Andor.cz - online Dračí doupě

Vypravěč - 16. března 2010 19:55

Náš příběh se odehrává v dobách dávných. Tehdy...byla doba...jako, žádná jiná. Království Ithalis bylo ovládnu to upírským, králém Lerasonem nadělal upíry z poddaných a ze všech stráží. Krále a královnu zabil. Jejich těla nechal spálit. Lidé kteří žijí ve vsi u hradu mu musejí dodávat ženy, a děti. Některé jim nechá aby měli někoho kdo dospěje a aby je hned všechny nevyzabíjel. Akorát..je osamocený. Potřebuje královnu....manželku...je to pro něj nuda být sám s podnanými a strážemi.

Vypravěč - 16. března 2010 20:53
	Leason Sedíš v klidu natrůně a řešíš, s nějakým sluhou, že ti lidé brzo nejspíš dodají další potravu, když tu přiběhne strážnný. Hluboce se ti pokloní. "Pane....lovkyně, upírů.....ta jak jste o ní tolikrát slyšel. Jmenuje se Estel lidé jí přezdívají Naděje...přieltěla na hypogryfovi." řekne a očekává tvojí reakci.

Lares - 16. března 2010 20:59
	Sem? a co mi chce? Zeptám se znuděně a podepřu si hlavu. Nevypadám že by mě to nějak zajímalo.

Vypravěč - 16. března 2010 21:03
	"Ne že by ste se měl bát, ale myslíme, že po Vás de. Lide budou vzpurní a odmíátnout vydat potravu." řekne. Ušklíbne se. "Vidějí v ní naději na osvobození." dodá. "Máme jí chytit? Nebo to uděláte sám?" zeptá se.

Lares - 16. března 2010 21:06
	Zatím ji nechte. POkud chci vyhladit tyhle vzpurné lidi jednou pro vždy tak si počkáme až se vzbouří a pak si pro pár odstrašujících případů pošlu, řeknu klidně.

Vypravěč - 16. března 2010 21:08
	Kývne a mlčky odejde. "Pane...chete poslat pro někoho z vězení? Máme tam pár děcek." řekne.

Estel – „Naděje“ - 16. března 2010 21:12

Přiletím na náměstí ve vesnici. Lidé kolem mě udělají okruh a překvapeně, radostně, ale i vyděšeně. Mého kamaráda posšlu pryč. Usměji se když uvidím ten hrd tyčící se na skále. "Ne že se někdo pokusíte proti němu vzbouřit. Ano sem tu abych ho zabila, ale...nechci abyste se dotho kdokiliv pletl. " zavrčím na ně varovně a je vidět, že to myslím vážně. "Tohle si s ním vyřídím osobně." dodám varovně. Vydí, se rovnou k hradu.

Lares - 16. března 2010 21:17
	Kývnu na souhlas a nechám si přivést z vězení svačinu. Rychle ji vysaji a dál si prohlížím hlášení. Je to nuda takže jen zlehka prohlížím zprávy mých špionů.

Vypravěč - 16. března 2010 21:18
	Lerason Opět dovnitř vtrhne tamten upír. "Ona míří přímo k hradu. Máme s ní bojovat nebo ne." zeptá se.

Lares - 16. března 2010 21:21
	Kdepak zahrajeme si hru. Připravte skupinky k boji podle síly. První stráže a jako poslední elitní lovce, usměji se a přemýstím se na místo ze kterého mám dobrý výhled na náměstí. usadím se do křesla a nechám si do sklenice nalít krev. Dole se formuje první skupinu stráží a další silnější je zatím za dveřmi a čeká na muj povel.

Vypravěč - 16. března 2010 21:23
	Lerason On je velitel elitních lovců. Usměje se a přikývne. Nejspíš hot ehle hra také pobaví.

Estel – „Naděje“ - 16. března 2010 21:29

POkračuji pomalým tempem k hradu, neboť očekávám útok, upírů.Obezřetně koukám kolem. Tak co pošleš poskoky, nebo...přijdeš sám....hajzle. pomyslím. Ušklíbnu se. Do cesty se mi postaví skupina počítám, že stráží. Nakloním hlavu na stranu. "Ehm..to s ena nic jiného nezmohl? No dobře...tak poďte hoši." řeknu. Oni se do mě pustěj. Při boji s těmahle se stihnu i smát. Porazím je běhěem jedné jediné minuty a ani sem se nezapotila. Pokračuji dál. Za sebou nechám jen hromádky upírského prachu.

Lares - 16. března 2010 21:32
	S úšklebkem sleduji jak bojuje a lehce zničí první skupinku. Pěkný uvidíme jak se bude smát teď, pomyslím si a vyšlu druhou skupinku a nechám si připravit třetí. Druhá jsou pořád ještě stráže jen ti lepší a už jich je míň. Třetí skupina jenž se připravuje jsou lovci a těch už je pouze dvacet.

Estel – „Naděje“ - 16. března 2010 21:40
	Když pokračuji cestou k hradu vyběhne na mě další skupinka. U té se zasměju a nechám za sebou zase pár hromádek upírského prachu. Tihle mi trvaly jen o chvilku déle. Teď pošle, nějaké silnější...určitě. ušklíbnu se.

Lares - 16. března 2010 21:42
	Taky ujde. A co uděláš teď? POmyslím si s úsměvem a pošlu lovce. Ti už neútočí přímo ale bojují sehraně a ze všech stran. Připravý se kouzelníci. Aso patnáct.

Estel – „Naděje“ - 16. března 2010 21:48

POkračuji, a to už přijdou ozborjení upíři. Mají luky a šípy. Och..lovci... pomyslím si. Vezmu štít a ve druhé ruce zatím nemám zbraň. Vezmu si vrhací nůž,. který mám u opasku. Oni vystřelí. A někteří dou mečem. Jeden mi sestřelí helmu z hlavy. Začnu se proti nim bránit štítem. Proti jednomu hodím vrhací stříbrný nůž to nevykrije a trefím ho do hlavy, Pak rychle tasím meč a odstraním ty co po mě jdou zblízka a pořád se kreji štítem. Dělá mi to trochu problémy, ale nakonec je tak nějak rozeskám. Jeden z nich mi ješě rozsekl tvář šípem. To už se mi dlouho nestalo. Teď mi z ní odkapává horká krev. Ale opět tu zůstanou hromady prachu.

Lares - 16. března 2010 21:50
	Copak už se nesměje? Pomyslím si s úšklebkem a vyšlu mágy. Elity nechám se připravit na nádvoří kde na ní už počkají.

Estel – „Naděje“ - 16. března 2010 21:55

Teď jistě mágové. pomyslím si. A utvořím silný ochraný štít. Vydám se dál. Ano....sou to mágové. Pořád stejná hra. napadne mě. Jeloíkož sem helmu ani nezbírala, tak on vidí moje modré dlouhé vlasy a moji tvář. Mám oči modré jako nebe. TIhle mi zaberou dost času, s těma už je problém, ale to byl vžycky. Tihle mi trvají něco kolem 10 minut. A teď elitní lovci...s těma bude konečně zábava. napadne mě a pokračuji dál, když zaseboiu nechám další hromadu prachu.

Lares - 16. března 2010 21:58
	Heleme se lovci ji aspoň zranili tihle ani ne, pomyslím si s úšklebkem. Je docela pěkná, pomyslím si sám pro sebe. Nechám ji přijít na nádvoří kde už na ni čekají Elitní lovci. Je to v podstatě něco jako kombinace lovců a mágů a ještě zesílený. KOnečně trochu lepší podívaná, pomyslím si.

Estel – „Naděje“ - 16. března 2010 22:04

Tohle to už trvá hodně dlouho Hodinu mi trvá než je vůbec všechny zabiju. To nuž sem zraněná dost. Mám ošklivé sečné zranění na ruce, i na boku. A mám sečnou rá nu i na bónilčeji. Krucinál.... pomyslím si. Vyléčím si kouzlem nejtežší zranění. Pak proti mě přestoupé upír, který připomíná spíše hormadu svalů. Musím koukat nahoru, abych vůbec viděla jeho tvář. Zautočí na mě kopnu tím do břicha a odkopne mě kus dozadu a skončím na zemi. Sesbírám se ze země a to hodně rychle. Vytáhnu luk a šíp. Střelím po něm, al on ho chytí a hodí ho po mě spátky. Vyhnu se mu jen tak tak. Doprčic... napadne mě. Vezmu lahvičku se svěcenou vodou a připravím si jí. Du na něj mečem, i když to moc nepomůže. Vůbec mu mečem neublížím. Když sem dost blízko, hodím mu lahvičku se svěcenou vodou do obliče. On začne řvát a obličej se mu škvaří. Ještě mě však stihne seknoudo ramene, kde mi udělá ošklivou a hlubokou ránu. Nakonec se rozysype. Zaječím bolestí a klesnu na jedno kono. Držím se za poraněné rameno. KOuzlem to vyléčím na škrábnutí, ale víc nezvládnu. Zvednu se a jdu do hradu.

Lares - 16. března 2010 22:07
	Usměji se a postavím se. Pohnu se rychleji než dokáže i její oko vůbec zaznamenat a objevím se za ní. Při tom pohybu jsem prosekl její zbroj tak že z ni odpadne ale kůži jsem neprorazil. Myslím že ta slupka je ti na nic, ušklíbnu se. Meč mám stále v pochvě neboď jsem ho ještě běhom problesknutí zastrčil.

Estel – „Naděje“ - 16. března 2010 22:10
	Tím proseknutím zbroje mě srazil na kolena. Postavím se a pohlíédnu na něj. "Také si se uráčil přijít, už sem myslela, že zdechnu nudou." zavrčím. Zbroj ze mě padla tak tu teď stojím jaksi jen v dost průhledné tunice....ještě že mám na sobě kalhoty od zbroje. Na mé tunice sou krvavé fleky. KOukám na něj. Neútočím.

Vypravěč - 17. března 2010 15:36

Estel a Lerason Náhle Vás oslepí zlaté světlo, to trvá asi minutu, ale vám to přijdejako několik hodin. Když pohlédnete po zdroji, uvidíte tu stát 5 postav...5 andělů...1 žena, 2 muži a dvě děti. Jednodítě se vrhne Estel kolem krku. Je mladaší než to druhé.(Jsou to elfové a Estel je také elfka) "Maminko...stýskalo se mi...." řekne jí. Pak na ní pohlédne žena. U všech Lerason vidí, dvě malé dirky od upířích tesáků na krku... "Dcero...Estel....odejdi...nemáš proti němu nejmenší šanci. Nech ho být a jdi pryč. Naši smrt už si pomstila, upír co nás zabil, už je mrtev. Prosím...odejdi....ať ještě dlouho za námi nemusíš...." promluví žena. Dítě se vrátí zpátky. T dítě je holčička co Estel nazvalo svou matkou a to druhé to starší, al asi jen o pár let starší je chlapec. Jeden z můžů vystoupí a jemně ji vezme kolem ramen. Dlouze ji políbí. "Jestli se za námi dostaneš, te´d...tím, že se ho pokusíš marně zabít....tak dostaneš na zadek a kopnu tě za to....takž...si dej pozor." řekne jí a ješt jednou ji políbí. "Ale...on je poslední co musím zabít...teď to nevzdám, nestáhnu ocas a neuteču, odpusťte mi." řekne Estel. Její celá rodina si povzdechne a opět s tím oslepujícím světlem zmizejí.

Lares - 17. března 2010 17:00
	Hups pěkná rodinka, ušklíbnu se a sleduji jak mizí. Už jsem myslel že bude muset zabít nějaké anděli nebo tak něco, ale tak nevadí, ušklíbnu se a opět bleskově seknu. Než se stihne vzpamatovat tak ji na kusy rozsekám i kalhoty. Tohle miluji. Vždy když lovcům pomalu dochází že nemají šanci. Jejich oči jsou v tu chvíli nádherný plný strachu.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 17:27

Zamračím se. Pohlédnu an toho parchanta. "Jestli se mě pokoušíš vyděsit, to se Ti nepovede. To sem byla naposledy, před 280 lety....když moji rodinu přepadli upíři.Zabili ji...já jediná sem přežila. ..z.rovna sem byla na lovu...když sem přišla a oni se tam válely...mrtví...pak můj strach vystřídal hněv..." zavrčím. Sice tu teď před ním stojím v průhlůedné tunice, přes kterou je vidět mé poprsí a kalhoty vůbec nemám, jelikož mi je rozesakl. "Víš co zabij mě rovnou...já se s tebou nebudu prát. Stejně...jaksi...už nemám pro co žít...moje rodina je nahoře. S mým bratříčkem, moji dcerou, mužem, otcem a matkou. Jak řekla matka...jejich smrt sem pomstila." řeknu a zahodím meč. Koukám na něj co udělá. Nebojím se smrti..s.tejně 300 let chodit po téhle planetě je celkem nuda...vím že nemám šanci...ale jak sem řekla, nestáhnu ocas a neuteču.

Lares - 17. března 2010 17:30
	Zabít tě? Proč bych to dělal? Ušklíbnu se a nechám dva ze své gardy aby ji odvedly do podzemí. Zvednu meč a prohlížím si ho pak ho znuděně zahodím a jdu se napít krve.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 17:33
	Když se mě chtěj dotknou nenchám je. "Já půjdu sama." zavrčím na ně a zamračím se. Oni mě nechají jít samotnou a hlídají mne, pokud bych chtěla utéct. Dovedou mě do cely v podzemí. Sednu si do rohu a začnu zpívat zachmuřelou píseň o smrti novorozeněte. Je to slyšt po celém hradě. Mám silný, ale přesto krásný melodický hlas.

Lares - 17. března 2010 17:42
	S úsměvem se napiji vína a zaposlouchám se do jejího hlasu.

Vypravěč - 17. března 2010 17:46
	Dave Si zrovna někde v lese. Svítí slunko, a tobě je vedro. Máš žízeň.Zaslechneš potůček.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 17:47
	Zase zableskne a u mě se objeví pouze můj můž. "My ti to říkali...měla si odejít." řekne. "Nenchal by mě." odpovím...povzdechne si a zase zmízí.

Lares - 17. března 2010 17:54
	Vyšlu výběrčí do vesnice a sám dopiji krev. Pomalu se vydám dolu do podzemí kde má elfka celu.

Dave - 17. března 2010 17:57

U potoku Napiji se a řeknu si sám pro sebe: Zatraceně bloudím posvětěuž dlouho a nenávidím se!!! Jak já se nenávidím,proč jsem tahle zrůdaááááá Začnu se proklínat, vytáhnu meč a seknu se do ruky, začne téct krev a pozoruji, jak se pomalu,ale jistě rána zaceluje. Měl bych užnajíttu "Naději", protože jí chci pomoci,pravděpodobně v nějaké vesnici budouvědět víc, než tady v lese. ušklíbnu se, proměním se, roztáhnu křídla a letím vzhůru,abych se kouknul,jestli nevidím vesnic, ba jo vidím, na jihu je asi 3míle ode mě,tak se k ní rozletím. Asi sto metrů před vesnicí přistanu (aby mě nikdo nepoznal) stáhnu křídla a pokračuji do vesnice...

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 18:04
	Pokračuji ve zpěvu a koukám do zdi.Kolena mám u sebe a objímám si je. Bradu mám položenou na nich. I přes zpěv, zaslechnu kroky. Ale neotočím se a nepřestanu zpívat.

Vypravěč - 17. března 2010 18:08
	Dave (Žádnou vesnici nevidíš. To nikde není psáno.) Uvidíš stádo srnek...más dot velký hlad...a syrové maso ti vůbec nevadí. Rozhodneš se si na nich smlsnout. Když si po jílde máš opětg žízeň a po napití opět pokračuješ. Hledáš vesnici, ale nikde nic. PO nějaké době vesnivi zahlédneš. Ale je ti jasné, že zde upíři žít nebudou, je tu na ně moc sluníčka. A "Naděje" ta tu nejspíš také nebude.

Lares - 17. března 2010 18:10
	S úsměvem se opřu o zeď a sleduji ji. Jasně vidím přes košilku její tělo. Je nádherný přesně jak má být.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 18:15
	Pokračuji ve zpěvu, jeho ignoruji. Kdepak si můj přítely....doufám, že v bezpečí. pomyslím si.

Lares - 17. března 2010 18:16
	soukromá zpráva od Lares pro Nechám si ji odvést do mučírny a tam připoutat.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 18:17
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Nechám je ať si se mnou dělají co chtějí. Dál zpívám...ale o něčem jiným. POznám, že jsem v mučírně....stejně...je mi to jedno.

Dave - 17. března 2010 18:23
	U vesnice Tak konečně vesnice, "Naděje" tu asi nebude, ale když ji lidé říkaji Naděje bude to mít svůj důvoda jistě o ní i něcovědí! Když dorazím do vesnice zammířím k prvnímu staříkovi,kteréhouvidíma začnu tím, že pozdravím: Zdravím příteli, říká vám něco jméno Naděje?

Lares - 17. března 2010 18:23
	soukromá zpráva od Lares pro Pošlu je pryč. POhladím ji přes látku po těle. Máš pěkně hebkou kůži, usměji se.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 18:26
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Ušklíbnu se. "To bude tou tunikou." odpovím posbaveně. Pak dál zpívám. "Nevím proč si mě připutal...nikam neuteču..." dodám a pokračuji ve zpěvu.

Lares - 17. března 2010 18:32
	soukromá zpráva od Lares pro Zapomínáš že jsem upír, ušklíbnu se. Malým nožíkem ji rozříznu úplně tuniku. Upír nikdy neví zvlášť u lovce s tvojí pověstí, ušklíbnu se. řeknu to tónem jako by mi na tom stejně nezáviselo. POhladím ji po obouch prsách a začnu ji dráždit bradavku. Nejspíš jsi to už dlouho necítila že, usměji se v duchu.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 18:38
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro "Hm....tobě je to stejně jedno." řeknu. "Aspoň ty si trochu normální...ti ostatní...byli odporní..." prohodím. Když mi přejde po prsou zachvěji se. Pak mi začne dráždit bradavku. Chvěji se. Zatnu zuby. Tohle už sem necítíla přes 280 let.

Lares - 17. března 2010 18:41
	soukromá zpráva od Lares pro A tos mě ještě neviděla v upíří podobě, ušklíbnu se a začnu ji hníst druhý prso. Všimnu si jak se chvěje a jak zatla zuby. S úsměvem zrychluji v dráždění bradavek.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 18:44
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Mlčím, protože bych musela vzdychat. Kuli němu budu mít špinavý vlasy.... pomyslím si, začnu sbeou škubat.

Lares - 17. března 2010 18:46
	soukromá zpráva od Lares pro Usměji se a sjedu ji jednou rukou mezi nohy. Začnu na povrchu a po chvíli do ní vniknu prsty.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 18:48
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Když do mě v nikne prsty silně se zakousnu do svého rtu tak, že ho prokousnu a teče z něj krev. Moje krev...pro něj voní jako kvetoucí louka.

Lares - 17. března 2010 18:51
	soukromá zpráva od Lares pro Usměji se a jemně tu krev polibkem smyji. To je zbytečný, usměji se a začnu v ní pohybovat prstem.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 18:54

soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Moje krev mu bude hodně chutnat, protožře elfská je slaďoučká a moje obzvlášť. Lidská je mnohem míň sladká, skoro někdy i hořká. Ale ani sem od něj nečekala tak jemný polibek. Když mě políbíil a tím smyl krev, tak...sem i zavřela oči. Bylo to vcelku příjemné. Ale to sem neměla dělat, protoe moje mysl neodolá tomu pocitu slasti a já se chvěju víc a tiše začnu vzdychat.

Lares - 17. března 2010 18:56
	soukromá zpráva od Lares pro Zrychlím v ní pohyby prstů a přidám druhý prst.

Vypravěč - 17. března 2010 18:56
	Dave Stařec se na tebe podívá. "Zdravím mladíku..." pozdraví tě. "Ano...to je moc zajímavá otázka....Naděje...hm...co anbízíš jako odměnu?" zeptá se Tě.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 18:58
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Začnu vzdychat hlasitě a pomalu křičím.

Lares - 17. března 2010 19:03
	soukromá zpráva od Lares pro Znovu ji jemně políbím na rty a hodně zrychlím.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 19:04
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Dolova začnu řvát a po chvilce sem.

Dave - 17. března 2010 19:06

U starce Když pozdraví, tak pokračuje, když řekne, že za to chce nějakou odměnu, tak se naštvu Co si myslí, že jsem? Někdo, kdo má tolik zlaťáků, že se v nich koupe? Ale aspoň, že slušně pozdravil, ikdyžnejsem moc mladý, tenby koukal, kdybych mu řekl, že jsem třikrát starší, než on. Zasměju se nad tou myšlenkou a odpovím: No zlaťáky sice nemám,ale zeptám se tě jestli nějaký tvůjblízky byl zabitupírem?co? Jesli najdu Naději pomohu jí, protože to je odporný stvoření, ten upír!

Lares - 17. března 2010 19:09
	soukromá zpráva od Lares pro Po tom co se udělá pokračuji jednou rukou a druhou ji dráždím bradavky. Jednu bradavku vezmu opatrně do pusy a začnu ji dráždit pusou.

Vypravěč - 17. března 2010 19:10
	Dave "Ale mladý muži...ste si jist, že jste třikrát starší než já? A nechcizlaťáky, stačilo by něco na zub. Ne upír není odporné stvoření to ty...nenávidíš sám sebe." řkene děda.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 19:12
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Pokračuji ve řvaní. Udělám se znova. Moje srdce bije jako o život. On ho jistě slyší.

Lares - 17. března 2010 19:13
	soukromá zpráva od Lares pro Usměji se a vyndám z ní prsty. Pomalu do ní vniknu a začnu zrychlovat.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 19:14
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Můj řev zesílí. A tlukot mého srdce se ještě víc zrychlí. Moje srdce tluče tak ryhcle, že je div, že mi nevyskočí z hrudníku.

Lares - 17. března 2010 19:16
	soukromá zpráva od Lares pro Po dlouhé chvíli se do ní udělám a vyklouznu z ní. Nechám ji oddechnout.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 19:18
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Zrychleně oddechuji. Je tu chladno, ale ze mě přesto teče pot. Navíc se mi otevřela rána na rameni, kteoru jsem sice ošetřila, ale moc to nepomohlo. Klepe s mi hlas ale přesto zase začnu zpívat...je to píseň...o přírodě....která vyhynula. Zpívám v elfském jazyce, ale on tomu jistě rozumí.

Lares - 17. března 2010 19:20
	soukromá zpráva od Lares pro Usměji se a dám ji polibek na ránu. Pak ji nechám zacelit. Poslouchám co zpívá.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 19:21
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Pokračuji ve zpěvu. Je to i o upírech, kteří pravě tu přírodu zníčili...ale píseń s epochhvilce stočí, na jednoho upíra...který zníčili mou rodinu...v podsttě mi zníčil život.

Lares - 17. března 2010 19:27
	soukromá zpráva od Lares pro Usměji se a zase ji začnu hladit. Začnu ji jen tak dráždit klitoris.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 19:29
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Začnu se chvět, lae chvějícím se hlasem...pokračuji. Když píseň skončí. Řeknu pouze jediné slovo. "Proč?" zeptám se.

Lares - 17. března 2010 19:31
	soukromá zpráva od Lares pro Neodpovím ji a zrychlím pohyby okolo jejího klitorisu.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 19:32
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Začnu vzdychat a házím sebou.

Lares - 17. března 2010 19:33
	soukromá zpráva od Lares pro POkračuji a sleduji ji.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 19:36
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Jak se svíjím, tak cítím pálčivou bolest na zapěstích, na kotnících a na zádech. protože jima třu o ten tvrdý povrch a odírá mi to kůži.

Lares - 17. března 2010 19:37
	soukromá zpráva od Lares pro Dlouho ji ještě dráždím klitoris než ji nechám a zahojím ji všechna zranění. Sám ji jemně odnesu do cely kde ji zase zamknu. Pošlu jí jídlo a vodu (Docela dobré) a vydám se zkontrolovat co nám poslali z vesnice.

Dave - 17. března 2010 19:38
	Stařec Domluví a...OH, to není možné, jak to že ví vš,co si myslím, nebo co vím já, to není možné, to není možné, co když je nějaký upír, nebo nepřítel... Ne nesmím si to myslet, nebo to pozná!!! Jak ví, že jsem vyvržen z pekel a hnusná zrůda!, to nemůže bý tpravda, nemůže!!!!!!!!!!!!!!! Jsem úplně zmatený a nevím co mám dělat, snažím se uklidnit, ale nejde to...

Vypravěč - 17. března 2010 19:44
	Dave Stařec na tebe schovívavě pohlédne. "Nemusíš se nenávidět...ty nemůžeš za to co jsi a jestli hledáš Naději aby Tě toho zbavila....nehledej ji. Mohl by si dopadnout hůř jak ona. Naděje....už pohasla..." řekne stařec. "POjď se mnou. Zajdeme ke mě domů a já ti uvaříím čaj. Na to co jsi není lék. Ale skus se přestat nenávidět. Naděje...ona...už..nikdy nejspíš na slunko nevyjde." dodá dědula.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 19:47
	Nechápu, proč se ke mě chová tak, jemně. Přeci jen chtěla sem ho zabít...vymlátila sem mu půlku jeho upírů a on se ke mě nechová hrubě. Jídla se ani nedotknu, ae napiji se, protože mám hodně velkou žízeň. Schoulím se do klubíčka, protože je mi zima. Nevím jak se mi to povede, ale usnu.

Vypravěč - 17. března 2010 19:48
	Lerasonovi Přivedli ti dvě děti a jednu mladou dívku. I pod kůží cítíš, že její krev voní čokoládou.

Lares - 17. března 2010 19:53
	S úsměvem ji pohladím po krční tepně. Dejte je do vězení. A tuhle mi dejte na stranu. Budu ji potřebovat, usměji se. Vydám se pak ještě dolu s dekou. Všimnu si že usnula tak ji zabalím do přikrývek a vydám se zpět k hlášení zvědů.

Vypravěč - 17. března 2010 19:56
	Lerason "Pane...ten hypogryf...té elfky, přletěl na náměstí a běhá tam jak splašený, máme ho odchytit?" zeptá se.

Lares - 17. března 2010 19:58
	Jo chyťte ho, řeknu a nechám si nalít krev. Napiji se a začtu se do zpráv.

Vypravěč - 17. března 2010 20:00
	Lerason PO chvíli na nádvoří slyšíš, klapat kopyt nejspíš mají toho hypogryfa. POkude podívš, opravdu ho mají. Je to moc krásné zvíře, ale pořádně se vzpouzí. Škube hlavou. Je ti jasné, že chce svojí majitelku.

Dave - 17. března 2010 20:03
	Stařec Naděje nikdy nepohasne a když v ní člověk věř, dává mu sílu jít dál a to i udělám! Když přijdeme k němu dá mi čaj Děkuji A začnu ho pít, ještě podotknu že: Je výborný. A kde je tedy naše milovanánaděje, když jak se zdá víš vše?

Lares - 17. března 2010 20:04
	Hlídejte ho ve stájích. Ať nemůže utéct, řeknu jim. Pak se du klidně natáhnout do rakve.

Vypravěč - 17. března 2010 20:07

Dave "Chlapče....pokud hledáš Naději, lovkyni upírů nehledej jí...nebo skončíš špatně. Drží jí nejmocnější upír na světě. Má ji zamčenou ve svém podzemí...nevím co se sní chyst udělat...možžná ji zabít a udělat si z ní potravu...nebo ji tam držet tak dlouho koud se nezblázní a nebo ji chce udělat upírkou. Jak říkám...když na něj nestačila ona...nestačíš ani ty." řekne. "Pokud hledáš pomoc...sám proti sobě...hledej ji u elfů...jedině ty ti mohou pomoci." dodá.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 20:33

Moc dlouho však nespím. Nejde to. Mám noční můry...v téhle sem se vrátila, úplně na začátek, kdy žila moje rodina a všechno se to odehrálo znova, před mýma očima. Sem propocená. Zabalím s eještě víc do deky, než sem. Jídla se však nedotknu, prootže bych se pozvracela není mi nejlíp. Moje dušička prhane po lesích...po slunic prostě po přírodě...a ne po odporné upíří kobce. POvzdechnu si a zase zanu zpívat. Tentokrát zpívám, o krásné nezdevastované přírodě...jeto však píseň teskná, neboť je to o tom, že po přírodě toužím, že toužím znovu spatřit, slunce, měkkou, zelenou trávu...les...zvířata.

Lares - 17. března 2010 20:51
	Probudí mě zpěv. Zvednu se a zamyšleně se vydám dolů do cel.

Dave - 17. března 2010 20:52
	U dědy Je to těžké, když člověk neví co má dělat, chce tak moc pomoci lidem, ale je to těžké Naděje je uvězněná a já asi nejsem tak odporný, jak jsem si myslel. Povzdychnu si a se sklaslou hlavou smutkem dopiju čaj: Dědo, jak vypadá "Naděje"?

Vypravěč - 17. března 2010 20:55
	Lerason Dojdeš dolů a tam vidíš Estel, jak leží na zemi, zachumlaná do přikrývek, jídla se ani nedotkla, je vzhlru a zpívá. Zahlédneš v jejích očích slzy. Tu písničku znáš. Býval si kdysi elf. Je o tužbě po přírodě.

Vypravěč - 17. března 2010 20:55
	Dave Stařec se zamračí, když mu řekneš Dědo. "Možná, že jestli ji někdy uvidíš, poznáš ji." řekne ti.

Dave - 17. března 2010 20:57
	U dědy Víš, cítím se prázdný abezmocný, je mi smutno...

Lares - 17. března 2010 21:03
	Odemknu jí. Pojď, přikáži ji a jdu nahoru hlídám si aby šla se mnou. Nechám připravit koně a ji vedu do mého pokoje.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 21:05
	Pohlédnu na něj a přeruším píseň. Zvedu se a zabalená v přikrývce jdu za ním.

Lares - 17. března 2010 21:16
	Nahoře ji dám šaty a nechám ji se obléct ale zůstanu tam a sleduji. Jsou docela obyčejný ale aspoň něco.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 21:18
	Obleču se, mlčky...nechápu co se děje.

Lares - 17. března 2010 21:20
	Vyvedu ji ven a nasednu na koně. Počkám na ní a vyjedeme na místo kde je doposud slunce. Je kousek. Upíři se mu vyhybají.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 21:21
	Tázavě na něj koukám. Nechápu to, ale sem áda, že jsme venku. Cítím se lépe. Koukám na oblohu, jestli neuvidím svého hypogryfího kamaráda.

Lares - 17. března 2010 21:24
	Dovedu ji na světlé místo. zastíním si oči a zkřiví se mi obličej. Ale nerozpadnu se. To jí musí připadat neuvěřitelný. Po chvíli si trochu zvyknu na světlo. Nechám ji ať si chvíli užívá světlo.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 21:26
	Nchápu, že on může na světlo. Nechápavě na něj koukám. Ale pak si zuji boty a šlapu po měkké trávě. V očích mám slzy.Kleknu si a opřu se rukou o zem. Chci tu trávu cítit. "Kde si kamráde? Kde se flákáš?" zeptám se nahlas a pozoruji oblohu.

Lares - 17. března 2010 21:28
	Na hradě, odpovím ji jednoduše.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 21:29
	"Co?" vykřknu a pohlédnu na Lerason. "On se tam zblázní...zešílí..." řeknu a je mi v očích vidět strach, ale o mého kamaráda.

Lares - 17. března 2010 21:29
	POkrčím rameny. Můžeme tam jít ale sem se už nikdy nevrátíš, řeknu jí.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 21:30
	"Co se mnou hodláš udělat?" zeptám se.

Lares - 17. března 2010 21:32
	Uvidíš, odpovím ji.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 21:33
	Odfrknu si. "Snad mám právo vědět, jestli mě tam hodláš nechat zavřenou k zbláznění, nebo..jestli...mě hodláš proměnit, či mě snad zabít..." řeknu.

Lares - 17. března 2010 21:34
	Obrátím se na ni přísným pohledem. Dpzvíš se až bude čas, zašeptám varovně.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 21:37
	Pohlédnu do země. Vydám se zpět ke koni. Hladím ho po šíji. "Nechápu...proč...to ten upír vůbec udělal...proč vvraždil všechny z mojí rodiny a mě nehcal žít? Koukal na mě...a přesto..odešel, až když zabil...i mojí dceru...nedokáži to pochopit." povzdechnu si a vyhoupnu se na koně. Pak čekám na něj a vydáme se zpět. Jedu pomalu a je jasné, že se nechci vrátit zpátky do té cely.

Lares - 17. března 2010 21:38
	Měla ses ho zeptat než jsi ho zabila, řeknu klidně. Když se vrátíme na hrad tak si nechám přinést sklenku krve a dovedu ji k gryfovy.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 21:49

Naběhne mi husina, když vidím tu sklenici s krví. Dojdeme k hypogryfovi. Já mu otevu dveře. Celou dobu vyváděl, ale teď se uklidnil. "Nevyváděj. Budu tady na hradě. Tak s euklidni a neboj se o mě. Budu v pořádku...možná..." řeknu mu šeptem. Pohladím ho po halvě a dám mu pusu na zobák "Zatím zbohem můj přítely, nevím jestli se ještě někdy setkáme....to rozhodne...on..." šeptnu a kývnu k Lerasonovi. Pak se slzami v očích odcházím. Nehce se mi tam....ne nechce se mi na to temné špinavé místo...

Lares - 17. března 2010 21:50
	Pojď, řeknu jí a vedu ji jinam než dolu do kopky. Naopak ji vedu do věže. POšlu jednoho z upírů pro tu čokoládovou dívku ať mi ji přivede nahoru.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 21:53
	Jdu za ním. Do věže nebo do kobky, vyjde to natsejno. Rozhlížím se kolem.

Lares - 17. března 2010 21:55
	Dovedu ji do nádherného pokoje na vrcholu věži. Okno je zamřížované. POsadím se do křesla a čekám na tu dívku.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 21:57
	Stojím u okna a koukám z něj ven. Ozve se bubnovaní prvních kaúek a začne lejt jak z konve. Je i bouřka. Naběhne mi husí kůže a zachvěji se. Upír přivede vyděšenou "čokoládovou" dívku a odejde. Já se stále koukám z okna.

Lares - 17. března 2010 21:59
	Sedni, přikáži dívce a ovládnu ji silou vůle. Přistoupím k Estel a dovedu ji do středu pokoje. Pak se jí zakousnu do krku a začnu ji sát. Když v ní už nic není tak ji pustím a proříznu si ruku. Nechám svou krev stékat do její pusy.

Estel – „Naděje“ - 17. března 2010 22:01
	V9m, že s edo mě zakousl, ale já vzdychám slastí a chvěji se. Vůbec to nebolí, ale cítím jak mi ubývá sil. Pak spadnu na zem. Jeho krev mi nakape do pusy. Automatick yji polknu. Pak se mu k jeho ruce přisaji a azčnu mu jeho krev sát. Po chvilce s epustím a psadnu na zem. Začnu se svíjet v křečí a řvát blestí. Moje tělo je jako v ohni.

Lares - 18. března 2010 15:45
	Posadím se do křesla a pozoruji ji.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 16:54

Asi po dvouhodinách, které mi připadají spíše jako dva týdny, mučivé bolesti se sklidním a nachvíli s evůbec nehýbu. Bolest odezní. mě se prodlouží špičáky a lehce mi zesvětlají oči a chytnou trošku červené barvym takže jsou tzeď takové fialové. Vlasy zůstaly stejné a pleť v podstatě taky. Už předtím sem jí měla dost bledou. PO chvilce všechny smysly naskočí a já cíítím hlad...nesesitelný hlad. Ale nechci nikoho zabít, kuli ukojení svého hladu...zvíře klidně, ale ne člověka..ne...POkusím se postavit, ale sem pořád taková slabá.

Vypravěč - 18. března 2010 16:56
	Dave "Tak vyhledej toho upírá co drží Naději...nech se přijmout do jeho armády, i když nejsem si jistý jestli přijme míšence vlkodlaka a upíra. Vím, že toho upíra v sobě nenávidíš...ale skus tu nenávist potlačit. Bude se ti lépe žít." řekne.

Lares - 18. března 2010 17:01
	Zamšleně ji sleduji. Pak se zvednu a dojdu k čokoládový dívce. Lehce ji naříznu žílu aby pouze krev stýkala. Nechám ji dojít až k Estel.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 17:02
	Cítím krev, přímo u mě. Ucuknu hkavou a chytnu se kolem břicha. Je to strašné. "Já jí nechci zabít...." zavrčím slabým hlasem.

Dave - 18. března 2010 17:08
	U dědy Ale proč? proč bych se měl k němu hlásit, když proti němu chci bojovat, když se nebudeme bránit, tak se ze všech nás stanou upíři a koho pak bude vysávat, leda sami sebe, bude to zkáza, musíme něco vymyyslet, zachránit Naději a sehnat lidi, kteří se k nám přidají, nebo je už jen jediná šance: UTÉCT! A to nechci!

Lares - 18. března 2010 17:08
	Chceš, odpovím ji klidně. Cítím její hlad.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 17:11
	Vstanu a dívku praštím takovu silou,m že ji omračím. Nechci aby křičela. Na Lerasona s epodívám odporným pohledem, a hlavně naštvaným. Opatrně se zakousnu do dívčina kkru a začnu sát její krev. Některé odkapala na zem, ale to mi nevadí. Mrtvou dívku, položím na zem tak jemně jak jen dokáži. Ofrknu si. Zhnuseně a rozzuřeně pozoruji Lerasona.

Vypravěč - 18. března 2010 17:14
	Dave "Už je pozdě....už nikdy, se na slunko nedostane, Nedokázala ho porazit ona, nedokáže ho porazit, nikdo ani ty ne. Naděje...právě pohasla. Jediná Naděje, kterou vesničané měli, pohasla...." řekne stařec a mračí se na tebe. "Byla proměněna...." dodá nakonec. "Nehledej ji, ani jeho...nevím, co s ní zamýšlí dál...ale pokud necheš toho upíra v sobě...najdi elfy, oni ti pomohou." řekne.

Lares - 18. března 2010 17:21
	Usměji se. Nedokážeš už bez lidské krve žít, usměji se.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 17:23
	Zamračím se na něj a odvrátím od něj svou tvář. Hledím z okna, skrz mříže. "PARCHANTE!" zařvu na něj. "Udělal si ze mě stejnou zrůdu jako si ty...já tě NENÁVIDÍM!" křkinu znova. Pak se zase otočím směrem k oknu a koukám ven.

Dave - 18. března 2010 17:34
	U dědy Ne Naděje nikdy nepohasne!!! A toho upíra si nechám, může mi to pomoci, a ani o ještě nevím a když říkáš proměněna, takjí zachráním a odnesu ji k elfů, ti ji vampirismu zbaví a můžeme proti tomu hlavnímu upírovi a všem ostatním bojovat! Ale potřebuji nějakou pomoc, halvně tvoji, aby jsi mi řekl, kde Naděje je?

Vypravěč - 18. března 2010 17:38

Dave Stařec se najednou promění na vlkodlakaaptně tě pod krkem drtivou silou a přimáčkne Tě ke zdi. "Tebe toho dokážou zbavit, neboť nejsi 100% upír, ale ona je. Navíc, už pozřela lidskou krev. A na toho upíra nikdo nemá. Všichni se od něj drží dál. SKus se proti němu postavit, je to sebevražda!" zavrčí na tebe. "Si hloupý a nerozumný jak malé dítě!" dodá a pustí Tě. Tohle si jaksi nečekal. Promění s ezpět a zmizí pryč.

Lares - 18. března 2010 17:45
	Usměji se a vyhodím mrtvolu dívky jako by to byl kus hadru. Vydám se dolu a zamknu jí.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 17:57

Začnu vrážet do dvěří snažím s eje vyrazit, ale je mi to houby platné. Ve dveříchj je akorát vyboulenina ve tvaru mého ramene a to je všechno. Koukám na mříže. POvede se mi je kozlem odstranit a vysklím okno. Vylezu nahoru na střechu a sednu si na její vrcholek. Tam sedím a koukám do dáli. Kdybych skočila dolů, přežila bych, ale hned by mě chytli upíři. Takže raději sedím tady, nechávám an sebe pršet a začnu zpívat opět elfskou píseň. Tentokrát je o ženě, která se vdala za upíra a on ji pak zabil.

Dave - 18. března 2010 18:01
	U vlkodlaka Hrozně se leknu, pak zmizí a já zůstanu sám, Kde jste? Kde jste!? Začnu řvát a čekámpomo, ale nevím, co dělat? Dědooo

Vypravěč - 18. března 2010 18:03
	Dave Muž s eobjeví přímo za tebou. "Ale copak. Laskavě si sedni a já ti povím příběh." zavrčím.

Vypravěč - 18. března 2010 18:08
	Lerason Přiběhne k tobě, jeden strážnej co je dole u brány na nádvoří. "Pane...ta elfka, je nahoře na nejvyšší věži na streš a zpívá." řekne. Ten zpěv však slyšíš sám.

Lares - 18. března 2010 18:10
	HLídejte ji, poručím ho.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 18:17

Když dozpívám píseň, zalezu zptáky do pokoje, zpravím okno kouzlem a nasadím tam mříže. Sednu si do křesla, a koukám do zdi. Začnu zpívat jinou píseň. O přírodě je tahle. Sem promočená jak slepice, ale to mi nevadí. Opět se tu objeví můj muž. Já mám v očích slzy. Pláču a u toho zpívám. On ke mě přistoupí a dá mi ruku na ramaeno. Políbí mě. "Nemáš důvod ho nenávidět. Způsobila si si to sama, neměla si sem vůbec chodit, neměla si po něm jít. Kdyby si po něm nešla, nestalo by se ti to. Víš..on...Ti nechce ublížit. Nedržel by Tě tu, kdyby si se nechovala tak nenávistně. Zamysli se nad tím. Já už musím jít, zbohem. Už nikdy nepřijdu. Ale když se budeš potřebovat vyříkat,m zajdi k mému hrobu a mluv. Já tě uslyším." řekne a zase zmizí. Koukám na místo kde předchvilkou ještě stál. Začnu přemýšlet nad jeho slovy. Má pravdu? Měla bych ho přestat nenávidět? Nejspíš ano...měla sem to nechat být, když byl upír co zabil moji rodinu mrtví...měla sem si žít poklidným životem. pomyslím si a dál pláču. Mezitím zpívám. Ale všichni poznají, že můj zpěv je protkaný pláčem. I když sem tu teď zavřená je to slyšet po celém hradě.

Dave - 18. března 2010 18:24
	V domečku Tak dobrá. Posadím se a poslouchám...

Lares - 18. března 2010 18:31
	Po chvíli mě to přestane bavit a jdu nahoru do věže.

Vypravěč - 18. března 2010 18:34

Dave "Bylo to asi před 950 lety, tenkrát mi bylo asi 30 let, Lerasonovi bylo 31, byl o pouhý rok starší nežli sem já. Tehdy...byl mír a klid. On už však tou dobou byl upírem a já už byl vlkodlakem. Moje tělo ani duše nestárly...já Lerasona znal. Byly jsme vždy rivalové....on byl však mnohem silěnjší a vždycky když jsme spolu bojovali porazil mě. O pár let později sm zpunktoval, snad miliony vojáků, vlkodlkaů. lidé, elfů, lovců upírů....šli jsme proti němu já tu válku vedl...neporazili jsme ho. Tehdy, byl hodně mladý a nebyl tak mocný jako je teď a přesto všechny...všechny až na mě zabil. Zabil skoro všechny z milionové armády, se zbytkem mu pomohli jeho upíři. Pak sem ho nekolik staletí nepotkal. Potom vypukla obrovská válka, tentokrát tam byli vlkodlaci versus lidi, tehdy nás nenáviděly. On se tam opět připletl....zabil, všechny a mě opět nechal, žít, ale udělal ze mě to co jsem teď. Snad pochopíš, důvod toho, že naději nedostaneš ani kdyby si zpunktoval milionové armády...nezabiješ ho...a snad pochopíš důvod toho, že já svou naději ztratil." řekne a kouká na tebe.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 18:37
	Pořád zpívám,, pokaždé když jedna píseň skončí začne další a jsou protkané mím pláčem. Zaslechnu kroky, tuším že je to on. Ještě jsem neuschla, takžře mu dojde, že sem byla venku, ale to mi je jedno. Nic už nemohu ztratit. Můj život sem ztratila se ztrátou životů mé matky, mého otce, brášky, mého muže a mé dcery...tehdy sme ztratila veškerý smysl, života. Moje duše...ta je už bůhví kde...

Dave - 18. března 2010 18:38
	Ne, ne, to ne, nechci tomu věřit, vždy je naděje a já ji chci,dyž už naděje není, tak nemám smysl žít :-( Nechápu to a je mi divně...

Lares - 18. března 2010 18:40
	soukromá zpráva od Lares pro Vejdu dovnitř a dojdu k ní. Usměji se a jemně ji políbím na rty,

Vypravěč - 18. března 2010 18:41
	Dave "Bohužel je to pravda....ale má smysl, žít...vždy je pro co žít. Já žiju, už jen proto že život je krásná věc. Sem rád, že mě tehdy nezabil...a ty by si za svůj život měl být také vděčný." řkne ti a přinese ti brambory s m´pčeným masem. "Asi by sjsi raději syrové, ale nic lepšího nemám." řekne a sobě si přinese také jednu porci. "Já už si zvykl." dodá a pustí se do jídla.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 18:42
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro On mě jemně políbí na rty. KOukám na něj. Je to neutrální výraz. Nesnažím se uhnout. Nesnažím se utéct. Jen čekám.

Dave - 18. března 2010 18:47

U jídla Děkuji mnohokrát je to dobré... Ač se mi to ještě nikdy nestalo, tak mé oči se zaplní slzami, které byli spuštěny díky té tyranii na světě. Já vážně nevím, pro co bych žil, protože život není krásný, když je na něm tolik neštastných věcí. Vlkodlaci jsou jistě silní, kdyby jich bylo víc a taky jsou jistě upíři, kteří svého vůdce nenávidí, nešlo by to přece jen? Zase se snažím vymyslet něco, co by mi pomohlo...

Vypravěč - 18. března 2010 18:50
	Dave "Ne nešlo. Di si odpočinout." řekne ti a kouká na tebe. V jeho očích zahlédneš slzy. Rychle sklopí hlavu.

Lares - 18. března 2010 18:50
	soukromá zpráva od Lares pro Jemně ji políbím znovu na ústa a pak na krk. Jemně ji párkrát políbím na krk a začnu ji rozepínat oblečení.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 18:54
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Když mi začne rozepínat oblečení v očích se mi objeví slzy. Kouknu se jinam. Ach ne...už zase...Já nechci.... pomyslím si. Je však poznat, že sem se uklidnila.

Lares - 18. března 2010 18:55
	soukromá zpráva od Lares pro Pokračuji v jejím svlýkání a dál ji líbám na krk a na rty.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 19:06
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro "Prosím..ne..." poprosím ho tiše. Necítím, zimu...ani teplo....cítím jen jeho ruce, a rty.

Lares - 18. března 2010 19:09
	soukromá zpráva od Lares pro A to proč? Zeptám se klidně a jednou rukou ji sjedu mezi nohy.

Dave - 18. března 2010 19:11
	Dobrá, budu v hostinci aděkuji za všechno. A vyrazím do lesa

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 19:12
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro "Prosím..." šeptnu a zachvěji se když sjede rukou mezi mé nohy.

Lares - 18. března 2010 19:18
	soukromá zpráva od Lares pro Proč, zeptám se znovu klidně a vniknu do ní prsty.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 19:22
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Ušklíbnu se když do mě vnikne prsty. "Nechci to...." odpovím I když pro něj ten důvod nic nebude znamenat nejspíš. V očích mám čím dál víc slz. POlíbím ho. "Prosím..." šeptnu.

Lares - 18. března 2010 19:44
	soukromá zpráva od Lares pro Zamyslím se a nechám ji. Jemně ji políbím na rty a usadím se do křesla. Zaspívej mi něco, vyzvu ji.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 19:45
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro "Nevím co by jsi si přál za píseň." šeptnu. Lehce se zatřesu.

Lares - 18. března 2010 19:53
	soukromá zpráva od Lares pro Jakoukoliv. a prozatím se můžeš obléct, řeknu jí.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 20:14
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro "Prozatím..." zopakuji to slovo s povzdechem a obleču se. Začnu mu zpívat píseň, o té bitvě co tenkrát byla. sice, sem v tu dobu ještě nežila, ale ta legbenda je známá všude...teda ten příběh a lefové ji mají jako píseň. Když jizpívám, v očích se mi objevují slzy.

Lares - 18. března 2010 20:18
	soukromá zpráva od Lares pro nechám ji spívat a poslouchám to.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 20:20
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Moc dpbře v tom pozná, to jak tenkrát porazil milionovou armádů, elfů, lidí, vlkodlaků a lovců upírů... Když ta píseň skončí já se třesu. Moc dobře vím, o kom to je...a ta představa toho maskaru je horzná. Z očí mi tečou slzy.

Lares - 18. března 2010 20:22
	soukromá zpráva od Lares pro Poslouchál jsem její hlas po celou dobu co spívala. Zaspívej další, vyzvu jí.

Vypravěč - 18. března 2010 20:22
	Ler a Estel Venku už přestane pršet, ale je noc. Je tam klid. Dave Na obloze s eobjeví hvězdy a měsíc tak tři dny před úplnkem.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 20:27

soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Už opravdu nevím co zpívat..kdybych zazpívala něco dalšího, moje nervy by mi asi praskly. A na žádnou veselou, nějak nemám náladu. Nakonec se mlj hlas rozechvěle rozezní a já zpívám tu nejsmutnější píseň, která existuje...je o umučení dcery elfské kálovny. Byli to démoni co ji umučily. Všechny elfské písně jsou založeny na pravdivé události. tenkráát sem to zažila...tohle není zas tak dávno...co ji démoni unesly, teda mě s ní, když sem se ji pokusila ochránit a umučili ji k smrti, mě se povedlo, elfům zachránit. Bylo to 10 let před tím, než moji rodinu napadli upíři. Po dokončení téhle písně je vidět, že kdybyhc opravdu zpívala něco dalšího, už to nevydržím. Už teď se mi hals třásl pláčem. Přitáhu si kolena pod bradu a pláču. Koukám do země.

Lares - 18. března 2010 20:30
	soukromá zpráva od Lares pro Poslouchám její hlas. Líbý se mi. Krásně mě hladí po uších. Když dospívá a začne brečet tak k ní dojdu a jemně ji obejmu. Znovu ji políbím na rty ale svlíkat ji nezačnu.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 20:35

soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro "Byla sem tam....viděla ssem tu hrůzu....byla jsem dost mladá na elfku...nedokáazal jsem ji ochránit a pak, když zemřela, oni se pustili do mě...ale já nezemřela, nestihli mne zabít...dlouho jsem se však vzpamatovávala z toho...že jsem princeznu neochránila." šeptnu smutně. Ještě chvíli pokračuji v pláči. Jak mne objímá...dodává mi to pocit bezpečí, ale nevím proč...prostě mě to uklidňuje...přivinu se víc k němu. Teď mám pocit, že sem našla domov..i přesto, že je ze mě zrůda sající lidem krev...on je teď moje jediná opora....on je jediný komu se mohu vyzpovídat a jediný u koho v náruči s emohu vybrečet.

Lares - 18. března 2010 20:46
	soukromá zpráva od Lares pro Neměla jsi sílu ani věk na to ji ochránit, odpovím ji. Hladím ji po vlasech.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 20:50

"Ale byl to můj úkol..." šeptnu. POhlédnu mu do očí. snažím se z nich vyčííst, o čem přemýšlí. "Byl tu můj muž...opět jako anděl, ale naposledy...prý tě nemám nenávidět, necheš mi prý ublížit...a mohu si za to sama, že sem tuskončila, a přemýšlela jsem o tom a usoudila jsem, že má pravdu....kdybych zabila jen tamtoho parchanta...který mi zníčil rodinu, nemusela bych tu teď být... a měla bych klid. Jenomže teď je z mě zrůda vraždící lidi..." šeptnu nešťastně a pohlédnu do země. "Chtěla bych moc být se svým mužem a dcerou, a rodiči a bráškou...ale nejde to...možná proto sem se vydala sem, protože sem doufala, že mě zabiješ a já odejdu ke své rodině navždy..." hlavu si opírám o jeho hruď.

Lares - 18. března 2010 20:57
	Zamyšleně ji poslouchám. Zvykneš si je to jen otázkou času, odpovím klidně.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 20:58
	"Já v životě, člověka, ani nikoho jiného kromě upírů, vlkodlaků a pár démonů nezabila..." šeptnu. "Nešlo by roztáhnout ty mraky? Ráda bychviděla aspoň měsíc a hvězdy...když už né slunce..." zeptám se.

Lares - 18. března 2010 21:05
	Zabila, řeknu klidně. Mávnu rukou a rozeženu ochranu z mraků.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 21:06
	"Jo dnes poprvé." řeknu. ůNepůjdeme se projít ven? Je krásná jasná noc. Venku se dá také mluvit." navrhnu.

Lares - 18. března 2010 21:10
	Kývnu a vydáme se na procházku.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 21:13
	Já se njedřív vydám pustit mého hypogryfa. "Doufám, že nevadí, když ho pustím. Koneckonců, bude mít hlad a žízeň." řeknu a pohlédnu na Lerasona.

Lares - 18. března 2010 21:14
	Jídlo i pití dostal ale nevadí mám tě jako záruku že se vrátí, odpovím ji.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 21:19

"On nemůže být zavřený jak nějaký kůň. Potřebuje prostor a oblohu, aby mohl létat. Teď když ví, kde jsem, a že jsem v pořádku, tak už nebude vyvádět." šeptnu a pohladím ho. On vyběhne ven a vsele začne poskakovat kolem. Pak vzletí a blbne ve vzduchu. "Je v podstatě ještě mládě." šeptnu. Pak se jdeme projít po městě. Koukám kolema všechno je tka jiné upíříma očima, než těmi elfskými. Vidím stejně dobře jako ve dne. "Jaktože ti nevadí slunce? a předpokládám, že kdybych na tebe použila svěcenou vodu a trefila bych se nic by ti neudělala a ani stříbro ti nic neudělá." řeknu a ušklíbnu se.

Lares - 18. března 2010 21:24
	Vadí mi jen mi neubližuje. Jsem prostě moc mocný a zranění se mi hojí ještě dřív než vůbec nějaké utrpím takže vlastně mě ani nezraňuje, vysvětlím zkráceně.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 21:30

"Hm...to vím moc dobře, že si mocný....stačíí mi slyšet, že si porazil, milionovou armádu, když ti bylo 31 let...." ušklíbnu se. Jdeme po městě, když zaslechnu šustění z křoví. Pohlédnu tam a vyrazí na mě, nějaký chlap v mojí přilbě a s mým mečem, a prstě s mými zbraněmi. Zavrčím. Chytnu ho za ruce a shodím na zem. Spadne mu přilba. Zmáčknu mu silně ruce aby mu vypadl meč a z druhé ruky dýka. "Ty hajzle to sou moje zbraně a moje přilba." zavrčím. V jeh očích se objeví strach., ůTy si mě chtěl zabít?" zeptám se ho a přimáčknu ho na zeď nejbližšího domu. "Ano chtěl." odpoví sýpavě. Zavrčím jak nějaké zvíře a zakousnu s emu do krku a tak aby ho to bolelo. On řve bolestí. Saji ho pomalu, aby mi vydržl dlouho a aby dlouho trpěl. Když ho vysaju, hodím ho do křoví a otočím se k Lerasonovi. Nemohu se té přilby dotknout a ani ničeho mého...všechno je polité stříbrem. Kromě rukojeti dýky a meče.

Lares - 18. března 2010 21:34
	Ušklíbnu se. Zvednu přilbu ze země a prohlížím si ji. stříbro, prohodím a pohladím ji po povrchu. Najednou se rozpadne na několik kusů. rozekal jsem ji mečem ale rychleji než je postřech estel.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 21:38

"Hele....tu sem kovala sama!" řeknu. "Nemusel si ji ničičt, stačí, že si mi zníčil kompletně moji zbroj..." zamračím se. "Já em si všechno vytvořila sama...meč, dýku, vrhací nože, luk, šípy, toulec, přilbu, zbroj." dodám. Vezmu do ruky meč za rukojeť a pozoruji ho. Dotknu se čepele, meče a rychle ucuknu pálí to.Zasyčím a meč zahodím, nkam do elsa mimo hradby, jako upír na to mám. I dýku zahodím na stejné místo. Vlastně, ještě luk, je nepostříbřen. Přehodím so ho přes rameno a toulec také. "Tole nezahodím. Na tom luku sem dělala několik dnů." šeptnu. On si všimne, že je propracovaný do nejmenších detailů.

Lares - 18. března 2010 21:45
	stejně jsou ti trochu na nic když se nemůžeš dotknount stříbra, řeknu klidně. Vydáme se zpět do hradu a vytvořím zase hradbu mraků.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 21:47
	"Já vím..ale nemáš ponětí ajk dlouho to trvalo..." šeptnu. Hm a hurá do věže... pomyslím si smutně. Vydám se pomalu nahoru do věže.

Lares - 18. března 2010 21:48
	Vydám se za ní.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 21:50
	Dojdu ke dveřím a přejedu po vyboulenině v nich. Je jasně poznat obtisk mého ramene.

Lares - 18. března 2010 21:52
	Vejdu hned za ní. Jemně ji pohladím po rameni a podívám se z okna.

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 21:53
	Koukám do místnosti. Nechce se mi tam. Můj kamarád, aztím přiletí i s ulovenou srnou a azčne ji dlabat na nádvoří. Tzam si taky lehne a usne. KOukám na Lerasona, je vidět, že se mi do toho pokoje nehce.

Lares - 18. března 2010 21:54
	Nelíbí se ti snad zařízení pokoje? Zeptám se jí. Mám ho nechat předělat?

Estel – „Naděje“ - 18. března 2010 21:56
	"Ne..jen se mi nelíbí ty mříže na okně...a už vlbec se mi nelíbí, že nikam nemohu..." řeknu. "Cítím se tu zaprvé sama a za druhé si tu přijdu jako vězeň." odpovím. Povzdechnu si.

Lares - 19. března 2010 15:29
	A kam bys ráda? Zeptám se jí.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 16:27
	"Nevím...jinam než do věže a do kobky a abych mohla mít volný pohyb. Abych nebyla zamčená jak jńějaké zvíře. Třeba k tbě do pokoje." odpovím. Dojdu k němu a chytnu ho za obě ruce. Políbím ho a čekám co mi na to řekne.

Lares - 19. března 2010 16:31
	Usměji se. POkud se staneš mojí ženou, řeknu jí klidně a taky ji políbím.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 16:42
	Pohlédnu mu doočí. Snažím se z nich vyčíst, jestli to myslí upřímě to co řekl.

Lares - 19. března 2010 16:43
	Podívám se jí klidně do očí.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 16:44
	"Myslíš to vážně...vždyť sem Tě chtěla zabít...no spíše se o to pokusit." řeknu a políbím ho. Čekám na jeho odpověď.

Lares - 19. března 2010 17:33
	Ano myslím. Navíc by se ti to nepovedlo nikdy, řeknu kldině.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 17:35
	Usměji se. "No to by si musel udělat chybu a já bych musela mít štěstí. Dobře...vezmu si Tě." šeptnu a políbím ho velice dlouze.

Lares - 19. března 2010 17:45
	soukromá zpráva od Lares pro Usměji se a taky ji políbím. Vezmu ji do pokoje kde jsem já a nechám ji tam přenést i rakev.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 17:46
	"A bude nějaký proces? Něco jako svatba?" zeptám se ho.

Lares - 19. března 2010 17:58
	Pokud chceš, Usměji se na ni a kývnu.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 17:59
	Usměji se a políbím ho. Posadím se do křesla a pozoruji ho.

Lares - 19. března 2010 18:02
	Usměji se a posadím si ji na kolena.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 18:04
	"Zajímavé...chtěla sem Tě zabít a teď budu tvojí ženou." řeknu a ušklíbnu se nad tou změnou.

Lares - 19. března 2010 18:05
	Dějí se i zajímavější věci, usměji se a políbím ji.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 19:13
	"Hm ano...máš pravdu.." řeknu. Oplatím mu polibek. Nechám si nějakým upírem přinést pohár krve nechci pít z člověka. Hnusí se mi ho zabít.

Lares - 19. března 2010 19:18
	soukromá zpráva od Lares pro Taky nechám přinést krev a spolu se napijeme. Pak ji začnu pomalu a vášnivě líbat.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 19:20
	Když mě začne líbat vášnivě, vzdálím se od něj a sklopím hlavu.

Lares - 19. března 2010 19:26
	Přestanu když vidím že se jí to nelíbí a jen ji pohladím po vlasech.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 19:29
	"Promiň...ale tak vášnivě prosím ne....Nemusel by ses udržet..." řeknu a na sucho polknu. Dopiji krev ve svém poháru a odložím jej na noční stolek. Pak si lehnu do rakve, zavřu se a usnu hlubokým spánkem.

Vypravěč - 19. března 2010 19:36

Lerason Někdo zaklepe u tebe v pokoji na dveře. Víš, že je to jeden z strážných. "Pane...přijíždí pán démonů. Prýsi chce s Vámi promluvit, jen tak jako přítel s přítelem." řekne a čeká co řekneš. Víš, že tenhle je u tebe nový a neví, že máš jednoho démona jako kamaráda. Démona si před hodně dávným časem ocutnal. to jeho krev ti dala takovou moc. Víš, že pokud je démon ve své lidské podobě dá se z něj pít krev, ale nesmí být v démoní, to jsou pak plameny. Tenhledémonm, musí být tvůj přítel,, už si o něm dlouho neslyšel. Takže ste dlouho nepokecali.

Lares - 19. března 2010 19:45
	Dobře ať jde dál přijmu ho v přímacím sále, řeknu zamyšleně a zvednu se. Vydám se tam a tam se usadím na trůn. Čekám až přijde.

Vypravěč - 19. března 2010 20:10
	Lerason Venku slyšíš klapot kopyt a kola kočáru. On přijde dovnit. Lehce na tebe kývne hlavou. "Nazdar...dlouho sme si nepromluvily." usměje se přátelsky.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 20:13

Nespím moc dlouho. Vydám se mimo pokoj. V trůním sále zaslechnu známý hlas, tak vyjdu oknem. Ten hlas mi nahání hrůzu. Nasednu na svého hypogryfa a vzletím. Nikdo se mě nepokusil zastavit. Letím směerem k lesu a tam jen tak nad ním létám. Když tu anjednou, ke mě přiletí dva démoni. Svážou mě silnýma kouzlama a ěkam mě odnášejí. Sou v démonich podobách, takže létají. Hodí mě do nějakého kočá a je nejspíš magicky zabezpečen. "Tady zůstaň...si moc pěkný úlovek. Pán bude mít radost." zavrčí jeden z nich. Vyděšeně je pozoruji.

Lares - 19. března 2010 20:16
	TAky buď pozdraven. Tebe tu taky není vidět nijak často co tě sem přivádí? Zeptám se ho. Všimnu si že estel jde pryč tak za ní pošlu dva z gardy aby ji hlídali. Pořád ji tak trochu nevěřím.

Vypravěč - 19. března 2010 20:33
	"Ale...to nemohu přijet za svým přítelem, si jen tak pokecat?" zeptá se.

Lares - 19. března 2010 20:41
	Však jo jen jsem myslel že už jsi mrtví jak dlouho jsi se neozval, usměji se na něj a dovedu ho do salónku. Usadíme se a nechám přinést občerstvení. Pro mě krev a pro něj normální víno.

Vypravěč - 19. března 2010 20:43
	Sotva se posadí tak vyskočí na nohy a zavrčí rozzuřeně. "Promiň musím jet nevím co ti blbci zase provedli, ale služební démoni se bouří. Musím to tam jít zpacifikovat. Tak někdy zase." řekne a vypadá rozzuřeně. tebe se všichni bojí....takže se jaksi nevzbouří. Nasedne do kočáru a vyráží pryč.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 20:49

Nevím jak dlouho v tom kočáře, uprostřed lesa na cestě trčím, ale náhle se otevřou dveře a sem nastoupí ten démon co umučil princeznu. "Ahoj rád Tě vidím." ušklídbne se na mě. Kočár se rozjede dál. On si sedne vedle mě a strhne ze mě šaty. "Hm...krásné tělo...snad ještě krásnější než tenkrát....Budeš skvělá hračka." ušklíbne se. Jen něco zavrčím a flusnu mu do obličeje. On mi dá facku. Rozzuřeně ho pozoruji. Ošahává mě a začne mne líbat, nejprve na krk a pak na rty. Něco mě npadne. Je v lidské podobě...v žžilách mu koluje, krásná voňavá a horká krev. Jedním tesákem, mu lehce prorazím kůži na jazayku. nejspíš to ani nepostřehl a začnu ho vysávat a vypadá to jako bych se s ním líbala...vysaju ho do jeho poslední kapičky a skppnu ho ze sedačky na zem, mezi sedačky. Náhle s ekočr zastaví a dovnitř vpadnou ti dva hajzlové co mě chytli. Jednoho skopnu(Sou v lidské podobě. Toho druhého odkopnu stranou a na jednoho zz nich se vrhnu. Začnu ho vysávat, a dost rychle a pak se vrhnu an toho druhého a udělám s ním stejný proces. Supr...a teď sem svázaná a nahá... pomyslím si. Teď jen čekat až mě Lerason najde....bude postrádat své dva z gardy.

Vypravěč - 19. března 2010 20:51
	Lerason Po nějaké době, začneš postrádat ty dva z gardy, je to divné Touhle dobou by se vrátili a Estel nejspíše také. Je zajímavé, že chvíli po tom co odeša estel a vy ste šli do salonku, že najednou musel rychle pryč....

Lares - 19. března 2010 20:56

Hned jakmile dorazíme do salénku hned vyskočí na nohy a spěchá pryč. Kývnu na jeho vysvětlení a nechám ho být a sám pomalu dopíjím krev. Po chvíli kdy se nevrací ani estel ani garda ho začnu podezřívat že žádnou vzpouru neměl. Zvednu se a dojdu na hradby. Rozhlédnu se po obloze ale nikde ji nevidím. Najednou ke mě přiletí prášek a já ho poznám je to prach na který se rozpadne mrtví upír. Začínám být naštvaný a začnu se proměňovat do upíří podoby. Už dlouho jsem to nepotřeboval tuhle podobu. MOje síli se ještě znásobují a to natolik že jen mojí přítomností se začínají rozpadat kameny v okolí. Odrazím se od hradby a neuvěřitelnou rychlostí letim cestou do jeho království.

Vypravěč - 19. března 2010 20:58
	Lerason Sice letíš neuvěřitelně rychle, ale i přesto dole zahlédneš stojící kočár. Nikdo nesedívepředu aby řídil démonské koně. Cítíš tam Estel. ALe nic jiného.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 20:59
	Sedím v kočáře...nevím jak dlouho, ale náhle ucítím zdálky upíra...neznám..ho...vlastně Leasona sem nikdy necítila. Zamračím se.

Lares - 19. března 2010 21:03
	Všimnu si dole kočáru s Estel. Přistanu dole vedle vozu. Jen mou přítomností se stromy chvějí a skřípají. Nejbližší z nich začínají uvadat. Proměním se zpět do svojí lidské podoby a opět zkryji svoji sílu takže se vše vrátí do normálu. Vstoupím do vozu a rozhlédnu se.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:06
	Když venku přistane nějaká příšra..je to upír. Hrozně zaječím....pak se to promění a to už nevídím kdoto je. Sem v koutě vozu a třesu se. Náhle zmizel upírský pach. Otevřou se dveře a já znovu zaječím, než se vzmatuju chvíly to trvá. Pomalu mi zase naskočí moje smysly a já vidím Lerasona. Uklidním se a je vidět úleva.

Vypravěč - 19. března 2010 21:08
	Lerason Když vstoupíš do vozu bidíš tam Estel, krčit se v koutě, celá se klepe a je strachy bez sebe, už předtím zaječela a teď znovu. Vidíš tam tři mrtvé démony, u dvou vidíš dirky na krku, ale u tvého "přítele" nevíš nikde dirky, ale má otevřenou hubu a všimneš si proražené kůže an jeho jazyku. Náhle je vidět na Estel úleva a strach odezní. Jo a je svázaná a nahá.

Lares - 19. března 2010 21:10
	Zavrtím hlavou a vyhodím vrtvoly ven a hned za nimi hodím ohnivou kouli jenž je sežehne. Rozvážu Estel a nechám ji obléct. Cos tady šaškovala? Zeptám se jí a obejmu ji. Vraď se do hradu já letím dál, řeknu jí.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:11
	"Já sme se jen bránila....nerada bych skončila jako tenkrát. To on umučil, elí princeznu a pak to skusil u mě..." řeknu. "Ne chci s tebou." dodám.

Lares - 19. března 2010 21:12
	Ne pujdeš do hradu nebudu se držet zptátky mohl bych ti ublížit, řeknu jí.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:13
	"Já chci jít s tebou! Tohle nebyla pomsta...tohle je nedostačující pomsta!" zavrčím a vylezu z kočáru rozhodnutá jít s ním.

Lares - 19. března 2010 21:15
	Nebudeš mi stačit, odpovím ji klidněji.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:15
	"Hm....tak mě vezmeš na záda." řeknu.

Lares - 19. března 2010 21:16
	Dobře ale když spadneš a neudržíš se tak se vracíš do hradu, řeknu jí.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:18
	Zamyslím se. "Tak jo, ale žádný podpásovky." řeknu. "Třeba jako, že se mě naschvál budeš snažit sundat." dodám.

Lares - 19. března 2010 21:20
	Ušklíbnu se a proměním se. Zase se začne kolem mě šířit moje aura a stromy které ještě neuvadly uvadnou. POčkám až nasedne a odrazím se. Bleskovou rychlostí letím dál.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:23

Držím se ho jako klíště a ještě pevněji. Pro mojí osobu je momentálně, hrozně těžké snést, vůbec to, že je tu a ty uvadají stromy...hrozně to bolelo. Ale uderžím se na něm celou cestu letu. "Už sme tady." zavrčím když vidím ten odporný temný démonský hrad. Pustím se a skočím dolů. Najednpou siněco uvědomím. Ehm...já enmám zbraň...no nevadí. pomyslím si a v letu si přičaruji aspoň meč a sotva dopadnu hned začnu zabíjet.

Lares - 19. března 2010 21:25
	Přistanu a proměním se zpět. Tentokrát neschovávám svoji sílu. Naopak naschvál ji kolem sebe šířím a slbší články upadají do bezvědomí. Začnu se všude objevovat a vždy se rozpadne nějaký démon na skládačku.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:29

Já se prosekávám směrem k hradu. Sice z nich dělám taky skládáčky, ale ne tak rychle. Vběhnu do hradu a zabíjím démony co se mi postavěj do cesty. Doběhnu do kobek kde sou uvězněné nmladé ženy, dívky, a děti...Otevřu jim cely. "Běžte ven!" zavrčím na ně a du vybít celej hrad a apak běžím na místo kd emakají otroci, taky to tam všechno vybiju. Přesekám pouta otorkůům a řeknu jim ať se schormáždí u brány z hradu. Ty holkdy už tam jsou. Ale svačina nás čeká až to tu skončíme. PO nějaké chvíly, tu zbyde jen velká skládačka z démonů. Hlavní brána je zavřená, takže otroci ani ženy, ani děti nemohou utéct.

Lares - 19. března 2010 21:31
	Sejdeme se pak u brány kde jsou i otroci. Koukám že jsi sehnala svačinu, ušklíbnu se na estel a políbím ji. Nechám ji aŤ si první vybere koho zakousne.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:32
	"Jestli si myslíš, že zabiji dítě, nebo ženu...si na omylu." řeknu a vyberu si mladého muže kterému se zakousnu do krku a vysaji ho. Jeho mrtvolu odhodím.

Lares - 19. března 2010 21:34
	Život jako život, prohodím a vyberu si mladou dívku kterou vysaji. Pak se vydáme k nám na hrad. Už tolik nespěcháme.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:36
	Jdeme pomalu, protože před námi jdou ti lidé. Držím ho za ruku a usmívám se. Políbím ho po cestě. "Hajzl..." syknu ještě. Poamlu jdeme, a nad tím hradem s erozeženou temná mračna a vysvitne sluníčko, které na nás na oba dopadne, ale mě se nic enstane jen se nepříjemě ošiju a zašklebím se.

Lares - 19. března 2010 21:38
	Zakreji slunce mraky a jdeme dál ve stínu mraků. Zesílila jsi. Ale pořád nic moc, řeknu jí a jdu vedle ní. Pbejmu ji a jemně ji políbím. Přitom si stíhám všímat celé skupiny před námi. Řešit je nemusím neboď jsem si je stejně spotal magií.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:39
	"Hm...aspoň, mě slunce nespálí na prach." řeknu a pokrčím rameny. POvzdechnu si. "To bude dlouhá cesta, al ejídla sebou máme dost." řeknu.

Lares - 19. března 2010 21:40
	To jo. Kývnu a dlouze ji políbím. Pokračujeme v cestě.

Vypravěč - 19. března 2010 21:43
	Lerason a Estel POkračujete v dlouhé cestě. Pár ldií cestou ještě vysajete, než máte na dohled království a hrad...lidi rozdělíte podle stáří a podle toho jstli to sou muži, ženy nebo děti anaženete je do cel. Ty staré a ne moc chutné dáte ostatním upírům a samy si necháte to nejlepší.

Lares - 19. března 2010 21:44
	Odvedu si Estel do pokoje a ulehneme na postel kterou tu máme taky. Usměji se na ni a políbím ji. Obejmu ji a pohladím ji po vlasech.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:46
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Lehnu si s ním na postel a přivinu se k němu. Hladím ho po zádech, ale níž nesjedu. Políbím ho...ale pak mě rapne nějakám moc velká vášeň a azčnu ho líbat tentokrát já vášnivě a začnu slíkat.

Lares - 19. března 2010 21:48
	soukromá zpráva od Lares pro Usměji se a polibky ji vášnivě vracím. Taky ji vysvleču ale jemněji než to udělal démon. Jemně ji vezmu bradavky a začnu ji dráždit.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:49
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Jelikož ho vášnivě líbám, tak ani nevzdychám. Nejde o slyšet skrz polibky. hladím hpo po hrudi a líbám ho. Oba jsem nahý. Sjedu mu rukou dolů a pár pohyby mu ho postavím. Dělám ho rukou a u toho ho stále líbám.

Lares - 19. března 2010 21:50
	soukromá zpráva od Lares pro Jednou rukou ji sjedu mezi nohy a vniknu do ní dvěmi prsty. ZAčnu pomalu a zrychluji.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:51
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Pokračuji v polibcíh a tlumě vzdychám a postupně křičím. Zrychlím pohyby ruky.

Lares - 19. března 2010 21:53
	soukromá zpráva od Lares pro Sundám z něj její ruku a vniknu do ní.

Estel – „Naděje“ - 19. března 2010 21:54
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Křičím slastí, ale už ne tlumeně. I když občas mu dám polibek.

Lares - 19. března 2010 21:55
	soukromá zpráva od Lares pro Líbám ji a pořád zrychluji do ohromný rychlosti.

Estel – „Naděje“ - 20. března 2010 10:20
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Šíleně řvu na celej rad. Tohle už s ejinak nedá, vlastně je to slyšet až do vesnice.

Lares - 20. března 2010 11:44
	soukromá zpráva od Lares pro POkračuji dokud oba nejsme,.

Estel – „Naděje“ - 20. března 2010 12:34
	soukromá zpráva od Estel – „Naděje“ pro Já sem několikrát mezím než s eon udělá. Pak zrychleně oddechuji. Přivinu se k němu a políbím ho. Usměji se.

Lares - 20. března 2010 12:45
	soukromá zpráva od Lares pro S úsměvem ji obejmu. Políbím ji a hladím ji po vlasech.

Estel – „Naděje“ - 20. března 2010 12:56
	Jednomu upírovy poručím nám přinést každému pohár krve. Políbím Lerasona. "Kdy se vezmeme a kde?" zeptám se ho a pozoruji jeho oči.

Lares - 20. března 2010 12:58
	Tady na hradě za dva dny, usměji se a políbím ji. nechám si přinést taky jeden pohár krve.

Estel – „Naděje“ - 20. března 2010 13:21
	Kývnu a povzdechnu si. Zkoumám svoje ruce a pak zkoumám i pokoj ve kterém jsme.

Lares - 20. března 2010 13:23
	Copak? Zeptám se jí a obejmu ji.

Estel – „Naděje“ - 20. března 2010 13:56
	"Všechno je nespravedlivé...celý svět je nespravelivý. Honím upíry, zabíjím je a pak aniž by se mě někdo zeptal se stanu také upírem...upřímě nenávidím se. Nejraději bych se zabila...ale nemohu..to by mě pak přerazily tam nahoře, anvíc bych s nejspíš dostala doé pekla..." šeptnu a koukám do stropu.

Lares - 20. března 2010 14:04
	Obejmu ji a jemně ji pohladím.

Estel – „Naděje“ - 20. března 2010 14:13
	Vstanu a natáhnu se pro pohár s krví. Napiji se a koukám do zdi. Dopiju krev a obleču se. Vlezu si do své rakve, zavřu se a usnu hlubokým spánkem.

Lares - 20. března 2010 15:05
	Vlezu si taky do rakve a usnu.

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR