky. Odcházím z domu, před kterým na nás čeká vozka. Nastoupíme a odjíždíme do západní části města. Zde se s Mionem ubydlíme jako sourozenci, kteří jen projíždí postupně celým městem a studují ho. Svou roli uměl sehrát skvěle. Po setmění nechávám svého sluhu v pokoji a já jej opouštím v úmyslu vyzjistit, jak nejlépe se dostat do katedrály a hlavně, jak často a kdy prochází stráž v jeho blízskoti. Mé oblečení muselo být jednoduché, abych se v něm mohla co nejlépe a nejladněji pohybovat. Obvazem jsem měla sepnutá prsa, k tomu zastřihlé pánské punčochy. Můj pas zdobil kožený, utáhlý opasek, který doplňovalo nekolik dýk. Další se schovávaly pod koženým náramkem na levé ruce a poslední na pásku, který byl na mé pravé noze, ale tam byly schované jen ty nejmenží kusy. Zahalím se do kápi, zhasnu svíčky v mém pokoji a vyskočím z oken do temnot noci.

Vypravěč - 04. září 2012 22:11

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Když se ráno vzbudíš a nabídneš Khorakovi, že zde může zůstat, vstane a ihned se na něm objeví oblečení, stejně jako dříve. ,,Půjdu. Je jedno kde jsem vidět, když jsem prakticky v každé bytosti, jež mě uznala za svého pána." Načež zmizí a chvilku je na něj památkou černý kouř. Zbytek dne proběhl dle plánu a před tebou stojí katedrála. Ve stínu sleduješ skupinku strážníků města, procházejících kolem. Zjevně zde nejsou natrvalo. Problém nastává, jakmile se ke katedrále přiblížíš. Ucítíš silnou auru toho místa, což je pravděpodobně jen díky Khorakovi. Málem ses nestihla schovat zpět do stínu baráku, kde jsi byla před tím, a tudíž tě málem odhalili dva mniši, kteří zrovna vylezli na balkon. Dostat se tam jako do panských sídel je naprosto nemožné. Když si projdeš katedrálu kolem do kola, s dodržováním bezpečné vzdálenosti, zjistíš. že katedrála je kruhové podstavy s průměrem přibližně dvou set kroků. Katedrála je tvořena z šesti pater, každé o výšce přibližně šesti sáhů, přízemí deseti. Každé patro je taktéž kruhové podstavy, o cca pět sáhů na poloměru kratší. První a třetí patro má balkóny na vrcholech pomyslného mnohoúhelníku. První patro má šest balkónů, třetí čtyři. Šesté patro je tvořeno věží s jedním balkónem.

Vypravěč - 04. září 2012 22:22

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - farma Ráno jsi stejně nepoznamenaná jako večer, zkrátka nevíš, co to bylo. Když vyjdeš před stodolu, všimneš si, že na zemi jsou vlčí stopy. Nejsou však v blátě, už bylo přes týden sucho. Jsou na každém kameni cesty způsobené rudou barvou. Po chvilce ti dojde, co to je a máš tendence zvracet. Muž kterého jsi ještě včera večer měla za svého ochránce, jež ti nabídl přístřeší, je mrtev a odvlečen bůh ví kam. Stopy jsou vidět na kraj farmy, kde v husté trávě ztratíš jejich odkaz. To, co to provedlo byli vlci, ale neobyčejně agresivní a beze strachu, který by normálně k lidskému obydlí měli. Navíc Davidy byl statný člověk a třem vlkům by se ubránil, stačilo by mu vzít si sekyru. Jenomže ta je stále zaseknutá do špalku vedle kamen v kuchyni.

Eniel - 04. září 2012 22:46

soukromá zpráva od Eniel pro Statek- cesta Probouzím se, ale nic, ani mé podvědomí nedokázalo v mysli vypátrat co to bylo. Když vylezu od koní, tak zahlédnu krvavé vlčí stopy. Doháje, jakto že jsem si toho nevšimla? Pomocí kouzla obstarám všechnu zvěř, aby nechcípla hlady na dost dlouhou dobu a vypravím se po stopách vlků. I když stopy končí v husté trávě neváhám a jdu dál. Snad ho najdu, nebo něco. Prostě nemůže být mrtvý. To nejde! Skoro běžím a koukám se na zem jestli neuvidím nějakou stopu. Měla bych asi jít tam k horám, kam včera zmizelo to "něco", na severozápad do hor! Ale nejdříve to zkusím tady. Musím ho najít. I když není šance že bude naživu, tak to musím zkusit. Zkusím si vyvolat vlka, který by našel pachovou stopu krve a zavedl mě na místo, kde nejspíše budou zbytky Davida. Musím ho najít prostě musím! Jak jdu, tak si dávám pozor, aby neskočilo něco na mě. Pro případ mám připravenou ruku ve které netřímám hůl, abych se mohla bránit.

Vypravěč - 05. září 2012 15:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - vesnice Druhého dne ráno přesně jak jsi zamýšlel, se i stalo. Dorazil jsi do vesnice, ne moc velké ani malé, zkrátka naprosto obyčejné. Kolem skupin celkem asi dvaceti baráčků, uprostřed niž je malé náměstíčko se studnou, stojí tři hlídkové věže. Každý z domků má doškovou střechu až na jeden, který má střechu z pálených tašek. Po krátkém vyptávání jsi nalezl domek Aleny a jejich rodičů. Právě rodiče byli na rozdíl od Aleny doma a odkázali tě na mohylkou severně od vesnice. Na tomto místě se Alena scházela se svým milým a tak teď také byla. Je to mladá dívka, ne více než šestnáct let stará. Má dlouhé slámové vlasy, trochu pihovaté tváře a modré oči. Není příliš vysoká a v bílých šatech vypadá jak luční víla, až na to, že není průhledná.

Vypravěč - 05. září 2012 16:22

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - přízraky noci Vlka jsi vyvolala. Jelikož sis ale nikdy nemohla řádně vlka prohlédnout, výsledek byl spíše přízrak vlka. Tvar má stejný, ale je průhledný a fialově září. I tak svůj účel splnil, a neměl to ani moc těžké. Vedl tě asi míli k lesu, když jsi nalezla Davidovo roztrhané tělo v okruhu asi pěti kroků. Není to příjemný pohled a nyní jsi své žaludeční šťávy doopravdy neudržela. Tvůj nový společník tě nechápavě sleduje i poté, co už si utíráš ústa. Další míli stejným směrem začíná les a několik dalších mil i úpatí hor. Hory jsou z této blízkosti ještě větší, než sis myslela z města a o to více strašidelnější. Nejvyšší z hor mají bílé čepičky a to i přes to, že některé vyrůstají z pouště na severu. Les je na to, že ho je úzký pás, velice hustý a nejsou v něm na první pohled vidět stezky, a to ani zvířecí.

Eniel - 05. září 2012 17:10

soukromá zpráva od Eniel pro Les Jakmile najdu Davidovo roztrhané tělo, už se neudržím a pozvracím se. Vlčí přízrak mě sleduje a po chvilce vyrážíme dál. Zkus najít nějakou jeskyni, aby jsme měli kde být. Ten vlčí přízrak se bude hodit, kdyby na mě něco chtělo zaútočit. Sice mi moc nepomůže, ale alespoň nějak upozorní. Když odcházím jen se podívám na zbytky Davida a zastesknu si. Byl hodný, doufám, že najdu ty vlky, kteří to udělali. Protože jestli ano, tak je zabiju. Je to takové tiché přání, a i úvaha. Ale oni roztrhali Davida, takže by pro ně absolutně neměl být problém rozervat na kusy i mě. Musím kolem sebe udělat neviditelnou ochranu, která mě ochrání. Poté kolem sebe vyčaruji půlkruh, který mě chrání jak ze shora tak ze stran. Je velký asi šest sáhů, abych měla dost času se bránit. Kouzlo je tvořeno tak, že se dovnitř nedostane nikdo s úmyslem zabít, takže žádný člověk, ani zvíře. A kord vlci, kteří by mě chtěli rozervat na cucky, jako Davida. Přitom stále sleduji vlčí přízrak a také poslouchám co se děje kolem, kdybych zaslechla blížící se nebezpečí. Když dojdeme k prázdné jeskyni pro jistotu do ní pošli menší kouli ohně, kdyby tam náhodou byl medvěd nebo něco jiného. Zdá se být mělká tak si tam zalezu. Kouzlem si přivolám dřevo a kouzlem i zapálím oheň. Vstup do jeskyně je Uzavřen kouzlem, které není vidět, a také nepropouští obraz, ale vzduch z venku tam jde. Také to vypadá, že vevnitř nikdo není. Zevnitř vidím, kdyby se blížilo nebezpečí a i když vidím ,tak ochrana vchodu je mnohem větší, vlastně kolem sebe mám i ten půlkruh obranného kouzla, kdyby za mnou byla škvíra a něco se jí protáhlo. Možná sem trochu paranoidní, ale nejde to jinak. David je mrtvý a bůhví jestli už nejsou mrtví i jeho zvířata. Je jich škoda hlavně toho hřebce. Hmmm mohla bych ho sem zkusit přivolat. Do jeskyně se vejde. Ale pokud budu postupovat stále do hor, tak to už by asi bylo moc. Zkusím to jindy až cesty nebudou tak nebezpečné. Kouzlo jeho zvířata obstaralo takže i když něco sní a vypijí, tak se jim to po chvíli zase doplní, zhruba po dvou hodinách, takže by to neměl být problém. Trochu se mi zasteskne po posteli, i po seníku. Byly to krásné noci. To se musí nechat. I když sem tam byla jen dva dny, tak jsem se vyspala jako nikdy. Blíží se noc, jsem trochu unavená a navíc jsem si sebou nevzala žádné jídlo, takže mi nezbývá než si něco vyčarovat. Nebude to sice nic moc, ale alespoň něco. Znám to z úkolů ze školy, většinou jsem si zapomínala brát sebou jídlo i vodu, ale to se vždy nějak dalo nahradit. Vodu jsem si vždy vyčarovala do dlaně a jídlo nebylo vždy nejhorší. Takhle jsem přežila třebas i měsíc. Jak tak sedím v jeskyni, tak se mi začínají vybavovat některé mé úkoly. Stejně je to zvláštní, když si vzpomenu na svůj první úkol, kde jsem byla ještě takové tele, tak se sama sobě musím smát. Málem jsem nepřežila, ale každý rok to bylo lepší a lepší. Vzpomínám na dobu ve škole. Hm Jak se asi má náš řiditel? A co ostatní, snad jsou všichni v pořádku. Jak tak přemýšlím, a vzpomínám, tak jsem čím dál tím víc v nervu, nevím, kde jsem, ani nevím co mě čeká, vím jen to, že když to bude nutné, budu muset zabít. Sedím v jeskyni koukám ven, odpočívám, můj vlčí přízrak je tam se mnou, aby kdybych náhodou usnula mě mohl vzbudit. Vzhledem k tomu že jsem ho vyvolala, tak kdyby se něco dělo, tak i když je to přízrak tak mě dokáže varovat, i když to není úplný vlk. Pomalu se mi zavírají oči, ale nespím jen odpočívám, mé uši stále vnímají okolní hluk a kdykoliv se venku něco šustne, tak sebou nervózně cuknu, ale když zjistím že to nic není, pokračuji v odpočívání. Hmmm mohla by být zase taková noc jako před dvěma dny, to bych byla za vodou a mohla bych jít i přes noc, a v klidu bych se ubránila, jenže to teď tak pět dní možná i déle nebude možné.

Krisiun Veinlash - 05. září 2012 17:46

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Předzvěst zla - vesnice Do vesnice jsem přišel poměrně rychle. Vesnice je to obyčejná: 20 baráčků s doškovými střechami a malý náměstíčko se studnou.. V takhle malé vesnici jsem hned našel někoho kdo mě odkázal k Aleninu domu. Našel jsem tam však pouze její rodiče... Alena je prý u mohylky směrem na sever, kde se prý scházela se svým milým: To asi bude to místo, kde viděla ty oči... Zamyslím se a poděkuju jejím rodičům. Po chvilce hledání jsem našel onu Mohylku. U ní stojí dívka, drobná a mladá dívka... Přijdu tak aby mě viděla: Alena? Odtuším a když dívka přikývne usměju se. Pomalu se přiblížím a vysmeknu malou poklonu: Jsem Krisiun, Khorakův inkvizitor. Dozvěděl jsem se, že se ti ztratil přítel. Jsem tu abych ti pomohl... Budeš mi ale muset trochu pomoct. Podívám se jí přímo do očí: Jak se tvůj milý jmenoval? Musím začít tak, aby se mě nebála a pak se teprve ptát na něco důležitého... Pomyslím si a kladu takové ty otázky typu: "jak se jmenují rodiče, jak její přítel vypadá, jestli chce zůstat tady nebo se někam přestěhovat a tak dále..." Jakmile uvidím, že se mě už nebojí, tak ztiším hlas: A teď mi Aleno pověz o tom večeru, kdy si ho nenašla. A pověz mi všechno co tě napadne... I o těch rudých očí, i o nějakých legendách nebo pověstech co se tomu podobají, o drbech, zkrátka všechno co by mi mohlo pomoct...

Vypravěč - 05. září 2012 19:39

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - vesnice Dívka se na tebe nedívá, ale je ti jasné, že zrovna brečí pro svého milého. Po chvilce vstane a otře si rukávem obličej. Její modré oči jsou na bělmu plné popraskaných žilek. ,,Vím co chcete a Jegmemu nepomůžete, je mrtev. Vím co se stalo, když jsem přišla na toto místo, rozpomenula jsem se. Ty věci, kdysi zvířata, teď přízraky s kostrou, svaly a srstí. Jsou to poslové pekel. Když přišla temná paní do těchto končin, přinesla i nebe a peklo. Teď už lidé nekončí jen v podsvětí u pánova bratra." Poté se znova rozbrečí. Cítíš její myšlenky, smutek a nenávist. Jenomže tyto myšlenky nejsou tak jasné, jakoby byli s něčím smíchané, s chaosem. Bylo ti jasné, že čas od času pocítíš, všichni Khorakovi kněží jsou empatičtí. Bylo by logické, kdybys cítil nejasné, jenomže toto je něco jiného. Víš jistě, že ty myšlenky jsou jasného spojení ale nejasného původu. Najednou vše zmizí. Dívka se narovná, její tvář je klidná, ale něco se změnilo. Místo krásných modrých očí má nyní oči celé rudé, a to nejen duhovky, nýbrž i panenky a bělmo zrudly. Dívka se po tobě ožene rukou velmi rychle, naštěstí jsi instinktivně zareagoval, uskočil a sedl si na zem, tak, že jen tak tak minula. Nyní je ti jasné, že to není ta dívka co před pouhou minutou.

Vypravěč - 05. září 2012 20:14

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - pás lesa Tvá kouzla nejsou tak složitá, jak předpokládáš, a po kontrole energie je ti jasné, že jsi skoro při plné síle. Navíc se blíží úplněk a i když bude za pár hodin poledne, cítíš jeho sílu. Když dojdeš k lesu, tvůj vlčí přízrak začne čenichat kolem a odvede tě o přibližně sto kroků doleva po okraji lesa. Tam zamíří do jeho hloubek. Stromy jsou velmi blízko u sebe a tak poměrně rychle potemní, ale zdá se ti, že až moc. Najednou to spatříš, tři páry rudých očí, zuby od krve, taktéž i tlapy a srst na hrudi. Jsou to vlci velcí neboli šedí. Vidět osamoceného člověka, obvykle by ve třech zaútočili, ale tihle se dali na útěk. Chtíč zabít tě žene kupředu, nehledě na další a další zranění od šlehnutí větvemi. Najednou spatříš posledního vlka mizícího v rotujícím víru barev. Portály do neznáma bývají nebezpečné, protože nemůžeš zjistit, kam vedou jinak, než že do nich vstoupíš nebo pošleš majáček. Na vytváření run majáčku ale nemáš dostatek času, neboť okraj začíná probleskovat, což značí posledních pár minut propojení. Portál do neznáma. Může to být kdekoliv, klidně i uprostřed skály, což by tě zabilo. Jenomže pomsta je sladká a zlost z neukojení hladu po odhalení tajemství drsná.

Eniel - 05. září 2012 20:21

soukromá zpráva od Eniel pro Les / portál Jakmile spatřím vlky nepřemýšlím a ženu se za nimi. Ženu se za nimi nedbajíc zranění, které mi způsobují větve stromů. Těsně před portálem se zarazím. Odvolám vlčí přízrak. A s myšlenkami na nejhorší se vrhnu do portálu. Jestli to bude ve skále, tak je po mě. Ale to by ani oni nepřežili. Zajímalo by mě, jak je možné, že se sem ti vlci dostali portálem, Někdo je sem musel poslat, to není možný.

Ateshiki - 05. září 2012 21:14

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Sedím ve stínu budov a obhlížím katedrálu. Sledovala jsem detaily tak pozorně, když jsem si uvědomila, že do půl hodiny začne svítat. Musela jsem tu strávit víc hodin než jsem čekala. Potichu se s stíny vracím zpět do mého pronajatého pokoje. Bylo to pár minut odtud. Když jsem skočila do pokoje, Mion už dávno spal. Nechtěla jsem ho budit, tak jsem si sedla ke stolku, vytáhla brk s inkoustem a papíry, na kterých se pomalinku začala rýsovat budova z mnoha úhlů… „Slečno,“ slyším slabě hlas, „Slečno,“ ozval se znovu. Pomalu otevírám své jantarové oči a rozpoznávám svět. Slunce ozářilo žlutavé panenky a já zamžourala očima. Zvednu svou hlavu a rozhlížím se kolem, dokud si neuvědomím, že je jeden z mnoha papírů nalepen na mé tváři. V šoku ho rychle sundám a utíkám k zrcadlu. Rychle se snažím smýt z mé tváře obtisknutý inkoust. Když se mi to povede oslovím svého sluhu. „Dojdi mi pro snídani a růže. Chci nějaké maso, vařené a růže rudé jako vždy, dnes jen tři. Nemusíš pospíchat.“ Jakmile opustí mísnost, zasednu zpět ke stolu a pokračuji ve výkresech.

Vypravěč - 05. září 2012 21:39

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Mion ti posléze donese tvé vytoužené maso a růže. Problém je, že už ti po kouzlech tvého boha nepřipadají tak dokonalé, jako když ti na povel voněly vlasy. Skoro ti začíná být líto, že jsi ho ráno odstrčila jako ostatní muže na jednu noc, ale utěšuje tě zdání, že přes jeho způsob uvažování ho to nemohlo ranit. Jak plyne den dál a dál, Mion stále snaží dát novou místnost do pořádku hodného své paní a stále v sebekritice něco přerovnává. Hlavou se ti honí myšlenky, jak proniknout do chrámu a nebýt odhalena. Co podniknout? To je ta otázka, ale odpověď na ni? Den plyne již přes třetí hodinu a teplota dosáhla svého denního maxima, na přemýšlení to nejhorší a Khorak se za tebou nepřišel jako poslední dny podívat.

Krisiun Veinlash - 06. září 2012 14:52

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Předzvěst zla - vesnice Alena je velmi rozrušená a brečí, když se na mě konečně podívá a otře si slzy usměju se. Naslouchám jejím slovům a úsměv mi mizí z tváře. Je mrtev? Přízraky, poslové pekel? Temná paní...?! O čem to sakra mluví... Při její poslední větě se zamračím: Lidé už nekončí jenom v podsvětí u pánova bratra...? Pán podsvětí je Khorak. Pánem zřejmě myslí jeho bratra Sillase. Ale temná paní... To by mohla být Dharrik, paní kultu věčnosti. Alena začala znovu plakat a já cítím její smutek i nenávist, avšak je to s něčím smíchané. S něčím co způsobuje, že myšlenky nejsou jasné... Už, už se chystám proniknout hlouběji do jejích myšlenek, když vtom vše co jsem cítil zmizí. Alena už nebrečí, její tvář je klidná a její oči jsou rudé... Čočky, bělmo, panenky, duhovky, prstě vše je rudé... Co to... začnu, ale to už se Alena po mě ohnala rukou, tak rychle, že jsem jen reflexivně ukočil. Rychle se zvednu a vezmu do ruky palcát. Co to, ve jménu Khoraka, je?! Řeknu pevným hlasem. Tak todle budou ty oči o kterých hostinská mluvila... A tím pádem ty oči byl, s největší pravděpodobností, Alenin přítel. Přemýšlím a snažím se uklidnit. Sakra, celkem strašidelné... Pomyslím si. Aleno, slyšíš mě? Co se to děje?! zeptám se, ale připravým se k dalšímu nečekanému útoku.. Mám pocit, že se s ní nedomluvím...

Vypravěč - 06. září 2012 17:42

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - druhá strana portálu Naštěstí tě portál neposlal někam do zdi nebo do jiného smrtícího terénu, nýbrž do volného prostranství, do pole. Za tebou je les, ale nejsou za ním hory, nýbrž jen další stromy. Když se otočíš, vidíš dlouhé lány polí a vesnici. Přímo před tebou je maximálně sto padesát kroků muž, dívka a vlci, ženoucí se k nim. Dívka je smyslů zbavená, na muže útočí holýma rukama a muž odskočil a skácel se k zemi. Ihned vyskočí a v ruce palcát, tím se však nemůže takové přesile ubránit. Na chvilinku zahlédneš dívčinu tvář a její zářící rudé oči. Nezbývá mnoho času než vlci doběhnou k tomu muži a rozsápou ho. Piš Krisiunovi

Vypravěč - 06. září 2012 17:51

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla - pole Když si už říkáš, že nemůže být hůř, všimneš si, jak se za Alenou otevře asi dvě stě kroků daleko portál, ze kterého vyletí tři vlci s rudýma očima. Ihned si to začnou hnát k tobě a je ti jasné, že je s tebou konec. Za vlky se vyřítí z portálu dívka v modrých šatech s holí s krystalem nahoře. O takovýchto lidech jsi slyšel jen ve vyprávění, čarodějové. Je jich málo a dokáží dle vůle měnit svět kolem sebe. Je možné, že právě tato čarodějka může za zvířata a lidi s rudýma očima, ale bůh ví (u tebe spíše: Khorak ví). Co se bude v následujících okamžicích dít je ve hvězdách, ale rozhodně jsou tvé vyhlídky tak krátce po začátku tvé poutě mizerné. Piš Eniel a první příspěvek nech na ní.

Eniel - 06. září 2012 18:22

soukromá zpráva od Eniel pro Někde v polích Vyletím z portálu a v rychlosti se rozhlédnu. Když uvidím vlky, tak neváhám a v rychlosti vyvolám ze země dva obrovský šutry, který, když se spojí, tak je to větší polokoule a přímo mezi ty čtvrtkoule skřípnu ty bestie, kteřé běží k tomu týpkovi a té dívce. Po tom co je to rozdrtí je to vtáhne pod zem a na řadě je ta ženská. Sehnu se tak, abych na ně viděla a zároveň abych měla ruku co nejblíže k zemi. Druhou ruku natáhnu a mířím na toho muže, jež se brání. Sleduji je, když mi najednou z ruky vyletí menší vzdušná pěst, která se hodí na odhození někoho z kouzla a zasáhne toho muže, jež odletí asi dva sáhy, ale neublížilo mu to jen jsem ho odstavila. Zároveň ve stejnou chvíli může vidět i kamenné bodce, které rychlostí blesku vylétly ze země a prošpikovali tu dívku. Nejsou nijak zvláště rozlehlé, rozhodně to nevypadá, že toho muže chci zabít, jen tak aby prošpikovali tu dívku. Po těchto všech kouzlech se rozeběhnu k tomu muži, abych zjistila jak na tom je.

Krisiun Veinlash - 06. září 2012 19:53

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Setkání s čarodějkou - pole "Alena" opravdu nevypadá nato, že bych se sní nemohl domluvit... Polknu a začnu sbírat energii na psychický útok: Asi na to budu muset jít trochu zostra, když ji teď posednul nějakej přízrak, či démon... pomyslím si a polknu. Znenadání se za "Alenou" otevře portál z kterého vyskočí tři vlci se stejně rudýma očima, jako má "Alena". Výborně! Khoraku pomoz mi...! Začnu propadat beznaději, když vtom z portálu vystoupí žena. Má na sobě zvláštní modré šaty a v ruce drží hůl s krystalem. To, to je čarodějka... Uvědomím si a snažím se ovládnout strach, který ve mě čaroději vyvolávají. Čarodějka vyvolá dva balvana, které skřípnou všechny tři vlky. Balvany vlko doslova rozdrtily a následně pohřbily pod zem. Poté se sehne a namíří ruku na mě a "Alenu". Něco mě zasáhlo do hrudi a odhodilo mě to dobré 2 sáhy, kupodivu mi to neublížilo. "Alena" však skončila daleko hůř... ze země vyrazily kamenné botce, které ji doslova prošpikovali. Odhodila mě schválně nebo její první kouzlo neuspělo a jen mě odhodilo? Měly ty ostny zasáhnout i mě, ale tak velkou moc nemá? Tydle otázky se mi honí hlavou, zatímco se žena vydá směrem ke mě. Ve tváři jí nevidím vztek, nebo nenávist a ani letmé zavadění o její mysl neukazuje na to, že by mě šla dorazit, nicméně jsem stále ostražitý. Vstanu a palcát držím tak, aby bylo jasné, že jsem ve střehu a připraven se bránit. Stůj! Kdo jsi? Zeptám se a snažím se, aby můj hlas zněl silně a jistě. Khaal'r tegha... Začnu si v duhu připravovat psychický útok, který jsem schopen okamžitě vrhnout proti ní. Oči mi fialově zajiskří.

Eniel - 06. září 2012 20:35

soukromá zpráva od Eniel pro Pole Zaposlouchám se do jeho myšlenek a do jeho hlavy mu odpovím To odhození bylo pro to, aby tě ty skály neprobodly také. Nebylo to zkažené kouzlo, jak si myslíš. Zpomalím svůj krok, když uvidím, jak se muž rychle zvedl. Zdá se být v pořádku, ale asi není moc ve své kůži. ,, Mé jméno je Eniel." A mám tu samou otázku i na tebe. Zakřičím jeho směrem, aby nebyl totálně zmatený, že slyšel můj hlas ve své hlavě. Jsi v pořádku? Jsem trochu neomalená protože nevím kolik mu je. Stále jdu k němu a když uvidím jak mu fialově zajiskří oči pomyslím si. Hm asi chce boj. No budiž pokud vystartuje, tak jeho výzvu neodmítnu.

Vypravěč - 06. září 2012 21:00
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Pole I když se ti do jeho hlavy podařilo proniknout, máš tam pocit těsnosti a rozhodně ti jeho pocity nejsou jasné. Máš pocit, jakoby ti jen dovolil vstoupit nebo to zkrátka nečekal. Tento muž je v umění obrany mysli poměrně zběhlý...

Vypravěč - 06. září 2012 21:12
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Nečekal jsi to, ale ta čarodějka ti vlezla drze do hlavy, nevědě o tom, že jsi kněz. Okamžitě ses instinktivně kolem jejich myšlenek stáhl tak, aby nemohla nic vycítit, jen ti řekla svá vnitřní slova. Je poměrně silná, ale tvé železné vůli by nedokázala odolat...

Ateshiki - 07. září 2012 08:40

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Je příjemně horký den a část mých nákresů byla již hotová a pečlivě schovaná. Po zbytek dne mám již volno, než přijde noc. Rozvaluji se na malém koberečku na zemi a vyhřívám se nasluníčku. Před chvílí jsem vylezla z vany, tak jsem na sobě měla jen slabou vrstvu perleťové látky, která tvořila župan. Už dlouhojsem si neužila, mohl by přijít Khorak nebo si tu budu muset najít někoho jiného. Achjo, škoda že se po nocích musím věnovat své práci a ne zálibám. Protáhnu se a sleduji růži ležící přede mnou vesvitu paprsků slunce. Miona jsem vyhnala z místnosti, který tu stále chaotickypobíhal a snažil se uklidit neexistující nepořádek. Navíc jsem potřebovala si odpočinout. Nejdřív vidím růži jasně, jenže se postupně rozmazává a já usínám.

Krisiun Veinlash - 07. září 2012 15:38

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Eniel - pole Rychle se sbírám ze země, když vtom ucítím plíčivý chladný dotek ve své hlavě. To snad ne! Ona se mi snaží číst myšlenky...! Obrním svoji mysl a ucítím jak se stáhla. Také slyším její zprávu, kterou mi myslí podala: Takže mě doopravdy nechtěla zranit... Tsss. Vážně mi nejenom poslala zprávu, ale snažila se i vniknout do hlavy! A ještě takhle drze, takhle okatě..! Zastavila se a představila se jako Eniel... Zřejmě si myslí, že mě svou telpatickou zprávou zmátla. Khaal'r tegha! Khaal'r bor tegha! Bor Khaal'r de teuni! Mer khaal'r de huyde j' bor khaal'r..! Moje oči teď doslova fialově zasvítí a sevřu její mysl do pomyslných ocelovích kleští... Narazil jsem na poměrně silnou překážku, ale zřejmě není v psychických útocích dobrá nebo nečekala, že něco takového dokážu a tak jsem její ochranu prorazil. Přesně ve chvíly, kdy jí hlavou projede první bolestivý osten se stáhnu, ale tlak kolem její mysli stále usržuji, aby pochopila, že na ni nehodlám útočit. Nikdy se mi nesnaž číst myšlenky Čarodějko! Jak si asi pocítila stejně to je k ničemu..! Můj hlas zaburácí její hlavou jak úder kladiva a mě trochu rozbolí hlava Jasně... Moc se namáhám. Stáhnu svoji mysl úplně a schovám palcát na jeho čestné místo u pasu. Zdravím, Eniel. Mé jméno je Krisiun Veinlash, Khorakův inkvizitor... Řeknuklidným hlasem a vyseknu mírnou poklonu. Ano jsem v pořádku... Děkuji vám za pomoc. Ale co zde děláte a jakto že jse přišla spolu s těmi vlčími bestiemi? Mluvím klidným hlasem a usměju se. Doufám, že není uražená a nezaútočí... Pokud ano tentokrát se nebudu držet zpátky.

Eniel - 07. září 2012 16:17

soukromá zpráva od Eniel pro Pole-Krisiun Jakmile se zvedne, tak na něm vidím, že jsem ho tou zprávou totálně rozhodila. Když vidím jak se zatváří, tak vím, že něco přijde. Ačkoliv se trochu připravím, tak jinak než jsem čekala. Když mi hlavou projede první ostrá bolest, tak se chytnu za hlavu a dřepnu si. Rukou se opírám o zem, kdyby náhodou ještě něco přišlo, abych neupadla. Když na mě řve, že se mu nemám pokoušet číst myšlenky, zatvářím se více než překvapeně a pak mě napadne jedno jediné slovo. Kněz. Když se stáhne z mé hlavy, tak tlak i ostrá bolest zmizí. Pomalu si zase stoupnu a pomalým krokem jdu k němu. Hmmm takže je v pohodě...No měla bych se na něj ještě kouknout, než odejdu. Poté co na mě promluví a zeptá se mě, jak jsem se sem dostala trochu zesmutním. David. A podívám se na to místo, kde před chvílí zmizeli v zemi ti vlci. ,,Věřte mi, že nechcete vědět, jak jsem se sem dostala, nebo co mě sem přivedlo, ale budiž. Ti vlci roztrhali mladého člověka, u kterého jsem pobývala, tak jsem je chtěla zabít. Vyvolala jsem si vlčí přízrak a ten je našel, a já uviděla, jak skáčou do portálu a bezhlavě se vrhla za nimi. Mimoto jsem se s nimi již setkala v noci, jak mě chvíli sledují. A jak jste se zde ocitl vy?" Rychle si ho prohlédnu a dodám. Jestli chcete mohu vás vyléčit, než půjdu svojí cestou. A stále si ho tak trochu prohlížím.

Krisiun Veinlash - 07. září 2012 17:01

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Pole - rozhovor Poslouchám její vyprávění o roztrhaném mladém člověku a o portálo do kterého vběhla za vlky. No já jsem zde na žádost jedné ženy, která tvrdí, že se zde ztrácejí lidé. Ukážu směrem k mrtvé dívce: Této chudince zabily přítele a teď ji zdá se posedl nějaký přízrak o kterém mluvila. Moc tomu nerozumím, ale zdá se, že něco mění lidi. Jejich oči zrudnou jako oči těch vlků a začnou být agresivní... Odvrátím zrak od mrtvé dívky a kouknu se Eniel do očí. Děkuji, ale nejsem zraněn...jem mám za sebou dlouho cestu. Pokusím se o úsměv. Kam vůbec míříš? Možná máme stejnou cestu... Ikdyž já asi budu muset zjistit co se tady děje. Jestli člověk u kterého pobývala zemřel a ona vběhla do portálu, který ani nevyvolala, tak asi ani neví kde přesně je. Zymyšleně si ji prohlížím...

Eniel - 07. září 2012 17:15

soukromá zpráva od Eniel pro Pole-rozhovor Když si mě tak prohlížíš vidíš dívku, které může být maximálně 19 let, je asi 170cm vysoká, delší blond vlasy, modrozelené oči, světle modré šaty, a tmavě modrá kápě, v ruce hůl laděná do modrých barev s modrým kamenem na vrchu. Poslouchám ho, jak vypráví o úkolu. ,, Upřímně nevím kde jsem, takže ani nevím kam mám namířeno, ale jedno je jisté, opravdu už nechci potkat nějaké posedlé zvíře nebo člověka. A koukám, že ty už toho máš taky dost. Měl by sis odpočinout. Nevypadáš nejlépe. Mimochodem... Kde že to jsem?" Zase mu tykám, podle toho jak mluví on na mě.

Krisiun Veinlash - 07. září 2012 18:32

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Pole - rozhovor Normálním lidem se můžu zdát jako obyčejný stárnoucí muž. Ale po delším prozkoumání můžeš vidět, že moje vlasy a vousy jsou sice bílo-šedé jako u starých lidí, ale podle podle tváře poznáš, že mi něco mezi 40-50 lety. Mám světle hnědé oči, které se jak už víš při psychických útocích fialově zatřpytí, či zasvítí. Jinak jsem asi 6 stop vysoký (stopa = 30cm) a mám spíše štíhlou postavu. Chybí mi široká válečnická ramena, ale i pivní pupek mužů v mém věku. Na sobě mám tmavě hnědý plášť s kapucí (svěšenou) a u pasu se mi pohybuje obyčejný, ale nebezpečně vypadající palcát (odkaz). Dále vidíš na mých zádech meč z černého kovu se stříbrnými žilkami. Meč má velmý zvláštní tvar... Vypadá jako klikatící se blesk. Záštita má tvar satanových rohů, rukojeť je potačena koženým páskem, který je lemován jemným stříbrným řetízkem a hruška je ve tvaru černošedého plamínku. Kromě toho, že je zvláštní meč, je zvláštní i to, že jsem ho nepoužil k obraně před dívkou ani před vlky... Pokud máš zkušené oko, dokážeš pod pláštěm rozpoznat obrysy kožené zbroje. Jsme v říši Gharrak, u malé vesničky asi den cesty severně od hlavního města Gharrak... Je dokonce možné, že pochází z úplně jiné říše... Pokud vím portály nejsou omezené vzdáleností, ikdyž asi je odsud. Jo oba bysme si měli odpočinout... Vrátím se do vesnice. Musím rodičům té dívky říct co se stalo, můžeš jít se mnou jestli chceš, vsadím se, že i ty jsi pěkně unavená. Zavřu oči a zamračím se: Ale já se sem v noci asi vrátím. Ta dívka, Alena, říkala, že když tady v noci měla schůzku se svým milým, nenašla ho. Jediné co viděla byly rudé oči pozorující ji z lesa, stejné oči jako měla ona a vlci. Jakožto Khorakův inkvizitor musím zjistit co se tady děje...

Vypravěč - 07. září 2012 21:09

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Když se tak zamyslíš nad těmi příšernostmi, co se teď staly, uvědomíš si, že jsi o tom tak trochu slyšel. Jistý mnich Sillase kdysi předpověděl, že ze světa vymizí magie. Nebude to nic skokového, ale vše zapříčiní událost jménem Skikchar v zemi obdařené velikou magickou silou. Poté následovalo ve vyprávění veliké množství odborností, určené spíše theurgům a mágům. Celý Skikchar započne událostí zneužití magické síly tohoto místa. Kněz se poté zbláznil a do konce svého krátkého života opakoval pouze: ,,Předzvěst zla". Je ti jasné, že jestli jsou rudé oči projevem předzvěsti zla, tak budeš potřebovat každou ruku. A jestliže to bude ruka tak silného mága jako je Eniel, tak o to lépe.

Krysař - 07. září 2012 21:16

soukromá zpráva od Krysař pro Chrám Khoraka Když se ráno probudím ani mě nepřekvapí, že se Angela natáhla vedle mě. Vstanu a obléknu si vyprané a pospravované věci. „Děkuji, už dlouho jsem na sobě neměl nic čistého. Ten pach a chlad na mě všechno nové brzo poničí. Doprovodím tě přivítat toho narušitele.“ Poté jí doprovodím dolu ke dveřím chrámu. Podívám se na toho muže. Pohledem se ale vyhýbám jeho očím. Co tu asi chce? No asi to není moje věc. Stoupnu si za Angelu. Tohle si kněžka musí vyřídit sama. Já zasáhnu jen, kdyby se mě to nějak týkalo, nebo kdyby jí nějak ohrožoval. Budu jí potřebovat. Popis: Vypadám, na třicet let. Na sobě mám černý plášť s kapucí, kalhoty, šedou lněnou košili a kožené boty. Jsem vysoký ale dost pohublý. Mám propadlé ale ostře rýsovanými tváře, černé kudrnaté vlasy, malou bradkou a tmavé oči. Mám nezvykle dlouhé prsty, pokryté spoustou malých jizviček. Ještě mám jizvu na čele. Ta má tvar lebky. Podle ní je poznat že jsem prokletý (krysař). Legenda o krysaři: Pokud je někdo tak veliký hříšník že ho samotné peklo odmítne, vrátí se spět na zem. Označený lepkou na čele. Takovému člověku se pak ostatní lidé musí vyhýbat, jinak se jim stane něco špatného. Krysař kolem sebe šíří podivný pach smrti a vychází ze z něj ledový chlad (který je v poušti dost patrný). Také se vypráví, že když se mu někdo dlouze zadívá do očí, tak uvidí, jak zemře. Ten muž poté nebude mít pokoj, pokud nebude zabíjet krysy. Proto se mu říká Krysař.

Vypravěč - 07. září 2012 22:06
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Jakmile se vzbudíš, tak se nic neděje... Zkrátka dokud nic neuděláš, nic se dít zjevně nebude. Jak se ale dostat do chrámu?

Vypravěč - 07. září 2012 22:56
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Okolí Pro dnešek si můžete najít nějaké klidné místo. Tímto místem může být vesnice, hostinec a jejich nejbližší okolí. U lese bezpečno nebude...

Eniel - 07. září 2012 23:18

soukromá zpráva od Eniel pro Pole-rozhovor Jak ho tak pozoruji, tak je to takový stařík, i když bude pěkně silný. Meč co má na zádech mě zaujme, ale teď se ho nechci ptát, proč ho nepoužil na obranu. Je dost možné, že je určen na něco jiného. Když zaslechnu, že jsme den cesty od hlavního města, tak se trochu zašklebím. Takže mě to hodilo jen den cesty od hlavního města. Hmm jsem čekala, že budu dál. Ale tím lépe pro mě. Nechám ho domluvit a poté začnu já. ,,No víte, já jsem skočila do portálu v lesích u Gharraku." Vykám mu jako známka úcty, i proto že je starší. Pokud si bude chtít tykat, nevadí mi to. Trochu se zašklebím a pak pokračuji v řeči. ,,Vy chcete, abych šla s vámi? " Řeknu to docela dost udiveně. Abych pravdu řekla, tak dnes je úplněk, takže to zase takk hrozné není, ale ráda si někde odpočinu a hlavně mám hlad. Chvilku zaváhám, je na mě vidět že chci říct něco co mi je trochu nepříjemné. ,,Myslela jsem, že mě před tím spíše zabijete, než aby jste tu se mnou takhle klábosil." Zase se na chvilku odmlčím a pokračuji. ,, No myslím, že bych měla jít s vámi, jak teď, tak i večer. Teď pro to, aby jste mi řekl nějaké informace o těchto tvorech, pokud jste již něco zjistil více, než co jste mi tu řekl a o podobných věcech, a večer hlavně pro to, že by jste nemusel být mezi živými, a vždy je lepší být ve dvou, teda to si alespoň myslím já. A upřímně si myslím, že i když jsem čarodějka, tak něco málo umím, abych vám pomohla. Trochu se pousměji. Opět se odmlčím, ale tentokrát spíše přemýšlím. Hm nevypadá moc nebezpečně, ale rozhodně nemám chuť okusit všechnu jeho sílu, věřím že by mě zabil. Ale nevím jak moc je silný, I když na to nevypadá, tak může být tak moc silný, že si to ani nedokážu představit. No ale uvidíme. Jestli mě bude chtít jako společníka, tak neodmítnu, i když ta jeho nabídka nezněla moc jako pozvání spíše jako podotknutí. Po chvilce ještě trochu vykřiknu. ,,A omlouvám se, jak jsem vám vlezla do hlavy, věřte mi, že jsem v tom nechtěla pokračovat, a upřímně, vaše myšlenky byli dost nahlas v tu chvíli." Zatvářím se tak, že to opravdu myslím vážně, aby si nemyslel že to říkám jen tak, protože opravdu neříkám.

Krisiun Veinlash - 08. září 2012 08:32

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Cesta - pole Posloucám její slova a při zmínce o tom že bych ji zabil se pousměju: Ne, opravdu bych vás nezabil. Za prvé jste mi zřejmě zachránila život a to se nezapomíná a za 2. jste čarodějka. Mysl čarodějů je jiná než mysl obyčejných lidí. Eniel je naštěstí mladá a ještě neumí udělat pořádnou obranu, ale stejně... Kdybych ji chtěl zabít, tak ještě teď bysme zaápasily. Máte naprostou pravdu Eniel... Ve dvou je to vždy lepší. Eniel se zapřemýšlela a potom vykřikla omluvu za slídění v hlavě. Omluva se přijímá. A opět máte naprostou pravdu... Byl jsem unaven a nedával jsem si pozor moje myšlenky rochotili do okolí jak válečné bubny. Vydali jsme se na cestu do vesnice. Došli jsme tam za chvíly a tak jsem vyhledal dům Aleniných rodičů a oznámil jim smutnou zprávu: Je mi líto, ale vaše dcera byla posedlá, stejně jako její přítel. Teď už je mrtvá... Při Khorakovi, přísahám že pomstím její smrt! Pronesu vážně a nechám je s jejich smutkem. Nechce se mi zůstávat v tédle vesničce... necítím se zrovna nejlíp ze smrti Aleny a tak řeknu Eniel, že bych se radši najedl v hostinci, kde je i lepší možnost odpočinku. Pocestě do hospody moc nekomunikuju a přemýšlím: Celá tato údálost je mi povědomá, jako bych o tom už někdy slyšel, ale kde..? No jasně...! Prudce se zastavím a chraplavým hlasem zašeptám: Skikchar... Poté co se na mě Eniel nechápavě podívá se pustím do vysvětlování... Jeden Sillasův mnich předpověděl, že jednoho dne vymizí ze světa magie. Vše to zapříčiní údálost nazývána "Skikchar". Skikchar započne nějakým zneužitím magické síly...moc si to nepamatuji, ale vím, že ten kněz to taktéž označil jako "Předzvěst zla". Dramaticky se odmlčím a nechám svá slova zapůsobit. Alena, ta mrtvá dívka, mi předtím než jí zrudly oči řekla, že temná paní přichází a vypustila posly pekel. To mám takový pocit, že temná paní je Dharrik, bohyně kultu věčnosti. A ty poslové pekel to byla třeba i Alena. To znamená, že Skikchar už asi započal... Protože rudé oči jsou zcela jistě předzvěstí zla. Snařím se aby nešla slyšet nervozita z mého hlasu a zklidním třesoucí se ruku. Jestli je to tak. Tak nám Khorak pomáhej...! Mimochodem mezitím co jsem mluvil, jsme došli k hostinci, kde jsme se rychle usadily ke stolu.

Eniel - 08. září 2012 11:03

soukromá zpráva od Eniel pro Cesta- Pole, hostinec. Při našem rozhovoru uplynula dobrá hodina, takže je již okolo půl jedné my pomalu vyrážíme k domu té ženy, kterou jsem před chvílí "popravila" a poté do hostince. Když slyším, že by mě nezabil, tak se ušklíbnu. Tomu nevěřím, zabil by mě a já bych ani nestihla udělat kouzlo. ,,No ono já ani v mysli neslídím, jen poslouchám je to lepší v boji, když víte co vás čeká, nebo jak ti dotyční chtějí útočit." Má to velkou výhodu, protože každému se v souboji ženou myšlenky, tady spíše myšlenky mluví za něj. Když se Krisiun zastaví a zabrblá něco ve smyslu Skikchar nechápavě se na něho dívám, a čekám, jestli bude i vysvětlení tohoto slova. Po chvilce se toho i dočkám. Když mluví, tvářím se velmi překvapeně, možná i trochu vystrašeně. Zmizet magie? To mi řekl až teď ? Myslím, že by jsme s tím měli něco udělat...Tohle je opravdu vážné. Když jsme došli k hostinci, tak Krisiun jde první a já ho následuji. Našli jsme volný stůl kde jsme se usadili. Jen tak sedíme a nemluvíme. Já přemýšlím a Krisiun zdá se také.

Krisiun Veinlash - 09. září 2012 08:05

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Hostinec Jen tak mlčky sedíme a přemýšlíme. Čekám, že za chvíly přijde děvečka a tak se ani neobtěžuji na ní mávnout. Co by se dneska stalo, kdyby Eniel? Asi bych byl mrtví... Ušklíbnu se. Musím se dostat co nejrychleji do Gharraku, ale ani nesmím ignorovat problémy na které jsme tu narazil. Konečně přišla děvečka a tak jsem si obědnal: Něco k snědku, mám hlad jako vlk... A džbán vody. Počkám až si i Eniel obědná a pak se na ni upřeně zadívám. To, že mi dnes večer slíbila pomoc, je dobré znamení... Třeba by pak se mnou šla i do Gharraku. Je to čarodějka a události v Gharraku zcela určitě budou mít souvislost s Skikcharem. Co jiného by taky mohlo znepokojit Khoraka? Jak tak přemýšlím, děvečka přinesla jídlo a pití. Poděkuju a začnu jíst. Poté co zaženu hlad už jen tak uždibuju a piju vodu. Víte Eniel, původně jsem vůbec neměl namířeno do te vesnice. Dostal jsem úkol najít pár důležitých lidí v Gharroku a zjistit co se tam děje. Schválně neřeknu jména těch lidí ani jiné podrobnosti o mém úkolu: Asi bych ji měl věřit, ale přece jenom je to Čarodějka... Trochu se otřesu a pokračuju: Když tak nad tím přemýšlím, tak to že mě problémy lidí zavedly do vesničky, je zřejmě Khorakovo znamení. A to že jste se tam objevila právě Vy... Na chvíly zmlknu a podívám se jí přímo do očí. Víte mám pocit, že to setkání s "posly pekel" a moje následné zjištění o co jde souvisí s tím, že Jste se tam objevila a zachránila mi život. Já vím... Možná to zní divně, ale jestli se opravdu jedná o Skikchar - vymizení magie, kdo jiný by se to měl snažit napravit, než právě Čaroděj? Dojím poslední zbytky jídla a vstanu. Eniel, byl bych rád, kdybyste mě doprovodila do Gharraku... Tedy pokud přežijeme dnešní večer. Usměju se a pak ještě dodám: Zaplatím nám pokoje...snažte si co nejvíce odpočinout odpočinout. Jakmile padne tma vyrazíme. Dojdu k hostinské zaplatím pokoj pro sebe a pokoj pro Eniel i jídlo a pití co jsme tady spořádali. Dneska večer se vracím do vesničky... Ujistím ji, aby si nemyslela, že jsem na to zapoměl a jen rozhazuji peníze co mi dala a odeberu se do pokoje. Schválně objednám 2 pokoje, nevím jestli by neměla problém spát v jednom a také zaplatím celou útratu, protože si nejsem jistý, jestli Eniel má u sebe peníze. Přece jenom, když člověk skáče do portálu za vlky, nebere si sebou moc věcí...

Eniel - 09. září 2012 15:48

soukromá zpráva od Eniel pro Hostinec Když sedíme v hostinci, tak ticho přeruší děvečka, která se nás ptá, co si objednáme. ,,Prosím vás o nějaké dobré jídlo, a také o vodu." Jakmile jsme si objednali jídlo, tak se na mě Krisiun upřeně zadívá a zdá se, že přemýšlí. Zajímalo by mě, o čem přemýšlí. No, ale rozhodně to zjišťovat nehodlám. Nemám zrovna náladu a ani sílu na to se s ním hádat, že mu zase čtu myšlenky. Rozhlédnu se po hostinci a po chvíli mé oči spočinou zase na Krisiunovi. Když děvečka přinesla jídlo i s pitím, tak jsme oba poděkovali a začali jíst. Jsem zabraná do jídla, když si všimnu, že Krisiun už jen po malých kouscích dojídá své jídlo a po chvilce začne mluvit. Nemluví konkrétně tak se trochu zamračím a pomyslím si. Zdá se, že mi nevěří. No co mě je to tak trochu jedno, ale přeci jen jsem mu zachránila život, takže by mohl začít být trochu důvěřivější. ,,A to chcete, abych vám s tím úkolem pomohla?" Ani to nestihnu skoro doříct, když začne pokračovat. A na chvíli se odmlčí, tak té chvíle využiji, abych opět mohla mluvit já. ,,Víte já jsem se tam objevila proto, že jsem chtěla z hloubi srdce zabít ty vlky, pokud bych se rozhodla to nechat být, tak si tu teď nepovídáme." Jakmile uslyším, že ten, kdo by se s tím měl poprat má být čaroděj popřípadě čarodějka to znamená já, trochu udiveně se na něho koukám. No myslím si, že do mě vkládá až moc velkou důvěru. Když s tím budu moci něco udělat, tak s tím něco udělám. Když dojí a vstane, právě dožvýkávám poslední sousto a vypíjím poslední doušek vody. Neváhám a také vstanu a když mi říká, že by byl rád, kdybych ho doprovodila do Gharraku,, tak se opět zatvářím více než překvapeně. ,,Ráda s Vámi budu cestovat. A pevně doufám, že to přežijeme." Trochu se pousměji a na mysl mi přijde jediné slovo. Úplněk. Tentokrát se usměji o dost více. Když Krisiun říká, že nám zaplatí pokoje, tak neváhám a vyhrknu ze sebe. ,,Ale příště platím já." A ukáži mu váček,který mám schovaný v plášti. ,, A nebojte se. Odpočinu si co nejvíce to půjde." Jsem vděčná, že mám pokoj sama pro sebe, protože jakmile přijdu do pokoje, tak si odložím plášť na židli a hůl si opřu vedle postele, abych jí měla po ruce, lehnu si na postel a začnu přemýšlet. Dnes je úplněk, což znamená, že budu mít výhodu, když budu čerpat sílu z něj. To Krisiun bude zírat, pokud si do teď myslel, že nemám sílu na rozsáhlejší kouzla. Jak tak ležím, tak se mi začínají pomalu klížit oči a po chvilce usínám. Mám lehký spánek, takže kdokoliv kdo projde okolo mých dveří mě probudí, takže spíše odpočívám, než spím.

Vypravěč - 09. září 2012 21:28

soukromá zpráva od Vypravěč pro Celý měsíc nad vesnicí Vesnice se zdá být v pořádku, ale les? Nad tím vypadá světlo měsíce přímo apokalypticky. Výpary stoupají z korun stromů a jsou ozařovány silným svitem šedobílé barvy. Jakmile se přiblížíte k lesu, začnou se objevovat jedny rudé oči za druhými, ale nic nedělají. Za vámi zaslechnete kroky. Otočíte se a tam kráčí mladý muž, asi devatenáct let starý. V rukou drží hlavu Aleny, které doteď září oči jak pohasínající uhlíky. Muži oči také září, nikoli však rudě, nýbrž modře. ,,Tohle jste udělali mé lásce vy a taktéž vy za to zaplatíte. Nebudu volat své služebníky, zabiji vás sám, holýma rukama." Hlavu položí na zem a na jeho rukou se objeví místo špiček prstů drápy. Celkově se jeho podoba změní k trochu ještěří. Prohlíží si vás očima bez panenek a duhovek, celé modře zářící. Přísahali byste, že se mu oči stáhly do úzkých štěrbin, ale to není na celistvé ploše možné.

Eniel - 09. září 2012 22:47

soukromá zpráva od Eniel pro Hostinec- les Jak si tak pospávám, tak se probudím přesně ve chvíli, kdy pomalu zapadá slunce. chvíli ještě ležím a po chvilce mě napadnou samé zajímavé věci. Neváhám tedy a jdu za Krisiunem, Abych si s ním ještě promluvila. Jakmile mi otevře dveře neurvale se nacpu k němu do pokoje a začnu mluvit. ,,Musím s vámi nutně něco probrat. Má tvář je více než ustaraná protože nevím, jak bude reagovat. ,,Mám na vás prosbu. Předpokládám, že budeme muset bojovat a tak vás chci o něco požádat. Chci, aby jste se mi napojil na myšlenky, jen na dnešek a také vás chci požádat, aby vy jste mě pustil k sobě do hlavy, abych vám mohla číst myšlenky. Bude to pro nás oba lepší, abychom na sebe nemuseli mluvit. A také vás chci požádat zda-li by jste,jak mojí, tak svojí mysl neposílil jako na obranu. Vám se to povedlo lehce překonat a já opravdu nechci, kdybychom něco potkali, aby se ze mě stalo vraždící monstrum. Vím, že tento návrh bude pro vás asi nepřijatelný, ale prosím Vás zvažte to. Nebo máte nějaký jiný návrh? Abychom na sebe nemuseli křičet třebas když jeden z nás bude dělat nějaké rozsáhlejší kouzlo? Musíme vymyslet nějaký plán ." Můj pohled je více než prosebný, aby svolil k tomuto kroku. Po chvilce se zase nadechnu a mluvím dál. ,,A ještě jsem se vás chtěla zeptat. Zkoušel jste někdy ty lidi třebas toho prokletí nějak zbavit? Jako třebas nějak vymítit? Jen jestli by se to dalo použít nebo nedalo. Už je skoro čas, tak jak jste se rozhodl? Opravdu to bude jen pro dnešek to čtení mysli.“ (Ať už to dopadne jakkoliv ->Dopíši to v příštím příspěvku.) Cesta k lesu Jak tak jdeme z hostince, tak ani nic neříkáme spíše přemýšlíme, tedy alespoň já, a při tom koukám na úplněk. Cítím, jak z něj do mě pramení síla, jakou jsem ještě necítila.. Když přijdeme k lesu, tak mě zarazí jako první ty červené oči, kterých je víc než moc. Když za námi uslyším kroky, tak se otočím, a vidím muže zhruba stejného věku jako jsem já jak v ruce nese hlavu té dívky, kterou jsem nechala prošpikovat skálou. Když začne mluvit o tom, že my jsme jí zabili, a že za to zaplatíme, tak uvedu vše na pravou míru. ,,Nechci tě vyrušovat, ale tvojí milou jsem zabila já, stejně jako ty tři vlky. On s tím nemá vůbec nic společného. A ukážu vedle na Krisiuna. V tu chvíli mi hlavou proběhne. Další sebevražedná mise Eniel? Vzpomenula jsem si na řiditele ze školy, když jsem jednou přišla skoro úplně bez magické i životní energie. Tedy spíše mi došla ve škole, když jsem šla za ním, abych mu řekla o mém úkolu. Po tomto výkonu jsem byla týden na ošetřovně, protože jsem neměla sílu na to, abych se uzdravila sama. Je to mžik a já jsem připravena kdykoliv na něj poslat svůj první útok. Koukám mu do očí a jednu ruku mám za zády, kde se mi formují ledové jehly vybroušené do neprůhledna a zároveň do těch jehel vkládám elektrické výboje, které jakmile zasáhnou cokoliv v čem je voda, tak ta osoba, nebo to zvíře je v mžiku omráčené a trochu spálené, jen povrchově asi tak 0,5 cm do hloubky. Tento útok mi dává trochu času na další kouzla, Například na zemní,vodní,ohnivé,vzdušné i bleskové útoky. Mým nejlepším kouzlem a zároveň tak trochu nejsložitějším je vytáhnutí z živé bytosti všechnu krev, kterou následně nechám vypařit.Nebo vyschnout tělo.

Krisiun Veinlash - 10. září 2012 14:49

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Hostinec - spojení mysli Sice jsem spal dobře, ale probudil jsem se ještě asi hodinu před západem slunce. Obleču si koženou zbroj, přehodím přes ni plášť, zkontroluji palcát a pak si položím Řezač Bouří na kolena a prohlížím si ho. Nad ničím nepřemýšlím, jen tak sedím a kochám se jeho krásou, když v tom se ozve zaklepání a dřív než stačím odpovědět dovnitř se nahrne Eniel a spustí... Poslouchám ji a mezitím dám meč na jeho právoplatné místo na zádech. Jakmile domluví vstanu a začnu přecházet po místnosti...vždycky se mi tak lépe myslelo. No spojení myslí je celkem složité kouzlo. Skoušel jsem ho snad jen jednou, ale je pravda, že je velmi učitečné. Jistě to je pravda... Pokud bych svoji mysl spojil s její a vytvořil ochranu dokázal bych tak uchránit obě dvě. Ale nadruhou stranu spojením myslí, může být i riziko. Pokud se nedokážu ubránit psychickému útoku, šok pocítime oba. Budu se muset soustředit... Zastavím se v chůzi a podívám se na ni. Dobře, uděláme to... A ne nezkoušel jsem to. Alena byla první takto posedlá, kterou jsem viděl. Jo možná by stálo zato to skusit. O pár minut později stojím před ní, dlaň položenou na jejím čele a mám zavřené oči jak se soustředím. Mezitím říkám: Jakmile se spojíme je dost možné, že ucítíš závrať nebo potřebu zvracet... Pokud ano uklidni se a snaž se na nic nemyslet. Za chvíly se to ustálí. Jakmile se spojíme uslyšíš všechny moje myšlenky stejně hlasitě jako teď moji řeč. Také pocítíš všechny moje pocity a možná pro tebe bude zpočátku problém oddělit svoje pocity od mých. Při vzpomínání na minulost se občas může stát, že místo svých vzpomínek uvidíš moje, ale to většinou způsobí mírnou bolest hlavy a závrať, takže se snaž nevzpomínat. Usměju se a zeptám se: Připravena? Jakmile kývne, otevřu oči a tvář jí ozáří fialové světlo. Mer khaal'r l'y bor khaal'r de buhtoj... Huuyte duy khaal'rr teg nuy huyde khaal'r. Khaal'r tegha! Mer khaal'r de bor khaal'r... Slova se mi linou z úst a moji mysl, stejně jak mysl Eniel zalije doslova příval pocitů, vzpomínek a myšlenek. Pustim její čelo a vyčistím svoji mysl. Stejně jako než Eniel přišla tak i teď nemyslím na nic a čekám dokud se pocity a myšlenky neslijou v jeden celek. Poté kouknu na Eniel a cítím její zmatenost. Dej tomu chvilku... Řeknu nahlas, aby byla schopná rozeznat můj hlas od myšlenek. Po pár okamžicích Eniel vypadá už celkem v pořádku a tak si k pasu připnu palcát, otevřu dveře a pokynu jí aby šla první. Cesta k lesu - Jogme Cestu k lesu máme ozářenou úplňkem. Cítím jak do Eniel prodí jeho síla a usměju se. Můj úsměv ovšem zmrzne, když se přiblížíme k lesu. Les je sám o sobě temný, ale všude po jeho obvodu se objevují rudé žhnoucí oči. Normálně bych se lekl, ale nyní se nebojím. Může za to jednak spojení myslí, které mi dodává větší pocit bezpečí a také zjištění, že se oči nehýbají. Uslyším za námi kroky a tak se prudce otočím a vztyčím kolem našich myslí ochranou zeď. Enielina slova o tom, že by se z ní mohla stát vraždící monstrum dopadli na úrodnou půdu a tak si dám záležet, aby ochrana byla co nejpevnější. Eniel to může přpadat jako kdybych celou Naši mysl zazdil cihlama. Také může cítit moje uspokojení nad pevností ochrany a následné překvapení, když si prohlídnu mladíka. Ty budeš Jogme... Spíš konstatuji než se ptám a polknu, když kouknu na Aleninu hlavu. Alenin milý Jogme. Nemyslím si, že by ho zajímalo kdo z nás zabil Alenu. Mám pocit, že i kdyby nebyla mrtvá tak by nás chtěl zabít... Najednou pocítím mírnou závrať a v mysli se mi vynořích pár zmatených vzpomínek. Enieliných vzpomínek. Potřesu hlavou a cítím jak se v ní hromadí magická energie. Mladík položí hlavu na zem a začne se měnit. Zajímavé... Připrav se až uslyšíš, že pronáším magické slova, tak to ho skusím překvapit psychickým útokem. Jednak abych zjistil, jestli má mysl člověka a nebo jestli má jako mi mysl spojenou ještě s někým... Třeba tím co ho posedlo. Jestli se mi to nepovede a on můj útok odrazí, budu na něj pořád dotírat a snažit se, aby se musel soustředit na mě. To ho snad zaměstná natolik, že si nevšimne tvého magické útoku. Ne pokud k tomu mám co říct... Odvětím mladíkovi a vezmu palcát do pravé ruky. Khaal'r tegha! Khaal'r bor tegha! Bor Khaal'r de teuni! Mer khaal'r de huyde j' bor khaal'r..! V hlavě mi zazní magická slova a pomyslný dráp se zatne do mladíkovi mysli. Snažím se zjistit povahu jeho mysli a způsobit mu přitom co největší bolest. Narozdíl od psychického útoku na Eniel tento útok vedu ničivě, ale soustředím se na něj jen tak, abych pořád držel ochrany silné. Pokud můj útok odrazí, tak na chvíly snížím tlak, čímž dám znamení Eniel a začnu útočit dál a dál.

Vypravěč - 10. září 2012 21:30

soukromá zpráva od Vypravěč pro Souboj ve svitu měsíce Mladíkova mysli je poněkud zvláštní. Je to jak velmi vlhká pára. Vidíte obrazce, slyšíte zbloudilé myšlenky, ale mysl uchopit nedokáže ani jeden z vás. Myšlenkový dráp Krisiuna prolítne tímto oblakem a před vašimi zraky se na chvilku objeví prapodivný svět duševních obrazců. Není tak těžké dostat mysl zpět do hmotného světa, ale mladík vystartuje. Je rychlý a z jeho kroků vyzařuje magická síla. Ale je to i něco jiného, ten člověk má nadlidskou sílu již v základu. Rychlý jak skřet, silný jako trpaslík a ladný jako elf, smrtící kombinace. První obětní beránek je Eniel. Útočí na ní fyzicky, ale nastane problém. Jakmile se k ní přiblíží, oba pocítíte nebezpečnou auru se zvláštním odérem. Něco takového jste ještě neviděli, jako by byla z části energetická, jako normální aura, a z části biologická. Automatické ochrany, kterými jsou zkušení kouzelníci obdařeni, se zapnuly v pravý okamžik, než se aura dotkla Enielina těla. Oheň spálil biologickou část aury, ale muž dále stojí a vystřelí po Eniel rukou s drápy.

Ateshiki - 10. září 2012 21:32

soukromá zpráva od Ateshiki pro Předzvěst zla Když otevřu oči, chýlí se již k večeru. Pořádně se protáhnu jako kočka a jdu si sehnat něco malého k snědku. Když se najím, přečistím a případně přeostřím svoje nože, které budu brát sebou na svou noční výpravu. Zapadající slunce se odráží v čepelích ostrých dýk. Jakmile Tma pohltí poslední paprsky červánkových paprsků, pomalu se vyplížím z pokoje, a nechám se nocí pohltit stejně jako světlo. Mion v mém pokoji zůstává a hlídá tu, kvůli možným zvědavcům. Tiše přeskakuji z jedné římsy na druhou, při čemž sleduji pohyb kolem. Na packy doskakuji s jistotou a pevností. Katedrála se již blížila. Měla jsem v plánu se dostat co nejrychleji na špici budovy, kde už nejsou okna a tudíž by mě tam nemuseli objevit. Snad dneska nebude takový problém jako včera. Nejdřív si zkusím jestli ta síla bude reagovat stejně jako včera. Seskočím do jedné vzdálenější osamělé uličky, ze které vycházím jako normální člověk. Byla jsem zahalená ve své kápi. Blížím se k vysoké stavbě s úmyslem jen kolem projít a vyzjistit, jak bude reagovat.

Eniel - 10. září 2012 21:43

soukromá zpráva od Eniel pro Útok Když se Krisiun pokusil o spoutání mysli, tak se jen pousměji. Když vidím, že mu to nic neudělalo, tak se připravím. Zřejmě bude útočit. Mé kouzlo za zády je již plně připraveno. Za zády mám větší kolo z ledových jehel, s elektrickými výboji, takže nemůžu minout. Jakmile vystartuje trochu se leknu, ale moje ruka instinktivně vystřelí. Dám do toho kouzla obrovský švih, aby bylo nemožné se tomu vyhnout. Když proběhl ochranou, tak jsem se trochu zachvěla protože to nebylo zrovna příjemné. Krisiune teď se tu nemotejte a běžte za mě. Aby mě něco nenapadlo zezadu, budu Vás chránit. A zkuste s ním něco udělat, nějak ho od toho odprostit. Pomyslím si. Když po mě vystartuje jeho ruka nade mnou se v rychlosti objeví ledová sekyra, kterou pošlu přímo na jeho ruku. Ve stejnou chvíli rychle couvnu o dva kroky dál, kdyby to náhodou nevyšlo a on stále útočil. I si připravuji další kouzlo a tím je kamenný pohřeb, pomalu se pod ním začne měnit půda a když je vše připravené, tak se jen kameny rozevřou a v rychlosti zavřou. tento útok pojistím větrným kouzlem a tím bude obří větrná pěst, která má za úkol ho srazit co nejhloub, kdyby se chtěl něčeho chytit

Edric Lassale - 10. září 2012 21:44

soukromá zpráva od Edric Lassale pro Chrám Khoraka Když dojdu k Chrámu, tak mě čekají dva lidé - kněžka a... Krysař. Velice silně cítím chlad vycházející z toho muže a sklopím pohled, abych neviděl znamení o jemž vím i bez pohledu na něj. Přistoupím se sklopeným pohledem ke kněžce a Krysařovi. "Zdravím... Jmenuji se Edric a... rád bych se něco dozvěděl o Khorakovi a náboženství... nebo alespoň zjistil směr do nějaké jiné svatyně," pravím a odvážím se lehce zvednout pohled a zadívám se chladně do očí kněžky. Vzhled: Delší modré vlasy, bouřkově modré oči, vysoký, šlachovitý, nosí kvalitní oděv a dobré boty. Na paži má zdobený nátepník, přes hruď pás s několika dýkami, šipkami a paklíči. Na zádech má těžkou kuši a toulec se šipkami, u pasu pak ocelový palcát a meč. Vyhlíží sebevědomě, avšak v přítomnosti velice neblaze známé postavy Krysaře je dosti nervózní - neví co má čekat.

Krisiun Veinlash - 11. září 2012 17:40

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Souboj Mladíkova mysl je nejzvláštnější mysl s kterou jsem se zatím setkal. Je to jakoby tam byla a zároveň nebyla... Vidím některé nesouvislé obrazy, občas zaslechnu nějaké slovo, ale není tady žádná hmotná podstata, kterou bych mohl ochopit. V momentě, kdy můj dráp vletí do té mlhu připomínající mysli, tak se nám objevý obraz prapodivných duchovních symbolů a obrazců. Pokusím se zapamatovat si co nejvíc z tohoto podivného pohledu, ale obraz se ztratí a já se stáhnu. S něčím takovým jsem se ještě nesetkal... V duchu se podívím, ale to už se mladík vystartuje a zaútočí na Eniel. Dřív než přišel přímý útok se Enielina ochranná aura srazila s mladíkovou a já se zachvěji. Má silnou magii... Pomyslím si a v hlavě se mi ozvou Enieliny myšlenky. Jistě... Přesunu se za Eniel tak abych měl po levé straně les a rudé oči a po pravé Eniel a mladíka. Eniel předvedla působivou ukázku kouzel a právě když se nad ní objevý ledová sekera se donutím odvrátit pohled a sledovat les. Zdá se, že zatím nic nedělají...přesně jak říkal "Jogme". Ale i tak jsem stále ve střehu. Odprostit, ale jistě. Beze všecho. Ušklídbnu se a začnu přemýšlet. Psychické útoky s ničivou podstatou nemají žádné výsledky, což znamená, že to co Jogmeho ovládlo chrání jeho i svojí mysl nějakým druhem obrany, který jejich mysl částečně odhmotňuje... Můj mozek začíná pracovat na plné obrátky: O posednutí přízraky a démony jsem jednou četl. Kniha říká, že jejich mysle jsou spojené tak pevně, že se jeví jako zcela jednotnáý mysl. Pořád sleduju les. Moje prozkoumání jeho mysli my však ukázalo obrazce s duchovního světa, kde zřejmě přebývá přízrak/démon, ale slyšel jsem rozvněž zbloudilé myšlenky, které pravděpodobně patřili mladíkovi, takže se přeci jen jedná o nějaké spojení myslí. Kdybys e mi podařilo to spojení narušit je možné, že by přízrak ztratil kontrolu nad tělem... Neovládal by ho myslí a fyzicky tady zatím přítomen není. Je dokonce možné, že fyzickou podobu nemá a tak jej jenom napumpoval magií a snaží se pozměnit jeho fyzickou stavbu... Žeby k obrazu svému? Je možné, že mladík vůbec neví co se děje. Přízrak ho možná ovládá... Doufám, že Eniel pochopí moji narážku na to, že není potřeba ho zabíjet... Samozřejmě nevím, jestli je vůbec v magickém souboji takovéto úrovně ovlivnit míru poškození kouzel. Obavy z útoku rudých očí mě stále nutí dívat se do lesa a kontrolovat okolí, zatím co se v mysli vrítím ke svému problému s myslí mladíka. Spojené mysli jdou narušit vyvoláním vzomínek, ale ta zbloudilá vzpomínka co jsem slyšel znamená, že přízraku mysl je mnohem silnější než mladíkova a tak jeho vzpomínky potlačuje. Pokud tedy mladík dobrovolně nespojil mysl s tím přízrakem. Další způsob je velká psychická bolest, což není možné, jak jsem zjistil. A pak by mohlo ještě fungovat... Usměju se a nervózně si olíznu rty. Pokud se mi podaří zachitit nějakou mladíkovi vzpomínku nebo pocit a vztyčit kolem ní ochranu dřív než zmizí v tom nehmotném párovitém něčem. Mohl bych postupně odizolovat dost velkou část mladíkovi osobnosti. Dost velkou část, aby byl mladík schopen uvědomit si co se kolem děje a tím by spojení mysli mělo zeslabit natolik, že by se nakonec mohlo rozpadnout. To ovšem za předpokladu, že mladík nesdílí s přízrakem mysl dobrovolně... Ale je to jediné řešení, které mě teď napadá. Doufám, že Eniel nerozbolela hlava z těch všech mých myšlenkách o psychice a myslích a připravím se. Bariéry kolem nás mám pořád vztyčené. Mám je pevné, ale pokud by na ně někdo zaútočil silně víckrát za sebou tak by je prorazil... Samozřejmě, že útok bych pocítil a hned bych se stáhl. Moje mysl se začíná pomalu obepínat kolem mladíkovi, ale narozdíl od předchozího pokusu neútočím. Jen se tak otírám a snažím se zachytit nějakou myšlenku, obraz, pocit, cokoliv co by prokazatelně patřilo do mysli mladíka. V momentě kdy něco takového ucítím, rychle svoji mysl nahrnu kolem té vzpomínky a snažím se vytvořit bariéru, která by zabránila té myšlence odplout zpět do té mlhy. Pokud chytím nějakou další tak se zovu kolem ní stáhnu a stejně jako u té první ji obklopím bariérou. Todle by mohlo fungovat... Bariéry brání před útoky, před další bariérou nikoliv. Moji bariéru by tedy přízrakova bariéra měla ignorovat. Khoraku dej mi sílu...! Vyšlu modlidbu ke Khorakovi a soustředím se na svůj plán. Očima plně sleduji les a využívám toho, že rudé oči jsou dobře vidět a ve světle úplňku bych měl vidět vše co vystoupí ze stínu lesa.

Vypravěč - 11. září 2012 20:21

soukromá zpráva od Vypravěč pro Noční špionáž Stalo se stalo, že tvá obhlídka pokračovala i dnešní noci, stejně jako té včerejší. Prošla jsi kolem katedrály a jakmile jsi protnula auru, vyšel se na balkón podívat mnich, aby zkontroloval, co se děje. Jenomže než tě stihl spatřit, byla jsi dávno fuč. Problém s náboženskými místy je vysoká koncentrace duchovní síly. Aura je propojena s duchovním světem a mniši dovedou v tomto světě bádat pomocí svých schopností transu a empatie. Na tyto informace sis vzpomněla až nyní, ale o to více jsou důležité, neboť je ti jasné, že i na infiltrování chrámu bude zapotřebí skrýt v mysli své skutečné pohnutky, ale to sama nemůžeš dokázat. Dokážeš ovlivnit své chování tak, že nikdo nepozná, když lžeš, ale naprosto uzamknou své pocity, to je mimo schopnosti jakéhokoli zloděje. Další možnost, která ti vykoukla z hlubin mysli je dostat se dovnitř pomocí síly, ale proč by na úkol zabít představené církve Khorak povolával Krysaře, když to dovedeš sama?

Vypravěč - 11. září 2012 20:45

soukromá zpráva od Vypravěč pro Poušť Tobi Kněžka Khoraka si Edrica poměrně dlouho prohlížela. Poté usoudila, že není tak nebezpečný, dokud ho nic nenaštve, pak by byl asi sekec mazec. ,,Církev našeho pána je cizincům uzavřena. Ale můžeme uzavřít obchod. Krysař bude potřebovat spolubojovníky, aby dostál svému vznešenému úkolu a já zde již moc dlouho nebudu. Řeknu ti cestou sire Edricu, co chceš vědět o mém pánu, ale ty na oplátku budeš putovat s námi, poté s Krysařem samotným a všemi, kdo se k tomuto úkolu přidají. Pamatuj si, že cesty osudu jsou nevyzpytatelné a vytváří se v závislosti na každém našem skutku. Mi, kněží Khoraka máme schopnost nazřít budoucnosti, ale vidíme pouze to, co je nevyhnutelné nebo co by se bez přičinění stalo, ale neumíme to odlišit." Malý výklad ti kněžka dala, ale čeká, jak se rozhodneš Edricu. Krysař zatím nemá důvod zasahovat, snad mu ho neposkytneš.

Vypravěč - 11. září 2012 20:53

soukromá zpráva od Vypravěč pro Souboj ve svitu měsíce Jogme nečeká, až se nechá zabít. Ruku sice stáhl a uskočil, jenomže všechna kouzla odhodil pomocí jakési tlakové vlny, která vám pohodila oblečením a vlasy jako silný vítr. Jakýkoliv pokus o mentální narušení a chycení jeho myšlenek je neúspěšný. Jakoby se jeho myšlenky neschovávaly v mlze, nýbrž rozplývali. Po chvilce útočení je vám ale jasné jedna věc, ten člověk posedlý není, žádná linka z duševního světa k němu nesměřuje. Jediné, co vidíš jsou věci s ním spojené fyzicky a mentálně tak, jak je běžné u normálního člověka. Lidé, které má rád, lidé které nenávidí. Jeho kůň, pec, a dokonce vy dva jste k němu svázáni slabou linkou. Duševní svět je zajímavé místo, ale na bloudění jím není teď čas.

Ateshiki - 11. září 2012 21:01

soukromá zpráva od Ateshiki pro Špionáž Povzdychnu si nad neúspěchem úkolu, když mě něco napadlo. Během pár chvilek jsem zpět ve svém pokoji. „Jste tady nějak brzo,“ řekne nahlas Mion, načež se já uličnicky pousměju. Z jeho výrazu bylo poznat, že vytušil přicházející úkol patřící jemu. „Mám prosbu. Doufám že jsi vyznavač Dharrik. A jestli ne, tak jím buď. Pokus se dostat co nejblíže k jejímu chrámu i jen dovnitř pomodlit, pokud se povede. Pečlivě si prohlédneš tu místnost a pak mi ji popíšeš. Můžeš vyrazit až ráno a vrať se nejpozději k večeru ještě než se setmí. Teď si běž zatím lehnout a odpočiň si.“ Beze slov přikývnul a šel si lehnout. Já si ještě na chvíli vyskočila na střechu a užívala si čerstvého vzduchu a naslouchala ruchu města. Pak jsem se přidala k Mionovi. Časně ráno vyrazil, tak jak sem mu nakázala. Bezmezně jsem mu věřila. Slouží mi již spoustu let a rád. Jeho práce je dobře placená a ne náročná, navíc si myslím, že je do mě zamilovaný, což by jeho věrnost jen utvrzovalo. Celý den se nehnu z pokoje a jen čekám na jeho zprávy. Dokonce jsem si dnes nekoupila ani jediný sladce voňavý květ.

Eniel - 11. září 2012 21:22

soukromá zpráva od Eniel pro Boj Hmmm. Tak jinak. Krisiune, kdyby se něco hlo, tak dejte vědět, abych nás stihla ochránit, a je zabít potom myslím sama pro sebe, i když to Krisiun slyší. Po tomto boji budu určitě odstavena na déle jak tři dny, pokud to taklhe bude pokračovat. Při boji čerpám co nejvíce energie z úplňku, jež na nás krásně svítí Kouknu se na něj a v rychlosti kolem něj vyvolám bariéru ve tvaru krychle. V tu chvíli udělám stejné bariéry i okolo něj aniž by si toho všiml, pokud ta první nevyjde. Když uskočí mé první bariéře, tak už mám připravené kouzlo velkého kalibru a tím je blesk z čistého nebe. Ale ještě před tím než to kouzlo použiji se sehnu s rukou na zemi na něj vyvolám stejné ostny, jakými byla zabita Alena. Tím si zajistím, že pokud udělám stejný pohyb, tak on bude předpokládat, že přijde útok ze země, a nebude si všímat ničeho jiného. V tu chvíli mi proběhne hlavou vzpomínka na mého učitele, který byl zároveň i ředitel školy. Mistře. Snad to tu zvládnu. .Když se budu shýbat podruhé, tak zase budu pokládat ruku na zem, ale jakmile s ní plácnu o zem, tak se sešle blesk přímo na něj.

Vypravěč - 11. září 2012 22:16

soukromá zpráva od Vypravěč pro Večer a čekání Čekala jsi celý den, ale Mion se ne a ne ukázat. Místo toho se večer objevil Khorak. ,,Už nepřijde." Pronesl hlasem tichým a tak přítomným, jaký jsi u něj ještě neslyšela. Sedne si na své obvyklé místo, ale žádnou knížku nevytáhne. Jeho tvář je tvrdší než obvykle a jeho černé oči ještě temnější. ,,Mion ve skrytu duše věřil jen v mého bratra Sillase. Čas od času se k němu dokonce modlil. Na svátek mrtvých se modlil i ke mě, za svojí zesnulou matku. Víru jen tak neskryješ, je mi to líto. Byl moc prostý, aby si uvědomil riziko. Jeho život bude ztrátou i pro nás. Vydej se za Krysařem a mojí kněžkou, dokáže zakrýt tvé pocity, abys mohla vstoupit." Neodchází, ale ani nijak nedává najevo, že by se nemohl rozhodnout jinak během okamžiku tvým zrakem nezachytitelným.

Krisiun Veinlash - 12. září 2012 17:42

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Boj pokračuje... Sakra! Můj pokus o oddělení myslí byl neúspěšný a já jsem tím získal jen mírnou bolest halvy. Jo hlídaní je jedna z mála věcí co teď můžu dělat. Pomyslím si, sleduji les a poslouchám Enieliny myšlenky. Jakmile uslyším o tom jak ji to vyčerpá tak sebou trhnu, pak se ale uklidním když vidím, že tendle souboj zatím zvládá. No tak nakonec posedlý není... Nicméně jsem docela silně viděl linky, které vedou ke všem věcem s ním spojené. No jsitě má je každý člověk. Kdybych měl dost času a klid dokázal bych je sledovat a možná toho využít. Přemýšlím a snažím se přijít na něco čím bych momentálně mohl Eniel pomoct. Abych si nepřipadal naprosto zbytečně tak kromě hlídání lesa, prozkoumám složení linek vedoucí od mladíka k nám. Dělám to hlavně ze zvědavosti, ikdyž tuším, jakou podstatu budou mít... Láskyplná to nebude. Chtré... Pomyslím si když cítím v Eniel hromadit se magickou energii různých typů. Podle toho co mi říkal Aledistros, je vždy težké odvrátit magické útoky rúzných podstat. Doufám jen, aby to nesmetl tou tlakovou vlnou jako předtím...

Vypravěč - 12. září 2012 18:22

soukromá zpráva od Vypravěč pro Boj ve svitu měsíce Jak se ukázalo, blesk z čistého nebe není tak účinné kouzlo. Z chlapce se jen kouří, ale ochromený trochu je. Ostny ze země ho na několika místech poranili a druhému blesku se prachsprostě vyhne. ,,Sílu možná máš čarodějko, ale jsi pitomá. Myslíš si, že mě, potomka krve, dokážeš zabít jen pomocí energetických výbojů a trochou manipulace s okolím? Ukážu ti, jak vypadá pravá magie." Jakmile to dořekne, vytáhne z prostoru hůl. Je černá, železná, trošku vyšší než on a na vrcholku má zasazený rubín velikosti pěsti. Najednou rubín zmodrá a do vzduchu se vznese větší množství kamínků. Tyto kamínky následně začnou chaoticky poletovat a měnit se v ostré dýky. Nakonec tyto dýky vyletí pomalu proti Eniel, jenomže v tom okamžiku se chlapec teleportuje za dívku a klepne jí do nohou, na kterých se objeví řetězy. Krvácej z očíPronese trochu teatrálně, a k uvězněným nohám a letícím dýkám, se přidává i palčivá bolest, zhoršení zraku a mokrý obličej od vlastní krve. Poté odstoupí o pár kroků dál a nechá dýky rozletět plnou rychlostí.

Edric Lassale - 12. září 2012 19:25

soukromá zpráva od Edric Lassale pro Chrám Khoraka "Nevím o co jde, ale rád se dozvím nové věci a rád pomůžu vznešenému cíli..." pravím a pozoruji reakci kněžky. Také koutkem oka pozoruji Krysaře a přemýšlím, jestli jsou všechny ty pověsti o jeho moci pravdivé. "Jsem celkem dobrý bojovník a klidně se přidám k výpravě, ač nevím jaký je cíl... ale to mi snad objasníte cestou," pokračuji a sklopím pohled. Ona umí nazírat budoucnost? No to jsou mi noviny... třeba je to právě to, co jsem hledal... A bude to mít nějaké plusy pro mě? Nějaká odměna... no... ne že by mě zajímalo jen tohle, ale taky to není od věci...

Krisiun Veinlash - 12. září 2012 19:26

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Komplikace - boj Blesk i ostny zasáhly mladíka, ikdyž jsem trochu doufal v ničivější účinek... Druhý blesk mladíka minul. Cože potomka krve? Co se to kčertu děje?! Mladík domluví a v jeho ruce se zformuje hůl, kterou zvedne pár kamínků, přetransformuje je v dýky a pošle směrem k Eniel. Vypadá to celkem neškodně a já jsem si jist, že se Eniel vypořádá i s tímto útokem, ale stane se něco nečekaného. Mladík se teleportoval přímo za Eniel a magií ji spoutal nohy, takže zřejmě neuhne. Nevím jestli to dokáže zadržet magií, ale souboj se jí vymyká z kontroly... Celá situace se ještě zhorší, když Mladík pronesl kouzlo, z kterého Eniel začaly krvácet oči. Ale ne! Nejenomže moc nevidí, ale bolest hlavy jí i naruší koncentraci na kouzlení. Nejde to magií půjde to jinak...! To že jsem stál bokem k Eniel a pozoroval les znamená, že se mladík ocitl mezi mnou a Eniel. Asi si mne zatím nevšímá... Pomyslím si a pevně sevřu palcát. Dýky se začínají rozlétat a nabírat na rychlosti a já se rozhodnu. Teď nebo nikdy...! Vyskočím směrem k mladíkovi, s palcátem obouruč nad hlavou. Mířím na ruku v které svírá hůl. Možná ji potřebuje ke kontrole kouzel a když ne tak ji alespoň pustí a bude mít v hajzlu ruku! V momentě, kdy sem na dosah úderu z plných plic zařvu: Khoraku! Dej ať má rána dopadne přesně a tvrdě..! A udeřím. Snad jsem se trefil, ale ať už se trefím nebo ne nepokračuji v útoku... Místo toho udělám úkrok v bok, aby mi mladík nebránil v cestě k Eniel a vrhnu se k ní. Snažím se jí povalit na zem, tak aby ji dýky minuly a místo toho zasáhly mladíka. Pokud ovšem nebudu dost rychlý, tak si radši stopnu mezi dýky a Eniel... Ať už stihnu s Eniel uhnout nebo se do mě zabodají dýky... Pokusím se co nejrychleji (pokud to má případná zranění dovolují) zvednout a zaútočit na mladíka palcátem ve snaze zatlačit ho alspoň na chvíly do defenzívi. Pokud máš ve svém repertoáru nějaké opravdu Silné kouzlo na tohodle Bastarda krve, tak dělej... Řeknu v mysli Eniel a modlím se, aby tento souboj neskončil tak, jak mladík slíbil. Přece jenom být roztrhán holýma rukama není zrovna smrt, jenž bych si přál...

Eniel - 12. září 2012 21:47

soukromá zpráva od Eniel pro Boj Jakmile všechno co udělám neuspěje, tak fakt už nevím co dál. Když ke mě mladík skočí a spoutá mi nohy, tak jen syknu, ale to není to nejhorší. Cítím, jak mě začínají pálit oči a pomalu ztrácím zrak. Tak takhle to bude? Do háje! Ty dýky! Zakleji si pro sebe. Sehnu se ještě vím kde je zem a jak si pamatuji kde tak nějak ty dýky byli než jsem začala pomalu ztrácet zrak tak okolo sebe udělám pole, přitvrzené kameny, aby se ty dýky alespoň zpomalily, pokud je to neodhodí. Ale ještě nejsem ztracena. Snad... Můžu alespoň zabít ty mrchy, co jsou v lese a veškerý zbytek energie co budu mít mohu použít na moje konečné kouzlo, kterým ho možná nedostanu, ale alespoň mu tím ublížím, aby Krisiun neměl moc práce. Poté zkusím zaostřit toho mladíka mým nedokonalým zrakem. Pche krvácej z očí... Kdyby mě chtěl zabít, tak už to dávno udělá... Krisiune můžete mě tak trochu navádět? Něco málo vidím, ale kdyby náhodou. Zaměřím se na něj a zkusím kouzlo vytažení krve z těla a její následné vypaření, a vysušení. Začínám se soustředit a svým nedokonalým zrakem se dívám na protivníka. Krapet mi blesknou oči a on může cítit nemalou bolest (pokud to na něj zabere) a může sledovat vlastní krev (pokud nějakou má), jak mu pomalu vytéká z každé části jeho těla. Jakmile se oddělí od jeho kůže tak se v tom okamžiku vypaří používám na to všechnu sílu, kterou jsem nahromadila z úplňku a že jí není málo. A současně s tímto ho pomalu začíná spalovat horko zevnitř, jako by měl každou chvíli vzplát zevnitř. Když s tímto kouzlem pokračuji, tak se mi začíná motat hlava ze ztráty mé krve, ale nemohu se ještě uzdravit. Musím se plnou sílou soustředit, abych ho dostala. Snažím se kouzlo co nejvíce urychlit, i když je to se ztrátou velkého množství energie, kterou čerpám z úplňku, ale ne tak rychle, aby stihla nahradit tu odčerpanou. Zdá se, že pokud ani tohle nezabere, tak pak do toho dám všechno a asi už odsud neodejdu, nestíhám čerpat sílu z úplňku kvůli ztrátě krve. Snad je to už poslední kouzlo. Pevně v to doufám, ale nevěřím tomu, že se tak rychle vzdá.

Ateshiki - 12. září 2012 22:04

soukromá zpráva od Ateshiki pro Večer Pokrčím rameny, „To si teď budu muset začít vařit sama,“ řeknu nezaujatě. „Ale byl to skvělý sluha.“ Hodím svými kaštanovými, dlouhými vlasy, zvednu se a zkontroluji Khoraka, jestli čte stále stejnou knížku. K překvapení ano, četl. „Myslíš, že když se vydám do hodiny nebude to vadit? Víš… Chci po tobě jednu odpověď.“ Nenápadně se k němu vetřu. Opřu se o dřevený stůl a můj dekolt je přímo v jeho výhledu. Chladně zabouchnu jeho knihu. Zvednu ruku nad svazek a jedním prstem ukážu na vyobrazení štítu mého bývalého cechu. „Co je tohle?“

Vypravěč - 12. září 2012 22:21

soukromá zpráva od Vypravěč pro Boj ve svitu měsíce Jak to tak vypadá, do vašeho souboje se začíná vkrádat vyšší síla. Krisiunova žádost byla vyslyšena a jakmile jí vyřkl, objevila se kolem jeho palcátu záře. Při zpětném pozorování vám to přišlo jako obrovská světelná kopie Krisiunova palcátu. Rána padla přesně a podle zbytků kostí i tvrdě. Další kouzla nebyla potřeba, proto Eniel má ještě sílu a její oči jí přestaly krvácet.

Vypravěč - 12. září 2012 22:58

soukromá zpráva od Vypravěč pro Večer ,,Jsi drzá!" Zvýší na tebe hlas a nějaký neviditelná sila tě shodí z jeho blízkosti na židli o kousek dále. Sám se k tobě nakloní a tobě je jasné, že ti nedovolí se pohnout ani o palec. Ruku ti položí na krk a pomalu ti sjíždí na hrudník. ,,Byla jsi jedna z nejlepších, co se mi kdy nabídly, takže ti tvou drzost odpustím a na tvojí nevhodně položenou otázku ti odpovím. Je tu swalr'oc runa. Tyto runy sestavují celé myšlenky, takže je těžké popsat je slovy. Ale jestliže se o to pokusím, je to něco jako: cesty osudu se klikatí přes dvě údolí, minulost a budoucnost. Přítomnost je, jako bychom stáli na vrcholku kopce mezi nimi." Poté zase ucítíš volnost a jeho ruka ti nyní spočine na stehně. Jak byl dříve nepřítomný, nyní ti připadá přítomný a rozhněvaný.

Ateshiki - 12. září 2012 23:12

soukromá zpráva od Ateshiki pro Večer Pch, drzá? Protočím nepatrně očima, načež mě shodil. Seděla jsem bezmocně na židli a poslouchala jeho bodavá slova. Neuvěřitelně mě rozčiloval jeho přístup ke mně a tón kterým ke mně mluvil, ale nic z toho jsem na sobě nedala znát, jelikož jsem z něj měla strach. Ani když jeho ruce spočívaly na mém těle, jsem ho ze sebe nemohla dostat. Jeho hněv se odrážel v jeho očích a dotecích. Po dlouhé době, jsem nevěděla co mám dělat.

Krysař - 13. září 2012 18:05

soukromá zpráva od Krysař pro Chrám Khoraka Jsem si vědom toho, že mě Edric sleduje. Moc dobře tenhle pohled znám. „Tím pádem Tě vítám ve skupině“. Odpovím na jeho proslov poté, co si uvědomím, že kněžka mlčí. Pak chvíli uvažuju. Jo řeknu mu to. „úkol, který jdeme vykonat, mi osobně zadal Khorak. máme zničit tu novou výru, co její kněží dělají lidské oběti. Doufám, že stále nemáš nic proti.“. Dobrý válečník se na cestách bude hodit.

Eniel - 13. září 2012 19:08
	soukromá zpráva od Eniel pro Boj Když vidím, že má kouzla již nejsou potřeba oddychnu si. A uvolním se. Ale né na dlouho. Krisiune! Co les?! Zařvu a otočím se směrem k lesu a koukám se tam, kde měly být červené oči. Jsem připravená začít kouzlit, pokud se ovšem něco bude dít.

Krisiun Veinlash - 13. září 2012 20:43

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Boj Palcát letí vzduchem, ale jako bych ho ani nedržel. Vidím zaři vlající za mým úderem jako ohon nebeské komety... Když nad tím tak přemýšlím, tak to spíš vypadá jako kdyby za mým palcátem letěl ještě jeden - světelný. Cítím sílu prostupující mojí paží, cítím jak s každým centimetrem uražené vzdálenosti moje paže zrychluje. Ještě než palcát dopadl už jsem věděl, že se trefím. Je to jako by samotná Khorak na chvíly sestoupil na zem a rozhodl se rozdrtit toho, kdo se opovážil ublížit jeho uctívači. Naproti mladíkově odolnosti jak fyzické tak magické ho palcát jednoduše rozdrtil. Všechna ta zářící energie se uvolnila v tomto úderu a je víc než jasné, že se mladík už nezvedne. I kdyby to přežil je teď fyzicky nemožné, aby se postavil... Usměju se a poděkuju Khoraku za pomoc. Mladíkova smrt zrušila všechny kouzla co vytvořil, takže dýky už nelítají, Eniel má volné nohy a přestala jí téct krev z očí. Sakra les...! Uvědomím si a bleskurychle se otočím připraven máchnout palcátem, kdyby se někdo nacházel příliš blízko. Jste v pořádku Eniel? Zeptám se, ikdyž vím, že jí asi pěkně bolí hlava a musí mít problémy se zrakem. Doufám, že jste se při tom souboji moc neunavila... Pomyslím si vesele, ale snažím se jen uvolnit atmosféru. S očima upřenými na les čekám co se bude dít s těma rudo-okýma.....

Vypravěč - 14. září 2012 08:00

soukromá zpráva od Vypravěč pro Boj ve svitu měsíce Jakmile chlapec definitivně zemřel, nastalo naprosté ticho. Ani vítr nefouká, listy nešumí a z dáli nejsou slyšet zvuky vesnice nebo tekoucí řeky. Klid před bouří. Pomalinku se přízraky s rudýma očima začali přibližovat, kupodivu ne všichni, nýbrž pouze asi polovina. Jak vstupují na světlo měsíce, spatřujete, co všechno proti vám stojí. Vlk velký je v těchto lesích hojně vyskytující se a tak je ho i ve smečce přízraků největším zastoupením. Dva hnědi medvědi nahání hrůzu, když si stoupnou na zadní a jdou chvilku jen po nich, zatímco jim ze zubů i drápů odpadává krev a kusy masa. Šest jelenů, každý z nich místo klasického chrupu mají masožravé nebo všežravé uspořádání zubů. Tuto úpravu mají zjevně všichni bíložravci, a tak se stalo, že největší strach nahánějí obyčejní zajíci. Mezi zvěří ve stádu přízraků kupodivu není jediný pták nebo plaz, či jiná živočišná skupina, jen savci. Z dáli se ozve něco mezi skřekem a zahoukáním. Právě v tu chvíli se stádo rozeběhne proti vám. Nyní vás dělí něco přes půl míle, ale čas ubývá rychle, stejně jak rychlá jsou zvířata.

Vypravěč - 14. září 2012 08:18

soukromá zpráva od Vypravěč pro Poušť Tobi ,,Dobre. Tak asi vyrazíme. Když trošku zabereme, budeme do večera ve městě a na tlachání bude cestou času dost. Poušť Tobi končí za hodinu cesty, poté se začne snižovat má moc a jakmile dorazíme do města, musí být již tma, jinak bych vám nepřála být v mé blízkosti." Když kněžka vyrazí a prochází kolem Edrica, vystřelí jí tesáky a odhalí její podstatu, upír. Její oči jí v té chvíli zesvětlají, vlasy jí trochu zrudnou a z její tváře se začne kouřit, jak kdyby se pálila. Po chvilce jí tesáky znova zajedou, oči ztmavnou a vlasy ztratí rudý nádech. Jakmile se tak stane, lehké popáleniny zmizí. Poté nahodí svižný krok směrem přímo na jih.

Vypravěč - 14. září 2012 08:31

soukromá zpráva od Vypravěč pro Večer ,,Vyrazíš ráno, a vynech ty tvoje hrátky nebo to řekni rovnou, ne každý vidí do budoucnosti. Nechci, aby se skupina rozpadla jen kvůli tvým zálibám." Osloví tě tvůj pán a poté vstane. Koukne na tmu, jež se během jeho návštěvy venku rozhostila. Sedne si opět k zábradlí a hledí na měsíc. Je úplněk. Velký kulatý měsíc nedokáží občasné mraky zakrýt. ,,Mám špatnou náladu Ateshiki. Celé mi to začíná padat na hlavu a já si připadám tak bezmocný. Jsem bůh s téměř neomezenou mocí a nedokáži to, co má udělat skupina pěti lidí. Pojď sem má milá. Jsi jedna z mála, kteří mohou pochopit, jak mi je. Proto chci, abys byla časem mojí kněžkou a neboj, tvé umění se bude pořád hodit. Skus mi nějak mojí náladu vylepšit, jedno jak." Všimneš si, i když na hlase to není poznat, že tvůj bůh brečí. Jestli k němu přijdeš a podíváš se na jeho tvář, všimneš si, že jeho slzy jsou černá tekutina. Tekoucí smrt. Četla jsi o tom ve svaté knize. Když Khorak brečí, vylučuje ze svých slzných kanálků vzpomínky na to, co se ještě nestalo, přesněji na lidi co umřeli ve vizích budoucnosti tvého pána.

Eniel - 14. září 2012 13:04

soukromá zpráva od Eniel pro Boj se zvěří Jakmile vidím, že se zvířata rozbíhají, neváhám a dlaněmi se dotknu země. Udělám podobnou věc jako u Aleny, ale ve větším měřítku, aby je to zasáhlo všechny i ty, co zůstali v lese. Chvilku jsem čerpala energii, takže by pro mě neměl být problém, tam tak trochu přetvořit krajinu z polí a lesů, na horu ostrých kamenů, kam se všechna zvířata napíchnou. Toto kouzlo pojistím ohnivou bouří, kterou přivolám hned po kamenných bodcích. Při tomto kouzle si stoupnu a nechám se ozářit svitem měsíce. Soustředím se aby tato síla byla co nejvíce destruktivní a ničivá. Pokud stále něco poběží na nás, tak si připravím ledové šípy a jehly a budu jen čekat, až se něco přiblíží na dobrou vzdálenost. Sakra! Tato noc nikdy neskončí!

Krisiun Veinlash - 14. září 2012 21:26

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Nebezpečí z lesa... Ticho. Až moc velké ticho. Dal bych přednost tichu menšímu... Pomyslím si a nervózně se otřepu. Po pár okamžicích naprostého a mrtvolného ticha, kdy byla atmosféra napjatá až k prasknutí. Pohyb..! Konečně se první rudo-okatí začali objevovat v měsíčním světle. Jsou to většinou vlci. Stejní jako ty tři, kteří přišli portálem spolu s Eniel. Také tam jsou 2 velcí hnědí medvědi... Hrůzostrašné potvory s viditelnými krvavými skvrnami kolem mordy a pracek. Kromě vlků a medvědů jsou je tam i šest jelenů, kteří ovšem mají místo roztomilých tlamiček strach nahánějící tlamu plnou ostrých zubů. Celou tuto smečku zajíci a další drobní hlodavci, kteří by teď nejraději rozhlodali naše kosti. Khoraku, co je toto za šílenství...?! Stoupnu si po Enielině levici tak abych jí nepřekážel ve vrhání kouzel, ale zároveň tak abych jí mohl palcátem krýt, kdyby se něco dostalo moc blízko. Jsou to jen savci... Pomyslím si překvapeně. Ještě že tak. Při představě posedlích orlů se mi dělá špatně. Zkušebně máchnu palcátem a zauvažuju jestli nemám skusit psychický útok. No nemám co ztratit. Trocha bolesti hlavy mě nezabije. Vidím jak Eniel udělá svoje oblíbené kouzlo s kamennými bodci a načasu si psychický útok, tak abych zaútočil na mysli zvířat ve chvílu kdy vstoupí na ostrý povrch. Vzhledem k tomu, že to jsou zvířata, tak by neměli být schopné žádné obrany mysli. Nedostanu z nich žádné myšlenky nebo vzpomínky samozřejmě, ale o to mi teď nejde... I zvířata bolí hlava. Mer khaal'r de sguuhjer! Sguuhjer jitren bor khaal'r.... Usměju se a vypustím svojí mysl jako šíp narážející do myslí jednoho zvířete za druhým a působící ostrou a překvapivou bolest na spáncích.

Edric Lassale - 14. září 2012 21:35

soukromá zpráva od Edric Lassale pro Cesta na jih Do jaké společnosti jsem se to jen dostal? Prokletý a upírka... z toho nečouhá nic dobrého... měl bych se pokusit opravdu s toho něco vytřískat... pomyslím si a poté pokrčím rameny a vydám se svižně za kněžkou. Po chvíli ji dohoním. "Mám otázku... K čemu mi bude, že vám pomohu... ehm... dostanu něco, nebo tak?" ptám se. "Musím se nějak živit..." dokončím a trochu sklopím hlavu... také se chci dostat kousek od kněžky, kdyby něco zkoušela a připravím se sáhnout po palcátu...

Krysař - 15. září 2012 21:00

soukromá zpráva od Krysař pro Cesta Zajímalo by mě, proč si upírka zvolila za svůj domov poušť. Místo kde slunce svítí s největší intenzitou. Dokud se drží v normální podobě, asi jí to příliš nevadí. Co se ale stane, když ukáže svou pravou tvář? Honí se mi hlavou, dokud upírka mluví. Aha. Dostalo se mi okamžité odpovědi. Poté už vyrazím chůzí člověka, který je zvyklí cestovat. Když se Edric zeptá, co s toho bude mít, usměju se. „To že se zavděčíš bohovi, Ti nestačí?“ Zeptám se mírně pobaveně. Zajímavé že ho to napadlo až teď. U vojáka bych čekal, že to bude první věc, o kterou se bude zajímat. „S platem se obrať spíš tady na kněžku. Já jsem na mizině. Pokračuju poté. „A nenech se ošidit. Jsi v nebezpečné společnosti. Sice bůh Khorak snížil některé aspekty mé kletby, ale o tom že by v mé přítomnosti začalo být bezpečno, neřekl ani slovo. Je slušné je na to upozornit.

Ateshiki - 16. září 2012 13:41

soukromá zpráva od Ateshiki pro Večer „Moje hrátky? Už jsem ti snad říkala, že svou práci nemíchám s mými zálibami,“ odseknu. Stále jsem seděla na židli a pozorovala jeho pohyby, poslouchala jeho slova, ale duchem jsem vypadala nepřítomně, dokud sem si neuvědomila jeho změny chování. On snad brečí? Nechtěla jsem tomu uvěřit. Vypočítavě se usměji, jelikož mi to částečně udělalo radost, vstanu a dojdu k jedné ze skříní. Ze šuplíku vyndám láhev z tmavého skla a k tomu ještě jeden blyštivý pohár, vypadajíc jak ze zlata. Šuplík loktem opatrně zavřu a jdu na balkón ke Khorakovi, dělat mu společnost jak žádá. Pohár položím před něj a naplním ho z poloviny nápojem barvi tmavých růží. „Napij se. Sice to není nijak zvlášť drahé víno, ale je výborné.“ Podám mu zlatavou číši a přistoupím k němu. Začnu mu utírat slzy tmavší než je on sám a konejšivě se usměju. „Všiml sis jak jsou dnes hvězdy jasné? Jsou tak jasné, že i netopýra by jsi mohl zahlédnout.“

Vypravěč - 16. září 2012 21:21

soukromá zpráva od Vypravěč pro Večer ,,Nemohu se opít. Ne, že bych občas nechtěl, ale můj metabolismus mi to nedovolí." odpoví Khorak, ale i přes to víno ochutná. Zakouká se na hvězdy a sleduje. Všimneš si, že se kolem něj vzduch začal chvilku tetelit a zanedlouho poté, přistál na zábradlí netopýr. Khorak ho začal hladit a létající zvířátko si to začalo užívat, spokojeně pískat. Když přestane, netopýr visí dále na zábradlí a Khorak se zahledí na tebe. ,,Je už pozdě. Můžu jít nebo tě na chvíli ještě doprovodit do tvého lóže. Ale zítra musíš vyrazit časně ráno"

Edric Lassale - 16. září 2012 21:27

soukromá zpráva od Edric Lassale pro Cesta "Stačilo by, ale rád bych měl také nějakou tu jistotu, že neumřu někde na ulici hladem. Chci mít dát co do úst. Nejsem jako obyčejní žoldnéři - neženu se za zlatem... nebo aspoň ne jenom za zlatem. Věděl jsem, že jdu do nebezpečného podniku, ale neodradilo mě to, jak vidíš," pravím s pousmáním na Krysaře. "Jak jsi se vůbec dostal k tomuhle... povolání?" ptám se a také se otočím na kněžku. "Dostanu tedy nějakou odměnu? A taky by mě konečně zajímali nějaké ty informace... Proč chcete zničit tu novou víru? A nechtělo by to sehnat vícero bojovníků nebo podobných individuí jako je - bez urážky - tady Krysař?" ptám se a čekám na odpovědi...

Ateshiki - 16. září 2012 22:19
	soukromá zpráva od Ateshiki pro Večer Chvíli sleduji netopýra a pak ho rukou odeženu. Pak upřu pohled na svého boha. „Nechci tě opít, má to jen zpříjemnit náladu. A mimochodem, nezůstávej. Chci být sama.“ Popravdě jsem nestála o jeho přítomnost, jelikož sem si na ní začínala zvykat a to by pro mě mohl být problém, o který nestojím. Raději ať zmizí. Bez dalších slov ho opustím a ulehnu do postele…

Vypravěč - 17. září 2012 12:19

soukromá zpráva od Vypravěč pro Boj v měsíčním svitu Trvalo to jen pár minut, ale vám to přišlo jako hodiny. Tentokrát byla Eniel zase užitečnější, neboť metala zvířata na cáry masa a chlupů. Králíci byli o něco vychytralejší a hbitější, než ostatní, ale úderům Krisiunova palcátu a útokům jeho mysli se neubránili. Nakonec většina zvířat zemřela, zbytek utekl. Oba jste po této bitvě vyčerpaní. Eniel sotva popadá dech a z nosu jí krvácí, Krisiuna zase bolí hlava velmi silně a krev mu teče z uší. Jediná satisfakce za tato utrpení je jistota, že se jen tak nevrátí.

Vypravěč - 17. září 2012 16:43

soukromá zpráva od Vypravěč pro Poušť Tobi ,,Cestou..." Odpoví upírka a vyrazí svižně směrem k vrcholkům na jihu. Jak tou cestou jdete, postupně chladne vzduch i na poušti dál od oázy. ,,Naše církev je velmi bohatá, zaplatíme ti plný žold každým týdnem. Do té doby ti zaplatím náklady jako důkaz toho, že ne všichni upírky jsou mrchy co myslí jen na krev a fyzické zneužívání nehledě na pohlaví, či věk. Ohledně naší výpravy, není možné použít celý pluk vojáků. Budeme malá skupinka všestranného využití a možností. Byť nejsme nejlepší z nejlepších, úroveň všech z nás je vysoká a cesty naše jsou provázané Khorakovým úmyslem. To je další věc, co ti řeknu o našem pánovi. Khorak zdaleka není nejsilnější bůh. Představ si souboj dvou trollů a vedle nich obyčejný člověk. Khorak není tak silný, jako jeho bratr nebo temná paní, ale je chytřejší a má nás, své věřící. Co dal bys chtěl vědět válečníku?"

Krysař - 17. září 2012 16:46

soukromá zpráva od Krysař pro Tobi Poslouchám jak Edric odpovídá. Kdo se vyzná, na ulici neumře. Pomyslím si k tomu jen. Pak mi ale položí dost nepříjemnou otázku. Jak jsem se dostal k tomuhle povolání? Co mám říct. Že jsem největší zloduch tohohle světa? „Nevím, jestli se to vůbec povoláním dá nazvat. Kdyby ano řek bych že si mě prostě vybralo samo“ odpovím vyhýbavě. S dalšími otázkami se obrátil na kněžku, přesto ho pozorně poslouchám a odpovím mu na některé z nich sám. „Jak už jsem ti říkal sám bůh Khorak mě osobně navštívil a slíbil mi odměnu, když ten kult zničím. Je to tne typ práce, co se nedá je tak odmítnou, jestli nechceš skončit na kusy. Pokud vím tak ty mnichy nenávidí proto, že mu přebírají věřící. A čím míň lidí v něj věří tím menší má moc.“ Pak se taky obrátím na kněžku: „říkám to správně?“

Eniel - 17. září 2012 17:55

soukromá zpráva od Eniel pro Konec boje Když vidím, jak zvířata utíkají pomyslím si. Konečně to skončilo. Konečně. A pomalu si sedám na zem abych se trochu vydýchala. Tohle byla hrozná bitva. Ale je to za námi konečně. Po chvíli si všimnu Krisiuna a rychleji vstanu a chytnu ho. Omlouvám se, vyléčila bych vás úplně, ale mám málo sil. Mohu zkusit vás zbavit alespoň té bolesti hlavy. Máme ještě spojené mysli, takže cítím, že ho bolí hlava. Opatrně mu dám ruce na spánky a začnu. Při té příležitosti mu zkusím zastavit i to krvácení z uší. Trvá to ale déle než obvykle, ale já si alespoň trochu odpočinu. Používám převážně sílu, kterou pomalu nabírám ze svitu měsíce, díky tomu to mé léčení trvá déle než kdybych byla při plné síle. Musíme si odpočinout. . Cítím jak mi krev, která mi teče z nosu, pomalu stéká po rtech a bradě. I mé šaty jsou zašpiněné, ale snad se to bude dát někde vymáchat. Kouknu se do vaku, kde mám peníze. Měla jsem tam i kousek látky a tou si tu krev otřu abych nevypadala tak děsně.

Krisiun Veinlash - 17. září 2012 18:59

soukromá zpráva od Krisiun Veinlash pro Boj končí... Jakmile se zvířata dala do pohybu nastala jatka. Enielliny kouzla, která nestačila na mladíka, se zde ukázala v tom nejlepším světle... Vlci a medvědi doslova lítali na všechny strany, někteří dokonce i na více stran najednou. Menší a rychlejší stvoření však unikla a snažila se dostat co nejblíže Eniel. O to se staral můj palcát... lítal vzduchem sem a tam a po jehom dopadu vždy zůstalo znetvořené tělo. Stejně efekticní se ukázal i psychický útok. Poprvé jsem viděl králíka s Bolestí hlavy... Je konec...? Pomyslím si a usměju se. Palcát mi vypadne z ruky a já se rozhlížím na masakr kolem. Jakmile mě Eniel chytí a začne léčit, tak ji jemně odstrčím: Sedněte si Eniel... Potom co jste zde vykonala, potřebujete nabrat síly. Na bolest hlavy jsem zvyklí. Snažím se aby to vyznělo vesele, ale pak si uvědomím, že moji bolest cítí v naší spojené mysli a tak se otočím a pomalu přejdu k mrtvole madíka. Pozorně si prohlídnu jestli se jeho tělo změnilo do normální podoby, jak vypadají jeho oči a stejně tak se kouknu i do Aleniných očí (její hlava by tady někde měla ležet). Pokud najdu na mladíkovi něco zajímavého, tak si zapamatuji co. Otočím se k Eniel a tichým hlasem řeknu: Měli byjsme se vrátit do hostince... Jsem k smrti unaven a myslím, že hostinská bude chtít vědět co se tady stalo. Seberu ze země palcát, počkám na Eniel a vydám se k hostinci. Kdyby měla problémy s chůzí, tak jí pomůžu... Ikdyž sám teď asi vypadám, jako že se pohybuji silou vůle...

Edric Lassale - 17. září 2012 20:50

soukromá zpráva od Edric Lassale pro Cesta Na Krysařovu odpověď jen kývnu - nechci se mu motat do minulosti, která je jistě velice hrůzná... ostatně ta má též... "Porazíme je." pravím přesvědčeně a otočím se ke kněžce. "Děkuji za odpovědi, většině věcí už rozumím... jen... má se k nám připojit ještě jedno? A co bude naším prvotním úkolem? Ano a jak vám mám říkat?" ptám se a jsem potěšen otázkou žoldu... "Jen tak mimochodem... kam teď míříme?" dopovím a dívám se zvědavě na kněžku.

Vypravěč - 19. září 2012 21:22

soukromá zpráva od Vypravěč pro Poušť Tobi ,,Nejde jen o věřící. I bohové mezi sebou mají spory, daleko složitější, než mi můžeme kdykoli pochopit. Sama toho moc nevím, ale je mi jasné, že Dharrik věřící pouze zneužívá. Možná ani není bůh v pravém slova smyslu. Některé živé bytosti mohou při dostatečné síle převzít moc bohů, když lidé uvěří, že bohové jsou. Míříme do Gharraku, ve smyslu města. Tam se sejdeme s naší špionkou, která zjišťuje o Kultu Věčnosti informace. Zanedlouho vyjdeme z pouště a stavíme se v hostinci na oběd." Kněžka je zamyšlená, ale evidentně jí vaše přítomnost těší. Edric pozná ze zkušenosti, že je tak trochu na chlapy a tak se jí líbí přítomnost statného válečníka a Krysaře, osoby zahalené tajemstvím a temnotou.

Krysař - 20. září 2012 20:15

soukromá zpráva od Krysař pro Tobi No pokud něco o bozích nedokáže pochopit kněžka, je zbytečné, abych se snažil. „Počkat, počkat. Ty chceš říct, že když o sobě budu tvrdit, že jsem bůh a dost lidí tomu uvěří, že se bohem stanu? Ptám se překvapeně. No to je ale síla. „Existují tedy vůbec nějací skutečně původní bohové?“ ptám se dál. Hned pokračuju další otázkou: „Špiónka? Kdo to je?“ Jak dlouho se tohle plánuje? Nelíbí se mi být loutka v předem napsané hře. Pak se zklidním. Moc mluvím. Už klidně pokračuju: „No myslím si, že v hostinci nás asi moc nadšeně neuvítají. Nedalo by se jít až do města? Nechci začít tím, že se nás pokusí otrávit nějaký tlustý hostinský“

Vypravěč - 20. září 2012 22:34

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hostinec U Chlupaté ryby Dojdete do hostince a Krisiunovi hospodská předá odměnu v podobě dukátů. Krom toho vás ubytuje, dopřeje vám káď s horkou vodou a místnost, se dvěma pohodlnými postelemi. Netrvá moc dlouho a vyčerpání si vybere svojí daň. Když se ráno vzbudíte, slunce je již vysoko nad obzorem. Dole v hlavní místnosti na vás čeká vůně pečeně, prozrazující, že se již servíruje oběd. Jídelna je z více jak poloviny zaplněna a někteří hosté na vás uznale pokyvují, dokonce jeden statný muž si dovolil Krisiuna poplácat po zádech. Vývar a následná hovězí pečeně s bramborami na ohni, jakožto slavností oběd na vaše výtězství nad mocnostmi zla. Zrovna jste v půlce druhého chodu, když do hostince vejdou tři postavy: jednoho muže poznáte, je to Krysař, neb na čele má znamení ve tvaru lebky. Je to třicátník v černém rouchu. Má černé kudrnaté vlasy, malou bradku, tmavé oči a krom jizvy ve tvaru lebky má jizvu táhnoucí se přes oko až na levou tvář. Všimnete si dlouhých prstů pokrytých malými jizvičkami. Je ozbrojený nožem, ale víte podle legendy, že to není jeho nejstrašlivější zbraň. Vedle něj kráčí mladá krásná dívka. Má na sobě minimalistické černé roucho. Na ramenech má černé pruhy látky, pokračující k stříbrnému náhrdelníku, jež je také součástí roucha, držící spodní díl, taktéž černou látku, zakrývající průměrné poprsí a u pánve se spojující v jeden jediný široký pruh látky, zakrývající intimní partie. Zkrátka řečeno, toho na sobě moc nemá a zjevně se nebojí ukázat svou krásu. Má modré oči, panenkovskou tvář a malý nosík. Jejímu krásnému vzezření dodávají ku zvláštnosti stříbřitě bílé vlasy až pod lopatky. Její roucho je podobné tomu Krisiunovu, tedy barvou a ozdobami. Je to určitě kněžka Khoraka a dokonce byste mohli typovat na velekněžku, představenou chrámu, což Krisiunovi ihned doje, je správná úvaha. Druhý muž je válečník. Je to typický ozbrojenec ze severu. Tento muž je vysoký, šlachovitý, má černé vlasy a v tváři sebejistotu podtrhnutou bouřkově modrýma očima. Jedinou vadou mu je jizva na tváři jdoucí přes celé oko, které je však zdravé, takže čepel jeho protivníka nešla moc hluboko. Piště všem

Vypravěč - 20. září 2012 22:48

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hostinec U Chlupaté ryby ,,Hostinec U chlupaté ryby je vyhlášeným místem, tam by si nedovolili jakékoliv neslušnosti vůči hostu. A krom toho, Khorak mi vyjevil budoucnost, právě zde se máme setkat s ostatními členy skupinky." Netrvalo ani hodinu, co jste se dostali pryč z pouště Tobi a další tak půl hodiny, než jste stanuli před honosným hostincem. Budova je rozdělena na dvě lodě, z čehož jedna se zdá býti hospodou a druhá ubytovnou o třech patrech. Vedle hostince se nachází výběhy a podpůrné zařízení a budovy pro chov a zpracování dobytka, jídla pro ně i pro zákazníky a dokonce malý pivovar. Vevnitř v hospodě jste našli jiné osoby než špionku, kterou jste čekali, ovšem o nic méně zajímavé. ,,To je Krisiun Veinlash, jeden ze čtyř Khorakových inkvizitorů." Prohlásí Angela a kývnutím hlavy ukáže na postaršího muže v kněžském hávu, palcátem u pasu a ozdobným mečem na zádech. Žena sedící s inkvizitorem u stolu je podle hole s modrým krystalem a čistého, modrobílého hávu čarodějka. Má černé vlasy a mladou, poměrně hezkou tvář. Ale věk může klamat, čarodějové nestárnou. Piště všem

Vypravěč - 20. září 2012 23:05

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hostinec U Chlupaté ryby Ráno, stejně jako večer zmizel, se znovu tvůj pán objevil. Jeho temný výraz poukazuje na velkou temnotu, jež ho provází a pouze těkání očí prozrazuje myšlenkovou přítomnost na tisících místech. ,,Vyrážíš za Krysařem. Jak se ukázalo, bude vás větší skupinka a ty je budeš mít za úkol provést po městě a následně dostat do Katedrály, aby splnili úkol. Obávám se však, že to tak jednoduché nebude." Poté znovu zmizí a v hlavě se ti ukáže cesta, kterou máš jít. K cíli jsi dorazila, když bylo slunce vysoko nad obzorem. Na severu jsi viděla písky z pouště Tobi, jež dělí Gharrak od zbytku království. Všimneš si, že do hostince, ve kterém má proběhnou setkání vešla skupinka osob. Krysař, ti byl prozrazen na první pohled. Vysoký, šlachovitý, černé kudrnaté vlasy, malá bradka a velké množství jizev. Nejzajímavější však je jeho jizva na čele, ve tvaru lebky a poté ta, táhnoucí se přes celé oko a tvář. Druhým mužem je statný válečník, člen legendárních Tygrů. Jeho tvář také hyzdí jizva přes oko, ale jinak se zdá být velice pohledný. Poslední členkou je kněžka Khoraka. Teprve teď sis uvědomila, co mají krom nadání jeho kněžky společného. Krásnější ženu jsi v životě neviděla. Její minimalistické černé roucho jen podtrhává křivky těla a bílé vlasy s jasně modrýma očima tvoří k tělu doplněk celkové vizáže. Vejdou dovnitř a tobě to nedá se vplížit vedlejším vchodem, okno do dílny a díle vnitřní dveře. Hostinec je velice honosný. Budova je rozdělena na dvě lodě, z čehož jedna se zdá býti hospodou a druhá ubytovnou o třech patrech. Vedle hostince se nachází výběhy a podpůrné zařízení a budovy pro chov a zpracování dobytka, jídla pro ně i pro zákazníky a dokonce malý pivovar. Vevnitř se na sebe dívají tři příchozí a dva již usazení, výraznější dobrodruzi. V muži poznáš kněze Khoraka, byť jsou v něm jisté rozdíly, od obyčejnějších knězů. Je to postarší muž, s ozdobným mečem na zádech a palcátem u boku. Žena je typická čarodějka. Její dlouhé černé vlasy jí spadají přes ramena na modrobílé roucho. Modrý je i krystal na vrcholku její hole. Říká se, že čarodějova hůl nelze ukrást, ale kdo ví, co je na tom pravdy. Piš všem, ale počkej na několik reakcí od ostatních hráčů.

Krisiun Veinlash - 21. září 2012 19:22

Hostinec U chlupaté ryby Jakmile jsme vešli do hospody, byly jsme opravdu unavení. Vím jen, že jsme dostali váček peněz, dostali jsme pokoj se dvěma postelema a hospodská nám dopřála vanu s horkou vodou. Netrvá to dlouho a usnu... Vinou vyčerpání spím klidně a celou noc se mi zdá a podivných lidech se zářícími oči. Ráno jsem vstal celkem normálně. Bolest hlavy je pryč a tělo bude ještě pár dní bolet... Eniel také vstala. Hmmm ta musí být opravdu vyčerpaná... Pomyslím si, když si vzpomenu na množství kouzel co včera seslala. Dole v hospodě na nás čeká oběd. Hmm, tak jo...přispal jsem si. Pomyslím si a čichám vůni pečeně. Jak tak procházíme ke stolu hosté na nás kývou a mě dokonce nějaký muž poplácal po rameni. Jistě...novinky se tu šíří rychle. No jsem rád, že teď tady neřeší smrt Khorakova kněze a mladé čarodějky. Pomyslím si a usměju se. Na počest našeho vítězství nám dopřáli opravdovou delikatesu. Pustil jsem se do jídla jako dravá štika, když vtom se rozevřou dveře a objeví se 3 postavy. První si všimnu muže, který vypadá na typického vojáka. Ozbrojenec... Vysoký, černé vlasy a vousy s jizvou přes oko. Druhý muž je Krysař... Překvapeně polknu a málem se zadusím jídlem. Co tady dělá krysař? Pomyslím si a prohlídnu si poslední osobu. Je to mladá, velmi krásná žena, pekelně málo oblečená. Na chvíly si prohlížím její dlouhé vlasy a jasné oči, když v tom mi to dojde: To oblečení... Roucho! Podobné mému. To, to je... Rychle vstanu, dojdu k trojici a pokleknu. Krysař a Khorakova velekněžna... Paní... Řeknu tichým hlasem a polknu. Určitě je to Ateshiki... Měl jsem se s ní a Krysařem sejít v Gharraku. Mám zpoždění... Myšlenky mi létají hlavou. Vy, vy budete Ateshiki... Já, omlouvám se. Vím, že jsem s vámi setkat v Gharraku, ale narazil jsem zde na věci, které jsem nemohl ignorovat. Postavím se a uvědomím si, že jsem se nepředstavil. Jsem Khorakův inkvizitor Krisiun Veinlash. Rád vás poznávám paní... Somozřejmě i vás pánové. Dodám směrem k mužům.

Edric Lassale - 21. září 2012 19:24

Hostinec u chlupaté ryby "No tak to tedy doufám, že nebude název odpovídat i kvalitě..." pravím zamyšleně nahlas. No to se fakt teším na ostatní členy této skupiny... doufám, že tam nebudu samotný jako normální člověk, neuctívající Khoraka... "Těší mě Krisiune... V čem spočívá vůbec povolání Khorakova Inkvizitora?" ptám se lehce škodolibě, protože vlastně vím, kdo je to Inkvizitor... "A kdo je ta žena vzadu? Čekáme ještě na někoho?" vyptávám se dál... "samozřejmě zdravím - vypadáš jako čarodějnice!" vyřknu pohoršeně a složím ruce ve znamení na ochranu před zlem...

Vypravěč - 21. září 2012 19:45

Hostinec U Chlupaté ryby Kněžka se na Krisiuna trochu zamračí, ale nakonec ho chytí kolem ramene a skoro násilím ho odvede zpět ke stolu. ,,Jmenuji se Angela, představená severního chrámu. A Ateshiki, nevím co o ní víš, ale je to zlodějka a vůbec ne kněžka. Byť je Khorakova oblíbenkyně, nemusíš k ní chovat velikou úctu. Hmmm, takže inkvizitor. Znám tvého mistra, dobrý muž a dobrý milenec, smím-li dodat. Poobědváme a vyrazíme do města. Pověz mi o tom tvém zdržení tady. Jestli budeš chtít mluvit soukromě, zařídím pokoj, pokud už nějaký nemáš pronajatý." Jakmile si sedne ke stolu, kývnutím si nechá donést víno a oběd.

Eniel - 21. září 2012 20:00

Hospoda Dojdeme pomalu do hostince, kde si ničeho nevšímám a rovnou jdu za hospodskou, která nám připravila jeden pokoj. Ale únava byla silnější než já, takže mi vcelku ani nevadilo že se budu koupat před Krisiunem, i když za normálních okolností by mi to asi i vadilo. Po pokoji jsem chodila zahalená v plášti. Stihla jsem si i vyčistit šaty, které jsem měla od své krve. A padla jsem na postel, kde jsem ihned upadla do hlubokého spánku. Nevím ani jak dlouho jsem spala, vím jen že včerejší den byl jeden z nejhorších co jsem zažila. Ráno pomalu vstávám a vidím, že je již Krisiun vzhůru, proto se mlčky obléknu, vezmu svojí hůl a jdu s ním na "snídani". Hlava mě již nebolí, ale cítím se jako kdyby na mě spadl balvan. Sedneme si a začneme jíst. I když si nás všichni prohlíží. Není mi to příjemné, ale bohužel s tím nic neudělám. Najednou uslyším a hlavně uvidím, jak se málem zadusí soustem a pak v rychlosti vstane a běží k nějakým lidem, kteří právě přišli. Jen si je letmo prohlížím, protože čekám nějaké menší vysvětlení. Jakmile zaslechnu muže mluvit o čarodějnici, jen se na něj podívám a problesknou mi oči. Čekám že si přisednou k nám, takže na něj zatím nepromluvím. Jakmile si přisednou k nám tak se podívám na toho muže a jen letmo řeknu. ,,Ne jenom že vypadám, ale já i jsem. A jen takové menší upozornění, nejsem čarodějnice, ale čarodějka. " Nenechám se vyvést z míry, ale jsem kdykoliv připravena se bránit, kdyby se mu něco nelíbilo. Krisiun vidí, že jsem napjatá, a pozná, že pokud něco přijde, tak se budu bránit, za jakoukoli cenu. Prohlížím si i tu ženu, ale nějak jí nevěnuji tolik pozornosti, i když by mě zajímalo, co jsou všichni zač.

Krisiun Veinlash - 21. září 2012 20:12

Hospoda Uhm, omlouvám se, že jsem si vás spletl paní Angelo... Trapný okamžik... Pomyslím si a pokusím se o úsměv. Při dotazu ozbrojence se na něj podívám a oči mi fialově blýsknou: Věřte mi... Opravdu nechcete znát odpověď. Sedneme si ke stolu a já představím Eniel. Toto je slečna Eniel... Mladá čarodějka, která mi v poslední době zachránila krk nejméně dvakrát. Začnu znovu pomalu jíst a podívám se na Krysaře a ozbrojence. Samozřejmě vám řeknu všechno... Můžu mluvit otevřeně i před těmito muži jsou důvěryhodní? Zeptám se Angely. Přece jenom z velké části to souvisí i s úkolem od Duly a tudíž je to z velké části věcí Khorakovi církve.

Krysař - 21. září 2012 20:25

Hospoda Možná si nedovolí neslušnosti vůči hostům, ale já nejsem obyčejný host nikde. No nic uvidíme. Pomyslí si jen k tomu co mi kněžka řekne. Jakmile dojdeme k hospodě, zaujatě si ji prohlížím. Musí tu být hodně poutníků, když se tady udržuje takhle velká hospoda. Do dveří vejdu jako druhý. V hospodě okamžitě poklesne teplota a začne se šířit pach připomínající smrt. Na většinu hostů můj příchod zapůsobí tak že umlknou. Kdyby stále někomu nebylo jasno, kdo jsem, pozná ve mně Krysaře podle jizvy na čele. Přejedu pohled všechny hosty, přičemž se pečlivě vyhýbám očnímu kontaktu. Takže Khorak má i inkvizitory? Proč mě ani nepřekvapuje, že je tak ozbrojen? „Zdravím“. odpovím stručně na jeho pozdrav. Trochu se pousměju když Edric spustí svojí salvu otázek. Můj usměv ale povadne, když zmíní, že žena vypadá jako čarodějnice. Řek bych že skoro určitě tak jenom nevypadá. Takže by se měl spíš držet zpátky. No je hezké vědět, že lidé se krysařů bojí ještě víc než všemožných magiků. Ke mě si zatím nic podobného nedovolil. Když usedám, raději si sednu tak abych byl co nejdál od nich. Kdyby se něco semlelo, určitě se mezi ně nebudu stavět. Tak Angela má s tím inkvizitorem nějaké soukromé pikle? To mě rozhodně nemá zajímat, pokud o to nestojí. Takže mě to zatím nezajímá.

Edric Lassale - 21. září 2012 21:18

Hostinec u Chlupaté ryby Na Krisiunovu odpověď jen přikývnu. Potěšilo mě, že alespoň někdo je dostatečně sebevědomý, aby mi odpověděl tímhle způsobem. "Myslím, že můžeš mluvit - byl jsem sem přizván, a tak bych řekl, že bych měl vědět co možná nejvíc informací..." pravím na Krisiunovu otázku, ač byla pravděpodobně spíše myšlena pro Angelu. "Slečno Eniel, je mi jasné, že jste zvyklá na jemnosti u královských dvorů či z univerzity, ale zde jsme na jiném místě, tady vás neochrání hromada naivních rytířů v brnění. Toto je opravdový život a nastane opravdový boj. Používáte zbabělá kouzla, protože nemáte dost sil nosit meč či luk, či jste na to příliš zbabělá. Takto vás hodnotím a můžu vám říkat jak chci - proto jste pro mě čarodějnice, možná budete užitečná se svými hnusnými kouzly, ale vězte, že nesnáším čarodějnice, ať už na mé či nepřátelské straně. Doufám, že rozumíte, "slečno", pravím tvrdě a na konci u slova slečno zasyčím. "A opovažte se na mě použít nějaké kouzlo, stejně by vám to k ničemu nebylo a ještě by jste mě naštvala opravdu - už s přítomnosti nějaké čarodějnice ve mě pění krev!" domluvím a sednu si stole, ale co nejdál od čarodějnice, ale abych ji měl na očích, také položím ruku na svůj palcát. Zavolám si hostinského, aby mi dal jídlo a pití...

Eniel - 21. září 2012 21:36

Hospoda Poslouchám toho někoho, jak se mnou mluví a jen se pousměji a pravím. ,, Nezájem. Až vám zachráním pozadí ,tak budete mluvit jinak. A nebo víte co? Ne... Nedonutí mě nikdo, abych si kvůli vám plácala energii." Vzhledem k tomu, že po tomto ne zrovna příjemném rozhovoru se mi udělá vcelku nevolno, tak jen odstrčím zbytky jídla a podívám se na Krisiuna. To je snad špatný vtip ne? Jestli mám s tímto "něčím" jít na výpravu, tak to ho dříve či později zabiji sama. Vzhledem k tomu, že vypadám ne příliš ve své kůži, tak mě nějak nezajímá co bude dál. Pomalu se zvednu a promluvím na Krisiuna. ,,Omlouvám se Krisiune, ale po včerejší noci nemám zrovna náladu se tu hádat. Proto mě prosím omluvte. Na podrobnosti se vás zeptám později, pokud ovšem i nadále chcete, abych s vámi cestovala. Jen obejdu stůl a jdu do pokoje si ještě trochu odpočinout.

Ateshiki - 22. září 2012 09:54

Hostinec Již nějakou chvíli jedu na koni přes brzy horké písečné plošiny. Tady někde to tu musí už být. Pomyslím si. Zahledím se do dálky a zamžourám očima. Tamhle bude konečně můj cíl. Pyšně se pousměji a zanedlouho už stojím před větším hostincem. Opatrně sesednu z koně, abych si neponičili šaty, a uvážu ho zde. Asi bych tam neměla bezmyšlenkovitě vrazit. Mohla by to být past, ale to by snad Khorrak nedopustil. Pohledím na budovu, načež zamířím do zadních míst hostince za budovu, kde nacházím vedlejší dveře a vchod. Nenápadně se vplížím dovnitř. Stojím schovaná ve stínu jednoho rohu. I přesto že byl již den, tahle místnost tu neměla moc oken, jen stovky svíček plápolajících všude kolem. Sleduji postupně větší a větší skupinku. Bylo mi hned jasné, že to jsou oni. Přesto jsem chtěla ještě chvíli vyčkat. Pečlivě se je snažím pozorovat mýma jantarovýma očima ostatní. Sleduji jejich pohyby, gesta a popřípadě jiné projevy charakteru. Trochu zažárlím na Angelu, Khallovu kněžku. Byla velice krásná, ale já teď musela upřednostnit svou práci před závistí. Upravím si tmavý korzet s černo červenou suknicí sahající až k zemi. Hodím svými kaštanovými vlasy a se vší elegancí co mám, vystoupím ze stínu a mířím ke skupince. Stejně není tolik hezká. Ty její bílé vlasy jsou hrozné, vypadá staře. Chlácholím se v duchu, když se mile usměji na Angelu a ostatní. „Zdravím, jsem Ateshiki. Promiňte mi to krátké zdržení.“ Stojím napřímeně, aby mohl vyniknout můj útlý pas, hluboký dekolt a celkový půvab, ve snaze být hezčí než ta chodící mrtvola. Vím, že bych neměla, ale prostě nesnesu dívky hezčí než-li jsem já…

Vypravěč - 22. září 2012 11:18

Hostinec ,,Všichni jsme svázáni osudem a pevně věřím, že důvěryhodnost je u takto mocných lidí samozřejmá. Co samozřejmé není je slušnost, jak sleduji." Prohlásí kněžka a chytí Edrica za zápěstí tak silně, že mírnou silou, jež používá k pohybu, s ní nedokáže ani pohnout. Než stačí použít opravdové síly, jež mu poskytují jeho válečnické svaly, kněžka mu zápěstí pustí. ,,Slušnost je tygře také důležitá. A není čaroděj jako čaroděj, stejně jako válečníci nejsou všichni stejní, to bys měl vědět. I statečný válečník ti může bodnout kudlu do zad, zatímco tato čarodějka zachránila život Krisiunovi, jednomu z nejvyšších naší církve." Poté si sedne zpět vedle Krisiuna, zatímco přijde Ateshiki. Přeměří si jí pohledem, usměje se a pokyne jí rukou, aby si sedla. Ještě než stačí Eniel odejít, zadrží ji a pohledem tak respekt budícím pohlédne čarodějce do očí s jedinou žádostí, aby neodcházela. Netrvá moc dlouho, co přinesou oběd a korbel piva pro muže, sklenku vína pro ženy. ,,Takže, jsme již všichni. Slečna Ateshiki prohlédla katedrálu věčnosti, takže nám podá informace. Nejdříve však. Slečno Eniel, inkvizitore Krisiune, řekněte nám, co se zde stalo. Cítila jsem veliké toky přírodní síly na tomto místě a nepřekvapilo by mne, kdybyste to měli na svědomí."

Eniel - 22. září 2012 11:47

Hostinec Jakmile vidím Angeliin pohled, tak si jen oddychnu a zase se usadím. ,, Slečno Angelo, abych řekla pravdu, tak co jste cítila máme rozhodně na svědomí my dva. Zamyslím se, protože nevím, kde bych začala. Ale po chvilce se nadechnu a začnu. ,,Přicestovala jsem do Gharraku, kde jsem se seznámila s jedním mužem, jenž byl asi o dva dny později roztrhán vlky, kterým rudě svítili oči. Vydala jsem se za nimi a zjistila, že v lese zhruba deset mil od města se tvoří přírodní portál. Viděla jsem jak tam ti vlci mizí a neváhala jsem skočit za nimi. Tento portál směřuje zhruba dvě míle odsud. Tam jsem uviděla pana Krisiuna bojovat s ženou, které žhnuly oči stejně, jako těm vlkům. Pomohla jsem mu s bojem a ještě ten den jsme se vydali k tomu lesu znovu. " Chvilku se odmlčím. ,,U lesa na nás čekalo nepříjemné překvapení v podobě muže, kterému nesvítili oči rudě, ale modře. Bylo jasné, že on je tím, kdo ta zvířata mění, aby to byli krvežíznivé bestie. A tak započal dlouhý boj. Mladík zemřel a většina zvířat, co byla v lese, asi jako jeho záloha také, jen malá skupina uprchla pryč. Nemyslím si, že se již znovu vrátí, ale mohli by jsme je potkat po cestě." Zadívám se na Krisiuna, který k těmto mým slovům má jistě spousty co říci. Je vidět, že boj byl minulou noc a nebylo to vůbec lehké. Doufám, že jsem řekla vše podstatné a pan Krisiun mě doplní.

Edric Lassale - 22. září 2012 17:22

Hostinec Částečně se uklidím od pokárání od kněžky, ale stále se velice ostražitě hlídám čarodějnici. "Nebyl jsem vychován ke dvorskému chování, ale k boji a mnoho mých přátel padlo rukou zvrhlých mágů a čarodějnic. Nebudu se omlouvat, když je to proti mému přesvědčení a já stále nevím co mám od čar a kouzel čekat - nevím, jestli mi tahle čarodějnice vpálí uprostřed boje do hlavy blesk. Nevěřím a nebudu nikdy důvěřovat kouzlům - jsem možná schopen je akceptovat jako součást tohoto světa, ale víc ode mě nechtějte, protože nebudu schopen to splnit," pravím vážně a chladně. "Zdravím slečno Ateshiki - vy už snad nejste nějaká proradná loutka magie..." říkám chmurně a pohledem opět zajedu k čarodějnici a Krisiunovi. Naopak si přisednu vedle Krysaře, protože ač je to stále dost podivná existence, tak mu snad alespoň trochu rozumím... "Jak má souviset vaše "dobrodružství" někde v lese, s našimi plány na zničení církve?" ptám se ještě mrazivě Eniel a poté už jen čekám až nám Ateshiki vylíčí situaci...

Vypravěč - 22. září 2012 18:04

U chlupaté žáby ,,Víc než si myslíte" Odvětí Angela, když se Edric zeptá, jak dobrodružství v lese souvisí s výpravou. ,,Obávám se, že to bude sahat mnohem dále, než si můžeme všichni zde domýšlet. I válečníci využívají magii světa. Určitě jste slyšeli o prokletí berserkera. Z válečníka se stane monstrum sekající do všech stran. Říká se, že kůže berserkera vydrží úder meče bez jediného škrábnutí, zatímco zamlžená mysle tohoto bojovníka rozdává údery krvavější a silnější, než může kdokoli snést. I vaše normální dovednosti jsou projevem magie, stejně tak jako svalů a vytrénovaných dovedností. I zloději, Ateshiky, jsou vybaveni schopnostmi magického světa. Mistři magie dovedou šplhat po zdech hladkých jak leštěná žula, aniž by použili jakéhokoli náčiní. Myslím, že jste podobné dovednosti již využila, aniž byste si uvědomila, že za nimi stojí magie. Tato síla pochází ze světa zvaného astrál, který existuje paraelně s naším, stejně jako svět duší a mnoho dalších světů, jejíž sílu nejsme schopni využívat. Poslední dobou, tedy posledních asi sto padesát let, jsem tento astrální svět zkoumala. Jeho obyvatelé jsou démoni, stvořeni energií, kterou využíváme. Problém je, že to co se právě děje, je počátek něčeho, co nás o tuto sílu připraví. Poté naše schopnosti zmizí a zbude nám jen omezená šikovnost a síla. Započala předzvěst zla. Kněžka si promne oči a změní se. Její zuby jsou špičaté, rysy ostřejší, oči nepřirozeně světlé a její vlasy směrem ke konečkům získaly rudou barvu. Takto si z vyprávění, či učebnic pomatujete upíry. Většina lidí okamžitě zmizí z hostince, ale jsou zde i tací, kteří se Angelinou proměnnou nenechají vystrašit. ,,Zmizení magie nezabráníme, ale můžeme zabránit něčemu horšímu: zotročení lidstva a všech ostatních humanoidních ras. S tím souvisí i náš úkol, musíme oslabit Dharrik, temnou paní, abychom se s ní mohli utkat v rovném boji, bez jejích božských schopností. I tak to bude dosti složité."

Ateshiki - 22. září 2012 19:06

U Chlupaté žáby Upřu svůj pohled na Edrica, když se o mě zmíní. S chladem a smrtí ve tváři se k němu přiblížím a potichu řeknu: „ Já jsem jen loutka krve a utrpení.“ Můj vážný výraz se během vteřiny ve sladký úsměv a chichot. „Ne neboj, nevpálím ti blesk do hlavy. Kouzla jsou na mě moc nevypočitatelná, ale nic proti nim nemám. Občas se hodí.“ Vyslechnu si proslov Angely a pak se k němu i odhodlám já. Rozhlédnu se kolem, jestli jsou ostatní lidé dost daleko. Nemám ráda když mě někdo poslouchá, kdo nemá. Z malé tašky, kterou jsem měla upevněnou okolo pasu, vyndám pár žlutavých papírů s nákresy. Rozložím je na stůl. „Jak můžete vidět, katedrála je kruhové podstavy. Na průměr může mít okolo 200ti- 230ti kroků. Na výšku má asi 50ti sáhů. Je tvořena z několika pater, konkrétně sedmi,“ prstem ukážu na jeden z obrázků, „ Přízemí 10 sáhů. Vstup zde vypadá snadný, ale bude tu určitě komplikace, ke které se vrátím za chvilku. Tady na této kresbě si můžete všimnout, že budova má v prvním a třetím patře balkóny, tvořící vrcholy pomyslného trojúhelníku. První patro 6 balkónů ve třetím 4. Nakonec šesté patro je věž s jedním balkónem. Dál jsem se nedostala. Když se jen přiblížím k budově, kněží vycítí že nejsem Dhařina oddaná. Cítí ze mě jinou víru a hned vychází na své balkóny. Potřebuji, aby tohle někdo ve mně potlačil. S městskou stráží nejsou problémy. Lidé jsou během nočních hodin pomalí a neohrabaní.“ Prohlížím si výrazy ostatních a vyčkávám co bude dál.

Eniel - 22. září 2012 19:08

Hostinec Zase poslouchám mluvení "někoho" kdo absolutně nemá tušení co dokáži. Víte pane. Měl by jste mě nechat na pokoji...S tímto vaším napadáním mé osoby spíše přijdete k úrazu, než kdyby jste si mě normálně nevšímal. Nevyhrožuji vám. Jen vám dávám najevo, že toto jednání se mi nelíbí. A jestli si myslíte, že jsem zvyklá na jemnosti, tak se šeredně mýlíte. Poté se zamračím a kouknu se na Angelu. Takže je to pravda, to co říkal Krisiun o konci magie. To je velmi špatné. Jakmile Angela domluví, tak promluvím ještě já. ,,Ještě jsem zapomněla dodat, že ten mladík se změnil v takového ještěra, měl nadlidskou sílu, ladnost elfů a rychlost skřetů.. Něco takového jsem ještě opravdu neviděla. Ani jsme nějak nebyli schopni zjistit odkud toto všechno pramení. Nelíbí se mi to. Ani se mi nelíbí složení naší skupiny.

Krisiun Veinlash - 22. září 2012 19:22

Rozhovor... U stolu je rušno. Eniel se hádá s mužem, který se zatím neuráčil představit. Angela napomene ozbrojence, krysař sedí a mlčí... Jde z něho strach a to mlčení je nejhorší... Říká se, že nejhorší psi, jsou ti co netěkají. Pomyslím si a prohlížím si nově příchozí. Buďte zdráva Ateshiki... Jsem rád, že vás konečně poznávám. Posloucám Enielino vyprávění a následně i slova kněžky a třídím si myšlenky. Skikchar...tak jeden kněz tyto události nazval. Dodám a třídím si všechno co vím a na co Eniel zapoměla. Poté co se kněžna amění sebou cuknu, ale hned se uklidním. Je to Khorakova velekněžna...od ní mi nic nehrozí. Jak říkala Eniel... nejdřív jsme se střetli s rudookou dívkou a pak s mladíkem s zářivýma modrýma očima. Jak dívka tak mladík měli nepřirozeně velkou sílu i rychlost. V mladíkově případě to byla i téměř absolutní odolnost vůči magii a naopak schopnost používat magii velmi pokročilích stupňů... V boji se mladík též změnil fyzicky. Narostli mu drápy, měl plazí oči a celkově se začal podobat ještěrovi. Zaútočil jsem na jeho mysl... Odmlčím se a napiju se abych svlažil hrdlo. ... Nemělo to žádný účinek. Vytvořil jsem sice veliký tlak a napadl jeho mysl, takovou silou, že by to člověka srazilo na zem, ale jeho mysl jakoby se rozplývala a mizela. Dokonce jsem na chvíly prokoukl do astrálního světa plného prapodivných obrazců... Poté co jsem ho, s Khorakovou pomocí, zabil se na nás vrhl dav rudooké zvře. Byli tam krvežíznivý králíci, vlci, medvědi i jeleni... Ale všiml jsem si, že takto posedlí byli jenom savci. Odkašlu si a dodám: To je tak všechno co jsem zjistil...snad to k něčemu bude a snad jsem na nic nezapomněl.

Edric Lassale - 22. září 2012 19:27

Hostinec "Proti vaší osobě vlastně nic nemám - jen proti povolání, které vyznáváte - kouzla jsou věc, která není z tohoto světa. Ne každý má talent a ta hrstka co ho má využívá svého postavení, proti ostatním. Také se drtivá většina mágů opájí mocí, což vede ke zvrhlým temným čarodějům, kterých není příliš málo, když jste na jednoho z nich narazila už zde, blízko Gharraku. Jsem předpojatý. Vím to, ale zatím jsem nenalezl důvod proč nebýt. A že nejste zvyklá na jemnosti to se bude jen hodit - ti kněží s námi rozhodně nebudou jednat v rukavičkách..." pravím s pohledem, už trochu laskavějším, upřeným na Eniel. "Je dobře, že alespoň někdo má dostatek dobré nálady na žertování - protože já ne," pousměji se na Ateshiki. "No, já třeba nevěřím na žádného boha - věřím ve své schopnosti, protože jsem nenašel nic, za co by mělo cenu bojovat. Možná bych se přes tu jejich "síť" dokázal dostat... A kolik je tam vojáků, kněží nebo jak jsou vyzbrojení jsi nezjistila?" ptám se unaveně.

Krysař - 22. září 2012 20:12

Hostinec Sedím mlčky a poslouchám. Jediné na co se soustředím, je abych s nikým nenavázal oční kontakt. Nemá cenu se zapojovat, tohle jde mimo mě. Já mám své vlastní důvody proč se snažit tu zatrolenou výru zničit. Když nad tím tak uvažuju, začínám s toho mít i strach. Já a strach to se nestalo, co si pamatuju. Divný je, že se nebojím toho, že se to nepovede ale toho co by se stalo, kdyby se nám to povedlo. Po chvíli zvednu oči a zadívám se směrem k upírce. „Hem Angelo. Sice se mi takhle líbýž mnohem víc ale nemyslím si, že je nejlepší nápad setrvávat v téhle podobě.“ Upír, Krysař a čarodějka na jednom místě není dobrá kombinace. Nedivil bych se, kdyby někdo zatarasil vchod a celí hostinec zapálil. Pak svojí pozornost věnuju mapě.„Kde je uložena kamenná truhla?“ Zeptám se Ateshiki. Bude lepší, když budeme moc někam ukládat bijící srdce těch kněží.

Ateshiki - 22. září 2012 22:33

Hostinec Vycítila jsem napjatou situaci. Oni to nějak až moc přožívaj, vždyť jde jen o práci… Přemýšlím o chování ostatních. Já to brala prostě jen jako další úkol, ale možná to bylo tím, jak jsem byla zvyklá prostě jen plnit úkoly. „Ehm,“ zlehka si odkašlu. „Jak jsem naznačila, neměla jsem možnost se dostat dovnitř. Mám jen své odhady a ne přímá fakta. S těmi já nepracuji, je mi líto. Ale mohla by nám to možná přiblížit Angela. Jestli někdy byla v nějaké podobné katedrále… Přeci ona je také kněžka.“ Hodím dlouhými vlasy a přisednu si k ostatním.

Vypravěč - 22. září 2012 22:55

Hostinec Angela si Krysaře změří pohledem a usměje se na něj až z ní jde strach. ,,Jestli se ti takto líbím, tak nevidím důvod se měnit. Ti, co tu zůstali jsou už zvyklí a ostatní tu nejsou. Si furt všichni myslíte, že jste furt v království." Poslouchá dále Ateshiki a odpoví i na její poznámku ,,Katedrály se podle boha dosti liší. Mi máme většinou menší, podzemní katedrály s nadzemní částí pouze pro účel dekorace. Tedy všechny krom té mé, tam máme nahoru tři patra i věž, ale to je kvůli alchymii. Zkrátka nevím jak, budeme se dovnitř nějak muset dostat. Nejlepší by to bylo z průzkumem, ale i bez něj to půjde. Větší starost mi teď dělají ty rudoocí přízraky nebo co to vlastně je."

Eniel - 22. září 2012 23:01

Hostinec Poslouchám Angelu, jak mluví o rudoocích přízracích. ,,Toto vám slečno nemusí dělat žádné starosti. Kdyby něco tak já a Krisiun se oto postaráme, vzhledem k tomu, že jsme s nimi již bojovali." Nevytahuji se, jen chci naznačit, že nejsou tak strašní, jak se zdá. Ale pokud jich bude mnoho, tak by to mohl být problém. Průzkum? na to by se mohlo hodit nějaké mé kouzlo... Hmmm ale co by bylo asi tak ideální ... Přemýšlím o možném využití mých kouzel pro průzkum, ale zatím mě nic moc nenapadá... Vytvořit vlka, nebo myš, do které by se přenesla mysl a prohlídla to tam? Fakt nevím, ale snad mě něco napadne.

Krysař - 23. září 2012 14:49

Hostinec No možná nejsem v království, ale to mi na jistotě nepřidá. Zhluboka se napiju piva. Pak přejedu očima po zbývajících hostech. Neutekly proto, že se toho báli víc než tu zůstat nebo proto, že jsou tak odvážní? Kdo ví. „Mě žádní rudoocí přízraky nezajímají.“ Řeknu hlasem, s kterého běhá mráz po zádech. Pak pokračuju: „mým úkolem je vyrvat srdce pár kněžím“. Tentokrát můj hlas ve vás vyvolává úzkost. "Takže Ti je velice rád přenechám, čarodějko." Pokračuji již normálněji. Proč se zabývat něčím co nijak nesouvisí s mým úkolem. Vážně to nechci protahovat. Ještě bych skončil v nekonečných mukách nebo by se mi vrátili mé sny. Rozhodně jdu do města a nebudu honit nějaké přízraky v poušti.

Krisiun Veinlash - 23. září 2012 14:55

Hostinec Poslouchám Ateshikina slova a pozoruji ozbrojence, který pořád vede slovní přestřelku s Eniel. Ti dva se vážně moc nemusí... Takže Ateshiki... Říkáte, že nepřátelští kněží cítí vaši odlišnou víru? To znamená, že bezvěrec by se tam dostal? Ujistím se a přemýšlím: To je problém... Tady asi všichni věříme v Khoraka...leda, že bych spojil mysl někoho tady s myslí nevěrce a tím vlastně mysl věřícího ukryl. Ale nevím jestli bych to zvládl... Jak tak přemýšlím Angela zmíní problém s přízraky a Eniel pohotově odpoví. Přikývnu: Rudoocí přízraci sice představují problém, ale tady slečna Eniel je dokáže poměrně účinně pacifikovat.

Ateshiki - 23. září 2012 16:39

Hostinec „Souhlasím s krysařem,“ odhodlaně řeknu nahlas. Navíc i kdyby nás ohrožovali… Vše se dá zabít. Poté se otočím k muži s šedými vlasy. „Nevím jestli by se tam bezvěrec dostal, ale zkusit se to může. Bylo mi řečeno, že někdo z vás dokáže mou víru potlačit. Pak bych se mohla bezpečně vplížit dovnitř a mohla bych zmapovat zbytek budovy aniž by mě někdo odhalil a znát i počet kněží uvnitř. To je můj úkol, nic víc.“ Začnu netrpělivě poťukávat prsty v pravidelném rytmu a znuděně sledovat vše kolem.

Vypravěč - 23. září 2012 19:55

Hostinec ,,Mě přijde, že si z toho děláte legraci. Oboje spolu souvisí. Jestli je to doopravdy Předzvěst Zla, tak mi věřte, že rudé oči, mírné zvýšení síly a agrese, jsou teprve začátkem. Říkali jste, že modrooký přízrak byl velice těžký zabít. Co kdyby ani to nebyl konec? Řekni mi Krisiune, Eniel, čeho všeho jste si při souboji s ním všimli. Rozptýlená mysl značí a duševní svět, nikoli astrální Krisiune, duševní svět jsi viděl. To tedy značí, že jeho mysl byla spojena s něčím naprosto nehumanoidním, s něčím, co uvažuje tak rozdílně, že na to tradiční empatie a duševní souboj nezabírají." Kněžka je velice zamračená a pravím špičákem si udělala dírku do prstu, ze kterého líže krev. Připadá vám to jako dítě, co si cucá palec.

Eniel - 23. září 2012 20:00

Hostinec ,,On to nebyl přízrak, byl to muž, který byl přítelem té dívky,kterou jsem zabila jako první, která měla stejně rudé oči jako ostatní. Nebyl to přízrak." Čeho jsem si všimla... ,,Já bohužel jsem neměla moc čas si ho všímat jelikož jsem měla plné ruce práce, aby nás nezabil. Ale vzhledem k tomu že to byl člověk, tak se uměl teleportovat ,odrážet tlakovou vlnou všechna má kouzla jakékoliv úrovně a podobné věci." Bylo to divné. ,,Pan Krisiun toho jistě ví více."

Krisiun Veinlash - 23. září 2012 20:08

Detaily souboje Jasně, duševní svět... Sem to, ale hlupák! Zatřesu hlavou, abych si ji prčistil a zapřemýšlím. No kromě obrovské síly, rychlosti a odolnosti vůči kouzlům. Měl ještě nepatrně pozměněný vzhled - plazí, jak už jsem říkal. Také používal velmi silnou magii... Dokázal transformovat věci v dýky, které pak vrhal. Z ničeho si vyvolal magickou hůl. Celou černou s rubínem na konci... Mozek mi šrotuje a já mám pocit, jako bych na něco zapomínal. Pak se též dokázal přesouvat v prostoru. Spoutal Eniel nohy a... Najednou si vzpomenu. Ukážu na Angelinin prst od krve. Eniel po jeho kouzlech začala téct krev z očí, ale to není důležité. Nazval sám sebe "Potomkem krve"... Vysmíval se moci čarodějky, že prý to není skutečná magie! To je asi všechno co vím. Přestanu se soustředit na vybavování souboje a upřu zrak na Ateshiki. Potlačit víru, jo? No nevím jestli má někdo nějakou speciální metodu, ale já bych možná mohl všechny myšlenky týkající se Khoraka uzavřít a skrýt... Vlastně vypláchnout jí hlavu od Khoraka, tak že by to neměl cítit nikdo, kdo neví, že tam jsou... Dál přemýšlím a hladím si přitom vousy.

Ateshiki - 23. září 2012 21:47

Hostinec „Hele poslyšte, tahle debata mě už nudí.“ Svou pozornost nasměruji k upírce. „Nějaké přízraky mě nezajímají, platí mě jen za průzkum té katedrály. To musíš pochopit, Angelo. Až mi někdo nabídne úkol zabít je, a já ho přijmu, tak ano. Ale teď ne.“ Vstanu a seberu své nákresy a opět je uschovám do své kožené tašky. „Budete chtít provést městem dneska nebo jiný den? To se dohodněte. Nejlepší by bylo kdyby jste se rozdělily na dvě nebo tři skupinky. V menším počtu nebudeme tolik nápadní.“ Můj pohled zamíří za vůní, kterou jsem moc dobře znala. Zrakem jsem hledala tu slastnou květinu, ale nikde jsem ji neviděla. Pak jsem se zase věnovala skupince.

Vypravěč - 23. září 2012 22:04

Hostinec ,,To je málo. Musíme zjistit více. Rozhodně se mi to nezdá. Ale potomek krve, to mi něco říká, jen si nemůžu vzpomenout co." řekne upírka poměrně strnulým tónem, ale když promluví Ateshiki, její vlasy zrudnou ještě trošku více. ,,Jsi placená za služby Khorakovi, nejde jen o katedrálu. Jde navíc i o tvůj život kočičko. Jak by se ti asi líbilo si mňoukat v zajetí na celej zbytek tvýho pestrobarevnýho života?!" Chvilku to trvá, než se uklidní. Nakonec se promění do své původní, lidské podoby a upije trochu vína. ,,V jednom má však Ateshiky pravdu. Za dvě hodiny vyrazíme, abychom byli ve městě těsně po západu slunce. Nemohu tam přijít ve dne. V přítomnosti kultu věčnosti budu mít ze začátku problém s proměnami. Ve dne být jako upír, by mne stálo život."

Ateshiki - 23. září 2012 22:20

Hostinec Přístup Angely ke mě, mě naštval. Vypočítavě se na ni usměji. „Pusinko, asi nejsi u Khorraka tolik oblíbená, když ani nevíš, že mě zaměstnává Sillas.“ Slovo „mě“ zdůrazním. Vezmu svůj pramínek vlasu a začnu si ho obmotávat kolem prstu. Pak se otočím k ostatním a zcela ignoruji tu bělovlasou cuchtu. Už teď jsem ji nesnášela, neuměla jsem si představit spolupráci s ní. „Tak co? Kdy se tedy vrhnem na to město?“

Krysař - 23. září 2012 22:32

Hospoda „Já mám slíbenou odměnu jen za vyvraždění těch kněží. Takže s toho ostatního mám opravdu jen legraci. Takže jsem pro, vyrazit do města co nejdřív.“ Hlavně pryč s té hospody. „A s tím že by si všimly mé přítomnosti, si nemusíte dělat starosti. V Khoraka nevěřím o nic víc než v jiné bohy.“ Sice sním jsem mluvil a s jinými bohy ne ale to neznamená, že mu padnu k nohám a budu ho zívat. Pak přejedu pohledem po všech u stolu. Bude to tu zajímavé, kněžky se zabijí mezi sebou. Čarodějka s válečníkem se navzájem také odrovnají a na mě s inkvizitorem zbude veškerá práce. Tedy pokud se taky nepozabíjíme. S tím probodnu Krisiuna pohledem. No to snad nehrozí. Zatím proti němu nic nemám. Ale budu si dávat pozor a ne jen na něj.

Krisiun Veinlash - 27. září 2012 16:54

Hostinec Posloucám jak se Ateshiki a Angela hádají. Todle nikam nevede... Zamračím se a podívám se na Ateshiki. Říkáte, že pokud by někdo "potlačil" vaši víru, tak by vám nedělalo problém vniknout do budovy a zmapovat ji? Možná by bylo lepší říct "skrýt" víru, ale co... Z toho ostatního máš legraci co? Podívám se na Krysaře a všimnu si, že na mě upírá pohled. Trochu znervózním ale dívám se mu zpříma do očí. Je opravdu děsivý, ale doufám, že proti mě nic nemá... ...zatím. Oči se mi fialově zablesknout, z toho jak pro jistotu obrním mysl. Takže jaké rozdělení skupin navrhujete? Vzhledem k tomu, že by se Ateshiki potřebovalo dostat do budovy a zmapovat ji, tak předpokládám, že s ní půjdu Já, abych skryl její víru. Také si nedokáži představit Eniel a ozbrojence v jedné skupině, ale uvidíme... Přemýšlím nad rozdělením skupin, ale zatím se nevyjadřuju.

Eniel - 27. září 2012 20:21
	V hostinci Jak tak poslouchám mluvení ostatních tak mě zarazí jedno slovo, které vyhrknu. ,,Skupiny?" A podívám se na "někoho" kdo se ještě stále neuráčil představit. Jestli ho chytnu, tak to nebude dobrý...Vůbec to nebude dobrý. Koukám se na Krisiuna a čekám co vypadne z ostatních. Skupiny. Jenom né já s ním. Hlavně né já s ním. A pak čekám, jak se vyjádří ostatní.

Edric Lassale - 27. září 2012 21:23

Hostinec Hádka Ateshiki s Angelou mě nijak nepřekvapila - už po cestě se právě o téhle "epizodě" zmiňovala. Bohužel se zdá, že se všichni chtějí rozdělit do skupin - a z logického úsudku vyvodím, že Krisiun půjde s Ateshiki... no a na mě zbývají Krysař nebo čarodějnice. To je mi teda výběr - jeden prokletý a prašivá čarodějnice... Čert aby to spral... "Nepovažoval jsem za důležité se představovat - ostatně jsem ani nevěděl o co se jedná... teď už to vím a tak mě těší pozdravit Některé z přítomných. Jsem Edric, bývalý člen válečnické sekty Skalních tygrů, ale byl jsem donucen k odchodu... zvláštními událostmi... Takže mě těší Ateshiki, Krisiune ovšem vás Eniel, rád nevidím z již zmíněných důvodů... a z Krysařem se snad již trochu známe," pokývnu na všechny o nichž mluvím. "Do města bychom měli vyrazit co nejdříve - skupiny bych nechal na Krisiunovi s Ateshiki, mě s kýmkoli dalším - zvládnu přítomnost té čarodějnice, ale pokud to nemusím podstupovat, tak bych se tomu raději vyhnul..." pokračuji s vypravováním svých názorů...

Eniel - 27. září 2012 21:34

V hostinci ,,Vy to možná zvládnete, ale já to nezvládnu." Jeho nikdy, ani kdyby to byl poslední člověk na zemi... ,,Jestli nás chcete nechat se navzájem pozabíjet... Dejte nás do stejně skupiny. Nebudu s tímto člověkem vycházet -> z jeho již vyřčených důvodů, které proti mě má. Protáhnu se a při tom mi trochu zajiskří ruce. ,,Ale měli by jsme se už domluvit. Upřímně nebaví mě ta hádka s panem Edrickem, ani čekání na rozhodnutí.

Vypravěč - 27. září 2012 23:02

U Chlupaté ryby Když hádka mezi Eniel a Edicem vrcholí, vloží se do toho Angela a ukáže, proč je právě ona velekněžkou. V celé místnosti se setmí, zbylé světlo se zbarví do tmavě modré barvy a vzduch načichne spáleným vrbovým dřevem. ,,Žádné skupiny. Půjdeme jako celek. Pořád tady mám slovo a tudíž půjdeme do města všichni najednou." Poté se posadí a démonický efekt zmizí. ,,Vyrazíme za hodinu. V klidu dojezte, sbalte si věci a sejdeme se venku. A vy dva spolu budete vycházet. Povolání není důležité, důležité je srdce, a to máte všichni na správném místě." Kněžka vstane od stolu, nechá zde rozpitou číši a odejde ven. K problému Krysaře a Krisiuna. Krysařovi oči jsou opravdu neovladatelná a nesmírně silná zbraň. Zábrany mysli v tomto případě nefungují. V očích jsi smrt ještě naštěstí neviděl, ale mrazení v zádech a celkový pocit smrti tě zasáhly poměrně silně.

Krysař - 28. září 2012 22:25

U chlupaté ryby „Moudrá to slova“ řeknu s povzdechem. Dělit síly nikdy není moudré, i když hrozí, že se pobijeme mezi sebou. Jen si nejsem jistý, jestli platí to s tím srdcem. Pomyslím si a pak se obrátím ke Krisiunovi. „Omlouvám se“ řeknu s pokrčením ramen. Poté vstanu a zamířím si to ven z hospody. Venku vyhledám studnu a doplním čutoru. Jinak mám všeho dost. Není co balit, vše je hezky uloženo v brašně. Pohledem vyhledá stín. Najdu ho v koutu u stěny hospody. Jdu tam a posadím se. Zády se opřu o stěnu a hůl si položím na nohy. S nasazenou kápí se může zdát, že spím. Veskutečnosti bedlivě sleduju okolí. Do čeho jsem se to jen zaplet?

Ateshiki - 29. září 2012 20:54

U Chlupaté ryby Tiše sleduji reakce ostatních. Nevím, zda-li Khall tuhle skupinu vybral nejlépe… Řeknu si v duchu. Trochu sem se musela v duchu zasmát její větě: Mít srdce na správném místě. Tak co tady dělá? Když vyrazí ven, zvednu se také a jdu dát napít svému koni, kterého jsem měla uvázaného venku a tam také u něj zůstanu. Povídám si s ním i když tak tiše, až to bylo spíše jen povídání si sama pro sebe.

Krisiun Veinlash - 30. září 2012 11:12

U chlupaté ryby Polije mě smrtelný pot pocit smrti na mě dopadne jako lavina. Naštěstní dokážu odvrátit pohled... Oddychnu si: To nebyl dobrý nápad. Angela ukončí hádku mezi ozbrojencem, který se konečně představil jako Edric, a Eniel. Normálně by mě to vyvedlo z míry nebo zaujalo, ale teď jsem rád, že se už nedívám na Krysaře. Dobrá tedy, za hodinu... Vrátím se ke svému slavnostnímu obědu a počkám do odchodu. Nemám si co sbalit. Mám oblečení, palcát u pasu a Řezač Bouří je téř na svém místě a tak mám opravdu všechno. Objednám si trochu vína pro chuť a v klidu dojím. Po jídle vyjdu ven na čerstvý vzduch a snařím se vyčistit si hlavu. Opravdu podivná skupina.... Pomyslím si a počkám až i ostatní vyjdou ven.

Vypravěč - 30. září 2012 12:47

Předzvěst zla - Gharrak Hodinu po odchodu kněžky z hostince U Chlupaté ryby jste vyrazili vstříc městu a dobrodružství, pro někoho příjemného, jestliže se vyžívá v nebezpečí a krvi, avšak pro většinu hrdinů, jak se zdá, to bude úkol velice otravný. Těsně po setmění již vidíte hradby města. Ani z dálky nejste schopni pojmout něco tak obrovského. Sahají od polí těsně za východními lesy u pohoří až někam daleko na západ. Až z blízka jste poznali, jak jsou hradby vysoké. Většina z vás to neumí snad ani vyčíslit. Pro ty chytřejší je to přibližně třicet sáhů. Od ostatních měst je na Gharraku zvláštní, že je obehnáno hradbami celé. Ve vnitřní části si všimnete, že jsou zde další dvoje hradby oddělující hrad, centrum města a zbytek. Domy jsou zde bez výjimky kamenné s hliněnými střechami. Ulice jsou široké, pokryté dlážděním a v celém městě je kanalizace. Krom hlavního města království, Aloies, je to jediné město postavené na předem plánované kanalizační a vodovodné síti, která je zajištěna třemi čerpadly. Tato čerpadla jsou poháněna otroky, většinou trolly. Hospůdka, kam vás Ateshiky a Angela vedou se nachází v centru města, necelých patnáct minut cesty od katedrály. V noci se na ulicích skoro nikdo nepohybuje, většinou jen strážníci a řemeslníci, jdoucí do nejbližší hospody na pivo. Podle vůně, která se line ulicemi okolo vaší hospůdky, U Veliké žáby, je jasné, že dnes nakládali slad. Ubytování bylo rychlé. Teď už jen vymyslet co dál. Jako první promluví Angela. ,,Nyní bychom se měli rozdělit do skupin, jak říkala Ateshiky. Postupně se vydáme prohlédnout si katedrálu zvenčí a pak se domluvíme, co dál."

Vypravěč - 30. září 2012 13:07

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Večer jsi vyrazil do nedaleké vesnice, doplnit zásoby jídla a věcí, jež jsi spotřeboval nebo rozbil. Byl to drahý nákup a naprostá většina tvých úspor za poslední dva měsíce vydělaných lovem zvířat, zpracováním a prodejem kožešin, byla utracena. Dráp ti spokojeně sedí na vystlaném rameni a vybírá si drobné parazity z peří. Konečně jsi dorazil do obchodu, kde dokupuješ marinádu, po které vydrží maso déle čerstvé. Je to již poslední položka na tvém pomyslném seznamu. Když už se chystáš jít domu, zaslechneš před budovou dvě babky, jak se spolu baví o tématu, které tě zaujalo. ,,Zabili je všechny. Dokonce prý ty dva milence, které to také posedlo. Všechny přízraky vyvraždili, u lesa bude zase bezpečno." ,,Slyšela jsem. Prý se s nimi spojili další dobrodruzi a míří do města"

Krysař - 02. října 2012 16:59

Hospoda, pak cesta a zase hospoda Cestu zvládnu jako nic. Už jsem si navykl na chození. Bude úžasné, že se budu moc i zastavit… nesmím ale předbíhat. Jakmile je město na dohled, na chvíli se zastavím a prohlížím si ho. Je to jako velká pastička na myši. Napadá mě. Pak ale pokračuji beze změny výrazu dál. Před vstupem do města si stáhnu kapuci co nejvíc do tváře. Bude dobré, když nikdo neuvidí mojí jizvu. V hospodě si kapuci nechám stále přetaženou přes tvář. Vyslechnu si Angelin návrh. Zní to dobře. „Myslím, že by bylo nejlepší, kdybychom vyrazili až ráno. Taky by bylo dobré abychom chodili v dostatečných časových rozestupech. Tedy druhá skupina vyrazí teprve potom co se vrátí první. Nejlepší by bylo kdyby v každé skupině byl jeden člověk se skupiny předešlé, který by ostatní informoval co zjistili při prvním průzkumu. Co vy na to?"

Mongar - 02. října 2012 17:14

soukromá zpráva od Mongar pro Nákupy: Celý den byl parádní ráno a odpoledne jsem cvičil svého orla a lovil zvěř. Dneska to šlo dva králíci, ještě odpoledne jsem je ztáhnul a vyčinil kůže. Kůže už jsem prodal a večer jsem vyrazil na nákup Už mi došly nějaké věci, některé rozbily. " Vydrž Drápe už to skončí, poslední obchod." Řeknu tiše a povzbudivě. Pohladím ho a už už držím dveře když uslyším dvě staré paní jak říkají něco o tom že zabili nějaké přízraky a taky nějaké milence. Pak jsem ještě slyšel že ti dobrodruzi míří do města. "To bych se za nima mohl podívat, možná jim něco prodám ... a možná uslyším pěkný příběh." Tak se tedy otočím na ty babky a řeknu jim: "Prosím mohu vás vyrušit?" Jestli řeknou jo tak pokračuji (Jestli ne tak vejdu do obchodu a zjistím si to sám): " Nevíte u kterého lesa to byli, nebo kam míří?"

Vypravěč - 03. října 2012 13:34

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vesnice ,,Když už posloucháš, tak poslouchej pořádně orlíku." osočí se na tebe babka, když se jí zeptáš na hrdiny. ,,Já z vesnice nevytáhnu paty, takže u jakého lesa asi, u toho za kaplí támhle nahoře. A do jakého města mohli jít? Jediné město je tu Gharrak. Žiješ tu už nějakou dobu a stejně nevíš nic o naší zemičce." Podle stylu, jakým se s tebou baví a také podle tváře se rozpomeneš, že tato babka prodává žíně na luky. Jelikož jsi jí za celou dobu potřeboval vyměnit jen dvakrát, tak ti hold rozpomenutí chvíli trvalo.

Mongar - 03. října 2012 15:31

soukromá zpráva od Mongar pro Vesnice? "Já jsem věděl že Gharrak ale myslel jsem místo tady v Gharraku, ale to asi nevíte že? No omlouvám se za vyrušení a přeji příjemný den." Při těchto slovech jestli už mi nechcou nic říct tak vejdu do obchodu, pozdravím a koupím si marinádu. Poté ji schovám do brašny a vyrazím do své chýše. Před chýší řeknu Drápovi: " Teď budu chvíli vevnitř tak jestli se chceš proletět tak... no ty víš ale neleť daleko." Tam se podívám co všechno jsem koupil a jestli mi náhodou něco nechybí. " Už je to nuda možná bych měl něco změnit něco podniknout... Možná ti dobrodruzi." Při těchto myšlenkách si najdu všechny zbraně a věci. Poté si je dám na jedno místo, zopakuji co umím. Pak jdu s věcma jako předtím do hospody.

Vypravěč - 03. října 2012 21:47

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vesnice, skrýš ,,To nevím. Sbohem Orlíku." Cesta do lesa se obešla bez nehod. Kupodivu jsi ani nepotkal žádně z těch divných zvířat, co tě poslední dobou obtěžovali. Zvláštní byli, jakoby měli vzteklinu, jenomže jim nevytékala z tlamy pěna. Došel jsi do své stromové chýše. Docela to zamrzí, nechat jí tu a jít za dobrodružstvím, když sis s ní dal tolik práce. Vybavení je na hromadě a tvé v minulosti nabyté zkušenosti raší na povrch tvé mysli. Vzhledem k situaci a tušení bude nejlepší si vzít chodecký meč. Tento kousek tě stál zabití horského mutovaného medvěda, který ohrožoval království. Odměnou ti však byla nezničitelná, perfektně vyvážená ocel s možností nabití poměrně velikým množstvím magie. Jen ti jílec usedne v ruce, uvědomíš si, že tvé ruce si pamatují. Ty pohyby: pirueta, odskok, příklep, dvojitý švih ve výskoku. Vše si tvé tělo pamatuje, matně, ale pamatuje. Jak tak ucítíš magii vevnitř toho jeden a půl ručního meče, vzpomeneš si i na kouzla chodců. Většinu ses jich naučil zcela přirozeně při putováním královstvím a řešením problémů lidí, jež jsi potkával. Chodec je muž činu. Soudce a pomocník těch, jež ho potřebují. Střeží hranice své země a k tomu mu jsou nápomocny jeho schopnosti, nad kterými je obyčejnému člověku mysl nedostačující. Kouzla chodců. Schopnosti číst v lidských myslích, používat triky, jež obalamutí slabší jedince. Vzpomínáš na trik prasátko. Odleskem meče do očí si připraví chodec živnou půdu pro čtení v mysli, ovlivňování a někdy dokonce úplné ovládnutí. Chodec ale ovládá i přírodu. Je schopen z písku darovaného pouštním barbarem tohoto mocného válečníka přivolat na pomoc. Je schopen z lístku dubu darovaného druidem přivolat i tohoto ochránce lesů. Ví, kde najít vodu, kde potravu, vlastně cokoli. Stopování mu nedělá problém a nejen, že je schopen chodit dlouhé tůry rychle a neúnavně, je schopen rychlému kroku donutit i ostatní, kdož s ním putují. Zvěř mu je přítelem. Né tolik, jako druidovi, ale je. Dokonce si může ochočit psa nebo jiné zvíře, aby mu sloužilo. U tebe je to tvůj orel. Chodec mistr ovládá i speciální schopnosti hraničářů. Telepatie, telekineze a pyrokineze. Není to lehké, ale můžeš tedy mluvit pomocí myšlenek, hýbat předměty na dálku (ne však moc velkou) a zapalovat tak i věci. Co dál zde leží. Mečů obyčejných několik, pár luků, nějaké kožešiny a brnění. Jídlo, vaky s vodou, brusné kameny, křesadla, louče, nože, látka, olej, petrolej, sůl a další koření. Toť vesměs vše, krom toho, co máš u sebe...

Ateshiki - 03. října 2012 22:14

Příjezd do města Nasednu na svého koně a ladně se vezu k městským branám, mě známým. Ostatní však vypadali až zaraženě velikostí Gharraku. V klidu projedu bránou a vedu s Angelou ostatní do útulné hospůdky. Když tam dorazím oznámím ostatním. „Omluvte mě na chvilku, do půl hodiny budu zpět.“ Jen co jsem to dořekla, kopla jsem koně do slabin a zmizela v ulicích. Brzy se připojuji k ostatním. Již nemám na sobě oblečení pro vyvoněnou dámičku, nýbrž jsem zahalená v tmavé dlouhé kápi, ze které vyčnívá jen má ruka pevně držící růži. Každou chvíli sem k ní musela přivonět. Tvář jsem měla zahalenou ve stínu kapuci. Vyslechnu si ostatní a pak se sama vyjádřím. Otočím se k Angele. „Má pravdu, ve dne se můžeme ztratit v davu,“ temperamentně máchám růží, když mluvím. „Rozhodně s tebou souhlasím Krysaři.“

Eniel - 04. října 2012 16:51

Cesta Mlčky jdu, poslouchám ostatní a nijak se nevyjadřuji, protože jsem stále trochu unavená a v mí hlavě je toho dost, co si musím promyslet. Nejsem si jistá, jestli vše, co jsem tu slyšela vstřebám, a pochopím, ani se mi nechce moc o tom přemýšlet. Ale když už jsem se s nima na tu výpravu vydala, tak mi nic jiného nezbude, než poslouchat a držet jazyk za zuby. Ale jedno je jisté pokud pan Edrick bude mít zase nějaké blbé připomínky, tak bude mít problém. Skupiny. Už je tu ten stejný problém jako byl před pár hodinami. No jak toto dámy chtějí vyřešit. Na to jsem tedy zvědava. Pokračujeme v cestě až k hostinci, kde se usadíme.

Vypravěč - 04. října 2012 19:57

Předzvěst zla - Katedrála věčnosti Angela se podívá kolem dokola a nakonec pronese tiše, aby jí neslyšel nikdo jiný, než vaše skupinka. ,,Ateshiki, mě tam doveď ještě teď a Krysař půjde také s námi. Pokud vím, tak v noci nikdo v Gharraku ven nechodí, zato já už nemohu jít ve dne. Zanedlouho mne síla církve věčnosti přemůže a nebudu moct být v lidské podobě. Krysař je také moc nápadný, tak půjde s námi už teď. Ostatní si běžte lehnout a naberte síly, budete je potřebovat." Poté se kněžka zvedne od stolu a vydá se čekat před hospodu. Když se za ní zavírají dveře, všimnete si, jak její vlasy dostanou typickou rudou barvu na konečcích a pomalu světlají do bílé ke kořínkům.

Krysař - 05. října 2012 18:08

Hospoda - katedrála věčnosti :D No tak dobře. V tom že jsem příliš nápadný má upírka pravdu. Zvednu se od stolu. Pokynu všem hlavou a jdu směrem ke dveřím, když procházím kolem Krisiuna nahnu se k němu a zašeptám mu do ucha. „Dohlídni, ať jsou po návratu všichni živí“. Můj hlas s takové blízkosti a ještě k tomu šeptem zapůsobí velmi děsivě. K tomu se ještě musí připočíst chlad a pach ze mě vycházející. Takže to pro Krisuna jistě nebyl příjemný zážitek spíše by se dal nazvat děsivým. Aspoň nemusím připojovat žádnou výhrůžku. Pak jdu dál a zmizím za dveřmi. Nevím, co vypozorujeme takhle pozdě. Myslím, že nic, ale kdo ví.

Krisiun Veinlash - 06. října 2012 13:00

Cesta... Plahočím se kosek za ostatníma a přemýšlím: Měl bych si asi koupit koně. Ještě chvíly a upadnou mi nohy... Nejsem stavěný na neustálé cestování a navíc mě bolí hlava! Jakmile dojdeme k městu na chvíly se zastavím a ohromeně koukám na město. Je obrovské... Pomyslím si a prohlížím si třicet sáhů vysoký, tlusté hradby. Jakmile vejdeme do města, tak nás Ateshiki a Angela vedou přímo k hospodě. Je to útulná hospoda a hned jakmile vejdeme mi začne kručet v břiše. Usadíme se a já poslouchám Angelu. Dobrý nápad, vy dva ve dne nedokážete splynout s okolím... Řeknu usměju se. Mimoto odpočinek je přesně to co potřebuji. Jakmile Angela vyšla, zvedl se i Krysař. Při jeho šepotu se otřesu a přikývnu. Jasně Edric a Eniel...doufám, že se nebudou hádat. Nerad bych je tady hlídal jak nějaká chůva. Pomyslím si a objednám si jídlo a vodu. Ale před odpočinkem... jídlo!

Mongar - 07. října 2012 19:18

soukromá zpráva od Mongar pro Vesnice, skrýš: Přišel jsem do své už tak známé chýše a začal jsem ji prohledávat. Při tom jsem našel svůj starý chodecký meč. Když jsem ho vytasil z pochvy na záda, byl to skvělý pocit a také jsem si připomněl mé schopnosti a naplnila mě síla, síla mého meče. "Jak jsem jen mohl zapomenout na svůj meč." Pomyslím si a hledám další věci. Najdu nějaké věci které se budou hodit a taky nějaké meče, luky a kožešiny navíc na prodání. Vše si potřebné nachystám kromě jednoho meče, luku a malé zásoby jídla. "Přeci se možná vrátím a možná to bude ve spěchu... tedy jestli to nějaké dobrodružství bude..." Tak si tedy dám všechny věci do brašny (všechny co jsi napsal) a brašnu spolu s přikrývkou ze skrýše ven na zem. Pak vytasím svůj meč a zkouším ty pohyby: pirueta, odskok, příklep, dvojitý švih ve výskoku. Byl to krásný pocit a chtěl jsem ještě víc na to dobrodružství. A když už jsem v tom tak pomocí Telekineze zvednu klacek a poté ho zapálím. Pak zavolám svého orla, udělám gesto aby se uklidnil a potom mu pošlu pocit když jsem si sebral svůj meč do ruky. Ten se ze začátku lekl ale pak se uklidnil a přiletěl mi na vystlané rameno. Poté vezmu své věci a vyrazím do hospody kde určitě půjdou ti dobrodruzi.

Ateshiki - 08. října 2012 21:42

soukromá zpráva od Ateshiki pro Cesta ke katedrále Vyjdu s tebou a Angelou před hospodu a zahodím svou rudou růži. Noc byla chladná a já se s vámi vydám do stínů ulic. Nejraději bych to vzala svou obvyklou cestou, ale silně jsem pochybovala, že by to Krysař se mnou a Angelou stíhal. Navíc jsem nechtěla zatím ukazovat svou druhou stránku i když jsem věděla, že to brzy přijde, ale jako člověk jsem byla mnohem hezčí. Přitažlivější. Našlapuji tiše, a opatrně. Ne že by to bylo třeba, spíš to byla taková nemoc z povolání. Zničehonic se pak zastavím a otočím se k nim. „Mimochodem, kdyby nás někdo objevil, tak se rozdělíme a schováme se každý po svém.Raději ať objeví jednoho než všechny. Nejlépe žádné mrtvé, jen v případě nouze, ale to celkově nebude moc hrozit, stráže by tudy nějakou dobu v tuhle hodinu neměli být. Jen opatrně, kdyby vás napadlo se přiblížit k té budově.“ Nepočkám na jejich odpověď a svižným tempem je vedu dál ke katedrále. Po pár minutách se zastavím u jednoho z domů. Přitisknu se k jeho zdi a stínu a nahlédnu za jeho roh. „Tak tady to je.“

Eniel - 08. října 2012 21:46

Hostinec Když zaslechnu že mám být ve skupině s tím.... Ani to jeho jméno mě již nenapadá tak začnu zhluboka dýchat. To nepřežiju, to bude špatný. Kouknu se na krisiuna a omylem ho trochu drápnu z nervů do ruky. Když si uvědomím co se stalo tak se začnu omlouvat. ,,Omlouvám se vám, já nechtěla jsem, ale." Provinile se kouknu na tu rýhu a smutně se zatvářím. Pak si objednám zatím pouze vodu a čekám co se bude dít dál.

Vypravěč - 09. října 2012 21:30

soukromá zpráva od Vypravěč pro Předzvěst zla Jak už to bývá, nastřádal jsi za tu dobu, co pobýváš v Gharraku mnoho věcí, tudíž jsi pobral sotva pětinu toho, co máš. I tak ti prodej zajistí pár zlaťáku na cestu a vybavení, jídlo a pití ti vystačí na týdny dopředu. Tedy voda ne, ale tu si natočíš, studní je dost. Přebytečné kožešiny jsi prodal a tak se ti už zavazadla nesou mnohem lépe. Utáhneš ruksak, nasadíš tempo a jdeš vstříc hlavnímu městu území Gharrak, jež nese i jeho jméno. Rychlá chůze, jakožto speciální vlastnost chodců se ti rychle připomenula a tak jsi v Gharraku dvě hodinky po západu slunce. Nečekal jsi něco tak obrovského. Celé město je postaveno uvnitř hradeb, nesmrdí a vnitřními hradbami je rozděleno do tří vrstev: Hrad je uprostřed, kolem je obchodní a církevní čtvrť, ve vnějším pásu je čtvrť obyčejných lidí. Teď už jen zjistit, kam se vydat...

Vypravěč - 09. října 2012 21:35

soukromá zpráva od Vypravěč pro Chrám věčnosti Chrám je obrovská stavba kruhové podstavy v sedmi patrech zužující se až k vrcholu, jež tvoří věž. Ne na každém patře jsou balkony, de facto jsou od prvního ob patro. Z těchto balkónů se line největší zvuk. Vypadá to na nějakou oslavu, neboť celý chrám svítí a vydává směsici lidských hlasů. Na balkónech je mnoho lidí, tudíž zde není tuto noc bezpečno.

Vypravěč - 09. října 2012 21:45

Hostinec Jak praví jisté pořekadlo: ráno moudřejší večera. Tímto pravidlem vás únava po celodenní cestě donutí se řídit. A ráno se ukázalo, že totéž platí i pro všechny ostatní. Mnoho opilců bylo vyhozeno před hospůdku, ale nikdo z vaší skupiny se mezi nimi nenacházel. Ateshiki, Angela i Krysař jsou u snídaně také přítomni, evidentně odpočatí stejně jako ostatní. ,,V noci se nedalo ke chrámu přiblížit a z toho, co nám říkala Ateshiki to nepůjde ani jindy. Chrám obklopuje aura, která upozorní kněze, že se někdo přiblížil. Ihned se jdou kouknout a pomocí empatických schopností dokáží vyvolat pocit víry a zjistit, zda je ten, na koho koukají věřící paní temnot. Naštěstí tady inkvizitor Veinlash je schopen pomocí svých vlastních empatických schopností v mysli udělat clonu, jež nahlížejícím podsune pocit, že jste věřící kultu věčnosti. Já bohužel nemohu vkročit do chrámu tak i tak, jsem příliš známá a navíc už takhle mám problémy udržet si lidskou podobu. Zde vytvoříme velitelství a postupně se po dvojicích infiltrujete do chrámu a jeho systematiky. Musíte zjisti vše, pro průběh mise. Krysař nebude využívat svých schopností, prozradil by svou totožnost. Vlastně to platí pro každého, nevyužívejte je."

Krysař - 09. října 2012 21:49

soukromá zpráva od Krysař pro Chrám Ta Ateshiki není moc skupinový typ. No aspoň na ní nespočine má kletba. Jak to vlastně dopadlo, když jsem byl delší dobu ve městě? Byl to požár nebo revoluce? Už ani nevím. Dojdeme k chrámu. Kruci. Tak to není dobré. Rychle zkontroluju, jestli mám přes hlavu přehozenou kápi a zkusím zapadnout to nejtmavšího koutu. „Co budeme dělat teď?“ zeptám se tlumeným hlasem. V maskování nejsem moc dobrý. Aura, která mě obklopuje, možná není vidět v magickém světě ale v tom našem je znatelná určitě. Jediné jak bych se mohl stát nenápadným je vydávat se za žebráka, ale toho by stejně k takové slavnosti nepustily. Nejlepší by bylo se vrátit. Bojím se pomyslet co asi tak můžou oslavovat a jakým způsobem to slaví.

Eniel - 09. října 2012 21:53

Ráno Jo bez schopností a po dvou se infiltrovat. tak to bude špatný. Koukám se na Krisiuna a Edricka. Hm vsadím se že při mé smůle půjdu s ním. Déle se zadívám na Edricka a zase se dívám do stolu. Jelikož je ráno, tak mi je již lépe než v předchozích dnech. Takže. chtějí zjistit co a jak je v chrámu. Nebo je to jinak? Hm doufám, že půjde se mnou někdo kdo to ví. Vzhledem že si již nepamatuji skoro nic co bylo řečeno. Jsou to pro mě tak trochu nedůležité informace, teda ony jsou důležité, ale můj mozek je z nějakého divného důvodu vypouští. No...Snad se tu ještě bude říkat, co se po nás chce.

Mongar - 11. října 2012 12:12

soukromá zpráva od Mongar pro Gharrak-hledání: Bylo škoda že jsem musel nechat spoustu věcí ve skrýši, ale když jsem uviděl Gharrak tak jsem se už tolik netrápil. Tak velkolepé a obrovské město, to už jsem dlouho neviděl. Skoro mě to až zarazí ta velikost. No vyrazím k městu. Po cestě se dívám po studních a když nějakou najdu a nebudou v ní plavat humusy tak si naberu vody do všech nádob na vodu co mám. Jakmile naberu vody tak si povolím ruksak protože mě začal tlačit a začnu se zaobírar druhým problémem tudíž jak najít ty dobrodruhy.. Po chvilce uvažování jsem se rozhodl hledat hospodu a tam se zeptat.. Proto jdu a hledám vývěsní štít a když uvidím po cestě člověka který očividně nikam nespěchá tak se ho zeptám na cestu.

Krysař - 15. října 2012 17:19

Ráno Vstanu brzy a jdu na snídani. Tiše si přežvykuju svůj krajíc chleba a piju vodu. Pozorně poslouchám, co kněžka říká. Nemám využívat schopností? Tak to nevím, jak zařídím. Celkově mi to přijde, jako dost potrhly. „Proč tam prostě nevpadneme a nepozabíjíme je všechny najednou? Když si nalijete vosk do uší tak vás nijak neohrozím a vy se budete starat jen o několik jedinců ze sta. Pak je všechny vykucháme, vezme tu jejich zatrolenou bednu a můžeme si jít všichni hezky po svém a je li někomu libo může předtím vybrakovat veškeré kostelní zlato.“ Nikdy jsem nebyl na složité plány a intriky. Prostě hezky rychle a jednoduše.

Vypravěč - 15. října 2012 20:12

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hledání hrdinů Jak jsi plánoval, tak se i stalo. Po necelé půlhodině jsi narazil na postaršího pána. ,,Hrdinové? Nevím, jestli to jsou hrdinové, ale jistí dobrodruzi se usadili asi před hodinou v hostinci U Veliké žáby. Už budou spát, ale ráno bys je mohl zastihnout" A jak řekl ten postarší pán, tak se i stalo. Ráno v hostinci, do kterého jsi dorazil pozdě v noci, se u snídaně sešla skupinka. V tom humbuku by sis ani nevšiml, o čem si povídají, ale když se soustředíš, všímáš si jejich slov zřetelně. Mluví o pátrání, zkoumání a zabíjení. Jednoho ze skupinky dokonce poznáš, Krysař, postava z legend a bájí. Jeho hlas je smrt samotná a v jeho očích prý můžeš spatřit, jak zemřeš. Jeho totožnost prozradila jizva ve tvaru lebky na čele. Jinak je to šlachovitý muž vysoké postavy s černými kudrnatými vlasy. Jsou zde i tři ženy. Jedna typická komtesa. Dlouhé černé vlasy a krásná tvář. Druhý žena je spíše dívka, ale jinak podobná té první, jen její oblečení modrobílé barvy a hůl prozrazují, že je to čarodějka. Poslední žena upoutá tvojí pozornost nejvíce. Je oblečená do tak minimalistického kněžského roucha, že až na naprosto intimní partie je její dokonalé tělo vidět celé. Krom toho má skoro dokonale bílé vlasy a oči jak modré tůně. Ohledně mužského osazenstva je tu krom Krysaře ještě válečník s mnoha jizvami a kněz s podivně vyhlížejícím mečem na zádech, ale víc tě nezaujalo. Piš všem a uveď svůj popis, jestliže se jim rozhodneš vyjevit

Mongar - 18. října 2012 14:19

soukromá zpráva od Mongar pro Hostinec: Po přijetí se usadím ke stolu nejblíž té skupince a poslouchám o čem se baví. "Zjistím o čem se baví a potom se jim ukážu." pomyslím si a tak taky udělám. Dám si pořádný hlt své vody a rozhodnu se že se jim neukážu. Svou brašnu dám na stůl a zkontroluju jestli jsem si sebral vše co jsem chtěl vzít. Pak si ještě prohlédnu zbytek hostince. (Ukážu se jim až zjistím co budou dělat... Pak se jim ukážu... :))

Vypravěč - 06. listopadu 2012 20:34

Hostinec ,,Přeceňuješ své síly Krysaři. Naše skupina není tak silná, aby se mohla měřit s kněžími v jejich vlastni arcikatedrále při přímém souboji." Pronese Angela téměř zklamaně. Poté vykročí k čelu stolu. ,,Přesuneme se do mého pokoje. První půjde Edric a Eniel. Válečník a mág, dokonalá bojová kombinace. Krisiune, využij svých schopností, já tvojí práci zkontroluji." Empatie, schopnost cítit pocity druhých. Moc, kterou ovládá mnoho kněží. Velice účinná moc hodící se pro manipulaci s jednotlivci i celým davem. Nejednou jste zažili, jak veliké množství lidí naslouchalo kazateli a dočista změnili svůj způsob žití. Myšlenka vnořená do hlavy se rozvíjí jako virus v Tuhmanském bordelu (Tuhman je přímořské město na jihovýchodě království, známé poměrně volnou atmosférou)

Eniel - 06. listopadu 2012 20:53

Ehm. Jakmile zaslechnu sví jméno a jeho jméno, tak hlavou bouchnu o stůl. ,, Proč já." Potichu prohlásím. Toto opravdu nechci. Co jsem komu udělala hm? co? Proč? Proč on ? Néééééééééééééé. Tomuhle se říká smůla. Podívám se na krisiuna. Můj pohled je, takový prosebný, aby se mnou šel on a né Edric. ,,Opravdu musím jít s ním?" Promluvím již nahlas a čekám na odpověď. To, než tam dojdem, tak se zabijem...

Krysař - 08. listopadu 2012 17:55
	Hospoda Bez jediného slova se zvednu a jdu nahoru do pokoje. Tam se posadím do kouta a vytáhnu flétnu. Jak je krásná. Krásná a smrtící. Hodím jí plnou silou přes celý pokoj. Měla by se roztříštit o stěnu pokoje ale… Zase mi leží na ruce. Krásná, smrtící a magická. Jsem s tebou spojený ale brzo se tě zbavím kamarádko moje.

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR