Naruto Ultrashippuuden
hrálo se Denně
od: 17. června 2009 15:33 do: 16. září 2009 18:11
Dobrodružství vedl(a) Galax
| |
 | Pokud jste si už někdy četli FF na Konoze tak jste mohli narazit právě na tuto. Pochází z doby kdy už jsou všichni z geninských rookies týmu jounini a velice úspěšní . Naruto, Sai, Sakura, Chouji, Shikamaru, Ino, Kiba, Hinata, Shino, Lee, Neji a TenTen právě přichází k sídlu hokage kde mají dostat své geninské týmy. Hokage je stále Tsuande. Uplynuly tři roky od toho, co se vesnice spojily a porazily organizaci jménem Akatsuki. Jediná vesnice, která se nepřidala, byla Skrytá Mlžná, pod vedením Uchihy Madary, který se skrývá a čeká na příležitost k pomstě. Sasukemu a jeho týmu se nepodařilo zničit Konohu a se svým týmem je ukryt. Kde, to se neví. Po té co se Konoha opět postavila za pomoci Písečné vesnice na vlastní nohy, začíná dobrodružství nových hrdinů... |
| |
| Kapitola první: Noví hrdinové přicházejí, Dettebayo! Po třech letech kdy Konoha padla pod útokem Sasukeho a jeho stoupenců Karin, Yuuga a Suigetsu se mnohé změnilo. Akatsuki byli do posledního vyhlazeni. Neví se kde je nyní Konan ale říká se že žije někde nedaleko Mlžné a kontroluje dění v ní. Madara kterého odhalili se uchýlil do Mlžné a plánuje znovu založení Akatsuki a pochytání Bijuu kteří unikli a kdo ví kde se teď nachází. V Suně se také mnohé událo. Gaara spolu se svými sourozenci vyzdvihl Sunu na úroveň Konohy a jen díky tomu mohla být Konoha obnovena. Dnes se konají závěrečné geninské zkoušky a naši staří známí čekají na své tými před budovou Hokage kde je čeká Tsunade která vede Konohu z postu Hokage po té co Danzo prokázal že myslí jen na osobní moc. Za to byl vykázán z Konohy a nikdo o něm neslyšel. Ovšem né jen to dobré se děje a v zemích se oběvují zvěsti o nové organizaci které má být snad ještě nebezpečnější než Akatsuki. Vše je nyní v rukou Naruta a jeho přátel... A také mladých geninů kteří čekají na svého senseie. Akademie Všichni jste dnes předváděli své dovednosti a snad všichni i prošli. Už máte čelenku a teď čekáte kdo s kým bude. "Tým 12 - Hebimaru, Soshi Imala, Hakushi Doki - máte jít do třídy číslo 27 a počkat na senseie, ať se vám daří," řekne Iruka a pošle vás dále. Potom je několik týmů a "Tým 16 - Inari Inuzuka, Olliver Itamae, Akuma Aion, jděte do třídy 19 a počkejte na senseie, ať se vám daří," řekne Iruka. U hoakge "Takže, dnes dostanete své tými, Uzumaki Naruto tým 7 - Mizore Karashi, Myokumo Toritsu a Hanzaki Rashiga, dále Hyuuga Neji má tým 19 - Inari Inuzuka, Olliver Itamae, Akuma Aion, Akimichi Chouji tým 12 - Hebimaru, Soshi Imala, Hakushi Doki a dále..." říká Tsunade a ti co už tým znají odchází do určené místnosti na akademii se spisy o ninjích (Genini Nejiho pošlou své životopisi jemu). |
| |
 | Akademie Konečně získám čelenku a jsem Genin.Mam z toho radost protože na těžkých misích se naučim víc věcí než na akademii.Pak si ale uvědomim že Iruka-sensei nám říká kam máme jít a s kym budeme v týmu.Podívám se na senseie a řeknu jen. "Ok.." Zvednu se a jdu do třídy číslo 27. "Doufám, že ty co jsou v mém týmu nebudou blbí..." Dojdu do třídy číslo 27 sednu si dozadu na jednu volnou židli a čekám až dorazí muj tým a sensei. Muj vzhled - Delší černé vlasy, středně vysoká a hubená postava.Oči mam stejné jako Orochimaru. |
| |
 | Akademie - třída 27 "Moje vlastní čelenka." Rozzáří se mi oči na modrou šerpu se znakem Konohy. "První v rodině." Pokračuji v záření nad touhle malou věcí a hned přemýšlím, kam jí umístit. Nakonec se rozhodnu kolem pasu. Postupně jí přerovnávám, že málem přeslechnu svoje vlastní zařazení do týmu. Rychle trhnu hlavou a přikývnu, že jsem rozuměl, ale pravdou je, že jsem si musel chvíli skládat do hromady, kde že to vlastně mám být. Nakonec, když jsme propuštěný ze třídy zamířím si to, stále urovnávající členku, kterou jsem přepasoval na šátek. Nakonec vlezu do učebny č. 27. Rozhlédnu se a vidím, že tu nebudu sám a dokonce ani první. Což mne nejen potěší ale malunko naštve. Všude jsem byl zvyklý chodit první a dneska mne někdo předběh, ale co. Dneska přece začal nový den mého života a života naší rodiny. Mávnu na pozdrav klučinovi, který tam sedí. Chvíli zapřemýšlím, jak moc dobře ho znám, ale nakonec na to kašlu. Představí se sám. Možná kdybych dával větší pozor, tak bych si i vzpoměl, ale vem to ďas. Muj vzhled Postava nahoře začíná opravdu vydatnou rezavou čupřinou, která ční do všech stran a po různu přepadává. Celková postava je průměrná mému věku a je vidět, že nejsem ani moc hubený. Prostě normální dvanáctiletý rostlý kluk. Komplet jsem oblečen v černočerveném kompletu jehož součástí je i černá rouška přes obličej, že jsou mi vidět akorát zářivě modré oči. Jediná barevný nesoulad je geninská páska, kterou mám jako opasek s tám, že samotný odznak dělá přesku na levém boku. |
| |
| Akademie - třída 27 Chvíli sedim a přemýšlim.Přemýšlim hlavně o našem týmu a také o našem senseiovi. "Doufám že budeme mít nějakýho senseie, který zná hodně nijutsu, abych se od něj mohl co nejvíc naučit..." Když tak přemýšlim tak si ani pořádně nevšimnu že někdo přišel do třídy kde právě jsem.Když už si ho všimnu tak vidim jak na mě mávnul rukou.Pořádně si ho prohlédnu. "Někoho mi připomíná....určitě sme se někdy potkali na akademii...ale taky zajímalo by mě proč má tu roušku na obličeji.." Zvednu ruku na pozdrav a představim se mu. "Já jsem Hebimaru...a jinak neslyšel si kdo bude náš sensei?Pořádně jsem Iruku neposlouchal tak jsem to mohl přeslechnout..." Zeptám se ho a dívám se mu do očí. |
| |
 | Akademie Rozhodně jsem počítal s tím že prospěji, navíc s plným počtem bodů... S mojí výchovou není divu, pořád by mě jen mlátili a dávali mi do jídla jedy dokonce i teď mě zajímá co na mě vymysleli tentokrát. Beru si čelenku se znakem konohy, která se vůbec nehodí k mému oděvu a tak si jí připinám na paži a pomalu se odebírám ke třídě s číslem 19, kde vyčkávám na svého nového senseie. Sám se nezačínám kamaradíčkovat s ostatními. Mám podezření že nejspíše stejně brzo umřou. A když budou silní, není to žádná škoda. Osobně vubec rád nebojuji a mnohem raději si užívám jiných slastí života. Vzhled : Na tváří se neukazují známky emocí, vlasy sahající až pod lopatky a gumičkou dané k sobě. přes spánky až k ramenům, mi spadají menší prameny mých bílých vlasů. Jsem celkem vysoký. Nosím Bílý plášť, bílé triko, bílé kalhoty, bílé ponožky a místo tradiční obuvy ninji mám boty v bílé barvě, které velice připomínají ty které mos akatsuki. |
| |
| Akademie - třída 27 Otočím se na židličce a vysednu na lavici. "Doki z klanu Hakushi." Představím se svému budoucímu spolutýmákovi. "Nóó, já jsem málem přeslechl i to, že mám někam jít." Přiznám se. Připadám si trochu hloupě. "Ale věřím, že je jedno koho dostanem." Usměju se do široka. "Stejně budem pracovat jen s tím co máme v sobě." Do mých očí se vkrade jistý vnitřní zápal. |
| |
| Akademie - třída 27 Pousměji se nad tim, že jsem nebyl jediný kdo Iruku neposlouchal.Ale docela mě překvapí že mu je jedno jakýho senseie dostanem. "Mě to moc jedno neni, protože když máš dobrýho senseie tak tě může hodně naučit....ale je taky pravda že na sobě musíme pořádně pracovat..." Podívám se ke dveřím a čekám až přijde sensei a poslední člen našeho týmu. |
| |
| Akademie - třída 27 "Já jsem první z rodiny, kdo šel na akademii a tak mně je to jedno. Stejně mne naučí pokaždé něco nového." Pravím přesvědčivě a začnu se houpat na lavici. Občas také netrpělivě kouknu ke dveřím. "Mě nechali cvičit už před akademií. Mamka říkala, že kdybych za den neuběhl jako prcek několik kilometrů, tak by mne nedostali ani do postele." Pravím historku z vyprávění. "Takže jsem byl rád, že můžu jít sem a nemusím trávit dny v nemocnici jako ostatní z klanu." Zuřivě a horlivě vyprávím. Je zjevné, že mám asi problémy s koncetrací, neboť neustále těkám pohledem po třídě, k Hebimu a ke dveřím. |
| |
| Akademie - třída 27 Sleduji Dokiho jak se rozpovídal. "Je nějakej ukecanej....pořád lepší než někdo kdo je pořád ticho a vážnej..." "Já taky dost trénoval, ale sám...rodiče už před nějakou dobou zemřeli..." Na chvíli se odmlčim. "Tak ty si první v rodině kdo je ninja?To maji určitě radost co?A o tvojim klanu jsem moc neslyšel...to je asi tim že v nemocnici jsem ještě nebyl..." Poslední větu řeknu dost zamyšleně. "Je z jeho rodiny jako jedinej ninja...tak to by mě zajímalo co všechno umí..." A opět se podívám na dveře. |
| |
| Akademie - třída 27 Zamračím se, když se Hebi zmíní o smrti rodičů. "To je mi líto. Ale to k životu bohužel patří. Třeba ti to něco dá v budoucnu." Pokusím se psychologicky povzbudit. "No naši moc radost z toho nemají, ale co se mnou měli dělat. Nemocnice nebyla nic pro mne a jejich lékařská Jutsu mi prostě nestačila." Pokračuji v klábosení a začínám zase nabírat bezstarostný hlas. "No o nás není moc slyšet. Většinu věcí učíme uvnitř klanu, jen já prostě byl taková tvrdá hlava, že nezbylo nic jného než mne zabavit jinak a tak jsem tady." Rozpřáhnu ruce v bezbraném gestu. |
| |
| Akademie - třída 27 "No...někdy je to dobrý být bez rodičů...můžeš si dělat co chceš, trenovat jak chceš...ale někdy to má taky nevýhody..." Pak se překvapeně podívám na Dokiho. "Cože?Neměli z toho radost?Tak to se dost divim...co já vim tak ninjou chce být skoro každý...no ale uručitě umíš nějaké lékařské ninjutsu a to je dost důležitý v týmu..." Pak se na něj usměji. "Hehe..on je fakt hyperaktivní a dost ukecanej..." Pak mi trochu zakručí v břiše.Usměji se a poškrábu se na hlavě. "Sakra mam docela hlad...to jsem se mohl jít ještě najíst a pak se sem vrátit....nemáš ty náhodou něco k jídlu a který bys mohl postrádat??" Zeptám se Dokiho a doufám že něco bude mít protože mi znovu zakručí v břiše. |
| |
 | Akademie Mmmm tenhle umí lékařská ninjutsu... Páni, zajímavé Kekkei Genkay, dokáže ovládat všech pět živlů díky KG... Zajímavé... A tenhle... Příbuzný Orochimara!?! To je vtip ne? Sakra co to má být?! říkám si když čtu sposy mého týmu. Kroutím nad tím hlavou. Přehodím si valsy které my už sahají pod pás dozadu aby mi nepadali do očí. Zasunu si spisy do pouzdra na pravé noze a vejdu do určené třídy. "Zdravím vás, omlouvám se že jdu trochu později ale musel jsem si ještě promluvit s Hokage," řeknu když vejdu. "Mmmm no, asi bychom se měli navzájem představit, takže já jsem CHouji akimichi, specializuji se na zvětšovací ninjutsu a taijutsu, pak ovládám několik technik živlu země, no, třeba vám ještě řeknu že jedna z misí které jsem podstoupil jako genin byla že jsme měli dostat zpět Uchihu Sasukeho a bojovali jsme proti Zvučné čtyřce což byli stoupenci Orochimara..." podívám se trochu nevěřícně po Habimarovi. "Na ní několik z nás málem přišlo o život, já byl jeden z nich a mise nakonec selhala ale dokázali jsme se těch čtyř bavit, pokud budete chtít ukážu vám techniku pomocí níž jsem jednoho z nich porazil," řeknu ještě a čekám na jejich reakce. |
| |
| Akademie - třída 27 Po malé chvíli od rozhovoru s Dokim přijde do třídy náš sensei.Začne se představovat a prozrazuje nám některé jeho techniky. "Hmm..tak tohle je náš sensei..." Pak začne mluvit o nějaké jeho misi a i o mém strýci Orochimarovi a divně se na mě podívá.Přivřu oči a podívám se na něj trochu naštvaně. "...jak jsem si myslel...většina starších ninjů mi nevěří....asi si myslí že budu pokračovat po Orochimarovi...a v tom mají jen částečně pravdu..." Pak se opět zatvářim normálně a řeknu klidným hlasem. "Já jsem Hebimaru...a vy ste porazil někoho ze zvučné čtyřky??Docela by mě zajímala ta technika..." Poslední otázku vysovim docela zaujatě. |
| |
| Akademie - třída 27 "Jídlo je zrovna věc, kterou u sebe nosím, ale taky je to první věc, která mi zmizí." Přiznám se trochu skroušeným hlasem, ale to už do naší třídy vstupuje náš nový sensei. Málem spadnu z lavice, když mi promluví za zády a hned se rovnám. "No já jsem Doki z klanu Hakushi." Představím se. Informace, že se specializuje na taijutsu mne docela potěší. Když se zmíní o technice, kterou porazil někoho ze zvučné čtverky zatvářím se velmi skepticky, neboť stav, ve kterém ho dostali naši na stůl je u nás v rodině pověstný. Přesto nasadím výraz zájmu, neboť je to možnost naučení se a nebo prozkoumání nových Jutsu. |
| |
| Třída "A kde je ta třetí? Ještě tu má jedna členka být s vámi.... No, asi se někde zapoměla, půjdu si vás vyskoušet a uvidíme jestli dorazí," řeknu a otočím se k tabuli. Vezmu křídu a napíšu vzkaz že jdeme na cvičiště 14. "Tak pojďte vy dva," řeknu jim a vycházím ze třídu. Musím být už trochu přikrčený. Výškou už bych málem vrazil do rámu dveří. Cvičiště 14 "Takže, nejdříve si vásoskouším prakticky, budete proti mě bojovat, nebojte, nebudu používat nic silného a zbraně taky ne, stejně je nepoužívám nikdy, pokud sve granule a vojecské pilulky nepočítají do zbraní, tak, pojďte," řeknu jim a čekám co vymyslí. Doufám že jim dojde co po nich chci... řeknu si a čekám. |
| |
 | Akademie Tak konečně je to tady. Den, kdy dostanu svůj tým a konečně budu používat svá jutsu v praxi. Už konečně nemusím dělat ty pitomé zkoušky, kterýma jsem tak tak prošel. Zasněn v myšlenkách málem přeslechnu svůj tým. Inari Inuzuka, Akuma Aion? To zní zajímavě. Doufám že to nebudou žádní idi..i. Ale jsem taky zvědavý, kdo nás bude učit Vydám se do třídy a vejdu dovnitř. Tam už sedí nějaký chlapec v bílém kabátu. Ahoj. Já jsem Olliver Itamae příjdu k němu a podám ruku na pozdrav |
| |
| Třída 27 Když se náš sensei zeptá, kde máme třetí členku týmu, tak jen pokrčím rameny. "Vyzkoušet?To by mě zajímalo co budem dělat...Na Akademii jsem měl zkoušení až dost..." Zvednu se a jdu směrem ke cvičišti. "Musím to vydržet bez jídla...." Cvičiště 14 Sensei řekne, že proti němu máme bojovat. "Tak ho nejdřív zkusím otestovat v taijutsu." A rozběhnu se k němu.Vyskočím a pokusím se ho kopnout. |
| |
| Cvičiště 14 "Takhle ne..." řeknu tiše a kyž je u mě tak se mi zvětší ruka a chytnu ho za nohu načež vysí hlavou dolů. "Nebuď tak horlivý, jsi jako Naruto, všechno děláš bez rozmyslu," řeknu a položím ho na zem vedle Dokiho a čekám co vymyslí teď. Uvidíme... řeknu si. |
| |
| Třída číslo 19 znatelně jsem se nepřátelsky ušklíbl. Rozhodně se to nedá vzít jako úsměv, který se používá při seznámení, nebo úsměv z toho když muže políbí nádherná žena. Úsměv plný štěstí a radosti. Jde si to vyložit několika způsoby. Například : Jsi slabý a otravný, na první C misi se tě zbavím. Nebo taky : jsi silný a všechny nepřátele budeš zabíjet za mě. Akuma Aion můj nepřátelský úsměv nezmizel a ani dlouho mizet nebude. Ruku mu nepodávám, což muže dokazovat, mé nedostačující znalosti morálky a slušného chování... Zahrajeme si malou hru. Budu ho držet v nevědomosti a ať všechno o mě ví, pouze můj sensei... možná je to zmátne, každopádně doufám že si užiji a v nejbližší době obětuji. |
| |
| Cvičiště 14 Než stihnu zareagovat tak visim hlavou dolu, pak mě sensei položí na zem vedle Dokiho.Okamžitě se zvednu. "Tak tohle je ta vaše technika zvětšení??Vy ste vlastně říkal že ste dobrej v taijutsu..." Dám ruce k sobě a udělám pečěť hada.Podívám se senseiovi do očí a použiju. Kanashibari no Jutsu(technika spoutání) Pak si vezmu do ruky kunai a znovu se rozběhnu k senseiovi, když už jsem skoro u něj tak ten kunai po něm hodim, tak aby ho zasáhl do ramena, pokud se z toho spoutání dostane a vyhne se kunai nebo ho zablokuje tak k němu doběhnu a pokusim se dát mu ránu pěstí do břicha. |
| |
 | Akademie Hmm ten to nemá v životě lehký....takový ninjutsu o tom jsem nikdy neslyšel to je nějáká blbost ne? Jakmile si pročtu životopisy svých "svěřenců" složím je na půlku a strčím do pouzdra,pomalým krokem mířím k třídě číslo 19 kde je až podezdřelé ticho Hm..buď jsou to andílci nebo se navájem zabili i když volim tu druhou možnost.. Pomalu otevřu dveře a vidím dva chlapce Promiňte že jdu pozdě trochu jsem se zdržel.. Tak co kdyby jsme se navázem představili.. |
| |
| třída číslo 19 Můj ušklebek se pouze rozšířil a oči jsem si pro jistotu zakryl pravou ruku, jako kdyby mi do nich svítili sluneční paprsky. Přeložil si mé jméno? Zajisté, přece Akuma se běžně používá pro démona. Začnu se raději chovat hezky a slušně a hlavně nenápadně začnu se zvedat ze židle abych se přivítal se senseiem. Dobrý den sensei. pozdravil jsem ho... Já jsem Akuma Aion... řekl jsem mu své jméno. Vše ostatní může najít ve složce, kterou snad dostal... všechno mu vysvětlovat je k ničemu, zbytečné. |
| |
| třída číslo 19 S jakým deb...m mě to dali do týmu. Doufám, že ten druhý bude slušnější, jinak se stavím za Hokage ať mě nechá přeložit. V tom vejde do třídy asi náš sensei. Já si jen sednu na lavici a moc si ho nevšímám. Tak to je ten Hyuuga Neji jo? Jsem zvědavý, jestli opravdu umí to, co od něho čekám. Ale uvidíme Neměl by jste se nejdříve představit vy? Mě už stejně znáte z mé složky ne? Tak proč bych se obtěžoval s představováním? |
| |
| Třída číslo 19 Hmm...částečně má pravdu... Na čtení složek nebyl čas..tlačil mně čas..mno to je jedno já jsem Hyuuga Neji specializuji se na taijutsu trochu i na ninjutsu co se týče genjutsu ty nemusim.... Očima projedu třídu a zjistím že třetí chybí.. Inari Inuzuka ještě nedorazil? Mno nevadí Vytáhnu blok z pouzdra a napíšu vzkaz který položim na jednu z lavic.. Fajn jdeme!.. Cvičistě 10 Takže úkol je jednoduchý musíte mně porazit běhěm dvou hodin...nějáké otázky? |
| |
| Cvičistě 10 No to má holt smůlu. Pomalu se zvednu z lavice a jdu za Nejim. Pak nám řekne ten svůj nesmyslný úkol. Prý jestli jsou nějaké otázky Já bych jednu otázku měl. Jak to máme asi udělat? |
| |
| Cvičiště 10 Mno při představovaní jsi byl chytrý dost..tak na tohle lechce přijdeš Jakmile to dořeknu půjdu kousek od nich a připravím se do bojové pozice |
| |
| Cvičiště 10 Ha to víš že jo! Mi se bojovat nechce Když myslíte? Ale mi se moc nechce, a navíc jsme jenom dva řeknu mu a posadím se k nejbližšímu stromu |
| |
| třída 19 není na genjutsu... tak to je dobré... Stejně mě nemůže naučit normální genjutsu Ještě jeden člen nedorazil... Ani nevím čemu tady bude, jedině další oběť... následuji Senseie do tréninkové oblasti. cvičiště 10 "Nějáké otázky?" Jistěže... Můžu ho zabít? Já mám otázku... Nejspíše již znám odpověď ale potřebuji to pro jistotu vědět... Budete používat ve svých taijutsu útocích chakru? Zelenovlasej týpek si odešel sednou ke stromu, nejspíše se ho jeho sourozenci nesnaží zabít, kdykoli přijde domů. |
| |
| Cvičiště 10 BAKA! Chce nebo nechce...řeknu to jednoduše pokud se tu budeš válet znamená to že jsi zkouškou neprošel což znamená vyrazení z týmu což znamená návrat na akademku...jinak ano jste 2 neřekl jsem že mně musítě úplně porazit stačí předvést co umíte v praxi |
| |
| Cvičiště 10 Na akademii mi bylo celkem dobře, ale bylo to tam všechno moc lehké. Ať začne Akuma, já se připojím do boje řeknu nejimu a sundám si se zad batoh, kde mám uložené všechny věci. |
| |
| Cvičiště 10 Na akademii mi bylo celkem dobře, ale bylo to tam všechno moc lehké. Ať začne Akuma, já se připojím do boje řeknu nejimu a sundám si se zad batoh, kde mám uložené všechny věci. |
| |
| Cvičiště 10 Jistě...ale jenom minimálně a pouze v některých útocích.. řeknu a kouknu na Olivera který ještě furt "na***" sedí u stromu |
| |
| cvičiště 10 No co se dá dělat... podotknul jsema sáhnul pravou rukou pro kunai, kterého mám po pláštěm. pomalu jsem vytáhnul ruku s kunaiem a udělal pár kroků k senseiovi, když už od nás bylo jen pár kroků, rozeběhnul jsem se, hrot kunaie v pravé ruce mířil směrem k zemi a né k nebi. Bouchnul jsem pěstí do Hyuugy. Levou ruku jsem měl ve vodorovné poloze v oblasti přeposledního žebra... |
| |
| Cvičiště 10 Na poslední chvíli se vyhnu kunaii ale rozřízne mi kus oblečení Je dobrý.... Jsi chytrý....ale já mám Byakugan Otočím se na něj a použiju Juuken |
| |
| cvičiště 10 vypadá to že se sensei rozjel, už začíná používat své KG Pravou ruku s kunaiem jsem použít zatím nemohl. převážil jsem svou váhu dozadu, levou rukou, jsem jeho utok odrazil směrem k nebi, další výpad jsem vykryl pravou rukou, nebo spíše kunaiem, který se mi opřel o ruku, následoval náraz a já se trochu proletěl, udělal jsem kotoul dozadu ze kterého jsem se vyzdvihl zpět na nohy, kdybych neměl ten kabát, začala by mi téci krev od toho jak se mě hrot kunaie dotýkala. Hodil jsem kunai po senseiovi, rozeběhnul jsem se proti němu, pravou rukou se dotknul země, do ruky jsem přesměroval charku, aby neklouzala a kopnul jsem senseie do oblasti lýtek, při tom trochu začal uvolňovat chakru, aybch se mohl otočit, pokud by se nějak vyhnul. |
| |
| Cvičiště 10 Pořád sedím u stromu a s úsměvem na rtech pozoruji Akumovu snahu i jeho let. Snaží se chlapec, tak mu trochec pomůžeme ne? Zozhodím hrstku rýže na zem kolem mě a vztanu. Z batouhu si vytáhnu 2 koláče a položím je do vzduchu. Koláče se na Nejiho rozletí každý z jiné strany právě v době, kdy chce na Akumu zaútočit zezadu. |
| |
| Cvičiště 10 Jakmile to spatřím byakuganem použiji Hakkeshou Kaiten čímž odrazim jak Akumův kunai tak Oliverovo pizza koláče.. Tak taky jsi se zapojil? řeknu a otočím se na Olivera Tak to budu muset víc zabr... Ještě dřív než to dořeknu dostanu ránu zezadu od Akumi Sakra na tohodle jsem zapomněl.. Udělám pár kotrmelců a zastavim se o nejbližší strom Sakra je dobrej... Tak fajn... řeknu a vstanu chvíli tam stojím abych se zorientoval odrazím se od stromu a vytáhnu kunai přímo proti Akumovi... |
| |
| Cvičiště číslo 10 Jaktože dělá kotrmelce??? já myslel že jsem mu takhle měl jen podrazit nohy... sensei se zastavil o strom od kterého se odrazil a teď přímo letěl naproti mne. Vytahovat nějákou zbraň by bylo k ničemu, jedině by mě probodnul... Z pohledu někoho dalšího by to vypadalo že vyhrávám, ale já věděl že sensei se zatím ani nezačal rozehřívat... Když už jsem měl tu ruku na zemi, použil jsem jí k tomu, abych se dostal dál od senseie, odšťouchnul jsem se rukou k blízkému stromu, udkud jsem se odrazil k dalším, vzal jsem si z kabátu shuriken a hodil ho po senisovi. Rukou jsem se znovu dtknul země a znovu soustředil chakru do dlaně. přetočil jsem se a stál znovu na nohou a vzal si další kunai, aybch se mohl znovu bránit senseiovi, který se za mnou jistě znovu pustí, když už jsem udělal tolik toho abych se dostal z dráhy jeho těla. |
| |
| Cvičiště 10 Jakmile bloknu Akumiho shuriken...hodím po něj kunai a pak další a další poté se podívám na Olivera a hodím na něj pár shurikénů a kunai s výbušným lístkem otočím se zpátky na Akumira a hodím to samé.. Pochybuju že jim to něco udělá ale aspoň získám čas... |
| |
| cvičiště s číslem deset první kunai jsem chytil, ale na ted druhý nebylo tolik času, musel jsem uskočit, parakotoulem doprava. chycený kunai jsem hned nemohl hodit ani zpátky a hned mě zase začal bombardovat shurikeny. Pokusil jsem se je všechny vyblokovat pomocí úhybů a kuanie, ale všechny jsme nevyblokoval, jeden mi pořezal dlaň když jsem se mu vyhýbal ohnutím se v zádech dozadu. když letěl kunai s výbušným lístkem, hodil jsem po něm svůj kunai abyhc ho odpálkoval.. popravdě chtěl jsem to udělat tak abych ho odpálkoval přímo na senseie, ale místo toho to šlo ke mě, ale ted padáčkem... Udělal jsem hvězdu a při tom sebral, jeden shuriken, kde jsem opět hodil na kunai s výbušným lístkem. Který ted alespon spadnul v dostatečné vzdálenosti ode mne. Udělal jsem kotoul dopředu a ze země sebral další shuriken, který jsme hodil po senseiovi. Divím se že ho to pořád baví... štípání té malé ranky neberu navědomí. |
| |
| Cvičiště 10 Kunai který proti mně letí bloknu mým kunaiem.. Tak fajn zbývá vám málo času a tahle hra na kočku a myš mně už nebaví...takže teď se připravte Jakmile to dořeknu vytáhnu další kunai a jdu proti Akumovi současně připraven použít Hakke Hyaku Nijuuha Shou Olivere neboj se stebou taky počítám.. |
| |
| Cvičiště 10 Tak konečně vidím tu jejich slavnou 100% obranu. Vypadá docela dobře, ale určitě bere hodně chakry. Tak skusíme něco jiného Mezi jejich další potyčkou si vytáhnu z batohu špagety, ale pak si všimnu jak na mě letí zbraně všelijakého druhu. A do pytle SE špagetama pochytám všechny zbraně, až na ten výbušný lístek, který dopadne kousek odemne a: Bum před výbuchem jsem se pokusil uskočit, ale nebyl jsem dost rychlý a tak mě výbuch odhodí stranou. Do háje. Budu se muset snažit více než předtím. S námahou se mi podaří vztát, ale to už zase Neji útočí na Akumu. Tak skusíme prozměnu tohleto z batohu vytáhnu hrst rýže a hodím ji do vzduchu. Rýže jakoby sama se rozletí na Nejiho velkou rychlostí. |
| |
| soukromá zpráva od Olliver Itamae pro |
| |
| Cvičiště 10 Říkal jsem že stebou počítám!!! Hakkeshou Dai Kaiten (Obrovský vír proroctví) Který je 3x větší než ten předtím.. Tohle je smete určitě...doufejme že je to nezabije... |
| |
| desáté cvičiště Bylo asž zajímavé že sensei má s námi takovou trpělivost.... neustále v ruce drží kunai a přitom se specializuje na boj bez něj... To jen znamená že má něco v rukávu... a taky že ano vcelku blízko mě použil znovu tu svoji absolutní obranu. Rozhodnul jsem se "TO" použít. bez toho abych udělal jakékoli pečetě, na mě ten vír vůbec neublížil, ani na mě neměl žádné vedlejší účinky. dokonce jsem sám chůzí přišel až k senseioviukázal si na něj prstem a provokativně se začal smát. To je všechno co umíte sensei? stále popadajíc se za břicho a ukazujíc na něj, můj prst se klepal, ale né strahem nýbrž smíchem. hlavu skloněnou k jeho nohám a zavřené oči, celá tvář tvořila zajímavou grimasu, která vyzařovala posměch a silný smích. |
| |
| Cvičiště 10 Myslíš si, že s tou tvojí technikou ubráníš všechno? To jsi pěkně věříš. Jakmile uvidím, že se zase chystá točit ten svůj kolotoč, tak rýžová zrnka zastavím a počkám až se dotočí. Tohle musí vyjít. Ještě, že jsem od něj tak daleko, jinak by mě to docela smetlo. Jakmile se Neji dotočí, tak zrnka zvýší rychlost a řítí se na Nejiho |
| |
| Cvičiště 10 Sakra to je ta jeho technika z životopisu co jsem četl...stím jsem nepočítal.. Jakmile spatřím zrnka rýže zareaguji a skočím dozadu...jakmile se zrnka zabodnou do země běžím k Oliverovi a když ho mám na dosah ruky použiju Hakke Rokujuyon Shou 2...4...8...16...32....64 Ve chvíli kdy mu zasadím poslední úder nabitý velkým množstvím čakry kouknu po Akumovi co zase vymyslel.. Fajn..Olivera snad máme z krku |
| |
| cvičiště číslo 10 pro mně je více jak zajímavé to jak se chovají ti dva... Popravdě dělám ruzně skopičiny na senseie, skáču po něm a vyskakuju mu z jeho zad a z hrudi, jako kdyby se nechumelilo... Začal běžet k Oliverovi a já za ním. když už Sensei napočítal do čtyř, ze zadu jsem se znouv zhmotnil, mezi tím když jsem zhnmotněn a kdy ne, nedochází žádný rozdíl, tudíž nemohl ani zareagovat... Skočil jsem na senseie a povalil ho i s Oliverem, na zem a přerušil tím senseiovu techniku... Ležel jsem na senseiovi a sensei na Oliverovi. Sensei, tato technika zabíjí... řekl jsem senseiovi , chytil ho pod krkem zezadu , zapřel se nohama a odskočil pryč... Tím se sensei měl dostat dál od olivera a také na zem a né na Olivera, kterého se mohl přidržovat... Rychle jsem pustil senseie, abych ho neuškrtil a odskočil o pět kroků dál od senseie. |
| |
| Cvičiště 10 *PÍP* Právě vám došel čas... řeknu a na oba se otočím,poté vypnu Byakugan a podívám se na Olivera... V pohodě?.. Fajn musim uznat že jste mně zahnali dost do úzkých....takže PROŠLI STE! Fajn tak co teď zajít na nějáký oběd? |
| |
| Na cvičišti vytáhnul jsem kunai a blok papírů ještě s tužkou... Blok s papíry jsem podal senseiovi, protože jsem očekával, že napíše další vzkaz... Po té si vzal tužku a zbytek zápisníku, podal mu kunai, aby kolem něj obalil papírek a své zbylé věci jsem si schoval zpět do kabátu... Sensei, omlouvám se za to co jsem předtím, řekl a udělal, ale bylo to tak kvůli tomu že jsem měl plán... rozhodně to nebylo myšleno upřímě... Tým se má sestávat ze dvou shinobi a jedné kunochi... Proč se mi zdá že ten Inuzuka je kluk? |
| |
| Na cvičišti Hmm dík... řeknu a vemu si papír a tužku,napíšu vzkaz poslednímu členu týmu který obalim okolo kunaie a hodím do třídy číslo 19. Sice mám svoje ale dík..jinak co se týče toho co jsi řekl...víš kolik jsem tohodle slyšel? Nespočet...mno to je jedno tak jdeme na ten oběd..platim berte to jako menší oslavu vašeho "vítězství".. |
| |
| Na cvičišti Zrnka rýže se zaboří do země, a v tom už do mě Neji buší. A do háje tak to jsem skončil Ale Nijiho povalí k zemi Akuma, takže to nedokončí. Jo přežil jsem odpovím na Nejiho blbou otázku Prošli? My jsme skládali nějaký test? O tom jsem nikdy neslyšel ale nevadí Pomalu vztávám a postavím se vedle nich. Na obed? Paráda, doufám ze nejdeme do toho blbeho I.R Jo Sensei nevíte proč k nám nepřiřadili nějakou holku? řeknu a vydám se dopředu, ale tam se mi podlomí kolena a já padám k zemi |
| |
| Cvičiště Já vím přehnal jsem to...trochu...trochu víc mno nvm proč k nám nedali holku až se najíme tak můžeme zajít k Tsunade a zeptat se j...Olivere! Hej! Slyšíš mně?! Musíme do nemocnice! řeknu a popadnu Olivera a běžím rovnou do nemocnice.. |
| |
| Cvičiště 14 Nechám první útok na Hebimarovi. Sám v poklidu zanalizuju tu trochu dat co z toho dostanu. "Takže zvetšovací Jutsu." Okomentuju a založím si v hlavě do složky. "Poutací techniky." Nemyslím, že by to mělo smysl, ale za zkoušku to stojí. Vytáhnu kunai z pouzdra. Je vidět, že na něm přivázaný papírek. Protočím kunai mezi prsty a do druhé ruky schovám zapalovač. Zjevně jsem se rozhodl analyzovat druhý Hebimarův útok. |
| |
| Cvičiště 14 Povzdechnu si když vidím Hebimara a odskočím dozadu načež kunay vyblokuju mím. Když se přibližuje přtisknu ruce k sobě a řeknu "Baika no Jutsu (Technika zvětšení)!" načež se zvětším a na to "Nikudan Sensha (Masový tank)!" a rozejdu se na něj. |
| |
| Konoha to je šoatný nápad... nevysklil tím jedno okno? a jak zjistí kam má jít? no snad je inteligentní a domyslí si že ten s tím kuaniem byl akčnější... na too co říkal sensei, jsem ani nestihnul odpovědět... hned běžel k Oliverovi... Sensei, budu čekat na dalšího člena na místě, které jste napsal... s tím jsem odešel, do třídy číslo devatenáct, kde jsem rozbalil kunai a přečetl místo, kam jsme měli jít, vzal jsem kunai a lístek kde bylo napsáno že má jít na cvičiště... Sám sjem se vydal na místo, kam měl sensei namířeno dříve než do nemocnice. |
| |
| Cvičiště 14 Sleduji senseie jak uskočí dozadu a použije znovu techniku zvětšní.Zastavim se protože očekávám nějaký útok.Pak se roztočí a jede na mě.Chvíli pozorně sleduji tu jeho techniku. "Když na to jeho jutsu použijou jaký koliv moje ninjutsu nebo taijutsu...tak to buď nebude mít efekt nebo to zraní mě..." Uskočim dozadu k Dokimu. "Hele Doki nevíš jak zastavit to jeho jutsu???Když používá tohle tak na něj nemůžem útočit...." Stijim vedle Dokiho a když se sensei znovu rozjede na nás tak mu znovu uskočim. |
| |
| Cvičiště 14 Pozoruju další dopad útoku, tentokráte Taijutsu tank. "Stačilo by ho zbrzdit a pak by šlo použít Katon: Kasai Odori a Kawarimi." Skouknu situaci. Hebimaru se dostane ke mně. "Zkus ho znovu zpomalit a pak použij Kawarimi a zmiz." V rychlosti zainstruju. Sám složím ruku i s kunaiem do pečetě draka. |
| |
| Konoha Jakmile popadnu Olivera běžím do nemocnice co mi nohy stačí... Jakmile tam doběhnu hned si ho převezmou lékařští ninjové a já začnu nervozně pochodovat před operačním sálem... Fajn tohle jsem přehnal ne tohle jsem pos***! Opřu se hlavou o zeď abych se trochu uklidnil Fajn musim se uklidnit tim ze si tu budu nadavat tim mu nepomuzu..ted staci jenom cekat.. |
| |
| Cvičiště 14 "No dobrá zkusim něco..." Rozběhnu se proti senseiovi vezmu si jeden kunai a dám na něj výbušný lístek.Pak kunai hodim do země před senseie, a lístek vybuche už ve chvíli kdy je sensei asi dva metry od něj, předpokládám že mu to nic neudělá a sensei bude dál pokračovat, kuani vybuchne a já použiju. Kawarimi no jutsu Přes kouř by sensei neměl vidět že jsem použil kawaraimi.Kawarimi běží k senseiovi. "Doufám že si nevšiml že jsem udělal kawarimi...a nebude mě chctít zranit...takže by měl těsně předemnou zastavit...a pak může Doki něco použít..." A sám jsem skrytý, ležim asi 20 metrů v pravo od senseie. |
| |
 | Doma-- akademie-- cvičiště Ráno mě probudí sluneční paprsky slepecky se šátrající po mém obličeji vzhůru. Nespokojeně zavrtím hlavou na polštáři a otevřu jedno své hnědé oko, abych zjistila, co to. Okamžitě ho ale zavřu, protože příliv slunečního světla z venkovního okna, kam se právě dívám, je příliš silný. Přetočím se na druhý bok. Tentokrát otevřu oči obě. Je to mnohem lepší, protože si svým tělem stíním a světlo už vůbec není tak prudké. Přemýšlím, co teď. Mohla bych sice ještě být v posteli, ale vůbec se mi nechce... Mám totiž takový nepříjemný pocit, že jsem měla něco udělat... A ten pocit mi nepříjemně svírá žaludek, z čehož se mi dělá nanic. Musím to nějak vyřešit. Zhluboka zívnu, přes bok se posadím a potom i postavím. Protáhnu se, otočím a trochu urovnám deku na své posteli. Jsem naprosto v klidu a snažím se svíravý pocit svého žaludku naprosto ignorovat. Vyrazím do koupelny, že si vyčistím zuby a upravím se, cestou ale projdu kolem svého kalendáře, kam si píšu všechny své důležité věci. Okamžitě se s trhnutím zastavím, protože jeden den je tam červeně zakroužkován, což znamená mimořádnou aktivitu a já musím zjistit, který je to den a jaká aktivita, protože je to až podivně blízko dnešního dne. Zastavím se a přijdu ke kalendáři blíž. Tak trochu si v hlavě narychlo spočítám, kolikátého dneska je, a hopla... Ten červeně zakroužkovaný den je opravdu dnešek! Pohled mi pomalu sklouzne doprostřed čtverečku, který dnešní den označuje. Maturita... Rozdělení do týmů... A jej! Musím si pospíšit! Po pohledu na hodiny zjistím, že zpoždění je celkem slušné. Půl hodiny... Než dorazím, už všichni budou mít odmaturováno a týmy budou rozděleny. Moje pohyby se ihned zrychlí. Zuby si sice vyčistím pořádně, to samé s vlasy, oblečení si ale obléknu co nejrychleji. Nezapomenu se ovšem před zrcadlem ještě trochu zkouknout, přeci jenom, musím vypadat trochu k světu. Seberu si svoje taštičku se základním vybavením, která je navzdory mé zapomnětlivosti prozíravě přichystána. Rychle si ji připnu k opasku a vřítím se do kuchyně. Pozdravím rodiče, popadnu jablko z mísy na ovoce a vyběhnu ven. Dveře nechám otevřené. Co nejrychleji můžu se rozběhnu k akademii. Už dávno jsem tam měla být... Párkrát si cestou kousnu do jablka. Před akademií uvidím, jak z ní vychází nějací lidé, vždy několik asi mého věku a jeden starší. To budou týmy a jejich senseiové. Sice bych se mohla teoreticky přidat tam, kam patřím, ale vůbec nevím kam... A oni mě vlastně teoreticky také neznají... Tak trochu zpanikařím, naštěstí ale najednou vím, kde se konaly maturity. Ani kdybych nevěděla, nebylo by to těžké najít, celá akademie je totiž prozíravě označena nějakými tabulkami a šipkami. Vyběhnu po několika poschodích, proběhnu dlouhou chodbou a stojím před tou místností. Zabrzdím, párkrát se zhluboka nadechnu a znovu kousnu do jablka v mé ruce. Potom rozvážně otevřu. Zdravím, Iruko-sensei. Vím, že jsem tu měla být už před třičtvrtě hodinou... Ale zaspala jsem... Můžu ještě skládat maturity? Iruka se na mě káravě podívá, potom ale jeho pohled zjihne. Sice jsou všechni možní posuzovatelé už pryč, on je ale ochotný mě prozkoušet i tak. "Děkuji, Iruko-sensei..." Usměje se, jako že to nestojí za řeč a dá mi pár úkolů. Po tom, co jsem se usilovně snažila, mi Iruka do rukou předá ochrannou čelenku. Rozradostněně poděkuji. Takže jsem odmaturovala... Super! Chvíli uvažuji, kam si tu čelenku uvážu. Viděla jsem, že někteří ninjové jako Iruka si ji dávají někam k vlasům. To ale nechci, můj obličej se mi líbí tak, jak je. Jiní si ji zase uvazují na krk... Pomyslím na svůj hezký šátek, který tam je teď a okamžitě vím, že to taky ne. Tak že by na břicho? Ale to by vypadalo krapet zvláštně... Nakonec si to uvážu nahoru na levou paži. Uvážu si to na místo, kde mi končí dlouhá rukavice. Kriticky si to prohlédnu a znovu se podívám na Iruku, který mě pozoruje. "Dobře, děkuji... A mohl byste mi teď sdělit, s kým jsem v týmu a kde je sraz?" Iruka se chvíli přehrabuje v těch papírech a potřebné informace mi ochotně sdělí. Dodá ale, že už můj tým na místě srazu pravděpodobně nebude. Mávnu nad tím rukou, poděkuji a během se vydám k té učebně. Ani ne nijak tiše otevřu dveře. Objedu učebnu zrakem. Nikdo tu není, jak jsem předpokládala. Všimnu si ale, že na tabuli je jakýsi vzkaz... Přečtu si ho. Kývnu hlavou, zavřu dveře a rozběhnu se na to cvičiště. Snažím se tlumit své kroky- podlaha je dřevěná a ty otřesy musí být hrozné. Venku se začnu pohybovat skoky. Jablko cestou několika pořádnými zkusy zubů dojím a hodím do místa, kde vidím růst pár keříčků. Sice to není dvakrát čistotné, ale alespoň to tam nebude vidět... Když jsem na dohled od cvičiště, trošku zpomalím, abych nebyla bůhvíjak udýchaná. Faktem je, že to pořádně nejsem ani teď, ale... No, pro jistotu. Pomalým krokem přijdu blíž. Dávám si pozor, protože si všimnu, že dva chlapce pronásleduje jakási obrovská koule... Oba se celkem slušně vyhýbají a zřejmě si domlouvají taktiku. Takže, tohle bude můj tým. Dva kluci a ta koule... To musí být sensei za pomoci nějakého jutsu. Co tu ale dělají? Vypadá to jako boj... Asi si je chce prozkoušet... Mohla bych se rovnou zapojit, měla bych se ale asi informovat a přesném cíli tohoto boje... Přistoupím ještě blíže a přemýšlím, jak bych měla začít. Jistě, všimnou si mě ti dva, ale jak na sebe upozornit senseie... Podle mě ani v tom svém jutsu nemůže moc slyšet. Vyřeším to jednoduše. Vezmu kunai a hodím ji těsně před tu kouli, snažím se, aby ji to nezasáhlo, mohlo by to být bráno jako klasický útok a ne upozornění. Předběhne mě ale ten bledý kluk. Hodí kunai s výbušným lístkem a zakryje se kouřem. Hmmm, slušná taktika... Tu kunai tam ale přesto hodím. Když se ujistím, že mě všichni jakž takž poslouchají, začnu: "Zdravím, já jsem zbývající členka vašeho týmu... Omlouvám se za zpoždění, ale jaksi jsem zapomněla, že jsou dnes maturity... Naštěstí jsem je ale dostala příležitost složit... Mno, to je jedno. Jmenuji se Soshi Imala... Zdá se mi, že tu bojujete, určitě to ale má nějaký bližší účel... Můžete mi prosím říct jaký?" Zezačátku mi hlas trochu kolísal, potom ale nabyl na jasnosti a jistotě. Zvědavě přejíždím pohledem z jednoho na druhého a čekám na odpověď. Jsem pohledná dívka poměrně vyšší postavy. Mám krítké hnědé vlasy a stejně tak hnědé i oči. Na sobě mám hodně oblečení, kolem krku mám oranžový šátek, který se mi vzadu rozvíjí jako plášť, to samé je u pasu. Těsně na těle mám krátké šaty, sahají jen kousek pod zadek, nohy mám tedy zakryty velice vysokými podkolenkami v broskvové barvě. Stejnou barvu mají i šaty. U prsou mi nechráněnou část ňader zakrývá síťka. Na rukou mám dlouhé rukavice broskvové barvy. Sahají až k ramenům, dál už ne, sklouzávaly by. Nahoře jsou přichyceny provázkem ovázaným kolem mé paže. Od loktů k zápěstí mám rukavice navíc obmotané zeleným pruhem látky. Rukavice mi u ruky vytváří elegantní tvar- je do špičky a špičkou mi sahá k mezeře mezi ukazováčkem a prostředníčkem. |
| |
| Cvičiště 14 Já sám udělám rychle pečeť draka a sokola "Katon: Kasai Odori" Hrábnu do vzduchu. Ten se rozhoří a rotočí se kolem mne. V rychlosti hodím přímo do jeho tanku výbušné kunai. "Kawarimi no jutsu." Přemístím se než zmizí úplně vír z ohně k Hebimu a ponechám po sobě špalek opatřený dvouma hořícíma vysačkama. "Nic lepšího zrovna nevymyslím." Omluvně pravím. |
| |
| Trénink Konečně se trochu naučili spolupracovat... řeknu si. V tom se oběví i třetí členka a já vypustím vzduch čímž se trochu i odfoukn kuř. Zvětším ruku a cyhtnu se stromu a tak odskočím dosti daleko. Znovu s enechám zvětšit ale né do tvaru koule ale tělo celkově. "Doton: Doryuu Dango(Živel země: Hliněná koule)!" řeknu a vrazím ruce do zmeě načež vytáhnu oválnou "hroudu" asi 30 × 10 × 10 metrů a držím ji nad hlavou. "Teď musíte najít způsob jak tento útok rozbít dřív než z vás udělá placku..." řeknu jim klidně a hodím ji a ten "ovál" se docela rychle valí. Musí se hodně snažt aby ji zničili a spolupracovat. (TOhle použil právě tne ze Zvučné když ještě byli spolu) |
| |
| Cvičiště 14 V rychlosti kývnu na pozdrav naší finální člence. "Doki. Co se tu děje je těžké vysvětlit." Pronesu rychle a aktivuji Hakushi: Bunkai. V mých očkách se obejví kolem duhovky jeden kroužek. Svět by se mi měl teď přetočit v podivnou směsici energií, kterou už velmi dobře znám. Odrazím se a v rychlosti hledam největší energetickou slabinu v hliněné hroudě, která se na nás valí. |
| |
| Cvičiště 14 Když náš útok nevyjde tak si hned stoupnu, ale hned zjistim, že k nám přišla nějaká dívka.Pořádně si jí prohlédnu. "Hehe..takže ona bude v našem týmu..." "Já jsem Hebimaru...a ted tu máme porazit našeho senseie.." Pak mě ale vyruší nějaký zvuk který je slyšet za mnou rychle se otočim a uvidim jak na nás sensei znovu útočí.Sleduji jeho obrovskou techniku. "Tohle nevypadá moc dobře...pokud neznáte způsob jak to zničit tak bysme měli asi začít utíkat..." Podívám se na Dokiho, který pozorně sleduje tu hliněnou hroudu. "Snad něco vymyslí.." |
| |
| Cvičiště 14 Útoky pokračují dál, alespoň se mi ale všichni až na mistra představí. Ten, co se představil jako Hebimaru mi dokonce řekne, co je tedy naším cílem. Aha... Takže porazit mistra... No, uvidíme... Skočím ke klukům, abych byla tak jaksi v chumlu. Otočím se na senseie. Vytvoří nějakou kolosální hroudu hlíny a pošle to na nás. A-a-a-á-á-á! A co teď s tím? Vyhneme se těžko, na to je to moc rychlé... Mohla bych si pomoct svojí Kekkei Genkai, ale... Znovu pohlédnu na tu hroudu. Co s tím, co s tím... Pak se mi pohled stočí na Dokiho. Nějak se mu změnily oči... Odrazí se a zdá se, že něco hledá. Co ale hledá? Co mám dělat? Nechci začínat s Kekkei Genkai, mohlo by se mi to vymstít... Ale bez ní to asi nezvládnu... Připravuji se na použití jednoho ze dvou prvních stupňů, které ovládám, pořád ale před použitím čekám, co chce Doki zjistit. Mohlo by to být pro můj útok užitečné. Ale, je to země a dotýká se to země... Takže teoreticky můžu ten jeden stupeň vyloučit... Mno, ale počkáme... Sleduji Dokiho, ruce mám připravené k pečetím, nohy k úniku. |
| |
| Tým Choujiho Doki když se dívá na hroudu zjistí že je slabá jen na krajích a jediné dva zúůoby jsou bu'd masivně použít větrný element aby hroudu zpomalil a zastavil nebo zemmní na zastavení či rozpadnutí, druhý odchyllit ho na stranu útokem na jeden bok hroudy. |
| |
| Cvičiště 14 Zamrkám, dopadnu a sáhnu rukou pro kunaie. "Udeřte na pravý bok, je tam nejslabší a dala by se vychýlit. Ideální by bylo pomocí Fuutonu, ale ten já zatím neumím a nebo pomocí Dotonu." Sáhnu rukama do pouzdra a vytáhnu po dvou výbušných kunaií. "Ještě, že to na ošetřovnu nebudeme mít daleko." Pronesu spíš pro sebe s jemným zápalem zájmu v hlase. Zjevně se chystám pravý bok odstřelovat výbušnýma kunai. |
| |
| Cvičiště 14 Poslechnu si Dokiho analýzu. Heh? Jak to zjistil? S novým obdivem v očích se na něj podívám. Dobře... Zdá se, že chce začít střílením výbušných kunaií. Usměji se. Teď už nepochybuji o tom, jaký druh prvního stupně bych měla použít. Chviličku se soustředím. Pošlu chakru do rukou. Mé ruce se přetvoří ve dvě jakési roury s rozžhavenými okraji. Spokojeně se usměji a začnu na ten pravý bok střílet- snažím se, aby se moje střely nestřetly s Dokiho kunaiemi. Ty střely jsou vlastně rúzně dlouhé proudy červené až oranžové látky. Sálá od ní teplo, takže se dá jednoduchou analýzou usoudit, že je to oheň. Zdá se to být ale trošku silnější, než normální oheň- tenhleten má díky mým pistolím sílu a prudkost. |
| |
| Cvičiště 14 Poslechnu si co říká Doki. "To by mě zajímalo jak to zjistil..." "Dobrá já taky neumim Fuuton ani donton tak..." Vyndám dva kunaie dám na ně mé dva poslední vůbušné lístky a hodim to na okraj, a tam kam letí Dokiho kunaie.Pak vedle sebe ucítim teplo a otočim se na Sochi a sleduji její techniku. "To je nějaká ohnivá technika??" Pak se znovu podívám na tu obrovskou hroudu a doufám že to odkloníme. |
| |
| Cvičiště 14 Odrazím se jak jen to jde, abych se dostal co nejvýše. "Katon: Kasai Odori" Opět zahlásím a přes ohnivý vír vyšlu všechny svoje kunaie do oslabované části. Popravdě doufám, že to zabere, jinak je z nás asi placka. |
| |
| Neji a Oliver Doběhnete do nemocncie kde is Olivera převeznou. Čekáš několik minut než ti přijdou říct že by měl bý v pořádku ale nebude moc pár dnů pořádně nic dělat, kvůlic ahkře a tvoje údery néjen blokovalli charku ale má i pár docela nepříjemných naraženin a otlačenin. Tým Chouji Postupně jak na hroudu vrháte vlnu útokú za vlnou tka se začne vlana pomalu natáčet ale jen slabě, je asi hodně tvrdá jinak by už byla na kousky a vaše snaha by byla na nic. Když už je skoro u vás tak se mírně odkloní a po měnším odskoku vám nic neudělá. |
| |
| Nemocnice Oddychnu si v momentu kdy mi řeknou že to přežije pravda je že jsem to přehnal.. Počítal jsem stím že použije zase nějákou jeho fintu....to byla chyba Jakmile se uklidním namířím si to na cvičiště... Cvičiště 10 Když dojdu na cvičiště nepozorovaně a tiše vyskočím na jeden strom odehrnu si vlasy z očí a potichu sleduji cvičiště a čekám na posledního člena týmu.. Tohle jsem pos*** sakra příště si musim dát větší pozor... |
| |
 | Uááááááááá protáhnu jednu ruku, druhou ruku, pak se ještě prokřupnu v zádech. Tři, dva jedna akce! převalím se na břicho a začnu se slunit z druhé strany. Vybrala jsem si docela opuštěné místečko kde bude minimálně čumilů a kdyby se náhodou někdo dostavil moc blízko, mam tu kolem plno varovných systémů. Od obyčejných provázků na kterých jsou přidělané zvonečky, po jednoduché pasti (lepidlo v kyblíku a tak dále) Bohužel jak jsou účinné asi hned tak nezjistím, protože mi v hlavě začne vrtat svědomí, že jsem zase na něco zapomněla Tsunade natrhat bylinky, to jsem udělala, pak tý domácí babuli pomoct péct koláčky pro synáčky a vyprat prádlo...To jsem taky udělala. dumám dumám až si vzpomenu na něco, co mi babule říkala a vtiskla na konec velmi důrazné. Hlavně tam buď v čas pak si vybavím i zbytek. trochu navztekaně zaprskám a dám se do pohybu. A protože když nestíhám a jsem velký plašan, zapomenu na své pastičky a tak mi po několika krocích uvízne noha po koleno v díře. Což mé rychlosti taky příliš nepomůže. Po několika okamžicích konečně dorazím. třída 19 na chvilku se před třídou zastavím abych nevypadala tak vyflusaně a pak až vejdu. Je na mě vidět, že jsem se asi před chvilkou s někým prala, ale snažím se působit i tak přísně. Setkám se jen s jediným párem očím Ehm eh, to bude asi omyl vycouvám, abych v zápětí zjistila, že jde opravdu o třídu 19 a trochu zmateně se poškrabu na hlavě (při čemž vylovim ještě nějaké listí) Měla jsem být přidána do týmu. A....jsem tu dobře? jasně idiote. ten hňupík vypadá že to bude vědět |
| |
| Cvičiště 14 Všichni začínají útočit, Hebimaru taky kunaiemi jako Doki, který potom použije i nějakou ohnivou techniku. Oheň? Takže ohnivá chakra... Lišácky se na něj podívám. Chudáček, asi si na tom celkem zakládá... A já to umím asi o trochu líp... Usměji se, baví mě říkat si, že jsem trochu lepší než ostatní. Je to sobecké, ale jsem už prostě taková. Ta země se pod nátlakem našich útoků uhnula z cesty a nezavalila nás. Vítězně pohlédnu na senseie. Dokázali jsme to. Máme ho porazit, že? Pohlédnu na své spolupracovníky, pistole zatím nezmizely. "Co že náš sensei umí? Doton a taijutsu... Jaký by měl být typ útoku? Navrhuji, abychom zaůtočili všichni najednou jak budeme moct nějakými útoky, co moc nevyčerpávají chakru... Bude se muset účinně bránit a to nám ukáže, co doopravdy umí." Tázavě na ně pohlédnu, co na to říkají a aniž bych na ně čekala, začnu na senseie pomalu vysílat svůj oheň. Očekávám, že pokud se budou držet mého prozatímního plánu, začnou útočit také. |
| |
| Cvičiště 10 Pořád sedím na stromě a jedním okem koukám do třídy číslo 19 když v tom tam spatřím "holku" která se tam zmateně rozhlíží.... Tak tohle je další člen? Postavím se a skočím rovnou na práh u okna ani se nepředstavím a.. Takula?... |
| |
| Cvičiště 14 Oddechnu si a dopadnu na zem. "Tak tohle bylo celkem hodně o fous." Cítím, jak mi pot začíná prosakovat záda. Konečně začínám cítit trochu zájmu o boj. Když se naše akční dívky rozežene na Senseje zavrtím hlavou. Sáhnu do pozdra vytáhnu Pár Shurikenů a hodím je vstříct našemu Senseiovi. Dal jsem do toho tak polovinu síly. Nechci ho zbytečně ošetřovat. |
| |
| třída 19 místo odpovědi se zamračím a pak až odpovím Co myslíš, jak vypadá Takula? Skoro jako já. ne omyl, přesně jako já. Ty vypadáš, na někoho z Hyuugů a zatlesknej si půlkami. To by určitě nikoho nenapadlo. Sakra! Takulo! Kdy´ť to má téměř napsaný na čele Teda chtěla jsem říct. Ty asi nebudeš můj sensei co? tak teď si to teda zachránila zrudnu, takže by stačilo jen pár pih a zelený vlasy. A vypadala bych jak jahoda. |
| |
| Třída 19 Trochu se zamračím a spustim pomstu: A jak si myslíš že vypadá tvůj sensei?? Skoro jako já ne vlastně omyl jsem to já! Neji Hyuuga..ok zapomeneme na tohle menší "nedorozumnění" řeknu a podám ji ruku na pozdrav..... Ale teď nemáme čas na řeči..trochu si tě prozkoušim...kluci to už mají za sebou..ale protože byli dva budu mírnější... řeknu a seskočím dolů na cvičiště... Hmm na první setkání byla drzá..aspoň že si umí "dupnout" |
| |
| třída 19 zrudnu ještě víc (pokud to v možnostech rudnutí vůbec jde) kurva kurva kurva polknu já myslela, že to bude týmový partner. Umím si to pořádně zavařit odevzdaně se svěsím a nastavím pazouru.(možná by bylo fajnes si potřást až když bduem u sebe :D) Skoro s emi nechce se dívat senseiákovi do očí, ale drzostí už bylo dost tak to nějak překousnu. Jojo, jasný jasný.... a jdu poslušně za ním já mu ještě ukážu. Hyuuga. Vážně se těším co řekne, až neuvidí mou chakru. Huh, vlastně on to ví. Doprčic. Nebo to byl někdo jiný z hyuugů? I Hinata je skoro stejná...mam v tom bordel |
| |
| Cvičiště 10 Připravena?... než stačí cokoliv říct postavím se do bojové pozice,zapnu byakugan vatáhnu čtyři kunaie které po ní hodín poté udělám přemet dozadu abych od ní byl dál a hodin dva shurikeny.. |
| |
| Cvičiště 14 Sleduji jak nás ta hliněná hrouda těsně mine. "Uff tak tohle bylo těsně..." "Dobrá zaútočíme všichni..." Rozběhnu se k senseiovi, běžim k němu docela pomalu a snažim se koncentrovat chakru do nohou abych mohl uskočit a pak až zaútočit. |
| |
| cvičiště 10 pokud senseiovi vadí, že má sukně je trochu volnější, rozhodně budu jeho slabosti využívat. Samozřejmě tak rychlý zákrok nečekám. Skoro bych brala nějaké přátelské seznámení a miliony keců a on už po mě začne házet. Hu opravdu to může připmomínat tanec, uhnu nožkou do strany a prohnu se, aby mě první kunai minula. Tý další se snažím vyhnout skokem, ale má vlající sukeň na to byla příliš pomalá. Další nějak zkusím přepireutit a na závěr zalomení v zádech. au ani si nestačím promasírovat páteř a už na mě letí další musim tu skákat jako králík nebo můžu použít i nestačím to doříct a už se musím krýt. Rozmáznu se pěkně na zemi. A úspěšně se tím vyhnu zbývajícím kunaím. Vyplivnu hlínu co jsem si stihla nabrat do pusy nějaký jutsu? dořeknu trochu opožděně a hrab use na nohy. Vypadalo to, že šlo o čisté štěstí kdy jsem se náhodně uhýbala před zbraněmi. huh. Chlap co jde rovnou na věc. Ty já ráda |
| |
| Cvičiště 10 Trochu se usměji a pak se podívám na Takulu jak se rozmázla.... Sukně je to pěkna...ale blbě se v ní bojuje... Nějáký jutsu? Neboj taky použiju... řeknu a mile se na ni usměju je mi jasný že to nebylo na mně ale snažim se ji vyprudit aby začala něco pořádně dělat... Fajn zkusíme Taijutsu jakmile si zkompletuju jakž takž plán rozběhnu se proti ní připraven k boji... |
| |
| cvičiště 10 soptím během krátké chvilky a hodně úspěšně muhaha, tady je někdo tak strašně vtipnej až se mi chce zvracet přímý boj? můj úsměv vůbec není pěkný. Pevně se rozkročím a čekám a čekám a čekám na co čekám? na vánoce? Nikdo přece neřekl, že si nemůžu ozkoušet já jeho i když tvé oči mou chakru neviděli, nyní jí vidíš docela zřetelně. Rozhodně nemá nic společného s obyčejnou trapnou chakrou co máš ty. Je totiž rudo černá a netváří se zrovna dostatečně uceleně. Spíš připomíná tenká, cárovitá vlákna. Obalím si chakrou nohy a obě ruce a vystartuji přímím kopem do jeho obličeje. (rychlost a síla stoupla na úroveň první brány. Jen případě obalených míst) |
| |
| Nemocnice Když se konečně probudím, tak ležím v nějakém pokoji a nademnou stojí doktor. Poslechnu si jeho kázání, že musím odpočívat atd a počkám až odejde. To víš že jo. Odpočívat. Ha si ze mě dělá srandu, přece nebudu tady ne? Už určitě přišel ten nový člen, nebo dokonce členka? Jakmile doktor zavře dveře z venku, tak si na sebe hodím můj oděv a batoh se zásobama a vydám se k oknu. To půjde. Cítím se trochu slabší, ale to snad za chvilu přejde Otevřu okno a seskočím dolů. Jaké štěstí. Ještě že jsem byl v prvním patře. Ale teď kde by mohli být? Možná ještě na cvičišti. Chcu si sníst ten slíbený objed. Po pár pauzách na oddech konečně dorazím ke cvičišti, kde uvidím Nejiho s nějakou holkou bojovat. Tak přece jenom holka jo? Tak se podíváme jak se ji daří. Vyšvihnu se na jednu velkou větev a sleduji jejich boj. |
| |
| třída Vracím se do třídy... Docela jsem se i loudal... proč také spěchat? Když jsem už byl skořro u třídy, vlezla tam nějáká dívka... Neviděl jsem psa, Inuzuka to rozhodně nebyl, ale možná nějáký učitel... Vešel jsem dovnitř, a jen jsem zahlédl dívčiny vlasy... Rozhodně nebylo slušné vyskakovat, oknem, ale já to risknul... Vyskočil jsem ven na zem a pomalu se šel podívat na to jak ti dva bojují. Cvičiště na blízké větvi se díval na jejich souboj Itamae a já jsem se pouze opřel o strom. Sensei zatím bojoval ještě slaběji než když bojoval se mnou, de to poznat hlavně z toho kolik chakry z něj uniká... Teď mě spíše překvapilo, tělo té ženy. bylo červené barvy! Tělo senseie je modré, ale toto rozhodně nebylo modré, poznám modrou od červené... Doufám že se teprve rozehřívaj, něco tak slabého v týmu fakt nechci. Neji vystartoval na Olivera, byla docela síla to co udělal, jeho chakra, se koncentrovala do nohou a po té se objevil na jiném místě. Kdybych nemohl vnímat chakru, nevšiml bych si toho... Je to velemi zajímavá technika... Ale je vážně tak složitá že bych jí nedokázal ovládnout? |
| |
| Cvičiště 10 Kousek od ní odskočím a zmizím v lese.. Sice jí nevidím ale aspoň jí dám čas na skompletování plánu..POČKAT! já jsem myslel že její čakrový obvod není vidět... Jakmile zdroj této čakry spatřím připlížím se za něj a když stojím nad ním spustím... AAALE OLIVERE! NEMÁŠ NÁHODOU LEŽET A ODPOČÍVAT! řeknu káravým ale i starostlivým hlasem.. |
| |
| cvičiště deset zuřivě už téměř cítím dotyk chodidla na senseiovo rypák ua on....ten bastard si najednou zmizí! Docela zuřivě se rozhlédnu. Pak vzpurně stisknu rty, zatlačím chakru zptáky a radši si rychle dřepnu, dřív než to někomu přijde podezřelí. tak já tu plítvám svou krví a on si tu obletuje diváky začichám čerstvé rány? Škoda že nemůžu sát i z lidí, pěkná nuda jelikož asi unikám přes ten hlahol hlavní pozornosti zasoustředím se do okolí. hle me se, veverka pokud je někdo opravdu hodně všímavý, vidí opravdu maličký tok jakého si rozcapeného čehosi proudícího ke mě. transfůze jsou lepší podívám se po osazenstvu na stromech. |
| |
| Cvičiště 10 Fajn Olivere pak to probereme! Teď nedavá pozor! To je moje šance! přeskočím na další strom a teď ji vidím na záda... Fajn jdeme... Vyskočím z lesa a rozběhnu se proti ní připraven použít Juuken Musim použít malé množství čakry! |
| |
| Cvičiště 10 Jak tak sleduji souboj, tak se Neji objeví podemnou a začne na mě něco s ležením. Ha sis myslel, že tam ty dny budu vylehávat nebo co? Než to stačím doříct, tak už je zase pryč a útočí. Tak skusíme, jak zareagují na tohleto jo? Z batohu vytánu svou picu a hodím ji na zem. Ta se rozletí u země a na jeden zátah uřízne strom u země, který teď padá mezi Nejiho a tu holku. |
| |
| cvičiště deset měla bych použít chischio mochizuky? podlý je na to dost chischio mochizuky zašeptám spíš jen pro pocit jistoty a v ten samí okamžik se ozve za mnou tichý krok. Bázlivě se ohnu k zemi a kryju si hlavu. A proto možná senseie překvapí, že i tak je čímsi zaražen (teď nevim jestli juuken pěst nebo kop) v místech kde ses měl setkat s mým tělem si narazil do jaké si mini bariérky působící jako velká krvavá placka o rozloze tvé rány. Je křehoučká, takže bys jí asi z větším množstvím chakry dokázal prolomit. na nic nečekám a už jsem zase na nohách Budeš zase utíkat světloočko? zavrčím naštvaně a znovu si chakrou obalím, tentokrát jednu nohu a ruku (pravá levá) sakra. už mi zbývají jen tři... v tom mi to začne nad hlavou rachtat oni útočí najednou? z úrovně mích vlasů vystřelí chakrové vlákno a obmotá se kolem větve padajícího stromu, takže ve výsledku neskončím pod ním, ale na něj. tady někoho brzo rozcupuju nenávistně se podívám na Olivera |
| |
| Cvičiště 10 Fajn už toho dneska mám za sebou dost takže mně to nebaví takže je čas to skonči.. A SAKRA NEVIM JESTLI SE OCHRÁNÍ... Jakmile spatřím jak to přechitračila použiju Hakkeshou Kaiten a v momentě kdy na mně strom dopadne se odmrští kamsi pryč.... Fajn je čas to skončit mám docela hlad dneska už toho mám dost...!!! |
| |
| cvičiště deset ještě chvilku dřepim na stromě než mi dojde co to sensei vlastně řekl. A protáhnu obličej s táhlým prooooč? teprve jsem se rozehřála vůbec to zklamání nehraju, ale když se zmíní o jídle, zjistím, že ta veverka opravdu nestačila dám si pořádnej krvavej bifteček! při tom můj pohled sklouzne na Olivera a mlsně se oblíznu. Pánové se mi nepředstaví? zeptám se když proplouvám kolem |
| |
| Cvičiště 10 Řekl jsem že je čas to skončit ale ještě jsem neřekl konec! řeknu rozběhnu se vytáhnu dva kunaie které po ní hodím udělám přemet do předu a skočím přímo před ní... Teď jsi skončila.... V tu chvíli se pokusím jí trefit za pomocí taijutsu.. |
| |
| Cvičiště deset.. Sensei mě mile překvapil... ani nezjistí co v ní pořádně je a už se de na oběd... Alespon tkahle to vypadalo, dokud znovu nezautočil... Bleskově jsem vytáhnul kunai a hodil ho na přistáajícího senseie. Nikdy jsem neměl rád, když se mlátili ženy... a navíc ně když jsou tak blízko mně! Ještě mě zasáhnou! |
| |
| deset další bod co si o mě můžou napsat je že se nevzdávám. hodně mě to zaskočilo. zatracená, mizerná malá veverka, ale nci jinýho tu nebylo, takže musim vyhnout se kunaím pro mě není problém, když díky chakře zvednu svou úroveň na první bránu. A při tom příležitost udělat něco hodně podivného. Zakousnu se do zápěstí a rychle si vezmu něco málo krve co mé úsilí zvedne až na třetí bránu (nevim s čim jinym to srovnávat) a proto, když sensei skáče přede mě, jsem připravená a ještě dřív než doskočí už na něj míří má pst obalená rudou chakrou. muhahahha to že tu někdo ruší kunaí jsem si ani nevšimla |
| |
| Cvičiště 10 Teď jsi skončila... Běžím na Takulu připraven na boj muže proti ženě... V momentě kdy se k ní přiblížím dostanu takovou bombu že se zastavím až o nejbližší strom... Tohle jsem fakt nečekal...mno půjdem na to jinak... Trochu s obtíží se zvednu a zvýším množství používané čakry čímž jsem si zvýšil o dost rychlost zároveň jsem připraven použít Juuken |
| |
| Trénink Za vámi se ozve tleskání. "Výborně, jste už připravení, takže tímto jste oficiálně tým, dnes už nebudeme nic víc dělat, zítra jdeme na první misi, a teď bych vás pozval na něco k jídlu, určitě vám vyhládlo při tom co sjte předváděli, a mě ostatně taky... Jo mimochodem chte vydět tedy tu techniku?" řeknu jim. Oběhl jsme je když se na ně valila ta hrouda abych ji mohl kdyžtak zabrzdit kdybych musel. Teď čekám co řeknou. |
| |
| Cvičiště 10 V momentě kdy se za ní objevím (pomocí své rychlost) ji chytnu pod krkem nahnu se k ní a... Prošla jsi.... Tak a teď aby jsme šli na ten oběd.... řeknu pustim Takulu a čekám na jejich reakci... |
| |
| Cvičiště 10 Když konečně neji ukončí boj, a řekne, že jde na obed, tak seskočí se stromu a jdu k nim. Já jsme Olliver řeknu a podám ruku té dívence |
| |
| deset haha! já ho trefila! skoro štěstím nadskočím, ale sensei mě zase uzemní tak tohle vážně nestihnu vykrýt vlastně by cesta byla ale i takhle mi to docela stačilo. Snažím se být dostatečně rychlá. mohla jsem využít toho kdy ležel, nebo spíš polo ležel, ale věděla jsem že by to bylo moc namáhavé. A tak čekám na juuken. Snažím se ho rychle odrazit, ale moc rychlé to proti tomu jeho není. Poslední spása je zase krvavé kolečko co pěst na chvilku zbrzdí ovšem to by místo pěsti nesmělo přijít přiškrcení. Ještě chvilku bojuju a když slyším něco způsobu že jsem prošla tak se mi zároveň podlomí kolena. sakra sakra. proč jsem mohla začít až před rokem? je to tak zatraceně znát.... první věc co udělám je že si utrhnu kousek šatů a zavážu si ruku a druhá věc je zpomalené mumlání měla bych jít domů pak se oklepu podobně jako pes a vydrapu se tak nějak na nohy transfůze, transfůze, transfůze zamrkám a když se Olliver představí a potřese si semno urukou rychle vyhrknu Transfůz...chci říct Takula |
| |
| Cvičiště 14 Když vidím, že v očekávaném cílišti se nenachází cíl, jsem překvapen. Přesto první várka hvězdic ledabyle doletí na místo. Trhnu s sebou, když uslyším za sebou Sensejův hlas. "Sakra." Leknu se a udělám krok dozadu. "Oficiálně?" Zeptám se zvědavě. Kouknu na nás a zauvažuju, jestli někdo potřebuje ošetřit. "Někdo na ošetřovnu?" Zeptám se. Zjevně mne technika moc nezaujala a nebo mám jiné preference. |
| |
| Cvičiště 10 Tak jdeme? řeknu a otočím se směrem do vesnice... |
| |
| Cvičiště s číslem deset Pomohl jsem Takula na nohy ( pokud tedy neodmítla) Já jsem Akuma Aion... Rád tě poznávám... vyřídil jsem si první duležité seznámení s Takulou... Sensei víte že mě překvapujete? Dva genini, z vašeho týmu přivedete skoro do nemocnice a u toho druhého ani nemrknete okem... |
| |
| Cvičiště 10 To má pravdu.... Pravda...přeci jen je to holka a byla sama...ale stejně...prostě o tom nikde nemluvte jinak mně Tsunade asi zabije...tak pojďte mám hlad.. řeknu a vydám se směrem do vesnice.... |
| |
| deset postavím se s pomocí Akumi na nohy a to, že o mě sensei nejeví zájem mě vůbec nezajímá To jsi nikdy neslyšel pořekadlo, že světloočky blbě vidí? prostě to ze mě vypadne a jsem ráda,že jsem si zase do senseie trochu rýpla. pan světlooký....to už si od sebe nikdy neodpáře. Stejně jako ta pitomá oliva, co mi na hlavu málem hodila strom to že mluví o 'holce' jako o slabším členovi mě docela urazí. ¨Kdyby slyšela Tsunade-sama, to: přece jen je to holka: tak by se jí to líbilo o dost míň zabručím a vleču se kupředu s vidinou krvavého biftečku před očima. to pořekadlo msuel snad vymyslet můj otec. taková píčovina |
| |
| Cvičiště 10-Restaurace Trochu zbystřím a uslyším Takuli poznámku.. Víš Tsunade je na vyšší úrovni než ty... Restaurace Usednu ke stolu pro 4 osoby a počkám až se ostatní posadí.. Tak si něco vyberte.... |
| |
| Cvičiště 10-Restaurace Pobaveně sleduji výměnu názorů těch dvou. A vydám se za nima do restaurace. Sednu si, podívám se do jídelníčku. Hmmm to zní zajímavě, ale bude to hnusní, tak se skusím zeptat Dal bych si 3 nějaké vaše speciality |
| |
| biftek To jsem si všimla sensei. Ale krom jiného, je to taky ŽENA pokud jste si nevšiml usadím se přesně naproti senseiovi, protože to co si objednám by se právě nejmíň mohlo líbit jemu Hodně krvavý biftek prohlásím, aniž bych nahlédla do menu, jestli to tu vůbec je |
| |
| Na cvičišti To jsem potom rád že mám normální modré oči... řekl jsem a ani se moc nevzdaloval, jistě toho ještě spoustu poví... Hokage-sama by vážně nebyla moc nadšená... řekl jsem a po té si znouv rýpnul Náš sensei si zse rýpnul do Takuly... nejspíše jsme ho hodně štvali, protože tomu nechybělo logické vysvětlení... Nic si z toho nedělej... takové nesmyslné věci říká celý den... což jí mělo povzbudit a tím jí chci samozřejmě říct že z ní muže být mnohem lepší ninja než je Tsunade-sama. restaurace posadil jsem se na jednu židli a prohlídl si menu... nejlepší co se mi zdálo bylo "Dango" ale to co si dala Takula taky znělo zajímavě... Možná příště... Dango prosím Dango : špejle na kterých mají být tri masové kuličky, polité omáčkou a prodávají se vždy po dvou kusech. Hodí se na svačinu. |
| |
| Restaurace Mno tak já jdu k Tsunade pro nějákou misi.... Zvednu se položim na stůl peníze na zaplacení a zmizím ve dveřích... Dojdu před budovu Hokage vyšlápnu si pár schodů a zaklepu na dveře s velkým nápisem HOKAGE jakmile se ozve DÁLE! vejdu a Konichiwa Hokage-sama žádám o misi pro můj tým... Konichiwa=Pozdrav |
| |
| Restaurace Počkal jsem dokud mi to nepřinesli... Je docela zajímavé co si zvolili, i toto o nich něco prozradilo... Itamae, nejspíše bude gurmán. Jeho KG bude přidávání chakry, do pokrmů, což zvyšuje jejich učinost a pokud v těchto pokrmech má svoji chakru může jí i ovládat na dálku... Pochybuji že to funguje jen s pokrmy, ale to jediné mám dokázané ( viz rýže a dva koláče) . Takula je nejsppíše zavislá na krvi. Co jiného dělala, když se kousla? sala si krev, to je jasné, nebyl jsem si jistý, ale když už teď vím, že si obědnává tatarský biftek... Svůj pokrm, jsem jedl na tři kusy, abych nemusel hodně otvírat ústa, je to hlavně nevkusné... U mě jisto jistě existuje nějáká etiketa a zásady chování... Sledoval jsem i ostatní jak jedí své pokrmy... U takuly očekávám že se na to vrhne jako hladové hyeny (nic proti) a u Olivera jsem čekal že se nad tím bude ofrňovat, jaký je to hnus a že sní možná tak tři osminy. Rozhodně nečekám že by to snědl celé... Když už jsme dojedli, čekám na zbytek. Zajímá mě jestli ještě něco bude... Vůbec se netěším domů... Bojím se co si na mě rodiče připraví tentokrát... |
| |
| Cvičiště 14 Mám štěstí, ačkoliv celkem neochotně, oba začnou dělat to, co jsem navrhla. Usměji se, Hebimaru ale běží k senseiovi. To není moc chytré... Dávám pozor, abych ho nezasáhla. Sensei se ale někam vytratí a za námi se ozve tleskání. Přestanu vysílat oheň a po tom, co slyším, co sensei říká, roury se změní zpět na ruce. Deaktivuji první stupeň. Dolehne na mě mírná únava. Naštěstí to sensei moc neprothaoval, jinak bych špatně skončila. Naše první mise? Už zítra? Super... Alespoň si něco užiju... Pohledem zkontroluji Hebimara i Dokiho, co si o té misi myslí. No, pokud chcete... Nejsem do toho nějak viditelně nadšená, ale na druhou stranu je mi na očích vidět, že nemám problém s tím se něco přiučit, hlavně něco, co mi dovolí lépe odhadnout senseie. Ne, to ne... Pobaveně se podívám na Dokiho. Zřejmě je celý dychtivý, aby se někdo z nás na tu ošetřovnu dostal. No, sensei, to jídlo bych si klidně dala... Zvláště, když pomyslím, že jsem nesnídala... Celkem hladově se podívám po senseiovi, čekám ale, co řekne, případně ukáže tu svoji techniku. Pokud se všichni rozhodnou jít k restauraci, nijak jim nebráním a vydám se tam s nimi. Nevrhnu se hladově napřed jen kvůli tomu, že nevím, kterou konkrétní restauraci má sensei na mysli. |
| |
| restaurace vůbec mě nezajímá jak jí ostatní. Vezmu si do dlaní brčko, a aby se neřeklo, popřeji Itadakymáááááááás a začnu z masa krev vysávat. pak vyčistím ještě prostor na talíři a až pak si vezmu vidličku a nůž. Porcuju to pomalu, vychutnávám si sousto za soustem a když náhodou zabloudím k Akumovi a vidím jak při jídle provádí průzkum tak na něj z plnou pusou zamumlám To jsme lepší než televize? Nebo proč nás stále pozoruješ? Aha, možná bys chtěl ochutnat. Hold smůla zhltnu pár posledních kousků, pak znovu dočistím talíř a spokojeně si oddechnu. pak si vezmu párátko. (nečistim si však zuby způsobem, že vidíte všechny mé plomby) Doufám že jsou první mise zábavný.... banda idiotů. A hlavně náš nedomrlý sensei. To bude ještě psina. |
| |
| Cvičiště 14 Běžím k senseiovi, ale pak za mnou uslyšim zatleskání a před sebou ho už nevidim.Zastavim a otočim se. "To je dost dobrej nápad jít na jídlo..." Jdu pomalu k ostatním čelnům mého týmu. "Sensei já bych tu techniku docela chtěl vidět..." |
| |
| Tým "Vidím že je pravda že chceš oběvit všechna ninjutsu, no ani se nedivím," řeknu k Hebimarovi. Podívám se na ostatní a pokrčím rameny. "Tak dobrá, nebude to trvat déle než minutu a jedna restaurace je nedaleko odtud ale jděte pryč, a radši nepoužívej své KG, asi by se ti z toho zamotala hlava, to co se stane je skoro ajko bych pohtil chakru Shukaku," řeknu a čekám až poodstoupí. Kdysi jsme musel na tuto techniku používat vojenské kapsle a byl sem skoro mrtvý ale teď už ne. Spojím ruce do pečetě a zavřu oči. Po pár vteřinách je otevřu a řeknu "Chou Baika no Jutsu (Motýlí technika zvětšení)!" a všechna cakra z mého těla mnohonásobně zvětšená se mi přesune k zádů načež vytvoří tvar křídel. Pak udělám pečeť a řeknu "Choudan Bakugeki (Odstřelení motýlí bombou)!" a praštím do skály ke které jsem došel, je to výběžek od skály s hlavami hokage. Praštil sme do ní načež se vytvořila díra s poloměrem deset metrů a hloubkou as tři ve středu. Ale skála nepukla, byl to naprosto čistý úder jako by do ní vrazil někdo takovou velkou pěstí. Porom chakra zmizí a já torhcu unaveně oddychuji. "No, ale je to fuška," řeknu a dodju k nim. "Tak, myslím že by jsme měli jít," řeknu a vydávám se do mé oblíbené restaurace. |
| |
| restaurace Zajímavé. Krvavý biftek? A to že se předtím kousla do ruky? To bude mít nějakou souvislost. Počkám až mi do nesou specialitky, podívám se na ně a dám se do jídla. No vzhledově to vypadá docela dobře, doufám, že to bude i k jídlu. Ukosnu si kousek masa s prvního jídla a hned ho vyplivnu. Fuj, to má být jídlo? Zajímalo by mě kdo tu vaří Odstrčím talíř a skusím druhé. Zajímavé. Převařené nudle. Maso ještě studené. To taky nebudu Odstrčím talíř a vezmu si poslední. Moc extra to není, ale dá se to narozdíl od těch posledních jíst. JAkmile sním polovinu poslední speciality, tak talíř odstrčím, opřu se a čekám až příjde sensei. |
| |
| Restaurace To co jsem viděl, mě pouze utvrdilo to co jsem si o Takule myslel. Ale minule jako spouštěč, byla spolknutá krev, teď si jí rozhodně dala spousty, ale nic se neděje... Možná to má pod kontrolou. a nebo potřebuje svoji vlastní krev a krev z talíře je pouze rpo dobrý pocit... Jistě, že. Televize, jen vydává zvuky a jso una ní obrázky, přesněji řečeno spousta obrázků. Ale nikdy tu se mnou nebudou a zabaví jen na chvíli... To lidské bytosti, se mohou pyšnit jedině tím, že mají pořád nějáké problémy, které někdy řeší vážně legračně... Vysvětluji, spíše zaujatě, než naštvaně, nad tím že na mě přišla, dokonce ani né arogantně... ani se nepokouším odpovědět, na druhou část, její věty. Stejně vím že by mi nedala ani kousíček. S Oliverem to také bylo zajímavé, snědl jen jednu šestinu, což rozhodně není převapením... První mise bývají mise typu D... neboli chytání zatoulaných domácíchc mazlíčků a pomáháním vesničanům s drobnými pracemi. |
| |
| Neji "Mmmm nespěcháč tay nějak moc Neji? Běžně se pro mise chodí až druhý dne po seznámení ale něoc by se tu našlo..." řekne a podívá se do papírů. Pak se zarazí. "U tebe v týmu je Takula a Aion? Mmmmm tak to ti dám něco složitějšího, ať se nenudí, bude se jednat o jednu C rank misi, velvyslanec ze země Větrů má zítra ráno odjíždět zpět do Suny, doprovodíte je, potom mám pro tebe a několik jouninůspeciální S misi," řekne ti a podívá se ti do očí načež řekne "A teď už jdi." |
| |
| U Hokage Hmmm.... jakmile si prohlídnu papíry otočím se ale v tom se zarazim...Hokage-sama opravdu si myslíte že C-rank je nejlepší? Přeci jen...musím uznat že jsou dobří ale nejsou na to ještě slabí? řeknu a trochu zvážním |
| |
| Neji Vidíš jak jí na čele vyskočí vráska. "Pokud tohle říkáš tak ti Aion a Takula neukázali ještě ani polovinu svých schopností, a věřím že tohle zvládnou," řekne Tsunade přísným hlasme a raději bys měl mlčet a hodně rychle se vypařit nebo asi mise tvého týmu bude se senseiem o berlích (xD). |
| |
| U Hokage Chvíli mlčím a pak spustím......Fajn jak myslíte ale jestli Takule dojde krev bude to vaše chyba.. odejdu a prásku za sebou dveřmi... Když pomyslím že byla docela unavená jenom když jsme moc dlouho nebojovaly...věřím ji ale mám z toho obavy... Pomalým krokem dojdu k restauraci a přisednu si k naší třetici a objednám si Ramen (:D)...Všechny si změřím pohledem a pak řeknu.. Tak fajn máme misi....je to C-rank protože Tsunade věří že to zvládnete... řeknu a nachvíli se odmlčím Nejvíc se bojím toho že Takule dojde krev... Máme zítra ráno doprovodit velvyslance ze země Větřů do Suny... Položím papíry na stůl a pustím se do jídla... |
| |
| Cvičiště 14 Potom co sensei řekne že chci ibjevit všchny jutsu, tak na sobě nedám nic znát. "Je pravda kdybych zjistil všechny jutsu...tak bych byl nejsilnější..." Pak napjatě sleduji senseiovu techniku. "Hmmm...dost velká chakra a síla..." Pak se k nám vrátí a unaveně oddychuje. "Ale vypadá to, že ta technika potřebuje dost chakry a výdrže..." Usměji se na senseie. "Ok jdeme!Už mam dost velkej hlad..." A jdu za Choujim. |
| |
| po jídle klepu prstíky o stůl a začíná mě to fakt unavovat. Samozřejmě, že v tomhle máš pravdu kývnu na Akumu zahloubaná někde hluboko v hlavě. prokázala jsem se jako pořádný slaboch. Ale samozřejmě tady pár lidí netuší, že to dneska nebyl můj první trénink. Kdykoliv si Tsunade uloví kousek času, jde hned za mnou. měla bych jí najít chlapa uchichtnu se své vlastní myšlence, protože vážně zněla trochu divně. A pak uslyším něco o chytání zatoulaných mazlíků a poklesne mi čelist. To ne! To by mi snad Tsunade-sama neudělala! zaběduju a sprásknu k sobě ruce. očka upřu k nebi. bože, kdyť by to ta kočka chudák nepřežila v tom se přiřítí světloočka a začne na nás chrlit novinky. Potěší mě to a zklame zároveň. Mám být ráda? nebo nemám být ráda? po očku sleduju reakci ostatních. A podle toho jak se tváří se tak zatvářím taky. možná kdybych na Akademii poslouchala, věděla bych o jak těžkou misi de. Chytání mazliků je prej D.... Až zítra? paráda! seskočím ze židle Mám ještě něco na práci. Pokud teda nechcete podávat nějaký rady, ráda bych už šla. V kolik se sejdem? |
| |
| Restaurace Když konečně příjde sensei, tak položí papíry na stůl a řekne nám o misi. Cože? Mise typu C? To jsem nečekal. čekal jsem hledání nějaké kočky, nebo kopání brambor. Měl jsem i plán, jak se s toho vymluvit. To bude zajímavé sensei. Hned jít do Suny, když ani o sobě nic nevíme? Ale to je jedno. V kolik je ten sraz teda? Jenom chci upozornit, že dříve jak v 10 nestávám řeknu a připravím se k odchodu. |
| |
| stále v restauraci... Když jsem si všiml jejích sepjatých rukou bylo jasné co dělá... Ten ti nepomůže... řekl, jsem, ale to se přiřítil sensei s misí typu C... Jako vždy bez vnějších reakcí jsem začal dumat... Velvyslanec? navíc ze suny? mise typu C ? u tohoto je nebezpečí že budeme napadeni jinými ninji, tudíž mise typu B... to není zase tak špatný, ale proč zrovna C mise? A misi bych dal větší přednost... Rozhodně se brzy rozejdeme domů se připravit... Já nechci domů, doma mě čeká zase něco hrozného, co budu muset překonat... Mjám štěstí že kolem nejsou moc nebezpečná zvířata... Tak to nejspíše jdeme bez tebe Olivere řeknu posměšně. Do suny je to tři dny cesty... takže by vlastně mohlo být jedno kdy vyrazíme... |
| |
| Restaurace To je pravda...jenže tady někdo nemá zájem.. Je pravda že se neznáme..ale o to tu stejně nikdo asi nemá zájem... odmlčím se a pak kouknu postupně na Takulu,Olivera a Akumu.. Co se týče kdy se sejdeme..sejdeme se zítra v 6:30 vyrážíme v 6:40 na opozdilce se nečeká! Vyjímkou Olivera který jestli nepřijde tak pro toho si dojdu..tak..můžete jít řeknu a dojím můj oběd |
| |
| Cvičiště 14 Ačkoliv já a Doki nejevíme přílišný zájem, Hebimaru se projeví. Sice ne s velkým zápalem, to asi není k jeho povaze, ale je jasné, že ho to opravdu zajímá. Všechna ninjutsu? Objevit? To jako on? Pohled mi sklouzne ze senseie na Hebimara. V duchu vyprsknu smíchy. To jako on? Na jeho rozkaz couvnu o pár metrů. Chakru Shukaku? Ha!... To bude dost divný vtip... Pozorně ale sleduji, co se bude dít. Když se objeví ta křídla, překvapením se mi doširoka rozevřou oči. Hustý... A potom pomocí chakrové pěsti vytvoří do skály velký kráter. Neuvěřitelný... Můj výraz je trochu více než lehce ohromený. Uvědomím si ale, že by se na mě mohl někdo dívat a okamžitě se můj výraz změní na neutrální masku. Hmmm... Nesmím našeho senseie podceňovat, ikdyž se podle podoby nezdá být nějak extra silný... Faktem je, že je mnohem zkušenější, než třeba já, takže tohle je možná právě tak akorát k jeho věku... Zdá se ale být trochu unavený. I po té chvilce? Ale co, já jsem taky unavená... Ale já jsem gennin... Dokonce to, že je ta technika hodně vyčerpávající přizná. Ano, je to tak... V jistém smyslu je moje KG o dost lepší... Ale v jistém smyslu taky horší. Usměji se na senseie, jako že to bylo dost dobré a celkem to na mě udělalo dojem. Vydám se za senseiem a Hebimarem do té restaurace, ruce mám zamyšleně založené na prsou. Možná, že bychom se měli nějak představit, říct si o sobě něco víc... Přeci jenom, jsme spolu v týmu a k účinné spolupráci bychom se měli dobře znát... Zároveň ale i to překvapení může být dobré... Pospíším si, abych nebyla pozadu. |
| |
| restaurace a tak dál proč bych o nich měla něco vědět, když si to lehce můžu zjistit sama? a navíc, kdyby jsme se poznaly dopředu byla by to velká nuda jako by oddběhnu za roh (mávnutím se rozloučím s osazenstvem) a začnu dumat nebo že bych o nich něco zjistila te´d? Ne, informace co mam teď mi bohatě postačí, ale ta zvědavost....Aaaa. a jistým krokem vykročím na své ohraničené místečko (hluboko v lesích za Konohou). Zprovozním ještě několik pastí. pak si zavážu oči a zatočím se. na jednu stranu, pak na druhou. Několik kroků do strany a pak zůstanu stát aby se mi přestala točit hlava. Kurnik! proč ten vrabčák okousává ten výbušnej lístek? To by pak znamenalo hromadnou reakci. udělám prvních pár kroků jsou tři, takže když budu do desíti s přestávkama trénovat (pokud tamto nebyla večeře) neměl by pro mě být problém v čas se sbalit a být tam přesně. vzduch prořízne tiché bzučení dvou kunaí. Přikrčím se a naštvaně zamumlám když jednu odrazí má osobní ochranka. Druhý se pokusím vyvést ze směru chakrovými vlákny, což o moc úspěšnější nebylo. Lehce mě škrábne do ramene. ale už mě to štve zakolíbám se do strany a tentokrát se to rozbzučí ze dvou stran zároveň. Uvolním trochu chakry a vyšlu jí do prostoru ke kunaím. Tím zjistím jejich pozici a cože s tím? Lehnout si by bylo moc opožděné. Vyšvihnu chakrový pramen a ten se ku štěstí obmotá kolem větve. Vyhoupnu se na něj a kunae se srazí kousíček od mích chodidel. Ozve se pravidelné ssss a mé sakra značí, že jsem zase na něco zapomněla. Větev pod mýma nohama vybuchne. Tentokrát už si nebudu hrát na slepce a radši si strhnu šátek. Právě včas, abych se nesrazila se stromkem. Obejmu ho a slyším za zády cvaknutí. To už mám v ruce kunaie a rychlým švihnutím je vyšlu oným směrem. Zabodnou se sice do vystrčeného terče, ale moc ve středu se to netváří. A takhle podobně blbnu (s přestávkama na krev a odpočinek) dokud nepřijde stanovený čas. Pak se odeberu na kutě. |
| |
| Restaurace Nejsou moc vztřícný...mno nic je čas jít domu.. Postavím se a vytáhnu peněženku...v momentě kdy vytahuju peníze kouknu na Aoina který jako jediný zůstal u stolu... Copak nechce se ti domu...? |
| |
| Restaurace... Takuma nejspíše již odběhla. COž rozhodně znamenalo že se to všchno již nějak rozpustí... Vstal jsem... Dalo by se to tak říct sensei... řekl jsem, upřímně, ale rozhodně né zklamaně, či smutně. Prostě konstatování určitého faktu. |
| |
| Restaurace Jo jo tak zítra v 10 řeknu jim a jdu ještě do obchodu s potravinami. Dobrý Tak musím si nakoupit zásoby na misi. Mám takovou předtuchu, že by se mohlo stát, a že ti dva by to nezvládli. Postupně si do košíku dám: Těsto na 2 pizzy, těsto na koláčky, trochu máku, dva sáčky rýže a pět sáčků špaget. Tohle by mohlo na to stačit, při nejhorším si nakoupím v Suně. Jedu mám vyrobeného celkem dosti, když tak řeknu tátovi. Napište to na tátu řeknu u pokladny a zmizím odtud. Doma Příjdu domů a hned se vydám do kuchyně. Ahoj tati. Potřebuji teďkom kuchyň. Dostal jsem misi typu C. Potřebuji si na ni udělat zásoby. A nemáš trochu nějakého smrtelného jedu? Jo jo hned ti ho přinesu. Už tě nebudu rušit. Po chvíli táta položí na linku láhvičku s jedem a jde pryč. Díky tati řeknu mu a začnu s přípravou. Dám vařit rýži a špagety. Do kterých přidám již předem připravenou sůl smíšenou s mou chakrou. Mezitím začnu do těsta pouštět svou chakru a hned na to už se peče v troubě. Nakonec do jedné z pic přidám trochu jedu po okrajích, do dvou pytlíků s rýží taky. Do zbytk upřidám svůj vlastní jed, který člověka zparalyzuje. Po 4 hodinové přípravě si ulehnu a svůj budík nastavím na 9:30 |
| |
| Restaurace.. Kouknu na Aiona a dám peníze na stůl... Hmm jestli nemáš nic na práci...můžeme si jít zatrénovat... Jakmile to dořeknu jdu ke vchodu.. Jestli tam Oliver do 6:35 nebude tak si pro něj dojdu..první mise a on hned musí přijít pozdě.. |
| |
| Konoha Nemám nic proti sensei... řekl jsem a vyšel ven za senseiem... Sensei, jaký způsob tréninku máte na mysli? boj 1vs 1 ? nebo trénink znalostí nebo dovedností? optal jsem se senseie abyych byl trochu v obraze co se bude dít. |
| |
| Konoha Chvíli se nad tím zamyslím... Hmm ty vs moje klony? :D ještě uvidíme... Tak jdeš? optám se ho mezi dveřmi a vydám se směrem na cvičiště |
| |
| Konoha Mě je to jedno... vy jste sensei... řekl jsem a ššel za ním na cvičiště, kde jsme nejspíše měli začít cvičit... Samozřejmě jsem šel za ním... Rozhodně se ke mě nebude chovat huře než u mě doma... alespon doufám... |
| |
| Cvičiště 8 Dojdu na cvičiště a požuji Kage Bushin! Tak fajn máme jenom hoďku pak bysme jít domu a pořádně se připravit...Tak fajn teď zařvu na klony a ty začnou útočit na Aiona...sám si sednu na jednu z větev |
| |
| Cvičiště 8 Náš sensei, musí mít opravdu výdrž. Nevím k čemu mu je dobré když se nechá rozmnožit .... navíc do takových ohromných čísel... Jak chcete sensei! složil jsem ruce do stejné pečetě jako má sensei Bunshin no jutsu! Kolem mě se objevilo více jak 20 klonů. Nešli probodnout, nešli zranit. Poskakovali kolem a já mezi nimi. nešlo poznat kdo je ten pravý. Všichni si vytáhli kunai a všichni znovu trajčili kolem a někdy i zasáhli Stínové klony, i když jimi pouze proletěli. Po minutě to ovšem začala být nuda. Začal jsem jejich počty redukovat., tím že všichni hodili kunai na jednoho Hyuugu, který se nerozpadl v dým , jak měl. Všichni svoji zbraň odhodili. Všichni až na mě. Než jim došlo co se stalo, nejbližší čtyři, kloni bylo posekáni. a pufly. V oblaku dýmu šlo slyšet další pufnutí a z oblaku kouře vylétly čtyři já, plus se mnou. vytáhli jsme kunai s svýbušnými lístky a všech 25 jsem je hodili do největšího chumlu Senseiů. samozřehjmě jsem zasáhnul pouze dva. zatím jsem zničil 6 a nepřišel mi v tom žádný rozdíl. Sensei nebo spíše jeho klony, zatím moc nejednají a pouze stojí na místě, hlavně porto že neví jak se mají rozhodovat. CHtělo by to je nejspíše trochu popostrčit. Další sáhnutí do kapsy obouma rukama a vyndání šesti Kunaíí . všechny byly hozené a každý na někoho dalšího, ale bohužel, pouze čtyři z nich si našli své cíle. má jich zbývat 30. Bohužel Kloni již aktivovali byakukan. Ted už si pouze jeden z nás vytáhnul něco z kapsy a tím jsem já. pravý já. když jsem to vytahoval něco jsem si mumlal. Dopřej klid, božím ovečkám ovečkám. povystrčení, ruky nahoru. Zažeň hladového vlka od pastýřova stáda. Dyalší povystrčení ruky nahorů z kabátu. Teď šla viditelně vidět rukojeť, něčeho. A sešli kladivo smrti na démona. dopověděl jsem a hlas napovídal že to je již konec mého přednesu. Kdo ví, jestli senseie, beru jako démona, ale poněvadž si to beru při tréninku s ním, tak nejspíše ano. Vytáhnul jsem skvostnou katanu, bílé barvy a v bílé pochvě. vyndal jsem svoji katanu z pochvy a pochvu si chytnul, jako kdybych držel v ruce dýku a chtěl s ní někoho zabodnout. Katanu používám na nastavení ostré části na sensieovu pěst. a pochvou je vždy udeřím, aby se rozpadli na dým. Samozčřejmě moc dlouho to nevydrží, i díky mému KG, si je nedokáži udržet od těla moc dlouho, navíc když už jsou tak blízko mne. Odhodil jsem pochvy na nejbližšího senseie a přkrčil se uplně k zemi, při tom se levou rukou přidržoval země. Prudce jsem vyskočil a ránou porbodnul i senseie., když jsem dopadnul na zem, tak jsem vyskočil nohama, ale levou ruku dal na zem a pustil do ní trochu chakry. výsledkem bylo že jsem stál na jedné ruce a nohy měl nahoře. Nepřítgel byl blízklo a já se převážil abych udělal kotoul a srazil prvního senseie kterého uvidím... Ten čas se mi zdá nekonečný. pořád mydlím a mydlím a teď už zbývá pouze 12 klonů. Nevím ani co je cíl tohoto cvičení a doufám že ted když je jich méně, budou lépe bojovat. |
| |
| Cvičiště 8 V momentě kdy zpatřím jak drtí mé klony stáhnu se mezi stromy abych zůstal nezpozorován...vytáhnu katanou s bílou barvou v černém pouzdru..přeskočím si na stromy abych byl zády Aioniho klonům... Fajn skončíme to.... Byaluganem si zjistím toho pravého...vyskočím,a porazím ho na zem a ke krku mu přiložím svojí katanu.. Bojoval jsi dobře...ale je čas jít domu..zejtra máme "práci" tak hoj Pozdravím Aiona a vyrazím domu.. Doma Jakmile přijdu baťoh odhodím na pohovku a jdu si lehnout....budík si nastavím na 6:00.. |
| |
| Cvičiště 14 Zdrženlivě zatleskám výkonu senseie. V očích mám pořád ten podivný kroužek, který aktuálně zkoumal přesuny v jeho čakře. "Vypadá to zajímavě a celkem účinně, ale podle mne to bere trochu moc energie." Nakonec si neodpustím komentář. Pak kolečko v mých očí vyhasne. "Mno, kdyby použil k tomu předtím nějakou rezistáž a nebo ty služební kapsle nevyčerpalo by ho to tolik." Ale pak zavrtím hlavou. Vím, že je jedním z nejkurioznějších případů a že poprvé musel být rád, že to vůbec přežil. |
| |
| Cvičiště 8 k tomuto oji byla chakra potřeba jen minimálně. Stejně tak v momentě, kdy se na mě jeden vyříril. Docela mě překvapilo že má katanu. Zapřel jsem se nohama a nastavil katanu před sebe, pravou rukou jí držel za jílec a pravou rukou přidržoval na tupě straně čepeli. místo toho aby mě srazil mě, odsunul až ke stromu, kde jsem byl donucen již odsunout meč. Kde vzal katanu? kam si jí mohl schovat? kde má pochvu ? a porobha kam si to všchno strká? na našem senseiovi je vážně něco divného... je to hyuuga a přitom používá více než juuken chladné zbraně. Saonara schoval jsčem meč do pochvy, kterou jsem zasunul zpět na své pravé místo. z cvičiště jsem se tedy rozhodnul jít domů, kde mě jako vždy čeká nějáké překvapení... Doma... Mé smysli se již před vchodovou brankou nastražili na maximum. bylo jasné že zde něco je. otevřel jsem brenku a udělal pár kroků. ještě nebyla taková tma, abych nedokázal vše jasně vidět. alespon jsem si to myslel. Jdu si po chodníčku přikrčený při zemi, když se něco sesunulo, jako kdybych na něco šlápl a mě bylo jasné na co. Spínač ! Rozeběhnul jsem se dopředu. dveře z bytu se otevřeli a z nich vyletělo vážně hodně kunaiů. aybch se jim vyhnul skočil jsem parakotoulem doleva, kde byl ovšem nastražený drátek. Z blízkého stromu spadli čtyři shurikeny. Aniž ybch něco udělal, celý chodník se propadnul jako by dovnitř a zevnitř vylezli hadi. Co tady dělají hadi? zeptal jsem se sám sebe, ale nejspíše to bylo jedno... překličkoval jsem přez zahradu k zadnímu vchodu a při tom se neustále vyhýbal drátkům. Po zdi jsem se rozhodnul vylézt až k oknu. Byl by to dobrý plán, kdyby parapetem nevedl elektrický proud. Zklusil jsem všechny okna a jedno nemělo naštěstí parapet. Vlezl jsem oknem na půdu. Všude plno výbušných lístků, kuaniů, ruzných mechanických přístrojů a všude kolem drátky! Já jsem sice odolnej, ale tímto projít by byl vážně masakr. Výbuch se skládá z ohně, ale ten mi naštěstí nic neudělá, ale s tím tlakem z výbuchu to bylo jiné. Když na mě pošle někdo ohnivou kouli, je to v pohodě, nic mi to neudělá. Když na mě někdo přilepí vybušnejl lístek, jsem na kaši... Toto se mi vážně nelíbilo. Jediné rozhodnutí co mi zbývá je projít to. Vyskočil jsem na strop, po kterém jsem přeručkoval. Dopadl jsem na stůl kde byl vzkaz : Špatná volba To není dobré znamení. Rychle jsem sekočil ze stolku, který v tu ránu vybouchnul. Všechno co bylo na půdě, se spustilo, nebo vybouchlo. Jediné co jsem mohl udělat bylo proskočit okýnkem nad dveřmi a také že se mi to povedlo. Dveře vyletěli do povětří a, le za nimi byla díra. to samo o sobě není tak děsivý, ale já do ní padal. Což mi samo o sobě nevadí, ale když v ní plavali aligátoři, to už muže vadit. Kde tady mohli najít aligátora? říkám si už vážně trochu doběhlej. Používám chakru abych se neshhodil dolů a po té i ke šplhání vzhůru. když jsem konečně na pevné zemi oddychávám si. Něco takovýho mi rozhodně dává zabrat více, než neustále si něco dokazující sensei. Schody dolů jsem porjistotu púřeskočil celé a dole se zastavil na místě, paozorně se podíval kolem. Z jedné roury do místnosti putoval lechce nazelenalý plyn, nebylo pochyb o tom že je to chlor. Dýchání omezuji a jdu dále, kde na mě čeká něco podivného... byly to puzzle, skládačka. Po té žbán se nějákým kamenem s vodou a kunai na to namířený, na zemi při tom byla jantarově zbravená kapalina. na stolečku se skládačkou vzkaz. Zjisti co je na skládačce napsano, u kunaie máš zámek s číselným kodem, který když rozlustíš, kunai nevyletne. Ve džbánu je bílý fosfor, který je jak víš samozápalný. To co vidíš na zemi je vysoce hořlavá látka... Hodně štěstí. (Joshua) Ach joo... hold bratr, vždycky vymyslí něco na mozek a z chemií. Začal jsem skládat. rychle jsem přišel že kod má čtyři znaky. za zbytek času jsem zjistil že jsou to čísla 9176. rychle skáči k zámku kde to rychle vťukávám. Váážně jsem byl dost rychlý, ještě malá chvilka a byl by ze měě škvarek. Lekl jsem se když zrovna kámen vzplál ve vodě sám od sebe... Vysoce nestabilní... Vešel jsem do obýváku, kde na mě již všichni čekali a všichni jsme oslavovali. Docela mě dostal jejiich duvod tak těžké zkoušky To víš, trochu jsme zapomněli na to že vbrzy přijdeš domů a mi jsme ještě neměli nic připraveného, tak jsme doufali že tě to zdrží déle než obvykle... a také že se tak stalo. No nenaštavlo by vás to? Matka si vzala moji čelenku a řekla že jí pro mně do zítřka předělá... jsem zvěědAv co chcee uděělat, ale nemám sílu se ptát. Odcházím do pokoje, kde se převlíkám do pyžama, chystám si budík na pátou ranní a usínám sladkým spánkem. Zdálos e mi především o týmu ke kterému jsem přidělen. Pořád se to točí jen kolem jedné osoby, Sny jsou nudné a mnohem lepší je zničit svět během dvou dní. |
| |
| Ráno Na nočním stolku našmatám budík který následně vypnu a neochotně vstanu.. Uááá protáhnu se a dojdu do koupelny udělat ranní hygienu a následne jsi jdu připravit věci... Takže katana..mám...shurikeny...kunaie...mám..hmm budu si ještě muset skočit něco nakoupit.. Jakmile to řeknu odejdu znova do ložnice kde se převleču...popadnu baťoch a zmizím ve dveřích...zamknu zasebou a vlítnu do I.R. kde si objednám jednu misku kterou následně sním a běžím rovnou do obchodu se zbraněmi..nakoupím si pár shurikenů...kunaiů...a kouřových bomb.. Fajn to by bylo teď k hlavní bráně... Pomalým krokem se doloudám k Hlavní Bráně kde ještě nikdo není.. Jestli Oliver do 6:35 neobjeví tak si pro něj dojdu... |
| |
| Ráno budík mě vzbudil a okamžitě jsem ho vypnul. Otevírám pořádně oči, aybch se rozkoukal co je kolem. zvedám se z postele a koukám se kolem po pokoji... Matka mi připravila oblečení na stůl. a hromádce kralovala čelenka, kolem které je had... Nevím jestli je to legrace, ale já to vidím na ranní rozcvičku... Kouknul se nad postel po drátcích. 6ádné tam nejsou. Vstávám a koukem se po zemi a všude kolem kde co je. V pravém rohu je shuriken a pod postelí je schovaný kunai, nebo nějáká zbran, fungující na kunaie... Na přemýžšlení není čas, jde mi ted o čas. rozskákávám se a po té skok do výšky, znovu si lehám a přesměrovávám váhu dopředu, tam kde má být stroj. Jako pravý wrestlingový zápasník jsem to zakončil loktem. Rupy mi vzpěry a spustil se stroj, ze ketrého vylétli tři kunaie. z odstřdivé síly se znovu dostanu na nohy, ale okamžitě skáči na zem, kde se okamžitě skrčuji až pod zem. Nade mnou přeletěl kunai, ale byl to jiný než ten z rohu, jeden jsem přehlédl. Až ted, se spustil ten z rohu. Chakru přesměrovávám ro dlaně a otáčím se, pustím chakru a na místě kdy jsme byl byl zapíchnutý kunai. S8m jsem si to narazil do skříně, která se zatřásla. Okamžitě se musím odrazit i od, ní poněvadž je tam další past a to váza s kytkami. Tu jsem předvídal lechce... Ty tam jsou skoro pořád a není to formou rozcvičky... Ze země beru zabodnutý kunai a zabíjím hada, který mi ležel na oblečení.Hada i s kunaiem házím na zeď. I s oblečením jdu do koupelny, kde se osprchuji a porvedu i ostatní ranní hygienu. oblékám se do svého oblečení ve kterém vyrazím na cestu. Náhradní oblečení si sebou neberu. Kabát je dostatečně zabezpečený proti špinavosti a když se roztrhne sám by se měl za dva dny opravit... Jen škoda že tak nefunguje i s vodou... kdyby mě dokázal sám ochránit před vodou, to by byl kabát! Odcházím do sklepa se podívat co mi má milá sestřička připravila za zajímavosti na cestu. Sklep Dnes sis přivstal nezdá se ti ? ptá se mě ještě když má na sobě věci z dílny a své brýličky. Taky přeji dobré ráno... řekl jsem sestře a usmál se na ní. Zase bys otravoval co? zase chceš nějáký novinky na cestu! jen se přiznej! Máš úplnou pravdu sestřičko... Už jsem ti řekl jak ti to dneska sluší? zkusil jsem, nejspíše věděla že to nemyslím doopravdy, ale raději to nechala býti stranou. Takže základní výprava : 10 kunaiů, které by tě měli zbavit slabších démonů a andělů, Samozřejmě má specialitka, Katana snad nejlepší svého druhu! Připomněla mi abych si uvědomil že bych to měl brát jen proti přízrakům, démonům a takovým parchantům pekelným... Někdy si připadám jako Exorcista. Samo sebou i několik Shurikenů. Několik Výbušných lístků. a na tom kde je napsáno "svěcená voda", raději ani nepoužívej pokud nechceš povodeň... neboj je to jenom název... znáš bráchu. jemu je jedno jeslti je to voda z kohoutku nebo ze záchodu, je to svěcená voda... Nepřítel se rád vykoupe ve vodě ze záchodu... říkám menší vtípek a sestřička pokračuje Několik kouřových bomb a dvě bojové pilulky... Ty použij, pouze kdyby jsi použil naši zakázanou techniku... Měli by ti také pomoci s tím aby jsi použil vícekrát naše schopnosti a né pouze jednou za takovou dlouhou dobou... Pokud si dáš tuto pilulku tak místo dvou dnů se buedš zotavovat pouze jeden! vždy to ubere půlku z celkového léčení... U toho posledního ani neposlouchám a místo toho si to všechno rvu do vnitřních kapes... Samozřejmě katanu jako první, protože zabírá hodně místa. A to je tak vše... Šťastnou cestu... Doufám že si to tam užiješ více než s náma... popřála mi... Má dobrou náladu... Nejspíše se nedozvěděla jak dopadli její skvostná díla na půdě... musím rychle vypadnout... Kuchyň V kuchyni jsem si připravil něco málo k snědku. Sám si strčildo kabátu jablko a tři housky pořádně zabalené. Peněženku a samo sebou i pití. Loučím se s rodinou a vycházím na svoji první misi. Konoha Na místě setkání jsem 10 minut před tím než jsme měli dorazit, vždy chci být na místě první a když se scházím s nepřítelem tak se i připravit.... To zde nehrozí,a le pro dobrý pocit tu jsem tak brzy. Schválně jestli Oliver přijde... Vsázím že pro něj bude muset sensei dojít, poněvadž bez něj nepůjdem... |
| |
| ráno Takulo? ach ano, stačí kousíček, maličký kousíček a už na něj skoro dosáhnu. Natáhnu se ještě o centimetr dál a už se mu vesele zakusuju do krku. Úžasná mocná krev! Takulo? s trhnutím se vzbudím a pustím z pusy značně oslintaný polštář. Říkala si, že tě mam vzbudit, abys nezaspala pokračuje vlídný hlas stařenky. Babule si zase vybrala dobu na prudění...Kdyť nic důležitého nemám.... zamumlám a křikryju si hlavu polštářem. A pak už je klid. Ještě na chvilku si zdřímnu, tentokrát se mi zdá o tom, jak vysávám našeho senseie, takže se probudím sama od sebe a to velmi rychle. Protáhnu se, chvilku se rozkoukávám u roztaženého okna a pak dojdu k zrcadlu Ohajógo zaimas zamumlám na sebe ospale. Opravdu jsem to asi s trénováním trochu přehnala, protože usnu ještě jednou a to při příležitosti kdy se zrovna snažím obléct sukni. Takulo? Budeš snídat? zamlaskám a pokračuju dalším pomalím hrabáním. Upravím se, díky bohu mě napadlo si věci sbalit už včera (malou lékárničku, samo sebou něco na vodu,nějaké skladné tubičky s jídlem, pak takové to co se moc nekazí a je to i dobře stravitelné. Vezmu si i deset bojových pilulek - kdyby náhodou. náhradní oblečení, kdyby to nynější došlo k úhoně. Deku, a pak základní ninjovské vybavení od vybuchujích lístků po sartuny- nebo co to používají, kunaie atd. jo a plyšového ninju do kterýho mam zapíchaný jehly- prostě malý šitíčko) jako poslední si zkontroluju životně důležitou věc. Otevřu svůj cenný kufříček kam se mi povedlo pečlivě naskládat kolem pěti platíček transfuzí. Povzdechnu si, protože je to opravdu málo. A tak přibalím Tsunadinu specialitku. Když mi jí dávala do ruky (jsou to čtyři kuličky) kladla mi na srdce, že po nich můžu mít až příliš krve. příliš krve? U mě vážně nějaké bláznivé krvácení z nosu nehrozí. Pečlivě to všechno našťouchám do batohu a je na čase vyrazit. K bráně dorážím asi za minutu 40 Ohajó |
| |
| Hlavní brána Hmm 6:40 už mněl dost času... Ohajo pozdravím Takulu a pak kouknu na oba... Ví někdo kde bydlí Oliver? Když se mi nedostane odpovědi kouknu do životopisů (které mám stále u sebe) a po chvíli hledání to najdu... Mno tak já jdu pro Olivera... řeknu a vyrazím směrem kde by mněl bydlet...když stojím před dveřmi tak zazvoním a přijde muž s největší pravděpodobností Oliverovo otec... Dobrý den..mohl byste mi zavolat Olivera?..Máme misi a už před deseti minutama tam mněl být... řeknu a čekám co řekne |
| |
| Ráno Jasně jdu ho zbudit řekne ti a odejde. A železným kuchařem se stává... Ollivere vztávej Ještě chvíli Prý máš nějakou misi Jo já vím řeknu tátovi a vztanu s postele. Promnu si oči a zmizím v koupelně. Za chvíli už stojím s krajícem chleba ve dveřích. Dobré jitro sensei. To už je deset hodin? |
| |
| Ráno NE už je 6:50 už jsme tam mněli bejt takže hejbni kostrou!! zařvu na něj a dám se do běhu směrem k hlavní bráně... Kde jste tak dlouho?! zarve na mně velvyslanec... To bude nejákej pruďas.. Trošku jsme se zdrželi...omlouváme se.. ÁÁÁ jestli takhle bude prudit celou cestu tak to potěž pánbůch.. Fajn týme vyražíme! řeknu a jdu směrem k Suně |
| |
| hlavní brána Cože a proč mě budíte tak brzo ráno? řeknu mu a vydám se za ním. Pousměji se, jakmile uvidím Nejiho běžet a pomalým krokem se vydám za ním. čaute řeknu svému týmu a vydám se směrem k Suně |
| |
| brána když vidím, že to bude mít sensei ještě na dlouho (jo v těch věcech mam ještě miny skládací stoličku) vybalím si stoličku a pohodlně se na ní usadím, klidně vprostřed brány. to bude hodně zajímavá mise Vždycky sjem si myslela, že Hyuugové patří do té povahově klidnější a chladnější skupiny. Náš sensei je asi velká výjimka prohlásím nahlas a jedním očekem zašilhám na Akuma. hlavně že se nechá tak lehce vyprovokovat. V tomhle je skoro na vyšší úrovni jak já když se zničehonic vyřítí sensei a pak i ten velvyslanec, nemám slov a radši jen pomalu kývnu na uvítanou. pak se otočím a skousnu si ret abych nevyprskla smíchy. Když je řeč o odchodu, sbalím si svou židličku a idu (zařadím se někam nakonec k Olivě). pokud jsem se k Olliverovi dostala, zvednu palec vzhůru na znamení, že to bylo dobrý. |
| |
| Hlavní brána... Ohayou-gozaimas. pozdravil jsem Takulu a sledoval její počínání s židličkou. Já sám jsem raději opřený o stěnu brány... Přikývnul jsem na její odhad. Souhlasím s tebou. Hyuugové jsou velmi arogantní a takoví lidé, by se neměli nechat tak snadno rozhodit... Za normální situace, jsou hyuugové nejlepšími vůdci. Mají o věcech přehled a nemá je nic rozhodit. Se senseiem, se ale začne, někdo hádat a přestane dávat pozor na okolní situaci... Řekl jsem naoplátku to, jak jsem to viděl já. Za chvilinku přišel sensei a dokonce i velvyslanec. A jak jsem předpokládal i Oliver. Vyrazili jsme na cestu. Rozhodně to bude rušná cesta... Někde vyskočí banditi a s největší pravděpodobností i nepřátelské ninji, přeci jen, je to velvyslanec... takže Chuunini a větší rank nukeninů. Jdu někde uprostřd, dalo by se říct že předposlední. nejdu ani vzadu,a le rozhodně né ani vepředu. Kdybych vyhledával boj a rád nebezpečí, šel bych první. Když jsem chytrý, jdu až druhý. Pokud nejsem bojechtivý, jdu uprostřed... Já jdu porto uprostřred. |
| |
| Cesta do Suny... již jsme jeden den přespávali. Noc nebyla zrovna příjemná. Pořád se jedním okem dívat kolem co se stane... ale i já se musím vyspat. Naštěstí se ale nic nestalo. bylo kolem poledne, když na cestu vyskočili banditi a jejich kapitán. Bylo celkem, překvapující že měli katanu v levé ruce... přibližně každý desátý člověk je levák, tady je jich pět. a každý má katanu v levé ruce. Je pouze 5% šance že někdo z nich je vážě levák. Pokud po všech pěti hodím kunai, je 80% šance u třech posluhovačů že zasáhnu tři a 60% že zasáhnu čtyři. Pokud jsou všichni leváci, tak je pouze 40% šance že kohokoli z nich zasáhnu a 30% šance že zasáhnu. Po mé malé dedukci a rpopočtech sahám pravou i levou rukou pod kabát a beru si šest kunaií. Všechny je hodím naráz a perfektně se vyhýbají velvyslanci. je 100 % šance že jednoho zasáhnu. 80% šance že zasáhnu dva. 55% šance že zasáhnu tři. 28% šance že zasáhnu čtyři a nakonec 10% šance že bych to ukončil ihned prvním utokem. Samozřejmě se nebojím že bych je zabil a i kdyby, jeden lidský život pro mne nic neznamená... Ale i tak je pouze 2% šance že bych je zabil. |
| |
| Tým 16 Přiblizně v půlce vás přepadnou pravděpodobně čtyři banditi každý s katanou v levé ruce po chvíli z jejich stínu vyjde o něco vyšší muž než oni s katanou v každé ruce..nejpravděpodobněji jejich "kápo" Teď si vezmeme tvojí hlavu... řekne a ukáže katanou v pravé ruce na velvyslance..ve chvíli kdy to dořekne složí ruce po následném *PUF xD* se objeví s čelenou na hlavě...v tu samou chvíli to udělají jeho poskoci ovšem jsou tam jenom dva takže (kápo dva poskoci) ostatní byli asi klony...na čelenkách mají přeškrtnutý znak mlžné ve chvíli kdy na vás jeho poskoci začnou házek kunaie on sám použije Doton: Doryuu Dango (Živel země: Hliněná koule) Teď zůstává vše na vás.. |
| |
| Cesta do Suny Jakmile se před námi objeví banditi řeknu si.. Pche banditi to bude hračka Hmm takže jsou po velvyslanci... Týme chraňte velvyslance! Ve chvíli kdy se promění v ninji si řeknu.. Hmm tak tohle je zlý.. řeknu a pohlédnu nahoru... Hodně zlý...obojí najednou zadržet nemůžu..použít Kaiten by bylo moc nebezpečný...SAKRA! Mysli mysli mysli...aaaaaa..už to mám! Ve stejnou chvíli pohlédnu na hroudu země.. Musim to stihnout.. ve stejnou chvíli použiji Fuuton: Juuha Reppuu Shou naproti kunaiům které ve chvíli střetu s mojí technikou se odmrští na nepřítele.. Jakmile toho dosáhnu použiji Hakke Sanbyaku Rokujuuisshiki proti hroudě země... Jestli tohle nevýjde je z nás placka... pomyslím si a začnu používat více čakry.. |
| |
| Cesta do suny již jsme jeden den přespávali. Noc nebyla zrovna příjemná. Pořád se jedním okem dívat kolem co se stane... ale i já se musím vyspat. Naštěstí se ale nic nestalo. bylo kolem poledne, když na cestu vyskočili banditi a jejich kapitán. Je zajisté pochopitelné že je potkáme, ale proč nevyskočili ze zálohy? naše čelenky jdou viditelně vidět. Což znamená že si jsou jisti svými schopnostmi... Za chvíli se vážně proměnili v ninji, což je překvapující. Rovnou zautočili, Sensei vydal rozkazy a já jsem vyrazil za velvyslancem. Jako vždy ruce v kapsách, dokazující jen to že si z toho nedělám těžkou hlavu. Samozřejmě to má i své vedlejší učinky jako zastrašení nepřítele mojí silou... V ruce jsem svíral kouřovou kuličku. Doufám že do ní sestra nepřidala něco navíc... Snad tam nepřidala fosfor! Nechci udělat párty,ale dojem.... Nezapomínám vnímat chakru z okolí, abych věděl kdo se kde nachází a jestli tady není ještě někdo další. Předpokládám, že senseie ta koule rozmašíruje na placku, jako parní válec. Poněvadž jsem vedle velvyslance, jsme připraven, do něj strčit a uvést ho do rozplynutého módu, kdybych musel... Ale doufám že to nebude potřeba. Byl bych vyřazen z boje, nebo by byl ohrožen velvyslanec kdybych měl bojovat... NEvadilo by mi to... Sensei na maděru. což by znamenal kritický neuspěch tak nebo tak. s živým velvyslancem tak i s mrtvým. Stejně rád nebojuji a takhle mi dají příložitost k nebojování... I vzhledem k okolnostem jsem se usmíval svým ďábelským úšklebkem.. Toto dokonale prověří znalosti boje, všech členů týmu... Tedy až na senseie, jemu nic nepomůže... |
| |
| Restaurace Po chvíli odjdeme až do té restaurace kde jsme vždycky s týmem 10 bývali. "Tak si obědnejte co chete dneska je to na mě," řeknu a usměju se načež si sám obědnám. "Zítra by jsme měli dostat od Tsunade - sama první misi, bude to nějaká D mise ale co zmůžem, taky by jsme se měli trochu víc poznat, zatím o vás vím jen něoc málo," řeknu jim a počkám jak budou reagovat. Che, tohle mi připomíná můj tým když jsme začínali, ještě aby se z ní vyklubala druhá Ino, ten s maskou se choval jak Shikamau a ten Hebi je stejně aktivní jak já (Nemyšleno jako abych ho urazil ale CHouji pořád trénoval - pokud nebyl s týmem)... řeknu si a usměju se. |
| |
| Restaurace Cesta netrvá dlouho a jsme v restauraci. Sensei to tu očividně zná, asi sem často chodil, jen kdybych tak věděla s kým... V duchu nad tím pokrčím rameny. Objednám si Anko knedlíčky se sirupem, spíše menší porci, nejsem žádný žrout. Super, první mise! I Déčko by mohlo ujít... Ale hlavně ne něco, jako chytání koček, hlídání psů, čištění rybníků, snášení věcí... V duchu začnu vypočítávat na prstech. Pak to ale celé utnu. Prostě nechci jiným lidem dělat mezka! Nevinně se ale na senseie podívám. Jako by mi to skoro vůbec nevadilo. No, asi bychom měli... Ale do jaké míry? Myslím, že ne až k sdělování jutsu... Ale možná pohovořit o svém zaměření... Osmělím se a trochu se rozpovídám. Když skončím, tázavě se podívám na senseie, co on na to. Pokud přinesou jídlo, slušně se do něj pustím, nehltám a snažím se, abych nevypadal divně. |
| |
| Restaurace Jdu pomalu za senseiem a po chvíli jsme konečně v restauraci. "No paráda je to na senseie takže se můžu požádně najíst...mam pořádnej hlad." Sednu si ke stolu a objednám si nějaké maso které najdu v jídelním lístku. "Cože??D misi?To sou přece mise pro ty největší slabochy....hlídání dětí, venčení psů a další takový blbosti...nemohla by nám dát Tsunade měco lepšího?? Zatvážim se trochu naštvaně. "Zrovna pro nás...když už ste i vy zjistil jak jsme silný...tak bysme měli dostat něco lepšího!!" Pak se zaraženě podívám na senseie. :"Hmm...co kdybyste napřed řekl něco víc o sobě?A pak řekneme něco my..." |
| |
| Akademie "Takže, nyní přijde tým 21, Mitsuki Aiko, Kyomi a Inari Inuzuka, váš sensei si vás vyzvedne v učebně čílo 5," řekne Iruka a už čte další jména týmů. Vy by jste se měli odebrat do určené učebny. |
| |
 | Akademie No konečně. Jdeme Kuroi. řeknu svému psovi a vyběhnu ven ze třidy, kde nás rozdělovaly a zaběhnu do učebny číslo 5. Stoupnu si někam ke zdi, o kterou se opřu a čekám, jaký sensei přijde. Snad to bude nějaký dobrý sensei. Hlavně aby nebyl nudný, přece musí být nějaká sranda. |
| |
 | Akademie Jistě A podívám se na mé dva členy týmu.A pak si je ještě chvíly prohlížím Jsem zvědavá co mají za úžasné schopnosti a také jaké jsou pobahy.No myslím že to zjistím velmi brzy.A náš sensei.No to bude azse něco. A pak se trochu zasměju a jdu do určené učebny. |
| |
| Restaurace Když dojdeem do restaurace natáhnu přes masku vzduch. "Chmm, to voní dobře." Okomentuji si pachy v mém okolí a usednu do boxíku. Sensei se snaží nás rozpovídat, ale je celkem zřejmé, že u mne to nebude zas tak těžké. Objednám si jídlo (masové kuličky a rýže) a chvilku se rozhlížím, když slyším ochotu ostatních mluvit o sobě, musím se pod maskou pousmát. Pak přinesou jídlo. Odhrnu trochu látky před ústama a pomalu vkládám kuličky dovnitř. Je vidět, že masku nemám zjevně v plánu oddložit a že je řešená, aby to nebylo potřeba. Když dojím a objednám si další porci, konečně se rozhovořím. "U nás v klanu není nic zvláštního za Jutsu. Sice naše GK nám umožňuje trošku lépe rozumět tělu pacientů, ale není to nic moc extra v boji se to taky moc použít nedá." Stručně odvyprávím naše GK, které přednesu jako nejslabší možnou věc, aby nikoho jeho postata nezaujala. "Já osobně mám raději taijutsu. Ke genjutsu nemám moc dobré buňky, třebaže je u nás v klanu využíváno. Prý se neumím pořádně soustředit." Začnu do sebe cpát další porci masových kuliček. Je vidět, že s rouškou jsem opravdu dobře sžitý, neboť jí ani nemažu od jídla a pití piju brčkem. "Jinak děsná nuda. Většinou ani nechodíme do Akademie, protože nás tam nedokážou nic pořádnějšího naučit." Trošku zafabuluju a polykám další kuličku. |
| |
| do Suny nuda nuda a nuda trochu jsem očekávala, že tu bude někdo výraznější a jeho neustálá aktivita mi zkrátí celé to nudné dlouhé putování. A tak mi nezbývá než aby mi postačil náš podivný sensei a jeho sok Akuma, který mi připadá opravdu hodně chytrý. Přijde noc kdy se toulám po táboře a tajně trénuju, dokavaď nepadnu únavou. Taky načerpám velké množství krve, protože tak nějak tušákuju že jí bude potřeba. Další den je pro mě problémem rozlepit oči. Ale dostatečné množství krve mě jakž takž udrží vzhůru. A zde zakročí zábava. Banditas! Když sensei začne vykřikovat aby jsme chránily velvyslance jen zakroutím hlavou to by nás asi v životě nenapadlo. rozhodně nehodlám čekat jestli se senseiovo jutsu proti té kouličce zdaří či nikoliv rychle se zasoustředím do okolí a svým krvavým způsobem se snažím zjistit polohu nepřátel. S dovolením skočím k velvyslanci a srazím ho mimo dosah koule. Někam do měkkého mechu či trávy či tak něco. Přeci jen, když bude ležet, bude horší se do něho trefit. Sama si nad něj ochranitelsky stoupnu a pátrám po krvi nepřátel (což je dvousmysl) pokud se velvyslanec vzpouzí tak mu řeknu něco hodně ošklivého a ostrého, co by ho na zemi mohlo udržet. chischio mochyzuky zašeptám a jsem připravena v případě ohrožení odrážet kunaie chakrovými vlákny |
| |
 | Akademie Usměju se, když nám Iruka-sensei oznámí, jak budeme uskupeni v týmech a prohlédnu si mé dva určené společníky. "Jsem zvědavá jací budou.Snad to bude v pořádku..." Pomyslím si trochu znepokojeně, ale jinak se tím moc nezabývám.Nechám je mě předejít a jdu za nimi.Nechci aby si mysleli, že jim chci poroučet. Když dojdeme do učebny číslo pět, stoupnu si ke zdi a opřu se o ní a čekám, až přijde náš sensei.Pozoruji při tom mé dva společníky, jestli nezačnou hovor. "Jsi tak hrozně stydlivá, Aiko....takhle si budou myslet, že se bojíš nebo co!" Plísním se v duchu, ale stále nic neříkám. |
| |
| Tým 16 Zatím je to docela v klidu ta cesta. Doufám, že se to nezmění. V té chvíli před nás skočí nějací bandyti, s čelenkami mlžné. Ach jo. Jako bych to přivolal. Jsem já to ale vůl. No nic musíme ochránit velvyslance. Všimnu si jak Neji odrazil jejich kunaie. Není špatný Skočím před velvyslance a z batohu mi vyleze pár desítek špaget, které vytvoří kruh okolo velvyslance. Jen klid. O to se postará náš sensei řeknu mu a sleduji okolí. |
| |
| Tým 16 Nejiho technika samozdřejmně nezabrala a na vás se řítí koule...velvyslanec sice dopadl do měkého ale zlomil si nohu takže samozdřejmně začal nadávat a pěkně vás to zbrzdí....je na čase jednat jinak z vás bude placka... Neji...les SAKRA! je to na nic! tak fajn zrušim to a zkusime to nějak jinak... Jakmile mojí techniku zruším,doskočím na zem a použiji Fuuton: Juuha Reppuu Shou naproti oné hroudě koule... |
| |
| Restaurace Poslouhám jejich názory a trochu mě udiví Hebimaru. Je hyperaktivní jak Naruto... řeknu si a usměju se. "Hebimaru, to záleží vše jen na Hoakge na jakou misi nás pošle, všechny mise jsoui důležité, vesnice dostává za jejich splnění peníze a tím se pak vylepšuje, i za obyčejnou D misi je dostane a někdy je i poslední ryu dobrý," řeknu mu. "No, klidně..." řeknu ale to už začal Doki. Poslechnu si ho a přikývnu. "No, tka tedy já, náš klan se specializuje na techniky zvětšování jak už jste mohli vidět, v našem klanu se ukazuje hlavně doton pokud už vůbec nějaký živel... Jedna zajímavost je že náš klan, klan Nara a klan Yamanaka už po několik generací jsou v týmech společn v takzvaném Ino-Chika-Cho triu protože naše jména vždy začínají na tyto slabiky. Spoelčně pak tvoří výborné trio, Nara klan dokáže nepřítele spoutat a Yamanaka ovlánout jeho tělo, Akimichi klan dokáže také díky svým technikám znehybnit nepřítele nebo ho dorazit... No a něoc o mě? Jak jsem říkal, býval jsem v týmu s Nara Shikamarem kterého jste mohli vidět na Akademii jak pomáhal v nižších ročnících, Yamanaka Inou a náš sensei byl Sarutobi Asuma, byl to strýc Sarutobi Konohamara, vnuka třetího hokage... MOc zajímavého toho o mě není, snad jediné co mohu říct je že náš tým býval vžy spolu, proto se chi o vás dovědět víc, abych věděl co máte rádi a tak, jen pořád plnit mise a trénovat taky není zábava i když někteří si to možná myslí," řeknu a čekám co oni. |
| |
| Restaurace Dojídám své jídlo a poslouchám senseie a pak si povzdechnu. "Hmm...doufám teda že hokage-sama nám dá něco lepšího než D misi...no a něco o mě?hmm...takže z mojí rodiny žiju vlastně už jenom já...takže tam nemam co říct...a pak stejně jako Doki umim nejlíp taijutsu a řekl bych že mam dost talent i na ninjutsu..." Mluvim trochu unuděně protože něchci zítra dostat nějaký blbý hlídání dětí nebo venčení psů, ale pak mě něco napadně. "Sensei, co kdybyste se přimluvil u hokage-sama?Řekněte že jsme suoer silní a že zvládneme i lepší mise než venčení psů." Začnu mluvit dost vzrušeně a s plamenem v očích hledim na senseie. |
| |
 | Akademie, Učebna číslo pět Skočím z jedné střechy na dvůr akademie, Vběhnu do akademie a rychle zamířím do učebny číslo pět, kde by na mě měl čekat můj nový tým... Před okamžikem jsem se vrátila z mise, kde jsem chránila jednoho boháče na slavnosti... Pootevřu dveře a nakouknu dovnitř... Tím se ujistím že jsem správně a vejdu... "Konichiwa, já budu asi váš nový sensei, těším se na naši spolupráci" řeknu s úsměvem... Vzhled Viz ikonka Na paži tetování draka... Na zádech pak střední verze Shinobi-kenu v bílé Saye (Pochva) "Mám nápad co udělám Jako zkoušku" Pomyslím si A prohlédnu si všechny členy týmu |
| |
| učebna číslo 5 Konečně sesnei. Kde jste se tak zdržela ? zeptám se a Kuroi na mou podporu zaštěká. Takže naše senseika je Hyuga. O byakuganu jsem už slyšel. Je prý hodně silný. pomyslím si a potom se senseiky zeptám: Co budeme dělat ? Já a Kuroi už chcem trochu potrénovat. Tady je nuda. Teď Kuroi jen kývne hlavou, ale mlčí a vleze mi na hlavu, kde si lehne. |
| |
| Tým 16 - boj Sakra sensei dělejte něco nebo nás to zamačne do země. To bychom potom nemuseli přežít. Na nic nečekám a zvednu velvyslance ze země a pokusím se s ním uskočit stranou od té koule. |
| |
| Akademie, Učebna číslo pět "Před okamžikem jsem se vrátila z mise" řeknu řeknu v odpověď... Přejdu k učitelskému stolu a posadím se na něj... "Teď bychom se měli trochu seznámit, Já jsem Hyuuga Hinata, pocházím z hlavní větve klanu. A tohle je poprvé co mi přiřadili tým geninů. Mé bojové schopnosti uvidíté v další části seznamování" podívám se na Inuzuku... "Ten z toho bude mít radost" pomyslím si |
| |
| učebna číslo 5 Takže v další části seznamování bode boj. To rád slyším. usměju se a pokusím se představit: Já jsem Inari z klanu Inuzuka a tohle je můj pes Kuroi. Vy jste byla s mým tátou v týmu, že. Můj táta je Inuzuka Kiba. řeknu a čekám až se představí i ostatní. |
| |
| Akademie, Učebna číslo 5 "Ano, Byla jsem s Kibou v týmu, spolu s Aburame Shinem jsme byly tým 8 zaměřený na stopování a sledování" řeknu s úsměvem... "Věřím že budeš minimálně stejně dobrý jako tvůj otec" usměji se na Inariho |
| |
| Učebna č. 5 Jsem pořád opřená o zeď, když někdo vejde.Dívka se představí jako náš sensei a já se na ni tedy usměju a také pozdravím. "Dobrý den, sensei." Řeknu, ale už víc nic, protože si nemyslím, že je na mě něco zajímavého jako na sebe prozradil Inari.Pak čekám, co bude dál. |
| |
| Akademie, učebna číslo pět "A ty jsi?" zeptám se modrovlasé dívky s krátkým sestřihem... Začnu si je všechny podrobněji prohlížet jako bych odhadovala jejich schopnosti |
| |
| Akademie,Učebna číslo 5 Když vidím že jsem psolední kdo ještě nci neřekl tak se hned podívám na senseie,ale hned na to se mě zeptá kdo jsem. Dobrý den senseii mmoje jméno je Kyomi a pocházím ze Sněžné země.Ráda vás poznávám. A pak se usměju na senseiie |
| |
| Akademie, Učebna číslo pět "Výborně pak tedy budeme moct vyrazit na druhou část seznámení" řeknu a vstanu ze stolu a zamířím ven ze třídy, Poté směřuji do lesa patřícího klanu Hyuuga... "Až začneme budu mít u sebe dvě rolničky jednu zlatou a druhou modrou, kdo ji získá dostane ode mě jeden ze dvou svitků, v jednom z nich je kodaichi (Krátký japonský meč),..." Ukážu svitek se zlatou stuhou, "... ve druhém budou dva tantoo (japonský nůž s mírně zakřivenou čepelý),..." ukážu svitek s modrou stuhou, "Kdo rolničku nezíská se bude muset vrátit na akademii protože neuspěl v tomto testu" řeknu s kamenou tváří a Zastavím se... "Tak jsme na místě" řeknu a protáhnu se... "Můžete bojovat jakýmkoli způsobem, můžete se mě klidně pokusit zabít, Já se budu řídit stejným pravidlem, protože souboj ninjů je boj bez pravidel a boj o život" řeknu a vytáhnu kunai... "Máte čas do půlnoci,... Hagime!" křiknu na zahájení |
| |
| Konoha Takže se všichni představily. Sice u té modrovlasé nevím ani jak se jmenuje, ale senseika zavelela a tak jsem se vydaly do lesů, které patří Hyugům. ALle sensei. Vy jste silnější a máte Byakugan. Nemůžeme vás porazit. A ještě navíc jsou ty rolničky jen dvě, tak že stejně někdo půjde do akademie. řeknu, ale to už souboj začal. Senseika má v ruce kunai a tak skočím i s Kuroiem do lesa. Stejně nás vidí pomocí Byakuganu. Bude to hodně těžký. řeknu tak aby to slyšel jen Kuroi, který mi, stejně potichu štěkne ano Hej vy dvě. Pomožte mi nějak. Já nevím co umíte. křiknu, aby to bylo slyšet v okolí a aby to hlavně slyšely ty dvě z mého týmu. Juujin Bunshin (klon člověk-zvíře) Kuroi se promění a vypadá úplně jako já. Gatsuuga (dvojitý ostrý tesák) a oba se roztočíme a pokusíme se trefit senseiku. Čekám, že uskočí a nebo nás odrazí, což není lehké, kdy¨ž jsme oba takhle roztočení. Když jí budeme míjet po druhé já se v letu přestanu točit a pokusím se jí vzít rolničku. Kuroi se jí pokusí zasáhnou i napodruhé. Potom oba znovu skočíme do lesa, kde se Kuroi promění zpátky a oba se vydýcháme a sledujeme snažení zbytku týmu. |
| |
| Učebna č.5->Les klanu Hyuuga Sensei nám oznámí, že druhá část seznamování bude boj. "No super....teď se ukáže jak jsou všichni hrozně šikovní a já..." Hlavou se mi honí různé ponuré myšlenky, ale jdu tam kam nás sensei vede.Cestou si něco uvědomím. "Jé vlastně....já jsem ani neřekla své jméno.Jsem Mitsuki Aiko."A usměju se, ale v duchu bych se nejradši nakopla. "Oh bože jsem to ale nemehlo!Teď si o mě budou myslet bůhví co..." Pak nakonec přijdeme do lesa a sensei nám všechno vysvětlí.Mezitím si připravím do ruky kunai, kdybych ho třeba měla příležitost hodit a pak boj začne.Nejdřív sleduji, co dělá Inari.Když se roztočí, rozběhnu se těsně za ním, protože čekám, že sensei se bude soustředit na něj.Napřáhnu se a pokusím se jí seknout zprava.Pokud se útok nepovedl, uskočím rychle na nejbližší strom.Žádnu svou techniku nepoužiji.Prozatím. |
| |
| Les klanu Hyuuga Po té co nás Sensei dovedl do Lesa klanu Hyuuga. Pak pozoruji senseie jak nám vysvětluje o čem bude zkouška. Boj sem nečekala přeci jen jsme gennini.Ale toto by mohlo být zajímavé,ale sem velmi zvědavá na ostatní. Pak si všimnu že ostatní dva členové už zaútočily. Pak když si všimnu že je Sensei zaměstnaný tak skusím do nohou soustředit chakru(Skusím) A pak se ksusím přikrást k senseovi a vzít mu pomalými pohyby rolničku. V případě že se m ito nepovede tak odskočím o několik metrů do zadu a hodím po senseovi sérii shurikenů. |
| |
| Les Klanu Hyuuga Inariho technika mě přímo zasáhne... Nabere mě a jsem tlačena před ním... Pak se ale oběvý opbláček kouře a místo mě je na místě jen dřevěný špalek.... Kawarimi... Na něm je papírek s nápisem "Já mám času dost, ale vy máte čas jen do půlnoci" Sedím na 50 metrů vzdáleném stromě schovaná v koruně... "Ten Inari by mě měl najít rychle" pomyslím si a kunaiem udělám do stromu čáru, znak pro ichi (jedna) Potom složím pečetě... "Byakugan" řeknu si pro sebe... |
| |
| Les Kuroi cítíš jí. Řekni mi, kde je. Kuroi začne štěkat. Nerozumí tomu nikdo jiný než já a on mi řekl přesnou polohu Hinaty. Kdyby zase chtěla někam zmizet tak mi řekni. Jasný. řeknu a vyběhnu směrem, který mi řekl Kuroi. Hej vy dvě, pojďte za mnou. křiknu na ně a běžím dál. Senseika je schovaná v koruně stromu. Hned tam hodím kunai, kteý má na konci přivázaný výbušný lístek, který bouchne. Kuroimi potom přesně řekne, kde senseika je, protože neztratil pach. Vytáhnu pět kunaiů a hodím je tam, kde by měla být. Juujin Bunshin (klon člověk-zvíře) Kuroi se změní na mě a oba se rozeběhneme proti senseice. Gatsuuga (dvojitý ostrý tesák) znovu se pokusíme o stejný plán jako minule. Poprvé se jí oba pokusíme zasáhnout. Podruhé se já v půlce letu přestanu točit a Kuroi se jí pokusí zasáhnout a já půjdu p orolničkách. |
| |
| Tým Neji Váš snesei se vrhne před kouli a použije své větrnné jutsu zjistí že mu to prakticky na nic není. Hned ale má v záloze další trik. "Hakkeshou Dai Kaiten (Obrovský vír proroctví)!" křikne a roztočí se v obrovském víru chakry. Koule do něj narazí a chvíli to vypadá že ani toto nepomůže ale nakonec rychlost ani síla koule nejsou nanic. Sensei se přestane točit a rozhlédne se po ninjích. |
| |
| Ninjové. Vypadá to že o velvylsance se již postarali, kunaie také. Vyndal jsem kunai s výbušným lístkem a chtěl jí hodit před kouli, kde by se utvořil kráter, , koule by se rozhodila z rovnováhy a měla by se otočit na jinou stranu, ale sensei se toho ujal... Použžil svůj vír proroctví a bylo to... když už se dotáčel, tak jsem hodil kunai tak, aby jsme netrefil senseie a aby jsem se trefil co nejvíce doprostřed skupinky ninjů abych zasáhnul všechny naráz... Pokud se mi to povede a bued alespon jeden zraněný a neschopen boje, nebo bude mít handicap, bude mnohem jednodušší bojovat... jde vidět že jeden umí zemní jutsu... byl by problém s ohnivými a vodními. vyčkávám co se stane dále. Vcelku by mě zajímalo jak obstojí Takumi a Oliver... U olivera čekám že bude bránít Velvyslance... U Takumi že se zbaví jeho nepřátel a u senseie oboje. Pouze já zde budu sám za seebe, když na mě zautočí, budu se bránit. Pomocí vnímání charky hledám kde jsou nepřátelé a když tak zasáhnu, když to bude moc špatné. Po celou dobu se trochu usmívám, je to pouze lehký úsměv, který se hodí když se chce nastolit krásná atmosféra. |
| |
| bojíček špagety? opravdu nechápu co takové špagety zmůžou proti kunaím a tak. Každopádně je dobře že si velvyslanec zlomil nohu, protože aspoň nikam nepoleze. Že cesta bude pak složitější budeme řešit až se z toho dostaneme. Stojím připravena k obraně a točím se s Olliverem furt kolem vyslance. Což mě začíná docela nudit. Když však velvyslance- jakož to hlavní cíl- opustím, bude mít Olliver malou naději ho ubránit. A tak udělám přesně to co by nepříteli nahrálo do karet. Opustím velvyslance i Olivera. Tváří se to, že půjdu po útočnících a budu se skrývat v korunách stromu. Ovšem jen druhá část je správná. Budu se skrývat v korunách stromů a číhat na nepřítele. Mám dobrý rozhled. takže bych měla mít dostatek času na rychlou přepadovku kdyby se mihl nepřítel ke svému cíly. Navíc krevní senzory jsou taky zapnuté. K rychlému přesunu jsme připravena použít něco vlastní nastřádané krve… |
| |
| tým Neji Napjatě sleduji, jak se na nás řítí koule, kterou však ihned odrazí náš sensei. No konečně, už jsem si myslel, že to neudělá. Pak si všimnu, jak Aion háže výbušný kunai mezi nepřátelé. Tak to asi nevyjde. Ale mohlo by, protože už mě nebaví tu jen tak stát a chránit nepřítele. Hned poté zmizí Takula mezi stromy. Co? Kam zdrhá? Ona se bojí? Ne ona jenom číhá aha už to chápu. Dále stojím před velvyslancem a sleduji ty ninji. |
| |
| Tým Neji Ten co prvně použil hlíněnou kouli teď začal znovu skládat pečetě. "Doton: Retsudo Tenshou (Živel Země: Síla rozštěpení země)!" a přitiskne ruce k zemi. Začnou se oběvovat praskliny a jedna tkaová velká se řítí přímo k Aionovi. Takula se dostala nepozorovaně do koruny stromu a shinobiové se nad tím nijak nepozastavují že jeden, nebo spíše jedna, zmizel. Olliver brání velvyslance který se snaží aby se moc nehýbal aby tu bolet ještě nezhoršil. To už se k Olliverovi rozbýhají dva shinobi. "Suiton: Suiryuuben (Živel voda: Bič vodního draka)!" křikne jeden a ze svitku vyvolá vodu ze které potom vytvoří své jutsu. Na to zareaguje druhý a křikne "Raiton: Jibashi (Elektromagnetická vražda)!" a jutsu se skombinují a zdvojnásobí tka jejich sílu. To se vyřítí na Ollivera a Velvyslance. |
| |
| Ninjové... To pro mne nevypadá vůbec dobře... říkám si když pode mnou doslova puká země... ale to není jediný problém... Poněvadž jsem byl jen několik metrů od velvyslance, tak mi bylo jasné že je pro mne nebezpečné i to druhé jutsu. Vodní střely, proti mně velmi hrozivá zbraň a navíc proti velvyslanci, byly obdařené i várkou energie... O to jsem se nemusel bát. Oliver zatočí špagetama a bude vše v pořádku. Mě jediné co vadí tak ta prasklina a voda. Můj úsměv byl neustále na místě. parakotoulem jsem uskočil doleva před prasklinami. Zarazil další kunai s výbušným lístkem do země a odskákal hodně daleko až do lesa. Výbuch odrazil všechnu vodu co na mě mířila... Byl jsem ted takzvaně "mimo nebezpečí" ale pro mé učely by bylo jedno kde jsem. Složil jsem ruce do pečetě při které se dělá vodní klon. Bunshin no jutsu. Z lesa vyběhlo více jak pět klonů a dalších deset se míhalo kolem stromů a mezi nimi i já. Všude létala hromada kunaiů a shurikenů, z toho většina nepravých, ale samozřejmě i ty pravé. Vyčkával jsem na správný okamžik a po tom všichni v lese vystartovali na ráz na jednoho ze banditů, všichni s kunaiem v ruce a téměř ve stejný okamžik. Bylo nemožné je všechny odrazit, když nejspíše jen projede ruka. Všichni stále dotírají pouze na jednoho a ten jeden rozhodně není jejich šéf. Toho si nejspíše sebral sensei. Když už začínají zjišťovat o co tady jde, hodil jsme k dalšímu kouřovou bombu a jen co se objevil dým tak i kunai s výbušným lístkem. Po tom se všichni rozprchli znovu kolem dokola a já sám se schoval v jednom ze stromů a sledoval situaci. Bezesporu na ně muj menší nájezd zanechal menší škody a rozhodně jsou v nejsitotě co bude dál... po pěti vteřinách vysedávání na stromě kloni znovu začali útočit na všechny z jejich skupiny, ale k nim jsem se nepřidal... Já jsem čekal na to kdy jim dojde že tam není skutečný a připraven s kunaiem v ruce na rychlý zásah až se přestanou pohybovat... Samo sebou kontroluji vycházení chakry ze všech okolo abych nebyl cílem nečekaného utoku... Jen doufám že to není zase můj bratr a ta jeho zkouška... 6e se snaží zabít mě to mi nevadí, ale že by mohl zabít i ostatní to mi vadí. |
| |
| Les Hned jak mě okřikne tak zaraguju. Dobrá už běžím A rozběhnu se za ním.Pak když si všimnu že určil senseiky polohu tak si počkám co udělá a když vidím že dělá opět to samé tak udělám Hyoton:Hyo Enyou(Led:Ledová Katana) A v pravé ruce se mi vytvoří Ledová Katane.Pak soustředím chakru do nohou a hned na to se rozběhnu a blížím na místo kde by měla být senseika.zaměstnám ji Ledovou Katanou a druhou ruko use pokusím sebrat ji rolničky. |
| |
| bojíček sakryš ty jsou rychlý jsem ráda, že se náš sensei neukázal jako neschopný hňup a tak nějak dokázal koulonosnou zkázu odstranit. I když to trvalo dýl než by bylo zdrávo. Sensei je bohužel zaměstnán stejně jako Akuma, takže na obranu velvylsance zbývám jen já a Oliva chischio Mochizuky zašeptám na půl úst takže pro ty dole to může být těžko postřehnutelné. Nepříteli se začne vařit krev, takže je mi jasné, že přijde něco velkého. Bez ledu a sledu vytáhnu jednu transfuzy a roztrhnu jí zuby. Stihnu vypít tak polovinu když se ti dole mají k té velké jutsu akci. Zbytek se mi tak nějak rozlije všude možně, ale k tomu co chci udělat to rozhodně stačit bude. Nebo by spíš mělo. Kousnu se do ruky a jelikož není možnost že bych je nějak vyrušila, aby jutsu neseslali, vletím si to přímo do rány Dotonu a Suitonu. (rychlostí a silou se pohybuji téměř u čtvrté brány. Silou vůle chci využít všechny obrané mochizuky najendou, abych sílu útoku ustála a odrazila mimo Olivu a velvyslance). Pokud se mi to podaří nenechám nepříteli čas na seslání dalšího jutsu a stávám se odporným hmyzem poletujícím kolem. Občas nějaká ta kunai na rozptýlení, či klon, vyhoupnou se do koruny stromů pomocí chakrových vláken, abych je obtěžovala prostě téměř ze všech stran. A doufám že mezi tím ostatní něco vymyslí. |
| |
| Restaurace Naplním si pusu jedním knedlíčkem a uvážlivě žvýkám. Přitom pečlivě sleduji reakci ostatních na můj návrh. Hebimaru je tak trochu naštvaný z mise, pak ale celkem chytře navrhne, aby se nejdřív představil sensei. Do toho ale vskočí Doki a představí nejprve sebe. Takže nějaké léčení... Je ale zvláštní, že se ta KG prý nedá použít v boji, když nám pomocí něčeho zvláštního řekl, kam máme na tu hroudu mířit... Zorničky se mi mírně zúží, když na něj pohlédnu, pak se ale vrátím ke svému jídlu. Mluví sensei. Takže hlavně taijutsu útoky... Doki dělá taijutsu, sensei dělá taijutsu, a co Hebimaru? Poslechnu si i jeho. Takže taijutsu i ninjutsu... Mírně se pousměji nad jeho snahou získat něco lepšího. Pomalu dožvýkám knedlíček, který mám zrovna v puse, a začnu povídat něco o sobě. "Takže, co se týče mé nejbližší rodiny, není tam nic moc zvláštního... Náš klan nevlastní žádná zvláštní jutsu či techniky, ale specializujeme se na práci s naší Kekkei Genkai, což je také to, co mi jde nejlíp. Dobře si ale poradím i s taijutsu... Můj pohled zabloudí někam ven z okna. Mám toho říct víc? Oni toho také moc neřekli... Po krátkém nadechnutí se ale rozhodnu říct trochu víc. "Naše Kekkei Genkai se specializuje na jakési "ovládání" živlů. Jsou to čtyři základní a počítá se i blesk. Každý z klanu po řádném tréninku mistrně ovládá jeden z nich, protože více se jich umět nedá, ovšem až na některé vyjímky." S tímhletím zakončím svoji řeč. Něco jsem lehce objasnila, aby věděli, co se dá ode mě asi tak čekat, ale neprozradila jsem nic moc osobního, hlavně co se týče toho, co konkrétně já ovládám. Čekám, co sensei odpoví Hebimu, sama dojím svoji malou porci a odložím hůlky. |
| |
| Tým Neji Stojím tak před velvyslancem, všimnu si, že Takula zmizla mezi stromy. Jeden z ninjů mezitím udělá nějaké jutsu, které vytvoří v zemi prasklinu, která se blíží k Aionovi. Ten se však vyhne a útočí pomocí klonů. Podívám se na zbytek ninjů a dva z nich se rozběhnou proti mě. Sakra. Sensei už by jste je mohl dostat, nebo to tu nevydržím. Asi bych měl bojovat, ale kdo by potom hlídal velvyslance. Sakra Oba dva vyšlou na mě své jutsu, které se spojí a vytvoří jedno silné. A do háje. Tak tohle je můj konec. Co mám dělat? Co mám dělat? V tom se před ty jutsu postaví Takula a ony do ní narazí. Cože? Takulo próóč? Nemůžu tady jenom takhle stát. Musím se s ním někam schovat ale kam? A on se navíc ani nemůže hýbat sakra. Co mám dělat? Pohněte sensei a zlikvidujte je. Zhodím ze sebe batoh a vytáhnu z něj koláč. Snad stihnu i jeden útok Koláč se rozletí na toho co použil tu vodní techniku. |
| |
| Tým Neji Akuma svým nátlakem dokázal zneškodnit jednoho ninju a jednoho velmi nepříjemě zranit. Oliver ovšem tkaové štěstí neměl. Ikdyž Takula zastavila kombinované jutsu tak měli dosti nepřijemnou istuaci. Ten co použil Raiton teď někam zmizel a nikdo neví kam. Takula může vidět nepatrné pohyby země ale Oliver ne jelikož mu výhled zakrývá vysoká tráva. Ty pohyby se pomalu bllíží k Oliverovi a vturánu vyskočí ninja ze země a v ruce drží něco jako blekovou katanu, leckdo by řek že je to chidori katana co používá Sasuke ale není to tka. Má o dost menší chakru a ezvlád. Ale i tohle by bylo velmi nepříjemné... "Hakke Rokujuyon Shou (64 úderů)! 2... 4... 8... 16... 32... 64 úderů!" ozve se a Neji zasadí vůdci skupiny svou techniku kterou mu zablokuje všechny chakra body. Ten odpadne z boje. Pak se otočí na ninji oc pouižl vodní techniku. "Fuuton:Kaze no Yaiba (Živel vítr: Větrné ostří)!" křikne a z rukoou mu vyletí několik "čepelí" co naraí do ninji a tne tkay odpadne. Ovšem to už se ninja s blekovým a zemním elementem rozmachuje sovu katanou po Oliverovi. |
| |
| bitvička Proooč? jaké proooč? máš říct arigatoooo zavrčím na Ollivera při cestě za ninji, ehm....to by tam však nějací museli být. Chakrovým vláknem se zachytím větve a obtočím se kolem ní a prohlídnu si bitvičku kam že to šli? ani se nestihnu podrbat na hlavě, když tu vidím jak se k Olivě blíží vlnící se zem Aha! mizera! má krev je ještě rozprouděná a je jí opravdu hodně, co bych měla spotřebovat. vystřelím k nepříteli jako šipka. tak nějak si zkusim vypočítat a odhadnout kde se objeví. Varovat Olivu je zbytečná ztráta času. tak nějak doufám, že se nepřítel vynoří dřív a já nenakopnu Olivu, protože letím nohama napřed. Pokud však vidím, že kopnutí nestihnu, pokusím se jedním chakrovým pramenem zbrzdit svůj let a druhým zachytit ruku s nepřátelskou zbraní, abych ho aspoň trochu zpomalila... |
| |
| Boj v lese... Je to nádhera jak se masakrují nepřátelé, pod psychickým náporem... Je těžké bojovat s něčím co nevíte kde je... Samo sebou u nikoho jsem se je nesnažil zabít... Což je samo o sobě zajímavé... Můj styl boje přijde spíše jako kdyby jsem byl připraven zabít a né pouze způsobit takové zranění, které je vyloučí z boje, nebo je poslat do bezvědomí... Až moc dobře jsem cítil jak se k Oliverovi něco blíží... Možná že bych mu hned pomohl kdybych mohl... Když zrovna uvedu do bezvědomí druhého nepřítele okamžitě si od něj beru jeho katanu. Přeci jenom. boj na meče, mnohdy pro mě bývá výhodnější než boj s ninjutsu... Přímo utíkám na místo jejich souboje... Za nic na světě nehodlám připustit aby jich sensei sejmul víc než já! Remíza možná, ale mohu se na ty dva spolehnout? Když se k němu dostávám tak pokud tam nadále je tak se svezu po prachu, stejně jako pálkař když běží k metě... katanou mířím na tlakový bod na pravém noze... Je to jediná možnost, aby mě nezasáhnul a aby byl donucen uskočit, přinejlepším k Takule... Pokud se Takulův kop vydařil, tak vyčkávám co bude dělat dále a hlavně jestli jeho jutsu trvá i nadále... Kov vede elektřinu a několik waltů do těla rozhodně nechci. |
| |
| Tým Neji Dívám se na bitvu s velvyslancem v zádech. Všimnu si že dva sejmul Neji-sensei a dva Aion. A Takula zastavila to jejich jutsu. Tak to budou od Takuly schopnosti jo? To jsem nečekal, že Aion je tak silný. Ale co už teď už zbývá jen jeden. Ale kde je někde zmizel. Řekl bych že jeho příští útok bude směřovat na velvyslance. Předemnou se objeví ten ninja s nějakou katanou, kde proudí jeho blesková chakra. Tak tady jsi jo? Tak pojď Řeknu a pár špaget se snaží zastavit tu katanu. Mezitím z batovu vyletí zrníčka rýže, které letí přímo na toho ninju. |
| |
| Tým Neji Katana Oliverovo "špategy" prořízla..Takule kop nevyšel a další asi nestihne...zrnka se zabodla ninjovi do ramen a nohou Akuma toho využil a našemu ninjovi zabodl katanu do tlakového bodu na pravé noze čímž mu jí následne usekl takže se skácel k zemi... Ty...Ty...ty ha*** začne řvát na Akumu poslední ninja Neji-les Přiskočím k ostatním a pohlédnu na posledního ninju který se doslova svírá v bolestech Tak fajn...jdeme..tahat se snim by bylo zbytečný stejně asi moc nepoví.. |
| |
| po boji všude je příliš mnoho krve tak nějak tuším, že to dlouho neustojím a jsme docela podrážděná, protože jsme- krom lítání v korunách jako Tarzan- vůbec nic neudělala. Zvednu se na nohy a rozhlížím se. moc krve v uších mi začnou dunit údery vlastního srdce. Skloním hlavu a vlasy mi vytvoří záclonu, takže mi není pořádně vidět do obličeje když pronáším jděte napřed, jen posbírám kunaie po těch slovech opravdu zamířím do korun a chytnu se za hlavu sakra sakra, a už jsou pryč! půlka transfůze, druhá vylitá....možná tu za mnou ještě kousek někde je. Vadilo by jim to? určitě! ne ne....je to přece skoro zvířecí instinkt...vydržím. bože ať už zmizí koukám se na krvavé kaluže dole a šramotím na způsob, že opravdu hledám kunaie. při tom mám co dělat abych nezačala slintat. krev krev krev krev Krev KRev KREv KREV!!! |
| |
| Tým Neji Cože? Jak to mohl přeříznout? Jak? Asi budu muset do nich přidvat více chakry a tak zvýšit jejich tvrdost. Ale konečně už je po boji. Teď co po nás chtěli? Ale sensei, neměl by jste to alespoň zkusit? Možná něco řekne. Pak si vzpomenu, že velvyslanec má zlomenou kost. A otočím se k němu a pomůžu mu si sednout. A sensei, co uděláme s ním. |
| |
| V lese-konec boje že ho zraním až tak moc jsem zrovna nečekal... ale poněvadž jsem byl pod ním tak mé oblečení bylo postříkané krví a toho se nejspíše několik dní nezbavím... Vážně musel umřít??? Nechtěl jsem ho zabít, tak proč musel umřít? raději se měl držet dál a provozovat smysluplnější věci... Nejhorší je že pokud patřili k nějákému odboji, tak po nás půjde někdo dál... Budeme muset držet v noci hlídky, aby nás nemohli napadnout v noci... Zvednul jsem se a došel k vhlápkovi s pochvou od této katany... vatrh, jsem jí od jeho pasu... není to krádež... Pouze dar božstvu za jeho život... Pochvu s mečem jsem si připásal k pasu, k něčemu takhle velkému nejspíše není nikdy dostatek místa.... Kdybych měl víc času, nejspíše bych si ještě na chvíli pohrál s jejich životy a donutil je aby si mysleli že já jsem horší než zbývající život v pekle... Do nebe se nedostanou...nikdo se tam nedostává, je až moc lidí, kteří pochybují o bohovy a o nebi, takové případy, přichází do pekla... Došel jsem k muži s jednou nohou, chtěl jsem ho donutit k tomu aby mě nenáviděl a aby za mnou přišel a já si s ním zahrál novou partii, kdy on bude pouze můj pěšák, který se v brzké době obětuje, pro vyšší účely... Chytnul jsem ho za límec a zvednul ho ze země... Až se příště potkáme buď silnější než teď, abych si mohl užít zábavu plynoucí z tvého strachu a tvé bezmoci... Pochybuji že by jsi dokázal něco užitečného... Jsi neschopný, čehokoli... Nechť se démoni porvou o tvé zbývající končetiny... zašeptal jsem k němu. Možná že čekal kde se objeví ti démoni... Já už chci ovládat do genjutsu... Užiji si s ním více srandy... Pustil jsem ho zpátky na zem a došel za ostatními... Říkal že je to jen menší skupinka, z jedné organizace a že se o naše těla postarají v divočině hyeny a supi, aby z nás obrali maso a z nás zbyly jen ubohé kosti a v nich uzamknutá naše duše... Pořád jsem se usmíval, jako kdybych říkal něco nádherného a líbezného... Vcelku zajímavé jak jsou někteří z těch hochů povídaví... Jeden by řekl že když jim useknete noohu, tak toho přestanou, ale oni né... Podíval jsem se na situaci s velvyslancem... Nic jsem nedělal... Sensei by moc dobře měl vědět co se s ním má udělat... |
| |
| Restaurace "Mmm, vypadá to že z nás bude zajímavý tým, všichni jste halvně specializovaní na Taijutsu, no, bude to zajímavé... A Hebimaru co se týče té mise... Uvidíme, mé slovo moc váhu nemá ale řekl bych že Tsunade - sama nám nedá zas nějakou takovou misi, a i kdyby, bu´dte rádi i za to, kdyby jste viděli co jsme vyváděli mi když jsme měli nahánět kočku co utekla jendé paní, ta kočka byla chytřejší enž my dohromady!" řekne trochu s pobavením a prohlédnu si je všechny. "No nic, už je docela potdě, takže, uvidíme se zítra," řeknu a zaplatím za všechny a odejdu. "Jo, a abyhc nezapoměl,. zítra tedy před sedmou u Hokage," řeknu jim ještě a zmizím. |
| |
| V lese.. Porozhlídnu se po bojišti kde je v podstatě všude krev...poté pohlédnu na velvyslance a použiji Kage Bushin no Jutsu a vyvolám dva klony kteří vlítnou do lesa a přinesou pár klacků ze kterých se pokusím vytvořit provizorní berle které budou podpírat velvyslance Tím se naše cesta minimálně o půl dne prodlouží.. Aktivuji byakugan a podívám se na Oliverovo a Takuly čakrový oběh... Tak fajn jdeme... Budem muset někde zastavit takhle dlouho nevydrží... |
| |
| Restaurace Poděkuji Senseiovy za jídlo a podívám se na jeho odcházející záda. Začnu zase sosat svoje pití a kouknu po zbytku bandy. "Tak už jste unavení?" Zeptám se a dososám pití. Zjevně se mi nechce jít tak honem a naráz domů. |
| |
| Tým neji Chvíli jen tak sedíme a pak Nejiho klon ypřinesou nějaké klacky, ze kterých vytvoří berle. Cože? On mu s tou noho nic neudělal? Jak má asi jen tak chodit, když ji nemá ani stáhnutou? No nic, zase je všechno na mě. Na cestě si všimnu většího klacku, který zlomím, ať je sejně velký jako velvyslancova noha, připením ho k ní a několika špagetami ji připevním, ať drží co nejpevněji. Ok teď jsem připraven vyrazit. |
| |
| v lese... Je jasné že náš sensei je naprosté vemeno a nesjpíše v dovednostech mysli a těla, ještě nedospěl ke stejnému ukončení jako já... Naštěstí Oliver se už o všechno postaral... Já ovšem jako vždy nedávám nic najevo až na lehký úsměv... Když udělal klony tak měl snad přiníst něco jako nosítka a né berle... Když už tak mu s tou nohou udělat něco jako oliver, aby se nemohla hýbat. Už jsme vyráželi a já se ještě podíval do stromu kam se schovala takula... Dlouho nic nzašustilo... Počkal jsem tři vteřiny kdy konečně jsem zase uslyšel šustění a po té jsem vyrazil za těma třema... Naše cesta se ztrojnnásobí, pokud bude chodit velvyslanec sám... Celou cestu si budeme poslouchat jeho názory o tom jak jsme neschopní a nakonec ho bude muset vzít sensei na záda, aby skoncoval s neschopností ho tam dopravit včas. Šel jsem tedy pomalu s ostatními. Pochybuji že máme extra rychlé tempo. (červené jen pro zdůraznění pro Takulu) |
| |
| Restaurace "Jo,jo, velice zajímavý tým... Zřejmě jsem z nich obou nejvíce zaměřená prostě na boj... No super, ale nevadí to..." Poslouchám senseiovu historku o chytání kočky. "Heh? Možná byla tak obratnější, ale chytřejší?" Nakonec sensei řekne, že je pozdě, zaplatí jídlo a odejde. Předtím ještě řekne, že před sedmou u Hokage. "Před sedmou? To je celkem brzy..." Chvíli ještě jen tak nečinně sedím. Zdá se, že ani Dokimu se nechce jít hned domů... "Hmmm, ani nejsem, moc jsme se nenadřeli..." Neutrálně se pousměji a trochu se uvelebím na sedátku. Vypadá to na další rozhovor. |
| |
| bojiště vyčkávám v korunách a koušu se do rtu sakra. sakra! ať si hejbnou prdelísem tam se posunu, aby to nebylo podezřelí. Trvá to zatraceně dlouho než odejdou. Ale já už nemam vůli čekat. Takže pokud se někdo otočí, vidí jak skáču ze stromu dolů na bojiště. Dopadnu na všechny čtyři a jako pološílené zvíře nasaju vůni krve. Zvednu ruku, která je nyní od krve co se nestihla vsáknout do země a slastně jí oblíznu. zamlaskám a upřu pohled na přeživšího ninju co není zrovna schopen pohybu a už tak je docela vyděšený tím co se stalo. Vycením zuby v úsměvu..... možná jste zaslechly jeho řev. Po pár minutách vás doháním zvláštně rozradostnělá a těžko říct jestli víc zakrvavená. Krev z rukou a obličeje jsem si otřela, ale na oblečení ještě chvilku zůstane, než dostane khaki barvu. Dokonce jsme splnila i to co jsme říkala s poloviční pravdou. Rozdám shurikeny a kunaie svým majitelům a spokojeně kráčím...třeba jako poslední (můj chakrový oběh v korunách stromů vidět nebyl. Teď když se vracím doslova číší tou divnou chakrou) |
| |
| Restaurace "Hmm...doufám že aspoň zkusí získat nějakou lepší misi..." Pak nám sensei řekne kdy a kde se máme zítra setkat zaplatí a odejde.Pousměji se. "Jsem si chtěl objednat víc jídla, ale sensei už zdrhnul..." Poslechnu si co říká Doki a Soschi.Dám si ruce za hlavu a řeknu. "Hmm...ani já nejsem moc unavenej...a doma stejně nemam co dělat... |
| |
| Les Pořád jsem sledoval okolí pomocí mé schopnosti cítit chakru... Zajímavé bylo že takula jako kdyby žádnou neměla a potom když se sklonila k tomu ninjovi tak jí měla takovou... Divnou... Nedokáži to nijak popsat... Ale i přes toto všechno nemužu si ani pořádně dělat závěry o tom co se tam dělo... Poděkoval jsem za svoje kunaie, od Takuly a znovu si je schoval do kabátu, kam patří. Co to bylo za řev? souvisí to s takulou? Pije krev... Dalo by se říci že je to upír... Možná že tam tomu chlapovi pila krev... a nebo mu jenom něco hrozného šeptala do ucha a tím ho vyděsila... Ale pokud pije lidskou krev tak bych se měl mít na pozoru... Navíc... S tím jak je nasáklý můj kabát nejspíše nic nenadělám... Vážně to je tak... Můj čistě bílý kabát je hodně nasáklý krví z nohy toho ninji... Já myslel že tlakový bod má spusttit jeen masové krvácení... Uřiznou jsem mu jí rozhodně nechtěl... Ale všechno je rpo něco dobré... S mým až zázračně rychlím učením mužu být za chvíli silnější jak Jounin... Stačí se pouze snažit... Kouknul jsem se na Takulu a trochu se na ní pousmál, pokud si mě všimla a po té se znovu dívám dopředu... Zajímavé je že Velvyslanec nic neříká... |
| |
| Neji Pche...už se tu den plahočíme s tímhle **** a on k tomu ještě nadává nejradši bych mu jednu vrazil ale pak bych nechtěl poslouchat ty řeči od Tsunade...už to slyšim ne za to mi to nestojí Prolítne mi hlavou a kouknu směrem k velvyslanci který zase spustí... To si říkáte ninjové? Haha kdyby jste byli pořádní tak se to nemuselo stát...jestli tam kvůli vám dorazím pozdě tak si to vypijete!! Jasně jasně už bys mohl přestat pomyslím si a pohlédnu na velvyslance.. Už se stmívá mněli bysme zastavit.. Porozhlédnu se po okolí a spatřím menší palouček... Tak fajn tady si postavíme stany řeknu a ukážu směrem na ten palouček.. |
| |
| Cesta Cetsa se protahovala a vyslanec si samozřejmě pořád stěžoval a po té na nás začal řvát.... Já se jen usmál jako kdyby mi přímo nahrál na Smeč. zapoměl jste na jednu, až velmi důležitou věc... Tato mise není typu C ale B. Na typech C se nehrozí střetnutí s Ninji. Střetnutí s nepřátelskými ninji se započítává do B typu misí a ty správně nemají býti v repertoáru geninů. Navíc úkol zněl ochraňovat velvyslance nebo-li vá. více detailů nám nikdo neřekl. Jestli jste neměl být zraněn, měl jste to říci dříve... Ochránit se dá brát i to aby jste nebyl vážněji zraněn. vaše zranění neohrožuje váš život přímo k cestě smrti. Myslím že to mohlo dopadnout lépe kdyby jsme měli lepší rozkazy. Jediné co jsme měli v tu chvíli udělat bylo ochránit vás a zbavit se jakýmkoli způsobem jeho možných nepřátel. Poněvadž žijete neměl by jste si na nás ztěžovat... A ještě musím zdůraznit jednu věc. My jsme Geninové a není na místě nás ponižovat tím že si nemám esprávně říkat ninjové... spěšně jsme složili zkoužky a to dokonce dvě.Velvyslanče . říkám mu to naprosto klidně, jako kdybych s někým rozprávěl nad šálkem chutného čaje. A jako obvykle jsem měl zase projednou pravdu... |
| |
| cesta Pomalu jdeme cesto, když zaslechnu křik toho posledního muže. Tak přece jenom. Viděl jsem to při jejím tréningu a teď jsem si to jenom potvrdil. Dodává si energii pomocí krve. Chudák chlápek, ale patří mu to. Při cestě si začne velvyslanec na něco stěžovat, hodím na něho jeden škaredý pohled, ale nic mu neříám, protože u začal Aion. Ale Aione klídek, možná je to naše vina, ale dobře mu tak. Příště už ho necháme napospaz. řeknu a pokračuji v cestě. Jakmile se začne stvímat, tak uposlechnu Nejiho rozkaz a rozložím si stan. S batohu si vythnu tátovu svačiknu a začnu jíst. |
| |
| cesta jen vrtím hlavou. Na tohle nemám žaludek, abych to stíhala pobírat. Jsem ráda, že neobviňuje jenom mě, protože to by ho hodně bolelo. Když je čas stanovat a zastavovat- což se mi vážně ještě moc nezdá, postavím tak nějak stan aspoň pro velvyslance. Čím dřív zalomí, tím dřív bdue ticho. Sama se přesunu na opačný konec našeho tábora. Pokud nejde jen o krátkou přestávku, ale o přenocování, vrhnu se do lesa aby se dal rozdělat i oheň. pak ze své bagáže vyndám svou miny stoličku a pustím se do krvavého stejku který vytáhnu z miny chladničky potkáme po cestě ještě nějaké ninji? ptám se se zájmem a plnou pusou. |
| |
| Stanování Podíval jsem se na Olivera jako na blázna, poněvadž vubec netuší základy vystrašování a umlknutí cíle... Po tomto by si velvyslanec mohl stěžovat pouze víc a navíc ho pouze až převýšivě uklidnil, protože je mu jasné že ho zachráníme... Kéž by měl alespon základy o vystrašování a vyhrožování a psychické šikaně... Je až děsné kam ty dnešní děti spějí... Ted abych vymyslel správnou odpověď, mezi těmi několika setinami vteřin kdy o tom přemýšlím. Dobře víme že ho zachráníme, ale nikdy nemůžeme zajistit jeho bezpečnost... Je až očividné že jsme špatní ninjové a že jsme prostě nebyly schopni ho zachránit před všemi útoky Jinak než tak že se mu zpřelámají končetiny... Co myslíte, Velvyslanče, dá se to vyřídit i jinak než aby jste obětoval své zbývající končetiny? Mluvil jsem k němu stejně vlídně jako předtím a také se na něj stejně mile usmíval, což s tím co říkám rozhodně moc nesouvisí... Když dá Sensei rozkaz ke stanování. tak si pouze sednu na zem, tak abych se mohl opřít o strom... Sledoval jsem jak Takula a Oliver staví stany.... Podle mě jsou velmi zbytečné stany a takové věci, ale to je nejspíše pouze tím že nosím ssvůj kabát. Takula se začala znovu vyptávat... A tentokrát u mě zabodovala... Dala Velvyslanci naději že by jsme už nikoho nemuseli potkat. Rozhodně na této cestě potkáme ještě spoustu ninjů... Pokud jsi tam zustala proto aby jsi je ještě zabila, tak nás stejně vyčmuchají psi, kvůli tmu že na sobě máme jejich krev... Pokud si je nezabila, tak můžou vše říct svým nadřízeným a ti na nás pošlou další skupinku. Která nás znovu dokáže vyhledat pomocí jejich krve... Pokud jsi je zabila tak jsi poněkud zpomalila vývoj situací a my se s nimi budeme možná potýkat až na cestě zpátky do Konohy... Je zde také vysoká šance že je zde více skupinek a toto byla pouze ta menší. Přecijen máme zde velvyslance... Smrt tak vysoko postavaného člena by jistě chtělo mnoho ostatních zemí a mimojiné i banditi a znepřátelení ninjové... Znovu jsem to řekl svým obvyklým způsobem A úsměv mi přetrvává naprosto pořád... Na mluvené slova senseie moc nevsázím, poněvadž se mi zdá velmi hloupý. |
| |
| Restaurace Zdá se tedy, že opravdu bude další rozhovor, ale jen mezi studenty. Začala bych ho, jenom vymyslet nějaké téma... Takhle tu sedíme a nikdo nic neříká. Zřejmě se všichni snaží vymyslet nějaké téma... "Hmmm... Nejradši bych z nich vytáhla něco víc o jejich schopnostech... Jenže, jak to zaonačit, aby mi o tom pověděli dobrovolně a nezeptala jsem se příliš nezdvořile?" Rozhlédnu se kolem, jako bych hledala inspiraci. "Bingo! Už to mám! Zeptám se na jejich cíle..." Teď už jen, jak formulovat otázku. "Ehm..." Přeruším nastálou tichou chvilku. No, když už tu jsme, myslím, že by bylo dobré, abychom se lépe poznali... Alespoň co se týče našich cílů..." "Ikdyž fajn by bylo, kdybychom se poznali ještě trochu víc, ještě o svoji Kekkei Genkai a některé techniky..." Tak trochu nervózně těkáám pohledem z jednoho na druhého a čekám odpověď. |
| |
| stanování najednou ztratím chuť k jídlu a zkousnu si spodní ret, abych nevyběhla proti Akumovi a neudělala jsem si z něho biftek Nemusíš nutně odpovídat na všechno na co se zeptám. tak nějak jsem doufala, že nám velvyslanec osobně prozradí, koho všeho - jakož to nepřátele můžeme očekávat. A kdybys na chvilku přestal hrát toho: všechno vím, jsem nejlepší! líbejte mi nohy! tak by mě to hodně nadchlo. Ale to ty asi udělat nemůžeš, protože rád lidi vytáčíš a rád si dokazuješ že jsi něco víc. Tím se nechci zastávat velvyslance, sebe, či senseie, jen jsem občas přehnaně upřímná. promiň sama se divím jak dlouhou větu jsem byla schopna vyprodukovat. Ale celkem mě to baví se s ním takhle přít. I když tohle ze mě vypadlo čistě a náhodně. Tím že velvyslance budeš strašit ho akorát přiměješ k nějaké- omlouvám se že to tak musím říct- hlouposti a tím spíš naší misi nesplníme tohle by mělo velvyslance odradit od toho aby nám třeba utíkal. i když s tou nohou by mu to asi dost dobře nešlo. Takže je vlastně dobře že si jí zlomil. pak se zvednu a přesunu svou stoličku k Olivě. Pokud se vůči mě netváří nějak nepřátelsky, začnu se zvědavě ptát po způsobu Tak jako jsi ovládal ty špagety umíš ovládat všechny kousky jídel? |
| |
| Stanování Zajímavá reakce.... Stejně tak zajímavé by bylo kdyby vstala a jednu mi natáhla... Což bych rozhodně očekával více než nějáký dlouhý proslov se spousty slovy. Větami, které by mě měli urážet... Dokáže se udržet dostatečně dlouho aby mě nepraštila? Musel by zasáhnout sensei, který by nás při své nervozitě ztřískal oba dva. Avšak, i když si myslí cokoli. Nejspíše to muže být zajímavé... Zajímavé že smýšlím o životě jako můj otec... Bylo by zábavné, kdybych kráčel v jeho šlépějích a dělal stejné věci jako on... Ale na takové myšlenky není čas, měl bych něco říci, je to lepší než jen stát na místě. Velvyslanec se najivně domníval že na své cestě potkáme pouze bandity a né i ninji, kteří by v této poklidné době chtěli hlavu někoho na takovém vysokém postavení... Ale neboj, neumře... Zajmou ho a bude jako rukojmí a nakonec se za malý poplatek vrátí zpět ke svému původnímu životu v Suně a my svoji misi splníme... Navíc nevím proč byych neměl dělat něco víc, když já jsem něco víc... Je vcelku zbytečné hrát si s normálními lidskými bytostmi, na vyšší úrovni než to dělám Teď... Stejně tak jako já nejsem normální tak ani ty nejsi normální. Dokonce ani oliver není normální, dokonce i náš sensei, se nedá nazývat typickým Hyuugou... Normální život je nudný... Je to ode mě spíše typická služba, bez poplatku, kdy změňuji budoucnost mým bytím... Stejně tak jako ty Měníš budoucnost, jen tím co děláš a koho odstraníš z cesty a se stejném je to i s Oliverem, který ovládá nepřítelovo jídlo, které na něj útočí... Jen si to zkus představit, Jak nějákému Shinobimu vyskočí z talíře jídlo a začne ho škrtit. |
| |
| Stanování Z myšlení o minulosti,přítomnosti,budoucnosti možné rodině atd. mně vytrhne výměna názorů těch dvou... Se zájmem poslouchám jejich výměnu názorů když rezignuje Takula a přesune se k Oliverovi kouknu na Akumu...v momentě kdy Akuma má řeči o "TYPICKÉM HYUUGOVI" zeptám se ho: A jak se podle tebe chová "NORMÁLNÍ" Hyuuga? |
| |
| Stanování Zatím co sedím u ohně, tak poslouchám výměnu názorů Takuly a Aiona. Za chvíli si ke mě přisedne Takula a na něco se mě zeptá. Pak ještě spustí Aion. Tenhle člověk je fakticky blb. Hraje si na chytrého, ale vůbec nic neví. Měl bych k tomu tvému hovoru částečnou připomínku. Já jsem úplně normální, a vidím že jsi vůbec nepochopil moji techniku. Já vlastně neumím ovládat všechno jídlo. Pak se zase obrátím k ohni a z taky si vytáhnu párek a začnu si o opékat. Takulo oslovím ji aby věděla, že mluvím zase na ní. Poněkud stiším hlas, aby to neslyšel Aion. Radši ho nechám v nevědomosti, ať si klidně myslí, že ho můžu uškrtit mým vlastním jídlem. Nemohu vlastně ovládat žádné jídlo. Naše rodina vkládá do jídel svou chakru pomocí již jídlo můžeme ovládat. Mezitím se mi dopeče párek a já se do něj hladově zahryznu. Mohu mít taky jeden dotaz? Ty jsi cizí krví doplňuješ energii, nebo co? |
| |
| Stanování... Konečně se mi to podařilo... Kuchař si myslí že jsem naprostej debil a ostatní mě nesnáší... Co takhle přilít trochu oleje do ohně? Vážně si myslíte sensei že chcete slyšet odpověď ? Zeptal jsem se ho projistotu a pořád se usmíval... Ten úsměv mi z tváře jen tak nezmizí... Takže... Oliver nepochopil pořádně ani jak to myslím... Jednou to pozná a možná si i vzpomee že jsem měl pravdu... ale ted mi hrozně ulechčil práci... Sensei stěží chápe co to dělám a až přijde čas tak jemu chybět rozhodně nebudu... Takula mě nejspíše dřív vypije, než aby mě naprosto zavrhla... Chvíli jsem přemýšlel o dalších krocích´, než jsem došel k závěru že je jedno co plácnu... Všichni se mnou ukončí rozhovor... Ale vše má jisté výhody i nevýhody... Když mě budou nenávidět, tak pro ně bude zřejmé že eje nenávidím i když to tak třeba nemusí být... To znamená že když budeme v noci držet hlídku tak mě tam nepošlou, rpotože vědí že bych je stejně nevzbudil... V opačném případě by mě vzbudilo jak ostatní vstávají... |
| |
| Neji Bože ten je na pěst...jo jasně že chci..co si myslíš? že se tě bojim? To že tvoje jméno v podstatě znamená démon neznamená že se tě bojim...jak to tak vypadá ostatní ho zavrhli...sem zvědavej co vypadne z velvyslance.. Jasně že chci... Velvyslanec.. Tiše pozoruje dění kolem a pak zase spustí.. Mno..máte pravdu...Akuma ten nabrbřelec za to může kdyby nemachroval tak se to nemuselo stát! Takže..pokud tento hoch bude s námi pokračovat v cestě za 1.Konoze nebude zaplaceno..za 2. podám na vás stížnost HOKAGE za neuposlechnutí mého rozhodnutí protože náš zákazník náš pán že? takže buď to uděláte nebo prostě tady končíte SENSEI!!! |
| |
| Les Jen co velvyslanec dopovídal tak se mi úsměv velmi rozšířil... Jako vždy vše co dělám má určitý záměr a dosáhnu toho i když se zdá že říkám Iracionální věci vhodné pro blba... Vždy lze něčeho dosáhnout jen několika vhodnými slovy... Dobrá velvyslanče. Jak si přejete... Půjdu tedy zpět do Konohy i když velmi zklamán, že nemohu dokončit tuto misi... Sensei V Konoze podám okamžité hlášení Hokage o Misi, aby po té nedošlo k nesrovnalostem... Postavil jsem se a oprášil ze sebe prach. Hodně štěsí Při misi Popřál jsem ještě svému týmu a po té se vydal zpátky do konohy... Nepřátelský útok je možný, ale proti mě neplatí... Také je vcelku nemožné žeby se proti nám vyvinula nějáká obrana, protože všichni kdo to vidděli, jsou buďto spojenci, protože nepřátelé všichni umřeli... |
| |
| Stanování... Zatímco si požvýkávám svůj lahodně upečený párek, tak vypukne velvyslanec. To snad nemyslí vážně ne? To si teda dovolil hodně. Hoddím zbytek párku do ohně a postavím se. Jestli půjde on, tak půjdu i já. Zbohem velvyslanče. A tohle si vezmu sebou. Špagety na jeho noze se začnou utahovat. Až velvyslanec začne křičet bolestí, tak špagety povolí, rozvážou se a zajedou do mého batohu. Rychle zbalím stan a běžík směrem k Aionovi. Blbec |
| |
| Neji Jakmile začně řvát velvyslanec bolestí začně na mně řvát něco ve smyslu ať je zastavím...podívám se mu do očí a do toho mu ještě dám pěstí mezi oči..poté se velvyslanec odbelhá do stanu s kecy ve smyslu že jsem jako sensei skončil poté pohlédnu na Takulu a řeknu. Nevim jestli hodláš jít za nima a "doplnit partu" každopádně pokusim se tuhle misi dokončit buď s jedním členem nebo sám...každopádně nepůjdu s první neůspěšnou původně týmovou misi za Tsunade |
| |
| Les Když už jsem odskákal dostatčeně daleko tak je cítím jak se za mnou rozebíhá další osoba, velikostně odpovídající Oliverovi... A také že to byl on... Naprosto vůbec nechápu proč jde za mnou... VYčkal jsem dokud za mnou nepřijde abych mu mohl říci jednu důležitou věc... Je sice od tebe milé že chceš jít se mnou, ale říkám ti aby jsi se vrátil... Chci mít první týmovou misi úspějšně splněnou a proto se nemohu vrátit s tebou... Kdyby jsi šel se mnou, čekala by tě nejspíše jen smrt... Víš, pokud na ně někdo zautočí, tak kdo bude schopný je ochránit? Chci aby to dopadlo uspěšně a rpoto musím jít... Myslíš si že jsem to všechno dělal protože takový jsem? Heleď tam ten ninja mohl přežít... Kdokoli z nich mohl přežít... Já jediný mám na sobě pach jejich krve... Když půjdou po pachu, nakonec narazí na mě... Ale je zde ještě možnost že je zde více skupin nepřátelských ninjů a pro to je potřeba aby jsi se vráti zpátky... Myslel jsem že to co řeknu bude dostačující pro to aby jste mě nechali jít, ale ty se za mnou hned rozeběhneš... Když říkám že užitečnější budeš tam tak to myslím vážně... Když pujdu zpátky do konohy budou si myslet že se vracíme zpět aby velvyslanci ošetřili tu zraněnou nohu... Nevědí že pokračujeme dál... Jediná stopa jsem já a když se ta stopa odebere jinudy než velvyslanec, tak nepujdou po velvyslanci... Než si uvědomí že jdou špatně, tak již bude pozdě a vy budete mít dostatek času se dostat bezpečně do Suny... Jakž takž v kostce jsem mu vysvětlil můj plán, který by mohl být dokonalý kdyby se mnou nešel Kuchař... Mluvím pořád tím svým klidným hlasem a s usměvem na tváři. |
| |
| Les Když Aiona doženu, tak mi začne vysvětlovat svůj plán. Bla bla bla ty chytráku Proč by mi měla hrozit smrt? A proč si myslíš, že ho Neji-sensei nedokáže ochránit sám? A stejně. Už s tím idiotem nechci strávit jedinou minutu. Jdu s tebo ať se ti to líbí nebo ne. A naví, neříkal jsi, že chceš mít hotovou první týmovou misi úspěšně? A tomu říkáš týmová, když jsi jen tak na jeho provokaci odejdeš? Vím že jsi měl plán, ale na ten se vykašli máme mezi sebou nejtalentovanějšího Hyuugu, i když se tak nechová. Ten by je kdyby chtěl zvládnul sám, ale chtěl vidět jak zareagujeme a prověřit si ještě jednou naše schopnosti. řeknu mu a podívám se směrem odkud jsem přišel. Popravdě jsem čekal, že přiběhne i Takula. Myslel jsem si že bude držet tým pohromadě. |
| |
| stanování zacuká mi pobaveně v koutcích a zvednu se a směrem k Akumovi udělám cosi jako dramatickou úklonu vaše veličenstvo. celý svět je vám k službám...né počkat, vaše božstvo pak zvednu hlavu s vážnou tváří až tedy na mě asi záleží v které náladě mě odchytíš, neboť nyní to na nějakou ravčku vážně nevypadá. Akorát tak vidíš, že má úcta k tobě- jakož to cizinci stejného věku- klesla. Ale to tě asi nezajímá že... roura nafoukaná. (nevím jestli jsi část o své rodině a pravého ovládání jídla nechtěl psát tučně) pokud ano pouze kývnu hlavou a téměř spiklenecky mrknu pokud ne jednoduše přímo odpovím na tvůj dotaz. spíš vlastní krev těší mě, že je tu taky někdo 'normální' mise? když se to tak nějak nepřímo seřve a tiše na sebe vrhají blesky očním kontaktem, jen si povzdechnu. Když se vzdálí, zavrtím hlavou a zvednu se k odchodu počkejte chvilku sensei. zrychlím si cestu přes stromy a pak tak nějak (klidně se zhoupnu i na chakrových pramenech aby to bylo rychlejší) jim prostě vlítnu do cesty. Pokud se mě někdo z nich bude snažit přejít dřív než dořeknu co chci říct, jednoduše mu vrazím pěst, či mu chakrový pramen zavážu kolem nohou aby spadnul. jste pitomci. Oba. Je krásné že vymýšlíš plán a kdybych ho slyšela celý, mohla bych i posoudit jestli je dobrý, ale stále zapomínáš že tohle je naše mise. Zklame jeden a zklameme všichni. navíc, řekla bych že tohle je první opravdová zkouška kdy se ukáže jak jsme schopní. pokud tuhle misi nesplníme, můžeme se zkusit spokojit s venčením psů...a to na pořádně dlouhou dobu, protože nikdo nebude mít důvěru v naše schopnosti. A proč by měl Hokage riskovat? To že je velvyslanec idiot se dalo předpokládat vzhledem k jeho postavení. Ale nechat se vytočit tak snadno zavrtím hlavou a nesouhlasně zamlaskám pokud se rozdělíme, máme ještě menší šanci. A pokud se velkoryse obětuješ, Akumo, tak nás pak akorát budou vydírat a já vážně nevím svěsím hlavu jestli bych chtěla vidět mrtvého velvyslance a nebo tebe je v tom cítit že jde o žert. Když hlavu zvednu, zubím se na všechny strany. ale něco mi říká že by jsi možná vyhrál. tak co? necháme se urážet takovou troskou co si musí najímat nás aby bezpečně došla, mezi tím co si stěžuje na naší slabost? zaháknu se do nich a otáčím je směrem zpátky. Pokud nejdou dobrovolně, zmlátím je do bezvědomí a následně je tam odtáhnu nenechám si kvůli dvojici hňupů zkazit budoucnost jako ninja. |
| |
| Les Tak nakonec přišla také a jako na zavolanou na Oliverovo tlachání... OPo tom přijde Takula a začne tlachat zase o něčem jiněm ale na stejném podtextu jako Oliver... On mě chtěl přemluvit abych šel s ním a využil při tom toho že je to týmový člen a bylo by to hozeno na mě kdyby umřel... Takula zase využívala toho že jsme týma měli b jsme zustat pohromadě a splnit tuhle misi... Rozhodnul jsem se že odpovím pouze na to co řekla Takula... Na mě urážky neplatí... Pouze jsem se potřebovat dostat pryč co mi ty velmi znepříjemňuješ... Navíc i kdybych se obětoval, tak bych nezemřel a ani by mě nedostali aby za mě mohli dostat výkupné... Nvíc můj klan by za mě stejně nic nezaplatil... A proč mě Pořád táhneš když je jasné že já tady nezů.. Zbytek nedostačím doříct poněvadž se mnou nejspíše práskla o strom abych byl zticha... Tak jsem raději cestu zpátky mlčel a jediné mé štětí bylo že se mnou netřískla tak aby mě omráčila... Bylo by pro ní nejspíše těžké to vysvětlovat senseiovi co Dělám v bezvědomí... Navíc by neměla šanci mě ještě přesvědčit o tom abych zůstal... Pokud se mnou ale vážně třískla tak silně a navíc do obličeje , nejspíše jsem v bezvědomí a ihned jak vstanu mizím pryč. |
| |
| Les Když konečně dorazí Takula, tak začne s poučováním a dalšíma kravinama. Ach jo, tak takovou reakci jsem čekal spíše od našeho senseie A pak ji Aion odpoví, a tak se přidám. Nejde o to, že by chtěli výkupné po tém klanu, ale chtěli by tě vyměnit za toho velvyslance. řeknu a šouravým krokem vyrazím radši za Takulou |
| |
| les- tábořiště těžko můžu říct jestli ho rána pěstí uvedla do bezvědomí či nikoliv. mělo to být spíš něco na probrání než uspání. Pak ho začnu táhnout zpět k táboru a ať se vzpírá jak chce- má prostě smůlu mluvit budu já a vy budete potichu když už jsme v doslechu tak začnu Velvyslanče, i když se to nezdá, Akuma by se vám jistě omluvil kdyby byl při vědomí (pokud je při vědomí má to být oklika, aby na omlouvání z jeho strany vůbec nedošlo) je prostě takový a s tím se hned tak nic udělat nedá. je však jedním základním článkem našeho týmu a tak pro nás nepostradatelný. Bez jednoho by to prostě nefungovalo. Budeme se snažit vás chránit, ale kdyby jste s námi vycházel o trochu líp- určitě by to byla příjemnější cesta navrhnu a odtáhnu Akumu k jeho věcem. bez ohledu na to co velvyslanec odpoví se zeptám, zda-li budem hlídkovat pokud ano, můžu si vzít hlídku s Akumou? |
| |
| Neji Nad tím ať počkám mávnu rukou a sleduji matně z dálky Takuly počínání s kluky...poté co přijde a začne za Akumu který vypadá že dostal do pusy..vymýšlet výmluvu..pousměji se nad tím a čekám co velvyslanec... Pro mně za mně! Hlavně mně nechte spát! Takulo.. řeknu aby odtrhla pozornost od velvyslance.. Hlídkovat samozdřejmně budeme ale vysvětli mi jedno...proč ve dvou? a proč zrovna ty a Akuma? Nad mojí myšlenkou se pousměji a čekám co na to Takula Že by se Takula zamilovala? |
| |
| Restaurace Usosnu zase ze své minerálky. "Mno já moc cílů nemám. Mým cílem bylo udělat akademii. Jsem první z našeho rodu, kdo se tam dostal." Zase usrknu ze skoro prázdné lahve. "Další nový cíl zatím nemám." Zase usrknu. Můj tón je takový ledabylí. Buď jsem si už takovýto odpovědi připravil dopředu a nebo mluvím pravdu. Zase usrknu. Třebaže je v lahvi ještě skoro třetina minerálky sbírám vodu ze shora, aby to zjevně cíleně dělalo onen nepříjemný srkavý zvuk. |
| |
| Les Hyuuga Všimnu si že už mě našel... Vytáhnu kunai... a hodím ho proti tomu Co ke mě letí... Oba dva dopadnou k zemi... Přesto odskočím pryč... Kde na mě letí dalších pět kunaiů... Vyblokuji je Shinobi-kenem... Když se ke mě zase blíží rotující Inari a jeho pes tak je zastavím pomocí Kaitenu, tím vyblokuji i ledovou katanu Kyomi... Po skončení kaitenu něco malého a lesklého padá dolů... Já odskáču o dvacet metrů dál a přikrčím se na jednom ze stromů... |
| |
| Les Hyuuga Senseika nás zase vyblokuje a Kuroi se promění zpátky na psa a skočí mi na rameno. Senseika upustí něco na zem a odskáče pryč. Kuroi. Něco se mi nelíbí. Couváme. křiknu a odskáču za senseikou. Skočím na strom vedle a počkám, co udělá to, co hodila senseika na zem. Kuroi mi něco zaštěká do ucha. Vím. Taky nemám u žmoc síly, ale ještě jeden pokus. Zkusíme to jinak. řeknu a Kuroi odběhne do lesa. Já se otočím na senseiku a ještě chvíli se vydýchám. Tsuuga (Ostrý Tesák) Zaútočím sám a když se senseika bude bránit Kuroi se jí pokusí vzít rolničky. |
| |
| sensei sensei mám co dělat abych neprotočila oči v sloup. přítomnost velvyslance je v tuto dobu špatná. A tak opět přemýšlím o inteligenci našeho senseie. A je samozřejmě zase na mě abych to zachránila a ukojila zvědavost velvyslancova ucha Sensei, vy jste si nás trénoval, aby jste poznal naší sílu. Já si chci promluvit abych lépe chápala a poznávala. Pokud s tím však máte nějaký problém.... říkám to velmi jistě, ale v duch use modlím, aby žádný problém neměl přece ho nebudu muset na noc spoutávat....by mě zajímalo, jestli ho ta rána probrala a nebo uspala… |
| |
| Restaurace Poslouchám Sochi, ale moc se mi nechce odpovídat, ale pak Doki jen řekne že v podstatě jeho sen se mu už splnil. "Ten nemá moc vysoký cíle..." Po chvíli mlčení se odhodlám a řeknu. "Já chci být nejsilnější a ovládnout o nejvíc technik...jako muj strýc..." Zkoumavě se podívám na Sochi, protože ona se nás sice zeptala na naše cíle, ale o sobě nic neřekla. |
| |
| Neji Ano právě protože jsem vás trénoval vím kde jsou vaše meze...a úpřimně řečeno každej zde už ví že jsi závislá na krvi.. Pak se k ní přikrčím aby to nebylo tolik slyšet a řeknu potichu.. A už sis je řekněme musela doplňovat z ehm...cizích zdrojů to zaprvé a zadruhé jak je vidět Akuma je mimo... |
| |
| Restaurace Doki mi v pohodě odpoví. "Jsem na tom asi tak podobně jako on... Momentálně nemám žádný cíl..." Otočím se na Hebimarua, který po chvíli mlčení nadhodí takový z nejobyčejnějších a nejméně nápaditějších cílů. Přikývnu. Na Hebimarův zkoumavý pohled se usměji a řeknu: "Mno, já jsem na tom asi dost podobně jako Doki... Nemám žádný vážnější cíl, i když asi by mi stálo za to zesílit, mám teď z klanu jako jedna z mála největší ambice na to, že budu silná a dobrá..." Víc k tomu neřeknu, nemám proč. Protože mě to najednou kdovíproč přestane bavit, zvednu se k odchodu. "Dewamata, Hebimaru-kun a Doki-kun." Usměji se na ně a pomalým krokem odejdu domů. Doma nedělám prakticky nic, jen si odejdu ven trochu zatrénovat házení kunaií a shurikenů na terč, ze stoje i z pohybu. Nic víc nedělám, Kekkei Genkai netrénuji, byla bych unavená. Po tréninku se najím, napiju a nakonec se večer uložím brzy k spánku, abych byla připravená na první misi, i když je to jen mise D. Jsem rozhodnutá ji splnit na jedničku... Ráno se probudím už v šest hodin, takže se klidným a pomalým tempem nasnídám, umyji, obleču a připravím si výstroj. Nepočítám s tím, že by byla bůhvíajk potřeba, ale stejně... Pár kunaií a shurikenů se vždycky užije... Zastavím před dveřmi kanceláře Hokage. Ještě není sedm hodin a tak čekám na ostatní z mého týmu. |
| |
| tábořiště taky se k senseiovi nakloním, takže se dost možná třeme nosem upřímně řečeno mi to vůbec nevadí. jsme tým, takže schovávání se by nebylo k ničemu pak se oddálím a zadívám se na hromádku ležící opodál- čili na Akumu trochu ztlumím když říkám opravdu si myslíte že je mimo? Já bych spíš řekla že trucuje. trénoval...podle mého mě zatím jen zkoušel, nevím o tom že by mě někdo krom Tsunade trénoval... jelikož Akuma stále 'spí' asi se odsunu za Olliverem ale Akumu mam stále na očích. Bavím se s ním šeptem, ale jestli to sensei uslyší, je to jeho problém. tlumila jsme řeč právě pro to aby pochopil, že by to neměl poslouchat On už vás sensei něco naučil? Měla jsem vzato, že jste se do týmu přidaly jen o pár hodin dřív než já.... |
| |
| Stanování!! Ta rána mě samozřejmě neuspala, na to by byl potřeba o hodně větší kalibr... Cestu zpátky se příjemě nechám vláčet Takulou a přitom se vůbec nehýbám. Nehýbám se ani když mě pokládá... Ani nevím, kde, pro jistotu mám zavřené oči. U mých věc to ale rozhodně nebylo... všechno mám u sebe. (zdrhat bez svých věcí.. Wtf.) Když odoslouchávám rozhovor Tak mě napadne že ten náš sensei je nejspíše vážně tr**l.. Copak není vše samozřejmé? fakt že bych jí zdrhnul... Proč zrovna my dva... fakt že bych jim nedokázal zdrhnout... vyčkal jsem ovšem až do konce jejich rozhovoru a po té se stalo to na co jsem čekal, rozešla se pryč ode mě a nevěnovala mi tolik pozornosti... Zahrajme si malou hru. ušklíbnul jsem se, překulil se na břicho , na všechny čtyři a okamžit odskočil jedním obřím skokem pryč. Popřípadě utíkal před tím kdo se za mnou pustil... Obíhal jsem ale jen asi tak pět set metrů od místa než táboříme, dál jsem se moc nepřesouval, aby nevznikla panika... Utíkal jsem jen tak rychle aby mě ten kdo byl za mnou dohonil, ale jen pomalu, nemám zájem o to se nechat hned chytit. |
| |
| Stanování Po cestě jdu pomalu za Takulou a dívám se na Aiona táhnoucího se. To si říká chlap? Nechat se táhnout holkou. Pak když konečně dorazíme do tábora, tak Takuna vezme Aiona za senseiem. Já se jdu posadit k ohni,protože nemám chuť poslouchat ty jejich kecy. Pak si ke mne přisedne Takula a na něco se mě zeptá: Ne nic nás neučil. Jenom si měl potřebu dokázat nám, že je lepší než my. Pak si všimnu, jak Aion opět zdrhá, tak si jenom povzdechnu a přiložím do ohně. Hlavně za ním neběž. Pochopil jsem, že je to idiot. Tohle by měl vyřešit sensei |
| |
| stanování ušklíbnu se ano to je celý náš sensei když začne Akuma utíkat jen si povzdechnu myslim že pokud je tolik chytrý jak nám všem neustále dokazuje za chvilku ho to samotného omrzí. Tak trochu bych mu i přála, aby ho tu někdo nebo něco přepadl/o a pak by si nás třeba cenil víc až ho vytáhneme z nějaké bryndy. Ale na to je nejspíš moc zabedněný aby mu to docvaklo líp se uvelebím ve své židličce a tak nějak automaticky se snažím odhadnout či zaslechnout jak daleko Akuma vlastně je. Pokud jsem mu například trochu rozbila nos, tak jsem toho využila a ochutnala jeho krev. V tom případě mi nedělá problém zjistit kde právě teď je (samozřejmě pokud není vzdálen třebas pár mil) pak přemýšlím co nahodit za téma, abych se o Olliverovi taky něco dozvěděla Jaké máš cíly jako ninja? pokud se tváříš že je ti má přítomnost nepříjemná, odsunu se zpět na své místo. |
| |
| Stanování Takulu ignoruji a blbě čumím do ohně..v momentě kdy začne Akuma zdrhat nejradši bych ho nechal ať si třeba uteče do trantárie ale chtě nechtě se zvednu a vyrazím za ním použiji Kage Bushin aby to bylo lehčí pokusím se před něj hodit dva kunaie s výbušnými lístky pokud-li to vyjde a on zastaví moje klony na něj skočí svážou a odvedou zpátky do tábora pokud-li ne budu se snažit přidat a využít jakékoliv šance (kamen,díra,kmen atd) kde by mohl zakopnout nebo alespoň klopýtnout a poté bude postup stejný... |
| |
| Stanování Je to docela zajímavé. To jak se za mnou rozeběhnul jen sensei... a navíc nezačal zrovna úplně nejlépe... Když po mě hodil Kunai s výbušným lístkem, odskočil, jsem a při tom složil pečeť pro Kage bunshin no jutsu. Bunshin no jutsu Já jsem vyskočil na větev a můj klon běžel pořád dál, Při tom já zachovávám svoji chakru uvnitř a tak aby jí nikdo necítil, Proto je naporsto samozřejmé, že Sensei se vydal za něčím úplně jiným než jsem já. Můj klon nikdy neklopýtne, ani se o nic nezpomalí, prostě běží a výhýbá se jen větším překážkám. Nejlepší na této technice je že nevydrží moc daleko od majitele... typuji že mám čas takových patnáct vteřin než se ke mě dostane... Já utíkám znovu do tábora, zatím co sensei jde úplně na druhou stranu. Vyřítím se z křoví a dopadnu přímo k Takule k nohám... Co budeme dělat? vypadává ze mě, zatímco se ještě snažím chytnout dech...14... |
| |
| stanování musím se ušklíbnout. Vede si moc dobře, ale i když je náš sensei lehce tupý, každou chvíli by to měl taky prokouknout. Když mi Akuma padne k nohám, ušklíbnu se a zvednu nohu pro začátek mi můžeš zavázat botu ta samozřejmě moc zavázání nepotřebuje. Je na mě viděl, že jsem si znatelně oddechla přeci jen honit tu senseie a tohodle blázna a nebo pak uzdravovat to, co mu sensei udělá až ho chytne....navíc by se pak nikdo z nás nevyspal v obavě, že budeme další terč pro jejich zuřivost Vidím to na odpočinek a až se vrátí sensei s procházky, nebylo by k zahození probrat něco jako taktiku boje- protože si nemyslím že by se nekonalo další přepadení hlasitě zívnu ale samozřejmě nic takového probírat nemusíme, je to jen návrh Olliva by se s tím očarovanym jídlem dobře hodil do obrany. Sensei a Akuma jsou spíše útočný typ. A já jsem asi něco mezi. Možná síla seshora? I když tamten soubojík byl hodně zbrklý rozmístily jsme s e perfektně. jen kdyby se sensei a Akuma nepředháněly kdo toho víc zabije....Nu což. Jsme zvědavá s čím přijdou oni |
| |
| Stanování 11... nechápu proč jsou tak pomalí, jsem jako nějákej hýýperaktííív... Neměli za mnou utíkat.... grrrr.... ted nebudu moct usnout a co pak? navíc proč zavazovat botu, když to nepotřebuje? sednul jsem si do tureckého sedu a přitom se chvíli díval na tu její botu... Přeci je všechno jasné jak to bude neebo ne? Myslím že Oliver se nejvíc hodí do obrany. Sensei si vezme, toho nejsilnějšího na starosti a nebo když jich bude hodně, tak já pozdržím toho nejsilnějšího aby sensei mohl snížit jejich počty... Ty, takulo nejspíše budeš v obraně s oliverem a zpomalovat nepřátele, aby je mohl snáze trefit... Já bych v tom žádnou vědu nedělal... Navíc, když se to prozkoumá až moc dopodrobna, tak když je jen sebemenší změna v plánech tak jsou ninjové nejistí, tím co mají dělat.... Dokončil jsem svůj proslov a udělal jsem tu necjhytřejší věc na světě. Kouknul se na její botu, na druhé noze, jesstli nemyslela tu... Bohužel mě zklamala. Ani ta nepotřebovala zavázat... 6... Já mám času dost, než mě sensei seřvee... |
| |
| Neji Sakra tady je něco divního¨pomyslím si a hodím po Akumovi pár kunaiů které prolítnou skrz K*rva! to je tim že nevidim jeho čakru..tak fajn tohle je moc říznu se do prstu a krev přenesu na druhou ruku Kuchiyose no Jutsu!! a vedle mně se objeví.... Už mám v dohledu tábor a všichni se tváří jako neviňátka...neřeším to sednu si kousek od nich a pohladím orla kterého mám na levé ruce...vytáhnu blok napíšu tam zprávu Tsunade (čili upe všechno) přivážu mu to k noze zvednu ruku do vzduchu a orel roztáhne křídla a odletí poté se otočím a lezu do stanu Hlídku má Takula s jejím milencem řeknu a zalezu do stanu... |
| |
| Restaurace Jsem potěšenej tím, že v nejsem ve skupině s někým komu jde jen o to stát se kingem skály. "Mno, aby to pak nedopadlo jako s tvým strýcem." Oči vyjádří pobavený úsměv. "Ne, že by se mi nelíbilo být Sanninem, ale raději bych sloužil vesnici." Z hlasu je slyšet, že se tímto popichováním celkem bavím. Potáhnu na prázdno z brčko ve sklenici a pokrčím rameny. "No já také popádím. U nás se nějaká práce stále najde." Vstanu a před odchodem ještě jen upozorním na setkání zítra u Tsunade-kage a pak si to nasměřuji k domovu. Domov Doma nemám v plánu moc co dělat. Moje KG mi ubralo něco sil a ty je potřeba pořádně doplnit. Udělám drobné práce, co jsou potřeba a uložím se na kutě. Ráno až Tsunade-sama Ráno vstanu s poměrně velkým předstihem. Díl je v tom netrpělivosti a druhým dílem je v tom obava, abych nezaspal. Obléknu se a pečlivě upravím roušku před obličejem. Zbalím si svých 5 švestek (kunaiů s výbušnými lístky) a vyrazím na schůzku. |
| |
| stanování když Akuma jedním dechem řekne skoro to samé co jsem si myslela, musím se bránit abych nevyprskla. Nedělám v tom vědu. jen aby se nestalo, že se každý rozletí do útoku a velvyslanec bude nechráněný. očima provázím senseie a když zaleze ukážu na něho palcem. a kdo to řekne jemu? když sensei utrousí to s tím milencem jen se ušklíbnu Á tady někdo buďto žárlí a nebo neumí prohrávat každopádně se po očku dívám na Akumu, jestli to pochytil. dřív bych ho rozčtrvtila, než by se tu vyvinulo cosi jako láska. Ale myšlenka je to sensei vskutku zajímavá. ojasumi sensei podívám se jestli není třeba přiložit či dojít pro dříví. Udržuju oheň aby nezářil na sto mil, ale zase trochu hřál. A samozřejmě jsme ve střehu (asi rozmístím po okolí nějaké klony) |
| |
| Restaurace Pousměji se nad Dokiho poznámkou o mém strýci. "Právě o to mi jde..být saninem...nebo něčim podobným...ale pořád pracovat pro konohu..." Pak sleduji jak oba odchází.Rozloučim se s nimi a jdu daké do svého bytu. Když přijdu domu tak tak mam nepořádek jako vždy, neni tu nikdo kdo by na mě dohlížel tak pokud to neni nutný tak zrovna moc neuklízim(vypadá to tam podobně jako u naruta).Zhrozim se když uvidim tu kopici nádobí a trochu toho uklidim, a pak si lehnu a odpočinu si po náročném dni.A tak trochu doufám že zítra sensei přemluví Tsunade, aby nám dala nějakou lepší misi než nějakou blbou D misi.Po chvíli představ o naší první misi usnu. Ráno vstanu v klidu ale je mi divný že mi nezvoní budík, sundám ho ze stolu a podívá mse kolik je hodin, zhrozeně si uvědomim že jsou 2 minuty do sedmé hodiny. "Sakra jak sme včera přemýšlšl o té misi tak sem si ho zapomněl nařídit..." Rychle vyskočim z postele obleču se, vezmu si kuanie,shurikeny, pár vybušných lístků a 2 koučové bomby.Už beru za kliku kdy si uvědomim že sem nic nejdel, rychle si vezmu rokuy 2 rohlíky a rozběhnu se k tsunade.Po cestě je oba snim a s mírnám zpožděním dorazim před kanceláč k Tsunade.Tam už uvidim Dokiho i Sochi.Trochu zadýchaně k nim doběhnu. "Omlouvám se...nějak sem si zapomněl nařídit budík a vstal jsem teprve před chvílí.." Pak se rozhlédnu okolo a čekám kdy přijde sensei. |
| |
| Stanování Než dorazí akuma, tak ještě stačím říci Takule: Já vlastně nemám žádný cíl. Pak dorazí Akuma, ale bez senseie Jak jsem si myslel, náš sensei je neschopný Pak se však začne probírat taktika, tak se zvednu a odejdu do stanu, kde skoro okamžitě usnu |
| |
| Stanování.... Chvíli mě udivovala Senseiův výraz "se svým milencem" a tak jsem chvíli váhal jestli myslí mě, nebo Olivera... Nakonec, jsem to byl nejspíše já... Nejspíše je ještě naštvaný, kvůli tomu co jsem mu provedl... Nepochybuji o tom, že to všechno poví Tsunade... Ale tím se já netrápím... Proč bych se měl bát? Dostanu se ze všeho...A Když ne, tak mám problém a budu vyhnán od mého klanu a pravděpodobně i z konohy... No co.... Stává se... Nepřijde mi že by bylo nejvhodnější nic neříkat... Navíc mám takový pocit že mi cchce něco sdělit... Proč jsi chtěla hlídku Zrovna se mnou? zeptal jsem se jí vlídným hlasem... A popravdě doufám že na mě hnedka nebude křičet. |
| |
| stanování žádný cíl? i Ollivera vyprovodím pohledem a popřáním dobré noci. Zvláštní že nám sensei neřekl koho máme vzbudit pak. takže jeho. nejvíc se toho stává vprostřed noci když už tu není žádné ucho co by mohlo naslouchat a vlastně i kdyby naslouchalo tak je mi to jedno.... První důvod byl že jsme tě chtěla hlídat, kdyby ses náhodou rozhodl prchnout, což už ti asi s tvou hlavičkou jistě došlo. A ten druhý:jednoduše jsem zvědavá. Povahu senseie znám, povahu Ollivera taky a v tobě se prostě nevyznám. Není to tím že bych se ti chtěla vtírat do soukromí, prostě tě chci poznat, aby se nám pak v týmu lépe spolupracovalo....Pokud ti to teda nevadí... bez ohledu na to co odpovíš tak následuje další otázka Jakého cíle jako ninja bys chtěl dosáhnout? |
| |
| Stanování - Hlídka Chvíli to trvalo než se vymáčkla... Nejspíše čekala až nikoho neuslyší... Co já vim... já si dával pozor na okolí , přeci jen je to hlídka.... Když jsem si jí vyposlechnul tak jsem si něco uvědomil a to, že jí vlastně vůbec neznám... řekla mi své důvody, k tomu proč se bude ptát... Jsou celkem zajímavé... Jsou zde dvě možnosti odpovědí... Buď jí říct všechno co chce a nebo také : Nemám zájem se sbližovat... Na mé tváři stále kraloval úsměv. Jen se ptej... Pobídnul jsem jí a ona okamžitě začala s první otázkou... Můj cíl jako ninja? No nevím... Já nejsem ninjou protože, bych jím chtěl být něják od mala, či tak něco... ale pravdou je, že jsem ninjou proto aby se mi mohla splnit jedna věc... Apokalypsa... Proto je pro mě, učení se ninjou jen prostředek k získání něčeho... Vždy plánuji dopředu... odpověděl jsem jí a vcelku pochybuji že pochytila, co jsem tím chtěl vlastně říci... Myslím že by nebylo zrovna spravedlivé, kdyby jsi se ptala, pouze ty.... Proto se tě také na něco zeptám. Co se událo ve tvých sedmi letech? optal jsem se, hrozně zvědavý co odpoví, při tom silně pochybuji že s myslí že to myslím vážně. |
| |
| hlídka a občas plánuješ i hodně zbrkle nežádám tě abys to cos řekl nějak rozebral. možná jsem si z toho dokázala něco vyvodit. nechtěl být ninjou? že by ho do toho někdo nutil? nejspíš ano, je hodně málo samostatných snaživců. Když je kolem banda lidí co někoho pořád zkouší, hned se to učí líp....a nebo naopak když řekneš i ty svou otázku tak mi lehce poklesne čelist. cože? cože já mluvila ze spaní nebo co? těžko by mě mohl slyšet. Kdyť tohle je naše první noc....fuj to zní hodně divně....Ale pokud odpovím, můžu se ho zeptat na to samé. zdá se, že si to zvolil možná právě kvůli vzpomínce na svá sedmiletá léta promnu si bradu a uspořádám si vzpomínky. To jsem asi zrovna byla u Hyuugů...né počkat u těch pejskařů….Aby se zjistilo, kam patřím chvilková odmlka abys to vstřebal a přichází má otázka Co se událo v tvých sedmi letech...?! |
| |
| Hlídka Jinak to ani nejde, když není čas... řekl jsem něco na svojí obranu a po té sledoval její reakce... Byly rozhodně zajímavé.. Bylo mi jasné že jsem se trefil... Nejprve se snaží zjistit, jak jsem na to přišel... Po té se uklidnila, protože jí došlo, že se něco zajímavého událo mě... a proto mi neodpoví to nejzajímavější co se jí stalo, nebo spíše to co v jejím "světě" Udělalo razantní změnu... Její otázka mě vůbec nepřekvapila, protože to tak chodí vždycky... V mých sedmi letech, mi sestřička v nemocnici řekla, abych odešel z Konohy a našeho klanu... Pokrčil jsem rameny... Jinak myslím že nic... A jo valstněě... Ještě jsem viděl Kerberose... Odpověděl jsem jí a vsázím na to že ví co je to kerberos... Doufám že jsi si vědoma, tím co zde provádíme... Takže má další otázka zní : Kam jsi byla nakonec přiřazena? Odhaduji že tě asi ani nikam nechtělii, takže nakonec nejsi přiřazena nikam nebyla... Ale i tak... Myslím že mnohem důležitější, než "kam jsi byla přiřazena?" je : Jak Jsi se cítila ? |
| |
| hlídka samozřejmě jeho oči které mě skenujou mi moc příjemné nejsou. A tak pohled oplácím. Nejsem z těch co se při útoku stáhnou. Ale zaútočí silněji než nepřítel. asi se uhryžu zvědavostí. Kdyby byla tahle informace celá, asi by i za to stála když on se chytne mé odpovědi a udělá z ní otázku, s úsměvem si připravím tu svou, mezi tím co odpovídám- téměř okamžitě Co by jsme tu prováděly? Seznamujeme se. Kerberos? a to si ho nedal k svačině? Možná to chovají doma...Konec konců, když se na něho podívám z profilu, trochu mi kerberose i připomíná. ušklíbnu se nad vlastní myšlenkou. Nebyla jsem přiřazena nikam....Na starost si mě vzala sama Hokage- když teda měla čas a to se stávalo velmi výjimečně....jak jsem se cítila? Byla jsem už dřív zvyklá že tak nějak nikam pořádně nepatřím, takže jsem to prostě překousala a zapomenula. …A teď, k tvé odpovědi- kerberos bude až v mé další otázce: co jsi udělal že ti dala sestřička takové doporučení? začíná to být docela zábavné a napínavé |
| |
| Hlídka... Hmmm... pěkný no... prejže " Proč že ti sestřička něco takovýho řekla?" hmmm... tak jak jen jí na to odpovědět pravdivě ? Pokrčil jsem rameny a na chvíli zavřel oči, než jsem odpověděl... No zpočátku jsem jí nechtěl říct co se mi stalo, rpotože jsem měl na sobě několik kousanců vod psa, tak nevěděla kde jsem lozil... Nakonec jsem se z toho vyvlíkl tak že jsem řekl : bratr s matkou mi koupili zuřivého kerberose... Nejspíše proto... když tam zavítvám, tak se mě vždycky ptá co se mi stalo tentokrát... uzavřel jsem s nic neříkajícím výrazem na tváři. Tááákkk... a na co se jí zeptám teď? chvíli jsem se zapřemýšlel, nad tím co bych jí řekl a zamaskoval jsem to tak že jsem obhlížel okolí, jestli tam není nepřítel... prohlédnul jsem to také svým citem na chakru, i když je mi k ničemu, když jí nepřítel schválně blokuje.. Jak děláš ty své chakrové vlákna? Slyšel jsem již o technikách s loutkami, ale ty vlákna, nejsou vůbec pevné a pouze se s nimi ovládají loutky, kunaie a podobé věci... zeptal jsem se na další mojí otázku a přitom si plánuji tu další, na kterou se budu nakonec ptát.. |
| |
| hlídka překvapeně zamrkám vzdávám to, je chytřejší. z tohodle jsme vůbec nic nepochopila když se začne rozhlížet po nepřátelích tak jen čačichám ne, žádná krev v dočmuchu tahle hra mě začíná unavovat. je to furt to samé a tak začnu odpovídat pravdivě. Vyhlídnu si nějaký terčík, třeba veverku a nebo myš. Protože tohle se vážně blbě popisuje, ukážu to v praxi. Vzduchem se mihne soci jako vlákna. Tam odtěch jsou však rozdílné tím, že nejsou tak dobře viditelné. Veverka možná zapiští a ty můžeš vidět jak jí v místech kde se jí dotkly šlahouny začla unikat krev. Šlahouny však tok ihned nasosly, takže moc kapek na zmar nepřišlo. Ty co jsi viděl před tím jsou vlastně ty samé. jen trochu víc posílené když se šlahoun pouští, veverka to kupodivu přežila a zděšeně běží pryč. a že časem budu moct takto vysávat i lidi vědět opravdu nemusí Na co se specializuješ ty? Zatím to vypadá, že od všeho trochu |
| |
| soukromá zpráva od Akuma Aion pro Je docela zajímavé to co umí... a také to dávám plně najevo... Divám se na to s jiskřičkama v očích.. ale bohužel na mojí otázku neopověěděla přesně jak jsem chtěl... Já jsem chtěl vědět " Jak to děláš?" né "Ukaž mi jak to děláš"... je to tak těžký pochopit? Stejně jsem ale nedal nic na znamení toho že se mi to nelíbí a místo toho jsem raději odpověděl na její další otázku... Já se specializuji na taijutsu... I když se plánuju ovládnout i ninjutsu a genjutsu... Jinak, jsem imuní proti ohni a ještě umím dvě ultimátní ninjutsu... Jedno je doslova kamikadze a to druhé je jen absolutní obrana, před jakýmkoli útokem... Bohužel dá se použít jen jednou během dvou hodin... ale snažím se to zlepšovat... Je jasné že jsem se s tím moc nepáral a odpověděl jen jak nejjednodušeji jsem mohl, stejně jako ty... Vypadá to asi nějak takhle... řekl jsem a dal ti facku... Ale má ruka jen proletěla skrz tebe... Pokud jsme na nějáké překážce, tak se probadnu až na zem, Kámen se jako překážka nepočítá... Po té jsem znovu doskákal za takulou, nebo jen zůstal vedle ní... Když to tak vezmu tak , jediný mínus této techniky je doton... Ale myslím že se nemám čeho bát, když mám alelentární chakru blesk... Nejspíše jsme toho ukázal až moc... Naučíš mě jak děláš ty chakrová vlákna? Ptám se zvědavě... |
| |
| hlídka až uplyne vhodná doba, naposledy přiložím na oheň a a začnu přemejšlet jak pěkně mám senseie vzbudit. napadá mě mnoho drastických způsobů. nakonec však udělám něco osvěčeného. Seberu nějaký kotlík- lavůrek, talíř a dám do něj trochu vody. Tu pak ohřeju. Tohle je osvěčený způsob kterým jsme na škole týrala a srala hodně lidí. zabírá jak u dospělích, tak dětí. Pak něžně a velmi opatrně vezmu ruku senseie a položím jí do vody (reakce- oběť se počurá.- je to ověřené i v praxi to mi věřte) pokud ho příjemné teplo neprobere, začnu ho stéblem trávy lechtat v nsoe. |
| |
| soukromá zpráva od Takula pro Poslouchám s napětím v tváři. Ruce držím v pěst a skoro nedýchám- jako bych se snad bála že se zarazíš a přestaneš se mi takto otevírat. Když mi dáš facku. zacuká mi to v obličeji a mám tik ti to okamžitě vrátit. Štěstí že to nebyla tak úplně facka. V očích mi zazáří hvězdičky. Sugéééé. Málem jsem si krůpla. Ty jsi duch nebo něco takového? rozzářím se a zkusím to v praxi. vezmu kámen a hodím ho po tobě. tvé přání bohužel není dobře splnitelné jop tak v tom bude malý zádrhelík. Mám to....řekněme jako vrozenou schopnost. Nevím jestli to jde s normální krví. Ale myslim že jsou i normální chakrová vlákna, co ninjové běžně používají- a né na loutkaření. Ale techniku neznám a i kdybych znala, nejsem dobrý učitel. hlavně na to nemam trpělivostzadívám se na nebe. Ve snaze nalézt novou otázku. jaké to je mít rodinu? |
| |
| Neji Začne mně teplem svrbět ruka takže se převalím na druhou stranu a s největší pravděpodobností převalím kotlík na zem nebo Takulu pokudli mně začne lehtat stéblem trávy v nose nejdříve se podrbu ale pak otevřu oči a spatřím asi mokrou takulu pokud-li bude celá mokrá řeknu Nejsem tvoje matka abych ti sušil prádlo A otočím se na druhou stranu |
| |
| sensei před kotlíkem tak nějak uskočím a na půl ho zachytím. Bohužel dnem nahoru Voda mi jaksi nedělá potíže. koutky mi zacukají v úsměvu buď to stále drží a nebo se to snaží zatajit to bych si dala, mít vás jako matku. Máte hlídku sensei. s těmi slovy se odeberu spát pod širák chvilku mžourám a přemejšlím jestl ise pudu převlíct. Pak to vzdám za chvilku se vrátím oznámím tak nějak všem a odejdu do lesa.(dostatečně daleko) skvělý čas na rozcvičku když se vrátím téměř okamžitě a jaksi malátně upadám ke spánku (takže na převlíkání ani nedošlo.- možná jsem i usla někde po cestě) |
| |
| Neji Hlídka? jo hlídka!! Vylítnu jako blesk hodím na sebe černou kápi a vylítnu ven Sorry trochu jsem se zdrzel uz muzete jit spat Stěmito slovy si sednu k ohni a přihodím do něj pár polínek |
| |
| stanování... když takula odchází pro senesie, tak já zůstávám pořád ve stejné poloze jako předtím, neboli opřenej o som... Stan nemám jak jsme již vysvětloval, tak se snažím usínat... Dozvěděl jsem se rozhodně mnoho věcí... Ale nejlepší pro mě by nejspíše bylo kdybych se jí na nic neptal... ještě chvíli promýšlím nad tím co všechno mi vlastně řekla a jak těžký pro ní musí být život... |
| |
| soukromá zpráva od Akuma Aion pro Ten kámen jsem vně neočekával... Skolil mě na zem... Duch nejsem ... Na smrt jsem ještě moc mladej... na její další tázku jen zakývám hlavou... Mít rodinu? Vážně netuším... Jestli to co mám se dá nazývat rodina, tak má rodina, je jen sbírka lidí krevně příbuzných, kteří bydlí v jednom domě a svému nejmladšímu členovi, dávají do cesty pouze samé překážky a snaží se tě zabít... Ale zároveň pro tebe chcou všechno nejlepší... ale taky to někdy přehánějí... třeba jako když mi dali kerbera, nebo když mi včera koupili bandu krokodýlů... odpověděl jsem jí... Co si myslíš že potřebuješ, věc kterou chceš najít a kterou by jsi mohla někdy postrádat? zeptal jsem se pro změnu znovu já ji... (myslím že je zbytečné tady psát, nějáký extra rozsáhlé odpovědi, když nezasahuje přímo do hry...) |
| |
| soukromá zpráva od Takula pro (do hry stále zasahujeme. aspoň sobě navzájem) když tě ten kamen sejme, pronesu jen omluvné Hupsky když mi o své rodině vyprávý, jsme překvapená a pak po ní tiše zatoužím. je to však pro mě nedosažitelný cíl a kdyby s eteď náhodou mí rodiče objevili, nic by se nezměnilo. prostě už sirotkem zůstanu. A možná že i v samotě je má síla. I tak se mi ale trochu zachvěje ret.Byla to hloupá otázka. Samozřejmě že to musí být nádherné. cenil by si toho víc, kdyby to neměl. ale tak to prostě bývá jeho další otázka se mi zdá jako tři v jedné. Tomu tak úplně nerozumím....Mým snem bylo vždycky najít své rodiče, ale v poslední době už mě o tom nebaví pořád snít. Hlavně - i kdybych je našla- nic by se už nezměnilo. krátce se zamyslím a zavrtím hlavou nevím o ničem co bych mohla dále postrádat... zasmušilost mě opouští stejně náhle jako přišla. Nyní je otázka na mě Až se vrátíme do Konohy, pozveš mě k sobě domů? Hm….třeba na oběd? ptám se se žraločím súměvem |
| |
| soukromá zpráva od Akuma Aion pro Pořád zůstávám ležet na zemi, dokonce i když poslouchám, to co říká... yrůstat bez rodičů a bez sourozenců... Jaké to asi může být? Kdybych byl jako jóó hodně velkej psychopat, asi bych zabil vlastní rodinu abych to zjistil... naštěstí, psychopat nejsem... raději jsem to o tom moc nerozmazával... a proč taky? Jediné co byc z toho měl by bylo to že by mi hrabalo v hlavě to jestli mám zabít sourozence a matku, jen kvůli tomu pocitu... Má tvář se nemění pořád můj úsměv, dokonce i když se mě zeptá na to na co se mě zeptala, tak mi můj úsměv zůstal ... Co to jako má bejt? pozvání k nám do bytu? Jistě že by jsi mohla... Proč by jsi nemohla? ošem, vstup pouze na vlastní nebezpečí... Ovšem... zvednul jsem se, abych jí viděl do očí... Večeře, by byla mnohem vhodnější ne? Na chvíli vyrazím ven příbuzný a dům by byl jenom náš... Když chce útočit ona, tak já taky! I když zatím nevím jak zareagovat, když to přijme... rychle začínám vymýšlet co bych měl říct na její kladnou odpověď... Přišla by jsi i za těchto okolností? Upozornuji: V mém hlase nejde slyšet žádné zakolísání a je jasné že to myslím vážně, i když tomu mé myšlenky, třeba nenasvědčují. |
| |
| soukromá zpráva od Takula pro tady někdo celkem dobře umí vyrážet dech. ale proč to nedohrát do konce? Přeci jen jsem to byla já kdo to začal. když tam tak ležíš, přisunu se nad tebe, takže tě dost možná mé vlasy lechtají na obličeji opravdu bys to takhle chtěl? zašeptám a pak se zase stáhnu. v tamté póze jsi možná mohl očekávat něco víc, ale nyní je jasně vidět, že jsem si dělala srandu. Ty jsi to asi nepochopil. Já nechtěla abys vyhazoval příbuzný. zajímalo mě,jak to vypadá když spolu rodina jí a tak. vim že je to hodně o vašem soukromí ,ale nesmírně mě to zajímá udělám psí oči kudasai hned po prosbě svěsím hlavu a začnu prstíčkem hrabat v zemi jaké to je, mít rodinu.....a a ZÍÍÍÍÍÍV protáhnu se. A zamávám před sebou rukou to byl samozřejmě taky vtip. Ta ospalost mi začíná lízt na mozek. Joo, už půjdu spát… Zvednu se a jednou nohou už mířím ke svému spacímu místečku. Ale ještě si to za včas rozmyslím a pomalu pootočím hlavu. Na rtech úsměv který jsi u mě ještě neviděl Leda že bys to s tou večeří myslel vážně |
| |
| soukromá zpráva od Akuma Aion pro Zajisté... odpověděl jsem si v duchu na její otázku , popravdě, vážně nevím co bych jí odpověděl, dkdyby tak zůstala...Nejspíše ví co na mě platí... Neustále se ovšem usmívám, dokonce i potom co přichází mi úsměv z tváře nemizí... Naprosto vůbec nevím proč, ale ty její psí očia její prosení, bylo nejspíše až moc svůdné... Mám důvodné podezření že jsem v genjutsu... toto asi stěží může být Realita... Mno... i když... Když se ke mě otočila zády, tak jsem rychle vyndal kunai, škrábnul se na hřbet ruky a znovu kunai zandal zpátky... K mé smůle genjutsu se nekoná a tak jediné z čeho se těším je rvácející čára na hbetu mé levé ruky... I přes toto všechno se nadále usmívám, jako kdyby se nic nedělo a já byl pánem celé situace... Hlavně po tom posledním bych nejspíše brzy nebyl... naštěstí pro mě, chci aby zůstala a v její společnosti začínám být rád a tak odpovím jak nejlépe mohu. Jistě že jsem tu večeři myslel vážně, se vším všudy co jsem řekl.. odpovídám a byl bych i docela rád, kdyby to zafungovalo... |
| |
| soukromá zpráva od Takula pro když to řekneš, zastavím se a na tvářích mi naskočí ruměnec. Oooo. Opravdu? krůček po krůčku se k tobě přiblížím a pak se k tobě nakloním. pak přijde něco co asi nečekáš. Do tváře tě udeří má pěst a já jsem v jednom ohni. Na čele mi naskočí taková ta žilka když na tebe zlostně prskám (asi bych se popsala jako rozzuřená Sakura) Určitě ti to budu žrát! Vystrnadit příbuzné, večeře v opuštěném domě odpochoduju o kousek dál taková drzost možná zaslechneš jak šeptám. při své výpravě k spacímu místu, se ale znovu otočím. Bohatě by ale stačil oběd ve dvou pravým s nevinným úsměvem a vypláznu na tebe jazyk (asi jako Nami) po těch slovech následuje buzení senseie, procházka a spánek. |
| |
| soukromá zpráva od Akuma Aion pro na tváři se mi objevil chvíli klidný výraz... Po tomdle jsem očkával něco jako že mě zmlátí nebo něco podobného.... No Samozřejmě K tomu jsem se ještě trochu usmál, Potom mě jetšě udeřila, což jsem sice předpovídal, ale nečekal... Nakonec jsem chvíli letěl a udělal tři kotrmelce... Nakonec jsem se vcelku štastně zastavil o blízký strom, který dokonce vydržel... Zády jsem se o něj opřel a ještě chvíli přemýšlel, zda-li mi udělala něco vážnýho.. Nakonec je mi jasné že z toho nic nebude... Ufff... Ještě že tak... Sklonil jsem při tom hlavu, kterou jsem znovu zvednul až když začala mluvit... Jen co na mě vyplázla jazyk tak jsem jí znovu zklonil a zvednul ruku, na důkaz že jsem porozuměl. Platí... Sice se skloněnou hlavou, ale i tak jsem se usmíval a tentokrát to nebyla žádná přetvářka... |
| |
| Ráno Ráno jakmile vysvitne trochu slunce že je vidět aby bylo vidět na cestu přejdu ke každému stanu a zařvu postupne každého jméno a aby vstával pak dojdu k Akumovi který je stále opřený o strom a spí přijdu k němu a řeknu.. FAJN BANDO VSTÁVAT!!! Poté nechám ať si dělají co chtějí a já si dojdu k nejbližšímu potůčku vyčistit zuby... |
| |
| Posun v ději - tři dny Tým Neji Nakonec se vám podařilo jakž takž dostat do Suny kde jste předali velvyslance a dostali nějakou obálku od Gaary pro Tsunade s pečetí Suny. Dokázali jste se vrátit zpět bez potíží a nyní máte volno, nebo alespoň vy jako tým, Neji má naléhavou misi. Neji Práv jsi u Tsunade s narutem, Sakurou a Leem. "Máme zprávy že Taka se chystá zaútočit na Sunu... Mají nějaké spojence a vy máte obstarat obranu hranic, mají zaútočit někde na jihovýchodní hranici, ať jste tma co nejdřív!" zavelí Tsuande. Aion, Takula Momentálně máte volno protože sensie jde na samostatnou misi, je jen na vás co uděláte můžete jít třeba spolu trénovat nebo se prostě jen tak spolu bavit a dovědět se o sobě navzájem víc, možná vám ani nevadí že máte chvíli klid. Oliver navíc musí pomáhat v rodinné restauraci a nemá skoro čas se dostat k tomu aby se za vámi podíval. Oliver Jako už poslední dva dny od návratu z mise pracuješ skoro nepřetržitě v restauraci. Máte tu najednou nějak narváno a rodiče nestíhají takže tvoje ruka k dílu taky musí přispět. Tým Chouji Jste momentálně na třetí misi, tentokrát už ale né D ale C rank, máte se dostat do Čajové a vyzvednout tma nějaké dokumenty v hlavní vesnici, v ní by jste měli být do pěti hodin. Tým Hinata Máte druhou misi, opět C rank, tentokrát to je přeprava důležitých dokumentů do Vodopádové se kterou Listová dlouho bojovala a teď konečně nastal mír a dokumenty mají přijít přímo vůdci Vodopádové, co v nich je ví jen Tsunade a Shizune. Máte být tma a zpět do čtyř dnů, jste už dne na vestě a vzdálenost jakobynehubívala... |
| |
| mise ze začátku se tvářila docela akčně, ale nakonec mě jenom mrzela. Byla totiž pořádně nudná. Mise jsou od toho, aby se člověk naučil pohybovat v terénu a reagovat při možném nebezpečí. Pravda, v Suně se mi nedělalo příliš dobře ze sluníčka, ale pak jsme potkali Gaaru, strčil nám nějaký papirus a mířily jsme zase zpátky. Opravdu velká nuda. kolik věcí bych se mohla naučit dkybych celý den trénovala? což si samozřejmě vynahrazuji vždy večer když to jde- přímo při misi a někde v ústraní aby na mě každej nebrejlil. zpět v Konoze sensei nás opustil jaksi ve spěchu a pocit že nemám nic na práci mi moc nevyhovuje. Pánové se jistě zabaví sami i když Akuma moc nevypadá že by chtěl jít domu. A tak beze slov- jen na něho kývnu aby mě následoval, zamířím do Oliverovo restaurace. nedřepím tam jako host jdu rovnou dozadu kde se pracuje. Pokud zahlédnu jeho či nějakého vyššího kuchtíka, spustím. Dobrej jsme tu jako posila pokud Akuma nejeví známky úprku- a jistě nás jako pracovníky přijmou, vezmu si nějakou zástěru- jemu jí strčím pod nos a začnu pracovat. -čímž skončíme všichni dřív a bude čas na společný odpočinek a večeři. |
| |
| Mise Mise uběhla celkem rychle neměli jsme žádné problémy..až na kecy velvyslance ale ty každý ignoroval..v Suně jsme obdrželi od Gaary dopis s pečetí..rozhodně se mi to nelíbí..cesta zpátky uběhla rychle... U Hokage Je tu Sakura a Lee oba dva pozdravím a stoupnu si vedle nich...poslechnu si všechny informace čili úkol je jednoduchý..teda z pohledu to vysvětlit..provést to bude už horší... Takže obrana jihovýchodních hranic..tým Taka..Sasuke..poslední žijící člen klanu Uchiha..to nebude lehký... Poté to Tsunade dokončí já kývnu že rozumím a dojdu si domu zbalit věci...poté počkám na ty dva u brány... |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR