Naruto Ulltrashippuden
hrálo se Denně
od: 20. září 2009 15:55 do: 12. dubna 2010 20:27
Dobrodružství vedl(a) Neisel
| |
 | Kdo zná naruta tak se bude jednat o normálního naruta se stejným světem a stejnými postavami.... Můžete si zahrát za jakoukoliv postavu z Naruta a nebo vymyšlenou meze se nekladou-můžeme se domluvit..pište na Andorskou poštu.. |
| |
| Ráno.. Dnes je krásné ráno na to vyjít si někam ven s kamarády nebo dokonce s přítelem/přítelkyní jenže pro Konohu to tak krásný den není..jelikož je celá v pohybu a nikdo nemá čas obdivovat krásy přírody.. Genini Vy máte volno..možnost zajít někam k vodě,zatrénovat si,odpočinout,relaxovat vaši senseiové takové štěstí nemají..takže si to rozhodně užijte... Senseiové (Chouji,Neji) Ráno se probudíte a zjistíte že Konoha je celá na nohou,nevíte proč ovšem to se brzy dozvíte..zavolala jsi vás Tsunade do kanceláře buďte tam co nejdřív!! ANBU (Kakashi,Auymie) Vy už částečně víte o co se bude jednat ovšem táké se jako senseiové jednotlivých týmů dostavte k Hokage! |
| |
 | ráno genina předemnou se z bílého víru vynoří transfuze v pytlíku. Letí si to mým směrem a po cestě se sama otevře. Stačí jen otevřít ústa aby doplula až ke mě, ale jedna kapka mi nestačí, je to moc pomalá. Mávnu rukama abych doplula k mega transfuzi a hladově se do ní zakousnu MŇAAAAAAAAU přez obličej mi přejede pár kočičích drápků což mě probudí a já zjišťuji, že jsem sousedovic kočce zase málem ukousla poslední článek ocasu. Ty si taky blbá, lézt mi do postele vyhnu se zuřícím drápkům a dám před sebe polštář. Když kočku sekání do polštáře nepřestává bavit prostě jí trochu přidusím a pak přes ní ještě hodím peřinu aby se uklidnila. Už sisi mohla zvyknout, víš jaký to je mím v puse kočičí chlupy? jen doufám že nemáš blechy mluvím k ní mezi tím co se naštvaně hrabe z pod peřiny. Když však v kuchyni uslyší cosi téct očíčka se jí rozsvítí a přihopsá ke své mističce. přičichne k mléku a pak do něho zavrtá celou hlavu. Následnou chvilkou topení se se zakucká a pak už pije v klidu.Zvednu nožku a pohladím jí po hřbetě mezi tím co spokojeně blemcá a vrní. že tě sem furt baví chodit.To jsme zase nechala otevřenou ventilaci? Aha, samozřejmě když snídá kočka posnídám i já něco ze svého snu. Zvednu- proti tomu snu opravdu miny sáček a za ksichtím se. pak ejden nemá být vybíravý, když se mu zdají takový píčoviny vezmu si pohárek talíř a příbor. Opatrně nakrojím sáček a pak ho vyleju do pohárku a spokojeně mlaskám po dobu pití asi stejně hlasitě jako jednooká sousedovic kočka. pak začne velké přemítání co dál... Možná bych mohla skočit za klukama i když nevim co by jsme dělaly ale ono by se něco vymyslelo.... převlíknu se a vypluji ven s tím že chci najít svůj tým. jinak se asi unudím k smrti |
| |
 | AAHHHHHHH ráno se probudím a říkám si mám hlad copak si dám?po né moc dlouhém rozhodování vstanu z postele pujdu se umít a udělám si korejské barbeque tak a s chutí do toho s chutí se pustím do jídla a najednou už je jen poslední sousto pečlivě naberua s chutí si ho vychutnám tak a po pořádnem jídle se mužu vydat k 5tému hokage vstanu od stolu a vyrazím když výjdu ven z hluboka se nadechnu a vyrazím. |
| |
 | Doma už jen to jak jsem přišel domů bylo otřesný, všude další pasti a tak jsem to prostě prošel... Třebaže v rekordním čase, ale velmi pocuchaný... Vynechal jsem večeři a rovnou jsem šel na kutě... Domov - ráno Ráno jsem se vzbudil, přibližně tak o půl deváté... Nový den... Nová stránka co si říká o popsání a já nemám žádný plány... Vcelku pěkný... Nevím co dělat... Cviččit se mi nechce... Jíst se mi nechce, pít se mi nechce, i když umírám dehydratací a hlady a mím cílem je zničit svět... vcelku zajímavý cíl... Když vezmeme v úvahu že častěji, vidíme týpky typu : Já budu králem celého světa! nebo : Já budu Kage! Je to naprostá nehoráznost zničit svět... ale ohromě mě to baví... ale musím být silný... Jak můj otec říkával : ženy mění lumpy v dobráky... Musím se toho vyvarovat... překutálel jsem se z postele na zem, abych dopadnul na všechny čtyři a po minutě se postavil normálně... Provedl jsem ranní hygienu a převlékl se... Už jsem jen sešel dolů po schodech, klopýtavým krokem a přitom se přidržoval zábradlí... Oči jsem měl přivřené, takže nešlo skoro poznat, jestli je mám zavřené či ne. Posnídal jsem tři jablka a po té odešel ven, na čerstvý vzduch... S nějákým, vybavením pro ninji, jsem se vůbec nezabýval, jediné co jsem u sebe měl tak byla má válečná kořist v podobě katany a po té ještě má vlastní katana... Vidět šla ovšem pouze jedna a to ta ukradená... Bloumal jsem napříč Konohou a přitom sledoval všechno okol. Došlo mi že se něco děje, když se všechno shání u páté Hokage. No a já tám samozřejmě nejdu... Což znamená něco důležitého... V tom se budu rejpat později... Nejspíše se to stejně dozvím... Sensei je tak tupý stvoření, že se z něj vymlátí i to že je panic... Pouze jsem cloumal okolo, všímal si okolí, ale nic nezastavoval... Sledoval jsem... Jsem pouze pozorovatel šachové partie, dvou hráčů, abych se dozvěděl jejich taktiku. Příště budu muset vymýšlet lepší přirovnání... |
| |
| soukromá zpráva od 5 Hokage... pro Oba dva se přibližně probouzíte ve stejný čas...ovšem velmi brzy..přeci jen do Konohy je to kus cesty...ráno oba dva (Yuuki u sebe doma,Sasuke v pronajatém pokoji) u dveří obálku..v ní je čelenka se znakem Písečné a taktéž průkazy..jelikož se mlžné doslechlo že jsou v Konoze chuuninské zkoušky a to je možnost zjistit konohy a ostatních vesnic jejich sílu..proto jsi ty a Sasuke byly vysláni na tuto misi..máte se sejít u brány.. |
| |
| soukromá zpráva od 5 Hokage... pro Oba dva se přibližně probouzíte ve stejný čas...ovšem velmi brzy..přeci jen do Konohy je to kus cesty...ráno oba dva (Yuuki u sebe doma,Sasuke v pronajatém pokoji) u dveří obálku..v ní je čelenka se znakem Písečné a taktéž průkazy..jelikož se mlžné doslechlo že jsou v Konoze chuuninské zkoušky a to je možnost zjistit konohy a ostatních vesnic jejich sílu..proto jsi ty a Yuuki byly vysláni na tuto misi..máte se sejít u brány.. |
| |
 | Ráno U ucha mi jako každé ráno začne řvát budík..naštvaně na něj bouchnu,ten spadne na zem a rozbije se..poté jsem ochotná zvednout se a pohlédnu na budík.. Bože! To je tenhle tejden už druhej.. Naštvaně vylezu z postele a zapluji do koupelny na ranní hygienu..poté dojdu do kuchyně kde vlčici vyměnim vodu a poté vytáhnu kus masa..jakmile to ucítí přiběhne a pustí se do něj..mile se na ni usměji a dojdu se převlíct..jako vždy..vesta,plášť a ANBU maska..hodím na sebe věci přes sebe plášť a nasadím si masku..poté u dveří písku na vlka který přiběhne a já zamknu byt a namířím si to rovnou k 5 Hokage..pravda můžu tam být hned ale proč se když je tak dneska pěkně neprojít.. Tak je to tady...doufám že se nic extra nestane.. Pomyslím si,nadechnu se a vyrazím směrem k hokage..loudavým krokem.. |
| |
 | soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro Ráno se vzbudím brzo ráno. Lépe řečeno mě vzbudí Shiro, můj bílý tygr. Rychle vyskočím z postele a dám si studenou sprchu. Když jsem hotová, a 100% probuzená dám se do oblékání. Obléknu si krátkou černou sukni, síťované tričko s černým pruhem látky přes prsa a černou mikinu. Kolem pasu si připnu pásek s pouzdry na zbraně a svitky. Kolem každé nohy si připnu další pouzdro. Na záda si dám pouzdro s Yukikouhi. Čelenku Suny si zatím schovám do jednoho z pouzder u pasu. Seběhnu dolů do obýváku, naliji si džus, do kterého dám tyčku a zmrazím ho, vezmu si tyčinku a vyběhnu ven z domu a běžím k bráně. Mezí tím sním jak tyčinku tak zmrzlinu vytvořenou z džusu. Když dorazím k bráně otevřu jedno z pouzder a vytáhnu lízátko, rozbalím ho a dám si ho do pusy. Čekám dokud nepřijde můj partner pro tuto misi... Shiro stojí vedle mě a já ho hladím po hlavě... |
| |
 | Ráno Probudím se okolo osmé hodiny ranní. Vstanu a odpotácím se do koupelny, kde si dám sprchu a vyčistím si zuby. Poté si obleču svou ANBU uniformu a nasadím si masku. Měl bych si pospíšit... Už teď jdu pozdě..., řeknu si v duchu a vyrazím k Hokagemu, která už na mě určitě čeká. Jakmile tam dorazím, tak se omluvím za svůj pozdní příchod a postavím se ke zdi, kde si vyslechnu co se bude dít. |
| |
 | soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Ráno se vzbudím,vytáhnu fotografii a pořádně se na ní podívám.Na fotografii je starý tým 7 s Jouninem Kakashim.Po chvilce ji vyhodím do vzduchu a hodím po ní kunaj,který se zapíchne přímo do srdce Naruta.Pořád si myslí,že se vrátím do Konohy.Je na čase přetrhnout naše pouto, o kterém si myslí,že pořád existuje.Na chvíli jsem se zamyslel,ale pak se podívám na hodiny a řeknu si Měl bych už asi vyrazit.Jsem zvědavý,kterého amatéra mi přidělili.(Na sobě mám,to co normální Sasuke při tréninku s Orochimarem.Omlouvám se,ale nevím jak to popsat) Hned jak jsem připravený,tak pomalým krokem vyrážím na cestu.Zhruba po 10min dorazím k bráně a vidím tam stát dívku v černé sukni a síťovaném tričku s černým pruhem.Ahoj,co tady děláš tak brzo ráno?Neměla by si ještě spát?Zeptám se a čekám na její odpověď.Jenom doufám,že můj partner nepříjde o půl hodiny později.Zamyslím se |
| |
 | Konoha Je šest hodin ráno a myslím, že většina lidí ještě spí. Já i Kuroi, černý pes, který mi po většinu času bude sedět na hlavě, jsem už na nohou a pomalu dosnídáváme. Teprve teď se probouzí zbytek členů klanu, ale to nás vůbec nezajímá, protože mi už jsme na cestě do lesa, na lehčí trénink. Ty si ještě odpočiň, Kuroi, já budu zatím trénovat obyčejné taijutsu. řeknu Kuroiovi, který nijak neprotestuje a lehne si kousek ode mě do trávy a pozoruje mě. Já zkouším lehké kopy a údery a Kuroi se mezitím běžel proběhnout. Nemám důvod se o něj bát a tak nerušeně pokračuji v tréninku. Po nějaké době skončím trénink taijutsu a začnu trénovat házení kunaiů, což mi nikdy moc nešlo. Potom se Kuroi vrátí a oba se vydáme zpátky do sídla. Tak co, proběhl ses pořádně. Kuroi mi jen líně přikývne a po cestě na mé hlavě usne. Nechci ho budit a tak ho doma položím na svou postel a jdu se osprchovat a udělat ranní hygienu. |
| |
 | Doma a Konoha Ráno raníčko mne probudí mírný rozruch, jak moje mamka chystá snídani. Dům sice máme celkem obstojný, ale tohle mamka umí, dostat nás snídaní z postele. K snídani dojdu poslední a třaběže jsem poslední, odcházím pro jistotu jako první, aby se na mne nedostala řada s prací. "Na oběd jsem snad doma." Rozloučím se s mamkou a dřív než se stihne otočím už poskakuju po ulici o pár domů dál. "Takže, co teď?" Uvědomím si, že v plánu nemám zas nic převratného. U pouličního prodavače si koupím jednu limonádu s brčkem a se srkavým zvukem postupuju Konohou. Moje kroky mě postupně dovedou k domku Imali. Srkám limču a pozoruju ho. "No vlastně je se mnou v týmu a tak bych jí mohl vytáhnout ven.... Na cvičení." Usměju se a urovnám svoje oblečení. Po té zaklepu a čekám jestli mi někdo otevře. |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro Můj partner už dorazil. Poznám ho bezpečně, taky kdo by ho nepoznal, je to totiž samotný Uchiha Sasuke, Mistr Sharinganu, ten kdo porazil sanina Orochimaru a taktika Akatsuki Uchihu Itachiho. Když mě pozdraví a položí mi několik otázek usměji se a aniž bych vyndala z pusy lízátko odpovím "Dobré ráno. Spát bych určitě neměla. protože to bych prošvihla sraz na misi a to by mého partnera určitě nepotěšilo" Pohladím Shira, který si Sasukeho se zájmem prohlíží... "Mimochodem, Já jsem Yuuki Mizore, vaše partnerka na tuhle misi" mírně se ukloním... "A tak mě napadá, Před vstupem do Konohy by jste měl změnit svůj vzhled jinak vás každý pozná...Ale to už určitě sám víte, že senpai?" nadhodím protože vzhledem k tomu že pochází z Konohy a ještě ke všemu je jako shinobi hodně známý by to mohlo být nebezpečné. Celou dobu co jsem mluvila jsem nevyndala lízátko z pusy... "Vyrazíme? Cesta je docela dlouhá" řeknu s mírným úsměvem. |
| |
| Mise:Infiltrace Konohy Jsem mile překvapen,že se chová podle svého a nechová se jako Sakura nebo Ino.Takže Yuuki se jmenuješ?Já jsem tvůj partner možná me neznáš,ale jsem Sasuke Uchiha.Zdá se mi velmi zajímavá a taky bude umět hodně zakazaných technik,protože by mi ji jinak nepřidali.Zamyslím se a pak uslyším další větu na kterou odpovím Yuuki ještě jednou mi řekneš Senpai a zabiju tě,také si nepřeju,aby ses před někým ukloňovala!Asi si budem muset ujasnit několik pravidel.Řeknu ji to teď hned.Po krátkem zamyšlení řeknu Yuuki několik pravidel,které bys měla radši dodržovat.Takže 1.Nikdy a nikomu se neukloňuj!2.Nikoho nezdrav!3.Nikdy nedovol,aby si tě někdo dobíral!4.Nikomu nedovol,aby zjistil tvojí tvář.5.Když uvidíš někoho z Konohy,tak se mu snaž vyhnout.Jakmile ji vysvětlím pravidla,tak se vydám pomalým krokem do Konohy. |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro Úsměv mi zmizí a já se trochu zamračím, "Dobře... Takže tě mám oslovovat Sasuke, je to tak?" ujišťuji se. Zase se usměju "A k tomu ostatnímu, jsem slušně vychovaná dívka, ta úklona byla zdvořilostní, dělá se běžně při představování. A dál, nejsem malé dítě abych se nesměla bavit s cizími lidmi. Kdyby si mě někdo dopíral tak mu ukážu jaká dokážu být když se naštvu. Nejsem natolik známá abych musela skrývat tvář. A jdeme do konohy, tak jak se mám konohanům vyhýbat... Od toho tu mimochodem jsou ty čelenky" Odpovím na pravidla a jdu za ním... "A ještě něco, říkej mi jménem... Mizore" řeknu klidně. Shiro jde vedle mě a zvědavě po Sasukem pokukuje... Sundám si mikinu a uvážu si jí kolem pasu. "Shira, velmi zajímáš" řeknu s úsměvem... |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Ano Mizore máš mi říkat Sasuke.Řeknu a pokračuji v cestě.Tvoje uklony si,kdyžtak nech na další misi s někým jiným ano?Nejsem zvědavý na tvoje slušné vychování a ještě jedna důležitá věc.Nebuď ke mě drzá!Sotva,co to řeknu,tak si všimnu,že ten tygr se pořád na mě dívá.Shiro se jmenuje ten tygr.Tak mu řekni ať se na mě,tak často nedívá.Nemám to rád.Řeknu a rozběhnu |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro "Ts... já nejsem drzá to ty jsi... i když jsi starší" pomyslím si... "Shiro, slyšel jsi?" zeptám se s úsměvem a také se rozběhnu, Shiro se stále drží vedle mě... "Konoha... hm... nikdy jsem tam nebyla... prý tam mají dobré lázně... dala bych si ledovou lázeň" pomyslím si... "Prý jsi byl v týmu který porazil Zabuzu... Matka mi o něm vyprávěla... Prý to byl partner mého otce" řeknu klidně |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Zabuza?Ano byl jsem v tom týmu,který byl 3 členný a 1 Jounin,co to měl nastarost.Hatake Kakashi právě proto se vydávám zpátky do Konohy,abych zjistli,jak zesíl a abych zničil pouto mezi mnou a Narutem,které už dávno neexistuje.Ale zpátky k Zabuzovi.Partner tvého otce?Kdo je tvůj otec a vůbec proč děláš takové mise?Mohla si být normální ninja a ne vrah a hledaný ninja jako já!Jestli chceš,tak se vrať domů.Řeknu a ještě zrychlím v běhu.Doufám,že nebude na misi.Naruto už jdu.Hatake doufám,že si zesílil a zkoušel si ovládnout Mangekyou Sharingan.Zamyslím se a běžím dál.Mizore?Co vůbec umí ten tvůj tygr kromě toho,že se na mě,tak díval?!Je vůbec užitečný nebo to je jenom mazlíček?Používáš nějaké svitky?Znudy a zticha se zeptám na pár otázek |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro "Ano. Můj otec byl jeden ze šermířských pánů" řeknu a ukážu na meč který mám na zádech... "Je to mise jako každá jiná... Až na to že je dejme tomu A nebo S úrovně... Infiltrovat konohu, chuninské zkoušky a zjistit jejich vojenskou sílu... Je to moje práce, nejsem obyčejná holka" řeknu a také přidám... "Shiro, je bojovník... Dejme tomu že ho můžu obléct do zbroje... Navíc mi pomáhá stopovat... Moje přezdívka je Ryoushi (lovec)... No a nebo taky Rikka (sníh)... Svitky... No jen na skladování výbavy... Třeba jehlic" odpovím klidně... Lízátko už je v poloviční velikosti... "Ještě že mám s sebou velkou zásobu" pomyslím si... |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Ze šermických pánů?To musel znát Asumu.Takže ty plníš mise do podrobna?!Tygřík bojovník?Řeknu a usměju se.Mizore předám v běhu svitek a řeknu Tento svitek použí jenom,když neucitíš moji chackru.Kdyby náhodou byly problémy v Konoze.Po chvilce běhu zrychlím,ale mezitím vezmu lízatko Mizore z pusy a ještě zrychlím.Co asi udělá?Zamyslím se a ještě pčidám.Mizore?Koho Shiro všechno poslouchá?Nedá se nijak ovlivnit?!Řeknu a podívám se za sebe. Než něco stačí říct,tak ještě přidám.Mizore přidej chtěla si vyrazit do Konohy.Sama si říkala,že je to dlouhá cesta a když budeš pomalá,tak tam dorazíme po zkouškách.Řeknu,tak aby mě slyšela a usměju se.S tímhle parťákem bude legrace.Jenom doufám,že je i dost dobrá v boji a ne jenom v lízání lízatek. |
| |
| 5 Hokage Sakra kde se tak courají.. Hokage je výmečně vzhůru a nervozně klepe o stůl..jediný kdo zde je jsou oba z ANBU..ostatní se asi zdržely.. Mno..to je jedno..tak jim to vyřiďte...jak už částečně víte..začínají chuuninské zkoušky to znamená že všichni ANBU jsou v pohotovosti a senseiové nechodí na mise..nechci aby to dopadlo jako minule..takže teď ke zkouškám..První "písemnou zkoušku" povede Chouji..vyřiďte mu to...druhou čili známý les smrti povede Kakashi a Neji také mu to prosím vyřiďte a třetí a poslední zkoušku povede v první fázi (připravné boje) Ayumie poté v druhé fázi i s Kakashim |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro "Prostě mise plním..." řeknu. Když mi začne podávat svitek, převezmu ho a schovám do pouzdra... Když mí ukradne lízátko a zrychlí přežene se kolem mě i něj ledový vítr... Také zrychlím... "HEJ... TO bylo moje! BAKA!!" křiknu nahněvaně... "Jenom mě" odpovím... Trošku naštvaně... Sáhnu do kapsy u mikiny a vytáhnu další lízátko... Rozbalím ho a strčím si ho do pusy. V tu chvíli už mi na tváři zase hraje úsměv... Tentokrát si dávám pozor aby mi ho nevzal... "Jestli chceš můžu přidat" řeknu a zrychlím... |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Když mi odpoví,tak si všimnu,že když nemá lízátkko,tak je naštvaná.Tebe uklidňuje to lízátko?Řeknu a trošku zpomalím.Po chvilce uvidím,jak si sahá do mikiny pro něco.Vidím,že vytahuje další lízátko a tak jí ho znovu vezmu a zrychlím natolik,jakobych chtěl být v Konoze za 10minut.Jestli si vezme další lízátko,tak ji vezmu tu mikinu a zpálím pomocí jutsu.Zamyslím se a pokračuji v cestě do Konohy |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro "Ne, jen mám lízátka ráda... A vadí mi, když mi někdo bere věci bez dovolení" odpovím... Když mi chce znovu vzít lízátko pohotově ho chytnu za ruku a dvěma prsty ho rychle udeřím do ramene, načež mu ruka ochabne a vůbec není cítit. Učila jsem se pilně. Anatomii jsem do svého učiva zahrnula také. "Snažíš se mě vyprovokovat?" zeptám se s úsměvem a pustím ruku která v tuhle chvíli není nebezpečná, stále však dávám pozor... |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Když vidím,že mi chytne ruku a dvěma prsty mě chce udeřit,tak natáhnu druhou ruku a z rukávu mi vyjedou 2 hadi,kteří zadrží její celou ruku.Je velmi bystrá a taky musi vědět,kde správně udeřit.Tahle dívka se bude hodit do mého týmu,až budu chtít zničit Konohu.Zamyslím se a pak řeknu Chtěl jsem jenom vědět,jak si bystrá a jakou reakci máš,když ti někdo veme lízátko.Kdo byl nebo je tvůj učitel?Mezitím než odpoví ji položím dalši otázku Co ninja jako ty dělá takové mise?Proč si chtěla být vůbec ninja?Znáš někoho vůbec z Listové nebo si tam ještě nikdy nebyla? |
| |
| soukromá zpráva od 5 Hokage... pro Přibližně v půlce cesty se kvám přidá další.. Je to samozdřejmně od Kage vesnice... |
| |
| soukromá zpráva od 5 Hokage... pro Přibližně v půlce cesty se kvám přidá další.. Je to samozdřejmně od Kage vesnice... |
| |
| soukromá zpráva od 5 Hokage... pro |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro Sen'ei Jashu já i Shiro vyhodnotíme jako útočnou... Shiro vyskočí a jednoho hada zakousne... v tu chvílí já tasím meč a oba dva hady přeseknu... Odskočím dozadu... Jednou rukou složím několik pečetí... Jakmile odůvodní své chování vrátím meč do pouzdra... "Matka, bratr... já sama" odpovídám na první otázku se senseiem... "Nevím, Neptala jsem se..." odpovím s úsměvem "Je to v rodině, a navíc mě to baví" odpovím na další otázku... "Ne nikdy jsem tam nebyla, proto mě nikdo nebude znát" řeknu... V tom nad námi začne kroužit orel... Několikrát zakřičí... Zaměřím na něho pohled a všimnu si že má na sobě látku se znakem Mlžné... Zapískám na dva prsty a nastavím ruku... Orel přistane... Vyndám z pouzdra zprávu a nahlas ji přečtu... Pak ji podám Sasukemu... Čekám až si to přečte a při tom orla hladím po peří... |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Hm...další otravný člověk.Doufám,že nebude naobtíž.Nech me toho budeme pokračovat v cestě.Řeknu a udělám pečetě a vyslovím Katon z pusy mi vyletí malý ohínek,který zpálí dopis.Kdo je tvůj bratr?To je moje poslední otázka.Ještě řeknu a běžím dál.Další člen?!To mi snad nevěří?Musím tuhle misi splnit,co nejrychleji,ať pak můžu splnit svůj úkol!Zamyslím se a pokračuji v cestě do Konohy. |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro "Kasumi Rei, ale určitě ho neznáš" odpovím... Naposled pohladím orla a nechám ho letět... Opět se rozběhnu... "To už budeme tři... což je obyčejný počet lidí v týmu... Možná by se nám podařilo vetřít se až do zkoušek" pomyslím si... "Možná by jsme se mohli vetřít i do Chuninských zkoušek, myšleno jako přímo dovnitř, jako účastníci" řeknu klidně |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro To není špatný nápad,ale co bych tam dělal za jutsu?Nemůžu použít své.Na to by přišli,ale co zkusit to můžem.Zamyslím se a řeknu Dobrý nápad Mizore,takže před Konohou použijeme henge a zkusíme se vetřít do Chuninských zkoušek.To bude chvíle pro tebe,aby ses tam seznámila s ostatními ninji.Tak poznáš i Listového Jinchuuriki jménem Naruto.Hm...Jestli pak tam bude i Sakura a ten,kdo mě nahradil.jak se jenom jmenoval?!To je jedno teď je to nepoctatné.Stále pokračuji v cestě do Konohy. |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro "Nemáš něco lepšího než henge? U henge je velké nebezpečí odhalení... A já henge používat nemusím" řeknu a přidám na rychlosti... "Hmm... Velký Narutův most... Je pojmenovaný po něm že?" zeptám se klidně... "Zajímalo by mě kdo se k nám má přidat" pomyslím si |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Ano byl pojmenován po něm.Naruto je stále genin a to s ní o tom,jak se stane Hokage.Řeknu už trochu dotčený.Už tam skoro jsme,tak doufám,že už nás tam bude čekat!Nerad čekat na zbytek!Pomyslím si. Uprostřed cesty do Konohy Teď bychom měli být uprostřed cesty.Tak kde je?Co mu,tak dlouho trvá?Zamyslím se a řeknu Mizore jsme už v polovině cesty do konohy ne?Tak kde je ten 3 člen?!Nerad čekám na někoho a obzvláš na toho,koho neznám!Řeknu už naštvaně |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Ano byl pojmenován po něm.Naruto je stále genin a to s ní o tom,jak se stane Hokage.Řeknu už trochu dotčený.Už tam skoro jsme,tak doufám,že už nás tam bude čekat!Nerad čekat na zbytek!Pomyslím si. Uprostřed cesty do Konohy Teď bychom měli být uprostřed cesty.Tak kde je?Co mu,tak dlouho trvá?Zamyslím se a řeknu Mizore jsme už v polovině cesty do konohy ne?Tak kde je ten 3 člen?!Nerad čekám na někoho a obzvláš na toho,koho neznám!Řeknu už naštvaně |
| |
 | soukromá zpráva od Norio Mizushi pro Rychle, hodně rychle... To je má jediná myšlenka, když se pokouším dohnat Sasukeho a Mizushi. Snad už je brzy doženu a nebo budu mít prúšvih u Sasukeho. No a ani nevím, jak je to uněj velký průšvih. Jdu cestou a tu před sebou uvidím dvě postavy a jedna vypadá jako sasuke, kterého my popsal kage... Když knim dojdu, tak se zeptám: "Jsi Sasuke Uchiha a ty Yuuki Mizore?" Jestli nejsou a jen se za ně vydávají, tak mám slušně velký průšvih... A pro jistotu jdu o dva metry od nich... Vzhled: Jsem asi tak stočtyřicet centimetrů vysoký. Oči mi zakrývá taková podivná přilba a pusu šála. Na zádech mám dva meče, které prozatím pořádně nevidíte. Na sobě mám černé velmi přiléhavé tričko a hnědé kalhoty. |
| |
| soukromá zpráva od Norio Mizushi pro Rychle, hodně rychle... To je má jediná myšlenka, když se pokouším dohnat Sasukeho a Mizushi. Snad už je brzy doženu a nebo budu mít prúšvih u Sasukeho. No a ani nevím, jak je to uněj velký průšvih. Jdu cestou a tu před sebou uvidím dvě postavy a jedna vypadá jako sasuke, kterého my popsal kage... Když knim dojdu, tak se zeptám: "Jsi Sasuke Uchiha a ty Yuuki Mizore?" Jestli nejsou a jen se za ně vydávají, tak mám slušně velký průšvih... A pro jistotu jdu o dva metry od nich... Vzhled: Jsem asi tak stočtyřicet centimetrů vysoký. Oči mi zakrývá taková podivná přilba a pusu šála. Na zádech mám dva meče, které prozatím pořádně nevidíte. Na sobě mám černé velmi přiléhavé tričko a hnědé kalhoty. |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Když uslyším,že se mě někdo ptá a ještě k tomu zezadu,tak hodím 4 rychle shurikeny.Kdo si,že se opovažuješ si vzít moje jméno do úst?!Co tu chceš?!Řeknu a čekám,co udělá.Jestli to je náš 3 člen,tak to nebudou jenom 4 shurikeny,ale ani se s ním nebudu zdržovat.Jenom doufám,že nebude mít chování jako Naruto.Pomyslím si |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Když uslyším,že se mě někdo ptá a ještě k tomu zezadu,tak hodím 4 rychle shurikeny.Kdo si,že se opovažuješ si vzít moje jméno do úst?!Co tu chceš?!Řeknu a čekám,co udělá.Jestli to je náš 3 člen,tak to nebudou jenom 4 shurikeny,ale ani se s ním nebudu zdržovat.Jenom doufám,že nebude mít chování jako Naruto.Pomyslím si |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro Už jsme v půli cesty a čekáme na posledního člena týmu... "Hai, jsme přesně v půli... tak přesně zase ne ale je to to nejlepší místo na setkání" odpovím Sasukemu... Ještě chvíli čekáme když se někdo konečně ukáže... Zeptá se nás jestli jsme kdo jsme a Sasuke po něm hned vyjede... "Ano, já jsem Mizore... A ty?" zeptám se... Mám fialové vlasy (účes viz ikonka) a modré oči. Na sobě mám síťované tričko s pruhem černé látky přes prsa a hodně krátkou černou sukni. Kolem pasu mám opasek s několika pouzdry na zbraně a svitky. Na každé noze mám jeden popruh na kterém jsou další pouzdra. Na zádech mám připevněné pouzdro s katanou. V puse mám lízátko... Vedle mě stojí bílý tygr... |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro Už jsme v půli cesty a čekáme na posledního člena týmu... "Hai, jsme přesně v půli... tak přesně zase ne ale je to to nejlepší místo na setkání" odpovím Sasukemu... Ještě chvíli čekáme když se někdo konečně ukáže... Zeptá se nás jestli jsme kdo jsme a Sasuke po něm hned vyjede... "Ano, já jsem Mizore... A ty?" zeptám se... Mám fialové vlasy (účes viz ikonka) a modré oči. Na sobě mám síťované tričko s pruhem černé látky přes prsa a hodně krátkou černou sukni. Kolem pasu mám opasek s několika pouzdry na zbraně a svitky. Na každé noze mám jeden popruh na kterém jsou další pouzdra. Na zádech mám připevněné pouzdro s katanou. V puse mám lízátko... Vedle mě stojí bílý tygr... |
| |
| soukromá zpráva od Norio Mizushi pro Tohle by sasuke-sama nikdy neřek a tím pádem, je to nepřítel... Uvidím, že po mně hodí Shurikeny a já se jim pokusím vyhnout a jestli se mi nějakýmu nezdaří vyhnout, tak vytáhnu svou jednu katanu a tou se pokusím zastavit Hozený shuriken. Řeknu ti jenom jedno a to bude jméno toho kdo tě zabije. Norio Mizushi... a stěmito slovy jsem se vrhl na neznámého chlapa, který měl na sobě nejspíš přeměnu na sasukeho-sama. Cestou k tomu chlapovy jsem vytáhl druhou katanu a vyjste si všimly, že jsou to jedenapůlruční zbraně, které vypadají jako sklo, ale uvnitř je něco jako pohybující se dým... Kdyby nebyla tak nebezpečná doba, tak bych se pokusil zjistit kdo to je, ale teď radši projistotu nejdřív zlikviduju jeho a pak se zeptám jí, kdo to jsou. Sice je to nesmyslná logika, ale je to nejbezpečnější a navíc boj se mi celkem líbí... Nejdříve seknu jedním mečem ve výšce mích očí a když se pokusí vyhnout, tak po něm hodím svou druhou katanu a, když se pokusí můj úder zablokovat, tak má katana neškodně projde skrz (Tedy pokud to bude kov tak projde, jinak ne...). Tu ženu Ignoruju... |
| |
| soukromá zpráva od Norio Mizushi pro Tohle by sasuke-sama nikdy neřek a tím pádem, je to nepřítel... Uvidím, že po mně hodí Shurikeny a já se jim pokusím vyhnout a jestli se mi nějakýmu nezdaří vyhnout, tak vytáhnu svou jednu katanu a tou se pokusím zastavit Hozený shuriken. Řeknu ti jenom jedno a to bude jméno toho kdo tě zabije. Norio Mizushi... a stěmito slovy jsem se vrhl na neznámého chlapa, který měl na sobě nejspíš přeměnu na sasukeho-sama. Cestou k tomu chlapovy jsem vytáhl druhou katanu a vyjste si všimly, že jsou to jedenapůlruční zbraně, které vypadají jako sklo, ale uvnitř je něco jako pohybující se dým... Kdyby nebyla tak nebezpečná doba, tak bych se pokusil zjistit kdo to je, ale teď radši projistotu nejdřív zlikviduju jeho a pak se zeptám jí, kdo to jsou. Sice je to nesmyslná logika, ale je to nejbezpečnější a navíc boj se mi celkem líbí... Nejdříve seknu jedním mečem ve výšce mích očí a když se pokusí vyhnout, tak po něm hodím svou druhou katanu a, když se pokusí můj úder zablokovat, tak má katana neškodně projde skrz (Tedy pokud to bude kov tak projde, jinak ne...). Tu ženu Ignoruju... |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro Ten muž na Sasukeho zaútočí... "Nepřítel a zná moje jméno?" přijde mi to divné... "Sasuke, drž se Shira" řeknu a shiro k němu přiskočí... Jednou rukou složím něklik pečetí... "Kirigakure no jutsu" řeknu a všude kolem se rozprostře hustá mlha... Shiro Sasukeho vede dál od nepřítele... |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro Ten muž na Sasukeho zaútočí... "Nepřítel a zná moje jméno?" přijde mi to divné... "Sasuke, drž se Shira" řeknu a shiro k němu přiskočí... Jednou rukou složím něklik pečetí... "Kirigakure no jutsu" řeknu a všude kolem se rozprostře hustá mlha... Shiro Sasukeho vede dál od nepřítele... |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Poklepu ho po zádech a řeknu Nebuď tak zbrklý!Hlídej si záda a další věc.Nikdy neignoruj dívku,která se ti snaží představit!Tak toho jsem do týmu fakt potřeboval.Další zbrklý člověk,co chce hned umřítPomyslím si a aktivuji Sharingan.Jestli nechceš umřít,tak toho nech a pojd s náma!Doufám,že umíš i něco víc.Ještě dodám a stále stojím za ním. |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Poklepu ho po zádech a řeknu Nebuď tak zbrklý!Hlídej si záda a další věc.Nikdy neignoruj dívku,která se ti snaží představit!Tak toho jsem do týmu fakt potřeboval.Další zbrklý člověk,co chce hned umřítPomyslím si a aktivuji Sharingan.Jestli nechceš umřít,tak toho nech a pojd s náma!Doufám,že umíš i něco víc.Ještě dodám a stále stojím za ním. |
| |
| soukromá zpráva od Norio Mizushi pro Jak jste to udělal? Zeptám se udiveně a když zahlédnu Sharingan, tak okamžitě dodám: Sasuke-sama omlouvám se... Pak skloním hlavu a provedu Kai a myslim, že to zruší tu mlhu... No, takový začátek, jaká smůla. Mohlo to začít stokrát líp... Nakonec se kouknu okolik jsou oba dva višší než já... |
| |
| soukromá zpráva od Norio Mizushi pro Jak jste to udělal? Zeptám se udiveně a když zahlédnu Sharingan, tak okamžitě dodám: Sasuke-sama omlouvám se... Pak skloním hlavu a provedu Kai a myslim, že to zruší tu mlhu... No, takový začátek, jaká smůla. Mohlo to začít stokrát líp... Nakonec se kouknu okolik jsou oba dva višší než já... |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro Když slyším že se Sasukemu omlouvá zruším jutsu a mlha pomalu začne mizet... Mám 186 cm... (odjíždím pryč v pondělí se vracím) |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro Když slyším že se Sasukemu omlouvá zruším jutsu a mlha pomalu začne mizet... Mám 186 cm... (odjíždím pryč v pondělí se vracím) |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Když Mizore řekne ať se držím tygra,tak jsem po jeho boku.Mizore nepleť se do toho!Toto není tvoje věc!Řeknu a čekám co se bude dít dál. Po boji Když se začne omlouvat,tak jenom přikývnu a řeknu To bylo naposled,co si utočil bezdůvodně nebo si nějaký důvod měl?!Čekám na reakci.Jestli bude takhle útočit na každého,tak ho brzy zabiju!Pomyslím si.Jdeme ať jsme tam,co nejdřive!Řeknu a rozběhnu se |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Když Mizore řekne ať se držím tygra,tak jsem po jeho boku.Mizore nepleť se do toho!Toto není tvoje věc!Řeknu a čekám co se bude dít dál. Po boji Když se začne omlouvat,tak jenom přikývnu a řeknu To bylo naposled,co si utočil bezdůvodně nebo si nějaký důvod měl?!Čekám na reakci.Jestli bude takhle útočit na každého,tak ho brzy zabiju!Pomyslím si.Jdeme ať jsme tam,co nejdřive!Řeknu a rozběhnu se |
| |
 | Ráno a Doki Dnešní ráno je pro mě ránem jako každým jiným. Už jsme s týmem měli pár misí, už jsme se trochu poznali a užili si. Bohužel jsem mezitím nestihla příliš trénovat, tedy se něco naučit, ale nevadí, snad to nějak půjde i bez toho... Ale pravdou je, že jsem si zadělala na 1. stupeň větru. Má to pro mě docela výhodu, když to smíchám s mými jutsu... Nasnídám se a obleču, a pak se dostanu k tomu, že přemýšlím, co dneska asi tak budu dělat. Žádná mise není, plánovaný trénink se senseiem taky ne... "Možná bych mohla cvičit klanovou Kekkei Genkai..." Napadne mě. Zamířím ke dveřím, abych šla na nějaké cvičiště a tam trénovala. Postup znám, na to nikoho z rodiny nepotřebuji, ale chce to čas... Když jsem pár kroků ode dveří, najednou se ozve zaklepání na dveře. Zapřemýšlím, kdo by to mohl být, a vydám se otevřít... Před dveřmi stojí jeden z mého týmu, Hakushi Doki. Nejprve se zatářím trochu překvapeně, že ho vidím, to ale rychle zamaskuji klasickým japonským úsměvem. "Ohayo, Doki-kun! Co potřebuješ?" Znovu se usměji a čekám na odpověď, stojím v otevřených dveřích. |
| |
| soukromá zpráva od Norio Mizushi pro Ano důvod jsem měl. Zaútočil jste na mě první a nezaútočil jsem bezdůvodu jako ty. a při posledním slově ukážu na sasukeho... Potom jdu směrem k listové a jdu celkem rychle skoro běžím, protože si umím představit, jakby zareagovalo několik lidí... To jsem neměl říkat, teď se ktomu ještě sasuke naštve... |
| |
| soukromá zpráva od Norio Mizushi pro Ano důvod jsem měl. Zaútočil jste na mě první a nezaútočil jsem bezdůvodu jako ty. a při posledním slově ukážu na sasukeho... Potom jdu směrem k listové a jdu celkem rychle skoro běžím, protože si umím představit, jakby zareagovalo několik lidí... To jsem neměl říkat, teď se ktomu ještě sasuke naštve... |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Vyslechnu si jeho odpověď,ale nijak na ní neodpovidám.Ještě jednou na mě ukážeš prstem a zabiju tě!Řeknu a běžím dál.Co si ten kluk o sobě myslí?Že je Kazekage?Proč vždy schytám takovéhle týpky do týmu?Proč?Zamyslím po celou cestu do Konohy,takže všechny další otázky ignoruju. |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Vyslechnu si jeho odpověď,ale nijak na ní neodpovidám.Ještě jednou na mě ukážeš prstem a zabiju tě!Řeknu a běžím dál.Co si ten kluk o sobě myslí?Že je Kazekage?Proč vždy schytám takovéhle týpky do týmu?Proč?Zamyslím po celou cestu do Konohy,takže všechny další otázky ignoruju. |
| |
 | Doma Vztávej, vztávej. Dneska mi budeš pomáhat. Coo to už je ráno? A musím? Nemůžu jít radši trénovat? Můžeš, ale až po obědě Jasně tati Pomalu se zvednu z postele, hupsnu do bílé zástěry, zalezu na chvílu do koupelny a už jdu do restaorace. Restaorace Tu máš lístky už jsou tu lidi na snídani Jo jasně Podívám se na lístek a podle něho začnu přípravovat |
| |
| Konoha - Ráno Usměju se. Vím, že to pod maskou nebude moc vidět, ale přesto se usměju. "No je hezky a u nás doma není do čeho rejpnout." Začnu vysvětlovat. "Tak jsem si řekl, že bych se mohl zabavit s někým z týmu." Usrknu a podívám se na Imalu. "Třeba někam vyrazit a pořádně zabl... Tedy zacvičit." Znovu se usměju. |
| |
| Konoha- Doki Nepoznám, jestli se směje, má masku. Poznám ale na očích, že to je rozverné... "Aha..." Pobaveně se usměji. "Tak jo," souhlasím. "Stejně nemám jako ty co dělat, a když už, chtěla jsem jít trénovat..." Usměji se, řeknu Dokimu ať chvíli počká a oznámím mamce, kam jdu. Ta mi popřeje hodně štěstí v tréninku a já se s rozpustilým úsměvem připojím k Dokimu. "Tak kam půjdem?" Otázka je zbytečná, jsem to já, kdo vybere cvičiště. Je jasné, že není určené k nějakému taktizování, protože je to jen plac hlinité půdy. Usměji se, podívám se na Dokiho, a zeptám se: "Jakým způsobem si přeješ trénovat?" Čekám na reakci. |
| |
| Konoha - Ráno Podívám se po cestě kolem. "No já nevím." Pohled mi zajede na hlavy kage nad vesnicí. Jedno z mých oblíbených cvičišť. "Můžem vlastně kamkoliv." Uznám, že výběr hliněného plácku není úplně ono, ale zase může být sranda. "Já víceméně nevím jak pořádně cvičit. U nás jsem v akademii jen já. Takže ve volném čase většinou chodím mlátit jen do cvičných špalků." Přiznám trošku neochotně. "S ovládáním chakry mi víceméně neporadili vůbec, ale aspoň jsem si vymyslel vlastní hračku. Tedy jutsu." Asi si celkem rychle uvědomíš, že jsi mne viděla používat jen jedno jutsu (Katon: Kasai Odori - Ohnivý tanec). "Takže vlastně můžu cvičit cokoliv. Můžu klidně oheň a nebo mi na akademii říkali, že mám v sobě i vítr." Zjevně mám povídavou náladu a zjevně jsem cvičení spíš myslel něco rozumného provádět. |
| |
| soukromá zpráva od Choji Akimichi pro |
| |
| Konoha- Akuma jdu tak nějak bez duše, ramena svěšená, v obličeji unudění výraz dokonce ani na vičišti nikdo není. Co se to dneska děje? Jo, ten ranní blázinec....a já musím kydnout v Konoze nudaaaaaa nakopnu kočku co mi vlezla do cesty a při tom si všimnu stejně svěšené osůbky co se líně valí předemnou. pocítím radost. nejen že se nenudím sama, ale tohle by klidně mohlo znamenat konec nudy! Přidám do kroku. Hraji si na normálního občana který si jde p osvém. Mou chakru by cítit nyní vůbec neměl, protože už jsem po jídle pár hodin. Uvolním chakrový pramínek a zkusím mu podrazit nohy. pokud se mi to podaří, stoupnu si nad něho mezi tím co on leží na zemi Vidím že sisi na dnešek taky nenašel žádnou zábavu pokud se mi to nepodaří, jen pokrčím rameny. Pokud si mě všimne vymyslím si nějakou kravinu že se mu do nohy zakousl křeček a chtěla jsem ho odehnat. nakonec tak jako tak kráčme vedle sebe. Závidím Oliverovi jeho práci, aspoń nemusí přemýšlet o otm co dělat když kolem nás procválá pár dalších ninjů zamračím se Nevíš co je to tu za bordel? |
| |
| Konoha - překvapení Co se to tady děje? Furt jen někde vřískaj kočky, jako kdyby jim přišlapával, jejihc ocásky... To snad ti shinobi, spěchají tolik? Další vřískot další kočky, která zběsila utíkala a přitom vřískala, na všechny strany, musela bý až tak vyplašená, rpotože zase tak rychlou kočku jsem neviděl.Ani mi nestála o to abych se na ní podíval, těch už jsem viděl tolik a to jen dneska. Chakru jednoho z mých společníků, jsem si nevšiml. zvládl bych to jedině, kdybych se na to soustředil. NAvíc Takulu nikdy pořádně nevycítím, dokud nepoužije něják svoji chakru, nebo zrovna nesosá krev, navíc jí zaměřit v konoze, je pro mě úkol naprosto nemožný... Pak už jsem pouze cítil to jak se něco rychle obmotalo kolem mé nohy a pak už jsem pouze nebezpečně nakloněnchtěl jít znovu dopředu, okamžitě jsem začal přemýšlet. Její technika se vlastně skládá z několika částí, přesněji ze dvou. První část, kdy se vlákno natáhne, do libovolné délky a po té se zpevní, aby mohla pohnout s předmětem... Hmmmm... Zlá Takula... Jen doufám že je to ona a né někdo další kdo to také ovládá... Když jsem padal, tak jsem dal před sebe ruce, soustředil do nich chakru a nohou, kde jsem měl obmotané to vlákno, jsem škubnul, aby ta osoba, na druhým konci zakolísala a přinejlepším spadla ( I když se to spadnutí, asi konat nebude) Zvednul jsem se ze země a oprášil se. Podíval jsem se na tu její hyperaktivní náladu, oproti mě to byl doslova blesk. To co říká se mi slilo do jednoho velkého slova, bez významu. Chvíli jsem luštil, co mi vlastně chce zdělit, než jsem jí odpověděl... Proto jsem se jen usmíval a přikivoval. Já jsem rád že zatím nic dělat nemusím... I když bych vlastně měl zajít do tý knihovny, abych se naučil K čemu slouží jaká pečeť a jak a k čemu se používá... to by byl taky zajímavý den... celý den v knuihovně a šprtat se pečetě... Co já vím... Možná se chystá útok, partyzánský útok, infiltrace, krádež, sabotáž, obrana města a nebo konohu něoc sabotuje,loupí útočí na ni a možná že se sem někdo infiltroval. řekl jsem, něco což zároven znamenalo že vůbec nemám tušení co se to děje. i když to není pravda a již mám teorii. |
| |
| Akuma,Oliver,Takula K Takule a Akumovi přiběhne Sakura stím že se máte ihned dostavit k Hokage..bude vám přidělen nový sensei.. než se na cokoliv stačíte zeptat zmizí v obláčku dýmu.. Za Oliverem se dostaví osobně do Restaurace.. Vím že jsi mněl mít volno ale máš se dostavit k Hokage.. Jakmile to dořekne se skoro neslyšícím Čau zmizí ve dveřích.. Hakushi,Soshi,Inuzuka K Hakushimu a Soshi přijde Konohamaru se stejnou odpovědí jako Sakura..máte se dostavit k hokage.. K Inuzukovi se dostaví jeden z geninů ovšem jelikož začne Kuroi štěkat genin hodí na noční stolek obálku s dopisem a zmizí..v dopise je to samé jako u ostatních..máš se dostavit k Hokage kvuli týmu... |
| |
| Konoha jasně Akumo, líp bych se pobavila s mrtvolou trošku jsem popoletěla dopředu když jsi při tom pádu nohou trhl. Ale nic víc.(chakru bys vycítil jen v případě že jsem čerstvě pozřela krev) aha, v tom případě se nenech rušit. myslela jsem, že si s někým třeba zatrénuju a ozkouším novou techniku..... pokud jsem Akumu nenalákala odsunu se k Oliverovi kde mu chvilku pomáhám a pak jdu trénovat (pokud díky pomoci skončí dřív, zkusím ho ukecat ať jde trénovat semnou) to jsem tedy aspoň měla v plánu. Půl noha už míří k restauraci, ale tu se přiřítí Sakura Hokage? Sensei? protřu si oči Já asi ještě snít. Akumo- slyšela jsem dobře? když se při cestě k Hokage potkáme s Olivou zjišťuji že ano. Místo pozdravu na něj jen kývnu |
| |
| Konoha Dorazí ke mě nějaký genin, který mi nese obálku, chtěl jsem ho pozdravit, ale Kuroi byl rychlejší než já a začal štěkat, takže ten genin položi obálku a zmizel. Kuroi, tohle už nedělej. řeknu s úsměvem na rtech a Kuroijen kývne a donese mi tu obálku. Vezmu si jí od něj a začnu číst. Kuroi, jdeme na radnici, dneska dostaneme tým. řeknu Kuroiovi a vezmu na sebe svoji černou bundu. Kuroi mi skočí na rameno a já vyběhnu na radnici. Vletím do kanceláře k Hokagemu a slušně pozdravím, potom počkám, ažpřijdou i další a Hoakge nás rozdělí. |
| |
| Cvičiště "Jsme ani nestihli začít cvičit." Povzdechnu si a podívám se na Imali. "Kdo bude rychleji?" Navrhnu malý závod. "A bez používání jutsu." Protáhnu nohy. Jsem férový a chci dát férovou šanci i jí. "Tři, dva, jedna." Odstartuju náš malý závod a vyrazím. |
| |
| Konoha Hmmmm??? Nová technika??? Vyzkoušet? Se mnou ? To zní že já budu pokusnej králík To se mi vůbec nelíbí i když jssem si myslel to co jsem si myslel, choval jsem se uplně jinak. Zdálo se že by se mi ten nápad zamlouval, dokud nepřišla Sakura-san a nechtěla po nás aby jsme šli k Hokage. Hokage? Nový sensei? že by jsme dostali Nejiho do blázince??? Vždycky jsem toužil mít na účtu : Přivedl Ninju do blázince. To co říkala Takula bylo velmi zajímavé... První půlka ve mě vzbudila naději, v tom že Sní o mně... Ale když ze mě chce udělat pokusnýho králíka i vesnu tak nevím... Při druhé půlce mi docházelže to tak nemysela. Ano slyšela... Hokage si nás přímo vyžádala, aby jsme dostali nového senseie... Hyuuga, pro blázny jako jsme my neměl pochopení... Sakura už zmizela a tak jsem vyrazil k Hokage... Steně tam mířili všichni Jounini. a takhle je malá šance, že něco zaslechnu... Navíc jsem zvědavý na našeho nového senseie. Ten starej byl stejně nějákej divnej... DOufám že naleznem nějákýho kdo má také raiton a fuuton jako já... Alespon bych se mohl něco naučit... Né jako vod toho hyuugy... Ten mi akorát tak vnuknul nápad, na nové techniky... |
| |
| Konoha Při přípravě několika jídel na jednou se v kuchyni objeví Sakura, která mi řekne, že mám jít za Hokage. Cože? Proč za hogage? I když je to možná lepší. Alespoň si odpočinu od kuchyně a vylezu na čerstvý vzduch. Před odchodem ještě křiknu na otce: Tati! Povinosti volají. Vem za mě trojku a čtyřku. A to kuře v troubě vyndej za pět minut. Pak zmizím z kuchyně a pomalým krokem jdu k hokage. Když uvidím další dva členy mého týmu, tak jen odpovím kývnutím Takule a jdu s nima |
| |
| Doma Sedím na posteli a trochu smutně..i radostně koukám na mojí masku.. Mno takže..dnes odložím svou masku a dostanu někoho na starost...jako sensei jsem ještě nepůsobila..tak člověk si zvykne na vše.. Pomalu jí položím na stůl zvednu se a písku na vlka.. Irien jdem! Poté vylezu zamknu a jdu pomalu se vydám k Hokage... |
| |
 | Konoha-Lázně, pánská část a pak že ninja nemůže litovat vlastní klon sepnu si vlasy do culíku který už stihl povolit a ujmu se zase vytírání. Když je chodba čistá, navštívím pánskou část. Z kopičky vezmu použité ručníky a nahradím je novými a čistými, stejně tak župany. Pokud někdo něco zapomněl, nechám to na vrátnici. Pak zkontroluji jak moc jsou čisté nádrže, zlikviduji bordel kolem lázní, případně zašpuntuju díry v plotě, cop odděluje lázně pánské od dámských. Podívám se na čas mám ještě půl hodiny. Ještě zkontroluji jestl bratříček odvedl svou práci, pak spočtu kasu, jelikož dneska je na mě. Musíme koupit nějaký lepší čistící prostředek, zdá se mi že ten nynější zabarvuje vodu lehce dorezava zbylou půl hodinu se věnuji čistce nádrže. jestli dole není nějaký humus, jestli tok pramene správně přitéká i odtýká a tak dále. Když jsem v pánské části hotová, a opět si nesu zajímavý úlovek potkám bratra. Jen na něho kývnu a dodám pokladna je v pořádku. Až pojedeš na trh, nezapomeň koupit ten nový druh super žíněk společně se odebereme kousek do skladu od lázní kde to působí jako obytná část. Krom haraburdí tam ale nic není. Pak se ozve dvojité puf. doma vyškrabu se oknem dovnitř. Mohla jsem se přemístit jako nevinná ještěrka přímo do baráku , ale po dnešku už to nemá cenu. Rozplácnu se na posteli co je pro mě opravdu obrovská. to je mezulán. Hokagemu to nikdy neodpustím. Cestovat po svých je vážně hodně namáhavý. zrovna jsem si začala zvykat a vymyslela jsem i nový způsob jak bratrovi vyset na rameni a on si nás prostě rozdělí. Prej že jsem dobrý průzkumník.....Celý den cestovat po svých! zavrčím a protáhnu se. Na pohyb to moc nevypadá. I když mám po dnešku docela hlad, jsem líná vstávat. Místo toho se plazím do horních částí jediné postele a natahuji se pařátkem po miny krabičce s mini cigaretkama. Vím že to bratříček moc nemusí, ale když tu není proč toho nevyužít. A relaxuji |
| |
 | Konoha-Lázně Málem přes zápisník zakopnu o sestru. Vypadá to, že naše srážka je neodkladná, když se na poslední chvilku uhnu. Sice to nevypadá, že sjem se jí všiml, ale dokázal jsem se uhnout. "Jo a nový lak na plot. Některé suky jsou už moc ošátrané." Okomentuji situaci lázní. Nikdy mne nenapadlo, že lázně jsou tak namáhavé. Většinu volného času investuju do tohoto malého podniku. Připíšu barvu a žíněnky do seznamu na kraj stránky. Pod deskama skoro automaticky udělám pečeť na Bushin klona a vyšlu ho dokontrolovat ještě takové maličkosti jako pemzi a horké kameny. Mezitím dojdu až ke dveřím. Stále s blokem v ruce vyrazím do Konohy. Je vidět, že mi asi nedošlo, že už je zase večer a že většina obchodů má zavřeno. "Sakra." V hlavě zanadávám, když si uvědomím, že vlastně všude už bude zavřeno. Místo toho si tedy dojdu do ramen-baru pro večeři pro sebe a sestru, plus malý bonus na ráno k snídani. S balíčky v ruce a poznámkovým blokem vyrazím k domovu. Ještě teplý ramen položím na stůl a rozlomím hůlky a začnu jíst. Moc nečekám, že by sestra přišla na jídlo. Přeci je jen už trochu pozdě i na ní. |
| |
| domov vychutnávám si mikro cigaretu a pak jí odcvrnknu k oknu. Když tu se ozve dupání a šramot. Bratr vchází do dveří. Zabručím. Musíš dělat takovej rámus? celej den kolem mě kvákaly žáby, cvrlikali svrčci a nakonec mě chtěla ulovit liška.....docela mě bolí hlava jako na povel si spustí venku cvrček. Takže to vzdám. proti tomu se nedá bránit, ale poslouchat to celý den je vážně hrůza. tentokrát jsem ani nemohla tlumit dračí smysli, protože jsme byla na výzvědné. chudáci draci opustím měkkou postel a doběhnu do kuchyně. Vyšplhám se po jediné židli až nahoru na bratrovo rameno. Přičichnu k němu a trhnu sebou. Rozhodnu se sedět na stole. a to kdybych nekouřila tak asi omdlím Jaký byl den? |
| |
| Domov Odkašlu si, když zůstane sedět na stole. "By mě zajímalo, kterému kolnu diktuješ svoje knížky." Okomentuju její stav. Pomalu bych si ani už nevzpoměl jak vypadá. "No, jako celkem nuda." Vezmu kus rámenu vložím ho do pusy. "Jen nějaké zařizování v knihovně a třídění bordelu po jednom klanu." Odpovím to jako banalitu. "Chtěli po mě, jestli tam není ještě něco od Uchihů, co by mohlo škodit." Pravím celkem nudný úkol pro tento den, kdy zase využívali mojí schopnosti identické s pověstným sharingamem. "Nakonec tam byla jen nějaká knížka, které se nevšimli." Narvu si další rámen do pusy. "Byl to jen jejich nudný rodokmen." Pronesu unuděně. Nakonec se však usměju a vytáhnu zpouzdra na noze malou knížku. "Ale měli tam knížku, kterou jsem dlouho neviděl." Vytáhnu jí na stůl. Jedná se o jedno vydání z klasických hrdinských příběhů pro mladé. Zde je však i prostor pro srandu. |
| |
| Domov nediktuji, píšu je ručně a zasílám. Kdybych tam musela posílat svůj upravený klon, musela bych mu zase vymýšlet jinou podobu což mě už docela začíná nudit. ale psaní se nevzdám. i když se to stalo nebezpečnější než práce ninji nad tou myšlenkou se usměji nikdy by mě nenapadlo že může být něco více nebezpečné napadne mě slina na pokračování nynějšího dílka a tak si to v duchu poznamenám Přeberu svou miny porci a jím jí po svém. Takže je to pro tebe působí asi stejně divně jako když já vidím jíst tebe. za těch pár let si ale jeden všimne (viděl si mě naposledy asi dva tři roky zpět. kdy byl jeden souboj natolik drsný že jsem musela opustit své dračí já a pak jsem nebyla schopná se do něho asi týden vrátit) aha, taky docela zábavnej den co. někdy ybch si to z klonama vyměnila zavzpomínám na něco co mělo akci....ale nic moc si nevybavuju. poslední dobou docela nuda co by mohlo škodit? bez tak už to má nahrabaný ten co to potřebuje. Blbci, kdyby se ty informace hledaly dřív, mohli jsme je nyní mít my... mávnu nad tím packou. když dojím- a že to moc dlouho netrvá nahlédnu do knížky a ušklíbnu se. zkoušela jsem ty tvoje vtípky kreslit, ale moc úspěchu to nemělo. seskočím ze stolku a zamířím k lóži. Tak aby mě bylo vidět, ulehnu na kraj polštáře stočená do klubíčka než si lehneš tak se umyj. Ojasumi |
| |
| Domov "No tak Kakashi holt neměl čas a já se moc prokecl o tom jak funguju." Udělám obhajobu vedení. "Ale aspoň mám tohle za odměnu." Pokračuji v jedění a čtu znaky. "Tak na to, abys to mohla kreslit potřebuješ pořádný ruce." Pak se zakuckám nad kouskem textu. "Dokážeš si nás představic v siuaci, kdy nás někdo probudí a zjistíš, že tvoje nejbližší oblečení je ve vedlejší vesnici?" Stručně vystihnu hlavní myšlenku aktuální pasáže a o jednom velkém hrdinovi, který se natolik opil, že přišel do vesnice komplet nahý. "Tohle by měli učit ve škole, ne jako u nás, kde tě učí nudný průšvihy." Dojím svojí porci a ze skříně vytáhnu už načatou láhev saké. Zkoumavě kouknu na její obsah a pak na sestru. "Nebylo tam toho víc?" Pozeptám se, ale nakonec nad tím mávnu rukou. Vezmu dva kalíšky a naleju do nich. "Není nic lepšího než saké před spaním." Posunu jeden kalíšek sestře a svůj pozvednu. "Tak aby jsme měli klid." Překvapivě popřeju, ale myšlenka je zjevná. Klid je lepší než všeobecné pozdvižení a nebezpečí. |
| |
| domov už jsme na půl cesty ze stolu když tu cinkne něco co přiláká mou pozornost. otázku jestli toho bylo či nebylo víc přejdu nevinným úšklebkem. Pořádný ruce? No....asi se budu muset na chvilku zase vrátit, minule jsem měla drobný problémek že to....nešlo. kampai utopím svůj pohled a myšlenky v šálku. už bys měl taky zalízt, zítra bude krušný den těžko říct kde jsme to vykoukala ráno když se přitápe v podobě pronikavých paprsků protáhnu se a zívnu. Dnešní večer mě bratříček též nezalehl. jako vždy jsem mu spala obtočená kolem hlavy- jako čepice. Ranní rozruch mě přinutí sledovat z okna co se venku děje. Asi by jsme měli jít pokud máš problémy se stáváním, nakloním se k tobě velmi blízko a lehce ti ožehnu obočí. ohajogo zaimas po drobné snídani vyskočím bratrovi na rameno a pak už následuje návštěva Tsunade |
| |
| U Hokage Asi víte proč tu jste...ovšem pro pořádek..přijde nový člen a sensei..doufám že je přijmete aspoň jako členy týmu a nebudete si dělat naschvály.. Poté Hokage si každého z vás prohlédne a netrpělivě se podívá na dveře..které se právě otvírají.. |
| |
| Domov večer až ráno Povzdechnu si a pouklízím nádobí a papírové krabičky. "No to věřím. Zase mě pošlou prolízat nějaké staré archivy, kam nikdo nechce." Povzdechnu si jen tak pro sebe do cinkotu nádobí. Pak konečně nastane čas jít si lehnout. Mojí syslí masku vytáhnu z poza pasu a položím na noční stolek. Ne, že by byla potřeba, ale zase je dobré být připraven na vše. Vedle masky přijde můj anbu odznak a odznak mé sestry. K tomu všemu ještě jeden kunai, aby to případný útočník měl snažší. Oblečení se ze mě sveze v koupelně, kde se převléknu do pižama a nasměruju si to k posteli. Nemám obavu o oblečení. Stejně ho ráno zase najdu na stejném místě a v archivech se člověk moc neumaže. Na speciální místo příjde moje milé wakizashi, které překlopím i ochraným krytem. Vím, jak je moje sestra všetečná a nerad bych našel ráno na podlaze naporcovaného draka. Chvíli před usnutím si čtu. Tentokráte se jedná o příběh o ninjovi, který byl děsně nešikovný, ale svojí nešikovností způsoboval pohromu v řadách nepřátel. Chvíli po usnutí mne trošku probere cupot nožiček. Je mi to v celku jedno. Se sestrou máme natolik dobrý vztah, že v ní nevidím hrozbu. Proto ani nepokračuji v probouzení a upadnu opět do hlubokého spánku spravedlivých. Ráno mne probere divný zápach, jakoby se něco pálilo. Chvíli mi trvá než mi dojde, že to budu asi já. Venku už je skoro den a sestřička zřejmě usoudila, že je čas vstát. "Tohle nedělej, nebo mi bude za pár let růst obočí zpoza masky." Okomentuji její snahu a převalím se na druhý bok, že chci spát dál. Je to taková moje oblíbená hra, protože sestra nikdy neví jestli to myslím vážně a nebo ne. Pravdou je, že to sám většinou nevím. Tentokráte se však odhodlám po převalení vstát. Malátně se odpotácím do koupelny, kde, světe div se, najdu svoje svršky odpadlé jak jsem je nechal. "K Tsunade-sama?" Zavolám přes tekoucí vodu. "Nebudeš se jí, doufám, zase snažit ukecat, abys mohla sepsat její životopis, že?" Upozorním sestru na to, že by sice byla perfektní hrdinkou, ale že opravy nábytků stojí moc. Nakonec se nasnídám. Pozbírám své věci. Ze skříně vytáhnu ještě jednu masku, kterou zastrčím za pás, masku draka, a sám si připevním svojí syslí masku. Postupně se dochystám. Nakonec se trošku přikrčím, aby sestra mohla nasednout. "Víš, že by sis mohla pořídit nějakýho orla, aby tě nosil, že ano?" Zeptám se rejpavě a představě souboje mezi dráčetem a orlem se celkem od srdce zasměju. Nakonec překontroluju náš barák, že je vše v pořádku. Udělám jednoho klona, aby to tu douklidil a svižným tempem se začnu přesouvat ke kanceláři Hokage-sama. Nevyužívám však normální silnice, ale o něco méně frekventované dtřechy. |
| |
| Před kanceláří-U Hokage Pomalu vemu za kliku..vlčice se na mně podívá smyslem že mi to trvá a strčí do dveří.. Hmm skvěle.. Dojdu k Hokage a vidím dva týmy nevím který bude můj..spíš je mi to jedno.. Hokage-sama jsem tady jak jste řekla.. Jenom klid holka..při nejhoršim tě seřve... |
| |
| Tsunade Ayumie..jdeš sakra pozdě!!! Než se Tsunade ještě víc "rozjede" otevřou se dveře a tam stojí naši dva noví ANBU.. Aspoň jsme se tu takhle sešli proto se všichni dozvíte co se děje..jak někteří víte začínají chuuninské zkoušky..pravda bude to připraveno až za měsíc..ovšem už teď potřebujeme hlídat Konohu proto Mushu a Yabun si dneska vezmou noční hlídku u severní brány..Teď se vraťme k týmům tým 18 (Soshi,Hakushi) k vám se připojí Inuzuka Inari..a týme 20 (Takula,Oliver,Akuma)..k vám přiřadím jako senseie Ayumie má zkušenosti z ANBU takže je na to docela vhodná...a teď ROZCHOD!! |
| |
| soukromá zpráva od Yuuki Mizore pro Po jejich krátkém rozhovoru se také rozběhnu ke konoze... Shiro opět beží po mém boku... "Oba dva jsou hulváti" pomyslím si... Za běhu vyndám čelenku se znakem Suny a uváži si jí holem krku... "Jak se jmenuješ?" zeptám se nově příchozího "A víš co je cílem mise?" dodám další otázku... "Sasuke, možná bychom se měli na noc utábořit. Naplánovat situaci a odpočinout si" řeknu Sasukemu |
| |
| Doma klony jsem řešit nemusela. V určitou dobu díky svitkům načínají v lázních pracovat automaticky samy. Lenost mého bratra odměním tím že se mu zahryznu do nosu Proč orla když mám tebe? i když takhle to asi vypadá že má on mě, málokdo tuší že jsem samostatný člen ANBU, spíš jsem braná jako jeho zvíře. Což je občas i vyhovující ušklíbnu se nemusím psát co už bylo napsané (opožděná reakce na životopis ) hokage naschvály? ale kdeže, jen takové ty drobné žertíky....přece si nemyslela že bratr čte ty praštěné knížky jen tak.... všechno odkývu a pak se zarazím proč že tu jsme? poslouchám co nám povídá a znovu všechno odkývnu. každopádně není naší prací aby jsme se k tomu vyjadřovaly. otřu se o vědomí svého bratra pěkná nuda. který fórek si na něm otestujem jako první? |
| |
| soukromá zpráva od Sasuke Uchiha pro Vyslechnu si Mizore a přemyšlím Když se utáboříme teď,tak zbytečně ztratíme čas,ale zase bych mohl vymyslet plán.Po chvíli se rozhodnu a řeknu Mizore nebudeme tábořit!Máme jasný úkol,který chci rychle splnit!Je to jasné?!Pokračuji v cestě do Konohy.Musí to ještě vydržet odpočíneme si až tam v bývalém sídle Uchiha klanuZamyslím se a vytahuji čelenku Suny a dám si ji na levou ruku. |
| |
| U hokage Hokage jsem tradičně pzdravil i všechny přítomné u této šťastné události, při výměně senseiů. Jediné co mi vrtá hlavou je to, kde vezmou někoho tak odolnýho aby mě dokázal zkrotit... Najde se někdo kdo zkrotí ďábla a upíra? Jenom doufám že v Konoze nejsou exorcisti, to už bylo konec srandy... Sledoval jsem všechno příomné... Ničemu jsem nevěnoval pozornost... Leda tak knížce která mě zaujala a kteru bych velmi chtěl k přečtení... Bylo by to nádherné a mě by to posunulo trochu dál... Chtělo by to pokusné terče, kde bych zkoušel své techniky... Takhle musím čekat až do nějákého souboje... a vynikající situace... Ale naprosto ideální by bylo kdyb si nás nový sensei vyzkoušel... Docela by se to hodilo Další techniky... Jen škoda tý elementární cakry, kterou jsem se nedokázal ještě správně využívat... Budu to muset ještě procvičovat... Přišel náš nový sensei... Ženského pohlaví... Což je překvapující... No výborně... další ženská do party... To se bude hodit vždycky... znovu s mi ale v hlavě vyjevila otcova slova : Pozor na ženy, dokážou tě změnit k lepšímu... Předhozí generace, byla zlá... měla podobné cíle jako já a nakonec jeden se zamiloval a byl z něj beránek... statní se nakazili také. Musím být silný a využívat všeho... Ani jsem nepozdravil senseie a hned po rozchodu vypadnul z kanceláře hokage a jen jsem se tradičně rozloučil s hokage. Před dveřmi jsem se ještě chvíi rozdýchával... Mnoho lidí a ani jednoho nemůžu zabít... Noční můra... Navíc z tý hokage nemám dobrý pocit... Pokračoval jsem do knihovny se odebrat k učení, alespon tady toto je můj primární cíl... Nijak jsem se neschovával, prostě šel... Samozřejmě pokud sensei něják rozkázala, šel jsme za sensei... Stejné je to s Takulou... Nechci aby se mnou znovu práskla vo strom... |
| |
| poté co hokage skončila a otevřeli se dveře a já z chodby kde se opírám o zed pozoruji jednotlivé lidi vycházející ven a čekám na inariho poté co ho vydím vyjít ze dveří vydám se za ním počkám až výjde ven a jdu za ním polužím mu ruku na rameno ahoj máš těd čas rád bych tě pozval na nědo dobrého povím a usměji se a čekam na odpovět. |
| |
| Konoha Hokage mě přidělila k týmu, který vede Choji- sensei. Ty dva, kteří jsou se mnou, vůbec neznám a tak vyjdu ven sám. Venku si mě Choji hned odchytí. Dobrá, já navrhuji Barbrque. usměju se na něj a čekám, co mi odpoví. Kuroi se na senseie jen podívá a znovu si lehne, jakby o seznamování neměl zájem. |
| |
| U Hokage V momentě kdy Hokage začne řvát..začne mnou dloumat divný pocit.. Tak holka je to tady...jenom klid to přežiješ..možná přijdeš o sluch.. Než se stačí pořádně do toho opřít otevřou se dveře a vstoupí kluk s dráčkem na rameni Fajn čas se vytratit.. Už už se chystám k odchodu když v tom začne o něčem Tsunade mluvit.. Hmm Chuuninské zkoušky o těch vím Kývnu na vlčici která mně následuje když projdu kolem holky s modrýmy vlasu zastavím se u ní a potichu jí řeknu.. Ve tři na cvičišti..prozkouším si vás Poté se vytratím z kanceláře rovnou domu.. |
| |
| U hokage a vůbec se mi tam nechce svůj odpor dávám znát tím že se plazím hodně vzadu vždycky to skončí tím že se do mě pustí, já odporuju a nakonec skončím tím že dostanu šuplíkem do hlavy povzdehcnu si a trousím se ke dveřím nechi strávit týden na lůžku zrovna dkyž máme nového senseie na týrání prostě nechci jsme natolik zadumaná že vrazím do toho co šel předemno když se dobatolíme před Tsunade jako na prohlídce. Kolem mě propluje někdo kdo byl vyvolen jako náš sensei. Ani nestihnu postřehnout kdo to je, něco mi řekne a zmizí. Nakloním se ke klukům co říkal/a? jediné co jsem zaregistrovala bylo že ten ninja měl vlka.... jakmile zazní to o rozchodu vyřítím se z kanceláře a zastavím se až dole pod radnicí¨ výtečně, to je podruhé co jsem to stihla |
| |
| Cesta Do konohy Běžíme a ta holka se mě zeptá jak se jmenuju. "Norio Mizushi..." Najednou přidá i další otázku. "Nevim, mě jen řekli, že se za váma mám vydat a rychle dostihnout... Jo a jak se jmenuješ ty?" Proč, jsem to nemohl říct já? No, budu muset být příště rychlejší, abych nevypadal jako blb... |
| |
| Cesta do Konohy "Už jsem to říkala... Yuuki Mizore, ale můžeš mi říkat Rikka nebo služebním jménem Ryoushi" řeknu mu své jméno i obě dvě přezdívky... "A ohledně mise... Máme se vetřít do konohy a získat informace o ostatních vesnicích. Plus bonusový cíl, vetřít se do chuninských zkoušek... Dostal jsi čelenku suny?" řeknu informace o misi a následně přidám otázku... "Poslali ho za námi aniž by mu řekli co a jak... To je chaos"pomyslím si a podrbu Shira mezi ušima... "Sasuke. To že si neodpočineme by mohlo znamenat že dorazíme do konohy unavení... Měli by jsme pár věcí také naplánovat" řeknu Sasukemu... Přemístím lízátko z jedné strany na druhou... |
| |
| Cesta do konohy Ne čelenku jsem nedostal... Ryoushi a ten bonus, vetřít se do chuuninských zkoušek je dobrý nápad., mohli by ze mě udělat Chounnina... řeknu a usměji se... No tak nakonec tadle mise bude přece jenom sranda... Chounninský zkoušky, to bych měl zvládnout levou zadní... Když se začne Yuuki zase zmiňovat o odpočinku, tak okamžitě přitakám Yuuki: Má pravdu, potřebujem si odpočinout a vymyslet plán... Na ten odpočinek se těším. Běžet za nima celý den, byla přece jenom namáhavé... |
| |
| Doma Lezím na posteli rozhodně se mi nic nechce dělat i když mi na lince v kuchyni leží pár talířů...však to počká až se zase vrátím.. Kolik tak může bejt S touto myšlenkou se převrátím na bok a pohlédnu do kuchyně na hodiny které strašně hlasitě tikají.. Fajn za čtvrt hoďky tam mám být...jde se.. Zvednu se přehodím přes sebe plášť a písknu na vlčici která se válí stejně jako já.. Poté zavřu,zamknu a vydám se směrem na cvičiště.. Cvičiště Pokud zde nikdo není vyskočím si na jeden ze stromů a sednu si spolu s Irien na větev a budu vyčkávat na ostatní členy týmu.. |
| |
| Tsurugi Ty jsi se infintroval ze všech nějlépe...před rokem jsi se "tkvz. na oko" stal senseiem v písečné proto znáš docela dobře Konohu a úžasně Sunu...proto budeš působit jako sensei "infiltračního" týmu..ve výbavě jsi dostal ještě jednu "základní" výbavu pro Noriona (Čelenka a průkaz se znakem suny) Máš se snimi dnes setkat v Konoze..kde se právě nacházíš...už tu mněli být.... |
| |
| Doki Ani nestačíme začít cvičit, a už je u nás Konohamaru-san a povolává nás k Hokage... "K Hokage? Proč?" Na závod se usměji, a na tu zmínku o jutsu vesele zazubím. Neměla bych si stejně jak pomoct... "Hai." Jen co Doki odstartuje, velkou rychlostí vyrazím. Je ale dost možné, že je Doki-kun rychlejší, i když taijutsu ovládám hned po své Kekkei Genkai nejlépe ze všech umění... Nakonec dorazíme k Hokage, naštěstí celkem včas. Mimo nás tam jsou ještě další tři genninové a náš sensei, potom také další neznámý gennin se psem, který se nedrží u nikoho a později se dostaví ještě pár dalších lidí. Ačkoliv začátek řeči Tsunade-sama zřejmě nepatří nám genninům, pozorně poslouchám. "Chuuninské zkoušky? Mohli bychom je zkusit absolvovat?" Vrhnu rychlý pohled na Dokiho, co si o tom myslí. Dozvíme se, že je s námi v týmu nějaký Inuzuka, zřejmě ten gennin se psem. S úsměvem na rtech na něj kývnu a znovu vrhnu pohled na Dokiho. Nový člen týmu a Choji-sensei jdou někam spolu ven, nejspíše, aby se seznámili. Vyjdu z kanceláře a kývnu na Dokiho. "Půjdeme teda zkusit nějaký ten trénink?" Svatouškovsky se usměji. |
| |
| Cvičiště-přibližně po čtvrt hodině.. Už znuděně se opírám o strom a vlčice už spí.. Fajn nikdo nepřišel...tohle není jen tak... Písknu na vlka spolu sním seskočím a dojdu si k Hokage.. Vyšplhám si pár těch schodů,zaklepu a vstoupím... Hokage-sama potřebuji pár informací o členech.. Jakmile je dostanu seběhnu dolů a kouknu na první.. Takula..hmm zajímavý jutsu..mno nic jdeme Dojdu k Takule domu a zaklepu pokud mi otevře ona tak řeknu.. Ahoj..ehm nevím jestli si to pamatuješ ale přibližně před 2 hodinami jsem ti řekla že se sejdeme na cvičišti a že to máš říct ostatním...ovšem nikdo nepřišel.. |
| |
 | I.R. Znuděně jsem seděl v Ichiraku Ramen a hůlkami se přehraboval v misce s Ramen. Už je to skoro hodina co jsem se zde měl sejít s mím týmem, společně se kterým jsem se měl nenápadně vetřít na Chuuninské zkoušky jako tým ze Suny a stále nic. Napadlo mě něikolik možností proč ještě nedorazili a žádná se mi nezdála přijatelná, navíc ani při jedné bych nemohl udělat nic čím bych jejich příchod urychlil, proto jsem do sebe hodil další misu Ramen a s povzdechem si objednal druhou. Jestli se tu neobjeví dost brzo, přejím se, bude mi blbě a pak je s gustem seřvu... |
| |
| před radnicí poté co inari souhlasí a navrhne bargegue nemuži nic jiného jen souhlasit ale kan by jsme mohli zajít po dlouhém přemíšlení mě stále žádné místo nenapadá paráda barbegue vyhovuje ale vubec mě nenapadá žádné místo nemáš nějáké místo kde to máš rád nebo se ti tam líbí vyber si a mužeme jít přemíšlím ještě o nějákém místě ale pok toho nechám at si inari vybere sám |
| |
| U hokage Když dojdeme k Hokage, tak nám řekne, že musíme ještě počkat na jednu osobu. Zajímavé, jsou tu dva týmy. Co po nás asi chce? Za nějakou chvíli do místnosti vtrhne žena s nějakým zvířetem podobným vlkovi. Poté, co jí hokage seřve nám řekne, že nám bude přidělena sensei takhle žena. Cože? Nový sensei? Co se stalo s Nejim? Ale nevadí, takle by mohla být alespoň trochu inteligebtnější Pak kolem nás projde a něco zamumlá. Před odchodem ještě odpovím Takule: Nevím. Ale řekl bych že to asi nebylo důležité, když se hnedka vypařila. Ale kdyby něco, tak budu v restaoraci Vyjdu z kanceláře a vydám se k restaoraci, kde si dám v klidu oběd. |
| |
| Imala Jsem malinko zadýchán. Přeci jen sice taijutsu umím, ale nejsem zrovna mistr v rychlosti, ale co nedoženu rychlostí, vyvážím energií. Nakonec nasadím všechnu sílu, abych Imalu dohnal, ale na konci našeho "závodu" úmyslně výrazně zpomalím, aby to na oko vypadalo, že jsem jí nechal vyhrát. "Rychlá. Mamka vždycky říkala, že holky jsou rychlejší." Udělám si poznámku. Celkem rychle uklidním tep a když dojdem k Tsunade-sama, ani nevypadám, že jsem běžel. Novinky mě překvapí. Překvapení je mi vidět v očích. "To si dělají blázny. Vždyť nic neumíme. Vždyť se zabijeme málem i když lovíme pitomou kočku." Zamračím se na nesouhlas. Nakonec nás Hokage propustí a náš sensei si to štráduje s ninken ninjou ven. Chvilku za nima následujeme i mi. Sensei si nás nevšímá a tak máme zase volno. Imala navrhne další trénink. To se mi zdá celkem rozumné, jestli nás chtějí nechat udělat zkoušky. "No jako proč ne, myslím, že by to bylo asi záhodno, ať neuděláme senseiovi ostudu." Vykročím svižnějším krokem zpět na cvičiště. |
| |
| Hokage až..... dál Poslouchám s maskou na obličeji rozkazy Kage. Ve mě to malinko zavře směsí pocitů vzrušení, netrpělivost a i trocha naštvání, že to sestra tušila dřív než já. "Mohly by jsme z něj udělat třeba draka." Udělám návrh sestřičce. Vím, že s tím bude nesouhlasit, ale zase pravda, že většina našich normálnějších jutsu není určena moc na blbnutí. "Hai!" Příjmu rozkaz a pomocí Shado-Taisan se se sestrou zmizíme v klubku stínů z kanceláře Kage, která tímle žertíkem rozhodně nebude našená. Přetáhnu nás pro jistotu pouze na střechu hlavního domu. Kde se rozhlédnu k severní bráně. "Malý průzkum za dne by pro tebe mohl být lepší." Povím jí v hlavě. Přeci jen naše plány nemusí nikdo slyšet. |
| |
| Doki- cvičiště "Hai, Doki-kun." Přikývnu a usměji se. Je to rozumný nápad a rozumně přijatelné vysvětlení, kdyby se úplnou náhodou někdo ptal... Dojdeme spolu na stejné cvičiště jako předtím, pokud to ovšem Dokimu nijak nevadí, nebo spíše, pokud na něm nějakou tu nelibost nepoznám. Uvědomím si, že si vůbec nepamatuji, co mi Doki odpověděl na otázku ohledně způsobu tréninku, tedy, pokud mi vůbec stačil odpovědět. Tak trochu nervózně nad lehce trpanou situací se k Dokimu otočím, začnu se drbat na hlavě, a zeptám se: "Ehm, jakým že způsobem budeme trénovat?" Pokusím se to zamaskovat úsměvem. |
| |
| cvičiště Pokrčím trochu rameny. "No, ono je to se mnou těžké. Nějaké taijutsu jsem se naučil s knížek a jedno ninjutsu mne naučil tatík. Jinak nic moc neumím." Pronesu trochu trpně. Zjevně mám trochu víc trhlin, než bych sám přiznal. "Jako můžem cvičit třeba něco s elementární chakrou." Navrhnu opatrně. Sám chakru téměř nepoužívám, pokud neléčím, ale zase se umím hrozně rychle učit, když mi to někdo vysvětlí. |
| |
| Cvičiště "Aha..." Zapřemýšlím nad tím, jak tuto situaci vyřešit. Pravdou je, že ani já neumím nijak moc ninjutsu, specializuji se spíše na klanovou Kekkei Genkai, protože v ní se mi skrývá obrovský potenciál... "Elementární chakrou? Jistě, znám svůj element a umím na to jedno nebo dvě jutsu, ale... ummm..." Podívám se na Dokiho. "Pokud znáš svůj element a něco o něm trochu víš, můžeme to zkusit... Rozhodně si nemyslím, že bych mohla navrhnout nějaký trénink, tolik zkušeností nemám... Naše Kekkei Genkai mi sice umožňuje už v mém věku ovládání více elementů, řekněme, ale s elemntární chakrou to vůbec nesouvisí..." Pokrčím rameny. "Mým elementem je voda..." Nejistě trhnu rukami, pak mě ale napadne, že bych mohla ukázat, co asi tak s vodou dokážu nebo spíše, co potom můžeme trénovat a na jakou úroveň se dostaneme. Ruce xse mi rychle složí do pečetí. Suiton: Mizu rappa Z úst mi vytryskne proud vody a změní se v menší vodní vlnu. "To je řekněme moje nejslinější vodní technika... moc elemntární chakru neovládám, specializuji se spíše na naši Kekkei Genkai..." Podívám se na Dokiho, jako bych očekávala, že teď něco ukáže on a nebo vysvětlí, proč nemůže ukázat vůbec nic. |
| |
| Cvičiště Uznale pokývám nad vodní puškou. "No u mne je to komplikované. Já spíš používám taijutsu, ale umím i ninjutsu. Tedy trochu." Udělám opatrně pečetě na Katon: Kasai Odori (Oheň - Ohnivý tanec). Roztočím se a vystoupám do vzduchu a kolem mne se sformuje ohnivé tornádo. Chvíli ho držím a pak zase klesnu dolů. "No, já nějak nejsem schopen oddělit oheň od vzduchu. Za to můžou naše očka." Přiznám barvu. |
| |
| Kousek od Konohy Když si vyslechnu oba členy,tak si v duchu řeknu Jsme kousek od Konohy,tak si můžem odpočinout.Já si můžu promyslet,jestli se zapojím do zkoušek nebo ne.Norioshi ty nic nevydržíš!Mizore jí pochopím je to dívka!Dobře odpočineme si.Teď jsme kousek od Konohy,tak poslouchám vaše plány!Řeknu a než mi stačí odpovědět,tak jim oznámim Nebudu používat henge ani žádné genjutsu!Schovám se v sídle,kde byl kdysi Uchiha klan.Po vás chci jenom abyste mi nosily zprávy,kde je zrovna hokage,Hatake,Naruto a hlavně,jak si vedete ve zkouškách!Jestli se ptáte,kdo bude váš 3 člen.Tak to nechám na vás!Čekám na jejich reakce |
| |
| Cvičiště- Doki Se zájmem si prohlížím Dokiho ohnivé tornádo. "Taky bych chtěla... Jenže kdybych se to naučila s vodou, bylo by mi to k něčemu platné? Voda sama o sobě nijak nezraňuje... Zato oheň ano..." To vysvětlení trochu nepochopím, nejsem zas až tolik chápavá, ale pokývám hlavou. "Hmmm, očka..." Pohlédnu na Dokiho. "Jaký trénink elemntárního jutsu by sis tedy představoval? Šlo by, abychom se navzájem naučili tyto techniky, akorát ve svých živlech..." Pokrčím rameny. "Jako, že bych se pokusila ti vysvětlit princip Vodní vlny a potom bys to zkusil zopakovat, akorát bys místo vody dal oheň... U tebe by z toho mohla vzniknout zajímavá technika, ale netuším, k čemu by mi bylo tornádo z vody..." Znovu pokrčím rameny. Když nad tím ale více přemýšlím... "Pravdou ale je, že i vodní tornádo by se mi mohlo hodit... Kdybych do něj zapojila svou Kekkei Genkai, nějakým způsobem, nebo na něj pak zvládla vytvořit další techniku..." Ano, přijde mi to jako celkem dobrý nápad, poslední část své řeči říkám spíše k sobě. Tázavě se podívám na Dokiho, co on na to, nebo jestli má nějaký lepší nápad. |
| |
| Cvičiště "No já nevím jestli jde úplně spojit moje technika s jedním elementem." Poškrábu se na hlavě a zamračím se, jak přemýšlím. "Možná by šlo, že by jsme začali něčím společným na základě. Třeba koncentrace chakry." Najednou se rozzářím. "Už jsem to pár ninjů viděl dělat." Dám ruce před sebe dlaněmi. "Dali takhle ruce před sebe, pak se soustředili a udělali kouli ze svého živlu. Jen jsem to neviděl v kameni." Usměji se ještě víc. "Mohl bych ti radit, kde máš slabinu v chakře, kdyby ti to nešlo a až se to naučíš ty, tak to můžeš naučit mne." Usměju se vítězoslavně. |
| |
| od Hokage dom až po senseiku když mě Oliver ujistí v tom že není proč se obávat tak jsem ráda- a když dojdu domů a zjistím že se nudím naprosto tím samým způsobem tak ráda najednou nejsem. nuda dokonce jsem se z nouze pokoušela i číst. V okamžiku kdy uslyším klepání na dveře v kuchyni podezřele zavrže lednička. Zaklapnu knížku a přimhouřím oči. Briketo! neboť tak jsem pojmenovala jednookou sousedovic kočku. To už ale mizí a v hubě nese jednu z transfuzí. Zavřu jí okno, aby mi nepláchla a chvilku jí hodím po bytě než se rozhodne otevřít si dveře ven. Pověsí se na kliku a v okamžiku kdy dveře cvaknou se už škrábe ven, ale je zaražená. Zatím mě nezajímá co jí tak zarazilo. využiju toho a vytrhnu jí pytlík s krví z huby. Díky m- zvednu hlavu a jsem trochu překvapená. přimhouřím oči. Prve sklouznu pohledem na vlka a pak na ní. vlk. To mi připomíná dneska Hokage... když začne mluvit je mi to už jasné. zazubím se a poškrabu na hlavě Aha! Tohle jste říkala! jsem vám nerozumněla. A kluci říkaly že to nebylo důležité zamyslím se No, Oliver by měl být u sebe v restauraci a ten druhý....není pro mě problém ho najít. vysí to ve vzduchu jako nabídka které se zatím nikdo nechopil že by konečně akce? juch! pokud souhlasí s pomocí, řeknu jí směr restaurace a sama se vypravím na Lov Akum... |
| |
| Cvičiště Ani Dokiho nápady nejsou tak špatné. Usměji se. Je skvělé, že se takhle doplňujeme... "Koncentrace chakry? Koule vycházející z rukou? Uh... To musí být dost těžké, ne?" Vypadám nejistě. "Radit? Vidí moje slabiny? To by pak mohlo být trochu jednodušší... Pravdou je, že takové věci jsem také viděla... Ale jen v klasické chakře a o tom v bleskové a větrné jsem jen slyšela... Ale v ohnivé a vodní?" "Hmmm, můžu to zkusit já... Ale moc nevím jak na to..." Nejistě se pousměji. "Ráda bych ale věděla, jak já budu učit tebe..." Pokrčím rameny, dám ruce před sebe, a začnu se soustředit. "Říkals kouli?" Prozatím se snažím jen nechat svoji chakru vytrysknout viditelně na povrch mých rukou. To bude i tak pro začátek dost těžké... Pak ji budu muset zkusit přeměnit na svůj živel, tedy vodu, a nakonec tomu dát nějaký tvar... Zní to jako pořádná fuška... Snažím se, ale příliš se mi nedaří ani to vytrysknutí chakry na povrch rukou. "Chmmm, s mojí Kekkei Genkai bych něco takového zvládla levou zadní..." |
| |
| bratříček zvednu hlavu a pokusím se pouhým nasátím pachu zjistit o tom novém něco víc, ale dřív než by mohl dojít nějaký výsledek nás bratříček nechá vypařit nezdvořáku. zrovna jsme byla na cestě poznání na půl očekávám že se objevíme v lázních či u nás doma ale na střeše? kdyť tu není ani žádný bar.... jo aha....jasný....Počkej! Co tim sakra myslíš? Jako že já jsme v noci nějak omezená nebo co? hněvivě tě ťafnu do ucha. neukousnu ti kus lalůčku ani nic takového, ale štípne to. Hodně to štípne. Tiše zavrčím ale máš pravdu, pro mě to lepší bude. Velký člověk pod zadkem by mi při výzvědné akorát tak překážel je to jen popichování. Při tom na tebe vypláznu fialovo modrý jazyk a seskočím na střechu. Hledáme něco konkrétního? |
| |
| Cesta do konohy Výborně, běhá to jako na drátkách, to je už po druhé, co mě dneska Sasuke-sama seřval... No což, snad se sním trochu lépe poznám... Plán nemám... řeknu potichu... A kdy jsem ho vůbec asi mohl vymyslet? zeptám se sám sebe a hledám odpověď ve spleti myšlenek... Jinak jsem slyšel Sasuke-sama, že my toho moc nerozhodnem a budem mít nějakého Vůdce, který je teď neznámo kde. Takže myslím, že třetí člen přece jenom budete vy... Jenom jsem to zaslech, ale nemusí to být pravda... Jinak se koukám po nějakém místě k táboření a když jsem ho našel, tak si sednu a opřu se o strom... |
| |
| Střecha Hokage "No, možné úkryty, které nejsou dlouho používané. Strategická místa obrany." Vyjmenuji na rychlo první věci, co mne napadnou. Pak sáhnu pro notes a tužku sednu na bobek a položím ho na střechu. Začnu v rychlosti kreslit plán Konohy, jak je vidět. Mapy mi šli dobře celkem dlouho. Tahle mapa bude trochu jiná. Začnu do inkoustu uvolňovat kousky mojí chakry a tak se stává, že některé budovy jsou výraznější a některé tam pro normální oko nejsou zakresleny. Zjevně kreslím monitorovací plánek města. Budovy, které nejsou vidět, jsou většinou klíčové body pro aktivní obranu, tj. hlavní centra význačných klanů a rodin. Zjevně si dávám záležet, aby jsem plánek z nějakého důvodu udělal co nejpodrobnější a nejpřesnější. V hlavě se mi to mixuje, zjevně mě napadlo nové jutsu. |
| |
| Cvičiště "No já jsem viděl, jak to dělali s Riotonem. Sice jsem neměl, ale koukal jsem se jak to dělají, ale nejsem si jist, že bych to dokázal reprodukovat." Přiznám se. Dám ruce před sebe a začnu dělat pečetě: vůl, králík, opice... a nic. "Dělali tyhle pečetě, ale když to dělám já, tak mi neběhá chakra správně." Zjevně jsem si vědom této malé chyby. "Správně by měla běhat z nohou přes záda do rukou a tam se spojovat." Zamračím se. "Jen nevím správné pečetě." Zamračím se ještě víc. Pak se usměju. "Můžeš to zkusit a já se mrknu, jestli je u tebe stejná chyba jako u mne." Aktivuji Hakushi oko prvního stupně, svět kolem mne překryjou chakry. V oku se mi udělá jedno kolečko. Pohlédnu na Imalu a písknu. "Hezké. Hezké." Pletence, co se přes ní táhnou, jsem snad ještě neviděl. Je pravda, že ona tohle oko viděla jen jednou a to se asi koukala na tu velkou hliněnou kouli, co se na nás valila. |
| |
| U Takuly Po chvíli se klika "zhoupne" a já konečně zbystřím ovšem...je to jen kočka..Irien začně vrčet.. Ale notak klid... Poté přijde Takula.. Hmm...krev? na co...co sní dělá...hmm uvidíme.. Ehm..mno to je jedno..dobře ty jsi za Akumou pro Olivera dojdu já adresu mám..poté se sejdeme na cvičišti.. S mávnutím vyběhnu ven a vydám se do Oliverovo restaurace.. Sednu si a počkám si až někdo přijde...komukoliv kdo přijde a vypadá jako personál tak tomu řeknu.. Vzkažte Oliverovi že se sejdem na cvičišti.. S tímto odejdu na cvičiště kde čekám na ty tři. |
| |
| Knihovna Trávím příemný den v knihovně, jen za mé přítomnosti a přitomnosti knížky, ze které jsem rozhodně dostal mnoho nápadů na nová Jutsu... Ovšem, vše bych měl vyzkoušet, Stačí nepřítel na zkoušení.... Jen si musím dávat abyhc to nepřepísknul...sice se učím extrémně rychle, ale mé tělo to všechno najednou nemusí zvládat... Zrovna jsem přetáčel list na další stránku, když tu mě vyrušila Takula... To bylo rozhodně nečekané a podle toho jsem se také zachoval. V ruce se mi kniha zavřela a sám jsem se také přesunul na kraj židle, terá se nebezpečně zvedla na dvě nohy a hrozilo přepadnutí, kdybych se nechytil stolu. Co blázníš? ženská pitomá... Potom mi vypověděla, co po nás chce senseika... Hmmm... Takže... Nepřítel? Bezva... Okey... tak dem.. Knížku jsem zavřenou vrátil na své místo v poličce a vydal jsem se s Takulou na cvičiště... Hmmm... Nemám kunaie... To by mohl být problém... ani shurikeny... vybušný lístky... nic... Tomu se říká výzva... |
| |
| knihvna- cvičiště po čuchu spolknu kuličku a vyskočím na střechu. pak zavětřím tady ne znovu zavětřím tady ne při třetím větření nakrčím nos fuj. Někdo tu odporně hnisá pak je mi přece jen nabídnut dobrý směr. Téměř to vyprchá, ale to už se mi před očima vyloupne knihovna plýtvat tím na takové blbosti ,ale třeba ještě trochu seženu Náš učenec se samozřejmě lekne, mrzí mě, že se neptá jak jsem ho vypátrala. když odcházíme, všimnu si že u sebe nic nemá. Vezmu něco ze svého vybavení a podám ti to stejně to moc nepoužívám na cvičišti už čeká senseika. stoupnu si tak nějak vedle ní- jelikož Oliver tu ještě není a čekám. |
| |
| bratříček jednou nohou už se chystám odcházet, když tu si bratr klekne a začne něco čmárat. Heleď....Zrovna teď není čas na obrázky když z toho začne vylézat plán budov, očekávám že přijde z nějakým plánem. Ale on furt čmárá, jako by se zasekl v jiné dimenzi. Vyskočím k němu a zakousnu se mu do krku. Né moc hluboko, jen aby se probral máme práci! Tak se tu neflákej s těmi slovy seskočím ze střechy do boční uličky a trochu si poupravím svou barvu, abych se mohla spíš vydávat za malou nevinnou ještěrku a jdu na průzkum. úkryty. V Konoze jich je kolem stovek. To bude den |
| |
| Cvičiště Podívám se na Dokiho, jak se snaží. Zřejmě ví, co dělá, jen to nedokáže uskutečnit... Poslechnu si také radu, jak by měla proudit chakra, a pokusím se, aby se alespoň dostala na povrch mých rukou a utvořila do koule. Nic, jen pár chakrových jisker, možná... Nakonec mě to trochu naštve, jak je to těžké oproti Kekkei Genkai, a s jejím použitím vytvořím ohnivou kouli. Aby to mělo patřičný efekt, lusknu prsty a pak pomalu rozevřu dlaň- je v ní malá, zvětšující se kulička, až dosáhne zhruba velikosti průměru mé dlaně. Chvíli se na ni dívám, abych věděla, jak to tedy má vypadat... Ani si neuvědomím, že se na mě dívá Doki, a možná ho překvapí, co že to tak najednou dokážu. Tahle koule je ale z ohně a moje lementární chakra je voda, to jsem říkala... A mimo jiné, má chakra teď proudí úplně jinak... |
| |
| cesta do Konohy "Tak to by bylo" pomyslím si, když se zastavíme... Sednu si do trávy... "Na plány je potřeba trocha času" řeknu Sasukemu a zamračím se... "Potřebujeme trojčlenný tým aby jsme se mohli zúčastnit zkoušek.... A v Konoze si jen tak někoho do týmu nenajdeme... řeknu a upřu na něj káravý pohled... "A jestli se chceš setkat s lidmi z tvého bývalého týmu ohrozíš tím celou misi" dodám... Shiro si sedne vedle mě, zabořím dlaň do jeho srsti... "Měl by trochu víc přemýšlet" pomyslím si |
| |
| Cvičiště Svým pohledem vidím, jak se Imala snaží a že jí to mnoho nejde. Najednou udělá ohnivou kouli. "Tak takhle ne." Svraštím obočí. "Tohle není ono. To je nějak jinak." Informuju, že jsem tento fígl prokoukl. "Nevím jak to děláš, ale tahle chakra je z jiné části těla." Informuju, že jsem schopen vidět poměrně drobný detaily. Dám ruce před sebe a začnu upravovat svojí chakru. Soustředím se a pohledem sleduju svojí chakru. "Mělo by to být snadné, ale mě se do toho prostě pletou obě moje podstaty." Nakonec udělam slabí pokus a ozve se detonace. Po detonaci se objeví rudý záblesk a já odlétnu o dobré dva metry na zad. Mám trochu popálené ruce, ale nevypadá to, že by mi něco bylo. "Tak asi takto." Odpovím a oči se mě zasmějí. |
| |
| soukromá zpráva od Jerremy Growo pro "Sakra, nemyslím celou Konohu. Jen Severní Bránu. Nejsme jediní ANBU." Vyšlu mojí myšlenku k sestře, aby jí nenapadlo prolézat celou Konohu. "Já udělám mapu HOT-Spotů, aby jsme našli slepá místa, kde si udělají klany pořádek sami." Pokračuji ve vysvětlování a kreslení nákresu. "Jen nemám přehled o okolí. Já sám mám v plánu obejít Jižní část, aby jsem našel slabiny." Pokusím se vysvětlit. |
| |
| soukromá zpráva od Mushu Mochizuky- Mušu pro zadívám se nahoru na střechu a zavrčím no úžasný. prostě úžasný. jsi tak geniální že zapomínáš že tu někdo taky neumí používat všechny části mozku? přenesu chakru do tlapek a vylezu zase nahoru. Vůbec nevím o čem tady mluví. Ale poslouchám. dobrá, co mám teda dělat já? Bordel? Popíjet saké?- to mi jde skvěle.... mrsknu ocáskem a čekám. Nejsem hlavní mozek operace... |
| |
| soukromá zpráva od Jerremy Growo pro Povzdechnu si. "Tahle místa udržují vlastní klany." Ukážu na pár pomalu mizejících míst na mapě. "Tady máš Hyuuga klan, tady Nary." Ukážu na další místa poměrně silných klanů Konohy. "Kdežto tady máš místa, která patří všem a většina lidí se jich nevšímá a tak nějak předpokládají, že se ohlídají sami." Ukáži na pár míst jako náměstí a trh. Pak ukážu na staré sídlo Uchiha klanu, které znám celkem dobře. "Tady jsou místa, kde je buď hodně lidí a nebo naopak málo a nikdo tam trvale nehlídá." Ukážu pak na ostrou linku hradeb. "Většina hradeb je dostatečně chráněna buď pomocí ANBU a nebo jutsu." Pokračuji ve vysvětlování. Teprve teď mi dojde, že valstně sestra byla poměrně dlouho mimo dosah a povinosti ANBU nemá tolik v krvi. Pak přeliju trochu svojí prachové chakry do celého plánku a na něm se nahromadí prach z okolí jako malé budovy. Taková malá hračka, kterou by možná zvládlo každé dítě. Pokračuji v ukazování. "Tady jsou nejháklivější místa města. Vstup do únikových tunelů." Pak nechám prach spadnout. "Tohle je všechno hezké, jenže to neznám moc venku. Nikdy jsem neměl čas to tam prolést." Nakonec ukončím instruktáž. |
| |
| Cvičiště Uvědomí mě Doki. Omluvně se na něj usměji, zároveň jsem ale překvapená, že si toho všiml. "To není špatná schopnost..." Sleduji Dokiho pokus. Není vůbec špatný, podle mého, sice se ozve detonace, ale povedlo se mu alespoň s tím trochu pohnout. "Hmmm..." Taky se usměji, a napadne mě, že bych alespoň měla vysvětlit, jak dělám tu ohnivou kouli na mé ruce. Spustím ruku obloukem dolů, a pak nahoru, jako bych chtěla kouli hodit. Ona opravdu vylétne do vzduchu a když lusknu, najednou je z jedné koule koulí pět... Nechám je hořet ve vzduchu a s úsměvem pohlédnu na Dokiho. "Gomen, moje chyba, že jsem použila svoji Kekkei Genkai... Jen mě už trochu nebavilo snažit se..." Úsměv se rozšíří. "Ale neboj, teď je to mám jako vzor a můžu se pokusit o tu jedinou z elementární chakry..." Dám ruku dlaní nahoru, chytnu si jí druhou v zápěstí a přidržuji si jí- přijde mi to jako elegantnější nápad než držet ruce před sebou. Chvíli se soustředím, chakra tedy musí jít od nohou přes záda do rukou, od nohou přes záda do rukou... Zavřu oči, abych se mohla lépe soustředit, a tedy nevidím, jestli se mi to daří nebo ne. |
| |
| Cvičiště Při obědě mi jeden z číštíků oznámí, že se mám po obědě dostavit na cvičiště, že prý tu byla moje sensei. Aha tak tohle říkala. Ale proč nám to neřekla nahlas a hned zmizela? No to je jedno V klídku si dojím oběd a chvilku si odpočinu. Po krátké pouzičce se zvednu, vezmu si batoh plný jídla a vyrazím ke cvičišti. Určitě si nás bude chtít před chuninskýma zkouškama proskoušet. Alespoň bude nějaká zábava Jakmile dojdu na cvičiště, tak se zařadím vedle Takuly |
| |
| Cesta do Konohy Vyslechnu si oba dva členy týmu.Tak nakonec nebudou hloupí.To se mi libí.Zamyslím se a řeknu Henge přemením se na holku z písečné vesnice.Dávám vám 30 minut na vymyslení plánu.Řeknu a čekám na jejich reakce.Jsem zvědavý,co vymyslí,ale stejně použijeme můj plán.Zamyslím se ještě nachvilku |
| |
| Cvičiště Po chvíli dorazí Takula a Akuma.. Aspoň tohle dokázala vyřídit.... Hned na to dorazí Oliver a jeho baťoch vypadá že má alespoň kilo... Tak fajn...je vám určitě jasné proč tu jste..ovšem před tím by jsme se mohli představit..ok začnu jmenuji se Ayumie..Siakhi klan není zas tak známý ale to je jedno...tohle je Iriene.. Při zmínění o Iriene ukážu prstem na černého vlka který stojí bojovně předemnou Teď vy... |
| |
| S Chojim- Radnice Sensei souhlasí s mým návrhem, zajít si na BBQ, ale on nechce jíst v restauraci, a zeptá se mě na místo, kde se teda najíme. Nemám žádné oblíbené místo, takže bych si to vzal na nějaké cvičiště, tam jsem dost často. usměju se a pomalu vyrážím ven z radnice, doufám, že sensei půjde se mnou. Tak schválně co ten sensei umí, přijde mi zbytečně tlustý, asi nebude nejrychlejší. přemýšlím cestou o našem novém senseiovi a Kuroi mi leží na hlavě a odpočívá. |
| |
| Cvičiště Poslechnu si představení naší sensei, posadím se na nejbližší kmen a taky spustím: Já jsem Oliver Itamae. Náš klan není známý svými ninja schopnostmi, ale spíše vlastnictvím restaorace Itama. řeknu a čekám na další. Ach jo zase bude boj, laespoň si trošku potrénuju |
| |
| Soshi.. Ať se snažíš jak chceš..tvá koncentrace čakry není na takové úrovni..aby jsi tohle zvádla..své KG zvádáš sice skvěle ale ještě trochu tréninku by to chtělo... |
| |
| cvičiště a sakra zapátrám v paměti jak jsem se představovala minule. I když nám senseika dala nápovědu a Oliver se chopil představování jako druhý, já stále nevím jak začít. Po očku kouknu na Akumu a u něho to spíš vypadá, že čeká až začnu mluvit já. to je strašný. Týrání! trestný. mělo by s eto zakazovat nervózně přešlápnu a polknu. Já jsem Takula. Klan neznámý- dost možná ani žádný není.... to by snad mohlo stačit ne? viditelně si oddechnu. A taky se mi vrátí barva do tváře. |
| |
| Cvičiště- Doki Ať se snažím sebevíce, nedaří se mi to. Není to takové jako moje Kekkei Genkai... Přestanu se soustředit, spustím ruce volně podél těla, zklamaně pohlédnu na Dokiho a rozhodím rukami. "Nevím jak na to... Asi to bude chtít víc tréninku..." Pokrčím rameny a pak se usměji. "Ale teď to můžeš zkusit ty, Doki-kun, pokud tedy chceš... Sice tě nemůžu kontrolovat jako ty mě, ale odpočinu si, a pokud se ti to podaří, alespoň se podívám, jak se to dělá..." Zazubím se na něj. |
| |
| sensei... Sensei jsem ani nepozdravil... Nejsem to já co někoho vyrušuje od důležité práce... Přišel Oliver a sensei začala s obvyklými nudnými otázkami, co jdou jenom většině lidem na nervy když se tě někdo na něco takového zeptá a to jen proto že nemá co dělat... Ostatní se patřičně vyjádřili... ted je bohužel řada na mě... Co se dá dělaat? Odpovědět... Jaká to škoda... Já jsem Akuma Aion. Klan neznámý nebo alespon nemá jméno. odpověděl jsem chladně a bezcitně a přitom jsem do toho zamíchal i trochu posměchu, nudného tónu a arogance. Nejsou hloupé otázky, ale pouze hloupí lidé... Náš sensei je opakovaně hloupý.Hold to budu muset ten rok nebo dva vydržet... |
| |
| Na cvičišti Všichni se postupně představili..až na toho posledního..Akumu..nedalo by se říct že by se představil..spíš jenom z nutnosti..mno to je jedno.. Jenom klid..vycvičíš tyhle paličáky aspoň na chuuniny a pak se vrátíš k ANBU kdo by snima ztrácel čas.. Tak fajn..je na čase začít to proč jsme sem přišli.. Řeknu a v klidu odkráčím pár kroků dál..vlk se pořád drží za mnou.. Vy tři...se mně pokusíte porazit..v případě že neuspějete...zemřete pravděpodobně mrtví..proto vás radši šoupnem na akademii mezi dětičky kam zřejmně patříte.. Řeknu tak chladně...přeci jen to mám z ANBU..pomalu šáhnu do pouzdra a vytáhnu kunai..pořád stojím knim zády... |
| |
| cvičiště áááá to je ale idiot vrhnu po Akumovi nepříjemný pohled. Vytuším že právě kvůli němu se senseika naštvala. A odneseme to samozřejmě všichni. Nemuselo k žádnému souboji proti ní dojít. Jaké máme šance? Zrovna dneska se mi nechce, aby mi ten vlk natrhl zadek....zrovna co jsme si čerstvě zašila sukni... Povzdechnu si. Po přípravné cestě kdy se připravím k útoku stoupnu Akumovi na nohu. Začnu skládat pečetě. prve chischio mochizuky jako pojistku a pak nechám krátce projevit svou černo rudou chakru. merikensin krátce z důvodu že pokryje mé ruce a pak se prostě vytratí. krásný pocit. začichám za jak dlouho asi budu schopná brát krev zvířeti jako je vlk? čekám jestli někdo nenadhodí nějaký plán. Pokud ne, začnu s ním já. Olivere, kryj nás, Akumo, dopředu pokud si vzpomenou na naší první misi, já byla umístěna nahoře. Vyskočím na větve a čekám až Akuma začne útok. je tu taky možnost že se na to prostě oba vybodnou. V tom případě jdu do útoku sama. |
| |
| Tupá sensei Vážně jsem se zasmál, byl to poprvé za dlouhou dobu můj první smích... Co-copak vy se mě snažíte zastrašit? zeptal jsem se mezi tím co jsem se smál... Vrá... vrátit se do akademie.. Jasně.. Tam... tam kam patří malé děti jako jsem já... Ještě větší a silnější smích... Utřel jsem si slzičku, pod pravým okem, což se mi stává když se vážně upřímě směji. Tak teď jenom vážně nevím co je horší. Zda k velkolepému ANBU přidávají i někoho s tak mizerným přehledem nebo to... Zbytek jsem zase nedořekl protože jsem chytnul další pořádnej výtlem. Ta ženská se mě snad snaží zastrašit... Jo tak to je něco... Nebo jen představa toho jak se plahočím mezi malými prcky Další pořádnej smích při kterém jsem se složil. Vy ANBU asi nemáte moc dobré informace... Utřel jsem si další slzu a svezl jsem s po kmenu stromu k zemi... Vy mluvíte, jako kdyby už jenom představa toho že budu na akademii je tak strašná, že by mě to mělo vyděsit. A víte co? Proč by ne? šoupněte si mě na tu vaši akademii, když si myslíte že to něčemu pomůže... Zvednul jsem se od stromu a přestal se smát... teď jsem se pouze usmíval... Jediné co musím udělat, je dokázat že ti dva tak neschopní jako já nejsou... řekl jsem a začal skládat pečetě Had, tygr, opice, kůň vytáhnul jsem pravou rukou kunai a vložil do něj chakru z pečetí na použití jutsu. Raiton : okkanai kunai! udělal jsem chakrové vlákno, jedním koncem jsem ho držel a druhým koncem jsem ho připoutal ke kunaii, který okamžitě házím na seinsei, přitom to kolem kunaie bylo nabité bleskovou chakrou. Kunai je samozřejmě hozený přímo proti sensei... Jen co jsem se skoro dostal k sensei tak jsemvytáhnul shuriken a hodil ho na místo, kam začala uhýbat. (Pokud to vypadalo že chce uskočit doleva tak jsem ho tam hodil... Pokud jen naznačila že bude uskakovat doleva, ale bude skákat doprava tak to znamená že budu stále házet doleva. (Jak jde poznat, Takulu úplně ignoruji.) |
| |
| cvičiště Po mně se jesště představí mí spolubojovníci Ach jo ten Akuma je ale trapný, ten svůj nezájem nemusel dávat takhle najevo Pak začne sensei vykládat ty svoje nesmysly, co říkají vždycky všichni všem, tak jen zakroutím hlavou Ach jo tohle je trapné. Kdyby to vykládala začítečnický genninům, ale nám, těm co máme před zkouškama Pak začne něco konat Takula a řekne abych je kryl Ach jo poč zase já? Pak Akumu chytne amok a začne se nahlas smát a říkat různé kraviny a útočit. Ach jo. Nikdy tohodle chlapce nepochopím. On je snad z jiného světa. Ale samotného ho v tom nechat nemůžu, když takula čeká na příležitost, i když schovávat se v lese je podle mě zbytečné, když má sebou vlčici s dobrým čichem. Hodím před sebe batoh, se kterého vytáhnu hrst rýže, kterou vyhodím vysoko do vzduchu. Vytvořím pečeť a zrnka se obrovskou rychlostí rozletí na jejího vlka. |
| |
| Akuma předvádí mimické číslo Chvíli poslouchám jeho řeči a až to zakončí tak se ho zeptám.. Už jsi se vykecal? Poté vidím letící kunai Takže asi jo V tom se vlk otočí a má rudé oči Poté všichni spadnete do Genjutsu vašich nejhorších představ.. Vraťme se trochu v čase Mezitím co se Akuma vykecával..vlk použil Seizetsu no metsuki no jutsu A vám se každému zjeví nejhorší představa.. Součastnost Než si pořádně uvědomím jak toho docílila cítím ostrou bolest.. Schytala jsem to kunaiem.. Po takové dlouhé době..v ANBU a dostane mně sotva genin? Sakra! Poté spadnu na zem a vidím jenom tmu |
| |
| Tupá, mrtvá sensei. Genjutsu Dřív než jsem vůbec mohl vidět jak můj útok zareagoval na sensei, tak jsem místo toho všeho uviděl divného člověka. Bílé dlouhé vlasy, Velké brýle a ccelkově mi připomínal seschlého starce. Co se to sakra děje? A kdo je tady tendlecten? Kdo jsi? zeptal jsem se ho napůl vyděšeným hlasem, protože tuším, kdo to je. Ty... odpověděl skomírajícím tichým hlasem a umřel ve svém křesílku... Zachvátil mě vážný pocit strachu... Takhle umřu? To... to... To nemůže být pravda! Uklidnil jsem se, ale vážně moc mi to nešlo. Pokud se někdo již dostal z genjutsu mohl poznat, že to co se mi děje má se strachem váně hodně společného... Složil jsem ruce do pečetě. KAI! Dostal jsem se z genjutsu a co nevidím? Mrtvou sensei s kunaiem zapíchnutým mezi oči... Neexistují, hloupé otázky, pouze hloupí lidé. Takoví lidé by měli umřít... Co se stalo s vlkem nevím. Tm dvoum z genjutsu rozhodně nepomáhám, jsou věci, které si člověk musí vyzkoušet sám a projít tím sám... A nakonec stačilo pouhé D jutsu... řekl jsem si pro sebe potichu a otočil se na patě... Ale už se těším jak buude napsáno pod mým jménem : Zabil ANBU čtyři dny po vystoupení akademie. Odcházím zpátky do knihovny, jediné co jsem udělal bylo že jsem vyházel všechny věci co mám u sebe od Takuly... (Jak si mohli mnozí všimnout, nemám žádné špatné pocity z ho že jsem zabil chladnokrevně člověka. Jen aby nevznikaly potíže to zde upřesnuji.) |
| |
| cvičiště když se přesunu na stromy ihned začnu s dalším jutsu. Nikdy jsme ho takhle nepoužila, ale mělo by to jít Henkan sei vciťuji se sama do sebe, jestli má všechno působit tak jak má. právě jsem byla schopná zakrýt přes DNA své krve to že jsme člověk. A pokud se vše bude dařit dobře, vydrží mi to na dobu než zaútočím. Akuma začal opět bezhlavě útočit a tak toho využívám i já a háži dolů pár kunaiů. Díky merikenu se jejich přesnost, síla úderu a rychlost letu znásobí (přibližuje se to první bráně). V okamžiku dky se chystám senseiku dost brutálně popadnout za krk chakrovým pramenem cítím jak vykračuji do prázdna. Pád však už necítím. Kolem mě je tma. Jsem zabalená v přikrývce a nademnou se sklání dvojice osob. Vidím ženské rty co mě chtějí políbit na čelo, ale zastavuje je mužský hlas. Tohle ensmíš. Ublíží to pak všem. Nesmíš se jí dotknout. Nikdo z vás ženě z oka vypadne slza. Natahuji po ní svou drobnou ručku, chci se jí dotknout. Tohle jsme vždycky chtěla. Nevadí mě že mi jejich tvář nic neříká, ale chci se jich dotknout. Když už se dotýkám pramene vlasů, odstrkává mě od sebe. Mami já brečím! Copak mě neslyšíš? Je mi zima....zima a oni odchází Ne.....neodejdou. Už nikdy od tebe neodejdou brek dítěte se mění v smích. Ďábelský smích. Z pokrývky vytryskne rudočerná chakra a chytám ženu za krk. Zakusuje se jí do těla a i z muže vysává život a krev. Dítě roste. Najednou tam stojím ve svém věku. Pokrytá krví v očích zděšení. - tam někde vzadu ale náhle vidím uvědomění, když mi ti dva leží předemnou a byla jsem to já co je zabila. Je tu příliš krve. Příliš mnoho krve. Pak se vzbouří má vlastní krev. Krev co dokáže odolávat a vytlačí mi z úst kai pokud to nepomůže, vystrnadím se z jutsu za pomoci vlastní bolesti. -Nendo chischio otevřu si ranku a roztříknu krev se svou chakrou všude do prostranství. když se mi začne vpalovat do masa cítím že síla genjutsu slábne. Otvírám oči. Jsem rozplesklá na zemi, z rány na ruce mi silně krvácí krev a ať už jsem jí plýtvala i v tom genjutsu, cítím že za chvilku nebudu mít žádnou. I tak se ale rozhlédnu kolem. Jediný kdo je tu vzhůru je ten vlk. neumím komunikovat se zvířaty. Mohl by však vycítit že i jeho paní potřebuje pomoc. Pokud se nehne z místa pokusím vzbudit kluky. A pokud jsou oni na tom snad stejně špatně jako senseika v mdlobách, pokusím se dostat do Konohy a pro pomoc sama. Ale asi se moc daleko nedoplazím. v hlavě mi to šrotuje když si jí vezmu teď, může se stát nekontrolovatelnou přimhouřím oči a zalovím v kapse. Pak pilulku polknu. Cítím jak do mě proudí krev a síla. Vím že jí mám používat v akutním případě, ale ve svém stavu nepoznám kdy je to akutní. je dost možné že jsem se z toho genjutsu poprvé v životě neprobrala úplně? Třeba jsou tu všichni v pořádku...A já je teď zabiju jako rodiče. Zabiju je všechny... -běžím ke Konoze. Po cestě si ale najednou něco uvědomím. zastavím se a počítám těla. AKUMO jestli ho snad cestou do Konohy potkám asi se všichni potkáme v nemocnici a on bude v nejhorším stavu. |
| |
| Cvičiště Dívám se na její pokusy. Zjevně by tam cesta i správná byla. Aspoň se jí chakra začala trochu pohybovat správným směrem, ale pak nic. "No můžu to zkusit znova, ale raději odstup a případně se schovej za nějaký kámen." Poradím, když vezmu v potaz můj poslední pokus. Začnu se soustředit. Svýma očima vidím svojí vnitřní chakru a vím jak jí směřovat. Jenže soustředění je o něčem jiném. Kousek po kousku pracuju chakru z nohou přes záda do rukou. Začíná se ozývat sténání vzduchu. Trochu přitvrdím a mezi rukama mi začne růst ohnivě tvářící se koule. Už se chci usmát, že jsem to zvládl, ale tahle chvilka nepozornosti mě stojí zase další zmařený pokus. Koule s velkým KABUM exploduje a já odlétnu tentokráte skoro přes celé cvičiště, kde se začnu škrábat na nohy. "Tak takhle nějak." Fakt, že mám ohořelé ruce a z pusy mi od nárazu teče krev, jak jsm se bouchl, zjevně nijak neřeším. |
| |
| Cvičiště- Doki Když řekne, abych se schovala, s rozesmátým překvapeným výrazem se rozhlédnu. "Vidíš tu snad nějaký kámen?" Rozhodnu se ale, že bude lepší poodstoupit. Dobře jsem udělala, po tom, co se zdálo, že se to daří, koule v Dokiho rukou exploduje a odhodí ho přes celé cvičiště. Leknu se a přeběhnu cvičiště k Dokimu. Sice vypadá, že je to v pohodě, ale já bych neřekla... "V pořádku? Nechceš si to nějak ošetřit?" |
| |
| S Inarim u radnice hm je to docela škoda spíš sem si myslel že vybere nejaký mýsto kde bude klid ale cvičiště by mě nenapadlo no co řekl jsem at si vybere sám dobrá tedy tak pujdem na cvičiště jak chcešpočkám až se Inari rozejde a já se vydám vedle něho tak pujdeme rovnou nebo ještě něco potřebuješ doma zeptám se a čekám na odpověd |
| |
 | Patologie - hodinu po úmrtí Ayumie Siakhi "Takže co to tu máme?" Otevřu kartu s jistou nelibostí. Neboť přede mnou leží tělo poměrně pěkné tělo ženy, která podle složky měla být převelena nedávno z ANBU. Tělo má jedinou malou ránu a tou je puklina téměř na středu čela. "Chmm, skoro chirurgická přesnost." Okomentuji zásah a otevřu složku. Tam si přečtu stručný popis, co se mělo stát. "Takže nehoda při výcviku." Uzavřu případ a také složku. Mrtvolu překryju bílím plátnem a pomocí vozíku ji šoupnu do chlaďáku. Mám v plánu se přesunout ke stolu a sepsat pitevní protokol, ale vyruší mne rozzuřené kroky, pod kterýma málem praskají dlaždice. Vytáhnu ze šuplíku láhev se saké a dva pořádné kalíšky, které naplním v rychlosti, než majitelka kroků bouchne dveřma od mé kanceláře. "Ti malý bastardi, neznají míru. Neumí se ovládat." Začne se nadechovat, že bude pokračovat. Zvednu ze stolu jeden kalíšek a podám jí ho. Sám si vezmu svůj. "Ještě jeden takový průšvih a vyhostím všechny tři z Konohy. Takovýhle průšvihy nebyli ani s Narutem a ten měl v sobě Devítiocasatého." Ozve se polknutí. Pak vedle mne na stůl přistane pověřovací svitek se třema složkama. "Máš je na starost. Vrátit je můžeš až budou schopní fungovat." Tentokráte polknu vyděšeně já. "Víš jak to dopadlo s posledním týmem, který jsem vedl." Poukážu na to, že z posledních geninů jsem udělal jektající trosky, které léčili skoro dva roky. To už ale slyším, jak se kroky vzdalují ode mne. "Takže znova jako učitel?" Vezmu složky a začnu si pročítat. Jelikož si všimnu už dvou druhů písem, vypadá to, že vystřídali dva senseie, což je na geniny dost dobré. Navíc poslední sensei mi leží na stole. Poklepu si na ret a zapřemýšlím se. "Bojovat jim zřejmě nedělá potíže." Napíšu dva vzkazy a udělám dva Kage klony a vyšlu je se vzkazama do města. (Jeden je určen hrobníkovi a druhý je určen do ústavu pro přestárlé lidi bez rodin.) Nakonec se zvednu ze své židle a pro jistotu si dám ještě panáka saké za sebe a vyrazím z podzemí nemocnice do svého bytu, kde si obléknu terénější úpravu mého oblečení. Tým: Akuma, Takula a Oliver - hodina a půl po smrti Ayumie Siakhi Nezáleží na tom, kde zrovna jste. Přistoupí k vám postava muže, který předá dopis. Nejedná se o žádného ANBU a ani chinobiho, kterého by jste potkali v Konoze. Dokonce nenese ani znaky Konohy. Dopis otevřete a v něm je krátká věta: "Za 5 minut na hřbitově. Uirusu Iki no Sendo - váš Poslední sesnsei." Sám vzkaz nepůsobí zrovna dvakrát příjemně. Rukopis je rozmáchlý a ostře řezaný. Poslové jsou zjevně klony, neboť po předání bez dalších otázek pufnou. |
| |
| Cvičiště Oklepu ze sebe prach a popel. Otřu si pusu od krve. "Tohle přestane za chvilku samo." Přesto se však přkontroluju, jestli nemám v chakře něco, co by tam nemělo být. "No a tohle se stane vždy." Pousměju se a pramínek krve pomalu přestává téct. "Navíc se mě pokoušeli naučit normální Koton a to bylo, jakoby mě nechali hrát si s pyrotechnikou." Pokrčím rameny. To, že jsem při tom skončil málem u mamky v nemocnici, to si nechám pro sebe. Dojdu na očazenej flek, kde jsou vidět jen dvě skrvrny od mých nohou, jak jsem stál v okamžiku detonace na zemi. |
| |
| Konoha V knihovně jsem ještě něco málo četl než ke mě dorazil ten klon, nebo co to bylo a dalo mi ten papír... Hroznej zabiják ten písatel... Odhadnul jsem podle písma, zvednul se od stolu a upaloval ke hřbitovu, na kterém jsem byl za čtyři minuty... a díval se všude moně kde je ten co mi to napsal... no a zase nic nemám až na tu katanu... grrr!!!! nadal jsem si že jsem nezašel ještě domů, ale i tak jsem čekal i na všechny ostatní... Kdo to jenom může být? Možná další sensei... na tom minulým jsem těch technik moc nezkusil... řekl jse msi omylem nahlas a pokud tma někdo byl tak jsem ho pozdravil... stejně tak ty kteří přišli.. |
| |
| Cesta do Konohy Když se Sasuke-sama přeměnil na holku řekl jsem, potichu aby to nemohl skoro nikdo z nich slyšet: To je teda origiální... Chce po nás plán? Sice o té holce nic nevím, ale i přes to si myslím, že má nejvíce zkušeností... Sasuke, neměl byste ho náhodou vymyslet vy? Já, nemám dost zkušeností abych vymyslel něco rozumného. Sice, nevím jestli je to pravda, ale radši se budu držet, toho co řekne Sasuke, nebo se zase naštve... Jinak se pokouším njěco vymyslet... |
| |
| Cvičiště- Doki Překvapeně zazírám na Dokiho, kterému zjevně nijak nevadí, že vypadá, jako by ho někdo řádně zmydlil na misi. "Huh? Pyrotechnikou? Váš klan se asi moc nezajímá o to, co by se náhodou mohlo stát, že ne?" Zatvářím se dosti nedůvěřivě. Sleduji Dokiho, jak jde znovu na ten flek na zemi a následuji ho. "Nechceš to zkusit znovu, že ne?" Znovu Dokimu věnuji nevěřícný pohled. "Sice mi nedje tohle, mohla bych ale chvíli trénovat s větrným prvním stupněm, jak jsem původně chtěla..." Pokud to chce Doki zkusit znovu, pokrčím rameny a poodejdu dál. Bránit mu nebudu. Zkusím akitovvat první stupeň větru. Naštstí se to podaří i přes to, že jsem používala oheň... Zřejmě proto, že to s ohněm bylo jen chvilkové. Povzdechnu si, a začnu ve vzduchu tvořit menší tornáda, různě je spojovat do sebe, zvyšovat sílu větru atd., až může mít Doki pocit, že se po cvičišti prohání pěkný tajfun. Omluvně se na něj pousměji, pokud se na mě podívá, a pokračuji... "Mohla bych se tak zkusit silou větru nadzvednout a létat..." Uvědomím si, že to není špatný nápad... Pokusím se, zatím se mi to ale nedaří, na to vítr dost neovládám... ALe časem by to jít mohlo, vítr má sílu,a tenhle si poupravuji tak, jak potřebuji.... |
| |
| Hřbitov Na hřbitově překvapivě čeká moje poměrně štíhlá kostava s bílýma vlasama katuálně oblečen celkem teréně, ale světlá pleť jemně značí, že na slunce nechodí tak často. Vidíte mne stát na konci řad hrobů. Zrovna se zvedám ze země, která ještě sálá teplem. Jedná se o čtverec, který zjevně byl vyhrazen pro další hrob. V zápatí je zaražený náhrobek, který nese pár znaků se jménem: Ayumie Siakhi. Zpoza náhrobku ční tři násady od rýče. Podívám se na prvního příchozího. Nejsem zas tak vysoký, takže je to pohled skoro do očí. "Akuma Aion?" Zeptám se a pozoruji ho mým šedým pohledem. Nečekám ani na odpověď. Ton hlasu zněl celkem neutrálně, ale hlavně oznamovačně, jakobych věděl velmi dobře, že se jedná o něj. Sáhl jsem pro jednu násadu a podal jsem mu jí. "Jsem nový a poslední sensei vašeho týmu." Rýč jsem zabodl před něj ještě mimo vlastní čtverec hrobu. "Začni kopat." Ukážu na čtverec hlíny. "Hrob bude mít dva metry do hloubky. Nepoužiješ během kopání jedniné jutsu a budeš se spoléhat na vlastní sílu." Začnu rovnou s instruktáží. "Můžeš počkat na zbytek týmu a nebo začít sám. To nechávám na tobě." Ukončím instruktáž. Pokud se rozhodneš začít, zjistíš, že hlína je pevná a to tak, že rýčem do ní uděláš skulinu, jakobys to vzal lžící na zmzlinu. "Dnešní první lekce zní: Zoodpovědnost." Vytáhnu z pouzdra na levé noze svitek, ze kterého po rozbalení vytáhnu židli se stolkem a sklenicí. Sklenici naplním žlutavou tekutinou a usednu na židli za něj. |
| |
| Cvičiště Postavím se na místo, kde jsou moje šlápoty a porovnám. "Ne nebudu to zkoušet znovu." Usměju se a podívám se svým kroužkatým pohledem na Imalu. "Ono našim to jedno není, ale mám v rodině hrozně moc málo Jutsu a tak mi nezbývá než si vymýšlet vlastní." Přiznám se. "Občas vidím nějaké a pokouším se ho rozkodovat, ale je to těžké." Pak si uvědomím, že šokovaný pohled patří asi mým zraněním. "Tohle je jen škrábnutí." Usměju se a složím prsty do Hakushi: Rikaba-Souhou (Uzdravující dotek). Tělo obklopí nazelenalá aura a moje zranění se uzavřou a vypadám opět nepoužitě. Pak začne dělat svoje malá tornádka. To je pro mne ze začátku nuda. Dokonce i vypnu svoje očko. Chvíli pozoruju tornádka a pak mne napadne děsná hloupost. Začnu rychle běhat po cvičišti a zkušet všechny tornádka likvidovat kopanci a pěstmi. Zjevně mě to poěmrně dost baví. |
| |
| Hřbitov... Ááááá... Dobrý den přeji... Samozřejmě... Aion jsem já. Přitom jsem se usmíval Poslední sensei... Opakoval jsem po něm a pořád se usmíval. Vůbec jsem nevypadalna někoho kdo před necelými dvěma hodinami někoho zabil. sebral jsem si od něj rýč a chtěl jsem začít kopat na místě kde je rýha . Tak jooo... odpověděl jsem mu smířlivě s tím že budu kopat... Ayumie Siakhi. řekl jsem si pro sebe jméno z náhrobku, jako kdyby mi to jméno bylo povědomé... Mno nic myslím že začnu... Pořádně jsem se do toho opřel a odhodil první kusy hlíny na stranu... ¨První lekce : Odpovědnost... Rozumím... Sensei, kdo byla ta Ayumie Siakhi? optal jsme se ho a i přesto jsem pokračoval ve vykopávání díry... Takhl emi to potrvá hodně dlouho... No co se dá dělat... Stejně bych byl jen v knihovně... ale stejně... První lekce : zodpovědnost? Co to má být za lekci? a proč zrovna zodpovědnost ? |
| |
| Hřbitov Vytáhnu z kapsy fotku, vstanu a přilepím jí na náhrobek. Jedná se o fotku z její vlastní složky, takže je na ní celkem podbná, přesto malinko jiná. "Jedna z shinobi, která chtěl mít fajnový život." Usadím se spátky na židli. Chvíli trvá než pokračuji. "Dnes se jí stala nehoda při výcviku mladých nadějných geninů." Upiju ze sklenice. "Ta byla bohužel smrtelná." Dodám po napití. Čekám, jestli se Aion dovtípí nebo ne. |
| |
| Na hřbitově Jóóóó... Tak tomu rozumím... Já bych taky chtěl mít fajn život, Bohužel se ale vždycky stane něco divnýho... jako kdyby mi někdo nepřál a vždycky mi nadělil nějákou další překážku kerá se musí překonat a ve které se musí i nasadit život.. Bohužel této kunoichi nepřálo štěstí... pokrčil jsem rameny a odhodil další část ze čtyřúhelníku. Jen tak ze zajímavosti, jak umřelA? Ptal jsem se zvědavě dál Hmm.... Kdybych nebyl nadanej tak bych možná i věřil že je to ta naše mrtvá tupá sensei... bez známky toho na co myslím jsem poslouchal a kopal, pořád s úsměvem na tváři... |
| |
| Hřbitov Pokývám hlavou. "No dokud byla u ANBU, tak jí štěstí přálo, protože šla do všeho naplno a nikdo její návštěvu nepřežil." Vypadá to, že se složkou oné shinobi jsem poměrně dobře obeznámen. "Bohužel se rozhodla, že nechce zranit svoje svěřence a jeden jí za to zabil." Ukončím popis smrti. Jestli to Aionovi dojde, netuším. "Rozhodně já nemíním být tak hodný." Pravím stále neutrálním hlasem. "Hokage uvalila na tento tým návrh trestu, že pokud udělají ještě nějakou hloupost, udělá s nima krátký proces." Opět se napiju. "Proto dostali toho nejhoršího možného senseie, kterého mohli dostat." Ukončím vyprávění. |
| |
| Hřbitov Jooo... to musela být určitě moc dobrá v ANBU... potvrdil jsem Nojono... Jednou prokážete soucit v boji a hnedka vás za to zabijou, ale myslím že to asi měla vědět, přeci byla v ANBU... Sensei ukončil popis smrti a já měl nad čím přemýšlet... No to samozřejmě ani nikdo nechce, kdo by chtěl skončit jako ta kunoichi, že? potvrdil jsem. Při jeho dalších slovech jsem se krátce zasmál. Jóóó... tak to jim rozhodně nezávidím... Nejhorší možný sensei... To musí mít určitě velký špičáky, ruce velký tak že jsou až svěšený k zemi a taky musí být samej sval. Umí všechny techniky světa a použije je na kohokoli... začal jsem si vymýšlet jaký asi bude nejhorší sensei na světě. Sensei, jak jste to myslel s tou zodpovědností? Proč první lekce musí být tato lekce? |
| |
| Cesta do Konohy "Promiň, zrovna teď mě taky nic nenapadá..." řeknu a podívám se na oblohu... "Proč se přeměnil na děvče?" pomyslím si... "Jenom mám problém s tím že máme být tým ze suny... S mými schopnostmi... No už mám vymyšlenou obhajobu" řeknu a vstanu poplácám Shira po boku. "No už jsem si odpočinula... Můžu vyrazit co vy?" zeptám se jich... |
| |
| Cvičiště Jakmile chci šáhnou do batohu, tak mě to najednou vtáhne dovnitř. Svět se točí podemnou, nademnou. Tati co se to děje? Mami co se to děje? Kam odcházíte. V tom se krajina okolo začne měnit a já uvidím naši restaoraci na kaši. Nééééé co se to t usakra stalo? Proooč? Moment. Nebyl jsem na cvičišti? Aha tohle je genjutsu. Kai uvolním genjutsu a podívám se po okolí. Genjutsu způsobilo, že jsem se vybulil vedle batohu a ještě se celý třesu. Ale kde jsou všichni Pohledem pročesávám okolí, ale nenalézám Takulu ani Akumu. Ale všimnu si jak někdo nakládá tělo sensei. Když příjdu blíže, tak si všimnu že má kunai od Akumy zabodlý mezi očima. Co se tu stalo? A kde jsou ti dva? Pamatuji si, že Akuma hodil tento kunai a pak jsem se ocitl v genjutsu. Že by byla takhle neschopná a nedokázala uhnout ani letícímu kunai? Tohle je nějaké divné Klon - Zpráva Zrovna sedím na východní bráně v Konoze a přemýšlím o dnešním výcviku, když ke mne příjde nějaký klon nějakého chlápka, který mi předá zprávu, že se mám dostavit na hřbitov. Aha tak to už bude pohřeb? Ještě že to mám takhle blízko. Seskočím z brány a vejdu do našeho domu, který je odtud 100 metrů. Z domu vyběhnu v černém obleku na pohřeb. Hřbitov Jen co doběhnu na hřbitov, tak tam spatřím toho chlápka a Akumu s rýčem v ruce. Co se to tu zase děje? Příjdu blíž Dobrý den. Co se to tu děje? Já myslel, že bude pohřeb a ne že je Akuma hrobař. NA tváři je vidět, že jsem celkem nejistý |
| |
| Hřbitov Doběhne další člen týmu. Nemusím ani koukat na složku. "Oliver Itamae." Pronesu opět nevýrazným tonem. "Jsem váš poslední Sensei a před chvílí jsem zadal tvému kolegovi, aby jako první lekci vykopal hrob." Podívám se na jeho tmavé oblečení hodicí se na hřbitov a poprvé mi ujede úsměv. "Budete kopat hrob jedné Shinobi, která dnes umřela, při výcviku mladých geninů." Vstanu ze židličky a podám druhý rýč. "Kopat můžete dohromady a nebo se střídat, je to na vás. Tohle je lekce o zodpovědnosti." Pak se usadím opět na židli. "Během kopání nesmíte použít jedné Jutsu, které by vám pomohlo a hrob bude dva metry hluboký." Pokud se Oliver pokusí zarýt rýč do hlíny, zjistí, že i při vynaložení veškeré síly co má, udělá v zemi opravdu jen malou rýhu a hlína, která se mu podaří odstranit se vejde do lžíce na zmrzlinu. Pak si založím ruce před sebe a upiju opět ze své sklenice. "K našemu příběhu. Překvapivě nejhorší možný sensei, který ten tým dostal byl masovým vrahem, který odručil už spoustu geninů do nemocnice a některé i na hřbitov." Pozoruji jejich kopání a jsem zvědav komu prvnímu dojde, že mluvím o nich. "Jinak proč je první lekcí zodpovědnost?" Poklepu si rukou na ret a podívám se na ty dva. "Protože zodpovědnost je nejdůležitější vlastností správného shinobi. Jakmile se rozhodnete stát shinobi, vstoupíte do světa zodpovědnosti. Začíná to zodpovědností na akademii, kde musíte plnit úkoly. Pokračuje to zodpovědností za váš tým a jejich skutky. Nakonec můžeme mluvit i o zodpovědnosti osobní, kdy se musíte vyrovnávat s tím, co provedete." Odmlčím se. Můj neutrální výraz nabere zamyšlený nádech. "Nakonec skončíte u toho, že musíte být schopni se podívat rodině oběti do tváře. To je vrcholná zodpovědnost. Vždy je důležité dělat věci s přesvědčením, že to co děláte, děláte s rovným svědomým a duchem." Ukončím instruktáž a koukám jak se hezky potí. |
| |
| Hřbitov... čau... pozdravil jsem Olivera a pokračoval dál... éééé??? Jakej pohřeb ? Mno co... Každopádně máme připravit hrob pro... propro proooo... Podíval jsem se na náhrobek. Ayumie Siakhi... Neznáš ji? Mě to jméno připadá strašně povědomý... Tady sensei mi povídá o tom jak jí zabil nějákej genin, kvůli tomu že ukázala slitování... Ted její tým dostal nejhoršího senseie... Potom o tom zase začal kecat sensei... huhu... Masový vrah a každý skončil v blázinci nebo v nemocnici, či márnici... No také dobré, sensei... Nechtěl bych být v jeho týmu... říkám si a při tom stále kopám dál a dál a pořád pozorně poslouchám... Konečně někdo... Myslím že v tomto máte asi pravdu... Můžete být schopen někoho zabít bez toho aby jste se nebál pomsty? Své vlastní smrti... Zodpovědnost z toho že někoho zabijete je tak strašlivá, že se musí psychicky připravovat než někoho zabijí... odpověděl jsem... Jasně jsem sympatizoval s naším senseiem, přeci jen to není jen tak někdo... Myslím že první lekci bychom měli... Jaká je druhá lekce sensei? zeptal jsem se, ale zároveň tuším že se to dozvíme až později, nejspíše až potom co vykopeme tento hrob, né-li později. |
| |
| Hřbitov Pousměju se v duchu. Pomalu bych se i rozesmál. "Nebude lekce dva, dokud neskončí lekce jedna." Oznámím Aionovi. "Součástí zodpovědnosti je i schopnost přijmout chybu a vinu." Pokračuji vážným hlasem. "Proto až skončíte tady mám pro vás jednu C-misi, kterou v rychlosti vyřídíte. Po ní skončí lekce č. 1." Pokračuji neutrálním hlasem. |
| |
| Hřbitov Takže... Začal jsem a odkašlal si..Při té C misi bude simulace, při které budeme muset použít to co jsme se naučili v lekci číslo jedna... a to bude zodpovědnost... Povíte nám něco o té C misi, sensei? Jen aby jsme věděli co můžeme očekávat... hmmmm... to bude asi ještě zajímavé... Druhá lekce až po tom co vykopeme hrob... Každopádně. Sensei mě asi donutí se omluvit rodině tý senseice... Jen doufejme že ta tupá sensei neměla milence či manžela... to by se asi zkomplikovalo... Mno co na to budu myslet až někdy po tom... Každopádně si se mnou bude muset někdo prohodit chytrou řeč a ještě mě donutit se omluvit... ďábelsky jsem se usmál. |
| |
| všude v okamžiku kdy se vracím i s lékaři zpět zjišťuji že na tom místě nikdo není. O pár minut později se tedy do nemocnice nevracím pouze já, ale i pár doktorů, protože z dnešního dne mi prostě hráblo. Skončila jsem na nemocničním lůžku s vynikající transfuzí co mi pomalu doplňovala energii. kdybych nějak dokázala zajistit, své neomezené množství krve....To by bylo prostě skvělé. když se u mě objeví ten muž, zrovna jsem se chystala posilnit. Kývnu. Zakrojím nůž do sáčku a pak lžičkou začnu pít-jíst krev. Nemám v úmyslu jít za doktorem, cítím se tak nějak zdravá, i když do takového stavu mám opravdu daleko. V očích mi to zablíská AKUMOOOOO otevřu si okno a vyskočím. hřbitov ze stínů vykročí bílá postava. Kolem očí černé kruhy, na ní plandá nemocniční oděv a na rtech jsou stopy čerstvé krve. Ani se moc nedá považovat za chůzi to co předvádí. je to klopýtavé. Oči, oči toužící po krvi a pomstě si vybraly jednu jedinou oběť. Dalších si nevšímám. Pár metrů před ním se dám do běhu. Řekla bych že jsi asi hodně vyděšený, možná natolik že se nemůžeš hnout? Či za to může můj nynější stav? Každopádně k tobě přiskakuji. Už asi očekáváš smrtící stisk, ale místo toho cítíš ránu do hlavy. Taková prudkost že druhou schytáš o zem. (možná se o pár centimetrů zaboříš do země) konojaro -ty bastarde pak se začnu chvět a podívám se na všechny přítomné. Pokud to kopeme pro něho tak ráda pomůžu |
| |
| Hřbitov Podívám se na nově příchozí. Já zjevně překvpaen nejsem. Spíš příjde podivné, že vytáhnu jeden svitek z pouzdra položím na stůl. "Takula, předpokládám." Zeptám se, když udělá svůj excelentní příchod, kterým udělala na mně rozhodně dojem. Vstanu a podám poslední rýč. "Jsem váš poslední sensei." Představím se, cíleně vynechávám svoje jméno, třebaže jste si ho na svitku mohli přečíst. "Vaši kolegové právě podstupují moji první lekci s názvem zodpovědnost." Usadím se spátky. Je vidět, že stav geninky mě nechává celkem klidným. "Vaším úkolem je vyhloubit hrob, pro shinobi, která dnes umřela při výcviku." Na náhrobku si můžeš všimnout, že visí pod jménem vaší bývalý sensei i nalepený obrázek, který je jí podobný. "Během kopání nesmíte použit jediné jutsu." Upozorním. Pak se napiji. Sklenici položím vedle svitku. "Až budete s touto prací hotovi, bude následovat krátká C-mise. Pak skončí lekce číslo 1." Opět nasadím netůčastněný výraz. "Vše co k splnění tohoto úkolu máte zde. Záleží na vás jak s vašimi zdroji naložíte." Nakonec ukončím instruktáž. |
| |
| Hřbitov chvilku mi trvá než to všechno spotřebuju. Hlavně- v takovim nemocničnim županu pod kterým nic nemám je tu docela zima. Akuma? Pracuje? pořádně si protřu oči jestli mě nešálí zrak a zacukají mi koutky. V dalším okamžiku vybuchnu smíchy. těžko říct jestli za to může má slabost a nebo je to u mě normální. Otřu si slzy. Sensei....Hodně se mi líbíte vyslechnu si náš úkol. I když by to celé měl kopat Akuma, nemůžu ho v tom nechat. navíc mě tato situace opravdu baví. Poslední sensei bez ohledu na to co řekl si vyvolám klon Jen taková technická když vidím že země je něčím trochu zvláštní, sehnu se a zkoumám jí. jakou bude mít asi krev? Tohle s emi začíná hodně líbit. Už jen kvůli tomu že Akumu někdo konečně zkrotí za krátko se můj klon vrátí s hromádkou mého oblečení + i základní vybavení. vezmu si jej a krátce se skryju v podrostu kde se převlíknu. Pak vezmu lopatu a začnu. O pár hodin později - bez ohledu na to jestli jsem chtěla a nebo ne to moje tělo prostě nevydrželo. V poslední hodině se to projevovalo třesem a pocením se po celém těle. Pak následovaly mdloby. |
| |
| Hřbitov Usměju se na geninku a nasadím opět neutrální výraz. "No správně by měla kopat jak došla, ale..." Nechám převlékání bez komentáře. Země je poměrně tuhá a já pokračuji v povídání. "Chinobi, které bude patřit tento hrob naštěstí neměla dítě, které by zůstalo nezaopatřeno." Pokračuji a zjevně se stále vyhýbám přímému označení viníka. "Přesto pozůstalí zbyli." Posunu pouzdro na stole. Vidíte adresu ústavu pro zestárlé. "Další misí bude doručit jim toto pouzdro." Posunu pouzdro zase k sobě. "Ale nejdřív kopejte. Třeba vás únava naučí přemýšlet." Povzdechnu si a protáhnu se na židli. "Já nosil latrýny, tohle mají aspoň na čerstvém vzduchu." (Obhlídka hlíny. Když jí tak detilně zkjoumáte, zjišťujete, že se tam překvapivě vyskytuje velké zastoupení stavených částic. Vypadá to, jakoby tohle místo někdo pokusil spéct dohromady. Zjevně se mu to nepovedlo a tak ho vysušil do absoulutního sucha.) |
| |
| Hřbitov Všiml jsem si přibíhající Takuly, Pro jistotu jsem se sklonil k zemi a položil lopatu na zem... Po té to bylo již jednoduché, neohýbat, což je někdy těžší než se zdá, když už víte co vás čeká, Víc než rána od ní mě bolí následná rána když spadnu na zem, otáčím se, abych si jí lépe prohlídnul... znovu jsem vstal. Proč já mám na ty pády takové štěstí? Takulu jsem ani nepozdravil, živě jsem si představil scénu kdy bych řekl pouze : Čau taku... *Bum* Né něco takového nemám zapotřebí... Mno co, ale myslím že bych s tím tady seknul, kdyby to nebyla pořádná výzva... Sensei znovu začal a pokračoval ve výkladu... Hmmm... Dítě na to jsem nepomýšlel... Pomyyslel jsem si nahlas. Doručit pozůstalím? V... obrátil jsem zrak na adresu Domě pro zestárlé? řekl jsem tak trochu překvapivě... Ahááá! řekl jsem jako kdybych přišel na nějáký extra nápad... To je velmi chytré sensei... Simulovat Situaci ve které my se máme omlouvat za zabití této kunoichi... Je nejspíše velmi pěkné o toom jen kafrat, ale něco udělat bude horší co? Pro mě ne... Prostě přijdu, Omluvím se, oznámím smrt jejich dcery a finito. No ale tady toto... asi padesát krát těžší než normálně... tudíž padesátkrát delší... padedsátkrát náročnější... 250 krát horší než normální kopání hrobu... Po hodině mě napdala znovu další otázka. Sensei. Kolik lidí jste zabil? A kolika rodinám jste se omlouval? řekl jsem zvědavě, ale zároveň vítězně. Jestli si myslí že já se dám snadno zvyklat tak je na omylu Až po této hodině jsem měl na sobě první pot. Za celou dobu tohoto úkolu, jsem neukázal žádné známky slabosti. Žádné stěžování, žádné zřetelnější známky únavy, Prostě jsem pořád pracoval stejným tempem a přitom si povídal se senseiem, když mě něco napadlo. Nesundával jsem si oblečení, ani výstroj, abych to měl trochu jednodušší. Po čtvrté hodině pracování si ti bystřejší a cilivější na charku mohli všimnout, že vždy v mezi-čase, mezi zabodnutím rýče do zeminy, jsem jakoby otevřel chakru, ale okamžitě jsem jí i schoval, s tím jsem ovšem během dalších deseti minut přestal. |
| |
| Hřbitov Vyslechnu si senseie, sednu na zem a vytáhnu svačinku, kterou začnu jíst. Jak to myslíte s tím posledním? Nejste spíše náš druhý sensei? Jinak je mi líto té ženy. To musel být silný genninský tým, když ji zabil. Už se těším až na ně narazíme v chuninské zkoušce Dokoušu poslední sousto, zatímco náš nový sensei dovykládá ty nesmylsy o zodpovědnosti. Ach jo. Zase trapné poučování. Ale proč ho máme kopat my? Zvednu se, zajdu si prohlídnout tu fotku na náhrobku a odpovím Akumovi. Je mi povědomá. Jo myslím si, že jsem ji jednou potkal v naší restaoraci, ale jinak o ni nic nevím. Jé ale ten tým se má. Jenom doufám že tenhle sensei bude schopnější než ten člen klanu Hyuuga. Ale to je asi každý. Vezmu si rýč do ruky a začnu kopat. Tvrdost hlíny mě moc nepřekvapuje. Nebyl by to tréning, kdyby to šlo snadno. Za chvíli dorazí Takula a tak trochu bouchne Akumu a zajde se převléct. No nic. Sice vypadá hrozně, ale alespoň nám trochu pomůže Jinak sensei. Proč to kopeme my a ne nějaký hrobník, nebo ten bývalý tým te ženy? zeptám se a na chvíli přestanu kopat |
| |
| Hřbitov Vyslechnu si senseie, sednu na zem a vytáhnu svačinku, kterou začnu jíst. Jak to myslíte s tím posledním? Nejste spíše náš druhý sensei? Jinak je mi líto té ženy. To musel být silný genninský tým, když ji zabil. Už se těším až na ně narazíme v chuninské zkoušce Dokoušu poslední sousto, zatímco náš nový sensei dovykládá ty nesmylsy o zodpovědnosti. Ach jo. Zase trapné poučování. Ale proč ho máme kopat my? Zvednu se, zajdu si prohlídnout tu fotku na náhrobku a odpovím Akumovi. Je mi povědomá. Jo myslím si, že jsem ji jednou potkal v naší restaoraci, ale jinak o ni nic nevím. Jé ale ten tým se má. Jenom doufám že tenhle sensei bude schopnější než ten člen klanu Hyuuga. Ale to je asi každý. Vezmu si rýč do ruky a začnu kopat. Tvrdost hlíny mě moc nepřekvapuje. Nebyl by to tréning, kdyby to šlo snadno. Za chvíli dorazí Takula a tak trochu bouchne Akumu a zajde se převléct. No nic. Sice vypadá hrozně, ale alespoň nám trochu pomůže Jinak sensei. Proč to kopeme my a ne nějaký hrobník, nebo ten bývalý tým te ženy? zeptám se a na chvíli přestanu kopat |
| |
| Hřbitov pracovní činost 1-2 hodiny Postupně jsem vytáhl na stůl tři lahvičky. Jsou nepopsané a průhledné. V jedné jsou tmavě hnědé pilulky. V druhé zelené a ve třetí modré. Ty jsem vyrovna podle plnosti vedle své sklenice. "No, když nad tím přemýšlím. Nikdy jsem neměl důvod se omlouvat pozůstalým." Napiju se ze sklenice. "Většina lidí, se kterýma jsem pracoval, měla tendenci svoje rodiny likvidovat. Když jsem pak přišel se omluvit, tak mi většinou děkovali." Zamyšleně odpovím na otázku Aiona. Chvilku kopají a zeptá se Oliver, kterému se práce zjevně nelíbí. "Poslední. V okamžiku, kdy vás přestanu vést, budete za nevhodné chování postaveni před soud." Pozoruji stále trošku zamyšleně kopáče. "Soud může dopadnout, kdo ví jak. Od vězení, přes použití Fuuin jutsu až k vyhnání z vesnice. Přeci jen v dnešní době se běžný shinobi potřebuje něčím živit a tak proč ne lovem odpadlíků." Dokončím vysvětlení proč poslední. Klidný hlas, kterým to říkám, napovídá, že mám buď železené sebeovládání a nebo to myslím opravdu vážně. Po chvilce, když prozkoumáte obrázek už po několikáté, se Oliver zeptá další celkem rozumnou otázkou. "Však to její bývalý tým dělá a já jsem mimojiné i patolog." Odpověď krátká a v neutrálním hlase se ozve vzdálená ozvěna důraznosti. Popravdě mi dělá trochu obavy stav Takuly. Vytáhnu z pouzdra na noze zmenšeninu její složky a rychle jí prolistuju, zjevně něco hledám. "Aha, tady to je." Ukážu si prstem. Máte vykopán tak metr ani ne. "Takulo, na chvilku pojď sem." Pronesu celkem klidným hlasem a pozoruju jak se klepající vydává ke mě. "Tady čtu, že máš poměrně ultimátní způsoby využívání Jutsu." Pohlédnu na její pobledlou postavu. "Tady tohle spolkni." Nasypu jí dvě hnědé tablety do ruky. Jsem zvědav, jestli poslechne. Pokud ano, zjistí, že tablety jsou hořké a mají železitou příchuť. Navíc, že se jí od žaludku rozlévá podivné teplo, které zná, když se nají krve. Zjevně se jedná o krevní kapsle, které nejsou moc často vidět, ale zjevně jima plně disponuju. |
| |
| hřbitov zvednout, zarazit, vyhloubit odhodit. zvednout, zarazit, vyhloubit odhodit. zvednout, zarazit, vyhloubit odhodit. zvednout, zarazit, vyhloubit odhodit. a rýč se zvedá do vzduchu aby v silném náporu jeho železná špice byla zabodnuta do země. Ta začne nesouhlasně křupat. bez ohledu na prudkost nárazu, rýč byl ubit a téměř by to bylo i jednodušší lžící, neboť hloubení nepostoupilo o téměř žádnou úroveň otřu si zpocené čelo. panejo, začíná mi z toho hrabat zvednout, zarazit, vyhloubit odhodit zvednout, zarazit, vyhloubit odhodit už ani moc nevnímám že se mi rozechvěla další část těla. Už ani nenadávám když mi rýč potřetí spadne na nohu. A ani nevmímám o čem se baví. Pak tam v dálce zaslechnu svoje jméno. Pokusím se zaostřit podruhé, potřetí...Což se povede až na poprvé. aha to je sensei odploužím se k němu a s nepřítomným výrazem poslouchám. pak mi něco vecpe do ruky. Zvednu jednu tabletu a chvilku na ní mžourám, pak jí očichám a pak až se rozhodnu jí polknout. Druhou však vracím. Kdybych jí mohla doplňovat najednou, bylo by to fajn kývnu místo díků a odbéřu se zpět do práce. jen pár procent. i když by se jich asi dalo užít víc najednou než těch mých agresorů.....ale řpeci jen, tamty jsou od samotné Tsunade. nechci riskovat. když se ploužím k lopatě zkontroluji jestli je má chakra v pořádku a nereaguje nějak divně. ne, nevidím jí. takže dobře zvednu rýč zvednout, zarazit, vyhloubit odhodit |
| |
| Hřbitov. Olivere... "ten" Hyuuga byl silný... ale lechce ho všechno vynervilo... opravil jsem Olvera... Zachechtal jsem se když sensei znovu začal odpvídat. Takový nájemný vrahounek... Jak se k tomu může někdo snížit? ptal jsem se sám sebe Jojo poslední... Před soud... Jasně... řekl jsem nevěřícně a chvíli na tom dumal No samozřejmě sensei... Když už je někdo schopný se nechat zneužívat lovením nukeninů, tak proč by nemohl lovit tak malý děcka jako jsme my... No co... Já osobně jsem přesvědčen že je mi jedno zda li vy jako sensei zklamete, život půjde dál... Znovu jsem začal přemýšlet jaký by to bylo a přitom vynechal ten zbytek co říkal sensei Po té si nechal předvolat Takulu... Hmmmm... Zajímavé... Docela by mě zajímalo jestli vůbec mají nějákou mojí složku.. Co já vím tak by se o našich Jutsu nic vědět nemělo... Sensei? Kolik lidí jste zabil? A byl jste přesvědčen o tom že jejich zabitím děláte správnou věc?¨Neměl jste výčitky svědomí? Nic? Ptal jsem se. |
| |
| Hřbitov Usmál jsem se, je to celkem neobvyklí pohled. "Zatím jsem zklamal jen jednou." Pronesu pro mé "studenty". Když položí otázku na počty lidí, nasadím zase klidný výraz. "Prvního člověka jsem zabil v 6ti letech. Do 10 jsem byl nejobávanějším dítětem a vlastně i shinobi ve vězení." Víc zjevně nemám v plánu komentovat zabíjení z mé strany. Chvíli koukám jak se lopotí. "No myslím, že by jste měli trochu přidat. Nebo chcete vidět, jak se správně kope?" Zeptám se po delší chvíli. Už je po obědě a měli by jste mít i poměrně hlad. |
| |
| Hřbitov Jen jednou sensei? Nemyslíte že i když zklamete jen jednou tak je to hodně? zeptal jsem se ho, po tom co jsem si to všechno poslechl. Dle všeho jste měl jen jeden tým geninů... Nezdá se mi že by jste měl na normálním denním rozvrhu dostat nový tým. Navíc kvůli vaší minulosti asi nedostáváte jen tak nějáké týmy, proto myslím že "my" jsme váš druhý tým a proto pokud Zklamete vy, tak už s námi nikdo nic dalšího nesvede... Správně? optal jsem se jen tak, jako by mimochodem... Bylo to spíše jen ze zvědavosti, vypracoval jsem z dostupných informací nejpravděpodobnější teorii a pokud ta nebude správná, tak bych se alespon mohl dozvědět pravdu, nebo část pravdy... Hlad rozhodně nemám. Já nikdy hlad nemívám, Jediný průser který mě čeká je, když mé tělo má málo živin a energie. Senseiovu připomínku o kopání ignoruji, Pracuji pořád stejně rychle, stejným tempem, celé dvě hodiny a ted s tím rozhodně nepřestanu. |
| |
| Hřbitov "Hodně... To je otázka. Když zklamal 3tí, dalo to za vznik Densetsu no Sannin. To, že se jeden pomátl a vraždil na potkání, bylo jeho zklamání." Pokusím se vysvětlit, jestli je jedno zklamání hodně nebo málo. "Já jsem rozhodně člověk, který neopakuje svoje chyby." Čímž uzavřu debatu o tom proč jsem poslední sensei a jaký může mít dopad jedno zklamání. Když jste se prokopali pod metr, zjistili jste, že je země překvapivě teplá. Navíc vám valem začala vyprchávat z těla chakra. Pravdou bylo, že začalo jít kopání o něco lépe. |
| |
| Hřbitov z ničeho nic praštím Akumu do hlavy rýčem. Přestaň kecat a kopej! proč si tu před ním hraje na takového pitomce? musí male říct, že mě ty informace zajímají. kdyby to řekl sám od sebe bylo by to lepčejší, než znuzeně odpovídat na jedno šílený dítě. Metr za námi a má nálada se trochu zlepšila. už v myšlenkách nepopisuji možné úhly a zvuky co rýč v tomto úhlu vydá. nepřemýšlím o historii rýčů a hlíny a pak se mi trochu rozbrní tělo. co to je? rýč visí ve vzduchu kousek nad zemí. když nebudu mít chakru, krev mi bude téměř k ničemu. A budu na tom hůř než před rokem. nechce se mi pokračovat. nechci se vzdát něčeho co mám jen tak krátce. Ale přesto se rýč opět zaboří do země. Tsunade říkala, že je tu možnost, že krev bude fungovat i sama za sebe....právě budu mít možnost to ozkoušet. |
| |
| poté co jsem s Inarim přišel na místo rozbalili věci a najedli se ptám se ho Tak co Inari chutnalo ti po jeho odpovědi se ptám dál Ták Inari řekni mi něco o sobě o své rodině a něco o svén jutsu zeptám se a čekám na oppově mezi tím co čekám tak si vitáhnučipsi a začnu jíst |
| |
| Na hřbitově Se zájmem jsem poslouchal senseie a přitom kopal... Jo tak to by mělo stačit ... řekl jsem si jen tak pro sebe a Takula mě bouchla rýčem, Nebyla to její normální rána, což mě udivilo a nic jsem nenamítal, i když jsem kopal pořád stejně rychle... Se senseiem jsem se raději již nevybavoval... Že já ji na to vždycky skočím... říkám si sám pro sebe... Když jsme se dostali pod metr a když mi něco začalo vysávat chakru. Tak to pro mne byla jako rána z děla, přestal jsem na chvíli kopat a začal jsem se soustředit a vyciťovat chakru... Pokud mi něco vysává chakru, tak se to musí někam dostávat... Navíc to teplo... že by něco bylo pod těmi dvoumi metry? nebo metrem? Nebo kolik nám to zbývá? Ale kdo za to může sensei? Tímto bych to měl zjistit... (Pokud sensei neví co to je, tka bych toměl mít v životopise, ale nemělo by to být zároveň v té složce... Pokud to nemám ani v životopise, protože tam mi něco také chybí, tak to po optání vysvětlím poštou.) |
| |
| soukromá zpráva od Takula pro Takula 11 let venise: Konoha rodná vesnice:- klan:- -nalezená před bránou Konohy. Hokage sama ve volném čase osobně cvičila. Problémy se studií. Projev chakry je čerstvá záležitost jednoho roku. Zvláštní typ míšený s krví. -krev potřeba doplňovat. (pomocí transfůzí, v podobě pilulky jen dle osobního receptu Hokage a lékařského týmu) -při použití větší části krve přichází o schopnost rozumně uvažovat. Chakra reaguje sama za sebe mimo její vědomí a je schopna jí vysát úplně. (jediná možnost jak přerušit tok krve a chakry je uvést jí do bezvědomí) základní jutsu téměř žádná. -její chakra je vidět jen při použití nějakého jutsu či pozření pilulky (chakra je krví ukrývána sama o sobě i před znaky byakuganuu. V podobě Sharinganu je odolnější, způsobem, že si dřív uvědomí vliv genjutsu.) -rodiče: Dvojice pověstných ninjů vyžívajících se v mučení a bolesti. Co se jmen a rodné vesnice týče, informace jsou zatím neznámé. |
| |
| soukromá zpráva od Shouten Kairai pro Chakra zjevně odtíká pod vás a není napojena na mne. Ale je to minimálně zdroj toho, proč je vám teplo. |
| |
| Na hřbitově Co to zase mele se soudem? Proč ksakru k soudu? Já toho člověka nechápu. A co myslel tím, že to její bývalý tým dělá? Vždyť to děláme my a já tu ženu skoro neznám. Je to nějaké divné Možná myl silný na těle, ale když je to hňup, tak to nikde daleko nedotáhne Dále kopu a jejich rozhovory mi jenom projdou z jednoho ucha do druhého a v mozku se nic nezastaví. Za nějakou dobu se dostaneme metr pod zem a začne nám to vysávat chakru. Ještě lepší. Nestačí mu že se tu sedřem kopáním hrobu pro nějakou shinobi, kterou neznáme ale ještě nám to chce ztížit Zajímavá technika sensei. Ale nechápu, proč nám chcete vysát naši chakru? |
| |
| Hřbitov Vykouzlím překvapený pohled. "Já a vysát vaší chakru?" Zahraju celkem překvapivě a pak nasadím o něco ledovější ton než neutrální. "To je vedlejší efekt mého Jutsu. Ze zprávy, kterou jsem dostal, zjevně spolíháte hlavně na vaše jutsu. Mým úkolem je z vás udělat lidi a ne bohy." Hlas je aktuálně opravdu nepříjemný. "Smrtí vaší sensei, které kopete teď hrob, jste se dopustili neuváženého činu. Tedy spíše bych měl říct jeden z vás." Postavím se nad vás do díry. "Bohužel, zkušenost praví, že za chybu jednotlivce platí celá skupina. Vaše bývalá sensei za svojí chybu zaplatila životem. Vy za ní platíte tím, že jsem se stal vaším senseiem." Můj hlas klesá do stále hlubších ledových rovin, které pro někoho jsou už celkem neznámé. "Takže proto jsem váš poslední sensei. Protože po mě je jen temnota." Dokončím tento proslov. Hlas nabral takovou rovinu, že třebaže hlína pod vámi sálá, je vám ceclkem chladno. Rozhodně teď nebudete mít tendence odmlouvat a odporovat. (Tedy aspoň nějaký čas. Viděl bych to těch 30 minut, co by jste ještě měli kopat. Teplota na dně je kolem 30°C.) |
| |
| soukromá zpráva od Akuma Aion pro Akuma Aion O Historii klanu se toho moc neví, ale tvrdí se že mají dlouhý rodokmen, zakořeněný v bibli. Samotná Jutsu jsou velmi impozantní, Umí se rozhmotnit a zase zhmotnit, když je ve stavu Kdy není hmotný chová se stejně jako normální Bunshin. Více podrobností o Jutsu jsou neznámé. Akuma nebo-li démon, se přesně nejmenují, ale proto že jim tak všichni říkají, tak je to bráno jako jméno klanu. Samotný Aion má za cíl zničit celý svět, Tento sen mu přetrval od jeho dvou let. Je vysoce nadprůměrně inteligentní, Odpověďi na otázky světa řeší během pár minut . Také jeho Samotné učící se schopnosti jsou naporsto dokonalé, Dokáže se cokoli naučit během několika minut a to pouze ve složitějších případech. Kdyby se měl definovat někdo jako je Aion, byl by to asi Génius mezi génii. Samotný ďábel. |
| |
| Hřbitov ďábelsky jsem se usmál Někdo to musel ukončit... Jak jde vidět, Ukončil to on... Ale stejně... Závislý na jutsu? Když si to chce myslet tak ať si to klidně myslí... Chakru přeci při kopání stejně nepoužívám... Jediné k čemu to bude tak po skončení, nebo s přestávkou... Začal jsem pokračovat v kopání s tím samým úsměvem. Vypolechnul jsem si senseie dokud nepřestal mluvit. Myslí si že mi nažene strach? Jediné co dělá je že mi nahrává, přímo na smeč. Jen škoda že nemohu odehrát... Senseii... Vy to berete z té horší stránky... "Po mě přichází temnota" ... Docela zajímavé, ale jste si jist že máte pravdu? Už jenom ten styl jakým to říkáte je kupodivu otřesný... Těžko vám to uvěřím, když jste již mnohokrát řekl že vy jste naše poslední naděje, ale zároveň i nejhorší možná noční můra... Proč rovnou nepřednést : Den se pro vás stane nocí a noc se stane noční můrou. V každém zaukoutí na vás bude někde čekat aby vám podřezal krky jako odplatu za vaše hříchy... Napodobil jsem z části jeho hlas. Stejně ledový a výstražný, Upřímný a také velmi zlověstný. Je to naprosto jednoduché... Stačí se vzdát své cesty ninji... Jediná Takula může čekat co se chystám udělat... Ta jediná ví proč jsem ninjou... |
| |
| Hřbitov Úbytkem chakry si kleknu na jedno koleno, chvíli oddychuji a dám se zase do práce. To je zajímavé. Takže úkolem každého senseie je vycvičit co nejlepší shinobi, jenom vy nás budete omezovat? řeknu a usměji se a prohlídnu si fotku Tohle byla vážně naše sensei? To je divné, na její tréning si nějak nemohu vzpomenout. Zajímavé Ach jo tohleto bude opruz, jestli nás bude pořát poučovat. Chytnu pevněji rýč a dále kopu. Ubytku chakry se snažím nevšímat. |
| |
| hřbitov já je já je já je......ú.,kšfo=u¨úi!""!:?_"KPO'!!! z ničeho nic zahodim rýč a tentokrát chytnu pod krkem oba dva a pokud možno tak je přimáčknu k zemi, nebo jim jenom srazim hlavy o sebe. Přestaňte si hrát na idioty! nebo vás zabiju rychleji než Poslední sensei pak se zas natáhnu po lopatě a pokračuji. Když sensei mluví o naší závislosti na jutsu ušklíbnu se. Spíš na krvi tohle mi přopomíná spíš závod o to, kdo z nás je šílenější. z ničeho nic začnu kopat o to rychleji. |
| |
| Hřbitov Dřív než mi vůbec mohl sensei odpovědět, Takula se ke mě přiblížila a já cítil její chladnou ruku na mém krku... Rozhodně příjemný pocit, ale zároveň jsem věděl že přijde něco hrozného... Místo toho nás jen S oliverem praštila vzájemně do hlavy... Což by třeba ani nevadilo, kdyby mě to nebolelo a já nebyl od hlíny... Když jsem se vzpamatoval, znovu jsem vstal ze země... Říkáš že mě zabiješ? optal jsem se jí krapet nevěřícně že něco takového vážně říká Tak do toho... Zabij mě...odpověděl jsem jí naporsto oddaně. Vyndal jsem meč z pochvya hrot si namířil na srdce, aby jediné to co musí udělat je bodnout, Nic jiného... Jen bodnout... Krátký pěti centimetrový pohyb a jsem mrtev, né li dříve. Stejně to neudělá... navíc sensei říkal... Takhle mi vyhrožovat hned po první lekci, která se tímto zabývala je holá šílenost... je šííílená... Potřebuje psychiatra... |
| |
| Hřbitov Usadím se po svém proslovu zpět na židli. "S nima bude práce. Jejich síla je moc velká, ale rozum malý." Tuhle myšlenku mi potvrdí následující reakce zakončené překvapivým obratem, kdy Aion chce nechat sebe prošpikovat. To popravdě vzbudí můj zájem. "No, uvidíme." Můj zájem je pouhé nadzvednuté obočí. "I takto se může vytvořit hiearchie ve skupině." Povzdechnu si v hlavě a sleduji scénu. Přesto se vnitřně připravim na rychlé seslání Fa-suto Mo-do (Technika zrychlení). |
| |
| hřbitov v takovém okamžiku vážně zauvažuji o tom že ho zabiju a natáhnu se po meči, abych ho stáhla dál od jeho srdce idiote to bych ti to moc urychlila. Smrt je jednoduchá, ale život nikoliv. sama netuším odkud se to ve mě vzalo. Ale tohle byla opravdu zajímavá situace. Trochu mě zklamalo, že se Olliver nezapojil, ale snad to je i dobře. Svým způsobem. sensei by to asi nenechal dojít tak daleko, ale co by se stalo, kdybych prostě byla rychlejší? natáhnu se po rýči a pokračuji. Po krátkém okamžiku ale přestávám. Zatnu zuby já věděla že si tu pilulku nemám brát schovám obličej do vlasů a nenápadně si otřu koutek rtů a oči. snad to nebude pokračovat, asi za to může i to vypětí, úbytek chakry atd...obvykle reakce následuje po dnech ané po hodinách |
| |
| Hřbitov "Škoda." Na obličeji se mi objeví na okamžik mix zklamání a pobavení, který opět nahradí má neutrální maska. Pozorují jak kopají, k hranici už to nemají tak daleko a když pozoruji jejich reakce, chování a výkon, tak to zjevně nebude jediná hranice. O pár minut později hlína přestane hřát (resp. stále hřeje, ale tu už jste vyházeli, takže je to také rozptýlené a rychle to vyšumuje). Když dokopete, pomůžu každému nahoru z díry. (Aktuálně to budete potřebovat všichni.) "První lekce byla zodpovědnost." Postavím se před ně a nasadím pedantský výraz. "Pamatujte si, že vaše každá akce bude mít nějakou reakci. Ať už ode mne, tak po celou Konohu." Ukončím tuhle část lekce. Pak vezmu pouzdro ze stolu. "Tohle je slibovaná mise. Dohodněte, se kdo budete mluvit, to nechávám na vás." Předám vám pouzdro, kde je dle vší pravděpodobnosti oznámení o smrti vaší bývalé sensei. "Teď toto pouzdro doručíte a oznámíte její matce, že je mrtvá. Nechci aby jste se omlouvali, pokud nebudete mít tu potřebu." Adresa na pouzdru označuje domov klidného stáři Konoha. |
| |
| Hřbitov... zechechtal jsem se když se z toho jasně vyvlíkla... Dobrá... Jen doufám že toho jednou nebudeš litovat... Odpověděl jsem jí a meč schoval jsem meč do pochvy, znovu si vzal rýč a pokračoval v kopání... Kdyby mě alespon furt nemlátila... pomyslel jsem si. Nechal jsem si pomoci od senseie a trochu jsem se oprášil, když už jsme vylezli, ale vážně to mému oblečení moc nepomohlo. Když do nás valil to o svý reakci, vážně jsem si nás představoval jak to do nás valí a my stojíme v pozoru a vážně ho posloucháme... Já místo toho jsem normálně stál, rovně, přesto né vzpřímeně jako pravítko... taková má normální póza. óó... Jasněěě... říct matce že jsem jí zabil dceru... Bez toho abych se jí omlouval... Okey... Jdu do toho... Z mého proslovu je jasné že ani nepomýšlím na to že by to mohl udělat někdo jinej než já. Dokonce jsem jim ani nedal možnost si to přijmout za svý... Je to prostě jen moje a nikomu to nedám i když bych moh či měl... Sensei... Má tam jít pouze jeden, nebo celý tým? Nevím k čemu tam bude celý tým... A také... Nějáké ultimátum? A kde se sejdeme příště? Vyvyalil jsem spoustu otázek. |
| |
| Cesta do Konohy Když si vyslechnu oba,tak se rozběhnu a vysvětlím plán.Náš původní plán je zjistit něco o Konoze,ale ten se právě trochu měni.Našim novým úkolem je:Dostat se do chunninských zkoušek a dostat se ,co nejdál!Ale pozor nesmí nás při tom nějak odhalit.Jakmile začne poslední kolo zkoušek,tak se představíme osobně.Já si vezmu nastarost Jouniny a vy se musíte postarat o zbytek ninjů z Konohy.Nesmíte zklamat!Po vysvětlení mého plánu přidám ať tam jsme ještě den před zkouškami. Jak vypadám:Mám černé dlouhé vlasy.hnědé oči.Kolem krku mám zelený šátek s červenou mašličkou.Bíle tričko a červenou sukni.Mám 1m60cm.Na zádech mám obrovský vějiř. |
| |
| Hřbitov Když zazní naše otázky, tak ucím tupou bolest na části mé hlavy. Když se podívám do prava, tak si všimnu, že to Akumu bolí taky. Chvíli se držím za hlavu a pak zhlídnu Akumovo divadélko. Stejně by nedokázala někoho zabít. Je uplně jiná než Akuma. Umí jenom vyhrožovat a mlátit kolem sebe. Nic víc, nic míň. Po nějaké době nám sensei oznámí, že naše první zkouška byla dokončena a pomůže nám z hrobu. Zatím co nám zadá další úkol, tak si alespoň trochu oklepu hlínu z obleku. Ach jo. Z takovou to můžu rovnou vyhodit. A jak jsem šekal, tohodle se ujmul Akuma, ale nevím, jestli je to dobrý nápad. Je tak chladný, její matka by z něj mohla dostat mrtvici, a kopali bychom další hrob, což mě nějak obzvlášť neláká. Sensei, a co jsme vlastně udělali tak nezodpovědného? Jo a to oznámení si vezmu na starost radši já |
| |
| Hřbitov - ukončení "Půjdete tam celý tým, bude to pro vás jen a jen dobré." Po chvilce přemýšlení rozhodnu. "Mluvit může jen jeden z vás. Je mi jedno kdo, ale jestli se tam něco stane, budete potrestáni." Nakonec dokončím rozhodnutí. "Já počkám na vás před domovem. Myslím, že si můžeme udělat jedno malé cvičení ještě dneska. Tam vám povím, co nezodpovědného jste udělali." Usoudím. Narvu židli i se stolekm zpět do svitků a vyrazím k bráně hřbitova. Domov důchodců Domov důchodců je jedna ze zasunutých staveb Konohy, kam se posílají většinou staří lidé jejichž členové rodiny jsou mrtví a nebo dlouhodobě odvelení, aby se na ně dalo dobře dohlédnout. Je to nízká budova s malým parčíkem kolem, který jí zároveň dobře kryje. Já pokračuji celkem rychlým krokem přes tento parčík až do domu, kde se zastavím na vrátnici. Zjevně mě už dobře znají, neboť mne rovnou pozdraví. Překvapení pro ás možná je, že mi říkají Doktore. Po té, co dohlédnu, aby jste každý slušně pozdravili (Kdo nepozdraví, dostane pořádnou herdu.), vá dovedu k pokoji č. 53. Tam se postavím před dveře. "Račte vstoupit." Otevřu dveře. Všudepřítomný vzduch je i zde prosycen pachy dezinfekce a pomalé vtíravé smrti. U okna sedí na kolečkovém křesle prošedivělá shinobi. Přes pelest postele vysí Juninská páska, stará a otlučená. Žena se na vás otočí s celkem příjemným a zvídavým výrazem. Překvapivě není až tak stará, aby nemohla být ve službě, ale zjevně nohy jí neslouží. Konec konců důvod vidíte sami. Neboť jí pravá noha končí nad kolenem. Dalším faktem , kterého si všimnete, je že jí chybí i pár prstů na pravé ruce, což jí zjevně omezuje i v dělání pečetí. "Dobrý den, co pro vás mohu udělat?" Zeptá se celkem pevným a jistým hlasem. |
| |
| hřbitov už toho lituju, ale prostě nechci, aby ses kvůli smrti vyvlíkl z dalšího úkolu nemám potřebu se s ním přít. Sama nejspíš nejlíp vím jestli bych ho dokázala či nedokázala zabít. Hrob se prohlubuje, sensei se nám ztrácí z očí a tak se krátce zastavím abych si stiskla nos jen jedna mizerná pilulka samozřejmě že i na takové situace jsem vybavena, vyndám tampóny a nachmoustám je do obou nosních dírek. dávám tomu tak deset minut když sensei naší práci ukončil, je kolem mě uctihodná kopička nosních tampónů nasáklých krví. Ehm....sensei...nějaký pytlíček na odpadky? nahoru se mi leze hodně blbě. a tak jsem ráda když mi sensei pomůže i když bych spíš očekávala, že na mě naháže hlínu. Byl by to zajímavý způsob smrti. V nynějším stavu bych neměla mnoho šancí vyhrabat se ven sama. kuš. vnitřně se sama nad sebou zamračím a z vnějšku si promnu spánky. začínám Akumovatět překvapí mě když si Olliva vezme na starost tu nepříjemnou záležitost. Jdu za nimi čistě automaticky. Proto jsem asi jediná co v domu důchodců nepozdraví. (a jediná co schytá ránu) neboť jsem myšlenkama mimo. Nakrčím nos klid hlavně klid. před vstupem na okamžik zaváhám. a není to z důvodu že bych se bála čelit zodpovědnosti. chudák je to jediné co mě napadne když jí vidím. Pocítím bodnutí lítosti a kdybych měla na hlavě klobouk, asi bych si ho i sundala. |
| |
| hřbitov A heleme se... Chceš snad to oznamování brát na sebe? Okey... Nebudu ti bránit... Hlavně to nezvorej. Na to jsem šel proti němu a přitisknul mu zprávu i se vším ostatním na hruď, aby si uvědomil, jaké břímě si na sebe právě uvalil... Zní to jednoduše... V čem je háček? ďábelsky jsem se zasmál a vyposlechnul senseie. Po té vyrazil za Takulou a chvíli si jí prohlížel a v mysli obdivoval. Mít jich dvacet tak dokáži ovládnout celý svět... vážně jsem si pomyslel a pokračoval dál v cestě, vtříc za "mamčou ve starobinci". Domov důchodců Všechny jsem pozdravil. Hned ve dveřích jsem se zhluboka nadechnul nosem, abych nasál všudy přítomný pach smrti, nemoci, strachu i bolesti. Jo tady se mi líbí... Usmál jsem se, jako kdybych našel svůj druhý domov. Došli jsme až ke dveřím s číslem 53. Obvykle mě vždycky něco napadne... Ted mě vážn nic nenapadlo... Je to divný číslo... Vevnitř bude divná ženská a náš ukol bude zvláštní. Já sám se budu muset starat o tu divnou babiznu Otřásnul jsem se a pssychicky se připravil na to vevnitř... Podíval jsem se na tu ženskou... Tak nakonec správně... Jouninka, co bude chtít pomstít svoji dceru... Její krása odplavala nenávratně v minulosti, stejně tak její končetiny a články prstů... Zdravím... začal jsem s pozdravem a odstoupil k futrům dveřím, abych poukázal i na ostatní členy skupiny. Tak jen ať začne. Myslím že by nám nemuselo uškodit, kdybych se toho ujal já. Já sám se rozhodně nijak lítostně necítím. Chovám se k ní jako k normálnímu člověku. né jako k žádné staré bábě, která brzy zemře, nebo ke zubožené kunoichi. Jako ostatní i tato žena bývala krásnou. Tak proč se k ní tak nechovat pořád? Pořád jsem se mile usmíval. Né můj vlezlý úsměv, nebo můj otravný usměv, Byl to můj milý úsměv. |
| |
| Domov důchodců Správu a její součást jsem si zasunul do kapsy, kterou mám ze vnitř saka a vydal se za senseiem. Když vidím velkou budovu, která nevypadá nijak nověm tak se zastavím a trochu si ji prohlídnu. Cestuji tiše za senseiem až k jejímu pokoji. Tamní vůně mi nedělá moc dobře. Zaklepeme a vzdoupíme. Žena v křesle ve mě vyvolá lítost. Kolik si toho musela prožíz, než se jí tohle stalo. A teď ji to ještě dorazí. Chudák, nechtěl bych být v její kůži. Je to to nejhorší, co se může stát. Přežít svoje dítě. Akorát doufám, že se nebude chtít mstít, alespoň bych ji to nedoporučoval. Ale jak začít? Asi ji to řeknu přímo. Příjdu k ní, položím ji ruku na rameno a řeknu smutným hlasem: Bohužel vám musím oznámit, že náš sensei - vaše dcera byla nešťastně zabita při našem výcviku. Je nám to velice líto. dořeknu a odmlčím se. |
| |
| Domov důchodců Ženě se mihne podivný stín v oku. Chvilku to vypadá, jakoby chtěla něco říct, ale pak jen zamrká a opět se jí po tváři rozhostí klidný výraz. "Dobrý den, co pro vás mohu udělat?" Opět se zeptá jakoby jste jí nic neřekli. Za váma se otevřou dveře. V nich stojí ošetřovatel. "Bohužel vám nic jiného nepoví. Je uzavřena v trvalém genjutsu. Nikdo za posledních 15 let nepřišel na to jak ho zlomit." Oznámý tichým hlasem. "Zajali jí na misi a ona, než aby zradila svoje bližní se uvrhla do tohoto nebezpečného stavu. Pokoušeli se jí z ní dostat násilým, ale ani, když jí uřízli nohu, tak se neprobrala." Pokračuje v povídání, pak ustoupí ze dveří. "Takto se obětovat..." Povzdechne si a ukáže vám rukou, že máte odejít. Jeho chování je celkem slušné, ale důrazné. Venku na vás čekám už i já (tedy můj klon). Na zádech mám malý batoh a na jeho stranách jsou nějaké svitky. Svitky zdobí i můj pás. "Doufám, že jste si omluvu užili a náležitě doceníte důvod, proč jsem vás této lekci vystavil." Pokračuji a otočím se zády. "Teď půjdeme na cvičiště a konečne se začneme věnovat pořádné práci." Pravím a vyrazím ke cvičišti. Mé originální já je mezitím na cvičišti a hraje si s pečeti. Megumi Shouten (Milost smrti). "Tak tohle jsem nemusel dělat už dlouho." Povzdechnu si. Opět vyndám svojí židličku a stolek s nápojem. Taška leží u stolku. Zjevně čekám, až moji studenti dorazí. To, že by potřebovali odpočinek mě zjevně ani na chvíli nenapadne. Nebo spíše tuto myšlenku ignoruji. |
| |
| Domov důchodců... Co to má bejt? Čekal jsem něco jako že bude chtít pomstu a zabít mě... Nebo že se o ní budu muset starat... Asi ttěžko mužu dělat s někým jako je ona... Mno co... Popojedem. Usmál jsem se a vyšel ze dveří okolo ošetřovatele... A to se bál přenechat mi to... No... Hádám že mluvit o tom jak bych jí z toho dostal je zbytečný... šel jsem k východu , kde jsem rozevřel dveře dokořán, tam na nás již čekal sensei. Zazubil jsem se. úžasné sensei... řekl jsem obdivně. Musí umřít... šel jsem za senseiem, až na to jeho cvičiště, kde již na nás čekal sensei s jeho obvyklou výbavou. takže nás přivedl klon... Tak a co zde sensei? optal jsem se ho,abych se konečně co je tak důležitýho, než to abych šel domů. Lekce 2... Alespon říkal... Po kopání, dostanete C misi a až jí splníte tak přijde na řadu lekce druhá.. |
| |
| Domov důchodců Když žena začne blábolit, a pak příjde ten její ošetřovatel a vše nám řekne, tak si oddychnu. Ještě že tak, kdyby se chtěla pomstít, tak by ji Akuma asi zabil. No nic, ale jestli to sensei věděl, tak proč nás tam všechny posílal. No nic asi půjdeme. Vyjdu z pokoje a z budovy, kde na nás už čeká sensei. No to jsme si teda užili řeknu ironicky a jdu z ním. |
| |
| domov důchodců tak to jsem opravdu nečekala tvářím se jako bych byla v šoku a proto z pokoje odcházím jako poslední. Vlastně až po následujícím. vždycky jsem chtěla mít matku. ani přesně nevím proč ale přistupuji k té ženě a políbím jí na čelo (prostě z ničeho nic-pokud se teda nebrání) v obličeji nemám žádný konkrétní výraz. krom ošetřovatele a jí to ale nikdo neviděl. Pokud se mě doktor na něco bude ptát, odůvodním to jen zavrtěním hlavy. když vyjdu ven jsem trochu rozzářená. proč mě to jen tak potěšilo? Taková hloupost vyndám z nosu poslední tampony. Krev zdá se pro tentokrát přestala téci po očku se zadívám na senseie asi bych mu to měla říct, až mi zas bude cpát ty svý pilule... ale nějak se k tomu nedostanu. Jdu poslušně za ostatními |
| |
| Cvičiště Klon s Puff zmizí, já pokývám hlavou. "Takže bando. Nejdříve by jsem měl vysvětlit, proč jsem to po vás chtěl, aby jste šli k té ženě." Vstanu ze židle a prtokřupu si ruce. "Chtěl jsem, aby jste si uvědomili, že za každou obětí někdo bývá a ten někdo se může mstít." Zadívám se na ně malinko z vrchu. Můj výraz je celkem neutrální. "Takže začneme znova a možná to už půjde lépe." Vytáhnu svitek, který je zapečetěný. "Aktuálně by jste měli být ve stavu, v jakém by jste byli, kdyby jste přišli z lehčí výpravy. Tak do úrovně přechodu D a C." Popojdu a usměju se. Poprvé jsem se usmál a je zjevné, že se jedná o úsměv celkem upřímný. "Aktuální situace vyžaduje, aby jste se přez mé klony dostali ke mě a pokusili se mě zneškodnit." Pousměju se a pak pokračuji. "Berte to jako simulaci přepadu při cestě domů." Pokračuji v usmívání. "Můžete spolupracovat, můžete jít každý solo. Pozor ať se nepřeceníte." Pokračuji v instruktáži. Pak udělám rychle pečetě na Tajuu Kage bushin no Jutsu. Předemnou se zformujou tři pyramidy mých klonů v počtech od základny: 9-8-7-6-5-4-3-2-1. Nedal jsem jim mnoho chakry, abych svoje svěřence nezranil. "Budu na vás hodný a budou útočit po patrech." Přakvapivě spodní devítka odskočí a připraví se k boji. "Pakliže se rozhodnete to vzdát, čeká vás zítra opět ta samá situace. Popravdě, toto bude na závěr každého se mnou straveného dne, dokud nepobijete všechny a nedostanete se ke mně." Usadím se do židličky a dám povel první trojci devítek, aby se na ně rozeběhla. Jejich úkolem je nepoužívat nic zraňujícího, spíš, aby je donutili plácat i ten zbytek energie, co mají, aby jsem jim z hlav vymlátil případné pochyby o tom, kdo to má tady teď na povel. Z toho, co mám mi toto připadá nejméně nebezpečné. Usednu za stůl a položím na něj svitek a vytáhnu tři duté kunaie. Zjevně mám v plánu také útočit. |
| |
| Cesta ke konoze Najednou začne Sasuke-sama mluvit o našem plánu a já ho se zájmem poslouchám... Takže, todle je náš plán? Je to vlastně, jakoby sme ty zkoušky dělali o něco těžší... Pořád bežím tou samou cestou a řeknu: "Sasuke-sama, měly by sme si říct, co tak asi umíme, abychom se trochu sladili. Teda myslím, protože jinak budem vypadat, že jsme spolu prvně a to by mohlo ohrozit pokračování naší mise..." Myslím, že je to dobrý nápad... Tak třeba já mám Kekkei Genkai specializovanou na světlo. Moje meče mají pár výhodných vlastností a kvůli tomu se specializuji spíše na Taijutsu. Doufám, že toto bude o mě stačit... |
| |
| Cvičiště bando? Nevěřil jsem tom u co slyším, ovšem jak ovždy na sobě nic nedávám znát. Jojo jasně... vždy zatím muže někdo stát... to už vím setsakramentsky dlouho... a tiše se zasmál a přitom ovšem stále poslouchal senseie, který furt něco kafral kafral, použil klonovací techniku Hmmm??? Klony? Dostat se přes ně? To asi nebudou normální klony... Mizu bunshin? Nebo nějáký jiný bunshin? Hmmmm... No uvidíme... Takže Se pobojovat skrz klony a zneškodnit vás... No dneska to asi nepůjde... druhou část jsem si řekl spíše pro sebe Takže plošné techniky... Výbuešné lístky a všechny vrhací zbraně... Nic ovšem nemám což je špatné... Jsou jen dvě věci které mohu použít... Démona, nebo raiton... Myslím že spíše vyzkouším Raiton... ale především musím vědět z čeho jsou ty klony ... Jestli z vody, tak by mi to mohlo pomoci vyřešit hodně problémů, jen se bojím že vodní to vážně nejsou... Pevně se chopím svého meče, který následně vytáhnu z pochvy, vše jedním plynulým pohybem a zakončím to tím jak hrot meče míří na senseie, ted myslím na pravého senseie, nebo ještě jinak, hrotem ukazuji přímo na senseie, který sedí na židličce. katanu přemisťuji blíže ke středu a levou ruku přesunuji na pravou paži. Začal jsem koncentrovat chakru, což šlo evidentně vidět, kuličkou za hrotem. Raiton : kousen Kulička se proměnila vparpsek, který proříznul první tři klony, se štěstím i pět. Pokud je sensei vážně vzdělaný, tak jasně poznává že se jedná ještě o nedodělanou techniku, Je to prostě jenom natlakovaná chakra s bleskovou podstatou vypuštěna na jeho klony. žádný hrotepředu, pro průraznost, nebo složeno z několika částí, aby se to mohlo dostat co nejdál, přes co nejvíce překážek... Jak říkám, ještě velmi nedodělaná technika. Když paprsek prořízl první klon, hned mi něco nesedělo. Kage bunshin? Není náhodou Kage bunshin kinjutsu? Jak se mohl sensei dostat k tak nebezpečné technice? To co dělám potom je vcelku jednoduché. Spíše než že se něják zbavuji klonů, je že se snažím přežít a nalákat jich co nejvíce na sebe, aby ostatí mohli bezpečně zaútočit. |
| |
| Cesta do konohy Sasuke řekne svůj plán... "Aha tři proti celé Konoze dobrý nápad" řeknu si v duchu sarkasticky... Rozeběhnu se hned za nimi... V ruce držím nějaké papíry a něco do nich zapisuji... "V konoze mi říkejte Aoi Ryoushi... řekněme že budu pocházet původně z Kawy... Jak už někteří viděli používám vodu vzduch a led... ten se pokusím používat co nejméně. Jsem šermířka a znalec anatomie a dalších užitečných věcí o lidském těle. Ach jo... mám neblahý pocit že mina tu Sunu neskočí... ale co možné je všechno... řeknu a dopíšu ještě několik informací. "Norio, řekni mi něco víc... klidně si něco i vymysli" vybídnu Noria |
| |
| Cvičiště Když příjdeme na cvičiště, tak nám sensei řekne to, co už každý z nás dávno pochopil. Ach jo, chová se k nám jako k malým dětem. Už by mohl pochopit, že mise D jsou pro škvrňata Pak sensei vysvětlí další cvičení a vyvolá klony. Zajímavé, škoda že nemáme plný stav chakry, ale to nevadí, moje techniky chakru skoro nepotřebujou, tak se dáme do toho Všimnu si, že Akuma se začal starat o klony, které jdou zatím po nás. Alespoň je zabaví Zhodím si batoh z ramen, chvilku v něm hrabu a za chvíli vytáhnu dvě hrstě rýže. Že stojí v piramidě je pro ně celkem nevýhoda. Tak použijeme plošný útok. Vyhodím hrstě do vzduchu, použiju jednu pečeť a rýže se rozletí na jednu z piramid. |
| |
| cvičiště zajímavé, ale časem mě to určitě unudí je zarážející že Akuma pochopil že by jsme měli aspoň trochu spolupracovat, nevrhá se do toho sám ale snaží se je odlákat tak přece jen jeho mozek neslábne tím že není využit zároveň s Oliverem také započnu v útoku chischio mochizuky viditelně se nestane nic. ten zbyteček chakry by mi na tohle stačit mohl. Vlastně z více procent je využita krev vyndám kunai- a to né abych jím mrštila po senseích, ale říznu se s ním do dlaně a rozběhnu se k houfu který si zatím nikdo k útoku nevybral. prve zlikvidujeme všechny. tak to asi bude nejjednoduší. těžko by se někdo z nás dostal až úplně dopředu... dám ruku do pěsti a zatnu abych vypudila co nejvíce krve a udělám opravdu jednoduchou pečeť Nendo chischio vymrštím ruku ke klonům. Krev se sama formuje do kapek a tak nějak vyhledává svůj cíl. Působí podobně jako kyselina, takže na klony by to mělo zabrat |
| |
| Cvičiště Útok Aiona sejmul 4 klony, pro něj nepříjemná správa je, že explodovaly v podobě podivného modravého ohně. Rýžový útok Olivera byl zajímavý. Skutečně vytvořil ve spodních částech (řada 7 a 8) díry (jeden čtverec - 3 klony). Vypadá to, že je to způsob jak bojovat proti těmto klonům. Takula a její krvavo-kyselinový kunaie udělají také svojí práci 4 klony udělají puff. Aion a zbylá pětka. Klony se rozhodnou pro normální útok s převahou. Jeden zaůtočí přímo pěstma a zbylé dva páry vyhodí svého kolegu do vzduchu a volným pádem mají v plánu zaútočit nohama na Akumu. Oliver a první devítka. Útok proti pyramidě byl sice úspěšný, ale zůstal odkryt devítce, která se rozhodla pro klasický pozemní útok z kruhové formace. Pyramida na jeho útok zareagovala také víceméně okamžitě, neboť davově zaznělo: Eretron: Hando Shukumei (Eretron: Ruka osudu). Kolem pyramidy se zavlnělo namodralé pole mého podivně deformovaného živlu. Takula a její pozůstatky z klonů. Zjevně se rozhodly zvolit podobnou taktiku jako na Aiona. Tj. Jeden přímo a dva hodem zvrchu. Moje maličkost sedí na židličce a tři duté kunaie před sebou. Zjevně se celkem bavím. Poměrně mě pobaví útok Olivera. "Pokud použeiješ něco na celou pyramidu, můžou se na tebe sesypat všichni. Myslíš, že bys to přežil?" Zeptám se nezvykle zvučným hlasem. |
| |
| Cvičiště oh? Katon? Nooo.... Jestli je v tom jen kousek katonu tak je to v pohodě... řekl jsem si pro sebe, ale odskočil dál a po té čelil senseiovu klonu... Hmmm... POměrně slabé taijutsu u jeho klona... Nu což... Nemusí vynikat ve všem... ale dva kloni nahoře... Jeden útočí zpříma... Dva zůstávají v zadu... Jen co ten přede mnou ujde dozadu zautočí ti dva za ním a ten první mě zastaví... Dva ze zrchu mě zabíjí Takže je musím zmátnout. odskočil jsem dozadu , kde jsem dopadnul na zem. Ještě za letu jsem utvořil pečeť bunshin no jutsu a okolo se objevilo deset klonů, Najednou všichni začali tvořit pečetě, ale jen u jednoho měli nějáký účinek Všechno jsem zakončil pečetí ovce. sokushin no jutsu (technika zrychlení) všechny klony zmizeli a zbyl jsem tam jen já, během dvou vteřin jsem odstranil všech pět klonů , bez toho že by si toho někdo vůbec mohl všimnout... Ale některé techniky mají bohužel i své nevýhody, jako je třeba tato... Sice jsem ohromě rychlý a všeho si všímám, ale nevydrží to moc dlouho, rpotože to spotřebovává hodně chakry... Dopadnul jsem na koleno a sbíral ještě pár sil...Heh.. No... Nejhorší na tom všem je asi to že mě čeká ještě 36 klonů... Teda alespon myslím. VYčkával jsem dokud klony nezačnou znovu útočit... No ale již vím, jak na ně... Je to docela jednoduché... příště bych to měl zvládnout... |
| |
| cvičiště po celou dobu neztrácím pojem kde je zbytek z mého týmu. každý tu má rozehranou svou hru, ale ten 'hod senseie' mi připoměl jistou možnost.... vyvolám dva klony. Dvouma se nechám vyhodit do vzduchu a mezi tím co pluju vzduchem k senseimům, připravuju si dvojici jutsu téměř najednou. první v podobě chakrových vlákem kdy se pokusím oběma senseiům chytit za ramena a podobně jako je to u praku se nechat odpálit- směr sedící sensei. Druhé jutsu je připravené v okamžiku kdy proletím kolem nich- a potřísním je krví (kyselinou). Dost sebevražedný pokus, ale každý pokus je dobrý pokus. při nejhoršim jednoduše zlikvidujem všechny klony a pak půjdem k senseiovi. |
| |
| Cvičiště Na pufnutí se jen usměji a pozoruji tu jejich zajímavou techniku. No nic, tak tam už to asik nepůjde, tak to skusíme na toho silnějšího, ať tam jen tak nesedí Otočím se na senseie, který mi řekne další blbost Ach jo, vážně mě podceňuje, ty jeho namachrované klony by se ke mne ani nepříbližily. Šáhnu do batohu a vytáhnu tři koláče, jeden hodím nad sebe a začne se na demnou pomalu točit kolem své vlastní osy. Zbylé dva hodím za sebe a ty se rozletí do stran a obloukem pryč. Za chvíli se velkou rychlostí přiblíží senseiovi do zad a pokusí se ho zasáhnout. |
| |
| Cvičiště Hromada určena pro Aiona se usměje a vystoupí OSmička klonů. Ta je o něco málo rychlejší, ale stále se dá zvládat. Problém je v tom, že se jejich ruce okamžitě spustí do kapes odkud vytáhnou kunaie. ZJevně mají v úmyslu udělat další pozemní útok. Tentokráte nátlkem přes počet. Oliver a první devítka (jelikož jí stále ignoruje): Devítka dopadne na Olivera, když se hrabe pro koláče a jednoduše do něj začne bušit. Buď se začne bránit, nebo velmi rychle půjde do bezvědomí. Takulin prak je už trošku lepší, ale naštěstí pro mne minimálně směr letu čitelný. Jedna ruka mi sjede k opasku se svitkama a vytáhne jeden menší, pak udělám pečeť na Takai Te (Ruka smrti). Zjevně se nic nestane až do okamžiku, kdy ke mě Takula doletí. V tu chvíli vystřelí zpod stolu mechanická ruka optřená drápy a ostny po celé délce. Zjevně se jedná o nějaký typ loutky. Materiál vypadá jako klasické dřevo s železem. Postupně zpod stolu vyleze asi tři metry dlouhý mechanický had s dvěmi páry rukou. Jeden pár je zaměstnán držením Takuly, která je držena velmi jemně. |
| |
| cvičiště ani ve snu by mě nenapadlo že to bude fungovat zrovna takhle ze začátku jsem sama vyplesklá z toho že vůbec letím určeným směrem, takže let trochu zpomalím tím že mávám rukama kolem sebe. pak je přimknu k tělu. Klony kterým frčím nad hlavou taky nenechám jen tak, pro případ že by se mi tohle nepovedlo (byl by zázrak kdyby ano) opětovně se říznu do ruky (či pokud ještě tamta ranka krvácí) a roztrousím po nich další krvavé kapky (má to stejný účinek jako před tím) už se zubím na svůj cíl taková hloupost pokouším se změnit směr když si to mechanická paže šine proti mě. (klidně z pomocí chakrových vláken) takovej kousek možná připomenu veverku z doby ledové- asi tak stejný kousek mi totiž chybí k senseiovi. První soukromá obrana chischio mochizuky (vypadá to jako velký krvavý koláč co se z ničeho nic vytvořil kolem mě v místě a velikosti co chtěla paže zasáhnout)byla téměř k ničemu. Možná trochu odvrátila dráhu paže. Pokud snad tomu tak je, využívám té chvíle na vytvoření klonů (asi nějakých šest, víc asi schopná nejsem) snažím se mezi ně zamíchat, aby paže nechytla tu pravou z nás. Při tom - spíš už jen z naštvání či jak to pojmenovat přikládám ústa k ráně. Moje rudo černá chakra je na okamžik opět viditelná. Když se do mě stáhne zpět jsem rychlejší a silnější. jau pokud se ani tak loutce nevyhnu, zkusím poslední chabý bod v podobě Nawanuke no Jutsu |
| |
| Cvičiště - konec tréninku Koláč vychýlí trochu ruku, ale ta dopadne na rameno Takuly, kde se zachytí. Osvobozovací technika chvilku trvá, takže mám čas udělat jednoduchou a techniku, která je moje nejoblíbenější. Onsha Jigoku (Milost pekel) taijutsu technika, která v rychlém sledu zasáhne tělo Takuly. Její vědomí se rozhodne opustit tělo. (Technika omračuje, bez pomoci se z ní nejde probrat.) "Jeden dolů." Mezitím Oliver upadne do bezvědomí pod ranama klonů, ty s celou pyramidou krom toho nejvíš plopnou v obláčku modrozeleného kouře. "Druhý dolů." Pak se Osmička klonů u Aiona semkne a udělají přesilový útok, který je zakončen opět obdobou Onsha Jigoku (Milost pekel). Jeho vědomí by mělo jít také na vycházku. Postupně poplopají všechny klony, krom každého ze špičky. Ty se snesou k bezvědomím studentům. Podívám se na hodinky a můj mechanický "hádek" se mi stočí kolem pasu a rukou se chytne za rameno. Jestli ho nějak ovládám, není to zřejmé. "To je hodin! Přejedu pohledem moje "studenty". Zakroutím hlavou. Klony se nad ně skloní a udělají na nich rychle pečetě pro Doragon Taisha (Dračí regenerace). Vezmu si jednu chakra pilulku. Přeci jen nejsem bezedný a i udržování klonů, když dělají takovéhle blbosti něco stojí. Napíšu rychle tři vzkazy a předám je klonům. Ty si vezmou studenty na rameno a každého bezpečně dopraví do jejich postele. Text vzkazu: "Zítra po snídani (10:00) na stejném místě. Uirusu Iki n o Sendo." Díky pečetím by zítra měli být víceméně v pořádku, krom pošramoceného ega a mírné kocoviny z přepětí. Já sám si sklidím svoje věci a vykročím celkem vesele k nemocnici. Čeká mě ještě práce na patologii. |
| |
| cvičiště, domov a tak dále vůbec se mi nelíbí myšlenka že dkybych byla rychlejší, mohla jsem se osvobodit. je pro mě ostudou že jdu spát jako první. Když mé vědomí odchází, snažím se ho ještě zachytit.Možná čistě rukou nebo nějakými chakra vlákny, ale je to prd platné. Kolem mě je černá tma a poslední co zakleji než ztratím vědomí je doprdele -nemám pojem o čase. Spí se mi krásně a vím že až otevřu oči bude to bolet. Proto prve pátrám po svém těle. Jestli vůbec je v jednom kusu. Prve se soustředím čistě na něj. když takhle v leže zjišťuji že je asi celé a v pořádku, začnu se opatrně soustředit na sluch, hmat, a nakonec rozlepím i oči. V hlavě se mi rozezní malí orchestr. Au dále jsem plánovala pomalu vstát, ale to se nevydařilo neboť se mi rozhoupal žaludek. Skoro ani nestíhám otevřít dveře na záchod. Hlasité ble zbarví záchodovou mísu do červena. Hnusná pachuť vyzvrácené hořké krve mi rozhoupe žaludek ještě víc, ale nějak už není co bych mohla zvracet. Pro jistotu ještě chvilku objímám mísu a pak se zvednu a pomalu se odpotácím do kuchyně. Utřu si ruce a pusu do první věci co uvidím. Bohužel to byl papírek od senseie se zprávou. Toho si všimnu po pár hodinách kdy můj žaludek přijde jídlo. to bylo pěkně hnusný dloubu se v krvavém stejku a přemýšlím jestli jsem schopná to sníst. Pak mi pohled utkví na zmačkaném rozpitém papírku. Zítra....snídani :00)....místě...Uiru....Sendo mám námět na přemýšlení. Víc vyčíst nedokážu a tak papír se vzkazem zahodím. takže jde asi o dlší sraz po snídáni...V nějakou celou hodinu. Já ale třeba skoro nesnídám.... hodně dlouho mi vrtá hlavou v kolik tak bývá obyčejná snídaně. Nakonec se rozhodnu jít se vykoupat do lázní a někoho se poptat. Pokud se časy a názory rozchází, prostě až vstanu tak vstanu a pak dorazím. Zbytek večera budu spát |
| |
| Horoy Nacházíš se uprostřed malého přírodního parku..zrovna jsi dopil vodu a hledáš možný zdroj ze kterého bys svůj měch naplnil..jsi sice v hranicích Ohnivé země proto tě Orochimarovy lidi nechaly být..sice nemají s Konohou dobré vztahy ale radši se stáhly...Konoha si stále myslí že jsi dezertér takže po tobě půjdou..v momentě kdy objevíš menší fontánku křupne za tebou větev a spadne dolu malý genin poté muž vyšší postavy nejspíš Jounin a dva malí genini kluk a holka Oba si tě přemeří pohledem..když se na ně podíváš jako první tě oslní odlesk světla od jejich čelenek se znakem Konohy.Jejich Sensei konečně odstoupí od zraněného a přejde k tobě.. Ehm..omlouvám se ale pár navštěvníků mi řeklo že se chováte divně..můžete mi ukázat doklady? Pořád mu nemizí úsměv z obličeje |
| |
| Kaito Kawageme,Hakushi Doki,Inuzuka Inari, Stojíte v kanceláři Hokage a ta sběsile hledá vaše složky...nemůže je najít..po chvíli si unaveně sedne na židli a spustí: Nemůžu ty složky najít takže musíte vše o sobě,vašich schopnostech,jutsu a splněných misí říct svému senseiovy osobně.. Je na ní vidět že pár flašek Saké v sobě má ale snaží se to nedat na jevo.. Sejděte se na cvičišti 6. Rozchod!! Cvičiště 6 Když sem přijdete uvidíte uprostřed cvičiště zabodnutý meč..není to katana..když přijdete blíž zjistíte že je to typický Evropský meč. na konci meče je dopis ovšem je silou zaražen do země..a nebude lehké ho vytáhnout..vedle je napsáno v zemi: Toto je vaše první zkouška..druhá je na papíře... |
| |
| Yabun Guu (ANBU - č. 2365),Mushu Mochizuky- Mušu Když jdete do kanceláře cestou potkáte hlouček kluků který zrovna vycházejí od Hokage a netváří se zrovna vesele..po zaklepání a vstoupení se vám naskytne pohled na Hokage válící se na stole..po hlasitém dupnutí či jiného zvuku se Hokage rychle zvedne a omluvně se usměje.. Dobře že jste tady..potřebuju aby Yabun vedl první chuuninskou zkoušku a Mushu druhou..je to trochu na rychlo uznávám ale není jiná možnost..třetí a poslední zkoušku zastoupím samozdřejmně sama..tak a teď už jděte!! |
| |
| Uirusu Iki no Sendo Jsi doma a máš volno..na dnešek ovšem moc si ho neužiješ protože tě probudí hlasité zvonění u dveří..vydrápeš se s postele a doplazíš ke dveřím..když otevřeš uvidíš postavu zahalenou v kápi s hnědými vlasy..pokud pohledneš na hrudník zjistíš že je to žena... Rienne Siakhi Vyrazíš od Hokage brzy a míříš na adresu kterou ti dala..dojdeš ke dveřím a zazvoníš..nic..zazvoníš znovu a konečně někdo vyleze..tváří se jak když právě vstal..jedíné co máš s sebou je složka papíru o misi a instrukce od Tsunade.. |
| |
| u hokage a tak dál nejen že se dlouho nic neděje, ale pak si nás zavolá a mě z toho může trefit tak nějak v polospánku visím bratrovi na rameni. když mi to docvakne, spadnu co jsem komu udělala? vyškrábu se zase nahoru. pripomenu si, že jsem ANBU Jakým způsobem mám svou zkoušku vést? vdžycky je přece osnova kterou udává Hokage. ANBu je jen jako hlídkující tým. co ná to říkáš bratříčku? Už vidím jak mě budou brát vážně. Prve na sebe budu muset upozornit řevem a pak všem rozdat lupy... |
| |
| Mezitím u Hokage Mushu!!! Zavře Hokage až láhev se sakém spadne.. Vedeš pouze druhou zkoušku takže budeš dávat bacha v lese smrti..a taky jim vysvětlíš pravidla..a určíš start..a jejich startovní pozice..a rozdáš svitky..A DÁŠ HLAVNĚ BACHA NA PRAVIDLA!! |
| |
| Akuma,Takula,Oliver Máte volno a je na čase ho využít..přeci jen je pěkně a můžete společně strávit den ať už tréninkem nebo u vody či v restauraci..nebo každý sám..každopádne je před zkouškami takže je na čase se připravit a je to vidět..všude ninjové,ANBU a ninjové z jiných vesnic..Hokage všem týmům řekla ať se vyvarují konflikty s jinými ninji..Ovšem v tom do Takuly někdo vrazí..je vysoký a pěkný omluvně se usměje a podá Takule ruku..kluci z toho nebudou asi rádi ale mají smůlu |
| |
 | Konoha Když Hokage hledá naše složky neodpustím si lehký úšklebek, naštěstí už něco vypila, takže si toho nevšimla. Potom nás pustila na cvičiště číslo šest, kde na nás místo senseie čeká obyčejný meč a naším úkolem bude asi vyndat ho ze země. Nejdříve se ho pokusím vyndat úplně normálně, což se mi nejspíš nepovede. Hele, začni hrabat, ale pozor na ted dopis, třeba se ještě bude hodit. řeknu svému vlkovi, který jde celou dobu se mnou. On jen s nepatrným kývnutím poslechne a začne hrabat. Hej, ty s tím psem, mohl bys taky pomoct, docela by se to hodilo. řeknu Inarimu a čekám, jak zareaguje. |
| |
| s pány sensei se na nás vybodne, pořádně jsme nedokončily ani ten poslední hřbitov co ná mdal za trest, stejně jako většinu misí. Nic nás nenaučil, jop, možná tak ho pořádně pomlouvat a naučil nás že i jeden člověk může dokonale nasrat všechny tři naše vycházka se skládá asi jen z mého mluvení kdy na všechny nadávám a asi jsem celkově v nějaké divné náladě. Mimochodem, učíte se na zkoušky? pokud půjde o týmovou práci....možná by jsme na tom měli ještě zapracovat varovně zašilhám po Akumovi a tentokrát všichn itři nebo...au zastavím se. Má maličkost začíná rudnout vzteky. To že my jsou vidět kalhotky je mi jedno. Spíš ta potupa že jsem nebyla ve střehu. Ninja musí být furt ve střehu. Ruku prve nepřijímám, ale ona ta m áruka jde tak proti té jeho doslovně sama. tvářím se překvapeně, ale pak zase hněvivě stisknu rty. A co se takhle omluvit? |
| |
 | Kdesi u dveří Mno konečně..ty schody mně jednou zabijou.. Zaklepu..nic..znovu..konečně někdo přišel..mno sakra fešák :) Rychle zatřesu hlavou a začnu: Jsi Uirusu Iko no Sendo? Pokud kývne pokračuji.. Fajn jsem tu protože nám Tsunade dala misi..né tedy nám našim týmum..je to až za týden ale jsem tu protože Tsunade je chce naučit spolupráci..tedy my to máme udělat..mno nic..hoď něco na sebe a za hoďlku v I.R. Řeknu,podám mu složku a odejdu do I.R |
| |
| U Takuly a kluků Tvoje kuráž ho trochu zaskočí ale i přesto se usměje a omluví se ti..poté přijde zbytek týmu..vyzvedne tě a odejde snimi..ještě dlouho se za ním díváš až poté zjistíš že jsou tam klucy kteří si tě určitě měří pohledem... |
| |
| cvičiště, domov, procházka Trochu podcením klony a ti mě začnou mlátit. Není to nic příjemného, ale celkem to bolí. Po chvíli však omdlím. Já vůl. Jak je mohl tak podcenit. Vzudím se doma celý rozlámaný po včerejším výprasku. Mrknu na budík a zmizím v koupelně. Z ní vylezu celý čistý a voňavý. Pak mi táta přijde říct, že se změnily rozkazy a že máme vólno. Po snídani vyrazím za členy mého týmu. Najdu je tam kde jsem čekal a jdu chvíli mlčky s nima. Pak začne Takula mluvit, tak jen tiše poslouchám než odpovím. Možná dostal nějakou misi, nebo něco takového. Vypadal docela natěšený, že nás zase vyčerpá a zmlátí. A učit se? Na co, vždyť to tě máprověřit to co umíš, ne to co se našptráš. Ale jsme na ty zkoušky docela zvědavý. Pak do Takuly někdo vrazí a hned ji pomůže vztát. Pak on i z jeho týmem odejde. Divné. Tyhle jsem tu ještě neviděl. Že by tu už byli k vůli te zkoušky? |
| |
| U Hokage - se smečkou psů Trochu se ušklíbnu, když nemůže najít mojí složku. Nemusím být ani genius, abych věděl kde je. Přesně tam kde jsem jí nechal, tedy doma. "Hai!" Povzdechnu si a v rychlosti se přemístím na cvičiště. Kdybych neměl masku, bylo by vidět, že jsem otráven. "Kde, jsou staří známý." Vidím meč a vidím dva s štěkanátkama. Aktivuju Hakushi: Bunkai (Lékařská analýza). Podívám se na meč a jeho okolí. Pakliže vidím slabinu, využiju jí. Pakliže ne, pokusím se normální silou. |
| |
| Home, sweet home Spím po celkem příjemném dni. Moji studenti stále překvapivě žijí a nevypadá to, že by jsem byl schopen nalámat do hlavy něco z loutek a nebo taijutsu. Vyřezáváné součástky se jim opravdu nepodařilo rozhejbat. "Kdo to u všech čertů bude." Natáhnu na sebe župan a jdu otevřít. Proti mě stojí žena a ptá se, jestli to jsem já. "Nikdo to být musí." Přisvědčím, že se jedná o mě. Pak začne, že máme od Tsunade nějaký úkol. "Když přišla poledně, tak jsem dostal na krk ty tři... geniny." Klidným pohledem sleduju jak žena mluví. Když řekne, co má na srdci, tak kývnu hlavou. "Když to jinak nepujde." Můj hlas zní ospale. Nakonec zavřu dveře za odcházející kuniochi a jdu zpátky na postel. Trvá mi to celkem dlouho než se proberu. Mám v hlavě trochu jak vymeteno. No řekněme, že daň za můj skvělej tým, je velká. Nakonec se ještě rozespalý vydám do IR. |
| |
| U Hokage - přerozdělení úkolů - zrušení statutu ANBU V duchu se musím zasmát nad komentářem mojí sestřičky. "Hale, aspoň na ně nebudeš muset tři hodiny koukat a dělat, že nevidíš, jak šmírujou. Třeba tam budeš moct mít i zábavu." Pronesu otráveně. "Samozřejmě Hokage-sama. Vynasnažíme se, aby vše proběhlo v pořádku." Udělám pod maskou grimasu. "Třeba to všichni přežijou." Pronesu optimisticky v hlavě. |
| |
| Doma ----tým Důkladný tozpis toho co se stalo bych raději vynechal, Jediné co asi tak stojí za zmínku a co je důležité tak to, že naše rodina asi nemá ráda poslíčky a nečekané návštěvy, Po celé ploše pozemku byly položené pasti a to dokonce i v domě, Což je nečekané tak by měli dělat problémy i vycvičeným jouninům, dokonce jen v mém pokoji jich bylo pět. Ke dveřím se ti ani nepodařilo dostat a i kdyby tak by osudovou chybou bylo zazvonit na zvonek nebo zaklepat., vlézt oknem také nepřišlo v úvahu. Dokonce i v celém domě byly nastražené veškeré výbušniny, miny, výbušné lístky, kunaie, shuirikeny, všechno možné... Další den, jsem musel všechno zkontrolovat a trochu si přebrat co se vlastně stalo... samozřejmě jsem se vykoupal převlékl se a projistotu se plně vyzbrojil a nepodcenil situaci. Vyrážím s klidným svědomím že možná dnes se mi povede zabít senseie. Taková otrava Po chvíli chůze si všímám všemožných výrostků po Konoze, kterých jsem si dlouho nevšim, vážně se nedá říkat že by se po Konoze potulovali každým dnnem, to bych si jich všiml, po chvíli potkávám i Takulu a dokonce i s Oliverem, zrovna když vycházím z jedné uličky a procházím skoro kolem nich, ovšem jen co je zahlížím, což je skoro mě před xichtem, tak se obracím na patě a mizím pryč, Jediná možnost, kdy se zastaví m a připojím se k nim tak když si mě už všimli. ovšem na nic jim neodpovídám, pokud neuznám nic jiného za nutné. |
| |
| u Hokage v hlavě se mi rojí ještě spoustu dalších otázek, ale po tom jejím pokáráním mi to všechno vypadne z hlavy. Nevinně se zazubím a zkroutím ocásek kolem svého těla. Jak si přejete vůbec si nepamatuju jak to probíhá...V kolik je to vlastně hodin? A jaký den? A jak nebezpečné můžou být ty věcičky co ji mv lese připravím a halvně....nemáš někde pravidla? zdá se, že si nedělám srandu, je to trochu ošemetná situace, ale nic moc o tom zjevně nevím... -osobní myšlenka:hlídat bandu usmrkanců, no jupí, to jsem to dotáhla |
| |
| Konoha Hokage docela dlouho trvá, než nás někam pošle, protože nemá naše složky. Ještě navíc je na ní vidě, že je pod vlivem alkoholu, ale je mi to vlastně jedno, je to přece Hokage, ta si asi může dělat co chce. Hned jak nás pustí vyběhnu co nejrychleji na cvičiště číslo 6, kde máme mít sraz s naším senseiem. Jenže sensei se tady neobjevil, ale najdeme meč, který je zaražený o země a pod ním je dopis, který máme získat. Oba společníci se snaží získat meč hrubou silou. Jestli se jim to nepovede, tak vyzkouším jedno ze svých oblibených jutsu, na kterém pořád pracuji. Ještě předtím položím Kuroie na zem a potom se roezběhnu, vyskočím a za letu se začnu otáčet. Tsuuga ( ostrý tesák) Snažím se podhrabat a jestli se to nepovede, tak Kuroi pomůže tomu vlkovi v hrabání. |
| |
| Spolek u meče.. Hrabání vlka sice pomohlo takže se pomalu dostáváte ke konci meče Hakushi našel obrovskou slabinu uprostřed meče..větším tlakem se ten meč zlomí ovšem tlak musí být veden ze strany ne ze zhora či zdola..ovšem než to Hakushi dokáže jakkoliv promyslet tak Inari použije Tsuuga přímo na mec a ten křup..rozpadne se ..papírek sice máte ale meč je na kusy...vašemu senseiovy se to asi líbit nebude.. Na papírku je pouze vzkaz: Sejdeme se v I.R. |
| |
| Konoha- První úkol splněn Hrabání toho vlka sice trochu pomohlo, ale žádné extra účinky to nemělo, takže jsem se do toho meče zapřel svoji technikou a meč je na kousky. Snad to senseiovy nebude tolik vadit... řeknu s úsměvem a přitom se drbu ve vlasech, přemýšlím totiž, jak bych to senseiovi vysvětlil, ale my vlastně ani nevíme, co na tom lístku je, takže si ho doběhnu přečíst. Tak deme k I.R, sensei už tam určitě čeká. řeknu a jako první vyběhnu směr Ichiraku Ramen, když tam dorazím, okamžitě odhrnu tu záclonku a podívám se, jestli už tam je náš sensei a kdo je vlastně naším senseiem, což mě samozřjejmě taky dost zajímá. |
| |
| Konoha Mojí silou se mi to vážně vytáhnout nepodařilo, ale to mě nijak nepřekvapilo, protože je jasné, že to sensei nechtěl udělat tak lehké. Potom se ten Inuzuka rozeběhl proti meči a použil jednu ze svých technik. Takové plýtvání chakrou... Je prostě takový... ne jako ty. Co ty si stěžuješ... proěhne krátká hádka s vlkem, ale to je u nás docela časté. Ten akční Inuzuka už přečetl lístek a řekl něco o tom, že sensei čeká v Ichiraku Ramen. To není možný. Nám zadá úkol a sám se cpe Ramenem. ušklíbnu se a okamžitě vyběhnu za Inuzukou, snažím se držet jeho tempo, aby to nevypadalo, že jsem líný a nebo pomalý. |
| |
| V I.R. Fajn..už mně to tu začíná nudit.. Pomyslím si a současně se hulkamy znuděně dloubu v tom co zbylo z ramenu..pohlédnu na vlka který si spokojeně mlaská vedle mně a slintá kolem.. Nikdy se nenaučíš pít.. Tobě se to mluví..ty z misky nepiješ Ale notak..přece se nebudem hádat..nemyslíš že jim to něják dlouho trvá? Co bys chtěla genini... Hmm a to za dva týdny jsou zkoušky..ktomu ještě ta mise.. Otočím se jestli někdo nepřijde..už se chystám zaplatit že se za nimi podívám když vtom tam trhne Inari..trhnu sebou a požádám o sklenku vody.. Další zkouška je tedy jasná..urči kdo je tvůj sensei..přeci jen je tu docela dost lidí..mno uvidíme jak si povedou.. |
| |
| U Hokage - se smečkou psů "Ten meč by šel roz.." "..bít." Nestihl jsem doříct. Meč je na trosky. Polknu. "No to bude průšvih." Poprvé si pomyslím, že jsem se měl držet naší nemocnice. Pak přečtou, co je tam napsané. Oči se deaktivují a přejdu do normálního modu. Pak se vydám v závěsu za ostatníma. |
| |
| Ichiraku Ramen Nahlédnu dovnitř a podívám se po všech lidech. Abych e přizna, nemyslel jsem, že jich tu bude tolik. Nejdříve si vytipuji, kteří z nich můžou být ninjové a pokusím se je zařadit do věkové kategorie, která by nám mohla dělat senseie, ale pořád je to zbytečně moc lidí. Kso, ani nevím, jestli máme senseie a nebo senseiku, proč se sakra neozve... ssnad nás tady má čekat a přece by mohl vědět aspoň trochu, jak vypadáme... Chvíli přemýšlím, ale potom si všimnu, že na mě všichni koukají. Snažím se nevšímat si toho a usměju se. Potom se nadechnu a udělá věc, se kterou sensei asi neočítal. Jsem Inuzuka Inari a hledám svého senseie, měl by tady na nás čekat. Na cvičišti číslo šest sem mu rozbil meč a přečetl si dopis, ve kterém to psal, nejste náhodou někdo z vás mým senseiem ? řeknu dostatečně nahlas, aby mě slyšeli úplně všichni v I. R. Ani to nebvypadá, že by mi nějak vadilo to, že to slyší všichni ostatní. |
| |
| Konoha Nejdřív to byl ten meč, který Inari rozbil a potom ještě navíc udělal takovou ostdu v I. R. Jéžiši, to je vůl, Jak dlouho s ním budu muset ještě zůstat... Nestěžuj si... třeba se bude ještě hodit, třeba při boji, bude neunavitelný.... To jo, ale jestli vůbec bude spolupracovat... a ten druhej vypadá, že bude ještě línější než já... To už ani nejde... ještě uvidíme, jestli se sensei ozve a co vymyslí... debatuji s vlkem o svém týmu, ale pořád sleduji lidi v I. R, který z nich se ozve, doufejme, že jeden z nich jo... |
| |
| V I.R. Reakce jak jsem čekala..njn..má docela dobrou výdrž.. Otočím se zpět a zpatřím Uirusiho (nwm jak te mam oslovovat xD) trochu zčervenám když si sedne vedle..zatřesu hlavou a zeptám se ho: Máš tu složku? Jo a zkontaktoval jsi nějak tým? Mněli by jsme začít co nejdřív..nebude to sranda zvlᚍ když svůj tým neznám...sice jsem sensei teprv týden ale mám nápad..dejme tomu menší boj mezi týmy a pak nějákou flákačku a natvrdo pojedem zítra..co myslíš? Jedním okem pořád sleduju ty dva a svého vlka protože by byl schopen mně "prásknout" |
| |
| I.R. "No to je spěchu." Mám sto chutí tu smečku psů a dětí zastavit velmi nepříjemně ve dveřích. "Takový nevychovanci. Ti moji aspoň nepřekáží, když.... se mě pokouší zabít." Na tváři se mi objeví úsměv. Když vejdu do IR a rozmyslím si na tu rozjívenou bandu použít Ereton: Kubochi Naraku (Ereton: Kobka pekla). Vidím, že své k svému. Jeden prcek se postaví do středu místnosti a začne vyřvávat. Dostane mimovolný pohlavek, když kolem něj jdu k předpokládáné jejich sensei. "Na veřejnosti se neřve." Pronesu tiše. Všechny zvířecí čumáky práskne do nosu pach formaldehydu a dezinfekce, který je prostě prosycen v mém oblečení. Pak se usadím ke stolu naproti Rienne Siakhi. "Trochu pozdě. Musel jsem to vzít přes nemocnici." Uvedu na svojí omluvu. Neobědnávám si jídlo, pouze višnové nehai. Nevypadá to, že bych chtěl objedvat. Přesto se mi podařilo na tváři vykouzlit výraz zájmu. Pak se zeptá. "Ne, nebyl jsem ještě na hřbitově." Pronesu klidným hlasem. Zjevně to myslím vážně. Složku je vidět zasunutou za pláštěm. |
| |
| V I.R. Projdu mezi dveřma a všimnu si, že jsme asi omylem vlezli do cesty nějakýmu staršímu pánovi. Jeho rozmrzelost mě praští do očí. Trošku se usměju, když praští Inarimu, který pořvává. Pak až teprve mi dojde, kdo to prošel. "Ne tenhle ne!" Zatuhnu. Oči se mi rozšíří. "Co tu dělá patolog." Zjevně ho už od někud znám. Pak si s úlevou všimnu, že si sedá k nějaké ženské se psem. Aktvuju znovu svoje oči. Objeví se jeden kruh. "Ale né." Povzdechnu si. Zbytková chakra, která byla v meči patří té ženě, se kterou se baví patolog. Nemám chuť na to upozorňovat. Deaktivuju svoje očka a nakloním se ke Kaitovi. "Vlk k vlku." Pošeptám mu celkem neochotně. |
| |
| V I.R Vyřvávám přes celý Ichiraku Ramen, ale nikdo se neozývá. Místo toho kolem mě projde nějaký chlap, který dost smrdí, což je mě dost nepříjemné. A vy ste kdo, že mě tady mlátíte... Není vidět, že bych se ho bál, i když mě Kuroi informoval, že z něj cítí docela dost chakry. Potom tam budu jen dále stát a čekat, jestli se sensei ozve. |
| |
| V I.R. To byl trochu krutý přístup..mlátíš i své žáky? řeknu trochu provokativně a podívám se na něj.. Tak fajn už mně to tu nebaví,..Bože ty smrdíš..to i ten pes voní líp jak ty a vypadá jak kdyby se před chvílí vyválel v hroudě bláta.. Tire! Nech toho jasný...nechci se tu s někým hádat Pak se obrátím zpět na Uiruise Jasně..tak jsem to nemyslela myslim složku k tý misi a kontaktoval jsi nějak ten tým? |
| |
| V I. R Stojím kousek od Inariho a docela se mi daří dělat, že ho vůbec neznám. Snažím se vytipovat lidi, kteří by mohly být naším senseiem. Jedním z nich byl i ten chlápek, který dal Inarimu pohlavek a Inari se s ním začak hádat. Jak sem už říkal... je to vůl... ušklíbnu se a sleduji jak to dopadne. Potom mě trochu vyleká hlas mého druhého pomocníka, který mi řekne, kdo je vlastně náš sensei. To bude sranda... asi se tě ani nebudu ptát, jak si to zjistil, ale asi bysme měli dát vědět Inarimu. řeknu stejně potichu jako Doki a s úšklebkem sleduji jak si vede Inari. |
| |
| V I.R. Otázku prcka samozřejmě ignoruju. Nestojí mi za odpověď. "Krutý přístup? Ani ne. Mohl jsem ho zarazit do země." Pronesu klidným konverzečním hlasem. "Svoje žáky?" Usměju se. "Pouze, když mne chtějí zabít." Odpovím zase stejně. Je těžké poznat, jestli si dělám srandu nebo ne. "Jak jsem řekl, zatím jsem nebyl na hřbitově." Usměju se. Buď je můj tým hodně drsný a nebo ještě drsnější. Udělám tři Kage klony. "Padejte." Ti na ráz odkvačí celkem slučnou rychlostí do města hledat ty tři. "A co ty?" Pak si uvědomím, že jsem nedostál slušnosti a natáhnu se přes stůl s rukou. "Klidně mi můžeš říkat doktore a nebo Iki." Navážu oficiálně tykací kontakt. |
| |
| Klon 1 První klon vyrazil k domovu Takuli, kde zjistil, že zde není. Začal tedy zmateně běhat po městě na trase k našemu cvišišti. Klon 2 Vyrazil k Oliverovu domovu, když ho tam nenašel, zaskočil do Restaurace, dal si panáka saké a pokračoval v hledání směrem ke cvičišti. Klon 3 Třetí klon vyrazil k domovu Akumi, tam vytvořil mračno normálních klonů, které deaktivovali valnou většinu pastí. Po té poslal jednoho klona se podívat dovnitř. Po této proceduře teprve pokračoval v hledání směrem ke cvičišti. Studenti Druhý klon narazil na studenty jako první. "Máte se dostavit do IR. Hned. Máte se chovat slušně nebo dneska spíte v rakvích na hřbitově." Pronese tichým optimistickým zasyčením, které Vás ujistí, že si nedělá srandu. Jako doprovod vás pak následuje k IR. O chvilku dorazí klon č. 3. "Akumo, asi máte doma trochu nepořádek, ale to uklidíš potom." Koukne se na klon č. 2. Ten přikývne. Klon č. 3 se zařadí za vás. O chvilku později dokluše klon č. 1. Nadechne se a pak jen mávne rukou a zařadí se vedle svých kolegů. |
| |
| V I. R "Ten vedle je zdejší hlavní patolog." Zašeptám Kaitovi ještě. Pak decentně klepnu Inuzuku do ledvin, aby se sehnul. "Náš sensei sedí s tím, co ti dal tu facku." Zašeptám neochotně, ale v hlase je znát malinko škodolibosti. |
| |
| k IR a IR co to je? Jsou vánoční trhy nebo co že ej tu tak narváno? Tohle jsem tu ještě neviděla prohlížím si skupinku tvrdě se tvářících ninjů a zacukají mi koutky. poletí už v prvním kole všimnu si ,že se k nám Akuma moc zapojovat nechtěl. Bohužel jsem to já co si ho všimne a násilím zařadí vedle sebe. Říkám že týmová spolupráce je důležitá. v tom si přiběhne první klon. Sensei hatíte mi plány pak přiběhne další. a to rovnou dvakrát a další. nad tím už jen mávnu rukou a vyhlížím jestli nepřiběhnou ještě další. Dal jste nám opravdu skvělou motivaci s povzdechem se otáčím směrem k IR. jako na vlastní popravu a za námi se promenáduje trojice natěšených katů protože dost pochybuji že nás zve na oběd. Celou cestu až k IR nemluvím. Dokud nevstanu před tím pravým a jedinečným senseiem. takhle mi kazit DOBRÉ RÁNO první část byla tlumená, ale zase né tolik aby nebyla slyšet. Druhá část byla hlučná, přeci jen s emáme chovat slušně. |
| |
| dodatek -připravuji si případný úhybný manévr (za tu dobu už jsem mohla odhadnout jakým směrem z pravidla lítají pohlavky) |
| |
| U hokage - spěšný odchod "Půjdeme zařizovat." Ukloním se a pak spěšně opustíme kancelář. "Tak tohle má dost. Nejdřív nám dají zajistit bezpečnost a teď tohle..." Pošlu myšlenku k sestře. Vylezeme ven. "Vyrazil bych do knihovny pro materiály a pak do lesa." Povzdechnu si. "A během toho nějakou flašku saké, aby nám to šlo lépe." To už je myšlenka pro mne. |
| |
| s bratříčkem zvednu pracku na pozdrav, protože kdybych se klanila bylo by to asi málo výrazný. uvelebím se na rameni a stočím se do klubíčka vidím to zcela jasně. Potřebuju nějaký né moc nápadný stůl, vysoký tak polovina tvé výšky, dále milion zářících a blikajících šipek. Budu si muset přivstat o pár dní dřív, vlastně bych měla začít už teď aby to dokonale fungovalo. A itak si myslím že budu moc málo výrazná...chjo... upřímně je mi jedno kam bratříček jde. Dokázala bych se na něm vozit celé věky. Jediné místo kde můžu opravdu tvrdě usnout je právě jeho rameno. Nějak si to nechci přiznávat, ale pocit toho že tam budu sama a bez něho. Jsme sice ANBU a ty ryndy pindy kolem, ale je mi to tak trochu houbelec platný. tohle byla jasná pomsta vůbec nechápu co chceš v knihovně. To se tu dají pučit pravidal nebo co? -pro pořádek: bílá kurzíva- naše osobní myšlenky, šedá- rozhovor nás dvou. |
| |
| I. R Doki mi ještě řekne, kdo dal vlastně Inarimu tu facku. Takže patolog, jo... toho snad ještě dlouho znát nebudu. pošwptám snad jenom proto, aby nestála řeč, ale ani nevím, jestli mě poslouchá, protože právě oznamuje Inarimu, kdo je naším senseiem. Asi to odhalení nechám na něj... on už si ostudu udělal... ušklíbnu se a počkám, jak Inari zareaguje. |
| |
| I. R Dostanu od Dokiho ránu do ledvin. Za prvé se dost leknu, ale nevykřiknu a za druhé to dost bolelo. Otočím se na něj s naštvaným pohledem, ale než stihnu něco říct, tak mi předá dost zajímavou zprávu. Takže támhle sedí sensei... a ještě navíc má vlka... to by mohlo být dost zajímavý. pomyslím si a hned začnu jednat. Otočím se směrem, kam si šel sednout, ten blbec, který mi dal pohlavek a pořádně si prohlédnu našeho senseie. Ha, odhalili jsme vás, sensei, jste to vy !! vykřiknu vítězoslavně a ukážu prstem na senseie. Očividně ani nevěřím tomu, jestli mi týmový kolegové nelžou. Byl jste tady celou dobu ! To ste se nemohl ozvat !! rozkřiknu se na něj bezöhledu na to, že je to náš sensei. |
| |
| K I.R Jakmile odejdou ti tři, tak k nám dorazí klon našeho senseie. Ach jo, a já si myslel, že bude dneska od něho klid. Pak ještě dorazí druhý, nad tm ale jenom mávnu rukou. Že by nás chtěl pozvat na oběd? Ne to bude spíše něčem jiném. On není ten typ, co by někoho na něco zval. A stejně bych si nedal. Vaří tam nic moc. A dnešní spánek v rakvích? Proč ne. Vydám se pomalou chůzí přímo za Takulou. Když tam dorazíme, tak se nejdříve postavím našemu sensei a povím. Dobrý den sensei. To jste myslel vážně s tím dnešním stanováním? Až odpoví, tak si sednu někde poblíž. |
| |
| tým Bohužel, můj uhybný se nezdařil a tak mě Takula, rpostě vzala k sobě a během okamžiku se přiřítil sensei, něco nám řekl, pak další, kterej oznamuje ho**dinu o tom, že budu uklízet něco před barákem. Bůh-ví zda-li to myslí vážně a je rozhodně jasné že ho budu otravovat dokud to neuklidí, ať už to : "to" je cokoli, nebo kdokoli. To ON má po mě uklízet mrtvoly ne já po něm! Jdu klidně za ostatními a za námi přišel ještě další klon, No hrůza a děs, pořád jen vyčkávat jestli přijde nějákej další naklonovanej nekrofil, prostě hrozné. Přicházíme k místu kde na nás již čeká sensei a spousta dalších otrapů... Takula, jako obvykle "znovu" dělá hlavní rozruch a já tomu jen tiše přihlížím. Posazuji se vedle senseie. a šťouchám do něj ramenem. Tak co? Konečně jsi přiznal že jseš slabší než já? sebejistý výraz na tváři jako vždy a jediné co je opravdu jisté že to myslím vážně, což především dosvědčuje i ten tón, jaoko kdybych mluvil s dlouholetým přítelem u saké. Objímali se na jeho pohřbu jako kdyby to byly již dlouholetí přátelé, ovšem tak to bude jen dnes, zítra si pujdou zase po krku, jako tomu tak i vždy bylo. |
| |
| V I.R. Jenom když tě chtějí zabít? Trochu mile se na něj usměji... Mno tka dobře Iki...Rienne ale říkej mi jen Rien pokud chceš... Poté přijde pár jeho žáků... Trochu se naklonim k Ikimu a zašeptám mu.. A mýmu zákovi si jednu vrazil.... Otočím se zpět a přede mnou stojí kluk s psem.. Že by jim to konečně došlo.. Víš že se prstem neukazuje...jo a než začneš řvát tak... Než to stačím doříct tak zařve na celé I.R proč jsem se neozvala.. Protože asi to byla druhá zkouška..mno nic vemte místo.. Mimochodem máte můj meč? Myslíš ten co ti prej rozbily? Prosím? Já jsem zdědil všechny vlčí smysli zatím co ty jen čich.. Hmm ty se budeš pořád furt hádat...mno nic máte ho aspoň tady? Pff...mno nic..Iki vysvětlíš to tvýmu týmu? Řeknu a zdrceně se opřu o židli |
| |
| V I.R. Moji studenti se doplazí. "No bylo na čase." Pak se Oliver začne hloupě ptát. "Samozřejmě. Myslel jsem to vaše kempování opravdu." Usměju se jakoby se protáhlo hedvábí po čepely katany. Pak si sednou a Akuma do mne začne šťouchat. "No, pokud se dostaneš dnes domu po svých a bez mého léčení, tak uznám, že nejsi případ ztraceného slabocha." Promluvím klidně. Pak jsem vyzván, abych vysvětlil svému týmu, co je čeká. Usměju se, objednám oběd. Překvapivě se celkem trefím do průměrné chutě každého z mých žáků. Počkám až začnou jíst. "No, takže Tsunade-chan, si usmyslela, že se máte naučit spolupráci." Počkám, až skončí drobné úsměšky od mých studentů. Pak se otočím k přísedícímu týmu a sensei. "Jen si nejsem úplně jist, že to pro Vás bude bezpečné. Metody mých studentů jsou mírně řečeno... Destrukční." Pokračuji klidným hlasem. Zjevně se začínám celkem bavit. |
| |
| V I. R Trochu neochotně se usadím. Podívám se na svého nového senseie, tedy senseiku. Polknu, když se zeptá na svůj meč. "On měl v sobě prasklinu a když jsme ho vyndavali, tak se omylem rozpadl." Pravím trošku zaraženým hlasem. Pak začne mluvit patolog. "Jejich metody nebo Vaše." Pomyslím si krapet kysele, ale stále klopím oči. Chci se dostat od patologa co nejdřív a co nejdál. |
| |
| V I.R. Chceš si tu namachrovat tým?hmm to si řekneme Drastické? mmm fajn..tak to pojďme prověřit.. Oh ty divoško.. V tu chvíli se otočím a probodnu vlka pohledem..poté udělám pečet směřující na něj..pro vás to vypadá jako obrazec čtverce a nic neslyšíte ovšem my dva ano.. Už zase ty si nedáš pokoj? Ehm..ne baví mně to.. Baví tě znemožnit mně před každym..? Mmm....jo... Fajn..víš co lež a buď sticha to bude nejlepší.. Poté pečet zruším a vnímám zase ostatní..nevýhoda toho jutsu je že po dobu komunikace s vlkem neslyším co se děje kolem... Tak co máte dost kuráže na to si snámi dát boj? Opřu se o stůl a kouknu se doktůrkovy drze do očí.. |
| |
| V I.R. Když dorazíme, tak nám objedná jídlo. Já to své jen odsunu a vezmu si vodu, které se napiji. Snad si nemyslí, že ten jejich sajrajt budu jíst Pak nám sensei oznámí přání od naší milé hokage. Do tváře se mi vrátí úsměv a s nadšením povím: Vážně? Zase spolupráce? Při té naší minulé zemřela jistá sensei. Pak zaslechnu věty, které náš sensei řekl té dívce. Pravděpodobně sensei toho druhého týmu. Boj proti druhému týmu? To by nemuselo dopadnout dobře pro ně. Pochopil jsem dobře sensei, že budeme bojovat proti jim? Ukážu prstem na ty tři. Ale to sám víte, že je to moc nebezpečné. Já odmítám kopat tou vaší metodou další tři hroby. To tam radši budu stanovat. |
| |
| I. R Sednu si vedle naší senseiky a pořádně si prohlédnu toho jejího vlka. Hmmm, mluvící vlk... to je dost zajímavé... A taky trochu nepraktické, jak vidíš... na vlkovu poznámku se ušklíbnu a pustím se do jídla. Potom se naše senseika pustí do patologa, který, jak vidím, vede jiný tým. Oni chtějí bojovat ?? To zase bude nuda a nic jinýho.. .co si tim senseika chce dokázat ?? Třeba by to mohla být sranda.... Hmmm a třeba taky ne.. začnu se hádat s vlkem, který už mi pro jistotu odpovídá. Snad Inari nestropí scénu... bojovat se mi vážně nechce. |
| |
| I. R Senseika se zeptá na její meč a Doki naštěstí řekne, že byl prasklý. Hmm, to sem ani nevěděl... třeba to je vážně pravda... pomxslím se a podrbu se na hlavě.. No... já sem se o ten meč jenom trochu opřel a on prasknul. Řeknu, protože si myslím, že malá lež neuškodí. Potom se naše senseika začne hádat se senseiem druhého týmu. Pomalu už si dohodly souboj. To by byla velká sranda...BOJ, BOJ... usměju se a pustím se do jídla, teré mi donesou, samozřejmě nechám trochu i Kuroiovi, který leží na stole vedle mě a hned jak přestanu jíst, pustí se do toho on. |
| |
| I:R hotová psina. A z toho souboje bude spíš psinec....A pak z toho chytnu Psinku....Nebo spíš blechu....Když má někdo psi, může mít ochočené i blechy v jejich kožichu? poslouchám je tak na půl ucha, neboť sensei se pochlapil. Sprásknu dlaně a blaženě si je o sebe krátce třu. Pak se k tomu nakloním. dobré, snad jen trochu moc propečené, dokonce bez jedu ulovím si příbor a začnu jíst velmi vydatně krvavý stejk. Někomu se možná může zdát, že mi to ještě bučí z talíře. Souboj....Krásné že se domlouvají ,ale jestli chceme mi, na to se nás nikdo nezeptá. sensei je jedno velké překvapení. nevím co těmi pochvalami na nás šije. Možná aby jsme se víc snažily a nezahanbily ho... příbor vyměním za brčko a začnu srkat krev z talíře. Tím zakončím své hody. ňamózní oblíznu se pak začnu uvažovat jak by se proti té zablešené bandě dalo úspěšně bojovat asi balamutit jejich smysly. na to se nejvíc spoléhají...Tak mi dochází že tenhle tým je až přehnaně dobrý na stopování....Při tom u nás neumí stopovat skoro nikdo...Možná sensei....mrtvoly...Ale při jeho práci se hodí umět rychle najít nejbližší hřbitov protočím oči v sloup. chlubit se tím že jsme zabili senseie? Super, naše úroveň klesá zacukají mi koutky opravdu zajímavá banda Předpokládám že ten souboj! bude asi před zkouškami...Už se ví nějaký bližší termín? skoro to zní jako bych měla plný diář... |
| |
| V I.R Opřel..na to byl dost pevnej..mno nic.. Máte ho aspoň tady? Dost seběvědomý tým..dost si věří...hmm já svůj tým ani neznám..ale oni se snad znají..aspoň doufám Poté se otočím na vlka a opět provedu pečeť. Fajn uděláme to následovně ty půjdeš na cvičiště 6 a počkáš tám já půjdu domu.. Jasně já budu někde venku a ty budeš doma v teple.. Dojdu si tam pro výbavu..nemel a šup.. Mno nic..já půjdu... Poté dojdu k Inarimu a řeknu mu: Za půl hoďky na cvičišti 6 Iki! Za hodinu se uvidíme na cvičišti 6 a připrav se na to že ti nakopem zadek.. Poté odejdu domu a vemu si dva meče které zasunu do pochvy které mám na zádech..poté odejdu na cvičiště 6. |
| |
| V I.R. "Předchozí sesnei byl sice drsný, ale tahle mě chce zjevně zabít!" Vytřeštím oči, když psovodka, co nás má vést, domluví souboj. "To... To nebude dobrý nápad." Zamumlám. Je mi jasné, že ten komu dali za senseie tohohle člověka, nebude normální a nebo aspoň dlouho ne. Pak když se senseika zvedne, velmi rychle hodím na stůl pár drobných za limonádu a vypálím ven. Moje zamlkost se v rámci vzdálenosti od IR mění. "Uvědomujete si, že ten pan Doktor je shinobi, který měl před lety porazit samotnou Hokage?" Začnu bombardovat otázkama. "Že se o něm říká, že dokáže z někoho udělat svojí loutku a dokáže donutit chodit i mrtvolu." Pokračuji ve výčtu šíleností, co jsem o patologovi slyšel. Nakonec vytáhnu svojí složku, kterou by měla senseika vidět, aby pochopila, že jsem jen slabí medik, kterýho před měsícem, pustili z akademie. |
| |
| I.R. Sensieka protitýmu má zjevně sebedestrukční sklony. Když se opravdu rozhodne nás vyzvat. "To bude zase práce." Povzdechnu si, když odchází. Počkám až vypadne zbytek jejího týmu. Smažu úsměv z tváře. Dám jim ještě chvilku na dojezení. Pak zaplatím a zvednu je ze sedadel. Moji tři kloni mezitím vyrazí po své práci. Není důvod nechat je zahálet. "Takže lidi..." Odkašlu si. Nemám moc chutě na nějaké filozofování. "...řeknu to jednoduše. Chtějí dostat po čumákách, tak dostanou. Nemám moc pochyb, že by jste její žáky nezvládly." Začnu drobný proslov. "Ale mám pro vás lepší úkol, který prověří vaše schopnosti." Udělám chvilku pauzy. "Nesmíte je zabít. Uvěďte je do bezvědomí, ale jestli se je cíleně pokusíte odrovnat, asi Tsunade-sama nebude moc spokojená a já také ne." Ukončím základní instruktáž. "Pakliže to zvládnete, ukážu vám večer jedno jutsu, které se vám bude víc než hodit." Vyskouším s nima udělat drobnou smlouvu. |
| |
| I.R. trošičku se pousměji. Tak když myslíš... popíchl jsem a vyčkával co bude dál. Moc jsem se toho fakt nedozvěděl, sice mi něco objednal, ale hned po prvních třech soustech jsem to jen odsunul stranou.... Hmmmm... Takže souboj s nějákýma třema... Ale já nesnáším boje, to za mě vyřeší jiní... postupně všichni naši takzvaní "protivníci" se vypařili pryč.mno Oliver měl dobré připomínky mno... a Takula trochu blázní... jako obvykle se musí předvádět... To je votrava Po té sensei zaplatil a řekl něco velice srandovního... Jo jasně ty jseš ale vtipálek, fakt dobrej vtip. přišel jsem k němu a poplácal ho po rameni. No pokud tedy ted konečně dovolíte, já se jdu vrátit k mé minulé činnosti a to se bezcílně potulovat... Odcházím od nich a zvedám ruku nad hlavu. Tak snad někdy jindy. ještě povídám a vážně mířím, pryč pokud mě nikdo nezastavuje, jediný kdo mě asi tak muže přitáhnout zpátky tak Takula a to svou násilnou činností. |
| |
| Před IR Zavrtím hlavou, když se Akuma oddělí. "Aby jsi mě dokázal někdy porazit, budeš mne muset poslouchat." Bez varování se kolem něj obtočí modrorudá ruka a stiskne. (Ereton: Hando Shimekiri (Ereton: Ruka konce)) "Takže zatím půjdeš s náma a budeš se učit spolupracovat, neboť sám na mne nebudeš mít asi nikdy. Na to máš moc měkkou výchovu." Usměju se a pomocí ruky ho táhnu i proti jeho vůli za náma. "Takže, doufám, že je vám to jasné. Dnes zabíjet nebudete a když tak ty, které určím." Pomalu to oklikou směřuju k správnému cvičišti. Během této cesty začnu drobné vyprávění o mé osobě. "Takže lidi, jestli chceme nějak vycházet, zkusíme to od začátku. Jmenuji se Uirusu Iki no Sendo, což znamená Nákazu, která zabíjí. Jsem jediný, kdo odešel z Pekelné hory, což byla věznice bez ostrahy, kde jsem se narodil. Kdo dokázal vyjít ven, měl svobodu." Věřím, že je to možná nezajímá, ale naštěstí Ainona drží moje prodloužená končetina, která díky své podstatě neumožňuje dělat jutsu, takže se může jen škubat. Ostatní si to možná poslechnou taky, pokud by měli chuť zdrhat, prodloužím dosah ruky i na ně. "Takže, abych pokračoval. Po delším poflakováním po světě jsem nakonec nemocnej zakotvil tady. Díky Tsunade-chime žiju, proto jsem oddán jí a ne Vesnici. Proto je mojí náplní vám vtlouct do hlavy, že každý den musíte umět rozumě prožít a ne jen ho proflákat." Udělám závěr. "Takže, aby jsme si rozuměli. Já se nevzdávám i kdybych vás měl zabít. Včera večer jsem vás pouze omráčil a odtáhl domů. Pokud mne donutíte zase Vás nějak zmírnit, opět vás omráčím a odtáhnu ke mě domů." Usměju se. "Pokud někoho zabijete, omráčím Vás, použiji na Vás mojí loutkařskou techniku a zakopu na hřbitově, kde vás nechám přes noc ve stavu, který je horší než smrt." Na obličeji se mi rozhostí celkem spokojený výraz. "Tak a teď něco o Vás? Vaše zdravotní složky mám, ale chci vědět něco o Vás. Byl jsem u Vás doma a lecos tuším, ale chci slyšet od Vás, co máte v plánu se svým životem." Zeptám se a táhnu Akumu dál. "Prsty" kolem něho tepají teplem, sám se snažím, abych ho nespálil. |
| |
| před Ir a tak dál chtěla jsem ho čapnout, ale sensei byl rychlejší že ho furt baví na sebe upozorňovat...chudák založím ruce za hlavu a cumlám brčko. Tázavě zvedám obočí. proč to tak nutně povídá zrovna teď? Tohle by se mělo spíš probírat v úvodu, něco jako seznamování se a tak.... trochu se zamračím vím že jsme silná skupina, ale není dobré nepřítele podceňovat co se smrtí týče, tuto část ignoruji, neboť jsem sice zabila, ale ten už byl polomrtvý a navíc to nikdo neviděl, maximálně slyšel. Když jeden z nás zabije, budeme muset náš pohodlný hotel navštívit všichni? pokud sensei odpoví ano, podívám se na Akumu a to velmi hnusně. Jestli to uděláš.... zkontroluju jestli mám všechno potřebné pro souboj. ohnivá hora.... ušklíbnu se. Najít rodiče odpovídám zcela okamžitě. Pod těmi dvěmi slůvky je mnohem víc tajných přání a mých snů, ale takhle se to dá shrnout nejlíp. Na flákání tu máme jiné odborníky, ale fakt mi vadí že nás řadí celý tým do jednoho pytle...no jo....co s tím nadělám |
| |
| I. R Kuroi zrovna dojídá, když se senseika rozhodne nás opustit, ještě před tím se nás zeptá kde je ten meč. Noo, ten meč jsme nechaly na cvičišti... řeknu a dál už radši neodpovídám. Potom ještě řekne, že sraz máme za půl hodiny na cvičišti a souboj začne až za hodinu. Třeba si nás chce senseika ještě trochu vyzkoušet. pomyslím si a nechám senseiku odejít a sám vyjdu se svým týmem, samozřejmě nezapomenu zaplatit, protože senseika na to asi trochu zapoměla. Potom se slova ujme Doki, který je ze souboje dost vystrašený. Prosimtě, jich se bát nemusíme, ten souboj prostě vyhrajeme a hotovo, když budeme spolupracovat, tak do zvládnem úplně v pohodě. snažím se je oba naladit a potom zamířím pomalu na cvičiště číslo šest, protože nemám co dělat. Na cvičišti s Kuroiem začneme dost lehký trénink, abych se do toho dostal ještě než přijde naše senseika. |
| |
| I. R Oni ten souboj mysleli úplně vážně... to si snad dělaj srandu, my se ještě ani neznáme a už tohle... Pomyslím si a vlk ani neodpovídá, což se docela divím, ale nechám ho v tom. Senseika si odběhla domů, nejspíše pro výbavu. Hodím na stůl peníze za jídlo a jdu pomalu s ostatními. Doki se našeho soupeře trochu obává a Inari se snaží mu nahodit bojového ducha. Já jen mlčím a držím se od nich dál. Všechny pomůcky, které se budou hodit mám u sebe a tak se vydám s ostatními na cvičiště 6. Inari tam začne poskakovat s tím jeho psem. Můj vlk se jde kousek projít, aby viděl terén, nevím proč to dělá, ale jen ať si jde, já si zalezu do stínu pod jedním ze stromů a lehnu si tam. Vlk za chvíli přijde a mlčky si lehne vedle mě. Je ti jasné, že dneska bojovat nebudu... Od tebe jsem ani nic jiného neočekával. To je mi jasné, ale dneska to bude dost zbytečný... spolupráci můžem trénovat jinak než debilním soubojem s jiným týmem, který má dost divnýho senseie. Bavím se s vlkem, abych si zkrátil chvíli a čekám na příchod senseiky. |
| |
 | parčík jak sem dopil a pak tam spadli ti genini a za nimi i jejich sensei a pak sem zjistil že sou s konohy Á sakra už mě zase našli to snad není možný Ja a divně jenom sem to pil a doklady u sebe nemam protože... a dohraje co teď mě nic nenapadá no asi sem je ztratil ale to nic neznamená že? a je to tu budu je muset snad ne to neudělám |
| |
| Před IR V I.R jen tak sedím a čekám až sensei zavelí k odstupu. Pak si vyslechnu senseie a utrousím malou ponámku: Pokusíme se Hmm nabídka jutsu. My nejsme amlé dědi aby nás na to nalákal. Ale hrabat jim hroby se mi moc nechce, snad je nezabijem Po Akumově výstupu a jeho chycení se zvednu a jdu za nima. Ach jo. On se snad nepoučí. Jak kdyby mu nestačily ty rány od Takuly Znuděně poslouchám senseie jak se vychlebuje. Ach jo. Musí tak machrovat Pak že prý chce něco o nás vědět víc. Kam to chcu dotáhnout? A víš že ani nevím? Ale bylo by blbé mu odpovědět že nevím. Já bych se chcttěl v budoucnu starat o naši restaoraci |
| |
| Cesta Zívnutí, znuděný pohled, zavření očí zaposlouchávání se do toho co říkaj ostatní a nádherně mě to ukolébávalo. Asi něják tady toto následovalo po tom co mě Sensei chytil, to nějáké té své tlapy. Zjevně Je mi jedno že musím jít s nimi, hlavně když nemusím chodit... Jedním očkem házím pohledem po Takule a druhým po senseiovi. zaregistrovávám nepatrný zvuk v takuliině části a po té její nepřátelský pohled na mě. Já jí opětova úsměv. Stav horší než smrt? To zní jako výzva... říkám naprosto vážně a se zábleskem v očích... Poslouchám senseie s naprosto znuděným pohledem se dívám na oblohu... Pche, prejže "co chci udělat se svým životem" Taková blbá otázka... všichni členové přede mnou již nejspíše odpověděli, tkaže je řada vážně na mě. Já svůj život obětuji pro dobro lidstva... I když to zní nesmyslně, hlavně z mých úst, tak je to pravdivá odpověď, což potvrzují i mé oči, které při těch slovech zvážnely. |
| |
| Cesta Poslechnu si jejich malé plány. Popravdě se mi nezdají až tak špatné, jen jejich přístup... No nic nechme to být. Popravdě nejvíc mne zaujme Takuli sen. "S nalezením rodičů mohu pomoci, jestli o to opravdu stojíš." Pravím po chvilce. "Jsem schopen udělat pár analýz, abych zúžil oblast, odkud by jsi mohla pocházet." Doplním. Přeci jen být krevním specialistou má něco do sebe. Když konečně naberu cestu k cvičišti, vypadám malunko zamyšlen. "Měl bych vás naučit, že existují pravidla, které by každý shinobi měl ctít.... Já si myslím, že jsou to většinou nesmysly. Každý si vytvoří svoje vlastní priority." Začnu zase trošku oklikou. "Pravidla jsou pouze omezeníma, přesto existuje jedno pravidlo, které nemůžete porušit, pakliže nechcete umřít... Pravidlo Života. Chraňte svůj život jako nejvzácnější vzácnost. Existuje jen málo věcí, které lze za něj vyměnit. Na to přijdete doufám časem." Ukončím instruktáž. Pak se podívám po nich, co si odnesli. "Když dneska nikoho z nich nezabijete, začnu vás učit Kage bushin. Dozajista odhalíte jeho kouzlo." Konkretizuju svojí nabídku. Je to sice jutsu, které je vidět často, ale věřím, že jeho využití by si měli být schopni moji studenti dostatečně osvojit. Klony Klon č. 1 a č. 2 se přesunuly do nemocnice, kde pokračují v klasické rutině. Klon č. 3 naopak zaleze ke mě domů, kde vytáhne ze složky 4 prázdné formuláře, kde vyplní jména našich protivníků. Po té doplní text, že neneseme zodpovědnost, za to, co se jim stane. Stačí víceméně jen podepsat. Po této akci zabalí listy do svitku. Po té otevře mojí skříň a následně trezor odkud vytáhne pásek s několika svitky. Nadepsané svitky přidá k nim. Nakonec vyrazí ke cvičišti. |
| |
| cesta sen Oliverů mi daruje úsměv, ale ten Akumův mě prostě téměř složí na zem. Utírám si oči co mě začli slzet právě smíchem. Ale nijak se k tomu nevyjadřuju huhu....ten je vážně vtipnej....hlavně když se při tom tváří tak vážně pak najednou přestanu. Možná bys měl šanci kdybys lenost vyměnil za snahu sensei mě dneska opravdu překvapuje. Ale já zavrtím hlavou. Vážím si toho sensei, ale už jsem to promýšlela. Mí rodiče chtějí abych je hledala...jen svou vlastní silou je to sice jen má teorie, ale věřím v ní pak začne sensei vykládat něco co nám bylo vkládáno do hlav i na Akademii, ale o dost delším způsobem. takže tohle se nám asi snažili říct zazubím se. tohle je nejspíš jeho vlastní pravidlo, což je při jeho povolání velmi zajímavé, ale na druhou stranu, někdo to dělat musí...cenit si života tohle je první věta co se mi od senseie zamlouvá |
| |
| Cesta na cvičiště Sensei ihned takule navrhnul nějákou tu jeho "analýzu", což mě ani trochu nezajímá, i když by bylo zajímavé kdyby Takula odpověděla : "ano". Neříkala na mě Takula náhodou něco? ale jo určitě ano... Co to jenom mohlo býti? Hmmm... tak řeknu to co vždy, když netuším o čem to mluvili. Popřemýšlím o tom. Konstatuji znaveným lenivým hlasem. a přivírám víčka, je to hrozné jak mě ty jejich žvásty. Pravidla vypouštím úplně a otevřel jsem oči až když mluvil o stinových klonech... dívám se na takulu zamyšleným pohledem. a přitom přemýšlím o skutečnostech. Takže. kage bushin = kinjutsu. Doktor nás chce naučit Kinjutsu... To je trochu divné.. Tak uvidíme jak to dopadne. Znovu přivírám víčka, ale stále se dívám před sebe na neurčitý bod v prostoru. |
| |
| Na cvičišti Připloužím se na cvičiště..Jediný kdo se snaží něják zapojit je Inari stím jeho psem.. Sotva mne vlk spatří přijde ke mne.. Nepanuje tu moc bojová "atmosféra" Mno..to teda ne..opravdu chceš vzít tu výzvu vážně? Jo..oni si myslí bůh ví co..pravda takhle se spolupráci nenaučí ale já chci vidět jestli jsou opravdu tak skvělí jak si myslí..je na čase jim srazit hřebínek.. Siknu a dojdu k týmu... Tak fajn..na začátek bychom se mohli představit..já jsem Rienne Siakhi a tohle je Tir Řeknu a má pravá ruka spočine na vlkovi.. Fajn..tak se mi představte..a chtěla bych vědět co umíte za jutsu a váš styl boje.. |
| |
| Cvičiště Senseika konečně dorazila a já s Kuroiem končíme s naší lehčí rozcvičkou. Doběhneme k senseice a ani jeden z nás nevypadá nějak unaveně. Jsme pořád svěží a já mám na tváři pořád svůj obvyklý úsměv. Na ten souboj se už těším a doufám, že týmový kolegové taky. Já jsem Inari a tohle je Kuroi. Oba si rozumíme velmi dobře. Jediné techniky co ovládám jsou naše klanové a specializuji se na taijutsu. ujmu se slova první, hned po senseice a taky si jí pořádně prohlédnu. Pohledem potom sjedu na toho vlka. Jde z něj docela strach. Ale ještě nevím co umí, teda kromě mluvení. Už se vážně těším na souboj s těma namyšlencema. |
| |
| Cvičiště Je jasné, že si z mých upozorňování moc nědělají. Mě je vše jasné. Budu si je držet od těla, dokud je to nepřestane bavit. Na cvičišti se moc nezapojuju. Spíš to vypadá, že se snažím nabrat postavení, jako bych tam nebyl. Z toho mi vytrhne sensei. "Hakushi Doki a nevím o tom, že bych uměl nějaké speciální jutsu, které by nám bylo k něčemu, krom těch, co mě naučili na Akademii." Začnu s mojí pesimistickou odpovědí. "Jsem z rodiny, která vlastní dar lékařského Dojutsu, původně ze sněžné, ale pár generací tady jsme." Vypadá to, že jsem ukončil představení. Nakonec ještě dodplním, abych nezněl moc pesimisticky. "Z jutsu by se u mne našlo nějaké to medik-jutsu, kombinované jutsu Katon-Fuuton, ale nic velkého. Jinak trochu taijutsu a boj na střední vzdálenost." Ukončím stručnou charakteristiku svého úmění. |
| |
| Cvičiště Naší senseiku ještě pořád nepřešel nápad bojovat s tím druhým týmem. Ne že by se mi líbilo, že jsou takhle namachrovaní, ale já prostě nechci bojovat. Nemám na to náladu a nesnáším, když se musím prát a ještě k tomu bez důvodu. Jsem Kaito Kawagame, při boji používám schopnosti zvířat, boj taijutsu, ale je to nic moc. řeknu naprosto vážně, a je vidět, že už jsem o schopnostech řekl vše. Jo a ještě navíc dneska se mi vážně bojovat nechce a asi vážně bojovat nebudu. řeknu s naprosto klidnou tváří. Snad mě do toho de*ilního boje nebudou nutit. To si piš, že budou a stejně bojovat budeš... už je mi to předem jasné. odpoví mi ležící vlk a myslím, že se usmál, ale u něj se to jen tak nepozná. |
| |
| rameno Jo tak to je pěkně velká džungle zrovna si prohlížím své stanoviště čili, Les Smrti. Oklepu se. Supr, viděla jsem dost a už ...mě to nebaví či nadhodím něco jiného příkaldu zvu tě na pití, jídlo...blabla prostě abych tě odlákala pryč. Při cestě zpět do Konohy můj čumáček zaznamená spoustu mladé chakry...Spoustu. Zastavit STÁT! rozkážu svému nosiči a tlapkou ukážu před sebe. Pak si promnu dlaně s jakýmsi vlčím nepěkným úšklebkem. Co kdyby jsme se podívaly co naši geninové umí a co od nich máme očekávat? i když by jsme asi neměli, mě to nezajímá. Seskočím z tebe a hopky dupky skoky a šup do křoví. Zapluji do něj takovým způsobem že jsou mi vidět jen oči. Uslyším konečný rozhovor. to vypadá na zkoušku jejich síly. Dostali novou sensei? Fuj, pes...fuj....hodně psů pro případ že by mě ucítili zakryju jak svůj pach tak svou chakru (pokud se bratříček připojí, dřepnu na něj- pro lepší výhled a udělám to samé s ním) |
| |
| Návštěva knihovny a obhlídka lesa V knihovně se zdržíme jen chvilku, aby jsem vytáhl tenkou knížečku, která popisuje, jak probíhá chuninská zkouška. Nadpis zní: Program Chuninských zkoušek v kostce. Pak jdeme na obhlídku lesa. "Náhodou, když se tu zjeví někdo jako Temari-chan, tak to rychle pokácí." V mém hlase zazní trocha doufání. Posezení u děckého hřiště Povytáhnu obočí, když sestřiča navrhne obhlédnout naše žhavá želízka. Sám se s ní schovám na jeden strom a aktivuji Hanshou Bushi, čímž je naše utajení naprosto dokonalé, protože dojde k zamaskování veškeré chakry. |
| |
| Cesta na cvičiště Cestou nám sensei začne mlét nějaká pravidla. To se mi celkem zamlouvá, každý si vymýšlí své vlastní pravidla. Tak by to mělo být. A taky by mě zajímalo co je tak důležité, že by za to vyměnil svůj život. Dál se jen tak šourám a nevěímám si rozhovoru mezi těma dvěma. Pak nám sensei navrhne další odměnu. Na tváři se mi objeví úsměv, který za chváli zmizí. Kage bushin? To by mohlo být zajímavé, ale myslím si že mi to bude na nic. Sensei. A musíme s nima dneska bojovat? Víme že se chystá chuunninská zkouška, tak proč ukazovat naše schopnosti našim protivníkům? A pak je nechat žít? |
| |
| Cesta na cvičiště - pomalý a zdlouhavý příchod Protočím oči v sloup, když Oliver promluví. "Do které vesnice patříš?" Zeptám se zvyšujícím se otráveným hlasem. "Konohagakure no Sato. Budeme zápasit s lidma od nás." Slovo Nás mi nejde trošku přes rty, ale je to jen slabí náznak. "Takže jsou to naši budoucí spoulupracovníci ne nepřátelé. Berte tenhle souboj spíše jako trénink." Usměju se. Pomalu docházíme k hřišti. Udělám pečetě na jedno jutsu, které opravdu neznají ani z vyprávění. Sougishi kara Boketsu (Probuzení z hrobu) Do rukou mi vjedou tři podivné kousky temně narudlých ostrých tyček s bodci. Vypadá to jako zkoncentrovaná krtev, která má pevnou strukturu. "Když by jste se dostali do trablů... Tak jim to vražte kamkoliv na těle a podržte." Zjevně úplně podle pravidel nehodlám hrát. Tyčky jsou na omak podivně vazké a celkem dobře padnout do ruky jako shurikeny. "Teď se zkusí bodnout a budu je zbírat ze země." Povzdechnu si předpokladem a dovedu je na hřiště, kde už se rozcvičuje tým psovodů. |
| |
| už skoro cvičiště jdu asi jako poslední. Oliverova otázka mi přijde chytrá stejně jako Akumovo blbé Popřemýšlím o tom, protože všichni víme že on o ničem přemýšlet nebude. Proto mi senseiova odpověď přijde naprosto... (nelze identifikovat či někam zařadit) Což si trochu protiřečí s minulostí Konohy kdy stály v soubojích proti sobě i ninjové z Listové...ale kdo ví, třeba u toho sensei nebyl a nebo povraždil všechny co mu to připomněli, takže radši budu ticho když sensei začne z těma trubičkama povolí mi pant a po spánku mi sjede kapička potu. a tomhle má být naším příkladem. porušovat pravidla E....he prve se nezdá že bych se toho chtěla dotýkat, ale pak mi něco docvakne krev? odpor a pak cosi jako zabliknutí neurčité myšlenky bylo v mém obličeji velmi dobře znát. Následně se zastavuji na místě a udělám první věc co mě napadne. otočím se s naprosto šíleným úsměvem. tak ještě abych tohodle nevyužila prve si k tomu šichnu a pokud to opravdu voní jako krev oblíznu to... |
| |
| Na cvičišti Řeči řeči řeči... Bojovat prostě budeš.. Řeknu trochu vyšším tonem až to skoro zařvu a mávnu nad tím rukou... Otočím se na ostatní... Fajn je na čase vám objasnit proč si tu budeme lidově řečeno dávat do tlamy... My se moc neznáme ani neznáme ten tým...nepotřebujeme osobně..jde mi pouze o jejich styl boje a toho jejich senseie..je prostě...jak to říct...jinej...patolog mno...každopádně pokud možno bojujte pouze pomocí taijutsu...nechceme prozradit naše schopnosti předem...ovšem pokud půjde do tutého radši ten boj zastavím než aby tu vyšli na povrch jejich schopnost...teď k jejich týmu...mají velkou a skvělou morálku..jsou dost odvážní..mno teda spíš natvrdlý ale to je jedno..každopádně jak jsem už řekla pokud možno pouze taijutsu..já budu zkoumat jejich styl a možnosti jejich přemožení..nějáké otázky?? Pokud žádné nejsou otočím se a opřu se o strom..a vyčkávám dokud nepříjde "mega super tým" |
| |
| soukromá zpráva od Shouten Kairai pro Proč asi? V okamžiku, kdy k ní dáš jazyk a dotkneš se. Od místa se jako střep rozšíří bolest, která ti připadá, jakoby ti chtěl někdo vytáhnout duši z těla přes jazyk. Bolest se protáhne do nekonečna. Přesto je ti jasné, že jsi se jen letmo dotkla, protože ti ruka spadla. Jazyk ti brní a pálí. |
| |
| Cesta na cvičiště - pomalý a zdlouhavý příchod - finále V okamžiku, kdy se Takula dotkne jazykem tyče, vystřelí moej ruka a odendá jí. "Dejte pozor na krev, moč, sliny. Se vším to zreaguje." Upozorním je. Stále s Akumou na "vodítku" dojdu na cvičiště, kde ho "pustím" a předám mu jeho vlastní tyčinku. Vytáhnu svitek a vytáhnu z něj stolek s paraplem a židli. Opřu se a podívám se na tým psovodů. "Tak jsme tady." Vytáhnu 4 papíry a tužky. "Než začneme, podepiště mi prosím toto." Pravím doktorským tonem. Když se podívají na papíry, zjistí, že je to jejich písemný souhlas, že vědí do čeho jdou a jsou si vědomi možných následků včetně nejhorších. "Bez tohohle nedovolím začít souboj." Pronesu věcně. Zjevně nemám v zájmu o tomto diskutovat. |
| |
| Cesta ----> cvičiště moč, sliny, krev... Proč to neolízla... škoda, mohla bejt sranda... Mno... Ale stejně moc nevysvětlil jak to vůbec funguje a jestli je to zabije... Zabije je to? No přeci jen víme, zabít by jsme je nakonec neměli... A byl by to ošklivý chyták, aby jsme v nejhorší použili tady tohle na nepřítele... Trochu zauvažuji nahlas. je to vůbec úvaha? kdo ví... Sensei mě konečně pokládá zem a já se protáhnu... Jůůů... Konečně Jsem taky něco dostal... říkám jako bych se měl radovat, ale je to zřejmě sarkastické. Odkrývám si kabát a tyčinku si zandávám do jedné kapsičky a nakonec ukazováčkem ještě zatlačuji dovnitř... Je vidět že jsem plně vyzbrojen. Plno shurikenů, kunaiů a nechybí ani mnoho svitků. přitom věnuji pohledy našim nepřátelům. Sensei jim podává nějáký papíry. Zjevuji se za senseieme a vykukuji z pravé strany, přitom mám zvednuté ukazováčky a prostředníčky, palci si držím malíčky Přitom mám zavřené oči a nepřítomný úsměv. Mír a lásku. Zvolávám na ně klidně a čekám na reakce. |
| |
| cvičiště když na mě sensei vztáhne ruku- opravdu se mi jeho rychlá reakce nelíbí bez ohledu na to že je to pro mé dobro, zasyčím na něj podobně jako kočka. sakra, aspoň že jsem se mu při tom syčení nezakousla do ruky, to by pak měl o obsazené vodítko navíc omluvně zabloudím očima k zemi. mohlo ho napadnout že to udělám. né vlastně nemohlo.....ale přece jen... rozhodnu se že to nevyužiju. přijde mi to sprosté. uklidím to někam (opatrně) hluboko někam někam (né způsobem abych si ve slabé chvilce či odpočinku na to zapomněla a třeba to zadřepla) když náš příchod oslaví sensei a Akuma takovými výroky. taky se jednomu neubráním. přisunu se kousek za Akumu. Možná si vzpomene na okamžik kdy mě potkal na hřbitově při kopání hrobu naší senseiky- nezdravě bledou s hubou od krve. Jen ta krev tedy chybí. Můj zjev momentálně vytváří velmi podobnou akustiku. Tak to je to jediné co v mé přítomnosti nepocítíš čímž ho varuji, že jestli bude jednat sám za sebe....bude ho to bolet. opravdu je moudré si před nimi tolik hrát? Přeci jsou to taky geninové. Nemůžeme být silou tak odlišní. Spíš vírou v sebe sama hm.... začichám a podívám se na toho menšího psíka. A oblíznu se. aspoń budu mít dostatek energie během souboje. měla bych si taky opatřit nějakého mazlíka na cesty. Ale pravda, asi by moc dlouho nevydržel |
| |
| Cvičiště Huh? Trhavými pohyby otáčím hlavou tak abych měl dobrý rozhled na Takulu A já se těšil na mimořádně klidně vánoce Tak už by se hodil jen polibek.. naprostá chvíle na něco takového... Akorát nevím co by udělala s tou tyčkou kdybych to udělal na veřejnosti... Odtahuji se do prava od těch dvou.. Chtělo by to fotečku... Stejně... mír nepocítím když bude stát mě po boku? To zní divně... žádná láska... Hold jí nebudu muset někde hledat a prostě si budu muset všímat lidí kolem mě... Hmmm... Koukám se po ostatních a docela mě zajímá kdy již započne souboj a kdy konečně podepíšou ty papíry... i když bych rád viděl formulaci toho co tam je, asi jsou i věci které bych neměl vědět... Možná povolení toho že nás můžou zabít... Brrr.... |
| |
| Cvičište Ach jo, proč je zrovna on našim senseiem? Ale sensei. V chuuninských zkouškách jsou snad nepřátelé všichni ne? V konečném turnaji bych mohl narazit i na někoho z těchle dvou. Pak si bezeslova vezmu senseiovou tičinku a hodím si ji do pláště, co mám v batohu. Mohl bych to vyskoušet na něm. Ale to by asi nevyšlo. No co už. Alespoň jim nebudem muset ukázat všechny schopnosti. Teda snad. Když dojdeme na cvičiště, tak se jen pousměji a podívám se jak podepisují ty papírky. Takže nám sensei stejně nevěří že je nezabijeme. To je ale škoda. Sehnu se k zemi, odepnu si batoh, ze kterého si vytáhnu bílý plášť, který si obléknu. V plášti se nacházejí všechny moje zásoby. |
| |
| Cvičiště Konečně dorazí i mega,super,bomba tým,přejdu knim a pozdravím je.. Tak fajn..pokud se na to někdo z vás necítí..budiž..nemusíme bojovat..ale nacvičíme si formace... Čekám na nějákou reakci,pokud nic pokračuji.. Tak teď k tomu proč bychom mněli cvičit formace nebo bojovat...jako tým se musíme znát..máme dostat nějákou misi a jelikož na to chce dva týmy nebude to asi lehké...nebo to je léčka...to je jedno..každopádně nechci do nebezpečí stím že nevím co od vás můžu čekat..proto ty formace..nechci aby jste se handrkovali jako malí haranti jste jedna vesnice..budete jeden tým tak se tak chovejte...nechci žádné soutěže v bůch ví čem..prostě chci aby jsme se chovali jako jeden tým..jasný? Poté káždého přejedu očkem... Doufám že váš sensei se mnou souhlasí.. Řeknu polohlasem a pohlédnu na Ikiho Skus nesouhlasit a udělám z tebe čtyry!!! |
| |
| Cvičiště Sensei druhého týmu, k nám přijde a předá nám nějaké papírky, které musíme podepsat, jinak se nebude bojovat. Ten jejich sensei je vážně nějakej divnej, ale co, vezmu si papírek do ruky a přečtu si ho. Potom ho v ruce zmačkám a zahodím. Snad si sakra nemyslíte že tady hodlám chcípnout... Tyhle tři mě ani neškrábnou. řeknu dost nahlas, no spíše to křiknu a potom čekám, co ten patolog udělá. Jde z něj docela strach, ale já ho dost v klidu překonám, protože si neymslím, že by ti tři mohly být až o tolik lepší než my tři. |
| |
| Cvičiště Do ruky se mi dostane nějaký úplně nesmyslný papíre, který mám údajně podepsat, aby se mohlo bojovat. Už jsem se chtěl vzbouřit a ten papírek roztrhat nebo tak podobně, ale nakonec to za mě udělal Inari, který ale chce i nadále bojovat. Je to idiot, kterej neumí přemýšlet... Jen mě v tom utvrdí, ale nakonec se dokáže umoudřit sensei. Vidím to tak, že jako jediný budu pro trénování formací, ale to asi neprojde. ušklíbnu se a podívám se na senseie. Já sem pro trénování formací. Tyhle úplně zbytečný boje nejsou nic pro mě... řeknu hned po senseiovi a čekám, co dál. |
| |
| Cvičiště Hmmm??? co to můžou mít jenom za lubem... Sleduji jejich reakce, hlavně jak jen tak odhazuje jeden z nich svůj papír... To se dalo očekávat... Hold co se dá dělat... Ale alespon nikoho nezabijeme a nezraníme... Za to nezranění by měl být i nějáký bonus... snad... krčím rameny a opírám se o kmen stromu... Stejně to nechápu... Oni musí podepsat nějáké ujednání, ale proč že to? Všichni jsme genini... probůh, nikdo nemůže mít žádný technikdy k tomu aby mohl někoho vážněji zranit a vyhýbat se kunaiům snad Každý umí... Na konci se stejně budeme všichni divit proč jsme my jim nic nepodepsali a budou mít z toho jen zbytečné problémy... Říkám jen tak mimochodem... je jasné že si myslí že jsme jen nějácí ubozí machýrci, kteří prostě nic nedokáží a jen se všude vychvalujou co všechno dovedli. Ani bych se nedivil kdyby si mysleli že informace o tom že jsem již zničili dva senseie je naprosto mylná a námi vymyšlená. Hold měli by jsme je nechat u toho co si oni samotní myslí... Takže se rozprchneme jako nějáké krysy nebo se do sebe pustíme jako hyeny bojující o čerstvé maso ze kterého stále vytéká krev? Věnuji pohled všem čtyřem... ano dokonce i tý ženský. Né že bych si něják troufal, ale je mi docela ukradené co se s nimi stane, do mého života nijak pořádně nezasáhnou. |
| |
| Na cvičišti Náš velký patolog neodpověděl místo toho nám strčil nějáké papíry... Povzdechnu si,očima přejedu papír,a podepíšu..podám ho zpátky Ikimu když v tom začne Inari řvát že žádnej papíř nepodepíše..a další kecy že neschitá ani jeden škrábanec.. Pako... Přejdu pomalu k Inarimu a vlk mně následuje rozhodně se mu to nelíbí a začne cenit zuby.. Fajn Inari..klid co se ti nezdá na té dohodě? Řeknu v klidu jako na malýho kluka ve školce ale stále mám tik v ruce mu jednu vrazit |
| |
| Cvičiště Já jsem se vyjádřil, což se asi nelíbí vážně nikomu. Kaito to přejde s úšklebkem a kdyby se na mě neotočil náš sensei, tak se na něj aspoň trochu osopím, teď tedy zůstanu jen u ošklivého pohledu. Poslechnu si, co má sensei na srdci a zjistím, že jsem mohl klidně vynadat Kaitovi, protože tohle jsem přesně čekal. Tenhle zbytečnej papírek prostě nepodepíšu. Za prvé to určitě nebudu potřebovat a za druhé jsem neviděl, že by to podepisovali tyhle tři machírci. ukážu prstem na ty tři a zatím se papírek podepisovat nechystám. A ani jsem nějak nekřičel, protože si dokážu všimnout, že sensei už není úplně v klidu. Ale na to jsem zvyklý. Jen málokdy se mi povede někoho nenaštvat. |
| |
| Cvičiště? Tik v ruce je čím dál tím větší ale pořád se snažím udržet... Po dlouhém proslovu Inariho pouze v klidu řeknu.. Potřebovat to budeš..a pokud jde pouze o ty tři jsem si jistá že jejich sensei nám poskytne jejich podle tebe "zbytečné papírky" Otočím se na Ikiho čekajíc že něco řekne.. Mezitím pohybuji rukou a prsty za zády v ruzných směrech a znacích (podobně jako znaková řeč) jakmile skončím Tir se otočí a zmizí v lese co nejtiššeji to umí. |
| |
| Cvičiště Protitým..... No řekněme, že nevěří mému požadavku a odmítají podepsat. Pokrším nad tím jen rameny. Pak se jejich senseika rozpovídá o útočných sestavách. Většinu sestav dávám sám se sebou a nebo mýma jutsu. Pak vznese požadavek na papíry od mých studentů. Otevřu tašku a začnu se v ní přehrabovat. Mimochodně vytáhnu svojí velmi otlučenou čelenku se znakem velmi nebezpečného shinobi. Známku, která se vidí jen málokdy a málokde. Nakonec vytáhnu i podepsané papíry od svých studentů. Předpokládám, že to bude šok i pro ně, neboť nikdy nic takového nepodepsali. "Stačí tohle?" Povytáhnu obočí. "Jestli si chcete hrát na sestavy, tak jste nás neměli vyzývat na souboj." Pronesu klidným hlasem a zandám čelenku. "Pokud chcete cvičit sestavy... Tak nás na to moc nepotřebujete. Originalita týmů je jejich největší síla." Poznamenám klidně. "Ale jestli si chcete hrát na nepřítele a ochránce, můřu se nabídnout jako živý cíl, abych proškolil oba týmy." Nakonec udělám ústupek. |
| |
| Cvičiště Nejsem nadšený z osazenstva a popravdě ani ze Senseičiných žhavých nápadů. Nenápadně aktivuju svoje KG, abych si je prohlédl. V mých očích se rozzáří kolem duhovky dva kroužky. "Hezké. Jako chodící atomovky." Povzdechnu si a mlčím, tedy dokud nevytáhne jejich sensei papíry na podepsání. "Tohle je jako si nechat podepsat parte." Pomyslím si, když pohledem přejedu text na papíru. "Ne tohle nepodepíšu." Zamračím se. Vím na co mám. Přesto papír ani nemačkám a ani nepodepisuju. Dělám, že si ho čtu. |
| |
| cvičiště Wow! papíry na ktejech je náš souhlas a podpis... No tééda... On je fakt vzal! Podepisovali jsem něco takovýho vůbec??? Hmmm... To potřebuje prošetřit, ale poněvadž všichni se chovají jako kdyby to byla pravda, tak bych se měl asi zareagovat také podle nich. Páni sensei, a to všichni doufali že něco takového nebude nutné. kroutím hlavou. Je očividné že je to kvůli tomu jak si mysleli že ho nachytají s tak primitivní otázkou. Já jsem pro živý cíl! skáči hrubě do řeči okamžitě po tom co říká : můžu se nabídnout jako živý cíl. a tak ani nemám v úmyslu si vyslechnout něco dalšího. Ale mohli by jsme si zahrát hru : Kdo dřív sejme nepřátelského senseie. Alespon to k něčemu bude. podotýkám, poněvadž takhle se vážně nikam nedostaneme. Pořád jen samé : Já to nepodepíšu, dyt je to hloupost aby mě někdo mohl zranit... a podobné hov**iny... Nakonec je nějáká výzva vážně zbytečná, když ani nechcete podstoupit na podmínky... A ještě ke všemu nás vyzvete vy, přitom nikdo z geninů nechce bojovat a na ničem se neshodnete... Nesvědčí to náhodou o kvalitě senseie? Menší pauza. Dyt jsou ti maníci vaše vizitka! ukazuji na ty tři a je jasné že mluvím k jejich senseiovi. A vy Je ani neposloucháte že na nějáké souboje vám s**ou a raději získají sílu pasivnějším způsobem? Tázací dlouhá věta. Celý svůj dialog přednáším potichu a káravě. Měla by jste se nad sebou zamyslet Provokativní mrknutí a zamávání. Otáčím se na patě a odcházím domů, něco takového jako je tady toto nemá smysl. Koncentruji se abych mohl vycítit nepřátelskou chakru s úmyslem mě znovu spoutat nebo chytit. |
| |
| Cvičiště Akuma má krásný proslov. Popravdě dokonale vystihl moje myšlenky, ale nějak zapoměl na to, že jsem sensei a stále na něj zodpovědný. Pošlu po něm Ereton: Hando Shimekiri (Ereton: Ruka konce), tomu se vyhne. To vyloudí u mne úsměv na tváři. "Tak přeci jen se něčemu přiučil." Úsměv pohasne. "Ale ne dost." Dupnu do země Messe-ji Meiun (Vzkaz zkázy) a ta ve směru Akumi popraská a pohřbí ho až po uši. Nedal jsem ti rozchod a ani povolení k odchodu." Věřím, že mu bude chvíli trvat se vyhrabat, přesto udělám jednoho Kage klona, aby ho tam šel hlídat. |
| |
| Cvičiště Akuma má velkyyy proslov..poté mu skočím do řeči Tak pane chytrý meší pauza a přijdu k němu blíž Ten tým mám od dneška,Tsunade mi rovnou s vámi nasolila misi a označila vás jako "problémový tým" myslela jsem že je to pouze pověra..sensei za to nemůže to pouze tvoje nevychovanost..chceš jít? JDI!!! ale počítej že to nebude bez následků... Otočím se a tiše dodám..: Tvá volba...jako vaše volba co chcete dělat.. |
| |
| Cvičiště (něják nevím co se kdy semlelo tak to prostě napíši ve dou částech, aby jedn amohla navazovat na druhou) No Páni... tak to je úžasné... Ale mno tak... přestaňte si hrát na dospělou, že já mohu za váš neúspěch? Shazujete se se na úroveň nedospělého člověk, který si nedokáže přiznat svou vlastní chybu a raději ji shodí na někoho jiného, aby nemusela nést následky tvrdé reality... A narozdíl od vás, já alespon vím, kde nemrhat slovy... Ach ta ubohá fráze : Chceš jít! ta jdi! ale nebude to bez následků. Očkáváte snad že to nevím? Jste si jista že jste ninja? Zezačátku používám pohrdavý a nelibý tón hlasu. Zároveň an ní neřvu, ale ani nemluvím potichu. Na tváři mám letmý úsměv a mé oči září pobavením z té trosky přede mnou. Ke konci zacházím až k lítosti, protože si uvědomuji že toto není k smíchu, ale k pláči. Sensei Na mě posílá tu svou prazvláštní techniku, které se mistrně vyhýbám a hned po té po mě vysílá nějákou další techniku. Doton?... Já očekával že má katon, suiton... ale teď i doton... zajímavé... Přesně to jsem ovšem chtěl.... Aby mě chytil... Hned po té může nastat plán číslo D a z něj přejít do techniky C a sejmout toho šaška. Poslední co dělám je že se otáčím směrem k ostatním... teď již stačí jenom počkat kdo z nich udělá první chybu. Mé oči značí klid, jen tak něco mě z rovnováhy rozhodně nevyhodí... Shromažďuji Chakru abych je mohl zasáhnout... Všech sedm osob před sebou. Na venek není nic vidět.... Táákk... Jedna... dva... pomalu počítám. |
| |
| cvičiště hlavní vlna vzteku opadla. nějak už jsem si začínala zvykat. Já jsem nejlepší...Né já jsem ten lepší! A víš co? já jsem ještě lepší mumlám a při tom jako by odněkud vyndavám miniaturní skládací židličku a dále si připravuji jídlo. Pro někoho to může působit poněkud nechutně. Otvírám sáček z transfuzí a vylívám jej do poměrně pěkného poháru. Dále vyndávám cosi co se tváří jako popcorn nebo sáček brambůrků. (sedím mimo hlavní dění- někde stranou abych měla dobrý výhled) všechno to sleduji a při tom jím a popíjím. Působím jako divák co sleduje film v kině. V obličeji není dost dobře znát jak mě tento film baví. Pravdou ale zůstává že se oba senseiové chovají docela dětinsky. Akuma je idiot to se všeobecně ví, ale oni jsou přece ti rozumní a moudří. Třeba je ta jeho povaha nějak nakažlivá. pokud je tu nějaký genin co u mě stojí dostatečně blízko nabídnu obsah sáčku (je to popcorn) s otázkou. chceš? |
| |
| Cvičiště Situace se stává už nudnou. Rozptýlení, které je mi doručeno mě pobaví. Na dále dělám, že o pokusu o koncetraci chakry u Akumi nevím. Pouze aktivuji onu nenápadnou červenou tyčku, kterou si tak ochotně vzal. "Trochu se dobijem." V oblasti chakrového ovladače se začal dělat podtlak, který odčerpává chakru směrem ke mě. Uvědomění příjde v okamžiku, kdy se pro ní natáhne, aby jí použil. Musí to pro něj být jak šlápnout do prázdna. "Tak tudy cesta nepovede." Povzdechnu si a i nadále nechávám klona ho kontrolovat, kdyby se chtěl pohnout víc než je zdrávo. |
| |
 | Koukám, že nám tu začíná něco zmírat na neaktivitu… Dokonce už 5 týdnů bez příspěvku! No tohle už bude hodně uleželá svačinka. :o) Jak vidíte, přišel se na vás podívat váš (ne-)oblíbený administrátor s velkým koštětem na odklízení odpadků… Co ale teď s Vámi? Díky dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do kategorie "Už se dlouho nehrálo -> odpad". Dejte mi sem nebo do pošty odkaz do dvou týdnů vědět, jestli jste našli novou chuť k hraní, chcete změnit Vypravěče, nebo se s tímto dobrodružstvím definitivně rozloučíme. Havran-údržbář. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR