Andor.cz - online Dračí doupě

Vypravěč - 17. dubna 2014 15:34

Čisté fantasy Nabízím: -Chytlavý příběh co dokáže vtáhnout do děje. -Velmi kvalitně propracovaná paralelni dobrodružství, do kterých se může zapojit každý. -Můžete tahnout za jeden provaz s ostatními a nebo se vydat vlastní cestou za slávou -Excelentne propracovaná mapa (která vám může dopomoci k vašemu cíli) -Každý hráč dostane podrobné seznámení s příběhem. (komu lze důvěřovat, politická situace, klimatické podmínky oblasti, drby, legendy...atd.) -Hra podle pravidel DRD (aspoň se budu o to snažit :) ) -Slibuji častou aktivitu vypravěče = hra co má spád Start dobrodružství odhaduji na 20-21.4.2014 (uvidíme podle zájmu)

Vypravěč - 17. dubna 2014 16:30

Severní část oblasti Erwelion Místo jenž přitahuje bytosti od pradávna. Ruznorodé klimatické podmínky jsou vhodné snad pro všechna stvoření, jenž kdysi stvořila Božstva. Jak šel čas, lidé, elfové, barbaři, trpaslíci, mocné bytosti severu a jiné bytosti... ti všichni osídlili tuto oblast. Každý národ šel svou vlastní cestou. Elfí říše která se rozprostírá v kopcích, zahalena hustými a pro mnohé neproniknutelnými lesy, je uzavřená před ostatními. Elfí vrozená nadřazenost z nich dělá silný přesto často nespolupracující společnost. Avšak tento národ již světu daroval nemálo. Hrdiny, či magické zbraně a moudrost. Hned za jejich hranicemi se rozkládá krílovství severních beznohých bytostí. Jejich vyspělost je zřejmá nejvíce v dovednosti magie. Mnoho magických škol a laboratoří pokukazuje na fakt, že konfrontace s magii tohoto národa je mohdy osudová. Je tedy nanejvýš rozumné, že právě oni chrání mocné sněhové hory a pláně před nevýtanými útočníky, kteří chtějí získat moc Bohů. Říká se, že právě a zasněžených vrcholcích hor Bohové promlouvají k bytostem této země. Na jihovýchodní straně Erwelion bojují se svým osudem lidé. Je to velmi odhodlaný národ, jenž má silnou vůli žít. To z nich dělá jak dobré spojence tak nepřátele. Často svou silu zvětšují spojenectvím s jiným národem. Disponují velkou útočnou silou spojenou s taktikou a úskokem. Již nejednou ukázali, že právě oni jsou Boží děti. Ti kteří mají jednou vyhrát bitvu světa. Na západě od tohoto království se rozprostírá poušť s krvelačnými barbary neznajíci strach a bolest. Tvrdý národ jenž vznikl z lidí pouště. Obří sílu, jenž disponují, dávájí okatě na odiv. Jejich síla o ovšem to jediné co ji zbylo. Proto se tato civilizace snaží změnit svůj osud. Pořád věří ve změnu. Hledají nestále poklad jenž byl prý ukryt v poušti. Tento cíl maji společný s Trpaslíky sousedicí s jejich pouští ve vysokých horách. Národ malých lidí, jak se jim přezdívá, žijí v horách kde mají ukryté své veliké město s nesmírným bohatstvím. Možná proto je moc často neuvidíte ani na povrchu. Domnívají se, že jejich město jim k životu naprosto stačí a tak se jim už nejednou stalo, že zaspali nějakou velkou událost která se udála pod sluncem. Na severo-západě leží nehostiná krajina Nekromantů. Nikdo se zde po mnoho let neobjevil. Doslova smrad strachu a bolesti je z tohoto místa cítit na mnoho sáhů. A právě kousek od tohoto místa začíná náš příběh. Je to vesnice třední velikosti. Asi po deset let ji už nikdo jiný jinak než "Prokletá vesnice" neřekne. Co dva roky se zde půda mění v tekutou hmotu ve které mizí lidé. Někteří se snažili toto místo opustit, ale i když opustili místo, tak se za dva roky objevila jejich mrtvá znetvořená těla na místním hřbitově. Proto vám každý vesničan řekně, že utéci z tohoto místa se rovná jisté smrti. A tak se snaží přivolat pomoc alespoň ostatních národů. Přes pět let se hledá hrdina který by tuto záhadu vyřešila zachránil vesnici od pomalé smrti. Mnozí se o to pokoušeli leč bezvýsledně. Zvládnete to vy?...

Saluris - 21. dubna 2014 21:17

soukromá zpráva od Saluris pro Konečně jsem se dostal dovnitř Segeradu. Blbý stráže. Kdybych je nemusel přemlouvat byl bych tu už před pul hodinou... Pomalu a jistě se přesouvám na určené místo, do hospody u U slintaného psa. Vcházím dovnitř. Pohledem se rozhlížím a hledám toho s kým jsem se měl setkat. Najdu i volný stul. Sednu si tak abych co nejlépe viděl na vchod. Dáte si něco? Z mého přemýšlení mě přeruší celkem i tlustší hospodský. Jak já nesnáším lidi a ještě si mě dovolují vyrušovat pří me soustředěnosti Zamračím se a s arognatím nádechem pronesu Přines mi čaj, je mi jedno jakej. Hlavně ho přines a dělej. Hospodskýho si dál nevšímám. Zamumlal si něco pro sebe a šel připravovat čaj. O hodinu později Kde do fénixové zadnice je? Dělá si ze mě srandu ?! Kašlu na něj odcházím pryč Dopíjím svuj 4 čaj a jdu zaplatit přemýšlím co dál Hmmm slyšel jsem že je tu dobrý nevěstinec. Bylo by fajn si jít po dlouhé době zaskotačit. Možná bych se i měl zeptat hostinského jestli neví o nějaké práci Dělá to 25 stříbrných Pronesl hospodský. Fajn tady máš... Ehm a hele nevíš náhodou něco o nějaké práci ? Měl jsem tu schůzku s nějakým chlapem jmenoval se Franklin Sand neznáš ho? No jen doufám že mi něco o tom chlapovi řekne abych ho mohl zbít za to že nedošel. Tak též bych chtěl mít to štěstí aby mě řekl a nějaké práci

Vypravěč - 21. dubna 2014 23:33

soukromá zpráva od Vypravěč pro V hospodě: Uslintaný pes Hostinský tě bezeslova obsloužil. Je zvyklý na hrubé jednání jako jsi předvedl ty. Sám neměl zrovna nejlepší den, ale nerozházelo ho to. Sám dobře chápe jaké to je přijít po námahavém dni do hospody. Jen si pod vousy odfrknul:Hňup Tím to ovšem pro něj skončilo. Odkolébal se za svůj barový pul a tam začal leštit sklenice. Sem tam poplácal po zadku obtloustlou servírku, ale bylo na něm pozant, že se snaží pochyit kdejakou informaci, která by se dala prodat. Dělal to nenápadně, ale toto tvému oku neuniklo. Když hostinský po hodině zjistil, že z tebe mu navíc nic nekápne tak se rozhodl tě slušně vyhodit aby uvolnil místo případnému dalšímu potenciálnímu dunašeči. Dělá to 25 stříbrných Tssss.. měl jsem mu já blbec dát větší cenu. z jiného bych třeba něco zajimavého dostal....Frenklind Snad? Toho znám.... Udělal váznamnou odmlku a kouká na tebe. I dítě by poznalo co to znamená. Tak třeba přeci, aspoň něco kápne... ===================================================== hoď si 2k10

Saluris - 21. dubna 2014 23:45
	soukromá zpráva od Saluris pro Opravdu? To je skvělé, moc skvělé. No jen povídej, co oněm víš ?Super jsem nadčenej každopádně mu za to nic nezaplatím. Budto to z nej dostanu ted hned na místě a nebo až večer uněj doma. Přece jen nejsem pro nic za nic sicco

Vypravěč - 22. dubna 2014 00:03

soukromá zpráva od Vypravěč pro V hostinci Uslintaný pes Podařilo se ti odhalit, že tě chce hostinský vodit za nos. Tvé všímavé oči ti odhalily, že hostinský mrká víe než je zdrávo. Jasný úkaz lhaní. No byl tady a chtěl pokoj pro sebe a jednu osobu... A nějak si nemůžu vzpomenout pro kterou. Možná by mi pomohlo něco bylištivého na pohled. Při této větě se mu obličej rozzářil v širokém úsměvu. Je jasné, že chce zaplatit za tyto informace.

Saluris - 22. dubna 2014 00:15

soukromá zpráva od Saluris pro Super, tohle je moc super. Miluju tenhle pocit idiotizmu. Musím zachovat svuj nadšený pohled. Super, to je moc super. Jasně zaplatím ti a rád Pomalu jakoby sunu ruku pod plášt. Koukám se na hostinského obličej, jak uplně září tím že něco dostane.... Pomalu zas tu ruku vytahuju. Hostinský se nedočkave kouše do rtu. Jako bych dokázal číst jeho myšleny:Dělej dělej nenech mě čekat vytáhni to zlato Ted už rychleji vytáhnu konečne ruku a chytám hostinského pd krkem Tak pozor ty tlustý tupče! Já nejsem idiot. Jestli si myslíš že mě jen tak oblafneš, tak se sakra pleteš. Měl bych ti za to tvé lhaní pro peníze zpřelámat všechny tvoje prsty.... Máš štěstí že mám dnes dobrou náladu Jak já nesnáším tyhle lidi. Přesně díky tomuhle jimi pohrdám. Za peníze by prodali i svoje vlastní rodiče.... Pouštím hostinského zrudlý krk a koukám se mu do očí...

Kaylin Roshi - 22. dubna 2014 00:22

soukromá zpráva od Kaylin Roshi pro Eusifanel Setkání z Getalisem bylo prapodivné. Ačkoliv jsem byla v těchto končinách kvůli dobrodružství a pomoci jiným od toho, co sužuje je, nebo jejich obydlí, tak se mi teď v hlavě honí převážně myšlenky na mou babičku. Je to jako včera, co jsem se dozvěděla o její divné smrti. Stejně jako to, když mě probudila královská garda, abych je následovala. Byla jsem ráda, že mě odvedli v klidu a nevytrhli ze spánku a doslova mě tam neodvlekli. Byla jsem ze slov druida Getalise zmatená a nevěděla, co vše tím myslel. Hlavně mě zajímala má babička. Bohužel jak jsem se ho nestačila na nic zeptat. Ve městě jsem nechtěla zůstávat moc dlouho, protože by mě lákalo pořád shánět druida, abych se dozvěděla něco o babičce a o celém úkolu, který mi svěřil. Nejdříve jsem se byla podívat na nové luky. Ten můj byl dobrý, ale zajímalo mě, jak vypadají ty proslavené a nejlepší luky na světě. Neměla jsem v plánu si žádný koupit. Se svým jsem byla spokojena, ale mohu snad omrknout nové zboží, no ne? Když jsem měla město tak nějak za sebou, rozhodla jsem se ho opustit a vydat do vesnice, kterou sužuje ten nekromant. Při představě, že mu budu muset čelit se oklepu. Bojím se jich, protože nemají ve světě co dělat. A když už, tak mají nechat mrtvé v poklidu spát. Nějaké peníze u sebe mám, budu si muset avšak cestou do vesnice nějak přivydělat, nebo nevím. Nechci a vlastně ani moc nemohu toulat se světem chudá jak kostelní myš. Měla jsem přibližný směr, kudy se vydat, avšak se budu muset poptat, jestli jedu stále správně.

Vypravěč - 22. dubna 2014 00:29

soukromá zpráva od Vypravěč pro V hostinci: Uslintaný pes Co? To...Já...Trochu....Jenom... Polk Já vás nechtěl urazit, já mluvím úplnou pravdu...Ale přesto bych měl možná pár informací když budete chtít...Ale né tady. Vždyť víte. Ztratil bych kšeft kdyby se mi informace rozkutálely... Hostinský se celý potí a ve tvé náruči se mu vůbec nelíbí. Přesto je to chlapík, který i tyto situace zná a umí v nich chodit. Naznačuje ti rukou směr kterým leží pokoje. O podál obsluhuje obtloustlá servírka. Koutkem oka pozoruje co se s hostinským děje. Pak se otočí čelem a jde směrem k tobě. Víš, že pro tebe nepředstavuje nebezpečí, přesto ji sleduješ. Již je uplně u tebe, když ladným pohybem zastrčí pivní lístek za tvuj opasek, a jde obsloužit stoly opodál.

Saluris - 22. dubna 2014 00:40

soukromá zpráva od Saluris pro Co to sakra ? snad si ta servírka nemyslí že mě jen tak sundá pěstí?? Koukám na ní se skoro otevřenou pusou. Co pivní lístek? Ted nemám čas si číst lidské nesmysli... Kouknu na hostinského a na jeho pohyb ruky Hmm mám mu veřit? Mám jít tam kam ukazuje? Přece jen ten by už menší problém mohl být. Fajn tak jo pujdu s ním. Kdyby si něco zkusil, tak přeci mám rád smrt.... Hostinskému kývnu na srozumitelnou. Pomalu přicházíme do pokoje. Jednou rukou si šahám pro dýku kdyby náhodou a nespouštím oči z hostinského.

Vypravěč - 22. dubna 2014 00:45

soukromá zpráva od Vypravěč pro Eusifanel Přišla si do okázalé části města. Vše je zde naprosto nádherné. Né tak jako královské komnaty, ale přesto to stojí za to. Obchod slavného výrobce luků je poznat už z dálky. U vchodu se suší všemožný materiál na výrobu. Ať už je to vzácné dřevo, nebo odlitky z ruzných slitin. Tento mistr evidentně rád zkouší něco nového. Je tady i pár pozorovatelů. Sám mistr sedí tiše na židličce uvnitř budovy. Vidíš přes okenní výklenk pouze jeho bělovlasou hlavu. Pak se na okamžik otočí, usmšje se a hledí si dál své práce. Je ti jasné, že luky od tohoto mistra jsou daleko nad tve finanční možnosti. ================================================ Zkus mi příště trošku více napovědět co se chystáš dělat. Netuším jakým směrem si z města vyšla. Zkus to upřesnit. Na každé sztaně je něco. Na víc máš mapu, takže mi můžeš prozradit kam chces dojít :)

Vypravěč - 22. dubna 2014 00:52
	soukromá zpráva od Vypravěč pro V hostinci: Uslintaný pes Pomalu se tedy šinete k pokojům. Jdete po schodech do prvního patra. Hostinský otevře dveře pokoje. Pak jako by ztratil rovnováhu, a dotkne se zárubní dveří. Stihl sis všimnout, že spustil nějaký spínač. ==================================== opšt si hoď 2k10

Saluris - 22. dubna 2014 01:01
	soukromá zpráva od Saluris pro Co to je, co to má znamenat?? I přesto že nevím co se stane. Muj instinkt mě velí co nejrychlejc uskočit pryč. Doufám že se mi to povede,protože pokud jo tak toho tlustocha vypářu od prdele k nosu!

Vypravěč - 22. dubna 2014 01:06

soukromá zpráva od Vypravěč pro V hostinci: Uslintaný pes Ve chvíli kdy se hostinský sehnul, uvolnil se na stropě přivázaný nůž a zhoupnul se směrem ke tvému srdci. Ovšem tvůj instinkt, tě opět nezklamal. Stihl si bravůrně uskočit. To, že to bylo v poslední možné chvíli se v legendách psát nebude. Hostinskému úsměv zmizel jako mávnutím kouzelným proutkem. Místo toho se jeho tvář zbarvila do běla. Omluvte mě! O tom jsem neměl nejmenší tušení!! Hlavně mě nezabíjejte! Udělal by jste velkou chybu! Všechno povím!! Hostinský si kleknul na zem a prosí tě o svůj holý život.

Saluris - 22. dubna 2014 01:14

soukromá zpráva od Saluris pro Tak to bylo o dost velkej kousek. Setřu ci pot z čela a zavřu za sebou dveře. Tak tohle si dělat neměl. Usměju se a vytahuji svojí dýku. Těší mě to, že zase někoho zabiju. Uplně si ten pocit užiju až mu zabořím dýku do břicha a udusím ho jeho vlastníma střevama. Tak poslouchej ty tlustý ubožáku! Nikdo mě nikdy tak nenaštval jak ty, a proto si tvojí smrt náramě užiju, ale dávám ti další a poslední šanci. Řekni mi z jakého duvodu bych tě neměl zabíjet? Také moc dobře vím že v tomhle městě se za informace platí,proto se ty ted mužeš vykoupit vším co víš. Jelikož v hostinci se toho šustne opradvu hodně. Kopnu ho do hrudi za učelem povalení na zem a menší pohyblivosti

Vypravěč - 22. dubna 2014 09:44

soukromá zpráva od Vypravěč pro V hostinci: Uslintaný pes Hostinský se svalí na zem jako pytel brambor. Těžce lape po dechu. Vypadá jako prase. Nemotorný a tlustý. Pokud s tedy ještě pokoušel o útěk. Musel na něj teď zapomenout. Je si toho vědom. Mám mnoho informací. Řekněte si kterou chcete slyšet. A klidně vás i dovedu za člověkem který toho hodně ví. Jeho řeč je hodně přerušovaná. Nemůže popadnout dech. Tolik pohybu za tak krátký čas jej úplně vyčerpalo. Ty ovšem zaslechneš několik těžkých kroků směřujících do pokoje. Jsou slyšet čím dál tím víc. Došlo ti, že hostinský musel dát nějak vědět svým komplicům. A nebo někdo viděl něco co sis nepřál a zavolal pomoc... Hostinský zpozoroval, že jsi kroky uslyšel. Okamžitě na sebe strhne peřinu z postele. Dochází ti, že tě hostinský doběhl... Nacházíš se v malém pokojíku 4X3 metry. Pokoj je krátký a široký. Naproti dveřím kde se odehrál incident s dýkou, je okno. Je otevřené a vydíš z něj na střechu dalšího domu. Vzhledem k tomu, že se nacházíte v prvním patře. Lze ze dveří vidět celý hostinec. V pokojíku je stará postel na pravé straně pokoje. Na levé je velká dřevěná skříň. U okna stojí malý stolek s vázou a kytkami, které jsou velmi podobné těm na obrazu visícího nad postelí. Hostinský leží mezi postelí a stolkem.

Anadreth - 22. dubna 2014 11:39

soukromá zpráva od Anadreth pro Kláštor Segerad. Ako si to hovoril učiteľu? „...Počúvaj Anadreth, vydáme sa do Segeradu, je to ľudské mesto so zmiešaným obyvateľstvom. Pri tomto meste je kláštor ohňa, aspoň dúfam, že ešte stojí. Na istý čas tam pobudneme, doplníme zásoby a opäť sa vydáme na cesty...“ Tak toto je ten chrám, o ktorom si mi rozprával. Ticho. Pousmejem sa. Tak som si to predstavoval nič lepšie ako sa oddať tichu a zabudnúť na všetko. Krv. Bolesť. Boj. Smrť... Prečo si odo mňa odišiel? Prečo ťa Pán zavolal tak skoro? Prečo Bože? Nemám už nič, všetko zmizlo v diaľke a v zabudnutí. Preberiem sa z mrákot, ktoré mi brázdia hlavou. Prásk, bum, bum. Zaklopem na bránu kláštora. Otvorí mi staručký mních so striebornými vlasmi. Všetci títo mnísi sú si podobní. A sám sa na tom v duchu zasmejem. Ak si ma mních prezrel tak videl mohutnú statnú postavu celú v čiernom a s kapucňou na hlave, ktorá vrhala tieň na tvár a tak zakrývala oči, ktorými som si obzeral mnícha. Dve šable na chrbte ho možno zastrašili, no určite by som ich na tomto posvätnom mieste nepoužil. Oblečenie je špinavé, zaprášené od púštneho piesku, ktorý sa na nich drží skoro stále. Zhodím si kapucňu z hlavy. Vietor mi rozfúka dlhé biele vlasy. Zavriem oči a nechám sa unášať vetrom. Po chvíli mlčania upriem oči na mnícha. Začudoval sa? Alebo sa naľakal? Červené oči nie sú bežné, skoro všetci s nimi už vymreli. „Aj tebe nech Svetlo svieti na cestu a nech ožiari tvoju myseľ a ducha.“ Poviem mníchovi zámerne, pretože ma nepozdravil prvý, ako to býva zvykom. „Prišiel som z ďaleka a sám neuveríte tomu ako ťažko mi bolo porušiť túto atmosféru ticha, ktorá je pre mňa svätá. Oheň a Zem hovoríš? Vďaka bohu, Firentis predsa neklamal. Poznám Boha Ohňa a som mu verný celou dušou a srdcom.“ Na znak týchto slov vytiahnem spod košele amulet s plameňom v kruhu. „Máš pravdu, že sa do toho veľmi nerozumiem, pretože Bohu pochopia len vyvolení, no som jeho služobníkom. Prišiel som sem bez nejakého veľkého poslania, moje kroky viedol smútok nad smrťou toho najbližšieho. Potrebujem upokojiť svoju myseľ a srdce a načerpať energiu.“

Vypravěč - 22. dubna 2014 12:09

soukromá zpráva od Vypravěč pro Eusifanel Stojíš před vchodem do města elfů. Tento národ je opatrný a tak neexistuje žádná viditělná cesta k tomuto městu. Jsou tady jen elfí runy skryty v přírodě aby zasvěceným pomohly najít starodávné a majestátné hlavní sídlo tohoto národa. Pro to aby ses dostala na nějakou frekventovanou cestu musíš jí západně a asi za den cesty narazíš na kamenitou stezku která jižně vede do města lidí, severně do říše nekromancera a zýpadně k Severnímu království. Vesnice, jak ses dozvěděla již dříve leží na jiho východě této oblasti. Nevíš, ale kde přesně. Snad ti někde poradí kde to prokleté místo leží.

Vypravěč - 22. dubna 2014 13:06

soukromá zpráva od Vypravěč pro V klášteře Mnich si tě sjel pohledem. Začal nohami a zastavil se u tvé tváře. Tvé oči na něj udělly dojem, ale nenechal se tím ovlivnit. S pokorou a rozvážností k tobě promluvil. Och synu. Ty znáš bratra Firentise? Pojď dále. Pověz mi něco o něm. Jak pak se má? chybí nám tady. Byl to kdysi můj nejlepší žák. Jeho znalosti ohně převýšily schopnosti mnohých v tomto klášteře. Pokud jsi dostal jeho školu, můžeš děkovat Bohu za tento dar. Mnich ti pokynul aby jsi šel za ním. Víš synu, nastala zlá doba. Stojíme před záhadou a nevíme co si počít. Stále se modlíme, a zatím nám Bůh odpověděl v hádánkách, které nedokážeme rozluštit. Možná si už slyšel o Nebezpečné vesnici. Deset let trvá soužení. Deset let se snažíme rozluštit tuto hádanku. Máme za to, že za tím nejspíše stojí nekromancer z mrtvé země. Jenomže vodítka které nám byly zjeveny jsou velmi matoucí. Bratr Konstánc ve snech vidí Barbarské hordy útočící na Elfá říši. Jsme si jistí, že to je vodítko. Přesto se nám to zdá velmi nepravděpodobne. Jejich říše není shopna porazit elfy. Na víc podnikají výpady na Naše město Segerad. No nevidět se budeme muset opět bránit. Ale odpusť asi tě moc zahlcuji informacemi. Prozatím ti tedy darujeme pokoj a stravu. Můžeš se zde i zdokonalit ve své magii ohně. Pokud by jsi mě hledal budu ve své rezidenci. Najdeš ji v nejvyšším patře. Bůh ohně s tebou synu Mnich tě provedl klášterem když s tebou rozmlouval. Ukázal ti jídelnu, rezidence mnichů, kteří se věnovali svému bádání. Stále se snaží pomoci lidem ve vesnici. Poté tě mnich zavedl do tvého pokoje kde se s tebou rozloučil. Nachází se v přízemí hned vedle nádvoří. Pokoj se skromně zařízen. Tak jako bývají pokoje mnichů k rozjímání.

Shan Darkness - 22. dubna 2014 13:12

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Hospoda Zamyslím se nad nedávnou událostí a musím nad ní zakroutit hlavou. Pak mnou ale projede mráz, když pohlédnu na tři muže, kteří se zvednou za hostinským a tím mužem a jdou směrem k nim. Jak kolem toho muže proletí dýka a on se jí vyhne, říkám si, se musí mít skvělý postřeh! Zapřemýšlím nd tím, ejslti kdyby na ne letěla ta dýka, dokázal-li bych jí chytit a nejen se jí vyhnout. Po krátké chvíli argumentování se zvednu a jakoby nic zamířím pomalými kroky tam, kdy zmizeli všichni. Tvářím se nějak neutrálně, třeba že procházíme kolem stolu přítele nebo že si jdu k výčepnímu pultu pro pití nebo tak. Mým cílem je prohlédnout, jak to tam vypadá a co se děje. Pokud by to bylo jen trochu možné, zjistit, komu je výhodné pomoci a z koho by se pak dobře tahali informace nebo spolupráce. A taky mne zajímá, dke se ten muž naučil takovému postřehu.

Vypravěč - 22. dubna 2014 13:20

soukromá zpráva od Vypravěč pro V hostinci: Uslintaný pes Hostiský se začníná pomalu zvedat. Tak a mám tě ty bídáku.Teď bude s tebou zle. Sotva se skřín za Salurisem zavřela, objevily se v pokoji tři postavy. Sundali kápě a odhalily své barbarské rysy. Hostinský na nic nečeká Ten bídák je ve skříni! Zabte ho!! Barbaři vytáhnou své meče a jdou směrem ke skříni. Krátce se na sebe podívají a jeden z nich otevře dveře skříně. Druhý ve stejném okamžiku útočí do neznáma. ================================================= Boj. Sularisi hod 1k6 o iniciativu

Vypravěč - 22. dubna 2014 13:37
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Boj Otevřou se dveře a ty jsi překvapený. Teď už je to jenom o hrubé síle. Barbar2 po otevření švihne do prostoru kde si myslí, že jsi. Hod 1k6 (pokud padne šestka házej dál)(jako ve člověče nezlob se :) )

Anadreth - 22. dubna 2014 13:41

soukromá zpráva od Anadreth pro V kláštore Mních s začal vypytovať na Firentisa. Nechcem to prežiť ešte raz, ale stále ma to z hlbín nabádza a musím si spomenúť. Mníchove láskave oči ma presvedčili, že mu môžem dôverovať. „Firentis, je mŕtvy.“ Poviem pomaly a potichu s veľkým smútkom v hlase. Bol všetko, čo mi ostalo na tomto svete. Mám už len Oheň... Ďalej som sa už k tomu nechcel vyjadrovať, nechcem aby ma smútok úplne zavalil. Musím žiť teraz a tu. Rýchlo prejdem na inú tému. Kňaz spomínal akúsi dedinku. A potom nekromanta a barbarské hordy útočiace na našu zem. Všetko, čo tento mních hovoril mi bolo neznáme. No súženia tohto sveta ma teraz zaujímali ešte viac. Cítil som povinnosť pomôcť im vo všetkom. „O tej dedinke som nikdy nepočul, poviete mi o nej dúfam viac, no najprv si musím oddýchnuť a potom vás navštívim. Trošku cviku po tak dlhom čase mi určite nebude na škodu, dlho som nebol v akcii. Dúfam, že zo mňa nebudete sklamaný.“ Dopoviem a snažím sa o úsmev v týchto časoch. Mních ma zavedie do mojej izbičky po dlhej prehliadke kláštora a keď za mnou zavrie dvere vydýchnem si, konečne sám. Zhodím so seba svoje šaty a snažím sa ich trocha vyprášiť a čo najviac zbaviť nečistôt. A znova si to na seba hodím. Sadnem si na zem a zapozerám sa do slnka. Zatvorím oči a oddám sa pokoju. O nejaký čas sa vymaním z meditácie. Čo tak skočiť k mníchovi? Rozhýbem si kosti a opäť trochu pocvičím. Moje dve krásky sú nepokojné, dlho nepili cudziu krv. Vytiahnem šable s puzdra a prečistím ich, skontrolujem a zasuniem naspäť do pošvy. Hodím si ich na chrbát a vydám sa do mníchovej rezidencie. Ak sa mi ho nepodarí hneď nájsť popýtam nejakého mnícha, aby ma k nemu zaviedol aj keď neviem jeho meno snažím sa ho čo najlepšie opísať. Strieborné vlasy, milý pohľad, malý vzrast... Ak ma k nemu zavedú pozdravím ho. „Boh s tebou brat, prijal som tvoju ponuku a konečne ma niečo odreaguje od minulosti. Hovoril si, že sa môžem zdokonaliť v ohnivej mágii a chápaniu ohňa. Rád by som tú ponuku prijal. No čo tak najprv si trochu zatancovať?“ Usmejem sa a rukou pohladkám rukoväť jednej zo svojich krások. „Môžeš mi potom porozprávať niečo viac o vašich problémoch. Budem sa snažiť pomôcť, veď nemám nič iné na práci.“

Saluris - 22. dubna 2014 13:44

soukromá zpráva od Saluris pro Už jsou tu. Doufám že má slova na ně zapusobuí protože pokud ne, jsem mrtev. Já jsem nic neudělal to on to hostinský! Řekl jsem mu o spoustě zlata v nedaleké jeskyni. Že se tam vypravuji. Chtěl to zlato jen pro sebe a snažil se mě zabít. To on je vinen. Bál jsem se proto jsem se schoval tu ve skříni. Prosím. Věřte mi. Vykoupím se informacemi. snad to bude stačit na to aby mě nezabíjeli. Jsou to barbaři ti by se mohli uchytit. V tu ránu vidím čepel meče jak se rychlým švihem blíží k mému tělu. Dýkou se ho snažím odrazit. Pokud se mi to podaří svalím se k zemi a začnu je přesvědčovat falešnýma informacema

Shan Darkness - 22. dubna 2014 13:56

soukromá zpráva od Shan Darkness pro U skříně Přitočím k hostinskému zezadu a přitlačím mu dýkou do ledvin. Schytím si ho pod bradou, aby nemohl mluvit a zašeptám mu:"Co se to tu děje? Mluv tiše a nechám tě být! Co ten muž provedl a proč jsi je poslal, aby ho zabili? Paktuješ se s barbary? To by se vrchnosti nelíbilo, tak žádné podrazy." Pak uslyším mluvit toho muže a přemýštám, ejslti je to pravda. Nějak mu nedokážu věřit, podle mně si vymýšlí, ale pravdu nedokážu odhadnout. Snažím se schovat za tělo hostinského, aby si mně nikdo nevšiml, ať by šel z obou stran. Pak lehce polevím tlak na jeho dolní čelist, ale zatlačím mu na ohryzek, aby nemohl mluvit příliš hlasitě.

Vypravěč - 22. dubna 2014 14:33

soukromá zpráva od Vypravěč pro Boj Sluris bravůrně vykryl úder barbara. Nezpůsobilo mu to ani sebemenší újmu. To co se povedlo jemu je obdivuhodné. Škoda, že to viděli jen barbaři. Ti to nijak neocení. Takové krásné vykrytí. Saluris se schoulil na zem. Barbaři se na sebe s obdivem podívali. =============================================== hod 2k10 zda se ti povede je přesvědčit aby přestali s útokem. Shan Darkness se nepovedlo překvapit hostintského, protože byl otočen ke skříni tím pádem viděl i na dveře, které jsou hned vedle. Stůj zakřičel hostinský! To jsi zjevně nečekala a tak stojíš jako solný sloup. Jeden ze tří barbarů se otočí k tobě a tasí meč. =============================================== Hod si o iniciativu 1k6

Saluris - 22. dubna 2014 14:50

soukromá zpráva od Saluris pro Sakra tak to bylo dost těsný. No tak pánové nebudte blázní. Když mě zabijete tak se o tý spoustě zlata nedozvíte absolutně vubec nic. Tak a ted vás dostanu... Zkusím přesvědčit jen jednoho z nich, abych je poštval proti sobě. Pak se odsud vypařím. Sakra kdo je to támhle? Hmmm fajn to se mírně komplikuje. Tak aspon zkusím přesvědčit tohohle když tam ten si všiml té ženy. No tak neblbnete. Mě a jí nechte být. Jak jsem řekl vykoupím sebe i jí informacema. Nenápadně na ní mrknu. Snad si toho všimla doufám že mi je pomuže přesvědčit. Myslím že boj by byl zbytečný. Nesmíme tu spustit rozruch jinak nás sem stráže už nevpustí.

Shan Darkness - 22. dubna 2014 15:21

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Nejdříve jen němě hledím na toho muže, jak se krčí na dně skříně a pak si všimnu jeho oka. Mrkl na mne. A pak pronese větu o vykoupení se. Informacemi. Ví dost? "Koukni, ty jsi blázen. Tys mu řekl o tom zlatě? Koukni cos udělal! Ten poklad mohl bejt jen náš, nemuseli bychom celej život hnout prstem a ty to vyžvaníš na potkání!"obořím se na muže a kapky potu mi stékají po těle. Snad dokážu dost dobře spolupracovat. Chtěl jsem mu pomoci, ale nakonec to vypadá, že pomůže on mně. Chtělo by to ty barbary nějak přesvědčit o tom, že jsme dva a venku je nás víc. Nebo že dokážeme vražedně rychle pozebíjet, koho nás napadne. Možná se zmínit o Markýzovi nebo nějaké vrchosti...čeho se tak barbaři bojí?

Saluris - 22. dubna 2014 15:37

soukromá zpráva od Saluris pro Super spolupracuje. Jen sakra... Jsem blbec Mluvím o něm v ženské osobě a přitom je to chlap ? To bude určitš tím rozruchem kolem. A já si říkal kde má prsa. No každopádně pak sem u omluvím. Ale nesmím dát znát mojí chybu jinak by to barbaři zpochybnovali. Musím oněm dál mluvit jako oní. Pomalu vstávám a koukám na vyjevené barbary. Kouknu na bezejmeného muže co mě přišel zachranit a se smutným výrazem spustím. Promin Milaso, ja se omlouvám jinak to nešlo. Navíc je tam tolik zlata že si ho mužem rozdělit všcihni Rozhlížím se a koukám jak budou barbaři reagovat. Doufám že dobře.

Shan Darkness - 22. dubna 2014 15:43
	soukromá zpráva od Shan Darkness pro "Všichni? Ty se vážně hodláš rozdělit s..."máchnu rukou směrem k těm hromotlukům a snažím se, aby můj hlas zněl co nejvíc rozechvěně-pak mi aslepsoň přeskakuje a ženy když šílí, tak mohou pištět. Zkusím si rukou vyhodit své černé vlasy plývající až k uším a skloním hlavu. Opravdu si mne jde splést s ženskou? Zdá se, že nájemní vrahové už nejsou, co bývali.

Aldarion - 22. dubna 2014 15:46

soukromá zpráva od Aldarion pro Eusifanel... Už skoro pět dní jsem na cestě. Jako poslední práci jsem měl likvidaci malé skupinky skřetů, která se potloukala nebezpečně blízko jedné farmy. Podařilo se mi je pobít, ale od té doby jsem bohužel nenašel nic co by stálo za řeč. Až do chvíle než jsem zaslechl řeči o nějakém nekromantovi. S nemrtvými jsem se setkal jednou a nebyla to pěkná zkušenost. Představa že by nějaký blázen chtěl vyhladit všechny elfy se mi ani trochu nelíbila. A tak jsem se rozhodl že zjistím co je na tom pravdy. Jako první cíl své cesty jsem zvolil vesničku na jihovýchodě říše. Údajně se tam ztrácejí obyvatelé a tak by asi bylo vhodné začít tam. Nemohl jsem tam ale jít jen tak. Bez žádné přípravy a zásob. Eusifanel nebyl daleko a tak jsem zamířil přímo tam. Doufám že se mi podaří zjistit aspoň něco dalšího, ohledně té vesnice nebo o tom nekromantovi. Někdy během poledne jsem město uviděl. Majestátně se tyčilo jen pár desítek metrů přede mnou. Ani nevím kdy jsem viděl něco takového. Je to nádhera. Pousměji se a chystám se jít do města. V tom ale spatřím jednu ženu. Je velice krásná. Nemohu z ní spustit oči. Trochu mi připomíná Arith. Trošku mně překvapí když si všimnu co má v toulci. Stříbrné šípy... to není něco co by člověk našel ležet někde na zemi. Vypadá to že už něco bude mít za sebou. Možná by mohla něco vědět. Uvidíme... Stále dívaje se na dívku pomalu přijdu k ní. Ukloním se a spustím. Zdravím vás paní. Omlouvám se že vás vyrušuji. Mé jméno je Aldarion. Nemohl jsem si nevšimnout co máte na zádech. Vskutku skvosty. Ale... chtěl jsem se vás zeptat. Jistě jste již slyšela o tom co si lidé vyprávějí. Mně osobně to velice znepokojuje. Představa že by svou pozornost upl nějaký nekromant na naší zemi se mi nelíbí. A tak jsem myslel... nevíte něco o tom něco více? Zaslechl jsem nějaké zvěsti o vesničce na jihovýchodě. Údajně tam mizí lidé do země... bohužel ale nevím co je na tom pravdy. Domluvím, přátelsky se na dívku zadívám a doufám že ji třeba nějak neviděsim. Snad bude vědět aspoň něco. Vzhled: Aldarion měří 174 cm, což je na elfa úctyhodná výška. Jeho tělo je díky mnoha letům tréningu a praxe v boji, štíhlé a pevné. Vlasy mají světle hnědou barvu a sahají kousek po lopatky. Vždy je nosí volně rozpuštěné. Oči mají výraznou, zářivě zelenou barvu. Levou tvář zdobí jizva z jednoho z mnoha bojů kterými Aldarion prošel. Vousy nemá. Na sobě nosí obyčejnou hnědou košili a na ní koženou zbroj. Hnědo-šedé kalhoty a prosté boty. Na zádech má svůj luk, toulec s šípy a vak s věcmi. Na levé straně opasku má ještě pouzdro s dýkou.

Kaylin Roshi - 22. dubna 2014 19:08

soukromá zpráva od Kaylin Roshi pro Eusifanel V majestátním elfském městě jsem strávila několik dnů, po setkání s druidem. Prošlo jsem nejzajímavější budovy a místa, které se v něm nacházela, než jsem se pomalu vydala z něj pryč. Cesta do něj byla lehká, protože já měla dovnitř doprovod a ven nebylo těžké vyjít. Avšak pro ty, kteří míří do města musí hledat. Dovnitř se dostanou pouze elfové nebo velvyslanci jiných národů. Cestu dovnitř vám napoví runy, které jsou poschovávané v přírodě kolem místa, kde jsem právě teď stála. Dokonce jsem jednu spatřila a stačilo by po ní jít a došla bych opět do města. Když jsem byla tedy venku, bylo na čase, abych se dostala na nějakou cestu, kde mám šanci někoho potkat a případně se zeptat na cestu. Musela jsem jít západním směrem, abych se po dni cesty dostala na kamenitou stezku se třemi možnostmi, kam se vydat. Po cestě jižním směrem bych se dostala do města lidí, kdežto po cestě severním směrem ležela říše Nemromancera a západní cesty vedla do Severního království. Problém však nastal, když jsem nevěděla, kudy jít. Již před tím jsem se dozvěděla, že vesnice leží na jihovýchodě této oblasti. Avšak nevím, kde přesně. Doufala jsem, že na někoho narazím, abych se poptala po cestě. A brzy se na mě usměje štěstí, když se za mnou ozve hlas nějakého muže. Otočím se k němu čelem a zběžně po něm sklouznu očima. Poslouchám ho a přemýšlím, co má za lubem. Nad poznámkou, že mám na zádech v toulci skvosty, se pousměji. "Také zdravím. Jmenuji se Kaylin." promluvím a rozhodnu se mu tykat, když už zná mé jméno. "Lidé si toho vyprávějí mnoho." konstatuji s lehkým úsměvem. A poslouchám dál. Tušila jsem, co má na jazyku, ale raději vyčkám, až dopoví vše. "Ano, s tím souhlasím. Nedokáži si představit, jak by pak vypadalo místo, kde jsem se narodila po jeho zásahu." Při té představě se ošiji, avšak pokračuji dál. "Vidím, že informace nějaké máš a abych pravdu řekla, ty mé jsi právě lehce i rozšířil. Většina z toho, co jsi právě řekl, je skutečně pravda. Lidé se jednou za dva roky prostě propadnou do země a pak se naleznou jen jejich těla. Také se z vesnice nedá uprchnout. Vesničané také naleznou za pár dnů či týdnů hnijící mrtvoly. Mnohdy velmi znetvořené. Vím, kde je, ale netuším, kudy přesně se vydat. Leží na jihovýchodě." dokončím a čekám, až si vše přebere. Jestli jsem hádala správně, měl v plánu se tam vydat. A popravdě, společnost bude mnohem lepší, než jít sama. Pokud mu tedy nešplouchá na maják a není to hrdina až na půdu, který zdrhne při první příležitosti. Však to se uvidí a raději dám přednost mužské společnosti na cestách, než dámské...

Aldarion - 22. dubna 2014 19:29

soukromá zpráva od Aldarion pro Eusifanel... Dívka si mně prohlédla a pak se také představila. Kaylin. Pěkné jméno. Velice mně těší. Řeknu zdvořile a ukloním se. Na její poznámku se usměji. To ano... ale víš co se říká. Na každé pohádce je zrnko pravdy. Pousměji se a poslouchám co dívka říká. Zdá se že souhlasí s mým názorem ohledně nekromanta.To jsem docela rád. Elf který by byl jiného názoru by se mi asi příliš nelíbil. Chvíli přemýšlím nad tím co mi Kaylin říká. Jsem docela... znepokojen. Lidé se propadnou do země a pak se najdou mrtvá těla. Zvláštní, nikdy jsem o ničem takovém neslyšel. Určitě to nebude jen tak. Dobrá. Nuže, pokud by jsi chtěla, společnost bych na cestě uvítal. Určitě to nebude jen tak a řekl bych že bude dobré mít krytá záda. Přátelsky se usměji. Rád bych si ale napřed dokoupil nějaké věci na cestu. A pak ještě třeba zašel do krčmy. Po cestě mi trochu vyhládlo a možná by se tam dali zjistit nějaké informace. Půjdeš tedy se mnou?

Vypravěč - 22. dubna 2014 19:32

soukromá zpráva od Vypravěč pro V klášteře Mnch je rád přijal. Cítíš k němu sympatie. Jako by jste byli oba na jedné lodi. z jeho pohybů poznáš, že i on není jen tak ledajaký mnich. Je logické, že ti nebude otvírat ten nejslapší mnich v klášteře. Pevným krokem dojde až k tobě. Zdá se, že jsi se rychle zotavil z dlouhé cesty. Byla to jen taková malá zkouška když jsem ti dal do komory svíci. Zdá se, že jsi mluvil pravdu synu. Pak se opět odmlčí a zkontroluje si tě pohledem. A ty si myslíš, že jsi natolik připraven aby jsi se mnou bojoval? Dříve než se odebereme na nádvoří, tak ale uzavřeme dohodu. Vidím do tebe a vím, že máš hodně otázek. My mniši v tomto klášteře jsme vázáni mlčenlivostí. Pokud mě však ,mě porazíš. Zodpovím ti 3 otázky. Pokud prohraješ, zodpovím ti pouze jedinou. Co ty na to? Jdeme se utkat? Z mnicha jde cítit sebejistota. Ne, že by byl namyšlený, ani, že by tě podceňoval.

Vypravěč - 22. dubna 2014 19:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro V hostinci Barbarové byli prvně zaraženi, ale hned se vzpamatovali a dva jdou po Salurisovi. Na Shana se valí jeden barbar. Vypadá rozčíleně. Ale to ostatně barbaři vždy jsou. Hostinský se stále snaží vstát, protože jeho kila jsou natolik velká, že není schopen vstanout bez pomoci. ======================================================= Nevěste hlavu. Máte šanci tak jedem na to. Uvědomte si, že máte 7. lvl. Ti barbaři mají dva po2.lvl a jeden 3.lvl. Hostinský vás zatím zajímat nemusí. ten je rád, že na něj nikdo neútočí. Nevím jestli jste četli chat takže to zopakuji. Každý hodáí 15k6 já vám pak oznámím jak jste dopadli. Může být?

Anadreth - 22. dubna 2014 20:06

soukromá zpráva od Anadreth pro V kláštore Takže boj. Tento mních nevyzerá najslabšie, aj keď je starý, je známe, že mnísi sa dožívajú vysokého veku a stále sú ohybný ako za mlada. „Prijímam tvoju ponuku a sám neviem či ti budem stačiť, no budem sa snažiť o prekvapenie.“ Pousmejem sa. Ak sa mních niekam vydá, napríklad niekam, kde je to vyhradené na boj tak ho nasledujem. Na mieste si ponaťahujem svaly a zhodím zo seba svoj plášť na zem. Vtiahnem svoje šable a čakám na mníchov náznak. Som pripravený a moje oči ho nespúšťajú z dohľadu.

Vypravěč - 22. dubna 2014 20:14
	soukromá zpráva od Vypravěč pro V hostinci Byl to neuvěřitelný souboj. Díky vaši spolupráci byli barbaři zabiti. Stojíte nad nimi a v rohu se krčí hostinský. Prosím uštřete mě! Já je vůbec neznal. Budu s vámi ve všem spolupracovýt!

Saluris - 22. dubna 2014 20:29

soukromá zpráva od Saluris pro Hned potom co skončil ten ukrutný boj. Se podívám na muže co mi pomohl . Ehm... Děkuji ti za pomoc. Nevím co bych dělal. Mimochodem jmenuji se Saluris. Očima sjedu na hostinckého. Ležím tam jak ryba na souši co sním? Já bych ho radši zabil a nebo aspon za to co udělal dostatečně potrestal.... A nebo ho nechal jít, pokud slíbí že o tomhle incidentu nikomu neřeknu. Protože pokud jo tak si tě najdem. S usměvem se podívám na oba dva

Shan Darkness - 22. dubna 2014 20:34

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Povytáhnu obočí, když poslední barbar dopadne na zem a přehodím se dýku tak, abych jí zas plynulím pohybem mohl schovat zpátky. Pak pohlédnu na toho muže. "Abych řekl pravdu, chtěl jsem pomoc tomu, kdo mi pak bude nejprospěšnější. Situace se nakonec vyřešila sama, takže děkuji já tobě."čímž cítím svůj "dluh" splněný a snažím se k tomu muži necítit žádnou povinnosti. Pak na mne promluví ohledně hostinského. "Tak, dýku ke krku jsi mu dal ty...barbaři šli za ním. A museli mít nějakej důvod. A ten bych rád zjistil, než se rozhodnu, ejslti si tvé mlčení pojistit smrtí nebo slibem. Mluv ještěrko!"promluvím ze začátku k Salurisovi, potom k hostinkému. Že je nezná, mu nevěřím ani za mák. Ať sám vysvětlí, proč se za ním zvedali. Barbary v tomhle městě nechce nikdo a Markýz by za informace mohl dost dobře zaplatit. Možná stejně dobře jako jeho nepřítel...

Vypravěč - 22. dubna 2014 20:36

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter Mnich si pomalu odloží svou dlouhou robu. Aź teprve teď si zahlédl mocnou zbraň. Slyšel jsi o ní, ale nikdy zatím neviděl. Byla to katana. V té chvíli si pochopil, že tento bojovník má znatelně navrch zbraní. A to ješt nevíš jak je na tom po fyzické stránce. Mnich ti nechává prostor zútočit. Vytáhne katanu pouze do půle velikosti. Je to tradice která se nikdy neporušuje. Jinak by se vám mohl meč pomstít. ´============================================ Vzhledem k typu zbraně získáváš oproti mnichovi iniciativu na dve kola a o dvě kola on nemůže útočit. Hod si 10k6

Kaylin Roshi - 22. dubna 2014 20:43

soukromá zpráva od Kaylin Roshi pro Eusifanel Děkuji, to tvé také není špatné. A ano, těší i mne. další úsměv, co doprovodí má slova. Líbil se mi jeho úsměv. Bylo na něm poznat, že ho myslí vážně. Také měl slušné vychování, které dokáže jeho úklon. Mit na sobě šaty, ukloním se také, jen trochu jinak. Šaty jsem naštěstí neměla, protože by mi akorát překážely a tak pouze s úsměvem na tváři kývnu hlavou. Máš pravdu, vždy je alespoň to zrnko pravdivé. souhlasím s ním. Každy´ se pak zabere do svých myšlenek. Honí se mi jich v hlavě spousta, některé jsou však úplně k ničemu. Nejvíce mě zajímalo, jak se dostat do té vesnice. Přibližný směr totiž nestačí... Také jsem si přála, aby se Aldarion přidal ke mně a pokračovali jsme tak společně. Mělo by to spoustu výhod. Jako by mi četl myšlenky, jelikož mi téměř v zápětí nabídne, že by rád uvítal společnost. Nejsem proti, vážně se může hodit. Poslechnu si ho až do konce, protože nerada skáču někomu do řeči. Ráda půjdu, sama jsem se tě na to chtěla zeptat. odpovím a vrátím mu stejný úsměv, jakým se na mě usmál on. Zmíní pak ještě hlad a že by rád někam zašel. Hm.. A kam půjdeme? Do elfského města se mi vracet nechce, ale trváš-li na tom, tak půjdeme. Osobně bych navrhovala lidské město. Je na jich, což se hodí. navrhnu s otázkou v hlase. A jestli někdy budeš chtít, abychom spolu leželi v posteli, tak se prosím vyhni blbým výmluvám a řekni to rovnou. Mě to nevadí. mrknu na něj, načež se rozesměji. Snad jsem ho moc neurazila nebo nepohoršila, ale myšleno to bylo vážně.

Saluris - 22. dubna 2014 20:49

soukromá zpráva od Saluris pro Nechci tu už dál ztrácet čas. Jsem celkem nesvuj. Tahle blbost mě málem stála život musím být opatrnější. Zatím mě vše vycházelo muselo se to prostě nekdy takhle pošahat. Nevím jestli mám chut tu stát nad hostinským a ztrácet čas. Určitě už z alarmovali stráže nebo tak něco. Oněj se mužem postarat kdykoliv jindy. Z usměvu přejdu na ustaranej pohled. Měli by jsme odsud co nejrychlejc zmizet. Myslím že nepotrvá dlouho a znovu se do něčeho namočíme. A oněj se mužem postarat kdykoliv jindy...

Shan Darkness - 22. dubna 2014 21:06

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Pokřivím úsměv. Stráže. Jo, to by mohl být pádný argument, nechat toho muže být a vypařit se. Jen mít jistotu, že nepláchne nebo nás nezradí. Zavříte nemůže a odvézt si ho někam taky nemůžeme. A nechat ho jen tak šmejdit se známostí barbarů? Ikdyž koneckonců, je to on, kdo má 3 mrtvý barbary v hospodě. "Možná máš pravdu."povím k muži a pak se otočím k hostinskýmu. "A ty se modli, aby ti neutelko jediný slovíčko...co by asi Markýz dělal s informací o třech barbarech, klidně popíjejích ve tvé hospodě a pak o jejich mrtvých tělech?" Pak se zvednu a pohlédnu k Salurisovi. Máme se vydat každý svou cestou? Jít jeden pryč oknem a druhý před hospodu, nebo vyjít společně? Co přinse méně otázek a podazření? S tou otázkou se otočím na Silurise už jen ve spěchu.

Saluris - 22. dubna 2014 21:17

soukromá zpráva od Saluris pro Spolupráce s někým jako je on by se mi mohla hodit,ale asi by jsme měli vyrazit každej ven sám a pak se někde sejít No. Vypadáš jako fajn člověk, ale rozhodnutí nechám na tobě, každopádně jdu oknem. Ty běž kudy uznáš za vhodny. Neměli by nás vidět společně. Byl bych rád kdyby si se ke mě připojil ale nechám to na tobě... pokud přece jen by ses rozhodl že jo.Počkám na tebe u vetešnictví. S těmito slovy se dostávám oknem z hospody ven. Mřím hned k vetešnictví. Dám mu hodinu. Pokud nepříjde, pujdu si dál po svých

Aldarion - 22. dubna 2014 21:21

soukromá zpráva od Aldarion pro Eusifanel... Kaylin souhlasila že půjde se mnou. Prý mi to i chtěla sama navrhnout. To mně docela potěšilo. Věnuji Kaylin milý úsměv a chvíli přemýšlím kam se tedy vydáme. Hmmm... takže do Eusifanelu a nebo do nějakého lidského města. Tam se mi moc nechce. Nebude tam tak kvalitní vybavení jako v Eusifanelu. A asi by nemuseli mít moc přesné informace. Už jsem se chystal odpovědět, ale Kaylin mluvila dál. Docela mně překvapilo to co řekla. Trošičku mi zčervenaly tváře. Nevím zda to myslela vážně, nebo jen jako žert. Samozřejmě že se mi velice líbí a do té postele bych s ní i docela rád šel. Ovšem za jiných okolností. Nemluvě o tom že se známe sotva pár minut. Já... no, jo... budu... budu o tom... přemýšlet. Děkuji. Řeknu trošku koktavým hlasem a usměji se. Na chvíli se na Kaylin zadívám. Až po pár vteřinách mi dojde že jsem jí chtěl vlastně sdělit jak jsem se rozhodl. Ta cesta... Raději bych šel do Eusifanelu. Bude tam kvalitnější vybavení a určitě se dozvíme více informací než v lidském městě. A také bychom tam mohli sehnat mapu s cestou k té vesnici... nebo by nám cestu aspoň někdo popsal. Chvíli počkám jak se Kaylin rozhodne. Pokud bude souhlasit, tak vyrazíme do Eusifanelu. Až tam dorazíme, budu se ohlížet zda neuvidím nějaký obchod ve kterém bych mohl sehnat bylinky, lektvary, možná nějakou tu zbraň a věci na cesty. Zobrazit SPOILER (Jako křesadlo, měch atp..)

Vypravěč - 22. dubna 2014 21:36

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad-U hostince: Uslintaný pes Je pozdě odpoledne, když zaslechneš rámus z okna hostince. Nevěnuješ tomu vůbec pozornost. V hostincích bývá obvykle živo. Jsi znaven cestou jenž si podnikl. V žalůdku cítíš prázdno a tak se rozhodneš tuto krčmu navštívit. Otevřeš dveře a sedneš si k velkému stolu který čítá 10 míst k sezení. Jsi u něj s dvema dalšími lidmi, kteří si žádají dolít pivo. Žel obsluha žalostně nestíhá. Je ti jasné, že se jen tak na řadu nedostaneš. Z dlouhé chvíle pokukuješ po místnosti. V hlavě se ti odehrávají nedávné události. Rád by si zase okusil nějaké dbrodružství, ale zdá se že tady umřel pes. Tato myšlenka tě ale brzy opustí. Přesně napoti tobě v otevřeném patře kde jsou vedle sebe naskládány dveře pokojů jako domino zahlédneš dve postavy. I na dálku dobře poznáš, že jedna z postav si otře zkrvavenou dýku o své oblečení a schová ji. To, že se lidé v hostinci poperou je běžnou záležitostí. Avšak toto vypadá na vraždu. V té chvíli ti však výhled zastíní široká servírka. Co čumíš? Dáš si něco k pití a nebo si další z tech co se zde chtšjí zadarmo vyspat a nažrat? Obsluha je takto oprasklá snad ve všech serveských městech které obývají lidé. Podnebí i kraj si to možná takto žádá.

Shan Darkness - 22. dubna 2014 21:39

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Chci mu ještě něco vzkázat, ale vyskočí ven příliš rychle a tak si to pomyslím jen sám pro sebe: Jakmile ho někdo uvidí jít tím oknem, dostane se do dalšího maléru! Počkám pár minut a pak ho napodobím. Je to stejná blbost, jako jít zpět hospodou, ale aspoň bych tomu bláznovi mohl zas pomoc z maléru. Zdá se to jako fajn chlap a já furt nevím, dke ho učili boji. A hodlám to zjistit. Pokud cesta probíhá hladce, chvíli si vykračuju dle instinktu, pak zastavím nějakého domorodce či domorodkyni a poptám se, dke je tu vetešnictví. Kdyby se ptala, tak pro zdraví zájem o kolíčky a knoflíky pro babičku-z nostalgie. Pak se k němu přiblížím na dohled, ale řeknu si, že by bylo dobré si ho vyzkoušet. Začnu se k němu tedy plýžit a jakmile budu za ním, vytáhnu dýku a mírně mu jí přitlačím k ohryzku. Čekám jeho reakci-já chci vědět, kde se naučil bojovat.

Francisco Armando - 22. dubna 2014 21:42

soukromá zpráva od Francisco Armando pro V lokále to vypadá hrozně, ale jako vágus vypadám i já. Nevadí, že je oprský. Nocleh a snídani. Pak se sem vrátim na pivo. hodím krčmáři obvyklý obnos za nocleh a jídlo. Přídu za chvíli, jen si uložim věci do pokoje. Kterej že to je? Počkám, až mi dá klíče či čím se tu zavírají dveře a vyrazím směrem za postavou, která měla zkrvavenou dýku. Je možné se porvat, i zabít, ale tohle vypadalo jako úkladná vražda. A vraždy by se měli potrestat. Aspoň odejmutím peněz na kořalku.

Saluris - 22. dubna 2014 21:50

soukromá zpráva od Saluris pro Snad mě nikdo neviděl vyskočit, ale furt lepší než jít přeplnenou hospodou plnou tázavých obličeju. Určitě si toho všimlo víc lidí než jen ten chlápek. Sice jsem o vetešnictví něco slyšel,nevím kde je. Zastavuji nejbližšího člověka a ptám se na cestu. Ten mě slušne odpoví a já jdu.No snad mě nic po cestě nevyruší. Jestli dojdu v pohodě Opřu se tam o zábradli a budu čekat.

Vypravěč - 22. dubna 2014 21:53
	soukromá zpráva od Vypravěč pro ============================== Shane Neuspěl jsi v překvapení a Saluris si tě dříve všimnul.

Vypravěč - 22. dubna 2014 22:01

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hostinec: uslintaný pes Dík. Nechceš si raději zaplatit i koupel? Páchneš odsekne ti obsluha. Jde si po svém a když zaslechne tvou otázku ani se na tebe nepodívá a ukáže směrem kde si viděl tajemnou postavu. Ta už tam ale nebyla.Pokoj číslo 4. A ne, že ho budu po tobě ráno uklízet! odsekne obtloustlá ženská. Jdeš tedy tím směrem a dostaneš se k pokoji kde si viděl ty postavy. Naskytne se ti zvláštní pohled. Tři mrtvá těla barbarů a naproti vchodu do pokoje leží u okna velmi tlustý hostinský, který je bílý jako stěna a těžce oddechuje. Pomůžete mi na nohy? Byli tady vrazi a mě se podařilo jejich útok odrazit. Zabil jsem tyto tři barbary, ale ti dva další mi utekli oknem. A teď mi na víc úplně selhávají nohy. Podává ti ruku aby jsi mu pomohl na nohy.

Saluris - 22. dubna 2014 22:04
	soukromá zpráva od Saluris pro Co mu sakra tak dlouho trvá? Asi bych měl jít Najednou slyším něco zapraskat. At si kdo jsi vylez hned ven! Ihned šahám pro dýku. Ze křoví vyleze muž co mi pomohl. Co to sakra dělá? Mužeš mi prosím říct, o co si se to tady pokoušel ?? Nemám rád překvapení. Kouknu se mu do jeho překvapeného obličeje a čekám co ze sebe vysype.

Francisco Armando - 22. dubna 2014 22:12

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Upadlý válečník a tři mrtvoly Zběžné pohlédnu na barbary. Pěkní hromotluci. Jasně, hned vám pomohu na nohy. chytnu ho za ruku a vytánu ho nahoru. Když se o něco opře, neotálím a zeptám se ho. Oknem utekli jo? Tasím meč. Záštita schiavonny se zaleskla zlatem. Na damaškové čepeli vířily duhové skvrny. Meč hodný hrdiny. Ale měl jsem ho v ruce já. Zarostlý špinavý, pozvracený vagabund v dlouhém hnědém kabátci, se kterým jsem se buhvíkde válel. Na nic jsem nečekal a vyskočil jsem oknem pronásledujíce útočníky.

Anadreth - 23. dubna 2014 06:53

soukromá zpráva od Anadreth pro Boj Mních vytiahol katanu. Nebezpečná zbraň, no ja mám také dve. Rozhodujem sa k útoku, chvíľu si mnícha prezerám, pretože mi na to dáva čas. Je mocný a určite to so zbraňou vie. Musím byť na pozore... Rýchlymi výpadmi zaútočím a snažím sa mnícha prekvapiť. Využívam pri tom tiež ruky a nohy na všelijaké údery a podkopnutia. Môj štýl boja vyzerá skôr ako tanec. Plynulý ako voda a rýchly ako šíp.

Vypravěč - 23. dubna 2014 11:59

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter-Boj Začínáš tedy svým útokem. Mnich kousek uhne a vykryje úder katanou, ale tvá čepel sjede a lehce ho zasáhne a uštědříš mu malé zaranění. Útočíš znovu protože mnich se stále jen brání. Tvůj útok je drtivý a míříš na jeho břicho, ošem mnich lehce pokyne rukou a tvůj meč se zastaví o honivý štít. Tak tak, že sílu tvého úderou nepoužil proti tobě. Přesto je vidět, že síla tvého útoku mnicha lehce oslabila. Jenomže mnich právě ukončil rituál vytáhnutí katany a teď musí zasáhnout aby se jeho zbraň aktivovala. To se mu daří, a tvá noha začne lehce krvácet a sebere ti 10 bodů života. Přitvrdíš tedy svůj útok a využiješ k tomu i své nohy a šavle. Mistr tě tento pohyb učil pod názvem tornádo. Zdá se ale, že mnich tuto techniku velmi dobře zná a tak dokáže i když ne úplně přesně, leč dostatečne dobře, vykrývat tvé útoky. Po 2 minutách boje. To Mnich sebral 19 životů a šlo poznat, že do útoku nedává všechno. Pár mnichů sleduje tento boj se zaujetím. Je to již dlouho kdy si někdo troufnul svést souboj s tímto mnichem. Nazývají ho Ohnivá čepel. Je to již dlouho kdy zakusil porážku. Naposledy ho porazil jeho žák. Vynikající šermíř a vládce ohně. ================================================= Tvé hody mi zatím nestačí. Pokud chceš bojovat až do samého konce, naházej 15k6

Anadreth - 23. dubna 2014 13:30

soukromá zpráva od Anadreth pro Boj Výpad. Obrana. Sprava, zľava, odzadu. Niečo mi to pripomína... „...Skvelo Andareth, teraz pozor! Zhora! Sprava! Na ľavo! Nohy, používaj nohy!“ Zvolal Firentis so zbraňou v ruke. Je to nádherný meč, dlhý a lesklý. Rukoväť má posiatu červenými drahokamami. „Učiteľu, si príliš rýchly!“ Poviem ako narážku, no hneď dostávam odpoveď. „Nie, nie, to ty si príliš pomalý, Anadreth. Máš ešte ďalekú cestu!“ „Ak je tak, tak potom prečo sme prestali!“ Skríknem a hneď robím ľahký výpad vpravo, ktorý je s ľahkosťou odrazený. Úžasné, tento chlapec so mnou cvičí už od rána a stále stojí na nohách. No nie je to vďaka jeho telesnej sile, ale vďaka tomu, že sa nikdy nevzdá a sále ide dopredu. To je tvoja sila... ...Tento mních blokuje všetky moje útoky musím to skúsiť inak. Na chvíľu odídem z víru boja a zastanem pár metrov od mnícha. Pomaličky začnem krúžiť okolo neho a čochvíľa zastanem. Zdvihnem pohľad k nebu a k ohnivému slnku. Pliniem na chvíľu s napätým tichom, ktoré tu sála a ponorím sa do tichej modlitby. Bože, daj mi silu ísť ďalej. Silu vytrvať. Silu vzchopiť sa. Veď moje čepele k cieľu.... Zaujmem postoj zvaný Thi´n, čo značí kobra. Je to obranný postoj, ktorého sa vytvárajú rýchle a smrteľné protiútoky.

Kaylin Roshi - 23. dubna 2014 14:09

soukromá zpráva od Kaylin Roshi pro Eusifanel Byla jsem opravdu hodně zvědavá na to, co řekne, nebo jak bude reagovat. Jeho lehké zčervenání a koktavý souhlas mě donutí se opět rozesmát. Nebylo to moc milé vůči němu, avšak jsem si nemohla pomoct. To prostě nešlo. Pak najednou zmlknu. Znovu po něm sklouznu očima na několik vteřin zastavím na jeho rozkroku. Že by ještě..? Ne, to je blbost. S tím, jak pěkně vypadá... Ne, to prostě není možné. Musela jsem ho jen zaskočit, to je celé. Aspoň doufám... uvažuji v duchu a pak se vrátím pohledem k jeho očí - konečně. Pomiň, jestli jsem tě zaskočila. Myslela jsem to sice vážně, ale možná jsem s tím mohla počkat. Jen... Asi by sis měl zvyknout, protože dost ráda mluvím dvojsmyslně. pokrčím lehce rameny a vyloudím malý úsměv, abych to trochu odlehčila. Chvíli mlčíme, když se ozve, jak se rozhodl. Napůl to čekám, protože lidské město by nám toho moc nedalo, ale do toho elfského jsem se nechtěla vracet kvůli druidovi. Věděl něco o smrti mé babičky a já chtěla zjistit co se jí doopravdy stalo. To však muselo počkat, protože mě čekal úkol, což bylo pomoci té vesnici od nekromanta, který ji sužoval. Dobře, tak tedy tam. Já toho moc nepotřebuji, spoustu věcí mám ještě z cesty sem, ale ráda to s tebou obejdu. řeknu a projdu tedy kolem něj, abychom se dostali do města. Cesta nám nějakou dobu zabrala, ale celkem dobře jsme se při ní seznámili. Když se ocitneme v Eusifanelu, Aldarion se začne dívatl po různých obchůdkách a dílnách, kde by našel něco, co by se hodilo. Šla jsem mu po boku a moc nevnímalo, co se kolem děje. Poslouchala jsem leda jeho, ale i on byl zahloubaný do seznamu v hlavě, co potřebuje. Nejsem si jistá, jestli nám někdo tu cestu řekne. Než jsem odešla, poptávala jsem se, ale nic moc toho o cestě nevím, protože mi nikdo nic pořádného neřekl. promluvím najednou, když se zastavíme u jedné výlohy.

Shan Darkness - 23. dubna 2014 15:08

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Snažím se tiše plížit, ale když už vidím, že kolem není nic, za co bych se mohl případně schovat, rozhodnu se chvíli se proplížit v křoví. Když však chci vystoupit ven, samozřejmně při tom nadělám humbuk a muž se otočí. Hned na mne vypálí salvu otázek a já se mu ani nedivím. Spíš si najednou přijdu jako výroční kačátko, na kterého zírají a ono přitom nechápe proč. "Jsem si chtěl odskočit, když to potřebuješ vědět, vševědo."odpovím prostě. Pak pohlédnu na jeho ruku, připravenou na jílci dýky. "Pověz mi jednu věc. Co se to tam stalo mezi tebou a hostiským?"

Vypravěč - 23. dubna 2014 15:38
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad-Před hostincem Skočil jsi dolů z prvního patra. Dopadl jsi do sena, které zde má hostinský připravené pro koně svých návštěvníků. Nic se ti tedy nestalo. I když je město rušné, tak se momentálně v oblasti hostince nachází jen pár kolemjdoucích. Po postavách které jsi viděl ani vidu ani slechu. Jako kdyby se do země propadli.

Francisco Armando - 23. dubna 2014 15:46

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Au, to je ale výška. Že já blbec sem skákal. Vyderu se zpátky na nohy a rozhlížím se po okolí. Nikdo nikde. Žádní vrazi, ale co mě to překvapuje že. Přeci tu nebude stát cedule Vrazi tudy! No nic, du si dát aspoň pivo. Otočím se zpět k hostinci a ještě než si dám pivo, jdu se podívat na hostinského a na barbary, abych je případně obral. Přeci jen nemám peněz nazbyt a meč prodávat nechci a nebudu. Ne ne ne. Aspoň zatím. Po obrání barbarů si sednu v hospodě někam k lidem, co vypadají jako dobrodruzi a jdu se jich vyptávat odkud jsou, kam jedou, co hodlají podniknout.

Saluris - 23. dubna 2014 16:29
	soukromá zpráva od Saluris pro im hlavu. Jen jsem neco potreboval vedet... A nejak se to zvrtlo. Usmeju se. Co ted ? Mas nejaky napad kam jit ?

Vypravěč - 23. dubna 2014 16:29

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter-boj Mnich stojí jako kdyby ho do země vytesal. Ani se nehne a koncentruje se. Vydíš jak nasává svou sílu na další údery. Jeho mysl jako by se přenesla jinde. Jen na okamžik zahlédneš jeho vznešenost z dob minulých. Hlavou ti probleskne myšlenka, že tento člověk má za sebou nejednu těžkou bitvu. Ví naprosto přesně co dělá. Klidné přesto rychlé pohyby jsou velice smrtící. Ve chvíli kdy kolem mnicha kroužíš, má zavřené oči a klidnš stojí. Je to metoda boje stínů. Postava se kterou nyní bojuješ, byla vytrénována systémem boje se stínem. Nepotřebuje zrak na o aby dokáal vykrýt úder ani aby zasadil ránu. Jeho smysly jsou natolik ve střehu tak silně, že by ho zrak jen rozptyloval. Ve chvíli kdy jsi znovu připravený, zaútočí. Je to sled velmi rychlých útoků, kterým však dokážeě čelit. Poté I ty svedeš několik velmi úspěšných úderů jenž ho praní. Vzpoměl sis co tě učil Firentis a zasypáváš ho skvělými útoky. Jde poznat, že dlouhá doba bez boje ho oslabila. Pak, ale příjde ten okamžik. Mnich udělá falešný úder na pravou stranu, přehodí si katanu do levé ruky a vede útok ze spodní strany napříč celým tělem až na tvůj obličej. Jen tak tak stihneš dát do trajektorie útoku svou jednu šavli. Přesto je to nedostatečné. Mnich tě zasáhne. Cítíš jak ti tělo zaplavuje teplo. Pak už si jen pamatuješ, jak mnich zasavil svůj meč, těsně před tvým krkem. Upadáš do bezvědomí. Mnich zachytí tvé tělo jak padá na kamenitou podlahu. Opatrně tě položí a zavolá okolo stojící mnichy. Bratře Healone, prosím, postarej so o tohoto našeho bližního a uzdrav jej. Zranění nejsou smrtelná. Bude dozajista v pořádku. Ve chvíli kdy budete hotov jej prosím nechte odpočinout a poté ho za mnou pošlete. Healon sebral tvé tělo a odešel s ním do místnosti nedaleko nádvoří. Zde tě lékařsky ošetřil a pak vzýval Bohyni lékařství aby tě uzdravila. Ve chvíli kdy byl skloněn v modlitbách, objevila se růžová záře uprostřed místnosti.Dala se do pohybu a obklopila celé tvé tělo. Vztoupila i do mysli a utěšovala tě, když jsi odpočíval. V okamžiku kdy jsi se zcela fyzicky i duševně zotavil, Vznesla se a opustila místnost. Dříve než se tak stalo, jsi ji ale spatřil. Byl to jen okamžik avšak byl to pro tebe silný zážitek. Posadil ses na svém lůžku a mnich Healon se na tebe usmál. Bojoval jsi velmi statečně. Již dlouho jsme nic takového neviděli. Snad jen tehdy... Promiň, že přes příliz mluvím. Myslím si, že i o tomto si s tebou náš nejvyšší mnich promluví. Očekává tě ve svém pokoji synu.

Vypravěč - 23. dubna 2014 16:51

soukromá zpráva od Vypravěč pro Eusifanel Město vás nepřestává uchvacovat. I když hledáte nějakou stopu, nemůžete se ubránit nutkání se někdy zastavit a zadívat se. Jste hrdí na to, že jste elfové. Míjíte královské sídlo a pak také pár žebráků. Dorazíte k jednomu krámku s vybavením na cesty. Obsluhuje vás starší elf. Má zde i nějaké zajimavé veci. Přesto stopu kterou hledáte nenaleznete. Nedaleko však tohoto obchůdku je, velmi vysoký strom a na jeho špici sedí hlavní kartograf této oblasti. Poznáte to podle nápisu který vysí hned u paty tohoto stromu, ve které je otvor se schody nahoru. Nápis hlásá: Mapy Erwelionu

Vypravěč - 23. dubna 2014 17:13

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hospoda: Uslintaný pes. V klidu si sedneš k hloučku lidí. Vypadají jako dobrodruzi. Zamyšlené tváře, málomluvní, jen tak upíjejí z korbelu s pivem. Až to jeden z nich nevydrží. Vypadá, že je z nich jemladší. Přesto bude ve tvém věku. Co tě sem přivádí příteli? Nepotřebuješ něco na oblečení? Okradli tě snad? Ostatní jeho druhové se se zájmem otočili na tebe. Prohlíží si tě a udělali si o tobě závěr. S pohrdavými pohledy se tak otočili zpět hledíc si vlastního piva. Jen zaslechneš jak si mezi sebou šušají nějaké informace. Je ti jasné, že s nimi nebudou chtít sdílet. Informace je totiž v tomto městě ceněna na daleko více než zlato. Klášter, který se nachází na severu města se prý zabýva.... ....ta vesnice co je na západě.... obyvatelé... ... nikdo nikdy nenašel. Já.... protože.... ....barbaři se chystají.... bezpečné. Snad se.... hrdinove....odměna. Ticho. Někdo tě uslyší okřikne ho jiný muž. Ten hostinský je prý spolčený s barbary. Je to jejich zvěd. Ještě se nám tady něco stane. Jdem raději zase na cestu. Nejmladší z nich se pořád snaží z tebe dostat něco zajimavého a tak je překvapený když ho jeho druhové z tohoto snažení vytrhnou. No, musíme už jít. Rád jsem tě poznal. Tady máš. Kup si něco na sebe Ve chvíli kdy si oblékal kabát ti hodil 20 stříbrných. Pak se otočil a zmizel se svými společníky ven. Pomalu přichází večer a tak hostinský zapálí lampu před vchodem. V hospodě začíná být živěji. Co nevidět zde bude narváno.

Saluris - 23. dubna 2014 17:21
	soukromá zpráva od Saluris pro [bNavrhuji se tu porozhlidnou a pak jit odsud pryc. Slysel jsem ze je tu pobliz klaster. Po ceste bych ti mohl rict co se stalo. [/b]

Francisco Armando - 23. dubna 2014 18:57

soukromá zpráva od Francisco Armando pro A z hospody pryč - směr chrám To je pivo? Břečka, humus, ale piju ho. Lepší tu nemají. Poslouchám dobrodruhy, o čem si povídají. Docela mě to zajímá. Obvzláště ta pasáž o tom chrámu. Ta je velmi zajímavá. Nevšímám si jejich poznámek. Snad si je i zasloužím. Notně si přihnu piva a povídám si s mladíkem. Naonec mi hodí i trochu peněz. Chytnu je. Tady snad každý rozdává. To je neskutečné město. Ještě než vyrazí se ho zeptám, jak daleko je odtud chrám. Snad je docela i blízko. Vydám se tam. Tam budou vědět, co s barbary a možná pro ně budu moct dělat i nějakou prácičku. Dostanu se k nim blíž a blíž a blíž a nakonec je zničím. V hospodě mám pořád pokoj a je i zaplacený. Vrátit se můžu kdykoliv v noci, aspoň v to doufám. Tak vyrazím směrem k chrámu. Zbraň ukrytou kusem hadru. Přestože je jasně vidět, že nějakou mám, není vidět, jak je zdobená a kvalitní. Snad mě mikdo cestou neokrade.

Vypravěč - 23. dubna 2014 19:34

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad-směr klášter den: 1. Malý klášter je na severu města. Spíše je to místo kde se učí rytířové své povolání. Chránit čest Nejvyššího Boha města a bezpečí Markýze. Lidé tomuto místu říkají klášter, i když správný název je Rytířská škola. Mnichové v tomto klášteře jsou však kulatá stvoření znetvořena obžérstvím. Proto není divu, že tato škola chátrá a o studenty z tohoto místa není zájem. Na místo dorazíš těně před 10. hodinou. Cesta ti tedy trvala bezmála hodinu. Stojíš u hlavní brány která je vysoká a zbitá ze dřeva a ukusů železa. Dny její slávy jsou však nenávratně pryč. Hledáš zda je toto místo obyvatelné. Po cestě si potkal pár lidí a ti tě poslali právě sem. Jsi si jistý, že jsi na správném místě. Přesto se ti zdá, že je škola neobydlená. Nikde žádné světélko, které by ukazovalo na život v tomto místě. Pak, ale uslyšíš smích. Tak trochu opojný smích nějakého člověka. Odhadněš, že jde nějakou chodbou přímo za bránou.

Shan Darkness - 23. dubna 2014 20:01

soukromá zpráva od Shan Darkness pro "Nějak stále měníš lokace, někdo po nás jde?"otážu se poněkud nevrle. Nemyslím to zle, ale začíná mi trochu vadit pocit loutky, kterou stále někdo přemísťuje. Půjdu s ním, ale chci vědět, co mi poví. "Dobrá, půjdu s tebou, ale řekni mi, proč směřuješ ke klášteru? Tihle mniši mají povětšinou zastání u markýze a neřekl bych, že to bude dobrá společnost. Pokud chceš jít dovnitř. A kdyby ne...já nevím, necítím to moc dobře, ukazovat se po incidentu v hospodě, na veřejnosti. Jsem zvyklý spíš splývat se stíny..."

Anadreth - 23. dubna 2014 20:06

soukromá zpráva od Anadreth pro Po boji Zatmelo sa mi po poslednom údere pred očami... Ako to sakra spravil? Zložil ma jednou ranou ako nejaké batoľa. Bude v tom určite mágia. Ale nevyčítam mu nečestný boj, od začiatku som chcel, aby ma nepodceňoval a šiel do toho naplno. Aj keď určite nešiel... Zobudil som sa a... Čo to je? Krása! Ako zo sna! Snívam? Pretriem si oči a žiara zmizla a nie je po nej ani stopa. Z pomykova ma vyviedol akýsi mních potľapkaním po ramene. Jeho blažený úsmev vyžaroval spokojnosťou, či aj nadšením? Po vypočutí jeho odkazu som sa dozvedel, že Starec ma znova volá k sebe po tom, čo ma porazil v boji tvárou v tvár. Áno Starec. V duchu som si ho takto pomenoval, kedže jeho meno mi je neznáme. Starec. Hodí sa mi to na neho a hlavne na jeho strieborné vlasy a to, čo z neho vyžaruje- skúsenosti starších. Ktoré prevyšujú tie, čo mám ja, či hockto z nás mladých. Pozviecham sa a prekvapene cítim, že moje zranenia už sú zahojené a rany zacelené. Som z toho taký prekvapený, že zabudnem poďakovať a hneď ako si oblečiem svoje veci a prehodím si šable cez chrbát, vydám sa k mníchovi ukojiť svoju túžbu po poznaní. „Som späť. Vaše metódy a spôsoby sú prekrásne. Bolo mi povedané, že ste ma opäť volali po tom, čo ste ma porazili ako malého neskúseného chlapca a musím uznať, že ste ma prekvapili. Čo mi chcete povedať?“

Vypravěč - 23. dubna 2014 20:14

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad-škola rytířů den: 1. Zaklepal si na těžká dřevěná vrata. Najednou smích ustal. Otevřel ti mnich co váží snad 180 kilo. Má ještě mastnou pusu a v levé ruce drží kuřecí stehno. V pravé ruce drží víno a snaží se u toho držet i dveře. Podívá se jestli jsi sám a povídá:Co tu chceš žebráku? Milodary se dávají jinde. Tady bydlí chudí mniši. Neotravuj. Jak to dořekne tak začbe zavírat dveře.

Francisco Armando - 23. dubna 2014 20:25

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Tlustý mnich a jídlo Porozhlédnu se tu okolo. Nevypadá to, že by tu někdo mohl žít. Vypadá to tu jako ruina. Pomyslel jsem si po shlédnutí okolí. Jako by to tu opustili už drahně let nazpět. ale počkat. Zaslechl jsem zevnitř smích. Nějaká oslava? Nebo snad dokonce mniši? Ale to ne, ti mají chudobu a asketismus. Ťukám. Chvíli se nic neděje, jen smích utichne. Prastaré dřevěné dveře se otevírají. Určitě to bude nějaký milý mnich, který mi nabídne jídlo, přístřeší a informace. Ty bych zrovna potřeboval. Třeba by mě nasměroval kudy kam. Postava za dveřmi je ale úplně jiná. Tlustý mnich celý sádelnatý a protivný. A ještě v ruce, celé od oleje třímá stehno, jako nějaké žezlo. Celý zarostlý, špinavý a smradlavý. Už na něm chybí jenom zlatý řetěz se symbolem jeho víry. Taková dekadence. Hned jak chce zavřít dveře mu tam vrazím botu a opřu se do nich. Mě nebudeš říkat že jsem žebrák. Jsem tu s jistým účelem mistře mnichu. Vejdu do dveří a pořádně si místnost prohlédnu. Mnichovy námitky úspěšně ignoruju. Prostě sundám hadr ze zbraně a je vidět její mistrovská krása. Copak by mohl žebrák mít takovou věc?

Vypravěč - 23. dubna 2014 20:33

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter den 1. Posaď se synu. Bělovlasý stařec teď seděl za svým dřevěným stolem. Kdyby si s ním před chvílí nesvedl boj tak by si do něj neřekl, že by kdy viděl něco mimo tento klášter a už vůbec ne zbraň. Sedí tady jako neškodný mnich. Tak zranitelný. A přesto by sis po předchozí zkušenosti netroufl ho překvapit. Jeho komnata byla v mnohém podobné té tvoji. Jen na zdi vysí obrazy postav. Nedíváš se kdo ví jak pozorně, ale jeden obraz je dominantní. Je jiný neš všechny ostatní a zá se jako by jim vládnul. Na tom obraze je tvůj učitel. Mnich si všimnul na co ses právě zaměřil. Přesto tak jako v boji seděl nehnutě. Vůbec se netvářil překvapeně. Jako kdyby v tobě četl jako v otevřené knize. Ano je to on. Býval to můj nejlepší žák. Jediný, který předčil svého učitele...Nejlepší ze všech. Při tom ukázal na rukou na ostatní obrazy. Mám je tady protože mi připomínají můj život i smými chybami, které jsem udělal. To proto abych je více neopakoval. A tak tady vysí a jsou mou němou připomínkou. Ale o obrazech jsme se nechtěli zajisté bavit. Tak jako pro tebe i pro mě je to bolestná vzpomínka. Nicméně jsme spolu měli malou dohodu a já své slovo plním. Řekni mi v jaké oblasti chceš dostat veškeré informace co máme? Nezapoměň, že ti mohu plně odpovědět jen na jednu otázku. Vol svou otázku moudře můj synu.

Anadreth - 23. dubna 2014 20:49

soukromá zpráva od Anadreth pro Rozhovor Obraz a na ňom On. Dojalo ma to a uprene som sa na neho díval. Takže bol tvojím žiakom? Nečudujem sa, že som ho nikdy nedokázal poraziť. Tento mních je veľká záhada. Takže mám len jednu možnú otázku. Zaujímavé, no budem to rešpektovať. „Spomínali ste tu akúsi dedinu, nekromanta, barbarov a na nič iné si už nespomínam. Je tak? Barbari, to je stále to isté dookola, na svojich cestách po púštiach a iných zemiach som stretol málo barbarov a zavše hlúpych a výbušných. No oni ma nezaujímajú, je to niečo, čomu ja nedokážem zabrániť ak sa sem naozaj chystajú. Nekromant, spomínal si, je vraj veľmi ďaleko, preto ma tiež nezaujíma. Povedz mi niečo o tej nešťastnej dedinke. Ako si ju nazval? Dedinke, v ktorej umierajú ľudia za čudných okolností. Na to sa môžem pozrieť. „ „No spomínal si tiež, že budem mať možnosť zdokonaliť sa vo svojich zručnostiach. Zistil som, že moja cesta bojovníka je ešte ďaleká a dlhá. Prosím, prijmi ma za svojho učeníka.“

Vypravěč - 23. dubna 2014 20:51

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad-Škola rytířů den 1. Ty jedna špíno! Jak si dovoluješ narušit toto svaté místo svou přítomností?! To ti neprojde. Mnich trochu poodstoupí do temnoty a zatahá za lano které rozkývá starý zvon. Takový rámus musí vzbudit snad celé město. Tvuj meč na něj neudělal žádný dojem. Ještě se budeš chlubit ukradenou věcí? Dej mi ho! To už se, ale kolem tebe sbíhají desítky mnichů. Všichni mají vytaženy malé dýky a těmi míří na tebe. Ve chvíli byl kolem tebe kruh z desítek mnichů. Odhaduješ jich kolem třiceti. Jeden z nich však vystupuje z davu. Co tady pohledáváš žebráku? Nevíš, že toto je svatá půda? Dojde až k tobě. Vzdálen jen pár sáhů. Je vidět, že on jediný z tebe nemá strach. Ostatní se sotva drží na nohou. Někteří možná i díky své opilosti přepadávají dopředu. Jiní, ale ze strachu třesou rukama jako by trpěli nemocí. Pokud hledáš útočiště tak ať se o tebe postarají mnichové ohně a země ze severu říše. Tady nemáš co pohledávat! Vykřikne někdo z davu. A hned se schová ze strachu o svůj život. Tady se nikdo neschovává! křikne jiný. Ticho! odpoví mnich co stojí u tebe. Mluví bláboly. A teď zmiz Pokyne ti a otvírá ti dveře ven. Ostatní mniši se neodváží k tobě přiblížit. Nicméně atmosféra dané situace je jasná. Tady nejsi vítán...

Vypravěč - 23. dubna 2014 21:07

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter den 1. Správná volba synu. Věděl jsem, že si dobře vybereš. Tvůj boj mi to prozradil. Nežiješ pouze pro sebe a svou slávu, ale pro druhé. Velmi rád tě přijmu za svého učedníka. Avšak pamatuj. Čas je jako mlha. Nelze ji zajmout nelze si ji podmanit. Tvůj osud není zde, ale jinde. Nyní si však urči co chceš vycvičit. Mnich se odmlčel a poprvé si viděl, že dal průchod svým emocím. Poznal jsi, že si velice přál pokračovat v práci svého žáka. Ale abych ti odpověděl na tvou otázku. Vesnice, která leží 8 dní cesty na východ, a ve které mizí obyvatelé, není prokletá. Ve svých modlitbách jsme narazili na stále se opakující obrazy. Jeden z nich je, ale zvláštní. Neustále jsme v nich viděli 5 velkých kruhových nádob. které se vznášeli nad zemí. Nekodážeme sei to vysvětlit. Ani to jakou spojitost s danou věcí má Nekromant a Barbaři. My máme také omezené schopnosti a na vše nestačíme. Snad před koncem tvého výcviku budeme vědět více. ========================================= To, že tě naučí ohni je samozřejmé. Urči si ovšem jaky status chceš navýšit o 1 (síla,obratnost,inteligence,odolnost, charisma)

Francisco Armando - 23. dubna 2014 21:15

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Pokorně se ukloním mnichovi co předstoupil před ostatní. Mistře, nechci tu vyvolávat rozepře a nepopírám, že tu hledám. Ovšem mohu vám přísahat, že jsem nepřišel nikomu uškodit. Nehodlám tasit svůj meč a někoho ohrožovat. Pokud vás to uklidní, můžete se mnou někoho i poslat jako doprovod, ale ujišťuji vás, že se mu z mojí strany nic nestane. Pohlížím na okolostojící. Všechny bych je asi nezabil. Leda bych si stoupnul do dveří, ale spíš by utekli. Jenom tenhle. Ten ale není tak tlustý. Spíš vypadá na starého bojovníka, nebo šermíře. Má tělo atleta. Vím, že tu nejsem vítán a prosím o prominutí za můj oděv. Jsem jen momentálně indisponován. Věřím však ve vaši shovívavost a vaši pomoc.

Vypravěč - 23. dubna 2014 21:37
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad-Škola rytířů Pomoc u nás nehledej. Jdi tam odkud jsi přišel. Ukáže ti směrem ven.

Aldarion - 23. dubna 2014 21:56

soukromá zpráva od Aldarion pro Eusifanel Trošku mně překvapí když Kaylin řekne že to myslela vážně. Ještě nikdy jsem s takovou dívkou necestoval. Zdá se že s ní bude dost zábavy. Aha... V pořádku. Já jen nejsem moc zvyklí na takové návrhy. Ale dobře. Pousměji se a chvilku koukám na cestu před námi. Očkem ale občas mrknu po Kaylin. Dobře, tak jdeme. Prohodím směrem k ní a vydáme se na cestu. Ona už prý nějaké věci má, ale já si raději něco dokoupím. Jeden nikdy neví kdy ho něco překvapí a pak najednou lituje že si nekoupil věc kterou potřeboval když měl možnost. Cesta nám zabrala nějakou chvíli, ale aspoň jsme se trochu více seznámily. Došli jsme do města a já se hned začínal rozhlížet po různých obchodech. Sem tam jsem prohodil nějaké slovo s Kaylin. Aha.. no zkusíme se aspoň porozhlédnout. Možná budeme mít štěstí. Odpovím s úsměvem a opět se věnuji pátrání po obchodech. Byl jsem rád že jsme sem šli. Město je vážně nádherné. Poprvé v životě jsem viděl i královské sídlo. Musím říci že je vskutku skvostné. Když procházíme kolem žebráků, tak šáhnu do měšce a vylovím pár měďáků. Dám jim je a pokračujeme v cestě. Nebylo to moc, ale teď není chvíle kdy bych mohl jen tak rozhazovat. Iformace o cestě se nám zatím nic zjistit nepodařilo, ale aspoň jsem našel nějaký obchůdek kde prodávají vybavení na cesty. A kousek od něj je strom, na jehož vrcholu se nachází hlavní kartograf této oblasti. Zdá se že máme aspoň trochu štěstí. Podívám se na Kaylin a ukážu na strom. Možná tam seženeme mapu s cestou. Určitě bych se tam šel aspoň podívat. Pokud nechceš, můžeš počkat tady. Řeknu přátelsky a mile se usměji. Pak pomalu vyrazím k otvoru za kterým jsou schody které by mně měli dovést k tomu koho hledám. Pokud tam nahoře někdo bude, tak zdvořile pozdravím a zeptám se zda by nebyla na prodej mapa oblasti na které se nachází ona vesnice která je hlavní cíl mé cesty. Aspoň tedy prozatím.

Francisco Armando - 23. dubna 2014 22:06

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Jak myslíte. odpovím a odejdu. Dědek jeden. Já mu to oplatím. Osolím mu ten jeho život. Zhebne v plamenech. Kdybych mu tak mohl nalít do chřtánu zlato. Ještě tak hodinu počkám a pak najdu někde dvě lampy. Ujistím se, že mě nikdo nepozoruje a zapálené lampy z nenávisti hodím na střechu školy rytířů. Pak se už jenom skryju o několik desítek metrů do křooví a pozoruju co se děje.

Francisco Armando - 23. dubna 2014 23:02

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Nenalezený oheň a zvědavost Pátrám po okolí po nějaké lucerně. Nikde nic. Zatraceně. To ty lidi nemají světlo? Svítí si kouzly nebo co? Zakopl jsem a spadl. Zatraceně. Ale to je ono. Konečně mě to napadlo. Podívám se do toho kláštera tajně. Počkám ještě pár hodin až usnou a pak tam vyrazím ve skrytu. Na to, jak "nic neskrývají" se chovali velmi zvláštně. Tak uvidíme co "neschovávají". Připlížím se na několik metrů ke klášteru a čekám, dokud tam jejich veselí neutichne. Mezitím ho obejdu a podívám se, kudy se dá dostat dovnitř kromě hlavních dveří.

Saluris - 23. dubna 2014 23:07

soukromá zpráva od Saluris pro Ano, chápu tvé pochybnosti o mě. Nerad jsem na jednom místě. Mám rád informace. Dělám si takovou svojí vlastní sít. Neměj obavy nikdo po nás snad nejde. Teda pokud by hostinskej nebyl fakt blbej a někoho na nás neposlal. Do hospody mě někdo pozval kvuli práci. Nevím jestli proto že mě chtěk jen nasrat a nebo mě sem zavedl sám osud. Občas mě hrábne, proto jsem hostinského chytl pod krkem. On však byl chytřejší než já. Nebýt mích postřehu tak tu s tebou nestojím. Každopádně chci jít do kláštera kvuli informacím. Myslím že vklášteru se toho taky hodně šustne a za pár zlatek by jsme mohli dostat slušný informace o okolním světě. Jako nájemným vrahum by se nám to hodilo. Nemusíš semnou jít jestli nechceš. Nenutím tě. Jsem i překvapen že si došel vubec za mnou k vetešnictví. Vyhrknu ze sebe tolik informací že se i mě z toho motá hlava. Jako vždy se usměju. Pomalým krokem vyrážím na cestu. Neohlížím se za ním. Prostě jdu a čekám na jeho reakci, at už bude jakákoli. Tímhle tím co jsem předvedl jsem něco pochopil. Nevím přesně co ale vyhouplo mě to v mé mysli nahoru. Mím ukolem je si ted nahrabat informace. Zjistit kam jít, kdo dobře platí za vraždy za informace, kde si dobře vydělat peníze. Měl bych začít od znovu. Už mi není 16 let. Je mi přes 20.

Kaylin Roshi - 23. dubna 2014 23:19

soukromá zpráva od Kaylin Roshi pro Eusifanel I přes to, že to byla má druhá návštěva Eusifanelu, koukala jsem po chvíli všude kolem sebe a kochala se tou nádherou. Kolikrát jsem sama zastavila a něco si prohlížela déle, než se dalo za chůze. Ano, byla jsem tu již, ale město je obrovské a já ho nemohla za ten krátký čas projít celé, to prostě nešlo. Navíc jsem se ani moc nechtěla zdržovat a vyrazit hned na cestu. Mohla jsem však zkusit najít někoho, kco prodává mapy. To mě vůbec nenapadlo a teď se za to celkem stydím. Na rozhození kvůli druidovi to shazovat nemohu. Prostě jsem na to úplně zapomněla. Míjeli jsme královské sídlo a za chvíli narazíme na pár žebráků. Aldarion jim dal pár měďáků a pokračovali jsem s v cestě. Brzy narazíme na krámek, kde prodávají vybavení na cesty, Omrknu to, ale nic mi nepadne do oka. Má tam však spoustu zajímavých věcí, avšak některé jsou pro naši cestu nepotřebné. Hlavně nemá mapu, která by se nám hodila. Problém s mapou se však záhy vyřeší. Jakmile totiž vyjdeme z krámku, po chvíli cesty narazíme na vysoký strom, který má na sobě připevněnou ceduli, že v něm nalezneme kartografa. Oba spozorníme. "Myslím, že tadyuspějeme téměř určitě. Netušila jsem, že tu něco takového je. Mělo mě to napadnout." plácnu se lehce do čela. "Kdepak, půjdu také. Třeba tam bude i nějaká mapa, která se mi bude hodit na něco jiného." navrhnu spíše pro sebe, ale rozhodně jsem nemínila čekat dole. Proto se vydám za Aldarionem a prolezu otvorem jemu v patách. Jsou tam schody, které vyšlapeme až úplně nahoru, kde by se měl nacházet hlavní kartograf. Doufám, že tam někdo bude. Opravdu by se nám hodila. A třeba bychom mohli obdržet i nějakou informaci. Přeci jen, jestli má na starosti mapy, tak toho musí hodně znát a o té vesnici by měl něco vědět, ne? Musela jsem uznat, že první dojmy z Aldariona byli sice dobré, ale takové nic moc. Netušila jsem, co od něj čekat, jak se chová v různých situací a podobně. Ale jak jsme si spolu povídali cestu sem, tak jsem ho trochu lépe poznala a myslím, že to bude opravdu dobrý společník na cesty. Snad ho jen někdy neurazím nebo nezaskočím něčím, co plácnu. Jsem toho totiž schopná.

Vypravěč - 23. dubna 2014 23:28

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad: Rytířská škola den 2. Nemusel jsi hledat dlouho. Po nějaké chvíli jsi našel okno do vězení. Díky zchátralému stavu budovy se ti povedlo zrezlé mříže, které bránili ke vstupu do budovy, tímto místem, zneškodnit a uvolnit si tak cestu. Bylo to těsné, avšak je ti jasné, že jedinná cesta ven je, hlavním vchodem. Ostatní cesty jsou uzavřeny a vzhledem k výšce okna, které jsi využil, není možné vyšplhat tímto oknem zpět. Dostal ses v pořádku do školy. Ocitnul ses ve sklepení. Kdysi toto místo sloužilo jako vězení, ale teď bylo prázdné. Obyčená cela velikosti 3X3 metry, a mříže. Naštěstí byly dveře otevřeny. Asi jako všechny ostatní v této hale. Úzká cesta spojující vězeňské cely ústí v pravo. Tam přechází v točité schody směrem nahoru. V celé budově je klid a tak si mušíš dávat pozor na hluk který vydáváš. Tady jde totiž vše slyšet dvakrát tolik. Ozvěna každý zvuk násobí. Točité schody vedou hned k hlavní bráně. Klika z vnitřní strany tě uklidní. Pokud budeš obezřetný. Snad se vrátíš do hostince i živý. Když dojdeš k bráně. Usylšíš mohutné hlasy vycázející z malého sálu nedaleko od brány. Zatím nedokážeš rozeznat přesně slova, a tak jde dál do nitra školy. Teď už to slyšíš zřetelně. Tipuješ to na 4 postavy. Tři z nich barbaři a ten další hlas poznáváš. Je to hlas mnicha co tě tak neurvale vyhodil. Říkáš, že jsou mrtví?! Ja toho hostinského nechám zabít. Na co nám je když se nechá zatlačit so kouta a pak k vuli němu zahynou tři barbaři? Šeptá mnich Omlouvám se pane, že nás tam nebylo více. Určitě bychom ty vrahy zabili. Mám poslat někoho se vzkazem k našemu vládci, aby poslal více barbarů na vaši ochranu?Zaznělo z hrdla barbara. Mnich však tuto nabídku nepřijal. Ne. To by bylo riskantní. Nikdo se nesmí dozvědět co se chystá. Budete tady se mnou dokud se situace ve městě neuklidní a doku si nebudeme jisti, že těla vašich spolubojovníků byla tiše odstraněna ze scény. Pokud Se Markýz dozví, že jsme nějak spolčeni, tak nás nebude štřit a jdeme na smrt.

Vypravěč - 23. dubna 2014 23:35
	Všem bych rád oznámil, že nastal 2.den ======================================== Ve hře samozřejmně. To jen, aby jste věděli, jak dlouho se kde zdržujete :)

Francisco Armando - 23. dubna 2014 23:37

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Plížení chodbou a barbarská návštěva Potichu se plížím chodbami kláštera. Náhle slyším nějaké hlasy. Ha, takže mnich je přeci jenom čpatný člověk, jako každý mnich. A ještě barbaři k tomu! Čekám. Čekám celou věčnost. Možná to je pět minut, možná hodina. Prostě čekám, dokud neodejdou a pak se stále potichu vydávám dál. Musím najít nějakou stopu a pak se můžu vrátit a dát ho markýzovi. Když tam totiž přijdu jenom tak, neuvěří mi. Třeba sem došel ještě někdo jiný, možná někoho vězní. Nejdřív se musím podívat do vězení. Pak se jdu podívat po ubikacích velekněze, nebo někoho jiného vysoce postaveného.

Vypravěč - 23. dubna 2014 23:56

soukromá zpráva od Vypravěč pro Eusifanel - Kartograf Tak toto se rovná jackpotu. Nejenžem bylo otevřeno, ale přišli jste do místnosti, která byla poseta mapami. Vůbec jste neměli tušení u vetšiny, čeho se týkají. Ale věděli jste, že zde bezpochyby naleznete to co budete potřebovat. Až teprve po chvíli si všimnete, že na malém balkonku, ze kterího jde vidět na celé elfí město a ješte mnohem a mnohem dál, sedí na zemi stařec. Vypadá jako dítě které si vyřezává hračku. Sedí klidně s nohamaven z terasy, která vytvářela malý balkonek který byl spojen s podlahou místnosti uvnitř stromu. Byl tady velký dřevěný dalekohled a spousty spousty papírů. Některé pomalované, jiné čisté, či jen částečne využité. Satřec si vás ani nevšiml. Tady se elfové nebojí zlodějů. Město je jim skryto úřed jejich zraky. a Kdyby se tady přece jenom některý dostal, tak bývá rychle chycen a potrestán. V pravo od tsarce je na stěně stromu napsán cenník map. Ceník Mapa 1X1 den = 2 zl Mapa 2x2 dny = 5 zl Mapa 3x3 dny = 20 zl Mapa 4x4 dny = 80 zl ====================================== Velikost je měřítkem vzdálenosti kterou ijde člověk za jeden den. Momentýlně máte u sebe mapy pohybující se v rozmezí 3x3 dnů +-

Vypravěč - 24. dubna 2014 00:03

soukromá zpráva od Vypravěč pro Plížení Nic dalšího ses nedozvěděl. Za chvíli kolem tebe prošel jak mnich tak i tři barbaři. Nikdo tě nezahlédnul. Rozhodl ses to tady více prozkoumat, ale přesto jsi nic nenašel. Jako kdyby se všichni v klášteře propadli do země. Jen v místnosti kde probíhala debata jsi našel malý náhrdelník a drakem okolo měsíce. Ležel na zemi a byl roztrhnutý. Vzal sis jej tedy k sobe a pátral jsi dál. Leč byzvýsledně. Nic jsi nenašel. Vrátil ses tedy k hlavním dveřím a opustil si školu.

Anadreth - 24. dubna 2014 15:33

soukromá zpráva od Anadreth pro Výcvik Tá dedinka je čoraz viac zaujímavá. Nebol by som prekvapený, keby v tom naozaj mal prsty ten nekromant. No správa o začatí môjho výcviku ma potešila. Neveril som, že by ma mních niečomu priučil dobrovoľne, no zdalo sa ako keby to odo mňa vôbec nezáležalo. Donútil by ma k tomu aj nedobrovoľne. „Dá sa do tej dedinky dostať? Ak áno, tak po skončení môjho výcviku by som sa tam vydal. Čím viac informácií budeme mať, tým lepšie. Určite by nám pomohlo, keby som tam bol a celú situáciu pozoroval.“ Poviem mníchovi a rukou si odhodím vlasy, ktoré mi padajú do tváre. Opäť tréning. Konečne. Ó ako mi to chýbalo... „Kedy prejdeme k výcviku?“ Spýtam sa. „Ak je to možné chcel by som začať ešte dnes, mistre.“ Som zvedavý, ako ma bude chcieť učiť a aké sú jeho metódy. Učil Firentisa, takže tréning nebude ľahký oriešok. Som pripravený začať tréning naplno. Tréning Chcem si vylepšiť určite obratnosť pretože som s desinou krivý ako poleno :). A spell hmm neviem či je to možné, ale niečo na štýl ohnivého meča ? :D ... či je to prehnané? Alebo nejaké svetlo proti neprieateľom alebo nejaký štít. neviem čo mi povolíš. PS: Ten meč by som chcel :D !

Vypravěč - 24. dubna 2014 20:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter den 3. Do vesnice se samozřejmně dá dostat, ale ten kdo tam vyšel, už se nikdy nevrátil... Vesnice je na východě od nás. Asi 4 dny cesty. Pokud tedy vyrazíš, nezapomeň se na tuto cestu připravit, a také posilnit. S výcvikem začneme hned zítra. Dnes už toho bylo dost. Těch informací. Na víc mám ještě nejakou práci. Pořádně se vyspi a připrav se. Teď mě prosím nech o samotě. Mnich se zase zahledět do zápisů z knihy kterou měl před sebou. Dělal to i před tím než jsi jej vyrušil. Jen tak ses procháelk po klášteře a chvílemi i meditoval. Seznámil ses s mnoha mnichy, ale to bylo vše. Nebyl zde nikdo kdo by ti řekl o tvém učiteli. Nikdo si jej nepamatoval. Jen jediný mnich Healon. Ten co tě uzdravil. Avšak nebyl k nalezení. Šel si tedy odpočinout a dalšího dne tě časně ráno, probudil sám stařičký mnich. I když si vzvyklý vstávat brzo, tato hodina tě překvapila. Bylo půl páté ráno. Pojď synu. začneme s tvým výcvikem. Proto aby jsi dokázal zlepšit své schopnosti, musíme. Si udělat malý výlet. K pramenu řeky Josien. Zdokonalíme tě ve tvém pobyhu na bojišti. Musíš být rychlejší a mrštnější. Mě můj mistr nechal celý den běhat z kopce do kopce se závažím na nohou, aby jsem poznal jak těžké mé nohy jsou. To bude také naším dnešním úkolem. Jedině tak poznáš, že tvá rychlost závisí jen na tvé hlavě a né na nohou. Po dobu když mluvil, jsi se dokázal připravit na cestu. V pokoji jsi nenechal nic. Mnich trval na co největším zatížení. Je ti jasné, že tvůj výcvik bojovníka pokračuje. Již to není pár cviků s mečem jako kdysi, když ti byli pár let. Toto je tvrdý výcvik, těch nejlepších... Sotva jsi vykročil, směrem k severu, kde pramení řeka, mnich se ti začal vzdalovat. Beželi jste co vám síly stačily. A pokud docházeli, zvolnili jste tempo. Za několik málo hodin jsi se cítil naprosto večerpán. A cíl byl v nedohlednu. Od mnichů jsi pochytil, že řeka pramení 1 den cesty na severu v rezavém lese. Bylo to posvátné místo skřítků a také hranice mezi, severním královstvím mágů a říší lidí. Když jste dorazili konečně k prameni, mnich tě naučil kouzlu ohnivý štít. Pečlivě ti vysvětlil co znamená. určitě si pamatuješ na náš souboj. Tenkrát jsem použil, kouzlo ohnivý štít. Je to kouzlo, jenž dokáže pohltit druhý útok tvého protivníka. Avšak pamatuj. Seslání tohoto kouzla předchází 2 minuty koncentrace na jeho vyvolání. Proto ho nevyvolávej až v souboji, ale POUZE před očekávaným střetnutím. Kouzlo po pěti minutách vyprchá. Na víc, nelze jej použít proti vodnímu útoku. V té chvíli přestane učinkovat. Vyzkoušeli jste si to a přesto se ti nepovedlo toto kouzlo vyvolat s větší než 50% šancí. Mistr tě však uklidnil. Nezoufej. Kouzlo tě bude poslouchat až po mesící tréninku. Zvládeš to i sám na cestách. Nepotřebuješ mě k tomu. Je jen na tobě jestli se ho naučíš velmistrovsky. Poté jste se opět vraceli během zpět do kláštera. Vrátili jste se pozdě v noci. Avšak mistr ti přesně ukázal jak se zdokonalit ve své mrštnosti. Za což jsi mu byl velmi vděčný. ´============================================= Tvá obratnost se zlepšila o jeden bod.

Vypravěč - 24. dubna 2014 21:45
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta do kláštera Shan na tebe nijak nereaguje. Proto se tedy vydáš na cestu. Jdeš dva dny až dojdeš do kláštera. Pozdě v noci. den 3. Před tebou se tyčí klášter. Je to To tiché místo, na kterém se medituje. Slyšíš jen šumění řekya vítr který ti fouká do zad. V klášteře se skoro nesvítí. Jen v jednom okně. V nejvyšším patře kláštera zahlédneš světélko.

Vypravěč - 24. dubna 2014 21:47
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad Pozornš nasloucháš tomu co Saluris říká. Chceš mu něco odpovědět, ale zaslechneš za sebou šramot. Nic to naštěstí nebylo. Avšak když se otočíš, Saluris je pryč...

Saluris - 24. dubna 2014 22:07

soukromá zpráva od Saluris pro Škoda toho chlápka. Mohl jsem se na něj ještě otočit. No nevadí třeba se sním ještě někdy potkám. Zhluboka nasaji čistý noční vzduch. Krásná noc. Pronesu si jen tak pro sebe. Konečně jsem tu. Překrásný klášter. Sakra nikde se tam nesvítí Prohližím si klášter do detailu a zahlédnu malé světlo. Tak přece jen je někdo vzhuru. Jsou to svatí lidé mohli by mě otevřit i v tuto dobu. Ovšem otázku je jestli mě uslyší. Dojdu tedy ke dveřím. A celkem hlasitě zabuším. Snad budu mít štěstí a přivítají mě i ted.

Vypravěč - 24. dubna 2014 22:16

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter den 3. Chvíli čekáš před vchodem. Pak ti ale jeden mnich přecejenom příjde otevřít. Je zřejmé, že si jej vytáhl z postele. Dobrá večer synu. Co tak pozdě večer hledáš v těchto místech? Nemáš snad kde hlavu zklonit? Toto je Klášter nejvyšších mnichů ohně a země. Potřebuješ tedy pomoci? Stojí ve dveřích a čeká na tvou odpověď. Je to docela vtipný pohled. Stojí tady jen s malou svící v bílém pyžamu.

Saluris - 24. dubna 2014 22:33
	soukromá zpráva od Saluris pro Dobrý večer svatý muži. Pronesu zdvořile. Potřeboval bych na tento i možná zítřejší večer ulehnout konečně pod střechu cestoval jsem týdný, spal pod širym nebem a jedl vše co se naskytlo. Sice jsou mniši moc hodní ale pořád nemám jistotu že mě tu nechaj musím ze sebe udělat chudáčka. Vaše pomoc by se mi tedy opravdu hodila. Usměju se za učelem zapusobení.

Vypravěč - 24. dubna 2014 22:46

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter Na mnicha to způsobilo. A tak ti otevřel bránu. Jistě synu. Pojď. Náš Mistr zde není avšak počkáš-li, dozajista se brzy vrátí. Pouze se svým žákem odešl dnes ráno, ale očekáváme jeho návrat každou chvílí. Zatím se můžeš najíst a ukážu ti tvůj pokoj. Mnich s tě provedl klášterem. Byl velice skromně zařízen. Nachízela se zde velké jídelna, kde sis vzal trochu jídla, krásné nádvoří a pokoje. Tvůj pokoj se nachází hned u nádvoří. Je sice skromně zařízen, ale přesto poskytoval dostatečné vybavení pro odpočinek. Mnich ti pokynul ať se ubytuješ. Můžete zde poutníku přenocovat. Hned jak náš Mistr dorazí, řeknu mu o vás. A ráno se s ním budete moci setkat. Na to mnich zavřel dveře tvého pokoje a odešel. Zůstal jsi sám.

Saluris - 24. dubna 2014 22:57
	soukromá zpráva od Saluris pro Skvělé jídlo to musím uznat. co miluji nejvíc na svetě je dobré jídlo a ženy. Škoda že takhle přívětivý nejsou i v nevěstinci. Unava mě zmohla a já si lehl do postel . Dokonce i pohodlná postel. Super. Ani ne po 2 minutách usínám a poklidně spím dokud mě neprobudí krásně ráno.

Vypravěč - 25. dubna 2014 15:41

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter Den 4. Ráno se vzbudíš a vyjdeš ven z pokoje. Procházíš tak kášterem a všímáš si zajimavých věcí. Budova je velká, ašak se zámkem se to nedá srovnat, co se do velikosti týká. Krásné nádvoří je lemováno klenutými chodbami spojujíci jednotlivé komnaty. V jedné si ubytován i ty. Zjistil jsi taky, že je zde nějaký cizinec, který se nedávno utkal se samotným nejvyšším mnichem tohoto kláštera. Ten si jej také oblíbil, a šli spolu rozjímat k prameni řeky. Všimnul sis, že obyvatelé klášteru mluvili jak o svém mistru, tak o tajemném bojovníkovi s velkou úctou. Na nádvoří se tedy muselo udát něco co ještě nikdy neviděli. Také si zaslechnul něco o nebezpečné vesnici. Ale protože o tomto problému nic moc nevíš, nedokážeš tyto informace spojit dohromady. Pochopil jsi, že mniši maji zákaz mluvit o čemkoliv co se jejich práce týká. Údajně jsou napojeni na Bohy, kteří jim dávají nahlédnout a částečne porozumět problémům, kterí svět trápí. Nedlouho po tom co sis vše důkladně prohlédl, narazil jsi na mnicha co tě vpustil večer dovnitř kláštera. Tento mnich se jmenuje Healon. Je něco jako místní zdravotník. Hned se s tebou postil do hovoru. Krásné rano. pozdraví tě. Doufám, že noc mezi námi pro tebe nebyla přílišným utrpením. Nejsme tady moc vybaveni na pocestné, kteří hledají ubytování. Něco mi však říká, že tady nejsi náhodou. Proč ses tedy tady za námi vydal? Posílá tě sna Markýz Segeradu?

Saluris - 25. dubna 2014 16:12

soukromá zpráva od Saluris pro Dobré ráno vám přeji. Vyspal jsem se krásně. Máte to zde moc pěkně zařízené. Hmm jak z něho dostat informace. Mám mu říct že jsem od markýze ? Ale co když bude chtít vydet pečet? Nechci riskovat. Kdyby mě prokoukl měl bych problém pak i se stráží ve měste, navíc pochybuji že by si to nechal pro sebe. Ale co ten udatný bojovník ? Pochybuji že by mi mniši něco řekli. Myslím že ten týpek co jsem oněm tak hodně zaslechl by mohl. Snad se něco dozvím i o té vesnici. Ne ne samotný markýz mě neposíla. Jen jsem prostě cestoval a neměl kde sklonit hlavu... Já jenom, mohl bych mluvit stím udatným bojovníkem ? Hodně jsem o něm slyšel. Zavedl by ste mě k němu prosím ?

Vypravěč - 25. dubna 2014 16:54

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter den 4. Brobudíš se do nádherného dne. Včerejší trénink tě velmi zmohl a tak si ani nenašel energii na to aby sis prohlédnul muže, který údajně před chvílí dorazil do kláštera. Byl sám a hledal noclech. Proto se rozhodneš tuto chybu napravit. Avšak když, jsi procházel chodbami kláštera, narazil jsi na Mista. Synu. Pojď do mé pracovny. Musím ti něco říci. Zdál se mi sen. A v tom snu jsi byl ty i ten cizinec, který došel k nám do kláštera. Mnich Healon se k nám brzy připojí. Dorazili jste do jeho pracovny. Pohodlně jste se usadili, když v tom zaklepal někdo na dveře....

Vypravěč - 25. dubna 2014 16:54

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter Den 4. Jsem rád, že jsi mi řekl pravdu. Víme proč pčicházíš, Avšak je zde slib mlčenlivosti, který nám brání v podávaní informací někomu jinému než markýzovi. Pouze mistr mnich, je tohoto slubi částečne zbaven, a pokud splníš úkol který ti zadá, Odpoví ti na tvůj jeden dotaz. Pokud však spláš daný úkol velmistrovky, tak ti zodpoví tři otázky. To se však ještě nikomu nepovedlo. Za tím cizincem tě rád zavedu, avšak domnívám se, že se sním setkáš, v pracovně mistra. Chce vidět jak tebe, tak i cizince. Zdá se, že oba máte nějaké poslaní, které vám chce říci bělovlasý mistr našeho kláštera. Pojďme tedy. Mnich vstal a šel směrem k nejvyšší budově. Tam jste po točitých schodech vyšli do podkroví. Poznal si, že právě z tohoto místa jsi včera viděl světlo. Podle špinavých stop také usuzuješ, že je bojovník už v místnosti. Healon zaklepe na dveře. Po chvíli se ozve Jen pojďte dále. Mnich tedy otevře dveře, a ocitneš se v malé pracovně. Je skormně zařízena. Co jde však naprosto do očí bijící, je řada obrazů tánoucí se dokola celé místnsti ve výšce asi 2 metrů. Jeden z nich je ovšem výše než ostatní. Přímo pod ním, sedí bělovlasý muž. Je to skoro stařec. Vypadá velice mile. Klidně vstane od stolu a nabízí ti svou ruku na uvítánou. Pak tě posadí do malého křesla a zpět si sedne na své místo. Jsem rád, že jste oba dorazli synové. řekne stařec. Znám vás oba velmi dobře. Věděl jsem, že příjdete. Jste to totiž, vy a ještě nekteří další, kteří jsou předurčeni nastolit v našem kraji rovnováhu. Oba víte o místu, jenž se nazývá Nebezpečná vesnice. Tady Anadreth dostal informace, které vám mohou pomoci k vyřešení této záhady. Ačkoliv se může zdát, že toho hodně víme, Je to omyl. Máme pouze takové moznání, jež nám je umožněno od našeho boha ohně a země. Je čas, aby jste se připravili na vaši cestu. Avšak tato cesta potřebuje přípravu. Salurisi. Ty jsi půlelf, bez kterého se anadreth neobejde. Oba máte Efí krev. Již nejednou nás tento národ poctil svou moudrostí a pomocí. Já osobně k nim mám velkou úctu. Proto jsem rád, za vás oba. Leží na vás velký úkol. Přijmněte ho s pokorou a odhodláním. Pokud vy selžete, dny naše potemní a naděje na východ slunce zanikne. Anadreth dostal výsadu, se zdokonalit ve svém umění. Také ty dostaneš dar. Tak jako oheň, který dosáhne míst, do kterých člověk nemůže vniknout tak i ty budeš moci vniknout do míst, kde nikdo jiný přístup nemá. Daruji ti schopnost číst myšlenky. Nakládej s tímto darem obezřetně. Pokud se toto kouzlo vymkne kontrole, zabije tvou mysl a následně tělo. Šance na úspěch je 69%. Nyní se běžte oddat rozjímání. Anadreth tě Salurisi zavede k místu pramene řeky kde se vám zjeví malý skřítek a řekne vám co dál. On toho ví jistě více, než my. Pak se stařec opšt zahloubal do své práce, a již vám nevěnoval pozornost. Každý v tomto klášteře vědel, že v této chvíli se má každý zvednout a odejít. Mnich nikoho nikdy nevyhazoval .

Saluris - 25. dubna 2014 17:14

soukromá zpráva od Saluris pro Z mého obličeje jde vyčíst velký zmatek z tolika informací.Před určený osud ? Vize mnichu? Sakra tohle jsem od mého zpackaného života neočekával. Vybafl to na mě tak že nevím jestli jásat a nebo utíkat daleko pryč. Ovšem ten dar bude skvělí. Číst myšlenky. Myslím že to asi nebude jen tak. Budu to používat jen v krajní možnosti. Nerad bych umřel už tak mladej. No každopádně jsem rád že semnou bude putovat tenhle maník. Kdyby mě spojil s člověkem asi by mě brzo hráblo. Vypadá i celkem silně. Usuzuji i podle toho co jsem slyšel... Snad bude fajn. Usměju se a podám pro mě neznámému pulelfovi ruku na znamení přátelství. Ahoj, já jsem Saluris. Usměji se tak že vycením i mé zuby. Jsem rád že budu spolupracovat s někým mé rasy. Mnichum už nevěnuji pozornost to co jsem potřeboval slyšet jsem slyšel, ale s takovou informací jsem už nepočítal.

Vypravěč - 25. dubna 2014 17:23
	soukromá zpráva od Vypravěč pro ========================================= Anadreth+Saluris. Teď je to chvíli na vás chlapi. Já tady budu až v sobotu od 20:00 Takže vám jen doporučuju aby jste si povykládali o inforamcích které jste zatím zjistili. Nezapomeňte, že i malá příhoda může být důležitá v koncečném důsledku :) Mapy si můžete taky vyměnit. Ale to je vše jenom na vás :)

Anadreth - 25. dubna 2014 17:40

soukromá zpráva od Anadreth pro Nový známy Takže na koniec s dedinou sa nebudem trápiť sám. Čakal som to, Boh nezosiela ťažké úlohy na jedincov, ale vždy im pomôže. Po prednese starého mnícha ma pozdravil neznámy, predstavil sa ako Saluris, no chvíľu som nevnímal, lebo som bol ponorený do myšlienok, a tak som na jeho pozdrav zareagoval chvíľku neskôr. ...Predurčený? Na niečo také neverím, no možno mi to predsa predložilo Svetlo a ja nemám, čo odporovať. Po tak dlhom čase strávenom sám mám mať spoločníka a možno ich bude viac. Čítať myšlienky? Veď taký dar je úžasný! Ó, tento neznámy musí byť veľký duchom... „Zdravím ťa bratu, moje meno je Anadreth.“ A stlačím mu priateľsky ruku. „Na rase mi veľmi nezáleží, u mňa viac zaváži srdce a myseľ.“ Pozornejšie si obzriem neznámeho a rozmýšľam, či mu môžem veriť. Príliš dlho som putoval svetom a naučil som sa, že moju dôveru si nezaslúži každí. „Mali by sme sa vydať na cestu, k prameňu je to ďaleko a ak sa tam chceme dostať do zotmenia budeme musieť zabrať.“ Poviem s náznakom úsmevu a otočím sa k Starcovi, môjmu majstrovi. „Mistre, Vydávam sa na cestu, ďakujem aj za to málo, čo ste vykonali. Povedzte, kedy sa k vám môžem vrátiť a opäť sa niečomu priučiť? Mám pred sebou dlhú cestu...“ Dopoviem a vydám spolu so Salurisom na cestu. Počas toho ako napredujeme sa s ním dám do rozhovoru. „Čo ťa vlasne zaviedlo do kláštora a prečo sa zajímaš o tú dedinku?“ Výzor Keď som vstúpil do starcovej izby, zbadal si pred sebou vysokého poloelfa, ktorý bol zahalený v čiernom. Koženú zbroj zahaľoval čierna košeľa a na chrbte mi visel plášť s kapucňou. Keď som si zložil kapucňu, prekvapilo ťa veľa vecí od mojich krvavo červených očí, až po jazvu, ktorá sa vynímala cez jedno z nich. Moje strieborné vlasy podali na chrbát, na ktorom boli zavesené dve dlhé šable. Boli to majstrovské zbrane, veľmi zriedkavé a len málokto ich vedel používať. Môj krok bol pevný a obratný, ruka silná a pohľad čistý...

Vypravěč - 25. dubna 2014 17:47
	soukromá zpráva od Vypravěč pro ======================= Mnich Healon vám dal mapu aby jste pramen řekny našli dokázali se vrátit zpět v pořádku. Mapu stáhnete pod tímto odkazem. Heslo : Saland http://uloz.to/xvtS2qDx/mapa-andor-kubatko-1-0-x-2-jpg PS: mapy se obstojně skládají v excele :)

Saluris - 25. dubna 2014 17:59

soukromá zpráva od Saluris pro Po trocha představení se jsem se vydal za Anadrethem. Jeho osoba mě velmi zaujala. Anadreth, zní to jak nějaké vznešené jméno. Zdá se že je i velmi chytrý a náboženský muž. Musel toho asi hodně zažít. Napovídá tomu i ta jízva. Ten bude asi hodně boje schopnej tyhle šavle se vidí u málokoho. Začínam být nervozní. Nevím jestli je to strachem z neznámého a ze spousty informací které jsem právě dostal. Zaujali mě ty jeho šavle. Upřeně se na dě zadívám a pak pohledem přejedu na tu moji dýku která nevypadá nějak zvláštně. A o luku ani nemluvím. Jediný co mě děla aspon trochu zajímavým je černý plášt s kapucí skrývající mé trošičku nažloutlé vlasy. J-j-já já . Pronesu koktavým hlasem. Já jen cestuji od města z města kvuli práci. Do kláštera jsem se vydal abych mohl kde přenocovat. Zaslechl jsem jen pár věcí o té vesnici, proto jsem se oní i začal zajímat. Pronesu už trochu sebejistěji.

Anadreth - 25. dubna 2014 18:05

soukromá zpráva od Anadreth pro Cesta Bojí sa ma? Alebo to len hrá? Čo by ho na mne mohlo vystrašiť... „Ospravedlňujem sa za svoj výzor, no je to už od malička. Ja som tiež na tento kláštor narazil náhodou a kedže som tiež mníchom Svetla dali mi prístrešie a dokonca mi aj dovolili trénovať.“ Poviem najmilšie ako viem. „Pochádzam z púšte a veľa toho o tej dedinke tiež neviem. Mnísi mi nepovedali skoro nič len to, že ak do nej vojdeme tak už sa z nej nedostaneme a rozprávali aj niečo a nejakých levitujúcich nádobách. Neviem akú to má s tým spojitosť, no som pripravený tomu čeliť.“ Pridám trocha do kroku, no len tak, aby Saluris stíhal.

Saluris - 25. dubna 2014 18:14

soukromá zpráva od Saluris pro Nevím proč ale mám z něho sakra respekt. S někým takovým jsem se ještě nikdy nesetkal. Nebojím se ho to ne, jen prostě takový přirozený respekt. Nesmím to na sobě moc dávat znát. Každopádně myslím že mu mužu věřit, patří mezi mnichy. To jsou ti nejupřímnější a nejhodnější společníci. Vidím že pomalu přidává do kroku. Snažím se tomu přizpůsobit. Počkat, počkat, počkat. Nevrátíme ? O levitujících a hodně divných vecech jsem slyšel ale tohle mi jaksi zapomněli zmínit. Řekni mi prosím co vše víš o té vesnici?

Anadreth - 25. dubna 2014 18:20

soukromá zpráva od Anadreth pro Cesta „Práve som ti povedal všetko, čo viem. Čakal som od teba, že mi povieš to čo by nám trochu pomohlo, no asi to necháme na toho škriatka.“ Kto je tento môj mladý spoločník? Prečo mu mnísi tak veria, že ho poveria dôležitým poslaním? Oni veria tomu, čo sa im zjaví v snoch a málokedy sa mýlia. Svet sa mení, cítim to... Vzhliadnem k oblohe a nechám si ožiariť tvár ranným brieždením. Cítim, že tieto chvíle s tebou, Pane, ma už nečakajú. Cítim Tmu a Zlo. Pokračuj v ceste. Kláštor nám už zmizol z dohľadu a stromy a tráva okolo nás mihajú a my ideme stále vpred.

Saluris - 25. dubna 2014 18:25
	soukromá zpráva od Saluris pro Promin. No snad ten skřítek bude informativně aktivnější než já. Mimochodem. Ti mniši mluvili o schopnostech. Jak si zaslechl darovali mě čtení myšlenek. Mohu vědet co darovali tobě?

Anadreth - 25. dubna 2014 18:30
	soukromá zpráva od Anadreth pro Čítanie myšlienok, pozoruhodná vlastnosť. „Mne? Ja som odišiel naplnení svetlom a nádejou, že svet bude žiarivejší. Dostal som od nich záchranný lúč svetla, ktoré na mňa zasvietilo v tme. Jasné, že som podstúpil aj nejaký ten tréning, no kým svoju moc neovládnem, nechcem, aby to vyšlo na povrch.“

Saluris - 25. dubna 2014 18:39

soukromá zpráva od Saluris pro Užasle na něho kouknu. Tenhle muž musí být opravdu silný. Když už jsme u té výměny informací měl bych mu říct co opravdu dělám ? Že zabíjím lidi za peníze. Jsem upřímný člověk. Hele víš Anadrethe. Já jsem upřímný člověk. Nemám moc rád faleš, proto budu upřímný. Doufám že reakce bude kladná a že to pochopí. Já jsem nájemný vrah. Jen se prosím nijak nezlob. Vedlo mě k tomu několik okolností. Rychle zmlknu a čekám na nejhorší. Podívám se na něj. Pohledem však rychle uhnu a kouknu se za sebe. Hele už není vidět ani klášter. Hned mě ovšem z myšlení přerušil muj společník.

Anadreth - 25. dubna 2014 18:46

soukromá zpráva od Anadreth pro Nájomný vrah? Zabíja a dostáva za to peniaze. Kam tento svet speje... „Aj ja som vrah, zabil som už mnohých i nevinných. Peniaze som za to nedostal, no stále mám pred očami ten obraz. Strach a beznádej z nich vtedy sálali. Smrť. Svet sa mení, možno sa zmeníš aj ty.“ ...K lepšiemu, dúfam. Neodsudzujem ťa, pretože som rovnaký. Mnísi v tebe určite videli veľkého ducha, že ťa vybrali. Svetlo si ťa vybralo...

Saluris - 25. dubna 2014 18:59

soukromá zpráva od Saluris pro Jeho reakce mě mile překvapila. Avšak bylo z jeho hlasu poznat že se zarazil nad tím že si za to nechávám zaplatit No musím přiznat že tohle jsem nečekal... SMRT. Tak krátké a strach nahánějící slovo. Ovšem já se smrti nebojím. Nejsem jeden z těch co uslyšíš slovo smrt a hned mu vstávaj všechny vlasy. Tohle slovo miluju. Vždycky si užívám ten pocit toho když do někoho zabodávám svojí dýku. To on ale nemusí vědět a doufám že ani vidět. Myslíš že se změním? Já myslím že ne. Prošel jsem spousty změn. Viděl spousty utrpení,chamtivosti,faleši a taky spousty smrti. Všude kam jsem šel vládlo zlo. Jediný co se mění je svět a my se jen přispusobujeme. Mimochodem jak dlouho budeme ještě putovat na ono místo ?

Anadreth - 25. dubna 2014 19:27
	soukromá zpráva od Anadreth pro „Týmto tempom tak do večera možno skôr. Neviem presne. Poďme rýchlejšie, nech už sme tam.“ Vykročím ešte rýchlejšie a dúfam, že Saluris bude stíhať. Do rozhovoru myslím ani jednému z nás sa v takom tempe chcieť nebude. Už aby sme tam boli. Zobrazit SPOILER Idem zacvičiť a do prchy takže tu tak hodinku nebudem :D preto som to tak ukončil :D

Saluris - 25. dubna 2014 21:16
	soukromá zpráva od Saluris pro Přidáme do kroku. Divím se ale zatím ho stíhám. Doufám že už tam brzo budem. Ty znáš toho skřítka co tam na nás bude čekat ?

Anadreth - 25. dubna 2014 22:10
	soukromá zpráva od Anadreth pro "Nikdy v živote som ho nevidel" Poviem a usmejem sa. "Pri prameni som prvýkrát trénoval svoju novú moc. Je tam krásne a tie stromy..."Zamyslím sa.

Saluris - 25. dubna 2014 22:19
	soukromá zpráva od Saluris pro Celkem se už nemužu dočkat až dorazíme. Prý jsou skřítci hodně veselý a milý. Popravdě já nikdy skřítka ještě nepotkal... A mimochodem jak si vlastně svojí moc trénoval? Já jen. No, že bych to taky zkusil. Trénovat.

Anadreth - 25. dubna 2014 22:24

soukromá zpráva od Anadreth pro „Túto moc nedokážeš ovládnuť, je to niečo čo dokážem len ja a pár šťastlivcov. Cvičil som to hlavne cez dlhú koncentráciu a sústredenie. No to bola moc duševná, či ty by si povedal magická. Ostatné schopnosti som získal pevnou vôľou a tvrdým tréningom.“ Poviem Salurisovi a spomeniem si na poslednú lekciu. „Napríklad som celý deň pobehoval zo všetkými svojimi vecami a závažiami na nohách. Večer som mal nohy ako z olova, no na ďalší deň som bol oveľa rýchlejší. Všetko je o tom vytrvať a nevzdať sa.“

Saluris - 25. dubna 2014 22:29
	soukromá zpráva od Saluris pro To znamená že mojí schopnost nevytrénuji? Škoda, bylo by to fajn každýmu číst myšlenky, ale zas možná je to dobrý aspon toho nebudu zas tolik zneužívat. Mě vytrénovala ulice. Pronesu suše. Si ce to bylo dost naprd bít se pro blbý sousto a nebo jen pro vodu. Musím však uznat že něco zlé je i pro něco dobré.

Kaylin Roshi - 26. dubna 2014 00:20

soukromá zpráva od Kaylin Roshi pro Eusifanel - Kartograf Když se vyplazíme po schodech nahoru, zůstaneme oba chvíli němě stát a zírat na hromadu a hromadu map všude kolem nás. Na první pohled se zdálo, jako by tam byl příšerný bordel. Jak když vám vítr rozfouká čerstvě zametené listí. Při bližším pohledu se dá zjistit, že v tom chaosu je jistý řád. A čím déle na to koukám, tím víc zjišťuji, kde jaké mapy jsou a hlavně čeho se týkají. Tedy, částečně. Byly tu i mapy s místy, o kterých jsem neměla ani ponětí. Chvíli nám zabere, než nalezneme kartografa. Sedí si na zemi na terase, která vytvářela takový balkonek s výhledem na celé elfí město. A nejen to. Je vidět do dálky, mnohem víc, než jsem předpokládala, že bude možné. Seděl si s nohama klidně přes terasu a nevnímal nás. Možná nás totiž ani neslyšel. Ale to nevadí, však mi se ozveme, a najdeme co potřebujeme. Navíc tady se jistě zlodějů nebojí. Dovnitř mohou stejně jen elfové a proč by si kradli v městě? A když už se tu nějak vyskytne, je zajisté velmi rychle lapen a potrestán. Nechtěla jsem vědět jak. Já nekradu, nemám to za potřebí a tak to snad ani nezjistím… Opatrně přejdu k nejbližšímu shluku map a všimnu si, že tu leží jak popsané papíry, tak úplně čisté nebo jen částečně použité. Nahlédnu do nich, jestli mi to něco neřekne. Neřekne, protože na spoustě z nich jsou nějaké klikyháky nebo čmáranice, co nedokáži rozluštit. Pokračuji tedy v hledání, když se obrátím na Aldariona. "Nevím, jak ty. Ale já nic nenašla. Je tu toho tolik, že budeme muset ani říct tomu starci." oznámím mu a otočím se čelem ke starcovým zádům. A díky tomu si všimnu i cedule, která před tím mým očím unikla. Je to ceník s rlzně velkými mapami. "Mrkni." Kývnu hlavou směrem k ceduli. Aldarion ke mně přijde blíž a také se na to podívá. Pak se domluvíme, které mapy koupíme. Jelikož je vesnice na jihovýchodě, potřebujeme jak jih, tak východ. Pochybuji totiž, že by nám prodal mapu rovnou jihovýchodu, ale za pokus to stojí. "Promiňte," oslovím starce a čekám. Ten se na nás konečně otočí a já se ho zeptám na mapy. "Potřebovali bychom mapu jihovýchodu od Fiereosem. Šlo by to?" zeptám se a počkám, co nám odpoví. Jestliže takovou mapu nemá, rozhodneme se pro koupi 2x2 na jih od elfí říše a 2x2 na východ. Ano, mohli jsme pouze dvě na jih, ale když potřebujeme střed mezi jihem a východem, tak budeme bohužel potřebovat obě mapy. Počkáme, co nám na to řekne a případně mapy někde vyloví

Vypravěč - 26. dubna 2014 20:46

soukromá zpráva od Vypravěč pro Eusifanel-Kartograf den 1. Vítám vás. Ani jsem vás neslyšel přicházet. No..ale to není žádný div, že se elfové umí pohybovat neslyšně co? Usměje se na vás a vstane z terasy. Právě tady dodělávám jednu mapu jihovýchodu. Má velikost 4x2 a je to oblast Nebezpečné vesnice. Pokud přesně tuto hledát, je vaše. Bude vás to stát 10zlatých. To víte peníze jsou na obživu také třeba. Jinak bych nemohl dělta práci která mě naplňuje. Zabalí vám mapu do úhledného balíčku a podává vám ji se slovy. [bNechť vás matka příroda ochraňuje na vaši cestě. [/b] Ukloní se vám s majestátností elfa a jde si opět sednout na terasu. Porozhlédne se kolem a vezme si čistý list papíru. Natáhne se pro pera a barvy a jde opět pracovat. Musíte uznat, že toto místo je dechberoucí. Rozhled na celou elfí říši a její okoli. To se nenaskytne každá den. Zatajil se vám dech. Přesto víte, že vaše cesta nesnese odkladu. Mapu máte. Teď je jen na vás jakou cestou se vydáte. Zobrazit SPOILER Jak už jsem říkal, Mapy se dají velice dobře skládat v ecelu. Takže doporucuji :)Ještě ti kaylin pošlu mapu Aldariona.

Vypravěč - 26. dubna 2014 21:06

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter-cesta k pramenu řeky I když jste toho moc za cestu nenamluvi, stali se z vás zdá se přátelé. Upřímnost se kterou jste oba vykládali své zážitky a minulost vás hodně sblížila. V dnešní době je velice těžké najít přítele. Cesta vám ubíhala velmi rychle a při západu slunce jste dosáhli pramene řeky. Nacházel se ve zlatém lesíku. Velice vás překvapilo, když jste našli na kameni u pramenu sedět malého mužíčka. Bez váhání na vás volal už z dálky, ale netušili jste co je to zač. Klucííí, klucííí tadýýýý. Tadý su! Kucííí. Připadne vám milý. Takový jako malé dítě. Ikdyž vypadá na to, že mu bude tak 70 let. Konečne jste dorazili. Já se na vás moooc těšil. Mnich mi říkal, že dorazíte. Ale trvalo vám to. Mou úlohou tedy abych vám řekl něco o vesnici. Co by vás tedy zajímalo? Má vedle sebe malá džbánek zlata. O kousek vedle je vykopaná díra. Evidentně našel skřítek kotlík zlata na konci duhy. SLunce se už kloní k západu. začíná být šero a tak sřítek zapálí malou lampičku u svých nohou.

Shan Darkness - 26. dubna 2014 22:15

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Když zjistím, že se můj společník kamsi vytratil, zamnu si bradu a zamračím se. Okamžitě prohledám očima okolí, ale nic nevidím. Na chvíli zauvažuji, zda nemá nějaký nekalý úmysl, ale když po pár minutách vše zůstává klidné a netečné, jak tomu bylo doposud, rozhodnu se, že zamířím tam, kam měl Saluris původně namířeno. Přestože se mi kláštery nelíbí, rozhodnu s ek nim alepsoň přiblížit a obhlédnout situaci.

Saluris - 26. dubna 2014 22:20

soukromá zpráva od Saluris pro I přesto že jsem si sním moc nepokecal je fakt že jsem si ho i celkem oblíbil. Navíc cesta uběhla celkem rychle. Konečně jsme tu.... Přede mnou stojí skřítek který celou dobu poskakuje sem a tam a tam a sem. I přesto všechno stíhá mluvit. Podívám se na Anadretha, ten ho však pozorně sleduje. Tak přece jen se pravda že skřítci jsou za každý okolnosti veselý. Vypadá jak malý dítě. Nijak moc mu už nedávám pozor. Zaujal mě totiž kotlík zlata a hned vedle díra. Pousměju se. Už chápu proč má tak skvělou náladu, taky bych takovou měl,ovšem stejně si myslím že ikdyby tam našel děravou botu radost by zněj neopadla. Při mém přemýšlení jsem stihl zastihnout že skřítek přestal mluvit. Podívám se na něj. Ahoj, já jsem Saluris a tohle Anadreth. Otázky bych měl radši nechat Anadrethovi, ale i tak se zeptám. Ty si byl ve vesnici ? Nebo aspon někde poblíž té vesnice ?

Vypravěč - 26. dubna 2014 22:31

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta do kláštera Ke klášteru jdeš bezmála tři dny. Dorazíš na místo kde stojí velká budova. Je to klášter mnichů ohně a země. Je večer 4.den a ty stojíš před hlavní bránou. Je celá ze dřeva pobitá železnými čepy. Je tady ticho. Naprosté ticho. Slyšíš jak o kousek dále teče řeka a zpívají ptáci. Mniši si nemohli najít lepší místo na rozjímání. Je ti jasné, že potřebuješ najít přístřeší na noc. Ano je možné přespat i venku. A tak zvažuješ své možnosti.

Vypravěč - 26. dubna 2014 22:54

soukromá zpráva od Vypravěč pro U pramene řeky Skřítek se na tebe podívá svýma velkýma očima. Ja jestli byl ve vesnici? No já byl všude hehehe. Ale vy vypadáte jako by jste nikde nebyli kluci he he he. Vesnice je smutna ano. Ale okoli je možna zajimaější než vesnice. Na severu od ní ani né den cesty je říše nekromanta na jihu jsou vysoké hory Trpasličí říše vzdáleny necelí dva dny chůze na západě jsou holé planiny které přecházejí jižně v poušť. Na západě je však hranice země s mořem. Žije tam moje kamarádka vědma. Trošku nám už ale senilní hehe. CHudák stará hehe. Já znám jen přírodu kolem a podzemí. V podzemí je to možná taky zajimavé. Našel jsem hodně chodeb směřujících na sever od trpasličí říše. Jsou jak mravenci co si dělají cestičky hehe. Třeba nosí taky vajíčka od královny hehehehehe. No a ti barbaři v těch chodbach vypadají taky legračně hehe. Snad jsem vám pomohl kluci. Nechcete kousek té žluté hlíny co mám v jotlíku? Koukám, že vás trošku fascinuje hehe. Ale dám vám trochu pouze za protislužbičku. Potřebuju od jednoho Seveřana dostat malý pergamen s kouzlem. Je to tajné kouzlo a tak ho nesmíte otevřít a přečíst ani vy. Tak co. Platí? A nebo máte ještě otázky? Jsem tady jen pro vás hehe Skřítek má evidentně velmi dobrou náladu. Sedí na kameni a hoube nožičkama sem tam. Slunce už zapadlo a tak tady sedíte ve tmě se skřátkem a osvěcuje vás jen jeho lampička s ohínkem uprostřed.

Shan Darkness - 27. dubna 2014 10:59

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Zamyslím se nad svými možnostmi, klášter je pro mně zatím odpudivé místo, avšak je nabité informacemi. Vnitřními i vnějšími. A to se mi velmi líbí. Takže se nakonec rozloučím s krásnou přírodou i možností spát venku, nadechnu se a připravím. Pak se na chvíli, s rukou na klepadle zastavím a zapřemýšlím, co řeknu mnichům. Těžko to budou lidé, vstřícní někomu pomoci, ale zkusit to můžu. Když nic, aspoň jsem to zkusil a můžu jít přespat ven, tak jako tak, ostatně to nájemný vrah jako já má radši, být osamocen, spolehnout se jen na sebe, než mít kolem sebe hromadu lidí, kterým nechci, nebudu a nemůžu věřit. Pak konečně zaklepu.

Vypravěč - 27. dubna 2014 13:53

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter Den 4. Zaklepeš, na dveře kláštera a za chvíli ti příjde otevřít mladý mnich. Může mít asi okolo 40 let a představí se ti jako Healon. Vítám tě v klášteře ohně a země. Jsi snad další z těch kteří hledají Nebezpečnou vesnici? Zdá se, jako by nám Bohové sami pomáhali a posílali nám tady samé hrdiny kteří jsou schopní tento svět navrátit ke světlu. A nebo se snad mýlím? Mnich se na tebe podívá a změří si tě pohledem. Tak nebo tak, stejně tady nemůžeš stát venku. Pojď ubytuji tě a pak se půjdeme společně najíst. Pokusíme se navzájem poznat a vzájemně si odpovíme na otázky. Teď už, ale bylo řečí dost. Pojď Mnich tě ubytuje vedle nádvoří. Je tady krásná zahrada a pokoje jsou pod kamenitou klenbou. Pokojů je tady spousta. Dá se říct, že tak hodně jako je mnichů v klášteře. Je tady rušno i v pozdních hodinách. jako by se na něco připravovali. Otevřeš tedy dveře pokoje a ubytuješ se. Pak se vydáš s Healonem na jídlo do velké jídelny.

Kaylin Roshi - 27. dubna 2014 14:16

soukromá zpráva od Kaylin Roshi pro Eusifanel-Kartograf den 1. Když strace oslovím, chvíli tvrá, než se na nás otočí. Nakonec se přeci jen tak stane a já mám možnost konečně si ho pořádně prohlédnout. Je opravdu velmi starý ale pohled do jeho očí mi dá jasné znamení, že zemřít se ještě jen tak nechystá. Má zvučný hlas, který bych mohla snad poslouchat donekonečna. Připomene mi dědečka, který mi vždy před spaním vyprávěl pohádky. Což je už opravdu hodně dlouho let. Ale teď není čas na vzpomínky, musím se soustředit na cestu a úkol, co mě čeká. "Ano, byli jsme orpavdu velmi tiší. Netušili jsem, co tu nalezneme. Tedy kromě map samozřejmě." Mile se na něj usměji a čekám co nám poví dál. Možná se na nás usmálo štěstí, nebo to byla také jen náhoda. Ať tak nebo tak, mapu jsme získali. Já ji zaplatím, protože Aldarion tolik nemá a domluvím se s ním, že mi pak polovinu buď dá, nebo za nás za oba třeba zaplatí nocleh. Ale na to bude času ještě dost. Teď jen oba sledujeme, jak nám zabalí mapu. "Děkujeme." poděkuji a vezmu mapu k sobě. Nad jeho slovy, se zamyslím. Vzpomenu si totiž, že mi druid řekl něco podobného. Poté se nám ukloní a vrátí se zpět na terasu, kde si opět sedne. Podívá se kolem, sáhne po čistém papíru a následně do něj již něco zakresluje. Usměji se nad tím v duchu a podívám se na Aldariona. "Tak, mapu máme a je načase vyrazit." Mrknu na něj s úsměvem a ještě na chvíli se vrátím na výhled z terasy. Rozhled je opravdu nádherný. Vidím na celou elfí říši a její okolí. Ten pohled mě naplňuje různými pocity, ale jedním z nich je i hrdost. Hrdost za to, že náležím k elfí rase a jsem její součástí. Možná, že nejsem tak mocná ani tak známá, ale něco jsem přeci už jen dokázala. Po chvíli odtrhnu pohled od té nádhery a vydám se ke schodům, které nás opět zavedou dolů. "Tak, mapy máme a je načase, abychom je nějak poskládali. předpokládám, že i ty máš nějakou, ne?" Zastavíme se na lavičce, kde vyndáme mapy a poskládáme je dohromady. Sice nám kousky chybí, ale je jasné, kudy budeme muset asi jít. "Vypadá to, že nás čeká cesta přes Nekrotium." řeknu poněkud sklesle. Doufala jsem, že se cestě tam vyhneme, ale byla odost kratčí. Jenže také nebezpečnější. No, ona ani ta pustina by nebyla žádná sláva. "Souhlasíš? Navíc podívej," ukáži na mapě "Tady nám chybí jen kousek, kdežto přes tu pustinu poměrně velký kus. Myslím, že to je jediné řešení." Opravdu se mi to nelíbilo. Neměla jsem nekromancery ráda. Bála jsem se jich. Ale cestu k Nebezpečné vesnici jsem brala jako výzvu, kterou se pokusím splnit. "Víš co? nejdříve vyjdeme z města a dojdeme k rozcestí. Tam se definitivně rozhodneme." navrhnu. myslím, že on sám si to chtěl v hlavě přebrat. A tak se tedy vydáme ven z krásného elfího města. Cesta nám nějakou dobu potrvá, ale již víme kudy a tak to nebude zas tak strašné. Celou tu cestu přemýšlím, jestli přes Nekrotium opravdu jít, nebo ne.

Francisco Armando - 27. dubna 2014 14:34

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Opuštěný a odchod Na nikoho jsem nenazazil. To je podivné, když tu ještě před chvílí slavili. Nevadí. Opřel jsem se do velkých dveří. Skříííp. Sakra. To by probudilo i mrtvýho. Ztuhnul jsem. Chvíli jsem čelak v temnotě, ale nikdo nepřicházel. Doodevřel jsem dveře a vyšel jsem ven. Už to vypadá, že začíná svítat. Nebo se mi to jen zdá? Zhruba za hodinku jsem tichým ztemnělým městem došel k hospodě. Už bylo tolik hodin, že jsem tam našel jen pár násosků a hostinského, kterému jsem pomohl. Zdravím. Prohodil jsem k němu a zašel jsem do pokoje. Vysvlékl jsem se do spodního prádla a sedl jsem si na postel s přívěskem v ruce. Drak okolo měsíce. To to může znamenat? Zítra se na to zeptám. A s takovými myšlenkami jsem usnul.

Anadreth - 27. dubna 2014 14:58

soukromá zpráva od Anadreth pro Škriatok Škriatok vyzerá byť veľmi veselý a nechcem ho rušiť, len sa pokojne dívam a usmievam sa. Saluris nás predstavil a spýtal sa to, po čo sme prišli. Zo začiatku sa mi zdalo, že rozpráva len hlúposti, ktoré už vieme, no potom... ...Prestane vôbec s tými hlúposťami, merali sme cestu pre ni... Počkať! Povedal, že bol v tej dedine, ale mních povedal, že sa z nej nedá dostať! Ako je možné, že je tu? Je to určite podstata rozlúštenia záhady. Táto cesta bola skvelou voľbou... Škriatok spomenie istú úlohu. To je dobrá príležitosť, aby som sa ozval. „Počuj kamarát, zlato pre mňa veľkú cenu nemá, no potrebujem informácie a tie máš tiež aj so zlatom. Čo keby sme splnili tvoju úlohu a ty nám potom vyrozprávaš tvoj príbeh o dedine, ako si sa z nej dostal, keď mnísi povedali, že je to nemožné.“

Saluris - 27. dubna 2014 17:56
	soukromá zpráva od Saluris pro Informace za práci ? No tak jo no. Někdy je fakt že informace jsou cennější. Stojím a kývu hlavou na souhlas.

Shan Darkness - 27. dubna 2014 18:07

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Jsem poměrně překvapen, když mi muž otevře, zmíní se, že nejsem první, koho dnes vidí a ještě mne pozve dovnitř. Snažím se být klidný a říct si, že to tu nekonec nebude tak zkažené místo a snažím se být prostě jen milý a mčenlivý. Pak vše shrne tím, že si popovídáme u večeře a mně to docela stačí. Ubytuji se, kde mi ukáží, nebo si spíš hodím tlumok s věcmi pod postel, pokud nějaký mám, posadím se na ni, zauvažuji, jak moc je kvalitní a pak se vrhnu k dnešní večeři. Chci si projít pár otázek, na které bych se měl mnicha zeptat a také si ujasnit, co mu říct. Každopádně se ho chci zeptat na ty lidi, o kterých se zmínil. A o čem že to mluvil. Nebezpečná vesnice? Světlo a hrdinové? No já sotva budu nějakej hrdina, ale proč o tom nezjistit něco víc. S touhle přípravou otázek se vydám na večeři, jakmile jsem očekáván.

Aldarion - 28. dubna 2014 11:13

soukromá zpráva od Aldarion pro Eusifanel-Kartograf den 1. ---> Nákup U Kartografa jsme koupily mapy podle kterých snad budeme moci dojít k té podivné vesnici. Byli docela drahé. Kaylin trvala na tom že je zaplatí sama a tak jsem jí tedy nechal. Jindy bych to samozřejmě neudělal, ale vím že teď budu muset nakoupit věci na cestu. Obzvláště pokud půjdeme třeba kolem nemrtvých. Podívám se na Kaylin a souhlasně přikývnu. Rozloučíme se tedy s kartografem, poděkujeme a jdeme ven. Ještě před tím se ale naposledy podívám ven z okna. Pohled na majestátní elfí říši je vskutku úžasný. Když sejdeme dolů po schodech, tak se opět podívám na Kaylin a přikývnu. Ano, mám. Tady je. Vytáhnu z batohu kousek mapy a podám ho Kaylin. Dojdeme k lavičce, posadíme se a já sleduji jak Kaylin dává mapy dohromady. Očkem jsem přejížděl po mapě a pak jsem se zadíval na Kaylin. No, nemůžu říci že by mně to k nemrtvým nějak táhlo. Ale pokud mají s tou vesnicí něco společného, zřejmě by bylo nejlepší jít kolem. I když to možná bude docela riskantní. Zvednu se a trošku protáhnu. Když dovolíš, tak bych si napřed nakoupil nějaké věci. Pak můžeme vyrazit. Pousměji se a společně s Kaylin vyrazím nakupovat. Trvalo to docela dlouho a přišel jsem skoro o všechny peníze. Myslím ale že věci které jsem koupil se budou hodit. Po nákupech vyrazíme tedy ven z města. Já se při tom opírám o svou novou zbraň a trošičku si s ní "hraji". Trvalo to docela dlouho. Během cesty jsem si povídal s Kaylin a snažil jsem se z ní vytáhnout nějaké informace. Po nějaké době jsme konečně dorazily k rozcestí. Tak... jsme tady. Ušklíbnu se. Ta cesta... vážně mně moc neláká jít přes území nemrtvých. Ale pokud s tím mají něco společného, asi to bude lepší. Co říkáš? Půjdeme tedy přes Nekrotium? Zeptám se a čekám jak se má nová společnice rozhodne. Očkem se při tom dívám na ní a druhým na cestu. Věci které jsem nakoupil: Toulec šípů - 1 st. Trojzubec - 1 zl. Dýka - 1 zl. 2x Měch na vodu (oba plné vody ze studny ve městě) - 2 st, 10 m. Lucerna (lepší) - 1 zl, 5 st. Olej - 3 st, 2 m Křesadlo - 1 st. Svěcená voda - 1 zl. Provaz - 9 st, 5 m. Zrcátko - 1 st. Tak nějak jsem to počítal a mělo by to být přesně tolik kolik mám zl. MOŽNÁ o něco málo méně :D Je to podle pravidel, tak snad to bude ok. Zapiš mi to PJ prosím do deníku, díky ;)

Vypravěč - 28. dubna 2014 14:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad-Hostinec Uslintaný pes Den 2. Brzy ráno jsi došel do svého pokoje v hostinci. Potkal si cestou jen pár ožralů. Klidně sis v pokoji lehnul do postele, a usnul jsi. V noci se ti zdál sen. Ve snu si viděl přasně takového draka jako byl na přívesku. Letěl po obloze a pak sléntnul na zem v jedné vesnici. Kolem byl křik, a pláč. Země vypadala jako moře. Vlnila se a nekteré zrnka půdy visely ve vzduchu jako by levitovaly. Viděl si jak se drak přiblížil k jedné holčičce. Byl obrovský. Sklonil k ní hlavu a a v té chvíli se začala propadat do země jako by byla v bažině. Drak se najednou začal zmenšovat. Až byl docela malý a vlezl by se do ruky. Pak se dotknul jejího přívěsku s měsícem a splynul s ním. Od toho okamžiku se holčička přestala propadat a nahmatala pevnou půdu pod nohama. Pak jsi se probudil. Bylo skoro poledne. Spal si dlouho.

Vypravěč - 28. dubna 2014 15:15

soukromá zpráva od Vypravěč pro U pramene řeky Josien - Skřítek Den 4. Skřítek vás pozornš sledje. Pak odpoví. Dorá tedy. Je to asi dva dny daleko na severovýchod. Dorazíte do hlavního města Seveřanů Ineterahel. A od tamtud severo vychodně do školy magie. Ve městě vám určitě nekdo poradí kde to přesně je. Je to pergamen s kouzlem. Má pečeť Severských Bohů. Tento svitek zakázali otevřít. A po pravdě, pokud někdo neví jak jej otevřít tak se dovnitř ani nedostane. Já jsem ochránce tohoto svitku. Mám na jej na starosti. Tak jako další tři skřítové. Ale to je vedlejší. To nemusíte vědět. Na tomto svitku je zvláštní také to, že pokud je ukraden, tak se z bezpečnostních důvodů zničí za 10 dnů. Teď uý je to jeden den co není v mých rukou. Já sám si ho vzít nemohu, protože jej někdo zaklel aby se ho skřítkové nemohli dotknout. Jedinou nadějí jste tedy vy. Potřebuji ho dostat zpět. Bez něj kdo ví jak skončíme. Starý mnich mi řekl, že vy jste schopni mi ho donést zpět. A tak doufám, že měl pravdu. To mi teď připomíná, že vás chtěl ještě před touto cestou vidět. Odměním se vám... A najednou byl pryč. Jako kdyby se do země propadl. Zůstali jste ve tmě sami. Všude bylo ticho. Jen měsíc a hvězdy vám svítily do tváří.

Vypravěč - 28. dubna 2014 15:39

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter den 4. Mnich uý tě očekává. Pozdravíte se a sedete si k velimému stolu, poté co jste každý z vás dostal příděl jídla. Healon byl k tobě upřímný. Snažil se ti odpovědět na veškeré tvé otázky avšak jelikož je vázán mlčenlivostí, Odkázal tě k nejvyžšímu mnichovi v klášteře, který může mlčenlivost porušit pokud uzná za vhodné. Avšak natvou otázku o cizincích v klášteře odpovídal více než otevřeně. No asi před třemi dny zde dorazil půlelf. Je to urostlý mladík. Prožil těžké dětství a protože ho jeho učitel vedl ke zbožnosti, tak jeho kroky zamířily právě zde. Jeho duše byla velmi zraněná. Přesto to je velký bojovník. Náš mistr si ho velice oblíbil. Hned v den jeho příchodu vyzval cizinec našeho mistra na souboj. Víš... našemu mistrovi se každý mojí postavit. Je již starý a tak jaho rychlost v boji ubývá. Zato jeho zkušenosti a síla magie mu pomáhají tento nedostatek vyvážit ba dokonce převýšit. ALe zpět k boji. Cizinec se bil udatně a chvíli se i zdálo, že mistra porazí avšak nakonec zvítězil náš mistr. Nikdy jsme nic takového neviděli. Cizinec se bil s lehostí větru a silou ohně. Avšak i přes svůj vynikající vákon musel uznat porážku. Učinil tak se ctí a mistr si ho za to velmi váží. Rozhodl se jej trénovat a dal mu nějaký dar. Ten dar je tajný. Asi o den později dorazil další cizinec. Byl velicezáhadný. Skrýval se pod kápí. Ovšem náš mistr poznal jeho duši i odhodlání a spojil tyto dva cizince silným poutem. Teké druhému dal náš mistr dar. A tak posilněni důvěrou a odhodláím, vydali se směrem k pramenu řeky Josien. Je to asi den cesty. Avšak již brzy dorazí zpět. Snad ještě dnes, než odbije půlnoc. Sedíš naproti mnichovi a hltáš každé jeho slovo. Možná je to klášterem, možná mnichem, každopádně se cítíš velmi dobře. Jako kdyby si byl na správném místě. Jako kdyby ti sám osud řekl, že zde nalezneš mnohé odpovědi.

Anadreth - 28. dubna 2014 15:49

soukromá zpráva od Anadreth pro Škriatok nám povedal zopár slov a nestihol dopovedať a už ho nebolo. Ostali sme sami. ...Tak mních nás chce vidieť pred tým ako sa vydáme na lov zvitkov?... Nie som proti... „Myslím, že nemáme na výber, mali by sme zájsť za starým mníchom a potom sa vydať na cestu za tým jeho zvitkom. Pomôže nám to. Nakoniec možno získame aj niečo iné ako len informácie.“ Poviem Salurisovi. Vydám sa na cestu, späť do kláštora.

Vypravěč - 28. dubna 2014 15:58

soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozcestí Den 3. Trvalo vám bezmála dva dny než jste dorazili k rozcestí. Po cestě jste nepotkali skoro nikoho, až na jednoho elfího starce. Byl velmi starý a cestoval do svého rodiště. Chtěl právě tam naposledy sklonit hlavu a usnout v náručí přírody. Když jste procházeli kolem něj, pozdravili jste ho jeho rodnou řečí. Mile se na vás usmál a pozdravil vás také. Pak jste si, ale všimli zvláštní věci. Ten starý elf měl na ruce náramek nekromanta. To, že to bude mít na ruce starý elf by nikdo nečekal a tak jste nemohli jinak, než se zeptat odkud ho má. Milé děti. Není to tak jak se to zdá. Tento náramek jsem dostal darem jako slib. Je to od nynějšího vládce říše nemrtvých. Kdysi jsme bývali velmi dobří přátelé. Elfové toto přátelství nikdy neuznávali. A já jim to nemám za zlé. Avšak nikdo neví, že právě pro naše přátelství nekromant nikdy nenapadl elfí říši. To se však může změnit o mé smrti. Náramek a slib s ním daný, zanikne v den mé smrti. Proto vás varuji aby jste se v budoucnu vyhnuli cestování přes Nekrofilium. Pokud chcet někdy cestovat na východ, tak použijte raději port jenž se nachází asi 3 dny cesty na svero západ. V říši Severského národa. Port naleznete před jejich hlavním městem. Ten vás pak dokáže přenést na východ naší oblasti. Teď už ale děti musím jt jinou cestou než vy. Ať vás příroda ochrání. Stará elf vás po cestě opustil a vy jste šli dál směrem k rozcestí.

Saluris - 28. dubna 2014 15:58
	soukromá zpráva od Saluris pro Konečně za muj život normální ukol. Pořád jsem dostával jenom zabít tohle, tamto a tamtoho. Tuhle myšlenku pronesu i nahlas. Je to super. Konečně nějakej pořádnej ukol. Každopádně ten skřítek byl zajímavý. Nevědel jsem jestli se smát a nebo nevěřícně koukat.

Saluris - 28. dubna 2014 16:20
	soukromá zpráva od Saluris pro Než to do povím Anadreth je už na cestě. Ani na mě nepočkal. Rozběhnu se za ním. A jdu vedle něho zpet do kláštera.

Vypravěč - 28. dubna 2014 16:43

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter Den 5. Vydali jste se zpět do kláštera. Cesta po tmě vás však brzy unavila a tak jste si udělali malá tábor. Nepovažovali jste za nutné postavit hlídky a tak jste oba šli spát. Ráno jste se probudili. Najedli jste se, a zjistili, že to bylo poslední jídlo které jste měli. Napili jste se z pramenu řeky Josien a vydali jste se opět na cestu. Do kláštera jste dorazili okolo poledne. Jako první vás potkal Healon. Rád vás zase vidím. Jaká byla cesta? A vubec, jak skřítek vypadá? Já ho nikdy neviděl. Jen jsem o něm slyšel. Je opravdu tak veselý? Celý nedočkavý se vás na vše ptá. Je to poprvé co v něm vidíte zvědavého člověka. Ne jako mnicha. Mám pro vás novinu. Do našeho kláštera včera večer dorazil poutník. Je hodně podobný tobě Saluisi. Ne vzhledem to ne, ale chováním. Takový hloubavý. Já sám jsem měl možnost s ním včera u večeře mluvit. Rád by vás poznal. Neustále se na vás vyptával.

Saluris - 28. dubna 2014 17:42
	soukromá zpráva od Saluris pro Stejný jak já? Že by se Shan nakonec rozhodl jít se mnou? To by bylo moc fajn. Další skvělej chlap do party. Navíc vím jak bojoval. Cesta byla celkem dobrá. Nevím jak Anadreth ale já jsem na cestování zvyklí. No a ten skřítek byl zvláštní. Mohl mít tak 60 70 let ale poskakoval a smál se jak malý dítě. A co ten cizinec ? Zavedeš nás k němu? Jak vypadá a kdy přišel ??

Vypravěč - 28. dubna 2014 18:02

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter Den 5. Healon pozorně naslouchal tvému popisu skřítka pak odpověděl. Tak je to pravda... Opravdu je takový. Jak já bych chtěl ho poznat. Dal bych za to skoro cokoliv... Jde na něm poznat, že by se rád s ním setkal. Jako kdyby čekal na soudný den. Oči mu zářily touhou ale také smutkem. Věděl, že jej nejspíše nikdy neuvidí. Již si jednou zvolil cestu poznání a ta jde velmi těžko změnit. S trochu smutnějším hlasem ti odpovídá na tvou otázku. S cizincem se setkat můžete. Pokud po tom toužíte, mohu vás za ním dovést dříve než navštívíme mistra. Chce vám něco říci.

Anadreth - 28. dubna 2014 18:51

soukromá zpráva od Anadreth pro Prišli sme do kláštora a mních bol neobyčajne zvedavý. Nechal som Salurisa nech ukojí jeho túžby a potom sa mních ponúkol, že zavedie k neznámemu, ktorý sa k nám chcel dostať. Hmm zaujímavé, za pár dní sa deje až príliš veľa vecí a ľudí okolo mňa pribúda. Neviem čo si mám o tom myslieť, no musím ostať pozorný a hlavne pripravený na všetko. „Zaveď nás k nemu, no rýchlo. Máme dôležitú úlohu a pred jej začiatkom by som si rád pohovoril so starším mníchom.“ Nasledujem mnícha bez ďalších otázok, nechám Salurisa nech mu porozpráva o všetkom, čo sme zažili, aj keď toho veľa nebolo.

Shan Darkness - 28. dubna 2014 19:11
	soukromá zpráva od Shan Darkness pro Zapřemýšlím se nad mnichovými slovy. Na chvíli se zauvažuji a pak konečně vyhrknu odpověd. "Směl bych i já bojovat s vaším mistem? Dáte mi šanci?"

Saluris - 28. dubna 2014 19:17
	soukromá zpráva od Saluris pro Super, jsem zvědavý jestli je to opravdu ten koho si myslím že to bude. A tak jdeme za tím neznámým a po cestě vyprávím mnichovy vše co jsem mohl. I z Anadrethovi tváře jsem vyčetl náznak nedočkavosti a překvapenosti zároven.

Vypravěč - 28. dubna 2014 20:23
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter Den 5. Jistě že můžete. Hned vás jak k mnichovi tak k cizinci zavedu. Poté co jsem tomu muži vyprávěl o souboji který svedl náš mistr s vámi pane Anadreth tak se rozhodl pro stejnou zkoušku. Celý klášter na ně tedy čeká na nádvoří. Mnich zrychlil krok. 3lo poznat, že i on sám se velmi těší na souboj, který se odehraje.

Vypravěč - 28. dubna 2014 20:23

soukromá zpráva od Vypravěč pro Shan Darkness Klášter Den 4. Ty by ses s ním chtěl utkat? Žasne mnich. Dobře rád ti to domluvím. Teď se ovšem jdi vyspat a zítra o to mistra požádám. Vezme tác s jídlem a odchází. Klášter Den 5. ráno Ráno ti na dveře zaklepe Healon Mnich tedy souhlasí s tvou nabídkou. Až budeš připraven, jdi na nádvoří a počkej tam na něj. Příjde a budeš se s ním moci utkat. Adrenalin ti projede celým tělem. Tvá zkouška přicházi... Připravuješ se a pak příjdeš na nádvoří. Tam je schromáždený dav mnichů a nějací dva jinak oblečení lidé. Snad půlelfové, ale na tu vzdálenost si nejsi jistý. Všichni čekají na mistra.

Saluris - 28. dubna 2014 20:46
	soukromá zpráva od Saluris pro Konečně dojdem na nádvoří. Rozhlížím se dokud neudivím toho neznámého. Je to on. Já to věděl. Shan! Sakra co tu děláš chlape? Zařvu na něj z dálky a jdu směrem k němu.

Shan Darkness - 28. dubna 2014 20:49

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Na nádvoří Snažím se být alepsoň trochu jistý a připravuji se na souboj. Bude to vyrovnaný boj a mnich mi dobře naznačil, že není lehké jej vyhrát. Tak nějak ani netoužím po tom vyhrát, jako spíš doufám, že mist uzná můj šerm jako kvalitní a začne mne taky učit. Nevím proč, ale začíná s emi to tu také líbit. A pak...zaslechl jsem nějaké zkasky o té vesnici a rád bych se na ní podíval. A pokud si mne někdo prubne v umění s mečem, budu jen rád. Přece jen, útočit ze zálohy se nepodaří vždycky jedy taky nafungují naprosto spolehlivě a nesmím doufat, že stále budu stát jen kořisti za zády. A až se jí objevím čelem, musím jí umět čelit! Konečně vyjdu ven na nádvoří, ale tam mne poněkud znervózní dav lidí, který tu jen tak postává. Nehodlá na nás doufám civět? docela mne to vyruší z koncentrace, ale doufám, že budu mít čas si u nějakého mnicha ověřit, zda tu vážně ti lidé musí být. Pak zahlédnu dva muže, kteří mi připomínají elfy. Neviděl jsem jednoho z nich už někdy? Pak pokrčím rameny, neboť se kolem mne proplétá mnich. Odchytím si ho a zeptám se ho:"Opravdu se při souboji budou všichni dívat?"

Saluris - 28. dubna 2014 21:16
	soukromá zpráva od Saluris pro Pomalu se k ní blížím v tom mě ale Healon chytne za rameno a zakroutí hlavou. Pak si uvědomím co nám mnich říkal. Po cestě jsem mu moc pozornosti nevěnoval. Držím ti palce. Bojovat s tímhle mnichem chce fakt hodně odvahy. Pomyslím si a zařadím se zpátky za Anadrethem a sleduju jak si stím Shan poradí

Vypravěč - 28. dubna 2014 21:34

soukromá zpráva od Vypravěč pro Shan Darkness Klášter - nádvoří Den 5. Dav mnichů je až úchvatný. Zdá se jao by to pro ně byla slavnost. Žádný div. Již 40 let se nenašel přemožitel. Nikdo to nechtěl ani vyzkoušet. A teď, dvakrát za během jednoho týdne... Mnich kterého Shan zastavil se na tebe udiveně podíval. Jistě že tady budou. Chceme vidět jak dlouho vydžíš. Nikdo ho 40 let neporazil. Naposledy jeho vlastní žák. Pak si jd mnich najít nejlepší místo odkud půjde vidět na souboj. Zaslechneš jak na tebe někdo volá. Je to jedna z těch cizích postav. Jde k tobě. Když k tobě přichází, uvidíš jak se zástup mnichů klidnil a naprost zmlknul. Zástup se rozevřel a pouštěl osobu v hnědém dlouhém plášti. Kolem pasu má provaz a na jeho konci uzel, který vysí dolů z levé strany pasu. Jsem Mistr tohoto kláštera. Bratr Healon mi o tom řekl. Je to pravda? Pokud tedy na tom trváš já jsem připraven a můžeš zkusit zasadit první ránu. Mistr se postaví kousek dál od tebe a začne se soustředit. Zavře oči a jako by se pro něj svět zastavil. Teď je to zdá se na tobě.

Francisco Armando - 28. dubna 2014 21:40

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Snídaně a k mudrci Bolí mě celé tělo. Je ráno, venku svítí slunce. Otevřu oči. Podle úhlu to vypadá spíš na poledne. To jsem spal tak dlouho? Než se obleču znovu se podívám na přívěsek. Zdál se mi o něm divný sen a v tomhle městě určitě bude někdo, kdo o tom bude něco vědět. Navlečus e zase do svých hadrů. Dole hodím hostinskému minci. Dones sem oběd a dělej. Za chvíli něco přinese. V rychlosti to sním a ještě než odejdu se ho zeptám. Kde bych tu našel knihovnu, nebo nějakého chytrého člověka co toho spoustu ví? Jeho odpověď mi snad bude stačit a vyrazím, kam mě nasměruje.

Vypravěč - 28. dubna 2014 21:55

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad - V hostinci Uslintaný pes Den 2. Hostinský ti všechne přinese a omluví se ti, že jsi dlouho čekal. Doufám, že vám chutnalo pane. Jídlo máte zadarmo. Nezapomínám když mi někdo pomůže. A vy jste to včera udělal. Pomohl jste mi v nouzi. Chytrý člověk je místní vetešník, ale já mám hodně informací, a mohl bych vám poradit. Pokud chcete. Samozřejmně za malý obnos penízků. Potutelně se usmívá a doufá, že na tuto nabídku kývneš.

Anadreth - 29. dubna 2014 15:12

soukromá zpráva od Anadreth pro Boj Mních nás zaviedol na nádvorie, kde už je nazbieraný celkom pekný dav. Postavím sa dopredu, aby som čo najlepšie videl. Takže on vyzval Starca? Hmm zaujímavé. Čo by som dal zato, aby som sa s ním utkal znova. Do jeho taktiky som sa už dostal a jeho pohyby som už trochu pochytil. No ako sa bude držať tento tu? Vyzerá skôr na niekoho kto zabíja rýchlo a potichu. Trochu mi pripomína Salurisa, no nechám sa prekvapiť. Ale čo spravím ak mnícha porazí, aj keď je to nepravdepodobné? To sa dúfam nestane, aj keď mu prajem veľa šťastia... Prezriem si mnícha, ako sa pripravuje. Hmm, tento postoj poznám. Použil to tiež v súboji so mnou. Trénoval som to dosť dlho na to, aby som to rozpoznal na prvý pohľad. Mágia. Spod kapucne, ktorú mám na hlave, sledujem ešte nezačatý súboj. Troška ma škrie svedomie, že som mnícha neporazil a tak nenastavil latku vyššie. Viem, že som mal na viac, ako som ukázal, no čo už. Starec sa mi skoro ponúkol za majstra, uvidíme ako dopadne s týmto tu... Pohodlne sa usadím a zložím si svoje dve šable z chrbta. Kapucňa mi vytvára tieň na moju vár a tak je možno vidieť len moje pekné plné ústa, plné bielych zubov. Celé moje telo je pokryté čiernym odevom s plášťom na chrbte. Postavu mám atletickú a vysokú. Pod košeľou sa rysujú silné svaly, ktoré boli vytrénované dlhoročným tréningom. Pri nohách mám položené svoje dve šable, nádherná práce. Niečo také ako sú tieto krásky už ľudský svet dlho nevidel. V tom ma napadne myšlienka. „Starče, čo keby sme bojovali proti tebe spolu?“ Spýtam sa, preruším ticho a oči kláštora sa upnú na mňa.

Shan Darkness - 29. dubna 2014 18:23

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Boj Užuž se chci připravit k boji, když v tom jeden z mně povědomých mužů promluví. Otočím se jeho směrem a zadívám se na něj. Chce bojovat se mnou? Ale proč? Copak souboj končí smrtí? Je to přece dost nefér, dva na jednoho. Myslím si, že stařec něco takového odmítne, má to být má zkouška ohněm, nebo ne? Nebo jde jen o prostý souboj, kterých se tu pořádá sedm do týdne? To mistra nikdy neunaví, bojovat stále proti dalším a dalším? "Vděčím si tvé nabídky, pane. Stále rozhoduje rozhodnutí mistra. Avšak kdybych do toho směl něco říct já: nebude to nespravedlivé? Dva muži na jednoho? Možná jsi s ním již bojoval a znáš jeho tajemství, proto porazit ho nebude tak těžké. Pokud však svolíte, chtěl bych nejdříve zkusit svůj um já sám. Neber si to zle příteli, nemysli, že tebou pohrdám a nechci se ani pyšnit. Prohra pro mne neznamená tolik, co zkušenosti. Dovolíš teda, abych nejdříve odhadl mistra sám a následně pak přijal tvou nabídku-pokud bude mistr souhlasit?" Usměju se na toho muže a upřímně doufám, že si to nevyloží zle. Nechci se ani naparovat, že bych si věřil, chci jen ověřit své zkušenosti a své shopnosti. A rád, pokud bude jeho nabídka stále platit, se postavím po jeho boku tomu muži podruhé, bez dalších příprav či otálení. Záleží na mistrovi a tom muži.

Francisco Armando - 29. dubna 2014 19:15
	soukromá zpráva od Francisco Armando pro Dobře. Tak mi tedy řekni co víš. Pokynu mu a sednu si k baru. Nechám si nalát pivo a poslouchám ho. Je to krátké, ale tady asi nic nevymyslím.

Vypravěč - 29. dubna 2014 21:01

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter-boj Nádvoří se chvěje očekáváním. To čeho jsou svědky je doslova šokuje. Mladý pooelf se chce zastat cizince? Znají se snad? Mnichům je zřejmé, jak to asi dopadne. Přesto nic neví o tom co cizinec dokáže. Může se stát cokoliv. Na otázku zda může Andareth vypomoci odpovídá Shan jedniznačně. Nebylo to ve zlosti a tak se atmosféra uvolní v celém nádvoří. Nejde tady o Ego. Jde tady o to zjistit jak silná družina dokáže čelit nebezpečí v okolním světě. Mnich odpoví Andarethovi: Synu vím, že jsi šlechetný. Ty jsi však svou možnost dostal. A věřím, že jsme spolu nesvedli souboj naposled. Ještě tě čeká možnost změnit svou budoucnost. Teď se o to může pokusit... Shan. Pokud se nemýlím A otočí se směrem k němu. Usměje se a opět zavře oči. Všichni ví, že teď příjde boj. Shan se rozhodl zaútočit, ale jeho útoku se mnich ladně vyhnul. Zatím mnich neukončil svůj rituál vytáhnutí zbraně a tak shan opakuje útok. Tentokrát se mu ppovedl, ale najednou mu zbraň vypadla z ruky. Pocítil veliký žár. Znalému pozorovateli jako byl Andareth neušlo co se stalo. Stačila mu setina sekundy a věděl, že se právě zapojila do boje magie. Pak se ovšem mnich rozhodl k útoku. Bylo to jako tanec. Shan mu žalostně nestíhá a utržuje jednu ránu za druhou. Je jasné kdo tady boj kontroluje. Shan se snaží, ale jde poznat, že to není bojovník pro bílý den a veřejný souboj. Pak mnich vyhodí zbraň do vzduchu, otočí se k shanovi zády. Pak se svalil k zemi a udělal kotrmelec do strany a v té chvíli mu do ruky spadla zbraň a ladným pohybem vede útok na krk. Zastaví se těsně před překvapeným obličejem shana. Prohrál jsi synu. Proč se vrháš do boje i když víš, ža by jsi ve dne nebyl schopen porazit ani průměrného bojovníka? Moudrost je někdy cennejší než emoce. Každý nemá stejnou cestu osudu. Avšak i tobě nabízím pomoc. Pokud chceš, můžeš podstoupit trénink schopnosti a nebo, dostaneš dar. Je to pouze na tobě.

Saluris - 29. dubna 2014 21:01

soukromá zpráva od Saluris pro V poklidu se zařadím mezi mnichy. S velkou nedočkavostí sleduju co se bude dít. Najednou slyším Anadretha. Co ? Oni se snad dneska všichni zbláznili. Podívám se na reakci Shan. Ten ovšem se zatvářil kysele. Hned šlo poznat že to chce zkusit sam bez pomoci. Že by jsem se taky přidal k vyzivatelum ? Myslím že by to Shan už nepřekousl. Začínám se usmívat. Dnes je opravdu zvláštní den. Pronesu jen tak do davu . Možná bych to měl také zkusti. Až dobojuje se Shan a s Anadrethem mohl by být slabší, vysílenější. Toho bych měl využít. Sice bych nesklidil takovou slávu ale aspon bych sám sebe odzkoušel. Navíc bych mohl v plné polní využít mé nové zlepšení. Začínám se zubit ještě víc.

Vypravěč - 29. dubna 2014 21:39
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad - Hostinec den 2. Co by jste tedy rád věděl vzácný pane? Pokud budu vědět, pokusím se vám odpovědět. Každá informace u mě stojí 1 zlatý Pak si hostinský sedne vedle tebe na židličku a čeká na tvou otázku.

Francisco Armando - 29. dubna 2014 21:51
	soukromá zpráva od Francisco Armando pro Upiju piva a přihraju u zlaťák. Vytáhnu přívěsek ve tvaru draka a zeptám se ho. Nevíš co je tohle za přívěsek? Co znázorňuje, nebo co znamená? Druhou otázku mu položím v zápětí. Co tady ve městě dělají barbaři a nepotřebovali by (zašeptám) pomoct? Však víte, co tím myslím že? Znovu se napiju piva a čekám na jeho odpověď.

Vypravěč - 29. dubna 2014 22:06

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad den 2. Hostinský si sáhne na přívěsek a povídá. Kde si jej našel? Před chvílí mi jeden známý oznámil, že se ztratil. TY jsi ho snad ukradl?! Všem když ses zmínil o barbarech. uklidnil se poposedl jsi. na židli. Pak se nadechl a odpověděl ti. Asi nemá cenu si tady na něco hrát. Je mi jasné, že ti asi došlo, že jsem barbaský špeh. Ty by si byl ochoten nám pomoci v záhraně tohoto světa? Hodila by se nám každá ruka. Pokud mi rozumíš. Nebude to již dlouho trvat a tento svět konečně pozná řád. opravdu nám chceš pomoci? Nebude již cesty zpět. Hostinský se na tebe dlouze zadívá. Jako by chtěl vniknout do tvé hlavy aby si v ní mohl přečíst jestli to vše myslíš vážně.

Kaylin Roshi - 29. dubna 2014 22:35

soukromá zpráva od Kaylin Roshi pro Rozcestí Den 3. Trvalo nám dva dny, než jsem se dostali k rozcestí. (Alda)Riona si potřeboval nakoupit ještě nějaké věci a to nás poměrně zdrželo. Nemohu si stěžovat, pořád jsem si spolu povídali a dá se říct, že i přes to, že to byly dva dny, ta cesta uběhla rychle. Po cestě jsem neminuli téměř ani živáčka. Za zmínku snad stojí jen velmi starý elf. Byl opravdu velmi starý a cestoval do svého rodiště. Měla jsem pocit, že tam cestuje právě proto, aby v náručí přírody naposledy usnul a už se nikdy neprobudil. Elfové to často dělají a pokud nezahynu někde po cestě, mám to v plánu také. Když kolem něj projdeme, pozdravíme ho rodnou řečí. Věnuje nám milý vrásčitý úsměv a oplatí pozdrav. Pak si však všimnu zvláštního náramku na jeho zápěstí. Chvíli pátrám v paměti, než mi dojde, co to je. To je náramek nekromantů. Co to má znamenat? Podívám se v duchu. Nečekala bych něco takového na zápěstí starého elfa. Nedalo mi to a tak se na to poptám. "Promiňte, ale co ehm.. znamená ten náramek na vašem zápěstí? Tedy spíš, odkud ho máte?" Zeptám se a čekám, jestli se ho tím nějak nedotknu. Naštěstí asi ne, protože nás osloví a začne povídat. Se zájmem poslouchám, jelikož to ani jinak nešlo. Když zakončil svůj dá se říct proslov, byla jsem velmi zmatená a hlavou mi vířilo tolik myšlenek. Měla jsem jich také pár na Riona, ale chtěla jsem počkat, až stařec odejde. "Ehm.. dobře. Děkujeme za radu." Řeknu nakonec, abych tam nestála jako tvrdé Y. Stařec se znovu vydá na cestu a mi zase na tu svou, která mířila k rozcestí. Chvíli jdu mlčky, protože si potřebuji utřídit myšlenky. Nakonec se přeci jen obrátím na Riona s otázkou. Vlastně otázkami. "Nevím, jak tobě, ale mě to přijde vážně divné. Neříkej mi, že budeme mít takové ehm.. štěstí a narazíme na strace, který nás varuje před místem, kam se chceme vydat." Řeknu zmateně. Opravdu netuším, co teď. Rozcestí máme už nadohled a za chvíli tam jsme. Do té doby se musíme rozhodnout, kudy půjdeme. "Ať už to mělo znamenat cokoliv, nevěřila bych mu." Řeknu tentokrát opatrně. Nemohu říct, že bych Rionovi věřila, ale v jistém ohledu jsem byla ochotná dát na jeho slova. Nevypadal jako někdo, kdo ještě nic nezažil a chtěl se hned pustit do toh nejtěžšího. Navíc také něco uměl a bylo mi s ním příjemně. Zatím jsem však neměla možnost ho poznat nějak víc, abych hodila za hlavu některé domněnky. Což se může brzy změnit. "Zůstala bych u plánu Nekrotium. Případně směr lidé a pak zahnout k pustině, ale tam nám chybí větší kus mapy a je to delší. Samozřejmě to přes Nekrotium nebude žádná legrace a je dost možné, že tam zařveme, ale cesta je to nejrychlejší, mapu na ni také máme a... Jestliže byl ten starý elf schopný se spřátelit s nynějším vůdcem, proč by se to nemohlo povést i nám? I když... mi chceme do té vesnice a případně lhát o cílu a účelu cesty přes jeho území, by nebylo moc dobré," zvlním rty v povzdechu a otočím hlavu na Riona. Sem tam se však mrknu před sebe, ale zajímá mě jeho názor.

Shan Darkness - 29. dubna 2014 22:36
	soukromá zpráva od Shan Darkness pro No páni, tak přesně v to jsem doufal. "Moc rád bych, pane." odpovím jen a zaměřím s epohledem na ty dva muže, ejslit je znám.

Aldarion - 30. dubna 2014 09:47

soukromá zpráva od Aldarion pro Rozcestí Den 3. Cesta k rozcestí byla delší než jsem předpokládal. Trvalo nám to tam celé dva dny. Byl jsem aspoň rád že třeba neprší nebo není nějaké horší počasí. A také jsem si mohl povídat s Kaylin. Velice mně překvapilo, že jsme nenarazily na někoho jiného. Čekal bych že potkáme aspoň nějakou hlídku, dřevorubce, nebo prostě někoho. Tady ale nebyla ani noha a pro to jsem byl velice ostražitý. A pak jsme zničeho nic potkali jednoho starého elfa. Oba jsme jej pozdravily a chtěli jít dál, ale všiml jsem si něčeho co má ten elf na ruce. Má vlastní mi instinktivně sjížděla k luku, ale nakonec jsem se ovládl a řekl si že napřed počkám jak se to vysvětlí. Ne jen tak někdo by na ruce nosil takový šperk. Chtěl jsem se elfa zeptat odkud náramek má, ale učinila tak dříve Kaylin. Velice pozorně jsem ho poslouchal. Když domluvil, tak odešel. Na mé tváři se objevil zmatený výraz. Nevěděl jsem co si o něm mám myslet. Možná že něco málo pravdy na tom jeho vyprávění bylo, ale něco v hlavě mi zkrátka říkalo abych mu nevěřil. Něco podobného si zřejmě myslela i Kaylin. Taky si myslím. Bylo to vážně divné. Vůbec se mi nelíbí představa že bychom poslechly někoho kdo se přátelí s nemrtvými. Vyjádřím svůj názor a chvilku přemýšlím kam se tedy vydáme. Poslechnu si co říká Kaylin a pak se na ní zadívám. Zapřemýšlím a po pár vteřinách souhlasně kývnu. Souhlasím. Neměli bychom měnit plán kvůli nějakému... podivnému starci. Raději půjdu přes Nekrotium a budu riskovat, než abych šel jinudy a pak litoval. Cesta bude asi nebezpečná, ale myslím že to společně zvládneme. Mile se na Kaylin usměji a pokud bude tedy souhlasit, tak se vydáme dál na cestu. Uvědomuji si že u nemrtvých asi moc jídla nebude, takže se cestou budu poohlížet zda bych nemohl ulovit něco k snědku, abych neplýtval zásobami.

Francisco Armando - 30. dubna 2014 13:37

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Do služeb barbarů Přejdu jeho zvýšení hlasu a pokračuji v poklidném popíjení piva. Ovšemže nemá cenu si na nic hrát. Ten přívěsek mám z rytířské školy, kde mají barbaři také své spojence u mnichů. Když se vám hodí každá ruka, rád se přidám. Teď s čím bych vám mohl pomoci? Zadívám se na něj upřeně a ještě se zeptám. Jaký řád myslíš? To, že není cesty zpět... podívej se, kam jsem se dostal. Jsem špinavý, orvaný pomalu žebrák a věčně v lihu. Teď konečně budu mít práci a možná si splním i nějaký ze svých snů. Takže to beru a ještě jednou, jaký řád myslíš? Dívám se mu zpříma do očí, aby viděl mojí upřímnost. Tak co chlape, uvěříš mi, nebo ne? Každopádně budu sledovat svoje cíle. Tohle hraní si na barbary bude mít svůj konec.

Saluris - 30. dubna 2014 14:44
	soukromá zpráva od Saluris pro Wau, myslim ze boj snim jsem si rozmyslel Vsiml jsem si ze Shan zaciina koukar k nam. Znovu na ni zavolz. A konecne jdu smerem za nim.

Anadreth - 30. dubna 2014 15:00

soukromá zpráva od Anadreth pro Starec nesklamal. Shan bol porazený celkom rýchlo. No chápem ho, že neprijal moju pomoc, čakal som to. Spravil by som to isté. Mníchove slová boli múdre a pravdivé. Tento neznámy nemal šancu v takomto boji. No čo už, vyzerá to tak, že naša skupina bude prepadová. Osobne mi to nevadí, no radšej bojuje tvárou v tvár. Podídem bližšie k Shanovi. „Bojoval si statočne a ja som nemal toľko pozorovateľov akých máš ty.“ Poviem a usmejem sa. Zhodím si kapucňu z hlavy, aby som neznámemu mohol pozrieť z očí do očí. Kapucňa odhalí moje strieborné vlasy a krásnu tvár poloelfa. Všetkému škodia len tie krvavočervené oči a jazva cez jedno z nich.

Vypravěč - 30. dubna 2014 15:24

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter - nádvoří den 5. Mnich se podíal s úsměvem na Shana. To jsem rád synu avšak netuší zač děkuješ. Mám to chápat, že nechceš ani trérnink ani dar? Pokud tomu tak je, budu tedy respektovat tvé přání. Schoval svou zbraň a pronesl pár tichých slov. Rotuál před bojem a po něm, provázel velké bojovníky dávnověku. Stařec je pro vás čím dál tím více tajemnější postava. Jeho autorita a schopnosti jsou velice dominantní nad všemi které znáte. Když se na vás podívá, zdá se vám jako by to byl váš otec a vy můžete přijímat jeho rady. Tak laskavý a moudrý člověk. Milé děti... pronese stařec Blíží se váš čas. Lidé, Elfové, Trpaslíci a jiné rasy, potřebují vaši pomoc. Když jste odešli na za skřítkem, zdál se mi sen. Viděl jsem jak se první den v plamenech zmítalo hlavní město elfů. Další den jsem viděl hořet trpasličí hory. Následující den Segerad, město lidí a asi po roce město Seveřanů. Jsem si jistý, že to souvisí s vesnicí. Pokud neuspějete, myslím, že je se všemi námi konec. A tak bych vás chtěl povzbudit. Anadrethe. Jsi velký bojovník. Tvá síla v boji je velká. Pokud budeš trénovat svůj dar jenž ti byl svěřen tak se staneš velmi slavným. Již nyní tvé jméno zní v krčmách a bájích. Salurisi. Buď vždy prozíravý. V tvé chytrosti je tvoje síla. Tam kde nemůe meč, musís jít ty. Není to snadná cesta. Avšak neznám schopnějšího než jsi ty. Máš schopnosti, kterí z tebe činní velice obávaního nepřítele. Budeš to ty, který bude muset projít plameny ohně aby jsi dokončil to co jiní započali. Shane Darknessi. Ty jsi ten, který dokáže svůj osud obelstít. Nejsi bojovník avšak tvůj boj se odehrává jinde než čekáš. Možná nebudeš vždy vidět, ale tvé skutky mohou změnit budoucnost lidstva. Je pouze na tobě jakým směrem. Neklopýtni. Oporou ti vždy budou tví přátelé. Proto je vybírej obezřetně. Budeš je potřebovat tak jako oni tebe.

Vypravěč - 30. dubna 2014 15:44

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta Den 3. Putujete směrem na severo východ. Cesta je příjemná jen chvíli.V dálce vidíte Vodopády Seliq. I když jdou vidět tak odhadujete, že jsou vzdáleny asi den chůze. Překročíte po mostě přítok řeky Josien. Je to zatím jen pár kroků velký potůček. Ale napoví vá, že říše elfů zde pomalu končí. Lesy se mění v pustinu. Nikde žádný pták ani zvíře. Je to jaké brána do pekla. Né nadarmo se této cestě říká "Cesta na onen svět". Po dni cesty se, ale něco změní. Zem se změní do černa. Uschlé stromy a některé dokonce i s obličeji dělají tiché společníky na cestě. Sem tam najdete zbytky tábořiště. Kosti zvířat i bytostí, které nedokážete identifikovat. Máte z toho stísněné pocity. Toto není cesta pro elfy. Cestu si snažíte spříjemňovat kvalitním jídlem, které jste si nakpupili. Blíží se další noc ajste si vědomi toho, že je potřeba rodělat tábor a přespat. Kdo ví co vás může v noci potkat...

Vypravěč - 30. dubna 2014 15:55

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad-Hospoda: Uslinatný pes Den 2. Hostinský se rozovídal. No řád, který tady nastolíme. Všichni ti, kteří těď diskriminují barbary budou muset před nimi pokleknout. I Markýz tohoto města. Bídný pes. Jak já ho nenávidím. Jsem rád, že ho sesadíme z trůnu. Barbaský vůdce mi slíbil, že pak tady budu moci vládnout. Už se nemohu dočkat. A pokud mi v tom pomůžeš, ustanovím tě svým pobočníkem. Pokud ti to nebude vadit, tak bych si teb přívěsek vzal a dám ho našemu šamanovi. On ví co s ním udělat. Vždyť ten náramek dokáže... Hostinský se zarazil. Podezíravě se na tebe podíval. Zobrazit SPOILER Hod si 2k10 jestli ti uvěřil.

Francisco Armando - 30. dubna 2014 18:37

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Dobrá. Předám mu přívěsek. Pokud jde o tohle, tak to ano. Myslel jsem, že jde o nějakou věc s vírou, nebo náboženstvím, nebo něčím podobným. To bych tě zradil, to ti rovnou říkám. Ale takhle ti rád pomůžu. Markýz zradil i mě, když mi zabili ženu a zradili mě. Zasněně se podívám do prázdné sklenice. Ještě pivo. Když mi ho podá, znovu si pořádně přihnu. Tak co pro mě máš jako první úkol? Nečekáš snad, že tu budu jen nečinně sedět ne? Nelžu, protože mě ujistil, že se o víru nejedná.

Vypravěč - 01. května 2014 16:48

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad - Hostinec No...sluzbicka by se mi hodila odpovi hostinsky. Jen nevim jestli tento ukol zvladnes. Potrebuji aby jsi me zbavil meho bremena. Abych si te tedy overil, zabij straze u severozapadni brany. Tak poznam, ze jsi[ oddan nasi veci. Pak zde budou moci jednoduseji proniknout barbari se vzkazem od jejich vudce. Nutne potrebuji dalsi instrukce, protoze po tom prepadeni cizinci se daly veci do pohybu.

Shan Darkness - 01. května 2014 18:22

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Poslouchám toho muže, co mi říká a musím se usmát. "Děkuji."odpovím opravdu mile potěšen. I před to, že jsem prohrál, se cítím ještě dostatečně spokojeně. Pak spatřím, že je to půlelf a povím co, copak tu asi dělá. A pak zahlédnu Salurise a dát se do smíchu. Co tu dělá? Jak se sem dostal tak rychle? A pročpak je tu najendou tak dobře známý? "Do čí skříně jsi se schoval tentokrát?"otázku vrhnu směrem k němu v dobré náladě a přátelským tónem. Jsem rád, že ho tu vidím. Než mi ale stihne odpovědět, promluví mnich. Po jeho první větě jsem zaskočen. Co jsem řekl, ž emi nerozumněl? "Ne pane, já to myslel tak, že bych vaši pomoc, váš dar, rady i pomoc moc rád přijal!! A děkoval jsem za takovou šanci a nabídku!" Pak už ho nechám mluvit o tom, jaký kdo jsme. Já že můžu obelstít osud? Já? Tomu s emi nějak nechce věřit a nebo v to radši nevěřím, nemám rád, když na mně visí taková zodpovědnost. Koneckonců, doufám že ještě bude čas, aby svou nabídku tedy splnil, něco takového by se mi velmi hodilo! A pak bych si rád popovídal se svým starým a tím novým přítelem!

Kaylin Roshi - 01. května 2014 18:40

soukromá zpráva od Kaylin Roshi pro Cesta Den 3. Byla jsem ráda, že Rion souhlasil. Sice by asi nevznikla hádka, ale jsem ráda, když jsem se na něčem shodli. "Ano, spolu to snad dáme. A kdybychom přeci jen zařvali, alespoň se u toho s tebou pobavím," zazubím se. Dělat si legraci ze smrti bych si nedovolila, ale o způsobu smrti to neplatilo. Navíc, nerada bych umřela s děsem v očích. Raději smířená s tím, co mě jednou stejně čeká... Cestovali jsme na severovýchod k zemi Nekrotium. Cesta byla poklidná, bohužel však jen chvíli. V dálce jsme již viděli vodopády Seliq. Ačkoliv byly vidět dosti zřetelně, měla jsem pocit, že jsou ještě velký kus od nás. Možná tak den chůze. Po cestě narazíme na zatím malý přítok řeky Josien. Přejdeme ho po mostě a já se v duchu pomalu rozloučím s elfí říší, kterou jsem se rozhodli nechat za sebou. I prostředí kolem nás se změnilo. Lesy ustupují a na jejich místo se dosadily křoviny a uschlé trsy trávy. A je mi jasné, že brzy zmizí i tohle a všude bude jen pustina. Už ani neslyším křik ptáků, natož abych spatřila nějaké zvíře. Už je mi jasné, proč tomu někteří říkají brána do pekla. Případně "Cesta na onen svět"... Ačkoliv jsem na počátku cesty byla poměrně veselá, teď jsem k tomu neměla důvod. Po dni cesty se však něco změní. Půda pod našima nohama je černá jak uhel. Naším němým společníkem jsou pouze mrtvé stromy, které nás pozorují a ukazují na nás svými zkroucenými větvemi. Některé mají dokonce tváře, které však nepřidají na lidskosti, naopak na děsu. Někdy narazíme na zbytky tábořiště. Většinou to jsou jámy pro oheň, nebo polorozpadlé stany, či potrhané oblečení. Místo mi nahání hrůzu. Kdykoliv tu můžeme narazit na nekromanta, kterých se bojím. Jen tak něco mě nevyděsí, ale oni ano. Když narazíme na první kostru zvířete, zatnu zuby a trochu se přiblížím k Rionovi. Přestože jsem se bála, nenapadla mě myšlenka, že bych se otočila a pelášila pryč. Druid mi řekl, abych poslouchala své srdce a o to i přes strach říkalo, že mám pokračovat a čelit všemu, co mi přijde do cesty. Kosti nás začaly provázet po cestě a už jsem je i nevnímala Je občas mě zaujala nějaká kostra, kterou jsem nedokázala přiřadit k nějakému zvířeti, nebo bytosti. Pomalu se snáší tma a myslím, že i Rionovi se honí hlavou to, kde přespíme. Po cestě jsem již i nasytila žaludek, ale ne tolik, abych pak nebyla schopná ničeho. Jen utěšit hlad a hlavně tím doplnit energii. Noc je již na spadnutí a tak se obrátím na Riona. "Kde budeme tábořit?" Špitnu tiše. Přišlo mi, že kdybych mluvila příliš na hlas, bylo by to, jako bych svítila ve tmě a lákala k sobě kdo ví co všechno. "Nevydržíme jít celou noc, abychom se vyspali přes den," řeknu s povzdechem. Kdyby to šlo, raději bych šla přes noc. Ale abych padala únavou a pak se měla něčemu bránit... To nejde.

Anadreth - 01. května 2014 18:53

soukromá zpráva od Anadreth pro Po mníchovom prejave som sa na chvíľu zamyslel. Čudné veci sa dejú a všetky naraz. Odrazu máme putovať traja a len na nás je položený osud sveta. Hlúposť čo? No Bohu sa priečiť neradno, on je svetlo a cesta... Keď Shan spomenie výcvik napadne mi. Tiež by som chcel ešte so Starcom trénovať, potrebujem to. Som slabý a sám temnote čeliť nemôžem. Aspoňže mám týchto spoločníkov. Spolu toho môžem spraviť veľa. No zabíjame u čas... „Shan so Salurisom sme dostali istú úlohu od škriatka, ktorého sme boli navštíviť. Ak tú úlohu splníme môžeme získať veľmi cenné informácie o tej prekliatej dedinke. Takže moja otázka je, ideš s nami?“ Potom sa otočím na Starca. „Majstre povedz, vedel si o tom, že ten škriatok sa vie dostať do aj z dediny? Prečo si potom hovoril, že je to nemožné?“

Shan Darkness - 01. května 2014 19:45
	soukromá zpráva od Shan Darkness pro "Jo, rád se přidám. Jen tu něco dořeším, jeslti dovolíš." A s těmi slovy se otočím na mnicha/mistra: "Rád bych od vás ten dat, pokud smím." Pak jen počkám, co se stale a přemýšlím o tomhle všem. Jaké by to si bylo rozhodnout se nejít do kláštěra? Nakonec jsem ale rád, že jsem šel.

Vypravěč - 01. května 2014 19:57

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter Den 5. Nádvoří pomalu opuští poslední pozůstavší mnichové. Život v klášteře se pomalu vrací do svých obvyklých kolejí. Mnichové jdou studovat, rozjímat a modlit se, zatím co vy rozmlouváte. Starý mistr se podívá na Anadretha a povídá: To co jsem řekl je pravda, leč skřítkové mají tu moc se dostat tam, kde jiné bytosi ne. Skřítek se kterým jste mluvili je nejvyšší bytost na tomto světě, která je v přímém kontaktu s Bohyní Země. On dokáže chodit pod zemí. Pro něj je to jako by chodil vzduchem. Překážky pro něj nejsou problém. Ví o všem co se děje pod zemí, avšak né vše řekne. Někdy mu přeskočí a nepovažuje to za důležité. Shane. Takže ses nakonec rozhodl? Dar říkáš... Dobrá tedy. Mnich zavře oči. Po chvíli se kolem něj začne točit oheň jeho žár zesiluje, až musí ANdareth i Saluris uskočit. Shan má pocit jako by měl každou chvílí zemřít. Pak to ucítí. Jako kdyby měl tento dar od narození ale neznal ho. Naprosto přesně pochopil co právě dostal. Neubránil se nádhernému pocitu. Musel mnicha, který právě otevřel oči, obejmout.

Francisco Armando - 01. května 2014 21:37

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Z hostince do boje Dobře, do zítra by mělo být po nich. Jakou že jsi to říal bránu? Severozápadní? Za chvíli jsem zpátka, ale budu potřebovat dvě flašky oleje a pochodeň. Večer za nimi vyrazím. Po předání těchto věcí se vytratím do tmy, protože jsem celý den čekal v hospodě. Ve městě snad nikoho nepotkám. Čert aby to spral. Pomyslím si, když se podívám na bránu. Spíš monument nedobytelnosti. Ale určitě tu mají něco dřevěného, nějaké okénko, nebo tak. Obhlížím bránu, kudy bych mohl dovnitř vhodit zapálený olej a dávám si pozor, aby mě nikdo neviděl, popřípadě, aby si myslel, že jse ožrala.

Vypravěč - 02. května 2014 12:35

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segrad-brána Den 2. Došel si k bráně a zjištuješ, že je celá z kamene. Jen střecha ve tvaru jehlanu, je celá ze dřeva. Hned pod ní stojí 3 dvojáci v brnění a hledí do dáli. Směrem z města. Očekávají útok barbarů každám dnem a tak není obezřetnosti nikdy dost. V bráně jsou dveře dřevěné dveře, které se necházejí v pravé vnitřní straně. Od cesty. Když se podíváš nad sebou, vidíš obrovskou železnou bránu. Na chvíli tě napadane co by z tebe zbylo, kdyby teď spadla. Jediná možnost, jak dostat vojáky je, otevřít dveře ke schodišti a vyjít nahoru na věž, která je spojena s obrannou zdí města, na které jsou další vojáci hlídající město. Je tam a tak kolem nenajdeš nikoho kromě vojáků na stríži. Hospoda v bzlkosti také není a tak žádní opilci nenarušují ticho města.

Aldarion - 02. května 2014 14:55

soukromá zpráva od Aldarion pro Cesta Den 3. Vyrazily jsme dál. Cestou jsem se díval zda by se nenaskytla příležitost ulovit nějakou zvěř. Měl jsem ovšem smůlu. Zdá se že tady už nic nežije. Věděl jsem že cesta bude dlouhá a tak jsem raději ztenčil spotřebu svého jídla. Jedl jsem jen tolik abych vždy zahnal hlad. Teď nebudu moci plýtvat. Zamířily jsme na východ. Minuly jsme Vodopády Seliq, řeku Josien a nakonec jsme pomalu míjeli hranice elfí říše. Trošku jsem litoval že nemohu zůstat déle, ale věděl jsem co je potřeba udělat a tak jsme dál pokračovali v cestě. Z cesty jsem měl trošku obavy. Ty ještě o něco vzrostly, když jsem další den viděli pustou, uschlou a mrtvou zem. Nic dobrého kolem nerostlo. Bylo vidět jen kosti zvířat a zvláštní těla. Všiml jsem si že Kaylin vypadá nějak divně. Divně se chová. Zřejmě má z tohoto místa obavy. A já se jí nedivím. Také je mám, ale nedávám to znát. Již mnohokrát jsem bojoval třeba se skřety a na horších místech. I když ne o moc, ale přeci. Mám tedy obavy, ale nedá se říci že bych měl strach. Blížila se ovšem noc. Kdo ví na co bychom během ní na tomto území mohli narazit. Proto jsem už očkem hledal nějaké místo kde by se dalo přespat. Po chvilce se mně zeptala Kaylin kde budeme tábořit. Máš pravdu. Nejlepší bude když najdeme nějaké místo kde by se dalo v klidu přespat a ráno vyrazíme dál. Nemusíš mít obavy... já se nemrtvých nebojím. Uvidíš, budeme v pořádku. Povzbudivě se na Kaylin usměji a vyrazíme hledat místo kde by se dalo přespat. Kdyby bylo potřeba, jsem kdykoliv připraven vytáhnout a použít svůj luk. //Oheň rozdělávat nebudu... mám lucernu

Vypravěč - 02. května 2014 15:25

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta noc 3-4den Našli jste malou jeskyni. Problém je v tom, že je na vyvýšeném místě. Byla k vám otočena zády a tak jste ji našli až, když jste důkladně podívali kolem. Je velikosti 3x3 sáhy. Je maličká. Jako kdyby ji někdo vyrobil. Našli jste tady vyhořelé ohniště. A opodál kus nějakého masa. Smrdí. Jako tlející lidské maso. Z jeskyně máte výhled na řeku. Je od vás asi půl de cesty. Sem tam nějaký ten strom a zahlédli jste i nějaké supy. Krouží jako stáž, hledající kořist. Kousek od jeskyně je strom. Jako poslední strážce pustiny, se tyčí majestátně nad krajinou. Sem tam nějaké křovi, ale to je vše co lze z jeskyně vidět. Bude to dlouhá noc. Víte, že se musíte najíst a také si odpočinout. Bez toho by jste byli snadná kořist. Zobrazit SPOILER Aldarione. Promin uplně jsem na ten tvůj dopis zapoměl :)

Shan Darkness - 03. května 2014 18:19

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Je mi strašně krásně z mého daru, v první chvíli mne naprosto okouzlí. Později si možná uvědomím všechny jeho úskalý, ale řeknu si, proč mnicha neobejmout a tak to udělám. Pak na mne promluví Saluris, ale je hrozně divný. Skácí se nám a leží bezvládne na nádvoří. Docela se leknu a tak se k němu přesunu. Kleknu si vedle něj a chvíli s ním třesu. Když nereaguje, vrazím mu facku. Neočekávám, že by nějak zareagoval a tak se zvednu a pohlédnu na toho druhého muže. "Já se asi ještě nepředstavil, ikdyž jsi asi slyšel...jsem Shan. Hele, pověz mi, co se to tu mluví o skřítkovi? Jaký stkřítek?"

Francisco Armando - 04. května 2014 16:14

soukromá zpráva od Francisco Armando pro To je zlé. Je tu ticho jako v hrobě. Vlastně ano, přímo jako v hrobě. Se schavnými lahvemi oleje projdu jen kolem k domu o ulici dál. Koukám kolem sebe a pozoruji okolí. Doufám, že tu nikdo není. Nikoho nevidím. Zapálil jsem hadr na lahvi a vrhnul jsem ho na nejbližší dům. Nečekal jsem na pořádné rozhoření, ale střecha ze dřeva určitě vzplane jasným plamenem. Bude jako paladin. Zářit až do konce. Utíkal jsem na druhou stranu, než jsem přišel, abych se skryl do stínů. V nějaké boční uličce jsem přeskočil zídku, proběhl dvorkem. Haf, haf. Zatracenej čokl. Málem mě chytil, ale naštěstí se mi povedlo utéct. Vyběhl jsem brankou ven a vydýchal se, abych nevypadal podezřele. Pak jsem v klidu došel zpátky k bráně, ukryl se do stínu s flaškou jako ožrala a čekal, co stráže udělají.

Saluris - 04. května 2014 20:55

soukromá zpráva od Saluris pro Po chvíli kříšení ze spánku se pomalu zvedám. Hmm co to mělo sakra znamenat ? Pomalu vstanu. Jeden z mnichu mi pomáhal na nohy zatím co ostatní byly budto u hlavního mnicha nebo někde jinde. Fuj. takovej pocit jsem ještě nezažil. Slyším Shanin rozhovor s hlavním mistrem. Pomalu se napiju z mého měchu studené vody. Si v pořádku chlapče. Pronese mnich vřele. Jo,jo v klidu asi jsem byl jen vyčerpanej trošičku. Krátkýma krokama se snažím dostat k Shan a vše mu povyprávět. Shane máme ukol. vše ti poviprávíme s Anadrethem po cestě. Zakřičím po celém náměstí. Bylo na mě vidět že jsem pořád ještě takový divně unavený. Ovšem s odhodláním pokračovat dál...

Kaylin Roshi - 05. května 2014 15:12

soukromá zpráva od Kaylin Roshi pro Cesta noc 3-4den Neušlo mi, že se po mě párkrát Rion podíval. Asi na mě bylo dost vidět, že nejsem zrovna nadšená, že tu jsem. Přesto jsem zatím nic neřekla. Ale asi nebude od věci, mu to říct, ale chvíli to ještě počká. Alespoň do doby, než najdeme místo, kde přespat. Což se nám i brzy podaří. Najdeme malou jeskyni. Překvapí mě, že na ni vůbec narazíme. Je sice pravda, že jsme kolem ní prošli a spatřili ji až poté, co jsem se podívali kolem sebe, ale byla celkem vysoko a já ani nepředpokládala, že se nám poštěstí najít jeskyni. Nebylo nic moc. Vypadá, jako by ji někdo vyrobil. Ale připustím-li, že je kamenná, tak raději nechci vědět, kdo ji vytvořil, pokud vůbec někdo. Objevili jsme také již vyhořelé ohniště, takže ať už v ní pobýval kdokoliv, je dávno pryč. No, možná ne tak dávno, jak bych chtěla, ale nějaký ten den to bude. Kousek vedle je kus masa. Odporně zapáchá a ten nakyslí pach mi něco matně připomíná. Během chvíli znám již odpověď. "To je odporné," zabrblám a znechuceně pokrčím nos. "Myslím, že nechci vědět, kdo nebo co toho člověka zabilo," mrknu na Riona a dál obhlížím okolí. "Myslím, že je čistá, svým způsobem." Řeknu a vydám se k ní. Bordel a špína bylo to poslední, co mě teď zajímalo. Pokud mi v noci nic neukousne zadek, budu nadšená. Z jeskyně je dobrý výhled na řeku, která je od nás asi půl dne cesty. Z naší "rozhledny" vidíme celkem i do okolí a tak spatříme pár osamocených stromů, nějaké to trnité, zpola seschlé křovisko a také supy, kteří krouží a hledají něco, do čeho by zabořili své mohutné zobáky. Kousek od naší jeskyně stojí mohutný strom. Vypadá jako poslední strážce pustiny, který se tyčí nad krajinou. Čeká nás velmi dlouhá noc. Také by to chtělo asi něco pojíst a hlavně si pořádně odpočinout. Když se tak nějak poskládáme v jeskyni, otočím hlavu na Riona. "Nejsem voják, ale co takhle držet hlídku? Alespoň pár hodin. Pokud vím, většina zvířat loví v noci, ale po půlnoci už málo co. I když tady... Tady může být vše jinak." Pokrčím rameny a počkám na jeho reakci. Hlídky se mi zdály jako dobrý nápad a také bychom měli alespoň o trochu větší šanci, že dnešní noc přežijeme. "A asi bys měl něco vědět," začnu opatrně. Nestydím se za to, každý se něčeho bojí, ale přeci jen jsem na území nekromantů... "Myslím, že tuhle cestu zvládneme. Ale bylo by dobré, kdybys věděl, že nekromanty a hlavně ty jejich potvory opravdu v lásce nemám. Tak proto to mé divné chování," pokrčím rameny a začnu žvýkat kousek chleba. "Jestli souhlasíš s tou hlídkou, dala bych si první já a tak za dvě hodiny tě vzbudila. Pokud se mi povede odhadnout čas. Co ty na to?"

Vypravěč - 05. května 2014 15:43

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad - Brána den 2. Jeden ze strážců, se protáhl na hlídce. Jde poznat, že je velmi unavený. Ovšem své povinosti chce plnit za každou cenu. Je si vědom jaké nebezpečí městu hrozí zvenčí. Zprvu plamenům nevěnovali pozornost, protože knim stáli zády. Ovšem když požár nabýval na intenzitě, a začal osvěcovat oblast před nimi, tak se jeden z nich ohlédnul. Možná snad ze zvědavosti. Kousek od něj však začal hořet dům tak silně, že musel něco udělat. Únava jako by ho vůbec nepřemáhala. Rychle bežel po hradbách za dalším vojákem a ten pomocí kódovaného hvizdu upozornil další. Pak si viděl jak jsou stráže pěkně sehrané. Nedlouho poté zazněl zvon ohlašující požár. Máš pocit jako by to mělo probudit celé město. Mezitím se z domu vypotácí. vdova se třemi dětmi. Byly to dvě holčičky a jeden chlapec. Jen tak stojí venku, a objímají se. Z dálky uvidíš jejich slzy. Je ti jasné, že si další dům nepostaví. Uslyšíš křik který se stále zvětšuje. Za chvíli uvidíš městské hasiče. Nic velikého. Jen vojáci určení k hašení požárů. Je skoro až k smíchu jak se snaží požár uhasit. Vezmou helmy a vodou a podávají si je z ruky do ruky. Už teď je ti jasné, že požár zachvátí celý dům a nezbude z něj nic než hromada smetía trámů. Sousedé vyšli do ulic i se svými věcmi. Každý z nich má strach aby i jejich dům nezačal hořet. Z ničho nic se tady objevilo tolik lidí, že ti to připadá jako kdyby bylo pravé poledne. Všichni teď koukají na hořící dům a nebohou rodinu.

Vypravěč - 05. května 2014 15:46
	soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shan Darkness - 05. května 2014 17:09

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Zamračím se tan Salurisovým zakolísáním. "Chlape, ty moc na výpravu nevypadáš, když se ti stalo tohle."zamumlám. Je vhodné se teď někam vydávat, když se Salurisovi podlomily nohy? "Koukni, jak chcete. Myslím že vyrazit není špatný nápady a já se k vám rád přidám. Myslím, že bychom mohli požádat mnichy o nějaký troud, křesadla, lana, proviant nebo další zásoby, co vy na to? Ale Salurisi, jak jsi na tom brachu? Je ti dobře?" Podívám se i na toho druhého muže a čekám, co mi oba odpoví a jak se rozhodnou. Já se chci dozvědět, oč tu běží, tak se rozhodnu začlenit k nim a následovat je.

Francisco Armando - 05. května 2014 19:11

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Hořící stráž Ne, sakra. To jsem zase nechtěl. Pak si od hostinského vezmu peníze a dám jim je na opravu, ale mezitím... Podíval jsem se do davu lidí. Kdo by ale věnoval pozornost opilcovi válejícímu se po ulici. Nikdo a to bylo perfektní. Vstal jsem a opatrně došel ke vchodu du strážnice. S rukou na jílci meče jsem otevřel dveře a vskočil dovniř. Mezitím mě stále svírala úzkost z činu, který jsem spáchal.

Saluris - 05. května 2014 19:47
	soukromá zpráva od Saluris pro Jasně, jsem v pořádku to bylo asi tou mou schopností a unávou a tím vším kolem. Já si myslím že mužem vyrazit. Máme skřítkovy donést jakejsi pergamen. Snad Anadreth by ti mohl říct víc ale po cestě. V tuto chvíli vyrážím pomalým krokem

Vypravěč - 05. května 2014 22:05

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad-Strážnice den 2. Podařilo se ti nepozorovaně projít k strážnici. Všude je hluk a zmatek. Otevřeš dveře do strážnice a zavřeš za sebou. Nepřekvapilo tě že byly dveře otevřené. V tom chaosu je to běžné. Je před tebou pravotočivé schodiště. Není zde žádné světlo jen tady proudí trocha světla ze střílny kterou míjíš na schodech. Schodiště není dlouhé a tak se ze chvíli ocitáš nahoře. Před tebou je něco jako pokoj. Avšak je to jen větší chodba spojující hradby. Je zastřešená s horizontálním výhledem do okolí. Podlaha je ze dřeva a tak místy i zavrže. Uprostřed této chodby je navyják s řetězem, který drží bránu nahoře a po stranách chodby jsou malé louše, které sotva osvěcují. Je to tak záměrně aby nebyli vojáci ozářeni světlem a viděli ve tmě nebezpečí. Přímo před tebou je voják k tobě otočený zády. Má velký štít a meč. Hledí ven a dává pozor zda se neobjeví barbarské hordy. Vojáci si jsou velmi dobře vědomi nebezpečí, které městu hrozí. Je noc avšak město ze vlivem požáru začíná probouzet.

Anadreth - 06. května 2014 15:57
	soukromá zpráva od Anadreth pro Salurisovi sa podlomili kolená. Žeby chcel použiť na Shana svoju schopnosť? Vyzerá to tak... „Všetko ti poviem po ceste, no ten tvoj nápad so zásobami nebol najhorší no sa s tým dá robiť Starče? Zišli by sa nám nejaké zásoby a vybavenie.“ Poviem mníchovi „Je krásny deň. Dúfam, že sa to vybaví rýchlo. Potrebujeme sa odtiaľto dostať čo najskôr.“

Saluris - 06. května 2014 21:00
	soukromá zpráva od Saluris pro No jo zásoby. Prudce se zastavím a zavolám na jednoho mnicha. Hej prosím pojd sem. Mnich se otoči a jde zamnou. Hele víš, když už nám na cestu dáte trochu jídla a pití. Nenašlo by se pro mě nějaká výbava? třeba dýka a nebo nějaké brnění nebo tak ? Tázavě se podívám na mnicha.

Vypravěč - 06. května 2014 21:13

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter den 5. Když se Saluris sesunul k zemi, tak ho mnich instinktivně chytnul a jemně položil na zem. Chvíli se na něj díval a zkusil nahmatat pulz. Nakonec se k vám otočil a povídá Je to v pořádku. Zdálo se mi jako bych cítil magii, ale zpletl jsem se. Po chvíli se Shan zvedl. To jsem rád, že ses pobral. pronesl mnich. Pokud chcete vyrazit na cestu, určitě vám nebudu bránit. Vybavení je vám k dispozici, avšak všzte, že si můžete odnést pouze 3 věci. Je na vás jak si je mezi sebou rozdělíte. Také věřím, že cítíte svědomí a za odnesené věci, dáte nějaký milodar našemu klášteru. Ať vás země i oheň ochraňují děti. Vypadá to, že bude nádherný den. Jako stvořený pro výpravu. Mnichové se vám uklánějí když jdete pro výbavu. Oblibili si vás snad o proto, že ve vás vidí záchranu. A oni ví, že vy to dokážete. Není to o tom kdo je z vás nejsilnější, ale o tom jak silné pouto vás pojí. Pak lze plnit i ty nejtěžší úkoly. Starý mnich vás opustil hned na nádvoří. Zanechal ve vás hlubokou vzpomínku. Ovšem teď vás čeká nebezpečná výprava. Nejednoho z vás naadne zda to přežije. Osud bývá nevyzpytatelný.

Francisco Armando - 07. května 2014 17:17

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Připlížím jsem se zezadu ke strážci. Mám ho zabít? A proč? Mám se ho jenom zbavit. Co když má rodinu? Nejsem přece vrah. Vzpomněl jsem si na zabitého kněze. Jsem, ale nechci zabíjet zbytečně. Potěžkal jsem zdobený meč v ruce. Není jedno, jestli ho zabiju. Zkusím ho jen omráčit a pak zlikvidovat strážnici. Třeba jí zapálit a tak. Stráže by přece vyměnili, nebo ne? Prostě by sem dali nový. S těmito myšlenkami se rozmachuji a snažím se úderem do hlavy omráčit nic netušícího protivníka.

Shan Darkness - 07. května 2014 19:20

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Založím ruce na prsou a zakroutím hlavou. Přes rty pronesu tiché, syčívé Hmmm a čekám, co s následujícími informacemi udělají mí společníci. "Měli bychom si vybrat, co si vezmeme. Pokud se jedná o zbraně, já jsem vybaven. Jak jste na tom vy? Možná by bylo dobré, pokud zbraně máte, vzít si šikovné věci jako křesadla, lana a zásoby jídla...co myslíte?"pronesu. Pak jen přivřu oči a čekám na to, co řeknou. Vlastně mi ještě od chvíle, kdy jsme se se Salurisem vydali ke klášterům, nikdo nevysvětlil, oč jde, takže jakmile bude první vhodná příležitost, vyhrknu na ně, co se teda děje a kdopak vlastně jsou, mimo jejich jmen.

Saluris - 07. května 2014 21:14
	soukromá zpráva od Saluris pro Shan má pravdu, ale zas zbran a nebo nějaké lepší brnění by se velmi hodilo. Ovšem křesadla, jídlo s pitím taktéž. Navíc mám mnoho peněz takže se po mém osobním vybavením mohu podívat ve městě. Máš pravdu Shane. Podívám se na mnicha a pronesu. Já beru zásoby jídla. Čekám co ostatní. Už jsem celkem nervozní že se tu musíme zdržovat o něco dýl.

Shan Darkness - 07. května 2014 21:29

soukromá zpráva od Shan Darkness pro "Já myslím, že vezmeme zásoby jídla, lana a křesadla s troudem?"řeknu a ujmu se práce, pokud nikdo nebdue nic namítat. Jakmile skončíme, otočím se na své přátele s návrhem, ejslti vyrazíme. Jeslti souhlasí, rozloučím se s mnichy a poděkuji jim za všechno, pak pohlédnu i na mistra a výzmnamně na něj kývnu. Nechci být nevděčný, ten dar mi přijde trochu příliš slabý, než abych ho mohl využít, ale jsem s jistý, že až nastane čas potřeby, budu vědět, že jsem za něj rád. Teď se o tom snažím přesvědčit sám sebe. Pak se otočím a pomalu opouštím kláštěr.

Vypravěč - 07. května 2014 21:45

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klášter Den 5. Opustili jste nádvoří a po cestě jste se domluvili co si vezmete. Mnichové vám řekli co tam najdete, a tak bylo jen na vás co. Dorazili jste do skladu. Tolik věcé jste pohromadě snad neviděli. Chvíli jste váhali zda si opravdu můžete jen tak něco vzít a nakonec jste vzali to, podle vás nepotřebnější. Lano, křesadlo a jídlo. Mnich který vás v té chvili obsluhoval, se po vašem odchodu rozesmutněl. Nečekal, že po tom všem co vám tady dali, se jen tak otočítea zmizíte bez toho aby jste se, snad jen třeba malým penízem odvděčili dobrotě, která vás přivítala. Posilněni jak tělesně tak duševně jste vyrazili na cestu. Před klášterem jste se ale zastavili a zvažujete, kterou cestou se dáte. Je už poledne a tak slunce svítí na obloze co mu síly stačí. Ale za pár hodin může být všechno jinak. Čas se vám krátí a skřítek čeká na své kouzlo...

Saluris - 07. května 2014 22:21

soukromá zpráva od Saluris pro Skřítek říkál že je to na severovýchod. Mátě někdo kompas? Nebo mapu? Cokoliv co nám pomuže najít směr. Podívám se tázavě na ty 2. Ze Shanovi tváře vyčtu že by se taky rád na něco zeptal, ovšem je mi hned jasný na co. Škoda že si se mnou nešel Shane. Ti mniši mě velmi uctivě přivítaly. Po cestě zpět by jsme se mohli zde zpátky stavit a odměnit se jim za jejich velkorysost. Každopádně Shane . Poznal jsem tam Anadretha. Trochu se sním seznámil a zjistil něco o vesnici. O dost divné vesnici. Předpokládám že ty o ní víš taky, díky mnichum. No a s Anadrethem jsme se měli dozvědet neco víc od dost podívného skřítka kousek od kláštera. Mimochodem tam kde jsme se s ním sešli by se ti moc líbilo. Bylo slyšet jen šumění řeky a krásná krajina. Nezažil jsem nic nelpšího než střetnutí se skřítekem. Byl pořád veselej a skákal pořad sem a tam. Dokonce byl i v té vesnici. Pověděl nám toho spousty a řekne nám toho ještě mnohem víc, pokud mu donesem jeden svitek. Už si přesně nepamatuju jakej ale říkál něco o kouzelným svitku a že byl snad ukradenej nebo co. A naším ukolem je to že ho máme přinest zpátky. Prá ho najdem ve městě Ineterahel. Musíme si ovšem pospíšit máme na to jen 8 dnu. Pak se svitek zničí. Podívám se na Shena. Snad pochopil.

Anadreth - 08. května 2014 15:07

soukromá zpráva od Anadreth pro „Je to presne tak, ako Saluris povedal. Musíme sa ponáhľať. Preto som aj ja za to, že si vezmeme zásoby, laná a kresadlá. Výzbroj a výstroj mám, inú nepotrebujem. Mali by sme čoskoro vyraziť.“ „Kde si môžeme vyzdvihnúť veci, ktoré žiadame?“ Obrátim sa na mnícha. Už aby sme boli na ceste, ponáhľame sa... Som zvedavý na týchto mojich spoločníkov, osobne im ešte neverím. Naučil som sa neveriť všetkému...

Shan Darkness - 08. května 2014 18:42

soukromá zpráva od Shan Darkness pro "Tak skřítek? Co vám to ti mniši dali?"zasměju se a uvažuju, zda jim mám věřit, že vážně viděli skřítka. Pak si řeknu, že o něm mluví už moc dlouho a tváří se moc vážně na to, aby si dělali legraci. "No, o žádné věsnici mi nikdo nic moc neříkal, jen pronášeli naděje, že s ní něco chceme udělat...nevím co, ale rád pomůžu, momentálně nemám stejně moc co na práci. Takže asi vzhůru za svitkem a do toho města...s divným názvem." Svou řeč uzavřu tím, že zareaguji na Salurisovu otázku. "Kompas nemám, ale mám mapu. Je na ní vidět jen něco, ale jsou tu začáteční písmena toho města, co hledáme, takže usuzuji, že bychom se podle ní mohli řídit. Problém je v tom, že mi cesta mizí pryč na východ-nač já jsem to myslel, když jsme jí kupoval? - takže to kdyžtak můžeme vzít přes řeku Josien, kolem pohoří a dostaneme se do vesnice Siower, odkud už cesta vede...upřímně jen nevím, jak se dostaneme přes řeku...ale možná by se to dalo obejít přes les, ale to se mi zrovna nechce."dodám skepticky a přemýšlím, jeslti bych měl vážně vznášet nápady, kudy se dát, když jsem ten nejméně informovaný. Možná bych si měl jen víc věřit, ale nechci aby se pak na mně otočili, že to nevyšlo. Usměju se na ně a dám se do chůze. Musíme směřovat na sever s kláštěry za zády, to je mi jasné a cesta bude dost dlouhá na to, promluvit si o všem.

Saluris - 08. května 2014 19:50

soukromá zpráva od Saluris pro Ano Shan, skřítka. Je to k neuvěření ovšem je to pravda. Usmějuse směrem K němu. Přez tu řeku se nějak dostanem. To se neboj. V tuhle dobu vyrážím se Shanem zároveň. Ta vesnice Shane. Je velmi dost divná. Mizí tam lidi jen tak pro nic za nic. Moc toho nevíme. Jen to že já ty a Anadreth jsem vyvolení nebo co, však si to slyšel sám. Ovšem něco mě říká že nejsme sami kdo bude mít tu stejnou cestu tam. Snad se od toho skřítka pak dozvíme něco víc. Bude to skvělí. Konečně pořádný dobrodružství.

Vypravěč - 08. května 2014 23:39

soukromá zpráva od Vypravěč pro Segerad- strážnice Den 3. Noc se již nachálila k ránu. Právě je asi kolem jedné ráno, když se ozve tupý hluk. Provázen cinknutím. To se strážný právě svalil na zem. Omráčen, přesto neslyšně zlikvidován alespoň na 4 hodiny. Nikdo nic nezpozoroval. V chaosu kolem hořícího domu to byl hluk, jenž bez problému zanikl. Tělo asi 70 kilového strážného se svalilo na zem. Jako pytel brambor. Z tváře šlo vyčís, že úder ani nezaznamenal. Vypadal jako by jen usnul. Byl to mladý strážný. Skoro chlapec. Musel nedávno absolvovat výcvik. Teď leží nehnutě na podlaze. Je ti vydán na pospas. Všude jinde je klid. Ostatní stráže na hradbách, nevěnují pozornost ničemu jinému než pozorováním krajiny okolo města. Ani dům s nimi nepohne.

Aldarion - 09. května 2014 13:29

soukromá zpráva od Aldarion pro Cesta noc 3-4den Chvíli nám to trvalo, ale nakonec jsme přeci jen našli místo kde budeme moci složit přes noc hlavu. Je to jeskyně. Vypadá že jí někdo vyrobil, snad jako přístřešek nebo úkryt. Není sice moc velká, ale myslím že na přespání to stačit bude. Kousek dál od jeskyně bylo vyhořelé ohniště a kus nějakého masa. Zřejmě nějaký nebožák který tu byl před námi. Vypadá to že neměl moc štěstí. Snad nedopadneme jako on. Z jeskyně je také výhled na řeku, což je docela dobré. Sice by nás mohl někdo vidět kdybychom rozdělali oheň, ale na druhou stranu bychom se mohli připravit dříve než by k nám někdo došel. Poslední věc která je blízko nás je strom. Vypadá že je starý a už usychá. To já bych to zas rád věděl. Aspoň bychom se na to případně mohli připravit, pokud je to stále někde kolem. Prohodím směrem ke Kaylin a ušklíbnu se. Vím že jí tím na klidu nepřidám, ale co... je lepší se bavit, než se zbytečně bát. Důkladně jsem prohledal okolí jeskyně. Nechtěl jsem aby na nás pak něco vybaflo. Když jsem si byl jist že kolem nás nic momentálně není, tak jsem vlezl za Kaylin do jeskyně. Vak s věcmi jsem si odložil stranou a podíval jsem se na Kaylin. Na návrh Kaylin držet hlídky jen souhlasně kývnu. Vlastně jsem to sám chtěl navrhnout. Byla by hloupost kdybychom šli spát oba najednou. Když Kaylin řekne že bych měl něco vědět, tak se na ní zadívám s tázavým výrazem ve tváři. Aha.. No to je pochopitelné. Nejsou to bytosti se kterými by se dalo kamarádit... a na pohled taky nic moc. Ušklíbnu se a lehnu si. Dobrá. Za dvě hodiny mně vzbuď, pak převezmu hlídku já. Ale kdyby jsi cokoliv viděla, nebo se ti něco nezdálo, dej mi vědět ano? Povzbudivě se na Kaylin usměji a pak si dám ruce za hlavu a položím ji na ně. Naposledy se podívám na Kaylin a pak zavřu oči. Jsem docela unavený, ale nějak se nemůžu přinutit usnout. Takže spíše než spánek se mně po chvíli zmocní jakési "podřimování".

Vypravěč - 09. května 2014 13:32

Cesta na sever Den 5. Bylo po poledni když jste vyrazili směr sever. Někteří z vás už cestu znají a tak nebyl moc problém s orientací. Cestou si vykládate historky a sem tam narazíte na drby o Nebezpečné vesnici. Jste si vědomi toho, že čas hraje proti vám. Už máte jen 8 dní na to aby jste se dostali ke svitku. Jinak selžete a svitek se nenávratně zničí. Po cestě nepotkáte vůbec nikoho. Jste sami. Jen tu a tam proběhne srnka v lese, Ptáci vám zpívají nad hlavou. K místu kde jste potkali skřítka dorazíte 6. den asi ve dvě ráno. Samozřejmně, že tady nikdo není. Jen je tady kámen na kterém skřítek seděl. Rozhodnete se , že si tady uděláte tábor. Je tady pramen řeky vyvěrající z kamene a mýtina ohraničena lesem. Je tu opravdu krásně. Jako kdyby se ve světě nic nedělo. Klid a mír. Musíte si odpočinout, a tak rozdělát tábor na kraji lesa. Rodělíte si hlídky. První hlídá Saluris. Před tím než jste ulehli jste se rozhodli neudělat oheň. Aspoň ten co hlídá uvidí dále. Je asi 3 hodiny ráno, když Saluris něco uvidí. Objeví se před ním obraz z mlhy. Z obrazu jdou poznat barbaři, kteří vylézají ze země, a útočí na překvapené elfy. Nešetří nikoho. Je to krutá bitva po které, vůdce barbarů přivede zajatého krále elfů a setne mu hlavu. Když to Saluris uvidí, tak ztratí vědomí. Nedloho po 5. hodině se vzbudí Anadreth a vidí jak Saluris leží na zemi. Pomyslí si, že asi spí a tak ho nechá a hlídá sám. Také jemu se po chvíli zjeví obraz. Vidí jak mágové Severu experimentují. Děj se odehrává v jedné laboratoři. Podle run pozná, že je to dávno. Asi 1000 let. Mágové se snaží změnit struktury materiálů. Snaží se z pevné látky vytvořit pohybující se tekoucí hmotu, která by dokázala na chvíli propustit, předmět skrz a pak se zase uzavřít. Používali k tomu levitaci a ještě nějaký materiál, který Anadreth nikdy neviděl. Pro nevyzpytatelné reakce tohoto výzku mágové severu zavrhli tento projekt a pouze začali využívat levitaci, k architektuře. Jako památku, vytvořili 5 nádob, které umístíli nedaleko své akademie. Pak nejvyžší mág z nich, vyřknul zaklínadlo a do nádob vložil dokumenty o výzkumu. Naposledy použil kouzlo prostoupení a do tekuté nádoby vložil spis. Pak se nádoba zase změnila na pevný tvar. Anadreth chvíli seděl a snažil se přijít na smysl toho vidění. Pak ho, ale najednou zachvátila únava a sesunul se k zemi. Usnul. Brzy ráno se probudil Shan Darknes. Probudil se s předtchou, že není něco pořádku. Naklonil se nad Salurise a chtěl s ním zatřást, když v tom jako by zmrznul. Nemohl se pohnout. Před očima se mu objevil výjev. Strašný výjev. Vidí jak barbarské hordy pustoší trpasličí říši. V jejich čele bojuje vysoký a mohutný barbarský válečník. Po jeho boku je mladý nekromant a trpaslík se sekerou v ruce. Postupují krok za krome z temných chodeb. Vidí zděšení trpaslíků. Nekromant vyvolává nemrtvé, ti postupují spoleřně s barbary do hlavního města říše. Při jejich postupu využívají, schopnosti nekromanta. Pokud to jsou tenké zdi nebo překážky, tak vysloví větu: Wehani setrian golehin subatan a celá armáda projde skrz zeď jako kdyby to byla voda. Ovšem tlusté zdi takto projít nemohou a tak před podzemními hradbami města trpaslíků se zastaví. Celá ta masa bytostí útočí na jedinou věc. Na bránu, která sice odolává, ale nebude dlouho. Blíží se konec trpaslíků... Poté když to Shan uvidí, kouzlo povolí a on spadne do trávy, kde usne. Tábor den 6. První se probudí Anadreth. Zjist, že slunce je nad horizontem. Odhaduje to asi na 9 hodin dopoledne. Nedámu ani moc práce aby probudil ostatní. Salurise bolí hlava a Shana bolí každý pohyb co údělá. Pomalu, ale vše zaniká. Za hodinu jste všichni v pořádku.

Saluris - 09. května 2014 21:00

soukromá zpráva od Saluris pro Tábor Po dost divném spánku mě ráno probouzí Anadreth. Poté probouzí i Shen. No super. Ted budu poslouchat narážky na to že ani držet stráž neumím. Pak si vzpomenu na ty obrazy. Hlavně na tu padajíci hlavu krále elfu. Z mého obličeje jde vyčíst strach. Ne ze smrti, ale z naprosté zkázi. Rozklepu se. Byl to jen sen. Určitě to byl jen sen. Jak by se mohli barbaři dostat až k samotnému králi elfu. Hlava mě začíná bolet jako kdyby mě chtěl mozek vyskočit z hlavy. Chce se mi křičet. Mám si to nechat pro sebe. Nebo se snima mám o tom podělit? Podívám se znovu na ně. Shan je taky nějakej divnej. Jedinej kdo je relativně v pohodě je Anadreth, i když je taky vidět náznak zmatenosti. Polknu a odvážím se prorazit ticho. Stalo se to jenom mě ? Touhle větou umlknu a vyčkávám co mi poví.

Francisco Armando - 11. května 2014 15:00

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Stál jsem nad ním. Dobře, tak je omráčený. o teď? Rozhlédl jsem se kolem sebe hledajíce provaz. Žádný tam nebyl. Co jsem taky mohl čekat na věži? Provaznictví? Rozhodl jsem se nechat mladého strážného tak, jak je a jen zablokovat vchod dolů. Na schody jsem odnesl několik židlí a zhruba jsem s nimi zablokoval dveře. Tak a snad mu ten spánek vydrží dost dlouho. Sešel jsem dolů, zavřel jsem dveře vedoucí ven a hledám kapitánovu pracovnu.

Vypravěč - 11. května 2014 16:02

soukromá zpráva od Vypravěč pro Strážnice den 3. Povedlo se ti zatarasit vchod. Nikdo se teď nedostane nahoru do brány. Nabízí se ti dvě cesty. Buď půjdeš v pravo a nebo v levo. Na obou stranách je několik stráží, které hledí z hradeb do okolí. Stráže stojí vždy po jednom. Avšak pár metrů od sebe. Odhadnul si, že to bude asi co 10 metrů. Jakýkoliv podezřelý hluk obrátí veškerou pozornost na tebe. Hradba je vysoká asi 5sáhů (metrů) skok dolů, bude bolestivý. Ne však smrtelný. Pod hradbami se někdy nacházejí i domky. Jejich střechy se téměř dotýkají okraje hradby. Avšak né všude. Nejbližší dům je asi 15 metrů od tebe na pravé straně. Na pravé straně hradeb rovněž vidíš schůdky, které se svažují domu k nějakému domku. Svítí se tam, a pokud by ji šel blíže, snad by si poznal i tváře, které ovětluje plamen z krbu.

Vypravěč - 11. května 2014 16:55

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta 3.-4. den Tak jak jste se rozhodli, tak jste také udělali. Malý plápolající ohínek osvěcuje malou kamennou jeskyni uprostřed temné říše nekromancera. Vítr jen tak mlčky fouká kolem jeskyně a jako by s bál něčeho v ní. Protože uprostřed jeskyně je teplé bezvětří. Ideální místo na odpočinek. Poté co si rozdělíte hlídky Aldarion pomalu usne do polospánku. Není divu. Je to válečník zvyklý na nebezpečí a ostražitosti není nikdy dostatek. Kaylin si tedy udělá pohodlí a i když je unavená tak se vyburcuje k bdělosti. Pokud selže, může to stát všechny život. Krajina kolem jako by dočista umřela se vším co tady kdysi žilo. Bylo to kdysi území elfů, avšak Nekromancer se rozhodl pro pomstu. Vypráví se, že to je elf, kterého vyhnal před sta lety samotný vládce z elfí říše. Prý pro jeho zlé myšlenky a pokusu o otrávení města. Pak legenda praví, že se setkal s mocným, leč umírajícícm nekromancerem. Ten jej všemu naučil a poté co získal mocný artefakt, neváhal a zaútočil na elfy. Byl to litý boj. Nekromancer ničil sáh za sáhem krásné půdy, a přetvořil ji na zemi smrti. Avšak jednomu bojovníku, byl to osobní strážce samotného vládce, se povedlo jeho artefakt zničit a tím jeho moc zeslábla. Armádě netrvalo dlouho a nekromancera porazila. Ten se usadil na starém zámku nedaleko bažin a prahne po pomstě. Kaylin pozorně sleduje mrtvé údolí. Řeku, jenž se stova plazí ke svému cíli. Jako kdyby tady čas nehrál žádnou roli. Najednou uslyší něco po své levé straně. A pak zase. Tentokrát po pravé ruce. Hledí do tmy, ale přes žár ohně nevidí tak daleko jak by si asi přála. Zdá se jí jako by se strom pohnul. A pak další... Něco se dělo... Tep se Kaylin velmi zrychleje. Její dech doslova sprintuje a přichází to, čeho se podvědomně bála. Zdá se totiž, že oheň přilákal nezvané hosty. Neví přesně kolik, ale nezbývá nic jiného, než se bránit a nebo utéci. Kaylin se musí rozhodnou v krátkém okamžiku.

Vypravěč - 11. května 2014 17:25

soukromá zpráva od Vypravěč pro !!!!! Nečís pokud se rozhodnete utéci !!!!! Pokud se rozhodnete bojovat Zobrazit SPOILER Naházejte každý 20k6 (pokud hodíte 6 tak házejte dál. Je to jako jedno kolo=celkem naházejte 20 kol) Kaylin si připravila zbraň. Je to krásný luk. Rodová zbraň jejich předků. Avšak ví, že pokud se nepřítel dostane příliž blízko, bude jí muset stačit pouze dýka. Vzbuzený Aldarion se již připravuje na boj. Zdá se v pohodě. Je to pro něj jen jeden z další střetů. Něco co je v životě nevyhnutelné. Je přesvědčen, že přežije. Tak jako Kaylin. Ochrání ji v případě nebezpečí. Blíží se k vám dva objekty. Oheň vám znemožňujé výhled a tak jste schopni ze svých luků zaútočit pouze jednou. Blíží se rychle. Poté co vystřelíte, uslyšíte TEN zvuk. Je to zúpění Ghúla. Jsou dva a velmi blízko. Musíte vyměnit zbraně. Zůstali vám pouze dýky. Bude to těžké, přesto nemáte na výběr... =================================================== Protože jste drželi stráž, získáváte iniciativu a nejste překvapeni. Avšak pouze na první kolo.

Kaylin Roshi - 11. května 2014 17:42

soukromá zpráva od Kaylin Roshi pro Cesta 3.-4. den Malý ohýnek osvětloval kamennou jeskyni. Kdyby jeskyně neměla střechu, z výšky bychom vypadali jako malá svítící tečka ve tmě uprostřed ničeho. Vítr profukoval kolem jeskyně, ale dovnitř nevkročil. V jeskyni panovalo poměrně teplo a při odmyslení kamenů, které v určitém úhlu tlačily do zad bylo zde i pohodlí. Ať už jeskyni vytvořilo cokoliv, nebyla to jen díra ve skále. Jakmile jsme si rozdělily hlídky, Rion pomalu usne. Podle dechu nespal tvrdě, takže by do něj stačilo žďuchnout a pravděpdoobně se probudí. Nevěděla jsem o něm nic a až bude příležitost, hodlám něco zjistit. Není to podmínka, ale jsem ráda, když vím o společníkovi na cestách alespoň nějaké informace. Navíc, při téhle nebezpečné cestě se budou zajisté hodit. Udělám si jakž takž pohodlí, opřu hlavu o stěnu a pozoruji neproniknutelnou noc. Náš oheň je opravu maličký a tak naštěstí neořazuje velké okolí. I když to zas etak dobré není, ale je důležité, že z větší dálky nebude prakticky vidět. Zmáhá mě únava, ale držím se v bdělosti a snažím se dávat pozor. Nesmím zklamat, svůj život mám ráda a zabila bych tak i Riona. Přes den jsem měla pocit, že je tu mrtvo, ale co teprve v noci. Zajisté se tu pohybovali tvorové této země, ale ať už měli v plánu cokoliv, byl tu zatím klid. Díky bohu. Kdysi to bývalo území elfů. Dokonce se vypráví, že Nekromancer je vyhnaný elf samotným vládcem elfí říše a jeho pomsta bylo právě zabrání tohoto uzemí a proměnění v nehostinné a častokrát smrtelné místo. Byl vyhnán prý kvůli zlým myšlenkám a pokusu o otravu města. Dále se vypráví, že se setkal sice s umírajícím, ale mocným nekromantem, který ho všemu naučil a jakmile vyhnanec získal mocný artefakt, neváhal ani chvíli a zaútočil na elfy. Boj byl krutý a Nekromancerovi se dařilo ničit a měnit půdo na nehostinou a smrtí volající krajinu. Jednomu bojovnkovi, který byl prý osobním strážcem se povedlo ten mocný artefakt zničit a tak Nekromancerova moc zeslábla. Díku tomu ho amráda nedlouho po tom porazila. On se následně usadil na zámku obklopený bažinami a den co den myslí na pomstu. Otázka je, jestli je to legenda a co je na ni případně pravdy, nebo co je lež. Přemýšlím o tomto místu a pozoruji okolí. Oheň ozařuje opravdu jen kousek místa kolem jeskyně a tak toho stejně moc nevidím. Zahlednu však řeku, která vypadá v noci jako tekuté bahno, které se líně plazí ke svému cíli. Nevím, jak dlouho jsme už vzhůru. Díky únavě mám pocit, že několik hodin, bude to však sotva hodina. Najednou se ke mně z levé strany donese nějaký zvuk, který do mrtvolně tiché noci nepatří. Pak znovu, ale z pravé. Ztuhnu. Nevidím, co to způsobilo. Oheň mi to nedovolí. Přijde mi ale, jako by se stromy začaly hýbat... Srdce mi začne v hrudi sprintovat a kdyby mohlo, uteče co nejdál od místa, kde se teď nacházím. Roste ve mě adrenalin, aniž bych chtěla. Dýchám jak po zběsilém úrku a je mi jasné, že musím vzbudit Riona. "Vstávej!" Syknu a natáhnu ruku za sebe, abych s ním lehce zatřásla. Nedovolila jsem přestat pozorovat neproniknutelnou tmu a mluvit příliš nahlas. Oheň přilákal obyvatele této země. Netuším, kolik jich je, ale i kdyby byl jen jeden, je to stále moc, protože netuším, co to je. V hlavě mi blikaly dvě rozhodnutí. Utéct, nebo bojovat? Rozhodnu se pro boj, protože když nevím, co to je, nebudu před tím utíkat. nevím, jak je to rychlé a navíc, Rion umí rozhodně bojovat lépe než já, ale já mám zase v záloze kouzla, která umím používat opravdu dobře. Sice nejsem mág, abych mohla jen tak "střílet" naslepo, ale nejsem zase začátečník. Rion se mezitím vzbudil a můj ostražitý post a připravený luk mu dal patřičnou odpověď, že se nejedná o střídání hlídky.

Francisco Armando - 11. května 2014 21:52

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Rozhlédnu se. Vypadá to, že strážnice není velká a neslouží jako stálá základna, ale pouze jako strážní místo. To bude jednoduché. Nemusím nikoho zabít stačí tohle místo vypálit do základů. Sejdu dolů, do místnosti, kde je trocha nábytku a hodím tam lahev s olejem. Dívám se, jak se roztéká okolo a přilévám olej z lamp, které tam jistě někde také jsou. V ruce mám pochodeň. Podívám se ještě do místnosti s olejem a vhodím ji tam. Když vyšlehne první plamen, vybíhám na hradby a skáču dolů. Bolestivě dopadnu a s podivem, že jsem si nezlomil nohy vbíhám do spleti uliček, kde se snažím ztratit a pak se vrátit zpátky do hospody.

Vypravěč - 12. května 2014 11:26

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ineterahel Den 7. Je již mnoho dní, co ti zkřížil cestu divoký barbar. Na nic se neptal a zaútočil. Jeho útok tě překvapil, avšak né na tolik aby ses nemohl bránit. Svou chytrostí a ladností, si jej odzbrojil, a vytáhl z něj informace. Blábolil něco o nekromancerovi, Witesaxelor - říši Severského národa, nějaké vesnici a zkáze elfů. Ale protože nebyl moc výřečný, nechal si ho ležet zraněného na místě útoku a poprat se se svým osudem. Ovšem informace tě přesto zaujaly a rozhodl ses zjistit o co jde. Tvůj učitel ti kdysi vyprávěl o magickém národu Severu. Nikdy jsi tam nebyl avšak jejich vědění a umění kouzel byla známá široko daleko. Severní národ je jiný než ostatní. Nemají nohy, a tak se pohybují pomocí něčeho, co se nedá popsat. Obyvatélé této říše disponují neuvěřitelnou magickou silou. Né nadarmo jsou ochránci sídla Bohů. Avšak magii používají pouze na obranu. Přesto se najdou i tací co svého daru zneužili a využívají ho ke škodě ostatním. Tyto bytosti byly vyhnány z království a odsouzeny k putuvání po celém světě bez domova. Tato rasa disponuje vysokou inteligencí, to je důvod proč právě v této oblasti vznikají nová a nová kouzla. Ty jsi však zde přišel z cela jiným záměrem, než se naučit kouzla. I když i to tě pochopitelně zajímá. Snažíš se tady najít někoho, kdo ti pomůže vnést trochu světla do výpovědi agresivního barbara. Někde by se tady měl nacházet moudrý mudrc. Podle povídaček, chodí za ním samtní panovníci o radu. Asi nebude jednoduché se k němu dostat. Přesto ses rozhodl to zkusit. Říše Witesaxelor -rozkládá se na samém severu. Tam kde se hory dotýkají nebe. -podnebí: neustálá krutá zima -hlavní sídlo panovníka: Ineterahel -Typ vlády. Autokracie -Politická situace: Klidná -Nepřítel: Nemrtví -Obrana pouze magii -Neútočný národ Ineterahel -hlavní město říše -Skládá se z vysokých věží a klenb -Obrovké sály zasvěcené magii a Bohům. -Sídlo Panovníka -Kousek od města port -Město vědy a magie Ve městě najdeme -Palác krále -Strážci říše -Moudrý mudrc -tržnice -Školy magie (nižší školy) -knihovny -laboratoře alchymistů -laboratoře mágů

Vypravěč - 12. května 2014 14:08
	============================ Nezapomeňte, že některá povolání smí využívat kouzla. Vždy mi je napište pod čárou ve vašem příspěvku. Pokud jsou zde někteří, kteří netuší co jejich postava dokáže, tak ať se mi ozvou poštou a já jim buď pošlu pravidla a nebo jim to zjednodušeně napíšu a vysvětlím. Ostatně od toho mě tady máte :)

Aldarion - 12. května 2014 16:04

soukromá zpráva od Aldarion pro Cesta 3.-4. den Zavřel jsem oči a podřimoval jsem. Po té celodenní cestě mi přišel odpočinek docela vhod. Sice to tady není žádný luxusní nocleh, ale byl jsem rád aspoň za něco. Nerad bych spal někde venku v bahně. Párkrát jsem to sice zažil, ale hledat pak místo kde bych se mohl umýt, to nebylo nic snadného. Najednou jsem slyšel jak na mně Kaylin volá abych vstal a hned na to se mnou také zatřásla. Co se děje? Špitnu tiše a instinktivně sáhnu po svém luku. Ucítil jsem že se k nám něco blíží. Dle všeho to byla dvojice nějakých tvorů. Nevím co přesně to je, ale lidé určitě ne. Vytáhl jsem tedy dva šípy a oba najednou jsem je založil do tětivy. Natáhl jsem ji a vystřelil jsem přímo na místo odkud se ozývali blížící se zvuky. Ozvalo se zaúpění a mně hned bylo jasné co to je. Nemrtvý... sakra. Tušil jsem že je potkáme, ale doufal jsem že to bude až později. No nic, je čas si zabojovat. Ušklíbnu se, rychle zandám luk a vytáhnu své dvě dýky. Počkám až se ghúl přiblíží blíže a pak zaujmu bojový postoj a vyčkávám zda se mi naskytne příležitost zaútočit nebo bránit se. Nebude to lehký boj, ale já věřím že vyhrajeme.

Shan Darkness - 12. května 2014 19:45

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Promnu si oči. "Ne, já to viděl taky a nelíbí s emi to. Neměli bychom tu spát. Mimoto, asi bude nejlepší, když si povíme, co jsme viděli."řeknu a hned se dám do vyprávění vlastního příběhu. Když ho povídám, mrazí mne po těle a necítím se tu nejlépe. "Pojďme odsud pryč, vůbec se mi to tu nelíbí!"dodám pak ještě a otřesu se. Nevím, možná se mi to jen zdá a namlouvám si to, ale přijde mi, jako by se ty stromy škodolibě smály a smály se nám! "Víte, možná bychom se pak toho skřítka měli zeptat, na tyhle vidiny, možná nám chtěli schválně něco ukázat. A ta divná slova, ten jazyk..."otřesu se. Jasně že ano, nacházíme se na divném místě, tohle mi nepřijde moc jaké náhoda. Na druhou stranu, kdo chtěl, abychom snili tyhle sny? Ať je to tak či tak, trvám si na svém, abychom co nejdříve vypadli.

Saluris - 13. května 2014 19:44

soukromá zpráva od Saluris pro Po vyprávění Shana mě velmi zamrazilo. Barbaři? Zase barabři? Taky jsem viděl barbary... Ovšem oni usekli samotnému králi elfu hlavu. Vubec se mi to nelíbí. Po zádech mě přejel mráz. Ještě k tomu chybí Nekromantcéři a bude to kompletně v dračí prdeli. Musíme rychle splnit ukol. Potřebujem se dozvědet víc. Budto od mnichu a nebo od skřítka. A co ty Anadrethe co jsi viděl?

Vypravěč - 14. května 2014 21:34

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta 3-4 den Ghúl se vyřítil přímo na vás. Asi 15 metrů od ohně jste ho uviděli nejdříve. Záře ohně vás totiž oslepuje. Ghúl není sám. Z pravé strany běží další dva a z levé strany jeden. Sevřeli vás a pokud ještě přemýšlíte nad útěkem, rychle by jste měli změnit názor. Připravíte se na boj. Teď jde o holý život. Ghúl: Stvoření podobné člověku. Vzdáleně připomíná skřeta, ale je to pouze vyčarovaná bytost skrze nekromancii. začatečníci nekromanti ho používají jako vrchního velitele svých jednotek. Je to elita nižší třídy nemrtvých bývá celkem inteligentní a krvelačný. K útoku využívá čelisti a pařátů. Přesně plní rozkazy a málokdy se vzepře svému stořiteli. Ghúl rád pojídá lidské bytosti a nebo jim podobné. Boj: Aldarion si vybere podle něj toho nejslabšího a dvěmi přesnými ranami ho posílá k zemi. Bylo to mistrovké dílo z jeho rukou. Ani sám neví jak se mu to povedlo. Jeden Ghúl běžící z prava je tedy mrtev. Mezitím Kaylin vypouští šíp na ghúla běžícího proti vám. Tento cíl je pro střelce jednoduší protože nemusí odhadovat trajektorii cíle. Šíp letí přímo do stehna nepřítele. Zdá se že klopýtnul, ale přesto mu střela skoro nic neudělala a pokračuje ve výpadu. Kaylin není tak dobrý bojovník jak se může zdát. Avšak jde poznat, že studovala nemrtvé. Ví kde mají slabá místa. Její útok dýkou, pro kterou musela sáhnout když se nepřátelé přiblížili příliž blízko, je drtivý a míří často přesně. Zato Aldarion vsází na svou rychlost a překvapení. Kaylin má v boji velké problémy. I když zasazuje těžké rány soupeři, tak sama dost krvácí. Aldarion ví, že musí zabrat pokud ji chce zachránit. Často na úkor útoku vypomáhá Kaylin. Ghúl útočíci ze předu, máchne rukou a zasáhne Kaylin do nohy. Ta si chytne ránu a čeká na poslední úder... Nepříjde. Aldarion Ghúla zabije. Jeho dýka protne hlavu nemrtvého, a ten s křikem padne na zem. Pár posmrtných škubnutí a je po něm. Teď vyřídit posledního. Asi po 5 minutách boje, je rozhodnuto. Zvítězili jste v bitvě. Avšak zranění Kaylin jsou velká. Krvácí nad kolenem. 4 hluboké rány po pařátech, ze kterých teče krev. Spousta krve. Pokud Kaylin nedostane lékařskou pomoc, jistě do rána zemře. ================================ Vaše postavy neznají lékařství. Pokud si sami správně nepomůžete tak Kaylin zemře. Hodně štěstí :)

Aldarion - 15. května 2014 09:09

soukromá zpráva od Aldarion pro Cesta 3-4 den, boj Ghúlové se přiblížily a já jsem poznal že teď nebudou jen dva, ale je jich více. I přes to jsem stále věřil že vyhrajeme. Nehodlal jsem tady umřít a nedopustím ani aby zemřela Kaylin. Počkám až se jeden z Ghúlů ještě o kousek přiblíží a pak vypustím šípy. Ty se do něj zabodnou a rovnou ho pošlou na zem. Usměji se. Ani jsem nepředpokládal že bych se mohl trefit takhle dobře. Teď ale není čas na obdiv svých vlastních schopností. Ihned zandám luk a podívám se jak si vede Kaylin. Řekl bych že na dálku to bude dobrý střelec, ale na blízko jí to zdá se moc nejde. No má taky jen jednu dýku, takže se není čemu divit. Ihned jsem se pustil do boje s dalším ghúlem. Sice jsou to nemrtví, jeden by řekl že nebudou moc chytří a nějak extra obratní, ale tihle ghúlové mi dávají docela zabrat. Koutkem oka jsem zahlédl jak bojuje Kaylin. Protivníka zranila, ale sama je ošklivě zraněná. To mně vyburcuje ještě k většímu výkonu. Jednou dýkou bodnu ghúla s kterým bojuji přímo do srdce. Druhoui ho bodnu zezhora do hlavy, takže mu probodnu lebku a dýka projede skoro až do krku. Obě dýky vyndám a tělo ghúla prudce odkopnu. Pak se rozeběhnu k tomu ghúlovi se kterým bojovala Kaylin. Skočím na něj a dýkou mu rozříznu hlavu na půl. Tělo padne na zem a ghúl je zničen. Chtěl bych pomoci Kaylin, ale je tu ještě jeden ghúl. A toho nesmím nechat utéct. Nechci aby si přivedl posily. Vrhl jsem se tedy na posledního ghúla a pustil jsem se s ním do boje. Byl jsem už trošku unavený z předchozích soubojů, ale nakonec se mi podařilo ho zničit. Ujistil jsem se že kolem už nikdo není a pak jsem přiběhl ke Kaylin. Nevypadá dobře. To její zranění je vážné. Ihned utrhnu rukávy od své košile a trošku je pomáčím tou svěcenou vodou. (Tak aby mi půlka zbyla). Zřejmě to k ničemu nebude, ale jeden nikdy neví zda něco nechytne když bojuje s nemrtvím. Pak zavážu zranění Kaylin které vypadá nejvážněji. Neboj se, budeš v pořádku. Řeknu povzbudivě a pohladím Kaylin po tváři a vlasech. Velice opatrně ji položím na zem a zajdu do jeskyně. Podívám se do mapy kterou měla Kaylin v batohu a pak ji vrátím na místo. Sbalím všechny naše věci a udusám ohniště. Oba naše batohy si vezmu na záda a dojdu ke Kaylin. Zvednu ji a vezmu ji do náruče. Vím že takhle dlouho asi nevydržím, jelikož jsem sám raněn, ale na to vůbec nemyslím. Rozhlédnu se a snažím se vzpomenout si kde na mapě jsem viděl nějaké místo, které by odsud bylo blízko a kde bych mohl najít pomoc. Ať už si vzpomenu nebo ne, tak se ihned vydám na cestu. Nemám přesný cíl, pouze jen hledám někoho kdo by mi mohl pomoci. Snažím se jít co nejrychleji. Soustředím se pouze na to abych našel pomoc pro Kaylin, ostatní věci jsou mi jedno. Nesmí zemřít. Nesmí.... Podruhé už bych to nezvládl.

Vypravěč - 15. května 2014 16:37

soukromá zpráva od Vypravěč pro Strážnice den 3. Zapálil si strážnici. Nechtěla moc hořet, protože jsou zdi z kamene, ale přece chytla. Ovšem když jsi skočil z hradeb, nejenže sis přivodil vyklobení kotníku, ale taky sis vzpoměl na strážného. Zůstal uvnitř v bezvědomí... Kolem začali pobíhat vojáci. Zmatek z hořících budov je velký. Lidi zachvacuje panika. Každý kdo může, hledá vodu. ===================================== Prosím ušetři mě dalších pyromanských příspěvků :)

Vypravěč - 16. května 2014 16:06

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta na sever Den 6. Anadreth vám řekl vše co jste potřebovali vědět, a tak jste se co nejdříce sbalili a pokračovali na sever. Den 7. Další den vám skřížil cestu divoký barbar. Na nic se neptal a zaútočil. Jeho útok vás překvapil, avšak né na tolik aby jste se nemohli bránit. Odzbrojili jste ho a vytáhli z něj informace. Blábolil něco o nekromancerovi, Witesaxelor - říši Severského národa, nějaké vesnici a zkáze elfů. Ale protože nebyl moc výřečný, nechali jste ho ležet zraněného na místě útoku a poprat se se svým osudem. Ovšem informace vás přesto zaujaly a rozhodli jste se zjistit o co jde. Skřítek vám vyprávěl o magickém národu Severu. Nikdy jste tam nebyli avšak jejich vědění a umění kouzel byla známá široko daleko. Severní národ je jiný než ostatní. Nemají nohy, a tak se pohybují pomocí něčeho, co se nedá popsat. Obyvatélé této říše disponují neuvěřitelnou magickou silou. Né nadarmo jsou ochránci sídla Bohů. Avšak magii používají pouze na obranu. Přesto se najdou i tací co svého daru zneužili a využívají ho ke škodě ostatním. Tyto bytosti byly vyhnány z království a odsouzeny k putuvání po celém světě bez domova. Tato rasa disponuje vysokou inteligencí, to je důvod proč právě v této oblasti vznikají nová a nová kouzla. Říše Witesaxelor -rozkládá se na samém severu. Tam kde se hory dotýkají nebe. -podnebí: neustálá krutá zima -hlavní sídlo panovníka: Ineterahel -Typ vlády. Autokracie -Politická situace: Klidná -Nepřítel: Nemrtví -Obrana pouze magii -Neútočný národ Ineterahel -hlavní město říše -Skládá se z vysokých věží a klenb -Obrovké sály zasvěcené magii a Bohům. -Sídlo Panovníka -Kousek od města port -Město vědy a magie Ve městě najdeme -Palác krále -Strážci říše -Moudrý mudrc -tržnice -Školy magie (nižší školy) -knihovny -laboratoře alchymistů -laboratoře mágů -místní kartograf

Vypravěč - 16. května 2014 17:01

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta územím nemrtvých - Po boji Den 4. I když jsi udělal vše co bylo možné, z nepochopitelných důvodů Kaylin zemřela. Její tělo ochladlo... Chvíli její srti si doslova cítil. Byl to strašný pocit. Tak blízko smrti jsi ještě nebyl. Je konec. Kaylin nezvládla svůj zápas. Bojovala s ghúly odvážne. Přesto byli nad její síly. Podlehla svým zraněním ve tvé náruči. Jako kdyby to byla tvoje životní družka. Její tvář i po smrti vypadá krásně. Na světě je tedy o jednoho nádherného elfa méně. Její vlasy vlály v mírném větru který jako by chtěl vzádt hold jejímu životu. Přemýšlíš co asi tak mohla v životě dokázat. Komu pomohla a komu darovala jen svůj úsměv. Už nikdy neuvidíš její modré oči. Ukápne ti slza. Měl jsi ji rád. Toto si nezasloužila. Můžeš za to ty, že jsi ji nedokázal ochránit? Myšlenky se ti honí hlavou jako vychřice. Poklekáš a pokládáš tělo na zem. Až teď sis všimnul. Pergamenu, který ji vypadl z oblečení. Je na něm psáno: Zaklínač 4. stupně. Pověření krále elfí říše Earfalase. Nositel tohoto pergamenu je pod ochranou říše. Má povolení vynášet soud i trest smrti. Pozorně čteš. Pak ho opět sroluješ a strčíš si ho mezi své věci. Jsi teď úplně sám. Jen Kaylino tělo leží vedle tebe...

Shan Darkness - 16. května 2014 17:02

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Tak přátelé, dostali jsme se tam, kam jsme chtěli?zeptám se, abych si ověřila, že opravdu jsme ve městě, které hledali. Přijde mi to tu...zvláštní. A je tu zima, což rozhodně není fajn! "Teď to chce vědět, jaký typ svitku to má být, co to sháníme? Mapy? Návody nebo recepty? Staré smlouvy? Kam bychom se měli vydat?" Zeptám se a pak už jsem zticha. Vložím ruce do kapes a hledím na ty dva. V myšlekách se stále motám kolem vize a kolem toho, co jsme se dozvěděli. Proč se nám zdálo o tom králi a o elfech a jejich pádu? Co s nimi máme společného? Nečeká se od nás, že je budeme zachraňovat-doufám! Zachmuřím se a myšlenky s emi vrátí ke svitku. Víme o něm dost, abychom ho dokázali najít? A budeme mít i dost času? A co se stane, jestliže ho nezjískáme?

Saluris - 16. května 2014 17:50

soukromá zpráva od Saluris pro No hurá byla to nezapomenutelná cesta... Poslouchám Shan a hned jí dokážu odpovědet. Co si dobře pamatuji tak popis měsat sedí. Co se týče svitku je nějaké kouzlo. Pokud se nemýlím souvisí to s ohněm. No a myslím že by jsme nejdřív měli začít ve škole magii podle skřítka... Někoho se musíme ve městě zeptat. Koukám na ty 2 a vyrážím k bráně. Snad nebude problém se strážnýma...

Vypravěč - 18. května 2014 13:14

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ineterahel Den 7. U brány vám nikdo nedělal problémy a došli jste až na náměstí. Bylo tady rušno. Plno různých bytostí se dohadovalo o zboží, a jiných věcech. Prostě takový běžný městský ruch. Z náměstí jde vidět plno věží. V jedné z nich sídlí kartograf místní oblasti a v další jsou školy magie. Nejsou to vysoké školy umění, ale spíše takové základy magie. Pokud člověk chce znát nějaké amatérské kouzlo, tak jde právě sem.

Shan Darkness - 18. května 2014 19:30

soukromá zpráva od Shan Darkness pro "Vypadá to tu...zvláštně. A je tu zima!"zabrblám a přitáhnu si svůj plášť k tělu. Porozléhnu se. "Možná, že až tu budeme hotovy-a vůbec nepočítám, že to bude brzo, bychom mohli zajít ke kartografovy. Možná se bdue hodit nějaká mapa. Navíc počítejme, že musí být hodně chytrý, tak by snad mohl vědět něco o našich vizích. A o těch bychom se pak mohli zmínit i v té škole, ale to až po tom, co budeme mít svitek. Pokud nám to teda spíš nepomůže-ale to si nemyslím."zazubím se na ostatní. "Proč vůbec ten svitek hledáme? K čemu nám bude? Nebo k čemu bude skřítkovi?"zeptám se ještě a trochu si rýpnu. Když nám chtěl něco říct, měl by to udělat a ne nás úkolovat. Prý jsme potncionální záchrana pro jistou vesnici, tak proč nás posílá hledat svitky, než nám o tom něco poví? Pokrčím rameny a podívám se kolem. Pokud je tu tržiště nebo aspoň nějaký prodejní stánek, koupím si jakékoliv levné teplé jídlo, co vypadá aspoň trochu lákavě a začnu ho pořádat. Když mne nezahřeje plášť ani myšlenky, musí to být jídlo! Pak s plnou pusou pohlédnu na své dva spolucestovatele. "Jdeme pánové?"výbídnu je a vydám se ke škole magie, kterou zvolí Saluris nebo Anadreth, podle jejich instrukcí.

Saluris - 18. května 2014 20:02

soukromá zpráva od Saluris pro Achjo furt se ptá na to jedno a to samí dokola. Mě stačil jenom blbej popis a a taky to kam máme jít. Proč a jak, tak o to se já nestárám, hlavně že za to něco bude. Nato že je zloděj moc mluví. Je to svitek s pečení severských bohu kterej když je ukradenej tak se za 10 dní zniči ... Pokud se nemílim už máme jne +- 5-6 dní. Takže si musíme pohnout. Také nám pomalu docházejí zásoby na cestu zpět to stačit nebude. Mimochodem s tím kartograferem to není špatnej nápad. Nevím jak vy ale já nikomu o své vizi zatím nic říkat nebudu, nechci moc na sebe upozornovat. Spíše bychom se mněli zmínit o tom barbarovi... Zeptat se na to co říkál. Na ten Witesaxelor říši Severského národa a zkáze elfů. Možná bychom se mohli zmínit i o té vesnici... A slyšem jsem že je tu nějaký mudr či co, bylo by lepší se na tohle zeptat ho. Rychle umlknu a rozhlížím se kolem. Není mě zima. Je mi i celkem teplo ovšem nohy mě bolí jak kdybych šlapal bosej po sakra ostrech kamenech... Tyhle lidé se mi sakra líbí. Inteligenčně ale i vzhledem. Jaký asi jsou jejich ženy? Pokud zbude čas mohl bych to jít prozkoumat. Zastavuji nejbližšího kolem jdoucího a ptám se ho na cestu do té magické školy.

Vypravěč - 18. května 2014 20:39

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ineterahel Den 7. Do zničení svitku zbývá: 6 dní Saluris zastavil procházejícího seveřana. Seveřan vypadal majestátně. Tyto magické bytosti budily oprávněný respekt. Každý z nich ovládá magii, a tak vám nepřišlo divné, když kolem něj vyzařovala zelená aura. Jako kdyby ho chránila. Když jste ho zastavili, otočil se na vás a skoro probodnul svítícíma modrýma očima. Nevypadal nebezpečně. Ani nazlobeně. Jen se na vás s klidem obrátil se slovy: Škola magie se nachází nedaleko odtud. Je to severo-západní věž města. Pak vás teleport přenese do další věže, která je zastřená neviditelným závojem, a nikdo netuší kde je. Tam najděte kancelář rektora. Je to starý Seveřan. Pokud po něm budete něco chtít, musíte mu přinést dar. Jinak vás odmítne. Pak se cizinec zahalil, pozdravil vás, a odešel pryč. Dorazili jste na dané místo. Před vámi stojí portál. Je asi 3 sáhy veliký a dva sáhy široký. Zdá se být vyroben z modrého zlata. Z velmi cenné suroviny. Lehce světélkuje, a uprostřed něj, jakoby bílá hladina jezera. Neustále se pohybující. Chvíli ho studujete a nechce se vám ho použít. Pak, ale portál začne zářit více a vynoří se z bílé hmoty velká postava v kápi. Saluris si ho hned začal prohlížet. Neměl na to moc času. Postava rychle odešla. Pouze pro Salurise: Zobrazit SPOILER Hod si o procenta

Vypravěč - 18. května 2014 21:23

soukromá zpráva od Vypravěč pro ========================================================== Když postava odcházela, všimnul sis, že za ní na podlaze něco zústalo. Nešlo o nic velkého. Pouze malý trs chloupků,který by se vešel pod skoo pod nehet. Nikdo by si toho nevšimnul. Né však zloděj, který má oči otvřené. Po podrobnějším prozkoumání zjistíš, že se jedná od kuži se srstí ze které se vyrábí boty do pouště.

Saluris - 18. května 2014 22:19

soukromá zpráva od Saluris pro Byl to Barbar! Řeknu jím takovým mírným hlasem aby nás neslyšel. Jdeme za ním, teda pokud proti tomu nic nemáte. Já určitě jdu . Zatím ho budem jen pronásledovat. Myslím že nebude od věci když pujdem od děleně. Skupinka 3 lidí vzbuzuje moc pozornosti. Kdyby se náhodou něco pokazilo, tak ho nezabíjejte. Když bude mrtvej moc nám nepomuže.Zkuste ho jen zranit. Navíc v téhle době kdy je informovanost nejnutnější hned po penězích... Budto se střetneme na místě kam dojde ten barbar a nebo zde. Snažte se ho neztratit. Výdávám se za ním přímím směrem. Nesnažím se ohlížet a ani čekat kudy pujdou oni. Pokud se rozhodnout projít teleportem, zazlívat jim to nebudu ale mám takové tušení že by se nám ten barbar mohl hodit... Pomalu barbara doháním. Snažím se na sebe neupozornovat. Jdu pomalým a jistým krokem. Snažím se na njě moc nekoukat. Přece jen upřený pohled na někoho před sebou v téhle situaci není moc dobrý. Udržuji si i relatvní vzdálenost. To by mě zajímalo, kam mě ty parchante dovedeš...

Francisco Armando - 20. května 2014 00:08

soukromá zpráva od Francisco Armando pro Doklopýtám zpátky do hospody, kde už skoro nikdo není, jen pár opilců se válí po zemi. Vzduchem se nese kyselý zápach zvratek a zvětralého piva. Sednu si ke stolu a nechám si nalít víno. Hned co ho přinese, mu vezmu celou flašku a důkladně si přihnu. Hele hostinský, máš co jsi chtěl. Práce je hotová. Ráno se na ní můžeš jít podívat. Zatím dobrou noc. I s pitím ho nechám jeho osudu uklízet bordel a zapadnu do pokoje. Svléknu se, vypiju flašku, vyhodím ji z okna, padnu do postele a spím jako zabitý.

Vypravěč - 21. května 2014 22:15

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hostinský se na tebe podíval trošku překvapeně avšak spokojeně. Ne že bych ti nevěřil, ale zítra se podívám jestli se ti to povedlo. To víš, raději věřím více svým očím než pohídkám. Ušklíbne se na tebe a odnese ti pivo. Vůbec se neohlédne když odcházíš do pokoje. Spí se ti dobře. Zvyknul sis na místní postel. Ráno tě hostinský zkasíruje o dva zlaté. Noc ve městě je drahá. Dochází ti, že se tady moc dlouho zdržovat nemůžeš. Následně tě hostinský pochválí za vykonanou práci. Pokud si to byl ty, kdo založil ve městě požáry, při kterém zahynul jeden strážný, tak jsi úkol splnil. Jsem s tebou velmi spokojen. Pojd, zasvětím tě. Vezme tě do sklepení, kde skladuje víno. Je to kamenná studená místnost. Sem tam to zapraská když se víno v sudech vzpouzí. Cítíš se tady skvěle. Alkoholem si nikdy nepohrdnul. Hostinský vezme odněkud stoličky, a posadíte se. Následně začne s výkladem. Když si prokázal svou oddanost, tak budu k tobě upřímný. Asi za měsíc, by mělo být vše hotovo, a barbarské hody zaútočí na město. Bude to pro ně malý oříšek. Náčelník kmene uzavřel se nekromancerem ze severu smlouvu. On mu pomůže si podrobit národy, a náčelník mu dá 1/3 zajatců na pokusy a vytvoření armády nemrtvých. Nekromancer prý získal nějaké silné kouzlo, se kterým jsou barbaři nepřemožitelní. Já jsem jejich špeh. Dostanu za to taky odměnu. Ale to už jsem ti myslím říkal. Sedíš a pozorně posloucháš. Hostinský se rozpovídal a ty s nestačíš divit.

Shan Darkness - 22. května 2014 15:48
	soukromá zpráva od Shan Darkness pro Nejdřív jsem dost pochyboval, hledáme svitek ne? Proč se hodit za nějakým barbarem. Každopádně, nakonec sám Saluris byl zastáncem toho, aby jsme šli po svitku a teď uhnul z trasy, tak to má asi nějaký důvod. Dám se za tím barbarem oklikou jinou cestou, než jde Saluris a snažím se, abych ho neztratil z očí.

Vypravěč - 22. května 2014 20:28

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ineterahel Den 7. Do zničení svitku: 6 dní Barbar jde rychlým krokem. Neohlíží se. Jde z svým cílem. Jeho těžké kroky jako kdyby vytvářely malé zemětřesení. Je to jen dojem avšak barbar je ve městě opravdu nemotorný. Jde na první pohled poznat, že tady nepatří. Má na sobě tamvě hnědý plášť. Směřuje ven z města. Dorazí k bráně, kde v nedalekém hostinci nechal ustájit svého koně. Křikne na hostinského, a ten ho zavede so stájí. Pak jen vidíte, jak jeho kůň vyrazil tryskem směrem na západ. Není běžné aby barbar jezdil na koni. Proto vás to trochu překvapí.

Saluris - 22. května 2014 22:29

soukromá zpráva od Saluris pro Barbar a kun? Hmmm Fakt moc pěkný. Dá se říc že jsme za ním šli zbytečně... Promin Shane. Já. Jen jsem myslel že b nám ten barbar mohl být k užitku. Nečekal jsem že naskočí na koně a odjede jak květinka. Z mého výrazu jde poznat zklamání. Snad by jsme jen mohli jít za hospodským. Nechat se ubytovat a na toho barbara se zeptat... Aspon bych mohl využít svojí novou schopnost . Usměji se nad pomyšlením že jsem něco víc než jen obyčejný pulelf. Mimochodem kde je vubec Anadreth ? ?

Shan Darkness - 23. května 2014 19:17

soukromá zpráva od Shan Darkness pro Pokrčím rameny. "A proč je důležité vyptávat se a zjišťovat si info o tom barbarovi? Jo, vím, informace jsou důležité, ale jen ty vhodné. přoč ti přijde tohle jako důležité?"ptám se, ale přátelským tónem. Nezpochybňuju to, jen chci vědět proč. "A Anadreth, možná šel do portálu. Jinak, neměli bychom spíš hledat ten svitek? Jsem toho názoru, že by tohle měl být náš primární cíl, ne? Zbývá nám šest dní, jsem dost skeptik. Čas nějak rychle utíká."dodám ještě a počkám na jeho reakci. V tomhle městě mi není nejlépe, svitek nezjískáme jen tak a ty dny letí jako samostatné hodiny.

Saluris - 23. května 2014 19:47

soukromá zpráva od Saluris pro Protože co by v tomhle městě dělal barbar? Ještě k tomu na koni... Už jenom to že byl na tom blbým koni je dost divný. Nevím. Mám dost divnou předtuchu jako by se mělo něco hodně nepěkného stát. Možná jsem pořád tak rozhozenej sté vize. Máš pravdu není čas na blbosti. Ted je prioritní svitek a nic jiného. Promin. Odted se budu držet jen tohohle. Tak tedy co ted ? Jdeme se ubytovat a odložíme to na zítra a nebo hned ted pro svitek ? Cítím se hodně nesvuj. Vzpomněl jsem si na tu nahánějící hruzu vizi...

Shan Darkness - 23. května 2014 20:23
	soukromá zpráva od Shan Darkness pro "Jsem pro to, aby jsme hned zamířili ke škole magie a šli najít ten svitek. A musíme doufat, že někde najdeme Anadretha, nebo že ten si najde nás."odvětím, otočím se a vydám se směrem zpátky k portálu.

Saluris - 24. května 2014 21:28
	soukromá zpráva od Saluris pro Má pravdu. Otočím se a jdu za ním. Furt si lámu hlavou kde je sakra ten Anadreth. No. Snad prošel tím portálem a nevykašlal se na nás

Aldarion - 26. května 2014 09:54

soukromá zpráva od Aldarion pro Cesta územím nemrtvých - Po boji Den 4. Doufal jsem že se mi to povede. Že tentokrát nezemře. Říkal jsem si že prostě nesmí. Jenže najednou se na mně naposledy podívala a zavřela oči. Začala chladnout. Velice opatrně jsem jí položil na zem a zkoušel jsem jí oživit. Jenže to nešlo. Dělal jsem co šlo, ale zřejmě to bylo málo. Klečel jsem nad mrtvým tělem své přítelkyně a tiše na něj hleděl. Z očí mi ukápla slza. Pak další a další. Jedna ukápla na tvář Kaylin. Prstem jsem jí setřel a znovu jsem se na tělo zahleděl. I když už nedýchá, stále je tak krásná. Proč?? Proč musela umřít? K čertu se vším. K čertu s nemrtvýma!! Skloním se a políbil Kaylin na čelo. Pak se otočím a všimnu si nějakého pergamenu. Vezmu ho a přečtu. Je na něm napsáno že Kaylin byla zaklínač. To jsem vůbec netušil. Pergamen sroluji a zandám si ho do batohu. Stoupnu si a rozhlédnu se. Nemůžu jí tu nechat. Nechci aby ji našly ti zasraní nemrtvý. Taky ji nemůžu odnést zpět. To bych riskoval vše kvůli čemu jsme jsem vlastně šli. Chvíli přemýšlím a udělám jedinou věc která mně napadne. Z blízkého okolí nanosím vedle tělo Kaylin co nejvíce dřeva. Vezmu si Kaylininy stříbrné šípy a nějaké zásoby. Musím dojít do té vesnice a jí by to teď k ničemu nebylo. Vezmu si i mapu a pak tělo položím na nanošené dřevo. Naposledy ji pohladím po tváři a políbím na rty. Pak na ní položím další dřevo a zapálím ho. Poodstoupím kousek stranou a vytáhnu jeden z těch stříbrných šípů. Založím si ho do luku a o pár metrů se vzdálím. Najdu nějaké nenápadné místo a z něj se budu dívat jak Kaylin hoří. Počkám dokud ji oheň nepřemění na popel. Teprve až potom se otočím a vyjdu dál.

Vypravěč - 26. května 2014 17:54
	Všem bych se chtěl omluvit, ale dospěl jsem k závěru, že se již nebudu věnovat Andoru. Nezbyva mi na hraní čas, a tak bychom se navzájem trápili. Pokud s mezi vámi najde někdo do by to chtěl doPJovat, tak mi dejte vědět a já mu předám podklady k dohrání jeskyně. Pokud ne, ve středu večer vymažu toto dobrodružství. Hrálo se mi s vámi dobře lidi :)

Vypravěč - 26. května 2014 22:47
	Jako zatim to nemusite balit uplne. Treba se jeste rozhodnu jinak. Presto chci aby to pro vas nebyla takova rana :)

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR