Gothic
hrálo se Denně
od: 21. února 2006 09:20 do: 10. listopadu 2009 10:09
Dobrodružství vedl(a) Gorax
| |
 | Byla nebyla jedna velká vzkvétající země Myrtana, které vládl moudrý a spravedlivý král Rhobar II. Je samozřejmé, že na takové území přímo překypující bohatstvím, si dělalo zálusk mnoho nepřátel. Těm však Rhobar zdárně vzdoroval ale až na jednu vyjímku - Orky, mohutné bytosti s ohromnou silou, které neznají strach, a proto jsou dokonalé vraždící stroje. Jedna prohraná bitva Orky neodradila, a tak se konflikt změnil v zničující válku. Král musel přistoupit na radikální řešení. Jelikož si válka žádala velkou daň, tak všechny trestance posílal těžit rudu do dolů Khorinisu, nebo» potřeboval meče z magické rudy, které na Orky platily. Aby se pojistil před útěkem trestanců, svolal všech dvanáct královských mágů, aby vytvořili kolem dolů magickou bariéru, která pustí trestance dovnitř, ale při pokusu o útěk jej usmaží na popel. Ale mágům neustále něco rušilo jemné předivo kouzla, které se jim nakonec vymklo z rukou a Bariéra nabrala mnohem větších rozměrů. Byli uvězněni uprostřed vlastní Bariéry. Chvilka nepozornosti stračila trestancům, aby se vzbouřili, přepadli stráže a obsadili doly a přilehlé tábory. Král neměl na výběr a musel vyjednávat. Každý týden jim za vytěženou rudu dal co chtěli. Jídlo, věci, ženy... |
| |
| Vězení Do každého z vězení , v kterém je kdo uvězňen přišli skoro na čas stejně stráže. Popadli ty co jsou uvnitř a odvlekli je někam pryč. Te» je čas na vás. Surový stisk stráží vám nedá aby ste se nějak vyjádřili , ale i tak to nepomůže. Zanedlouho máte ruce v okovech a jdete v menším konvoji , složený z pěti trestanců a hodně strážců. Ve předu jde ještě nějaký muž ve žluté robě s velký černým klouboukem. Soudce. Údolí dolů , kolonie. Vrcholek Výměny. Za pořádný kus cesty jste dorazili na jakýsi úpatí kopce. Dolů vede stará dřevěná pojízdná deska , která pravděpodobně slouží k tomu , aby se suroviny dostávali dolů a nahoru. Kousek nad tím je vydě cosi , co vypadá jako nějaké pole. Deska je zrovna dole. Dole je ještě vydět vchod do nějakého dolu a nevelké jezero. Po chvíli vás popadnou dva páry rukou a pevně vás drží. Ohlédli jste se po každém z trestanců. Je vás pět. Soudce vždy příjde ke každému z vás a ze svitku začne číst co jste udělali a rozsudek. Když soudce skončí s posledním z vás. Pokyne rukou , stráže vytasí meče a donutí vás skočit dolů. Spadnete dolů do dolů a projedete čím si , co vypadalo jako pole , dalo vám to lehkou ránu bleskem a zanedlouho jste dopadli do jezera. Kolonie. Místo Výměny. Rychle jste vylezli ze studeného jezera , ale než jste se stačili rozkoukat , popadli vás nějácí muži. Na sobě mají červenou zbroj , s nějakou to zašitou dírou. U pasu se jim houpe stejně , někdy trošku poničený , meč. Dále mají jen kožené boty, takže vypadají jako normální vojáci , akorát jakoby znaky králostvý z té zbroje prostě zlivkvidovali. Všichni vás naráz postavili na nohy a se slovy Vítej v kolonii. vám vrazili pěstí do obličeje a hodiliy zpátky do jezera. ( pro lepší představu )  Když se konečně dostanete z mrákot , muži už tam nejsou. Stojí tam te» jen jen a ten vám pomáha vstát. Je to statný muž. Má černé vlasy ,a na sobě má jaési červené oblečení a pod ním kroužkovou zbroj. U pasu meč a na zádech luk. Pojďte postavete se. Jste všichni v pořádku ??? Řekne muž a počká až se všichni vzpamatujete.  |
| |
 | Ve své cele přemýšlím o trestu ,který mě čeká za mé zločiny. Vím co mě čeká ,ale stejně doufám v zázrak a nebudu eskortován do té hrozné kolonie. Nikdo se z ní ještě nikdy nevrátil živí... slýchal jsem mnohokrát za svého života a toho místa jsem se vždy trochu obával. Všechny mé sny a naděje padnou ,když do mé cely vstoupí stráže a odvedou mě ke kolonii. Odsud to nevypadá tak hrozivě... mírně se zaraduji při pohlednu na lesy a řeky v kolonii ,zároveň si také postesknu ,protože je mi jasné že z toho místa již není návratu. A to ani po smrti. Soudce ,který mi čte rozsudek ani moc neposlouchám. Dobře vím za co jsem tady a je mi jedno za co jsou tady ti další vězni. Když stráže posléze tasí meče ani moc neprotestuji proti skoku do jezery pod námi. Tak a» to máme rychle za sebou...stejně mi nic jiného nezbývá... s touto myšlenkou skočím do jezera. Pomalu se štrachám z vody. Na břehu spatřím nějaké muže v červených uniformách a jeden z nich mě praští do obličeje. Vítej v kolonii řekl ten muž a jeho slova mi znějí v hlavě jako prokletí. Za tohle tě jednou zabiji... rozhodnu se v duchu a pak upadnu do bezvědomí. Nevím jak dlouho jsem byl v bezvědomí ,ale když konečně proberu spatřím nějakého muže. Vypadá stejně jako ti před ním.Vůbec se mi nelíbí ,ale to je tím že jsem už takový. Na jeho vyzvání se pomalu postavím a konečně si ho prohlédnu. Je ozbrojený…hodila by se mi nějaká zbraň….aspoň pro začátek… Ahoj. Jsem v pořádku. A ty jsi kdo? Zařvu na něho velice neurvale a naštvaně. |
| |
 | Ve vězení si hraju s kamínkem. Když odvedou mé spoluvězně pouze v duchu pronesu Upřímnou soustrast, přátelé. Ale až si přijdete pro mě, tak jednoduchý to nebude... Ačkoli jsem se zase pletl. Nevím proč, ale ani jsem se nebránil. Už mi asi dávno došli síly...kdo by se taky divil. Jak soudce předčítá rozsudky, pouze protočím oči v sloup. Tak už se vymáčkni dědku, tohle čekání mě zabíjí... Pak mě popadnou gorilí ruce a nemilosrdně mě mrští dolu. Tělem mi projde něco velice nepříjeného. Brrrr. Hnusná voda. Když se vytápu z vody, uvidím muže. Snad mi jdou pomoct. Avšak zase chyba lávky. vrazí mi jednu do obličeje a já se znovu skácím. Když se znovu probouzím, slyším nějaký hlas. Usuzuji, že to bude jeden z mých spoluvězňů. Avšak pak spatřím dalšího muže v červeném. Nejprve mám chu» se prát, ale pak to vzdám. A» mě dobije. Tady mě stejně nečeká nic pěknýho. Ale potom mi začne pomáhat na nohy. To co jsem chtěl říci za mě řekl muž stojící vedle mě v jezírku, a tak jen pronesu. Díky. |
| |
 | Když mi muž pomůže na nohy jen se na něj usměju a přikývnumu. Promnu si oči a podívám se na muže vedle mě. Nic však neřeknu... |
| |
Ležím si v cele v polospánku a premýšlam. Tých ár týžďnom čo tu mám ešte by» nejak pretrpím a potom budem konečne ži» ako normálny človek. Do cely však vtrhne pŕ goríl v červenom a zavelia, že mám ís» s nimi. Kam a pre ... Nestihnem ani dopoveda» a od jedeho dostanem cez držku. Stratím vedomie a prebudím sa až na pol ceste. Všimnem si pár vazňov, ktorý však idú po svojich. Konečne sme na mieste. Keď príde ku mne sudca a začne hovori» rozsudok precedím cez za»até zuby. Hej ! počul som, čo ma čaká a viem aj začo tak tu neotváraj tú dvoju veµkú držku a sprav, čo musíš, ale hlavne mlč. Bolia ma z toho uši. Ďalšia rana do držky. Vtom už letím dole do jazera. Vytackám sa von z jazera pred pár chlapov, čo tam stoja. Zaregistrujem iba ich tri slová a dnes už po druhý krát skončím v bezvedomí. Zobudím sa o hodný kus neskôr. Ostatný sa už prebrali. No super za 2 hodiny dostanem 3krát do držky. Pozriem na Mortyho ako začne ziapa». Aj keď mi ubudlo svalstva stále som autoritatívny typ ako na začiatku vojky s Orkami. Ak s ním mám vychádza» bude sa musie» kµudni». Pozriem na neznámeho muža, ktorý nám pomohol a poviem ovela milším tónom, lebo sa správa dos» priatelsky. PrepáČ mu jeho tón, zjavne je ešte rozhrušený z toho rozsudku. Ja som Rog-harr. Počul som niečo o tomto mieste alo mohol by si nám poveda» niečo o tomto mieste ? Prenikavým ohµadom sa zahladím na Martyho ( ešte ho nepoznám ). |
| |
| Jakmile jste se všichni oklepali , dopadl za vámi další vězeň. ( Gonny ) Jelikož ti muži v červeném tu nejsou tak on nedostal do držky. Nějak vyplaval z jezera , až k vám. Muž v červeném si vás všechny změří pohledem , otočí se na Mortyho. Ale no tak. Nemusíš se chovat neslušně , hned jak je to možné. Bullitovy to můžeš vrátit později. Dodá s úsměvem a pak se otočí na Rog-harra. Já jsem Diego , a starám se tu o nováčky. Hm...co bys chtěl vědět o tomto místě ?? No...Jak výš tahle modrá kopule nás nepustí ven , takže tady musíme trčet. Ovšem sme se tedy naučili žít , ale někdo třeba jinak. Odmlčí se a podívá se za sebe. Te» hned vás čeká důležitý úkol. Musíte se přidat k jednomu ze tří táborů. Každý je naprosto odlišný a všichni dělaj něco úplně jiného. Starý Tábor, Ten z kterého pocházím já , je nejstarší a největší. Tam te» půjdete a najďete mě tam. Sedím před hradní bránou v chatrči. Tam si pokecáme o všem co byste měli vědět. Jo a...strážím řekněte , že vás posílá Diego. Pak se otočí a jde někam dolů. Nakonec jen houkne. Sejdeme se ve Starém Táboře. A zmizí vám z dohledu. Celé to místo je nějaké divné. Stojí v jakém si údolí , je tu celkem velké jezero , ohraničené skálami. Na jedné straně je zavřený důl , nějaké harampádí jako hrníčky , pochodeň , láhev piva a krumpáč. Pak je tu ještě ta dřevěná deska a jinak nic. Z celého údolí , které je ohraničené skálami , vede jediná cesta někam dolů. |
| |
| "No dobře pokusím se..." řeknu Diegovi ještě než stačí zmizet a pak už ho nechám bez jakýchkoliv dalších otázek domluvit. Jak to říkal? Tři tábory? No uvidíme, nejdřív budu muset zjistit něco každém znich... jen tak si přemítám během Diegovi řeči. Když nám konečně zmizí z dohledu rozkoukám se po okolí. Teda ze zhora to vypadalo daleko lépe...napadá mě. Můj pohled se na okamžik zastaví u zavaleného dolu. "Tak co pánové? Půjdeme do Starého tábora?" prohodím jen tak mimochodem k ostatním spoluvězňům. Pomalým loudavím krokem dojdu až k dolu kde se rozhlédnu po něčem co by se dalo použít. "A hele pivo. To není špatný začátek." řeknu když můj pohled narazí na lahev piva. "Doufám že v ní něco bude." dodám a zvednu ji ze země. Zkoumám jestli v ní něco zbylo, nebo jestli je prázdná. Jako další mě zaujme starý krumpáč. Sakra na tyhle věci si tady budeme muset zvyknout... znechuceně vezmu krumpáč do ruky a otočím se zpět ke spoluvězňů. "Umíte s tím někdo zacháze?" zeptám se jich s pohledem upřeným na krumpáč. |
| |
Pche ! Tak to je akurát pre nejakeho sopliaka, čo v ruke nikdy nedržal meč. Ale aj tak je to lepšie ako drôtom do oka. Takže ak nemáš námietky podaj mi ho. Nieje to síce zbraň akú sme používali na začiatku vojny s Orkami... Poviem dos» uštipačným tónom. Na začiatok by sme sa mali asi drža» spolu, teda aspoň cestou do starého tábora. Nikto nevie, čo nás čaká a spolu budeme ma» väčšiu šancu. Ja som mu dal za pravdu?!? To prečo ? Keby sa našiel taký veµký obojrućák dostal by som sa do svojho živlu, ale mám na to ešte dos» sily ostatne pár rokov vo vezení a tesne pred tým ako máš ís» na slobodu »a hodia sem. Za»ial, čo sa ostatný dohodnú sadnem si na neďaleký kameň a čakám. Zrazu ma niečo začne štekli» na chrbte. Načiahnem sa a chytím velkého slizkého chrobáka. Fuj, to je humus. Hodím chrobáka do blízkeho stromu. Padne na zem a už sa nehýbe. |
| |
| Podívám se na blonďáka (Rog-harr) s mírným usměvem na tváři. Vypadá to že jsem se již uklidnil od té koupele. "Nemám nic proti. Já mam daleko rači nějaké lehké a obratné zbraně než tyhle. Akorát bych s tím někomu ublížil." pomalu mu krumpáč podám. Propnu si prsty a ze země seberu louč a lahev piva ,kterou jsem tam před tím odložil. "Mě zatím stačí tohle...a ty jestli jsi opravdu bojoval s orky s tím budeš jistě umět zacházet daleko líp než já." dořeknu odpověď. Na jeho zmínku o tom že spolu budeme silnější jen tiše přikývnu. Ostatních si moc nevšímám. A ani mě moc nezajímají. "Jdeš tedy do toho starého tábora za tím Diegaem? Rád bych se dověděl něco víc o tomhle kraji. Ze zhora nevipadal tak špatně a možná by se tady dalo i žít." dořeknu a otočím se směrem ,kterým se vidal Diego. |
| |
To teda dúfam po tých pár rokoch v lochu musím rozcviči» všetky údy, keby ma tak nechitili a bol by som ešte vonku. No nevadí takže idem do toho tábora. Som zvedavý, kde je ten generál, čo nás vtedy poslal do tých sračiek na fronte. Ale už som mu odpustil a stále v ňom vidím vzor. Ako že sa to len volal ....... Vŕta mi hlavou zatial čo kráčam po ceste do starého tábora. .... Už to mám volal sa Lee. Ten bol taký dobrý bojovník a ja ho už nikdy nestretnem. Až vtedy si uvedomým, že z tohto prekliateho miesta asi nikdy nedostanem. Ozriem sa dozadu. Ostatný sa ešte iba rozprávajú a tak ich tam zatiaµ nechám. Počkám ich v starom tábore. |
| |
| Poslouchám ostatní vězně. Pak si i vyslechnu Diega. Tak to bude hodně zajímavý. Patra barbarů, co se umí ohánětr mečem. A co tady budu dělat já? Já takovej... Pak se jen rozhlídnu po ostatních co se ještě baví a vyrazím za Rog-harrem. |
| |
Kútom oka zazriem muža, ktorý sa vidal za mňou. Trocha spomalím krok aby ma dohnal. Ja som Rog-harr bývalí velitel skupiny vojakov nasadených na obranu jednej malej dediny, ktorej názov si už nepamätám, ale na tom nezáleží. Prečo si sa sem dostal ? V rukách sa hrám s krompáčom. Bude to tu zaujímavé. |
| |
| Morty , Rog-harr a Hardet se vydali směrem , kudy odešel Diego. Cesta vede dolů z kopce , z oboustran ohraničená skálou. Kousek níž je další zavřený důl a u něj leží další krumpáč , kostra a nějaké borůvky. Vedle po cestě kousek dolů je jaká si dřevěná brána a na ní stojí dva muži v červeném brnění. U pasu mají meče a na zádech samostříl. Jsou k vám otočení zády a dívají se kamsi dál. |
| |
| Moje jméno je Hardet. A jsem zde.... Na chvíli se zarazím ..jsme zde za vrazdu. Jednoho zámožnýho pána, kterýmu jsem sloužil.Je to dlouhá historie. Ale za co jsi tady ty. Vojenský velitel...jak se mohl dostat sem? Pak vytáhnu další krumpáč a vezmu si jej. Ale spíš jen pro pocit bezpečí, určitě ne že bych s tím uměl zacházet... |
| |
Odfrknem akoby som sa o tom nechcel bavi», ale nakoniec onpoviem. Povedzme, že nás zahnali Orkoviy do kúta a nám bol život drahši než rozkazy. Jedoducho dezercia. Prisahám, že ak sa niekedy ztadialto dostanem tak ten sudca pride o hlavu. O pár týždňov som mal by» opäž volný. Krompáčom naznačím pohyb akoby som ho zabodával niekomu do chrbta. Možno som to vtedy nemal robi» ale nemal som za sebou toµko skúseností a keď vidíš tie príšery pred sebou je ti život milší ako rozkazy nejakého generála, čo si sedí v suchu. Ukážem na pár chlapov na bráne. Dúfam, že sa s nimi nebudem musie» rozpráva». Rád mám keď hovorí žalezo. |
| |
 | Když konečně vylezu z vody tak vydim že tam už jsou nějáký vězni. Zrovna někam odcházej a tak jdu za nima. |
| |
| "Já jsem Morty." představím se bonďákovi a všem ostatním. "Za co tady jsem vás nemusí zajímat." odfrktnu a pokračuji dále po cestě. Zastavím se u další kostry. První si všimnu starého krumpáče a po chvilce i borůvek. Rychle k nim přiskočím a utrhnu si je. "Mno hlady bychom zemřít nemusely." řeknu si zvesela. "Tak další krumpáč...jak já tyhle věci nesnáším" znovu si odfrknu a nechám ho bít. |
| |
To, prečo si sa sem dostal ma fakt nezaujíma takže si to nechaj pre seba. Pomyslím si a trocha zákerne sa usmejem. Prejdem popod bránu zo strážami, ktoré si ma zjavne nevšímajú. Odložím krompáč a pozriem sa smerom kam sa pozerajú stráže. Neviete, čo to tam je ? Spýtam sa ostatných ukazujúc smerom kam sa dívam. |
| |
| Já se jmenuji Gonny přestavim se a když dojdeme ke krumpáči tak neváhám a vezmu si ho |
| |
| Rog-harr ukázal někam dolů do z kopce. Matně je tam vydět provizorní dřevěné zábradlí , což asi znamená , že tam skala končí a je tam díra. Kromě jiného kousek vepředu nahoře je nějaká dřevěná lávka, která začíná na takový cestičce nahoře malého kopce , u kterého zrovna stojíte. Kam vede dál nevíte. Každopádně cesta tam dolů vede pořád dolů , až k tomu zábradlí , akorát se tam na jednom místě dost rozšířila jako by tam bylo údolí. V tom "údolí" není nic vydět kromě stromu na kterém se pravděpodobně houpe kostra. Muži v červených zbrojích vás pozorují. Asi ještě neviděli tolik lidí přicházejících z místa výměny. Po chvíli je to omrzí a už zase koukak kam si do blba. |
| |
| Ze zhora bude leší rozhled. říkám si při pohledu na lávku a ihned k ní vyrazím. Jdu docela rychle ,protože jsem zvědavý co z ní uvidím. Možná nějaký ten tábor? Jak jsou daleko ... Možná další lidi ,kterým by bylo lepší se vyhnoutn...možností je prostě pousta a já mam času dost... Když dorazím k lávce nejprve si ji prohlédnu jestli je dost pevná aby mě unesla a také jestli tam někde něco nečíhá. Kolonie je velice nebezpečná... opakuju si co jsem zaslech ve vězení. |
| |
| Morty vylezl po kopci nahoru. Pomalu přelezl přelávku a hned za ní je do země zabodnutý meč. Je pěkně zrezivělý , ale bude lepší než krumpáč. Pak je tady jedno pivo , hrnek a takový modrý kamínek - jeden magický rudový nuget. A kousek dal jsou dva zavalený doly , kde je prá šípu jinak nic. A tam nakonci se kroutí něco skoro růžového a hnusného. Vypadá to jako mále a tlusté prase , akorát má kratší nohy , má normální tlapy , bez srsti a hnusná hlava bez očí s moc zubama. Zatim si tě nevšiml. Krysokrt.  |
| |
| A sakra co to je? Napadne jakmile spatřím odporné obludy ,které si mě nevšímají.Také ihned vytáhnu meč a rovnou si ho nechám v ruce. Pak také vezmu lahev piva a ten nuget. Vše si uložím na bezpečné místo do nějaké kapsy a s mečem neoratně v ruce se pokusím vzdálit dál od těch Krysokrtů. Nevím jak jsou silní..k sakru... |
| |
| Morty se pomalu plíží spátky. Bohužel si ho nakonec jeden krysokrt všiml a ty jsi zjistil , že k tobě běží ohodně menší než ten druhý. Asi mládě. A» je to jak chce hrozně to piští a když pozoruješ to tlusté tělíčko , jak k tbě skáče chce se ti zvracet. Každopádně už to na tebe z dálky cení několik ne zorna malých zubů. |
| |
| "K sakru..." vyhrknu ,když spatřím odporné zvíře jak se ke mě blíží. Jeho zbatá tlama se opravdu vůbec nelíbí. Asi neuteču... dojde mi okamžitě a na nic nečekám s mečem v obou ruou. Což značí o mé jasné nezkušenoti v boji se zbraněmi se proti němu rozeběhnu a pokusím se ho zasáhnout mečem do hlavy ještě dřívě než mě stihne kousnou svými zuby. "Tak co divíš se? Doufám jen že maminka se nebude zlobit..." zařvu na něho těsně před úderem. Úder je velice neobratný a snepřesný ,ale silný. A je veden za shora přímo na odpornou hlavu tvora... |
| |
| Morty se rozběhne proti Malému krysokrtovy. Než se ta malá potovra stačí zorientovat , má meč na hlavě. I přes to , že je meč rezavý ještě nějak slouží a tak má krysokrt lehce naseklou hlavu. Nakonec krysokrt padne na zem a už se nehne. Z hlavy mu teče tmavá krev a třísní tak trávu a zem. Větší krysokrt se dál někde "pase" u těch kamennů. KDyž se rozhlídeš ještě někde , nic nevydíš. Všechno zajímavé jsi si vzal. |
| |
| "To nebylo moc těžký, ale je to mládě..." odfrknu si po chvilce a rychle se vrátím přez lávku na druhou stranu. Ani se moc nerozhlížím po okolí ,aby se do mě nepustil i ten druhý. Rychle se vrátím ke skupince spoluvězňů . "Nic moc zajímavého tam není, jen ještě jeden Krysokrt jednoho jsem tam zabil." pochlubím se jim a zastrčím si měč za opasek. Nevipadá to nijak elegantně ,ale mě to stačí. |
| |
| Rychle se rozeběhnu po cestě, kterou odešel Diego a po něm i slupina spoluvězňů. Snad je ještě dostihnu pomyslím si a trochu zrychlím. Proběhnu branou na které stojí dva muži, kterých si nevšímám a běžím dál. Po chvíli uvidím skupinku stát nedoleko lávky. Počkejte...! zakřičím a doběhnu k nim. Jmenuju se Den, nějak jsem se u toho jezírka zasnil a chtěl jsem jít svámy do Starého tábora, pokud tam ovšem jdete?! pověděl jsem jim a vyčkával na odpověď. |
| |
Dobrá práca. Takže s mečom vieš narába». Poviem s úsmevom, keď príde Morty a otočím, sa na vezňa, ktorý za nami dobehol. Samozrejme, že tam ideme. Nechceme predsa strávi» noc tu vonku tak už neotálajme a poďme za Diegom. Otočím sa na päte, nečakám na odpoveď a vykročím ďalej po ceste. |
| |
| Rog-harr se sebral a pokračuje dál dolů. Kolem toho dalšího údolíčka je spousta kamennů a za jedním stromem je mrchožrout. Taková ošklivá šedivá přerostlá slepice , s moc ostrým zobákem. U cesty se váli Voda v láhvi , pár šípů. U kamene je opřen starý meč a kousek u stromu leží dřevěná palice. Tam taky ovšem stojí ten mrchožrout.  (jedom jeden) |
| |
Super, niečo lepšie ako ten krompáč. Zoberiem meč a krompáč odložím bokom.Ostatné veci si nevšímam ale zdvihnem blízko ležiaci kamienok a hodím hoi po mrchožrútovi aby ma zaregitroval. Dúfam, že zaútočí. Pomyslím si z úsmevom na tvári. |
| |
| Rog-harr hodil kamínek po mrchožrouty. Toho to trefilo přímo do hlavy. Otočí se a rozhlíží se kdo to po něm hodil a pak začne kvičet. Po dlouhém kvičení se rozběhne proti Rog-harrovy hlavou napřed , jak už u mrchožroutů bývá. |
| |
Takze toto tu má inteligenciu na bode mrazu. Usmejem sa a čakám kým sa mrcožrút priblíži. Pokúsim sa uskoči» a krátkym švihnu»ím meča zasiahnu» krčnú tepnu. |
| |
| Mrchožrout se ukázal jako velice tupé zvíře. Jakmile Rog-harr uskočil , mrchožrout běžel ještě kousek dál. to Rog-harrovi stačilo na to aby mu nasekl dlouhý krk. Jeho meč je starý a proto už je z části rezavý a trochu tupý. Avšak na mrchožoura to stačilo. Ten se sklátil na zem a v krvy tam te» leží. |
| |
| "Trochu líp než s krumpáčem. Pro začátek to stačí." -zavolám za Rog-Harrem a ještě chvilku se koukám po okolí těch zavalených dolů. Nic mě však již nezaujme a tak pomalu vyrazím dále po cestě. Mam to ale štěstí...meč , pivo a podivný modrý kamínek...v kapse... -Rog-Harra dostihnu v okamžiku ,kdy zabil mrchožrouta. "Dobrá práce vojáčku." -pochválím ho. Mrchožrouta si ani moc nevšímám a toho co je v jeho okolí taky. Rychle pokračuji dál po cestě dál od tohoto místa, které podle kostry na stromě nevěstí nic dobrého. Jdu celkem rychle ,ale po cestě se dívám kam šlapu, abych neupadl nebo nepřehlédl něco užitečného. Jak to říkaly v cele? Hlavní je jídlo...v kolonii ti nikdo nic nedá. Jako by tam někdy byly. zavspomínám po cestě. |
| |
 | Ked sa preberiem po tom,ako som dostal peknú ranu od chlapov v červenom hneď ako som mokrý vyliezol z jazera,zbadám nejakých chlapov,teda idem k nim.Čau,poviete mi,čo máme robi»?Idem neskoro,kvôly tomu sprostému sudcovi,nemohol to dočíta».Spýtam sa,lebo mi nikto nič nepovedal.Hmm,horšie to asi by» nemôže. |
| |
| Morty "přeběhl" Rog-harra a upaluje si to dál směrem k zábradlí. Když dojde k tomu , skála opravdu končí a když se podívá přes ty dřevěná prkna spatří celkem velkou výšku , i když je dole řeka nerikosval by nikdo skočit dolu. Cesta však okamžitě zahýbý doprava někam za tu skálu , takže jsi stratil údolíčko z očí. Te» jdeš dolů a nic zajímavého nenajdeš. Jen u toho zabradlí si vyděl v dáli dlouhý cosi. Seběhneš dolů po cestčce , podél řeky až se dostaneš na rovnou půdu. Už seš na větší "planině" s hodně šutrama. Z pravé strany je to ohraničené řekou. Před tebou jsou dva chlápci v kožešinové zbroji s modrým šátkem. KAždý má palcát s bodáky a na zádech luk. Kousek za nimi je dřevěný plot a za ním pár mrochžroutu. Cesta lehce zahýbá do leva. TA vede k nějakému mostu , u toho stoají další dva muž v červené zbroji. Te» to velké cosi vydíš jako velkou černou věž s červenou střechou. |
| |
| Opatrně se zbarní stále zastrčenou za opaskem přistoupím k těm dvoum postavá. "Dobrý den.Jse m tady nový a možná byste mi mohly s lecčím poradit." řeknu jim a i přes svou jinak nespolečenskou povahu se to z ní docela přátelsky. Zároveň si obě postavy bedlivě prohlížím ,připraven při prvních známkách agrese rychle utéct. |
| |
| Jeden z mužu bílý jak křídá a holohlavý si tě nevšímá. Druhý , černovlasý muž, trochu opálený se natebe otočí. Má špičatej obličej z ostrým nosem. Fakt ty si ten novej jo. Já věděl že Diego tam poleze pro někoho nového. Heheheheheh. Snad tě nepřesvědčil k tomu , aby ses přidal ke Starému táboru co ?! Hehehehehhehe. No tak povídej mladej. Co máš na srdci ?? Hehe Nemám celej den. Řekne takovým tím přátelksým hlasem a jako by měl trochu upito , i když nikdo poblíž nevydíš nějakou láhev. |
| |
| Tázavě se zahledím na onoho muže. Nechápu jak to myslí s těmi tábory. Ani ten muž Diego...říkal že jsou tři ,ale proč by mě měl přesvědčovat ,abych do nějakýho šel.... "Ten muž Diego nám jen řekl ,že ho máme vyhledat v nějakým starým táboře a tam nám prý řekne víc ,ale já se chystám do toho tábora k vůly něčemu osobnímu." -odpovím po chvilce vyhýbavě na otázku. Při bližším pohledu na toho muže se mi do hlavy vloudí jistá myšlenka. "Emh...Z jakého tábora jsi ty? Tvoje oblečení je totiž jiné než těch které jsem tady zatím potkal." -položím mu zase otázku já. |
| |
| Muž se na tebe podívá a vypadá jako by silně potlačoval smích. Nakonec to nevydrží a vybuchne smíchy. Chvíli se směje a pak se uklidní , zhluboka se nadechne. No teda...To je tady síla !!! Teda Diego to pěkně podělal . Heheheeeh. Teda ne že by byl vůl jo. Ale rudobaroni nestrpí , když nějakého nováčka nedostane hned do jejich tábora. Pak se na chvíli zamyslí. Jo...ty ses ptal na ty...Tábor ??? Jo na tábor. Já jsem z Nového tábora. Ale o táborech něco víš ne ?? Jo ?? Co ?? Heheheehe Diego Heheheehe |
| |
| Znovu se tázavě zahledím na onoho muže.Jeho výbuchu smíchu si ani moc nevšímám, na první pohled by pro mě nebylo dobré kdybych se nějak neovládl. Jak bych mohl něco vědět...teď mě sem hodily... "Aha tak nový tábor ano? To je zajímavé. Já vlastně nevím o žádných táborech ani rudobaronech. Jak bych o tom mohl něco vědět? Teď jsem přišel." -odpovím po krátkém zaváhání. "A abych řekl pravdu nemám nejmenší důvod se ke Starému táboru přidávat, zatím mi nenabídl nic jiného než touhu zabít jednohu z jejich členů." -dodám ,ale hned po tom se zarazím. Co to dělám? Jak jsem jim to mohl jemon říci... |
| |
| Heheheehhe !!! začne se chlap zase smát. Tak Bullit ti dal přes držku jo ??? To on rád dělá nováčkům. Heheeheh. Ale bejt tebou bych počkal. Patří ke strážím a je to docela nařachanec. Proti němu jsi jako moucha. Heheheehe Zase se chvíli daví smíchem. Jo...a te» ty tábory. Celkově jsou tu tři. Starý Tábor , Nový tábor a Sektovní tábor. Jsou rozdělení kvůli tomu že každý má jiné plnáy na únik. Starý tábor. Ti červení paka jsou pod vládou Rudobaronů. To jsou nejmocnější muži v kolonii. Pak tam patří i stráže. Ti chlápci v červených zbrojích a stíny. Jako Diego.Heeheheh. No oni si tady jen válej šunky a mění rudu za co chtějí. Jejich kopáči kopaj rudu atd. atd. Hele...bacha aby ses nestal kopáčem nebo rolníkem. Je to fakt bída a každej si na tebe dovolí. No dál...Nový tábor. Ten je pod vedení Žoldáků. i když se tomu nedá zrovna říkat vedení protože Mi Banditi si stejně děláme co chceme. Koneckoncům žoldáci taky. Heheeh Naši rolnící pěstují rýži a kopáči dolují rudy , která směřuje na velkou haldu rudy , kterou chtějí mágové vody vyhodit do povětří aby se roztrhla bariéra a mi mohli pryč. Hehe. A pak jsou tady Sektáři. Modlí se ke svému idolu a nic nedělají. Věří že je jejich idol zachrání . Hehehe. Každopádně nemají svůj doůl a nic nedělaj. Jen studujou o svém idolu a věří v něj. To» vše. Jsou pod vedením Guru a Templářů. |
| |
| "Asi máš pravdu "přítely" na toho Bullita si budu muset chvilku počkat. Stejně nikam neuteče..." -řeknu a mírně se ušklíbnu. Poté se již jenom zaposlouchám do jeho vyprávění o táborech. Takže sekta se jenom modlí , ale asi ne k Adanosovi? Jeho služebníci jsou v Novém táboře jak jsem pochopil. A lidé z nového tábora se jen válý a nic nedělají. Ve starém táboře jsou stíny a stráže...Mno nejdříve se, ale porozhlédnu po všech táborech...a pak se možná rozhodnu... -Na chvilku se odmlčím a přitom je na mě znát že se mi něco honí hlavou. "Tady máš přítely..." -usměju se na něho a vyndám jednu lahev piva ,kterou mu nabídnu. "...ber to jako vyrovnání za tvé informace." Vyčkám až si muž vezme lahev a pak se vydám dál po cestě. Ovšem neudělám ani dva kroky když se otočím zpět k muži. "Mám ještě jednu otázku. Čím se zde platí? Královské zlato tady asi moc velkou cenu mít nebude, že?" -zeptám se ještě a vyčkám na odpověď. |
| |
| Díky !! Zvolá radostně muž a převezme pivo. Otevřeho a ty odejdeš. Pochvíli na něj houkneš a on se otočí. Platí se tady Magickou rudou !!! Takový modrý kamínek !! Zavolá a napije se pořádně piva. Kousek od tebe je most , u kterého stojí dva strážci a za ním je cesta někam pryč , ale vedle té cesty je velká dřevěná zeď a za ní Hrad. Obrovský kamený hrad. |
| |
| "Díky..." -špitnu ještě odpověď muži v modrém a pokračuji v cestě na tváři mám radostný úsměv. No aspoň nejsem úplně švorc... Značí ten úsměv. Můžů u mostu si ani moc nevšímám, stejně jako si nevšímám okolí. Teď musím do toho hradu do tábora ,tihle mi stejně neřeknou víc než už vím...a v lese bych našel tak akorát houby ,kdybych měl štěstí a něco mě nazabílo... Pomalu přejdu most a podívám se k bráně vedoucí do toho tábora. Další stráže...v rudém...to je nepochybně starý tábor... -usoudím podle barvy oděvu stráží na mostě a těch ,které vidím stát u brány. Pokračuji přímou cestou k tomu táboru. Jdu zvolna a snažím se působit bezstarostně a neohroženě. Zastavím se před bránou,jako bych se rozhodoval jestli opravdu půjdu do vnitř. Pak vykročím... |
| |
| Sešel jsem z údolí a sebral povalující se krumpáč u mrtvého mrchožrouta. Snad ještě uzdvihnu krumpáč, jelikož už alespoň měsíc jsem nedržel v rukách kovářské kladivo. pomyslím si. Půjdu se podívat do toho Starého tábora po nějaké prácičce, jestli tam nehledají kováře. Když jdu dál uvídím dva muže u kterých stojí ten další vězeň. Slyším jak se baví o ostatních táborech tak se zaposluchám. Ten vězeň má pravdu, nejlepší bude podívat se po všech táborech a pak až se k nějakému se přidat...! |
| |
Zastrčím si meč za pás a pokračujem dole po ceste. Mužov, ktorý sa rozprávajú s Mortym si nevšímam a započujem 3 slová, ktoré ma zaujmú: ... Nový tábor .... žoldáci ...... Takže to bude moja prvá zastávka po starom tábore. Pomaslím si a pokračujem až pred bránu do starého tábora. Nečakám, či ma niekto zo stráží oslový ale hneď poviem odkaz od Diega. Posiela ma Diego. A s kµudným, vyrovnaným pohµadom si obzerám stráže. |
| |
| U brány Starého tábora stojí další stráže. Mají též červené zbroje , akorát jsou k ní přidané železné pláty. Jeden z mužů , takový vousáč se na vás tři podívá a hrubým hlasem řekne. Jo Diego. Říkal , že někdo spadnul , ale že by vás bylo tolik. Hehe. No tak běžte dovnitř. Pomalu vstoupíte dovnitř a to co se skrývá za dřevěnou zdí je úplně něco jiného. Podél zdi jsou tak dvě vrstvy dřevěných chatek. Některý jsou "pohodlnějších" jako , že mají komín , krb , lepší postel atd. Ty horší mají jen čtyři zdi , strop a postel. Uprostřed tábora je obrovský hrad z černých kamenů. Brána je tam otevřená , ale před bránou stojí další strážce , s jinou zbrojí. Už není moc červená , hlavně se skládá z moc plátů a hrudí plát je složen z nějaké hlavy. Nějakého démona. Všude pochodují samí kopáči , baví se mezi sebou nebo se válí na chatce , či před ohništěm. Pak jsou tady chlápci v červeném. Nosí ovšem lehčí oblek než měl Diego a bez kroužkové zbroje. Většinou mají krátký meč a krátký luk. Taky tady sem tam projdou stráže různé kategorie ( lehká , střední , těžká) Kousek před bárnou je jedna chatrř , ta má lavičku a na ní sedí Diego a o něčem asi přemýšlí. Taky jste si všimli na pravo , kousek nahoře u chatky stojí nějaký zvláštní muž. Je holhlavý a potetovaný. Má nějaký oblek. Taková krátká róba s hodně runama. Ten muž něco vykládá dvoum kopáčům. |
| |
| Projdu branou a všimnu si toho potetovaného muže. Hned jdu k němu protože ty runy na jeho obleku mě zaujmou. Podobné runy jsem viděl na různých mečích a zbrojích paladinů, nebo na různých magických amuletech. pomyslím si a když příjdu blíž tak na muže obklopovaného muži zavolám... Zdravím...! |
| |
| Zajímavé ten bude asi ze sekty... usoudím podle jeho oblečení ,které se nepodobá ani stážím tohoto tábora a ani banditům tábora nového. "Ten je asi z té sekty.." neubráním se říci myšlenku nahlas. Pokračuji až k Diegovi ,který by na nás měl čekat kousek za branou u své chatrče. |
| |
| Den vyrazil směrem k mužovi. Prochází kolem několika chatrčí , spoustů lidí si ho přohlíží. Muž stojí u ohniště spolu s další dvouma kopáčema. Nedaleko je od nich jeden strážce ve střední zbroji. Dojdeš až k muži a oslovíš. Spáč s tebou. Co potřebuješ příteli ? Řekne muž takovým tajemným hlasem. Morty se vydal směrem k Diegovi. I jeho si prohlíží spoustu lidí. Ty tři strážci u bárny nevypadají jako by někoho chtěli pustit dovnitř ale ty k nim stejně nejdeš. Dojdeš k Diegovi a ten si tě všimne. A vyda...už jseš tady. A kde jsou ostatní ?? Řekne spíš lhostejným hlasem. |
| |
| "Mno oni jsou někde v zadu." odpovím lhostejným hlasem a ani my moc nevadí že tady nikdo z nich není. "Tam v údolí jsem potkal pár lidí z Nového tábora, říkaly něco o tom že ty jsi zde něco jako verbíř. A také mi řekly nějaké základy o těch táborech. Ale steně nevím jaký bych měl prospěch z toho že bych se k nějakému přidal..." -řeknu Doegovi a posadím se na zem.Stráží u brány a ani kopáčů si nijak moc nevšímám. |
| |
| Jo tak vzadu jo ? Oni přijdou. Pak sei tě pořádně vyslechne. Verbíř ?? To je pěkné. Ne verbíř opravdu nejsem. Jen se starám o nováčky. Pak se na chvíli zamyslí. Prospěch. Tady je hodně moc věcí , který jsou důležité aby ses přidal k táboru. Za prvé když nebudeš členem táboru , nemá nikdo žádné závasky za to aby tě zabil a nebude z toho mít problém. Za druhé bude obtížné sehnat si obydlí. Za třetí bude problém s monstrama. A za čtvrté nenalezneš přátele ne. TAkže radil bych ti , aby si se k němu přidal protože někdo je schopný zabít i pro krumpáč. Hehehee |
| |
| "Něco na tom bude." žeknu jako odpoveď na výčet jeho argumentů pro přidání se k táboru. Ano ano ,ale kde by to bylo pro mě asi nejvhodněší.rozhodně meám v úmyslu zemřít někde v dole, nebo na poly... zamyslím se na okamžik. "Můžeš mi povědět něco o každém z táborů tady? Kde by to bylo asi nejvýhodnější...?" druhou otázku říkám spíše jen jako ironii ,protože od můžů vím že Diego má za úkol přimět lidi ,aby se daly k tomuto táboru. |
| |
| Tak samozřejmě tě budu chtít přetáhnout na stranu našeho tábora. Po tomhle se šibalsky usměje. Ale abych byl fér a stejně to říkám každému tak ti o nich něco povim. Starý tábor , to je tohle , je pod vedením rudobaronů. Jsou to nesmírně mocní chlapy s kterýma není radno si zahrávat. Ti velí druhý nejdůležitější vrstvě a to jsou stráže. Ti se starají o tábor. Hlídají ho a ve Starém dole , to je náš vlastí , se starají aby kopáče nesežrali důlní červi. V noci hlídkují a pomáhají každému v nesnázi. Pak jsou na hradě mágové ohně a ty dělaj své kouzla a o nikoho se moc nestarají. Dále jsou tu stínové. To jsem já. Ty se staraj o to , že nic nedělaj. Nic neděláme a je to dobré. Sice nemáme žádné výhody o proti strážcům a proto se hodně stínů snaží mezi ně dostat. Jako stínové přímáme kopáče mezi sebe. POkud splní naše úkoly. A pak jsou tady kopáči. Ty žijou v bídě. Každý den jsou kopat do dolu rudu. Pak se vrecej , chvíli tady budou a pak zase. Náš tábor vyměňuje rudu za všechny důležité věci a potraviny , které tu nejsou k sehnání. chvíli se odmlčí abys to střebal. Pak je tady Nový tábor. Řeknu , že je to banda grázlů a dobrý lidi mezi nimi budeš hledat těžko. Nemají žádné vedení ale respekt tam mají hlavně žoldáci a mágové vody. Ti poctatě jen chrání svůj doů a tábor a jinak nic. Banditi to jsou přítěž , jsou to lupiči a vrazi. Někdy přepadnou náš konvoj , všechny pozabíjejí a věci si vezmou. Schromaždují rudu , aby ji pak mohli vyhodit do vzduchu a roztrhat bariéru. Zase cvhíli počká. A pak je tu Sektovní tábor. Je někde v bažinách. TI se modlí ke svému idolu a poslouchají guru , kteří je učí o všem možném co je spojené s jejich idolem. Pak jsou tam templáři a to jsou docela namakanci , ti se staraj o tábor a bojují za jejich věc. A pak novici. Ti se účí o idolu a jinak nic nedělaj. Taky pěstujou Drogu z bažin což je dobré hulení. Zase chvíli počká. Pak se odkašlá. Myslím že to je všechno co bys o nich měl vědět. |
| |
| Z místa výměny se vydám směrem ke starému táboru. když sem tam došel tak jsem rovmou zamířik Diegovi. Akorát jsem slyšel jeho povídání o táborech. Chvilku nad tim přemejšlim a pak se zeptám a co to je za boha ten koho uctívá ta sekta? |
| |
| Poslochám Diegovu řeč a všech zdejších táborech. Je to docela zajíma vé a pomalu mi dochází nutnost se k někomu z nich přidat ,ale ještě stále nevím ke komu. Z jeho vyprávění také usuzuji, že mám jenom jednu možnost a za tábora ke kterému se přidám se dostanu jedině jako mrtvola. "Diego, je docela zajímavé něco vědět o každém táboru ,ale na rozhodnutí budu potřebovat čas, ale teď se tě zeptám z cela na rovinu. Vím že pro přežití zde je důležitá ruda. Tak se tě tedy ptám. Neměl by jsi pro mě nějakou práci? Nebo nevíš o někom kdo by ji pro mě měl?" zeptám se po chvilce bez jakých koliv okoloků. Gonnyho si moc nevšímám. |
| |
| "Á přece ještě někdo přišel." Řekne Diego , když spatří Gonnyho. "Nějaký Spáč nebo tak něco." Odpoví Diego na Gonnyho otázku. Pak se podívá na Mortyho. "Tak práci jo. Po pravdě řečeno. Práce se dává jen lidem z tábora a nebo lidem , kteřá se chtějí přidat k táboru. Já pro tebe žádný úkol nemám , ale Thorus , ten chlápek u brány s tím obouručákem má prý nějaké problémy. Zeptej se ho na práci , asi tě bude odbývat ale vytrvej. A hlavě !! Neříkej , že jsem ti něco řekl. jinak si hledej koho chceš , ptejej se nebo kdo ví co. Hlavně stínů teda." Diego nenápadně ukáže na muže u brány. JE to černoch s náušnicí na uchu. Má krátce střižené černé vlasy. Na sobě má těžkou zbroj stráži a na zádech obouručný meč. MH: Napsal jsem tu špatně tak proto je to bez tučného textu. |
| |
| "Aha dobře. Budu se vytávat a uvidím jestli se najde práce pro kováře." -odpovím Diegovi a podívám se na strážce který stojí u té brány. Mno raději nebudu slibovat čelnství v táboře...mohlo by to znamenat problémi... -napadne mě při pohledu na těžo oděnce se kterým bych si určitě nechtěl začít nějaké nepřátelství. Po chvilce se ,ale rozhodnu a přejdu k tomu muži. Mírně si ho prohlédnu a pak promluvím. Klidným vyrovnaným hlasem. "Prý byste měl práci pro někoho ,kdo není z tábora." zeptám se ho rovnou opět připraven rychle utéct při náznaku agrese z jeho strany. I když vím že by mě stejně rychle dostaly jejich šipky. |
| |
| A neznáš někoho, kdo by mi o tom bratrstvu mohl říct něco výc? zase se zeptám Diega |
| |
| Diego se podívá na Gonnyho a pak ukáže prstem přímo dopředu na nějakého chlápka , který má na sobě krátkou robu s runama. Támhle ten ti něco řekne. Morty zatím přišel k hradí brány a zeptal se toho těžkoděnce. TAn se na něj podívá přísným pohledem a drsným hlasem řekne. Kdo to říkal !!??!! Já žádnou práci nedávám !! Zmiz ! |
| |
| "Dobře jen jsem zaslech že máš nějaské problémi a možná bych ti mohl pomoci" odpovím a pomalu o krok ustoupím. No nedivím se že Diego nechce být jmenován...ale měl pravdu opravdu mě odbyl... |
| |
| Potom co Diego ukáže na toho chlapa, tak se s nim zatim rozloučim a namířim si to k tomu chlapovi. Zdar chlape ty jsi prej z toho bratrstva. Mohl bys mi o něm říct něco výc? |
| |
| Gonny si to namířil k tomu muži. Oslovil ho ale než stačil cokoliv říct. Spáč s tebou , příteli. A až potom si tě vyslechne. Mi Novicové se staréme o to , aby sme dostali lidi na tu správnou cestu a rozšiřovali učení. Naši Guru nás pak učí o všemocném Spáči. A templáři na nás dohlížejí a chrání nás. Náž tábor je dole v bažinách. Také pěstujeme Drogu z bažin a tu pak prodáváme. Doufám , že jsi pochopil , že dva táboru jsem vyměnklý a jen ten jeden ti ukáže správnou cestu. A jaká je ta správná cesta ?? Naše Bratrstvo. Morty mezi tím hovoří s Thorusem a jak je na něm vydět není moc potěšený. Jaké problémy ??? Já žádné poblémi nemám a nepotřebuju pomoc !! Řekne trochu nazlobeně , ale spíš to vypadá jako by se tě chtěl zbavit než tě pak někde zabít. |
| |
| Jeho odpověd mi nedá abych se nezaptal a kudy přesně vede cesta do těch bažin? Rád bych se tam kouknul. |
| |
| "Opravdu ne? Já bych něco potřeboval už jen abych tady chvíli přežil." -nenechám se odbýt a pokračuji v mluvení. Je to tvrdý oříšek ,ale potřebuju zásoby...a na to abych ho zabil nemám sílu ani žaludek... -zamyslím se na tváři se mi objevý smutná grimasa ochotná udělat za kus žvance snad cokoliv. |
| |
| Když obejdeš hrad , tak u jedný chatky je jeden můj "kolega" řekni mu , že chceš do našeho tábora a od tě tam odvede. řekne Gonnymu muž. Mezitím Morty přemlouvá Thoruse. Sice mě zajímá jak ses to dozvěděl ale budiž. Mám tady takový problém s jedním hajzlem z Nového tábora. Jmenuje se Mordrag. Kradl i rudobaronů a te» to prodává. Co chci abys ho vykopal od tuď pryč a klidně ho i zabil. Stojí u druhé brány za hradem. Ale pospěš si. Povolí nakonec Thorus a nenápadně ti předá informace. |
| |
| "Jak si přeješ." odpovím odevzdaně a ani se nezajímám o odměnu. Dalo by se to sice očekávat ,ale zbytečně ho nechci provokovat zbytečnými otázkami. Pomalu odejdu dál od něho směrem na druhou stranu. Po cestě si všímám stínů a stráží a všech co vypadájí jinak než kopáči. Nikam nespěchám ,když ten problíém počkal do teď tak ještě chvíli snad vydrží. |
| |
| Vydal jsem se směrem, kterým mě poslal onen muž. Koukal jsem se kolem se be , abych toho muže nepřehlíd. Když jsem ho spatřil tak jsem k němu šel. Ahoj poslílá mě tvůj bratr prej mě dovedeš ke bratrstvu. |
| |
| Moc si nevšímám chlápka co se najednou objevil po mém boku a vytrvale poslouchám potetovaného muže, který je asi ze sektovního táboru v bažinách. Nenašla by se u vás v táboře práce kováře? zeptám se po chvilce. Snad tam bude pro mě místo pomyslím si A jakou práci přesně vykonává templář? |
| |
| Tak na templáře rovnou zapomeň. Jsou to ti nejsvatější bojovnící. Jedině ti nejzukšenější a nejsilnější novicové se mohou stát templářem. Kováře nepotřebujem ale nové duše ano. Řekne Denovi muž. Gonny ze zatím vydal cestou kolem hradu. Míjí spoustu kopáč , stráží a stínů. Vydí spoustu chatek. KDyž ho celej obějde , dojde na obrovský plácek. Kolem sjou chatky a uprostřed velké ohniště. Stojí tam jeden z chlápků jaký byl ten předešlý. Spáč s tebou příteli. Ano rád tě zavedu k nám. Jestli si připraven můžem hned vyrazit. Morty též obchází hrad ale z druhé strany. Hned na začátku cesty ho někdo osloví. A..Ahoj. T-t-ty seš nnovej co ??? A-asi potřebuješ Přítelle co ? |
| |
| "To záleží na tom co mi může ten přítel nabídnout." odbudu ho rychle a moc si ho nevšímám. Co je tohle za člověka...sand si nemyslí...ale to ne... tak nějak si o něm uvažuji co by mohl chtít ,ale moc se mi nezamlouvají mé myšlenky. Nevím čím jsou způsobeny ,ale snad jenom vyprávěním vězňů... |
| |
| Můžem vryzit odpovim bez váháni, ale pak se zamyslim a dodám ale nemám žádnou zbraň kdyby nás něco přepadlo |
| |
| N-no přec-ce přát-t-telstvý. N-ee ?? A-a taky ti m-můž-žu pomoc-ct s bojem. řekne ten muž takovým pištívím , až uchylným hlasem. Když ho spatříš tak by se ti chtělo smát. Vypadá jak obsolutní magor , a je to kopáč. U pasu má láhev s voudou a dřevěný obušek. Fajn , tak vyrazíme řekne Novic Gonnymu. S tou zbraní si nedělej starosti , já tě ochráním. A rukou poklepe na svojí sekeru. Je trochu zničená ale jinak vypadá dobře. Vyběhneš zaním z druhé strany tábora. Běžíte podél řečky , která vede dolů a dolů a dolů. Z jedné strany je řeka , z druhé les. POřád běžíté dolů. Řeka někdy udělá vodopád a takže je te» o něco níž. A pořád běžíte dolů a dolů až se dostanete k převisu skály. Tady se řeka mění na vodopád , který padá do jezera , které se mnění v bažiny. Tam dole v tom lesíku bažin je Sektovní tábor. Fajn...te» běž dolů a nějak se zařiď. Myslím , že si tě někdo převezme. Spáč s tebou. A poté odejde zpátky. |
| |
| "Jo jistě a kdo by měl bojovat." -zeptám se ještě ,ale spíše jenom abych neurazil. "Mno jestli máš nějakýb ocelový prut a rudu mohly bychom si o tom promluvit." -dodám po krátkém zamyšelní. Stále muže sleduju a přemýšlím o boji. Kdyby sem s ním měl bojovat jak by to asi dopadlo jak je silný a pod. "Mno tak dobře jestli chceš ,ale budu velet já a ty se budeš držet kousek za mnou." -přikýcnu nakonec souhlasně. Snad nedělám moc velkou chybu... |
| |
| D-dobře. T-tak k-am to j-jde-me ??? Zetpá se tě ten muž. Jo a...a...a j-já se jme-jmenuju Mud. Řekne chlapík a přijde až k tobě. |
| |
| "Jasně jdeme...ale drž se dál ode mě." -odpovím mu nasupeně. Nevypadám že bych zrovna moc nadšen z jeho přítomnosti. Když se mě něco pokusí sežrat tak mě zastoupíš... při této myšlence se mi na tváři objevý lišácký úsměv. Rychle ,ale obezřetně pokračuju dál v cestě k bráně na druhé straně tábora. Stejně jako před tím se dívám po a raději i zastavím u každého člověka co by mi mohl být prospěšný. |
| |
| Pomalu běžíte podél hradu. Probíháte kolem chatek , kopáčů , stínů a pár strážců. A-a kam jde-m-m ?? Zeptá se najednou Mud zaběhu. Zrovna jste doběhli k jedné velké kamené stavbě - aréně. U ní sedí tři muži , jeden strážný a pak dva divný chlápci. Jeden v kožešinové zbroji s plátama , druhej v bojové suknici , holohlavej a potetovaný runami. Pak sedí na židli za takovým dřevěným oknem stín v těžké zbroji stínů. |
| |
| "Netuším..." -odpovím vyhýbavě a na okamžik se zastavím u arény. Prohlédnu si všechny muže ,ale neschledám na nich nic zajímavého a tak pokračuji dál k bráně. |
| |
| Běžíš dál podél hradu. Zase míjíš spoustu chatek a...na jednom místě je spadlá velká černá věž. JE fakt obrovská a její trosky se válejí všude kolem. Je to asi dlouho protože všichni sjou v pohodě a čás věži slouží jako tunel. Běžíš dál a v tom přiletí další otázka. M-máme ně-jjaký s-směr ??? N-nebo bude-m krouž-žit v kr-uzích ? zeptá se Mud |
| |
| Zase se otočím na Muda. ten chlap mi už leze na nervy. "Můžeš na chvíli zmlknout?" osopím se na něho a zase pokračuji v cestě. |
| |
| Sejdu dolu do tábora a cestou si pobrukuju. PTěsne před začátkem táboras zastavim tak jsem konečně tady dofám že se mě někdo ujme pomyslim si a vejdu. |
| |
| soukromá zpráva od Morty pro |
| |
| Ty asi nejsi moc hovorný co ?? Řekne Mud a jde dál zatebou. Budu sticha a nebudu tě otravavovat. Běžíte dál kolem hradu až se dostanete k zadní bráně. Jako vždycky je tady spoustu chatek , ubrány stráže a u předí chatky hned před bránou stojí Stín a Bandita z Nového tábora. To budeme tady ?? Řekne Mud. Gonny mezitím sestoupil do Sektovního tábora. Od všud bzučí hmyz a švitoří ptáci. Je tady né smrad ale vůně bažin. U dřevěné brány stojí dva templáři. Vítej cizinče ?? Za jakým účelem jdeš do našeho tábora ? |
| |
| "Jasně Mude ,ale za chvíli se vydáme na výpravu zabít nějaký orky." -otočím se mrknu na něho spiklenecky. "Počkej tady a ani se nehni." -dodám po chvilce a přejdu k banditovi z Nového tábora. To bude asi on... usoudím podle jeho oděvu a poloze. "Zdravím Ty budeš Mordrag že ano?" -zeptám se ho spiklenecky a s lišáckým úsměvem. |
| |
| Dobře , počkám tady. Řekne Mud a jakmile dojdeš k tomu muži už je hned za tebou. Kdo to je ? Chlápek si vás oba změří pohledem , na Muda se chvíli dívá s prapodivným výrazem. Jo já jsem Mordrag. Mám to nejlepší zboží. Koupíš něco ?? Nebo chceš kecat nějaký hlody ? Co ? Řekne celkem mile a v pohodě. |
| |
| "Padej a neposlouchej." -pokusím se odehnat otravného a vlezlého Muda. -znovu se otočím na banditu. "Mno myslím že spíše mám já něco pro tebe. jeden strážce Thorus si tě zde nepřeje a mě poslal ,abych to s tebou vyřídil." řeknu mu bez okolků ,ale místo abych sahal po zbrani na něj jenom s klidem hledím. |
| |
| Aha Řekne pohodově Mordrag. Tak Thorusovi vyřiď , že sem už může někoho poslat , aby mě zmlátil. Řekne Mordrag v klidu. U pasu má železný palcát s hrotama ale vůbec se ho nedotýka. A na zádech má dlouhej luk a toulec. Co to děláš ?? Zeptá se tě ještě Mud. |
| |
| "Mlč do toho ti nic není." opět se osopím na Muda, kterému v duchu dávaám tisíce ošklivých jmen. "A Thorus sem poslal mě ,ale nevidím důvod k násilí. Mám za to že vše se dá řešit i mírovou cestou." -pokračuju s klidem v hlase. |
| |
| Ha. Ty seš tady novej co ?? Řekne v klídku Mordrag Protože jinak bys věděl ,že mírumilovnou cestou tady nic nejdte. Zvláš» v tomhle táboře by to měli vědět. Mordrag se ušklíbne. To je tvoje zbraň. A co to máš na sobě ??? Si z nového tábora. Vychrlí ze sebe Mud na Mordraga. Hele padej !! Nevydíš , že se tady bavíme ?! A pokud vím , tebe nikdo nezval. Osopí se na něj Mordrag. E.ee Pojď pryč. Tenhle chlápek je šílenej. Řekne Mud pisklavým a bojácným hlasem. Ty si posera ! Řekne Mordrag. Mud se schová na tebe a dýchá ti na záda. No...jestli mě chceš vyřídit tak můžež začít , ale myslím , že jsi mnohem inteligentnější a zmůžeš se navíc než Gomezovi líbat zadek. Co ?? Hehe |
| |
| Rád bych něco zistil o tomhle táboře. odpovim templářovi a pak dodámnevíš oněkom, kdo by mě tu mohl provést? |
| |
Obzerám sa okolo a prechádzam po vonkajšom okraji, až dorazím k nejakému chlapíkovi v modrej zbroji ako sa háda s nejakým kopáčom. Ak sa pridám na jeho stranu možno ma vezme aj do ich tábora. Pristápim ku kopáčovi, teda vyzerá skôr ako nejaký magor a ruku mám položenú na meči. Hej, máš nejaký problém ??? Poviem s tvrdým výrazom na tvári. |
| |
| Nemohl by si mě vzít do vašeho tábora? zeptám se muže a doufám že mě tam vezme. Chtěl by jsem se tam porozhlédnout. |
| |
| "Emh...kdo je Gomez?" neodpustím si otázku ,ale nečekám až mi odpoví a mluvím dál. Mno jsem tady nový ,ale rychle se učím. A nechci nikomu líbat zadek. To je jedna věc. A ty víš o jiném způsobu jak ten tvůj problém vyřešit?" pokračuji s klidem Mudových poznámek si necšímám. Nemohu se zbavit dojmu, že až dojde na boj utečeš a necháš mě v tom... zaspekuluji v duchu nad jeho pitomím výrazem v obličeji. "Možná bych měl řešení a bude výhodné pro nás oba. Ty mě dovedeš k vám do tábora. Tím zabraníš Thorusovi ,aby poslal někoho jiného a já se alepoň poohlédnu po jiném táboře než je tento." podívám se na něho tázavím pohledem. Co ty na to? Je to přece dobrý nápad a hlavně výhodný... |
| |
| Morty , Rog-harr Když příde Rog-harr a okřikne Muda , Mud se pořádně zatřese a zaknučí Mortymu do zad. Pojď pryč. Prosííím. Mezitím se Mordrag otočí na "nového" přichozího. No teda , vás tady ale je. Novejch. Řekne s překvapením a řekne Rog-harrovy. Jsem Mordrag. Mám tu zajímavé zboží. Jestli chceš , prodám. A toho chlápka támhle si nedělej starosti. Je to posera. Pak se zase otočí na Mortyho. Tak říkáš , podívat se do našeho tábora, jo. No...proč ne. Stejně se tam musim objevit. Řekni až budeš připraven. Řekne Mordrag a zajde si do chatky pro celkem velký vak. Podle cinkotu a chřestění je plný čehosi. Den Jsem rád , že je hodně lidí co má zájem dostat se do našeho tábora , ale já tě tam nezavedu. Moment...ááá budu muset. Můj přítel už s jedním takovým jako ty odešel. No tak dobrá...řekni až budeš připraven. Řekne potetovaný muž. Gonny Aha , Tak to buď u nás vítán , příteli. Myslím , že Lester hned za branou se tě ujme. Ale pozor !!! Nikoho jiného zatím neoslovuj. Lester ti pak všechno vysvětlí. Te» běž. Řekne templář a ukáže za sebe. Ukazuje na jakýsi strom z dírou. Před ním stojí jeden muž v róbě a novic. Ten novic bude asi Lester. |
| |
| "Jistě za chvilku se vrátim." odpovím Mordragovi a ihned se otočím na toho dalšího nového.Poznám v něm Rof-Harra. Už otevírám pusu ,abych mu něco řekl ,ale nakonec se podívám na Muda. Opravdu vypadá jako posera a vystrašil by ho i mrchožrout. "Mno pokud jde o mě já jsem připraven ,ale myslím že tady můj přítel by rád šel s námi." Usoudím podle jeho zaujatého pohledu ,když mluvíme o cestě do Nového tábora. |
| |
| Nesměle si to vykročim k Lestrovi. Ahoj jsem tu nový a chtěl bych se dozvědět něco výc o tomhle táboře. Ten templář u brány řikal, že mi můžeš pomoct. 5eknumu a čekám na jeho odpověď. Bydlej ve stromech a na stromech. Kouřej vodnici a trávu z bažin. Maj dobrý bojovníky, co výc si přát. |
| |
| Jsem tu nový a stále se moc neorientuji. Morty očividně má dost práce a ten tupej vojá o mě taky nestojí. Jak jsem si vyslech poučku o táborech, ani jeden se mi nezamlouval. Ale je mi jasné, že se k nějakému budu muset přidat. A tak mi zbývají pouze templáři. Nový a starý tábor mezi sebou budou mít určitě nějaké pře, a to mě se nezamlouvá. A tak vyrazím směrem za Gonnym do bažin. |
| |
| Výborně! zajásám. Můžeme vyrazit teď hned! Uvidím jestli se mi tam bude líbit, každopádně se možná vydám do Nového tábora pomyslím si a vyčkávám kam se vydá potetovaný muž. Mimochodem, jak se jmenuješ, jestli to můžu vědět? já jsem Den řeknu a podám mu ruku. |
| |
Pozriem sa na Muda. Máš fakt pravdu, že on za problémy nestojí. Ak by ti to nevadilo rád by som sa s tebou a Mortym vydal do vášho tábora. Tu je to samý zavšivavený kopáč a neprimna stráž. žoldáci sú lepšia volba. Otočím sa k Mortymu. Jo, sorry za ten začiatok pri jazere vyzerá, že budeš lepší ako si sa mi zdal. |
| |
| Satrý tábor-Mordrag Vyčkávám na Mordragův pokyn pohybu do jejich tábora. Tady se mi moc nelíbí. Mud mi už leze na nervi ,ale doufám že se osvědší alespoň v boji. Rog-harra jen poslouchám ,ale neodpovídám na to bude ještě dost času. |
| |
| Morty , Rog-harr Fajn. Jestli můžem vyrazit tak jdeme. Řekne Mordrag a vyběhne pryč zadní bránou. Hned těstě za ní zahne doprava a běží podél zdi Starého Tábora. Chvíli takhle běžíte , až se dostanete do takového údolíčka. Je tam chatka a jedden stín. Mordrag si ničeho nevšímá a běží dál. Mud sem tam poznamená nějakou stupidní hlášku a jinak je sticha. Běžíte dál a dál. Různě kolem skal a kopečků , přeběhnete další samostatnou chatrč , ale tentokrát je tam muž podobný Mordragovy , akorát má brněnní z černější kůže ,a šátek mu skoro zakrívá obličej. Mordrag na něj mávne , muž opětuje mávnutí a běžíte dál. Přeběhnete přes lávku a běžíte dolů po cestičce podél skály. Te» lehce zahnete doprava a dostanete se k takové sklaní kledvě , do které je vestavěná dřevěná brána. Samozřejmě klenba je obrovská a tak nad bránou zbívá ještě spoustu místa. U brány a za bránou stojí pár chlapíku stejně oblečených jako Mordrag. Vůbec si vás nevšímají jen se dál dívají do blba , nebo mezi sebou kecají. Mordrag těsně před bránou zastaví. Tak jsme tady. Nebylo to těžké , že. Tak...tady máte 500 rudy ale neutrácejte ji !!! Dejte jí vůdci banditu Laresovi , a jestli s ní zmizíte , mi si vás najdem. Ptejte se na Larese a on vám někdo odpoví. Tak zatím. Řekne Mordrag a Rog-harrovi dá do ruky celkem oběmný pytlík. Sám pak jde pomalu do tábora. Už zdálky vydíte , že cesta vede kolem jezírka a pak někam nahoru. Vydíte matně nějakou dřevěnou stavbu a před ní hafo lidí. Den Tak fajn jdeme a říkej mi Baal Bizro. Pomalu se rozběhnete a oběhnete celý hrad až k zadní bárně. Tou vyběhnete a běžíte podél řeky a lesů. Běžíte stále níž a níž a níž , až se dostanete na místo , kde se řeka mění ve vodopád a ten pak padá do vody , která se stává bažinou a močálem. Z dálky jsou vydět různé chatky ,a» už na zemi nebo na stromě. Běžíte dál dolů , až se dostanete k dřevěné bráně. U ní stojí dva templáři. Tady tě Baal Bizro zanechá a odejde zpět do tábora. Hardet Jak sli sledoval Gonnyho , tak si běžel podél řeky a lesů. Běžel si dolů snad celou věčnost až si se dostál k úseku kde byl vodopád. Ted padal dolů do vody která se měnila v bažinu. Pomalu si sešel dolů a potkal Dena jak vystává před bárnou. Tu hlídají dva templáři. Gonny Spáč s tebou cizinče. Ano já jsem Lester a rád ti pomůžu. Tak co to teda bude příteli ? Zeptá se tě Lester a podívá se za tebe na bránu. Hmmm...přišli další dva cizinci. |
| |
| Brána u Nového tábora Následuji Mordraga od starého tábora celou cestu. Držím se jen malý kousek za ním ,aby mi neutekl. Cestou nic neříkám a Muda si vůbec nevšímám. Udýchaně se zastavím před branou ,kde se zastaví i Modrag. Chvilku ho poslouchám a kopudivu ani neprotestuji ,když dá Rog-Harrovi pytel s rudou. Stejně by mi to bylo k ničemu. Stojím před branou a nechám banditu odejít chvilku z hluboka dýchám ,prtože nejsem moc zdatný běžec. "Fajn jen hlídej rudu." prolomím mlčení po chvilce a podívám se Rog-Harra. "Myslím že bychom ji měly dát tomu vůdci. Jak nám tady radil. Nechtěl bych si znepřátelit celý tábor nějakou blbostí." dodám po další odmlce a vyčkávám jak se Rog zachová. Vůbec se mi nechce někam spěchat. |
| |
| Před branou do tábora v bažinách Ahoj, já jsem Den, jestli jsem se ještě nepředstavil řeknu a podám Hardetovi ruku. Taky si se rozhodl pro tento tábor? Jestli ano mohli bychom být přátelé Doufejme že nás přijmou pomyslím si a kouknu se mezi templáře a uvidím jednoho spoluvězně jak se baví s dalším potetovaným mužem. |
| |
| Před branou do tábora v bažinách S úsměvem přijmu Denovu ruku. Ano, také jsem se rozhodl přidat mezi tyto muže. Mé jméno je Hardet, moc rád tě poznávám. A doufám, že z nás budou přátelé. Pak nazačím směr dalšího co přišel chvilku po nás. Koukej, támhle je ještě jeden. Přišel chvilku po nás. Teď tady asi musíme počkat, než nás vezmou dovnitř, že? Poptám se Dena. |
| |
| Já by jsem šel rovnou do tábora, tam se o nás určitě postarají řeknu Hardetovi a vykročím směrem k bráně. |
| |
| Pokývnu hlavou a vyrazím za Denem. A za co ty jsi vlastně tady? Promuvím, aby konverzace nevázla. |
| |
| Byl jsem kovář, když ke mě jednou paladinové přinesli bednu plnou rudy, teda já si myslel že je plná rudy, ale byl v ní mrtvej paladin, asi nějakej co ho neměli rádi ostatní paladinové. Tu noc ke mě vtrhlipaladinové a prohledali mi celý dům a pak se koukli do bedny a našli toho paladina, tak mě hned odvlekli do vězení a pak mě vhodili sem. řeknu Hardetovi. A za co si tu ty? |
| |
| Tábor v bažnách u Lestra Rád bych se od tebe dozvěděl něco výc o vašem bohovy a celkově o vás. Taky by mě zajímalo jak se můžu stát členem vašeho bratrstva. Odpovim Lestrovy a těch dalších maníků co stojej u brány si zatim moc nevšímám. |
| |
| No stručně, zabil jsem svého pána. býval jsem domovníkem a sloužil mu. Ale to nebyl důvod proč mu meč skončil v hrudi. On zabil svou ženu před mými zraky, a to jen proto, že mě milovala...Pak jsem chvíli unikal, ale stejně mě chytli. Pořádně jsem se opil, no a tam mě dostali... Býval jsi kovářem povídáš? To se zcela určitě vyznáš va zbraních co? To já ne, tak to jsem potom rád že jsme se potkali. Usměji se a pokračuji v cestě. |
| |
| Ve zbraních se celkemvyznám, umím snima i trochu zacházet, ale žádný mistr nejsem. řeknu Hardetovi. Když dojdu ke dvoum templářům řeknu Můžeme vejít do tábora udatný bojovníku? |
| |
Pred bránou do nového tábora Neboj, dám. Nechcem ma» problémy s nikým z tohto tábora. Vstúpim bránou a rozhliadam sa okolo. Hµadám niekoho, kto by mi mohol poveda» kde nájdem Laresa. Môj pohµad padne na banditov pri bráne. Týchto sa radšej ani nejdem pýta». Určite ani nevedia ako sa volajú. Takže obchod s dragami tu prekvitá. Usmejem sa a pokračujem popri jazere až k drevenej stavbe, kde pidem k jednému človekovi ( zrejme ďalší bandita ). Nevieš kde by som mohol nájs» Laresa ??? |
| |
| Pred bránou do nového tábora "Mno já bych ho šel hledat do tábora a na polích bych se raději moc nezdržoval. Podle toho co mi řekli ti dva které jsme potkaly by to byla očividně chyba. Raději se polým a těm co tam hlídají budeme vyhýbat." -navrhnu a pomalu vykročím směr tábor. Mno v táboře nás k němu dovedou a bude to jednoduší než poslouchat výklady o směru... |
| |
Asi máš pravdu. Obíďme ich. Odpoviem, keď zaregistrujem mužov, ktorý sa ds» zákerne usmievajú. Obzriem sa kade by sa to dalo. |
| |
| Pred bránou do nového tábora "Myslím že je čas se trochu seznámit tam na hoře jsem byl trochu jak to říc naštvaný." -řeknu mu a nabídnu mu ruku. "Morty a na důvody proč jsem tady se mě neptej." -představím se a rovnou zavrhnu jistou neodbytnou otázku. |
| |
Hovor mi Rog-harr. To prečo som tu si už počul po ceste od jazera, ale nechaj si to pre seba. potrasiem mu rukou. Ako som už hovoril tam hore som bol možno trochu podráždený. Nebolo to správne ostatne veď sa chceme prida» k tomu istému táboru. Zrejme som »a nesprávne podcenil. poviem s piernym úsmevom. |
| |
| Rog-harr , Morty Jdete nahoru po kopci. Dřevěná stavba je vlatně celkem velké stavení a působí na vás dojmem , že je to skladiště. Před ní jsou celé řady rýžových polí. Na nich pracují rolníci a nevypadají , že by byli zrovna nějak nadšení , že tam musí pracovat. Kousek vedle dřevěné stavby na levo , z vašeho pohledu , je velká dřevěná hráz , na pravo vede cesta dál. Za budovou je jen vysoká skála. Na ní je však dřevěná věž. Na ní jsou zavěšené klece přes okraj věže. Jdete pomalu nahoru. Už skoro míjíte dřevěnou stavbu. Před dveřmi té stavby stojí jakýsi chlápek v zástěře. Pak je tady ještě pár banditů. Jdete dál a dál. Až vás zastaví jeden z chlápků. Je černovlasý a jeho pohled je dost nepříjemný. Hej, vy jste tady nový ??!! Jestli chcete mám pro vás práci. Takhle můžete navázat nové kontakty. Gonny , Hardet , Den Ó...ty se chceš stát členem našeho tábora. No tak budiž. Zatím ovšem budeš nosit bederní roušku , budeš poslouchat mě, jakožto Baala , to poznáš podle této róby co mám na sobě a budeš poslouchat Guru. To jsou ti muži v dlouhých robách. Nesmíš s nima mluvit !!! Dokuď tě sami nevyzvou. Taky ti odebereme veškeré šactvo a dáme ti tu bederní roušku. Vyholíme ti vlasy a na tvé tělo namalujem runy. O Našem Mocném Spáčovi se budeš učit během učení. Tak co...chceš se k nám opravdu přidat jako Novic ? Řekne Lester Gonnymu. A zajým účelem chcete vstoupit na naše posvátné místo , cizinci ? Zeptá se templář Dena a Hardeta. |
| |
Pred skladiskom Pozriem na mužu, ktorý nás oslovil. S týmto si radšej nebudem začína», čo sa týka práce. Sorry kámo, ale máme nejakú prácu hore v tábore a nemôžme sa zdrža» takže nie. Otočím sa na Mortyho a odchádzam hore cestou. |
| |
| Tábor v bažinnách u Lestra Pokud se k vám nemůžu přidat rovnou jako templář, tak se k vám přidám, jako novic. odpivim Lestrovy. |
| |
| Pred skladiskom Jak to říkaly? Kopáč a rolník je to nejhorší... vzpomenu si na rozhovor s banditou před Starým Táborem. "Ano ano teď máme jinou práci." odpovím i já a rychel pokračuji nahoru k táboru. |
| |
| Rog-harr , Morty Hej !! Křikne na vás bandita. Vy se mi vůbec nelíbíte. Takže buď začnete makat. Te» hned !! Nebo dostanete před držku !! Začne vám ten chlápek vyhrožovat. Dva další banditi se zvednou a pomalu k vám vykročí. Takže...jak jste se rozhodli ? Gonny Hehehe. Jako templář. To je vážně dobrý. Víš. Někteří novicové , co tu jsou městíce a roky zatím jen sní , že se stanou templářem. Jsou to ti nejlepší z nejlepších noviců. Ti se pak stanou vyššími. Řekne pobaveně Lester. Fajn. Běž do támhle té chatky sundej si všechno kromě spodků a navlíkni si tohle. Ukáže nejprve na strom a na díru v něm. A pak ti dá bederní roušku. Až budeš hotový tak mě zavolej. |
| |
| Poodstoupím dál od toho neurvalce a podívám se mu přímo do očí. "Jak už jsem řekl máme jinou práci tak neotravuj." Možná teď je vhodná užít Muda... "Mude? Mude? Pojď sem." zavolám na dalšího otravu medovým hlasem. |
| |
| Morty , Rog-harr Eeueeu. No..tady j..sem. Řekne vystrašneně Mud a dojde k tobě a schová se za tvá záda. ÁÁ...pánové jsou tři. Řekne potěšeně Bandita. |
| |
| Pred skladiskom "Mude? Tady pán by tu měl pro tebe práci já musím něco zařídit nahoře v táboře tak tady zatím pánovi pomos a já si tě tady pak vyzvednu." řeknu ohleduplně a jak doufám už budu mít od toho Muda pokoj. Mluvím ovšem jenom tak nahlas aby to slyšel jenom Mud. |
| |
| Morty , Rog-harr A.aa...no tak dobře. A..ale brzo přídeš...že. Sme přece př..átelé. Vykoktá ze sebe Mud strachy. A přímo se na tebe přitiskne. |
| |
| Před skladištěm "Jistě Mude a nebude to trvat ani moc dlouho jak předpokládám." ujistím ho a téměř přátelsky ho poplácám po ramenou. Ano hlupáčku já se pro tebe vrátím... |
| |
| Morty , Rog-harr No jo no jo. Tak co mám udělat ?? Ale aby to enbyo moc složitý. Řekne Mud s nabitým sebevědomím ale stále pisklavým hlasem. |
| |
| Před slkadištěm Vezmu Muda za ruku a dovedu ho k tomu banditovi. "Tady pán ti to všechno řekne a já už musím jít." rozloučím se s předstíraně skleslím obličejem a rychle se vzdálím pokud možno co nejdál. Muda nechávám za sebou a zastavím se hned za Rog-harrem. "Měli bychom jít..." nadhodím a pomali vykročím pryč. Snad nebude mít další kecy...to by ho mohlo stát život... není jasné na koho se mé myšlenky vztahují ,ale hodí se jak k Mudovi tak i k tomu banditovi. |
| |
Cesta od skladiska Dobrý nápad. Pomaly kráčam hore a zašepkám. Teda o problémy hneď na začiatku nestojím. Kebyže niesu traja tak by sa to dalo ale aspoň si sa zbavil Muda. Zasmejem sa a pokračujem ďalej poceste. |
| |
| Cesta od skladiště "Ano ano v táboře by na nás zbytečně upozorňoval a nejspíše by na nás svýma hláškama poštval celý tábor." dám ti za pravdu a pomalu pokračuji k táboru. Když mě nemůže Mud vidět obějví se mi tváři podivný úsměv dobrého ochodu. |
| |
| Morty , Rog-harr Bandita si převzal Muda a začal mu něco vykládat. Podle výrazu Muda jste se pravděpodobně vyhnuli těžké práci. Z dálky vidítě jak se Mud třese a koktá , ale pochvíli odejde v doprovodu jednoho banditu do skladiště. Vy jdete dál do cestě , která je ohraničená skálou. Jdete nahoru až se cesta lehce zahne do leva. Z Pravá strana skály jde pořád někam rovně ale i zatačí do strany. Te» jste celkem úzké cestě , na pravé skále nahoře je jaká si dřevěná deska a koukají na vás tři muži v kožených zbrojích obložených pláty oceli. Před váma je mezi dvě skáli vložená dřevěná brána , která se nahoře mění ve věž a ta vede kdo ví kam. P5ed bárnou stojí další tři chlápci v kožené zborji obložené pláty. Mají ocelové palcáty , avšak jiné než banditi. A luky na zádech. |
| |
| Tábor v bažinách Když Gonny odejde, muž začne mluvit na mě a na Dena. Buď pozdraven Jsme zde za stejným účelem jako byl ten před námi. Máme v úmyslu se přidat do vaší komunity uctívajícího boha Spáče. je to možné? |
| |
| Tábor v bažinnách ve stromě Od Lestra si vezmu bederní roušku a jdu do stromu. Tam se převlíknu. při převlíkání si zvesela pobrukuju a pak se vrátim k Lestrovy. Tak co jak vypadám? pronesu z vesela a usmívám se na všechny strany. |
| |
| Gonny Tak zalez spátky. Te» tě ostříhám a potetuju. Tak lez lez. Řekne s potěšením Lester a vleze do stromu. Hardet ÁÁ...tak to je chválihodné. Jak tak koukám , tak Lester právě někoho zasvěcuje. Běžte tam a počkejte před tím stromem. On se vás ujme. Jo a...za žádných okolností nemluvte na toho muže v té dlouhé róbě. Je to Guru a na guru se nesmí mluvit pokud vás sami nevyzvou. Řekne templář a ukáže za sebe na strom s dírou uvnitř. |
| |
| Tábor v bažinách Udělám mírný úklon hlavy na znamení díků, jako jsem to dělával u svého pána. Pak se s Denem vydáme do stromu a čekáme, než na nás přijde ta pocta, stát se jedním z nich... |
| |
| Tábor v bažinnách, ve stromu Zalezu s Lestrem spátky do stromu a nechám se ostříhat. Ještě se ho zeptám po tomhle už budu jeden z vás, nebo se dělá ještě nějákej obřad? |
| |
| Dobře řečeno kámo! řeknu Hardetovi Co nám asi budou dělat? pomyslím si a čekám... |
| |
| U brány Prohlédnu si muže hlídající vchod dál. Nevím co bych si nich měl myslet¨. Nevipadají jako ti banditi tak siu začínám myslet že toto jsou ti žoldáci. "Dobrý den. Je do Nového tábora ještě daleko?" zeptám se jich jenom ,aby odvedl své myšelnky od Muda a toho drzého bandity tam na poly. |
| |
| Myslíš že si vlasybudeme moci nechat, když mu to řeknu. obrátím se na Hardeta. Jak budu asi vypadat holohlavý a ještě k tomu potetovaný? přemýšlim a i nadále se koukám na Hardeta. A myslíš že si budeme moci vybrat jak chceme potetovat? |
| |
| Morty , Rog-harr Došli jste k dřevěné bráně a Morty vyslovil svojí otázku. Tři muži se na něj otočili a jen jeden promluvil. Je to takový , na pohled celkem milí , muž s krátkými hnědými světlími vlasy , jen vzadu má copánek. Nový tábor ?? Už jsi v něm příteli. Řekne ten muž celkem milím hlasem. Už od první brány je Nový tábor. Za touto bárnou je jen jeho druhá část. Čili naše chatky a sílo vodních mágů. Co vás sem přivádí , smím li se ptát ?? Den , Gonny, Hardet Gonny ucítí na hlavě jakousi mokrou hmoty a posléze i studený kov břitvy. Citíš jak se ti pomalu oddělují vlasy od hlavy. Za chvíli přestane a Lester na tebe vylije vodu. Tak...to bysme měli. Te» tě potetuju. Lester vezme jakou si květinu. Udělá z ní jakou si špičku a ty vydíš , že s tý špičky odkapáva jaká si zelená tekutina. Na nic se neptáš a zavřeš automaticky oči. Cítíš jak se špička dotýká tvého těla a jak na něm dělá různé smičky a ohyby. I to je brzo hotovo. Výborně. Nyní jsi členem našeho tábora. Novici. Každého te» budeš zdravit "Spáč s tebou". S guru nebudeš mluvit dokuď tě sami nevyzvou. A budeš ochotně pomáhat. Te» počkej před touhle chatrčí. Zdáse , že máme nové zákazníky. Řekne Lester a vyjde ven ze stromu. Podívá se na Dena a Hardeta. Spáč s vámi , přátelé. Já jsem Lester. Co si přejete?? |
| |
Pri druhej bráne Iste, že môžeš. Hµadáme Laresa. Mordrag nás poslal.Chceme sa k Vám prida». K banditom určite nepatrí, takže žoldák. Usmejem sa. Dá sa tu nájs» nejaký nocµah ??? |
| |
| Po potetování a oholení vylezu ze stromu. Přednim stojí Den a Harded pozdravim je Spáč s vámi a pak se vjenuju sobě. Tak to vypadá že tet patřim k bratrstvu, akorát je škoda, že už nemám vlasy byl jsem na ně táák pišnej. |
| |
| Den , Hardet , Gonny ÁÁ...já hned věděl , že budete mít zájem. No dobrá...řeknu vám co byste museli udělat a pak...se rozhodněte. Budete nosit výhradně bederní roušku novice , všechny zdravi Spáč s tebou , nechat si vyholit vlasy , nechat si potetovat tělo , poslouchat hlavně Guru a Templáře a jinak všechny vyšší třídy noviců. To je všechno. Tak co vy na to ? Zeptá se Lester Dena a Hardeta. Morty , Rog-harr Aha , Larese. No...řeknu ti tohle. Za touto bránou je obrovská polo jeskyně. V ní jsou umístěny všechny naše chatky. Jedna strana banditům. Tam najdete Larese. Druhá patří Žoldákům a Mágum vody. Pak vedle zdi této brány je společný chatka rolníků a uprostřed jezera je naše hospoda. Pak kousek dál v údolí mezi horami je naš důl. Ale ten je kousek mimo náš tábor. Můžete chodit kam chcete , pokud vás tam pustí. Ubytování ??? Na to se zeptejte Larese , najdete ho v chatce , která je hlídaná. |
| |
| Tábor v bažinnách Nečekám na to jak se rozhodne Hardet s Denem a jdu se kouknout po nějáké práci. Po cestě si zvesela pískám a na všechny se usmívám. Jdu směrem ke kovárně. Spáč s tebou kováři. nemáš pro mě nějákou práci? zeptám se kováře a čekám na odpověd. |
| |
Druhá brána Ďakujem ti. Opoviem a zamierim si to smerom, ktorý mi ukazoval. Nový tábor Rozhlidnem sa. Tak tu to vyzerá lešie ako v Starom tábore. Vtom zbadám stráženú chatku.Prídem k strážam. Chcem ís» za Laresom. |
| |
| Nový tábor U brány nic neříkám a vše nechám na Rog-Harrovi. Když opustíme žoldáky pokračuji v klidu až k samotnému táboru. První čeho si všímám je změna o proti starému táboru. Žádní kopáči...jenom banditi a ti žoldáci...tady by se mi mohlo i líbit... pokračuji dál do tábora přičemž si obyčejných banditů nevšímám nijak důkladně. Jenom si dávám pozor ,aby mi někdo nelovil v kapsách. Zastavím se až u jednoho z žoldnéřů stojícím poblíž nejbližší chatky při vstupu do jekyně. "Zadravím. Potřeboval bych se zeptat na tři věci. První věc je jestli by se tady nedalo někde zůstat? Druhá věc na kterou bych se chtěl zepatat kde tady najdu Larese? A třetí věc nenašla by se tady práce pro kováře?" -po těchto třech otázkách se na žoldáka mírně přátelsky usměju a netrpělivě vyčkám na jeho odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Do vezení ve kterém jsi uvězněn najednou v padly stráže. Popadli tě a odvlekly někam pryč. Teď je čas na tobě. Surový stisk stráži ti nedovolí se nějak vyjádřit, ale i tak to nepomůže. Zanedlouho ti spoutají ruce a odvedou… .Ve předu jde ještě nějaký muž ve žluté robě s velký černým klouboukem. Soudce. Údolí dolů , kolonie. Vrcholek Výměny. Za pořádný kus cesty jsi dorazil na jakési úpatí kopce. Dolů vede stará dřevěná pojízdná deska , která pravděpodobně slouží k tomu , aby se suroviny dostávali dolů a nahoru. Kousek nad tím je vidět cosi , co vypadá jako nějaké pole. Deska je zrovna dole. Dole je ještě vidět vchod do nějakého dolu a nevelké jezero. Po chvíli tě popadnou dva páry rukou a pevně vás drží. Soudce s ve žluté róbě a s velkým černým kloboukem k tobě přijde a ze svitku ti přečte tvůj rozsudek a tvůj čin.Když s tebou soudce skončí Pokyne rukou , stráže vytasí meče a donutí tě skočit dolů. Spadneš dolů do dolů a projedete čím si , co vypadalo jako pole , dalo vám to lehkou ránu bleskem a zanedlouho jste dopadli do jezera. |
| |
| Když mi chlapík chce přiložit břitvu k hlavě tak mu odsunu ruku a řeknu Počkej, ještě si to rozmyslím, chci si nejprve prohlédnout tábor jestli můžu? |
| |
| Jak spatřím, že Ned vyletěl z chýše, něco ve mě hrkne. Dy» on má pravdu. Musíme se tu ještě porozhlídnout. Kouknu na templáře a pouze ne něj kývnu a rozeběhnu se za Nedem. Počkej na mě! Jdu s tebou! |
| |
 | Ned , Hardet "Moudré rozhodnutí. Doufám ,že až si prohlédnete tábor budete přesvečeni se k přidat k naší sektě." Odpovím vám s naprostým klidem ,jako bych to už říkal po sté. "Jestli budete něco potřebovat ,tak mi řekněte rád vás provedu." Nabídnu vám ještě svoji pomoc průvodce po táboře a pak vyčkám na vaši odpověď. |
| |
| Gonny: Místního kováře najdeš jak jinak než v kovárně. Zrovna stojí u výhně a nahřívá prut surové oceli, když ho vyrušíš, okamžitě se na teba otočí. Prut stále drží v ruce rozžhaveným koncem dolů. "Vzbuďe se!" Pozdraví tě místním pozdravem. "Kovárna je k dispozici všem co umí ukovat nějaký meč. Stačí když si někde seženeš ocel." Odpoví ti na tvou otázku témeř bez váhání. Nezdá se ti že by byl ochotný ti dát něco zadarmo a to i přes to že jsi nyní členem Bratrstva. |
| |
| Tak pojďme. řeknu Lesterovi. Jdeme po dřevěných můstkách přes bažiny. Proniká sem jen pár pramínků slunce, protože je tábor obklopen stromy. Cítím příjemný zápach bažin, působí na mě jako afrodiziacum. Je tady nádherně, vidím novice jak vysedávají u vodních dýmek a pokuřují si nějakou trávu ubalenou do papírku. Tak to je opravdu moc pěkné! pomyslím si. Je to tady opravdu moc pěkné. řeknu Lesterovi. Najednou uvidím v dáli obrys nějakého oltáře u kterého stojí nějaké osoby. Dovedeš mě támhle? zeptám se Lestera aukážu na oltář... |
| |
 | Morty , Rog-Harr Společně jste došli do jeskyně ,kde se rozkládá Nový tábor. Oba jste se zastavili u jednoho žoldáka ,který vypadá trochu jinak než ostatní. Vlstně jediný rozdíl me jím a ostatními žoldáky je jeho zbraň. Velká válečná sekera. Nejprve se otočím na Rog-Harra ,který na mě má jen jedinou otázku a to kde Larse, velitelé tlupy banditů. "Toho najdete v jeho chýši." Rukou jim naznačím směr ,kterým leží jeho obydlí. Pod jeho chýší je nějaký člen sekty a u něho postávají dva banditi. Pak se otočím na Motrtyho ,který na mě má více otázek. "Támle ten bandita si postavil chýši na naší straně jeskyně, takže když ho z ní vyhodíš můžeš v ní zůstat." Opět ukážu rukou směr. Před chýší stojí Shrike a zatlouká do ní jedno prkno. Jeho druhou otázku zcela ignoruji jelikož jsem na už odpověděl. "No práce by byla ,ale není tady výheň. Musel by jsi si jí postavyt." Odbydu jeho třtí otázku. Pak z kepsy vytáhnu něco zabaleného do papírku a začnu pokuřovat Drogu z Bažin. |
| |
 | soukromá zpráva od Zero pro BRR! Sakra jsem celej mokrej a ta tunika je úplně zablácená. Asi bych to měl nechat usušit. Po dlouhém dumání jsem si na sobě tuniku nechal, tedy aspoň než narazim na ňáký lidi. Zvednu se z kamene na kterém jsem přemýšlel a pořádně si očistim zadek. Sakra, ještě vlka k tomu. Jdu po jediné cestě kterou vidím. Cestou si srovnávám myšlenky. Takže jsem ve vobrovskym vězení plnym těch nejhorších banditů a rabijátů? To je zlej sen. |
| |
 | soukromá zpráva od Diego pro "Vstávej. Jsi v pořádku?" Řeknu a vyčkám až se vzapamtuješ. |
| |
| soukromá zpráva od Zero pro Kdo jsi? řeknu s jistým napětím v hlase a čekám na jeho odpověď připravený zdrhnout. |
| |
| soukromá zpráva od Diego pro “Já jsem Diego , a starám se tu o nováčky. Hm...co bys chtěl vědět o tomto místě ?? No...Jak výš tahle modrá kopule nás nepustí ven , takže tady musíme trčet. Ovšem sme se tedy naučili žít , ale někdo třeba jinak.“ Odmlčí se a podívá se za sebe. “Teď hned tě čeká důležitý úkol. Musíš se přidat k jednomu ze tří táborů. Každý je naprosto odlišný a všichni dělaj něco úplně jiného. Starý Tábor, Ten z kterého pocházím já , je nejstarší a největší. Tam Teď půjdeš a tam mě také najdeš.Sedím před hradní bránou v chatrči. Tam si pokecáme o všem co by jsi měl vědět. Jo a proč jít právě tam? No hlavně je to nejblíže a ...strážím řekni , že tě posílá Diego.“ Pak se otočím a vydám se někam dolů do údolí. Po několika krocích se ještě otočím a řeknu: “Sejdeme se ve Starém Táboře.“ A zmizí vám z dohledu. Celé to místo je nějaké divné. Stojí v jakém si údolí , je tu celkem velké jezero , ohraničené skálami. Na jedné straně je zavřený důl , nějaké harampádí jako hrníčky , pochodeň , láhev piva a krumpáč. Pak je tu ještě ta dřevěná deska a jinak nic. Z celého údolí , které je ohraničené skálami , vede jediná cesta někam dolů. |
| |
| soukromá zpráva od Zero pro Docela mylej chlapík. usměji se. Vezmu všechno to harampádí kolem dolu a nastrkám si ho po kapsách, jen krumpáč si dám na záda. No, teď bych se možná i ubránil, protože to docela dost připomíná mý starý hrábě. Pořádně si prohmatám krumpáč. Ani jediná tříska, topůrko docela v pořádku, jen trochu tupší. Proč ho tady asi nechali? Jdu tou cestou do údolí. Takže tři tábory. No zatím pujdu do toho starýho a zjístim co a jak. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Pohled z kopce dolů ti ukáže provizorní dřevěné zábradlí , což asi znamená , že tam skála končí a je tam díra. Kromě jiného kousek vepředu nahoře je nějaká dřevěná lávka, která začíná na takový cestičce nahoře malého kopce , u kterého zrovna stojíš. Kam vede dál nevíš. Každopádně cesta tam dolů vede pořád dolů , až k tomu zábradlí , akorát se tam na jednom místě dost rozšířila jako by tam bylo údolí. V tom "údolí" není nic vidět kromě stromu na kterém se pravděpodobně houpe kostra. |
| |
| Nový tábor u Gorna Vyslechnu si Gornovu odpověď ,která mě nanejvíš potěší, jelikož pokud se mi podaří dostat toho banditu z chatrče budu mít ,kde bydlet a možná se mi tam povede postavit i kovářskou výheň a pak budu mít i práci. "Děkuji vám pane." Poděkuji tomu muži a otočím se na Rog-Harra. "Tak co půjdeme se ubytovat?" Zavtipkuju ,protože mi je jasné že ten člověk se své chajdy jen tak nevzdá a bude třeba víc než jenom slova. A nemyslím že by bylo nejvhodnější ho zabít... |
| |
Nový tábor " Myslím, že ten nás tam len tak lahko nepustí, poďme za Laresom, do večera času dos» a možno zoženieme aj lepšie vybavenie" Pozriem na Shirka, a potom na Mortyho a čakám, či sa rozhodne ís» za Shirkom alebo najskôr za Laresom. |
| |
| Nový tábor "To máš asi pravdu. Pak se sem vrátíme a "ubytujeme se"." Odpovím Rog-Harrovi na jeho evidentně lepší návrh, protože si uveědomím ,že on má lepší zbroj a zbraň než já. Já totiž nemám žádnou zbroj a moje zbraň taky nestojí za moc. "Tak jdem." Vyzvu a vyrazím směrem ,který nám Gorn naznačil. |
| |
Nový tábor " OK. Som za Tebou !" Zakričím na Mrtyho, ktorý je už o hodný kus ďalej a dobehnem ho. Pokračujem bez slova až k chatrči na ktorú Gorn ukazoval. |
| |
| Morty , Rog-Harr Od Gorna jdete tím směrem ,který vám ukázal. projdete kolem Shirkovi chatrče, přez cestu vedoucí k velké rudné haldě kterou hlídá nějaký Mág vody. Ten je oděn do modrého roucha sahajícímu ža na zem. Ruce má založené na hrudi a obchází kolem haldy. Nenosí žádnou zbraň. Pak projdete kolem jednoho Balla z Bratrstva ,který tam dvěma banditům nabízí drogu. Nakonec projdete kolem dvou stráží ,kteří hlídají vstup k Laresově chatrči. Za nimi je vidět ještě jedna postava. Tihle dva strážní si vás jenom změří pohledem a nachají vás jít. |
| |
 | Rog-Harr , Morty před Laresovou chajdou Stojím před vchodem do Laresovy chatrče a pokuřuju drogu z bažin. Přitom se tvářím dost povzneseně a velice spokojeně, což je samozřejmě spůsobeno omamnými účinky této velice chutné drogy. "Stát ! Víte vůbec kam jdete?!" Zavrčím na vás ,protože jsem vás v táboře ještě nikdy neviděl a protože je mojí poviností rozhodnout, kdo smí navštívit Larese a kdo ne. Na sobě mám stejnokroj banditů na zádech dlouhý luk a toulec se šípy a u pasu se mi houpe zbraň. Žihaldo krvavé mouchy se jí také někdy říká. |
| |
Nový tábor " K Laresovi. Posiela nás Mordrag. " Odpoviem banditovi bez váhania, ale zastanem na mieste a čakám, čo sa bude dia». |
| |
| Rog-Harr , Morty před Laresovou chajdou "Jo tam Mordrag. A co nám posílá!" Pokračuji stále nepříjemně vrčivým hlasem. Vím totiž ,že by se Morgrad nikdy neopovážil sem někoho posílat aniž by mu dal něco čím může dokázat pravdivost svých slov. Většinou sem totiž posílá jenom nováčky v kolonii ,které využívá jako své kurýri. "No tak!" Vyštěknu a ruka mi sjede ke zbrani. Ovšem tam také zůstane, připravená kdykoliv tasit... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Do vezení ve kterém jsi uvězněn najednou v padly stráže. Popadli tě a odvlekly někam pryč. Teď je čas na tobě. Surový stisk stráži ti nedovolí se nějak vyjádřit, ale i tak to nepomůže. Zanedlouho ti spoutají ruce a odvedou… Ve předu jde ještě nějaký muž ve žluté robě s velký černým klouboukem. Soudce. Údolí dolů , kolonie. Vrcholek Výměny. Za pořádný kus cesty jsi dorazil na jakési úpatí kopce. Dolů vede stará dřevěná pojízdná deska , která pravděpodobně slouží k tomu , aby se suroviny dostávali dolů a nahoru. Kousek nad tím je vidět cosi , co vypadá jako nějaké pole. Deska je zrovna dole. Dole je ještě vidět vchod do nějakého dolu a nevelké jezero. Po chvíli tě popadnou dva páry rukou a pevně tě drží. Soudce s ve žluté róbě a s velkým černým kloboukem k tobě přijde a ze svitku ti přečte tvůj rozsudek a tvůj čin.Když s tebou soudce skončí Pokyne rukou , stráže vytasí meče a donutí tě skočit dolů. Spadneš dolů do dolů a projedete čím si , co vypadalo jako pole , dalo vám to lehkou ránu bleskem a zanedlouho jste dopadli do jezera. |
| |
 | soukromá zpráva od Taurus pro zpírám se pak ale vytasí meče radši skočím dopadnu celé mé bolavé tělo se zvedne. Rozhlédne se kolem kouknu na sebe nic nemám u sebe sakra. a co tady mám asi jako tak dělat to tu mám jako jen tak stát a čekat na skonání světa? pomyslím si a usměji se pak si všimnu cestičke nedaleko mně pomalu jdi k ní. cestou vezmu kámen a nějaký klacek. Vstoupím na cestičku na její konec nedohlédnu vydám se tedy po ní a uvidím co mně čeká. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Pohled z kopce dolů ti ukáže provizorní dřevěné zábradlí , což asi znamená , že tam skála končí a je tam díra. Kromě jiného kousek vepředu nahoře je nějaká dřevěná lávka, která začíná na takový cestičce nahoře malého kopce , u kterého zrovna stojíš. Kam vede dál nevíš. Každopádně cesta tam dolů vede pořád dolů , až k tomu zábradlí , akorát se tam na jednom místě dost rozšířila jako by tam bylo údolí. V tom "údolí" není nic vidět kromě stromu na kterém se pravděpodobně houpe kostra. Vidíš před sebou dalšího vezně, který sem musel spadnou teprve krátce před tebou. to poznáš podle toho ,že na sobě nemá žádnou zbroj a v rukou drží jenom jeden starý krumpáč. Je to Zero. |
| |
| hej ty zakřičím na ty dva vojáky kteří jsou nahoře mohli byste mi prosím vás říct kam se distanu po té cestě a co se v téhle kolonii děje trochu mi vysvětlili dění to co se zde děje zeptám se vojáku a trochu zbytečně doufám že mi odpovím pak si všimnu toho muže je mi podobný že mi tu taky před chvíli spadl ale už má krumpáč že ba tady něco doloval napadne mně a pak si jdu pomalu k té kostře celou ji prohledám a doufám že najdu aspon něco lepšího než klacek. ty ty taky jsi sem spadl nebo tady žiješ pomaly přijdu k Zerovi |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Do vezení ve kterém jsi uvězněn najednou v padly stráže. Popadli tě a odvlekly někam pryč. Teď je čas na tobě. Surový stisk stráži ti nedovolí se nějak vyjádřit, ale i tak to nepomůže. Zanedlouho ti spoutají ruce a odvedou… Ve předu jde ještě nějaký muž ve žluté robě s velký černým klouboukem. Soudce. Údolí dolů , kolonie. Vrcholek Výměny. Za pořádný kus cesty jsi dorazil na jakési úpatí kopce. Dolů vede stará dřevěná pojízdná deska , která pravděpodobně slouží k tomu , aby se suroviny dostávali dolů a nahoru. Kousek nad tím je vidět cosi , co vypadá jako nějaké pole. Deska je zrovna dole. Dole je ještě vidět vchod do nějakého dolu a nevelké jezero. Po chvíli tě popadnou dva páry rukou a pevně tě drží. Soudce s ve žluté róbě a s velkým černým kloboukem k tobě přijde a ze svitku ti přečte tvůj rozsudek a tvůj čin.Když s tebou soudce skončí Pokyne rukou , stráže vytasí meče a donutí tě skočit dolů. Spadneš dolů do dolů a projedete čím si , co vypadalo jako pole , dalo vám to lehkou ránu bleskem a zanedlouho jsi dopadl do jezera. Když se z něho dostaneš spatříš nějakou postavu. Kape z ní voda a jde po cestě dolů do údolí. Je ti jasné že ton je další neš»astník ,který sem spadl jen chvilku před tebou. |
| |
Ksakru! zakleji nahlas.Co to ma vsechno znamenat?!Mumlam si hlasite pro sebe. Rukama se zacnu pomalu ohmatavat zda mam vsechny kosti cele.Vypada to ze sem cely! odychnu si a pomalu se rozlizim kolem.V dali zahlednu nejakou postavu ktera smeruje ke vchodu do nejakeho dolu. Heeej ty! zvolam na nej a divam se na postavu pomalu kracici dal. |
| |
| Rog-Harr , Morty před Laresovou chajdou Chvilku nečině sleduju rozmluvu, spíše hádku mezi Rog-Harrem a tím banditou co nám brání ve vstupu k Laresovi. "Ano Mordrag nás posílá za Laresem. Chtěli bychom se připojit k tvojí tlupě a jako důkaz mu posílá měšec rudy." Odpovím mu s klidem ,aby nám dal už konečně pokoj a mi si mohly dojít promluvit s Laresem ohledně našeho přijetí do tábora. Jen doufám, že jsi ten měšec nestratil... Tázavě se podívám na Rog-Harra. |
| |
| Ronn, u výměny: Postava (Taurus) na kterou voláš tě buď záměrně ignoruje ,nebo tě neslyší každopádně nemáš jinou možnost než jít za ní ,jelikož víš že pokud by jsi se pokoušel dostat z bariéry tak by jsi zemřel. Cesta vede dolů z kopce , z obou stran ohraničená skálou. Kousek níž je další zavřený důl u něj leží kostra. Vedle po cestě kousek dolů je jaká si dřevěná brána a na ní stojí dva muži v červeném brnění. U pasu mají meče a na zádech samostříl. Jsou k tobě otočení zády a dívají se kamsi dál. Pohled z kopce dolů ti ukáže provizorní dřevěné zábradlí , což asi znamená , že tam skála končí a je tam díra. Kromě jiného kousek vepředu nahoře je nějaká dřevěná lávka, která začíná na takový cestičce nahoře malého kopce , u kterého zrovna stojíš. Kam vede dál nevíš. Každopádně cesta tam dolů vede pořád dolů , až k tomu zábradlí , akorát se tam na jednom místě dost rozšířila jako by tam bylo údolí. V tom "údolí" není nic vidět kromě stromu na kterém se pravděpodobně houpe kostra. Tam se Taurus zastavil a slyšíš jak volá na nějakou postavu před sebou. Je to Zero , který se na jeho volání okamžitě zatavil a otočil se k němu, aby se mohl podívat kdo to je. |
| |
Zrejme mne neslyselpomyslim si kdyz mi postava zmizela z dohledu. Pomalu se zacnu rozhlizet kolem sebe. Kde to vubec sem? vrta mi hlavou. Levou rukou setru s obliceje stekajici vodu, pomalu se vydavam smerem ke vchodu a pohledem vnimam okoli aby mi nic neuteklo. Buh vi co me tu muze cekat! A ani nevim kde to jsem! Honi se mi stale hlavou ty same myslenky Kde to sem?..........Kde to sem?..... Po chvili cesty se zastavim, muj pohled se zastavi na lezici kostre.Hmm... asi to tu moc bezpecne nebude pomyslim si a pomalu se jdu na tu kostru podivat zblizka. Ocima patram u kostry a blizkeho okoli. Mozana ty straze mi reknou vic!probiha mi hlavou pri pohledu na kostruA nebo taky ne! Zamrazi mne. |
| |
| Ronn; Výměna u dolu. Kostra ,kterou vidíš ležet před dolem patří člověku. Když si ji prohlédneš blíže spatříš na ní otisky zůbů nějakého zvířete nebo zvířat. Nedovedeš přesně určit čemu patří. Kolem kostry a dolu samotného můžeš vidět několik mokrých stop. Patřících nějakým lidem. Jina tam nic zajímavého není. |
| |
Vymena u dolu Ohlodana kostra! bleskne mi hlavou pri pohledu na otisky zubu na kostre. Brrr..... oklepu se. To muselo byt strasne bezi mi hlavou a jiz se pomalu vydavam dal po ceste ke strazim. Heej, panove! zvolam na ne a rukou si zastinim oci, abych je lepe videl. Muzete mi nekdo rict neco blizsiho o tomhle miste? ptam se jich. |
| |
| Ronn-Výměna U dolu Stráže stojící nahoře nad branou se na tebe podívají a prohlédnou si tě. Pak se oba dají do hlasitého smíchu. "Tohle je trestanecká kolonie jestli sis nevšiml. A pokud vím o náváčky se staré Diego. Toho pokud jsi s ním ještě nemluvil najdeš někde ve Starým táboře." Odpoví ti jeden z nich zatímco ten druhý se dáví smíchy. "Když si pospíšíš možná ho ještě doženeš. Před několika minutama tudy procházel a kousek zaním šli dva nováčci." Dokončí ten strážník ,kterej se dopusud jenom smál. Když dokončí svoji jistě namáhavou odpověď dá se zase do smíchu. |
| |
Pri Laresovej chatke Pozriem na Mortyho. Á, ten mešec ..... tu je. Odpoviem. |
| |
| Rog-Harr , Morty před Laresovou chajdou Převezmu si od Rog-Harra měšec a dobře si ho prohlédnu. Hned na první pohled poznám že patří Mordragovi, protože na něm je jeho podpis. Po tomto zjištění se mírně usměju a vrátím ho Rog-Harrovi ,aby mě pak náhodou neobvinil z krádeže. Což by mi samozřejmě nijak nevadilo ,ale Lares by mohl být trochu naštvaný... "Dobrá můžete vstoupit ,ale žádný hlouposti." Uvolním vám cestu do chajdy. Postavím se ovšem tak ,abych do ní viděl a v případě že se o něco pokusíte vám v tom mohl okamžitě zabránit. |
| |
| místo výměny-strarý důl dá se mi že skyším nějaké hlasy otočím sa a zahlédnu tam muže usměji se další vezen kolik jich tady asi je když tady chodí tak frefentovaně pomyslím si a vydám se smšrem k němu ahoj jsem Taurus jsem tady protože jsem řekl králi co si myslím o té stupidní válce a ty? nabídnu ruku Ronnovi nejsem tady o moc déle než ty a tak mně tak napadá že dva je lepší než jeden |
| |
Výměna U dolu Diego? Opakuji nechápavě stale si cloníc rukou oči. Kdo to je? A kde najdu ten starý tábor? Táži se jich nechápavě. Nevím co je tu k smíchu! Proběhne mi hlavou. Rukou si odeženu poletující have» od obličeje a nevrle se zakřením. A co zbraně, dají se tu sehnat? zavalím je další otázkou. |
| |
| Ronn, Taurus Výměna U dolu: Oba strážní se na tebe nechápavě podívají, jelikož oni to tady znají velice dobře. Vždy» zde už nějakou dobu žíjí. Jeden z nich se už chystá odpovědět na tvoji otázku ,když ho v tom vyruší Taurus, který si už všiml tvé přítomnosti. Počká až domluvíte, z hluboka se nadechne. "Jděte dolů po cestě a pak přez most. nemůžete to minout." Odpoví ti na dotaz ohledně cesty do tábora. "No v dolech můžete najít nějaké staré krumpáče nebo klacky ,ale ty jsou těžké a neobratné. Nejbližší místo ,kde tedy sehnat lepší výbavu je ve Starém táboře." Doplní druhý strážce. Je na nich vidět že se vzájemě skvěle doplňují. |
| |
Tak mě zaujali strázci že jsem ani nepostřehl že se ke mě někdo přiblížil. S koro sem se ho lekl, když na mě promluvil. Uf! uteklomi tlumeně. Těší mě já se jmenuji Ronn. A sem tu kvůli menší šarvátce a pár zla»ákům. odpovím Taurusovi na jeho pozdrav.A přijímám jeho ruku, kterou stisknu. |
| |
| výměna u dolu tak co myslíš já bych se koukl po krumpáčích něco ta výbava asi bude stát a to rychle neseženem řeknu směrem k Ronnovi a pak se usměji na strážce. určitě mu nebudu říkat že jsem zloděj možná později ale ted určitě ne! proběhne mi hlavou a kouknu na Ronna čekám co mi odpoví ale přitom se dívám kde je nějaký ten krumpáč. |
| |
Výměna U dolu Myslím že to je dobrý nápad! souhlasím s Taurusem. Půjdem pomalu po cestě snad na něco narazíme. dodam rychle. Pomalu se otáčím směrem k Taurusovi a pomalu se dávám vpřed. Díky za radu Pánové! Ještě stčím prohodit směrem ke strážným a již si jich nevšímám. Očima se snažím po cestě najít něco užitečného. |
| |
| Ronn, Taurus Výměna U dolu: Jeden ze strážců se na vás sarkasticky usměje a podívá na svého kolegu jetli by vám měl ještě něco říct. "No myslím ,ale že tady už žádné krumpáče nenajdete. Je to pár hodin co tudy procházela pětice jinejch vězňů a ti to tady docela důkladně prohledaly." Dodá narozloučenou. Z kapsy vytáhne nějaký papírek ,který si strčí do úst a začne vesele pokuřovat. |
| |
| výměna u dolu takže něco by podle mně ale bylo hlouběji v dolu tak já se tam zajdu podvat a ty se porozhlédni tady řeknu a odejdu do nejbližší chodby nejdu moc daleko ale nezůstavám na kraji koukám se po stěnách jewstli tam nejsou pochodně nebo něco užitečnýho. prosím potřebujeme krumpáč aspon pro mně ale vypadá jako féroej chlap takže by mohl být i pro něj pak si uvědomím že mluvím sám pro sebe zatřesu hlavou a koukám se kolem. |
| |
Výměna U dolu Starý město, zajimalo by mě co nás tam bude čekat.... uvažuji. Sem tak zabrán do svých úvah že jsem nepostřehl že Taurus někam odběhl. Zastavím a začnu se po něm ohlížet. Héj, Taurusi! zvolam na něj myslím že bude lepší se držet cesty! Snad něco před náma přehlídli. volám jeho směrem.A dívám se kde se objeví. |
| |
| Taurus ; Ronn u dolů Poté co jste se rozloučili se stážema jste pokračovaly dál po cestě, zpět k důlnímu komplexu. Jedná se o tři zavalené šachty. Thaurus se rozhodl vydat na prúskum jedné z nich. Šachte vede asi deset metrú do skály a tam ukončuje závala sapdlá mříš. V šachtě vidí akorát několik lidských stop ,které nepatří jemu a několik úlomků šedivé skály. |
| |
| u dolu vezmu nějaký s těch ulomků (/ostrý) vyjdu z šachty a vydám se do další. Ronne našel jsi něco? nebo taky nic jako já řeknu a znažím se ho zachytit pohledem. Poté už ale vejdu do další šachty. nepotřebují ty stráže něco udělat? třeba by jsme mohli dostat nějaké peníze napadne mně a taky si pomyslím že to pak řeknu Ronnovi. |
| |
Výměna U dolu Co to je krev?! zadívám se na skvrnu na zemi. Přistoupim blíž,abych se lépe ujistil co to je za skvrnu. Je to krev! Ujistím se. Copak se tu asi stalo? přemýšlím a snžím se pohledem zjistit podle stop co se tu stalo. Ani nepostřehnu že mě Taurus oslovil.Plně se věnuji stopám na zemi. |
| |
| Ronn, Taurus u dolů Ronn mezitím coby Taurus v první šachtě prohledávál okolí těch šachet ,ale bohužel také kromně několika cizích stop tam nenajde mnoho zajímavého. Kdy že se ale otočí že se vrátí k místu kde zanechal Tauruse, spatří na trávě krev.... Taurus po chvíli vyšel ze šachty téměř ihned se vydal na průzkum další. Bohužel i tady ho čeká sklamání protože šachta je zavalení hned za zatáčkou do další chodby. ani ve druhé šachtě tedy nic kromě nekolika úlomků skály a nějakých stop nic není. To samé se opakuje i ve třetí šachtě s tím rozdílem že ta vede jenom dva metry do skály než konší závalem. |
| |
| místo výměny-důl přijdu k Ronnovi se smutnou tváří . no nic jsem nenašel a ty? zeptám se a hodím k němu pár (3) ostré ulomky ze skály. |
| |
| Ronn u dolů Ano je to skutečně krev ,ale nedovedeš určit jestli patří člověku nebo zvířeti. Rozhlédneš se a když se soustředíš najdeš další krvavé skvrny, jak se táhnou k nějaké lávce na kopci. Když vyjdeš ten kopec spatříš na zemi v trávě nějaké podivné zvíře. Je to Krysokrt, trochu tottiž přopomíná krysu a krtka. Na první pohled zjistíš že už je mrtvý a dokonce zjistíšže ho zabyl nějaký předmět, snad to mohl být krumpáč ,ale jistě to říct nemůžeš. |
| |
Výměna U dolu Ne nic sem nenašel! odpovím Taurusovi s úsměvem. Měli by sme raději vyrazit navrhnu mu. Snad budeme mít větší štěstí po cestě pomyslím si a již pomalu vyrážím vpřed. Koutkem oka sleduji Tauruse jak je zdrcen tím že nic nenašel. Neboj snad něco ještě najdem řeknu povzbudivě Taurusovi. Můj pohled však zaujmou stopy krve. Kdyz dojdu k mrtvému zvířeti a prohlednu ho.Nic sem však nenašel a tak se jen letmo porozhlédnu po okolí. Raději půjdem a» sme brzy v táboře! houknu na Taurüse a již směřuji tím směrem. |
| |
| výměna u dolu dobře jdeme do starého tábora řeknu stručně a jdu. |
| |
| Ronn, Taurus , Zero - Cesta do údolí Jdete dál směrem k zábradlí, které jste viděli už z kopce. Když k němu dojdete, skála tam opravdu končí a když se podíváte přes ta dřevěná prkna spatříte celkem velkou výšku, i když je dole řeka raději neriskujete skok dolů. V tom údolíčku ,kde na stromě visí kostra potkáte dalšího vězně Zera, který se k vám hned přidá a dál pokračuje s vámi. Cesta zahýbá doprava někam za skálu a táhne se podél ní dolů do údolí. Seběhnete dolů po té cestě ,podél řeky až se dostaneš na rovnou půdu. Už jste na větší "planině" s hodně kamenama. Z pravé strany je to ohraničené řekou. Před tebou jsou dva chlápci v kožešinové zbroji s modrým šátkem. Každý má palcát s bodáky a na zádech luk. Kousek za nimi je dřevěný plot a za ním pár mrochžroutu. Cesta lehce zahýbá do leva. Ta vede k nějakému mostu , u toho stojí další dva muž v červené zbroji. Teď to velké cosi vidíte jako velkou černou věž s červenou střechou. |
| |
Cesta do údolí Jdeme dál po cestě, letmo sleduji Zera, .Za copak tu asi je? Bleskne mi hlavou. Po chvilce ticha a úvaháh které se mi cestou honily hlavou,můj zrak padne na dva chlápky v kožešinové zbroji a modrým šátkem. Hmm.. kdo pak je asi tohle? Mají jiný oděv než ostatní. pomyslím si. Zdravím pánové! pozdravím ty dva. Tam ta věž to je starý tábor? zeptám se těch dvou a mírně se na ně usměji,při tom jim lechce pokynu rukou na pozdrav. |
| |
 | Ronn, Taurus , Zero - Cesta do údolí "Á nová krev v naší krásný kolonii." Zaftipkuji když vás spatřím přicházet z kopce. Já to věděl ,že dneska to bude zajíímavej den...docela by mě zjímalo kolikrát půjde Diego ještě nehoru... Zamyslím se nad osudem stína se kterým jste se jistě setkaly v místě výměny. "Ano to je Starej tábor..." Odpovím Vám docela znechuceně a rukou ukážu na k táboru na druhé straně řeky. |
| |
Cesta do údolí Koukám že ste oděni jinak než ty co sme už potkali nahoře. nemužu se ubránit nepoložit jim tuto otázku a zkoumavě si je prohlížím. A co děláte tady? táži se jich dál, při tom pozoruji zvěř za nimi v ohradě.Pravou rukou se poškrábu na levém rameni a pomalu přistupuji blíže k nim. |
| |
| Ronn, Taurus , Zero - Údolí "My jsme totiž lovci Nového tábora a ne nějací posluhovači Gomeze." Prohlásím hrdě a sevřenou pěstí se uhodím do hrudi. Když promluvím ucítíš v mém hlase i zápach pálenky ,kteroun jsem nejspíše pil jenom krátce před tím než jste dorazily. "A tady jsme s spolu s kamarádem na lovu nebezpečných zvířat. Vypadaj skoro jako ptáci a mi jim tady v kolonii říkáme mrchožrouti." Rukou ti naznačím k dřevěnému plotu za kterým jsou tři mrchžroutí mláďata. |
| |
Údolí Nový tábor? opakuji jeho slova a je poznat že mě to překvapilo. Copak tu je víc táborů? zeptam se udiveně. Hmm.. tak si myslím že dnešek bude stát za to! Jen doufám že se s někým nezapletu hned na začátku. To by se mi nemuselo vyplatit. pomyslím si a nohou nakopnu malý kamínek . který ležel vedle mě. |
| |
 | Ronn, Taurus , Zero - Údolí Ratfird se ti už sice chystá odpovědět o na tuto otázku ,ale nějak mu zaskočí v krku ,takže místo odpovědi se ozve jenom něco co připomíná chrotání prasete, tak se slova ujmu já. "Ano jsou tu celkem tři tábory a vy se budete muset k jednomu z nich přidat, tedy pokjud chcete přežít." Odpovím Ronnovi a vlastně i všem co jsou tady s ním a nemůžou nás neslyšet. |
| |
Údolí A co nám doporučíte vy? K jakému táboru se máme přidat? zeptám se s úsměvem a lehce nadzvednu obočí. Všiml sem si zbraní které máte, cožpak v trestanecké kolonii se můžou nosit zbraně? ptám se dále, při těchto slovech můj zrak padne na jejich zbraně. Nejvíc mě tedy zajímá kde a jak je mohu získat? při této otázce se zazubím. Beze zbraně se cítím jako nahý... této myšlence se lehce usměji. |
| |
| Ronn, Taurus , Zero - Údolí Opravdu hodně překvapeně se na Ronna podívám, není mi zcela jasné na co naráží. Vždy» snad okolní svět ví ,že tady už víc jak deset let král nemá témeř žádnou moc. "Kde jsi byl posledních několik let? Král stratil kontrolu nad touhle oblastí už dávno. Žijeme se tady docela svobodně akorát nemůžeme ven z tohodle údolí." Řeknu ti se smíchem v hlase, ale narozdíl od svého společníka nevyprsknu. "Rozhodnout se musíš sám k jakému se přidáš. Každá své výhody, ale taky nevýhody." Odpovím ti neurčitě ,i když bych měl preferovat sůj tábor. Ale to nedělám ja mi totiž jedno jak to s vámi dopadne a ke komu se přidáte. "Nejbližší místi ,kde sehant zbraně je Starý tábor. Támle." Opět ti ukážu směr ,kterým se tam dostaneš. |
| |
| udolí takže pokud tohle všechno chápu král tady nemám moc jen dostává tu rudu odsud že? protože když mně sem házerli slyšel jsem se o tomhle bavit nějaké muže. A no můžete nám říci výhody táborů a také nevýhody řeknu směrem k lovcům. Pak kouknu na mé společníky a na věž v dáli. myslím si že bych se mohl přidat k tomu starému táboru líbí semi ta věž a ta zbroj ale určitě nebude lehké se takhle vypracovat. No poslechnu si ty výhody zapřemýšlím a počkám co mi odpoví. |
| |
Údolí Nejsem dlouho v tomto kraji, ale to je dlouhá historie..... říkam Draxovi a Radfordovi, při těchto slovech se zasněně zahledím do dáli. Taky by mě zajímali výhody a nevýhody vrátím se opět po chvilce snění do debaty. Myslím že tu budeme mít napilno než seženeme nějaké zbraně..... honí se mi hlavou copak tu asi maji za platidlo napadne mě A jak to tu chodí s obchodem? Mislím čím se tu platí? položím další otázku. |
| |
| Bratrstvo u kovárny Po slovech kováře se koukám jak kove a pak mě to omrzí a řeknu si že si to tu pořádně prohlídnu. Bratrstvo u Lestra Jdu za Lestrem a zeptám se ho A kdo tu je vlastně vůdce?? |
| |
| Údolí: Nejprve se zhluboka nadechnu, pak se poškrábu na hlavě. "Dobrá řeknu vám něco o nich." Začnu se svojí odpovědí. "Celkově jsou tu tři. Starý Tábor , Nový tábor a Sektovní tábor. Jsou rozdělení kvůli tomu že každý má jiné plány na únik. Starý tábor. Ti červení paka jsou pod vládou Rudobaronů. To jsou nejmocnější muži v kolonii. Pak tam patří i stráže. Ti chlápci v červených zbrojích a stíny. Jako Diego.Heeheheh. No oni si tady jen válej šunky a mění rudu za co chtějí. Jejich kopáči kopaj rudu atd. atd. Hele...bacha aby ses nestal kopáčem nebo rolníkem. Je to fakt bída a každej si na tebe dovolí. No dál...Nový tábor. Ten je pod vedení Žoldáků. i když se tomu nedá zrovna říkat vedení protože Mi Banditi si stejně děláme co chceme. Koneckoncům žoldáci taky. Heheeh Naši rolnící pěstují rýži a kopáči dolují rudy , která směřuje na velkou haldu rudy , kterou chtějí mágové vody vyhodit do povětří aby se roztrhla bariéra a mi mohli pryč. Hehe. A pak jsou tady Sektáři. Modlí se ke svému idolu a nic nedělají. Věří že je jejich idol zachrání . Hehehe. Každopádně nemají svůj dolů a nic nedělaj. Jen studujou o svém idolu a věří v něj. Toď vše. Jsou pod vedením Guru a Templářů.“ Podávám se na vás takovým obchodnickým pohledem. Patrně očekávám nějakou odměnu ,ale jelikož jsem si o nic neřekl předem tak a jelikož vy jste tu teprve krýátce tak mi postačí vaše díky... |
| |
| UDOLÍ ha no tak díky sicce nemám nic co bych ti dal ale možná se něco najde později myslím že se přidám k nějakým mágůmale to asi nebude lehké jsou jiní mágovénežvody? zeptám se a kouknu na své společníky |
| |
Údolí Hmm.... Zajímavé! řeknu trochu zadumaně. Mno bude težké se rozhodnout ke komu se přidat. přemýšlím nad vaprávěním Draxe, rukou se zamyšleně drbu na bradě. Pro začátek bude lepší se dostat do Starého tábora..... přemýšlím nahlas, při těchto slovech hodím letmý pohled k táboru. Asi by sme měli vyrazit. navrhnu svím společníkům, zrakem pozoruji jejich výraz ve tváři. |
| |
| udolí ano to opravdu měli . děkui za rady možná se ještě potkáme jo ještě jedna věc jak velká je kolonie? zeptám se a počkám na odpověd a pak se vydám do starého tábora. chtěl bych být mág ale to nebude nejlehčí ale uvidíme třeba se mi nepoštěstí a skončím jako rolník při této představě zakroutím hlavou a vydám se vstříc dobrodružství. |
| |
Údolí Pomalu se vydám za svýma společníkama, ponořen do svých úvah. Hlavou se mi honí myšlenky na které si stěží odpovídám, očima sleduji okolí a snažím se ho zapamatovat. Musím si vrýt do paměti okolí, bude se mi to později hodit... přemýšlím po cestě, ktera pomalu ubíha. Co myslíte jak asi budeme přijati? zeptám se náhle svých společníků. Jedno vím jistě kopáčem se nechci stát ani náhodou! nadhodím s úsměvem. |
| |
| Údolí: "No kolonie je dost velká ,ale po lesích bych se bejt váma moc netoulal, žijou tam všelijaký potvory a většina z nich je velice nebezpčná." Dám vám svou poslední radu a pak už vás nechám jít. "Však to poznáte sami ,jestli se budete potulovat po lesích." Zavolám ještě za vámi a pak se otočím zpět ke svému kolegovy, abych mu něco řekl... |
| |
| Ned - Tábor v bažině: "Ale jistě. Následuj mě." Odpovím ti s úsměvem a ihned vyrazím do chrámové čtvrti. Jdeme kolem několika noviců, kteří právě rozmlouvají s jedním z Baalů. Sedí u nich i jeden kopáč. Dále pak jdeme uzkou cestičkou ,která vede až před náměstí před velkým chrámem. Ten je vytesaný do skály. Na náměstí je několik dalších noviců, templářů a jeden Baal. "Tak jsme tady. Musím tě ,ale varovat, do chrámu se nepokoušej vniknout. Stráže by tě zabily." Varuju tě a pak se vrátím zpět k bráně ,kde mě vždy najdeš. Tedy pokud zrovna nebudu někde provázet další zájemce o vstup do našich řad. |
| |
| Díky! řeknu Lesterovi a rozhlížím se po náměstí. Vidím novice jak klečí kolem baala, který stojí na výběžku. Jdu po cestě zpět a uvidím novice u vodní dýmky. Zdravím! řeknu novicům a usměju se. Smým přisednout??? Jeden novic přikývne a když si sednu tak mi vrazí do ruky hadici od vodní dýmky. Strčím konec hadice do úst a zhluboka nasaju, kouř se mi dostane do plic a já vyndám hadici z úst a začnu kašlat. To je síla co?! řekne novic a zasměje se... |
| |
Severní brána Cesta pomalu ubíhá a my pomalími kroky přecházíme lavku přes řeku u které stojí dva strážci. Letmo se na ně podívám, dál se věnuji okolím jestli nezahlédnu krom, brány která vypadá jako vež neco užitečneho. Ti co šli před námi to tu pěkně vybílili v duchu se rozčiluji nad tím že nemohu nic najít. Pohled mi opět zabloudí na chvilku k obloze, abych zjistil jak daleko pokročilo slunce. Tak pánové a sme skoro tu! řeknu svím společníkům trochu nejistým hlasem. Kéž, bych měl své zbraně! pomyslím si můj starý dobrý meč, který se dědí z generace na generaci při této myšlence se mírně zamračím, kde je mu asi konec napadne mě a vztekle kopnu do kamínku na cestě. |
| |
| Ned-tábor v Bažině, Chrámová část "Ale máme tady i něco lepšího." Pokračuje novic a odněkud ze své tuniky vytáhne papírek s něčím u vnitř a strčí si ho do úst jako cigaretu. |
| |
| Severní Brána jdu mlčky strážcům věnuji jen rychlí pohled. Pak se kouknu na tábor a na tu věž tam asi žijí mágové strašně rád bych byl jedním z nich ale to se mi asi nepovede no především se přidám ke starému táboru nebo k táboru novému ale chci být mágem toužím a pak kopnu do kámenu. No kopáčem fakt nechci být chtěl bych být mágem a vy? |
| |
Severní brána Mágem? Máš opravdu velké cíle. řeknu Taurusovi. Já to nechám zatím plavat, nejdřív si tu musím sehnat nejakou zbraň! zděluju své plány svým kolegům. Kouzla a čáry, raději se spolehnu na svůj meč a hrubou sílu honí se mi hlavou. Vypadá to že sme tu říkám stojíc u brány. |
| |
Severní brána Hodím letmý pohled za sebe abych se ujistil že mí společníci sou mi v patách. Když se ujistím že jdou stále za mnou, prohlédnu si dva stážný kteří stojí u brány netváří se zrovna moc mile pomyslím si když vidím jejich víraz ve tváři. Zdravím pánové houknu na ně a pomalu jdu směrem k nim, po očku sledujíc své dva kolegy, kteří sou zabráni do svích myšlenek. |
| |
| Severní brána Ronn se vydal k severní bráně u které stojí dva strážci. Na sobě mají červené stejnokroje , u pasu se jim pohupujín meče a na zádech mají lehké kuše. "Stát ! kam si myslíš že jdeš!" Zaburácí strážce na ,kterého Ronn promluvil. Pohledem si ho přeměří, pak se koukne na Tauruse ,který je kousek za ním a nakonec se podívá i na Zera ,který zůstal stát před táborem a rozmýšlí se jestli by měl jít do tábora ,nebo ne. Pak se opět podívá na Ronna, ruku položí na jílec meče a vyčkává na jeho odpověď. Je vám naprosto jasné že bojovat by zde nemělo žádnou cenu. |
| |
Severní brána Na výzvu strážného se zastavím No do tábora, kam jinam bych asi došel touhle cestou? odpovím trochu ironicky. Chci se k vám přidat dodám vzápětí uvědomíc si že není zrovna dobrý nápad je dráždit. Myslím že pro začátek bude dobrý se přidat ke Gomézovi mezi tím přemýšlím o tom kde bude nejlepší začít. na to se snažím zatvářit se vlídně a udělat tím menší dojem na stráž stojící u brány. |
| |
| Severní brána-Ronn ; Taurus: "Pravda Diego říkal že spadnul další..." Povzdechne si strážcea ustoupí ti stranou ,aby jsi mohl projít. "Měj se." Rozloučí se s tebou a pohled upře někam do dálky směrem k mostu. Tebe si tím pádem asi už nevěšímá, i když opak může být pravdou. |
| |
Sevarní brána Taky se mějte odpovím na jeho pokynutí a pomalu se vydávám do nitra tábora. Hned za branou se zastavím, rozhlédnu se zvědavě kolem. Vidím několik chatrčí, které se tu táhnou někam dál a několik chlápků v červeném kteří se tu mezi sebou baví. Také tu sou i lidé v tmavších ošuntělejších hadrech,kteří mají většinou u sebe krumpáče. Hmm.. to budou asi kopáči bleskne mi hlavou. Zaměřím se na nejbližší skupinku a vydám se kní. Ahoj sem tu nový pozdravím je Jak to tu chodí? zeptám se hned vzápětí ještě dřív než mi stačí odpovědět na pozdrav. |
| |
| Starý tábor-Severní brána ; Ronn Pomalu jsi vstoupil dovnitř a to co se skrývá za dřevěnou zdí je úplně něco jiného, než to co jsi viděl z kopce. Podél zdi jsou tak dvě vrstvy dřevěných chatek. Některý jsou "pohodlnějších" jako , že mají komín , krb , lepší postel atd. Ty horší mají jen čtyři zdi , strop a postel. Uprostřed tábora je obrovský hrad z černých kamenů. Brána je tam otevřená , ale před bránou stojí další strážce , s jinou zbrojí. Už není moc červená , hlavně se skládá z moc plátů a hrudí plát je složen z nějaké hlavy. Hlavy démona. Všude pochodují samí kopáči , baví se mezi sebou nebo se válí na chatce , či před ohništěm. Pak jsou tady chlápci v červeném. Nosí ovšem lehčí oblek bez kroužkové zbroje. Většinou mají krátký meč a krátký luk. Taky tady sem tam projdou stráže různé kategorie ( lehká , střední , těžká) Kousek před branou je jedna chatrč , ta má lavičku a na ní sedí Diego a o něčem asi přemýšlí. U něho tam také sedí jeden kopáč v trochu lepších kalhotách než mají ostatní ,které jsi zatím mohl vidět a dva stíny ,kteří se s ním o něčem baví. Taky jsi si všimli napravo , kousek nahoře u chatky stojí nějaký zvláštní muž. Je holohlavý a potentovaný. Má nějaký oblek. Taková krátká róba na níž jsou nakresleny nějaké runy Ten muž něco vykládá dvěma kopáčům, kteří vypadají velice zaujatě jeho slovy. Ty jsi se vydal ke skupince která se zrovna baví s Diegem lépe řečeno oni se baví a on jenom tiše naslouchá a o něčem vážně přemýšlí. Když k nim přijdeš nikdo z nich ti nevěnuje žádnou pozornost. Ovšem když pak promluvíš a řekneš jim že jsi nováček Diego zvedne hlavu a tázavě se na tebe podívá. Pak vstane, rukou ti pokyne ,abys šel za ním k jedné chatrči kousek od ohniště. |
| |
| Tábor v bažinách Když novic začne pokuřovat něco jako cigaretu, tak se zvednu a jdu zase směrem k bráně. Tam řeknu Lesterovi: Jdu se podívat ještě do jiných táborů, podle toho jak mi to kde bude vyhovovat, tak tam zůstanu. Odcházím zpět k Starému táboru... |
| |
Starý tábor,Diego Nejistě a pomalu jdu za postavou, která mi dala najevo a» ho nasleduji.Bedlivě si ho prohlížím, když se zastaví u chatrče kousek od ohniště, kde před malou chvílí seděl a o něčem přemýšlel. Pomalu se k němu přiblížím Ahoj, jsem tu nový opakuji větu, kterou sem před malou chvílí pronesl u ohniště. Nejistě stojím před ním a dívám se mu do očí celý netrpělivý z toho co mi řekne. |
| |
| Tábor v bažinách-Vstup do tábora ; Ned "Vzbuď se!" Pozdravím tě znovu. Asi to je nějaký náš zvyk zdravit každého s kým chceme mluvit a to i v případě ,že jsme hon již zdravili. "Ale jistě. To je tvé právo svobodně se rozhodnout, ale myslím že lepší tábor nenajdeš." Popřeju ti hodně štěstí na cesty a vyprovodím tě za brány našeho tábora. Pak se vrátím zpět ke svému učitely. |
| |
| Starý tábor,Diego Chvilku si tě pořádně prohlížím ,abych si zapamatoval tvůj obličej. "Ahoj Nováčku. Já jsem Diego a starám se tady o nováčky jako jsi ty." Pozdravím tě evidentně velice dobře nacvičenou frází, přičemž tak nějak nejistě porozhlédnu po okolí. "Kde jsou ostatní?" Zeptám se tě na Zera a Tauruse, kteří zůstaly někde před branou. Pak se na tebe tázavě podívám a očekávám že začneš mluvit sám. |
| |
Starý tábor,Diego No jo, ostatní pomyslím si když se mě Diego zeptal na mý kolegy, ani sem nepostřehl že sme se od sebe odělili. Myslím že zůstali před bránou odpovím Diegovi a ohlídnu se směrem k bráně. Těší mě já jsem Ronn odvrátím pohled se slovi od brány zpět na Diega. Když se staráš o nováčky, tak mi určitě dáš pár užitečných rad, jak začít začínám se vyptávat Třeba co mám udělat abych se stal jedním z vás? pokračuji ve vyptávání stujíc zrakem Diega. |
| |
| Cesta - Ned Vyrazikl jsi z tábora zpět do Starého tábora.Cesta vede nejprve vysoko do kopce podél řeky a z druhé strany podél skály. Na palouku podel skály vidíš několik Krysokrtů, mrchožroutů a velkých krvavých much. Poté co jsi vyšel nahoru cesta se stáčí k lesu ,ale jelikož jsi tamtudy před tím nešel a jelikož jsi o lesu slyšel jenom samé historky jak je nebezpečný ,tak jsi se rozhodl jít tou cestou podél řeky. Jedeš dalších deset minut než před sebou spatříš hradby Starého tábora. |
| |
| Starý tábor - Ronn Jakmile mi řekneš ,že by jsi se rád přidal k našemu táboru v očích se mi objeví malé jiskřičky a na tváři široký úsměv. Ten ovšem nevydrží moc dlouho. "Napřed tě musím varovat. Pokude se přidáš k našemu táboru už nebudeš mít cestu zpět. Zrada se u nás trestá smrtí." Varujitě ,aby jsi si své rozhodnutí nejprve rozmyslel. Pak se na tebe zase usměju a přistoupím k tvému přijetí do tábora. "Nejprve si promluv s Thorusem. To je ten chlap u brány.Řekni mu že tě posílám já." Ukážu na muže v těžké zbroji strážce, která je o hodně lepší než můj lehký vzdušný oděv. tam mě napadá že se pod tou vrstvou plechu musí hodně poti», zvláště pak když je tu tak slunečno a teplo... |
| |
Starý tábor,Diego Podívám se směrem,který mi Diego ukazuje Myslím, že to risknu! řeknu jistým hlasem bez nějakého dlouhého rozmýšlení. Svůj pohled opět věnuji Diegovi, setřu si stékající kapku potu z čela. Jen doufám,že se mi to povede! lehce nakloním hlavu na levou stranu a zadívám se kamsi do dáli. Zatím se vydám k Thorusovi a pak ti příjdu říct jak sem dopadl odvětím po chvilce snění. Prozatím se rozloučím z Diegem a jdu pomalu k Thorusovi. Starý tábor,Thorus Zdravím, sem tu nový. pozdravým Thoruse posílá mě Diego. pokračuju dál Chci se kvám přidat a Diego mě poslal za tebou, že mi řekneš co pro to mám udělat. dopovím klidně větu. |
| |
 | Starý tábor - Ronn Když ke mě přijdeš nejprve tě naprosto ignoruji pak lae začneš mluvit něco o Diegovi a o tom že by jsi se k nám chtěl přidat. "A co tě vede k doměnce ,že o tebe bude mít Gomez zájem?" Zeptám se tě velice hlasem ,kterým ti dávám najevo že pro mě jsi naprosté nic ba dokonce víc než nic. "My tady totiž sloužíme Gomezovi." Dodám nakonec, přičemž se velice pyšně udeřím pravisí do hrudi. |
| |
Starý tábor,Thorus Lehce se poškrádu na bradě a při tom přemýšlím co říct no, myslím že každá ruka dobrá ne? řeknu trochu nejistě. Pokud si mám vybrat mezi všemi tábory, tak se mi tenhle zdá být nejlepší! dodám rázně s lehce nadzvednutým obočím. |
| |
| Starý tábor,Ronn "To taky je!" Prohlásím nekompromisně a kdyby se mi snad někdo snažil odporovat asi by ho potkalrychlí konec pod ostřím mého meče. To se dá snadno vyčíst z mého obličeje. "Tak si sežeň krumpáč a mazej do dolu rubat rudu, nebo jdi za Diegem a» si tě vyzkouší sám." Odbydu tě docela naštvaným výrazem v obličeji. Tady je na mě patrné že se dosela rychle dokážu naštvat. Zvláš» když mě někdo ruší takhle ve dne na mé hlídce u brány. |
| |
Starý tábor,Thorus Omlouvám se nechtěl sem tě nijak naštvat, raději půjdu za Diegem řeknu trochu provinile,že sem řekl něco co jsem neměl. Raději nebudu Thoruse otravovat řeknu si v duchu a raději se pomalu otočím směrem k Diegovi ke kterému sem zamířil. Starý tábor,Diego Tak jsem zpět oslovím Diega, mírně při tom na něj kývnu. Mluvil jsem s Thorusem a ten mě poslal za tebou, že mě máš vyzkoušet sám tlumočím Thorusova slova Diegovi jedním dechem. |
| |
| Starý tábor,Ronn Celou dobu co jsi mluvil s horusem jsem tě pěčlivě sledoval a dělal si o tobě nějaký dojem. A jelikož jsem tě sledoval ,tak také vím jak s tebou zametl. "Aha...no dobře řeknu ti jak se dostat mezi nás stíny." Na chvilku se odmlčím. "Aby jsi se k nám mohl přidat je zapotřebí složit zkoušku poctivosti. To abychom věděli jestli ti můžeme věřit nebo na a pak musíš znát ty správný lidi. stíny ,kteří v táboře mají největší vliv." Další efektivní pauza. "Těmi vlivnými lidmi jsou obchodníci jako je Dexter, toho najdeš na thru což je na druhém konci tábora. Fingers ,Scatty, Wistler a Sly. Tihle stíny patří k těm nejvlivnějším protože něco umí. Proto je dobré být s nimi za dobře." Domluvím a nechám tě aby jsi to mohl v klidu vstřebat. Přece jen na nováčka toho může bát v poslední době trochu moc. |
| |
Starý tábor,Diego Pozorně naslouchám všemu co mi Diego říká. Jakou skoušku poctivosti máš na mysli? zeptám se se zájmem hned jak Diego domluví. Mezi tím se ohlédnu směrem k bráně, jestli tam nezahlédnu někde mí kolegy, kteří mě doprovázeli až k táboru. Nikde je však nevidím, není odsud dost dobrý výhled. Taky by mě zajímali zbraně, nebo spíš kde si mohu něco vydělat nebo tak něco pokračuji v otázkách po malé pauze. Myslím že se tu zlatem asi platit nebude bleskne mi hlavou a zhluboka nasaji teplý vzduch do plic. |
| |
| takjy chci být jedním z vás a ctěl bych být mág ale nebude to tak jednoduché že? řeknu strážcům a vejdu dovnitř pěkný to tábor jé támhle je Ronn řeknu a přijdu k němu pa kouknu na Diega já jse, taurus a ty se stráš o nováčky tedqa to jsem aspon zaslechl |
| |
| Starý tábor ; Ronn , Taurus Už se chystám pomalu odpovědět Ronnovi na dotaz ,když v tom zahlédnu v bráně dalšího člověka co sem spadnou nejspíše dnes. Chvilku počkám až ke mě přijde. "Ano starám se o nováčky a jestli chceš být jeden z nás tak si jdi promluvit támhle s Thorusem." Pošlu tě stejně jako Ronna před tebou za velitelem stráží. Naprosto přitom ignoruji tvé otázky ohledně magie ,protože je beru spíše jako vtip. "Ještě počkej a» to paki nemusím znova oakovat." Vyzvu Tauruse ,aby ještě nikam nechodil. "Zkoušku postivosti musí splnit každý ,kdo se chce přidat k táboru a kdo chce být něčím víc než jen kopáč. Také jak jsem již řekl je třeba znát ty správné lidi ,ale zkouška je to nejdůležitější." Na chvilku se odmlčím a pak se podívám přímo na Ronna. "Tvoje zkouška bude jednoduchá. Zajdeš do tábora ,kde sídlí bratrstvo a vyzvedneš tam zásilku jejich drogy a tu mi pak přineseš." Povím ti o tvé zkoušce a od někud ze svého oděvu vytáhnu žlutý pergamen s voskovou pečetí. Je jasné že ji ty nesmíš porušit. Pak se otočím na Tauruse. "Teď jdi za Thorusem a promluv si s ním." Pošlu tě opět za velitelem stráží stojícím před branou do hradu. |
| |
Starý tábor,Diego Vezmu si od Diega pergamen s pečetí a pečlivě ho u sebe schovám. Lehce pokynu Taurusovi, který se tu oběvil... No myslím,že to zvládnu řeknu Diegovi pevným hlasem. Jen snad...... na chvíli se odmlčím, pak se nadechnu ..... Komu mám předat ten pergamen a kde najdu tábor bratrstva? dopovím načatou otázku Diegovi a tázavě se na nej zahledím. |
| |
| Starý tábor ; Ronn "Správná otázka...Od tábora tě může vzít jeden z jejich Baalů, toho najdeš na druhé staně tábora. Myslím že někde na trhu a až budeš v táboře tak ten dopis předej přímo Cor Kalomovi." Odpovím ti na obě otázky a pak se posadím na lavičku před svoují chajdou a pohled upřu do ohniště před sebou. |
| |
| Staý tábor Kývnu na souhlas Diegovy. A odejdu za Thorusem stoupnu před něj a prohlédnu si je ho zbroj usměji se při myšlence jak bych ji spálil ohněm a pak se nadechnu. ahoj jsem Taurus chci se k vám přidat chtěl bych se stát mágem je to možné a co mám pro to udělat? řeknu na vysvětlenou a usměji se na něj. jsem mrštný a hbitý to se vám určitě hodí ne? |
| |
Starý tábor,Diego Dobrá to snad zvládnu! řeknu jistým hlasem Diegovi. Když vidím jak Diego se otáčí a sedá na lavici, rozhlédnu se Tak já tedy půjdu prohodím jeho směrem a pomalu se vydám směrem k tržišti. Cestou vnímám své okolí, aby mi nic neuniklo. Cestou patkávám ruzné skupinky stínů a kopáčů, také postavy s těžší zbrojí. Snad se mi podaří sehnat taky takovou zbroj a zbraně uvažuju po cestě na tržiště. Snažím se tvařit vlídně a nezaujatě, abych náhodou někoho nevyprovokoval. Beze zbraně bych asi moc neuspěl proběhne mi hlavou a mírně se zamračím. Má pravá ruka se stále vrací na místo, kde se vždy houpal můj meč. Teď je tam prázdno, nemám nic než své pěsti. Po chvilce cesty dorazím na větší plac, zastavím se a rozhlédnu To by mohlo být tržiště řeknu si a vydám se k ohništi uprostřed, kde stojí několik lidí. Přistoupím k jednomu, který vypadá jinak než ostatní, je holohlaví a je oděn do nějakého roucha či co to má na sobě. Ahoj sem tu nový a hledám nějakého Baala,nevíž kde ho najdu? pozdravím osobu a vzápětí ji položím otázku. |
| |
| Jdu ke starému táboru, jdu sehnat nějakého člověka, který by mě mohl dovést do nového tábora. |
| |
| Starý tábor,Taurus Když ke mě přijde další postava, že by se k nám chtěla přidta. Jenom se na ni nadřazeně podívám a odplivnu si do trávy. "Jo tak přdat se k nám a stát se mágem jo?" Sadistichky se na tebe ušklíbnu. "Mágem se stát můžeš jen v případě že pro náš tábor uděláš něco opravdu mimořádného a Gomez to dovolí." Vysměju se ti znovu. Je na mě jasně znát že ke Gomezovi tě jen tak nepustím. "Vra» se k Diegovi a» si tě vyzhkouší sám a jestli k něčemu budeš tak tě snad Gomez přijme." Odbydu tě a rukou odeženu. |
| |
| Tržiště , Ronn Od Diega jsi šel stále kolem palisády ,který je postavena kolem celého tábora. Na jejím horním ochozu vidíš stážce v těžkých plátových zbrojích se samostříli buď v rukou nebo na zádech. Před chatrčemi kolem kterých procházíš postávají v malých skupinkách kopáči v rozedraném obvlečení a stíny v červených oblecích. Všichni se spolu baví a tebe si moc nevšímají. Po několika minutách cesty dojdeš až k tomu co by se snad dalo nazvat tržiště. Je to přesně na druhé straně tábora ,než jsi mluvil s Diegem. Před jednou chajdou sedí opálený muž v oděvu stína. Tváří se nanejvíš spokojeně. U něj je jeden kopáč ,který si na sebe kalhoty zelené barvy. vypadají docela nové. U ohně ve středu tohodle trhu je skupinka několika stínů a jeden holohlaví muž v tunice zdobené runami. Celá zkupinka něco pokjuřuje a o něčem se dohaduje. Kousek opdád od nich je další muž,také v oděvu stína. Ten se zase tváří dost neš»asně. "Spáč s tebou. Já jsem Baal z bažiny." Promluví na tebe holohlavec. "Chceš znát správnou cestu spáče? nebo co ode mne potřebuješ cizinče." Promluví znovu. tentokrát si všimneš ,že je jakoby opilí ,nebo zhulený. To se dá poznat podle protáhlého povneseně usměvavého výrazu v obličeji. |
| |
Tržiště He? A promiň jsem Ronn a potřebuji se dostat do vašeho tábora,mám něco předat Cor Kalomovi. odpovím trochu nechápavě Baalovi na jeho divný pozdrav. Jsi v pořádku? zeptám se ho po tom co si všimnu jeho zvláštního stavu. Jak tak pozoruju tak asi pořádně přebral doufám že si cestu do tábora bude pamatovat,nerad bych tu někde bloudil... uvažuji nad stavem Baala,při tom si po očku prohlížím místo kolem sebe. hepch hepch chrrr uf! zakuckám se po tom co si pořádně nátáhnu do nosu zdejší kouř,oči mi při tom mírně zaslzí. Ech promiň ale co je to tu tak zvláštně cítit? zeptám se ho a lehce si otřu zaslzené oči do rukávu. |
| |
| starý tábor vš pozorně vyslechnu jen se uchechtnu a pomyslím si co z něj udělám až budu jestli budu mág. Otočím se na potpatku a vydám se za Diegem Diego máš mně vyzkoušet říkal to Thorus a co mám udělat pro to abych se k vám přidal? Zeptám se a zkoumavě na něj pohlédnu. |
| |
| Tržiště-Ronn "Mi novicové meditujeme a modlíme se k velkému Spáči, věříme ,že jeho moc až se probudí nám pomůže se dostat z téhle veznice." Odpoví ti Baal s hlavou v oblacích. "Když budeš opravdu věrný táboru, možná se ti podaří dosáhnout spojení se Spáčem. Jestli chceš můžu tě odvézd do našeho tábora." Nabídne ti svoji pomoc a pohledem zamíří k bráně. |
| |
| Starý tábor, Taurus "Ano? No pak ti dám tvoji zkoušku postivosti. Vydej se do starého dolu a od Iana vyzvedni seznam zásob." Zadám ti s úsměvem i tvůj úkol. "Mimochodem, támhle je Grahmin a ten ti dá mapu k dolu. Stačí mu říci že tě posílám já." Ukážu rukou na jednoho kopáče ,který se opodál vybavuje s nějakým holohlavým mučem v tunice. |
| |
Tržiště Pečlivě si poslechnu vše co mi Baal říká Hm... zní to zajímavě. odpovím mu drbajíc se na hlavě Chudák je mimo.Mumlá tu něco o nějakým spáčovi,asi dostal ránu do hlavy a teď s toho blouzní myslím si své o spáčovi,poněvadž nemám ani potuchy o čem to tu plácá. Chvíli přemýšlím zda mu můžu věřit Rád se podívám do vašeho tábora,stejně tam mám nějakou práci. dodám po chvíli. A čekám na Baala,aby mě dovedl do jejich tábora. |
| |
| dobře řeknu suše a vydám se pro mapu diego mně posílá pro mapu do satrého dolu řeknu a čekám až mi ji dá. |
| |
| Tržiště=>Tábor v bažině "Tak vyražme." Pobídne tě Baal a pak už na nic nečeká a vyběhne ,směrem k jižní bráně. Proběhnete branou nahoru do kopečka k jakésy řece. Přez řeku vede dřevěná lávka. Zrovna přez ní přechází nějaký muž (Ned) , který míří zpět ke Starému táboru. Baal si ho nijak nevšímá a proběhne kolem něho. Dále vaše cesta pokračuje podél řeky až k nějaké pláži ,kde vidíš několik velkých ještěrek. Vypadají docela nebezpečně ,ale ne nepřátelsky. proběhnete kolem pláže na nějaký kopec ze ,kterého spatříš bránu Tábora v bažině. Baal tě dovede až těsně k ní. "Tak jsme tady. Za branou se ptej na Lestera, ten ti ukáže kudy ke Cor Kalomovi." Rozloučí se s tebou a rychle vyrazí na spáteční cestu... |
| |
| Starý tábor-Taurus Dojdeš k ke kopáčovi na kterého ti ukázal Diego a zeptáš se ho na mapu k dolu. "Samozřejmě pokud tě posílá Diego ,tak tady je ,ale pokud lžeš tak tě stáže zabijí." Poví ti jednoduše a podá ti malou mapku ,kde je zakreslen Starý tábora, nějakýs a nakonec velké červené X znázorňující Starý Důl. |
| |
| jo jasně a nějaká vábava by se hodlia zajdu zpátka za Dirgrm a ti už bude stačit nebo budu muset udělat i něco jiného? Jo a lde seženu výbavu? |
| |
Tábor v bažině Jakmile se Baal dá do pohybu na nic nečekám a vyrazím za ním,pečlivě při tom mlčky sleduji krajinu kolem,abych při spáteční cestě nezabloudil. Díky za doprovod stačím houknout za mizejícím Baalem. Tak tohle je ten tábor,no uvidíme co mě tu potká,půjdu se podívat po tom Lesterovi pomyslím si a směle vykročím do tábora,pomalu a pevným krokem se blížím k bráně. Snad mě nechají projít bleskne mi hlavou,když si vspomenu jak mě zastavili u brány ve starém táboře. Ještě si skontroluju kapsu jestli jsem náhodou nestratil pergamen pro Cor Caloma,když ho nahmatám z hluboka si oddychnu Uf,mám ho Doufám že toho Lestera najdu zamumlám si pro sebe. |
| |
| Starý tábor-Taurus "Odměnou ti bude přijetí mezi nás ,ale až mi přineseš ten seznam. Předem nic nedostaneš." Oznámím ti trochu naštvaným hlasem, abych ti ukázal ,že se sebou nenechám nikým zametat. "Tady to funguje tak ,že se platí až po vykonání práce." Uvědomím si že to nejsi moc dlouho a oznámím ti jak to tady funguje. Dokonce na to dám důraz ,aby jsi to nezapoměl. |
| |
| Tak jo Řeknu otočím se a vyjdu z tábora pak se podle mapy vydám za sbým ukolem. |
| |
| Tábor v bažině-Ronn Já stojím kousek za branou a o něčem se bavím se svým mistrem Baal Namibem. Je to holohlaví muž ve středních letech. Ruce má založené na prsou. Namib je oděn do roucha zdobeném runami, kolem krku má zelený límec. Vyčkám než projdeš branou a pak k tobě přistoupím. "Vstávej." Přivítám tě pozdravem Bratrstva. "Kdo jsi a co potřebuješ u nás v táboře, já se tu totiž starám o nově příchozí." Obeznámím tě se svým postavením v táboře a pak vyčkám tvé odpovědi. |
| |
Tábor v bažině Zastavím se u postavy která mě zrovna oslovila,chvíli si jí prohlížím Zdravím jsem Ronn.O nově příchozí?Nejsi Lester? pozdravím ho Mno to bylo rychlé proběhne mi hlavou,lehce ji nakloním na levou stranu. Scháním tu Cor Caloma,mám pro nej dopis. dodám rychle s nakloněnou hlavou,při tom zamouřím jedno oko do kterého mi zasvítil paprsek svetla,skrz koruny stromů. |
| |
| Starý tábor => Cesta k dolu - Taurus Okamžitě jsi vyrazil podle mapy, kterou ti dal Grahmin. Tvá cesta vede Severní branou ven z tábora, pak přez most u kterého stále stojí dva strážci v lehkých zbrojích. Za mostem okamžitě narazíš na sestu ,která by tě podle mapy měla dovést až k dolu. jdeš tedy po cestě smerem k nedalekému lesu, nedaleko od cety ještě spatříš skupinku Mrchožroutů, ale naštěstí si tě nevšímají. Jdeš dál po cestě až na druhou stanu lesa. už už si myslíš že je všechno v pořádku ,když za sebou náhle uslišíš zlověstné vrčení, najkého zvířete... |
| |
| Tábor v bažině-Ronn "Ano mé jméno je Lester." Představím se ti a pak se praštím do hlavy, jak jsem na to jen mohl zapomenout. Taková základní věc jako je představení a já zapomenu... "A po mě chceš ,abych tě ke Cor kalomovi odvedl ,že? Ale pozor nemluv na něj dřív než on nepromluví na tebe,to platí u každého Baala, prošení tohoto pravidla by tě totiž mohlo stát život." Upozorním tě na nejdůležitější pravidlo ,které tady v táboře platí. |
| |
Tábor v bažině Bylo by to od tebe hezké,kdybys mě k němu dovedl odpovím s úsměvem. A co když na mě nepromluví to mám čekat tak dlouho než si zamane na mě promluvit?? vyrazím ze sebe nechápavě a chytnu se přitom za hlavu Doufám že tu nezestárnu rpoběhne mi hlavou,slabě se té myšlence pousměji. To tu máte zvláštní pravidla to ti řeknu! A co se stane,když na něj promluvím? začnu vyzvídat pokud to bude jen pokárání tak bych to mohl risknout přemýšlím nad tím jak Kaloma přimět k řeči. |
| |
| Tábor v bažině-Ronn "Ano. Musíš mlčet dokud on sám nepromluví." Pozastavím se nad rychlostí tvého chápání. "Raději to nezkoušej. pokud to totiž uděláš může tě vykázat z chatrče ,nebo rovnou zabít a tomu by jsi se asi neubránil." Řeknu ti několik možností co by se ti mohlo stát v případě ,že by jsi nerespektoval naše pravidla. Pak už se nezdržuju a vyrazím přez jeden ochoz,který vede přez bažinu. Dále pokračuji kolem skupinky Noviců kteří ,naslouchají jednomu ze starších noviců. U nich taky sedí jedna postava, která vypadá jako koúpáč ze starého tábora... Dále pokračuji ještě nějakými uličkami až se zastavím u jednoho žebříku vedoucího na ochoz. "Tady vylez a tam nahoře má Cor Kalom své obydlí a nezapomeň na to co jsem řekl." Rukou také ukáži vzhůru... |
| |
Tábor v bažině Tiše a rychle následuji Lestera,cestou si tábor prohlížím. Brr tady musí být pěkný vlhko pomaslím si a lehce mi přejede mráz po zádech. Lester se zastavil u nějakého žebříku, vklidu ho doběhnu. No tak tedy vzhůru! řeknu spíš sobě než Lesterovi,zakloním hlavu do zadu,abych viděl až na horu. Díky, doufám že pak trefím nazpátek otočím se slovy na Lestera,jemě se na něj usměju a rukou si prohrábnu kštici na hlavě. Měl bych se taky někde vykoupat,myslím že to potřebuji jako sůl. přemýšlím při lezení po žebříku.Pomalu a opatrně vylezu po žebříku až na horu,kde se otočím a podívám zpět dolů kde jsem před chvílí ještě stál. No to by asi bolelo pomyslím si,když vidím tu výšku. Otočím se zpět a vydám se k chatrči Cor Kaloma,zastavím se u dveří a pěstí na ně zabuším. |
| |
| Hardet a jeho skon: Hadert poté co se vydal za Nedem na průzkum tábora v Bažině, zaujalo několik noviců ,kteří něco sbíraly na druhé straně bažiny. Vydal se tedy k nim, aby zjistil co to vlastně bylo. Tam si promluvil s jedním z nich a ten ho poslal na druhou stranu bažiny, kde jsou prý další a jestli by od nich nepřevzal sklizeň a tak si trochu nepřivydělal. Hardet samozřejmě souhlasil a vydal se do bažiny. Bohužel se tam setkal s jedním z jejích obyvatel, Močálovým žralokem ,který ho namístě zabil. Nech» odpočívá v pokoji a nech» je to výstraha pro všechny co se chtějí toulat bažinou... |
| |
| Darx ; Ratford - Lovci před starým táborem Lovci Darx a Ratford se poté co nalovili několik mladých mrchožroutů a jednoho vlka so rozhodly pro návrat do svého tábora. Věděli totiž že v noci není bezpečné se potulovat krajinou a to ani v případě ,že ji znají a jelikož se už pomalu ,ale jistě smráká tak neotáleli. Oba dva lovci šli se svou kořistí stejnou cestou jakou před nimi šel Morty a Rog-Harr do Nového tábora. V Novém táboře se každý z nich vrátil do své chatrče,kde se pustili do spracování zabitých zvířat... |
| |
 | Tábor v bažině - Alchymista ; Ronn Před mojí chatrčí stojí můj osobní strážce, templář v těžké zbroji a velkou šavlí na zádech. Ruce má založené na prsou a s kamennou tváří pozoruje okolí. Jakmile vylezeš po žebříku nahoru ke mě zjistíš ,že chatrč nemá žádné dveře a že jediná věc co ti brání ke vstupu je můj strážce. Ten však nic nenamítá ,když se pokusíš vstoupit. Moje chatrč je jen stroze zařízená. Na zemi mám červený koberec, pak vidíš dvě alchymistické kolony na kterých probublávají nejrůznější kapaliny a směsi. Ve vzduchu se vznáčí namodralí obláček aromatiského kouře. V zadní části chajdy je jedno lužku a u něho dvě truhly, na obou je těžký visací zámek. Já stojím u jedné kolony a zrovna smíchávám dvě kapaliny. Výsledek svého výtvoru položím na zem do připravené bedničky ,kde už je podobných flakonků s čevenou tekutinou několik. "Neseš mi sklizeň!" Vyštěknu na tebe jakmile si tě všimnou. Pak natáhnu ruku ,jako bych čekal že mi ji předáš... |
| |
Tábor v bažině - Alchymista Bedlivě a se zájmem si prohlédnu celou chatrč,nosem natáhnu zdejší aroma Copak to asi je za zvláštní vůni? přemýšlím nad tou vůní,které je celá chatrč prostoupena. U jedné alchymistické kolony vidím nějakého muže jak míchá nějaký nápoj,nebo co to vaří. To bude asi Cor Kalom napadne mě když si muže dobře prohlídnu. Zeptá se mě na nějakou sklizeň. He? vyhrknu nechápavě a projistotu se podívám za sebe,jestli někdo jiný nestojí za mnou,ale nikdo tam nebyl,jen já. To mluvíte na mě?Znamená to že můžu mluvit já na vás? otočím se zpět na muže se spoustou otázek. Já žádnou sklizeň nenesu,já vám přinesl dopis od Diega zdělím vzápětí muži přede mnou a lovím v kapse dopis,už už natahuji ruku abych mu ho podal,ale hned ji stahnu zpět. Tedy jestli jste Cor Kalom,pokud ano tak tady máte dopis od Diega,který mě sem poslal a taky mi řekl že mu mám donýst nějakou zásilku nějaký drogy dodám rychle a opět,ale teď na půl natahuji ruku s dopisem. |
| |
| Tábor v bažině - Alchymista ; Ronn Rozmrzele se na tebe kouknu ,když mi řekneš že žádnou sklizeň nemáš. "Ukaž." Řeknu ti stejně nevrle a vyškubnu ti dopis z ruky. Z výrazu mého obličeje poznáš ,že jsi udělal sakra doře ,když jsi ho neotevíral. Dopis si přečtu a pak ho zmuchlám a zastrčím do kapsy. "Aha. Už jsem někoho takového čekal." Oznámím ti prostě a jednoduše. Přejdu do zadu k truhlám, od někud vytáhnu zlatý klíček a jednu z nich odemknu. "Tady to je." Vyndám z ní jeden velkej balík nějaké hnědé, usušené rostliny. "Diego už bude vědět co s tím. Ale varuju tě pokud mu to nedáš, jejich stráže nebo naši templáři tě zabijí hned jak se jim dostaneš na dohled. A teď už běž." Odbudu si záležitost s Diegem jak nejrychleji to jde, protože se chci zase vrátit ke svým lektvarům a pokusům... |
| |
| o oou nic nemám to není dobré pomyslím si a rychkle se dám do běhu otočím hlavu a kouknu co je za mnou. Pokud v bklízkosti bude nějaký strom vylezu na něj. |
| |
Tábor v bažině - Alchymista Vezmu od Cor Kaloma balík,zvědavě si ho prohlídnu Co? Nějaký kytky?No co to není moje starost,mám ho jen doručit zamyslím se nad balíkem od Cor Kalomi. Jo jasně tyhle výhružky slyším pomalu na každém kroku odpovím suše a otčím se,zamířím si to rovnou k žebříku po kterým jsem sem vylezl. Grrr. Tyhle lidi mě začínají štvát!Všichni jsou tu příjemný jako blecha v kožichu přemýšlím při slézání po žebříku. Hned jak slezu dolů,trochu povolím na balíku provázek a upevním si jej za opasek na zádech,abych měl volné ruce a moc se mi nepletl do cesty. Rázným a rychlím krokem se vydám po cestě zpět do starého tábora. |
| |
| U dolu-Taurus Jakmile vybehneš, uslyšíš, že to zvíře se rozeběhlo za tebou. Jakmile otočíš hlavu spatříš ,že je to velký vlk. Běžíš ještě kousek ven z lesa a na to že by jsi se mohl zachránit na nějakém stromě ani nepomyslíš ,jelikož vlk je moc blízko a mmohl by tě dostat dřív než by jsi stihl vylést dost vysoko. Doběhneš až na něco čemu by se dalo říkat cesta, k tvému velkému štěstí po ní rzovna jdou dvě postavy v těžkých zbrojích. Jsou to holohlavím, potetovaní muži z čehoš usoudíš že jsou z Tábora v bažině. Jakmile tě spatří ,oba téměř na ráz tasí dlouhé šavle a rozběhnou se proti tobě. Ovšem místo do tebe se jejich šavle zaseknou do masa vlka ,který tě pronísleduje. Na hlavě ucítíš něco horké, na dotek poznáš ,že je to krev,. ale není tvoje. Patří tomu vlkovi co se za tebou svíjí ve smrtelných křečích. "Zbohem cizinče." Rozloučí se s tebou templáři,kteří ti zachránili žvivot a pokračují ve své cestě někam na opačnou stranu než je důl do kterého míříš... |
| |
| Starý tábor-Jižní brána ; Ned Potom co tě na mostě před jižní branou Starého tábora minuly dvě postavy. Jednu z nich jsi poznal jelikož to byla ta samá co tě před tím odvedla do tábora v Bažině, jsi se vydal do starého tábora. Prošel jsi jižní branou ve snaze najít někoho ,kdo by mohl patřit k Novému táboru. Za branou tě ovšem osloví jeden strážce s velkou jizvou přez dobře opálený obličej. je oděn do těžké stříbrné zbroje, u pasu se mu houpe sekera a na zádech má Válečnou kuši a toulec se šipkami. "Stůj. Ty jsi tady noví co?" Promluví drsným hlasem, zkušeného zabijáka, takže se nesnažíš utéct a raději zastavíš... |
| |
| Cesta z bažiny do Starého tábora ; Ronn: Vyrazil jsi z tábora zpět do Starého tábora.Cesta vede nejprve vysoko do kopce podél řeky a z druhé strany podél skály. Na palouku podél skály vidíš několik Krysokrtů, mrchožroutů a velkých krvavých much. Poté co jsi vyšel nahoru cesta se stáčí k lesu ,ale jelikož jsi tam tudy před tím nešel a jelikož jsi o lesu slyšel jenom samé historky jak je nebezpečný ,tak jsi se rozhodl jít tou cestou podél řeky. Jedeš dalších deset minut než před sebou spatříš hradby Starého tábora. |
| |
Cesta do starého tábora Hurá,nezablodil jsem! zavísknu radostí nad tím,že jsem nesešel z cesty a nezabloudil. V dáli se tičí hradby starého tábora. Musím si někde opatřit zbraně! No jo,ale za co? Nemám vůbec nic! Jsem jako nějakej vandrák! přemýšlím po cestě k táboru,při tom zrychlím krok ještě více než jsem šel před tím,aniž bych si to uvědomil. Vyhnu se místu kde jsme míjeli ještěrky v bezpečné vzdálenosti od nich. Bedlivě sleduji okolí,aby mě něco nepřekvapilo a já mohl včas zareagovat. Hradby starého tábora se stále zvětšují tím jak sek nim blížím. Snad za to od Diega něco dostanu běží mi hlavou myšlenka nad nějakou odměnou za tuhle donášku až do domu. |
| |
| Starý tábor Zastavím před mužem a řeknuJsem tu nový a hledám někoho kdo mě dovede do Novéhotábora, nevíš o někom??? Už jsem byl u těch sektářů, ale moc se mi to tam nelíbilo, tak se rozmýšlím mezi Novým a Starým tábore... |
| |
| Rog-Harr , Morty před Laresovou chajdou: "Tak jdem, ne?" Pobídnu Rog-Harra do dveří a potom vstoupím za ním. "Dobrý den. Vy budete Lares, že?" ujistím se že mluvím se správným člověkem. je to sice hloupé, protože kdyby to nebyl Lares tak by nás k němo jeho stráž nevpustli, že? To je také důvod proč nečekám na jeho odpověď a přejdu rovnou k věci. "Já a můj přítel tady..." Pohledem uklážu na Rogg-Harra stojícího vedle mne. "...jsme se rozhodly ,že bychom se chtěli přidat ke tvé bandě. Tady ten měšec ti posílá Mordrag, jako záruku za nás dva." na okamžik se odmlčím. "Stačí to ,abychom se mohly přidat, nebo máme ještě něco vykonat?" Zeptám se Larese nakonec. |
| |
| Starý tábor-Jižní brána ; Ned "Takže jsi tu nový." Uleví si a tvé další otázky zcela ignoruje. Na jeho snědé tváři se objeví šibalský úsměv ochodníka, který se právě chystá uzavřít obchod. "Víš ,tady je nebezpečno ,ale je to bezpečněji než v tom Novém táboře." Řekne ti na rovinu. "No já mám pro tebe ,ale návrh jak se vyvaruješ nebezpečí. ty mi zaplatíš deset nugetů a já tě budu chránit ,před kopáči ,kteří by si na tebe dovolovali." Nabídne ti svoji ochranu, jako-by to bylo něco co dělá každý den tak stokrát ,ale spíše vícekrát... |
| |
 | Rog-Harr ; Morty u mě v chatrči: "Ukaž!" Natáhnu se pro mešec ,který mi Morty nabízí. mírně ho rozevřu a uvidím v něm asi pět stovek nugetů magické rudy,zdejšího jediného platidla. "To víte že to jako záruka stačí, ale přijmu vás až si najdete místo ,kde budete bydlet. Nechi vás totiž potom mít na krku." S širokým úsměvem vás vyprovodím z chatrče, čímž vám dám jasně najevo, že se nemáte vracet dříve než si postavíte ,nebo nějak jinak získáte chatrč ve které budete bydlet. |
| |
| udolí Děkuji vám jak se dostabnu do dolu? a mohl bych tady sehnat nějakou výbavu zeptám se a otřu krev pak se na ně usměji a koukám na jejich zbroj. JAk se dostanu do dolu? |
| |
| Budu o tom přemýšlet, teď by jsemti nemohl stejnak nic dát, protože nic nemám, akorát tendle krumpáč... řeknu strážci. A kolik toho denně tak zhruba vybereš??? zeptám se ho, ale nečekám že mi odpoví. |
| |
| Starý tábor-Jižní brána ; Ned "Fajn. Až seženeš rudu tak se vra»." Odbude tě Jackal se skleslím obličejem, je jasné že se mu moc nelíbí, že nemáš čím zaplatit, ale asi to i čekal. Na tvoji otázku o tom kolik vydělá za den ti nejspíše záměrně neodpoví. |
| |
| U dolu-Taurus Templáři ,kteří ti zachránili život ihned po činu pokračovali v cestě. Neušli však ani deset kroků ,když jsi je oslovil. Jeden z nich se zastaví,otočí se a vrátí k tobě zatímco ten druhý, patrně nějaký jeho nadřízený zůstane stát na místě. "Výbavu si můžeš koupit v nějakém táboře. A rudu můžeš získat ve starém dole od slévače, ale musíš mu mít co nabídnout. K dolu se dostaneš po téhle cestě, není to už moc daleko." Mluví příjemným, povneseným hlasem šlověka ,který už dostal svoji dávku omamných látek. Tento dojem také potvrzuje jeho výraz v obličeji. |
| |
| U dolu Děkuji řeknu suše a pokračuji v cestě |
| |
| U dolu-Taurus "Jak jsem řakl. Opatruj se." Zoloučí se s tebou templář a vydá se za svým společníkem se kterým ihned pokračuje v cestě... Ty se vydáš přesně na druhou stranu, kde by měl podle mapy a rady templáře ležet důl Starého tábora. Po chvilce cesty dojdeš na jakésy rozcestí, ale jedna cesta je nelogicky zakončena skalním masivem zatímco ta druhá skálu obchází. Hned za skalou se ti otevře výhled na dřevěnou palisádu s několika provizorně vybudovanýma věžema. Nevidíš tam ,ale žádné stráže, které by ti bránili v pokraování cesty k dolu. Za palisádou spatříš velkou drtičku kamene.Kolo ,kterým by se měl její mechanizmus dát do provozu je pro člověka ovšem moc velké a neobratné... Hned veldle drtišky je rumpál ovládající vchod do nedaleké jeskyně. Což je také nejspíše jediný bezpečný vchod do dolu... |
| |
| důl ááá už sem asi tady tak uvidíme najdu Iana a pak se cestou tpět podívám do toho tábora který jsem cestou minul pomyslím si a vzpomenu na tábor(NOVÝ). Vejdu tedy di vchodu a uvidím co mně čeká. |
| |
| Starý tábor Jdu do středu Starého tábora sehnat někoho kdo by mě dovedl do Nového tábora. Jdu kolem tržiště a vyhlížím někoho kdo by mě mohl pomoct. Vidím však jenom kopáe, stíny, strážce a pár noviců. |
| |
| Starý tábor - Ronn , Ned Ronn v klidu projde Jižní branou zpět dop starého tábora. Jakmile vejde spatří před sebou jednoho strážce v těžké plátové zbroji ,jak se zrovna baví s nějakým mužem.(Ned) Jejich rozhovor je velice rychlí a strážce se po jeho zkončení netváří moc spokojeně, Ned se kterým se vybavoval se potom vydá směrem k tržišti a strážce vyrazí někam na obchůzku... Ronn zůstal stát u Jižní brány, rozodujíc se co by měl udělat... Ned se vydal na tržište ve snaze najít někoho ,kdo by byl schopen ho odvést do Nového tábora. Bohužel na celém trhu, ale i u chatek stojících nad ním jsou jen kopáči, stínové a občas nějaký ten strážce. Novic tu je jen jeden a to ten ,který stojí u ohně a čeká na možnost odvést někoho do tábora v bažině... |
| |
| Starý Důl ; Taurus: S myšlenkou na Diegovu zmínku o jakémsy Novém táboře o kterém ani nevíš ,kde leží jsi se vydal do Starého dolu splnit jeho úkol a to získat jistý seznam věcí od nějakého Iana. Nejprve jdeš dlouhou temnou šachtou, o které můžeš s jistotou říci že je velice často používána až konečně dojdeš do velké přírodní jeskyně. Před sebou vydíš několik stráží s měči u pasu a samostříli na zádech. Také vydíš dva kopáče ,kteří s krumpáčem buší do tmavě modrého krystalu magiské rudy... |
| |
| důl nazdar chlapi mám najít jisrého Iana kde ho najdu a můžete mi něco říci o dole? promluvím na strážné a sleduji jejich zboj a zbraně. hmmm sand bufu mít taky takovou nebo lepší ale radši bych byl mág |
| |
Starý tábor,Diego Chvíli jsem postával u jižní brány a pozoroval,okolí kolem sebe,ani nevím proč jsem setrval na místě. Hned co jsem se vzpamatoval,dal jsem se na cestu za Diegem,abych mu předal,balík který po mne chtěl,abych mu ho doručil. Jdu velmi pomalým krokem,abych si vychutnal zdejší atmosféru. Tohle místo je tak zvláštní,tak jiné než normální svět. uvažuji po cestě k Diegovi. Po několika minutách dojdu až k Diegovi. Zdravím tě Diego,tak jsem zpět a nesu to co jsi po mě chtěl. předávám balík Diegovi se slovy. A co mám dělat teď?Nebo to stačilo? zeptám se Diega. |
| |
| Starý tábor ; Ronn Stále sedím před svojí chajdou a sleduji několik stínů jak se vybavují s kopáči, když v tom ke mě přijde Ronn. "To už jsi zpět?" Uznale se na něho podívám,jelikož jsem nejspíše nečekal ,že bude zpět tak rychle. Převezmu si nabízený balík a usměju se ne tebe. "Teď jdi za Thorusem, že tě posílám a že můžeš jít za Gomezem." Opět ukážu na strážného před branou. Nevipadá o nic líp než ,když jsi s ním mluvil naposled. jeho nálada se zdá být ještě o něco kousavější... "U Gomeze pozor, nezkoušej mu lhát. Onm to totiž pozná..." Svou myšlenku už dál nerozvádím ,jelikož by ti mělo být jasné co se stane ,když mu budeš lhát... |
| |
| Důl-Taurus: V dole se zastavíš u nejbližšího strážce, který má na sobě tředně těžkou zbroj, u pasu meč a na zádech samostříl se šípkama. Jeho hnědý, dobře opálený obličej se moc nehodí k jeho bílím, na krátko střiženým vlasům. "Iana najdeš snadno. Stačí jenom přejít tady přes most a pak dolů. Nemůžeš ho minut." Odbyde tě strážce, ale když nwechceš odejít a dožeduješ se i druhé odpovědi, jenom se na tebe zazub, čímž ti ukáže řadu svých silně zažloutlých zubů. "V dole je třeba si dát pozor hlavně na červy, ale když se nebudeš promenádovat šachtama, kde nejsou aši lidé tak ti nic hrozit nebude." Dá ti konečně odpověď na druhou z tvých otázek... |
| |
Starý tábor,Diego Jak tak koukam tak Thorus moc dobrou náladu nemá! řeknu Diegovi trochu mrzutě,když vidím Thoruse se tvářit ne zrovna moc příjemě. Ale což,tak já jdu a» to mám za sebou! dodám náhle a dodám si trochu kuráže. Zatím se měj Diego, přijdu ti říct jak jsem dopadl,tedy pokud se vrátím celý! rozloučím se slovy z Diegem a pomalu vyrazím k Thorusovi. Starý tábor,Thorus Pomalu a nejistě se přiblížím k Thorusovi,chvíli postávám na místě a přemýšlím. Zdravím Thorusi,tak jsem zase tu,posílá mě Diego,že můžu do hradu za Gomézem. oslovím Thoruse a snažím se zakrýt ve svém hlase neklid. No jo ale co řeknu Gomézovi? ptám se v duchu sám sebe.Oči nespouštím s Thoruse. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána, Ronn "Dobře, když tě Diego vyzkoušel tak to běž zkusit." Vpustím tě bez dalšího zdržování do hradu. Kde je tak dlouho... povzdechnu si ,jelikož čekám na jistého člověka, který mni má podat jisté hlášení... "Stáže. Můžete ho pustit." Zavolám ještě na dva strážce, kteří hlídají samotnou bránu. |
| |
Starý tábor,Thorus Díky poděkuji Thorusovi,na chvíli si ho zadumaně prohlížím. Nepotřebuješ něco? Vypadáš dost sklamaně. řeknu náhle Thorusovi Jestli je něco s čím ti můžu pomoct,tak neváhej a řekni,rád ti pomůžu a» je to cokoli. snažím se s Thoruse dostat to kvůli čemu se tak tváří. Nahodím svůj sebejistý úsměv a čekám zda mi Thorus odpoví. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána, Ronn "Ne..." Zavrčím na tebe, že nic nepotřebuji. |
| |
Starý tábor,Hrad Jak myslíš,tak zatím. řeknu Thorusovi stroze. A pomalu se vydám do hradu,kousek za branou hradu se zastavím a pořádně se rozhlídnu kolem sebe. Hm... vypadá zachovale napadne mě když spatřím vnitřek hradu. Pomalu se vydám vpřed,hledám při tom někoho kdo by mi řekl kde najdu Goméze. Snad budu mít štěstí a dovolí mi se stát jedním z nich. přemýšlím po cestě. Měl bych si to schrnout, jsem v trestanecký kolonii,kde tomu velí trestanci.Ještě k tomu beze zbraně, no to moc dobrý vyhlídky nejsou. Ke všemu ještě ten Goméz, co když se mu nebudu zamlouvat? honí se mi hlavou mnoho myšlenek naráz. Stále při tom hledám někoho kdo,by mi ukázal cestu za Gomézem. |
| |
| důl Jo díky jo jo nejsem blázen abych chodil tam kam nemám s tímhle. Ukážu na mé tělo kde je pouze oblečení.Pak se vydám na estu ktrou mi popsal. by mně zajímalo jak toho Iana asi tak poznám radši se budu ptát a pak se ještě více dozvím o kolunii ze strany kopáčů no a pak navštívím ten tábor a den bude za mnou Přemýšlím po cestě. |
| |
| Starý tábor - Ronn Od Thoruse jdeš přes náměstí přímo k budově na kterou ti Thourus ukázal. Přede dveřmi tě zastaví jeden ze dvou strážců. Jakmile jim řekneš, že ti Thorus dal povolení vidět Gomeze, vpustí tě dovnitř. Vejdeš dovnitř a spatříš honosnou výzdobu na zdech. Všude jsou vystavené naleštěné štíty, koberce a další na první pohled velice drahé věci ,které tady asi jen tak neseženeš. "Ty jsi ten nový co chce patřit ke stínům co?" Povýšeně se na tebe ušklíbne Raven. Ten je oděn do mnoha kožešin a pancířů, které ho chrání a zaroveň v tom vypadá velice pěkně. Typuješ to na velice drahou zbroj. U pasu se mu pohupuje meč se zvláštním zdobením. Na jeho jílci je zdobeným písmem napsáno: "Ravenovo právo" "Pojď za mnou a na nic nesahej." Vyzve tě a pak tě předvede přímo před Gomeze, který sedí ve svém "trůnu". V této místnosti je ještě několik dalších lidí stejně oděných jako Raven. Na velkém stole, který zabírá dobrou polovinu místnosti je spousta jídla a všelijakých nápojů, což ti připomene, že jsi ještě dneska nic nejedl... |
| |
| Důl - Taurus: Od strážce s bílými vlasy, jsi šel přes velký bytelný dřevěný most, který vede přes propast. Za mostem stojí malý přístřešek ve kterém je jeden stín s velice prohnaným obličejem a u něho stojí jeden templář. ten vypadá skoro stejně jako ti které jsi potkal před dolem. Od nich zahneš k jednomu žebříku po kterém sešplháš na další podloží. Na jakmile slezeš na "druhé" podlaží spatříš za sebou vstup do nějaké jeskyně. Vypadáto, že je hodně používaná. Přesně na druhou stranu od ní vede další mosto, který se pomalu svažuje. Můžeš vidět , že asi po sto metrech zahýbá do leva, kde je další žebřík po kterém se dá dostat ještě níže. U žebříku sedí jeden kopáč a něno pokuřuje. Druhá postava, kterou tam vidíš je strážce... |
| |
| Nový tábor - Laresova chajda - Rog-Harr , Morty "Pak myslím, že není co řešit. Jdeme Rog-Harre." Pobídnu Rog-Harra, aby mi uvolnil místo ve devřích a pak spolu s ním zamířím přímo k chajdě o které se mi zmínil Gorn. "Myslím že ve dvou toho Shirka zvládnem.ů Špitnu ještě Rog-Harrovi, který jde jenom kousek za mnou. "Hej ty!" začnu, když dojdu ke Shirkově chatrči, kterou si hodlám zabrat pro sebe. "Myslím, že je na čase uvolnit tuhle chatrč." vpálím mu svůj úmysl přímo do očí. Ruka mi sjede k pasu, kde se pohupoje starý ,ale přesto stále dobrý meč. Rog-Harr udělá k mé radosti totéž. |
| |
 | Nový tábor - Shirkova chatrč: Morty ; Rog-Harr Když ke mě oba muži přijdou, zrovna přitloukám jedno prkénko za druhým ke své chajdě. Kdo to zase otravuje... Postesknu si, když mě jeden z nich osloví. Otočím se k němu. „Tak ty by jsi chtěl moji chatrč jo!?" Vykřiknu na něj a ten fakt, že jsou dva přehlédnu. Ruka mi automaticky sjede k pasu a okamžitě se v ní objeví zbraň Žihadlo krvavé mouchy. „Tak to Vám nevyjde.“ Zařvu na vás zlostně. Jsem připraven se bránit jakémukoliv pokusu o zabrání mé chatrče… |
| |
| Nový tábor - Shirkova chatrč: Morty ; Rog-Harr „Tak ty takhle.“ Zareaguji téměř okamžitě a tasím svůj meč. Kouknu se spiklenecky na Rog-Harra, který nečeká a udělá totéž. „Já to chtěl vyřešit po dobrém…“ Špitnu ještě a v tom zároveň s Rog-Harrem zaútočím na Shrkla. Svůj úder vedu tupou stranou meče ,abych ho nezabil, ale jenom srazil k zemi. Mířím mu na nohy zatímco Rog-Harr na jeho trup. |
| |
| Nový tábor - Shrikova chatrč: Morty ; Rog-Harr „Áááchr…!“ Zasténám bolestí, když mě Morty zasáhne do nohy. V ten samí okamžik se ale rozmáchnu svým žihadle´m a zasáhnu Rog-Harra do hlavy, který se okamžitě sesune k zemi. Z hlavy mu začne vytékat malý čůrek krve. Pak na mě dopadne další Mortyho úder, který mě zasáhne do čela. Naštěstí tupou stranou meče takže místo toho, aby mi setnul hlavu a tak mě zabil, mě jenom pošle do říše sladkého bezvědomí. |
| |
Starý tábor Tiše následuju Ravena,cestou za ním si prohlížím místnosti,kterými procházíme,když vejdeme do velké místnosti a já spatřím tu hromadu jídla,rozezní se mi žaludek. Kruci to je dobrot!Mám hlad jako vlk! proběhne mi hlavou při pohledu na tu kopu jídla. Zastavíme se u trůnu kde sedí nějaký člověk To bude asi Goméz napadne mě ihned jak ho spatřím. Ehm.... Zravím, rád bych se kvám přidal a řekli mi že tu poctu uděluješ pouze ty. začnu trochu nervozně. Jsem tu nový,jmenuju se Ronn rychle se představím,když mi dojde že jsem to neudělal. |
| |
| Důl Kouknu na stína usměji se na něj a pak kouknu i na templáře prohlédnu si zbraně. Ehm kde tady najdu Iana? Zeptám se velicestručně a čekám na odpověd. |
| |
 | Starý tábor - Gomezovo sídlo ; Ronn Jsem ve svém, honosně zdobeném sídle. Sedím v křesle potaženém erveným sametem a o něčem se bavím s jedním ze svých lidí. U mých nohou leží jedna polonahá žena a myje podlahu. "Jdi!" Poručím ji jakmile spatřím Ravena, jak vede nějakého citzince, nováčka v kolonii soudě podle jeho špinavého a rozedrného oblečení. Žena okamžitě vstane a odejde malými dveřmi po mé levé ruce někam pryč. "Hmmmmm..." Dlouze zavrčím, když mi oznámíš důvod své návštevy. "A proč myslíš, že bych zrovna o tebe měl zájem?" Zeptám se tě tak nějak neutrálně, ale s podivným šklebem na tváři... |
| |
| Důl - Taurus: Tepmlář má na sobě stejnou zbroj, jako ten, kterého jsi potkal venku. na zádech má v pouzdře dlouhou a jistě i velice ostrou šavli se kterou umí jistě perfektně zacházet. "Iana, velitele zdejšího dolu najdeš velice snadno. Stačí jenom jít pořád níž a níž téhle šachty, až dojdeš k takovému většímu ležení a tam ho najdeš." Odpoví ti, povznesen nad věcí. Takhle milou a upřímnou, bez známek nepřátelství jsi v od doby co jsi jsem spadl ještě neslyšel... Templář ti také rukou naznačí směr, kterým by se měli tvoje kroky ubírat. Je to k žebříku a pak ke strážci na druhé straně jeskyně... |
| |
Starý tábor,Goméz No,myslím že jsem užitečný v mnoha věcech na chvíli se zamyslím,abych neřekl náhodou něco čím bych ho naštval. Umím se prát,taky se zbraní nejsem špatný a jen tak se nečeho neleknu! řeknu hrdě. Taky se umím přispůsobit a rychle se učím! A hlavně by mi bylo ctí,být jedním z vás pane. dokončím menší proslov o mé maličkosti. Snad to bude stačit běží mi hlavou. A nervozně čekám zda jsem uspěl nebo ne, svojí nervozitu na sobě nedám znát. |
| |
| Starý tábor; Diego: Projdu tržištěm a jdu dál až dojdu k bráně do hradu, kterou střeží jeden strážný v těžké zbroji a dva v o něco lehčích zbrojích... Vidím tam i Diega, dojdu k němu a řeknu: "Zdar, hele potřeboval bych někoho kdo by mě dovedl do Nového tábora, chci se tam trochu porozhlédnout, nevíš o někom?" |
| |
| Starý tábor - Gomezovo sídlo ; Ronn "Opravdu?!" Předstírám, úžas v mých očích. "A jak jsi prokázal, že jsi hoden být jedním z nás?" Zeptám se tě nakonec, je ti jasné že na téhle odpovědi záleží celý tvůj dosavadní život... |
| |
| Starý tábor; Ned: "No s tím ti bohužel neporadím. Nedávno byl u Jižní brány jeden od nich, ale ten už myslím odešl." Odpovím ti jednoduše. Je na mě vidět, že nejsem nijak dašený z toho jak jsi se rozhodl. Mnohem raději bych byl kdyby jsi se dal ke Starému Táboru, než k těm vyvrhelům v táboře Novém, nebo k těm vymívačům mozků v bažině... |
| |
Starý tábor,Goméz Diégo,chtěl po mě skoušku poctivosti,kterou jsem splnil! odpovím Gomézovi. Pokud je ještě něco co bych měl udělat,tak jsem ochoten to udělat i kdybych za to měl zaplatit životem! dodám,skoumaje Goméze. Asi moc spokojen není,snad budu muset ještě něco udělat,aby mi věřil a byl se mnou spokojen běží mi při tom hlavou. |
| |
| Starý tábor - Gomezovo sídlo ; Ronn Ve vražedném tichu, které po několika vteřinách zabiješ svým velice až možná nevhodně hlasitým křikem, si tě prohlížím od hlavy k patě a naopak. "Hmmm....Je-li tomu tak. Vítej. Raven ti dá základní výbavu stína, teď jdi." Odpovím ti asi po deseti vteřinách, které ti připadají jako celá věčnost. |
| |
Starý tábor,Goméz Upřeně sleduji Gomeze,který mě probodává pohledem Kruci tak už něco řekni,nebo se s toho zblázním říkám sám sobě. Když konečně Goméz promluví a zdělí mi že mě prijal nejraději bych zavískal radostí,ale nedám na sobě nic znát. Děkuji za přijetí poděkuji Gomézovi a lehce se mu ukloním. Pak se otočím na Ravena Tak jak jsi určitě slyšel, Goméz mě přijal a máš mi dát výbavu stína promluvím na Ravena. A co mám potom vlastně dělat? zeptám se ho. Taky potřebuji někde přespávat nevíš o něčem? zasipu ho další otázkou. |
| |
| Starý tábor - Gomezovo sídlo ; Ronn Celou dobu co Ronn mluví s Gomezem, Ravem stojí po jeho poku a sleduje každý Ronnův pohyb, je připraven zasáhnout kdykoliv, kdy by se chtěl Ronn o něco pokusit.To se, ale nestane... "Jistě, viděl jsem." Odpoví mu okamžitě a odněkud z truhly vytáhne docela zachovalí, i když místy potrhaný oblek, který viděl u stínů té nejnižší kategorie. "Není to nic moc, ale musí ti to stačit. Teď jsi jedním z nás. Jinak bydlení si sežeň, kde chceš, ale tady na hradě to nebude. Zde je to jenom pro stráže!" Pak se na chvilku odmlčí a zasmylí se čím by tě mohl zaměstnat. Nic ho všaka nenapadne, a tak tě po chvíli pošle pryč. |
| |
Starý tábor,Raven Díky,já tedy půjdu poděkuji Ravenovi,vezmu si od něj oblek a pomalu se odeberu ven z místnosti. Venku na nádvoří se rozhlédnu kolem, Kruci kam teď? ptám se sám sebe. Hm.... asi se půjdu podívat za Diegem jestli tu je,snad mi řekne co dál. napadne mě a taky tak udělám,hned se vydám k místu kde jsem mluvil z Diegem na posledy. Po chvilce cesty jsem dorazil na místo. Zdravím Diego,tak mě Goméz přijal,ale nevím co mám dělat dál? A taky nevím kde tu můžu nocovat. vyhrknu radostně na Diega. |
| |
| Děkuji za radu řeknu a vydám se směrem který mi ukázal usměji se na něj a pak hledám Iana pro jistotu se jeětě+ zeptám nějakých strážců a okolních lidí až k němu konečně dojdu. Nazdar posílá mně Diego prý mi máš dát nějaký seznam věcí co potřebujete ne¨bo co. |
| |
| Cathin: Vězení: Do vězení ve kterém jsi byla uvězněna, najednou v padly stráže. Popadli tě a odvlekly někam pryč. „Teď je čas na tobě!“ Surový stisk stráži ti nedovolí se nějak vyjádřit, ale i tak to nepomůže. Zanedlouho ti spoutají ruce a odvedou… Ve předu jde ještě nějaký muž ve žluté robě s velký černým kloboukem. Soudce. Údolí dolů , kolonie. Vrcholek Výměny. Za pořádný kus cesty jsi dorazila na jakési úpatí kopce. Dolů vede stará dřevěná pojízdná deska, která pravděpodobně slouží k tomu, aby se suroviny dostávali dolů a nahoru. Kousek nad tím je vidět cosi, co vypadá jako nějaké pole. Deska je zrovna dole a pomalu jede nahoru. Dole je ještě vidět vchod do nějakého dolu a nevelké jezero. Po chvíli tě popadnou dva páry rukou a pevně tě drží. Soudce s ve žluté róbě a s velkým černým kloboukem k tobě přijde a ze svitku ti přečte tvůj rozsudek a tvůj čin.Když s tebou soudce skončí Pokyne rukou, stráže tě odvlečou k desce, která zrovna vyjela nahoru a připoutají tě k jedné bedně. Pak tě i nějakými zásobami spustí dolů, kde už na tebe čeká několik mužů. Na sobě mají červenou zbroj , s nějakou to zašitou dírou. U pasu se jim houpe stejně , někdy trošku poničený , meč.Dále mají jen kožené boty, takže vypadají jako normální vojáci , akorát jakoby znaky království z té zbroje prostě zlikvidovali. Jeden z nich tě okamžitě odpoutá a přitáhne si tě k sobě, aby si tě mohl lépe prohlédnout, zatímco ti ostatní poberou těch několik beden a vydají se cestou dolů do údolí. Jdete docela dlouho, než dojdete do tábora. Z cesty toho moc nevnímáš jelikož ti muži, kteří jdou kolem tebe, jako nějaká ochranka zastírají výhled. Do tábora dojdete za soumraku, takže z místních obyvatel žijících v pobořených chajdách vidíš jen zlomek. Před branou do hradu stojí jeden velice těžce oděný strážce s ošklivou jizvou na tváři. Před chajdou kousek od něho jsou nějací dva muži v červených oděvech. (Ronn, Diego) O něčem spolu zrovna mluví…. Projdete branou na nádvoří hradu, kde se od tebe a jednoho muže, který tě stále pevně drží, oddělí ti ostatní…. |
| |
| Důl - Taurus: S templářem jsi se rozloučil a šel jsi směrem, který ti naznačil. Slezl jsi po žebříku na nižší podlaží. Za tebou byla nějaká často používaná šachta, ale to tě nezajímalo, protože tvým úkolem není prolézání šachet, ale najít Iana a stát se jedním ze stínů Starého tábora. Přešel jsi most vedoucí přez propast. Došel jsi na malou plošinu ze které vede další žebřík. Slezl jsi po něm. Stážce, který tam stál a hlídal nějakou truhlu jsi se zeptal na cestu dál. Pak jsi sešel po další plošině kousek níž a slezl po žebříku ještě o jednu patro, než jsi konečně spatřil ležení o kterém se zmínil templář. Bez váhání jsi k němu zamířil a našel člověka v červeném, potrhaném, ale jinak docela zachovaném oděvu. U pasu se mu houpe docela pěkný meč s monogramem na jílci....Patrně to je Ian, kterého hledáš. "To to trvalu než někoho poslal. Hehe." Zasměje se krákoravým hlasem Ian, šáhne do náprsní kapsi a vyndá kus zapečetěného pergamenu. "Dej to Diegovi." Oznámí ti ještě a pak se opět začne naplno věnovat svým společníkům, kteří postávají kolem. |
| |
 | Ještě ve vězení Pořád sedím ve své cele na zemi a počítám všechny roky co už mám za sebou... Jestli se odcud dostanu tak,by to mělo bejt co nejrychleji... pomyslim si když v toim se dveře do celi otevřou a v nich stojí nějací muži... Jeden z nich na mě promluví,ale kvůli silnému stisku nestačím odpovědět a hned mě někam táhnou... Údolí dolů , kolonie. Vrcholek Výměny. Jakmile mě odvedou na nějaký vrcholek,soudce mě něco vyčte z nějakýho papíru...moc tomu nevěnuji pozornost ,ale spíš pozoruji krajinu,protože jsem dlouho neviděla světlo světa... Hned jak dořeknou,odvedou mě někam na nějaký "výtah" s ,kterým mě nechaj sjet dolů připoutanou.. Jakmlie dopadnu na zem už tam čeká pár mužů... Ze začátku mě překvapí v čem jsou oděni... Že by poprava? pomyslim si a trochu se v duchu zasměji,když si je pořádněji prohlédnu... Vedou mě dál...vůbec se nebráním,protože jsem smířená ze svím osudem... Jenom když mě jeden z těm vojáků přitáhne blíž k sobě aby si mne prohlédnu,trochu sebou cuknu... Jakmile se zase rozejdeme míříme přímo k městu... Tohle mě už ani nepřekvapuje protože popravi většinou nebívají na poušti... Pomalu projdu bránou aniž bych si všimla těch dvou (Ronn a Diego) ,které vůbec neznám...jeden z nich ,ale upoutá mou pozornost že od něj nemůžu odtrhnout oči... Pomalu procházím kolem domků vesničanů,pokouším se "schovat" mezi vojáky aby na mě vesničani necivěli... Jak postupujeme městem dál až na nádvoří hradu,několik z těch vojáků se ode mne odtrhne a už mě vede jen jeden... Zastaví mě a já se s váháním zeptám Smím-li se zeptat, odmlčím se Co se mnou bude? trochu troufale se na něj podívám a čekam co dál...mezi tím si prohlížím hrad z venku... |
| |
| Starý tábor- U Diega, Ronn Když ke mě přijdeš, už oblečen jako stín našeho dokonalého tábora, věnuji ti spokojený úsměv obchodníka, který právě uzavřel velice dobrý obchod. Ostatně není se čemu divit, protože za každého člověka, kterého přesvědším, aby se k nám přidal mám jistě nějakou odměnu. "Gomez byl s tebou nesjpíše spokojen, když tě přijal mezi nás." Pochválím tě okamžitě. V tu samou dobu kolem nás projde skupinka stráží, někteří z nich nesou dřevěné bedny s proviantem, zatímco jiní jdou se založenýma rukama na hrudi a něco nejspíše chrání. v jejich středu spatříš nějakou ženu sjedním vojákem, který ji pevně drží za ruku. Já to ovšem z cela ignoruji... "No ybdlení si budeš muset obstarat sám, ale raději jdi na to poctivě a nikoho nezabíjej. To by se strážím nelíbilo." Odbydu tvoje potíže s bydlením... |
| |
Starý tábor Tak se zatím měj,půjdu se tu po něčem poohlédnout rozloučím se z Diegem. Pomalu se vydám po cestě táborem,abych našel nějaký bydlení. Taky bych se měl podívat kde se dá něčemu přiučit přemýšlím po cestě táborem. |
| |
| Starý tábor - Ronn: Ve své nové zbroji stína, jsi opustil Dieaga a neda, který stál kousek opodál. vrátil jsi se k jižní bráně, kterou jsi poprvé do tábora vstoupil. Pak jsi pokračoval dál prašnou cestou po obvodu palisády. Kopáči, kteří jsou v táboře už dál na tebe jenom závistivě koukají. Mají taky proč, oni tu jsou přese daleko dýl než ta a musí kopat v dole, aby se jednou mohly stát stínem, zatímco ty tady nejsi ani celí den a už je z tebe stín... Projdeš kolem ohě na kterém si místní opékají nějaké maso, přitom tě napadne, že jsi už velice dlouho nic nejedl. Po cestě jsi prošel kolem několika chajd až jsi došel k něčemu co připomíná kovárnu.Muž, nejspíše kovář zrovna pracuje na nějakém meči, zatímco strážce si na brusu jeden brousí. Teď tě taky napadá, že by jsi si mohl konečně opatřit zbraň.... |
| |
Starý tábor Udělal jsem si menší procházku táborem,když můj pohled padl na kováře. Zastavím se na místě a chvíli pozoruji jeho práci. To by se mi hodilo uvažuji nad jeho prací Taky potřebuju nějaký meč přemýšlím dál. Jak tak přemýšlím tak se mi řádně ozve žaludek Neboj kamaráde brzy na tebe dojde,nejdřív musím sehnat buď nějakou zbraň nebo něco k jídlu,ale nemám zaco rozhlídnu se kolem a pak pomalým krokem přistoupím ke kováři. Zdravím,nepotřebuješ pomocníka? zeptám se ho. |
| |
| Nádvoří Hradu - Cathin: "Hmmm...budeš sloužit v Gomezově sídle, přímo jemu. Budeš dělat co ti poručí, když si tě už jednou vyžádal." Odpoví ti muž, strážce, který tě drží pevně za ruku. přitom si tě hladově prohlíží a z jeho pohledu můžeš jasně usoudit, že už několik let neměl žádnou ženu, ale také tam vidíš strach z toho co by se mu stalo, kdyby si tě vzal bez Gomezova svolení, takže se od něho nemusíš snad ničeho obávat... Takhle stojíte na nádvoří několik minut, každý kdo jde kolem si tě hladově prohlédne a u některých si nejseš jista, co by udělaly kdyby tam s tebou nestál onen stážce. "Jdeme, je čas tě seznámit s Gomezem." Vykročí k jednomu domu před kterým stojí nějací dva muži v lesklé zbroji složené z mnoha plátů. Na zádech mají samostříli a u pasu meče. "Gomezovi neodporuj. V ničem." Dá ti jednu radu, když projdete dveřmi. Sídlo je honosně vyzdobené, na zdech visí obrazy, kožešiny a jiné trofeje. Pak projdete malou místností se spustou vystavených zbraní do velkého sálu, kde před stolem přeplněným jídlem všeho druhu a ruznými nápoji, stojí několik mužů ve zdobených šatech. Mají na sobě hnědé, nebo zelené kalhoty, halenu a těžký kabát z kožešin. V křesle na druhé straně sálu sedí samotný Gomez a po jeho pravé ruce Raven.... |
| |
| Nádvoří Aha...tyjo...sem nevěděla s¨že by mě někdo chtěl jako "slušku"... pomyslim si a řeknu Aspoň že nejsem v tý hrozný cele... řeknu a kouknu na vojáka kterej si mne prohlíží... Je fakt že jsem ráda středem pozornosti,ale když jsem oblečená v takovích hadrách tak mi to není moc příjemný... Když vejdem do nějaké místnosti a eště v bráně mi dá voják nějakou radu trochu kývnu ale nebru to nějak zvláštně... Hm...ten Gomez bude asi taky nějakej vysoko postavenej pán...když tady má všelijaký ty "ochranky"... pomyslim si a dál se věnuji prohlížení všeho co kolem mě je... Jakmile dojdu do nějakého sálu a tam si všimnu nějakýho chlápka na nějakém "trůnu" hned mi dojde že je to ten Gomez... Trochu se při pohledu na něj zhrozím protože vypadá docela hrůzostrašně... Trochu se přitisknu k vojákovi at' se na ěnj nemusim pořad divat... Hm...tak to je teda drsný...! pomyslim si a zavřu oči...po cjvíli je otevřu a pozoruji co se kolem mě dějě... |
| |
| Nový tábor - Laresova chajda - Rog-Harr , Morty "Tak tobychom měli." Ušklíbnu se na Rog-Harra, když se Shrik skácí k zemi. Naštěstí je jen omráčen a za nedlouho se zase probudí takže se snad nemusíme bát nepřátelství ze strany banditů. No stejně už jsem ve vězení... Řeknu si v duchu při pohledu na jeho bezvládné tělo. Rychle se k němu skloním a začnu mu pečlivě prohledávat kapsi a vytahovat z nich všechno možné. Najdu u něho asi 100 magických nugetů, krátký luk, 20 šípů a jednoruční zbraň Žihadlo krvavé mouchy. "Není to špatné..." Ušklíbnu se a Žihadlo si zastrčím tam, kde jsem dříve měl starý rezaví meč. Ten položím k Shrikovu tělo jako malou kompenzaci. Nugety rozdělím na polovinu, znichš jednu dám Rog-Harrovi a druhou si nechám pro sebe. Vezmu si jeho luk a šípy a pak počkám až se nebožák vzpamatuje a postaví opět na nohy.... |
| |
| Nový tábor - Laresova chajda - Rog-Harr , Morty Když mě Morty prohledává, jsem stále v omráčený, a tak mu v tom nemohu nijak bránit. V bezvědomí ležím snad deset minut než zase začnu přicházet k sobě. Hlava mě přitom nesnesitelně bolí jako by mi v ní někdo tancoval Dupáka, starý lidový tanec... "Hej Ty! Co si o sobě myslíš!" Zakřičím na Hortyho, když se mi nějakým zázrakem podaří postavit na nohy. V ruce nyní držím Mortyho starý meč ,který mi tam nechal ležet... |
| |
| Nový tábor - Laresova chajda - Rog-Harr , Morty "Jak jsem řekl. Přišli jsme tě vystrnadit z tvojí chatrče. A teď když dovolíš si ji zaberem, nebo chceš další nakládačku?" Odpovím nekompromisně Shirkovi a zaterasím mu vchod do jeho bývalé, teď už mojí a Rog-Harrovi chatrče. |
| |
| Nový tábor - Laresova chajda - Rog-Harr , Morty "Vrrrrrrrrrr...." Zavrčím naštvaně, když mi oznámí své úmysli, ale jelikož jsem v této chvíli dost bezmocný a další nakládačku se mi riskovat nechce, protože bych ji asi nepřežil, ustoupím. "Tak si ji nechte!" Vyštěknu a pomalu se vydám dozadní části jeskyně hledat si jiné místo na spaní... Třeba ještě bude mít místo... Rozhodnu se vrátit ke svému bývalému spolubydlícímu a snad i přítely... |
| |
 | Starý tábor - Kovárna ; Ronn: Jsem postarší muž, tmavími na krátko střiženými vlasi. Mám rezavý plnovous, docela dobře na místní poměry opečovávaný. Na sobě mám jenom bílou ušmudlanou košili, tmavě zelené kalhoty a koženou kovářskou zástěru. Na nohou mám pevné vysoké boty. V ruce držím velké kladivo a tluču do kovadliny, kde mám do ruda rozžhavěný ocelový prut. "Ano?" Zvednu hlavu od kovadliny, když na mě promluví nějaký stín, kterého jsem nikdy předtím neviděl. "Ne pomocníka nepotřebuju, ale jestli chceš můžeš si tady něco ukovat." Obchodnicky na tebe promluvím, jelikož mi neuniklo že nemáš žádnou zbraň, kterou by jsi jako správný zloděj Starého tábora měl mít... |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Moje pravá ruka, Raven, mi podává hlášení o příjmu rudy za dnešní den. Jeho správa mě, ale moc netěší, protože se dozvídám, že naši kopáči vydolovali o něco méně než v minulých dnech a že se jim rozbila jedna drtička, když v tom do mé rezidence přijde jeden Strážce s nějakou ženou. "Vidím, že král nemarnil čas s plněním své části dohody." Zazubím se na dívku a zdvihnutím ruky umlčím Ravena, který se ihned potom postaví k mé pravé ruce. "Pojď blíže a» si tě můžeme lépe prohlédnout." Přikážu medovýmnhlasem své nové otrokyni. |
| |
Starý tábor To bych to nejdřív musel umět odpovím zamyšleně kováři. Tak se tedy zatím měj,trochu se ještě porozhlídnu kolem. rozloučím se s kovářem a pomalu se vydám dál. Hm... mám hlad,zbraň žádnou nemám,mám tedy pěkný vyhlídky přemýšlím cestou a dívám se při tom kolem. Budu si muset něco obstarat,počkám až se setmý a potichu se v kradu do pár příbytků a pokusím se trochu si přilepšit bleskne mi hlavou nápad. Bloumám po táboře občas se posadím na lavičku a číhám kde se dá čmajznout něco k snědku nebo i nějaká zbraň. Večer se pak nenápadně toulám kolem chatrčí a dívám se kde by se dalo,něco sebrat. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Jakmile začal mluvit o nějaké dohodě s králem trochu se začervenám,ale zas se vrátím do stejné barvi... Co to? Jaká dohoda...? pomyslim si když přemýšlím nad tím co Gomez řek... Potom mě řekl eště abych šla za ním... To zčervenám eště víc než předtím,po chvilce se ale odhodlám a vyjdu ke Gomezovi... potom co k němu dojdu,sklopím hlavu dolů a začnu si pro sebe něco mumlat... |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Když ke mě ta nová přijde o kousk blíž a líce se jí při tom zbraví červěně, asi od studu, chápavě se na ní usměju. "Ale no tak. Mě se nemusíš bát." Pokusím se ti nalhat, že od nás tady ti nic nehrozí. No ono ti tady zkutečně nehrozí nic špatného, alespoň z mého úhlu pohledu. "Seraphio!" Zavolám náhle do postraních dveří svého honosného sídla. Vyčkám až z nich vyjde mladá, jen stroze oblečená dívka. Seraphia je oděna do přiléhavého sexi obleku s černými "punčochami" a podvazkovým pásem. V ruce drží velkou dřevěnou násadu na jejímž konci je z ptačích brků vyroben vějíř, kterým mě pravidelně ovějuje. Vlasy má blond barvy sepnuté sponou z kosti nějakého zvířete. "Postarej se tady o tu novou a vysvětli ji jak to tady chodí." Přikážu ji a tobě pokynu, že můžeš odejít. Ne však ze sídla, ale jenom za Seraphiou... |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Když ke mě ta nová přijde o kousk blíž a líce se jí při tom zbraví červěně, asi od studu, chápavě se na ní usměju. "Ale no tak. Mě se nemusíš bát." Pokusím se ti nalhat, že od nás tady ti nic nehrozí. No ono ti tady zkutečně nehrozí nic špatného, alespoň z mého úhlu pohledu. "Seraphio!" Zavolám náhle do postraních dveří svého honosného sídla. Vyčkám až z nich vyjde mladá, jen stroze oblečená dívka. Seraphia je oděna do přiléhavého sexi obleku s černými "punčochami" a podvazkovým pásem. V ruce drží velkou dřevěnou násadu na jejímž konci je z ptačích brků vyroben vějíř, kterým mě pravidelně ovějuje. Vlasy má blond barvy sepnuté sponou z kosti nějakého zvířete. "Postarej se tady o tu novou a vysvětli ji jak to tady chodí." Přikážu ji a tobě pokynu, že můžeš odejít. Ne však ze sídla, ale jenom za Seraphiou... |
| |
 | soukromá zpráva od Seraphia pro Když mě můj pán Gomez zavolá, abych k němu přišla, ihned tak učiním. k němu do sálu vejdu jako vždy malým vchodem po jeho pravici. V rukou už mám nachystaný vějíř na dlouhé násadě. Když k vám přijdou, nevšímám si nokoho s vyjímkou Gomeze a té nové holky co měla tu smůlu a spadla sem také... "Ano Pane." Bez odmlouvání přijmu svj úkol naučit mladou zdejším zásadám a pravidlům. "Pojď za mnou." Vyzvu ji a opět zmizím v postraním vchodu.... |
| |
| Starý tábor - Ronn: Poté co jsi se rozloučil z kovářem Hunem, jsi se začal procházet po táboře. Na ulici a na ochozech kolem táíbora, kde bylo přez den mnoho kopáčů, stínů a dalších lídí. Nyníé jsou tyto ochozi a cesty témeř prázdné. Z komínů chatrčí se kouří a v domech se svítí a lidé uvnitř se již chystají na noc. Takhle už máš za sebou asi třetí kolo, když tě náhle zaujme kousek od jižní brány, zřícená hradní věž a do ní vedoucí jakýsi otvor. KDyž nahlédneš dovnitř, spatříš na zemi něco co se nápadně podobá lůžku a nějakou truhlu. Dále tam sptříš už jenom nějaké sutiny... |
| |
Starý tábor Tak se podíváme co to tu máme běží mi hlavou a nakouknu do vnitř. Hm,vypadá to tu opuštěně pomyslím si a ještě se rozhlédnu u vchodu zda nikdo nejde,když se ujistím že je vzduch čistý,vlezu do vnitř. Hned se ujmu skoumání truhly a jeího obsahu. Po proskoumání truhly se vrhnu na kavalec. No snad nikdo nepříde,jsem tak uneven že by i to bylo i jedno. říkám tiše sám sobě. Hned jak dolehnu na postel,tvrdě usnu. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty "Už se pomalu stmívá..." Povím Rog-Harrovi, když spatřím jak slunko za obzorem pomalu zapadá. "Měli bychom to oznámit Laresovi, aby nás přijmul do tábora. Říkal přece, že jak si optříme bydlení máme se u něho zastavit." Mluvím stále na svého ticháho společníka a pomalu vyrážím nahoru k Laresově chajdě, oznámit mu, že jsme si sehnali chatrč ve které budeme žít. Roscoeovi u jeho dveří přikývnu hlavou na pozdrav a pak vstoupím k Laresovi. Rog-Harr je samozřejmě těsně za mnou. "Tak jsme si opatřili nocleh. Je to hned při vstupu do jeskyně." Pochlubím se mu s naším úspěchcem a pak vyčkám jestli mu to už stačí, nebo jestli bude potřeba ještě něco dalšího. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty "Ano?!" Podivím se, spíše vaší vytravlosti, než tomu že máte kde spát. "Pak už vám nic nebrání, stát se členy našeho tábora." Zazubím se na vás. Na okamžik se skloním pod svůj stůl na kterém je několik svícnů a dalších drobností, které by měly sloužit ke skrášlení mé chajdy. Po chvilce se zvednu a položím na stůl jeden a hned potom druhý oděv. Je složen z modré látky, několika kožešin a šátku. "To jsou vaše šaty, jako odměna za členství u nás v táboře. Vem te si je a můžete odejít." Odbydu vás velice rychle, jako bych si to připravil už dávno dopředu... |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty "Děkujem ti." Poděkuji Laresovi a vezmu si jeden oblek. Druhý si vezme Rog - Harr a pak se spokojenými výrazi ve tvážích opustíme jeho chajdu. Já se s oblekem v ruce vydám po cestě zpět k naší chjdě a ani envím proč Rog-Harr jde za mnou. V chajdě se pak převlkénu a svůj současný vězeńský "šat" dám do prázdné truhly, kterou nám tady Shirk, bývalý majitel chatrče zanechal. Nakonec se natáhnu na postel, zavřu oči a usnu tvrdým bezesným spánkem...Byl to přece dlouhý a vyčerpávající den. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Když pomalu dojdu ke Gomezovi zčervenám eště víč... Jakmile mě osloví že se ho nemusím bát,hned na to zareaguju myšlenkami... Kdo se tě bojí prosimtě?! Ty jedno vycpaný čuně! pomyslim si a když mám následovat Seraphiu tšošku kývnu,ale ne moc a jdu za ní... Tak,a kdo bude tohle?Hm...nejspiš to nebude tak lehky jak se zdalo...obzvlášt' s mojí povahou assasinky... pomyslim si a dál následuji Seraphiu... Pozorně si vždy prohlédnu vše kolem čeho prodj... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Hned jak opustím Gomezův sál, projdu jkrátkou chodbou ke schodišti a pak do prvního poschodí. Na stěnách sídla je můžeš vidět mnoho loveckých trofejí, nalečtěných dávno nepoužívaných štítů a zbraní, o jejichž kvalitě by se dalo pochybovat. Zastavím se až přede dveřmi jednoho pokoje, zalovím si ve výstřihu, což jejediné místo na mém oděvu kam by se dalo něco malého schovat. Jinak mé šaty nemají žádnou kapsu či něco podobného. Vyndám malý železný klíček a pokoj odemknu. Je prostě zařízený se dvěma okny a výhledem na nádvoří hradu, které plné stráží. Dále v pokoji máš velkou postel s nebesy a krajkovím povlečení, stůl, několik židlí, pár pozlacených svícnů, mísu s ovocem, džbán vína,... Na posteli leží nějaké šaty docela podobné těm mím, akorát s tím rozdílem že jsou v jiné barvě. "Tohle je tvůj pokoj, klíč ti nechám v zámku. Do těcfh šatů se převléknmi. Až budeš zavolej." S těmito sovy vyjdu z pokoje, zavřu dveře a postavím se před ně. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Jdu pomalu za Seraphiou. Po chodbách se rozhlížím sem a tam a když si všimnu nějaké té lovecké trofeje zavpomínám na staré časy kdy sem jen lovila zvěř,prostě jako pytlák... Pytlačení,ale nebylo zrovna tím důvodem proč jsem tu... Těch důvodů nejspíš bude mnohem víc... Zbraně na stěnách mě někdy také připomenou ty "zlaté" časy,ty moje ovšem nebyli tak "rozpadající se" Hm...ty doby mě chybí,víc než kdy předtím... pomyslim si když vzpomínám dál na to co jsem prožila... Potom co se konečně zastavíme u nějakých dveří do pokoje,trochu se mi uleví,dál ale pozoruji to co kolem mě je... Pomalu se po pokoji rozhlédnu a když si všimnu džánu s vínem,hned se mi uleví... Celí tento pokoje na mě udělal "dojem"... Ale přece jenom se to bude aspoň trochu lišit od toho vězení... pomyslim si při pohledu na vše co v pokoji je... Trochu kývnu,ale ne moc s nadšením ,když mi řekne abych si oblékla ty šaty... Hned na první pohled jde vydět že jsem na sobě nikdy šaty neměla,možná akorát při jednom incidentu na panském domě... Seraphia odejde a hned co zavře dveře, "přiskočím" k oknu...kouknu se ven a vydím jen vojáky atd. To mě trochu zarazí,ale dál tomu nevěnuji pozornost... Opět si vzpomenu na šaty...hned se do nich obléknu a když schválím to že vypadám aspoň trochu k světu,otevřu dveře a čekam co na to Seraphia... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "Konečně." Podívám se na tvoje nové oblečení ve kterém se ti zvýrazňují tvoje ženské křivky daleko lépe než v tom předešlém. "Teď tě musím seznámit s jistými velice důležitými pravidly." Odvedu tě zpět do pokoje a zamknu za námi dveře. Posadím se na postel a počkám až budeš připravená začít.... |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Hm...to mě chybělo... pomyslim si když mě chce eznámit s pravidli... Tentokrát rychle zareaguji že jde zpátky do pokoje jdu hned za ní... Když si sedne na postel sedni se vedle ní a čekam... Jo ,jsem připravena... odpovím po chvíli když se mi začne zdát že zrovna na tohle čeká... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "Takže, teď jsi něco jako Gomezův majetek. Může si s tebou dělat co se mu jenom zachce. třeba tě i prodat. Za druhé nikdy mu neodporuj. Buď by tě zabil osobně, nebo by tě čekalo něco mnohem horšího než je smrt." Na okamžik se odmlčím. "Nikdy nemluv s nikým jiným než je Gomez, nebo Raven. Vždy když tě někdo osloví tak mu řekni, že s tebou nesmí mluvit. Vyhneš se tak problémům..." Pokračuji stále stejným monotóním hlasem, jako bych to měla už dávno nacvičené. "A poslední věc. Nesnaž se utéct. Není totiž kam." |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Kurnik...to bude drsný...cože? Nesmí se utíkat? pomyslim si,když mi dořekneš že se nedá utéct,to mě sklame a trochu se zamračim... A s tebou mluvit můžu? zeptám se vyzvídavím hlasem... To teda hrozný...bejt někoho majetek...na tohle nejsem zvyklá,já přece nejraději....... pomyslim si a už to ani nedomyslim,hned přijdu na jiný myšlenky... Takže,to jako...no,to je jedno... řeknu... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Odtuším tvoje poslední slova, která se stydíš říci. "A ano se mnou a ostatními ženami mluvit můžeš. Také můžeš mluvit s naším kuchařem. Jmenuje se Balam, ale s nikým jiným koho nechceš dostat do vážných problémů, nebo s kým ti Gomez nedovolí promluvit. A to ani tajně. Má totiž špehy všude..." Ochotně ti zodpovídám všechny tvé otázky... |
| |
| Starý tábor - Ve zřícené věži ; Ronn Trohlu jsi nejprve postavil na rovnou zem, aby jsi ji mohl pohldně otevřít. S hlasitým skřípáním se ti podaří otevřít její víko a u vnitř najdeš jeden flakon nějakého nápoje s voskovím uzávěrem, přesně jak se uchovávají lečivů lektvary. Dále tam naješ nějaký zbytek prosoleného masa, které sice nevipadá nic moc, ale přece jen se to bude dát jíst... |
| |
| Starý tábor; Diego Diego, nevíš kde by jsem se tady mohl vyspat? zeptám se stína a už se mi pomalu zavírají víčka, z dnešního dne... Možná že by jsem se mohl nakonec přidat ke Starému táboru, ale musím se na to velké rozhodnutí pořádně vyspat...řeknu s nadějí v hlase že mě Diego něco k přespání sežene... |
| |
| Starý tábor ; Ned "S tím i opravdu neporadím. Mžeš se zeptat nějakých kopáčů, jestli by tě za měnší poplatek nechali u sebe. Jinak mě nic nenapadá." Odpovím unaveně. Byl to přece jen dlouhý, vyčerpávající den. Pak upřu svůj pohled na bránu, kde vyhlížím svého poslíčka Touruse, kterého jsem poslal do dlolu pro jistý seznam. Kde skara je... Značí můj unavený výraz v obličeji. "Inu je už pozdě a ráno mě čeká spousta práce...Když mě tedy omluvíš." Rozloučí se s tebou Diego a bez dalšího otálení zaleze do své chajdy. Zvaře dveře a zaslechneš jak ze ním cvakl zámek jeho dveří... |
| |
| Starý tábor S otráveným výrazem ve tváři odjdu do uliček hledat nějaké přespání... Když jsem šel k Diegovi viděl jsem u jižní brány spadlou věž, možná by se tam dalo přespat?? pomyslím si a obrátím se a jdu směrem k jižní bráně... |
| |
| Starý tábor ; Ned Po cestě po vnitřním okruhu tábora, směrem k jižní bráně jsi si všiml jedné zřícené věže. Její vchod je otevřený tak ti nic nebránilo se podívat do vnitř. K tvému velkému sklamání je už tato věž obydlena a to nějakým člověkem, který v ní spokojeně spí. Sice tě napadlo, že by jsi ho mohl takhle ve spánku snadno zabít a věž si zabrat pro sebe, ale pak jsi spatřil jeho uniformu stína, tak jsi tuto možnost rychle zavrhl, protože o potíže se stínami, posléze strážci určitě nestojíš... |
| |
| Starý tábor, zřícená věž Naproti zhroucené věži vidím pozůstatky základů chatrče a u nich pár beden, dojdu tam... ...lehnu si a podložím si hlavu trochou hlíny a usnu... |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Uff...aspoň něco... pomyslim si a zase se kouknu na Seraphiu... Tak na co eště čekáme? Už mě to tady nebaví... odmlčím se Ikdyž... dodám a kouknu na ovoce v míse...Hned potom se moje oči otočí k oknu... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Podivím se tvým slovům, ale nevím přesně co jimi míníš tak to více nerozebírám. "No jestli si myslíš že se budeš nudit, tak to ti můžu odpřísáhnout, že nebudeš." Pousměju se na tebe. "Nejprve můžešzačít vydrhnutím podlahy na venku na chodbě...Vědro s vodou a hadr na podlahu najdeš ve skříni." Ukážu na jednu malou skříňku, velice věrně připomínající peřiňák. "Ale jestli chceš můžeš si tu práci nechat až na ráno..." Dodám k tomu nakonec. |
| |
| Thaurus, když višel ven z dolu zjistil, že venku je již tma. Ani měsíc mu na cestu moc nesvítí, tak se rozhodl vrátit se zpět do dolu a tam v relativním bezpečí přečkat dnešní noc. Našel si volnou postel mezi ostatními kopáči, kteří toho již mají dnes také dost a potřebují se vyspat. Morty a Rog-Harr noc strávili ve své chajdě v novém táboře kam si Rog.-Harr musel nejprve dotáhnout postel. No přece nebude spát na zemi, ne? Říkal si když ji za trochu rudy, ukořistěné od Shirka, kupoval od jednoho potrhlého bandity. Gonny Nos strávil v dutině stromu v Táboře v bažině. Ve stromu ovšem nespal sám. Tento příbytek s ním sdílí ještě několik dalších noviců, takže na nějaké soukromí může zapomenout. Ned se rozhodl přečkat noc v rozpadlé chajdě poblíž zřícené věže ve Starém táboře. Jelikož spal na tvrdé zemi, která nebyla zrovna rovná. tak se moc nevyspal. Ronn si zalezl do zřícené věže, kde se pohodlně vyspal na pohovce. Cathin a Seraphia strávili noc ve svých pokojích v Gomezově sídle. |
| |
| Nový tábor v chajdě: "Áchrrr...." Proberu se ráno, když mě probudí rámus venku. teda nikdy bych nevěřil, že někdo může vstávat takhle brzy, ale jak je vidět,nebo spíše slyšet asi jsem se spletl. pomalu se zvednu z postele, obléknu se do svého tuláckého oděvu, který jsem získal od Larese. při oblékání se mi ozve můj žaludek, hlasitým zakručením jako by se bortila skála a já si uvědomím , že jsem už velie dlouho nic nejedl. "Vstávej Rog-Harre." Pobídnu spícího přítele, aby zž konečně také vstal a oblékl se. Nevím proč ho vlastně budím, ale zdá se mi to jako velice dobrý nápad. Musím si sehnat něco k jídlu... Řeknu si a vyjdu z naší chajdy, kde se posadím na kládu, kterou jsem před ní přitáhl jakožto lavičku. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Hnad potom se mé oči otočí k oknu a je vydět že vzpomínám... |
| |
| No můžete mi něco o dole povědět? Zeptám se a ležím na posteli Mohli byste mi povědět jak dopadnout lépe než tady kopat neberte to jako urážku Řeknu a usměji se na kopáče naproti. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Njn...nejspiš nebudu mít na výběr...ale musiš uznat že na takoví život nejsem zviklá... řeknu a vezmu do ruky hadru a vědro s vodou Já to tedy udělám hned... řeknu a trochu,ale aby to nebylo moc poznat na hadru udělam výraz jako bych na ni byla naštvaná... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Rozloučím se s tebou a vyjdu ven z pokoje za svými povinostmi. Po cestě si ještě vezmu dlouhou násadu s vějířem, abych mohla svého pána "ochalzovat". Taky bych nejraději utekla...ale není kam.. Říkám si při cestě dolů ze schodů... |
| |
| Důl - Taurus: Nic jsi se rozhodl strávit v dole, aby jsi náhodou při spáteční cestě do Starého Tábora nezabloudil. Nyní jsi se probudil zhruba ve stejnou dobu jako ostatní kopáči, kteří zde pracují. Někteří z nich sedí u ohniště a opékají si jakésy maso, aby načerpali novou sílu na práci v dole, když v tom jim položíš svoji otázku. "Co by jsi chtěl vědět? V tomhle dole těžíme rudu pro Gomeze a on ji pak s králem vyměňuje za všechno potřebný. Stráže nás buzerují, abychom trochu přidali, ale na druhou stranu nás taky chrání před těma odpornejma červama, kterejma se to tady jenom hemží." Povzdechne si jeden kopáš s prošedivlěími vlasi, hlubokým pohledem a tváří plnou vrásek. Jeho hlas je silný a upřímný. "No můžeš se stát stánem ve starém táboře, nebo se přidat k jednomu z těch dalších dvou. V Novém táboře, ten je nejblíž, jsou banditi, zloději a vrazy. Prostě taková líná cházka, která vede jakousy válku se Starým táborem. Být tebou tak bych se tomu místu vyhýbal velkým obloukem. Pak můžeš k sektářům. Ti jsou docela dobrý, hlavně jejich drogy. Chacha..." zařechtá se stařík, jako by řekl nějaký opravdu povedený vtip."...ale jejich Guru se ti snaží vymít mozek svejma kecama o svém idolu, který je má zachránit. Zde v dole jsou jejich templáři, kteří loví červy." Odfrkne si znovu stařík a více si tě už nevšímá. Místo toho se hladově zakousne do kusu nádherně voňavého, pečeného masa.... |
| |
| zloději vrazi ? hmmm lákavé asi jim půjdu nabídnout mé služřby válka se starým táboem nevadí stejnak se mi nějak nezamlouval Pomyslím si a odejdu z dolu do tábora(Nového)... |
| |
| Důl - Taurus: Po zorhovoru s jedním z kopáčů v dole jsi se rozhodl pomalu vrátit do tábora. Ovšem rozhodl jsi se, ale také prohlédnout si i ten druhý tábor o kterém mluvil. Z dolu jsi se dostal tou samou cestou, kterou jsi do něho vlezl. Bylo to celkem bez potíží a u vchodu jsi opět potkal nějaké templáře, jak jdou do dolu. Pak jsi se vydal po cestě o které se domníváš, že tě dovede do Nového tábora. Po této cestě jdeš několik minut, když v tom zaslechneš něco jako vyrování...je to zvku který vydávají mrchožrouti, když se moc přiblížíš k jejich teritoriu a při kterém se už chystají k útoku, ale nedokážeš poznatz kolik jich je ani směr odkud zaútočí. |
| |
| Starý tábor Vstanu a hned se chytím za záda a za krk, protože z nerovného povrchu na kterém jsem spal jsem celý rozlámaný. Po chvíli, až se řádně narovnám, tak jdu tam kde jsem včera viděl velký kotel... Cestou se ještě zastavím u malého jezírka a trochu se omyju, ikdyž to co se do toho jezírka vypouští je asi smradlavější než já... Když tam dojdu uvidím u něj obtloustlého muže v kuchařské zástěře. Dojdu k němu a řeknu: Dobré ráno, prosím, nikde široko daleko jsem neviděl kuchaře, tak jsem si říkal jestli by si nebyl tak hodný a nedal mi trochu jídla, umírám hlady a klidně si to i odpracuju... |
| |
| Starý tábor-Ned: Poté co jsi se celí rozlámaný a potlučený zvedl z místa, kde jsi byl nucen strávit dnešní nocm, jsi celý hladoví šel na další průzkum tábora. Po chvilce jsi došel až k nějakému muži v bílé umaštěné zástěře, holou kulatou hlavou a docela příjem,ným obličejem ošlehaným větrem, jak něco vaří v kotli. Voní to docela příjemně. "Pche...tady si vem." Podá ti misku nějaké tmavě hnědé "kaše", který moc dobře nevoní ani nevypadá, ale jelikož máš velký hlad tak jsi to spořádal velice rychle. Nevíš jestli to bylo hladem, nebo čím, ale chutná to celkem dobře. "Jestli budeš chtít další tam mi přines nějaké houby a pár žravejch štěnic. Z toho se to ragů vyrábí." |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Hned potom co ji doumývám si otřu čelo jako bych se při tom docela spotila... ,,Kurňa... tohle nevidržim,už tak je to docela fuška..." řeknu si pro sebe a můj pohled ihned zamíří k oknu... Pomaloučku se zvednu a dojdu k tomu oknu z,kterého jsem se dívala... Moc mě nepřekvapí co z něho zahlédnu,přece jenom je to tábor,hodně vojáků atd. Musim se odsud dostat... řeknu si opět,ale tentokrat docela unaveně... |
| |
| Dám se do běhu k táboru. Snad mně ta potvora nedožene pomyslím si a rozeběhnu se moc rychle. |
| |
| Cesta - Taurus: Jakmile jsi zaslechl zvuky nějakého zvířete, rychle jsi se dal na zběsilí úprk k táboru. Přeběhl jsi most, který pod tebou nebezpečně vrzal, ale jinou cestu jsi neviděl. hned za mostem jsi zatočil podel skály, když v tom se na tebe vyřítili dva malý zelenomodří goblini se starými reazavími, ale stále nebezpečnými meči v malých špinavých prackách.... Jeden z nich zůstal stát na místě a vyluzuje jakýsi zvuk, aby přilákal všechny další gobliny, kteří jsou v okolí, zatímco ten druhý se po tobě ohnal svým mečem. K tvému velkému štěstí tě však minul a trochu se zapotácel, což ti dává nějaký čas k odpovědi. |
| |
| CESTA DO NOVÉHO TÁBORA Na nic nečekám ránu mu oplatím mířím kamsik na hlavu. sakra co to zase je pomyslím si a zase se rychle rozeběhnu k táboru po cestě. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "Ahoj. Můžeš mi dát něco snídani. S plným žaludkem jde hzned všechno líp." Usměju se na něj a vyčkám co mid nes dá za příděl, ale myslím že to opět bude nějaká pochoutka. "Už tady byla ta nová?" Zeptám sse kuchtíka, když se posadím na židly u malého stolečku. |
| |
| Cesta - Taurus: Útočícímu goblinovi jsi se rozhodl raději utéct, než se s ním střetnout tváří v tvář. Avšak netrvá moc dlouho a začínáš svého rozhodnutí litovat, jelikož goblin se za tebou okamžítě vrhly a k němu se připojil i jeho kamarád, který doposud volal sousedu na hostinu. Hlavním chodem jsi samozřejmě ty. Další ráně, kterou se po tobě goblin ohnal, už nestihneš uhnut, jelikož jsi k němu otočen zády a snažíš se mu uéct. Rána tě zasáhne do nohy a ty usítíš ostrou bolest, která ti tou nohou projede. Nevzdáváš se a pokračuješ dál po cestě, která tě má dovést k táboru. Se zraněnou nohou to všk není nijak snadné. Ještě stihneš utržit několik ran, které ti způsopbí, krom ohromné pálivé bolesti, jenom povrchová zranění, když v tom kolem tabe náhle prolétne šíp a goblin padne na zem mrtev. Hned za ním následuje další šíp, který se zabone do pařezu. Třetí šíp, který zaslechneš jak letí kolem tebe zabije druhého goblina a před tebou se objeví siuleta jakésy postavy v lehkém obleku tuláka a modrým šátkem přez obličej. U pasu mám tornu a na druhé straně nějakou zbraň. V ruce drží luk se založeným šípem. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Povzdechne si v odpověď kuchař a zamíchá něco, co vaří v kotli. Pak ze skříně vyndá jednu velkou misku a nalije ti plnou zběračku toho co uivařil. "Tu máš. Chlaba a ostatní si vem jako obvyjkle." Poručí ti strápeným hlasem, ale to je u něho normální. Přece jen je kuchař rudobaronů a nemůže si dovolit chyby, jelikož by ho za to stihl velice krutý trest. Jako jeho předchůdce. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Rychle, ale pečlivě drhneš kamennou podlahu na hradě. Jde to docela z tuha jelikož špína je do kamene doscela zažraná, ale nakonec mto zvládneš. Takhle vytřeš několik chodeb a dva pokoje, než se dostaneš dolů do přízemí na poslední místnost, která ti ještě zbývá. Zrovna když procházíš kolem, zaslechceneš nějakého muže jak se vybavuje se Seraphiou. "...Chlaba a ostatní si vem jako obvyjkle." zaslechnceš část jejich rozhovoru, takže usoudíž, že to je ten kuchař o kterém včera mluvila. Jeden z mála mužů se kterými smíš mluvit. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Špína je docela dost zažraná,ale i to se dá zvládnout... Ještě jednou budu muset dělat něco takovýho a nejspíš mě raní mrtvička... pomyslim si a když se blížím k poslední místnosti,projdu kolem ješztě jiné místnosti od tama uslyšim Seraphiu a nejspiš toho kuchaře o kterém mluvila... Ze začátku mě to přijde docela divný,ale hned přestanu rozhovoru věnovat pozornost... Přece jenom nejni moc slyšný poslouchat někoho "cizího"... ,,Hm...zajimalo by mne co tam dělaj,ale to je vlastně jedno teď- kouknu se znehuceně na hadru Musim drhnout podlahu...doufam že ji přiliš nevidrhnu,a» ji to nebolí... řeknu si pro sebe a» to není slyšet do místnosti kde je Seraphia... |
| |
| Díky křiknu směrem k maníkovy a sednu na zem vedle něj dívám se na ránu znažím se najít aspon kousek čista na mém oblečení ale žádný nenajdu utrhnu kus látky a ranění jen okolo očistím od krve. Není to moc hluboké nemá cenu to zakrývat. Jak se dostanu do Nového tábora ty jsi s tama? |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Mile se na kuchaře usměju a dojdu ke skříni ze které si vezmu bochník chleba a lahev s vínem. Ve víně je pravda... řeknu si, když si naliju plný pohár a posadím se ke stolu, kde se chci pustit do snídaně. "Neska to bude náročný co? Slyšela jsem, ža včera přišlo mnoho novejch." Pokouším se loudit z kuchaře nějaké informace, které by se mi možná mohly hodit. I když nevím k čeme, jelikož z tohodle sídla se jen tak nedostanem. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro "Hej ty!" Ozve se náhle za tebou, když se otočíš je to jeden mladí, docela pohledný stážce. U pasu má jako všichni ostatní mež a na zádech připevněn samostříl a a toulec se šipkami. "Máš jít za Gomezem. Už tě čeká" Vyřídí ti vzkaz a pak odejde dveřmi na dvůr... |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Pomalu mě to začíná štvát... pomyslim si... když se dostanu až skoro k nějakým dvěřím co vedou na nádvoří,prvního čeho si všimnu jsou vojáci... Přes ty se asi nedostanu...proběhne mou hlavou další myšlenka... Když mě ze zadu osloví nějaký další voják trochu se leknu,ale nedávám to na sobě zdát... Už jsem chtěla říct pár slov,ale hned si vzpomenu na to co mi řekla Serapfia jenom trochu kývnu a nevidám ze sebe ani hlásku... Hm...možná bych zůstala u toho drhnutí než šla za tím prasetem... pomyslim si a vydám se směrem ke Gomezovi...vědro s vodoun a hadrem odnesu zpátku do pokoje kde jsem ho vzala a dál mířím za Gomezem... |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro "Konečně." Procedím mezi rty, když si tě všimnu. Pak tě nechám přijít blíž a když se náhodou zastavíš tak ti pokynu, aby jsi šla ještě blíže až na vzdálenoct ve které si tě mohu opět dobře prohlédnout. tentkrát jak ti sluší tvoje "uniforma." "Byli ti vysvětleny pravidla a povinosti?" Zeptám se tě celkem zbytečně, jelikož musím vědět, že ti Seraphia vše vysvětlila. Když jsem ji to ostatně přikázal... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Odpoví kuchař neurčitě a zamíchá vonící hrnec s nějakou tekutinou. Pak se na tebe spiklenecky podívá, mírně stiší hlas a řekne. "Co ta nová? Mimochodem neměla by jsi jít plnuit své povinosti?" Položí ti dvě otázky, které ho nejspíše zrovna napadly. |
| |
| Cesta-Taurus "Hmmm." Odpoví ti na děkování jako by snad za to čekal nějakou odměnu, ale z tohoto dojmu tě dostane hned jak promluví znovu. "Jo vra» se k mostu a přejdi ho. Pak podel skáli až do Nového tábora." Odpoví ti s chladným obchodnickým klidem. Pak se ti podívá opět do očí, ústa roztáhne do širokého úsměvu vychytralého obchodníka. "Jsem tady lovec. Možná kdyby jsi chtěl mohl bych tě naučit pár věcí, jako třeba stahování divé zvěře." Nabídne ti posléze své služby jakožto učitel stahovačského umění a o tom kolik by tě to stálo se raději moc nezmíní. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "Až sem příjde tak uvidíš." Odbydu tvoji otázku ohledně Cathin, která zde už měla dávno být a před prací se nasnídat. Není nejlepší pouštět se do práce na lačno. pak se hlatvě pusím do svého jídla, které je jako vždy velice dobré. Vždy» jet o přece pro Rudobarony tak to musí být dobré, jinak by se kuchař už asi nenacházel mezi živými. "Jako vždy to bylo dobré. Děkuji." Poděkuju kuchaři za jídlo. Vezmu špinavou misku a dojdu s ní k vědru se studenou vodou a v něm ji pořádně opláchnu a pak vrátím zpět do police. Pak již bezeslova odejdu za svými povinnostmi. |
| |
| cesta Co za to Je mi jasné že tady nebude nikdo nic dělat zadarmo a zvlášt ne zloděj taky jim jsem ne. Zro vna nemám prachy ani nic co bych ti dal takže se potkáme jindy řeknu mu a vydám se po cestě která mi byla uzkázána dám se do mírného poklusu. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Achjo...to mě zbejvalo! pomyslim si a trochu zatnu zuby... Přijdu až k němu aby si mne mohl prohlédnout,jak mě to sluší... Hm...prase hnusný... prožene se mě hlavou a vybavím si prase co se opéká na rožni... |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro "Můžeš Ravene, jako ostatně vždy." Pokynu hlavou své pravé ruce na souhlas s něčím o čem nemáš ani tušení, ale z mého pohledu dokážeš poznat, že to nebude nic příjemného, tedy alespoň pro tebe. |
| |
| Starý tábor; Snaf Jasně dojdu pro to, ale nevím kde ty houby rostou a kde najdu žravé štěnice? zeptám se ho a vyčkávám na odpověď... |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Trošku se otřesu,ale jinak nedávám nic zdát... Co, to?Hm...myslim že těch prasat tady bude víc... proběhne mi hlavou když kouknu na osazenstvo co je kolem... Na nic se ho nebudu ptat...už jenom pohled na něj mě běhá husí kůže... pomyslim si a snažím se odvrátit pohled na někoho jiného... |
| |
 | soukromá zpráva od Raven pro Když mi konečně Gomez schválí můj geniální nápad, roztáhnu své tenké popraskané rty do širokého úsměvu, který by se dal přirovnat k úsměvu malého dítěte, kterému dáte bonbon s tím rozdílem, že já nedostal bonbon, ale něco daleko lepšího.Cathin. "Díky...možná by..." Svá slova raději nedokončím, jelikož nechci Gomeze zbytečně prudit dalšími svými nechutnými, ale velice příjemnými návrhy. Tady se potvrzuje prvidlo, že muži když jsou ve společnosti pěkných žen přestávají myslet hlavou a začínají myslet něčím úplně jiným... "Půjdeme." Přikážu ti a pevně tě chytnu za ruku, aby jsi se nemohla moc vzpouzet. Pak bezohledu na to co děláš ty vyrazím postraní chodbou, vlekuc tě za sebou. Vyjdou po schodech do prvního patra, kolem jednoho strážného co dělá jako že nic nevidí a pak k jedněm dveřím, které okamžitě odemmknu a vejdu do daleko většího pokoje než je ten, který sdílíte se Seraphií. Také je daleko honosnější. U jedné stěny je obrovská postel s nebesy a nadýchanými peřinami. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Přece jenom sem za ta léta strávená ve vězení docela dost zeslábla... Ne tak pevně nebo ti zaryju nechty co ruky... proběhne mě hlavou,ale hned na to si vzpomenu že mě je ještě než jsem vstoupila do vězení ostříhali,abych nemohla tak škrábat... |
| |
| soukromá zpráva od Raven pro "Tak dělej." Pobídnu tě s výrazem býka v říji, který hoří neskonalou touhou, aby jsi se sama svlékla. Pakk tomu dodám ten svůj výraz, kterým se tě ptám jestli s tím nepotřebuješ náhodou pomoc. Chvilku tě nechám, aby jsi si to rozmyslela a já mezitím dojdou zpět ke dveřím, které zavřu a zamknu. Klíček si dám opět někam do svého těžkého oděvu z kožešin. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Když mě pobídneš,abych se začala vslíkat,trochu se ušklebnu... Hm...to je nechutný...teda-moc se mě nechce...-ikdyž...možná kdybyyh si je dostala na svoji stranu,za nějaký čas by mne dovolili se dostat do zbrojnice...dokážu čelit převaze,ale ne bez mého vybavení... prožene se mi hlavou tak rychle,že se nakonec rozhodnu Ravenovi nevzdorovat... Pomalu se vyslíknu a "úboru" co na sobě mám a když už jsem vyslečená lehnu si na postel a čekam co bude dělat ted'... Možná ho trochu překvapím mojí "podřízeností",ale to je mě docela jedno...pro svobodu se musí trpět... |
| |
| soukromá zpráva od Raven pro "Hmmmm..." Okomentuju tvé tělo a začnu si rozepínat kalhoty, které posléze sundám. Stejně tak i spodky. Víc nepovažuji za nutné a pustím se rovnou do díla. Můje náčiní je setjně jako celá moje postava docela rozměrné. Ihned zaujmu strategickou pozici mezi tvími nahomami a pustím se do sebe uspokojování. Přitom, jelikož si potrpím na detail tě líbám a olizuji po celém obličeji. Ňadra ti tisknu a mačkám rukama a to dost hrubě. Takle se hodnou chvíli bažím tvého těla, než přistoupím k samotnému aktu. Ten přijde velice nečekaně a tvrdě. Rychle začno přirážet až nadoraz a to jestli ti tím něco způsobím mi je v celku jedno. Pro mě jsi totiž jenom hračka, která až mě přestane bavit tak se jí zase zbavím. Výdrž mám opravdu velkou tak trvá několik desíten minut než se konečně uspokojím své přírazy zmírním, ale nezastavím. To udělám až po dalších několika chvílích, kdy mě to už přestne bavit. Když skončím ještě naposledy políbím na rty a pak s tebe slezu. Natáhnu si kalhoty a bez jakéhokoliv komentáře se vidám ke dveřím, které odemknu a vrátím se zpět ke Gomezovi. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Tak to byl teda zážitek... pomyslim si a začnu se zas oblékat... V podstatě nevím esli se mám vrátit zpátky do pokoje,který sdílíme Seraphiou nebo zůstat tady...nakonec se rozhodnu tak že jdu do pokoje... Pomalu jdu po chodbě až dojdu do pokoje... Tam si sednu na židli a začnu se dívat z okna...sem tam se napiji vína... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Přijdu až k němu s vějířem stále v ruce a postavím se po jeho levici. Pak začnu v klidu svého pána ovívat, jako každý den v tuhle dobu. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro "Dnes ne. Můžeš si vzít volno." Odmítnu pro dnešek tvé služby a nechám tě jít. Na první pohled by s top zdálo jako něco dobrého, ale jelikož mě už znáš tak to znamená, že si máš jít odpočinout, aby jsi byla na dnešní noc připravená. Podle mého vychytralého úsměvu to bude opravdu dlouhá noc. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "Děkuji můj Pane." S poděkováním se vydám zpět do svého pokoje si odpočinout n a dnešní velice těžkou noc. A je to tu zas...jak já to prase nesnášim... proklínám v dochu Gomeze, ale nahlas bych to nikdy nevyslovila, jelikož by mě pak čekal trest, který je alespoň podle mě horší než smrt.... |
| |
| soukromá zpráva od Raven pro Na to co řekne Gomez jedné své služce se jenom spokojeně ušklíbnu, jelikož vím přecně co se dnes chystá. Ostatně je to moje práce všechno vědět. Když Seraphia projde kolem mě zpět do svého pokoje vydám se za ní a na schodech ji zastavím. Chytnu ji za ruku a otočím ji čelem k sobě. "Vyři» té nové, že ji přibili další KAŽDODENNÍ povinnosti. A když se tě zeptá co to je tak ji vyři» že to co samé co dnes. Od Gomeze jsem si ji totiž pronajal." Řekni s chladnou vypočítavostí a pak tě nechám jít nahoru do pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Na Ravenova slova jenom mlčky přikývnu a pak se vydám zpět do pokoje. ...pronajal...jsem snad zboží?... Rozčiluju se, když beru za kliku do našeho společného pokoje. Docela se divím, že už jsi uvnitř a popíjíš víno. "Jaký byl den? Nebyla jsi ani na snídani." Začnu konečně to co musím udělat, ale rozhodnu se na to jít po svém. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Dál se,ale dívám ven z okna a trochu nesrozumitelně ti odpovim... Co? Jo den? Aha...docela zážitkovej...neměla jsem hlad...řeknu a dopiji sklinku vína,prázdnou ji položím na stůl... A co ty? Doufam že jsi se měla dobře... řeknu zmáhavě... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Zážitkovej den? Tak takhle se tumu teda říká... "No to je dobře, ale den ještě neskončil." nezaúpomenu tě upozornit, že je teprve dopoledne a že tě čeká ještě minimálně půl dne těžké dřiny. "Přejdu tedy rovnou k věci. Na chodbě si mě odchytl Raven. Mám ti vyřídit, že to co jste dnes dělali se přidává k tvým každodenním povinostem. Slovo kažododení velice zdůraznil. Takže asi víš o čem mluvím že? Zeptám se tě také se podívám z okna, abyhc věděla co je tam tak strašně zajímavého. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Při vším smůle myslim že jo... řeknua kouknu na Seraphiu... Tak myslim že jestli se odsud dostanu tak už nikdy nebudu chodit po městách s kudlou v ruce a semtam si někoho zabít... to přístahám bohu a zříkávám se Ilmatera... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "Takže Ravena už znáš. Pak by jsi měla vědět, že je to druhý nejmocnější muž v kolonii. A další věc je, že si tě od Gomeze pronajal. nevím na jak dlouho, ale kromě svých poviností vůči Gomezovi nyní musíš na slovo poslouchat i jeho." Vybalím na tebe celou pravdu a chápavě se na tebe podívám. Bude š to mít holka těžký, značí můj pohled. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Hm...jak se da v co nejkratší době nechat odvést zpátky do vězení?Jestli to teda jde... zeptam se Seraphii... Je trochu vydět že tvůj pohled zrovna nevítám a že se mi moc nelíbí... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Dokončím svoji odpověď čímž ti dám jasně najevo že tohle vězení je na doživotí a to většinou netrvá moc dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Tak tohle mě zcházelo! pomyslim si a kouknu krátce na tebe... A je tu někdo kdo by mne moh naučit kouzlit? Neboj myslim to žy bych chtěla tu bariéru nějak odlomit,myslim že ani by mne to nenaučili... řeknu a zase se můj pohled zaryje do okna... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "No zde v táboře jsou mágové ohně. V novém táboře Mágové vody. Tihle mágové Bariéru vytvořili, ale nějak se jim to vymklo a uvěznilo je to tady. Už velice dlouho se ji snaží nějak zničit, ale zatím bez úspěchu. Jeden mág nějaký Xardas před několika lety z tábora odašel, aby se pokusl způsob jak ji zničit najít, ale nevím ce se s ním stalo." V podstatě ti řeknu, že kouzlit tě má kdo učit, ale že v tom je takovej malej háček. Stále jsi Gomezů, nyní Ravenův majetek. |
| |
| Cesta - Taurus: "Jo snad jindy." Odpoví ti bandita a bnechá tě jít dál. Podle jeho instrukcí dojdeš až ke skále a podél ní k bráně, před kterou stojí další dva banditi. Hned za branou jsou další, ale zjiš»uješ, že tohle není tábor, ale jěnom nějaké jeho předsunutá brána. Na kopci vidíš jenu velkou chatrč a před ní několik políček na kterých se pěstuje rýže. To poznáš vělice snadno. Před budovou stojí velký statný muž. Je téměř bez vlasý, přez obličej má jizvu. Oděn je do kožené zástěry bez růkávů a na zádech má nějaký meč podobný kataně. Tento muž se tváří velice důležitě. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Kdybi jsi jen věděla co se stalo s tvojí dcerou... proběhne mi hlavou další vzpomínka na rodiče,záhy na to si utřu slzu co se mi zpustila z koutku oka a měla namířeno až dolů... Myslíš že by s tím Gomez nebo Raven nesouhlasili? Možná by to byla výhoda jak pro mne tak i pro ně... odmlčim se A matka a otec,splnilo by se jim to co celí život chtěli...aby z jejich holčičky vyrostla čarodějka nebo kněz... utřu si další slzu do mi už tekla po táři... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Zavspomínám na své první dny tady, kdy jsem se odtud chtěla také dostat. Nakonec se mi to podařilo, dostat se ze sídla, ale bylo to mnohem horší. Lepší dělt rohošku rodu baronům, kteří se alespoň někdy mijí, než kopáčum co se bez nadsázky deset let nemyli. Někteří z nich vodu ani neviděli. "Dnes k tomu budeš mít příležitost. Koná se malá oslava u Rodubaronů, seznámíš se s ostatními děvčaty a budeš se moci Ravena a Gomeze zeptat na ty kouzla." |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Hm..to mě zcházelo...pomyslim si a zase se dívám z okna.. Hm...snad mi to dovolí... řeknu trochu potichu,ale něco slyšet jde... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Odpovím ti a konečně se k tobě posadím. Tohle totiž vypadá na velice dlouhý rozhovor a mě už z toho stání začínají bolet nohy. "S kolika lidmi jsi se již potkala?" Zeptám se tě, abych ti o nich mohla případně dát několik přítelských rad. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro No...jenom s tebou,Gomezem a Ravenem... odmlčim se a kouknu na tebe docela smutným pohledem... A nejraději bych je už vyděla na posled... řeknu a dám pravou ruku v pěst... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "Dám ti pár rad. Seznam se s kuchařem a pokud tě někdy pustí ze sídla tak si udělej přátele i na nádvoří. Nokdy nevíš, kdy se ti budou hodit." pak se na okamžik zamyslím co ybch ti měla ještě říci ,ale nic mě nenapadá, a atk se raději rozhodnu mlčet. |
| |
 | Starý tábor ; Ned: Dlouze se na tebe podívám, poškrábu se na hlave ve svých mastných prořídlých vlasech, jako bych přemýšlel jak ti odpovědět. "Noooo..houby najdeš někde za táborem, nebo v lese. Štěnice myslím budou někde v tý rozpadlí chatrči. Možná se schovali tak se tam koukni." Odpovím ti konečně a pak opět zamýchám ragů, které vařím v kotli nad ohněm.Opět to přijemně zavoní, ale z mého pohledu usoudíš, že najíst dostaneš až mi přineseš potřebné ingredience. |
| |
| Gonny - Epilog: Go strávil noc v dutině jednoho velké stromu v Táboře v bažinách, ještě se dvěma novici. V noci se mu zdál podivný sen ve kterém ho osvítil Spáč, mocný idol Bratrstva, Spáš mu řekl, že jedině bratrstvo je ta správná cesta, kterou musí následovat. Na druhý den ráno, když se probudil byl pevně rozhodnut zůstat a sloužit v bažinách. A tak se také stalo, od té doby Gonny nikdy nevystoupil z řady a dělá vše co mu Guru a templáři řporučí, pravidelně chodí na modlitby. Skrátka se z něho stal spořídaný novic Bratrstva Spáče.... |
| |
| nový tábor Přejdu k muži směji se na něj. hej co tady děláš ty jsi nějaký vůdce? mlvím k němu a přitom si prohlížím jeho meč. |
| |
| Nový tábor - Rýžová pole ; Taurus: Muž si tě chvilku prolíží a patrně se rozhoduje jestli by ti měl odpovědět nebo ne. "Já jsem Ryžový Lord a strám se tady o pole. Jestli máš zájem můžu ti dát práci." Zahřmí hromovým hlasem při kterém by se mohly bortit i skály. Pak se na tebe ještě jednou dlouze podívá a vyčká tvé odpovědi. |
| |
| a jakou práci potřebuji tedka peníze takže bych práci potřeboval Řeknu a usměji se na něj. |
| |
| Nový tábor - Rýžová pole ; Taurus: Rýžoví Lord si tě nejúrve s okázalou ignorancí vyslechne, jakmile domluvíš, všymneš si že se jeho koutky kírně chvějí a že mu dá hodně práce se ubránit a nerozesmát se. "Tak prachy jo? Dostaneš nocleh, jídlo a trochu pálenky, ale rudu nečekej." Vydere ze sebe mezi tlumenými záchvaty smíchu... |
| |
| já chci ale rudu nazdar řeknu a vydám se do tábora. |
| |
| Nový tábor - Rýžová pole ; Taurus: Lord se na tebe jenomsadisticky usměje a pak rukou dá znamení svým kumpánům. Když se otočíš spatříš, jak se jeden z nich zvedl od malého ohniště a zamířil k tobě a Lordovi. Lord mu něco tiše řekne a pak se podívá opět na tebe. "Tu máš...roznec to rolníkum. Určitě už mají žízeň." Vrazí ti do ruky basu s dvanásti lahvemi čiré vody, kterou mu z chatrče za ním podal další z jeho kumpánů. |
| |
| nový tábor A co ta ruda Zařvu na lorda láhve jse si ještě nevzak čekal jsem co mi odpoví... musím si tady vydobít respekt a ten maník se minelíbí pomyslím a koukám na něj. |
| |
| Nový tábor - Rýžová pole ; Taurus: "On je snad ještě k tomu hluchej." Poví svému společníkovi, který s jednou rukou na zbrani sleduje vaši roztržku. Na jeho slova jeno souhlasně pokývne hlavou a pak tě probodne pohledem. "Uvidíme jak si povedeš. A jestli se ti to nelíbí můžeš nám posloužit i jinak. třeba jako žrádlo pro červy..." Pobídne tě nesmlouvavě do práce... |
| |
| myslím že se mi nechce řeknu a vodu nevezmu pak už se v poklosu dám do běhu k táboru... |
| |
| Nový tábor - Rýžová pole ; Taurus: Rýžový Lord se dá do bouřlivého smíchu, když mu to řekneš, ale jinak nic neudělá. nechá tě běžet dál aniž by tě pronásledoval. Ovšem jeho společníci asi nevědí to co on, a tak pozvednou luky a vypálí po tobě několik šípů. Jeden ti zasviští v těsné blízkosti kolem hlavy a pak se se tlomí o skálu před tebou. Další tě bezpečně minou, ale nějak nevíš jestli to bylo úmyslně něbo to jsou tak špatní střelci. Po chvilce zaběhneš za skálu, kde projdeš velkou branu , před kterou jsou tři žoldáci. To poznáš podle nádherných zbrojí, které mají na sobě. Ani jeden z nich ti nevěnuje víc než jeden letmí pohled ze kterého ti přeběhne mráz po zádech. Pak pokračuješ dál po cestě, přez hráz až do Nového tábora, kde se zastavíš na okraji jeskyně a težce vydechuješ. V tom spěchu jsi si ani neuvědomil, že máš v ruce stále basu lahví vody, které ti dal Lord pro rolníky. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Do vězení ve kterém jsi byla uvězněna, najednou v padly stráže. Popadli tě a odvlekly někam pryč. „Teď je čas na tobě!“ Surový stisk stráži ti nedovolí se nějak vyjádřit, ale i tak to nepomůže. Zanedlouho ti spoutají ruce a odvedou… Ve předu jde ještě nějaký muž ve žluté robě s velký černým kloboukem. Soudce. Údolí dolů , kolonie. Vrcholek Výměny. Za pořádný kus cesty jsi dorazila na jakési úpatí kopce. Dolů vede stará dřevěná pojízdná deska, která pravděpodobně slouží k tomu, aby se suroviny dostávali dolů a nahoru. Kousek nad tím je vidět cosi, co vypadá jako nějaké pole. Deska je zrovna dole a pomalu jede nahoru. Dole je ještě vidět vchod do nějakého dolu a nevelké jezero. Po chvíli tě popadnou dva páry rukou a pevně tě drží. Soudce s ve žluté róbě a s velkým černým kloboukem k tobě přijde a ze svitku ti přečte tvůj rozsudek a tvůj čin.Když s tebou soudce skončí Pokyne rukou, stráže tě odvlečou k desce, která zrovna vyjela nahoru a připoutají tě k jedné bedně. Pak tě i nějakými zásobami spustí dolů, kde už na tebe čeká několik mužů. Na sobě mají červenou zbroj , s nějakou to zašitou dírou. U pasu se jim houpe stejně , někdy trošku poničený , meč.Dále mají jen kožené boty, takže vypadají jako normální vojáci , akorát jakoby znaky království z té zbroje prostě zlikvidovali. Jeden z nich tě okamžitě odpoutá a přitáhne si tě k sobě, aby si tě mohl lépe prohlédnout, zatímco ti ostatní poberou těch několik beden a vydají se cestou dolů do údolí. Jdete docela dlouho, než dojdete do tábora. Z cesty toho moc nevnímáš jelikož ti muži, kteří jdou kolem tebe, jako nějaká ochranka zastírají výhled. Do tábora dojdete za soumraku, takže z místních obyvatel žijících v pobořených chajdách vidíš jen zlomek. Před branou do hradu stojí jeden velice těžce oděný strážce s ošklivou jizvou na tváři. Před chajdou kousek od něho jsou nějací dva muži v červených oděvech. O něčem spolu zrovna mluví…. Projdete branou na nádvoří hradu, kde se od tebe a jednoho muže, který tě stále pevně drží, oddělí ti ostatní…. |
| |
 | soukromá zpráva od Artia pro Copak mohou být lidí tak bezcitní?Ten chléb bych zaplatila kdybych na něj měla ale venku je teď velká nouze a navíc otce nemám a bratr je příliš malý aby rodinu zabespečil a já jsem ještě mladá na to abych našla si našla muže..Co jesm měla dělat.?Má matka je nemocná a ten chleba potřebuje..Doufám že se teď o ní postará bratr. Neustále neustávám v pláči když v tom někdo rozrazí dveře a vejdou nějácí muži a někám mě odvečou..Drží mě opravdu pevně a já se nemůžu bránit.Zmůžu se pouze na bolestivé výkřiky beznaděje.. Néé prosím...Puste mě.. Moje slova zůstanou bez odpovědi. Urazím velký kus cesty a už značně znavená klekám na kolena před soudcem..Stále brčím a neustávám v pláči mého těla se zmocňuje beznaděj. Co se mnou bude? Celá se začnu klepat není to zimou ale spíš strachy nevím co mě čeká. Když soudce vyřkne svůj ortel který je velice krutý.Už jen usedavě a neutěšeně pláču.. Proč ja? Pak už vnímám jen obrovzkou bolest to z toho jak mě jeden z mužů nehorázně tvrdým spůsobem zvedne ze zemně už se nesnažím ani protestovat protože je to marné.. Když mě přivážou k nějáké desce a svezuse někam dolů přez slyzy toho moc nevidím..čeká tam na mě eskorta dalších mužů kteří vypadají jako vojáci ale nemají na svých zbrojích žádný znak. Jeden z nich si mě k sobě hrubě přitáhne.. Auu né prosím.. Zakřičím ale je to jako výkřik do nicoty nikdo mě nevnímá.. Když apk jedeme v nějákém povoze někam.. Bože ani nevím kam jedu.. Pomyslím si když mi moje stráž brání ve výhledu.. Vidím jen zlomek obyvatel když dojedeme do tábora už se smráká a mého těla se naprosto zmocnila beznaděj..Stále lítostvě pláču všímám si lidí i dokoce dvou mužů v červeném jak o něčem hovoří..Ale když ten muž co mě drží mě drží tak pevně až to nehorázně bolí ale vzmůžu se jen na slabé vzlyky.. Když se ode mne a od mého trýznitele oddělí ostatní a my jen tak stojíme konečně najdu odvahu promluvit svím rozklepaným a zlomeným hlasem.. Kde to jsem??...Co tu budu dělat? |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro "Hmmm...budeš sloužit v Gomezově sídle, přímo jemu. Budeš dělat co ti poručí. Odpoví ti muž, strážce, který tě drží pevně za ruku. přitom si tě hladově prohlíží a z jeho pohledu můžeš jasně usoudit, že už několik let neměl žádnou ženu, ale také tam vidíš strach z toho co by se mu stalo, kdyby na tebe sáhl bez Gomezova svolení, takže se od něho nemusíš snad ničeho obávat... Takhle stojíte na nádvoří několik minut, každý kdo jde kolem si tě hladově prohlédne a u některých si nejseš jista, co by udělaly kdyby tam s tebou nestál onen stážce. "Jdeme, je čas tě seznámit s Gomezem." Vykročí k jednomu domu před kterým stojí nějací dva muži v lesklé zbroji složené z mnoha plátů. Na zádech mají samostříli a u pasu meče. "Gomezovi neodporuj. V ničem." Dá ti jednu radu, když projdete dveřmi. Sídlo je honosně vyzdobené, na zdech visí obrazy, kožešiny a jiné trofeje. Pak projdete malou místností se spustou vystavených zbraní do velkého sálu, kde před stolem přeplněným jídlem všeho druhu a ruznými nápoji, stojí několik mužů ve zdobených šatech. Mají na sobě hnědé, nebo zelené kalhoty, halenu a těžký kabát z kožešin. V křesle na druhé straně sálu sedí samotný Gomez a po jeho pravé ruce Raven.... |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Znovu se dám do usedavého pláče.. Bože proč mi to děláš..Vždyď já.. Ale svou myšlenku už nestačím dokončit protože ten muž co mě celou dobu tak pevně a bolestivě drží se mnou trhne a odvede mě do sídla k tomu muži jemuž mám sloužit.. Mezi dveřmi mi ještě dá radu abych ho poslouchala a jeho radu si i v zápalu beznaděje snažím vzít k srdci. Když vejdu do honosně zdobeného sídla přechází mě dech je to obrovská nádhera kterou ale nedokážu vnímat protože mě bolí snad celé tělo a jsem ukrutně vyčerpaná spatřím také nějáké muže ale nevím kdo je kdo.. V důsledku vyčerpání se skácím k zemi na kolena a jen tiše pláču.. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro "To musí bejt král hodně zoufalej, když nám posílá děti." Ušklíbnu se na Ravena pak na tebe. "Vstaň a nebul." Vyštěknu na tebe okamžitě a popčkám jestli můj povel splníš. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Nebo ne? Jamile slyším jeho příkaz vzpomenu si na vojáka co říkal.. Hlavně poslechnout.. Ač jsem hodně vyčerpaná snažím se nějak sezbírat ze země po chvilce se mi to opravdu povede a otřu si slzy.. Možná jsem v bezpečí možná.. |
| |
| soukromá zpráva od Raven pro Odpovím Gomezovi, přičemž se snažím tvářit, že je to spíše můj přítel než nadřízený. Jsem přese jen jeho pravá ruka a tedy druhý nejmocnější muž tadyv kolonii tak není divu, že jsme přátelé. "Myslím, že by si ji měli vzít doparády co nejdříve. Je přese ta slavnost, tak a» je připravená." Navrhnu Gomezovi s širokým úsměvem na rtech. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Připravená na co připravená co se mnou proboha chtějí dělat? Snažím se zatlačit další slzy co se mi linou do očí.. Chci domů.. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Řeknu svému společníkovi, jako by mi právě připomě něco na co jsem zapoměl což samozřejměně není tak docela pravda a myslím, že tahle mladá dáma se tam bude skvěle vyjímat. "Seraphia!!" Zaburácím hromovým hlasem na jednu ze svých utěšitelek, která by měla být v pokoji. To je důvod proč tak řvu, aby mě slyšela jeliož se mi nechce vstávat, nebo pro ní někoho posílat. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Řeknu svému společníkovi, jako by mi právě připomě něco na co jsem zapoměl což samozřejměně není tak docela pravda a myslím, že tahle mladá dáma se tam bude skvěle vyjímat. "Seraphia!!" Zaburácím hromovým hlasem na jednu ze svých utěšitelek, která by měla být v pokoji. To je důvod proč tak řvu, aby mě slyšela jeliož se mi nechce vstávat, nebo pro ní někoho posílat. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Řeknu svému společníkovi, jako by mi právě připomě něco na co jsem zapoměl což samozřejměně není tak docela pravda a myslím, že tahle mladá dáma se tam bude skvěle vyjímat. "Seraphia!!" Zaburácím hromovým hlasem na jednu ze svých utěšitelek, která by měla být v pokoji. To je důvod proč tak řvu, aby mě slyšela jeliož se mi nechce vstávat, nebo pro ní někoho posílat. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Povzdychnu si když zaslechnu své jméno. Hlas zní sice slabě, ale bohužel jasně poznám že patří Gomezovi, to je ten tupí sklerotik co si nepamatuje, že mi dal pro dnešk volno. "Co mi zase chce.." S tímto povzdychem vstanu od okna a ponechám tě prozatím osamotě. Pak zamířím ke dveřím a ven z pokoje a nakonec po schodech dolů ke Gomezovi. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Tak co chceš...myslela jsem že mam pro dnešek vono a ty takhle... Proklínám ho v duchu, ale nahlas se své pocity vyjádřit bojím. asi vím proč. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Takpřece jen nejsem jediná dívka v tomto ...no tady.. Můj úsměv ale zmizí stejně rychle jako se objevil protože jsem příliš vyčerpaná a příliž zlomená.. Stále mi zní ale slova Gomesova v hlavě.. Tak mladá tu ještě nebyla je ještě dítě..Král musí být zoufalí že mi posílá děti.. Když si promítnu celouvěte ještě jednou začnu uvažovat.. Král posílá ale jak?Vždyď já mám být ve vězení..Co to sakra.. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Příkážu Seraphii přičemž ukážu na dívku stojísi přede mnou. Kdyby jsi jen věděla...co tě tady čeká... Řeknu si v duchu. Ostaně o jejich povinostech by ji měla Seraphia seznámit, tak co bych se stím namáhal. "Teď běžte, nebo si to rozmyslim." Vyštěknu znovu jako buldok co by nejraději někoho pokousal. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Příkážu Seraphii přičemž ukážu na dívku stojísi přede mnou. Kdyby jsi jen věděla...co tě tady čeká... Řeknu si v duchu. Ostaně o jejich povinostech by ji měla Seraphia seznámit, tak co bych se stím namáhal. "Teď běžte, nebo si to rozmyslim." Vyštěknu znovu jako buldok co by nejraději někoho pokousal. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "Pojď za mnou." Pobídnu tě a vyrazím tou samou uličkou, kterou sem přišla zase zpět. pak po schodech do prvního patra, kolem jednoho strážného a nakonec do malé komůrky, kde z jedné skříně vezmu jedny šaty. No šaty nejsou ten pravý název pro oděv který ti zrovna podávám. Je to vlastně jenom podvazkový pás, černé kalhotky a kožená podprsenka s ramínky a nakonec jedny punčocháče. "To si potom obleč. Je to tvoje pracovní uniforma." Opustím komůrku a dojdu ke dveřím naproti. malým klíčkem je odemknu a vejdu do malého útulného pokojíku. "Tady budee mít trochu klidu a soukromí." Oznámím ti neurčitě a počkám jak to na tebe zatím půsbí, |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Odvětím ženě která na mě promluvila a jdu poslušně za ní..Ldyž se ale dostaneme do nějáké malé komůrky a ona mi podá mojí takzvanou pracovní uniformu jen na ní vytřeštím oči... Co to proboha.. Jistě.. Trochu slydlivě se otočím a převléknu se od takzvaného pracovního oděvu který více odhaluje než zakrývá stydlivě si před sebou držím ruce aby ne mě bylo co možná nejméně vidět a pohledem plným strachu těkám kolem.. Tak dojdu za ženou do vedlejší komůrky.. červenám se studem a celá se klepu strachy dojdu tak doprostřed komory nic neříkám jen sklopím oči k zemi.. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Nařídím ti a jakmile tak uděláš dlouze si prohlédnu tvé mladické tělo. "Jsi docela pěkná...ale tady ti to bude spíše naobtíž." Prohlásím uznale nad tvým tělem a souhlasně na to pokývnou hlavou. "Teď se mi představ a řekni mi o sobě něco. Pak tě seznámím s tvými povinnostmi a místními pravidly a nakonec ti ukážu pokoj." Po těchto slovech se poasdím na jednu židli v rohu místnosti, kam si majitel téhle komnaty odkládá nějaké drobnosti. Naštěstí je nyní pryč a hned tak se nevrátí... |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Pomyslím si o počcitu který mnou projíždí když si mě pohlíží jiná žena..Zatím mě viděla takto odhalenou pouze matka nikdo jiný opravdu se hodně červenám..Ale pořád mi ještě stékají po tvářích malé slzičky které jsou patrné jen velice zblízka..Můj pohled je stále vyděšený..K když mi ta krásná žena dá příkaz abych jí něco řekla o sobě jsem na rozpacích.. Já jsem Artia..Je mi 16 let a jsem tu protože jsem chtěla ukrást chléb pro svou nemocnou matku a oni mě chytli a přišili mi snad doslova všechno paní..Jsem tu na doživotí.. Při těchto slovech párkrát popotáhnu a vzlyknu.. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Udělím ti malou přednášku o tvé skutečné situaci. "Je ti 16 ano? To jsi asi ještě panna..." Řeknu si spíše pro sebe, jelikož pochybuji, že by šestnáctiletá dívka již pannou nebyla. "Já jsem Seraphia, jsem tu ze všech žen nejdéle, a tak se starám o nové zboží jako jsi ty. nyní ti vysvětlím některá pravidla." Zhluboka se nadechnu jelikož to bude zase velice vyčerpávající přednáška. "1."Takže, teď jsi něco jako Gomezův majetek. Může si s tebou dělat co se mu jenom zachce. třeba tě i prodat. Za druhé nikdy mu neodporuj. Buď by tě zabil osobně, nebo by tě čekalo něco mnohem horšího než je smrt." "2. Smíš mluvit jen se ženami, Gomezem, Ravenem a naším kuchařem. S nikým jiným a to ani tajně. Vždy když tě osloví nějaký muž tak mu řekni, že s tebou nesmí mluvit. jediná vyjímka je když to je strážce, který ti předává nějakou zprávu. Tu si vyslechneš, ale jinak s ním nesmíš mluvit." "3.Nikdy, opravdu nikdy neodporuj Gomezovu, nebo Ravenovu přání. když ti třeba řeknou skoč, zeptáš se jak vysoko. Řeknou ti tancuj tak budeš tancovat." 4"Své povinnosti plň svědomytě a jak nejlíp umíš a když ti to půjde dobře tak se třeba dočkáš i nějaké té odměny, jako je třeba svolení k opuštění této budovi." Sddělím ti první tři pravidla a vyčkám jestli všemu rozumíš. Popřípadě jestli se chceš na něco zeptat. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Nééé.. Vydere se mi z úst hrozivý vzlykot.. začnu nevěřícně brečet ale i přezto všechno nechám ženu domluvit.. Pak se na ní podívám se slzama v očích... Proč???!!!! V té chvíli je mi asi všechno jedno mám na sobě hrozné oblečení ve kterám vypadám jak šlapka..Jem zavřená na doživotí někde za bariérou a venku mám rodinu o kterou se nikdo nemůže postarat... Musí být přece cesta ven.. Za neustáleho vzlikotu neřeknu ani slovo jen kívám na důkaz toho že jsem všemu rozuměla.. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Promluvím konečně torochu přátelským hlasem, jelikož jsem si odbyla svůj úkol, a to seznámiot tě se zdejšími zvyky. "Teď ti ukážu pokoj a seznámím s Cathin a pak ti zadám tvé dnešní povinnosti, jejichš splnění je jediný způsob jak se bajíst a neumřít hlady." Pokračuji velice vážným hlasem a pak vyjdu z pokoje a v domění, že jdeš za mnou vyrazím na druhou stranu chodby, kolem jednoho strážce až k nějakým dveřím... Dveře nejsou zamčené a já vejdu do pokoje. Není to nic exstra, jsou tam tři postele, na zdi lovecké trofeje, nějaké truhlice na osobní věci a další zařízení. Na okně sedí další žena, jen o něco starší než ty. Také mé na sobě pracovní oděv podobný tomu tvému, nebo mému. je to Cathin. "Vedu nám novou spolubydlící." Oznámím ji a uvolním ti místo ve dveřích. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Promluvím konečně torochu přátelským hlasem, jelikož jsem si odbyla svůj úkol, a to seznámiot tě se zdejšími zvyky. "Teď ti ukážu pokoj a seznámím s Cathin a pak ti zadám tvé dnešní povinnosti, jejichš splnění je jediný způsob jak se bajíst a neumřít hlady." Pokračuji velice vážným hlasem a pak vyjdu z pokoje a v domění, že jdeš za mnou vyrazím na druhou stranu chodby, kolem jednoho strážce až k nějakým dveřím... Dveře nejsou zamčené a já vejdu do pokoje. Není to nic exstra, jsou tam tři postele, na zdi lovecké trofeje, nějaké truhlice na osobní věci a další zařízení. Na okně sedí další žena, jen o něco starší než ty. Také mé na sobě pracovní oděv podobný tomu tvému, nebo mému. je to Cathin. "Vedu nám novou spolubydlící." Oznámím ji a uvolním ti místo ve dveřích. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Pozorně poslouchám její slova a jakobych nemohla uvěřit že je se vším tak smířená.. Najednou se ve mě probudí něco co už dlouho spalo..Je to něco jako pud sebezáchovy ale silnější.. Jestli existuje cesta dovnitř musí existovat i cesta ven.. Překvapena svou vlastní logikou jen odkívu všechno co tak přenádherná žena říká.. Jistě paní.. Promluvím trochu sebejištěším hlasem utřu si slzy a vztanu z podlahy..Už nechci brečet jsem připravena snářet svůj úděl ale nikod nenříká že nehodlám bojovat.. Vždy je naděje.. Jdu za tou ženou a pak se zastavíme až před dveřmi mého takzvaného nového domova..Vidím tak další velice krásnou dívku která je jistě jen o málo strarší než já.. Dobrý den paní.. Promluvím stále trochu rozklepaným hlasem.. Rozhlížím se po pokoji a přemýšlím co asi může být v těch truhlách na osobní věci.. Dá se použít cokoliv k výrobě čehokoliv.. Vzpomenu si na radu mé milovnané maminky.. Pak se podívám na tu krásnou ženu která mě sem přivedla..A v hlavě mi opět zní její slova.. Nikdy se jim nedávej zadarmo.. Opět promluvím na tu ženu.. Prosím paní jak jste to myslela aby jsem se jim nikdy nedávala zadarmo?Jak nedávala?A co po nich mám chtít?A jak jsem o hodně slabší než oni.. Trochu zamrkám a můj hlas zní už opravdu o něco lépe.. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Pozorně poslouchám její slova a jakobych nemohla uvěřit že je se vším tak smířená.. Najednou se ve mě probudí něco co už dlouho spalo..Je to něco jako pud sebezáchovy ale silnější.. Jestli existuje cesta dovnitř musí existovat i cesta ven.. Překvapena svou vlastní logikou jen odkívu všechno co tak přenádherná žena říká.. Jistě paní.. Promluvím trochu sebejištěším hlasem utřu si slzy a vztanu z podlahy..Už nechci brečet jsem připravena snářet svůj úděl ale nikod nenříká že nehodlám bojovat.. Vždy je naděje.. Jdu za tou ženou a pak se zastavíme až před dveřmi mého takzvaného nového domova..Vidím tak další velice krásnou dívku která je jistě jen o málo strarší než já.. Dobrý den paní.. Promluvím stále trochu rozklepaným hlasem.. Rozhlížím se po pokoji a přemýšlím co asi může být v těch truhlách na osobní věci.. Dá se použít cokoliv k výrobě čehokoliv.. Vzpomenu si na radu mé milovnané maminky.. Pak se podívám na tu krásnou ženu která mě sem přivedla..A v hlavě mi opět zní její slova.. Nikdy se jim nedávej zadarmo.. Opět promluvím na tu ženu.. Prosím paní jak jste to myslela aby jsem se jim nikdy nedávala zadarmo?Jak nedávala?A co po nich mám chtít?A jak jsem o hodně slabší než oni.. Trochu zamrkám a můj hlas zní už opravdu o něco lépe.. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Opravim jeden svuj omyl, který sem ti řekla, jelikož kdyby jsi se jen opovažila si řici o něco. Innos s tebou. "A neřikej mi "Paní." připadám si pak hrozně stará." A to není vubec pravda, nejsem stará je mi tak kolem třiceti, ale možná i miň. Kdo by sše s tim počital tady ve vězení, že? "Jestli jsi už po jídle tak pujdete dolu do salu a s ostatnimi děvčaty připravite vše na tu oslavu.Ale pokud máš hlad stav se u kuchaře a řekni si mu o nějaké jídlo. Kuchiň je hned u vychodu." Zadám vám další práce a sama si lehnu na postel k odpočinku. Přesně tak jak mi ráno Gomez přokázal. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Opravim jeden svuj omyl, který sem ti řekla, jelikož kdyby jsi se jen opovažila si řici o něco. Innos s tebou. "A neřikej mi "Paní." připadám si pak hrozně stará." A to není vubec pravda, nejsem stará je mi tak kolem třiceti, ale možná i miň. Kdo by sše s tim počital tady ve vězení, že? "Jestli jsi už po jídle tak pujdete dolu do salu a s ostatnimi děvčaty připravite vše na tu oslavu.Ale pokud máš hlad stav se u kuchaře a řekni si mu o nějaké jídlo. Kuchiň je hned u vychodu." Zadám vám další práce a sama si lehnu na postel k odpočinku. Přesně tak jak mi ráno Gomez přokázal. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Na zdech celého sídla kromě kuchině vidíte všemožné lovecké trofeje, koberce a obrazy, které je zdobí. na zemi uprostřed vstupní haly do sídla je velký bavněný koberec červené barvy. Podobný je také u Gomeze v pokoji a v sále kam vás přivedly, když jste sem prvně vešli. V malé místnuce před Hlavním sálem, kde se Gomez stará o pracovní záležiosti jsou vystaveny nějaké zbraně, ale hlídá jě jeden strážce. Ostatně do této místnosti přístup nemáte tak vás nijak nezajímají. Váš vchod ke Gomezovi je postraním vchodem. ten samí vede i do kuchině na druhé straně, ale také tam můžete vejít normálními dveřmi. Kuchyň je dobe zařízená, takže v ní najdete vše potřebné k přípravě snad jakéhokoliv pokrmu. Je v ní několik stolů a židlí, skříňěk, poliček a věšáků... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Na zdech celého sídla kromě kuchině vidíte všemožné lovecké trofeje, koberce a obrazy, které je zdobí. na zemi uprostřed vstupní haly do sídla je velký bavněný koberec červené barvy. Podobný je také u Gomeze v pokoji a v sále kam vás přivedly, když jste sem prvně vešli. V malé místnuce před Hlavním sálem, kde se Gomez stará o pracovní záležiosti jsou vystaveny nějaké zbraně, ale hlídá jě jeden strážce. Ostatně do této místnosti přístup nemáte tak vás nijak nezajímají. Váš vchod ke Gomezovi je postraním vchodem. ten samí vede i do kuchině na druhé straně, ale také tam můžete vejít normálními dveřmi. Kuchyň je dobe zařízená, takže v ní najdete vše potřebné k přípravě snad jakéhokoliv pokrmu. Je v ní několik stolů a židlí, skříňěk, poliček a věšáků... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Na zdech celého sídla kromě kuchině vidíte všemožné lovecké trofeje, koberce a obrazy, které je zdobí. na zemi uprostřed vstupní haly do sídla je velký bavněný koberec červené barvy. Podobný je také u Gomeze v pokoji a v sále kam vás přivedly, když jste sem prvně vešli. V malé místnuce před Hlavním sálem, kde se Gomez stará o pracovní záležiosti jsou vystaveny nějaké zbraně, ale hlídá jě jeden strážce. Ostatně do této místnosti přístup nemáte tak vás nijak nezajímají. Váš vchod ke Gomezovi je postraním vchodem. ten samí vede i do kuchině na druhé straně, ale také tam můžete vejít normálními dveřmi. Kuchyň je dobe zařízená, takže v ní najdete vše potřebné k přípravě snad jakéhokoliv pokrmu. Je v ní několik stolů a židlí, skříňěk, poliček a věšáků... |
| |
| Starý tábor Jasně... odvětím a otočím se k odchodu... Dojdu tam kde jsem spal a porozhlédnu se po nějakých štěnicích. Když jednu uvidím skočím po ní a chytnu jí do ruky, poté s ní mrsknu o zem aby jsem jí zabil... Chytnu další a udělám s ní to samé... To samé udělám s dvěma dalšími štěnicemi... Když už je mám strčím je do kapsy (do inventáře) a jdu k jižní bráně... |
| |
| Starý tábor - Ned: Ned se od kuchaře Snafa vydal přesně dle jeho instrukcí ke staré spálené chatrči, na jejichš teroskách strávl dnešní noc. Netrvalo mu moc dlouho než tam našel to co hledal, což bylo několik žravých štěnic, které si Snaf objednal. Postupně je chytal do rukou a bil s nimi o zem a ostré kameny které se na ní váleli, aby je zabil. A jelikož štěnice jsou velice malý tvorové s křehkou stavbou těla, moc dlouho nevidrželi. když je konečně pobil, tak je sebral a zastršil do všemožných otvorů svého vezeňského oděvu. Přitom ho napadá, že by si měl opatřit nějaké jiné oblečení, jelikož v tomhle mu bude za špatného počasí asi trochu zima. Pak se vydal k Jižní bráně a dál k nedaleké skále a několika stromů, kde doufá že nalezne houby. Na jedné straně cesty si ještě všimne jednoho velice promitivního příbytku, který by potřeboval střechu a jednoho mrchožrouta stojícího okolo. ten si ho naštěstí nevšímá. Když dojde na jakýsi kopeček, tak ve skále spatří nějakou jeskyni a u ní tři Krysokrty a v jejich těsné blízkosti ony houby, které nutně potřebuje...Další houby rostou u nedalekého stromu, ale kromně tzv: Pekelných hub tam vidí i tři houby s velkými klobouky. Těm se obecně říká Otrokův chléb. Tyto houby jsou velice víživné, ale jejich chu» za moc nestojí. |
| |
 | Nový tábor v chajdě: Ráno nejprve nevnímám co se kolem mě všechno děje. Pomalu jsem totiž začínal myslet, že tohle všechno je jenom nějaký sen a že já pořád sedím ve vězení a čekám na svůj rosudek. Bohužel Mortyho slova mi jsou dostatečným důkazem, že tomu tak není. Rychle se postvaví a hned na to zase usednu na postel. Obleču se do oděvu tuláka, který jsem v čera získal. Do pouzdra u opasku zasunu starý meč a vyjdu za Mortym ven do tábora. Hned jak udělám první krok ze dveří, ozve se hladově můj žaludek. "Mam hlad..." Zkonstatuji situaci a vydám se hledat nějakého obchodníka u kterého bych si mohl koupit něco k jídlo. Rudu ostatně mám ze včerejšího boje se Shirkem. Není to sice mnoho, ale osobně si myslím že to na něco k jídlu stačit bude... |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty "Jo mam taky hlad, ale čekal jsem na tebe..." Oznámím Rog-Harrovi, který se konečně odhodlal vytáhnout paty z postele a jít na čerství vzduch. Po cestě se koukám po Banditech snažím se zjistit, který z nich by mohl něco prodávat. To se pozná velice snadno, jelikož u sebe budou mít nějaké vzroky svého zboží. Pomalu vyjdeme do kopce směrem k Laresově chajdě, ale u ní se dáme na opačnou stranu, kde spatříme na lavičce seďet nějakého muže v Tuláckém oděvu. Tento muž mě zaujme na první pohled, jelikož má takový vychytralý výraz ve tváři a u sebe proutěný koš s jídlem a dalšími věcmi. "Zdraím. Chtěli bychom uzavřít obchod." Řeknu mu narovinu co po něm vlatně chceme a pak vyčkám jeho reakce. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty Jdu v předu před Mortym, ale když dojdeme k obchodníkovi, nechám luvit jeho, jelikož on je ten co má naše společný prachy a já ani nevím proč mi ještě nedal můj podíl. "Jo chtěl bych nějaké jídlo a pití. Taky by nebala špatná nějaká zbraň a při té příležitosti bych ji rád vyměnil za tenhle meč." Vysipu na muže všechnysvé požadavky aniž bych mu dal před tím možnost nějak promluvit. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty: "Těší mě, že jste ve mně ihned poznali kupce. Proto vám udělám velice zajímavou nabídku. Koupím od vás vše co budete chtít prodata a to za celou třetinu ceny té věci. Nikdo vám nedá víc." Oznámím Rog-Harrovi, který mi nabízí meč v hodnotě okoli třech nugetů. Já mu za něj dám jeden, ale i to je dost za takovej starej krám. "Můžu vám nabídnout sušené maso, pečené maso, šunku,..." Začnu velice dlouhý seznam jídel, které mám. "Také vám mohu poskytnout zbraně jako jsou sekery, meče, palcáty a luky včetně šípů." Přidám ještě několik zbraní a pak vás nechám si to promyslet. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty: Nejprve si vyslechnu celý seznam věcí, které má obchodník na skladě a pak se na okamžik zamyslím. ...mam jen 100 nugetů...takže to moc nepřehanět...Přemýšlím co bych si měl koupit za sto nugetů, které mám. "Vezmu si 5 kousků syrového a soleného masa. Pak dvě kýty šunky, jeden sýr a dvě lahve vody. Jo a taky jednu lahev vína a té pálenky. Co mě to bude stát?" Zeptám se nakonec, abych nezapoměl něco důležitého. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty: "Máte to mít...bude to 99 nugetů magické rudy." Obchodník si od Rog-Harra převezme rudu a pak zajde pro všechno potřebné do své chajdy hned za ním. Když se vrátí položí před něho vše co si objednla. "Máte toho tak na týden, ale ono to vydrží." Odhadne množství zásob, které ti dal, aby jsi měl představu jak dlouho se o jídlo nemusíš starat. "A co si vezmeš ty?" Podívá se na Mortyho, očekávají, že udělá další dobrý obchod. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty Nejlevnější to tady není...ale zase co nadělám...něco se jíst musí. Okomentuju v duchu, Rog-Harrovu objednávku a pak se zam,yslím co bych si měl vzít já, aby mi zbylo o něco více než jemu. "No já si vezmu dvě ty misky rýže, jeden chleba, jednu šunčičku, dvě piva a jednu polévku z kořínků." Objednám si trochu šetřivěji než Rog - Harr, jelikoýž jsem se rozhodl zbytek peněz utratit jinak. "Tady je vašich 152 Nuget a měj te se." Zaplatím obchodníkovi za nás oba, Rog - Harrovi dám jeho jeden nuget a pak počkám až mi kupec přinece věci co jsem si objednal. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty: Kupec si od Mortyho vezme útratu a pak se opět na okamžik stratí ve své chajdě a když se vrátí nece plnou náruč toho co si morty objednal. Položí to před něho na stůl a usměje se na vás, přičemž si jasně všimnete, že nemá moc zubů a to mu není ani padesát let. "Mějte se a zase až budete něco potřebovat obra»e se na mě." Rozloučí se prodavač a posadí se opět na svoji lavičku. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty: "Dobrá, zase někdy přijdu." S těmito slovy si seberu věci, které mi přines od Mortyho si vezmu ten jeden nuget a vrátím se zpět k chtarči, kde všechno uložím do truhlice, aby mi to nějakou dobu vydrželo. Venku si necám jenom Sýr a dva kousky soleného masa s jednou lahví vody jakožto snídani. S tímto jídlem se vrátím před chajdu, kde si sednu na lavičku a bohatě posnídám. Mám takoví hlad, že mi z toho nic nezbyde a nejraději bych si vzal ještě něco, ale pak si uvědomím, že už mam jen jeden nuget a že musím trochu šetřit. "By mě zajímalo jestli tady je nějaká práce." Prohodím po snídani směrem k Mortymu. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty: Beze slov rozloučení si sebreru svuj nakup a vydam se za Rog - Harrem do naší chajdy, kde stejně jako on uložím včechno do truhly. Samozřejmě až na polévku z kořínků a jedno pivo. Víc si toho zatím neberu, jelikož když chci něco uštřit musím se uskromnit. Hedn potom se i já posadím na lavičku před chajdou a hltavě se pustím do jídla. Když dojím polévku a zapiji ji pivem o kterém bych nikdy nevěřil, že tady najdu, zaselchnu Rog - Harrovu poznámku ohledně práce. ...sakra má pravdu..musím si něco najít...sem kovář..mohly bych kovat... Přemýšlím co bych asi tak mohl dělat, abych si trochu přividělal. Hned mě samozřejmě napadne kovářství, ale jelikož nemám výheň, tak to hned zavrhnu. "Myslím, že se půjdu po nečem podívat." Oznámím svému společníkovi a vydám se zpět k Laresovi, který by podle mě mohl o něčem vědět, když dojdu před jeho chajdu a ani Roscoe mi nebrání ve vstupu, přijdu až k němu. "Dobré ráno...chci se zeptat nevíš o nějaké práci co by se tady dala dělat? Sem kovář, ale na to abych mohl kovat nemám výheň." Řeknu mu něco málo o sobě a s napětím očkávám jeho odpověď. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty: "Jo jen jdi." Rozloučím se pro dnešek s Mortym a sám vyrazím na obchůzku táborem, podívat po nečem co bych mohl udělat, aby si trochu přividělal. A jelikož znám ze včerejška Gorna, tak jdu rovnou k němu s podobnou otázkou jako Morty k Laresovi. "Nazdar. Vspomínáš si? Jsem jeden z těch co se k vám v čera přidali. Nevíš o nějaké práci, kterou bych mohl vykonat?" Zeptám se ho okamžitě, aby ho moc nezdržoval. přece jenom to je ostřílený bojovník a mít ho za nepřítele bych nechtěl. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty: Chvilku si tě prohlížím, jako bych si na tebe nemohl vzpomenout. Přese jen viděli jsme se jenom krátce, po chvíli si ale vzpomenu a můj oblišej se rozhlédne do vychytralého úšklebku. "No v hospodě je jeden Baal z Bratrstva. Prý má u sebe drogu..." chvilka napětí následovaná tajuplným zvoláním."...za celých 400 nugetů." Zase přejdu na normální tón, pokud se to dá tak nazvat a pokračuji."Přesveč ho, aby ti ji dal, pak ji prodej, třeba tady žoldákum, nebo banditum a tu rudu mi přines. Jako odměnu dostaneš část rudy a moje schopnosti učitele zdarma." Tázavě se na tebe podívám. "Tak co bereš to?" Zeptám se tě ještě, ale o tom kolik bude dělat tvůj podíl ti raději nic neřeknu. |
| |
| Nový tábor - Rog-Harr , Morty: Truchu zaraženě si prohlížím Rog - Harra, který mě asi považuje za někoho kdo se tu stará lidem o práci. No, ale co pomohl jsem jim včera s bydlenim tak proč ne dneska s prací...stejně se už dost nudim, takže to je jedno. "Jasně že si vzpominam...ale bohužel ti nemužu dat žadnou praci dokud se nestaneš žoldnéřem mágů a to se ti jen tak nepovede. Nejprve musíš chvíli být v táboře a pak udělat něco čím si zasloužíš tu poctu, aby tě Lee přijal k žoldákům. A neptej se mě co by jsi musel vykonat, protože o ničem nevim." Upozorním tě předem, že snaha dostat se k žoldákům je pro tebe zatím marné volání od větru. Jo kde jsou ty časy, kdy jsme to tady budovali...spolu s mágy a tri nás pak vzaly jako své ochránce....najednou si ale uvědomím že ti chci ještě něco říci. "Trochu jsem se zasnil...no nic. Myslím, že ten Baal, nebo kdo tady je by potřeboval trochu pomoci. Není z našeho tábora, ale to je jen dobře, pro tebe." Pohledem zamířím k Baalovi obklopenému bandity kousek pod Laresovou chajdou. "To je on tak si s nim promluv." Potvrdím tvou doměnku aniž by jsi musel vyslovovat nahlas. |
| |
| Údolí - Milex: Vězení: Do vězení ve kterém jsi byla uvězněna, najednou v padly stráže. Popadli tě a odvlekly někam pryč. „Teď je čas na tobě!“ Surový stisk stráži ti nedovolí se nějak vyjádřit, ale i tak to nepomůže. Zanedlouho ti spoutají ruce a odvedou…Jdeš jenom v doprvodu stráží, jelikož soudce na tebe už prý čeká na místě. Údolí dolů , kolonie. Vrcholek Výměny. Ujdeš se svou eskortou pořádný kus cesty, než dorazíš na jakésy úpatí kopce. Dole pod tebou veleké jezero a ty u něho vidíš skupinku mužů s nějakou dívkou, mezi sebou.(Arta) Zrvna jdou dolů z kopce, takže si tě nikdo z nich ani nevšimne což je nejspíše jenom dobře. Po chvíli tě stráže otočí čelem k soudci ve žlutém klobouku a ten ti přečte tvůj rozsudek. Hned potom tě stráže pustí, vytasí zbraně a donutí tě skočit do jezera dolu. Po dlouhém pádu dopadneš do studeného jezírka a doplaveš ke břehu. Když se rozhlédneš kolem sebe nic tam nespatříš, a tak usoudíš že pro tebe bude lepší když se vydáš po cetě za těmi strážci. Jdeš, ale velice pomalu, a tak je už nespatříš. Jdeš dál po cestě, projdeš jednou dřevěnou branou na které spatříš dva muže v červených stejnokrojích jak se o něčem dohadují. Naštěstí si tě nevšímají a nijak ti nebrání v cestě takže jdeš dál, projdeš kolem několika zavalených důlních šachet v nichš tajké nenajdeš nic užitečného. Od dolů pokračuješ dál po cestě podel skáli až k nějakému zábradlí od kterého spatříš něco co se podobá malému městu. Je to Starý tábor. „Tam musím jít.“ Řekneš si jelikož usoudíš, že to je nejbližší místo, kde se dá sehnat nějaké výbava. Cesta se dál line kolem malého údolíčka s velkým stromem na kterém visí nějaké lidské kosti. Nic zajímavého. Dále jdeš podel skáli až dolů na úpatí kopse, kde spatříš nějakou oboru za níš se pasou mrchožrouti a jeden most u kterého jsou dva strážci... |
| |
| Nový tábor - Gorn: Podívám se směrem kam mi ta hora svalů ve formě statného žoldáka Gorna ukazuje a spatřím jednoho příslušníka sektovního tábora o kterém sem už tolik slyšel, ale ještě jsem neměl čas ho navštívit. No snad bude mít práci... Říkám si v duchu. pak se otočím zpět na Gorna, abych mu vyjádřil své díky. "Díky za pomoc příteli." Nazvu ho svým přítelem, ale jen opatrně aby se náhodou neurazil, jelikož to bych opravdu nechtěl. Když se s nim rozloučim, zamířím rovnou k tomu Baalovi, nebo jak ho Gorn nazval s jedinou otázkou která mě v současné době napadá a ta zní: Mohu pro vás něco udělat? samozřejmě další otázka , která musí nutně následovat je: A kolik mi za to dáte. to opravdu až potom. Takhle dojdu až k Baalovi a vyčkám chvilku jestli si mě všimne sám, nebo jestli na něho budu muset promluvit jako první. "Bré ráno jsem Rog - Harr a scháním nějakou práci. nepotřebujete s něčím pomoci?" Představím se mu a rovnou mu řeknu důvod proč ho ruším v jeho jistě zajímavé práci. |
| |
 | snažím se vypadat v klidu a jako by mě nic nemohla překvapit ,takto se snažím jít až ke strážím ale myslím že to vypadá trochu nepřitomě. Chci totiž přijít na to jestli ta dívka sem byla vhozena za zločiny jako já nebo stážcům pro potěchu. Chvíli na mi přestanu myslet a zastavím se tak dva sáhy před strážci a čekám na jejich první otázku i když vim jaká bude |
| |
| U mostu - Milex: Stráže u mostu ti nevenují ani tu nejmenší pozornost. dokonce se ti muže zdát že tě ani nevidí, jeliož oba na tebe hledí s kamennými obličeji aniž by něco řekli. Také mají oba položené ruce na jílcích svých mečů a vyčkávají jestli jim dáš záminku tě zmlátit. když se podíváš přez most na druhou stranu spatříš tam cestu vedoucí k bráně do starého tábora. Celý tábor je obehnán vysokou dřevěnou palisádou, takže brána je jediný způsob kterým se do něho můžeš dostat. |
| |
| U mostu -Milex Sledově klidným hlasem se jich zdvořile zeptám Mohu projít přes most páni stážci. Teď už jen se strachem čekám na to jestli mě zmlátěj nebo pustěj přes most i když mám v kalhotách Snažím se nic nedat snát radši strachem sáhnu po meči kdy by se na mě pustily abych se měl čim bránit |
| |
| U mostu - Milex: "Někdo ti snad brání, bažante?" Zpetá se tě jeden z nich asi tak přijemě, jako by se tě zeptal sadista jestli ti může uříznou končetiny. Hned potom se podívá na svého kolegu vedle, aby se ujistil, že ani on nemá námitek. "Mazej a» už tě tady nevidím." Odbyde tě druhej strážce s podobně přívětivým hlasem jako ten první. "V táboře si prmluv s Diegem. Najdeš ho před hradní branou." Zavolá za tebou ještě ten druhý, aby jsi už konečně vypadl a neotravoval je. Oni přece mají moc práce s postáváním u mostu. |
| |
| Starý tábor – Severní brána- Milex Od mostu zamíříš k bráně do tábora. Ještě před samotným vstupem tě zastaví stráž, ale když jim řekneš, že jdeš za Diegem tak tě nechají jít a ještě tě k němu nasměrují. Diega najdeš velice snadno je to jediný stín který sedí u ohniště. Další jeho pardálové se kterýma tam je jsou jenom nějací kopči v otrhaných hadrech. Z ohniště se k tobě line celkem příjemná vůně pečeného masa a ty si uvědomíš že jsi již velice dlouho nejdedl. Naposledy to totiž bylo něco málo ve vězení a to ti erozhodně na celý den nestačí. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex: "Hmmm..." Podivím se zrovna nad něčím co mi řekne jeden kopáč, když v tom ke mě přijde nějaký další nováček, kterého jsem ještě neuvítal. "Já jsem Diego. Starám se zde o nováčky. Co pro tebe můžu udělat?" Zeptám se nově příchozího, abych mu dal trochu času na rozmyšlenou co vlastně chce vědět. při tom se ani neobtěžuju vstát od ohně nebo se na něj vůbec podívat. |
| |
| Nový tábor - Rog - Harr: Baal ke kteremu Rog - Harr přišlej je muž, střední postavy. Má vyholenou hlavu s nějakým tím rituálním tetováním co dělají v sektovním táboře. Protáhlý upřímný obličej a tváří se jako-by na něco toužebně čekal. když na něho Rog-Harr promluví, rozzáří se jako sluníčku a začne mlet nějaké nesmysli o nějakém spáči. "Dobrá...Víš co to je droga z bažin?" Zeptá se tě, ale na tvoji odpověď nečeká a rovnou pokračuje dál. Ty se ho raději neodvažuješ přerušovat, aby si to s tou prací přece jenom nerozmyslel. "No ne že by na tom nějak záleželo. Potřebuju totiž nabrat nové zákazníky, kterým bych ji mohl prodávat. A jestli máš zájem mohu ti dát pár vzorků, které tady prodáš a povíš jim o mě. Rudu kterou za to získáš si budeš moci nechat a já ti pak dám ještě nějakou odměnu, ale jen v případě že se ti je podaří přesvědčit, aby to kupovali tady ode mne." Vyvalí na tebe hned všechno najednou, ale s trochou snahy se ti to podaří zvládnout a zapamatovat si to. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex potřeboval bych nějaké jídlo a místo na spaní a nějakou práci asi na týden prostě na krátkou dobu a taky bych potřeboval peníze na zbraně a výstroj a tak vůbec na všechno a promiň že jsem se nepřestavil Jsem Milex Stopař |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex Když mi předneseš vše co by jsi potřeboval, dám se s ostatními kopáči do hlasitého smíchu jako by jsi řekl něco oravdu směšného. No vlastně jsi něco směšného řekl a mě tím dal výbornou příležitost seznámit tě s prvním pravidlem kolonie. "Hochu hochu...ty jsi se snad zbláznil. Nic takového ti nedám. ani práci ti dát nemůžu pokud se nerozhodneš přidat k tomuhle táboru. Zadarmo ti můžu nabídnout jen nějaké informace." Oznámím ti, když můj smích trochu utichne, ale stále na mé tváři zaznamenáváš jak mi tikají koutky úst ve snaze se dáz znovu do burácivého smíchu. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex Když informace tak informace jak daleko odtud je Nový Tábor a kterým směrem a za jak dlouho se tam dá dojít myslím si že teď se mě zeptaj proč to chci vědět a že ze mě teď vymlátěj duši proto si rychle připravuju výmluvu proč to chci vědět a radši jen tak pro jistotu šáhnu po meči |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex "Tak samozřejmě tě budu chtít přetáhnout na stranu našeho tábora." Po tomhle se šibalsky usměju. "Ale abych byl fér a stejně to říkám každému tak ti o nich něco povim. Starý tábor , to je tohle , je pod vedením rudobaronů. Jsou to nesmírně mocní chlapy s kterýma není radno si zahrávat. Ti velí druhý nejdůležitější vrstvě a to jsou stráže. Ti se starají o tábor. Hlídají ho a ve Starém dole , to je náš vlastí , se starají aby kopáče nesežrali důlní červi. V noci hlídkují a pomáhají každému v nesnázi. Pak jsou na hradě mágové ohně a ty dělaj své kouzla a o nikoho se moc nestarají. Dále jsou tu stínové. To jsem já. Ty se staraj o to , že nic nedělaj. Nic neděláme a je to dobré. Sice nemáme žádné výhody o proti strážcům a proto se hodně stínů snaží mezi ně dostat. Jako stínové přímáme kopáče mezi sebe. POkud splní naše úkoly. A pak jsou tady kopáči. Ty žijou v bídě. Každý den jsou kopat do dolu rudu. Pak se vrecej , chvíli tady budou a pak zase. Náš tábor vyměňuje rudu za všechny důležité věci a potraviny , které tu nejsou k sehnání." chvíli se odmlčí abys to střebal. "Pak je tady Nový tábor. Řeknu , že je to banda grázlů a dobrý lidi mezi nimi budeš hledat těžko. Nemají žádné vedení ale respekt tam mají hlavně žoldáci a mágové vody. Ti poctatě jen chrání svůj doů a tábor a jinak nic. Banditi to jsou přítěž , jsou to lupiči a vrazi. Někdy přepadnou náš konvoj , všechny pozabíjejí a věci si vezmou. Schromaždují rudu , aby ji pak mohli vyhodit do vzduchu a roztrhat bariéru. Zase cvhíli počká. "A pak je tu Sektovní tábor. Je někde v bažinách. TI se modlí ke svému idolu a poslouchají guru , kteří je učí o všem možném co je spojené s jejich idolem. Pak jsou tam templáři a to jsou docela namakanci , ti se staraj o tábor a bojují za jejich věc. A pak novici. Ti se účí o idolu a jinak nic nedělaj. Taky pěstujou Drogu z bažin což je dobré hulení." Zase chvíli počká. Pak se odkašlá. "Myslím že to je všechno co bys o nich měl vědět." Dokončím svůj monolog, který mám velice dobře nacvičený, přičemž naprosto ignoruji tvoji otázku o Novétm táboře. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex Když přemýšlím tak uvažuji o tom žezůstanu tady,když jsi to pořádně rozmyslim tak diegovy řeknu. " Potom co jsi mi řekl tak bych radši zůstal tady a přidal se ke stínům .Rád bych složil zkoušky na stína kde tak mohu učinit.,, po této otázce čekám znovu obrovský výtlem ale teď už jsem na něj připraven |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex: Jakmile mi řekneš ,že by jsi se rád přidal k našemu táboru v očích se mi objeví malé jiskřičky a na tváři široký úsměv. Ten ovšem nevydrží moc dlouho. "Napřed tě musím varovat. Pokude se přidáš k našemu táboru už nebudeš mít cestu zpět. Zrada se u nás trestá smrtí." Varujitě ,aby jsi si své rozhodnutí nejprve rozmyslel. Pak se na tebe zase usměju a přistoupím k tvému přijetí do tábora. "Nejprve si promluv s Thorusem. To je ten chlap u brány.Řekni mu že tě posílám já." Ukážu na muže v těžké zbroji strážce, která je o hodně lepší než můj lehký vzdušný oděv. Tak mě napadá že se pod tou vrstvou plechu musí hodně poti», zvláště pak když je tu tak slunečno a teplo... |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex: Když mi řekne že mám naději být stínem možná později i strážcem mám obrovskou radost a hned velkou rychlostí mířím k thorusovy a okamžitě na něj vyklopím : "Posílá mě za tebou Diego Jsem tu nový a chci se stát stínem .,, zdá se miže podle toho jak sem to řek se mi vysměje a vyžene před bránu |
| |
| Starý tábor - Hradní brána, Milex: Rozmrzele sleduji okolí brány jako bych na něco, nebo spíše na někoho čekal. Bohužel to není Milex, který ke mě zrovna zamýřil a kterého se snažím okázale ignorovat jako kdyby tu vůbec nebyl. "Tak řekni Diegovi a» si tě vyskouší sám a přestane mi sem posílat každýho přiblýho bažanta co by se milostivě rád přidal k našemu táboru." Pak se ale na okmažik zamyslím nad kopáči a nad věčnými stížnostmi Iana, že má málo lidí. "Nebo víš co? Dojdi si do dolu za Ianem a a» si tě vyzkouší on. Diego ti ukáže cestu." Pak několikrát zamávám rukou jako bych se chtěl zbavit odporného hmyzu, který kolem mne létá. Tím hmyzem ovšem nemyslím nějaké ty mušky, ale něco trochu většího, tebe. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána, Milex: Jdu tedy zpátky k diegovy apovyprávim mu o tom co mi thorus řek a poprosím ho o nějaký typ na tu zkoušky co by mi ji mohlo usnadnit a při tom se ho zeptám : Kdo je lan jsem tak štastný že úplně zapomenu na svůj obrovský hlad |
| |
| Starý tábor - Hradní brána, Milex: Ian? zZajímavé že se na něj ptáš. Je to správce našeho dolu, kde těžíme rudu." Odpovím ti okamžitě, přičemž mě napadne jeden z mých skvělých nápadů jak si vyzkoušet novášky. Dost možná to je ten samí způsob jaký napadl Thoruse, ale tím si nejsem z cela jist. "Do dolu se dostaneš celkem snado. Projdeš severní branou a pak přez most, skrze les, kde si dáš pozor na zvěř. Až se dostaneš z lesa tak pujdeš kolem skály až se dostaneš k nějakejm palisádám a hláskám. Tam najdeš v chod do jeskyně, což je vchod do našeho dolu." na chvilku se odmlčim. "V dole vyhledáš Iana a nahlásíš se mu do služby. On už bude vědět co s tebou a až splníš všechno co ti zadá dostaneš od něj něco co potvrdí, že tě svaluje." Dopodrobna ti popíšu cestu k dolu a komu se v dole nahlásíš. Pak se na tebe podívám takovým upřímným pohledem, jako že já Thorusovi odporovat nemůžu a on je jediným vysvětlením jak mužeš vědět o Ianovi. |
| |
| Cesta do starého dolu -Milex Jdu co nejtišeji abych na sebe neupoutal pozornos žádných zvířat když dorazím do starého dolu jdu a rozhlížím se po stínech a ptám se je na lana. Jsem překvapen kolik rudy se tu váli když někde najdu nějaký krumpáč tak si ho vezmu když konečně asi po hodině narazím na lana vysvětlím mou situaci a pak ještě dodám: Prosím tě aby jsi my nijak neznemožnil stát se stínem |
| |
| Milex - Cesta k dolu: Když ti Diego popsal cestu do dolu a řekl ti vše potřebné, bez ván jsi se vydal ke starému dolu. postupoval jsi přesně podle jeho instrukcí, takže jsi nejprve prošel Sevrní branou a pak po cestě k mostu, kde jsi kývnutím hlavy pozdravil stráže, kteří ti ale nijak neodpověděli. Koused od nich jsi narazil na cestu o které Diego mluvil, tahle ceta vede v dávno vyschlém korytě řeky a vypadá docela často používaná. Po nějaké době jsi se konečně dostal z lesa do relativního bezepčí, které tvořila jakási zelená louka uzavřená vysokou skalou na jedné a řekou na druhé straně. Po chíli jsi konečně spatřil i ty palisády a hlásky o kterých Diego mluvil. Na nic víc jsi už nečekal vydal jsi se rovnou do dolu. prošel jsi jeskyní až jsi se dostal do velké jeskyně. Na dřevěných palisádách vidíš spousty kopáčlů jak rubou rudu ze skály, ale i několik stráží a stínů, kteří na ně dohlížejí. na druhé straně této vstupní haly vidíš řebřík po kterém se můžeš dostat na nižší podlaží dolu. Kousek od něho stojí nějaký muž s holou potetovanou hlavou a podivné zbroji. Je to templář, který je na lovu červů. Po žebříku jsi slezl o jedno poschodí níž, kde jsi za sebou zahlédl jakousy štolu, která vede Innos ví kam a naproti ní dřevěný most bez zábradlí. Přešel jsi po tom mostě a na plošině jsi slezl o další poschodí níž. Tam jsi už jen několik desítek metrů před sebou spatřil nějaký věští přístřešek, z čehoš jsi usoudil, že to je hlavní stan dolu a že jedina tam můžeš najít Iana. |
| |
 | Statrý důl - Milex: Chvíli si trochu nechápavě prohlížím muže, který za mnou přišel s velice podivným přáním. Nikdy bych totiž nevěřil, že můžu někomu zabránit, aby se stal stínem. Takže Diego mi sem teď posílá bažanty na přeskoušení jo...to ten mizera nemá na práci něco lepšího? Zanadávám si už jen ze zvyku, jelikož nemám čas se otravovat nějakými nováčky co nechtějí rubat rudu, ale raději se jim che válet si prdel někde v táboře. "No tak si tě vyzkoušíme." Prohlásím trocu zamyšleně, přičemž si tě prohlídnu. zbraň to nemá....zbroj to nemá...umí vůbec něco? "No buď můžeš rubat rudu jako všichni ostatní tady, nebo ti půjčim nějaký meč a ty mi seženeš ozubené kolo. Rozbila se nám totiž drtička. Myslím že jedno v tamtý šachtě, ale je to tam plný červů." Ukážu ti na jednu šachtu na druhé straně propasti u které stojí jeden strážny.
|
| |
| Statrý důl - Milex: na nic nečekám a vezmu meč a přitom mu řeknu : Konečně už týden sem neměl meč v ruce doufám že to důlnímy červy půjde jako za starých časů kdy sem je lovil holýma rukama. takto budu ještě chvili přehánět a mezi tím se s mečem trochu rozcvičim co nejrychlejc mu zmizim z očí a duklušu k tomu templáři azeptám se ho : Myslím že jsi tu na lovu červů jestli chceš vím o šachtě která je jich plná můžeš jít se mnou jestli chceč a nastavým mu ruku. a čekám jak mi odpoví |
| |
| Statrý důl - Milex: Ian si tvého přehánění a machrování o tom jak dokážeš lovit červy jen holíma rukama nijak moc nevšímá, jelikož ví že to prostě není možné. Důlní Červy jsou totiž dost velké potvory, které by ti ukousli ruku, kdyby jsi se jich dotkl. Ty si to ovšem také uvědomuješ a proto se raději vracíš na začátek templáři, kterému řekneš svůj návr. "Dobrá, ale si nechám všechen výměšek a ty to ostatní." Oznámí ti nadřazeně pak se vydá za tebou k oné šachtě na kterou tě navedl Ian. Před šachtou stále stojí ten strážce, kuši má nabitou a připravenou kdykoliv vypouštět šípy proti čemukoliv co by vyrhnulu z šachty a mělo to více jak dvě nohy. Bohužel když se ho zeptáš jestli by se nechtěl přidat, tak tě z fleku odmítne, že přijímá poveli jen od Iana. Spolu s templářem tedy dojdete až nakonec šachty, kde spatříte dva žebříky vedousí na kousek níž,ale ne až k červům. K těm vede jiný žebřík. Na jedné straně jeskyně je nějaké polorozpadlé lešění po kterém byste se mohly vyšplhat do vyších pater, ale pochybuješ, že by ta konstrukce vydržela vaši váhu. Zastavíte se jámou ve které Milexovu pozornost ihned upoutá ozubené kolo volně se povalující na zemi kousek od staré drtičky. "Vidíš ty potvory. Všechny je pobijem." Ukáže templář na skupinku asi pěti červů. Více jich v díře nevidíš, ale to neznamená že tam žádní nejsou. Pak templář tasí svoji dlouhou, krásnou šavly a pokyne ti že je připraven k boji. |
| |
| Starý důl-Stará šachta s důlními červy -Milex Jdu tedy potom žebřiku který vede k důlním červům a s templářem se je pokoušíme zabít sekám jim hlavně po krku a po čele aby se dali zabít na jednu ránu ovšem my to moc nevychází dnes se biju s větším nasezením než kdy předtím a proto si v duchu říkám: dnešní den je můj a tyhle potvory musim ZABÍT přitom ještě řvu :bij je do krku to je jejich slabina i když to vypadá že templář to dobře ví |
| |
| Starý důl-Stará šachta s důlními červy -Milex Nejprve k červum požebříku sleze templář, které je svou šavlí drží dostatečně daleko od sebe aby se tam mohl dostat i Milex. Důlní červ je obrovské silné monstrom se silnými kusadly, které jsou schopny člověku ukousnout třeba i celou ruku. Jelikož tihle červy žijí ve světě, kde není moc světala mají zakrnělé oči a proto se řídí hlavně svým sluche. Důlní červ:  Když se i Milex dostane dolů k červům s taseným mečem, pohlédne na temláře, který mu dá jasné znamení že je připraven přejít do útoku. Milex mu na to ihned přikývne a společně se pustí do červů. Templář si v boji vede velice obratně a jeho šavle protíná jeden červý krk za druhým, takže po chvilce zabije už dva zatímco Milex stále zápolí s jedním, který se na něho stále sápe. Milex si je totiž vědom že na sobě nemá žádnou broj, a tak bry pro něho jeden přímí zásah od červa byl s vysokou pravděpodobností osudný. Během dalších několika chvil jsou všichni červy mrtví a i Milex, který se pře Ianem vychloubal musí uznat, že je to zásluha především templáře než jeho. On si totiž poradil jen s jedním zatímco jeho společník zdolal zbývající čtyři. Bohužel se ani jeden z vás nevyhl zranění. Templář krvácí z pravé ruky a trochu i z hlavy, ale to není nic vážného, alespoň pro něho ne, jelikož od někud okamžitě vytáhne nějaký letvar a do dna ho vypije. Lektvar patrně zrychluje jeho matabolismus, a tak mu po velice krátké chvilce přestane krev téci úplně. To Milex je na tom hůř, on krvá cí jak s podrápaných kukou tak i z pravé nohy, kam ho bolestivě škrábnul červ, když padal k zemi mrtev. "To byl teda boj." Řekne po chvilce templář a otře si spocené čelo do rukávu své zbroje. pak vytáhne ostrý nůž a nacvičenými pohyby odstraní všem červům jejich kusadla, krará si hodí do torny u pasu. "No teď už to zvládneš sám." Rozloučí se s tebou a podá ti jeden lektvar, načeš ihned vyleze po žebříku zpet do štoly a vrátí se na své místo u vstupu do dolu. Templář:  |
| |
| Starý důl-Stará šachta s důlními červy -Milex já hned vypiji lektvar a jdu si pro ozubené kolečko které hned odnesu lanovy cestou si říkám že mé schopnosti které jsem předtím považoval za téměř dokonalé jsou tady úplně na nic a že jako lovec bych se tady vúbec neuživil proto si dám zásadu že každý den budu cvičit v boji když dojdu k lanovy a podám mu ozubené kolečko nečekám až na to něco řekne a rovnou se ho zeptám Kdy my napíšež něco pro thoruse nebo pro diega i já sám jsem překvapen mou přímočaroství a teď už jen a nezávazně čekám na jeho papír na kterém je napsáno že jsem uspěl ale,jsem připraven na vše |
| |
| Starý důl - Milex: Ani jsem nevěřil tomu, že by jsi byl schopen to kolo získat, tak jsem dosti překvapen, že tě opět vidím živého stát před sebou s ozubeným kolem v ruce. ...něco v něm asi bude... usoudím a nechám tě s ledovým klidem domluvit. "Dočkej času. Ještě tu pro tebe mam nějakou práci, ale nejdřív odměna. Buď si můžeš nechat ten meč, nebo ti dám nějakou rudu." Přednesu ti svoji šlechetnou nabídku. |
| |
| Nový Tábor u Baala: "Jistě to by neměl být prblém." Přijmu nabízenou práci aniž bych nějak smlouval o odměně, jelikož stále nemám zájem ohrozit své pracovní místo. ono kdyby třeba začal smlouvat, tak by si mohl říci, že když to svěří někomu jinému vyjde ho to lépe. |
| |
| Nový Tábor u Baala - Rog - Harr: "Tady máš ty vzorky.Vra» se až to prodáš." Pobídne tě Baal, aby jsi se dal do práce, jelikož by s tim asi nechce zabít celý den, nebo spíše se nechce zdražovat nějakým zbytečným klábosením. Těch vzorků napočítáš celkem 12 takže ti stačí přesvědčit 12 lidí, aby to kupovali právě u něho.
|
| |
| Starý důl - Milex: Ó díky ale já tvou rudu nechci ale,tvůj meč mi posloužil dobře tak ten bych chtěl a když už jses zmínil o práci mám tomu rozumět tak že než odejdu mám pro tebe ještě něco udělat je to tak ? Pokud ano tak co je to za práci ? Zamyslím se co by po mě ještě mohl chtít a mlčím dokud mi neodpoví . Mezitím se rozhlédnu po dole který jsem si ještě nestačil prohlédnout a modlím se za to aby to nebyl úkol s dalšími červy protože jsem si téměř jist že mám ještě něco udělat |
| |
| Starý důl - Milex: "Jo přesně. Ještě pár takovejch maličkostí jako je někam zaíjít, neco doníst a podobně." Pak ti opět předám ozubené kolo, které jsi mi donesl a otočím se ke svým společníkům, což jsou další tři stínové. Od jednoho si vezmu basu piv a zase otočím k tobě. "To kolo doneseš dolů k drtičce, kde ho dáš nějakýmu z mých lidí. oni si už poradí a to pivo dones slévači. Ten je taky dole, myslím že někde kolem pece." Přdám ti i basu piv, doufajíc že to všechno pobereš tě pobídnu aby jsi si s tím pospíšil. |
| |
| Před starým táborem Poté co nasbírám houby a porozhlédnu se po chatrči, vydám se zpět do starého tábora... Například by jsme mohl poprosit Diega, aby mě pomohl zabít toho mrchožrouta a já by jsem si potom chatrč opravil a mohl by jsem se v ní zabydlet... napadně mě a jdu směrem ke kuchaři Snafovi splnit úkol... Když k němu příjdu,tak řeknu: Tady máš... a podám mu věci, které jsem mu měl donést. Je to všechno? Dáš mi další ragů? zeptám se ho a netrpělivě přešlapuju, protože jsem netrpělivý, jestli mi Diego pomůže s tím mrchožroutem. |
| |
| Starý tábor - Ned: Když ke mě opět přijde Ned i s věcmi, taká ja opět míchám něco v kotly, abych měl zásoby jídla pro všechny co si to mohou dovolit. "Á to jsem rád, že mi to konečně neseš." Oakmžitě si od tebe věci vezmu a zastrčím je do zástěry, abych ti mohl nalít další misku Ragů. Pak ti naluju ještě dvě a podám ti je. "Tu máš, ale pro další si přijď až zejtra." Upozornim tě že odemne nedostaneš víc jak tři misky denně. |
| |
| Starý tábor Díky řeknu ažasnu úžasem, že mě Snaf bude dávat jídlo každý den. Tak a teď za Diegem... pomyslím a mírným klusem běžím k Diegovi, po cestě sním jednu porci ragů. U Diega: Aho Diego, jsme tu zase, prosím tě, potřeboval by jsem s něčím pomoct, jestli by si byl ochotnej mi pomoc?? zeptám se ho... Před jižní bránou u řeky je polorozpadlá chatrč, která potřebuje opravit, jenže je u ní mrchožrout, já ale nemám žádnou zbraň kromě tohohle krumpáče... odvětím a ukážu krunpáč na zádech. Jetstli ten krunpáč prodám, dostanu za něj třeba nějaké drobné a mohl by jsem si koupit luk, ale to bude za dlouho a já nechci čekat až mě někdo tu chatrč zabere... Prosím slituj se a pomožmi... |
| |
| Starý tábor - Hradní brána, Ned: ...dneska je ta oslava...sem zvědavej jestli mě tam pozvou... přemejšlim během hovoru s nějakým kopáčem, který dováží do hradu nějaké surovin, ktré nejspíše kupuje na trhu, nebo v jiném táboře, když v tom mě opět vyruší Ned. "No opustit místo nemůžu, ale něco pro tebe přece jen udělám. Bude to taková tvoje zkouška poctivosti, nebo alespoň jedna její část." Po těchto slovech vytacím svůj věrný meč se tdobením na jílci a podám ti ho. "Až to s tim mrchožroutem vyřídíš tam mi zase přines." Uže ti ani nebudu opakovat co by se mohlo stát v případě, že by jsi mi ho nevrátil, jelikož to už jsi tady musel slyšet mnohokrát. |
| |
| Starý důl - Milex: Když jddu rozhlížím se po valounech a nugetech rudy ,někdy nějaký seberu ale, jen tak když mě nikdo nevidí a říkám si Doufám že už mám všechno za sebou , ale radši bych to neměl zakřiknout. Takhle si se sebou promlouvám až k drtičce a tomu kterej u ní stojí prostě vrazim kolo do ruky a jen se ho zeptám: Kdo je slévač a kde je musím mu totiž něco donýst. Když my to konečně řekne jdu za nim a podám mu pivo a ktomu mu podám zprávu: To je od lana pro tebe . Jdu zase zpět k lanovy a jen si myslim : Teď už to mám konečně z krku. Když konečně dojdu k lanovy tak mu řeknu: Ještě něco . A v duchu doufám že ne |
| |
| Starý důl - Milex: Od Iana sejdeš o několik pater níž, kde spatříš velkou pec a u ní nějakého muže, to bude asi slévač, jelikož nikoho jiného u ní nevidíš, tedy s vyjímkou jednoho skřetího otroka, který tam chodí dokola a otáčí s nějakým kolem. ty si toho, ale nevšímáš a otočíš se k další prostorné jeskyni, kde je několik strážů a kopáču. Ještě tam je jeden skřetí otrok. Na téhle jeskyni tě může zarazit jen to, že tam kopáči jen postávají a otrok také odpočívá. U drtičky spatříš jednoho strážce a předáš mu ozubené kolo. Ten ti poděkuje a pošle tě za slévačem. Slévač je vysoký, černovlasý muž s kulatou tváří a výrazem pros»áčka, který neumí nic jiného než slévat rudu. Předáš mu pivo a pak se vrátíš k Ianovi, jestli pro tebe nemá další práci. |
| |
| Starý důl - Milex: Stále čekám na místě dokava´d se nevrátíš se splněnými úkoly, které jsem ti zadal. Když přideš, jenom se na tebe usměju a předám ti dva zapečetěné dopisy. "Hehe ty seš nějakej aktivní...ty dopisy dej Diegovi." Znovu se spokojeně ušklíbnu a nechám tě jít tvou cestou.... |
| |
| Cesta do Starého Tábora-Milex Velmi radostně se rozeběhnu ke starému táboru a už si jen představuju jak se bude diego tvářit až mu ty dopisy předám .Jako malý kluk proběhnu bránou a doběhnu před hradní bránu a automaticky najdu Diega a jen mu celý udýchaný řeknu To ti posílá lan o mě. Řeknu s vesolostí ve tváři |
| |
| Cesta do Starého Tábora-Milex Zpět do tábora jsi se vrátil celkem bez problémů, tou samou cestou, kterou jsi před tím šel k dolu. Nevím, jestli jsi měl jenom štěstí, nebo v tom je něco víc, ale monstra, kteráv tom lese žijí ti dala prozatím pokoj. "Hmmm...." Zamručím pod vousy trochu nakvašeně, jelikož stále čekám na jednu zprávu, která stále nejde a nejde. Pak ke mně, ale přijde jedn strážce z hrdadu a dám mi také zapečetěný dopis, který od něho hned převezmu a okamžitě si to přečtu. No aspoň, že tak... Zaraduju se konečně a přívětivě se na tebe podívám. "Tak ukaž." Vytrhnu ti dopisy a také si je okamžitě přečtu. Jeden z nich je seznam věcí, které mi Ian požaduje, aby mohl pokračovat v dodávkách rudy a ten druhý je o tobě a tvé práci v dole. "Ten Taurus se někde zdržel..." Zamručím znovu o nějaké osobě, kterou ještě neznáš. "První část jsi splnil, teď ještě musíš získat uznání ostatních vlivných lidí." |
| |
| Starý tábor -Diego a Milex Jak to myslíš získat uznání vlivných lidí a jak jako to mám udělat to trochu nechápu a kdo by jako měly být ti ostatní sdad tím nemyslíš rudobarony . S hrůzou v očích čekám co teď příjde a čekám že budu muset jít zase někam daleko |
| |
| Starý tábor - Hradní brána, Ned ; Milex: "Nebo může jít tady mladej s tebou a trochu ti s tim pomoc, ale nevim jestli má na to čas." Promluvím opět na Neda, kterému jsem půjčil svůj meč. "No vlivní lidé tady v táboře. Jsou to stíny, kteří musí souhlasit s tím, aby jsi se mohl stát stínem. To platí i pro tebe." Opět ukážu i na Neda, ale u něho nejsem přescvečen, že se také touží stát stínem. Spíše myslí, že chce zůstat nezávislí, ale potom hodně rychle zjistí, že to není tak jednoduché jak se zdá. "Vlivní stínové jsou Já, Sly, Fisk, Scatty, Dexter a Ian. Můj a Ianův hlas máš, tak ještě ty ostatní." Řeknu Milexovi, který má už dva hlasy zatímco ned jen jeden a to ten můj uiž ani nevím za co, jelikož mi rukama chodí spousta nováčků, a tak se mi to trochu plete. "Slye najdete někde na obvodu palisády asi bude někde u chajdy, ale nevím. Scatty je určitě u arény, kde trénuje muže v boji a pořádá zápasy. Fisk a Dexter jsou obchodníci na tržišti. Dexter navíc prodává nějaké zbroje, ale ty za moc nestojí." Znovu se na vás podívám, jestli všemu rozumíte a pak vás nechám jít případně vám zodpovím ještě nějaké dotazy. |
| |
| Starý tábor -Milex Já jdu nejdřív za Scattym a vysvětlím mu že bych chtěl být stínem a že od něj potřebuju souhlas a jako co pro něj mám udělat a tak . Nakonec jen vytasim meč a řeknu: Co pro tebe můžu udělat já a co můj meč Řeknu to s pokorou tak aby to vypadalo že k němu mám úctu |
| |
| Starý tábor - Aréna - Milex: Od Diega jsi se vidal na sectu kolem tábora ve snaze najít některého z vlivných stínů o kterých mluvil. Jdeš těsně kolem hradeb a chatek, které jsou u nich postaveny, projdeš kolem kuchaře Snafa, které zrovna něco vaří kotli a tváří se, že už to nemůže být ani lepší. Od kuchaře projdeš ještě kolem několika chatek, než před sebou spatříš konečně arén, kterou hledáš. Na lavičce kousek od ní sedí jeden stín v v docela pěkné zbroji. Je to Scatty, kterého hledáš.
Scatty na tebe dlouze zírá a čeká až promluvíš. Když skončíš, jenom se hloupě usměje a pohledem zamíří ke třem dalším lidem, kteří sedí u ohniště před arénou. je tam jeden žoldák ve střední zbrojí. Strážce taktéž ve střední zbroji a jeden templář. Když si všechny tři muže prohlédneš taki ti Scatty ještě řekne: "Když jednoho z ncih porazíš v souboji dostneš můj hlas. Pravidla jsou jednoduchý, žádné luky ani kuše a žádná magie." Seznámí tě rychle s pravidly a počká si jestli někoho z nich vyzveš na souboj. Všichni tři vypadajá jako výteční bojovníci a navíc mají zbroje. |
| |
| Starý tábor - Aréna - Milex Prohlížím si je koukám naně a říkám si Templáře jsem už bojovat viděl tak toho né žoldáci jsou pěkně tvrdí chlapy a nakonec ty zvěsti které onich kolojí mi taky nepřidají as tráže co dělaji jenom se fláka j Jdu tedy za Scattym a řeknu mu Chtěl bych bojovat se stážcem našeho tábora.Pošli ho za mou až bude připravenej . A jdu se rozcvičovat do arény. |
| |
| Starý tábor - Aréna - Milex: "Pche...vyzvat si ho musíš sám. On je vždycky připravenej rozbít někomu tlamu." Procedí Scatty mezi zuby, ještě před tím než se pustí do hlasitého smíchu, kterým vypaší hejno ptáků sídlících pod střecou jedné z hradních budov. pak se na tebe ještě obchodnicky podívá jako by ho napadlo něco výtečného. "Co třeba se trochu vsadit. Já si vsadim na Kirga. To je ten stín. Co ty na to?" |
| |
| Starý tábor - Aréna - Milex: Klidně si vsaď stejně prohraješ . a s malým úšklebkem zamířím ke Kirgovy až k němu dojdu zabodnu meč do zemně těsbě vedle něho a povídám: Vyzývám tě na souboj ,teda jestli se nebojíš KIRGU až se zvedneš přijď do arény pane strážce řeknu ironicky protože se ho pokoušímm naštvat že by se mělo bojovat srdcem a né rozumem |
| |
| Nový Tábor u Baala - Rog - Harr: S širokým úsměvem si od baala vezmu všechnu drogu, kterou mi nabízí a vydám se na porcházku táborem. Snažím se vyhlídnout si potnecionální zákazníky, kteří by byly ochotni ji odemne koupit. Čili se snažím hledat takové lidi co vypadá jí že mají rudu na rozdávání a zrovna nemají do čeho píchnout. Vždycky když někoho takonvého najdu, tak se k němu s úsměvem a jistou hrdostí obchodníka přikradu. "Hele nedal by sis trochu drogy z bažin? Je fakt dobrá." Řeknu mu a nabídnu mu jointa trávy. Takhle jsem ochoten chodit po táboře třeba celý den dokavaď se mi bandity, ale především žoldáky nepodaří přesvědčit, že jedině tahle droga je ta pravá. |
| |
| Nový tábor - Morty: "Jasně, že to beru...každej nuget tý rudy se mi bude hodit." Přimu od Larse práci a vyjdu z jeho chajdy. Pak zamířím přímo k hospodě kterou jsme s Rog-Harrem míjeli, když jsme šli do tohodle tábora. To by člověk nevěři kolik se toho dá stihnout za jeden den v kolonii, stačí jenom chtít...Po cestě minu nějakého otrhance, který je na cestě asi do našeho tábora. Tím otrhancem je Taurus, ale jelikož ho vůbec neznám tak ho ponechávám bez povšimnutí a dál mířím k hospodě. Dojdu až k mostu, který vede na ostrůvek na kterém stojí. Před vchodem jsou dva vyhazovači, kteří se starají aby tam nevešel někdo nebezpečný, nebo spíše nevhodný, jako třeba někdo ze Starého tábora... |
| |
| Starý tábor - Aréna - Milex: Scatty se na tebe ironicky zazubí aniž by řekl cokoliv dalšího k sázce, kterou chtěl s Milexem uzavřít. To ale neudělá, jelikož Milex se ihned vydá ke Kirgovi vyzve ho souboj v aréně. Přitom se ho také snaží vyprovokovak, aby při boji dělal chyby, ale to se mu moc nevydaří, jelikož Kirgo bez jakéhokoliv projevu emocí vstane ze od ohniště odejde do arény, kde počká až za ním Milex přiběhne. Kirgo se postaví do jejího středu a když do arény vejde i Milex, okamžitě tasí svůj meč a ještě před svým prvním výpadem řekne. "Nech» vyhraje ten lepší." Hned po těchto slovech považuje souboj za započatý a začne obezřetně kolem Milexe kroužit, jako sup, který čeká na tu správnou příležitost... |
| |
| Starý tábor - Aréna - Milex Nechám ho útočit a doufám že se unaví jeho úderům se se snažím vyhýbat a když mě mine tak zaútočím jen jednou si dodám odvahu zaútočit sám a to vypadá tak Snažím se předstírat že ho bodnu do břicha ale, vtom vyskočim a snažím se v letu dostat za něj a ještě pred dopadem na zem se ho pokusím bodnout do krku (Když se mi to náhodou nepoveda atak pokračuji ve stejné taktice) |
| |
| Nový tábor - Hospoda ;Morty: Hosoda do které Morty vešel je vlastně jedna velká mísnost s barem a několika židlemi. Za barem stojí dobře urostlý a velice nebezpečně vyhlížející bandita ve střední zbroji. U zbrojí si zde všímáte jedné věci a to že všechny vypadájí skoro stejně, liší se jenom druhem a velikostí, aby dobře pasovaly na svého nositele. Tento fakt je spůsoben tím, že včechny zbroje vyrábí jeden muž a ten se nechce zdržovat nějakými odlišováky. V hospodě je několik banditů, mezi nimi ti je povědomí jenom Mordrag, který vás sem do tábora dovedl. V rohu hospody sedí na stoličce nějaký Baal nižšího postavení a netváří se zrovna štasně a nebít jistě hodně vysoké hladiny alkoholu v jeho krvy tvářil by se asi ještě daleko zoufaleji.
|
| |
| Starý tábor - Aréna - Milex Kirgo okolo tebe krouží jako sub do doby,než se rozhodneš na něho zaútočit. To je ta chvíle na kterou tento bojovník čekal. Tvůj klamný výpad na jeho břicho ti sice vyjde a on se mu pokusí uhnout, bohužel nejsi dost rychlí, aby jsi stihl dokončit i druhou část svého plánu, čili dostat se za něj a zaútočit na něho ze zadu. Kirgo tvůj pokus zpozoruje a ihned začne jednat.jedna rychlá otočka a ty okamžitě ucítíš jak ti nohou projela ostrá bolest, kdy se jeho meč zakousl do masa tvého těla. Přitom jak padáš pomalu k zemi si uvědomíš, že jsi měl docela štěstí, jelikož kdyby jsi nevyskočil, nezasáhl by tě do nohy, ale do krku, což by ti bylo osudné. Ještě než se stačíš vzpamatovat z šoku, který ti způsobila rána a následná bolest v noze, dostaneš od svého soka další dvě rány. Tyto dvě rány však nevede mečem, ale dobře mířenou pravicí navlečené do velice tvrdé rukavice. Z tváře a z nosu se ti hned spustí několik čourků tvé vlastní krve a po levým okem se ti začne dělat fialová podlitina. "Byl to dobrej boj." Zaslechneš, než se ti všechny barvy a zvuky slejí do jednoho velkého mazance a ty upadneš do bezvědomí. Nevíš jak dlouho jsi ležel na zemi, ale když se probereš zjistíš , že je pomalu odpoledne, ale přesně to odhadnout nedokážeš. Svůj meč najdeš ležet kousek vedle sebe... |
| |
| Starý tábor - Aréna - Milex Pokusím se zvednout a dobelhat až k Diegovy a cestou si říkám No když nic tak jsem si okouknul jeho techniku a styl hry. Když se k diegovy dobelhám začnu mu vyprávět o mě a o zápasu přitom se ho mu předhodím dvě otázečky Potřeboval bych aby mě někdo naučil líp zadarmo bojovat nevěděl bys o někom . přitom si myslím že mi řekne že za zadarmo ani kuře nehrabe |
| |
| Nový tábor - Hospoda ;Morty: Hodnou chvíli si prohlížil lidi v hospodě, přičemž se na chvilku pohledem zasatvím u Mordraga a pokynu mu hlavou na znamení díky za pomoc na začátku mého života zde v kolonii. No na začátku, bylo to teprve včera co jsem sem spadl, ale mě se to zdá už jao celá věčnost. ...to bude asi on...nějak od nj musim dostat tu drogu...a pak ji vtaboře někomu střelit..ale jak ji z něj dostat. Vypadá jako by měl depresy... Přemýšlím při pohledu na Baala, jak z neho pokud možno co nejlaciněji dostat všechnu drogu a přividělat si trochu jejím prodejem. "Buď pozdraven přítely. Proč jsi tak smutný." Zeptám se Baala starostlivě na jeho problémi a abych topmu dodal na přesvědčivosti, tak protáhnu obličej do chápavého výrazu. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex, Ned: S Nedem stále diskutujeme o tom jak by si mohl opravit nějakou chatrč, kterou si vyhlídl. Dokonce mu i přislíbím pomoc, kdyby se mu do ní někdo pokusil nastěhovat. Samozřejmě za patřičnou odměnu, kterou mi časem jistě zapaltí, když v tom se k nám přikulhá Milex a rovnou přeruší náš rozhovor tsvým vyprávěním jak dostal od Kirga nafrak. "Neříkal jsem, že bude jednoduchý se jim nějak zavděčit, ale je to nutný." Odpovím ti s naprostým klidem a pak se poškrábu ve svých černých vlasech na hlavě. "No zadarmo tě tady nikdo nic nenauší, natož bojovat. Já ti mohu pomoci ke zdokonalení nějakých schopností jako je síla a tvá obratnost, ale to trvá velice dlouho a vyžaduje to velkou trpělivost. Někdy to trvá i několik týdnů než se člověk v něčem takovém dokáže zdokonalit." Odpovím ti na vlezlou otázku, kterou prve naprosto ignoruji. |
| |
| Nový tábor Napiji se vody kterou mám. No zajdeme za tím Laresem nebo kam že mně+ to poslali v dole pomyslím si a dám se do hledání Larese. |
| |
| Nový tábor - Taurus , Rog - Harr: Taurus se po chvíli vystávání na okraji jeskyně rozhodne vejít do tábora najít jejich velitele. Ani sám neví proč, ale něco mu říká, že by se měl přidat sem. Projde kolem jedné chatky na samém okraji jeskyně a pak k nejbližšímu banditovi, kterého se zeptá na cestu k Laresovi. Ten mu ukáže místo, kde se nachází laresova chajda s tím, že ho v ní určitě najde. Taurus, pevně rozhodnut se přidat k jeho tlupě na nic nečeká a vyrazí k ní. Projde kolem jednoho Baala z Bratrstva a pak nahoru k jeho chajdě. Vstup k ní hlídají dva banditi ve středných zbrojích a zbraněmi jim volně vysívími u pasu. Nijak mu v cestě nebrání, a tak pokračuje dál... Mezitím Rog-Harr pobíhá od jednoho bandity k druhému a všem nabízí drogu z bažiny. Většinou se mu bandity daří přesvědčit celkem rychle, aby jsi ji od něho koupily, ale také sde mu občas stane, že ho odmítnou. To mu, ale nijak nevadí, jelikož má jen 12 vzorků a tábor je plný lidí, kteří tu drogu skrátka chtěji. Každý komu se mu ji podaří prodat mu za jednoho jointa dá 10 nugetů, což pro něho znamená 120 nugetů během chvilky pobíhání... |
| |
| Nový tábor - Taurus: "Stát kam si myslíž, že deš?" Zastavím Tauruse, který se už už hrne do chajdy k Laresovi. Zároveň si ho trochu nedůvěřivě prohlížím, abych mu dal najevu, že tady rozohoduji já, kdo smí za Laresem a kdo ne. |
| |
| Dojdu k Laresovy Zdar já chtěl bych se přidat do vaší komunity brání mi k tomu něco? Zeptám se Laresea prohlédnu si jej. doufám že mi to povolí jinak budu muset k jednomu z těch hrozných táborů pomyslím si a vzpomenu si na to jak to ve starém táboře vypadá. |
| |
| Nový tábor - Taurus: "Jo já...jestli jdeš za Larsem jen kvuli tomu tak to mužeš jit rovnou někam, ledaže by jsi měl něco by nás mohlo zajímat." Promluvím jako bych byl nějak extra důležitý člověk, přičemž Laresovy dělam vpodstatě jen vrátného. "Mylsíš si, že berm každýho kdo sem přijde se zeptat?" Položím ti otázku, abych zjistil jak jsi na tom i inteligencí... |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Společně s dívkou Cathin scházím dolů do kuchině.Ještě jsem si docela nezvykla na své nové oblečení, tedy pokud se tomu dá tak říkat..Sice si po cestě zakrývám to nejdůežitější rukama ale stále si připadám tak ponížená.Už sice nebrečím ale není to z toho důvodu že bych nechtěla prostě už nemám co jsem velmi neš»astná..Ale zároveň se ve mě probouzí něco co bylo dlouho ušlapáno až na konec mého vědomí..Nikdy jsem nevěřila že můžu být tak silná právě v tomto pocitu.V pudu sebezáchovy.Vlastně ani nevím jestli se tomu silnému nutkání zabránit jakkoliv tomu aby mi bylo ublíženo říká ale přesně tak se cítím..Za tu chvilku co jsem tu mě napadlo nespočet spůsobů jak utéct ale ani jeden z nich není proveditelný..Jsem příliš slabá na to abych dokázala někomu něco udělat..Alespoň prozatím..Jak tak jdeme dlouhou chodbou prohlížím si všemožné lovecké trofeje a nachvilku se zahledím i na koberec..Lovecké trofeje tvoří povětšinou hlavy zvířat s rohy a kly a podobně a také kožešiny a tak si tedy začnu přemýšlet aby mi cesta nebyla tak dlouhá a hlavně abych nachvilku zahnala černé myšlenky a vymyslela alespoň část něčeho co by mi pomohlo nepozorovaně zmyzet.. Ty trofeje jsou moc pěkné ale jak koukám dali by se i dobře využít.Kůže?Co takhle oblečení brašna nebo vak na vodu?Rohy zvířat?Člověk vždy potřebuje něco špičatého aby mohl něco probodnout nebo ostrého aby mohl něco uříznout..No jistě..Ale zatím je toto v nedohlednu jak je mám asi získat pro sebe?To jako sundám ze zdy hlavu toho jelena a řeknu že si jí chci jen na okamžik půjčit?To mi asi neprojde no musím něco vymislet..Každopádně se musím jakkoliv dostat k uklízení tak budu mít přístup do více komor a místností..Ale jak?To musím později vymyslet..Je tu i moc hezký koberec ale je zaprášený toho by se dalo taky využít.Kdysy jsem četla v jedné knížce že i královnu Kleopatru přinesli k Caesarovi zabalenou v koberci a nikdo o ní nevěděl..Musím to celá nějak promyslet.. Když dojdeme ko kuchině začnu se zase rozhlížet v celku obyčejná kuchyně pár pánví,hrnců,sporák s ohněm stojan ve kterám jsou nože a sekáček na maso.. Cože?Nože?Tak to je výborné..Jak je jen propašovat ven?Nebo alespoň k sobě..Sakra..Jsem tak hloupá nedokážu vymyslet jak se k nim dostat..A ten sekáček na maso?Inu také by se hodil K útěku je tohle všechno k něčemu dobré.A co ten sporák..Stále je v něm oheň..To je ono oheň..Požár.. Moje přemýšlení najednou vyruší kuchař ktyrý položí na stůl nějákou šlichtu a kine mi abych jí snědla..V klidu se usadím naproti Cathin a dám se do jídla a samozdřejmě bez jediného slova do přemýšlení neustále pozoruji Cathin a snažím se na ní mile a bovzbudivě usmívat.. Neboj holka spolu to zvládnem..Docela mě překvapuje že tolik vůle tu mám jen já..Zvládneme to a ty mi pomůžeš holka..Ta druhá vypadá se vším smířená a nevím nezdá se mi že by odsud chtěla ale ty určitě ano.. Při těhto myšlenkách se neustále koukám na krásnou dívku před sebou a snažím se na ní usmívat přitom nabírám lžíce té šlichty a dávám si je do úst.. Fuj to je hnus..Přísahám že jestli bude nutné někomu ublížit tak první koho odvedu na onen svět bude kuchař.. Beze slov a bez myšlenek dojím jídlo a počkám na mou společnici a vracíme se k Seraphii..Cestou si všímám moc dobře kde stojí stráže a co mají za zbraně sakra.. Jestlpak bych nějákýho za drobnej úplatek ukecala aby mi nějákou zbraň půjčil..No ale vlastně k čemu by mi asi byla stejně s ní neumím zacházet.. Když dojdeme za starší lrásnou ženou snažím se na ní trochu usmát.. Nesnáším přetvářku ale asi to bude nutné.. Tak co máme dělat.. Zeptám se a pak už jen mlčím.. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Společně s dívkou Cathin scházím dolů do kuchině.Ještě jsem si docela nezvykla na své nové oblečení, tedy pokud se tomu dá tak říkat..Sice si po cestě zakrývám to nejdůežitější rukama ale stále si připadám tak ponížená.Už sice nebrečím ale není to z toho důvodu že bych nechtěla prostě už nemám co jsem velmi neš»astná..Ale zároveň se ve mě probouzí něco co bylo dlouho ušlapáno až na konec mého vědomí..Nikdy jsem nevěřila že můžu být tak silná právě v tomto pocitu.V pudu sebezáchovy.Vlastně ani nevím jestli se tomu silnému nutkání zabránit jakkoliv tomu aby mi bylo ublíženo říká ale přesně tak se cítím..Za tu chvilku co jsem tu mě napadlo nespočet spůsobů jak utéct ale ani jeden z nich není proveditelný..Jsem příliš slabá na to abych dokázala někomu něco udělat..Alespoň prozatím..Jak tak jdeme dlouhou chodbou prohlížím si všemožné lovecké trofeje a nachvilku se zahledím i na koberec..Lovecké trofeje tvoří povětšinou hlavy zvířat s rohy a kly a podobně a také kožešiny a tak si tedy začnu přemýšlet aby mi cesta nebyla tak dlouhá a hlavně abych nachvilku zahnala černé myšlenky a vymyslela alespoň část něčeho co by mi pomohlo nepozorovaně zmyzet.. Ty trofeje jsou moc pěkné ale jak koukám dali by se i dobře využít.Kůže?Co takhle oblečení brašna nebo vak na vodu?Rohy zvířat?Člověk vždy potřebuje něco špičatého aby mohl něco probodnout nebo ostrého aby mohl něco uříznout..No jistě..Ale zatím je toto v nedohlednu jak je mám asi získat pro sebe?To jako sundám ze zdy hlavu toho jelena a řeknu že si jí chci jen na okamžik půjčit?To mi asi neprojde no musím něco vymislet..Každopádně se musím jakkoliv dostat k uklízení tak budu mít přístup do více komor a místností..Ale jak?To musím později vymyslet..Je tu i moc hezký koberec ale je zaprášený toho by se dalo taky využít.Kdysy jsem četla v jedné knížce že i královnu Kleopatru přinesli k Caesarovi zabalenou v koberci a nikdo o ní nevěděl..Musím to celá nějak promyslet.. Když dojdeme ko kuchině začnu se zase rozhlížet v celku obyčejná kuchyně pár pánví,hrnců,sporák s ohněm stojan ve kterám jsou nože a sekáček na maso.. Cože?Nože?Tak to je výborné..Jak je jen propašovat ven?Nebo alespoň k sobě..Sakra..Jsem tak hloupá nedokážu vymyslet jak se k nim dostat..A ten sekáček na maso?Inu také by se hodil K útěku je tohle všechno k něčemu dobré.A co ten sporák..Stále je v něm oheň..To je ono oheň..Požár.. Moje přemýšlení najednou vyruší kuchař ktyrý položí na stůl nějákou šlichtu a kine mi abych jí snědla..V klidu se usadím naproti Cathin a dám se do jídla a samozdřejmě bez jediného slova do přemýšlení neustále pozoruji Cathin a snažím se na ní mile a bovzbudivě usmívat.. Neboj holka spolu to zvládnem..Docela mě překvapuje že tolik vůle tu mám jen já..Zvládneme to a ty mi pomůžeš holka..Ta druhá vypadá se vším smířená a nevím nezdá se mi že by odsud chtěla ale ty určitě ano.. Při těhto myšlenkách se neustále koukám na krásnou dívku před sebou a snažím se na ní usmívat přitom nabírám lžíce té šlichty a dávám si je do úst.. Fuj to je hnus..Přísahám že jestli bude nutné někomu ublížit tak první koho odvedu na onen svět bude kuchař.. Beze slov a bez myšlenek dojím jídlo a počkám na mou společnici a vracíme se k Seraphii..Cestou si všímám moc dobře kde stojí stráže a co mají za zbraně sakra.. Jestlpak bych nějákýho za drobnej úplatek ukecala aby mi nějákou zbraň půjčil..No ale vlastně k čemu by mi asi byla stejně s ní neumím zacházet.. Když dojdeme za starší lrásnou ženou snažím se na ní trochu usmát.. Nesnáším přetvářku ale asi to bude nutné.. Tak co máme dělat.. Zeptám se a pak už jen mlčím.. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "Jsem ráda, že jste po jídle, jelikož teď až do večeře, která je popsunutá na jedenásctou hodinu nic nedostanete. Máme totiž mnoho práce..." Oznámím vám a odvedu vás zpět dolů, ale teďkon nejdem do kuchyně, ale rovnou ke Gomezovi, kde na nás čekají další dvě dívky. Jedna z nich na sobě ten samí oděv jako vy, ale ta druhá má jenom kožené kalhotky a podvazkový pás. "Tohel je Syra..." Ukážu na tu co je jen v kalhotkách."...a tohle Natalie." Představím vím obě další dívky, které tu snámi slouží aniž bych si všímala mužů postávajících okolo, nebo snad Gomeze, kter se o sebe jednou musí postarat taky sám. "Vy dvě se posatráte o okna a kuchyň v kuchyni vám práci zadá kuchař." Ukážu na Syru a Artiu. "A my zažídíme to ostatní..." Prohlásím hrdě a počkám jestli nebude mít někdo nějaké dotazy, |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "Jsem ráda, že jste po jídle, jelikož teď až do večeře, která je popsunutá na jedenásctou hodinu nic nedostanete. Máme totiž mnoho práce..." Oznámím vám a odvedu vás zpět dolů, ale teďkon nejdem do kuchyně, ale rovnou ke Gomezovi, kde na nás čekají další dvě dívky. Jedna z nich na sobě ten samí oděv jako vy, ale ta druhá má jenom kožené kalhotky a podvazkový pás. "Tohel je Syra..." Ukážu na tu co je jen v kalhotkách."...a tohle Natalie." Představím vím obě další dívky, které tu snámi slouží aniž bych si všímala mužů postávajících okolo, nebo snad Gomeze, kter se o sebe jednou musí postarat taky sám. "Vy dvě se posatráte o okna a kuchyň v kuchyni vám práci zadá kuchař." Ukážu na Syru a Artiu. "A my zažídíme to ostatní..." Prohlásím hrdě a počkám jestli nebude mít někdo nějaké dotazy, |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro "Budete to muset zvládnout ve čtyřech." Oznámím Seraphii a vyjmečně vstanu z křesla na kterém mám vytalčený svůj ďůlek. Zamířím si to rovnou k té nejmladšé, skoro ještě dítěti, skrátka k Artie. "Jdeme." Oznámím ji prostě chytnu ji za ruku a aniž bych se zdržoval nějakým dalším vysvětlování odvlečuji do svého pokoje v prvním patře. Hned vedle pokoje, kde ji Seraphia seznamovlal s povinostmi.... Pokoj je veliký a až kýčovitě přezdobený vším možným, od nábotku s rytinami až po trofeje všeho druhu. U severní zdi pokoje je velká postel s nebesy a několik truhel s velkými zámky... |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro "Budete to muset zvládnout ve čtyřech." Oznámím Seraphii a vyjmečně vstanu z křesla na kterém mám vytalčený svůj ďůlek. Zamířím si to rovnou k té nejmladšé, skoro ještě dítěti, skrátka k Artie. "Jdeme." Oznámím ji prostě chytnu ji za ruku a aniž bych se zdržoval nějakým dalším vysvětlování odvlečuji do svého pokoje v prvním patře. Hned vedle pokoje, kde ji Seraphia seznamovlal s povinostmi.... Pokoj je veliký a až kýčovitě přezdobený vším možným, od nábotku s rytinami až po trofeje všeho druhu. U severní zdi pokoje je velká postel s nebesy a několik truhel s velkými zámky... |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro "Budete to muset zvládnout ve čtyřech." Oznámím Seraphii a vyjmečně vstanu z křesla na kterém mám vytalčený svůj ďůlek. Zamířím si to rovnou k té nejmladšé, skoro ještě dítěti, skrátka k Artie. "Jdeme." Oznámím ji prostě chytnu ji za ruku a aniž bych se zdržoval nějakým dalším vysvětlování odvlečuji do svého pokoje v prvním patře. Hned vedle pokoje, kde ji Seraphia seznamovlal s povinostmi.... Pokoj je veliký a až kýčovitě přezdobený vším možným, od nábotku s rytinami až po trofeje všeho druhu. U severní zdi pokoje je velká postel s nebesy a několik truhel s velkými zámky... |
| |
| Starý tábor Děkuju ti, mockrát!!! poděkuji Diegovi a rychlím krokem se vydám k jižní bráně... U ní si meč trochu skryji u nohy a vyjdu ven... Jdu pomalu k mrchožroutovi a meč mám připravený na seknutí... Tak pojď ty bestie, upeču si tě na rožni a sežereme tě s Diegem... řeknu a seknu příšeru po krku... |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Pomyslím si když mi Seraphia zadá úkol.. I když mytí okem..Fuj... Když v tom můj odpor který se zsažím zakrýt zlomí hlas toho člověka který tomu tady velí... Chce abych šla s ním.. Měla jsem jistě pravdu staří lidé bývají tak hodní...Určitě to bude dobrý přítel..Ale na co má asi ty důtky..že by tu chovaly nějáká zvířeata..?Zachránil mě před mytím oken což mu nezapomenu.. Moje přemýšlení přeruší až to když mě odtáhne chodbou kterou už dobře znám nejspíše do svého pokoje který je značně přezdoben...Ale chci být zdvořilá tak řeknu milým hlasem.. Máte to tu pěkný pane.. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro „Jdi k postely a tam ze sebe shoď ty hadry.“ Potvrdím tvoje obavy a zamknu dveře do pokoje, abys nemohla utéct. Ne že by tio to bylo něco platné, ale já bych tě nerad honil po celé své rezidenci. Na dúkaz, že svá slova myslím naprosto vážně švihnu důtkama o zem až to mlaskne. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Pane bože to ne.. Rychle se snažím zatlačit slzy ale pak se spomenu na slova seraphii nikdy neplač Podívám se na gomeze a řeknu.. Prosím néé jsem ještě pana.. v mém hlase je slyšet slrach.. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Seraphia mezitím připravuje stoly, ubrusy, poháry a vůbec všechno co je potřeba na velkou hostinu, která se má konat večer. Práce je tolik, že s tím ženy skončí až někdy kolem osmé hodiny večerní. Stoly se prohýbají lahodným jídlem, vínem a dalšími věcmi, které byl kuchař schopenpřipravit. Obrazy a veškeré vybavení sálu je naleštěno jako snad nikdy před tím. K dokonalosti chybí jen jediné, Gomez s Artiu a hosté, které si Gomez pozval… |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Marně vzpomínám na slova Seraphii a snažím se zatlačit slzy ale marně. Rozpláču se a slzy jako hrachy se mi koulí po tvářích a přitom tiše vzlykám. Ty důtky se mi nelíbí když neuposlechnu zmlátí mě bože musím pryč.. Podívám se na zamčené dveče a moje tělo ovládne beznaděj.. je tak blízko.. V teto situaci bych si ani nedovolila neuposlechnout..Prostě jen stáhnu podvazkový pás s punčocháči a sunám si táké podprsenku. Neustále tiše pláču.své věci odhodím na zem a snažím se zakrýt nejdůležitější místa rukama.. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex Já se pokouším dostat k diegovy jako k jedinému člověku kterému tady věřím a cestou svádím boj s bolestí a snažím se na ní nemyslet ,proto si hned vzpomenu na boj a snažím se najít nějakou kirgovu slabinu a v tom si vzpomenu jak sem ho napálil stím bodnutím když se konečně dobelhám k Diegovy ukážu mu nohu a ptám se. Nemáš na to něco ? Strašně to pálí.Potřeboval bych nový výcvik Dík obratnost a síla se my budou hodit a kdy by si mě vycvičil i v boji tak ti časem můžu dát sto nugetů rudy O.K. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jsi jeden z mnoha anonimních kopáču Starého tábora, který se před nedávnem dostal z dolu, aby si trochu odpočal. Máš jen svůj věrný krumpáš, kterým rubeš rudu nějaký ten kyj na obranu a na sobě krom vězeňské košle ještě Lehké kalhoty kopáče, které jsi získal jako odměnu za dlouholeté služby v dole. Jelikož v táboře už nějaký ten pátek jsi tak znáš mnoho vlivných lidí a víš, kde hledat další. Například se znáš s obchodníky Fiskem a Dexterem, které vždy najdeš na tržišti. O Fiskovi ještě víš, že prodává kopáčům zbroje. Dále znáš kuchaře Snafa, který ti každý den dá tři porce ragů ze žravých štěnic. není to sice nic moc, ale něco jíst musíš. O Scattym víš, že tě může za 50 nugetů naučit bojovat, nebo že u něho můžeš uzavřít sázky na zápasy, které pořádá v aréně. Taky se znáš s Ianem, což je vůdce dolu, kde jsi pracoval a s Diegem, který se stará o nové duše v kolonii. Víš, že Hunu je kovář a že také prodává věci potřebné ke kovařině...To by byly ti důležití lidé, které znáš. Samozřejmě i mězi kopáči máš spousty známych, ale ti ti k vyššímu posatvení nepomohou. Nyní se nacházíš ve Starém táboře, sedíc na lavičce před svou chajdou, kterou jsi si kdysy posatvil. je jen skromě zařízená a u vnitř nemáž nic víc než lůžko, stůl, židly, truhlu a pár dalších osobních věcí... |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Ušklíbnu se na tebe a aniž bych čekal na něco dalšího, jdu rovnou na věc. Popadnu tě za útlý pas a hodím tě na postel, kde ti jednou rukou podržím ruce nahoře nad hlavou, abych ti tak vypaj hruď a druhou rukou si začnu rozepinat kalhoty, je ti jasné že se nepotřebuji svékat celý, ale že mi stačí jenom vytáhnout nástroj mé oplzlé touhy. Když se mi konečně podaří z kalhot dostat svůj vztyčený pyj, nečekám na na nic a ani se nezdržuji nějakou ředehrou, skrátka ti se ti rovnou vrazím mezi ohy a bez ohledu na to, že jsi ještě panna začnu tvrdě přirážet. Po několika přírazech, kdy tě připravím o panenství, ti uvolním ruce a začnu si pohrávat s tvými ňadry, tvář ti začnu olizovat svým jazykem. Občas se ti dokonce zakousnu do krku, takže je možné, že tě trochu poraním. Trvá mi snad celou večnost, než se konečně udělám, ale nakonec to přeci jen přijde a já začnu tvé lůno plnit mohutnými dávkami svého teplého semene. Když se dostatečně udělám ještě ti z obličeje slíznu slzy, spokojeně se na tebe usměju a konečně se z tebe převalím na druihou polovinu postele... |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex Když se s Nedem konečně domluvím na všech věcech ohledně jeho chajdy a mé odměny za pomoc a on konečně odejde, aby si to vyřídil s tím mrchožroutem. já se ptoom otočím zpět k Milexovi, který si ukazuje na svoji zraněnou nohu a prosí o pomoc. "No na zranění nic nemám. Nějak si to zkus ošetřit a támhle ve vodě umýt." podím ti kus relativně čisté látky a nasměruju tě na něcou čemu by se dalo říkat rybníček. je to vlastně taková větší louže vody u hradeb. Zrovna se v tom ráchá jeden velmi starý kopáč. "Já ti mohu dopomoci k síle a obratnosti. Na boj si musíš najít někoho lepšíhom, třaba Scatty učí lidi zacházet s mečem, ale chce za to 50 nugetů předem." Odmítnu tvoji nabídku s klidem v hlase. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Když mě popadne a doslova odhodí na postel tak je mi ještě hůře..Protože mi drží ruce nemohu se bránit.Když mi hrubě roztáhne nohy a zaboří tam tu svou ohavnost z úst se mi vydere hrozný nářek..Bolest mi prostupuje snad celím tělem.. Tohle tě nesmí zlomit nesmí... Nejsem schopná dalšího pohybu trvá to snad celou věčnost a můj pláč nebere konce když mi svím oplzlím jazykem začne rejdit po těle počáteční příval hnusu prolomí docela příjemný pocit ač mě bolí celé tělo a nejsem schopná jediného pohybu tohle nebylo tak zlé až do té doby než mě Gomez hrubě kouzne do krku a asi mě poraní sáhnu si na krk a když vidím slabý potůček krve něco se ve mě zlomí.. jestli to půjde takhle dál tak tě tu zabijí..Musíš se přisůsobit prostě musíš musíš bojovat jsi lvíče tak ti přece říkala matka toho že spíš s nejvlivnějším člověkem tady musíš využít.. Když se Gomez konečne odvalí chvíli ležím a přemýšlím co dál nohy mám stále roztažené a z mé mušličky vytéká něco co ani nechci identifikovat přez krutou bolest se pokusím posadit..I když to jde těžko a otřu si slzy a kryv na krku..Chvilku jen bezmyšlenkovitě koukám do prázdna a pak mě napdne.. Teď nebo nikdy.. Položím se spět na postel o něco blíže ke Gomezovi pak se přisunu ještě blíže a ještě blíže až se k němu doslova přitulím a něžně ho hladím po hrudníku.. Zvládneš to.. Vlastně to nebylo tak nepříjemné pane.. Vydere se z mích úst rozklepaným hlasem..Ač je jasné že takovohle potupu a blest mu nikdy neodpustím.. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex Ještě než odejdu k kouži zeptám se Diega Kde bych mohl najít někoho komu bych prokázal službu a on by mi zaplatil tak sto i víc nugetů A i když Diega oc neznám překvapí mě s jakou ochotou mi nabízí své služby . A děkuju obratnost a síla je klíč k lepšímu boji ale,stejnak potřebuju ještě se naučit lepší bojovou techniku . A s vděčností odejdu k louži aby, si diego mohl rozmyslet odpovědi na mé otázky . U louže ledabyle pozdravím kopáče a opláchnu si nohu ovšem sem překvapen náhlým záplavem bolesti a tak to rycle usuším látkou a ovážu ale ještě před tím si ránu vyčistím a když skončím dopajdám k diegovy a když sem si téměř jist zeptám se ho Tak nevěděl bys o někom? |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Odpovím ti téměř bez myšlenkovitě, ale pak se nad těmi tvými slovi trochu zamyslím. Líbilo se ti to? To je zvláštní...spíš bych si myslel, že teď pudeš a zkočíš z okna... Své myšlence se, ale jenom pobaveně usměju, jelikož by to byla škoda kdyby jsi se zabila. A to bych opravdu nechtěl, jelikož bych se tak připravil o jednu členku mého rozrůstajícího se harému. "Jsi velmi cenné zboží...to musím uznat, ale chybí ti zkušenosti. A ty musíš nějak získat. Pak by jsi mohla být dokonce lepší než je Seraphia." Okomentuji tvůj výkon v postely a napadne mě další z mých výborných nápadů. "Víš co...zkoušku jsi zvládla. Uvidíme jak ti to půjde dál." Oznámím ti, že tohle byl teprve začátek něčeho většího. Pak se postavím a rychle ze sebe začnu sundávat přídavné pansíře a další části zbroje až před tebou zůstanu jenom v bavněných spodkách. Konečně máš možnost so prohlédnoutr moje vypracované svaly a staré jizvy, značící mnohé bytvy, kterými jsem musel projít. Hned jak jsem svlečený len si k tobě zpět do postele a nechám ti prostor pro další část tvé zkoušky. Nic ti však neřeknu a jen doufám, že ti tvoje ženská intuice řekne co má dělat. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex Chívli tě sleduji jak jdeš k vodě a já zatím přemýšlím o odpovědích na tvé otázky. Hned jak ke mě opět dopajdáš mám už pro tebe nějaké odpovědi, ale myslím, že tě moc nepotěší. "Ne...nemyslím, že by ti někdo zaplatil za něco sto nugetů. Zkus se zeptat těch vlivných lidí o kterých jsem mluvil a možná pro tebe bude někdo mít nějakou práci." |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Skoužku jsem zvládla?A je to pro mne dobře nebo špatně jaké skušenosti? Jakmile si Gomez začne sundavat zbroj je mi jasné co tím myslí... Néé bože prosím pomoz mi...To nemůže myslet vážne jsem tak unavená.. Když vidím jeho vypracované tělo projede mnou velice zvláštní pocit za který se v zápětí hned zastidím.. Sakra co to se mnou je mě to nemá dělat potěšení ale má mi to dělat strost..Ale musím bojova postě musím.. Když se Gomez svlékne a nechá si na sobě jen spodky a lehne si opět na postel jen tiše řeknu.. Jsem ráda že se vám líbím pane..Slibuji že vás budu ve všem poslouchat.. A co teď bože co po mě může chtít co mám dělat...Skusím to samé co on s jazykem třeba mi to půjde...Sakra proč jsem tady co to dělém pomozte mi někdo.. V myšlenkách zápasím sama se sebou chci překonat bolest a chci udělat něco proto abych se odtud dostala..Ale zároveň se ve mě bouří svědomí,stud,boles a stesk,strach a další hnusné pocity které byli dlouho skryty... Opět se velmi pomalu za stáleho vnitřího souboje přiblížím ke Gomezovi položím se na něj stejně jako on předtím na mě zmocní se mě velmi zvláštní pocit když se má ňadra dotknou jeho hrudi.. Moje instinkty mi pomalu začínají radit zavřu oči a dám mu malou pusu na ústa.. To zvládneš neboj všechno bude v pořádku.. Svími usty se pomalu oddálím od těch jeho a vyhnu se jeho pohledu krouživími pohyby a sáním svích úst pomalu přejdu k líbámí jeho šíje,krku až se dostanu na hrudník..Zde se zastavím a začnu jej líbat s větší vervou... Ač ve mě stále probíhá vnitří boj je vidět že pomalu se mi začíná vzniklá situace líbit..Dá se tak saudit podle jemného pravidelného oddechování místy až vzliku.. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex Po tom tedy jdu za dexterem a fiskem protože si říkámjsou to obchodníci ty vždycky potřebujou něco odnést nebo přinést proto jdu na tržiště a ptám se lidí Kteří jsou dexter a fisk když se to po čtvr» hodince usilovného vyptávání dozvým jdu za nimi a ptám se Slyšel jsem že jste obchodníci a ty vždyck něco potřebujou a já mám zrovna čas |
| |
| Nový tábor Roscoe hele je mi jasné co myslíš vytáhnu cár papíru a na něm seznam věcí se starehp tábora. dívej řeknu mu a jdu dovnitř k Laresovy zopakuji mu to co jsem psal mníže. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro "Jistě to budeš." Uvítám tvá slov a jako by mi je seslal sám Innos, protože rázem přestanu myslet na Seraphiu a začnu se věnovat opět tobě. Když mě už to tvoje olizování začne trochu nudit, chytnu tě za pas nasadím si tě na můj opět hrdě vztyčený pyj, abych si s tebou užil ještě jednou. Přece jen jedno číslo někomu jako já nemůže stačit...Iniciativu v tomhle čísle, ale přenechám na tobě... |
| |
| Starý tábor - tržiště u Fiska ; Milex: Po usilovném vyptávání konečně dojdeš na tržiště, kde najdeš jednoho obchodníka, jak sedí na lavičce před svou chajdou. Chvíli si tě prohlíží a pokouší se tě nějak odhadnout. nakonec se usměje a začne. "Já jsem Fisk. Prodávám zbroje a další věci, ale ty se scháníš po práci. No něco ybch tu měl, před nedávnem jsem zde měl jednoho banditu z Nového tábora, který mi sloužil jako spojka mezi tábory. ten je, ale pryč a já bych potřeboval jinou spojku. Jestli tedy chceš práci tak se vyprav do Nového tábora a najdi mi tam jiného obchodního partnera." zadám ti práci, ale o tom kolik ti za to dám se nezmiňuji. |
| |
| Nový tábor - Laresova chatrč ; Taurus: Když Roscoeovi ukážeš kus papíru a on tě pak pustí ke mě docela se tomu podivím. Nemá totiž ve zvyku ke mě pouštět někoho jenom na základě nějaké listiny, kterou sehnal bůh ví kde. "Kdo jsi a co po mě chceš?" Otáži se ho neutrálním hlasem, abych z něho dostal co nejvíc informací než se rozhodnu co s ním udělám. |
| |
| Starý tábor - Jižní brána ; Ned: Ned se od Diega i s jeho mečem vydal zpět k Jižní bráně, kde si všiml té chajdy, když byl na houbách. Po cestě ho nikdo nijak neobtěžuje a každý stín si hledí své práce. Dokonce ani strážci, kteří vybírají poplatky na ochranu si dnes nijak nevšímají. Vlastně ty tu už vůbec nejsou, což je trochu podivné, ale nijak zajímavé. Za Jižní branou Ned opět spatří chatku, které by stačilo dodělat jen střechu a pár dalších úprav, aby byla obyvatelná a hned zamíří k mrchžroutovi , který se v ní usídlil.
S taseným mečem k němu přijde a když se na něho merchožrout se svým specifickým krákáním vrhne, stihne mu uskočit a vyhnout se jeho zobáku. Hned na to mu zasadí silnou ránu do dlouhého krku, kde mu přetne napajtou tepnu a tím ho usmrtí. Na zemi mrchožrout ještě stihne zachroptět a pak konečně na posledy vydechne. Chatrč si tedy vyprázdnil a může si ji lépe prohlédnout. Náhle však zjistí, že krom střecghy by potřebovala ještě postavyit jednu celou stěnu a opravit ty zbývající. To ovšem není žádný problém a s trochou štěstí by se mu to mohlo během měsíce usilovné práce podařit. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Inu tohle přece musí dělat každá z nás a» se jí to líbí nebo ne takže to není nec špatného musím si to zpříjemnit co nejvíce to půjde.. Z mého přemýšlení mě vytrhne fakt že tvá kamenná tvář se nemění.. Nelíbí se mu to co mám proboha dělat aby se mu to líbilo..Možná Seraphia by mi mohla poradit a možná bych jí dokázala dostat i na svou stranu..Něha a porozumění to je to co jí tu chybí no uvidíme.. Z mého přemýšlení mě opět vytrhne to že si mě vzal do rukou a opět narazil na svůj tvdý pyj.. Bolestí ale možná i slastí vykřiknu.. Áááááá... Chvíli jen tak sedím a čekám až ustoupí bolest a až slza z mého oka skápne..Když se tak stane.. přemýšlím co dál ale né příliš dlouho protože instinkty jsou silnější nejprve se jen jemně posouvám tam a zpátky a po chvilce na tobě jej jemně kroužím...Cítím tě ve mě ač si to nechci přiznat bolest ustupuje a dostavuje se nádherný pocit..Ač se cítím trochu provinile zavírám oči a pocit si začínám užívat..Už dávno se nesnažím tlumit své něžné vzlyky protože vím že to stejně nejde..Hlasitě oddychuji a vzlykám své ruce položím na tvůj hrudník po té se trochu nadzvednu a zase spadu spátky pak zvova a zvova takhle se snažím jezdit hodně dlouho dokud to jde samozodřejmě s větší a větší intenzitou..Už mi to nepřipadá ani trochu odporné ba naopak už si i sama přiznávám jak moc se mi to líbí a dávám to najevo hlasitými steny.. |
| |
 | Starý tábor -> Snafova chatrč Ach..., to zas byla dneska dřina... Pomyslím si. Můj pokřivený výraz, který se mi usadil na tváři, když jsem se zvedal z lavice, kterou jsem si vlastnoručně udělal. Svého věrného přítele, krumpáč na těžbu, si odložím do chajdy. Pomalým a aunaveným krokem jdu za kuchařem Snafem, protože i já jsem jen člověk a mám celkem hlad. Když dojdu k jeho chatrči, posadím se.., třeba i na zem a jelikož už se známe, povídám: Nazdar Snafe.., hoď mi sem prosím tě tu šlichtu, které říkáš jídlo.., dneska bych snědl i tu rudu, co tu těžím... Lehce se pousměji, ale úsmév nevydrží dlouho.., jsem stršně strhaný. Čekám na jídlo a tak si uvažuju Asi odsaď vypadnu.., už nebudu dřít jako prase pro nic.. Svraštím obočí nad myšlenami o dřině a dál čekám na žrádlo. |
| |
| Starý tábor -> Snafova chatrč ; Berion: Jako každý jiný den jsem stále u svého kolte před chatrčí a vařím ragů pro kopáče a stíny, kteří si nemohou dovolit k jídlu nic lepšího. Dnes je na mě však něco jiného než jiné dny, jsem totiž nějak veselí. "Jasně Berione...tu máš." Naleju a podám ti misku ragů, které tady vařím. Za celá ta léte co se známe jsi ode mne nedostal nic lepšího, jelikož asi ani nic jiného vařit neumím, nebo spíše jen nechci. "Dneska mám čerstvou várku....takže by to mohlo chutnat líp a navíc Mud někam zmizel." zazubím se na tebe a povím ti posledních novinkách, které jsem zaslechl. Přitom se ti taky zmíním o Mudovi, což je takovej pros»áček co neumí číst ani psát. Dokonce ani normálně mluvit a furt jenom někde otrvuje. Jsem rád že je konečně pryč, i když nevím kde. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána - Milex Po tomhle rozhor dojdu za diegem a požádám ho o nějakou radu na cestu a aby mi ji znovu popsal Přitom se ho ptám: Počítám že nebude lehké se tam dostat tak co by jsi my poradil . A jak ještě někoho mám přesvědčit že má bejt fiskova spojka |
| |
| U Snafa: Když mi konečně hodíš Snaf tu "dobrotu", jsem rád alespoň za to. Než se však do toho pustím, poslechnu si vše co jsi mi řekl, přeruším tě však v okamžiku, kdy říkáš něco o tom, že je to čerstvé a mohlo by to být lepší. Víš Snafe.., lepší by to bylo jen tehdy, kdyby se to proměnilo v kuře a chléb, jinak ne.. I já se pousměji, ale tentokrát mi to vydrží déle. nemohl jsem si však nepovšimnout tvého potěšení z toho, že Modo je pryč. Ale nech toho..., vždyď jje to pros»áček...ale občas je fakt, že je dobré si od něj odpočinout.. Řeknu s trochu lítostivým výrazem a hlasem. Něco ti povím..., už mě to tady nebaví,...dám se ke stínům..., vím, že to asi nebude jednoduché.., ale ta věčná dřina pro nic mě už nebaví.. Povím s pohledem v misce "jídla" , do kterého se taky pustím. Samozřejmě, že je to odporné, ale už nějakou dobu to tu jím, a tak se ani nezašklebím, ale nikomu nepřeju tohle jíst. |
| |
| Starý tábor -cesta do Nového: Milex: Diego ti přibližně vysvětlí cestu do Nového tábora, ale o tom koho by jsi měl požádat o pomoc se ti nezmíní. Asi neví kdo by to mohl pomoci, nebo ti jen nechce říci, to ale neřešíš a podle jeho instrukcí se vydáš k táboru. Obejdeš tábor a vyjdeš Jižní branou ven, tam v levo spatříš Neda a mrtvého mrchožrouta u nedostavěné chajdy. Ty se ale dáš vpravo, kde běžíš podél zdi, až se dostaneš do takového údolíčka. Je tam chatka a jeden stín. Toho si nevšímáš a běžíš dál. Běžíš dál a dál. Různě kolem skal a kopečků , přeběhnete další samostatnou chatrč , ale tentokrát je tam muž podobný žoldákovi, kterého jsi vyděl před arénou. Tenhle je však oděn do něčeho úplně jiného, má na sobě brněnní z černější kůže ,a šátek mu skoro zakrívá obličej. Také si ho moc nevšímáš. Přeběhneš přes lávku a běžíte dolů po cestičce podél skály. Te» lehce zahneš doprava a dostaneš se k takové sklaní klenbě , do které je vestavěná dřevěná brána. Samozřejmě klenba je obrovská a tak nad bránou zbívá ještě spoustu místa. U brány a za bránou stojí pár chlapíku stejně oblečených jako ten kterého jsi potkal před chvílí. Vůbec si tě nevšímají jen se dál dívají do blba , nebo mezi sebou kecají. |
| |
| U Snafa: "Těch už bylo...ale můžeš to zkusit." Povím ti po chvíli, aniž bych přestal vařit svoje ragů, pro kopáče. Na mém obličeji se také objeví známka pobavení tvými slovy, ale to se snažím maskovat, tím, že udělám několik poznámek o svém jídle, nebo Mudovi. "Nebude jednoduché se tam dostat, ale máš pravdu, budeš to mít lepší." Řeknu ti nakonec. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Po dobré půlhodince, kdy na mě jen tak jezdíš se má kamenná tvář změní do spokojeného výrazu, mé ruce, které ti stále mnou ňadra ja najednou pustí a chytnou tě za zadek, aby ti pomohly trochu zrychlit tempo.Po dalších několika chvílích zapojím i další části svého těla, abych si to s tebou užil co nevíce jak dovedu. "Jen pokračuj...a trochu přidej." Zaslechneš z mých úst slova mezi stále hlasitějšími vzdychu slasti jakou mi působíš. učí se velice rychle... pochválím si tě v duchu... |
| |
| Nový tábor-Milex Jdu tedy mezi nimia pokusím se projít bez jjakéhokoliv pozdravu nebo slova |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Když mi řekne abych zrychlila a ještě mi k tomu dopomáhá rukama na mém zadečku. Snažím se mu vší silou vyhovět zrychlím přesně tak jak si to určuje on a pro mne je to také o hodně příjemnější protože se mi náhle stáhne celé tělo a já se musím nachvilku zastavit mám zavřené oči a moje poševní svaly se náhle stáhnou jsem jak v sedmém neby nedokážu ten pocit popsat protože jej ještě neznám ale je to nádhera..Z úst se mi vydere snad nejhlesitější a nejdelší sten slasti jaký mohu vydat.. ehm ahmm Ááááách.. Otevřu oči a překvapena svím nádherným pocitem který ještě doznívá se skloním a bezmyšlenkovitě Gomeze políbím ale jinak než jsem líbala například svou matku vložím mu jazyk do úst a neustále na něm jezdím tak rychle jak on si přeje..Tao situace se mi opravu hodně líbí a je to i vidět.. |
| |
| Nový tábor - Brána - Milex: Pomalu, bez povšimnutí stráží projdeš branou a zasatvíš se u jezera, kde se rozhlídneš kudy dál. Na kopci vidíš jenu velkou chatrč a před ní několik políček na kterých se pěstuje rýže. To poznáš vělice snadno. Před budovou stojí velký statný muž. Je téměř bez vlasý, přez obličej má jizvu. Oděn je do kožené zástěry bez růkávů a na zádech má nějaký meč podobný kataně. Tento muž se tváří velice důležitě. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Neschopen už ani racionálně myslet ti rukou ketrou jsem do té doby měl na tvém zedečku a určoval s ní tak tempo, ti položím na zátylek hlavy a přitisku si tvé rty na své. Svým jazykem ti vjedu do ústa začnu ti divoce polobky oplácet. Teď se totiž dostávám do chvíle o které by se dalo říci, že přestávám myslet hlavou a začínám myslet něčím úplně jiným a má náhrada mozku chce stále víc a víc...po další chvíli zběsilích přírazů do tvého rozpáleného těla ze sebe i já vydám hlasitý výkřik, následovaný mohutnými dávkami sémně do tvého nitra. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Myslela jsem že to bude hrozné ale tohle je hezké moc hezké...Jen by to chtělo trochu zvolnit už jsem tolik unavená.. Snažím se udržet krok s tvím tělem a tvími polibky a najednou do mě cosi opět doslova vystříkne a zaplní mě to celou napřímím se a prohnu se v zádech svími nechty se ti zareju do hrudníku a opět hlasitě vzdychnu no jak jinak se mi to líbí čím dál víc...Ještě dvakrát se snažím přirazit to abych tě doslova jen dodělala ale pak moje nohy klesnou a tvůj ochyblí pij ze mě vyjede a hned po něm potok tvého semene svalím se na tebeb ale snažím se být neúnavná jen abych se ti zalíbila ale moje nohy mě ne a ne poslechnou už jsem moc vyčerpaná přisaji se tedy k tvím rtům a sice stále ještě trochu neohrabaně ale přece se je snařžím líbat sice to dělám trochu něžněji než si zvyklí ale mě se to líbí...Snažím se tě překulit nahorů abych já byla dole a tajně doufám že alespoň v tomto přání mi vyjdeš vstříc protože už jsem značně unavená.. |
| |
| Nový tábor - Brána - Milex: V tom případě jdu k té velké chatrči a rozhlédnu se kudy dál už předem se rozmýšlím kdo vypadá tak že tu práci chtěl |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro "Teď si vyzkoušíme ještě něco...zatím bych tě hodnotil, tak na dvě možná dvě minus." Opět na chvilku začnu myslet hlavou a ohodnotím tvůj dosavadní vákon. Je ti jasné, že se musíš dostat až na jedničku pokud by jsi chtěla dosáhnout něčeho víc, ale také ti je jasné že to nebude zrovna jednoduchá záležitost. "Tak pohni a dělej." Co po tobě chcit ti, ale stále neřeknu, jelikož doufám že ti dojde samo o sobě. |
| |
| Nový tábor - Rýžová pole - Milex: Muž si tě chvilku prolíží a patrně se rozhoduje jestli by ti měl odpovědět nebo ne. "Já jsem Ryžový Lord a strám se tady o pole. Jestli máš zájem můžu ti dát práci." Zahřmí hromovým hlasem při kterém by se mohly bortit i skály. Pak se na tebe ještě jednou dlouze podívá a vyčká tvé odpovědi. Mezi tím co přemýšlíš o odpovědi ucítíš, že lord zapáchá potem a nějakou livohou, kterou se asi před chvíli musel napájet... |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Auuu Do pekel co to zas dělá.. ležím na zemi ale každý můj pohyb mě bolí i když se dá říct že mě bolí hezky když vidím jak si se přesunul na okraj postele a já vidím tvůj ochablí pyj a slyším tě mluvit tak je mi jasné co po mě chceš... Jak to mám sakra asi udělat? Opět ale mé instinkty přehluší mojí neskušenost a já se na tebeb šibalsky pousměju..Doslova se k tobě připlazím a vezmu tvojí chloubu do ruky..Nejprve jí jen tak masíruji a později začínám ruku posouvat nahoru dolů a opět nahoru dolů jakmile ti ho nějákou dobu už honím a cítím že začíná tuhnou v hlavě se mi vydere myšlenka.. Co kdybych si pomohla pusou?Ale fuj na co to myslím..Ale vlastně proč ne nesmím zapomenout že pokud se mu to se mnou bude líbit budu mít určitě nějáké výhody..Třeba méně práce procházka po okolí a podobně.. Honění tvého pyje zrychlím na maximum a opravdu přidám pusu nejdřív ho jen něžně olíznu a pak si ho strščím do pusi jak jen to jde pomáhám si rukou i pusou co chtít více že?Pomalu cítím jak tvůj pyj napbral opět úctyhodných rozměrů ale já neustávám ve své práci snažím se dokonce i sát jako kdybyb mi to instinkty radili..myslím že mi to jde perfektně.. |
| |
| Nový tábor - Rýžová pole - Milex: Ne díky práci nechci budež si muset najít někoho jiného. A jdu dál někam kde bych mohl najít nějakého jiného zájemce kterému bych řek Fisk jeden obchodník schání spojku mezi tábory a když na něj trochu zatlačíš myslím že bys mohl dostat tučnou odměnu . A takhle navádím téměř každého koho uvidím ale,hlavně hledám bandyty protože sem přesvědčen že právě u nich někoho najdu ( jestli někoho najdu nechám na pjjovy) |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Vzrušeně tě nechám dělat tvou práci mezi míma nohama a stále dokola si opakuji, že to není možný, aby jsi ještě před několika hodinama byla panna, jelikož to co předvádíš bych typoval na nějakou ostřílenou milovnici, kterou by bylo možné najít někde v bordelu. Své myšleny už dál rozvést nestihn, jelikož, když si ho stršíš do pusy opět se velení nad mím tělem ujme on. Hned na to ti opět jednu rukou položím na zátylek hlavy a začnu ti ho zasouvat až do krku, jak mi to jen jeho délka povolí. Zároveň se prokleju že není ještě alespoň o kousek delší, jelikož to by pak už byla docela síla. Takhkle tě nechám chvilku zápolit a užívat si to než mě opět přepadne podivný pocit v břiše a má ruka na tvém zátylku si tě instinktyvně přtáhne. A pak to přijde...další mohutné dávky mého vznešeného sémě se hrnou do tvých úst...pak ti ruka dovolí hlavu trochu odtáhnout, ale stejně ne natoli, aby jsi mohla něco z toho co jsem ti dal vyplivnout.. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Skoro mi tečou slzy a jsem z toho docela nesvá ale dá se to vydržet snažím se dál věnovat své práci a dělat to jak nejlépe to dovedu.. Když mi ale najednou přitáhneš hlavu a svoje semeno pustíš do mě s přívalu takové dávky se trochu zalknu chci se odtáhnout a vše vyplivnout protože mi to teče i okolo úst koutky ven..Ale když mě nepustíš nezbyde mi nic jiného než polykat.. Bože fuj...No vlastně to není tak špatné.. Když všechno poslušně spolknu trochu se vymaním z tvého sevření a celí tvůj penys olížu od zbytků semene utru si koutky sednu si zase před tenbe a snažím se na tebe mile usmát..Můj pohled je dětinsky hravý a vypadám že jsem hrdá na to co jsem právě zvládla a to také jsem.. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Když tě položím na postel, znovu ti roztáhnu nohy a znovu mezi ně vniknu a začnu přirážet. tyhle přírazy nejsou už tak divoké jako tomu bylůo prvně, ale přece jen v nich ještě nějaká ta síla zbyla...takhle vydržím přirážet dokavaď si neprožiješ další orgasmus, no vlastně nepřestanu ani potom co si ho prožiješ, jelikož i já zatoužím ještě po jednom. Když je ale konečně po něm a venku se už pomalu začíná smrákat, tak z tebe slezua s těžkým oddechováním si lehnu vedle tebe... |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Už má dost? ale když vidím že se vracíš opět se hravě usměji.. Ale tvé chování mě doslova ohromí jak si mě vzal do náruče tak jemně a něžně a jak si mě položil na postel a roztáhl mi nohy a zase do mě vnikl úplně něco jimého je to hezčí mnohem hezčí..Moc se mi to líbí proto tě obejmu nohama a dávám svoje vzrušení hlasitě najevo.. To je ono nádhera něžné ale zároveň silné Každému tvému přírazu vycházím vztříc a po chvilce se opět prhnu v zádech a moje tělo se nepne.. aaaaaaa Vydere se mi z úst na důkaz toho že tohle je to nejlepoší co jsem zatím ve svém životě zažila.. Když pak nepřestáváš sanžím se přírazy zrychlit aby jsem udělala dobře i tobě když se tak stane a horké sémně do mě doslova už jen v pluje hlasitě vydechnu..Když se skutálíš vedle..Ještě chvilku alžím pak se k tobě přisunu políbím tě na tvář a lehnu si na tovjí hruď a přitom tě něžně hladím.. To bylo nádherné děkuji.. řeknu se slastí v hlase.. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro "Teď se zvedni a jdi nanosit vodu do lázně. pak se vykoupem a myslím, že to stihneme tak akorát na oslavu." Hrubě tě schodím ze svého těla na druhou polovinu postele a vstanu. Protáhnu se a dojdu ke stěně kam jsem měl prve namířeno. Zathnu za jednu lucernu a hned vedle lůžka se s hlasitým skřípáním začne odsouvat jedna knihovna. Za ní spatříš plechvou vanu, která je bohužel prázdná. Kousek od ní je na zemi jedno vědro navodu. Když se podíváš do komůrky, kde je vana ukryta spatříš točité schodiště vedoucí někam dolů do útrob hradu. Schodiště je skryto za zdí takže je nemožné ho objevit dokavaď člověk nevejde k vaně. "Potom schodišti dolů a tam najdeš jak studnu se studenou tak kotel s teplo vodou. Nanos ji v poměru 1:1." vysvětlím ti okamžitě zadání tvé práce. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Konečně mohu zase neormálně uvařovat ač musím přiznat že to bylo docela príma... Když mě odhodí na postel docela hbytě vztanu a ouha podlo mí se mi kolena a spadnu na zem vyčerpáním.. Sakra tak teď to snad nevzdáš ne? říká mi hlas v mé hlavě a já se seberu vztanu a s hraný úsměvem jdu za tebou.Když mi kukážeš vanu trochu se zhrozím dojdu k ní a vydím schody..Hodně schodů...Malé vědro.. Sakra tohle nebudu moct zvládnout..Musím se snažit,... Sice rozklepaná ale stále naději nestrácející beru vědro a s úsměvem na tebe kívnu doju dolů nejprve do kotle pro teplou vodu vrátím se a celá ztahaná jej tam vyliju..Opět klesám na kolena ale nevzdávám se jdu pro další vědro horké vody a pak pro další a další až je přestávám počítat.. Hrozné... Když je vana tak z poloviny plná jdu znovu dolů ale pro studenou snažím se cjhodit stále a stále na jednou schodu téměř pernamentně zakopnu..Když končně donesu poslední vědro a vana je plná vyleju jej tam polořím jej a vysílením se skácím k zemi jsem hrozně udýchaná.. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Nahá jsi sešla po schodech dolů do velké místnosti, jen stroze osvětlené paprsky měsíce, které sem dopadají z mříží vysoko nad tebou. Tyto paprsky dopadají na studnu, kde je voda studená. ty jsi se ale rozhodla, že nejprve dojdeš pro teplou. Aby jsi se dostala ke kotli musel jsi projít dlouhou chodbou lemovanou mřížemi a celami po obou stranách z čehož jsi usoudila, že to bude asi vězení. V něklterých celách zahlédneš lidské kosti, ale v jiných zase zničené trosky mužů, kteří, když jdeš okolo na tebe hledí jako na anděla spásy. Tato chodba je ukončena mříží, kterou se sem asi přivádějí vězni. Bohužel nevidíš žádnů způsob jak by jsi ji mohla otevřít. Kotel najdeš až v té poslední cele, spolu s několika muži kteří do něho přikládají.Na jejich nohou vidíš okovy, kterými jsou přikováni ke kotly, takže nemohou utéct. Ti na tebe hledí úsměvy a prohlížejí si tě. (Do očí se ti nikdo z nich nepodívá.) Nikdo z nich se však nezmůže na nic víc než několik poznámek... Takhle projdeš asi patnáckrát pro patnáct věděr teplé vody a pak ještě patnáckrát pro studenou vodu. Když vyjdeš s polslednám vědrem do pokoje, spatříš Gomeze jak se spokojeně myje. vyliješ na něho poslední vědro a jelikož jsi utahaná a zničená, vlezeš si k němu, aby jsi si vychutnala tu úlevu kterou ti koupel přináší... |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Když si bude myslet že jsem k neutahání tím líp pro mne.. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Tvá noha třoucí se o mou nohu ve mě vyvolává vlny nějakých pocitů, mezi nimi je i uznání na adresu tvé neobvyklo výdrže. Takhle se nechám provokovat ještě nějakou chvli než tě pevně za tu nohu chytnu. Druhou rukou chytnu tvoji druhou nohu a přitáhnu si tě k sobě blíž, hned na to si tě ale posadím na klín a přesunu nás do středu vany. Vše se stane tak rychle že se nějaká voda z vany vylije i na zem...v této pozici se zapřu rukama o okraje vany a nechám tě dělat to co se ti chce opakovat pořád dokola. Přitom ti také olizuju ouška a v ústech žužlám jejich boldce... |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro To neni možný jaktože furt může jsem zmakaná jak pes... nedám na sobě nic znát a když mi žužláš ouška směju se i nahlas a přitom tě obímám.. No opět to nění zase tak špatné..Tak jdem na to.. Trochu se dotýhnu a nahmatám tvé řirození pod vodou když zjistím že je stále ochablé hodím na tebe svůj velice hravý úsměv a jemě tě políbím na rty..Nadechnu se a chytnu si nos a potopím se do vody kde tvůj pyj najdu a opět ho jemně pokouřím ale jen tak aby se postavil protože dech dlouho zadržovat nedokážu..Když už je hezky jako kámem v klidu se vynořím zase se přitáhnu k tobě a nasednu na něj... Opět se prohnu v zádech a je vidět že je mi dobře..Snažím se zase jezdit na tobě co nejryhcleji to jde a povětšinu času mám zavřené oči ale když je otevřu můžeš spatřit pohled chtíče a slasti.Moje steny se livou celou koupelnou... |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Nakonec se začnu rychle oblékat do svých šatů a pancířů, tebe si více nevšímajíc. Celkem spokojen, ale s stále s tou otázkou v hlavě vyjdu z pokoje, zkontrolovat jak si Seraphia vede s přípravami na oslavu, která by měla začít za méně než hodinu. Po chvíli když projdu kolem jednoho strážce, který hlídá na balkoně ten mi zasalutuje se rozhodnu od svého zámeru raději opustit. Přece jen tihle muži zapáchají a moc se nemyjí a já si nechci svoji hračku zničit…nějakým neuváženým rozhodnutím… |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro |
| |
| V kolonii se už pomalu začíná smrákat, všichni obyvatelé kolonie, kteří zrovna nemají nic důležitého na práci pomlu zalézají do svých chatrčí, kde se chystají ke spánku, jelikož je zítra čeká další den plný dřiny a odříkání, aby si tu vydělaly na živobití. Ovešem ne všichni jdou spát, vzhůru zůstávají stráže, kteří mají zrovna hlídky a hlídají všechny vstupy do táborů, dolů a dalších držav jejich táboroů. Také Diego, Thorus, Lester a několik dalších vážených lidí se zatím nerozhodlo jít spát. tyto lidi totiž čeká jedna velice dlouhá noc na hradě ve starém tábře, kde Gomez zase jednou pořádá oslavu na počest nějakého svátku, nebo prostě jenom sobě pro radost. Když poslední s pozvaných na hostinu, dorazí do hradu, na oblohu se vyhoupne měsís, který vrhne své světlo dolů na celé Údolí dolů... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Seraphia mezitím připravuje stoly, ubrusy, poháry a vůbec všechno co je potřeba na velkou hostinu, která se má konat večer. Práce je tolik, že s tím ženy skončí až někdy kolem osmé hodiny večerní. Stoly se prohýbají lahodným jídlem, vínem a dalšími věcmi, které byl kuchař schopenpřipravit. Obrazy a veškeré vybavení sálu je naleštěno jako snad nikdy před tím. K dokonalosti chybí jen jediné, Gomez s Artiu a hosté, které si Gomez pozval… Když Gomez dojde do velkého sálu, usedne do svého křesla a pokyne Seraphii, že už to mlže začít. Ta ihned pokyne ostatním děvčatům, aby se posatvili na určená místa, kde budou vítat hosty. Ta místa jsou u dveří do rezidence a pak u dveří do samotného sálu. Ona sama se posatví po Gomezovu parvici a tebe postaví po jeho levici. Raven si stoupne vedle tabe a vyčká na první hosty. Netrvá nijak dlouho než do sálu přijdu ti co si Gomez pozval. Je to Diego stín, který se stará o nováčky. Milten jakožto vyslanec mágů kruhu ohně, lester jako vyslanec Bratrstva Spáče, Thorus, velitel stráží a Ian správce dolu. To josu všichni, kteří přijdou na oslavu. Dívky u dveří je pokaždé vlídně pozdravý a ukloní se jim....Gomez jim jenom kyne hlavou, aby se zaujali svá místa u stolu přeplněného nejrůznějšími drhuy jídel, zde v kolonii běžně nedostupných. Když se muži posadí dá Seraphia ženám nějaké znamení, aby se také posadili. Cathin zaujme místo hned vedle Ravena, Gomez si sedne do čela a vy dvě každá po jeho jedné ruce.... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Seraphia mezitím připravuje stoly, ubrusy, poháry a vůbec všechno co je potřeba na velkou hostinu, která se má konat večer. Práce je tolik, že s tím ženy skončí až někdy kolem osmé hodiny večerní. Stoly se prohýbají lahodným jídlem, vínem a dalšími věcmi, které byl kuchař schopenpřipravit. Obrazy a veškeré vybavení sálu je naleštěno jako snad nikdy před tím. K dokonalosti chybí jen jediné, Gomez s Artiu a hosté, které si Gomez pozval… Když Gomez dojde do velkého sálu, usedne do svého křesla a pokyne Seraphii, že už to mlže začít. Ta ihned pokyne ostatním děvčatům, aby se posatvili na určená místa, kde budou vítat hosty. Ta místa jsou u dveří do rezidence a pak u dveří do samotného sálu. Ona sama se posatví po Gomezovu parvici a tebe postaví po jeho levici. Raven si stoupne vedle tabe a vyčká na první hosty. Netrvá nijak dlouho než do sálu přijdu ti co si Gomez pozval. Je to Diego stín, který se stará o nováčky. Milten jakožto vyslanec mágů kruhu ohně, lester jako vyslanec Bratrstva Spáče, Thorus, velitel stráží a Ian správce dolu. To josu všichni, kteří přijdou na oslavu. Dívky u dveří je pokaždé vlídně pozdravý a ukloní se jim....Gomez jim jenom kyne hlavou, aby se zaujali svá místa u stolu přeplněného nejrůznějšími drhuy jídel, zde v kolonii běžně nedostupných. Když se muži posadí dá Seraphia ženám nějaké znamení, aby se také posadili. Cathin zaujme místo hned vedle Ravena, Gomez si sedne do čela a vy dvě každá po jeho jedné ruce.... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Seraphia mezitím připravuje stoly, ubrusy, poháry a vůbec všechno co je potřeba na velkou hostinu, která se má konat večer. Práce je tolik, že s tím ženy skončí až někdy kolem osmé hodiny večerní. Stoly se prohýbají lahodným jídlem, vínem a dalšími věcmi, které byl kuchař schopenpřipravit. Obrazy a veškeré vybavení sálu je naleštěno jako snad nikdy před tím. K dokonalosti chybí jen jediné, Gomez s Artiu a hosté, které si Gomez pozval… Když Gomez dojde do velkého sálu, usedne do svého křesla a pokyne Seraphii, že už to mlže začít. Ta ihned pokyne ostatním děvčatům, aby se posatvili na určená místa, kde budou vítat hosty. Ta místa jsou u dveří do rezidence a pak u dveří do samotného sálu. Ona sama se posatví po Gomezovu parvici a tebe postaví po jeho levici. Raven si stoupne vedle tabe a vyčká na první hosty. Netrvá nijak dlouho než do sálu přijdu ti co si Gomez pozval. Je to Diego stín, který se stará o nováčky. Milten jakožto vyslanec mágů kruhu ohně, lester jako vyslanec Bratrstva Spáče, Thorus, velitel stráží a Ian správce dolu. To josu všichni, kteří přijdou na oslavu. Dívky u dveří je pokaždé vlídně pozdravý a ukloní se jim....Gomez jim jenom kyne hlavou, aby se zaujali svá místa u stolu přeplněného nejrůznějšími drhuy jídel, zde v kolonii běžně nedostupných. Když se muži posadí dá Seraphia ženám nějaké znamení, aby se také posadili. Cathin zaujme místo hned vedle Ravena, Gomez si sedne do čela a vy dvě každá po jeho jedné ruce.... |
| |
| U Snafa -> za Diegem: Vím....,ale já to prostě musím zkusit. Řeknu odhodlaně a dojím si svou porci jídla. nehodlám už čekat ani minutu a tak se zvednu, prohodím pozdrav se Snafem a jdu co nejrychleji k Diegovi. Je to taky starý přítel a určitě mi pomůže, i přesto, že už je pozdě. Doufám, že jej zastihnu. Už nechci pracovat ani chvíli. Musím jej stihnout..., bože prosím... Už skoro běžím, abych jej zastihl. Konečně jsem dorazil k Hradní bráně, kde Diega vyhlížím. Když jej konečně uvidím, už je na odchodu. Rychle k němu dojdu a když dorazím, chytím jej za rameno a hlavou pokynu na pozdrav a až trochu vydechnu řeknu: Nazdar..., starý brachu...., potřebuji s tebou mluvit. Vím, že se o to pokoušelo už mnoho chlapů.., ale i já bych se chtěl stát stínem.., za jakoukoli cenu. Vybalím na něj hned ze startu. |
| |
| Když se konečně setmí a já si vzpomenu že bych měl za chvíli být u Gomeze na té oslavě, kterou pořádá. Přikážu strážím, stojícím u brány, aby nikoho bez pozvánky na hrad dnes nevpouštěli a hned nato se vypravím ke Gomezovi. Musím si vážně promluvit s Diegem. pevně se rozhodnu si s ním vyříkat pár věcí, jelikož mi už jde na nervy jak za mnou posílá každýho usmolence, který by se chtěl přidat k táboru. U dveří do Gomezovi rezidence pozdravím stráže a za dveřmi pokynu děvčatům, která mě vlídně zdraví. Pak vejdu do sálu, kde se rovnou posadím ke stolu na místo, které mi Seraphia připravila. Je to sice jen žena, ale také je Gomezovou "první", takže se nechci hádat o místo kde si sednu. Když se posdím ještě počkám na osatní a pak se hladově pustím do jídla, které nám kuchař navařil. Je toho docela dost, ale toho sníme hodně...Líp se diskutuje s plným žaludkem... odložím svůj rozhovor s Diegem na později. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána ; Berion: Po chvíli, když od brány Thorus zmizí na oslavu na kterou jsem také pozván, rozhodnu se ho následovat. Už pomalu odcházím k bráně, když v tom mě za rameno chytí Berion, muž, kterého jsem kdysy poslal do dolu za Ianem, kterému slíbil trochu pomoc. No a už tam tak nějak zůstal. "No mylsím, že vlivné lidi znáš, jejich hlasy jsi už získal, zbývá ti jen zkouška poctivosti a přesvedčit Scattyho, ale toho bych ti mohl odpustit." Na chvilku se zamyslím, co by mohla být tvoje zkouška poctivosti. Drogu mam...seznam také... škrtnu si hned dvě položky, které jsem už získal a tudíš je nepotřebuji. "V lese na cestě k dolu se usídlilo pár vlků a jelikož ta cesta je pro nás velice důležitá potřeboval bych, aby je někdo zlikvidoval. Dřív než tamtudy pojde konvoj do dolu." Oznámím ti tvoji zkoušku. Je to v postatě prosté...jenom půjdeš do lesa a v korytě vyschlé řeky zabiješ pár vlků. |
| |
| Diego a já :-) Jsem velice potěšen tím, co mi řekl Diego a tak se usmívám od ucha k uchu. Ti vlci už jsou minulostí..Bude to co nejdřív. Potom se zamyslím a jen tak jako kamarád prohodím: A co.., jak je? Co nového? Já se tady v těch novinkách nijak moc nepohybuju..., znáš to.. Rozhodím rukama a stále se usmívám čekajíc na odpověď. Mezitím se rozhlížím po okolí. jak rád bych odsaď vypadl.... Zasním se |
| |
| Starý tábor - Hradní brána ; Berion: "Ale nic zajímavího...jenom spadlo pár nováčů a Gomez zase jednou pořádá oslavu."Odpovím ti na dotaz. Při zmínce o té oslavě si, ale uvědomím, že bych tam už měl pomlu být. "No já už musim. Přce nenechám Gomeze dlouho čekat, že?" Odpovím ti rychle a bez dalšího zdržování zamířím skrze bránu rovnou do jeho rezidence. Stráže mě samozřejmě pustí téměř bez povšimnutí. U dveří se pozdravím s děvačaty, která mají dnes š»astný den, jeliož na oslavách mohou mluvit se všemi muži, kteří tam jsou. Avšak nic víc, jen mluvit... |
| |
| U Diega -> moje chajda Nic jiného jsem od Diega ani nečekal. Nikdy mi neřekl moc. Tak.., teď už ale půjdu spát. Ráno vyrazím na vlkouny. Konečně taky nějaké do dobrodružství..., už mě to tu fakt nebavilo... Když se rozloučím s Diegem, zajdu ještě ke Snafovi a pochlubím se. Ještě pozdravím pár lidí a pak mířím přímo k "domovu", jestli se to tak dá nazvat. Když tam konečně dojdu, ulehnu do svojí slaměné postele a usnu jak špalek. |
| |
 | Celý den postávám před vchodem do Sídla mágů kruhu ohně, které stojí hned vedle Gomezovi rezidence. Gomez si mágy ohně drží jenom z toho důvodu, že doufá, že se jim jednoho dne podaří přijít na spůsob jak bariéru zničit. No snažíme se o to už dobrých destet let a stále bez úspěchu tak nevím jestli se nám to někdy povede. Když se konečně setmí a já spatří Thoruse a hned za ním Diega jak jdou na oslavu na kterou byly pozváni o mágové ohně, bohužel tyhle věci se jim moc nelíbí, a tak pozvání odmítli. Mě tam však poslaly, aby dohlédl na rudobarony, jabychom je neurazili a taky si chci zase jednou zahrát karty, které jsem s nima hrával, než jsem se přidal k mágům ohně... "Innos vás provázej." Pozdravím dívky u vchodu jakožto pravý duchovní vůdce a šiřitel Innosovi spravedlnosti. projdu pokojíkem se zbraněmi, kde pozdravím i vojáka co to tam hlídá a na oslavu nebyl pozván. Když vejdu do sálu, kde už sedí Thorus s Diegem, rozhlédnu se a prohlédnu si všechny nové tváře. no moc jich tu není, ale dvě přece. Cathin je první které si všimnu, vypadá celkem normálně, a tak ji přejdu jenom s tichým povzdechnutím. Když však můj zrak uvízne na dívce, které je sotva šestnáct, zhrozím se toho co to král zase provedl. Inno opatruj tu nebohou duši co zbloudila z cesty...tohle si nezaslouží... rychle ji v duchu udělím požehnání a rozhodnu se ji nějak pomoci. Nevěřím, že by udělal něco tak hrozného, aby si zasloužila takovíto trest, jen musím vymyslet jak to udělat. Přece jen nemůžu přijít za Gomezem a požadovat, její propuštění což by ji samozřejmě jenom uškodilo, jelikož tady se má asi líp než by se měla mimo bezpečí tábora... Musím chvilku počkat...snad na něco přijdu.... S touto myšlenkou v srdci se posdím ke stolu na místo mě vyhrazené a láskyplně, ne však chtějícně, jelikož jsem se zavázal celoživotním celybátem, který nehodlám porušit. Srkrátka jak se dívá dobrý přítel, ne všakl milenec na někho komu chce pomoci. |
| |
| Nový tábor,Lares chci k vám řeknu stroze a čekám co udělá. |
| |
| Před Starým táborem Když se setmí vlezu si do polorozpadlé chajdy do kouta a rozdělám oheň... Když oheň vzplane vezmu si pochodeň a jdu na dříví... Vezmu i jednudluohou větev na kterou napíchnu mrchožrouta, kterého pak opeču... Pomalu se vracím do chajdy... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Jelikož jsem jeden z vlivnějších lidí z Bratrstva, byl jsem i já Gomezem, nebo některým z jeho společníků pozván na oslavu, kterou pořádá. Jdu já, jelikož můj mistr Y Berion pozvání odmítl z osobních důvodů a Cor Kalom nemá čas, jiní lidé, kteří by toho o našem Bratrstvu věděli tolik co já tam prostě nejsou, nebo to o nich alespoň není známo. V podvečer, kdy už nečekám, že by do tábora přišla nějaká nová tvář se rozhodnu vydat na cestu. jdu tou samou cestou jako už mnohokrát před tím. Do kopce podél skály a pak podel řeky až ke Starému táboru. U Jižní brány strážím ukážu pozvánku a ti mě ihned pustí do tábora, pak k hradní bráně, kde mě také stráže bez větších potíží pustí dál a nakonec do Gomezovi rezidence, kde u dveří jak bývá mým zvykem pozdravím děvčata a každé z nich věnuji jako pozornoct jednoho Jointa drogy, kterou náše Bratrstvo vyrábí. U stolu po vzoru mých slpolečnků zaujmu Seraphií vyhrazené místo a vyčkám až přijdou všichni ostatní hosté a Gomez dá pokyn k jídlu. Přece ho neurazím, že bych začal jíst dříve než on. To by se našim Baalům nelíbilo, jelikož potřebujeme naše obchodní svazky upevnit a ne ohrozit. |
| |
| Nový tábor - Laresova chatrč - Taurus: Udiveně se dívám na muže, který mi ukazuje seznam požadavků Strarého dolu pro Diega, který se jim tak trochu stará o zásobování. Bez váhání mu seznam vytrhnu z ruky a na stole do něho něco připíšu. Pak ho vrátím Thorusovi. "Teď to odnes tomu komu to patří a pak se vra». Je to sice dobrý začátek, ale na přijetí to nestačí. Ještě budeš muset zaplatit iniciační poplatek 250 nugetů a sehnat si bydlení. Normálně chci 500 nugetů, ale za ten seznam máš trochu slevu." Vysvětlím mu jediný způsob jak se přidat k Novému táboru, ale kde má sehnat tolik rudy mu neřeknu, jelikož to sám nevím. přitom se netvářím nijak spokojeně, jelikož už je tma a já bych se rád šel trochu prospat. Přece jenom jsem jen člověk a mám své potřeby, které musím jednou za čas ukojit. Těmi potřebami samozřejmě myslím jídlo a odpočinek... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Jsem rád, že drtička zase funguje a všechny potíže jsou vyřešeny. Díky tomu mi nic nebrání zůčastnit se oslavy a zároveň informovat Gomeze o pravém stavu dolu a aktivitě jednoho bažanta, který mi dneska trochu pomohl. Škoda jen že takových bažantů není v kolonii víc, jelikož pak by to šlo všechno mnohem líp. Krom toho bych si potřeboval něco vyřídit s Diegem, jelikož mi už dlouho nedorazila dodávka zásob a nových pracovních sil o které ho každou chvíli žádám...hlavně ty kopáče, jinak asi nesplníme měsíční normy... K večeru opustím své místov dole a sám se vydám po cestě ke Starému táboru. Jdu tou samou cestou jako už mnohokrát před tím a kterou nám do dolu chodí zásoby a vyváží se ruda. Cesta vede skzre vyschle koryto řeky a je hojně využívaná, takže neočekávám žádné potíže. Svižným tempem dojdu až k mostu a od tamtud do Starého tábora, na Hrad a nakonec i do samotné Gomezovi rezidence, kde se oslava koná. Prjdu dveřemi a rovnou zamířím do velkého sálu, kde zaujmu své místo u stolu. Hmmm...hned dvě nové konkubíny... Usměju se nad královou prozíravostí, že nám sem poslal v tak krátkém čase hned dvě nové dívky... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Když konečně přijdou všichni pozvyaní a usadí ke stolu. Rozhodnu se i já ke stolu posadit. Sednu na místo, které mi Seraphia, jakožto taková správcová a organizátorka podobných věcí připravila. Hned vedle mě na mé osobní přání posadila jednu ze svých dívek Cathin. U stolu prohodím pár slov s Thorusem a ostatními společníky. Jde jen o takovou normálsní společenskou konverzaci, která se ve společnosti trestanců normálně vede. Čili s Diegem se bavím o tom jak jsou ti nový bažanti slabí a skoro k ničemu. Thurusem o věcech ohledně morálky jeho mužů, která je nyní značně oslabená těmi neustálimi útoky banditů na naše karavany do dolu. a podobných dalších věcech, kterými nám krátím dlouhou chvíli při čekání na Gomeze až se rozhodne se k nám přidat a konečně se pustit do jídla... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Po všech těch dlohých hodinách neustále ho uklízení, drhnutí podlah, leštění trofejí, vaření a spoustě dalších prací, které jsem a já ostatní děvčata museli vykonat, se nám konečně podaří vše připravit na oslavu. Nijak mi přitom nevadí, že mě Gomez oslail o jendu pracovní sílu, a to hlavně z toho důvodu, že jsem na takovéhle kousky již zvyklá. Přece jenom není to moje první oslava a dříve jsme tro museli dělat jenom ve třech...A teď jsme na to byly čtyři. Když je všechno připraveno ještě zařídím zasedasí pořádek. Rozestavím dívky na místa, kde mají stát dokavaď nepřijdou všichni hosté a oznámím jim jejich povinosti, při dnešním večeru. Ty povinosti jsou jednoduché prostě se jenom bavit z hosty a jíst. Nic víc nic míň. Jakmile začnou přicházet první hosté, já již stojím na svém místě po Gomezově levé ruce, odkuď určuji kdo kde sedí. Když dorazí i poslední hosta a i Raven se posadí pokynu děvčatů, aby zaujala svá místa u stolu a nakonec čekám na Gomeze, který by měl dát pokyn k jídlu...Až tak učiní a sám si přisedne ke stolu pokynu Aritě, aby si šla také sednout na místo vyhrazené jí a hned potom se i já posadím. |
| |
| Nový tábor - Hospoda > Chatrč: Po velice dlouhém přesvědčování Baala, kterého jsem poznal v hospodě, se mi od něho podařilo získat všechnu drogu co měl u sebe. Musel jsem mu, ale slíbit podíl ze zisku a to celou polovinu vídělku, čili 200 nugetů magické rudy a to co nejdříve. Neřekl mi sice nic o tom co bude, když ho podrazím, ale já bych s ním rád vycházel v dobrém a třeba mu i tak trochu vypomahal s distribucí drogy i v budoucnu. Jelikož jsem se z hospody dostal až večer, řekl jsem si, že dnes už nic neprodám a že bude lepší vyčkat o rána, kdy žádnů bandita neodmítne raní pokouření. Pomalu se vracím k naší chatrči, kterou sdílím s Rog-Harrem. Je to sice malá chajda, ale dva lidi se tam vecpou takže není problém. Jak se tak blížím k chajdě spatřuji u Rog-harra stát ještě nějakou osobu.(Milex) Nevím co si o tom mám mylset, a tak si toho moc nevšímám. "Zdravím...no Rog-Harre já jdu spát." Oznámím svému spolubydlícímu a s výrazem naprosté spokojenosti, který vě mě vyvolal velice dobrý obchodní pakt zalezu do chajdy, kde se připravím na spaní. |
| |
| Oslava Když mi krásná Seraphia konečně pokyne kám se mám usadit rochu mě překvatí že ač jsem úplný nováček sedím hnde po levici Gomeze což je jak jsem pochopila nejmocnější muž z kolonie a po něm hned ten Raven nebo jak se jmenuje vedle kterého sedí Cathin. Rozhlížím se po stole ktrý je plný nejvybranějších jídel a po místnosti která je doslova zaplněná lidmi a různými dekoracemi a tím vším..Až se mi z toho motá hlava tolik nádhery doma nemáme.Když sedím v klidu chtě nechtě musím začít opět přemýšlet o svém plánu.Až moje hlava už nechápe. Musím odtud zmizet a to co nejdříve..Sice nemám nani nejmenší ponětí jak to udělat ale musím to skusit.Zde na stole je spoustu příborovích nožů asi by si nikdo nevšiml kdybyb jeden zmizel ale jak ho tak odnést..Nebo spíše propašovat tak aby si toho nikdo nevšiml musím vydžet do konce oslavy a pak až se bude uklízet skusím pronést jeden z nich okolo stráží třeba se zbytky jídla..Vůbec zatím netuším jak ho použiju ale jak soudím s velkého zdobení všech příborovích nožů budou nejspíše stříbrné možná by bylo dobré je prodat..Zatím jsem na ně nesáhla takže nevím jestli jsou vůbec ostré ale krásné jsou..A nebo jeden z těch krásných poháru které jsou doslova kíčovitě přezdobené budou mít určitě hodnotu.A ti lidé co tu jsou?Jediná moje výhoda je ta že mám za úkol bavit hosty a povídat si s nimi bylo by dobré z nich vytáhnout co nejvíce o tom jak to chodí v táboře a také o té bariéře nebo co jestli chci odsud vipadnout spátky domů musím to alespoň skusit..Nesmím skončit zlomená jako například Cathin to prostě nejde já mám povinosti tam venku a né zde..A rozhodně tu nezůstanu déle než bude nutné.. Překvapena svou vlastní odvahou a rozhodností přemýšlim dále.. Nesmím ukázat že jsem unavená a plnit všechny příkazy jak nejlépe dovedu musím všechny skvěle bavit..Je až neskutečné že se ze mě stává někdo koho vůbec neznám..v životě bych nevěřila že je ve mě tolik síly,vzdoru a přirozené inteligence která mi umožnuje to že mohu přemýšlet nad tím které věci se dají na něco pužít..Ale když mi na tohle někdo přijde je se mnou zle...Možná Bych dokázala do svého plánu zahrnout také Cathin..Je mladá a vypadá dosti neš»atně nevypadá na silný charakter určitě chce také odsud pryč..Což je dobře pokud z ní vypáčím souhlas až jí seznámím s plánem tak už v tom konečně nebudu sama ale doufám že ně nepráskne..A Seraphia?Myslím že ta odsud ani nechce a pokud ano umí to bezvadně skrývat ale určitě se od mí dozvím dost zajímavích informací..A možná časem pokud se k ní budu chovat dobře a budu jí dobrou přítelkiní nebo tak něco by mi mohla pomoci..Musím odtud pry..Odpoledne z Gomezem se dalo vydržet ač jsem si myslela že mě to zabije vydržím to tu ale jen do té doby dokud to bude nutné nebudu nikomu dělat hračku.....Pro potěšení.. Jak tak přichází hosté neustále se na ně usmívám a kívám jim na pozdrav snažím se vypadat š»astně a spokojeně což se mic elkem daří..Energie ze mě doslova sálá a to je dobře protože dnes se musím všem zamlouvat.. Snažím se čas od času věnovat jeden milý úsměv právě Seraphii a Cathin protože si myslím že v tomhle hadím hnízdě je lásky moc málo až žalostně málo.. Když zjistím že Jeden z hostů (Milten) se na mě povzbudivě usmívá usměji se na nej také jako bych říkala... Konečně někdo s milým pohledem.. Ale dál se snažím usmívat na všechny a tvářit se silně a spokojeně jako by tato místnost a tato společnost bylo to nejlepší co mě potkalo.. Boužel na tom není ani zrnko pravdy.. |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Když se konečně i Artia rozhodne usadit se namísto, mě už nezbývá nic jiného než oslavu zahájit. Zvednu se tedy s křesla dojdu ke stolu, kde končně zaujmu své místo. Jako poslední jdu ke stolu, kde zaujmu svoje čestné místo v jeho čele. Chvilku ještě počkám, aby ch si ještě mohl prohlédnout nervózní tváře mých společníků a společnic, které netrpělivě čekají až se budou moci pustit do konzumace všech možných druhů jídel a nápojů, které tu jsou. Kuchař si dal zase jednou záležet..... Pochválím si jeho umění, ale zároveň ho prokleju jelikož mi v tu chvíli zaskočí kůstka nějaké, jinak velice chutné ryby.Zachroptím a rychle ji i s částí ryby vydávím zpět na stůl. Mizera jeden... rychle pokynu strážnému který stojí ve dveřích do pokojíku s vystavenou zbírkou zbraní, aby talíř odnesl a já si mohl vzít nový... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Konečně když si Gomez sedne mezi mě a Artiu, kterou jsem na ono místo posadila z prostého důvodu, že s ní Gomez strávil celé odpoledné a Raven který by tam měl sedět si chtěl sednout vedle Cathin, kterou si od Gomeze pronajal a teď ji pomalu dohání k šílenství. Tím si ale nejsem jistá, jelikož ona je taková tichá a snaží se působit nenápadně... Jídlo, které je na stole vypadá sice velmi dobře a chutně, ale já si neustále musím hlídat postavu. přece jenom je mi už třicet a na něco jako je pravidelné cvičení, abych se zbavila nadváhy z podobných akcí, už skrátka nemám čas ani náladu. To je také důvod proč jím jenom střídmě, neboli jak se to lidově říká jez dopolosyta a pij dopolopita. S tím pití to není až tak úplně pravda, jelikož jsem zvyklá na vyšší dávky alkoholu v krvy, a tak snesu víc než jakákoliv z mých svěřenkyň aniž by se to na mě nějak výrazně projevilo. |
| |
| Před starým táborem Přinesu si dříví a přiložím do ohně a jdu si nazbírat další, tam kde jsem našel to předtím... Cestou natrhám pár kytek které dobře voní a pár pekelných hub, které jksem měl předtím tu čest donést kuchaři Snafovi... Ty kytky chci použít jako koření pro směs ktero potřu mrchožrouta, kterého pak upeču na ohni... Přinesu si další dříví a položím ho vedle ohně do dostatečné vzdálenosti aby mi dříví nevzplálo... Vyjdu z chajdy a dotáhnu do ní mrchožrouta, kterému mečem rozříznu břicho a nechám vypadnout všechny vnitřnosti... Pak vezmu misku od snědenného ragů a natrhám do ní koření, natrhám tam i kousky pekelných hub, aby tobylo pikantní... Vezmu kámen a rozmačkám koření... Vezmu dlouhý klacek, který jsem si před chvílí přinesl a mečem udělám na konci špičku, potom klacek uchopím do pravé ruky a levou rukou chytnu mrtvému mrchožroutovi hlavu a klacek mu vrazím do tlamy a zatlačím až klacek vyjede jeho řitním otvorem... (MH: pardon, ale nevěděl jsem jak to jinak popsat) Takto připraveného mrchožrouta potom postavím na dvadlaší klacky které jsem zapíchl do země u ohně... Vezmu misku s kořením a posypu mrchožrouta ze všech stran koření, aby to mělo šmrnc... Nechám mrchožrouta a» se opéká a jdu nazpírat další dlouhé klacky, které by jsem mohl zapíchat do země tam, kde není zeď, čímž by jsemvytvořil tavý plot, aby sem nelezli příšery... Na místě popadnupár dlouhých klacků a mířím k chajdě... Na konci každého klacku udělám špičkua začnujevrážet do země asi 1-2 palce od sebe... Za chvílimi dojdou klacky tak si jdu nasbírat další... S nově nasbíranými klacky udělám to samé co s předešlími a zapíchám je do země, když vytvořím to co jsem chtěl obrátím se k mrchožroutovi a začnu s ním pomalu otáčet... |
| |
| Starý tábor Ještě než du spát splním svůj slib azacvičím si s mečem a představím si kirga bojuji jako bych bojoval s ním |
| |
| Před starým táborem Točím s mrchožroutem nad ohněm... Už mě to nebaví a jsem z toho unavený a mám žízeň... Vezmu si tedy pochodeň a jdu směrem k řece, naberu si trochu vody z řeky do misky po právě snědeném ragů... Párkrát misku naplním a vypiju a potom misku naplním naposledy a jdu do chajdy... Sedím a koukám na oheň a hazím do něj polena, aby nevyhasl a přemášlím co se mnou bude a ke kterému ze tří táborů se přidat... Na uklidnění mysli uchopím Diegův meč a zacvičím si s ním... Po asi půlhodině cvičení jsem naprosto vyčerpaný, tak si dojdu znovu k řece a svléknu si cáry oblečení, které mám na sobě a skočím do řeky, je tady mírný proud tak si ještě párkrát zaplavu a vylezu z řeky osvěžený, obléknu si znovu oblečení a jdu zpět k mému obydlí... Zkontroluju oplocení, které jsem si udělal a když zjistímže je v pořádku, uvědomím si že nemám postel, ale kde mám teď v noci shánět nějaké kůže... Můžu si mečem nasekat trávu...! napadne mě, popadnu meč vbjehnu z chalupy a jdu k vysoké trávě, kterou nasekám a velké trsy si nosím do chajdy kde si udělám brdloh... Přiložím ještě do ohně aby do rána nevyhasl a párkarát ještě zatočím s mrchožroutem... Lehnu si na můj brdloh a položím si meč vedle sebe a usnu... |
| |
| VYdám se doStaréhp tábora pokud tam dojdu sednu před hrad a čekám až vyjde diego. |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Žranice, jak by se dala nazvat první část slavnosti, kterou Gomez pro své potěšení na hradě pořádá, končí během dobré půlhodinky od doby co začala. Je nutno uznat podotknout stravovací návyky Gomeze a ostatních Rudobaronů, kteří sedí u stolu. Ty by se daly nazvat jedním slovem odporné, jelikož nikdo z nich nijak valně neužívá krásných příborů, ale místo nich své ruce. Okusují maso z kostí pečených krysokrtů, mrchožroutů a jedné kachny, kterou mu král Rhobar II poslal v jedné bedně, která dorazila společně s Cathin. Seraphiiny svěřenkyně tedy působí jako pravý opak Rudobaranů, ani se nenacpávají a ani nejí rukama, nýbrž stříbrnými příbory. Nyní, když Baroni a jejich hosté až na výjimku Diega a Miltena, kteří také užívají k jídlu svých příborů, konečně do syta najedly a napily, zůstalo na stole jenom spousta ohlodaných kostí, prázdných talířů, pohárů a misek… Po vydatném jídle je konečně třeba přistoupit i k pravému důvodu této oslavy. Čili probrat důležité věci ohledně drogy z bažiny, bažantech v kolonii, nedostatku mužů v dole a podobných naléhavých věcech. V této diskuzi se mají uplatnit i ženy, které by mezitím bavili ostatní hosty… |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Poté co se konečně do syta najím a napojím se zvednu od stolu a pokynu Lestrovi,aby se ke mě připojil. očividně si toho spolu máme hodně co říci, tak to nehodlám zbytečně odkládat. jsem tu totiž asi jediný, který nepotřebuje nic vyřizovat s Gomeze ani Ravenem či nějakým jiným z jeho poskoků. Co jsi provedla že tě poslaly sem... Stále nemohu z hlavy dostat své rozhodnutí o pomoci té nejmladší z Gomezových konkubín. Nelíbí se mi, že ji tady drží, ale bohužel mě ani nenapadá žádný způsob jak jí pomoci. Chvilku vyčkám v rohu sálu, stále se zabývající touto myšlenkou, když se ke mě konečně Lester připojí. Samozřejmě ho musím ještě několikrát v tichosti pobídnout, ale to je celé... „Tak co příteli. Prozradíš mi nějaké novinky?“ zeptám se Lestra s nefalšovanou zvědavostí, jelikož já dlouho neopustil nádvoří hradu. Neměl jsem k tomu totiž žádný důvod, jelikož vše co mi mágové potřebujeme dostáváme od Gomeze a stráží. Samozřejmě výměnou za naše znalosti magie a kouzelné svitky. |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Když si i já nacpu břich jídlem, které je v našem táboře stručně řečeno nedosažitelné, jelikož náš tábor stojí na bažinatém terénu, kde se divoká z věř vyskytuje jen málo a na to, abychom posílali lovce do okolních lesů je nás příliš málo. Kuchař se zase jednou vytáhl...jak mě bude zítra zle...U Spáče jak mě bude zase špatně... říkám si zatímco jdu za Miltenem, který se mnou asi potřebuje o něčem vážně mluvit. „Dobrá, ale není toho moc. Stále se nám nepodařilo získat dost výměšku na probuzení spáče a naše řady se díky červům a žralokům stále tenčí. Sehnat nové duše je stále těžší a těžší...“ Odpovím mu formálně na otázku, ale je mi jasné že po mě chce i něco jiného. Přece jenom než se stal mágem byly jsme dobří přátelé a naše přátelství se nám v minulosti také mnohokrát vyplatilo. Když šlo třeba o záchranu obchodního vztahu mezi našimi tábory a podobně...jenom mi stále nejde do hlavy co ode mne asi potřebuje, ale podle jeho pohledu upřeného na Artiu mi brzy dojde, že by ji chtěl nějak pomoci. „Bohužel není možné mezi nás vzít každého komu se to zamane. Už jen z toho důvodu, že mnozí nováčci v kolonii si neuvědomují důležitost našeho poslání a spáče neberou moc vážně. Kdyby, ale věděli jak jen je skutečný...“ Při své záporné odpovědi na nepoloženou otázku se trochu zasním o spáčovi, jakožto našemu spícímu mistrovi a tomu v koho věříme, že nás jednou dostane z tohoto vězení. „Když dovolíš musím se ještě dohodnout s Ravenem na ceně drogy. Díky močálovým žralokům, kteří v posledních dnech zabili mnoho sběračů její cena vzrostla.“ Rozloučím se Miltene, jelikož se nedomnívám že mi chtěl ještě něco jiného. Pak se pustím do společenské konverzace s jednou ze Seraphiiných svěřenkyň. Myslím, že je to zrovna Syra se kterou mluvím, ale nejsem si tím z cela jist. Může to být také Natalie. |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Po výtečném jídle se opět vrátím do svého křesla, které mi je přece jen o něco pohodlnější než židle na které jsem seděl při jídle. Když se opět pohodlně usadím a rozhlédnu se po sále spatřím jak si Lester a Milten vyměňují nějaké názory a vesele se baví. Celkem si toho nevšímám, jelikož si jsem vědom jejich úzkého přátelství z ob dávno minulých. Ostatně jako vůdce tábora musím vědět všechno podstatné co se v táboře šustne. "Tak a teď práce." Oznámím naštvaně druhou část slavnosti ve které mě čeká mnoho práce při poslouchání různých stížností a udělování rozsudků v mnohých dalších důležitých i méně důležitých věcech. Jeden by si možná myslel, že si tu jen hřeji pozadí a od krále získávám vše co potřebuji, ale není tomu tak. Práce nejmocnějšího muže kolonie má své výhody, ale zároveň musím řešit spousty problémů s tím souvisejících. Naštěstí v tomhle směru mi pomáhá moje pravá ruka Raven, který má moji plnou důvěru. Bohužel nemůže za mě dělat všechno, jelikož by mu mohlo za chvíli dojít, že jsem tu vlastně zbytečný což není pravda, jelikož kdo by potom vyjednával s králem, že? Přece jenom revoluci už máme za sebou, a tak Raven ví že se beze mne tábor neobejde… |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: „Ano Pane.“ Odpovím Gomezovi, jakože rozumím a jelikož jsem jeho pravá ruka tak do těchto rozhodnutí, která on dělá mohu také trochu mluvit. Téměř ihned po své odpovědi se zvednu od stolu, kde zanechám vše tak jak jsem to odložil a postavím se po jeho pravé ruce. „Tak pěkně po pořádku a podle hodností.“ Rozhodnu se mu tu práci trochu organizovat, abychom to měli co nejdříve za sebou a mohly dál vesele bavit. Přece jenom slavnost je slavnost a nemáme ji každý den a já se už náramně těším až si dám nějakou specielní drogu z bažiny a pustím se s ostáními hosty do povrchní zábavy, která je na dnešní večer naplánovaná. Když tak o to přemýšlí Gomez si chce práci odbít ještě před tím než to začne, jelikož se chce vyhnout tomu co se stalo minule. To si z něho totiž Ian udělal legraci a při kartách mu dal podepsat seznam věcí pro důl. No trochu upravený seznam… |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Jelikož jsem dojedla mezi prvními, tak celou dobu co se ještě Rudobaroni nacpávají, já popíjím víno z pohárů, aby se mi při konverzaci s hosty trochu rozvázal jazyk. Někdo by tomu stavu řekl mírně povznesený, nebo také nálada, ale mě se tak lépe mluví. Za ta léta tady totiž až na několik takovýchto oslav nemluvila s žádným mužem s výjimkou Rudobaronů a kuchařem. Po jídle, které se kuchaři a Natalii s Cathin, které mu s tím pomáhaly velice povedlo se zvednu a začnu si povídat s Diegem o novinkách v táboře. Nedělám to z žádného zvláštního důvodu, jenom prostě aby řeč nestála a já z něho popřípadě vytáhla nějaké informace, které mi Gomez zamlčuje. Ostatně tohle je jedna z velice mámla příležitostí s někým mluvit tak jí chci naplno využít. „Arito! Cožpak nevidíš, že se pán nudí?“ Křiknu na Artiu, která zatím jenom sedí u stolu a asi o něčem přemýšlí. Tím pánem, který se nudí samozřejmě myslím Miltena, který po ní hází pohledy. No kdybych nevěděla že je vázán doživotním celibátem tak bych řekla, že by ji chtěl mít, ale jelikož tuhle skutečnost vím, tak tu možnost že by ji chtěl ihned zavrhnu a více se tomu nevěnuji. „Zase se potkáváme Diego.“ Začnu své výzvědy. „Vypadáš pořád stejně, ale jako by jsi měl nějaké potíže. Nechceš mi o tom něco povědět?“ Zeptám se ho a soucítně se k němu nakloním, kdyby mi to chtěl třeba jenom pošeptat… |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Sedím na jedné z lavic (židlí) vedle Ravena a pomalu dojím jídlo co bylo připraveno,sem tam si "cucnu" vína a kouknu na Ravena,někdy moje oči ovšem přejedou pohledem i Gomeze... Je na mě vidět,že jsem obzvláště nespolečenský tip a nerada bývám součástí nějakých oslav... Tady to není moc vyjímkou,radši někde ve stínu než středem pozornosti. I pro všechno co jsem prošla by jste mohli hádat,že jsem jen málokdy byla na oslavách,ikdyž jsem měla bohaté příbuzné,čert ví proč jsem tím kým jsem... Jakmile dojím sednu si pohodlně na židli a poslouchám Ravena sem tam i Gomeze... Potom jen mlčky čekám jestli se ke mě Raven opět přiblíží a "začne" se mě trochu věnovat,jak to bylo jeho zvykem,nebo jestli i po mě Seraphia hodí očkem a» se začnu věnovat někomu já... ,,U Dalinova střev! Tady by jeden chcíp...když už oslava tak a» pořádná..." proběhne mi hlavou a při tom lehce zakleju... ,,Je tu až moc nuda,než abych se trochu usmívala..." nahodim lehkou parodii úsměvu a kouknu na tu novou (Artia,pokud nová je) ,,Hm...na té holce něco je,je nějak zamlklá...nemluvim o sobě,ale něco mi říká že se ji tady nelíbí...musim zjistit kde má pokoj potřebovala bych si něco prověřit..." pomyslim si...hned potom kouknu na Ravena. |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Poté co konečně spořádám poslední sousto š»avnatého pečeného masa a zapiji ho pořádným douškem vína, které piji tím samým stylem jako by to byla obyčejný lihovina, nebo voda, se rozhodnu trochu pobavit s děvčaty. To mi vždycky zvedné náladu, když si můžu na něco takového sáhnout. Chvilku se tedy bavím s Natalií, která mě trochu i provokuje, ale jelikož bez Gomezova svolení nesmím nic víc než s ní jenom hovořit a občas ji trochu poplácat po hýždích a stehnech, tak se to dá přirovnat jenom nevinné společenské konverzaci na téma jaké bylo počasí, jak mi chutnala večeře a kolik jsem dnes odmítl bažantů, jak nazývám ty co jsou v kolonii nový, vpustit na hrad. Po chvíli náš rozhovor přeruší Raven, který vyzve všechny co něco potřebují buď jemu, nebo Gomezovi, aby s tím začaly a neodkládaly to na později. Jelikož zde mám hned po Rudobaronech tu nejvyšší hodnost, tak mám to privilegium začít jako první. Dojdu tedy ke Gomezově trůnu a začnu: V podstatě mu povím o tom, že v poslední době přišlo mnoho nových vězňů, že morálka mých stráží je značně pokleslá díky útokům banditů na naše karavany a vůbec tak nějak o všem co se v táboře děje a co mi stráže řeknou. Nezapomenu se mu zmínit o tom, že Mordrag, bandita nového tábora a také posel mágů konečně vypadl a že asi jen tak nevrátí. „Muži by prostě potřebovaly nějakou vzpruhu.“ Řeknu mu nakonec a aniž bych čekal na odpověď vrátím se k Natalii, kterou jsem tam nechal jen tak postávat. |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Po hostině se postavím od stolu, abych se i já mohl trochu pobavit. jsem sice čestný zloděj tak říkajíc, ale přece jen možnost mluvit se ženou je u mě vždy vítaným zpestřením běžného dne. Ono se totiž s Gomezovými společnicemi nesmí mluvit a to ani když jsou sami v pokoji. Nevím proč to Gomez nařídil, ale zatím to nikdo neporušil, tedy nikdo kdo by potom zůstal naživu déle než pár minut. „Emh díky. ty taky nevypadáš špatně.“ Pokusím se o lichotku, ale moc se mi to nepovede. Přece je to už nějaká chvilka, tak se není čemu divit. „Je pravdou, že mám pár problémů. Hlavně s nováčky. Už to hold není co bývalo, tihle jsou většinou slabí a nezkušení. Nic pořádně neuměj, ale zase musím uznat, že někteří se opravdu snaží.“ Odpovím ve stručnosti Seraphii na otázku aniž by mě to nějak vyvedlo zmíry. Nevím ani jak to dělá, ale nějakým záhadným způsobem ze mě dokáže dostat všechno co vím. Vskutku zajímavé...Po této své odpovědi pokračujeme v konverzaci na nejrůznější témata od jídla, počasí až po práci v dole do které jí nic moc není... „Málem bych zapomněl.“ Řeknu po chvíli a předám Seraphii balík trávy pro Gomeze. Vím, že se Seraphia stará o jeho domácnost, a tak také vím, že ví co by s tím měla dělat. Ostatně je to její práce... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: S přívětivým úsměvem si vyslechnu vše co je mi Diego ochoten říci. Dále raději nevyzvídám, jelikož zase nechci vypadat, že mě běžný život v kolonii kdovíjak zajímá. Proč by také mělo, když jsem celou dobu jenom tady v Gomezově sídle a někdy i na nádvoří... Když mi Diego podá balík drogy na který Gomez už dobu čeká, mile se na něho usměji a převezmu si to. Kam s tím teď...v ruce to nechat nemůžu... zapřemýšlím jak bych toho mohla elegantně zbavit. Nakonec mě nenapadne nic lepšího než Diega na chvilku opustit a jít doplnit vodní dýmky a zbytek balíku uklidit. "Když mě na chvilku omluvíš." Řeknu s klidem Diegovi a pak pohledem namířím na Cathin, která se evidentně nudí. Kývnutím hlavy kterého jak doufám si všimne jí pokynu, aby se šla věnovat Diegovi. Přece ho nenechám jen tak stát, že? |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Jelikož se Gomez rozhodl nejprve vyřídit oficiální část slavnosti, čili přijmout stížnosti a vydat nějaká rozhodnutí, tak mi tím zkazil můj plán na zvýšení dodávek zboží do dolu. Chtěl jsem totiž počkat až bude řádně opilí a nebude se moc soustředit na to co říká a já mu tak v nestřeženém okamžiku podstrčil k podpisu jedno lejstro. Ale co Diego to zařídí.. uklidním se po chvíli a začnu se vesele bavit s ostatními přáteli. Nemluvím s nimi o ničem zajímavém. Jenom o dole, stavu rudy morálce kopáčů a podobných věcech. mezi řečí se také neopomenu zmínit o jednou velice aktivním a vynalézavým nováčkem, kterého mi dnes Diego poslal. Bohužel na jeho jméno si nevzpomenu, ale něco mi říká, že o něm ještě uslyším. „Chtělo by to nové kopáče...minulej tejden jsme odkryli jednu štolu a narazili na červy...“ Oznámím Diegovi mezi řečí jako by se vlastně nic nestalo. Touhle relativně nevinnou větou vyřídím vše co jsem vyřídit potřeboval, jelikož se za ní skrývá daleko víc informací než by se mohlo na první dojem zdát... Zbytek tohoto problému už s úsměvem ponechám na Diegovi a začnu se věnovat jedné dívčině. Je tu nová....a myslím že jí říkají Cathin... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Trochu na Seraphii kývnu a pomaloučku se zvednu,až odejde namířím si to k Diegovi. Sednu si vedle něho a zeptam se, Omlouvám se jestli vás rušim,všimla jsem si,že jste byl plně zabrán do rozhovoru se Seraphiou,jelikož tady teď není napodlo se mě vás na něco zeptat, odmlčim se ohledně tábora... pokouším se s Diegem navázat nějaký smyslu plný rozhovor,ale nějak mě to pořád nejde... "U Illiorovích střev! Na tohle fakt nejsem,už vůbec ne na to,aby se s někym bavila..." proběhne mi hlavou,přičemž nechtěně zakleju... "Co to? No nic,nejsem přece kněz,můžu si klít jak budu chtít...kruci!" pomyslim si a nahodim takovou "parodii" úsměvu... "Jak sem říkala,chtěla bych se na něco zeptat... opět se na chviličku odmlčim "Nevíte něco o té "stěně" či co to je z té magie? Prej s ní mají problémi,pocházím z kouzelnické rodiny a tak,mam sklony k magii,jenom mě napadlo kdybych k té magii měla více přístupu a naučila bych se ji pořádně používat,možná bych jim mohla pomoct.No uznejte matka mág a otec theurg,no jestli ne,řekněne,byl to jen návrh.Hledam jen někoho kdo by mi o tom něco řekl,jestli nemůžete či o tom nic nevíte řekně,můžeme se bavit o něčem jiném,ale byla by to škoda..." pronesu klidným hlasem,někdy docela nesrozumitelným... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: S neprostým klidem nechám Seraphii odejít, jelikož opravdu nevypadá dobře, když má v ruce balík trávy a nemá ho kam schovat. Naštěstí se tam nenudím moc dlouho jelikož si mne všimne jedna z těch nových co nedávno přivedly. „Vůbec nerušíš.“ Odpovím silným, ale veselým hlasem. Možná jsem moc vypil.... nechám dívku domluvit, aby mi mohla říci vše co chce. „Stručně řečeno je neproniknutelná...poslední co se o to pokusil je mrtvej a nikomu před nim se ještě nepovedlo dostat se z údolí. Jinak s magií ti nepomůžu svolení ti musí udělit Gomez a pak musíš přesvědčit mágy, aby tě vzaly do učení,ale...“ Svoji řeč raději nedokončím, jelikož ještě nejsem tak opilí, abych mohl odpovědět na všechno na co se mě kdo zeptá. Přece jenom stále jsem Gomezův člověk a nechci ho zrazovat, nebo to alespoň na sobě nechci nechat znát. „Stejně se tady máte dobře...lépe než mnozí venku. Dobrý jídlo, žádný starosti, kde budete spát....“ Raději se pokusím změnit téma hovoru... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Posloucham Diega oběma ušima,sem tam se ohlédnu kolem sebe... "no,to mě bylo,ale,kůrnik.Tak na co se zeptat?"proběhne mi hlavou další myšlenak,č co to je... "To mě bylo jaksi jasný,že von mě nepomuže,ale aby řeč nestála...musim počkat až bude trošku víc opilej..."pomyslim si a hned na to mě myslí prolítne další z mích vetřesných "myšlenek" "U Illiorovi ruky tak pij...!" začínám pro sebe klít než kdy před tim... "Ano,to mě bylo jasný,že mě nemůžete dát žádné svolení,jen sem chtěla vědět něco o té stěně..." odmlčim se "Ano,je tu pěkně,dobré jídlo i pokoje vypadají docela útulně..." navážu k jeho rozhovoru "A co že se stalo s tim poslednim? Někde by tam měl být...no,nejspíš bychom měli tento rozhovor ukončit a zait se věnovat něčemu jinému,že?" zeptam se a hned si najdu jiné téma "No,a hlídky jak je to tady s nima.V noci i za dne..." pokoušim se z věty udělat otázku... |
| |
| Nový tábor - Chatrč: Poté co se mi podaří prodat všechny vzorky drogy, které jsem od Baala obdržel se rozhodnu vrátit do své chajdy. Nezapomněl jsem na odměnu, kterou mi Baal slíbil, ale přece jen myslím že bude lepší počkat než si ji vyzvednu. Aspoň si ověří jestli mé přesvědčování banditů žoldáků bylo to pravé a jestli mi za to má něco dát. Během mého sezení na lavici, zhotovené z kmene stromu, ke mne přijde nějaký muž a zažene se semnou vybavovat. jelikož jsem celkem hovorný tak mu v tom nijak nebrání a na vše mu odpovídám. Během hovoru mu řeknu něco o svých dosavadních zážitcích a také o obchodníkovi u kterého jsme dnes s Mortym nakupovali zásoby. Myslím, že se jmenuje Sharky. "Jo půjdu hned taky." Odpovím Mortymu, čímž mu dám najevo že nemá zamykat. Dveře do chajdy jsme si dnes museli vyrobit sami, jelikož většina chatek je tu prostě nemá. K jejich výrobě nám stačilo několik klacků, listí trávy a dalšího běžného materiálu. Časem uděláme něco lepšího, ale zatím to musí stačit... rozhodnu se při pohledu na zhotovené dveře, které po hromadě drží jenom silou vůle. "No já se už taky odeberu na kutě. Zítra mě čeká težkej den, tak dobrou noc Milexi." Řeknu nakonec muži se kterým jsem velice dlouho hovořil. potom zalezu do chajdy a zabouchnu za sebou dveře, ze vnitř je pak zadělám, aby nešli jen tak otevřít.... V chatrči si odložím jenom několik osobních věcí, položím se na postel a téměř okamžitě usnu...občas je slyšet jenom slabé oddechování. |
| |
| Oslava Stále sedím a oči mi občas sklouznou na toho muže s milím úsměvem Miltena.Vidím že se neustále baví s nějákým mužem tak se neodvažuji jejich rozhovor přerušit ale záropveň se mi ani za mák nechce bavit někoho jiného ač by to pro mě bylo výhodné protože bych možná dostala z toho dotyčného nějáké informace ale bohužel opravdu na to nemám odvahu všichni vypadají tak ...tak zvláštně.. Když vidím že se Milten uvolnil z rozhovoru vidím že je tam sám a už chci jít za ním ale v tom ke mě přiskočí krásná Seraphia a začne mi nadávat proč za ním nejdu a podobně.. Zvednu k ní oči a vztanu dívám se jí přímo do očí a snažím se v nich najít náznak čekoholiv.Mile se na ní usmějiu a řeknu milým hlasem.. Jistě už tam jdu.. Na to okamžitě se otočím a kráčím k Miltenovi. Snažím se na nej mile usmát a řeknu.. Přeje si pán se mnou povídat?A nebo se jen pobavit? slova říkám laskavím hlasem... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: „Holka...kdybych ti na tohle odpověděl, tak by mě popravili. Gilotina je hned vedle hradní brány..“ Pousměji se nad podivnou otázkou konkubíny, ze které si hned odvodím na co to asi potřebuje vědět. Je mi jasné že k útěku, ale na to abych ji mohl nějak pomoci je tu příliš očí a uší...no kdyby Gomez dovolil, tak by se dalo něco vymyslet. „Máš pravdu bude lepší změnit téma. Čemu by jsi se chtěla věnovat?“ Zeptám se Cathin pln očekávání její odpovědi, jelikož si nedovedu představit co tím může myslet. Věnovat se něčemu jinému...čemu? |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Hodnou chvíli stojím u stěny, stále hledíc na nejmladší z Gomezových žen. je to mladá, půvabná dívka, které nemůže být více než šestnáct let. Docela se diví, že se dostala až sem a nějak nemůžu přijít na důvod. Co jsi provedla... je otázka, která mě obyčejně nezajímá u vězňů, ale tady u té osoby mě ten důvod zajímá. „Spíše jen popovídat. Bohužel zde není moc soukromí...“ Odpovím ji neurčitě, když ke mě přijde a hned se zamyslím o čem bychom si mohly asi povídat. Nakonec usoudím, že bude nejlepší když se představím, přitom doufám, že tím mezi námi trochu povolím napětí. „Jsem Milten, mág kruhu ohně a služebník milostivého a spravedlivého Boha Innose. Tvého Pána. Mým úkolem je chránit v stup do Innosovi svatyně, která stojí hned vedle tohoto sídla.“ Představím se hlubokým, ale milým hlasem, přičemž se snažím vypadat vážně, abych svému představení dodal něco na formálnosti. |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Nenápadně se na Diega při první odpovědi usměji. "Hm...to by možná byla i škoda..." proběhne mi hlavou,přičemž m zachvátí "vnitří smích"... Nevěnuji tomu příliš pozornosti,spíš se pokoušímnaslouchat Diegovi... "No,nejspiš neco tuší...ale to je jedno...nejspíš je dost hodne"j proběhne mi hlavou... "No,popravdě nevím...ale jestli dovolíte,kdo je ta dívka? kouknu na Artii "Ona tady asi není dlouho,že? zeptam se "hebkým" hlasem Diega,který plně nasouchá... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: „Nevím...ty by jsi to měla vědět. O takovéhle věci se moc nestarám.“ Odbudu tvoji docela hloupou otázku, jelikož ty jsi zde konkubína, která by měla vědět o všem co se v domě šustne a ne já. Já vím jen tolik co mi řekne Gomez nebo někdo z jeho lidí. Krom toho si nevzpomínám, že bych ji tu někdy viděl. No popravdě si nevzpomínám ani na tebe takže usuzuji, že jste obě nové a myslím, že jste museli dorazit někdy nedávno. „Myslím, že tu není moc dlouho. Ještě jsem ji tu totiž neviděl. Ostatně tebe také ne.“ |
| |
| Když muž řekne že by si chtěl jen popovídat sice to není vidět ale oddychnu si a snažím se usmát. Pak mi řekna jak se jmenuje a že je mág a hlídá chrám.. Hmm to je velice důležité povolání..Vypadá ale tak mile vůbec se mi z něj nechce tahat žádné informace tedy vůbec se mi z něj nechce tahat nic chci být k němu upřímná protože je to muž s laskavou tváří ale nemůžu..Musím se odtud dostat a ktomu musím použít všechny zbraně takže si budeme hrát na hloupou... Mírně nakloním hlavu a nasadím nechápající pohled.. Promiňte pane jsem hloupá nevím nci o vašem povolání ani nic o vašem chrámu prosím promiňte mou troufalost ale chtěla bych o tom vědět víc..Prosím.. řeknu prosebným tonem a mile se usměji.. |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Neví nic o ničem... Zhrozím se nad tvými slovy. Hned se však pokusím uklidnit, jelikož tohle je možnost přivést člověka na správnou cestu. Přece nemohu připustit, aby ji ovládl síly zla, Beliarovi síly, jako toho pošetilého mága co před lety odešel. „Dobrá. Povím ti něco o naší komunitě, bozích a dalších věcech.“ Oznámím dívce a zamyslím se jak bych mohl začít. „My mágové ohně jsme služebníci Innose. Innos je první a nejvyšším bohem. Stvořil slunce a svět. Ovládá světlo a oheň, což jsou jeho dary lidstvu. Je ztělesněním rádu a spravedlnosti. My jsme jeho kněží, kteří ho následují.“ Hrdě se udeřím pěstí do hrudi. „Innos vede nekonečný boj se svým bratrem Beliarem, což je bůh temnoty a smrti. Třetím z nejvyšších bohů je Adanos. Bůh vody, který bdí nad rovnováhou v boji mezi Innosem a Beliarem.“ Na chvilku se odmlčím a podívám se ti do očí, abych zjistil jak pozorná jsi posluchačka. Přese jen úplně nevěřím, že by někdo nevěděl nic o Innosovi a dalších bozích. |
| |
| Noc ->výprava ne vlky. ÁÁÁ..... Prutkým pohybem se postavím na nohy a stojím před svou postelé. Měl jsem strašný sen. Kdyby jen sen.., ale tenhle byl tak opravdový. Mám dokonce strach usnot a tak po chvíli stání a utírání si potu z čela, se posadím a položím si hlavu do otevřených dlaní a ztěžka oddechuju. Radši jdu na ty vlky...., musím si vzít vše co tu mám....jdu na to... S nově nabitým elánem si posbírám všechny věci do vaku a to i krumpáč...možná se bude hodit.. Vyjdu tedy před chatu a studený chladný vánek mi pohladí tvář, což je velice osvěžující. Na nebi je vidno hodně hvězd a i měsíc svíti poměrně jasně. Nemusím se tedy strachovat o světlo a vydám se tedy na cestu. Jdu celkem pomalu, jelikož je noc a já nemám kam spěchat. Mám celkem strach a tak si lehce pískám. Po nějaké době toho však nechám, jelikož vlci mají dobrý sluch...a ...čich.... uvědomím si..naštěstí jsem neurazil moc cesty a když si k sobě čichn, málem se mi obrátili oči....no co už.... |
| |
| Všechna jeho slova doslova hltám a je to na mě vidět když domluví skousnu si ret a je vidět že o něčem přemýšlím ale snažím se udržet si na tváři nechápavý pohled to aby mi řekl co možná nejvíce bez jakéhokoliv vysvětlení.. Aha tak jsem se dozvěděla prár zajímavejch věcí a jak se pát dál tak opatrně aby to nepoznal??Sakra.. Svůj nechápající výraz ještě prohloubím a opět začnu mluvit.. Aha promiňte jsem velmi hloupá..A můj pán Gomez také věří v boha?A Co vy co dělatáte celý den..Teda chci se zeptat co jako obnáší to povolání Mága ohně a jsou taky jiní mágové?? Snažím se nasadit prosebný pohled a ukázat jak moc mě to zajímá ač mi doslova drásá srdce že duchovnímu hraju takovou komedii s mou nechápavostí a přitoum všechno co řekne chci popužít k útěku.. |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Kde ta musela vyrůstat. Naznačuje můj obličej otázku, kterou nechci vyslovit nahlas, jelikož nechci urazit dívčiny rodiče ani příbuzné, kteří ji vychovávaly. Na místo toho se jen mile usměji a pokračuji ve svém výkladu. „Ano. Gomez také věří v boha, ale trochu jinak než já. On se řídí svojí svobodnou vůlí, kterou Innos dal lidem. Já se řídím jeho zásadami a ctnostmi.“ Odpovím a podívám se směrem ke Gomezovi, který si hoví ve svém křesle. dalo by se dokonce říci, že si tam hoví jako prase v žitě, které je naprosto spokojené. „Být mágem vyžaduje hodně disciplíny a poslušnosti. Do našich řad tedy může vstoupit jen ten kdo prokáže, že je toho hoden. U nás se pak může naučit magii, výrobě run a zapisování kouzel do svitků, ale to trvá velice dlouho.“ Promluvím, jako bych s tím měl hodně bohaté osobní zkušenosti. „V Novém táboře by jsi mohla najít mágy vody, kteří se pokoušejí bariéru zničit. Bohužel se jim to ještě nezdařilo...a v sektě jsou zase nějací Guru, ale o jejich magii není mnoho známo. O tom by ti mohl povědět Lester.“ Ukážu ti na muže v bederní roušce a košili z vydělané kůže. Je to vlastně jediný muž zde na oslavě, který nepatří k tomuto táboru. |
| |
| Noc ->výprava na vlky: Berion Pozdě v noci jsi se náhle probudil a jelikož se znáš tak víš, že jen tak zase neusneš. proto jsi se rozhodl vydat se na vlky, což je tvoje zkouška poctivosti, kterou ti Diego zadal. Pomalu dojdeš k hradní bráně, které je jen kousek od brány Severní, kterou musíš vyjít ven. U hradní brány vidíš nějakého muže, je oděn jenom do vězeňského oblečení, které dostal každý, než ho sem zchodili z vnějšího světa. Ten muž je Taurus, který se vrátil z Nového tábora. Nijak zvláš» si ho nevšímáš a zamíříš k Severní bráně a následně k mostu, který hlídají dva strážci. Nevěnují ti moc pozornosti a nechají tě pokračovat v cestě. Pomalým, obezřetným krokem dojdeš až ke korytu řeky, kde se prý nachází smečka oněch vlků... |
| |
| Mile se usměji.. Skvělé další informace a podanné velice srozumitelně..Mohly by se někdy hodit... Opět se mile usměji a nasadím trochu přijatelnější výraz ale je na něm stále vidět trocha nechápavosti a toho jak mě jeho povídámí velice zajímá.. Jen doufám že to hraju převědšívě nechci aby na mě padlo podezdření..Co z něj dostat dál...No náplň práce a pak přebruslit nemápadně ke Gomezovi.. Aha chápu promiňte že ještě obtěžuji ale jaká je tedy náplň vaší každodení práce a také jste se zmíni o nějáké bariéře jak se dá zničit?A co to vůbec je?Pomiňte jsem opravdu hloupá a moc toho nevím.. A už mě nebaví takhle se pořát srážet prostě mi řekni co víš..A já půjdu a budu spokojená.. usměji se nad svou myšlenkou a pokračuji s nechápavím výrazem.. A co s tím má společného můj pán..? |
| |
| U korata řeky -> vlci: Tauruse ani stráží si nevšímám. Cestou pozoruju krajinu. Jdu velmi pomalu. Když konečně dorazím k vlkům, přikrčím se a podřepnu si ve křoví. Určitě mě uvidí dřím než se k ním přiblížím a s touhle výzbrojí je nedám. Co teď?... Pomyslím si nahlas. Past asi neudělám, na to nemám prostředky..otevřený boj je taky celkem k ničemu. Je tu ta řeka..., ale ty vlky potřebuju obejít.... Porozhlédnu se tedy po okolí, vlky ale stále sleduji. Musím se jim dostat do zad... U břehů je řeka určitě mělká....a tak toho chci využít....Stále se tedy dívám po okolí,.... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: „Poté co trestanci převzali moc nad údolím byl král nucen vyjednávat a Gomez ho přiměl k této dohodě, která platí už mnoho let. On sem bude dodávat vše co bude Gomez chtít a Gomez mu bude dodávat rudu.“ Začnu pěkně od konce, jelikož Gomeze nemám moc v lásce a chci ho odbít co nejdříve. „No já každý den stojím před vchodem do sídla kouzelníků a hlídám. Někdy přijímám kurýry z Nového tábora, nebo vnějšího světa. Nějakému strážci vždy předložím seznam věcí, které náš řád potřebuje a oni nám je donesou. Jinak neopouštíme nádvoří hradu.“ Pomalu přejdu k nedalekému stolu, kde si doliji číši vína a pomalu ji začnu upíjet. „Po večerech a o volných chvílích se upírám ke studiu a čtení knih. Jiní z našeho řádu zase vyrábí kouzelné runy a magické svitky, další míchají lektvary a to je asi vše co ti o nás mohu říci.“ Opět usrknu trochu vína. „Příběh o magické bariéře je příliš dlouhý, než abych ti ho zde mohl vyprávět, ale zatím se nám nepodařilo zjistit co se při jejím stvoření stalo špatně ani jak ji zničit, nebo se dostat z její moci. Nikdo kdo se pokusil projít zpět, nepřežil.“ |
| |
| po celou dobu když Milten mluví se jen usmívám a kívám hlavou.. Aha..ýtečně už mi začíná být všechno jasné tenhle člověk by mi mohl pomoci ale myslím že by nikdy nezradil svého boha ale vypadá to že svého pána ano protože z jeho výrazu soudím že he nemá příliš rád..Je čas na druhou fázyx tohoto vyptávání se odlehčit atmosféru ale zárověň ukázat jak moc se mi tu nelíbí ale jen velice nenápadně..Dále potřebuji zjistit více o přechodu ze starého do nového tábora a také více o té bariéře..A také co že to vyrábí za magické předměty..Ale hlavně nenápadně.. Opět nasadím nechápavý výraz jako kdyby na mě mluvil úplně cizím jazkykem.. Promiňte pane jsem hloupá ale říkala jsete že přijímáte kurýry z nového tábora..A tam je i ta bariéra on je tu nový tabor?Co to je?A tam je můj pán také pánem?Nechápu to promiňte..A co že to vyrábíte za magické předměty a co dělají... Pak sklopím oči k zemi a je vidět že jsem hodně posmutněla.. Víte když jsem byla jestě doma také jsem vyráběla věci že drřeva..Vím že se to nedá srovnávat s vaším uměním ale mě dělali obrouvskou radost a docela jsem to i uměla..Hodně jsem vyřezávala koníky..A podobné hračky..Teď si s nima možná hraje můj mladší bratr.. Je vidět že jsem opravdu smutná a dokonce to ani nehraju je to holý fakt ale i tak se mi kdesi hluboko v hlavě mihne myšlneka.. Výborně všechno jednou ranou... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Nevím jestli jsi opravdu hloupá, ale zase jsi mladá, nezkušené a na svobodě tě moc nezajímaly události z hornického údolí... „Tohle místo se nazývá kolonie. Uvnitř jsou tři tábory. Nový, Starý a tábor Bratrstva. Každý se zabývá něčím jiným, ale jenom Starý má zboží z vnějšího světa a díky obchodním paktům je prodává i do Tábora sekty. V Novém táboře jsou vrazi a všichni, kdo se chtějí jen celý den povalovat. Nejsou tam žádné stráže, a tak tam platí nepsané zákony silnějšího.“ Nechám se trochu unést svým povídáním o věcech, které tady jsou všem jasné, jen téhle křehké dívce ne.. „Ne Gomez v novém táboře nemá žádný vliv a na magické věci se mě raději neptej. Nemusí tě to zajímat...“ Při těchto slovech na tebe mírně mrknu, aby jsi poslechla a více se na věci spojené s magií neptala. nechci k nám totiž upoutat zbytečnou pozornost rudobaronů, nebo Gomeze. „Tak ty máš bratra...kolik mu je let?“ Odvedu náš hovor na jiné téma, které sice není tak zajímavé, ale mě pomůže pochopit tvůj osud, který tě postihl... |
| |
| Starý tábor - Gomezova rezidence - Oslava: Slavnost pořádaná Gomezem, pro nejbližší okruh jeho lidí se pomalu táhne dál. Hosté se vesele baví s děvčaty, řeší vážné záležitosti s Gomezem, Ravenem, ale i mezi sebou. Lester přesvědčí Gomeze o nových cenách drogy a dalších věcech. Thorus Diegovi nakáže, aby k němu už neposílal nováčky, že prý ho už velice štvou a pak zmizí s jednou z dívek někde v útrobách sídla. Všem je sice jasné co spolu jdou dělat, ale nikomu to nijak nevadí, jelikož k tomu dal Gomez Thorusovi souhlas. Seraphia ,která hbitě doplnila drogu do všech vodních dýmek a dalších zařízení na její konzumaci se nyní plně věnuje Gomezovi, Ravenovi a Ianovi, které tak naplno zaměstnává. S tím jí pomáhá ještě Natalie, která se doposud věnovala Testerovi. Ten už musil odejít, aby se stihl vrátit o svého tábora ještě před úsvitem a nepoštvat tak proti sobě Baaly. Diego se zbytek večera vesele baví s Cathin, které řekne spoustu zajímavostí o kolonii, bariéře a táborech. Milten se dlouho do noci vybavuje s Artií, která mu pomalu převypráví snad celý svůj život. On ji naoplátku poví něco o účincích lektvarů a nějakých kouzel. Artia se tak dozví o všech účincích různých lektvarů a některých jednodušších kouzel. Škoda jen že Artia nevlastní žádné svitky, jelikož ty o proměnách člověka ve zvíře jsou velice zajímavé. Takhle se to táhne pomalu až do časných ranních hodin, kdy už jsou všichni pořádně unavení, nevyspalí a to je ještě čeká plný den práce. Tedy všechny až na Rudobarony, kteří si mohou přispat. *** Během oslavy ani v kolonii život neustal. Berion vyčkával ve svém úkrytu před vlky až do časných ranních hodin, než se mu naskytla výborná příležitost na vlky zaútočit. Ta přišla v době kdy se několik vlků mezi sebou porvalo o jednoho krysokrta, kterého společně zabili. Rozhodl se tedy zaútočit. S kyjem pevně v ruce se tedy vrhl na nejbližšího vlka, kterému těžkým kyjem a přesně mířeným úderem rozdrtil lebku. Vlk zaúpěj bolestí a sesunul se k zemi mrtev. V tom se k Berionovi upřeli oči zbývajících pěti vlků, kteří na sebe doposud jenom nevraživě vrčely. Ihned se na chudáka Beriona vrhly, když v tom zasvištěl vzduchem šíp a jednoho z nich skolil. Než se ostatní vlci stačili vzpamatovat ze smrti svého dalšího druha, zasvištěl další šíp. S druhým šípem se rychle vzchopil i Berion, který mlátíc kyjem okolo sebe hlava nehlava k zemi srazil dalšího vlka. Bohužel se mu nepodařilo včas uniknout ostrým zubům posledního zbývajícího vlka, který se mu bolestivě zakousl do nohy. Podlomila se mu kolena. V tom vzduchem zahvízdl poslední přesně mířený šíp, který i tohoto vlka usmrtil. Když se Berion konečně vzpamatoval, spatřil před sebou muže. Iana, vracejícího se časně z rána zpět do dolu. „Příště si dej větší pozor.“ Zasměje se Ian a pokračuje dál k dolu. Není zcela jasné jestli si tě nepamatuje či si jenom nevzpomíná, že také patříš k jeho kopáčům, ale nijak tě nezatěžuji tvými povinnostmi v dole. Přece jen máš ještě dva dny volna, které hodláš naplno využít. Milex byl dnešní noc nucen strávit v jeskyni v novém táboře, kde se musel schoulit u ohně, jelikož se mu nepovedlo najít si žádný nocleh. Ráno ho probudil až drsný hlas žoldáka Gorna, který si šel zrovinka dát ranní rozcvičku. Ned noc strávil v relativním bezpečí své provizorně opravené chajdy stojící těsně za branami Starého tábora. Ráno ho čeká jedno příjemné překvapení, což je několik žhavých uhlíků v ohni, které stačí jenom rozdmýchat a nad nimi zbytky mrchožrouta, kterého včera ulovil. Taurus celou noc proseděl u ohně před Hradní branou, ve Starém táboře, tak není divu že je nyní velice unaven a ospalí. Ronn je stále ve zřícené věži, kterou si zabral jako své útočiště. Morty a Rog-Harr spali ve své chajdě v Novém táboře. Jinal se během noci nestalo nic zvláštního ani podivného. Jenom nyní kdy slunko pomalu míří k obzoru, se nad kolonií stahují mračna, což značí že bude pršet…a to dosti silně. Ráno kolem deváté hodiny je už zase vše při starém, snad jen s tím rozdílem že Thorus, stojící před hradní branou se tváří nad míru spokojeně. Jako by se mu splnilo nějaké dávno očekávané přání. Diego opět sedí před svou chajdou, sic vypadá nadmíru vyčerpán, ale stále se na všechny usmívá svým osobitým způsobem. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Po oslavě, jenž skončila v časných ranních hodinách naženu děvčata do postelí s tím že uklidíme ráno. Stejně budeme muset vstát jako vždy, abychom vše připravili. Ráno kolem půl osmé což je čas kdy obvykle vstávám a nastupuji ke svým povinnostem se probudím. Jsem ještě hodně utahaná, bolí mě sice celé tělo, ale musím vstát. "Vstávat, už je ráno." Pokusím se probudit Cathin a Artiu. Když se mi to nepovede jenom slovy, tak k oběma dívkám přijdu a začnu s nimi třást dokavaď se neprobudí. "No tak vstávejte. Musíme uklidit nepořádek po včerejší oslavě." Oznámím jim náplň dnešního dopoledne... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Po oslavě, jenž skončila v časných ranních hodinách naženu děvčata do postelí s tím že uklidíme ráno. Stejně budeme muset vstát jako vždy, abychom vše připravili. Ráno kolem půl osmé což je čas kdy obvykle vstávám a nastupuji ke svým povinnostem se probudím. Jsem ještě hodně utahaná, bolí mě sice celé tělo, ale musím vstát. "Vstávat, už je ráno." Pokusím se probudit Cathin a Artiu. Když se mi to nepovede jenom slovy, tak k oběma dívkám přijdu a začnu s nimi třást dokavaď se neprobudí. "No tak vstávejte. Musíme uklidit nepořádek po včerejší oslavě." Oznámím jim náplň dnešního dopoledne... |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Když ráno žekne Seraphia abychom vztali trochu otevřu oči ale když vidím jak třese s Cathin zase je zavřu a dělám že ještě spím.. Bude legrace.. Jsem opět plná energie a mám jí na rozdávání a hned jí to dám také pocítit.. Když přijde i ke mě a začne se mnou třást jsem na ní už připravena chytnu jí rukama za útlí pas a svojí vlastní vahou jí překulím a překulím se na ní začnu jí píchat do žeber a lochtat.. A začnu si hrát na ní... Vztávat už je ráááááno... Začnu se hlasitě smát a dívám se na ní upřímným pohledem aby věděla že je to celé vtip.. Nepřestávám jí ale lochtat.. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Když ráno žekne Seraphia abychom vztali trochu otevřu oči ale když vidím jak třese s Cathin zase je zavřu a dělám že ještě spím.. Bude legrace.. Jsem opět plná energie a mám jí na rozdávání a hned jí to dám také pocítit.. Když přijde i ke mě a začne se mnou třást jsem na ní už připravena chytnu jí rukama za útlí pas a svojí vlastní vahou jí překulím a překulím se na ní začnu jí píchat do žeber a lochtat.. A začnu si hrát na ní... Vztávat už je ráááááno... Začnu se hlasitě smát a dívám se na ní upřímným pohledem aby věděla že je to celé vtip.. Nepřestávám jí ale lochtat.. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Co to bylo... Nejprve se zaleknu, ale hned na to zaslechnu její smích a ucítím její lochtavé doteky na svém těle. Chvilku jako bych se snažila vzdorovat smíchu, který ve mě její doteky vyvolávají, ale nakonec to vzdám a začnu vesele pištět a svíjet se v křečích, z čehož je možno usoudit že jsem velmi lechtivá. "B..b...bože..." vykoktám ze sebe v návalech nekončícího smíchu... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Co to bylo... Nejprve se zaleknu, ale hned na to zaslechnu její smích a ucítím její lochtavé doteky na svém těle. Chvilku jako bych se snažila vzdorovat smíchu, který ve mě její doteky vyvolávají, ale nakonec to vzdám a začnu vesele pištět a svíjet se v křečích, z čehož je možno usoudit že jsem velmi lechtivá. "B..b...bože..." vykoktám ze sebe v návalech nekončícího smíchu... |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Už jsem si myslela že není lechtivá.. Po chvilce z ní ale slezu udělám kotoul posadím se a trochu dětinsky se na ní dívám hravým veselím pohledem.. Legrace tu chybí.. A vida slečna je lechtivá... Ještě naposledy se nakloním a páchnu jí lechtivě do žeber.. A začnu se smát... Tak co budeme dělat?? Zeptám se ač odpověď asi dobře znám..Uklízet to co ty prasata nadrobili ale to je šance pro mne.. |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Už jsem si myslela že není lechtivá.. Po chvilce z ní ale slezu udělám kotoul posadím se a trochu dětinsky se na ní dívám hravým veselím pohledem.. Legrace tu chybí.. A vida slečna je lechtivá... Ještě naposledy se nakloním a páchnu jí lechtivě do žeber.. A začnu se smát... Tak co budeme dělat?? Zeptám se ač odpověď asi dobře znám..Uklízet to co ty prasata nadrobili ale to je šance pro mne.. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "No teď se pustíme do práce. A až to bude vše hotové, tak si trochu oddychneme." Oznámím dívkám, pomalu vstanu a zamířím ke dveřím pokoje. "Sejdeme se dole v sále." Je poslední věc kterou jim řeknu než zamířím ven... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "No teď se pustíme do práce. A až to bude vše hotové, tak si trochu oddychneme." Oznámím dívkám, pomalu vstanu a zamířím ke dveřím pokoje. "Sejdeme se dole v sále." Je poslední věc kterou jim řeknu než zamířím ven... |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Chudák těď neví čí je.. Podívám se na Cathin která stále leží ve své posteli a vlezu si k ní... Pohladím jí po vlasech a řeknu.. Vztávej princezno máme moc práce.. Dívám se na ni a přemíšlím.. Jak jen se s ní bavit o plánu na útěk když se ještě moc nezmáme co já vím třeba se jí tu líbí..Sakra jak to jen zjistit.. |
| |
| Před starým táborem Poté co vstanu a ucítím vůni pečeného masa, protáhnu se a dojdu se umýt k řece... Potom párkrát fouknu do uhlíku, aby jsem znovu ohřál již opečeného mrchožrouta... přihodím do ohně pár klacíků, vezmu Diegův meč a jdu do starého tábora... Cestou sinikoho nevšímám až na pár kopáčů, kteří se mýjí v žumpě pod hradem... Pohledem na to se mi zvedne žaludek... V dáli už vidím sedět u své chytky Diega... Dojdu kněmu a řeknu: Dobré ráno Diego, moc si mi pomohl tím že si mi půjčil svůj meč a proto by jsem tě chtěl pozvat na upečeného mrchožrouta, kterého jsemtvým mečem zabil... |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Ještě jsem docela ospalá,ale pokouším se to přemoct... "Kůrnik..." proběhne mi hlavou,když si vzpomenu na Ravena "No,snad zapoměl..." pomyslim si a vstanu z postele. Docela mě překvapí když zehlédnu Artiu jak Seraphiu lechtá... No,přece jsou mladší než já,musí si užívat,mě osobně by neulechtali ani moje děti... "Zajiamlo by mne co dělá Eric a Sylva..." proběhne mi hlavou,přičemž si na ně vzpoenu... Je to přece tak dávno! Už musí žít svůj vlastní život...A za mě se jen stydět... |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Ještě jsem docela ospalá,ale pokouším se to přemoct... "Kůrnik..." proběhne mi hlavou,když si vzpomenu na Ravena "No,snad zapoměl..." pomyslim si a vstanu z postele. Docela mě překvapí když zehlédnu Artiu jak Seraphiu lechtá... No,přece jsou mladší než já,musí si užívat,mě osobně by neulechtali ani moje děti... "Zajiamlo by mne co dělá Eric a Sylva..." proběhne mi hlavou,přičemž si na ně vzpoenu... Je to přece tak dávno! Už musí žít svůj vlastní život...A za mě se jen stydět... |
| |
| před ST Kouknu na Neda a pak na Diega Diego zde je ten seznam trochu jsem se tam zdržel abych si prohlédl celý důl a kousek kolonie a nebýt dvou rtemplářu tak mě zabil vlk povýprávím jim své maléí dobrodružství a pak hlaydově kouknu na maso. mohl bych? Otáži se Neda. |
| |
| Nový tábor - Chatrč: Ráno se kupodivu probudím dříve než Morty, který šel spát o něco dříve nežli já. Nevím čím to je, ale nijak mi to nevadí a ani mě to netrápí. Chtělo by to probourat okno...takhle sem nejde žádný vzduch... Povzdechnu si když se nadechnu vydýchaného vzduchu, který je v chatrči. Pak pomalu vstanu z postele, obléknu se do svého tuláckého stejnokroje a vyjdu ven před chajdu, kde se nadýchám čerstvého vzduchu. Snad se mi dnes poštěstí... řeknu si a bez snídaně vyrazím nazdařbůh táborem...Nemám žádný cíl, no vlastně ano. Rád bych našel toho člověka se kterým sem včera mluvil. Myslím že se jmenoval Milex. |
| |
| Starý tábo; Diego Jistěže... Ale ten mrchožrout je v mé provizorní chatě, takže tam musíme nejdřív dojít... Mimochodem já jsem Ned... otočím se na Tauruse a podám mu ruku... Diego, jdeš tedy taky??? řeknu a podám meč jeho majiteli... Měli bychom jít, aby to maso něco nesežralo, nebo někdo... řeknua netrpělivě přešlapuji... |
| |
| Cesta zpět do tábora s Ianem -> za Diegem Jsme rád, že jsem v podstatě splnil úkol,ještě víc mě ale potěšilo, že je tu Ian. Ten, dyž se přiblíží, je obdařen mým lehkým úsměvem a býrazem vděčnosti. Iana...příteli...děkuji ti za pomoc. Díky Inossovi, že ti mě seslal.. Poděkuji mui nahjlas a jdu s ním zpět do tábora. Cesta je poměrně klidná a já jsem za to velice rád. Potom ale lznovu ucítím něco teplího na své noze. Podívám se tedy na ní a vidím, že po ní stéká poměrně dost krve. Z oblečení si udělám provizormí obvaz a pokračuji v cestě. Když na to tak mysím, noha dokonce i bolí.Ale není to nic moc. Když se vrátíme do tábora..najdu Diega , u kterého jsou dva muži. Jednohouž jsem viděl...byl to Taurus. A druhý je prý Ned. Přijdu tedy blíž a ty co mě vidí přikývnu jen pokývnutím hlavy a zbytek oslovím. Zdravím přítelé....kdo mne nezná..jsem Kopáč...prostě Kopáč Řeknu s lehkým úsměvem na tváři. Chvíli počkám a pak se dám s Diegem do řeči. TAk jsem tedy udělal co jsi chtěl...., jak vidíš...měl jsem trochu problém..to víš..chtělo by to zbraň..a ne klacek. Pohodím si se svým "kyjem" a pak jen čekám na reakci. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána ; Ned , Taurus , Berion: Takhle po ránu mám zarudlé líce a jsem evidentně hodně unaven po bouřlivé noci, kterou jsem zažil na hradě. bylo to docela příjemné zase poznat nové milé tváře, ale bohužel povinnosti volají a já si nemohu dovolit je zanedbávat. Neda, který ke mě přijde a promluví nevnímám skoro vůbec, přece jen bolí mě a motá se mi hlava tak se není čemu divit. Potom když domluví se k nám připojí i Taurus, který celou noc strávil před branou do hradu, kam ho stráže nechtěli pustit. „Jo díky.“ Odpovím mu okamžitě a seznam si od něho převezmu a strčím ho do kapsi u kalhot. Mrchožrout...o čem to mluví... Tázavě se na něho podívám, ale pak můj pohled utkví na mrchožroutovi, kterého si peče několik kopáčů kousek ode mne. Není to nic neobvyklého a já si těchto věcí už ani moc nevšímám. „Ne jsem po jídle a mám spoustu práce. Ale díky.“ Odpovím nedovi s úsměvem. A ani mu nelžu jelikož jsem se u Rudobaronů nacpal jak jen jsem mohl a teď to budu snad celí týden trávit. Alespoň mám takoví pocit. Nakonec se můj pohled zastaví u Beriona, kopáče, který mě považuje za přítele což není docela pravda, ale já mu to nevymlouvám. "No na zbraň si musíš vydělat, ale něco slušného tě bude stát majlant." Zasměji se na tebe. „Kolik stínů jsi už vlastně přesvědčil?“ Zeptám se tě nakonec, abych mohl tvoji Iniciaci ke stínům ukončit a popřípadě tě nechat jít za Gomezem, který by tě možná přijal...ale nevím, jestli by bylo moudré ho nyní budit. přece jen prožil si bouřlivou noc... |
| |
| U Diega: Trochu mě zarazilo, jak na mě reagoval, naní nijak moc vlídný a to mi vadí. No je mi jasné, že to něco bude stát.... Pohodím na něj hlavou a pak ještě řeknu: No..já už přesvědčil všechnya, které potřebuji..., takže?? Zeptám se s lehkou argancí v hasu a gestech. Potom si zase začnu pohazovat s kyjem a pozoruji dva pány vedle nás. A.....jaká byla noc?? Hm?? byli tam i lehčí děvy??.... Šibalsky se na něj podívám a pozvednu tázavě obočí.... |
| |
| Starý tábor - Hradní brána ; Ned , Taurus , Berion: „Pak jdi za Thorusem, že je vše v pořádku a že tě posílám za Gomezem. Nevím jestli Gomez ještě nebude spát, ale kdyby náhodou ne tak ho skus přesvědčit o svých kvalitách. Pokud bude spát tak budeš muset počkat....“ Odpovím ti s úsměvem, ale je na mě vidět, že jsem velmi nevyspalí a že bych si potřeboval trochu odpočinout. „No ženy tam byly, ale pokud ti je život milí tak na ně ani nepohlédneš natož, aby jsi na nějakou promluvil.“ Okamžitě se seznámím s jistými pravidly a vyberu si k tomu verše. Přece jen má nálada je velice povznesená a já si o sobě myslím, že jsem dobrý básník, i když s tím okolí většinou nesouhlasí. |
| |
| Starý tábor Tak někdy jindy... řeknu a trochu mě to zamrzí ale usměju se na Tauruse a pronesu: Tak kamaráde, musíme toho mrchožrouta sníst sami, máš něco za co by jsme si mohli koupit nějaký chléb a víno?? zeptám se a jdu směrem k tržišti... Potřebuju nějakou zbraň, musím jít ještě ke kováři, ukovat si nějaký meč... řeknu směrem k Taurusovi... Musím si nějak vydělat, jinak tady pojdu... pomyslím si a příjdu k jednomu z obchodníků... Zdravím, měl by jsem na tebe jednu prosbu, nevíš kde by jsem si mohl vydělat nějakou rudu???zeptám se ho s nadějí že mě poví to co potřebuju... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jsi jeden z mnoha anonymních kopáčů Starého tábora, který se před nedávnem dostal z dolu, aby si trochu odpočal. Máš jen svůj věrný krumpáč, kterým rubeš rudu nějaký ten kyj na obranu a na sobě krom vězeňské košile ještě Lehké kalhoty kopáče, které jsi získal jako odměnu za dlouholeté služby v dole. Jelikož v táboře už nějaký ten pátek jsi tak znáš mnoho vlivných lidí a víš, kde hledat další. Například se znáš s obchodníky Fiskem a Dexterem, které vždy najdeš na tržišti. O Fiskovi ještě víš, že prodává kopáčům zbroje. Dále znáš kuchaře Snafa, který ti každý den dá tři porce ragů ze žravých štěnic. není to sice nic moc, ale něco jíst musíš. O Scattym víš, že tě může za 50 nugetů naučit bojovat, nebo že u něho můžeš uzavřít sázky na zápasy, které pořádá v aréně. Taky se znáš s Ianem, což je vůdce dolu, kde jsi pracoval a s Diegem, který se stará o nové duše v kolonii. Víš, že Huno je kovář a že také prodává věci potřebné ke kovařině...To by byly ti důležití lidé, které znáš. Samozřejmě i mezi kopáči máš spousty známých, ale ti k vyššímu postavení nepomohou. Nyní se nacházíš ve Starém táboře, sedíc na lavičce před svou chajdou, kterou jsi si kdysi postavil. je jen skromně zařízená a u vnitř nemáš nic víc než lůžko, pařez sloužící jakožto stůl, žídly, truhlu a pár dalších osobních věcí...´ |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro "Tak rychle...musím e to dole uklidit dřív než se Gomez a jeho muži probudí. Snídani si dáme potom." Oznámím jim okamžitě co je v nejbližších hodinách čeká a pak si z komůrky vezmu vědro, které naplním vodou, handru a sejdu dolů, kde se pustím do podlah, které jsou zaneřáděné blátem a zbytky jídla co sem Natahli včerejší hosté... |
| |
| Nový tábor - Chatrč: Ráno se probudím trochu déle než je u mne obvyklé. Mohou za to dveře, které jsme včera zhotovili a které do vnitř naší chajdy nevpustí mnoho světla, a tak mě nemohou probudit sluneční paprsky. Když se konečně probudím a obléknu se, všimnu si že Rog - Harr je už pryč. No dlouho jsem spal... Odfrknu si a pomalu vyjdu ven před chatrč. Ruce si zandám do kapci svého oděvu, kde nahmatám pytlík drogy z bažiny, kterou jsem včera získal od jednoho neš»astného překupníka. Jsem to ale hlupák....teď ji rychle prodat a vydělat si tak slušné prachy... Zaraduji se nad svým brilantním nápadem jak rychle získat minimálně čtyři sta nuggetů magické rudy a konečně se pustit do výstavby kovárny. Přece jen já i Rog-Harr jsme kováři, a tak nevidím jediný důvod proč bychom se neměli živit tím co umíme nejlépe. „Nejdřív, ale prodat drogy, pak se nasnídat a nakonec se podívat po táboře. Přece jen ještě tu mnoho lidí neznám…“ Promluvím spíše jen pro sebe, ale přesto hlasitě a zřetelně všem co jsou v mém okolí, což je jen několik banditů a tři žoldáci postávající u ohně s Gornem. |
| |
| Nový tábor -jeskyně-Milex Poté co se proberu si hned všimnu Gorna který jde kolem jeskyně ve které jsem spal moc si ho nevšímám spíš se soustředím na bolest kterou mám po celém těle a jen si rříkám Zítra už doufám budu spát v jiném pohodlí sice nevím jak to udělám ale,zázraky se dějí trochu se protáhnu a pokusím se vzpomenout na to jméno toho obchodníka a cestu k němu když si trochu pročistím mysl a ,když si na vše vzpomenu vydám rovnou k němu když procházím po táboře upouta mě jen rudná halda u které see na chvíly zastavím aříkam si kolik nugetů tam asi je jelikož jsem od včerejška zmoudřel je mi jasné že pokoušet se k ní dostat je zbytečné když si vzpomenu proč jsem tady jdu za sharkym Zdar posílá mě jeden obchodník Fisk se jmenuje bydlí va starém táboře a potřebuje někoho kdo by s nim obchodoval a bejt tebou bych to udělal von totiž neni moc chytrej protože draho nakupuje a levně prodává takže bys nad nim mohl slušně vydělat ale nenech se voklalmat TAK CO PLÁCNEM SI . |
| |
| Nový tábor -jeskyně-Milex Milex se ráno tedy vydal za překupníkem, kterého mu doporučil Rog-harr při jejich večerním rozhovoru. Tento obchodník sídlí jenom kousek od Laresovi chatky. Většinou ho můžete najít před jeho chajdou jak sedí na lavičce a vyhlíží zákazníky.
Jako vždy Sharky sedí na lavičce před svou chajdou a vyčkává na někoho, komu by mohl prodat nějaké své zboží, když v tom k němu přijde Milex a přednese mu svůj návrh. Sharky se netváří, že by tomu co Milex říká kdovíjak věřil, jelikož Fiska trochu zná a ví že to není debil za jakého ho Milex pokládá. „Vyři» mu, že se mnou může počítat.“ Odpoví ti bez nějakého dlouhého přemýšlení, jelikož mít obchodního partnera ve Starém táboře znamená zboží z vnějšího světa, které zde je obzvláště ceněno. „Chceš si taky něco koupit?“ Zazubí se na tebe svými zažloutlými, křivými zuby, které by potřebovaly trochu přidat na pravidelné osobní hygieně. |
| |
| Nový tábor -jeskyně-Milex Já rád bych ale nemám žádné nugety ale je na tobě jak si vážíš toho že sem ti zařídil partnera a šibalsky se zasměji i když je nepradě podobné že by mi něco dal zadarmo ale jak už sem řek zázraky se dějí ale radši se chystám k odchodu abych byl připravenej kdyby na mě zaůtočil |
| |
| Nový tábor -jeskyně-Milex: „Fisk mě potřebuje víc než já jeho, takže pokud chceš odměnu, jdi za ním.“ Odpovím ti skřípavým hlasem, ale také s mírně povzneseným výrazem, který má na svědomí droga z bažiny, kterou mu včera prodal nějaký muž. Je to dobré hulení, ale nesmí se to s tím přehánět jak se mu nyní potvrzuje a čehož si mohou všimnout i ostatní, jelikož je na jeho povahu klidného člověka až neobvykle náladoví. Dalo by se říci, že je chvílemi i výbušný…. „Pokud nechceš nic dalšího...“ Pokrčí Sharky rameny na znamení, že váš obchod je už uzavřen |
| |
| Nový tábor - Starý tábor- Milex V tom případě jdu spokojeně pomalu k starému táboru ale radši se rozhlížím po nějakých zvířatech která by mě mohla ohrozit když dorazím k starému táboru jdu k fiskovy a řeknu mu že sem sehnal jeho partnera a a» mi dá odměnu Hele jeden obchodník jmnuje se sharky je teď tvůj partner asi se už znáte jo a když jsme v tom tak za odměnu chci že se za mě přimluvíš abych se stal stínem bereš a nastavím mu ruku a čekám jestli my ji podá taky |
| |
| Starý tábor - Tržnice – Milex, Ned, Taurus: Je časně z rána a tábor už žije svým pravidelným životem. Obchodníci Dexter a Fisk spolu vesele hovoří, dohadují se o cenách zboží a dalších věcech kterým rozumí jen zasvěcení obchodníci.U nich postávají ještě dva muži, z nichž se jeden z nich táže Dextera na nějakou práci za kterou by mu něco zaplatil. Ten však jenom kroutí hlavou a dále se věnuje Fiskovi. Ti muži co u nich postávají jsou Ned a Taurus. Dále je na tržišti jeden Novic ze sektovního tábora, který se snaží dva kopáče přivést na správnou cestu. „...Jedině on je spása...on nás vyvede...“ Zaslechnete část nějakého rozhovoru, kde Novic vychvaluje prozřetelnost svého boha... Nikdo z vás tomu však nevěnuje mnoho pozornosti, když se v tom objeví Milex, který zamíří ihned k Fiskovi a aniž by počkal až domluví tak ho přeruší se svou žádostí o jeho hlas. „Fajn...“ Odpoví mu Fisk a dá se do smíchu, který spíše připomíná vrčení divokého psa. „Jsem rád, že tu alespoň někdo dělá něco užitečného.“ Prohodí k Dexterovi. „Jistě nyní se za tebe přimluvím u Diega...“ Odbude jeho štědrou nabídku a dál pokračuje v rokování s Sextetem o cenách zboží v kolonii a dalších nudných věcech. |
| |
| Starý tábor - Tržnice – Milex, Ned, Taurus: Potom co my tohle Fisk řekne na chvíli si sednu k ohni a přemýšlím co budu dělat. Už sem tady den a ještě sem nejedl to chce pořádně usmaženého mrchožrouta. Potom co si to promyslím si šáhnu na meč a jdu směrem k severní bráně když tam dojdu vyjdu ven do divočiny a trochu my to připomene starý život vytáhnu meč a rozhlížím se po nějakém mrchžrotovy nebo vlkovy a hledám je v lese a nebo spíš na okraji. |
| |
| Starý tábor K sakru...! zakleju si a podívám sena Tauruse: Tak pojď jdeme se teda najíst... řeknu a jdu k jižní bráně za kterou kousek od tábora stojí moje provizorní chajda... Dojdu k ní a vejdu dovnitř... Ucítím vůni kořeněného masa a už se mi začnou sbíhat sliny... Mášnějakýnůž kterým bychom mohli okrajovat maso??? zeptám se Tauruse... |
| |
Starý tábor Před dřevěnou chatkou sedí muž na lavičce. Jeho lehké kalhoty a vězeňská košile jasně ukazují, že dotyčný se živý kopáním. Má černé vlasy stejně jako oči. Sedí klidně a kouká do prázdna, přemýšlí. Sedí tam ještě chvíli a jako a znamení se zvedne a pomalu se vzdaluje od své chatky... Jeho kroky směřují na tržiště. Přesněji za Fiskem nebo Dexterem. Jakmile na nějakého z nich narazí ptá se jich po nějaké práci, nebo po něčem za co by si mohl trochu přivydělat. Jen prý, že to teď nespěchá, že má zatím času dost. Přešlapuje na místě a trochu netrpělivě čeká co mu na to odpoví. Za celý rozhovor mu sem tam tiše zakručí v břiše. |
| |
| Starý tábor - Tržnice – > Jižní brána ; Milex, Ned, Taurus: Poté co se co se Ned skalami v hledání práce u nějakého z obchodníků se společně s Taurusem rozhodl vrátit do své provině opravené chatky, kde má nad vyhaslým ohništěm ještě část mrchožrouta, kterého včera ulovil. Maso je bohužel studené, ale jíst je ještě dá. Po chvíli, kdy se Ned Tauruse zeptá, jestli nemá něco čím by si ho mohly okrájet, Taurus zaloví v kapsách svého oděvu a vytáhne dva ostré pazourky, které se dají použít jako nůž. "Není to nic moc, ale snad to postačí." Řekne Taurus Nedovi a jeden mu podá.... *** Za Nedem a Taurusem šel ještě jeden muž, člověk, který je před tím drze vyrušil v rozmluvě s Fiskem. Je to Miley. Zrovna prošel Jižní branou a nyní se rozhlíží po něčem co by mohl ulovit a konečně se nasytit. Dojde jenom kousek od brány směrem k velké skále, co se tyčí kousek od ní, kde spatří jeskyni a před vstupem do ní asi pět krysokrtů. Kolem vchodu do této jeskyně si ještě může všimnout několika hub s malým a několika hub s velkým kloboukem. Krysokrti jsou velká, tupá zvířata, tělem připomínající divoké prase a hlavou krysu. Jejich těla nejsou pokrytá žádnou srstí a jejich kůže má růžové zbarvení. V tlamě mají tato zvířata spousty malých zoubků, zakřivených oběma směry, aby mohl lépe požívat potravu…. *** Velice krátce poté co tato skupinka odešla od Fiska a Dextera, přijde k těmto obchodníkům další muž. Je to starý kopáč všeobecně známí pod jménem Brien. I tento člověk má na oba obchodníky tu samou otázku jako lidé před ním, což je: „Nemáte pro mě nějakou práci?“ A jako všem ostatním mu obchodníci jenom záporně pokynou hlavou. „Ne nic momentálně nepotřebuji.“ Řekne po chvíli Fisk. „Ani já ne.“ Dodá k tomu Dexter, ale ten jako by váhal jestli ti má či nemá něco říci…nakonec se asi rozhodl ti nic dalšího neříci… |
| |
Starý tábor - Dexter, Fisk "No nevadí." Ale na mém výrazu bylo zjevné, že to tak trochu vadí. Chvilku sem zapřemýšlel při pohledu kolem a nakonec se ušklíbnu. "No kdyby jste něco potřebovali ... radši se tu ještě dneska stavím. Teď ještě musim někam zajít, takže ahoj." Rozejdu se směrem ke své chatce, když se stratím zdohledu Fiska a Dextera zastavím se a začnu přemýšlet. Očividně jsem nikam namířeno neměl. Možná bych mohl navštívit Diega a zeptat se jeho. Možná už by to semnou mohl zkusit, přeci jen jsem s ním už párkrát mluvil. Jo to je dobrý nápad, stejně nevím co bych teď jinýho dělal. Namířim si to za Diegem, cestou si všímám všelijakých věcí a dávám si načas. |
| |
| U Diega -> u Thoruse Diego mi poradil a já se jen pousměji nad jeho stavem, který má z probdělé noci a taky nad jeho řečmi o děvčatech. Potom se s ním rozloučím a poplácám jej po rameni a vydám se na cestu k Thorusovi. Cestou se dost bedlivě dívám, co by se tak asi mohlo dít okolo. Sem tam si něco zapískám, jelikož mě už nabaví stýle být sám a takto si alespon zříjemním dlouhou chvíli. |
| |
| Starý tábor - Brien: Z tržnice se tedy vydáš na druhou stranu tábora za Diegem od kterého čekáš pomoc při iniciaci na stína. Přece jen práce v dole je únavná a nic moc z ní nemáš. Při cestě k Diegovi vidíš v táboře spousty kopáčů v otrhaných vězeňských hadrech, nebo nějakých kalhotách, které je možné koupit u Fiska. Také můžeš vidět spousty stínů, jak si s kopáči vyměňují názory, nebo jen tak postávají u ohniš» či chatek. Náhle tě však zastaví strážce Bloodwyn a ty již víš co chce. A to poplatek za ochranu. Ne že by to bylo něco divného, dělá to spousta strážců... „Tak a máme tě tu zas. A máš další možnost, jak mi prokázat laskavost. Dej mi 10 Nugetů.“ Vyzve tě Bloodwyn, jelikož ví že jsi mu kdysi platil. Přece jen na zákazníky se nezapomíná... |
| |
| Starý tábor - Hradní brána ; Berion: Jako každý jiný den, tak i dnes stojím před branou vedoucí do hradu. vypadám jen trochu unaveněji než obvykle, ale za to příjemněji, dá.li se to o mne tak napsat. Na mém jinak kamenném obličeji je dnes něco čemu by se dal říkat radostný úšklebek. tato nálada mi bohužel nevydrží příliš dlouho, jelikož po chvíli spatřím nějakého kopáče jak si míří od Diega přímo ke mně. Pomalu sahám po meči, jelikož jsem včera Diegovi jasně řekl, že příštího nováčka, kterého ke mne pošle rozsekám na místě. Tenhle se mi, ale zdá nějak povědomí. Ne že bych ho znal, ale mam takoví pocit, že jsem ho už viděl, a tak s tím čtvrcením vyčkám, než mi řekne co vlastně chce. Ostatně zabít ho můžu vždycky... „Tak co chceš?!“ Vyštěknu na něho s jednou rukou stále na zádech, pevně odejímajíc jílec mého obouručního meče. |
| |
| U Thoruse Jdu tedy pomalu k Thorusovi, zdejšímu strážnému. Když k němu dojdu, všimnu jsi, že jeho ruce spočívají na jílce jeho obrovského meče, a že jak vidno není zrovna nadšený mou přítomností. Ustoupím pomalu o krok vzad, ruce před sebou,abych mu dal najevo, že si ho nepřeji nijak neštvat a taky aby mě nerozsekal na místě. Ten meč bude asi celkem ostrý, nerad bych si s ním zahrál…. Pomyslím si a opatrně a hodně zadrhávaně řeknu s pokorou, respektem a úctou v hlase: Chci se stát stínem.., Diego mi řekl, a» jdu za tebou, tak jsem tady, potřebuji se dostat na hrad. Byl bych velice rád a byl bych ti vděčný, kdys mi dovolil jít. Nijak se zatím neuvolňuji a čekám jakékoli nadávky nebo dokonce útoky. |
| |
| Nový tábor: Po nějaké době bezcílného chození po táboře si začnu uvědomovat, že nejsem nijak důležitý, že nemám žádný stálí příjem co se jídla a rudy týče a to je podle mne špatně. Přece jen nemůžu se každej den chodit ptát obchodníků, lovců a dalších lidí v táboře jestli něco nepotřebuje a kolik mi za to zaplatí. Uvědomuji se, že bych tak mohl sice nějakou dobo žít, ale určitě ne déle než několik dnů možná týdnů.. Ta hospoda...třeba bych si tam mohl něco najít... Vzpomenu si na banditu, který nás odvedl do tábora a řekl, že bude v hospodě. Myslím, že to je ten osamělí barák na jezeře. Založím si ruce na prsa a pomalu vyrazím k oné hospodě, kde byl včera Morty pro velkou zásobu drogy. Možná bych mohl někoho okrást...ne...přece si nepošpiním jméno...a nepoštvu proti sobě všechny lidi z tábora... Při této myšlenkové přestřelce si vzpomenu i na Shirka, což je bandita kterému jsme zabrali chatrč, ale to jsme udělaly vlastně na přání Gorna a dokonce jsme tím Shirkovi zachránili i život... S myšlenou, že vše zlé je pro něco dobré dorazím před hospodu na jezeře. Chvilku váhám a nakonec vstoupím. vyhazovači stojící před vchodem mě samozřejmě pustí, jelikož jsme jeden z nich a ne nějaké usmolený stín, nebo někdo z jiného tábora. "Zdravím ve spolek." Pozdravím všechny přítomné pijany a vičkám, jestli mi někdo odpoví. |
| |
| Starý tábor - Hradní brána , Berion: "Hmmmm..." Zavrčím nevlídně, přičemž spustím ruku, obepínanajíc jílec meče zpět k tělo. Je evidentní, že prezentace mé včerejší rozmluvi s Diegem nebude. "Když Diego říká, že jsi vpořádku tak můžeš jít. Je to ten velkej barák hned naproti bráně, nemůžeš to minout." Ještě ti prozradím jakým směrem se vydat a víc si tě už nevšímám. |
| |
| Od Thoruse... Když se Thorus uklidní, uklidní to i mě a svěsím své ruce, které byly připravené zabránit jakémukoliv útoku. Sice by mě ten meč rozsekl vejpůl...,ale... V duchu jako bych máchl rukou a pak už konečně promluvím ke strážnému. Děkuji....jsem rád, že to šlo bez zbytečných průtahů a potíží....opět děkuji... Lehce se ukloním a pokračuji ve své ceste, kterou jsem nazval: Nový začátek, kapitola druhá, Stín. Jdu tedy k domu, ke kterému mě poslal Thorus a když jsem u něj, zaklepu. Truchu se upravím, abych vypadal alespoň trochu důstojně a čekám jestli někdo otevře nebo co. |
| |
| Starý tábor - Nádvoří hradu - Berion: Od brány jsi zamířil přímo ke Gomezově rezidenci.Po cestě k rezidenci jsi si nemohl nevšimnout Chrámu boha Innose, který stojí hned vedle Gomezova sídla a před nímž postává několik mágů ve svých rudých a zlatem pošitých rouších. Dále vidíš spousty ozbrojenců, z nichž někteří trénují střelbu z kuší pod přísným dozorem jiného strážce. Muže cvičící s meči a spousty dalších lidí v Gomezovích barvách. U vchodu do samotné rezidence stojí dva strážci s chladnými nepřátelskými pohledy, ostříhanými vlasy a v těžkých stříbrných pancířích. Dveře do sídla jsou otevřené a ty skrze ně můžeš spatřit nějakou ženu jak s vědrem v jedné a kusem hadru v druhé ruce myje podlahu. „Stát, mam rozkaz nikoho nevpouštět až do pravého poledne.“ Zarazí tě náhle jeden strážce, který hlídá vstup do rezidence a s nekompromisním pohledem tě vyprovodí ode dveří. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Záhy na to utřu slzu,co mě samovolně tekla po tváři a nejspíš měla namířeno až nazem... "Hm...něco jí vydím na očích,ale co to je?" proběhne mi hlavou zajímavá myšlenka... "Řekni,líbí se ti tady?" zeptám se po pár minutách ticha. "No,komu by se tady nelíbilo...dobré jídlo,hezké pokoje.U všech bohů dostaňte mě odsud!!!" začne mě prolítávat jedna myšlenka za druhou... |
| |
 | Starý tábor-Nádvoří Hradu-Itrius Když se probudím z bezesného spánku ještě trochu rozespalý se obléknu a omyji obličej a vyjdu z pokoje který sdílím s ostatnímy kteří se už probudily hned zamířím na snídani kde usednu na své místo a pozdravím mista corrista Dobré ráno mistře innos s tebou poté co spořádám lehkou snídani se vypravím zkoumat magii a její kruhy přitom se zamyslím jak dosáhnout druhého kruhu magie hmm jak to že druhý kruh se tak liší od druhého a proč mi mistr corristo nechce prozradit jeho tajemství s touto myšlenkou dojdu ke knize a začnu číst |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Když Cathin vztane pomalu k ní přistoupím a když se mě zeptá zda-li se mi tu líbí jen přimouřím oči a pak řeknu medivím hlasem krásné dívce. Líbí no jak se to vezme.. Přijdu ke stolečku pa pohladím jeho plochu.. Konečně se zeptala možná se jí tu také nelíbí a také chce domů ale jak nato musím hodně opatrně protože nevím jak moc je pánům oddáná.. Opět promluvím... Nelíbí..Ale prý tu budeme dlouho...hodně dlouho...moc dlouho... řeknu velni pomalu tak abych v ní zbudila alespoň malý pocit vzpuru.. Chci pryč... řeknu naprosto rozhodně a ostře se na krásnou dívku zadívám.. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Do druhého patra se dá dojít po jednom ze dvou schodiš», která vedou podél zdí. V prvním patře je na holé, dřevěné podlaze namalován velký rudý pentagram, sloužící k zasvěcování nových členů řádu a vykonávání, některých magických rituálů. U zdi se nachází kolona, kde jeden z mistrů míchá lektvary, které pak další prodávají před sídlem. Runoví stůl, kde se tvoří magické runy a kde se také zapisují kouzla do svitků. A nakonec se tak nachází malá knihovna skrývající mnoho zajímavých knich, ve kterých den co den mágové ohně studují svá zaklínadla. Ty jsi jeden z nich. Ráno jsi si vyzvedl svůj příděl jídla, které je velice střídmé a pak jsi se vydal do prvního patra studovat v knihách. Okamžitě jsi si vytáhl knihu prvního kruhu, jelikož aby jsi mohl postoupit do druhého, musíš nejdříve zvládnout ten první. Chvíli listuješ v knize, čteš si něco o historii magie a dalších věcech. ... Když dali bohové lidstvu schopnosti kouzlit, naučili jej také zhotovovat kouzelné runy. Boží služebníci pak převzali čestnou úlohu vytvářet artefakty boží moci a používat je. Magický kruh určuje, jaký druh kouzla je kdo schopen pochopit a užívat. ... Takhle si nějakou dobu pročítáš magickou knihu, když v tom se k tobě a mistru Coriistovi připojí Milten, mág, který by měl stát před vchodem do vaší rezidence. V ruce drží nějaký dopis, který ihned mistrovi předá. Zajímavé na něm je snad jen to, že má neporušenou peče». Mistr Miltenovi poděkuje a ihned si dopis přečte. „Zajímavé...“ Řekne chraplavým hlasem, dopis položí na dřevěný stoleček, kde je několik kousků síry, uhláků a prázdných lahví různých velikostí a pak se opět začne věnovat své práci... |
| |
| soukromá zpráva od Irtius pro Mistře tento dopis velmi opatrně a potichu se zeptám mohu se naněj kouknout nebo je určený jenom vám a vyčkám jeho odpovědi i když si myslím že mě velmi pokárá pořád stojím hrdě a vzpřímeně |
| |
| Starý tábor - Nádvoří hradu - Berion ; Irtius: V brzkých ranních hodinách je možné zahlédnout před vchodem do rezidence mágů, jednoho mága. Mě. Jsem pověřený střežit v chod do sídla a vyviřovat záležitosti s kurýry, jak Nového tábora tak z vnějšího světa. Někdy se totiž stane, že mágové z vnějšího světa dají odsouzenci zapečetěný dopis, který nám má předat a mi se mu za to posléze bohatě odvděčíme. Dnešní ráno není jiné až na jednu zajímavost. Před chvilkou mě totiž oslovil jeden vězeň. Nikdy dříve jsem ho tu neviděl, ale to není moc důležité. Důležité je to, že mi předal dopis, který jsem ihned po přečtení odnesl někam do naší rezidence. Vězeň zůstal stát dole před vchodem, očekávajíc svoji odměnu. V našem skromném předám dopis Mistru Coristovi a hned potom se vrátím na své místo, před vchod do sídla. Cizinci, který mi přinesl dopis ihned vyplatím jeho odměnu a více si ho již nevšímám. On se ztratí ihned, jakmile dostane měšec rudy a jeden lektvar... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Odpoví ti Mistr hlasem podobným zvuku nakřáplého hrnce, ale ne to jste si za ta léta už zvykly, takže není důvod si dělat starosti o jeho zdraví. Po těchto slovech přejde do středu rudého pentagramu, který je nakreslen na prkenné podlaze místnosti. Rozmáchne rukama, něco zašeptá celé jeho tělo se náhle zahalí modrým kouřem, který se postupně mění na červenou, fialovou, zelenou, a tak pořád dokola. Ty máš nyní možnost si v klidu přečíst dopis, který stále leží na dřevěném, kam ho Mistr odložil. Pomalu, pevně rozhodnut si to přečíst, vezmeš dopis do ruky, otevřeš ho a potichu si ho přečteš. Mistrovi to nijak nevadí. Vždy» ti to sám dovolil… letmí pohled ti prozradí, že je adresován mágovi jménem Xardas. O Xardasovi toho moc nevíš, jelikož při tvoření bariéri se dostavil jako poslední, třináctý mág. V táboře se začal věnovat zakázané magii a jelikož nechtěl potíže tak před několika lety odešel hluboko na území skřetů, kde nejspíše žije dodnes. Slovutný Pane, Váš poslední dopis v nás vyvolal velké starosti. Celou záležitost jsme probrali a v tomto dopise vám posíláme naši odpověď. Bratrstvo představuje hrozbu. Ohrožuje prosperitu naší obchodní smlouvy, která pak potažmo ohrožuje krále, tedy i celé království a vaše vlastní životy. Proto byste měli vyslat zvědy, kteří by zjistili z jakého božstva vycházejí jejich znalosti a magická moc. Jakmile se vám podaří toto odhalit, zpravíme o tom kněžstvo a společnými silami pak celou záležitost vyřešíme. V současnosti naši učenci studují ve starých knihách. O našich poznatcích vás budeme informovat, a to obvyklými způsoby komunikace. Nech» nás Obnos všechny ochrání. Takto zní zpráva napsaná na dopise… |
| |
| Nový tábor – Hospoda ; Rog-Harr Hospoda, jediná v kolonii se nachází v novém táboře. Leží uprostřed jezera a vede k ní jenom jeden dřevěný, celkem stabilní most. Před vchodem do ní stojí dva týpci, s chladnými, zákeřnými výrazi v obličejích. Jsou oděni ve stejnokroji, který nosí Bandité střední vrstvy. U pasu na jedné straně mají kyje s ostny a na druhé zavěšené kabely s osobními věcmi. Jsou to vyhazovači. Hospodu vede také bandita, ale z té nejvyšší třídy, která mezi nimi je. Je to snědý muž dobře urostlé postavy, obličej má ošlehaný větrem a opálený sluncem. Vlasy tmavě hnědé barvy na krátko střižené. Na první pohled vypadá nevrle a nepříjemně a když s ním někdo chce promluvit o něčem jiném než o obchodu tak se mu tento dojem i potvrdí. Před pultem stojí několik banditů z různých tříd a různorodých postav. Někteří vypadají na obchodníky, jiní na lovce a podobně. Záleží na tom co umí. Mezi nimi stojí i Mordrag, zloděj-obchodník, který do Nového tábora přivedl Mortyho a Rog-Harra. Mordrag právě konzumuje jedno pivo za druhým a má trochu červené líce. Před ním na pultu už několik lahví stojí, takže není divu, když čas od času něco vykřikne, nebo se zakymácí…Vedle něho stojí další bandita. Ten je menší postavy s oholenou hlavou. V jednom uchu má stříbrnou náušnici. Jediné čím se liší od ostatních přítomných, je že nemá žádnou zbraň… Poslední zajímavá postava, které si může příchozí do hospody všimnout je Baal nižšího postavení původem z Bažinatého tábora, který sedí na lavičce v rohu místnosti. Patrně na něco, nebo možná na někoho čeká, jelikož je velice nervózní. *** Na Rog-Harrův pozdrav nikdo z přítomný nereaguje. Jenom možná Mordrag zvedne hlavu a trochu se zakymácí, ale to může být způsobeno hladinou alkoholu v jeho krvi. Také Baal se s očekáváním v očích podívá na nově příchozího, ale jelikož to není ten na koho čeká, tak si zase položí hlavu do dlaní a ponoří se do své deprese při čekání na někoho o kom pomalu ani neví jak vypadá. Asi také lituje, že to včera s tím pitím opravdu přehnal. |
| |
| Nijak se neurážím, když na můj pozdrav nikdo nereaguje a jsem za to vlastně i trochu vděčný. Nechci se totiž dostat do nějakých problémů takhle brzo co jsem v kolonii. Několika rychlími kroky dojdu k baru za kterým stojí majitel hospody – Silas. Prohlédnu si ho od hlavy až k patě, přičemž mě na něm zaujme jeho sekera vyrobená ze zvláštního bílého materiálu. Jakožto kovář vím o co se jedná a tak také vím, že tato sekera nepatří zrovna mezi nejlevnější, které se dají v kolonii sehnat. Tedy pokud se vůbec sehnat dají. “Jedno pivo!“ Poručím si okamžitě, jelikož si uvědomím, že pít, nebo jíst v hospodě něco z vlastních zásob by nedělalo moc dobrý dojem. A konečně můžu si to prozatím dovolit. Před Silase okamžitě postavím deset nugetů, aby si nemyslel, že to chvi zadarmo a pak se porozhlédnu po místních hostech. Jediný, kterého znám je Mordrag, který nás sem dovedl. “Nazdar kámo.“ Začnu na něho přátelsky. “Vypadá to, že jsi trochu přebral.“ Ušklíbnu se na něho a otočím se opět na Silase. “Ještě jedno pro přítele.“ Položím před něho dalších deset nugetů a pak se začnu věnovat jenom Mordragovi, ze kterého bych rád vymámil informace o nějaké pracovní příležitosti. |
| |
| Nový tábor – Hospoda ; Rog-Harr Silas tvoji objednávku nejprve okázalým způsobem ignoruje, jelikož si myslí, že jsi chudý jak kostelní myš. Což je sice pravda, ale na to pivo ještě máš. Když mi na stůl vyložíš deset nugetů, což je cena piva, kterou již nějakou dobu znáš, nakvašeně je shrábne do kabely visícímu na dlouhém popruhu přes rameno u pasu. Pak se sehne a podá ti jednu lahvičku piva. Už na dotek poznáš, že má pokojovou teplotu, ale ze Silasova výrazu se dá snadno vyčíst, že žádné jiné pivo nemá. Během doby, kdy Silas podává na pult pivo se Rog-Harr začíná vybavovat s Mordragem. Ten na něho, ale jenom tupě zírá a marně si snaží vzpomenout, jestli toho člověka, který na něho mluv už někdy viděl. Tváří se dost nepřístupně. Když mu, ale Rog-Harr objedná další pivo, které za něho i zaplatí, objeví se mu v očích jiskřičky. „Ach díky pří..*cvk*..teli“ Trochu se zakuckává téměř na každém slovu, které se snaží vyslovit, ale s trochou snahy mu je rozumnět. „Ty mi *cvk* rozu..*cvk* míš..“ Poplácá Rog-Harra velice silně, ale přátelsky po zádech. Zdá se že v opileckém oparu nedokáže ovlivňovat svoji sílu a ani pořádně myslet. Pak se ještě chvilku motá, vypije další pivo a z hlasitým výdechem sebou práskne o zem, kde zůstane nehybně ležet. Jeho puls a dech jsou pravidelné, takže to vypadá, že usnul. „Odtáhněte někdo tu zdechlinu..“ Zavrčí Silas, jako by to dělal každý den zpoza pultu. Na jeho pokyn ihned zareagují vyhazovači od dveří, kteří ihned vběhnou do hospody, chytí Mordraga za ruce a nevybíravě ho odtáhnou do zadního pokoje hospody… „Ještě musí zaplatit.“ Vysvětlí téměř okamžitě Silas, pohledem přehlížejíc řadu prázdných lahví od piva, které stojí na pultu před místem, kde stál Mordrag. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Podívám se na Artiu. "Jo,prý tu budem fakt hodně dlouho..." odpovím hlasem ,který pomalzu upadává do šepotu... "Myslim ,že těch co chcou pryč bude víc...i já do nich patřím...." přiznám se... "No,mě už by to mohlo být jedno,ale jí lituji...je ještě tak mladá,nebylo by příjemné tu trčet celí život,obzvlášt od tak malého věku..." začnu Artii litovat,kůrňa chudák holka...... "Možná by nestálo o pokus se odsud dostat..." odmlčím se "Ale teď bychom měli jít pomoct Seraphii..." dodám... Ještě na posledy se kouknu na Artiu a odejdu směrem k Seraphii a tomu svinčíku...·-· |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Počkej! Řeknu sice zřetelně a rázně nahlas ale do křiku to má daleko..Pak se k ní nakloním a pošeptám jí.. Příbory.. Pak pustím její ruku a doufám že ví co jsem tích chtěla říci.. Musí to pochopit čím více budeme mít příborovích nožů a vidliček tím lépe budou se hodit a navíc nikdo nepozná že tu nejsou protože jich je tu habaděj... Podívám se na ní tichým vážným pohledem a lehce kívnu.. |
| |
| Nový tábor – Hospoda ; Rog-Harr “Samozřejmě.“ Vydechnu náhle, sledujíc vyhazovače, jak odtahují Mordraga do zadního pokojíku, kde jak tuším končí všichni co se ožerou do bezvědomí a nezaplatí za to co pili. Docela by mě zajímalo co se děje s těmi co už zaplatili, ale zkoušet to nechci. Po chvíli se pořádně napiji piva. Rozhlédnu se ještě po krčmě a nakonec odejdu. Nevypadá to, že by zde někdo něco potřeboval, nebo že by mi byl někdo ochoten za cokoliv zaplatit. Nějak nevím kam bych šel a na oběd je ještě příliš brzy. V tom si, ale uvědomím něco co mi řekl Diego, když sem se s ním viděl naposledy a to o dole, který prý patří Novému táboru. Možná tam bych se mohl nějak uplatnit… Řeknu si a pomalu zamířím k jeskyni, kde se rozkládá tábor, abych se zeptal, kudy se dostanu do dolu, nebo popřípadě, aby mě tam někdo odvedl… A když nebude práce tam….tak se zeptám na poli… “Hej ty!“ Začnu na nejbližšího banditu, rudaře, nebo žoldáka, kterého při vstupu do jeskyně potkám. “Kudy se dostanu do dolu?“ Zeptám se ho na rovinu. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Jakmile mi řekneš abych ještě chvíli počkala,zastavím se a vyčkávám... "Příbory? Aha,jo ták...příbory...." uvědomím si po chvíli to co si mi řekla... "Neboj,ale tyto nože moc ostré nejsou....chtělo by to,něco ostřejšího..." pomyslim si... Potom se vydám za Seraphiou.... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jsi jeden z mnoha anonymních kopáčů Starého tábora, který se před nedávnem dostal z dolu, aby si trochu odpočal. Máš jen svůj věrný krumpáč, kterým rubeš rudu nějaký ten kyj na obranu a na sobě krom vězeňské košile ještě Lehké kalhoty kopáče, které jsi získal jako odměnu za dlouholeté služby v dole. Jelikož v táboře už nějaký ten pátek jsi tak znáš mnoho vlivných lidí a víš, kde hledat další. Například se znáš s obchodníky Fiskem a Dexterem, které vždy najdeš na tržišti. O Fiskovi ještě víš, že prodává kopáčům zbroje. Dále znáš kuchaře Snafa, který ti každý den dá tři porce ragů ze žravých štěnic. není to sice nic moc, ale něco jíst musíš. O Scattym víš, že tě může za 50 nugetů naučit bojovat, nebo že u něho můžeš uzavřít sázky na zápasy, které pořádá v aréně. Taky se znáš s Ianem, což je vůdce dolu, kde jsi pracoval a s Diegem, který se stará o nové duše v kolonii. Víš, že Huno je kovář a že také prodává věci potřebné ke kovařině...To by byly ti důležití lidé, které znáš. Samozřejmě i mezi kopáči máš spousty známých, ale ti k vyššímu postavení nepomohou. Nyní se nacházíš ve Starém táboře, sedíc na lavičce před svou chajdou, kterou jsi si kdysi postavil. je jen skromně zařízená a u vnitř nemáš nic víc než lůžko, pařez sloužící jakožto stůl, žídly, truhlu a pár dalších osobních věcí...´ |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jsi jeden z mnoha anonymních kopáčů Starého tábora, který se před nedávnem dostal z dolu, aby si trochu odpočal. Máš jen svůj věrný krumpáč, kterým rubeš rudu nějaký ten kyj na obranu a na sobě krom vězeňské košile ještě Lehké kalhoty kopáče, které jsi získal jako odměnu za dlouholeté služby v dole. Jelikož v táboře už nějaký ten pátek jsi tak znáš mnoho vlivných lidí a víš, kde hledat další. Například se znáš s obchodníky Fiskem a Dexterem, které vždy najdeš na tržišti. O Fiskovi ještě víš, že prodává kopáčům zbroje. Dále znáš kuchaře Snafa, který ti každý den dá tři porce ragů ze žravých štěnic. není to sice nic moc, ale něco jíst musíš. O Scattym víš, že tě může za 50 nugetů naučit bojovat, nebo že u něho můžeš uzavřít sázky na zápasy, které pořádá v aréně. Taky se znáš s Ianem, což je vůdce dolu, kde jsi pracoval a s Diegem, který se stará o nové duše v kolonii. Víš, že Huno je kovář a že také prodává věci potřebné ke kovařině...To by byly ti důležití lidé, které znáš. Samozřejmě i mezi kopáči máš spousty známých, ale ti k vyššímu postavení nepomohou. Nyní se nacházíš ve Starém táboře, sedíc na lavičce před svou chajdou, kterou jsi si kdysi postavil. je jen skromně zařízená a u vnitř nemáš nic víc než lůžko, pařez sloužící jakožto stůl, žídly, truhlu a pár dalších osobních věcí... |
| |
 | Někde ve Starém táboře Porozhlédl jsem se po okolí a když jsem nic zajímavého neviděl, rozhodl jsem se prozkoumat Starý tábor. Nejlepší bude, když se nejdříve podívám na tržiště. Třeba Fisk a Dexter bude mít něco, co by se mi mohlo hodit. |
| |
| Starý tábor - Tržiště; Fisk Konečně jsem došel k tržišti, za tu dobu co sem zde nebyl se moc nezměnilo. Dojdu za svým známým Fiskem, jestli něco zajímavého nemá. Dojdu k němu a zeptám se ho. “Nazdar Fisku, nemáš něco co by se mi mohlo hodit, ale musí to být levné, nejsem žádnej boháč.“ |
| |
| Starý tábor - Tržiště ; Blek: Fisk na tebe zkoumavě pohlédne, asi zjiš»ujíc jestli by tě měl znát. Přece jen vypadáš jako obyčejný kopáč a při velikosti jeho klientely není možné aby si pamatoval každého kopáče se kterým někdy uzavřel obchod. Ty jsi asi jeden z těch, kterého si nepamatuje. „No to záleží na obsahu tvé kapsy.“ Zazubí se na tebe po chvilce. Přece jen je to obchodník. |
| |
| Starý tábor - Tržiště; Fisk Bez váhání Fiskovi řeknu. „Bohužel jsem chudý bývalý kopáč a tak v mé kapse najdeš pouze 20 nugetů. Není to nic extra, ale aspoň něco, tak doufám, že budeš mít něco co bych si mohl za to pořídit.“ Nemůžu se dočkat co mi Fisk ukáže. |
| |
| Starý tábor - Tržiště ; Blek: „No to záleží co by jsi chtěl...“ Zamyšleně se na tebe podívá, patrně přermýšlejíc jak tě nejlépe oškubat i o těch dvacet nugetů. „Mam tu výborný pivo...z vnějšku. A to jen za 10 nugetů. Nebo raději něco k jídlu?“ Zeptá se tě co by jsi si představoval za dvacet nuget. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Po nějaké době jste se obě dohodly, že se při uklízení pokusíte vzít několik stříbrných příborů, které by vám v budoucnu mohly pomoci s útěkem z tábora. Ihned potom jste se rozhodly vydat za Seraphií, která vás již jistě očekává dole. Přece jen, bylo nápadné, kdybyste se nedostavili k plnění svých povinností, které v domě máte. Mohlo by to mnoho věcí značně zkomplikovat…. Rychle vyjdete z pokoje, dolů po schodech, kde můžete vidět dvě další dívky zaneprázdněné úklidem. Na vše samozřejmě dohlíží jeden strážce. Seraphii najdete v místnosti, kde se konala hostina a kde normálně přebývá Gomez a jeho společníci. Zajímavé je, že tu ještě ani jeden z jeho společníků a ani on sám…. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Po nějaké době jste se obě dohodly, že se při uklízení pokusíte vzít několik stříbrných příborů, které by vám v budoucnu mohly pomoci s útěkem z tábora. Ihned potom jste se rozhodly vydat za Seraphií, která vás již jistě očekává dole. Přece jen, bylo nápadné, kdybyste se nedostavili k plnění svých povinností, které v domě máte. Mohlo by to mnoho věcí značně zkomplikovat…. Rychle vyjdete z pokoje, dolů po schodech, kde můžete vidět dvě další dívky zaneprázdněné úklidem. Na vše samozřejmě dohlíží jeden strážce. Seraphii najdete v místnosti, kde se konala hostina a kde normálně přebývá Gomez a jeho společníci. Zajímavé je, že tu ještě ani jeden z jeho společníků a ani on sám…. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro „Nathali…budeš v kuchyni. Kuchař ti řekne co a jak. Sára si vezme úklid audienční síně a já podlahy. Ostatní udělají ty dvě nový. Je to jasný?“ Zeptám se jich spíše jen pro jistotu, jelikož stejně nemají moc na výběr. Rozdělování práce je totiž z cela v mé kompetenci. „A jdem na to.“ Povzdechnu si a namočím handru do vědra a začnu drhnout kamennou podlahu u vchodu od bláta, které sem nanosili včerejší hosté. Když s tím skončím tak se vrhnu na parkety v audienční síni, kde by měla Sára čistit Gomezovo křeslo a připravovat vodní dýmky. Vím, že Gomez nesnáší prázdnou dýmku…Sice není vášnivým kuřákem, ale nechtěla bych být v kůži toho kdo je v jeho blízkosti, když na něj přijde chu» a zjistí, že má prázdnou dýmku… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Sára se na tvůj pokyn vydá do „trůního“ sálu, kde nejprve malým koš»átkem pečlivě vyčistí Gomezovo křeslo a další nábytek v místnosti. Převážně židle z dubového dřeva na kterých jste při oslavě seděly a několik almar potažených rudým sametem. Nakonec usedne před tři velké vodní dýmky, který začne velice pečlivě čistit od zbytků tabáku, uhlíku a dalších ingrediencí…nakonec je znovu nabije a připraví do použitelného stavu. Ty velice rychle vytřeš vstupní halu od bláta a pak přejdeš do „trůního“ sálu, kde na tebe čekají parkety. Zrovna, když se pustíš do parket spatříš Cathin a Artiu přicházejíc k tobě….dali si docela načas jak je vidět, ale neměl by s tím být moc velký problém. |
| |
| Před Starým táborem Vezmu si Taurusovi střepy a začnu krájet mrchožrouta, už nenímoc teplý, ale snad bude chutný. Ukrojím pořádný kus masa a podám ho Taurusovi. Další kus ukrojím sobě a usadím se na zem, poté se zakousnu s chutí do masa a vychutnávám si ho. MLASK...MLASKK... to je dobrota pochutnávám si na mrchožroutu. |
| |
| Starý tábor - Tržiště ; Fisk Zatím hlad a žízeň nemám. Tak není důvod si to kupovat. Spíš bych potřeboval něco jiného. „Tyhle věci zatím nepotřebuju. Spíš bych potřeboval něco k boji, abych vůbec přežil. Kyj, který mám, je nic moc. Chtěl bych spíš nějakej meč. Tedy pokud máš. Mám v plánu se tu trošku porozhlédnout a bez dobré zbraně, bych toho nemusel tolik prozkoumat, protože by to bylo možná to poslední co bych udělal.“ |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro A když dojdem do místnosti kde se konala hostina kde většinou je Gomez,je tam i Seraphia. "Tak sem tu..." řeknu "Sme..." opravím se když se podívám i na Artii. "Jakto že tu dnes Gomez a ostatní nejsou?" Zeptám se překvapeně když se rozhlédnu kolem a neuvidim Gomeze. Po té začnu pomáhat s uklízením Seraphii... |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro A když dojdem do místnosti kde se konala hostina kde většinou je Gomez,je tam i Seraphia. "Tak sem tu..." řeknu "Sme..." opravím se když se podívám i na Artii. "Jakto že tu dnes Gomez a ostatní nejsou?" Zeptám se překvapeně když se rozhlédnu kolem a neuvidim Gomeze. Po té začnu pomáhat s uklízením Seraphii... |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Řeknu jakmile si všimnu vaší přítomnosti, což je až potom co na mne Cathin začne mluvit. Jsem totiž plně zabraná do práce. “Je ještě dost brzo, tak si trochu přispaly, ale nebojte za chvíli tu budou. Všichni včetně Ravena.“ Poznámka o Ravenovi je mířena přímo na Cathin, jelikož mám stále v živé paměti jeho přání. I Cathin si to jistě živě pamatuje. “Ukliďte stůl a pak se hlaste v kuchyni. Kuchař vám dá něco k snídani a pak mu pomůžete s nádobím. Všechno musí být hotové, dřív než se Gomez o ostatní probudí a uráčí sem sejít. Je vám to jasné?“ Prohlásím po chvíli, téměř velitelským hlasem, ale při slovech o tom za jak dlouho to má být hotové se můj hlas změní spíše k hysterii, než k velení. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Řeknu jakmile si všimnu vaší přítomnosti, což je až potom co na mne Cathin začne mluvit. Jsem totiž plně zabraná do práce. “Je ještě dost brzo, tak si trochu přispaly, ale nebojte za chvíli tu budou. Všichni včetně Ravena.“ Poznámka o Ravenovi je mířena přímo na Cathin, jelikož mám stále v živé paměti jeho přání. I Cathin si to jistě živě pamatuje. “Ukliďte stůl a pak se hlaste v kuchyni. Kuchař vám dá něco k snídani a pak mu pomůžete s nádobím. Všechno musí být hotové, dřív než se Gomez o ostatní probudí a uráčí sem sejít. Je vám to jasné?“ Prohlásím po chvíli, téměř velitelským hlasem, ale při slovech o tom za jak dlouho to má být hotové se můj hlas změní spíše k hysterii, než k velení. |
| |
| Život v kolonii plyne dál a každý z jejích obyvatel si ho žije jinak. Většina trestanců je již smířena se svým osudem doživotního kopáče, rudaře či rolníka na poli, ale najdou se i tací, kteří si to stále odmítají připustit a věří, že je čeká něco lepšího, než se celé dny mořit v dole za kus žvance, nebo na poli, kde není život o nic lehčí. Tito lidé, kteří chtějí nějakým způsobem změnit svůj osud se jmenují : Morty, Rog-Harr,Taurus, Berion, Blek, Brien, Irtus a Milex. Navzájem se téměř neznají, ale přesto je něco spojuje a tím něčím je touha stát se něčím víc. Od událostí Gomezovy oslavy, která se konala na hradě ve starém táboře a kam nikdo z jmenovaných nebyl pozván uplynulo již několik dlouhých měsíců, během kterých se výše jmenovaní muži pokoušeli vyhrabat z bahna společnosti do některé z jejích vyšších vrstev. Každý na to šel jinak a ne každému se to podařilo… Morty , Rog-Harr: Morty a Rog-Harr jsou dva kováři, jenž se spřátelili již první den jejich pobytu v kolonii. Byly do ní totiž svrženi ve stejný okamžik a už na začátku jejich pobytu v kolonii si uvědomili, že ve dvou se to lépe táhne. Společně se vydaly do Nového tábora, kde se jim během několika dnů dostalo pocty té pocty stát se tzv. Banditou. Spolu našli příbytek, hned na okraji vstupu do jeskyně ve které se nový tábor rozkládá, prodáváním drogy z bažiny získaly nějakou tu hotovost, jenž využili ke zpříjemnění si svého života. Jelikož na svobodě byly oba kováři, je jasné jakým směrem se jejich kroky ubíraly. Během oněch několika měsíců dokázali společnými silami vybudovat malou, ale prosperující kovárnu, kde pro Žoldáky Mágů kovají všemožné zbraně, ale i nějaké specielní zakázky… Bohužel jak už to bývá, nic nemůže trvat věčně, a tak se jednoho dne stalo, že Morty někam zmizel. Zkrátka jednoho dne odešel, ze společné kovárny a už se neukázal. Rog-Harr, jakožto správný přítel, se ho několikrát vypravil hledat, ale nikdy ho nenašel, a tak ho postupem času pustil z hlavy. Nyní je Rog-Harr žije v malé kovárně sám a sám také plní zakázky žoldáků a obchodníků. Nežije si nejhůře, ale ke štěstí má také ještě daleko. Ned , Taurus: I z Neda a Tauruse se během několika týdnů strávených v kolonii staly dobří přátelé. Bohužel se však neshodly v otázce k jakému táboru se dát, jelikož jedině u nějakého tábora mají šanci na přežití. Taurus zastával názor, že by měli jít ke Starému táboru, stále věrnému král, zatímco Ned se rozhodl zůstat, tak říkajíc neutrální. Zkrátka se nevměšovat ani do politiky žádného z táborů a pokud možno se všemi udržovat přátelské vztahy. Nedovi se s Taurusovou pomocí podařili opravit zničený domek stojící za kousek od brány do Starého tábora. V podstatě museli znovu postavit dvě úplně zničené stěny a střechu. Výsledkem jejich práce je docela útulný domek, kde se Ned Snaží živořit jak se dá. Ned, jelikož zůstal neutrální si udělal spousty přítel snad ve všech táborech. Mezi jeho přítele patří Lester, Diego, Rog-harr a spousty dalších. Občas jim totiž vypomáhá jako kurýr mezi tábory. Bohužel na jedné cestě mezi Novým a Starým táborem je přepadla smečka divokých vlků. Při boji s vlky byl Ned vážně zraněn a Taurus zabit. Nedova zranění se již sice vyléčila, ale Taurusovi již nikdo nepomůže…. Berion, Brien, Blek, Milex. Tito muži se setkali prakticky náhodou, ale z onoho náhodného setkání u Diega se vyklubalo docela pevné přátelství. Stalo se to den po oslavě na hradě ve starém táboře. U Diega se toho rána setkaly Brien s Blekem, že by se chtěli stát členy Starého tábory, ale ne jako kopáči bez budoucnosti nýbrž jako Stínové. Diego je tedy poslal splnit jistý úkol, přičemž se jim do cesty připletl Berion, který čekal až bude Gomez připraven ho přijmout. Po úspěšném splnění Diegova úkolu je Gomez konečně všechny přijal, ve společnosti svých konkubín jim položil několik otázek a pak si všichni od Ravena převzali výbavu stína s tím, že další práci jim zadá Diego… Během posledních několika měsíců se jejich přátelství ještě více utužilo, jelikož si vzájemně zachraňovali životy, při transportech zásob pro Starý Důl. Při bojích z bandity se všichni tři setkaly s jistým žoldákem, jménem Gorn. Podle stráží je to jeden z nejlepších bojovníků a jen blázen, nebo sebevrah by se s ním chtěl utkat v boji. Milex ostatně na vlalastní kůži pocítil, jaké to je dostat ránu Gornovou sekerou. Bohužel ani rychlá akce jeho přítel, během které Gorna donutila k ústupu ho už nezachránila. Milex hold zemřel při ochraně zásilky zboží do Starého dolu, po úderem Gornovi sekery… Irtius: Irtius je jeden z nejmladších mágů kruhu ohně, kteří sídlí na hradě ve starém táboře. Je sice nadaný, ale jeho horlivost mu zatím moc neprospěla. Posledních několik měsíců strávil buďto na stráži, před rezidencí mágů, nebo v knihovně ponořen do magických svitků…¨ |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Cathin , Artia, Seraphia: Cathin , Artia a Seraphia jsou tři z ti Gomezových konkubín. Dalšími jeho společnicemi jsou Natalie a Syra, ale ty nijak netouží po lepším osudu než služba u Gomeze. Vlastně z této trojce o útěku přemýšlí jen Cathin a Artia, ale ani Artia si není úplně jistá zda-li to chce. Její váhání však neznamená, že své kamarádce, sestře dalo by se říci nechce s útěkem pomoci. Den po oslavě tyto dvě ženy spolu měli krátký rozhovor právě na toto téma, kde se dohodly jak by to měli provést a co všechno budou na svobodě potřebovat. Do svého plánu však nezasvětili Seraphiu ani žádnou jinou dívku či někoho, s kým se vídají. Obě si uvědomují, že až se dostanou ven budou potřebovat nějakou hotovost a bezpečný úkryt. Během několika posledních měsíců strávených na hradě se jim podařilo zjistit, že jedinou možností je Nový tábor, jelikož ten nemá se Starým táborem prakticky žádné obchodní vztahy. Navíc je všeobecně známo, že Starý a Nový tábor spolu vedou jakousi válku. Spáčovo Bratrstvo, jako úkryt nepřipadá v úvahu, jelikož místní Guru mají se Starým táborem velice přátelské vztahy, a tak by uprchlice nejspíše vydali zpět Gomezovi, který by si to s nimi již vyřídil po svém. Během doby stávené na hradě je Seraphia naučila několik věcí bez kterých by se jistě nedokázali obejít. Je to užívání semen zvláštního stromu, který se vyskytuje jen zde v kolonii. Jeho semena slouží jako velice účinná antikoncepce bez vedlejších účinků. Obě dívky tyto semena velice oceňují, jelikož Raven, Gomezova pravá ruka, nezapomněl na své slovu ohledně Cathin a pravidelně ho téměř každý den dodržoval. Ani Gomez nijak nelenil a pokračoval s Artií ve svých hrátkách. Gomez však v daleko menší míře než-li Raven, jelikož pravidelně střídal Nathalii, Syru, Seraphii a Artiu. Nikdy ho však nenapadlo si vzít třeba dvě najednou. Mezi Artií a Seraphii se během té doby rozvinul velice blízký, prakticky rodičovský vztah, díky kterému Artia postupem času změnila názor na útěk a po několika měsících se rozhodla s ním Cathin pomoci a sama při tom zůstat na hradě. Díky vynalézavosti šestnáctileté Artii, se Cathin podařilo k útěku získat spousty užitečných věcí jako je několik stříbrných příborů a podobných věcí, které by pak mohla venku prodat. Daleko užitečnější jsou však informace, které obě dívky získaly od Diega a Miltena, kteří na hrad pravidelně docházeli podávat hlášení. Milten jim vysvětlil rozložení sil v kolonii, co je to bariéra, co je magická ruda a také jim pověděl něco málo o Mázích Vody, sídlících v Novém táboře. Diego se ukázal jako velice inteligentní muž, který je za správnou cenu schopen udělat prakticky cokoliv. Třeba jim i pomoci s útěkem. Také jim potvrdil, že jediný bezpečný tábor, pro někoho,kdo si znepřátelí Gomeze je Nový tábor, ale dostat se tam je prý docela obtížné. Jak obtížné neřekl. Také se několikrát zmínil o zatracenci tábora, bývalém stínovi jménem Cavaroln, který prý sídlí někde mezi tábory. Nemá prý Gomeze moc v lásce… Nyní po třech měsících pečlivých a před Seraphií stále utajených, příprav Cathinina útěku, je vše připraveno a Cathin musí počkat na správnou příležitost….Vlastně Cathin chybí jen několik málo věcí, mezi nimiž je i nějaký oděv, jelikož celou dobu co slouží na hradě nosí jenom kožené kalhotky s podvazky a podprsenku, zvýrazňující její křivky. Bohužel jak kdysi Seraphia řekla, nic jiného ji dát nemůže ani kdyby ji bylo dovoleno vyjít ven na nádvoří. O této pravdě se obě dívky několikrát přesvědčili, když šli několikrát do studny na nádvoří pro vodu… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Cathin , Artia, Seraphia: Cathin , Artia a Seraphia jsou tři z ti Gomezových konkubín. Dalšími jeho společnicemi jsou Natalie a Syra, ale ty nijak netouží po lepším osudu než služba u Gomeze. Vlastně z této trojce o útěku přemýšlí jen Cathin a Artia, ale ani Artia si není úplně jistá zda-li to chce. Její váhání však neznamená, že své kamarádce, sestře dalo by se říci nechce s útěkem pomoci. Den po oslavě tyto dvě ženy spolu měli krátký rozhovor právě na toto téma, kde se dohodly jak by to měli provést a co všechno budou na svobodě potřebovat. Do svého plánu však nezasvětili Seraphiu ani žádnou jinou dívku či někoho, s kým se vídají. Obě si uvědomují, že až se dostanou ven budou potřebovat nějakou hotovost a bezpečný úkryt. Během několika posledních měsíců strávených na hradě se jim podařilo zjistit, že jedinou možností je Nový tábor, jelikož ten nemá se Starým táborem prakticky žádné obchodní vztahy. Navíc je všeobecně známo, že Starý a Nový tábor spolu vedou jakousi válku. Spáčovo Bratrstvo, jako úkryt nepřipadá v úvahu, jelikož místní Guru mají se Starým táborem velice přátelské vztahy, a tak by uprchlice nejspíše vydali zpět Gomezovi, který by si to s nimi již vyřídil po svém. Během doby stávené na hradě je Seraphia naučila několik věcí bez kterých by se jistě nedokázali obejít. Je to užívání semen zvláštního stromu, který se vyskytuje jen zde v kolonii. Jeho semena slouží jako velice účinná antikoncepce bez vedlejších účinků. Obě dívky tyto semena velice oceňují, jelikož Raven, Gomezova pravá ruka, nezapomněl na své slovu ohledně Cathin a pravidelně ho téměř každý den dodržoval. Ani Gomez nijak nelenil a pokračoval s Artií ve svých hrátkách. Gomez však v daleko menší míře než-li Raven, jelikož pravidelně střídal Nathalii, Syru, Seraphii a Artiu. Nikdy ho však nenapadlo si vzít třeba dvě najednou. Mezi Artií a Seraphii se během té doby rozvinul velice blízký, prakticky rodičovský vztah, díky kterému Artia postupem času změnila názor na útěk a po několika měsících se rozhodla s ním Cathin pomoci a sama při tom zůstat na hradě. Díky vynalézavosti šestnáctileté Artii, se Cathin podařilo k útěku získat spousty užitečných věcí jako je několik stříbrných příborů a podobných věcí, které by pak mohla venku prodat. Daleko užitečnější jsou však informace, které obě dívky získaly od Diega a Miltena, kteří na hrad pravidelně docházeli podávat hlášení. Milten jim vysvětlil rozložení sil v kolonii, co je to bariéra, co je magická ruda a také jim pověděl něco málo o Mázích Vody, sídlících v Novém táboře. Diego se ukázal jako velice inteligentní muž, který je za správnou cenu schopen udělat prakticky cokoliv. Třeba jim i pomoci s útěkem. Také jim potvrdil, že jediný bezpečný tábor, pro někoho,kdo si znepřátelí Gomeze je Nový tábor, ale dostat se tam je prý docela obtížné. Jak obtížné neřekl. Také se několikrát zmínil o zatracenci tábora, bývalém stínovi jménem Cavaroln, který prý sídlí někde mezi tábory. Nemá prý Gomeze moc v lásce… Nyní po třech měsících pečlivých a před Seraphií stále utajených, příprav Cathinina útěku, je vše připraveno a Cathin musí počkat na správnou příležitost….Vlastně Cathin chybí jen několik málo věcí, mezi nimiž je i nějaký oděv, jelikož celou dobu co slouží na hradě nosí jenom kožené kalhotky s podvazky a podprsenku, zvýrazňující její křivky. Bohužel jak kdysi Seraphia řekla, nic jiného ji dát nemůže ani kdyby ji bylo dovoleno vyjít ven na nádvoří. O této pravdě se obě dívky několikrát přesvědčili, když šli několikrát do studny na nádvoří pro vodu… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Cathin , Artia, Seraphia: Cathin , Artia a Seraphia jsou tři z ti Gomezových konkubín. Dalšími jeho společnicemi jsou Natalie a Syra, ale ty nijak netouží po lepším osudu než služba u Gomeze. Vlastně z této trojce o útěku přemýšlí jen Cathin a Artia, ale ani Artia si není úplně jistá zda-li to chce. Její váhání však neznamená, že své kamarádce, sestře dalo by se říci nechce s útěkem pomoci. Den po oslavě tyto dvě ženy spolu měli krátký rozhovor právě na toto téma, kde se dohodly jak by to měli provést a co všechno budou na svobodě potřebovat. Do svého plánu však nezasvětili Seraphiu ani žádnou jinou dívku či někoho, s kým se vídají. Obě si uvědomují, že až se dostanou ven budou potřebovat nějakou hotovost a bezpečný úkryt. Během několika posledních měsíců strávených na hradě se jim podařilo zjistit, že jedinou možností je Nový tábor, jelikož ten nemá se Starým táborem prakticky žádné obchodní vztahy. Navíc je všeobecně známo, že Starý a Nový tábor spolu vedou jakousi válku. Spáčovo Bratrstvo, jako úkryt nepřipadá v úvahu, jelikož místní Guru mají se Starým táborem velice přátelské vztahy, a tak by uprchlice nejspíše vydali zpět Gomezovi, který by si to s nimi již vyřídil po svém. Během doby stávené na hradě je Seraphia naučila několik věcí bez kterých by se jistě nedokázali obejít. Je to užívání semen zvláštního stromu, který se vyskytuje jen zde v kolonii. Jeho semena slouží jako velice účinná antikoncepce bez vedlejších účinků. Obě dívky tyto semena velice oceňují, jelikož Raven, Gomezova pravá ruka, nezapomněl na své slovu ohledně Cathin a pravidelně ho téměř každý den dodržoval. Ani Gomez nijak nelenil a pokračoval s Artií ve svých hrátkách. Gomez však v daleko menší míře než-li Raven, jelikož pravidelně střídal Nathalii, Syru, Seraphii a Artiu. Nikdy ho však nenapadlo si vzít třeba dvě najednou. Mezi Artií a Seraphii se během té doby rozvinul velice blízký, prakticky rodičovský vztah, díky kterému Artia postupem času změnila názor na útěk a po několika měsících se rozhodla s ním Cathin pomoci a sama při tom zůstat na hradě. Díky vynalézavosti šestnáctileté Artii, se Cathin podařilo k útěku získat spousty užitečných věcí jako je několik stříbrných příborů a podobných věcí, které by pak mohla venku prodat. Daleko užitečnější jsou však informace, které obě dívky získaly od Diega a Miltena, kteří na hrad pravidelně docházeli podávat hlášení. Milten jim vysvětlil rozložení sil v kolonii, co je to bariéra, co je magická ruda a také jim pověděl něco málo o Mázích Vody, sídlících v Novém táboře. Diego se ukázal jako velice inteligentní muž, který je za správnou cenu schopen udělat prakticky cokoliv. Třeba jim i pomoci s útěkem. Také jim potvrdil, že jediný bezpečný tábor, pro někoho,kdo si znepřátelí Gomeze je Nový tábor, ale dostat se tam je prý docela obtížné. Jak obtížné neřekl. Také se několikrát zmínil o zatracenci tábora, bývalém stínovi jménem Cavaroln, který prý sídlí někde mezi tábory. Nemá prý Gomeze moc v lásce… Nyní po třech měsících pečlivých a před Seraphií stále utajených, příprav Cathinina útěku, je vše připraveno a Cathin musí počkat na správnou příležitost….Vlastně Cathin chybí jen několik málo věcí, mezi nimiž je i nějaký oděv, jelikož celou dobu co slouží na hradě nosí jenom kožené kalhotky s podvazky a podprsenku, zvýrazňující její křivky. Bohužel jak kdysi Seraphia řekla, nic jiného ji dát nemůže ani kdyby ji bylo dovoleno vyjít ven na nádvoří. O této pravdě se obě dívky několikrát přesvědčili, když šli několikrát do studny na nádvoří pro vodu… |
| |
| Nový tábor – Moje Kovárna: Sedím na dřevné stoličce před malou chajdou s několika přístavky. Na první pohled lze poznat, že přistavěné části chajdy tu nejsou déle než několik týdnů ba možná dokonce měsíc. Ještě nyní vzpomínám, jak jsme s Mortym, budiž mu země lehká, tyto části budovali. Ostatní bandité a žoldáci v táboře nás považovali přinejmenším za podivíny, jelikož jsme na stavební materiál dali všechnu rudu, kterou senám podařilo vydělat prodáváním drogy, kožešin a dalších věcí, kterých je v kolonii spousta, ale nikdo si neuvědomuje co z toho může být užitku. Nyní, když naše, tedy moje kovárna funguje a docela prosperuje mě mají místní bandité v jakési úctě. “To je zase den…“ Odplivnu si při vzpomínkách na minulost na Mortyho, který se před několika dny ztratil v lesích. Morty byl můj přítel, společník zkrátka někdo komu jsem mohl věřit a který je pryč a nechal mi tu kovárnu a spousty nedodělaných zakázek, jejichž datum splatnosti se kvapem blíží. Pomalu se zvednu, utřu si ruce do kožené kovářské zástěry a nakonec se rozhodnu jít pokračovat ve svých zakázkách…Po chvíli je z kovárny slyšet typický zvuk bouchání perlíku do kovadliny, nebo sičení rozpáleného železa ve vodě. Zatracenej Sharky…musí si toho objednávat tolik… Prokleju jednoho obchodníka, který si objednal dvacet pět mečů třetí třídy. |
| |
| Jsem sále ten stejný žoldák s drsným snědě opáleným, větrem ošlehaným a jizvami posetým obličejem. V popruhu přes záda nosím svoji válečnou sekeru, které jak jsme se doslech začali ustrašení Thurusovi stráže a další Gomezovi vlez doprdelové říkat Gornova Pomsta. Nic jim nevytýkám, mě se ten název líbí, jelikož přesně vystihuje její účel. Což je zabíjet a mstít se všem nepřátelům svým a nepřátelům svých přátel. Ovšem nejsem jeden z těch co by zabíjeli na potkání to ne. S lidmi ze Starého tábora však mluvím, jen když přijdou v míru až k nám do tábora. S hlasitým mlaskáním dojít poslední kousek pečeného mrchožrouta, kterého s dalšími žoldáky rožníme na ohni, při vstupu do jeskyně, kde se rozkládá hlavní část našeho tábora. „…řeknu vám, že Thurus musí bejt už hodně zoufalej. Při posledním nájezdu to zboží hlídali hlavně zloději a jen pár stráži….“ Vykládám kumpánům a svých zážitcích z výprav na Starý důl. „Hej Kováři, nepřidáš se k nám?“ Zavolám uprostřed svého výkladu na Rog-Harra mířícího jako vždy do přístavku, kterému říká kovárna. |
| |
| Starý tábor – Brána ; Regir: Je to již téměř rok co jistý muž, strážce Regir opustil tábor s několika věrnými druhy a vydal se mapovat území kolonie. Po několika měsících, kdy byl Regir plnit zadaný úkol si o něm všichni co ho znaly začali myslet že, je již dávno po smrti. Vždy» kolonie není přece tak velká říkaly, ale Thorus, jeden z jeho přátel tomu odmítal věřit a zdá se, že udělal dobře. Když jsi přišel k bráně tábora, skoro jsi to tam nepoznal. Strážci stojící u brány jsou jiní, ti které jsi zna již asi zahynuly, nebo byly převeleni, ale s tím jsi ostatně počítal. Co se však nezměnilo a asi nezmění, je jejich přirozená reakce na nově příchozí. Nepoznaly tě.Ani tvoje uniforma již nevypadá tak jak kdysi a je jen těžko rozeznatelné, že to kdysi byla uniforma strážce. Ovšem když jeden z tvých druhů oznámil strážci kdo vlastně jste, ten ihned strnul a ihned vás nechal vstoupit. Za branou se to zase tak nezměnilo. Diego, velice vlivný stín, který kdyby chtěl mohl by se stát třeba i rudobaronem, je na místě, kde jsi ho viděl když jsi z tábora odcházel Čili před svou již o poznání honosnější chatkou než jakou si pamatuješ. Spolu s ním tam je jako obvykle několik dalších kopáčů a stínů – zlodějů Starého tábora. Hold některé věci se nikdy nezmění. Thorus, strážce kterého považuješ za přítele se také nijak výrazně nezměnil. Snad jen jeho tvář zdobí několik nových jizev, ale to není nic neobvyklého. Sám jsi poznal, že kolonie je nebezpečné místo. Příkladem takové události bylo setkání s jakousi postavou tvořenou ohněm, která zabila několik stráží pod tvým velením. Thorus nevypadá že by tě poznal, ale u takového člověka je těžké poznat co si myslí. „A» mě trefí…“ Zaslechneš odněkud podivně známí hlas. Když se ohlédneš spatříš nějakého strážce jak se k tobě žene. Je to Bloodwyn, jeden z tvých kumpánů ještě z doby, kdy jste dolovali rudu pro krále. Hned po jeho slovech se k tvé skupince otočí a přižene několik dalších stráží, stínů a kopáčů. Jsou mezi nimi většinou jen zvědavci, ale občas se ti podaří zahlédnout tam známou tvář. Jedna taková tvář patří kopáči Grimesovi, další Strážci Packalovi…. |
| |
 | Starý tábor – před hradem Tak chlapi ...jsme tady … Vydechnu značně unaveně , přesto však š»astně. Ani muži , co přišli semnou již nezkrývají úlevu , že jsou konečně někde v bezpečí , kde nemusí den co den , hodinu po hodině , minutu po minutě sledovat okolí , jestli tu není náhodou nějaká smečka chňapavců , či nějaký sktřet. Jestli ještě dělá zbroje ten starý bídak Stone , musel se pořádně zlepšit. Prohodím s úsmevem , když spatřím brnění vzdáleně podobné tomu mému , avšak mnohem lepší , sem tam už přidaný nějaký ten železný plát navíc. Strážce u brány nevnímam. Vím moc dobře , že jsou to jen nějací zelenáči , co se před chvíli dostali ke stráži a teď si v klidu vydírají všechny příchozí. Pomalým krokem projdu bránou a rovnou na starý , dobrý plácek před hrad. Zdá se , že je tu hodně nových tváří , ale i těch starých. Hlupák … Zamumlám si pro sebe , když spatřím Diega , jak neustále sedí před tou svojí chatkou. Rozhodně by mohl být někdě víš , kdyby chtěl. A pak je tu Thorus a jeho velice oblíbené místo před bránou. Až tak moc se nezměnil. Pouze se měnil tak , jak se měnil celý tábor. Povinně...si každý zajde pro novou zbroj , a» tu nejsme jako šupáci … Řeknu tvrdým hlasem směrem k mým mužům. A pak máte volno … Řeknu již lehčím hlasem s úsměvem. Moc dobře vím , že tito muži dělali svojí práci moc dobře a že si zaslouží trochu toho klidu. Hned na to se odněkud ozve celkem známý hlas. I když se trochu změnil , stále ho poznávám. Ohlédnu se a spatřím Bloodwyna. Míří si to odněkud. Zdá se , že už nehlídá hradní bránu , jako když jsem odcházel. Ani on se moc nezměnil , nepočítám li zbroj a pak modřin na tváři. Bloodwyne … Řeknu a vytvořím na své tváře ostrý úsměv. Tak co … koukám , že jsi dostal nové místečko … nebo si prchnul od brány...co ? Řeknu drsným hlasem s lehkým nádechem pobavení. |
| |
| Život kopáče, tvrdě pracujícího prakticky za nic, skončil. Spolu se svými přáteli jsem se stal stínem. Jsem velice rád, že mám tu možnost a navíc s tak dobrými lidmi. Práce nám jde, ale sem tam se stanou nějaké ty případy, kdy jsou prblémy. Jako třeba s Milexem.... Dnešní den je ve znamení špatné nálady. Jsem ve velice špatném psychickém rozpoložení. Stále myslím, vzpomínám na Milexe. Kdybych mohl, určitě bych jej pomstil, ale pomsty bych stejně nedosáhl, jelikož bych zemřel a nedosáhl tak ničeho. A taky neroužím po smrti, ale to málokdo. Přeruším všeobecné ticho, které panovalo mezi mnou, Brienem a Blekem a řeknu zoufalým, ale hlubokým hlasem. Pánové, myslím, že posedávání nám moc nepomůže, myslím, že bychom se měli zeptat Diega, jestli pro nás nemá nějakou další práci, to jediné nám snad pomůže. Dořeknu, zapřu se rukama o stehna a pomalu, ustaraně se postavím. Chvíli stojím a čekám, jestli mě budou mí společníci následovat. Snad mám pravu a práce nám pomůže přestat myslet na pomstu...., i když jednou příjde její čas, ale né nyní.... Pomyslím si, pohled skloněný k zemi. |
| |
| Starý tábor , Hradní brána: Jsem jako vždy na svém místě, před hradní branou. Spolu se mnou tam stráží ještě dva mí podřízení s rozkazem zastřelit každého kdo by se bez povolení chtěl dostat na nádvoří hradu. Po chvíli mé pozornosti neunikne ani hlouček stráží, stínů a kopáčů kolem nějakých vandráků co přišli do tábora. Nevím co to má znamenat, ale nijak se mi to nelíbí, moji stážci by se takhle přece chovat neměli. „Co se tady děje!“ Zahřmím hromovým velice naštvaným hlasem ba dokonce nenávistným hlasem. Pak si toho ovšem všimnu i já. Mezi všemi shromážděnými totiž spatřím podivně známou tvář člověka o kterém mi bylo řečeno, že je už asi po smrti. Vždy» už to je skoro rok co odešel a teď se tady takhle zjeví… „To nemáte co na práci?!“ Nepřestávám řvát na všechny kolem, načež se mi ti bídáci klidí z cesty, jelikož jim je jasné, že mě naštvat není zrovna nejmoudřejší věc, kterou by mohly udělat. „Regir?“ Spíše konstatuji než bych hádal. K Regirovi mluvím mírnějším, přátelštějším hlasem než prve kdy jsem nevěděl co se děje. „Pojďte se mnou. Musíš se trochu upravit, než půjdeš podat hlášení.“ Vyzvu starého přátele a jeho muže, aby mě následovali na hrad. Strážím u brány dám jasně najevo aby nekladly zbytečné otázky, že jim do toho nic není. „Později mi všechno řekneš. Teď se jdi převléct. Stone ti něco dá a pak se hlas u Gomeze. Jistě s tebou bude chtít mluvit.“ Pokračuji během cesty k hradní bráně… |
| |
| Starý tábor – před hradem Ani jsme si nevšiml , že se to kolem mě začalo zaplňovat tou špinou ,kterou bych klidně mohl nazvat i žebráky. Je to vlastně jen banda čumilů co nedělá to , co má. Prostě se tady poflakuje , místo toho , aby , když už nerubají v dole , dělali něco užitečného , třeba si aspoň spravit chajdu , a» pak nebrečí , že jim dovnitř teče. Dřív , než jsem je stihl okřiknout , jako že jsem měl sto chutí , udělal to někdo jiný. Známý hlas a pak i přibližující se známá postava. Samozřejmě , můj dobrý přítel Thorus. Thorus ? Opětovně promluvím na něj , dokonce i ten úsměv se tam objeví. Přítel , kterému můžu opravdu věřit. Jamile mě vybídne , abych se šel upravit , neváhám , dám pokyn mužům a už si to míříme na hrad. Můžeš si být jist , že ti všechno řeknu , příteli. Až uslyšíš , co jsem všechno viděl , asi zezelenáš závistí. Řeknu pobaveným hlasem a když už jsme u hradní brány. Udělám pár kroků a pak se otočím na Thoruse. Připraven se na večerní vyprávění o láhce piva. Kývnu na něj , otočím se na patě a mířím dal na hradní nádvoří. Tady se to moc nezněnilo. Vidím zde jen pár nováčků , ale jinak je tu všechno při starém. Rovnou si to namířím do hradní kovárny. Jsem zvědav , co tam ten proklatý Stone teď dělá. Hradní kovárna Samozřejmě. Stone všude „skáče“ a mlatím kolem sebe kladivem do všemožného železa , co mu padne pod ruku. Zdravím tě Stone Řeknu drsným hlasem a prohlédnu si jeho kovárnu. Pořád stejná. Máme prý od tebe dostat nové brnění … Pokračuji dál a nevšímám si toho , jak Stone překvapeně vejrá , stejně jako někteří strážci poblíž. |
| |
| Starý tábor – Hrad – Kovárna ; Regir: Po cestě do Stoneovi kovárny se od tebe oddělili muži, kteří tě doprovázeli na cestě. Je to pochopitelné, jelikož jsou velmi unaveni a jistě uvítají možnost vyspat se zase jednou v posteli. Ani ty si již nevzpomínáš, kdy naposledy jsi spal na něčem jiném než byl lesní povrch, nebo nějaká vydělaná kožešina. Stona zastihneš tak, jak si ho pamatuješ. V kovárně u kovárny, kde jako obvykle buší do kusu oceli a snaží se z ní vyrobit nějakou zbraň. Kousek opodál, za spoustou regálů a beden stojí jeden bělovlasí strážce…nevypadá že by to byl příliš dlouho, ale přece jen, něco ti na něm povědomého. „Tak je to pravda.“ Vydechne Stone překvapeně, jakmile zaslechne tvůj hlas. Rychle se otočí, přičemž mu kladivo vypadne z ruky na kamennou podlahu. Pak začne něco nesmyslně mumlat. Po chvíli se vzpamatuje… „Dobře...“ Rozhodne se po chvilce ti vyhovět. Dojde k regálům se všemožným haraburdím a vytáhne z nich jednu poměrně zachovalou zbroj s otrhanými královskými indiciemi a podá ti ji. „Až se převlíkneš, tak mi dej tu co máš na sobě. Uvidíme co se s ní dá ještě udělat.“ Dodá po krátkém zamyšlení a nechá tě abys se mohl v klidu převléct. |
| |
| Starý tábor – kovárna Převezmu zbroj od Stona. Krátce si zbroj prohlédnu. Opravdu je to lepší kousek a taky těžší. Rovnou na místě si sudnám svojí zbroj i kroužkovou , co je pod ní. Vyměním dokonce i tuniku a někdě v klidu i kalhoty. Když si konečně upevním zbroj a navléknu kožené boty , předám tu starou Stonovi. No … zdá se , že jsi se zlepšil … Prohodím směrem k Stonovi , jako reakce na to , že ta zbroj lépe chrání a ještě k tomu je pohodlná. Rozhlédnu se po okolí a pak se pomalu rozejdu k hradu. Opravdu se to tady vůbec nezměnilo. A to jsem byl pryč tak proklatě dlouho. Povídám si sám sebeou a rozhlížím se po okolí. Nakonec dojdu k hradu. Zdá se , že oba vojáci si mě zvědavě prohlížejí. Jednoho dokonce znám. Dřív však byl úplně někdě jinde. Zdravím pánové ...smím projít ? Řeknu ostrým hlasem a nečekám na odpověď a vejdu hradu. Možná taky díky tomu mě to strážci pustili. Co já vím. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Tone si převezme tvoji starou zbroj a někam ji uklidí. Poslední co můžeš slyšet, když odcházíš z kovárny je monotónní zvuk, kovářského kladiva o kovadlinu. Přejdeš přes nádvoří, kolem studny, kterou za dobu co jsi byl mimo už opravili, takže se pro vodu nemusí až k řece. Stráže před vchodem do hradu tě samozřejmě zastaví. Jeden z nich si tě lhostejně prohlíží, zatímco ten druhý tě nejspíše už poznal.Patrně si dobře vzpomíná na tvé věčné komandování a sekýrování za které tě upřímně nenáviděl, ale zase nebít toho komandování, asi by z něho nebylo to co dnes. Voják v železné zbroji jen místy prošité tkaninou si, ale není jist tvou hodností a navíc si je vědom tvého přátelství s Thurosem, takže ti své dluhy nemíní začít splácet hned na místě. Tobě je však jasné, že ten muž je nyní tvůj nadřízený, ale kdo ví jak dlouho to bude trvat… Za dveřmi do Gomezovi soukromé rezidence již čeká Arto, znal jsi ho už dřív, a tak můžeš říci, že krom několika kil navíc se vůbec nezměnil. Nezměnil se ani jeho přirozený nepřátelský pohled ke všemu živému, ale na ten jsi si již dávno zvykl. „Slyšel jsem že jsi se vrátil…Gomez tě už čeká.“ Bez dalších zbytečných otázek se na patě otočí a zamíří přes jednu malou místnůstku s vystavenými zbraněmi, kde mimochodem stále bdí na stráži jeden voják, do velkého obdélníkového sálu. V sále je velký dunový stůl, který i s několika židlemi zabírá většinu místa v hale. Samozřejmě je přeplněn všemožnými pochoutkami z místní kuchyně. Na konci sálu sedí jakoby na trůně samotný Gomez. Na zádech vidíš jeho mohutnou zbraň známou též jako Innosův hněv. Je to meč, který dříve vlastnil místodržící kolonie, po vzpouře vězňů mu už k ničemu nabyl, tak si ho Gomez nechal. Po Gomezově pravé ruce stojí mohutný Raven u jehož nohou leží na kožešinách mladá žena Cathin. Nikdy jsi tu neviděl. Za Gomezovým křeslem se schovává ještě o něco mladší asi šestnáctiletá dívenka Artia. Bartolomeo hraje na loutnu a Syra, další z řady Gomezovích společnic tančí do rytmu jeho drnkání Nathalii a Seraphiu tu nikde nevidíš, ale nijak tě to nepřekvapuje. Serphia byla vůbec první kterou Gomez získal a je možné, že se ji už zbavil a Nathalia může být někde v pokoji…Ovšem také tu nikde nevidíš Scara, který je Gomezovým osobním strážcem. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Artia se zrovna schovává za Gomezovím křeslem, když v tom do místnosti vstoupí Arto, jeden z rudobaronů a Regir, muž kterého jsi zde ještě nikdy neviděla. |
| |
| soukromá zpráva od Regir pro Brzy po vstupu mě přívítala nepříliš hovorná postava. Byl to Arto , jeden ze strážců Gomeze. No , nevím jistě, jestli by to on ještě mohl zvládnout. Myslím , že to , co poslední rok dělal bylo nacpat si svůj žaludek. Taky podle toho vypadá … Arto mě odbije svojí obvyklou zdvořilostí a já si to namířím pomalým krokem za ním , přes hradní zbrojírnu , rovnou do sálu. Pořád je tu ten stůl , který se jen prohýbá pod tohou hordou jídla a pořád je tu ten jeden muž , sedící na obrovském křesle. Kolem něho stojí velice jedovatý a prohnaný muž jménem Raven a u jedné zdi stojí Bartholo. To je myslím , kromě Gomeze , jediný dobrý rudobaron. Stará se a stará a jeho jediná zábava je většinou jen jeho loutna. Pak už jsou tady jen nějaké ženy , které mají bavit Gomeze a rudobarony. Já bych je raději nazval děvkami , ale co už. Gomez , tvrdý muž , který vždycky ví co chce. Možná dáva více průchod své brutalitě , ale ta mu asi zajistila tohle všechno. Né možná .. ale určitě. Pomalu dojdu přes jeho křeslo a krátce se ukloním. Můj pane … Řeknu se značnou zdvořilostí. Vím moc dobře , že si asi myslel , že jsem pravděpodobně umřel. Avšak teď tu před ním stojím a on jen může valit kukadla. Předci jen jsem pod jeho jménem prozkoumal snad celé skřetí území. No , lhal bych , kdybych řekl celé ...byla tam místa , kam bych nikdy nešel , stejně jako každý silný bojovník. Brr...některá místa mě ještě teď děsí Nepatrně se otřesu a pak čekám , až mě Gomez přijme. Moc dobře ví , že jsou jeho oddadný služebník , který teď dokázal , že by si zasloužil něco víc. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro „Řekli mi, že jsi se vrátil. Musím přiznat, že nás to dosti překvapilo.“ Promluvím relativně klidným hlasem ve kterém zkušené ucho může zaslechnout i známky nedávného rozrušení a překvapení. „Podej tedy hlášení Vojáku a pak si běž odpočinout. Jestli budeš něco potřebovat, tak řekni Ravenovi, ten se o všechno postará.“ Na slovo „Všechno“ dám jistý důraz, ale jinak hovořím stále klidně. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro „Řekli mi, že jsi se vrátil. Musím přiznat, že nás to dosti překvapilo.“ Promluvím relativně klidným hlasem ve kterém zkušené ucho může zaslechnout i známky nedávného rozrušení a překvapení. „Podej tedy hlášení Vojáku a pak si běž odpočinout. Jestli budeš něco potřebovat, tak řekni Ravenovi, ten se o všechno postará.“ Na slovo „Všechno“ dám jistý důraz, ale jinak hovořím stále klidně. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Vše je jako každý den,stojím u Ravena a plním všechny jeho rozkazi,někdy se mě zdá že je plním až moc dobře. V tom se dveře do sálu otevřou.V nich se objeví jakýsi muž (Regir),nejspíš nějaký váleční,soudím. Široce se usmívám,ale nejradši bych brečela. Dobře vím co si o mne,Artii a spol. musí myslet. Obzvláš»,když mám ještě na místě,kterému jsem před několikati lety říkala domov,manžela. A Erica a Sylvu,syna a dceru. Pomyšlení na to,že si určitě myslí,že moje hlava je určitě nabodnutá někde na kopečku vrahů,mě bodá do srdce. Vždy» už když byli malí se za svou matku styděli.Nesnášeli mne. Já si myslela také,že už jsem mrtvá.Ale celé dny jsem trčela v cele.Schovaná v tom nejtemějším zákoutí,čekajíc na tu milosrdnou a dlouho očekávanou Smrt. Při vší smůle jsem se,ale dostala sem. Jak to tu nenávidím,nesnáším...ale nedá se nic dělat. Trochu se na Regira usměji,jakmile na mne pohlédne Raven,můj úsměv zmizí.Potom ,ale zase naskočí,aby si nemyslel bůh ví co. Ano.Illior,bůh zlodějů a vrahů,je teď mím ochráncem a také nanejvíš milovaným bohem. |
| |
| soukromá zpráva od Regir pro Nikdy , ale opravdu nikdy mě Goméz nepřestane překvapovat. Je to opravdový vojevůdce , který nedává svůj neklid na jevo a jestli je opravdu klidný , tak je to ještě více uctihodné. Když si vezmu ty strážce venku , co se téměř rozsypali … Můj pane … Začnu znovu. Můžu říct , že už vím , proč se území říká území skřetů. Kamkoliv jsme se pohli , byla menší tlupa , nikdy nebyl žádný jednotlivec. Jakmile jsme vlezli na „jejich“ území , už nám nedali spát. Jejich území je větší , než se může zdát … větší ...obrovské. Všude kolem jsou nějaké zbytky po obrovských pevnostech , ještě ze skřetí války a dál a dál se objevují podivnější tvorové , o kterých se mi před tím ani nezdálo. Můj pane , myslím , že tu skřeti nejsou jen tak pro srandu … dokonce jsme se setkali i s šamanem a né jen jednou. Myslím , že se skřeti zbrojí ..ale ...ale nevím proč , je jich tam jak much nad shnilým masem. Ale dál … Na chvíli se odmlčím. Již si nepamatuji přesnou oblast , možná to bylo někde kolem středu skřetí oblasti , nevím to přesně , bylo taková zvláštní .. krajina. Řekl bych mrtvá. Tráva tam byla spálená , támhle zas byla na trávě jinovatka a támhle …. byla jen kupa kamenů. Páchlo to tam rozkladem všemožných těl, myslím si , že jeden z mých mužů říkal , že viděl i mrtvé chodit. Bylo to u takové velké skály...kdo ví , co je tam nahoře. Ovšem ...nejhorší ukáz , co pobil téměř celou mojí skupinu , byl oheň. Byl to prostě chodící oheň...jako rožhavená pec , můj Pane. Jakmile se zbraň jenom přiblížila … hned se začala zbarvovat do ruda. Ten ...tvor ...si nás nevšímal , ale vlezli jsme do jeho trasy …. hrůzné to stvoření. Znovu se odmlčím a nadechnu se. A asi poslední ...taková , poloviční dobrá správa. Našli jsme rudný důl … ano , vypadal celkem dobře , chvíli jsem tam byli schování ...jestli tam byli červi ,tak musí být hluboko … ale myslím ...že ten důl je ohromný … problém je v tom ...že je hluboko ve skřetím území. Toď vše , co vám můžu říct můj Pane. Zmlknu a podívám se na Gomeze. Nemám chu» odejít ...chci slyšet , co si o tom myslí. |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Slova muže,mi nic neříkají. Je to přece jenom nějaký blbý hlášení.Na co by mne bylo? Moc,neposloucám,teprv jak začne mluvit o nějakém "ohnivém" tvorovy,trochu spozorním. "Hm....tak nějaká vatra co žije...zajímavé....trochu mi to připomíná druidy na severních horách....taky se proměňovali v oheň...." pomyslím si. Trošku zavrtím hlavou. "Blbost..." Potom už jeho slova nevnímá. Jen čekám na další Ravenův rozkaz... |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Hlášení na které jsem tak dlouho čekal si vyslechnu s jistým zaujetí, ale i jistou lhostejností. Doopravdy mě na něm zaujme jenom zpráva o chodícím ohni a zpráva o ohromném dolu, který je bohužel na skřetím území. O skřety a chodící mrtvoli se zatím moc nezajímám, jelikož ti nás neohrožují, určitě ne tak jako bandité z Nového tábora, kteří neustále dorážejí na transporty rudy. „Velmi dobře.“ Projevím své uznání nad tvými schopnostmi. Možná by se tato slova uznání mohla zdát málo, ale ve skutečnosti to je pocta, které dostane jen někomu a to třeba i jen jednou za život. Většinou totiž hlášení přejdou jenom mávnutím ruky. „Myslíš, že k tomu dolu vede nějaká bezpečná cesta?“ Zeptám se tě spíše jen pro orientaci, jelikož rudných dolů není dost, ale kdyby to mělo znamenat velké ztráty na lidech asi by se to nevyplatilo. Obecně totiž platí, čím víc lidí těží tím je víc rudy atím víc zboží král pošle. „Raven ti vyplatí odměnu. Až si odpočineš..možná se pro tebe najde další práce.“ Rozloučím se se strážcem celkem vlídným způsobem, ne jako s těmi budiž ničemi, kteří mě pořád otravují se svými hlášeními, které by měli hlásit Ravenovi a ne se mi snažit lézt do zadní části těla. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Hlášení na které jsem tak dlouho čekal si vyslechnu s jistým zaujetí, ale i jistou lhostejností. Doopravdy mě na něm zaujme jenom zpráva o chodícím ohni a zpráva o ohromném dolu, který je bohužel na skřetím území. O skřety a chodící mrtvoli se zatím moc nezajímám, jelikož ti nás neohrožují, určitě ne tak jako bandité z Nového tábora, kteří neustále dorážejí na transporty rudy. „Velmi dobře.“ Projevím své uznání nad tvými schopnostmi. Možná by se tato slova uznání mohla zdát málo, ale ve skutečnosti to je pocta, které dostane jen někomu a to třeba i jen jednou za život. Většinou totiž hlášení přejdou jenom mávnutím ruky. „Myslíš, že k tomu dolu vede nějaká bezpečná cesta?“ Zeptám se tě spíše jen pro orientaci, jelikož rudných dolů není dost, ale kdyby to mělo znamenat velké ztráty na lidech asi by se to nevyplatilo. Obecně totiž platí, čím víc lidí těží tím je víc rudy atím víc zboží král pošle. „Raven ti vyplatí odměnu. Až si odpočineš..možná se pro tebe najde další práce.“ Rozloučím se se strážcem celkem vlídným způsobem, ne jako s těmi budiž ničemi, kteří mě pořád otravují se svými hlášeními, které by měli hlásit Ravenovi a ne se mi snažit lézt do zadní části těla. |
| |
| soukromá zpráva od Regir pro Vidím to volno , jako nádhernou postel a pár dní klid. Stejěn to nevydržím a hned další den půjdu komandovat každého , koho uvidím. A to jsem slíbil Thorusovi to večerní vyprávění … Nepatrně se usměji a pak se podívám na Gomeze. Myslím pane , že jinak , než přes velkou hromadu skřetů to nepůjde. Možná by se mohlo kličkovat , ale šlo by spíše o náhodu , aby se narazilo na nějakou menší skupinu. Odpovím Gomezovi. Jinak , než přes skřety to nepůjde a je vlatně jedno , jestli bude o jednoho míň , nebo víc. Prostě tam jsou a těm se nevyhnem. Ano pane …děkuji Odpovím , když mi Gomez řekně o odměně. Pro mě teď bude odměna ta nádherná a měkká postel. A nějaké to komandování žabařů , co sem nakvaší mezi stráže a myslí si , že půjde vše v klídku a pohodičce. Bez dalších slov udělam krok vedle a podívám se na Ravena. On je zmetek , řekl bych , že se neobtěžuje skrývat svojí mocichtivost. Je to prostě jedovatý had , který má zájem o Gomezovo místo … ale kdo ne ? Tázavě se na Ravena podívám a čekám , co mi řekne. Gomeze slyšel , tak mu nemusím opakovat to , co říkal. Ale je to zajímavý pocit … myslím , že se teď můžu přiřadit k lidem , co tuhle kolonii znají a že zde nejvíc prožili … Zamyslím se a pak jen čekám. |
| |
| Máš pravdu Berione. Zvednem se a jdem za Diegem. Mě nebaví tady furt sedět. Doufám, že Diego pro nás něco má. Briene pojď taky. Zvednu se a čekám jestli jde s námi i Brien. |
| |
| soukromá zpráva od Raven pro Stojím s hlavou hrdě vztyčenou vedle Gomezova křesla. U nohou mi leží Cathin, moje osobní běhna, kterou jsem si od Gomeze pronajal. Nezbylo mu tehdy ni jiného než souhlasit, jelikož i on uznává, že dluhy z karet jsou čestné dluhy, které je třeba splácet neprodleně. „Tady !“ Podám Regirovi těžký měšec s rudou, jakožto odměnu za jeho služby. V měšci je něco kolem dvou tisíc kousků rudy, takže by mu to mohlo chvíli stačit. „Jestli budeš ještě něco potřebovat, tak si řekni. Stone a jeho učedník ti dají skoro všechno co budeš chtít a pokud ti něco moci dát nebudou tak si řekni mě.“ Mluvím celkem znuděně, jelikož co by si mohl takoví voják jako je Regir přát. Navíc nemůžu mu nic odmítnout, jelikož by se to příčilo Gomezovu rozkazu a Gomez je ten poslední kterého bych si dovolil v něčem neuposlechnout. Navíc by to bylo to poslední co bych v životě udělal. |
| |
| soukromá zpráva od Raven pro Stojím s hlavou hrdě vztyčenou vedle Gomezova křesla. U nohou mi leží Cathin, moje osobní běhna, kterou jsem si od Gomeze pronajal. Nezbylo mu tehdy ni jiného než souhlasit, jelikož i on uznává, že dluhy z karet jsou čestné dluhy, které je třeba splácet neprodleně. „Tady !“ Podám Regirovi těžký měšec s rudou, jakožto odměnu za jeho služby. V měšci je něco kolem dvou tisíc kousků rudy, takže by mu to mohlo chvíli stačit. „Jestli budeš ještě něco potřebovat, tak si řekni. Stone a jeho učedník ti dají skoro všechno co budeš chtít a pokud ti něco moci dát nebudou tak si řekni mě.“ Mluvím celkem znuděně, jelikož co by si mohl takoví voják jako je Regir přát. Navíc nemůžu mu nic odmítnout, jelikož by se to příčilo Gomezovu rozkazu a Gomez je ten poslední kterého bych si dovolil v něčem neuposlechnout. Navíc by to bylo to poslední co bych v životě udělal. |
| |
| soukromá zpráva od Regir pro Zase ruda … Pomyslím si , když mi Raven přímo vecpe obrovský měšec , aby si mě co nejrychleji zbavil. Druhá možnost se mi už líbí víc. Říct si o co chci … Zamyslím se , co bych tak mohl chtít a na chvíli zabrouzdám pohledem na ženu u Ravenovo nohou. Pak však pohled odvrátím a napřímím se. Přijdu si říct … Řeknu téměř chladným hlasem , jako že můj návrat je neodvratný a že Ravena budu obtěžovat dokonce života. Ukloním se Gomezovi , pomalu se otočím a líným krokem přejdu přes kuchyni a rovnou ven z hradu. Tak co bych si mohl přát … Zamyslím se nad tím a pomalým krokem jdu ke kovárně. Zbraň mám dobrou ...ha ...víc než dobrou … Nevím proč , ale zrovna mi na mysl vlezl Scar. A kde byl vůbec on … že by byl mrtvý ? Zamyslím se , avšak to už jsem u kovárny. Podívám se na Stone a hrubým hlasem o oslovím. Tak co všechno zajímavého mi můžeš nabýdnout … co by má hříšná duše sežrala , klidně i s návnadou ? Nemyslím , že ti něco bylo řečeno , tak ti to říkám já … můžeš dát cokoliv … co si budu přát … a jelikož já zatím nevím ...co máš ... |
| |
| soukromá zpráva od Cathin pro Když muži Raven podá nějaký měšec. Zatváří se jako by tohle dostával pořád.Trošku se usměji a pokouším se,abych se tu nezačala smát. Naštěstí smích přemůžu a potom jen sleduji muže. "Hm....coapk v tom asi bude?" zeptám se v duchu sama sebe. Když ke mne muž zabloudí očima,ihned si toho všimnu. Je mi docela jasné na co myslel... "Jen a» na to zapomene..." Pořád se na něj dívám,čekám co bude dělat,jestli se nějak prokecne a bude zajímavá podívaná. Ne,bohužel odešel ještě dřív než udělal nějakej trapas. "Achjo...je pryč..." Pomyslím si a trochu zavrtím hlavou. "Moc často tu nevidím nové tváře...teď konečně jedna nová a nezdrží se tu ani hodinu..." Trošku sklamaně pohlédnu na zavírající se dveře. V tom mě v nose začne šimrat nějaký smrad... "Oh....kůrňa,to je smrad..." řeknu si pro sebe. To nejspíš smrdí Ravenovi nohy... |
| |
| Starý tábor – Hrad – Kovárna ; Regir: Stone je stále v kovárně, kde jsi ho nechal při své poslední návštěvě. Zase mlátí kladivem do kusu oceli ve snaze z ní vyrobit nějaký solidní meč či jiný ne méně nebezpečný nástroj. Nyní když na něho začneš mluvit tváří se tak jak si ho pamatuješ z dob ještě před tím než jsi opustil tábor. „No co bych měl mít? Zbroj si už dostal a zbraň už koukám taky máš. Nemyslím, že bych tu měl nějaký lepší meč, ale klidně se podívej. Jídlo a takové zboží vydává tamhleten.“ Poví ti posmutněle, jelikož ho tvá slova o tom, že ti má dát všechno o co si řekneš, vůbec nepotěšila. Jako obvykle se své pocity nesnaží skrývat. |
| |
| Starý tábor ; Blek, Brien, Berion: I Brien nakonec přikývne a vydá se s vámi za Diegem, který vám čas od času dá nějakou tu práci, posléze nějakou tu odměnu. Většinou to je práce pro Goemze a starý tábor, ale někdy vám dá něco speciálního co slouží jenom pro jeho záměry. Někdy chce několik kožešin toho či onoho zvířete, nebo jinou trofej, kterou můžete ze zvěře vyjmout. Někdy chce někoho sledovat a podobný bokovky…ale práce jako práce. Když přijdete k bráně, kde Diego obvykle postává, najdete ho tam sedět se založenýma rukama na lavičce. U něho jak už to bývá několik stínů a kopáčů se kterými si o něčem povídá. Ovšem něco je jiné než v obvyklé dny….první věcí, která se změnila je že Thorus není na svém místě u brány. Jeho poskoci tam však jsou stále a Thorus sám se právě na své místo vrací odněkud z hradu…další zajímavostí jsou správy o nějakém strážci který se až nyní vrátil z nějaké výpravy. Několik útržkovitých informací pochytíte z dohadů stínů, kopáčů a několika strážných. Byl pryč rok…z jeho skupiny se vrátilo jen pět lidí…oheň…chodící oheň… můžete občas zaslechnout nadšené vyprávění několika stínů o tom co prý onen strážce na cestách zažil… |
| |
| Starý tábor – kovárna Poslouchám Stona a upřímně ...je mi jedno , jak mu je. Hmm.... no tak nic …. jdu si pro pořádný dlabanec … Zamumlám si pro sebe a udělám pár kroků ke strážci , kterého jsem tu neviděl. Nebyl to stín … Napadne mě v hlavě otázka , ale tu hned vypudím z hlavy. Takže.... Začnu tvrdě na strážce. Co tady máme dobrého a chutného co ? Nadzvednu obočí a čekám , co mi strážný nabídne. |
| |
| Starý tábor – Hrad – Kovárna ; Regir: „Jistě. Slyšel jsem že Vám mam dát o co si jen řeknete. Mě je to jedno, stejně to všechno patří Gomezovi.“ Je to poměrně mladý strážce, asi nějaký zloděj nebo jinej floutek co měl štěstí a dostal se ke strážím. „Mam tady nějakej chleba, šunku, salámy a další dobroty…nějaké to pivu, nebo pálenka se taky najde. Vína mam málo, ale pro tebe…“ Nedokončí a na místo zbytečného vyjmenovávání věcí, které tu má je začne vyrovnávat na pult z provizorně zřízený z nějakých beden. Nezdá se že by mu dělalo nějaké problémy předvádět ti své zboží, i když si je vědom že za něj nedostane zaplaceno. „A to je asi všechno.“ Řekne z vesela po nějaké době, když před tebe vyrovná asi dvacet druhů všemožných pochutin a nápojů mezi nimiž nechybí pivo z vnějšího světa, rýžová pálenka z Nového tábora, víno a obyčejná voda. Nakonec k tomu všemu přihodí ještě několik výhonků rostliny, které se obecně říká droga z bažiny. Je to ta rostlina ze které se vyrábí různé typy cigaret. Od každého druhu pointu ti nabídne několik málo kousků. |
| |
| Nový tábor - Moje kovárna „Ne díky. Mam nějakou práci!“ Zavolám v odpověď Gornovi a už mi nic nebrání vejít do kovárny a zase pohnout s onou zásilkou pro Sharkyho. On si toho vždycky vymyslí hodně a někdy mám chu» ho odmítnout, ale na druhou stranu platí přímo královsky, takže se nemusím starat o jídlo a další věci, které bych si bez něho musel složitě shánět. Co to tu máme…dvoubřitý válečná sekera…na co ji sakra potřebuje. Zalamentuji při pohledu na papírek se speciálními zakázkami. Obyčejné meče, kterých dovedu vyrobit i několik denně nechávám až na konec, ale specielní zakázky potřebují čas, aby byly kvalitní. Ihned po prohlédnutí složitého nákresu sekery se pustím do díla.Není to nic jednoduchého, ale já vím že to zvládnu… |
| |
| Starý tábor: Brána Po příchodu k bráně, kde není Thorus, ale sedící Diego, jsem byl zmaten, ale zároveň spokojen, protože jsme Diega našli dříve než jsem očekával. Jeho výraz, jeho skleslost mi na náladě a očekávání, tužbě, nepřidali. Když jsme teda došli až k němu, to už se vrátil i Thorus a my nebo alespoň já, jsme slyšeli úryvky těch zvěstí. Chodící oheň? Co to sakra je? Nějaký elementál nebo co? Pomyslím si, přičemž se zamračím a pak promluvím na Diega. Zdravím tě.....potřebujeme další práci..... Řeknu stručně, nepotřebuju se ho na nic ohledně těch klepů ptát, protože pokud bude chtít, zeptá se ho někdo jiný a já to nechc jednoduše být anebo nám to řekne sám. S rukama u pasu čekám na odpověď Diega a zároveň se dívám na mé dva společníky, od kterých bych také čekal, že se nějak zapojí.... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Do vězení ve kterém jsi byla uvězněna, najednou v padly stráže. Popadli tě a odvlekly někam pryč. „Teď je čas na tobě!“ Surový stisk stráži ti nedovolí se nějak vyjádřit, ale i tak to nepomůže. Zanedlouho ti spoutají ruce a odvedou… Ve předu jde ještě nějaký muž ve žluté robě s velký černým kloboukem. Soudce. Údolí dolů , kolonie. Vrcholek Výměny. Za pořádný kus cesty jsi dorazila na jakési úpatí kopce. Dolů vede stará dřevěná pojízdná deska, která pravděpodobně slouží k tomu, aby se suroviny dostávali dolů a nahoru. Kousek nad tím je vidět cosi, co vypadá jako nějaké pole. Deska je zrovna dole a pomalu jede nahoru. Dole je ještě vidět vchod do nějakého dolu a nevelké jezero. Po chvíli tě popadnou dva páry rukou a pevně tě drží. Soudce s ve žluté róbě a s velkým černým kloboukem k tobě přijde a ze svitku ti přečte tvůj rozsudek a tvůj čin.Když s tebou soudce skončí Pokyne rukou, stráže tě odvlečou k desce, která zrovna vyjela nahoru a připoutají tě k jedné bedně. Pak tě i nějakými zásobami spustí dolů, kde už na tebe čeká několik mužů. Na sobě mají červenou zbroj , s nějakou to zašitou dírou. U pasu se jim houpe stejně , někdy trošku poničený , meč.Dále mají jen kožené boty, takže vypadají jako normální vojáci , akorát jakoby znaky království z té zbroje prostě zlikvidovali. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro „Nech toho na chvíli. Dneska mam pro tebe nabídku. Možnost jak se pomstít Gomezovi a všem ostatním. Připoj se dnes k naší výpravě. Mám zprávy že má Gomezovi dojít zásilka z vnějšího světa, což takhle mu ji vyfouknout?“ Zeptám se Rog-Harra přátelským, ale drsným tónem ostříleného válečníka.Vím že tyhle výpravy nemá rád, ale přesto jeho žal po Mortym, který nejspíš skončil ve chřtánech někoho ze Starého tábora. „Jestli chceš jít odcházíme za pár minut. Pospěš si.“ Dokončím a odejdu z kovárny. Vše je už připraveno k loupeživé výpravě a není času nazbyt… |
| |
 | soukromá zpráva od Hornella pro Když už ale přejdou od slov k činům, neubráním se nějakým těm emocím. Převážně je to strach. Vyděšeně se dívám, co se mnou chtějí dělat na té desce a odpověď (až příliš názorná na můj vkus) mne vůbec nepotěší. S výrazem ptáčete padajícího z hnízda se dívám vpřed, jak se úpatí kopce rychle přibližuje. Zakousnu se do bedny před sebou, abych nekřičela. Konečně se ta děsivá skluzavka zastavila. Oddechnu si a přemýšlím, jestli zvracet či nezvracet. Pak si všimnu, že se na mě koukají nějací ozbrojenci - asi stráže. Podrážděná svou nedůstojnou pozicí, vyštěknu na ně: No co čumíte? Dělejte co máte! S odporem se podívám na jejich meče. Zasloužily by kovadlinu. To je ukradli z masového hrobu a upravili je ožvýkáním? Prasata! Tomu říkají úcta k železu? |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro „Dobře půjdu.“ Odpovím mu téměř okamžitě. Přestanu bušit do kovadliny a uhasím výheň. Nechci aby mi to tu shořelo mezitím co budu pryč. Ze stěny vezmu jeden kvalitní meč, natáhnu na sebe stejnokroj movitějších banditů. Šátkem si zakryji téměř celý obličej a pak se vydám za Gornem. „Připraven. Jdeme jim nakopat prdele.“ Zamručím a následuji malou skupinku banditů až k našemu cíli. Po cestě jsem ve střehu, kdyby se některým strážcům chtělo poflakovat kolem našeho tábora. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro Zavelím několika málo banditům doplněným asi mou maličkostí z řad žoldáků. Pak se vydám ne cestu. Jdeme docela rychle, jelikož pokud vím tak zásilka už měla dorazit a teď ji musí dopravit do hradu. Nevím co v zásilce je, ale přesto to bude stát za to. Vedu skupinku branami Nového tábora a pak lesem podél řeky až k mostu vedoucímu do Starého tábora. Tam uhneme z cesty k místo kde obvykle loví dva naši lovci. Ti se však již před několika týdny z lovu vrátili a nemají potřebu se sem vracet. „Tady se skryjeme. Nikdo nesmí přežít…“ Prohlásím zlověstně a vyčkám v úkrytu až bude kolona procházet kolem, abychom je mohly přepadnout ze zálohy. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jdete docela dlouho. Z cesty toho moc nevnímáš jelikož ti muži, kteří jdou kolem tebe, jako nějaká ochranka zastírají výhled. Pomalu sejdete do údolí k místu odkud jsou již vidět hradby Starého tábora kam tě vedou ke Gomezovi do služby. Z vězení víš, že většina žen by raději zemřela pod ranou gilotiny, nebo na oprátce, nežli žít v kolonii. Avšak něco se náhle stane. Zaslechneš nějaký podivně známí hvizd a pak se vedle tebe zhroutí jeden z tvých hlídačů se šípem s černou letkou zabodnutým hluboko do těla. Hned na to se z houští vyhrne několik mužů v modrých stejnokrojích a se šátky na obličeji. Asi nějací zloději…strážci kolem tebe ihned tasí své zbraně a pustí se s nimi do boje. Tebe při tom povalí na zem a než-li se stačíš vůbec pokusit vstát dopadne na tebe další z tvých strážců. Má pře»atou krční tepnu ze které prýští rudá, ještě teplá tekutina. Nad strážcem spatříš toho muže, který ho skolil. Je jím Rog – Harr. Muž má v očích vidět hněv a nenávist ke všemu živému, je to pohled fanatika, který přestal kontrolovat své emoce. Dalším výraznějším mužem na straně útočníků je vysoký, snědý válečník s dvoubřitou obouruční sekerou s bílého železa. Je to velice kvalitní zbraň skrývající v sobě dávno zapomenuté kovářské umění. Gorn…Gornova pomsta… Vykřikne překvapeně další z tvých ochránců, kterého onen hrdý válečník srazí k zemi a pak mu jediným úderem setne hlavu. Vše se děje velice rychle takže nemůžeš ani postřehnout posledního strážce jenž tě doprovázel, jak běží někam do dáli a za ním letí smrt v podobě šípu s černou letkou…. Během několika okamžiků od doby co jsi sešla do údolí jsou všichni tví společníci po smrti a nad tebou e tyčí pětice útočníků mezi nimiž nechybí ani Rog – Harr a ani Gorn…mlčí a jen si tě zarytě prohlížejí… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jdete docela dlouho. Z cesty toho moc nevnímáš jelikož ti muži, kteří jdou kolem tebe, jako nějaká ochranka zastírají výhled. Pomalu sejdete do údolí k místu odkud jsou již vidět hradby Starého tábora kam tě vedou ke Gomezovi do služby. Z vězení víš, že většina žen by raději zemřela pod ranou gilotiny, nebo na oprátce, nežli žít v kolonii. Avšak něco se náhle stane. Zaslechneš nějaký podivně známí hvizd a pak se vedle tebe zhroutí jeden z tvých hlídačů se šípem s černou letkou zabodnutým hluboko do těla. Hned na to se z houští vyhrne několik mužů v modrých stejnokrojích a se šátky na obličeji. Asi nějací zloději…strážci kolem tebe ihned tasí své zbraně a pustí se s nimi do boje. Tebe při tom povalí na zem a než-li se stačíš vůbec pokusit vstát dopadne na tebe další z tvých strážců. Má pře»atou krční tepnu ze které prýští rudá, ještě teplá tekutina. Nad strážcem spatříš toho muže, který ho skolil. Je jím Rog – Harr. Muž má v očích vidět hněv a nenávist ke všemu živému, je to pohled fanatika, který přestal kontrolovat své emoce. Dalším výraznějším mužem na straně útočníků je vysoký, snědý válečník s dvoubřitou obouruční sekerou s bílého železa. Je to velice kvalitní zbraň skrývající v sobě dávno zapomenuté kovářské umění. Gorn…Gornova pomsta… Vykřikne překvapeně další z tvých ochránců, kterého onen hrdý válečník srazí k zemi a pak mu jediným úderem setne hlavu. Vše se děje velice rychle takže nemůžeš ani postřehnout posledního strážce jenž tě doprovázel, jak běží někam do dáli a za ním letí smrt v podobě šípu s černou letkou…. Během několika okamžiků od doby co jsi sešla do údolí jsou všichni tví společníci po smrti a nad tebou e tyčí pětice útočníků mezi nimiž nechybí ani Rog – Harr a ani Gorn…mlčí a jen si tě zarytě prohlížejí… |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro Promluvím ,když boj skončí. Je fakt, že tyhle výpravy mě už začínají nudit. Thurus posílá samí zelenáče co má zrovna po ruce, jelikož ostřílené hochy potřebuje na hlídání dolu a tábora. „ Co tam máte chlapi. Někdo žije?Říkal jsem snad, že nikdo nesmí přežít…“ Přikážu svým mužům, aby zabili i posledního z Thorusovích stráží, ale když přijdu kousek blíž zjistím jak jsem se strašně zmýlil. Není to žádný strážce, ale nějaká ženská co ji sem poslali Gomezovi pro pobavení. „Sbalte bedny a rychle pryč. Tady o slečinku se postaráme mi.“ Přátelsky se usměji na Rog-Harra, který si ji už asi také všimnul a kdyby ne tak po mých slovech už určitě. „To už je let co jsem žádnou ženskou neviděl…“ Vyslovím nahlas své myšlenky aniž bych si to vůbec uvědomil. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro Promluvím ,když boj skončí. Je fakt, že tyhle výpravy mě už začínají nudit. Thurus posílá samí zelenáče co má zrovna po ruce, jelikož ostřílené hochy potřebuje na hlídání dolu a tábora. „ Co tam máte chlapi. Někdo žije?Říkal jsem snad, že nikdo nesmí přežít…“ Přikážu svým mužům, aby zabili i posledního z Thorusovích stráží, ale když přijdu kousek blíž zjistím jak jsem se strašně zmýlil. Není to žádný strážce, ale nějaká ženská co ji sem poslali Gomezovi pro pobavení. „Sbalte bedny a rychle pryč. Tady o slečinku se postaráme mi.“ Přátelsky se usměji na Rog-Harra, který si ji už asi také všimnul a kdyby ne tak po mých slovech už určitě. „To už je let co jsem žádnou ženskou neviděl…“ Vyslovím nahlas své myšlenky aniž bych si to vůbec uvědomil. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Přemýšlím, jestli mám být ráda, že mne nechali naživu nebo ne. Neviděl? Tak teď vidíš. Předpokládám, že když jsi mne tak "chrabře osvobodil", necháš mi taky trochu svobody. Například ze mě sundáš toho mrtvýho smraďocha. Ale neočekávej ode mě vděk. Sarkasmus v mých slovech by se dal krájet. Na mé tváři, která je i normálně dost chladná, je teď výraz ještě tvrdší. Nevypadám jako princezna, která by se s potěšením nechávala zachraňovat princi na bílých koních a znásilňovat tvrďáky v černých zbrojích. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Povím Gornovi se škodolibým úšklebkem, dívky na zemi jakoby si nevšímají. Při těchto slovech vrátím meč zpět do pochvy, podívám se jestli už naši muži odešli s těmi bednami co nám král tak milostivě poslal a pak se pohledem vrátím zpět k dívce. „Nevím kolik svobody dostaneš, ale rozhodně to bude víc než ve sterém táboře, kde by jsi jako pes ležela u Gomezových nohou…“ Uchcetnu se na dívku, jelikož si dobře pamatuji na sví první dny v kolonii, tenkrát také přivedly dvě takové. Ale neměly moc štěstí, jelikož skončily na hradě jako Gomezovi Konkubíny. Potom odvalím tak zvaného smraďocha z naší loupeživé kořisti. Pomohu ji na nohy a nechám ji aby se trochu rozkoukala. Přes tvář mi opět přeběhne šibalský úsměv, mrknu na Gorna a nakonec se opět podívám na dívku. Tentokrát přímo do očí… „Nevím co víš o kolonii, ale vez, že sama dlouho nepřežiješ. Toulá se tu hodně nebezpečných tvorů. Mi tě teď odvedeme do Nového tábora, kde se rozhodne co s tebou. Avšak a» bude naše rozhodnutí jakékoliv, budeš na tom stále lépe, nežli by jsi šla do Starého tábora, kde by tě čekal stejný osud jako všechny před tebou.“ Oznámím ji jaké jsou její možnosti a pokusím se jí nastínit co jí asi v brzké době čeká a pak se ihned vydám za našimi muži. Hornellu již držím za ruku, aby nemohla utéct moc snadno. Není to žádné pevné sevření, jaké bych mohl být schopen učinit, ale naivnědoufám že nebude dělat moc problémy. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Napřímím se. Nesnažím se nijak uniknout sevření, vím, že by to k ničemu nebylo. Teď je vidět, že jsem poměrně vysoká a překvapivě osvalená. Oblečená jsem v prosté haleně, přes níž mám převázanou vypasovanou koženou vestu, jednoduchých kalhotách a jezdeckých botách. Dlouhé tmavé vlasy mám rozcuchané a špinavé dlouhou cestou a ne zrovna citlivým zacházením stráží a vězeňských dozorců. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Zašklebím se, když zaslechnu rozhodnutí ženy, kterou jsme sebrali Gomezovi, dřív než se vůbec dostala do tábora. Chytnu ji za druhou usměji se na ni a bez okolků ji poplácám po zadku a několikrát pohladím ženské křivky. Už sem málem zapomněl… „Tak jdeme…hoši v táboře budou mít radost.“ S těmito slovy vyrazím k táboru. Nijak nespěchám, ale ani se moc neloudám. Přece jen zprávy se tady šíří velice rychle a nebude trvat dlouho než se to Gomez doví a pak za námi pošle svoje lidi. Ne že by mi to nějak vadilo, ale něco by se mohlo stát naší drahocenné kořisti. Jedem lesem podél řeky, která protéká kolonií. Netrvá příliš dlouho, snad jen patnáct minut než dojdeme ke skalnímu útesu po dél kterého dojdeme k prví bráně Nového tábora. Stráže už jistě vědí o naší kořisti, jelikož ti kteří nesli bedny se zbožím se jim o tom již jistě zmínili, ale stejně si ti křupáni nedovolí nic jiného než utrousit několik poznámek na adresu naší dámy, nebo mi či Rog-Harrovi udělat nějakou nuznou obchodní nabídku, abychom jim ji půjčili. Samozřejmě všechny takové nabídky odmítáme, i když tam jsou velice zajímavé nabídky. Za první branou je jezírko a nad ním rýžová pole obdělávaná rolníky a další lůzou. Jako stráže jim slouží lapkové pod dozorem plešatého muže obecně nazývaného Rýžoví Lord. Ten stojí před vchodem do jedné velké budovy. Také nám udělá asi nejzajímavější nabídku, kterou také odmítneme. Druhá brána je hned na tímto domem. Stojí u ní tři žoldáci, jsou snadno rozpoznatelní, jelikož jejich zbroje vypadají daleko lépe a jsou vybaveny i několika pancíři.Ani žoldáci jistě nezůstávají neteční vůči přítomnosti dámy v táboře a také vysloví svůj obdiv, ale jelikož mě znají lépe než ta lůza dole nedovolí si dělat žádné směšné nabídky. Vědí o mne své… Nakonec přejdeme přes hráz, kolem hospody stojící na ostrůvku uprostřed dalšího rybníku a pak do velké jeskyně, kde se rozkládá hlavní část našeho tábora. „Tak jsme tady...bude nejlepší jít rovnou za Leem, ty dojdi pro Laresa a sejdeme u Leeho.“ Přikážu Rog-Harovi a i s dívkou zamířím do jedné jeskyně ve které si své obydlí zařídil současný velitel žoldáků Lee. Jistě nás už očekává, jelikož zprávy se šíří velice rychle… „Mám tu dárek pro velitele.“ Oznámím strážím přede dveřmi a pak i se ženou vstoupím do Leeovi jeskyně….Postavím se do pozoru a dívku pustím. Nechám ji a» sama řekne co je zač, mluvit totiž umí… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Zašklebím se, když zaslechnu rozhodnutí ženy, kterou jsme sebrali Gomezovi, dřív než se vůbec dostala do tábora. Chytnu ji za druhou usměji se na ni a bez okolků ji poplácám po zadku a několikrát pohladím ženské křivky. Už sem málem zapomněl… „Tak jdeme…hoši v táboře budou mít radost.“ S těmito slovy vyrazím k táboru. Nijak nespěchám, ale ani se moc neloudám. Přece jen zprávy se tady šíří velice rychle a nebude trvat dlouho než se to Gomez doví a pak za námi pošle svoje lidi. Ne že by mi to nějak vadilo, ale něco by se mohlo stát naší drahocenné kořisti. Jedem lesem podél řeky, která protéká kolonií. Netrvá příliš dlouho, snad jen patnáct minut než dojdeme ke skalnímu útesu po dél kterého dojdeme k prví bráně Nového tábora. Stráže už jistě vědí o naší kořisti, jelikož ti kteří nesli bedny se zbožím se jim o tom již jistě zmínili, ale stejně si ti křupáni nedovolí nic jiného než utrousit několik poznámek na adresu naší dámy, nebo mi či Rog-Harrovi udělat nějakou nuznou obchodní nabídku, abychom jim ji půjčili. Samozřejmě všechny takové nabídky odmítáme, i když tam jsou velice zajímavé nabídky. Za první branou je jezírko a nad ním rýžová pole obdělávaná rolníky a další lůzou. Jako stráže jim slouží lapkové pod dozorem plešatého muže obecně nazývaného Rýžoví Lord. Ten stojí před vchodem do jedné velké budovy. Také nám udělá asi nejzajímavější nabídku, kterou také odmítneme. Druhá brána je hned na tímto domem. Stojí u ní tři žoldáci, jsou snadno rozpoznatelní, jelikož jejich zbroje vypadají daleko lépe a jsou vybaveny i několika pancíři.Ani žoldáci jistě nezůstávají neteční vůči přítomnosti dámy v táboře a také vysloví svůj obdiv, ale jelikož mě znají lépe než ta lůza dole nedovolí si dělat žádné směšné nabídky. Vědí o mne své… Nakonec přejdeme přes hráz, kolem hospody stojící na ostrůvku uprostřed dalšího rybníku a pak do velké jeskyně, kde se rozkládá hlavní část našeho tábora. „Tak jsme tady...bude nejlepší jít rovnou za Leem, ty dojdi pro Laresa a sejdeme u Leeho.“ Přikážu Rog-Harovi a i s dívkou zamířím do jedné jeskyně ve které si své obydlí zařídil současný velitel žoldáků Lee. Jistě nás už očekává, jelikož zprávy se šíří velice rychle… „Mám tu dárek pro velitele.“ Oznámím strážím přede dveřmi a pak i se ženou vstoupím do Leeovi jeskyně….Postavím se do pozoru a dívku pustím. Nechám ji a» sama řekne co je zač, mluvit totiž umí… |
| |
| Starý tábor: Ke Starému táboru se pomalu přibližují dva muži, strážci z nichž jeden na tom není vůbec dobře. Pomalu se přebelhají přes most a míří přímo k bráně. Jeden z nich je v pořádku a podpírá toho druhého,který má několik vážných a méně vážných zranění. U brány se k nim přidá ještě další strážní a podepře ho z druhé strany. Takhle jdou po cestě od brány až k Hradní bráně, kde je zastaví Thorus prohodí s nimi několik slov o tom co se vlastně stalo a pak je pustí dál do hradu. Kde zamíří nejprve k mágům, kde Irtius s pomocí několika kouzel poskytně tomu vojákovi základní ošetření a pak se s ním vydají do hradu přímo za Gomezem. „Měl byste se dostavit ke Gomezovi. Thorus vzkazuje.“ Vyzve jeden stín Regira, který si ve Stonkově kovárně vybírá proviant a další věci, které považuje za důležité. |
| |
| Starý tábor -> hrad Když strážný vyndavá všechny ty zajímavé kusy potravin , div se mi nezbýhají sliny. Jak dlouho jsem už neměl něco „normálního“. Pořád to byl jen samý mrchožrout a kytka , ale teď...to vypadá na celkem pěkný dlabanec. Když strážce vyndá nějakou tu drogu , zamračím se. To pořád vytvářejí tohle svinstvo … Řeknu si spíše sobě a vezmu jeden joint do ruky a pak ho zahodím na zem. Konečně si chci vzít to , co mi můj žaludek pořádně rozmazlilo , avšak v tom uslyším něčí hlas. Rozhlédnu se a spatřím nějakého stína. Probodnu ho pohlednem a pouhým kývnutím mu dám znamení , že jsem jeho správu slyšel. Co se dá dělat... Zamumlám si , otočím se na patě a poamlu si to namířím k hradu. Hrad Nemyslím si , že by byli nějaké problémi se vstupem. Stráže musí vše vědět. Prostě vstoupím a to je všechno. Vím , že je dosti nezdvořilé , když k Gomezovi jen tak vtrhnu. Stejně tady bude stán někdo , kdo mě doprovodí. Možná Raven , možná nenažraný Arto , možná Bartholo...co já vím. |
| |
| Starý tábor – Hrad: Kromě obvyklých obyvatel hradu do velkého sálu vstoupí nějaký tuctoví strážce s několika sečnými ranami na těle. Není na tom zrovna nejlépe, ale než ho budou moci mágové začít dávat dohromady musí Gomezovi říci co se stalo. Vlastně na tom trval...Do sálu se také už vrátila Seraphia, která nyní zaujímá místo po Gomezově levé ruce. „Myslím, že jsme všichni.“ Poznamená Scar, když se dostaví i Regir. „Podej tedy hlášení.“ Vyzve onoho zraněného strážce, podpíraného dvěma dalšími, aby se vůbec dokázal udržet na nohou. „Můj pane.“ Pokusí se o poklonu, ale vzhledem k jeho stavu se mu to moc nepodaří. Gomez to však netrpělivě přehlédne. „Dnes dorazila další zásilka zboží z vnějšku. Jak jste si přál přivezly i další ženskou. V údolí kousek od mostu byla naše skupina přepadena těmi bídáky…“ Co je to za bídáky je každému v sále jasné, takže není nutné aby to opakoval. „Vedl je Gorn a s ním tam byl ještě jeden. Bandita, ale nějak vysoko postaveném pokud můžu soudit. Ti mizerové pobili celou moji skupinu, div že jsem přežil. Pak pobrali bedny a i s tou běhnou se vrátili k nim do tábora. Muž mluví ztěžka a do očí se mu derou i slzy, když mluví o svých mrtvých kumpánech. V ústech mu stále probublává krev… |
| |
| Hrad A hele...Scar Pomyslím si , když v sále spatřím i jeho. Tak tohle musí být něco vážného … Pomyslím si , když vidím toho zničeného strážce. Stejně , jako všichni ostatní , čekám na to , co z něj vyleze. Nepřekvapila mě jeho slova , bylo to více než jasné a je více než jasné , že tohle si nemůže nechat líbit. Gomez si to nemůže nechat líbit. Zamyslím se. Nesnáším ty ohavné svině , co pocházejí z toho „Nového tábora“. Jsou to prostě ubožáci a zloději. Snažím se vymyslet , co by bylo nejjednoduší , jako odveta a dokonce mě napadá i pár drobných školivých věcí , které by Novému táboru jistě neprospěli … Hehehehe … Čekám , co vyleze z Gomeze a případně bych mu mohl podat nějaký návrh. |
| |
| Starý tábor – Hrad: „Cože?!“ Vyštěknu když voják domluví. V mém obličeji se objeví vražedný výraz, mám chu» toho posla špatných zpráv na místě zabít, ale musím se přece trochu ovládat i když to stojí hodně úsilí. „Tohle už je vážně moc, zatím přepadaly jenom karavany do dolu, ale na transport z vnějšku si ještě netroufly. Teď by to mohly dělat pravidelně a víte co by to znamenalo? Díky, žes přišel Thorusi, s těmi zkurvenci je třeba něco udělat. Dát jim lekci. Sestav malou údernou skupinu co se vypraví do jejich tábora, chci hlavu generála Lee a Gorna na podnose.“ Vyštěknu po Thorusovi, Regira a ostatních si zatím nevšímajíc. Můj vztek zrovna dosahuje jednoho z nejvyšších stupňů, takového, že kdyby se někdo opovážil mě o něco požádat okusil by ostří mého meče, nebo i něco horšího. |
| |
| Starý tábor - hrad: Stojím v pozoru a poslouchám hlášení jednoho z mých strážců. Ani ho moc neznám, ale myslím že se to po této příhodě změní, jelikož mi bude muset vysvětlit proč přežil právě on a proč proviant nebránil vlastním životem, i když asi bránil jak vidno…ale stejně se ho na to budu muset zeptat. „Provedu Pane!“ Zasalutuji po vojensku, když mi Gomez zadá přípravy odvetné akce za přepadení tohoto transportu. U6 teď vím kdo bude nejspíše této jednotce velet, tedy pokud s tím bude souhlasit, jinak bych musel pověřit nějakého jiného strážce… „Půjdeme.“ Řeknu tišeji směrem k Regirovi a postraními dveřmi v sále zamířím do prvního patra rezidence, kde mám jakožto vysoce postavený strážce svůj pokoj….vyčkám jestli půjde Regir za mnou, abychom si spolu mohly promluvit o tomto úkolu… |
| |
| Starý tábor – Hrad: Poté co jsem skončila s prací ve vyšších poschodích hradu jsem se vrátila na své místo do velké síně, kde Gomez přijímá návštěvy koná slavnosti a další věci, které většinou organizuji já. Přece jen jsem tu asi nejdéle… Celkem bez zájmu si vyslechnu co říká ten zraněný voják. Na jeho slovech mě zaujme jen ta zmínka o ženě, kterou odvlekly někam do Nového tábora. Raději nechci vědět co tam s ní ty prasata udělají. V Novém táboře pokud vím neplatí moc autorit, spíše něco jako kdo si co chytí to je jeho, nebo jak to říkal Diego… |
| |
| Starý tábor - hrad Hmm...tak toto je přeci jen zajímavý plán. Vlastně...je to zřejmě to první , co ho napadlo. Pomyslím si ,když Gomez plný hněvu vykřičí lehký základ velice jednoduché plánu , který bude naopak velice těžký. Gomez nakonec dá tento úkol Thorusovi , on něco vymyslí a od něj to bude putovat k někomu , kdo tohle všechno splní. Ani jsem se tmo moc nedivil , když Thorus vyzval mě. Jak jinak … S lehkým úsměvem zavrtím hlavou a poté následuji Thoruse. Jak zajímavé , že má nyní i pokoj na hradě. Na co , jistě si ho zasloužil. Pomalým krokem si to jdu až k jeho dveřím , rozhlédnu se po jeho pokoji , vstoupím a pak zavřu dveře. Tak co teda ? |
| |
| soukromá zpráva od Thorus pro Promluvím tichým klidným hlasem po nějaké době. „Chtěl bych, abys tu údernou skupinu vedl ty. Samozřejmě budeš mít k dispozici vše co budeš potřebovat.“ Jak je u mě dobrým zvykem, nechodím dlouho kolem horké kaše a přejdu rovnou k jádru věci o které chci mluvit. „Řeknu Diegovi, aby někoho pověřil průzkumem tábora a jeho okolí, abychom lépe věděli s čím máme počítat. Potom vymyslíme plán odvety, nemyslím že by se nám podařilo dostat tak blízko k Leemu, abychom ho mohl někdo zabít…“ Promluvím skepticky, ale pravdivě Lee je přece jen velice dobrý válečník. Možná dokonce lepší než já, navíc je obklopen drsnými válečníky, kterým se většina mých stráží nemůže ani rovnat, ale rozkaz je rozkaz a mou povinností je se ho pokusit splnit jak nejlépe budu moci. „Můžu s tebou počítat, nebo tím má pověřit někoho jiného?“ Někým jiným bohužel myslím jenom ty budižničemi, kteří mezi sebou vedou soutež kdo se dostane hlouběji a do výše postavený prdele v táboře. |
| |
| soukromá zpráva od Regir pro Nezbývá mi nic jiného , než poslouchat , stejně totiž nemám co říct. S tímto úkolem jsem počítal a myslím , že jsem připraven o přijmout. Sice jsme přišel a vím , že budu muset znovu odejít , avšak zas taková dálka to není. Možná se nedočkám měkké postele , avšak vyspaný jsem. Možná bych měl … á , to je jedno … Přestanu myslet na všechny možné potraviny a další nutné věci , které bych měl vzít na menší průzkum jiného tábora. Když Thorus nakonec skončí , chvíli mlčím , pak se nakrátko zahledím ven z okna a pak pohldénu na Thoruse. Víš , že semnou můžeš počítat... Řeknu zamyšleně. Dej mi plán a já ho splním , případně upravím a splním ...jednoduché a nenáročné … Řeknu prostě a vyčkávám , zda li má ještě Thorus něco na srdci. |
| |
| soukromá zpráva od Thorus pro „Zatím nemám žádný plán. Uvidíme zítra, nejdříve potřebuji zjistit jak to vypadá kolem toho jejich tábora takové věci.Myslím, že to zvládne někdo z Diegových lidí. Ty jsi běž odpočinout pak se pořádně vyspi a zítra ti dám vědět co a jak. Bohužel tvé vyprávění o posledním úkolu budeme muset nechat na jindy.“ Promluvím vážným, ale přece jen přátelským hlasem. Tuto moji stránku zná jen málo lidí, jelikož není už mnoho takových, které bych mohl nazvat pravými přáteli. „Můžeš jít.“ Počkám jestli nemáš ještě nějaké dotazy a pak počkám až odejdeš z mého skromného pokoje. Až tak učiníš vyrazím za tebou a vrátím se na své místo u brány. |
| |
| Nový tábor: „A jsme tady…“ Prohlásím spokojeně, když se konečně vrátíme z výpravy zpět do tábora. Jsem spokojený, jelikož cesta zpět proběhla bez větších obtíží. Upřímně jsem sice čekal, že se nám někdo postaví, ale po pravdě kdo by se chtěl postavit Gornovi. „Jasně…hned tam budem.“ Prohodím odpověď ke Gornovi a nechám i s naším pokladem jít za Leem. Já si to namířím ke svému veliteli Karešovi, který by se měl také podílet na oné poradě. Mágy do toho netahat…co ti s tím maj společného? na okamžik se zamyslím, když minu strážce rudy, Mága kruhu vody. „Myslím, že by sji neměl chybět na poradě u Leeho.“ Povím Karešovi, který jako ostatně vždy ve své chatce, kde se věnuje povalování a rekreaci. Obklopen svými lidmi. Proč by také měl něco dělat že? |
| |
| soukromá zpráva od Regir pro Kolem toho jejich tábora ? Špína a hnus … Zamumlám si. Až bude vše připraveno ,a» pro mě někoho pošlou , prozatím si půjdu užít trochu toho … klidu. Řeknu Thorusovi a pomalu se zvednu ze židle. Kývnu na něj a pak se obrátím a vyjdu z pokoje se slovy Chvíli tu nejsem a vše se zblázní … Stále loudavým krokem vylezu ven z hradu , nadechnu se z hluboka čerstvého vzduchu a namířím si to k tomu obchodníkovi u Stone , kde si vezmu nějaký chleba , šunku a láhev vína. Když už mám tu chvíli , tak si jí pořádně užiji. Namířím si to do kasáren , tedy pokud tam ještě ty postele jsou. |
| |
| Starý tábor: Kasárny jsou stále tam , kde byly než Regir opustil tábor a vydal se na svoji celoroční výpravu do útrob skřetího území. Stále v nich spí strážci nižšího postavení a hradní posádka. Postelí tam je tedy dost, ale soukromí se v nich moc nenajde. Zatímco se Regir ubytovával si Thorus nechal poslat pro Diega. Ostatně nemají to k sobě moc daleko, takže to pro Diega nebyl žádný problém navštívit toho podle něho tupého strážce Thoruse. Ovšem nikdy by mu své sympatie nepřiznal. U brány spolu prohodili několik slov a pak se Diego vrátil zpět na místo k ohni ke svým přátelům, dá-li se tak nazvat cházka tvořená zejména starými smradlavými kopáči a několika stíny, kteří se mu snaží vetřít do přízně. |
| |
| Nový tábor Po Gornovi se ihned oženu pěstí, ale bohužel je zkušený a minu. Prasáku! utrousím. Nabídek těch odporných plesnivých dědků si radši nevšímám. Začíná ve mě bublat hněv. Oni mě tu snad chtějí jen jako ošukávací panu?! Zajímalo by mě, co by udělali ostatní, až by první takový pokus skončil mojí kudlou - a» už ji seženu kdekoliv - mezi jeho vejci... samotnou mě překvapí, jak rychle jsem se přizpůsobila místní atmosféře a jaké myšlenky mě teď napadají... Když mne přivedou před ty dva chlápky od L, stojím tam jak solný sloup a čekám, jestli třeba oni otevřou pusu první. Co bych jim také vykládala věci, které je nezajímají, že?... |
| |
| Nový tábor: „Hmmm…“ Zabručím pod vousy, tedy zabručel bych si pod vousy, kdybych nějaké měl. Mám sice tušení oč se jedná, ale přece jen nevím na co mě potřebují…Jen co Rog-har vyjde z mé chajdy, následuji ho k Leemu. Je to už dlouho co jsem na posledy opustil chatrč, moc dlouho. Přes tábor dojdu celkem normálním opileckým krokem, který je u mě od jistých dob zcela běžný. „By mě zajímalo co zase chce…“ Mumlám si pro sebe těsně před tím než s Rog-Harrem po boku vstoupím do jeskyně, kde se zařídil Lee. Gorn už tam jistě je. Orik, strážce dolu nejspíše také. Poslední osobou je ona žena kvůli které zde panuje takový rozruch. Vždy» během krátké cesty přes tábor jsem neslyšel o ničem jiném…. |
| |
 | soukromá zpráva od Lee pro I když ke mne Gorn vtrhne jako by se nechumelilo, nepřestanu se věnovat běžnému hlášení z dolu, které mi Orik právě předává. Je to silný ramenatý muž s bílými vlasy a tváří zvrásněnou několika ošklivými jizvami. „Odchod. Už jsem slyšel dost.“ Povím, když skončí. Nyní mě čeká další naléhavá povinnost. Do tábora mi někdo přivedl ženskou což se už velice dlouho nestalo. „Konečně jste tady všichni.“ Utrousím, když dorazí i Lares, vůdce místních banditů a lapků. No vůdce není zrovna ten správný výraz, ale lidi ho respektují a to je důležité. „Oriku? Připravte se na boj.“ Zavolám za Orikem, jelikož si uvědomím, že Gomez si něco takového nenechá líbit. Nejspíš se pokusí o nějakou odvetu, tak chci být připraven. „Hmmm…Koukám, že jste si sehnaly novou hračku. Co s ní k sakru chcete dělat?“ Zavrčím na Roga a Gorna. Já jakožto bývalý generál královské armády mám jistou hrdost, a tak nemám v úmyslu ženu nějakým způsobem zneužívat, ale nikomu to zakazovat taky nemůžu. Ostatně za to že jsem zde vděčím také ženě… „Mlčte. Ty mluv, co jsi zač?“ Vyzvu Hornellu, aby o sobě taky něco řekla. Přece jen jedná se tu o ni, i když ona sama s naším rozhodnutím stejně nic nenadělá… |
| |
| soukromá zpráva od Lee pro I když ke mne Gorn vtrhne jako by se nechumelilo, nepřestanu se věnovat běžnému hlášení z dolu, které mi Orik právě předává. Je to silný ramenatý muž s bílými vlasy a tváří zvrásněnou několika ošklivými jizvami. „Odchod. Už jsem slyšel dost.“ Povím, když skončí. Nyní mě čeká další naléhavá povinnost. Do tábora mi někdo přivedl ženskou což se už velice dlouho nestalo. „Konečně jste tady všichni.“ Utrousím, když dorazí i Lares, vůdce místních banditů a lapků. No vůdce není zrovna ten správný výraz, ale lidi ho respektují a to je důležité. „Oriku? Připravte se na boj.“ Zavolám za Orikem, jelikož si uvědomím, že Gomez si něco takového nenechá líbit. Nejspíš se pokusí o nějakou odvetu, tak chci být připraven. „Hmmm…Koukám, že jste si sehnaly novou hračku. Co s ní k sakru chcete dělat?“ Zavrčím na Roga a Gorna. Já jakožto bývalý generál královské armády mám jistou hrdost, a tak nemám v úmyslu ženu nějakým způsobem zneužívat, ale nikomu to zakazovat taky nemůžu. Ostatně za to že jsem zde vděčím také ženě… „Mlčte. Ty mluv, co jsi zač?“ Vyzvu Hornellu, aby o sobě taky něco řekla. Přece jen jedná se tu o ni, i když ona sama s naším rozhodnutím stejně nic nenadělá… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Popojdu ještě pár kroků blíž k Leemu, tam se postavím s rukama vbok a hlavou hrdě vztyčenou. Jsem Hornella. Kovářka. Ale byla jsem odsouzena k tomuhle místu, protože jsem se na svých cestách snažila nějak získat obživu. Jo, těm nahoře se snadno odsuzuje prostý lid... řeknu mu hořce. Ale řeknu vám jedno, nebudu vám tu dělat kurtyzánu. A» si to vaši muži dál dělají do díry po suku! Radši si vykovám pás cudnosti než abych se jim vydala. A předpokládám, že vy, jako jejich vůdce, jim půjdete dobrým příkladem a nic na mě nebudete zkoušet. Protože já si umím opatřit zbraň. A umím s ní zacházet. |
| |
| soukromá zpráva od Lares pro „Hmmm…“ Okomentuji kovářčino vyprávění prostým povzdechem. Stejně mi do toho nic není, jelikož, i když jsem něco jako velitel banditů stejně by mě nebudou poslouchat ohledně tý kovářky a navíc nevidím důvod proč jim to potěšení prostě nedopřát. „O tom co s tebou bude ty nerozhoduješ. O tom rozhodne tady mistr kovář, nebo Gorn. Další možností ovšem je zaplatit pět set nugetů jako každém novej v táboře a pak se postarám, aby tě všichni brali jako sobě rovnýho. Máš pět set nugetů marické rudy?“ Zeptám se nakonec jakožto znalec přijímacího rituálu do tábora. |
| |
| soukromá zpráva od Lares pro „Hmmm…“ Okomentuji kovářčino vyprávění prostým povzdechem. Stejně mi do toho nic není, jelikož, i když jsem něco jako velitel banditů stejně by mě nebudou poslouchat ohledně tý kovářky a navíc nevidím důvod proč jim to potěšení prostě nedopřát. „O tom co s tebou bude ty nerozhoduješ. O tom rozhodne tady mistr kovář, nebo Gorn. Další možností ovšem je zaplatit pět set nugetů jako každém novej v táboře a pak se postarám, aby tě všichni brali jako sobě rovnýho. Máš pět set nugetů marické rudy?“ Zeptám se nakonec jakožto znalec přijímacího rituálu do tábora. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Prosím? Čehože? A kde bych je asi sebrala! Hele, neříkám vám, abyste semnou jednali jako se sobě rovnou. Ani si nechci diktovat. Teda ráda bych, ale je mi jasné, že to nepůjde. Jen vám oznamuju, že se mě nedotknete. odpovím prostě a zadívám se mu přímo do očí. Ale něco v jeho projevu ve mě přeci jen vzbudilo zájem. Mistr kovář? Hmmm! |
| |
| soukromá zpráva od Lares pro „Magické rudy. Jelikož za královské zlato si tady nic nekoupíš, vše se platí magickou rudou.“ Vysvětlím znuděně a z jedné kapsy svého oděvu vytáhnu jeden modrý větší kamínek modré barvy. Na jeho povrchu jsou vidět červené žilky. „Pokud nemáš budeš si to muset už nějak zařídit. Dokud nebude ruda, nemůžu pro tebe nic udělat. Vlastně do doby než seženeš tu rudu, jsi majetkem tady kováře. Gorn teď jistě nebude mít moc času se s tebou zabývat." Dokončím co jsem chtěl říci. Podívám se na Rog-Harra a pak na Gorna, jak to s ní tedy bude… |
| |
| soukromá zpráva od Lares pro „Magické rudy. Jelikož za královské zlato si tady nic nekoupíš, vše se platí magickou rudou.“ Vysvětlím znuděně a z jedné kapsy svého oděvu vytáhnu jeden modrý větší kamínek modré barvy. Na jeho povrchu jsou vidět červené žilky. „Pokud nemáš budeš si to muset už nějak zařídit. Dokud nebude ruda, nemůžu pro tebe nic udělat. Vlastně do doby než seženeš tu rudu, jsi majetkem tady kováře. Gorn teď jistě nebude mít moc času se s tebou zabývat." Dokončím co jsem chtěl říci. Podívám se na Rog-Harra a pak na Gorna, jak to s ní tedy bude… |
| |
| soukromá zpráva od Lee pro Poslouchám vše co Lares řekne, přece jen je to on kdo se stará o nově příchozí a kdo vybírá poplatky paušální poplatek od nových členů. V tomto ohledu s tím nemohu nic dělat, jelikož pravidla musí platit pro každého stejně. „Vypadá to, že je rozhodnutu. A Máš pravdu Gorn se teď bude muset postarat o bezpečnost tábora! Poslední část směřovanou na Gorna na něho vyštěknu velitelským hlasem, kterým jsem kdysi velel armádám královských paladinů. Čili jako rozkaz, který není možné neuposlechnout. Bohužel, není v mé moci nařídit mým mužů aby si její přítomnosti nevšímali, jediné co mohu udělat je to, že si její ženskosti nebudu všímat já. „Všechno?!“ Zeptám se ještě jednou velitelským hlasem… |
| |
| soukromá zpráva od Lee pro Poslouchám vše co Lares řekne, přece jen je to on kdo se stará o nově příchozí a kdo vybírá poplatky paušální poplatek od nových členů. V tomto ohledu s tím nemohu nic dělat, jelikož pravidla musí platit pro každého stejně. „Vypadá to, že je rozhodnutu. A Máš pravdu Gorn se teď bude muset postarat o bezpečnost tábora! Poslední část směřovanou na Gorna na něho vyštěknu velitelským hlasem, kterým jsem kdysi velel armádám královských paladinů. Čili jako rozkaz, který není možné neuposlechnout. Bohužel, není v mé moci nařídit mým mužů aby si její přítomnosti nevšímali, jediné co mohu udělat je to, že si její ženskosti nebudu všímat já. „Všechno?!“ Zeptám se ještě jednou velitelským hlasem… |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro „S Gornem se už nějak dohodneme, jak si kořist rozdělit. Že?“ Přátelsky poplácám Gorna po zádech, přičemž si ale dám pozor, abych nepraštil do jeho velké sekery. Mohlo by to být docela bolestivé… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Všimnu si, jak se Rog-Harr tváří a nenávistně se na něj podívám po té jeho poznámce. Ach jistě, pro tebe to bude pravá ruka, levá noha a žaludek, pro něj levá ruka, pravá noha a střeva, na kterých se může oběsit, že? zbytek necháte jako zpropitné vašemu pánovi! řeknu sarkasticky s pohrdlivým úšklebkem. A možná necháte dýško ještě větší, třeba k němu můžete přidat ještě své hlavy... Ale už mi začíná být jasné, že mě zde čekají kruté časy. Vždy» jsem zas tolik neudělala! posteskne si ve mne dívka, už dávno skrytá a zapomenutá pod tvrdou skořápkou. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro „Vašemu pánovi? Jsem svým vlastním pánem.“ Zašklebím se na ženskou a jelikož nemám co víc bych dodal odejdu z Leeho jeskyně, zpět ke své skromné chatce, ohništi na kterém se peče maso a přátelům se kterými si můžu vyměnit nějaké poznatky. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro „Vašemu pánovi? Jsem svým vlastním pánem.“ Zašklebím se na ženskou a jelikož nemám co víc bych dodal odejdu z Leeho jeskyně, zpět ke své skromné chatce, ohništi na kterém se peče maso a přátelům se kterými si můžu vyměnit nějaké poznatky. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Otočím se zpět na Leeho. Kde můžu získat tu vaši rudu? zeptám se věcně a složím ruce na hrudi. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Nad rozdělením kořisti a o které kořist v podobě pěkně, ale drzé dívky mluvila se jenom usměju. Takhle jsem to totiž nemyslel, ale kdyby s ní byly problémy, možná to ještě zvážím. „No myslím, že to je všechno. Tak už půjdem…“ Rozloučím se s oběma veliteli v táboře, chytnu Hornellu pevně za paži a vyrazím s ní ven. Pokud by se náhodou chtěla nějak bránit, jsem schopen sevřít ještě víc, což už by mohlo i bolet. Při nejhorším si ji mohu hodit přes záda a odnést…ale volba je jen na ní. Od Leeho s ní jdu přímo ke své kovárně. Je první budova hned při vstupu do jeskyně. Na kovárně je znát, že původní stavba byla malá obdélníková chatka o velikosti jeden krát dva metry vysoká tak jeden metr. Z této stavby toho již mnoho nezbilo, jelikož jsem si tam musel přistavět spousty dalších přístavků, kde se skladují všemožné věci… Uvnitř chatrči, kam Hornellu samozřejmě přinutím vejít je vidět jen jedna postel na kterou se vejde pouze jedna osoba, ale kdyby se snažila vešli by se tam i dvě. Dále několik truhel s těžkými visacími zámky.A co je zajímavé není tu žádné okno, jenom jedny dveře do dalšího přístavku, kde je stůl a dva špalky sloužící jako židle. Lze soudit, že jsem zde vždy nežil úplně sám, a tak by tu někde mohla být i druhá postel… Když vstoupíme do chatky, zavřu za námi dveře a na stole rozsvítím jednu svíci. Nechám Hornellu, aby se trochu rozkoukala po svém novém obydlí. Přece jen bude zde do doby, než si nějak vydělá 500 nugetů a bude se tak moci vykoupit… „Rudu si musíš vydělat….co vlastně umíš?“ Zodpovím po nějaké době mlčení vtíravou otázku, která mi připomene moje těžké začátky… |
| |
| Starý tábor: S Thorusem si promluvím opravdu důkladně, jelikož to co po mne chce se sice jeví jako snadný úkol, ale pravda bude nejspíše opakem. přece jen v tom novym táboře nejsou tak padlý na hlavu, aby jim nedošlo, že si to Gomez nechá jen tak líbit. Komu to tak svěřit… „Hej ty, jo ty co ses ptal na práci. Něco tu pro tebe a tvoje kumpány mam.“ Zavolám na trojici čerstvých stínů, kteří naše řady rozšířili teprve nedávno a nebylo to pro ně zrovna lehké. Těmi stíny jsou samozřejmě na mysli Bleka, Briena a samozřejmě i Beriona, který se mne prve ptal…. „Ještě dnes se vypravte do toho Nového tábora a provede tam menší průzkum…“ Přikážu jim, když ke mně přijde alespoň jeden z nich tak blízko, abych mu to mohl říci tak, aby to slyšel jen on a nikdo jiný… |
| |
| Starý tábor: Diego, s radostí půjdu. Konečně budu tomuto táboru nějak užitečný. Jenom by to chtělo říct, jak si to vůbec představuješ. Okamžitě Diegovu nabídku přijímám. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Kriticky si prohlížím tvé obydlí - rozmístění místností, vybavení, i dmenší detaily. Protože nevidím žádnou další postel, zamířím do té "pracovny" nebo možná "jídelny", zkrátka místnosti, kde je stůl. Bez optání se na něj natáhnu a chvíli zkoumám, jestli pode mnou vydrží a jestli na něm dokážu najít aspoň nějakou pohodlnou polohu. Jsem unavená a nemám moc náladu na vybavování, ale teď jsi přivedl řeč na téma, které mě zajímá. Jak si ji můžu vydělat? Nechci odpověď typu "jak umíš", spíš chci vědět po čem je tu poptávka. Nebo mám jít těžit? odpovím otázkou a slezu ze stolu. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Nechám tě, aby jsi si svůj nový domov trochu prohlédla. Jistě si teď myslíš, že se brzy vykoupíš a pak si budeš žít jako na svobodě, ale brzy ti asi dojde že to tak snadné nebude… „Ruda se těží v dole, ale pak se ještě musí tavit, nebo co a až potom se dá využít jako platidlo. Do dolu se však nedostaneš.“ Zavrhnu jednu z tvých možností po krátkém zamyšlení. Gestem ruky naznačím, že jsem ještě neskončil a pokračuji… „V tvém případě jsou jisté možnosti jak si vydělat…ale můžeš přijít i na jiné. Já třeba začal jako dealer drogy z bažin pro jejich Guru, ale nevím jestli by to v tvém případě bylo chytré. Taky by jsi mohla pózovat pro nějakého kreslíře, o takové obrázky je vždycky zájem, ale je to na tobě.“ Neurčitě naznačím, jelikož myslím, že jsi natolik inteligentní, aby ti došlo co tím myslím. „Ode mne žádnou rudu nedostaneš, za nic. Budu s tebou zacházet tak jak uznám za vhodné, když tě budu chtít použít tak to udělám a nezajímá jestli s tím budeš souhlasit. Dále se budeš starat o pořádek v domě za což by jsi mohla dostat i najíst. Jinak se nauč, že zde nic není zadarmo.“ Teatrálně se odmlčím, abych mohl položit snad poslední otázku. „Rozumíš?“ |
| |
| Starý tábor – Blek, Berion, Brien: „Jak to uděláte je na vás. Chci abyste provedly průzkum okolí tábora a tábora samotného, tedy pokud to půjde. Možná by vám mohl pomoci ten obchodník co si opravil tu chatrč za táborem.“ Odpovím pohotově, jelikož jsem tuto otázku čekal a tedy jsem si tu odpověď mohl připravit. Na chvilku se však zamyslím u toho Neda, obchodníka co se zatím nepřidal k žádnému táboru, ale jisté obchodní vztahy si udržuje se všemi tábory. „Odchod!“ Zavelím, abych se jich zbavil. Přes svou nekonečnou dobrotu nemám již dnes náladu odpovídat na hloupé otázky.. |
| |
| Starý tábor - Berion, Brien Otočim se na své kamarády a zavelim: ,,Tak jdem. Nejdříve se ale stavíme u toho obchodníka. Ńevim jak vy dva, ale já už jdu.“ Odcházim a doufám, že se ke mně připojí. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro A když jsme u těch domácích prací - ten stůl je šerednej. Zítra ti ho upravím nebo udělám novej. Ale teď pudu spát. Mám všeho po krk. A pokud se o něco pokusíš, varuju tě, zvláště dneska budu jak zmije. Nato se na ten "šeredný" stůl znovu natáhnu zády k tobě a v rámci možností si udělám pohodlí. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro „Nehodlám s tebou smlouvat. Za ty domácí práce budeš mít střechu nad hlavou, jakousi postel a když nebudeš drzá tak i něco k jídlu. Nebo můžeš spát venku připoutaná k řetězu jako nějaký pes. Volba je na tobě. Za druhé: I kdybys se dostala do dolu k ničemu ti to nebude, jelikož ta ruda co se tam vytěží je určena pro naše mágy. A konečně za třetí: Nevím jak jsi dobrá v kování, ale suroviny k jejich výrobě jsou nedosažitelné. V kolonii se těží pouze magická ruda, bronz je zde tedy nedostupný a železo najdeš jen ve formě ocelových prutů a dalších kusů kalené oceli, kterou do kolonie posílá král z vnějšku.“ Zhluboka se nedechnu, abych mohl pokračovat a vyjádřit se i ke čtvrtému bodu tvojí řeči. „A konečně za čtvrté: Nevím kdy, ale myslím že brzy si Gorn přijde vybrat svou část kořisti, myslím že ti nemusím říkat v jaké formě to bude. A když už jsme u toho, bejt tebou bych moc nevycházel, jistě se najdou i jiní co by tě rádi použili a já pro tebe mimo chatrč moc udělat nemůžu, alespoň co se této věci týče.“ Úmyslně se nezmíním o tom jak se v tomto případě budu řídit, ostatně už jsem to jednou řekl a nehodlám to opakovat. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro „Atria !“ Zavolám hlasem plným vzteku na děvče schovávající se za mým křeslem. Nevím ani proč to dělám, ale asi si potřebuji ten vztek na někom nějak vybít a nenapadá mě lepší varianta než jedna z otrokyní… „Zatancuj nám a ty hraj!“ Vyřknu další rozkaz jak na Atriu, tak na jednoho ze svých poskoků s loutnou. Syra už sice tančí, ale proč by spolu nemohl vytvořit dvojici… |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro „Atria !“ Zavolám hlasem plným vzteku na děvče schovávající se za mým křeslem. Nevím ani proč to dělám, ale asi si potřebuji ten vztek na někom nějak vybít a nenapadá mě lepší varianta než jedna z otrokyní… „Zatancuj nám a ty hraj!“ Vyřknu další rozkaz jak na Atriu, tak na jednoho ze svých poskoků s loutnou. Syra už sice tančí, ale proč by spolu nemohl vytvořit dvojici… |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro „Atria !“ Zavolám hlasem plným vzteku na děvče schovávající se za mým křeslem. Nevím ani proč to dělám, ale asi si potřebuji ten vztek na někom nějak vybít a nenapadá mě lepší varianta než jedna z otrokyní… „Zatancuj nám a ty hraj!“ Vyřknu další rozkaz jak na Atriu, tak na jednoho ze svých poskoků s loutnou. Syra už sice tančí, ale proč by spolu nemohl vytvořit dvojici… |
| |
| soukromá zpráva od Artia pro Nejprve se jen tak kroutím do rytmu hudby a pak se postupně začnu hladit po celém těle dělám že slastí zavírám oči a chivemi si hraji i se svými dlouhými vlasy. Dotýkám se ňader a zadečku a můj pohled , moje maska se už dávno změnila ze zářivé a hravé na smyslnou a divokou. |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Občas také sklouznu pohledem na Cathin, jenž leží Ravenovi u nohou jakožto věrný pes, kterým ostatně je a na Seraphii. Pohled na ni a zpráva o únosu mi připomene jednu velice starou příhodu co se stala těsně před tím než Nový tábor vznikl… |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Občas také sklouznu pohledem na Cathin, jenž leží Ravenovi u nohou jakožto věrný pes, kterým ostatně je a na Seraphii. Pohled na ni a zpráva o únosu mi připomene jednu velice starou příhodu co se stala těsně před tím než Nový tábor vznikl… |
| |
| soukromá zpráva od Gomez pro Občas také sklouznu pohledem na Cathin, jenž leží Ravenovi u nohou jakožto věrný pes, kterým ostatně je a na Seraphii. Pohled na ni a zpráva o únosu mi připomene jednu velice starou příhodu co se stala těsně před tím než Nový tábor vznikl… |
| |
 | Chata – Kousek za jižní branou Starého tábora: Jsem ve svém srubu, který jsem dokázal postavit na troskách chaty co zde v minulosti stála. Je to dobré místo pro nezávislého obchodníka jakým ostatně jsem. Mám to totiž dost blízko na trh do Starého tábora a obchodníci, kteří tudy občas procházejí jak do Nového tak i do bažinatého tábora se u mě mohou zastavit kvůli obchodu. Nežiji si tedy zrovna špatně…ale mohlo by to být i lepší. Základní pravidlo pro přežití, je být poctiví…a nemíchat se do vnitřních věcí a politiky všech osad v kolonii. Stejně s nimi nic nenaděláš, ale oni by tě mohly zničit. Moc na to maj. Povídám jednomu kolegovi, co je u mě zrovna na návštěvě. Je to jeden přechovávač z bažin, docela dobrej týpek a poctivej obchodník. Bohužel jediné co prodává je ta zatracený droga... |
| |
| Chata – Kousek za jižní branou Starého tábora: „Na to už je trochu pozdě.“ Vyprskne obchodník s kuřivem, když mu Ned řekne, že by se neměl plést do záležitostí jednotlivých osad. On se již zapletl s Bratrstvem a nezdá se že by byl nějak nespokojený, ba právě naopak. „U nás teď potřebujem každou duši. Chystají se velké věci, které nás dovedou ke svobodě a spáčovu osvícení.“ Poslední větu prohlásí s takovým fanatickým zapálením, že je lepší mu to nijak nerozmlouvat. Je obecně známé, že muži Spáčova bratrstva na něho nedají dopustit. Někteří templáři na rouhačská slova odpovídají mečem. Je to takový jejich ošklivý zvyk… „Naši Válečníci nyní tráví spousty času v tom starém dole. Potřebujeme ještě trochu výměšku a Spáč nás konečně poctí svou návštěvou.“ Opět fanatický výraz při slovech o spáčovy... někdy během hovoru se nad kolonií zatáhnou mračna a z oblohy začne padat silný déš» a nezdá, že by to byla jenom obvyklá přeháňka. |
| |
| Chata – Kousek za jižní branou Starého tábora: Bla bla bla. Zaběduji. Už zase se mi snaží vnuknout myšlenku že ho spáč ochrání před veškerým nebezpečím a že je jednou vyvede z Údolí dolů. Co si o tom myslím ví, stejně tak dobře, jako ví, že já se nenechám přetáhnout na ničí stranu. Mam raději Svobodu a takovou mi žádný tábor nenabízí, i když takzvaně Nový k tomu má opravdu blízko. Nebudu tě už zdržovat. Zase se někdy zastav…a pozdravuj Lestera. Okázalým způsobem se s ním rozloučím a vyprovodím ho ze dveří. Nechci ho nijak urážet, ale mám na práci i něco jiného, než poslouchat ty kecy o spáči a o tom jak je důležité ho uctívat. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro ale usínám rychleji, než jdou mé myšlenky. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Poznamenám tak abys to slyšela. Pak tě nechám, aby sis na stole udělal pohodlí a odejdu z pokojíku. Dveře za sebou zavřu a zamknu na závoru, aby mi poklad čirou náhodou neutekl, nebo aby se nerozhodl pro nějakou neuváženost v době, kdy budu tvrdě spát. Tím pokladem samozřejmě myslím tebe. Poté co tě zanechám v místnosti, které by se dalo říkat jídelna se sám rozhodnu jít konečně spát. Byl to dlouhý den. |
| |
| K večeru dne, kdy došlo k přepadení konvoje táhnoucí do Old Camp zásoby z vnějšího světa a únosu nově příchozí Gomezovi konkubíny, se nad kolonií začínají stahovat černá bouřková mračna. Je téměř jisté že dnes v noci bude bouřka. Regir, který se vrátil ze své výpravy, nyní odpočívá v kasárnách. A jelikož si tam šel lehnout krátce po návratu tak je velice pravděpodobné již si dostatečně odpočinul, aby mohl jít splnit slib, který dal Thorusovi. A to vyprávět mu o svých zážitcích na cestách… Zloději, neboli jak se jim říká zde Stínové Blek a Berion se s nadcházejícím večerem vrátili do svých chatčí, očekávajíc co jim přinese zítřek. Ned, jeden z mála poctivých obchodníků v kolonii sídlící v chatrči kousek za Starým táborem, strávil dnešní den rozmluvou s jedním ze svých přátel. Tentokrát to byl nějaký novic, prodávající drogu z bažiny ve Starém táboře. K večeru se spolu rozloučili a novic se vrátil zpět domů doplnit zásoby pro nadcházející den. Irtius, jeden z nových členů mágů ohnivého kruhu stále plní své povinnosti dveřníka do rezidence mágů. Jeho práce spočívá v ochraně sídla před všemi jenž nepatří k mágům kruhu ohně, v přebírání dopisů od kurýrů jak z vnějšího světa tak i od kolegů mágů kruhu vody, kteří sídlí v táboře, kterému se říká Nový tábor a spousty dalších povinností mága… |
| |
| soukromá zpráva od Regir pro Pomalu si sednu na lůžko. Nádherně jsem se prospal. Sic jen chvíli , ale mě to něco málo stačí. Pro mě je vlastně i hodina luxus. Za ty dny , co jsem téměř nespal , je to dostatečná náhrada. Měkká postel , chutné potraviny a ochrana hradu. Žádné velké starosti. Zamžourám po místnosti. Někdo zhasl pochodně , snad , aby se mi lépe spalo. Možná... Na ostatních lůžkách nikdo neleží. Strážci zřejmě dělají stále svojí práci v podobně prkeného staní na hradbách , či neustále hlídání brány. Ti , kterým se poštěstilo , teď nanejvýš znepříjemňují život nějakému usmolenému kopáči. Promnu si oči a na stolku nahmatám téměř prázdnou láhev a vyprázdním ji. I tak malý doušek nějakého vína mi stačil k tomu , abych se probudil. Takže...co jsem to vůbec chtěl ? Zamyslím se a přitom si oblékám zbroj a nasazuji si opasek s mečem. Chtěl jsem jít za Thorusem a... Nojo...vyprávět mu. Zakývám si pro sebe hlavou , důstojně se narovnám a vykročím z místnosti. Pomalu vyjdu z hradních kasáren a rozhlédnu se kolem. Všichni dělají vlastně to , co dělali , než jsem se šel prospat. Žádná změna. Podívám se na hrad a vyhledávám okno Thorusova pokoje. Svítí se tam ...zřejmě tam bude … Thorus je takový samotář. Drsný , spravedlivý samotář. Má prostě rád svůj klid. Já bych se mu nedivil. Dívat se na nějaké xichty , co ho okukují celý den a pak ještě vyslechnout mračna stížností a hlášení... No nic... Zhluboka se nadechnu , čímž nasaju ten příjemný chladivý vzduch a vykročím k hradu. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Serpahia, která zná Gomezovi nálady jako nikdo jiný se také drží docela zpátky. Neodvažuje se ho přestat ovívat, i když touhle dobou by se měla starat o přípravu večeře v kuchyni, ale snad to Syra Nathlaie zvládnou. Cathin je na tom o něco lépe jelikož leží na koberci.Sice u Ramenových nohou, jako nějaký pes, ale alespoň leží. Při pohledu na Ravenův obličej se také nepokouší dělat nic co by mohlo Gomezovu pozornost upoutat na ni. V tomto stavu je schopen snad všeho… Asi nejhůře na to je mladičká Artia, která se stále vlní do rytmu loutny. Ze zkušenosti s Gomezem ví, že ho opravdu naštvat by se rovnalo něčemu horšímu než smrt. Po nějaké době se Gomez konečně rozhodne k nějaké akci. Náhle vstane ze svého trůnu vrhne nepěkný pohled na Artii a Seraphii a pak zmizí v postraním dveřích, kterými většinou do sálu vstupujete vy. Ve dveřích Ravenovi ještě něco řekne a pak odejde do svých komnat. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Serpahia, která zná Gomezovi nálady jako nikdo jiný se také drží docela zpátky. Neodvažuje se ho přestat ovívat, i když touhle dobou by se měla starat o přípravu večeře v kuchyni, ale snad to Syra Nathlaie zvládnou. Cathin je na tom o něco lépe jelikož leží na koberci.Sice u Ramenových nohou, jako nějaký pes, ale alespoň leží. Při pohledu na Ravenův obličej se také nepokouší dělat nic co by mohlo Gomezovu pozornost upoutat na ni. V tomto stavu je schopen snad všeho… Asi nejhůře na to je mladičká Artia, která se stále vlní do rytmu loutny. Ze zkušenosti s Gomezem ví, že ho opravdu naštvat by se rovnalo něčemu horšímu než smrt. Po nějaké době se Gomez konečně rozhodne k nějaké akci. Náhle vstane ze svého trůnu vrhne nepěkný pohled na Artii a Seraphii a pak zmizí v postraním dveřích, kterými většinou do sálu vstupujete vy. Ve dveřích Ravenovi ještě něco řekne a pak odejde do svých komnat. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Serpahia, která zná Gomezovi nálady jako nikdo jiný se také drží docela zpátky. Neodvažuje se ho přestat ovívat, i když touhle dobou by se měla starat o přípravu večeře v kuchyni, ale snad to Syra Nathlaie zvládnou. Cathin je na tom o něco lépe jelikož leží na koberci.Sice u Ramenových nohou, jako nějaký pes, ale alespoň leží. Při pohledu na Ravenův obličej se také nepokouší dělat nic co by mohlo Gomezovu pozornost upoutat na ni. V tomto stavu je schopen snad všeho… Asi nejhůře na to je mladičká Artia, která se stále vlní do rytmu loutny. Ze zkušenosti s Gomezem ví, že ho opravdu naštvat by se rovnalo něčemu horšímu než smrt. Po nějaké době se Gomez konečně rozhodne k nějaké akci. Náhle vstane ze svého trůnu vrhne nepěkný pohled na Artii a Seraphii a pak zmizí v postraním dveřích, kterými většinou do sálu vstupujete vy. Ve dveřích Ravenovi ještě něco řekne a pak odejde do svých komnat. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Dva těžce pancéřovaní bojovníci strážící vchod do Gomezovi rezidence, tě bez řečí pustí dovnitř. Když nahlédneš do dveří spatříš Gomeze vcházet do jeho komnat ve prvním poschodí rezidence…Ve vzduchu cítíš napjatou atmosféru, jako by se schylovalo k něčemu velice nepříjemnému. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Do vezení ve kterém jsi uvězněn najednou v padly stráže. Popadli tě a odvlekly někam pryč. Teď je čas na tobě. Surový stisk stráži ti nedovolí se nějak vyjádřit, ale i tak to nepomůže. Zanedlouho ti spoutají ruce a odvedou… Ve předu jde ještě nějaký muž ve žluté robě s velký černým klouboukem. Soudce. Údolí dolů , kolonie. Vrcholek Výměny. Za pořádný kus cesty jsi dorazil na jakési úpatí kopce. Dolů vede stará dřevěná pojízdná deska , která pravděpodobně slouží k tomu , aby se suroviny dostávali dolů a nahoru. Kousek nad tím je vidět cosi , co vypadá jako nějaké pole. Deska je zrovna dole. Dole je ještě vidět vchod do nějakého dolu a nevelké jezero. Po chvíli tě popadnou dva páry rukou a pevně tě drží. Soudce s ve žluté róbě a s velkým černým kloboukem k tobě přijde a ze svitku ti přečte tvůj rozsudek a tvůj čin.Když s tebou soudce skončí Pokyne rukou , stráže vytasí meče a donutí tě skočit dolů. Spadneš dolů do dolů a projedete čím si , co vypadalo jako pole , dalo vám to lehkou ránu bleskem a zanedlouho jsi dopadl do jezera. Je už skoro noc a černé mraky na obloze značí, že bude bouřka a ne zrovna malá. |
| |
 | soukromá zpráva od Emidar pro Dopadnu do jezera. Hlava mě nepříjemně brní a voda je nechutně studená. Jsem zvyklý i na horší zacházení, ale těch pár dnů v zavšiveném vězení a docela dlouhý pochod si teď vybírá svou daň. Jsem proklatě unavený, kdyby ta voda nebyla, tak ledová, tak usnu tady uprostřed tohohle podivnýho místa. Snažím se nějak dostat z tý studený břečky. Kdyby se mi ten zmetek, kvůli kterému tu sem dostal znovu pod ruky, tak ho zabiju znovu!!! míhá se mi hlavou. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Cesta vede dolů z kopce , z obou stran ohraničená skálou. Kousek níž je další zavřený důl a u něj leží vybělená kostra a nějaké borůvky. Vedle po cestě kousek dolů je jaká si dřevěná brána a na ní stojí dva muži v červeném brnění. U pasu mají meče a na zádech samostříl. Jsou k vám otočení zády a dívají se kamsi dál. Když kolem nich procházíš, nevěnují prakticky žádnou pozornost. Asi je na denním pořádku, že sem král posílá další vězně i v tak pozdní hodinu jako je tato. Kousek dál po cestě je vidět provizorní dřevěné zábradlí, což asi znamená, že tam skala končí a je tam díra. Kromě jiného kousek vepředu nahoře je nějaká dřevěná lávka, která začíná na takový cestičce nahoře malého kopce , u kterého zrovna stojíš. Kam vede díl nevidíš. Každopádně cesta tam dolů vede pořád dolů, až k tomu zábradlí, akorát se tam na jednom místě dost rozšířila jako by tam bylo údolí. V tom údolíčku není nic vidět, snad kromě stromu na kterém se pravděpodobně houpe kostra… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Namáhavě slezu, rozcvičím ztuhlé svaly a rozhlížím se, do jaké práce se pustit nejdřív. Při pohledu na chuchvalce prachu a čas od času hroudu ztvrdlého bláta se rozhodnu, že začnu zametáním. Po chvíli hledání najdu jakés takés koště a začnu zametat. Zjistím ale, že takhle bych se tu za chvíli udusila, a otevřu tedy všechna okna, aby prach létal ven. Když dojdu až ke dveřím, kopnu do nich, jestli jsou pevně zavřené. A zjistím, že jsou zamčené. rozhořčeně doběhnu ke dveřím tvé "ložnice" a zabuším na ně. Pojď mi otevřít, ať můžu to svinstvo vymést ven, jinak ti ho nametu pod dveřma do pokoje. houknu. Pokud tě nevzbudilo bušení, pak můj silný hlas už určitě ano. |
| |
| Zhruba kolem půlnoci se z černých bouřkových mraků spustí prudký déšť, následovaný údery hromu a blesky křižujícími oblohu. Vskutku počasí velice nepříznivé…a pro odvážlivce, kteří by se rozhodly v takovém nečase vycházet někam ven i nebezpečné. Na druhou právě toto počasí je se velice hodí k navození atmosféry Regirovu vyprávění o jeho cestách po kolonii, které slíbil Thorusovi. Své vyprávění skončí až jen pár hodin před rozbřeskem, shodou náhod zároveň s koncem bouře. Ostatní obyvatelé všech táborů tuto noc strávili, jako každou jinou ve svých zatékajících chýších, jeskyních a dalších příbytcích, co si jen člověk může vymyslet. Ráno už není po bouři ani stopy, jen rozbahněná půda nasvědčuje, že v noci lilo. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro „No jo.“ Zavrčím ne zrovna přejemným tónem a dojdu ti otevřít dveře. Při vstávání sem se neobtěžoval nějak oblékat, takže sem oděn jen do toho v čem sem spal. Což není zrovna mnoho oděvu. Pak se zase otočím, tentokrát k jedné ze dvou velkých dřevěných truhel na které mám hozené svoje patrně jediné šaty a začnu se oblékat. „Až skončíš, udělej něco k jídlu!“ |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro „Spižírnu nemam a zásoby dopředu si nedělám. Mám rád všechno čerství.“ výmluvný pohled naznačuje že ne jen čerstvé jídlo a pití…“ Nějakej ten hrnec by se tam mohl taky najít a voda je před chatou v sudu. Tady.“ položím na stůl kožený měšec s nějakými modrými kamínky-magickou rudou. Je jich asi padesát. „Kup co potřebuješ. Prodavače najdeš kus od Laresovi chaty.“ S těmito slovy se postavím před chatku a ukážu na jinou. Vchod k té na kterou ukazuji stráží dva týpci a u samotné chaty pak stojí ještě jeden. Obchodník se zásobami by měl být někde poblíž. „Až se vrátím ať mam snídani na stole!“ O zbytek se nestarám a pomalu vyrazím pryč hlavní části tábora někam k rýžovým polím, ale pravděpodobnější je že mířím do hospody, která stojí na ostrůvku mezi rýžovými poli a hlavní částí tábora. |
| |
| soukromá zpráva od Seraphia pro Ráno své svěřenkyně opět vzbudím brzy, aby mohly vše připravit k pln spokojenosti našich pánů a nedávat jim žádnou záminku, aby si na nás mohly vylít vztek. Nerada bych viděla, aby třeba Artia, nebo jiná odcházela do dolů na pospas všem těm špinavcům, jen proto, že se Gomezovi něco nelíbilo. „Vstávat už je ráno a práce se sama neudělá.“ Jsou slova kterýma vás den co den tahám z postele a naháním do práce. Je to stereotypní život, ale mě to vyhovuje. Mam co jíst, kde spát což je vlastně víc než má kdokoliv jiný v kolonii. |
| |
| Moje chata za branami Old Camp: V noci mi chajdy trochu nateklo, a tak mam dnes spoustu práce. Nejprve musím zkontrolovat rozsah škod, ujistit se že mi to při další bouři nespadne na hlavu pak opravit ta drobná poškození. To mi ovšem zabere spousty práce a na to je dobré se pořádně nasnídat. Proto ze spižírny vytáhnu nějaké to syrové maso, pánev, kus sýra, ocílku a křemen. Nejprve si udělám oheň, stejně jako skoro každý den a pak si to maso opěču a nakonec i sním. Na závěr si dám kus sýra a hlt nějaké té pálenky co m dodávaj přechovávači ze Silasovi hospody. Zase spousta práce a den je krátkej. Postěžuji si jako každé ráno a pak se s malým ne příliš pěkným batohem a trochou hotovosti vydám ke starému táboru, abych si mohl doplnit zásoby a dokoupit potřebné věci na opravy chaty. Případně abych našel nějakého tesaře, který by mi s tím za pár šupů pomohl… |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Kruci, co dál? Za dnešek už toho mám važně dost, jsme promočený, unavený a absolutně netuším, co se mnou teď bude. Snažím se natrefit na někoho, kdo by mi řekl co a jak. Slyšel jsme o tomhle místě už dost, ale to co vidím naprosto překonává mé představy. Všude se povalující kosti a obrysy oběšenců dávají tomuto místu strašidelný nádech. Jestli se odtuď někdy dostanu rozhodně si pořádně rozmyslím, jestli se sem někdy vrátím! |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Cesta která se ti nabízí vede opět někam dolů do údolí. Z jedné strany se kolem cesty táhne vysoká šedivá a mechem porostlá skála, zatímco ze strany je hluboká propas. Když se podíváš dolů do propasti můžeš tam spatřit vlnící se řeku a u ní několik vodních živočichů…. V dálce za řekou můžeš spatřit červené střechy věží hradu, který v dobách dávno minulých sloužil jako sídlo místních vládců. V současnosti je hrad obehnán vysokou zdí z dřeva a bláta a za ní se rozkládá tzv.: Starý tábor. Samotný hrad pak stojí ve středu tábora. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Krajina je tu mírná v dáli vidím nějaký les, ale jak tak koukám kolem mohli by tu žít leda tak králíci. Zkouším se nějak zabavit, když pokračuju po cestě. Sundám si promočenou vestu a omotám si ji kolem pasu. Není obzvlášť teplo, ale všechno je lepší než ta studená věc lepící se mi na tělo. Moh bych někoho potkat. Přece tady někdo musí bejt. Vzpomenu si že v horách bylo i krušněji, byla doba kdy jsem nejedl třeba i 4 dny. Než se mi do oka chytila nějaká ta drobotina. Snažím se uchlácholit tím, že už mi vážně bylo i hůř, ale ksakru moc to nepomáhá! |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ta vede k nějakému mostu , u toho stojí další dva muž v červené zbroji. Teď to velké cosi vidíš jako velkou černou věž s červenou střechou. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Bordelář, to jsem neviděla... zabrblám si pro sebe. Doufám, že se aspoň opiješ nebo zhulíš do bezvědomí a spadneš do příkopu! Jen si obstarávej obživu kde chceš.. bručím dál, ale asi už mě neslyšíš. Vyrazím směrem, kde by snad mohl být trh nebo aspoň přijatelný hostinec. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Jak se blížím k místu, o kterém Rog-Harr mluvil, potěžkám měšec a začnu přemýšlet o zdejších kurzech. Kolik prosím stojí bochník chleba? zeptám se prodavače, kterého uvidím. A vepřová kýta? |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Překupníka o kterém Rog mluvil najdeš velice snadno. U chaty kam tě poslal stojí dva strážci, kteří ti příliš pozornosti nevěnují a jedinou další osobou je o kousek dál, na lavici sedící obchodník Sharky. Sharky je nevysokého vzrůstu, zato ale dobře udržované šlachovité postavy. Má snědou pleť, na krátko střihané vlasy, mezi nimiž můžeš spatřit i pár šedivých vlasů…. „Maso je za 5 a chleba tě bude stát 8.“ Odpoví ti pohotově. „Vybrat si můžeš ve vnitř.“ Pozve tě k sobě d chatky, přičemž si můžeš všimnout že mu ve vchodu do chaty chybějí dveře. Vlastně většině chatek chybějí vchodové dveře a prakticky žádný chatrč nemá okna a když tak jenom malá a bez skla. Jeho chatrč se skládá ze dvou místností z nichž mu jedna slouží jako ložnice a sklad a ta druhá hned u vchodu, jako taková provizorní prodejna. Na stole, který mu zabírá dobrou polovinu místnosti má rozložené nepřeberné množství všelijakých věcí. Na jedné straně jsou vyrovnány nějaké zbraně, lektvary a pár bylin zatímco druhá část stolu je věnována jídlu a pití. Jsou tam kýty šunky, vepřové a pár dalších druhů…sále tam je něco co vzdáleně připomíná bochník chleba, několik jablek, vín. (punčované, žádná extra třída.) Nějaká ta láhev plenky a samozřejmě pivo. Jedno maso odhaduješ že dá tak maximálně pro jednu osobu. To samé platí i o chlebu…porce tu nejsou příliš velké… |
| |
| Kolem poledne začínají události ve starém táboře nabírat vyšších obrátek. Vše to začalo příchodem asi deseti horníků z dolu se správou o zaplavení dolu. Prý při kopání narazili na spodní vodu, která strhla několik nosných trámů, což mělo za následek postupné zaplavení dolu….ovšem co se tam stalo doopravdy se už asi nikdo nedoví. Stejně tak se asi už nikdo nedoví proč se zachránilo jenom 10 lidí. Někdo tvrdí že to mají na svědomí červy, kteří se snažily zachránit před vodou a po cestě pozabíjeli spoustu prchajících lidí. Jiní to zase dávají na svědomí banditům, ale Gomezovi se nejvíce hodí vše svalit na mágy kruhu ohně. Pak už to jde ráz na ráz, Gomezova moc v kolonii je omezena jeho schopností dodávat rudu králi, a tak od něho dostávat zboží „z vnějšku“. Jediné řešení vidí v obsazení tzv. Svobodného dolu, který náleží Novému táboru. Mágové, kteří jako jediný v táboře si zachovaly dostatek rozumu se ho snaží přesvědčit, aby s Leem uzavřel dohodu a nějak s ním vyrovnal. S tím on nemůže souhlasit. Není to tak dávno co mu lapkové pod vedením Gorna unesly jeho novou konkubínu a navíc získaly celou dodávku zboží od krále. Právě z důvodu, že po něm Mágové žádají vyrovnání s Leem mu podpoří domněnku o učasti mágů na nehodě, a tak vydá přísný rozkaz je všechny bez milosti povraždit. K čemu mu jsou mágové, kteří ho při první příležitosti zradí? V době, kdy Gomez vydává tento rozkaz je u něho Diego se zprávami o Bratrstvu spáče, Artia Cathin, Raven, a pár dalších vysoce postavených rudobaronů. Asi o deset minut později dorazí i Thorus, Jackal a Regir, které Gomez pověřím vyvražděním mágů a Regira osobně pověří úkolem obsazením Svobodného dolu. O dalších pár minut později vtrhává velký oddíl do svatyně mágů a dochází k těžkému boji. Ovšem mágové jsou i přes svůj daleko vyšší intelekt a magické schopnosti za chvíli povražděni. Jediný kteří se zachrání je Milen, který už před několika dny opustil tábor a Irtius, kterému se podařilo teleportovat mimo tábor. Během bojů zemřely Tři strážci… Zpráva o tomto činu se po táboře rozšířila velice rychle, což má nutně za následek bleskové vyvraždění všech příslušníků jiného tábora, ale i těch kteří s tím nesouhlasí. Dalo by se říci, že jediné osoby, které na tomto šílenství mohou něco získat jsou Gomezovi konkubíny. Hlavně tedy Cathin a Artia, které se pro útěk rozhodly již dávno. Samozřejmě ani Seraphia nemůže zůstat mimo, i když té se do toho příliš nechce. Bohužel při útěku si jich všymne nějaký ten strážce a když nereagují na jeho výzvu, aby se vrátily, vystřelí po nich několik šipek z těžké válečné kuše. Artia nemá ani čas něco říci, když se jí do zad zabodnou dvě šipky černým opeřeím. Cathin má více štěstí a podaří se jí dostat někam ven z hradu a posléze tábora. Seraphia umírá u jižní brány, kde ji zasáhne jedna zbloudilí střela nějakého střelce… Z tábora se nějakým zázrakem dostal také Diego a pár dalších stráží a stínů, kteří už nevidí svoji budoucnost v táboře tak růžově jako třeba včera… |
| |
| Old Camp - Hrad: Během bojů mezi strážemi a mágy zůstávám ve svém sídle a očekávám brzké hlášení o úspěchu. Vím že mágové jsou mocné bytosti, ale proti hrubé síle mých věrných stráží toho moc nezmůžou. Stejně sem je neměl nikdy rád. Stále jsem velice rozezlený a na nějaké ženské nemám teď vůbec čas. Vlastně bych si na ně nevzpomněl vůbec, kdyby ke mně nějací tupci v uniformách stínů nepřitáhly dvě mrtvoly. V jedné snadno poznám Artiu a ve druhé Seraphiu. „A ven!“ Vypakuji je okamžitě a jen letmým pohledem přehlédnu obě těla. Jsou opravdu ošklivě znetvořená a myslím že ani kopáč by se jich už nedotkl. „Ty těla spálit… Přikážu oněm tupcům a s ještě zachmuřenější tváří se posadím na trůn. Zdá se, že když má přijít nějaká pohroma, tak vše chodí najednou. Včera mi ti lapkové ukradly celou dodávku zboží včetně nové konkubíny, dneska mi voda zaplavila důl a ještě si nějakej idiot vyzkoušel střelbu na živej cíl a tím cílem byly moje dvě konkubíny. Teď se dozvím, že stráže byly přemoženi a to bude definitivní konec… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Zrak se ti vrátí hned jak se tvé nohy dotknou země. Zjistíš že jsi v nějakém údolíčku mimo tábor. Kousek před sebou můžeš vidět loveckou chatrč a za ní tyčící se skálu. Poblíž chaty postává jeden strážce, který na hradě vyučoval střelbu z kuše. Tušíš že se jmenuje Scorpio, další muž který tam je tvůj starý známí čaroděj Milen, který z tábora odešel před pár dny. Poslední postava je v chajdě a je to lovec Cavalorn o kterém jsi už leccos zaslechl… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Tak to sem hoďte. Víc toho chleba ani masa nemáte? No což, capočneme odtučňovací kůru... hodím mu 15 "penízů". Drobný si nechte. Rozhlédnu se ještě kolem, ale nic mě moc neinspiruje. Poslyšte, vy jen zrovna neprosperujete nebo je to tu všude taková tragédie? Asi by to chtělo trochu vydělat, nemyslíte? Hrajete karty? Pojďte si dát pár partií pokříku nebo mariáše, třeba vyhrajete na lepší zásoby. navrhnu ještě a vyzývavě pohodím hlavou. Jsou tu někde další hráči? rozhléídnu se mimoděk. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Tvým dočasným úkrytem je malá jeskyně. Na zemi se povaluje trus nějakých zvířat, o stěnu je opřena vybělená lidská kostra a u ní je ještě několik kostřiček drobných živočichů. Nevíš, jestli je tohle hnízdo stále obydlené, ale asi nemáš moc chuti si to prověřit… Na sobě máš stále svůj velice skromný oděv konkubíny. Při útěku nebyl moc as se převlékat. Sotva jsi stihla sebrat batoh do kterého jsi si už nějakou dobu dělala zásoby na plánovaný útěk…Je to jen trocha jídla, pár stříbrných příborů, dýka a láhev vody. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Zpráva o zatopení dolu, následném vyvraždění mágů a další událostech dne se k tobě donesla až když už bylo po všem. Vlastně celý den jsi trávil jako každý jiný, poblíž svojí chatrče vyhlížejíc nějakou příležitost k výhodnému obchodu, nebo nějaké práci. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Zpráva o zatopení dolu, následném vyvraždění mágů a další událostech dne se k tobě donesla až když už bylo po všem. Vlastně celý den jsi trávil jako každý jiný, poblíž svojí chatrče vyhlížejíc nějakou příležitost k výhodnému obchodu, nebo nějaké práci. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jsi voják loajální ke svému nadřízenému, a tak ti nedělalo problém uposlechnout Gomezův povel ohledně mágů. Ostatně je to práce jako každá jiná, jen teď není cílem nějaký kopáč, nebo lapka, ale Innosovi služebníci. Po vítězném boji s mágy tě Thorus pochválil za dobrou práci a odešel váš úspěch oznámit netrpělivému Gomezovi. Zbylí strážci odnášejí těla svých padlých druhů, zatímco těla kouzelníků nechávají bez povšimnutí tak jak skonaly. A zatímco tebe čeká další namáhavý úkol a to vymyslet způsob jak obsadit Svobodný důl a obnovit dodávky rudy pro krále… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Ne katry nehraju, ale mohly bysme si to rozdat v pití. Ovšem každém pije za sví.“ Odpoví okamžitě na tvoji nabídku ohledně hry v karty a sám ti nabídne svoji hru. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Doufám že máte dost hotovosti…Začneme?“ Zeptá se ještě před začátkem hry. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Tak...co tam máš za líh? doufám, že po tom neoslepnu, kdoví z čeho to pálí... pomyslím si zneklidněně. Taky mi přeběhl mráz po zádech z toho jeho nadšení. Nejsem sice sušinka, která se zhroutí po jednom panáku. Už jsem za život pár chlapů opila (kovářské řemeslo má i své stinné stránky. například se nějak musíte vypořádat s neplatiči...), ale tenhle bude tvrdý oříšek. A Rog-Harr mě zabije jestli zjistí, že jsem prochlastala jeho prachy...Na druhou stranu, pokud mu donesu pořádnou žranici, mohlo by mu sklapnout... Třeba to ten týpek taky jen hraje a myslí si, že mě tím odradí? Ale ne, teď už nemůžu couvnout... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Tekutina, kořalka pálená z rýže,nebo možná i něčeho horšího je tekutina mírně nažloutlé barvy. Její zápach se silně podobá zápachu běžných ředidel. Tekutina sou chutí skutečně připomíná kořalku, akorát u téhle by se dalo říci, že pravděpodobnost oslepnutí je višší než u běžných, které jsi měla tu čest ochutnat na svobodě. |
| |
| soukromá zpráva od Irtius pro Jdu hned k Miltenovy a čekám že mi vynadá, že sem tam měl zůstat a bojovat, ale vlastně si to myslím i já chudák mistr Corristo a ostatní . Když celý vystrašený dorazím k Miltenovi tak začnu vyprávět "Miltene víš co se stalo viděls to, všichni všichni všichni jsou mrtvý Carristo a ostaní taky to byla hrůza nemohl jsem s tím nic dělat bylo jich moc moc strážných myslím si že teď by mě mohl pochopit ale pořád cítím jakousi vinu i když vím že jsem za to nemohl a ve skrytu duše doufám že se snad Corristovi podaří utéct i když vím jen o jednom teleportačnim runovém kameni ale třeba si Corristo schoval ještě jeden Nakonec ještě dodám "Já je pomstim to se neboj" |
| |
| soukromá zpráva od Milten pro Stále se bavím se Scorpiem, strážce co utekl z tábora, jelikož nesouhlasil s některými praktikami svých nadřízených. Je to mistr kuše a to je vlastně jediné co ho zajímá. „Hodně štěstí…“ zaslechneš, když se přiblížíš blíž. Po těchto slovech Scorpio ještě něco řekne a pak se odebere do lovecké chaty patřící lovci Cavalornovi. Tvoji přítomnost zaregistruji jen krátce před tím nežli mě oslovíš, a tak tvoje první zmatená slova neslyším nejlépe. Vím však o čem mluvíš, jelikož o čem jiném by jsi taky mohl mluvit? „Všichni. Všichni jsou mrtví, jen mi dva jsme zůstaly.“ bez dlouhých cavyků rozptýlím tvoje naděje, jestli snad nepřežil ještě někdo. „O tom co se stalo musíme neprodleně dát vědět našim spojencům. Jdi do New Camp a představenému mágů vody podej hlášení. Pak tam zůstaň, ale v žádném případě se nepleť do vnitřních záležitostí toho tábora. Mohlo by to být nebezpečné a mi potřebujeme spojence.“ Dokončím svoji řeč, kterou sem si připravil, kdyby náhodou někdo přežil. Vlastně jsem v to ani nedoufal, ale teď vidím, že se to vyplatilo. Ovšem nikdo jiný už jistě nepřežil, alespoň podle toho co jsem se před chvíli dověděl… |
| |
| Old Camp- u svého příbytku -> kdesi kolem brány hradu Naštěstí nebo možná na neštěstí jsem celou událost kolem dolů a mágů v podstatě jen pasivně pozoroval, respektive se o ní jen dozvěděl, ale přímo se neúčastnil. Je to možná dobře, možná ne. Zprávy, které se ke mě donesly mohly být zkreslené, sám pořádně nevím, co si myslet. Je téměř jisté, že kopáči, kteří se jako jediní z dolu zachránili, lhali. Tedy alespoň dle mého názoru. Proč by to ale někdo hodil na mágy? Já osobně nevím nic do hloubky, takže nemohu nic určovat a vynášet soudy, proto jak se říká raději "držím hubu a krok", nechci skončit jako ti, kteří nesouhlasili s tímhle vším. Ale.. když se tak nad tím zamyslím, tak obvinit mágy a vyvraždit je jen proto, že chtěli místo boje dohodu, je prostě přehnané, takže někdo, pravděpodobně Goméz se chtěl jednoduše mágů zbavit. Ale to jsou jen doměnky, neopodstatněné a jde to vše mimo mě. Podobné myšlenky se mi ještě chvíli honí hlavou, pak se ale při vstávání ze židle plácnu do kolena řeknu si pro sebe, ale nahlas: " Tak a dost sezení Berione, .. jdeme najít nějakou robotu.. " Vstanu, vezmu si nějaké věci a jdu přímo k hradní bráně, slyšel jsem totiž, že se chystá menší odveta kvůli obsazení dolu. Když tam dojdu, vyhlížím všude Regira, který prý tuhle "srandu" připravuje.... |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Nedůvěřivě si prohlížím stráže a čekám, jestli něco podniknou. Absolutně netuším co bude dál. Mám hlad jsem unavený, a co mě štvě ze všeho nejvíce je to, že absolutně netuším co se teď bude dít... |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Rychle ji do sebe kopnu, abych nemusela příliš dlouho vnímat chuť. A modlím se ke všem bohům které znám, aby v tom hnusu nebyla ta látka, způsobující oslepnutí. Rázně klepnu prázdnou sklenkou o stůl a vyzývavě se podívám na soka. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Na to co se s tebou dělo potom si už moc nepamatuješ. Když se po nějaké době probereš zjistíš, že ležíš v přístřešku u Roggovi kousek vedle máš věci co jsi koupila, ale měšec se zbytkem peněz nikde není. Už ti je jasné kdo vyhrál,…oblečení máš stále na sobě až na pár nových děr způsobené přenosem stále v pořádku. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Za domem padnu na kolena a zvracím jako o život. Ty hloupá krávo, co tě to napadlo? Co jsi z toho měla? Prochlastat všechny peníze! Teď jsi bez peněz a ještě k tomu je ti zle! Uuuuhhh...třeba mě Rog-Harr zabije a už se nebudu trápit...Tak moment! Přece by ses nevzdala! Teď pěkně spravíš vše co jsi napáchala. Ještě chvíli klečím venku a zhluboka dýchám. Je mi trochu lépe, ale stejně váham, zda vstát nebo ne. Ale ano, musím udělat tu snídani... Změnou polohy v mé hlavě opět způsobí bubnový koncert v katedrále.Chytnu si rukou čelo a dopotácím se zpět do domu. Podívám se, jestli tam není nějaká nádoba s vodou. Pokud ano, důkladně si opláchnu obličej. Pak vybalím nákup a opatrně začnu připravovat jídlo. Raději se vyhýbám úžívání ostrých předmětů..stejně tu žádné nejsou. Aspoň si neublížím... |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro V hospodě jsem oslovil jednoho ze svých klientů, byl to nějaký lovec co potřeboval novej meč a nechtěl nic použitého. Takovýhle zákazníky mam rád, cenu si totiž můžu určit sám jak se mi zrovna hodí a jelikož jsem byl zrovna v dobrém rozmaru dal slíbil jsem mu ho velice levně. Obchod byl tedy uzavřen velice rychle, ale mě se domů ještě nechtělo. Proč taky je to kousek a pochybuji, že snídaně tam už bude. Krom toho stále je tu šance dostat nějakou další zakázku… Rozhodl jsem se tedy zůstat ještě chvíli v hospodě, dát si pár chlazenejch piv, nějakou tu kořalku v kruhu přátel, no prostě si tenhle den užít. Nyní jsem stále v hospodě a hlavou se mi honí myšlenka, že bych se mohl dojít podívat na farmu, jestli tam něco nepotřebují.... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Na pánev naleju nejdříve jen kapku vody, abych ji vypláchla a pak trochu více, aby se mělo maso v čem udusit. Když se voda začne vařit, vhodím do ni maso a jdu se podívat ven, jestli nenajdu nějaké bylinky. Také mi udělá dobře čerstvý vzduch. Pokud jsem našla vhodné koření, vhodím je do vody k masu, natrhám chleba na kusy vzdáleně připomínající plátky a položím je na chvíli na plotnu, abych z nich udělala topinky. Využiju jakési dřevěné lopatky, abych je obrátila. Díky tomu se mi podařilo (přestože jsem dvě upustila zpět) je moc nepřipálit. Nad ohněm mě ovšem hlava rozbolí ještě víc a z vůně jídla se mi dělá nevolno. Ale nějak jídlo dodělám a položím ho na stůl. Čekám až přijde Rog-Harr a jestli mu snídaně aspoň trochu zmírní vztek. Snídaně? jak dlouho jsem mohla být mimo sebe? Venku je pořád světlo..doufám že už není další den! Vezmu si jen jednu topinku, abych trochu uklidnila žaludek, ale bez rizika, že jeho obsah opět zvrátím. Posadím se a čekám na Roga. Řeknu mu vše na rovinu, nemá cenu se bránit nebo zapírat... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Kopáč je postarší muž s širokými rameny a dobře udržovanou postavou. Ono osm hodin denně v dole s krumpáčem s krumpáčem v ruce má i své světlé stránky.Kulatý vráskami a několika jizvami posetý a dlouho nemytý obličej, hnědé oči a bílé na hlavě několik pramenů snad bílých vlasů dotváří jeho postavu. Na sobě má jen otrhané kalhoty a cáry kdysi bílé košile, celí jeho oděv je pokryt zažranou špínou a nasáklí potem. Podle toho je muž také cítit… „Si myslíš že si to nemůžu dovolit co?!“ Spustí na Silase pobouřeně, ale s úsměvem na rtech. Není to pěkný úsměv muži v puse chybí pár zubů a ty co tam má jsou silně zažloutlé a některé i zčernalé...Když potom Silas přece jen splní jeho přání a každému v baru dá po jednom pivu, hodí mu muž na stůl těžký měšec s penězi. Podle tvého odhadu je v měšci tak tisíc nugetů, což není zrovna zanedbatelné množství…. „Nečum tak vyjeveně…dostal sem konečně svůj plat.“ Znovu v úsměvu odhalí řadu svých zkažených zubů a konečně se posadí na jednu barovou stoličku, aby to mohl pořádně oslavit. Tenhle den pro tebe nevypadá vůbec špatně, když o tom tak přemýšlíš. Obchod se vydařil, doma na tebe čeká dobrá snídaně a nějakej pomatenec kupuje pivo celý hospodě. Co by se mohlo pokazit? |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro „Koukám, že škváry máš dost.“ Pokusím se s ním začít rozmluvu, abych se mohl pokusit, alespoň část těch peněz získat pro sebe. Přece jen mít za zákazníka někoho tak bohatého není nikdy na škodu. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Osopí se na tebe stařík, kterému hned došlo o co se snažíš, ale možná zvažuje, že by jsi mu přece jen mohl nějak pomoci a on ti za to pak náležitě zaplatil. „Mam dost, ale potřebuju pár věcí…zaprvé najít nějakého kováře co by mi spravil náčiní a vyrobil vhodném meč, další věc je nocleh. Pochybuju, že se do mí starý chatrče nikdo nenastěhoval, když jsem odešel do dolu.“ Snaží se tě odbít, ale neuvědomuje si, že ti spíše nahrává do ruky. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Představím se a na tváři se mi rozzáří široký úsměv, jelikož muži mohu vyhovět ve všem co potřebuje a možná i v něčem víc. „Moje chata není moc velká, ale jestli to myslíte jen na noc tak pro vás místo najdu. Samozřejmě se můžeme dohodnout na ceně pro Vás přípustné do doby než si najdete něco vlastního.“ Nabídnu muži i nocleh… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Rozzáří se muž v širokém úšklebku a kopne do sebe další pivo. Očima si prohlédne bar a až se zastaví u jednoho stolku, kde parta lapků hraje karty. „Uvidíme se večer mistře Kováři, teď mam nějakou prácičku…“ Rozloučí se a přesune se ke stolku ke karbaníkům. Posadí se na volnou židli, počká až dohrajou kolo a pak se k nim přidá… |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Bohužel se ti venku nepodařilo najít žádné bylinky, které by jsi mohla použít. Ne že by tam žádné nebyly, ale podle toho jak se na tebe tvářili ostatní příslušníci tábora jsi usoudila, že nejlepší bude zůstat doma a moc se neukazovat. Přece jen tohle je vězení a patrně zde nebudou jen zloději, ale vrazi a násilníci…A ve svém stavu by jsi vzdorovala asi jen těžko. Po nějaké půlhodince máš jídlo konečně hotové, je sice trochu připálené, ale hotové… Krátce potom co dovaříš spatříš na obzoru Rogharovu postavu pomalu kráčející zpět domů. Patrně je v dobré náladě… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Konečně dojdu k domovu, otevřu dveře, vejdu a zase je za sebou zabouchnu. Rozhlídnu se po světnici, jestli Hornella udělal vše jak měla. Jsem doma, kde je jídlo?! zeptám se po pár okamžicích postávání za dveřmi do chaty… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro V dálce za mostem můžeš spatřit mohutný val ze dřeva, bláta a železa, který se táhne kolem celého tábora. Někde ve středu tábora můžeš spatřit jednu z hradních věží. Ta druhá se už dávno zhroutila, ale stopy po její existenci tam jsou stále patrné… |
| |
| soukromá zpráva od Irtius pro Když se mi rozplinou naděje a jsem zaskočen miltenouvou upřímností vydám se vykonat to o co mě milten požádal vydám se cestou k New Camp.Jdu pomalu a přemýšlím o tom co budu dělat Musím musím se pomstít Gomézovy a jeho strážím za to co udělali mágům ohně S touto myšlenkou si pohrávám a uvažuji jak docýlit moci která by mohla svrhnout všechny rudobarony a která by byla tak velká abych mohl ovládnout i ty nejtěšší dovednosti magie na chvíly se posadím na kámen ....... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Je ti jasné, že zaplétat se zbytečně do záležitostí obyčejných obyvatel tábora, by mohl zásadně ohrozit tvoji misi, život a plány na pomstu. Cesta ti rychle utíká, nejprve mineš několik neškodných ptákům podobných zvířat, pak projdeš kolem jeskyně obývané černými gobliny. Jsou to nebezpečná stvoření, ale když si držíš odstup nechají tě na pokoji. A netrvá ti ani deset minut než dojdeš k přístřešku jednoho potulného lovce. Muž, který přístřešek obývá se svým oděvem podobá kurýrům, které k vám do tábora posílaly mágové vody. Jediný rozdíl mezi ním a jinými ční v tom, že nemá šátkem zakrytou tvář, ale má ho elegantně uvázaný kolem krku. Od muže se dovíš kudy dál pokračovat, která cesta je nejbezpečnější a jak daleko je to do samotného tábora. Podle jeho instrukcí zvolíš směr a po chvíli už přejdeš přes most na rozcestí. Jedna cesta vede do Nového tábora, zatímco ta druhá míří do dolu, jenž dříve náležel táboru starému. Než ho tedy zatopila voda… Vybereš cestu do tábora a jdeš kolem vysoké, matně šedé a mechem orostlé skály. Netrvá dlouho a dorazíš před první bránu tábora. U ní stojí několik desítek ozbrojenců, ale jen co si všimnou že jsi vyklidí ti cestu. Kdo by si taky chtěl začínat s mágy a riskovat tak hněv žoldáků? A to, že nejsi mág vody v tomhle případě nehraje moc roly, alespoň ti lapkové jsou toho názoru… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Je vidět, že bych měla říct ještě něco. Na první pohled nevypadám moc dobře. Jsem rozcuchaná, pobledlá a mám kruhy pod očima. kdyby ses přiblížil natolik, že bys cítil můj dech, poznal bys v něm povědomý nepříjemný nakyslý pach. Sklopím oči. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Pousměju se nad připravenou snídaní a směle usednu ke stolu. Do ruky vezmu jednu z topinek a začnu ji pomalu okusovat, když v tom si na tobě všimnu něčeho jako nejistota, nebo že se potřebuješ na něco zeptat. Ještě něco? Vyzvu tě k hovoru stále s jednou topinkou v ruce. Do masa jsem se zatím nepustil, jelikož to nejlepší se musí přece nechat na konec. Alespoň já to tak dělám… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Jen mě napadlo, že se asi budeš zlobit. Udělala jsem strašnou blbost a bohužel to nejde vrátit zpátky. Kdyby to šlo, opravdu bych neváhala ani minutu tomu zabránit. Tak si jen říkám, že to odčiním tak, že se naučím líp vařit. Ale ne teď, až vystřízlivím a vydělám zpět nějaké peníze. Ehm, přeju dobrou chuť. Hledím kamsi na stůl, nejspíš se očima snažím odstranit jeden neestetický suk. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Pěkný. Odpovím jinak celkem nezaujatě, jelikož zbytek tvých potíží stále nějak nechápu. A snad ani raději chápat nechci. Ještě něco…s obědem se nemusíš obtěžovat, ale na večeři budeme i s tebou čtyři tak se na to připrav. Oznámím že máme hosty a pak se zase s chutí pustím do zbývajících topinek a vařeného masa. Je to příjemná změna jíst zase trochu obyčejného vařeného masa, než jen to pečené…. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Pak si ale povzdychnu a vychrlím ze sebe: Asi bych ti to ale předtím měla dopovědět: Krom téhle snídaně žádné suroviny nemám, o tvoje peníze jsem přišla. Prochlastala jsem je. dodám s odporem. Nevím co jsem si tím chtěla dokázat. Náhlý popud, že všem ukážu, že díky tomu vyberu veškeré zásoby z obchodu a všichni se mě budou bát. Byla to pěkná blbost, zvlášť tady. Ženská přece nikdy nemůže přepít trénovanýho chlapa! Pak už nevím. Vzbudila jsem se tady a bylo mi zle... Celý můj výlev je natolik upřímný, že je jasné, že to není žádná bouda. teď už jen sedím s hlavou v dlaních. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Vyhrknu ze sebe tak rychle až mi málem zaskočí sousto vařeného masa. To ovšem rychle spolknu a probodnu tě zkoumavým pohledem. Po chvíli pohled odvrátím přesvědčen, že na tom je něco pravdy. I tvůj stav by tomu celkem odpovídal. Tím chceš říct, že potřebuješ další, abys mohla připravit hostinu pro čtyři lidi? Spíše konstatuji, než abych se ptal. Je to ostatně jasné bez peněz není polotovar a bez něj zase večeře… A kde chceš tak narychlo sehnat tolik peněz? Zeptám se nakonec… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Jo každá zbraň má svoji cenu, ovšem i její výroba něco stojí a jak ses již jistě dovtípila nic není zadarmo a nemam ani ponětí jestli někdo ještě dává něco na dluh. Pokračuji celkem klidným hlasem. Co se zemědělských nástrojů týče nemam ponětí o to se stará Rejžovej Lord. Je to ten tlustej plešoun co tě chtěl včera koupit, tam u tý farmy. Roztáhnu ústa v širokém úsměvu při představě, že jdeš za tím Lordem s otázkou jestli by nechtěl doplnit zásoby nářadí… |
| |
| soukromá zpráva od Irtius pro Když vidím, že mi patřičně vzdávají úctu jakožto mágovy tak ze mě spadne strach a osmělím se a jdu k ozbrojencům.Kráčím pomalu, ale sebejistě.Když už sem u nich zdvořile se zeptám Můžete mě dovést za mágy vody ?? Řeknu to sebejistě protože sem si téměř jistý že mágovy odporovat nebudou.Ale vyčkám na jejich odpověd..... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Pořád po táhle cestě a pak už tábor uvidíš. A věm najdeš i magiky.“ Odpoví ti po chvíli jeden z nich, aby se tě konečně zbavil Je vidět jejich nervozita před tebou, ale zároveň ti je jasné, že by neváhaly poříznout ti hrdlo, kdyby jsi je nedej Inos nějak urazil… |
| |
| soukromá zpráva od Irtius pro Potom projdu menší bránou u které stojí dva žoldáci,kolem hospody na jezeře až k rudné haldě uprostřed tábora u které stojí rozumně vyhlížející mág vody ....Jsem z Old Camp mág ohně Irtius a přináším nemilé zprávy a hledám azil. Čekám na odpověď |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro První budovou, která může upoutat tvoji pozornost je stavení hned na okraji tábora. Už od pohledu je to jedno z největších stavení v táboře. Samozřejmě hned po hospodě, která je ještě mnohonásobně větší. Hlavní část stavby tvoří kamenné stavení o rozměrech běžné chýše k tomu stavení je připojeno několik dalších přístavků už z méně ušlechtilého materiálu a to ze dřeva a bláta. Chajda má pouze dvě malá okna kterými do ni proudí trochu světla. Na první pohled se jedná o kovárnu Mistra Rogg-Harra o které jsi už něco málo zaslechl. Projdeš kolem kovárny dál až k rudné hladě o kolo které stále obchází mistr magie Cronos:
„Vidím, kdo jsi.“ Prohlásí Strážce rudné haldy, přičemž si tě pořádně prohlédne. Pak se ti na chvíli zahledí přímo do očí, aby se přesvědčil, že jsi skutečně jedním z nich a ne jenom někdo kdo se za mága vydává. „Co mi přinášíš za zprávy?“ Vyzve tě k hovoru. Cronosův hlas je na mága velice silný, zároveň však rozvážný a planý vrozené moudrosti. Je ti jasné, že na tvé odpovědi závisí tvůj další osud. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Hlad už je naprosto nesnesitelný, mám sto chutí sežrat první hýbající se věc na kterou natrefím! Koukám kolem sebe. Nikde ani živáčka. Hmm no kdyby mě šoupli do normálního lochu, byl bych na tom 100 krát líp! nejsem z těch, kteří by propadali beznaději. V drsných horách jsem si prožil své. Tahle situace zdaleka není nejhorší, která mě kdy potkala. Pokračuji proto dál. Koukám, jestli někoho nepotkám. Co to ksakru ti stráže hlídali. Nic, co by stálo za to, zatím nevidím! |
| |
| soukromá zpráva od Irtius pro Povím trochu zděšeně když si vzpomenu na ten masakr. Potřebuji střechu nad hlavou a doučit umění magie Pomůžete my ?? Chci se pomstít Gomézovy za to co udělal Corristavy a ostatním !!!! Řeknu rozhořčeně a vyčkám odpovědi |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Po chvíli váhání se rozhodneš, pro přebrození řeky. Není tak hluboká a ani široká a navíc její dno je tvořeno velkými kluzkými kameny, takže ti nehrozí ani zaboření do bahna. Rychle se připlížíš k jejímu břehu, mineš polorozbořené dřevěné zábradlí, které už dávno dosloužilo… První krok do chladné průzračné vody a pak už není cesty zpět. Pomalu se přebrodíš přes řeku, přičemž ti voda v nejhlubším místě dosahuje sotva po pás. Řeku přebrodíš celkem rychle, jelikož její šířka je sotva něco kolem deseti metrů….Nyní máš cestu k táboru z cela volnou, a tak neváháš a vykročíš, abys tam byl co možná nejdříve. Ovšem už z dálky vidíš, že něco není z cela v pořádku. Brána tábora je zavřená a před ní stojí asi deset strážců podobných těm, které jsi viděl u mostu. Nejsi ovšem v Kolonii dlouho tak nedokážeš říci, jestli je to obvyklé či ne. Další postava, které si můžeš všimnout je nějaký mág ohnivého kruhu. Tahle postava stojí několik set metrů od brány tábora a bedlivě pozoruje dění u brány tábora… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Vyslechne si tě a při zprávě o smrti tvých bratří mu přes tvář přelétne smutný obličej. Asi mi je líto toho co se stalo a že s tím nemohl nic udělat, ale stále to není dostatečný důvod, proč by tím měl svého mistra nějak obtěžovat. On s tím stejně nemůže nic udělat… „Pokud už nemáš víc, co říct můžeš jít. Zde máš nějakou hotovost, abys mohl chvíli žít.“ Podá ti váček asi se sto až sto-padesáti nugety čímž ti dá tak trochu najevo, že ani jako mág nedostaneš vše zadarmo. Navíc tvá hrdost a čest ti velí si sám sehnat obživu a peníze na živobytí, přece jen jsi kouzelník…a půjčovat si peníze, brát na dluh a podobné, je pod tvojí úroveň. Stejně tak jako se zaplétat do malicherných záležitostí obyčejných lidí… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Místo, kde se připravuje něco jako trestná výprava proti Novému táboru není těžké najít. Stačí se jenom dostavit před bránu vedoucí do hradu, projít skrze ní a tam kousek od rezidence Mágů ohně se připojit k velkému houfu Stráží a Stínů, čekajících na rozkazy. Nevíš zatím co se chystá, jelikož výše postavení strážci drží vše v naprostém utajení. To pro případ, že by se v táboře ukrývaly nějací špehové… Útok na tábor…všechny je pobít…zničit pole….prolomit přehradu…zajmout Leeho… Jsou spekulace, které můžeš zaslechnout z úst ostatních přítomných, když v tom se na scéně náhle objeví Thorus, velitel stráží. Namátkou vybere několik stínů mezi nimi i tebe a odvede si vás kousek stranou. Celou dobu si vás přeměřuje a nijak neskrývá na své snědé tváři svoje opovržení vámi. „Aby mohl náš plán vyjít musíme mít informace. Vy se okamžitě vydáte na průzkum okolí toho Nového tábora a pak mi nahlásíte co jste objevily. Počty stráží, terénní možnosti a podobně je vám to jasný?“ Mluví značně naštvaným silným hlasem. Ani jednou se ve své řeči nezmíní o jaký plán se jedná ani o odměně či o nějakém vybavení na cestu. Nikdo z těch 6 stínů co tam jsou s tebou nemá chuť se ho na takovéhle věci ptát, a tak mu je souhlasně přikývnou v odpověď… |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Kalhoty se mi lepí na tělo, ale to je ta poslední věc, která mě právě napadá. Řeším spíše, co budu dělat dál. Hodnotím své možnosti: No bloumám tady po tý zatracený krajině už docela dlouho a mám toho tak akorát dost. Takže mi nezbývá než se nějak dostat do "civilizace"... Nemám páru, proč tu bránu hlídá toliko chlápků a ještě je kryje mág, teda pokud je to nějaký mistr magického umění. Rozvažuju jestli mám zkusit štěstí a oslovit onoho neznámého. Mám, ale obavy, že pokud nebude mít náladu na společnost, nemuselo by to se mnou dopadnout příliš dobře. Po chvíli zvažování všech pro a proti se rozhodnu, že to risknu... Ále co, buď tu někde chcípnu hlady, nebo mi ten človíček ušetří trápení a sežehne mě ohnivou kuličkou! při té představě se hořce zasměju. Vydávám se proto za oním dotýčným. Tak, aby mě neviděli stráže, ale na druhou stranu tak, abych nemile nepřekvapil toho chlápka. Nechci vypadat jako někdo, kdo mu chce ublížit. |
| |
| soukromá zpráva od Milten pro Oslovím tě, když se dostaneš tak blízko, abys mne mohl slyšet a já přitom nemusel mluvit moc nahlas. Pohledem potom výmluvně zamířím k pohledu. Asi také nechci, aby si mě ti strážní nějak moc všímaly. Na tváři mám ještě stopy nějaké nedávné pohromy, kterou ani svým nejkamenějším výrazem nedokážu z cela skrýt… „Pozor, k bráně moc nechoď ti tupci teď utočej na každého, kdo se jenom přiblíží.“ Vysvětlím okamžitě, abych předešel dalším zbytečným otázkám, je ovšem jasné že všem se asi nevyhnu, a tak stále tě bedlivě pozorujíc, čekám na další tvé nevyhnutelné otázky… |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Fajn, pečínka ze mě nebude! Aspoň, že tak!!! Souhlasně kývnu hlavou a potichu se přiblížím až k muži. Jsem Emidar. zašeptám a kývnu hlavou na pozdrav. Jsem tu nový a nemám páru vo co de. Jak se koukám k bráně, ti týpci vážně nevypadají příliš přátelsky. Můžu být nějak užitečný? Za kus žvance bych se upsal i podsvětí. tu druhou část si řeknu spíše pod vousy, ale nemůžu vyloučit, že to slyšel. Pokorně na něj vzhlédnu a čekám co mi odpoví.... |
| |
| soukromá zpráva od Milten pro Představím se, ale nemůže ti uniknout můj povzdech v druhé části věty. Co to ovšem může znamenat se můžeš jenom domnívat. „Vlastně můžeš být užitečný. Potřeboval bych, abys došel za jedním mým přítelem. Jmenuje se Diego a hlídá na druhé straně tábora, stejně jako já tady. Řekni mu, že je třeba SETKÁNÍ on už bude vědět. Když to uděláš odměna tě jistě nemine…dá ti ji Diego.“ Řeknu po chvíli velice váhavým hlasem plným nedůvěry k neznámému člověku. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Dobře pane Miltne, pokusím se předat zprávu. Zdejší terén neznám, ale jako lovec z něj nemám strach. Normálně jsem se musel i hodiny pohybovat tiše a nenápadně při stopování zvěře. Kývnu hlabvou a vydávám se nepozorovaně za neznámým Diegem. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Tupče, příště se zeptej, jak vypadá! docela důležitá maličkost mi vypadla z hlavy. Blížím se opatrně k němu a tak aby se nepolekal zůstanu skrytý, tak aby nemohl zaútočit, nebo alespoň ne přímo a tiše syknu: SSSS, pan Diego?? |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Cesta po které jdeš vede stále kolem hradby tábora, ale už z dálky vidíš, že tě nedovede až k cíli. Hradba se totiž stáčí jedním směrem zatímco cesta vede pořád rovně a kousek dál se rozbočuje na dvě….kam ovšem vedou není tvoje starost. Zahneš podél hradby tábora, nezdá se že by si tě stráže stojící vysoko na nich vůbec všimly. Přece jenom z té výšky musíš vypadat jako nějaký titěrný hmyz… Plíživým tempem ujdeš ještě několik set metrů, když v tom před sebou spatříš druhou bránu do tábora. Z druhé strany jak říkal Milten. U braný stojí zase o několik stráží víc než by bylo nutné a několik desítek metrů od nich stojí sedí na trávě v turckém sedu další postava. Sedí a pozoruje dění u brány.. Postava je dobře stavěný 170cm vysoký muž snědé pleti. Je oděn do prostého červeného trička přes které má červenou otrhanou zbroj. Kalhoty stejné barvy a pevné kožené boty. Na zádech má zavěšený luk s toulcem šípů a u pasu meč.
|
| |
| soukromá zpráva od Diego pro „Diego? Kdo schání Diega?“ Zeptám se po krátkém zamyšlení při čemž se otočím na tazatele. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Z plížení mám celé odřené ruky, relativně skalnatý povrch jim dal zabrat. Když se Diego ozve, znovu zašeptám, tak aby to slyšel jen on. Jsem přítel, nesu zprávu od Miltna. chvíli počkám a pak se přiblížím k němu. Když už mě může bez problémů vidět a jsem od něj jen pár metrů, lehce ukloním hlavou na pozdrav a pokračuju, teď už o něco hlasitěji: Jsem Emidar, pan Milton vzkazuje, že je potřeba nějakého SETKÁNÍ, prý už budete vědět. Dořeknu a čekám, co mi odpoví. |
| |
| soukromá zpráva od Diego pro Odpovím ti po chvíli velice zamyšleně. Nejspíše přemýšlím o významu slova setkání, nebo o něčem podobně důležitém. Po chvíli zvednu oči od země, na které jsem nejspíše zahlédl nějaký velice zajímaví kamínek. „Ty jsi ještě tady? No dobrá potřeboval bych od tebe jednu maličkost. Najdi Lestra a Gorna a vyřiď jim tu samo zprávu co mě.“ Potom ti ještě popíšu jak přibližně vypadají a, kde by se teoreticky mohly nacházet. Lester by měl být v Táboře uctívačů Spáče a Gorn někde v Novém táboře. Kde tyhle dva tábory leží ti ovšem už neřeknu…nebo spíše neřeknu, kde je najdeš, jelikož se cesta dost špatně popisuje. Zároveň ti dám i váček s nějakou rudou což je místní platidlo. „Támhle kousek za branou bydlý jeden nezávoslej obchodník…Možná by ti mohl pomoci. Jo jmenuje se Ned.“ Navedu ukážu směrem k chatrči stojící hodný kus od brány. |
| |
| soukromá zpráva od Berion "Kopáč" pro Snažil jsem se něco zjistit, ale nikdo mi nic neřekl, což mě trochu zneklidnilo, nemám rád napětí a nejsem moc trpělivý člověk, takže u posledního člověka, který mi zase řekl něco jako: Teď nemám čas, nemůžu, nech mě, všechno se dozvíš později, nesmím ti nic říct.. a podobně, zatínal jsem zuby a pěstí, až mi zbělaly klouby. Pak příjde velitel a mé zatnutí povolí. Konečně se snad něco dozvím. Velitel si mě a ještě pár lidí odvede stranou, na tváři má ustaraný výraz, který nepřidá na pozitivitě toho mého a už vůbec tomu nepřidá velitelova "druhá" tvář, další výraz naznačující to, že my jsme nuly.. Přesto ale pozorně poslouchám a sleduji, co říká. Slyšel jsem to dobře, ale nějak jsem nepochopil o co tu vlastně jde. Ano, máme získat informace, ale k čemu sakra??? Kašlu na to... Pomyslím si a jediné, co mě teď zajímá je úkol. Stejně jako ostatní přikývnu a už už se chystám k odchodu. Na ostatní stíny pak promluvím: hele, já tu nic nemám, všechno, co je moje, mám u sebe, takže já bych vyrazil hned, co vy na to?... Řeknu trochu povzneseně až žertovně s lehkým úšklebkem na tváři |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Zamračím se svraštím obočí a snažím se pobrat vše co mi řekl. Fajn najít Lestra a Gorna, a říct jim to samé, nejdříve za Nedem, který je v chatrči. Po chvíli, kdy si to srovnávámse na něj podívám. Vezmu si sáček. Díky, pokusím se splnit, co po mě chcete. Pak kývnu hlavou na rozločenou otočím se, přehodím si přes hlavu béžovou kapuci a vydávám se k chatě. Opět si dávám pozor na to, aby mě nikdo neviděl. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Neříkal, že musíme jít spolu…“ Vychechtne jeden ze zbývajících, kterým byl svěřen stejný úkoly. I on se po chvíli vytratí, aby šel plnit rozkaz na vlastní pěst. Jediný, kdo s tebou zůstane je Mud, který se nedávno dostal mezi stíny. S Mudem jsi se setkal již v minulosti, a tak víš, že je to prosťáček co si pomalu ani neumí zavázat tkaničky u bot. Je vysoký zhruba stejně jako ty, má blond vlasy na krátko střižené. U pasu se mu pohupuje tlustý kyj, ale nenese žádné stopy používání… „Já s tebou půjdu.“ Oznámí ti po chvíli, když si i on uvědomí, že jste tam zůstaly jenom vy dva. „Máš rád zvířátka?“ Zeptá hned na to… |
| |
| soukromá zpráva od Berion "Kopáč" pro Jeden tu ale zůstal, není to to nejlepší, ale myslím, že to nebude nejhorší. Dobře, půjdeme tedy spolu.. Okomentuju to, že půjde semnou. Pak se mě ale ten Mud na něco zeptá, čemu příliš nerozumím. Otočím se tedy na něj s nechápavým výrazem ve tváři. Jak to myslíš?.. Zeptám se... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Pokračuje Mud po chvíli naprosto ignorujíc tvoje otázky. V obličeji má stále naprosto debilní výraz, ale už dávno ti došlo, že jiného společníka na cesty nedostaneš. „Když si, ale někdo něco zkusí…“ Pokračuje Mud v plácání nesmyslů o zvířatech, orcích a spoustě dalších věcech. „Kdy vyrazíme?“ Zeptá se na první inteligentní dotaz, který jsi od něho zatím slyšel… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Po chvíli se dostaneš až k samotné chatě. Chata je postavena ze dřeva a hlíny, vše nasvědčuje tomu, že zde nestojí déle než několik měsíců. Chata není moc velká, ale pro jednu osobu naprosto dostatečná. Nevidíš na ní žádná okna, kterýma by jsi mohl nakouknout dovnitř. Ovšem najít dveře není problém… Kousek za chatou protéká řeka a ještě kousek dál vidíš lávku vedoucí se přes řeku. Lávka nevypadá na první pohled moc bytelně… |
| |
| soukromá zpráva od Irtius pro potřeboval bych prosím vyučit magii, protože mrtví vám nepomůžu. Řeknu sebejistě i když v mém hlasu je náznak strachu.Tato odpověď je pro mě moc důležitá, protože když mágové odpoví ne budu se muset vypořádat s divokou zvěří jen svými ubohými magickýmy schopnostmi. |
| |
| soukromá zpráva od Berion "Kopáč" pro A proč mi to říkáš brachu, že tě zvířata nemají rádi?.. Zeptám se tak trochu, abych jej umlčel. V téměř té samé chvíli se mě zeptal, kdy se vydáme na cestu, což je dobrá otázka. Vyrazíme klidně hned.. Trochu se odmlčím a řeknu tázavě: Čím bojuješ?.. A umíš číst, psát nebo počítat?.. Zeptám se jen co kdyby, protože pochybuju, že něco z toho umí.. A tak pomalu vyjdu k Novému táboru, nejlépe nějakou boční, lesní cestou. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ta doba, kdy jsi přišla na hrad ihned byla zaškolena do svých každodenních povinností je už dávno minulostí. Seraphia, která tu sloužila dávno před tebou ti všechno ukázala. Vlastně náplní tvého života zde bylo uklízení, vaření, mytí špinavého nádobí a plnění všech přání Rudobaronů. Hlavně jejich vůdce Gomeze, jeho pravé ruky Ravena, barda Bartolomeho a dvou dalších… O každém z nich jsi si za tu dobu udělal vlastní názor, ale vždy tě dokázaly něčím překvapit. O všech víš, že jsou to velice mocní lidé, kteří si mohou dovolit vše a jsou schopni všeho. Ty pro ně v podstatě nic neznamenáš, jelikož si kdykoliv mohou říci králi o náhradu. Samozřejmě za pár beden rudy. Rychle ti došlo, že jediný způsob jak přežít je plnit vše co je tinařízeno, jinak by jsi mohla skončit jako ta co přišla jen pár dní po tobě…urazila Gomeze svým přístupem a ten ji za trest poslal do dolu na hraní kopáčům. Od Seraphii jsi se dověděla, že zemřela po jednom týdnu pobytu v dole na vyčerpání organizmu. Také jsi se dověděla několik podrobností o hygieně posádky dolu, které Seraphii při nějaké oslavě prozradil Ian, šéf dolu. Stráže se prý myjí několikrát do měsíce, když mají po službě....kopáči se prý myjí jednou za pár měsíců, jelikož dolování rudy v dole je jediné o co se musejí zajímat. Někteří z nich prý z dolu nevylezly už několik let… Nedávno není tomu ano půl roku od nynějších událostí přišly na hrad dvě nové konkubíny…Cathin, nějaká vražedkyně z vnějšího světa a Artia, mladá sotva šestnáctiletá dívenka. Obě se ihned skamarádili se Seraphií, se kterou jsi si ty nikdy nepadla moc do oka. Byly jste jenom kolegyně nic víc mezi vámi nebylo. Stejný vztah jsi vlastně udržovala ke všem svým koleginím. Ty dvě dívky Cathin a Artia sem moc nezapadly. Artia se velice snažila předstírat, že se jí tu líbí, že ji to s Gomezem baví, ale opak jest pravdou. Kolik nocí probrečela do polštáře? Kolikrát jsi ji viděla s kruhy pod očima drhnout podlahu, jelikož celou noc nespala? Cathin na tom nebyla o nic lépe, zvláště poté co si ji Raven od Gomeze pronajal, aby ji mohl v posteli využívat jedině on… Pár měsíců to mezi vámi celkem šlo, konala se jedna oslava na Gomezovu počest a pak pár dalších menších večírků určených jen k pobavení rudobarnonů. To vše se změnilo před pár dny, kdy ke Gomezovi dorazila zpráva o přepadení dodávky zboží z vnějšího světa. Spolu se zbožím byla unesena i jedna z vašich nových kolegyň. Za přepadením stály jako obvykle bandité z Nového tábora a jednotce velel Gorn a Rog - Harr. O obou mužích jsi už slyšela své…Gorn, velice zdatný válečník a Rog – Harr, velice zručný kovář. Oba mají slabost pro ženy a o Gornově slabosti ti kdysi vyprávěla Seraphia. Na podrobnosti toho si už, ale moc nepamatuješ… Krátce po této strašné zprávě přišla ještě jedna, mnohem horší. A právě ta druhá zpráva značně ovlivnila tvůj život. Zpráva se týkala zatopení Gomezova dolu vodou. Přežila jen hrstka lidí a nikdo o tom nemůže říci moc podrobností. Prý kopaly moc hluboko až narazily na spodní vodu, která následně zaplavila celý důl. Nosné trámy voda smetla, vzpěry se zřítily,… Gomez ihned vydal nějaké rozkazy, které jsi ty ani jiná z žen neslyšely. Mágové ohně prý byly proti, a tak je Gomez obvinil ze zatopení svého dolu, což byla samozřejmě lež a pak je nechal povraždit. Zmatku, který následně zavládl ve Starém táboře využila Artia, Cathin a Serphia k útěku. Artii a Serphii na útěku zasáhlo pár zbloudilých šipek, ovšem vystřelených z těžkých válečných kuší, čili neměly sebemenší šanci. Cathin se útěk podařil, ale kam utekl ti doposud není známo. Ani ty jsi nepromarnila příležitost utéci k útěku z tábora. Všechno je pro tebe lepší, než tam být ještě den. Na balení nebyl čas. Nějakým zázrakem se ti podařilo uniknout z tábora aniž by si tě někdo všimnul. Zpráva o zatopení dolu se roznesla rychle a zpráva o vyvraždění mágů snad ještě rychleji. Obě tyto zprávy vyvolaly značnou nenávist vůči příslušníkům jiných táborů v současně pobývajících ve Starém táboře… Utekla jsi severní branou, což je jediné co si z onoho útěku pamatuješ. Pak si vzpomínáš na bloudění po lese… Nyní jsi na útěku již celé dvě hodiny a nezdá se, že by tě někdo pronásledoval. Momentálně jsi našla útočiště v takovém malém údolíčku kousek od Starého tábora. Je to jihovýchodním směrem máš takové tušení. Jenom kousek za branou na skřetí území kam se strážci moc netoulají. Není tam bezpečno. Místo které jsi našla z cela jistě slouží jako lovecký tábor v současné době neobývaný. To můžeš snadno poznat jelikož v jeskyni, jejíchž vchod je jenom kousek od tebe jsou dvě lůžka bez přikrývek a několik prázdných beden. Venku z jeskyně je na malém plácku, ze všech stran obehnaného vysokými skalisky, několik lavic a v jejich středu vyhaslé ohniště…. Když tak sedíš na jedné z lavic, konečně si uvědomuješ nedostatky ve svém únikovém plánu. Na sobě máš totiž jenom svoji pracovní uniformu, která je složena z kožených tanga kalhotek, podprsenky s jedním utrženým ramínkem, podvazkového pásu a kožených bot na podpatku. U sebe máš ostrý nůž, který jsi na poslední chvíli vzala z kuchyně spolu s jednou lahví vody. Vody máš asi půl litru… Krom toho o světě mimo zdi Gomezovi rezidence nevíš absolutně nic. Jenom víš, že někde leží dva další tábory a že na každém kroku číhá nebezpečí… |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Uklidní mě, když uvidím stavení. Opatrně se přiblížím blíže. Když nikoho nepotkám, tak nečekám a přistoupím ke dveřím. Zabouchám, trochuý poodstoupím ode devří a porozhlédnu se, jestli mi zvenku nehrozí nějaké nebezpečí. Znovu zabouchám: Haló je tam někdo? Nesu zprávu pro pana, ehm... Neda. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Náhle se ozve zaklepání na tvé dveře, potom je chvíli ticho a zaklepání se ozve znovu. Tentokrát ho následuje i ústní sdělení: „Haló je tam někdo? Nesu zprávu pro pana, ehm... Neda.“ Když se podíváš jedním velice malým otvorem ven můžeš vidět postavu muže v prostých šatech jaké běžně nosí čerství vězni (Emidar)…nikoho dalšího nikde nevidíš. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro V tom zaslechnu nějaké zaklepání na mé dveře. Nejprve se zaleknu jestli to snad nejsou vojáci, ale ti by přece neklepaly. To není jejich styl. Rychle se přesunu k jednomu z otvorů ve stěně, abych se podíval o koho jde…. „Kdo jsi a co mi chceš?“ Zavolám na člověka venku, dveře stále zavřené…. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Ksakru, tys to zase zmatlal, žádný vzkaz pro Neda nemáš. Jsem rád, že vevnitř někdo je. Únavou už se mi podlamujou nohy a v břiše mi kručí až mě bolí břicho. Jsem Emidar. Poslal mě za Váma Diego. Prý mi můžete pomoct. Do pytle, doufám, že mi pomůže. Už mě to nebaví. Mám čím platit. řeknu a kouknu na váček, který sem dostal. Jestli je to obchodník jako já, na tuhle větu by snad měl zabrat! Pořád si v hlavě opakuju ty ména co mi Diego řek, abych je nezapomněl. Jako lovec si takový prkotiny pamatovat nemusím, tak ta moje dubová palice má s tímhle menší problém. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Mohu tě učit, pokud o to budeš stát. Časem bych tě mohl naučit, jak šetřit energií při sesílání kouzel a jak z efektivit jejich účinek. Studium ovšem vyžaduje čas a klid. Měl by jsi si najít nějaké místo, kde budeš trénovat to co tě neučím…“ Poví ti slavnostně strojeným hlasem. Je to přece jenom čest, když ti svou pomoc nabídne mág jiného řádu než je ten, kterému jsi přísahal věrnost. Vlastně tvůj řád byl zničen a slib tedy neplatí…což ovšem nic nemění na tom, že jsi mág ohně, Innův věrný služebník. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Na Mudově idiotské tváři se rozhostí ještě debilnější úsměv. Dobře si můžeš všimnout, že krom kyje a malého vaku u boku toho sebou moc nemá. Při pohledu na vak pochybuješ, že se do něho vejde víc jak pár jablek a to ne moc velkých. „Ja mam kyj.“ Odpoví po chvíli zamyšlení na otázku ohledně zbraně. O kyji mluví téměř láskyplným hlasem. Nad tím proč ti povídal o zvířatech jenom pokrčí rameny. „Běž první, půjdu za tebou.“ Bez reptání ti přenechá velení vaší malé skupinky. Pochybuješ, že tuší, kde se nový tábor nachází, natož aby tam sám trefil…. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ta doba, kdy jsi přišla na hrad ihned byla zaškolena do svých každodenních povinností je už dávno minulostí. Seraphia, která tu sloužila dávno před tebou ti všechno ukázala. Vlastně náplní tvého života zde bylo uklízení, vaření, mytí špinavého nádobí a plnění všech přání Rudobaronů. Hlavně jejich vůdce Gomeze, jeho pravé ruky Ravena, barda Bartolomeho a dvou dalších… O každém z nich jsi si za tu dobu udělal vlastní názor, ale vždy tě dokázaly něčím překvapit. O všech víš, že jsou to velice mocní lidé, kteří si mohou dovolit vše a jsou schopni všeho. Ty pro ně v podstatě nic neznamenáš, jelikož si kdykoliv mohou říci králi o náhradu. Samozřejmě za pár beden rudy. Rychle ti došlo, že jediný způsob jak přežít je plnit vše co je ti nařízeno, jinak by jsi mohla skončit jako ta co přišla jen pár dní po tobě…urazila Gomeze svým přístupem a ten ji za trest poslal do dolu na hraní kopáčům. Od Seraphii jsi se dověděla, že zemřela po jednom týdnu pobytu v dole na vyčerpání organizmu. Také jsi se dověděla několik podrobností o hygieně posádky dolu, které Seraphii při nějaké oslavě prozradil Ian, šéf dolu. Stráže se prý myjí několikrát do měsíce, když mají po službě....kopáči se prý myjí jednou za pár měsíců, jelikož dolování rudy v dole je jediné o co se musejí zajímat. Někteří z nich prý z dolu nevylezly už několik let… Nedávno není tomu ano půl roku od nynějších událostí přišly na hrad dvě nové konkubíny…Cathin, nějaká vražedkyně z vnějšího světa a Artia, mladá sotva šestnáctiletá dívenka. Obě se ihned skamarádili se Seraphií, se kterou jsi si ty nikdy nepadla moc do oka. Byly jste jenom kolegyně nic víc mezi vámi nebylo. Stejný vztah jsi vlastně udržovala ke všem svým koleginím. Ty dvě dívky Cathin a Artia sem moc nezapadly. Artia se velice snažila předstírat, že se jí tu líbí, že ji to s Gomezem baví, ale opak jest pravdou. Kolik nocí probrečela do polštáře? Kolikrát jsi ji viděla s kruhy pod očima drhnout podlahu, jelikož celou noc nespala? Cathin na tom nebyla o nic lépe, zvláště poté co si ji Raven od Gomeze pronajal, aby ji mohl v posteli využívat jedině on… Pár měsíců to mezi vámi celkem šlo, konala se jedna oslava na Gomezovu počest a pak pár dalších menších večírků určených jen k pobavení rudobarnonů. To vše se změnilo před pár dny, kdy ke Gomezovi dorazila zpráva o přepadení dodávky zboží z vnějšího světa. Spolu se zbožím byla unesena i jedna z vašich nových kolegyň. Za přepadením stály jako obvykle bandité z Nového tábora a jednotce velel Gorn a Rog - Harr. O obou mužích jsi už slyšela své…Gorn, velice zdatný válečník a Rog – Harr, velice zručný kovář. Oba mají slabost pro ženy a o Gornově slabosti ti kdysi vyprávěla Seraphia. Na podrobnosti toho si už, ale moc nepamatuješ… Krátce po této strašné zprávě přišla ještě jedna, mnohem horší. A právě ta druhá zpráva značně ovlivnila tvůj život. Zpráva se týkala zatopení Gomezova dolu vodou. Přežila jen hrstka lidí a nikdo o tom nemůže říci moc podrobností. Prý kopaly moc hluboko až narazily na spodní vodu, která následně zaplavila celý důl. Nosné trámy voda smetla, vzpěry se zřítily,… Gomez ihned vydal nějaké rozkazy, které jsi ty ani jiná z žen neslyšely. Mágové ohně prý byly proti, a tak je Gomez obvinil ze zatopení svého dolu, což byla samozřejmě lež a pak je nechal povraždit. Zmatku, který následně zavládl ve Starém táboře využila Artia, Cathin a Serphia k útěku. Artii a Serphii na útěku zasáhlo pár zbloudilých šipek, ovšem vystřelených z těžkých válečných kuší, čili neměly sebemenší šanci. Cathin se útěk podařil, ale kam utekl ti doposud není známo. Ani ty jsi nepromarnila příležitost utéci k útěku z tábora. Všechno je pro tebe lepší, než tam být ještě den. Na balení nebyl čas. Nějakým zázrakem se ti podařilo uniknout z tábora aniž by si tě někdo všimnul. Zpráva o zatopení dolu se roznesla rychle a zpráva o vyvraždění mágů snad ještě rychleji. Obě tyto zprávy vyvolaly značnou nenávist vůči příslušníkům jiných táborů v současně pobývajících ve Starém táboře… Utekla jsi severní branou, což je jediné co si z onoho útěku pamatuješ. Pak si vzpomínáš na bloudění po lese… Nyní jsi na útěku již celé dvě hodiny a nezdá se, že by tě někdo pronásledoval. Momentálně jsi našla útočiště v takovém malém údolíčku kousek od Starého tábora. Shodou okolností tam našla i jedna tvá kolegyně se kterou jsi sloužila na hradě je to Aline. Je to jihovýchodním směrem máš takové tušení. Jenom kousek za branou na skřetí území kam se strážci moc netoulají. Není tam bezpečno. Místo které jsi našla z cela jistě slouží jako lovecký tábor v současné době neobývaný. To můžeš snadno poznat jelikož v jeskyni, jejíchž vchod je jenom kousek od tebe jsou dvě lůžka bez přikrývek a několik prázdných beden. Venku z jeskyně je na malém plácku, ze všech stran obehnaného vysokými skalisky, několik lavic a v jejich středu vyhaslé ohniště…. Když tak sedíš na jedné z lavic, konečně si uvědomuješ nedostatky ve svém únikovém plánu. Na sobě máš totiž jenom svoji pracovní uniformu, která je složena z kožených tanga kalhotek, podprsenky bez ramínek, podvazkového pásu a kožených bot na podpatku. U sebe máš nějaký nůž, který se ti podařilo získat těsně před útěkem. Krom toho o světě mimo zdi Gomezovi rezidence nevíš absolutně nic. Jenom víš, že někde leží dva další tábory a že na každém kroku číhá nebezpečí… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jelikož se není kam schovat, jeskyně by ti poskytal úkryt jenom na tak dlouho než by se daná osoba podívala dovnitř, zůstaneš nehnuta sedět na kládě a čekáš co ti přinese budoucnost. Netrvá dlouho a objeví se před tebou udýchaná ženská postava. Je jí Larisa, která s tebou poslední rok sloužila na hradě…Za ní už nikoho dalšího nevidíš a ani není slyšet, že by se ještě někdo blížil…. |
| |
| Taková nabídka se neodmítá řeknu si a okamžitě odpovím. Ano moc stojím o to abys mě učil ale pak si vzpomenu že říkal že bych si měl najít nějaké místo. Hmm to bude problém... a tak se zeptám Nevíš o nějakém takovém místě ??? a pak ještě zvědavě dodám Kdy začneme s tréninkem ? |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Zapřemýšlím nad Emidarovími slovy. Znovu si ho prohlédnu jedním malým otvorem ve stěně, abych se ujistil, že je skutečně sám. Nakonec se přece jen rozhodnu mu uvěřit a v pustit ho do svého příbytku. „No dobrá…“ Promluvím, když otevřu dveře, abys mohl v stoupit. Ve volné ruce si můžeš všimnout malého, ale ostrého nože, kterým jsem připraven se bránit. Jen doufám že to nebude potřeba. „Ned, jméno mé. Pochop situace není zrovna nejlepší a trocha nedůvěry se vždy hodí.“ Pokusím se mluvit omluvným a zároveň vysvětlujícím tónem. Už jsem totiž přesvědčen, že tenhle je tu teprve krátce. Nevypadá totiž jak nikdo koho bych někdy dříve vidě a že jsem už pokal lidí… |
| |
 | soukromá zpráva od Aline pro Když zaslechnu kroky, vyděsí mě to. Ve chvíli, kdy spatřím Larisu, mi však částeně spadne kámen ze srdce. Seskočím z lavice a vtáhnu ji dovnitř. Co tady děláš? vyhrknu na ni a donutím ji sednout si na postel. V těch hadrech je mi zima, takže nechávám děvče svobodně se rozhodnout, zda bude mluvit či ne. Vrhám s na zem k vyhaslému ohništi. Popadnu nejbližší bednu a buď rukama nebo podpatky ji rozlámu na menší kousky. Jako zázrakem se mi po delší době podaří vykřesat jiskřičku do ohořelého dřeva a pilin. Vítězoslavně ji rozfoukám. Mám šílenou žízaň, ale s vodou je třeba šetřit. Sednu s i na protější pelest a pozoruju Larisu. Tak budeš mluvit nebo ne? Bylo vůbec moudré nechat tě tady a nevyhodit? |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Za jezerem by mohlo být vhodné místo. Je tam klid a je to dál od lidí. Má to, ale jeden háček…“ odmlčí se „…utábořil se tam nějaký číhavec. Budeš ho muset vystrnadit.“ Dokončí po chvilce. „A začít může klidně hned, to jak potom budeš cvičit je na tobě.“ Na kouzelníkově tváří se objeví náznak úsměvu, ale jenom na kratičkou chvíli. Přece jen je to mág a ten si nemůže dovolit dávat svým citům volný průběh. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Zničené boty sundám a hodím je někam do rohu. Když oheň zhasne, vykašlu se na všechno a nakonec sebou unaveně praštím na lavici. O Larisu se už nestarám, je to čistě její problém. Panebože já sjem taková husa... Proč mi to trošku víc nemyslí? No proč? Proč asi? Protože tě to nikdo nenaučil.... Tohle se musí učit? Udupu vnitřní monolog. Je mi zima. Hledám něco, čím bych se zahřála, ale je to marné. Nic tady není. Asi už tu pekelně dlouho nikdo nebyl. |
| |
| soukromá zpráva od Irtius pro Usměji se a pokloním Čím začnem.??? Tedˇse konečně naučím něco pořádného. Čekám co udělá nebo řekne Cronos nebo jak se teneto mág jmenuje. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Když se otevřou dveře a spatřím v jeho ruce nůž ani mě to nepřekvapí. Co jsme si stačil všimnout, moc klidný život se tady vést asi nedá. Sundám si kapucu. Chápu tvoji situaci, jak sem koukal zrovna bezpečno tu není. Díky za důvěru. Pokud mě neohrozíš, z mé strany ti rozhodně nic nehrozí. jsem tu nový a ještě se rozkoukávám. řeknu hned na úvod, aby popřípadě omluvil mé chování. Nehrnu se dovnitř, stále stojím a čekám na vyzvání. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro „No dobře co by jsi potřeboval, slyšel jsem že máš čím platit.“ Vytratí se moje podezření, že jsi někdo, kdo mě přišel odrovnat a nahradí ho výraz obchodníka, který je má co nabídnout, ovšem za správnou cenu… |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Tvoje trofeje? zeptám se se zájmem a ukážu na kožešiny. Nic, přejdu rovnou k věci. Několik dnů sme nespal a nejed, tak jestli můžeš pomoct. Pak musím najít dva další lidi a hodil by se mi popis cesty. A pak to nechám na tobě. Něco tady mám, ale nevyznám se v cenách, tak mě snad neobereš. Kruci ty seš vůl, tím tuplem tě obere! napomenu se vduchu. Ale vím, že sjem plně v tvých rukou tak jen odevzdaně pokrčím rameny. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Odpovím nezaujatě, na první pohled nevypadám jako nějaký lovec, a tak by mi nikdo asi neuvěřil, že jsem byl schopen získat tolik trofejí včetně několika kůží Stínových šelem a dokonce jednu od Horského Trolla, která nyní slouží jako koberec. „To záleží co by jsi chtěl, mam toho celkem dost..“ Rozhodím rukama na znamení, že vše co tu vidíš je možné ode mě koupit. Samozřejmě za správnou cenu, která může u některých předmětů docela vysoká. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro |
| |
| soukromá zpráva od Irtius pro Dost vylekaně ze sebe dostanu těhle pár slov a mysím že tohle je i maximum co dokážu říct,ale přemůžu strach a dodám Mohl byste mi to přiblížit |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Nedávno se však v táboře stala obrovská katastrofa, poté co jsi sehnal jedno z 5 ohnisek, navrátil ztracený almanach, probojoval se skrze zástupy důlních červů až k jejich královně a ukradl jí nějaká vajíčka, se sekta pustila do vyvolávání svého patrona. Spáče. Vyvolávání však nepřineslo požadovaný účinek a YBerion upadl do hlubokého komatu. Ani tvá rychlá pomoc ho nedokázala nijak zachránit. Těsně před svoji smrtí však stihl ještě promluvit, oznámit krutou pravdu o Spáčovi. Spáč je démon, zlo, které se nesmí dostat na světlo světa, pak mistr zemřel. Po YBerionově smrti se stal vůdcem tábora moudrý válečník Cor Angar. A pověřil tě několika dalšími úkoly. První jsi splnil ihned, ale výsledek byl jiný než by kdokoliv očekával. Potom jsi poprvé za několik měsíců navštívil Nový tábor, samozřejmě jsi k tomu použil svitek, který jsi dostal ještě v době, kdy jsi bydlel s Rog-Harrem. Mágové tě ihned pověřili novým úkolem…Najít zbývající čtyři ohniska a donést jim je, aby se mohly pokusit odpálit rudnou haldu... Nyní jsi na cestě z místa, kde jsi získal druhý ohniskový kámen. Kámen z pod kamenného kruhu. Tak jsi krom ohniska také potkal svého starého známého Miltena, který ti s tím značně pomohl. Milten ihned poté dostal nějakou zlou předtuchu, že se stalo něco opravdu ošklivého a ihned se vrátil do Starého tábora… První ohniskoví kámen jsi našel v trolím kaňonu, kde jsi se rovněž setkal s jedním ze svých starých známých s Diegem, který toužil stát se hrdinou a skolit horského trolla. Po dlouhém, vyčerpávajícím boji se vám to nakonec povedlo. Našel jsi totiž magický svitek, kterým jsi Trolla dokázal zmenšit natolik, že mu i vaše zbraně dokázaly způsobit vážná zranění. Jakmile obr zemřel, zvětšil se do své původní velikosti což tě málem stálo život. Ty jsi se poté vydal sebrat ohnisko, zatímco Diego začal obra stahovat z kůže. Leč je krátce po poledni cítíš neodvratnou potřebu si odpočinout. K čemu by jsi také byl kdybys při dalším boji sic hrdinně, ale zbytečně zahynul. Jsi zrovna na cestě skrze skřetí území ke starému táboru, kde jak doufáš načerpáš nové síly, abys mohl pokračovat v cestě… |
| |
| soukromá zpráva od Berion "Kopáč" pro Trochu se usměju..Pak mávnu na Muda, aby šel za mnou a rychlým a rázným krokem se vydávám pryč, pryč k Novému táboru.. Chci jít spíše lesními či postranímu cestami. Nejlepší možná bude jít přesně po břehu řeky. A tak se vydám k ní a jdu naplánovanou cestou. Raději si vytáhnu zbraň, kdyby něco.. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro řeknu a čekám na odpověď. Snad mě moc neoškube. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Mírně naštvaně ti přeříkám stručný seznam zásob jídla, které mi ještě zbývá. Nejsem naštvaný na tebe, ale na zásoby, které potřebuji co nejrychleji doplnit. Podle zabaleného cestovního pytle se můžeš dovtípit, že se chystám vyrazit co nejdřív… |
| |
 | soukromá zpráva od Cor Muerty pro Jdu cestou přez skřetí území, jelikož se nechci vracet. Krom toho jsem templář, svatý bojovník Bratrstva, tak mě nějaký skřet nezastaví. To by jich muselo být opravdu mnoho a jelikož jsem si zachoval pud sebezáchovy, vyhýbám se početnějším skupinám orků jak to jen jde. Nejsem přece sebevrah… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Už vidíš vstup do malé úžlabiny, kde se rozkládá malý lovecký tábor, který občas používáš. Pravdou je že jsi tam už dlouho nebyl, tak nevíš jestli se tam někdo nenastěhoval. Na druhou stranu, kdo by chtěl v noci riskovat návštěvu orkských válečníků. Kousek za tímto táborem, rovně po cestě už vidíš primitivní dřevěnou bránu, která by nedokázala orky zadržet ani dvě minuty a u ní dva strážce. Jeden má na sobě těžkou, zářivou a dokonale vyleštěnou zbroj, aby najevo že on je zen kdo velí. Druhý má na sobě jenom střední zbroj rudé barvy. Oba muži mají jednoroční meče a na zádech samostříly a toulce šipek…Tvoji přítomnost zatím nezaregistrovaly, jelikož se dívají opačným směrem… |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Satačí mi chleba s něčím to je fuk, snědl bych cokoliv, proto na mě zybtečně neplýtvej. Ale dal bych si pivko. neujde mi jeho podrážděný tón. Asi máš celkem krušný časy, co? Nechci ti dělat starosti... Naopak jestli se ti můžu nějak hodit, stačí říct. Stejně nevim, co bdu dělat. Jsi tu chvíli a už s libuješ pomoc každýmu na koho natrefíš! Kruci to sem celej já! Jo a pak bych potřeboval zjistit, kde najdu ty, za kterýma mě Diego poslaa. Ale to má zatím čas. Teď bych se fakt rád najed. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro „Posaď se povídej co máš v plánu.“ Vyzvu tě a sám si sednu ke stolu. Na stůl před tebe potom naservíruji jídlo, které jsem ti před tím vyndal a které jsem si odložil na polici. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Když procházím kolem stráží pokynu jim hlavou na znamení pozdravu a pak pokračuji dál po cestě k táboru. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Zrádče, kam si myslíš že deš?“ Ozve se za tebou hlas jednoho ze strážců. Víš, že mluví ten v těžké zbroji, ale na tom nyní vůbec nezáleží. I kdyby mluvil ten druhý, na skutečnosti, že se na tebe zaměřují dva samostříly to nic nezmění. Víš, že natáhnout takový samostříl nějakou chvilku trvá a že je strážci neměly nabité, když jsi kolem nich procházel... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Rychle tasím zbraň, přiskočím k ním pokud možno ještě dříve než stihnout natáhnout kuše, nebo se chopit svých zbraní. Rychle seknu po tom, který je nejblíže, přičemž se maximálně soustředím abych se trefil do krční tepny, nebo jiného místa nechráněného zbrojí. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Druhý strážce je o něco chytřejší a rychlejší než jeho mrtví společník. Ihned jak jsi se přesunul k jeho společníkovi, odhodil kuši a s rychlostí blesku tasil meč. Krátce na to jste si spolu vyměnili několik ran, přičemž ti poranil jednu ruku. Hned na to jsi mu zabořil šavli hluboko do hrudi, tvoje zbraň prošla jeho brněním bez většího odporu… I druhý nepřítel je mrtví, ale ani ty jsi nevyvázl bez zranění. Rána na tvé ruce je hlubší, než by se mohlo na první pohled zdát. Je ti jasné, že ji potřebuješ něčím vydezinfikovat a ošetřit. Něco ti zároveň říká, že ve Starém Táboře pomoc nenajdeš… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ani cesta z úkrytu nepřinesla ovace, jelikož kousek na jednu stranu je něco jako brána do skřetího území ve které hlídají dva Strážci z tábora ze kterého jste utekly a směrem na druhou stranu můžete spatřit smečku Wargů, černých vlkům podobných psů s dlouhými ostrými tesáky. A dál za nimi jsou už jenom skřeti… Jenom několik desítek minut poté co se Aline vrátila do bezpečí k Larise, jste měli obě možnost zaslechnout zvuky bouchání kovu o kov a nějaké výkřiky. Jako by někdo bojoval a to ze strany ke Starému táboru….že by se orkové rozhodly prověřit posádku u brány, nebo je za tím někdo jiný? To zůstává otázkou. V každém případě celí boj netrval ani pět minut… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ani cesta z úkrytu nepřinesla ovace, jelikož kousek na jednu stranu je něco jako brána do skřetího území ve které hlídají dva Strážci z tábora ze kterého jste utekly a směrem na druhou stranu můžete spatřit smečku Wargů, černých vlkům podobných psů s dlouhými ostrými tesáky. A dál za nimi jsou už jenom skřeti… Jenom několik desítek minut poté co se Aline vrátila do bezpečí k Larise, jste měli obě možnost zaslechnout zvuky bouchání kovu o kov a nějaké výkřiky. Jako by někdo bojoval a to ze strany ke Starému táboru….že by se orkové rozhodly prověřit posádku u brány, nebo je za tím někdo jiný? To zůstává otázkou. V každém případě celí boj netrval ani pět minut… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Kurva..“ Odplivnu si a prohledám oba mrtvé. Rychle si je oberu o všechny věci, které u sebe mají, jejich samostříly rozbiju o kámen, aby je už nemohl nikdo použít a pak oba mrtvé po jednom odtáhnu do nedaleké jeskyně. Nemám zapotřebí, aby je tady někdo našel…pak se rychle vrátím zpět na skřetí územílého loveckého tábora… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Zůstaň tady, holka... řeknu Larise, ta jen kývne a klepe se dál zimou. Znovu vyjdu boso ven a rozhlížím se. Opatrně, tak aby mě pokud možno nikdo nezahlédl. Jsem přece jen na útěku. Zajímalo by mě, kdo bojoval a s kým... A proč... A jak to skončilo... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Aline opatrně vyjde průchodem z tábora skoro ven na cestu. Nevyjde až ven, jelikož zaslechne nějaké kroky. Kroky nejspíše jedné osoby jak se rychle přibližují k táboru. Když se ještě trochu odváží, může spatřit muže s holou potetovanou hlavou,dobře stavěnou postavou se širokými rameny. Muž je oděn do tuniky na které je vymalováno mnoho ornamentů, dále má na sobě těžké pancíře chránící mu hruď, ramena, předloktí a další končetiny. Na zádech nese těžký válečný samostříl s toulcem šipek. Dále má obouruční šavli… Aline si nemůže nevšimnout čerstvé krve na jeho zbroji ani jeho vážně poraněné ruky. To ovšem nic nemění na tom, že by vás obě dokázal bez nejmenších problémů zabít, kdyby bna to přišlo. Matně si může vzpomenout, že podobné lidi už kdysi viděla. Tedy podobné, podobně oblečeného člověka. Je to už nějakých pár měsíců a neměl na sobě žádný pancíř. Téměř s jistotou může říci, že se jedná o nějakého vysoce postaveného templáře ze Sekty… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Aline opatrně vyjde průchodem z tábora skoro ven na cestu. Nevyjde až ven, jelikož zaslechne nějaké kroky. Kroky nejspíše jedné osoby jak se rychle přibližují k táboru. Když se ještě trochu odváží, může spatřit muže s holou potetovanou hlavou,dobře stavěnou postavou se širokými rameny. Muž je oděn do tuniky na které je vymalováno mnoho ornamentů, dále má na sobě těžké pancíře chránící mu hruď, ramena, předloktí a další končetiny. Na zádech nese těžký válečný samostříl s toulcem šipek. Dále má obouruční šavli… Aline si nemůže nevšimnout čerstvé krve na jeho zbroji ani jeho vážně poraněné ruky. To ovšem nic nemění na tom, že by vás obě dokázal bez nejmenších problémů zabít, kdyby bna to přišlo. Matně si může vzpomenout, že podobné lidi už kdysi viděla. Tedy podobné, podobně oblečeného člověka. Je to už nějakých pár měsíců a neměl na sobě žádný pancíř. Téměř s jistotou může říci, že se jedná o nějakého vysoce postaveného templáře ze Sekty… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Co se to tady proboha děje? Pak si vzpomenu, že jsem vlastně na útěku. Nervózně si prohrábnu vlasy. Co budu sakra dělat? Nemůžu se věčně schovávat... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Za chvilku už pomalu procházíš mezi skalami do loveckého tábora. Kousek od vyhaslého ohniště vidíš naseknou hromádku dříví a před jeskyní pohozené nějaké boty. Dámské boty s ulomenými podpatky. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Asi vteřinu na to co se Aline vrátí do tábora se obě rozhodnete rychle schovat v jeskyni. Tedy ne že by to k něčemu bylo, ale alespoň vám to dá několik málo vteřin na rozmyšlení co dál. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Asi vteřinu na to co se Aline vrátí do tábora se obě rozhodnete rychle schovat v jeskyni. Tedy ne že by to k něčemu bylo, ale alespoň vám to dá několik málo vteřin na rozmyšlení co dál. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Sednu si ke stolu a trochu neslušně se zakousnu do jídla, které je přede mnou. Nejraději bych to spolk najdnou, ale přece jen se trochu držím a snažím se krotit svou chuť k jídlu. Zapiju sousto pivkem, které mi chutná jako by to mělo být mé poslední v životě. vážně celkem ujde. POlknu a začnu mluvit. Musim najít nějakýho Lestra a Gorna. mám pro ně vzkaz od Diega. Jestli se někjam chystáš moh bych jít s tebou, ve dvou to bude přece jen bezpečnější. Opět se s chutí zakousnu a užívám si chutě, které mi sklouzávají do žaludku... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Něco je ovšem jinak , ne že by mi nějak vadilo, že to tu někdo používá. Není to moje, ale přítomnost dámských bot jen tak pohozených před jeskyní je vskutku zarážející. Ani ty třísky na zátop nevypadají, že by tu ležely moc dlouho. „Je tu někdo?“ Zavolám a zároveň tasím šavli s bílým ostřím. Je jasné, že kvůli zranění na levé ruce s ní budu trochu neohrabaný, ale i tak by moje umění mělo stačit na jakéhokoliv nepřítele… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Něco je ovšem jinak , ne že by mi nějak vadilo, že to tu někdo používá. Není to moje, ale přítomnost dámských bot jen tak pohozených před jeskyní je vskutku zarážející. Ani ty třísky na zátop nevypadají, že by tu ležely moc dlouho. „Je tu někdo?“ Zavolám a zároveň tasím šavli s bílým ostřím. Je jasné, že kvůli zranění na levé ruce s ní budu trochu neohrabaný, ale i tak by moje umění mělo stačit na jakéhokoliv nepřítele… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Ono potrefená husa se totiž vždycky ozve. Kdo jsi? zeptám se tiše, s respektem, stále nevycházím ze stínu, kde jsme obě dvě skryté. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro „Jo tyhle dva…no chystám se navštívit pár přátel v sektě. Tam by mohl bějt Lester, teda posledně co sem tam byl dělal průvodce.“ Oznámím s klidem, ale důležitou otázku nechávám na tobě… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Vylez a ukaž se, nebo si mam pro tebe dojít?“ Zavolám tišším hlasem do nitra jeskyně. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Vylez a ukaž se, nebo si mam pro tebe dojít?“ Zavolám tišším hlasem do nitra jeskyně. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Smutně sklopím oči. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Jak jsi se sem kruci dostala…“ Položím si otázku a posadím na jednu lavici. Přitom také vrátím šavli zpět na původní místo. Pak se podívám ne svoje zranění, nejvhodnější by byla asi magie, ale bohužel svitky tohohle druhu jsem už vyplýtval…proto na zem položím vak ušitý z několika kůží a látek všeho druhu a chvilku se v něm pohrabu. Nakonec najdu to co hledám a zdravou rukou se pustím do provizorního ošetřování rány. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro nakonec se přece jen zeptám.. Hmm, no to zní dobře.. Jen malý dotaz, sektě? Jaké ? Soráč, ale absolutně se v politice nevyznám.. Jsme přece jen jednoduššího ražení.. řeknu napůl omluvně, napůl čekám na vysvětlení. zase si loknu pivka.. a potichu si odříhnu. Promiň, to pivko píše.. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro „No jak to jenom říst. V tomhle vězení jsou tři tábory a ty se lišej ve svejch plánech na útek odtud. Pak tu jsem já, jako jeden z mála nezávislých. To znamená že se snažím vycházet dobře se všema. Ta osada co je tady kousek je takzvaný Starý tábor. Je největší a nejstarší tady. Vládne mu Gomez a nějací jeho poskoci, Gomez má dohodu s králem ohledně výměny rudy co těží v dole za všechno ostatní…“ Na chvíli se odmlčím, jelikož obrázek o Starym táboře jsi si mohl udělat už když jsi šel kolem. „Pak je tady Nový tábor. Řeknu , že je to banda grázlů a dobrý lidi mezi nimi budeš hledat těžko. Nemají žádné vedení ale respekt tam mají hlavně žoldáci a mágové vody. Ti v podstatě jen chrání svůj důl a tábor a jinak nic. Banditi to jsou přítěž , jsou to lupiči a vrazi. Někdy přepadnou náš konvoj , všechny pozabíjejí a věci si vezmou. Shromaždují rudu , aby ji pak mohli vyhodit do vzduchu a roztrhat bariéru.“ Zase chvíli počkám. „A pak je tu Sektovní tábor. Je někde v bažinách. TI se modlí ke svému idolu a poslouchají guru , kteří je učí o všem možném co je spojené s jejich idolem. Pak jsou tam templáři a to jsou docela namakanci , ti se staraj o tábor a bojují za jejich věc. A pak novici. Ti se účí o idolu a jinak nic nedělaj. Taky pěstujou Drogu z bažin což je dobré hulení.“ Zase chvíli počkám. Pak si odkašlu. „Lestr je cvok ze sekty co se stará o nově příchozí, provádí lidi a vysvětluje jim, že jedině sekta je cesta ke spáse. Gorn to je prostě Gorn obyčejném žoldák z Nového tábora. Myslím že to je všechno co bys o nich měl vědět.“ |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Je to jako na počátku všeho. Jsi bez ničeho, jen otrokem, jsi však naprosto istá a bez dřívějších ran... Učili tě pokoře a ty se jí nedokážeš zbavit, i když něco uvnitř tebe stále křičí, že takhle to není správně. Prober se... Já... začnu a stydlivě ustoupím o krok zpět. Já... Ani nevím... Gomez...< vyslovím to jméno, avšak zarazím se. Trochu mě uklidní, že si sedneš na lavici a zřejmě mi už dál nevěnuješ pozornost. Chvěji se strachy, ale to je spíš kvůli Larise, než kvůli mně samotné. Já jsem na kopance osudu zvyklá, ona ne. A já ji teď zradila. Ale taky se třesu zimou. Nenávistně hledím na několik těch třísek, které se mi nakonec nepodařilo rozfoukat v pravý oheň. Tak hloupoučká... Aline, jak jsi mohla? Proklínám sama sebe. Neměla jsem vůbec chodit ven. Na to jsem ale příliš zvědavá... A za zvědavost se platí... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Dokončím ze tebe s neskrývaným opovržením v hlase. Nemám zapotřebí nějak tajit svoje pocity vůči Gomezovi. Zvlášť potom co mě jeho stráže napadly…Ani během mluvení nepřestávám s prací na zranění. Nejprve ránu vydezinfikuji zbytkem rýžové pálenky, která je tolik oblíbená u Banditů a stráží a pak si zranění jednoduše převážu kusem čisté látky. Je sice obtížné si to zavázat jednou rukou, ale s trochu citu a trpělivosti to přece jen jde. Není to ovšem žádná sláva… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Nechcee s tím pomoci, pane? zeptám se. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Přikývnu na nabídku pomoci. Pak jen čekám až se pustíš do díla, jelikož já už udělal vše co jsem mohl. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Neříkám, žes to udělal špatně, ale ta jizva by mohla být dost škaredá... zašeptám a odstoupím. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Odpovím stejně tiše jako ty. Přejedu si přes obvaz zdravou rukou, abych si tvoji práci ověřil a když se přesvědčím že to je v pořádku znovu si tě prohlídnu. „Co máš v plánu dál?“ Zeptám se i když mi už došlo, že vlastně nemáš žádný další plán. Jenom tu nějak přežít, ale o tom vzhledem k tvému oblečení a vybavení pochybuju. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Prokleté oblečení... Vůbec netuším... Jsem... Služka... Nebo spíš... Byla jsem... hrdě pohodím hlavou, tak, aby mi vlasy ladně sklouzly na ramena. Aspoň něco jsem se naučila... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Konstatuji s mírným úšklebkem, jelikož mam jisté tušení o tvé práci na hradě a myslím že nejsem úplně mimo, když se odvážím říci, že jsi tam byla spíš jako děvka, než obyčejná služka. „No je to jedno, ale dam ti jednu radu, zdarma, moc dlouho se tu nezdržujte. Kousek odsud je skřetí osada a není vyloučený, že sem občas zajdou na návštěvu.“ |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Cožpak můžu někam jít? Takhle...? zeptám se zoufale. Kde jen jsou ty doby, co mi to nevadilo... Dávno zapomenuty... A sloužit mohu rychle zapomenout... řeknu sarkasticky. Nedokážu si to prostě odpustit, má skutečná povaha se s dávkou svobody probouzí. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Trochu se rozpovídám o životě mimo zdi tábora. Řešení tvé situace ti ovšem nedám… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Vidím, že tady život ženy skutečně mnoho neznamená... Myslela jsem si to, ač jsem nepřekročila práh hradu. Nevadí, nejjednodušší cesta by byla skočit odněkud ze skály, ovšem proč bych jinak utíkala, že? Sarkasmus ze mě jen srší. Já po tobě rady nechtěla... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Trochu se usměji a poposednu si na lavici. Nedávám nijak najevo, že by mi tvoje chování nějak vadilo. Ostatně je to pochopitelné…žena uprostřed vězení obývaného hlavně muži, jaký osud ji tady čeká? |
| |
| No právě, to si taky myslím... usměju se. Vlastně ani nevím, proč jsem utíkala... Zamyslím se a sama sobě se zasměju. Vážně pitomá a abslutně nevhodná k jakémukoliv účelu... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Vydám ze sebe a pokrčím rameny, jako že nevím proč jsi utíkala ani co tě čeká dál. Pak se podívám k obloze na slunce, jenom abych zjistil, jak jsem na tom s časem. „ No vypadá to, že je čas na oběd.“ Podotknu, když opět skloním havu. Pak si vezmu batoh a vytáhnu kousek sýra. Tak akorát do ruky a pomalu ho začnu okusovat. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Promiň holka... Dobrou chuť, já asi půjdu ven... řeknu a otočím se směrem k východu. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Zeptám se po chvíli, přičemž v mém hlase zazní něco jako omluva. Omluva za moji nezdvořilost, které jsem se dopustil, když sem ti nenabídl ihned. Krátce po těch slovech vyndám z vaku ještě pár malých kousků sýra a jeden bochník něčeho co připomíná chleba. Trochu tvrdého chleba.. „No až dojít budu muset jít. Snad najdeš to co hledáš…“ Dodá nakonec, ale může se ti zdát, že neříkám úplně všechno… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Děsí mě představa, že budu sama, ztracená... V neznámém světě... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Zeptám se trochu zaraženě, ještě před půlhodinou bych se vsadil, že můj odchod spíš uvítáš a teď chceš, abych zůstal. |
| |
| Rty se mi zkřiví do ironického úsměvu. No to je pravda, to nevím. C to meleš proboha? Než vypadneš, tak mi prosím sděl, kam půjdeš... řeknu a opřu se rukama o zeď. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Odpovím jednoduše, ale pochybuji, že víš kde tu pevnost najít. Ani já to vlastně neví a proto mam mapu. Bohužel část obývaná skřety na ní není zakreslena. „Kam půjdeš ty? Tady tě dřív, nebo později najdou orkové, nebo něco horšího.“ Zopakuji otázku na kterou jsem se už nejspíš několikrát ptal. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Já se nevyznám ani tady, natož jít někam ven... Zoufalá situace... Aline, tady končíš... |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Zatím mi bude stačit, když najdu ty dva týpka a splnim úkol, pak s ebudu rozhodovat , co dál. Díky za info, mám v tom o něco více jasno. Máš v plánu vyrazitbrzo? Rád bych se přidal a nechci tě zdržovat. Báječně jsem se najedl a spánek by bodl, ale jsem lovec a bez spánku se několik dnů obejdu. Jo a dík za skvělé jídlo.. bylo to luxusní! řeknu a dopiju svoje pivko. Sice nemám páru co to bylo za maso, ale nebylo špatné. Ještě tu zbraň, jo bez ní by to tady asi moc nešlo... napdne mě, ale teď čekám na reakci. Nechci ho zahltit otázkami. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „No tak víš co? Pokud mi tady slíbíš, že budeš na slovo poslouchat všechno co ti řeknu. Opravdu všechno, žádný smlouvání, vyjednávání a diskutování o čemkoliv, tak tě vezmu sebou. Zatím budeš muset zaostat v těhlech hadrech, ale nemusí to trvat dlouho.“ Vyslovím nahlas to o čem už nějakou dobu přemýšlím. „Pokud souhlasíš tak za pět minut venku. Dýl čekat nebudu.“ S těmito slovy ukončím i svůj oběd a jen aby se neřeklo, rozdělám oheň. Použiji k tomu ocílku a speciální kámen. To pro případ, že by se ti chtělo zaostat. Zároveň na lavici nechám ležet bochník chleba, který jsem prve vyndal a pak se ztratím mezi skalami. Zastavím se kousek před východem z úkrytu a vyčkávám tvé rozhodnutí… |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Vyjmenuji něco ze svého sortimentu, přičemž rovnou zvýrazním cenu zboží. Nůž, který jsem vytáhl spíše připomíná krátký meč, ale jeho ostří je zahnuté a velice ostré. „No mam v plánu vyrazit co nejdřív, nejlíp hned jak to tu vyřídíme.“ Ušklíbnu se a pohledem zamířím ke sbalenému batohu, ležícímu v rohu místnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Vytáhnu váček, co mi dal Diego a postavím ho před Neda. To je vše, co mám. Luk by se mi hodil, může bejt i obyčejnej. Střílet umim, takže si poradím i s kusem normálního dřeva, ale kudlu chci určitě. Nevim kolik tu mám. Nevyznám se v zdejších cenách, tak mi sám řekni na co mám. Dopovím a čekám. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Zvětším svůj úsměv a znalecky si prohlídnu váček s platidlem. Ovšem nezůstane jenom u prohlížení a po chvíli nakouknu i dovnitř. „No mohlo by to stačit na nůž, krátkej luk a toulec s padesáti šípy. Což by bylo asi sto třicet čtyři nuge. Myslím, že ti ještě něco zbude.“ Odpovím po delší odmlce a pak ti vrátím váček a čekám co mi na to řekneš. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Je to tvoje, vem si co kolik chceš. Jsem rád, že už se mám konečně čím živit, čím bránit a vůbec konečně se ten můj zpropadený život zase začíná zlepšovat. TAk jestli je to vše, klidně můžem vyrazit. Musím se hýbat nebo usnu... s plným žaludkem by to nebyl problém. Luk je celkem dobrej, není to luxusní zboží, lae pro mé potřeby bohatě stačí. A nůž se hodí vždy. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Když je vše hotovo, ještě do sebe kopnu svoje nedopité pivo, vezmu batoh a dám ti znamení že vyrážíme. „Tábor je asi hodinku odsud.“ Oznámí suše, když už jsme oba venku z chaty. Pak se vydám normálním tempem k nedalekému mostu přes řeku. Řeka zde sice není hluboká, ale proč se zbytečně namáčet, když to není zapotřebí… |
| |
| Jsem zmatená, než stačím cokoliv říct, už je venku. V místnosti hoří oheň. Sbohem, Lariso... řeknu. Každá máme svůj osud... A já mám jedinečnou šanci dostat se ven... Přeji ti hodně štěstí... Na okamžik přiložím prsty k ohni, když cítím to teplo, nechce se mi odcházet, ale přece jen to udělám. Slibuji... zašeptám. Jsem přeci jen zvyklá poslouchat na slovo... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Muerty už na tebe před jeskynní čeká. Ruse má založené na prsou a jeho pohled míří někam vdál, daleko za smečku hladových Wargů, dál za skupinu orků číhajících pod zříceninou staré hlásky… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Odvětí kouzelník přátelským hlasem jakým mluví učitel ke svému žáku. Pak o několik kroků poustoupí, založí si ruce na hruď a čeká co mu předvedeš. Když se trochu rozhlédneš můžeš vidět na okrajích ochozu kolem rudné hlady několik zvědavců, kteří si už všimly že se něco děje, nebo bude dít. Je ti jasné, že po prvním tvém kouzlu se jejich počet ještě navýší, bohužel s tím nic nenaděláš… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Někde v polovině cesty mezi branou tábora a mostem přes řeku, tam u jeskyně, kde kdysi v minulosti žilo několik krysokrtů stojí čaroděj Milten. Je ti jasné, že to už není ten Milten kterého jsi znal, se kterým jsi občas prohodil pár slov, když jsi kupoval nějaké kouzelné svitky, nebo léčivé lektvary. Ne tenhle Milten by tě nejspíše upekl zaživa ve výhni svých kouzel, kdybys se k němu přiblížil moc blízko. „Hele Milten…p..p..půjdeme ho p..p.pozdravit jooo?“ Ozve se ti za zády pištivý Mudův hlas, kterému asi ještě nedošlo, že také patří ke Gomezovým lidem, k těm co vyvraždily jak se zdá skoro všechny mágy ohně. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Usměji se, když se konečně objevíš mezi skalisky. Pak pomalu zvednu batoh a podám ti ho, abys mi ho nesla. Přece jenom zatím pro tebe žádné jiné uplatnění nemám. Hned poté vytáhnu těžkou kuši a nasadím do ní jednu z mnoha šipek. „Vem to a pojď. Drž se těsně za mnou.“ Přikážu ti a jelikož nehodlám dál ztrácet cenný čas vydám se po cestě přes skřetí území. Nejdu moc rychle, ale ani se zrovna neloudám. Skrátka takové vycházkové tempo. Samostřílem mám pevně v rukou a mířím s ním před sebe… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro O tohle strach mít nemusíš... Některé kroky bolí, ale co se dá dělat. Mlčím. Když se mě zeptáš, odpovím ti. Krátce. Stručně. Úsečně. Ale pravdivě. |
| |
| soukromá zpráva od Berion "Kopáč" pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Pokrčí Mud rameny a vzdá se své touhy jít si pokecat s Miltenem. Ještě nějakou dobu jste na místě a čekáte, jestli se Milten náhodou nerozhodne k odchodu. Bohužel ani po deseti minutách to tak nevypadá a vám nezbývá než se přes řeku přebrodit, nebo obcházet tábor a jít jinudy. „Ten se nehne.“ Přisadí si po chvíli Mud, z toho čekání je celý nesvůj. Pořád nervózně přešlapuje a něco si pro sebe nesrozumitelně mumlá… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jdete stále po cestě směrem, který určil Muerty. Po chvíli se cesta rozděluje, jedna stezka vede někam dolů do údolí a po několika desítkách metrech se ztrácí v přírodním tunelu. Druhá cesta, kterou jdete i vy vede vzhůru podél vysoké šedé skály a asi po třiceti metrech se stáčí o 180 stupňů do jakési spirály…. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jdete stále po cestě směrem, který určil Muerty. Po chvíli se cesta rozděluje, jedna stezka vede někam dolů do údolí a po několika desítkách metrech se ztrácí v přírodním tunelu. Druhá cesta, kterou jdete i vy vede vzhůru podél vysoké šedé skály a asi po třiceti metrech se stáčí o 180 stupňů do jakési spirály…. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Dojdu až k úpatí hory, kde se cesta rozděluje a trochu nervózně se rozhlédnu, jestli tu někde někdo není. Nikdo. „Zatím máme štěstí.“ Řeknu si pro sebe. Stále zapomínám, že už nejsem sám, že jde někdo se mnou, ale časem si snad zvyknu. „Když to takhle půjde dál, budem za dvě tři hodiny na místě.“ prohlásím. Snad. dodám si pro sebe. V té pevnosti jsem ještě nikdy nebyl a ani o ní mnoho neslyšel, ale jestli to bude stejné jako všechny ostatní zříceniny tady, tak se máme na co těšit…Pak se opět rozejdu po cestě vzhůru. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Bude to ještě zajímavý.. On však šlape dál. Jdu pár kroků za ním a zarytě mlčím. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Máš tu někde výheň? Kovadlinu? Kleště? Kladivo? Něco s čím se dá pracovat? Udělám co bude v mých silách. Ale jestli opravdu chceš dnes večer jíst, obávám se, že ti nezbývá než sdělit mi informace, které potřebuju. dodám s lehce jízlivým úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro |
| |
| soukromá zpráva od Berion "Kopáč" pro Pak se pomalu postavím a jdu kousek zpátky, aby Milten neměl šanci nás vidět. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Když se před Mudem zmíníš o plavání a přebrození řeky objeví se na jeho tváři vyděšený výraz. Celý se rozklepe, jako by jsi mu oznámil, že se jdete utkat s drakem. „U..u..umim plavat.“ vykoktá ze sebe po chvíli. „M..měly bysme n..n..najit nějakej most.“ nabízí ti další alternativy, ale jediný most pře řeku o kterým výš je asi kilometr odsud a v jeho přítomnosti se pohybuje množství Wargů. Wargové, nebol skřetí psi jsou vlkům podobné bestie s černou nebo hnědo černě pruhovanou srstí. Jsou rychlejší než normální psy a divočejší nežli vlci a hlavně mnohem nebezpečnější… Mud už chce pomalu odejít někam hledat jiný most, který by vás dostal na druhou stranu, ale v půly druhého kroku se zastaví a tázavě na tebe pohlédne. Přece jenom nechce jít sám… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Muerty vybral cestu vzhůru po spirále, která vás má dovést až k vašemu cíly. Ať už je jakýkoliv. Jdete asi padesát metrů do mírného kopce, pak se cesta stáčí o sto osmdesát stupňů a pokračuje opět vzhůru. V místě, kde se cesta stáčí je polorozpadlé zábradlí a za ním pláň černé hlíny bez života a několika mrtvých stromů na ní stojících…není to pěkné místo. Cesta opět pokračuje asi padesát metrů a pak se stáčí o sto osmdesát stupňů a mezi dvě skály. Místa kolem mezi oběma skalními stěnami je asi tolik aby tam prošli čtyři lidé vedle sebe. Uprostřed cesty, jenom pár metrů za zatáčkou stojí statný ork. Je oděn do prostého špinavého kusu hadru, který mu zakrývá bedra. Chrániče ramen, předloktí jsou jeho jediná ochrana... Jakmile vás spatří něco zahuhňá, ať to bylo cokoliv končilo to slovem Morra. Vydá válečný pokřik, pozvedne strašlivě vyhlížející obouruční sekeru vykovanou nějakým orkem a vrhne se na Muertyho. Celý jeho útok doprovází nenávistné mručení… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Muerty vybral cestu vzhůru po spirále, která vás má dovést až k vašemu cíly. Ať už je jakýkoliv. Jdete asi padesát metrů do mírného kopce, pak se cesta stáčí o sto osmdesát stupňů a pokračuje opět vzhůru. V místě, kde se cesta stáčí je polorozpadlé zábradlí a za ním pláň černé hlíny bez života a několika mrtvých stromů na ní stojících…není to pěkné místo. Cesta opět pokračuje asi padesát metrů a pak se stáčí o sto osmdesát stupňů a mezi dvě skály. Místa kolem mezi oběma skalními stěnami je asi tolik aby tam prošli čtyři lidé vedle sebe. Uprostřed cesty, jenom pár metrů za zatáčkou stojí statný ork. Je oděn do prostého špinavého kusu hadru, který mu zakrývá bedra. Chrániče ramen, předloktí jsou jeho jediná ochrana... Jakmile vás spatří něco zahuhňá, ať to bylo cokoliv končilo to slovem Morra. Vydá válečný pokřik, pozvedne strašlivě vyhlížející obouruční sekeru vykovanou nějakým orkem a vrhne se na Muertyho. Celý jeho útok doprovází nenávistné mručení… |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Ned mi přijde jako fér chlap. Nůž mi visí u pasu a luk nesu v ruce. toulec s šípy mi visí přes rameno. Na poznámku, že město je hodinu cesty jen kývnu hlavou. Jsem zvklý nachodit spousty mil, takže mi hodina chůze připadá jako krátká procházka. Po cestě se snažím všímat si detailů a zkoumám zdejší krajinu, abych rychle přivyknul ne zdejší prostředí. Jo a Nede dík za všechno.. mám pocit, že bych mu to měl říct. Pomohl mi víc, než bych si moh přát... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Ani se nesnažím tě upozornit na nebezpečí, jelikož to ork udělal už za mě. Rychle na něho namířím samostříl a vystřelím. Vím že to, ale stačit nebude s orky jsem už bojoval a je jané že ho jedna šipka ani nezpomalí, natož aby ho skolila. Na další není čas. Hned po prvním výstřelu pustím kuši, uskočím o dva kroky vzad a tasím šavli. První orkovy rány se snažím vykrývat a čekám ne vhodnou příležitost k protiútoku. Dívám se mu přímo do krví podlitých očí a snažím se v nich poznat svoji příležitost. Ta přijde, když se obr napřahuje k dalšímu útoku a odkryje mi tak svoji hruď. Pak dvakrát seknu křížem řez nechráněnou hruď a třetí ranou se mu pokusím setnout hlavu…Vše se snažím udělat co nejrychleji, hned jak dostanu příležitost. Nemám v úmyslu mu dát jakoukoliv šanci na další výpad… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Ork mě vyvede z míry a doknce i z přemýšlení. Nestačím ani vykřiknout a ty už útočíš. Přemýšlím, co udělat, snažím se vzpamatovat. Chci ti pomoct, ale nevím jak. Zapískám na prsty a pár kamínků, které mi rozdírají chodidla, se mu pokusím hodit do očí. Párkrát se mi to podařilo. Odlákání pozornosti? Na sebe? Aline, co to děláš? |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Podotknu, když mi poděkuješ, ale víc se k tomu už nevyjadřuji. Jdeme po vyšlapané stezce až k dřevěné lávce, za lávkou už však není po stezce ani památky. Já jelikož už cestu dobře znám se vydám podél proudu řeky. Od nedalekého lesa se tak držím co možná nejdál, jelikož nechci riskovat střetnutí s nějakými z jeho obyvatel Což o to pár vlků bychom zvládly, ale kdo ví co tam může ještě být. „Ptal jsi se mě na lovnou zvěř pokud si vzpomínám.“ začnu rozhovor se svým společníkem, abych si trochu zkrátil cestu. „Není to tu o moc jiný než na pevnině. Zvířata se loví na maso, pro kůže a kožešiny, nebo jiné trofeje. Jen jejich výběr je trochu skromnější. Asi nejrozšířenější tu jsou mrchožrouti na pevnině známí jako Scvanderové, jsou to šupinatí ptákům podobní tvorové. Na rozdíl od těch na pevnině není jejich zbarvení tak pestrobarevné, tady mají šupiny převážně šedivý.Jediná užitečná věc na nich je jejich maso. Pak tu jsou samozřejmě smečky vlků a spousta dalších zvířat…“ Začnu tě zasypávat informacemi o zdejší zvěři, ale nevím jestli to je zapotřebí, jsi lovec, a tak víš líp než já jaká zvířata se pro co loví. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Místo samostřílu už drží v rukou šavli ovšem na útok už čas nemá. Ork je v mžiku u něho a svou brutální primitivní silou se ho snaží zasáhnout několika rychlými a silnými údery svojí masivní obouruční sekyrou, kterou při své tělesné konstrukci drží jenom v jedné ruce. Ork je se svou prací spokojen, daří se mu Morru jak vás prve nazval držet od těla a neustále útočit. Zrovna se napřahuje k další sérii úderů, když v tom ho zasáhne kámen ork asi vteřinu zaváhá. Hozený kámen má sice asi stejný účinek jako má hrách proti kamenné zdi. Muerty si snad ani ničeho nevšiml a ihned vyrazil do proti útoku, dva rychlé seky křížem přes obrovu hruď způsobí masivní krvácení. Orkovi se podlomí nohy a v tom mu Muerty další ranou usekne hlavu. Ork si ani nestihne uvědomit co se stalo, nevydá ani hlásku a přepadne v zad. Sekyru stále drží pevně v ruce… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Místo samostřílu už drží v rukou šavli ovšem na útok už čas nemá. Ork je v mžiku u něho a svou brutální primitivní silou se ho snaží zasáhnout několika rychlými a silnými údery svojí masivní obouruční sekyrou, kterou při své tělesné konstrukci drží jenom v jedné ruce. Ork je se svou prací spokojen, daří se mu Morru jak vás prve nazval držet od těla a neustále útočit. Zrovna se napřahuje k další sérii úderů, když v tom ho zasáhne kámen ork asi vteřinu zaváhá. Hozený kámen má sice asi stejný účinek jako má hrách proti kamenné zdi. Muerty si snad ani ničeho nevšiml a ihned vyrazil do proti útoku, dva rychlé seky křížem přes obrovu hruď způsobí masivní krvácení. Orkovi se podlomí nohy a v tom mu Muerty další ranou usekne hlavu. Ork si ani nestihne uvědomit co se stalo, nevydá ani hlásku a přepadne v zad. Sekyru stále drží pevně v ruce… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Jste v pořádku, pane? zeptám se a dojdu k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Odpovím po chvilce a rukou si utřu pot z čela. Místo toho si spíš po čele rozetřu orkovu krev, kterou mám taky na zbroji, rukou a kdo kde ještě. Nevypadám teď zrovna nejlépe, ale nic co by nevyřešila nějaká koupel. Pochybuji ovšem, že se k nějaké v nejbližší době dostanu.. „Bude jich tu víc, tohle byl jenom nějakej zvěd..“ Kopnu do mrtvoly a znovu se vydám na cestu. Podle mamy soudím že zřícenina nějaké citadely už nebude moc daleko a u takových trosek je vždy spousta orků, nebo něčeho horšího… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Ano, jsi úplně v pohodě, to vidím... Ta krev doufám není vaše... poznamenám. Přiznávám, že mám strach. Ano, mám. A kdo by vlastně neměl? Osobně doufám, že když už na nějakého narazíme, nepůjde za ním dalších devatenáct přátel, stejně obludnýcha mírumilovných jako on, dovolím si jednu poznámku a pak už zase mířím za ním. Zachmuřeného čela nad mapou si snažím nevšímat. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Konečně se k tobě otočím čelem, abys jsi si mě mohla pořádně prohlédnout. Pohledem se ti nejprve podívám do očí, ale netrvá moc dlouho a znovu si začnu neskrývavě prohlížet tvoje partie. Všimnu si také tvých bosích nohou, přičemž si vzpomenu na zničené boty tam v táboře. „S tím musíme něco udělat, ale ne teď.“ Poznamenám při tom pohledu. „Dovčera musíme být u pevnosti, nechci riskovat nic v táhle krajině.“ Uklidím mapu do jedné z několika mála kapes na své zbroji a znovu se vydám po cestě směrem k cíly.. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Ironicky se usměju a při tvém pohledu na mě sklopím oči. Přesně tohle nesnáším... Tyhle pohledy... Ne... Už znovu ne... Pohled mi sklouzne na rozedřená chodidla. Zatím v pohodě... usměju se znovu. Jehlové podpatky by mi tady stejně byly k ničemu... Vydávám se za tebou a snažím se, abych ti stačila. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Hmm, některé zvířata znám, o jiných jsem jen slyšel, ale rád si obohatím svůj seznam lovné zvěře. řeknu a usměju se. Těším se až si někde zalovím, docela mi to chybí. Po cestě se rozhlížím po krajině. Je tady pořád tahkle nebezpečno? |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Odpovím naštvaným hlasem, jelikož mi to kazí obchody a vůbec můj život, který jsem si pracně vybudoval. „Ale jinak je tu stále bezpečno…jenom si musíš dávat pozor na zvěř a skřety. To je asi jedinej problém.“ Dokončím po chvíli a opět navážu na svoje vyprávění o lovné zvěři a podobné havěti co tu žije. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Asi po půl hodině cesty dojdete na k místu kde se travní porost mění v pláž. Je jí jenom kousek, ale i ten stačí několika velkých ještěrkám ke spokojenosti. Kousek před ještěrkami vede přes řeku nějaký most a za ním je vidět vchod do nějaké jeskyně. Nad mostem létá hejno nějakých vran a krkavců a na mostě, ale i za ním můžete vidět mnoho těl mrtvých černých goblinů. Některá těla jsou rozstřílena šipkami ze samostřílů a jiná rozsekána nějakými meči. Nikde ovšem nevidíte ani jedno tělo těch co to způsobili. Vlastně ani jejich stopy tu nikde nejsou. Krom Hoblinách můžete vidět stopy jenom jednoho člověka…Jejich ozubené klacky, které se v rukou goblinů mění ve smrtící zbraně leží nedaleko svých bývalých majitelů… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Asi po půl hodině cesty dojdete na k místu kde se travní porost mění v pláž. Je jí jenom kousek, ale i ten stačí několika velkých ještěrkám ke spokojenosti. Kousek před ještěrkami vede přes řeku nějaký most a za ním je vidět vchod do nějaké jeskyně. Nad mostem létá hejno nějakých vran a krkavců a na mostě, ale i za ním můžete vidět mnoho těl mrtvých černých goblinů. Některá těla jsou rozstřílena šipkami ze samostřílů a jiná rozsekána nějakými meči. Nikde ovšem nevidíte ani jedno tělo těch co to způsobili. Vlastně ani jejich stopy tu nikde nejsou. Krom Hoblinách můžete vidět stopy jenom jednoho člověka…Jejich ozubené klacky, které se v rukou goblinů mění ve smrtící zbraně leží nedaleko svých bývalých majitelů… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Zřícenina je obdélníkového tvaru o rozměrech 30x50 metrů. Nádvoří je vytesáno do kamenného podkladu a v jeho středu se do výše tyčí dva pískovcové sloupy. Jeden je ulomený asi metr a půl nad zemí a ten druhý se zlomil ve výšce tří metrů. V jednom rohu můžete spatřit čtyř patrovou věž s točitým schodištěm. To se ovšem zbortilo, a tak není možné dostat se do vyšších pater. V opačném rohu zříceniny jsou trosky nějaké obytné budovy… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Zřícenina je obdélníkového tvaru o rozměrech 30x50 metrů. Nádvoří je vytesáno do kamenného podkladu a v jeho středu se do výše tyčí dva pískovcové sloupy. Jeden je ulomený asi metr a půl nad zemí a ten druhý se zlomil ve výšce tří metrů. V jednom rohu můžete spatřit čtyř patrovou věž s točitým schodištěm. To se ovšem zbortilo, a tak není možné dostat se do vyšších pater. V opačném rohu zříceniny jsou trosky nějaké obytné budovy… |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Nikdy jsem tolik mrtvých těl pokupě neviděl. Nepočítám-li úhyny ryb na našem jezeře. Otočím se na Neda a překvapeně se potichu zeptám: Co to ksakru je? To tady je normální? Doufám, že nebudu vypadat jako totální debil... Ale vážně mě to udivilo, tak proč se nezeptat. Přičupnu k jedné ze stop a znovu se obrátím na Neda: Myslíš, že to udělal jediný člověk?? Něco mi tu nehraje. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Pak dojdeme až k mostu vedoucímu přes řeku, někam k jeskyni. Už z dálky mi je sice podezřelé, že neslyším to odporné hašteření, které goblini většinou vydávají. „Ne ani tady to není normální. Nikdy sem neslyšel, že by někdo jen tak bez důvodně vyvraždil tolik goblinů. Jsou to sice lotři, co přepadávají pocestné, ale že by to tady někoho natolik zajímalo?“ Znovu si prohlédnu masakr, nevím a nemám ani tušení kdo, nebo co to mohlo způsobit, ale zaujme mě způsob jakým byly goblini pobiti. „Je možný, že to zvládnul jeden člověk, musel by bejt, ale hodně dobrej. Podívej, nejdřív jich rozstřílel co to šlo a pak musel použít nějakou nesmírně ostrou a obratnou zbraň.“ Vyslovím to co je na první pohled zřejmé a trochu znervózním. Taky mi nejde do hlavy, kdo nebo co to mohlo způsobit… „No každopádně bychom se tu neměly zdržovat, třeba by se mohl ještě vrátit a kdo ví jak by reagoval na nás.“ Rozhodnu se tu déle nezdržovat a pomalu udělám několik kroků vpřed. Je to přeci jenom divné, kdo by byl takovej cvok, že by se sám střetl s tolika gobliny a to bez důvodně, nebo měl důvod? Jaký? |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Dodám po chvilce, stále pokračujíc v cestě. Zde u citadely jsem sice ještě nebyl, ale nevidím důvod proč by to tu mělo být jiné než v ostatních zříceninách. Například v jedné polorozpadlé věži kousek severně od mého domova. „Na chvíli se tady zastavíme, stejně takhle nemůžeš pokračovat dál.“ Zastavím se na rozcestí mezi branou a mostem. Pak si tě přeměřím přísným pohledem a opět se zastavím krom jiných partií tvého těla také u tvých chodidel. Nakonec s mírným povzdechem vejdu na nádvoří zříceniny. Podle mého odhadu to tady sloužilo jako nějaká hláska pro horskou pevnost do které máme namířeno… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Já něco říkala o válce?" zeptám se nedůvěřivě. Kdo vlastně jsi? Odkuď jsi? Nechtěl bys mi to sdělit? Před tvýma očima uhnu. "Ne, to nemůžu... Ale ještě to nějakou dobu přežiju..." řeknu a rozhlížím se po okolí. Kam se hrabe Gomez. Tolik prostoru... |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Otočím se a začnu slídit po místnosti. Z přihrádky u kamen vytáhnu polínka (jedno tam nechám, aby se neřeklo) a odnesu je do kovárny. Pak obcházím kolem domu, zda-li nenajdu další dřevo. Chtělo by to něco výhřevnějšího..to tu nežije žádný uhlíř? Aby to čert...!!! U dřevníku proto posbírám co nejvíce pilin a začnu je bohatě slepovat smolou, vytékající z nedalekého smrku. S takto provizorními briketami se vrátím do kovárny. Sejmu z hlavy svou masivní železnou čelenku a položím ji na kovadlinu. Pak zavřu dveře a chvíli se rozhlížím. Tak dlouho...Nakonec to tu není tak špatné. Ať se stane cokoliv, můžu pak říct - vrátila jsem se do kovárny. Takže už nejsem zločinec, už jsem zase kovářka... Obcházím kolem a dotýkám se kovadliny, brusky, nádržky na vodu, nástrojů, dmychadla i vyhaslé výhně a v očích mám zasněný nostalgický výraz. Cítím tu povědomou vůni kouře a železa, slyším, jak mi pod nohama křupu uhlíky, najednou se cítím jako doma. Náhlé vzrušení už mi z hlavy vyžene poslední zbytky kocoviny. Zapalím oheň ve výhni a bleskově se z něj snažím dostat tu nejvyšší teplotu. Se sentimentálním úsměvem vezmu do ruky svou čelenku, vylomím z jejího čela červený kámen-nejspíš granát (který jsem kdysi jako malá našla, když jsme jeli s otcem do města na jarmark) a odložím ho na stůl. Železo hodím na výheň, která už se pomalu začíná rozpalovat, a čekám, až se začne tavit. Jaká ironie...život dokáže být neuvěřitelně absurdní. Z nepovedené dýky jsem udělala čelenku. A teď se chystám z čelenky opět vyrobit dýku... uchechtnu se. A dám se do práce. Musím pracovat rychle, protože paliva je málo a nesmím si tedy dovolit nechat výheň ani na chvilku vychladnout. Zapomenu na všechny útrapy. Ze žáru a námahy mi na těle vyráží pot, ale soustředím se na svou práci a připadám si, jako bych byla zpátky v rodném domě před pěti lety, a vykovávala další frajerskou kudličku pro milostpána rytíře, který nás přijel oblažit svou přítomností. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Rozhodnu se s tebou něco udělat ať se ti to líbí nebo ne. Už jen kvůli sobě to musím udělat, jelikož bych tě nerad někde nechal, nebo nakonec nesl. „Počkáš tady, za chvíli se vrátím. Když ne tak…“ Zarazím se, jelikož nevím kam by jsi šla kdybych se nevrátil. „Nebudu daleko a za přibližně půl hodiny se vrátím.“ Oznámím ti a nechám tě uprostřed náměstí dávno zřícené pevnosti. Nechám ti i svůj batoh s veškerými osobními věcmi, které nemám u sebe. Nemám důvod si ho brát, vždyť se přece vrátím.. Pak se vydám pomalu k okraji propasti a jdu po jejím obvodu směrem odkud jsme přišli… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Počkat, kam jdeš? Zeptám se zmateně. Přece mě tady nenechá samotnou... Hm, zdá se, že nechá... Nevím, co se mi chce víc, zda brečet, hystericky se smát nebo vlasně... Co bych měla dělat? Podívám se na batoh. Ne, ve věcech se ti hrabat nebudu... I když bych tam určitě našla aspoň košili, neudělám to... Budu na tebe čekat, i když mi to přijde jako bláznovství... Odtáhnu batoh k nejbližší stěně a opřu se o ni. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Najednou zaslechneš něco jako varovné vrčení a kňučení. Vlci a hned několik jich se muselo zbloudit, jelikož krom nich zde nic jiného živého nevidíš a ani neslyšíš. Vlci jsou asi tři, jeden statný samec šedobílé srsti, druhý vlk je hnědý a o trochu menší, za to protáhlejší postavy. Třetí zvíře je patrně ještě mládě na jeho hnědé srsti jsou bělošedé fleky…Dva vlci se pomalu přibližují a neustále cení svoje tesáky, mládě se drží kousek v zadu a snaží se je napodobit… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Po cestě ti nemohly uniknout některé skutečnosti, jako například že jsi v táboře asi jediná žena. Většina mužů kolem kterých musíš projít, abys se někam dostala se na tebe dívá jako na kus šťavnatého, dobře propečeného masa. Ovšem nikdo z nich si k tobě nedovolí víc než několik neslušných návrhů, občas doplněných finanční odměnou (odměna se pohybuje kolem 15 – 30 nugety za číslo), nebo nějaké to poplácání či štípnutí do zadku, nebo jiné části těla. Je ti jasné, že jen díky skutečnosti, že zatím patříš Rog – Harrovi a Gornovi si k tobě nedovolí nic jiného…horšího. Když máš vše zařízeno můžeš se vrátit zpět do kovárny a pustit se do díla. Dnes to pro tebe vypadá na opravdu dlouhý den. Když přijdeš skoro ke kovárně můžeš si všimnou jisté změny než, když jsi odcházela. Většina banditů, žoldáků a dalších obyvatel si tě skoro vůbec nevšímá a místo toho se ve velkém kroužku seskupují kolem rudné hlady. Nějaký kouzelník v červené róbě (Irtius) předvádí jinému kouzelníkovi Cronosovi (modré zdobené roucho Kouzelníků zasvěceným bohu Adanosovi, známí také jako Mágové kruhu Vody) některá svoje kouzla. Cronose znáš od vidění, stále hlídkuje kolem rudné haldy a nenechá nikoho se k ní přiblížit moc blízko. Toho druhé jsi nikdy před tím neviděla, ale jeho úbor je až podezřele podobný tomu, který na pevnině nosí Kouzelníci zasvěcení Innosovi, Známý také jako Mágové kruhu Ohně… Kouzelník v krvavě rudém rouchu toho zatím mnoho nepředvedl, vlastně se teprve k jakémukoliv výkonu chystá…. To tě ovšem moc nezajímá, jelikož máš nyní práce nad hlavu. V samotné kovárně je vše co potřebuješ, brus, dvě kovadliny rozličných velikostí, vědro s vodou, výheň a u ní množství různorodého paliva. Kdo ví jestli by ho Rog – Harr potom nechtěl zaplatit. Na stěně visí množství všelijakých nástrojů, mezi nimiž nechybí kleště, různé druhy kladiv, dmýchadel, odsávaček a vůbec skoro vše co je potřeba... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Mírně se usměji a poodstoupím o pár kroků dozadu. Nemám zapotřebí zbytečně riskovat, i když vlky nepovažuji za moc nebezpečné protivníky. Při taktickém ústupu vytáhnu šavli a připravím se k boji. Rameno sice trochu bolí, a tak nemůžu podat stoprocentní výkon, ale když to stačilo i na orka tak proč by nemělo na pár vlků že? „Tak pojďte zlatíčka.“ Vyzvu vlky Tichým, ale tajemným hlasem…pomalu jim začínám vycházet naproti, připraven seknout po prvním co se rozhodne zaútočit… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Najednou ti nohou projede ostrá bolest, to se vlčímu štěněti podařilo zakousnout své malé, za to ostré zuby do tvého masa. Není ovšem problém ho jednou ranou ze shora usmrtit… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Rychle vytáhnu ostrý lovecký nůž a jednoho po druhé stáhnu z kůže. Nejprve vlkovi rozříznu břicho a vrhnu jeho vnitřnosti. Normálně bych ještě třídil užitečné části jeho těla, jako je maso, ledviny a podobně, ale na to nyní nemám čas a ani to pak nemám kam dát. Vlkovi vnitřnosti nechám na zemi jako hostinu pro všechny možné mrchožrouty a pak začnu samotný proces stahování. Oblíznu končetiny a ještě pár místa a pak kožešinu zkušeně stáhnu. Je sice od krve a nějakých tělních tekutin, ale myslím že to bude stačit. Takhle to opakuji u všech tří vlků a když mám hotovo seberu čerstvé kožešiny a vyrazím zpět k zřícenině.. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Najednou se v troskách brány objeví on, Cor Muerty konečně zpět. Můžeš si všimnout že na pravou nohu trochu pokulhává, jinak nedovedeš přes všechnu krev na jeho zbroji co tam zůstala po orkovi rozeznat jiné zranění. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Ty ses vrátil! Okamžitě mi to vykouzlí úsměv na tváři, nemůže mi však ujít to, jakým způsobem se pohybuješ. Má to docela daleko ke zdravému člověku. Co se ti stalo? zeptám se rychle a opustím své stanoviště. Rozběhnu se k tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Nic podstatného.“ Odpovím, ale hluboká rána na noze s otisky nějakých zubů říká něco jiného. „Podej batoh a sedni si.“ Přikážu ti, počkám až to uděláš dojdu až k tobě. Na zem před tebe rozložím to co nesu v ruce. Jsou to kožešiny tří vlků, jedna je šedobílá, druhá hnědá a ta třetí, nejmenší je hnědá s bílými fleky. Na všech kožešinách jsou jasné stopy, že ještě před chvílí je jejich majitelé měly na sobě… „Nic moc, ale pro začátek by to mohlo stačit.“ Usoudím, že by kožešiny mohly stačit jako provizorní boty a oděv. Tedy do doby než najdeme něco lepšího. Pochybuji, ale že by tady někde byla k dostání normální obuv, nebo košile. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Usměji se. Nelži mi, to se mi nelíbí... Jen tak čistě mimochodem, mohla bych mít pár otázek? Připadám si pitomě, nervózně... Jako malé dítě... Hledám stále více a více chyb ve svém "útěku". A stále častěji přemýšlím nad tím, co se stalo s Larisou. Neměla jsem ji tam nechávat... Vážně nechceš, abych se ti na to podívala? Netuším, zda je krev tvá nebo někoho jiného. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Odpovím vážně a posadím se vedle tebe. „Ale nejdřív se zeptám já. Dokážeš si z toho něco udělat?“ Rukou přelítnu přes kožešiny, motouz provázku, nůž, několik vlčích zubů a drápů. Nemusím ti vysvětlovat, že chci aby jsi si z toho udělal něco na sebe, i když jen dočasně. „Pevnost je v horách a tam bude zima.“ Dodám znalecky na podporu svých slov. Pak už nechám prostor tobě.. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "No... Snad něco zvládnu..." Nervózně se usměji a naznačím mu, aby nohu natáhnul a co nejvíce odhalil rány. "Mimochodem, děkuji. Moc... Už vůbec za to, že jsi mi dovolil jít s tebou... Fajn a teď k věci. "Víš je to docela takové podivné, že ani nevím, jak se jmenuješ, nevím, jak ti mám říkat, jak tě oslovovat a zda vůbec můžu... Sklopím oči k zemi. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Místo toho se vydám k rudné haldě, kde se shlukují žoldáci, banditi a několik horníků, aby shlédli přehlídku kouzel nějakého Ohnivého mága. Stoupnu si k ostatním přihlížejícím a čekám co se bude dít. Nakonec by to mohlo být zábavné zpestření dnešního dne… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Usměji se nad tvými otázkami a uvědomím si, že jsme o tom ještě nemluvily. Pořád jsem se ptal odkud jsi, co jsi dělala, kam máš namířeno a proč jsi vlastně utekla. Ovšem ani jednou sem se nezeptal na takovou maličkost jako je tvoje jméno a už vůbec jsem se nezmínil o sobě. „Jsem Cor Muerty. Cor značí moje postavení v řadách templářů. Mým domovem je Tábor v bažinách, jistě jsi už o něm slyšela. Naši Novicové v bažinách pěstují výhonky rostlin a z nich potom pod vedením Guru vyrábí kuřivo zvané Droga z Bažin. I Gomez dostával pravidelné zásilky pokud mi je známo. Úkolem templářů je chránit tábor a jeho obyvatele, ale také sloužit nejvyššímu, Spáči.“ Jméno boha, kterému jsem se zavázal vyslovím s hlubokým, upřímným odporem a nenávistí. Nebývalo tomu však vždy. Je ti jasné, že se stalo něco, něco zásadního co moji víru výrazně změnilo. „Říkej mi Muerty a ve společnosti mě oslovuj Pane. Pamatuj si, že nejsi můj majetek ani otrokyně, ale když budeme mezi lidmi bude pro tebe lepší, když si to budou myslet. Jistě sis všimla, že jediné ženské tu vlastní Gomez a několik jich měl i náš vůdce YBerion. Dostal je jako dárek od Gomeze už ani nevím za co.“ Na okamžik se odmlčí, ale nedávám ti moc prostoru se nějak vyjádřit. „Teď jsme na cestě do horské pevnosti. Moc toho o ní nevím, snad jen že to je pozůstatek nějaké staré války, nebo něčeho takového. Není obydlena pokud je mi známo a někde uvnitř se ukrývá něco co potřebuji. S trochou štěstí tam dojdeme ještě před soumrakem a když půjde všechno dobře tak tam přespíme.“ Dokončím svůj monolog a podívám se na tebe se zřejmou otázkou v očích. „Ještě něco si přeješ vědět? Pokud ne tak mi pověz něco o sobě.“ Vyzvu tě a z batohu vytáhnu zelené jablko do kterého se ihned zakousnu. Nenabídnu ti , jelikož máš ruce a pokud chceš tak si vezmeš sama. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Snažím se nespotřebovat moc Rog-Harrova paliva, využívám hlavně polena z kuchyně a své dřevěné brikety. Sice to zpočátku trochu víc kouří, ale nakonec se mi výheň přesto podaří dostatečně rozpálit. Železo se dobře táhne. Dávám si záležet, aby se mi povedl co nejpravidelnější tvar. Rovná čepel - pro větší pevnost ocel překládám, elegantní, ale pevná záštita. Zvláště záležet si dám na hlavici - dám jí tvar oka a doprostřed nakonec vsadím granát jako zornici. vlastní kovářskou práci jsem dokončila právě včas - došlo mi palivo. Dýka už je ale z větší části hotová. Když je plně zchlazená, pečlivě ji nabrousím a vyleštím chomáčkem slámy a vlny. Přeměřím ji kritickým pohledem, zkoumám jak je vyvážená a nakonec s uspokojením přikročím k poslední části zatěžkávací zkoušky. Vrhnu dýku do dveří, jako jsem to dělávala vždycky. A jako vždycky jsem se trefila o dobrou stopu a půl vedle než jsem chtěla. Mířit se asi nikdy nenaučím.. Nicméně dýka se zabodla do dřeva poměrně hluboko, jen konec ještě trochu vibruje. Vtáhnu jí a očistím od prachu ze dřeva. Tak to by bylo. Kde ale seženu kůži na jílec? kousnu se do rtu. na to jsem nepomyslela. Ale přeci nemůžu takovou precizní práci zkazit odbytým jílcem?! Zadívám se k haldě, jak pokročilo představení (pokud už dávno neskončilo), jako bych tam hledala inspiraci. Mimoděk si otřu pot z obličeje. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Nejprve předvedeš pár jednoduchých kouzel jako je světlo, když nad hlavou jednoho z přihlížejících zažehneš kouli magické energie. Koule se vznáší asi stopu nad hlavou bandity a kopíruje každý jeho pohyb. Někteří jeho přátelé se začnou smát, jiní ti s obdivem zatleskají… Dalším kouzlem je spánek. To opět demonstruješ na některém z přítomných, jakmile nebožák padne k zemi jeho nejbližší kolegové už už sahají po zbraních, ale Cronos, který z tebe nespouští zrak je jediným gestem uklidní. Pak ještě následuje přehlídka útočných ohnivých kouzel jako je Ohnivý šíp, Ohnivá koule, Malá ohnivá bouře a podobně. Kroužek zvědavců se kolem tebe mezitím zvětšuje, jelikož tě stále berou jako nějakou atrakci, zpestření dnešního dne. Celé tvé snažení trvá asi hodinu a pak se k smrti unaven podíváš na Cronose, který ti uznale přikývne. Ono sesílat kozla takovou dobu bez přestávek a odpočinku není pro začátečníka, kterým jsi nic jednoduchého. Když se lidi kolem tebe opět rozejdou po své práci, přijde k tobě Starší kouzelník položí ti ruku na rameno a dá ti najevo, že by sis měl odpočinout. Potom bude na mluvení času víc než dost…. Většina banditů, žoldáků, kopáčů a všelijakých podvratných živlů se po tvém vystoupení opět vrátila ke své práci a za přáteli se kterými by moly probrat co viděly. Vlastně na ochozu kolem rudné haldy zůstává jenom Gorn, vysoký ramenatý žoldák snědé pleti, černými havraními vlasy a knírkem pod nosem. Gorn je oděn do nádherné zbroji složené z naleštěných pancířů kožešin a látek. Za Gornem vidíš pár níže postavených žoldáků co čekají na nějaké pokračování a vedle Gorna můžeš vidět Kováře Rog – Harra. O hodný kus dál až u kovárny ti do oka padne jedna postava, která by tu neměla být. Je to Hornella, dívka kterou měl Gomez dostat s poslední dodávkou zboží z vnějšího světa, ale dodávka byla přepadena a v čele útočníků nestál nikdo jiný nežli Rog – Harr a Gorn. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Nejprve předvede pár jednoduchých kouzel jako je světlo, když nad hlavou jednoho z přihlížejících zažehneš kouli magické energie. Koule se vznáší asi stopu nad hlavou bandity a kopíruje každý jeho pohyb. Někteří jeho přátelé se začnou smát, jiní ti s obdivem zatleskají… Dalším kouzlem je spánek. To opět demonstruje na některém z přítomných, jakmile nebožák padne k zemi jeho nejbližší kolegové už už sahají po zbraních, ale Cronos, který z Irtiuse nespouští zrak je jediným gestem uklidní. Pak ještě následuje přehlídka útočných ohnivých kouzel jako je Ohnivý šíp, Ohnivá koule, Malá ohnivá bouře a podobně. Kroužek zvědavců se kolem tebe mezitím zvětšuje, jelikož tě stále berou jako nějakou atrakci, zpestření dnešního dne. Celé Irtiusovo snažení trvá asi hodinu a pak se k smrti unaven podívá na Cronose, který ti uznale přikývne. Ono sesílat kozla takovou dobu bez přestávek a odpočinku není pro začátečníka, kterým jsi nic jednoduchého. Když se lidé kolem kouzelníka opět rozejdou po své práci, přijde k němu Starší kouzelník položí mu ruku na rameno a dá mu najevo, že by sis měl odpočinout. Potom bude na mluvení času víc než dost…. Na ochozu kolem rudné haldy jste s Gornem osiřeli, snad jedinou výjimkou je několik žoldáků stojících za vámi. Můžeš si také všimnou Hornelly, který před chvilkou vyšla ven z kovárny. Vypadá unaveně, ale spokojeně. Na čele ji má kapičky chladivého potu a dívá se směrem k rudné haldě.. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro Zeptám se Rog – Harra na Hornellu jenom krátce poté co skončí kouzelníkova přehlídka jeho dovedností. Bylo to celkem vítané zpestření dnešního dne, ale bohužel trochu krátké. „Dneska po večeři si ji na noc pučím. Zejtra musím pryč a nevím kdy se vrátím.“ Oznámím kováři natěšeným hlasem. Je to už hodně dlouho co jsem měl naposledy nějakou babu. Na poslední si už ani moc nevzpomínám, jelikož to bylo asi před deseti lety ještě na svobodě. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Řeknu s úsměvem. Vyposlechla jsem si celou tvou přednášku, zastavila bych tě, ale jsem ráda, že konečně slyším něco jiného než příkazy. "Zajímá mě spousta věcí, ale jsou to jen hlouposti... A stejně mi mé otázky, které mě trápí nejvíce, nemůžeš zodpovědět... Já... Já se jmenuji Aline. A v podstatě o mně víš vše..." Odpovím na tvou otázku a jemně prsty přejedu přes hluboké ranky, na kterých se začaly pomalu tvořit strupy. Chtělo by to ošetřit, ale jak? "Neměl jsi riskovat, kvůli mně..." Co tě k tomu vůbec vede no? |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Vyzvu tě k hovoru, abych si tak zpříjemnil chvíli odpočinku, kterou si tady dopřávám. Ne že by byla nepříjemná, zvlášť když je tu se mnou mladá pěkná a skoro nahá dívka. Pohledem se ti pokaždé když mluvím snažím dívat do očí, ale po chvíli vždy skončím o něco níž pod krkem. Přeci jen, krom toho že jsem svatý templář, jsem také jenom muž a tahle moje horší stránka se pomalu, ale jistě začíná projevovat. Vlastně ani nevím proč jsem se jí ještě nepoddal úplně a nenechal ji ukojit své touhy. Snad je to jenom díky výcviku v sebeovládání a stálé duchovní vyrovnanosti. Jak dlouho to ještě potrvá nedovedu s určitostí říct. „Neriskoval jsem kvůli tobě.“ Dodám po krátké odmlce velice tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Se sklopenýma očima a nepříjemným pocitem ti prohrábnu batoh. Najdu lahev vody. Dovolím si trochu namočit do kousku látky, který se tam také povaluje a vyčistím ti rány, aspoň takhle. "Měli mě za blázna. Tak kvůli čemu jsi tolik riskoval? Mimochodem, nemyslím si, že bych byla nějak podstatná... Prostě mě to jen zajímá..." Hadřík hodím na zem a posadím se vedle tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Utrousím poznámku. Vysvětlilo by se tím tvoje chování, když jsme se prve setkaly a ty jsi hned na první zavolání odpověděla. To opravdu nebylo příliš moudré. „Díky.“ Povím, když mi vyčistíš kousanec na noze a zranění stáhneš kusem nějakého hadru co najdeš v batohu. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Jestli narážíš na to, jak jsem se ti jako idiot ozvala... Někdy... Prostě když mám strach, jsem pitomá... Uvědomila jsem si, jak hloupý byl můj rádoby plán útěku... Kdybys mě aspoň zabil... Bylo by to rychlé a... Zasloužené... Jen tak mezi řečí, další důkaz mého šílenství je to, že jsem tam nechala svou... ne, ona není přítelkyně... No, to je jedno, prostě jednu holku od nás. A hele - další hloupost... Proč ti to vlastně říkám?" Ztrácím se sama v sobě, nerozumím tomu, co dělám. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Skoro vykřiknu. Zpráva o další ženský v jeskyni u loveckého tábora mě dost překvapí a rozruší. Jestli ta druhá má stejnou výbavu jako ty tak jsi ji odsoudila k smrti. Za chvilku se, ale uklidním. To proto, že si vzpomenu na oheň, který jsem tam udělal a na zásoby jídla co jsem ti tam nechal, kdybys se rozhodla zůstat. Teprve nyní jsem si všimnul, že jsi je tam nechala. „Snad to tak bude lepší.“ Řeknu si opět jenom tak pro sebe. Znovu si tě přeměřím kritickým pohledem.. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Nevím proč, ale v očích se mi objeví slzy. Něco, co už se mi hodně dlouho nestalo. Dojde mi to všechno. Jak jsem mohla? Proč? Proč jsem se vlastně ozvala? V naivní víře, že jí kdyžtak umožním utéct. A místo toho ji tam nakonec nechám. Proč mi všechno musí dojít tak pozdě? Proč jsem tak hloupá? Proč? "Co jsem? Hloupá naivka. Nechala jsem ji tam napospas osudu. Omlouvám se..." Zašeptám. Tvůj křik mě polekal. Nemám rád, když někdo křičí, děsí mě to. Stáhnu se do klubíčka. Jsi jako malá... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Řeknu po chvíli opět klidně. Přisunu se blíž k tobě a obejmu tě kolem pasu.Bohužel si v tu chvíli neuvědomuji, že můj oděv je hodně zatřísněn orkovou krví, krví vlků a dalšími tělními tekutinami co se na mě nalepily. „Bude o dobrý a pro tvou kamarádku se vrátíme až půjdeme zpátky.“ Pokusím se zahnat tvoje slzy. Nelíbí se mi, že brečíš, ale s tím hold nic nenadělám. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Zašeptám, spíš sama pro sebe, než k tobě. Pod tvým dotekem se lehce zachvěji. Byla jsem zvyklá na doteky mužů, i na jejich brutální kopance, ale to co mi dáváš ty mi ještě nikdo nedal. Nevím proč, ale cítím se s tebou bezpečně, jinak než u Gomeze. Skoro jako bys mě bral jako sobě rovného člověka. Posbírám veškeré síly a podívám se ti do očí. "Jsi na mě zbytečně hodný..." Řeknu tiše a odvrátím se. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Pobídnu tě. Jsem jedním z těch co si myslí, že práce je nejlepší lék skoro na cokoliv. Ostatně se mi to už mnohokrát potvrdilo, když jsem v dolech ztratil mnoho svých přátel a kolegů, nebo když jsem se dověděl krutou pravdu o svém bývalém Idolu. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Dotkl ses mé duše.. Teď už to nemůže být jinak... Ublížíš mi... Sednu si na zem a prohlížím si kůže. Rozdělím je na dvě hromádky, vezmu do ruky jeden ze zubů a začnu do jedné z nich dělat malé dírky. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Sleduji jak bereš kožešiny a další materiál, přičemž se tvoje nijak nezakryté partie pohybují. Dřív sem si nevšiml jak se ti pohupují plná ňadra v rytmu tvých kroků, jelikož jsem šel v předu a do zadu jsem se díval jenom zřídka. Hlavou se mi honí spousta myšlenek a já cítím jak se moje sebeovládání postupně vytrácí. Zvednu se a zamířím k tobě, mezitím co děruješ kožešinu, abys později mola dírkami protáhnout provázek, dojdu až k tobě. Položím ti ruku na rameno, druhou rukou tě chytnu za bradu a postavím tě na nohy. Podívám se ti do kukadel a rukou co jsem ti ji položil na rameno se přesunu po tvých zádech až ke sponám tvé podprsenky. Zaváhám. Nevím jestli nedělám největší chybu jakou v dané situaci můžu udělat. Moje hlava, svědomí a morálka mi říkají, abych toho nechal dokavaď není příliš pozdě, ale moje dělá něco jiného. Pomalu rozenu tvoji podprsenku a odhodím ji někam na zem. NE, takhle ne. Ozve se opět moje svědomí a já konečně opět získám kontrolu nad svým tělem. „Promiň.“ Zašeptám a sesunu se k zemi. Rukama si zakryji tvář a začnu se zpytovat svědomí co se mohlo málem stát. Něco co bych za normálních okolností snad ani nedokázal udělat, ale je to už hodně dávno co jsem naposledy viděl nějakou ženu… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Proč? Nepotřebuji pomoct... Zvedáš mě ze země. Co se ti asi honí hlavou? Přemýšlím, když se mi díváš do očí. Vidím v nich strach, touhu, bolest a osamění. Chtěla bych tě vzít za ruku, ale... Když mě zbavíš mého rádoby oděvu, cítím se jako zraněné ptáče. Ne, prosím... Ne takhle... Přivřu oči a pevně stisknu rty. Nebude to jiné... Naivně sis myslela, že by mohlo, ale nebude... Tak přijmi svůj osud, dlužíš mu to... Stane se něco, co mi metaforicky zabodne dýku do srdce. Omluvu jsem snad v životě neslyšela. Skloním se k tobě, kleknu si před tebe a jmně tě chytím za ruce, kterými si zakrýváš tvář. Cítím v nich odpor, ale podaří se mi jej zlomit. Sundáš je. Zpříma se ti zadívám do očí. "Muerty, ještě nikdy jsem nepotkala tak ušlechtilého člověka..." Zašeptám, i když bych měla zřejmě říct něco jiného. Pustím tvé dlaně, protože mé vlastní se chvějí. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Co to. zmateně otočím hlavou, když mě chytneš za ruce. Nečekal jsem, že se na mě potom ještě vůbec podíváš, nebo dokonce promluvíš. Už vůbec jsem nečekal, že mi pomůžeš se dát zase dohromady. „Já..já nevím co co se stalo. Nějak ..“ Nedokončím a zvednu hlavu, abych se ti mohl dívat do očí. Přitom pohybu si sice všimnu tvé obnažené hrudi, ale přemůžu se a nakonec se ti přece jen do očí podívám. „Promiň…promiň mi to a promiň, že ti nemůžu slíbit nic jiného než že se pokusím aby se to neopakovalo.“ Dostanu ze sebe další omluvu s náznakem varování.. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Jemně tě pohladím po tváři a zlehka ti položím prst na rty. Hlupáčku... "Slib, že zůstaneš se mnou, to je všechno, co chci.." Zašeptám a podívám se ti do tvých hlubokých očí. Ještě něco chci, ale to ty neuděláš... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Odpovím částečně, stále mi nedochází proč se mnou chceš zůstat i potom co jsem tě málem znásilnil. Musí ti být zřejmé, že příště už to nemusí dopadnout tak dobře jako nyní. I mě to je jasné, jelikož i teď v mi svírá útroby neodolatelná touha to udělat, ukojit svůj chtíč, uhasit svoji touhu, ale moje morální zábrany jsou proti. „Můžu pro tebe něco udělat?“ Zeptám se po chvíli, abych už nemusel myslet na co se stalo. Abych, alespoň na nějakou dobu odvedl svoje myšlenky někam jinam. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Zoufale se ti zadívám do očí. Ani jeden z nás to nedokáže... Atmosféra by se dlal krájet, stačilo by natáhnout ruku a dokázali byste se dotknout vší te zhmotněné bolesti a touhy mezi námi dvěma. Bolestně se usměji a snažím se přitom, aby se mi nechvěly rty. "Co bys chtěl udělat pro ztracenou existenci, jako jsm já?" V mém hlase zní smích i hořkost. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Dělá mi trochu problémy dívat se ti do nich neustále, když se jenom kousek pod nimi pohupují tvoje krásná tvarovaná ňadra a byť jen letmý pohled na ně dává jistou výhodu v mém vnitřní boji straně fyzických potřeb a touhy. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Do očí se mi znovu nutí slzy, tu tíseň asi nevydržím. Usměji se, i když mě to neskutečně bolí. "Odpočiň si. Na tu nohu dávej pozor..." Řeknu tiše a vstanu. Něco mě svádí znovu tě pohladit po tváři, ale překonám to. Přesunu se znovu k hromádce kůží. Trochu se mi chvějí ruce, když provlékám šňůrky drobnými dírkami. Jen další v řadě... Další pitomý den... Budou lepší... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Konečně se mi tvář vrátí úsměv. Jsem rád že to dopadlo tak jak to dopadlo, ale pochybuji, že na to v brzké době zapomenu. Potom vstanu otočím se trochu se projdu po troskách. Nejprve však dojdu k místu kam sem hodil tvoji podprsenku a vrátím ti ji, když tak udělám už mi nic nebrání v dalším průzkumu. Nejdřív se podívám do trosek věže, jestli tam není pohřbeno něco užitečného a pak do toho co zbylo z obytné částí a nakonec po obvodů zdí. Krom toho že se snažím najít cokoliv co by nám mohlo nějak pomoc, tak se vlastně rozhlížím i po skrytých nebezpečích. Přece jen jsme tu už dost dlouho a pach krve na mé zbroji mohl přilákat nějaké nepřátele… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro To samé opakuješ i s druhou kožešinou a za nějakých dvacet minut máš botky, nebo spíše zábaly na nohy hotové. Ze zbývající kožešiny mladého vlka a ze zbytků oněch použitých kožešin se rozhodneš vytvořit si něco na sebe. Proděravíš zbývající kousky kožešin, uděláš několik dírek i do té zbývající a pak je pomocí provázku postupně sešiješ až ti z toho vznikne něco jako dlouhý plášť do kterého se můžeš zahalit… Cor Muerty mezitím prohledává zříceninu, aby si trochu zkrátil volnou chvíli. Postupně prohledá věž, obytnou část, ale nenajde nikde nic užitečného. Pak, ale na stěně u obytné části tvrze narazí na vyvýšený kámen. Normálně by ho přešel jako mnohé před ním, ale tenhle se od ostatních trochu liší. Není ze stejného materiálu jako ty ze kterých je tvrz postavena…. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro To samé opakuješ i s druhou kožešinou a za nějakých dvacet minut máš botky, nebo spíše zábaly na nohy hotové. Ze zbývající kožešiny mladého vlka a ze zbytků oněch použitých kožešin se rozhodneš vytvořit si něco na sebe. Proděravíš zbývající kousky kožešin, uděláš několik dírek i do té zbývající a pak je pomocí provázku postupně sešiješ až ti z toho vznikne něco jako dlouhý plášť do kterého se můžeš zahalit… Cor Muerty mezitím prohledává zříceninu, aby si trochu zkrátil volnou chvíli. Postupně prohledá věž, obytnou část, ale nenajde nikde nic užitečného. Pak, ale na stěně u obytné části tvrze narazí na vyvýšený kámen. Normálně by ho přešel jako mnohé před ním, ale tenhle se od ostatních trochu liší. Není ze stejného materiálu jako ty ze kterých je tvrz postavena…. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Přemítám, když sešívám zbytky kůží k sobě. Jakmile jsem hotova, vstanu. Princezna divochů... Jestli potkáme něco krvelačného, splete si mě to s vlkodlakem nebo nějakou podobnou obludou... Lehkými kroky najdu Muertyho. "Našel jsi něco zajímavého?" Zeptám se tiše a zastavím se asi dva metry za tebou. Klasická formální vzdálenost. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Ani ne. Až tady..“ Ukážu na vystouplí kámen a jedné ze zdí toho co kdysi snad byla obytná část pro místní posádku. „Podle mě, když to stisku otevře se nějaký skrytý vchod. Nejspíš někam do podzemí.“ Opatrně se dotknu kamene, ale ještě ho nemačkám. Rozhoduji se jestli to má cenu riskovat, nebo ne. Kdybych byl sám, tak bych neváhal a okamžitě do to zkusil, bohužel-bohudík sám nejsem. „Měly bychom vyrazit.“ Otočím se k tobě a prohlédnu si tvůj výtvor. Boty dály se tak nazvat to co máš na nohou a plášť na zádech…Evidentně spokojen s tvým novým úborem se vydám k bráně zříceniny. „Mimochodem, umíš zacházet s nějakou zbraní?“ Zeptám se po cestě k bráně, jako bych tušil nějaké nebezpečí před námi.. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Nechceš to zkusit? Jestli tam doopravdy něco není?" Zeptám se, když vidím, že kámen opouštíš. "Co se týče zbraní... Co přesně bys měl na mysli... Já... Do ruky mi jich moc nepřišlo..." Více než zvláštní den co? Ještě nedávno jsi byla služkou tlustého prasete, poslední obětí, do které si mohl kopnout a teď... Jen se mi zdáš, je to jen sen, proberu se a všechno bude pryč... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Zastavím se až u mostu a podívám se na druhou stranu. Jestli nezahlédnu něco na co si dát trochu pozor. „No jak jsi na tom se zbraněmi obecně. Ovládáš nože, meče, střelbu z luku, nebo kuše, popřípadě praky?“ Zeptám se znovu trochu více podrobněji. Ne že bych ti nyní mohl dát do ruky jinou zbraň než lovecký nůž, ale pokud s tím neumíš zacházet můžeš si jím ještě třeba ublížit. Popřípadě prak by nebylo tak těžké sehnat… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Jediné, s čím jsem přišla do kontaktu je nůž. nemůžu říct, že někdy bojovala, učili mě jiné věci... Ale nemusíš se bát, že bych nějak ublížila sobě nebo tobě, když budu něco držet v ruce. Učím se celkem rychle. I když... Moc zbraní krom svého meče tady asi nemáš viď?" Nadhodím s úsměvem a svou odpověď stočím úplně jinam, než jsem měla původně v úmyslu, jako ostatně vždycky, když nechám volně plynout myšlenky. A právě proto tě označili za blázna. Cožpak on v tobě nic jiného nevidí? Jen blázna? Blázna a možná ženu, když je nadržený... Ale nic víc. Nikdo v tobě nikdy nic víc neuvidí. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Shrnu nakonec tvoje informace. Trochu zacházet je pro mě jako neumět vůbec. „Pravda nemam jinou zbraň krom kuše, kterou asi jen s obtížemi natáhneš a svého meče. Ovšem můžeš si udělat prak, jaký používají mladí bojovníci ve Varantu.“ Dodám po chvíli, ale pochybuji že víš jaké praky se používají práčata ve Varantu, nebo jižních částech Mirtany. Počkám na tvou odpověď a pak se pomalým krokem vydám přes most. Dávám si pozor na každý krok, kdyby náhodou nebyly všechny trámy a prkna tak pevné jak se zdají být. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Řeknu chladně. "Proč jsi mi vůbec dovolil jít s tebou?" Vyslovím svou myšlenku s hořkostí v hlase nahlas. Uvědomím si to až později. Aline, jednou konečně mysli, než něco uděláš... Jako by toho dnes ještě nebylo dost... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Zamyslím se nad tvou otázkou. Pravdou je že ani sám nevím. „Ty to vlastně ani nechceš slyšet.“ Uzavřu tohle téma a podívám se na tebe jak bych tě mohl využít, kdyby došlo na boj. Je jasné že tváří v tvář by jsi moc dlouho nevydržela. Kuši nejspíš ani nenatáhneš natož, abys potom mohla vystřelit, tak co ti dát do ruky. „Puč mi podprsenku.“ přikážu ti po chvíli přemýšlení. Počkám až to uděláš a mezitím se prohrabu v batohu vyndám kus obvazu, který ti dám místo podprsenky. Při správném použití může být dokonce vhodnější, nežli titěrný kousek oděvu, který mi podáš.. Ze tvé podprsenky okamžitě utrhnu zbývající poutko, takže budou jenom košíčky a šňůrka která je pojí dohromady. Ze země seberu jeden kámen tak o velikosti zaťaté pěsti a vložím ho jednoho z košíčků. Pak podprsenkou zatočím jako bájný David, když stál proti Goliášovi, pustím jednu šňůrku a kámen vyletí vysokou rychlostí ven a dopadne někam za most. Tím končí moje prezentace improvizovaného praku…pak ti ho podám. „Je to jenom nouzové řešení, kdyby ji se musela bránit.“ Dodám k tomu… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Řeknu pevně s lehce zvednutou bradou. Hodím na tebe nenávistný pohled, když mi podáš obvaz. Zasej sem donucena k výtvoru provizorního kusu oděvu. Na tvou přehlídku tupidní zbraně nemám náladu. "Musel by to být opravdu krizový případ, abych nenašla nějakou jinou možnost. Ale stejně díky..." Zakončím naštvaným hlasem. Ještě před chvílí jsem toužila po tom, abys mě políbil a teď bych ti nejraději zabodla dýku do srdce... Svoboda je zvláštní věc... I když je tohle svoboda? |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Vypadne to najednou ze mě až sám sebe překvapím svoji upřímností. „A ano možná nastane případ, kdy to budeš muset použít. Pokud nebudeš chtít skončit na potravním řetězci nějakého zvířete, nebo rozsekaná sekerami orků.“ Odpovím neustále klidným hlasem. Víc už to nehodlám rozebírat a místo toho se pokračuji dál po cestě k Horské pevnosti. V koutku duše, ale doufám, že se potvrdí má slova a skutečně tu zbraň budeš muset použít… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Možná použiji tvůj prak možná něco jiného co ty víš. A možná by mi taky tak bylo líp..." Kdybys věděl, jak mě to drtí... Jak mě každé to slovo bolí... Jsi prostě jen obyčejný muž a já v tobě naivně viděla něco víc. K čertu s tebou, Cor Muerty... K čertu s vámi všemi! Přes všechno tě tiše následuji. Znovu je mezi námi citelné napětí, ovšem tentokrát naprosto jiného druhu. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Pokusím se o omluvu, ale vidím to bez šance na úspěch. Přeci jenom pravda nebývá vždycky to nejlepší. „Ne u Gomeze jsi nejspíš nic jiného nebyla, ale potom jsi neměla důvod odtamtud utíkat. Myslel jsem si že chceš něco víc. Že jsi schopná stát se něčím víc než jen služkou pro všechno a jenom potřebuješ aby ti dal někdo příležitost to dokázat. Já ti tu příležitost nabídl protože jsem si to o tobě myslel, když jsme tě tam viděl. Proto jsem ti nabídl, abys šla se mnou. Až později…“ Zarazím se jelikož si začínám uvědomovat některé další pocity, které mi jsou už velice dávno cizí. Nevím jestli to je jenom tím, že jsi po několika letech první žena kterou vidím, nebo v tom může být i něco víc. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Omluva se přijímá. Já k tobě taky nebyl zrovna příjemná. Jsme jen lidi... V blbé době na blbém místě... Máš pravdu, chtěla jsem být něco víc. Ale asi na to prostě nemám. Přesto ti děkuji, že se mnou vůbec zahazuješ čas. A omlouvám se ti já..." Pousměji se. "Myslím, že ať bych potkala kohokoliv jiného, neudělal by to pro mě. Jsi vážně pravý muž. Poslední skutečný rytíř tohohle světa.." Zase mi to na rtech vykouzlí úsměv. No řekni, co jsi chtěl dál? |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Cesta se klikatí mezi četnými nebezpečně vyhlížejícími skalisky. Oba máte pocit jako vás pozorovaly nějaké oči. U kořenů jednoho stromu jsou vidět trosky nějakého povozu a mnoho vybělených ohlodaných kostí. U dalšího stromu můžete spatři celou lidskou kostru a u její pravé ruky ležet na zemi meč pokrytý silnou vrstvou koroze. Náhle nejprve je Muerty, ale po chvilce i Aline zaslechnete vrčení, při kterém tuhne krev v žilách. Zvuky se blíží ze všech směrů. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Cesta se klikatí mezi četnými nebezpečně vyhlížejícími skalisky. Oba máte pocit jako vás pozorovaly nějaké oči. U kořenů jednoho stromu jsou vidět trosky nějakého povozu a mnoho vybělených ohlodaných kostí. U dalšího stromu můžete spatři celou lidskou kostru a u její pravé ruky ležet na zemi meč pokrytý silnou vrstvou koroze. Náhle nejprve je Muerty, ale po chvilce i Aline zaslechnete vrčení, při kterém tuhne krev v žilách. Zvuky se blíží ze všech směrů. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Co to bylo?" Otočím se na svého "přítele". |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Okamžitě ke mně a kryj se.“ Bez vysvětlování ti přikážu všeho nechat a schovat se za mě. Však zachvěli poznáš co to je. Rychle chopím do ruky kuši a pokleknu na jedno koleno, na zem před sebe položím několik šipek a jednu z nich rovnou nabiji do kuše. Přiložím zbraň k rameni a zamířím směrem odkud se ti psy blíží nejrychleji. Jakmile se první z nich dostane na dostřel, neváhám a rovnou vystřelím… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Tak co je někdo nahoře nebo není? Čekám co se bude dít. S každou vystřelenou šipkou přimhouřím oči. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Muerty vypustí šipku jen co se pes dostane na dostřel kuše. Šipka se zabodne hluboko do jeho masa, ale ve výsledku ho to ani nezpomalí. Druhá šipka mu proletí krkem zrovna ve chvíli, kdy se chystá ke skoku. Jeho dva druhové co ho doprovází jeho skon naprosto ignorují a ženou se stále na vás. Z obou stran se k nim přidají další tři psy, takže se jich na vás nyní žene devět. Než se k vám psi dostanou nebezpečně blízko stihne Muerty zabít ještě jednoho z nich a dalšího poranit. Pak už jsou psi moc blízko na to, aby střelba měla nějaký smysl…. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Muerty vypustí šipku jen co se pes dostane na dostřel kuše. Šipka se zabodne hluboko do jeho masa, ale ve výsledku ho to ani nezpomalí. Druhá šipka mu proletí krkem zrovna ve chvíli, kdy se chystá ke skoku. Jeho dva druhové co ho doprovází jeho skon naprosto ignorují a ženou se stále na vás. Z obou stran se k nim přidají další tři psy, takže se jich na vás nyní žene devět. Než se k vám psi dostanou nebezpečně blízko stihne Muerty zabít ještě jednoho z nich a dalšího poranit. Pak už jsou psi moc blízko na to, aby střelba měla nějaký smysl…. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Jeden mrtví…po chvíli druhý a další ranění. Víc času na střelbu už nemám, protože bych stihl dostat tak maximálně toho jednoho a mezitím by mě ostatní roztrhaly na kusy. Rychle vyměním kuši za šavli a postavím se hladové smečce čelem. „Tak pojďte..“ vyzvu je tiše, ale vlastně to není ani potřeba. Všichni jdou a mám pocit že se na ústup jen tak neobrátí. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Hlavně ať se nestáhnou do kruhu... Napadne mě. Koutkem oka sleduji Muertyho. A tobě se taky nesmí nic stát, rozumíš? Mlčím. Slova jsou zbytečná. Kdyby bylo potřeba, říkám si v duchu, že bych nějak zasáhla. Ale nejspíš nějak hloupě, stejně jako ten kamínek hozený po orkovi. Jako plivnout do moře... Ale i kapka zvedne jeho hladinu... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Najednou psi zaútočí, jeden skočí po Muertym snažíc se mu svými tesáky roztrhat hrdlo. Ovšem Muerty to jedinou ranou do krku pošle k zemi. Pes ani nestačí dopadnout na zem, když se na Muertyho vrhnou další tři psi. Dva z boků a jeden ze předu, ten co na něho skočí ze předu se nabodne na jeho meč, ale než ho stačí setřást, zakousne se mu další pes do stehna. Jeho ruby jsou ostré a stisk čelistí pevný, ale na prolomení stehenního pancíře to psovi nestačí. Ten je oka mžik zmatený, jelikož namísto aby se jeho oběť válela v kaluži krve, je to on kdo si vylámal zuby…. Psi se ovšem nevěnují jenom Muertymu, ale také Aline, kterou se jim podaří zatlačit ke kmeni stromu. Aline se věnují celkem tři psi, ale namísto aby ji rychle zabili si s ní hrají jako koka s myší. Ona je ta myš…. Mezitím co psi tlačí Aline se Muertymu podařilo zabít psa s vylámanými zuby a dalšího poranit. Ale ani to nebylo zadarmo, z obličeje mu tečou čůrky krve. Starší poranění nohy a ramene se stalo cílem několika psých útoků. Člověk se může jenom domnívat jakým zázrakem se ten člověk drží ještě na nohou a stále podniká výpady na dva psi kroužící klem něho. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Najednou psi zaútočí, jeden skočí po Muertym snažíc se mu svými tesáky roztrhat hrdlo. Ovšem Muerty to jedinou ranou do krku pošle k zemi. Pes ani nestačí dopadnout na zem, když se na Muertyho vrhnou další tři psi. Dva z boků a jeden ze předu, ten co na něho skočí ze předu se nabodne na jeho meč, ale než ho stačí setřást, zakousne se mu další pes do stehna. Jeho ruby jsou ostré a stisk čelistí pevný, ale na prolomení stehenního pancíře to psovi nestačí. Ten je oka mžik zmatený, jelikož namísto aby se jeho oběť válela v kaluži krve, je to on kdo si vylámal zuby…. Psi se ovšem nevěnují jenom Muertymu, ale také Aline, kterou se jim podaří zatlačit ke kmeni stromu. Aline se věnují celkem tři psi, ale namísto aby ji rychle zabili si s ní hrají jako koka s myší. Ona je ta myš…. Mezitím co psi tlačí Aline se Muertymu podařilo zabít psa s vylámanými zuby a dalšího poranit. Ale ani to nebylo zadarmo, z obličeje mu tečou čůrky krve. Starší poranění nohy a ramene se stalo cílem několika psých útoků. Člověk se může jenom domnívat jakým zázrakem se ten člověk drží ještě na nohou a stále podniká výpady na dva psi kroužící klem něho. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Tak teď se předveď, chytráku... Potlačím slzy v očích a zběsile se koušu do rtu, až mi krvácí. Zatím se mi podaří nějak jejim zubům uhýbat, najednou však... Zavřu oči a posledním reflexem před sebe natáhnu z části očištěný rezavý meč. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Jsem na pokraji svých sil, krvácím, ale stále se držím na nohou. Cítím se snad ještě hůř než nedávno na skřetím hřbitově, kde zahynulo mnoho templářů a mě samotného málem zabil šílený Guru, který byl pod vlivem spáče. Rychle se pokusím získat vnitřní klid, rovnováhu a ještě alespoň na chvíli pevnou ruku a přesné oko. Zbývají dva a pak Aline. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Zbývající dva si útočící na Aline hlasitě zavijí, když vidí co se stalo s jejich druhem a pak se i oni vrhnou na svou kořist. Najednou se ale něco stane, Aline udělá něco o čem by řekla že toho není absolutně schopná. Její nohy se odrazí od země chytne se nejnižší větve a vytáhne se ven na strom. Meč však je stále zabodnutý v tvorovi pod ní… Psi hlasitě štěkají, snaží se vyškrábat, nebo vyskočit na strom, ale zatím stále bez úspěchu… Mezitím se Muertymu bojujícímu o několik metrů dál daří úspěšně odrážet útoky dvou psů. Občas se dokonce rozhodne oproti útok, ale i psům se daří vyhýbat se jeho těžkopádným útokům… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Zbývající dva si útočící na Aline hlasitě zavijí, když vidí co se stalo s jejich druhem a pak se i oni vrhnou na svou kořist. Najednou se ale něco stane, Aline udělá něco o čem by řekla že toho není absolutně schopná. Její nohy se odrazí od země chytne se nejnižší větve a vytáhne se ven na strom. Meč však je stále zabodnutý v tvorovi pod ní… Psi hlasitě štěkají, snaží se vyškrábat, nebo vyskočit na strom, ale zatím stále bez úspěchu… Mezitím se Muertymu bojujícímu o několik metrů dál daří úspěšně odrážet útoky dvou psů. Občas se dokonce rozhodne oproti útok, ale i psům se daří vyhýbat se jeho těžkopádným útokům… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Tak ještě ne? Napadne mě. Zírám do skelných zoniček jednoho ze psů. Výkřik se mi zadrhne v hrdle. Zbývající dva mi to chtějí oplatit... Pouštím meč a udělám první hloupost co mě napadne. Jen aby tam ta větev byla... Překvapivě je a vytáhnu se nahoru. S úzkostí sleduji Muertyho. Teď už mu moc nepomůžu. Prýští z něj krev jako z cedníku. Musíš vydržet... |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Ostře zapískám a hodím ji nejbližšímu psovi po čumáku. Sundám ještě pár kostí a zlomím je napůl, aby měly ostré hroty. Začnu je házet kolem sebe. Samozřejmě že se taky semtam netrefím a že je to jako snažit se udržet vodu v dlaních, ale přece jen... Aspoň si nepřipadám tak zbytečná. Najdu pár tvrdých věcí, nějaké ořechy či co to kdy mohlo být a házím dál. Doufám, že bude mít nějaký účinek, než jen ten, že se jeden ze psů vrátí ke mně a začne vyskakovat na strom. Přehoupnu se na další větev. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Dva psi stále dorážejí na Aline, snaží se vyskočit za ní na strom, ale moc se jim to nedaří. Ta po nich na oplátku hází vše co jí padne do ruky. Všelijaké žaludy o velikosti zaťaté pěsti, ale jediný účinek, který to má je ten že je to čím dál více rozběsňuje. Dva další psi zaměstnávají Muertyho, kterému se i přes zranění daří držet si je od těla, ale na nějaký efektivní útok to už nestačí. V tom jednoho ze psů zasáhne do hřbetu něco jako žalud o velkosti pěsti. Žalud po něm mrštila Aline pomocí svého praku, dalších několik žaludů šlo už ale mimo. Zásah vlkovi sice neublížil, ale na okamžik upoutal jeho pozornost což už Muetrymu stačilo, aby mu ze zbytků sil zasadil ránu, která mu odťala nohu a rozsekla bok. Zbývající raněný pes už pak nebil problémem… Aline ta rána ovšem nevyšla zadarmo, jelikož na pár chvil přestala hlídat psi pod ní a jeden z nich využil své přežitosti a začal se škrábat nahoru na strom. Povedlo se mu dívku poškrábat na zádech než se pod jeho vahou zlomila větev a on se se zakňučením zřítil k zemi. Při pádu dopadl nešťastně na záda a asi zpřelámal nějaké kosti… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Dva psi stále dorážejí na Aline, snaží se vyskočit za ní na strom, ale moc se jim to nedaří. Ta po nich na oplátku hází vše co jí padne do ruky. Všelijaké žaludy o velikosti zaťaté pěsti, ale jediný účinek, který to má je ten že je to čím dál více rozběsňuje. Dva další psi zaměstnávají Muertyho, kterému se i přes zranění daří držet si je od těla, ale na nějaký efektivní útok to už nestačí. V tom jednoho ze psů zasáhne do hřbetu něco jako žalud o velkosti pěsti. Žalud po něm mrštila Aline pomocí svého praku, dalších několik žaludů šlo už ale mimo. Zásah vlkovi sice neublížil, ale na okamžik upoutal jeho pozornost což už Muetrymu stačilo, aby mu ze zbytků sil zasadil ránu, která mu odťala nohu a rozsekla bok. Zbývající raněný pes už pak nebil problémem… Aline ta rána ovšem nevyšla zadarmo, jelikož na pár chvil přestala hlídat psi pod ní a jeden z nich využil své přežitosti a začal se škrábat nahoru na strom. Povedlo se mu dívku poškrábat na zádech než se pod jeho vahou zlomila větev a on se se zakňučením zřítil k zemi. Při pádu dopadl nešťastně na záda a asi zpřelámal nějaké kosti… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Pokusím se vstát, ale jde to jen hodně z tuha. Pomalu se doplazím ke kuši ležící opodál. Je stále v celku, psi se jí moc nevěnovaly. Potom co jsem ji vyměnil za šavli. Z toulce vytáhnu pár šipek a několikrát vystřelím po zbývajícím psovi. Normálně by to byl snadný cíl, normálně kdybych byl v při plném zdraví a síle což o sobě nyní říct nemohu. S obtížemi natáhnu kuši, založím šipku, zamířím na psa a pak vystřelím a jen doufám že se trefím. Pokusím se mu z posledních sil věnovat ještě věnovat pár šipek, ale pak už kuši ani neudržím v rukou… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Tak a teď kdo s koho... Řeknu si v duchu a seskočím. Uvědomím si, ež Muerty střílí. Vypadá hrozně. Vykšlu se na psa a vrhnu se k němu. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Náhle odněkud přiletí šipka a zabodne se do stromu kousek od psa, hned po ní následuje další, která psa doslova přišpendlí ke kmeni a hned po ní přiletí ještě dvě. Jedna se zabodne psovi do hřbetu až po opeření a ta druhá trefí toho co se pokoušel vyšplhat na strom. Cor Merty by jistě rád vypálil ještě nějakou tu šipku, ale kuše mu vypadne z rukou a on se zhroutí k zemi. Merty je na tom opravdu zle, krvácí z mnoha míst na těle a jistě už ztratil dost krve. Od bezvědomí ho drží snad jenom zázrak… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Náhle odněkud přiletí šipka a zabodne se do stromu kousek od psa, hned po ní následuje další, která psa doslova přišpendlí ke kmeni a hned po ní přiletí ještě dvě. Jedna se zabodne psovi do hřbetu až po opeření a ta druhá trefí toho co se pokoušel vyšplhat na strom. Cor Merty by jistě rád vypálil ještě nějakou tu šipku, ale kuše mu vypadne z rukou a on se zhroutí k zemi. Merty je na tom opravdu zle, krvácí z mnoha míst na těle a jistě už ztratil dost krve. Od bezvědomí ho drží snad jenom zázrak… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro No tak, Muerty... Vezmu jeho hlavu do dlaní. Hlavně neumři... Kleknu si za něj a jeho holou hlavu si položím na kolena. Snaž se držet při vědomí.. Prosím... Šeptám a natahuju se pro jeho batoh. Rychle ho prohrabuji, nezjišťuji moc použitelných věcí. Hlavou mi proběhne řetězec nadávek. Vytáhnu první čistě vypadající hadřík a jemně mu začnu otírat krev. Některé drobné ranky se začínají zacelovat, ale podstatně dost je jich otevřených a krvácejících. Kousnu se do rtu a potlačím slzy. Takhle proboha ne... Aline, musíš mu pomoct, dělej, rychle... On ti taky pomohl, zachránil ti život, dělej něco... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Batoh..červená lahvička.“ Pokusím se promluvit, ale každé se mi zadrhává v krku a působí mi až neskutečnou bolest. Nakonec zavřu oči jako bych si chtěl zdřímnout je mi ale jasné, že jakmile to udělám už se nikdy neprobudím. Myšlenka na spánek je však velice silná, uklidňující a já jen stěží odolávám pokušení ponořit se do říše snů.. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Nezavírej ty oči sakra to mi nedělej... Prosím... Ježiš co mám dělat? Snažím se rozluštit co říkal. Něco o nějaké lahvičce... Není v tom jed, že ne? Začnu znova horečnatě jednou rukou prohledávat batoh, druhou jej hladím po tváři. No tak, zůstaň se mnou... Konečně tu lahvičku vylovím. Naneštěstí však mám zamrzlé myšlení. Co s ní? Tohle neznám, tohle neumím... Nechci ti ublížit sakra... Potírají se tím rány nebo ti to mám dát vypít? |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Když opět otevřu oči nevidíš v nich nic jiného než bělmo a černé panenky. Začnu se třást a svírat v křečích, srdce mi hrozí že vyskočí z hrudi, můžeš si všimnout jak mi nabíhají žíli na krku a rukách kde nemám zbroj. Také si můžeš všimnout jak se na těžkých zraněních tvoří krvavé strupy a zabraňují tak dalšímu krvácení. Ovšem do zahojení to má ještě hodně daleko. Když se po dobrých deseti minutách přestanu svíjet v křečích můžeš si všimnout, že už nekrvácím, ale také že moje pokožka jaksi až nezdravě zbělela. V očích mám nepřítomný výraz. Po těle mnoho strupů, které není těžké strhnout a krvácení obnovit. Popravě jsem jako z fetovaný, bělmo očí mi zežloutlo a kolem panenek se mi začíná opět objevovat hnědá mých očí. „Krvácení to zastaví.“ Bolestivě zachraptím, bohužel má lektvar i své stinné stránky jako je euforie, zhoršené vidění a horší sluch. Také můj mozek je z části dočasně mimo, ale všechny tyhle vedlejší účinky by se měli během pár dní vytratit úplně. I přes zjevné zlepšení se stále nedovedu postavit na nohy, natož potom vzít do ruky zbraň a postavit se nepřítely. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Nesmíš mi umřít... zašeptám. Najednou všechno ustane jako začalo. Něco zamumláš a snažíš se pohnout. Díky bohu! Ššš.. Zůstaň ležet... řeknu tiše. Místo svých kolen ti pod hlavu položím svůj srolovaný "plášť". Musíš si odpočinout... řeknu tiše a znovu tě pohladím po tváři. Nakonec neodolám a lehce tě políbím na čelo. Nemůžu tě ztratit... Sednu si vedle tebe, v uctivé vzdálenosti. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Vodu.“ Zamumlám skrze vysušené popraskané rty, silná dehydratace je také jeden z vedlejších účinků lektvaru. Počkám až přijdeš blíž a dáš mi trochu vody z lahve, která by také měla být někde v batohu. Když se skloníš, abys mi mola dát trochu napít chytnu tě za paži, zvednu hlavu a chraplavím hlasem řeknu: „Musíme odsud. Zpátky do tý zříceniny“ Mluvím skoro neslyšně, každé slovo se mi zadrhává v krku a vyslovuji ho jenom s velkým úsilým… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Pro vlastní jistotu nedokončím. Proč neumím bojovat? Proč jsem takhle k ničemu? Kdybych tě tak mohla přenést na nějaké bezpečnější místo... Ale nemůžu... Sleduji tvé oči bojující se spánkem. Zkus to... Na hoidnu, dvě... Cítím se absolutně bezmocná. Chytnu tě za ruku. "Nevím co mám dělat..." řeknu tiše se slzami v očích. Neměla jsem to říkat nahlas, neměla! |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Během doby co je Muerty v bezvědomí začne lektvar působit daleko rychleji. Strupy na ranách nabývají na síle a pod nimi se začíná tvořit nová, růžová kůžička. Potrvá, ale několik dní než se rány zhojí úplně a i tak po nich zůstanou jizvy. Během doby co je Merty v bezvědomí se o něho Aline snaží postarat jak nejlépe za daných okolností dovede, ale není toho mnoho co může udělat. Snad jen kontrolovat zranění a hlídat okolí k vůli případnému nebezpečí. Naštěstí nikde v temnotě nejsou vidět rudé psí oči a ani není slyšet jejich zlostné vrčení… Merty je ve stavu bezvědomí asi dvě hodiny, když se náhle opět probere k životu. Jeho pleť má o poznání zdravější barvu a možná by se už dokázal postavit na nohy a třeba i jít… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Během doby co je Muerty v bezvědomí začne lektvar působit daleko rychleji. Strupy na ranách nabývají na síle a pod nimi se začíná tvořit nová, růžová kůžička. Potrvá, ale několik dní než se rány zhojí úplně a i tak po nich zůstanou jizvy. Během doby co je Merty v bezvědomí se o něho Aline snaží postarat jak nejlépe za daných okolností dovede, ale není toho mnoho co může udělat. Snad jen kontrolovat zranění a hlídat okolí k vůli případnému nebezpečí. Naštěstí nikde v temnotě nejsou vidět rudé psí oči a ani není slyšet jejich zlostné vrčení… Merty je ve stavu bezvědomí asi dvě hodiny, když se náhle opět probere k životu. Jeho pleť má o poznání zdravější barvu a možná by se už dokázal postavit na nohy a třeba i jít… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Díky.“ Zašeptám směrem, kde rozeznávám dívčinu postavu. Mám za co jí děkovat, nenechala mě tady napospas osudu, když jsem si na chvíli zdřímnul. Byla to chvíle? Je tohle stále ten samí den? „Jak..jak dlouho jsem byl mimo?“ Ozvu se znovu chraplavým, ale zřetelnějším hlasem. Pokusím se posadit, vstát by bylo ještě asi moc na moje ochablé svaly. I taková jednoduchá věc jako posazení se mi dělá velké potíže, ale nakonec se to povede. Možná se i postavit.. Řeknu si, cítím jak se mi pomalu velice pomalu vracejí síly. Pokusím se vstát, protáhnout si trochu nohy a pak se pár kroků projít… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Nevím... Nedokážu to odhadnout... Ale neboj, nebylo to moc dlouho... Bez dalších slov mu nabídnu něco k pití. Ještě nevstávej... Pokouším se ho zarazit, ale je neoblomný. Když si sedá, podepřu jej. Za okamžik vstane. Bože vy chlapi jste tak tvrdohlaví... Starostlivě jej sleduji. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Prohlásím zarputile, ale sám nevěřím, že tam kam jdeme bude bezpečno. Ne po předchozích zkušenostech. Pomalu zvednu ze země zakrvavenou šavli a otřu ji o jednoho psa. Pak ji vrátím do pouzdra a poohlédnu se po kuši. Když ji najdu také ji sbalím a uložím. Pochybuji, že bych dokázal v takovémhle stavu něco z toho kloudně použít. „Už to není daleko…jen se musíme dostat na druhu stranu.“ Pokusím se o úsměv, ale moc mi to nejde. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro S těmito slovy vytáhnu meč, který mi v podstatě zachránil život, ze ztuhlého těla. "Nevyznám se tady, vedeš tedy. Ale buď prosím opatrný..." Posledním slovům dodám zvláštní důraz. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Pokusím se přesvědčit i sám sebe o pravdivosti svých slov. Nic jiného než to zvládnout mi stejně nezbývá, tady zůstat nemůžeme a v é zřícenině taky. Nechtěl bych riskovat noční návštěvu orků, nebo jiné havěti se kterou bych si nyní jen z těží poradil. „Je to pořád po cestě. Až k dalšímu mostu a za ním bystě už měly vidět pevnost.“ Seznámím tě s plánem naší trasy, který sem už ve zřícenině vyčetl z mapy. Pak pomalu vykročím. Nespěchám, nechci se zbytečně přetěžovat, nemá cenu předstírat že jsem úplně v pořádku. Navíc, když je na mě dost zjevně vidět že nejsem… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Přejdete moct a po cestě dojdete až k úpatí hory, kde začíná klikatá cesta až k pevnosti. Cesta není v nejlepším stavu, ale stále je dost dobře zřetelná. Opravdu tohle místo bylo v časech dávno minulých asi hodně důležité. U úpatí hory si můžete všimnout postavy skryté ve stínu, postava má holou potetovanou hlavu. Muž je oděn do tuniky pomalované různými znaky. Stejnou tuniku nese Cor Muerty od svou zbrojí, tento muž však žádnou zbroj nemá.Za koženým opaskem má jako zbraň kladivo. Je vám oběma nějak povědomí... Aline si ihned vzpomene, že už se s ním kdysi setkal sice jenom letmo, ale do hradu nechodilo moc lidí se kterými mohla mluvit a nemusela se bát trestu. Je to Lester, jeden z noviců Uctívačů Spáče co byl na Gomezově oslavě před několika měsíci… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Přejdete moct a po cestě dojdete až k úpatí hory, kde začíná klikatá cesta až k pevnosti. Cesta není v nejlepším stavu, ale stále je dost dobře zřetelná. Opravdu tohle místo bylo v časech dávno minulých asi hodně důležité. U úpatí hory si můžete všimnout postavy skryté ve stínu, postava má holou potetovanou hlavu. Muž je oděn do tuniky pomalované různými znaky. Stejnou tuniku nese Cor Muerty od svou zbrojí, tento muž však žádnou zbroj nemá.Za koženým opaskem má jako zbraň kladivo. Je vám oběma nějak povědomí... Aline si ihned vzpomene, že už se s ním kdysi setkal sice jenom letmo, ale do hradu nechodilo moc lidí se kterými mohla mluvit a nemusela se bát trestu. Je to Lester, jeden z noviců Uctívačů Spáče co byl na Gomezově oslavě před několika měsíci… |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro „Vzbuď se.“ Pozdravím, když v jednom z příchozích poznám jednoho ze svých. Sice nevím co ho přivádí, ale z cela jistě to nebude to co mne. Potom si všimnu druhé postavy, postavy zahalené v kůžích. Nevím o koho jde je příliš tma než abych poznal, že se jedná o jednu z Gomezovu konkubínu na útěku, a tak druhé postavě nevěnuji moc pozornosti. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro „Vzbuď se.“ Pozdravím, když v jednom z příchozích poznám jednoho ze svých. Sice nevím co ho přivádí, ale z cela jistě to nebude to co mne. Potom si všimnu druhé postavy, postavy zahalené v kůžích. Nevím o koho jde je příliš tma než abych poznal, že se jedná o jednu z Gomezovu konkubínu na útěku, a tak druhé postavě nevěnuji moc pozornosti. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ned jde stále po vyšlapané stezce vedoucí po břehu řeky. Asi po sto metrech můžete vidět další visací most přes řeku. Ned se druhému mostu s respektem a strachem zároveň vyhne a jde dál směrem k táboru podél řeky, kolem malebného vodopádu napájejícího jezírko těsně sousedící s táborem. Po nějaké době se stezka spojí s nějakou cestou vedoucí z lesa. Dole v údolí snad jenom kousek odsud jsou patrná první lidská obydlí skrývající se pod korunami vysokých listnatých stromů. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ned jde stále po vyšlapané stezce vedoucí po břehu řeky. Asi po sto metrech můžete vidět další visací most přes řeku. Ned se druhému mostu s respektem a strachem zároveň vyhne a jde dál směrem k táboru podél řeky, kolem malebného vodopádu napájejícího jezírko těsně sousedící s táborem. Po nějaké době se stezka spojí s nějakou cestou vedoucí z lesa. Dole v údolí snad jenom kousek odsud jsou patrná první lidská obydlí skrývající se pod korunami vysokých listnatých stromů. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Pochopím směr, kterým otázka míří a otočím se ke kovárně. Hornella je k mému překvapení venku a dívá se naším směrem. Jo po večeři si ji odveď. Roztáhnu tvář v širokém úšklebku, představím si totiž jak se bude Hornella tvářit až ji řeknu, že si ji Gorn na noc půjčí a že asi nebude chtít štupovat ponožky. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Tiše, beze slov jej následuji, dávám pozor na každý jeho krok, připravena mu pomoci, splnit všechny jeho příkazy. U úpatí hory potkáme nějakého muže. Nevím proč, ale zdá se mi známý. Instinktivně si stoupnu za Muertyho, aby mě až zas tolik vidět nebylo. |
| |
| soukromá zpráva od Emidar pro Všimnu si, že u druhého mostu se Nedovi něco nezdá, ale pokračuje dál po stezce, tak to nechám plavat. Šumící vodopád mi připomene pár z mála příjemných chvil z dětství... Chodívali jsme pod jeden takový lovit ryby, ještě jako kluci. Jako starší sem tam chodíval s jednou holkou z vesnice, ale na ryby už jsme neměli čas... Usměju se pod vousy, ale raději se ze vzpomínek vrátím zpět do reailty. Domy podle mě předpovídají brzký konec naší cesty. To je ono Nede? zeptám se . PS: Omlouvám se za dlouhou neaktivitu... PC v opravě... Dík. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Upozorním tě na netradiční architekturu tábora. Pro mě to byl celkem šok, když jsem sem dorazil poprvé. Všudy přítomný omamný pach močálu mi taky moc nevyhovuje, ale na ten bych si ještě zvykl. Horší to je s Močálovými žraloky jak tady říkají obrovským červům podobným stvořením s tlamou plnou velkých ostrých tesáků. Ne na ty bych si asi nezvykl nikdy… Lester co ho hledáš se dřív staral o přesvědčování příchozích, aby se přidaly k nim, ale v poslední době už jenom dělá průvodce po táboře. Doufám že tam bude. Ušklíbnu se na tebe a novu vykročím dolů k táboru. Z dálky pozoruji templáře u brány jestli je nepostihlo stejné šílenství jako stráže u starého tábora. Naštěstí ne, zjišťuji, když už jsme skoro u brány. Zastavím asi dvacet metrů od brány. Tak tohle je vono postarej se o sví a já udělám totéž. Zatím se měj. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro K mému překvapení nás po cestě až k mostu za kterým už je jenom pevnost nepotkalo žádné nebezpečí. Na mostě je sice rozházeno množství kamenů, které by tam podle mého neměly být. Nějak se sem nehodí, ale je moc tma abych zjišťoval jejich původ. Stejně bych asi nezjistil nic převratného… „Lester?“ Oslovím postavu co mě pozdravila po způsobu bratrstva Spáče. Je to příjemný pocit narazit v těchto odlehlých končinách na někoho známého. „Jak jsi se sem proboha dostal?“ Zeptám se ho, jelikož se zdá že tu není déle než hodinu. Není možné, aby šel stejnou cestou co mi, jelikož bychom si ho musely všimnout a na mapě není zakreslena žádná další cesta… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Zarazím se. Ti dva se znají? To by nemuselo dopadnout zrovna nejlíp... Muerty proč mi neřekneš všechno? No... I když... Co jsem ti vlastně řekla já? Jen jméno. Ty sis zbytek domyslel... Nervózně přešlápnu. Odkud? Třeba z druhé strany... Dál se schovávám za svým vůdcem. Mám trochu strach, že se něco stane. Instinkt mě pod pláštěm navede k rukojeti meče. Co blázníš? Chvíli to máš v ruce a už si myslíš, jaká nejsi hrdinka... |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro Odpovím stručně na Muertyho otázku. Sice se s Muertym znám docela dlouho a je to můj nadřízený, ale stejně o mě neví všechno a vlastně to ani nepotřebuje vědět. „Kdo...kdo je to s tebou?“ Optám se trochu nedůvěřivě, vím něco málo o tom co se stalo ve Starém táboře, vm že byly všichni naši novicové a prodejci povražděni a tábor byl uzavřen jako by se Goemz a jeho lidé něčeho bály. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro Odpovím stručně na Muertyho otázku. Sice se s Muertym znám docela dlouho a je to můj nadřízený, ale stejně o mě neví všechno a vlastně to ani nepotřebuje vědět. „Kdo...kdo je to s tebou?“ Optám se trochu nedůvěřivě, vím něco málo o tom co se stalo ve Starém táboře, vm že byly všichni naši novicové a prodejci povražděni a tábor byl uzavřen jako by se Goemz a jeho lidé něčeho bály. |
| |
| Když to řekne, polekám se. Muerty, neprozraď mě... Prosím... Já... Budu ti sloužit... Jakkoliv... Budu dělat co budeš chtít... jen mě nech jít s tebou a neprozraď mě... Jsem sice jen hloupá holka, ale i ta se někdy hodí... Nervózně se koušu do rtu. To ticho mě drtí. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Ano samozřejmě.“ Odpovím mu a o krok přistoupím. Jsem unaven a potřebuji si odpočinout. Moje zranění potřebují alespoň den, aby se trochu zhojila a potřebují alespoň týden abych se vrátil do původní kondice. „Neboj se a představ se. Neboj se Lester ti nic neudělá.“ Promluvím na Aline skrývající se za mnou. nemá cenu Lesterovi něco zatajovat. Stejně to vypadá, že máme společnou cestu. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro A já ti tolik věřila... Jeden nevraživý pohled věnuji Lesterovi. Já jsem Aline. Tím to pro mě hasne. Nemám náladu na nějaké dlouhé představování. A když se na mě podívá, určitě mu musí být jasné, co jsem zač. Muerty na to taky přišel. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro „Aline..neviděli jsme se už někdy?“ Zeptám se po chvilce, jelikož si matně vzpomenu na oslavu co pořádal Gomez na hradě před nějakou dobou. Tenkrát sem se bavil s tou nejmladší Aritou, ale občas můj pohled sklouzl i na ostatní dívky co nás tam měli bavit konverzací. Gomez tehdy nic víc nedovolil a proti jeho rozkazu se nikomu jednat nechtělo. „Mám pocit že už ano.“ Dodám. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro „Aline..neviděli jsme se už někdy?“ Zeptám se po chvilce, jelikož si matně vzpomenu na oslavu co pořádal Gomez na hradě před nějakou dobou. Tenkrát sem se bavil s tou nejmladší Aritou, ale občas můj pohled sklouzl i na ostatní dívky co nás tam měli bavit konverzací. Gomez tehdy nic víc nedovolil a proti jeho rozkazu se nikomu jednat nechtělo. „Mám pocit že už ano.“ Dodám. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Muerty, já tě nenávidím! Proč mi tohle děláš Jsem silně zaražena tím, že mě oslovil. "Je to možné, ale pochybuji o tom." Odpovím úsečně a v očích i na tváři mi zahraje divoký výraz. Samozřejmě, pamatuji si tě... Ale vědět to nemusíš... |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro S těmito slovy se přestanu věnovat Aline, kterou na první pohled moje přítomnost a moje otázky moc netěší. Místo toho si znovu prohlédnu Cor Muertyho a konečně si všimnu, že není v nejlepším stavu. „Budete potřebovat ošetření, ale tady není vhodné místo ani čas. Možná byste se měl..“ Nedokončím, jelikož si uvědomím několik děr v tom co říkám. V takovémto stavu by sám teleportaci do tábora nezvládl a musel bych mu pomáhat. A i kdyby přistoupil na mou pomoc, musel by zde nechat tu Aline a na to by v žádném případě nepřistoupil. Muerty není společenský typ a když už ho někdo na cestách doprovází tak v tom musí být i něco víc. Zvláště když je na misi co ho dovedla až sem… „Ne to by nešlo.“ Dodám, když si ony chyby uvědomím. „Kdy se chcete vydat do pevnosti?“ Zeptám se na váš plán a ani se nemusím zmiňovat o tom, že jdu s vámi. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro S těmito slovy se přestanu věnovat Aline, kterou na první pohled moje přítomnost a moje otázky moc netěší. Místo toho si znovu prohlédnu Cor Muertyho a konečně si všimnu, že není v nejlepším stavu. „Budete potřebovat ošetření, ale tady není vhodné místo ani čas. Možná byste se měl..“ Nedokončím, jelikož si uvědomím několik děr v tom co říkám. V takovémto stavu by sám teleportaci do tábora nezvládl a musel bych mu pomáhat. A i kdyby přistoupil na mou pomoc, musel by zde nechat tu Aline a na to by v žádném případě nepřistoupil. Muerty není společenský typ a když už ho někdo na cestách doprovází tak v tom musí být i něco víc. Zvláště když je na misi co ho dovedla až sem… „Ne to by nešlo.“ Dodám, když si ony chyby uvědomím. „Kdy se chcete vydat do pevnosti?“ Zeptám se na váš plán a ani se nemusím zmiňovat o tom, že jdu s vámi. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Rád bych tam přenocoval, ale pochybuji že se to bude tak jednoduchý.“ Dobře si vzpomínám na psi, které jsme potkaly odpoledne a dobře si vzpomínám i na jiné dávno opuštěné stavby a jeskyně, které jsem zde navštívil. „Tady bych se příliš nezdržoval. Jsme tu moc na ráně.“ Pokračuji po krátké odmlce. Opět kouknu na Aline a jednu ruku položím na její. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Přejete si něco, můj pane?" Vzpomenu si na to, co po mně chtěl. Mám pocit, že zrovna teď bych se mohla chovat normálně, ale když už... Ať jen si Lester hezky myslí... |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro Začnu s přitakávat s odpovědí, když se ozve ona dívka. Služka jak se zdá. Bohužel to na mé situaci nic nemění, nemůžu se jí dotknout pokud mi to válečník nedovolí a pochybuji, že by se chtěl o něco takového jako je ona podělit. Já bych to neudělal. „Jestli se tam nechcete dostat úplně za tmi, měly bychom vyrazit.“ Poprvé řeknu mi, i když myslím vás a sebe jako dočasný doprovod. Pomalu se otočím k cestě vedoucí vzhůru a zahledím se tím směrem. Přemýšlím, jestli je to bezpečné, ale něco mi říká, že to je stále bezpečnější než nocovat tady dole. Krom toho do úplné tmy zbývá ještě hodinka a tou dobou bychom již měli být pevnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro Začnu s přitakávat s odpovědí, když se ozve ona dívka. Služka jak se zdá. Bohužel to na mé situaci nic nemění, nemůžu se jí dotknout pokud mi to válečník nedovolí a pochybuji, že by se chtěl o něco takového jako je ona podělit. Já bych to neudělal. „Jestli se tam nechcete dostat úplně za tmi, měly bychom vyrazit.“ Poprvé řeknu mi, i když myslím vás a sebe jako dočasný doprovod. Pomalu se otočím k cestě vedoucí vzhůru a zahledím se tím směrem. Přemýšlím, jestli je to bezpečné, ale něco mi říká, že to je stále bezpečnější než nocovat tady dole. Krom toho do úplné tmy zbývá ještě hodinka a tou dobou bychom již měli být pevnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Pobídnu Lestra, aby šel první. Za normálních okolností bych šel já, ale v současném stavu bych nám moc nepomohl. Mozek je sice v pořádku a ví co dělat skoro v každé situaci, ale tělo občas jeho příkazy nedokáže poslechnout. Potom se s Aline, kterou držím aniž bych si to uvědomoval stále za ruku vydám za ním. „Ne nic nechci. Zatím. Díky.“ Odpovím ji až po chvíli, protože si to musím trochu promyslet. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Odpovím Muertymu. Nechávám se vést. Co nás čeká? Nešiješ ty na nás boudu? Podezíravě si Lestra prohlížím. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Netrvá dlouho a dostanete se až na malé dlážděné nádvoří. Pevnost jak se odsud může zdát je vytesaná přímo do černé skály. Z nádvoříčka se můžete po několika málo schodech dostat na další trochu větší nádvoří na jehož konci můžete vidět samotné zdi horské pevnosti. Ve dvou vchodech do nitra pevnosti jsou po dveřích jenom nepatrné stopy…. Hned vpravo, kolmo k pevnosti je vysoký oltář z hladce otesaného kamene. Oltář má tvar jehlanu, ale někde ve dvou třetinách je jakoby uříznut do vodorovné polohy. Na jeho horní podstavě stojí něco jako obří svícen…Dvě steny oltáře, které můžete vidět, jelikož další je přímo spojená s pevností. Na tdvou viditelných stěnách je množství vytesaných run a dalších pradávných znaků, které ani Lester a ani Muerty nedokáže rozluštit. Z nitra pevnosti můžete čas od času zaslechnout krákavé zvuky nějakých tvorů. Muertyho a ani Lestra to nepřekvapuje. Kousek za tím co kdysi bylo dveřmi můžete v měsíčním světle zahlédnout původce oněch krákavých zvuků. To stvoření má horní polovinu velmi podobnou ženské horní polovině těla. Snad až na barvu pokožky, které je u tohoto stvořené modrá a místi zelená. Nohy tohoto tvora jsou zakrnělé a zakončené ostrými pařáty. Na rozdíl od horní části těla, která je velice hladká, pokrývá zbytek ženy tmavě modré peříí.Hlava tvora nese rysi podobné lidským, ale tím veškerá podobnost končí. Ze zad oné bestii vyrostli křídla, které její postavu udržují asi metr nad zemí. Harpie – pozná Muerty okamžitě, není to tak dlouho co se s nimi potkal naposledy… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Netrvá dlouho a dostanete se až na malé dlážděné nádvoří. Pevnost jak se odsud může zdát je vytesaná přímo do černé skály. Z nádvoříčka se můžete po několika málo schodech dostat na další trochu větší nádvoří na jehož konci můžete vidět samotné zdi horské pevnosti. Ve dvou vchodech do nitra pevnosti jsou po dveřích jenom nepatrné stopy…. Hned vpravo, kolmo k pevnosti je vysoký oltář z hladce otesaného kamene. Oltář má tvar jehlanu, ale někde ve dvou třetinách je jakoby uříznut do vodorovné polohy. Na jeho horní podstavě stojí něco jako obří svícen…Dvě steny oltáře, které můžete vidět, jelikož další je přímo spojená s pevností. Na tdvou viditelných stěnách je množství vytesaných run a dalších pradávných znaků, které ani Lester a ani Muerty nedokáže rozluštit. Z nitra pevnosti můžete čas od času zaslechnout krákavé zvuky nějakých tvorů. Muertyho a ani Lestra to nepřekvapuje. Kousek za tím co kdysi bylo dveřmi můžete v měsíčním světle zahlédnout původce oněch krákavých zvuků. To stvoření má horní polovinu velmi podobnou ženské horní polovině těla. Snad až na barvu pokožky, které je u tohoto stvořené modrá a místi zelená. Nohy tohoto tvora jsou zakrnělé a zakončené ostrými pařáty. Na rozdíl od horní části těla, která je velice hladká, pokrývá zbytek ženy tmavě modré peříí.Hlava tvora nese rysi podobné lidským, ale tím veškerá podobnost končí. Ze zad oné bestii vyrostli křídla, které její postavu udržují asi metr nad zemí. Harpie – pozná Muerty okamžitě, není to tak dlouho co se s nimi potkal naposledy… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Harpie.“ Zašeptám do tmi, když si v měsíčním světle všimnou ženských tvarů mihajících se ve stínech pevnosti. Ano jsou to ony. Krásné, zlé a zákeřné harpie kolik lidí už naletělo jejich kráse a končilo rozerváno jejich pařáty…Pomalu si připravím kuši, založím do ní šipku a podívám se na Lestra. Snad ví co má dělat… „Drž se zpátky.“ Myslím, že zbytečné ji tohle říkat, ale člověk nikdy neví. „Štěstí, že jsme tě potkaly.“ Usměji se na Lestra, kdybych byl v při plném zdraví, síle a pod vlivem nějakých simulantů poradil bych si s nimi sám. Bohužel ani zdaleka nejsem při plném zdraví a síle…i natažení kuše mi dělá trochu potíže. Pomalu začnu ustupovat na nižšní nádvoří, abychom se s Lestrem a Aline mohly domluvit na dalším postupu. Hlavě tedy s Lestrem. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Jenže byla jsem někdy někde jinde? Hypnoticky hledím na harpii, doslova z ní nemůžu spustit oči, přesto však něco vede mé tělo zpět. Nemluvím, tohle je přece jen na nich. Mám rezavý meč, jestli ti to pomůže... Ušklíbnu se v duchu a začnu sledovat zem. Proč to vlastně všechno není obráceně? Napadne mě hříšná myšlenka. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro Odpovím prostě a couvnou za Muertym. Nedovedu si moc dobře představit jak bych dokázal vyhnat Harpie z téhle pevnosti a uskutečnit tak svůj dokonalý plán. Ne je to opravdu štěstí, nebo spíš prozřetelnost nějaké vyšší moci, že jsme se zde potkaly. „Tak co máš v plánu?“ Zeptám se, když sejdeme na nižší nádvoří z doslechu Harpií. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro Odpovím prostě a couvnou za Muertym. Nedovedu si moc dobře představit jak bych dokázal vyhnat Harpie z téhle pevnosti a uskutečnit tak svůj dokonalý plán. Ne je to opravdu štěstí, nebo spíš prozřetelnost nějaké vyšší moci, že jsme se zde potkaly. „Tak co máš v plánu?“ Zeptám se, když sejdeme na nižší nádvoří z doslechu Harpií. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Já se potřebuju dostat na ten oltář, ale nedoufám, že si mě při tom Harpie nevšimnou.“ Mluvím v množném čísle, i když jsme zatím viděly jen jednu. Vím ovšem, že žijí ve větších společenstvech a samotářští jedinci jsou velice vzácní a pochybuji, že tohle je jedna z těch vzácných vyjímej. „Ty budeš v předu a já je ze zadu ostřelovat. Aline, ty se drž zpátky a dávej na sebe pozor.“ Můj plán je jednoduchý a plný děr a nedostatků. Bohužel však v této chvíli jiný nemám. „Má někdo něco lepšího?“ Zeptám se pro jistotu. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro Spiklenecky mrknu a trochu se i usměju. Nečekal sem že mám právo první noci, ale nijak mi to nevadí. Rád krotím dravou zvěř a mladá kovářka takovou zvěří jistě je, krásná a nebezpečná. „Ještě se uvidíme.“ Řeknu nakonec a vydám se na pravidelnou obhlídku tábora, rýžové farmy a samozřejmě místní hospody. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Stojíš a přemýšlíš, kde sehnat nějakou kožešinu na jílec právě ukované dýky. Možná by jsi mohla za nějakým lovcem, kteří do tábora nosí kůže a pak je buď zpracovávají, nebo je prodávají jako celek, ale nevíš co by mohla taková kožešina stát, i když potřebuješ jen kousek… |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro Odpovím nervózně s náznakem strachu v hlase. Je na mě, abych na sebe poutal pozornost krvežíznivých harpií, zatímco je bude Templář z bezpečné vzdálenosti ostřelovat. Bohužel mě však nenapadá žádný jiný uskutečnitelný plán. Kdyby byla Aline, dívka jenž Templáře doprovází na jeho pouti, ostříleným bojovníkem jistě bych na něco přišel, bohužel ale není… Uvolním řemínky poutající kladivo a připravím se na nadcházející, nejsem z toho ovšem nijak nadšen… |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro Odpovím nervózně s náznakem strachu v hlase. Je na mě, abych na sebe poutal pozornost krvežíznivých harpií, zatímco je bude Templář z bezpečné vzdálenosti ostřelovat. Bohužel mě však nenapadá žádný jiný uskutečnitelný plán. Kdyby byla Aline, dívka jenž Templáře doprovází na jeho pouti, ostříleným bojovníkem jistě bych na něco přišel, bohužel ale není… Uvolním řemínky poutající kladivo a připravím se na nadcházející, nejsem z toho ovšem nijak nadšen… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Promiň, Muerty... Tady ti asi nebudu moc platná... Uvnitř cítím touhu se tomu vzepřít, ale nechám ji udupat v prachu dřív, než se stačí rozvinout. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Snad tě ta kůže aspoň vykoupí z otroctví, drahý Dewynne... napadne mě, pokud by ho snad v lesích, kde jsem ho propustila, našel nějaký člověk. Nemůžu ale nikoho prosit...nemám čím zaplatit a jinou službu přeci neposkytnu!... Raději odejdu tak, abych s Rog-Harrem nemusela mluvit. A jdu se porozhlédnout kolem, jestli tu snad neobjevím nějaký dobytek - ideálně koně, nebo aspoň krávu. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Postupně projdeš tábor, okolí hospody, ale bez úspěchu. Stráže u tebe nechají projít branou až na rýžovou farmu, ale ani tam nevidíš krom spousty špinavých, upocených rolníků a banditů žádné zvíře. Dojdeš až k druhé bráně, hlídané asi osmy bandity, za níž už je jen divoká krajina. Na louce dál za branou můžeš vidět několik obřích ještěrek a pár dalších zvířat. Bohužel za druhou bránu tábora tě stráže nechtějí za žádnou cenu pustit... |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro To je konec...takhle tu dýku nikdy nedodělám. Nikdy ji neprodám a tak nikdy neseženu peníze, abych je Rog-Harrovi splatila... Prohlížím si dýku, její ostrou čepel a ta mi najednou přijde neuvěřitelně lákavá. jak rychlý a snadný únik od těch strastí! Najednou zjistím, že už ji držím čepelí proti sobě, jen do toho dát trochu síly a bude po starostech, ať se Rog-Harr stará sám... Přece bys to takhle nevzdala! ozve se ve mě vnitřní hlas. Copak jsi ztratila poslední zbytky zodpovědnosti, poslední zbytky cti? Odhodlaně vstanu, dýku si odložím zpět za opasek a vrátím se do kovárny. Když není kůže ani žíně, půjde to jinak... Hodnou chvíli prohrabuji hromadu těch krámů, až zahlédnu - kus drátu! Cítím se jako dehydrovaný poutník uprostřed pouště, který náhle zahlédne studnu s vodou. Vytáhnu ho - a zjistím, že má odpovídající délku. Radostí málem zavýsknu. Pohodlně se usadím a začnu drát pečlivě namotávat na jílec, aby se tam nenašla ani škvíra mezi jednotlivými závity. Nějakou chvíli to trvá, ale nakonec je dýka hotová. Zcela. Dokonale. Ještě jednou si ji kriticky změřím, ale už opravdu nenajdu jedinou závadu. Měla bych to říct Rog-Harrovi... napadne mě... říct mu celý plán?...hm... |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Ještě než začnu zařizovat peníze a večeři, možná bych si s tebou měla napřed promluvit. na okamžik se odmlčím, podívám se co ty na to. Pak vytáhnu zpoza opasku zpod vesty dýku. Nechám ji ležet v napřažených dlaních, aby sis ji mohl prohlédnout. Je to precizní práce. Relativně štíhlá, s praktickou záštitou - ani moc dlouhou, ani moc krátkou - a jílcem z jemného drátu, takže se dobře drží a neklouže. Hlavice má tvar oka a v místě "zornice" je vsazen tmavorudý kámen. Na první pohled vypadá poněkud "fajnově", něco pro vyšší vrstvy a spíše na ozdobu než na použití. nicméně když ji vezmeš do ruky, změníš názor. Dýky je perfektně vyvážená, čepel rovná a ostrá a jílec příjemně padne do ruky. Půjde ji tedy použít k jakémukoliv účelu - od krájení chleba přes lov až po sportovní vrhání nožů. Nemám příliš představu o místních cenách. Za kolik bych tuhle věc mohla prodat, aby cena odpovídala kvalitě? Mám jeden návrh. Tedy, tohle beru jen jako odčinění té hlouposti, kterou jsem provedla, ale do budoucna... Myslím, že nejsem rozhodně špatná kovářka. Můžu pro tebe pracovat. Můžu se vydávat za tvou pomocnici, učednici co budeš chtít. A vykonávat svou práci - tak jak jsem ji vykonávala celý život - a své výrobky prodávat pod tvým jménem. Myslím, že by sis takhle mohl dobýt ještě větší prestiž, vydělat více peněz a už by ses nemusel obávat žádných dalších hloupostí z mojí strany. Stojím vzpřímeně, mluvím trochu upjatě a svůj poihled upírám kamsi nad tvé levé rameno. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Zavolám za odcházejícím Gornem a už se chci vydat zpět ke kovárně, když v tom si všimnu že míříš ke mně. Zůstanu proto stát a sleduji jestli jdeš skutečně za mnou, nebo jenom procházíš tímhle směrem. Když pak začneš mluvit poslouchám a nepřerušuji tě. Nabízenou dýku si vezmu z tvých dlaní a prohlédnu si ji, vyzkouším jak je vyvážená, ostrá a jak pasuje do dlaně. Na konci prohlídky musím uznat, že to je celkem dobrá práce. No myslím, že stovku bys za ní dostat mohla. A pokud by jsi obratně smlouvala mohla by jsi dostat i víc. Samozřejmě záleží na tom jak rychle to chceš prodat. Nejrychlejší to je u nějakého překupníka, ale o moc víc než stovku asi nedostaneš. Nebo můžeš tejden hledat někoho, kdo bude ochotnej ti dát tolik kolik budeš chtít. Pokusím se odhadnout cenu dýky, bohužel cena jen málokdy odpovídá kvalitě. Ten návrh si promyslím. Dodám po chvíli. Když mluvím dívám se na tebe, občas na tvou tvář a občas někam níž. Mluvím pomalu a rozvažuji co ti říct. Jako bych si každé slovo kontroloval, jestli je to co ti chci opravdu říci. Za dvě hodiny dorazej hosti, tak ať to stihneš. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Tak jdeme na to. Vezmem to hezky postupně, patro po patru.“ Dodám po chvíli pokynu Leterovi, aby vyrazil a sám ho ihned následuji. Zastavím se na horním nádvoří a čekám až bude i Lester připraven. O Aline strach nemám má své příkazy držet se mimo nebezpečí a zatím se ukázala jako poslušná, což je vlastnost velmi ceněná. Hned jak je Lester připraven a dá mi to najevo domluveným znamením, pečlivě zamířím na harpii za vchodem a když jsi sem jist přesností svého míření vystřelím…rychle nabíjím další šipku a jen doufám, že Lester splní svoji úlohu navedení agresivity proti sobě… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Dám ti pár jmen obchodníků o kterých si myslím, že by mohly dýku koupit a nemuseli by tě moc okrást. Přeci jen je i v mém zájmu, abys ji prodala za co nejvíc a mohla udělat večeři na úrovni. Přece jen hosty nemejvám každý den. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Harpie ani nestihne vychladnout, když se ze vchodu do pevnosti vynoří další tři její sestry. Všechny tři vydávají odporně krákavé zvuky, i když není pochyb že by dokázaly mluvit i lidskou řečí…vlastně občas můžete zaslechnout nějaké to slovo, ale není zrovna nejvhodnější situace se nad nimi moc zamýšlet. První ze trojice harpií dostane šipku do hrudi a hned na to jí Lesterovo těžké kladivo rozdrtí lebku. Zbylé dvě Harpie se okamžitě pustí po Testerovi, který je svým výpadem značně překvapil. Ten místo toho, aby na ně útočil se pouze snaží odrážet jejich útoky a udržovat jejich pozornost. Ladně se vyhýbá jejich pařátům, odráží útoky drápů a zubů…Netrvá moc dlouho, ale Lestervoi to musí připadat jako celá věčnost, než přiletí další šipka z Muertyho kuše a zasáhne jednu z Harpií do křídla a přišpendlí jí ho k zádům. Tím značně omezí její pohybové možnosti. Další dvě šipky ji už dokonale usmrtí. Poslední z trojce Harpií už potom není problémem. Žádné další harpie se ven z bran pevnosti nehrnou…což neznamená, že tam už žádné nejsou. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Harpie ani nestihne vychladnout, když se ze vchodu do pevnosti vynoří další tři její sestry. Všechny tři vydávají odporně krákavé zvuky, i když není pochyb že by dokázaly mluvit i lidskou řečí…vlastně občas můžete zaslechnout nějaké to slovo, ale není zrovna nejvhodnější situace se nad nimi moc zamýšlet. První ze trojice harpií dostane šipku do hrudi a hned na to jí Lesterovo těžké kladivo rozdrtí lebku. Zbylé dvě Harpie se okamžitě pustí po Testerovi, který je svým výpadem značně překvapil. Ten místo toho, aby na ně útočil se pouze snaží odrážet jejich útoky a udržovat jejich pozornost. Ladně se vyhýbá jejich pařátům, odráží útoky drápů a zubů…Netrvá moc dlouho, ale Lestervoi to musí připadat jako celá věčnost, než přiletí další šipka z Muertyho kuše a zasáhne jednu z Harpií do křídla a přišpendlí jí ho k zádům. Tím značně omezí její pohybové možnosti. Další dvě šipky ji už dokonale usmrtí. Poslední z trojce Harpií už potom není problémem. Žádné další harpie se ven z bran pevnosti nehrnou…což neznamená, že tam už žádné nejsou. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro I přes veškerou svoji snahu a rychlé reakce templáře Cor Muertyho se nevyhnu několika škrábancům a tržným ranám způsobeným útoky harpií. Není to naštěstí nijak vážné a jsem stále schopen pokračovat v boji. „Uvnitř jich bude daleko víc.“ S fanatickým zapálením se usměji na Muertyho. Oči mám podlité krví, na čele a tvářích pot smíšený s krví a na tváři fanatický, toužebný úšklebek… |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro I přes veškerou svoji snahu a rychlé reakce templáře Cor Muertyho se nevyhnu několika škrábancům a tržným ranám způsobeným útoky harpií. Není to naštěstí nijak vážné a jsem stále schopen pokračovat v boji. „Uvnitř jich bude daleko víc.“ S fanatickým zapálením se usměji na Muertyho. Oči mám podlité krví, na čele a tvářích pot smíšený s krví a na tváři fanatický, toužebný úšklebek… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „To šlo snadno, ale bude hůř.“ Řeknu a zhluboka si vydechnu a nadechnu. Pak vyměním kuši za šavli, přece jen nitru staré pevnosti by nám moje umění moc nepomohlo. Nevím sice jak jsou chodby široké, nebo jak je celý komplex velký, ale myslím že jako střelec bych toho moc udělat nemohl. Kuši ještě jednou natáhnu a připravím a pak ji podám Aline i s toulcem šipek. Nečekám od ní že bude střílet a ani to po ní nechci, spíše mi jde o to využít ji jako nosiče, jelikož si nemůžu dovolit zátěž navíc. Nemuselo by se nám to vyplatit. „Pudu první, ty uprostřed..“ významně se podívám na Aline „…a ty to budeš jistit ze zadu.“ Oznámím Lesterovi….S šavlí připravenou k použití se pomalu vydám k vchodu do pevnosti a nahlédnu dovnitř. Rozhlédnu se jestli někde neuvidím nějaké nebezpečí a když je vzduch čistý vstoupím. |
| |
| "Ehm... Skvěle, oba dva v pořádku?" zeptám se když to vechno skončí. Nikdo mi neodpovídá a nikomu také nic nechybí, takže to vypadá, že až na to, že Muertymu pořád nemusí být úplně skvěle a Lester má pár škrábanců, je všechno dobrý. Tak... Tohle jsme zvládli... Tedy oni... Co bude dál? Mírně chvějící se rukou převezmu od Muertyho kuši a letmo se na něj usměji. Ohledně mého zařazení mlčím, je mi jasné, že dlouhou dobu nebudu nic jiného než služka, jestli tedy vůbec někdy... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ostatně není důležité jestli rozumí významu slov, ale to co následuje po jejich předčtení. Nad Lesterovou hlavou se pomalu vytvoří malá koule oslnivého bílého světla. Koule se usadí asi stou nad jeho hlavou a kopíruje přesně její pohyby, zároveň ozařuje celou místnost mdlím světlem. Svitek po použití zmizel beze stopy… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ostatně není důležité jestli rozumí významu slov, ale to co následuje po jejich předčtení. Nad Lesterovou hlavou se pomalu vytvoří malá koule oslnivého bílého světla. Koule se usadí asi stou nad jeho hlavou a kopíruje přesně její pohyby, zároveň ozařuje celou místnost mdlím světlem. Svitek po použití zmizel beze stopy… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Trochu se usměju, když Lester vytáhne svitek a vyčaruje si nad hlavou kouli matného bílého světla. Alespoň nebudeme úplně poslepu, ne jako před nedávnem v dole, kdy se na nás z velice tmavé šachty vyřítilo hejno obřích červů…Trochu zavzpomínám na události dávno minulé a trochu se při těch vzpomínkách otřesu. „Vezmem to postupně, místnost po místnosti dokavaď si nebudem jístí, že tu už nic nežije. Nechci riskovat návštěvu harpií, nebo něčeho horšího…“ Prohlásím a hned na to vyrazím do kratší z chodeb. Světlo zářící Testerovi nad hlavou mi umožňuje vidět na pár metrů před sebe což je velké plus, bohužel to také dává tušit naší přítomnost, ale s tím se hold musíme smířit. Stejně pochybuji, že o nás už dávno nevědí… |
| |
| Ned, Emidar – v Bažině: U brány do tábora jste se oba rozešly, každý za svým cílem. Ned jde na rutinní obchůzku místních usedlíků, a obchodníků, aby si doplnil svoje prořídlé zásoby. Ví už kam zajít, aby sehnal věci co potřebuje, kterým lidem je lepší se vyhnout a podobně. Naopak pro Emidara je to tu všechno nové, omamné vůně bažiny, vysoké stromy a v nich zbudované příbytky. Dokonce i odívání lidí je tu jiné než kdekoliv na svobodě. Nikdy neslyšel nic o tajemném božstvu Spáči o kterém se čas od času zmíní, někdo od koho se snaží dovědět kam zmizel Lester. Jediné co mu byl kdo schopen říci, že před několika dny odešel, kam to už nikdo neví…. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Postupně procházíte první patro pevnosti a netrvá vám to moc dlouho. Není tak velká jak se mohla na první pohled zdála. Krom místnosti s žebříkem najdete ještě zbrojnici s řadou rezavých a polorozpadlých zbraní. Ve zbrojnici Muerty s Lestrem zabijí dvě Harpie…hned vedle zbrojnice je něco jako obývací pokoj, na kamenné podlaze je něco co snad mohlo být červený, huňatý koberec a u dvou stěn stojí dvě knihovny s množstvím starých zaprášených knih. Mnoho z nich je samozřejmě zničeno. V jednom rohu knihovny je pult na čtení, nějaká páka a truhla ve které Muerty najde malý železný klíček. Lestrovi to po chvíli nedá a bez varování zatáhne za železnou páku, načež se odsune jedna z knihoven a odhalí nějakou další tmavou místnost. Ta je asi v nejlepším stavu, jelikož se do ní asi nepodařilo Harpiím a jiným živočichům dostat. Na stěnách je několik obrazů neznámých lidí, krb, lůžko s nebesy, několik truhel a kolona na destilaci všeho možného. Víc místností tu v prvním patře zřejmě není…. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Postupně procházíte první patro pevnosti a netrvá vám to moc dlouho. Není tak velká jak se mohla na první pohled zdála. Krom místnosti s žebříkem najdete ještě zbrojnici s řadou rezavých a polorozpadlých zbraní. Ve zbrojnici Muerty s Lestrem zabijí dvě Harpie…hned vedle zbrojnice je něco jako obývací pokoj, na kamenné podlaze je něco co snad mohlo být červený, huňatý koberec a u dvou stěn stojí dvě knihovny s množstvím starých zaprášených knih. Mnoho z nich je samozřejmě zničeno. V jednom rohu knihovny je pult na čtení, nějaká páka a truhla ve které Muerty najde malý železný klíček. Lestrovi to po chvíli nedá a bez varování zatáhne za železnou páku, načež se odsune jedna z knihoven a odhalí nějakou další tmavou místnost. Ta je asi v nejlepším stavu, jelikož se do ní asi nepodařilo Harpiím a jiným živočichům dostat. Na stěnách je několik obrazů neznámých lidí, krb, lůžko s nebesy, několik truhel a kolona na destilaci všeho možného. Víc místností tu v prvním patře zřejmě není…. |
| |
| Ned, Emidar – v Bažině: „Zase tady..“ Zavzpomínám na to, když jsem tu byl posledně. Není to až tak dávno a nezdá se že by se něco od té doby výrazně změnilo. Poslední velkou událostí co se pamatuji bylo velké vyvolávání Spáče, ale to skončilo fatálním neúspěchem a mistr YBerion – moudrý a vážený vůdce během obřadu zemřel…. Postupně obejdu několik přátel jako je třeba Fortuno, který zdarma rozdává vzorky drog co bratrstvo vyrábí. Samozřejmě také nezapomenu navštívit několik dalších místních prodavačů kvůli zásobám léčiv, jídla, kouzelných svitků a ostatně všeho co mi schází a co bych mohl se ziskem prodat dál, popřípadě jinak využít... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Na chvíli se zastavíme.“ Prohlásím a vejdu do tajné místnosti, kde se unaveně posadím na postel. Není tu moc vidět a světlo z Lesterova kouzla už začíná také slábnout a pochybuji, že má další svitek. I když se snažím tvářit, že mi jsem v pořádku je evidentní že nejsem. Zranění z boje se psi se ani zdaleka nezahojily a pomalu se také začínají dostavovat vedlejší účinky „Léčivého elixíru“… |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro Odpovím pohotově. Uvědomuji si jak se asi musí cítit po tom co vypil a docela se divým, že byl vůbec schopen dojít až sem. Době si vzpomínám na jak to účinkovalo na mě, na to jak jsem potom ještě tři dny ležel neschopen pohybu. Na druhou stranu Cor Muerty tyto „léčiva“ užívá častěji než, a tak není divu že si jejím účinkům už trochu přivykl. Po chvíli si všimnu, že účinek světelné koule nad mojí hlavou se pomalu chylý ke konci. Že já jich nevzal víc… Zalituji své pošetilosti, když si uvědomím že jsem si jich na cestu vzal jenom pár a tenhle byl poslední. Není to přeci jedinej zdroj světla… Rozhodnu se prohledat svůj vak a hledat alternativní řešení. Nakonec vytáhnu špinavý kus hadru, který používám na čištění svého kladiva. Ve zbrojnici si vezmu jednu ze starých nepoužitelných zbraní – dlouhý meč. Obmotám kolem špičky meče onen hadr a pevně ho zavážu, potom na hadr naliji obsah dvou lahviček co mám rovněž v batohu. Pak se vrátím zpět do knihovny za ostatními. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro Odpovím pohotově. Uvědomuji si jak se asi musí cítit po tom co vypil a docela se divým, že byl vůbec schopen dojít až sem. Době si vzpomínám na jak to účinkovalo na mě, na to jak jsem potom ještě tři dny ležel neschopen pohybu. Na druhou stranu Cor Muerty tyto „léčiva“ užívá častěji než, a tak není divu že si jejím účinkům už trochu přivykl. Po chvíli si všimnu, že účinek světelné koule nad mojí hlavou se pomalu chylý ke konci. Že já jich nevzal víc… Zalituji své pošetilosti, když si uvědomím že jsem si jich na cestu vzal jenom pár a tenhle byl poslední. Není to přeci jedinej zdroj světla… Rozhodnu se prohledat svůj vak a hledat alternativní řešení. Nakonec vytáhnu špinavý kus hadru, který používám na čištění svého kladiva. Ve zbrojnici si vezmu jednu ze starých nepoužitelných zbraní – dlouhý meč. Obmotám kolem špičky meče onen hadr a pevně ho zavážu, potom na hadr naliji obsah dvou lahviček co mám rovněž v batohu. Pak se vrátím zpět do knihovny za ostatními. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Můj pane, potřebujete něco?" zeptám se se klopenýma očima a svěšenou hlavou. Jak ráda bych ti pomohla, bohužel nevím jak... Odcházející světlo mi vůbec nevadí, spíše jsem za něj raději. Tma stejně jako opilost skryje vše. Ošklivou tvář, úmysly, bolest... Nikdo si nemůže číst v mé tváři... Zavřu oči a čekám na rozkazy, s povolenými rameny, vkleče, jako správná služka. Jako malou mě až moc dobře naučili pokoře a Gomez mě v tomto "umění" ještě zdokonalil, ne zrovna humánním způsobem. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Ne, zatím ne.“ Odpovím pevným rozhodným hlasem. „Vlastně…nenech mě usnout.“ Rozhodnu se svoje slova nakonec změnit. Únava mě přemáhá stále víc, dalo by se říci, že čím více se snažím držet při vědomí tím více se mi chce spát. Rád bych si vzal něco na povzbuzení, ale nemyslím že bych takový prostředek měl… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Proč, Muerty?" Přestávám rozumět dění okolo sebe. Jsem jen pitomá husička, která umí dvě věci. A ani jednu pořádně. "Neměl by sis spíše odpočinout?" |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Odpovím trpělivě a dokonce se i usměju. Bohužel to kvůli přítmí zde v pokoji není moc vidět. Po nějaké době se konečně vrátí i Lester. Světlo nad jeho hlavou stále svítí, ale vše značí že už dlouho nebude. Nevím kam šel, nebo co dělal můžu jenom doufat v jeho zdraví rozum. „Za chvíli pudem.“ Zazívám po chvilce a skoro se položím na postel. Unavené oči upřu ke stropu. Jak snadné je ponořit se do světa snů. Víčka mi těžknou, dech se mi zpomaluje… |
| |
| Příchod Lestera mě vyleká. "Muerty!" vykřiknu a vystřelím na nohy jako střela. "Pane!" Jemně s ním zatřesu. "Teď nesmíte usnout!" Aline, ty hlupáčku, proč to děláš? Nervy jsou napnuté a adrenalin stoupá. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Řeknu po chvíli, když se mnou zatřeseš. Mluvím celkem klidně, ale unaveně. Potom se konečně postavím i na nohy rozhodnut to tady vyřídit co nejdříve nechci riskovat, že bych nakonec podlehl svůdné vůni spánky a vystavil nás tak nebezpečí, které se může v těchto zdech ještě skrývat. Pomalu přejdu do knihovny, kde je Lester se svým výtvorem – primitivní pochodní, která nám snad poskytne trochu světla na práci. Nerad pracuji ve tmě. |
| |
| "Promiňte, jen plním rozkazy..." ukloním se. Můj hlas zní pokorně jako nikdy předtím. Tiše jej následuji, jako stín. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro „Je Ti líp?“ Zeptám se ho s trochou ironie v hlase. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro „Je Ti líp?“ Zeptám se ho s trochou ironie v hlase. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Dodám, když v tom spatřím nový zdroj světla. Mělo mi dojít, že kouzlo už muselo dávno přestat působit. Na mé tváři nyní osvětlené planoucí pochodní se objeví náznak úsměvu. „Jo je.“ Zalžu a jelikož nevidím jinou cestu kudy pokračovat dál, rozhodnu se vrátit k žebříku a odtamtud nahoru do dalšího poschodí. „Jdi první, ale buď opatrný.“ Řeknu Lesteroj dole po žebříkem. Nevím jak moc je pevný, a tak rozhodnu že bude lepší když nejprve vyleze jeden. Potom další a tak dál… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Dám se rychle do vaření, protože času už je opravdu málo. Maso okořením a hodím nad oheň, z vajec a mouky uhnětu těsto a hodím je na plotnu, zeleninu nakrájím a připravím ji na extra tác. V nejhorším poslouží jako předkrm. |
| |
| V bažině Připadám si tady naprosto nemožně. Přijde mi, že každému musí ihned dojít, že jsem tady úplně mimo. Vím že jako lovec má komunikace není nijak okouzlující. Jsem proto nadšen, že zjistím alespoň něco málo. Vše mi tady připadá jako z jiného světa. MYslím, že mi potrvá než se tady v tomto světě zorientuju. Snažím se zapamatovat si ten podivný název "Spáči". Sednu si na kořen jednoho z mohutných zelenáčů a snažím se uklidnit. Zvažuju, co dělat dál. Ten za kým sjem vyrazil někam odešel. Ani nevím, kdo by mi mohl prozradit kam. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Všechno stihneš připravit tak akorát, jenom chvilku na to přijde Gorn, jako jeden z hostů a po něm ještě nějaký kopáč, silně zavánějící potem a špínou. Tomu může bejt tak 50 let, střední postavy v dobré kondici. Na sobě má hnědé, odřené kalhoty, vlněnou košili a pevné kožené boty. Během jídla mluví hlavně onen kopáč. Povídá Gornovi o situaci v dole, o rudě a o tom jak těžce se doluje. Také mluví o neustálém ohrožení důlními červy a vůbec o všem co se dolu týče. Vlastě ani nemůže mluvit o ničem jiném, jelikož v dole strávil posledních 8 let svého života v kolonii. Po nějaké době se mu podaří stočit řeč na trochu jiné téma, na téma Hornella a její postavení v táboře. Nijak se neskrývá svůj úmysl si tě na jednu noc od Rog-Harra a Gorna pronajmout… Gorn a Rog jeho návrhy nejprve odmítají, ale když potom nabídne asi dva tisíce za noc. Gornovi se zaleskne v očích, což může znamenat jen jeho souhlas. Rog-Harr na jeho poslední nabídku zachovává kamennou tvář a jako by o něčem zarytě přemýšlel. Za to Hornrlla, které se tento rozhovor týká se tváří odmítavě a kysele. Jako by se divila, že je nutné o tomhle vůbec mluvit, když odpověď je jasná.NE, dává tušit její tvář. |
| |
| Ned, Emidar – v Bažině: Když dorazíme do tábora Setky, kde jsem se rozhodl doplnit svoje prořídlé zásoby, rozloučím se s Emidarem a vydám se na rutinní obchůzku tábora. Jako už nesčetněkrát před tím. Nejprve zamířím k Fortunovi, kde si vyzvednu vzorky drog. Fortuno rozdává každý den po třech vzorcích různých cigaret zdarma každému kdo se u něho zastaví a kdo by chtěl víc musí si další koupit. Od Fortuno jdu ještě ke kováři, ale spíš jen si s ním poklábosit, jelikož zboží tohoto druhu odebírám z kovárny mistra Rog-Harra v Novém táboře, pak zamířím ještě k několika obchodníkům, abych prodal svoje zboží a koupil něco nového. Když mám vše vyřízeno zamířím zpět k bráně a v tom si všimnu Emidara sedícího pod jedním z vysokých směrů. „Jak to šlo?“ Zeptám se ho, i když tuším odpověď. Nemohlo mi uniknout, že tu Lester není a on je vlastně důvod proč sem Emidar zamířil. Kam ovšem Lester šel mi nikdo nedokázal povědět. Pravda nikoho sem se na to moc nevyptával… |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro „Čisto, polezte.“ Zavolám dolů na Muertyho a Aline. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro „Čisto, polezte.“ Zavolám dolů na Muertyho a Aline. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Nejprve jste prošly tmavou chodbou. Muerty šel první, za ním Aline s pochodní opět v ruce a ze zadu vás jistil Lester. V chodbě jste neušli snad ani dva metry, než jste se dostali ke vchodu na nějaký balkón ve tvaru půlkruhu. Uprostřed balkón jste našli masivní železnou truhlu, do níž přesně pasoval malí železný klíček, který vzal Muerty v knihovně. Ve truhle je mnoho smolných pochodní, prázdných flakónků a několik velkých tmavě modrých kamínků. Také jste tam našli nějaké dokumenty, které si ihned přivlastnil Lester a obhájil si to tím, že právě to je důvod proč sem zamířil. V průzkumu pokračujete ještě asi dvě hodiny, Muerty s Lestrem zabijí ještě asi osm harpií, přičemž Muerty utrpí několik dalších povrchových zranění. Lester vyvázne nezraněn…Po dvou hodinách už máte pevnost projitou hned několikrát a je jasné, že tu už žádné další harpie a ani nic jiného není. Konečně si můžete trochu odpočinout. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Nejprve jste prošly tmavou chodbou. Muerty šel první, za ním Aline s pochodní opět v ruce a ze zadu vás jistil Lester. V chodbě jste neušli snad ani dva metry, než jste se dostali ke vchodu na nějaký balkón ve tvaru půlkruhu. Uprostřed balkón jste našli masivní železnou truhlu, do níž přesně pasoval malí železný klíček, který vzal Muerty v knihovně. Ve truhle je mnoho smolných pochodní, prázdných flakónků a několik velkých tmavě modrých kamínků. Také jste tam našli nějaké dokumenty, které si ihned přivlastnil Lester a obhájil si to tím, že právě to je důvod proč sem zamířil. V průzkumu pokračujete ještě asi dvě hodiny, Muerty s Lestrem zabijí ještě asi osm harpií, přičemž Muerty utrpí několik dalších povrchových zranění. Lester vyvázne nezraněn…Po dvou hodinách už máte pevnost projitou hned několikrát a je jasné, že tu už žádné další harpie a ani nic jiného není. Konečně si můžete trochu odpočinout. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Z truhly ve druhém patře jsem vzal několik smolných pochodní, nichž jedna nyní hoří na stěně knihovny v prvním patře a další dvě v tajném pokoji. Takhle ve světle pochodní musím uznat, že to celkem pěkný pokoj. Zvláště, když se mi podařilo najít vystouplou dlaždici na krbu, kterou mohu pokoj kdykoliv uzavřít. „Teď si můžeme lehnout.“ Oznámím Aline a znaveně se posadím na postel. Kam se poděl Lester? Zeptám se sám sebe, ale uvědomím si, že mě to ani moc nezajímá. Vždycky byl trochu tajnůstkář… „Poď sem a pomoz mi.“ Požádám tě o pomoc při vysvlékání své zbroje. Normálně bych to zvládnul sám, ale vzhledem k jistým zraněním si nyní nemohu dosáhnout na řemínky na zádech a spát ve zbroji není nejpohodlnější. |
| |
| Mlčky a co nejtiššeji následuji Lestera a z povzdálí sleduji, jak Cor Muerty utržuje další rány. Netuším proč, ale každý zásah do jeho těla mě bolí za něj. Když je po všem, odtančím za svým pánem do místnosti. Kleknu si k nohám postele. Co asi dělá Larisa? Je ještě vůbec naživu? Začínám si zase znova vyčítat, že jsem ji tam nechala. Na pár vteřin zabrousím pohledem k tváři Cor Muertyho. Přemýšlím, proč mě asi nechal jít s sebou, bezcenou děvku z Gomezova paláce, jakých byly a zřejmě ještě budou tisíce. Na okamžik si vzpomenu na chvíle, kdy jsem ještě byla malá, svobodná a... Úplně jiná, než teď... Z přemítání nad ničím mě vytrhne právě Cor Muerty. "Samozřejmě, pane..." řeknu nenuceně a okmažitě vstanu. Nejjemněji, jak jen to jde a jak jsem toho schopna, mu začnu rozvazovat jednotlivé řemínky. Trochu polekaně koukám na jeho jizvy a šrámy. Jako ve snách se jedné čerstvé rány dotknu a hlavou mi probleskne okamžik, kdy matka ošetřovala zraněného otce. Zemřel jí v náruči. A já byla ještě malinká... Setřu si slzy a vlasy si natřesu do obličeje. "Přejete si ještě něco, pane?" Přestože nikdo není přítomen, zachovávám i tak formálnost. Jedná se mnou příliš laskavě na to, abych jej zklamala... Oklepu se při záblesku tlustého špekovitého těla Gomeze. Jakou prokletou moc mají peníze... Probodnu Muertyho očima. Co se mnou zamýšlíš ty? Prodat mě? |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Ne, díky.“ Odpovím po chvíli a zalehnu na dvojlůžkovou postel s nebesy. Pomalu zavřu oči, ruce natáhnu podél těla a pokusím se usnout. Nejde to ovšem moc snadno, jelikož pokaždé když zavřu oči vyjeví se mi na vnitřní straně víček pohled na Lovecké psy hodující na mém mase, na harpie a mnoho dalších bestií…Halucinace jsou bohužel jeden z vedlejších účinků léčivého lektvaru, ale jeho užití bylo nezbytné… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Proč jsi mě neposlal pryč? Mám snad bdít nad tvým spánkem? Pokleknu u nohou postele a skoro paranoicky těkám očima po místnosti. Snaha uklidnit se je naprosto zbytečná. Nakonec ten nátlak na sebe nevydržím, vstanu a pohlédnu na Muertyho. Jeho tělo sebou neklidně hází, sem tam něco zamumlá nebo slabě vykřikne. Nevím proč, ale s rukou na jeho horkém čele začnu tiše zpívat neznámou melodii. Sotva slyšitelně, ale konečně už není v místnosti mrtvo. Když už mě žádné noty nenapadají, přisednu na postel k němu a koukám na něj. Copak se ti asi zdá, bojovníku? |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Můžeš si taky lehnout.“ Ozve se po chvíli můj hlas. Zároveň se trochu posunu a uvolním tak druhou polovinu manželského lůžka… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Myslela jsem, že spíš..." Řeknu tiše, když se mi trochu uklidní dech. Provinile se na tebe podívám. "Omlouvám se, jestli jsem tě vzbudila..." Lehce se začervenám, proto znovu tmavé vlasy přehrnu do tváře. "Já vím, jen... Nejsem moc unavená..." Tiše poznamenám a stočím se do klubíčka vedle tebe. "Dobrou noc..." Zašeptám a zavřu oči. Spát se mi ale vůbec nechce. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Pomalu se otočím na bok čelem k tobě a pohledem se snažím proniknout černo černou tmou. S tím se bude muset něco udělat. Zkonstatuji v duchu po chvíli, už když tu ještě hořela pochodeň jsem si všiml, že tu nejsou žádná okna a ani jiné otvory, které by sem pouštěly trochu světla, nebo čerství vzduch. „Spíš?“ Zašeptám do nastalého ticha. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Co se děje, můj pane?" zeptám se tiše. Probudila jsem tě snad? Tak mluv, Muerty... Co jsem udělala špatně? |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Mírně se usměji a přisunu se blíž k tobě. Pomalu vztáhnu jednu ruku do míst, kde tuším tvůj obličej a jemně tě pohladím po vlasech. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Snad po mně nic nechceš... "M..Mohu pro tebe něco udělat?" zašeptám tiše, trochu provinile. Kdyby to šlo, svařím ti trochu mléka s bylinkami a kořením... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Odpovím s uličnickým úsměvem na tváři. Ruce si založím pod hlavu, očima se zadívám ke stropu a zhluboka dýchám. Čekám jestli tě napadne něco co by jsi pro mě mohla udělat. V hlavě se mi honí spousta myšlenek týkajících se mého poslání a budoucnosti, která mě čeká… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Všechno stihneš připravit tak akorát, jenom chvilku na to přijde Gorn, jako jeden z hostů a po něm ještě nějaký kopáč, silně zavánějící potem a špínou. Tomu může bejt tak 50 let, střední postavy v dobré kondici. Na sobě má hnědé, odřené kalhoty, vlněnou košili a pevné kožené boty. Během jídla mluví hlavně onen kopáč. Povídá Gornovi o situaci v dole, o rudě a o tom jak těžce se doluje. Také mluví o neustálém ohrožení důlními červy a vůbec o všem co se dolu týče. Vlastě ani nemůže mluvit o ničem jiném, jelikož v dole strávil posledních 8 let svého života v kolonii. Po nějaké době se mu podaří stočit řeč na trochu jiné téma, na téma Hornella a její postavení v táboře. Nijak se neskrývá svůj úmysl si tě na jednu noc od Rog-Harra a Gorna pronajmout… Gorn a Rog jeho návrhy nejprve odmítají, ale když potom nabídne asi dva tisíce za noc. Gornovi se zaleskne v očích, což může znamenat jen jeho souhlas. Rog-Harr na jeho poslední nabídku zachovává kamennou tvář a jako by o něčem zarytě přemýšlel. Za to Hornrlla, které se tento rozhovor týká se tváří odmítavě a kysele. Jako by se divila, že je nutné o tomhle vůbec mluvit, když odpověď je jasná.NE, dává tušit její tvář. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Rozesměji se s notnou ironií v hlase. Vážně mě nic nenapadá... Ale odpočinout si musíš... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Něco stylovějšího?“ Zeptám se a znovu se převrátím čelem k tobě. Přisunu se o něco blíže a jemně tě pohladím po vlasech a tváři. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "M...Muerty... Co to děláš?" zeptám se se zřetelnými stopami strachu v hlase. Ne, prosím... Vždyť je to jako... Ne... On nemůže být jako Gomez... Nemůže... Panebože, proč se to všechno motá jen okolo jednoho? Ne, to není pravda... On je jiný... Nezná mě... A nevypadá na někoho, kdo by tohle potřeboval... Udělal by to hned... A zbavil by se mě... On má jiné plány... Určitě... Ano, je to tak... Je ušlechtilý... Po tváři mi přeběhne letmý stín, který se snažím zakrýt neumělým úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Ještě n naposledy tě pohladím po vlasech a pak se odporoučím do říše snů. Tentokráte sebou nijak výrazně nešiju a ani neházím. Jenom pravidelně oddechuji. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro "Dobrou..." zašeptám a bezděky se tě chytím za ruku. Mám strach... Usínáš... Snažím se o to také, ale... Nejde to... Více mě nutí sledovat tě.... |
| |
| Nadcházející soumrak, symbolizující konec dalšího dne v Údolí dolů, sebou přináší černé mraky. Netrvá dlouho a na zem začnou dopadat první kapky vody, jenom několik chvil poté se spustí slejvák v plné síle… Ned ; Emidar Jelikož se Emidarovi v táboře záhadného Bratrstva nepodařilo najít nějakého Lestra, vydal se k večeru společně s Nedem zpět do jeho chajdy. Nedovi se podařilo sehnat prakticky vše co potřeboval a jelikož je to v jádru dobrák nabídl „nováčkovi“ Emidarovi přístřeší ve své chajdě. Samozřejmě za správnou cenu a pomoc s transportem zásob. Déšť je zastihl přibližně v polovině cesty k chatce, a tak není divu, že když se konečně dostaly do chaty, byly oba promočení na kost. Krátce poté co se oba dostanou do chaty a složí náklad, ozve se zaklepání a dovnitř vejde Diego. Nejspíše mu toto počasí také není příliš příjemné…. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Tlachání o dole mi nepřijde zrovna zábavné, ale je mi jasné že ten člověk toho tady o moc víc nepoznal. Stejně jako mnoho dalších byl hned po svém uvěznění v tomhle údolí poslán dřít do dolu a asi nemá moc velké ambice co se jeho budoucnosti týče… Nakonec z něho konečně vypadne nabídka ohledně Hornelly. Dva táci za jednu noc? To je tisíc pro mě…a bez námahy. Přemýšlím o jeho návrhu. Gorn jak se zdá se už rozhodl jeho nabídku přijmout. Nad čim ještě váháš, pitomče! Pokud Gorn nemá nic proti… Odpovím po chvíli staříkovi. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro S napětím se podívám na Gorna a můj pohled je plný vzdoru. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro S napětím se podívám na Gorna a můj pohled je plný vzdoru. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro „Tohle beru.“ Vydám ze sebe po chvíli a následně se pustím do bouřlivého smíchu, jaký to skvělý ochod jsem to udělal. Tisíc nuget a nemusím roto hnout ani brvou… |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro „Tohle beru.“ Vydám ze sebe po chvíli a následně se pustím do bouřlivého smíchu, jaký to skvělý ochod jsem to udělal. Tisíc nuget a nemusím roto hnout ani brvou… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Ujednáno, dva tisice za tuhle noc. Platí se předem. Oznámím nemytému kopáči naše rozhodnutí. Až potom se můj pohled sveze k zaražené a nevěřícně hledící Hornelle. Dobrej obchod, co řikáš? Zeptám se jí, jelikož si její výraz mylně vyložím. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Ujednáno, dva tisice za tuhle noc. Platí se předem. Oznámím nemytému kopáči naše rozhodnutí. Až potom se můj pohled sveze k zaražené a nevěřícně hledící Hornelle. Dobrej obchod, co řikáš? Zeptám se jí, jelikož si její výraz mylně vyložím. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Samozřejmě, ctění pánové.“ Odpoví na Rog – Harrovi podmínky a na stůl položí naditý pytel z černé kůže, kde je požadovaný obnos. Potom se vrátí ke své stále nedojedené večeři a rychle spořádá poslední zbytky jídla. Zdá se být nedočkavý... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Samozřejmě, ctění pánové.“ Odpoví na Rog – Harrovi podmínky a na stůl položí naditý pytel z černé kůže, kde je požadovaný obnos. Potom se vrátí ke své stále nedojedené večeři a rychle spořádá poslední zbytky jídla. Zdá se být nedočkavý... |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Tak takovouhle mám cenu. Dva tisíce. Dva tisíce za čest. Na tuhle noc do konce života nezapomene! Ale to asi nebude až tak dlouho... Výraz v mé tváři se změní. Zhluboka se nadechnu a zoufalství s evytratí. Tvářím se už jen smířeně s osudem. Konec konců, co nadělám? Jo, dobrej obchod. procedím mezi zuby. A zkoumám svého nastávajícího. Koukám jakou má postavu, vybavení, zbraně... |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Tak takovouhle mám cenu. Dva tisíce. Dva tisíce za čest. Na tuhle noc do konce života nezapomene! Ale to asi nebude až tak dlouho... Výraz v mé tváři se změní. Zhluboka se nadechnu a zoufalství s evytratí. Tvářím se už jen smířeně s osudem. Konec konců, co nadělám? Jo, dobrej obchod. procedím mezi zuby. A zkoumám svého nastávajícího. Koukám jakou má postavu, vybavení, zbraně... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Nakonec se starý kopáč doprovázen Hornellou odebere do pokoje, kde spala první noc Hornella. Vůbec mu nevadí, že tam není žádná postel, v dole si nejspíš přivykl na nepohodlí. Na dřevěný stůl postaví olejovou lucernu, kterou už před tím zapálil a která nyní slouží jako jediný zdroj světla v jinak tmavé světnici. Hladově si svoji společnici prohlédne a vyčkává co udělá. Patrně se domnívá, že tohle dělá celkem běžně, když s tím výslovně souhlasila… Rog – Harr nakonec zůstal sám sedět u stolu nad zbytky večeře… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Nakonec se starý kopáč doprovázen Hornellou odebere do pokoje, kde spala první noc Hornella. Vůbec mu nevadí, že tam není žádná postel, v dole si nejspíš přivykl na nepohodlí. Na dřevěný stůl postaví olejovou lucernu, kterou už před tím zapálil a která nyní slouží jako jediný zdroj světla v jinak tmavé světnici. Hladově si svoji společnici prohlédne a vyčkává co udělá. Patrně se domnívá, že tohle dělá celkem běžně, když s tím výslovně souhlasila… Rog – Harr nakonec zůstal sám sedět u stolu nad zbytky večeře… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Chvíli stojím se založenýma rukama a pobaveně sleduju, jak ten hlupák čeká, že něco začnu sama. Hm. Takovejch peněz jsi zaplatil...Anakonec tu jen budeš spát na zemi? Prosím, já klidně odejdu, zamknu tě tu..Máš to tu jako hostinec. ušklíbnu se a přemýšlím, jestli by mi opravdu prošlo jen tak odejít a nechat ho tam. Nemám ho radši praštit po hlavě? Ale to by si pak stěžoval a chtělpeníze zpátky... Pomalu k němu přijdu, obejmu ho s krajním odporem kolem ramen a začnu jemně kolíbat. Něžně mu do ouška zašeptám: Pověz mi, krasavče, už jsi někdy uvažoval o tom, že by ses stal eunuchem? |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Ne...“ Odpoví nechápavě a pak přitiskne svoje rty na tvé a spojí je v polibku. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Jen tak mimochodem mu podrazím nohy a oba žuchneme na zem. Zadoufám, že se praštil do hlavy a omráčil se, ale pokud ano, není to moc poznat. Na chvíli jsem se ale osvobodila od jeho ohyzdné tlamy a můžu mluvit. No tak jednou to musí být poprvé. řeknu sladce a vytasím nůž. Zatímco na něm obkročmo sedím, abych mu co nejvíce zabránila v pohybu, přitisknu mu nůž na hrdlo. Protože by každý v tomhle prokletém místě měl vědět, že kovářka Hornella není žádná děvka! A že každý, kdo by ji kdy chtěl zneuctít, za to zaplatí životem.. nebo mužstvím! zasyčím, téměř zavrčím. Pak se zase trochu zklidním. Co si vybereš ty? zeptám se, jako bych se ho ptala, zda chce chleba nebo rohlík. Nůž mám připraven, svaly zatnuté, během vteřiny můžu dokonat co je potřeba, jen až si zvolí. Udělám to rychle... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Chci to, co sem si zaplatil.“ Odsekne po krátkém zvažování svých možností. V jeho očích není vidět ani náznak strachu, což může znamenat, že je buď hodně opilí, nebo něco skrývá, nebo také obojí… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Dojde mi trpělivost. Napřáhnu se a... praštím ho jílcem nože silně do spánku. Když se ujistím, že je v bezvědomí, svalím se na okamžik na podlahu zcela bezradná. Co teď? Rog-Harr mě zabije...Ale ne! Nebude mu vracet ty peníze, je to pokuta za chtíč! Je tu někde pranýř? zapřemýšlím. Rozhlédnu se po místnosti, jestli nenajdu provaz. Pokud ano, svážu pro jistotu omráčenému ruce i nohy pro případ, že by se vzbudil... |
| |
| Když moje "přehlídka kouzel" skončí z posledních sil se došourám k domům mágů které sou na jakémsi kopci uvnitř jeskyně.......zcela unaven lehnu na postel a i když si připadám že spím ve stoje začnu přemíšlet Takovýhle první den jsem určitě nečekal. I když je to velice namáhavé tak se mi to líbí. Přece jenom je to čest učit se od jednoho z největším mágů v Myrtaně. Potom se schoulím a zkusím usnout ale ještě předtím mě napadne Magie asi není tak mocná jak sem si myslel když se ani Corristo neubránil .......... ale nadruhou stranu já můžu bít lepší než můj mistr S takovouto pošettilou myšlenkou v hlavě usnu |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Ráno, když se probudím rozhodnu se podívat za Hornellou a kopáčem, který by už měl být pryč. Říkal jsem přeci jen na jednu noc... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Druhý den ráno čeká Hornellu nepříjemné probuzení, jelikož na místě kde v noci nechala ležet svázaného kopáče nyní stojí Rog – Harr. Ve tváři se nijak nesnaží skrývat vztek a rozhořčení. Kopáče není nikde vidět. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Druhý den ráno čeká Hornellu nepříjemné probuzení, jelikož na místě kde v noci nechala ležet svázaného kopáče nyní stojí Rog – Harr. Ve tváři se nijak nesnaží skrývat vztek a rozhořčení. Kopáče není nikde vidět. |
| |
| Další den ráno. Obloha nad většinou Údolí dolů je stále zatažená a černé mraky slibují další déšť. Zkrátka počasí pod psa, naprosto nevhodné k cestě mimo bezpečí „domova“ či k nějakým výpravám. Přesto se našel jeden muž, který se navzdory počasí rozhodl nepozměnit své plány a časně z rána, kdy většina lidí ještě spí se vyrazil mimo bezpečí tábora. Gorn, ostřílený snědý bojovník, se vydal na svou dlouho plánovanou výpravu…sám. Není ovšem jediný, kdo dnes vstával brzy. Irtius, jeden z přeživších kouzelníků kruhu ohně si také přivstal, aby se mohl věnovat svému studiu magických umění… |
| |
| Za časného rána vstanu a jemně se protáhnu a odejdu z prostoru vyhrazeného mágům až dolů na onec jeskyně. V době kdyby už mělo vycházet slunce které je dnes bohužel zakryto dešťovýmy mraky se porozhlédnu po tom místě kde má údajně být číhavec ......... když ho po chvíli uvidím zamířím tam ale jakmile se přibížím na dostatečnou vzdálenost začnu bít opatrný. Tak tohle taková zkouška jestli sem se za ta tu dobu něco naučil , už kvůli mému zdraví doufám že ano . Když sem tak dvacet metrů od něj začnu si připravovat kouzlo (ohnivá koule) a když popojdu o pět metrů dál tak jí vypálím přímo na něj a hned si začnu připravovat další ...... |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Jen okamžik zadoufám, že to nebyla chyba, ale brzy zjistím, že doufání bylo zbytečné. No, co si vymyslíš? Zaskučím a zvednu se na nohy. Co jsi s ním udělal? Měl jít na pranýř... trochu zaváhám. To jsem asi neměla říkat... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Matně si vzpomenu, kde je spínač otevírající vchod do téhle místnosti a když se k němu po pár minutách pátrání dostanu, stisknu ho. Až potom si uvědomím jak to mohlo být riskantní, ale na takové úvahy je už trochu pozdě… |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Teď, když o tom přemýšlím, měl jsem raději jít s ním. Alespoň bych nemusel řešit problémy do kterých mě dostala Hornellina horká hlava. A teď se ještě ptá co jsem s ním udělal. CO jsem měl dělat?! Pustil sem ho a ještě sem mu musel vrátit peníze a reparaci, když nedostal za co si zaplatil. V obličeji přímo zuřím a jen s těží se ovládám, abych na tebe nevztáhl ruku. Stejně by to asi k ničemu nebylo. A teď mi laskavě řekni co to do tebe zase vjelo. Dám ti trochu prostoru k obhajobě, než přejdu k samotnému rozsudku. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Samotnou mě zaskočí, s jakou silou říkám ta slova. Není v tom ani omluva, ani lítost, ani strach, ani jakákoliv jiná emoce. Je to vysvětlení, hrozba, ozvěna laviny dole v údolí. Stojím vzpřímeně a hledím ti do očí, bez emocí. Pohled, jaký by meč upřel poté, co by vysvětlill, že má ostré ostří. |
| |
| Irtius – Nový Tábor Ráno po probuzení a skromné snídani jsi se vypravil na místo o kterém ti pověděl Cronos. Na místo, kde by jsi mohl cvičit svoje schopnosti v praxi. Jediným problém o kterém se ti Cronos zmínil je nějaký Číhavec.
Místo se nachází za jezerem v jehož středu stojí místní hospoda a dá se tam dostat hned několika způsoby. Buď doplavat, nebo jezírko obejít. Vzhledem k tomu, že jezero není moc velké zvolíš suchou cestu. Když po nějaké té půlhodince dojdeš k cíli své cesty, hlídanému zmíněným Číhavcem, zastavíš. Živočich stojí asi třicet metrů od tebe na nějakém skalním útesu a sleduje vodní hladinu, jestli tam neplave jeho snídaně. Jakmile popojdeš ještě o pár metrů blíž, na dosah tvého kouzla, zapraskají ti pod nohami nějaké větvičky a tvor si tě konečně také všimne. Otočí k tobě slizkou hlavu plnou malých, ale ostrých zoubků a varovně zavrčí. To už si, ale odříkávaš formuli pro vyvolání ohnivé koule, jejíž zárodek se už dá pozorovat ve tvých rukou. S vypjetím sil ji nechám narůst do úctyhodné velikosti a jakmile se tvor rozhodne zaútočit, vypálíš. Koule spíše dílem náhody, než tvými schopnostmi zasáhne těžkopádně se přibližujícího číhavce do krku a následně se rozšíří po celém jeho těle. Zvíře ihned jak si uvědomí bolest, začne vydávat příšerné skřeky, válet se po zemi v marné snaze uhasit magické plameny stravují jeho tělo. Netrvá dlouho a z číhavce zbude jenom snůška spáleného, nevábě zavánějícího masa… |
| |
| Když se dívám jak je můj bývalí nepřitel spálený na uhel.Přijdu k hromádce spáleného masa a udivený tím co už dovedu, se hrdě napřímím ale pak si vzpomenu na ten pohled kdy letěla koule a sám Innos mi pomohl trefit číhavce.... To bylo dosti těsné, ještě že nademnou Innos bdí. Ale nemůže se pořád spoléhat na něj...... S touto pravdivou myšlenkou začnu trénovat.Nejdřív se zkouším trefovat kouzli(ohnivý šíp a ohnivá koule) do kusu kamena který sem sám dal do správné pozice pak chvíli odpočívám a nakonec cvičím abych měl lepší výdrž a mohl kouzla sesílat déle. Tento koloběh se opakuje pár hodin (5až 6). Když už jsem celý rozlámaný a dokážu se už aspoŇ párkrát trefit JDu za svím MIstrem. Jdu pomalu protože mě všechny části těla bolí. Když už jsem skoro u něj narovnám se abych nevypadal jako úplný šupák a pak MIstra pozdravím. Dobrý den mistře Adanos s vámi. Už jsem vyklidil to místo o kterém jste mi říkal. Dnes jsem i trochu trénoval ale nějak mi to nešlo. Budeme dnes něco nového dělat ??? |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Pleteš se. Ta část života, kdy jsi byla svobodná kovářka, je už za tebou. Ted patříš mě, i když jen dočasně a Já mohu prodat vše co uznám za vhodné. Zařvu vztekle, ale pak se trochu zklidním. Kopáčoj sem musel vyplatit tři tisíce za nedodržení obchodu. Tobě teď dám čas do Gornova návratu, abys je získala a je mi jedno jak. Za to ti můžu slíbit jen to že tě nikdy neprodám, nepronajmu a ani nikomu nepůjčím pokud s tím nebudeš výslovně souhlasit. Není to nabídla, nebo téma k diskuzi. Je to prosté oznámení a možnost jak můžeš předvést svoje schopnosti. Teď jestli už nemáš co říct, mazej uklidit a připravit snídani. Dodám nakonec a čekám jestli nemáš ještě něco na srdci… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Už se déle nezdržuju řečmi. Pustím se do úklidu a shánění potravin na snídani. Dávám si záležet, protože si uvědomuju, že jsem svým skutkem nadělala mnohem víc problémů tobě, než tomu, komu jsme měla v úmyslu. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Venku před Horskou pevností jsou na jedné doutnající hromadě navršeny mršiny zabitých harpií. Není pochyb, že ta hromada je původcem onoho zápachu. Lester je v knihovně ve druhém patře a věnuje se rozjímání v knihách… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Venku před Horskou pevností jsou na jedné doutnající hromadě navršeny mršiny zabitých harpií. Není pochyb, že ta hromada je původcem onoho zápachu. Lester je v knihovně ve druhém patře a věnuje se rozjímání v knihách… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Nevím jestli Aline ještě spí, nebo ne, ale nehodlám ji rušit. Místo toho vyhledám Lestra, který podle všeho očekávání v knihovně ponořen do starých spisů. „Tak tohle je teď celý tvoje.“ Zavolám jakoby na pozdrav s jistou ironií v hlase. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Co když...? Hlavou se mi začínají honit ty nejnepříjemnější představy, dokonce z něčeho začínám podezírat Lestera. "Muerty?" zašeptám, jako by někde v místnosti byl snad skryt neviditelný, poblíž mě, jako by mě mohl slyšet... Připadám si jako malé ustrašené dítě, jako když jsem sdorazila do tábora a nevěděla, co se mnou bude, jako když jsem čekala na první noc s Gomezem... "Muerty!" zakřičím, však bez odezvy. Zachumlaná do pláště vstanu a rozhlédnu se po místnosti, znovu a znovu těkám očima z rohu do rohu, ale nic nenacházím. Nebo spíš nikoho. Zato se mi podařilo najít dveře, jen nevím, jak je otevřít. Se slzami v očích se svezu na zem a opřu se o ně. A jsem znovu jako ve vězení... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Celou pevností se line zápach spáleného a škvařícího se masa a peří. Venku před Horskou pevností jsou na jedné doutnající hromadě navršeny mršiny zabitých harpií. Není pochyb, že ta hromada je původcem onoho zápachu. |
| |
| Irtius – Nový Tábor „Dobrá práce.“ Pochválí tě Cronos. „Teď můžeš jít.“ Odbude tě s tím, že už pro tebe nic nového nemá a že si můžeš jít po své práci. Po krátké odmlce se mág vydá plnit své povinnosti Strážce rudné haldy, spočívající v pravidelných obchůzkách… |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro „To si piš. Až padne bariéra bude mi tohle celý patřit.“ Odpovím pyšně a z náprsní kasy vytáhnu zažloutlý kus pergamenu, který mi zaručuje vlastnická práva pevnosti. Papír nese podpis samotného krále, takže pochybuji, že se moje práva pokusí někdo zpochybnit. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Z toho zápachu všude kolem se mi zvedá žaludek a štípou mě oči. Vím, že musím bý silná, že bych se měla snažit se vším vyrovnat, ale je toho na mě nějak moc. A ten smrad mě skutečně složí na kolena. Pověstná kapka, díky které pohár trpělivosti přeteče. Zalesknou se mi oči a chvíli tam v klubíčku pláču. Nechal mě tady samotnou, udělal to schválně! Měla jsem zůstat s Larisou! Neměla jsem chodit ven! Neměla jsem ho poslouchat! Měla jsem ho nechat umřít! Až po pár minutách, kdy nevnímám okolí a jsem naprosto ztracená, se ve mně něco vzbouří a nařídí mi aspoň trochu se vzpamatovat. Rukou si odhrnu vlasy z očí a letmo setřu slzy, ale ještě nějakou chvíli bude trvat, než se odvážím zvednout hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Ironicky se ušklíbnu, otočím se a nechám Lestera jeho práci. Projdou chodbou až do věže, kde jsou dva žebříky. Jeden vede do přízemí a druhý do dalšího patra pevnosti. Rozhodnu se jít dolu a porozhlédnout se po nějaké té snídani. V přízemním patře je stále silně cítit zápach spáleného masa a peří. Naštěstí si můj nos tomu pachu už trochu přivykl. Po chvilce rozhodování se vydám zpět ke knihovně a skryté místnosti, jenž mi posloužila jako ložnice.. |
| |
| Srub za Starým táborem Trochu jsem doufal, že se do chaty dostaneme, ještě než začne pršet. Ne že by mi trocha vody vadila, ale některému zboží to příliš nesvědčí. „No konečně.“ Uleví se mi, když se na kůži promočený dostanu do své chaty a ani zboží na tom není tak špatně. Rychle to složím na několik zvířecích kožešin a postupně začnu třídit a rovnat do truhel a polic. Emidara, který mě následoval si nyní nijak zvlášť nevšímám. Stejně mi s tím nemůže nijak pomoci. Na třídění není nic těžkého. Stačí to jenom naskládat do správných truhlic, posléze polic a co zbude se vždycky dá nacpat někam do kouta. Po chvilce práce se ozve zaklepání a po chvilce bez vyzvání vstoupí Diego. Popravdě mě to ani moc nepřekvapí, jelikož i on je jenom člověk. „No hoši já jdu spát. Dorána můžete zůstat tady.“ Rozloučím se s Emidarem a Diegem a hned potom zamířím do ložnice, kde si lehnu a zavřu oči. S mečem v ruce pod přikrývkou a dýkou pod polštářem předstírám spánek. Ne, že bych snad Diegovi nevěřil, ale Emidarem si ještě jist být nemohu…. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Sama se vrátím do svého koutku, něco žvýkám a chvíli odpočívám se zadumaným výrazem. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Až do poledne máš volno. Dodám po snídani směrem k tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Tři tisíce...jak můžu tak naryhlo získat tři tisíce? Na to jedna umrněná dýka stačit nebude...ale kde vzít víc železa? Zvednu se a jdu se projít po vesnici. Dívám se po místních lidech, co dělají, jak vypadají jejich nástroje. Proč bych měla jen vytvářet nové věci? Když jiné ještě mohou sloužit, jen by potřebovaly pár úprav... Copak tu nikdo nemá koně? A býčci nepotřebují kroužek do nosu? |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Po chatrčí velitele banditů Larese je jedna chatrč před níž postává nějaký holohlavý muž ve věku kolem 30 let, v ruce drží ručně ubaleného pointa trávy a vesele si pokuřuje. Na první pohled je jasné, že není členem tohoto tábora. Na sobě má šedivou košili, chrániče ramen a kolem pasu bederní roušku s nějakými symboly… Západní strana jeskyně je obývaná žoldáky. Ti toho na práci mnoho nemají, sice se mezi nimi najdou nějací obchodníci, nebo řemeslníci, ale své činnosti se mnoho nevěnují. Spíše jenom postávají a čekají na rozkazy a starají se o bezpečnost mágů vody. Mezi oběma částmi jeskyně je rudná halda hlídaná jedním mágem v modrém rouchu. Venku na malém ostrůvku na kraji jezírka stojí dvouposchoďová budova místní hospody. Její vchod je hlídán dvěma vyhazovači. Nedaleko hospody je přehrada a pod ní rýžová pole, na kterých pracuje množství rolníků. Polím šéfuje rýžový Lord. Cestou na druhou stranu od hospody se dá dojít až k rudnému dolu… Kus za táborem směrem k dolu sedí na nějakém pařezu jeden starší bandita. Sedí a hledí někam do dálky…své okolí moc nevnímá. Nikde v táboře a ani v jeho nejbližším obydlí není vidět žádné chovné, nebo domácí zvíře… Nástroje používané v řemeslných činnostech a na polích či v dolech jistě zažili už lepší časy, ale svůj účel stále plní. Zbraně banditů také nejsou zrovna nejlepší kvality a jistě by jim malá oprava neškodila, otázkou ovšem je jestli není výhodnější koupit zbraně nové, než dávat opravovat ty staré. Žoldáci jsou na tom se stavem zbraní o mnoho lépe, jejich zbraně jsou velice dobře udržovány… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Přijdu k banditovi a významně si odkašlu. Dobrý ráno, člověče. Koukám, co tu tak sedíte jak tělo bez duše? Můžu vidět vaši zbraň? I ta už zažila lepší časy, že? Můžu vám nabídnout opravu. Bude to mnohokrát levnější než kdybyste kupoval novou, ale na kvalitě nepoznáte rozdíl od nové, to vám zaručuju. řeknu s vřelým úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Posaď se, možná je tu něco co by jsi pro mě mohla udělat. Krom té opravy...“ Vyzve po nějaké době usilovného přemýšlení a pohledem ukáže na pařez hned vedle toho na kterém sedí. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Koneně někdo, kdo není sprosťák..snad... Tohle bych opravila za dvacku, bude to maličkost. když mne vyzve, abych se k němu posadila, nasadím trochu ostražitý výraz, přeci jen už mám své zkušenosti. Nakonec se ale ovládnu a zdvořile si přisednu, ovšem tak, abych se ho ani milimetrem svého těla nedotýkala. Co pro vás ještě můžu udělat? |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Mluví klidně s pohledem upřeným někam za tebe. „Šla bys do toho?“ Zeptá se přímo. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Ale...kdybys třeba vyřídil svým známým, že bych s opravou meče mohla za drobný příplatek vytvarovat hlavici, nebo třeba i celý jílec, dle jejich gusta... rozhodím rukama v gestu "pak by bylo vše krásnější/to by mohlo být výborné/mohlo by se blýsknout na lepší časy". A pak mě optimismus zase přejde a zachmuřím se. A dívám se kamsi vedle jeho boty, abych nemusela vidět zklamání v jeho očích. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Vyslechni mě a pak se rozhodni.“ Docela mile se usměje. „Jediné co bych od tebe potřeboval, abys mi pózovala pro moje díla. Co budeš mít na sobě bych nechal na tobě. Jen by se od toho odvíjel tvůj plat. To víš, aby se daly obrazy prodat musí na nich něco bejt. Bohužel o zátiší s mrchožroutama, nebo a západ slunce není moc zájem.“ Na chvilku se odmlčí. „Naoplátku bych ti mohl trochu vypomoci. Krom peněz za pózu ti mohu poskytnout i něco víc. Informace všeho druhu, zdarma, nebo přímluvu u vlivnějších lidí a další,… .“ Opět se odmlčí. „Samozřejmě, pokud budu s opravou zbraně spokojen, doporučím tě přátelům.“ Dokončí trochu z jiného soudku. Víc už neříká a nechává tě, aby sis to mohla promyslet. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro A o co by byl větší zájem než o mrchožrouty?...No ale stálo by za pokus i něco... Myslíte, že byste chtěl malovat kovářku v akci? Výheň dokáže vytvořit velice zajímavou hru stínů...Jsem ochotná nechat se namalovat jen v tom, co mám právě na sobě. Ale nakonec by to možná... Mohlo mít i další efekt. Kdyby mi to přineslo zákazníky, odváděla bych vám samozřejmě část výdělku z každého výrobku. tázavě se na něj podívám. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Spíše jsem myslel nějaké lesní zátiší s tebou v roli lesní víly, nebo scenérii s vodopádem, kde by jsi účinkovala jako mořská panna. Kovářka v akci mě sice nenapadla, ale možná by z toho mohlo něco být.“ Na chvilku se zamyslí, jak by to asi mohlo vypadat. „Pokud je mi známo, nemáš vlastní kovárnu a nevím jestli by kovář nechtěl nějakou provizi i pro sebe, kdyby s tím souhlasil. Taková provize by samozřejmě snížila tvůj i můj podíl.“ Vysouká ze sebe, jelikož má s Rogg – Harrem své zkušenosti. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Před kovárnou se trochu opláchnu ve vědru studené vody a pak zamířím rovnou do kovárny. Mám tam na opravu výbavu toho kopáče, kterého Hornella tak ponížila. Ale co je to jenom mezi nimi a jí se do toho nepotřebuji vměšovat. V kovárně si nejprve prohlédnu starý krumpáč, abych zjistil co mu vlastně schází. Pak následuje i prohlídka zbytku hornického vybavení. Nakonec se rozhodnu začít s krumpáčem, násada by potřebovala vyměnit a ani železo na jejím konci není v nejlepším stavu. Nejprve sundám násadu a pak samotné železo očistím a vložím do výhně. Chvíli potrvá než se železo rozpálí do ruda a já mam zatím čas si připravit další nástroje. Těmi je kovářské kladivo, perlík, kleště a další. Vše si vyrovnán na dřevěnou pracovní desku, abych to měl po ruce. Když je železo konečně rozpálení k mé plné spokojenosti, vyndám ho a položím na kovadlinu. Potom vezmu do ruky kladivu a s jeho pomocí začni tvarovat krumpáč do uspokojivého stavu. Když po nějaké době skončím, celé dílo vložím do vědra s vodou aby se zchladilo. Nakonec krumpáč ještě zabrousím, aby se dobře zakusoval do žil magické rudy. Jako poslední krom nasadím dřevěnou násadu a hotové dílo odložím stranou. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Aline, která ráno vypadala, že se každou chvíli zhroutí se rychle vzchopila nyní už se věnuje tomu co umí nejlépe. Nejdříve uklidila místnost, jenž kdysi mohla sloužit jako „černá kuchyň“, potom zbrojnici, knihovnu a pár dalších pokojů. Práce to nebyla těžká ani zdlouhavá, jelikož místnosti jsou povětšinou prázdné, snad až na nějaké dřevěné police plné prachu. Na vytírání podlah bohužel nemá čas a vlastně ani náčiní. Cor Muerty zatímco Aline uklízela, zařizoval kuchyň, respektive její zařízení. Lestr je celou dobu někde v horním patře pevnosti a věnuje své práci. Krátce po poledni je kuchyň z velké části zařízena. Vaření samotné už je na paní domu Aline. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Aline, která ráno vypadala, že se každou chvíli zhroutí se rychle vzchopila nyní už se věnuje tomu co umí nejlépe. Nejdříve uklidila místnost, jenž kdysi mohla sloužit jako „černá kuchyň“, potom zbrojnici, knihovnu a pár dalších pokojů. Práce to nebyla těžká ani zdlouhavá, jelikož místnosti jsou povětšinou prázdné, snad až na nějaké dřevěné police plné prachu. Na vytírání podlah bohužel nemá čas a vlastně ani náčiní. Cor Muerty zatímco Aline uklízela, zařizoval kuchyň, respektive její zařízení. Lestr je celou dobu někde v horním patře pevnosti a věnuje své práci. Krátce po poledni je kuchyň z velké části zařízena. Vaření samotné už je na paní domu Aline. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Lesní víla? Mořská panna? Já?!!!! Stará dojnice v roli křehké laně... No, ten návrh s vílami je věru zajímavý, ale obávám se, že...Ehm...By mi to nikdo neuvěřil,jestli víte, co tím myslím. Většina lidí si pod pojmem víla představí drobnou štíhlounkou blondýnku s bělostnou pletí, ne robustní hromdopolici s mozoly na rukou a kůží trochu zarudlou od výhně... Ale chápu že by s provizí mohl být trochu problém... O svůj podíl se nebojte, já bych to domluvila a třeba bych odevzdávala tři čtvrtiny svého (kdyby to bylo nutné). Ale věřím, že kdyby můj...mistr..zrovna neměl mnoho práce, měla bych jeho dílnu pro sebe a snad by mu nevadilo, kdybych byla během své práce namalovaná... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Usměje se malíř a opět se podívá někam do dálky. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Krátce po poledni se kuchyni dá konečně říkat kuchyň v tom pravém slova smyslu.V ohništi hoří oheň a na něm se ve velkém hrnci vaří voda. Když je hotovo a v pevnosti se nyní dá relativně dobře žít a ne jen přežívat, pozvu si Aline stranou. Potřebuji si s ní promluvit o jedné závažné věci a jelikož vím jak reagovala ráno, když sem neležel vedle ní, soudím, že bude lepší jí to říci předem. Aline… Začnu jemně …přivedl mě sem jistá povinnost, kterou musím vykonat. Usměji se a ukáži ti velký modrý válec. Mám již čtyři tyto kameny, zde jsem nalezl tento. Potřebuji ovšem najít ještě jeden, aby bylo mé poslání splněno. Mám ta už jen pár dní, a tak muset ještě dnes odejít. Neboj do dvou, nejdéle třech dnů se vrátím a pak budeme moci zůstat spolu. Tady se o tebe zatím postará Lester, je to dobrý člověk a můžeš mu věřit. Dokončím svůj monolog a láskyplně tě obejmu kolem ramen. Když máme loučení za sebou vrátím se do naší ložnice pro své věci a pak se vydám na cestu. Jdu rychle a neohlížím se, abych náhodou nezměnil názor ohledně svého poslání…… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Usměju se na něj. Kde vás najdu, až to domluvím? |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Usměje se malíř a znovu se zahledí někam do dálky. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Další klikatá cesta dolů z kopce a k večeru dorazíš ke Starému táboru. Brány do tábora jsou samozřejmě zavřené a před nimi stojí velké množství stráží. Od zatopení Starého dolu to není nic neobvyklého, stráže se bojí a útočí na každého kdo se k branám jenom přiblíží… Nedaleko brány stále stojí srub nezávislého obchodníka Neda, jestli je Ned doma nedovedeš určit. Vlastně ani nevíš, jestli tam stále žije, nebo jestli se tam teď nestěhovali stráže… |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Na jednom pultu v rohu místnosti je rozvinut zažloutlí svitek a na něm jsou načrtnuty tvary chráničů ramen a hrudi, které by se daly snadno doplnit k nějaké žoldácké či banditské zbroji, které všechny pocházejí z Wolfovi dílny. Mám práci, tak se zeptej za pár dní. Odpovím na tvou otázku ohledně kovárny a věnuji ti soucitný pohled. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ta doba, kdy jsi přišla na hrad ihned byla zaškolena do svých každodenních povinností je už dávno minulostí. Seraphia, která tu sloužila dávno před tebou ti všechno ukázala. Vlastně náplní tvého života zde bylo uklízení, vaření, mytí špinavého nádobí a plnění všech přání Rudobaronů. Hlavně jejich vůdce Gomeze, jeho pravé ruky Ravena, barda Bartolomeho a dvou dalších… O každém z nich jsi si za tu dobu udělal vlastní názor, ale vždy tě dokázaly něčím překvapit. O všech víš, že jsou to velice mocní lidé, kteří si mohou dovolit vše a jsou schopni všeho. Ty pro ně v podstatě nic neznamenáš, jelikož si kdykoliv mohou říci králi o náhradu. Samozřejmě za pár beden rudy. Rychle ti došlo, že jediný způsob jak přežít je plnit vše co je ti nařízeno, jinak by jsi mohla skončit jako ta co přišla jen pár dní po tobě…urazila Gomeze svým přístupem a ten ji za trest poslal do dolu na hraní kopáčům. Od Seraphii jsi se dověděla, že zemřela po jednom týdnu pobytu v dole na vyčerpání organizmu. Také jsi se dověděla několik podrobností o hygieně posádky dolu, které Seraphii při nějaké oslavě prozradil Ian, šéf dolu. Stráže se prý myjí několikrát do měsíce, když mají po službě....kopáči se prý myjí jednou za pár měsíců, jelikož dolování rudy v dole je jediné o co se musejí zajímat. Někteří z nich prý z dolu nevylezly už několik let… Nedávno není tomu ano půl roku od nynějších událostí přišly na hrad dvě nové konkubíny…Cathin, nějaká vražedkyně z vnějšího světa a Artia, mladá sotva šestnáctiletá dívenka. Obě se ihned skamarádili se Seraphií, se kterou jsi si ty nikdy nepadla moc do oka. Byly jste jenom kolegyně nic víc mezi vámi nebylo. Stejný vztah jsi vlastně udržovala ke všem svým koleginím. Ty dvě dívky Cathin a Artia sem moc nezapadly. Artia se velice snažila předstírat, že se jí tu líbí, že ji to s Gomezem baví, ale opak jest pravdou. Kolik nocí probrečela do polštáře? Kolikrát jsi ji viděla s kruhy pod očima drhnout podlahu, jelikož celou noc nespala? Cathin na tom nebyla o nic lépe, zvláště poté co si ji Raven od Gomeze pronajal, aby ji mohl v posteli využívat jedině on… Pár měsíců to mezi vámi celkem šlo, konala se jedna oslava na Gomezovu počest a pak pár dalších menších večírků určených jen k pobavení rudobarnonů. To vše se změnilo před pár dny, kdy ke Gomezovi dorazila zpráva o přepadení dodávky zboží z vnějšího světa. Spolu se zbožím byla unesena i jedna z vašich nových kolegyň. Za přepadením stály jako obvykle bandité z Nového tábora a jednotce velel Gorn a Rog - Harr. O obou mužích jsi už slyšela své…Gorn, velice zdatný válečník a Rog – Harr, velice zručný kovář. Oba mají slabost pro ženy a o Gornově slabosti ti kdysi vyprávěla Seraphia. Na podrobnosti toho si už, ale moc nepamatuješ… Krátce po této strašné zprávě přišla ještě jedna, mnohem horší. A právě ta druhá zpráva značně ovlivnila tvůj život. Zpráva se týkala zatopení Gomezova dolu vodou. Přežila jen hrstka lidí a nikdo o tom nemůže říci moc podrobností. Prý kopaly moc hluboko až narazily na spodní vodu, která následně zaplavila celý důl. Nosné trámy voda smetla, vzpěry se zřítily,… Gomez ihned vydal nějaké rozkazy, které jsi ty ani jiná z žen neslyšely. Mágové ohně prý byly proti, a tak je Gomez obvinil ze zatopení svého dolu, což byla samozřejmě lež a pak je nechal povraždit. Zmatku, který následně zavládl ve Starém táboře využila Artia, Cathin a Serphia k útěku. Artii a Serphii na útěku zasáhlo pár zbloudilých šipek, ovšem vystřelených z těžkých válečných kuší, čili neměly sebemenší šanci. Cathin se útěk podařil, ale kam utekl ti doposud není známo. Ani ty jsi nepromarnila příležitost utéci k útěku z tábora. Všechno je pro tebe lepší, než tam být ještě den. Na balení nebyl čas. Nějakým zázrakem se ti podařilo uniknout z tábora aniž by si tě někdo všimnul. Zpráva o zatopení dolu se roznesla rychle a zpráva o vyvraždění mágů snad ještě rychleji. Obě tyto zprávy vyvolaly značnou nenávist vůči příslušníkům jiných táborů v současně pobývajících ve Starém táboře… Utekla jsi severní branou, což je jediné co si z onoho útěku pamatuješ. Pak si vzpomínáš na bloudění po lese… Nyní jsi na útěku již celé dvě hodiny a nezdá se, že by tě někdo pronásledoval. Momentálně jsi našla útočiště v takovém malém údolíčku kousek od Starého tábora. Shodou okolností tam našla i jedna tvá kolegyně se kterou jsi sloužila na hradě je to Aline. Je to jihovýchodním směrem máš takové tušení. Jenom kousek za branou na skřetí území kam se strážci moc netoulají. Není tam bezpečno. Místo které jsi našla z cela jistě slouží jako lovecký tábor v současné době neobývaný. To můžeš snadno poznat jelikož v jeskyni, jejíchž vchod je jenom kousek od tebe jsou dvě lůžka bez přikrývek a několik prázdných beden. Venku z jeskyně je na malém plácku, ze všech stran obehnaného vysokými skalisky, několik lavic a v jejich středu vyhaslé ohniště…. Když tak sedíš na jedné z lavic, konečně si uvědomuješ nedostatky ve svém únikovém plánu. Na sobě máš totiž jenom svoji pracovní uniformu, která je složena z kožených tanga kalhotek, podprsenky bez ramínek, podvazkového pásu a kožených bot na podpatku. U sebe máš nějaký nůž, který se ti podařilo získat těsně před útěkem. Krom toho o světě mimo zdi Gomezovi rezidence nevíš absolutně nic. Jenom víš, že někde leží dva další tábory a že na každém kroku číhá nebezpečí… Aline není na dlouhé povídání, stejně není o čem moc mluvit, jelikož jste obě žili poslední rok pod jednou střechou. Na místo toho, aby se Aline vyptávala Larii na motivy jejího útěku, rozhodla se udělat něco pro zahřátí – rozdělat oheň. Rozlámat velkou dřevěnou bednu na malé kousky bylo jí nedalo mnoho práce, ovšem stálo ji to podpatky na obou botách a mnoho sil…Rozdělat oheň se jí ovšem nepovedlo. Už to jsou pomalu dvě hodiny od doby co jste se sešli v malém údolíčku na okraji skřetího území, jenom kousek od starého tábora. Larisa stále sedí na lavici a snaží se trochu zahřát, namísto toho Aline se stále snaží najít něco co čím by mohla rozdělat oheň, nebo něco do čeho by se mohla obléci. Ani jedno se jí ovšem nedaří. Kolem vašeho úkrytu jsou jen vysoké skály na kterých toho moc neroste a ani ten strom co roste u jedné stěny vašeho úkrytu nemá moc hojné listy. Ani cesta z úkrytu nepřinesla ovace, jelikož kousek na jednu stranu je něco jako brána do skřetího území ve které hlídají dva Strážci z tábora ze kterého jste utekly a směrem na druhou stranu můžete spatřit smečku Wargů, černých vlkům podobných psů s dlouhými ostrými tesáky. A dál za nimi jsou už jenom skřeti… Jenom několik desítek minut poté co se Aline vrátila do bezpečí k Larise, jste měli obě možnost zaslechnout zvuky bouchání kovu o kov a nějaké výkřiky. Jako by někdo bojoval a to ze strany ke Starému táboru….že by se orkové rozhodly prověřit posádku u brány, nebo je za tím někdo jiný? To zůstává otázkou. V každém případě celí boj netrval ani pět minut… Krátce poté co utichne zvuk boje se Aline vydá na menší obhlídku. Přece jen je dobré vědět s kým máte tu čest, ono s lidmi by se možná dalo nějak dohodnout, ale orkové by znamenaly jistou smrt. Aline opatrně vyjde průchodem z tábora skoro ven na cestu. Nevyjde až ven, jelikož zaslechne nějaké kroky. Kroky nejspíše jedné osoby jak se rychle přibližují k táboru. Když se ještě trochu odváží, může spatřit muže s holou potetovanou hlavou,dobře stavěnou postavou se širokými rameny. Muž je oděn do tuniky na které je vymalováno mnoho ornamentů, dále má na sobě těžké pancíře chránící mu hruď, ramena, předloktí a další končetiny. Na zádech nese těžký válečný samostříl s toulcem šipek. Dále má obouruční šavli… Aline si nemůže nevšimnout čerstvé krve na jeho zbroji ani jeho vážně poraněné ruky. To ovšem nic nemění na tom, že by vás obě dokázal bez nejmenších problémů zabít, kdyby bna to přišlo. Matně si může vzpomenout, že podobné lidi už kdysi viděla. Tedy podobné, podobně oblečeného člověka. Je to už nějakých pár měsíců a neměl na sobě žádný pancíř. Téměř s jistotou může říci, že se jedná o nějakého vysoce postaveného templáře ze Sekty… Templář, nebo kdo to vlastně je míří stále k Aline. Ta se neposlední chvíli rozhodne varovat přítelkyni, jenž tam zůstala. Ono vlastně kam jinam utéci, aby nebyla zpozorována… Asi vteřinu na to co se Aline vrátí do tábora se obě rozhodnete rychle schovat v jeskyni. Tedy ne že by to k něčemu bylo, ale alespoň vám to dá několik málo vteřin na rozmyšlení co dál. Někdy během doby, kdy Aline mluví s tím mužem venku tě přepadne únava a ty stočená do klubíčka usneš. Nevíš jak dlouho jsi spala, ale když se probudíš Aline i cizinec jsou již pryž. Je ti zima a žaludek se ti svírá hlady. Před jeskyní, kde jsi nalezla úkryt je vyhaslé ohniště, starší chléb, sýr a lahev s vodou. Zřejmě to tu někdo nechal úmyslně…v rohu údolíčka se ještě povalují Alinini zničené boty.. |
| |
 | soukromá zpráva od Larisa pro Nesnažím se navázat nějaký kontakt, neprohodím jediné slovo. Jediné co mi dělá starosti je můj život. Bez jídla dlouho nevydržím a navíc..nemám kam se vydat. Potřebovala bych nějaké oblečení, ale kde ho vzít? Pohlédnu směrem, kudy tuším bránu ke skřetům. Musím se odsud nějak dostat…dříve než mě tu najdou. Smutně pohlédnu na dívku před sebou a položím hlavu na svá kolena. Hodnou chvíli ji jen pozoruji a najednou něco zaslechnu. Znovu pozvednu hlavu a zbystřím. Do háje, měli by jsme zmizet. Uvědomím si a věnuji Aline vyděšený pohled. Ta však neváhá a odeběhne se podívat co se děje. Netroufám si odejít za ní a tak raději zalezu do jeskyně. Netrvá to dlouho a přepadne mě únava. Nějak jsme si jistá, že pokud bude potřeba, Aline mě vzbudí. Jaké je mé překvapení, když se probudím a ona nikde. Jediné co najdu, je trochu vody a něco k snědku. Smutně skloním hlavu a chuť k jídlu mě přejde. Hlad je ale silnější a tak trochu do sebe vecpu a zapiji to douškem vody. Rozhlédnu se kolem sebe a ta samota je čím dál nesnesitelnější. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jak tak sedíš pomalu se ti v hlavě vybavuje jeden obraz. Je to mapa zdejší kolonie, kterou jsi kdysi dávno viděla na stole v Gomezově pokoji, když s tebou skončil. Vzpomínáš si, že někde poblíž vchodu na skřetí území bylo jakési údolíčko, to by mohlo být to, ve kterém se právě nacházíš. Pak si také matně vzpomínáš, že velká část mapy od údolí na sever chybí. Zřejmě tu oblast nikdo nezmapoval... Také si vybavuješ, že kdybys se vrátila branou zpět do „civilizace“ k táboru a držela se cestě a na rozcestí se vydala z kopce mohla by jsi dojít k nějakému lovci, výrobci šípů o kterém ti jednou vyprávěl Diego. Seděli jste tehdy z Diegem na okraji postele, ty jsi byla nahá a neupravená po prohýřené noci, on jenom v šortkách…věděla jsi, že toho čestného muže něco trápí a tak jsi naslouchala jeho vyprávění o životě v Kolonii, škoda jen že jsi tehdy neposlouchala lépe. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Můžu se vydat na sever,ale co mě tam čeká? Kdo ví? Určitě tam někdo byl, ale můžou tma být další skřeti a i zvířata. S dýkou se nikam nedostanu. A co druhá možnost? Možná by mělo smysl se tam vydat. Třeba by mi pomohl, ale jak mu vysvětlím své oblečení? Určitě pozná, že jsme utekla a zavolá jim. Smutně si povzdechnu, ale vezmu zbytek jídla i vody a neváhám se vydat tedy za tím mužem. Ačkoliv jsem si myslela, že jsme pevně rozhodnuta, srdce mám až v krku. Nervozita stále stoupá a strach mi nedovolí normální chůzí. Spíše se držím ve stínu a mimo hlavní cesty a hlavně z dohledu tábora, kde jsem musela sloužit. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Vedle srubu je jakási ohrada kolem dlouho neobdělávaného políčka v jehož rohu stojí letitá jabloň s několika zelenými jablky. Lovec Cavalon sedí na lavici před srubem. V ruce má kus dřeva a nožem si něco vyřezává.
|
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Chm.“ Ozve se z lovcových tenkých nevýrazných úst. Zároveň s tímhle povzdechem vstane, své dílo nechá na ležet na lavici, a promne si oči, aby se ujistil, že se mu to jenom nezdá. „Co seš zač?“ Vyštěkne chraplavým hlasem směrem k ženě a zůstane stát na místě. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro “Hledám útočiště a nějakou práci.“ Vrátím mu klidným tónem a rozhořčení nad jeho slovy naznačuje pouze můj pohled. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Projdu kolem něj a vstoupím do jeho obydlí. Hned za dveřmi se zastavím a pořádně rozhlédnu. Srdce se mi rozbuší a vystoupá až do mého krku, kde mi zabraňuje pořádně dýchat. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Když vejdeš, Cavalon vstoupí za tebou a zavře dveře. Místnost je i tak dobře osvětlená a provzdušněná několika prázdnými okny. Přejde k posteli a posadí se na ní, pohledem si tě přeměřuje a znovu o něčem přemýšlí. „Teď mi řekni co bys ode mě chtěla a co můžeš nabídnout.“ Trochu se na tebe usměje. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Lehce svraštím obočí, jako že se zamyslím. "To nedokážu říct." |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „A co nedokážeš říct?“ Zeptá se pobaveně. „Že nevíš co chceš, nebo nemáš co nabídnout? Pamatuj, NIC tady není zadarmo a ruda není jediné čím se dá platit.“ Trochu povzbudivěji se na tebe pousměje. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro “jjjjja….ppppooopootřebbbovala bbbych práprpráci… Vykoktám ze sebe a kdo ví proč, vyděšeně udělám krok v zad. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Stálou práci ti dát nemůžu, nemůžu tě tu ani nechat moc dlouho, přesto bys pro mě mohla udělat jednu dvě maličkosti.“ Roztáhne ústa v širokém úsměvu přičemž odhalí řadu zažloutlých zubů. „Ve skále za srubem je jedna jeskyně a v ní dveře do skladiště. Potřeboval bych tam uklidit, vytřít a srovnat…bereš?“ Zeptá se tě nakonec. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro "Ráda." Jsem ráda za každou maličkost a navíc mi spadl kámen ze srdce, bála jsem se, že tu pro mě nic mít nebude. Vesele na něj kývnu a počkám na řpesnější pokyny. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Odpoví a vstane. Z jedné police vyndá mosazný klíč a podá ti ho. Nemuší ti říkat, že patří ke skladišti. „Všechno co potřebuješ, najdeš vevnitř a vodu si můžeš nabrat ze sudu venku. Dodá poté co ti předá klíč ode dveří… |
| |
| Srub za Starým táborem: V noci se nestalo nic zajímavého a druhý den ráno, si Emidar zabalil těch svých pár věcí a vypravil se na cestu za svým posláním a to najít jakéhosi Gorna a vyřídit mu vzkaz a poté ještě najít nějakého Lestra a rovněž mu vyřídit vzkaz…Jestli se mu to povede či nikoliv to ukáže jenom čas. Diego se ráno vrátil na své místo, odkud z bezpečné vzdálenosti pozoruje bránu do tábora a stráže hlídajíc před ní.. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jakmile se dveře skladu otevřou zaútočí na tvůj čich silný zatuchlý zápach vydělaných kožešin a shnilého ovoce. Sklad tvoří jedna čtvercová místnost o rozměrech osm na osm metrů. Místnost je vytesaná přímo do skály a nemá žádné okno, kterým by dovnitř mohl čerství vzduch, nebo světlo. Podél stěn stojí několik dřevěných skříní pokrytých silnou vrstvou prachu. Na zemi se bez ladu a skladu povalují všelijaké lovecké trofeje, jako jsou kožešiny, zuby, drápy a dokonce několik zabalzámovaných zvířecích hlav. Mezi tím vším je možné najít i spoustu jiných věcí, jako jsou třeba stříbrné talíře, poháry – zlaté a stříbrné, staré mince, obrazy, nářadí,… Podle pokynů by jsi to všechno měla zbavit prachu, umýt a potom naskládat do skříní a truhel. Mezitím samozřejmě i vytřít kamennou podlahu a skříně… Vědro na vodu, smeták a nějaký zbytek košile můžeš v matném světle najít hned vedle dveří uvnitř skladu. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Poté vezmu kýbl a vypláchnu ho, teprve potom ho napustím vodou. Košili rozdělím na dva kusy. Jeden použiji na setření prachu ze skříní, polic i truhel a druhý na vytření podlahy. Teprve tehdy se pokusím skříně otevřít a nahlédnout dovnitř. Po odklizení případných věcí utřu prach i tam a nahlédnu do truhel. Veškeré věci, které ybch našla vynosím ven a opláchnu. Stejně jako ty předešlé je nechám na sluníčku uschnout. Poté se pustím do podlahy. Hned po malé chvilce mě rozbolí záda a já jsem nucena se na chvíli zastavit. Netroufnu si to však na moc dlouho a tak dskoro hned pokračuji. Když vytřu i podlahu jsem spokojena. Rozhlédnu se po nyní již čistém skladišti. Vydáms e ven a porovnám věci na hromádky. Stříbrné nádobí ke stříbrnému nádobí, zlaté ke zlatému, kožešiny ke kožešinám. Nádobí narovnám postupně do polic do skříní. Talíře vyrovnám do rovných komínků. Vše pořádně a pečlivě proovnám. Kožešiny zase umístím do některých truhel. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro S úklidem skončíš až krátce po poledni, ale výsledek je úžasný. Jeden by se divil co dokáže ženská ruka udělat s takovým bordelem v tak krátkém čase. Jenom krátce před tím než práci dokončíš, přestane Cavalon obdivovat tvé prakticky nezakryté tělo a vrátí se zpět do srubu. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Uzavřu zase nyní již ne skladiště a klíč vezmu sebou. Nesměle zaklepu na dveře a vstoupím. Dveře za sebou zavřu a klíč položím na stůl. "Vše je uklizené." Trochu odvážněji se na něj usměji. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ušklíbne se Cavalon a znovu si tě přeměří pátravým pohledem. Vzhledem k tomu, že jsi skoro nahá a navíc v jeho domě odkázána jenom na jeho milosrdenství, je skoro zázrak že na tebe ještě nic nezkusil. „Teď se trochu napijem…“ Začne po chvíli a odněkud vyndá dva stříbrné poháry, láhev nějaké kořalky a do obou pohárů trochu napije. Jeden z pohárů ti potom strčí do ruky a naznačí abys to vypila. Sám svůj pohár okamžitě vyprázdní. Podle zápachu můžeš odhadnout, že kořalka je to opravdu velmi silná. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Spitím ještě dlouho váhám a k číši si jen přičichnu. "Omlouvám se, ale piji jen při zvláštních příležitostech." Omluvně zavrtím hlavou a pokusím se mu pohár vrátit. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Uklidilas, to je dobře. Teď bych chtěl něco jiného, konkrétně tebe.“ Vymáčkne se konečně. „Vyhov mi a nebudeš litovat, budeš si moct vzít téměř cokoliv ze skladu a ještě něco navíc.“ Je na něm vidět, že dva velké poháry silné kořalky už začínají účinkovat… |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Teď předveď co ses naučila.“ Vyzve tě k činnosti, vědom si toho odkud jsi utekla a co jsi tam byla nucena dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Přisotupím k němu a dlouze ho políbím. Přitom ho postrčím směrem k posteli. Když s emi ho podaří položit, zamířím s polibku přes krk, jeho hruď až k jeho chloubě. Svléknout z něj i zbytek šactva není žádný problém...... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Pokračuj.“ Vyzve tě, když před tebou leží z cela nahý. Jeho pyj není žádný obr jako třeba ten Gomezův, ale podle tvých zkušeností z hradu to vůbec nemusí znamenat problém. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Druhou rukou určuje tempo tvé pánvi a sám ti ze spodu trochu přiráží. Přitom funí jako by právě utekl hlídce krvežíznivých orků. Na tváři mu však hraje blažený výraz… |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ten ještě nestihne ani doznít a Cavalon tě rychle překulí pod sebe a začne do tebe prudce a velmi tvrdě přirážet. Po pár minutách se z jeho úst ozve hlasitý sten a do tvého nitra začne ve velkých dávkách proudit jeho sémě. Ještě chvilku na tobě leží a pak se převalí na postel vedle tebe a ztěžka oddechuje. Ze zkušenosti víš, že už s ním nic nebude a že je po všem. I on je toho názoru což ti potvrdí tím, že jakmile trochu pobere dech, vstane a začne se oblékat… |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Ty se mezitím oblékáš, tedy ne že by toho bylo nějak moc. Vlastně je to jenom podprsenka bez ramínek, kterou ti Cavalon ne příliš obratně sundal. Při sundávání nejspíše nějak poškodil přezku na zádech a ta má teď občas tendenci se rozepnout. Bohužel toho s tím moc udělat nemůžeš. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Je na čase vzchopit se, Aline... Neměla bys tady jen okounět, ale něco dělat... Tiše se snažím bojovat s nevolností už od chvíle, kdy jsem se vzbudila. Jednak strachem, ptoom také událostmi posledních dní a v neposlední řadě už jen prostým zápachem. Spálené peří není zrovna má zamilovaná vůně. Cor Muerty a Lester pořád pobíhají po pevnosti a přesouvají nebo nosí věci z jedné místnosti do druhé. Přidej se, nebo tě vyhodí... Kousnu se do rtu a zvednu se z tmavého koutku, kde se skrývám celé dopoledne, od chvíle, kdy se Cor Muerty zase objevil a málem o mě zakopl. Snažím se soustředit na drobné uklízení, zprvu jen tak straším hadříkem, jež jsem někde našla, mnohaleté nánosy prachu, později už se ve mně znovu objevuje ona služka, ovšem tentokrát to vše dělám téměř dobrovolně, až na tu slzičku obav, že by mě ti dva vyhodili, když už se teď našli. Čas znovu pokročil a já spokojeně dřepím před ohněm v kuchyni, který se nám podařilo rozdělat. Nenápadně si zahřívám zkřehlé prsty a snažím se nesoustředit na to, že mě oba muži děsí. Lester, protože jej neznám a nevěřím mu, a Cor Muerty, protože jej také sice neznám, ale více se obávám toho, že by mě mohl někde nechat... A když už si mě "vzal na starost", musel to udělat z nějakého důvodu. Děsí mě právě ten důvod. Zaslechnu za sebou kroky. Poznám v nich Cor Muertyho. Gestem mi ukáže, abych šla s ním. Tiše se zvednu z kleku na špičky a lehkými kroky jej následuji. Copak mi asi chce? Když vysloví mé jméno s lehce přehnanou jemností, zachvěji se. To nezní dobře... Povinnost? Fajn, takže se jdeš někam zase mlátit... A samozřejmě mě nemůžeš tahat s sebou... Víme... Tak už to vyklop... Hrdě se ti dívám do očí, s drzostí, jaká provázela celé období mých služeb u Gomeze, kvůli níž mě také spousta lidí nenáviděla. Člověka mého formátu můžete ponižovat jak chcete, stejně uvnitř zůstane stejný. Mé domněnky se potvrzují. Takže odcházíš... Fajn... Nečekej, že se ti podvolím, i kdybys nakrásně chtěl nebo tady zbrojil s tím, že na cestě zemřeš a přece jen už nemusíš držet s řádem... Na rtech se mi odráží jedna nadávka a ironická poznámka za druhou, ale mlčím. dva roky jsou dva roky a služka je služka. "Nepotřebuji, aby se o mě někdo staral!" nevydržím poznámku o Lesterovi a vybuchnu. V očích mi prošlehnou blesky. Tak teď sis to ale hezky zavařil... Jenže to už mě Cor Muerty objímá a mizí mi z dohledu v tmavých chodbách. Chce se mi za ním volat, ale mám v krku knedlík. Všichni jste jen prokletí grázli! tiše zuřím a poklekám zpátky k ohni. Však já vám ještě ukážu! |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Díky. Za odměnu si ze skladu můžeš vzít tři jakékoliv věci.“ Věnuje ti jeden ze svých vzácných úsměvů a znovu vypustí namodralí obláček dýmu. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro „Co tu máme dál.“ Zaženu myšlenky na budoucnost a vrátím se zpět do reality k současným povinnostem. Tedy spíše než k povinnostem je to návrat ke studiu, v místní knihovně se totiž k mému velkému překvapení zachovalo mnoho starých svazků, které bych rád prostudoval… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Dobře. Hodně štěstí při práci, tedy. Jen kdyby se ti snad hodila asistence... větu nedokončím. Vždyť to taky není třeba, každý už si domyslí to "dej mi vědět". Pokud už mi nic nechceš říct, odejdu. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Když ho najdu, řeknu suše: Asi si pro začátek opravdu budeme muset vystačit s těmi vílami. Jen koutek mi trochu cukne do mírného úšklebku. Tedy vel, mistře. Jak se mám připravit? |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Nakonec si vybereš ještě jeden nejdráže vypadající zlatý pohár posázený nějakými drahými kameny. Zbývá poslední věc, co si ale vzít? Je ti zima, když v tom tvůj pohled padne na jednu velkou šedivou vlčí kožešinu. Když už nic jiného, alespoň ti nebude v noci zima, řekneš si a vezmeš i kožešinu. Máš tři, které tak nějak pobereš a konečně se můžeš vydat zase na cestu, kam jít však nevíš. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Dobře tedy.“ Neutrálně se usměje a postaví se. „Ještě si musím zajít pro věci, ty zatím můžeš jít na druhou stranu jezera. Tam nikdo nechodí a nebudeme tam rušeni. A zatím se můžeš trochu připravit.“ Dodá nakonec a zahledí se ti do očí, jestli nechceš něco dodat. Pokud ne tak se svižným krokem vydá do tábora a tobě nezývá nic jiného, než jít na určené místo. Na výběžek o kterém umělec mluvil vedou dvě cesty, buď tam doplavat, nebo dojít. Rozhodneš se pro chůzi, voda sice není ledová a dalo by se v ní koupat, ale bohužel se nemáš do čeho převléknout a z téhle strany jezera je moc mužů než abys ses před nimi mohla svléknout. Cesta k určenému místu není dlouhá, nejprve musíš projít zpět kolem jeskyně, kde se rozkládá tábor, hospody až k bráně vedoucí na rýžová pole. Neprojdeš však branou, ale vydáš se podél ní kolem chatrče, kde spí rolníci a pak podél skály z jedné a hladiny jezera z druhé strany. Za nedlouho už jsi na druhé straně jezera, není moc velké. Posadíš se do stínu vysokých skla, které jezero kolem dokola obklopují a vyčkáváš příchodu malíře. Ten přijde asi o dvacet minut později, nese si sebou pracovní desku a několik velkých žlutých pergamenů a dvě bílá plátna. Nechybí mu ani tužka, několik štětců různých velikostí a paleta barev vlastní výroby. „Tak pokud jsi připravena můžeme začít.“ Usměje se a pokyne ti, aby sis trochu odložila a šla zaujmout vhodnou pozici. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Kousek od brány stoj chata jednoho mého známého Neda, chata je bohužel příliš blízko Starému táboru, než abych riskoval jestli je doma. Stejně tak dobře by na mě mohlo vykouknout několik strážců co domek zabraly. Rychle sejdu podél skály až k řece, kterou přejdu po vratkém dřevěném můstku. Potom se vydám podél jejího břehu dál. Z mapy a zkušenosti vím, že mě řeka provede kolem Starého tábora skoro až k mému cíli. Zastavovat se nehodlám, přeci jen jsem moc blízko nepříteli, než abych se mohl spoléhat, že mě v noci neobjeví nějaká jejich hlídka. Vzhledem k tomu že Stráže nemají příliš smysl pro čest a nejspíš by mě ve spánku nejprve provrtaly několika šipkami a až potom by přišli na řadu meče, nevím jestli bych se ráno ještě probudil. Zastavím se až u nedalekého lesa, kterým řeka protéká. V lese se rozhodu si najít nějaké místo na spaní. Místní lesy znám celkem dobře, přeci jen v nich strávil dosela slušnou část svého pobytu zde, když jsem ještě chodíval lovit. Proto pro mě není problém najít bezpečné a suché místo. Když ho konečně najdu, rozložím si na zem pokrývku a připravím se na spaní. Se svlékáním se neobtěžuji, jenom si odložím kuši a šipky, a šavli si položím vedle těla. Jednu ruku mám stále na jejím jílci. Po batoh, který mi poslouží jako polštář si schovám dýku. Až bude vše připraveno, ulehnu na provizorní lůžku a s myšlenkami na Aline usnu. Spím však jenom na půl oka a svými smysli stále pročesávám okolí…. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Málem bych zapomněl..“ řekne a na jeho vrásčité tváři se objeví náznak úsměvu. „Tahle cesta tě dovede leda tak k orkům. A tahle zase přímo do Nového tábora a netroufám si říct jak by tam s tebou kdo zacházel. Ale pochybuju že by se ti to líbilo. Jestli ti můžu dát radu, vrať se po téhle cestě zpět, pak podél skály kolem Starýho tábora až k řece a pak podél řeky až do bratrstva. Sou to fanatici, ale asi bys tam měla největší šanci.“ Předá ti rychle pár informací, aniž by za ně něco chtěl a pak počká jak se rozhodneš. Tvoji volbu nijak nekomentuje… |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro "Děkuji, zkusím ti věřit." Rozloučíms e mávnuím ruky a vydám se přesně dle popisu jak mi řekl. Zamířím kouske zpátky, kolem skály kolem starýho tábora až k řece. Pak podél řeky až do bratrstva. Celou dobu si cestu opakuji, abyhc ji nezapomněla. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro U Cavalona jsi strávila víc času, než by se mohlo zdát. Až s padajícím soumrakem se dostaneš na dohled od řeky o které Cavalo mluvil. Protéká kolem starého tábora a když půjdeš na opačnou stranu měla by tě dovést až do Tábora v bažinách… Daleko za branou Starého tábora, skoro až u mostu přes řeku stojí nějaká chata. Z nějakých drbů co jsi na hradě zaslechla víš, že by tam měl bydlet nějaký obchodník, který se nepřidal k žádnému z táborů…. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Nakonec si znovu torchu odpočinu a přemýšlím co dál. Rozhodnus e zajít k té chatrči, požádat o nocleh. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Nakonec dojdu k převratnému kroku a vyhrnu si kalhoty až do půli stehen (takže odkryju kolena, já nestydatá!). Z březového prutu pak vytvořím základní pásek, na který lýkem z jiného proutku začnu připevňovat na střídačku lopuchy a kapradiny, až vytvořím vcelku zajímavou sukýnku, která pěkně zakrývá mé kalhoty nevhodné víly. Vršek je ovšem větší oříšek. S hlubokým nádechem a výdechem si zpod vestičky sundám halenu (takže navíc odhalím i ramena a pro mě až do té doby téměř nepředstavitelnou část dekoltu (téměř na velikost dlaně). Pak si opět vytvořím pevný páseček z březových prutů a poté vyvléknu šněrovaní, kterým si připevním za krkem dva velké lopuchy, které budou základem vílího "korzetu". Jejich druhé konce si připevním za březový opasek a na tento základ začnu opět navazovat další listí, až je zcela zakryta i vestička, a přitom si připadám už teď téměř nahá. Já musím být v obličeji určitě červená jak rak! zděsím se. Napadne mne ještě menší doplněk - ze zbytků březových proutků, menších lístečků a narychlo nalezených květin si upletu věneček, takže nakonec vypadám jako v rámci možností přesvědčivá napodobenina pravé lesní víly jako z knížky pro děti. Sama si ovšem připadám asi stejně půvabná, jako slonice s kvítkem sedmikrásky za uchem. Posadím se zpátky na své místo a naznačím malíři, že jsme připravená, a jestli mu stačí jak vypadám. Musí hochu, opravdu už si nemíním odložit víc než je nezbytné. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Pomalu vstanu z křesla a dojdu ke dveřím, po cestě si ještě vezmu dýku, kdyby to přece jen byl někdo s nepřátelskými úmysly. „Kdo jsi a co chceš?“ Zavolám škvírou ven ze dveří. Sám stojím za nimi a čekám na odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro "Zdravím, hledám nocleh a třeba i práci." Zavolám tak, aby to za dveřmi bylo slyšet. Jsme dost nervózní. V mysli stále probírám uplynulá léta mého života a vím, že se tam už nikdy vrátit nechci. Prosím...doufám, že mě nepošle hned zpátky. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Nejprve si tužkou rozvrhne celé své dílo a až potom sáhne po barvách. Zatím co ty stojíš stále na stejném místě a snažíš se držet vybranou pozici, malíř maluje. Maluje poměrně dlouho, občas vymění jeden štětec za jiný, nebo si na paletu přidá pár dalších barev. Přibližně v době, kdy začne padat soumrak je s dílem konečně hotov. Obraz je to poměrně povedený, hlavní postavou v jeho středu jsi samozřejmě ty, i když trochu zidealizovaná pohledem umělce. V pozadí potom je několik stromů a jezero napájené vodopádem. „To bychom měli, teď ještě najít někoho kom to prodat.“ Zazubí se spokojeně a znovu si prohlédne své zasychající dílo. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Mám ještě nějaký čas chodit takhle a lákat tak lidi, aby si ten obraz koupili? Mohlo by to zabrat... navrhnu. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Odpoví malíř, jelikož on by nejspíše dal obraz někam do svého obchodu a čekal až si ho někdo všimne. „Dobře.“ Souhlasí nakonec malíř. Když je obraz po nějaké půlhodince zaschlí natolik, aby se s ním dalo bezpečně manipulovat, opatrně ho stočí a předá ti ho. „Skus dostat co nejvíc. Nevím kolik budou lidi ochotný zaplatit.“ Usměje se a předá ti ho. Sám si potom sbalí všechny svoje věci, aby se mohl vrátit zpět do tábora. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Odpoví malíř, jelikož on by nejspíše dal obraz někam do svého obchodu a čekal až si ho někdo všimne. „Dobře.“ Souhlasí nakonec malíř. Když je obraz po nějaké půlhodince zaschlí natolik, aby se s ním dalo bezpečně manipulovat, opatrně ho stočí a předá ti ho. „Skus dostat co nejvíc. Nevím kolik budou lidi ochotný zaplatit.“ Usměje se a předá ti ho. Sám si potom sbalí všechny svoje věci, aby se mohl vrátit zpět do tábora. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro „No uvidíme.“ Dostanu ze sebe po chvíli kloudnou větu a otevřu dveře, abys mohla vejít. Hned jak jsi uvnitř tak je zase zavřu. Potom se posadím zpět do svého křesla, vyčkávajíc že mi ještě něco povíš. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Pak můj pohled padne na tebe. "Jsem Larisa. Hledám na dnešní noc nějaké nocleh a třeba práci. Nemám peníze, ale mohu si to vše odpracovat." Trochu se zarazím. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro „Hmm…zajímavé.“ Je jediné co řeknu. „Jak odpracovala?“ Zeptám se po chvíli, jelikož mne nenapadá nic čím by jsi mohla být užitečná. Zvlášť, když nevím jak dlouho se tu hodláš zdržet… |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro "Udělám co budete chtít. Sdržela bych se tu pokud dovolíte, alespoň na jednu noc." Smutně skloním hlavu. Je vidět, že horečně přemýšlím. Sakra nemlč a nestůjtu jako stará bába..něco vymysli a dělej, ať tě jen tka nevykopne, musíš se snažit. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Pod jakou cenu nemám jít? zeptám se ho ještě. Až mi odpoví, pustím se pomalu směrem k Rog-Harrovu domu, ale beru to oklikou. Tak, aby mne vidělo co nejvíc lidí. Lehce šustím svým botanickým šatem, což mi přijde trochu legrační a když se na mě někdo podívá, trochu se začervenám. Nicméně na jakoukoliv pozornost pak, ač s ruměncem na tváři, reaguju nadšeně. Mile se usměju, poznamenám cosi o tom, že to co mám na sobě je přeci oděv víly jako z obrázku a jestli by snad o takový obrázek neměli zájem. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Trochu posmutněle ti malíř odpoví a pak se i se svými věcmi vydá zpět do tábora. Když prochází kolem hospody, najedenou jako by si něco rozmyslel zamíří do ní… Ty se naopak vrátíš zpět do tábora. Den se sice chýlí pomalu ke svému konci, ale táborem se stále potuluje mnoho lidí. Někteří jako obvykle jen tak postávají, nebo se vybavují. Další se zase věnují své práci, ať už je jakákoliv. Ty pomalu procházíš po jednom okruhu tábora a ve svém provizorním oblečku se snažíš někomu obraz prodat. Zájem o obraz je poměrně velký, nebo to tak alespoň vypadá, jelikož tě oslovuje mnoho chlapů. Bohužel většina z nich si tě během řeči o obraze pouze prohlíží a když přijde řeč na cenu obrazu tak obratně se vykroutí s tím že tolik si prostě dovolit nemohou. Jeden obchodník ti za něj nabídne sto padesát nugetů, ale to se ti zdá málo. Přece jenom cena byla stanovena na dvě stovky a ty stále neznáš svoji provizi. Nakonec, když už to vypadá že je tábor plný jenom samých neandrtálců co nedovedou ocenit takové dílo, tě sám od sebe osloví další muž. Svým oděvem sem člověk vůbec nezapadá, na rozdíl od téměř všech ostatních co jsi zde zatím potkala má na sobě tento muž po kolena sahající kutnu béžové barvy s mnoha namalovanými ornamenty. Tvář má stejně jako celou hladce oholenou a ozdobenou několika tetováními. Celkově muž působí povzneseným dojmem což může být způsobeno drogami, které zde prodává, a které jsou z něho cítit už z dálky. Jeho nabídka je 250… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro chvíli váhám, ale dojdu k závěru, že lepšího zákazníka asi nenajdu, a tak se uvolím obraz prodat. Dál se usmívám na své okolí a prohodím: Zdá se, že se i v tomto pokřiveném světě najde někdo, kdo dokáže přemýšlet i o něčem méně primitivním než jen jak se najíst nebo podobně. Kdo dokáže ocenit umělecké dílo, má jistě vysoké postavení nebo jej dokáže dosáhnout... Ale na koho se dnes nedostalo, myslím, že se nemusí obávat. Obraz není poslední, budou další. Možná i takové, oproti kterým bude tento jen čárou v písku! bojím se mluvit příliš nahlas, ale přeci jen to prohodím aspoň tak, aby to slyšelo víc lidí. Nekřičím, tvářím se, že nemluvím k davu, ale k někomu konkrétnímu, ale pořád to ti burani kolem mohou postřehnout. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro „Opravdu cokoliv? Bohužel pro tebe nemám žádnou práci, ale můžeš mi zpříjemnit dnešní noc.“ Odpovím po chvíli napjatým hlasem. Pokud chceš přespat. Dodám si pro sebe a znovu si tě prohlédnu |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Venku bude zima, tka by to mžoná bylo dobré. Znovu se otočím k onomu muži a usměji se. "Za dobrou odměnu odvedu dobrou práci." |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Usměji se. „Kolik, nebo co by jsi za svoje služby chtěla?“ Rozhodnu se na tvoji hru prozatím přistoupit. Musí ti být jasné, že bych tě mohl vzít i násilným kdybych chtěl. Ostatně svaly na to celkem mám. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro "Noc je dlouhá.....určitě budu vděčná za trochu jídla a nějaký ten peníz na cestu." Je mi jasné, že toho moc nedostanu, ael něoc lepší než nic. Podívám se na onoho muže sebejistým pohledem a čekám, co mi odpoví. |
| |
| S přicházejícím večerem se obloha zatáhla černými mraky. Zdá se, že dnešní noc bude pršet. Hodně pršet. Následující ráno je chladné, cesty jsou rozbahněné dlouhotrvajícím deštěm a dokonce i nějaká ta říčka se vylila ze svého koryta. Jinak to vypadá na další monotónně nudný den, alespoň pro někoho. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Druhý den ráno tě probudil nečekaný hluk doléhající k tobě zvenčí. Dveře do tvé koůrky jsou odemčené a Rog- Harr je již na nohou. Na sobě má zbroj té nevyšší kvality co se dá v táboře sehnat a u opasku poměrně pěknou zbraň. Nevíš sice co se děje, ale všechno nasvědčuje tomu, že dnešek není tak obyčejný den jako všechny před ním. Něco se děje… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Druhý den ráno tě probudil nečekaný hluk doléhající k tobě zvenčí. Dveře do tvé koůrky jsou odemčené a Rog- Harr je již na nohou. Na sobě má zbroj té nevyšší kvality co se dá v táboře sehnat a u opasku poměrně pěknou zbraň. Nevíš sice co se děje, ale všechno nasvědčuje tomu, že dnešek není tak obyčejný den jako všechny před ním. Něco se děje… |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Není divu, že se následující ráno budím s bolestí hlavy, což je následek nočního hýření v hospodě. Není mi sice nejlépe, ale i tak mi je jasné že se něco děje. Venku je až nevídaný hluk což může znamenat jen nějakou velkou událost. Událost jakou jsem zde za celou dobu svého pobytu nezažil. Že by se Gorn vrátil? Je první věc co mě napadne, ale potom tu myšlenku zavrhnu. Musel by udělat něco opravdu významného, aby jeho příchod vzbudil takový rozruch. Pomalu se posadím na kraj postele a pokusím se vstát. Nejde to zrovna snadno, protože se mi trochu motá hlava. Po pár minutách se mi to konečně podaří a já se vybelhám ven před chatu. To co spatřím mě téměř ihned vrátí do reality. Všichni muži zmatené pobíhají, ozbrojují se a ti co si to mohou dovolit na sebe navlékají své nejlepší zbroje. Co se kruci děje. Říkám si a hned mi jako odpověď přijde něco o přepadení našeho dolu a obsazení strážemi Starého tábora. Skutečně špatná zpráva…když mohly obsadit důl, mohly by příště udeřit i na tábor. Není divu, že se všichni připravují na případný přepad. Rychle vystřízlivělí se vrátím zpět do kovárny, kde z jedné truhlice vytáhnu svoji nejlepší a nejpevnější zbroj a meč. Nikdy bych reálně nevěřil, že ji budu někdy potřebovat. Zatím sem si vždy vystačil s obyčejným oděvem poskytujícím sice malou, přesto dostatečnou ochranu. Ještě široký meč a jsem připraven, i když zatím nevím na co. |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Ať si, nepotřebuji ho! Stále ve mně plane vztek, že mě Cor Muerty opustil. Nemohla jsem však doufat, že s ním zůstanu navždy. Paradoxně jej znám jen pár dní. Ovšem... Byl všechno, co jsem měla... Tajemný přítel, který se na nic neptal... Po dlouhých hodinách hypnotizování plamenů v krbu a jejich občasného krmení se rozpláči a nakonec usínám na zemi, stočená v klubíčku, vyčerpaná, nespokojená, uplakaná a vystrašená. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Kovářský veletrh? Přehlídka nejlepší domácí výroby? zeptám se a snažím se co nejrychleji zcela probudit. děje se něco nepříjemného, houby přehlídka...A já nemám svůj meč! postesknu si. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Utrousím poznámku, když zaregistruji tvoji přítomnost. Ještě rychle dopnu poslední přezky na svém stejnokroji. „Ztratili jsme důl.“ Oznámím suše. Nemá cenu to před tebou tajit, stejně by jsi se to dověděla prakticky hned jak by jsi vylezla ze dveří. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Zabručím, když mě voda zatékajíci mi do provizorního lůžka. Rychle vstanu, trochu se protáhnu. Ještě stále cítím svá zranění, která jsem nedávno utržil při boji s loveckými psy a harpiemi. Na úplné zahojení bohužel nemám mnoho času, zbývá mi získat poslední ohnisko moci pro Mágy vody z Nového tábora a až tak učiním konečně si budu moci odpočinout. Alespoň na nějaký čas. Věci mám kompletně promočené deštěm a zašpiněné blátem. Bohužel toho s tím nyní nemuhu nic udělat a nezbývá než pokračovat v cestě do ruin kláštera , kde se má ono ohnisku nacházet. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Ztratili jsme důl? Někdo ho obsadil? Kdo? Proč? zžírá mne zvědavost, ale radši prohledám hromady haraburdí, jestli tam není něco, co by se dalo použít jako zbraň - třeba sekera, krumpáč nebo sada kuchyňských nožů. A pokud najdu nějakou pevnou dřevěnou desku, třeba stolek s uraženýma nohama nebo půlka vykopnutých dveří, na kterou by se dalo nějak přidělat madlo, vyzbrojím se i tím. Kde tedy můžu pomoci? zeptám se, když jsem improvizovaně vyzbrojena. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Řeknu v odpověď po ěnaké době, kdy sleduji jak se snažíš vyzbrojit. Popravdě jsem trochu překvapen, jak dokážeš využít haraburdí co se po chatrči volně povaluje. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro „Dobré ráno.“ Pozdravím ráno dívku, ležíci vedle mne na mé postely. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Kdo ví proč mi tahle noc připadala mnohem příjemnější než ta minulá. Dlouze zívnu a protáhnu se. "Dobré ráno." Usmějis e a posadím na posteli. Vyhledám své oblečení a začnus e oblékat, mužovi pohledy mne nijak nevyhání z míry. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Zeptám se tě najednou, aniž bych z tebe sputil oči. Stále nemohu uvěřit, že jsi tu. Skutečná z masa a kostí. Jak začneš s oblékáním, vstanu a obléknu se též. Jen co tak učiním odejdu do vedlejší místnosi, kde na tebe počkám. Něco jsem ti za tvé služby slíbil a já své slovo držím. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Smutně se pousmaěji. "Kam? sama přesně nevím. Musím se dostat odsud pryč." Z mého flirtovacího tónu a vystupování, nezbylo nic. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Povím ti to co jsem tak často slýchával, když jsem sem přišel a také hledal cestu odsud. Cestu na svobodu. Nehodlám ti však tvůj záměr rozmlouvat, nebo tě jinak odrazovat. Stejně by to asi nemělo moc význam. „Mimochodem, dlužím ti ještě něco za dnešní noc. Své dluhy platím, čili je něco co ti mou nabídnout?“ Optám se po krátké odmlce. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Někoho takového byhc potřebovala. Zasním se na okamžik a proberu se až při slovehc onoho muže. "Ano vím, že to není lehké, slýchala sme různé pohádky. Já tu ale nemohu zůstat.Nemám kde." Pousměji se.¨ "Hodili by s emi nějaké peníze a nějaké jídlo na cesty. Znovus e pousměji. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Trochu se pousměji, když zjistím že chápeš nebezpečenství, které ti zde hrozí. A to nejen od zvěře potulující se po lesích, ale také od lidí na které můžeš cestou natrefit. „Tumáš. Odejít můžeš až se ti bude chtít.“ Znovu se pousměji a podám ti kožený váček s několika desítkami valounů modré magické rudy, která zde slouží jako platidlo. „Jídlo si můžeš vzít z komody.“ Pokračuji a rukou ti ukážu na jednu skříň u stěny. Sám se posadím na dřevěnou židli a pustím se do krajíce chleba a kusu uzené šunky. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Tak tedy budu tady a bránit tvůj dům v případě potřeby. řeknu stroze. Když už nenajdu nic užitečného, co by se mi mohlo hodit v boji, posadím se na zápraží, podepřu si hlavu a čekám. Nevím přesně na co, ale to mi v tu chvíli ani nevadí. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Pousmějis e a zadíváms e ti do tváře. "Děkuji ti, enbudu tě zdržovat dlouho." Posmutněle ho zase skloním a otevřu komodu, kterou mi ukážeš. Vyberu nějaké trvanlivé jídlo. Na pár dní cesty. Také nezapomenu na vodu. Zkusím sehnat i nějaký vak. Poté to vše zabalím. Neberu si toho však moc. Poté se otočším a hodnou chvíli zamyšleně sleduji tvé počínání. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Pokrčím rameny a vrátím se do kovárny. Sice dnes nemám mnoho práce, ale prostě si potřebuji do něčeho pořádně praštit. Ta ztráta dolu mě štve víc než bych byl ochoten si přiznat. Krom toho, že jsem tak přišel o pravidelné zásilky rud, to znamená ztrátu mnoha a mnoha dobrých zákazníků. Podle toho co zatím víme to přežil jen zlomek rudařů a žoldáků… |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Mrknu na tebe a dál pokračuji ve snídani. „Je tu něco co bych pro tebe ještě mohl udělat?“ Zeptám se, když spolknu poslední sousto sýra, čímž skončím se snídaní. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro "Možná jen pokud máš mapu okolí,a le jinak už asi ne." Usměji se a zadívám se ti do očí. "Ještě jednou ti děkuji." Zamrkám. |
| |
| soukromá zpráva od Ned pro Pousměji se a po chvilce přehrabování v jedné skříni konečně vytáhnu pomačkaný zažloutlý kus pergamenu. Na něm je zobrazena celá zdejší oblast, včetně předpokládaných hranic bariéry co toto údolí obklopuje. „Už ji nebudu potřebovat.“ S těmito slovy ti podám onen kus papíru. Poté se znovu posadím ke stolku. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro "Děkuji ti, myslím, že se asi už neuvidíme, ale třeba se pletu." Vesele mrknu a prohlédnu si mapu, nakonec ji také uschovám mezi své věci. "Dobrá, tka já už tě nebudu zdržovat, děkuji ti az všechno." Pokývnu hlavou a zamířím ke dveřím, které tiše otevřu a proklouznu ven. Dveře za sebou zase zavřu. Znovu vytáhnu mapu a zahledím se do ní... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Mapa oblasti dává určitou představu o tomhle údolí, na východě je moře, zatímco z ostatních stran ho odkopují vysoké hory. Čerchovaná čára kolem celého údolí značí magickou bariéru, které podle toho co víš zatím zabyla všechny, kteří se ji pokoušeli překonat. |
| |
| soukromá zpráva od Larisa pro Musím to dokázat, musí existovat způsob jak jí projít. Schovám raději mapu a vyrazím na cestu. Ještě se několikrát lítostivě ohlédnu. Možná doufám, že se ještě ukáže. Je to jeden z mála místních, tkeří se ke mě chovali slušně. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Po nějaké době, která ti může připadat jako věčnost, tě cesta konečně vyvede ven z temného lesa. Před sebou vidíš řeku a přes ní vratkou lávku. Nedaleko za lávkou cesta končí a tobě nezbývá než poslední úsek ke klášteru jít mimo ni. Ruiny klášteru, již můžeš vidět před sebou… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Trochu si oddychnu, když před sebou konečně zahlédnu kraj lesa. Podle mapy, kterou mám vždy u sebe vím že už jsme blízko. Jen přejít řeku a ty ruiny na kopci už musí být ten slavný klášter. Mám chuť se tam rozeběhnout, abych už to měl za sebou, ale nakonec si to přece jenom rozmyslím. Z předchozích tří ohnisek vím, že nikdy nebylo snadné je získat, vždy tam byl nějaký ochránce. Vzpomínky na předchozí dobrodružství mě způsobí, že místo plánovaného zrychlení kroku trochu zpomalím. Co tam bude teď? Goblini? Nemrtví? Nebo něco jiného? Honí se mi hlavou, ale vím že teď už to ohnisko získat musím. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Jak se pomalu blížíš začíná ti na něm být něco povědomého. Nejprve rozeznáš jeho zbroj značící, že je to vysoce postavený žoldnéř. Až po dalších několika chvílích v něm poznáš starého známého Gorna. Přibližně ve stejném okamžiku, kdy poznáš jeho totožnost se otočí a zahlédne tě. Nevíš jestli tě poznal či nikoliv, nedává najevo ani jedno. Jeho dvoubřitá sekera je však stále zavěšená na zádech a Gorn samotný má ruce založené na prsou jako by na něco čekal. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Jak se blížím k muži začínám pomalu rozeznávat jeho příslušnost a postavení. Určitě vím, že to není nikdo z mých, ale ani žádný z Gomezových mužů. Zbývají již jen žoldáci, nebo banditi. Za krátko už rozeznám, že se jedná o žoldnéře a ne o ledajakého. S určitostí mohu říci, že jde o nějakého vysoce postaveného. Torlof? Gorn? Lee? Rychle si vybavím tři muže o kterých vím, že mají právo nosit takovou zbroj. Při tomto odhalení opět trochu zrychlím. Je mi jasné, že ať je to kterýkoliv z nich, nebude ke mně nepřátelský… Jak se žoldák otočí, tak ho poznám. Je to Gorn, starý dobrý Gorn. „Nazdar člověče!“ Pozdravím ho přátelsky a počkám až co mi řekne. Zvláštní nejdřív Milten u Kamnného kruhu, potom Diego v Trollým Kaňonu, Lester U Horské pevnosti a teď Gorn u Kláštera. To nemůže být náhoda… Pozastavím se nad faktem, že zatím u každého ohniska jsem potkal jednoho z těch mála přátel co tu mám. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro Zvolám přátelsky jako odpověď na pozdrav. Nevím proč , ale nějak mě nepřekvapuje, že ho tu potkávám. „Slyšel sem, že zdejší mnichové měli magii co je dokázala proměnit ve zvířata. Myslím, že to bude schovaný někde tam v jeskyni po klášterem a co tu děláš ty?“ Předejdu zbytečným otázkám a rovnou vysvětlím proč jsem tu já. Rukou zároveň naznačím dolů z útesu, kde se nachází jeskyně. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Odpovím přátelsky, přičemž pohledem sklouznu dolů do rokliny kam mi ukazuje Gornova ruka. „Mělo by bejt někde tam v klášteře.“ Dodám a kouknu se na druhou stranu propasti ke klášterním ruinám. Naštěstí je přes propas, jako most, spadlý strom. Nevím jestli tam je od přírody, nebo ho tam někdo dal, ale vlastně na tom ani nezáleží. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro Spiklenecky na tebe mrknu. A jelikož nejsem na dlouhý řeči rovnou pokračuji. „Pojď za mnou. Nejdřív se podíváme do tý jeskyně a potom zkusíme najít to tvoje ohnisko. Třeba je na stejným místě jako moje kouzla.“ Dodám trochu veseleji a rovnou vyrazím z kopce dolů kudy tuším „cestu“ k jeskyni. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Řeknu odevzdaně. Je mi jasné, že nemá cenu se s tebou hádat a navíc můžeš mít klidně pravdu. Navíc kouzla umožňující přeměnu ve zvířata by mi mohla získání Ohniska značně usnadnit. Taková proměna v Trolla... Zažertuji v myšlenkách a trochu se usměji, když si zkusím sebe představit v podobě obřího trolla. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Netrvá dlouho, ani snad dvacet minut a skutečně dorazíte až k roklině. První co v ní můžete jsou dva Chňapavci hlídající si své teritorium. Není pochyb, že v jeskyni jich ještě několik bude. „Tak jdem na to.“ Ozve se Gorn, sekyrku pevně svírající v rukou. Muerty rovněž tasí svoji zbraň a za nedlouho se již oba muži vrhají na dva Chňapavce. Gorn se do útoku vrhne po hlavě, rychle rozdávajíc rány na všechny strany čímž chňapavci znemožňuje útoku. Po chvilce se mu podaří zasáhnout chňapavci krk a přeseknout mu krční tepnu. Ten s okamžitě svalí k zemi, kde vykrvácí. Muerty naopak postupuje opatrněji. Obratně se vyhýbá chňapavcovým útoků, odráží je svou šavlí a vyčkává na vhodný okamžik k útoku. Ten nastane, když chňapavec odkryje svůj krk a umožní Muertymu do něho zabořit svoji šavli. Když jsou oba chňapavci po smrti, je čas pokračovat dál. V jeskyni se oba muži – válečníci, střetávají ještě se třemi chňapavci. Žádný z nich pro Muertyho a ani Gorna nepředstavuje problém. Tam kde chňapaví zuby a drápy proniknou obranou na razí na pevnou zbroj, přes kterou již neproniknou… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Netrvá dlouho, ani snad dvacet minut a skutečně dorazíte až k roklině. První co v ní můžete jsou dva Chňapavci hlídající si své teritorium. Není pochyb, že v jeskyni jich ještě několik bude. „Tak jdem na to.“ Ozve se Gorn, sekyrku pevně svírající v rukou. Muerty rovněž tasí svoji zbraň a za nedlouho se již oba muži vrhají na dva Chňapavce. Gorn se do útoku vrhne po hlavě, rychle rozdávajíc rány na všechny strany čímž chňapavci znemožňuje útoku. Po chvilce se mu podaří zasáhnout chňapavci krk a přeseknout mu krční tepnu. Ten s okamžitě svalí k zemi, kde vykrvácí. Muerty naopak postupuje opatrněji. Obratně se vyhýbá chňapavcovým útoků, odráží je svou šavlí a vyčkává na vhodný okamžik k útoku. Ten nastane, když chňapavec odkryje svůj krk a umožní Muertymu do něho zabořit svoji šavli. Když jsou oba chňapavci po smrti, je čas pokračovat dál. V jeskyni se oba muži – válečníci, střetávají ještě se třemi chňapavci. Žádný z nich pro Muertyho a ani Gorna nepředstavuje problém. Tam kde chňapaví zuby a drápy proniknou obranou na razí na pevnou zbroj, přes kterou již neproniknou… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Oddychnu si, sklánějíc se na posledním z mrtvých chňapavců a rukou si setřu, nebo spíše rozmažu po čele krev smíšenou s potem. „Co teď?“ Zeptám se Gorna, který je na tom o trochu lépe než já. Není tak zadýchaný, ale ani pro něho těchto pět chňapavců nebyla jistě rutina. Pro nikoho není…. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro Řeknu trochu chraplavým hlasem a ukážu na hromadu dřevěných, polorozpadlých beden u zadní stěny jeskyně. Snad to mělo cenu. Říkám si v duchu, když jdu k hromadě. Zabíjení mi nevadí a když se jedná o zvěř tak už vůbec ne, ale přece jen to musí mít nějaký význam. I kdyby mělo jít třeba jen o jejich zuby a drápy. Dodám si v duchu, když dojdu až k bedně. U hromady se na chvíli pozastavím, vychutnávajíc si okamžik pravdy. Život tady mě naučil vychutnat si každý okamžik radosti a potěšení. Není to tu běžným jevem… Chvilku se přehrabuji v hromadě odpadu, než konečně najdu něco užitečného. Jedná se o dřevěnou, ručně vyřezávanou a hlavně zachovalou kazetu. Neváhám už ani minutu a kazetu rychle otevřu. „Mám to. Můžeme vypadnout.“ Zavolám na Muertyho spokojeně a prohlídnu si těch několik svitků co se v kazetě nacházejí. Na některých je vyobrazena žravá štěnice, na jiných další zvířata jako je krvavá moucha, nebo mrchožrout. Když míjím Muertyho dám mu dva svitky se žravou štěnicí, mám jich nejvíc a třeba se mu budou hodit. Ostatní druhy, kterých mám pouze po kuse si nechám pro sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Paráda. Třeba pro to najdu nějaké uplatnění.“ Poděkuji mu za dva svitky přeměny ve žravou štěnici. „Ohnisko teda asi bude až v klášteře.“ Konstatuji, když krom dřevěné kazety v tom haraburdí nic nenašel a pomalu se vydám zpět ke klášteru. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro Řeknu poměrně zbytečně a vydám se za Muertym zpět ke klášteru. On mi pomohl s kouzly, já mu pomůžu s ohniskem. Od toho přece přátelé jsou, aby si navzájem pomáhaly. A tady v kolonii má přátelství obzvláště vysokou cenu. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Strom je pevnější než by se na první pohled mohl zdát, a tak není problémem po něm přejít na druhou stranu. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Strom je pevnější než by se na první pohled mohl zdát, a tak není problémem po něm přejít na druhou stranu. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro „Jen ty malý potvor se tam dostanou.“ Naštvaně máchnu směrem k žravejm štěnicím, kterejma se to u klášterní zdi jenom hemží. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Zanadávám, když se dostaneme až ke klášterní bráně, která je ke vší smůle zavřená. Párkrát se do ní zkouším opřít silou, ale nikam to nevede. Co to řikal? Uvědomím si, že Gorn přišel na řešení jak se dostat na druhou stranu. Jen ty malý potvory… Zopakuji po něm a z kapsy vytáhnu jeden ze dvou svitků, které mi Gorn dal. „Počkej tady něco zkusím.“ Oznámím mu a rychle zkusím použít kouzlo, které je na svitku. Jako templář Bratrstva umím s těmito svitky zacházet a použití tohohle se mi nezdá složitější, než ty co jsem již zkoušel. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Netrvá však dlouho než se záře objeví znovu a s ní i Muerty. Tentokrát na druhé straně brány u rumpálu. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Chvilku mi trvalo přivyknout si novému tělu, největší potíže mi dělaly nohy. Místo dvou jsem jich najednou měl osm. Když jsem si přivykl natolik, abych se dokázal pohybovat, vyrazil jsem do malé škvíry ve zdi, kterou jsme v štěničím těle prolez na druhou stranu. A teď rychle do normálu. Napadlo mě a po chvíli už jsem v celém svém těle cítil mravenčení, to samé, které jsem cítil, když jsem se měnil ve štěnici. Ufff Znatelně jsem si ulevil, když ze mě byl konečně člověk a ne ten odporný hmyz. Na víc už nečekám a rychle dojdu až k rumpálu hned vedle brány a bránu s jeho pomocí otevřu. Nerad bych pobyt ve štěničím těle absolvoval znova. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro „Tohle se ti povedlo.“ Pochválím, ale na podrobnosti se nevyptávám. Nejsem si jist, jestli je chci opravdu znát. Místo toho raději projdu branou na nádvoří kláštera a rozhlídnu se, kde by bylo asi nejlepší začít s prohlídkou. „Tak kam?“ Nechám rozhodnutí na Muertym, přece jen tohle dobrodružství je v jeho režii… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Do jeskyně.“ Odpovím, když zvážím všechny možnosti. Jeskyně se mi zdá nejpravděpodobnější. Mnichové co tu žili by ho určitě nenechali na místě, kde je snadno vidět jako je například terasa a kaple se mi také nezdá pravděpodobná. Zbývá už jen jeskyně… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Muerty se jako první rozhodl prohledat jeskyni, která se mu ze tří možných úkrytů zdá jako ta nejpravděpodobnější možnost. S Gornem v Patách rychle projde kolem dvou obřích soch, vzdáleně připomínajících válečníka s dvoubřitou sekerou a vejde rovnou do jeskyně, která dříve mohla sloužit jako ubytovny mnichů. Tuto domněnku může potvrdit i fakt, že stěny jeskyní klenby nesou známky práce člověka. V určitých intervalech jsou od sebe patrné i stopy po komorách, ale ty jou většinou zavalené. Trvá asi dvě hodiny, než se Muertymu konečně podaří najít komnatu, jenž stále nepodlehla zkáze, což by mohlo svědčit o přítomnosti ohniska a správnosti Muertyho odhadu. Komnata je skromně zařízená a krom několika bytelných truhel neobsahuje nic užitečného. V jedné z truhel se nalézá i Muertyho vytoužené ohnisko… |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Konečně. “ Oznámím Gornovi a ukážu mu cíl naší cesty. Potom ohnisko schovám do torny. „Rychle ven, nejspíš to drželo celou tuhle jeskyni pohromadě.“ Řeknu Gornovi, když si uvědomím, že jsem možná odstranil jediný kámen, který držel tuhle jeskyni pohromadě. Nerad bych aby se na mě teďko zřítila. Rychle se vydám na cestu ven. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro Venku před jeskyní se zastavím a počkám na Muertyho. „Tak co teď. Já mam v plánu vrátit se zpět domů. Oznámím mu. Oba jsme své cíle splnili a tedy je na čase vrátit zpět. Nedělám si naděje, že by se mnou šel tu zdlouhavou štreku... |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Nejsem na dlouhá loučení , a tak i toto loučení odbudu, jen aby se neřeklo. Myslím, že Gorn je na tom s loučením dost podobně jako já, a tak tento postup jen přivítá. Na rozdíl od něho se nemusím do tábora trmácet pěšky. Mágové mě vybavili teleportačním svitkem, který mě ihned přenese do Nového tábora. Škoda, že mám jen jeden a že je pouze najedno použití. V tomhle ohledu jsou runy o dost praktičtější…a dražší. Ještě počkám, jestli mi Gorn nebude něco chtít a potom se za pomoci svitku teleportuji přímo do svatyně Mágů kruhu Vody. |
| |
| soukromá zpráva od Gorn pro Usměji se, ještě počkám než se Muerty teleporuje a sám se potom vydám na zdlouhavou cestu domů. Po cestě ještě plánuji zastavit se u několika známých, tak je možné, že se cesta trochu protáhne… |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Kolem poledne se ze svatině mágů ozve silná rána, doprovázená světelných zábleskem. Jelikož na to Cronos, Stážce rudy nikterak nereaguje . Nechávají to být i všichni ostatní. Stejně by je stráž do svatině nepustila... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Kolem poledne se ze svatině mágů ozve silná rána, doprovázená světelných zábleskem. Jelikož na to Cronos, Stážce rudy nikterak nereaguje . Nechávají to být i všichni ostatní. Stejně by je stráž do svatině nepustila... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Kolem poledne se ze svatině mágů ozve silná rána, doprovázená světelných zábleskem. Jelikož na to Cronos, Stážce rudy nikterak nereaguje . Nechávají to být i všichni ostatní. Stejně by je stráž do svatině nepustila... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Kolem poledne se ze svatině mágů ozve silná rána, doprovázená světelných zábleskem. Jelikož na to Cronos, Stážce rudy nikterak nereaguje . Nechávají to být i všichni ostatní. Stejně by je stráž do svatině nepustila... |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Zdravíčko, pánové. pozdravím je chladně a dřepnu si poblíž. Nevím, kdo to tu má v kompetenci, tak jdu za vámi, protože vy si s tím asi hlavu nelámete. Pokud jsem to dobře pochopila, ten důl je pro nás asi hodně důležitý, což? A ti mágové jsou s námi nebo proti nám? Podívejte, baví vás tadyta nejistota? Co kdybychom se tam prostě proplížili a zabrali ten důl nazpět? navrhnu. Rozhlížím se kolem, jestli mezi nimi neuvidím i malíře. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro „Pane!“ Počkám než se otočí, nebo alespoň dá najevo, že mi věnuje trochu pozornosti. „Mám ta ohniska. Můžete nyní odpálit Bariéru?“ Zeptám se ho rovnou přičemž všechna ohniska opatrně poskládám na zem. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Pozdraví tě Saturas, když ho oslovíš. Zároveň se k tobě otočí a jeho pohled ihned spočine na čtyřech ohniskách vyrovnaných na zemi. „Výborně.“ Odmění tvoji práci poměrně těžkým váčkem rudy. „K usměrnění energie je však zapotřebí dvanácti mágů . Budeme potřebovat pomoc od Mágů Vody, snad se ti podaří se k nim dostat.“ Odpoví s naprostým klidem na tvoji další otázku. Evidentně ještě neví, že všichni, tedy skoro všichni mágové vody byly povražděni. Když mu tu řekneš, zasáhne ho ta zpráva daleko více, než se snaží dát najevo. „PROČ?“ Neovládne svůj hlas a vykřikne. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Vybavím si co mi o tom pověděl Milten, když jsem ho nedávno potkal. „Mágové se postavili, proti útoku na Svobodný důl, a tak je Gomez nechal popravit.“ Pokračuji, když v tom si uvědomím, že jsem měl o těch plánech říci i Gornovi. „Není žádný jiný způsob, jak haldu odpálit?“ Zeptám se nakonec poměrně klidným hlasem, ale tak mocný mág jakým Saturas jistě je, zná mé pravé pocity. I když by mi to nejspíš nikdy nepřiznal. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro „Pak to chápu…Gomez byl zahnán ke zdi. Bez dodávek rudy je vyřízený. Proto tedy přepadly náš důl.“ Řekne nakonec, již klidným hlasem, přičemž v poslední větě zaslechneš něco jako výčitku. „Možná tu je jedna možnost. Před lety žil ve Starém táboře ještě jeden mág. Třináctý mág, ale odešel daleko na území skřetů. Ten by nám možná mohl pomoci.“ Začne zlehka a pomalu začíná docházet, že tvá práce ještě zdaleka neskončila. „Musíš ho najít a přesvědčit ho, aby nám pomohl. Je tu ale jeden problém. Vlastně tři. Cestu k jeho věži chrání golemové. Podívej se do knihovny, třeba tam najdeš odpověď jak je obejít.“ Dokončí svoji řeč a podívá se na tebe takovým způsobem, kterému prostě nelze odporovat. |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro Přikývnu odevzdaně. Nevím proč, ale asi proto že nerad nechává věci nedokončené, nemohu odmítnout tento úkol. Krom toho se cítil trochu odpovědný za to co se stalo v tomto dole. Nic na tom nemění fakt, že jsem se to dověděl teprve včera. Rychle opustím Staruasovu svatyni a zamířím rovnou do knihovny, kde ze stolu seberu několik knih. Trochu přitom doufám, že některý z mágů se nedávno pokoušel najít odpověď na otázku Golemů. S knihami v batohu se pomalu vydám do centra tábora. Už je to dlouho…a posledně sem se tu nezdržel ani hodinu. říkám si, když shlížím na dění v táboře. Zdá se mi že tu něco vysí ve vzduchu…. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Odpoví ti několik jedinců ze skupinky ke které si přisedneš. Chvilku na tebe civí a zdá se, že i poslouchají. „Už zašli příliš daleko. Ten důl byl představoval určitou cestu ke svobodě a…“ Rozpovídá se jeden z nich zatímco ostatní jen „tiše“ poslouchají. „…a kruci.“ Náhle ten mluvící zbledne jako by viděl ducha, přičemž sleduje něco, nebo někoho za tvými zády. „Mno rád bych si s tebou povídal, ale ještě raději bych zůstal naživu.“ Vyhrkne ze sebe rychle a kvapně se dá na úprk. Jeho kumpáni ho samozřejmě následují, aby netrhaly partu. Když se ohlédneš spatříš nějakého muže, který si to velmi uvolněným krokem vykračuje ze svatině místních mágů směrem do středu tábora. Na první pohled můžeš poznat, že není místní a vzhledem k tomu, že mu nikdo z místních nevěnuje příliš pozornosti můžeš usoudit, že to nebude ani nepřítel. Je to muž s holou potetovanou hlavou,dobře stavěnou postavou se širokými rameny. Muž je oděn do tuniky na které je vymalováno mnoho ornamentů, dále má na sobě těžké pancíře chránící mu hruď, ramena, předloktí a další končetiny. Na zádech nese těžký válečný samostříl s toulcem šipek. Dále má obouruční šavli… Od některého z místních, který cizinci věnoval trochu více pozornosti než ostatní, jsi mohla zaslechnout jeho jméno. Je to něco jako Morty, nebo Muerty…těžko říct. |
| |
| >Cor Muerty: Spokojeně se usmívám, když jsou banditi ochotni se se mnou bavit, ale ve chvíli, kdy se začnou panicky dávat na úprk, poplašeně se ohlédnu. Když uvidím toho sveřepého, nejspíš i bohatého muže (chuďas by si rozhodně nemohl dovolit takovou plátovou zbroj), chvíli váhám, jestli se mám dát taky na úprk nebo se s ním naopak dát do řeči. icméně teď už je na útěk pozdě. Napřímím se tedy a s úsměvem ho oslovím, snažíc se zamaskovat svou nervozitu. Buďte zdráv, vzácný pane. Víte, nejsem tu příliš dlouho a abych pravdu řekla, jsem trochu zmatená momentální situací. doufám tedy, že by vás příliš neobtěžovalo sdělit mi pár stručnými větami, co se přesně přihodilo a jak opět vrátit situaci do původních kolejí, nebo ji možná nějakým způsobem zlepšit? Cítím, jak se mi tají dech v očekávání jeho reakce. |
| |
| Od svatyně jdu poměrně pomalu, uvolněně a přímo k domu kováře. Na první pohled je vidět, že od doby co jsem tu byl naposled si výrazně polepšil. Rovněž se po cetě rozhlížím, jestli zde nespatřím nějaké známé tváře. Několik jich je, ale ne mnoho. Hlavně tváře dlužníků nikde nevidím a z nějakého důvodu mě to ani nepřekvapuje. Náhle mě osloví nějaká žena, což mě na tomto místě velmi překvapí. Zvláštní…kolik jich nakonec uteklo? Nemám, ale mnoho času se podivovat na její přítomností zde, jelikož mě ihned zasype několika otázkami. „Zdravím.“ Odpovím na pozdrav a zkoumavě si ji prohlédnu. „Nevím jestli vám mohu pomoci. Dlouho jsem zde nebyl a mnohé se změnilo, jak se zdá. Domnívám se, že máte na mysli situaci okolo dolu. “ Na chvilku se odmlčím, abych si promyslel jak odpovědět. „Faktem je, že Gomez nařídil obsazení Svobodného dolu. Jeho důl byl totiž zaplaven vodou, což pro něho znamenalo ztrátu dodávek rudy, a tedy i ztrátu svého vlivu ve Starém táboře. Musel něco udělat a výsledek znáte.“ znovu se na chvilku odmlčím. „Však musíte vědět líp než já co se dělo na hradě, když se ta zpráva rozšířila.“ Dodám, stále se domnívajíc, že žena jenž mě oslovila je jedna z bývalých Gomezových konkubín, která využila zmatku na Hradě a uprchla. |
| |
| Během Muertyho vysvětlování pokyvuji hlavou a začínám se uvolňovat. Ach tak, někomu se zaplavil důl a místo aby situaci ve svém dole nějak řešil, obsadil cizí. To by se nemělo trpět! Teprve po chvíli se zatvářím trochu zmateně. Abych se přiznala, nevím co se dělo nahradě. Dokonce ani nevím, že tu nějaký hrad je. Jen vím, že tu ráno bylo dost rušno kolem dolu, proto jsem se takhle vyzbrojila. Teď si všimneš, že v levé ruce svírám jakýsi improvizovaný štít, který nejspíš kdysi býval nějakou stoličkou, ale časem přišel o nohy, a v pravé prostou sekyrku na dřevo. Zbroj přitom nemám žádnou - oděna jsem do prosté lněné haleny vypasované koženou šněrovačkou a na nohou mám oproti očekávání jakési pracovní kalhoty, zastrčené do jednoduchých kožených holínek. Co je zač ten Gomez? Místní hornický magnát? Nebo šlechtic? |
| |
| „Zajímavé, vskutku zajímavé.“ Zakroutím hlavou čímž skrývám své překvapení. Netušil jsem, že jsou ženy dodávány i do tohoto tábora, ale vlastně vždyť jsme v Kolonii a tady je možné prakticky cokoliv. „ To je dlouhý příběh, raději bych vám ho pověděl někde v sedě.“ 5eknu vzápětí, jelikož se mi opět začíná ozývat několik nedávných a jen takřka zhojených zranění. Asi nejhorší je bolest v koleně, což si ale nedovedu vysvětlit, jelikož mé koleno neutrpělo žádné poranění. „Hodlám se tu chvíli zdržet, mám nějaké zařizování s kovářem, tak budeme mít na rozmluvy ještě dost času. Nechystáte se někam na cesty, že?“ Zeptám se nakonec, přičemž charakteristiku Gomezovi osoby si nechávám na nějaké pohodlnější místo. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Den se pomalu změnil v noc, oheň v krbu vynořil a bylo nutné ho znovu zapálit. Dalšího dne se také nic mimořádného nestalo. Lester se stále věnuje studiím v knihovně a Muerty je někde na cestách. Nic nenasvědčuje tomu, že by se měl v dohledné době vrátit. Spíše ti něco říká, že mu to potrvá déle než by čekal. |
| |
| Za kovářem? Ach tak! Tak to vás doprovodím a na místě si to ráda vyposlechnu. děkuji, vzácný pane. Postřehnu, že opatrně našlapuješ. Jste zraněný? Chcete pomoct? nabídnu se ochotně. |
| |
| Ne díky. To je dobré. Odpovím na nabídku pomoci a omalu skoro loudavě se vydám k Rog – Harrově domu. „Co vy tu vůbec děláte?“ Zeptám se po cestě, aby řeč nestála. Sám se přitom trochu podivím, nad slovy která zvolím, ale příliš se nad tím nezamýšlím. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Z práce mě vyruší až silná rána vycházející odněkud ze svatině mágů. Chvíli min trvá uvědomit si, že se jen někdo teleportoval do tábora. Jedinou otázkou zůstává kdo. Že by Gorn? Napadne mě vzápětí a položím kladivo na kovadlinu a jdu se podívat ven před kovárnu. |
| |
| Jenom několik minut potom co odezní rána, způsobená teleportem, se přestanu věnovat své práci a pomalu se vyjdu podívat kdo to k nám zavítal. Trochu doufám, že se to vrátil Gorn, že se už dověděl o dole a uvědomil si, že by se měl vrátit. Jenom krátce na to už vím, že Gorn není. V táboře je sice trochu rušno, ale ve vzduchu se nese jiné jméno. Jméno, které mi je něčím povědomé, ale nějak si nemohu vzpomenout, kde jsem ho už slyšel. |
| |
| Já... chvilku zaváhám, co mám říct. Co tu vlastně dělám? Tvrdnu, marně sháním peníze, zoufám si... Jsem pomocnicí kováře Rog - Harra, hospodyně a tak. řeknu nakonec suše. |
| |
| Zvláštní náhoda. Napadne mě, když se zmíníš o tom že jsi ve službě právě u Rogga ke kterému mam tak jako tak namířeno. „Mno, alespoň máme dost času.“ Řeknu po krátkém zamyšlení a znovu se vydám ke kovárně. Zvláštní, že zvuk kovadliny nějak utichl… |
| |
| Jelikož si stále nemůžu vzpomenout, kde jsem to méno už slyšel rozhlížím se po táboře, jestli cizince někde nespatřím. Nikdy není na škodu vědět co je v táboře novhého a už vůbec není na škodu pozant někoho, kdo jen svou přítomností vzbuzuje respekt některých místních. Morty?! Vydchenu, když spatřím onoho cizince kráčet k mé kovárně v doprovodu s mou posluhovačkou. Lepší než otokyní. Ozve se mi v hlavě vtíraví hlásek. Tak ty seš ten Muerty?! Zeptám se ironicky, když přijdu trochu blíž ke dvojci, jelikož tohodle člověka znám pod jeho skutečným jménem a nechápu proč si ho vlastně měnil. |
| |
| „Pro tebe vždycky Morty.“ Ušklíbnu se nad tvojí otázkou. „Jak už to je dlouho co? A koukám, žes nelenil.“ Pokračuji vzápětí, přičemž si pohledem kmitám z kovárny, která se významně rozrostla od doby co jsem se tu pořádně zdržel a na ženu po svém boku, která u tebe podle jejích vlastních slov delá. By mě zajimalo jak k ni přišel. napadne mě, jelikož se také zmínila o tom že nikdy nebyla na hradě a nepoznala Gomeze. Z čehoš vyplívá, že není jednou z jeho uprchlích konkubín... |
| |
| S pozdviženým obočím chvíli sleduju nečekaně chladný dialog těch dvou a pak se rozhodnu, že momentálně asi udělám líp, když se někam uklidím...Když někde uklidím. Zametu ve světnici a během práce zdálky poslouchám, o čem pánové mluví. Pak mne ještě napadne, že bych se měla zachovat jako správná hostitelka a přinesu oběma džbánek vody. |
| |
| Jak se objeví Morty jde všechno nějak rychle. Přátelské pozdravení, cesta do kovárny, osazení ke stolu. Všechno. Jen stůl zeje prázdnotou, ale to mi nikterak nevadí. „Něco bych od tebe potřeboval.“ projeví se moje přímá povaha a já hned přejdu k jádru mé návštěvy. „Zvládnul bys ukovat zbroj? Nějakou lehkou, ale přesto pevnou. Vhodnou pro ženskou a taky nějaký lepší železo.“ Zeptám se bez okolků. Nejsem zvyklí chodit dlouho kolem horké kaše a navíc tady by to bylo vůči starému příteli nefér. „Měl bych na to nějaké tři tisíce.“ Dodám k tomu rovnou i cenu, kterou sem ochoten zaplatit. |
| |
| Když se pánové usadí a přejdou k jádru pudla, musím se otočit zády a zametat vehementněji, aby neviděli, jak mi zasvítilo v očích a raději se kousnu do rtu aby neslyšeli, jak jsem zalapala po dechu. Lehkou zbroj pro ženskou? A za to 3000?!!! To by mi vyřešilo všechny problémy! Ach bože, ať Rog sežene materiál a dál se s tím netrápí! A přestože zametám jak divá, třesou se mi ruce jako dítěti, které omylem vyslechlo, co mu rodiče plánují jako překvapení k narozeninám. Jestli se na mě teď Rog-Harr podívá, nezamaskuju se, pozná to... |
| |
| Tohle se mi na Mortym vždycky líbilo. Jeho přímost, jde rovnou k věci. Proč zrovna pro ženskou? Trochu se divím neobvyklému přání, přičemž mimoděk zabloudím pohledem k Hornelle. Ne pro ni určitě ne. Zavrhnu myšlenku, že by to chtěl pro moji hospodyni a víc o tom raději nepřemýšlím. Dobrá, můžu to udělat, ale budu potřebovat rozměry osoby na kterou to má být a pár dní na výrobu. Přijmu zakázku už jen proto, že je to první pořádná práce po dlouhé době a hlavně proto, že Mortymu něco dlužím. Potřeboval bys ještě něco? Optám se nakonec. |
| |
| soukromá zpráva od Vládce nad osudy všech pro Kolem poledne se ze svatině mágů ozve silná rána, doprovázená světelných zábleskem. Jelikož na to Cronos, Stážce rudy nikterak nereaguje . Nechávají to být i všichni ostatní. Stejně by je stráž do svatině nepustila... |
| |
 | Kolem poledne jsem ve své a listuji si omšelými stránkami knih z místní knihovny mágů. Teď právě mě zaujmul odstavec v knize Arconum Golum 2. Tato kniha popisuje druhy magických bytostí, které nazýváme Golemové. Vypráví se v ní o různých slabostech i silných stránkách těchto bytostí a pak také v neposlední řadě o střetu s nimi. Právě začínám čísti kapitolu Ledový Golem. Náhle se však ozve rána asi jsem viděl i světelný záblesk,ale tím si nemůžu být jistý protože jsem to viděl jenom pouhu chviličku. Vyhlédnu ven, a pohléndu na Cronose. Toho však ta rána nijak nepřekvapila Možná že ji čekal pomyslím si. S touto myšlenkou se otočím a zapadnu zpět do svého příbytku. Tam si dočtu Knihu Arconum Golum 2. Kolem druhé hodiny odpolední se probírám z krátkého přesto výživného spánku. Uvažuji zda si mám dojít pro další knihy z knihovny, ale pak se rozhodnu navštívit mého přítele a učitele Cronose. Vyjdu z domu pomalou,rozvážnou chůzí a procházím kolem dvou žoldáků kteří stráží vchod do prostoru mágů,scházím dolů. Přitom si všimnu že je tu rušněji než kdy dřív a to potom co Gomez obsadil náš důl je tu hodně rušno. Když už jsem téměř u rudné haldy vypozoruji že pár zoldáků jak si brousí meče a toulce mají plné šípů. Tak konečně se asi pokusí obsadit zase Svobodný důl....V tom si všimnu že jsem už u Cronose a pozdravím ho Ahoj Krone .... |
| |
| „Mno, když už vo tom mluvíš, tak ještě takovou maličkost.“ Začnu a podívám se zpříma na Rogga. „Máš ještě tu mou starou postel?“ Naznačím, že bych potřeboval i někde přespat a jelikož jsem tak trochu spoluzakladatel tohohle sídla nevidím důvod proč ne zrovna tady. Na druhou stranu tu Rogg není sám a chápu jestli potřebuje trochu soukromí…. |
| |
| Někde v zadu snad ještě je…ale chtěl sem ji dát tady... zapřemýšlím jak bych měl ženu ve své domácnosti titulovat. …tady slečně. Jenom na to ještě nebyl čas. rozhodnu se pro oslovení „slečna“, když si nedovedu vybavit jak se vlastně jmenuje. |
| |
| Tiše vyprsknu, když zaslechnu Rog-Harrovo rozpačité označení "slečna", a raději pak předstírám smrkání. No to jsou mi novinky, on tu má postel a nic mi neřekne. A já jak hlupák spím na stole! Ale NAJEDNOU se vymlouvá, pche. Otočím se na ně. Ale to je v pořádku, dopřejte hostu zasloužené pohodlí. Však já se pohodlně vyspím jinde. a svou velkorysou nabídku doprovodím zářivým úsměvem. |
| |
| Cronose není těžké najít, jakožto Strážce rudy stále obchází kolem masivní rudné haldy uprostřed tábora a dává pozor, aby se k ní nikdo nepovolaný nepřiblížil. Tuto práci mu ještě usnadňuje masivní ocelová mříž zakrývající díru s uloženou rudou a v neposlední řadě i množství žoldáků, kteří v táboře žijí. „Co bys potřeboval?“ zeptá se tě povzneseně, aniž by přerušil svou pravidelnou obchůzku kolem haldy. Snad jen jeho krok nepatrně zpomalil, ale to se ti nejspíš jenom zdá… |
| |
| „Výborně. Ještě jenom, na tu zbroj poměrně spěchám, kdy nejpozději by mohla být hotová?“ Vrátím se zpátky k tématu, jelikož mě nenapadne, co dalšího bych měl říci. |
| |
| Na chvíli se zamyslím, jako bych počítal co všechno je třeba k výrobě takové zbroje, jak rychle to mohu sehnat a nakonec kdy bych s tím měl být hotov. Nanejvýš týden, ale je to jenom odhad. Odpovím po chvíli, přičemž pohled upřu na Hornellu, která se evidentně snaží zakrýt nějaké své pocity, jaké to nemám ani tušení. |
| |
| Týden? Týden?! Mít dost surovin a dobře připravenou výheň, udělala bych to za tři dny! Přinejhorším za čtyři! Aaaa, už ho nějak uspi ať si můžeme promluvit... chce se mi skákat a nejlépe ještě do něčeho bušit pěstmi. Možná kdybych se nestyděla říct Rog-Harrovi rovnou a před hostem že tu zakázku chci já, ulehčilo by mi to mnohé trápení. Anebo také ne, kdoví co si tenhle člověk myslí o ženách, které vykonávají mužskou práci...A jak by se vůbec tvářil na to, kdyby jeho objednávku vyřídil někdo jiný než jeho známý Rog-Harr... |
| |
| „Týden je dlouhá doba.“ Konstatuji, jelikož mám trochu naspěch. Sice se říká, že ve vězení má člověk hromady času, ale já se v poslední době setkávám s pravým opakem. „Co takhle tři sta navíc, když to bude do tří dnů?“ Zeptám se chladně. Mám trochu naspěch, i když ještě přesně nevím kam…snad zpět domů, do horské pevnosti… |
| |
| To už je na moje nervy moc. Zadívám se na koště, jímž zrovna zametám, pak ho zamyšleně odložím a zdánlivě bez souvislostis hostovými slovy dojdu k Rog-Harrovi a poklepu mu na rameno. Pak se skloním k jeho uchu a něco mu pošeptám. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro řeknu dost uhlazeně. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Ovšem pokud tu práci nabídne tobě, nebudu ti stát v cestě. Suroviny si samozřejmě budeš muset koupit, nebo zaplatit. Ještě naposled se k tobě otočím a zašeptám, přičemž doufám, že tyhle tajnosti Mortyho nijak neurazí… |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro |
| |
| Nehybně jako socha vytesaná do dřeva sedím u stolu a vyčkávám na Rog – Harrovu odpověď, ohledně výroby zbroje. Nepochybuji, že to přijme, i když dělá trochu drahoty. Dokonce mám za to, že by to zvládl i do zítra. „No?“ Zeptám se poté, co si se svou hospodyní prohodí několik slov, která jsem sice nezaslechl, ale mám pocit, že se mě nějakým způsobem týkají. Jestli mě to nějak pohoršuje, dovedu to dokonale maskovat. |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro |
| |
| Cena je dobrá a pokud neseženeš nikoho jiného, pustím se do toho. Promluvím konečně po nějaké době nahlas směrem k zákazníkovi. Teď mě, ale na chvíli omluv. Dodám a téměř vzápětí vstanu a vydám se ke dveřím v neodkladné záležitosti potřeb svého těla. Jen co se ujistím, že Muerty rozumí, zmizím mezi dveřmi a ponechám vás o samotě… |
| |
| Rozpačitě přešlápnu. A pravděpodobně zčervenám. Víte, vlastně jsem se chtěla zeptat...Já..krom toho že tu vařím, uklízím a tak, tak, ehm, já taky vypomáhám v kovárně. Ve skutečnosti musím říct, že v tom mám docela praxi. Proto jsem se chtěla zeptat, jestli by vám pane muerty nevadilo, kdybych se na tvorbě vaší zbroje také podílela. konečně se vzchopím a pohlédnu ti zpříma do očí. Asi jsem nezněla moc přesvědčivě, že? Ale prrosím, zamysli se než řekneš že ne...jo? JO?... poplašený výraz i tu naději v očích se snažím skrývat. |
| |
| S Rog – Harrovu odpovědí jsem spokojen, nic jiného než souhlas jsem ani nečekal. Rog – Harr není znám tím, že by odmítl zakázku. Jeho náhlý odchod mě potom ani nevadí, však to známe všichni, když člověk musí tak musí a je jedno v jaké je zrovna společnosti. Mno a aspoň mám tak možnost si prohlédnout hostitelku. „To nezáleží na mě. Jestli ti Rog – Harr dovolí mu pomáhat je to jenom jeho věc. Platím za výsledky a kvalitu, ne za počet lidí co se na díle podílejí.“ Asi to není taková odpověď, kterou tato žena čekala na svou otázku, ale jinou pro ni zatím nemám… |
| |
| soukromá zpráva od Aline pro Dny a noci plynou bez rozdílu jeden za druhým. Je to už skoro týden, co Cor Muerty odešel, nebo možná více, přestala jsem počítat dny vyplněné prázdnotou, nudou a nesmyslným uklízením zaneřáděných místností pevnosti. Stejně jako na pach tlejících spálených mrtvol v údolí jsem si zvykla na ignoraci, kterou mě poctil Lester. Už jsem jej dva dny neviděla, bůh ví, zda tady ještě zůstal a náhodou nenásledoval svého šťastnou náhodou nalezeného přítele. Dokonce jsem začala uvažovat nad tím, zda vůbec bylo správné z tábora utíkat. Proč jsem to vlastně udělala...? Ani nevím... Nemůžu na to přijít, vše jako by bylo zahaleno nějakou podivnou temnou mlhou stereotypu osamělého života v pevnosti. Začíná mi chybět to tlusté prase, které se na mě vždycky zbrocené potem svalilo a chroptělo mi do ucha své zvrácené tužby, jež jsem vzápětí pod pohrůžkou násilí musela plnit. Jen na to násilí stejně vždycky došlo bez rozdílu, nezávisle na tom, jak dobře či špatně jsem jeho rozkazy plnila. Tak mě tak napadá... Kdo vlastně byla Larisa? Nějak si nemohu vybavit její tvář... Pořádně ani její jméno nemohu správně vyslovit. Jak vůbec zní můj hlas?! "Jsi tady úplně sama a ztracená..." řeknu opatrně, šeptem, zalykajíc se tóninou, v níž jsou má vlastní slova položená. Příšerně se to po tmavých chodbách rozléhá. Možná by ses měla zabít... Nikdo by na to nepřišel... zamýšlím se nad existencí vlastní osoby. Stejně... Lester může být klidně mrtvý, stejně dobře, jako Cor Muerty... Kdo to byl? |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro |
| |
| soukromá zpráva od Cor Muerty pro |
| |
| soukromá zpráva od Rog - Harr pro Když po nějaké době uznám, že už mi to trvá příliš dlouho, opět se vrátím do kovárny. Dogám jen, že Hornella stihla udělat vše co chtěla… |
| |
| Po nějaké době, dalece překračující dobu nutnou pro vykonání potřeby se konečně vrátím zpět do kovárny. Trochu se to protáhlo. Zamručím v odpověď při příchodu a znovu se usadím na svoje místo u stolu. |
| |
| S úlevou se usměju, pokývnu na příchozího Rog-Harra. Kde je ta postel? Ať tam můžu hosta zavést. zeptám se. |
| |
| Někde v zadu. Usměju se, jelikož to vypadá, že všechno tak nějak dobře. Jen bude třeba ji vytáhnout. u slova „Vytáhnout“ se krapek pozastavím, příhodnější by bylo říci vyhrabat z pod hromady všemožného haraburdí. |
| |
| soukromá zpráva od Irtius pro Připojím se ke Cronosovi, při jeho povinné hlídačské prohlídce a zeptá se. Víš Crone v poslední době mě trápí jedna věc. Vím že za sesílání kouzel platíme vlastními silami ale to znamená, že ten kdo má jaksi slabší tělesnou schránku může seslat méně kouzel? Pak už můžu pouze čekat na odpověď Cronose, pokud tedy vůbec nějaká přijde protože vím, že často jaksi odpoví otázkou. A to nesnáším. Přitom jaksi procházíme kolem té masy nugetů magické rudy, si uvědomím, že vlastně nemám žádné peníze. V tomto případě nugety které sloužív kolonii jako platidlo. A tak se jen tak mimořeč Cronose prohodím. Sakra, jsem úplně bez peněz. Potřeboval bych si nějak vydělat. Nevíš o nějaké práci za slušnou částku nugetů Crone? |
| |
| Nový Tábor - Rudná Halda Cronos „To ne. Fyzická síla nemá vliv na tvá kouzla. Vše je pouze otázkou mysli, uspořádaná a koncentrovaná mysl dokáže seslat daleko vnější a mocnější kouzla…“ Odpoví po nějaké době starší mág v modrém rouchu svému mladšímu společníkovi v rudém rouchu. „Nač potřebuješ peníze?“ Přejde rovnou k dalšímu bodu hovoru, o kterém se Irtius zmínil. |
| |
| soukromá zpráva od Lester pro Od doby co Muerty odešel už uplynulo několik dnů. Během té doby sem Aline příliš neviděl, nevím, jestli se mi vyhýbá, nebo jestli to má jiný důvod. Nijak mě to netrápí, nejsem tu abych ji dělal chůvu, ale abych prostudoval zdejší svitky a trochu se tu zabydlel. Bariéra tu přece jen nebude věčně a až padne tak tahle pevnost a všechny pozemky co k ní patří budou patřit mě. „Aline? Tady sem…v knihovně, vedle zbrojnice.“ Zavolám v odpověď, když se mi zdá že odněkud slyším její nářek, její hlas. |
| |
| Peníze? No kdo je nepotřebuje že ? Ale já si chci koupit pár věcí, mít něco v záloze a pak také zkusit něco, co bez pěněz nejde Tak věděl bys o něčem? Zeptám se svého možná jediného přítele v tomto táboře. Přitom ještě jednou pohledem zabloudím k rudné haldě skrývající se pod těžkými ocelovými mřížemi. Pak už jen tiše kráčím vedle mága v modré róbě. Pak se mi však ale přikrade do hlavi ještě jedna myšlenka. Víš vlastně mě trápi ještě něco. Dá se nějak bránit proti kouzlům pokud nepočítám to že se jim vyhnu ? Položím otázku |
| |
| na kovárně Vytáhnout?...odkud? trochu se zarazím. On musí mít tu postel snad někde v té hromadě nepřehledného svinčíku! Ach bohové, co jsem komu udělala? Opravdu se v tom budu muset hrabat? |
| |
 | Nový tábor: V rychlém pochodu procházím skalním podchodem ve směru od Svobodného dolu, kde se toho za poslední dny tolik událo. Spěchám, abych co nejdříve jedné z velících osobností Nového tábora, mohl předat důležité poselství. Občas se ohlédnu, abych se ujistil, zda mne při úprku snad někdo nepronásleduje. Pravá ruka pevně svírá toporo mohutného palcátu v přesvědčení, že stráže ze Starého tábora se již nacházejí i tady nahoře. V mé tváři je znát nervozita a spocené tělo značí úsilí, které jsem musel vynaložit, abych se z dolu vůbec dostal. Cesta z dolu je relativně krátká, ačkoli mě to připadá jako celou věčnost. Konečně stanu na skalnatém podloží před vstupem v centrum, pod skalní převis. Ostatní mohou zahlédnout poměrně dobře stavěného muže, výškou tak ke dvěma metrům, oděného v lehkou žoldáckou zbroj, na několika místech poznamenanou šrámy, jako by snad svedl boj s nějakou nestvůrou. Kovový plát z jeho levého ramene je takřka servaný a paže pod místem, kde se dříve nacházel plech, provizorně ovázaná kusem zakrváceného hadru. Jeho tvář je již nějakou dobu neholená a hlava porostlá dlouhými hnědými vlasy, v zátylku svázanými v ohon. V pravici třímá palcát, který z celého jeho vzevnějšku působí asi nejméně poničeným dojmem. Jde o drtič kamene, kterým se honosí i mnozí z tábora sekty. Můj výraz je nyní neutrální, ačkoli zevnějšek vyzrazuje, že jsem právě prožil velké nebezpečenství a jak se zdá, byl jsem na to sám. Chvíli jen tak stojím na místě rozkročený a rozhlížím se kolem, jako bych nevěřil vlastním očím, že jsem dorazil v cíl své cesty. Tolik se tu toho za ty dva týdny změnilo. zhluboka vydechnu, přecházeje rozlehlou jeskyni s chatkami od obydlí Larese, přes kovárnu, která tu dříve nestála až po vchod k Leemu, střeženému muži ve zbrojích, podobných té mé, ostatně v podstatně lepším stavu. Jako bych se z ničeho nic odhodlal vykročit, udělat první krok v pozměněné místo, které se před časem dalo nazývat mým domovem. Skláněje zbraň k zemi, aby mi nezavazela při chůzi, vyrazím vlevo od vchodu, směrem k nejvýše položeným chatkám. Nevnímám pohledy ostatních. Ať si myslí, co chtějí, nebudu tu křikem přece vyvolávat paniku. pomyslím si podrážděně s kroky mířenými směrem k místu, kde bývá jeden z velitelů tohoto tábora - Lee. Nenechám se zastavit, jdu přímo za nosem, abych s ním následně mohl promluvit. Nevím, jakým způsobem mne přivítá, jak bude hodnotit můj nynější zevnějšek. Stráže mne znají, tudíž mne nemají důvod zastavovat, ačkoli jsem se zde již dlouho neobjevil. |
| |
| Nový tábor: Jako každý jiný den touto dobou jsem ve své jeskyni. Dnešek se však přece jenom trochu liší, místo knih mám na stole rozloženou podrobný plán Nového tábora a Svobodného dolu. Zrovna znovu a znovu studuji plánek dolu, když se ve dveřích objeví nějaký člověk v žalostném stavu. Jeho oděv je značně potrhaný, ale přesto v něm poznám stejnokroj, který nosí jenom a pouze naši lidé. „Co je?“ Odseknu, když zaznamenám jeho přítomnost. Konečně také přestanu studovat plánek dolu a podívám se přímo na muže. Je mi trochu povědomí, ale nějak si ho nedovedu zařadit. Nezdá se, že bych toho muže znal, ale to může bát snadno způsobené jeho současným vzezřením. |
| |
| Nový Tábor - Rudná Halda Cronos „Skus se zeptat lidí v táboře, jestli něco nepotřebují.“ Odpoví po nějaké době Cronos na otázku týkající se nějaké výdělečné činnosti. Je evidentní, že neví o ničem co by jsi pro něho mohl udělat a ani se netváří nijak nadšeně, že by měl mág pracovat i na něčem jiném než na čem mágové normálně pracují. „Není spolehlivější obrany proti magii než se jí vyhnout, ale existují i různá ochranná kouzla, schopná nepřátelskou magii odrazit, absorbovat, nebo zmírnit její účinky. Ta jsou ovšem většinou nespolehlivá a energeticky náročná. Na ochranu proti magii můžeš také použít různé amulety, prsteny, nebo jiné magické předměty, které zmírňují účinky běžné magie. Avšak ani to ti nemůže poskytnout úplnou ochranu.“ S trochu větším nadšením se Cronos pustí do vysvětlování obrany proti účinkům magie pomocí magie. |
| |
| Nový tábor - Leeovo obydlí: Zpočátku se trochu udivím nad Leeovou reakcí, načež odpovím několika slovy v jeho nejistý výraz, abych mu připomenul svou identitu. Ardest, překupník ze Starýho tábora. Sám jsi mě sem přijímal, už si nepamatuješ? Je mi jasné, že mne na první pohled nepoznal a ten čas mimo tábor udělal své. Byl jsem v dole, všude samí strážní ze starýho tábora, zabili všechny až na kopáče. V dole jsem se skrýval několik dní, než se mi podařilo vyváznour. Nešli za mnou, asi o mě ani neveděli, ale vědí, že přijdeme a jsou náležitě vybavení. Viděl jsem, kolik jich je, kde a jak si je velitel rozmístil. promluvím náhle bez váhání, s pohledem na rozložené plány na stole za Leem se ovšem zarazím. Takže se tu o tom už ví! Chystáš odvedu? Chci být při tý rvačcem ať ti bastardi pochcípaj! dodám s tvrdostí v hlase i přes ne zrovna lehké zranění paže, kterého si však jako tvrdej chlap snažím nevšímat i přes pulzující bolest, která se neustále ozývá - rána je pravděpodobně zanícená. Chlap mé váhové kategorie obvykle považuje taková zranění za pouhou bolístku, která se brzy zahojí. Nyní ale není čas, myslet na zhojení. Léčivé lektvary mi jak vidno došly a lze si tak domyslet, že i velká část proviantu zůstala ležet ladem ve Starém táboře, ať už ukryta u starého známého Fiska, nebo v jedné z místních chatek. Narazil jsem na novou líheň důlních červů, v jedný šachtě. A že je jich tam fakt dost. Tohle mám od nich na památku. ušklíbnu se s pohledem na cát zkrvaveného plátna, ledabyle ovázaném na levé paži. Ti v dole budou dost tvrdej oříšek, jsou to zkušení vojáci. dodám přecházeje pohledem z rány na muže přede mnou. |
| |
| Rudná Halda-Cronos Lidí v táboře? To bude asi trochu problém.......Zatim sem se s níkým, kromě mágu nebavi. Nikoho tu neznám..... Trochu zhrozeně si připomenu tuto skutečnost a trochu nesměle se zeptám. Víš, Crone já jsem jaksi tento tábor nepoznal po stránce obchodní. Tak mohl by jsi mi povědět kdo tady je důležitým obchodníkem, nebo prostě někdo u koho bych si mohl vydělat? Skoro se bojím odpovědi, protože vím že Cronosovi to jaksi není dvakrát příjemné bavit se na tohle téma,a tak zavedu řeč na magii. Ale ještě ohledně magii. Pokud jsou ta obraná kouzla tak náročná , tak myslím že na ně mám ještě čas. Ovšem, mohl bych se tě ještě zeptat jestl by jsi mi neprozradil nějaké tipy nebo cvičení jak bych mohl zkoncentrovat svou mysl, abych mohl sesílat více kouzel jak jsi říkal. Celý týden jsem se pokoušel sesílat ohnivé koule na tom místě o kterém jsi mi říkal ale rychle po sobě jsem dokázal seslat sotva dvě, tři koule. |
| |
| Nový tábor: „Samozřejmě.“ Vzpomenu si na Ardesta poté co mi odhalí svou totožnost a svou živnost. Víc se k tomuhle tématu nevyjadřuji, nemá smysl to příliš rozebírat. Krom toho mě daleko více zajímá jeho hlášení z našeho dolu a Starého tábora. Všechny informace, které o tom mám nejsou příliš spolehlivé. „Tvá pomoc bude při obsazování dolu vítaná. Teď mi ukaž rozmístění jednotek a pak se běž dát dokupy. Nevyrazíme dřív, než vrátí Gorn. “ Vyzvu Ardesta klidným, ale jasně velitelským a rozhodným tónem hlasu. |
| |
| Nový tábor: V mužova slova jen přikývnu, ostatně jsem ani jinou odpověď neočekával. Přistoupím ke stolu, prohlédnouc si plány. Za těch pár dní pohybu ve skrytu jsem si už očíhnul, kde co najít, jak jsou rozmístěny lávky, kam jaká šachta vede, proto i z plánů mohu přesně určit polohu jednotlivých vojáků. Ty, které znám jménem nebylo možné přehlédnout a ukážu na plánu pochopitelně i jejich rozmístění. Odění většiny z nich tvoří jen lehká zbroj, o to jsou ale obratnější, jsou tam ale i tací, kteří hlídají strategické body. na okamžik se zastavím a putuji prstem po plánu někam dál A tohle... tohle je ta šachta s červy. Nevím, jak je na tom Bratrstvo, pokud ale pořád baží po výměšcích z červů, jak jsem slyšel, mohl by to bejt dobrej kšeft. povím jen tak na okraj s mírným úšklebkem a vidinou dalšího zisku pro Nový tábor. Měl bych na tebe jednu prosbu Lee... na okamžik se odmlčím, nechť mu dám čas ke mě vzhlédnout. Jako překupník tu teď už budu na nic, rád bych se přidal ke tvým lidem - mezi žoldáky. Se zbraní v ruce to umím, střílet taky, tak bych ocenil, kdybys o tom popřemýšlel. I tak, v těchto "hadrech" do dolu nemůžu, měl bych se voháknout do něčeho pevnějšího. vyřknu myšlenku, která mi poslední dobou vrtá hlavou. Viditelně jsem si už připustil, že do Starého tábora mě už nevpustí a i kdyby, nebude to tak hned. // to PJ: Sám si pak pochopitelné jednotky při akci rozmístíš. |
| |
| Kovárna: Pokud si dobře pamatuju, tak někde v zadu ve skladišti. Znovu určím polohy Muertyho staré postele. Potom co odešel, nebyla potřeba, tak sem ji stejně jako všechno ostatní nepotřebné haraburdí uložil dozadu do skladiště a jak čas plynul, postupně tam přibývaly další a další věci. Nevím proč, ale když přestaly být potřebné nějak sem je nedokázal vyhodit. Co kdyby se někdy znovu hodili, že? |
| |
| Nový Tábor - Rudná Halda Cronos „Cvičit svou mysl můžeš i jinak než sesíláním stále stejného kouzla…“ Odpoví Cronos po velmi dlouhém odmlčení. Příliš toho ale neřekne a část o práci a penězích pro změnu ignoruje úplně. „Trochu samostatnosti příteli.“ Pousměje se nakonec a poplácá Irtiuse po zádech. Tím ovšem také dává jasně najevo, že mu toho pro dnešek řekl již dost, a teď je řada na něm, aby ukázal co si z toho vzal. |
| |
| Nový tábor: „Dobrá o tomhle si ještě promluvíme.“ Odpovím po chvíli, kdy si do mapy udělám několik poznámek o rozestavění jednotek. Obsazení dolu nebude snadná záležitost a bude ji třeba dobře naplánovat a připravit. „Opravdu chceš vstoupit mezi žoldáky? Dobrá tak si to shrňme: Sloužil jsi jako překupník a informátor ve Sterém táboře,…“ začnu pomalu vyjmenovávat tvoje zásluhy „… a nakonec jsi byl ve Svobodném dole a přinesl správy o nepříteli.“ Ještě se na okamžik zamyslím, jestli jsem nezapomněl na něco podstatného a sám nakonec zvážil, jestli to stačí. „To by mohlo stačit. Vítám tě mezi žoldáky.“ Při poslední větě se pokusí o trochu slavnostnější tón, kterým bych tě přivítal mezi žoldáky mágů. „Teď se běž dát do pořádku, pak si zajdi za Wolfem pro náležitou výzbroj a výstroj. Potom máš volno.“ Vydám ti svůj první rozkaz jako jednomu ze svých mužů. Samozřejmě o změně tvého postavená bude ještě třeba informovat Larese, ale tomu to z cela jistě vadit nebude. |
| |
| soukromá zpráva od Irtius pro Když vídím, že Cronos už pro dnešek vypotřeboval svou dávku přívětivosti, rozloučím se a odejdu. Jako každý den minulého týdne, tak i dnes se vydám k mému cvičišti za jezerem. Cestou přemýšlím o tom co mi dnes pověděl můj učitel o magii. Koncentrace, to bude můj úkol pro tento týden Pomyslím si. Právě vycházím z obrovské jeskyně ve které se nacházi většina obydlí, lidí z Nového tábora. Když začínám dumat na tím jak se lépe soustředit, jsem už skoro na místě. A pořád mě nic nenapadá. Nakonec se rozhodnu že vyvolám co největší ohnivou kouli a počkám na výsledek. Uchýlím se k této možnosti protože je to asi jedinná rozumná možnost z těch které mě napadli při mé cestě sem. Začnu odříkavát formuli pro vyvolání, a přitom se snažím soustředit se pouze na tu kouli čisté energie, která se tvoří mezi dlaněmi mých rukou. Pokouším se kouli podržet v mých rokou co nejdéle a nechat ji co nejvíce vyrůst. |
| |
| Nový tábor: Ve slova muže se mírně pousměji, obdobnou odpověď, té jeho, jsem ostatně očekával. Díky, budu ctít tvé rozhodnutí Lee! odpovím s pravicí na prsou. Více slov netřeba, proto se otočím k odchodu, však po pár krocích se zastavím a pootočím zpět k němu. Málem bych zapomněl. Gomezovi údajně zdrhly konkubíny, všechny do jedný. Je toho celej Starej tábor, tak na tom jistě něco pravdy bude. Po kolonii se nám tu pohybujou šťavnatý kousky. uchechtnu se směrem k muži, který mne právě přijal do svých řad. Pár vteřin na to skutečně odcházím. Namířím si to přímo k Wolfovi. Jde o starého známého - kolegáček z oboru - překupníci v kolonii se mezi sebou obvykle dobře znají a jinak tomu není ani v našem případě. Má chatka stojí nedaleko od té jeho, dále po obvodu kaskádovítého údolí, jehož střed jako oko, tvoří rudná halda. Nezanechal jsem tu nic, co bych snad někdy mohl postrádat, jen postel, prázdnou truhlu, židli, stůl a na něm svícen. Pokud byl někdo tak vlezlej a nastěhoval se mi do baráku, pošlu ho šupem do kytek. napadne mne při protáhnutí bolavé paže, kdy mi bolest vystřelí až do kloubu. Přesto mám ale dostatek síly na to, abych se alespoň pokusil, podat si případného opovážlivce. Má dřívější zastávka je však u Wolfova domku. Zdravím brachu! Jak jdou obchody? vzkřiknu k němu, s viditelnu radostí, jakmile jej spatřím. Je pořád stejný, za ten čas se nezměnil, možná má o pár vrásek víc, jinak je to ale pořát starej dobrej Wolf. pousměji se nad touto myšlenkou a směle pokračuji blíže k němu. Při troše štěstí bude mít při sobě nějakej ten lektvar, abych si dal ruku do pořádku. Však taky pro něj něco mám. myšlenka, doprovázena dalším pousmáním. Můj pohled v krátké chvíli zabloudí ke zvláštní dvojici, pochodující kolem masivní ocelové mříže. Cronos má učedníka? Mága ohně? napadne mne při sledu kontrastu rudého roucha s modrým. Ještě pár barev a můžou si hrát na duhu. mihne se mi hlavou poměrně šílená myšlenka. Posílá mě Lee - práce ve Starým táboře už není pro mě, všaks o tom určitě slyšel. Koukám, že se tvůj business za ten čas nezměnil. povím k Wolfovi přátelsky. Máš údajně na skladě zbroje, jednu bych si od tebe vzal, pochopitelně to nebude zadarmo. Zajdu hned potom za Laresem, prvně bych si ale raděj dal do cajku ruku, pokud bys měl aj nějakej ten lektvar. ušklíbnu se, poplácaje zapínací kapsu kalhot, kde obvykle ukrývám váček s magickými nugety. Je to ostatně to jediné, co jsem uchránil při úprku z tábora. Nejsem milionář, ale na tu zbroj to doufám postačí. A pokud mi dá slevu ze starý známosti, budu ten nejšťastnější žoldák pod sluncem. napadne mne, přičemž vzpomenu ještě na jednu věc.. A pokud pořád bažíš po krunýřích důlních červů, pár jich tu pro tebe mám, zaplatil jsem za ně krvavou cenu. další z mých lehce ironických úsměvů, které tento chlapík dobře zná. Jediné zavazadlo, které při sobě mám, činí kožený vak, zavěšený u pasu na pravé straně, poněvadž nalevo by se tloukl s palcátem, který mám ve zvyku tasit pravačkou. Ten jsem pochopitelně po příchodu k Leeovi vrátil na jeho čestné místo u pasu. Vak není velký, ovšem pár věcí se do něj přece jenom vleze a jak mi v dole zásoby ubývaly, dary mrtvých důlních červů přibývaly. Jelikož jsou ony kostnaté krunýře tenké a diskového tvaru, byl jsem schopný, několik jich tam naládovat. |
| |
| soukromá zpráva od Hornella pro Já rozestelu. Vyklepu ze slamníku všechna zvířátka a dám tam čistou přikrývku. Ale prosím, nechtěj po mně, abych přerovnávala ten...věci! Mám výraz odsouzence, který prosí před popravou krále o milost. |
| |
| Nový tábor: Wolf Wolfa není nikdy těžké najít, přes den buď vysedává před svou chajdou a prodává své zboží, nebo pracuje na výrobě či opravě nových zbrojí. V poslední době se často věnuje způsobu zpracování krunýřů důlních červů. „Zdar, tak přece je to pravda.“ Ušklíbne se Wolf, když se před ním objeví Ardest. Hold zprávy se šíří velmi rychle. „Mimochodem, blahopřeju k povýšení. Teď je z tebe žoldák.“ Pokračuje vzápětí. „Jako žoldák máš nárok na žoldáckou zbroj. Další si budeš muset zaplatit. “ Vzápětí ti podá lehkou zbroj, kterou nosí výhradně žoldnéři. Zbroj není moc pěkná a ani neposkytuje kdo v jak dobrou ochranu, ale rozhodně je lepší než to co máš na sobě nyní. K tomu ti dá ještě nějaký lektvar v červené ampuli, který by ti měl pomoci urychlit regeneraci tvých zranění. „Ještě počkej, mám tu pro tebe nabídku. Právě se mi podařilo zdokonalit spojování krunýřů důlních červů. Potřeboval bych tak patnáct až dvacet článků krunýře, abych se mohl pokusit o výrobu zbroje. Pokud mi je doneseš, můžu ti vyrobit onu zbroj zcela zdarma. Jak je stahovat koukám už umíš, což je dobře. Tak co bereš?“ Zeptá se Wolf na závěr, přičemž se už nemůže dočkat, až se pustí do výroby takové zbroje. Kdyby se mu to skutečně podařilo, mohlo by to z něho udělat velice bohatého muže. |
| |
| Nový tábor - při Wolfově chatrči: Díky kámo, co jsem dlužnej? prohodím k Wolfovi. Jak vidno, ani tentokrát mne nezklamal. Osobně bych snad ani nebyl očekával, že mi zbroj dá jen tak, gratis. Ostatně, k výkonu práce žoldáka musím mít patřičné vybavení. S požitím lektvaru neotálím, nýbrž odložím nejdříve zbroj na jednu z lavic kol ohniště, abych měl ruce volné. Poté se dám do otevírání flakónu. Netrvá mi dlouho vytáhnout korkovou zádku a už putuje její obsah do mého žaludku. Po tľe se mi rozleje blažený pocit - zvláštní lehkost - mimo jiné také cítím, jak bolest v rameni zcela vymizela a jak se rána zatahuje. Paži s Již prázdnou lahvičkou odtáhnu od úst a zhluboka se nadechnu, pohlédnouc na těch pár kapek, které ve flakónu ještě zbyly. To je teda síla. vyřknu svůj znalecký posudek a odkládaje lahvičku na lavici vedle zbroje začnu odbalovat plátno z již zdravé paže. Mezi tím jsem si vyslechl Wolfova slova a s přitakáním odpovím. Jakmile Lee vydá povel, namíříme si to přímo do Svobodnýho dolu a vezmem si to, co je naše. Narazil jsem tam na jednu šachtu s dostatečným množstvím těchto potvor. Z jejich pancířů můžeš mít zbrojí, kolik jen chceš. vysvětlím objevený fakt několika slovy, odepínaje vak skrze karabinu, kterou je k mému opasku přichycen. Mám tu pro tebe deset krunýřů, víc se jich do toho vaku nevlezlo - budu potřebovat větší, nějakej přes záda. dodám, podávaje mu vak, kdy lze zaslechnout i charakteristický zvuk tření kostěných podkladů o sebe. |
| |
 | Svobodný důl Konečně na čerstvým vzduchu! z hluboka se nadechnu čerstvého horského vzduchu a sleduji paprsky slunce, dopadající na protější stranu údolí, které svými serpentýnami vytváří pozvolný ochoz až sem dolů ke vchodu do dolu. Dnes je dobrej den na boj. Pohřbít několik bastardů z Novýho tábora, takový hrátky mi už dlouho scházej. pohlédnu na mrtvoly dvou žoldáků, kteří dřív střežili bránu a nyní jsou jejich těla odtažena opodál ke stěně. Viditelně mi nestačil ten masakr, co se udál před několika dny a má sekera chce další krev. Pohladím její ostří a rozhlédnu se po okolí. Však se už brzo dočkáš další krve. objeví se na mé tváři škodolibý úšklebek, kdy oči putují od jedné mrtvole kopáče či žoldáka ke druhé. Jsou tak ubozí, těžko uvěřit, že na tak důležitém místě zanechali slabinu. uchechtnu se, vzdalujíc se od brány na několik kroků k paprskům slunce. Vím ottiž, že mí lidé odvedou dobrou práci a údolí střeží podstatné lépe, než než jejich předchůdci. |
| |
| Nový tábor: Rozhovor mezi ohnivým a vodním mágem ještě nějakou chvíli pokračuje, ale ne příliš dlouho. Cronos není zrovna výřečný. Poté se ohnivý mág vydá někam ven z tábora, nejspíše opět na své cvičiště na pláži za jezerem. Dle Cronosových se pokoušíš soustředit svou mysl na další kouzlo. Z počátku to jde poměrně dobře, ale jak koule nabývá na síle, cítíš, že tě její udržování stojí mnoho sil. Po chvíli kdy je koule již dvakrát vetší než tvá hlava cítíš, že takový tlak tvá mysl již dlouho nevydrží, jsi nucen kouli vypustit. Ještě chvíli a nejspíše by jsi se vyčerpal natolik, že by jsi nebyl schopen kouli vypustit. V takovém případě by se její energie mohla obrátit proti tobě, a to by mohlo mít neblahý vliv na tvé zdraví. Zdá se že tohle není ten nejvhodnější způsob jak koncentrovat svou mysl. |
| |
| Nový tábor: Wolf „Nic, tohle je gratis. Jestli chceš něco lepšího mohl bych ti nabídnout Střední žoldáckou zbroj a to jen za patnáct set.“ Udělá ti nabídku ihned, jak přijdeš s otázkou placení. Pak tě nechá se v klidu převléct. „Deset? To je výborný,sežeň ještě deset a můžu ti vyrobit zbroj, jak sem o ni mluvil. Nebo od tebe můžu tyhle koupit. Řekněme 25 za kus, co ty na to?“ Spustí nadšeně Wolf, když před něho položíš vak s deseti články krunýře z důlního červa. |
| |
| Nový tábor - při Wolfově chatrči: Dlouho to netrvá a stojím tu před Wolfem v takřka novém odění. Se zdravou rukou to už šlo podstatně lépe. Těch deset kousků si nech, jako protislužbu. Donesu z dolu další, až vyřídíme ty zmetky ze Starýho tábora. Zatím si nechám tuhle zbroj... plácnu se do hrudi svou velkou rukou ...samozřejmě budu mít zájem o tu z krunýřů, až bude hotová. Bude to taková kuriozita a můžu ti tím udělat i dobrou reklamu. uchechtnu se při té myšlence. Na to založím ruce v bok a zhluboka se nadechnu Éj... jak mě to tady chybělo. Půjdu se kouknout do svý starý chatky, vodložit tyhle hadry a pak za Laresem. Snad se budou ještě někdy hodit. berouc pod paži polorozcupovaný stejnoklroj, který jsem na sobě ještě před chvílí nosil. Pokud máš na skladě aj nějakej ten větší koženej vak, docela bych ho vocenil. A abych nezapomněl, nějakej ten luk a nějaký šípy bych si do budoucna taky pořídil. Ten starej jsem musel nechat v dole, začal mi překážet. mrknu na něj, berouc od něj již vyprázdněný vak, věšíc jej zpět na karabinu u opasku. Tak zatim zdar, ještě se zastavím. mávnu k němu, otočím se na podpadku a vyrazím směrem ke svý chajdě. Levou rukou uchopím toporo palcátu, aby e mi u pasu nehoupal, ostatně mi to i usnadní případně tasení. Nejsem zrovna chlapík, který by jednal v rukavičkách a pokud nékdo hrábne na můj majetek, je zle. Prvně si všímám, zda je svícen zhasnutý, což by nasvědčovalo, že si mé obydlí někdo přivlastnil. Až poté nakouknu dovnitř. Za předpokladu, že je vše v pořádku, přikročím ke truhle, odemknu její zámek klíčem, který nosívám na provázku kolem krku a vložím své dřívější ošacení do jejího vnitra. Poté už by mi nic nebránilo, vyrazit za Laresem a pokud cestou potkám Mordraga, zastavit se u něj. |
| |
| Nový tábor-Cvičiště za jezerem Po tom co už nevydžím tlak tvořící se v mé hlavě při udržování kouzla, se přestanu soustředit, a tak můj výtvor opustí prostor mezi mýma rukama. Sleduji jak ohnivý projektil letí proti kamenému povrhu skály, která spolu se svými sestry obklopuje Nový tábor. Tento akt mě tak vyčerpá, že únavou upadnu. Dopad je však poměrně měkký neboť dopadnu do písku, který tvoří břeh u většiny jezera. Pomalu se zvednu a postavím. Posléze přejdu k jezeru abych si omyl tvář. Studená voda mě dostatečně osvěží a já si uvědomím, že tohle nebude asi ideální způsob jak trénovat svou koncentraci. Za tenhle pokus by mě Cronos asi nepochválíl...... Ale stejně se mu o tom asi zmíním. Poté co se opláchnu zkusím jinou metodu na to jak se lépe koncentrovat. Sednu si do písku, do tureckého sedu a pokusím se vyčistit si svou mysl. Chci dosáhnou toho, aby v mé mysli myšlenky byly a já o nich věděl, ovšem nerozvíjel je, nesoustředil se na ně. Soustředím se na to abych myšlenky ignoroval. Ačkoli vím že to může být poměrně těžké a nudné, snažím se to dělat co nejdéle a co nejintenzivněji. |
| |
| Nový tábor u Larese - Ardest „Vidím, žes povýšil.“ Řeknu na pozdrav, jakmile se objevíš mezi dveřmi do mého „domu“. Zpráva o tvém návratu domů a povýšení se ke mně donesla už před pár minutami od mých lidí. „Co mi neseš?“ Zeptám se nakonec, jelikož pochybuji, že jsi přišel pouze na návštěvu. |
| |
| Nový tábor - při Wolfově chatrči: Chatka zůstala ve stejném stavu, jako jsem to tu opustil, proto mi nic nebrání v dalších úmyslech. Poté, co jsem uložil poloroztrhaný oděv do truhlice a opět ji zamknul, vyrazil jsem dál po ochozu kolem chatek, až k Laresovi. Stráže mne k němu pustili bez námitek, jelikož si podle zbroje mohli snadno domyslet, že jsem jedním z nich. Pousměji se, jakmile ke mě Lares promluví. Taky tě rád vidím. Přišel jsem na přátelskou návštěvu. poušklíbnu se v zápětí v odpověď na Laresův dotaz. Poslal mě Lee - stavit se za tebou a spravit tě, že jsem se přidal k žoldákům. To ale ostatně už víš. rozpřáhnu ruce v pokrčení rameny. Nějaké rady do začátku? Kdo z tábora mě vlastně může něco přiučit v boji se zbraněmi? Vím zatím jen o Leeovi. Však víš, že jsem se tu moc neobjevoval, ani toho o zdejších mistrech moc nevím. promluvím v zamyšlení. |
| |
| Nový tábor u Larese – Ardest „Správně Lee by ti mohl pomoct s Obouručními zbraněmi. Kde ho najít jistě víš. Kdyby tu byl Gorn možná by tě mohl taky něčemu přiučit, dál tu je Cord, ten trénuje bandity a žoldáky u jezera. Od Wolfa se můžeš přiučit střelbě z luku, kde ho najdeš taky zajisté víš.“ Spustím přátelsky po krátkém zamyšlení, načež naliji do dvou zlatých pohárů režnou pálenku. Jeden z nich je samozřejmě pro tebe. Přece jen ne každý den se dostane nějakému banditovi pocty přijetí mezi žoldáky a to se musí pořádně zapít. |
| |
| Nový tábor - při Wolfově chatrči: Jasně, s Wolfem jsme staří známí, Leeovu pomoc s obouručkami ale asi nevyužiju, aspoň ne teď. Moje specializace se ubírají k jednoručkám a tak tomu bylo i před tím, než mě poslali do kolonie. Skočím pak za Cordem. pousměji se s pohledem na pohárek a berouc jej v pravici, pozvednu číši o něco výše. Neočekával bych, že mé naverbování bude brát natolik slavnostně, ostatně proti tomu nic nemám. Posloužím táboru, jak to bude v mých silách. pokývnouc i hlavou. Když už mne Lares u sebe zdržel, nemám námitek, ostatně se nehodlám opít. Ozve se můj žaludek a ze skvělého pocitu, že jsem opět zpátky, mne vytrhne zakručení v břiše. Eh... promiň - celej den jsem neměl nic poživatelnýho, skočím pro něco do hostince. zatvářím se omluvně |
| |
| V Kovárně Hysterický výkřik, který Hornella vydá, když ji upřesním polohu lůžka mě ani trochu nepřekvapí. Ostatně jsem ani jinou reakci nečekal, vzhledem k tomu jak to v tom skladišti vypadá. A kdo myslíš, že by se v tom měl přehrabovat? Já snad? Ty nejenže připravíš tu postel pro Pana Muertyho, ale taky tam ten svinčík přetřídíš a uklidíš! Nemilosrdně vyřknu svůj ortel a odsoudím tak Hornellu k úklidu skladu. Nezapomeň, něco mi pořád ještě dlužíš. Připomenu. |
| |
| Nový tábor u Larese – Ardest „Samozřejmě a když už tam budeš připomeň Mordragovi, že s nim chci mluvit. Von už bude vědět.“ Dovolím si jeden ze svých v poslední době stále vzácnějších úsměvů a propustím tě, aby sis šel za svými povinnostmi. |
| |
| Nový tábor Cvičiště za jezerem - Irtius Nový způsob koncentrace mysli trochu pomáhá, ale stále to není ani uspokojivé. Čím více se snažíš nesoustředit se na nepodstatné myšlenky a nerozvádět je, tím více to tvoje mysl činí. Učňové umění magie musí být schopni používat svoji mysl jako nástroj. Vybaví se ti úryvek z nějakého svitku, který si snad kdysi četl. Možná jsi jen příliš unavený svým předchozím pokusem s ohnivou koulí, nebo prostě jenom nejsi na to správném místě. |
| |
| Nový tábor - při Wolfově chatrči: Křikývnu a snad trochu i theatrálně zasalutuji. Vypadá to možná komicky, poněvadž jsem to doposud nedělal. Provedu mistře - pošlu ho sem. pousměji se, v zápětí vycházeje z chatrče. Střihnu si to z kopečka kolem několika banditů a hašišáka ze sekty až ke vchodu do jeskyně. Jdu volným krokem a kochám se okolní krajinou. Pokračuji až ke cvičišti, kde si není těžké povšimnout mága ohně,který ještě pŕed chvílí rozmlouval s Cronem. Nevím, kdo je, neznám ani jeho jméno - vím jen jediné, nebo jsem se to spíše domníval. že mág ohně zbyl pouze jediný. Neměl jsem k nim na hrad přístup, ovšem nebylo těžké, povšimnout si poblíž Starého tábora muže v rudé rouchu, ačkoli tím směrem mimochodem procházel celý voj stráží v tahu na Svobodný důl. Tak ty seš ten nový Cronův učeň? začnu pozvolna a zastavíc se u něj sleduji, jak hledí doprázdna. |
| |
| Nový tábor-cvičiště za jezerem Ačkoli se snažím ze všech sil soustředit se na to abych měl tak řečeno "čistou mysl" vkrádají se mi do mysli různé představy a vzpomínky. Vyjevují se mi obličeje mích, teď už zesnulých bratrů z kruhu ohně, především obličej mistra Corrista. Jako dnes vidím před sebou jak Gomezovi stráže vtrhly do našeho chrámu a my se jen zoufale bránili proti jejich hrubé síle. Při této vzpomínce si představuji jak leží jejich zubožená těla na podlaze nasáklé krví a stráže nad nimi vítězoslavně stojí. Kéž by to byla jen představa.... Posléze se mi však do mysli vloudí jakýsi úryvek z knihy. Připadá mí známí a přesto si nemohu vzpomenout odkud ho znám. Možná je ten úryvek řešní jak najít po správné cvičení které mi pomůže.......doufám... Chvilku po těchto představách, uslyším jak na mě někdo volá. Otočím se a postavím. Vidím jak ke mně jde nějaký podsaditý, dobře stavěný žoldák. Nikdo sem ho tu neviděl..... Přestože muže neznám, zachovám dekórum jak se na mága patří a spolu s pozdravem mu odpovím. "Ahoj, já jsem Irtius učeň magie Innosovi. A máš pravdu Cronos je můj učitel, ačkoli je trochu nezviklé, že mág Vody učí Mága ohně. A ty jsi kdo? Nikdy jsem tě tu neviděl, ale mohl jsem tě přehlédnout. Jsem tu krátce." |
| |
| Nový tábor - cvičiště u jezera Oh, promiň. I já bych se měl představit. pousměji se při jeho důkladnému dodržování etiky, jelikož stejně tak, jako já, i on byl do kolonie poslán za nějaký prohřešek a tudíž jsme vládou tam venku považováni za nebezpečné zložince. Říkaj mi Ardest a než sem se přidal k žoldákům, byl sem překupníkem mezi Starým a Novým táborem. Máš recht, dlouho sem se tu neukazoval, protože sem číhal ve skalách na to, až někdo z Gomezovejch lidí vyrazí na obchůzku okolí. Slyšels přece o tom incidentu ve Svobodným dole, ne? povím mu něco málo o sobě na oplátku Ano, všiml jsem si toho rozdílu - kdo ne? Nevídá se často, že by mág vody kontrastoval po boku s mágem ohně. Cronose sám moc neznám, jen sem od něj občas koupil nějakej ten lektvar, ale je na něm vidět, že ví, co dělá a svýmu oboru rozumí. pousměji se nad Irtiovou poznámkou o rozdílu potenciálů magie Cronose a jeho samotného. Navrch poznamenám něco z toho mála zkušeností, které jsem z dřívější komunikace s jeho mistrem vysledoval. Heleď, mrzí mě, jak dopadli tví bratři. Do hradu sem přístup neměl a ani nikoho z nich neznal, ale jedno vim jistě. Gomez je jeden z lidí, který si v týhle kolonii zaručeně zasloužej dostat nakládačku. předvedu gesto pěstí ve dlaň, které bývá v těchto situacích obvyklé. Nevěš hlavu, časem se dočkáš svý pomsty a že bude sladká jak med, na to vem jed! dovolím si menší rým do začátku. Ještě se stavit za Mordragem. Hned, jak to tu vyřídím, skočím za ním. vytane mi na mysli připomínka toho, oč mne před chvílí Lares požádal. |
| |
| Nový tábor-cvičiště za jezerem "Ano, mí bratři si tento osud bezpochyby nezasloužili. Ale jak říkáš ani Gomez své sudbě neunikne. Pokud dobijete zpět Svobodný důl tak i jeho vlastní lidé se mu stanou neřáteli. Nikdo už ho nebude poslouchat." Zopakuji Ardestovi chladně fakta, i přesto že si je jich pravděpodobně vědom. Na chvíli pohlédnu kamsi do dáli a představím si jak Gomeze stráže ženou ze Starého tábora jenom ve spodním prádle. Uchechtnu se ,ale pak si uvědémím že vedlě mě stále stojí můj noví známí. "A co se týče Cronose, myslím že je to největší mág v bariéře, samozdřejmě po mistru Saturasovi a zesnulém Corristovi. Proto jsem moc rád že mě přijal do učení." A co že to říkal že od Crona kupuje lektvary? To by mohlo být přesně to co hledám......... přece jenom alchymie mi poměrnně šla. Skryji svou radost z nalezení vhodného způsobu výdělku a ještě jednou si Ardesta prohlédnu. Něco se mi něm nezdá. Už vím. Má jiné brnění než ostatní žoldáci, takové slabší. Z toho osoudím že hodnost žoldáka nosí jenom krátce. "Ty nejsi žoldákem moc dlouho že???" |
| |
| V Kovárně => Hospoda na Jezeře Chvilku sleduji hádku mezi kovářem a jeho posluhovačkou, přičemž v sobě zadržuji smích. Z vlastní zkušenosti vím, jak to vzadu musí vypadat, pokud tam Rogg – Harr uskladnil všechno, co mu již nebylo k potřebě, místo toho aby to prostě vyhodil. Ostatně dřív sem byl stejný, nevyhodit nic co by se mohlo hodit, nebo dalo prodat. Přešlo mě to. „Mno já snad radši půjdu.“ Oznámím s úsměvem na tváři a rychle zmizím mezi dveřmi kovárny. Myslím, že tohle si musejí vyřešit sami mezi sebou. Mé další kroky nevedou nikam jinam, nežli do místní nálevny. Nečekám, že bych mohl mít problémy se dostat dovnitř. Přece jen jsem ve službách mágů Vody a svatým templářem Bratrstva Spáče. Jen blázen by se mi stavěl do cesty jenom kvůli pár lahvím režné, nebo nějakého podobného moku co zde podávají. |
| |
| Nový tábor - cvičiště u jezera V tom pŕípadě, hodně štěstí. mrknu na Irtia, více se k nedávnému dění ve Starém táboře nevyjadřuji. Před chvílí mě Lee přijal, sotva jsem se vrátil ze Svobodnýho dolu. A že jich tam je fakt dost, jako much. Asi se fakt bojej, když jich přitáhlo tolik. ušklíbnu se nad tou poznámkou. No, rád jsem si s tebou popovídal, když mě ale omluvíš, mám ještě nějakou práci. kývnu k mágovi a vykročím směrem na plac, kde obvykle Cord cvičí své muže. Ještě se potkáme. houknu dodatkem k rudooděnci. Netrvá mi to dlouho, stačí jít za nosem, abych došel na místo, kte Cord nacvičuje boj s někoilika žoldáky. Zdravím, ty seš tu prej jeden z mistrů ve zbrani. Rád bych se něčemu naučil. promluvím k tomu muži, jakmile se před ním nastavím a narovnám do celé své výšky, aby si mne mohl lépe prohlédnout. |
| |
| Cvičiště za jezerem-Nový tábor Určitě.... Odpovím Ardestovi a sleduji jak odchází po písčitém břehu. Když už jen na půli své cesty, rozhodnu se že už také půjdu. Vykročím stejným směrem jako můj nový přítel, přitom pozuruji jak vlnky stvořené jemným větříkem se ladně pohybují k břehu. Když procházím kolem místní nálevny, všimnu si jak po dřevěném mostě přechází muž v krásné lesklé zbroji. Tento muž mi připadá zvláštní, cítím kolem něj jakousi zvláštní auru. Nevím čím to je ale vím že je jiný než většina lidí jaké jsem kdy poznal. Usilovně se snažím přijít na to co je na ně tak zvláštní, že si ani nevšimnu že se na mě taky otočil. I když to bylo jen krátké otočení hlavy trvající sotva vteřinu. Poněkud zrychlím a namířím si to přímo ke komnatám mágů. Zrovna procházím kolem strážců, kteří mě dobře znají když si řeknu že bych se mohl zeptat Saturase na problém co mě trápí. Projdu půlkruhovímy dveřmi a vejdu do místnosti s pentagramem na podlaze a Mužem s nosem zabořeným v pulpitu. Přiju k tomu Muži a trochu bázlivě promluvím. Mistře Saturasi.... mluvil jsem s Cronosem o zvětšení magických sil, ale neřekl mi tolik co jsem chtěl a on mi řekl že pokud chci vědět víc tak mám zajít za tebou. Dopovím doufajíc, že Saturas nezjistí že mě za ním Cronos neposlal. Ale jak by to taky mohl zjistit...... Uvědomím si a tak jsem o něco klidnější. |
| |
| Hospoda na Jezeře – Cor Muerty Vyhazovači Silasovy hospody se tváří jako by nic, když kolem nich prochází Cor Muerty. Co na tom, že to není příslušník Nového tábora, stačí, že není nepatří k tomu Starému. V Silasově hospodě na jezeře u Nového tábora je jako každý jiný den, i dnes velice rušno. Většinu místního osazenstva tvoří především bandité, několik rolníků, rudařů a dokonce i jeden nehorázně ožralý dealer drogy z bažin. Silas stojí za pultem a věnuje se zákazníkům. |
| |
| Cordovo cvičiště - Ardest Cord
„To jsem, a ty seš?“ Pečlivě si prohlédnu žoldáka, který ke mne přišel. Nevzpomínám si, že bych ho někdy viděl, ale pokud ho Lee přijal mezi nás, nebude to špatný chlap. „Jelikož patříš k nám, můžu tě cvičit v boji s jednoručními zbraněmi. Jestli se na to cejtíš, můžeš začít třeba hned, ale nebude to zadarmo.“ Pokusím se o úsměv. Trénink nového studenta mi, alespoň poskytne možnost na chvíli zapomenout na situaci v dole. |
| |
| Svatině mágů u Saturase – Irtius Saturas Stejně jako každí den se i des věnuji studiu magické rudy a magie, stále se snažím přijít na způsob rozbití bariéry. Teď, když je většina mágů ohně po smrti to bude poněkud obtížnější, ale já se nevzdám. „Cronos je dobrý učitel, přemýšlej o jeho slovech a uč se a výsledek se dostaví.“ Odpovím klidným hlasem, aniž bych zvedl hlavu od textu před sebou. „Moudrost přináší moc, moc přináší odpovědnost.“ Pokusím se mladého ohnivého mága nasměrovat správným směrem. |
| |
| Nový tábor-Svatině mágů "Děkuji ti za radu mistře." Kéž bych jí tak eště rozuměl.... Musím se držet abych, nezvrátil oči v sloup a nezneuctil tak Saturase, protože mě opravdu štve když na něco nemůžu přijít. Už se chystám k odchodu, když si všimnu něčeho, čeho jsem si dříve nevšímal. V této místnosti je jakási zvláštní atmosféra, možná přítomnost jakési surové magie. Možná to, úryvek byl přece jen cesta k řešení mého problému. Možná se v tom myslelo že má mysl má být nástrojem jak se spojit s magií a to už v jakékoli podobě..... "Mistře Saturasi? Mohl bych se zde posadit a ..... jenom tak posadit a pokusit se o něco. Týká se to mého problému s koncentrací." Pokud mi řekne že můžu tak se posadím doprostřed pentagramu a pokusím se vnímat to magické prostředí, tu ryzí magii. Pokud odmítne tak si to půjdu za zdejším alchymistou Riordianem. |
| |
| Nový tábor - cvičiště u jezera Vnímám Cordova slova a mám pro néj připravenou už i patřičnou odpověď. Cvičíš lidi svých nadřízených za finanční odměnu? To je chytrý. s úšklebkem ve tváři, jako bych mu dával najevo, že tohle není asi moc dobře. Každopádně bych se od tebe rád něco naučil. Koukám, že holduješ sekyrám. dodám uznale s pohledem na tu hráskuu jeho pasu. Lares mi ještě uložil, něco obstarat a po dlouhý době bych rád něco zakousnul, tak se za chvíli stavím. Jen jsem se tu u tebe zastavil, abych si něco ujasnil. kývnu směrem k němu v úvaze, že jelikož jsem Laresovi řekl o svém úmyslu, jít do hostince, Mordrag se bude pravděpodobně zdržovat právě tam. Vyčkám jeho reakce, přec jen, mohl by pokládat za nezvořilost, kdybych se vzdálil příliš brzo. Pochopitelně budu mít poté namířeno do hostince. |
| |
| Cordovo cvičiště – Ardest Cord „Sem trenér, ne charita.“ Odpovím mírně překvapeně. I když za tu dobu co se věnuji výcviku jsem si už mohl zvyknout, že by se ode mne nováčci učili nejraději zadarmo. Stále mě to však ještě dovede trochu překvapit, zvláště potom od žoldáka, ale co vždyť je to jedno. „Fajn, vrať se až budeš připravenej. Výcvik stojí pade a platí se předem.“ Dodám po chvíli, když už se pomalu chystáš k odchodu do hotince. |
| |
| Hospoda na Jezeře Osazenstva v hospodě si příliš nevšímám, až na jednoho drogového dealera a hospodského tu není nikdo, kdo by mě mohl zajímat. Zatímco dealerovi věnuji jen pohrdavý pohled, jelikož tím, že je tak ožralý dělá ostudu celému bratrstvu. „Jedno pivo a něco k jídlu.“ Poručím si u hospodského, když dojdu až k pultu, přičemž vyčkám než mi dodá mou objednávku. |
| |
| Nový tábor - cvičiště u jezera Jasně, rád ti za tvé služby zaplatím, protože vidím výsledky tvé práce tady v táboře. Nejsem žádná socka a snad si ještě můžu pár výcviků dovolit. usměji se při jeho reakci, obdobnou jsem ostatné očekával, jen mi nedalo, trochu jej popíchnout. Když mě tedy omluvíš, na chvíli se vzdálím, pak tě vyhledám, kdybys ti nebyl. mrknu na něj, obraceje se na odchod. Nový tábor - hostinec Vykročím směrem k molu, vedoucímu na malý ostrůvek, na němž je hostinec postaven. Neočekávám, že by se mne pokusili vyhazovači zastavit, jelikož patřím k nim, proto směle pokračuji dále a rozhlédnouc se po osazenstvu lokálu, namířím si to přímo k pultu. Hospodo, něco dobrýho na zub a k tomu vychlazený pivínko! poručím si s úsměvem Jo, tohle mi už dlouho chybělo. V současném osazenstvu si nelze nepovšimnout dvou mužů z bratrstva, přičemž jeden z nich vypadá dosti zbědovaně a ten druhý, je poměrně zvláštní. Na to, že nosí templářskou zbroj, stále nosí na hlavé vlasy, holit se asi není nadvakrát jeho koníček.. pousměji se zlehka. Záměrně vykročím až k němu a opřu se o pult hned vedle něj tak s půlsáhovým rozestupem. Zdravím, tak ty seš ten slavnej z Bratrstva? položím mu jednoduchou otázku Dost sem toho o tobě už slyšel. pokývnu jen tak ledabile až může nabít dojmu, že mám snad něco za lubem, ovšem zdání může také klamat. |
| |
| Hospoda na Jezeře Zatímco čekám na vyřízení objednávky, osloví mě nějaký žoldák, který nejspíše musel dorazit až po mě, jelikož jsem si ho při svém příchodu nevšiml. „Slavnej?“ Zeptám se upřímně překvapeným hlasem. Nejsem si vědom žádného velkého skutku, který bych zde vykonal a za který si tak vysloužil slávu. Pravda však je, že mě cizincova slova docela potěšila. „Příběhy mají tendenci přehánět. Říkají mi Muerty, někdy Cor Muerty, ale to není podstatné.“ Představím se ze slušnosti, přičemž nespustím z cizince oči. Nejsem příliš důvěřivý pokud jde o cizince. Má to své důvody…. |
| |
| Kovárna Já? Já to uklidím? Ne! Ne, to mi nemůže udělat! Tvářím se, jako bych právě dostala pěstí do žaludku. Ale nemůžu nic namítnout, má pravdu, ještě mu dlužím. Ani nepostřehnu, že host se mezitím zvedl a odešel. Zhluboka se nadechnu, vrhnu po svém pánovi ošklivý pohled a zamířím do mučírny...totiž do skladiště. Dlouho tam jen stojím a prohlížím si tu spoušť a přemýšlím, co vzít do ruky jako první, aby na mne zbytek toho harampádí nespadl. Nakonec se mi podaří najít ůkonec za který vzít" a pustím se do práce. Nacházím spoustu rozbitého nářadí blíže neidentifikovatelných kusů dřeva - ty dávám na hromádku, přijdou na spálení. Kovové části si schovávám jinam, pro případ, že by se z nich ještě dalo něco vytvořit. Poděšeně vykřiknu, když nahmátnu mrtvou krysu. Pak se odhodlám, dvěma kousky dřeva ji seberu a vyhodím ven, ať ji něco sežere. Děravou vlněnou deku chvíli kriticky zkoumám, ale nakonec usoudím, že když se vypere a zašije, šla by dál používat. Ještě déle zkoumám promáčklý bronzový kotlík s utrženým uchem. Nakonec ho přihodím k železu, pěkná bronz by šla použít na zdobení nebo bych mohla zkusit odlévat nějaké šperky... Kus nepovedené kroužkové zbroje. Co s ním? Možná by to šlo opravit... Hodím ho prozatím do kouta. Hromada však příliš neubyla. To bude ještě na dlouho... Povzdechnu si a pilně pokračuju. |
| |
| Hospoda na Jezeře – Cor Muerty, Ardest „Tady sou ty piva.“ S těmito slovy vám Silas podá lahve s pivy, přičemž Vás rovnou zkasíruje. „Jídlo bude za moment.“ Oznámí a skoro ihned zmizí ve dveřích do zadního pokoje, kde by snad mohla být kuchyně, když se po chvíli vrátí, nese na dřevěném tácu dvě polívky z důlních červů, nějaké ragů, pečenou kýtu, šunku, sýr a dva bochníky chleba. Až podle toho co si z jeho nabídky vyberete Vás znovu zkasíruje o nějakou tu rudu. |
| |
| Nový tábor - hostinec Jasný, slyšel jsem o tobě řadu věcí a všechno směřuje k tomu, až začínám nabývat dojmu, že máš nějaký plán, jak nás odtud všechny dostat. pohodím hlavou na důraz svých slov, jako bych říkal "Viď?". Během rozmluvy sáhnu do kapsy pro měšec s magickými nugety a mezi prsty napočítám příslušný obnos, přičemž ruka putuje po chvíli zpět i s měšcem zpět na ono místě. Váček není plný, avšak lze zřít, že nugetů v něm zbývá doposud dostatek. Jasně, těší mě Muerty, mě říkaj Ardest. povím v odpověď a přitáhnu si svůj korbel se zlatavým nápojem. Dík, už mi dost vytrávilo. Mordrag se tu neukázal? mrknu na hostinského s dotazem, stále v domněnce, že jelikož mne Lares žádal, abych za ním Mordraga poslal a věděl, že si to namířím zrovna sem, spojil si tyto dvě události dohromady. Chvílemi kouknu stranou, abych se ujistil, zda jsem jej třeba nepřehlédl v osazenstvu hostince. Nevím zdaleka všechno, co jsi dokázal za tu dobu v kolonii, můžeme si o tom ale promluvit u poháru režné pálenky, co ty na to? s lehkým přátelským úsměvem. |
| |
| Hospoda na Jezeře Jak tak stojíme u pultu a čekáme, než Silas vyřídí objednávku, se stále dívám na Ardesta. Nevím proč, ale líbí se mi. Neřekl bych, že něco chystá, i když by to nebylo poprvé bych se ve svém úsudku mýlil. „Dík“ Pokynu Silas s náznakem úsměvu, když se u nás objeví s tácem jídla. Něco si vyberu, zaplatím příslušný obnos, přičemž musím myslet, abych příliš neutrácel. Ne že bych neměl dost rudy, ale většinu z ní jsem slíbil kováři za jeho služby… „U poháru režné…to zní dobře.“ Znovu se lehce usměju. |
| |
| Svatině mágů u Saturase – Irtius Saturas „Hmm..“ Souhlasně přikývnu a zase se na zabořím do knihy. Pak si, ale jakoby na něco vzpomenu, nechám knihu knihou a pomalu dojdu k tobě. „Ještě počkej.“ Řeknu a od někudy ze svého roucha vytáhnu magickou runu se symbolem vody. Jedná se o teleportační runu, schopnou přenést mága a několik nejbližších osob zpět sem do svatině. Užitečná věcička, když je potřeba se od někudy rychle dostat. Bohužel její použití je značně omezené a vysilující. „Možná se ti bude hodit.“ S těmito slovy předám ohnivému mágovy vzácnou runu. K čemu by ji bude potřebovat, však nechám pouze na něm. Nemohu přece vědět co ho čeká. |
| |
| Nový tábor-Svatině mágů S trochu užaslým výrazem přijmu runu, a s úklonem Saturasovi poděkuji. Pomalu ji ohmatám a pak uschovám do jedné z mála kapes které mé roucho poskytuje k užívání. Následně Saturase už více neobtěžuji a jak sem řekl, posadím se doprostřed pentagramu, zavřu oči a pokusím se vnímat magický náboj této komnaty. Doufám že, tetno pokus skančí zdárněji než ty předchozí. Pak už jen čekám co mi to přinese. Pokud to bude mít jakýkoli kladný výsledek tak se pokusím setrvat v tom stavu co nejdelší dobu. |
| |
| Svatině mágů u Saturase – Irtius V Saturasově studovně ti jde koncentrace o mnoho lépe, než kdekoliv jinde. Je to krásný, skoro nepopsatelný pocit. Ovšem jak ti toto cvičení pomůže v praxi, nedovedeš odhadnout… |
| |
| Svatině Mágů Ačkoli nevím jak mi toto cvičení pomůže v praxi, snažím se vydržet tam co nejdéle, což není tak těžké protože mě to poměrně baví. Hmmm.....myslel sem že to bude nuda, ale tohle je superr... Řeknu si, a znovu se ponořím do meditace. Pak, když už mi připadá že jse tam dost dlouho, se zvednu poděkuji Saturasovi za to že mě tu nechal a vykročím známou cestou k rudné haldě oznámit Cronosovi svúj úspěch. Po cestě si vzpomenu, že jsem chtěl zajít ještě za Riordianem. Vím že nemá cenu se tam vracet, protože se tam mohu stavit kdykoli jindy neboť zdejší alchymista je celý den ve svém obydlí a míchá lektvary. Když přijdu ke strážci rudné haldy poklepu mu na rameno a řeknu. " Dokázal jsem to, už vím jak zlepšit svou koncentraci. Akorát si nejsem jistý co z toho mám. Vím že jsi říkal, že koncentrovaná mysl dokáže seslat mocnější kouzla. Ale nemohl by jsi mi dát nějaký příklad, abych pochopil co přesně dokážu když budu cvičit soustředění, co dnes neumím?" |
| |
| Nový tábor – Rudná halda, Irtius Cronos „Opravdu?“ Řeknu s podivem. Nečekal bych, že to dovede tak rychle. I když, kdo ví, nač přišel. „To je dobře, že již víš jak na to. Ovšem, abys to dokázal využít v praktickém použití musíš proniknout do samotné podstaty magie, jedině tak z tebe bude mocný kouzelník. Mno a pak dokážeš vše nač si jen vzpomeneš.“ Mluvím tichým přátelským, uklidňujícím hlasem, který si nechávám jen pro výjimečné příležitosti. „To je něco co se nedá naučit, nebo vyčíst z knih, to je něco na co musíš přijít sám. Učené knihy a rady mágů ti mohou pomoct, ale nikdo ti přesně neřekne, co a jak máš dělat. Každý mág to dělá trochu odlišně a ne pro každého je vhodný způsob někoho jiného.“ Pokračuji ve vyčerpávajícím monologu. Je evidentní, že mě někdy mé myšlenky předběhnou a něco potom nedává takový smysl, jaký byl přesně zamýšlen, ale to je něco co by chápavému čaroději nemuselo příliš vadit. „Myslím, že by jsi měl zkusit získat nějakou praktickou zkušenost. Životní zkušenost, ne jen cvičit za jezerem, nebo metat blesky po krvavých mouchách, myslím skutečnou zkušenost, kde by jsi náhodně využil všech svých dovedností a schopností. I těch, o kterých sám doposud nevíš, že je v době máš.“ „Víš, co tím chci říct?“ Zeptám se nakonec. Vím, že jsem toho za takovou chvilku řekl víc než by bylo zdrávo. |
| |
| Nový tábor - hostinec Jasně, napijem se na zdraví a další úspěchy. prohodím s úsměve a v zápětí provedu i objednávku kořalky se dvěma číšemi slovy Silasi, ještě pár kořalek a k tomu nějaký poháry bych prosil. s rozvzpomenutím se jeho jména. Přeci jen, sám na sobě poznávám, že za tu dobu, co jsem se pohyboval mimo tábor, značná šást identit zdejší komunity se z mé hlavy vypařila neznámo kam. Když dovolíš, mohli bychom se pak přesunout nahoru na verandu, někoho tu zrovna hledám a mohl by se pohybovat právě tam. stále vyčkávaje odpovědi hostinského, který ač mi byl poměrně blízko, bude mu zřejmě zapotřebí dotaz zopakovat. Ovšem, abych nezapomněl, i já nějak vypadám. Jsem vcelku dobře stavěný zdatný chlap výšky něco málo přes dva sáhy, tudíž snad i vyšší, než Spáčův služebník, s nímž právě hovořím. Má tvář je porostlá nedávno holeným vousem, odhadovaný věk kolem třiceti až pětatřiceti let a dlouhé hnědé vlasy svázány v zátylku do culíku. Mé odění se zdá být klasickou lehkou zbrojí žoldáka a vzhledem k čistotě lze rozeznat, že bude spíše nová, než dobře opečovávaná. Mou zbraní je drtič kamene zavěšený po levici tak, aby mohl být v nutnosti obratně tasen pravicí. N straně pravé se pak nachází zavěšený kožený vak - zdá se být takřka prázný, jen snad pár předmětů na jeho dně se může nacházet. Ten z celého mého zevnějšku také vypadá nejvíce zašle, byl pravděpodobně užíván k nesení těžších břemen, než je obvyklé, je však vyroben - zdá se - z poměrně kvalitní kůže. Vzadu na opasku lze i nalézt vcelku pěkným dojmem působící kudlu, pravděpodobně užívanou ke stahování a zpracování úlovků. Luk však sebou nemám, může se tudíž případný pozorovatel domnívat, že jsem jej ponechal ve své chatce. |
| |
| Svobodný důl, Jackal Je krásný den, skoro jako stvořený k boji. Ve vzduchu je cítit pach smrti a rozkladu. Pach krve. Bohužel všichni bandité, žoldáci a rudaři, které můžeš ze svého místa vidět jsou již několik dní po smrti. Jejich těla rozsetá po celé venkovní části dolu, nyní slouží jako žrádlo pro mrchožrouty a jim podobnou havěť. Jediní živí muži, které můžeš zahlédnout jsou ti tvoji. |
| |
| Nový tábor-Rudná Halda Cronosovi naslouchám s takovým zaujetím jaké jsem snad nikdy nezažil, cítím jakýsi chěv po celém těle, vzrušení mě naplňuje od hlavy až k patě. Když Cronos domluví, ještě hodnou dobu stojím a probírám si co mi můj přítel právě řekl. Myslím že tohle už je vážně něco....nebo to tak aspoň zní. Po dlouhé odmlce se zmůžu jenom na krátké Díky příteli... díky za vše. Pak se už jen otočím a odejdu. Zamířím k rýžovím polím obdělávanými upocenými rolníky. A pak po cestě dolů k východu z Nového tábora, který mi po pro mě dlouhou dobu skítal azyl. Projdu dřevěnou bránou, kolem pár banitů ,kteří hulí trávů nebo se jen tak flákaj. Vím že se sem nevrátím dokud nenajdu sám sebe, nebo spíš jak říkal Cronos "mé skryté schopnosti",teké vím že jsem se na tu cestu nijak nepřipravil, ale myslím že je to tak lepší. Za bránou zamířím do leva kamsi do divočiny...... |
| |
| Svobodný důl Zastavím se na místě z rukama v bok a problédnu to dílo zkázy. Hlavou mi kolují dvě myšlenky, z nichž jedna mluví o idei Naházet aspoň část těch mrtvol před vchod k serpentýnám? v úmyslu zastrašit zanedlouho příchozí osazenstvo tábora za skalami. Druhá myšlenka je však laxně proti Proč se namáhat? Vysilovat muže? Každej z nich už jisté za svýho života mrtvolu viděl, nezaleknou se. Zbytečná to práce - nebudou mít čas na lítost. v domněnce, že ačkoli někdo z tábora měl v tomto místě zajisté známé - již se se zprávou, zvěstující převzetí Svobodného dolu do rukou někoho jiného - musel se smířit s jeho smrtí, ať už jeho chuť po pomstě bude nabývat jakékoli intenzity. Zhluboka se nadechnu, ten pach smrti našich soků mě viditelně uspokojuje. Konečně dostal Gomez rozum a nechal mě tuhle cestu podniknout - jistě nebude svýho rozhodnutí litovat. Je nás tu dost, abychom se postarali i o těch pár budižkničemů v táboře. uchechtnu se nad tou myšlenkou, ačkoli jsem vlastně ani v Nový tábor doposud nevkročil a přibližný počet bojeschopných znám jen z doslechu. Lee a Lares, jistě sem nepoženou o závod všechny, to by byli hloupí - někoho v táboře nechají. Nemůžou přece tušit, zda tohle nemá být počátek mezitáborové války na území kolonie. objeví se na mé tváři další úšklebek ve vidině dalších umírajících soků. Zásob máme zatím dostatek - udělal jsem dobře, když jsem sebral těch pár kopáčů, aby se nám o ně postarali. Ti hlupáci si snad myslí, že když jim teď zaslíbím všechnu vytěženou rudu do kapsy, budou mi dělat otroky. Na místě se otočím, jako by mne již pohled na zpustlé chatky přestal bavit a pozvolným krokem se navracím zpět za bránu dolu. Zavřít! zvolám příkaz a s následným hlukem spouštěné brány na masivních řetězech, pokračuji osvětlenou chodbou dále do nitra tvrdé skály. |
| |
| soukromá zpráva od Jackal pro Něco mě ještě napadlo k jeskyni, jen takové drobné zpestření. To by e ovšem značnou mérou odlišovalo od strategie, použité přímo ve hře, kdy byli takřka všichni strážci zalezlí v dole a ten střežili jen dva nebo tři. První věc je, kolik lidí mi dáš k dispozici, ovšem počítal bych tak do padesátky. Přece jenom, Starý tábor je dobře bráněn a kvalita výcviku stráží vysoká, tudíž si jich tábor dovolil docela dost. Boje pochopitelně budeš řídit ty, zastanu si jen svou postavu. Jde mi ovšem o tom, že bych několik svých lidí, dejme tomu šest, rozdělil po dvou na stanoviště poblíž chatek, v nichž se budou ukrývat, aniž by o nich někdo věděl. Rudaři i banditi, žijící v chatkách okolo dolu na serpentýně měli jistě nějaké zásoby, tudíž co se týče jídla na těch několik dní, to bych zas tak kriticky neviděl. Jedinci příchozí z Nového tábora budou mít lepší postavení ke střelbě a tímto bych jim rád cestu ztížil třemi skupinkami se schopností střelby z kuše. Co ty na to? :) |
| |
| Nový tábor – Před branou na rýžová pole U brány Starého tábora mě již není třeba, všichni, kteří měli být varováni už varováni byly. Setkání s jistými přáteli rovněž dopadlo podle plánu, a tak je načase si konečně odpočinout. A kde jinde nežli v Novém táboře bych mohl najít bezpečný přístav a přitom nevypadnout z dění v kolonii. Jak se blížím k bráně Nového tábora respektive k bráně na rýžová pole všimnu si něčeho, co není úplně běžné. Může v rouchu mágů ohně, jediný kdo by to mohl být je dle mého názoru Irtius, kterého jsem sem před nějakou dobou poslal. Co, ale dělá tady..?! Podivím se, zrychlím tempo a zamířím přímo k němu. „Buď pozdraven.“ Začnu podle protokolu. „Kam máš namířeno?“ Usměju se na něho, přičemž jsem zvědavý na jeho odpověď. |
| |
| Hospoda na Jezeře „Fajn.“ Pousměju se, jelikož tady uvnitř je příliš mnoho cizích uší, než aby se dalo mluvit o mých plánech do budoucna. Ne že bych si nějak zakládal na tajemstvích, ale prostě trocha opatrnosti nikdy neuškodí. Postavou jsme o něco menší, než můj společník, jinak dobře stavěný. Od většiny příslušníků templářského řádu se liším hlavně zarostlou tváří a na krátko střihanými vlasy. Nejsem tedy vyholený a ani potetovaný, jak je tou zvykem u mých bratří. Oblečen jsme do těžké zbroje templářů, kterou mohou nosit jen skuteční bojovníci, co již prokázaly své kvality. Zbroj není nová a je na ní patrné, že už prošla nejedním bojem. Ozbrojen jsem obouruční šavlí, jejíž jílec mám nad ramenem, abych ji mohl kdykoliv snadno vytasit. Dále mám těžkou válečnou kuši. Batoh, nebo vak sebou momentálně nemám, nejspíše jsem to nechal u kováře, když jsem odcházel. |
| |
| Hospoda na Jezeře „Morgard bude asi nahoře, nebo někde vyspává.“ Dodá Silas, když Ardestovi ještě podá láhev pálenky a dvě sklenice, potom se už věnuje dalším hostům. Zrovna je na řadě nějaký bandita ve značně podnapilém stavu, který se domáhá další pálenky s tím, že zaplatí příště…. |
| |
| Nový tábor - hostinec Dík. prohodím krátce k hostinskému, s výměnou kořalky za několik magických mugetů. Ještě to jídlo a bylo by to všechno. s mírným úsměvem, postávaje stále na místě. A co tě vůbec přivedlo sem - do Novýho tábora? V kolonii už není takovej klid, jak býval, nemám pravdu? ušklíbnu se, jako bych snad mohl tušit, kdo za tím vším stojí. Flašky zatím nechávám uzavřené, otevřeme je až nahoře. Však není kam spěchat a z terasy stejně vede jen jedna cesta. kouknu směrem k uličce, odkud vzadu v pravoúhlou chodbu prosvítá světlo zvenčí. |
| |
| Hospoda na Jezeře „Povinnost, práce je toho víc. Hlavně, ale součastnej stav kolonii. Máš pravdu už to není takové místo jako dřív.“ Odpovím stručně na dotaz. „Půjdeme?“ Zeptám se a v případě kladné odpovědi pomalu i s jídlem, které jsem si vybral a zaplatil, vyrazím k chodbě vedoucí na terasu hospody. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře Jen přikývnu a berouc láhve s kořalkou s předem objednaným pitivem do jedné ruky a stravu, které Silas právě přinesl do ruky druhé. V závěsu následuji Muertyho do vyššího poschodí. Okamžitě, jakmile mi to výhled umožní, porozhlédnu se po Mordragovi, doufaje, že se zde skutečně nachází. Nejsem v boji asi tak dobrej jako ty, mohl bych ti ale bejt nápomocnej, pokud nám pomůžeš vymítit důl od těch zatracenejch pacholků ze Starýho tábora. Byl jsem tam a vim, kde kdo stojí a jakou strategii jejich velitel zvolil. ušklíbnu se ve své poznámce ke Cor Muerty, dávaje mu najevo, že jeho pomoc by jistě i Lee s Laresem posléze ocenili. |
| |
| Hospoda na Jezeře - Terasa Terasa hostince je obdélníkového tvaru se schodištěm ze strany. Ohraničena je nízkou zdí ze stlučených z prken. Střecha je tvořena jen těžkou vybledlou plachtou. Ta toho za deště nejspíš příliš nezadrží, ale aspoň poskytuje stín za slunečného dne jako je třeba dnešek. Celá výbava terasy spočívá pouze v několika stolech, špalcích na sezení a svou dlouhých lavic po obvodu terasy. U jednoho stolu sedí Morgard se dvěma dalšími bandity a nad lahví režné o něčem zaníceně diskutují… |
| |
| Hospoda na Terase Poslouchám co mi Adest říká a přemýšlím o jeho slovech. O dole jsem už slyšel, ale nenapadlo mě, že tam někdo byl a přežil ten masakr. Vlastně ani nevím, jak se to přihodilo, přece jen přes bránu Nového tábora se nemohly dostat a jiná cesta tam pokud vím, nevede, i když mohu se mýlit. Příliš času jsem tam nestrávil, pokud vůbec nějaký. „Pomoc by se mi hodila, ale s tím dolem budeme muset počkat na Gorna, nevodpustil by mi, kdybych ho o tu zábavu připravil.“ Začnu, přičemž se pomalu vydám k jednomu z volných stolů poblíž zíťky. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře Hele, je mi to jasný, Gorn je pro dobrou zábavu. By nám to pak zazlíval. ušklíbnu se a kouknu kolem a následujíc Cor Muertyho k nejbližšímu volnému stolu, odložím na něj v rukou nesené poživatiny. Když mě na moment omluvíš, hned budu zpátky. pohodím k němu hlavou a už mě kroky nesou přímo k Mordragovi. Zdar ty starej pardále! vzkřiknu, plácnouc jej přes záda Jak se daří? Mimochodem, Lares si s tebou přeje mluvit. otáži se ho a současně nadhodím, proč jsem se vůbec k němu přemístil. Nepochybně si povšimne, že mé odění se poměrně změnilo, však vzhledem k současné situaci ve Starém táboře toho lze ostatně i očekávat. |
| |
| Hospoda na Jezeře – Terasa Přestože je ještě den, Mordrag a jeho dva společníci jsou již ve značně podnapilém stravu. Jak ho oslovíš otočí na tebe hlavu, na to aby vstal se příliš necítí, ale to není podstatné. „Zdar…ale de to. Koukám, že je z tebe žoldák. To blahopřeju.“ Spustí Mordrag přátelsky, když si tě konečně prohlédne. „Jo Lares, stavím se u něj.“ Ujistí tě, že se u něho staví, jen co toho bude schopen. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře - terasa Mírně pobaveně sleduji opilého banditu, i jeho dva společníky. Doposud jsem Mordraga opilého nezažil a nemám zájem se s ním kvůli néjaké prkotině poprat, ovšem připadá mi to osobně poměrně komického rázu. Jasně, dělat překupníka v táboře rudobaronů už nemá budoucnost, proto ta volba. odpovím krátce na mužovu poznámku. Fajn, zas se brzo potkáme. Užívej života i nadéle, brácho. přikývnu s úsměvem, vraceje se volnou chůzí zpět ke svému předešlému společníkovi. Fajn, vyřízeno. povídám, usadíc se na jeden ze špalků v blízkosti stolu. Docela by mě zajímalo, jak ses dostal na tak vysokou pozici, během tak krátkýho času strávenýho v kolonii. Ne každýmu se tohle poštěstí, ale snažíš se odtud viditelně dostat, jako my všichni. povím ke Cor Muertymu, jakmile se chopím jedné z lahví kořalky a odstraňuji zádku z jejího hrdla. Krátce na to již odlévám z láhve do předsunutých pohárů, které jsem předtím držel oba v jedné ruce, proto jsou na stole postaveny blízko sebe. |
| |
| Hospoda na Jezeře „Tak na zdravý.“ Pozvednu pohárek k přípitku a téměř ihned do sebe otočím jeho obsah. Je to sice silná pálenka, ale pokud na mě mělo tohle množství nějaký účinek, nedávám to znát. Jsem zvyklí. „Zasloužit si tuhle zbroj nebylo jednoduchý, ale pokud se snažíš a víš, co chceš tak to jde.“ A pokud ti je jedno, jestli umřeš. Doplním se v duchu. „Měl sem štěstí, když sem přišel. Bylo nás víc, takže sme drželi spolu.“ Trochu zavzpomínám na ty, kteří sem byly posláni se mnou a z nichž už žijeme jen dva. Bohužel. „A co ty?“ Zeptám se, když skončím s vyprávěním o sobě. Pravda příliš sem toho neřekl, ale co bych taky vyprávěl? O tom jak sem s Rogg – Harrem prodávaly drogy, abychom rozjely kovárnu, nebo o tom jak sem vyhnal Shrika z jeho star chalupy? |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře - terasa Na ten nejlepší plán, jak prolomit bariéru! povím v jeho slova "na zdraví", vyřknutá v přípitku. Nestojím však o to, aby si o mě snad někdo nepovolaný cokoli šuškal, proto nemám potřebu vzkřikovat tato slova. V krátké chvíli již obsah pohárku putuje mým hrdlem směrem do žaludku. Viditelně taková trocha alkoholu nemá na chlapa mého metabolismu účinek, ty se však mohou dostavit při dalším pití. Vyslechnu jeho slova Skutečně, není příliš ipovídaný ke konkrétním věcem. Vím ale o něčem, co by ho mohlo popostrčit - dobře mířená otázka - cha. No, můj příběh není tak dramatickej, jako ten tvůj. Do kolonie mě poslali o něco později, tak sem se ujal první příležitosti, co mi přišla pod ruku. Nějaký to obchodování mezi Novým a Starým táborem, sem tam pochůzky do Starýho dolu. Před chvílí mě právě Lee jmenoval žoldákem - handlovat s těma nekvalitníma "párátkama", co vytlučou na kovadlině pro nižší kasty ve Starým táborem, to už nemělo perspektivu. ušklíbnu se v přirovnání meče pro sedláky k párátku. Tak mě ale napadá jedna věc. Kdyź máš takovej přehled o dění v kolonii... nakloním se k němu blíž ...vim náhodou o tom, že než byl Starej důl zatopenej, vochomejtali se tam kolem tví bráchové ze sekty a nějakýmu Vašemu představenýmu nosili výměšky z kusadel těch důlních potvor. Nevim, k čemu to chtěli, ale potřebovali toho dost. mrknu v pochopitelném poznatku Za těch pár dní, co sem byl v dole, narazil sem na jednu šachtu, kde se to červy jen hemží a napadlo mě, že byste třeba v sekně o nějaký výměšky mohli mít zájem. nadhodím Cor Muertymu lákavou nabídku. Nepochybuju vo tom, že ty pacholky v dole zvládnem, ale pár schopnejch templářů se vždycky hodí a nemyslím si, že by snad byl Lee nebo Lares proti některým praktikám užívaným ve Starým dole. dodám k rozuzlení tajemství možného úspěchu s vědomím, co vůbec templáři v dole pohledávali. Pomalu se opět napřímím a plním poháry napodruhé, doposud ze stejné láhve. Vzhledem k objemu pohárů, lze je naplnit oba z jedné láhve až na pětkrát (litrová láhev na dva dvoudecilitrové poháry). |
| |
| Hospoda na Jezeře Tiše, beze slova – podle zvyku sekty – poslouchám Ardestův příběh. Není moc příliš dlouhý, ale zase tu není tak dlouho. Nad částí o templářích a červech se jen smutně pousměju. Ano potřebovaly jsme opravdu hodně těch výměšků a zaplatili za to krvavou cenu. A proč? Ignoruji vlezlou otázku co mi zrovna přišla na mysl. „Pravda, potřebovaly jsme jich hodně, Guru věřili, že se jejich prostřednictvím spojí se Spáčem a ten nás odtud dostane. Mno nedopadlo to dobře. Ze spáče se vyklubal Démon. YBerion, náš duchovní vůdce je mrtev a Cor Calom odešel s několika fanatiky někam pryč hledat spáče.“ Poměrně klidným nezaujatým hlasem vypovím události, co se v sektě odehrály během několika posledních dní. Nepochybuji, že o většině z toho už víš a pokud ne stejně by ses to brzy dověděl. „A aby toho nebylo málo máme tu povražděný mágy ohně a obsazenej Svobodnej důl.“ Shrnu zbytek významných událostí posledních dní v jedné větě a řádně to zapiji dalším pohárkem pálenky. |
| |
| Nový tábor- U rýžových polí Jdu po prašné cestě,která se stáčí kolem rýžových polí kde se dnes potí přinejmenším tucet rolníků. U vchodu do dřevěné budovi, která stojí nad těmito lány, a kterou jak si myslím, používají jako sklad, stojí svalnatý muž s holou hlavou a povíšeným výrazem ve tváři. Jeho si však moc nevšímám a směřuji stále po pěšině dolů. Tam uvidím něco, spíše někoho, koho jsem opravdu nečekal. Muž v rudém hávu jde přímo proti mě. Milten?? Je to on...... Musí být nikdo krom nás dvou nezbyl. Jsem opravdu štastní, že vídím ještě jiného příslušníka řádu ohnivých mágů. Už mě to taky občas štvalo, že tady vidím u mágů jenom samé modré róby. Když jsme už u sebe chci pozdravit, al Milten mě předběhne. A tak mu odpovím, jak na jeho pozdrav tak i otázku. "Ty také." "Cíl mé cesty je dost nejasný. Vidal jsem se hledat sám sebe, na radu Cronose, ačkoli on jistě nečekal, že se na tuto pouť vidám tak brzy." |
| |
| Nový tábor – Před branou na rýžová pole, Irtius Na radu Cronose? Podivím, ale nedám nic znát. Cronose znám ještě z doby, předtím než on a jeho bratři odešly společně s Leem ze Starého tábora. Tehdy jsem byl teprve začínajícím učněm magie a on byl jedním z mých učitelů. Proto také vím, že často mluví v hádankách, náznacích a vždycky si toho nechává dost pro sebe. Sice nevím co Irtiusovi řekl, aby udělal, ale jistě to nemyslel rovna takhle. „Myslím, že bychom si měli promluvit. Hledat sám sebe se můžeš vydat i později.“ Přátelsky se usměju, přičemž stále přemýšlím co mu Cronos poradil, že ho to přimělo vydat se mimo tábor čelit nebezpečím kolonie. „Prý tu je hospoda. Zvu tě.“ Pozvu tě na závěr na něco dobrého do hospody. Sám sem už dlouho nic pořádného nejedl, a i když jsem mág, jsem především člověk a jako takový mám i obyčejné lidské potřeby. |
| |
| Nový tábor-U rýžových polí I přesto, že jsem se rozhodl odejít z Nového tábora abych poznal své možnosti, už během i té krátké cesty sem jsem si uvědomil že to nebylo šťastné rozhodnutí. A ačkoli jsi připadám divně že slib který jsem dal sám sobě už po tak krátké době ztratil na pevnosti, vím že odejít z bezpečí tábora by mě mohla stá víc než mou sebeúctu. Proto s trochu rozpačitým výrazem Miltenovi řeknu. "Dobrá, promluvit bychom si určitě měli. A myslím že výprava může počkat....." Pak už se jen Miltena usměji a čekám na jeho reakci. |
| |
| Nový tábor: „To sem chtěl slyšet. Jdeme.“ povím s úsměvem a pomalu vyrazím smerem ze kterého Irtius přišel. Směrem k hospodě. Celou cestu od brány až k ní mlčím a rozhlížím se po tomto místě. Nikdy jsem zde nebyl, ale dost sem o tomhle táboře slyšel. Pomalu projdu druhou branou tábora, až nakonec dojdu až k samotné hospodě na jezeře. Hlídači u vchodu mi nedělají potíže. Vědí, že by neměli šanci a navíc by proti sobě mohly poštvat Mágy vody, nebo žoldáky a za to jim to zcela jistě nestojí. U hostinského si poručím dvě piva a něco k snědku. Když mi přinese na tácu svou nabídku, neváhám a vezmu si rovnou celý ten tác. „Sníme si to nahoře?“ Optám se Irtiuse, jelikož tady dole nevidím žádné místo, kam bychom si mohly sednout a stát u baru a diskutovat o magii by asi nebylo nejvhodnější. Jen co dostanu souhlasnou odpověď, vydám se i s tácem a dvěma pivy po schodech na terasu. Skoro bych čekal, že tam bude víc lidí než jen tři banditi u jednoho stolu a nějaký žoldák s templářem u druhého. Jeden z banditů a žoldák mi jsou nějak povědomí, templáře znám. Letmo mu pokynu na pozdrav a sám usednu k jednomu volnému stolu. Pohled upřu na Irtiuse. Je čas na odpovědi. „Jak ses tu měl a jak to tu vypadá?“ Položím první otázku mladšímu kouzelníkovi. Přese jen jsem trochu překvapen, že se žoldáci ještě neodhodlali vzít si svůj důl zpět. |
| |
| Nový tábor-Hospoda Stejně jako můj společník i já po většinu cesty mlčím. Když přijdeme do hospody uvědomím si, že i já jsem tu poprvé a tak si se zaujetím prostory místí nálevny. Následuji Miltena do horního patra, kde jak s překvapením zjistím je templář kterého jsem sem viděl zajít a s ním si povídající Ardest. Žoldák se kterým jsem se seznámil dnes ráno. Ardestovi kývnu na pozdrav a sednu si za druhým mágem. Když se mě zeptá na události týkající se mého pobytu zde v duchu se usměji. Už je to dlouho ce jsem si neužil normální konverzace. Většinu času v Novém táboře jsem se věnoval studiu a také Cronos ani ostatní mágové nejsou dvakrát upovídaní. Navíc Miltena jsem měl vždycky ze všech mágů asi najraději, už jen proto že jsme si byli věkově nejblíž. " Já sem se tu měl opravdu dobře. Cronos mě pomohá se studiem magie jak už jsem řekl a ostatní mágové mi také pomáhají. Jinak od té doby co Gomez zabral svobodný důl, je tady cíti obrovské napětí. Vím že Lee se na to už chystá několik dní, ale řekl bych, že nikdo přesně neví kdy se pokusí získat zpátky. Jinak bych řekl že se nestalo nic moc." |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře - terasa Naslouchám slovům svého společníka a v mé tváři se konečně zračí výraz pochopení. Ah tak, jasně. přikyvuji, přičemž mi téměř okamžitě dojde, že s pomocí ze strany templářů již počítat nemůžeme. Člověk se dozvídá zajímavé věci, když dobře položí otázku. nadhodím poznámku trochu rejpavě, přičemž se krapet škodolibě pousměji. Viditelně jsem nikdy neměl příliš v lásce jejich fanatickou víru a trochu jsem i očekával, že se časem něco podobného z toho jejich "Spáče" vyklube. To ovšem výrazně mění pohled na věc, nemyslíš? Tvoje víra je najednou shozena takovým zjištěním. povídám, přičemž si povšimnu dvou mužů v rudých hávech, přemisťujících se z přízemí hostince sem, do vyššího podlaží za námi. Irtia již znám, ten druhý je mi však pouze povědomý. Ač jsem věděl o jeho přítomnosti poblíž severní brány po uzavření starého tábora, jelikož jsem v této oblasti hlídkoval a monitoroval aktivitu Gomezových lidí, sám Irtius se mi o jeho přežití nezmínil. Pravděpodobně o tom ani nevěděl. bleskne mi hlavou, jakmile pokývnu lehce hlavou k těm dvěma a přesunu své zraky zpět na Cor Muertyho. A co máš teď vůbec v plánu, když tvá víra utrpěla takovou újmu? nadhodím další otázku, přičemž doliji znova vrchovaté poháry kořalkou a vyčkávám, až se chopí své číše. Může na mě snad poznat krapet popichovačné překvapení, či podezření, jak mohl tak rychle trestanec přijít na cestu víry, o níž si mohl myslet, že je ta správná. Ostatně mi je to ale jedno. Proč hledět na minulost, když ji nezmením? Přítomnost a budoucnost - realita a konstruktivní myšlení, to je to hlavní. promluví ke mě z duše hlas. Tato slova mi vždy vtiskával můj opatrovník, který mi byl otcem. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – Terasa „Víra?“ Ironicky se usměji. Nikdy sem na spáče příliš nevěřil, ale potom co jsem odešel z Nového tábora jsem se dal k bratrstvu, jelikož mi jejich plán na únik z kolonie přišel jako nejlepší možný. „Nikdy sem nebyl moc zbožný a co ty?“ Položím trochu osobní otázku, přičemž si všimnu Miltena a ještě jednoho ohnivého mága stoupajících po schodech hostince. Trochu mě překvapuje vidět je právě zde na tomhle hospodě. Nějak pořád zapomínám, že Milten je trestanec stejně jako mi ostatní. O tom druhém to říci nemohu, ale odhadoval bych ho stejně. „Teď mě Saturas posílá někam na území skřetů najít nějakýho Xardase. Takže se vydám nějspíš tam.“ Prozradím něco ze svých budoucích plánů, přičemž podrobnosti si nechám pro sebe. Sám nevím jak se mi podaří projít přes to území a pak rozluštit hádanku golemů o které se Saturas zmínil. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře - terasa Heh... přesně, jak jsem si myslel. pousměji se pro sebe ve chvíli, kdy zjišťuji, že se Muerty přidal k sektě jen kvůli plánu úniku z kolonie, což není těžké se dovtípit. Na magii sem nikdy moc nebyl, osobně ale vidím zničení bariéry v rudný haldě, co tu mágové shromažďujou. zmíním svůj názor Jo - víra je dost spekulativní pojem. Někdo věří idolům, sochám se jmény - něčemu, co nikdy neviděl. Já patřím mezi tu menšinu, která věří především sama sobě. Nemám boha a neustojím, když se mi někdo pokouší rozkazovat. Každej jsme jenom člověk a tak to zůstane. hovořím skálopevně a zdá se, že jsem svými slovy pevně přesvědčen. Na to naslouchám jeho slovům o jeho dalším poselství. Xardas? Nikdy sem o něm neslyšel. Když už ho za ním ale Saturas posílá, bez pochyby jde o někoho vlivnýho a mocnýho. pokouším se přemýšlet objektivně. To jméno mi nic neříká, ale povim ti jedno. Území skřetů je sakra nebezpećný a pustit se s těma obludama do křížku obvykle znamená smrt. Nevim, čemu ses věnoval před shozem do kolonie, ale moje zbraň se s nima tam nahoře setkala a sou to fakt nebezpečný potvory. reaguji na zmínku o vstupu na území skřetů. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – Terasa Zdá se, že mám s Ardestem přece jen něco společného a to přinejmenším víru v sebe a svoje schopnosti, než v cokoliv jiného. „Saturas doufá, že mu s tím ten Xardas pomůže, když sou rudohávníci po smrti.“ Nemluvím nijak tiše, stejně tu není nikdo, koho by náš rozhovor zajímal. Morgard a jeho dva kumpáni mají viditelně dost a Miltenovi věřím. Už mě nebaví dokola opakovat „Mágové ohně“ a alkohol, kterého si dopřávám značné množství již začíná působit na můj jazyk. Ovšem aby nějak ovlivnil i mou mysl muselo by ho být daleko víc. „Hodila by se mi tam docela pomoc. Pokud se Saturas neplete, mohly bychom bejt venku docela brzo a Thorusovi stráže by zatím hnili v dole.“ Nehezky se ušklíbnu nad myšlenkou, že bychom mohly odsud vypadnout během několika příštích dní zatímco by Thorusovi vrazi byly uzavření v dole a jen čekaly, než si pro ně přijdou královští. Už teď vidím jak by se jejich velitel asi tvářil, kdyby vyšel z dolu a tam na něho čekal pluk Khoriniských stráží, nebo dokonce paladinů. „Hodlám vyrazit zejtra, ale nejdřív se musím zjistit jak se vypořádat s magickou obranou, kterou tam prej ten čaroděj má aby ho nikdo nerušil.“ Při tělech slovech se skoro instinktivně ohlédnu po Miltenovi a jeho společníkovi, kteří sedí nedaleko. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře - terasa Ukládám si do paměti nové poznatky z příběhu údajného koloniálního vyvoleného a téměř okamžitě reaguji. Takže ten Xardas, jak říkáš, je to mág. V tom případě, jelikož je na území kolonie, dřív jistě patřil k jedné z kast zdejších mágů. vyřknu svou myšlenku nahlas a pokračuji. Jak sem říkal, nebude mi činit problémy ti v týhle věci vypomoct.. To všechno, až všem těm hajzlíkům v dole dáme na frak a moje nová zbroj bude hotová. ušklíbnouc se, zmíním se jen na oko o domluvě s jedním z řemeslníků. v magii se nevyznám, ale v tomto táboře je řada mistrů tohoto oboru. Však o nich jistě víš, když máš styky se Saturasem. domluvím a doslova do sebe kopnu druhý pohár. Není to zatím dostatečné množství, aby to snad se mnou cokoli provedlo, jsem zvyklý pít a láhev tvrdého ještě ustojím. Krom toho bych se měl zastavit ještě za Cordem. Jedna láhev je již prázdná, proto ji sundám ze stolu a postavím k jedné ze jeho čtyř noch. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – Terasa Rozhovor u vedlejšího stolu se snažím příliš neposlouchat. Ovšem jak zazní nekromantovo jméno zbystřím a ač je to krajně neslušné poslouchám o čem ti dva vlastně hovoří. „To myslím, neví nikdo. Řekl bych, že Lee s tím nebude moc spěchat.“ Odpovím Irtiusovi. Dál mě nenapadá, na co bych se mohl zeptat, a tak se hladově pustím do jídla co jsem sem přinesl. „Co ti vlastně Cronos řekl, než ses vydal pryč?“ Optám se, když spořádám část uzené šunky s krajícem chleba. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – Terasa Trochu se za myslím nad tím co mi Ardest pověděl a zvážím svoje možnosti. Přece jen pokud bych se měl s někým vydat do třetího území, měl bych se nejdřív přesvědčit o jeho schopnostech. Osvobození Svobodného dolu by mohlo být dobrou příležitostí si Ardesta ozkoušet v boji. „Taky na jednu čekám.“ Zmíním se o zakázce u kováře. Počkám až Ardest vyndá druhou láhev a znovu nalije plné pohárky, přičemž si uvědomím, že ani ta druhá nebude stačit. „Jak ten důl vypadá?“ Ve Svobodném dole jsem nikdy nebyl tak nevím jak vypadá jeho okolí a už vůbec netuším, jak to vypadá v dole samotném. O rozmístění nepřátel a nějakém způsobu jak ho dostat zpět ani nemluvím. |
| |
| Nový tábor: Hostinec na Jezeře-Terasa Ukusuji právě kus trochu tvrdšího sýra, když se u vedle nás začnou bavit o templářově poslání, které mu uložil Saturas. Ačkoli vím, že není slušné poslouchat cizí hovor, zpozorním. Mezi tím se mě Milten zeptá, na můj hovor s Cronosem. Přestože nevěnuji jeho slovům plnou pozornost, pochytím dost na to, abych si to málo co jsem neslyšel, kvůli konverzaci vedené u druhého stolu,dokázal domyslet. Trochu rozpačitě se usměju a začnu povídat "No... Víš, jde o to že mi Cronos říkal.....na mou žádost...... prostě,chtěl jsem vědět jak mohu zvětšít své síly, abych mohl sesílat víc kouzel. Cronos mi řekl čím to je ale neřekl mi, jak to procvičovat. Řekl, že bych měl bejt víc samostatnej, což bych taky určitě bejt měl. Poslal mě, ať si způsob najdu sám. "Když sem ten způsob našel, řekl mi že abych to dokázal využít v praxi, musim proninout do samotný podstaty magie." "Však ten jeho proslov znáš, určitě ti ho taky říkal...." "No a tak jsem se rozhodl odejít.I když vim, že s timhle Cron asi nepočítal, nějak mě už nebavilo furt studovat jenom teorii. Už sem nechtěl jenom sedět na zadku." Když dopovím svůj příběh, začnu doufat že se Milten nerozesměje. Přesto bych se nedivil kdyby se tak opravdu stalo. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – Terasa Na tuhle odpověď jsem poměrně zvědavý, a tak dokonce odložím i pečené stehýnko zpátky na tác, odkud jsem si ho před malou chvilkou vzal. Rychlejší než bych čekal. Pousměju se na d úspěchy svého kolegy. Také jsem tohle kázání kdysi absolvoval ne sice, mentorem mi byl sice Coristo, ale obsah byl v podstatě stejný. „Řekl bych, že by bylo moudřejší s odchodem ještě počkat. Třeba se ti naskytne příležitost přímo tady.“ Prohlásím nakonec a znovu se pustím do jídla. Přece jen po těch blafech co jsem jedl, když jsme stál na stráži u Starého tábora, jsem poněkud vyhladovělý. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – terasa Pousměji se při jeho zmínce o zakázce, kdy mi svým způsobem i prozradí, že se také chystá k pořizování nové výzbroje. Jo, nebylo těžký si povšimnout, že na místě tý nevzhledný chatrče vyrostla nová kovárna. utrousím, nicméně z mé intonace lze rozpoznat, že jsem tímto poměrně potěšen. Ať už je tu dnes kovářem kdo chce, nemá zatím v tomto táboře konkurenci. Jen těžko se hledá zručnej kovář. poznamenám jen tak mezi řečí. Důl? Co bych ti o něm asi řekl? Šachty a v nich spousta lávek a k tomu spousta důlních červů. ušklíbnu se při vzpomínce na neblahý zážitek z doby nedávné. Jedno je ale jistý. Gomez se nebranil tomu, poslat sem řadu schopnejch lidí, aby důl ubránili. Strážema se to tam jen hemží, něco kolem půlsta Gomezovejch lidí. Bude to chtít dobrou taktiku, ne naběhnout z fleku. Však Lee už něco vymyslí. nakloním se a mrknu na něj při poslední větě s úsměvem. Jedno vim ale s určitostí. To, co nám provedli, nenecháme bez řádný odezvy. odpoím tvrdě, čímž zakončím svou řeč, která mu ani tak moc konkrétního neprozradila. // TECH: Kroť se laskavě s tím, že flaška tvrdý pálenky s tebou nic neudělá. Ani ve středověku nebyli takoví tvrďáci, že by vydrželi takový množství lihu. Bejt v náladě je přece hezký. :D Na tot téma řesuneme debatu do jeskynní diskuze. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – Terasa „Se mu ani nedivím.“ Polknu a na moment se odmlčím. „Bez dolu je v háji.“ Začnu s osvětlením Gomezovi situace, když není vyloučené že se budu opakovat, nebo že to už stejně dávno víš. „Bez dodávek z vnějšku nemá žádnou moc a bez rudy nemá dodávky.“ Dokončím jasně patrnou pravdu. A jelikož mě nějak moc nenapadá žádná další věc, o které bych mohl mluvit, raději se pomalu pustím do jídla, co jsme dole nakoupily. Krom toho na mne začíná působit půl lahve režné, co jsem zkonzumoval téměř na lačný žaludek. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – terasa Jo, tohle je mi jasný. zahuhňám, zatímco polknu vydatné sousto. Ten okamžik, kdy Cor Muerty promluvil, jsem využil k částečnému občerstvení se. Očividně mám hlad a do jídla jsem se pustil s chutí. Co tvá minulost, tam nahoře? otáži se jakoby mimo řeči, na to pokračuji v jídle, abych se co možná nejvydatněji nasytil. Začíná se mi projevovat blaźený pocit nasycení současně s alkoholem, který jsem doposud spořádal. Spíš se mi tím ale zlepšila nálada, než abych sebou kymácel ze strany na stranu. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – Terasa „Sem z Nordmaru, přes Myrtanu sem měl namířeno do Varantu, ale v Sildenu sem to v aréně trochu přehnal, a tak sem tady.“ Není toho moc, co bych o své minulosti mohl říct, většinu svého života sem prožil v Nordmaru ve svém klanu. Na otcovo přání jsem se učil kovařině, ale vždycky mě víc lákal boj a sláva s ním spojená. Můj klan byl vždycky známí svými bojovníky a já se chtěl stát jedním z těch obzvláště uznávaných. Proto sem se taky vydal na cestu do Varantu, kde jsem doufal naučit se zvláštní bojový styl. Boj se dvěma zbraněmi, o kterém se i k nám na sever donesly nějaké zvěsti. Má cesta bohužel skončila dřív, než sem měl vůbec možnost s výcvikem začít. Už v Sildenu, zpropadené díře, kde sem v aréně zabil nějakého hňupa. Trochu zavzpomínám nad svou minulostí. Opravdu není, co bych k tomu mol dodat. „A co ty?“ Položím otázku, která se mi úplně nabízí. Přitom si do úst nacpu další vydatné sousto pečeného masa a začnu ho přežvykovat. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – terasa Pozorné naslouchám slovům svého společníka a viditelně mne zaujme část spojená s bojem. Můj příběh není natolik zajímavej, jako ten tvůj, to beze sporu. Pár věcí ale máme společných. Dřív sem taky fušoval do kovařiny, vždycky sem to ale bral spíš jako zálibu. Celej život cestuju a než sem se dostal sem, tak trochu sem podnikal v lodním průmyslu. Ne, že bych je stavěl, ale obchod a přeprava, to byl dobrej kšeft. promluvím v odpověď a na okamžik se odmlčím Vidim, že se dost soustředíš na boj, můžu vidět tvou zbraň? Vypadá to na pěknej kousek, jak sem si tak všim. V aréně mě ještě nikdo zápasit nenutil, ani osud mě k tomu nepřived, ale se zbrani v ruce se celkem poprat umím. Když přišly války se skřety, ostatně ani nebylo na výběr. Vyplout na moře nebo se pustit do boje a hájit svůj majetek. Jak ti asi došlo, chtěl sem se prát za svý práva a toho využili aj velmoži. Jenom díky nějakýmu nedorozumění v zásobách a tomu, že sem chtěl nacpat co možná nejvíc kopáčů, sem se dostal až sem. ušklíbnu se v poznámce o vyšších sférách a viditelně mi život na bariérou omezeném území nevadí, i když bych se odtud rád dostal. Do mé tuky se dostává druhá láhev kořalky, která se před chvílí dostala na řadu a rozlévám její obsah znova do pohárů. ; to Cor Muerty: Koukni do diskuze, rád bych tam s tebou něco probral. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – Terasa „Ale jistě. Sice dávám přednost sekyrkám, ale tady si hold člověk nevybere.“ Pomalu vytasím šavli z pouzdra a podám ji Ardestovi, aby si ji mohl prohlédnout. Za normálních okolností jsem schopen ji vytasit veslice rychle, ale teď to není nutné. Navíc nejsem si jist, jestli bych to dokázal, když jsou mé smysl poněkud otupeny množstvím alkoholu. „Boj v aréně je dobrej, dá se tím celkem uživit. Jen je potom v háji, když to ten druhej už nerozdejchá. Zvlášť, když to je synáček nějakýho pracháče.“ Drobek se rozpovídám o důvodech mého uvěznění, přičemž si pomalu uvědomuji, že to je poprvé co o tom s někým mluvím. Nikdo se o to ještě nikdy nezajímal. „Občas tu je krásně.“ Zmíním se po chvíli jako by mimo řečí, přičemž si vzpomenu na jednu z Gomezových konkubín, kterou sem nedávno potkal a kterou sem také opustil… |
| |
| Kovárna – Velký úklid: Uklidit Rogg – Harovu kovárnu, respektive její skladiště skutečně není jednoduchý úkol. Hromada, kterou tam kovář nahromadil za posledních několik měchů je skutečně obrovská. Ten komu by se v tom podařilo udělat pořádek by si zasloužil skutečně štědrou odměnu… Samotné třídění věcí na několik skupin podle jejich užitečnosti je obtížný úkol, ne však nemožný o čemž se pomalu přesvědčuje kovářova posluhovačka Hornella. Pod jejíma rukama se nepřehledná hromada pomalu zmenšuje a za ní se přibližně stejnou rychlostí tvoří několik menších hromádek. Největší nově vzniklá hromádka představuje nepoužitelné smetí vhodné tak nanejvýš do kamen, nebo na vyhození. Druhá podstatně menší hromádka obsahuje množství rozbitého kovového náčiní, které by se snad dalo překovat na něco užitečného. V této hromádce je například starý kotlík na vaření, několik plechových misek a dokonce i jeden či dva stříbrné poháry. Poslední nejmenší hromádka potom obsahuje věci, které by se snad daly ještě nějak použít. Mezi těmito věcmi je i například několik kožených váčků plných zvířecích zubů a drápů, pár děravých kožešin, nějaký ten roh ze Stínovce (Obrovská dravá šelma, známá též jako Stínová šelma) a dokonce i pár zapomenutých váčků s nugety magické rudy. Celkem je ve váčcích možné najít něco kolem 300 nugetů. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – Terasa Jojo, sekera, to je dobrej přítel každýho, kdo se nebojí jít do akce. uchechtnu se Všim sem si, že v tomto táboře jim dost holdujou, tak pokud bys měl zájem, jistě se stačí poptat. Osobně bych dal přednost provedení, jaký používá Cord, zdejší trenér. Ta jeho "hračka" vypadá solidně, za zeptání nic nedám. začíná se mi trochu rozvazovat jazyk dávkou alkoholu, která se mi za poslední chvíli dostala do krve a na chvíli jsem se i zasněně zakoukal před sebe, kamsi do dáli, mimo Cor Muertyho siluetu. Z toho zaostřím na podávanou šavli a opatrně ji přeberu, chopíce ji pevně za jílec. Hm... pěkná věcička. Lehká, dobře vyvážená, boj s ní je asi dost pohodlnej, co? posoudím přednosti zbraně už podle úchopu. Jak vidno, nedržím takovou zbraň v ruce poprvé. Pak její ostrost, jen lehce na bříšku palce. Jo, člověk tak může přenýst řadu teoretickejch znalostí do praxe. Zápasení je docela sranda, ale jaks už řekl, vyžaduje značnou dávku zodpovědnosti. Pokud člověk svýmu soupeři něco provede, je už těžký vycouvat. poznamenám s pohledem na zbraň, přejížděje zlejka prsty po čepeli. Pěkně zvoní - rezonuje - kvalitní práce. kývnu uznale hlavou nad celkovým dojmem, který ve mě tato "věc" zanechala. Jojo... člověk je tady sice vodříznutej od okolního světa, ale když se mu daří, tak není problém. pokrčím rameny, abych dodal na důrazu svým slovům. Náhle si uvědomím, že jsem si vlastně ani neuvědomil, zda už Mordrag odešel, nebo ještě stále sedí u stolu s těmi dvěma chlapíky. Postačí mi ostatně naslouchat, abych se okamžitě dovtípil pravdivého konce. |
| |
| Kovárna Musím si na chvilku odpočinout, takový hloubkový úklid je skutečně vyčerpávající. Posadím se, opřená o zeď, a probírám se váčky s různým svinstvem. Zuby? Uvidíme na co se budou hodit, šup sem s nima...Co je tohle? Ahá! To bude ta ruda! mám o ní říkat Rog-Harrovi? Pche, má tam mít pořádek! Prodám jí a splatím za to část dluhu..pokud už jsem ho vůbec nesplatila jen tím úklidem...A nedá se s ní kovat? Jaké to má asi vlastnosti? Kdybych jí část použila do zbroje pro Muertyho, zkvalitnilo by jí to? Tak dlouze přemítám, ale rozhodnutí odložím na později. Prozatím si váček s rudou schovám do záňadří a pustím se znovu do práce. Ještě pár haldiček harampádí a konečně koukám na prvotní účel celé této taškařice. Postel je vysvobozena. Chtěla by ale pořádně vypucovat! Pro začátek z ní ometu prach, pavučiny a myší trus proutěným koštětem, pak ji zkusím vykartáčovat rejžákem a nakonec si přinesu vědro vody, abych v něm vymáchala slamník. Na tom se prostě ležet nedá. Vypraný slamník dám sušit ke kamnům. Tam také přiložím, protože by asi za chvíly vyhasla. |
| |
| Nový tábor - Hostinec na jezeře – Terasa Pozorně leduji Ardesta, jak zkouší a hodnotí moji zbraň. „Je to dobrá zbraň, nemůžu si na ni stěžovat, ale jak sem říkal sekera je sekera.“ Odpovím s úsměvem. Evidentně mě těší, že jsem našel někoho, kdo se ve zbraních vyzná a dokáže je náležitě ocenit. „Měl bys jí vidět v akci, prostě krása a pokud víš kam protivníka trefit, nepomůže mu ani pancíř.“ Vlivem alkoholu se mi trochu zamotá jazyk a z mých úst nevyjdou slova, která jsem měl v úmyslu vyslovit, ale netrápím se tím. „A kdyby tu byly i nějaký ženský, nebylo by si na co stěžovat.“ Pokračuji v načatém tématu o životě v kolonii. „Nevíš náhodou, kde kovář přišel k tý svojí?“ Optám se po chvilce, přičemž instinktivně podívám směrem ke kovárně, kde Rogg – Harrova posluhovačka nejspíš uklízí jeho skladiště. |
| |
| Kovárna Zatímco se Hornella věnuje úklidu mého svinčíku, se já přesunu ven před kovárnu, kde se posadím na lavici. Dělám to tak vždycky, když si potřebuji něco promyslet, nebo prostě nemám do čeho píchnout a nechce se mi zrovna popíjet v hospodě. Zbroj na ženskou postavu…lehkou a pevnou. Na co něco takovýho potřebuje? Místo sledování dění v táboře přemýšlím o podivuhodné zakázce, kterou sem přijal od Muertyho. A nějaký lepší železo. Připomenu si, že potřebuje i zbraň vhodnou pro ženu. Měč? Moc těžký… Vyloučím jednu z možností, s tímhle by mi mohla poradit Hornella, jako žena určitě ví s jakou zbraní by zvládla bez větších obtíží zacházet. Nechci ji, ale rušit při úklidu a tak toto téma odložím na dubu blíže neurčenou. Už se vrátil Gorn? Zavolám po nějaké době na kohokoliv, kdo je zrovna poblíž. Kladnou odpověď však nečekám, kdyby se už vrátil určitě bych se o tom doslechl, nebo bych ho viděl přicházet. |
| |
| Plynutí času Od obsazení Svobodného dolu Gomezovými vojsky uplynul už více jak týden. Za tu dobu se život v Novém táboře opět vrátil do starých kolejí. Není se ostatně čemu divit, bandité nijak zvlášť netouží položit své bídné životy za znovuzískání dolu a žoldnéři stále očekávají návrat jednoho ze svých velitelů – Gorna. Bez něho se hold nikam nejde. Celý týden strávila Hornella s Rogg – Harrem prací na Muertyho speciální objednávce. Na zbroji určené pro ženskou postavu, která musí být pevná, zároveň lehká a v pohybu omezující jenom minimálně. Na konci týdne je dílo dokonáno, a že je to skutečně mistrovské dílo… Zatímco kováři tvrdě pracovaly na nové zbroji, věnoval se Cor Muerty studiu v knihovně mágů Vody. Ne, že by se snad chtěl stát mágem, ale zkrátka a dobře se potřeboval připravit na další úkol. Na setkání s tajemným třináctým mágem Xarsasem. Irtius mladý mág ohně mu v tomto pátrání po jakékoliv zmínce o Xardasovi, nebo magii Golemů vydatně pomáhal. Dalo by se říci, že za ten týden shromáždil Muerty všechny dostupné informace o Golemech, které se v knihovně nacházeli. Ne že by jich bylo nějak mnoho, ale byly prostě jenom dobře schované pod nic neříkajícími názvy obyčejných knih a pergamenových svitků. Co se Ardesta týče, jak už to se žoldnéři bývá, věnoval se zlepšování svých schopností v boji. A když zrovna netrénoval, tak ho bylo možné zastihnout v hospodě s lahví režné, nebo se prostě jenom potuloval po táboře… Ned - epilog Ned – obchodník, překupník, pašerák. Tím vším byl tento muž, jenž vlastníma rukama postavil srub u Jižní brány Starého tábora. Nikdy nepatřil k žádné ze zdejších frakcí, obchodoval zkrátka s každým, kdo měl co nabídnout. Nedovi nikdy nezáleželo, jestli se jedná o stína, žoldáka, nebo novice. Obchod byl prostě obchod. Třetího dne od obsazení Svobodného dolu zaplál Nedův srub i s Nedem uvnitř jasným plamenem. Těžko říct, jestli požáru někdo pomohl, nebo jestli ho Ned zavinil sám. |
| |
 | Starý tábor – Hradiště --- V jedné z mnoha dřevěných chatrčí, postavených ve starém hradišti, vládne království ticha. Knot rozteklé svíce slabě doutná a vyplňuje místnost řídkým kouřem, charakteristicky páchnoucím po roztaveném vosku. Vše je ponořené do tmy a ticha, dokonce i ta žravá štěnice, v rohu za truhlou, na chvíli přestala v neustálém pohybu a rovněž spočinula v říši spánku. Hle, přeci jen někdo stále nepropadl dřímotě. Malá moucha se prodrala škvírou ve dveřích a již vesele bzučí po místnosti. Blanitými křídli přeletí nad vlčí kůží, nataženou na zemi, pokračuje přes věšák, na kterém je uložena kožená zbroj a černý plášť a nyní již přelétá nad postelí. V ní leží vysoký chlap, zabalený do deky sešité z několika vydělaných kůží. Rozvalený přes celou šířku svého brlohu nehnutě dřímá a poletující mouchy si nevšímá. Mohlo by se zdát, že je i mrtvý, kdyby čas od času hlasitě nezachrápal. Zklamaná moucha nakonec odletí a přistane na starém ragů v dřevěné misce, jenž na stole zabírá místo už od včerejška. Na nic nečeká a začne sosákem „olizovat“ kousky masa pokryté omáčkou pochybné barvy a původu. To, co odmítl žaludek muže středního věku, teď poslouží jako svačinka nevybíravé mouše. První sluneční paprsky se tvrdohlavě derou přes špinavé okenice a dopadají na znavený, ostře řezaný obličej, který i ve spánku vypadá přísně a zlověstně. Bodají a pálí, dokud podřimujícího chudáka neprobudí. „ Kurva … “ Zabručím otráveně a rozespale přivřu oči. Pokusím se nastavit pravou ruku do směru palčivých slunečních paprsků, ale nepomáhá to. Nakonec ruka zase odevzdaně klesne a já se, zírajíc na špínou a pavučinami pokryté okenice, snažím sebrat sílu na první krok do nového dne. „ Hmm … “ Procedím skrz přivřené rty další podrážděný pazvuk a začnu se na posteli trochu protahovat. Klouby a kosti nechutně praskají, zatím co ohýbám krk a končetiny do poloh, někdy až obyčejnému člověku nepřístupných. Na závěr si promnu obličej. Kruhy pod chladnýma očima mně usvědčují, z několika denního zanedbávání řádného spánku. Ještě prsty projedu černé vlasy, které jsou naštěstí moc krátké na to, aby mohli být po ránu rozcuchané a konečně vstanu. Samozřejmě nespím ve zbroji, nýbrž v na černo obarvené lněné haleně a kožených kalhotách, na které jsem si již kupodivu zvykl. Čeká mě tedy ještě oblékání, nicméně po ránu je nejprve čas na nějaké to sousto a hygienu. První zastávka je tedy u velkého dřevěného stolu. Zvětralé ragů, kolem kterého již létají hladové mouchy, raději s mírně pozdvihnutým pravým obočím přejdu a skočím rovnou po sýru vedle. Je již notně okoralý, avšak dokud se dá ještě ukrojit, nestojí za vyhození. Chopím se tedy nože, jenž je zaražený do stolu o kousek dál a ukrojím malý plátek. Poté, co ho vložím do úst, sice zjistím, že chutná jako staré boty a že ho budu zřejmě žvýkat ještě další den, nicméně ještě rozespalý a otupělý vše přejdu s nahořklým poloúsměvem. --- Po otevření dveří svého příbytku, mně konečně přivítá nový den ve Starém táboře, se vší parádou. Slunce již převzalo plnou kontrolu nad svým modrým královstvím a teď vládne o sto šest. Aspoň, že stále přetrvává příjemně chladivý ranní větřík. Poblíž vyhaslého ohniště před domem už probíhá velké hemžení. U objemného vědra vody si myjí svá špinavá, čpícím potem nasáklá těla jak kopáči, tak nižší stínové. Někteří, ještě polonazí, sedí na dřevěných kládách a již z rána prolévají hrdlem doušky rýžové pálenky. Jsou tu však i tací, kteří ve zbrojích či halenách, už dávno brousí meče a rozcvičují se na plácku vedle ohniště. Partička kopáčů rovněž sedí na zemi u jedné z dřevěných chýší, dělí se o pivo a čekají na směnu v dole. „ Prasata … ještě by se tam mohli vychcat a měli by to i s parfémem. Chybějící články mezi smradlavou opicí a krysokrtem … “ Pomyslím si a znechuceně se ušklíbnu při pohledu na kopáče, cachtající se ve špinavé břečce, která ještě před půl hodinou byla čistou vodou z řeky u tábora. Tam mám také namířeno, jelikož nechci páchnout jako skřetí samice z jara. Povytáhnu si tedy kalhoty a vyrazím na krátkou cestu k řece, jenž vlastně zastane i ranní obchůzku. Cestou vždy potkávám všemožné kopáče a stíny, kteří buď teprve podstupují ranní hygienu, v jejich podání tedy spíše její parodii či se již připravují na denní povinnosti. Většinou od nich slyším krátké „ Pane … “, „ Šéfe … “ nebo „ Brýtro Dexi … “ , záleží jak jsou postavení a jak dobře mě znají. „ Šéfe … šéfe ! “ Vykřikuje z dálky jeden z mých pochopů, stín Sly. V perfektně upravené zbroji a po zuby ozbrojený čeká spolu s několika dalšími nedaleko velké brány. Tento snaživý zlodějíček patří k mým oblíbencům, kvůli jeho píli a loajalitě. Lapku v sobě rozhodně nezapře, a tak sem tam ukradne nějakou tu „cennost“. Avšak díky tomu, že nad ním držím ochranou ruku, na něj Diego nemůže. Jak se pomalu přibližuji, rozeznávám i větší hlouček kopáčů, stojící trochu dál od ozbrojených stínů. Stále jsem si nenavykl na ostrý sluneční svit, a tak neustále mžourám kolem a snažím se rozeznat tváře ostatních členů Starého tábora. „ Za Gomeze ! “ Pozdraví hlasitě Sly a zabuší pravou pěstí na hruď, až to zaduní. „ Jo, jo … co se tu k sakru děje ? “ Odbudu si tu hloupou opičárnu s oficiálním pozdravem Starého tábora a přeskočím rovnou k věci. „ Chce, abysme tyhle kopáče dovedli k tomu novýmu dolu, šéfe. Sme připravený vyrazit. “ Oznámí hrdě Sly a kývne hlavou směrem k několika stínům, kteří sedí na dřevěných špalcích a pohrávají si se svými meči. „ Fajn … jdu se umejt, pak vyrazíme. Snad mě nechá Gomez aspon vysrat … “ Procedím sarkasticky a poplácám Slyho po rameni. Ten se trochu rozpačitě usměje a jakmile se začnu zase vzdalovat od skupiny, složí svůj, někdy až hyperaktivní zadek na dřevěnou kládu u jedné z chatrčí. ---
„ Hmm … konečně klid a čistá voda. “ Pomyslím si, při pohledu na potok u cesty do Starého tábora, vinoucí se loukou jako zurčící had. Takhle blízko u tábora žádné krvavé mouchy nebo chňapavci nejsou, tudíž se není čeho bát. Je s podivem, jak málo lidí sem i přes relativní bezpečí, chodí. Já však na nic nečekám a omámen svěším vzduchem v okolí potoka, se začnu svlékat. Brzy halena i kalhoty leží na zelenající se trávě a já, po pás ve vodě, začnu s ranní očistou. „ Nepotkal sem nikde starýho Diega … snad je na lovu a nedělá někde zase nějakou píčovinu. V poslední době se nějak moc bratříčkuje s žoldákama, na stíny čím dál tím víc sere. No, tim líp pro mě … “ Hlavou se hodí jedna myšlenka za druhou, zatím co si obličej proplachuji příjemně studenou vodou. Vývoj posledních událostí se mi ani trochu nelíbí, v naší „malé“ bariéře začíná být nějak horko. Chápu, že Gomez musel po zatopení Starého dolu jednat rychle, ale je nad slunce jasné, že si něco takového nenechá Nový tábor dlouho líbit. Na jednu stranu jsem zvědavý, jak konflikt dopadne, nicméně je mi jasné, že pokud to skončí špatně pro Gomeze, ani má budoucnost nebude jistá. Když už mám vody dost, pomalu vylezu na travnatý břeh. Sluneční paprsky pracují rychle, takže se stačím otřít starým hadrem, který jsem si na rameni přivlekl s sebou a mohu se zase obléct. --- Dveře se za doprovodu nepříjemného vrzání a skřípání otevřou a já opět vkročím do své chatrče. Umytý a osvěžený hbitě přiskočím ke stojanu se zbrojí a začnu s oblékáním. Každý řemínek pořádně utáhnu, totéž platí i o opasku a sponě na plášti. Když se to vezme kolem a kolem, nevypadá má zbroj ani tak jako stína jako strážného. Je více zpevněná a vyztužená, méně rudých prvků, více černé látky a tvrzené kůže. V kožené pochvě tkví dlouhý meč, obyčejný, nicméně perfektně nabroušený a vražedně ostrý. Totéž platí i o dýce za opaskem. Vždycky jsem zastával názor, že nezáleží na meči, ale na jeho uživateli. Takzvané „magické“ zbraně, mi přijdou k smíchu. Není nad pořádný kus oceli. Do cestovní torny vložím měch vody, pivo, krajíc chleba a kus sýra. Rovněž je třeba utáhnout popruh torny, aby při chůzi neklouzala dolů. Poslední částí vybavení je dlouhý luk a toulec s obyčejnými šípy. Z dřevěné chatrče po chvíli konečně vyjde Dexter Fyr v plné polní. Vyšší stín, připravený na cestu třeba i do skřetí země a zase zpět. Naštěstí to dnes však vypadá pouze na výlet do Nového dolu. Nicméně díky vyhrocenému konfliktu dvou táborů, se kdykoliv může stát cokoliv … lepší být připravený. Cesta do Nového dolu ---
„ Hejbněte prdelí, vy kůže líný ! “ Křikne jeden ze stínů a odplivne si na prašnou, místy zatravněnou cestu. Ve středu jdou shrbení kopáči v košilích a kalhotách z hrubé pytloviny. Prázdné obličeje, čela zbrocená potem, ruce plné mozolů od krumpáčů a těžké práce. Po stranách, v čele a v zadu celou skupinu jistí několik po zuby ozbrojených stínů. Jednak pro jejich bezpečnost, jednak aby kopáči nezběhli. Příslib těžké práce v dolech není zrovna nic vábného, nicméně takhle na každého „uprchlíka“ čeká pacifikace pěstí či mečem od přítomného stína. Cesta utíká rychle a bez jakýchkoliv problémů. Sluneční paprsky se opírají do listnatých korun rozptýlených stromů a na travnatou zem vykreslují mnohdy fascinující stíny. Ptáci nad hlavami zpívají jako o život a tu a tam se v porostu vysoké trávy či dál od cesty v křoviskách, mihne hlava mrchožrouta. Celou dobu putuji v čele skupiny. Moje oči těkají mezi stromy v okolí a prašnou cestou, vedoucí do dolu Nového tábora, nyní obsazeného Gomezovým „vojskem“. Nepředpokládám, že se tu někde ukáží bandité či žoldáci, a tak nejsem tak ostražitý, jako za normálních okolností. Spíše se užívám přírody kolem, naslouchám šustění listů a zpěvu ptáků. „ Nebejt těch občasnejch záblesků, člověk by ani neřek, že je ve velký magický bublině. Hmm … vypadá to na další krásnej den …. snad se nic neposere, jako minule. “ Rozmlouvám v duchu sám k sobě a nedokážu se obránit letmému poloúsměvu. Touto cestou jsem šel snad tisíckrát, ale dnes je to jiné. Dnes do Nového tábora nejdu jako přítel, nýbrž jako nepřítel. A očekává se odemně, že se tak budu chovat, stejně jako se tak budou chovat oni ke mně. „ Už žádný obchody a bratříčkování Dexi … až uvidíš žoldáka, nakopej ho do prdele … “ Při těchto myšlenkách se přeci jen neubráním poněkud paranoidnějším představám. Raději opřu pravou ruku o jílec svého meče, což je sice možná trochu nepohodlné, nicméně jistota je jistota. Družina se náhle na můj pokyn zastaví. Vztyčená levačka zaťatá v pěst signalizuje, že dřevěná palisáda Nového tábora je na dohled. „ Neútočte bez důvodu a kdyby něco … chraňte kopáče za každou cenu. “ Zavelím tvrdým, mírně chraplavým hlasem a s nesmlouvavým výrazem ve tváři rázně vykročím vpřed. |
| |
| Před branami Nového tábora Dnešní den skutečně krásný, slunce svítí, na obloze není ani mráček a na víc to vypadá, jako by se vše pomalu vracelo zpět do starých zajetých kolejí. Starý holohlavý bandita stojící na stráži u brány vedoucí z divočiny na rýžová pole si zrovna zapaluje další cigaretu, když jeho pozornost upoutá něco, co by v tento den skutečně nečekal. Promne si oči, nevěřícně se rozhlédne po svých druzích, jestli vidí to samé co on – ozbrojenou jednotku Stínů doprovázející skupinu kopáčů k bráně Nového tábora. To už se, ale stihl vzpamatovat jeden z žoldnéřů, které sem Lee umístil, aby posílil obranu polí. Počká jenom, než dva bandité držící stráž před branou, projdou do tábora a rychlým otočením rumpálu uzavře bránu k rýžovým polím. „Útok!“ Jakmile se brána uzavře, zavolá na jednoho ze svých kumpánů dole pod palisádou. Druhý z žoldnéřů se okamžitě rozeběhne zpět do tábora, aby varoval své druhy před hrozícím nebezpečím. „Taková drzost!“ Naštvaně si odplivne starý lapka a přichystá si svůj dlouhý luk k obraně brány, dokud nedorazí posily. Ne že by tento bandita patřil k nějakým velkým odvážlivcům, ale je mu jasné, že ztráta téhle brány by nebyla pro nikoho z tábora včetně jeho maličkosti ničím dobrým. Bandité, kteří ještě před chvílí strážili bránu zvenčí, už rychle lezou po žebříku nahoru na palisádu, aby podpořily svého druha a jednoho žoldáka v obraně brány. Víc jak čtyři lidé se na palisádu sice nevejdou, ale těžko říct, kolik dalších se jich nachází hned za ní. |
| |
| Před bránou do Nového tábora – Přepadení --- Skupina se pomalým, nicméně rázným krokem blíží k otevřené bráně. Zdá se, že vše jde hladce, možná tedy dnešní den přeci jen nebude tak špatný, jak bývá zvykem. Nemůžu se však zbavit špatného pocitu, který je každým krokem silnější a silnější. Ostré slunce mi pálí do tváře a částečně oslepuje, přes to na dřevěné palisádě rozeznávám siluety lidí. „ Jasně … dali hlídat bránu. To je celkem logický. Kdyby ji získali zpátky, tak se tam asi nedostanem. “ Spekuluji o inteligenci stráží, zatím co mžourám do slunečních paprsků. Stačí však pár kroků a zůstanu stát jako přivařený. Na improvizované hradbě se ze sluneční opony jasně rýsuje plešatá hlava a kožešinová zbroj. Přesně taková, jakou nosí banditi a žoldáci Nového tábora. I muž, známý pro svou chladnokrevnost a jízlivost, v ten moment zpanikaří. Vytřeštím oči, jako bych viděl ducha a rychle v předklonu běžím k nejbližšímu velkému kameni, který je před bránou naštěstí dost. „ Kurva … kryjte se ! “ Zakřičím na zbytek skupiny a rukou naznačím, aby se rovněž sklonili. Pořád ještě jsem trochu v šoku. Nemohu uvěřit, že je brána plně pod kontrolou Nového tábora. „ Co to do prdele je ?! “ Nevraživě zabručím na Slyho, který se ukryl za stejným kamenem, jako já a pomalu, opatrně sundávám ze zad dlouhý luk. „ Nevim … já … já … vo tomhle mi nic neřekli. “ Blekotá šokovaný Sly a opatrně vykukuje ven, zkontrolovat situaci. Holohlavý bandita si již přivedl své kumpány a jejich luky teď míří na nás. „ Jak kurva mohli obsadit důl a neovládnout hlavní bránu ? Neni tu jiná cesta ?! “ Mluvím naštvaně k svému nohsledovi, zatím co připravuji šíp a natahuji tětivu. Jakmile je luk připraven k boji, jen zamířit, obrátím svou pozornost zpátky k mé skupině a k hlídané bráně. Stínové a kopáči se rozdělili na skupiny, které se nyní krčí za kameny či za kmeny padlých stromů. Ať už je to strach či odhodlání, co plní jejich tváře, všichni čekají na mé rozkazy. Sly na mou otázku zareaguje pokrčením rameny a natáhnutí šipky ve své kuši. „ Někdo s náma pěkně vyjebal … co teď ? Vrátit se pro posily ? Co zkusit vyjednávat ? …. Hmm a jak asi ? Pardon, spletli sme cestu ? … tak blbý nejsou ani banditi … “ Osobně bych preferoval útok. Smrt těch bastardů je to poslední, co by mě trápilo, ovšem bránu z venku neotevřeme. A pokud kontrolují bránu a pole, bude jich tam víc než dost. I kdyby se nám tedy podařilo pokořit bránu, nemuseli bychom se probít až ke Svobodnému dolu. „ Sereme na to … ústup ! “ Zavelím a trhnu hlavou směrem, kterým jsme přišli. Sám vykouknu zpoza kamene a s napnutým lukem kryji své pochopy během ústupu. - Pokud se ústup povedl - --- Jakmile se i já bez úhony ztratím z dohledu banditů, skupina může konečně přestat utíkat. Udýchání kopáči se v předklonu opírají o kolena a snaží se popadnou dech, stíni pořád ještě v rukách svírají zbraně a paranoidně se rozhlížejí po okolí. S podmračenou tváří pohlédnu na Slyho, opřeného o mohutný kmen stromu. Začne se mě pomalu zmocňovat zlost, což vyústí až k malé potyčce. Přiskočím k němu a levou rukou ho přirazím ke stromu, zatím co pravačka sáhne po dýce. „ Mohli sme tam chcípnou debile ! Zeptám se tě ještě jednou … neni tu jiná cesta ? “ Zařvu na něj rozčileně a přiložím dýku na jeho hrdlo. V očích se mi odráží taková nenávist, že nebýt při smyslech, milý Sly by již dávno ležel v tratolišti krve. |
| |
 | Nový tábor Je nádherné ráno a Nový tábor se probouzí k životu. Rolníci se chystají na další den práce na polích, bandité ještě přemýšlí, jak se dnes zabaví a žoldnéři jdou na svá stanoviště, odkud mají hlídat, připravují se na trénink se zbraní, nebo jen tak posedávají u ohniště. V jedné z odlehleších chatrčí také právě vstává jediný její obyvatel. Dneska bude hezký den. pomyslím si a vstanu z postele. Protáhnu se, promnu si oči a začnu hledat oblečení. Jakmile ho najdu, tak si ho hned obléknu. Není nějak zvláštní, je to vlastně jen další zbroj, kterou tu nosí téměř každý žoldák. Tak kdepak mám dneska službu? zavzpomínám a přitom si umývám obličej vodou, kterou jsem si v míse z jezera přinesl včera večer. Vypadá to, že zase u brány. Nic zajímavého. vzpomenu si konečně a začnu se ozbrojovat. K pasu si připnu obyčejný jednoruční meč, který ale moc nepoužívám a na záda si vedle toulce šípů dám i svůj dlouhý luk, který je mou primární zbraní. Jakmile jsem plně připraven, vezmu si ze stolu svou snídani v podobě krajíce chleba a kousku sýra a vyjdu ven. V jskyni Nového tábora zatím není moc živo. Jen u ohně sedí pár žoldnéřů, kteří odpočívají po noční hlídce a na severní části se prochází pár banditů. Prostě nic, co by stálo za řeč. Před jeskyní se chvíli zastavím a pozoruju okolní prostředí. Předně jde vidět jezero, v jehož středu leží kantýna, která bohatě prosperuje. Na útesu nad jezerem se cvičí pár žoldnéřů v boji s kontaktními zbraněmi a kousek od nich se vine cesta k nedávno ztracenému Svobodnému dolu. Znova se dám do kroku. Projdu se po Homerově hrázi, která dovolila postavit rýžové pole, které leží přímo pod ní. Hráz je majestátní dílo, které vzniklo rukama jen několika lidí. Zabraňuje, aby se jezero nevylilo do údolí pod ním a nezaplavilo pole a první bránu tábora. Za hrází je můj cíl - druhá opevněná brána Nového tábora. Dojdu před ní až k žoldnéři, který u ní hlídal celou noc. "Dobré ráno Jarvisi," pozravím ho. "Nazdar. Konečně jsi tady." odpoví a odejde domů. Já zaujmu místo místo něj. Dojím zbytek snídaně, opřu se o zeď a dívám se na oblohu. Dnes bude určitě hezký den. Něco mi na něm ale nesedí. Za několik minut se stane něco naprosto neobvyklého. první brána, která hlídá vstup na pole se zavře a je viditelně pod útokem. Všude na polích zavládne chaos. Někteří bandité a žoldnéři zaujmou obraná místa na bráně, či za ní, jiní společně s dělníky běží pryč. Předstihne je jeden žoldnéř, který se udýchaný zastaví před bránou a vysýpe ze sebe: "Útočí na nás. Nějaká zkupinka ze starého tábora útočí na první bránu. Jdu varovat ostatní, kdyby byli jen předvoj." Pak odběhne dál. Útok? Už zase? Oni nás chcou zruinovat. Obsadí nám Svobodný důl a teď útočí i na pole. Jak se máme uživit? To máme v jeskyni pěstovat brambory? zeptám se sám sebe a lezu do nejvyžšího patra obraného systému brány, ya kterého je rozhled do údolí pod ní. Uvidím žalostnou zkupinku Stínů a kopáčů, jak se krčí za kameny a kryjí se před šípy. Ta zkupina bláznů si buď spletla cestu, nebo je vede nějaký šílenec a sebevrah. S tímhle chcou prorazit bráhu. pomyslím si, opřu se o zábradlí a pozoruju boj. Za chvíli začnou Stínové uztupovat. No konečně jim to došlo. "No konečně jim to došlo." řeknu si sám sobě a lezu zpátky na zem. |
| |
| Před branami Nového tábora Nikdo nestřílí, bandité na bráně vyčkávají, až se jejich cíle přiblíží natolik, že je nebude možné minout a stíny vyčkávají další rozkazy. Nikomu se nechce umírat. Veliteli Dexterovi stačí jen několik málo chvil, aby se rozhodl co dál. Ústup mu je sice proti srsti, ale současné situaci nemá jinou možnost. I kdyby nějakým zázrakem dokázal dobít to bránu, není jasné, kolik nepřátel by na něho čekalo na polích, nebo u druhé brány vedoucí přímo k táboru. „Já … já … nevím.“ Začne Sly blekotat, z obličeje mu při tom zmizí snad všechna barva. Ví, ale že tahle odpověď jeho velitele neuspokojí. „Možná nějaká vede někudy zadem, ale JÁ ji neznám. Slyšel sem to vod stráží.“ Vyhrkne po chvíli usilovného přemýšlení. Na Bráně do polí „Odvolejte poplach, ale buďte ve střehu.“ Rozhodne žoldák jenom několik minut potom, co se Dexter se svou skupinou stáhne. Tou dobou už k bráně totiž míří několik dalších žoldáků a nespočet banditů, ochotných bránit své teritorium. |
| |
| Nový tábor – Velká jeskyně Ráno už dávno minulo, ale já stále ležím v posteli, kterou pro mne před několika dny kovářova posluhovačka připravila. Za posledních několik dní strávených v Novém táboře, jsem si rychle zvykl na pohodlí vyplívající z kovářovy pohostinnosti a z možností Nového tábora. Vím, že to nepotrvá věčně, ale dokad můžu, tak si toho chci trochu užít. Jen co bude moje nová zbroj dokončena a já konečně přijdu na způsob jak obstát proti magickým bytostem jako jsou Golemové, chránící nekromantova tajemství. Z pohodlného lůžka mne donutí vstát až zpráva o útoku na dolní bránu Gomezovými jednotkami. Jeden by řekl, že když dokázaly najít zadní cestu k dolu, tak se nepokusí o přímý útok na brány tábora. To mi přijde prostě šílené. Aby byl takové útok úspěšný musel by Gomez poslat snad všechny jednotky co má zalezlé v hradišti a ještě by musel mít velké štěstí. Pomalu vstanu, protáhnu si ztuhlé svaly a začnu se oblékat. Zbroj mám na stojanu v jednom z rohů malé komůrky, je vyčištěná a opravená. Pokud, ale Gomezovi jednotky skutečně útočí, nemám čas se zdržovat jejím oblékáním. Místo toho si jenom vezmu pochvu s šavlí a oděn pouze do hnědých plátěných kalhot, šedivé bavlněné košile a samozřejmě kožených okovaných bot rychle opustím Rogg – Harrovu kovárnu. Před kovárnou se na okamžik zdržím u sudu se studenou vodou, kde se trochu opláchnu. Potom už společně se spoustou dalších žoldáků a banditů pokračuji k branám tábora. První zastávku při cestě k polím si udělám na Homerově hrázi, odkud je dobrý výhled na celá pole včetně palisády s branou. Nic z toho co vidím, ale nenasvědčuje, že by brána čelila nějakému útoku. Hodnou chvíli zůstanu stát na hrázi a sleduji co se na poli vlastně děje. Nemám náladu pobíhat po polích ve spodkách a dělat ze sebe přede všemi šaška. |
| |
| Okolí Nového Tábora --- „ Debile … “ Zlobou semknutými rty se prodere tiché, ovšem výmluvné slovíčko. Ještě jeden poslední pohled věnuji svému nohsledovi, přiraženému ke kmeni stromu. Poté přestanu tlačit dýkou na jeho hrdlo a spustím ruku volně k poděl pasu. Nemám nejmenší chuť zabíjet své lidi, ikdyž se to bohužel již párkrát stalo. Starý tábor má hold svá pevná a drsná pravidla, která nemůže každý hlupák jen tak ignorovat. Tady v divočině, jsem ale Starým táborem já. „ Zpátky se za žádnou cenu nevrátíme. Půjdeme okolo skal a budem hledat nějakou cestu. “ Promluvím k ostatním, aby věděli, že se jen tak do tábora nevrátíme. Je jasné, že obzvláště kopáči, měli prachu cesty plné zuby, už když jsme vyrazili. „ Pohyb. “ Zavelím hned na to a vyrazím za svým cílem, obsazeným Svobodným dolem. Mezi tím skupinu z hustého porostu sleduje pár malých, černých oček. Krvavá moucha sedí nevzrušeně na velké větvi a mocnými kusadly porcuje zeleň před sebou. Podél kulovitého těla složená křídla odrážejí sluneční paprsky, skoro jako velké zrcadlo. |
| |
| Nový Tábor Jako každé ráno jsem vzhůru, dávno předtím než vztávají ostatní obyvatelé Nového tábora. Samozřejmě kromě žoldáků, kteří drželi v noci hlídku. Pomalu si obleču své temně rudé roucho, opláchnu obličej ledově studenou vodou z lavoru, a vydám se na svou každodenní, ranní meditaci ve svatini mágů. Jako vždy takhle po ránu, je absolutně prázdná. Po přibližně dvou a půl hodinách velice soustředěné meditace uprostřed pentagramu, když už bdí i ostatní mágové, vstanu z kamenné podlahy a vypravím se za místním alchymistou Riordianem, kterého jsem již před časem požádal, abych se u něj mohl vzdělávat. Když přijdu do jeho pracovny, které je jen pár metrů od svatině pozdravím. "Dobré ráno Riordiane. Tak jsem tady na tvoji další lekci alchymie." |
| |
| Okolí Nového Tábora Netrvá dlouho a skupina kopáčů vedená Dexterem se dá opět do pohybu, ostatně vyčkávat poblíž brány Nového tábora a doufat, že bandité odtáhnou by jim stejně k ničemu nebylo. Dexter je pevně rozhodnut najít skrytou cetu do Svobondého dolu, která umožnila strážím důl obsadit. Neví sice, kde se ona stezna nachází, ale jistě to nebude nikterak daleko od Nového tábora, nebo dolu. Možností kudy se dát není mnoho, tedy těch možností, které by mohly vést k cíli. Jednou z nich je i stezka linoucí se podél skály vysoko do hor. Dexter, který kdysi býval v Novém táboře častým hostem zná tuto cestu, ví že vede na plošinu nad nedalekým jezerem, kde se nachází starobylí do kamene vytesaný otář. Rovněž ví, že od oltáře cesta pokračuje přes území skřetů až do Hradiště…. Nový tábor Poplach v Novém táboře byl odvolán skoro stejnou rychlostí s jakou byl vyvolán. Netrvá dlouho a život v táboře se opět vrátil do staých kolejí. Jen hlídky na obou branách jsou zase o něco ostražitější a o něco posílenější. |
| |
| Nový tábor-Alchymistická dílna Jako vždy si mě Riordian moc nevšímá, jen mě tiše pozdraví a dál už pokračuji sám. Ačkoli jsem se o alchymii začal zajímat teprve před sedmi dny, dokázal jsem již připravit základní léčivý lektvar, a to především díky obsáhlosti zdejší knihovny. Některé knihy, či svitky tam velice detailně popisují vlastnosti většiny rostlin rostoucích v kolonii. Poté co jsem připravil svůj první lektvar se snažím maximalizovat jeho efekt, protože tento lektvar, jak jsem vyzkoušel na jednom ze žoldáků, dokáže vyléčit pouze nepříli hluboké a povrchové rány. Od doby co jsem objevil elixír objevil jsem se ho snažil rúzně modifikovat. (Složení lektvaru : 2x léčivé byliny, luční pohanka) Samozdřejmě mě hned napadlo zvýšit dávku jednotlivých přísad, což ale dopadlo jen tak že jsem uvařil větší dávku stejného lektvaru. Pak jsem se snažil měnit přísady za jiné. Například, jsem luční pohanku nahradil lesními bobulemi, dvě léčivé byliny za dva skřetí listy. Dnes jsem se rozhodl vyzkoušet jiné variace. Dnešní kombinace 1: 2x ohnivé býlí, luční pohanka 2: 3x léčivé byliny, chňapavčí býlí 3: 1x lečiivý kořen, ohnivé býlí Poté co vyzkouším pár variant, jak bych mohl lektvar vylepšit, z každé odliji polívkovou lžíci a sám ji ochutnám. Nečekám snad že by se něco stalo, jen se chci ujistit ,že až se je pokusím vyzkoušet na nějakém raněném žoldákovi tak ho neotrávím. Pokud se tedy neotrávím. Vydám se dolů k rudné haldě za Cronosem. Přes týden co jsem pomáhal Muertymu v knihovně jsem si totiž něco uvědomil a musím se na to Crona zeptat. Cestou se snažím hledat někoho kdo vypadá raněně, abych na něm mohl vyzkoušet své výrobky. (Pokud mu výrobek podám a nic se nestane, vyzkouším na něm i zbylé dva. Pokud se ani po nich nic nestane dám místo toho dvě dávky mého lektvaru.) Když už vidím Cronose, začnu si promýšlet jak bych měl formulovat svou otázku. Pak pozdravím. "Dobré ráno Crone." "Víš už dlouho se tě chci na něco zeptat. Když jsem pomáhal Muertymu hledat něco golemech, začal jsem přemýšlet o vyvolávání různých bytostí. Už dávno vím, že Beliarovi služebníci dokáží vyvolat nemrtvé a různé stvoření zla, chtěl jsem ale vědět jestli jde vyvolat nějaká stvoření bez pomoci temné magie?" Pokud se samozdejmě otravím, tak musím spoléhat na Riordiana, že má někde schovaný protijed :-) |
| |
| Kovárna Než jsevůbec stačila vyběhnout ven provizorně ozbrojená, poplach byl odvolán. Tak se s očima vsloup opět odzbrojím a raději se připravím na velkou zakázku. Zbroj už je hotová, ale pořád mi nepřipadá dokonalá a jdu ji snad už posté důkladně přeleštit, aby se vyhladily i ty nejmenší nerovnosti. Také znovu zkontroluju upevnění kožených popruhů a poklepáním na několika místech, jestli někde není skrytá nežádoucí bublina nebo jiný kaz. |
| |
| Kovárna Než se k mým uším vůbec dostatne zpráva o napadení tábora, je již dávno po všem, a tak to přejdu jako by se nic nestalo. Ostatně se také nic nestalo, jen několik Gomezovým přisluhovačů vzbudilo trochu pozornosti a hned se zase stáhly. Proč se znepokojovat… „Všechno v pořádku?“ Optáms e Hornelly, která dělá poslední úpravy na zbroji pro Muertyho. Jen doufám, že templář bude s naší prací spokojen. |
| |
| Kovárna Snad ano. pokrčím rameny, ale dílo si pořád kriticky měřím pohledem. Nejlíp to ověří praxe. dodám s obavou. Ppřeci jen je místní ruda jiná než znám a doufám tedy, že bude mít takové vlastnosti, jaké se od ní očekávají. Kdy si pro ni přijde? |
| |
| Kovárna „Pravda. Večer by se měl stavit a zejtra se nejspíš zase vydá na cestu.“ Ani nevím proč se o tom Hornelle zmiňuji, ale nějak mě to netrápí. Snad jen, už je to nějaká chvilka co jsem byl naposledy mimo tábor někde v divočině, odkázán vlastní schopnosti. Trochu mi to chybí, ale nevím jestli bych to ještě zvládl. „Nezmínil se ti k čemu potřebuje zbroj na ženskou postavu?“ Optám se nakonec, jelikož neptal a docela bvy mě to zajímalo. |
| |
| Nový tábor Chvíli ještě stojím na hrázi a sleduji co se děje na polích. Nezdá se že by došlo k útoku na bránu což vzápětí potvrdí i zprávy o odvolání poplachu. Nejspíš se jen nějaká Gomezova hlídka přiblížila příliš blízko k bráně, což si bandité samozřejmě nemohly vyložit jinak než přímí útok na bránu. Když se ani po dlaších několika minutách neděje nic důležitého, vydám se zpět ke kovárně abych se trochu oblékl. Přece jen pobíhat ve spodkách po táboře se k mému postavení příliš nehodí. Do kovárny vejdu přibližně v době, když u jsou Hornella s Rogg – Harrem vzhůru a opět se věnují své práci. |
| |
| Kovárna To nezmínil, myslela jsem, že to je nějaké tajemství mezi vámi. pokrčím rameny. Brzy poté vejde Cor Muerty. Á, náš zákazník - náš pán! Vítejte! Máme hotovo, doufejmě, že budete spokojen s velikostí, je zkrátka konvenční. oslovím ho hned. |
| |
 | Když byl Spáč zahnán zpět do své dimenze, vrátil jsem se na scénu. Magická bariéra byla prolomena. A pokud jde o mě, dobrodružství teprve začíná… |
| |
| Gothic I - Epilog Stalo se náhle, nikdo to nečekal, nikdo na to nebyl připraven. Nejprve se ozval příšerný hluk a potom všechno utichlo. Bariéra, jež obklopovala celé hornické údolí, se náhle a bez varování zhroutila, padla. A jen pár okamžiků poté se v Hornickém údolí začali objevovat nestvůry, které tam již několik set let nikdo neviděl. S pádem Bariéry byly zapomenuty všechny staré sváry a nepřátelství, jakmile bariéra padla, mnoho trestanců se ihned vydalo na útěk. Tou dobou se již začali šířit zprávy o dracích, okupujících některé části Kolonie. A co se stalo s hrdiny našeho příběhu? Inu některých se podařilo utéci, další zemřeli na útěku, nebo byli chyceni Paladiny, kteří jen pár dnů po pádu bariéry obsadily průsmyk a to co zbylo ze Starého tábora, ale to už je jiný příběh… odkaz |
| |
| Gothic I – Závěrečné titulky Rád bych poděkoval všem, co to se mnou v této jeskyni vydržely tak dlouho. Jeskyně běžela od 21.Února 2006 do 10.Listopadu 2009. Škoda jen, že ke konci to už nebylo s hrou nic moc, ale takový už je hold osud mnoha jeskyní. Za sebe však musím říct, že jsem se po většinu hry docela bavil. Hlavních rolích: Jako Hornella se Vám představila Amenophus. Jako Larisa se Vám představila Awasai. Jako Aline se Vám představila Siss. Jako Artia se Vám představila Boscha. Jako Irtius se Vám představil Irtius . Jako Cor Muerty se Vám představil Karel. Jako Rogg - Harr se Vám představil Víno. Jako Ned se Vám představil Ned . Jako Carter se Vám představil Strider. Jako Ardest se Vám představil Taron. Jako Jackal se Vám představila Taron. Jako Dexter Fyr se Vám představil Treed. A spousta dalších. Děkuji všem, Gorax |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR