Svaz sovětských socialistických republik:

Armáda:

Britské impérium:

Armáda:

Výmarská republika:

Armáda:

Druhá Polská republika:

Armáda:

Třetí Francouzská republika:

Armáda:

Japonské císařství:

Armáda:

Království Srbů Chorvatů a Slovinců:

Armáda:

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců:

Eventy:

Armáda:

Finsko:

Armáda:

Belgie:

Armáda:

Lucembursko:

Armáda:

Rumunsko:

Armáda:

Uzdravenie

Reforma wojskowa

Nová strana
Byla založena nová Strana sjednocené Jugoslávie, v čele s loajalistou Николом псом (Nikola Pas)
srbsky: Партија уједињених Југославије (ПУЈ)
chorvatsky: Stranka ujedinjene Jugoslavije (SUJ)
slovinsky: Stranka združene Jugoslavije (SZJ)

Program strany:
- rovnoprávnost všech institucí vůči všem jugoslávským národnostem
- sjednocení vůči hrozbám ohrožujícím nezávislost státu
- spravedlivé trestání korupce
- revize bezúhonnosti vládních členů
- reforma školství
- svoboda náboženského vyznání
- rovné volební právo pro muže i ženy starší osmnácti let bez rozdílu vyznání, národnosti nebo postavení
- posílení stability monarchie
- zaměření na obchod s lokálními spolehlivými obchodními partnery
- postupná centralizace ekonomiky
- změna ústavy za účelem zrovnoprávnění všech národností
- podpora svobodného podnikání
- podpora zemědělství i průmyslu
- připojení historického území - Rijeky
- spolupráce s menšími státy, převážně těmi osovobozenými od útlaku Rakousko-Uherska a Německého císařství
- modernizace celé armády za účelem ubránění se případné hrozbě
- podpora všestranného výzkumu
- pokračující industrializace země
- reforma soudnictví
- výstavba infrastruktury
- zapojení se do evropské politiky

Založení rozvědky a kontrarozvědky
Byla založena Zpravodajská služba Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, hledá se vhodný kandidát na post velitele.
srbsky: Обавештајна агенција Краљевине Срба, Хрвата и Словенаца (ОАКСХС)
chorvatsky: Obavještajna agencija Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca (OAKSHS)
slovinsky: Obveščevalna agencija Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev (OAKSHS)

Rozdělení a funkce:
С-1/S-1 – kontrarozvědka – pátrá po působení špionů, zrádců a kolaborantů uvnitř státu

С-2/S-2 – výzvědná služba – plní špionážní mise v zahraničí

С-3/S-3 – ochranná služba – pátrá po zdrojích zahraniční a extrémistické propagandy

С-4/S-4 – antikorupční služba – prověřuje vládní představitele a byrokracii po stránce korupční činnosti

Všechny složky fungují pod Generálním štábem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a tady je jejich nejvyšším velitelem panovník.

Reforma armádních sil
Nově se Armádní síly Království Srbů, Chorvatů a Slovinců dělí na následující složky:

Pozemní síly Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Námořní síly Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Vzdušné síly Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Vojenská policie Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Pobřežní stráž Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Expediční síly Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Zahraniční legie Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Velení zajišťuje Generální štáb Království Srbů, Chorvatů a Slovinců jehož velitelem je panovník.

Povinný vojenský výcvik musí podstoupit každý zdravotně způsobilý muž dosáhnuvší věku 18ti let. Délka vojenského výcviku je stanovena na 18 měsíců.

Podpora výzkumu

Panovník povolal známou vědeckou kapacitu Nikolu Teslu, aby svými schopnostmi sloužil státu. Slíbil mu za to neuvěřitelných 500 000 USD/rok.

Diplomatické styky

Do vybraných států byli zasláni diplomaté se zprávou pro předsedy tamních vlád či panovníky.

Poselství se v zásadě opíralo o nutnost společného plánu a sjednocení za účelem obrany samostatnosti našich států před vlivy expanzivních velmocí s poukázáním primárně na poskvrněnou minulost a nejistý nadcházející vývoj událostí v Německu a rudý mor rozmáhající se v Sovětském svazu.

Mimo jiné se v ní informovalo o plánovaném kongresu, kterého se mají oslovené státy zúčastnit skrze vyslaného delegáta, za účelem bližší dohody. Nastíněna byla možnost vytvoření obchodní aliance a tím ekonomiky nezávislé na vratkých základech západní Evropy a USA. Zvážena byla i možnost rozvíjení tohoto vztahu do dalších fází.

Oslovené státy:

Norské království

Švédské království

Dánské království

Finská republika

Polská republika

Československá republika

Maďarské království

Rakouská republika

Lichtenštejnské knížectví

Švýcarská konfederace

Rumunské království

Bulharské carství

Řecké království

Turecká republika

Diplomat vyslaný do Polské republiky měl taktéž tlumočit nabídku uzavřít pakt o vzájemné pomoci, podpoře a výzkumu.

VLADIMIR ILJIČ LENIN ZEMŘEL!

"S hlubokým zármutkem srdci Rada Lidových Komisařů, předsednictvo ÚV KSSS, nejvyšší sovět a prezident SSSR Kalinin oznamují, že Vladimir Iljič Lenin zemřel dne 21. ledna na mozkovou mrtvici. Datum pohřbu bude stanoveno Radou Lidových Komisařů a Ústředním výborem ÚV KSSS v nejbližších dnech. Pro nás všechny - bolševiky - je tato smrt krutou ranou, leč bohužel ne neočekávanou. Soudruh Lenin v minulosti již mozkové mrtvice utrpěl a poslední rok strávil v ošetřování lékařů a přes veškerou pomoc a soudružskou soudržnost v těžkých chvílích se nepodařilo život zakladatele bolševické strany SSSR zachránit. Avšak i přesto, že je mrtev, tak navěky bude žít v myšlenkách a vzpomínkách všech těch, kteří pro odkaz Říjnové revoluce dnes a denně obětují celý svůj život, aby pomohli nést dál pochodeň Komunismu, která jednoho dne ozáří celý svět! ÚV KSSS(b) tímto též vyjadřuje hlubokou soustrast pozůstalým členům rodiny, se kterými sdílí stejný pocit ztráty."

ODKAZ SOUDRUHA LENINA: POLITBYRO ČTE LENINOVU ZÁVĚŤ!

Pozdě v noci onoho smutného dne 21. ledna roku 1921 se sešlo předsednictvo sovětské komunistické strany, rada lidových komisařů, Ústřední výbor ÚV KSSS a zástupci moskevského nejvyššího sovětu, aby si vyslechli čtení z posledního dopisu, který soudruh Lenin vypracoval asi před rokem, a který ještě za svého života označil jako svou závěť a svůj politický odkaz. Zasedání předsedal generální tajemník ÚV KSSS soudruh Josif Vissarionovič Stalin a závěť předčítal shromážděným lidový komisař pro vojenství a námořnictvo soudruh Lev Davidovič Trocký. Závěť obsahovala mnoho nadějných slov adresovaných zejména pracovníkům KSSS(b) na vyšších funkcí, aby si byli vědomi své zodpovědnosti, kterou mají vůči sovětskému lidu, ale obsahovala také varovná slova adresovaná směrem k soudruhu Stalinovi.

Výňatek z Leninovi závěti:

"Stalin je příliš hrubý a tento nedostatek, který se jakžtakž dá trpět ve styku mezi námi komunisty, nelze trpět u generálního tajemníka. Proto soudruhům navrhuji, aby uvážili, jak Stalina z této funkce přemístit, a jmenovali na ni jiného člověka, který by se ve všech ostatních směrech lišil od Stalina jen jednou předností, že by totiž byl snášenlivější, loajálnější, zdvořilejší a pozornější k soudruhům, méně náladový atd."

Po přečtení závěti bylo po diskuzi rozhodnuto o tom, že bude provedeno - i přes odpor soudruha Stalina, jehož důvody však byly zcela jasné a zjevné - hlasování o "vzetí navědomí závěti soudruha V.I. Lenina ÚV KSSS a dalšími čelními orgány SSSR. Po hlasování, které podrobil soudruh Stalin tvrdé kritice opírající se o fakt, že "soudruh Lenin byl již velmi dlouho těžce nemocen a obsah jeho závěti může být touto nemocí poznamenán" se jednotliví členové rozešli a příslušné orgány zahájily přípravy k pohřbu soudruha V.I. Lenina, hrdiny sovětského lidu. Snad jen několik členů ÚV KSSS a další politické špičky po zasedání jednaly v soukromí o faktu, že "pozice soudruha generálního tajemníka ÚV KSSS(b) Stalina dostala tvrdý zásah, a že Stalin nyní nemusí ve funkci příliš dlouho zůstat".

A-historický scénář - událost 1: Stalin není schopen zamést Leninovu závěť pod koberec.

DIPLOMATICKÁ NÓTA SSSR JAPONSKU - VRAŤTE SACHALIN!

Lidový komisař pro zahraniční otázky Sovětského svazu podal dne 23.ledna 1924 oficiální diplomatickou nótu do Tokia, ve které je jednoznačně zmíněn požadavek na navrácení severní části Sachalinu Svazu sovětských socialistických republik a navrácení tak situace na Dálném východě do situace vzniknuvší na základě Porthsmoutské smlouvy z roku 1905 jenž byla mírovou smlouvou mezi Japonskem a Ruskem po rusko-japonské válce z téhož roku.

Porthsmoutská smlouva z roku 1905: odkaz

Lidový komisař pro zahraniční politiku SSSR Georgij Čičerin:



Součástí nóty je též náčrt sovětské představy o uspořádání poměrů na Dálném východě pro zajištění míru v této oblasti.

Faktické body diplomatické nóty:

1) Oficiální požadavek navrácení severního Sachalinu Japonskem Sovětskému svazu.
2) Vzájemné uznání hranice mezi Japonským císařstvím a Sovětským svazem na Dálném východě.
3) Pakt o neútočení (nelimitovaný) mezi SSSR a Japonským císařstvím.
4) Uznání zájmů obou stran v oblasti (Japonsko = Korea, 50% Mandžudsko, SSSR = severní Sachalin, 50% Mandžudsko)
5) Udržování Statu Quo platného od roku 1905 v oblasti.

NOVÁ VERSAILLSKÁ DOHODA

26.LEDEN 1924: STALIN VS. TROCKÝ! NEP VS. CENTRALIZACE!

Zatímco tělo soudruha Lenina bylo předáno moskevským lékařům-specialistům, aby bylo připraveno na další "použití" (ať již pro účely pohřbu či nabalzamování), tak na politbyru vypukla hotová mocenská válka mezi Stalinisty a Trockisty. Trockisté posíleni Leninovou kritikou Stalina v jeho poslední vůli (Dopisu Sjezdu) se rozhodli Stalina sesadit - odvolat - všemi dostupnými prostředky. Již od časného rána probíhaly v kuloárech "boje" o hlasy členů ÚV KSSS(b) a již od počátku bylo jasné, že pro Stalina bude uhájení pozice krajně nesnadné, ne-li nemožné. Nicméně odpoledne se celá debata přesunula do roviny ekonomické a na povrch tak vyplulo klíčové téma... NEP. Leninem schválená a Stalinem a Bucharinem podporována nová ekonomická politika umožňující soukromé vlastnictví v zemědělství je trvale vystavovaná kritice zejména Trockého, který se zasazuje o zrušení tohoto "kapitalismu uvnitř SSSR" za každou cenu a preferuje centralizovanou a plánovanou ekonomiku. Tento střet však měl pro Trockého spíše negativní dopady, protože většina bolševiků považuje NEP za smysluplný a užitečný nástroj jak rychle revitalizovat ekonomiku SSSR. Nicméně nakonec došlo k neuvěřitelnému. Stalin se v pět hodin odpoledne, aby otupil hlasy kritiků, trockistů a všeobecně "levé opozice" rozhodl odstoupit z funkce generálního tajemníka ÚV KSSS!


"Pobavený Stalin v křesle sleduje šok trockistů po svém odstoupení z postu gen. tajemníka ÚV KSSS."

ČAS ROZHODNUTÍ TROCKÉHO!

Trockisté, kteří byli zpočátku zaskočeni Stalinovou rezignací ještě ovšem vůbec netušili, že Stalin ví na Trockého něco co oni ne. Jakmile totiž soudruh Stalin odstoupil, tak byl soudruh Trocký vyzván politbyrem ke kandidatuře coby největší Stalinův kritik. K překvapení všech přítomných však Trocký (který si za celý den ostatně ani jednou neřekl, že touží po funkci gen. tajemníka ÚV KSSS(b) odpověděl takto:

"Soudruzi... já nemohu být generálním tajemníkem naší bolševické strany, protože jak víte jsem židovského původu. Nepřátelé našeho Svazu sovětských socialistických republik by dozajista toto využili - ostatně již nyní to využívají - ke své protisovětské kampani v Evropě a to by poškodilo nejen zájmy naší strany a Sovětského svazu, ale též zájmy světového socialistického hnutí!"

POLITBYRO V KRIZI?

Když trockistům došlo, že soudruh Trocký odmítá funkci gen. tajemníka ÚV KSSS(b) a soudruh Stalin podal svou demisi, tak v jejich táboře vypukla nemalá panika. Zatímco stalinská frakce toto více-méně očekávala, tak trockisté - byť v početní převaze - toto vůbec nečekali a mnozí šli ihned Trockého přesvědčovat, aby své rozhodnutí změnil. Či mu alespoň vyčetli, že o tom své stoupence přes den neinformoval a způsobil tak "ošklivý šok". Kdyby to prý byli bývaly věděli, tak by soudruha Stalina neodvolali. Trocký na toto však jen s úsměvem odpověděl: "Však právě proto jsem vám to neřekl dříve a nyní vidím, že to bylo správné. Stalin odstoupil pod nátlakem vaším, který jste vyvinuli v přesvědčení, že příští gen. tajemník budu já. Kdybyste takto přesvědčení nebyli, tak by Stalin byl stále tajemník... můj skutečný motiv - a omlouvám se za jeho zatajení - byl dostat Stalina z funkce generálního tajemníka ÚV KSSS(b)... já jím být nemohu, ale když jím není on... jsem spokojen. Však dozajista brzy najdeme vhodného kanditáta."

PRAVICOVÁ OPOZICE: TANDEM ZINOVĚV-KAMENĚV SBÍRÁ SÍLY!

Ať již však spolu soudruzi Stalin a Trocký sehráli jakkoliv zajímavou partii na poli politiky, kdy jeden odstoupil s vědomím, že soupeři o jeho funkci nejde a druhý toto přesně věděl, tak ještě téhož dne se začali pomalu dávat dohromady ti soudruzi, kteří patří k letitým podporovatelům Zinověva a Kameněva. Tzv. pravé křídlo bolševické strany. Na straně Stalina zůstává prozatím Bucharin a na straně Trockého se ještě ten den objevil soudruh generál Tuchačevskij. Jednání bylo prozatím odloženo, aby všechny tři frakce - stalinisté, trockisté a "pravicová opozice" měli čast na jednání a konsolidaci vlastních sil.

Vyjednavači vlády Výmarské republiky dorazili do Paříže, kde z pověření monarchistických a demokratických kruhů Německa, započali jednání s Francouzskou vládou a s jejím předsedou Herr Gastonem Doumergue.
Hlavní vyslanec celé mise, Hrabě Kuno von Westarp, se vyjádřil takto: "Je to ohromný krok vpřed. Pokud bude Versailleská dohoda mezi Německem a Francií upravena a pokud budou podepsány pokračující vzájemné ekonomické dohody, jenž obě země prováží, přineseme těmito dohodami do západní Evropy klid a mír snad na věky věků.
Jsme nadšeni z toho, že pak předseda Herr Doumergue, si uvědomuje jak krutá nemilosrdná je Versailleská dohoda vůči Němcům a že nehodlá riskovat nárost extrémismu, jenž by této dohody dozajista využíval jako hnacího motoru k zfanatizování lidu.
Doufáme, že stejný náhled na věc budou mít i zástupci parlamentních stran Francouzské republiky."
Nyní se totiž očekávají tvrdá jednání na půdě Francouzského parlamentu a pokud se dohodnou, tak na samotnou konečnou ratifikaci této nové dohody.

SOVĚTSKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA VŮČI LIZE NÁRODŮ!

Sovětská vláda ústy ministra zahraničí (či-li lidového komisaře pro zahraniční vztahy) avizuje, že SSSR je ochoten a připraven vstoupit do Ligy Národů, aby tak dal najevo svou ochotu spolupodílet se na vytváření stabilního světa bez imperialistický válek nejrůznějších mocností. V rámci Ligy Národů je Sovětský svaz ochoten podporovat takovou politiku, která bude směřovat k posílení stability, míru a prosperity všech dělníků a rolníků po celém světě. Sovětský svaz si klade jedinou podmínku pro svůj vstup do Společnosti (Ligy) Národů a tou je, aby jej členské a zejména zakládající země Společnosti Národů uznaly jakožto suvérenní stát hájící zájmy sovětského lidu.

SOVĚTSKÁ REAKCE NA FRANCOUZSKO-NĚMECKÉ JEDNÁNÍ!

Sovětská vláda považuje nové Německo-Francouzské sbližování za nadmíru pozoruhodné po všech stránkách. Na jednu stranu jest toto pozitivem pro lid obou národů, pokud takové spojenectví bude sloužit k míru a vzájemné obchodní výměně. Na druhou stranu je však třeba též upozornit, že se vznikem takového paktu dochází ke vzniku nového mocenského bloku, který je tvořen dvěmi kapitalistickými mocnostmi a může se snadno změnit v nástroj útlaku mnoha evropských národů. Nicméně sovětská vláda aktuálně nečiní žádné závěry stran těchto jednání mezi Německem a Francii, ostatně by šlo o závěry předčasné, když prozatím Francie tuto dohodu ještě nestvrdila. Každopádne revize Versaillské smlouvy je natolik závažným faktorem v zahraniční politice, že jej bude vláda SSSR bedlivě sledovat v naději, že nejde o snahu o vytvoření imperialistické supervelmoci či bloku na území Evropy, který by dokázal snadno zatáhnout celou Evropy do další krvavé války.

Jednání s Rzeczpospolitou

Diplomacie

Bělehradský kongres

Tímto naše vláda oznamuje, že dne 31. ledna 1924 se bude v hlavním městě Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Bělehradě, konat kongres, kde bude mezi účastními se státy dohodnut návrh obchodní dohody a vymezí se míra vzájemné spolupráce.

Kongresu se přislíbili zúčastnit vyslanci z následujících zemí:

Bulharské carství

Československá republika

Finská republika

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Lichtenštejnské knížectví

Polská republika

Rakouská republika

Rumunské království

Turecká republika

Řeckému království budiž sděleno, že jejich podmínky naše vláda nemůže, nechce a ani nemá v plánu přijmout, pokud by však názor změnili, rádi jejich vyslance uvítáme na kongresu. My nabízíme spolupráci, o nic nežádáme, proto pro nás nejsou vaše požadavky pochopitelné.

Ubytování i všechny potřebné služby pro vyslance všech zemí jsou zajištěny na náklady hostitele kongresu.

Těšíme se na případnou bližší spolupráci,

za vládu a panovníka Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Момчило Нинчић

Momčilo Ninčić, ministr zahraničních věcí

Německo-Finská jednání

Dění ve Francii:

Německo lituje toho, co se ve Francii stalo. Avšak ujišťuje svět, že s tímto nemá nic společného.
Naopak, německá vláda si myslí, že tento čin byl přímo vyprovokován Francouzským parlamentem a jeho odmítavým postojem.
Německý lid je Versaillskou smlouvou utlačován a proto se není čemu divit, když někteří fanatici zajdou až tak daleko, že napadnou Francouzské poslance, kteří odmítají uvolnit Německé okovy.
V Německu je téměř hladomor, mizivá šance najít práci...
Vyzývám všechny vlády světa, aby se nad tím zamysleli.
Nynější Německá situace je živná půda pro extrémisty...chcete další světovou válku? V tom případě je stará Versaillská dohoda nejlepší cesta k ní.
Už Herr Wilson, prezident USA, věděl, že toto je jen cesta do další války. Proto se zasazoval o rapidní snížení reparací a omezení postihů vůči Německu.
I my jsme varovali Francouzský parlament, že k nárůstu extrémistů v Německu může dojít a že jediný způsob jak tomu předejít, je podepsat mírnou verzi Versaillské dohody a zároveň nutně ekonomicky provázat země Evropy aby tak nehrozili další konflikty.
Jen zaslepenost politiků omezuje udržení demokratického režimu v Německu.
...
Až přijde ten den, kdy ulice Berlina a dalších Německých měst zrudnou krví revoluce.
Pak bude pozdě říkat si "Měli jsme snížit reparace, měli jsme být hodnější".
Až budou po Berlínských ulicích mašírovat divize extrémistické milice, ať levé či pravé, až bude svět zatažen do nové války obřích rozměrů.
Pak si vzpomeňte na varování Herr Wilsona a dalších moudrých pánů.
Avšak, pak bude pro další miliony mužů, žen a dětí již příliš pozdě.

V Polsku vládne Pilsudský!

Vláda Svazu sovětských socialistických republik jednostranně vyhlašuje, že poskytne azyl každému obyvateli Polska, který se cítí ohrožen na životě či majetku svém či svých blízkých v SSSR. Soudruh Lev Davidovič Trocký zkomentoval situaci v Polsku slovy:

"Jest odporný příkladem pro všechny ostatní země světa toho čeho se dopouští Pilsudského militaristická diktatura sloužící nepokrytě zájmům vlastního kapitálu, který žene Poláky pod zástavou nacionalismu do krveprolití mezi dělníky a rolníky Polska. Odsuzuji to co se nyní v Polsku děje a věřím, že Rada lidových komisařů neponechá řádění těchto militaristických živlů u hranic SSSR bez odpovědi!"

Vyjádření soudruha Trockého však nebylo jediným názorem, který zazněl z úst představitelů SSSR. Soudruh Nikolaj Bucharin - Stalinův stoupenec - vyjádřil názor, který si zaslouží pro svou pozoruhodnost odcitovat:

"Maršál Pilsudský do jisté míry jedná dle socialistických zásad, sám Pilsudský býval politicky orientován nalevo a byl socialistou. Je proto pravděpodobné, že cosi z toho v něm dodnes zůstalo, když svrhává vlastní silou vládu, která je sice západními kapitalisty zvána "demokratickou", ale přitom jde o vykořisťovatele nejvyšší úrovně a maršál Pilsudsky si je toho dobře vědom a proto koná ve jménu svého lidu. Je sice poněkud odsouzeníhodné, že toto konání postihuje zejména Bělorusíny a Ukrajince, ale současně je to pochopitelné, neboť polský nacionalismus jest nám - sovětům - velmi dobře znám. Nemám sympatií k vraždění nevinných a to jediné co říkám je to, že minimálně zde vidíme situaci, kdy kapitalistická vláda statkářského Polska je svržena představitelem budoucí vojenské junty - která bude v případě Pilsudského vítězství Polsku vládnout - kterážto ovšem vzešla původně z levicových kruhů. Dle mého názoru je toto dozajista pozoruhodný jev a bude na lidovém komisaři pro zahraniční otázky Čičerinovi, aby toto sledoval a bedlivě zkoumal každou událost, jenž se uskuteční v Polsku. Pokud má Pilsudský z hlediska vlády sovětů nějaké významnější vady, pak jsou jimi jeho zarytá nenávist vůči všemu ruskému - potažmo sovětskému - včemž se ovšem neliší od ostatních Poláků, kteří díky útlaku svého lidu z rukou carské vlády trpěli přes sto let a vytrvali ve svém odhodlání nabýt znovu nezávislost. Další jeho vadou - však dočasnou stane-li se legitimním vládcem Polska - je jeho militarismus a fakt, že jeho moc vychází z "hlavně pušky". Dovolím si zde připomenout varování, které se dostalo kdysi Napoleonovi jehož voje byly poraženy slovutným generálem Kutuzovem, že "na bajonetech lze se trůnu zmocnit, ale nelze na něm sedět". Pilsudského vláda proto musí dřív či později obrátit svou pozornost k polskému lidu jinak bude smetena lidovým hněvem, jenž se nenechá utlačovat domácí kapitalisty a západním imperialismem."

Investice - Vytvoření elitní rozvědky

BITVA NA POLITBYRU: NOVÝ GENERÁLNÍ TAJEMNÍK ÚV KSSS(b)!

Na přelomu ledna a února (zatímco tělo Lenina stále leží umístěné ve zvláštním zařízení, kde je udržována velmi nízká teplota, aby nepodléhalo rychle rozkladným procesům) se naplno rozběhla bitva o uvolněné křeslo generálního tajemníka ÚV KSSS(b). Proti sobě stály odpočátku tři frakce, které se zdály naprosto nesmiřetelné ve svých představách o budoucím vývoji SSSR.

Stalinisté:

Nejvýznamnější osobnosti: J.V. Stalin, A.I. Rykov a N.I. Bucharin
Podporovatel: M.I. Kalinin (prezident SSSR)
Ideologie: Nová ekonomická politika, Výstavba socialismu v jedné zemi

Trockisté (levá opozice):

Nejvýznamější osobnosti: L.D. Trockij, J.L. Pjatakov a N.N. Krestinskij
Podporovatel: Tuchačevský (generál Rudé Armády)
Ideologie: Světová komunistická revoluce, Centralizace a odmítání NEPu

Tandem Zinověv-Kameněv (pravá opozice):

Nejvýznamější osobnosti: G.J. Zinověv a L.B. Kameněv
Podporovatel: žádný
Ideologie: NEP, averze jak vůči Stalinovi tak vůči Trockému

Bitva o post gen. tajemníka ÚV KSSS(b) začíná - naplnění Leninovi závěti:

V úvodním střetu mezi jednotlivými frakcemi nedošlo k rozhodujícímu kroku - tedy k jmenování nového gen. tajemníka ÚV KSSS(b). Kandidátem byl J.V. Stalin a protikandidátem pak G.J. Zinověv. Ani jeden nebyl zvolen, neboť trockisté se zdrželi hlasování. Ostatně tento první souboj nemohl být brán příliš vážně. Soudruh Stalin po hlasování pozval Grigorije Zinověva na oběd a odpoledne společně stalinisté a "zinověvovci" prohlasovali jeden z bodů Leninovi závěti o rozšíření Politbyra ÚV KSSS(b) na z 7 na 21 členů. Následné hlasování na ÚV KSSS skončilo tak, že do Politbyra byli zvoleni tito členové:

Stalin, Trocký, Zinověv, Kameněv, Bucharin, Rykov, Pjatakov, Frunze, Tuchačevský, Džerdžinský, Kalinin, Sokolnikov, Tomský, Molotov, Smirnov (Ivan Nikitič), Petrovský, Uljanov (Dmitrij Iljič), Krestinský, Kosior, Vorošilov a Mikojan.

NOVÉ POLITBYRO - PROLOMENÍ ROVNOVÁHY SIL!

Nově zvolené politbyro se sestává z 21 zástupců všech tří hlavních frakcí a Ústřední výbor na něj v podstatě delegoval pravomoc zvolit pro tentokrát generálního tajemníka (vzhledem k neschopnosti ÚV kvůli vnitřním sporům). Formálně půjde pouze o doporučení dané osoby ÚV, ale fakticky se dá očekávat, že to bude politibyro a ne ÚV jako celek, kdo rozhodne o generálním tajemníkovi. Soudruh Stalin, který pochopil, že nemůže kandidovat osobně, kvůli tomu, že je nepřijatelný jak pro trockisty, tak pro zinověvisty se rozhodl jednat s pravou opozicí o "kompromisním kandidátovi". Grigorij Zinověv, který se začínal obávat (díky vyššímu zastoupení armády v politbyru, u které je Trocký oblíben) možnosti, že by se Trocký (se kterým se nesnáší podobně jako se Stalinem) mohl dostat k moci přistoupil na takové jednání. Kameněv naopak ne a rozhodl se ještě vyčkat čímž způsobil "mimoděk" rozkol uvnitř "pravé opozice".

Jednání mezi Stalinem a Zinověvem přinesla překvapivého kandidáta, který ani jednomu z nich nevadil. Soudruh Nikolaj Bucharin, který je zejména spjat s otázkou NEPU, o který se maximálně zasazuje se nabídl jako "nejschůdnější cesta k dohodě". Názor na NEP mají totiž jak stalinisté tak "pravičáci" totožný a je to to hlavní co je odlišuje od trockistů, kteří by nejraději NEP okamžitě zrušili.

SOUDRUH BUCHARIN V ČELE ÚV KSSS(b)!

Jakmile došlo mezi Zinověvem a Stalinem k dohodě a Bucharin vyjádřil svůj souhlas byla oznámena jeho kandidatura, kterou Trocký označil jako "směšnou" s tím, že nový gen. tajemník Bucharin bude v takovém případě jen loutkou Stalina a Zinověva. Za protikandidáta byl postaven generál Tuchačevský jehož kandidatura však byla vodou na "mlýn" Stalinovi, který neváhal soudruha generála Tuchačevského označit za hlavního viníka prohry u Varšavy v roce 1920. To vyvolalo ostrou hádku mezi Tuchačevským podporovaným Trockým a Zinověvisty, kteří se překvapivě postavili za Stalina (jehož naopak Trocký označil za vojenského diletanta, který v Polsku předvedl všechny své velitelské nectnosti). Nakonec se celá hádka stala důvodem, proč Kameněv a jeho lidé se rozhodli znovu přimknout k Zinověvi a v následující volbě podpořili soudruha Nikolaje Bucharina.



Jakmile byla volba skončena tak Politbyro doporučilo ÚV schválit Bucharinovo zvolení což proběhlo již s menšími problémy, ačkoliv Bucharin byl potvrzen ve své funkci většinou jediného hlasu. Nikolaj Bucharin se tak stal novým generálním tajemníkem ÚV KSSS a jeho první prohlášení o následujících plánech jeho vlády bylo jednoznačné (aniž by kdo věděl, že v tomto prohlášení se značně promítly názory Zinověva a zejména Stalina):

"Bude potřeba rozšířit Novou ekonomickou politiku a povýšit jí na úroveň plnohodnotné státní politiky, která bude zasahovat do všech segmentů hospodářství. Pro toto bude nezbytné přistoupit k určitým reformám v oblasti centrální správy. Také naším úkolem bude sjednotit stranické špičky a dosáhnout shody jdoucí napříč nejen celým Politbyrem, ale i celým ÚV a celou stranou. Není možné se dělit a hrát si zde na frakce, neboť pouze jednotná strana může věrně sloužit odkazu soudruha Lenina!"

Je nyní těžké říci jak bude vypadat Bucharinova vláda, ale momentálně se jeví jako opravdu pouze loutka v rukou dvojice Stalin-Zinověv, na druhou stranu Bucharin v minulosti prokázal schopnost prosazovat vlastní politiku (zejména NEP) a má i jisté vazby na trockistickou frakci, pro kterou je přeci jen přijatelnějším kandidátem než Stalin. Nejprve však bude nutné jmenovat novou vládu SSSR a provést přesuny na nejvyšších postech a až toto skončí bude možné vůbec říct, jaká Bucharinova politika vlastně je a jaká bude.

JAPONSKÉ CÍSAŘSTVÍ ODMÍTÁ VYDAT SACHALIN!

Politické byro ÚV KSSS(b) po dohodě s gen. tajemníkem ÚV KSSS(b) a lidovým komisařem pro zahraniční otázky Čičerinem se rozhodlo zveřejnit v listu Pravda odpověď japonského císaře na oprávněný požadavek Svazu sovětských socialistických republik na vydaní zcizeného Sachalinu.

ODPOVĚĎ JAPONSKÉHO CÍSAŘE:

"My císař Taishō, toho jména Yoshihito, píšeme Nikolaji Bucharinovi, jako vůdce jedné země druhému.

Vztahy s vaší zemí nás již déle tíží. Po změně režimu ve vaší zemi, s níž jsme po letech sporů nalezli společnou řeč, se dostáváme opět na rozcestí, které může vést cestou míru a soužití, nebo nešťastnou cestou konfliktů a smrti.

Severní část Sachalinu byla získána Japonským císařstvím, během vaší revoluce, ačkoliv našim původním záměrem bylo obsazení celého vnějšího Mandžuska z kterého naše síly byly nakonec staženy. Kvůli rozdílným zájmům v naší zemi a zejména kvůli zájmům armády, byl náš lid krmen propagandou o vítězstvích, obsazování a velkých územních ziscích, které udržení samotného Sachalinu nemohlo nemohlo dostát. Nespokojenost lidu pak spůsobila nepokoje, vedoucí dokonce k pádu předchozí vlády.

Nyní po vaší žádosti na navrácení severní části Sachalinu, jsme nuceni pro zachování současné politické garnitury a tváře naší armády odmítnout s odůvodněním, že předchozí smlouvy byly podepsány s Carským Ruskem, a nikoliv se Sovětským svazem.

Naše armáda je přesvědčena, že Sachalin je nyní nedobytná pevnost, kterou můžeme udržet na věky věků a že naše státní zájmy můžeme hájit zbraní.

Já však nevěřím, že by ozbrojený konflikt kterékoliv z našich zemí prospěl a doufám, že bychom mohli najít mírové řešení, které bude moci akceptovat i hrdá císařská armáda.

Můj císařský kabinet i já sám, zastává názor, že je nutné vyjednat nové dohody, mezi japonským císařstvím a vašim svazem, který zajistí mírové soužití i zájmy obou našich zemí."

REAKCE SOVĚTSKÉ VLÁDY:

Stanovisko sovětské vlády je ke konci ledna po takové odpovědi zcela jednoznačné. Japonské císařství neuznává SSSR jako nástupce Ruska a tím pádem i všechny smlouvy s ním. Protože taková nehoráznost nemůže zůstat bez odevzy, tak SSSR vypovídá jednostranně všechny smlouvy, které kdy Rusko s Japonskem uzavřelo a odmítá převzít za ně jakoukoliv zodpovědnost. Japonsko tak ztrácí právo na rybolov v sovětských vodách u Kamčatky a další práva plynoucí ze smlouvy. Sovětská vláda také informuje, že pádem všech smluvních vztahů mezi Japonskem a SSSR padá také dohoda na dodržování Statu Quo v Mandžudsku, které se Porthsmoutská smlouva (z roku 1905) týkala též, a kterou japonský císař svou odpovědí v podstatě odmítl dodržovat. Sovětská vláda je rozhodnuta vyvodit z toho patřičné závěry v nejbližší době a prozatímně pouze přijímá následující opatření:

1) Vypovězení všech smluvních závazků mezi SSSR a Japonskem a zneplatnění všech smluv podepsaných mezi Ruskou říší a Japonskem v minulosti jakožto důsledek japonského odmítání dodržovat tyto smlouvy.

2) Přerušení diplomatických vztahů mezi Japonskem a Sovětským svazem jako reakce na nehorázné urážky ze strany japonského císaře, který nepovažuje SSSR za rovnocenného partnera v jednáních a nástupce Ruské říše.

3) Zneuznání existence Japonska jako suverénního státu ze strany SSSR - samotný japonský císař je jen loutkou v rukou armády jak sám připouští v dopise.

4) Ultimatum vůči Japonským silám v Mandžudsku - buď budou v "co nejbližší době staženy", nebo bude přistoupeno k silovému řešení celé situace.

5) Vypovězení všech občanů Japonského Císařství z území SSSR.

Sovětská vláda zdůrazňuje, že toto je pouze "počátek celé série protiopatření, které budou vůči Japonsku přijata". V žádném případě tato situace není uzavřená, ani není konečná. Stručně řečeno - buď Japonsko vydá Sachalin, nebo budou následovat další a další opatření a v případě odporu Japonců vůči ultimatu, které je namířeno na stažení jednotek Japonského císařství v Mandžudsku bude celá situace na dálném východě řešena silou zbraní s cílem zlikvidování japonské přítomnosti v kontinentální Asii.

Za vládu a panovníka Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Момчило Нинчић

Momčilo Ninčić, ministr zahraničních věcí

Belgicko-Německá separátní jednání pokračují

Jednání s velitelem generálního štábu

FRANCIE V PLAMENECH REVOLUCE!

Depeše vlády USA vládě SSSR

PÁD VERSAILLSKÝCH OKOVŮ!

V celém Německu bylo vysíláno:
Konečně je to tu. Francouzská komuna v čele s generálem Leclercem, jenž konečně přinesl do Francie pragmatickou logiku a demokracii, podepsala s Výmarskou republikou Novou Versaillskou dohodu, která upravovala všechny položky a navracela mír do regionu. Tato Versailles 1924 se stane základním kamenem budoucí Evropy.
Kancléř hrabě Kuno von Westarp si neodpustil pochvalná slova na adresu generála Leclerca, který dle něho jde příkladem všem mužům činu, kteří přinášejí svým národům prosperitu a národní hrdost.
Navíc se už nyní mluví o projednávané a brzy podepsané Belgicko-Německé smlouvě a též o Britsko-Německé smlouvě, na kterou však doposud nedostalo ministerstvo zahraničních věcí z VB žádnou odpověď.
Sláva Německu !

ZASEDÁNÍ KOMINTERNY!
Soudruh Bucharin vyhlašuje novou internacionální komunistickou politiku!

Generální tajemník ÚV KSSS(b) před zástupci mezinárodních socialistický a komunistických stran vystoupil s projevem, ve kterém načrtl další strategii pro komunistické strany v zahraničí a zmínil několik nových principů, které znamejí v podstatě výrazný odklon od dosavadní politiky Kominterny.

"Soudruzi a soudružky!

Pochodeň zažehnutá Velkou říjnovou revolucí plaje nadějí na lepší zítřky pro celý svět, pro světový proletariát utiskovaný zkorumpovanými kapitalistickými, buržoazními či feudálními vládami! Imperialismus a kolonialismu však představují - jak již dávno víme - mnohem větší hrozbu než kapitalismus samotný, který ač je nespravedlivý a vede k utiskování zotročovaných mas, tak v zásadě tyto masy neohrožuje na životech, nebo aspoň ne tolik jako jeho nejzrůdnější formy - imperialismus a kolonialismus! Stamiliony lidí jsou nuceny živořit v katastrofálních podmínkách v koloniích imperialistických velmocí mezi, které patří Velká Británie, Francie, Nizozemí, Belgie, Portugalsko a také Japonsko, které zotročuje korejský lid a tyranizuje v oblasti Jižní Mandžudské dráhy čínské dělníky a rolníky. Tyto zrůdnosti je třeba neustále ukazovat celému světu, aby se lidé v koloniálních velmocech probrali a zavrhli zrůdné koloniální praktiky mezi které patří otroctví, které sice oficiálně kapitalisté prohlásili za zrušené, ale neoficiálně víme své o podmínkách pracujících kupříkladu v Indii. Je třeba aby komunistické hnutí uchopilo otázku koloniální a postavilo jí proti imperaliastickými vládami šířenému nacionalismu, který je používán jako nástroj pro udržování nadvlády kolonizátorů na kolonizovanými."

Poté si soudruh Bucharin odkašlal a významně pohlédl od řečnického pultíku na shromážděné... teď měl říct tu nejzásadnější věc:

"Abychom mohli však obyvatele Evropy přesvědčit, že kolonialismus ve své současné podobě znamená jen zotročování, drancování, loupení, vraždění a ničení lidské důstojnosti je třeba Evropanům dát na srozuměnou, že komunistické strany nejsou jejich nepřáteli, ale naopak! Je třeba dát najevo, že Sovětský Svaz a komunistické hnutí představuje pokrokový svět, který již poodkryl oponu za níž se nalézají námi očekávané "světlé zítřky", že jsme na výši, a že je dokážeme se vším respektem vést k světlé budoucnosti, socialistické budoucnosti aniž bychom přitom využívali násilí jako tak činí imperialisté ženoucí evropské bratrské národy proti sobě ve jménu větších zisků a pod záminkami nacionalistickými či dokonce rasistickými! Proto je třeba nahlas a jednoznačně říci, že "diktatura proletariátu" a "ozbrojené uchopení moci lidem" není od nynější doby politikou komunistického hnutí po celém světě! Pokud chceme zvítězit a rozbít všechny zrůdnosti, které páchají kapitalisté, imperialisté a kolonizátoři, musíme dát najevo celému civilizovanému světu, že jsme připraveni přinést nenásilnou alternativu, která může znamenat poklidný přerod jejich zemí v země socialistické bez nutnosti další Říjnové revoluce, která byla nevyhnutelnou a nezbytnou pro ochranu zájmů sovětského lidu, ale která - tak jako každá jiná revoluce - přinesla řadu padlých našich komunistů i pěšáků bílých a cizáků, kteří často ani netušili oč a zač bojují! Toto je třeba změnit... příští a tentokrát Světová Revoluce musí být nenásilným přerodem vyvěrajícím z prosté touhy lidí po svobodě a důstojnosti. Karl Marx - náš veliký učitel - toto předpovídal, Německo, Francie a Británie či USA jsou právě ty země, kde je možné řešit otázku socialismu cestou nenásilí a postupného přerodu.

Jistě si řeknete, že žádný kapitalista se nevzdá svého majetku dobrovolně... to platí prozatím. Sami víte, že u nás v SSSR jsme zavedli NEP, který zajišťuje soukromé vlastnictví v oblasti zemědělství a tento NEP bude rozšiřován i nadále. Příští svět bude potřebovat dělníky, kteří budou zainteresováni na ziskovosti vlastních podniků. Tak jako rolník vlastní svou půdu, tak dělníci - prostřednictvím akcií - mohou vlastnit své podniky. A taky bude třeba schopných ředitelů a úředníků, kteří tyto podniky v soukromých rukou povedou a zajistí jejich administraci uvnitř systému centralizovaného strategického hospodářství. Ekonomika SSSR stojí před velkým skokem. Lev Davidovič Trocký požaduje centralizaci a já si stojím za NEPem a i ostatní soudruzi mají své názory na tuto věc, kterou je třeba v rámci podmínek vnitrostranické demokracie a demokratického centralismu nutné projednat. Budeme usilovat o vybudování hospodářství, kde stát - centrální vláda - bude spravovat těžký průmysl, který jinak v kapitalistických zemích generuje vrstvu kapitalistů a budoucích imperialistů, kteří svým vlivem a penězi ovládají vlády svých zemí a rozkrádají jejich majetek. Vedle toho však budou existovat podniky v rukou dělníků, malé živnosti a zemědělská družstva vzniklá na dobrovolné bázi a samozřejmě také svobodní rolníci vlastníci svou půdu. Tato ekonomika je tím co socialismus představuje a přináší. My bolševici jsme se již se soudruhem Leninem v čele poučili, že nelze prostě zrušit peníze a "dát každému podle jeho potřeb", protože prostě není možné komunismus "uvařit z vody". Cesta ke komunismu je dlouhá a dnes víme, že je třeba myslet konstruktivně a pozitivně při praktické aplikaci nových zkušeností. Potřebujeme ekonomiku, kterou budou řídit jak stát tak jeho obyvatelé. To je budoucí socialismus a až toto bude postaveno, můžeme učinit další krok... krok k dokonalé beztřídní společnosti, kde bude všeho dostatek! Děkuji za pozornost soudruzi. Čest práci!"

Depeše vlády USA vládě SSSR

Vyjádření Spojených států amerických k situaci ve Francii

Druhá Francouzská revoluce:

Depeše vlády USA vládě VB

NĚMECKÁ ŘÍŠE OBNOVENA !

Vyjádření Lucemburska

Změna zákoníku

NÁVRAT HOHENZOLLERNŮ V NĚMECKU!

Vláda Svazu sovětských socialistických republik se rozhodla učinit prohlášení stran restaurace německé monarchie a návratu Viléma II. Hohenzollerna na německý trůn. Generální tajemník ÚV KSSS(b) Nikolaj Bucharin k tomu řekl toto:

"Nejsme v žádném případě sympatizanti monarchií a už vůbec ne monarchů, kvůli kterým tekly potoky krve. Vilém II. byl ještě nedávno stíhán za to, že se podílel na rozpoutání Velké války a nyní se znovu vrací. Sovětská vláda stěží může zakrývat své znechucení nad tím jakým způsobem reakcionářství a revizionismus způsobily návrat tohoto muže na německý trůn. Na druhou stranu sovětská vláda neshledává německé volby nedemokratické a ačkoliv s volbou německého lidu nesouhlasí a považuje jí za krátkozrakou, TAK JÍ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEBUDEME ZPOCHYBŇOVAT. Německý lid volil a zvolil si návrat Viléma II. a my - bolševici - nemáme právo takovou volbu zpochybňovat. Nicméně musíme varovat německého císaře, že Svaz sovětských socialistických republik nebude tolerovat jakékoliv útoky proti suverenitě své či proti komunistům a socialistům v Německu a na takové útoky - jaké se děly kupříkladu za Bismarcka - odpoví tvrdě a rázně. My bolševici jsme nepřáteli monarchistů a další zdegenerováných feudálů a nikdy nemůžeme mít sympatie k Hohenzollernům a zdegenerovaným knížatům z takzvaného Reichu, ale... jsme také představitelé největší země na světě a proto jsme připraveni - a situací nuceni, neboť i politik musí "pracovat s tím co má" - s Německou říší vyjednávat. Pokud Německá říše bude respektovat právo sovětského lidu na socialismus a nebude podporovat pohrobky Romanovců a dalších vlastizrádců, se kterými jsme zatočili, pak můžeme jednat na státní úrovni. Tak jako my respektujeme volbu německého lidu - byť s ní nesouhlasíme - tak nechť Německá říše respektuje volbu sovětského lidu. Bude-li se tak dít a dá-li německý císař a jeho vláda závazný slib, pak SOVĚTSKÝ UZNÁ OBNOVENÍ NĚMECKÉ ŘÍŠE se všemi pozitivními důsledky z toho plynoucími."

Jednání s parlamentem

LIDOVÁ KOMUNA POVSTALA Z GENERÁLOVI REVOLUCE!

LID SE NEVZDÁVÁ SVÉ REVOLUCE!!
LA MARSEILLAISE ZNÍ ULICEMI!!

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ KOMUNY LIDOVÉ FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY

Ať žije Republika! Sláva lidu!

(vlajka LRF)

ZRÁDCE LIDU DOUMERGUE POPRAVEN!!

PAKT WESTARP - ČIČERIN!

Sovětská vláda po předchozích jednání s vládou Německé říše přistupuje k zahájení posledního kola jednání jehož součástí je podepsání série smluv mezi Svazem sovětských socialistických republik, které jsou výsledkem řady kompromisů a ústupků na obou stranách a jejichž cílem je zajištění bezpečnosti Evropy a SSSR a stabilizace vztahů mezi nejpokrokovější zemí na světě a Německem. Smlouvy, které budou podepsány jsou tyto:

1) Pakt o neútočení mezi Německou Říší a Sovětským Svazem - tento pakt jehož součástí je uznání vzájemné garance hranic a německý i sovětský závazek nepronikat do Pobaltí vojensky ani politicky představuje hlavní pilíř všech smluvních vztahů mezi SSSR a Německem.

2) Hospodářská dohoda mezi SSSR a Německem - v této smlouvě se Sovětský svaz zavazuje k dodávkám uhlí, železa, ropy a obilí (+ dalších surovin dle dohody) do Německa za zvýhodněné ceny.

3) Smlouva o technické asistenci - tato smlouva (která bude ještě postupně rozšířena a upřesněna) zavazuje Německo k technické pomoci a k investicím na území Svazové Republiky Volga-Deutschland a v dalších částech SSSR.

4) Dohoda o politické stabilizaci Německa a zachování KPD a SPD - tato smlouva zajišťuje odchod všem socialistům a komunistům, kteří se budou cítit utiskováni ve svých právech a jejich sympatizantů z Německa do SSSR (jmenovitě do Svazové republiky Volga-Deutschland), aby zde mohli žít dle svých politických ideálů. Vláda SSSR je připravena přijmout statisíce sympatizantů levice z Německa na svém území, kteří sem budou přepraveni loděmi přes Baltské moře. Současně vláda SSSR vyzívá KPD k ukončení činnosti v Německu neboť socialistická revoluce v Německu není možná a další činnost KPD v Německu by sloužila pouze kontra-revolučním živlům v jejich propagandě. Vláda SSSR slibuje KPD značný podíl na správě Svazové republiky Volga-Deutschland, která se stane "druhým a svobodnějším Německem".

PAKT WESTARP - ČIČERIN

PROHLÁŠENÍ KANCLÉŘE NĚMECKÉ ŘÍŠE K EVROPSKÝM NÁRODŮM

SOVĚTSKÁ DIPLOMACIE: Pakt o neútočení s Rumunskem



Sovětská vláda oznamuje podepsání dohody s vládou rumunskou, ve které se SSSR vzdává nároku na Bessarábii a uznává současnou hranici Rumunska. Součástí této smlouvy je PAKT O NEÚTOČENÍ, který zakazuje Rumusku i SSSR vést válku proti sobě navzájem i PODPOROVAT TŘETÍ STRANY, které budou ve válečném konfliktu s jednou ze smluvních stran. Soudruh Nikolaj Bucharin tuto smlouvu komentoval slovy:

"Už bylo načase urovnat vztahy na sovětské západní hranici. Rumunsko je prvním západním sousedem, které má sovětskou vládou plně uznanou hranici, a které podepsalo pakt se SSSR o neútočení. Na řadě jsou Polsko, Finsko, baltské země a Turecko. Očekávám, že v tomto roce bude celá hranice na západě SSSR plně smluvně zajištěná. Je to příspěvek Sovětského svazu k míru v Evropě a k odstranění fenoménu "rudé hrozby" se kterou někteří kontrarevolucionáři a reakční živly tolik rády operují. Žádná "rudá hrozba" není a nikdy nebyla, je jen otázka socialismu a otázka budování lepšího světa pro příští generace."

Prohlášení Československé republiky

Obnovené kladných vztahů s Bulharskem

FRANCOUZSKÁ REVOLUCE: SSSR podporuje Leclerca!

Soudruh generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikolaj Bucharin učinil za přítomnosti Lidového komisaře pro otázky zahraniční politiky Čičerina prohlášení týkající se dění ve Francii, které bylo následně otištěno v deníku PRAVDA a v dalších novinách nejen v SSSR:

"Soudruzi a soudružky!

Ač jsem původně nemínil zasahovat do otázek jež považuji za ryze se týkající vnitřní politiky Francie, tak s ohledem na dění ve Francii a sílící mezinárodní reakci jsem nucen takové prohlášení učinit. Svaz sovětských socialistických republik a Komunistická strana Francie vedená Mauricem Thorézem podporují generála Leclerca a tu část demokratické opozice, která povstala na obranu hodnot lidové demokracie proti monarchistické reakci. Generál Leclerc je prostý muž, soudruh a ač není kovaným marxistou-leninistou, tak je mužem jemuž jsou ideály lidové demokracie a pařížské komuny bližší než komukoliv jinému. Naproti tomu monarchisté nejsou ničím jiným než sprostou reakcí, která chce uvrhnout Francii do temnot středověku, ze kterých byla Francie vyvedena velkou a slavnou revolucí v roce 1789. Vyzývám proto všechny francouzské komunisty, socialisty a další zástupce levicových hnutí - radikály, anarhisty, křesťanské sociály, lidovce, sociál-republikány a zástupce odborů - aby společně vykovali Lidovou Frontu na obranu Francie. Generál Leclerc je mužem jenž chrání francouzské ideály rovnosti, svornosti a bratrství! Vyzývám tzv. demokratickou opozici aby otevřela oči a přestala spolupracovat s buržoazními a feudálními krkavci z řad monarchistů! Je třeba nyní jednotně zachránit demokracii a republiku ve Francii! Čest práci a vašemu boji!"

Po jeho slovech si vzal na chvíli slovo generální tajeník Komunistické strany Francie Maurice Thoréz, teprve čtyřiadvacetiletý muž, který již dokázal stanout v čele silné politické strany a pravil: "Ačkoliv jsme si vědomi, že armáda musí být kontrolována republikou a ne naopak a ačkoliv víme, že generál Leclerc mohl jednat opatrněji, tak říkáme - my francouzští komunisté - že použijeme všech prostředků pro to - třebas i generální stávku na povstaleckých území - abychom přivedli demokratické, republikánské, socialistické a antimonarchistické síly do jednoho kruhu a rozbili ohavnou monarchistickou hydru! S pomocí Svazu sovětských socialistických republik, který pomůže ochránit naši republiku vším čím bude třeba nemůžeme prohrát. Viva la France!"

Je navýsost nehorázné, že vlastizrádce a uzurpátor, který svrhl svého zákonitého vládce, krále Karla Habsburského, tu vykřikuje do světa něco o neuznání Nové Německé říše, která na rozdíl od něj, byla ustanovena na základě demokratických voleb, ve kterých se samotný Německý lid rozhodl pro ustanovení monarchie.

Herr Masaryk a jeho Mafie, jsou skutečnými zločinci, kteří nejenže uzurpovali České, Moravské a Slovenské země, ale navíc to provedli bez jakéhokoliv mandátu, který by jim dal Československý lid. O tom, že ústava této vlastizrádné republiky, je sepsaná vlastizrádci a ne voleným parlamentem, nemá snad ani cenu hovořit.

Tento diktátor a samozvaný monarcha bude poučovat Německý lid, ANO LID, ne vládu, o tom, jak má a nemá žít ! Větší paradox jsme snad v dějinách neviděli.
Německá říše si přála mít s ČSR dobré vztahy.

Jelikož však ČSR není ochotná uznat Novou Německou říši, jež byla vytvořena vládou, která na to dostala mandát od německého lidu a tato změna je tedy zákonná, učiníme stejně. Německá říše tímto není ochotná uznat Československou republiku, jejíž vznik dle všech práv není legální a vznikl jako vlastizrádný počin hrstky mocichtivých fanatiků s Herr Masarykem v čele. Všem rozumným lidem, průmyslníkům a bankéřům v ČSR a též Němcům žijícím na území ČSR se tímto doporučuje započít pasivní odpor vůči uzurpátorské vládě T.G.M. a jeho hlídacích psů. Neboť ČSR není nic jiného než nezákonná vlastizrádná tyranie skrytá za rouškou demokracie.

Německo-Lucemburská jednání:

Návrh - ocelárny

ZŘÍZENÍ NOVÉ SVAZOVÉ REPUBLIKY VOLGA-DEUTSCHLAND!

Rozhodnutím ÚV KSSS(b) je Německá povolžská ASSR povýšena z autonomní republiky na republiku svazovou s vlastní státní vlajkou, hymnou a dalšími náležitostmi.

Wolga Deutschland Sozialistische Sowjetrepublik:



Hlavní město: Engels
Počet obyvatel: 570 000 (z toho etnických Němců 380 000)

Nová svazová republika Wolga-Deutschland je lidovou, socialistickou a demokratickou republikou integrovanou do SSSR. ÚV KSSS(b) již vyslovilo souhlas se zvýšením státních dotací nové svazové republice kvůli očekávanému přílivu německých komunistů, socialistů a sociálních-demokratů z Německé říše. Očekává se též masivní rozšiřování průmyslu a vůbec všeobecný vzrůst této nové svazové republiky, která v případě, že její populace překročí 1 000 000 obyvatel získá na úkor ruské svazové republiky nová území po i proti proudu řeky Volhy. ÚV KSSS ještě nedalo sice závazné vyjádření, ale aktuálně se uvažuje, že by v budoucnu mohla být do nové německé svazové republiky včleněna celá Saratovská oblast.

PAKT O NEÚTOČENÍ MEZI POLSKEM A SVAZEM SOVĚTSKÝCH SOCIALISTICKÝCH REPUBLIK

Po delším jednání byl podepsán pakt o neútočení mezi Polskem a Sovětským svazem mající tyto body:

1) Obě strany se zdrží použití síly proti sobě.
2) Žádná ze smluvních stran nebude podporovat třetí stát (či státy) proti druhé smluvní straně.
3) Polsko a SSSR si vzájemně uznávají hranice.
4) Polsko a SSSR garantují hranice Pobaltí a zakročí proti agresi jiného státu (jiných států) proti suverenitě pobaltských zemí (Estonsko, Litva a Lotyšsko).
5) Polsko a SSSR se zavazují nikdy nepřipojit ani jednu z pobaltských zemí ke svému území a respektovat současné hranice pobaltských zemí.
6) V případě, že spojenec Polska či SSSR napadne Pobaltí má tato smlouva (garance Pobaltí) přednostní plnění před spojeneckými závazky SSSR či Polska.
7) Polsko a SSSR se zavazují nevměšovat se politicky ani vojensky do pobaltských zemí.

Za sovětskou stranu pakt o neútočení podepsal:

lidový komisař pro zahraniční otázky Čičerin
gen. tajemník ÚV KSSS(b) Nikolaj Bucharin

Účast na výzkumném projektu

Polsko-Česká dohoda

Výskum

Československo:

Armáda:

Spojené státy Americké: