Hledání 7 kamenů moci
hrálo se Domluvený termín
od: 15. února 2006 12:14 do: 22. ledna 2009 19:31
Dobrodružství vedl(a) haldar
| |
 | Tak tedy pokud máte chu» si zahrát celkem good příběh jste vítáni. Beru jakékoliv povolání včetně temných:-)))! A pokud to půjde snažte se o alespoň 5 řádkový životopis!!! |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
 | soukromá zpráva od Maira pro ucila jsem se pri hre, tak uvidis |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
 | soukromá zpráva od haldar pro |
| |
| Tak tedy když jinak nedáte:-))) já myslel že začnem náborem společníků:-))) Tak tedy pár rad na začátek: to co si vaše postava myslí se pisá kurzívouto je kurzíva:-))) to co říká barevněto je barva:-))) a to co křičíte tučněkřičení:-))) |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Tak tedy začínáte ve městě Deltora, sedíte v hostinci, obědváte když náhle do hospody vletí muž a křičí:Lidi napadli nás skřeti!!! Ale jeden z hostů máchl rukou a povídá: to nic to je totiž největší kecel v našem městě a co řekne je lež!!! HA HA HA zasměje se když uvidí jak jeden z dalších vstáváto je hňup on mu uvěřil |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| podivam se na typka-posmevacka- a pomyslim To je zas jeden so snedl vsechnu moudrost sveta otocim se k nove prichozimu: je to pravda ze jsou tu skreti? |
| |
| no určitě:-)))a začal se šíleně smát. a ostatní se nám smějí také. |
| |
| zakimu zilampomyslím si a typek-posmevacek padne k zemi mrtev:-))) o dalsiho hnupa min:-))) |
| |
| Tvarim se zmatene a netusim, jak a co se to vlastne stalo. Nakonec vstanu a jdu se podivat k te mrtvole. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Po ohledani mrtvoly me zamrazi, hodim jeste jeden kratky pohled na toho v te cerne kapi a pomyslim si: jen babovky zabijeji timto zpusobem, opravdovy chlap by si to vyridil jinak. vratim se k nasemu stolu a reknu jim, ze ten posmevacek opravdu nezemrel jen tak normalne a potichu vznesu obvineni:On ho zabil a jen tak. Tady. Tedka. z mojeho hlasu je slyset obava a kyvnu hlavou smerem k tomu v cerne kapi. |
| |
A co já!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! |
| |
| A komu myslis, ze to rikam!! |
| |
 | jdu za ostatními až tam příjdu snažím se seznámit |
| |
| Vsimnu si ho a dam se snim do reci: Ahoj, tebe neznam, co jsi zac? sama se hned predstavim:Ja jsem Maira. |
| |
| ja jsem kurguch nedame si neco k pití? |
| |
| No jasne. a usmeju se. dve piva! zavolam na hospodskeho. Co hledas v takovym pajzlu? jidlo, chlast nebo neco jineho?. pri myslence na alkohol se zase usmeju |
| |
Lehce se prokmitnu do hostince a zamířím k jedné skupince, která právě obědvá. S klidem se vedle nich posadím a se zájmem čekám, ze jak dlouho si mě všimnou. Chvilku poté někdo vletí do hospody, zahuláká a zemře. Proč ne, lidé umírají stále. pokrčím rameny a usmívám se, skupinka si mě stále nevšimla. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro dej si bacha na to co si myslíš!!! nemám rád urážky. co kdybychom se seznámili??? jen si v hlavě říkej jak se jmenuješ atd. a já si to přečtu a odpovím ti. bereš??? nebo raději slovy??? postavil se a pronesldoufám že to nikomu nebude vadita mrtvola vsplála černým plamenem. |
| |
| všimli jste si jak si k vám přisedla jakásik čarodějka(asi podle toho co má na sobě) |
| |
| MH: hej lidi mrkněte se někdy aj do mdiskuze bo tam mužem psát MH a jiné věci!!! |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| soukromá zpráva od Maira pro |
| |
| Piju to pivo s Kurguchem. Snazim se nedivat smerem k tom s cernou kapi. Trochu me desi. Da se seznamovat i lepsim zpusobem. Snazim se odreagovat pri dialogu. Pri cekani na dlouho neprichazejici odpoved se zacnu rozhlizet po hospode. Ju, nejaka elfka. Tak te jsem si predtim nevsimla. pomyslim si s udivem ve tvari. Ahoj, ja jsem Maira. predstavim se ji. |
| |
| Tak tedy ten lhář odešel a asi po 15 minutách se znovu přiřítil do hospody Maira: všimla sis že má jakousi hrůzu v očích. Kurguch MH: udělej si životopis jinak letíš!!! Didi MH:to samý co kurguch!!! --------------------------------------------- no a jakmile vletěl do hostince mlčí a to se některým nelíbí. jakýsi maník se koukl z okna a vzápětí padl mrtev na zem se šipkou mezi očima. |
| |
 | Rycle se postavím a vytáhnu svůj meč(mimochodem jsi všichni všimli že kolem něj poletují plamínky černé barvy) a řeknu tentokrát tam asi něco je.a vykouknu oknem ven. vzápětí se odvrátím a vytáhnu si šipku z kuše která mi trčí nad pravým okem:-))) je tam asi 100 skřetích bojovníkůpovím a když si všimnu podivného pohledu ostatních dodámz té šipky si nic nedělejtesundám kápi a vidíte ocelově šedou kůži visící jen tak na holé lebce, špičaté elfí uši ale černé rty, vlasy a oči.rahen mé jméno a pokud byste chtěli tak bych, tedy až vyřídíme ty sraby venku, šel s vámi. Mám bezva práci. vlezu do okna a vypálím sadu 10 černých blesků. |
| |
| Tak tedy rahen zabil cca 68 skřetů dalších 15 není schopno pohydu.takže zbytek se rozeběhl směrem na hospodu ve které jste jen VY. |
| |
Tiše se pohnu směrem ke dveřím a naznačím ostatním, a» je nechají vbíhat, že je vyřídíme pěkně jednoho po druhém a nedáme jim možnost uplatnit přesilu, teda to co z té přesily zbylo. Kradmo hodím pohledem po rahenovi a zhodnotím si ho pro sebe. Zatím se zdá být nejsilnější, rychlé reflexy, možná až malinkato prudký. Postavím se vedle dveří, připravím si hůl a v druhé ruce se mi odněkud objeví dýka. Pohodím vlasy a trochu se přikrčím. Možná se to zdá trochu neopatrné, zvláš», když mají barvu mědi. Zkuste někdo něco říct. Vyzívám je pohledem, který se propaluje hluboko, nevnímají barvu mých očí, ale spíše intenzitu mého pohledu. |
| |
| Postavim se na opacnou stranu dveri, ale tak dva vetsi kroky za elfkou, abych mela dost prostoru. Prvniho pust az ke mne. Syknu poloseptem na elfku. Cekam na ty, ktere elfka pusti do hospody. Zaujmu muj bojovy postoj. Protoze nemam stit, chytnu mec obema rukama, abych mela vetsi silu. Az se prvni skret dostane ke mne nadosah, vedu utok tak, ze se ho snazim poranit v urovni pasu. Uder mecem by nemel byt uplne vodorovny sek, ale vedeny trochu shora. |
| |
| Ryzka: tvůj plán vyšel dokonale, ale někteří vybyli okna a derou se dovnitř okny. A ne všichni mají zbraně na blízko. Maira: prvního skřeta se ti podařilo rozpůlit dokonale ale než sis připravila meč na dalšího taktě nakopli do holeně a odhodili ti meč. |
| |
| Když uvidím co se stalo Maiře rychle použiju levitaci a přenesu jí do bespečné vzdálenosti ode dveří. Stejným způsobem ji pošlu meč.Bojovné skřety nedostaneš jen takprohodím a vyndávám si jedové šipky ze všech míst kde je mámbojoval jsem s nimi 6 let a zabili mi rodinu takže vím co jsou to za hovada. Naštěsní mají slabé brnění na krku, bocích a stehnechkdyž toto povím usměji se na Mairu, opět vytasím můj meč(černé plamínky okolo) a jdu je kosit |
| |
| rahen: skvělé až na to že má maira zlomenou nohu. ---------------------------------------------- Ale všici skřeti jsou mrtví:-))) |
| |
| Kdyz dopadnu po levitaci, v prvni chvili hledam svuj mec a vstavam. Doprdele, mam neco z nohou. Upadnu zase na zem. Sakra, proc ja pritahuju same problemy... pomyslim si zdrcene. Sedim na zemi a zkoumam, co vlastne s tou nohou mam. Prohlizim si rozsah a umisteni zraneni. |
| |
| maira: cca 13 cm pod kolenem máš tržnou ránu o délce 7 cm a z ní čouhá asi 3 cm dlouhá kost(holení) a bolí to jak ...:-((( |
| |
| Nadavam jak krecek. Nevite, co stim? obratim se na ostani. Teoreticky by se mela ta kost dostat dovnitr. Sama to nezvladnu. Pokud by se ta noha natahla... kost by se tam mohla nejak zatlacit. Pak by se to uz jen zpevnilo... Ne! Nikdo me na nohu sahat tak drasticky nebude! Ja chci hranicare... MH:je na prvni urovni schopnost si lecit vlastni zraneni? |
| |
| soukromá zpráva od Maira pro Normalne su na 5. a muzu si lecit 8 zivotu denne. dostala bych asi z pomoci kost dovnit, zpevnila bych to a bylo by... To me asi nepovolis... :-)) Nevim, co budem jinak delat pokud ten doktor, ktereho shanis nebude chtit... |
| |
Jsme přece ve vesnici. Jdu najít ranhojiče. Řeknu, zasunu dýku a uchopím pevně do obou rukou hůl. Potom si zase nasadím pláš» s kápí a vyjdu ven z hospody. Tam zamířím k nejbližšímu stavení a silně zabuším na dveře. Doporučovala bych vám rychle otevřít nebo si budete shánět nové dveře. pronesu ledově. |
| |
| Ryzka: Niko neotevírá. Maira:Povolení na léčení zlomeniny neuděleno. |
| |
| Přistoupím k Maiře pokleknu vedle ní, do ust ji vložím kus kůže teď neřvipovím a trhnu jí nhou směrem ke mě a poté do místa zranění vyliji jakousi látku podobnou vodce(pálí to jak cip) a rána zaroste a zcelí se.není začpomyslím si když vidím její tvář staženou bolestí. |
| |
No dobře. prohlásím hlasitě a dveře vykopnu. trošku se skloní, do ruky mi vklouzne dýka a já vejdu dovnitř. Muselo to být? zeptám se posmutněle. |
| |
| Podivam se na rahena se strachem v ocich. Co? Co se mnou chces delat? Necham si bez odporu nacpat do pusy tu kuzi. Verim mu. Snad vi, co s tim ma delat. Pevne to zkousnu a cekam, co bude delat. Bude to urcite priserne bolet... Pri tom skubnuti se hrozne leknu. Vykriknout nemuzu, vychazi ze me jen tlumene vypisknuti. Kdyz me cosi leje do rany, mam pocit, ze se me na vterinku zastavilo srdce, dech a necitim nic jineho nez tu bolest. Po dokonceni procedury bezvladne sedim na zemi. Vsechna ta bolest me uplne vycerpala. Az se trochu vzpamatuju, zacnu zkoumat to misto, kde byla rana. Prejedu po ni prstem, zkoumave se podivam na rahena. Dik. reknu proste. Co jsi mi to nalel do te rany? zeptam se zvedave Divam se po svem meci a chystam se vstavat. |
| |
| Maira: rána je úplně v pořádku jako by ani žádná nebyla. V klidečku ses postavila a vzala sis svůj meč. |
| |
| Přijdu k Maiře Jeden blivajs co vyrábí náš rodRozhlídnu se po tý hospodě a povím:Do prdele kde je Ryzka??? Nevíme jestli tam nejsou další.A dívám se z okna. |
| |
| sory nevim kde jsem byl jsem na lyžaku |
| |
| Ucinny blivajz... pomyslim si. Myslim, ze sla nekam ven. Jdu se po ni podivat. jen to doreknu, hrnu se ke dverim. Snad tu uz zadni skreti nejsou. reknu radoby sebevedome a trochu se usmeju. Pro vsechny pripady mec neschovavam, ale drzim ho v pravici. |
| |
soukromá zpráva od pro |
| |
soukromá zpráva od pro |
| |
| vzhledem k tomu ze nefunguje internet omlouvam sebe a postavu Rahen dokud se to nezpravi. |
| |
soukromá zpráva od pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Ryzka: sorry ale nešel mi intoš:-))) Tak tedy: Vešla si do místnosi co vypadá jako obývák:-) a v ní sedí 7 skřetů(mimochodem ožralí mjak blázen) a cosik oslavují. Maira: No tak si vyšla z hospody a uvědomila sis že nevíš kam Ryzka odešla. Kurguch: no sedíš v olo rozpadlý hospodě kde se strhla rvačka se skřety a už tam je pouze 2 lidi. Jeden z nich poklekl a začal se modlit k satanovi aby duše těch mrtvých lidí z tohoto města našli klid. |
| |
| Rozhlednu se kolem, kdyz ji nikde neuvidim, zacnu hulakat na cele kolo. Halooo, kdee si? Urcite to nejde preslechnout, rvu z plnych plic. Jsi v poradku? Ozvi se mi! Zazrvu zhruba stejne hlasite. Stale se rozhlizim kolem a cekam, jestli se ozve. |
| |
| Maira: nic se neděje. |
| |
| Mno tak tedy ukončím motlitby postavím se vytáhnu meč a vyběhnu ven. |
| |
| Poradne se rozhlednu kolem a hledam treba nejake otevrene dvere nebo tak neco. Snad se ji nic nestalo. |
| |
| Rahen: Vidíš Mairu jak bezradně pobíhá po městě a nahlíží do domů s vyraženými, otevřenými... dveřmi. Maira: Takových dveří je tam plno. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Přijdu k Maiře a povím jiryzka je chytrá, neztratí se ani se ji nic nestane a pokud jopři těchto slovech se ušklíbnumám ještě 2 lahve toho blivajzu. |
| |
| Poté ji chytím kolem raven a dovedu ji do hospody. Třeba i násilím:-)))(kdyby bylo třeba.-))) |
| |
| Tak jo, snad mas pravdu. Doreknu s naznakem pochybnosti, ale necham se odvedst zpet do hospody. |
| |
 | v hospodě můžete vidět muže s zelenou kápí jen na vás pohlédne a vy uvidíte závblesk v jeho očích tak tohle jsou členové te slavní skupinky jo? zeptám se sám sebe a pozoruji jejich chování pche jsou jak malé děcka pimyslím si a zakroutím hlavou. Hej vy pojdte sem ted řeknu hrubě že to zní jako rozkaz chci s vámi mluvit své zbraně (kr.meč a dýku) kter jsou volně položené na stole posunu o něco dále aby bylo vidět že jim nechci nic udělat. |
| |
Řev boje mě vytrhne ze spánku co se děje? jediný kdo se boje neúčastní je Kurguch a Kain,a tak přídu za Kurguchem ehm...asi jsem spala-co se stalo?Jo,já,prý tu měla být ňáka slavná družina nejistě se usměji to jste vy?Jo kdužtak-já jsem Lalait. a podám mu ruku Počkám na odpověď,pak se obrátím ke Kainovi Co je zač že tu pořvává timhle tónem?To má být jako na nás? jdu směrem k němu Co je?To tu pořváváš na nás? řeknu klidným,ale odměřeným tónem |
| |
| Tech: Lalait můžeš psát pls jinou barvou? jo řvu na vás vím co jste zač co hledáte a vůbec jak se chováte a to je přímo strašné řeknu a přitom nehnu ani brvou. Zbraně jsou stále tam kde byli čili daleko ode mne takže kdyby nastalo k boji musel bych první skočit pro zbraně. Jo jinak měl bych vám pomoct je to napsané v mém osudu cituji pomož bezmocným v hledání pomož a staneš se slavným řeknu a odmlčím se tož takže pokud stojíte o mé služby stačí říct ale mám podmínku odmlčím se a počkám jestli projeví zájem. |
| |
Nechci mluvit za všechny,přesto myslím,že by nám Tvé služby mohly pomoci,ovšem.nechápu,proč nám chceš pomoci když se Ti náš úkol hnusí?Rozhodně proti tvé pomoci nemám tolik co proti tvému řevu,myslím,že s námi můžeš jednat i klidným hlasem,my na Tebe také neřvem.Ráda vyslechnu Tvou podmínku na chvíli se odmlčím,poté dodám povídej mluvím klidným vyrovnaným tónem,můj výraz je normální a nedá se z něj nic vyčíst |
| |
| já už neřvu řval jsem jen abyjste přišli řeknu klidně a narovnám se postavím se a ted si můžete všimnout že nejsem nějak vysoký mám asi 170cm jsem zahalen v tmavě zelen kápi a na rukou rukavice černé kolenm krku mám bílé korálky. takže ta podmínka je chovejte se prosm normálně a začběte myslet a váš ukol se mi nehnusí stál v osudu a ten vyplním a kdyby né ted dostal bych se tam jinak řeknu klidně a sednu si přitáhnu zbraně a dám je pod kápi za opasek. |
| |
| souhlasím s Lalait jen u toho lehce pokývnu a odmlčím se |
| |
Chovejte se normálně a začněte myslet?Tak dík za radu;-),a o co myslíš že se snažíme celou dobu? řeknu normálním hlasem a podívám se mu zpříma do očí,potom sklopím hlavu a o něco tišeji řeknu já vím,asi to tak zatím nevypadá odmlčím se a pak dodámjo ještě jsem se nepředstavila,já jsem Lalait podívám se mu zpříma do očí a podám mu ruku ,přisednu si k němu nemusel by být takový jeký se na první pohled zdál a aby nestála řeč tak řeknujá tu vlastně taky ještě nikoho neznám,byla jsem informována že tu budou,ale jak jsem na ně tak čekala,ňák jsem usla a zbudil mě až boj...Zajímavé poslání,řikáš že je to tvůj osud,já na osud nevěřím,teda jo,hlavní věci asi ovlivňuje,ale záleží jen na nás jakou cestou se vydáme a částečně si ho určitě řídíme sami,jak jsi se o tom osudu vlastně dozvěděl jestli se můžu zeptat?Od ňáký vědmi?Nevím jestli bych jí věřila... |
| |
| ne opravdu to tak nevypadá já jsem Kain řeknu a potřesu rukou Jo navíc řek lmi to otec než ho zajali řeknu a je vidět že se o tom nechci dále bavit. 5ek bych že tady ten zná skupinu dobře koukna na Kurgucha hej všechny je sežen řeknu klidným vyrovnaným hlasem nezní to jako rozkaz ale jako normální žádost. navíc tebe jsem s tím chováním nemyslel řeknu když Kurguh odejde Lalait. |
| |
| podam mu ruku a představím se ja jsem kurguch |
| |
| přistoupím k tomu novýmu podám mu ruku a povímdoufám že spolu budeme dobře vycházeta myslí mu pošlu zprávu:mám menší tušení co jsi zač. |
| |
| Kdyz se vratime do hospody, vsimnu si, ze je tam nejaky typek v zelene kapi, ktereho jsem si drive nevsimla. Stoupnu si pred nej a zeptam se: Co jsi zac? Mozna bych se mela nejdrive predstavit, ale on se me nejak nezda. |
| |
| na ruce ostatních se podívám přece jen s němi potřesu ale ne nějak vážně jsem Kain a ne nevíte co jsem řeknu větu kterou pochopí jen málokdo (darken) Jak jsem řek Lalait chci abyste se chovaly normálně a to co jsem zač vás nemusí zajímat provrtám Mairu pohledem. pane bože jak tihle můžou jít na výpravu tak duležitou pro všechny ostatní pomyslím si a zavrtím hlavou pak se posadím. Tak co bude musíme pokračovat |
| |
| na ruce ostatních se podívám přece jen s němi potřesu ale ne nějak vážně jsem Kain a ne nevíte co jsem řeknu větu kterou pochopí jen málokdo (darken) Jak jsem řek Lalait chci abyste se chovaly normálně a to co jsem zač vás nemusí zajímat provrtám Mairu pohledem. pane bože jak tihle můžou jít na výpravu tak duležitou pro všechny ostatní pomyslím si a zavrtím hlavou pak se posadím. Tak co bude musíme pokračovat |
| |
| na ruce ostatních se podívám přece jen s němi potřesu ale ne nějak vážně jsem Kain a ne nevíte co jsem řeknu větu kterou pochopí jen málokdo (darken) Jak jsem řek Lalait chci abyste se chovaly normálně a to co jsem zač vás nemusí zajímat provrtám Mairu pohledem. pane bože jak tihle můžou jít na výpravu tak duležitou pro všechny ostatní pomyslím si a zavrtím hlavou pak se posadím. Tak co bude musíme pokračovat |
| |
Tak,snad aby jsme šli? řeknu rázným hlasem a podívám se po ostatních,pak se podívám na Kaina a trochu nejistě se ho zeptám vím,asi si nepřeješ aby jsme o tobě věděli víc,ale jak ti můžem důvěřovat?Nevíme víc než tvé jméno...jak můžem věřit tomu že nás nesvedeš z cesty? tenhle člověk nemusí být zlý,třeba je opravdu jeho posláním aby šel s náma,třeba by sme to bez něj neměli šanci zvládnout,ale co když je to naopak,co když nás má svést z cesty,má v mlze zahalenou tvář,kdo ví co ve skutečnosti zamýšlí,co nám dá tu jistotu mu věřit?... |
| |
| Zajimalo by me, co znamena "chovat se normalne". To jako, ze jsme nenormalni? Jako magori? A co je zac nas nemusi zajimat. To je prima. pomyslim si ponure. Ale ten pohled mu oplatim. |
| |
| Lalait vím že ted mi nevěří víc než polovina družiny ale když vám řeknu co jsem a proč to jsem a tak nebudeš mi věřit už ani ty řeknu klidným vyrovnaným hlasem nebojte se nic vám neudělám a jako důkaz vyndám zbraně z pod kápě tady vemte si je podám kr. meč a dýku před Lalait. |
| |
Tak, že tu budou zabarikádovaní skřeti, mi přišlo nepravděpodobné, ale stalo se tak, no nic. Vypadají docela opile a otrávená dýka není zrovna pomalá zbraň. Suveréně projdu vykopnutými dveřmi, lehce se zavlním v bocích a nakloním se k prvnímu skřetovi, než mu dojde, co se děje, tak mu přejedu dýkou po krku. Pak se s úsměvem zvednu a provedu totéž u dalších dvou. Pak už to začne být i opilým skřetům divné. Zvednou se, či se o to pokusí a zařvou. Ještě stihnu dva škrábnout dýkou, nemělo by to trvat dlouho, než zcepení a pak vyběhnu ven. Stočím se za dveře a prvního skřeta, který vylítne švihnu dýkou přes oči. Pak se ale štěstí vyčerpalo a já ukouznu, další skřet se přes mě složí a já upustím dýku. Zatraceně. zakleju v duchu. Pak mě cosi švihne přes nohu, cítím jak mi z ní teče krev a děsně to bolí. Vytáhnu od pasu druhou dýku a přejedu jí skřetovi po hrdle. S velkými obtížemi svalím jeho tělo ze sebe. Uškubnu kus z jeho šatů. které pravděpodobně nedáno ukradl a jsouještě docela čisté, rozhodně více než ty moje a zavažů si jím ránu. Je celkem mělká, ale hodně krvácela a je na bolestivém místě na lýtku. Opatrně se zvednu a opřu o svou hůl, kterou jsem v boji ztratila. Má dýka leží opodál a po chvíli hledání si jí všimnu a zvednu ji. Pak se doplazím zpět do hospody. Cestou se mohu i více opřít o zraněnou nohu. Asi to nebude tak vážné. Vejdu do hospody a složím se k nejbližšímu stolu, ze ztráty krve se mi na chvíli zatmí před očima. |
| |
Myslím,že bych ti víc důvěřovala kdybys řek pravdu,já si pravdy vždycky cením,a» je jakákoli,ale když myslíš že bych se zalekla...Dobrá,nech si své tajemství pro sebe najednou si všimnu,jak do hospody vlítla ňáká osoba,pozabíjela pár opilých skřetů,vyběhla ven a skřeti začali utíkat taky ven.Dřív než jsem se spamatovala,tak se ta osoba vbelhala spátky se skrvaveným kusem látky kolem nohy.Chudák,snad to nebude nic vážnýho přídu k ní,křiknu na hostinskýho přineste sem čistou vodu,čistý hadr a ňákej obvaz,nebo něco na převázání chci se jí rány dotknout,ona však uhne neboj,já ti neublížím,to bude dobré,musím ti vyčistit ránu,ještě by se ti tam něco dostalo a mohlo by ti to hnisat a mohla bys v tom mít ňákou infekci znova se jí dotknu rány,cukne s nohou,ale tentokrát neuhne,rozvážu jí to a vyčistím,docela dost jí z toho teče krev,ale momentálně nemám žádné bylinky ani nic co by jí to zpomalilo,zeptám se hostinského jestli tu něco nemá,pokud ne tak jí ránu opět zavážu.Lehce se na ní usměji já jsem Lalait podám jí ruku mám se k vám přidat,asi teď půjdu s vámi |
| |
soukromá zpráva od pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| no tak tedy pokud jste se už ,,seznámili" tak bychom mohli jít dál, ne??? |
| |
To je dobrý. řeknu klidným, vyrovnaným hlasem. Říkají mi Ryzka. A zrovna teď mám takový pocit, že by bylo dobré z tohohle místa vypadnout a to poměrně rychle. dodám ještě a skloním se podívat na svou nohu. Vypadá to docela dobře, myslím, že nebude dělat moc závažné problémy. Řeknu věcně po obhlédnutí. |
| |
tak dem,Arty poběž zavolám na černou fenu,která leží pod lavicí,ona se zvedne a vyběhne ven,já taky vyjdu a čekám co budou dělat ostatní |
| |
| Vyjdu taky ven, i kdyz se me nas novy pruvodce nebo co je vlastne zac vubec nelibi. Ale to gesto se zbranemi bylo docela pusobive. Treba k zabijeni ani zbrane nepotrebuje. No co, snad to prezijeme. Prece tu nezustanu sama. Kdyz uz mame i tu lecitelku... Snazim se sve buranske vystupovani vyzehlit, a tak se alespon malicko usmeju na Lalait. Docvakne me, ze jsem se ji jeste nepredstavila. Mam takovy dojem, ze jsem se ti jeste nepredstavila. Jsem Maira. doreknu a pokusim se vytvorit druhy usmev. |
| |
Já jsem Lalait lehce se na ní usměji a podám jí ruku a tohle je Artemis Arty se jí otře o nohu Arty neotravuj okřiknu jí ona si takle vždycky skouší co si může dovolit,ale tomu kdo neni zlý neublíží |
| |
| tak to můžete vyskoušet na mně vynořím se jako duch z hospody a na tváří se mi zalesknou bílé zuby. no takže maj moje zbraně nemám se jak bránit no přinejhorčím si vypujčím já jejich pomyslím si a kouknu na ně takže měli bychom jít touhle cestou řeknu a usměji se. |
| |
noha trochu při chůzi bolí, ale není to tak strašné, jak bych čekala. Při chůzi se opírám o hůl, a tak celkem bez větších problémů stačím ostatním. A tohle je zase kdo? zkoumám pro mě neznámou postavu. která se pokouší určit našemu společnému putování dlaší směr. Zatím se nevzbouřím. Vyčkávám, co se z toho vyvine. |
| |
jdu cestou a stále se koukám jestli někde neuvidím nějakou bylinku,která by se mi mohla hodit,doufám že něco najdu,nemám totiž vůbec žádný a co kdyby se někomu něco stalo? Přemýšlím tak různě o všem možným stejně je to strašně divné,je to osud či co,vidím to jako dnes když se na mě dívali mý rodiče a dnes?Kdyby vůbec věděli co je dnes,jenže oni už nejsou,je těžké virovnat se s tím že už neuvidím nikoho z mých blízkých,nikoho z naší vesnice,schodou náhod jsem tu,v družince,o nikom vlastně nic nevím a stejně nemám jinou možnost než jim důvěřovat,zdají se být dobří,nemám už o Kainovi tolik pochybností,ale stejně bych byla obezřetnější,nevím co je zač,nikdy jsem nikoho jemu podobného neviděla,kdo ví co od něj můžem čekat?A další.Ryzka?Zdá se být v pohodě,nemyslím si že by byla zlá,ale nikdy můžu vědět,vlastně jí v podstatě vůbec neznám a Maira?Ta mi taky připadá dobrá...A ostatní?Moc jsem s nimi zatím nemluvila,ale zatím se mi zdají se být v pohodě.Bůh ví co čeká,ta dálka mě leká,nic víc |
| |
| Vedu je směem kde by mělo být to co hledáme je to zvláštní nikdo mi nevěří ale nemám zlé umysly a co Lalait ta je jedinna normální, protože je moc dobrosrdečná myslím že bych ji nedokázal zradit pomyslím si. Lidi máte vše co potřebujete dlouho nenarazíme na město teda myslím si to při konci věty se usměji ale nejde to vidět. |
| |
Já nevím jak vy,ale já nemám skoro nic,možná by se mi hodila ňáká zbraň,jo a taky by se nám mohli hodit ňáký zásoby jídla když dlouho na nic nenarazíme,taky nemám žádný bilinky, obvazy - nejsem žádnej zdravotník,ale přece jenom by sme něco ssebou mít měli,nikdy nemůžem vědět co nás potká,ale v podstatě je to stejně jedno protože nemám dostatek peněz abych něco nakoupila... doufám že to neznělo ňák špatně,nebo,jako že bych poroučela,tak to vůbec není myšlený.Prostě jsem zvyklá řikat všechno na rovinu pak se na chvíli odmlčím Možná vám to bude znít divně,ale-kam že to vlastně jdem? |
| |
| Jestli chces pucit nejaky penize, staci rict. Neco mi jeste zustalo. Jiste bys za to vetsinu veci poridila. Penize jsou prece od toho, aby se utratily. Usmeju se a chvilicku se odmlcim. Me osobne by taky zajimalo, kam to vlastne jdeme. |
| |
| soukromá zpráva od Maira pro |
| |
| pěněz mám málo řeknu když vše vyslechnu a hodím po Lalait váček s 9 zlatými a 4 stříbrnými vem si to a klidně si vem i můj meč já si poradím i s dýkou řeknu rázně takže se otočme a pojdme do města ted jo tam kam jdete se zeptejte jiných já vám nic neřeknu řenu a usměji se. |
| |
Nějaké peníze bych měla a asi by nebyl špatný nápad dokoupit nějaké jídlo a základní potřeby, pokud bude kde, či zkusit něco ulovit. prohodím k ostatním. Chtělo by to dát dohromady, co kdo máte. chvilku se zamyslím a dodám. Já mám okovanou hůl, dýku a tesák a otrávenou dýku. Jinak s ostatním to bude horší, plánovala jsem to dokoupit v městečku, takže z dalšího jen to co mám na sobě. Je to zvláštní, jako by mě nevnímali, či si zatím nepovšimli, toho, že jsem elfka a zrzka? Nebo jim to nevadí? |
| |
Mario,moc dík,ale myslím,že bude lepší když to všechno dáme dohromady.Kaine díky,jsi laskavý,ale,vážně ti to nevadí?Příde mi blbý že ti budu brát zbraň,budu jí dobře opatrovat. lehce se usměji ty peníze si nech,bude lepší když to dáme všechno dohromady jak řikala Ryzka,já můžu dát tři zlatý,měly bysme nakupovat tak ňák společně,stejně to budeme mít všechno dohromady.Tak kam vyjdem nejdříve? Ryzka,ani sem si jí před tim moc nevšimla,elfka a má zrzavý vlasy?To mi nejde do hlavy...sem taky elfka,vyrůstala jsem mezi nima ale nikoho jako je ona jsem nikdy neviděla,no teď se jí na to ptát nebudu,třeba časem... |
| |
| ta zbran už je tvá klidně si ji i znič mně už je to fuk řeknu a vemu váček zpět pod kápi takže myslím že jídlo a voda je to nejduležitější řeknu a usměji se. elfko jak to že máš rezavé vlasy je opravdu vidět že mi je celkem jedno co si kdo o mně myslí a tak si sednu na zem a čekám jestli mi odpoví konečně se chovají tak jak mají ale to jen ty dvě že bych se na tu cestu vydal jen s němi bude to lepší pomyslím si a usměji. |
| |
| Jo tak dame vse dohromady. Kdyz nas ceka ta daleka cesta. Pohodim hlavou a poprve se pokusim o prvni usmev pri pohledu na Kaina. Je pravda, ze si doposud nijak neprotirecil, nepristihla sem ho pri zadnem divnem jednani a jedine, co nam nechce ci nemuze prozradit je to, kam vlastne jdeme. Ale pokud to vi on sam, tak by snad nemel nastat zadny problem. Vlastne neni duvod, proc mu nezacit alespon trochu duverovat. Ale pak me prekvapi ta jeho otazka na Ryzku. Co se mu nezda? To neni normalni? Elfky nebyvaji zrzave? Ale jo, na Ryzce je prece jen neco divneho. V boji proti skretum v hospode nepouzila svou kouzelnou hul a misto toho je sla podrezavat dykou. Ja met kouzelne schopnosti, tak je sesmazim nebo na ne poslu chaos nebo tak neco. Stejne tak to delala prece Fendfiriel. A to byla fakt dobra carodejka. Zastavim se a napjate posloucham, co Ryzka Kainovi odpovi. Treba me ta jeji odpoved pomuze k potvrzeni ci vyvraceni moji teorie. |
| |
Takže si někdo přece jen všiml. řeknu si. Nevím. odpovím tiše. Takové prý měla i má matka, zoufale tehdy doufala, že se vyvedu po otci a budu černovlasá. podívám se na Kaina. Hledím mu upřeně do očí. Teď mluvím k němu. Poutám jeho oči do těch svých a malinkato poklesnu hlasem. Někteří šeptali, že to byla kletba, jiní, že daň za to, že kdysi odmítla boha. Další tvrdili, že s bohem strávila noc a tohle je jeho dar pro ni. Všichni ale uznávali, že se zrzavými vlasy je krásnější. můj hlas skouznul do hlubokého šepotu. Pomalu jsem rostla v jejich očích, jako kdybych nebyla jen z tohoto světa. Chvíli jsem tak zůstala. Pak jsem promluvila zase normálním hlasem. Přesto jsem čistá elfka. a vrátila se do své obvyklé "podoby". |
| |
To je vážně zajímavé,nikdy jsem o tobě ani o tvé matce neslyšela zamyslím se i kdyby to byla kledba,tak mi na ní nepříde nic špatného,přesto je to velmi zajímavé... vspomínám,možná se něco někdy o ní vyprávělo...Slyšela jsem něco o nějaké prokleté elfce,ale nikdy jsem se o to nijak nezajímala.No každopádně si myslím že to neni na škodu. pak se dál zamyslím proč nám Kain nechce říct kam jdem?Chápu,že nám nechce říct nic o sobě,nic o své minulosti,ale kam jdem,to bysme snad vědět mohli,nebo ne? chvíli sleduji Kaina upřeným pohledem,pak se ho opatrně zeptám a přitom se mu stále dívám do očí,jako bych doufala že z nich vypozoruji,alespoň nějaký náznak Kaine,já vím,asi bych se tě na to neměla ptát,ale-kde jinde se máme zeptat když ne tebe?Jsi jediný kdo zná naši cestu,jediný kdo tuší kam vlastně jdeme.Nechceš nám říct nic o tom kdo jsi,nic o své minulosti,dobrá stává se-to bych ještě pochopila,ale proč nám nechceš říct kam vlastně jdeme?To že se zatím chováme přátelsky neznamená že ti důvěřujem,abych ti pravdu řekla tak jsem uvažovala o tom že třeba nebudeš až tak špatný,ale teď zas velká mezera v tom kam nás vedeš?Nač aspoň na toto neodpovědět?Promiň,ale důvěřovat někomu kdo nás vede do neznáma a o kom vůbec nic nevíme a na první pohled důvěryhodně nevypadá...Já vím,ne každé zlato třpitívá se,ale stejně,nedal bys nám alespoň náznak toho kam jdem? řekla jsem klidným a pevným hlasem.Dívám se mu upřeně do očí a čekám na odpověďMožná jsem to přehnala,skoro mi začíná být líto že jsem s nim mluvila takle na rovinu a že na něj tak tlačím,ale musela jsem mu to říct,tyhle věci by mi nedali spát,a» už si myslí kdo chce co chce,musela jsem to říct |
| |
| sory byl sem nemocmy moc se omlouvam |
| |
| zajímavý historka myslím že prokletí to nebude řeknu a očima neuhnu vidíš že jsou jasně modrá a moc krásné čisté. Pak začne mluvit Lalait usměji se když na mně tohle všechno vychrlí víš nejsem jediný kdo ví kam jdeme řeknu a kouknu na všechny kolem pohledem se zastavím u darkena a pak se zase vrátím na Lalait pokud mi nevěříte zcela to chápu ale odmlčím se a nadechnu se věřte mi v rukou držíme osud celého světa řeknu a pak se podívám znovu na všechny pečlivě zkoumám každý rys a každou křivku těla. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
Jeho pronikavý pohled mě znepokojuje,tak uhnu pohledem tím chtěl říct že ten-vlastně ani nevím jak se jmenuje a ani mě nenapadá žádná rasa kterou by mi připomínal,že on by nám mohl říct kam jdem? podívám se na něj a opatrně se ho zeptám ty víš kam jdem? |
| |
I mně zajímá kam jdeme. prohlásím rozhodně. Ne, že by mě vadilo, že jsme zmizeli z toho skřetího hnízda. dodám ještě. Přešlápnu a pohodím hlavou. Pokud nám nesmíš říct, kam jdeme, řekni nám vše co můžeš. Prosím. dodala jsem šeptem. |
| |
| at vám to řekne ten co s tím má co dělat nejvíc řeknu prapodivnou větu nejse, jedný a já o tom vím rozhodně méně než ten jeden který je mezi námi řeknu rozhodně a vítr mi zatřepe z kápí ale nesundá ji |
| |
Tohle se mi nelíbí, proč nám o tom neřekne sám. A kdo z naší skupinky může mlčet, když ví než mi a nevypadá to, že by to nesměl odkrýt. něco ze svých myšlenek vyslovím i nahlas. Kdo z vás tedy ví více než mi ostatní, kromě Kaina? Proč nám to neřekneš, když to nevypadá, že by pro to existoval podstatný důvod. Jestli spolu máme někam jít, tak musíme vědět, že se ne sebe můžeme spolehnout. Když nám neřekneš teď, co víš, či proč to nesmíš říci, tak jak ti mám věřit třeba v boji? zaútočím. |
| |
| Vsimnu si Kainova pohledu na Rahena. Davam si dohromady vsechno, co jsem doposud slysela. Takze krome Kaina o tom nekdo vi jeste vic. TAk to jedine Rahen. A ten Kainuv pohled. Proc nam sakra nikdo nechce nic rict. Pokud oni neveri me, ja nemuzu verit jim. Podivam se Rahenovi pevne do oci a reknu rozhodnym hlasem : No tak nam to uz rekni. Pocitam, ze ty jsi ten, kdo toho vi jeste vice nez Kain. Provokativne se mu porad divam do oci a cekam na odpoved. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| všimnu si vyzývavého pohledu lalait a Kaina, otočím se posadím se na nejbližší židli a povím:posaďte se protože to bude na dlouho.Rozhlédnu se po ostatních a začnu:Kdysi dávno se v tomto světě usadil temný mág Fensalir který toužil celý tento nádherný svět zničit a změnit jej v sídlo zlých duchů a jiných nestvůr. Šlohnul mocný pás DELORASU a vyndal z něj 7 kamenů moci s jejichš sílou se dalo zlo zastavit. Po jednom je schoval do různých částí světa a k nim umístil nejlepší ze svých nestvůr aby je ohlídali. Už mnoho dobrodruhů se snažilo je získat, ale bezvýsledně. Jsou to tyto kameny :rubín, ebalit, safír, opál, lazurit, topaz, ametyst. všechny musí být vloženy podle určitého klíče do tohodle.po těchto slovech rozhrnu kápi ve výši pasu a uvidíte ozdobný opasek se 7 dírami, kam(jak jste se domysleli) patří kameny.Chcete vědět ještě něco?zeptám se a zvednu se ze židle vezmu ze země svůj meč s černými plamínky okolo, zbytek lektvaru kterým jsem vyléčil nohu maiře a dodámNebo můžeme jít? |
| |
co stalo se a co dela te vy tady? |
| |
| musíme nakoupit jen tiše zavrčím a usměji se při vyprávění no a ted moje verze ty Kaine jsi vyvolený musíš pomoct skupině slabých dobrodruhů neví co mají dělat jsou zmateni a taky nevý co je čeká pomož jim a budeš oměněn odmlčím se a pak zvednu hlavu tohle a ještě něco co vy nemusíte vědět mi řekl jeden známý než zemřel ted víte co tady dělám a tak dejte už pokoj řeknu naštvaně a zvednu se ze židle. |
| |
| všimli jste si jakéhosik elfa jak k vám promlouvá(viz papas). Kain*:cítíš velké nutkání vztáhnout zbraň a čekat co se bude bít. ten pach ve vzduchu se ti nelíbí. |
| |
| A jak můžeš vědět že ti o nichš se mluví ve tvém proroctvívšimli jste si podivné ironie v posledním slovějsme zrovna my?zeptám se kaina.poté se otočím na nováčka a povímjsou-li tvé úmysly dobré jsi mezi námi vítán, i kdyžkouknu na kainanevím jestli tě ostatní přijmoupřistoupím k něnu podám mu rukudarken mé jméno |
| |
| jsem připraven na reakci ostatních |
| |
| Podivam se po ostatnich clenech nasi vypravy. Copak jsme to ted meli v planu? Jo dokoupit zbytek veci. Ja mam snad vsechno. Jeste pro ujisteni prohrabu obsah moji torny. Jo je to vse, co bych mohla potrebovat. Ujistim se v duchu. Kdyz uz nam bylo snad vse potrebne objasneno, tak bycho mohli jit dokoupit vse potrebne a vypadnout. Na vterinku se odmlcim a pak pokracuju. Takze si to probereme. Co komu chybi? Vyslovim otazku, ktera je urcena vsem. Rozhlizim se po ostatnich a cekam na navrhy. |
| |
| cítím to odpovím darkenovy stroze a čekám na reakce ostatních pak se tam objeví ten elf co to sakra kdo to je vůbec ho tady nechci zabiji ho rychleji než řeknu švec ael bude se to ostatním líbit pomyslím si a vytáhnu dýku hej ty nechci tě tady a varuji tě udělej s námi ještě společný krok a zabiju tě jestli chtějí raději tebe než mně půjdu sám je mi to fuk řeknu a popohodím si s dýkou. nic neskoušej mám sice jen dýku ale odmlčím se a kouknu na svůj krátký meč u Lalait. |
| |
Že jsem tak smělá... zapojím se do debaty. Ale kde chcete ty věci koupit. Všichni jsme viděli, jak to vypadá v městečku a já osobně nevím, kde se nalézá nějaké další a z z toho, co jste se nám rozhodli prozradit to nevypadá, že bychom měli moře času. Nad tím, co jsem se dozvěděla jen pokrčím rameny. Alespoň víme, co nás čeká a mohlo to být i horší. Navíc, zrovna teď se mi hodilo z městečka vypadnout a proč ne třeba jednou s nějakým cílem. Neklidně přešlapuji na místě. Cítím, že jsme tu už moc dlouho. Půda pod nohama se mi zdá být horká. Ten neklid se mi nelíbí. Zkontroluji zbraně a přechytím si hůl. Elf. něco se mi na něm nelíbí. Zůstáván ostražitá. Zdá se, že Kain má podobný názor. Něco tu nesedí. Ale co? |
| |
 | Dveře hostince se tiše otevřou a do nich vstoupí postava zahalená v tmavém plšti a kápí přes hlavu. Pomalým krokem dojde k hostinskému a příjemným, vyrovnaným a klidným dívčím hlasem řekne Prosila bych něco k pití, nejlépe vodu. Hbitým pohybem ruky postava stáhne kápi z hlavy a ta sjede na záda. Dlouhé havraní vlasy jsou sepnuty kostěnou sponou. Dívka se otočí směrem do místnosti a všechny si přeměří pohledem. Tmavě zelené oči se vpíjejí do každého. Prohlíží si všechny a zůstane koukat na skupinku, která zřejmě donedlouha nepatřila k sobě. Zvláštní to skupina. Nikdy jsem podobnou neviděla... Když mi hostinský dá vodu, vezmu si ji a stejně vyrovnaným krokem dojdu k prázdnému stolu v koutě, kde si sednu a sundám pláš» a kuši, co mám připevněnou na zádech. Černé šaty vyrovnám tak, aby vypadaly co nejlépe a upíjejíc vodu pozoruji a poslouchám cizince v hostlinci. |
| |
Nejdříve si povšimnu výraz Kaina a Ryzky s jakým se dívají na toho záhadného Elfa asi na něm vážně něco bude,ale co?Kaine,chápu tvé obavy,ale proč ho nevyslechnout? až se ňák dořeší něco s tim Elfem tak řeknumyslím že by jsme měli jít,hodili by se nám ňáký bilinky,obvazy,lucerna,lano,louče,jídlo minimálně na pět dnů,voda.....prostě takový ty základní věci Cestou do krámu se(abych už nezdržovala se zeptám darkenaa co se stane až vrátíme ty kameny na jejich místo?A tím chceš říct že když selžeme tak bude tenhle svět zničen?A jinak se proti němu nedá bojovat?A tušíš kde ty kameny hledat?Jestli jo tak podle čeho si myslíš kde jsou? |
| |
tam má být za tim nezdržovala konec závorky...sem líná to přepisovat |
| |
Povšimnu si nově příchozí a hned zjiš»oji, co zde její přítomnost znamená. Ale hovor mých nových známých mě od toho na chvíli odpoutá. Nezapomeňte na křesadlo, ocílku a nějaké zbraně. Hodilo by se pár luků a dostatek šípů. Zabíjí na dálku a dá se s nimi i lovit potrava. Také to bude chtít alespoň jedno rezervní oblečení a přikrývku a něco, v čem to poneseme. řeknu tiše, ale naprosto zřetelně. Vím, že mě ostatní uslyší. Během řeči se uhrábnu vlasy a schovám je hloub pod kápi. |
| |
| cítím topomyslím si. poté i já prohlídnu svou tornu a povímjá mám vše ale hodilo by se nám pár lektvarů.například rudý kříž, dodání magů a jiné pomocné lektvarypoté dojdu k lalait a šeptem jí povímmno představu kde by asi mohl být první mám. A u prvního určitě najdeme nějaké indicie na hledání dalších.poté se přiblížím ke kainovi a také šeptemto s tou dýkou bylo dobrý, ale nevím co by si s ní chtěl dělat proti kouzelníkovi nebo co je to zač. jedině že by si měl jěště nějakou zbraň o které jsi nám neřekl, co?poté se mu zahledím do očí. Ucítíš menší mráz na zádech a poté to skončí stejně náhle jako začalo. |
| |
| ja bych takz uvítal lektvary jestli mame jit do nebezpečí. |
| |
| Stále sedím v rohu a pozoruji skupinku lidí a jiných ras, která se zřejmě o něčem horlivě dohaduje. Jejich problémy bych tak chtěla mít pomyslím si a upiji vodu ze sklenice. Možná by šlo se k nim dostat blíž a... Na tváři se mi objeví nenápadný úsměv. Ale ne, jsem tady teprve krátce a neznám zvyky zdejších lidí. Abych neudělal něco, čeho bych litovala. zamyslím se nakonec a přes okraj skleničky znovu pohlédnu na zvláštní skupinu. |
| |
| kouknu do darkenových očí myslíš ře vám lžiu? řeknu a usměji se já myslel že na kouzla je potřeba nějaký čas ale asi ne no řeknu mu a kouknu na elfa tak se sakra vymáčkni nebo tě jednoduše probodnu zakřičím a pak kouknu na Angelu hej ty bavíš se? |
| |
| já si nemyslím že lžeš jen si myslím že i ten elf by nám mohl být užitečný ohlédnu se kde stojí a pak šeptem dodám jako dobrovolná obět. Chápeš??? |
| |
| nevím cítím s něho něco jiného než dobro řeknu a kouknnu na elfa tak co budeš mlčet švihnu po něm dýku. mířím přímo na oči čekám jak dýka bude uspěšná pokud ne skočím k němu a začnu ho bušit pěstmi. |
| |
| hostinec-asi Když si mne z ničeho nic všimne jeden z podivných cizinců a zane na mě mluvit, jenom se lehce usměji a s klidem v hlase odpovím Abych pravdu řekla, momentálně ano, bavím se dobře, ale pokud tu zůstanu sedět, tak se už moc bavit nebudu... Taky bych mohla být zdvořilejší, ale stejně se bavím jen na okamžik, zachvíli si mě zase přestane všímat a já tu zůstanu trčet s touto myšlenkou se znovu pousměji a zůstanu koukat na doahdující se skupinku. |
| |
 | dobry den, pozdravila sa nova jazdkina ! |
| |
| sleduji počínaní ostatníh a přispůsobím se jsem uzavřený sednu si a počkam až se to vivine |
| |
| Papas padl mrtev k zemi s dýkou mezi očima. |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro |
| |
Kaine! Možná jednáš až příliš rychle. jak máme vědět, že tak teď neskončíme všichni. netvrdím, že se mi ten elf zrovna dvakrát líbil, ale tohle bylo příliš rychlé. Možná nám mohl být k něčemu prospěšný. Jsme skupina, tak by sis měl zchladit hlavu. No, nic, teď už mu nepomůžeme, mělo by to pro nás být varování. teď bychom odsud měli vypadnout. Řeknu s trochu ostrým podtonem. Pak si založím ruce na prsou a čekám, co on na to. |
| |
| Celou dobu sleduji počínání skupinky. Tak tohle ...přehnali? ozve se mi v hlavě hlas, který mi říká, že něco není dobře. Asi bych měla zjistit blíže, co jsou zač, protože dostat se s nimi do křížku bych nechtěla...i když..... s další myšlenkou se znovu pousměji a dvěma doušky vyprázdním sklenku, kterou mám před sebou. Na mou "neposkvrněnou" čest! dám si slib, který nehodlám ani při nejmenším porušit. Připravte se, tohle bude velký den pro všechny....kromě něho s poslední myšlenkou se podívám na zem, kde leží tělo. |
| |
| tak a hotovo můžeme jít nakoupit řeknu jako by nic a vyjdu z hostince vyndám dýku z mrtvoly a hkledám nejbližší obchod. Jo Darkene myslím že máš práci mrknu na něj a kývnu hlavou k mrtvole. |
| |
| kaine myslím že by to nebylo moudré vykonat tu ,,prácičku" taky před všema. Stačí že jsi už ty poskvrnil svou pověst. ale ne u mě.A podívám se po ostatníchu mě sis hodně polepšil. takové lidi v družině budeme potřebovat. |
| |
| MH:pokud někdo nenapíše živo»ák nebo příspěvek do konce dubna letí!!!Poslední varování!!! |
| |
| Jdu za kajnem a řeknu mu tak se to řeší přidám se k němu |
| |
| Zadivam se na tu mrtvolu. Horka hlava. I kdyz ten hod byl dobry. Ne ne, tady vidim, ze mu nemuzu verit. No co, budu se met na pozoru. Zvednu se a mam v umyslu vyjit z hospody. Po dvou krocich se zastaviim. Jeste by se nam mohlo hodit neco dobreho k piti. Reknu spise pro sebe. Otocim se a jdu se po necem podivat. Neco tu prece musi byt. Je to prece hospoda. Aby se tu nenasly dve lahve nejake dobre medoviny? Rozhlizim se u vycepniho pultu a hledam neco na piti. |
| |
| pokud dovolíte jdu ted sám pryč a nechci aby za mnouu někdo šel nazdar řeknu a odejdu dál od družiny. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| Stále s velkým zájmem pozoruji skupinku. Těkám pohledem z mrtvého muže na zbytek družiny a hlavou mi probíhají tisíce myšlenek... Zvláštní, zabít svého druha, ale asi byl důvod, rozhodně bych se s nimi nechtěla znepřátelit....Asi své plány ponechám na jindy, nebylo by dobré začít si s nepřítelem, kterého jsem neměla možnost předtím pozorovat či dokonce poznat. Když se příval myšlenek utiší, znovu se začnu soustředit na objekt mého pozorování. Na předmět mé touhy, mého nynějšího zájmu a poznání. Můj pohled těká po skupině dobrodruhů. |
| |
Když chceš jít sám, tak jdi. Prosmyknu se pryč, dříve než si skupina stačí všimnout, že nejsem s nimi. Zmizím v jedné z uliček. Poohlédneme se po nečem, co by se mohlo hodit a taky po nějakých informacích. |
| |
| ježiši! *skrýne*to čo sa tu stalo?*nechape ako sa to mohlo stat* ahojte chcela by som sa vam predstavit. vybrali ma aby som vam pomohla* povie neznama* mohol by mi tu niekto povedat ako k tomuto doslo? |
| |
| Kain a rahen potkali jste se někde asi 850 metrů od hospody ksyž z další velké budovy vedle vás vyšlo asi 60 skřetů a cosik si povídaj šlohnout jí ten šutr bylo uplně v poho všimli si vás a vytáhli zbraně. |
| |
| konečně boj kde jsou síly vyrovnané pomyslím si vesele a vytáhnu svůj meč a postavím se do polo útočné pozice. Kouknu na Kaina a povím mu jseš si jistý že to zvládneš? ten kouzelník byl v poho ale todle??? |
| |
soukromá zpráva od pro |
| |
Dřív než se z toho všeho vzpamatuji tak Kain zmizí,podívám se prosebným pohledem na Darkena proč si myslíš že je dobře že ho zabil?Proč jste ho nechtěli vyslechnout?Co se tu děje?Kdo si myslíš že byl zač že ti připadá tohle jednání nezbytné?Vysvětlíte nám už konečně někdo co se tu děje? všechno je tak zmatený,co mohl asi tak Kain myslet tím jak řikal Darkenovi jestli to udělá a Darken mu řek že si nechce kazit pověst,že by to byl nekromant?Ale ne co mě to napadá,to je přeci nesmysl,ale co když neni?Radši o tom nebudu dál přemýšlet,třeba nám už někdo brzi objasní jak to všechno je... najednou si všimnu že tu neni Ryzka kde je Ryzka?Neviděli ste jí někdo zmizet?Tak to je fajn,nejdřív tu bezdůvodně vraždíte,pak se všichni rozutečete,tohle nemá smysl,měli bysme si víc důvěřovat a držet pospolu a taky odsud co nejdřív vypadnout takže deme nakoupit,než se ostatní vrátí?A sím neutíkejte!Se dneska všichni zbláznily nebo co?Možná mám trochu podrážděnej hlas,ale tohle mě fakt rozhodilo,přesto se snažím mýt hlas normální,ale zřetelný.. Víc si prohlédnu tu ženu co se na nás tak blbě dívala,někoho mi připomíná promluvim k ní už klidným hlasem neznáme se od někud?Někoho mi strašně připomínáš,ale nemůžu si vybavit koho... |
| |
| DIDI: sedíš s ostatníma v hospodě a kecáte o naprostých kravinách místo abyste šli dál. A ozývej se ČASTĚJI!!! |
| |
| Kain a Rahen: Skřeti se usmějí a poví vámnechcete utéct? Jste jen dva.A nás je hodně... nedopoví a začne se smát. |
| |
| všichni kromě Kaina a Rahena: Co děláte poněvadž furt se hádat není zrovna rozumné:-))) Vzláš» po tom co se stalo elfu kouzelníkovi. |
| |
| Rozhlédnu se Hm, opravdu jsme jen dva, ale ne na dlouhoaráne sanktu exter himen olárespomyslím se a v okruhu 500 sáhů ode mě se postaví každý mrtvý proměněný na kostlivce.teď je víc nása usměju se. |
| |
| LIDI V HOSPOĎE:Z mrtvoly se stal kostlivec. |
| |
| ha dARKENECO TADYCHCEŠ TO TO JE JEDNO TED SE MI HODÍŠ pomyslím si a kouknu na ty sjřety takže mám si ce jen dýku ale pomyslím si a kouknu na Darkena jo to bude taky vpoho jo Nekromante jak to že ti svěřili pás usměji se na něj a pak začne mluvit ten skřet vyzívámtě na souboj auvidíme jaké o nás pak budeš mít mínění hodím dýku po skřetu který je blízko toho vůdce mířím na nekryté místo. Do toho hodu dám svou velkou sílu :-) |
| |
| Hostinec Kdyý na mne promluví jedna dívka ze skupinky, projede mnou horkost Ten hlas, ty oči, kdo jsi, znám tě! určitě ano... myšlenky jsou tak silné, že si vybavím pár slov v elfštině. Jestli to jseš ty, Lalait, tak mi budeš rozumět... Lalait? Anwa Lalait? Únat, tu Kwalin... Když se však zvednu a přejdu k dívce, a podívám se jí do očí, z těch mích se vyhrnou slzy Tankave Lalait!!! Vykřiknu a skočím dívce kolem krku. Tak moc jsi mi chyběla! A já tě málem nepoznala! šeptala jsem, takže mne mohla slyšet pouze ona. Najednou sebou však škubnu, když se z mrtvoly na zemi stane...kostra, která nevypadá ani při nejmenším mrtvá... Sakra, takže i nekromanti! Budu si muset dávat velký pozor, ale ne, myslím, že když je tu se mnou Lalait, tak to bude jako dřív, když jsme si spolu hrávaly jako malá děvčátka, než mě odvedli do kláštera... Ani nevíš, jak jsi mi chyběla... věnuji svou pozornost opět elfce a obživlé mrtvoly si nevšímám... |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Lalait?skutečně (nebo doopravdy) Lalait? Nemožné, pokládala jsem tě za mrtvou(nebo také jsi mrtvá). Skutečně Lalait! Omlouvám se za svou příšernou elfštinu :o) Tuto zprávu vymažu hned jak si to přečteš :o) |
| |
V uličkách města Tiše se prosmýkávám městem a snažím se zachytit nějaké útržky informací, které by se nám pak mohly hodit. Kápi mám hluboko staženou do obličeje, nemusí každý hned znát moji tvář. Cestou potkám pár až příliš bohatě vypadajících lidí, které připravím o jejich peníze. Hbité prsty se občas hodí. ušklíbnu se pro sebe. Ale neoberu více než tři lidi, to by bylo příliš nápadné. Chvíli se pohybuji v lepších ulicích až najdu to co hledám. Žebráka. Žebráci vždy vědí více než ostatní. Do jeho misky spadne mince a pak se mu u ucha ozve hlas. Potřebuji nějaké informace, ale nezkoušej mě obrat. Jinak si ty informace vezmu násilím. |
| |
| Kain a Rahen: Skřet poví Tak jo |
| |
| V poho ale jak máme vědět že když vyhrajem necháte nás jít Asente raná A kostlivci zmizí. Ukaž co umíš Kaine. A skusím si pár výpadů s mečem do vzduchu. |
| |
Pro PJ: prosim kde jsme?Takže teda v hostinci?Víš,nemůžeš se divit že se zatim jenom dohadujem když jsme ani pořádně nevěděli kde jsme a najednou se bez vysvětlení polovina rozueteče někam "kamsi" |
| |
Angelo?Tolik ti toho musim říct v hlavě se mi vybaví všechny krásné chvíle prožité s ní,myslela jsem že už jí nikdy neuvidím neklidně pohlédnu na kostlivce měli by jsme odsud vypadnoutkoukám co dělají ostatní hned,tady není bezpečno,jdem najít Kaina,Darkena a Ryzku a pak?Už se tu necítím dobře... Vyjdu ven z hospody a čekám na ostatní |
| |
Promin neměl jsem čas ale ted už ho mam tak se jich ptam jak se jim daří potom se neklidně dívam na kostlivce |
| |
| ha ha nechte mně si zajít pr dýku řeknu skřetovy a počkm až mi ji hodí tak můžeme sakra začít ne? postavím se do střehu a naznačím že má první ránu |
| |
| Hostinec=>ulice S pocitem klidu a štěstí odkývu Lalait její nápad. Jak já jsem š»astná, že můžu být zase s ní, od té doby, co jsem byla v klášteře, tak jsem jí neviděla a ani jsem nedoufala v další setkání s ní... mé myšlenky byly najednou čisté, plné vzpomínek, klidu, míru, přátelství... Když vyjdu z hostince, podívám se okolo a zeptám se Lalait Kdo jsou tvoji noví přátelé? Nezdá se mi, že by byli odtud...Na to tady jsem dlouho... a myslím, že má otázka je oprávněná A tázavým pohledem se podívám na starou přítelkyni.... |
| |
| Hospoda, nasledne pred hospodou Stale hledam neco na piti. Pak uslysim nejaky hovor, kteremu nerozumim. Co? Ty dve se znaj? Vykulim na ne trosku oci. Dam se znovu do hledani nejake zapomenute lahve. A tu neco mame. To vypada slibne. Prohlizim si dve lahve medoviny, ktere jsem objevila pod pultem. Se prevadi na soukromy majetek. Pomyslim si a vrazim je do torny. Vykrocim od pultu. Angela ani Lalait uz nejsou v hostode. Pak si vsimnu kostry na zemi. Nasucho polknu. A sakra! Mame tu co docineni z nekromantem! To nam jeste schazelo. Vyjdu pred hospodu. Nechapave se podivam kolem sebe. Kde zmizeli ostatni? Zeptam se udivene. |
| |
| meli by sme se prestat bavit a uz se nekam vydat řeknu raznym hlasem a odmlcim se |
| |
| Před hostincem Když vyjde nějaká žena a zeptá se, kde jsou ostatní, předpokládám, že to bylo na mně s Lalait. Ehm, netuším, kam šli, ani kdo jsou ostatní. s lehkým úsměvem se podívám na ženu a pak jenom dodám Mimochodem, já jsem Angela... dopovím a pak se podívám na Lalait. Myslím, že bychom opravdu měly najít ty, kteří vás opustili z hostince. Tedy, pokud se mohu přidat k vaší skupince a s čímkoli vám pomoci. řeknu už opatrněji, když si prohlížím ženu a lahev vyčuhující z její torny. Ta tam předtím nebyla, že by... Na mé tváři se objeví pobavený úsměv, ale zase velmi rychle zmizí. Mohu se k vám tedy přidat? Znovu se zeptám a teď již prosebně vzhlédnu k ženě, i když vím, že Lalait mě bude chtít vedle sebe.. Pokud se mezi náma nic nezměnilo od té doby, co jsme byly malé holčičky. bleskne mi hlavou a svůj pohled přesměruji i na Lalait. |
| |
| Pred hospodou Jo, ja bych malem zapomnela. Jmenuju se Maira. Pridam maly usmev. Myslim, ze ano. Vypada to, ze se znas s Lalait a to me staci. Cim vic lidi, tim lip. Zvlast ted, kdyz mame co k docineni s nekromanty. Ale snad se nenajde nic, s cim bychom si dohromady pri trose stesti neporadili. Po techto slovech moje ruka vyznamne poklepe na rukojet meho dlouheho mece. Je na prvni pohled poznat, ze je to dobra kovarska prace. Tak ted teda jdeme nakupovat nebo hledat ostatni? Tazave se na ne podivam a pak pokracuju. Nebo se s nimi treba nekde potkame. Tak co? Kam pujdem? Dopovim a porozhlednu se kolem sebe. |
| |
| Před hostincem Když dostanu svolení od Mairy, trochu, i když nepatrně, se mi uleví. Já bych šla...nakupovat. a se slovem nakupovat se znovu s letmým úšklebkem podívám na lahev vyčuhující z Mairiny torny. Tak s touhle, s tou si budu rozumět! Vykouzlím na svém obličeji obdivuhodný úsměv a podívám se na Lalait, jestli se mnou souhlasí. Samozřejmě, že pokud budete trvat na vyhledání vašich přátel, může být po vašem. Dodám tak, aby se neřeklo, že se snažím o všem rozhodovat. |
| |
| Kostlivec se asi po 25 minutách změnil v prach. :lidi před a v hospodě:přišel za vámi zřejmě poslední živý(ne na dlouho proteže silně krvácí) a povídá vám zasraní skřeti, přepadli nás rahen a kain: skřet si dýku ponechal a podal ji svému druhovi můžeme začít? A vystřelí po vás z autom... kuše po každém jednu šipku. |
| |
| zajímalo by mě čím chceš bojovat povím Kainovi. otočím se na hlavního skřeta a povím mu chcípni debile vyhni se šipce a použiji kouzlo ZABIJ na toho kdo má kainovu dýku debile chcípl ti kámoš |
| |
| Darkene na zádech áš dva krátké meče díky řeknu stručně vyatsím je z poza jeho zad. Poté se usměji na skřety a vrhnu se mezi ně začnu sekat a otáčet se jsem připraven cokoli vykrýt při nejhorším pužiju mou tajnou zbran |
| |
soukromá zpráva od pro Na co se ptám žebráka: Chci vědět, co se tady v tom městě děje. heslo znám. příliš dobře vím, že existuje nejen zlodějská, ale i žebrácká sí». A rozhodně znám její heslo, takže mi musí pravdivě odpovědět.Chci mapu celého okolí. A jméma lidí, kteří mi moou pomoci. A vidět hlavu zlodějské sítě tohoto města. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Tak to jo. povím když na mě darken skočí veme mi mé zbytečné párátka.ukaž co umíš. jo a ty měče: jsou tvé.tenhle maník se mi líbí. tak jdem na ně, ne??? |
| |
V uličkách města Když už mi žebrák skoro začal říkat vše co potřebuji dostali ho nějací skřeti šipkou. Otočím se pomalu, abych zjistila, co mají v úmyslu. jsou dva, jeden má kuši a druhý šavli, nevidím, jestli je kuše víceráná, takže se mírně rozkročím a s pohledem upřeným do očí skřeta s kuší vyčkávám, co bude dál. Vím, že v okamžika záblesku v očích musím uskočit protože střelí a vím, že to stihnu. potřebuji informace, když mi zabili nejbližší zdroj, tak zjistím něco od nich. |
| |
soukromá zpráva od pro |
| |
| Před hostincem=>ulice Když uvidím raněného, docela se vyděsím. O-ou, tak tohle v klášteře, ve kterém jsem trčela nebylo... pomyslím si, když zběžně shlédnu zranění. Lalait, ty se v tomhle snad vyznáš...udělej něco, nemůžeme ho nechat zemřít! Začnu zoufale zvýšeným hlasem promlouvat k Lalait, takže by to mohlo vypadat, že na ni křičím. Sakra, ne, že bych nezabila člověka, ale tohle je moc! Buď ho zabít úplně, nebo nechat žít! tohle trápení není žádná genialita, ani nic, co by se dalo považovat za ušlechtilý čin! Začne ve mě vřít vztek, když si uvědomím vážnost situace. Jací skřeti? Je to vážné, jak Vám je? A co se vlastně stalo?! Začnu naléhat na raněného, v případě, že by bylo jisté, že už to nepřežije. |
| |
| Ulice: Zraněný muž pomalu umírá a povídá vám Kdysi asi před 200 lety na tuto vesnici začali bezdůvodně útočit. Jděte do mého domu a ... nedořekl a zemřel. Ryzka: Kuše je víceranná a jaklmile jsi na ně zkusila promluvit prošpikovali tě šipkama. Rahen a Kain: Skřeti vytáhli zbraně a čekají na váš první krok. |
| |
| za hlavního ti dám 50 zlatých. křiknu na kaina:-))) |
| |
| Didi a Ryzka jsou mrtví pro nesplńování určitých norem pro toto brůžo. |
| |
| mno tak jo Darkene uvidíme co i skřeti umí párkrát cvcičně zatočím meči a pak se rozeběhnu vstříc vřavě meč přede mnou před prvním lehce zastavím a naznačí utok na hlavu ale uříznu mu trup vejpůl. Pak se usměji na dalšího tomu prost+ jeden meč bodnu do hlavy a druhý do břicha. Vytasím meče z jeho těla a připravím se na dalšího. |
| |
| Ulice, před hostincem, s mrtvolou Když už je mi jasné, že muž je úplně mrtvý, skloním se k němu a prohledám ho, jestli u sebe nemá něco, co by nám mohlo ukázet na to, kde bydlel. Když už nic jinýho, aspoň musím zjistit, co je u něj doma...Možná je to něco důležitého! pomyslím si a nevšímám si děvčat, která na mě koukají. Omlouvám se vám, ale musím zjistit, kdo to byl, kde bydlel a co chtěl říct...už jenom proto, že to může být důležité. Vysvětlím jim své počínání a důkladně procházím všechna místa, kde by mohl být uložen nějaký dokument, či jiné vodítko, k tomu, kde muž bydlel, kdo byl, nebo co se mu stalo. A když už nic nenajdu, možná má něco cenného...Ale Angee, nad čim to přemýšlíš, nemůžeš okrástmrtvého... Když prohledávám(ohledávám) mrtvolu, čekám na to, co udělají Lalait s Mairou. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro 2)alespoň jednou týdně:-) 3)to si určím já ale ty se bát nemusíš. Délka tvých příspěvků a docházka jsou v poho:-))) |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Tak jdem na ně křiknu na už se rozbíhajícího se Kaina. oreste imero anste pomyslím si a nejbližších 10 skřetů se skolí napůl jako by je rozsekla jakási neviditelná šavle. vedu 10 ku 2 usměji se na Kaina. poté s ním použiji vzájemné krytí(zády k sobě) bo by nebylo asi moudré lítat jak debil mezi tolika skřety. počkám si na dosah meče a poté naznačím útok na nohy, jakmile vyskočí, stáhnu si ho za pláš» k sobě, vytáhnu svou slonovitou dýku a jen lehce mu s ní přejedu po krku. jedenáct. povím kainovi. |
| |
| no tak moment nenechám tě vyhrát z pod kápi vytáhnu kuš a začnu dtřílet kolem sebe (automatic) Darkene nestíhám počítat řeknu a pozoruji padající skřety. |
| |
| Maira:právě v dálce vidíš jakousi postavu Kain a Darken:Skřeti padají mrtví jeden přes druhého. |
| |
| Tak to ne!!! zařvu na Kaina. impere ista kale a ostatní skřeti kromě hejtmana padnou mrtví. prohráls povím Kainovi s úsměvem ale hejtman je tvůj dodám. |
| |
| no možná ne můžeme spočítat kteří sou prošpikováni šípem a kteří ne řeknu jako by tam hejtman vůbec nebyl jen tak mimochodem po něm vypálím asi 5 šipek. |
| |
| Pri akci s mrtvolou jen tupe postavam kolem a do niceho se nemotam. Vim, ze ji nepomuzu a nic jineho nemam zajem delat. Vidim dobre? Nekdo k nam jde ci co. Stoupnu si na spicky, abych lepe videla, co je zac. Samozdrejme si nasledne vytahnu svuj dlouhy mec a jsem pripravena na cokoliv. |
| |
| vitamnu sve dvě dyky a sem na pozoru |
| |
| Před hostincem, s mrtvolou Když nic nenajdu, a všimnu si, že se Maira zaměřila na nějakou postavu v dálce, zdvihnu se od těla a téměř neslyšně vyrovnaným hlasem se Mairy zeptám: co to je..? Nebo spíš, KDO, to je...?nic lepšího mne nenapadne, a tak si nechám do ruky vklouznout dýku, kterou mám u opasku. |
| |
| Lidičky před hospodou:Postava se nehýbe a nevydává žádné zvuky. Ale vidítě že žije a je zkřivený v podivném úhlu. Kain a Rahen:Šipkama jste jich pokosili asi 15 a ostatní zabil rahen. Kain zabil asi ještě 5 svými meči. |
| |
| Před hostincem s mrtvolou a podivnou postavou Mairo, Lalait...? špitnu směrem k dívkám. Nevíte, kdo to je? Nebo jak už jsem řekla, co to je...? můj tón v hlase je dost nejistý a neurčitý a velmi velmi zvědavý. |
| |
| Jak vidíš... odmlčím se a sleduju jak Kain buří šipky po hejtmanovi. vyhrál jsem povím a usměji se. ale mám kápi takže to Kain nevidí. |
| |
| Kain a Rahen: Hejtmen koupil 3 z 5 šipek. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Přijdu ke Kainovi a podám mu ruku Celkem dobře bojuješ... podám mu váček s 50 zlatými. Zasloužíš si tu výhru. |
| |
| Před hostincem ja držím své dýky umírněnou silo ve víši své hrudi a postave v dáli řeknu kdo jsi! |
| |
| vím odpovím z dávkou humoru a vydám se prohledat hejtmana. |
| |
| soukromá zpráva od arwenka pro |
| |
| to kto je: vyda sa ku skupinke µudí vidím že kým som prišla strhla sa tu bitka čo trošku sa usmeje no pohlad jej zmrazi ke uvidi mrtvoly a postavu v dialy |
| |
| Kain A Rahen: Hejtman měl u sebe ccca 140 zlatých Ostatní před hospou: Na zavolání kurgucha se nic neozývá. |
| |
| Před hostincem s mrtvolou, neznámou postavou, s Lal a Mairou Když zjistím, že se mi odpovědi stejně nedostane a neznámá postava na obzoru mě stejně nezajímá, otočím se druhým směrem a se slovy: Tak se tu mějte... Odkráčím nejbližší postranní uličkou. A já myslela, že je Lal kamarádka, ale za ty roky se člověk...elf může hodně změnit... I když jsou snad téměř nesmrtelní... myšlenky mi proplouvají hlavou jako loď, kterou nikdo neřídí. Potřebuju rozptýlení, potřebuji něco, co by mě přivedlo k jiným myšlenkám! Bezprostředně poté, co se mi odkudsi vynoří tato myšlenka se snažím najít nějaké...rozptýlení. A» bude jakékoli... |
| |
| vezmu peníze a kouknu na Darkena usměji se na něj ale pod kápi to stejně není vidět schovám kuš. A vydám se za ním podám mu 40 zlatých to je polovina toho co jsem našel takže na Není na mně vůbec poznat že lžu dělám to skoro pořád a bez toho bych asi nepřežil vezmu bandasku a napiji se. Pa kouknu na Darkena No co budeme dělat ted? Cheš tady jen tak stát prohledávat zbytek se mi zdá zbytečné ale pous chceš dám se do práce stejnak se nudím Promluvím na něj a počkám jestli něco navrhne. |
| |
| Před hospodou Trochu nechápavě pozoruju odcházejíci Angelu. Kampak jde? Treba chce bát jen chvilku sama. Uvidíme. Pak se ale zas zaměřím na tu přicházející postavu. No tak co je? Nic? No tak to jdeme prozkoumat. Vydam se te postave naproti. Jdu k ní až na vzdálenost tak tří kroků. Meč mám pro jistotu připravený. Hej, co si zac? Kriknu na tu osobu. |
| |
| Lidi před hospou: postava v dáli se stále neozývá a tak vám to nedalo a přišli jste blíž. vidíte že je skoro mrtvý. Nárty je přibitý k zemi, pak je v předklonu, má přibité ruce k jakémusik dřevu takže na nich visí, jakzyk má také přibitý ke kusu dřeva a jedno oko mu visí z důlku jen na šlachách. Kain a Rahen: Mno, po tomto boji vás napadlo vrátit se zpět. Angela, někde ve městě: Co to dělám za kraviny!!! blesklo ti hlavou a poté sis vzpoměla na Lalait a řekla sis že ji tam nemůžeš nechat samotnou(jako že bez tebe, když už si ji potkala) a tak ses tam vrátila. |
| |
| Město=>z5 před hospodou Když procházím městem, dojde mi, že je to pouze pošetilý a ukvapený tah, odejít od Lal a tak se tam vrátím. Když přijdu před hospodu, zvedne se mi žaludek. Fuj! Kam já jsem to vlezla? Co je tohle za město? Bleskne mi hlavou, když uvidím nechutného...člověka. Už mě nebaví ptát se pořád dokola. Ale stejně, kdo to je a co dělá uprostřed ulice? Mám čekat na odpověď, nebo mám jít ještě blíž? Nakonec dojdu až k Maiře a připravím si dýku, kterou vytáhnu z pouzdra na opasku. |
| |
| No Darkene myslím že by jsem mělo jít hledat ty zatracené kameny jinak země padne někam to hajzlu myslím že vezmem pár lidí a půjdem ten malej se mi nelíbí MAira by se nám čikla a ta druhá žena no nevím Řeknu a usměji se na Darkena pak koukám na nebe. hmmm at se stane cokoli můžu přežít můžu se začít chovat jionak a ted hnus mně vezme k sobě ale já nechci |
| |
Když uvidím toho člověka hrůzou dostanu infarkt a umřu... (Ne já nevim...já bych tu s vámi vážně moc ráda zůstala,ale opravdu nestíhám,třeba se někdy zase připojim až budu mít víc času...) |
| |
| U umírajícího člověka To je hnusný pohled. Ten človek musí velmi trpět. Pak si všimnu vracející se Angely. Jé Angela se vrátila. To jsem ráda. Na toho člověka se dívám se zvláštním smutkem v očích. Vím, že mu nemůžu pomoct. Ale snad bych mohla zkrátit jeho trápení. Já bych to v jeho situaci brala jako vysvobození. Začínám si pohrávat s mečem, který stále držím v pravici. On umírá. Řeknu divným hlasem směrem k Angele. Co kdybych mu to jeho trápení zkrátila? Nebo ho tu necháme bolestivě umírat? To snad ne. Podívám se na Angelu s prosbou v očích a stále si bezmyšlenkovitě pohrávám s mečem. |
| |
| Lidi před hospou: Člověk se na vás podívá jediným okem a zahuhlá Pr..sím....bíte mě Kain a Rahen:Dobrý nápad Kaine, ale opravdu chceš jít sám??? tím bojem jste totož zapoměli odkud jste vlastě přišli. Jo, a Lalait: NEJSI MRTVÁ!!! |
| |
| tak pudem za ostatní mi Vydám se za ostatními usměji se na ně přijdu zrovna v okamžiku když promluví ten člověk. sorry fakt nevím jestli to je zabíjte mně nebo nebíjte mně ale myslím že z tohotle už neunikněš živí víc neřeknu vytáhnu ze zad meč a bodnu onu osobu do hlavy krev steče po mém meči jen utřu krev do košile od už mrtvé osoby pak kouknu na ostatní porohledám osobu a nadechnu se. Tak jdeme nebudu zachranovat život světu sám tak dělejte. |
| |
| Cesta s mrtvolama Když se objeví Kain a udělá něco, co bych opravdu nečekala, trochu se ušklíbnu. Fajn, pan nedočkavý... Pak přistoupím k postavě a Kainovi a sladkým hlasem řeknu: Tak tedy, kam že to jdeme? Byla to spíše řečnická otázka, protože hned na to jsem si uklidila dýku zpět do opasku a mrknu na Kaina a Mairu. Takže...? A letmo pohledem zavadím o mrtvolu na zemi. |
| |
| u mrtvoly A co sem měl asi tak dělat řekat až se rozhodnete na to teda zapomen. Jdeme hledat kameny a Darken ví kde že ano? Řeknu a kouknu na něj. No a pokud ne jdeme přímo za nosem Na nic nečekám a vydám se příméo za nosem. |
| |
| U mrtvoly No alespon moc netrpěl. Kdyby to neudělal on, musela bych to udělat sama. Nemám rada pohled na lidské utrpení. Vrátím si meč na své místo. No alespon, ze uz nekam jdem. Kdyz se Kain otoci a vydá se na cestu, kouknu se na Angelu a pokrčim nerozhodně ramenama a vydám se za ním. |
| |
| Ulice; neznámo kde Když se všichni rozhodnou, že odejdou a je jim jedno, kam to bude, pohlédnu na Mairu a nakonec se rozběhnu za nimi. Fajn, aspoň se bude něco dít, teď jenom záleží na Lal, jestli půjde...Ale co, dokázala mě opustit tehdy, tak to dokáže i teď... nechám myšlenky volně plynout a nezastavuji se, dokud nedoběhnu skupinku. Takže, mám pár otázek... začnu z ničeho nic. Ještě mi nikdo nevysvětlil, o co tady jde. Nevím o ničem, a o jakých kamenech je tady vůbec řeč? Jo, ta pusa mi jede, ale co nadělám, možná se tu mluví o něčem, co by mohlo mít cenu... pousměji se na všechny, i když vím, že mi téměř nikdo úsměv neopětuje. |
| |
| cesta Víš o magických kamenech které byly v magickém pásu? Zeptám se a koukám na ni. |
| |
| Cesta Když na mě promluví Kain, jenom se zamyslím a po pravdě odpovím: Hm, nevím.. pak se podívám zmateně kolem sebe a pokračuji Je to důležité? Asi jo, když o tom mluví...! Napomenu sama sebe a výmluvně se usměji. |
| |
| cesta Zhluboka se nadechnu a usměji se na nic netušící Angelu Tak dobře těch kamenů je sedm chrání město a především sou ukryty v pásu který jako jediný dokáže umožnit tuto magickou ochranu. No abych šel k věci pás byl zničen a kamenu rozkradeny už po druhé poprvé se našli ale ted jsou fuč možná na starých místech možná jinde to netuším. Ale je jisté to že můj osud je pomoct najít ty kameny spoleně se skupinou a tou skupinou jste vy. Vysvětlí Angele kouknu na lesy nedaleko nás. Lesy hrůzovlády tam byl první kámen musíme je prohlédnout a to rychle a zjistit jestli je tam nový stážce a hlavně jestli tam je kámen Pomyslím si natáhnu ruku s mou zelenou kápí. Jdeme tam to je nejblíž a tam byl ukryt kámen |
| |
| Cesta Když si vyslechnu vyprávění, začnu přemýšlet. Ještě, že to není bard, to by bylo hodně špatné vyprávění...a ještě horčí příběh! Ale něco na tom bude...To by vysvětlilo ty mrtvoly na ulicích a všude ve městě. Takže vlastně stačí najít nějaký kameny a to je všechno? Tak a teď bych ráda slyšela, jaký je v tom háček... A podívám se i na Mairu, vedle které jdu. |
| |
| cesta Jak vidím nezdá se ti to jako velkej problém že? No ale ty kameny jsouz rozesety po celým světě nebo zemi. Jo a taky minule každej kámen hlídala nějaká ta příšera. Vysvětlím ještě Angele a pak už se vydám vstříc lesům. |
| |
| Cesta k lesu Jo tak to jo, tak v tom případě je tu pořádnej hák, ne háček... I přes rychlou chůzi nepřestávám pokládat další otázky. Jo a neexistuje nějaké vodítko, které by bylo jednoznačným klíčem k nalezení kamenů? Nebo je to prostě jenom na náhodě...? Tak už se uklidni, nemusíš všechno vědět hned! umírňuji sama sebe, ale je na mě vidět zájem o vše, co by mohlo dojít k nalezení kamenů. |
| |
| cesta no tak to už nevím ani já myslím že nebezbečnější místa než jaké byly minule tadyasi nebudou ale nevím netuším bude to jen náhoda a vyslíchání lidí potřebných. Řeknu a usměji se na Angelu. |
| |
| Cesta k lesu Když si vyslechnu i poslední Kainovu odpověď, po které mě obdaří úsměvem, který mu oplatím, začnu přemýšlet o postupu, o plánech, o věcech, které na nác, na mě, na všechny čekají... A teď jdeme na místo, kde byl kámen minule, když byl odcizen... začnu přemýšlet nahlas. Ale co když budou jinde? Co když je tu někdo tak prozíravý a nedá ho na stejné místo? mé myšlenky se změní v další a další otázky, které se nepřetržitě linou z mých úst. Já...pardon, nechtěla jsem být tak nezdvořilá, omlouvám se za svou zvědavost... I když na ní není nic špatného, ale na druhou stranu... |
| |
| cesta Neomlouvej se je to zcela normální a bez zvědavosti je život o hodně těžší Řeknu a usměji se ještě jednou na Angelu. No podívat se musíme to všech míst kde byly minule, protože opravdu netuším jaké místo v téhle zemi asi není víc nebezbečné místo Vysvětlí Angle už jsme došli na lesní cestu. Za chvíli tam budeme dejte pozor na každý pohyb S neuvěřitelnou rychlostí vytasím oba krátké meče. |
| |
| Lesní cesta Když stojím na lesní cestě, přestanu ze sebe chrlit zbytečné otázky a podívám se na Kaina, jak si připravil meče. Hm, jde mu to a je rychlý, docela by mě zajímalo, jak mu to jde v boji... Po jeho vzoru hbytým, ale tichým pohybem sundám ze zad lehkou kuši a jsem připravena na všechno, co mi přijde podezřelé. Takže, kde by to tak mělo být? špitnu do ticha a stále dávám pozor, jestli neuvidím něco podezřelého. Tohle místo se mi totiž ani trochu nelíbí... Dodám s lehkou ironií v hlase. Je to lepší než noční město, kde by za mě dali nevím co... ušklíbnu se škodolibým úsměvem a pozouji, co se děje. |
| |
| lesní cesta no někde v lese víc nevím a za to se omlouvat nebudu. Jo žije tady hodně tvorů ale nebojte já je uvidím i v noci Řeknu a s toho vyplyne že tady chci asi aji přespat. Jo hlídky budou po třech jasný a jelikož večer bude za chvíli nehodlám se pouštět do lesa protože tam by sme to nepoznali. položím vak a meče a začnu sbírat dřevo kolem. |
| |
| Lesni cesta Celou cestu poslouchám pozorně Kaina a Angelu. Nemám žádné otázky, Angela se vyptává na všechno důležité. Když vidím rozsáhlé přípravy, tak si vytáhnu můj dlouhý mečík a snažím se dávat pozor na okolí. Divné to místo. Prohlásím tiše. Hlavně se ničeho neleknout a nevypísknout. Takovou ostudu bych nepřežila. |
| |
| V lese, tábořiště Jak ukvapené Dobrá, vezmu si první hlídku... dobrovolně se nabídnu a zatím přpravím z kamenů roztroušených kolem ohničtě. Bedeme zapalovat oheň? špatná otázka, Angelo, prober se, si v realitě, ne ve snu, bez ohně by to asi nešlo!!! |
| |
| tábořiště Jo ohen dělat opravdu budeme Řeknu a usměji se na Angelu. Pa kouknu na Mairu a na ostaní hlídám celou noc budou se střídat jen dva Oznámím, protože dnes nehodlám spát. |
| |
| tábořiště Tak teda dnes uz nikam nepujdem. Taky dobře. Odložím svoje věci a začnu pomáhat Kainovi se sběrem dřeva. Tak jak myslíte. Zítra se vyměníme. To budu hlídat zase větší část noci třeba já. Sbírám a sbírám dřevo, vím že ho bude potřeba spousta. Když už se mě ho zdá tak akorát, zvednu se a jdu nachystat něco k jídlu pro všechny vlastních zásob. Vytáhnu několik porcí jídla a jednu láhev medoviny. Je to jedna z těch lahví, které jsem si vypujčila v hospodě. Tak pujdem jíst, ne? Podívám se po ostatních a usměju se na ně. |
| |
| tábořiště v lese Když Maira nabízí jídlo, neváhám a beru si od ní kousek. Děkuji řeknu a hladově se pustím do jídla. A čím vy se vlastně zabýváte, pokud neberu v úvahu hledání kamenů a zachraňování města...? zeptám se mezi jídlem, ale protože je to velice nezdvořilé, tak ani nečekám na odpověď. Mairu bych tipovala na pořádně prohnanou zlodějku, už jenom jak si...přivlastnila tu lahev medoviny, a Kain? U toho si nejsem příliš jistá...Bojovník? Zaklínač? Ne, to by bylo moc jednoduché... Začnu si sama pro sebe přemýšlet o tom, s kým tady vlastně trávím čas. |
| |
| tábořiště Do jídla se dám společně s Angelou. Její otázka mě nepřekvapí, chtěla jsem se zeptat na to samé. Je dobré vědět, kdo s námi večeří. Usměju se na Angelu. Víš ono to vypadá divně. Já se žiju ze dne na den. Jsem vlastně něco jako dobrodruh na volné noze. Po otci mě zůstal jen tento meč. Nasadím něco mezi tragickým a komickým výrazem, odmlčím se a zadívám se na zem pak pokračuju tichým hlasem. Život jsem neměla zrovna jednoduchý, a tak člověk začne dělat ústupky a snaží se přežit. No vím, že tímto své chování neomluvím. Ale to je už zvyk. Co potřebuju, tak to si vezmu. Ale nečestně bych se v boji nechovala. Čest při souboji je pro mě nadevše. To jsem si zapamatovala. Natáhnu se po té láhvi na stole a pořádně si přihnu. Potom ji postavím zpět na stůl. Nakonec už jen pokrčím ramenama a maličko se pousměju. Je vidět, že už mě vzpomínky netrápí a očekávám, co ostatní o sobě prozradi. |
| |
| Tábořiště No co jim odpovědět no uvidíme řeknu jim pravdu ale ne uplnou. Pomyslím si a loknu do sebe medovinu. Pak se nadechnu a spustím Takže jak mi bylo řečeno narodil jsem se pro to abych vám pomohl narodil jsem se proto, aby jse, zachránil tento svět. Udajně jsem byl pro toto stvořen, ale tohle vás asi nezajímá. No jsem prostě normální člověk co umí trochu házet dýky a šermovat s meči jo a má rád kapí. Mluvím v sedě a i ted mám na sobě kápi. |
| |
| Tábořiště Když si poslechnu, s kým tovlastně jsem, na tváři se mi objeví tajemný úsměv Aha, ale to, co jsem chtěla vědět nevím, dobrá... Myslím, že teď je řada na mě... Ale pravda bude jen taková, jakou mi řekli oni Jako malou mě dali do kláštera, pry abych se něco naučila. Pak jsem od tamtud odešla a už se tam nevrátila. Dělám vlastně všechno a také nic, jsem prostě jenom nikdo na velkém světě, jsem jen bezvýznamný tvor v obrovském prostoru... Znovu se usměji a napiji se medoviny. |
| |
| tábořiště No moc jsme si o sobě neřekli ale myslím že bude lepší když o mně nebudete vědět pravdu. Je to lepší věřte mi a já své slovo dodržím pokud nebudu mít důvod nikomu se nic nestane. |
| |
| tábořiště Chvíli pozoruji Kaina a když si poslechnu, co řekl, začnu nad tím ším přemýšlet. Nevědět pravdu bude lepší? A kam se podělo takové to "lepší hořká pravda, nežli sladká lež"? A jak, pokud NEbudu mít důvod, nikomu se nic nestane? Asi si na tebe budu muset, Kaine, dávat pozor.... Ale když já na tebe, tak i ty na mě... Jenom se pousměji na všechny kolem a poté zabořím svůj pohled do země. |
| |
| arwenka ktorá sa doteraz držala v uzadí sa spýtamohla by som si aj ja trochu zobrat?a inak čo vieme o tých magických kamenoch? |
| |
| soukromá zpráva od arwenka pro |
| |
| No v podstatě jsem o nich už vše řekl dohromady dokáží udělat obranou bariéru nebo co a jinak každý má svou individuální moc řeknu Arwen a usměji se na ni A ber si a neptej se MH: prosím řeč tučně myšlenky kurzívou normálně co děláš |
| |
| Tábořitě: Všichni jste únavou usnuli(i ty Kaine!!!) a když jste se po 10 hodinách problali jistili jste že vám zmizly všechny prach a cennosti. Kaine, tobě ještě zmizely meče. jo a jen tak mimochodem blíží se k vám skupinka 25 vkků a divně cení zuby:-))) |
| |
| probudím se v lese po vydatném spánku, zkontroluju si své věci.Kde jsou mý prachy a ... odmlčím se Diamant,... poté s hrůzou v očích kouknu k pasu, ale pás na kameny tam není do prdele někdo nás okrad a co je nejhorší, když spím tak kouzla na ochranu pásu nefunují!!! Šlohli nám pás!!! |
| |
| Tech: zajímalo by mnějak to že jsem usnul když jsem převážně nočí tvor. Tak jo byly sme okradeni to je fakt bezva pás je v hajzlu a my tady ted jen tak trčíme Ze zad vytáhnu kuš sestřelím vlky a vydám se dál kdyby tam nějaký náhodou zůstal střelím ho do krku. Vydám se do lesa je mi jedno co nebo koho potkám ale na mí meče nikdo šahat nebude.Vůbec se neohlížím na další je mi jedno jestli mně stíhaj nebo ne prostě jdu a je mi všechno jedno najdu pás i své meče. |
| |
| Kaine: Vra» se za družinou, bo tohle není zrovna nej... způsob!!! Pátrat na vlastní pěst??? Jsi v poho??? Lidi v tábořišti: Vidíte odcházet Kaina někam do lesa a hodně přitom nadává. |
| |
| Kaine, počkej na mě!!! Křiknu na kaina a běžím za ním. |
| |
| Tábořiště Pozoruji, jak se Kain pořádně naštval a odešel neznámo kam. Kaine! Křiknu ještě za mužem a seberu si ty věci, které mi zbyly po okradení. Kam jdeš? Přece mě tady nenecháš? Sakra! Neznám ho ani chvíli a už mi ten podivín přirostl k srdci... Kaine! Křiknu ještě jednou a rozběhnu se ke Kainovi, který je následovaný mužem, kterého si z dřívějška nevybavuji. |
| |
| Tábořiště: Angelo, ty tam nejsi sama ale jsou tam i ostatní lidi které si viděla v hospě. Kain: Jak se tak procházíš po tom lese uvidíš před sebou něco blyštivého. Rahen: Běžíš za Kainem, vidíš jak se zpomalil a sklání se k něčemu co nevidíš ale vidíš jak na něj z boku běží bojovný skřet se šavlí v ruce. |
| |
| Kaine bacha vlevo!!! křiknu na Kaina a vytasím meč |
| |
| usmeje sa dakujem. zoberie sia vieme kde sa kamene nachádzajú? |
| |
| Otočím se za družinou usměji se na ně Darkene Angelo ted za mnou nechodte já se o sebe postarám sám radši běžte sehnat novou výbavů nehodlám jít dále bez ničeho prosím jdete Řeknu pak zahlédnu něco třpytivého musel zkrátka musel sem se ohlédnou co to je. dřív než kdokoli zařval že na mně běží nějaký skřet odhadl jsem to pomocí sluchu a periferního vidění. ani se neohlídnu a vrhnu jednu šipku tím směrem kde je skřet celá akce byla velmi rychlá tak tupý tvor jako skřet ji nemohl ani postřehnout. Pak se ohlédnu na Darkena Já vím a už běžte a ted to myslím vážně nechci vám ublížit. |
| |
| někde v lese Koukám na Kaina a nějak mi nedochází pravý význam jeho slov. Sehnat novou výbavu? Ježiši! Pane Bože! Ty tohle vidíš! Já nikam nepůjdu! Zůstanu tady a půjdu s tebou! Pokud mám sehnat výbavu, tak jedině tu, kterou jsem měla! A ta bude někde tady!!! Trochu naštvaným hlasem řeknu Kainovi, když uvidím, jak se skřet složil k zemi. Nechci vám ublížit? A co má být zase tohle? On asi nebude tak úplně v pořádku... Ale co, a» si řiká, co chce, já ho neposlechnu. Neposlouchala jsem ani svoje rodiče, tak proč bych měla poslouchat Kaina, kterého znám teprve malou chvíli. Po posledních slovech a myšlence, která se "vydrásala" až do mé hlavy udělám pár kroků vpřed, aby bylo vidět, že vše, co jsem řekla myslím naprosto vážně. |
| |
| někde v lese Když uvidím co dlěá Angela jen k ní přijdu chytnu ji za ruku.Odvedu ji někam kde mně ostatní nevidí sebou nemám dokonce ani kuš nechal jsem ji položenou v trávě. Počkejte moment |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro Angelo doufám že to pochopíš je to poprvé za život co mi není lidský život ukradený pochop jsem poloupír musím mít krev právě mi ji ukradli kdykoli můžu začít šílet nechci ti ublížit vše dělám jen kvůli tobě. Prosím pochop jestli chceš odějít jdi nebráním ti a prosím nech si to pro sebe. |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Když mě Kain popadne a někam vede, ani se moc nebráním, protože věřím tomu, co Kain dělá. Když na mě začne chrlit tolik informací, jenom ho pozoruji a snažím se rozpoznat výraz v jeho tváři, ale není to skrze tmu lehké. poloupír? Svou myšlenku zopakuji nahlas Poloupír? Jasně, vždy» to teď řikal! Taky se musíš tak hloupě ptát... Neboj, tvoje tajemství je u mě v bezpečí, ale abych odešla, to po mě chtít nemůžeš, zůstanu s tebou a bude to na moje vlastní riziko... Řeknu Kainovi a podívám se mu zpříma do očí. Asi mě nepochopíš, proč chci zůstat, ale já chci, i přes to, co teď vím... Sklopím oči a zadívám se kamsi do tmy, kde by měly být špičky bot. Neptej se proč, prosím, jen mě nech být tady. Pomyslím si a znovu se podívám na Kaina. Pomůžu ti najít tvoje věci. A zároveň i ty moje. Už jenom proto, že tam mám to, co mi dali v tom hloupym klášteře... Řeknu nakonec pevně rozhodnutým hlasem. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro Řeknu nakloním se k tobě lehce tě políbím a pak už raději utíkám hloub do lesa. Utíkám tam kde by měli být naše věci utíkám vstříc rytíři z bájí. |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Když Kain udělá to, co udělá, jenom potichu šeptnu Kaine... Když je ale vidět, že o mou společnost tedy aspoň pro teď nestojí, zůstanu stát uprostřed lesa, tam, kde mě Kain nechal. |
| |
| Tech: angelo je ráno probudili jsme se |
| |
| Odcházím hloup odcházím dál jsem připraven cokkoli udělat Vždyt Anglea nemá zbran to ne Vrátím se a to velmi rychle doženu Angelu Angelo počkej nemůžu tě nechta beze zbraně na tady máš Ze zad sejmu kuš podám ji Angële podám i toulec se šipkami. Je automatická nech si ji aspon pro ted potřebuješ ji A zmizím tak rychle jako když sem přišel. |
| |
| Tech: hloub |
| |
| les Když mi Kain nechá jeho kuši a zase zmizí, jenom se ušklíbnu. Možná mám zbraň, jenom si tím nejsem jistá...Zloději totiž obvykle zouvají boty, aby se dostali k dýkám... Ani nijak nepospíchám za ostatními, jenom stojím a dívám se směrem, jakým zmizel Kain. V ruce držím kuši a šipky. Po delší době se rozhodnu odejít z místa, na kterém jsem, ani nevím, kde jsem, natož kde jsou ostatní. Vydám se neurčitým směrem a snažím se poslouchat, či přibližně vzpomenout, odkud jsem se sem dostala, ale vzhledem k tomu, že jsem se sem dostala spolu s Kainem, tak o to meší ponětí jsem měla o tom, kde jsem. Fajn, nevím, kde jsem, co tu dělám a už vůbec nevím, kde jsou ostatní.... Jdu lesem, a snažím se zahlédnout, nebo zaslechnout někoho od nás z družinky. |
| |
| soukromá zpráva od Maira pro prachy nemam, to sem pochopila.. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro Musím prostě musím už ted bych se měl pohybovat na uzemí toho rytíře. Ale je to tady? není to jinde ? je tady rytíř nebo tehdy opravdu zemřel? Hlavou mi híří myšlenky ale i přesto jsem ostaržitý vím co mně může potkat a c o se mi může stát ale kvůli osudu musím udělat vše. |
| |
| Kain: jdeš jdeš a v hlavě se ti ozývá hlásek: proč to vlastně dělám??? |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro Vím proč to dělám nejsem tak salbý aby mně taty tohle odradilo jdeme dál za svým osudem jdem a nic neřešínm Mluví pro sebe a jdu přímo za nosem |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro zařvu na celý les. |
| |
| Když uvidím Kaina odcházet, váhám, jestli mám za nimi jít nebo ne. Pak se téměř všichni za ním rozběhnou. Sakra, co to děláte. No jo no jo! Vždy» už jdu! Pomyslím si naštvaně a zvednu se. Pozbírám zbytky svých věcí. Přitom vulgárně nadávám. Vydám se do lesa. Snažím se udržovat směr, kterým jsem je viděla odcházet. Jdu a jdu a pořádně ani nevím kam. Už mám sto chutí se vrátit, když zaslechnu praskání větvičky za mými zády. Přikrčím se a koukám, co z toho vyleze. Naráz vyskočím a zakřičím. Angeló, tady jsem. A rozběhnu se směrem k ní. To jsem ráda, že tě vidím. Už jsem se začinala bát, že jsem se ztratila. Usměju se na Angelu a je vidět, že mně opravdu spadl kámen ze srdce. |
| |
| Les Prudce sebou škubnu, když uslyším křik, který patří Maiře. Sakra! Řeknu, ale usmívám se a jdu směrem k ní. Taky jsem tě mohla zabít...Ale ne, já si dávám pozor... Usměju se na Mairu. Tak a teď by to chtělo se aspoň vrátit do tábořiště, aby nás Kain našel... Hm, neměly bysme se vrátit k ostatním? Kain někam zmizel a já...Raději bych se vrátila do tábořiště, aby nás mohl najít... řeknu, přešlápnu na místě a podívám se přímo Maiře do očí. Snad mě pochopí... pomyslím si a můj pohled sklouzne na kuši, kterou držím v ruce. |
| |
| cestou zpět přemýšlím o tom jaký smysl mělo to že Kain dal kuši Angele. Jít do lesa beze zbraní? Sám? Divné. Nemyslíte že nám Kain něco tají??? Něco co nám neřekl??? |
| |
| Les; cesta zpět Když se Lord Darken začne ptát na Kaina, jenom se zamyslím nad jeho slovy. Kain? A něco tajit? A pokud ano, tak to musí být něco, co by nikdo neměl vědět...Určitě bude mít i jinou zbraň... Myslím, že Kain nic netají....Protože kdyby tajil, tak už by to dávno vyšlo najevo.... Pevněji stisknu kuši, kterou mám a dávám si pozor, zda se neděje něco....divného v okolí. |
| |
| angela, Rahen a Maira: ošli jste v pohodě k ostatním v táboře. Lidi v táboře: vidíte přicházet mairu, angelu, rahena ale kaina nikde nevidíte. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| U tábora Jakmile uvidím tábor, kdesi v koutku duše se mi uleví. Teď jenom, aby se sem vrátil i Kain, jak mi to slíbil... pomyslím si a rozhodným krokem se vydám k ostatním v táboře. Tak jsem zase tady. řeknu s úsměvem a pousměji se na všechny okolo. Kain se tady ještě neobjevil, co? zeptám se, i když znám odpověď. Samozřejmě, že ne, vždy» říkal, že příjde...... Raději se pokusím na nic nemyslet a usadím se k ohništi. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Tábor: Když se Kain nevrací asi 2 hodiny, už strácíte naději na to že by se asi vrátil, jak tak přemýšlíte, slyšíte jakésik tlumené vrčení. |
| |
| zajímavé, velice zajímavé. lehce šeptám a» to slyší jen družina. nezdá se vám divný že kdykoliv když je Kain pryč, tak na nás někdo útočí??? Jen aby nám nekecal a mezitím se nás snažil zabít. Poté vytáhnu meč, kouzlem ho zkrátím do délky širokého, vytáhnu svou dýku(slonovina, magická...) a čekám. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro Vracím se... |
| |
| Slyším vrčení slyším i Darkena Darkene bude to asi tím že jsem vám dostužitčná jo a jakto že máš zbraně? Řeknu a douhým sokem se objevím vedle Angely. No tak za tím šutrem se pak vydám s tebou jo. Řeknu že to slyšela jen ona. No tak počkámw co to bude |
| |
| tábořiště Chvíli nevnímám téměř nic z toho, co se děje, až najednou zaslechnu cosi, jako je vrčení. Není to nic, co bych nečekala, ale horší pak je, že se vedle mě z ničeho nic objeví Kain. Sakra! tak tohle už je moc i na mě... pomyslím si a snažím se uvědomit si význam slov, které říkal. Tak a teď se jenom probrat z šoku... zavřu oči a znova je otevřu, abych se mohla soustředit na všechno kolem sebe. |
| |
soukromá zpráva od pro |
| |
| soukromá zpráva od kurguch pro |
| |
| soukromá zpráva od kurguch pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Z lesa vyšlo pomalým krokem asi 500 vlků a za mima asi 6 lidí s meči v ruce. jo, a mimochodem Rahen není jediný kdo nemá zbraně: máte je všichni kromě Kaina. |
| |
| Tábořiště Rychle se zvednu od ohniště a a podívám se na vlky, za nimiž se objevují i postavy. Sakra, co je zase tohle? Co má tohle znamenat? zrptám se a snažím se sledovat všechny, kde jsou a co dělají. |
| |
| No tak nemám zbraně no nevadí uvidíme co vlci řeknou na tohle Porozhlédnu se kolem usměji se na Angelu. Hej Angelo máš jinou zbran kromě mý kuše? Zeptám se a poměrně rychle skočím na strom. Usměji se na ostatní a hlaně na Angelu skočím mezi vlky a vytáhnu mé ''drápy'' (Volverine) Zčnu olem sebe sekat z neuvěřitelnou rychlostí. |
| |
| Tábořiště; vlci Když se Kain zeptá na zbraň, vzpomenu si na dýku, kterou mám schovanou. Zatraceně, co to dělá? Pomyslím si, když vidím, jak nerozvážně se pustil do směčky vlků. Kaine, neblbni! Stihnu ještě křiknout, než vyndám dýku a než si začnu rozmýšlet, zda je dobrý nápad Kainovi házet kuši. Tak to asi nepůjde... pomyslím si a nad mou vlastní hloupostí se pousměju. Proč jedná tak zbrkle? Co když...nejsou nebezpeční? pomyslím si a asi je to i důvod k tomu, že se nehnu z místa, pouze držím dýku, kuši mám u nohou a sleduji, co se děje. |
| |
Hrdinsky se vrhnu za Kainem mezi vlky... Uáááááá! jdu na váááááás!!!!!! křičím a běžím mávajíc kolem sebe rukama. sakra! nemám zbraň! uvědomím si, ale je již pozdě, po hrdle se mi sápe obzvláště velký a chlupatý vlk... |
| |
| les Dívám se na Lal, která se vrhla doprostřed vlků. blázen, nikdy nebyla normální a tímhle to jenom dokázala! pomyslím si a se zájmem pozoruji dění, aniž bych se o něco pokoušela. |
| |
| les Bojuji s lesem po chvilcer se ke mně připojí Lalait beze zbraně. Co to děláš zakříčím a zkouším se k ní probojovat. Njkede to jsem moc daleko a vlvi mně k ní nechcou pustit poté se jí jeden zakousně do krku, překousne tepnu a Lal padne mrtvá na zem. To ne!! Zakřičím a probodnu vlka jterý toto zbůsobil bojuji ještě dobrých 15 minut a oak tam už žádní vlci nejsou. Přijdu k Angele. Promin nesihl jsem ji zachránit opravdu promin. Omluvím se jí a vydám se hloub do lesa. |
| |
| les Stále se dívám na to, co se děje, když se vlk sápe po Lal, jenom mi na chvíli zmizí úsměv ze tváře, ale hned se tam zase objeví, ještě širší než byl předtím. zvláštní, ani mi jí není nějak líto, možná to bude tou její filosofií o životě a smrti. pomyslím si a začnu se místo na Lal soustředit na Kaina, který jí chtěl zřejmě pomoci. Když je vše dobojováno a Kain za mnou přijde, mám na tváři pořád podivný úsmv. Myslím, že kdyby nechtěla zemřít, tak by to neudělala. Zablýsklo se mi v očích a já se vydala za Kainem. Osud je jen v mých rukách, záleží na mě, jak s ním naložím, tak, jako to udělala Lalait. Otočím se na krví smáčené místo a s lehkou úklonou nahlas řeknu slova, kterým by Lalait určitě rozuměla: Lissë nén ar moica lálë tenn' enomentielva Poté se otočím zpět a s hlavou vzpřímenou se vydávám hloub do lesa (pokud ovšem nejsem v jeho samém středu). |
| |
| for pj: až prijdes, tak me vyhod.. delam poradek ve svych jeskynich, protoze nebudu mit dost casu na vsechny sve stavajici postavy... |
| |
| Tak lidi: V okamžiku kdy mrtvá Lalait dopadla na zem na vás ten cizinec promluvil: co chcete v mým lese tady lidi nechodí jen ti co chtějí umřítodmlčel se a dodal (poté co si vás důkladně prohlídl)ikdyž někteří z vás už mrtví skoro jsoua významně se podíval po Kainovi a Rahenovi. poté vytáhnul kuši založil do ní stříbrnou šipku a vystřelil na Rahena který je pod vlivem kouzla a nemůže se hýbat. |
| |
| Sakra lidi, vím že jsem vám zatím moc nepomohl ale nechcete ni trochu pomoci??? zařvu a modlím se aby se něco stalo. |
| |
| Ha borče chci vidět co řekneš tomuhle Skočím k Darkenovy a shodím ho na zem šipka proletí pak jdu k němu doufám že po něm někdo vystřelí nebo něco. Kryjui každý utok a znažím se jej vracet mýmy drápy. |
| |
| Podařilo se ti zachránit ¨život¨ Rahenovi ale kdo teď pomůže tobě??? Chlapík jen mávl rukou a ty visíš ve vzduchu bez možnosti cokoliv udělat a míří na tebe cca 500 šípů. Ale ostatní vidí toto: kain skočil po Rahenovi šipka je minula ale než se stačil zvednout týpek mu setnul hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro Vyskočím do vzduchu a mezitím sem se pokusil chytit šipku nade mnou je strom chytnu se vetve hodím šipku po něm a čekám co se stane. |
| |
| někde v lese(tzn. nikam nejdu) Když se rokoukám, tak si teprve nyní uvědomím opravdový problém, před kterým stojíme. Co je zase tohle?! Mé myšlenky, které mi nikdy nedávali moc velkou naději... Co má sakra být tohle... řeknu, když začne cosi dělat s kuší. Po zákroku Kaina a po tom, co to tak hrozně dopadlo začnu být histerická. Zatraceně! co Ti udělal? A sakra, co jsme Vám všichni udělali? To jen tak vraždíte na podkání? Fajn, tak to není zrovna nejlepší využití času...! Podívám se s hrůzou a šílenstvím v očích na mrtvolu, která je na zemi Mrtvý? může vůbec takhle umřít? je skutečně mrtvý? poprvé naděje, ale to, co mám na jazyku na to nevypadá. A vůbec, když sem chodí jen Ti, kteří chtějí umřít, nechcete taky všichni chcípnout? Možná by to tady tomu prostředí pomohlo, byla by tu přátelštější atmosféra...Mimo jiné, nemluvě o tom smradu! znechuceně se podívámna vlky, psy, nebo tu havě», co je okolo. Ste odporný! nijak už mi nezáleží na vychování, jestli vůbec nějaké bylo a nezáleží mi skoro na ničem... |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| tachnicky vzato už ummíráte tak proč bychom se nemohli vraždit??? odpověděl. |
| |
| les Fajn... Procedím skrze za»até zuby a bleskově vytáhnu svoji dýku, kterou vrhnu na toho magora, co si myslí, že mu to tady celé patří. Za Lall a toho, co ti ty parchante leží u nohou! |
| |
| dýka ho trefila do ramene ale on jakoby ji ani necítěl. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro Upířio taky mohou kmouzlit máma my to přece jednou četla jak že bylo kouzlo na ovládání druhých lidí prý je to nejsilnější kouzlo mezi kouzelníky ale třeba to byla jenom pohádka jak to říkala ne to nebylo zaklín adlo bylo tam napsáno ''musíš být upoír a myslet na něho a to co bys mu udělal pak ti zeleně zasvítí oči a podaří se to'' Plně se soustředím a začbuz myslet na to jak Bych osvobodil sebe a zachránil Angelu a ostatní ¨Stáler si to v duchu opakuji. |
| |
| les Zůstanu koukat na muže a na svou dýku. To jste snad všichni mrtvý, nebo co? řeknu s klidem, ale uvnitř se klidná necítím, zlost, smutek nad ztrátou někoho, na kom mi hodně záleželo... Tak mi aspoň vra» tu dýku, ty Bůh ví kdo...! bláznim, asi se opravdu zbláznim, chtít po vrahovi zpátky dýku...! nepřestávám sledovat toho podivína. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Angela:Když ji tak moc chceš tak na. řekl klidně a dýku ti hodil zpět nadlidskou silou. Trefila tě do ramene. Mohl jsem tě i zabít ale mám pro vás jiné úmysly. dodal klidně. |
| |
| Tak to zase ne. vykřiknu na toho týpka co mě chtěl zabít. Poté "zavětřím" a nenápadně pošeptám Angele:Kain není mrtvý. Necítím tady nikde smrt a na tu já jsem odborník to mi věř. A» je kdekoliv vím že není mrtev. to bych cítěl. Poté řeknu tomu týpkovi:si myslíš když nám zabiješ kamaráda, zraníš přítelkyni, že se ti jen tak vzdáme pro ty tvý úmysly??? Tak to mě neznáš pomyslím si, vytáhnu bolestihoj a vytáhnu a vyléčím ránu. Dýku jí vrátím s lehkým, nepatrným úsměvem.a když už jsme u toho co jsi sakra zač??? poté zkusím telepatii na Kainovu osobu.Kaine pokud žiješ mysli na něco, cokoliv. |
| |
| když se mi dýka vrátí, ucítím hroznou bolest. fajn, takže teď si budeme hrát na "jak ty mě, tak já tobě?" z mého hlasu je slyšet sarkasmus, ale v očích je vidět bolest, která vychází z rány v rameni. Že já mu nedala pokoj! Ale co, prý už "technicky vzato umíráme", tak proč bych si ještě nerejpla... Ale moment?! Neříkal, že má jiné úmysly? Po tváři mi přejede stín, který naznačuje další bolest, kterou cítím při vytahování dýky. dík... špitnu a při oznámení o tom, že Kain žije se lehce upřímně usměji. Nemohl být mrtví...věděla jsem to! A to by mě teda zajímalo, co někdo tak ubohej jako ty, může mít za úmsly s náma..! rozkřiknu se a schválně urážim, protože už mě tenhle chlápek přestává bavit. neple» se do toho, neple» se do toho, jinak dopadneš ještě hůř, než jenom s dýkou v rameni... Pak už raději mlčím a nechám mluvení na někom jiném, protože kdybych ještě chvíli něco říkala, byli bychom mrtví všichni. |
| |
| Darkene já jsem v pohodě akorát se tak nějak nemůžu hábat a kdyby něco ochran ANgelu prostě tohle udlěat musíš jasný jo jinak stačí aby jsi upouztal jeho pozornost myšlenek ze mně má ze mně strach blokuje my myšlenková kouzla takže na mně musí myslet prosím donute ho aby jeho myšlenky a síla nešla na mně doute ho ke kouzlu. Pořád tohle öpakuji v hlavě. a čekám co se bude dít. |
| |
| Příjdu pomaloučku k Angele a povím jí tohle( tak aby to nikdo neslyšel, zvláš» to platí pro toho zjeba.): Angelo, pokud mi věříš tak až řeknu teď vystartuj proti němu a neboj se kouzel. Dokážu je odvrátit. Doufám. |
| |
| Poslechnu si Darkena a přikývnu na souhlas. Jasně, teď aby to vyšlo... Pevně sevřu dýku, kterou mám v ruce a podívám se směrem k tomu ?člověkovi?. Bylo hůř a bude hůř. Jsem připravená udělat cokoliv, abych pomohla lidem se kterými tu sem a abych znova viděla Kaina. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| Angelo TEĎ!!! zařvu a taky se na něho rozběhnu s mečem v ruce. A v mysli si opakuju Intere salama heia sumari opal kana. a tím by s emu měly zablokovat všechny kouzla a schopnosti(na mé úrovni se to musí podařit.) |
| |
| Sakra co to je za černou magii!!!!!!! řve když mu Rahen blokl schopy a kain mu bodl mezi oči ostří. Padl mrtev k zemi bo ho už nechrání kouzla a díky tomu už vidíte i Kaina, který chytil Angelu v jejím běhu na něj. |
| |
| Tak a je to v pohodě... povím a prohledávám pěkně kuchlou mrtvolku. Kaine díky za důvěru a spolupráci při mymosmyslovém rozhovoru. Angelo díky za důvěru.Potom co ho prohledám se postavím nasednu na svýho hřebce a povím směrem k páru vím že jste měli strach ale měli bychom jet dál. |
| |
| Díky Darkene i tobě Angelo a ostatnáí byste se mohli zapojit jedeme najít ten šutr zvednu Nagelu a sednu na koně chystám se jít tam kde jsem potkal toho hada nebo co to bylo. |
| |
| Všechno se odehraje tak rychle, že si stačím uvdomit pouze Darkenův výkřik své kroky a pak už jenom Kaina. Co tohle bylo? O něčem takovém jsem ještě neslyšela.... A ani jsem nic takového neviděla.. proběhne mi hlavou pár myšlenek, ale větší pozornost jim nevěnuji. Jsem ráda, že opět vidím Kaina a to živého a snad i zdravého. Ano, meli bychom vyrazit, pokud to chceme někdy v životě najít... Vlastně, pokud to chci někdy já v životě najít... na mé tváři se objeví nepatrný úsměv, který nemůže nikomu říci téměř nic. |
| |
| Tak tedy jdete a po pár mílích se opět(uvědomili jste si že nějak brzy) se začalo stmívat |
| |
| Když pokračujeme, jsem celkem unavená, ale nedávám to moc najevo. To, co se stalo dokáže hodně věcí... Když se začne stmívat, oči se mi klíží stále víc a víc , ale usnout nedokážu. Tohle není normální, tady se něco děje... Pomyslím si a únava ze mě opadne. Raději se k tomu nebudu vyjadřovat, protože by moje slovo znamenalo stejně asi tak málo jako slovo tohodle koně... Koneckonců jsou tu i výraznější osobnosti než já, s jejich kouzly a tajemstvími... Přelétávám očima z Kaina na Darkena a zase zpět, přičemž nijak nereaguji na Darkenův dotaz. Kdyby někoho potřeboval, tak tady budu, ale jinak ne... Nevím, nakolik mu můžu věřit, i když už mi párkrát pomohl... Sice to byla jiná situace, ale... A Kain? věří mi. Ale nakolik věřím já jemu? Je to dost? A kdyby se něco stalo, bude to stačit...? Přemítám sama pro sebe a stále hloub se nořím do svých teorií a myšlenek, které na mě působí zvláštně uklidňujícím dojmem. Je to jako spánek, ale stále bdím. Jen si urovnávám myšlenky a téměř nevnímám okolí... |
| |
| Zajímavé... tohle chování přírody se mi nelíbí stejně jako chování Kaina... jako by věděl kam máme jít... divné. Přemýšlím a ve výrazu očí mi jde vidět menší překvapení.No tak nic no, kdo spí??? já se hlásím dobrovolně na hlídku , ale rád bych někoho na pomoc kdyby někdo přišel. a po těchto slovech významně pohlédnu na kaina tak aby pohled zachytil jen on.potřebuju si promluvit.pošlu mu telepatickou zprávu.Opravuji překlep Rahena. |
| |
| Tak jo je to zvláštní věří mi tady vůbec někdo? a co Angela cítí ke mně to co já k ní Ptám se sám sebe koukám na celou naší družinu. Pak si všimnu toho co dělá počasí. Jsme blízko jinak by na nás nebůsobili kletby a ochranné kouzla myslím že nepotřebuji spát a pak ráno jdeme brzo budu hlídat pouze já a Darken my asi nepotřebujeme spát Řeknu a usěji se na všechny kolem pak rozdělám ohen a sednu počkám aš všichni usnou a pak tázavě kouknu na Darkena Co chceš |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro Řeknu a kouknu na spící lidi kolem. Myslím teda vím že tady je ten dědic a dokázal bych typnolout kdo |
| |
| Já se hlasim nahlidku protože nic nedelam rad bych byl napomocen. |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro |
| |
| Angela se probudila a Kurguchovi se během hlídky nic nestalo. Jdete dál apo pár metrech slyšíte nelidský řev a jakýsik týpek ve zlazým brnění se blíží k vám a povídá medovým hlasem: Ha ty zloděje mého kouzla. Pojdte ke mě. A vy seč se bráníte jdete přímo k němu neschopni vytasit zbraň ani tyvíšco Kaine. |
| |
| A jsme v prdeli. A to vše kvůli jakýmsik šutrům z pohádek... pokusím se kouzlem dostat s sevření vůle ale jelikož mi to nejde hodím pohled na Kaina a Angelu a pošlu jim telepatickou zprávu: Co teď??? |
| |
| les Za tu dobu, co jsem spala se nestalo nic důležitého, vlastně, sna...Jedna věc ano, dobře jsem se to vyspala, abych měla sílu pokračovat dál v honu za přeludem. Když se proberu, zářivě se na všechny usměju a ještě sladší úsměv, než všem ostatním věnuji Kainovi. Co si o mě musí chudák myslet. Hloupá holka, co se nedrží zpátky... Bloudím myšlenkamia pokračuju dál s družinkou, dokud mne z přemítání nevytrhné nelidský řev. Pane bože, co to k sakru bylo? řeknu spíše přiškrceným hlasem, protože jsem tak trochu v šoku. Když uvidím podivnou postavu, co říká ještě podivnější věci a když si uvědomím, že něco dělám, co vlastně ani dělat nechci, jsem vyděšená ještě víc. Lepší to není ani tehdy, když uslyším ve své hlavě nejspíše Darkena. Pane bože, co mám dělat? Asi jsem se zbláznila.Slyším věci, které neexistují, vidím věci, kteté jistě také neexistují. Jak já chci zpátky do města, do zapadlých uliček, do temných zákoutí, do těch nejbezpečnějších míst, co jsem znala. Mé myšlenky mě neposlouchají, nohy také ne. Jediné, co by nám teď mohlo pomoci je zázrak. Kdybych tak věděla, co teď, jistě by to bylo jednodušší. Spíše si pomyslím odpověďna otázku, která se vzala z neznáma, než abych jí řekla nahlas. |
| |
| Ne nevěřím zakřičím a mám chut darkenovy vrazit nikdo opravdu nepochopí co to do mně vjelo. Usměji se spíš z donucení. Když se tam objeví nějaký chlap ve zlaté zbroji nějaký křik sem ani nezareagoval. Chceš at jdu k tobě tak jo opravdu rychle se k němu rozeběhnu předpokládám že se ožene mečem jen se pod ním skrčím a největší silou co v sobě vezmu ho udeřím do míst kde by mělo býti hledí. |
| |
| Kaine je mi líto, ale tvůj pohyb v půli cesty skončil a jdeš směrem k němu krokem poslušné zoombie. Tak ty si mi chtěl ublížit??? To se ti nevyplatí, zemřeš jako první. řekl a jde ti vstříc. Připomínám že se NEMŮŽEŠ hnout. Ostatní se díváte jak jde "zlaťák" ke Kainovi který stojí a není schopen ničeho. Vy taky... |
| |
| A kurva Kain je v prdeli... pomyslím si ale nevzdávám to bo nevim co v něm je... |
| |
| Jakmile se Kain o něco pokusí, přejede mi mráz po zádech. Být bezmocná a jenom se dívat, jak ostatní trpí...To je horší než moci něco udělat a vidět to samé... Když se Kainův pohyb náhle zarazí a podivín začne znovu mluvit, je mi jasné, že je zle. Proč by měl zemřít? Copak udělal něco špatného? Ne! Jediný, kdo tady dělá něco špatného je t, ten, ten... Najednou mi dojde, že ani neznám takových slov, aby vyjádřila, kdo to ve skutečnosti je. Kain nemůže... Jenom chtěl přežít. Stejně jako každý z nás... Ne, neublíží mu. I kdyby chtěl, já to nedovolím... pomalu mi začíná být jasné to, čeho jsem se bála. Mám Kaina ráda. A i kdyby se stalo cokoliv, klidně bych položila svůj život za ten jeho... I když o poznání delší... Jdi od něj, prosím.... Nech ho být, stejně nevíme, o co Ti jde. Tak co? Nech ho... Nevím, jak daleko můžu zajít se svými myšlenkami, ale jedno je jisté. Nemůžu nic dělat a to mi vadí. Poslouchat cií povely a nebýt sama sebou... Možná, že jsem jenom obyčejný člověk, co nic neumí a nikdy neuměl, ale jestli se mu něco stane... Raději přestávám myslet, protože se začínám bát i toho, na co teď pomyslím. Jednou už jsem ho ztratila, nechci, aby to přišlo znovu. |
| |
| Kouknu na něj dost ošklivým pohybem je opravdu ošklivý at se o něco pokusí. no jo no umřu jako první počkej umřít proč jestli je to ten stážce musí zde být nějaký kámen Kouknu na pás jestli září. At se mi stane cokoli mus tady být ten šutr je to ten strážce nevzdávejte tu cestu zařvu(pokud to jde) Chvilku sem ale mohl běžet Uvědomím si a až bude blíž pokusím se o akci znovu. |
| |
| RE Kain: Pás září i přesto, že je skryt pod darkenovým pláštěm. Akce se ti nepovedla ale napadlo tě že kdybyste nějak přetížili jeho mysl šlo by se hnout. |
| |
| Lidi vím co uděláme myslete jen na něj at se děje co chce jen na něj myslete myslete na to jak se dostanem s jeho sevření a na to jaký je to krypl. Řeknu všem opravdu naštvaně mou mysl zaměřím jen na něj pouze na něj. Kouknu se na něj přímo do očí (jestli je má) usměji se takovým ironickým smíchem jako by mi bylo jedno že jsem na pokraji smrti. Jseš slabý je nás více nemůžeš to udržet a už vůbec ne mně máš problém a co darken taky dělá prblémy že a co ostatní nepřemůžš nás |
| |
| Tak já dělám problémy...pomyslím si a pokusím se poslechnout Kaina. Já říkal že v tom kainovi něco je a uzavřu svou mysl na okolní svět. |
| |
| Nevnímám co Kain říká, jenom se stále víc a víc nořím do svých představ, co by se stalo, kdyby... Ne, není normální. Nic není normální. a co je vlastně pro mě normální? Teď už asi nic... Stojím a koukám před sebe, ale nevidím to, co tam skutečně je, obraz se mi v mysli rozmazává, už vidím jen to, co bych chtěla vidět a neřeším, jestli je to dobré, nebo špatné. Snažím se vytěsnit všechny myšlenky, které nejsou moje, které mě ovládají, které mi zabraňují uvažovat. Myslím na všechno, co jsem kdy řekla, co jsem kdy udělala. Nezajímá mě nic víc, než má mometální svoboda a život mých...přátel? |
| |
| Najednou se všichni můžete hýbat a Kain začíná provádět svou "úspěšnou" akci. |
| |
| V okamžiku kdy Kain provádí akci sešlu na zalťáka temný úder. To by ho mělo zneškodnit. |
| |
| Obě akce se povedly. Zlaťák klesl mrtev k zemi. |
| |
| Skvělý.... Takhle nás zdržet.pomyslím msi a hledám šutr. |
| |
| Prohledám toho strážce a pak se kouknu na pás a na darkena. Pokud najdu kámen dám mu ho a vydám se dál nějak se nezdržuji. |
| |
| Koukám na všechno jakoby přes mlhu, nejsem aschopná si uvědomit, co přesně se dělo, nebo děje. Vzpamatuju se až tehdy, když je po všem Bože, jak já jsem neschopná! Jenom se utápět v myšlenkách... Tohle není možné... Pronesu potichu a pomalu jdu na Darkenem a Kainem. |
| |
| angelo bude to ještě horší první kámen nejlehčí strážce takže vyrazíme na cestu tedy vražte na cestu já vás doženu Řeknu a usměji se na Angelu. Pak zmizím někde v křoví jsem pryč a pokud mně budete chtít najít asi se vám to nepodaří ale mohli jste vidět že mé oči zářily dost temně takovou rudou barvou. |
| |
| Když na mě Kain promlví, jenom se pousměji. Kdo ví, co je první a co poslední. Někdo začínáod konce, jiný od začátku. Pronesu tiše na jeho slova a můj úsměv poněkud zmizí. Když potřebuješ jít, tak běž... Však nás najdeš. Odpovím mu spíše v myšlenkách, i když vím, že je neuslyší a dojdu k Darkenovi. Kudy dál? Optám se a chvíli pozoruju místo, kam zmizel Kain. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| Odběhl jsem do lesa potřebuji krev má mysl je zastřena rudou zlostí při boji s zlatákem se mi roztrhla láhev na krev všechna se vylila zrovna ted i potřebuji hledám zvěř není tady ani jeden jediný pták ani jedno zvíře nic. Naše družina ano tam je krve. Ne Kaine to nesmíš Myšlenky jsou ty tam srdce říká že ne ale mozek ovládá tělo zmměním směr a rozeběhnu se za naší družinou. Jako první stála Angela byl na mně hrůzostrašný pohled mé oči byly rudé a vypadal jsem opravdu hrozně. Mezi Angelou a Darkenem byl Kurguh je nejsnadnější kořist skočil jsem na něj a povalil ho na zem už sem se chtěl zakousnut ale nedokázal jsem to ten Kain který tu byl vždy s váma zasáhl. Strašně se trápím Kurguha udeřím pěstí odletí opravdu daleko mám ted tak třikrát sílu než normálně Kurguh narazí na strom a sotva dýchá. pomalu ale jistě za ním jdu pokud mně někdo nezatsaví je s Kurguhem konec. Vidíte že mně to bolí asi víc než Kurgucha mám strašné křece a bolesti potřebuju krev! |
| |
| tak fajn... zatím sem proti tobě nic neměl ale kosit družinu tě nenechám. pomyslím si a vytasím meč a slonovitou dýku. Kaine, omlouvám se ti ale Kurgucha ještě možná potřebovat budem. postavím se před Kurgucha v dostatečné vzdálenosti od Kaina a zadívám se mu do očí. Kdybych chtěl tak bych tě toho sviňského upírství zbavím ale ještě se nám hodíš. Nechceš mi ani nikomu ublížit!!! povím Kainovi.Angelo vypadni odsud někam kde tě nenajde a kdyby se k tobě dostal braň se tímhle. a použiji kouzlo Vyčaruj zbraň (areste star) a vyčaruji ji stříbrný tesák se zlatými vlákny. chraň si ho. je to jedinná věc která jej dostatečně odradí aby ti neublížil.Alespoň doufám. pomyslím si. tak pojď kaine trochu si zašpásujem. Víš že jen tak lehce se přeze mě nedostaneš. A zabít mě to bude taky těžké. povím a hodím ironický úsměv. |
| |
| Když se Kain z ničehož nic vrátí a rovnou se vrhne na Kurgucha, potlačím výkřik. Pane Bože, Kaine? Co to děláš?! Pomyslím si a už už bych k němu chtěla jít, kdyby se do všeho nevložil Darken, který mi, jako přes mlžný opar, něco říká. Odejít? Proč ho mám opouštět? Teď nás potřebuje... I přes bláhové myšlenky uchopím zbraň, která se tu vzala prakticky odnikud. Naposledy se podívám na scénu, která je přede mnou a ztratím se kamsi pryč. Nejdu daleko a je mi celkem jedno, jestli mě Kain najde. Ty hloupá, stojí ti za to, aby si riskovala smrt? našeptává vnitřní hlas, který má v mém životě vždy pravdu, ale já ho neposlouchám. Stojí. špitnu a přimknu si tesák blíž k tělu. |
| |
| Stačí mi trocha krve vypadni odsad Darkene tobě nechci nic udělat. zakřičím můj záchvat je opravdu veliký koukám na dusícího se Kurgucha. Darkene moc dobře víš jakou mám ted sílu nemůžeš mi konkurovat víš to nezkoušej to běž a ochran Angelu taky jsem zloděj a umím to co on. Tak co ti sakra vadí. Nevíte jak se to ve mne vzalo taková zlost ve mně nikde nebyla jsem sice zloděj ale vím co můžu ale tohle? V hlavě vám pplyne spoustu otázek. Uchopím dva krátké meče a vytasím drápy poprvé co jsem s vámi jsem sundla kápi jsem opravdu pohledný mám temné oči ted můžete vidět upírské zuby. Je na mě strašný pohled zautočím na Darkena vykryje to a já klem něho jen proběhnu neměl šanci mne trefit. Nech toho. Na Darkena se vykašlu a běžím za Kurguchem protože ted mám volnou cestu |
| |
| Stojím kdesi v lese a slyším zvuky. Nemůžu být daleko od zbytku skupiny. Co tady dělám? Teď bych měla být jinde. Jsem špatná...Moc špatná... Rozhodně vyrazím k místu, kde jsou ostatní. Jak jsem mohla být tak zbavělá? Zažila jsem horší věci a teď? Nadávám sama sobě, když se prodírám větvemi. Za nedlouho už vidím postavy. Vidím, jak se Kain baví s Darkenem, vidím, jak na sebe útočí. Když se Kain rozhodne jít ke Kurguchovi, neudržím se. KAINE! vykřiknu. Zatraceně! Měla jsi být zticha! Nevnímám vnitřní hlas. Popojdu blíž, abych viděla na ostatní a oni na mě. Nedělej to, prosím... Promluvím roztřeseným hlasem, když si uvědomím, kdo vlastně Kain je. Když uvidím jeho podobu, něco, co jsem si do této chvíle jen skrytě představovala... |
| |
| Koukám na Angelu je na mě strašný pohled a ona ted riskuje svůj život. Já nechci radši zemřu já než aby ti jakkkoli ublížil nechám přivažte mne dělejte dokud to v sobě držím Vytáhnu s batohu lano a hodím ho po Angii. Pak ale najednou autočím na Angelu meče jsem stihl odhodit a drápy zatáhnou ale narazil jsem do ní musel ji to strašně bolet ale nespadla pravý Kain ji chytl. bude mít na břichu velikou modřinu. NÉÉÉ Zakřičím a lehnu si na zem začnu se svírat v křečích. |
| |
| Koukám na Kaina, poslouchám jeho slova. V tom se na mě rozběhne s úmyslem zaútočit. Zapomenu na tesák, který mi dal Darken a jenom se koukám nepřítomným výrazem na blížícího se Kaina. V tom ucítím tupý a dosti bolestivý náraz a pád, ve kterém mě však Kain zachytí. Nemůžu se dívat, jak trpí. Vím, co mu může pomoct... Proběhne mi hlavou pár myšlenek a pohlédnu na trápícího se Kaina. Odvrátím svůj zrak, který mi padne na stříbrný tesák, co mám v ruce. Ne. tím ne. Darkene, kdyby udělal nějakou hloupost, zadrž ho, prosím tě. Vytáhnu svou dýku zajedu s ní pod kůži na ruce. Necítím bolest, protože ta z nárazu je větší. Za nepatrnou chvíli se mi na ruce objeví kapičky krve a jakmile dýku vyndám, kapičky se změní v tenký pramínek. Kaine... Ničím tím sama sebe, ale nenechám ho trápit se. Mě se tímhle nic stát nemůže. Podle toho, co jsem četla v knihách... Se zatajeným dechem sleduji, co bude. Ber a přemýšlej! Nevím, nakolik Kain pochopí to, co jsem mu řekla, ale věřím mu. |
| |
| tak tohle jsem nečekal. povím si pro sebe jakmile se kain přeze mě dostane. Co tu krrva děláš. podivím se nad Angeliným křikem. Po všem co se stane přijdu ke Kainovi a sváži jej magickými pouty. Poté si vyhrnu rukáv. Postarej se o Kurgucha. povím Angele. poté se podívám kainovi do očí a povím mu: Ber jen tolik kolik potřebuješ. a vybídnu ho ke kousnutí do mé loketní jamky. |
| |
| Koukám na Angelu napiji se její krve velmi málo a tak e se jí prakticky nic nestane já se uklidním a nepiji se ještě krve od darkena. Děkuji vám myslím že jsem vám jen na obtíž tímhle se omlouvám myslím že s vámi putovat nemohu jsem totiž velmi nebezbečný dál jdu sám vždy vám akorát donesu kámen a když ne zemřel jsem pro doboru věc jsem vám na obtíž tímto se vám omlouvám Koukám na všechny přítomne hlavně na Angelu přistoupím k ní a nějakou mastí ji natřu ránu rána se zahojí tak za dvě hodiny. naschledanou pomalým a šouravým krokem se vzdaluji... |
| |
| Koukám se na Kaina očima plnými soucitu. Nemůžeš nás opustit. řeknu z ničeho nic, když se začne vzdalovat. Ignorju Kurgucha i Darkena, protože jejich názor je mi v téhle chvíli úplně ukradený. Nemůžeš mě opustit. Dodám, když se postavím. Jednou už jsem si štěstí nechala utéct, neudělám to znova... Neudělám! |
| |
| Ale jsem nebezpečný pro tebe taky můžu tě zabít neuvědomuješ si čemu čelíš ted sem se dokázal aspon trochu kontrolovat ale když mne to poskytne uplně tak zemřeš. Víš to? a pokud ti to nevadí tak klidně s vámi budu pokračovat já odcgházím kvůli vám. Řeknu a koukám na Angelu. |
| |
| Podívám se Kainovi zpříma do očí. Kaine... Já to vím. A i kdybys odešel, tak půjdu s tebou. Mě to nevadí, jsem si vědoma rizika, které podstupuji... Mluvím pevným a odhodlaným hlasem. Ani myšlenku nezavadím o zbytek družiny, o kterou se vlastně taky jedná. A i kdybys chtěl odejít... Šla bych s tebou. |
| |
| Chytnu tě kolem pasu a suměji se. Tak počkáme na ostatní ne? jsem moc štastný a konečně mám lidi kteří mě mají rádi a kteří by byly schopni za mne položit život. Jakožto já za ně život klidně položím. |
| |
| Bože co se to tu děje za debilní věci. Upír pohrdá krví první oběti. Oběť se pak s ním sblíží. Přijdu ke Kurguchovi a vyléčim ho(asta morte) Vyléč zranění. a pomyslím si nejdříve vypadala angela tak mírumilovně...prý...držme pospolu... a teď když jeden z nás umírá tak se na něj vysere. jestli nevidíš tak kurguch se právě dává dokupy po útoku kaina a tak asi není schopen hned tak vyrazit. řeknu mírně naštvaným tónem. Kdykoliv kain zmizí tak nás byď něco napadne nebo teď se změní v krvelačnou příšeru... a teď je i angela asi na jeho straně. Budu muset být více ostražitý, když je mezi námi kain. Kdo kdy viděl aby upír hledal kameny které nás zbaví zla. jakmile bude Kurguch v poho tak ho zvednu a povím. Tak jdem. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Díky... povím darkenovi. Podívám se na Kaina a Angelu a povím jim ještě jednou mě naserete a nepřejte si důsledky. |
| |
| Nevím co zkoušíš rtpaslíku kdybych nectěl tak tě vysaju víš o tom že jsem tě už mohl zabít ale neudělal jsem to víš proč záleží mi na tobě tak drž hubu. rozkřiknu se a je vidět že tohle mi zrovna radost neudělalo. Vydám se dále. |
| |
| Tak tedy po "kamarádském" rozhovoru jste se rozhodli jít dál. |
| |
| Jdu tak aby byl Kain přede mnou a jakmile se baví s Angelou a nevnímá bodnu mu meč mezi žebra na levé straně. |
| |
| Kain klesl mrtev k zemi. |
| |
| Ty zasraný debilní hajzle co to sakra děláš??? vytasím meč srazím Kurgucha k zemi...Mám ti to vrátit??? Lituju toho že tě Angela nenechala chcípnout a že jsem tě bránil před Kainem. poté se kouknu na Angelu. Mám? zeptám se jí. |
| |
| Když pokračujeme dál, ani se moc nestarám o to, co mi řekl Darken. Určitě má svým způsobem pravdu, ale nevím, proč hned ´lidi´odsuzovat za to, kým jsou, nebo kým kdysi byli... Najednou se na Kaina vrhne Kurguch a po chvíli Kain klesá k zemi. Pane bože?! Ty.. Co to... Jsem v šoku, nevím, co mám říct. Padnu na kolena a koukám se na Kaina. Kaine, co to... Jakto, že.. Nevím, jak se mám zachovat, nevím, jestli jde jenom o nevinný žert, nebo o vážnou věc. Kaine! No tak, jednou už jsem tě umírat viděla.. Nedělej mi to znova, prosím! Po tváři mi začnou stékat slzy, které dopadají na mé ruce, ve kterých držím ty Kainovy. Skrze slzy toho moc nevidím, ale slyším zvuk, jak Darken vytasí meč a vyhrožuje Kurguchovi. Ne, nedělej to. Alespoň ty se zachovej jako člověk a nech toho bídáka. Nestojí ti ani za to, aby sis o něj špinil čepel... řeknu roztřeseným hlasem, aniž bych se na ně podívala. Stále koukám na Kaina, který ještě před chvílí vesele kráčel vedle mě. Proč mi tohle děláš? Co jsem udělala špatně? Co jsem vůbec udělala? Proč si zasloužíš zrovna tohle? Tak proč?! Kaine... |
| |
| Jdu vedle Angelu držím ji za bok a jsem štastný povídám si s ní pak najednou slyším tasení čepele dívám se kolem pak už akorát vidím Kurguha jak mi bodl meč do žeber citíl jsem ostrou bolest krev ze mne tekla padl jsem k zemi a koukl na Kurgucha. Proč? zeptám se a duše z mého těla vyprchá mé oči blednout a já chladnu. |
| |
| je jeden způsob jak se pomstít za Kaina a nezašpinit si čepel. povím. vypadni a chcípni. |
| |
| Mě se nezbavíte... povím a zdrhám. |
| |
| Kurguch: Jak tak běžíš, skočilo něco po tobě a protrhlo ti to hrdlo. Padneš mrtev na zem. Ostatní: Vidíte jak cosi skočilo po Kurguchovi a zabilo ho to. Otočilo se to směrem k vám a povídá to: Ahoj... dejte mi mrtvého a nic se vám nestane. Já jsem mocný Dracöll a sbírám mrtvý duše upírů. jde směrem k vám. |
| |
| Ale, ale... Nazdárek Dracöle, jak jde život... Už jsme se potkali a porazil jsem tě a teď se tě taky zbavím. Pamatuješ si na mě??? povím mu a sundám si kápi. Vidíte vlasy černější než temná čerň, černé rty a oči. Kůže na tváři je ocelově šedá. Angelo musíme ochránit KAinovo tělo, je to víc člověk než upír, protože je schopen lásky a pokud ho ho ubráníme tak bych možná věděl jak mu vrátit život. |
| |
| Darcöl se zarazil, zajiskřilo mu v očích jako by vzpomínal a nepřítomě si sáhl na pravou paži. Poté se vrátil zpět na tento čas a odpovídá: To je ale opravdu náhoda, co??? Po 20 letech se opět setkáváme. Ty i já jsme zesílili. Ale já jsem silnější než ty. Dnes se znovu střetnou naše meče, které kdysy bojovali bok po boku jako jedno tělo, ale já dnes budu ten kdo tě zabije. A odejde s jeho mrtvolou. Poví a ukáže na bezvládné tělo Kaina. Potom se zamyslí a dodá: Možná že zabiji i tu holku...myslí si že poznala život, lásku ale to vše je jen klam. |
| |
| V LESE Kainovo tělo padá k zemi něco říká ale není mu rozumět padl na studenou zemi a jeho duše pomalu vyprchá z těla jeho oči blednou a tělo pomalu ale jistě chladne v té době se děje na palouku hodně věcí Kurguh uniká ale něco jej ranilo. To už ale Kain nevnímá jeho duše se dostala do země mrtvých Kain tam záhledl Cháróna postavu v černé kápi která halí celou jeho postavu obličej poud nějaký má se uplně ztrácí a lucerna v jeho ruce pokud se tomu ještě tak dá říci svítí mrtvým na cestu. SVĚT MRTVÝCH KAINŮV ODVOZ Cháron pohlédne na Kaina a sedne si za velký dřevěný stůl který zde stojí již velmi dlouho lze to poznat dle zchátralosti. Na stole leží velká kniha ve které jsou zapsáni všichni mrtvý Cháron ani nepromluvil až ted se nadechl Kainovy není jasné proč jestli vzduch vůbec potřebuje ale nadechl se. Tvé jméno mrtvá duše nezbývá ti příliš času takže spěcej a věř že smrti neutečeš jakmle si jednou tady neutečeš ledaže by jsi byl důležitý pro svět to by však bylo zapsáno a ty bys musel vyplnit ukol v provizorním těle. Řekne a opovrhlivě pohlédne na Kaina jakoby nevěřil že by Kaina nějaký osud čekal. Kain již ze zvyku se nadechl. Kain jméno mé a věřím v osud doufá že mi byl nějaký určen. prašivá ruka Chárona se natáhne pro knihu rozevře ji a začne v ní listovat něco si mumlá až pak se jeho zrak zastaví. Kain tady to je věříš správně chlapče máš osud a jak se tak dívám tak hodně důlěžitý spln ukol a vrátíš se zpět poslouchej tedy. Řekne převoznník a kouká na Kaina temnými důlky snad by tam měli být oči ale nějak se tam nemůžou najít. Takže až budeš vykonávat ukol dostanš tělo válečníka vložím tě do arény budou proti době tři bojovníci ten poslední bude mít klíč klíč k bráně zpět musíš jej získat jedině tak se vrátíš. Poví ale to už začal cosik mumlat v jiném jazyce. UKOL Kain se objevil v barbarovy u sebe měl pouze meč avšak pocitoval z tohodle těla nějakou sílu nějakou velkou sílu jakoby mu chtělo něco říci. Prví bojovník který mu stál v cestě zpět byl člověk váleční u sebe měl kuš a meč. vystřelil ale Kain se nenechal zastrašit uhnul a pospíchal k valečníkovy on musel přezbrojit toho Kain v jiném těle chtěl využit ale nebyl tak rychlý jak je zvyklý sekl ale sek byl vykryt naznačil utok na hlavu ten byl také vykryt ale kopanec do noh ne válečník spadl a byl snadná kořist pro Kainův teda duši Kaina meč. Další překážka byl malý hobit který měl u sebe hodně malých věciček něco jako bomby ale neuměl je moc dobře použít Kain zařval tak že se hobit opravdu hodně lekl bombu opustil ale nezapálil Kain se přibližoval rychle to byla chyba hobit hodil hvězdici ta se zaryla do nohy těla ve kterém Kain přebýval vytrhl hvězdici a hodil ji zpět hobit byl malý ale ne tak aby ho hvězdice minula zaryla se do čela hobit padl mrtev. Poslední a nejtěžší byl kouzelník v bílé kápi měl u sebe hůl vyčaroval kolem sebe neproniknutelnou bariéru a posílal na Kaina kouzlo za kouzlem. Kain již umíral a kouzelník mu chtěl vykonat poslední službu zrušil bariéru ale netušil že to přesně Kain chtěl byla to léčka jakmile byla byriéra zrušena Kain se rozeběhl kouzelník byl natolik překvapen že nestihl zareagovat zemřel hroznou smrtí Kain jej ukopal. ZPÁTKY U CHÁRÓNA Kain už sám sebe byl s klíčem u Chárona postavil se před bránu na svět v jakém doted žil vrátí se zpět do svého těla ale bude muset obětovat jednu živou bytost. Kain už věděl kdo to bude ano Pokud tipujete Kurguh je to zcela správně. ZASE V LESE Kain se probral jeho srdce a tělo přijalo duši velmi rádo. Vstal viděl hroznou událost Darken a Angela bojují s nějakým kdo chce jeho tělo nevšimli si ho toho využil zmizel v lese obešel si člověka nebo co to je a utal mu hlavu Daken dokončil dílo diamantovou dýkou. Tak se navrátil Kain. Usmál jsem se na Angelu a pak i na Darkena. Omluvte mne musím si něco vyřídit s Kurguchem Vydal jsem se do lesa tam jsem viděl Kurgucha ještě žil řízl jsem ho ikdyž to nepotřeboval a jeho krví jsem si naplnil jeho měch vzal jsem mu věci co měl u sebe jen tu nedůležitější lupičský klíč. Měl jsem dostatek krve a ještě jsem se napil. On stále žil byla to ukrutná bolest poté jsem vzal krátký meč a utal mu ruku poté druhou usmál jsem se na něj a vytáhl jeho zbran usekl jsem mu hlavu. Potom sem se vrátil k ostatním. Myslím že můžem pokračovat? Nebo snad ne? Zavtipkuji a koukám na ostatní vypadám vyčerpaně ale chci pryč z tohodle místa bylo zde prolito hodně krve. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Bojuji bok po boku s Angelou když tu náhle se k nám přidá Kain. Cože... Kain je přece mrtev... Když zabijeme Dracöla tak povím k jeho mrtvole. Říkal jsem ti že dnes se to skončí. A já jsem ten kdo tě zabil. A Angelino ani Kainovo tělo nedostaneš. Poté se kouknu na Kaina a povím mu Jsi to fakt ty??? Jakmile promluví poznám že je to on. Podívám se na Angelu a řeknu jí: Tak vidíš že Kain se jen tak zabít nenechá. A velmi mě překvapil. Poté se otočím na Kaina který chce jít dál a povím mu: Nevím jak jsi to udělal ale ušetřil jsi mi hodně energie a magické síly. A ať mezi námi byl jakýkoliv nesvár tak boufám že ted je vše dobré. Nechtěl bych se s tebou utkat v plné síle. Vítej zpět, kamaráde. Pomyslím si nakonec. Tak tedy jdem. |
| |
| Nevím, co se přesně stane poté, co Darkenovi řeknu pár slov, ale hned v dalším okamžiku stojím před někým, nebo spíše něčím, co chce Kaina, nebo alespoň jeho tělo. V jednom okamžiku to vypadá špatně a hned v tom druhém tu stojí Kain, stejný jako dřív, plný života. Jakmile je po všem, vrhnu se mu kolem krku. Kaine, já myslela, že, že... Vykoktám ze sebe a šťastně se na něj usměji. Děkuju! Ať tohle způsobil kdokoliv, děkuju... Svůj úsměv věnuji i Darkenovi, který za mé momentální štěstí může úplně stejně, jako návrat Kaina mezi nás. Když se trochu uklidním a konečně se odlepím od Kaina, je na mě vidět, že jsem moc šťastná, snad nejšťastnější za celou dobu, co jsem s vámi. Dobrá, řeknu s úsměvem a hlas se mi trochu třese. Tak tedy jdeme, čeká na nás ještě spousta věcí. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Úsměv... tak to je jedinné co je fakt krásný v týto době. |
| |
| Tak tedy jdete dál... Asi po 2 hodinách cesty slyšíte před vámi jakésik chroptění. Zní to jako by někdo dost dlouho šel pouští a pak dorazil do lesa a umíral žízní. Šli jste blíže a vidíte že les končí z ničehonic a že začíná poušť. puosim... pooc Slyšíte těsně před vámi. Nelze rozumět ale doftípili jste se že prosí o pomoc. Leží tam, dalo by se říci člověk, ale vypadá to asi takto... Vidíte dvě drěvěné desky sbité do tvaru X a knim je přibit člověk. Dlouho mučený člověk. Jedno oko má vylouplé z důlku, druhé vybodlé střepinou. jazyk má vytažený a přibitý ke jedné z desek. Je sešlehaný bičem až na maso. Angelo: Udělalo se ti z tohoto pohledu hustě nevolno. Kain a Darken: I přes to temno co ve vás je je vám toho člověka líto. |
| |
| Užívám se cesty najedenou slyší nějaké chroptění rozhlédnu se kolem a pak zahlédnu toho člověka. Tak ten to musel schytat. Vyndám to z něj. Kouknu na Darkena a naznačím mu aby mi pomohl. Jak? když mu to vyndám okamžitě se vyvalí krev. Pomyslím si tak mu aspon sundám jazyk kde není moc krve. Dám mu napít z měchu a pak přemýšlím co dále. Pohlédnu na poušt v dáli. a co tam asi čeká nás? |
| |
| Když procházíme lesem, z ničehož nic uslyším podivné volání o pomoc, takové hodně přidušené. Jdeme po hlase a já spatřím něco celkem ohavného. Nevím, zda se jedná o člověka, ale s největší pravděpodobností ano. Je to lidská troska, týraná, ničená... Je mo ho líto, ale nemohu se dívat na jeho utrpení. Odvrátím se a zavřu oči. Proč? Mohl tohle udělat vůbec člověk?! |
| |
| MH: Omluvuju se za delší nepřítomnost příspěvků. Tak tedy jakmile mu Kain a Darken pomohli se lehce zotavit( snad se nemusí ozývat ale pomůže automaticky.) Vám povídá: Velmi vám děkuji ale mě není pomoc. jsem proklet a stejně zenřu. Ale za to co jste pro mě vykonali vám dám radu: poté zavře oči a zamyslí se jako by nevěděl kde skončil. Pak jste si uvědomili že usnul. Po chvíli se probral a povídá vám: Tak tedy k těm radám. Nikdy nevěřte tomu co v poušti uvidíte nebo uslyšíte. Poušť je plná nestvůr které poslouchají jen Anesis na kterou byste fakt nechtěli narazit. A hlavně nepijte a nejezte nic co po cestě najdete a nebude to vaše. Jakile toto dopověděl prudce vydechl a skonal. Všimli jste si šípu z krátkého luku v jeho krku a hordu (12) saracenů jak se přes poušť řítí k vám. jste na dostřel jejich krátkých luků. |
| |
| Ale, ale, ale... Začnu s mírnou ironií v hlase. Návštěva. Když oni střílí po nás tak proč ne my po nich. pomyslím si a začnu ze zad stahovat svůj luk. Založím do něj šíp a pošeptám mu: leť ve jménu Zayla a dones smrt a spásu. Zamířím a vystřelím na nejbližšího saracena. |
| |
| Ale myslím že si chce s náma někdo hrát. Rozeběhnu se vstříc saracenům prvnímu šípu se vyhnu druhý mi problém také nedělá vyskočím a jsem v urovni pasu jednoho saracea seknu mu do břicha padne k zemi to samé vykonám i u druhého třetímu jsem usekl nohu ale zaplatil jsem za to strašnou daní. Dostal jsem šíp do zad padám k zemi a na mne ještě dupne noha koně. S očí mi vyhrknou slzy již nejsem tak rychlý jako předtím potřebuji trénink pokud se z tohodle dostanu. |
| |
| Když uslyším, jak muž naposledy vydechne, jsem schopna se otočit. Už se nebude trápit a je to tak pro něj lepší. Bleskne mi hlavou myšlenka a zadívám se do dálky, kde uvidím saraceny. Nemeškám ani chvíli a ze zad si schodím svou kuši, do které zasadím šipku, zamířím a vystřelím. Snažím se nezasáhnout Kaina, který se vrhl kupředu. Je šílený... pomyslím si, ale myšlenku vystřídá další výstřel z mé kuše... |
| |
| Ten Kain se zbláznil. Pomyslím si a začnu střílet jeden šíp za druhým hlavně po těch kteří se blíží ke Kainovi. Angelo, kryj mě já fičím za Kainem. Povímj Angele a hodím luk na zem, vytasím svůj měč a běžím za Kainem s přáním na rtech: Do prdele ať to zmákne... Ať to vydrží... Toto už zakřičím: Vydrž ty debilní Kaine, Angela tě miluje tal ji v tom nenech samotnou. My to bez tebe nezvládnem. Přiběhnu ke Kainovu tělu a bránínm jej. Jakmile je všechny vyřídíme kouzlem zkrotím koně. Kainovi se budu snažit pomoci co nejvíc mohu. A ještě v neschoppnosti pohybu jej posadím na saraceního koně. Ty jejich koně se nám do pouště hodí. Pomyslím si a přivedu všechny koně a Kaina k Angele. Dokonči jeho léčbu já se tu porozhlídnu. Poté zvednu svůj luk, posadím se na jednoho koně a fičím pryč. Dál na sever, kam míříme. |
| |
| Když se do šíleného zmatku vrhne ještě Darken, mám co dělat, abych zabránila pár desítkám nadávek opustit má ústa. Nakonec je ale všechny spolknu a snažím se udělat alespoň něco, abych pomohla a byla nějak užitečná, což ve společnosti, ve které se vyskytuji není nejjednodušší. Když je po všem a Darken přivze Kaina, jemně mu pomůžu a ošetřím ho. Nedělej mi to, jednou jsem tě ztratila a nevím, co by se stalo, kdybych tě ztratila znova... řeknu Kainovi potichu a zamyšleně se na něj podívám. Kéž bys mě pochopil, ale být tím, kým jseš je jistě těžší, než být JEN člověkem... Zamyšlený výraz vystřídá lehký úsměv. |
| |
| Ležím v komatu nic nevnímám a a pak mne probudí něčí ruka otevřu oči zahlédnu usměv Angely a ten ji oplatím pokusím se zvednout ale nejde to až ted můžete zahlédnout že mi z levé nohy trčí kost není to moc pěkný pohled. Ksakru zase se o mne pokoušela smrt děkuji vám děkuji. Políbím Angelu cítím hodně bolesti potřebuji spát pak zase spadnu na zem mé sily totiž nejsou nekonečné. Usínám a dostávám se do světa snů. |
| |
| Přijedu po obhlídce zpět a podívám se na angelu a spícího Kaina. Je tady celkěm hezký výhled a uvidíme na nejbližší návštěvu. Poté si kleknu vedle Kaina a vytáhnu lektvar mého rodu jímž jsem už "spravoval" nohu už mrtvé Maiře. sorry kaine ale toto tě asi probere. Povím jen tak pro nikoho a poliju mu nhu lektvarem. je to dolest pdobná kilu soli a litru 100% peroxidu vodíku dohromady, ale jakmile se probudíš, noha je v pohodě a naní ani jizva. Není zač. |
| |
| Spokojeně spím najednou ucitím strašnou bolest v noze. Vyskočím a témeř okamžitě vytáhnu meč. Co to Darkene děláš. Až potom si uvědomím že ještě před chvílí mi z jedné nohy čouhala kost. Kouknu na ni a je v pohodě pak kouknu na lahvičku v ruce Darkena. Díky Řeknu a usměji se na něj pak kouknu na Angelu a Darkena. Zůstáváme tedy zde? Zeptám se a už se pomalu koukám na dřevo kolem. |
| |
| Chvíli se jenom dívám, jak Kain leží a já mu nemůžu nijak pomoci. Pak se opět objeví Darken a cosi mu vylije na nohu. Okamžik na to se Kain probere a vypadá to, že to asi nebylo dvakrát příjemné. Trochu sebou škubnu, ale to byl jenom reflex. Usměju se na Kaina a pak se podívám směrem k poušti. Jestli tady chceme zůstat, nebo alespoň do té doby, než to bude bezpečné, A pro nás už to nebude nikdy bezpečné... Budeme to tady muset hodně..pozměnit... |
| |
| Já nevím radši bych vzal ty koně a jel spát zvládnu snad i na koni a když ne mám smůlu Řeknu a koukám na oba pak přijdu k Angele a chytnu ji kolem pasu. |
| |
| tak tedy valíme dál do spárů pouště... povím ale pomyslím si Pokud to takhle půjde dál tak to co nás čeká je smrt a ne sláva. na počátku všeho byl jeden jediný člověk. Adin. kdyby nebyl vyhotovil ten zatraený pás co teď je to co nás zabíjí, tak bych klidně mohl dělat příjemější věci než zachrańovat upíří životy pro radost obyčejných lidí... Kdo kdy viděl aby zaklínači a jiná temná povolání životy dávala a ne brala. Mezitím nasednu na koně se kterým se už byl projet a kterému nevadí aura temna která kolem mě vyzařuje. Jsem číl dám tím slabší... Pomyslím si a povím "družině": Tak tedy jedem. Poté vniknu do mysli ostatních koní aby jeli za ními. Budeme moct třídat koně takže bychom se k druhému kameni mohli dostat celkem rychle. Povím a dám důraz na slovo DRUHÝ. na začátku našeho putování nás bylo nějakých deset lidí a teď, cestou k druhému kameni jsme jen tři. Jestli tento kámen najdeme a bude tam někdo podobný jako byl první hlídač tak jsme v hajzlu. Poté se rozjedeme směrem na severovýchod k místu zvaném Jezero prokletí. po cestě si dávám pozor na všelijaké nebezpečí a kdyby se zdálo že bychom měli spát tak nechám po družině kolovat DÄRIS nápoj elfů aby je nepřemohl spánek. |
| |
| Ačkoli by bylo moudřejší zůstat a odpočinout si, respektuji rozhodnutí Kaina a Darkena. Hledání kamenů je asi teď nejdůležitější ze všeho. Nasednu na koně a ten následuje Drakena, aniž bych ho musela nějak pobízet. Už mi to ani nepřijde divné, zvykla jsem si na podivná kouzla a zjevení. Na lidi i na upíry. Zvykla jsem si i na to, že nejsem ve městě a že se nepotloukám tmavými uličkami. Potřebuju do města. Ty lesy a pouště a všechno, nudí mě to. Nebaví mě to! Potřebuju zábavu, ne koně a strach o někoho, na kom mi záleží... Navíc jsem tu z lidmi, které sotva znám. Kainovi věřím, ale kdo je Darken? Po očku se podívám na Darkena, který vede naší skupinku. Nevypadá nebezpečně, ale je tajemný, ovládá nějakou magii a já ani nevím, jestli je to pro mě dobře, nebo špatně. Zda mám být ráda, nebo se bát.. Ještě dlouhou chvíli se zabývám myšlenkami, ale když se znovu dostanou k městu, začnu se dívat po zlatavém písku, který je v poušti. |
| |
| Jedu ta Angelou uzavírám naší malou skupinku jedu po rozlehlé poušti hodně se potím a mlží se mi oči potřebuji spánek ale musím to přemoci ale rozhodně to nesmím přebíjet nějakým nápojme proto jej vrátím Darkenovy. Pak přijedu vedle Angely. Kdybych si sedl za tebe dokázala bys toho koně ukočírovat nedokži řídit jsem moc unaven a tobě moc věřím? Zeptám se snad poprvé ukazuji na sobě slabost a nic si z toho nedělám. kaine je z tebe troska změknul si jseš ochoten zemřít pro Angelu možná i pro Darkena ale to spíše ne. |
| |
| Najednou ke mě přijede Kain a je na něm znít únava. Takového tě neznám... Ale jistě, zvládnu to. Jenom doufám, že to zvládne ten kůň... Někteří nemají rádi dva jezdce. Vzpomínám na své minulé zkušenosti s koňmi a dvěma jezdci. Tak zastavíme a ty půjdeš za mě, ano? Zeptám se Kaina s úsměvem a podívám se po Darkenovi, který skupinu vede. |
| |
| Znaveně se přemístím na druhého koně několikrát jsem málem upadl. Nakonec jsem se na koně dostal kůn to snese aspon doufám můj osud je ted v cizích rukou... |
| |
| Tak tedy jedete dál... Zhruba po dvou a půl mílích se před vámi začíná objevovat počátekl města. Dojeli jste před městskou bránu a vidíte že město je totálně vyrabované, zem je poosetá těly mrtvých lidí, elfů. všichni, i ženy a děti jsou mrtví a maj na hrudi vypálenej znak Pána stínů. |
| |
| A kruci... Takhle jsem si sídlo protistínovýho odporu nepředstavoval. Pomyslím si a otočím se na ostatní. Kaina probudím a povím: Tak tedy vítejte v bývalém sídle posledních bojovníků proti pánu stínů. Pokusím se vyvolat duch prvního mrtvého kterého uvidím. Nic se nestane. Kaine... důveřuješ mi??? Povím a podívám se mu do očí. Něco mi říká že má moc je silně omezena ale musím to zkusit. Slez s koně. Pokud sleze otočím se na Angelu. Angelo, teď se otoč a ať uslyšíš cokoliv tak se neotáčej. |
| |
| ano důvěřuji ti řeknu a koukám na něj jsem zase plný sil jsem rád že dokážu věci které sláb nedokážu pak kouknu na mrtvoly na zemi měch mám plný a ted krev nepotřebuji tak je to vklidu. pro pomstu těchto lidí jsem schopen udělat cokoli konej Darkene. |
| |
| Jakmile uvidíme město, zaraduji se. Počáteční radost však zmizí, když se přiblížíme. Všude jsou mrtví a nejhorší je, že jsou mezi nimi ženy a děti. Jak tohle někdo může udělat?! špitnu si spíš sama pro sebe a ucítím, jak Kain slézá z koně. Pak přikývnu Darkenovi. Nemusím vidět a slyšet všechno... Řeknu naoko uraženým tónem, který v této situaci může vyznít dost podivně. Nicméně se otočím a s výdechem zavřu oči, abych neměla nutkání se dívat, co se děje. |
| |
| Podívám se Kainovi do očí a povím mu tak aby to Angela nezaregistrovala: pokud to nevyjde tak sorry. poté se zamyslím a udělám gesto rukou Zakimu zilam po tomto kouzle by měl Kain padnout k zemi mrtev dřív než jsem to dořekl ale jelikož je má moc oslabena ucítil jen slabou ránu( přibližně bomba pěstí od elfa) tak tedy je dokonáno. povím už tak že to slyší už i Angela. má moc je totálně v prdeli, musím udělat něco hodně zlýho. prohledejte město a jedtě dál na severovýchod, já mizím a za pár dní se vrátím. povím a nasedám na koně a odjíždím na západ. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| tak jste tedy bez haldara který musel narychlo odjet... |
| |
| Au strašně to bolelo o prstě běž a někoho zabij. Zančnu se smát jako že to byl vtip pak chytnu Angelu kolem pasu a políbím ji. Nic se mi nestalo a ted jdem tak kam řekl Draken ano? zeptám se ji a sedám na svého koně. Už mám něco málo sil ale kdyby nás tedka někdo přepadl tak nevim nevim. |
| |
 | soukromá zpráva od Gron veliký pro |
| |
| Procházíte zcela rozbořeným městem když před vámi se objeví podivná mlha a hlas ve vaší mysli vám oznámí: Vítejte bojovníci proti Pánu stínů, jste tady vítáni. Doslechl jsem se že byste potřebovali někoho navíc a tak vám posílám svého syna. Uvědomili jste si že je to hlas toho člověka ktrého jste potkali při cestě do pouště. před vámi se objevil barbar v koženě-plátové zbroji, bastardem u pasu a těžkou kuší na zádech. Vypadá celkem otrle, a tak si z vás nic nedělá(jako že by ho překvapilo že se octl před vámi). Nazdar. vyšlo z jeho úst. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Ujíždím divokým tempem směrem na západ od místa kde jsem se rozešel s družinou. Po cestě přemýšlím o tom co jsme zažili a co jsem všechno udělal dobrýho: proč se dycky stane tohle když mě celkem dost potřebujou??? jak se teď Angela postará o Kaina když je ještě v hajzlu z toho útoku saracenů? Kdyby je někdo znovu napadl tak můžu ty zasraný kameny hledat sám. A to se mi nechce. Jak tak přemýšlím ani si neuvědomuju že se blížím k městu. Vypadá celkem obyčejně. Přijedu až k městu a jeden ze dvou strážných co stojí před branou mě pozná a zvolá: Jsi zpět??? po tom co jsi nám vyvraždil půl města??? to tě bude stát draho. vytáhne kuši, hvízdne a hradby nad branou se zaplní lučištníky. Druhý strážný vytrasí meč. Stříbrný. Dneska nejsem ve svý kůži Orisi. Alůe pokud se chceš bít tak čestně.vždyť nevíš co to čest je tak co to tu kecáš za sračky!!! Okřikne mě. Ale jak chceš. Poví a vytasí svůj meč. Sesednu z koně a vytasím svůj meč. Plameny obíhající jeho čepel jsou čím dál tím slabší. Naznačím útok na jeho nohy a poté udělám rychlý řez na jeho pravou ruku. odpadne mu v rameni. Dobrá rána. Pochválí mě a poté mu useknu hlavu. Dík. Jenže v tu chvíli na mě naběhne asi 15 jiných lidí a na ně už nemám. Popadnou mě, omráčí a odnesou do kobek. jak tak sedím na holé kamenité zemi povídám si se svým strážným a pomalu ale jistě mu vnukávám do mysli pocit bezpečí. Nemáš náhodou trochu vody??? poprosím ho a jakmile mi odemkne dveře popadnu ho za hlavu a zlomím mu vaz. Dík za vodu. Povím k jeho tělu a jedním hltem vyprázdním pohár. Poté si obleču jeho věci a mu dám své. Vezmu ho a vynesu ven z (jak jsem se přesvědčil) špatně hlídaných kobek. Pak vemu své věci a vynesu ho ven z města. u brány mě zastaví strážný: Ohlaš se jménem a důvodem odchodu z města. pokud nejsi slepý tak vidíš že ten nekroš hloupej natáhl braka a tak jej jdu zahrabat někam pryč aby nám tu nesmrděl. A neotravuj nebo to nahlásím. povím a s uspokojením sleduji jak ze mě dostal strach. Tělo vynesu pryč z města hodím ho do nejbližšího křoví a vemu si zpět svý věci. Přijdu zase k tomu strážnýmu a povím mu. Buď nepoznáš nekromanta na první pohled nebo jsi hňup. a s úsměvem na rtech ho zabiju. Poté odejdu do města a odjednám si v hospě pokoj. Tak den dva se zdržím a nenápadně budu městu "ubírat" obyvatele. Uvidíme jak si Angela poradí s Kainem sama. |
| |
| Usměji se na dva lidi jeden jako člověk nevypadá ale nevím jak jej nazvat. Ukloním se a pak pravím ono slůvko "nazdar" Vyšvihnu se na svého koně. Otec mne poslal abych vám pomohl a myslím si že dobrý bojovník bude třeba jmenuji se Gron a vládnu mečem bastardem a sekerou Mírným tempem se vydám za něma. |
| |
| Družina: Jak se tak procházíte po zničeným městě zničehonic se ozval zvuk znějící jako křik pouštního lva a z písku na náměstí vyskákalo asi 25 křováků. Jsou ozbrojeni oštěpy a foukačkami s zřejmě jodovými šipkami. |
| |
| Jsem sice ještě sláb ale myslím si že nějaké křováky zvládnu vytasím své dva meče jsou od krve ještě sem ani meměl čas je vyčistit. Chcete si zzahrávat s Kainem dděláte chybu nechceme se rvát ale pokud to vyprovokujete skončíte šoatně. Poté si uvědomím že mi asi nerozumí. No Grone ted se můžeš předvést nejsem tak silný abych zabil všechyn a Angela nebude riskovat krkr ne to ne bude nás krýt zezadu. Pomyslím sia čekám na reakci těch křováků. A nebo ne Rozeběhnu se na nejbližšího vystřelí šipku ta mi roztrhla kápi někde dole. Naznačím že hodím dýku automaticky se přpraví na obranu a toho využiju vyskočím a jeho hlava padne k zemi. foukačkua pár šipek hodím Angele. |
| |
| Nečekal jsem že budu muset bojovat tak brzy vytasím meč jakmile uvidím Kainovu akci jen se usměji je to asi dobrý bojovník rozeběhnu se na jednoho z křováků který chtěl Kaina zasáhnou kopnu mu to foukačky a tak trefí dalšího křováka. Poté mu bastard zarazím do hlavy. Vytáhnu meč a bníl sem se utoku jednohoo křováka bylo to celkem lehké vykrát tak se u uštědřil pěst na hrudník mohl by se začit dusit a být chvíli mimo boj. |
| |
| Z tohodle místa nemám moc dobrý pocit, něco se mi tady nezdá, není tu život - ne opravdový. Chvíli se zabírám ve svých myšlenkách místem, kterým s Kainem procházíme, že mě z nich vytrhne až muž, který na nás promluví. Chvíli si ho nedůvěřivě prohlížím, ale když je Kain v klidu, bez jakýchkoli slov pokrčím rameny, jako že je mi to jedno a pokračuji dál. Zas tak jedno mi to není, musela bych být přinjmenším divná. Jak tak jdu po boku Kaina a s novým "členem", naednou uslyším řev a hned nato uvidím něco, co se netváří příliš přátelsky. No tohle je dokonalý! Lepší chvíli si vybrat nemohli! Neochotně sleduji, jak se Kain pouští do boje a ten, co se představil jako Gron hned za ním. Mezitím zachytím pár šipek a foukačku, která je jistě mnohem pohodlnější a rychlejší než moje kuše. Ihned jí vyzkouším a opravdu - je to mnohem pohodlnější, ale zprvu ne moc přesné. Na třetí pokus už se mi podařilo zasáhnout krční tepnu jednoho z křováků. |
| |
| Technicky vzato jste pobili asi 5 těch bláznů a jakmile si všimli že se jich nebojíte tak se otočili a začínají utíkat. |
| |
| Kouknu se na ně jak utíkají nemám tlik sil abych za něma utíkal proto vezmu foukačku jednoho mrtvého a vystřelím šipka minula je to elkem jedno ale pokud upozorní vesnici můžeme být v pěkný brindě. Myslím že ti problémy dělat nebudou ale měli bychom se odsud rychle vypařit nebo přicedou posili. Nasednu na koně a vyrazím směrem jakým nám řekl Darken. |
| |
| Usměji se nad jejich uprkem a po jendom hodím kámen který ležel na zemi ten bezpečně trefil svůj cíl křovák padl na zem s rozbitou lebkou. Jo to je pravda Kaine měli bysme vypadnout a to rychle pod Angelo. Taktéž nasednu na koně a jedu za Kainem. |
| |
| Jenom se dívám, jak se křováci dávají na útěk, v ruce pevně svírám foukačku a pár šipek. Bezmyšlenkovitě si je hodím do torny a zadívám se nejprve na Kaina, pak na Grona, který mě osloví jménem, ačkoliv si neuvědomuji, že bych mu ho říkala. Možná se Kain zmínil... Prolítne mi hlavou myšlenka a nasednu na posledního koně. Ne, nelíbí se mi to. Možná nám na chvíli propůjčil svůj meč, ale nesmím ho hned pokládat za někoho blízkého, to ne... S touto myšlenkou a letmým pohledem na Grona vyrazím za Kainem a jedu vedle něj. |
| |
| nasedli jste na koně... Zničeho nic jste se probrali totálně spoutáni v jakésik cele a nemůžete se hnout. Ani kain se svou silou nic nezmůže. Do pouště vlezli tři. máme tři. už nikdo nezničí plány Čarodějky. Slyšíte. Uvědomili jste si že místo darkena mají Grona a darken je nevíte kde. |
| |
| Sedím na chladné zemi probudil jsem se jako první kmitám očima sem a tam. Vzlétnu a postavím se na nohy. Co zkoušíte to člověk už nemůže projít pouští nebo co sakra puste nás nebo si mne nepřejte a dělejte!! Zčnu všude řvát můj pohár trpělivosti přetekl mé oči se zmenšuji a ruce svírám v pěst najendou z nic vyšlehne pramen krve a hned za ním velké železné ostří jsou tři na každé mruce dojdu k Nem a Gronovy rozříznu jim pouta a poté sobě. Tak co pořád si chcete hrát s Kainem puste nás sakra, Začnu řvát a mlátit do všeho kolem. (pokud tam něco je) |
| |
| Probudím se odpoutaný vidím Kaina všude na zemi je krev a jeho ruce jsou celé od krve. To muselo bolet ale může to tedka být naše zbran no nejsem zas tak slabá a moje ruce také dokážou vraždit pomůžu Kainovy. Pomyslím si a sedím v rohu připraven skočit na kohokoli kdo otevře dveře. Jo Kaine díky za odpoutání. |
| |
![khadgar[1]5596.jpg](khadgar[1]5596.jpg) | soukromá zpráva od Krimli pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| No, ven se nedostanete nijak. ani žádným z dalkších kainových "kouzel":o))) |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| Nacházíte se v místnosti ve tvaru kvádru postaveného na výšku. rozměry(odhad):8x8x25 sáhů. Zdi jsou absolutně holé, nikde není nejmenší škvíra a tak ani nevíte jak jste se tam dostali. Jednou za 20 minut se na horní stěně otevře průduch o poloměru 2,5 cm. Aby se filtroval vzduch. Ale i tak je velmi vydýchaný a to omezuje vaše počínání. Dalším faktem je velmi zvýšená gravitace, která je v této místnosti. Zhruda za 3 hodiny se u vás objeví bochník žitného chleba, čutora vody(objem- 2 litry) a kus sušeného masa(cca 250g) Toť zatím vše:o))) |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro |
| |
| Procházím se už skoro zpustlém městě když tu náhle můj slonoovitý tesák( úplně stejný jako má Angela jen jiný matroš) začne matně svítit Že by narazili na něco na co Kain nestačí??? No ale snažili se. Vydrželi 7 dní. Pomyslím si a poté se myslí spojím s majitelkou tesáku: Angelo, všechno v poho??? A pak čekám na odppověď. Zatím proběhnu město, seberu svýho koně, svý věci a ještě pár věcí z městských zásob. Sem tam se něco hodí. |
| |
| Tak takhle by to ešlo... Úsměv mi na tváři zůstává, i když je značně nepochopitelný. Najednou uslyším jakoby Darkena. Je to vůbec možné? Můžu ho slyšet? Není to jenom moje představa? Možná budu za blázna a možná jsou na podobné věci Kain s Gronem zvyklí. Začnu mumlat jakousi odpověď, ale víc, než slova nahlas říkám si jejich význam promítám v hlavě. Mno, jsme v nějaký díře... Díře doslova. Vůbec netuším, kde to je. A sami jsme se sem za žádnou cenu dostat nemohli. Asi to nebude mít žádný význam, má samomluva nám zřejmě nepomůže a Kaina nechci rušit - jistě by rozuměl tomu všemu lépe než já. A Gron? Nemyslím, že ten by rozuměl tomuhle všemuo něco víc, než já. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Vyslechnu si Angelinu odpověď a pošlu zpět odpověď: A Kain je v pohodě??? Jak dlouho už tam jste??? Protože Kain musí mít dávku krve skoro každý den. Jelikož nevím kde jste bude mi trvat chvilku dýl než vás najdu. Ale dávej bacha na Kaina!!! Poté nasednu na svýho koně a jedu směrem k místu kde jsme se rozešli. Cestou tak přemýšlím: A to ten den začínal tak pěkně. ale lituju ty hňupy co se rozhodli skazit mi dobrou náladu tím že mi zabavili družinu. U slova družina se seknu. Družina??? No spíš dva lidi co mi pomáhaj hledat zasraný šutry. Ale alospoň mám pás já a ne Kain nebo Angela. To už bychom ho neměli. Jedu dál a zahlídnu hlídkující skupinu asi 3 saracénů. přijedu k nim: Krásný dobrý den. neviděli jste tady někde kolem dva lidi??? Jedna pěkná dívka a jeden týpek v černý kápi??? podívali se na mě nevěřícím pohledem a promluvili na mě: Zapoměl jsi ještě na toho velkýho barbara co jim dělal gorilu. Barbar??? Co je zas toto??? Kouknu na toho kdo mluví a povím mu: Mno, mě posílá čarodějka a mám zkontrolovat jestli jsou to oni. A ten popis toho třetího mi nesedí. Saracéni jakmile uslyšeli slovo čarodějky tak zvážněli. A jak ti máme věřit??? Mno, dejme tomu že mi budete muset věřit. Jinak vás zabiju a vaše duše budou sloužit čarodějce. Nebo spíš mě:o))) Saracéni, jakmile slyšeli slovo zabiju tak vytasili meče a křikli na mě: Vzdej se nebo zemři!!! V naprostém klidu se na ně podívám a vytasím svůj slonovitý tesák. Ten mi na ně bude stačit. Zhruda po dvou minutách bylo po všem. Saracéni leželi kolem mě mrtví. Vylolal jsem duši jednoho a zjistil vše o místě kde je Kain, Angela a ten barbar. Potom zjistím co je zač. Zatím vytasím svůj meč, tesák přehodím do levé ruky a zasunu ho zpět do pochvy. S mečem v pravé ruce jdu pomalym tempem k doupěti saracénů. Héj, vy debilní pouštní krysy VYLEZTE a usnadněte si odchod. Jak jsem předpokládal vylezlo asi 15 saracénů. Víc vás tam není??? Rozběhnu se na ně, vyskočím do vzduchu a začnu sekat všude kolem sebe. Pár jich koupím ale jelikož jsem to co jsem tak mi jejich zbraně nic moc nedělaj. Po půl hodině jsou mrtví. Přijdu ke kovovému poklopy a zamumlám: ete atas Polop udělá veliký bum a odletí. Zůstala díra velikosti vozu. Kouknu dolů a křiknu dolů: Jste v poho??? Pak vytáhnu provazový žebřík a hodím jim ho dolů. Lezte rychle. Musíme zmizet. Dřív než přijedou další čarodějčiny poslové. |
| |
| Sedím v koutě z ruk mi valí krev vůbec nevnímám, že kolem mně jsou ještě mí přátelé nemyslím na ně nemyslím na nikoho kolem. Jsem zcela zahloubán do mých myšlenek. Najednou vyskočím na Grona kousnu jej do krční tepny po dlouhé době se napiji čerstvé krve. Gronovy pomalu ubývá sil neznám míru a pořád piju čerstvá krev mi vydrží ještě dlouho v těle. Tím jak slábně já sílím. Najednou se ozve nějaký výbuch kouknu nahoru a uslyším darkena. To snad ne!!! Pomyslím si a kouknu na Gron leží na zemi a z jeho tepny už vytéká pouze zbytek krve naplním si měch krví ed už mu není pomoci. Ne Ne NE NE NE NE NE NE NE! Rozkřiknu se vyletím z díry a nasednu na Darkenova koně jedu pouští pryč nikdo neví kam chi být sám... |
| |
| Nevím co děla chodím po místnosti ale najednou zahlédnu Kaina ucítím bolest na krku snažím se ho setřást ale je příliš silný nedokážu do podlamují se mi kolena ale stále stojím pomchvíli na kolena padnu duše ze mně pomalu vyprchává. |
| |
| Přemýšlím nad tím, co se mi přihodilo s Darkenem - nebo spíše s tím vším, co se kolem děje. Jakmile se zmíní o Kainovi, dostanu strach. Já zapomněla, kdo Kain doopravdy je! Jakmile si však všechno tohle uvědomím, už vidím jenom Kaina, jak se sápe na Grona a pramínek krve, který uniká z rány. Kaine! Vykřiknu, ale přehluší mě rána, která přichází zezhora. Vzhlédnu a uvidím Darkena! Kain stačí zmizet po provazovém žebříku kamsi pryč a já zůstanu v podivném vězení sama s Gronem. Zatraceně! Kaine... Cos to provedl?! Přeběhnu ke Gronovi. Jak ti je? Nevypadá vůbec dobře, velká ztráta krve... Teď by mohl pomoct Darken, jenže ho nemůžu tahat sem dolů, ne to nemůžu... Pokusím se zastavit krev, která pomalu vytéká z tepny. No tak, přece neumřeš tady! Co?! No tak, vrať se, dělej! Nepřestávám mluvit na Grona. Kleknu si k němu a položím mu hlavu na svůj klín. Poté vzhlédnu nahoru k otvoru. Darkene! Darkene.... Kain... Pomoz mi, prosím, musíme mu nějak pomoct! Zoufale zakřičím a odhrnu si vlasy z očí. Je to moje chyba - měla jsem mu v tom zabránit... Měla jsem vědět, že tohle nevydrží. Grone, slyšíš mě?! Grone! Proč mě všichni opouštějí? Rodina, láska... přátelé? Proč mám tak krutý osud?! Proč nemůžu také jednou pomoci?! |
| |
| Jakmile se rozplyne kouř po výbuchu, uslyším Angelin křik a uvědomím si že můj kůń zmizel. Ten to vzal hopem:o))) Pomyslím si. Slevituji dolů. Musí být zajímavý pohled z perspektivy grona vidět smrt, pak, daloby se říct že vykonavatele smrti a pak upadnout do bezvědomí. Angelo jsi v pohodě??? Ani nečekám na odpověď a vytáhnu věci co jsem ukořistil ve městě. Je mezi nima i výbavička léčitele. S její pomocí a trochou mé magie se do Grona vrátí život. Asi za dvě hodiny se probere a nebude si nic z Kainova útoku pamatovat. Myslím že to bude lepší. Prohodím k Angele. A taky myslím že toto je tvoje. Bude se ti to hodit. Řeknu a podám jí její tesák, jež jsem jí už jednou daroval. Zbytek věcí je na povrchu. Poté podložím Gronovi hlavu. Pak se zvednu, sednu si vedle Angely a obejmu ji kolem ramen a pokusím se ji ulkidnit. z toho co se tady stalo si nic nedělej. Není tvoje vina že se stalo co se stalo. vím že si za to přikládáš vinu, protože jsem nezrušil spojení myšlenek po našem rozhovoru. Pro všechny případy. Ale myslím že je lepší že se vrhl na Grona. Uvědomím si že jeho jméno vím vlastně taky z Angeliny hlavy. Kdyby ses mu pokusila zabránit v napadení Grona, nejpíš by tu eď neležel jen on, ale i ty. A to by nebyl hezký pohled. Poté se na chvíli odmlčím a přemýšlím: Zase další zachráněný život. Proč to sakra dělám??? Ta holka má na mě "špatný" vliv. pokud to ale půjde takle dál, tak budu muset s Kainem udělat krátký proces. Nemůžu přece vystavit družinu někomu o kom nevíme co udělá v dalších minutách. Pak se zvednu a kouknu na Angelu: Jdu se porozhlídnout nahoru, čekej tady a kdyby se vyskytly nějaký problémy, mysli na mě a já prostřednictvím tvého tesáku dostanu zprávu a během chvíle jsem tu. Tak zatím. Dodám a vylezu ven. Ze saracení stáje vemu koně a jedu na prohlídku okolí. |
| |
| Jezdím dlouho kun už padá unavou ale já ho stále ženu dál nakonec opravdu unavou padne. Nejsem moc daleko od místa de jsem je opustil měl bych se vrátit beze mně jsou dosti zranitelní, ale co já já jim neškodím. Lehnu na zem a jen tak ležím nevím jestli se mám vrátit po chvíli se vrátím bezeslova. Sejdu dolů a kouknu na Grona žije uklidnilo mně to, Poté se kouknu na Angee. Myslím že je načase abych vás opustil. Nepotřebujete mně a navíc jen vám přidávám starosti. Nečekám na odpověd a otočím se odcázím pomalu mizím v dáli. |
| |
| Darken vyslechl mou prosbu a pro mě záhadným způsobem se dostal k nám dolů. Má ssebou nějaké věci a pomáhá Gronovi. Jenom na to koukám, po tvaři mi stékají slzy. Poslouchám Darkena a pomalu začínám chápat to, co se mi předtím stalo. Tohle by vůbec nemusel dělat. Dělá to kvůli Gronovi, ebo kvůli Kainovi... Nebo dokonce snad kvůli mě? Možná by bylo lepší, kdybych tady teď ležela já. Hodně věcí by se tím mohlo vyřešit. Pomalu odpovídám Darkenovi a nespouštím oči z Grona, kterému je očividně líp. Děkuju ti za to, co děláš. Řeknu nakonec, když nás Darken opouští s tím, že jde obhlédnout okolí. Po chvíli se u nás zase objeví Kain. Vypadá, že hodně přemýšlel. Poté řekne jen jedinou věc a já mám pocit, že se proti mně celý svět spiknul. Odchází? Proč?! Má strach? Jasně, jen si jdi. Nepotřebuju tě. Nikdo tě nepotřebuje! Složím hlavu do dlaní a odvrátím se od Grona. Kdyby se náhodou probral, nechci, aby mě takhle viděl. |
| |
| Jak tak jedu a prohlížím si okolí, napadne mě že kain by se moh vrátit a popadnout záchvat zuřivosti že Gron žije. Tak co, každý jenou musí zemřít. chvíli mlčím(jak myšlenkama tak slovy) ANGELA!!! proběhne mi hlavou. rychle se otočím a jedu k místu odkud jsem vyjel. kurva, jestli se kain vrátí uvidí jen Angelu a grona, může si myslet že ho vyléčila ona a třeba se chtít pomstít.A fakt nemám náladu léčit Angelu. Ani chuť. Vidět ji- neohroženou- jak leží na zemi a umírá-nepěkný pohled. To bych musel kaina zabít kdyby ublížil Angele. Přijedu tam a rychle slezu dolů. Kain tam není ale Angela vypadá nějak zdrceně. Furt si to bereš na sebe??? Nebo co se stalo??? A Kain se neukázal??? |
| |
| Mezitím se probral Gron. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Seber se a vrať se k nim. A to je rozkaz!!! |
| |
| Najednou se vrátí Darken a začne se vyptávat. Otřu si oči a otočím se k nově příchozímu. Měla jsem něco udělat, měla jsem alespoň Grona varovat, aby si dal pozor. Řeknu pomalu a pak se zamyslím. Kain tady nebyl. Ne jenom odešel a už se nevrátil. Po těchto slovech se podívám na Grona, který je na tom podstatně lépe. A takhle mohl dopadnout kdokoliv. Proběhne mi hlavou nepěkná myšlenka a přisunu se blíž ke Gronovi. Jak je ti? Odpověď znám, tak proč se na to ptám? Jsem tak upnutá na sebe, že neberu ohledy na ostatní. Nebo se jenom nechci věnovat myšlenkám na Kaina? Zeptám s ho, když otevře oči a pokusím se o milý úsměv, i když v této situaci je to dost těžké. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| Proberu se strašně mně bolí hlava vlastně celé tělo cítím se nějak sláb ale jsem ochoten pokračovat nic si nepamatuji. Co se vlstně stalo kdo nebo co mně napadlo vy jste v pořádku? A kdo jsi ty? Ukážu na Darkena. |
| |
| Já jsem někdo kdo je doufám pro tuto družinu dost užitečný. Víc ti pro začátek říkat nemusím. Jo, ještě něco, jmenuju se Darken. Poté vylezu ven a zkontroluju všechny věci na výpravu a křiknu dolů: Vylezte ven, můžeme pokračovat v cestě. Nasednu na novýho koně, bo starýho mi šlohl Kain a čekám až vylezou. Bože... ta Angela je nějaká smutná. Možná bych ji mohl navrhnout vymazání postavy Kaina z hlavy. |
| |
| Jsem ráda, když už s námi Gron komunikuje a hned se vyptává na Darkena, který mu odpoví. Jasně, víc potřebovat nebude Ušklíbnu se, ale jenom v mých myšlenkách. Jo, jsem v pohodě. A to, co tě "napadlo", už je to pryč. Jak mu zatajit, že to udělal Kain? Tohle se asi jen tak nezvládne. Já to nezvládnu. Stejně na to přijde... Naštěstí mě z myšlenek vytrhne Darkenovo zavolání, že můžeme pokračovat v cestě. Podívám se na Grona a s poměrně klidným hlasem mu řeknu: Jdi první. Protože kdybys slítl z toho žebříku, nikdo by tě jen tak zpátky na nohy nedostal tím spíš, že bysme byli s Darkenem nahoře. |
| |
| Počkám dokud Angela s Gronem nevylezou a nenasednou na koně, které jsem jim připravil. Jejich věci už jsem naložil. Jakmile nasednou, vyjedu směrem kterým jsme měli pokračovat.Cestou mírně zpomalím abych se dostal na úropveň Angely a myslí k ní promluvím: Angelo, kdybys chtěla, tak by bylo možný vymazat Kaina, nebo určitý myšlenky z tvý paměti. Přitom mírně doufám že bude souhlasit. I když to není možný, asi jsem se do Angely zakoukal:o))) To je špatný:o((( |
| |
| No tak dobže pokračujem já jsem Gron a nevím jestli to už víš. A kde je ten no Kain kam se poděl? Zeptám se a čekám co mi odpoví přitom vylezu na koně a jedu na jejich urovni darken se chová jako zakoukaný mládenec. A pokud vím Angela patřila Kainovy, no nebudu se do toho plést. Kam vlastně pojedem? |
| |
| Když se Gron bez větších problémů dostane nahoru, vylezu za ním. Darken už je připravený vyrazit a tak mi téměř nic nebrání v tom, abych nasedla na koně a připojila se k ostatním. Kain něco musel... zařídit. Odpovím ještě Gronovi a dál se myšlenkami na Kaina nezabývám. Po chvilce cesty se ke mně připojí Darken a znovu ho uslyším ve svžch myšlenkách, podívám se na něj. I kdyby mi ublížil, nechci ničit žádnou ze vzpomínek. Teď budu vědět, na co si dávat pozor. Odvrátím zrak od Darkena a začnu sledovat pomalu se míhající okolí. Už nikdy neudělám stejnou chybu... Doufám. |
| |
| Tak tedy jedete směrem dál k místu kde by se měl nacházet druhý kámen. Když se začíná stmívat, vidíte před sebou les. když jste k němu dojei, padla hluboká noc. při pohledu na oblohu vidíte že je úplněk. |
| |
| zastavím svého koně před lesem a kouknu na nebe měsíc září je jasný uplněk. Můj učitel mi jednou když sem byl malý vyprávěl o lese vlkodlaků. Nemyslíte, že je to celkem nebezpečná cesta vzhledem k tomu co neseme a musíme najít další. Řeknu a koukám na oba společníky se mnou. Jo nemyslete si že mám strach klidně tam ted půjdu. Pouze podotýkám, že by to mohlo býti nebezpečné. Sesednu z koně a čekám co mi poví. |
| |
| Pomalu se snáší tma a před námi se objevuje les. Než dojedeme úplně k němu, vše kolem upadne do černočerné tmy, v níž jediným jasným bodem je měsíc v úplňku nad našimi hlavami. Jakmile Gron zastaví, následuji ho a zastavím také. Z koně ovšem nesesedám a podívám se nahoru na nebe. Barbara poslouchám jenom napůl, ale když se zmíní o kamenech, tak zbystřím. My mu o nich říkali?! Snad, možná... Ale je to moc divné. A teď nám bude vyprávět pohádky o vlkodlacích... Ohlédnu se po Darkenovi, ale ještě než ho stačím úplně zaměřit se otočím zpět na Grona. O tom lese jsem slyšela taky. Stiším hlas a snažím se mluvit tajemně. Když jsme sedávaly za dlouhých nocí s ostatními v temných pokojích a vyprávěli jsme si strašidelné historky... Jo, teď jsem mýmu bláznovství nasadila korunu. Já si můžu dělat co chci, můžu si mluvit jak chci a budu se taky chovat, jak chci! Tohle jsem totiž JÁ! Promiň, já si nemohla pomoct. Pokusím se nasadit omluvný tón, ale v mém hlase zní zároveň i jakási ironie. Myslim, že jsem zažila i horší věci. Smrt Lalait, Smrt Kaina, uvěznění v nějaký hnusný díře v poušti, odchod Kaina... Kain, Kain, Kain... Jo, znám Kaina, takže co mě může potkat horšího?! Mně je to jedno. Klidně můžeme jet dál, nebo taky můžeme zůstat tady. Vypadá to, že rozhodnutí je na vás, pánové. Konečně sesednu z koně a začnu sledovat měsíc na obloze, přičemž poslouchám, kdyby náhodou někdo něco chtěl říct. |
| |
| Jedu mlčky, než se objeví les. podle mých instrukcí by tady žádný les neměl být... Povím víc pro sebe, než ostatním. Odkdy ví Gron o naší misi... já myslel že je to jen družiník jdouc slepě za svým cílem ale on ví o tom ce mám. máme, je to úděl všech. teď by kain řekl něco moc chytrýho... ještě že tu není. Pomyslím si s doměnkou že Angela by ho hned poslechla. Což by nemuselo dopadnout dobře. Pak ještě Angela a gron pokusí situaci zdramatizovat pohádkami o vlkodlacích. Víte co, já jdu dál lesem, ale pokud chcete jít jinudy, bránit vám nebudu. Angele ano, ale Gronovi ne. Angelu totiž mám rád. A je pro mě důležitější než všechny tyto magický šutry co je hledáme. A myslím si že nemá smysl si v noci obcházet les... Poté slezu z koně, sundám mu ohlávku a pošeptám mu: I sare at limi et rukal näs. Lörka si er?. Alespoň nemusím dávat pozor na Angelu a koně zároveň.Pak vytasím meč, jehož záře nám dá dostatek světla na chůzi po lese a vejdu do něj. Tak jdete??? |
| |
| Les V lese zahlédnete dvě červené oči jsou velmi nepříjemné jako by blikali. cítíte z té postavy nějakou auru hlavně Darken. Pravděpodobně vytasíte zbraně a Darken bude již ve střehu najendou na světlo Darkenova meče dojde strá známa postava vašeho snad přítele. Vy byste mně zabili? To už sem na tom tak špatně? Usměji se a dojdu k Angele obejmu ji a kouknu na ni. Jsi v pořádku? Poté se k ní nakloním a pošeptám ji. Je mi to moc líto nechtěl jsem. Možná již ví co sem tím myslel možná ne, ale já to vysvětlovat nebudu. ehm Grone jak ses dozvěděl o kamenech? Jsem tady již značnou chvíli? A Darkene ty nehlídáš tak jak jsem si myslel, že hlídat budeš. Povím a dále v obětí Angley sleduji dva druhy. |
| |
| Les dobře tedy Gron jít taky no. jdu lesem po chvíli zahlédnu dvě červené oči okamžitě tasím sekeru. Pak se objeví postava kterou již znám schovám zbran a sleduji a hlavně poslouchám co říká. Kaine myslíš si, že jsi jediný na světě kdo o těch kamenech ví od narození? Otec mne poslal dozvěděl se o této misi mám vám pomoct. Řeknu a koukám na něj. Nečekám, že by nějak reagoval, ale přece jen trochu více zpozorním čekám jestli někdo něco dodá... |
| |
| Nad Darkenovou poznámkou o lese se ani moc nezamyslím a následuji ho. Co mě může potkat... Teď už snad ani nic. V tom uvidím rudě žhnoucí oči, jak na nás zírají z temnoty. Bezmyšlenkovidě sáhnu po jedné své dýce, ale jakmile se tajemná postava změní na dobře známou tvář, dýku zase schovám. Kaine... Promluvím velice potichnu, snad jen tak, aby mě nikdo neslyšel. Pak ke Kain dojde a obejme mě. Nějak se mu nebráním, ale neobejmu ho také, jak jsem to dělávala dřív. Co mě s ním může pokat? Když mu řeknu, že s ním nemůž být, tak může někomu něco vzteky udělat. A co je na tom nejhorší? Nejde mi o to, že bych to byla já... Bojím se o lidi kolem sebe. Můžeš mě Kaine, prosím, pustit? Ráda bych pokračovala v cestě tím lesem a když se na mě lepíš, mám co dělat, abych udělala byť jen jeden krok. Ne, vůbec to nezní tak, jako kdybych ho pouštěla k vodě. To byl taky nápad, najít si novou lásku, zapomenout na to, jak to dopadlo s tou starou... Ne, já prostě nejsem určená k tomu milovat a být milovaná... Po těchto slovech odstoupím od Kaina a opřu se o nějaký strom. Nehchci tady být dýl, než to bude nutné, nemohli bysme vyrazit? Zeptám se ostatních a s Gronovou teorií o jeho otci si vystačím. Alespoň nějaký důvod má... No co. Šutr sem, šutr tam. Co neukradnu, to získám jinak. A rozhodně už nechci, aby to bylo něčí srdce. Zapátrám v mihotavém světle a smutně pohlédnu na Kaina. |
| |
| Čekám na reakci Angely a Grona na cestu lesem když tu náhle ucítím zlo... To není možné... Čekám ve střehu a na rtech už si začínám mumlat kouzlo které by zapříčinilo mou smrt ale Angelinu ochranu před vším. KAINE!!! ty zasraný debilní hňupe... jsi nemohl alespoň varovat než na nás vletíš??? Co kdybych zamumlal Zakimu Zilam a ty bys umřel??? Což by mi dvakrát nevadilo, ale angela by byla smutná... |
| |
| Není problém. Pustím Angelu a kouknu se na Darkena. Neusměji se neřeknu naprosto nic snad jen. Neptal jsem se na něco jiného? Tak maximálně bych umřel no. Řeknu hodně flegmaticky. Pak hodím na Grona zlý pohled a pokračuji lesem... |
| |
| Kain přeci musí být střed pozornosti. Řeknu na darkenovu reakcia všimnu si pohledu Kaina. Co čumíš blbe. Pomyslím si a pokračuji v cestě nemám zrovna v plánu tady trčet. |
| |
| No můj systém magické ocgrany ti vysvětlovat nebudu, povím ti jen toto: Kdybys byl někdo kdo by nám chtěl ublížit já bych vyletěl do vzduchu ale ty bys pak nebyl schopen se k Angele přiblížit, natož jí nějak ublížit... Vybral jsem si Angelu, protože rona neznám, a zatím o něm nic nevím, ale jak se na něj tak dívám tak by si s ním měl velký problém. Teda pokud by si nepoužíval svoje drápky a supermaní let. Pak se kouknu na Grona a povím mu: To ber jako kompiment. Sice ti ještě úplně nevěřím ale mohl bys nám být užitečný. Pak se kouknu po ostatních a povím: Tak jdeme??? Otočím se k nim zády a zajdu hlouběji do lesa. Už když mě nevidí se ušklíbnu a ještě promluvím: Mimochodem, nerožínejte fakule, lucerny ani nic co vydává moc světla... Poté si pomyslím: No, v tomto lese by i svíčka dávala moc světla... Angela musí být nadšená že se Kain vrátil. To si pomyslím proto, že když se Kain vrátil, tak jsem se na to jejich vítání nedíval a odvrátil jsem se zády... Nepotřebuju vidět uvítání znova nalezené lásky:o))) |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
 | Zrovna jsem se probudila s velkou bolestí hlavy a zjistila jsem že mě okradly o všechny věci které jsem měla u sebe,akorat mi tu nachali jen pár nějakých cáru,které nosí v této době.Nevadí,musim si zvykat.Pociťuji žízen,Kde ji mám hledat?nevím!!!!Doufam,že potkam nějake lidi,nebo najdu obydli. Obléknu si šaty a vydávam se na cestu |
| |
 | Já a Hanny jdeme lesem a když se začíná stmívat. Začneme hledat místo k přespání a něco k jídlu. Vychází měsíc. Podívám se na Hanny a říkám: Musíme si dávat větší pozor když je ůplněk.Pokračujeme lesem když narazíme na bezpečné místo k přespání ale přesto si musíme davat pozor. Hanny našla i jahody a maliny tak máme i něco k jídlu. Otočila jsem se na Hanny a řekla jse ji: Beru si první hlidku zatím se trošku prospi. Prochazí kolem našeho tabořište a doufam v klidnou noc. |
| |
 | Kde to jsem? A jak jsem se sem dostal? Nevím co bych měl dělat. Je tu velká tma a strašnej smrad. |
| |
| Milenia: Jak se tak procházíš a něco hledáš, vidíš jak ser k tobě blíží 5 vlkodlaků. Hanny a Daria: ze tmy lesa na vás vyskočilo 12 vlkodlaků. AthilusII.: jak se tak procházíš a přemýšlíš o svém životě, napadli tě 4 vlkodlaci. |
| |
| Zacalo mi busit srdce. Mam takovy divny pocit ale jdu do toho.Musím bojovat za každou cenu Mám to přece v krvi. Boj je můj nový život Ja se nevzdám a je mi jedno zda padnu v boji. A´t je po jejich. Musí padnout. Já nebo oni |
| |
| Uslyšela jsem křupnutí větvičky. Postavila jsem se do bojovného postoje a čekala kdo vystoupí ze tmy lesa. Mezi větvemi jsem uvidela červeně zařící oči, srdce se mi rozbušilo takovou silou že mi málem vyskočilo z těla. Hanny, Hanny vstávej, vlkodlak Hanny se probudila a v obličeji uplně zbledla. Když jsem si konečně všimla že nás obklíčilo 12 vlkodlaků. musíme přežít rty jsem začala formulovat kouzelné slova Artak Bärak Hned první ranou jsem zabila jednoho vlkodlaka. Hanny mezitím bila jednim z nich a boj docela vyrovnaný. zaměřila jsem se na další z nich a kupodivu jsen zase zasáhla a potom další a další bylo jich celkem 5 a pak mi došla magenergie, musela jsem použít svoji hůl a začala jsem se prát s dalším vlkodlakem. Dostali jsme šanci k útěkuutíkej!!!!!!!!!. než se vlkodlaci vzpamanovali byli jsme pryč |
| |
 | Po zalehnuti jsem asik spala 3 hodinky, pak mě probudila vykřikej Daria Hanny, Hanny vstavej,vlkodlak Jak jsem se probudila nevěděla jsem co se děje ale pak jsem se vspamatovala.Hned jsem sem si vytasila šavle a šla jsem na jednoho vlkodlaka.Mezi tim jsem si zavolala mého psa Dariuse a přikazala ať hlída moje ale také Dariini zada.Když jsem se bila s třetím tak mě poškrábal a tekla mi krev.Když jsem pak zahledla že po Dariusovi jdou dva vlkodlaci musela jsem použit kouzlo Incëne zasahlo jednoho a pak jsem uslyšela jak Daria volá utíkej. Tak jsem rychle zavolala Dariuse a utíkaly jsme když jsme si byli jisté že jsme dost daleko tak jsme se zestavily. Doufám že nepujdou po stopach mé krve Porozhledla jsme se po nějakych bylinkách které mi zastavi krváceni.Potom jsem řekla Dariiběž si na chvíli lehnout ja budu hlídat. Kdybych nahodou usla tak je tu Darius,ten nás ohlídá |
| |
| Musím zaútočit zleva to bych je mohl překvapit. Není tam moc místa. Snad to výjde. Tak ty to schytáš smraďochu ! Co mám vůbec po ruce ? Hmm... sekera to je pěkné. Tím ho asi úplesknu po hlavě. Hrrr.. Teď mi to nevišlo, je to sice jen škrábnutí ale tím jste mě pěkně nasrali !! Myslím že je po něm. Ale co ti další? dostanou co si zaslouží........ Auu !!! To se mi zdá nebo je jeho tlama na mé noze?? Jak je možné že jsem ho pustil tak blízko k sobě. Tak teď ho seknu po čumáku.. cHA cHA |
| |
| Aniž bych čekala na nějaký další pokyn k tomu, abychom šli, odlepím se od stromu, o který jsem se až doposud opírala a následuji Darkena. Moc ho neposlouchám, protože jsem si téměř jistá, že bych toho oc z jeho řečí nepochopila. To si přijdu tak neschopná, nebo taková opravdu jsem?! Pomyslím si a pomalu našlapuji před sebe, abych se nezabila o nějaký klacek. No jasně, válečník, upír, Darken umí snad všechno... A já? Akorát jim přidělávám práci. "Hlídejte Angelu, Angela tohle, Angela támhleto..." Dál zamyšleně postupuji lesem, ale dávám si pozor, abych neztratila ostatní, protože se mi v temném lese po těch Gronových povídačkách samotné moc jít nechce. Jasně, až se dostaneme do nějakého města, tak se od nich odpojím. Stejně jsem akorát na obtíž. A tohle cestování odnikud nikam mě taky nebaví... Potřebuju kolem sebe domy, lidi... I když po tom klášteře se mi dvakrát nestýská, Tam už bych se nevrátila ani za nic. Najednou se rozvzpomenu na dávný "dar", který jsem dostala. Podvědomě zašmátrám rukou ve své tašce, dokud neucítím chladný řetízek, na kterém je cosi připevněno. Na tváři se mi objeví matný úsměv, když si řetízek s křížkem zapínám kolem krku. Poté vezmu mezi prsty samotný křížek a pokusím si ho lépe prohlédnout. Když ovšem zjišťuji, že ve tmě toho moc nepořídím, zastrčím si ho za šaty a dál pokračuji zabraná do svých myšlenek za ostatními. |
| |
| Angela, Darken, Gron a Kain: Prcházíte lesem když tu náhle dorazíte na menší (cca 13 metrů v průměru) mýtinky a jakmile dojdete na střed mýtinky ze všech stran se vynoří vlkodaci a jdou k vám... Nebraňte se a nic se vám nestane. Promluví jeden z nich s menší ironií v hlase. Marduk: procházíš jesem a došel si k jakémusik orkovi, který je zaměstnán bojem s už 2 vlkodlaky. Krvácí z menších i větších ran. Hanny, Daria: Jak tak běžíte a nevšímáte s i cesty kudy doběhli jste k jeskyni vedoucí (bezpečnější cestou) ven z lesa. |
| |
| Nebránit se a nechat se jen tak sežrat vlkodlakama??? Proč ne, dobrý způsob smrti. Povím a hodím si k nohám meč, svůj tesák (věrná napodobenina toho, který jsem dal angele, ale ten je stříbrný. Pak tam přihodím i svůj luk a toulec s šípy. pak dám ruce za záda a vyčaruji magickou černou kouli. Tak co vy??? vy se nezbavíte zbraní v takovúhle bezvýznamné situaci ve které nemůžeme přežít??? otočím se s ironí v hlase na ostatní tak aby má koule zůsatala i nadále ve stínu. Pak promluvím na vlkodlaka který s náma začal rozhovor. Museli jste mi kazit už tak dost posranou náladu??? Posranou kvůli návratu Kaina ve chvíli kdy se mi to zrovna nehodilo... Pak ale křiknu na vlkodlaka: Víš co, mě se nechce chcípnout. A mrdnu mu svou kouli přímo do jeho chlupaté hrudi. Pak se kouknu po ostatních vlkodlacích s další koulí v ruce a svými věcmi kouzlem daných zpět tam kde mají být: Vy si taky myslíte že se nebudeme bránit??? |
| |
| Dál mlčky postupuji za ostatními a přemýšlím nad tím, jak nejšetrněji všem oznámit, že s nimiprostě jít dál nemůžu. Po chvíli prodírání se lesem narazíme na mýtinku a já jsem tak trochu ráda, že konečně alespoň na chvíli uvidím, kam to vlastně šlapu. Když dojdeme zhruba doprostřed, začnu mít podivný pocit, že všechno není v pořádku. Můj pocit mi ihned potvrdí naprosto neznámý hlas, který patří Vlkodlak! vydechnu a rychle se podívám kolem sebe, abych zjistila, kolik jich tam ještě je. No tohle je dokonalý! Zrovna teď, když nemám na nikoho náladu! Copak mě jednodušše nemůžou nechat se zabít vlastníma myšlenkama?! Proč na mě zkoušej nějaký 'nebraňte se, bla, bla, bla'." Jsem celkem naštvaná z dostavadních myšlenek i událostí a tak sáhnu rukou do své tašky přes rameno, kde nahmatám tesák od Darkena. Tašku shodím z ramena na zem a druhou rukou si vytáhnu dýku. Dovolte mi říct totéž! Odvětím vlkodlakovi, ale co se týče hlasitosti spíše jen tak sama pro sebe. Jo, Angee, hraj si na něco, co nejsi. Rozzuř je a Kain tě zachrání! Jasně, ten určitě. Ani neví, kdo já vlastně jsem! A když ne Kain, tak určitě Darken, nebo Gron... Jéje, zase jsem ta neschopná! Pravou nohou přešlápnua posunu se tak dál od svých věcí, které leží na zemi, aby mi nepřekážely. I když s touhleskupinou pochybuju o tom, že se někdo zapomene natolik a pustí ke mě vlkodlaka tak blízko... Zatraceně! Proč sama sebe před sebou schazuju?! Tak tohle teda ne! Klídek, Angelo, to bude v pohodě. Jakmile se dostaneš mezi jiný lidi, budeš ve svym živlu... Do ničeho se nehrnu, jenom si hlídám záda a kdyby se něco nebo někdo chtěl přiblížit k mým věcem nebo ke mně, jsem připravená klidně i zabít. Ostatně by to nebylo poprvé a zřejmě ani naposledy. |
| |
 | jdu k němu a začnu bojovat jednoho švihnu přes hlavu holí a druhého popálím ohněm dostal jsem tě zmetku HA HA HA HA HA HA HA HA a potom se podívám na orka azeptám se ho jak mu je |
| |
| Při souboji s vlkodlaki se zničeho nic objevil zahalený tmou nějaký chlapík. Jsem v pohodě ale co tu chces? A kdo jsi?Proč mi pomáhá a co má vůbec zalubem?? Když jsem přemýšlel tak mě uhodil do hlavy.Upadl jsem na zem. Jsem paralyzován vůbec se nemohu hýbat. Bolý mě hlava. A brní nohy. Čím to je ? Snad mě nechce dorazit taky? Ten chlapík vypadá podivně. Heh. Oh. Au. Nestuj tam tak a pojď mi pomoct jinak se nepohnu. Doufám ža nemáš nic za lubem jinak bych tě musel zabít.Po následujícím rozhovoru jsem se opřel o svou sekyru na kterou tak hrdě spoléhám. Nemáš něco na posylněnou? Je mi totiž hrozně. Pokud mi pomůže budu na tom líp podle mého cítím se jako by mě něco liskalo po tváři. Něco studeného. Ale je dost chladno. |
| |
| jsem Marduk III. z Velehradu kdo jsi vlastně ty!!!!! CO???????? proč se tak vyptává vždyt jsem mu pomohl před smrtí (zelenáčovi) pomohu mu vstát proč bych měl mít něco za lubem a kdybych měl nechal bych tě zabít vlkodlakybohužel na posilněnou nic nemám,ale mohl bych tě rozehřát i kdybych měl proč bych mu to měl dávat.nejdříve by měl on dát něco mne to já jsem mu pomohl |
| |
| Jakmile Angela sundává své věci pousměji se. Tak to rozjedem Angee. Kouli kterou jsem měl dosud v ruce hodím po vlkodlakovi mi nejblíž a poté vytasím meč, obkroužím s ním půlkruh a přitom mumlám: Miä arë öl To zopakuji třikrát a z meče vyšlehne plamen který ten půlkruh usmaží. Doufám že si nikdo nevšimne že mírně chráním Angelu. Ten půlkruh byl ten který je Angele blíž. Pak vyčaruji Krátký posvětcený meč a hodím ho Angele. Toto je účinnější než dýka. A mírně se usměji. |
| |
| Když se Daria probrala tak jsme si všimly že vedle nas je velký otvor do jeskyně,kde byla velká tma. Daria kama tedy pujdem přes les??? Nebo přes jeskyni? Po dlouhé rozhovoru kudy tedy pujdem, jsme šly do jeskyně.Vytáhli jsme si z torna louče každá jednu a zapálily.Než jsme vyrazily šly jsme hledat potravu a vodu.Ja jsem byla pro jidlo chytila jsem kolouše a hodily jsme ho do torna.Daria našla vodu a pár hub.Vyrazily jsme za doprovodu Dariuse. |
| |
| Jen co jsem si lehla a zavřela oči okamžitě jsem usnula. Hanny mě probudila po pár minutách ,že musíme pokračovat. Když jsem se snažila probrat rozhledla jsem se kolem sebe auviděla jsem velký otvor do jeskně. Upozornila jsem na ni Hanny. Dohodly jsme se že pujdeme jeskyní ale přetím jsme musely nabrat nějaké zásoby. Jdu pro vodu a ty zkus něco chytit. Zapálily jsme louče a vešly jsme do jeskyně. Musíme postupovat opatrně a potichu. Proč jsem se pouštěla do takového nebezpečí!!!. Hanny namám ráda jeskyně jsou moc temné a vlhké. |
| |
| Daria* a Hanny: Zhruba po dvou směnách cesty slyšíte jako by vás někdo sledoval. pak ty zvuky slyšíte i zepředu. |
| |
| Po vztoupení do jeskyně jsme okamžitě zapalily louče šli jsme pomalu kupředu.Po chvilce mi řekla Daria že nema rada jeskyně.Sice ja taky ne, ale musela jsem to vydržet Nemusíš se bát, vždyť tu nic není je to jen jeskyně. Ale neměla jsem pravdu ale to jsme jestě netušily. Po dvou směnach jsme měli obě divný pocit jako by nas někdo sledoval, ale zatim nic.Po cestě jsme našli pramen a nabraly jsme vodu.Když jsme byly obě unavené tak jsme se chtěly utábořit a rozdělaly jsme oheň abychom jsme mohly upéct kolouše.Uřízly jsme si kopsek masa,také pro psa aby měl sýlu.Znovu jsme zaslechly zvuky. Daria slyšíš to taky?? Ale po chvilce to ustálo, ale po směně jsme to slyšely všude a bály jsme se ještě víc.Raději jsme vyrazily.Musely jsme byt ještě víc ostražité. |
| |
| Je mi celkem jedno, kolik vlkodlaků se kolem nás objevilo, jenom jsem ráda, že v téhle situaci nejsem sama. Tak fajn, začneme si hrát. Poušklíbnu se a udělám další krok stranou, připravená, kdyby se některý z vlkodlaků chtěl přiblížit. Mezitím Darken odnikud jakoby vyčaruje meč, ale ani to mě nepřekvapí. Adsi už jsem si zvykla. Pomyslím si a obratně chytím meč, který mi Darken hodí a zase zasunu svou dýku na její místo. "Dík," prohodím a mírně se pousměji. Ten meč je vážně dobrý... Jen jestli jsem to s ním ještě nezapomněla, i když tohle, Dvakrát protočím svou novou hračku v ruce a pousměji se. se nezapomíná. |
| |
| po promluvě s Athilusem prohledam všechny vlkodlaky půjdeme dál či ne??????????? |
| |
| Nevím. Pořád jsi mi nezodpověděl jednu otázku. A to zda ti mohu věřit. Když domluvim s Mardukem zadržím ho a prohledám dva vlkodlaky, které jsem zabil. Ty nech mě ja je zabil já si je prohledám. "Ještě by chtěl obryt i mě" pomyslím si a kouknu se co mají u sebe. Když se začalo rozednívat bylo krásně červená obloha.Byla rudá jak krev, kterou náš rod od jakživa proléval v bojích. Dostal jsem nutkání někoho zabít ale jsem dost zesláblý. No dobrá budu ti věřit, když jsi mi pomohl. Ale příště si ty vtípky o rozehřání nechej pro nějaké poutníky. Nejsem na tohle zacházení vychován. "Kdybych chtěl tak za ty tvé narážky tě zabiju." |
| |
| Jo a myslíte si, že jsme tak dementní? Ne nejsme spíš tak já nejsem!! NA meč kašlu z rukou mi vytryskne krev zatnu zuby, ale krev není jediné co mi z rukou vyšlo. Vyšlo z nich i ostří ostří ostré jako nejostřejší nože v zemi. Nemám vás rád a myslím, že vy mně po dnešku taky ne. Usměji se pak se kouknu co dělají ostatní zahlédnu co dělá Darken. Nepřeháníš to už Darkene? Pošlu jednoduchou myšlenku mému společníkovy. Rozeběhnu se přímo do náruče tří vlkodlaku vyskočím na ramena jednoho z nich. Bodnu ho do krčních tepen a skočím mezi ty další dva každému v krku zůstaly tři rvavé dírky po mém ostří. Tak co chcete pokračovat?? Zařvu a vytasím hvězdici. Hodím letí přesně na krk jednoho z chlupatých monster. |
| |
| ááá vlkodlaci. Tasím sekeru a usměji se ostaní už nějakou tu akci předvedli, ale já nic. Pomalu se přibližuji k jednomu z vlkodlaků. seknu mu na nohy ale v této akci sem ještě stihl hodit můj tesák na jeho krk. Jo tenhle utok funguje. Řeknu ze smíchem v hlase. Ten utok fungoval vážně perfektně , protože tesák si našel přesný cíl a těžké tělo padlo k zemi. |
| |
| Angela, darken, Kain, Gron: Jakmile bij skončil nastal čas si ošetřit menší i větší zranění. Dopadli jste asi takto: Angela: Jeden (hluboký cca 0,5cm; dlouhý cca 7cm) šrám na paži. Kain: jelikož jsi šel do boje "pouze" s drápy tak jsi moc nedával pozor a schytal jsi zhruba čtyři rány. Jedna - na zádech- silně krvácí. Gron: Jelikož jsi zkušený válečník, vyvázl jsi jen s menšími oděrkami. Darken: Jelikož jsi ........ tak i přes svá zranění necítíš bolest a šrámy se ti automaticky zahojily. Daria, Hanny: Po cestě jeskyní jste došli do neosvětlené místnosti. Náhle se na stěnách rozsvítili louče a jakýsik hlas řekl: Tak jste tady??? Konečně vás mohu zabít, za to že jste zmrzačili mé bojovníky. A ze stíny, kam louče nedosvítily vyšel člověk v kápi. V ruce má meč. Athilus II., Marduk III.: Po nepříliš přívětivém seznámení jste se vydali na cestu. Došli jste doprostřed lesa a tam je velké jezero. MH: Jane zatím, dokud nenapíšu změnu je furt TMA. Žádný svítání se nekoná. |
| |
| Dívám se na mrtvé vlkodlaky a myšlenkama k nim promlouvám: Stála vám tato smrt za to??? takoví celkem nadaní bojovníci a vrhnou se na Temnonoše a jeho družinu. Při slově JEHO se rozhlídnu jestli někdo z ostatních nepotřebuje pomoct. Jelikož Kain v boji šel mimo stanoviště a je tudíž dál než já od Angely, příjdu k ní a zeptám se: Chceš pomoct nebo to zvládneš sama??? Aniž bych čekal na odpověď, vytáhn dýku, říznu se do dlaně a nechám na angelinu ránu spadnout tři kapky mé krve. Rána se okamžitě zacelí. Pak se k ní otočím zády a jdu se kouknout jestli se tady někd nenajdou nějaký klacky na rozdělání ohně. Utáboříme se. Jelikož tady zemřeli vlkodlaci, budou se ostatní tomuto místu chvíli vyhýbat. prozatím je to nejbezpečnější místo na táboření. Pak udělám ohniště a zapálím oheň. Vytáhnu Arki (což je hudební nástroj mého lidu pdobný flétně) a začnu na něj hrát. |
| |
| Boj skončí ještě dříve, než vůbec začal. Chjo, jestli ono to nebude tím, že se o mně všichni starají, bojí... Mou doměnku potvrdí Darken, který se mě začne vyptávat, jestli to zvládnu. Já... Než však stačím odpovědět, vytáhne dýku a řízne se do dlaně. Než však stačí uděšlat to, co chce, sama rukou ucuknu. Já se o sebe umím postarat. Nepotřebuju žádný mastičky, ani nic jinýho! Nenechám ze sebe dělat maloiu ustrašenou chudinku. Poté vytáhnu svojí dýku a naříznu kus látky na mých šatech, kterou následně odtrhnu a ovážu si s ní ránu. Takhle to bude lepší... Není boje bez zranění a ne vždycky se na blízku objeví někdo, kdo dokáže tenhle fakt... zvrátit. Pronesu nad svým dílem, ale na Darkena se nepodívám. Raději dojdu ke svým věcem a vrátím tam pečliv otřený tesák. Tačku si pak hodím přes rameno a rozhlédnu se, kde jsou Kain a Gron, abych se mohla ujistit, že jsou na tom alespoň tak, jako já. |
| |
| Kouknu na kápi je celá od krve, když se takhle otáčím dozadu zahlédnu to co dělá Darken. Rozejdu se k němu stáhnu drápy. Bezeslova k němu přijdu pohlédne na mně a okamžitě dostane ránu pěstí byla to poměrně silná rána S Darkenem jakožto hubeným kouzelníčkem nebo co to je to dosti otřáslo. Tak za prvé nejsi vůdce za druhé od angely ruce pryč a za třetí nehrej si na hrdinu kadý se dokáže postarat o sebe sám jasné! Křiknu na něj a dám mu ještě jednu ránu po téhle ráně přistál na stromě já se jen otočil a došel ke svým věcem obvázal jsem si ruku a ostatní části těla na které dosáhnu. Dement na co si hraje. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| Mé rány spíše oděrky mi vůbec nevadí, ale jakmile zahlédnu co dělá Kain Darkenovy jen se usměji a sednu si a dívám se na to. Hmm vážně bych nechtěl schytat jeho ránu. Ale co zas dělá. Vždyt je to jedno ne jednou bude sním a pak zase s Darkenem no tak co Pomyslím si a začnu jíst jídlo které vyndám z tašky, jelikož Darkena v rozdělávání ohně něco vyrušilo jen dokončím co začal. |
| |
| Oh jsem unavený, tady se utáboříme Řeknu Mardukovi, který jde v popředí.Rád bych se vyspal . Vemeš hlídku? Zeptám se a začnu si pomalu lehat na zem. Když jsem si lehnul přišel ke mě Marduk a povědělVelmi krvácíš na rameni potom utrhl kousek hadry a přiložil jí k ráně.Jsi zesláblý jdi spát ja to ohlídám. Řekl mi a já jsem usl. |
| |
| udelam ohniste rozdelam ohen a hlidkuju |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Darken není zaklínač, nýbrž temnonoš. A ti mají krev. Není na šesté ale osmé úrovni. A pokud by sis někdy přečetl něco jiného než příspěvky na andoru, věděl bys že od sedmé úrovně získává temnonoš auru smrti a stín zdraví, který si může aktivovat KDYKOLIV. A o to kolik má magů se nestarej. není to ani tvoje, a už ani moje postava. přenechal jsem ji jednomu z mých cekem dobrých kámšů. Ty ho znáš taky. |
| |
| Poté co začnu rozdělávat oheň přiskočí ke mě kain a vybombí mi, pak ještě jednou. tak jo, rozjedem to. vyčaruji malou černou kouli a nakalím mu ji tak těsně kolem hlavy, že ucítí její závan. Minul jsem ho záměrně. Škoda magenergie na takovýho debila, ikdyž tu ránu jsem si zasloužil, Angela je přece jen kainova milá. Bohužel. Pak se opřu o strom a aktivuji auru. Spím... a seru na celý svět. |
| |
| Kaina ani nemusím dlouho hledat, protože on si najde nás - respektive Darkena, který šel rozdělat oheň. Už už se ho chci zeptat na to, jak mu je, ale on mezitím bezdůvodně - tedy alespoň pro mě, jednu natáhne Darkenovi. "Zatraceně KAINE!" Vykřiknu, ale to už Kain začne cosi hulákat a následuje další rána. "Co to do tebe zatraceně vjelo?! Tobě nestačí, že nás málem zabili vlkodlaci?! Ty nás tady chceš ještě povraždit?! A já si myslela, že jsi alespoň trochu normální." Poté se od Kaina odvrátím a už normálně dodám: Asi jsem se mýlila. A nejen v tomhle. Poté od něj poodstoupím a sednu si na zem. Nohy skřížím a hlavu složím do dlaní. Podvědomě vytáhnu zpod oblečení křížek a stisknu ho v ruce. Já vím, že mě nikdy nikdo neposlouchal. Snad proto, že jsem tomu nevěřila, ale teď prosím...Já PROSÍM o pomoc. Začnu vduchu formulovat prosby, jako kdybych mluvila s někým, kdo ovlivňuje celý můj život. Teď vlastně dělám to, co jsem si slíbila, že nikdy dělat nebudu. Proč se tohle děje zrovna mně? Tohle už neni osud, tohle je prokletí! Prosím, já tohle nechci, proč vždycky, když mám možnost volby, tak zvolím špatně? Kdo mi přichystal tuhle cestu? Proč...Proč? Třesoucí se ramena můžou naznačit, jak na tom jsem. hřbetem ruky, aniž bych pustila křížek, si otírám slzy řinoucí se z mých očí. Hlavu mám stále svěšenou a zakrytou rozcuchanými vlasy, které jsem si nestihla a vlastně ani nechtěla upravit... |
| |
| Athilus, marduk: Zatímco Marduk hlídá se nic moc nestalo až na to že usnul... Probudili jste se a všimli jste si že uprostřed jezera je ostrov a na něm je jakýsik červený drahokam. |
| |
| Angela a spol.: Je ráno... |
| |
| Jo nejradši bych ho zabil a šel pro ty kameny sám stačí!!! Rozkřiknu se takový hněv ste ve snad ještě neviděli. Běžte sami já ty kameny najdu bez vás pak vám je jen dám, protože s badnou tupců se těžko hledá Řeknu ne řeknu zařvu ztratím se v lese vydávám se sám temným lesem v ruce držím pouze louč abych enarážel do stromů. |
| |
| Grrrr !!! To jsem zase plný síly.Hej!! Tak vztávej ty lidskéj červe. Už je ráno. Řeknu Mardukovi a plácnu ho po zádech. Co je to? Tahá mi to oči je to tak rudé. Co mám dělat? Kouknu se na ostrov a sedím tak zamyšleně.Co by to mohlo být? To by mě zajímalo jestli to má nějakou cenu? Že bych se tam ukázal bez Marduka? Hmm. Tomu by se to asi nelíbilo. Hej Marduku vidíš to? To rudé světýlko na tom ostrově jak se leskne. Mám chuť se tam proto rozběhnout ale radši bych to měl rozváži i s mým novým přítelem. |
| |
| Co po mě řveš ty zelenáči a nebij do mne nejsem bušící pytel Co je to za světlo? Co ?? Asi to bude mít velkou cenu měl bych si to vzít a prodat to. Domluvím se s zelenáčem jak se k tomu dostanem. |
| |
| Marduk a Athilus: Jezero je tak veliké že byste ho nepřeplavali, ani plavbu nepřežili:o))) |
| |
| Když jsem zjistil, že se tam určitě nedostaneme jen tak, zadíval jsem se na ostrov a něčeho jsem si všiml.Marduku? Hej Marduku? Vidíš to co já? Ně co se na tom ostrově pohybuje On mě tam musí nějak dostat. Musím ho přinuťi ale tak ať nezjistí že mám jiné úmysli. Pokud se tam dostanu tak ho zabiju. Je to stejně jen otázka času, kdy zemře. Když jsem přemýšlel a díval se na ten ostrov měl sem takový divný pocit . Viděl jsem tam něco jako démona ale vůbec nevím co to je... kOLEM té postavy se vznáší nějaký oblak ale to nevím co ? Pokud vím ve škole mne ůkdysi učili že tento oblak dokáže vytvořit jen monstra z jiné sféry. Mno nebudu o tom přemýšlet. Něco to je ale nevím co. |
| |
| Jak jsme šli cestou dál našli jsme otvor hlouběji do jeskyně pro jistotu jsme si kolem kamene ovazaly lano a pomalu sestoupily dolů.Došli jsme do jedné jeskyně kde naše louče nedosahovaly na stěny a slyšely jsme nějaky hlas.font color=red>Co je to Daria Kdo jsi?? Kdo to asik může být ani ho pořáně není vidět.Vytahla jsem si okamžitě šavle a neveděla jsme co hned dělat.Daria co budem dělat něco navrhni,nebo ho zkusíme napadnout první. |
| |
| "Jen si jdi," křiknu ještě za Kainem, když mizí. "Neumíš nic jinýho než jenom utíkat a zbavovat se svojí zodpovědnosti!" Nebudu tě zastavovat, je to tvoje rozhodnutí. Ulehčils mi hodně věcí... Když se začně obloha barvit od vycházejícího slunce, pomalu se zvednu na loktech. Ani nevím, kdy jsem usnula, ale nespala jsem dlouho. Rozhlédnu se po ostatních a po místě, na kterém jsem. "Takže to nebyl jenom sen," zamumlám tiše a protřu si oči. Rychle ucuknu rukou, když mě začne při větším tlaku bolet. Podívám se, co způsobilo onu bolest a uvědomím si, že jsem nedovolila Darkenovi ošetřit mojí paži. Opatrně si z ní sundám kus látky a z brašny vytáhnu měch s vodou. Dřív nebo později musíme někam dojít... Tam si zásoby doplním... Probírám si situaci, když si očišťuji ránu ze souboje s vlkodlaky, ale znovu ji nepřevazuju. Zbytek vody si zase uklidím. Poté jenom vsedě vyčkávám, co udělají Gron s Darkenem - jestli bude zase některý z nich mít nějaký epochální nápad, co se týče naší cesty dál. |
| |
| Ano půjdu, protože s bandou bpjácných tupců se de špatně neuvědumujete si nic naprosto nic. Křiknu a zmizím v lese... |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro MH: Proč jsi nazval Darken a Angelu bojácnými tupci když bojují víc než ty??? Ty všechny problémy řešíš způsobem JÁ JÁ JÁ a nikdo jiný tě nezajíma!!! Se kurva vzpamatuj nebo letíš!!! |
| |
| Hanny a Daria: Ten týpek se na Hanny usmál a pověděl: Tak vy mě chcete porazit??? To se vám asi nepodaří... Poví a s úsměvěm jde k vám. |
| |
| Bojácní tupci??? Ten má co mluvit!!! Mno alespoň mi nebude stát v cestě. Pomyslím si a kouknu směrem k Angele. Tak teda jdeme??? Sereme na Kaina a půjdeme bez něho. A je mi ůplně jedno jestli se ještě vrátí, nebo ne. A pokud jo tak ho naučím chytat. Seberu své věci a koukám na Angelu jak se snaží primitivním způsobem léčit svá zranění. |
| |
| Angela, Darken a Gron: Zhruba po dvou hodinách cesty jse došli k místu zvaném Jezero prokletí. Padla na vás totální úzkost a smutek. |
| |
| Když Hanny vytáhla šavle osoba v kápy nám řekla že jí nemůžeme porazit a vykročila k nám. Můžeš nám říc kdo jsi než nás zabiješ???. Možná se mi podaří zjistit kdo to a tím nám zachránit život. Srdce mi buší jako by chtělo vyskočit z těla. Otočím se na Hanny a pohleden ji naznačín že má schovat zbraně. A znovu se podívam na osobu v kápy. Čekám se se bude dít. Osoba stále neodpovídá. Tak kdo teda jsi??? Máme právo to vědět!!!. Čekám jestli něco odpoví. |
| |
| Nestarám se o to, zda je směr naší cesty správný, ani o to, zda má vůbec nějaký jasnější cíl. Jenom mlčky jdu tam, kam Darken a Gron. Asi po hodině a půl cesty mě začne bolet ruka, přes kterou mám přehozenou tašku a proto si jí přehodím přes druhou - zdravou ruku. Moc to neřeším, protože kdybych se měla zabývat každou maličkostí, byla bych užitečná ještě míň než normálně. Po delší chvíli mi začne být divně. Svírá se mi žaludek, vybavuji si ty nejhorší myšlenky. Angelo... Poslední slovo patřící člověkovi, kterého jsem nikdy neviděla, ale bez kterého bych nemohla žít. Teď si ho vybavuji jasně, ale jen to jedno. Angee... Přidává se další hlas a za ním další. Svírá se mi žaludek a já nemohu udělat další krok. Hypnotizovaně zírám před sebe a oči se mi začnou zalévat slzami. "Co je to se mnou?" sotva znatelně mumlám - rty se mi téměř nepohybují. Nemám radost, cítím jenom úzkost, samotu, strach z neznáma, které se ve mně znenadání objevilo, smutek... Jako kdyby mi někdo ze života vzal všechno dobré a nechal tam jen chmurné vzpomínky, o kterých jsem ani nevěděla. |
| |
| Jak tak jdu, přemýšlím nad tím, jestli Angele mám vzít tašku, ale než stihnu promluvit, začnu mít divný pocit. Tady něco je... A pás cítí přítomnost dalšího kamene. Pomyslím si a abych alespoň trochu uklidnil sebe (asi i Angelu) Vytáhnu Arki a začnu na něj hrát tu nejpříjemější a nejuklidňující melodii co znám. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| MH.chtěli ste divadlo? máte ho mít. Jezero prokletí Letím už poměrně dlouhou dobu letím lesem myslím na vše co se událo v lese i mimo. vzpomínám na mé utěky od nich zatnu zuby až v nich zaskřípe. Něví nic nikdo anglea nechápe Darken je jen tupec a Gron Gron je tupý barbar, který se pouze připletl do cesty, idkyž něco říkal o kamenech asi o nich ví, ale od kud? Pokud vím v del barbaři byly využíváni pouze jako vojáci a pomocníci na hardu ti se o kamenech mohly dozvědět asi těžko. Kde na to přišel měl bych ho proklepnout, ale ne ted někde si ho chytnu. Pomyslím a pak zapřemýšlím nad Darkenem. Darken je zvláštní člověk nedokáže se vcítit do druhých ví moc dobře ví, že mám angelu rád a ten tupec ještě dělá naschváli. Hraje si na vůdce jen kvůli toho debilního pásu stejnak by ty kameny nebyl schopen posbírat celá tahle skupina na to nemá jejich inteligence je na to příliš malá a všichni si věří navzájem. Zahloubám v mysli nad mou první smrtí zabil mne tehdy ten gnóm, jenže netušil, že já mám svůj osud a sama smrt mne poslala zpátky sama smrt si uvědomuje jak je můj život důležitý, protože beze mne by mohl padnout celý svět za to děkuji mému osudu a navíc beze mne by neměli ani ten první kámen. Angela já ji řekl snad vše a ona mne skoro nic. NE nechce se mi ji ted rozebírat. zaženu myšlenky na Angelu. Konečně po docela dlouhém letu lesem sem doletěl ke svému cíli k jezeru. Tak sem tady. Myslím, že budu potřebovat odpočinek. Řeknu si sám pro sebe a usadím se na nějaký strom. Ani bych se nedivil kdyby je Gron dostal, vždyt oni mu věří. a navíc nejlepší by bylo kdyby je zabil nebo prostě jim nějak vzal pás a šel pro kameny sám. Pomyslím si pak zahlédnu mou STAROU skupinu. Co tady dělja vždyt šli spát aspon rozbíjeli tábor když sem od nich odletěl to není možné.(MH:je to možné demencí PJe) No dejme tomu. Řeknu si sám pro sebe pak zahlédnu Angelu jen tak se zastavila a Gron na tom není o moc líp darkena taky pohlcuje smutek. Jo to by mně tedy zajímalo co mně mže dostat, celý život zabíjím jen proto abych se najedl nebo měl peníze na výbavu. Prostě udělal sem tolik pšatného takže je mi všechno jedno. Koukám na Darkena jak začne hrát na tu svou flétnu či co to je. hmm to je tak krásné Ironicky se zasměji pozoruji je skryt v koruně stromu nemají šanci mně vidět má aura si zde rozumí s tou všude kolem takže ani darken mne nevycítí. nemáte o mně ani potuchy a já doufám, že se ted stane něco zlého a vy to vzdáte. Pomyslím si a koukám na ty tři jak pomalu kráčí dál. |
| |
| Jezero Jdu mlčky cestou nechce se mi nějak jít dál. Už bych mohl vzít ten pás a donést ho otci sakra. Pomyslím si a dáleč pokračuji s ostatníma najednou mne přejede mráz po zádech vidím umírat mé bratry na tom hnusném bojišti. Musel sem přežít zrovna já a otec? Pomyslím si a vezmu sekeru do ruky udeřím do nějakého pařezu je vidět, že mi to dost pomohlo sekeru už nedržím tak křečovitě. Darkene co to tady sakra je? |
| |
| Darken se sice snaží, ale nevím, jestli je to kvůli nám, nebo jenom kvůli němu samému. Ač je melodie sebekrásnější, nemůžu - něco ve mně NECHCE rozumět sladkým tónům, které na tomto ponurém místě znějí tak neupřímně. Nevydržím déle stát. Svezu se na kolena a zabořím hlavu do dlaní. "Tohle nevydržím, tohle prostě nevydržím!" Chtěla bych se zvednout a utéct pryč, jenže nohy mě neposlouchají, ruce mě neposlouchají, ani mé vlastní myšlenky nejsou ochotné spolupracovat. Vyvstávají mi vzpomínky na místo, kde jsem vyrůstala, na město, kterým jsem procházela, na lidi, které jsem potkala. Jako kdyby jejich tíživé osudy byly tím mým, jako kdyby se můj život proplétal s těmi jejich. Vzpomínám si na ty nejhorší okamžiky z mého života. Lalait... Smečka vlků... Její pohled. "Narmo, Lalait, NARMO!" Ucuknu hlavou a zašeptám "Tye-firt..." Myšlenky na Lalait rychle vystřídají jiné. Malá holčička stojící u kované brány. Malými ručkami objímá chladný kov a zarudlýma očima se dívá na ulici, kde procházejí lidi. Angelo, je čas. Musíš jít, Lalait odešla, ale ty musíš zůstat. Zůstat s náma. Budeš nás mít ráda. Cítím ty doteky, staré svraštělé kůže, křik. Cítím stejnou beznaděj jako tehdá, když jsem byla malá holčička. Obrazy se rozplynou, ale objeví se další. Tentokráte vidím Kaina, jak leží na zemi v lese - mrtvý. Kaine, Kaine?! "Kaine!" šeptám, přes pláč mě není slyšet. “Tohle ne, prosím… Tohle ne. Omlouvám se,já ti to nechtěla říct, odpust mi, prosím, prober se…“ I tento obraz se rozplývá. Vidím jenom tmu – černo-černou tmu. Slyším tlukot svého srdce, píseň Darkenovy píšťaly se ztrácí. “Přestaň hrát, prosím, Přestaň!“ Poslední slovo vykřiknu tak, že se mi na chvíli projasní mysl, začnu si uvědomovat místo, na kterém jsem. Na kterém jsme všichni. |
| |
| ze začátku jsme nevěděla pořadně co má Daria v plánu ale radči jsem nějak neprovokovala.Když mi Daria naznačila že to mam schovat udělalala jsem to nerada jelikož jsme nevěděli co ta postava uděla.Naštěstí jsem potichoučku řekla dariusovi ať je připraven zautočit.Jelikož jsme jen tak na sebe hleděli tak jsem začala byt nervozní ještě víc .Daria co budem dělat?? |
| |
| Jdu a hraji a přitom přemýšlím nad věcma nad kterýma bych normálně ani nepřemýšlel ale jelikož mám silnou pevnost mysli tak se mi brzy podaří myšlenky zahnat. Jakmile Amgela vykřikne ať přestanu hrát kouknu na ni tázavým pohledem??? Ale jestli je to její přání tak přestanu. Někde tady je ten kámen a něco mi říká že i Kain, sice necítím jeho auru bo ji převyšuje aura jezera ale cítím že on o nás ví. Třeba se na nás právě dívá. |
| |
| Darken, Angela a Gron: Jakmile Darken přestal hrát, vynořil se z jezera obrovský jezerní drak, který promluvil hlasem jehož tón už vám nahání strach. Proč jsi přestal hrát??? Já vím proč jste přišli a mám pro vás nabídku. Dám vám to pro ce jste přišli pokud tu ten co hrál zůstane se mnou a bude mi zpříjemňovat mou samotu tady. A pokud ne tak vás budu muset zabít. Poví a významně koukne na Darkena. |
| |
| Tak jo, když jinak nedáš... a Angelu zemřít nenechám. Kain by nejspíš teď udělal nějaký triumfální útok ale teď tu není a tak je rozhodování na mě. Povím a příju k Angele. Vypadá to jako bych ji objímal kolem pasu což vlastně taky dělám. Jakmile je má hlava vedle její pošeptám ji: Jděte dál. Nezapomeň na vše co jsem ti říkal, hlavně o Kainovi. a nezapomeň že máš můj meč a tesák... Časem až se vrátím- snad- tak ti pořídím něco lepšího. A taky jsi teď ty kdo nese pás a tak se snaž bránit se co to půjde. Použiji na tebe jedno kouzlo tak se neboj. pak se od ní odvrátím a Angela si může všimnout, že má pod kápí a vestou, na košili pás Deltory s TOPAZEM který jsme našli v lesích. Asti era fel Pak kouknu na draka: Tak co draku, jdem??? sednu si mu mezi oči, a jak jedeme ke středu ostrova tak začnu hrát. Myšlenkama ještě pošlu Angele zprávu: Mimochodem, Angee vím že to od někoho do když ho rozsekají tak se znova postaví a vlastně není schopen lidských emocí, ale miluji tě. A dej na sebe pozor. Pak už se jen soustředím na hru a cestu na střed ostrova. Kain si myslí že pás mám já takže musí jí na ostrov za mnou. |
| |
| Koukám na tu podívanou jak angela klečí na zemi a pláče jen se usměji tohle mne nemůže dostat. Zasměji se a pak pohlédnu na všechny tři jak se zachobají když vylezl drak. Usměji se když darken odchází s drakem. Ehm to je ale tupec on odejde s ím ječtě dříve než jim dá drak kámen. A myslím, že Darken není takový tupec aby šel s pásem na skoro jistou smrt. Pomyslím si a pohlédnu na Angelu něco se ji třpití okolo pasu může to být třeba brož nebo něco takového, ale nepamatuji se, že by nějakou v těchto místech měla. Angela má pás. No to je super ji nedokážu zabít no tak co prostě ji vezmu pás až ona a Gron půjde spát. Pomyslím si a taky si řeknu, že rozhodně bude snažší cíl prvně prohledat je a až poté Dakrnea. No kdyby to přece jen měl Darken tak se tam vrátím, ale rozhodně je bezpečnější prohledat první ty dva. Pomyslím si a pozoruji je ze stromu. |
| |
| *třpytí:-D* |
| |
| Tak dobrá budem pokračovat bez Darkena i Kaina no to je super. Aspon bude angela lehčí cíl Pomyslím si a dosti záškodně se naposled podívám na Darkena... |
| |
| Jsem ráda, když Darken přestane hrát, ale drak, který se právě objevil mi na pozotivním myšlení nepřidá. Jen vzdáleně vnímám to, co se děje, co si povídají. Pak přijde Darken a dá mi svůj pás. Proč tohle...? Myšlenky se však ve slova nedokážou proměnit. Jenom koukám na Darkena, jak odchází a do kroku začne znovu hrát svou píseň. Hřbetem ruky si otřu vlhké oči a pomalu vstanu. Jde to těžce, ale zvládnu to. Podívám se na Grona, který zrovna věnuje Darkenovi ne příliš přátelský pohled. Co nejrychleji to jde odcházím z místa, kde mě přepadají hrozné pocity a vrací se mi zapomenuté myšlenky. Když jsem konečně schopná uvažovat, ohlédnu se zpátky a rukou přejedu pás, který mi dal Darken. "Určitě jsem tě neviděla naposledy," zamumlám a na tváři se mi objeví lehký úsměv, dokud mi nedojdou jeho poslední slova - nebo spíše myšlenky. Ale tohle nepůjde. Tohle ne. Poté se teprve pátravě začnu starat o to, kde je Gron. Když ho najdu, zeptám se ho, i když nejsem ochotná ho přímo poslouchat. Teď ne. "Tak kam půjdeme dál?" Je to spíše řečnická otázka, protože ihned poté, co jí vyslovím se vydávám pryč promýšlejíce si poslední okamžiky. Darken by s draken jen tak nešel, kdyby si nebyl jistý, že dostane ten kámen, který tam podle všeho byl. Gron je zvláštní, nevypadal dvakrát nešťastně na takovém místě, jako bylo tamto... Musím si na něj dávat pozor. Velký pozor! Dál pokračuji ve své cestě. Přemýšlím, ale zároveň si dávám pozor, abych nepřestala dostatečně vnímat okolí. Nenechávám se myšlenkami unést, hlídám si je, třídím, rozebírám. To, co říkal Darken mi mělo dojít. Proto se s ním Kain chytnul. Bylo to kvůli mě. Neměla jsem si s ním nic začínat. Měla jsem raději zůstat neutrální. Možná by se tím změnilo mnohem víc... Po chvíli mi začne docházet i odpovědnost, která na mě přešla spolu s pásem, ale s vědomím, že dřív nebo později Darkena uvidím a budu mu moci toto břímě vrátit si nedělám větší starosti. Jen jedinou - pás uchránit před kýmkoli. |
| |
| Přijedu na drakovi až na ostrov kde jse nad zemí vznáší jakýsok týpek s křídly. Přijdu k němu a povím mu: A ty jsi kdo??? Pak seberu rubín a kouknu směrem k pobřeží kde jsem opustil Angelu. Doufám že se ti daří dobře... nechť jsou mí duchové s tebou... Pak se kouknu na draka a povím mu: Je mi líto, ale musím odejít, ale mám pro tebe návrh: Nechám ti tady jednoho mého dvoujníka... Poté vytáhnu svůj tesák, useknu si ruku v zápěstí a kouknu na ni jak leží na zemi. Pomyslím si: Reinka räne. Ruka se začne hýbat a z ní vyrostou kosti, obalí se cévami, a svaly a kůží. Prostě můj klon... Tomu podám své Arki a on bude hrát. Pak se kouknu na toho týpka s křídly: Co takhle vyrazit někam do světa??? Angelo už jdu... |
| |
| Angela a Gron: Jdete směrem dál a došli jste do města. MH: Aby měl Kain Radost... Asi po třech hodinách cesty. |
| |
| Nevím Asi po hodině cesty lesem se konečně odhodlám vytáhnu sekeru. Tak Angelo dej mi pás dělej. Řeknu a natáhnu jednu ruku. Nevypadám, že bych se s tebou chtěl hádat či dokonce bít. Řekněme to tak když mi o ted nedáš budu muset použít tuto sekeru. Řeknu a čekám jak zareaguje. |
| |
| Jdu pořád dál - stále před Gronem. Najednou za sebou zaslechnu jeho hlas a tak se otočím. První, na co mi sjede zrak je jeho sekera, kterou drží v rukou. Takže pás... Usměju se, ale úsměv mi z tváře ihned zmizí. Proč já jsem jen tohle čekala? Kain tu neni, aby mohl Angelu držet za ručičku, Darken tu neni, aby se mohl ohánět kouzly... Možná, že právě teď se ukáže, kdo skutečně jsem! Nejsem nikdo, kdo potřebuje kolem sebe bandu ochránců. To, co zvládnou oni, to zvládnu i já! Po chvilce se mi na tváři opět rozzáří úsměv a v očích se mi nepřirozeně zableskne jiskra odhodlání. No, víš, Grone... Nejsem vážná a to ani přinejmenším. Nesnažím se hrát si na něco, čím nejsem - právě naopak. Teď jsem přesně tím, čím jsem odjakživa byla. Pokud ten pás skutečně chceš, tak tu svojí krásku budeš skutečně muset použít, protože já ti ho jen tak nedám. Stále se usmívám. Nevypadám nějak znepokojeně, nebo vystrašeně. Naopak - u mě tento výraz vypadá přinejmenším zvláštně. Pravou rukou vytáhnu meč od Darkena a nechám ho -zatím- volně, aniž bych se starala o nějaký postoj, nebo něco jiného. Ale jedno mi prozraď, Na co potřebuješ ten pás? Ne, že by mě to dvakrát zajímalo - lidé mají různé důvody, ale pokud mě má kvůli tomu pásu zabít, tak chci alespoň vědět, pro koho, nebo pro co... Stále se usmívám, nemám důvod se rozbrečet, nebo dokonce ihned bez mrknutí oka vydat pás. Kdykoli jsem připravená bránit se proti Gronovi, který ale dvakrát nevypadá na to, že by měl náladu, nebo dokonce chuť se mnou bojovat. Boj nikdy není vyhraný, dokud i poslední ze zrádců neleží v prachu, Vybaví se mi slova, která s oblibou používal otec jedné z nemnoha mých kamarádek z dětství. Nakonec v prachu ležel sám... |
| |
 | Jsem Luminius. Přátelé mi říkaji Lumus. Jak mi zaručíš, že mi nelžeš a že mě dostaneš pryč. A kdo jsi ty ? A kdo je ten tvor za tebou ? Nevím jestli mu mám věřit. Mno uvidím. A z toho tvora mi nejde do hlavy. Proč mě pořád pozoruje. |
| |
| Prostě ho potřebuji proč a pro koho ti může být jedno, protože nemám v ůmyslu tě zabít čili ti nemohu nic říci. Ale neručím ti za pracovní zranění. Usměji se a vezmu mou ohroumnou sekeru seknu s ním na tvou hlavu, ale mezitím jsem udělal něco co by ode mne čekal asi málokdo po dokončení švihu sem sekeru jednou rukou pustil čili spadl podél těla,a le tou rukou která je nyní volná se mrštil hvězdici. Bylo to velmi rychlé a je vidět, že jsem tohle trénoval spoustu dní možná spoustu let. Tak co pořád mi ten zatracený pás nedáš? Zeptám se a opět držím sekeru vztyčenou a připraven kdkoli použít její ostří a drtící váhu. |
| |
| Dívám se na Grona jako na blázna a oči se mi smějou. Ne. Řeknu odhodlaně a podívám se Gronovi zpříma do očí. A moje ne platí, i kdyby za ním měl být, jak ty říkáš, pracovní úraz. Fajn, holka. Teď se jenom můžeš spoléhat na svou mrštnost, protože v síle se mu nevyrovnáš... Ustoupím o malý krok stranou, ale pořád tak, abych měla dost prostoru na možný boj. Proč ho Darken nenechal v tý díře! Asi proto, že jsem to nechtěla... Proběhne mi hlavou blesková myšlenka, ale dál už to neřeším. |
| |
| Kouknu se za sebe na draka, který zřejmě nahání lumusovi hrůzu. To je jezerní drak který hlídal jeden šutr. Je jich sedm a my - tím myslím moji družinu, kterou jsem kvůli tomuto kameni opustil-hledáme. A nemusíš mít z něj strach,. Se mnou se dostaneme na pevninu a tam si můžeš vybrat zda půjdeš se mnou, nedo si poletíš vlastní cestou. Pak aniž bych na ni myslel mi v hlavě zazní angelin hlas: Darken tu neni, aby se mohl ohánět kouzly... Proč ho Darken nenechal v tý díře! Uvědomím si že to kouzlo co jsem na ni použil funguje. Vys:Kouzlo, který posílá věty a fráze kde je použito jméno toho, kdo kouzlo seslal. Kouknu na Lumose a povím mu: Ale přemýšlej rychle, musíme si pohnout. Někdo na kom mi velmi zaléží je v nebezpečí. Grone, ty parchante, že jsi v tý díře fakt nechcípnul... Neměl jsem poslouchat Angelu a nechat tě chcípnout. A to jsem si myslel že hlavní parchant je Kain... |
| |
| Když Hanny schovala zbraně divala jsem se na postavu v kapy a ona zautočila po Hanny a ona boj prohrála a zůstala ležet v bezvědomí na zemi. Divala jsem na tu postavu se zlobou v očích Ona je můj nejblišší člověk to nemůžu nechat jen tak musím se pomstít Použila jsem kouzlo modrý blesk. Artak bärak Kouzlo osvětlilo celou jezkyní místnost a zasáhlo osobu v kápy. Snad jsem se trafila a dobře zasáhla |
| |
| Hej tak ted nevím lidi asik počkám na PJ až vyhodnotí můj utok. |
| |
| Po prvním utoku kouzlem jsem zavřela oči a doufala že jsem zasáhla. Když jsem oči otevřela zjistila že jem zasáhla ale nestačilo to tak jsem použila kouzlo ještě několikrát bylo to přesně čtyřikrát. Potom jsem se konečně odvážila otevřít oči a zjistila jsem že muž v kápy leží na zemi a je hodně oslaben. Vytáhla jsem díku a bodla jsem mu ji do srdce. Ještě jse nikoho nezabila z takové blízky je to divný pocit dívat se jak z těla vyprcháva život a oči strácí jiskru. Otočila jsem se na Hanny. Hanny vzbud se slyšíš mě, Hanny!!!! Ona je v bezvědomí to snad né, jen to né!!! |
| |
| Mno tak dobra musíme jít. Musíme ale najít jednoho zrádce, který má zásluhy na zavření mého bratra. Je to ork a musí zaplatít. Za to co udělal. Tak jsem mu asi pověděl všechno.. A snad ho zabiju osobně dřív než bude mrtvý.Hej tak co tu jeste delame. Najdeme toho zelenýho parchanta a zničímeho. Cítím ten smrad. Je blízko tak ať to vodsejpá. Musíme ho zničit. Tak jdem a pak zachráníme tu tvojí krásku. ;-) ANGELU !!! .. |
| |
| Gron: Tvůj útok dopadl takto: Jelikož nevím kam jsi tou hvězdicí mířil, tak angelu zasáhl do levého ramene. Angelin instinktivní protiútok ti způsobil menší zranění na pravém rameni... Daria, Hanny: Jelikož daria udělala něco, co dělat neměla- zaútočila na mága země a její kouzla nedapadla tak jak si to napsala ale tak že mág kouzla vsál a z jejich magenergie vyvolal temný úder a tím zabil Dariu. poté přišel k bezvládnému tělu hanny a zabodl jí svůj meč do srdce. MH: minuta ticha pro Darii a Hanny. |
| |
| Boj a Angelou Usměji se a kouknu na rameno byl jsem trénován k boji a bolesti z lehkých zranění si mo nedělám. No tak delej dej tu zatracenou věc sem. Křiknu a seknu sekerou na tvé ruce pak hned uskočím dozadu, aby mne nahodou nezasáhla zbran Angely. Myslí, že tady je jasné kdo je pro boj cvičený. Takže dělej. Seknu podruhe, ale tentokráte na břicho poté kopnu angelu do kolen. |
| |
| Gron není hloupý, ne, to vůbec ne, ale chytrý také dvakrát není... Když ucítím bolest v rameni, jenom po očku se podívám na hvězdici, ale dál jí neřeším. Paže od zranění z boje s vlkodlaky mě bolela mnohem víc. A myslím, že je ti jasné, že pokud mě nezabiješ, nebo mě nezraníš tak, že se už nebudu moct bránit, tak ti tu věc nedám. Na slovo 'věc' dám zvláštní důraz, jako kdyby to pro mě nebyla jen pouhá 'věc', jako kdyby to mělo být něco, co má mnohem větší význam... Když Gron provede svůj útok, spoléhám se, ne na zbraň, kterou držím v ruce, ale na svou obratnost a na schopnoost předvídat, co se stane dál. Když se mě Gron pokouší zasáhnout podruhé, pokusím se rychle dostat z dosahu jeho sekery, čímž bych se zároveň vyhnula i zamýšlenému následujícímu útoku. Možná budu vypadat hloupě, když mám v ruce meč a na zádech kuši, ale rychle přehodím meč do levé ruky, nevnímaje bolest vytáhnu hvězdici a míříc na hlavu Grona hvězdici hodím zpět jejímu majiteli - i když s největší silou a přesností, jaké jsem schopna. |
| |
| Angela a Gron: Mno, oba útoky Grona sekerou Grona nevyšly, ale kop ti zlomil levé koleno. I přes bolest ses udžela na nonách a vržená hvězdice rozervala Gronovi obočí a poranila oko. Gron nyní vidí jen na jedno oko. |
| |
| Dorazím s Lumem na místo kde se Gron snaží zabít Angelu. Jelikož stojíme zezadu Grona a tak rychle padnu k zemi aby mě Angela neviděla a nepřestala se soustředit na boj. Chvíli se koukám a jakmile Gron trefí Angee hvězdicí zatnu zuby zlostí. Ale snažím se vydržet zlost, která ve mě roste. Ale když Gron zlomí Angele koleno, mé vlasy se zlostí změní z hnědé na temně černou, což je příznak totálního nervového výbuchu. Postavím se a zakřičím: Ty zasraný barbaří hajzle, na mou Angelu sahat nebudeš!!! Ani si neuvědomím že tasím meč a běžím za ním. Když jsem u něj na dva metry sejmu ho ze zemského povrchu černým průrazným bleskem: Hakadür barak machör. Z Grona zůstanou jen jeho věci, které si zabavil Lumus. Přijdu za Angee, schovám meč, který jsem nepoužil a vezmu ji do náruče, odnesu k lesíku a opřu ji o strom. Pak se podívám na její zranění a zeptám se: Teď už ti to můžu spravit nebo jsi stále stejně hrdá a zvládneš to sama??? Nepovím to s výčitkou, ale s menším úsměvem na rtech. |
| |
| Když ucítím bolest v koleni, mám chvíli co dělat, abych se udržela alespoň na té zdravé noze. Trochu zavrávorám, ale hvězdice zasáhne svůj cíl. V tom se ozve křik, který je mi známý, ale já nejsem schopna si vybavit, kdo to je. V tom Gron zmizí. Nejsem schopná uvažovat, bolest mi otupuje myšlenky. Jen ztěží si sednu na zem a těžce vydechuju. Pak jen ucítím, když mě někdo bere do náruče a opět pokládá na zem o kus dál. Zvednu hlavu, abych se podívala na toho, kdo mi zachránil život. Překvapení je o to větší, když u sebe uvidím Darkena, který předtím zůstal s drakem. Unaveně se na něj usměji. Hrdost asi není všechno, odpovím mu a snažím se, abych neomdlela. Děkuji. Pak se jenom podívám na člověka, který přišel s Darkenem a obličejem mi projede chabý úsměv, než mé myšlenky úplně otupí bolest. |
| |
| Heh. Tak to byla celkem hračka pro takového bojovníka. Jo no už nejsem nejmladší a tak tohle jsem teda neviděl. Snad nebudu stát na jeho místě. Povídám Darkenoví a přihlopě se usměju. Když spatřím tu dívku jak je unavená z toho boje tak si vzpomínám že můj poslední boj není zase tak šťastným víťěztvím. Musím uznat příteli, že ta dívka o kteréjsi mji povídal je velmi krásná. ;-) Ale jinak by jsi měl dávat na ní vetší pozor. Podle toho jak chránil tu dívku, je mi jasné že jeho city jsou k ní velmi blízké. No a co ten barbar? nějaké peníze jsem u něj našel ale zbytek si bohužel nevezmu je to moc těžké a to by mi vadilo při létání. A kde je zbytek tvé družiny Darkene ? Máte nějakého léčitele ? Mi jsme mívali vždy léčitele u sebe. A něco jsem se přiučil. Možná bych dokázal Něco udělat s jejími menšími ránami. To by ji aspoň probralo. Co ty na to. Lehce se pousměju a pokusím se přiložit ruce k ráně na koleni a začínám si přestavovat. Můj krásný tehdejší kraj, který mi dodával energii. Po tomhle větším soustředěním na jednu věc mám rozvrácené myšlenky. Než jsem omdlel tak jsem se podíval na Darkena. Nemám moc síly, snad jsem jí pomohl Potom jsem se pousmál upadl na zem. |
| |
| Po docela dlouhém letu a skákáním mezi sromy si sednu na jenden z nich zahlédnu mou starou skupinku. Heh tohle pronásledování mi chybělo. Pomyslím si a koukám na ně pak zahlídnu co se stalo Angee. nemusím mít strach oni se o ni postaraj a zajímalo by mně co darken myslel tím mou Angelu. Blbeček Hej tupá bando Zařvua okamžitě změním své postavení o několik stromů. Je zcela nemožné mně zde najít ten lesík je hustý a já jsem v tomhle odborník. |
| |
| Koukám se co Lumus zvládne s Angelou a vidím že se snaží. Alespoň ho hned nemlátím jako Kain mě... Mlátím??? Jen takové dvě maličké rány:o))) Jakmile Lumus padne únavou koknu na jeho bezvládné tělo a povím víc jemu než Angele: Víš, já jsem tady takový léčitel a zachránce a průvodce a ochránce v jedný osobě. Kouknu se na zbylé věci od Grona a dodám: Taky trochu nervák... Potom vytáhnu zbytek všelijakých léčivých sraček co jsem našel v tom městě, kde jsem se zdržel, když Angelu a spol. zajali saraceni a vyléčím s nimi a trochou magie Angelina zranění. Pak se kouknu na Luma a zamumlám: Tërka imprö Lumus se probere v naprosté pohodě. potom se kouknu na Angelu, podám ji ruky abych jí pomohl vstát a uslyším Kainovo volání. Ale, ale, kdo nás sleduje. Povím a křiknu do lesa: Jestli něco chceš tak vylez, jinak nás neotravuj a jdi do háje!!! Přijdu k Angee a vezmu si pás se slovy: Teď už ho nepotřebuješ. Nebo ho chceš??? Pak povím s ironickým tónem: Ohánět kouzly, jo??? Teď to budem potřebovat. Pomyslím si a vejdu do města. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Jako kdyby se mi do těla vrátila zpět veškerá energie, o kterou jsem přišla při boji s Gronem, ze kterého nebylo nic víc, než jenom hromádka věcí. Když mi Darken podá ruku, abych mohla pohodlněji vstát, nijak se nebráním troše pomoci. Jak jsem řekla, hrdost není všechno, Pousměji se, ale hned nato zaslechnu křik, kterým na sebe chce zřejmě někdo upozornit. Ten hlas znám... Pomyslím si krátkou dobu předtím, než Darken stejně hlasitě reaguje. Ne, myslím, že pokud to nebude nezbytně nutné, tak pás u sebe mít nechci, je to skoro jako návnada na problémy. Odpovím Darkenovi, když si bere pás. Ještě chvíli mi trvá, než pochopím jeho narážku na kouzla, ale nakonec mi přece jenom dojde, jak to myslel. Jak... Stačím jenom říct, ale pak raději mlčím a nepokračuji v otázce, kterámá stejně jediné vysvětlení : kouzla. |
| |
| Dragon Man: Letíš lesem když tu náhle slyšíš křik: Hej tupá bando. Letíš za zvukem a doletíš k okraji lese kde vidíš týpka v kápi, jakousik holku a týpka velice podobnýho tobě. Eleonora, Witch: Procházíte se lesem, když tu náhle les končí a vy vidíte město a tři postavy, jak jdou do města. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro MH: Už máš to WoW??? |
| |
| Jo jo darkene silné řeči. Navíc nějak se to tady hemží dobroddruhy jdou k vám další ubozí dobrodruhové myslící si, že ve skupině je síla. Tahle cesta je mým osudem a věř, že můj osud je silnější než vy dokud kameny nenajdou místo ve svém pásu a nebudou zase v del budu vás hlídat. Hodně to potřebujete. Řeknu, oni si nic neuvědomují možná Darken, ale ten jim nic neřekl. Jo a poušt není daleko a sem zvědav ci ti pomůže tam pane Darkene. jediný on chápe, že beze mne je to takřka prohraná bitva. Ikdyž ten týpek má křídla. shledám se ještě dnes nebojte se. Řeknu a opět zmizím do města vejdu další branou. |
| |
| Tak silácké řeči, jo??? Pomyslím si jakmile dozní Kainův hlas. Si myslí že je kdo??? Náš anděl strážný??? Poté kouknu na Luma. Hej, Lumo, nechceš se pebít a předvést své umění??? Potom dodám: Samozřejmě že ne se mnou, ale s jedním týpkem co si myslí že ho potřebujem. Já teda ne... Pak se rozhlídnu a zamířím do nejbližší hospody: Myslím že teplá krmě a měkká postel se nám hodí... Jakmile vejdu do hospy, sednu si do rohu a čekám jestli se posadí i ostatní. Hospodský!!! Dvakrát medovinu a ... Odmlčím se a tázavě kouknu na Luma. |
| |
| Dobrá darkene ale ne snad hned. Jsem unavený a taky bych se rád najedl před tím bojem. Když jsme došli do krčmi tak jsem byl zmaten tím co tam bylo cítit. Snad od každé rasy nějaký pach. Dám si snad něco malého k jídlu ale nevím co by můj žaludek strávil. Co tu máte krčmáři. Když dárken na mě tak hleděl nevěděl jsem co po mě chtěl. No a potom sem si vzpoměl co mi ještě říkal. Darkene a kdo by to měl být. Myslíš že jsem vůbec připraven na nějaký zápas. Mno dobrá jdu do toho . Bude to boj o holý život. Ale teď bych si už rád odpočinul . Tak zítra.. Přeji vám HQA RA.. Potom jsem odesšel do svého lože. |
| |
| Nad domlouvajícím se soubojem jenom nevěřícně kroutím hlavou. Ono jim nestačí, že po nás jdou vlkodlaci, saracéni a podobná havěť, oni se chtěj navíc zabíjet ještě mezi sebou! Se smutným výrazem ve tváři následuji Darkena do města a následně do jakéhosi hostince. Jen zběžně se porozhlédnu a ani mi to moc nepřidá na náladě. Nemůžu jít s nimi dál... Ne takhle. Jsem jenom zátěž, neschopná holka... Naproti třeba Darkenovi, nebo dokonce Kainovi... Bez sebemenšího náznaku o tom, co se mi honí hlavou si sednu v tichosti ke stolu a aniž bych cokoli řekla, začnu lehce bubnovat prsty o desku stolu. |
| |
| ty chceš příjd o člena Darkene? Posměšně se usměji a koukám na odcházející skupinu. Poté vlezu do mědsta stratím se v temných uličkách města... co je zač nějak moc mu darken věří nelíbí se mi to bude to něco co zabíjí upíri a darken se mne chce zbavit, že by už i mu nenávist udělala temno před očima? Táži se sám sebe a koukám na zed přede mnou. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro dobrýden dobrodruhové. jsem zde abych vám nabídl práci, ale mohu svěřit své informace pouze jednomu členovy. Poté zašeptám Tyká se to kamenů. dodám potichu a prohlédnu si družinu skryt v temné kápi kde jsou vidět pouze šedivé vlasy. MH: tohle jim pls přepošli hlavně bez toho MH :-D |
| |
| Darken, Angee, Lumo: Do hostince přišel starý muž a přisedl si k vám. dobrýden dobrodruhové. jsem zde abych vám nabídl práci, ale mohu svěřit své informace pouze jednomu členovy. Poté zašeptá: Tyká se to kamenů. dodám potichu a prohlédnu si družinu skryt v temné kápi kde jsou vidět pouze šedivé vlasy. |
| |
 | letím nenápadně za nimi a posloucham jejich řeči o čem se baví.potom co vejdou do hostince vejdu také ale sednu si o stůl dál a stále poslouchám.ten ¨lumo¨ by mohl být silný.uvidíme,uvidíme,uvidíme |
| |
 | Městem prochází tmavě oděná postava. Přes hlavu má přehozenou černou kápi zpod které koukají prameny uhlově černých vlasů. Zvuk kroků není téměř slyšitelný, jde poměrně rychle a přesně ví, kam se její cesta bude dál ubírat. Plášť za postavou vlaje tak, že odhaluje černé kožené kalhoty, které jsou opásány polodrahokamy vykládaným pásem. U boku se pohupuje meč, na kterém lze z větší blízkosti pozorovat podivné znaky. Jdu ulicí nevšímajíce si lidí okolo. To, co cítím, je silnější než kdy předtím. Vím přesně, kam mám jít. Dávné pouto mi ukazuje cestu kupředu. To samé pouto, které mě dovedlo do tohoto města. Už musím být blízko, cítím jeho přítomnost... Čím víc jsem si jistá, že je mé pátrání téměř u konce, tím razantnější je mé tempo a ráznost kroků. Přestože se za mnou lidé otáčí s podivnými výrazy ve tvářích, pokračuji dál. Smysly mám nanejvýš vyostřené, soustředím se na každý sáh, který by mě dokázal odvést od mého cíle. Po pár minutách chůze městem je má cesta u konce. Je to silnější, než kdy dřív. Je tady, já ho cítím... Vztáhnu ruku ke klice u dveří, ale zase jí vrátím zpět. Zhluboka se nadechnu a teprve poté se zavřenýma očima vstoupím do hostince, po kterém se rozhlédnu. Nepamatuji si jeho tvář, ani nic jiného... Ale poznám ho! Jakmile se dveře zavřou, jsem si úplně jistá, kam mají mé kroky zamířit dál. Přestože se mi absolutně nelíbí společnost, ve které sedí můj ‚cíl‘, dojdu - teď již pomalým krokem - ke stolu, který je v rohu hostince a sedí u něho čtyři postavy včetně jedné dívky. Jakmile dojdu až k němu, zaostřím své smysly, dokud mezi čtyřmi nepoznám toho pravého. Zpříma se podívám na Darkena a pomalým pohybem ruky si sundám z hlavy kápi. „Věděla jsem, že tu budeš,“ Pronesu k němu tiše, protože doufám, že i on poznává mě. Letmo přelétnu pohledem zblízka jeho společnost a na tváři se mi na kratičkou chvíli objeví nedůvěřivý výraz. „Vesnice lehla popelem, nikdo to nepřežil. Matka, otec i všichni ostatní jsou mrtví. Muselo jich být mnoho, když se nedokázali ubránit.“ Mluvím chladným tónem, jako kdyby se mě to netýkalo. Své temné oči, které vypadají na bledém obličeji poněkud prázdné, upírám na Darkena. Má slova jsou chladná, avšak hluboko ve mně je smutek. Celá má rodina je mrtvá. Až na jednoho člověka, který právě sedí přede mnou. Všichni jsou mrtví, až na Darkena... Nechť vede nadále jako osud mé kroky on... |
| |
| Čekám až mi hostinský přinese objednané pití a zatím přemýšlím nad vším co náz zatím potkalo. Jakmile Lumo odejde do pokoje a přitom ani nezaplatí, naznačím hostinskému, který už chtěl něco říct, že to je v poho a že to zaplatím. Jakmile přinese odjednané medoviny, položím jednu před Angelu se slovy: Vypadáš, že ti přijde vhod. Poté se odmlčím a dodám: Myslím, že... Zarazím se, jakmile se k nám posadí týpek v kápi. Už chci vybouchnnout že tady sedíme my, ale jakmile začne mluvit o kamenech, mozek se mi rozběhne na plné obrátky: Jak on může vědět o kamenech, a jak ví že my je hledáme??? Podívám se na něj a povím mu mírným hlasem: Dědo, myslím že jsi se spletl. Bohužel o nějakých kamenech nic nevíme a nevím o čem to mluvíš, takže laskavě odejdi. Poté hodím významný pohled na Angee, tak aby to viděla jen ona a pošlu ji myšlenku: Kdyby něco tak o kamenech nic nevíš!!! Poté se vrátím ke své medovině, ale když jsem zhruba v půlce, zhořkne mi v ústech: Cože??? Jak je možný, že tady v tomto malým městě cítím auru svojí rodiny, která je stovky mil odsud??? Než stihnu najít odpověď dveře hospody se rozletí a k nám přijde osoba v kápi. Pak se postavím a povím ji s úsměvem: Ty si mě vždy najdeš, že??? Pak mi ale poví co se stalo s rodinou. Kurva!!! Kouknu na družinu a představím je: Angee, to je má sestra Danae, Dan, to je Angela. Zarazím se když si uvědomím, že jsem málem dodal: Moje láska... |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro Řekně děd a kouká na vás vy mu ovšem nevitíte do očí. Jen ty jeho šedivé vlasy působí záhadně snad až magicky, že by jeden z knězů města del? MH:přepošli pls |
| |
| Jen neochotně si všímám Lumova odchodu do pokoje a také jen matně sleduji, když přede mě postaví Darken medovinu. Na tváři se mi objeví lehký úsměv, ale ne na dlouho. Rukou, jejímiž prsty jsem až doposud bubnovala v pravidelném rytmu na desku stolu, uchopím nabízenou medovinu a trochu se napiju. Zbystřím až tehdy, když si k našemu stolu přisedne nějaký muž a začne mluvit o kamenech. Nechápavě se podívám nejprve na něj a pak na Darkena, který vypadá, že o ničem neví. Copak se mi tohle jenom zdá? Zahledím se na medovinu a odstrčím jí od sebe. V tom opět uslyším Darkena, ale je to jen v mých myšlenkách. Pomalu to začínám chápat, ale mám příliš otupělé smysly na to, abych něco řekla. Jen se podívám na muže a pokrčím rameny. Po chvíli se začnou dít ovčem věci mnohem podivnější. Do hostince vstoupí jakási postava a bez zaváhání vykročí k našemu stolu. O to větší je moje překvapení, když se k ní Darken zachová přátelsky a začne si s ní povídat. Mým uším neunikne zpráva o smrti Darkenvi rodiny. Sklopím zrak a znovu si medovinu přitáhnu blíž. Najednou začne Darken mluvit na mě a já, ač nerada, zvednu hlavu a podívám se na ženu v černém. Mé překvapení je velké, když jí představí jako Danae - jeho Sestra?! Postavím se a natáhnu k dívce ruku. Nečekám, že ji přijme, ale pokusím se tvářit co nejvlídněji a mé překvapení zamaskovat milým úsměvem. Ráda tě poznávám, Danae. Pak se podívám na Darkena a sklopím zrak. S tvou rodinou je mi to moc líto... Pomalu vzhlédnu a podívám se mu do očí. Opravdu moc líto... |
| |
| nespletl jsem se jsem vyslanec z Del mám váš popis. Musím něco důležitého sdělit jednomu z vás. Hledám Kaina a jeho skupinu. Řekne děd a kouká na vás vy mu ovšem nevitíte do očí. Jen ty jeho šedivé vlasy působí záhadně snad až magicky, že by jeden z knězů města Del? |
| |
| Když jsem se probral asi po40 minutách spánku zjistil jsem, že nemám zaplaceno a že musím vyjít z té krčmi. Něco se mi nelíbí, jako bych cítil nějakého tvora s ďábelskými ůmysli. Když výjdu z pokoje příjdu za Darkenem . Tam si všimnu nějaké dívky, která je velmi smutné.Ten stařec tam pořád sedí ale vypadá, že je to nějaký mudrc. Snad je to někdo, kdo by mi mohl vyřešit mojí minulost. Když dojdu ke stolu povím Darkenovi co mám na srdci. Darkene musím se jít projít do města. Cítím tu někoho špatného. Je tu ten ork, o kterém jsem ti nedávno vyprávěl. Mám s ním nevyřešenné účty ! Čím víc toho hajzla cítím tím víc mi proudí krev v žilách. Dnes je ten den kdy zemře... Tak tedy omluv mě musím jít, než se stane něco špatného Při odchodu z krčmi celý neklidný zjistím, že mi vylézá křídlo z kápi. Budu muset jít mimo město. Tam ho zabiju a protáhnu si křídla. HehePoté co jsem vylezl, začal jsem se koukat kolem ale nikde ho nevidím. Vím, že je blízko. Šel jsem podle mé intuice. Po chvíli jsem našel postavu vhodnou mého cítění. Ahoj starý přiteli... Mám pro tebe dobrý obhcod ale musel by jsi se mnou za město. Mám super zboží Když nemluvil a šel, bylo to jenom dobře. Když jsme došli za město začal mi nadávat, což mě dost urazilo. Ty blázne. Děláš si ze mě srandu ?! Vždyť tu nic není !... No tak nic. Ale buď rád, že jsem tě za to nepotrestal... Potom co po mě začal řvát jsem byl dost rozhořčen a taky za to zaplatil. Odhodil jsem svou káúpi na zem a roztáhl křídla. Tak ty? Ty mě chceš trestat ? Ty, který mi sloužíl a který mě pokládal za přebora tvých bohů ? Jsi ubožák a taky za to zaplatíš !!! Když začal utíkat, musel sem zasáhnout. Vzal jsem bič z pasu a v tom švihu se mu omotal kolem krku.Při tom útěku to mělo za následek, že spadl na zem a pomalu se dusil( taky se mohl oběsit).Když jsem došel až k němu, tak jěště mlel z posledního. Tak Athillusi kde to je ? Slyšíš kde to je ?!! Když nic neřekl tak jsem musel přitvrdit. KDE? ..... JSOU?...TY SVITKY ?! Když nic neříkal nezasloužil si abych ho ušetřil.Pouhým stisknutím tlačítka na rukojeti biče se spustil mechanismus, díky kterému vystřelili ostny a podřezaly doslova roztrhaly jeho hrdlo. Poté co jsem ho zabil. Jsem pozbíral nějaké věci a peníze. Když jsem se vrátil do krčmi vůbec jsem nemluvil. Byl jsem rozhozenný, protože jsem po tom dlouhém spánku ještě nebojoval. Jen jsem pohodil ty věci Darkenovy ke stolu a sedl so o stůl vedle.. |
| |
 | Když jsme dorazili k okraji lesa zahlídli jsme v dalce lidi.Eleonor jdeme do města jo??-,po chvíle rozmyšlení řekla jdemtak jsem na nic nečekali a vyrazili. Cestou jsem nasbýrat pár bylinek na lehké zranění a spaleniny, naštěstí to umim zpravně udělat.V dalce se nam konečně začali zobrazovat rysy tři postav.z těch lidí nemam moc dobrý pocit,jesště sniam budou potíže,ale mohu se militpro jistotu jsem měl schovanou dobře zastrčenou dýku tak aby to nikdo nemohl vidět, pro případ kdyby nas něldo napadl.My se totižn s Eleonorou rychle dostanem do maléru.Po chvili jsme dorazili k hradbám města mají to dobře opevněné, dobře na obranu řekl jsem Eleonor taky aby to slyšela jen ona. Strážní se nas vyptávali co mínime dělat ve městě a přísně nam řekli jak se tu trestá porušení zákonu. Když nás tedy na konec pustili do města odychl jsem si.Hmmmm......zajimavé město ještě jsem tu nebyl, ale teď najít noc leh.přišli jsme do jedné krčmi kde jsem požádal o nějaky pokoj,který je velmi tmavý.potom jsem se šel podívat ven do města, podívat se mezi obchodniky co nabýzeji a podobně a zeptat se na novinky tohoto města a okolí.Pak jsem se vrátil za Eleonor zeptat jestly ma to co potřebuje.Zjevně ano. |
| |
| Jakmile mě Darken představí dívce, která seděla vedle něj, pokusím se o úsměv. Kdy konečně lidi pochopí, že 'Dan' nesnášim... Prvotní myšlenku rychle zaženu, když sjedu svého bratra pohledem a vrátím se k dívce, která mi ihned nabízí svou ruku. "Snad pochopíš, proč nepřijmu," řeknu jí již dobře známým chladným hlasem a bez vyzvání se posadím ke stolu. Během chvíle se objeví nějaký muž znající Darkena, který ovšem velice rychle odchází. Nestačím toho moc říct a slova se choí stařec, který zřejmě není příliš vítaným. Ach starý muži, kdybys věděl, kdo kolem tebe sedí, jistě bys nezachoval svůj ledový klid... Podívám se na Darkena s tázavým výrazem ve tváři. Teď jistě není vhodná doba, abych ho zatěžovala dalšími věcmi. Vše mu řeknu, až tu nebudou žádní lidé, kterým nedůvěřuje, nebo kterým nedůvěřuji já. Svůj pohled od něj odvrátím a sleduji dívku, která lituje naší rodinu. Co ona může vědět o starostech... Ano - sladká Angee, princezna ze snů, nic víc... Když přijde hostinský, obědnám si jen sklenku čisté vody, kterou ihned vypiju a začnu se zkoumavě věnovat tajemnému muži, kterého ovšem nechávám jako boční záležitost. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro Vidím, že Kain neplní to co mu bylo určeno a to co slíbil. Vybral si špatné společníky. Řekne spíše pro sebe, ale slyšet ste to mohli pokud ste chtěli. Pomalu se ztrácí v davu lidí až nakonec vyjde z hostince... |
| |
| Kdesi za městem v lese Vedle Luma se najendouzabodne šipka nejspíš pohlédne na místo odkud by se dalo vystřelit zahlédne mne tam. ahoj siláku už sem mohl skončit tvůj ubohý život tak jako si skončil ty jeho. Kouknu na mrtvolu pode mnou. ale aby si veděl já davám mým obětem šanci bránit se teda pokud mne nenapadnou první to s nima nemám slitování. Takže si říkal, že mne zabiješ, že porazíš Kaina. Kaina který pro tom aby cokoli vyhrál je schpen udělat téměř cokoli. aby si věděl nerad prohrávám, ale ještě neradši bych zemřel mám totiž svůj uděl. a ten prašivý gnóm co se mne pokusil zabít potom skončil špatně jetli chceš skončit jako on dávám ti šanci ted a tady. Usměji se a tím odhalím mé maličké špičáky. jsou lehce zkrvené od čerstvé krve. Tak jo silné řeči měl, ale co předvde ted? Třeba mně zabije. Ale pokud ano zabije tím i celý svět. Pomyslím si a seskočím ze stromu. dopadnu tak ladně, že to snad nemohlo udělat nějaké vibrace. Takže souhlasíš? Zeptám se a ze zad s pod kápi vytáhnu dva scimitary(kdyby někdo nevěděl co to je tak to sou lehce zakřivené meče) vypadají velmi ostře vytvořím z nich kříž před mým obličejem vypadám tajemně pomalu se přibližuji, ale mé dílo dokončí drápy které se vysunou z mých rukou(wolverine) Vypadám uchvatně ale ted snad poprvé za celou tuhle výpravu sundám kapuci z kápi. Mám vlasy jako uhel tmavé oči a bledě vypadající tvář ve které si každý může přečíst odhodlání a nebojácnost. Pohled do mých očí je spalující či jako by tam nebyly jen temno a zlo. Máš tu čest si mne jako jeden z mála prohlédnout. vidíš svou smrt užij si to. Mluvím vážně Kápě na mne jen tak visí a při pohybu problémy dělat nebude. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro Já jen kdyby sis mou postavičku nepamatoval .-D |
| |
| Stařec pomalu odejde sklopí hlavu a povzdechne. Vidím, že Kain neplní to co mu bylo určeno a to co slíbil. Vybral si špatné společníky. Řekne spíše pro sebe, ale slyšet ste to mohli pokud ste chtěli. Pomalu se ztrácí v davu lidí až nakonec vyjde z hostince... |
| |
| Heh. No to sem tě teda nečekal. Obzvlášť teď. Co se týče toho boje uvidím co se dá dělat, než dorazí můj nový přítel s tím pro co jsem přišel za tím orkem. Vypadá dost zuřivě. Ale to temno s ním dělá své. Mezi tím co Darken hledá ty svitky a Marduka, snažím se zbrzdit Kaina, který vypadá celkem hladově. Ale musím ti říct, že ty tvoje drápky i s těma klackama ti moc nepomůžou. Tohle bude tvůj útěk z boje nebo tvá smrt. Když jsem dohovořil znovu jsem vytáhl bič, "který je mou jedinou zbraní."Myslím, že moc přehání, když si na mě vytáhne takové nesmysly. Kaine!... Kdo nebo co si myslíš že jsi? Měl by ses kouknout někdy na sebe. Ta temnota tě zabíjí rychleji než si umíš představit.No ale k věci než začneš bojovat. Měl by sis vždy ověřit protivníka. Je to celkem neslýchané aby jsi otevíral hubu takový podřadný tvor jako jsi ty. Jsivlastně jako parazit. Nedokážeš žít bez ostatních. Když už nebylo jak ho zdržovat, musím jednat. Při vytažení svého biče (stříbrného) jsem s ním švihl k jeho nohám. (Spíše pro zastrašení) A potom jsem jen čekal jak vůbec zareaguje na to co jsem mu napovídal. A je to tady... Myslím, že Kain se celý chvěje. Jeho nervy jsou snad na nejvyšším stádiu. Teď jsem jen čekal co dál... Po chvíli jsem začal cítit auru Darkena.Teď můžu jen čekat jak zvládl tuto molou prozbu, o kterou jsem ho požádal. Darkene! Slyšíš mě?! Musíš přinést ty svitky. Už dlouho ho nezdžím a pokud zaůtočí je konec. To by znamenalo že zemřu. Sice né na dlouho ale zemřu. HEHE. Ani nevíš jak moc sem rád, že jsem si našel přátelé. Vidím tu zlobu Kainovi na očích tak prosím pospěš. Ani jsem ti nestihl vyprávět o sobě a ty také... A tvou sestru chci ještě pozdravit. Jakmile jsem přestal mluvit s Darkenem, lehce jsem se pousmál a nerad čekal co bude dál. |
| |
| Sedím v hospodě a rozhlížím se po ostatních hostech. Uvidím týpka podobného Llumovi. Příjdu za ním a zeptám se ho :Nazdar. Nejsi ty náhodou Anup? Brácha Luminiuse ? Jsi mu lehce podobný. Taky má křídla. Ale momentálně ti není. Když chvíli počkáš, vrátí se. Poté se vrátím ke své židli a dívám se s poza kápě na Angee. Přemýšlím nad slovi Luma:Musíš najít Marduka... takový malý človíček, který mě ve spánku mrtvých okradl o určité a tím významně snížil mou moc... jsou to dva pergamenové svitky... zelený, jako jed ghůlů a rudý jako krev... pomáhal mu ork, toho si najdu.. Setkáme se v lese za městem... Pospěš si ! Jak tak sedím, koukám na Angee, uvědomím si že kdybych se teď na Luma vysral, bylo by to nefér. Když můžu zachránit Grona, který chtěl zabít tu, kterou miluji a tu kterou jsem zachránil taky, tak proč Luma, pro kterého jsem přítel (PRVNÍ !) Zvednu se ze židle, kopnu do sebe zbytek medoviny, hodím na stůl 50 zlatých se slovy:Musím odejít. Dan, Angee; mějte se tu fajn, pokud mi to výjde, tak se do svítání vrátím. Pokud ne, tak je to špatný. Ty prachy pužíjte na útratu za večeři a noclech. Angee, prosím tě, dej mi pozor na Danae. A na sebe taky. Mizím... Při posledních slovech se Angee podívám hluboce do očí. Vylezu z hospody a jdu směrem k lesu. Vylezu z lesa a hledám orka. Orka najdu, projdu kolem něho a uvědomím si to, že pokud najde Lumo, je s ním zle. Jdu dál a pomyslím si:Kde je ork, bude i Marduk, a to je moje práce. Zhruba jednu a půl míli od města najdu Marduka, jak sbírá dříví na oheň. Příjdu k němu a povím mu : Tvoje smrt bude mít mé jméno a mou tvář.Marduk se na mě nechápavě podívá:Asi nějaký omyl, ne ? Asi ano, promiň. Zakimu zilam. Marduk klesne mrtev k zemi dřív než si uvědomí že je mrtev. Ve tváři mu zůstane jeho nechápavý výrat. Taková hloupá smrt... kvůli dvoum pergamenům.. Skloním se a prohledám jeho mrtvé tělo. Když se dotknu svitků, uslyším v hlavě Lumův hlas: Darkene! Slišíš mě ? Musíš mi přinést ty svitky.. A tvou sestru chci taky pozdravit. Poví mi toho víc, ale to nejsou důležité věci. On si snad myslí že umím čarovat :-) Seberu svitky a peníze a běžím k místu kde je Lumo. Když tam doběhnu na 500 metrů, zpomalím, a pomalíým krokem dojdu k nim. Jakmile vidím Luma a (nečekaně) Kaina, zastavím a ze stínu přečtu : At ëiro in hure impere öi áne isty an rölki evä de i Lumo ! |
| |
| Žádného LUMA neznám... A kdo vlastne jsi. Co si o sobě myslíš,že jen tak ke mne příjdeš a začneš jen tak mluvit.. HUH už jsem myslel že mu dám pěstí ale udržel jsem se. Počkám až příjde LUMO atˇ si ho můžu prohlédnout jestli mi je tak podobný jak se říká... neodcházej a povídej něco o LUMOVY..MY dva se možná skamarádíme...Jen tak pro začátek ja jsem DRAGONMAN a co mi o něm teda povíš co? po povídání sedím a poslouchám co mi o LUMOVY řekne... |
| |
| když mi švihne pod nohy jen dám zpět nohu a usměji se. Myslíš si, že se nedokážu ovládat, a nebo že se lkenu tak hloupé věci jako je bič? Když zahlédnu v dáli Darkena jen se na něj usměji. Heh dva na jednoho proč ne. No super má šance klesla a to nejspíš o dost. Co mně po darkenovy. Pomyslím si a pohlédnu na Luma. Tak začneme. Pomalu jdu k němu nabírám krok. Pokud se mne pokusí švihnout tím jeho dementním bičem tak uhnu pokud to bude možne jak jej bude ztahovat zpět rozseknu mu ho. když sem od něj už kousek rozeběhnu se a blízko u něj skočím s meči vepředu. Kdyby uhnul jednoduše udělám kotrmelec a sem opět připraven se bránit. Můžete si všimnout že při dopadu jeden meč byl zabodnut kousek za mnou nikdo neví proč, ake Lumo to možná brzy pozná. |
| |
| soukromá zpráva od Kain* pro |
| |
| Když Darken přiběhl ani jsem si ho nestihl všimnout. Jen jsem sledoval jak Kain běží z odhodláním mě zabít. Myslím si že ten tvor to nemá v hlavě v pořádku. ...Páni jsem úplně uvolněný. Poté co Darken mě osvobodil od toho svazujícího kouzla jsem začal pociťovat mou pravou moc. Moc, kterou dokáže zvládnout jen silnější démoni nebo čistá sférická rasa. Tak Kaine teď ti předvedu svou moc. Ty ubožáku Když jsem začal pociťovat tu sílu, můj bič i mé tělo ozářila démonická aura. Jakmile se Kain rozběhl proti mě, udělal jsem co by nečekal. Když zaútočil tím jeho mečem, zůstal jsem stát a jen se přikryl křídlem. Tak ty si fakt myslíš, že mi něco uděláš? Klidně mě rozsekej na kousíčky ale to ti nepomůže ! Když mi sekl do křídla začlo pomalou srůstat a já ho mezitím oběhl. Akorát, že když jsem ho obýhal, nemohl si všimnout, že ten bič má kolem nohy omotán. Jen jsem ho podseknul ať pocítí bolest mé zbraně. Dám mu ještě šanci. Snad ukáže víc. Darkene mám ho ušetřit ? Nebo to ukončit. Skrz myšlenky jsem se zeptal Darkena ale nejsem si jist zda mě vnímal. Kaine cítíš to jemné pálení na téškrábnuté noze ? To působí jen na smrtelníky a míšence Lehce jsem se zasmál a bičoval ho po zádech jak nějakého otrockého psa. Tím bičem, kterému jses tak hloupě smál ti vytrhám maso z těla. A ta pálivá bolest neustoupí dokud budeš na živu. Neboj brzo to skončí. Očistím tě a taky tvou duši. .................Čekám na reakci.................... |
| |
| Nevím, jak moc to Darkena zasáhlo, ale jeho sestra vypadá velice klidně. Neprojevuje žádný smutek nad ztrátou blízkých, ani lidí, kteří pro ni snad něco znamenali. Je tak zvláštní, nikdy jsem podobnou dívku nepoznala... Bez úsměvu, bez emocí... Jak takový člověk vůbec může žít? Přebírám si své myšlenky a pomalu upíjím svou medovinu, která leží přede mnou na stole. Po očku sleduju Danae, ale překvapí mě Darken. Ty někam odcházíš? Ještě než stačím větu doříct zmizí a zůstanou po něm na stole pouze zlaté mince. Co to zase je? Danae, co se děje? Kam šel? Jak myslel 'pokud mi to výjde'? Zmateně se dívám kolem sebe, až mi zrak padne na mince na stole. Ten jeho pohled... Tak pronikavý... Darkene... Jak jsi to myslel? Co bylo tak důležité... S povzdechem se podívám na Danae hledajíc slova útěchy, vysvětlení a oči se mi začnou zalévat slzami. |
| |
| Jak tak dedím v hospodě a popíjím svůj nápoj, Darken se rozhodne někam odejít. Angelu to očividně rozhodilo a místo pozorování mě se začala věnovat mému bratrovi. Jako kdyby o něj měla strach... Když se dívka obrátí i na mě, jenom nadzdvihnu obočí a v klidu se znovu napiju. Můj bratr není hlupák, po tom, co se stalo otci a matce by se tak hloupě nezachoval... Nebo už ho jejich společnost tak zničila, že by se vydal na smrt? Ne, to není možné. "Pokud Darken odchází," Promluvím k Angele, "jistě k tomu má dobrý důvod." Když v jejích očích uvidím třpytící se slzy, snad se na chvíli i usměji. "On se vrátí." Poslední slova řeknu spíše pro sebe, než pro dívku sedící se mnou u stolu. Shrábnu zlaťáky a podívám se na Angelu. "Jdu ti zařídit nějaký pokoj." Nebo se tu sesypeš a z toho by jistě bratříček radost neměl... Prý "Angee, dej mi pozor na Danae," ale zatím to spíš vypadá jako že já dávám bratříčkovi pozor na malou Angee... Moje myšlenky mě dovedou až k jedné jediné možné věci. Jak se na sebe dívali, co si Darkena pamatuji, nikdy... Zastavím se v půlce kroku a prudce se otočím ke stolu, u kterého sedí Angela. "To není možné..." Zašeptám si sama pro sebe a jakmile zařídím nocleh pro sebe i pro ní , jdu do svého pokoje, jen abych nemusela s Angelou být u stolu, aby mě nepřepadaly tyhle myšlenky. |
| |
| Zatím co pozoruji souboj Luma a Kaina přemýšlím nad tím, kdo má vlastně navrch: Ten Kain zase není tak silný jak se dělal... Asi zemře, ale co... život mi nezachránil, tak proč bych ho měl já zachraňovat jemu??? Myšlenkama odpovím Lumovi: Je tvůj. Dělej si ním co chceš. |
| |
| Když se mi ani od Darkenovy sestry nedostane rozumné odpovědi, jenom si povzdychnu a dopiji svou medovinu. No tohle je výborný. Ta holka na mě kouká, jako kdybych jí něco udělala a nikdo mi nic neřekne. Já jsem tady vážně jenom jako loutka, která se každou chvíli musí zachránit ze spáru krvelačného dítěte. Tak tohle ne. Zamumlám si a dojdu k hostinskému, kterému zaplatím za svou medovinu a pomalým krokem vyjdu z hostince bez ohledu na slova Danae. Pomalu se procházím po ulicích a snažím se zjistit, jak to v tomhle městě vypadá. Nescházím z hlavních ulic, protože se nechci ztratit v naprosto neznámém městě. Snažím se zjistit, jací jsou lidé a jak to tady asi chodí. Možná bych měla zůstat tady. Já nejsem poklad, který by měli každou chvíli hledat, nebo spanlá princezna, která potřebuje zachránit... |
| |
| poté co darken odejde ještě cvíli posedím a potom odejdu z hostince se projít po městě,když uvidím v dáli dva chlápky jak se perou tak se tam rozběhnu. kdo se může prát v tak krásný den potom co tam doběhnu se chvíli dívám a později odejdu někam jinam je to docela nuda jdu někam na vedlejší luoku at' si odpočinu lehnu si ale,jsem furt ve střehu kdy by se něco dělo asi po 15 minutách se jdu podívat jestli pořát perou...že vás to bavý se pořát prát.... |
| |
| Naschvál ? Ano... Přece by jsi nechtěl zemřít tak brzo ? Když jsem zjistil, že Darkenovi je jedno co s ním provedu, rozhodnul jsem se to ukončit. Použiju sílu mocné přírody k znižení tohoto parazita. (Něco dost silnýho, musim to provádět jednou za deset let abych se zasitil... hmmm nevihoda..) Ale než sem se rozhoupal Kain byl ve vzduchu. Vidím jen déšť hvězdic a nějakého blázna, který se na nás kouká. Hej !! Ty modrej!! Pozor !!!!! Hvězdice byli už skoro ve mě. Musím zareagovat. Najednou Kain uvidí jen na desetinu sekundy oblak mlhy, který se rozplyne. Objevím se u toho modráka a odhodím ho k Darkenovi. Darkene odveď ho prosím pryč.. Nechci žádné nevinné objeti. Promluvím k Darkenovi skrt myšlenky. Když se hvězdice zapíchly do země, viděl sem jak letí za nimi Kain. Musím to ukončit. Tohle nemá cenu. Když už dopadl na zem, promluvím k němu... Kaine, je mi líto... Musím ti něco ukázat. Potom to začalo... Stromy kolem byli najednou černé a oschlé a má démonická aura vzrostla na tolik, že vypadala jako oheň. Teď poznáte proč mám na hrudi svou druhou tvář. Po chvíli se strhl vír, který vysává Kainovi pomalu duši.Kaine, kéž by jsi věděl proč jsem tě po té noze jen škrábl.Říkal jsem ti že očistím tvou duši i tělo. Ta noha tě nebolela moc protože neměla správný ůčenek. Ale teď tě znehybní dosti. HAHA.. Končíš Kaine.. A to okamžitě.. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Ista ?nt aska ilö on?o oëris asta rädi iva ös. |
| |
| Ale,ale.. Darkene vidíš to co ja ?? Tohle je blázen on chce umřít . hahaha Řeknu darkenovi a vidím jak běží nějaký změněný démon. Nevýhoda je že se nedokazal už ovládat.. Kain běží přímo proti tomu víru. Jeho smrt bude rychlá a bezbolestná.. Ty hlupáku. Proč mi to tak usnadňuješ. Je s tebou ámen.. !!! Potom co jsem začal řvát na Kaina... Dostal jsem nutkání mluvit a zaklínat. Moc a moc mám tě Kaine chuť zabít.. Ëlio mari atha alë im pöre Ista ?nt aska ilö on?o oëris asta rädi iva ös. Potom naráz vysávám asi 3 hektary kolem ze stromů další sílu... A v tom se vír začal zvětšovat a pohlcovat i stromy kolem.. S pánem bohem ty chladný a ubohý. Teď je tvá duše má.... Kainovo tělo padá k zemi a jeho duše mne zasitila na tolik, že jsem mohl začit oživit zpátky přírodu kolem.. Asi po 20 minutách byl les zase jako dříve.. |
| |
| Kain: Je mi líto, ale svým neuváženým útokem jsi vběhl přímo do středu tornáda... .....................................Jsi mrtev................... Minuta ticha pro Kaina...... |
| |
| Po dluhém zapase. Jsem se nedokázal nijak uklidnit. Byl jsem celý zmatený... Darkene !!! Ty svitky. Dělej Nic mě tak neprokrvilo jako tento zápas. JSem rád že to mám za sebou... Posbíram Kainovi věci a jdu do hospy... |
| |
| Jakmile začne mluvit o tom abych mu dal svitky, vytasím meč a promluvím: Jen přes mou mrtvolu, a věz že to nebudeš mít tak lehký jako s Kainem... Pak vytáhnu druhou rukou rudý svitek a přečtu ho: At iris an Töri i mësta oli vë Into rah në Dali zas im öp Poté co přečtu toto kouzo Lumova síla se velmi oslabí... Tvou moc ti vrátím až se bude hodit. Pak schovám meč a vydám se do města. Cestou mdo města povídám: O Kainovi to Angee řeknu sám. Nebo víš co... necháme to při tom, že jsme ho nepotkali... Dojdu až do hospy a vejdu dovnitř. Opatrně se rozhlédnu a tak aby nás nikdo neviděl vyběhnu po schodech do pokoje a usnu... |
| |
| Procházím městem a všechno kolem sebe vnímám jenom napůl. Až když mě mé kroky zavedou před hostinec, který jsem před nedávnem opustila se zarazím a povzdechnu si. Než odejdu, měla bych jim to říct... Nechci si na nic hrát, jenom chci jedenkrát udělat správnou věc. Holka, která žije ze dne na den toho v životě moc nemá. Ještě jedenkrát se nadechnu, svěsím hlavu a aniž bych se snažila zaznamenat dění v hostinci, dojdu do pokoje, který zaříídila Danae a tam pomalu usínám, zatímcomě doprovází myšlenky, jaké to asi bude, až zmizím... |
| |
 | Vběhl jsem do nějakého víru vysává mou moc slábnu nechápu co se to děje ta aura kolem mně měla všechnu magii zastavit vždycky zastavila proč né ted? Táži se sám sebe. Poprvé za život prohraji v souboji a stojí mně to život ¨. Poprvé za život zklame má moc a musím za to zaplatit takovou cenu? Vrátím se příjdu na to jak. Pomyslím těsně před smrtí. Má duše ipouští tělo volně padající k zemi. Jakmile jsem dopadl všude se rovířila magie. Ocitám se vě tmě nikde nic sem tam nějakej hlas, ale nic jiného. A je to tady byl jsem uvrhnut do temnoty, jak kdybychněkdy něco udělal. Pomyslím si apátrám po tmně zanedlouho narazím na dlašího ducha. Hah duchové vážně existují hm to jsem nečekal haha. Rozesměji se a koukám na vlnící se bytost. Nepřipadá mi to vtipné musím se odsut dostat a vím jak. Jak? Štěknu na osobu stojící přede mnou. Tady jim nejde o to kdo zde je ale o to mít zde nejvíce duší musíš poprosit o propuštění a do hodiny jim sehnat tři duše, ale pozor nesmí to být ledajaký člověk musí to být někdo zlý, někdo zkažený, prostě někdo kdo půjde do peel. Řekne mi osoba a dovede mne před velký ohnivý trůn na němž sedí člověk zahalen v kápi, ale cítím z něho obrovské zlo a nenávist. TAkžety se chceš pokusit mi donésttři duše. Nemohu tě,ale vrátit do normální osoby musíš už být navěky démon. Ano souhlasím A navíc nebudeš si pamatovat 14 dní zpět. Rhm no já dobře no. Objevil sem se někde ve městě. Ano je to to město za kterým sem byl zabit. Zahlédnu postavu v černé plášti první co mně upoutá je to že má v rukou dýky. klekne si a zaklepe na zem otevřou se tajné dveře. Ale,ale quilda takovou neopatrností mně sem dovést heh myslím, že budu mít víc jak tři mrtvé. Zaklepu na dveře otevřoe je nějakej muž okamžitě mu vrazím ránu do obličeje padá k zemi na zemi ho prostě rozdupnu. Přede mnou je dlouhá chodbe dám se jí, ale předtím se si vzal jeho dýky které mi ted připadají spíše jako párátka. Vejdu do vlekého sálu uvnitř není moc plno asi pět lidi ihned se podívali na mně. Věřili byste tomu, že sloužím pro gardu? asi ne že? Kouknu na ně, mé oči sou dosti zvláštní takové prázdné. Zaslechnu kroky za nou zrovna se vracejí z lupu. stejně vás zabiju. Otočím se a do uzké chodby vrhnu ohnivou kouli. Těch pět potom obšlehnu plamenem. hmm docela snadnej ukol. Hmatám po stole nahmatám nějakej šátek složím jej a zavážu si oči. Nikdo emusí vidět mou slepotu. |
| |
| Spím celkem klidným spánkem, když tu náhle ucítím silné zlo: KAIN!!! Co tu sakra dělá... ten má být mrtvý... Posadím se na posteli a čekám co se vykutí. Buď to byl sen, nebo je Kain zpět... Ale v jiné formě... Sejdu dolů do hostince...objednám si snídani (No co, stejně za tři hodiny svítá) a pomalu jím a čekám až zbytek skupiny se probudí a sejde dolů... |
| |
| POmalým temepm dojdu do hospody sednu si do rohu zahlédnu muže (Darkena) jako bych ho už viděl, ale nepamatuji se vím jen že mám najít ty kameny ano ty kameny můj osud proto sem se vrátil mnohé si nepamatuji může toho zneužít prakticky kdokoli kdo mně znal. Jsem s ním za dobře nebo ho nesnáším? já nevím vždyt si t nepamatuji vím jen, že to byl přítel a nestalo se něco potom? Jak, že jse jmnuje Dakren? Kladu otázky sám sobě a nevím co si myslet nakonec zvolám. Darkene. Čekám na reakci ta hodně napoví. MH: můžete číst diskuzi? mně se nějak nechce otevřít :( |
| |
| MH: já mám diskuzi v poho:o) |
| |
| MH: Mě taky... |
| |
| Sedím v hospě, když tu náhle do hospody vejde duch Kaina... Jakmile na mě promluví, zvednu se a přejdu pomalu k němu. Aktivace Aury Pak si přisednu naproti němu a zeptám se ho: Co tady děláš??? |
| |
| oté co semnou hodil a darken mne chitl a upustil chvíli se vzpamatovávám a jdu do hostince.... Vhostinci si sednu ke prázdnému stolu a když nebude tak k nějakému kde je málo lidí a objednám si vodu. Kurva ten lumo toho kaina tak rychle vyřídil..........HMM asi bude hodně silný Když mi donese vodu tak ji vypiju zaplatím a odejdu do nějakého klidného prostředí atˇ si odpočinu. Potom vejdu zpět do hospy. Jdu k lumovy docela slušný zápas lumo.... Můžu si přisednout ???? |
| |
| Když jsem dosel do hospody. Viděl jsem tam toho modráka.. Hele můžeš mi říct co si se tam tak pletl ?! Nechtel si příjít náhodou o svůj drahocý život, že ne !!!!! Poté co jsem po něm přestal řvát tak jsem si přisedl. Pomalu jsem se uklidnoval. Hostinský přines mi prosímtě vodu a něco k snědku. Když bylo po objednávce modrák začal na mě mluvit.. Hele jak víš jak se jmenuju a co si vůbec zač? |
| |
 | Malou procházkou po vesnici jsem jistě nepohrdl. Tak jsem se vydal na cestu. Kolem jsem narazil na spoustu divnejch řečí jako že: Někdo zabil někoho a že to byla velka mela. Prý vypadal jak démon s křídly. Dračí stvůra nebo co. Potom v krčmě vidím nějaké chlápky, kteří vypadají jako z těch historek. Ale to bude asi omyl. Potom zahlédnu osobu v kápi, která mi je velmi povědomá. Tak si přisednu. Hele ty sráči koukej se posunout. Řeknu mu a on na mě hned začal řvát a chtěl mi jednu vrazit. ahoj Lumo. Starý přítel tak blízko lidí. Co tu děláš . Neuvěznily tě náhodou ti zasraní zelenáči ?? Ach toto zhledání mě velmi překvapilo sem rád že konečně jsem mezi svýma. Hele ty hystorky co se tady povídaj. Tos byl ty ? Že ?? Mě to napadlo, že někdo jako ty by byl toho schopen. Ale kde jsi vzal ty svitky co ?? |
| |
| Ne o život jsem nechtěl přijít jen jsem se dival jak ho biješ.... Znám tě jen od slišení jinak ja jsem dragonman kámoši mi řikaj DRAKO.. Ale házet jsi se mnou nemusel já bych uhl.... Prosimtě neříkej mi modráku..Jo a náhodou vím jednu tvou slabinu bez svitků nejsi tak silný..Neseznámíš mne s tvými kamarády???Hledám družinu víš. Poté si objednám další vodu......... Vypijju ji a objednám si jídlo HMM nejed sem dost dlouhoadám se do to.... |
| |
| MH: Hele mladej Drako. To co si myslim nebo delam pisu obyc. tak na to nereaguj. |
| |
| Darkene jdeme pro kameny ne? PRoč se chováš tak divně?? Vím vypadám zvláštně je to má druhá podoba tnhle démon a nemůžu se sní dostat nevím proč, ale je to výhoda jedině pro nás. Řeknu a koukám na něj pak zahlédnu Luma. To on tě zabil Kaine Něco mi řekne přijdu k němu a udeřím pěstí do stolu má ruka dopadla na dřevo stůl se zřítil a kouzelníci a znalci magie mohli vidět malý energtický výboj. Ty ty můžeš za to, že vypdám takhle. |
| |
| Ležím v posteli, když v tom mě probudí něco tak zlého, že jsem si takovou sílu ani při útoku na naši vesnici neuvědomovala. Pane bože, co se to děje? Kdo to přichází v tak časných hodinách do těchto končin aby šířil zlo? Ptám se v duchu sama sebe a snažím se najít bratra. Jakmile se mi to povede, vyběhnu z pokoje a co nejrychleji mi to momentální stav dovolí doběhnu k němu. Nemusím se ani dlouze rozhlížet, když pochopím. Veškeré zlo vychází z jedné jediné osoby - nebo spíše démona?, který si bez větších problémů povídá s Darkenem. Zůstanu stát na jednom místě, protože kdyby něco začlo, nechci se Darkenpvi motat pod nohama - sama vím, jak je tohle nepříjemné. Po chvíli se dotyčný přestane věnovat Darkenovi a přejde k někomu jinému. Tohle bude zlé... Podívám se na Darkena a vyčkávám na jeho reakci. Je mnohem silnější než já, nemohu udělat víc, než on... Musím počkat. |
| |
| Ahoj Shi. Co ty tady děláš. A jak to že ses sem dostal tak rychle co ? Když jsem si povídal s mím novým přítelem zjistil jsem, že tu cítím zase ten samý puch jako u toho pulupira Kaina. On se vrátil. To snad ne jak to dokázal. A proč ho tu nevidím. Když se ke mě přibližovala bytost, která mi byla povědomá najednou mi došlo, že je to on. Co tu děláš. Jak ses sem dostal. !!!! A proč děláš takový rozruch zrovna tady... |
| |
| Když jsem si tak povídal s Lumem, najednou došel podivný týpek a rozbil stůl. Lumo co to má znamenat ? Já si příjdu na návštěvu a tady ničí stoly nějaký blbec. Hej proč to děláš. Máš záchvat nebo co!? To co se právě stalo mě celkem viděsilo. Čuměl jsem jak nějaky kuk. Ale neměl jsem obavy. Hele Lumo ja si ted zajdu na zachod a pak se pujdu trochu prospat a ty to tu viřiď abych se nemusel zbytečně rozčilovat. Jasný ?? |
| |
| přesně tak radši zmiz. Řeknu a jako bych se díval na toho člověka co na mně mluvil. Jenže na očích mám pásku. HEj Lumo nebo tak nějak ty ty můžeš za to, že vypadám tak hrozně proč? A navíc co si vůbec myslíš zdá se mi, že si mi něco udělal ale nepamatuji se řekni co!! Pohled na rozzlobeného dábla není zrovna příjemný po těle mi běhají zelené plamínky a ornamenty na mém těle lehce září. Na zádech mám potrhaná křídla. Ano vešel sem dábel zlo je již cítit naprosto všude. |
| |
| Takže za prvé. Neříkej mímu kamošovi co ma dělat nebo ne . A za druhe to co tady děláš za scény dělej jinde nikdo na to není zvědavej. Nechápu jak se mohl Darken bavit s takovým hňupem jako je Kain. Když bylo chvilku klidu hned jsem se zpojil telepaticky s Darkenem. Už to víš Darkene? Je tu zpátky Kain. Nevíš co má za lubem ? Chvíli sedím a čekám jestli se Kain uklidní a potom bych mu řekl pár slov. Hele Kaine měly jsme spolu nějaké šarvátky a hádky. Ale to že jsi sám zkočil do toho víru si můžeš sám. Ale letěl s tam hezky. heh Lehce sem se pousmál aby ho to neurazilo a přesedl si ke stolu, který byl zatím celý. |
| |
| Ale co co bylo mezi námi nepamatuji si ta nejsem chbup aby s věděl tvé myšlenky dokážu číst docela lehce mám tedk velkou moc. Řeknu a koukám po hospodě je brzo rán takže esničani zde ještě nejsou. |
| |
| Pomalu se probírám ve svém pokoji. Nejprve si nejsem tak úplně jistá tím, co všechno mám za sebou, ale když si prohlédnu ránu na své ruce, vrátím se do kruté reality. Takže žádný sen. Kain, Darken, jeho sestra, Luminius... Všichni stejně skuteční jako já. Promnu si oči a posadím se na posteli. Protáhnu se a pomalu vstanu. Trochu se mi motá hlava, ale to není nic neobvyklého. Prostě jenom nemám svůj den. Musím to udělat dneska, mám příležitost říct tomu všemu sbohem. Dojdu ke dveřím a otevřu je. Mám zvláštní pocit, který mě vždy před něčím varuje, ale vzhledem ke svému stavu a bolesti hlavy na něj nedávám a sejdu dolů do hostince. Rozhlédnu se kolem sebe, přičemž první věc, které si všimnu je na kousky rozbitý stůl. Z něj přejedu značně zneklidněná na Darkena a jeho sestru, pak na podivného cizince s páskou přes oči, u kterého se s vyděšeným výrazem zastavím. Neschopná dalšího pohybu strnule sleduji ze schodiště scénu, která se mi nabízí. Nemám sílu na mluvení, ani na nic jiného. Jenom sleduji hostinec a vzhledem k časné hodině nevelkou společnost, která v něm je. |
| |
|  KOnečně sem našel můj obrázek :-D ale opět sou tam nějaké nápisy nemám náladu se s něma srát tak si jih nevšímejte |
| |
| Hostinský dones mi vodu, hostinský trochu zmateně kouká jako bych nemluvil na něj, ale nakonec tu vodu donese podám mu zlatý. To máte i za ten stůl. Pak kouknu na Luma Ty. S tebou sem neskončil, jen co si vybavím proč jsem se s tebou rval skončíš. Málo lidí na téhle zei je stejně mocných nebo mocnějích než já, ale řeknu ti jedno radši bych byl opět Kain. Sedím za stolem jak hromádka neštěstí zelený ohen okolo mne je studený nepálí, protože nechci. Nevšímám si pohledů lidí jen sedím a přemýšlím... |
| |
| sedím a čekám co se bude dít... Jakmile ale začne Kain vyhrožovat Lumovi, postavím se a přijdu ke Kainovi Kaine... uklidni se a nevyhrožuj! Nemysli si, že když se probereš z mrtvých tak tě tam nedokážu zase vrátit... Pak přijdu za Danae a zeptám se jí: Jakto že ještě naspíš??? Je brzo na vstávání... |
| |
| Celá ohromená koukám na Darkenův rozhovor s tím "tvorem" a jakmile ho osoví jménem, dalo by se říct, že dokonce vyvalím oči. Kaine? Takže můj bratr zešílel, teď si bude povídat s kdejakým démonem! Trošku se uklidním až ve chvíli, kdy Darken dojde ke mně a začne se mnou mluvit. „Nemohla jsem spát,“ řeknu s klidným, vyrovnaným hlasem a pohodím hlavou k tomu, jehož nazval bratr Kainem, i když jsem si jistá, že ani on nemůže za mou nespavost. „A taky musím myslet na to, co se stalo se všemi z vesnice,“ Tentokrát už ale sklopím zrak a koukám do země, snad aby nebyl poznat můj smutek. „Teď už stejně neusnu.,“ vyhrknu najednou a podívám se na Darkena, „protože mám hlad!“ S těmito slovy se posadím k nejbližšímu stolu, který zůstal v celku, tak abych viděla na tajemného cizince a i na dívku, která před chvílí sešla po schodech, na kterých zůstala stát jako zmražená. Pak pohlédnu na Darkena a s úšklebkem mu povím: „Možná by ses měl zeptat Angely, jestli jí něco nechybí, nevypadá nejlíp.“ Teď pro změnu mávnu rukou ke schodišti, na kterém dívka stojí a pohledem se vrátím ke Kainovi, zatímco si rukama podepřu hlavu. |
| |
| Cože! ty mi vyhrožuješ smrtí muhehehe. Můj smích zní přímo šílěně, protože jsem pravděpodobně zešílel směji se dokola jako by to byl vtip, ale když koukniu na darkena Tak vypadá jako by to myslel vážně. Může mi někdo vysvětlit co se stalo? Tentokrát promluvím docela klidně ale pod páskou můžete spatřit záblesk zelených světel. Jserm na okraji jen nějaká nepatrná věc mně rozčílí a nedopadne to nejlíp. |
| |
| zatím co sedím a Danae mi vypráví o tom jaký má hlad a že není s Angee něco v pohodě se na ni zadívám a pokusím se jí zadívat do očí s nevyřčenou otázkou: Copak se ti děje, proč jsi jiná než tě znám??? Pak se obrátím na hostinského: Hej hospodo, nevidíš že ti u stolu sedí dáma a čeká na obsluhu??? Koukej donést džbán medoviny a pečený kuře s chlebovýma plackama, jinak ti tu zaprášenou hospodu zarazím do země!!! A pohni tým svým tlustým zadkem!!! Pak si přisednu k Dan a povím: Nemůžeš být slečinka a čekat než přijde... Jsme hrdinové, tak ať se k nám tak chovaj... Nech se poučit bráchou "tvrďákem"... A snažím se nahodit komický "drsný" výraz... Poté se tomu zasměji, ale v tom smíchu otočím hlavou a kouknu na Angee... Můj úsměv zmrzne na rtech... Toho si musí všimnout Dan... Otočím se na ni a tichým hlasem jí povím: Víš Dan, možná se ti to bude zdát nemožný, ale asi jsem se zamiloval... A než se zeptáš... Stojí támhle a už ji znáš. Angee... A pokunu hladvou směrem k Angele. |
| |
| Nechám Darkena, aby se posadil vedle mě a začnu svou pozornost věnovat výhradně jemu. Bohužel nejsem schopná vykouzlit na tváři milý úsměv na bratrův žert tak, jak by to v tuhle chvíli asi udělala Angela. Jenom si smutně povzdychnu a zadívám se na Darkena. „Víš, popravdě řečeno jsem tomu nechtěla věřit,“ Začnu pomalu a potichu mluvit, ale mluvím tak, aby bylo rozumět každému z mých slov. „ty víš, proč v něco takového jako ‚láska‘ nevěřím. Je to proti tvojí přirozenosti, jak někdo, kdo je jako já nebo ty, může doopravdy někoho milovat?“ Nemůžu mu ublížit, je to můj bratr. A co když ta dívka JE ta pravá právě pro někoho, jako je Darken? Podívám se na dívku, která stále stojí na schodech a kouká se na nepořádek způsobený Kainem. „Jak může vědět, že ona je ta pravá pro tebe? Pochopí tvůj osud, tvé poslání? Nebo se jenom lekne a uteče k někomu jinému?“ Při těchto slovech jsem celou dobu koukala na Angelu a teprve po krátké pauze se pohledem vrátím na Darkena. V mých očích je nyní vidět mnohem víc starostí než předtím. „Lidé jsou stejní do té doby, než je změní city.“ Poslední větou snad nechci ani nic říct, jenom doufám, že pomůže Darkenovi zjistit příčinu změny, která může být po tak dlouhé době v každém z nás. |
| |
| Po chvíli zmatku a křiku to vypadá, že v hostinci nastal klid. Ještě chvíli stojím jako přimražená na schodech, ale hned nato se vydávám dolů, kde se rozhlédnu po ostatních. Asi je taky vzbudil ten rámus, pomyslím si a zamířím rovnou k Darkenovi a jeho sestře Danae, kteří spolu o něčem mluví. Když dojdu až ke stolu, Dan se tváří trochu ustaraně. Alespoň jí to nevzalo jako mě na schodech, kde si na mě mohl každý ukázat, Přemýšlím o tom, co se jí mohlo stát, ale nakonec usoudím, že šlo o rozbité stoly a poněkud „zvláštní“ hosty. Dobré ráno, Pronesu s úsměvem a posadím se ke stolu k ostatním, kde zůstanu tiše sedět - zabraná do svých myšlenek. Musím jim to říct ještě teď, protože když jim to neřeknu teď, možná už jim to neřeknu nikdy a půjdu s nimi dál. Nemůžu. Je toho moc, už jenom tihle lidé, Ve svém zamyšlení se obrátím na sedící postavu - Kaina, který nejspíš způsobil tenhle nepořádek v hostinci a pak svou pozornost opět věnuji dřevěné desce stolu, u kterého sedím a zabořím se hlouběji do svých myšlenek. Nestojí mi za to riskovat život za hlídání kamenů, když se pak objeví nějaký blázen a zabije mě na kousky rozsekaným stolem. Na druhou stranu už jsem s nimi dlouho a nevím, jestli dokážu jen tak odejít...Ano - odejít. Poslední myšlenka mi rezonuje v hlavě tak dlouho, dokud jí nevyslovím nahlas. Zůstanu tady - musím od vás odejít. Najednou se zarazím a zmateně se podívám na Danae s Darkenem. Opravdu jsem to řekla?! Skousnu si dolní ret a nervózně očekávám, jak na to sourozenci zareagují. |
| |
| Pozoruji hostinec poalu, ale jistě mi klesá hlava snažím si vzpomenout co se děje. Pomalu se vracím vrátíl jsem se docela hluboko něconěco hluboko mi říka, že bych měl zjistit něco o nějakých kamenech jenže jaké kameny co jsou zač. Kdo mi může pomoci? Krtářka? to těžko se mně lekne. Šaman- Ano nějaký velmi starý mohl by mi něco připomenout mohl by mi vyjasnit pamět aspon z části a když ne možná bude vědět jjak se vrátit do své podoby což je prý nemožné. Vstanu tak prudce, že další sůl zničím omkluvně kouknu k hostinskému a hodím mu zlaták na pult. musím ho najíít, ale kde začít. Vyjdu z hospody na uličku koukám všude kolem a hledám nějakého starce nějakého co vypadá opravdu staře. Ti přece znaj kraj jak své boty musím se zeptat nějakého starého dobrodruha nebo tak.... |
| |
| Piji svou medovinu, ale jakmile Angee poví co se chystá uddělat, postavím ji na stůl... Cože??? Proč??? Pak se na chvíli odmlčím a uvažuji... Mám jí to říct už teď??? Asi ano, protože když jí to nepovím třeba už to nestihnu a ona nikdy nepozná své... Z přemýšlení mě vytrhne hospodský, který si všimne mého výrazu při pokládání medoviny a přijde s zeptat zda je něco v nepořádku... Ano, ale s vaší medovinou to nemá nic společnýho... Postavím se a přejdu zazadu k Angele, nakloním se a pošeptám jí: Pojď se mnou... něco ti ukážu. MH: Předpokládám že půjde a tak pokračuju... Vyjdu z hostince a jdu směrem na nejklidnější místo tohoto města - hřbitov. Pro jistotu, kdyby nás chtěl někdo sledovat, zapnu kouzlo neviditelnosti a neslyšitelnosti atd. Jakmile dojdu na hřbitov, začnu: Vím, že se ti možná honí hlavou otázky, ale prosím nech mě domluvit až do konce... Když jste byli v poušti a já si byl obnovovat svou moc potkal jsem divnýho člověka... u něj jsem pobyl asi pět dní a on mi vyprávěl o své minulosti... Je to už dávno co mi umřela má žena, ale vidím to tak jako by to bylo včera... Zemřela při porodu mé krásné dcery, kterou jsme kvůli situaci v našem království nemohli mít... tehdejší král nařídil všechny malé dívky zabít. se ženou jsme přišli na to jak ji tomuto krutému osudu uchránit... MH: jelikož musím končit, zbytek dopíšu zítra...Slibuju |
| |
| Dali jsme ji na výchovu do kláštera... poslední slovo co řekla má žena než umřela bylo: Anděl... a podle toho jsem jí dal jméno: Angela... V tu chvíli jsem se ho zeptal proč trůn nedostal potomek bývalého krále odvětil mi: protože jsme žádného neměli... Vy jste král Deltory??? zeptal jsem se poté co sjem rychle poklekl před pravým nástupcem trůnu... Byl jsem, než přišel Pán stínů a vzal mi pás jež nosíš teď ty... jak víte že jej mám??? jelikož jsem pán deltory a nositel pásu vycítím jeho přítomnost, proto jsem tě i ubytoval u sebe... chtěl jsem tě zabít a pás ti vzít, ale z tvého vyprávění vím, že jsi čestný muž... Nejen to... myslím že miluji vaši dceru a vím kde je a jak se s ní sejít... Pak jsem fičel zpět na poušť kde jsem vás zachránil z moci saracénů... -------------------------------------------------------------- vím jitě že to byl tvůj otec, protože jsem si vzal kapku jeho krve a když jsem ošetřoval tvé zranění způsobené tím barbarem, vzal jsem si kapku i tvé. vaše krev byla stejná... takže jsi právoplatná královna deltory a právoplatná nositelka pásu... Pak pokleknu a dodám: Proto nás nesmíš opustit. A pokud se chceš sejít s otcem, vydrž do půlnoci a já jej zde přenesu... jsem s ním domluven, že jakmile ti to povím ucítí slastný ocit nalezené dcery a pozná kdy přijít... A vezme i popel tvé matky- královny abych, pokud budeš mít zájem, vyvolal jejího ducha abys ji viděla a mohla si s ní promluvit, popřípadě by tě mohl doprovázet jako duch strážný v nějž bych ji přeměnil a vložil třeba do tvého přívěsku, jež nosíš s láskou na krku... zároveń vytasím meč, položím ti jej k nohám a pronesu: Arestö mi oparë il ekö Deltora. Přísahám věrnost a lásku královně Deltory. budu sloužit věrně a navždy ji budu ochraňovat a strážit před nebezpečím... Arïentüra el... Po přednesení formule věrnosti kolem mě zazáří světlo a na pravém rameni ucítím pálivou bolest... po prohlédnutí je mi jasné že jsem se stal prvním rytířem Deltory... |
| |
| Zažívám divný pocit... Asi se splnila věštba: Teprve až získáš naši důvěru, můžeš se k nám připojit... To znamená, že jem získal důvěru bohů a ztratil jsem své temnonošské JÁ a stal jsem se Avaterem- Božím bojovníkem... Kouknu na nebe a poděkuji bohům. Teď už můžu milovat Angee a jednou provždy se zbavit násilnickýho Kaina |
| |
| Zároveň jsem získal nový jméno Mormegil - čený meč... Palmeny na mém meči pohasly a šedá ocel ze změnila v čennou hvězdnou ocel... |
| |
| Jsem ráda, že jsem ze sebe dostala všechny mé pocity, které mě tížily už hodně dlouhou dobu. Byla jsem ráda, že jsem dokázala říci sbohem, ale zároveň mne tížilo pomyšlení na to, že bych měla zůstat v naprosto cizím městě s podivnými lidmi, jaké jsem až doposud viděla v hostinci. Když pozoruji Darkena s Danae, mám uvnitř tíživý pocit, který mi říká, že jsem udělala něco špatně a Dárkem mi dá svými slovy najevo, že zřejmě ano, protože chce, abych s ním šla. Výborně, Angee, teď ti to všechno řekne. Řekne ti, že jsi hloupá a nemůžeš odejít, protože bez nich nemůžeš na světě obstát… Překvapením pro mne ale je, když Dárkem mlčky jde až na hřbitov, kde teprve promluví. Mám z toho místa špatný pocit. Že by mě tady chtěl rovnou nechat? Lepší místo na to, aby mi řekl, jakou dělám chybu si vybrat nemohl. Asi počítá s tím, že teď na cestu s nimi kývnu, ale ne, já jsem silnější, než si myslí. Přesvědčuji sama sebe o pravdě a budoucnosti, aniž bych tušila, co mi Dárkem vlastně chce říct. Mlčky poslouchám Darkenovo vyprávění a už při prvních slovech je mi jasné, že mě nebude přesvědčovat. Krutý osud, dali jí do kláštera, malou holčičku, anděla, Angelu, mě… V hlavě jako kdyby mi explodovaly všechny nahromaděné myšlenky. Nemohla jsem skoro poslouchat, nemohla jsem se soustředit. Jenom jsem koukala na Darkena a hlavou se mi honilo tisíce myšlenek, z nichž všechny končily jenom tím jedním. Jsi právoplatná královna Deltory a právoplatná nositelka pásu... P promiň, Darkene, já tomu všemu nerozumím, Já tomu nechci rozumět, vždyť já jsem Angela, sirotek, malá zlodějka, která se snaží přežít z drobných krádeží. asi každá malá holčička touží po tom být princeznou a pak i královnou, ale já to být nemůžu. Každý má svůj osud, pokud ho přijme, Nevím, proč zrovna teď cituji věty, které mi do mysli vštípili v klášteře. ale já mu nevěřím. Jak můžu být někým, kým jsem až do teď nebyla? Jak můžu být někým, o kom nikdo až do toho dne na poušti nevěděl? Darkene, já jsem zmatená, nechápu to. Pak s teprve uvědomím, že kolem Darkena bylo světlo a jeho meč změnil barvu. Chovám se jako malá holčička, když on přijme osud, proč ne já? Každý má právo na novou šanci a já jí dostávám právě teď, tak proč bych to skutečně nemohla být já? Vždyť ten příběh je dokonalý, je jako můj život… Darkene… Špitnu a nakloním hlavu. Pomůžeš mi s tím? Je toho moc, nevím, jestli to všechno dokážu. Teď s nimi musím zůstat, protože pokud má Dárkem pravdu, jsem to já, kdo by měl být u toho, až půjdou prodavší z kamenů a jsem to já, kdo je nesmí za žádnou cen opustit. |
| |
| Poslouchám Angeliiny rozpaky a povím: Chápu tvé zmatení, ale je to pravda... poté si odepnu pás a připásám jej Angee... Jelikož jsi právoplatná nositelka pásu, už jej nemusím noosit já, ale ty. Aspoň budeš moci využívat moci pásu... pás začal zlatavě zářit a pak sis uvědomila že jsi získala nové schopnosti. Např: Schopnost myšlenkového dorozumívání schopnost léčení vlastních zranění a což nejsem zrovna rád, protože nevím jak s tou schopností naložíš Teleportace... Pás tě označil... JSI Královna Deltory... povím a po delším přemýšlení tě obejmu a povím: Pokud budeš chtít, budu nejen tvůj přítel a ochránce... Oddálím se a po dalším čekání tě políbím... |
| |
| Na má slova Darken nezareagoval. Nemám mu to za zlé a pochopím, když se mnou nebude již dál sdílet své pocity a myšlenky. Jenom nechci, abys byl nešťastný, to je vše. Skloním hlavu, když přijde k našemu stolu Angela a oznámí nám o svém odchodu. Neznám ji, ale vím, co znamená pro Darkena, který na to okamžitě reaguje. to je přesně to, co jsem měla na mysli... povzdechnu si, když s dívkou bratr odejde pryč z hostince. Ještě chvíli se dívám na nehybné dvěře, než se zase začnu věnovat svým věcem, nebo vlastně svým myšlenkám na to, co bude, co bylo a co je právě teď. |
| |
| Jakmile si Darken odepne pás a připne ho mně, ucítím náhlý příval energie a nejen té. Cítím i něco jiného, je to jako energie navíc nahromaděná v mém těle. Pás tě označil... JSI Královna Deltory. Znějí mi v hlavě Darkenova slova, kterým teď věřím o mnoho víc než před chvílí, kdy mi vše pověděl. Než si stačím srovnat myšlenky, Darken mě drží v náručí a znovu mluví. Teď ovšem jen krátce. Než si však stačím uvědomit, co tím myslel, ucítím jeho rty na svých. Nijak se nebráním a opětuji jeho polibek. Pak si ale uvědomím, co jsem právě udělala a odtáhnu se. Promiň, Darkene. Nemůžu. Nemůžu, protože tě neznám. Jednou už jsem chybu udělala, ano, teď myslím na Kaina a nerada bych se zmýlila i v někom jiném. Pochop mě, já tě vlastně neznám. Já vím, jsem s vámi už dlouho, ale ani za takovou dobu jsem neměla příležitost poznat tě blíž. Skloním hlavu, aby nebylo vidět slzy, které se mi vedraly do očí. A nebo třeba jen nechci ublížit člověku, kterého si vážím jako nikoho jiného. Nechci zranit někoho, kdo je mi víc než přítelem. Otřu si oči a znovu se narovnám, abych viděla na Darkena. Možná jednou ano, ale ne teď, ne dnes. Neznám tě a nevím o tobě vůbec nic. Sice nosíš znamení deltorských rytířů, ale ani to mi nedává jistotu. Můj hlas utichne. Pevným a odhodlaným pohledem se dívám na Darkena. Jen nehybně stojím a mlčím. Nemám nic, co bych právě v tuto chvíli víc řekla. |
| |
| Můj mozek vybouchne eufórií když Angeee opětuje můj polibek. Jenž epo chvíli se odtáhne a pronese omluvu... Chápu tě... dáme si chvilku času... poté se odmlčím a otočím se k ní zády, skolním se nad zemí a vyndám ze záprsní kapsy lahvičku s krví Angeeho otce... Kápnu ji na zem a pronesu: Arïo om pros tü impot ïm troni säl... Kolem kapky začne zářit nafialovlělá záře a já ji nechám plynout... Pak do ní šáhnu a vytáhnu z ní váček, ten vysipu na zem... Je v něm prach... Irëste necrö inö dnäs A kolem prachu začne zářit tmavá mlha... Otočím se zpět na angelu a povím ji: dovol abych ti představil tvého otce a ducha tvé matky... zvaž s nimni všechny možnosti... Po rozednění vyrážíme... přijď pak do hostince... budu čekat... i Dan... Pak se otočím a odejdu do hostince... Přijdu do hostince a posadím se k Dan... Nenudila ses tady??? A obědnám si snídani. -------------------------------------------------------------- Angee: je zhruba 11:55 v noci a rozhovor s rodiči je tvůj:o) WL... |
| |
| Nejsem unavená, jen sedím u stolu a pozoruji, jak se v hostinci střídají zákazníci a hosté. Najednou se ve dveřích objeví můj bratr a bez jakéhokoli zaváhání dojde až ke stolu, kde se usadí. "Ne, nenudila. Měla jsem dost času na přemýšlení, nikdo mě nevyrušoval," odvětím Darkenovi a dál se soustředěně upírám na stůl. "Kde je Angela?" zeptám se opatrně, ale nepřestávám se dívat na stůl, který se po chvíli tupého zírání na dřevo začíná jakoby vlnit. Raději zavřu oči a uspořádám si myšlenky. Teprve potom se podívám na Darkena, abych zjistila odpověď na svou otázku. |
| |
| Jsem Darkenovi velice vděčná za to, co pro mne udělal. Je to správný člověk, neměla bych ho zavrhovat, musím mu důvěřovat, nic jiného sama po sobě nechci. zmatené myšlenky plují mou hlavou, ale ani jedna není tak silná, aby přehlušila pocit štěstí, když vidím své rodiče. Pravého krále a královnu Deltory. Matko? Otče? opatrně s zeptám, ale když oba přikývnou, je mi tak lehko, jako nikdy. V hlavě mi exploduje tisíce otázek, na které bych se chtěla zeptat, ale nemám tolik času, abych to zvládla. Jsem tak ráda, Angee, že tě mohu znovu spatřit, pronesl duch ženy. Havraní vlasy volně rozpuštěné na ramen, stejné oči, jako mám já sama. Matko, Chtěla bych toho tolik vědět! Proč se to všechno stalo? Nemohli jste mne dát jinam? Proč zrovna klášter? Jak jste se mne vůbec dokázali vzdát? A proč, to mě zajímá nejvíc, proč jste nenechali někoho, aby pro mne potom přišel? Proč jsem tam musela zůstat jak dlouho? Nemám teď náladu na otázky typu: jak nejlépe se zhostit svého postavení, co udělat se svou novou mocí, nebo jak přijmout celkovou kontrolu sama nad sebou. Zajímá mne, jak je možné, že jsem byla zanedbána vlastními rodiči. Matce to nezazlívám, ta za nic nemohla, ale otci, tomu ano. Mohl přece někoho pověřit, on mrtvý nebyl. Pochop, Angelo, udělal jsem to pro tvé dobro, kdybych neudělal to, co bylo třeba, byla bys dávno se svou matkou! Odpověděl muž, který je mým otcem. Angelo, nikdy bychom s tvým otcem nedovolili, aby se ti něco stalo, nikdy bychom nedovolili, aby ti někdo ublížil a tvůj otec jednal jak nejlépe dovedl. Jedině takto tě mohl uchránit před tím nejhorším osudem. vložila se do rozhovoru i žena s havraními vlasy – má matka. Teď není čas na to, abys nám, nebo svému otci vyčítala věci, které dávno minuly. Teď je čas na to, abys pohlédla vpřed, abys pohlédla osudu do tváře, Promluvila opět matka a já si uvědomila, proč jsem vlastně tady a proč mi bylo umožněno setkat se se svou rodinou. Omlouvám se, nechtěla jsem se vás dotknout, jednou jste oba mými rodiči a nic na tom nemůže nikdo změnit. Už mluvím jako sestry v klášteře, Rozzlobím se na sebe, ale nic neřeknu. Jenom se pokorně dívám svému otci do tváře. Máš teď dar, Angleo. A nejen ten, teď máš obrovskou moc leccos změnit. Dostat Deltoru tam, kam patří. Pochop, nikdy jsem ti nechtěl ublížit, a pokud se tak stalo, omluvám se. Ale teď je důležitá tvá budoucnost a to, aby vše bylo tak, jak být má. Na slova svého otce jenom mlčky přikyvuji. Stejně je na mě, jak se rozhodnu, Mé myšlenky ale přeruší matka. Angelo, je to tvůj osud, nikdo nemůže s něčím tak velkým bojovat, poddej se mu a budeš šťastná. Jen tolik ti mohu slíbit, pokud uděláš tak, jak ti řekl tvůj otec. Je mi naprosto jisté, jak mohla zjistit co si myslím, ale měla pravdu. Asi máte pravdu. Na chvíli se odmlčím a rukou přejedu po pásu, který mi dal Darken. Některé věci nezměním,ale díky nim mohu změnit jiné. Děkuji vám. Děkuji vám za všechno. Z tisíců otázek vířících zpočátku v mé hlavě nezbyla ani jediná. Neměla jsem sílu na to, abych se rozloučila se svou vlastní rodinou, po které jsem tolik let toužila. Pomalu jsem se otočila a vydala se zpět do hostince, kde jsme se ubytovali. Unaveně otevřu dveře do hostince a vstoupí dovnitř. Ani mě nepřekvapí, když uvidím Danae s Darkenem spolu u jednoho ze stolů. Zavřu tedy dveře a přijdu až k nim. Beze slova se posadím a jakmile se mi naskytne možnost, objednám si něco k snídani. Za tu dobu mi vyhládlo. Nesnažím se něco říkat, mlčím, protože to v tuto chvíli považuji za nejrozumnější možnou věc, kterou mohu po setkání se svými rodiči udělat. |
| |
| MH: Pokud se to co napíši nebude PJ líbit at mi to smaže :-D Dojdu k šamanovy snad jediný v tomhle kraji dozvěděl sem se o něm jen pouhou náhodou nějací starci si o něm povídali jakmile mně zahlédli zmizeli, prostě se vypařili. Ehm odkašlu si a vyruším starce vlastne už to snad není ani člověk vypadá opravdu zvláštně, ale to mně ted nezajímá. Věděl jsem že přijdeš Kaine s tvým problémem se nedá nic dělat, z té podoby tě nikdo nedostane, ale řeknu ti jedno musíš najit Darkena a přidat se k němu potřebují tvou pomoc, ano ti co tě zničili tě potřebují bez tebe budou mít jejich výpravu o hodně těžší. Proč bych pomáhal někomu kdo mně zabil!!! rozkřiknu se starec na mně pohlédne. v mé chýši se neřve a ted prosím odejdi. řekl klidným hlasem. Ale mně se nechce!!! zakřičím v ruce se mi zhmotnuje plamen, ale z ničeho nic zmizí najednou mně nějaká síla odhodí ven. Varoval sem tě zahřmí shaman a kolem mně se začne zhmotnovat kruh energie. Odejdi nebo zemřeš, nezapomne přidej se k Darkenovy. Hmmm má odpověd jasně naznačovala, že se mi to ani trochu nelíbí. Nakonec odcházím je i jasné, že tenhle shaman je mocnější než já dokonce mocnější než já a darken dohromady. Ale proč proč si jen nemůžu vzpomenout? Přijdu do hostince Darken tam sedí, přijdu k němu. Neměj strach jdu v míru. Chci aby si mi vše vysvětlil prý se mám k tobě přidat prý to je můj osud vysvětli mi to. prosím Poslední slovo sem řekl témeř neslyšně nikdo jiný než Darken ho neslyšel, ano i Kain umí poprosit. Život mně tvrdě zkouší sakra že já nemohl celej život být obyčejný člověk. |
| |
| Sedím, a na otázku dan o tom, kde je angee neodpovím, až se otevřou dvěře a vstoupí dovnitř... Tím je má otázka zodpovězena... Pak k nám přijde kain a začne kecat něco o tom že já mu mám něco vysvětlovat... Při jeho slově PROSÍM se usmějia zpod kápě odpovím... Ale, ale... Kain mám zkrotl??? A čekám co opdpoví...(nebo... jak zareaguje...) |
| |
| Varuji tě nemám čas si hrát. Řekni mi to a rychle. Potřebujim to vědět mám se s tebou spojit, ale nechci něco ve mně mi ale káže opak byly sme přátelé prý... kouknu na něj zableskne se mi v očích a čekám... |
| |
| Tak zase nic... a to jsem byl tak milý... Postavím se a povím mu: No, podívej je to takhle... přátelé jsem byli asi půl hodiny, a pak mezi námi místo přátelství panovala rivalita kvůli Angee ( chodil jsi s ní), vůdcovství v družině, autoritě a takovým věcem... Ale jestli chceš, můžeš jít s námi, ale jen do té doby než mě nasere a zkoncuju s tebou navždy... A to nebude pěkný pohled... Posadím se zpět a čekám... |
| |
 | Pri prichodu do krcmy. Jsem pocitil strach. Nekdo z velkým strachem sedel u stolu. Byl tam nejaky demon. A dost podivný muz, ktery mi byl povedomej. Jdu se na ne prohlidnout z blizka. Dobry den prejii panove a damy. Mohu si prisednout? jdu z daleka. A dluho jsem nevidel ani dusi. Ten demon se mi nelibil. Je hnusnej a jeste k tomu slepej. Nevedel sem jak se chovat. Tak sem placal co se dalo. Hele ty slepce. Nejsi nahodou povstalec? Nebo ozivla stvura, ci napodobenina nejakeho Dabla. Takovy pekelny synek?? Nikdy jsem nic takoveho nevidel. Snad neni blbej aby mi nechtel treba jednu prastit. Ten uz stoprocentne nezije. Nejakej nepovedenej z mrtvych vztalej nebo co.. |
| |
| MH: Doufám, že nového hráče přivítáte "jak se patří" na vaši " mírumilovnou" skupinu... |
| |
| Darkene věř, že má síla je daleko větší než byla jen málokdo mne dokáže porait sám pán pekej¨l mi dal tuto podobu. Ale proč bych s vámi měl jít můžeš mi něco o mé minulosti povyprávět? Pak tam přijde nějakej muž a začne na mně mluvit. Nemám čas se vybavovat z někým jako jsi ty a navíc když se nechöváš s ůctou. Odvětím a je vidět, že se hodně přemáhám abych se nerozkřičel. Zaslechl sem něco o nějakém pánovy stínu kdo to je co umí proč se tak jmenuje povyprávěj mi prodstzě o všem musím toho věd t co nejvíc. Pravím a čekám, ale pokud ¨DArken bude i nadále tak agresivní jednoduše ho vyzvu na souboj, ale ještě předtím se zajdu zä mým nynějším pánem pánem všeho zla pro větší moc mnohem větší než mám ted sta¨nu se posluhovač jeho, Stanu se jeho elitním vojákem prostě jědním z nejlepších dáblů na světe. |
| |
| Sedím u stolu a stále mi hlavou probíhá rozhovor s mými rodiči a přemýšlím o věcech, kter mi řekla spíše matka než otec. Z myšlenek mě vytrhne někdo, kdo tvrdí Darkenovi, že přichází v míru. V míru? Kdo ho zná? A co chce? Pak si uvědomím, že jde o Kaina, který dříve šel s námi, ale po jisté urážce se sám z vlastní vůle vydal na jinou cestu avšak se stejným cílem. Nevím, co se mu stalo, ale to jak vypadá nyní mě nijak neuklidňuje. Takže nemá čas si hrát a teď vyhrožuje? Zvláštní, zrovna tohle mi připadá jako hra, do které nejméně jeden z hlavních představitelů nepatří. Myšlenky mi prbíhají hlavou tak zběsile, že je ani nestíhám sama sledovat. Jen přijdou a odejdou. Téměř ani nezaregistruji nově příhozího, který s pozdravem usedne u našeho stolu. Lehce pokývnu hlavou na pozdrav. Krásné způsoby, pozdravit umí, na zvláštní otázky čas má, ale jméno? Copak ho z něj mám páčit, nebo ho oslovovat 'hej ty'? No, snad bude ještě čas... Pokud jsi za námi přišel v míru, jak tvrdíš, nechápu, proč mluvíš o tvé síle, kterou může posílit Pán pekel. Poprvé za celou tu dobu od mého příchodu promluvím a má slova jsou mířena na Kaina, nebo alespoň na to, co po něm po jeho návratu zbylo. Pokud chceš mluvit o míru a snad i o spojenectví, nemluv o své síle. V každém z nás něco je, ale nemluví o tom. Nepotřebujeme si před druhými dokazovat náš úděl. Proč takhle mluvím? Tohle nejsem já, je to jenom pár chaotických myšlenek, které se snaží mě zmást. Rukou přejedu po pásu, který mi dal Darken a podívám se na Kaina. Nepřeju si, aby došlo k něčemu, co není nezbytně nutné. Jestli je co Kainovi říct, prosím. Pokud tu jsou věci, které by neměl vědět, ať zůstanou utajené. Přestože to byl jeho osud a snad i život, není naší povinností mu ho říkat. Má šanci vytvořit nový. Na chvíli se odmlčím a přelétnu pohledem po přítomných. Dala bych mu šanci jít s námi, aby mohl ukázat, jak moc v míru přišel a co je v něm jiného než v Kainovi, kterého jsme znali předtím. Ani nevím, proč jsem tohle vlastně řekla a nevím, proč chci dát Kainovi další šanci, ale co jsem řekla už nechci vzít zpět. Pouze se podívám na Darkena a pokrčím rameny. Každý si zaslouží další šanci, měli bychom jí dát i jemu, prosím. |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro |
| |
| Sedím a čekám jak na nově příchozího zareagují ostatní. Pochopím Angelinu narážku na to abych neříkal vše... Nechce aby každý věděl že ona má pěs... A že ona ho má nosit... Pak jí pošlu myšlenku: Myslíš??? kainovi dát šanci když nám vyhrožuje??? pak se postavím a povím mu: takže: vědět potřebuješ jen to, že hledáme jistý šutry a ty nám pomůžeš, aby to bylo jednodušší.... ať už nám budeš dělat živý štít, nebo nějak jinak... domluvil jsem... |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro |
| |
| Na Darkenovu nevyslovenou otázku pouze pokývu hlavou na znamení souhlasu. Bude totak nejlepší, pomyslím si a podívám se na Kaina. Jakmile pohledu na něj mám tak akorát, otočím se k člověkovi, který si přisedl a s úsměvem mu povím: Angela. A Vaše jméno? Když už mám s někým sedět u jednoho stolu, ať alespoň vím, o koho jde. |
| |
| Při příchodu jsem zljistil, že tady je celkem dusno. Nevnímal jsem ani příliš to, že jsem se nepředstavil. Než jsem se vzpamatoval, zjistil jsem, že u stolu není nikdo koho bych znal ale pořád tu cízím někoho. Možná jen nějakou známou duši, která mě provází světem za mou minulost. Jej. Omlouvám se ja se vlastně nepředstavil. Takže znovu.Mé jméno je vám možná cizí pocházím z východní strany . Z kmene Nauru. Mé jméno je Ti TaoFing. Ale radši mi říkejte Ti. Pak se podívám hluboce do ičí Angele, která se mi zeptala na to jméno. O promin krásko. Je tu snad něco bych měl vědět? Jsi dost rozrušená..... Mohu ti pomoci? Nepotřebuješ snad pánskou společnost? Nějakého démona po boku? Lehce se pousměji a koukám na ní dál. |
| |
| hmm tak v tom pžípadě děkuji a naschledanou živý štít dělat nebudu. Otočím se něvo ve mně se vzepže, ale už se ani neohlédnu vyjdu z hostince a roztíhnupotrhaná křídla na kterých září žilky zelenou barvou.... odcházím bůh ví jestli mně ještě uvidíte... |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro |
| |
| MH: sry za chyby chce se mi spát a skoro nevidím na lavesnici. |
| |
| Koukám jak Kain pění a odchází... Jen si jdi... stejně se vrátíš... Pomyslím si a věnuji se Timu... Jenže on začne mluvit něco o tom, že by dělal Angee společnost... Si dělá prdel!!! Kouknu na Angee a pošlu jí myšlenku: Doufám že to něpřijmeš... Už kvůli tvé bezpečnosti... Nevíme co je zač a když se objevil těsně po tom co jsi přijala to, že jsi královna Deltory... to je divný... třeba je mocnější než se zdá!!! Pak se postavím a povím: Měli bychom jít dál... Pokračovat v cestě... A jdu do stájí připravit koně... |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro A napiš co děláš, jak to děláš atd.. Ale pokud chceš, tak jen mě... |
| |
| Věco se seběhnou příliš rychle. Kain někam "zmizí" a my zůstaneme u stolu sami: Ti, Danae, Darken a já. Démona po boku? Tak tohle už je moc! Jesti máš nějaký problém ty, Ti, to netuším, ale já žádný problém nemám. A vlastně ani nevím, z čeho tak usuzuješ. Moje rozrušení se projevuje trochu jinak a nepřej si ho vidět. Takže pokud mi nabídneš nějakou podobnou oplzlost, klidně se ho dočkáš a nebude to ani dlouho trvat. pomyslím si a ušklíbnu se na příchozího. ak se podívám na Danae a povím jí: Asi bychom měly jít za Darkenem, tady už nemáme co dělat. Zvednu se od stolu a pomalu odcházím pryč z hostince nečekaje na Danae a její reakci. |
| |
| Darken mi na otázku neodpoví, namísto toho přijde Kain a začne se bavit s Darkenem, aniž by si mě všimnul. Výborně, paktuje se s démony a je zakoukaný doAngely... Docela by mě zajímalo, co bude dál. pomyslím si a následuje kratičký povzdech spolu s odšoupnutím židle. Nebudu poslouchat, jak si démoni namlouvají lidi, raději půjdu na vzduch, bez dalších slov vyjdu ze dveří za Angelou a Darkenem. |
| |
| Byl jsem nemile prekvapen. Angela je asi rozcilena. No tak se to musím napravit a vzít to za jiný konec. Jeee, Damo asi jste me spatne pochopila . Omlouvam se, ze jsem tak po vas vyjel. Nechcete to zacit odznovu. Tu nasi diskuzi?? Jdu pomalu za Angelou. Ale potom odchazim za Darkenem....... Prosimte ... Chlape mohl bych se pripojit k vasi druzine ? Byl bych vam mozná k ruce. V me zemi jsem byl jeden z dvanacti nejrychlejsich bezcu. A kun neni u me potreba. Jsem dost trenovanej. :-D Zasmejuse a koukam dal na nej. Ten typek je podivnej. Clovek to neni ale ma city... A to se mi libi. Podle meho usudku a pociteni z jeho srdce, si myslim ze je zamilovaný. Snad to neni tak kraska, co je s nemi ve skupine .. |
| |
| Zatímco připravuji koně na cestu, vejdou do stáje Angee s Danae MH: Vítám tě zpět:o) Copak... Kde je náš svůdce??? Zeptám se lehce rozhněvaným tónem... Pak, ale vejde Ti do stáje a mluví o tom, že by se nám hodil... I kdyby jo... Do Angely mi nikdo dělat narážky nebude... Asi ho zabiju hned, ať je klid... Ále třřeba se ukáže i v lepším světle... Fajn, ale mysli na jedno: Já tady velím... Alespoň to tak vypadá... as máš pravdu, třeba se nám fakt hodíš... Pousměji se a dodám: Můj první rozkaz: Sežen potraviny a vodu na cestu...Pak se vrátím ke své práci... |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro řeknu a navíc nečekám jestli mně naserou.... |
| |
| Pri mem novem a prvnim ukolu. Se nebudu nijak pretahovat. V cuku letu jsem zpet Darkene. Ale na co mas chut? Nejake to prekvapeni? :-P Odbehl jsem do lesa a proletel ho snad pulku. Hledam tak dlouho, dokud neobjevim nejake prasatko. Snad Darken nepohrde i kozesinkou .... Nez jsem sel do lesa, projdu vesnici a hledam nejakeho ubozaka, který by potreboval pomoct za kus zvance.. "Jsem totiž dobrak od narozeni :-)" |
| |
Společně s bráchou vejdu do stájí a tichým pohybem se dostanu za záda Darkenovi a přiložímme dýku k žebrům... Prosil bych si peníze a jiné cennosti.... Fresco mě mezitím kryje s kuší v ruce... |
| |
 | Dorazil sem do předměstí. A nic jiného než puch lidí nelze cítit. Dlouho se tu nezdržím musím si jen doplnit zásoby. Po doplnění zásob jsem z předměstí zase zmizel. A tak začíná můj žívot. Každým dnem hledám nové oběti a nové ldi, kteří si nezaslouží blahobyt, který ma... Pokažde, když se lesem jdou projet vznešení či nafoukaní lidé co jsou zazobaní hned je nezabiju ale jen okradu a zastraším pak dostanou strachn neopováží se mě hledat. Hned zmizím.... A nikdo si mě nevšimne. Právě když jsem odešel z předměstí. Utabořil jsem se v lese, zhruba pul mile od města.. Nakrmím koně.. Na Blacku najes se čeká nás dlouhá cesta.. |
| |
| najes = najez :-P |
| |
| Jsem v stáji když tu náhle ucítím na svých žebrech dýku a hlas abych se vzdal svých peněz... Jedině až ty se vzdáš pomoci svýho bráchy... Povím, otočím se a uvidím svýho starýho kámoše... scapo ty svině jedna líná... Co tady zase děláš??? A kde je Fresca??? povím, ale když vyleze spoza balíků sena s kuší v ruce přijdu i k němu... Vás se jen tak nezbavím,co??? Pak představím ostatní ostatním: Angee, Dan, tohle jsou nejznámější bratři zlodějové: Fresca a Scapa... Scapo, Fresco tohle je má sestra Danae a ... odmlčím se protože nevím k čemu přirovnat Angee: Angela... Povím po delším přemýšlení... |
| |
| Na Tiho se jenom ušklíbnu, když se snaží "omluvit". Jistě, od začátku, copak vypadám jako holka, která jde s každym?! Sama pro sebe se zamračím a prohlédnu si tu část sebe sama, na kterou se bez pomoci zrcadla podívat můžu. Pak jenom pokrčím rameny a dojdu do stájí, kam jsem měla namířeno. Po chvíli se tam objeví dva další lidé, jejihž počínání mne trochu vyvede z míry. Když Darken vše vysvětlí, jenom se pousměji. Těší mě, pronesu tak, aby mě bylo slyšet, když jsem představena. Takže kolegové, ale že by byli zrovna jedineční, možná, až je uvidím v "akci", budu moct posoudit, jací skutečně jsou. A usměji se na ně tak, jak to mám ve zvyku. Snad si to neyloží podobně jako Ti, to už bych se asi vážně...naštvala! |
| |
| Při zpáteční cestě z lesa s malým ulovkem. Uvidím muže celého v černém.. Ten se mi nezdá je jestě horší než darken... Necham ho napokoji.. Radši. Když sem dorazil zpět do města namířil jsem si to zpátky do stáje, kde byli další ze skupiny... Oh koho tu máme?? Kdo to je takoví dva směšní kluci. Se smíchem který proletěl stájí jsem položil tato slova na stůl. Angelo, krásko tady máš ... Králiček pro tbe. A ty Darkene máš zde.. Taky králička.. Stačí ??? Opět se ozve můj komický smích.... Jo a lidi mimochodem, viděl jsem divnýho týpka v lese. Byl celý v černém a jeho kůň vypouštěl něco dost nepříjemnýho z nosu.. Něco jako jedový plyn.. Mělo by se to očihnout aby třeba nezautočil na město. Co když to je nějak hajzlík . |
| |
Procházím se po stáji a prohlížím si darkenovu družinu... Hej Darkene, neřekl jsi že máš tak pěknou ségru... Pomyslím si když se kouknu na Danae... A taková kráska... Přijdu k ní a podám jí ruku... Scapa... k vaším službám... Povím, mávnu rukou a najednou v ní držím rudou růži. Ó kde se tu vzala... Povím se smíchem... Pro tebe... Povím a dám růži Angele... Pak se otočím a stejnou růži jakoby zničeho nioc vytáhnu Danae zpoza ucha... Pěkná květina pro květinku... |
| |
| Hééj skupino.... Jsem rád, že se bavíte ale copak mě neposloucháte? To si budete hrát radši s těma šaškama? Než to omrknout co se tam děje ? Jste banda hlůpáků. Ten šašek z růžema mě pěkně nastval.. Ale ja ho trpět nebud.. Doufám, že se někdo otočí a pujde se mnou.. Ale no co kdyžtak ho vyřídím sám ... Heh tak nazdar vy šašci... A dobře se bavte. Jen tak mávnu rukou a pomalu odcházím |
| |
| Přejíždím očima po stáji. Začíná se to tady zaplňovat, je načase, aby někdo odešel ven na vzduch a ten někdo budu nejspíš já. Než stačím udělat pár kroků, Darkenovi a Angele naservíruje náš "přítel z hostince" Ti králíky. Tak tihle králíci už dodupaly... pomyslím si ironicky a ušklíbnu se. Úsměv mi však ztuhne na rtech, když mi cizinec, který ovšem zná mého bratra a je představen jako Scapa, vytáhne prakticky odnikud růži, kterou mi podává. "Danae. A radím ti, neříkej mi květinka!" V mém hlase je cítit chlad a ve tváři mám neurčitý výraz, takže je těžké odhadnout, co se mi honí hlavou. |
| |
| S úsměvem přijmu růži a trochu mě zarazí, jak zareagovala Danae. Děkuji, je krásná, přijmu květinu a protočím jí v prstech. Růže... Nejkrásnější ze všech, královna květin... Rozvzpomenu se, jak jsem chodívala po klášterních zahradách a obdivovala nádherné keře obsypné nádhernými a voňavými květy. Pak si ale uvědomím, kde jsem a kam máme namířeno. ale myslím, že bychom měli vyrazit dál. Už jsme tu moc dlouho. Stále s úsměvem koukám na růži, kterou držím v ruce. |
| |
 | Kdyz prijedu do mesta na svem cernem plnokrevnikovi tak si ho odsedlam a privazu do staje.Kdyz z tama odchazim tak nechtene vrazim do nejakeho chlapa ktery podaval nekomu ruze. |
| |
| Koukám se jak mi Scapa celkem úspěšně leze do zelí... Ale co... at´si angee vybere sama... Pak si uvědomím, že to vlastě jsou mí přátelé a neví že si na ngee myslím... A taky pocítím velkou spřízněnost s Dan... Aspoň na někoho nepůsobí takto... kouzelně... Pak nasednu na koně a celkem si nevšímám nově příchozího... vyjíždíme... nasedat A vyjedu ze stáje a ven z města... cestou se přiblížím k Dan a řeknu jí: Dík... Ani nevíš jak jsi mi pomohla... pomyslím si... |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Pak se na tebe podívaj a poví... Souboj??? |
| |
S lehkým uspokojením sleduji jak Angela přijala mou růži... Přijdu k Darkenovi a pošeptám mu: Neber si to tak... Pak do mě vrazí jakýsik týpek: Hej... opatrně... není třeba spěchat... Pak nasednu a jedu za Darkenem... |
| |
![200202051513nightinl[1]5541.jpg](200202051513nightinl[1]5541.jpg) | Koukám jak brácha provádí své "kouzla" s růžema a sleduju jak to Darkena viditelně prudí... To už přehání... vypadá to že se Darken zamiloval... pak nasednu na svýho koně a jedu za nimi... |
| |
| Jakmile bratr zavelí, nasednu na koně a vyrazím za ním. Cestou ke mně přijede Darken a poděkuje mi, nejspíše za to, že jsem nebyla dostatečně ndšená darem, který mi byl dán. Přece by mě neokouzlila nějaká kytka, kterou mi dal nějaký zlodějíček hrající si na kouzelníka, odpovím sušše a pokračuju v jízdě. A navíc bych se nad ní nemohla rozplývat tak, jako slaďoučká Angee, ani kdybych chtěla... Už jen to, co kdysi dávno někdořekl mi to nedovolí... |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro Nemám zrovna náladu na něco či někoho čkat prostě použiju jedno z ých demonických kouzel sešlu malinký ohnivý deštík nad toho týpka co ke mne mluvil... Umím toho daleko víc, ale spíš než kouzelník sem bojovník nechces si to rozmyslet? usměji se a přas mou černou pásku zeleně zasvítí oči. Ale přemloouvat te nebudu... |
| |
| Zásoby jsou doplněny a kůň se najedl. Tok nemá cenu se tady zdržovat. Nasedl jsem na koně a vydal se na cestu. Po cestě jsem narazil jen na nějaké opilce, kteří si nezasloužili žít, tak jsem to s nimi vyřídil. Jednou pro vždy… Svým mečem jsem je zbavil jeho duše a života vůbec..Ani to nebolelo co pánové Jen jsem se pousmál. A pokračoval. O něco dál jsem viděl nějakou skupinku lidí, snad i jiných ras. Cítil jsem, že to nebude jen náhoda. Rozhodl jsem se jim podívat na zoubek zblízka. Asi třista kroků od nich jsem seskočil s koně a stoupl jsem za strom. Uvidíme jak se nato budou tvářit. Trochu se pobavíme. I furiant si může občas užít trochu srandy. DRAGON ILUSION [dragon ilužn] Zjevil se se obrovský černý drak, který řval přes půl lesa. Tak co jak se vám líbí. Třeba mají nějaké poslání. A já bych mohl vzít pár životů a získat přízeň nějakého démona.. |
| |
| Promin omlouvam se.Kam jedete jestli se mohu zeptat vidím že jste velká družina. Podivam se na ostatni. Skoro bych zapoměl já jsem Darien a ty?Pousměju se na něj. Hmm ten typek co umi ty triky je docela sympatickej.Možná by se dalo s nim nejak zkamaradit nikoho tu neznam takže by mi mohl bejt nějak nápomocen.. |
| |
 | Procházím se lesem, v kterém dávám zrovna tak trochu pozor. Ale najednou usliším řev nějaké bestie. Rychle jsem se tam vydal. A jdu zjistit co se děje... Halo... co se tady děje ?? tady ma být klid Když jsem byl dostatečně blízko zahlídl jsem obrovského draka, který řval ale nechrlil oheň to mi bylo divné... Je starý ale oheň nechrlí... Tak kdo je to. Nebo spíš co... Jsem moc daleko abych poznal nebo odhadl co je to za intriky... A proto jsem musel jít dál... Až najednou jsem zahlédl muže v černé zbroji... |
| |
| Sedím na koni, když se najednou přímo naproti nám vynoří drak... Seskočím z koně a bleskurychle tasím meč Či čí... dráčku neboj se... Pak se postavím, zavřu oči a zapnu si termální vidění... takže ten drak neexistuje... přelud... ale kdo ho vyvolal??? Pomalu se otáčím a "prohlížím" si okolí... za stromem je jeden a z lesa se tu taky jeden blíží... Vypnu termo náhled a promluvím: Nebojte se ten drak je jen iluze... Ale za stromem... A pokunu jim mečem... Je jeden a z lesa se blíží další... pak ten z lesa promluví, nebo spíš zařve ať je tu klid... V poho, ale pak si promluv s támhle tím, to on vytvořil tuto bestii... |
| |
| kouknu na Dariena a povím mu... jestli chceš tak pojď s námi... Možná se nám hodíš... |
| |
| Díky již dlouho hledám družinu budu vam určitě napomocen.Usměju se na něj osedlam koně a jedu za nimi. |
| |
| Zdravím Vás. I když nerad.. Hledám někoho ale nevim jak začít... V prvé řadě bych se měl představit. Jsem Lord Baltazar ale stačí, když mi budete říkat Baltazar. Překvapeně jsem se tam vrhl za nimi aniž bych odvolal kouzlo drak tam pořád stál. A většina na něj pořád kouká... Jakmile jsem ale poznal, že sem utíká strážce lesa, bylo mi hned jasné, že bych ho měl odčarovat.. Dragonlokilusion Ještě jednou se chci omluvit... A rád bych se připojil, zda by to mohlo být možné... Co se týče vztáhů mezi dobrem a zlem, já jsem s tím nikdy neměl problém. A tak jsem se snažil navázat kontakt. Darken se díval dost zle... Ahoj Rahle... O tobě jsem slyšel... Ale nikdo jsi nestěžoval, takže můžeš být rád... Jinak ty vypadáš jak chlap, který tady tomu velí... Takže na rovinu... Hledam Kaina.. A ty víš kde je... Povim Darkenovi pomoc telepatických schopností... A koukám na něj... Je velmi vážný ale snad rozumný. |
| |
| Sakra... Mohli by jste se uklidnit?? V tomhle lese bude klid dokud ho mám na starost... Je vám to jasné!! Naštvaně to zesebe vyprcnu. Je vám jasné, že zrovna porušujete pravidla mého porostu... Kentauří rodinka, která bydlí nedaleko si na vás stěžovala. A chtěli povolat lovce !! Po nějaké době jsem se uklidnil a když jsem spatřil tolik lidí na ráz. Pomyslel jsem si, že to bude nějaká skupina. Když už jsme u toho nemáte namířeno hledat nějaké předměty?? Něco bych potřeboval..Je li to možné... Dobře se odvděčím. Snad by bylo lepší, kdyby mne vzali sebou... Rád bych odtud zase zmizel a to aspoň na jeden celý týden. Andre vlo an koron. |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro |
| |
| Prohlížím si Blatiho a přemýšlím kde jsem ho už viděl... Balti... nejsi ty náhodou lovec odměn??? Někdo ti zadá koho a ty ho přivedeš??? A pak zabiješ??? Pošlu mu myšlenku... Aspoň že nechce mě... chudák Kain...:o) Pomyslím si s lehkým uspokojením... Ano... vím kde je... Ale momentálně zmizel... Je z něj démon a má celkem ucházející moc... Pak mu povím: Pokud chceš můžeš jít s námi... Pak kouknu na ochránce lesa a povím mu: Co bys potřeboval??? Nebo lépe... Nechceš jít s námi a najít si to sám??? Víc hlav víc ví a víc rukou víc pokosí... Zabij jednoho, zastrašíš jich sto... My musíme zabít sto, abychom zastrašili jednoho... |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Nemysli si že utečeš... Jsi zajistěn kouzlem... Nejprve zkusíš štěstí s Aërem Z vrat vejde do zápasište barbar, vyzdrojen sekerou, krátkým mečem u pasu a kuší ( nabitou) na zádech... Tobě dali dýku... MH: Barbar je na cca 9 lvl tak nevyhraj zas nějak triumfálně... Ale vyhrát můžeš, pokud se mi bude příspěvek líbit... Mimochodem je to theurg a může vyvolat elementály ohně a vzduchu... |
| |
| Koukám jak Darken prostě jen tak pořádá nábor... Jak ví že jsou čistí??? Pak přijedu k Dan a povím ji: Scapy si nevšímej... sic je můj bratr, ale není zas tak dobrý... A ten trik s růží je starý... Co si myslíš o tom, že Darken nabírá cizáky??? |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro Řeknu a kouknu na barbara. možná něco umí a nejspíš má sílu když je schopen se pohybovat dost v ucházející výbavě. Barbar je sice velký ale v mé demoní podobě se zdá býti menším než ve skutečnosti je. Dobrá tedy začněme jak tak přemýšlím můj mechanizmus by ještě stále mohl bejt ve mně co.... Zkusil sem vytasit svůj starý mechanismus ¨, jed dávno vyschl ale funguje a bůh ví proč je větší zvětšil se tak aby mně odpovídal. Tohle nechápu jak?? přece se železo nemůže takhle natáhnout... Ted není čas to zjištovat. sešlu něco jako ohnivý déšt nad barbara a usměji se.... Pomalu se blížím k němu(mé vlastní kouzla by mi něměla zblížit, ale nwm co ty pouta...) Vyskočím a zautočím na barbara z vrchu pokud se utok nepovede mávbu křídly abych se mohl posunout dozadu. Pokud ano nemilosrdně bodám dále de joho hlavy a navrchní část děla, asi pátou ránu volím zespod do břicha. Při vykrytí uderu odskočím, přece jen z té sekery mám docela respekt. Pokus mi tohle nevyjde vyvolám laé démonky asi 3 sou to malý impové jejich jedinou ulohou je nepřítele zaměstnat jejich firrebaly vam způsobí tak puchýře. Jakmile se impy bude zabývat zautočím znova.... |
| |
| Nasednu na koně a vyjedu za ostatními ze stáje do města. Volným tempem se dostaneme až za město a následně do lesa. Je to zvláštní pocit, když jsem někdo úplně jiný... Přestože jsem navenek klidná, uvnitř jsem se stále nevyrovnala se svým novým osudem, který mi však byl předurčen již dávno. Z mých myšlenek mne vytrhne drak. Opravdový drak, který se před námi tyčí jako sloup. Rychle zastavím koně a zůstanu na monstrum koukat s pootevřenou pusou. Jsem ráda, když uslyším Darkena, jak nás ujišťuje, že drak není skutečný. Už jsem se lekla, že je, pousměji se a pokusím ze sebe setřást překvapení. Takže Baltazar nám představuje své triky... Už jenom to jméno zní zvláštně, pomyslím si, ale to už se Darken začne s oním Baltazarem bavit a očividně patří mezi lidi, které nejspíš zná osobně. Výborně, ať si to vyříkají a můžeme jet dál... Dlouhé stání a setkání s tolika novými lidmi na tak neobvyklém místě, jako je les, mě poněkud rozhodilo. Snad ví, co dělá... Nabízet připojení se naprosto neznámým lidem se mi moc nezdá. Jen čas ukáže... |
| |
| Když zastavíme v lese tak začnu uplně udiveně dívat na toho draka. Já bych neřekl že to není pravý drak ale možna má pravdu. Hmm to je drak to unás se jich nějak moc nevyskytovalo a tady je jen tak v lese to je zajímavé.A co je to vlastně za chlapa.Je toho asi hodně co nevím a koho neznám Potom nasednu na kone a jedu dále.Trošku zrychlím at' se dostanu za člověkem který jede první a snažím se s ním seznámit. Ahoj ja jsem Darien a kdo jsi ty?? |
| |
| Lovec odměn? Proč myslíš ... Na tohle si hrajou jen lidé pokud mi je známo.. NE! Já dohlížím na rovnováhu dobra a zla... A odebýrám moc, kterou dostanou nějací ubožác. Nechápu jen jak může nějaký temný rozdávat moc jako napříkla Kainovi. Tenhle mladej má bejt podle všeho už dávno pod kytičkama. Ale takových jao jsem já je už málo. Pousmě ji se .... Ještě tu je pak řada takových, kteří si říkají rovnováha... A strážci všeho dobrého ale moc jim pohltila duši... Při posílání myšlenek ukazuji svým mečem vzhůru k nebi... Víš Rahle ? Tak je to... Jsou to vetšinou prokletí archandělé.... No ten kterému sloužím Byl jeden z nich a dopadl jako temný pán Garonské říše.... Kde je teda ten Kain ? Co ? Pomůžete mi ho najít... Ale pokud ano... Musíš si to nechat pro sebe. Je to vzájmu pekla... Začnu se smát a povím... Tak co lidí dobrej trik ? Ne? |
| |
| Obávám se toho, že je tu moc temné aury. Jsou tu i takový, kteří by mne snad vzali mezi sebe. Tak neváhám.. O to bych rád ale nevím zda mohu opustit tento les. On si sám poradí... Pousměji se... Dobrá jdu s vámi... A nebude to moc okolo ?? Slyšel jsem totiž o pradávné hůlce, která ma v sobě kouzlo jednorožce... Nevíte něco o ni??? |
| |
| Zacímco přijímám myšlenky Baltazara přemýšlím o tom co mi vlastně říká... Ano, kde je vlastně Kain??? Pak mu odpovím: Kde je netuším, ale určitě se brzy zase vrátí... On je takový snílek, víš... -------------------------------------------------------------- Pak se kounu na Samuela a povím mu... O hůlce jsem něco málo slyšel, ale nevím toho tolik abych o tom mohl zas mluvit, a ani nevím co vlastně umí a kde je tažrë to může být hodně naokolo... Ale my máme směr danný, takže možná zbírat cestou informace o ní, ale jinak nevím... Paksednu na koně a jedem dál... -------------------------------------------------------------- Pak si všimnu že se se mnou snaží navázat řeč Darien... Hm... já jsem Darken a vedu tuto družinu hledat jisté drahokamy... |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Strážci se na tebe podívali a řekli ti: Hm... dobrý... Tak tedy.. získal jsi audienci u Pána Stínů... Přeteleportovali tě do tmavé místnosti va které jsou jen dvě kamenné křesla... Jedno už je obsazeno... |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro Předpokládám že si ten černokněžník... Chci býtu tvým sluhou a chránit jeden z kamenů, nechci aby někdo zachránil tento svět. |
| |
| Kdyý Darken mi řekl něco to málo, pochoopil jsem, že musím jít s nimi. Tak aby jsme vyrazili ne? Zeptám se slabým hláskem. A připravuji se na cestu ... A abych se představil, jsem Samuel ... Snad se neopakuji. Divím se, že se ty ženy nebojí. Jedou samotné mezi tolika chlapci... Snad ví co dělají.. |
| |
| No dost bylo stání. Vyrazíme ne?Sam má pravdu.. Nasednu na svého černého koně a pomalu s i to štráduju dál do hloubě lesa.... Darkene ale jestli kryješ Kaina, tvé místo by bylo mezi námi ztraceno... Můj pán bude potřebovat brzy následníka a já budu potřebovat jezdce.. hmm. A Rahl je k tomu jako stvořený. Úkol je jasný... Zničit Kainovu moc. Ale musím najít Atháme, kterou bych načerpal nějaké síly...Tohle ale nemusí opravdu nikdo vědět a mezi lidma se najde někdo, kdo si své moci neumí vážit.. |
| |
| Moc mě teší že se poznáváme.O jakych drahokamech jsi to mluvil??Nemohl by jsi mě představit i ostatním,když už jedu teda s vámi? Pousměju se na něj. huh to je dobré konečně jsem našel družinu... Kdykoliv by jsi něco potřeboval tak stačí říct a můžeš mít. Potom pojedu za tím chlapíkem co udělal ten trik s drakem a snaží se s nim navázat řeč. Dobrej trik umíš ji nějaké jiné.Jsi fakt dobrej... |
| |
| Trochu znuděně sleduji rozhovory mezi všemi, kdo se vyskytují s námi v lese. Výborně, takže sesedat, roztáhneme deky a uděláme si piknik, ne? Když se ale podívám na Dariena, jak se představil jeden z přítomných, který se ptá na kameny, už se musím vmísit do debaty. Na tom, jaké drahokamy hledáme nezáleží. Rozhodně ne teď. Nejsem si jistá, jestli je zrovna toto téma k rozhovoru s někým, koho znám sotva pár minut. Je na mně vidět, že si výslovně nepřeji v tuto chvíli někomu sdělovat, nebo aby někdo sděloval, něco víc ohledně kamenů. Darken je rozumný, neřekne nic, co by nás mohlo ohrozit... Měli bychom vyrazit, už tu stojíme a tlacháme dost dlouho, ne? Zeptám se a aniž bych čekala na odpověď pobídnu koně do chůze. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Podívá se na tebe a vnikne do tvých myšlenek... Celé potování s družinou se ti přehrává znovu... Tohoto všeho se chceš vzdát jen proto, že ti nevěřili a nevěnovali ti dostatečnou autoritu a pozornost??? Pak se ti zadívá do očí a poví ti... Musel by ses vzdát všeho... Pak chvíli přemýšlí a je duchem jinde a pak dodá... Darken je mocný... Je to hrozba... a teď když získal dalšího mocného na svou stranu... Musíme si na ně dát pozor... Pak se na tebe podívá a poví: Kde mám jistotu, že když tidám do opatrovnictví kámen, tak s ním nezdrhneš k nim a nedáš jim ho, aby sis získal jejich přízeň??? |
| |
| Koukám jak se Angee celkem pěkně nervujue a pomyslím si že má vlastně pravdu... baltazare... já opravdu nevím kde by Kain mol být, ale mohl bych ho vycítit... Mohl bych využít svých schopností Avatára... Pak se zaměřím čistě na Kaina... Šel lesem... vězení... bojiště... tma..................... Zvláštní... Ztratil se mi... buď je mrtev nebo ho kryje hodně mocný kouzlo... Pak se kouknu na družinu... Angee má pravdu... měli bychom vyrazit... Po delším přemýšlení promluvím znova: Je tu ještě něco... Jedeme do přístavního města Eldoris a tam se nalodíme na loď... ta už tam na nás čeká spolu s jednou mojí přítelkytí z mládí... Jmenuje se Kyra a já ji věřím... Jen málu z vás věřím víc než jí... Pak si prohlédnu ostatní a jedu dál... Až na Angee a Baltazara... Podívám se po něm... Ale zná moje druhé jméno ... a to se mi nelíbí... Do paměti se mi vryje kletba kterou na mě kdysi byla vznesena... Teprve ten kdo pozná tvoje druhé jméno tě buď zničí, nebo ti odkryje novou cestu... Přijedu k Angele a zeptám se jí: Co se ti vlastně nelíbí??? |
| |
| Jsem ráda, když ostatní přestanou debatovat o ničem a konečně se dají do pohybu. Takže Kyra... Už se těším, až jí uvidím. Pak ale dojede Darkn až ke mně a zeptá se mě, co se mi nelíbí. Nelíbí? zeptám se a nadzdvihnu obočí. Co by se mi mělo nelíbit? Všechno je v pořádku, nic se neděje. Tobě se něco nelíbí? Teď už je pozdě hrát si na to, že nic nevím... No, možná jenom... Na chvíli se odmlčím, abych si mohla rozmyslet, co řeknu. Je to nesmysl, jsem paranoidní a vůbec to tak není... Zdá se mi, že je kolem nás v poslední době moc nových tváří. Ty je možná znáš, ale určitě taky ne všechny... Možná je to jenom osud, který je k nám přivedl právě teď, ale... Co dřív? Na chvíli se odmlčím a ohlédnu se na všechny, kdo s námi jednou. Třeba je to jenom náhoda a dřív jsem si toho nevšímala. Nemusí vědět, kdo jsem a nejsou tady kvůli mně... Vím, může to znít hloubě a možná mám divný pocit neoprávněně, ale od té doby, co mám pás... Je tu moc nových tváří, to je všechno, nic víc. Prostě mám ráda města, tmavý uličky a ne tíhu takové zodpovědnosti jako je pás s kameny... ...Přijde mi, že se neoprávněně bojím něčeho, co není hrozbou. Není to venku tak úplně, ale alespoň něco. A to musí stačit... Mimochodem, odkud znáš Kyru? Optám se a s mrknutím se i trochu pousměji. Lidé, kterým Darken věří mě zajímají... Já nikdy nemohla věřit nikomu jinému, než sama sobě... |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro Pak ucítím jak se mi někdo snaží dostat do hlavy... Myslím, že ten Darken to už přehání... Darkene nech mně bejt a nelez mi do hlavy... pošlu mu telepatii správu... jo mám prosbu zablokuj mi hlavu...Darken se mi právě pokoušel přečíst myšlenky.... Poté čekám co mi na to odpoví.. |
| |
| Ze stájí do lesa je to kousek cesty, ale po zvláštní noci jsem tak unavená, ža jedu se zavřenýma očima spolehaje na svého koně. Smysly mám vyladěné na cokoliv nenormálního. Najednou ucítím magii a když otevřu oči, uvidím draka, jak sedí v lese a prohlíží si nás. Tohle není drak, má v sobě na draka málo magie... To už ale mou myšlenku stačí Darken říci nahlas a to už se zpoza stromů hrnou další lidé, kteří s námi jistě nešli od začátku. Výborně, alespoň si popovídají a já budu mít klid sama pro sebe. Z myšlenek na konečný odpočiněk mě ovšem vytrhne Fresco - povedený bratříček kouzelníka s růžemi. "Příště si ho líp hlídej..." odpovím mu na poznámku o jeho bratrovi a na otázku týkající se Darkena se na něj podívám nic neříkajícím pohledem. "Ať udělá Darken cokoli, já mu důvěřuju." A kdyby udělal chybu, dá jí zase dopořádku. Na výzvu k odjezdu dlouho nečekám. Pobídnu koně a opět se vydám za ostatními. Kyra? Ž se bratříček nezmínil, snad poprvé za celou dobu se mi na tváři mihne letmý úsměv, ale ihned zase zmizí a já pokračuji v cestě. |
| |
| Následuji Angelu a Když se mě zeptá na původ mé známosti s Kyrou, odvětím: Mno, potkali jsme se jednou, když jsem pátral po jistém pirátovi... Ona je totiž výborná námořnice... A o lodích toho ví hodně... Pak jedu dál... |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Pak mávne rukou a blokne ti mysl... Když to chceš, tak tedy... Budeš strážit Elbalit... Je jim teď zrovna po cestě... Pro něj si jdou, ale neví o tom že to je jejich konec... Pak se postaví a poví: Hlavně bacha na Darkena a toho novýho... jodu po tobě... A to se mi nehodí. |
| |
| Jedu a bavím se s dan a uvědomím si že asi má pravdu: Když myslíš... |
| |
![2249120305[1]8997.jpg](2249120305[1]8997.jpg) | Procházím se po městečku Eldoris a čekám až darken a jeho skupina přijdou... Jeho loď už čeká v přístavu přesně v tom stavu v jakým ho chtěl... ---------------------------------------------------------------------------------------------- Lodičku mi natři na černo, zatmel, zatepli, oprav plachty, lana a sežeň náhradní, plachty nabarvi načerno a sežeň vlajky sousedních království a taky pirátskou... Pověděl mi... A posádka??? Bude stát spoustu peněz... Posádka není třeba... Seženu si vlastní... Nech se překvapit... --------------------------------------------------------------------------------------------- Zašla jsem za Silverhandem, který je znám výrobou vlajek a nechala ušít všechny které chtěl... Vlajku Deltory, Arasu, Imörielu a Varesu. A pirátskou vlajku... Zkřížené šavle s lebkou, která má rohy a oheň v očích... Snad s tím bude spokojen... Na veškeré práce jsem si najala lidi a pak, když si mysleli, že by se mohli nalodit a dělat posádku vyhnala jsem je... Darken říkal, že nejsou třeba... Pak sem vyšla před bránu a čekám... Pak, o pár hodin později už je uvidím zdáli... Když se přiblíží zvolám: hej Darkene, ty stará chcíplino... Tohle má bejt posádka??? Takový slečinky a čudáci??? Pak se usměji na ostatní a povím: neberte si to osobně... Jsem taková... pak strhnu darkena z koně a obejmu ho... Pak se oddálím a postavím se do pozoru... Pane, vaše loď je připravena... vše podle rozkazu... Musí na mě být zvláštní pohled: Asi 25 letá holka s černými vlasy staženými do copu... V uchu snad 7 náušnic, přiléhavou košili a široké námořnické kalhoty... U pasu se mi houpe šavle, se kterou umím celkem obstojně zacházet a párek křesadlových pistolí... Na hlavě mám rudý šátek... Tak pojďte... Jdeme se nalodit... |
| |
| Cesta není ani moc dlouhá ale je nudná nic se nedělo, což znamená, že jsem tu zatím zbytečný. Je mi líto Kaina. Dokud nepřišel o rozum byl jako správný Démon... Teď mu hráblo a vůbec neví co se sním stalo. Fakt magor Mezitím co jsem se zamyslel jsme došli k přístavu, kde stála Darkenova loď. Taky tam byla, žena. No až na ty naušnice nevypadá hrozně. Ale ja s lidmi nemíním nic dělat... Darkene Rahle ! Mám prosbu.. Chtěl bych kajutu pro sebe ale jestli nemáš tak ať je zatemněná .Jako každý mám své plus i mínus ale to ti může být jedno. A na toho Kaina zapomeň on se ozve sám. Musím si něco ještě vyřídit u šéfa. Je mi divné že tu nejsou ještě z vrchu tak dlouho jezdce na zemi nenechají. |
| |
| Oh tak jsem tady a ostatní také. Žena, která stála u Darkena mě teda zaujala.. Krásná Vykřiknu ale ani si to neuvědomím. Omlouvám se ... To my vyjelo Sam.... Samuel se jmenuji... Celý jsem se z ní rozkoktal.. Ale nevím co mě na ní zaujalo byla taková normální.. |
| |
| Tak jsme tady doufam že se nam bude plout dobře.. Zesednu z koně a jdu za nimi.. Co je to za ženskou tolik naušnic..Snad bude alespon shcopna plavbe,kdyz to říkal Darken. Potom pujdu do kajuty a dám si tam věci... Darkene nevíš jak dlouho bude trvat cesta?? |
| |
| Přijedeme k městu... Nazdar Kyro... dlouho sme se neviděli...od té doby ti přibyly 2 náušnice... Jdeme se nalodit... Blížíme se k lodi a už z dálky se majestátně nezi ostatními tyčí nádherná černá Karavela... Toto je má loď... Černá růže... nejhezčí mezi jinými... lilium inter spinas... Lilie mezi trním... koně zavedeme do podpaludí a sejdeme se na palubě... Každý dostanete svou kajutu...zařidtě si ji podle svýho... Pak přijdu ke kormidlu a chopím se ho... Cesta potrvá asi 4 dny tak se uvelebte a rozlučte s pevnou zemí... Doufejme že nebudou komplikace... Pak vytáhnu zpod kápě stříbrný kruh o průměru 12 cm a přejedu po něm prsty... Imör mis alän V nicoty se vynoří asi padesát duchů... Seznamte se... toto je naše posádka... Kdyby byly problémy, tak je jen tak nedostanou... |
| |
| Vejdu do kajuty. Je malá a útulná. Nic noblesního. ale přsně podle mého gusta. Když sem vešel do kajuty, Zatemnil sem ji a zamkl dveře. Mávnutím rukou se objevila truhla. Začal jsem sundávat brnění. S helmou jsem ho vložil do truhly. A truhla opět zmizela. Zůstaly mi jen kožené kalhoty černé barvy a nátělník... Na obličeji mám masku kryjící oči. Vzal jsem meč a připl si ho k pasu. Odemkl a vylezl na palubu. Zdravím Vás ! Snad mne poznáváte... Rahle tak mne vidíš konečně bez brnění ale nezkoušej žádné hlouposti... Znám tě dost na to abych věděl, že máš něco za lubem. Jedna z tvých zkoušek . :-) Pousměju se a koukám na vodu. Kde mám koně ? Rád bych se na něj podíval .... |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Pak se ti zamlží před očima a jsi na ostrově a před tebou jsou jeskynní komplexy a v nich se nachází elbalit... |
| |
| Po dlouhé době jsem zase viděla Darkena, a byla jsem velmi ráda. Ale naše družina je velmi zvlaštní a myslím že to bude ještě velká sranda. Ale ten Samuel je sympaticky. Doufám že naše cesta proběhne v klidu bez konfliktů. Darkene jak ses měl na cestách?? Doufám že brzy vyplujem ať nejsme dlouho na zemi. Šla jsem na palubu a zjistit zda je všechno na svém místě. Pak jsem šla do kajuty a odlozit ze sebe nepotřebné věci. Vrtila jsem se napalubu a tam stal ten nejzahadnější člověk jakého jsem kdy viděla.Pak jsem šla se podívat na koně a dát jim jídlo. Pak jsem vlezla na palubu a vyčkávala co bude dál. |
| |
| Jsem ráda, že se Darken na nic nevyptává. Ne, že bych to od něj čekala. Vyslechnu si krátké vyprávění o Kyře - dívce z moře. Už z dálky vidím město a přístav, kde se pohupují lodě a po chvíli slyším i hlas patřící dívce, která zřejmě poznala Darkena. Takže tohle je ona - Kyra. Celkem fajn holka, rozhodně má vkus. Na tváři se mi objeví lehký náznak úsměvu, ale je těžké přijít na to, co mě povavilo. Jakmile nám Darken představí loď jako Černou růži, můj úsměv se ještě rozšíří. Takže další z královen, zadrmolím si jen tak pro sebe a nalodím se spolu s ostatními. Když je postaráno o koně a máme i "posádku", dojdu se podívat na svou kajutu... |
| |
| Jakmile se všici nalodí a projdou po palubě, nařídím duchům, aby vytáhli kotvu a vyplujeme... Dámy a pánové, přeji klidnou plavbu a spokojenou cestu... Kurz Veriský ostrov!!! Křiknu na duchy... Pak nařídím jednomu z duchů aby převzal kormidlo a odejdu do kajuty... Mávnu rukou a otevřu skřín... Do ní vložím svůj meč, vysvleču si kápi a zbytek oděvu a pak si obleču jednoduchou bílou košili a bílé kalhoty... navůíknu si popruhy na záda a do nich si vložím meč, tak že mi pažba trčí rovnoběžně s hlavou a čepel s páteří... své dlouhé černé vlasy si stáhnu do ohonu a ten hodím na záda... Pak vylezu na palubu a Vzkážu Baltazarovi: Pokud nepůjdeš ty po mě, tak tě i já nechám být... Ale jakmile se proti mě obrátíš, jeden z nás bude muset zemřít... Pak se opět chopím kormidla... Baltazare, mohl bych tě poprosit, abys vylezl do strážního koše na první hlídku??? Pak chvíli přemýšlím komu bych dal jaké úkoly, ale jelikož je loď nová tak není nic potřeba... Bože tyhle bílý hadry sem na sobě neměl asi patnáct let... Nejdřív chodím jen v černým ale na sváteční chvíle... bílý oděv je lepší... Zatím jen tak spojím a lehkými pohyby ruky udržuji loď v rovném kurzu... zatím není nic na práci, tak si užijte cestu... |
| |
| Jsem ráda, když už Fresco konečně pochopí, že se s ním nehodlám dál bavit a už vůbec ne o svém bratrovi. Když dorazíme do města, pozdravím Kyru nepatrným kývnutím hlavy, ale pochybuji, že si toho přes "mačkání" Darkena mohla všimnout. Konečně mám svůj vlastní klid a pokoj na lodi. Moc věcí jsem si s sebou nevzala, takže budu muset trochu zaimprovizovat, co se týče mé kajuty, ale mě to nedělá žádný problém. Když opět vyjdu na palubu, uvidím duchy, kteří se chopili řízení lodi. Darken a jeho nápady... Kdyby mi bylo do smíchu, možná bych se i usmála, ale to mi není. Všimnu si i Darkena u kormidla jak rozdává, nebo spíše nerozdává, rozkazy. Dojdu k němu a chvíli stojím po jeho bohu koukaje na vodu před námi. Teprve pak upřu svůj pohled na Darkena a tiše se ho zeptám: Co je to s tebou? Takhle si tě nepamatuji... Mám na mysli samozřejmě nejen chování, ale také oblečení, kter má na sobě a celkový vzhled, který mě vůbec neuklidňuje. |
| |
| Užíjte cestu... Se pomat. Na strážním koši si toho moc neužiju. Přemýšlím o hloupostech. A mezitím se škrábu nahoru... Darkene potřebuju ale být přes večer v kajutě. Jasný.? A toho, že se otočím tobě zády, se bát nemusíš. Bez tebe totiž nenajdu Kaina.. Kira... Nic na ni v temnotě nemám. Vyypadá tak vystrašeně... Jakobych se ji nelibil... Ale mladej elfík se nám nějak zamiloval... |
| |
| Když sem dorazil do své kajuty, odložil jsem si jen pár věci a zmateně jsem vyběhl ven.... KKiro. Jste krásná mladá dáma. Tak proč takový osud? Proč pracovat na lodi...? Jsem z ní celý unesený a přitom nevím co bych chtěl... Koukám se ji upřeně do očí ale vůbec netuším co si o mě myslí. Snad se jí líbim... Je opravdu krásná.. |
| |
| Jak jsme pluly zdálo se to být nekonečné, čas ubíval pomalu.Zda se že slečny z družiny jsou velmi inteligentní a společenské..... doufám že nebudem mít po cestě žádné nečekané překvapení. Darkene doufám že víš kam jedem. Když došel napalubu Samuel tak na mě vytáhl pár otázek. Taková otázka takový osud?? Tenhle život na moři mám rada a v životě bych ho za nic nevyměnila, na moři jsem svým panem. Když jsem vyděla že Darken rozdává ukoly šla jsem okamžitě něco dělat. Po chvíli jsem šla pod koš a zavolala na Baltazara Až budeš chtít vystřídat hukni na mě A šla jsem na zád koukat na hvezdy |
| |
| Když jsem v kajutě a ležím tak jsem se začal nudit.Vydám se za Samuelem. Ten si se mnou alespon popovídá připadá mi jako simpatický muž.Ale měl bych se představit i ženám v naší družině ale co to počká.. Ahoj Same mi se ještě neznáme no ja tady vlastně neznám moc lidí jsem tady nový.Ja jsem Darien.Všiml jsem si že se ti líbí Kyra není to tak Po popovídání se jdu podívat za svým koněm.Pohladím ho na hlavě a začnu ho čistit slámou..Sakra dlouho jsem nemeditoval měl bych asi zase začít nejspíš to budu potřebovat. Poté odejdu do své kajuty.. Zavřu dveře a zamknu je aby mě nikdo nerušil a asi na hodinku jdu meditovat... |
| |
| Ahoj Dariene. Jo máš pravdu líbí se mi ale nevím na co ti tato informace je? Když odešel koukal jsem se z lodě, která plula celkem klidně... Darien. Darien... Je nějaký divný. . . Moc mi nesedí... Koukám pořád na Kyru... A sním o tom jaké by to s ní. |
| |
| Dodatek... k Samuel L. - 17.Ledna 2008 10:42 poslední věta asi bylo |
| |
| Krmidluji loď a vnímám Dan vedle mě... Když se mě zetpá co se se mnou děje, odvětím ji: Víš, člověk nemusí být znám jen z té temné stránky... každý má kladné vlastnosti... A tento oděv??? Tady na paludbě nám doufám nebezečí nehrozí tak proč mít na sobě bojový úbor??? Pak se na ní podívám, mávnu rukou a prohodím: Arëst met A její oblečení zmizí, místo něj je Danae oblečená v jednoduchých pohodlných dívčích modrých šatech... Doufám že se ti líbí... Své oblečení máš v kajutě na posteli... Ale takhle ti to slučí... jen bys mohla něco udělat s vlasy... Pak se zaměřím na Angelinu kajutu a na polštář ji přičaruji žlutou růži a k ní připojím vzkaz: I krása může být nebezpečná... Pak se podívám na Dan a zeptám se jí: Co kdybychom začali s výcvikem??? Přibereme Angelu a začneme šermem... Magii necháme na později. Pak, když se začne stmívat zvolám na Baltazara: Balti... spát!!! Nebo spíš do kajuty... Pak totéž povím všem... Když kolem mě prochází Angela, jemně ji uchopím za ruku a řeknu jí: Myslím, že bys měla začit cvičit... Jak boj, tak své magické schopnsti... Zatím každý panovník Deltory uměl čarovat... A myslím si, že po určitém tréningu by i ty jsi vstoupila do tajů magie... Pak se odmlučím a dodám: Pěkně se vyspi... Odpočiň si... dnes poprvé usínáme beze strachu... Z nepřátel... Počkám dokud Angee nezajde do podpalubí a vrátím se ke kormidlu... Jsou lidé kteří nikdy nespí... |
| |
| Chodím po lodi a přemýšlím nad tím jak si získat přízeň skupiny... Pak Darken zavelí na nocleh... Když spát, tak spát... Jdu do kajuty a lehnu si na postel... Žeby sem se dneska vyspal??? A proč mám takový divný pocit??? Pak už na to ale nemyslím a dovolím spánku aby mě vzal do své temné náruče... |
| |
Sedím na ráhnoví a přemýšlím... Jestli se pravda dostane na povrch Darken mě zabije... musím si dát bacha... Pak jdu do své kajuty a lehnu si na postel... Ještě uvidíte čeho se Scapa schopen... A můj malý bratříček tak y pozná že si nemá dělat srandu ze sourozenců... Však uvidíte... A se škodolibým úsměvem usnu... |
| |
| Po meditaci zajdu za Darkenem. Čau Darkene nemám jít do strážního koše na hlídku??Docela jsem si odpočinul mam dost energie... Zasměju se na něj a vyčkám odpovědˇ.. |
| |
| Stojím u kormidla až za mnou přijde Darien.. Můžeš jít spát... Duchové nespí a zvládají to... |
| |
| Dobře když myslíš... A odejdu do sve kajuty lehnout si. Ach je vidět že mi ještě někteří nevěří... |
| |
| Když mi Darken přikáže jít do kajuty, zvednu se a pomalu lezu dolu. Tak v půli seskočim... Divím se, že se ta podlaha nepropadla.... Potom se odeberu do své kajuty a po cestě pošlu myšlenku darkenovi. Darkene... Chci být sám... Prosím postarejse o to aby mne níkdo nerušil... Díky. V kajutě se zamknu a zatemním ji. Mávnu rukou a na posteli se objevila kniha. Když sem listoval, zjistil jsem , že mám ještě něco na práci. ... DObře se vyspěte lidi. Možná je to poslední večer.. |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro Ten to kámen mám hlídat s tebou... pokud chceš odpočin si pohlídám jej jen mi řekn i kde je. Čekám či mi to poví. |
| |
| Poslouchám Darkena a hlavu mám plnou myšlenek. Vzpomínám si, jak jsem byla malá holčička a otec mě učil všemu, co sám uměl. Nevybavuji si Darkena, jenom pár dalších dívek, které mě obcházely velkým obloukem - snad se bály holčičky v černém, které obličej zakrýval závěs vlasů. Vzpomínám si i na své působení na akademii, kde jsem se učila věcem důležitým pro život, ale ani tam jsem nepoznala nic z toho, co se mi Darken snaží říct. Až moc živě si vzpomínám, když jsem dokázala do života přivést první duši a také si vzpomíínám, kdy jsem pocítila odcházet duše své rodiny. Ne každý má dobré vlastnosti, odpovím Darkenovi potichu. Ti vrazi je neměli. Proč jinak by zabíjeli... Pocítím magii,která mě obklopí a zjistím, že jsem oblečen v modrých šatech. Přesně v takových, které měly ostatní děvčata - kdysi dávno... Nemám ráda modrou, procedím mezi zuby, a nemám ráda šaty. Řečí o výcviku už mě nezajímají. Pokrčím rameny a rychlým tempem dojdu do své kajuty. Ještě stačím zaregistrovat bratrova slova, která věnoval Angele: "Dnes poprvé usínáme beze strachu... Z nepřátel..." Srdce se mi rozbuší jako zvon, když mi v mysli utkví slovo nepřítel. Zatnu ruce v pěst a rázně za sebou zavu dveře. Když jsem konečně sama, vysvleču si šaty, které vykouzlil Darken a obléknu si na sebe zpět vše, co jsem měla předtím. Jen pás a pochvu s mečem nechám stranou. Nathnu se na postel a koukám do stropu. Dnes poprvé usínáme beze strachu... Z nepřátel... Tak mi pověz, proč se jich bojím? zamumlám ještě předtím, než mě obklopí spánek. |
| |
| Když se vrátím zpět na palubu, všimnu si Danae, jak mluví o něčem s bratrem. Nebudu je rušit pomyslím si, ale ještě hodnou chvíli koukám přímo na Darkena. Nejsem zvyklá na jeho nový úbor a tak mi přecejen chvilku trvá, než odtrhnu oči. Potom přejdu ke straně, abych nikomu nepřekážela a koukám se na modrou hladinu, na které se rozbíhají vlny, jak na ní projíždí Černá růže. Zavřu oči a nechám se ovívat větrem, který si pohrává s vlasy, které mi vypadly ze spony. Když po chvíli oči otevřu, cítím se jako jiný člověk. Má pleť dostala od větru lehce růžový nádech a vypadá méně unavená. Když se otočím zpět, abych se podívala na dění na lodi, všimnu si, že má Danae jiné šaty. Jak to stihla? probleskne mi na pár okamžiků hlavou krátká myšlenka, ale jsem si jistá, že odpovědí na ni není nic jiného, než další kouzla. Když Dan odejde, a zřejmě to není v dobrém, chci jít za ní, přestože nevím, co bych jí řekla. Cestou mě ale Darken uchopí jemně za ruku . Otočím se na něj a usměju se. Magické schopnosti? zeptám se stále s úsměvem na tváři. Kouzla? Nikdy jsem o nich nevěděla víc, než že se jim mám vyhýbat, že je to nástroj podsvětí k ovládání lidí... vzpomenu si na slova, která nám denně opakovali v klášteře. Dobře, tak začneme co nejdřív! řeknu zvesela a v myšlenkách mi zavíří další slova lidí, které jsem dlouho znala. Je to až příliš nebezpečné! Můj úsměv se ještě rozšíří Já mám ráda nebezpečí! Když mi Darken popřeje dobrou noc, lehce ho políbím na tvář a bez jediného slova odejdu do své kajuty. Jakmile otevřu dveře, ucítím nasládlou vůni. Nemusím se ani dlouho rozhlížet a přemýšlet, odkud tu vůni znám. Na polštáři leží růže a já ani na vteřinu nezapochybuji o tom, kdo jí tam dal. Lehnu si vedle květiny a lehce přejedu rukou po okvětních lístcích. Opatrně sjedu i ke stonku a bříškem prstu jemně přejedu trn. Ano, i krása může být nebezpečná... A nebezpečí může být krásné... Proto ho mám ráda... |
| |
| Potom co všichni odešli jsem šla za Darkenem se zeptat co má v planu. Po chvíli bavení jsem se zeptala na pár otázek.Kde si našel tvé členy družiny?? Jste tak odlišní ale zárov se doplňujete. Když jsem se ještě chvíli jsem stala venku a koukala na Darkena jak moc se změnil.Co asi všechno musel zažít když došel až sem.Doufám že naše cesty se nerozdělí tak brzo. Když jsem šla do kajuty chtěla jsem zajít za Angelou, ale bylo už zavřene nechtěla jsem jí rušit.Je to velmi krásná a hodná dívka, zajimalo by mě co je mezi ni a Darkenem. Zítra za ní zajdu a popovídáme si co nového ve světě. Vzala jsem nohy naramena a mířila do své kajuty, ještě jsem se zastavila před Baltazarovými dveřmi a zapřemyšlelaAsi mu moc nesedím. A šla jsem si konečně po dlouhé době lehnout......... Nemohla jsem dlouho usnout. |
| |
| soukromá zpráva od Lord Baltazar pro Co tu děláš??? Tady nesmíš... Jdu s tebou dolů. Obléknu si kápi a vytasím meč... Udělám kolem sebe kolečko a zůstane po mě jenom mlha... Když jsem dorazil, můj pán netrpělivě čekal. A vypadal rozzuřeně. Omlouvám se Pane... Nemohl sem se objevit dříve... Kaine je nikde a přitom všude zkuste ho vypátrat a já to zařídím... A pane.. Potřeboval bych něco... Vím je to troufalé ale musím vás požádat. Potřebuji athame... Kdyby to nevýjde s tím ritualem tak to udělám tak. Smrt přece není vhodným trestem pro demona tohoto typu... |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Lehce se usměje a pak přemýšlí... Pokud zabiješ Kaina... Darken ti možná poděkuje... Pokud zabiješ darkena jeho moc zíslá někdo jiný a ten z tebe udělá mastnej flek... Dej si bacha na to co děláš a proti komu stojíš... Pak zavolá poslíčka a o něčem s ním mluví... Pak se otočí k tobě a poví ti... Je mi líto... Atháme došly... Musíš si poradit jinak... |
| |
| Kormidluji loď a myslím na Angelu... Chtěla trochu času... ale sama se ke mě hlásí... asi se už rozhodla... Z myšlenek mě ale vytrhne z přemýšlení Kyra, která za mnou přijde na palubu... Po dotazu co mám v plánu chvíli mlčím a přemýšlím co vlastně říct.. V plánu... já??? Vzít si Angee.. být s ní šťastný a dostat vrahy mých a jejích rodičů... pak se vzdát moci a žít někde daleko od civilizace... Pomyslím si, ale odpovím něco jiného: No... Dojet na ostrov, tam sebrat další kámen, uložit jej tam kde má být... U Angee... Proč na ni furt myslím... I kvůli cíli na ni myslím, ale kdo jiný má pás??? A pak najít zbytek... Až je najdeme tak zničit pána stínů, a pak... Kdo ví... Uvidíme... Pak odpovím i na další otázky... Družinu jsem posbíral v lese... Povím s úsměvem... Ne... Jednoduše sme se potkali a dali dokupy... Cestujeme už asi měsíc, ale zažili jsme toho jak kdybychom byli spolu rok... Angela byla původně Kainova dívka, jenže Kain měl jisté "problémy" s krví a byl pro nás nebezpečný... Pak nás zradil a opustil... Naší družiny jsem se ujal, protože... Hm... proč vlastně??? Autorita... strach... respekt??? Vlastně nevím, proč mě berou jako vůdce... Ale nevadí mi to... Díky tomu jsem získal důvěru, přátele...lásku... A díky Angele jsem získal pocit že na světě nejsem jen kvůli zabíjení... musím se o někoho starat...bát se... Pak se zamyslím... A pokračuji... Když člověk namá důvod žít... nebojí se smrti, ale od té doby co znám Angelu mám ze smrti strach... Kdo pomůže Angele nastolit pořádek v království až tu nebudu??? Kdo jí pomůže vést trůn??? Pak si uvědomím, že jsem Kyře prozradil tajemství, kvůli kterého jsem procestoval a prožil mnohá utrpení... Pokud možno... nech si to pro sebe... A snaž se na sobě nedát nic znát... Pak se zadívám na hvězdy a prohodím... Už je pozdě... Měla bys jít spát... Počkám dokud neodejde a zavolám nejbližšího ducha... Pane, zvedá se vítr... A z přístavu se za námi vcelou cestu vleče loď... Ale teď začíná zrychovat... Poví mi, a já trochu znejistím... Vlajka??? Rosel... Jdou po nás??? nevím, ale pro jistotu připravte loď bo bojové pohotovosti... A pokud možno potichu... Pak lusknu prsty a jsem opět oděn ve svém černém bojovém obleku... Černá růže je moje loď a jen tak někomu se nevzdá... Sleduji jak duchové oteírají strílny a jan naoko je zakrývají hnědými hardy... Budou si myslet, že máme děla stále schovaná... Pak se znovu chopím kormidla, ohlédnu se a když v dálce spatřím přibližující se loď povzdechnu si... To jsme to dopadli... A stále udržuji stejný kurz... Po chvíli nás loď dojede a plije po našem boku... rychle šeptnu: Antäre im pör Čímž celé naší družině přivodím silný spánek... Něco jako bezvědomí... Nemůžu riskovat, že by se jim něco stalo... Pak si uvědomím, že něco není v pořádku... Baltazar... nespí... protože není na lodi Já to věděl... Ty zpropadený parchante!!! Vytasím meč a čekám na jakoukoliv reakci z druhé strany... Duchy jsem samozřejmě zneviditelnil... To vedeš celou loď sám??? Alespoň se nám bude lépe rabovat... Sám??? Já??? To mi stačí... Scapa měl pravdu... Jsi starý blázen... Cože??? Scapa??? Ale... Vždyť je to přítel!!! Baltazare... promiň... BALTAZARE, JESTLI MĚ SLYŠÍŠ... OKAMŽITĚ NA LOĎ!!! MÁME PROBLÉM... Doufám, že jim Scapa neřekl jak mě jde zabít... Pak ale ten co se mnou mluvi pozvedne luk... Znáš tento materiál??? To je jantarový hrot šípu... jedinný způsob tvé smrti... Když si všimnu že mluví pravdu, poprvé za svůj život pocítím strach... Pak už slyším svist šípu... A pak mi trčí v hrudi... ANGELO!!! Křiknu mslí, i když vím, že mě nemůže slyšet... Pomalu umírám a tak pošlu poslední myšlenku Baltazarovi: Balti... v mém meči je má moc... S ním můžeš vrátit život mrtvým... s ním můžeš otočit chod světa... s ním porazíš KAINA... Z posledích sil teleportuji Angele na polštář růži... tentokráte černou a smetu koráb z povrchu zemského... Pak už mi totálně dojdou síly a umřu... Angee.... |
| |
| Dodatek k příspěvku 18.1.2008 11:11: tím pádem se všechny mé kouzla zruší a družina se probere... Jen Scapa ne... Jeho duchové přinesou na palubu a označí jako toho jehož vinou jsem zemřel... |
| |
| Když jsem nebyl na lodi a vyřizoval si důležité věci, stalo se hodně věcí... Najednou slyším křik a zmatek ve své hlavě... Jako bych cítil . Někoho na lodi... Okamžitě vezmu dva posluhovače nižší kategorie, kteří mi pomohou zjistit co se děje. Objevil jsem se na lodi zpátky ale jakmile jsem slyšel Darkenovi myšlenky bylo mi jasné co se děje. ZRÁDCI ! Mávl sem rukou a všechno jsem měl zase na sobě. Vytasil jsem Meč, a vy čaroval draka... Dragonilusion Tohle odvrátí na chvíli pozornost... Pozdě ještě není ale já netuším jak zacházet z tím mečem... Vemte Darkena. Je támhle. Řekněte Pánu, že si zaslouží život a moc. Má moc ale dobré srdce. A pokud bude možné chci tucet padlých na palubě. Musíme je zničit.... Povím posluhovačum, kteří provedli přesně podle rozkazů. Mezitím myslí zamknu všechny kajuty aby nikdo nevylezl... Je to příliš nebezpečné a já to zvládnu... Je to má práce... Použiju kouzlo neviditelnosti. A poto dusivý dým, který dokáže otrávit až dvacet nepřátel. Tim se aktivuje schopnost Futriana... Dokonalý zrak ve tmě a šeru... Teď je můžu sekat hlava nehlava... Snad dorazí padlí.... A já snad vydržím ... Pokud mne slyšíš Darkene... Neboj se budeš v poho a budeš silnějši... To ti slybuju... |
| |
| Co se to děje??? Když jsem se probral , snažil jsem se dostat na palubu.. Ale zbytečně dveře byli zamknuty nějakým kouzlem... Bylo po srandě ... Velký rachot... Řev... a nic víc.. Mám strach, že se stane něco Kyře... Snad bude v pořádku... |
| |
| Sakra co to je,co se děje.. Snažím se otevřít dveře.. Co je to za řev kdo to může být.. Otevřte ty dveře sakra.. |
| |
| Vzbuduli mě výkřiky ostatních a okamžitě jsem vstavala.Šla jsem ke dveřím a zkoušela jsem je otevřít, ale nějak to nešlo. Tak jsem je chtěla vyrazit. Taky nic. Co se to proboha děje?? Proč to nejde otevřít. Musím se nějak dostat ven. Vylezu oknem.Sice to bude těžké ale musím ven .... mam divný pocit v břiše. Když jsem tam vylezla viděla jsem něco strašného Baltazaro proti velké přesile. Musela jsem mu pomoc..... sice me moc nemiluje ale je v něm něco co se mi libi. Musela jsem se vratit pro mojí pušku a zbytek vyzbroje Njn oni to mají lehké jen si na něco pomyli a maji to Já pro to musím dojit. Tenhle vystup nahoru byl ještě těžší protože jsem nebyla taková těžka. Měla jsem výhodu kajutu vždy jedině s oknem, pro případ nouze ,, A ten ted je˝ Baltazare jdu ti na pomoc. Zastřelila jsem jednoho a pak jsem musela jit mečem.... Vím že teď neni vhodná doba ale co máš v planu myslel sis že to zvladneš sam??? sice nevím co jsi zač ale ...... v tom si spomenuu že Darken byla na paluběKde je Darken?? Byla tady jak jsem odcházela?? Jednou jsem dostala do ramena ale na tohle jsem zvykla pár nepřátel jsem už oddolala.... Doufám že se Darkenovi nic nestalo..... a Baltazar taky nevipadá zraněny. Darkene kdy jsi?? V tom Baltazar zmizel A ted jsem v řiti |
| |
| Ležím ve své kajutě, víčkasemknutá k sobě. Těžko říct, jestli spím, nebo jenom odpočívám. Najednou se z ničehož nic proberu a v hlavě mi tepe silná bolest. Něco se děje, je to špatné, ano, vís než špatné, umírajítady lidé! Proběhne mi hlavou myšlenka, vyskočím z postele, popadnu svůj meč a vyrazím ke dveřím, které jsou naneštěstí zamčené. Tohle je snad zlý sen! procedím skrze zuby a hluboce vydechnu. Výborně, venku se něco děje, já jsem tady zavřená a necítím přítomnost svého bratra! najednou se zastavím a tělem mi projede vlna chladu. DARKEN! Uklidni se, Danae, neni tak pitomej, aby se nechal zabít! utišuje mě vnitřní hlas, ale druhá půlka mého já mu odporuje: Ale no tak, slyšela's ho - na palubě nám nebezpečí nehrozí... Jistě, vždy se najde nějaký zrádce, který se ukrývá lépe než samotný stín... To jsi nevěděla? Ale neříkej! Nedovolím, aby zemřel další člen mé rodiny! Jsem plná zlosti - jednak proto, že nevím, co se děje na palubě a druhak proto, že nedokážu s jistotou říci, co je s mým bratrem. Ani mě nenapadne použít kouzlo, prostě jen zlostě kopnu do dveří. |
| |
| Tma... Obrovská tma a ticho... Otevřu oči a postavím se... Všude kolem mě je tma a nicota... Nikde nikdo a nic... Darkene Rahle!!! Pojď za mnou... Ozve se a já, jelikož nemám moc na výběr jdu za hlasem... Najednou je kolem mě světlo a nacházím se v obrovské místnosi osvícené pochodněmi a uprostřed místnosti stojí muž v rudé kápi... Darken Rahle... Vítej... konečně se poznáváme... Já jsem Rill.. Pán podsvětí... Přejdu více k němu a podívám se mu do očí... Takže Baltazarův šéf??? Ano... A Baltazar mi tě poslal... Takže je dobrý... Splnil test... Můžu mu věřit... Myslím, že bych se měl vrátit na svět... Rille, potřebuji se vrátit na svět... mám tam jisté poslání a potřebuji ho splnit. Musím zachránit deltorský lid před Pánem stínů... Terorizuje lid a já a má družina chceme tomu zabránit... Budiž... Ale pod jednou podmínkou... Snaneš se jedním z mých vykonavatelů spravedlnosti... No... nemám zrovna ve zvyku plnit něčí rozkazy... Jsem většinou samostatný a jsem sám sobě pánem... Rill přejde po místnosti a podívá se na mě... Jistého týpka bys mi ale pohohl zničit... Myslím že jej znáš... Přemýšlím o koho asi jde a pak pronesu... Kain!!! Toho ti lapím rád, ale pak už mě pustíš plnit svůj úkol a úděl... Rill pokyne hlavou, jakože souhlasí... Lehce se usměji a pomyslím si... Kaine... jsme vlastně stejní.. každý z nás miloval Angelu a každý z nás zemřel... I já se vrátím ze smrti... A ty už u ní zůstaneš... Pak se kouknu na Rilla a povím mu... Budiž, Kain je tvůj... Pak Rill pokyne rukou a pronese pár vět v jazyce jemuž nerozumím... Mylsím si ale, že se snaží vrátit mě do života... Pak je kolem mě zase tma... a pak v dáli vidím mlžný opar naší lodi a na palubě Baltaza... Pak se skrz zárbadlí přehoupne na palubu Kyra... Jdu k lodi... .............................................................. .............................................................. .............................................................. Pak sebou praštím na zem a moje duše vstoupí zpět do svého těla... Otevřu oči a postavím se... Tohle není zroovna čistý vzduch... JED!!! Mávnu rukou a můj meč mi vlétne do ruky... Cítím jak mnou prostupuje má ztacená moc... Roztáhnu ruce a nechám se "nabít" energií, jež proudí z mého měče... Pak otevřu oči... Vítej zpět Darkene... Pak si uvědomím, že Kyra není zrovna imunní proti otravným plynům... KYRO!!! Vypadni... Jenže už je pozdě... Kyra sebou sekne o palubu a bezvládně leží... Přiběhnu k ní, nakloním se nad ní a seberu ji do náruče... Rozkopnu dveře od podpalubí a nesu Kyru k její kajutě... Pak rozkopunu dveře její kajuty a položím j na postel... Kyro, co jsi to udělala... Pak otevřu okno aby Kyra měla čerstvý vzduch... Pak vyjdu z její kajuty a zavřu dveře... Naštěstí nebyla v tom plynu dlouho... z toho se vyspí... Akorát ji bude bolet hlava jak po pořádným flámu... Pak vejdu do své kajuty, praštím sebou o postel a dovolím spánku vzít mě do své temné náruče... |
| |
| Když všechno proběhlo podle plánu , byl jsem rád, že je Darken zpět... Byli to ty nejhorší hodiny pro tuto loď. Vítej zpět Darkene. Bylo jedné co jsem stihl promluvit do jeho nitra... Pak vidím jak odnáší Kyru do své kajuty. Tak poslední hlava na zemi. Mohu se vynořit z tajů neviditelnosti. Jak řekl kdysi mů praděd. Pousměju se a upravím na lodi ovzduší. Málá radost z Darkenova návratu ve mě kvetla ale nedával jsem to moc na jevo. To asi proto, že chci být mužem a nedávat své city na jevo... Odemknu kouzelné zámky na dvřích a Iluze draka zmizi... Snad budu vlastnit pravého draka. Můj pán by mohl ze mě udělat dračho jezdce, což by bylo přínos pro všechny v temnotě. Jedovatý dým začal ustpovat a já byl celkem unaven. Dokázal jsi to Baltazare... Máš přátelé a získal sis důvěru u některých. Hlavně Rahl bude snad... trošku.. aspoň maličko ... spokojený, že se vyhl smrti. A tak se plulo dál a jsem si šel odpočinout... Tento den byl náročný a ja zasloužím odpočinku.. dorazil jsem do kajuty sundal ze sebe brnění a ulehl k spánku... Pouhý meč mám u pasu a to mi dodává spokojensti. |
| |
| Ležím na lůžku a spím... Když se proberu, akorát začíná den... Posadím se na posteli a popřemýšlím o tom co dál... Pak tu černou růži, jež má Angee na polštáři odčaruji... Nepřeba přidělávat starosti... Pak na každý pokoj přičaruji snídani sestávající z Chlebových placek, másla, medu, sušeného masa, ovoce a sýra. K pití přidám vodu, víno a medovinu... Ke snídani od Angely přidám vázičku a v ní růžičku... Dobrou chuť přátelé... Pak vyjdu na palubu a všimnu si Scapy, jež leží mrtev na zemi... Smutný to osud... Pomyslím si a jeho tělo hodím přes palubu... Pak se chopím kormidla, nařídím duchům aby zastavili loď, zablokuji kormidlo a přijdu k zábradlí... Vylezu po lanoví nahoru ke koši, do něj uložím veškeré své věci až zůstanu jen v kalhotách... Vylezu na koš, rozpřáhnu ruce a skočím do moře... Dopadnu efektivní šipkou na hladinu a ponořím se pod vodu... Tohle mi už chybělo... |
| |
| Probudím se ve své kajutě a přemýšlím co dneska budu dělat... Pak si všimnu snídaně na stole... Hmm... tak to si dám líbit... Vstanu, umyju se, vyleju vodu po umytí z okna a posadím se ke stolu. urvu si kus chlebové placky a k ní přidám kus masa... Pak si vezmu jablko a lehnu si na postel... Vytáhnu nůž a pomalu si jablko okrajuji a jím... Pak vstanu, napiji se medoviny a otevřu dveře do chodby... Nikde nikdo... Všichni ještě spí??? Vylezu na paludu a uvědomím si že Darken není na místě kde byl večer... Dakrene?!? Pak přijde k zábradlí a nakouknu pořs něj... Uvidím třísky a vdáli jakousik postavu... Co se tady stalo??? Pak přijdu ke kormidlu a zeptám se kde je Darken... Když si mě nevšímá, kašlu na něj a jdu se posadit na příď... Aspoň je tu klid... |
| |
| Probudla jsem ráno s velkou bolestí hlavy, jako bych celou noc jen popíjela. ach jo to je strašná bolest Nechtělo se mi stávat a ležela jsem stále v posteli a až po chvíli jsem si všimla že u postele mám snídani. Mňam Jakmile jsem spapala snídani a nabrala síly vyšla jsem z kajuty. Měla jsem na sobě jel košily a kratasky meč. Sice chodim ještě trošku divně ale jde to. Pak jsem zaslechla něco ve vodě. Kouknu se přes okraj a vidím blbnout ve vodě Darkena. Ahojky Darkene, kde jsi byl včera?? Tady se bojuje a ty jsi pryč?? přitom se směji a koukám na něj. V té chvíli jsi uvědomim že jsem pořád zraněná. |
| |
| Pomalu se probouzím na své posteli. Oči mám ještě dlouho po probuzení zavřené, ruku stále jemně položenou na posteli - tentokrát vedle růže, ne na ní. Když konečně otevřu oči, chvilku mi trvá uvědomit si, že jsem na lodi a ne v nějakém hostinci, kde bych obyčejně přespala. Pomalu vstanu a promnu si oči. Můj pohled zklouzne na připravenou snídani a na vázičku s růží. Nepatrně se usměji a přidám i druhou růži, kterou zdvihnu s postele. Vezmu si jednu placku, pokapu jí medem a ihned se do ní s chutí zakousnu. Když dojím,napiju se trochy vody a vyjdu na palubu. Podpalubí je klidné, zřejmě všichni spí, nebo alespoň odpočívají. Na palubě je Kira a Fresco, přičemž Kira mluví o nějakém boji. Cože? Co se tady stalo? O žádném boji nevím! zmateně se dívám na dívku, která mluví "přes palubu". Jaký boj? optám se nahlas a vypadám přitom dost zmateně. Co mi tady uniklo? Boj by byl dost hlasitý na to, aby mě vzbudil... |
| |
| Když ráno vstanu a všimnu si toho jídla hned se do toho pustím.Hmm mnamka kdo sem asi dal a co se vlastně dělo v noci..Najím se a zapiji to vodou.. Potom odejdu na palubu kde se koupe Darken. Hmm to vypadá zajímavě..Vysleču se a seskočím tam také.Dobrá voda vid Darkene.Potom co se vykoupu tak vylezu na palubu utřu se a obleču. Co se to tu dělo večer nevíte někdo?? |
| |
| Je ráno... Nový den, který nezačíná moc hezky.. Jsem celý polámaný a mám polesti hlavy... Bože ta hlava... To ty kouzla. Dlouho jsem nevyužil neviditelnosti... Posadím se na postel a kouknu na stůl se snídaní. Jde vidět, že se Darken s toho rychle vylýzal. Hlad nemám ale něco k pití si dám... Kopnu do sebe dva kalichy medoviny a obléknu se. Když výjdu z kajuty na palubu koukám jak je každý zmatený z večera. Začnu se smát a když uvidím Darkena ve vodě, tak se začnu smát ještě víc. Vidím Darkene, že ses nám vrátil. Co ses dozvěděl si nech pro sebe a hlavně nerozmazávej ten včerejšek. Hrdě mu řeknu a kochám se tím, jak jsem to zvládl. Dojdu až na záď. Tam sebou plácnu na zem a vyhřívám se jako plaz. Přemýšlím, kdy pošle vyšší moc nějaké vrahy aby se mě zbavili. Mám přísně zakázáno se ukazovat na zemi víc jak dva dny. Pokud to nezařídil RIll. Stejně by mne zajímalo co Rill řekl Rahlovi.. Jak tak bezmocně ležím. Pomalu a zase usínám. Dostávám se do mikro spánku... A promítám si v paměti včerejšek. Ale na jednou mi vztoupí do snu osoba v kápi. Tak Dárken je náš. Teď se postarej o Kaina. Povími muž a zase zmizí. Potom si uvědomím, že to byl vlastně Rill. Můj Pán.. Po chvíli si sednu a koukám na všechny kolem. |
| |
| Užívám si klidné vody moře, ale když se ke mě přidá Darien, vylezu a jen v kalhotách si stoupnu ke kormidlu... Dámy a pánové... odplouváme... Pak dovolím duchům aby spustili plachty a tím nabereme rychlost a vyplujeme... Pak předám kormidlo jednomu z duchů a vylezu nahoru ke koši...Jelikož je tam místa tak maximálně pro dva tak mám jistotu že mě tam nikdo nebude moc rušit... Zklamal jsem... Příteli jsem nevěřil a Scapovi, o němž jsem si myslel že je přítel jsem věřil... Pak si uvědomím že ke mě mluví deltorští bohové... Mormegille!!! Doufám že víš co máš dělat... S Baltazarem... Uvědomím si co chcou a jelikož už jsem suchý, obléknu se a sjedu po laně dolů... Vytasím měč a jdu k Baltazarovi... Béčko... potřebuji tvůj meč... dáš mi jej dobrovolně, nebo ti jej mám vzít dám??? Pak s taseným mečem přijdu k němu... |
| |
| Sedím si a užívam klidu... Nechápu co se pořád stalo a kdo za to mohl. Kdo byl přesně ten Scapa ? Zahodil svůj život pro nic za nic... Darken došel až ke mě a já jsem se se na něj chvíli nechápavě díval... Ale potom my to došlo. Darkene? Opravdu víš co děláš? Takhle se odvděčíš tomu kdo tě zachránil. Ale počítej s tím, že ještě není konec... Najednou se na palubě oběví zase ta mlha a já zmizím ze všim co jsem měl na lodi. Kůň, věci i já jsme zase v podsvětí.... Rille proč ? CO se stalo? Ptám se svého pána nechápavě. To co provedl ... Se nesmí nechat jen tak. Udělal hlupáka z tebe i ze mě... On slouží vyšší moci a my jsme tím narušili celou rovnováhu. Co když právě on měl včera zemřít. Jako hlupák jsem si před ním připadal. A to i před sebou.... |
| |
| Proberu se skoro na oběd. Vylezu z kajuty a koukám jak se každý baví. Jdu k okraji a koukám na rybičky. Kde je Kyra ??? Moje kráska? vzpomenu si na Kyru jako bych ji zaspal... Když ji spatřim zase nevím co dělat. A tak jen koukám.. a koukám a koukám... Moje pusinka... Ja bych ji hned bral... |
| |
| Když Dárken vylezl s vody byl celí mokry a asi si neuvědomil že jeho kalhoty jsou přiléhavé. Trošku jsem se zasmála. Darkene pěkné kalhoty. Když nařídil odplout tak jsem šla ke kormidlu a slyšela jsem zdálky jak se Samuel ptá kde jsem.... Šla jsem za ním když on nejde tak musím ja aspon si pokecáme. Ahoj Samueli, jak pak se máš??? Dlouho jsme spolu nemluvili co?? |
| |
| Všechno se semele tak rychle, že si vzpomínám pouze na hluk, zmatené myšlenky ohledně smrti bratra a pak už jenom na ráno, když se probírám ve své posteli. Trochu mě pobolívá hlava, ale to může být z vypětí sil. Snad jsem neomdlela?! zhrozím se, když se podívám na snídani, která je připravená u mě na stole. Tohle byl Darken, nikdo jiný by tohle neudělal... přeberu si v hlavě myšlenky, zakousnu suchou placku a zapiju jí medovinou. Meč nechám v kajutě, ale vezmu si své oblečení a ne modré šaty, které leží zmuchlané na posteli. Vyjdu na palubu a nadechnu se šerstvého vzduchu, i když není tak čerství, jak se může některým zdát. Je v něm cítit závan nedávné smrti, která se ještě nestačila dostatečně vstřebat na patřičná místa. Jenom nakrčím noc a trošku se oklepu. Pak se rozhlédnupo všech, kdo jsou na palubě a když zjistím, že mě nikdo 'nepotřebuje, bez jakéhokoli oznámení zmizím zpět do své kajuty. Když mě budou chtít, dojdou si pro mě... pomyslím si a natáhnu se na postel, přičemž modré šaty skopnu na zem. |
| |
| Jsem velmi překvapen Baltazarovou reakcí... Baltazare... ty blázne!!! Já ti nechtěl nic udělat, ale chtěl jsem ti udělit poctu deltorských bohů!!! Pokud možno vrať se!!! Věř mi... Nic se ti nestane!!! Pak se vrátím do středu lodi, podívám se co dělají ostatní a pak, když se nic neděje vylezu zpět do koše, tam se posadím a navážu kontakt s deltorskými bohy... Pane... Baltazar se zalekl svého osudu... myslel si, že jej chci zabít... Třeba nechce získat poctu... I když by si ji zasloužil... Být Deltorským rytířem není lehké... Pak zruším spojení a z výše koše se koukám na Angelu... Já vím... |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro Psal sem ěnco jako, že jsem zděloval te nestvůře co tam uje že mám kámen hlídat s ní a že by mne zajímalo kde je ukrytý a jaký je zde terém¨n atd.. |
| |
| Koukám na Kyru oči mi lítají všude jen ne a ne se kouknout do očí. Mám se fajn. Nevíš co se stalo večer ? Bylo to děsné.. Strach jestli se ti něco nestalo mi nedovolil spát. Je pěkná ale co když mne nechce. Na to sem se ptal sám sebe. |
| |
| Když jsem Rilla zaskočil. Takovou hloupostí, kterou sem si sám vtloukl do hlavy seřval mě jak malého psa. Ty hlupáku... Kdyby jsi tam zustal tak by jsi nezemřel. Ale posílil.. Pak zaslechnu hlas Darkena, který mi říka abych se vrátil.Tak taky uďelám. Omlouvám se můj pane. JSem zmatený nikdy jsi mne neposlal na tak dlouho do světe lidí. Neomlouvej se a naprav to ci sis teď na drobil. Z poza rohu slyším dva démony, kteří se mi smějí... A dost .... Ten hlupák se bojí o svůj život. :D Promiň Darkene... Ommlouvám se jsem hlupák. Myslel jsem, že mě chceš zabít. A, že máš nějakou spojitost s Archanděli.. A vyšší mocí. A ono to jsou tvý bohové. Vrátím se na loď celý ponížený sám sebou. Nechci žádnou poctu tvých bohů. Já už jsem si našel cíl svého života.. Chtěl bych se stát dracim jezdcem. Prostě nechci zůstat černým jezdcem na celý život. |
| |
| DODATEK Darkenovi : 24.Ledna 2008 17:05 Odpusť ale nemohu příjmout tvou nabýtku a nabýtku tvých bohů.. |
| |
| Kydž nervózně Samuel kouká připadám si trochu nesvá...... Co asi se mu honí hlavou?? Samueli chci se tě na něco zeptat proč se semnou chováš tak zvlaštně??? On o mě má strach ta je zajimavý Pak si uvědomím že pořád jsem neviděla Baltazara, dofám že se mu nic nestalo. Mířím si to Přímo k Darkenovi a ptám se. Darkene kde je Baltazar, doufám že se mu nic nestalo?? Škoda uvědomím si že se ani nezajimal jestli jsem v pořádku..... a to jsem mu chtěla pomoc ale myslím že mu to bylo jedno. Smutná odcházím na příd lodi. Tak vlezu za zabradlí a hačnu si tam..... přemýšlím co bude dál... jestli budem všichni po hromadě nebo ne. Pka si však spomenu na to co mi pár hodin před utokem svěřil malé tajemstvi sice ne umyslně...... Pak si vzpomenu že na lodi byl snámi ještě jeden muž Kde asi je?? při boji venku nebyl a na lodi také není... Po pár hodinách jdu za svím koněm a jsem tam sním dlouho. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Když už je víc než jasné, že mi nikdo na mou otázku neodpoví, zaměřím svou pozornost na Darkena, který mluví s Baltazarem a zřejmě o něčem důležitějším, než c mám na mysli já. Ještě chviku počkám a pak dojdu k Darkenovi. Pamatuješ, co jsi včera říkal? zeptám se ho s tázavým výrazem ve tváři a s drobnými plamínky nadšení v mých očích. Můžeme začít hned - tedy, pokud nemáš na práci něco důležitějšího... Mám na mysli samozřejmě cvičení, jak to Darken včera nazval. Zdokonalování se v schopnostech boje a magie. I když mi na mysli na chvilku přijde obraz otce z kláštera, který se nás snažil naučit tolik věcí, ale já z něj měla vždycky jenom srandu, jsem odhodlaná se teď začít skutečně učit. S Darekenm to bude určitě jiné, pomyslím si a mile se usměju, takže otázka z mého výrazu rychle vymizí. |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro |
| |
| soukromá zpráva od Lord Baltazar pro A prosimtě jaký mám styl hry? Já sám totiž nevím. :D |
| |
| Kira se mne zeptala na něco co jsem opravdu nečekal. Poznala asi že mi o něco jde. Víš... Já..No... Já nevím jestli ti to můžu říct. Něco k tobě asi cít... Ani to nedořeknu a koukám zase do země. Šoupu si nohama. A nic víc... Potom Kira odešla a šel jsem si po svým. Jsi tu kvůli te hůlce. Tak neblbni brzi se stejně vystoupíš. Mumlám si a kokám do vody... |
| |
| Když už si myslím že si odpočinu nahoře na koši, zastaví mě Angela a zeptá se mě na tréning... Mno, pro mě za mě... Ale myslím, že bychom měli začít bojem, a teprve až bude větší klid magii... Na tu máme čas... Když jsem zpět... sice jsme se mohli... Nonic... jdi se připravit, já se taky připravím... Za půl hoďky tady... Pak vejdu do kajuty a pomyslím si... Bože, na co jsem se to dal... Takhle ohrozit náš úkol... Pak si obleču svůj bojový úbor vezmu si meč a vyjdu na palubu... Párkrát si prohodím mečem v ruce a pomyslím si... Je čas zaučit královnu... |
| |
| Vratila jsem se za jediným človíčkem/ elfem, který semnou tady mluví.... Darken mě skoro vůbec nevnímá... Ahojky, Samueli jsem tu zase. Usměji se na něj... Nemusíš se předemnou stydět jsem uplně normální |
| |
| Darken mi po pravdě řečeno přijde trošku mimo. Chodí po palubě jako tělo bez duše a když se ho zeptám na trénink, mluví trochu z cesty. Když jsem zpět? Darkene proboha, co se ti stalo? Ptám se sama sebe, ale nejspíš bych se měla zeptat jeho, když už mám tu příležitost. Nakonec zmizí ve své kajutě a zřejmě se převléká do něčeho vhodnějšího na následující úkol. No fajn, co vlastně mam? Tyhle šaty, pak šaty a…Zase tyhle šaty? Trochu mě vyvede z míry, že jsem vlastně už nějaký ten čas oblečená pořád v jedněch šatech, které jsou místy potrhané a zkrácené natolik, aby jejich část padla někomu na obvázání rány. No bezva, Pronesu potichu, když se objeví Darken očividně výborně nachystaný a připravený k tomu, aby mě něco naučil. Výborně, až budu muset s někým bojovat, rozhodně ho nebude zajímat, že mám na sobě naprosto se nehodící šaty.. Snažím se sama sebe utěšit, ale raději dojdu za Darkenem. Koukám, že ty už můžeš, Pronesu pevným hlasem a přejedu ho pohledem. jenom nevím, jak já. Kdybych mohla, tak se rozesměji, ale vzhledem k Darkenově rozpoložení si to raději odpustím. |
| |
| Potom co se nedočkám odpovědi tak se zajdu podívet na svého koníčka. Pak jdu ven ze stáje a vylezu na koš a porozhlídnu se jestli nevidím pevninu.Poté seslezu dolů a půjdu se podívat jak Darken a Angela cvičí.Posadím se někam opodál a pečlivě sleduji Darkenovi pohyby a výpady v boji.. Darken není špatný v boji ale Angele to moc nejde asi se zatím učí ale jesli ji Darken naučí vše co umí bude fakt dobrá.. |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro NE, to přece nejde pán stínu by si tě podal jak nic... Řeknu sám pro sebe. Ale co když už možná vím... sice na to dřív nebo později přijde, ale to já už budu pryč... Pevne soustředím svou mysl a napodobenina co mám v kapsy už není napodobenina, a kámen co ležel na zemi se napodobeninou stal, ano teleportoval sem je... Tak a ted musím udělat něco jak je ho k ním dostat... POmyslím si a pevne se soustředím na vyvolání několika démonu, a na to aby obloha nad mořem ztmavla jako před bouří...tohle mne sic stálo hodně sil, ale letu a pár menších kouzel ještě schopen budu. vzlétnu k Dasrkenově lodi démoni letí zamnou jakmile bude nadohled pošlu démony, ale dám jim jasnýn rozkaz. NESMÍTE ZNIČIT NIC CO BY JIM MOHLO UDĚLAT VELKÉ POTÍŽE JEN TAM TAK LÍTEJTE A SHAZUJTE KOŠE A DELEJTE NEPOŘÁDEK ŽDUCHNĚTE DO NĚKOHO, ALE NIKOMU NEUBLIŽUJTE JASNÉ!!! Démoni sic nechápou, ale letí rozkaz vyplnit počkám 30 sekund a přesvědčím se že nedelají nic hrozného zrovna přehvrhli kybel s vodou žducl do baltazara rychle letím nad Darkena a přímo před něj spadne balíček. s kamenem a dopisem už tam nemusíte jezdit ....Kain poté bouře zmizí démoni taky a já odlítám... |
| |
| S lodí se blížíte k ostrovu... Když tu náhle začnou problémy... Z nebe začnou prodit směrem k vám démoni z niššího astrálu a dělají nepořádek... Převracejí kýble, naráží do vás ale neubližují vám, vypadá to jako by něco chtěli... Pak před Darkena spadne balíček, a k němu je přidělán dopis... Pak démoni zmizí... |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Jakmile jsi ukradl kámen a dal jej Darkenovi slyšíš ve své hlavě řev... Něco jako když použije ptáčník na 20 lvl kouzlo Ptačí řev... Takže au... Ty jsi mě podvedl... Za to zemřeš!!! |
| |
| Když po lodi začnou jen tak poskakovat démoni leknu se jelikož jsem nebyla připravena. Okamžitě si vytasím meč a čekám co se bude dít, jenže než odletěli hodili něco před Dárkena, Co to je?? Jelikož to bylo zdřéjmě určené pro něj vic jsem radči neštárala do toho. Jdu se podívat na příč a vyděla jsem už ostrov. Ach jo zase pevnina. |
| |
| Když Kyra dojde zpět za mnou... Začnu se chovat neklidně. Otázka mne nepřekvapila Nevím proč se tak chovám... Asi to bude tím, že jsem z žádnou ženou nebyl už padesát let. Kyra je hezká a myslím si že by jsem měl u ní šanci ale na co bych se zavazoval s člověkem a ještě, když opustím loď a to brzo... |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro Ja sem musel byl to muj osud, mne nezabijes rozhodne ne takhle... musel by ses semnou setkat osobně... ten shaman mohl by mi pomoc ho dostat z mé hlavy Letím k němu jak nejrychleji to jde.... P.S doufám, že víš koho myslím... |
| |
| Když mi řekl že nebyl už padesát let ženu musela jsem se zeptat. A kolik ti vlastně je??? Tak víš co až budem na pevnině pozvu tě na drink plati?? Usměji se a poplácám ho po rameni. Zatím se měj. Usměji se a jdu se podívat na koně. |
| |
| Jakmile Angela přijde na palubu a připravuje se k cvičení otočím e směrem k ní... Nad čím asi přemýšlí... Pak se na ni lehce usměji a v ruce se mi oběví rapír... S tímto se ti bude bojovat lépe... Lehký a přitom účinný... Pak jí ho hodím... Efektivně jej zachytí... Alespoň něco umíš... Postavím se do postoje a povím: Pamatuj si jedno... Naní důležité s kým bojuješ, ale jak bojuješ... Hlavní je pevná ruka, jistá noha, bytrá mysl a ryché tělo... Pak přestanu mluvit a naznačím výpad na nohy, a když lehce posune rapír k zemi, lehkým strkem jeo odrazím, přitáhnu ji a než stihne zareágovat, letmo ji políbím... Přece tě nebudu zraňovat... Ale kdybych chtěl... jsi už mrtvá... Nehýbej moc paží... Spoj svou ruku s mečem, žij jeho chladem... Používej zápěstí... Pak se znova postavím do útoku a lehce šermuji... Všechny mé údery vykrije, tak údery zrychlím a změním pravidelnost... Pak ale začnou dít se divný věci... Démoni začali podnikat nálety na naši loď... Pevnina na obzoru!!! Křiknu na duchy ať otočí loď k ostrovu... Jelikož mám meč v ruce, lehce jím začvitořím, vyskočím na ráhnoví, a v letu rozseknu jednoho démona, pak seskočím k Angele a snačím se jí chránit, mezitím zabiju asi další tři... Pak si všimnu že jsou nějací divní... Jsou slabí... A neútočí... Přestanu na ně útočit a koukám jak dělají bordel na lodi... Pak mi k nohám spadne balíček... Vezmu jej a najdu Elbalit a dopis... Dopis si přečtu a pak schovám elbelit do kapsy, kouknu nahoru a uvidím lehký stím nad lodí... Pak mu pošlu myšlenku... Proč...??? |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Na místě, kde měl chatrč stojí statek a tam se chová dobytek... Poud myslíš kohokoliv jiného, tak nevím... Ale pokud napíšeš něco pěknýho... Hodně a dovolíš aby si to přečetli ostatní tak ti možná dovolím najít jiného šamana... Tak se snaž... |
| |
| Protože musím....vím vše už se mi mysl vyjasnila...pokud bude v mých silách donesu další..ale ted musím přemoci pána stínu musím ho dostat z mé hlavy... Ikdyž mne tyhle myšlenky poslane Darkenovy stály hodně sil musel sem je poslat...kdyz si vsimu ze shaman ktery tam kdysi byval je mrtev sakra...proc ja si vzdy vyberu tu horsi cestu reknu sám pro sebe síli mi slábnou a cítím radost páná stínu z mé pomalu odcházející síly. NE TO TEDA NE....myslíš si že je tak jednoduché mne zabit ...NE NENÍ postavím se na nohy a kráčím planinou nevím kam nohy mne někam vedou snad spárvně.. nemas sanci vzdej to...uz si muj zemres pak si vyvolám tvoji dusi a budes můj osobní ochránce.. Ne to teda nebudu nikdy sem nikomu nesloužil takže na to zapomen... Usínám mé smysly ochabují a já pomalu klesám k zemi jeho síla mne však opuští asi si myslí, že umírám lehnu na zem a usnu tvrdým spánkem ležím na trávníku ten kdo by mne chtěl zabít nemá lepší příležitost sem sláb a skoro mrtev |
| |
| Tak tomu říkám otázka.Můj věk jí prozradit. Snad né. Ale proč by ne? Ptám se sám sebe. Nejist... Dívka aby zvala na drink... Tak tohle je ponižující. A dost. Dobrá Kyro ale já platím. A né, že ne... A mimochodem je mi 74 let. Takže jsem mladý a krásný. Zasměju se a začnu se červenat... |
| |
| Kouknu se na něj a usměji se. Tak ja tě zvu ale ty plstíš to dost divny ne. Jen se na něj usměji a pokrčím rameny. V první chvíli co mi řekl kolik mu je sem se trochu lekla ale pak jsem jen řekla.... No nato že maš tolik vypadáš mladě. Pohladím ho po rameni a jdu na příjd tam jsem si lehla na zem. a jen tak koukám na oblohu.Pak se na něj ještě jednou podívám a zamávam. |
| |
| Sedím na přídi, když zaslechnu třeskot mečů... Vyjdu na střed lodi a vidím jak Darken trénuje Angelu... Hm... zajímavé... Pak si všimnu že se v dáli stmívá... ehm...lidi... Dál se ale nedostanu, protože jsme pod útokem démonů... Vytasím svůj krátký meč a tesák a čekám na útok... Vidím že Darken se činí a rozsekal už tři démony... Pak si uvědomím že démoni neútočí... Co se tu děje??? Pak Darkenovi spadne k nohám jakýsik balíček... Copak... narozeniny??? Pak, když se nic neděje a démoni zmizí, jdu se vrátin na své místo na přídi... Ale někdo už tam je... Hele... to je moje místo... Ale obejdu ji a sednu si na kloun... Tak co... jak si užíváš cestu??? Pronesu znčeho nic ke Kyře... |
| |
| Když ke mě přišel Fresco a řekl To je moje místo jen sem se na něj usmála..... Tak jsme ho pro dnešek zabavila ja . A při tom jsem se usmála. Když začal mluvit o cestě jen se sem podívala na pevninu a řekla, Není lepší byt na moři A kývnu na ostrov....... Bůh ví co nás tam čeka. Jinak jsi mě překvapil. A usměji se na něj.... |
| |
| Chvíli přemýšlím co se vlastně odehrálo, když tu dostanu kainovu odpověď... V jeho hlase poznám slabost a lehkou bezmoc... Pak si uvědomím že v něm (jeho hlase...) hraje trochu strach a taky náznak prosby... V tu chvíli začne v mé mysli krutý boj... DOSTAL JSEM ZA ÚKOL HO ZABÍT... Ale donesl nám kámen... RILL ŘEKL ŽE JE ZLÝ, ŠPATNÝ...Ale dal nám kámen, a nijak moc škody nám nezpůsobil... A BALTAZAR JDE TAKY PO NĚM...To se dá zařídit...BALTAZAROVI NEMŮŽU NIC UDĚLAT...JE NA NAŠÍ-MOJÍ STRANĚ...Ale Kain byl s námi dřív... věřil jsem mu...A ZKLAMAL...ODEŠEL...Byl to jeho osud...meslíbil nám že s námi zůstane...ALE MILOVAL ANGELU... LEZE TI DO ZELÍ...Angela se rozhodne sama... Pak protřepu hlavou ze strany na stranu a jakmile přirazíme ke břehu seskočím na břeh... vytasím meč a čekám zda se nic nestane... Když se chvíli nic nestane, zasunu meč na své místo-za krkem podél s páteří- a houknu na ostatní aby se vylodili... Jelikož se blíží noc, tak rozdám rozkazy: Je třeba sehnat dřevo na topení, sehnat jídlo, vybrat hlídky, o opravu lodi se postarají duchové... Pak je třeba si pořádně odpočinout a dát na sebe bacha... Pak spočinu pohledem na Angele... Hlavně ty... Pošlu jí myšlenku... Pak se kouknu na Dan: Zvládnete to tady... jsi má krev a tudíž nemáš strach... Pak prohodím: Dnešní noc tady nebudu, musím si zařídit jisté... osobní záležitosti... Mějte se... Pak se otočím a vejdu do lesa... Jakmile zmizím z jejich dohledu, zastavím se a zkusím se napijit na Kainovu mysl... jelikož mi posílal myšlenky tak má mysl opět odblokovanou... Přeteleportuji se k němu a uvidím jak bezvládně leží na zemi... TAK BEZBRANNÝ... LEHCE SEKNOUT MEČEM... Ne!!! Musím mu pomoci, už za to co pro mě, nás udělal... pak mu předám životní energii a jednoduchým kouzlem mu osvobodím mysl... Někdy jindy Páne Stínů... pak kolem nás udělám bariéru smrti a padnu do bezvědomí... za tři čtyři hoˇdky se kain probere... |
| |
| Doba, kterou jsem strávil na lodi od mého ponížení, jsem přemýšlel zda mohu vůbec vykonat úkol, který jsem dostal od Rilla. Jen jsem ležel u svého koně a přemýšlel co se stane, když selžu a Kaina nezbavím jeho moci... Kaine... Proč jsi získal takovou moc? Nevím jak ale vím, že tě dostanu.. Jen se mi myšlenky hnaly hlavou... Když jsme dorazily k pevnině zeslezl jsem z lodi a šel se hnedka projít. A přemýšlet a svém údělu.... Moc jsem se neměl chuť bavit s nikým, kdo byl s námi. Ale když jsem viděl jak Darken jde pryč... hned jsem mu poslal myšlenku... Darkene... Kam vlastně jdeš? Je to jen pustý ostrov... Nemám jít s tebou? Pak pužiju kouzlo neviditelnosti a přes jeho nevnímavost se plížím za ním.. Je plný myšlenek a to blokuje to, že by mne jen pocítil. Něco ho trápí... A já zjistím co.. Pak náhle zmizi ale je asi dost daleko... Jeho mageenergii nemohu vycítit... Kam se teleportoval??? Když mi to nevyšlo vracím se zpět na loď a jdu si lehnou ke svému koni... |
| |
| Když mne Kyra pohladila po rameni, bylo to hezké... Nikdy se mne žádna žena tkhle nedotýkala.... Dorazily jsme na pevninu a já se rozkoukával jestli tu je nějaká krčma.. Zbytečně... Kyro tady asi nezajdeme nikam..Ale můžeme spolu do lesa na dřevo. Zařvu na ni a pomalu jdu do lesa.. |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro |
| |
| Když mi řekl jestli nepujdem na dřevo tak jsem souhlasila proč ne co jinak bychom dělali aspon budu užitečná.... Ach jo zese na pevnině. Tak co povídej něco ne jak ses třeba dostal k Darkenovi??? |
| |
| Zatímco pozorujete jak Darken odchází se začíná stmívat... Samuel a Kyra: Procházíte lesem a hledáte něco čím by se dal živit pořádný ohníček na "ohřátí" večeře... Při procházce nacházíte všelijaké byliny, ovoce a bobule Samuel: Poznáš že některé z těchto plodů jsou jedlé a některé naopak prudce jedovaté... Samuel a Kyra: Když zajdete hlou do lesa a jste už mimo dohled vašich přátel zničeho nic se kolem vás objeví asi 5 lidí vyzbrojených meči a jdou po vás... Zbytek družiny: (Mimo Kaina a Darkena) sedíte kolem již připraveného ohniště ve kterém hoří zbytky dřeva a čekáte jestli sam a Kyra budou úspěšní v hledání dalšího, když tu uslyšíte a pak uvidíte jak ze stínu se na vás žene asi 25 lidí s meči, kopími a někteří mají kuše... |
| |
| Tak co Samueli povídej něco víc o sobě proč jsi vůbec tady sněma??? Když jsme tak chodili a sbírali dřeva tak nás napadli 5 lidí. Zhodila jsem dřevo na zem a tasila jsem šavli A vykročila jsem k nim. Z opasku jsem si vytáhla jsem si první pistol a střeli jsem ho přímo do hlavy. Druhou už jsme nestihla byl až příli blízko. Tak jsem použila šavli a ohnala jsem se po něm. Ze začátku jsem ho trefila jen do ramene ale druhá byla příma. Samueli?? Kouknu do zadu na něj, ale pořád sleduju je. |
| |
| Po vylodění si lehnu na zem a pod hlavu si dám deku... Koukám jak Kyra se Samem lezou do lesa pro dřevo a pomyslím si: Čím to je, že ti dva jdou neustále spolu... Nový objev našeho malého Sama??? Pak nám Darken oznámí že jde pryč... Hm... Pak po chvíli kdy se setmí a dochází nám dřevo na nás zaútočí pár lidí... Lepší chvíli si vybrat nemohli??? Povím postavím se, vytasím své zbraně(krátký meč a tesák ) a čekám až přijdou... Když jsou u nás na vzdálenost asi pěti metrů rozběhnu se mezi ně... Vy hnusí bastardi démoních děvek!!! A začnu je kosit... |
| |
| Ostatní: Než jste se stačili rozkoukat z těch co na vás útočí, vyšli z lesa jim na pomoc 3 tito bojovníci:  Jsou asi o metr vyšší než barbaři a vypadají docela silně... Sam a Kyra: Když Kyra vystřelila ze své pistole, vypadá to jako by se ostatní polekali a otočili se a utíkají... |
| |
|
| |
| Když jsem ty dva zabila tak potom všichni utekli... Začala jsem odtahovat ty mrtvoli aby je nikdo nenašel..... Vzala jsem si jejich zbraně a řekla Samueli. Tak budem pokračovat?? |
| |
| Bojuji s těmi lidmi, když se z mlhy lesa vynoří ti zvláštně vypadající bojovníci s hrůzounahánějícími... MH: takové dlouhé slovo, co???:o) ... sekerami. Darkene, do prdele, kde vlastne jsi... |
| |
| Kyro ja sám vlastně neznám pořádně celou tu posádku. Potkali jsme ... A najednou se objevili naproti nám postavy, které byli ozbrojene... Asi chtěli za ůtočit... Než jsem stihl zareagovat Kyra vytahla pistol a začala střílet. Vytáhl jsem luk a vystřelil dva ledové šípy, které zasáhly jen jednoho do nohy. Dva letěli mimo... Pak prchli. |
| |
| Ležím si u koňě... Ale najednou se objevila spusta blbcu se zbraněma... Vytasil jsem meč a vyvolal Draka (ilusi.. bohužel :-(...) Ach Rille zmocni se této iluse a zhmotniho... Víš, že jsem u tebe ve službách jen kvůli tomu... Pomyslím si a začnu to řezat hlava nehlava... Pak se ale objevili obrovšti podivíni, kteří začali pomáhat... Nahodil jsem neviditelnost, a když mne popad amok. Začal jsem je řezat po nohách... Poklekněte před mnou a mými kamarády... Rahle pokud mne slyšíš... Jsme ve sračkách kdyžtak přijĎ. |
| |
| soukromá zpráva od Lord Baltazar pro |
| |
| Proberu se ve své původní podobě tělo démona mne opustilo... Jak je to možné? leda, že by mi někdo věřil a daroval mi kus jeho osobni energie, kdo¨??? Odpoved dostanu rychleji než bych čekal, Darken leží na zemi vyslabený... děkuji potom vytáhnu měch s vodou a jídlo prbudím Darkena... Děkuji a ted musím jít svou cestou nemohu vám zavazet... jediné co mi z démona zůstalo sou ty zelené oči, ani nevím proč, ale nevadí mi to... zajímalo by mne jestli mám ještě svou moc, ale pochybuji cítím se slabší.. A opravdu umím vyvolat démony o třídu níž a mé destrukční kozla asi nebudou už tak silné, ale vesnici bych ještě dokázal zničit... Aha ta podoba démona mi dávala moc, proto sem se ji nemohl zbavit...možná se někdy vrátí...možná, ale nepotřebuji i Darkene musím jít najít další kámen na ostrov už nemusíte jezdit jen tam doplnte zásoby. |
| |
| Zatraceně! Prolítne mi hlavou splašená myšlenka, když se z lesa vynoří několik postav, kterým zřejmě není tak úplně jedno naše přítomnost. Někteří z nás se rozkoukají hodn brzy a začnou na domorodce útočit. Rychle přelétnu pohledem ostatní a pak vytasím meč. Nepoužiju ho, protože se z lesa vynoří další - tentokrát o mnoho větší. Výborně, hra může začít! Na chvíli zmizí můj kamenný výraz a namísto toho se v mé tváři zračí škodolibá radost. Napřáhnu před sebe levou ruku a zamumlám několik dobře volených slov. Z natažených prstů vylétne modré světlo, které plnou silou zasáhne jednu z postav, které vyšly z lesa. |
| |
| MH: Omluva... ty tři obři vypadaj takto:  |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| soukromá zpráva od Lord Baltazar pro |
| |
| Když jsem šli dál nic jsem zatím nepotkali... Kde se tu najednou tak vzali?? Tak co budem teď dělat?? kouknu na něj a usměji se. Jdeme a sem tam něco vezmu ze země. |
| |
![3615740103[1]8978.jpg](3615740103[1]8978.jpg) | Ležím si ve své síti natažené mezi stromy...Když tu náhle uslyším výstřel... Co??? Tady jsou nějací lidé??? Postavím se ze sítě, popadnu svůj luk, přehodím si jej na záda pak popadnu meč, zasunu do pochvy tu si připnu k padu chopím se svého štítu a oštěpu a jdu za zvukem... Pak si všimnu tří těch obrů kteří jdou jiným směrem než odkud vyšel zvuk. jdu tedy za němi... Pak si všimnu tlupy divokých jak útočí na jakésik připluvší lidi... vyskočím na strom a z větve s e odrazím na hlavu jednoho z Groliků (To jsou ti obři) a zabodnu mu oštěp zezadu do krku tak mocně, že špička dračího zubu, jež tvoří hrot mého oštěpu, vyleze krkem zepředu spolu se sprchou krve... Pak si všimnu jak jakásik dívka (Danae) se pokouší o kouzlo na ty obry... Ne kouzelnickou magii!!! ta je posiluje, musíš použít přírodní magii!!! Zakřičím na dívku a držím se jednoho z hrotů obrova brnění když mrtev padá mezi dovoké... Když je kousek nad zemí, vyskočím mezi divoké a začnu je kosit... Můj oštěp se míhá kolem a divocí padají vstříc smrtelné náruči jež si mezi nás našla cestu... Halärien hulü... zamumlám a dalšího obra obrostou šlahouny a totálně jej vyřadí z boje, není ale mrtev... |
| |
| Když už jsme byli docela dlouho na om dřevě a nic jsem už dalšího nepotkali řekla jsem Samuelovi: Pujdem zpátky začíná se stmívat pak ani nerozděláme oheň když bude tma. Kouknu se na něj a otočím se a jdu zpátky k našemu táboru..... Když jsme šli pěknou chvíli spatřím náš tabor a řeknu konečně zpátky Jakmile jsem uviděla zbytky tech nestvůrek jen jsem zvedla obočí Vidím že jste se taky nenudili A usměji se na Danae. Koukám že jsme přišli pozdě, ale my jsme se taky nenudili sice jsme měli jen pár banditů ale na vás nemáme. Kdopak je támhle ten a ukážu na toho cizince?? |
| |
| Ležím v bezvědomí a v hlavě mám totálně čisto... Pak mě probudí vůně pečené slaniny a jiné pochutiny... Proberu se a vidím Kaina jak chystá snídani... A to jsem ho chtěl původně zabít... Rill asi nebude spokojen... I kdyby... Oslabit jsem ho oslabil... Pomyslím si s lehkým zadostiučinění, že mám výmluvu... přece jsem ho memohl zabít, když on nezabil mě... Snídaně??? Lehce se usměji, ale tak aby to Kain nezaregistroval... Pak mi poví, že s námi nemůže jít dál... Tak to je totální kravina... Teď když jsem tu ležel a ty jsi mě nazabil, ani jsi mi nic neudělal jsem poznall,že ti můžu věřit... Omlouvám se ti a PROSÍM tě aby šel s námi... Na slovo prosím dám důraz... Rozmysli si to... Pošlu mu myšlenku a pak se portnu se zpět ke své družině... Uvidím co se tam dělo a kouknu po ostatních: Hm... věčírek jen pro zvaný??? Pak se usměji a dodám: Jste v pohodě??? Nikdo nezraněn??? Pak si všimnu nového příchozího... tasím meč a pokynu mu jím... A ty jsi kdo??? |
| |
| Když jsem si hrál s jedním s obrů, ukázal se tam týpek. Pokosil to tam jak nějaké panáčky nebo a to mě nakrklo. Přestal sem mu sekat po nohách a jelikož jsem byl neviditelný, byl vyďet je vystřik krve z krku.... Jak tak zeskakuj s obrovic hlavy, přiskočim až k chlapíkovi. Kdo jsi a co to děláš? Ti měli být moji... Povím arogantním hlasem a držím meč u jeho krku. Když dojde Kyra a Samuel... Koukám, že se moc nepředřeli s tím dřeve. Kdeste tak dlouho.?? Zeptám se ale pak si uvědomím, že jsem pořád neviditelný. Odhalím se a meč shodím z jeho krku.... Seberu se a jdu zpátky za svým koňem.... |
| |
| Když si to tak tráduju s Kyrou z lesa koukám na toho chlapíka... Kyro. Co se stalo...? Celkem mimo se ptám na ty lidi a na toho chlapíka... Potom se tam objevil Darken... Ale pořád mi nevycházeli do počtu..Chyběl Ball... Kde je ten v tom černém munduru ? Zeptám se družiny. A nebylo by něco k snědku ?? |
| |
| Zatím co se vzpamatováváte z úspěšného boje, vyjde z lesa další tlupa...  Těch asi 15 Za nimi vylezou z lesa asi dest lučištníků...  A za nimu asi pět obrněnců...  A šinou si to kvám... A pokecat o vašem úspěchu asi nechcou... |
| |
| Loď – trénink s Darkenem Darken zřejmě netrápily stejné věci jako mě a rovnou začal. Když jsem chytila rapír, byl to zvláštní pocit. Dlouho jsem v ruce neměla žádnou jinou zbraň než dýku a tak byl rapír vítanou změnou. Lehce jsem si ho pootočila, aby mi dokonale seděl v ruce a pomalu se dostávám do Darkenova rytmu. Poslouchám rady a snažím se je všechny zapamatovat, ale to není třeba, protože mi to jde tak nějak samo. Že bych i tohle měla v krvi? Myšlenku, která mě pobaví rychle zaženu, abych mohla vykrýt další náznak útoku. Koutkem oka stačím sledovat Kyru a Samuela, jak si spolu něco rozebírají a dobře se při tom baví. Loď – u pevniny; pevnina S cvičením jsme díky zvláštní situaci přestali ještě předtím, než jsme dorazili k pevnině. Rukou jsem si odhrnula vlasy z obličeje a sledovala jsem přibližující se pevnou zem. Výborně, konečně se pode mnou zase chvíli nebude houpat zem, Pomyslím si a s vidinou země a stromů se mi na tváři objeví úsměv. Darken se vylodí první s mečem v ruce. Chvíli se rozhlíží, ale pak nám pokyne, abychom šli také. Na nic nečekám a vydávám se za ostatními na břeh. Když Darken začne rozdávat pokyny, co by se mělo udělat, ani ho moc nevnímám. Pozoruji stromy kolem a přemýšlím o tom, kdo nebo co tady asi může být. Ostrov vypadá pustě, ale nikdo neví, co může ta změť stromů skrývat. Sam a Kyra se zřejmě moc neobávají, když mizí pro dřevo… A Darken tu nebude? Co má na práci? Neměl by zůstat s námi? Ne, neměl. Nikdo ho nemůže nutit něco, co nechce… Ale proč odchází? V mysli mi pak zůstanou jen Darkenova slova: …dát na sebe pozor… Když i on zmizí v lese, pokrčím rameny a zadívám se na moře, když v tom zaslechnu zvuky, které šum lesa a nárazy vln moc nepřipomíná. Prudce se otočím právě včas, abych viděla skupinu ozbrojených lidí, jak se na nás ženou. Tak tomuhle vážně říkám odpočinek! Než stačím cokoli udělat, pustí se do nich všichni ostatní a já na to jenom koukám ze stejného místa, jako jsem byla před jejich příchodem. Fajn, poperte se, mě to nevadí. Když se ovšem z lesa vynoří i pár dost velkých a ošklivých „věcí“, už se začnu trochu bát. A dávejme na sebe pozor, Řeknu si v duchu, přičemž pohybuju rty, jako kdybych slova říkala nahlas. No, myslím, že tihle se o nás bez problémů postarají. Ráda bych něco udělala, ale vzhledem k hyperaktivitě všech, co jsou na ostrově toho moc udělat nejde. Na pomoc dokonce přijde i nějaký cizí muž, který začne také bojovat s těmi obry. Po boji číslo 1 Když jsou všichni mrtví, nebo alespoň svým způsobem zneškodnění, zašklebím se. Já si taky chtěla hrát! Řeknu naoko vážným tónem, ale pak mě to přejde a já se opět začnu smát. Kyra a Samuel se vrátili a zřejmě je ten nepořádek moc nepřekvapil. Na vás taky zaútočili? Zeptám se Kyry, ale odpověď již znám. Jenom mi nejde do hlavy, proč nás vlastně napadli. Nic jsme jim neudělali! Tak co se sakra děje? Po chvíli se odnikud objeví i Darken. Jsem ráda, když ho opět vidím a slyším, že neztratil svůj „smysl pro humor“. Někteří by ani zvaní být nemuseli, Utrousím koutkem úst a mám zamračený výraz. Boj – část druhá Moc se toho nedozvím, protože se z lesa začnou nořit další postavy, které nevypadají dvakrát živě. Tak moment, nemají být tihle jen tak náhodou mrtví?! Optám se a dál zírám na kostlivce, kteří už zřejmě strach ze smrti nemají. Můžete mi někdo říct, co se tady u všech Bohů děje? Proč teď mluvím o Bozích, když jsem je nenáviděla? Ne, nebojím se, nebojím se, NEBOJÍM SE! Přesvědčuji sama sebe a těkám pohledem z jednoho se blížícího kostlivce na dalšího. |
| |
| Jak jsme tak všichni stáli a koukali na sebe, pokud nepočítam že jsem někteří jedli. Pak ale najednou se objevili hafo kostlivců. To je dneska den Vytasila jsem si šavli a čekala co bude dál ..... druhou rukou jsme si z opasku vytáhla pušku a miřila jsem na druhého..... Co navrhujete??? Kouknu na ně a stále čekám. |
| |
| Zatím co si všímám svého koně. Dorazí další řada... Hned nasedám na koně a rozbíhám se na proti a tasím meč. Tak pocítíte hněv ! A nejen tak obyčejný. Zařvu na ně a začnu sekat hlavy. Ty padají jako kuželky. Při mém excelentním manévru před šípy. Jsem málem upadl s koně. Přesunul jsem se do zadních línii a zneškodnil lučištníky. Mezitím jsem si všiml, že se pár kostlivců poskládalo zpátky do kupy. |
| |
| Zatím co ukazuji mečem na nově příchozího týpka který nám "pomohl" vynoří se z lesa další, tentokrát už předem mrtví... hezký... večírek pokračuje... Doufám že jste pozvaní!!! Křiknu na běžící kostlivce... V odpověď na mě vyšlou jejich lčištníci asi čtyři šípy... v letu je rozsekám mečem, jež mám stále v ruce... Asi ne... Prohodím a jdu klidným krokem, v němž se značí lehká znuděnost... Když jsem od nich na sto metrů pokleknu, vezmu do dlaní trochu hlíny a promnu ji v rukou... Aby meč neklouzal... Pak se postavím, vezmu meč, jež jsem zabodl do země a jdu dál... Pak se jich zeptám: Kdo chce se vrátit zpět do pekla jako první??? A mrsknu mezi ně trochu magických plamenů... Pak mezi ně naběhnu a jdu po těch co vypadaj nejsilněji tudíž po těch v brncu... Prvnímu rozseknu hlavu na dvě části... Dalšímu pěstí uzazím hlavu a mečem rozseknu hrudní koš... |
| |
| Když jsem viděla že Darken s Baltazarem šli proti nim a tak jsem na nic nečekala a vyrazila za nima. Jednoho jsem zastřelila ale jaksi se poskládal zase do kupy. Zasunula jsem jí zpět a šla šavlí.... Nebylo o nic lehkého ale co se dá dělat. No myslím že si dneska užijem srandy že?? Pokud šlo o ty kostlivce pořád se dávali dohromady |
| |
| Jelikož má moc nemám moc svatou ale užívám sílu přírody, zkontroluju všechny a když bude potřeba tak je vyléčím.. Nikdo zraněný? Zvolám a koukám jak si to rozdávají mezi sebou. Darken a Baltazar jsou šikovní. Myslím, že nebude potřeba léčit. |
| |
| Po Darkenovy se na ostrov portnula ještě jedna osoba, byl sem to já jenže vy jste prakticky neměly možnost zahlédnout mne byly ste zaneprázdněni sami sebou... pořád stejní věichni se staraj o všechny...ach jo takřka neviditelně se dojdu na příd a poadím se tam. pozoruji je pak zahlédnu nějakej pohyb. ale, ale, uvidíme kdyžtak jim pomohu. Koukám jak je kosí a kostlivci se znova skládaj. Jak vidím pomoc bude třeba... Ehm...to ste beze mne zapoměli jak zabít nemrtvého? Zeptám se klidným hlasem. v kápi sedím na přídi a hledím na vás temnýma očima spíše šátkem, který je na nich a pod ním světelkuje zelené světlo. Darkene, přemýšlel sem chci vedět názor všech měl by si jim to oznámit jen co je sundáte ohněm, svěcenou vodou, nebo božskýmy kouzli... řeknu klidně a nehnu ani brvou. Ahoj Angee pozdravím a lehce se ukloním. |
| |
| Angeliina naivita mě pobaví. "No, ne každý mrtvý musí mrtvým zůstat!" křiknu na ní, když se z lesa začne hnát další skupina ozbrojených kostlivců. Tak tohle vypadá, že Darken s Baltazarem si chtějí užít sami. No, asi jim to nedopřeju, jednodužší je poslat duše zpátky, než bojovat "hrubou" silou... Záleží jen na síle toho, kdo je oživil. Ještě chvíli pozoruji, jak Darken a Baltazar bojují proti kostlivcům a pak se zaměřím na ty, kteří se dostali nejblíže. Snažím se oddělit jejich duše od těch, kteří jsou na stejné straně jako já. Až umřu, asi se mi tam nebude líbit, už jsem jich tam poslala dost... zamylím se nad tím, co jsem až doposud dělala a pak svou pozornost plně upřu na hrstku života, který pomáhá kostlivcům k existenci. Veškerou energii směřuji na jejich duše, které se pokouším vytáhnout z těl a uzavřít je zpět tam, kam patří... |
| |
| Kosím kostlivce a celkem si s němi hraju než s nimi skončím nadobro... Pak ale uslyším celkem známý hlas... nemusíš se bát... jdu na to... Odpovím Kainovi a nedávám znát překvapení že je tady... Halärdien necrö... Pronesu a z koster uteče moc, jež je oživile a oni se bezvládně sesypou na zem... Jenom jsem zdokonalil to co začala Danae... Podívámj se na ni pochvalným pohledem a pak kouknu na Kaina... Když to chceš... Pak se obrátím k družině... Kain by se k nám chtěl vrátit... Pak kouknu na Kaina... Jsou tvoji... Pak si pomyslím... Kdyby měl Baltazar nějaký kecy... vlastně jsem ho oslabil... tím že jsem mü vrítil tělesnou schránku... |
| |
| Nad Danainými slovy jenom povytáhnu obočí a sleduji, jak Darken s Baltazarem bojují proti kostlivcům. To by mě zajímalo, kolik podivných věcí ještě uvidím... Zamyslím se nad vším, co už jsem ve společnosti těchto lidí viděla a co jsem se dozvěděla. Když je po všem, Darken k nám začne promlouvat, jako kdyby právě teď jenom zamáčkl otravný hmyz. No fajn, pro někoho hmyz, pro jiné pár koster, nenadělám nic... Ale taky jsem mohla udělat alespoň něco a nejen koukat, jak bojují ostatní... Kain? zeptám se trošku zmateně, protože jsem si ho až doteď nevšimla. Takže ztracený přítel se vrátil... Proběhne mi hlavou kratičká myšlenka. Neusměji se. Nedám najevo radost, ani vzek. Jen tam stojím a koukám na postavu, která by měla být Kainem. |
| |
| Já??? Darkene pokud vím tys mne poprosil měl by si taky ostatním říci co sem ti poslal v balíčku a zde sme prakticky zbytečně takže nevím na co čekáme nasedat na lod a jedem, ano vím, že poměry se tady změnili ale já nemám čas nikdo z nás jej nemám a pokud budete semnou půjde po nás pán stínů ještě víc... Nemluvím arogantním tónem hlasu prostě normálně klidně , ale začátek věty klidně zrovna nezněl taky sem se při těchto slovech podivál na Darkena takovým zvláštním pohledem. Sedím na přídi a čekám až se ostatní nalodí... Pak kouknu na Baltazara. Pokud mne chceš zabít tedka máš nejlepší příležitost sem sláb, pořádně ani neznám mou oslabenou moc, ale Darken ti asi moc nepoděkuje on ví jak moc sem důležitý ro tento ukol... Zní to jako bych jim rozkazoval a hrál si nevím na co...svět by beze měl bejt tak co, ale zas dokaže to Darken s Angee? Pomyslím a koukám na ostatní. |
| |
| Jakmile se ke mě přiblíží Baltezar a pokusí se mi dát meč ke krku, srazím mu jej hrotem kopí... Je celkem neslušné napadat nově příchozí... Pak se podívám jestli nikdo nepotřebuje pomoct s léčením a uvidím nově přicházející lidi (Kyra a Samuel) a Tem mužského pohlaví se ujme léčení... Pak už ale na nás zaútočí kostějové... Hm... tak jsme neskončili... A jdu za Baltazarem a Darkenem je kosit... Pak se ozvve hlas s lehce jízlivým tónem... Nějaký chytrý, ne??? Pomyslím si a jakmile Darken dodělá svou "špinavou" práci koukám co se bude dít... |
| |
| Sekám do kostlivců, když tu náhle Darken začaruje a kostlivci nejsou... Pak s to vypadá, že se s Kainem (spoň tak to jméno znělo...) hádají kdo bude mít proslov... Není to jedno??? Kdo pronese proslov??? Já si myslím že se každá ruka hodí... Jsem pro aby šel s námi... |
| |
| Když mi Kain opět předá slovo lehce se zamyslím nad tím jak správně formulovat co jim řeknu... Mno, stručně řečeno... Zamyslím se, pak sjedu rukou ke kapse a vyndám z ní Elbalit... Ukážu ho všem, včetně Eldara, jež sic nezískal mou plnou důvěru, ale prokázal že je nepřítel Pána Stínů... Za tento kámen vděčíme Kainovi... riskoval svůj život pro to aby nám jej mohl předat... Vstoupil sice do služeb Pána stínů,ale zradil jej a jakmile dostal možnost, vzal Elbalit a donesl nám ho... On byl za tím "útokem" na naši loď... Málem při tom pokusu přišel o život... Ale díky ůstarému příteli" se mu vrátila jeho tělesná podstata a tím i možnost žít... myslím že tím, že nám dal další z kamenů nám prokázal že mu můžeme věřit... Pak se zamyslím podívám se na něj a pronesu: Tímto se ti Kaine omlouvám za mé chování vůči tobě a žádám tě o to, aby ses vrátil k naší družině... Pak se podívám na ostatní: A váš názor??? Pak odejdu na loď do své kajuty a lehnu si na postel... Ať hlasování sopadne jakkoli, nařídím duchům aby připravili další dvě kajuty... Pro Kaina a Eldara... Pak usnu... |
| |
| Když Darken potvrdí, že jde skutečně o toho Kaina, zadívám se na něj dosti nedůvěřivě. Výborně, nejdřív si zmizí neznámo kam, pak se párkrát objeví aby se mohl královsky bavit a teď se chce vrátit? Výborně, na některá místa se vrátit může, ale jiná už mu budou navždy uzavřená... Vítej zpět, Kaine, pronesu dost nahlas, aby to všichni slyšeli. Nemusím dávat víc najevo, že mi Kainův příchod nevadí. A pokud mě teď omluvíte... s těmito slovy se vydávám zpět na loď do své kajuty, kde si sednu na postel a složím hlavu do dlaní. Přestože bych si přála nemyslet na minulost a zvlášť pak na tu část, kterou mám společnou s Kainem, v hlavě se mi vyobrazují různé věci, které jsme "spolu" prožili a kde všude jsme byli. Možná to tak bude lepší, připomenout si co bylo a co už být nemá... opakuji si pro sebe mezi zvláštně propletenými vzpomínkami a hledím do temnoty svých dlaní. |
| |
| Jakmile bylo po boji viděla jsem že tu je někdo uplně pro mě nový ale pro ostatní asi ne. Pokud jsem si všima dobře Angelu to docela vzalo. Pak jsem si všimla toho lovce nebo kdo to byl šla jsem za ním a představila jsem se mu Ahoj asi není vhodná doba ale jsem Kyra Kouknu se na něj a usměji. Pak jsem šla za Angelou na lod a aj za ní Zaklepala jsem jí na dveře a vstoupila Jsi v pohodě Angii?? Není ti nic. Já sice nevim co se tu děje ale semnou si můžeš popovídat a věřit taky |
| |
| Poslouchám jak Darken mluví o Kainovi, když ke mě přijde Kyra a zaváže řeč... Já jsem Eldar, syn Eledera... Pak se lehce usměji a všimnu si že Kyra je celkem pohledná mladá žena... Jak jsi říkala to jméno??? Přes tvou krásu jsem jej přeslechl... Ale možná že andělé nemají jména, jen pěkné tváře... Nahodím kompliment a čekám zda se ujme... A vy tady co děláte??? Tady je příliš nebezpečno pro něco tak pěkného jako ty... ikdyž krása může být nebezpečná... Usměji se na ni a dodám: Mimochodem, toto je Duch... Ukáži na vlka jež ke mě po boji přiběhl... ...a toto je Elris. Můj kůň. A ukáži na bílého oře, jež přijde spolu s Duchem... Elris při slově "kůň" netrpělivě zafrká... Promiň příteli, toto ajemství jim ještě nepovíme... Pomyslím si a zeptám se: Nemohl bych se přidat k vaší družině??? Už mě to tu štve... |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Je to Kyra, kdo mě navštívil v mých myšlenkách. Jo, jsem v pohodě, odpovím a pokusím se o úsměv, ale už to není takové jako předtím. Nejsem zvyklá si o sobě moc povídat, ale děkuju, že ses přišla podívat. Možná bych to někomu říct mohla, i když to bude asi hodně zkreslené a asi bych to mohla i zkrátit. Ukážu Kyře na židli a počkám než si sedne. Když tak učiní, dojdu ke dveřím, vykouknu na chodbu a následně je zavřu. No, ono na tom vlastně nic není, jenom jsem si vzpomněla na, jak to říct, staré časy. I když zas tak staré nejsou... Dřív jsem v Kainovi viděla někoho jiného a začala jsem s ním chodit... Na chvíli se zarazím a podívám se na Kyru. Zajímá tohle vůbec holku, jejímž životem je moře a lodě? Pak pokračuju dál: Já vím, že na tom, když spolu chodí dva ehm... lidé... není nic špatného, ale když se stane moc věcí a jeden z nich pak udělá něco, čeho by mohl litovat a ten druhý vlastně taky a pak se jeden vypaří úplně a ten druhý najde něco víc... Angee, ty jsi šílená, vždyť ty sama nevíš, co vlastně chceš a vyprávíš tady jenom hooodně osekanou pravdu, protože tu skutečnou si nechceš přiznat! Najednou se zarazím, podívám se na Kyru a rozesměju se. To kecám blbosti! Vždyť z tohodle se nedá nic pochopit, ale říct to jinak taky neumím. Stále se usmívám, když se dívám na Kyru a zkoumám, jak asi na moje "nepříliš vydařené" vyprávění prakticky o ničem zareaguje. Na druhou stranu jsi to chtěla vědět, řeknu nakonec a stále se usmívám. |
| |
| Dodatek k Eldaru Když mi tak začne lichotit jen se usměji. Děkuji a mužu tě ujistit že anděl nejsem sice umim být tak hodná ale aj naopak Jsem Kyra, obyčejná pirátka kouknu na něj a usměji se. Máš krásného vlka, a koně taky. Pokud ale chceš s námi musíš za Darkenem A ukážu na něj. Neboj časem ti ukážu jak umím byt nebezpečná Mrknu na něj a mířim přípo k lodi. Naposledy mu zamávam a zmizím s dohledu. |
| |
| soukromá zpráva od Kyra pro Víš pokud jde o toho Kaina neznám ho ale jestli jsi ho měla ráda a chudák se proměnil v něco za co nemohl ne,ůžeš soudit ho proto jaký byl. Já osobně moc nevím co obsahuje láska já mám moře a tohle tam teda není, žádné takové potíže, ale musís si říct koho máš vlastně rada, protože jsem si všimla že mezi tebou a Darkenem taky něco jiskří. Koukám jak Angii přemýšlí a asi sama opravdu neví. Je mi jí líto ale nějak se stím poprat musí, Řekni si kladné věci na Darkenovi a pak na Kainovy, třeba tě pak napadne koho máš radči. Vím jsem jn hloupá pirátka, ale také umím naslouchat a snažím ti poradit. Pokud Kain udělal něco čím ti ublížil měla bys mu dát šanci, ale tím že jsem dobrá přítelkyně Darkena bych tohle asi říkat neměla, ale měla by ses rozhodnout a to brzy aby tady nevznikly nějaké rozpory... A taky dávat bacha na Baltazara asi není moc nečen Kainovou přítomností. Kouknu na ní a pohaldím ji po rukou. Po pravdě mi stačí Samuel který zapomene vše co má říct když jsem u něj... chudák ale vím máš to těžší kdyby jsi někdy chtěla si zase popovídat jsem tady můžeš se spolehnout... Holky musí držet při sobě. Usměji se na ní a ještě dodám Pojd ven je tam krásně možná chytneš bronc |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Víš, ty nejsi jenom hloupá pirátky, ty jai holka, co má srdce na správném místě. Pak se položím na postel, na které jsem až do této chvíle seděla a začnu pomalu a zamyšleně mluvit. Já už jsem si zvolila cestu. Nejdřív jem si říkala, že potřebuju čas, ale teď, když se Kain vrátil vím, že on to není. Nevím, jestli to bylo jenom pobláznění z něčeho nového, nebo něco jiného, ale teď už to prostě vím. Na chvíli se odmlčím a zavřu oči. Chtěla bych pro někoho znamenat hodně a teď vlastně i znamenám, pro spoustu lidí, ale je mezi nimi ten jeden, který by znamenal všechno pro mě? Když otevřu oči, podívám se na Kyru. Děkuju, že mi pomáháš, tohle pro mě nikdo už hodně dlouho neudělal. A teď, pokud mě omluvíš, musím si ještě něco...hm.. zařídit. Vstanu z postele a vyjdu z mé kajuty. Nechám tam Kyru samotnou a zamířím chodbou pryč. |
| |
| Vyjdu z kajuty a rozhlédnu se po chodbě. Pak pomalu projdu chodbou a dojdu až k Darkenově kajutě. Natáhnu ruku, abych zaklepala, ale pak jí zas stáhnu zpátky. Klid Angee, uklidni se. Rušíš ho jenom jednou za hodinu, to je dvacetčtyřikrát za den, musí tě mít vážně rád... Nakonec přecejen zaklepu na dveře a čekám. Ať ho neruším, ať ho neruším, ať honeruším! |
| |
| Sedím ve své kajutě a přemítám nad tím co se poslední dobou satlo a co se stane... sic Angelu miluju, ael co když se rozhodne pro Kaina...SPLNÍM ÚKOL CO MI DAL RILL A ZABIJU HO...Angela tě pak bude nenávidět...JEJÍ PROBLÉM... MÁ BÝT ROZUMNÁ...Ona je, jen je z toho všeho zmatená... je to moc rychlý... JE TO KRÁLOVNA DELTORY, MUSÍ SI ZVYKAT... Já ji musím naučit chodit v jejím poslání...TO ZVLÁDNE SAMA... Ne!!! Ona mě potřebuje!!! V hlavě se mi odehrává souboj mezi mým "světlým" a "temným" já... Pak prudce vyskočím z postele a dojdu k oknu... Angee je už dospělá... Ví co má dělat... Snad... A pak někdo zaklepe na dveře mé kajuty... Mávnutím ruky ( a menším kouzlem) vše uklidím a dojdu ke dveřím... Otevřu je a nijak mě nepřekvapí, když vidím kdo je za nimi... Zrovna jsem o tobě přemýšlel... Prohodím a pokynu jí rukou aby šla dále... Když vejde, usadím ji do pohodlného křesla a zeptám se: Víno, medovinu, ovocnou šťávu či jen vodu??? Cokoliv si vybere se před ní objeví... Pak se usadím naproti ní a čekám co mi chce říct... |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Nedám si nic, děkuji. Posadím se do křesla a rozhlédnu se po Darkenově kajutě. Taky bych si moha udělat trochu pořádek. Já jsem ti jenom chtěla říct, na chvíli se zarazím a podívám se na Darkena. Že... Proč jsem sem vůbec chodila? chci mu říct něco, co neokážu vsvětlit a teď tu sedím a prostě nevím... No, v poslední době se toho hodně stalo a i když jsem říkala, že pořebuju čas, tak ho vlastně nepotřebuju, protože jsem se rozhodla už dávno a vím, že.. Co vlastně vím? na chvíli se zarazím, abych se mohla nadechnout. Aniž bych si to uvědomila, mluvím hodně rychle a zapomínám přitom dýchat. Že teď jsi pro mě mnohem víc než jenom cizinec, který kdysi dávno vedl skupinu, ke které jsem se vlastně náhodou přidala. Pak zavřu oči a usměju se. Když oči otevřu zadívám se na Darkena a povím: Já to asi líp neřeknu, jsou věci, které prostě neumím. Snad to pochopí... |
| |
| Poslouchám Angelinino zmatené povídání a uvědomuji si že vlastně vím o čem mluví... Už se asi rozhodla... Pak se usměji a povím jí: Jsou věci které neumím ani já... Ale vše co vím se tě pokusím naučit... Tedy boj, kouzla a snad... Odmlčím se a dodám... i lásku... |
| |
| Když všechno skončilo a Kain se vrátil. Nezbývalo mi nic jiného než ho tolerovat. Když ho zabiju, zabije mě darken . Ale to nemůžu dovolit. Kaine. O tvém životě ještě není rozhodnuto. Rill mi dal příkaz a já ho splním Teď nebo později Pošlu myšlenku Kainovi a potom jdu pomalu za Darkenem. Darkene. Dva dny se tu neobjevím budu mít hodňě co vysvětlovat Pánovi. Takže mne tu nechte a já se zase objevím. V praavou chvíli. Potom si jdu pro koně. A odcházím z lodi na ostrov. A ty Eldare. !!! Zařvu na něj. A zmizím. |
| |
| soukromá zpráva od Lord Baltazar pro |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Darkene, jsou věci, které mě učit nemusíš a láska je jednou z nich. Vstanu z pohodlného křesla a dojdu k tobě. Pohladím tě rukou po tváři a usměju se. Jsou jenom věci, které neumím říct, ale to neznamená, že neumím milovat a že necítím lásku tak jako jiní. |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro Tak... teď aby si Kain vzpoměl, že jsi vlastně ještě jeho a bude souboj... A ten bych nejspíš vyhrál, tebe zarmoutil a ztratil... jak ale zařídit aby nás Kain bral jako pár??? Pak se na tebe podívám a pronesu... Sic si se rozhodla, ale jak to vezme Kain??? Pak už ale kašlu na Kaina, na družinu a vnímám jen tebe, tvou vůni a tvou tvář blízko mé... Pak tě políbím... |
| |
| Sedím a poslouchám jak mluvila.Bylo mi jí líto taková zmatená, a já ji neumím pomoc. Řekla mi něco co mě strašně potěšilo. Tohle mi ještě nikdo neřekl. Pak najednou vstala a odešla aniž by něco řekla. To nevadí asi šla se rozhodnout. Zvedla jsem se o kráčela na palubu tam jsem zahlédla Baltazara jak někam zmizel. Šla jsem za našim novým společníkem a přivítat ho v družiny. Ahoj jsem Kyra, vidím že zatím se k nám moc nechystáš že?? Doufám že to neudělá nějakou neplechu ta jejich trojka. Čekám ci odpoví ale už ted vipadá že nemá naladu se vybavovat.. Pak jsem šla zpátky na břeh kde jsem viděla Eldara tak jsem mu zamávala. šla jsem k vodě sundala všechny zbraně a pak jsem pomalu do ní vlezla aniž bych se vyzlékla. Pěkně jsem si plavala a bylo to pro mě jako sen..... Po chvíli jsme chtěla vylést ale nechtělo se mi vůbec, viděla jsem že skáče Frescko do vody jen se usměji a plavu za nim.. Ahoj dneska je voda příjemná že?? Šlapala jsem vodu na místě abch se nepotopila. Po chvíli jsem se ponořila a plavala až na dno a plula mezi rybičkama. |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Kain je minulostí, ne tak vzdálenou, ale minulostí. Jestli mu po tom všem zůstalo srdce, musí to pochopit. řeknu potichu, ale to je všechno co udělám, než ti vrátím polibek, který jsi mi dal a přidám ještě jeden navíc. Stejně je to zvláštní, byla jsem tak dlouho vedle tebe a teprve teď jsem si v plné síle uvědomila, čím pro mě jsi. Chtěla bych být tím samým pro něj... |
| |
| Koukám jak Baltazar kamsi zmitzí a pak se vydám k lodi... Dojdu do své kajuty, svléknu se a jen tak jak mě bůh stvořil skočím do moře... Pak ku mě doplave Kyra... Nazdar... Voda je skvělá... Pak ale odplavu dál od lodi a koukám se kolem kam vlastně poplujeme... To jsme to dopadli... nevíme kde jsme a jen Darken nás vede vstříc štěstí či záhubě... |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro Pak si ale uvědomím strašnou věc... Já jsem rytíř Deltory!!! Odtrhnu se (ačkoli nerad) od tebe a promluvím: Je tady ale jistá věc jež mi brání dělat co co teď děláme... Já mám být tvůj rytíř, ochránce a učitel, ne nechat se oslepit láskou... Láska mezi rytíři Deltory je zakázaná!!! Rytíř Deltory může mít lásky jen pokud mu to dovolí královna... A jelikož ty JSI královna... Odmlčím se a znova tě políbím... Beru to jako dovolení... |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Takže to všechno bylo zbytečné? To, co jsem udě.. Mé myšlenky však zažene další Darkenův polibek. Zavřu oči a pohladím tě po tváři. Naše láska nebude oslepující, ale osvobozující. Já NECHCI být tvá královna, nemůžu pro tebe být víc než jsi ty pro mě. Pak poodstoupím a usměji se na tebe. Je to pro mě po dlouhé době krásný pocit, který jsem nezažila ani s Kainem. U něj to vypadalo, že mu patřím, že jsem jen jeho, Darken to bere jinak a za to jsem ráda. Já vím, že se to teď vůbec nehodí, ale... Připadá mi, že Kain se stejně rozhodne sám o cestě s námi. Mohli bychom vyrazit, "povídat" si budeme moci cestou. Angelo! Ty máš takový štěstí a teď myslíš na cestu a na poslání... Omluvně se na tebe podívám. |
| |
| Chápu Angelinino rozhodnutí a vyjdu z kajuty... Vyjdu na palubu a křiknu na Fresca a Kyru, kteří si užívají svobody ve vodě... Jesli chcete tak my vás tu necháme... Pak nakážu duchům aby otočili loď a vyplujeme směrem k pobřeží odkud jsme před pár dny vypluli... |
| |
| Darken má stoho asi srandu ale já nejsem ta co nemá oblečení. Pomalu jdu ke břehu a kouknu se na Fresca Nepotřebuješ pomoc?? A usmívám se při tom Šla jsem kolem Eldara a říkam mu TAk co máš zájem odjet pryč do neznáma? Sebrala jsem si všechny věci a šla na palubu nějak ze mě tekla ale šla jsem se převléct do své kajuty. Uviděla jsem Darkena a vipadal docela štastně takže Angii se už rozhodla. Ahojky Huknu na něj a usmívám se |
| |
| LOD Koukám na oblohu s nikým nemluvím je se prostě dívá zavhcíli vyrazí Darken na palubu a seřve Kyru a Fresca. Jak malé děti co už Darken si tdy pořádek udělá.. Jakmile se objeví na palubě odychytnu si jej a začnu mluvit. Darkene...dík, že si mne sem dostal ale vážně netuším jak dlouho budu naživu dědic už se našel dá se říci, že můj osud má čím dál tím menší cenu nejspíš brzy zemřu rukou Baltazorovou, to je ale jedno to tedka neřešme...já už se nedokážu vrátit z věčných lovišt pokud mne Baltazar zabije jediné co chci mít je jistota že kameny se vrátí zpět kde mají je ti to jasné? Mluvím zmateně... Pak se dojdu do své kajuty a lehnu na postel. Kdy naposledy sem takhle ležel? 3-4 měsice zpátky? asi ano potřebuji to jak sůl, ale ted si to nemohu dovolit mám takový špatný pocit myslím, že nejsou příliš rádi z mé společnosti... Pomyslím si a koukám na dřevěnou zed kajuty. Pak si vzpomenu že sem se neomluvil jedné osobě ktere sem taky udělal dosti problémů... Pak vstanu a pokusim se vyhledat Angelu. Ahoj...no víš chtěl sem se jen omluvit nadělal sem nám víc než pár problémů, ale tak byl osud určen. Ja jen aby sis nemyslela, že ve mně zůstal démon nyní sem normální člověk..jen ty oči mi zůstaly... |
| |
| Když Darken odejde, vrátím se zpět do své kajuty naplněna nejrůznějšími pocity. Když se u mě objeví Kain, nic nenamítám a vyslechnu si ho. Omluvu přijímám, ale nebyla nutná. Minulost je minulostí a teď je všechno jiné. odpovím mu a pak ještě dodám. Víš, já si nemusím nic mslet, abych moznala, jak se věci mají. Ty sis too nevšiml, ale já jsem teď jiná Angela, než jakou jsi kdysi dávno znal a jakou si nejspíš pamatuješ. Pak se odmlčím a natáhnu se na postel. A teď, pokud dovolíš, bych se ráda vyspala, jsem unavená. Přetočím se na bok a počkám než Kain odejde a zavřu ači, abych usnula. |
| |
 | soukromá zpráva od Zuka Zuma pro Již dlouhou dobu jsem se poflakovala světem, a jedna loď mě vysadila na takové zpustlém ostrově, na kterémž byl jen nějaký hloupý člověk se svími zvířaty, ale pak přijela loď. Vyskákalo z ní několik "drsných" na několik kilometrů nafoukaných dobrodruhů a jali se klestit okolí. Zatímco si užívali se zdejší florou a faunou. Já Zuka Zuma jsem vlezla k nim do lodi až do nejnižšího podpalubí prozkoumat co tam mají pěkného. Nakonec jsem se usadila úplně v zadní části nejnižšího podpalubí na pytli brambor a s několika lahvema rumu. A jala se vychutnávat si houpání lodi kombinované s loky rumu a popřípadě i kousky neoloupaných brambor. Takový sladký život mě teď nějakou dobu čekal... rum, houpačka a brambory. Pokud by někdo přišel schovám se do nejtemnějšího stínu jaký tam bude k nalezení. Šance, že by mě někdo vyčmuchal jsou minimální, ve skrývání jsem mistr, kor když jsem tak maličká. |
| |
| Kyřinu poznámku že bych mohl jít s němi přejdu bez odpověďi a jdu na loď, kde se me ujme duch a zavede mě do kajuty... Vejdu dovnitř a zařídím si ji podle svýho: Okolí změním na les a loukuy... mezi dva stromy si pověsím síť... Sice ty stromy nejsou skutečné, ale navazuje to ve mě pocit klidu... takový Hvozd druidů... Pak si vzpomenu na Kyru a v pokoji jí nechám se objevit růži... Na postel. Pak ucítím lehké škubnutí, jak se loď dala do pohybu... vylezu ven, a na zemi uvidím pistoli, jež asi vypadla Kyře... Do mysli se mi vloudí vzpomínky... Kdysi jsem s tím taky uměl zacházet... Zkusmo skusím zamířit a stisknu spoušť... BÁC... Rána jak z děla... Byla nabitá... a kulka se zavrtala přímo do středu suku kam jsem mířil... Hm... nezapoměl jsem to... Pomyslím si a jdu na palubu. Tam potkám Kyru... Koukám jak se jí mokré oblečení lepí na kůži a tím zdůrazňuje její krásnou ženskou postavu... zadívám se na ni a podám ji pistoli... Asi ti vypadla... |
| |
| Koupu se ve vodě a pak nás Darken seřve... Už lezu!!! Křiknu mu v odpověď a lezu nahoru... Pak se ozve výstřel... Kurva!!! Však už jdu... Vyhoupnu se nahoru ale uvdím že Darken má ve tváři stejně nechápavý výraz jako já... Kdo... Ale nedopovím... V odpověď vyleze Eldar z podpalubí s ještě kouřící pistolí v ruce... Ty s tím umíš zacházet??? Zeptám se a podezřívavě se na něj podívám... Pak si ale uvědomím, že jsem stále nahý a jdu do kajuty se obléci, pak vyjdu ven, popřeji všem dobrou noc a jdu spát... Když jdu kolem eldarovy ložnice ucítím závan lesa... |
| |
| Když se viděla že Eldar drží moji pistoli podívam se k opasku... Asi mi někde upadla. Pak najednou uslyším ranu podívam se Eldar vystřelil asi si to zkoušel.... No docela mu to jde aspon stohodle pohledu. Pak mě zahlédl a mířil si to ke mě podal mi jí a prohlížel si mě... Děkuii ti , jsem ráda že jsi tady. aspon jediný kdo se semnou z mužů normalně baví krom teda Darkena. Jdu se převlést je tu zima kdyš fouká. Ještě jednou se ohlédnu a pravím Díky za tu pistol, pokud budeš chtít střílet řekni. Zamávam na Fresca a usmívam se..... |
| |
| Jkamile jsem dorazila do kajuty a začala jsem se pomalu svlékat a nahá jsem si lehla na postel chvíli jsem tam chvíli ležela a najednou jsem zavadila rukou o něco co píchá. Au růže podívas se na ní je krásná velmi krásná. Začla jsem přehrabovat truhlu s věcma a vytáhla jsem si košili kterou jsem si nechala roznutou tak aby mi zasahovala až mezi.... Dále kratasky aby mi nebylo horko. Od koho může být ta růže?? Vyjdu nahoru jen tako bosa a lezla do koše abych měla dobrý výhled |
| |
| Chvíli stojím na palubě a Frescovu otázku na to kde jsem se s pistolí naučil zacházet nereaguji a pak přejdu směrem ke kajutě... Minu Kyru která jde zřejmě na palubu... Otočím se a jdu za ní... když vyleze do koše, vylezu za ní a posadím se na dno koše vedle ní... Doufám, že neruším... Pak si všimnu růže jež drží v ruce... Krásná růže... Od koho asi byla??? zeptám se a jako malou nápovědu jí podám další... Něco k jídlu??? Zadívám se na ni a zničehonic se před námi odbjeví tác s chlebem, masem a ovocem... |
| |
| Jak tam stojím slyším že někdo leze nahoru. Nakloním se ale nevidím kdo jde. Pak v koši zahlédnu Eldara.... To víš že ne.... aspon nejsem tu sama Jak to že nespíš?? Když se zeptá na růži přivoním si k ní a podívam se na něj.. Ta je od tebe?? A čím pak jsem si jí zasloužila?? Opřu se o hranu koše a koukám na hvězdy. Když mi nabídl jídlo neodpítla jsem vzala jsem si trochu ovoce. Mám ho strašně ráda... Děkuji ti za jídlo ale neměl by jsi dát aj ostatním??? A kdepak máš toho krásného vlka a o konikovi ani nemluvím... Jsou krásní. Stále sedím na hraně příjemně se to houpe. Taková kolébka na uspání. Povídej něco o sobě. |
| |
| lod Samozřejmě řeknu a odejdu zavřu za sebou dveře a pokračuji do své kajuty. ještě se kouknu na palubu a zahlédnu Kyru s Eldarem, jen letmo se na ně kouknu. Kaine tohle už ti nehrozí nikdy už nebudeš normálním člověkem... Pomyslím si a vzpomenu na začátek naší výpravy. krasne to časy. Pomyslím si a kouknu do země pak se vrátím do kajuty a lehnu si na postel. Zajistím aby se kameny vrátili a pak pak dovolím baltazarovy aby splnil svůj ukol... usnu.... |
| |
| Když Darken zvládne kostlivce a zadívá se na mě pochvlaným pohledem, bohužel mu nemůžu oplatit stejnou mincí. No jo, bratříček se zase vytahuje. Dokazuje, že ON je tady ten nejlepší... Vždycky byl. "Zvládla bych to i sama!" křiknu na Darkene ještě předtím, než se odeberu na loď do své kajuty, sednu si na postel a tupě hypnotizuju dveře. No jo, Darken byl vždycky ve všem lepší, vezmi si z něj příklad, Danae. Podívej se na sebe, neumíš ani zlomek toho, co umí on...! |
| |
| soukromá zpráva od Lord Baltazar pro Co mám dělat mám se držet dál Kaina? Nebo snad mne chceš odvolat z mé funkce ??? Pokračuji s dotazy... Zabiju ho a to bez slitování. Rille... Měl bych prozbu.Sloužím ti už dlouho a myslím si, že jsem připraven se stát Dračím Jezdcem. Pokud ne, pujč mi aspoň draka na tento úkol. Byl bych v předstihu. A pokud chceš donesu ti dar s moci. (Samuel) Zabiju jej pro tebe a nic nechci jen to povýšení. ... |
| |
| Než vlezu do kajuty, uvidím co bych nechtěl. Má první láska a Eldar. Jsem hlupák. Měl jsem si jí víc všímat, a nechovat se jak stydlivý hlupák. Vlezu do kajuty. A tam se natáhnu a prospím se. Po deseti minutách pokusu o spánek to vzdám. Vylezu ven a jdu se dívat na vodu. Uvidim Darkena... A to je kdo pane Darkene ? Zeptám se na Kaina a jdu. |
| |
| Když se mě Kyra zeptá na něco o sobě zamyslím se... No, to by nebyl dobrý nápad... Prohodím a kouknu na ni.. Stačí ti vědět, že nejsem proti vám, a že jsem se do tebe asi zamiloval... Protože takový divný pocit jaký mám s tebou jsem měl jen jednou... to je dávno... Ale teď se časy mění... pak kouknu dolů na darkena jak stojí u kormudla a Sama jak se s ním o něčem baví... Sam asi žárlí... i když není na co... zatím A upřeně na na tebe zadívám... |
| |
| Když se mě sam zeptá na Eldara, lehce se zamyslím a kouknu na něj... no... nevím o něm vlastně nic, ale cítím z něj dobro... Asi není proti nám... Copak, vadí ti že se zblížil s Kyrou??? A podezřívavě na něj kouknu... pak se usměji... neměj strach... KLyra je pro mě něco jako sestra, a kdyby ji ublížil, zabuji ho, a ty si dávej taky bacha co děláš... Abych nemusel zabít i tebe... Měl bys být ke Kyře víc přívětivý, a ne kdykoliv ji vidíš tak tát... Musíš s ní mluvit, flirtovat a mluvit o jiných věcech než jen o ní... |
| |
| Jak tak Eldar povída kouknu směrem dolůa zahlédnu Darkena a Sama. Proč mi ehceš říct něco o sobě mě to zajímá jsem moc zvědavá.... Kouknu na něj a usměji se. Jak mi řekl že se do mě si zamiloval zustala jsem trochu zaražena No tak tohle jsem nějak nečekala. Ale aspon se nestydí. No pak se ještě jednou podívam dolu a povím mu Nezlob se Eldare ale asi pujdu si lehnout už je jen pozdě a já jsem osapalá. Promin Usměji se na něj a lezu přes koš dolů. Šla jse za Darkenem a Samem Ahojte kluci jak je?? Podívám se na jednoho pak na druhého vypadají jako by něco zrovna probírali. Tak nic no vidím že máte o čem povídat, nebudu rušit. Jdu spát tak dobrouMířím si to ke kajutě a naposledy se ještě podívam na Sama a pak na Eldara. Otočím se a zmizím v kajutě. Tak si sednu k oknu a koukám jak jedeme do dáli ani netuším kam. Co pak to děláš Kyro Kroutím hlavou a přemýšlím co bude zítra. |
| |
| Když se dobavím se Samem, jdu do podpalubí a dojdu k Danaenině kajutě... zaklepu, chvíli počkám a vejdu... Předpoládám, že nespí... pak se rozhlídnu po kajutě, posadím se a zeptám se: Dan... co se děje??? Jsi nějaká zakřiklá... Ani jsi neměla radst z úspěšného boje... A čekám na odpověď... |
| |
| Když si Kyra ndá pokoj a furt naléhá na mou minulost snažím se i já si vlasstně uvědomit kdo jsem... Jenže jak mám přijít na to kdo jsem??? Zeptám se sám sebe v duch... pak ale Kyra sleze dolů a jde směrek ke kajutám... Nejspíš jde spát... slezu za ní a jdu rychle ale tiše za ní, abych ji dostihl... Pak, když už je u dveří své kajuty a jde dovnitř počkám... pak použiji kouzlo navditellnosti a poprosím dřevěšnou část stěny aby mě propustila skrz... Pustí, takže projdu zdí... Kyra sedí na posteli a ptá se sama sebe co to dělá??? Žiješ svůj život... Prohodím, a objevím se vedle ní na posteli... |
| |
| pomalu se stmívá, a tak jdu do své kajuty... Tam si lehnu a zavřu oči... Chvíli myslím na to co jsme již zvládli a pak usnu... |
| |
| Jak tak tam sedím a koukám do dáli objeví se tam Eldar vyskočím na nohy a zeptám se ho Copak tady dělaš a jak dlouho tu vlstně jsi??? Kouknu a kroutím hlavou a usmívam se na něj. Tak mic jsem ti chyběla?? A stejnak si sednu zpátky tak kde jsem byla.Natáhnu se a položím ruži kterou jsem měla v ruce vedle postele . Ještě jednou ti za ní děkuji jsi moc hodný. JAk to dělaš že procházíš zdí?? |
| |
| Noc probíhá celkem v klidu, až na náhlý silný poryv větru jež probudí všechnu... na vaši loď se od ostrova valí roj... V roji je asi 20 obyčejných potvor, jež napadají bodákem na sosáku  a asi 15  Kteří dokáží střílet jedovaté bodliny... |
| |
| Chvíli se bavím Kyřininým překvapením a pak odpovím na její dotaz... víš... mám hodně společné s přírodou a tak když přírodní matriál poprosím, dokáže mi odpovědět... Projdu zdí... ztupím meč... seženu jídlo a vodu a jiné... Pak koukám na růži jež tříma Kyra v rukou... chyběla??? Ani nevím co tady dělám... Prostě je mi dobře v tvé přítomnosti... Pomyslím si a koukám do zdi jež mi splnila přání... Pak ale začne dout vítr... Chvíli se zamyslím a pak prohodím... toto nmá s přírodou nic společnýho... Postavím se, najednou jsem oděn ve svém bojovém brncu a s se zbraněmi a jdu na palubu... Když uvidím jak na nás letí roj, pošlu Duchovi myšlenku: Duchu... zůstaň v kajutě!!! Letí mouchy... Vím co jsou zač, protože jsem strávil posledních deset let na ostrově... pak jen čekám až se přiblíží... |
| |
| Když vidím že Eldar jde pryč a to v plné v paradě okamžitě si beru svoji šavli. Miřím si za ním na palubu. No tohle copak to je? A to jsem doufala že večer zastavíme a já se pujdu vykoupat a ted takové překvápko. Kouknu na Eldara a usměji se na něj. Pak se zamyslím a a říkam si jak dlouho to bude trvat Darekenovi než přijde nahoru. Tak sranda začíná náž rozhovor dokončíme později ale čekám tě tam. Přitom jsem připravena na útok. |
| |
| Zatímco se bavím s Dan, ucítím poryv větru... Copak... že bychom ještě neskončili??? Nebo že by baltazar přišel splnit úkol od Rilla??? Mávnu rukou, čímž se ozbrojím a vyjdu ven... Když vylezu na palubu, potěšeně shledám, že tam nejsem první... Zdravíčko... Tady se pořádá nějaká noční párty??? Pak se zahledím do dáli a kouknu na Eldara... ti jdou od tebe... A čekám dokud se nepřiblíží a co vlastně bidou chtít... |
| |
| Probudí mě silný otřes... Ale pomyslím si že se nic neděje, a kdyby tak to darken zvládne... |
| |
| Nevím, jak je to dlouho od doby, co se mi podařilo usnout, ale jisté je, že mi něco nedovoluje dál spát. Tak fajn, Angee vstávej, podíváš se co se děje a pak budeš zase moct jít spát. Snažím se sama sebe přinutit k tomu, abych opustila svou kajutu a hlavně postel. Po malé chvíli se mi skutečně podaří vstát. Vezmu si rapír, který mi dal Darken na trénink a vyjdu z kajuty. Doufám, že to byl jenom nějakej vtip a že tam budu jako jediná. nepříliš povzbudivá myšlenka mě přiměje zrychlit a na palubu už téměř dobíhám. Co se děje? ptám se ještě rozespalým tónem a odhrnuji i vlasy z obličeje. Ještě jsem neměla čas si je opět sepnout sponou, která momentálně leží někde v posteli. Co to u všech všudy je zač? zeptám se a dívám se na blížící se hejno. |
| |
| Když přiběhne Angela a optá se co se děje uvítám ji úsměvem, který chápe jen ona a odpovim: Nic... jen na nás letí jakésik včelky... Pak už vytasím meč a koukám jak se přibližují... S lehkým úsměvem na rtech a myšlenkou Vítejte!!! Sestřelím nejbližšího z nich černou koulí... "Včelky" se na chvíli zarazí, ale pak letí dál... |
| |
| Když se mě Darken zeptá na mouchy odpovím mu: Jsou to magii zvětšené a pozměněné vosy... Jsou agresivní jak hovado, ale dají se porazit... Jen neznaj strach a necouvnou před přesilou... Bude to krutý boj... pak vezmu luk a pomalu je začnu střílet... |
| |
| Oplatím Darkenovi úsměv a zaujmu postoj, přičemž si ještě jednou odhrnu vlasy z obličeje. Proč mám takový dojem, že je nikdo nepozval? zeptám se s lehkým pobavením v hlase a sleduji roj, který se na chvíli zastavil, ale ne na moc dlouho. Moc velký pud sebezáchovy teda nemají. Nějaké nápady? Krom toho že je zabijeme dřív, než nám stačí něco udělat... stále sleduji blížící se obludky a snažím se nevnímat dotěrné vlasy v obličeji. |
| |
| soukromá zpráva od Zuka Zuma pro V klídečku si popíjím svůj rum, okusuji brambory ničeho si moc nevšímám. Loď se začne pohupovat. Aa.... bude plískanice A znovu do sebe otočím lahev rumu. Slyším nějaký hluk, možná drnčení luku dokonce. Že by turnaj v lukostřelbě? Ve větru... není to úplně špatný nápad...... ale nemám luk, takže se asi nebudu moci účastnit. Hluboce si zívnu, vytáhnu poslední brambor a ustelu si v klídku na pytli. Láskyplně pohlédnu na lahev načež ji zazátkuji a pokojně ulehnu na bramborách vyčkávajíc rána. Nebo alespoň řinčení mečů, či dokonce něčího příchodu sem ke mě dolů pod palubu. To by mě zcela určitě probudilo a začala bych i uvažovat o nějaké namáhavější akci. MH: btw nechci ti nějak radit, ale skus to udělat zajímavé nějak... třeba, že mezitim co tam poletujou včelky tak se pod rouškou tmy z druhé strany připlavila nějaká lodička... myslím, že takhle je to moc jednoduchý.. darken jednou mávne mečem a 4 mouchy spadnou... co třeba, že by darken máchnul mečem, 4 mouchy spadly a pak zjistil že mu zatím ze zadu vylezly na palubu piráti nebo cokoli takovýho.... mohlo by to být velmi veselé ;-) |
| |
| pokojný spánek mi asi nebyl přát silný poryv větru teměř otřásl s lodí. Probudím se a vstanu. Dobra teda.... pomyslím si vezmu si své dva meče a pohodlným krokem dojdu na palubu zrovna zahlédnu jak darkne jednu včelku sestřelí černou koulí. Myslím, že plošná kouzla budou učinější...jinak dobrý večer přeji. Z pod kápi vyndám meče. Ach už zase konečeně nejsem v démoni podobě kde mi byly tyhle meče k ničemu...dneska nechám kozla odpočívat Pomyslím si a vzpomenu na začátek mé výpravy neuměl sem ani jediné kouzlo a tedka? Darkene promin ale kouzla dnes nechám spát chci povzpomínat na staré dobre čase Kaina...ted sem jen ztracená bytost která oplývá mocí, ale .... Uvědomím si že jsem řekl víc než bych chtěl... To si snad dělám naschvál jde po mně pán stínů lovec démonů, skoro celá Deltora a já si tady stěžuju na to že mám velkou moc? nejsem normální. Z rozímání mne probere jedovatý trn vosy v mé ruce. Ty TY ubohá včela si mne dovoluješ zranit!!! rozkřiknu se a hlava nehlava se vrhám na nepřátele. Kosim je hlava nehlava uhýby a vše jako bych nezapoměl tančím mezi nepřítely boj je téměř u konce a já padám na zem několik žihadel asi dvě mi zůstaly v těle. Už nejsem ten Kain ten lupič a skcvělý bojovník který sem býval....Darkene je mi líto |
| |
| Když se k nám na palubě přidá Kain, začnu si myslet, že to nebude zas tak špatné... Když jsem tu já, Kain a Eldar, který asi ví jak na ně... A pak je tady ještě angela, jež už t s rapírem trochu umí a naše malá pirátkla Kyra... Ten boj by mihl být celkem v pohodě... Pak, ale kain prohodí cosik o toom, že plošná kouzla budou lepší... Už se na něj chci obořit, že když je tak chytrej, ať se předvede, ale poví, že dneska "nekouzlí"... Super... zase budu všechno dělat já, a Dan na mě bude nasraná ještě víc... Pak si řeknu že taky nebudu kouzlit, ale to už jsou vosičky u nás... Můj meč zpívá tichou píseň smrti a rozsévá temnotu konce všude, kde to jde... Samozřejmě, že se nenápadně snažím bránit Angelu... Když ale rozsekávám jednoho z těch, kteří ji chcou pobodat, vstřelí mi jeden z těch ostřelovačů trn přímo mezi lopatky... Svezu se na zem v bezhlesém výkřiku... Pak se postavím, vystřílím ty kurvy ostřelovačské a zbytek nechám na druhé... Jinak ani nemohu, protože na mě zaúčinkuje jed vosiček a padnu do hlubokého bezvědomí... |
| |
| Když už jsou mouchy tak blízko, že ctím vzduch, který rozrážejí svými křídly. Pevněji stisknu rapír, ale pak si vzpomenu ještě na něco. Při své myšlence se pousměji a záhnu do dobře skrytého pouzdra v botě, kde mám svou dýku. Nedělá mi problém něco dělat oběma rukma - vždyť jsem na své ruce byla v mnoha případech odkázaná. ...jistá ruka, pevná noha, bystrá mysl... opakuji si vduchu slova Darkena, ale řídím se spíše tím, co mi pomáhalo až do teď: Hlavn přežít a utrpět co nejmenší rány na těle na duši nebo na podobné části sebe samé. Snažím se bránit před vším tím otravným hmyzem a nemůže mi uniknout, že se Darken o mě stará víc, než by musel. Už chápu Danae, oženu se rapírem po další mouše a pousměju se, když si vybavím naštvaný pohled Darkenovy sestry. Snažím se nemyslet na nic jiného než na mouchy kolem a na to, jak se těch potvor jednou pro vždy zbavit. Bude zábava to tady uklízet, pomyslím si, ale to už zahlédnu Darkena, jak se kolem něj mihne jedna moucha a nejspíš trefila. Darkene? zeptám se a odfouknu si vlasy z obličeje, aby mi nepřekáželi, když se oženu po další mouše. Když se Darken octne na zemi, srdce mi začne bušit rychleji. Tak fajn, možná děláš hloupost, ale tozvládneš! Kaine, zavolám na postavu bojující o kus dál, ale zjišťuju, že Kain také není schopný pomoct. No výborně, kdo zbývá? Kyra?Eldar? A kde jsou zatraceně ostatní?! Kyro, držte je ode mě co nejdál! Zavolám na Kyru a doufám, že mě nepřeslechla. Pak si uvědomím, co jsem právě řekla a dodám: prosím! To už přiklekávám k Darkenovi a odkládám rapír vedle sebe. Dýku si stále ponechávám v ruce, kdyby se náhodou nějaké potvoře podařio dostatse ke mě blízko. Zatraceně, to, že nechceš vyčnívat neznamená, že se necháš zabít! řeknu těsně u Darkenova ucha, ale nejspíš mě vůbec neslyší. Ani nevím, jestli to bylo mířeno na něj, nebo jestli jsem si jen potřebovala vylít vztek. Ještě trochu zmatená z tho, že Darken tady leží a já nevím, co s ním je, těkám očima mezi hmyzem a nějakým poraněním, které by mi osvětlilo Darkenův stav. Netrvá mi dlouho a já najdu trn, který uvízl v Darkenově kůži. No výborně, jak moc jou jedovaté? Asi dost, když tady teď Darken leží. Dýkou, kterou držím v ruce odříznu ze svých šatů tenký kus látky, kterým se pokusím opatrně vytáhnout trn. Doufám, že budeš mít co na sebe, pomyslím si, když si dýkou pomůžu i k tomu, abych dostala pryč kus oděvu, který měl Darken kolem rány. Jestli to nepomůže, Deltora tímto ztrácí královnu... Poprvé přestanu dávat pozor na to, kde jsou ty okřídlené bestie a pokusm se odsát jed z rány. S otrávenými šipkami to vždycky vyšlo, v šem jsou tyhle mouchy jiný? snažím se přemoci pochybnosti o tom, že je jed vos mnohem nebezpečnější než kterýkoli jiný, se kterým jsem se kdy setkala. |
| |
| Jakmile jsme tam byly skoro všichni začal boj. Když začal boj ti co mohli použili luky nebo magii já zapoměla pistole v kajutě. Pak jsem si všimla že nba mě Angíí volá a asi a tak jsem šla k ní a kryla jí záda zatím co ona zbírala Darkena ze země. Darkene sakra co to vyvádíš Ale v téhle chvíli mi to bylo jedno. Musela jsem se dívat kolem sebe Pomůžu ti ho dostat do kajty a ty mu tam pomůžeš a já se vrátim na palubu pojd Angíí Chytám ho za jednu ruku a snažím se hbo dostat na nohy no Není zrovna nejlehčíAngii nemáš nějaký ochraný štít pro sebe a něj? Pak jsem se podívala na Eldara doufám že se mu nic nestane a kde je Sam?? Pak vidím jak na nás jedna letí rychlím mavnutím jí rozseknu napůl no to bylo něco |
| |
| Teď ho nemůžeme přenášet, Kyro. Nemůžeme v toom nechat Eldara samotného, Kain je na tom taky dost špatně. Darkenovi v tuhle chvíli nemůžu víc pomoct. Musíme zvládnout ty hnusný potvory a musim se podívat na Kaina. Sama nevím, kde se tohle ve mně bere. Zvednu rapír a nechám Kyru u Darkena, zatímco se snažím bez újmy dostat ke Kainovi. No fajn, typický chlapi! Když je jich potřeba, tak jsou buďto zraněný, nebo někde úplně mimo. Jestli si myslíš, že se vrátíš a hned nesmyslně odejdeš! Opět položám rapír vedle sebe a snažím se najít místa, kam Kaina ty mrchy pobodaly... |
| |
| Lezím na zemi kolem mne probíhá krutý boj, pak usylším nějaké hlasy angee nemohla vidět, že sem otevřel oči sou pod šítkem, ale něco pod ním zeleně zablikalo... Angelo v kajutě je protijed, nevím jestli působí i na tohle je tam jedna lahvička v batohu vedle postele běž por ni a dej ji Darkenovy mně by stejnak už asi nepomohla a Darken vám bude víc platný než já... Řeknu a zvednu ruku která je plná děr od těch vos nejméne 5 ran na břiše další 2 a 1 na noze. Jak vidíš drží mně při životě pouhé štstí a má démonická část co ve mně zbyla, ale dřív nebo později zemřu... Kouknu nad sebe a zahlédnu jednu vosu která vypada obzvlášt hnusně a chysta se zautočit na Angeliny záda. Zdravou rukou popadnu angelin rapír a vrhnu ho na vosu ta se zkácí k zemi...vosy josu již takřka mrtve jen málo jich polétává okolo zajít pro protijed nebude problém... |
| |
| *pod šátkem |
| |
| Když za mnou přijde Darken, nejsem schopná mu odpovědět. Jenom se na něj zadívám, ale mlčím. Jenom v hlavě mi víří myšlenky... No jo, ptej se, kdy tys naposledy byl někým převýšený? Kdys byl naposledy ten poslední, kdy si tě nikdo nevšímal? Nedivim se, že se takhle ptáš. Ty, ke kterému vzhlíží celá tahle supina, ty, který je vlastně vedeš, ty, kter má velkou moc... Když si uvědomím, že nejsem schopná bratrovi odpovědět, odvrátím se od něj a počkám, dokud neodejde. No jo, dřív jsem byla já ta, které lidé děkovali a žádali j o pomoc. A kým jsem teď? Nikým, jenom se lituju. A to není správné... Ještě chvíli se zabývám myšlenkami a pak ucítím, jak se loď pohnula. že by zase návštěva z ostrova? zašeptám si sama pro sebe a vyjdu z kajuty. Pak si ale vzpomenu na svého bratra. No jo, Darken už tam jistě je, tak proč bych si nemohla dát načas, že? Cestou se docela vleču, když si představím, jak přijdu na palubu a vše bude v pořádku. Když se skutečně po poněkud delší procházce dostanu až na palubu, zůstanu stát jako opařená. Darken nevypadá zrovna nejlépe a Kain rovněž tak. Angela s Kyrou skáčou mezi těma dvěma a Eldar se snaží dostat zbytek těch much, co se motají kolem. Z ničeho nic mě zaplaví vlna vzteku. Za posledních deset let jsem něco takového nezažila. Ani smrt rodiny ve mně nezanechala takový pocit, jako to, co jsem viděla. Byla jsem rozčílená sama na sebe, jak jsem mohla nepřijít včas a nepomoci jim. Všechno vidím zamlženě, poletující zbytky much, lidi, kteří se snaži něco udělat a sebe, jak tam stojím mezi tím vším. Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale začnu vyhledávat duše toho myzu a jednu po druhé je vtahovat do smrti. Nezaslouží si tady být. Jejich životy nejsou nc v porovnání s životem zbytku mé rodiny! |
| |
| Všude kolem mě zuří krutý boj... když vidím jak padl Kain a chvíli po něm i Darken, popadne mě bojové šílenství... Rozsévám rány všude kolem sebe a pak když se Angela začne starat o Kaina a Darkena hmátnu do své kapsy a z ní vyndám lahvičku... Podám ji Angele... Tohle vipij... Jinak zemřeš.. o ty dve se postarám já, protože pochybuji že protijed jež má Kain ti pomůže... A ten lektvar vypij... Pak pokleknu ke Kainovi a vyndám z kapsy malou stříbrnou krabičku... Otevřu ji a v ní je jakýsik stříbřitěšedý prášek... naberu trochu a nasypu notnou dávku na každou ránu na Kainově těle... Rány se okamžitě začnou zacelovat... Pak pokleknu a totéž udělám i s Darkenem... Pak se podívám kolik mi zůstalo prášku a postavím se.. Jelikož už je po boji, přijdu ke Kyře a zeptám se jí: V pořádku??? |
| |
| Když vidím že Eldar jde k nám usměji se že je v pořádku. Ano jsem a ty?? Kouknu na něj a pohladám ho po rameni. Bude v pořádku??? Nechci aby se mu něco stalo Zohnu se k Darkenovi a pohladím ho To bude dobré uvidíš Jinak tě čekám v kajutě ještě máme co řešit. Huknu na něj a dál se věnuji Darkenovi. |
| |
| Ležím v podpalubí a chystám se usnout, jenže bohužel.... trochu jsem to přehnala a rumu vypila až moc.... Kruci... moc rumu s bramborama, zase sem to jednou přepískla... ... chytám se za břicho a vím co přijde - budu zvracet. nedá se nic dělat budu muset na palubu. Beztak je noc, tak tam nikdo nebude.... Ostatně času již moc nezbývá a žluč se dere nahoru, nechci jim to tu zaneřádit, když už mě tu tak pěkně nevědomky hostí. Vybíham z nejspodnějšího podpalubí jednou rukou si držic pudu a v druhé ruce držíce dýku pomocí které se dostávám po schodech nahoru, přes další podpalubí na hlavní palubu. neee.... tady někdo je! Můj zrak přeskočí z po zemi se válejících opilých lidí a opilých člověček na kolem poletující lahve rumu. Okřídlené lahve rumu, už to nevydržím a běžím k nejbližšímu zábradlí a úlevně vyhazuji obsah žaludku přes palubu. Okřídlený rum následuje jak mě, tak následně moje zvratky přes bok lodi do vody. Co se děje dál nevím, nicméně se snažím alespoň jednu lahev nabodnout na dýku. Jak nesmyslné počínání.... Druhá vlna žluči se valí z mého žaludku, okřídlený rum ztratil svou kořist ve vodě a nyní se řítí přímo proti mě. Dám jim to co chce - druhou dávku žluči. Gobliní žluč skombinovaná s bramborami a rumem z podpalubí je nejspíše hodně silná kyselina, několika okřídleným rumům se rozežírají křídla a neškodně padají do vody. Zbytek je tak trochu na pochybách a raději mění kurz. Co nejdál od dobrá goblin, dobrá goblin - čili já upadám na záda s hlavou otočenou vlevo aby případné další návaly žluči vytekly na palubu a posléze snad i přes palubu. |
| |
| Ležím v bezvědomí a v dáli slyším hlas angely... snažím se jí odpovědět, ale nemůžu se hnout... Pak tma... Náhle pocítím jakýsik chladivý pocit... slyším jakousik tichou melodickou hudbu... ta mě donutí se probrat... Když otevřu oči uvidím nad sebou Eldara... Posadím se a uvědomím si že bolest polevila... Dík... Ostatní??? A na místo odpovědi na mě jen kývne a tak se podívám sám... všichni zdají se být v pořádku... Dokonce danae přišla... dojdu k ní a podívám se jí do očí... myslím, že bychom měli začít s tvým výcvikem... Asi to nevzládám... sám |
| |
| dyž tak tam stojíme všimnu si že něco vylezlo na palubu zrovna to musí být odporně zelené. A vypadalo že mu není třikrát nejlépe. Coral se sem a tam a byl to hnusný pohled. Jak ta zelená potvora se skáci na zem a vyzvraci se raději se otočím a joukám jinam protože se to fakt nedalo koukat. Eldare taky tvůj přítel??Ukážu na ležící stvoření. Usmívam se a opřu se o sloup. Darkenovi se asi udělalo lépe a zvedl se a šel za sestrou no má pravdu budu taky muset začít zase trénovat a nejen s šavlí. |
| |
| Když se mě Kyra optá na z podpalubí vylezvího zeleného tvora podívám se na ni a odvětím: Hm... lituji ale tuto obludu neznám a asi jen tak znát nechci... pak na něj křiknu: Hej ty!!! Ty pitomý zelený vyblitý hnuse... Co jsi zač??? pk se kouknu na kyru a spiklenecky se usměji... A co vlastbě máme rozdělané v tý kajutě??? |
| |
| Usměji se a dodám no já mylsela že se znáte kde jinde bychom asi nabrali?? nevíš? Nevím proč ale pořád se musím smát. pokud jde o tu kajutu mám pár otázek ohledně jak ses tak dostal.... a tak nechce se mi být sama a Drken bude mít jiné starosti.A ukážu na Darkena a pak na Angíí. Jinak pokud jde o to zelené tamhle na palubě, pokud ho tu nenechá Dárken poletí přes palubu. |
| |
| Když se rozkoukám po ostatních uvědomím si že je tady nějak moc... Pak mi zrak padne na zelenou potvoru... Vytasím meč a prohodím: Jednoho jsme zapoměli... Podívám se na něj a zeptám se: A ty jsi kdo??? A pomalým rozhodným krokem jdu k němu a hraji si s mečem... Že bys nám ukázal zda umíš plavat??? Usměji se a pokynu k okraji lodi u níž právě vykonává svou "potřebu"... |
| |
| Poslouchám Kyru a její pomluvy, že ten sliz patří ku mě... Hranýn tönem uražení se na ni obořím: Si myslíš, že já bych se přátelil s něčím takovým jako je on??? Otočím se a jdu lehce naštvaným krokem do podpalubí... |
| |
| Vidím že Eldara moje připomínka naštvala. Otočil se a odešel. šla jsem pomalu za ním nechtěla jsem ho naštvat, ale pokud mě nechce poslouchat nutit ho nebudu. Jemně zatikám na jeho dveře ani nečekám na jeho svolení. Eldare Jak jsem tam vešla viděla jsem že jeho kajuta je jako les krásný, zelený byla jsem unesena toho co tu vidím v té chvíli jsme opravdu zapoměla co jsem vlastně chtěla. Otáčím se dokola a koukám na každý kousiček toho co tam má. Úžasny Né že bych nikdy neviděla les ale byl tak dokonalej. |
| |
| Copak nikdo nechápe, že je mi špatně a vážně nemám náladu aby se mi říkalo zelená obluda..... člověkové.... Pěkně se poplácám po žaludku, pak vstanu a rozhlédnu se po okolo stojících. Směrem k človíčkovi pohazujícímu si v ruce mečem prohodím, tak letmo. Máte moc dobrý brambory, ale ten rum je asi zkaženej. Je mi divný jak se může rum zkazit, a ještě že lítá. To bude asi ono, lítací rum Dobrá goblin Zuka Zuma ještě nepila. Když odmontujete ty křídla tak to bude mnohem lepší. Špatně se tráví, proto se vám pak chce zvracet. Pak se obrátím na toho, který mě nazval obludou. Dobrá goblin ti odpustí tvou neomalenost, je vidět, že nevíš co je Dobrá goblin, kdybys to věděl, nikdy by jsi dobrá goblin nenazval obludou. Bez výrazu mu povím, ostatně na nějaký šklebení teď nemám zrovna žaludek. Chytnu se za břicho jak se mi zase rozbouřila žluč, otočím se znovu přes zábradlí a vyhodím další várku. Otočím se na okolostojící se slovy. Promiňte, jak už jste slyšely není mi zrovna nejlépe. Pak si vzpomenu na další slova člověka s mečem, něco o plavání snad říkal. Spokojeně si říhnu nad tím jakou mám skvělou paměť. Plavat? Jo Dobrá goblin umí i plavat. Chceš to snad naučit? "Kurzy plavání od Dobrá goblin" to zní jako skvělý vývěsní štít. Vrazím si palec do žaludku a ještě jednou si ukrknu. Dobrý, už tam nic moc neni. Asi by se Dobrá goblin měla vrátit k dobrá brambora a dobrá nelétající rum. Ten člověk mít velká štěstí, že já dobrá goblin být malátná z hnusná létající rum jináč by on vidět Dobrá nasraná goblin. Tázavě se podívám na okolostojící se slovy. Tak jsme se seznámili a co kdybychom se zase odebraly do svých kajut? Ne že by Dobrá goblin nechtít vědět Vaše jména, ale Dobrá goblin teď potřebovat dobrá brambor a ještě lepší spánek. Ne že by dobrá goblin očekávala, že bude odnesena na svoje lože dolů do podpalubí, ale rozhodně by stačilo aby se uvolnila cesta a dobrá goblin mohla spokojeně odejít na svá pytel brambor. |
| |
| Lék pomohl jen rány se zacelili, ale jed v nich zůstal takže stále koluje v méí krvi. Vstalsem z bezvědomí a bezeslova velmi malátně jdu na palubu když na zemi leží nějaký goblin zakopnu o něj a málem upadnu naštěstí se stihnu zachytit rychle dojdu ke své posteli lehnu si a koukám na strop kajuty. To je asi tvuj konec Kaine... |
| |
| Stojím na palubě s lahvičkou, kterou mi dal Eldar. Mírně kývnu hlavou na znamení díků. Výborně, takže protijed... Jsem šílená! Odzátkuju jí a vypiju. Snažím se nevnímat chuť, když obsah polykám. Hřbetem ruky si otřu ústa a podívám se na Darkena, u kterého stojí Kyra. Usměju se, když vidím, že je mu lépe. Ale Kain nevypadá dobře... pomyslím si a dívám se na Kaina, který se plouží nejspíš k sobě do kajuty. Pak si teprve všimnu něčeho nového. Zelené věci na palubě. Vyslechnu si rozhovor mezi Darkenem a "hodná goblin Zuka Zuma" a nemůžu si odpustit otázku: Jak jsi se sem dostal..hm..dostala? Nějak jsi tě nepamatuju. Mluvím klidně a v mém hlase je slyšet pobavený tón, když si uvědomím, že Darken vyhrožuje studenou koupelí v moři někomu, koho nezná. No, zelená je dobrá a když říká "dobrá goblin", proč by se to nezkusilo? Nechali jsme u nás už kde koho, proč to neudělat znova, že? Je na mně vidět, že se dobře bavím, když pozoruji cizince a Darkena nad "hodná goblin". |
| |
| Vpochoduju do své kajuty a lehnu si na svou síť netaženou mezi dvěmi stromy... Pak se usměji při pomyšlení jak jsem musel Kyru znervóznět... Pak zaklepe na dveře a vejde dovnitř... |
| |
| soukromá zpráva od Eldar pro Schválně použiji tvoje slova... Posadím se na síti a uvědomím si že se ti asi zamlouvá moje kajuta... Pokynu ti rukou a pronesu: Taková menší úprava... Takhle se mi to líbí více než ty hloupé dřevěné stěny... Pak ti ukážu na pařez... Posaď se... je to tu fajn... Pak písknu a přiběhne Duch... Přijde k tobě a položí ti hlavu na kolena... Asi se mu líbíš... Takhle se ještě k nikomu nezachoval... Jen ke mě... A mě se taky zamlouváš... Usměji se a pokynu ti ovoce... Občerstvení??? Pak se na tebe zahledím a zeptám se... Cos chtěla řešit??? |
| |
| soukromá zpráva od Kyra pro No chyběl jak se to dá říct? Usměji se a mířím si to k němu, ale asi nechtěl abych šla blíže. Ukázal mi místo na pařezu. TAk fajn sedla jsem si tak akdyž přišel Duch hladila jsem ho po hlavě. Už si pamatuje co mi chutná pěkný jsem ráda že aspon někdo je mím přítelem. Co že jsme to chtěla řešit nějak mi to vypadlo z hlavy stoho všeho tady... Ne chtěla jsem se jen omluvit neměla jsem v úmyslu tě urazit. Ale pokud to nepřekousneš můžu jít nebudu otravovat. Pomalu se zvednu a čekám. |
| |
| soukromá zpráva od Eldar pro Nechoď... já to nemyslel vážně... to byla sranda... A lehce se k tobě nakloním a políbím tě... |
| |
| soukromá zpráva od Kyra pro Jsem ráda že to bereš takhle nechtěla jsem aby jsi byl naštvaný. Když mě políbí trochu se mi podlomí nohy jen přece jsme byla celou domu na moři a tohle bylo pro mě po dlouhé době kdo mě políbil. Obejmu ho kolem krku a oplatím mu to . Co pak to děláme? |
| |
| soukromá zpráva od Eldar pro Odtáhnu se a povím: Uvědomuješ si vlastně, že se známe jen dva dny, nic o sobě nevíme a už se líbáme??? Co bude zítra??? Zeptám se s úsměvem na rtech... Pak tě znova políbím, tentokrát krátce a pak se odtáhnu... pak mávnu rukou a uprostřed lesa se oběví dveře... Ukážu na ně... Jdeme??? |
| |
| soukromá zpráva od Kyra pro Promin V tu ránu se tam objeví dveře a on na ně ukáže jdu tam. Mlčky jsme šla byla jsme zaražena z jeho ale také s mojí reakce. |
| |
| Vyjdu za kyrou ven a nechám dveře zmizet... Pak vylezu na palubu a už uklidněn se zadívám na Zuku... Hm... tak to vypadá že jseme se nevědomky rozrostli o dalšího člena... Co vlastně umíš??? zeptám se Zuky a koukám jak se ošívá před Darkenem... |
| |
| Chívli mířím mečem na Zuku a pak si uvědomím, že je vlastně celkem fajn... Nazdar... já jsem Darken a toto je Angela, Eldar, Kyra a Danae Představím všechny co jsou na palubě... Ještě tu je Kain, Darien, Samuel a Baltazar, ale ti nejsou vidět... Pak se usměji, schovám meč a přijdu k Zukovi... pokleknu a podám mu ruku... Vítej v naší družině... Na slovo NAŠÍ dám důraz... Přece jen to není moje družina, ale Angely... Naší královny... |
| |
| Když jsme přišla na palubu Dárken nás všechny představil mávnutí rukou jsem ho pozdravila a šla ke kormidlu. Tak jsem stála a pozorovala doleký obzor. Přemýšlím nad vším co jsem kdy prožila a srovnávala ho stímhle... Darken je jak můj bratr šla bych za ním až do samotného pekla. Takže nemám důvod proč odejít. Jsem smutná ale nevím proč přepadla mě asi depka nebo já nevím. |
| |
| Ztímco nás Darken seznamuje s Zukou, přijdu ke Kyře, která stojí u kormidla a tiše jí povím... Není za co se omlouvat, jen sem si myslel, že bychom se měli více poznat, než navážeme vážnější vztah... Jak například můžeš vědět, že nejsem sluha Pána stínů a že vás v noci nechci zabít??? pak se usměji... Což samozřejmě nechci, ale nic o mě nevíš... A ani já nevím nic o tobě... co kdybysme začli u tebe??? Zeptám se a pokynu hlavou ke koši... |
| |
| soukromá zpráva od Kyra pro Kouknu na něj a pak se podívam na koš. šla jsem směrem ke koši a vylezla nahoru. Čekám zda přijde nebo to myslel jinak co ale já mu můžu povídat jsem jen pirátka |
| |
| soukromá zpráva od Eldar pro Víš, ono je těžko říct, kdo vlastně jsem... Vím jen to, že jsem tady už dost dlouho na to, abych se naučil poslouchat hlasy přírody a vyslyšet jim... Pak se odmlčím a pokračuju... Jen jsem si vzpoměl, že jsem uměl zacházet s tou tvou pistolí, tak jsem asi žil na moři... Ale těžko říct... Pak, když jsem se jednoho dne probral na tomto ostrově, našel jsem opuštěné vlčí mládě... To je Můj duch... později se ke mě přidal i Erlis, ale o něm ti nemůžu říct... Slíbil jsem že jeho tajemství vyzradím až ve chvíli nouze, nebo až když najdu lásku... A tu jsem asi našel... Zahledím se na tebe a dodám... Jen nevím tvou odpověď... A co ty, co tvoje minulost??? Jak ses k nim přidala, od kdy znáš Dakena??? |
| |
| soukromá zpráva od Kyra pro Mě nezajíma kdo jsi byl předtím ani kde jsi byl , mě zajímá tenhle Eldar Na moment se na něj podívam..... Co já ti mám povídat od mala jsem na moři můj nevlastní otec mě tady našel asi praví rodiče mě tady zapoměli. Celý svůj život trávim na moři mám ho ráda. A pokud jde o Darekna ani nevím jak dlouho se známe je to jak můj bratr akorát on zas raději souš. Usměji se nad tím co jsem právě řekla. |
| |
| No Kaine ted uz ti ani Darken nepomůže, ale nějaké síly ješte máš....zkus to Soustředím moc na Darkena... Darkene..moe kajt Pošlu myšlenku je slabá třeba si ji ani nevšimne, ale na vic nemám sílu upadám do hlubokého bezvědomí jed začal pusobit a ty zacelené rány mu ještě pomohly nelze ho tedka vysát jedině otevřením dálší rány... a to už by pro mně nemuselo býti unosné... |
| |
| Zatímco se bavím se zukou, obklopí mou mysl nepřekonatelná bolest... KAIN... Beze slova se otočím a rychlým krokem zmizím v podpalubí... Přijdu ke Kainově kajutě a bez klepání vejdu... Vidím, že kdybych klepal stejně by mě neslyšel, protože ho najdu na posteli v bezvědomí... Kaine... co to děláš... Pomyslím si a přejdu k jeho posteli... Pak udělám něco, co můžu udělat jen třikrát za celý život... Jednou už jsem to použil a teď podruhé... Hïn koleris arto tüllin Arstë lilös mir est revilë Uthulïen darleiön Arimem silië graliën U mé ruky se objeví větší černá skříňka se stříbrnými liniemi... Otevřu ji a vyndám z ní ROH JEDNOROŽCE... Roh jednorožce... dokáže vyléčit jakékoliv zranění, vrací moc, funguje jako čistič krve, univerzální protijed, vyjasńovač mysli a pokud už je pozdě... vrací život... Pak spojím Kaninovi ruce na prsou a do nich vložím roh... Mávnu rukou a truhla znizí, čímž se aktivuje moc rohu... Teď se Kain potřebuje vyspat... A já taky, protože to kouzlo je velmi vyčerpávající... Jednou mi snad poděkuješ, za to že jsem tě nenechal zemřít... Pomyslím si a odejdu do své kajuty... Tam si lehnu a ačkoliv je den, spím... |
| |
| soukromá zpráva od Eldar pro Spiklenecky se usměji a naznačím ti abys šla se mnou... |
| |
| Slezu z koše a projdu kolem Angely a všech kteří jsiu na palubě... Darken někam zmizel... otočím se a ujistím se jestli jde Kyra za mnou, a když vidím, že jo, vejdu do podpalubí... Jdu až do stájí... Tam jsou naši koně... Počkám na Kyru, ujistím se že za námi nikdo není a zavřu dveře... |
| |
| soukromá zpráva od Eldar pro Dojdu k Elrisovi a pošeptám mu: Elris... aliena... A Elriss, jež byl původně kůň se vzepjá na zadních a roztáhne po bocích nádherná bílá křídla a složí si je na boku tak , že teď jdou vidět... Elris je Pegas... Prohodím a čekám na tvou reakci |
| |
| soukromá zpráva od Kyra pro To je nádhera Eldare ty jsi samé tajemství A hladím Elrise po hřívě. Neboj nikomu to neřeknu ale jeden člověk by to asi měl vědět Kouknu na něj jestli ho to napadne. No myslela jsem Darkena nebo aspon později. Usměji se na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Eldar pro přečti si poštu a odepiš... |
| |
| soukromá zpráva od Eldar pro Darken to zatím nemusí vědět... A nevidím důvod proč by měl... A vůbec, budeme se bavit o Darkenovi??? Usměji se, přijdu blíž a políbím tě... |
| |
| soukromá zpráva od Kyra pro Nechám se ale políbit protože mi vůbec nevadí že se známe takovou chvíli. Už mě znaš? |
| |
| Když se Darken probere a naznačí, že by bylo dobré začít s mým výcvikem, jen lehce přikývnu a aniž byh si všímala zraněných či zvracejících neznámých, pomalu odcházím do své kajuty. Jo, jen si mě představj, ale pochybuju, že si to bude pamatovat, až se probere z rumového opojení... Pochvíli zmizím všem z očí a mířím rovnou do své kajuty, kde se opět natáhnu na postel, ale nespím. Koukám do stropu a přemýšlím o tom, co se v posledních několika minutách odehrálo. |
| |
| Spím dlouho velmi dlouho najendou se mi zdá sen bílé světlo příliv horka a pocitu bezpečí ucitím moc o ktere sem kdysi dávno slyšel po 10 hodinách spánku se probíráma v prsou drřímám něco co není snad možné.... darkene tos neměl ne ted!!! už nejsem důležitý měl sis to nechat na horší časy. Vejdu do darkenovy ložnice pokud stále spí sednu si a čekám, až se probere jakmile se probere (nebo už byl vzhůru) vychrlím na něj několik nesouvyslích vět. Darkene předem děkuji, ale nezbláznil ses!!!! Tohle použit pro mne? Já nejsem důkežitý měl sis to nechat pro královnu pro Angee!!!! Nebo pro někoho důkežitějšího než sem já... Hodím již šedým rohem na zem už nemá moc je to jen roh... Darkene tohle se nemělo stát měl sem zemřít...cítím to Řeknu a kouknu z okna. Někde tam na mně čeká pán Stínů, jde po mně Baltazar, polovina našeho království...měl sem zemřít...vím, že to co ted ode mně usylšíš bude šok...nikdy sem tohle neměl v plánu vysvlovit, ale tedka prostě musím už několikrát si mi zachránil život, v prve řžadě bych t chtěl poděkovat a za druhé slibuji ti věrnost... Kouknu na něj poklekávat vážně nebudu, ale myslím že to darkne očekával. ale nemysli si, že mi budeš rozkazovat jako nějakému sluhovy hehe Usměji se a čekám.... |
| |
| Na palubě Po tom co jsme se tak krásně všichni přivítali jsem se opět stala neviditelným pěšákem v kole osudu. Divná sebranka, nejdřív vypadají že chtějí naučit od Dobrá goblin plavat, nadávají vám a pak.... pak jako by jste zmizeli a ani pohledem o Vás nezavadí. Dobrá goblin si do deníku muset poznamenat - Lidé - divní! Dobrá goblin se pak již ne déle zdržovat na palubě a odchází opět do nejhlubšího podpalubí ke svému pytli brambor a lahvi rumu. Chvíli tam jen tak sedí a popíjí, občas ukousne brambory. Ale tam na vzduchu.... nebylo to tak špatné, asi vytáhnu dobrá pytel a pár lepší rum na palubu a tam budu spokojeně spát až do nejtemnější noci a probouzet se do nejtemnějšího rána. Dobrá goblin myslet, že to dobrá nápad! Opět se postavím na nohy, "hodím si pytel přes rameno" - ve výsledku do vypadá, jako by pytel brambor tlačil Dobrá goblin vpřed - a vyrazím na dlouhou pouť, po houpavých schůdcích, na palubu lodi. Občas se zastavím na kratičkou pauzičku, kterou využiji pro otočení několika loků rumu do svého hrdla. Až nakonec po dobré hodince poklidného putování konečně i se svým pytlem vylezu na palubu. Rozhlédnu se po nějakém pěkném místě. Nakonec se mi zalíbí u hlavního stěžně smotané lano do kterého se nakonec i se svým pytlem odeberu, takže ať se bude loď houpat jakkoli rozhodně nesjedu do moře. A při tom se můžu i opírat o stěžeň. V této pohodlné pozici setrvám tak dlouho.... jak to jen bude možné. Dokud nedojde láhev rumu. Až dojde, což je vlastně poměrně brzy tak se moc neostýchám a pročmuchávám loď tak dlouho, dokud nenajdu další láhev. Tu použiji jako palivo při hledání dalších lahví. Nakonec musím stejně zabrousit do podpalubí, ze kterého se o několik okamžiků později vracím s velmi šťastným výrazem a velmi nacpanou brašnou. Pokud jste někdy viděli zelené sluníčko, tak nyní ho vidíte znova. Dobrá rum, bez křídel, pro Dobrá goblin. Dobrá goblin se celá spokojená rozvalí na svém pytli, zády se opře o stěžeň, hrábne do vaku - vytáhne první láhev. Vak láskyplně obejme a zuby odzátkuje láhev, špunt odplivne někam na palubu a..... no však víte. |
| |
| Proberu se po dlouhém spánku na své posteli a vedle na křesle sedí Kain... Hodí mi rohem k nohám a začne mi nadávat... Mno, to se hodí... Pak se ale zklidní, poděkuje mi a udělá něco s čím jsem nepočítal... No, Kaine... to jsi se překonal... To jsem nečekal... Pak se mi v hlavě při pohledu na něj ozve hlas Ariedela... Víš, co bys měl udělat... Pokývu lehce hlavou, vytasím meč... Kaine... Na tomto světě a hlavně v Deltoře je spoustu zlého... Úzkost, chudoba a jiné zlé věci sužují naší zem... naštěstí jsou i lidé, kteří se snaží je vymítit... Tito lidé si říkají Rytíři Deltory... Nyní jsi jedním z nich... A položím ti meč na rameno... Arië Deltora... Pak na tebe kouknu a dodám... Cítíš v sobě novou sílu žít a spolu s tím i jisté povinnosti... Získal jsi důvěru Deltorských bohů... VŠICHNI: Cítíte jak lodíé prostupuje jakésik "dobré" teplo, a všem to dodalo odvahu a zvýšilo náladu...Mimochodem, Angela j enásledník deltorskýho trůnu... |
| |
| * TO O ANGELE JE MÍŘENO JEŠTĚ KAINOVI!!! NE VŠEM!!! |
| |
| Ja a rytíř kdo by to řekl. Usměji se a odejdu na palubu tam si sednu na zema koukám do dáli. Třeba nebudu uplně k ničmeu...No pojd páne stínů pojdte všichni kdo chcete mou hlavu. Budu se rvát Pomyslím si a usměji se. Nevím co mám dělat tak jen tak sedíma čekám čekám na to co příijde... Ono určitě něco příjde dřív nebo později. |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro - Získal jsi možnost přivolat "božího" bojovníka... Archanděla s plamenným mečem - získal jsi možnost kouzly léčit zranění (do 15 životů...) - můžeš používat nekromancerská kouzla do druhé úrovně a kouzelnická do čtvrté... - Získal jsi odolnost vůči PŘÍRODNÍM jedům |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro teho archanděla zatim jen jednoho, jo!!! |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Proč??? |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro |
| |
| Když jsme dole uítim něco jako teplo jako něco dobrého něco co nedokážu popsat. Podívala jsem se na všechny strany jako bych něco hledala a zadívala jsem se někam do kouta. Najednou jsem sebou trhla a šla se podívat na palubu bylo tam vše jak mělo bejt. Nadechla jsem se krásneho vzduchu a cítila že něco něco pěkného nás teprve čeká. Opřela jsem se o kormidlo a dívala jsem se na obzor moc jsme s toho neviděla tak tohle je pro mě něco nepopsatelného Svoboda žít jak chceš ty a já se nenechám ničím zastavit a dotáhnu to do konce. |
| |
| Po chvíli ležení a uživáni si přijde Kyra. Také se uživáš klidu? Jinak asi mne neznáš sem Kain, nevím co bych ti měl o sobě říci pokud chceš něco vědet ptej se. Promluvíma vyskočím na nohy. Už zase začínám být hodný, tak jako dřív už mně tak moc neovládá touha po moci...to je dobře Pomyslím si a koukám se na Kyru pokud neodpoví nebo mne nejak obije zase si lehnu a koukám do dály. |
| |
| Lekla jsem se ho dost nečekala jsem ho možná to viděl jak jsem cukla sebou. Usměju se na něj a přisednu si. Není nic lepšho než tohle tomudle se nic nevyrovná. Řekni sám je něco lepšího?? Podívam se na něj ale on mě asi nevidí. Já vím kdo jsi snažila jsem se stebou seznámit už na tom ostrově kde jsi se knám přidal ale v té době jsi měl jiné starosti to vím. Pokud nevíš já jsem Kyra taková malá kapitánka ale neříkej to Darkenovi byl by zuřil. Ne dělám si jen srandu. Jsem moc upivídaná řekni svůj příběh ráda si něco poslechnu Podívam se na ně a čekám až spustí. Uvelebým se vedle něj a koukám na hvězdy. |
| |
| Omlouvám se, že si tě nepamatuju....já byl sem někdo jiný než sem ted....Můj příběh je ale velice dlouhý pokud se budeš nudit přeruš mně. Řeknu a začnu vzpominat. Mé dětství si nepamatuji vím, že sem byl kousnut upírem a jkedne starý přítel mně vyléčil mohl sem na slunce nepotřobavel sem lidskou krev zvířecí mi stačila, poté sem se dozvěděl o mém osudu chránit kouzelné kameny které hledáme, poté se stalo něco hrozného. Pás byl ukraden nečekal sem a vydal se na cestu, na jedné z mých zastávek sem potkal skupinu darkena a Angelu a ještě další ty si nepamatuji jen Kurgucha mstivého zloděje, take sem byl zlodejem ale věděl sem kde je meze. No ale to je jedno putovaly sme a ziskaly jeden z kamenu. Pak mne Kurguch zabiil bud pro penize nebo pro neco jiného nevím nevzopínám si. Vrátil sem se velice těžkou cestou zpět, zabil Kurgucha tvor který zbaběle bodne přítele do zad si nezaslouží slitování. Nadechnu se a chvíli zamyslím. Dále sem cestoval s Darkenem a poté... Nevím co říci, jde to na mně poznat ale přece jen se usměji a začnu povídat dále. Nepohodli sme se vydal sem se svou cestou, a poté bojoval s nějakým démonem byl sem poražen a proměněn do podoby démona byl sem sice mocný ale nebyl sem člověk, bojoval sem s tím nakonec přemohl a podobu démona ztratil jen oči mi zůstaly ale slepý nejsem bohužel šátek nemohu sundat mohl by vás ranit, kohokoli na koho se podivám problém je v tom že to ubližuje i mně takže to nemohu použit v boji proto sou zavázany, no donesl sem vám kámen a ted sem se k vám opět přidal snad už mně nic nedonutí odejít, ale stačí aby kdokoli z vás řekl že mně zde nechce odejdu... Dokončím mé vyprávění. Pár věci sem z osobních důvodů vynechal a le to důležité o mně víš Usměji se a koukám na Kyru. Snad ses nenudila |
| |
| Na palubě - v alkoholovém opojení V klidu si popijím rum a vychutnávám si obzor. Ale to už se na palubu přihrnou další členové posádky, Dobré goblin si nikdo jako vždy nevšímá. Dívka začne blouznit něco o svobodě. Houby svoboda, jen voda, voda a zase voda. Svoboda je někde jinde... kdyby to byl rum - to by byla jiná. Škytnu. To zrovna Kyra mluvila o tom, že je kapitán. Škytnu znova. Nuda pro Dobrá goblin Pak se dá do vyprávění Kain, při slovech jak ho zakousl upír se málem zadávím. Což vyústí v tom, že musím několik loků drahocenného nápoje vyflusnout před sebe. Což se samozřejmě neobejde bez zakletí. Pak již celkem v klidu naslouchám jeho příběhu a občas si přihnu. Škytnu. Dobrá goblin se nenudila... nejsi ty náhodou taky od cirkusu? Pochopitelně to směřuje ke Kainovy. |
| |
| hehe Srdecne se zamseji a kouknu na malou bytost předemnou. Si myslíš, že lžu? nebo co jako toto je můj živtoní příběh stalo se to pokud nevěříš nevěř seš mi celkem ukradený a ví vůbec Darken že si tady? Darkene víš o tom malém skřetovy? Pošlu mu telepaticky zprávu a čekám na odpoved pokud nepřijde do pár minut hodná goblin už dlouho nebude mezi živýmy. |
| |
| Podívam se na Kaina a rukou ho trochu uklidním. Ano ví o něm, nějak se sem dostal a vidíš rada bych si poslechla jak ses sem připlížil?? podívam se na Kaina a usměju se a pak hodím ušklebe k Zuma. Víš ty ani neznáš svobodu prootže jsi pořád v lihu bylo by ti jedno kde jsi hlavně že by tam byl rum ne? pak se otočím k Kainovi a dodám Neboj nenudila jsem se a vím něco o tobě teda něco mále ale jsi velmi zvlaštní a to je dobře. A věřím že nikomu nic neudělaš |
| |
| Tak zrovna tomuhle bych tak moc nevěřil. Usměji se a čekám co ten malej skřet odpoví. Stejnak je to všechno zvláštní byl sem snad ten nejzleší člověk na světe, už jím nejsem je to dobře? tuhle skupinu ohrožuji hodně ale přesto sem s nimi je to správné? |
| |
| Na palubě Zápis do deníku: Bytosti s páskou přes oči postrádají smysl pro humor... vlastně smysl pro cokoli - mě tak napadá.... Nad jeho výhružným tónem se jen zakřením, v klidu si zase loknu ze své lahve. Dobře, tak nejsi od cirkusu..... nejsi třeba od hradní stráže? škyt. Ba ne.. od hradní stráže asi taky ne, spíš..... Škyt. Mno od někud určitě budeš... ale na tom vlastně nesejde, když ty říkat, že ti na Dobrá goblin nesejde že? Škyt. A teď si Dobrá goblin myslet, že tady ten suchar skočit po Dobrá goblin. Znovu si loknu. A zakřením se pro sebe jen tak. Do hlavy Dobrá goblin se pomalu dostane myšlenka, že o Dobrá goblin mluví jakožto o bytosti pohlavího mužského. Aha... takže nedokáží rozeznat ani pohlaví, jak po nich můžu potom chtít aby rozpoznali humor? Škyt. Znovu se zakřením, hlasitě říhnu a po té si znovu pořádně loknu. |
| |
| Hele dám ti navybranou bud se mi okamžitě sklidíš z očí, nebo tě někam zavřu a to budu ještě hodný. Nemám zrovna rád když si ze mne někdo utahuje a obzvlášt ne když je to malej ožralej skřítek. dam před sebe ruku s malým zeleným plamenem. Myslíš že zelenému skřítkovy vadí zelený plamínek? uchectnu se a koukám na skřítka. Promin Kyro jen proste ztracim nervy kdyz si někdo ze mne utahuje vzdy sem takovy byl tohodle se nezbavim Pošlu myšlenku Kyře pak se na ni podívám a usměji. doufám, že rozumíš Řeknu již normálně. |
| |
| Na palubě Oooo... tak on dává Dobrá goblin na výběr. Loknu si zase rumu a zjistím, že lahev již došla. Zahodím ji někam směrem k okraji lodi a z vaku vytáhnu další. Odzátkuji zubama a špunt vyplivnu. Mimochodem... nejsem malá ožralá skřítek, ale Dobrá goblin Zuka Zuma.... koneckonců taky ti neříkám.... Velká suchá skoročlověk s páska přes oči. Loknu si a škytnu. Myslíš, že Dobrá goblin, která bojovat proti velká zlo se bát zelená plamínek? Dobrá goblin se nebát ani okřídlená lahev rumu! Zakaboním se a znova škytnu, což mi připomene, že bych se mohla napít - takže tak ihned učiním. Vlastně... on se uchechtl, takže možná nebude až tak suchej.... možná.... Do hlavy se mi vkrade ďábelská myšlenka. Loknu si naposled odhodím lahev a padnu na kolena kříčíc na celou palubu. Ooooo převeliký! Ooooo převeliký nech Dobrá goblin konat velká dobro v Tvé jméno! Ooooo převeliký! Dobrá goblin moc moc prosit aby Dobrá goblin moct konat velká dobro v Tvé jméno. Škytnu a skoro se rozpláču, svá velká očka upřu k jeho pásce. Tak schválně, jestli na to skočíš suchare.... |
| |
| Tak to už by stačilo Zakřičím vstanu a malý plamínek v mé ruce se stane přímo ohněm. Pokud mi okamžitě neszmizíš z očí usmažím tě a je mi jedno jak si duležitá Přes pásku začne svítit jemně zelené světlo a na mé tváři jde vyčíst zlost. To chce klid......to chce zabít tu malou krysu a bude klid......klid klid jedna dva Mé myšlenky spolu bojují, ale pokud ten malej skřet neodejde nezachrání ho ani mé dobré já. Myslím, že sem to řekl dost jasně ne? Do druhé ruky vytáhnu ze zad scimitar. Jedna, Dva, máš čas do pěti. tři... |
| |
| Ani mi nepřijde, že jsem se na moře dívala tak dlouho, dokud nepocítím příliv náhlého dobra, které pohlcuje celou loď. Chvíli se nechám tím pocitem hýčkat a pak se vydám na "procházku" po palubě. Cestou se vyhnu debatující Kyře a Kainovi. Nemůžu tam přece jen tak přijít a vmísit se mezi ně, Pomyslím si a s úsměvem pokračuji dál přes palubu až na druhý konec lodi a zase zpět. Je zvláštní, že mě tahle procházka uklidňuje úplně stejně jako procházka mo městě, Přemítám nad různými věcmi, dokud nezaslechnu křik patřící nejspíše Kainovi. Neváhám ani chvíli a rychlým krokem dojdu na místo, kde ještě před chvílí stál Kain s Kyrou, ale teď se k nim přidal ještě goblin Zuka Zuma. No tohle je opravdu výborný! Může mi někdo říct, co se tady děje?! Značně rozčíleně těkám očima z Kaina a jeho „zbraní“ na malého a nejspíše dosti připitého goblina pod ním. Výborně, pozabíjejte se mezi sebou rovnou, nic lepšího teď nepotřebujem! Já čekám…! Myslete si, že mi do toho nic není a řeknu vám důvod, proč je! Snažím se uklidnit, ale když vidím, co se děje, moc to nejde. |
| |
| Na palubě Vida... někdo další... schválně jestli je to stejnej suchar jako tady tohleto.... Vstanu ze země do celé své výše jednoho metru a pár centimetrů a levou rukou ukážu na Kaina. Pravá ruka si mezitím opět nalezne novou lahev uvnitř vaku. On nechce dovolit Dobrá goblin činit Velká dobro v Jeho jméno! Poloplakavě reaguji na její "čekání". Tak schválně usmaž Dobrá goblin a uvidíš tu explozi. Dobrá goblin být zvědavá jestlis už někdy zapálil někoho kdo má brašnu plnou rumu, o žaludku nemluvě. Upřu svá velká očka na Angelu očekávajíc, že také chce konat Velká dobro. |
| |
| Když se Kain dost naštval viděla jsem že to přesáhlo nějakou tu hranici ne to ne oheň víš co to udělá s palubou. Kaine, Keine snaž se uklidnit on za to nestojí pujdem jinam slyšíš? Nevypadá že by vnímal a tak si soupnu před něj a podívam se mu do očí. Jsi ted tady s náma jis ted dobrý tohle nesmíš udělat |
| |
| Naschle Otočím se ohen zmizí a já taky odejdu do své kajuty a zamknu ji. Co to zase dělám nechám se vyprovokovat od takového malého podlého ani nevím co to je to chce klid sedím na postely a koukám z okna. To sem se zase ukázal. Říkám si sám pro sebe a přemýělím co si asi tedka říkají. Lepší bylo když sem putoval sám, nemusel sem se krotit |
| |
| Když Zuka Zuma odpoví, přičemž se mu oči zalijí slzami, protočím oči vsloup. No to je parádní! Každý bude dobro činit jenom svým vlastním jménem. Nejsi pes, který má sloužit svému pánovi. A navíc mi přijde úplně nemožné kvůli tomuhle brečet! A měl bys toho pití nechat, dodám ještě než se Kain rozhodne se urazit a odejít. Ano, urazit se, zavřít se u sebe v kajutě a pvní na co se zmůže bude zas a jenom lítist. Tohle nepochopím! Kainovi věnuji jenom chvilku a pak se zaměřím opět na goblina v podnapilém stavu. Nebo je to snad u vás jiné? Zeptám se a nadzdvihnu jedno obočí. |
| |
| Na palubě Oni říkat Dobrá goblin, že opilá a přitom nepoznat že DObrá goblin být ONA nikoli ON.... oni velmi divní.... Dobrá goblin chtít odčinit sranda z Kain a nabídnout služby jemu i jeho klanu.... on odmítnout.. Dobrá goblin si to pamatovat. Loknutí z lahve. Nikdo si toho nevšimnout ale Dobrá goblin nemít stejná pohlaví jako Kain. Poznámku o nepití ignoruji a znovu si loknu. Přestat pít...... Nakonec si poznámka přeci jen vydobyde místo v myšlenkovém pochodu. Ty vědět o lepší činnost než pití? Pochopitelně to směřuje k Angele. |
| |
| Paluba Když koukám na ty tři jak se hadají jdu někam kde to nebudu poslouchat šla jsem na příjd a sedla jsem si tam na kraj a držela jsem se lana. Jak krásný večer jen tak koukat a poslouchat moře jak se odráží od lodi. Proč se tak nakrknul Kain neměl si ho všímat a bylo by.Při tom je takovej jiný než ostatní tady ale zajimavý. Co dělá asi Eldar od té doby co jsem od taa odešla tu nebyl |
| |
| Ležení v mé kajutě už mě nebaví (a tím nemyslím, že by mě do teď bavilo) a tak se zvednu s rozhodnutím, že se provětrám na čerstvém vzduchu. Jdu pomalým krokem a pro případné kolemjdoucí vypadám zamyšleně. Míjím ostatní kajuty a sama pro sebe si pobrukuji něco jako melodii od dětské říkanky. Pomalu přecházím po podpalubí, dokud se nedostanu na čerstvý vzduch a ze zamyšlení mě neprobere názory si vyměňující skupinka. Mlčky je obejdu a dojdu až na příď, kde se opřu a pozoruji krajinu olem sebe, přičemž si opět začnu pobrukovat zvláštní melodii. |
| |
| Na palubě Když Zuka Zuma upřesní své pohlaví, dalo by se říct, že má pleť dostane nádech růžové barvy. Aha, promiň, pokusím se odčinit svou chybu jedinou krátkou omluvou. Stejně je nesmysl, činit cokoliv jiným jménem než je tvoje vlastní. Já bych to neudělala... A to z dobrého důvodu - to samý, když někdo činí věci mým jménem.. A myslím, že to bude v tomhle směru horší a horší. A s tím pitím dělej jak myslíš, řeknu ještě předtím, než se otočím na pobrukující si Danae. Buďto je tak šťastná, nebo jí něco trápí, nebo se zbláznila. Tohle předtím nedělala, myšlenky na goblinku vystřídají úvahy o Darkenově sestře. |
| |
| Lod Sedím na posteli koukám z okna. Když sem byl sám aspon sem nikoho neohrožoval, a ted. Pomyslím si vstanu rozrazím dveře a jdu na palubu. Promin goblinko. Prominte všichni. Řeknu skorko neslyšně vylezu do koše a koukám do na obzor |
| |
| Vyjdu ze své kajuty a vylezu na palubu... Rozhédnu se po ostatních a přijdu k Zumě... Skloním se nad ní a celkem pátelským tonem jí povím: Fajn... Jdeš s námi, ale... 1) Rum... Bude jen když bude co slavit a JÁ to dovolím... Nemůžu riskovat osud Deltory kvůli alkoholu... 2) Většinou co povím JÁ se bere jako rozkaz až na některé vyjímky... 3) Zkus si něco křivýho a dopadneš jako jeden barbar co chtěl ublížit jedné z nás... Pak kouknu na Angee... Myslím, že bychom měli pokračovat v našem výcviku... Ale přibereme i Dan... Podívám se po mojí sestře, která vypadá že je v náladě... pak sklouznu pohledem na Zuku... A ty by ses taky mohla něčemu přiučit... Když jseš s námi, je boj skoro každý den... |
| |
| Na palubě Tok událostí se posunul... kapitán lodi má proslov a některé body věnoval mě. Tedy ještě před tím se mi omluvil onen člověk. Tedy myslím, že to byl člověk. Zuka Zuma odpovědět. Zuka Zuma rozumět, ty nedostat svoje dávka rumu. Ty pak nervózní. Ale teď k proslovu kapitána. 1)Rum... bude jen, když bude co slavit...... Dál Zuka Zuma nemoct poslouchat a jen s vyvalenýma očima pozorovat kapitána. A pak začnou mojí hlavou plynout jedna vražedná pohnutka za druhou. To přeci nemůže myslet vážně? Chtít Zuka Zuma odříznout od rumu, copak on nechápet, že pro Dobrá goblin být rum jako pro něj voda? On nevypadá zas tak hloupě. Po skončení prvního bodu se na tváři Zuka Zumi rozhostí nepřítomný výraz. Dobrá goblin se odvrací a odchází na příď, kde usedá a pozoruje kam loď míří. Je to jako všude... nikdo nectí práva goblinů.... všichni myslí na své potřeby, ale potřeby statečných goblinů... a Dobrých goblinů už vůbec, ale vůbec nikdo nemyslí. První slza stekla po levé tváři. Dobrá goblin zemře na dehydrataci.... Druhá slza stekla po pravé tváři. Oni si myslí, že Dobrá goblin dokázat ublížit Dobrá duše..... Třetí slza stekla po tváři. Oni si myslet, že Dobrá goblin nic neumět... Čtvrtá slza byla rychle následována pátou, šestou, sedmou, osmou..... a mnoha dalšími slzami. |
| |
| Je dobré, když přijde Darken a uvede problém s pitím na pravou míru a stanoví pravidla. Tak jo, příště budu rychlejší, své myšlence se lehce pousměji a hned na to kývnu na Darkenova slova. Ano, budeme pokračovat, řeknu poněkud nepřítomně, když se zadívám na uraženého - nebo spíše nešťastného goblina na přídi. Z toho se dostane... snad. To už se odebírám k sobě do kajuty, abych vzala rapír a s úsměvem na tvářise vracím na palubu za Danae a Darkenem. Já jsem připravená, co vy? Stále se usmívám, i když k tomu nemám moc důvodů - snad jenom velice dobrou náladu. |
| |
| Jakmile se vedle mě přišourá Zuka Zuma a naruší poklidnou atmosféru svým brekem, přestanu si pobrukovat a protočím oči vsloup. S lehkým pokývnutím hlavy na důkaz msouhlasu se obrátím a dojdu z přídě k ostatním. Goblini, člověk by řekl, že budou mít víc úcty i k něčemu jinému, než jenom alkoholu. Se zamyšěleným výrazem se zadívám na svého bratra a Angelu, která má zřejmě dobrou náladu. Zhluboka se nadechnu a s výdechem přikývnu. "Ano, je na čase, abychom se věnovali výcviku." S těmito slovy přejdu o kus dál, od místa, kde ještě před několika okamžiky ležela (při)opilá goblin a odložím si plášť, který jsem až do teď měla na sobě. Rukou si pročísnu vlasy a druhou vyndám svůj meč. Párkrát si ho protočím v ruce a vyměním pár pozic, abych sama sebe ujistila, že jsem nic nezapomněla. |
| |
| Smím se přidat? Dojdu ke skupince tři lidí.. Stejně je tady nud a asedět v kajutě mne již nebaví. Tak byhh mohl Darkenovy dokázat, že jsem nic nezapoměl. Usměji se a ze zad vytáhnu dva scimitary. Snad se neztrapním.. Pomyslím si párkrát cvičně švihnu a čekám co Darken jako náš učitel řekne. |
| |
| Když vidím jakým způsobem zareaguje Zuka na moje velitelské slova ušklíbnu se... Když se kácí les... padají třísky... Pak se s úsměvem na rtech otočím k Angee a Danae, které se mezitím připravily... Pak se k nám chce přidat Kain... Proč ne... Kouknu na Kaina a pokynu mu vytaseným mečem... Kaine, pokud Tě to neurazí, přenechám Ti na výcvik svou sestru... Takže se snaž aby byla dobrá... Protože náš rod je bojem známý, ale známější je magií, kterou budeme cvičit trochu později... pak se rychle kouknu na Danae a pronesu: Dan... není v tom nic osobního, cvičil bych tě sám, ale mám jisté povinnosti.... Vůči Deltoře a jejímu lidu... A Angela... Uvědomím si že tato družina je jako moje rodina a tak jim to povím .. je právoplatnou královnou Deltory... A nositelkou pásu... Mimochodem... pronesu a vyndám elbalit z kapsy... ...toto máme díky Kaina, takže... Povím a hodím Elbalit Kainovi... Pak mu pokynu k Angele... Tvojím prvním úkolem ve službář deltorského řádu je vrátit kámen tam z kama byl ukraden... Pak budeme cvičit... |
| |
| Hm ja nejsem dobrý učitel mnohé sem zapoměl a jak vidim bojuje s mečem který je mně neznámý preferuji boj s dvěma meči, ale budu se sznažit. Usměji se na Danae. Hmm nevím co sám jeste zvládnu a mám učit. Heh zas tak moc se nestalo. Chytnu kámen. A to s ním mám letět do Del Zasměji se a řeknu to spíše jako vtip pode dojdu k Angee, a předám ji ho do rukou. Pro vás královno. Usměji se a přejdu k Danae. Já nevím ja se cvičil souboji nikdo mi nic neříkal tak snad začnemě a potom se ti pokusím říci něco co se mi zdálo špatné. Souhlasíš? |
| |
| S úsměvem na tváři sleduji dění kolem a trošku mi zacuká obočí, když Darken prozradí mou pravou identitu, o které já sama vím teprve krátce. A je to venku, ale možná to teď bude o jednu lež snazší. Časem snad i o víc... Věnuji Kainovi úsměv, když mi dá elbalit a já ho vložím na jeho místo v pásu. Jak moc se může člověk změnit...? Stále se usmívám, když na důkaz díků lehce ukloním hlavu a přejdu od Danae a Kaina k Darkenovi. Na chvíli se přestanu usmívat, když se na něj dívám a pak se mi opět na tváři objeví ten známý lehký úsměv. Já jsem připravená, pronesu klidně, stále se dívajíc na Darkena. |
| |
| Jakmile Kain předá kámen na místo, kouknu po Angee jež se mi opět začne věnovat... Tak začnem... Pronesu. Pak se ostavím do bojového postoje a zkusím na Angelu pár výpadů... První na nohy, druhý, tahem nahoru na ruce, třetím odrazím její meč a cvůj jí přiložím ke krku... Fajn, teď útočíš ty... Pak čekám na její útoky... |
| |
| Když ke mně Darken promlouvá, jenom lehce nakrčím čelo. "Neboj, bratříčku," povím s ledovým klidem v hlase, ze kterého čiší sarkasmus, "osobně si neberu nic." Cvičil? Výborně, uvidíme, jestli mě má Kain co učit, na mé tváři se objeví lehký úsměv (ale rozhodně ne takový, jaký mívá Angela) zrovna ve chvíli, když Darken oznámí pravou totožnost dívky nesoucí pás. S tím můžou být problémy, ale poslání je poslání a úkol je úkol... Za celou dobu nepromluvím ani slovo, jenom si pohrávám s mečem a sem tam se lehounce - sotva patrně pousměji některé ze svých myšlenek. Když dojde řeč i na kameny a získaný nový kámen, se zájmem se na něj podívám, ale jakmile začne komedie nanovo, jenom těžce vydechnu a poodejdu kus od ostatních. Po příchodu Kaina se na něj jenom podívám a vyslechnu si ho. Myslí, že se mu nebude líbit jak bojuju? Hmm... "Výborn, a já řeknu zas tobě, co se mi nelíbilo." Doufám, že budeme rovnocenní - i když v něm dřímal démon a jen bohové vědí, čím byl předtím... Postavím se do bojového postoje a lehce poklesnu v kolenou. Přípravím svou zbraň a pohlédnu Kainovi do očí. "Pokud ti ovšem vyhovuje boj se dvěma meči, já se mohu přizpůsobit, ty dva, já jeden" v očích se mi zablýskne, když čekám na odpověď. |
| |
| Usměji se když Danae vysloví tu větu, že můžu mít dva mé scimitary. Dobrá. Řeknu stručně a postavím se do bojového postoje jeden z meču mám před tváří a druhý podél těla. No snad sem toho tolik nezapoměl. Pomyslím si. Začněme. Jakmile dořeknu toto slovo seknu jedním rychlým tahem na krk a mečem co je níš na nohy. Pokud rány nevykryje zastavím je před tělem pokud ano skočím trošku dozadu a pokusím se krýt utoku. |
| |
| Přestože Kain řekne pouze dvě slova, hlavou mi bleskne jediná myšlenka Moc mluví... Možná jsem až nepřájemná ale jako každý k tomu mám i já své důvody. Dívám se na Kaina a sleduji každičky pohyb, sleduji rychlost dechu a příležitostné cuknutí svalů. Nedělá mi tedy problém rychle zaměřit, kdy začne útočit. Svým mečem bleskově vykriju ránu co jse na krk a ještě rychleji odrazím jedním rovnoměrným pohybem druhý scimitar blížící se na nohy. Není špatný, všechno má dokonalé rozvržené, i když b to ctělo trénovat... Hodně trénovat. Jakmile uskočí o krok zpět, poklesnu v koleni a pokračuji v pohybu mečem, který jsem započala při vykrývání seknutí na nohy. Nechci dávat do rány přílišnou sílu, kdybych přeci jenom musela svůj útok zastavit, ale mířím na oblast břicha, které bývá při úskoku vzad nejméně krytým místem. |
| |
| Docela mne překvapilo, že mé utoky vykryla utok na břichno odrazím tak že oběma scimitary seknu do strany meče to by ho mělo ho odchýlit ode mně. Páni je lešp než sem čekal Pomyslím si a (snad) po uspěšném vykrití si rychle stoupnu do normálního bojového postoje. jedním mečem naznačím utok na levou stranu někam v oblasti krku sek však v polovině prudce srazím a rána míří někam na pas, druhy meč míři na pravou stranu. |
| |
| Kainova reakce mě ani nepřekvapí, když odrazí můj útok. Tohle bude zajímavější, než jsem si myslela, s Darkenem bych si tolik neužila, pomyslím si krátce předtím, než Kain zaútočí. U se chstám vykrýt útok na můj krk, ale v tom samém okamžiku se plány rychle změní. Namísto krku se oba Kainovi scimitary se rychle blíží k mému pasu. Na tváři mi probleskne letmý úsměv, načež klesnu úplně na zem a jakmile oba scimitary prosviští nademnou se rychle vyšvihnu na nohy a jením plynulým pohybem vedu útok na Kainovo levé rameno. |
| |
| Medituji ve svém "hvozdě" když mě vyruší jistý hluk... Boj?!? Popadnu svou výzbroj a běžím nahoru... tam uvidím cvičit Darkena, Angelu, Dan a Kaina... Tak nic.. Využiji toho, že Mě ješte nevidí a potichu přijdu k Darkenovi zezadu... Pak jej lehce praštím koncem kopí mezi lopatky... Můžu se přidat??? |
| |
| Jsem připravená tak jako Darken a odrážím jeho útoky jak nejlépe jsem schopná. Seknutí na nohy odrazím seknutím směrem dolů, další útok na ruku se pokusím vykrýt tak, že mečem zvednu Darkenův nahoru, aby mě minul. Bohužel nejsem už tak rychlá, abych zabránila velie rychlé tréninkové porážce. Usměju se na Darkena a pohledem zavadím o Danae s Kainem. Přestanu se soustředit na sebe a Darkena a pozoruji ty dva, co "trénují" o kus dál. Tohle vypadá, jako kdyby se chtěli zabít... pomyslím si, když Kain podruhé zaútpčí na Danae. Svou pochybnost také sdělím šeptem Darkenovi. Nemůžou si něco udělat? Jde spíše o otázku, než o zpochybnění toho, co si myslím. Každopádně to tak vypadá... |
| |
| Když si Angela dá krátkou přestávku aby mi pověděla své starosti lehce se zamyslím... Ten Kain přece jen není tak špatnej... A i moje malá sestřička se velmi změnila... Asi bych si jí měl více vážit... Usměju se na Angee, ale můj usměv se změní ve vzteklý úšklebek... eldar mě trefil zezadu bez varování... Udělám otočku o 180 stupňů a seknu plnou silou mečem... Takže pokud nemá dost síly na odražení útoku tak to koupí... Pak kouknu na Angee... Moment.... Za chvilku jsem u Tebe... |
| |
| Darken zareaguje na můj pokus zapojit se do "boje" trochu jinek než jsem čekal... Jeho prudký výpad plnou silou jsem nečekal a tak jsem rychle uskočil dozadu, místo abych se snažil krýt... I tak mě lehce sekl do levé paže... Ty zmetku... Jelikož točil plnou silou, bude v pohybu pokračovat... Poodběhnu ať se octnnu přímo před ním a jelikož dokončuje výpad, není schopen se krýt... Otočím kopí a tupým koncem dostane tečku do ramene, hrudi a stehna... Na Angelu, jež moc bojovat neumí si troufáš, ale na týpka vychovaného v lese nemáš... A další ránu dostane poté, co se otočím kolem vlastní osy, posřepnu a praštím ho zboku do stehna... |
| |
| Sleduji, jak Darken zareagoval na Eldarův "vtip". Ale co, patří mu to, tohle by se dělat nemělo, i když... Překvapí mě, s jakou rázností se do sebe ti dva pustí a ještě víc mě překvapí, jak začne Eldar mluvit. Bojovat neumí? Neumí? Fajn, jestli si myslí, že dokáže víc jak holka, kterou učil život... Po dlouhé době, co jsem se usmívala na všechny strany mi úsměv zmizí z tváře. Obejdu Darkena a po dalším Eldarově výlevu si stoupnu mezi oba muže. To by stačilo, řeknu rázně. Ruku, ve které volně držím rapír mám lehce odkloněnou od těla, takže se zbraň téměř dotýká špičkou země kousek od pravé nohy, kterou mám mírně přesunutou před levou. Stojím napřímeně zády k Darkenovi a koukám na Eldara. Na rtech nemám žádný úsměv, v očích je vidět vztek. Tohle není boj, toto je trénink, a pokud chceš vědět, jak bojuji, můžeš to vyzkoušet teď a tady, uvidíme, kdo komu bude říkat, že to moc neumí. I kdybych nebyla tak dobrá jako on, na ulici se člověk naučí hodně a já toho umím hodně! Jenom ne s rapírem, ale dejte mi dýky a… Sleduji zlostně Eldara, mrkám jen minimálně. Pohledem se mu zarývám do očí. Dokaž, že nejsem ´tak´ dobrá, vyzvu ho chladně – můj tón by se dal přirovnat ke zloději, který se k vám v noci tajně přikrade a hlasem, jenž nemá žádnou barvu ani náznak lidskosti přikazuje odevzdat cennosti. |
| |
| Jsem zabraná do klidu který vládne tady na vodě jsem zabraná do toho že jsem přehlídla vše okolo. Najednou mě ale vytrhne hluk a já tam rychle přispěchám, ale však vidím že Darken jen cvičí s ostatníma. Koukám na oba jen kroutím hlavu jasně chlapi chtějí si dokázat že jeden nebo druhý je lepší. No myslím že Eldar to trochu přehnal mylsím že Angee je je trochu naštvaná ani se ji nedivím. Opřu se o a koukám jak si ti dva budou počínat |
| |
| Tento výpad sem opravdu nečekal meč mi letí přímo na levé rameno. Ne magii ne! Jen si rozkážu, protože by to nebylo zrovna fér, Nezbývá mi nic jiného než do Danae která se vymrštila přímo proti mně kopnout a odkoupnout ji dozadu a sám skočit dále od ní. Promin. nerad prohrávám Pak zahlédnu co se děje nedalleko ode mně. To by stačilo! Zakřičím a mezi oběma muži se objeví bariéra fialovo černé barvy temnota z této bariéry přímo srší a Angee která stála mezi muži to cíti asi nejvíce. Myslím, že pro dnešek by stačilo. Měli bychom se spíše naučit spolu vycházet. Už mluvím jak nějakej chytrák.. Vím, že já toho nejsem zrovna dobrej příklad ale.... Už nic neřeknu a čekám co udělají. |
| |
| Koukám jak Angee vešla mezi mě a Eldara zrovna když jsem chtěl oplatit útok... Skloním meč... Pak se do celé věci vmotá i Kain... Zhluboka se nadechnu a vydechnu... Přijde k Angele... Angee... možná se Tě to dotkne, ale toto je MŮJ "tréning" a tak se nám do toho laskavě nemotej... Kainovu bariéru zlomím mávnutím ruky a angee přemístím k okraji lodi... Kouknu na Eldara... Pokračujeme... Ale teď to nebude dobré... Právě jsi nasral týpka, kterej fakt nemá rád když někdo uráží lidi kolem něho... Konec mluvení... Provedu mečem mocný úder na eldarovu hruď, ale v polovině letu meč stořím a seknu jej do stehna... Odskočím od něj, mečem vyrazím kopí z ruky a vrazím pěstí do břicha... Pak, když se skloní bolestí mu kolenem uštědřím ránu do obličeje... Padne nazad ne zem... Přijdu k němu a kleknu si vedle něj... Vrazím mu pěst do obličeje a pak povím... Příště si nejebej do lidí, se kterýma máš bejt zadobře... Mimochodem, aby nás nikdo nerušil, vyčaroval jsem kolem nás bariéru, kterou ani Kain nedokáže zrušit.. Je to bariéra Rytířů Deltory a jelikož je Kain pode mnou nemá dostatečnou moc aby ji zničil... |
| |
| Nemohu se dostat přes bariéru. Kruci. Počkám až vystoupení skončí a přijdu k Darkenovy ze zadu tentokrát to budu já kdo zautočí. Pokud se otočí udeřím ho do obličeje. Tohle snad nemyslíš vážně? ta rána byla jen aby ses probral pokud chceš vrat mi ji a ještě si měn sekni mečem, je mi to fuk ale to co si tady ted předvedl a možná ještě předvedeš rozhodně nepatří k chování vůdce tak se uklidni. To že sem ti slíbil věrnost neznamená že poslechnu každej debilní rozkaz a budu se na tohle dívat pamatuješ co si kdysi říkal? asi ne co Jen čekám co Darken udělá nehodlám se nějak bránit. |
| |
| POdívam se na všechny tři jak Darken tak i Eldar to trochu přehánějí. Hele vy dva nevím co ale tímhle si asi nedokažete kdo je tady cětší chlap a je to dosti trapné řeknu na oba dva je Kain hodný že jim to chce překazit ale jen doufám že to taky neschytá. Hele Darkene přestan tady ze sebe dělat takového jaký ty nejsi nikdy jsi nebyl takovej tak s tím nezačínej a myslím že tímhle tady nikoho neokouzlíš podotknu a naštvaně odejdu tak tohle jsem nemyslela že by v životě udělal. Odejdu zpět tam kde jsem byla a jsem jen tak opřená a nechávam se hladit větrem který tady proudí |
| |
| Když se najednou octnu na úplně jiném místě, než jsem byla předtím, rozčílím se. Nezůstanu na místě ani vteřinu a rázně dojdu až k místu, kde se všichni mlátí (a už to ani nevypadá jáko trénink). Fajn, jestli je tohle všechno, co dokážete, pak tedy gratuluju. Víc neřeknu nic. Rapír se zařinčením hodím na zem a odejdu pryč od toho všeho. Nevím kam jdu, ani za jak dlouho tam dojdu. Ono na lodi se moc daleko dojít nedá... Výborně, Angelo, teď jsi se ukázala v celé své kráse, teď všichni vydí, že na to nemáš - všichni vidé, kdo má jednoho dne vést Deltoru... Bloumání po lodi mě dovede až do podpalubí ke kajutám. Ano, výborně, teď zalezeš do pokojíčku a vybrečíš se do polštáře? Tos to dopracovala. Jsem naštvaná sama na sebe, na své chování, i na své myšlenky. Už nechci nic dělat, nechci stát, nechci chodit, nechci myslet, nechci být královnou Deltory... Chci být tou starou Angelou, která se potulovala městy a dělala si co chtěla. Neležela na ní žádná zodpovědnost - nemusela nikomu dokzovat, že je někým jiným... |
| |
| Poněkud zaskočená Kainovou reakcí a ještě zaskočenější jeho omluvou skončím na místě, kam jsem po Kainově obraně na můj útok dopadla. Prohrát? Jak může při trénovaní prohrát?! Ach ta chlapská ješitnost. Prohrát při tréninku… Povolím ruku, ve které stále držím meč a zůstanu ležet na palubě. No jo, pohádejte se, poperte se a holku tu nechte ležet, ona si pomůže sama, ne, že bych nějakou pomoc potřebovala… Vyšvihnu se na nohy, podívám se směrem k místu, kde si ostřeji vyměňují názory a zvednu svou zbraň, kterou uložím do pochvy, kam patří. Bratříček se předvádí, proč? Angela je už tak naštvaná, otočím se na místo, kde před chvílí zmizela Angela v podivném rozpoložení a svou pozornost opět zaměřím na Darkena a ostatní. Do tohohle se míchat nebudu, děti si musí hrát a zlobit, aby jednou pochopily, že je to špatné… Dojdu k zábradlí, o které se zády opřu a sleduji, co se bude dít dál. Někdo je musí pohlídat, kdyby jim to nedošlo včas… |
| |
| Když rádoby dotrénuji s Eldarem, pustí se do mě snad každý kdo je na palubě... Postavím se, kouknu po ostatních a pronesu více pro sebe než pro ně: Skvělý... Darken je na zemi, kopněte si do něj... Přijdu na příď kde sedí Zuka... Posadím se k ní a vyčaruji láhev rumu... Raději dvě... Jednu z nich otevřu a mocně si loknu, druhou jí podám se slovy: Teď je vhodná doba... A usměji se... |
| |
| Myslím, že si mi neodpověděl.Vytrhnu mu flašku a držím ji v ruce. Čekám a nejspíš nejsem jediný Řeknu docela hrubým hlasem, je z něj cítit zloba. Myslí si že to jen tak obejdu nebo co. Pomyslím si a kouknu po ostatních jako bych hledal podporu. Vy to snad tak necháte....zapít to rumem? |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro kaine... nech to plavat... UŽ SE TO NESTANE, OMLOUVÁM SE. STAČÍ??? Zakřičím na všechny tady kolem... Pak se zvednu a odejdu do svý kajuty... tam se zamknu... Nerušit prosím... |
| |
| UŽ SE TO NESTANE, OMLOUVÁM SE. STAČÍ??? Zakřičím na všechny tady kolem... Pak se zvednu a odejdu do svý kajuty... tam se zamknu... |
| |
| Těžko říct, jestli si mě Darken všimnul, když kolem mě procházel a pak už bylo slyšet jenom zamykání dveří. A Kvůli čemu? Kvůli tomu, že jsem chtěla trénovat, že jsem se chtěla naučit víc... Teď jsou všichni uražení a hádají se jenom kvůli mně. Tohle je výbornej začátek... Odlepím se od zdi a opět začnu bloumat kolem kajut. Míjím jednu za druhou a ani mě nenapadne zamířit do té své, když kolem ní procházím. Musím s tím něco udělat, ale nemůžu po nich chtít, aby si podali ruce a tvářili se přátelsky, jako kdyby se nic nestalo... Zatracen proč musí bejt naštvanej i Darken, když ho potřebuju?! Stačí jedná myšlenka, abych se v půlce kroku zastavila a obrátila se. Jdu stejnou cestou, kteroujsem došla až sem, jenom o trochu rychleji než předtím v zamyšlení. Projdu kolem své kajuty a zastavím se až před Darkenovou. Po dlouhém pohledu na dveře zaklepu. Nestažím sedostat dovnitř, jenom stojím u dveří třídím si myšlenky. Darkene? To jsem já, Angela... I když je nejspíš zřejmé, kdo za dveřmi stojí, stejně se ozvu a čekám, jestli Darken nějak zareaguje. |
| |
| Opřená pozoruji souboj, který se zvrtne v poněkud vážnější potyčku. Jenom se dívám, poslouchám, jak si téměř všichni vylévají svou zlost, která by však měla být jen na sebe samé. Když už i Darken vypění a nezvládne sebeovládání, puze nadzdvinu obočí a zakroutím hlavou. Nemám potřebu se k tomu nijak vyjadřovat. To se povedlo, dělejte to často a za chvíli bude loď v troskách... pomyslím si, když vidím nasupého bratra odcházet pryč. Zvláštní, co okáže nevinný žertík, asi nezažili horší věci... Zhluboka se nadechnu a přelétnu pohledem všechny, kteří zůstali na palubě. Tak schválně, kdo to ticho prolomí? Pohled zabloudí i k Eldarovi zřízenému Darkenem. To přežije... možná. |
| |
| Sedím ve své kajutě když někdo zaklepe... Angee... A to jsem chtěl bejt chvíli sám... Vstanu a otevřu dveře, rukou pokynu abys vešla... |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro Promluvím a posadím se... Sklopím hlavu na důkaz toho, že lituji toho co se stalo... |
| |
| Dejme tomu že omluva postačí...zatím. Řeknu za odcházejícím Darkenem. Utíkáš stejně jako kdysi dávno já. Nechám tě at si to prožiješ sám. Pak dojdu k Eldarovy a zvednu jej. TO bude v pohodě. Řeknu a kouknu na něj není to zas tak hrozné, ale už by se to nemělo opakovat., kouknu na všechny. Ticho nemám rád. Myslím, že pevná zem pod nohama by nám prospěla až se Darken uklidní půjdu se pokusit sjednat nějaké přístání myslím že to jen pomůže. |
| |
| Jsem ráda, když Darken otevře dveře. To jsem nečekala, když jsem věděla, jak na tom byl, jak kolem mě procházel. Alespoň tohle, teď abych dokázala mluvit, abych ho dokázala přesvědčit. Vstoupím a podívám se na Darkena. Nemůžu ho přesvědčovat. To teď nepotřebuje... |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Jak mu to mám říct? Nemůžu... Darkene, začnu, ale to, co jsem původně chtěla - to, o co jsem ho chtěl požádat se najednou vytratí do neznáma. chci se omluvit za svoje chování, bylo to vůči tobě nespravedlivé. A mimo jiné jsem tě chtěla pořádat o to, abys byl normání - jako já a nechoval se zvrhle a chtěla jsem se omuvit za všechno za co můžu, ale teď asi ne, Angee, není ta správná doba. Sklopím zrak, aby si Darken nemyslel, že si jeho lítost vychutnávám - což mimochodem není pravda. A jestli si třeba nechceš o něčem popovídat, tak bych měla jít. stále se sklopenou hlavou se otočím zpět ke dveřím a čekám, jestli Darken něco řekne. |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro Ty se nemáš proč omlouvat... to já bych se měl omluvit... Pak se na chvilku odmlčím, ale když se chystáš odejít rychle vstanu a chytím tě za ruku... Přitáhnu si tě k sobě a pevně stisknu v náručí, ale ne tak, aby tě to bolelo... Zůstaň... |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Zůstnu u Darkena, hlavu mám opřenou a oči zavřené. Neboj, neodcházím, mluvím potichu, ale tak, aby mě bylo slyšet. |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro Děkuji... za vše co pro mě děláš... Pronesu stejně potichu jako ty a pak se pomalu oddálím a políbím... Nejprve jemně, tak že se tě jen letmo dotýkám rty, ale pak stále vášnivěji a s chtíčem... Pomalu jdu ode dveří pryč... směrem k mé posteli... |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro usměji se na tebe a otevřu oči právě ve chvíli, kdy mě políbíš. Znovu zavřu oči a některé z polibků opětuji. Darkene, promluvím mezi polibky, já nevím, jestli bych jako královna... Jestli vůbec můžu... Angela by mohla, ta by chtěla... ale královna Deltory? Nechci se odtahovat, dívám se ti do očí a prsty probírám vlasy... |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro Cokoli co řekneš se stne, takže pokud nechceš, můžeme zůstat pouze u tohoto...A poté tě znovu vášnivě políbím... |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Je jiný než ostatní... Nebo jsem se změnila já? Nemusíme zůstat jen u toho, usměji se na tebe a zahrnu tě polibky. |
| |
| Družina na lodi: Každý děláte "své" záležitosti... Lidi na palubě: Jste na palubě, když zničehonic přestane foukat vítr, čímž se vaše loď stane obětí přírody, jelikož bez větru není nijak poháněna... Pak uslyšíte menší šum a když se ohlédnete, vidíte jak za vámi pádí karavela v oblaku šedého dýmu... I když nefouká vítr, její plachty jsou napnuté a žene se kupředu... Vypadá to, že plachty jsou rudé... |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro Pak tě stáhnu za sebou na postel... Pomalu tě líbám a přitom z tebe sundávám oděv... Pak se svléknu i já... Chvíli s ekochám tvým nádherným tělem, a pak tě začnu líbat... Z tvých úst sklouznu na krk, pak níž na ňadra... Rukou mezitím zajedu až mezi tvá stehna a budu tě intenzivně dráždit... pak, když uznám za vhodné, do tebe vstoupím a začnu se v tobeě energicky pohybovat... Přitom tě stále líbám... |
| |
| na palubě Najednou přestal foukat vítr kouknu se okolo a zahlédnu něco co pro nás přívětivě moc nevypadá. Zrovna ted? sakra!! POmyslím si uchopím Eldara. Pojd schovej e do kajuty tedka si zrovna dost zřízený. Řeknu a zase vyběhnu na palubu. At si Darken trucuje Pomyslím si když doběhnu na palubu a uvědomím si že by nám mohl pomoc tasím meče a kouknu na ostatní. Pokud se vám bojovat nechce běžte se schovat. Řeknu jednoduše, ale nečekán že by někdo odešel... |
| |
| Na palubě Opřená o zábradlí pozoruji scénu odehrávající se přede mnou. Najednou z ničehož nic přestanefoukat vítr a plachty lodi zůstanou nehybné, stejně tak jako celá loď. Odlepím se od zábradlí a pozoruji blížící se loď. Tohle nevypadá dobře, Darken trucuje, Eldar je vyřazený... Angela tu naštěstí není, hlídat malou holku by se mi vážně nechtělo. Vytasím svůj meč a přejdu ke Kainovi. "Schovává se jen zbavělec, bojuje ten, co nemá co ztratit." Mluvím s naprostým klidem a přimhouřenýma očima sleduji přibližující se loď. Buď si bratříčku kde chceš, nedlám si velké iluze, že nedorazíš.... |
| |
| Dobrá tedy, tak čekejme co za náma příjde. Usměji se a koukám na lod která se pomalu přibližuje. Vzpomenu si na staré časy a snad to půjde. Pomyslím si a kouknu na ruce ve kterých mám meče. Jen pojdte |
| |
| Kain mě odvede do kajuty, čímž i vlastě poskytne služby... Když se dostanu do aury svého hvozdu, mé zranění se zacelí a síla se m vrátí... Vstanu a ozbrojím se... Vyjdu na palubu a dojdu až ke Kainovi... Ať se stane cokoli... jsem s vámi... Pak se zahledím na přibližující se loď... Pak si uvědomím, kolik je nás na palubě a kolik asi bude jich... Sic nerad se otočím a jdu ke kajutě Darkena... Pokusím se ji otevřít, ale nejde to... Tak jen zabuším a pronesu... Máme menší problémy... celkem by ses nám hodil na palubě... Pka se vrátím na palubu a povím Kainovi... toto nedopadne dobře, ale uděláme vše, abychom je zastavili, ne??? |
| |
| hledím směr kam plujeme ale pak si všimnu rozruchu za mnou dojdu tam a zjistím že za náme jede lod. ach no zrovna ted a jsme bez větru podívam se na Eldare že ej už v pořádku a vytáhnu si šavli a pistolku. No podle toho co si myslím že jich tam bude Darken by se nám tu opravdu hodil. no škoda že nás tu není víc podívam se kde je Angee ale nevidím ji tu ta by se tu dost hodila. kde je Angee |
| |
| Sem rád, že tě vidím Eldare...ale ale náš bitkař se rozhodl rvát se. Poslední slova směřují na Darkena pokud teda přišel pokud ne nic neřeknu. Nevím kolik jich bude ale pokud budou mít přesilu zdržím je zajděte pro Angelu a odjette na zachranné lodce někam pryč kde naberete síly a budete pokračovat ve sbírání kamenů!!! vím, že vám rozkazovat nemůžu a ani nechci ale tohle vážně udělate Řeknu a čekám co příjde. |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Teprve teď, v tvém náručí se cítím jako královna, vychutnávám si tvé polibky, tvou pozornost. Oplácím polibky svými a lehce přejždím po tvém těle nehty. Když do mě vstoupíš, jemně se prohnu a zakloním a pak tě opět začnu líbat. Najednou kdosi zabuší na dveře a já úplně ztuhnu. Všechno je najednu pryč. Co se děje? zašeptám a koukám ke dveřím. |
| |
| S vytaseným mečem sleduji přibližující se loď a poslouchám dění na palubě. Jistě, nikdo nikomu nerozkazuje, proč pak všechna slova jako rozkaz zní? Kdyby mi to soustředění dovolovalo, nejspíše bych protočila oči vsloup, ale raději tak neučiním. "Nevím, Kaine, nakolik je to prosba a nakolik rozkaz, který jsi dát nechtěl," promluvím tak, aby mě bylo dobře slyšet a dál pozoruji loď blížící se k nám, "ale ať se ti to líbí nebo ne, mě na žádný záchranný člun nedostaneš." Zorničky se mi zúží, když přeostřím na vzdálenou palubu, abych zjistila, s kým že to budeme mít tu čest. |
| |
| soukromá zpráva od Darken Rahl ( Mormegil) pro Kurva... Uklouzne mi nadávka... Pka se rychle obleču do bojovýho a vyjde z kajuty... mezi dveřmi se otočím... byl bych raději kdybys tady zůstala... |
| |
| Vyjdu z kajuty a vylezu na palubu... Na Kainovu ironickou poznámku neberu ohled jen pokynu Eldarovi jakože děkuji, že mě zavolal... Nemám to ve zvyku, ale mrzí mě to co se stalo... ale co bylo, bylo. Teď máme jinou práci... Tak copak to tu máme??? pomyslím si a zahledím se do dáli na loď... Je možný, že by mě našel??? Vždyť ty rudý plachty jsem neviděl osm let... skara... Toto bude tuhý boj... Tasím svůj meč a pronesu: Nemít bojeschopnou posádku byla chyba... Po nikom nechci aby tady zůstal... Ten někdo jde čistě po mě, ale pokud vás najde, zabije vás taky... takže... Promluvím ke Kainovi: prosím tě... vezmi dívky a ostatní a jděte pryč... toto nemůžeme vyhrát... Je to můj bývalý učeň jež se dal trochu jinou cestou než já... El brasero... Bask... Máčí plachty v krvi zabitých... |
| |
| Podívam se překvapeně na Darkena to si jako vážně myslí že opustím lod no tak to ne. já nikam nejdu pronesu a čekám až nás dojedou a budem moct bojovat. co tohle vyklada každý si snad rozhodne kde bude já prostě nikam nepujdu a hotovo mě nemůže donutit. |
| |
| Jakmile přijde Darken, přestanu ostře sledovat blížící se loď a pohlédnu na něj. Jako vždy si dal na čas, ale nemyslela jsem si to? Přišel... pomyslím si a vyslechnu jeho vesměs varovná slova. "Ať se ti to Darkne líbí nebo ne, já zůstanu na téhle lodi." Pak stiším hlas, aby to slyšel jen bratr, aby se ostatní zbytečně nevyptávali. "Já a smrt kráčíme ruku v ruce a jsem si jistá tím, že můj čas dnes ani zítra a ani v dalších dnech nadejít nemá. Ty bys to mohl vědět..." A pak opět normálním tónem dodám: "Rodinu už jsem ztratila - neztartím i bratra." A pak už jen tiše pozoruji loď s rudými plachtami. Takže krev mrtvých... Jestlipak ho učil Darken o síle krve? |
| |
| ja nikoho nikam brát nebudu nejsem chůva... pokud chcou at si jdou. Řeknu stručně a koukám na plachty zalité krví. KOlik asi zabil lidí? Zeptám se a lehce se pousměji. Asi si jeho krví potřu oblečení, když už je to teda v módě. Usměji se a rozhodně nevypadám, že nych se nějak bál nebo ještě hůř že bych chtěl odejít. Maximálně zemřu stejně tam jednou všichni musíme a já už sem z tama několikrát utekl, takže po mně jde smrtka asi hodně ráda. |
| |
| Na palubě Nějakou místní potyčkou se příliš nezaobírám, nicméně po ukončení randálu a praskání magie se naskytne konečně nějaká věc, která stojí za to se jí věnovat - lahev rumu. Jakmile je na dosah okamžitě ji vyškubávám z jeho rukou a rovnou jí do sebe klopím jako vyprahlý poutník po dlouhé cestě. Rum, rum, rum.... Jakmile rum prolije mé hrdlo do obličeje se navrací barva a s barvou i úsměv, v mích žilách opět koluje krev. Lahev si pořádně vychutnávám nicméně mé vychutnávání je zanedlouho přerušeno rudoplachtými narušiteli. Vstávám tedy z přídě, pokouším se nespadnout do vody a posléze se přidávám ke skupince na palubě, s rumem v jedné ruce a dýkou v druhé ruce hledím vstříc nově příchozím. Je to muj rum, jen a jen muj! Když se loď dostatečně přiblíží nezbývá mi než zařvat. Tohle je muj RUM! A s tím pozvednu lahev s rumem a její zbytek do sebe naleju, pak ruku s lahví opět spustím k boku, trochu se zakejvám, znovu nastolím stabilitu a znovu zařvu. RUM A KREV POTEČE! Znovu se lehce zakymácím ikdyž toto je nahrané na zmatení nepřítele. MUJ RUM NA VAŠÍ KRVI! |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Vytřeštím oči, když se zastavíš ve dveřích, abys mi dal jakési nepřímé "varování". Sice přikývnu, ale nejsem si jistá sama sebou, jestli dokážu tomuto snad příslibu? dostát. Zůstat tady... Jasně. Beztak by kolem mě museli všichni jenom poletovat, aby se mně nic nestalo... Když se zavřou dveře, hodím na sebe oblečení a přecházím sem a tam po kajutě pohroužená do různých myšlenek... |
| |
| Paluba lodi: Loď se přiblížila tak, že "zaparkovala" přímo velde vaší... U můstku stojí muž, který je silně podoben svému učiteli (Dakrenovi)... Kouká na vás s údivem v očích. Pak jeho oči sklouznou k Darkenovi a objeví se v nich vztek... Tak jsem tě našel... Doufám, že nebudeš tak pošetilý a nebudeš se mnou chtít bojovat... Po všem cos mě naučil... Usměje se a koukne na plachty... Pak prohodí: Zase jsi chtěl ušteřit za posádku a tak používáš duchy??? Ti ti v boji moc nepomohou... Pak pokyne rukou a z podpalubí jeho lodi vyjde jeho posádka... Je tvořena z těch nejkrutějších lidí a stvůr jaké kdy po světě chodila... Toto je moje posádka... Pak si povšimne Danae... Ale, ale... tak malý Darken našel sestřičku... Copak se stalo s tvou rodinou, že utekla za tebou... Dělá že přemýšlí a pak se mu rty roztáhnou do posměšného úšklebku... Už vím... Sáhne rukou ke krku a vyndá, na kúži pověšenou lahvičku s jakýmsik černým prachem... Pozdrav tátu a mámu Dakrene...Usměje se ještě víc a dodá... Bojovali statečně... Ale nějak se jim nelíbilo upálení... Zvláštní, že??? Pak koukne na Kaina: A ty jsi co??? Tebe jsem ještě neviděl, ty asi budeš Dakrenův nový mazlíček... Ale cítí v tobě trochu moci... Co kdyby ses ke mě přidal, a já ti za to nechal tvůj bídný život??? Znovu se usměje, koukne na Kyru... Darkene, Darkene... Kolikrát ti mám říkat, abys na palubu ani do skupiny nebral ženský??? Jsou neschopný a furt si na něco stěžujou... A ten chabý elf taky nevypadá nijak nebezpečně... Pak očima přeletí palubu ještě jednou... A co, k čertu je tamto malé zelené??? Trochu divný pes, ne??? |
| |
| pousměji se a bezeslova přikročím na stranu Darkenova žáka.. Promin Darkene Angee a ostatní ... řeknu a stoupnu si za žáka Darkena... máte nějaké přání pane? kouknu na mého nového pána a čekám jesi mi vydá nějaky rozkazy.. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro To myslíš vážně??? |
| |
| V tichosti pozoruji přibližující se loď. Očima těkám přes rudé plachty a přemýšlím. Kolik jen musel zabít lidí? Kolik jich muselo trpět, když si užíval? Není to lítost nad osudy těch nebožáků, co se o sebe neuměli dostatečně postarat, jenom chladné uvažování. Když loď přirazí k té naší a já si konečně mohu prohlédnout jejího kapitána, neunikne mi pobavený pohled. A hele, další ubožák se ztrátou osobnosti. Nejen, že se snaží vypadat jako jeho mistr, ale ještě si myslí, že ho předčí a bude lepší než Darken. Jenže tohle není pohádka, hochu – tohle je skutečnost. Pobavení zmizí, jakmile začne hovořit. Nejen, že se mi nelíbí jeho vesměs posměšný tón, ale také jsou mi odporné věci, které říká. Ne, Darkene, nebudu ti „to“ vyčítat. Nevím jak to bylo, ani kolik jsi ho naučil. Ale doufám, že jsi byl natolik rozumný, že ne vše! Když povolá svou posádku, aby se mohl nafouknout ještě víc, nadzdvihnu obočí. Cos jim slíbil, rychlý odchod do podsvětí, když ti budou dělat tělesnou stráž? Když začne mluvit o mně, upřu na něj zrak. I při zmínce o mé rodině zůstávám klidná – je to pryč – minulost, jejich smrt se nedá vráti. Když ale vytáhne lahvičku s prachem, který je údajně mou rodinou, sevře se mi žaludek. Ty parchante! Jestli jsi to byl ty, tak… Tak… Až umřeš, postarám se o to, aby ses vrátil a chcípl znova! A pořád dokola! Mlčím, ale v očích mi plane vztek. Odráží se v nich všechno, co je uvnitř. I když jsem byla vedená k tomu, aby pocity zůstaly uzamčené hluboko uvnitř, nyní to nedokážu – nebo to nechci dokázat? Slzy však zadržím, takovou radost mu neudělám. Když začne promlouvat ke Kainovi, v duchu doufám, že tenhle člověk? Má alespoň tolika rozumu, aby zůstal na naší straně. Když ovšem přejde na stranu nepřítele, neovládnu se procedím skrze zaťaté zuby: „Špatná volba.“ Jestli to myslíš tak smrtelně vážně jako já, pak ti to nenechám jako když jsme trénovali. Zas tak dokonalý nejsi. A já taky nemusím hrát podle pravidel! Probodávám všechny na opačné straně zlostným pohledem. I když jim to možná přijde k smíchu, mně to dodává odvahy a energii na to, co se chystá a co nejspíš velice brzo přijde. |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro |
| |
| jen zaslechnu co Danae řekla kouknu na ní a dívám se do jejich ledových očí...nic neřeknu nic si nemyslím jen prostě koukám tak po minutě toho nechám a stále čekám co mi Kapitán řekne.. |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Mlčím... Možná trochu dýl, než by bylo vhodný a poslouchám mého starého žáka... Když začne mluvit o mé rodině kouknu po Danae a vidím jak v ní pění vstek mísený s bolestí... Rád bych ji nějak myšlenkou uklidnil, ale nevím, zda nám nekontrolovaně nehlídá telepatii... Když Kain zradí, chvíli mu upřeně hledím do očí a pak pronesu: Kaine... Bral jsem tě jako přítele, vrátil ti život a ty mě zradíš??? V tom případě ti musím říci že tentokrát se už nevrátíš... Pak kouknu po "své" družině a pronesu směrem k mému žákovi... Myslím, že ten spro jež začal ještě v Urehu je jen mezi námi... Nemotej do něj mé přátele... Pokud budeš chtít do toho motat i je, musíš vědět, že udělám VŠE pro to, abych tě konečně porazil a zrušil tvou krvavou historii... Pak se trochu usměji a prohodím... Myslím, ž jsi se trochu přepočítal... Nemám v družině jen jednu dívku... Angee... pojď nahoru... Dovol abych ti představil Angelu... Usměji se a dodám: MÉ... pouto lásky... Pak tasím meč a porozhlédnu se po jeho družině... Tak kdopak chce ochutnat Walirijskou ocel??? Kdo chce umřít jako první??? Očima ulpím na Kainovi... Co třeba ty??? |
| |
| Už mě nebaví jen tak přecházet po kajutě a pořádně nevědět, na čem to jsem. Rozhodnu se tedy, že i přes Darkenovo přání půjdu nahoru na palubu. Stejně mám takový pocit, že mě tam něco táhne. Něco víc než jen zvědavost a bezmoc, která mě přepadla v podpalubí. Když vyjdu z kajuty, téměř se rozběhnu, abych byla nahoře co nejdřív. Nevím, co se tam děje, ani kdo všechno tam je, vím ale, že tam musím být i já. Když se dostanu nahoru, vidím loď s rudými plachtami, cizího muže a nejspíš jeho posádku. K mému údivu je Kain na trochu jiné straně, než kde byl předtím. Co se tady děje? neunikne mi vskutku hloupá otázka, když koukám po lidech a nejspíš i nelidech, kteří se vyskytují v mé blízkosti. Nečekám odpověď, mám takový dojem, že se mi odpovědi stejně brzo dostane, když sleduji, jak jsou Darken a ostatní připraveni k boji. |
| |
| JAk chceš Darkene někdo tady ocel ochutná...otázka je kdo... Řeknu a tasím me skryté čepele a meče ze zad... kouknu na Darekna mrknu na něj ted už mu je asi jasné co sem celou dobu chtěl udělat... Zezadu uchopí Darkenova žáka a bodnu ho do zad a pro jistotu podřežu...pokud se to nepovede pokusím se odskočit k Darkenovy a ostatním... Snad ste si to nemyslely... Jen prohodím a čekám připravený na boj... |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| soukromá zpráva od Kain pro |
| |
| Paluba TO co ten chlápek říká mě absolutně nezajímá tedy až do okamžiku, kdy mě označí za zeleného psa. Moje krev se ve mě začíná pomalu, ale jistě vařit a nedostatek rumu mi samozřejmě rozpaluje krev ještě mnohem víc. Zatímco se moje zuřivost nabijí do neúnosných mezí Darken zabijí toho grázla, kterej se opovážil mě nazvat psem a stává se tedy ještě několik dalších nedůležitých věcí. Nicméně mě zajímá už jedině pomsta. Vrhám se na druhou loď s řevem na rtech. Pes? Jo dobrá goblin Zuka Zuma není ničí pes! To si vypiješ! DO poslední kapky! Jako rozzuřená bestie z pustin chaosu (mh: pochybuju, že tušíte co to je a občas pochybuju, že PJ čte co vlastně píšu) se vrhám na mrtvého či umírajícího opovážlivce a jako pilná včelka do něj nořím stále dokola svou čepel dokavaď je ještě do čeho ta čepel nořit. Pokud ne vrhám se na kohokoli dalšího kdo se opováží přiblížit na metr. |
| |
| Paluba lodi: Všichni se zájmem sledujete Kainovu akci... Když Kain provede svůj výpad, uvědomí si, že něco není v pořádku, poněvadž jeho meče projedou vzduchem... Pak uslyšíte hlas Brasera, ale z úplně jiného směru... Vážně sis myslel, že ti prokážu takovou důvěru hned po přijetí??? Pak tě tlaková vlna mrští zpět na palubu "vaší" lodi. Loď předs vámi zmizí, byla to pouhá iluze. A z druhé strany se jeho loď objeví... tentokráte ta pravá... A její paluby vleze na vaší palubu první část posádky... MH: ZUKA: Já to čtu, ale nevím jak na něco takovýho reagovat, protože při čtení tvojivch příspěvků se smíchy válím po zemi... Bez urážky... |
| |
| Aspon sem to zkusil ty šašku Zasměji se a kouknu na jeho posádku... Myslíš si že tohle nás zastaví? Zeptám se s ironii ve hlase. KOuknu na Darkena a všechny okolo. Myslím, že tohle je jen mezi Darkenem a jeho učněm... řekněme že ten šašek co si myslí že je mocnější než Darken má na své straně další šašky a Darken má mně... Ostatní vemte Angelu a vypadněte plnit další část ukolu tohle je jen puhá zdržovačka pak vás s Darkenem doženem....nebo možná ne Darkene vím, že je dokážeš teleportovat.... KOuknu na Darkena připravím se k boji a seknu po komkoli kdo se ke mně jen přiblíží... |
| |
| "Proč jsem měla takový dojem, že tohle nebude tak lehké?" Nejde o otázku pokládanou někomu, je to spíše konstatování skutečnosti, která byla jasná ještě předtím, než s do něj ti dva pustili. Otočím se tak, abych viděla na skutečného Brasera, ale zároveň poslouchám i Kaina. "Myslet můžeš," řeknu na jeho slova poněkud chladně, "ale jak už jsem řekla, mě odtud nikdo nedostane." Byla to i moje rodina a já posledního, který mi zbyl, nenechám napospas nějaké směšné kopii. Přesunu svůj meč tak, abych ho měla kdykoliv připravený a sleduji blížící se posádku z druhé lodi. |
| |
| Jakmile na nás Brasero sehraje svou habaďůru, rychel se otočím a sejmu prvního kterej vleze na moji loď se slovy: Toto je moje loď, takže pokud chcete zemřít krutou a bolestivou smrtí, račte vejít... Pak dostanu Kainovu zprávu... A uvědomím si, že má pravdu... Kouknu se po Angele a Danae, protože ty dvě tímto asi nevíce rozhořčím: Promiňte, ale Kain má pravdu... musíte dokončit poslání... Poté všechny z naší družiny kromě mě a Kaina odteleportuji do města ze kterého jsme vyjížděli... Pak jim zadlokuji nekontrolované čtení mysli, aby nikdo kromě mě nemohl zjistit kde jsou... Pak se kouknu na Kaina.. Je to na nás...Usměji se a začnu si prosekávat cestu k Braserovi... |
| |
| Pamatujes jak si mně poznal? pri souboji podobném tomuto sice to nebyly nestvůry ale jen obycejní zloději no ale počet byl podobný... Seknu dalšího co vlezl na lod hodím hvězdici na dalšího z nich. Hele ty Brasere nebo jak ti nadavaj...pokud se tak mocný jak si myslíš proč za sebe necháš bojovat ty sráče? stejně moc dobře víš že proti nám nemají šanci... Křiknu na něj v domění že se tane blázen a odvolá je, nebo chabý pokus podlomit moralku těch tupých hlav. Darkene kdyby sme to už nezvládali portni se za něma a dooknčete ukol...o mně se nestarej... dělej slib mi to jinak prestanu bojovat!!! Křiknu na něj protože mi je jasné, že bez Darkena by ten ukol neplnily... |
| |
| Vůbec nestíhám, co se kolem mě děje. V jednu chvíli stojím na palubě lodi a hned v tu další jsem spolu s ostatními ve městě. Skoro se všemi ostatními - Darken a Kain s námi nejsou. Nechápavě se podívám na Danae, protože mám takové tušení, že ač je převážně málomluvná, tohle hodně rychle vysvětlí. Co se to děje? Tady mi to přijde povědomé. Určitě jsem tady už byla... Co se to na té lodi stalo? Přelétnu pohledem i po ostatních, kdyby měli náhodou jasno dříve nežli já. |
| |
| Bojuju s těma sviněma co si usmysleli že nás dostanou... Pak ale Kain začne mluvit kraviny o tom, že ho tam mám nechat... Tak toto jsi snad ani nemyslel vážně, ne??? Jak tě napadlo, že tě tady nechám... Jakožto rytíř Deltory musím chránit další ratíře takže i kdybychom měli umřít tak tě v tom nenechám... Pak se ušklíbnu a dodám: Když smrt tak spolu... ty už v tom umíš chodit, tak se vrátíme... Poté se začnu bláznvě smát a vlítnu přímo mezi nepřátele... |
| |
| Ty ses blázen..... bez tebe ale nedokončí ukol.... a vrátit se myslíš že je to tak jedoduché mně už zpátky nepustí... Pk vidím jak vběhne do skupinky... rozeběhnu se za nim a sekám každého nepřítele co uvidím... Zajimalo by mně kolik těch stvůr ještě má... |
| |
| Paluba cizí lodi -> neznámé město KDyž iluze zmizela měla dobrá goblin dosti nepříjemný pocit. Dobrá goblin proto pohlédla pod sebe a zjistila, že se docela nepříjemně rychle přibližuje k hladině, což není až tak super znamení protože dobrá goblin není mistr v plavání. Nicméně místo aby dobrá goblin Zuka Zuma dopadla na vodní hladinu dopadá na dlažbu nějakého města. Tady se děje něco velmi... Hmátnu rukou do brašny neboť toto si žádá trochu rumu. BOhužel rum zůstal kdesi na moři nebo dokonce v moři. TO.. .to, to přeci... tak to, to nem... to by.... Začnu koktat a zuřivě se rozhlížet kolem sebe, někde tu ta lahev přeci musí být. Jediné čeho si všimnu sou něčí nohy, svedu tedy pohled až nahoru a zjistím že se jedná o dívku zvanou Angela. Upřu proto na ní svá kukadla (teď již dost zaslzená kukadla) Rum..... Popotáhnu trochu z nosu. |
| |
| Paluba lodi; město Podívám se na Kaina, když všechny přesvědčuje , že máme zmizet. To nemyslí vážně, že? ptám se sama sebe, ale je mi jasné, že Darken s jeho absurdním nápadem bude souhlasit. Přelétnu na něj pohledem. "Opovaž se cokoli udě..." Najednou se se mnou okolí trochu pohne a já nyní stojím s napřaženým mečem v nějakém městě po boku Angely, malé goblinky a zbytku družiny. "...lat!" Zamžourám kolem a narovnám se. Jen počkej, až se mi dostaneš do rukou, Darkene! Jestli nebudeš mrtvej, tak tě za tohle zabiju osobně! Uvolním sevření mé zbraně a tu uklidím na její místo. Navenek možná vypadám smířená s tím, co udělali, ale uvnitř mě vře vztek. "Darken nás taktně odklidil z jeho boje." začnu vysvětlovat poměrně dezorientované dívce. "Řekla bych, že je to přesně to město, odkud jsme vyráželi." Usoudím nahlas, když se rozhlédnu kolem sebe. Pak mi pohled sklouzne na goblina. "Rum?" zamyslím se nahlas. "Jistě, ten teď bodne asi všem..." Bez jakéhokoli dalšího otálení se vydám hledat nejbližší hostinec. Rum nikdy nikoho nezabil. A co tě nezabije, to tě posílí... Rozhodně se nebudu snažit se tam vrátit. Rozhodně ne teď. Jejich volba a proti mé vůli mě nikdo přemisťovat z jednoho bodu do druhého nebude... Proč bych se měla vracet, že? Kdyby nás potřebovali, Darken si o jistě nějak zařídí.. Ohlédnu se na ostatní. "Jdete?" A pokračuju ráznou chůzí dál do města. |
| |
| Kain a Darken: Brasero:  Se na vás usměje a poví: Hm... můj předvoj jste zvládli, uvidíme, co s vámi udělá moje jednotka zabijáků... Pokyne svům druhům a na vaši palubu vejde horda: Jednu skupinu tvoří speciálně vycvičení orkové, vyškolení speciálně na zabíjení...  Další část jsou jeho tzv. Pouštní bojovníci...  Pak jakoby spokojen sám se sebou promluví: Kdybyste ještě měli málo, dovolte abych vás seznámil s Andělem Smrti... A pokyne rukou nad sebe... A tam se vytvoří obrovský mrak černého dýmu ze kterého vyletí něco co jste v životě neviděli a z čeho vám běhá mráz po zádech...  Orků je pět, Pouštních bojovníků taky, ale Anděl Smrti je sám... |
| |
| Kain a Darken: Mimochodem, zatímco se zabýváte těmito, můžete si povšimnout, jak z podpalubí vyjde ještě něco... Ale zůstává to u Brasera... je vysoký asi tři metry...  |
| |
| Angela, Zuka, Danae: Zatímco míříte směrem do města přiblíží se k vám z tmné uličky starší muž... Přijde až k vám takže si jej můžete lépe prohlédnout... Pak si sundá kápi...  Podívá se na Angelu, objeví se mu slzy v očích... Padne na kolena se slovy: Královno Deltory!!! přece jen proroctví a znamení naklamaly... Přišla jsi... V tomno městě není bezpečno... Nevěř ničemu co zde uvidíš ani nikomu koho potkáš... poté si všimne tvého doprovodu ... vzácný tvore rodu maličkých... Promluví k Zuce (???) ... je mi ctí, že konečně vidím tě živého a ne jen na obrázcích... Poté promluví k Danae: Paní, vypadáte moudře... Nedejte dopustit aby putování naší kralovny selhalo... Pak se postaví a promluví znova: Jméno mé je Alaren, kdysi jsem býval ochráncem lesů Deltory, jenže přišla zlá doba... Skoro všechny stromy uhynuly... A tak jsem začal umírat i já... Ale púřed svou smrtí jsem poznal královnu Deltory... Pak se zamyslí a dodá: Nemohu vás nechat městem toulat se samotné... Mohu vám nabídnou své skromné přístřeší??? A stále koukná na Angelu... S očima plnýma smutku. |
| |
| Isindalia: Přicházíš do města na okraji moře... Od svého mistra víš jen to, že někde tady byla královna deltory naposled... Když dojdeš do města uslyšíš v hlavě hlas svého mistra: Isindalio... Jsi na místě.. teď už tě nemohu hlídat ani s tebou každý den komunikovat, protože jsi daleko a valmi mě to vysiluje... Povím ti pouze toto... Hledej muže v černém, se jménem Deltory na zádech... Je psáno tajným jazykem Draků, kterým mluví jen Ti nejmocnější... Ty jej ale poznáš, protože jsem ti jej nejednou ukazoval... Ten muž je Darken... průvodce Angely... Královny Deltory... Až JI najdeš dej ji list, který jsem ti dal při tvém odchodu... Sbohen a nechť stojí bohové Deltory s tebou... |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro |
| |
| Anděl čeho slyším dobře? no zajímalo by mně kolikrát umřel....možná je lepší než já ... Zasměju se a po jednom z orků hodím hvězdici mířím přímo na hlavu... ukaž jak si rychlí, kámo a hodím jednu i po pouštním valečníkovy... Darkene necháš mi andílka? Zeptám se a nečekám na odpoved přiskočím k němu a usměji se.... Tak se předved |
| |
| Koukám na akci Kaina a nejsem si příliš jist, zda něco s hvězdicemi zmůže... Pak ke mě přiskočí a vyzve mě k akci... Kámo... nevím jak jsi na tom, ale Anděla bych přenechal někomu jinýmu... Pak také zvednu ruce a pronesu velitelským hlasem: Aniere Deltora fale ne töner!!! A nad mnou se vytvoří mrak stříbrnýho kouře... Tak ty uznáváš Anděla smrti??? Kam jsi to dopracoval... Promluvím na Brasera... Já uznávám...  Anděla Života!!! |
| |
| Takže ja si zase nemuzu hrat s čím chci....ja tě nesnáším Darkene Řeknu.. a přiskočím ke skupince puštních bojovníků s vytasenými meči levou rukou seknu jednomu z nich na hlavu a pravou mu seknu do kolen... Doufám, že tihle zmetci mně nesundají rychleji jak já je... Říkám si spíše sám pro sebe.... |
| |
| Kdesi ve městě Než se stačím vzpamatovat z jedné události, přichází druhá. Danae mi sotva stačí vysvětlit co se stalo, a hned mizí kdesi ve městě, aby našla putyku, kde by sehnala kapku rumu pro sebe a pro Zuku. No výborně. Nestačí, že se nás Darken snaží zachránit, takže nás posílá někam – těžko říct kam, ale ještě se mi tady zblázní Danae a já jí budu muset hlídat! Nějak mi není dvakrát jasné, co přesně mají za lubem, ale pospíším si, abych je nespustila z očí. Najednou se k nám z ničehož nic přiblíží nějaká postava v kápi, kterou si sundá. Je to obyčejný starý muž, který toho ví až příliš a dává vše až příliš najevo. Výborně, k téhle situaci se to tak akorát hodí! Povzdychnu si, když sklouznu pohledem na muže, který přede mnou klečí. Měl by se zvednout, nevypadá na to, že by byl plný života a aby mi lidé umírali u nohou, to nemám zapotřebí… Naštěstí se muž zvedne a začne skládat komplimenty i zbytku družiny, která je se mnou. Když mluví k Zuce, musím se pousmát. Není to skutečný smích, spíš jen poušklíbnutí. Proč mám takový dojem, že si zrovna tohle dvakrát líbit nenechá? A Danae? Paní? Teď už se usmívám doopravdy. Ač jsou skutečnosti poněkud nepříjemné, promluvím k muži, který nás tak znenadání přepadl. “Alaren, že?“ Optám se, ale je to spíše jen proto, abych měla jak začít. “Abych pravdu řekla, vůbec netuším, o čem to tady mluvíte a byla bych ráda, kdybyste nechal ty poklonky a neoslovoval mě „královno.“. Je od vás sice hezké, že nás zvete k sobě, ale sám jste řekl, že nikomu nemáme věřit.“ Neměla bych ho hned odsuzovat, třeba něco ví, mohl by být důležitý, užitečný… Byť jen z toho důvodu, že by se Danae nechtěla se Zukou opít v nějakém špinavém hostinci nebo putyce – ve většině měst to vyjde nastejno. “Jak chcete dokázat to co říkáte? Máte něco, díky čemu bych vám měla věřit?“ Proč mám takový pocit, že ať udělá nebo cokoli, půjdu s ním radši než s Danae a Zukou, kteří mají v hlavě momentálně jen touhu po rumu a kdo ví po čem ještě? Budu je muset nějak dostat k tomu dědovi, ať je to kdokoli… Založím si ruce v bok a pozoruji smutně vypadajícího muže čekajíc na odpověď. |
| |
| Neznámé město – neznámý dědula Konečně někdo také ocenil jedinečný výběr nápojů Dobré goblin Zuka Zuma a vyrazil hledat jeho zdroj. Tím u Dobré goblin Zuka Zuma dívčina hodně stoupla v ceně a pokud se jí podaří najít pramen bude jí Dobrá goblin až na věky věků opíjet jejím dílem rumu a velmi ráda a s láskou jí bude rumem prolévat hrdlo. Téměř zamilovaně hledí na Danae okouzlena její chutí k rumu. (Jeden by čekal křivky, že?) Nicméně už už se chystala Dobrá goblin postavit na nohy a vyrazit vstříc novému rumu byl její plán překažen jakýmsi vetchým staříkem. Stařík přijde a padne na kolena před Angee, dívkou z lodi a mektaje cosi o královně. Dobrá goblin na ní tázavě pohlédne a stařík přetočí oblast svého zájmu na Dobrá goblin Zuka Zuma. Vzácný tvore z rodu maličkých... je mi ctí tě vidět jinde než na obrázcích....... ten chlap to nemá v hlavě v pořádku! Dobrá goblin Zuka Zuma si myslet, že Ty potřebovat rumová lázeň. Nebát se starče, Dobrá goblin Zuka Zuma se i o Tebe postarat. Dobrá goblin při slovech postarat přetočí svůj pohled na rumovou královnu a jak se zdá rumová královna upoutala i jeho, neboť Dobré goblin si přestal všímat a opovažuje se otravovat svou řečí i rumovou královnu. Nakonec nabídne celé skupině přístřeší a to dokonce i Dobré goblin Zuka Zuma. Slova se naneštěstí ujme jako první Angee, nicméně bohužel vetchému starci příliš nevěří. Dobrá goblin pohlédne tázavě na rumovou královnu a pak na staříka. Máte rum? S tak nevinným a tak prosebným výrazem jak jen to je možné, celé je to podtrženo uslzenýma velkýma očima sídlících na malé zelené tváři. Dobrá goblin Zuka Zuma věřit, že ty mít rum... Ty nezklamat Dobrá goblin a Dobrá goblin se ty odměnit. |
| |
| Město Bohužel neujdu ani několik kroků a už je tady další překážka. Tedy – jak pro koho. Angela se snaží dokázat si své „vůdcovské schopnosti“ a ujme se jako první slova. Výborně, jednou se z tebe stane druhý Darken, to pak nechci vidět! „Neříkej mi paní,“ Zavrčím na starce. Nemám ani v nejmenším chuť se právě teď bavit s někým, kdo ví až příliš o Angele a jejím posláním. Jsem si jistá tím, že pokud mě někdo v blízké době naštve, ponese to patřičné následky. Chladně se dívám na muže a rukou sjedu ke svému meči. Netasím ho – ten muž mi za to nestojí. Zatím. Když se do rozhovoru vloží i Zuka Zuma, přešlápnu na místě a stále sleduji starce. Ať si to vyřeší ti tři. Pokud bude dělat nějaké problémy, myslím, že on rozhodně problémem nebude. Zrakem sjedu na goblinku a nadzdvihnu obočí. Rumová lázeň?! |
| |
 | soukromá zpráva od Moon pro |
| |
| soukromá zpráva od Osud, děj, svět...:o))) pro Já napíšu dneska všem, tak se snaž abych mohl reagovat i na tebe... |
| |
| Městem se prochází osoba skrytá pod bílím pláštěm, chodí a hledá svůj cíl Angelu...ANo Angela se jmenovala... aspon tak mi to bylo řečeno když sem se vydal ji hledat. Mluví spíše sám pro sebe zapadne do jedné z malých hospůdek ve městě. opře svou hůl o stůl a objedná si vodu... |
| |
| Kain a Darken: Boj je čím dál tím vysilující... sice jste vykosili cirka všechny pouštní bojovníky a orky, ale dva od každého tam ještě jsou a vy krvácíte z mnoha lehkých i středně těžkých zranění... Když zabijete poslední z bojovníků, jste silně vyčerpáni a nevíte jak dlouho vydžíte silný nápor... Zatím, co odpočíváte po boji vejde na vaši palubu sám Brasero a za ním jeho drak... Mezitím bojuje Anděl Života s Andělem Smrti... Nemohou se ale zabít, protože by se tím porušila rovnováha světa a tak se Anděl Života snaží Anděla Smrti poslat zpět do Podsvětí a Anděl Smrti Anděla Života poslat zpět do Ráje... Angela, Danae, Zuka Zuma: Muž se na vás chvíli dívá, vyslechl si veškeré proslovy které ste měli a pak odpoví: Hm... Důkaz... Myslím, že mám něco co by vás mohlo zajímat... Mám doma kroniku Deltory... A také svitek pro dědice... Popisuje se v něm, alespoň myslím, používání kamenů moci na pásu... Pak se koukne po Zuce: Rum??? V dnešní době je drahý, ale myslím, že láhev, nebo dvě bych doma našel... Pak se zahledí na Danae... Hm... Sice vypadáte moudře ale nemluvíte moudře paní... Pronese jen tak... |
| |
| Kouknu na své tělo je velmi zničeno bojem těžkým bojem... Darkene myslíš, že je to ted potřebné? ano také sem toho názoru použiji ted to co mi je nejvíc podbné ale poté se budu muset na nějaký čas uklidit od vás všech... Dojdu k jednomu z orků... natahnu svou hlavu k jeho krku a prokousnu se až k žíle, ta krev je přímo odporná ale ve mně se opět probudil upír. Už dlouho v mém těle nebyla jiná než má krev... naplnuje mně to sílou vzpomínám si na staré časy... ano ano sem jediný na světě upír a zároven démon ale z nejvetší části sem člověk ano člověk.. Mluvím spíše sám pro sebe kouknu na Darkena. Vyřídím tu hnusnou ještěrku a pak ti pomužu s tím rádoby vůdcem Zkrvavené meče prosvistí vzduchem sem opět silný a citím v sobě dost energie... S drakem sem se v životě nesetkal a ted s ním mám bojovat? .... dobra tedy pocyhubuji že bych se dostal přes jeho šupiny ... vidím jedinné řešení ..oči Jakmile mi tahle myšlenka prosviští hlavou porsviští i mé dvě hvězdice vzduchem obě míří na oči draka... byl bych blázen kdybych doufal že to vyjde ale zkusit sem to musel.. |
| |
| KAIN: Drak zakřičí a udělá něco co asi nečekáš... Zavře oči... Nyní s tebou bojuje poslepu, ale mu to vůbec navadí, protože využívá svého šestého smyslu... Má termální vnímání a vycítění nepřítele, takže si tě zaměřil a teď už ví, kde jsi... A jde po tobě... |
| |
| NO zas tak jednoduché to nebude. na oči se mu nedostanu jak ho teda dostat zatím jen uhýbám jeho výpadům mělo by to být celkem lehé přece jen drak nebude obratnější než já... No tak dračku to víc neumíš? Ptám se sám sebe a snažím se mu pomalými uhyby před jeho utoky dostat za záda... |
| |
| Město Zmínka o kronice Deltory mě zaujme natolik, ž už nepotřebuji další přesvědčování a ani nic jiného, abych muž následovala téměř kamkoli. Snad dělám dobře... "Ráda bych tu kroniku viděla, pokud by vám to nedělalo větší problémy." Poté se ohlédnu po ostatních. Příliš se mi nezamlouvá chování Danae, ale je už dost velká na to, aby věděla, co má říkat nebo jak se má chovat. "Nevím jak vy," promluvím k nim, "ale já mu věřím." A když ne úplně, tak jenom napůl, ale i to prozatím stačí. "Takže navrhuji, abychom šli tady s Alarenem a pak uvidíme, co dál..." Poté se otočím zpět na muže a věnuji mu omluvný pohled za všechny přítomné. |
| |
| Město Procházím se městem a poté ji záhlednu dlouhé černé vlasy, oblečení dobrodruha, štíhlá postava vedle ní další žena a malý zelený mužík přesně jak mi byla popisováná v jiných městech když sem ji hledal chybí tu snad pár členů skupiny, ale to nevadí... Paní Angelo, Paní Angelo.. Nereaguju pohledy ostatních a rychlým krokem dojdu až slusne pozdravím... Má paní ja jsem Moon, učenec kněze Abrahama z vaší země..rozhodl sem se vám pomoc ve vašem putování, doufám že vám budu prospěšný sem kněz dokážu lečit zranění. Představím se a čekám na reakci královny... |
| |
| Město Nemám chuť ani sílu odpovídat tomu starci na jeho poznámky, ale přeci jen zareaguji: "Možná..." Proto mluvím jenom málo. Moc slov není dobrých pro nikoho. Natož pro starce jako ty. Otočím se od muže, ale vzápětí mě Angela donutí, abych se na něj podívala zpět. Ty věř komu chceš – já budu věřit v sebe. Chladně pohlédnu na dívku i na starce. Možná udělá radost Zuce a Angee, ale obávám se, že pro mě nic zajímavého mít nebude. Jen spoustu slov, která budou útočná a zbytečná – ostatně jako všechna slova. Najednou za sebou zaslechnu další hlas, který vyvolává Angelu. Podezřele moc lidí tu o nás ví. A až moc jich zná Angelu. Pevně stisknu meč, ale netasím. Postavím se napůl mezi cizince a Angelu a sleduji ho. Vyčkávám, co udělá Angela, nebo cizinec, který se představil jako Moon. Ještě řekni, že zná mého bratra a že tvá přítomnost tady je jeho dílo a přísahám, že si pro něj na tu spropadenou loď dojdu! |
| |
| Město Už se chystám následovat Alarena, když zaslechnu své jméno. Otočím se po hlase a uvidím muže, který se k nám žene. "Ehm, těší mě, Moone." Poněkud zmateně zareaguji na dalšího příchozího. Zůstanu tu ještě chvíli a bude nás tucet! "A bude stačit Angelo, paní bych mohla přeslechnout," usměji se a pak se podívám na Danae. "Nemyslíš, že už to trochu přeháníš? Nevšimla jsem si, že by mě chtěl otrávit, probodnout nebo tak něco. Zkus lidem trochu věřit!" Nechtěně zvýším hlas, ale opravdu se mi zdá, že to přehání. "Pokud máš nějaký problém s tím, co udělal Darken, prosím, ale nevylévej si vztek na všech co uvidíš!" Zajímalo by mě, co jí žere... Poté se opět obrátím na Alarena. "Půjdeme?" |
| |
| MĚSTO to znamená, že mohu s vámi pokračovat? Zeptám se protože sem poněkud zmatený neslyšel sem žádnou odpoved ani nic podobného radši se zeptám... Angela je velmi důveřivá, mně veřit může ale co ostatním mnich říkal že později poznám kdo mi lže a kdo ne ale ted na to nemám asi dostatek moci ... POmyslím si a čekám... |
| |
| Město Opět se odvrátím na Moona a povzdechnu si. "Necháme tě tady stát." řeknu jen tak z žertu. "Ne, budu mluvit jen za sebe, když řeknu, že s námi můžeš - tedy alespoň do té doby, než se z tebe vyklube vrah nebo tak něco. Ale samozřejmě, že nezáleží poze na mně, ale také na ostatních." Kývnu hlavou směrem k Danae, Zuce a ostatním. |
| |
| Neznámé město Stařík má doma rum, je jedno jestli je špatný nebo zlý, Dobrá goblin Zuka Zuma chce rum. Téměř okamžitě se Dobré goblin Zuka Zuma objeví v očích fanatický výraz. Teď již je málo věcí, které zadrží Dobrá goblin Zuka Zuma dál od rumu než je nezbytně nutné a vězte, že by jste museli mít setsakra pádný důvod aby se Vám to povedlo. Rum… rum… rum…. Dva rumy…. Tři rumy…. Rum rumu…. Vůdkyně praví…. Nevím jak vy, ale já mu věřím…. načež musí Dobrá goblin samozřejmě odpovědět. Nevím jak Vy, ale Dobrá goblin Zuka Zuma jde na rum. Zrovna si klestíme cestu davem ke zdroji toho božského nápoje, když jsme přerušeni. Chlapík to vzal pěkně zkrátka, což se Dobré goblin moc nelíbí, neboť hloupější představení a vnucení se někomu Dobrá goblin snad ještě neslyšela. Překážíš… pokud budeš zdržovat… udělam si rum z Tebe…. Nicméně Dobrá goblin zatím pouze stiskne rty a položí i svou malou ručku na jílec své dýky. Takže se nově příchozí setká s mým nevraživým pohledem. Uklidni se… zrumizovat ho můžeš vždycky…. Vždycky…. Slova se opět ujímá vůdkyně a ona jak se zdá cizinci věří. Ruku má sic stále na jílci své věrné dýky, ale i tak musí cizinci nějak odpovědět. Máš rum? Cizinec netuší, že pokud ho mít nebude, jednou se může rum stát z něj. |
| |
| MĚSTO Děkuji velmi rád vám pomohu... je mi líto ale alokoholu nefandím, pokud chcete přestat a máte problémy mohl bych vám pomoci.. Nabídnu svou pomoci malém skřitkovy a pka mu na znak přátelství natáhnu ruku. Já jsem Moon a ty? Zeptám se pokud se představí, podám ruku ostatním a čekám až vyjdou abych j mohl následovat |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR