Andor.cz - online Dračí doupě

Vypravěč - 17. prosince 2010 23:54

V císařství Palmecie kdysi mohla technologie existovat dohromady s magii, i když se většinou lidé nesnažily mísit tyto dvě odvětví dohromady, přece jen se takoví našli. Organizace Dvojí Ruky, které byla financována samotným císařstvím se snažila zkombinovat odvětví magie, tehdejší techniky a alchemie, aby tak pomohli společnosti. Jedním z těchto experimentů bylo také zjištění samotného původu magie, jehož výsledek změnil životy všech obyvatel Palmecie navždy. Na večer 1.1. 1900 se jakožto zdroj magie ukázal velký kruhový vortex. Vědci a kouzelníci první byli z tohoto objevu nadšeni, ovšem brzy na to se z vortexu začaly rojit nejrůznější hrůzné bytosti, které brzy zaplavily císařství. Nastal chaos, který nikdo nebyl schopný zažehnat. Taktéž několik kouzelníků z Dvojí Ruky tomuto chaosu ještě napomáhalo. Po dlouhém úsilí se ovšem povedlo většinu těchto bytostí zneškodnit, ovšem ne beze ztrát, několik vesnic a měst bylo zničeno a největší ránou pro císařství bylo zavraždění císaře Leonarda II. jedním z kouzelníků Dvojí Ruky. Po nástupu Leonarda III. byla organziace Dvojí Ruky rozpuštěna a většina jejich členů popravena, lidé ovšem nebyli spokojení a začali ze strachu před další takovou katastrofou napadat kouzelníky a jejich rodiny do takové míry, kdy vypukl další spor ohrožující stabilitu celého císařství. Nakonec se ovšm Leonard III. postavil na stranu obyčejných lidí a vydal zákon o zákazu veškerého užívání magie a trestu smrti pro všechny, kdo ho poruší a taktéž nechal popravit většinu známých kouzelníků. Píše se rok 1905, Palmecie již dávno byla ve studené válce se sousedním císařstvím, Anaris, ovšem nyní, po oné katastrofické události začíná Anaris vystrkovat drápy. Navíc Palmecie trpí také malými útoky magických odpadlíků, jejiž cílem je zdánlivě pomsta. Ovšem je to opravdu tak? Co skutečně chtějí? Jak to veskutečnosti bylo roku 1900? Tyto otázky stále čekají na odpověď.

Vypravěč - 19. prosince 2010 14:58

soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvé usilovné hledání nové magie tě přivedlo k velmi zajímavé informaci a to, že někde v zasněžených horách, poblíž starého důlního města Iltas se nachází skrýš magických odpadlíků. Nevíš jak pravdivá tato informace je nebo jak se k tobě tito odpadlíci zachovají, jestli se s nimi spojíš, ale momentálně jsi ochotná tento risk podstoupit. Po asi jednodenní jízdě vlakem teď stojíš před branami Iltasu. Toto město, které není zrovna daleko od hranic s Anaris vypadá velmi nepřívětivě plné chladných kammených zdí a železných konstrukcí, všude okolo jsou nejrůznější těžařské stroje, venku moc lidí není a většina z nich tvrdě pracuje. Sem tam vidíš nějakého vojáka, ovšem vzhledem k tomu, že nejsi zrovna známá tvář v magických kruzích, nemusíš mít starost, že by tě odhalili.

Vypravěč - 19. prosince 2010 15:11

soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvé hledání pravdy tě dovedlo až před brány důlního města Iltas. Cesta to byla velmi těžká, jelikož Iltas se nachází v zasněžených horách poblíž hranic s Anaris. Z určitých zdrojů jsi zjistila, že poblíž Iltasu by se mohli nacházet někteří z přeživších členů Dvojí Ruky a kde jinde se dostat k pravdě blíž než od nich. Iltas vypadá velmi nevlídně, přece jen co jiného čekat od města uprostřed ničeho. Všude okolo se válí nářadí a důlní přístroje. Většina lidí se věnuje práci, většinou přenášení nářadí či stavebního materiálu. To na co si ovšem opravdu musíš dávat pozor jsou občasní vojáci. Vzhledem k tomu, že jsi celkem známá čarodějka, která dříve patřila ke Dvojí Ruce, je vcelku jasné, že kdyby tě poznali, měla bys problém. Naštěstí vzhledem k chladu, který ve městě panuje, vypadá tvé zakrývání obličeje a notná vrstva oblečení jen jako ochrana před zimou. Nyní je jen na tobě, jak své pátrání začneš.

Vypravěč - 19. prosince 2010 15:23

soukromá zpráva od Vypravěč pro Začal jsi utíkat od postavy pryč, zmatený událostmi, které se najednou staly a tvou náhlou svobodou. Utíkáš nadále studeným tunelem osvětleným pouze ohněm, který plápolal kdesi za tebou z vybuchlých laboratoří. Brzy se ovšem objevil i další zdroj světla a tím byl východ z tunelu. Když jsi vyběhl ven to co tě přijalo do svého objetí nebylo hřejivé slunce, ale neuvěřitelný chlad, zatažená obloha a sníh všude okolo. I přes svou obdivuhodnou regeneraci, tvé zranění byly celkem vážné a svět se ti začal mlžit před očima a zachvíli jsi upadl do bezvědomí. Když jsi opět nabyl vědomí slyšel jsi hlasy a cítil teplo. Otevřel jsi oči. Ležel jsi v teplé posteli v místnosti osvětlené krbem, když sis prohlížel tvé tělo, bylo na mnoha místech obvázané. Hlasy, které si slyšel patří postarší ženě a muži a dalšímu mladšímu muži. "Nemůžeme si ho tu přece jen tak nechat! Co když na něj příjdou vojáci? Copak ti nepříjde ani trochu podezřelý jeho vzhled a to, kde jsi ho našel?" Povídá rozhořčeně žena. Starší muž ji na to jen klidně odpovídá "Nemohl jsem ho přece nechat tam jen tak ležet, ten kluk by měl děkovat nebesům, že je ještě naživu. A ty jsi od oné události až přiliš skeptická vůči všem cizincům." Zatímco se ti dva nadále hádají, ten mladší muž jen zírá do krbu a mlčí.

Ward - 19. prosince 2010 15:43

soukromá zpráva od Ward pro Divný pocit.. tak moment! Zmateně se začnu rozhlížet kde to jsem. Když zjistím že mě hřeje postel jsem ještě zmatenější. Když zaslechnu rozhovor těch dvou lidí přestanu se hýbat a jenom poslouchám. Žádné pokusy? ale nemůžou mě tu nechat.. chtějí mě teda převézt jinam? Vůbec jsem to nechápal ale nelíbilo se mi to a už jsem do sebe nechtěl nechat do nekonečna pálit kouzla a nebo aby do mě lily další kyseliny a kdo ví co ještě. Nehledě na zranění vyskočím z postele a opřu se zády o stěnu. Porozhlédnu se po místnosti a zhodnotím situaci. Grr měl sem u sebe tu zbraň kde je?! Očima hledám východ ale přitom se snažím dívat na ty lidi. "Už vám nedovolím další pokusy! Pusťte mě pryč. Já za ten výbuch nemůžu! Pozoruji jejich reakce ale veděl jsem že alchymisté ani mágové nemají slitování. Aspoň ne se mnou.

Veronica - 19. prosince 2010 16:35

soukromá zpráva od Veronica pro Mrzne tu, jako když praští. Při každém výdechu se mi od úst odlepí malý obláček kouře. Ještě víc se zachumlám do oblečení, aby mi nebyla taková zima. "Čarodějka, která ovládá ledovou magii a mrzne tu, jako kdyby nic neuměla..." Pousměji se nad ironií osudu a vyrazím směrem k hostinci. Kde jinde bych měla začít se svým pátráním a i kdyby nic, tak se aspoň ohřeji. Než však vstoupím do hospody nakreslím si na dlaně vyvolávací znaky na mého oddaného bojovníka. Nevýhoda vyvolávací magie spočívá v tom, že je složitá na přípravu a proto člověk není nikdy dost opatrný. Stačí oba dva ornamenty spojit a kouzlo bude vykonáno. Nyní vzhůru vstříc informacím...

Shariss - 19. prosince 2010 16:40

soukromá zpráva od Shariss pro Konečně dorazím k městu Itlas ohlédnu se po odjíždějícím vlaku a poté opět na bránu. Poté vstoupím do města a prochazím se , věnuju tomu nějakou nějaký čas , protože je pro mě důležité zmapovat si okolí , abych při případných problémech mohla využít uličky města k útěku. Zajímalo by mě jak je kontaktovat...hlavně nenápadně...mno , ale nenapadá mě kde začít... Povzdechnu si a po prochození městem zamířím k nějaké hospůdce , kde se za co nejmíň peněz pokusím ubytovat.

Vypravěč - 19. prosince 2010 16:57

soukromá zpráva od Vypravěč pro Všichni tři se na tebe vyjeveně podívali, přičemž ta postarší žena ostupila za ty muže. Přitom ten starší muž pomalu vystoupil trochu vpřed a klidně a pomalu povídá. "Nemáš se čeho bát, tady si v bezpečí... Jen prosím tak nahlas nekřič, ať to neslyší stráže. Žádné pokusy na tobě dělat nechcem. Mé jméno je Roy a tady tohle je můj syn Johan a moje žena Agnes." Ukázal při tom na mladého muže a starší ženu. "Když jsme se vraceli z lovu, tak jsme uslyšeli hlasitou explozi a tak jsme se to vydali prozkoumat, no a našli jsme tam tebe v kaluži krve a samozřejmě jsme tě tam nemohli nechat takhle ležet." Starší muž poté řekl své ženě ať postaví na čaj a sedl si do křesla ke krbu. "Zatím ti tady nic nehrozí, proto si klidně jdi znova lehnout a odpočívej."

Vypravěč - 19. prosince 2010 17:04

soukromá zpráva od Vypravěč pro Mohla si být ráda, že při tvé menší poznámce nebyl okolo nikdo kdo by tě slyšel. Po vchodu do hostince tě ihned zalil pocit tepla, který vycházel z krbu. Hostinec zevnitř vypadal mnohem útulněji než zvenčí, na zdech visely trofeje a kousek před krbem byla položena medvědí kůže. Hospoda sama o sobě byla vcelku prázdná, protože většina lidí zrovna pracovalo, takže veškeré osazenstvo hospody činil akorát hostinský, pár dělníků, kteří už byli lehce v náladě a v rohu u stolu podřimovali dva vojáci. Po chvili ovšem do hostince vstoupí další host... Je to mladší dívka, nepochopitelně oblečená do celkem lehkého oděvu a cestovního pláště...

Vypravěč - 19. prosince 2010 17:07

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vzhledem k tomu, že ve svém oblečení mrzneš na kost, zamíříš k prvnímu hostinci na který narazíš. Hned se ti uleví, když při vstupu ucítíš příjemný dotyk tepla z krbu. Samotný hostinec vypadá celkem útulně s trofejemi visícími na stěnách a medvědí kůží rozloženou před krbem. V hostinci moc lidí není, většina osazenstva města pracuje. Z toho co vidíš je tam právě pouze hostinský, 2 lehce podnapilí dělníci, 2 vojáci podřimující v rohu hostince a postava oděná ve vemi teplém oblečení, které ji zakrývá obličej.

Veronica - 19. prosince 2010 17:12
	soukromá zpráva od Veronica pro Už hned jak ta dívka vejde do místnosti odtuším, že se jedná o čarodějku. Každý logicky uvažující člověk by si domyslel, že v tom to oblečení a počasí, jaké venku panuje, by nepřežila bez kouzel ani hodinu. Sednu si ke stolu, objednám si vodu a pozoruji, co se bude dít.

Shariss - 19. prosince 2010 17:14

soukromá zpráva od Shariss pro Pořádně se po místnosti porozhlédnu a poté zamířím k hostinskému. Dobrý den, je u vás možné sehnat pokoj na přenocování? Řeknu mu a vlídně se na něj usmívám a pokračuju: Nemám zrovna nejvíc peněz a tak mi stačí cokoliv, dokonce jsem vám schopná i pomoct v hostinci jsem pracovitá nebojte se. Snad me nevyhodí jako posledně ten slizoun. Poté v tichosti vyčkávám co mi hostinský poví.

Ward - 19. prosince 2010 17:16

soukromá zpráva od Ward pro Stráže? Nasucho polknu "Ne nejsem v bezpečí a nepotřebuji si lehnout. Už mě určitě hledají... oni mě nenechají jenom tak zmizet. Musím jít než dojdou sem a kdo ví co by udělali vám. Jak dlouho jsem byl v bezvědomí?" Zeptám se zmateně a opatrně rukou přejedu po jednom obvaze. Nepochopil jsem že si jenom tak sklidem sedl do křesla, nelíbilo se mi to a to vůbec. Co když ... co když sou domluvení s nima že si sem pro mě přijdou... že mě tu mají zdržet. "Kde mám svou zbraň? Zeptám se nejistě. "Nemám čím zaplatit jediné co můžu a musím udělat je vypadnout a to hned."

Vypravěč - 19. prosince 2010 17:31

soukromá zpráva od Vypravěč pro Je vidět, že Agnes a Johan jsou velmi neklidní z toho co jsi právě řekl, ale Roy jen dále klidně pokračuje. "V bezvědomí jsi hochu byl asi 2 dny, kupodivu na vážnost tvých zranění ses zotavil setsakramensky rychle." A opravdu, za ty 2 dny jsou tvé zranění asi na úrovni škrábanců, sice některé vážnější se při tvém zmateném počínání opět otevřely, ale díky tvé regeneraci z nich moc krve neteče. "Ovšem, že jsem si všiml, že asi nebudeš tak úplně normální člověk, když jsem tě ošetřoval a osobně mě nezajímá odkud si a kdo jsi. Pro mě jsi člověk, který potřeboval pomoct a tak jsem tak učinil. O zbrani nic nevím, ale možná mluvíš o tomhle..." Podal ti něco obvázaného v kůži. "Našli jsme to u tebe, když jsi tam ležel, ale neotvíral jsem to. Samozřejmě tě tu nechci držet, když mermomocí chceš jít, ale prosím, vem si tohle oblečení, venku je celkem zima." S tímto ti ze šatníku podal teplé oblečení.

Vypravěč - 19. prosince 2010 17:38
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Hostinský zavolal na svou ženu a ta ti hned přinesla sklenici vody. Přitom nadále pozoruješ onu dívku, která si to namířila k hostinskému a ptá se ho na pokoj.

Vypravěč - 19. prosince 2010 17:39

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hostinský se jen vlídně usmál. "Slečno, vy musíte být blázen cestovat tu v tomhle oblečení. No ale tak, vzhledem k tomu, že tu moc cizinců nemýváme, nikdo o nocleh moc často nežádá, takže co, projednou udělám výjmku a nechám vás přespat zadarmo. Už jen to, že byste byla ochotná vypomáhat mi stačí, dnes je celkem vzácnost narazit na pracovitého člověka zvenčí." Hostinský poté zavolal na svou ženu, která právě obsluhovala tu zahalenou postavu a řekl ji, ať připraví jeden pokoj. "Zatím si dejte něco na zahřátí? Co byste ráda? Čaj nebo nějaký alkohol?"

Ward - 19. prosince 2010 17:55

soukromá zpráva od Ward pro To že se muž zajímal odkud jsem mě zarazilo. "Když se ptáte dobře řeknu vám to. Jsem z laboratoře, vždycky jsem byl jenom v laboratoři. Tedy až do teď. Narodil jsem se prý nějakým dvoum mágům kteří dělali prý velký poksu. Ten pokus jsem já, a když mágové padli, našli si mě alchymisti. Taky o mě měli zájem a dělali na mě svoje pokusy, matně si pamatuju že vždycky když jsem byl mimo někdo na mě mluvil, ale mluvil na mě a nemluvil o pokusech. Takže asi on bude zodpovědný za ten výbuch který se stal a který mě dostal ven." Mezitím si vezmu tu obvázanou věc a podívám se dovnitř a poté ji zase zavřu. Mezitím přijmu oblečení a nasadím si ho. "Ještě jedna věc.. kudyma se dostanu do nějakého zapadlejšího nebo dalšího města?" Po tom jim poděkuju ať už mi odpoví jak koliv. "Díky.. ale jediné co pro vás můžu udělat je vypadnout a nikdy víc se o vás nezmínit...." Dodám lehce smutně což mě překvapilo bylo to pro mě dost nové. Pokud už po mě nic nebudou chtít vyjdu beze slov ze dveří s balíčkem v pod paží nebo jak koliv půjde nést a porozhlédnu se po okolí.

Shariss - 19. prosince 2010 18:00

Tak tohle sem vážně nečekala... "Děkuji mnohokrát...a ano máte pravdu na tu zimu jaká tady panuje sem si sem přijela opravdu nalehko." Poté se mě hostinský zeptá co bych si dala k pití, bez dlouhého přemýšlení zvolím čaj. "Na zahřátí bych poprosila jeden čaj" Sednu si k nejbližšímu stolu a nechám se hřát místním teplem.Jedním očkem však pozoruju postavu , která je zahalená v oblečení a nějakým způsobem mi příjde podezřelá.

Veronica - 19. prosince 2010 20:03

Uslyším konec konverzace, kterou si žena vyměnila s hostinskýma poté si s teplým čajem sedá ke stolu. Vypadá spokojeně, ale k mojí smůle si mě všimla. No koneckonců vypadám jako eskymák. "No, co už" Povzdechnu si, pomalu vstanu a přejdu přes hospodu klidným a rozvážným krokem. Když se přiblížím k dostatečné vzdálenosti oslovím tu ženu: "Smím si přisednout?" Nečekám však na odpověď a automaticky se posadím. Pečlivě si ji prohlédnu ztlumím hlas a řeknu: "Mohla byste mi laskavě vysvětlit, co tady děláte a proč tak okatě dáváte najevo, že jste čarodějka?"

Shariss - 19. prosince 2010 20:55

K mému stolu příjde žena a bez povolení si přísedne.Podívá se na mě a poví mi,že ví že sem čarodějka a osočuje mě z nápadného chování. Jestli todle není arogantní slečínka tak nevím... Také potichu naprosto nezaujatým tónem řeknu: "Eh..jak dávám najevo,že sem čarodějka?...jen sem přišla a chtěla se ubytovat...a navíc vůbec netuším kdo jste, takže bych vám ani své důvody neřekla... trošku se zamračím a dál popíjim svůj čaj.

Veronica - 19. prosince 2010 21:03
	Ta má ale tuhý kořínek, nuže dobrá Slečno nevím jestli vám to došlo, ale venku je taková zima, že s tím, jak jste oblečená, by z vaší krásné tvářičky byl už dávno rampouch, pokud ovšem nejste chráněná nějakým kouzlem. No ale to je jedno. Můžeme mi říci, co děláte tady v takovém zapadákově? Začíná mi v krvi trošku stoupat adrenalin ale s vypětím všech sil ještě krotím svůj hlas.

Shariss - 19. prosince 2010 21:09

Potichu si povzdechnu a porozhlédnu se po hostinci.Poté skončím pohledem na té ženě , která si přísedla.A potichu pokračuju v rozhovoru: "Ja žádné kouzlo nepoužila...než sem vkročila do hostince byla jsem promrzlá na kost, takže mě tady laskavě neříkej co si myslíš, že bylo podle tebe. Řeknu rázně , aby bylo znát, že si za svými slovy stojím.Dál však pokračuju normálně. "Přišla sem do města, protože někoho hledám, ale to vás nemusí zajímat." To si vážně myslí, že ze mě dostane informace?

Veronica - 19. prosince 2010 21:16

Opravdu byla promrzlá na kost? Když jsem ji viděla, zdálo se, že je relativně v pořádku. Že by to byla jen halucinace? No ostatně nebylo by to poprvé. Já...no....ehm.... Omlouvám se, že jsem vás takhle nařkla. Víte, utrpěla jsem nedávno vážný úraz a od té doby se mi občas stane, že vidím věci, které se nedějí. Přijmete moji omluvu? Samým studem sklopím hlavu, protože se nedokážu dál dívat do jejích očí. Máte pravdu. Do toho, co tady děláte mi nic není. Myslela jsem, že jste čarodějka a že byste mi mohla pomoci, ale to nechte bejt.

Vypravěč - 19. prosince 2010 21:32

Shariss, Veronica: Sotva jste si to tak nějak vyříkaly a Veronica se omluvila, aniž by Shariss stihla odpovědět zaujalo vás něco jiného, co se očividně děje venku. Venku se totiž ozval první zvuk motoru, který byste podle zvuku identifikovali na nákladní vozidlo, poté se ozvaly křičící hlasy dohadujících se dělníků a ještě nějakých zastřených hlasů, poté těžký dusot a najedou z nenadání dveře od hostince vyletěly dokořán a do místnosti vešli 2 těžkooděnci, oba v plátových zbrojích na jejichž hrudi byl nakreslen emblem Palmecie, přilbách a maskách, které jim zakrývaly ústa. Oba třímali v rukách pušky a neváhali je namířit na osazenstvo hostince. "Všichni zůstaňte kde jste, toto je prohlídka města! Už nějakou dobu dostáváme hlášení o skupinách magických odpadlíků operujících v těchto končinách a požadujeme veškeré informace, které o nich můžete mít!" Poté se začali o něčem dohadovat s hostinským. Ward: Sotva jsi povyšel z příbytku Roye, uviděl jsi něco co tě velmi znepokojilo a to nákladní vůz s emblémem Palmecie, který zastavil někde u bran města a ze kterého rychle vyskakují vojáci a rozbíhají se do všech stran. Musíš jednat rychle, pokud nechceš aby tě odhalili, naštěstí ovšem je Royuv dům vcelku vysoce postavený, takže chvíli potrvá než se tam dostanou. V tuhle chvíli se ti naskýtá několik možností, buďto se zkusit schovat někde v křivolakých uličkách, které se rozbíhají okolo nebo zkusit seskočit z menšího srázu poblíž domu a schovat se tam, ovšem při špatném dopadu by ses mohl velmi nepřijemě polámat a nebo zkusit sjet dolů šachtou, která ústila ze zdi poblíž domu a doufat, že tě dovede někam bezpečně.

Veronica - 19. prosince 2010 21:51

Vypadalo to, že se žena chystá něco říci, když se náhle rozletěly dveře a do hostince vběhli dva vojáci Palmecie. Tyhle dva bych zvládla, ale nechci jim ubližovat pokud to nebude přímo nutné. Podle zvuku motoru a značného povyku venku soudím, že ve městě nejsou jediní dva vojáci, ale celá skupina. Utéct, aniž bych přitáhla pozornost, by bylo moc náročné. Zatímco takhle přemýšlím, neunikne mojí spolusedící, že jsem značně nervozní. Pak ji šeptem řeknu: "Ty asi neznáš způsob, jak se nepozorovaně odsud vypařit, co ?"

Ward - 19. prosince 2010 21:55

Ne bože ne jenom vojáky ne! Chvilku jsem sledoval jak se rozdělují ale vůbec se mi to nelíbilo. Porozhlédl jsem se po svých možnostech. Do šachty nelezu.. když skočím dolu zlámu se blbě mi to sroste musím si to zlomit znova.. a mezitím mě chytnou.. fuj. A když zůstanu tady.. mám šanci aspoň zjistit směr kam pak utíkat po případě když ve městě nebudou dlouho tak tu můžu chvilku zůstat.. jo to by šlo. A s tím jsem se rychlejším krokem vydal schovat se do nějaké uličky. Pokouším se dívat po nějakých sklepech bo zasněžených nakladních vozech, popřípadě kdybych se mohl dostat někde na střechu tak se tam pokusím zalézt za komín a nebo prostě zkusím nějakou skrýš.

Shariss - 19. prosince 2010 21:59

Náš rozhovor přeruší vykopnutí dveří a vtrhnou do hostince dva težkooděnci.Dojdou za hostinským a začnou se ho na něco vyptávat.V tom, žena , která sedí naproti mě začne být nervozní a zeptá se mě jestli vím jak nenápadně utéct. Achjo problémy kam příjdu... Potichu ženě odpovím: "Nevím jestli by to byl zcela nenápadný způsob, ale něco bych snad zvládnout mohla, ale my se musíme nenápadně vypařit ?..." Pokračuju v klidném pití čaje a čekám co na to ta žena.

Veronica - 19. prosince 2010 22:06
	"No já taky dokážu nápadně odejít, ale nechci na sebe přitáhnout jejich pozornost. No uvidíme, co se bude dít." Sedím mlčky a snažím se zjistit, o čem se ti dva s hostinským hádají.

Vypravěč - 19. prosince 2010 22:26

Shariss, Veronica: Bohužel se zdá, že vaše šeptání mezi sebou nezůstalo kompletně nenápadé, jelikož si vás jeden voják všiml. "Ale no tak slečny, copak si to tu šuškáme?" Míří na vás přímo svou puškou, takže jakýkoliv pohyb, který by se mu nemusel líbit a celkem lehce by to jedna z vás mohla nepříjemně schytat. Druhý voják mezitím vystrkal ty dva dělníky ven a ten co stoji u vás lehce cuknul hlavou směrem ke dveřím, čímž vám asi naznačuje, že chce, abyste šly taky ven. Ward: Rychle ses vydal uličkami dolů, ještě jsi mohl zahlédnout, že se na tebe Roy přes lehce otevřené dveře dívá, ale pak zavřel. Uličky se různě zmateně klikatí a když dále pokračuješ stále za nosem nakonec se se svým úžasným štěstím dostaneš do slepé uličky s další šachtou vedoucí dolů asi pod úhlem 45°. Můžeš opět zkusit své štěstí nebo se vrátit o kousek zpět a vydat se jinou cestou.

Ward - 19. prosince 2010 22:31

ZASE ŠACHTA??? co sem komu uděla... pane bože. "Zatohle někoho zabiju" Siknu si pro sebe a s tím se pomalu spustím do šachty. Pokusím se při vlezu spustit se rukou co nejhlouběj a pak se teprve pustit abych nenabral zbytečně velkou rychlost. Pušku si pro jistotu pořád držím u sebe, přišla mi zvláštní a byla to moje jediná zbraň. Jak se pustím přemýšlím jestli nechat oči zavřené nebo otevřené, nakonec se rozhodnu že bude lepší být ve střehu a sleduju jestli šachta nemá odbočky a nebo se aspoň dívám dopředu abych věděl na jak velkou bolest se mám "těšit".

Shariss - 19. prosince 2010 22:38

Doufám,že se z těchle problému dokážu vymotat... Pomyslím si , když se na nás voják otočí a má podezření z našeho šeptání. "Ale...jen jsme si tak povídali jestli jste tak svalnatý nebo ta vaše zbroj je tak velká...musíte být hrozně silný, když jí unesete." Trošku se usměji, aby z toho byl větší pocit,že se jedná o kompliment a pak pokračuji: "Omlouvám se , ale přijela sem ani né před půl hodinou a nemám jiné oblečení než tohle a jak jste si jistě všiml venku je obrovská zima...nešlo by to vyřešit tady ?...eh tedy to mě přivádí vlastně k otázce co jsmě udělali?...nebo se vám nelibí,že si tu šeptáme o vašich svalech?... Trošku zesmutním a doufám, že tenhle voják není žádny zabiják bez emocí.

Veronica - 19. prosince 2010 22:45

Bože co to mele? Podivuji se nad chování mojí společnice, ale z toho falešného úsměvu, který pozná jenom žena, jsem usoudila, že se snaží s vojákem pouze manipulovat. Abych ještě umocnila tuto situaci tak sklopím hlavu a ostýchavým hlasem mu povím. "Chtěla jsem..." řeknu nejprve potichu, aby to vypadalo, že se strašně stydím a pak trošku zesílím, aby voják rozuměl, co říkám. "Chtěla jsem jen vědět, co by udělala, aby si získala váš obdiv, víte, nejsem v tomto směru zrovna zkušená a nerada bych zklamala takového silného a chytrého muže jako jste vy" Pak zvednu hlavu a ostýchavě se usměji :)

Vypravěč - 19. prosince 2010 23:31

Shariss, Veronica: Voják se nachvíli zarazil, ale ten co už byl ve dveřích se smýchem zavolal. "Hele nejsou tohle první holky, které tě chcou? To sou mi ale lidi s divným vkusem na světě!" Tohle se mu očividně nelíbilo, zařval pár nadávek zpět na svého kolegu a pak vás vyšťouchal hlavní ven z hostince. Tam se vám naskytl pohled na skupinu vojáků, kteří míří na spoustu dělníků v chumlu a u vchodu do města stojí nákladní vůz. Dělníci si mezi sebou něco mumlají a několik vojáků se na něčem domlouvají. V tom se ovšem ozve zvláštní svištivý zvuk a do náklaďáku napálí obří ohnivá koule a rozseká ho na kousky, při čemž několik vojáků odhodí pryč. Hned na to, kousek od vás napálí do pár vojáků. Zbytek se ihned zmobilizuje a vyrazí ven z města směrem, z kama ony ohnivé koule vyletěly, kromě asi dvou co zůstali na stráži. Na ty se ovšem ihned vrhli dělníci a vše vyústilo v obrovský chaos. Dvě postavy se k vám připlížily zezadu, draply vás za ruce a zašeptaly "Rychle, pojďte, dokud je zmatek." a táhnou vás pryč. Když se na ně podíváte, vzhledem vypadají jako celkem obyčejní lidé, jeden je muž, oblečený podobně jako každý druhý dělník a má na hlavě uvázaný šátek, druhá osoba je žena která je oblečená taky dost obyčejně. Ward: Sjel si rychle šachtou, kdybys nebyl pod takovým psychickým nátlakem možná by sis i zakřičel "Whiiiiiii!" Takhle kloužeš jen pár sekund než něco celkem měkého zastaví tvůj pád. Když se rozhlédneš okolo, sedíš v naskládané slámě, kterou tam asi někdo dal, aby zmírnil pád, z čehož si odvodíš, že tu asi někdo bude. A samozřejmě, hned vidíš dva dělníky, co na tebe namíří pušky. Jeden z dělníků se okamžitě začne vyptávat "Kdo jsi? Co tu chceš?"

Ward - 19. prosince 2010 23:40

soukromá zpráva od Ward pro Jemné "žuch" mě udiví většinou to bylo křach a kosti zlomené.. a bolest a bolest. Najednou na mě někdo mluví otřepu se vstanu a zmateně hledím na pušky. Ale děte už dohajzlu.. vojaci s puškama dělnící s puškama.. Chvilku udiveně civím pokusím se ukázat i trochu strachu co v sobě mám a spustím: J j j jáá já jsem Antont... doprdele vždyť já jsem se šel jenom vychcat ven a najednou letím dolu. Předchvilkou jsem přijel do města. Nechci nikomu nic udělat jsem tu se svým mistrem Kk k Kelenem on je kovář a nejspíš mě už hledá. K k kdybyste byli hodní a ukazali mi kudyma se dostanu zase ven do města prosím." Zahraju si roli vesnického balíka kterého jsem jednou zaslechl v laboratoři. Díky křupane bez tebe bych byl někde teď mám i dobrej duvod mít u sebe tuhle bouchačku bez nábojů. "A v tom balíku mám jeho výrobek ale já s ním vůbec neumím." Dodám ještě pro jistotu a čekám na reakci dělníků.

Veronica - 19. prosince 2010 23:42
	Jak jsem tak tažena těmito dvěma cizinci, přemýšlím, co za mágy by to mohlo být. V tom mi hlavou proběhne myšlenka. Začnu se vzpírat. "Pustě mě! Musím se dostat k těm mágům! Co jste vůbec zač?!?"

Shariss - 19. prosince 2010 23:45
	Události se odehráli moc rychle a já i ta žena jsme vlečeny někam dvěma cizinci.Žena se kterou sem již měla tu čest v hospůdce se začala ptát. Možná jsou to ti čarodějové , které hledám, ale měla bych být opatrná. Nechám se dál táhnout a nekladu žádný odpor , snad tam již brzo dojdeme , protože jinak tu umrznu.

Vypravěč - 20. prosince 2010 20:56

soukromá zpráva od Vypravěč pro Dělníci se na tebe chvíli dívají jak na debila, očividně ti vzhledem k nynější situaci ve které se město nachází příliš moc nevěří a dále na tebe míří. Pak se za nimi ve stínu ale objeví nějaká postava. "Sklopte zbraně hoši.." Ti dva dělníci se na sebe podívají a pak uposlechnou, sklopí zbraně a rozejdou se do stran, aby osoba za nimi mohla vyjít vpřed. Před tebou stál vysoký mladý muž s dlouhými černými vlasy svázanými vzadu, přes oko měl koženou pásku. Oblečený byl do černé vojenské uniformy, jakou nosí Palmečtí vojáci, ovšem veškeré znaky, insignie a hodnosti na ni chyběly. U pasu měl připoutanou pochvu ze které trčela rukojeť meče. Prohlížel si tě klidným pohledem a prohlížel si také ten balík. "Výrobek kovář povídáš? Mohl bys mi jej nachvíli ukázat?"

Vypravěč - 20. prosince 2010 21:06

soukromá zpráva od Vypravěč pro Shariss: Necháš se vklidu táhnout tam, kam vás ti dva vedou a jen se díváš, jak ta, co vlečou sebou jen zmítá a křičí. Veronica: Moc reakcí neprojevují, ale vypadá to, že ten muž už začíná tvým počínáním být lehce otrávený. Sevřel ruku vpěst a pak ji prudce švihnul směrem k postranní uličce, kde zrovna vbíhali dva vojáci, kteří dříve prohledávali město a teď se vraceli zpět. Pak se ozvala rána a uličku zaplnil oheň a když zmizel, po vojácích ani vidu. "Tak CO!? Už s námy půjdeš dobrovolně?!" Ta žena co byla s ním se na něj jen podívala a pak si povzdechla.

Ward - 20. prosince 2010 21:55

soukromá zpráva od Ward pro Když přijde ten muž s mečem a páskou přes oko je mi jasné že je po mě. Ten hajzl s tím může sekat furt tihle dva by vystřelili a civěli na mě že žiju.. ale on... on se nezalekne. Zadržel sem polknutí, tahle situace se mi vůbec nelíbila. Podělaný šachty ... měl sem si rači zlámat hnáty. Když se zmíní o tom abych mu to ukázal pomalu mu předám zabalenou zbraň. "Nedělal na ní úplně všechno, spolupracuje na tom s dalšími lidmi ale o těch já nic nevím, já mu dělám akorát poskoka." Dodám ještě a pak jenom stojím a čekám na reakci toho muže.

Veronica - 20. prosince 2010 22:47
	soukromá zpráva od Veronica pro Vidím, jak muž kouzlem zapálí ulici, z čehož vyplývá, že je taky čaroděj. Nemusel se ale tak předvádět, ty dva bych tak zneškodnila. No když už nic, tak aspoň nemají lásce vojáky, to mi prozatím stačí. "Dobrá, dobrá. Půjdu s vámi, ale běžet umím sama, k tomu není třeba takové hrubé zacházení." Po těchto slovech se mu vytrhnu ze sevření, ale i nadále běžím za nimi

Vypravěč - 21. prosince 2010 22:17

soukromá zpráva od Vypravěč pro Muž pomalu rozbalil kůžu. Když uviděl onu zbraň, první se zatvářil velmi překvapeně, ale pak se usmál, jakoby něčemu porozuměl. Pokynul na ty dva "Vy už můžete jít, o zbytek už se postarám sám." Ti dva dělníci jen přikývli a odběhli pryč. Muž potom zbraň opět zabalil do kůže a podal ti ji zpátky. "Ty pojď se mnou, neboj, žádné nebezpečí ti nehrozí." Poté se otočil a pomalu šel chotbou, která vedla z místnosti ven někam do tmy.

Ward - 21. prosince 2010 22:25
	soukromá zpráva od Ward pro Postarám se zbytek sám? Grrr. Už jsem si myslel že na mě chce jít sám když najednou změnil tón. Žádné nebezpečí? to ti tak budu věřit. Když se otočil ke mě zády a šel pryč usoudil jsem že mi stejně nezbývá nic jiného tak jsem ho začal následovat. Kdo tohle doháje je? Kladl jsem si otázku ale nakonec sem toho nechal a prostě šel.

Vypravěč - 21. prosince 2010 22:25

soukromá zpráva od Vypravěč pro Muž tě pustil a po zbytek vaší cesty si cosi neustále mručel. Žena se na vás podívala. "No, myslím, že je na čase abychom se aspoň představili, já jsem Sharon a tenhle hulvát je můj bratr Ezechiel." Po chvíli jste dorazili k slepé uličce s šachtou vedoucí směrem dolů. Sharon i Ezechiel si stoupli každý na jednu stranu a Sharon ukáže směrem dovnitř. "Teď prosím skočte dovnitř, nebojte, sešup to není moc velký a dole byste měly dopadnout do měkkého, my půjdem hned za vámi."

Veronica - 22. prosince 2010 08:25
	soukromá zpráva od Veronica pro Jsou to mágové a ti by snad proti nám mít nic neměli. Pomyslím si, dám ruce blíž k tělu a seskočím do šachty. Hned jakmile dopadnu, tak pokud jsem to přežila, tak zavolám, že je vše v pořádku a že může jít další

Shariss - 22. prosince 2010 15:54
	soukromá zpráva od Shariss pro Podívám se , jak ta žena co semnou byla v hostinci skáče dolů a dokonce , už ani neprotestuje. Poté se podívam na ty dva co nás sem dotáhli a poté zpět na šachtu a sklouznu s ní také. Doufám , že nás nečeká zádné nemylé překvapení...

Vypravěč - 22. prosince 2010 19:25

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta pokračovala velmi tiše, ten muž jen dál šel a tys ho následoval, chotba vedla většinu času rovně, až na pár zatáček. Osvětlená byla jen tu a tam nějakou žárovkou. Po nějaké chvíli jste došli k železným dveřím, které ten muž otevřel. Zpoza dveří vysvitlo jasné světlo. Vešli jste do velmi dobře osvětlené široké chotby, která vedla celkem daleko dopředu a potom kamsi zatáčela. Na jedné straně byly řady dveří a druhé pár oken, které byly zavřeny železnými okenicemi. Chodbou procházeli lidi sem a tam, někteří třeba jen stáli a povídali si. Ale ať dělali cokoliv, vždy když kolem nich procházel ten muž, tak buď se mírně uklonili, nebo lehce zasalutovali a ten muž jim to samé opětoval. Na tebe někteří vrhali zvědavé pohledy. Šli jste až ke konci chotby a tam zatočili. Za zdí tam vedly jedny železné schody nahoru a dveře, které vypadaly, že kdysi za nimi byl výtah. Vadali jste tedy po schodech. Když jste vyšli o patro výš, skoro to samé se opakovalo. Až, když jste došli k posledním dveřím v té chodbě, ten muž se u nich zastavil, otevřel je a vešli jste dovnitř. "Tady zatím prosím počkej, musím teď něco zařídit, pak pro tebe nechám někoho poslat." S těmito slovy muž pak za tebou zavřel dveře. Když se trochu podíváš po místnosti, je celkem skromě, ale útulně zařízená. Má postel, noční stolek, jednu skříň a pracovní stůl s židlí. Na pracovním stole je psací stroj a vedle něj stoh prázdných papírů a nějaký obrázek v dřevěném rámečku.

Vypravěč - 22. prosince 2010 20:06

soukromá zpráva od Vypravěč pro Postupně jste seskočily si dolů tou šachtou a po krátkém klouzání si měkce dopadly do sena. Stouply jste si, oprášily se a zachvíli po vás tam sjeli i Sharon a Ezechiel. Když jste se rozhlédly okolo, vidíte, že jste v malé místnosti, ze které pak dál vede spoře osvětlená chotba dál. "Tohle bývala dřív zásobovací cesta pro horníky, kteří v tomhle dole pracovali." Oznámila Sharon a pak se vydala tou chotbou "Tak pojďte." Nějakou dobu jste šli tou chotbou. Většinu času vedla rovně , jen občas jste narazily na zatáčku. Po chvíli jste se dostaly k železným dveřím, které Sharon otevřela a vešli jste do vcelku široké, dlouhé a dobře osvětlené chodby. Na pravé straně byly řady dveří a na levé okna zakrytá železnými okenicemi. Chotba na svém konci zatáčela doprava a tam jste zrovna šli. Na chotbě také bylo spousta lidí, někteří chodili tam a sem, jiní si mezi sebou povídali, semtam se někteří pozdravili s Sharon nebo Ezechielem a někteří, hlavně muži, po vás zvědavě pokukovali. Když jste dorazili na konec chotby, dál vedly železné schody nahoru a dveře, které vedly do malé místnůstky, kde asi dříve býval výtah. Vyšli jste o dvě patra až úplně nahoru a tam jste došli ke dveřím úplně na druhém konci chotby. Tam jste se zastavili a Sharon zaklepala na dveře. Zpoza dveří se ozval mužský hlas "Dále!" Všichni čtyři jste do celkem nevelké místnosti, která budila dojem kanceláře, po stranách bylo pár stolků se stohy papírů a veprostřed místnosti, přisunutý blíž k oknu byl stůl a za ním seděla nad stohem papírů nějaká menší postava v bílé róbě s kápí přes hlavu. Po její pravici stál muž oděný v černé uniformě Palmeckých vojáků, ale se všemi hodnostmi či znaky pryč, měl dlouhé černé vlasy, vzadu svázané a přes oko koženou pásku, u pasu měl meč. Po její levici stál zarostlý muž drsnějšího vzhledu, oblečení měl celkem obyčejné a přes ramena měl plášť. Veronica ty dva poznala okamžitě, protože s nimi za své působení v Dvojí Ruce měla již tu čest. Ten v uniformě byl Edgar Ninehart, který byl za vlády Leonarda II. byl generál císařské armády, po onom incidentu ovšem záhadně zmizel. Ten druhý byl bojový mág jménem Darius Timber, jedna z celkem významných postav Dvojí Ruky, který byl od onoho incidentu považován za mrtvého. Shariss sice neměla takový přehled, ale vzhledem k tomu, že párkrát tyto dva viděla v novinách, nebyli pro ni zcela neznámí. Edgar se pak usmál "Zdravím vás, jsem rád, že jste se sem ve zdraví dostaly." Poté se podíval na Sharon a Ezechiela "Mohli byste prosím ještě zajít ke mě do pokoje a dovést sem toho třetího, ať můžeme začít?" Oba přikývli a pak rychle odešli.

Ward - 22. prosince 2010 20:26

soukromá zpráva od Ward pro Jak sme tak šli čím dál tím víc se mi to přestávalo líbit. Ty chodby a ti lidé. Vůbec ze všeho nejvíc ale ty chodby. Moc se podobaly těm z laboratoře, sice mě po nich táhli většinou v mrákotách ale sem tam sem z nich něco zahlédl. Bylo mi jenom podezřelé že mi vrátil zbraň, sice v ní nebyly náboje, ale přesto se mi to nelíbilo. Když mě pak zavřel do místnosti přestalo se mi to líbit uplně. Sice se to lišilo od místnosti kde mě drželi v laboratoří a to rapidně, ale nechtělo se mi jim jenom tak věřit. Proto jsem na posteli po přikrývku narafičil psací stroj a papíry aby to vypadalo že tam někdo spí a sám jsem si vlezl jako by za dveře ale tak aby mě nepraštili opřel jsem se o stěnu a čekám na toho kdo vejde s puškou v ruce.

Veronica - 22. prosince 2010 20:51

soukromá zpráva od Veronica pro Byla jsem překvapená, jak velký komplex tu je a kolik lidí se tu schází, ale to bylo nic oproti tomu, co následovalo potom. Vešli jsme do kanceláře, kde byli dvě mrtvoly. Teda technicky vzato byli živý, i když měli být mrtví. Bože Dariusi, ty máš být mrtvý Pomyslím si, jestli zase nemám v hlavě nějaký přelud, ale když pak Edgar vyzve naše dva společníky, aby přivedli ještě kohosi, tak moji teorii s iluzí ihned zapudím. Jakmile ti dva odejdou, prolomím ticho, které ovládne místnost. "Pro...pro...pro..." Značně se zakoktám a moje překvapení lze jen s těží skrýt. "Promiňte, ale...ale nejste vy náhodou mrtvý?" Prohodím k Dariusovi. Pak si ale uvědomím, jak blbě to vyznělo a opravím se: "Teda já...já vidím, že jste živý, ale slyšela jsem, že jste mrtvý" Teprve teď mi došlo, že poslali pro někoho třetího. Kdo to je? A s čím můžeme začít?

Vypravěč - 22. prosince 2010 22:33

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vskutku po chvíli čekání se dveře otevřely, ale ještě jsi neviděl kdo v nich stojí. První se ozval trochu drsnější mužský hlas "Tak kde je ten, kterého máme přivést?" Hned na to se ozval ženský hlas "Nevím, mistr Edgar říkal, že tu bude..." Opět odpověděl mužský hlas "To je to co na něm fakt nesnáším, příliš moc klade důvěru v lidi, které sotva poznal a myslí si, že nejsou špatní!" Žena se zasmála "Hele, nepřípomíná ti to někoho?" Muž jen cosi zamručel. Poté konečně vešli do místnosti. Muž byl silnější postavy a přes hlavu měl uvázaný šátek, vedle něj stála drobnější štíhlá žena. Muž se poškrábal na hlavě "Nebyl tu dřív náhodou psací stroj?" Žena se poté šla podívat k posteli.

Ward - 22. prosince 2010 22:39

soukromá zpráva od Ward pro Chvilku poslouchám jejich rozhovor. Dohajzlu s tebou chlape.... detailistu sem tu fakt potřeboval. Chvilku čekám než vejdou do místnosti jakmile vejdou vteřinu se rozmýšlím ale pak mám jasno. Lepší vzít případně roha. Kdyby mi někdo stál u dveří tak do něj zezadu drcnu abych měl volnou cestu k útěku čímž na sebe samozřejmě upozorním. "Tak hele už od začátku se mi tu nelíbilo a pochybuju že by semi tu začalo líbit až byste na mě dělali zase ty zasraný pokusy, takže to skrátím co ste zač za sebranku řekněte mi to rychle." Mezitím na ně mířím zbraní, ale kdyby se někdo z nich pohl trochu blíž skusím natáhnout nějakou páčku nebo něco aby to vypadalo že jsem odjistil pokud udělají další krok zdrhnu ze dveří a vydám se na chodbu.

Vypravěč - 22. prosince 2010 23:11

soukromá zpráva od Vypravěč pro Udělal jsi přesně tak jak sis usmyslel a celkem to vyšlo, přesunul ses na pozici ze které bys pak měl volný přístup na chotbu a řekl si všechno co si měl na srdci. Oba dva se na tebe při tom otočili, žena se tváří trochu překvapeně a muž lehce otráveně. "A o co se tu teď pokoušíš mladej? Jaký pokusy?" Vidíš, že ten muž asi nemá rád, když se ho někdo snaží takhle překvapit. Žena se ovšem tváří mnohem přívětivěji "Neboj, je jasné, že nám nedůvěřuješ, když jsme tě sem najednou tak přivlekli. Já jsem Sharon a tohle je můj bratr Ezechiel, jsme mágové okruhu ohně a vzduchu, máme tě přivést k mistru Edgarovi, který si s tebou chce o něčem promluvit." Ezechiel si zase cosi mrmle o měkotách a otravné práci a důvěřivcích.

Ward - 22. prosince 2010 23:23

soukromá zpráva od Ward pro "MÁGOVÉ?!" Zakřičel jsem a křečovitě jsem sevřel pušku Ještě ať ste alchymisti a už je to všechno! Teď jsem ze všeho nejvíc litoval že nemám náboje. "Promluvit jasně mezitím co do mě budete střílet jedno kouzlo za druhým!" Oheň a vzduch...takže mi roztavíš bouchačku v rukách když tě budu chtít přetáhnout co?...Chvilku jsem tam takhle váhal mezi pokusem utéct nebo se pomstít, ale nakonec jsem zvolil útěk. Vyběhnu ze dveří a vydám se na opačný konec chodby. Hlodal ve mě starch chtělo se mi z něj zvracet jak semi sevřel žaludek a jak mi adrenalin začal proudit v krvi. Jakmile doběhnu na konec chodby hledám nějakou cestu dolů do prvního podlaží a potom zkusím najít nějaké dveře které bych tipl na uklidovou komoru. Při nejhorším rychle vletím do nečího pokoje potichu za sebou zavřu dveře a naznačím komukoliv kdo tam bude ať je potichu (naznačení doprovodím hezkým pokynutím zbraní. Potom se přitisknu ke zdi u dveří a tam čekám a miřím na osobu.

Vypravěč - 22. prosince 2010 23:46

soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvůj pokus o útěk byl předčasně zmařen, protože najednou se dveře prudce zabouchly a když se je pokoušíš otevřít, cítíš, jako by nějaká síla tlačila proti nim. Ezechiel mezitím došel k tobě a velmi silně tě drapl za paži. "Tak hele, dochází mi trpělivost a jestli nechceš, abych tě k Edgarovi dovlekl v bezvědomí, tak půjdeš dobrovolně. Kurva, jak já nenávidím tyhle magické odpůrce, myslíš, že jsem chtěl tyhle schopnosti mít? Že jsem chtěl byt lovený jako nějaká škodná? CO?" Sharon se na Ezechiela podívala pohledem s trochou výčitek, ale i pochopení. "Tak dost Ezechieli, on není ten klasický magický odpůrce, spíš z něho cítím strach." Potom se podívala na tebe. "Nevím, čím sis musel projít i když z těch pár slov a tvého chování tuším. Ale věř, že ani ke mně a mému bratrovi nebyl osud moc vstřícný. Proto, nemůžeš se uklidnit a aspoň si vyslechnout, co ti mistr Edgar chce říct?"

Ward - 23. prosince 2010 00:00
	soukromá zpráva od Ward pro Zavrčel jsem když jsem se rozplácl o dveře. Grr vzduch... Zavrčím znovu když mě mág chytne za ruku. "Di doprdele mágu!" Druhou rukou se pokusím ho praštit do obličeje ale to není můj hlavní záměr. Mezitím ho pravou nohou nakopnu do rozkroku. Co mi říká žena nevnímá. Ať už dopadne můj utok jak pokusím se zmlátit mága sám dokud budu moct.

Vypravěč - 23. prosince 2010 00:13

soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvůj útok na Ezechiela se ti povedl a i když rána do obličeje s ním skoro nepohnula, po kopanci se se spoustou nadávek svinul k zemi. Než jsi ale stihl cokoliv udělat ucítil si prdukou a silnou ránu do krku a sesunul ses na zem, pomalu ztrácejíc vědomí. Jen nad sebou vidíš Sharon jak pomalu pokládá levou nohu na zem. "Omlouvám se, že to tak muselo dopadnout, ale měl jsi šanci..." Poté už jsi viděl jen tmu.

Vypravěč - 23. prosince 2010 00:26

Shariss, Veronica: "Je dobré vidět tě naživu Veronico... Řekněme, že zprávy o mojí smrti byly značně přehnané." Řekl Darius monotóním hlasem a obličejem bez emocí. Ani dřív nikdy nebýval člověk, který by se moc emočně vyjadřoval. Po chvíli zezdola slyšeli křik, rány, pak zase křik a pak ticho. Edgar, Darius a ta postava v bílém na to očividně nijak nereagovali, jen Edgar se usmíval. Pochvíli došla Sharona a sebou přitáhla jakéhosi mladíka v bezvědomí a položila ho před psací stůl. "Omlouvám se za to zdržení, ale objevily se menší komplikace. Brzy by měl opět nabýt vědomí." "Děkuji, teď můžeš jít." odpověděl ji Edgar. Sharon se uklonila a odešla. Ward: Když jsi opět přišl k sobě, byl si v úplně jiné místnosti. Když ses rozhlížel kolem sebe vypadala dosti jako nějaká kancelář, různé stolky se stohy papírů, vedle tebe stojí dvě dívky a dívají se na tebe udiveně. Proti tobě je psací stůl a za ním sedí nějaká malá osoba v bílém plášti a v kápi. Vedle ní stojí, po její pravici ten muž, který tě sem dovedl a po její levici další zarostlý muž, silnější postavy. Když se na něj díváš, určitý obraz se ti vrývá do hlavy. Ten obraz je, že všude kolem jsou plameny a nad tebou stojí nějaká stínová postava co pod ramenem drží nějaký dlouhý předmět zabalený do kůže.

Ward - 23. prosince 2010 00:34

"ee... kurva" Zašeptám si prvně spíš pro sebe a potom se rozhlídnu. "KURVA!" Automaticky vyskočím ze židle a přistiknu se zády na zeď při čemž něco kovově zacinká. Bejt normální su mrtvej se zaraženým ohryzkem.. jakmile se odsuď dostanu musím se naučit zabíjet! Podivám se znova po místnosti. Prvně na toho chlapa co znám, pak na ty dvě a pak na ty další ale u toho jednoho se mi začne vybavovat pár věcí který se mi nelíbí. Stejně jenom tak stojím u zdi a kryju si aspoň záda a čekám kdo co bude dělat.

Shariss - 25. prosince 2010 01:09

Případám si tam tak navíc a koukám se , jak ta žena, který vedle mě seděla žasne nad těma dvouma "mrtvýma". Poté přivedou nějakého muže, který se nechová zrovna, jako by s ním slušně zacházeli.Vzhledem k tomu co v místnosti provádí radši se na něj ani nedívám. Takže, co teď?...dostala sem se ani nevím kam a ani nevím proč na místo , kde je spousta kouzelníků...celkem mě to děsí...nuže co už... Když se v místnosti najde chvilka ticha pro to abych mohla něco říct neváhám a povídám: "Můžu se zeptat o co tady prosím jde?...nejsem si jistá jestli jsem tu správně... A napjatě čekám na odpověď.

Vypravěč - 25. prosince 2010 14:42

Wardovo chování zdá se nijak moc ti tři nevnímají. Edgar se usmál "Samozřejmě, že vám povíme o co tady jde, jen první by bylo dobré, když už jsme vám pověděli naše jména, abyste nám řekli i ty vaše." Rozhlédl se po vás třech "Tady s Veronicou jsme myslím měli v minulosti tu čest. Tak jak se jmenuješ ty?" Podíval se na Warda, který se tam stále ještě krčí u zdi. Ozval se však ten druhý muž, Darius. "Vzorek 00, Ward..." Při slově vzorek se Edgar na zlomek sekundy zatvářil, jako by mu to slovo znělo nějak odpudivě. Darius si toho asi všiml, zakašlal "Ward.." Poté se Edgar podíval na Shariss "A ty jsi? I když asi se musíš umět dobře schovávat, když o tobě nemáme žádné informace."

Shariss - 25. prosince 2010 21:31
	Tak aspoň netuší kdo jsem, to by mohlo být dobré...no každopádně by mě zajímalo, proč jsem zde a co po mě budou chtít. Neváhám moc dlouho a na jejich otazku odpovím: "Jmenuju se Shariss Chronopelerin a zjevně jsem tu jediná , která vůbec netuší o co tady jde..." Po malé chvilce ticha pokračuju "Každý čaroděj se v těchto dobách musí přece chránit, tak zjevně proto jsme o mě nikdy neslyšeli."

Vypravěč - 26. prosince 2010 01:16

"Takže Shariss Chronopelerin, pokusím se zapamatovat aspoň to Shariss" Edgar se zasmál. Osoba za stolem mezitím vytáhla kdesi z boku papír a cosi tam napsala a odložila ho opět stranou. Edgar se poškrábal na hlavě "Tak nyní, abych vám tedy vysvětlil proč jste tady. Už nějakou dobu shromažďujeme co nejvíce schopných mágů tak, že do různých měst rozmisťujeme naše agenty, kteří poté mágy kteří se ukážou jako důvěryhodní pošlou naším směrem. Z určitých zdrojů totiž máme jisté informace, že to, co se stalo roku 1900 nebyla žádná náhoda a je dosti možné, že se podobná věc bude opakovat." Edgar se nachvíli odmlčel. "Proto potřebujem každou schopnou ruku co nám může pomoci tomu zabránit." Z toho aby pokračoval ho ovšem vytrhlo zaklepání a poté co ho vyzvali dále dveře otevřel jakýsi vychrtlejší rozcuchaný muž, hned než ale stačil něco říct, tak se zarazil, chvíli se díval na Warda a pak začal zničeho nic utíkat. Ward: Když jsi viděl toho muže co právě vstoupil do místnosti, tak se ti z jeho obličeje něco vybavilo. Nějaké velmi bolestivé vzpomínky spojené s tímto mužem, krev se ti nahrnula do hlavy.

Veronica - 26. prosince 2010 01:29

"Co si máme představit pod pojmem, že to nebyla jen náhoda?" Prolomím ticho po tom, co muž uteče ze dveří. Předtím toho hocha....jak se jenom jmenoval.... jo Ward, Tak ho předtím nazvaly vzorkem. Co to k sakru má znamenat? Moc se mi nelíbí jak s ním zacházeli, ale neznám podrobnosti a proto to radši vypustím z hlavy. No ale hledala jsem je už dost dlouho na to, abych z toho nějak vycouvala a proto se spíš zeptám: "A v čem přesně by naše práce měla spočívat? Jsem ochotna vám pomoci v každém případě, ale ráda bych věděla, do čeho jdu"

Ward - 26. prosince 2010 01:32

Ward vzorek 00 ?? jak tohle doháje víte? Zatínám zuby vztekem ale jsem schopný vnímat co říká Edgar. Když však přijde onen muž kterého až moc dobře poznám rozrazí mi zuby nadávka. "TY ZMR..." Která zanikne protože onen muž hned vyletí ze dveří. Hrábnu si na záda a nahmatám hned první trubku, chytnu víko a zatočím proti směru hodinových ručiček a škubnu nahoru. Vyletí krev a troška masa přistane na zemi. "mám pro TEBE DÁREK!" Zvedne se mi na konci věty hlas když už se ve mě vzbouří i adrenalin a já se rozběhnu za oním mužem se svou oblíbenou trubkou vruce. Trubkou která má nahoře 2 závity ze kterých stíká krev a visí z nich kousek masa.

Vypravěč - 26. prosince 2010 02:02

soukromá zpráva od Vypravěč pro Sotva Ward vyběhl za tím utíkajícím mužem, Edgar si kolem rukou přivolal 2 kruhy s různými runami "Nechte to na mně, hned jsem zpět." Hned na to zmizel z místa kde stál a hned se objevil za vámi a utíkal ven na chotbu a zavřely se za ním dveře. Darius se tvářil jakoby chvíli přemýšlel, jestli má pokračovat bez něj a pak, když už se nadechoval aby něco řekl, přerušila ho ta postava v bílém, která doposud mlčela. "Přesně tak jak to slyšíš... Je velmi možné, že založení Dvojí Ruky, vortex, zavraždění Leonarda II., vyvražďování mágů, to vše mohlo být plánované nebo k tomu dána pohnutka od někoho vlivného, kdo ale zůstává v pozadí." Hlas té postavy patřil mladé dívce, zněl velmi tajemně a chladně. Postava poté konečně zvedla hlavu od papírů a podívala se na vás. Měla velmi bledou kůži, a z pod kápě ji do obličeje spadalo pár pramenů bílých vlasů, oči měla modré a příjde vám, jakoby matně zářily, kolem obličeje měla zvláštní bílý límec, který ji sahal skoro až pod oči. "Je možné, že Dvojí Ruka nikdy nezanikla, jen odstranila články, které už splnily svůj účel... Taktéž jsme na několika místech v císařstí našli zvláštní laboratoře ve kterých prováděli různé druhy pokusů, jedna z nich byla i celkem nedaleko a právě z ní pochází Ward. Nyní by o ně ovšem mělo už být postaráno." Dívka se odmlčela, jakoby čekala až tyto všechny tyto informace vstřebáte.

Shariss - 26. prosince 2010 02:15

soukromá zpráva od Shariss pro Dívce , která nam právě oznamila , že všechno možná nebylo, tak jak se zdálo nejprve nechci ani moc věřit, ale pak si vlastně uvědomím, že ani já sama a sem nevěřila , že to byla náhoda nebo zlý plán pár mágů. Tohle me čímdál víc utvrzuje v tom , že musím změnit minulost...pro lepší budoucnost, ale v téhle pozici nejsem schopna změnit ani tenhle den , takže bych měla pracovat aspoň na zmírnění součastnosti. "Když to takhle člověk slyší má chuť udělat všechno pro to, aby se to nikdy nestalo, takže jestli sháníte mágy , kterým můžete důvěřovat, tak jednoho tady již máte...Sem ochotná pomoct jak jen to bude třeba." Povím směrem k dívce.

Vypravěč - 26. prosince 2010 02:16

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ten muž se nezdá, ale je celkem rychlý, hbitě ti utíká po schodech dolů a stále před tebou má náskok. Lidé se na tenhle výjev překvapeně dívají. Kousek za tebou běží Edgar a křičí něco jako "Nic nedělejte, já už se o to postarám." Ten muž vyběhl přes pár dveří až ven na sníh, tam ovšem zakopl a upadl na zem, což ti dalo dostatek času ho dohnat. Snaží se vyhrabat se ze sněhu ale nedaří se mu to dost rychle, poté se otočí do sedu a celý se třese, jak nad ním stojíš s trubkou v ruce. Zvedne roztřeseně ruku v niž se mu začne formovat výboj energie "Sláva Palmecii!!" zakřičí a vypálí ji do tebe. Díky tvé magické imunitě se ovšem energie rozplyne než se tě vůbec dotkne. Muž má v očích jen děs, když vidí, jak se jeho poslední záchrana rozplynula, začne se zoufale smát a z očí mu začnou téct slzy. Ty se pak jen napřáhneš a prduce mu zarazíš trubku do hrudi a ještě ji tlačíš čím dál hlouběji. Muž jen chroptí a z hrudi a úst mu stříká krev, nakonec se přestane hýbat. Ty nad ním klečíš celý od krve a začíná se ti dělat mdlo. Zachvíli k tobě doběhne Edgar "Vypadá to, že jsem dorazil pozdě..." Kolem rukou mu září kruhy s nejrůznějšími runami. Pak se zarazí a začne prohrabávat mrtvému muži kapsy a zachvili z ní vytáhne jakýsi papírek, odcekne si a pak mu papírek v ruce shoří "Takže nakonec je možná i dobře, že je mrtvý..." Pak se podívá na tebe "Ty jsi opravdu zvláštní případ, ale co s tebou teď uděláme?" Chytne tě a přehodí si tě přes rameno a tu trubku vezme do ruky "No asi bych tě první měl odnést někam do klidu." Poté ztratíš vědomí.

Veronica - 26. prosince 2010 22:49

soukromá zpráva od Veronica pro Dvojí ruka byla založena a ovládána někým vlivným, kdo se celou dobu skrýval ve stínu? Možná ještě existuje a jen se zbavila přebytečných článků? To by ovšem znamenalo, že i já jsem jedna z těchto nepotřebných věcí, ale proč by mě vůbec brali k sobě a starali se o mě, vždyť jsem nic důležitého ani nedělala? Po slovech té dívky se mi doslova začal hroutit svět pod nohama. Začíná mě bolet hlava, protože v ní mám až příliš mnoho myšlenek, než abych je stíhala všechny vstřebat. "Je mi nějak zle, našla by se tu židle, na kterou bych se...." Začnu větu ale nedokončím ji. Celé bledé se mi podlomí kolena a já dopadnu na všechny 4

Vypravěč - 29. prosince 2010 00:55

soukromá zpráva od Vypravěč pro Darius se netvářil zrovna spokojeně, asi se mu nelíbilo, jak přímo k celé věci ta dívka přistoupila. Dívka se na něj ale jen podívala "Je lepší se střetnout s celou pravdou přímo, je silná, dostane se z toho..." Zvedla se od stolu a donesla Veronice židli na které seděla a pomohla ji ze země si sednout. Pak se otočila k Shariss "Děkuji ti za tvé odhodlání..." Poté příjde do místnosti Edgar, ale už bez Warda, rozhlédne se po místnosti, nachvíli se pohledem zastaví na Veronice a pak se podívá na tu dívku. Chvíli se dívají na sebe a Edgar jen pokrčí rameny "Myslím, že prodnešek toho má více z nás dost. Budeme pokračovat zítra.", oboum vám dal klíče. "Vaše pokoje jsou ty úplně na konci chotby v nejspodnějším patře. Jo a Dariusi, ten Ward je momentálně na ošetřovně, možná bys ho pak mohl nachvíli navštívit."

Veronica - 29. prosince 2010 01:22

soukromá zpráva od Veronica pro Ten kluk že je na ošetřovně? Proboha co s ním udělal? Přizabil ho? Začínám mít obavy, aby se podobně surově nechovali k nám, ale na druhou stranu Darius byl významným členem dvojí ruky, tak se nakonec uklidním. Přijmu nabídnutý klíč, poděkuji za záchranu před vojáky a chystám se odejít. V tom se zarazím, otočím se a trapně se zeptám: "Mohl by mi někdo ukázat, kde je můj pokoj?"

Veronica - 29. prosince 2010 01:24
	soukromá zpráva od Veronica pro Hned jak mě dovedou do pokoje a odejdou, zavřu za sebou dveře, srazím ruce k sobě a tím vyvolám svého strážného. Jeho jediný úkol bude mě v noci chránit. Pak se lehnu do připravené postele a snažím si utřídit všechny myšlenky. Pak upadnu do říše snů

Shariss - 29. prosince 2010 21:16

soukromá zpráva od Shariss pro Tak mi příjde, že své osobní záležitosti můžu ješte na chvíli odložit, přeci jen mám spoustu času. Aspoň využiji přítomnost mocných mágů a třeba se naučím i něco víc než umím teď, ale teď bych si mohla jít odpočinout... Převezmu si klíč a zamířím do svého pokoje za sebou ještě slyším, jak se druhá žená ptá kde to je ale můj orientační smysl by na tohle mohl stačit a tak si do svého pokoje dojdu bezpomoci. Lehnu si na postel a po chvilce usínám, přeci jen toho bylo na jeden den dost.

Vypravěč - 30. prosince 2010 17:51

soukromá zpráva od Vypravěč pro Probudil ses ležící v posteli v dobře osvětlené místnosti. Místnost byla z většiny prázdná, jen pár skříní s různými obvazy, náplastmi a dezinfekcemi. Na druhé straně místnosti byla židle a v ní seděl ten muž, co tě tehdy v té místnosti nazval Vzorek 00 a čte si nějakou knížku, vedle sebe má opřenou tu tvoji zbraň. Sotva si všiml, že ses probudil, tak knížku zaklapl a podíval se na tebe. "Vidím, že ses už konečně probudil, tvá regenerace je vskutku obdivuhodná.... Tuším, že jsem se ještě nepředstavil, jmenuji se Darius" Nachvíli se odmlčel a vzal tu zbraň a položil si ji na klín. "Ale nyní rovnou k věci, z určitých důvodů jsem se rozhodl svěřit svůj vrcholný výtvor do tvých rukou, takže je také moji povinností tě s ním naučit zacházet. Takže, pokud teď můžeš stát a chodit, tak pojď se mnou."

Ward - 30. prosince 2010 18:10

soukromá zpráva od Ward pro Pomalu se začnu probírat. První myšlenka mě celkem potěší: Zabil sem jednoho z těch bastardů! Ještě pár zbývá... Pak mi docvakne že někdo je v místnosti. Pomalu se zvednu. Čemuž se zprvu divím většinou mě něcí přítomnost děsila, ale pak mi to došlo, teď už jsem veděl že jsem schopný zabít. To mě docela potěšilo. Po tom si vyslechnu onoho muže. Výborně zbraň se bude hodit.. pak zabiju aj tebe, ale tebe ručně protože ty moc dobře víš co tahle zbraň umí. Na otázku jeslti můžu chodit se ani neobtěžuji odpovědět a prostě vstanu a jdu za ním.

Vypravěč - 06. ledna 2011 23:08

Ward: Darius tě vyvedl ven a šli jste celkem dlouhou dobu zasněženou krajinou, venku byla celkem velká tma, takže bys řekl, že je buď pozdě večer nebo velmi brzo ráno. Cesta probíhala bez žádných rozvleklých rozhovorů, akorát se Darius zmínil o tom, že ten mág, kterého jsi zabil mohl být možná špeh. Nakonec jste dorazili na celkem velké prostranství obklopené ze všech stran horami. "Tak můžeme začít... První bych ti asi mohl říct něco o té zbrani. Říkám ji Magická puška, celkem vyspělý objev jak magie tak technologie, sice má ještě nějaké mouchy, ale k tomu se dostanu zachvíli. Předpokládám, že moc dobře se střelnými zbraněmi zacházet neumíš co?" Tabari Souldan: Právě nedávno jsi narazila na někoho koho jsi možná celou tu dobu hledala, na skupinu magických rebelů, přeživších z oné strašné události před několika lety. A hned po krátké době ti byl zadán tvůj první úkol. Tím úkolem bylo vydat se do jejich velitelství v důlním městě Itlas v zasněžených horách, někde poblíž hranic s Anaris, poté se spojit s určitou skupinou a dál pokračovat podle jejich pokynů. Po několikahodinové cestě vlakem jsi dorazila do Itlas. Jak se od horského zasněženého města dá čekat, je tam velká zima a neustále sněží. Hodiny u nádraží ukazují čtyři hodiny ráno a spojit s tou skupinou se máš až okolo sedmé, máš tedy ještě tři hodiny času. S sebou máš taky mapku města a na ni vyznačené místo setkání, které je někde až na druhé straně města.

Tabari Souldan - 07. ledna 2011 16:06

soukromá zpráva od Tabari Souldan pro Do Itlasu a v něm Konečně se na mne usměje štěstí a potkám další kouzelníky, kteří mě vezmou mezi sebe. A vzápětí vyšlou do velitelství v důlním městě Itlas, bohužel v horách. Zima se rozhodně neřadí k mým oblíbeným ročním obdobím a tam je to snad období celoroční. Podle instrukcí tedy sbalím svých pět švestek a vypravím se na dlouhou noční cestu vlakem. Ve čtyři ráno konečně dorazím do prvního cíle své cesty – do města Itlas. Vystoupím z vlaku a vymotám se z nádražní budovy ven. Jak jsem předpokládala, sněží. „Já tu zimu tak nesnáším!“ Zaběduju v duchu. Narazím si na hlavu kapuci, vlasy pod ni schovám. Trasu jsem se už ve vlaku více méně naučila zpaměti, takže aniž bych vytahovala mapku nebo nějak déle přemýšlela, vypravím se přes město na vyznačené místo. Za celou cestu jenom párkrát zkontroluju, kolik kilometrů a času zbývá. Na místo setkání naštěstí dorazím dřív. Mám tak čas zajít si ještě do blízké hospody, nebo spíše nějakého „pajzlu“, na kafe. Stejně to proti spaní vůbec nefunguje. Příště už nikam nepojedu přes noc…

Ward - 07. ledna 2011 19:38

Jakmile mě Darius vyvedl ven rozhlédl jsem se kolem. Hmm mě může být fuk kolik je hodin,a výborně toho bastarda jsem zabil! Poté začne mluvit o zbrani. Tak magická puška jo? nevadí tebe zabiju vlastníma rukama ty bastarde jenom mě nauč ji používat. "Vím jenom že to zabíjí na dálku, a na dálku já dobře vidím takže to využiju pokud mě s tím naučíš." Nechapu sice jak tohle může zabíjet a v čem je to speciální ale určitě se to bude hodit až začnu lovit zbytek těch bastardů .. ha ha ti se budou hodně divit !

Vypravěč - 10. ledna 2011 21:56

Ward: "No, stejně byla tato zbraň dělaná tak, aby s ní byl schopný zacházet i někdo bez velmi vyspělého střeleckého umu." Poté z pláště vytáhl jakousi věc a hodil ti ji. Když ses na ni podíval vypadala jako nějaký rudý krystal zatavený do skleněné trubice a okraje byly železné. "Tohle je munice, zasuň ji do železně klícky v Magické pušce." Při tom ti ukázal kam máš munici zasunout. "Poté tu klícku zasuň kousek směrem k sobě. Dále můžeš otáčením tohoto ozubeného kola regulovat energii, směrem k sobě ubíráš a směrem od sebe přidáváš." Opět ti ukázal na příslušné ozubené kolo "Zatím bych ti doporučil dát si nižší energii, pak si pušku pevně uchop, odjisti spoušť páčkou, co je u ní, otoč se někam tam do prostoru a zkus stisknout spoušť."

Ward - 10. ledna 2011 22:53
	soukromá zpráva od Ward pro Celou dobu ho poslouchám. Dám do klícky munici, pak zasunu klícku směrem k sobě a potom otočím tím ozubeným kolem směrem k sobě. Poté odjistím spoušť namířím nad sebe do oblohy pevněji uchopím pušku a vystřelím s velkým očekáváním co nastane.

Vypravěč - 11. ledna 2011 22:34

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ozubené kolečka v pušce se začaly otáčet a mezi nimi a tím nábojem začaly probíhat červené jiskry a výboje, chvíli si spoušť držel a po chvíli z hlavně vyšlehl plamený jazyk, který měl v délce asi 2 metry. "Tohle je plamenný náboj, podle nastavení může fungovat buď takto nebo střílet ohnivé koule, ještě mám ledový a bleskový náboj, které ti později dodám. Hlavně si dávej pozor na to, že každý z těchto nábojů má omezenou životnost a čím vyšší nastavení si dáš, tím se spalují rychleji. Taktéž, čím vyšší nastavení si dáš, tím víc musíš počítat ze zpětným rázem zbraně." Chvíli si ještě držel spoušť a poté, co jsi ji pustil, se kolečka pomalu přestaly otáčet a plamen pomalu uhasl. "Chceš si to ještě dál vyzkoušet nebo se už můžeme vrátit?"

Ward - 11. ledna 2011 22:49
	soukromá zpráva od Ward pro Nadšeně pozoruji jak vyšlehne plamen. Ha ha ... hmm tohle se mi fakt bude hodit.. a další typy nabojů, výborně. "Je to užitečné ale na porozumění jak s tímhle udělátkem zacházet mi to stačí." Odpovím mu a čekám až se vydáme zase spátky. Díky za zbraň.. ale stejně tě zabiju.. dokud o mě někdo ví... dokud někdo zná Vzorek 00 nebudu mít klid!

Vypravěč - 12. ledna 2011 00:04

Ward: Když jste šli zpátky už začínalo pomalu přibývat světlo a když jste dorazili zpět, Darius tě odvedl do jednoho pokoje a řekl, že pro tebe pak přijde, že zatím si ještě můžeš chvíli odpočinout. Po nějaké době pro tebe opravdu přišel a řekl ať jdeš opět za ním. Všimneš si, že na chodbě je i Edgar a ta malá postava v bílém a z vedlejších pokojů vychází ty dvě dívky, co také byly večer v té místnosti. Shariss, Veronica: Probudilo vás bouchání na dveře a hlas, který patřil Edgarovi "Tak vstávejme ospalci, máme tu nový den! A čeká vás první mise!" Neochotně jste se vyhrabaly z postelí a nakonec vyšly ven. Venku byl jak Edgar, tak ta malá dívka v bílém a i Darius, který z vedlejšího pokoje vytahoval Warda. Nakonec vás všechny tři vedli tunelem, jiným než kterým jste přišli. Po notné chvilce chůze jste došli do slepého konce, kde na zemi byla zvláštní kamená plošina a šachta vedoucí směrem nahoru. Vybídli vás, aby jste na ni vylezli a poté na ni vylezli taky. Když jste všichni pevně stáli, plošina se začala pomalu hýbat nahoru. Vyjeli jste až do malé tmavé místnůstky s dveřmi. Když je Edgar otevřel, vidíte malou skromnou místnost celkem chudinského domku, jediné co tam je, je postel, dvě skříně, malé kamna a stolek, vše zanesené slušnou vrstvou prachu. Tady jste se ovšem nezastavili, pokračovali jste dál přes místnost ven. Vyšli jste do venkovního chladu Itlasu, ten domek ,ve kterém jste byli, se nacházel někde až úplně nahoře mezi celkem vysokými zdmi, před sebou pak vidíte na místě přešlapovat dívku, které může být tak něco přes 20 a namíříte si to k ní. Tabari Souldan: Kafe sice nebylo nic úžasného, ale zahřálo tě. Když si dorazila na místo určení, ještě tam nikdo nebyl, tak si chvíli přešlapovala na místě a zachvíli z polorozpadlého domku naproti tobě vyšlo 6 lidí. Dvě mladé dívky asi okolo 20, mladík taky asi takového věku, možná mladší, starší mohutnější muž s celkem nevlídným pohledem, mladší muž s páskou přes oko a černou vojenskou uniformou bez insignií a malá postava zahalená v bílém a kápí přes hlavu. Z těchto lidí ti jen jeden připadal povědomý a to ten muž v uniformě, zdá se ti, že jsi ho už viděla na nějakém vysokém postu, ještě než se všechno podělalo a ten muž taky k tobě promluvil "Předpokládám, že ty jsi Tabari Souldan, ten popis by tak seděl. Doufám, že jsi nemusela moc dlouho čekat."

Tabari Souldan - 12. ledna 2011 14:25

Sraz v Itlasu Poté, co vypiju kafe, zaplatím a raději onu pochybnou hospodu opustím. Přejdu těch zbylých několik metrů na místo setkání, raději o pár minut dřív. Lepší stát na mrazu, než dýchat cigaretový kouř... Když z polorozpadlého domu naproti vyjde ona podivná skupinka, přestanu přešlapovat za účelem zahřátí se a přesunu pohled k nim. Než dorazí, tak se ještě zběžně rozhlídnu po okolí. Jak muž pronese mé jméno, jenom přikývnu na souhlas. "Nemusela. Jenom mě trochu štve ta vaše zima tady." Pousměji se. "Jinak přeji dobrý den." Dodám ještě opožděný pozdrav a prohlídnu si krátce všechny členy skupinky, pak vrátím pohled k onomu muži... Koho mi to jenom tak připomíná? "A vy jste...?" Zeptám se trochu nejistě.

Ward - 14. ledna 2011 18:59
	Když se dosataneme konečně na povrch nadechnu se čerstvého vzduchu. Prvně se zarazím když uvidím další osobu. Dobrej den.. to se uvidí podle toho kolik šmejdů dneska zabiju, a neříkejte mi že je to další čarodějka.. grr Když uslyším co říká ten maník v uniformě jehož jméno jsem si ani za boha nemohl zapamatovat odfrknu si. Když ju zná beztak kouzelnice..

Vypravěč - 14. ledna 2011 19:41

Tabari Souldan: Muž v uniformě se na tebe vlídně usmál "Mé jméno je Edgar, jsem bývalý generál Palmecké armády, těší mě." při tom se uklonil. Poté rozpřáhl ruku směrem k tomu staršímu mužit "Tohle je Darius, jeden z bývalých hlavních mágů Dvojí Ruky. Ona..." při tom přesunul ruku směrem k té malé postavě v bílém "...je Luna." Poté odstoupil bokem, aby jsi měla lepší rozhled na ty tři za nimi "A tihle budou tvoji parťáci pro tuhle misi, myslím, že se ti dokážou představit sami."

Ward - 14. ledna 2011 19:47

Představovat se? Ani mě nechne.. ti asi hrabe.. už tak o mě ví kouzelníků a alchymistů až až.. to tak budu se představovat kde komu a pak zase skončím v laborce.. pche.. počkej! Zaprskám si sám pro sebe v mysli ale pak mě něco napadne. Když uhne stranou a vybídne nás abysme se představili ujmu se slova jako první. "Já jsem mocný Kouzelníííík" Přitom zvednu obě ruce do úrovně hlavy a vlním s prsty a paruduji kouzlení. Ha ... beztak nevymyslíte nic vtipnýho a přejdete to tichem.. žabaři.

Veronica - 15. ledna 2011 00:05

Ráno nás vzbudili, že na nás čeká mise. Sotva jsem opustila pokoj uviděla jsem toho šílence ze včerejška. To snad ne! Ten blázen že se mnou má spolupracovat? Aspoň že s námi půjde i ta dívka ze včerejška. Když s ním nastanou problémy snad si nějak poradíme. Potom je celá naše skupina odvedena na povrch do města, kde na nás čeká další osoba. Jak se ukáže, Edgar ji zná, což nejspíš znamená, že je buď čarodějka a nebo bývalá členka dvojí ruky. Edgar ji představí jako Tabari Souldan a vzápětí jsme požádáni my, abychom se představili jí. Už se chystám něco říct, když mi zase do řeči skočí ten šílenec. Předvede jakousi komedii která mi ale moc vtipná nepřijde. Promnu si obličej dlaněmi, otočím oči v sloup a přesto, že ten tupec čeká na reakci začnu se představovat já. "Mé jméno je Veronica. Kdysi jsem údajně bývala mocná čarodějka, ale v jedné velké bitvě jsem prý utrpěla těžká zranění, což způsobilo velkou ztrátu paměti." Odkryji moji náhradní kovovou pravou ruku, aby potvrdila, že můj příběh je pravdivý. "Jestli jsme se někdy potkali, tak se omlouvám, ale nevzpomínám si téměř na nic." Po tomto se zdvořile ukloním a počkám, co se bude dít

Tabari Souldan - 15. ledna 2011 13:39

"Potěšení je na mé straně." Oplatím Edgarovi úsměv. Když mi představí další dva, tak přikývnu a zkusím si zapamatovat jejich jména. Pak stočím pohled k Wardovi, pozvednu obočí nad jeho gestem a slovy. Si připadá vtipnej? "A já královna světa. Nemáš jméno?" Zeptám se kysele. Aniž bych čekala na odpověď, otočím hlavu k Veronice. Tak zjevně všichni nejsou takoví komici... Pomyslím si potěšeně a opět se usměji. "No, mně tvůj obličej taky nepřipadá povědomý, takže jsme se nejspíš ještě neviděly." Řeknu z úsměvem. "A když říkáš, že jsi byla kouzelnice... Teď jsi na tom s kouzlením jak?"

Veronica - 15. ledna 2011 17:35

Takže mě nezná. Dobré. Alespoň se nedostanu do těch trapných chvíl, kdy se se mnou někdo baví jako největší kamarád, kterého znám spoustu let a já nemám ani trošku představu, kdo to vlastně je. Trochu mě zaskočila otázka s kouzlením, ale aspoň že má stejné mínění jako já o tom blbovi "No nejsem už ani zdaleka tak dobrá, jako jsem bývala tehdy, ale něco málo ještě zvládnu." Přestože mi je Tabari celkem sympatická, zvažuji, nakolik ji mohu věřit a co všechno jí říct. "Jinak se specializuji na vyvolávací magii pokud je to odpověď na tvoji otázku. A co ty?" Opětuji dotaz, abych se o ní něco víc dověděla. Připadám si trochu blbě, protože máme dostat zadání mise a my tu jen tak zlehka konverzujem.

Ward - 15. ledna 2011 20:14

Když mi Tabari kysele odvětí jenom se ušklíbnu. Výborně.. jenom mě považujte za debila a totálního vola... bude se to hodit. Když jsem tak poslouchal ty dvě dělám že mě to děsně nudí a začnu dělat špičkou nohy do země ďůlek. Vyvolávací magie? hmm ještě chvilku téhle nudy a vytrhnu si ze zad další trubku." Nad tím se sám zašklebím ale nic neříkám a dál nohou dělám díru do země. Možná bych mohl při tomhle ukolu zdrhnout.. jestli zůstanu jenom s těmahle kouzelnicema prostě bych to při první přiležitosti někam zalomil. Nebo je jednu po druhé zabiju a pak zdrhnu.. hmm uvidí se co to bude za úkol.

Tabari Souldan - 15. ledna 2011 20:36

"Ono to spíš vyznělo, že už snad nekouzlíš vůbec..." Neodpovím jí rovnou, ještě přejedu pohledem toho blbečka a okolí. Vyvolávací? Co to pro Merlina je? Kdyť mě kouzlit učil leda tak kdysi otec s matkou. A nějakým dělením a teorií se moc nezabývali... "Rudá, ale nějak slavně mi to nešlo... A pak taky nějaký obranný kouzla." Pousměji se. Furt lepší, když mě budou podceňovat, než přeceňovat... "Ale na mluvení asi bude času dost, osobně se tu zrovna nepeču." Ušklíbnu se, rozhlídnu, jestli není nikdo na doslech, a pak zastavím pohled u Edgara. "V čem má spočívat ta mise?"

Shariss - 16. ledna 2011 13:14

Už nás zase někam táhnou a mě se tak nechce.Zima všude kolem mi zrovna dobře nedělá a tak si to zrovna neužívám. Místo toho, abych se zašila někde v knihovně a dál studovala mě čeká jen běhání po venku a nejspíš i spousta nebezpečí na těchle misích.No doufám, že se najde i prostor na prozkoumání knihovny. Těžce zamyšlená si všimnu , že jsme dorazili k nějaké dívce a byla nám oznámeno , že je to další člen naší družiny. Čím víc tím líp. Pomyslím si a pak si uvědomím, že bych se měla také představit. "Já sem Shariss, těší mě. A vykouzlím na tváří přátelský úsměv.

Vypravěč - 16. ledna 2011 23:40

Když se Ward pokusil o svůj blbý vtip akorát Luna trochu cukla hlavou, jakoby se uchechtla. Jinak Edgar počkal až se vzájemně představíte a aby opět upoutal vaši pozornost si odkašlal. "Takže, když nyní tohle máme za sebou, přešel bych rovnou k tomu co máte udělat. Potřebujeme aby jste prozkoumali jisté události ve městě Tanaros. To se specializuje hlavně na zěmědělství, ale které, doteď prosperující, tam začíná upadat. Další zvláštní věcí bylo, že se poblíž zdržoval prázdný nákladní transportér, který ale později z města odjel s obrovským nákladem zakrytým plachtami a něco mi říká, že úroda to nebyla." V řeči ho vystřídala Luna. "Nezapomeňte ovšem, že cílem vaší mise je tyto události prozkoumat, nesnažte se zbytečně o další věci, které by vás mohly vystavit většímu nebezpečí." Poté podala Veronice jakýsi talisman na řetízku. "Když bychom vás z nějakého důvodu potřebovali tady, tenhle talisman začně lehce rudě zářit, za těchto podmínek, pokud aktivován, funguje jako jednosměrný portál k nám." Edgar ještě dodal. "Vlak přímo do Tanarosu odjíždí asi za 2 hodiny, takže ještě máte chvíli čas. S tímto vám přeji hodně štěstí." Když domluvil, chvíli ještě počkal, jestli nemáte nějaké dotazy. Pak on, Luna i Darius se otočili a zamířili zpět do rozpadlého domku.

Ward - 17. ledna 2011 00:09

Škoda že ten portál nevede doprdele... na mě by to efect němělo.. a ten zbytek.. mno myslím by si užili. Ušklíbnu se, ale úšklebek mi zmizí když uslyším že nám to jede až za dvě hodiny. Hmm jasně a co mám do té doby dělat? Hmm dvě hodiny .. to bych si mohl vytrhnout nějakou trubku. Podívám se na moje společnice pak se otočím a beze slova jdu někam do města. Pche dvě hodiny.. no ale tím vlakem rozhodně pojedu.. a z tama už bych mohl zdrhnout někam dál...

Shariss - 17. ledna 2011 00:17

Když se Edgar a spol vypaří a nechají nás tam, jen tak mrznout moc se mi to nelíbí, ale když se rozhodne odejít i Ward nerozmýšlím dlouho a následuju ho. Já tady teda rozhodně mrznout nebudu... Poslední myšlenky než doženu warda rychlejším krokem, když se mi to konečne podaří a jdu vedle něj mírne se předkloním, trošku se usměji a povím mu: "Taky ses hodlal na ty dvě hodiny jít schovat někam kde je teplo ?" Podle toho co vím, nemá čarodějě moc v lásce, ale nemusel by být tak nepříjemný pořád...mno uvidíme.

Ward - 17. ledna 2011 00:23

Shariss Když na mě Shariss promluví mám pocit že mi snad leknutím vyletí všechny trubky ze zad. To se však nestane a proto se zastavím a otočím směrem na ni. Kupodivu když se na ni podívám nemám chuť vyrvat další trubku a narvat ji do ní a tak se rozhodnu odpovědět. "Mě je to celkem jedno už hodněkrát sem omrzl ale vždycky se mi to vylečilo, ale dobrej nápad když nemusím mrznout nebudu." Řeknu a pomalu se rozjedu dál tak aby mohla jít vedle mě. Chvilku jdu prostě rovně.. pak mi to začne být blbý tak se prostě zeptám. "Hm.. akorát nevím.. kam se jít zahřát já prostě nevím co dělat ve městě.. nevím ani jak vypadá nádraží.." Řeknu jí potichu a zabodnu oči do země pod nohama. Hmm.. takže tohle je ten pocit kdy se člověk cítí trapně he?... fuj je to hnus! Trochu se otřepu jako kdybych si z ramen shazoval sníh a čekám co mi řekne.

Shariss - 17. ledna 2011 00:32

Ufff, takže mě zjevně nechce zabít...teda aspoň teď.Příjde mi,že ho drželi někde pod zámkem daleko od civilizace, když ani neví jak vypadá nádraží.No budu se držet původního plánu zajít si do hospody na teplý čaj... "Já bych věděla a taky se tam dá sehnat něco teplého k pití...podmě." Namíříme si to k nejbližšímu hostinci, kde se posadíme na nějaké klidné místo co nejdál od ostatních lidí.Nechám si od hostinského přinést teplý čaj a s chutí ho začnu pomalu popíjet, přitom se dál věnuju wardovy , který je tu semnou. "Víš no...proč nemáš tak rád čaroděje?" Zeptám se opatrně a potichu se zvědavosti. Doufám, že po téhle otázce se nevrátí k rozmlacování hlav...

Ward - 17. ledna 2011 00:39

Shariss Divím se že se mi nevysměje o to víc jsem rači a jdu s ní dál. Sednu si a je mi dokonce poměrně teplo takže si odložím něco málo z oblečení vedle sebe. Jsem docela spokojený dokud nepoloží otázku. Zatnu zuby a prsty chytnu okraj stolu. Dělaš si ze mě prd... Nehty se mi zarývají do desky. Pak povolím ruce dám je pod stůl a tam držím zatlé pěsti, ale celé tělo mám pořád naplé. "Možná proto.. že mágové byli moji rodiče kteří mě přivedli na tehle svět jako pokus? Možná proto že každý mág kterého jsem potkal do mě začal střílet svoje kouzla a dostal mě až na prah smrti? A vždycky mi ona zasraná regenerace pomohla přežít a dožít se dalšího mága s další specializací... ale mágove nejsou jediní... alchmisti se chovali uplně stejně akorát do mě lily ty svoje sračky, a aby se dostali k potřebným orgánům vždycky rychle, udělali si do mě prostě trubky? Stačí ti tohle jako odpověď?" De poznat že mě tohle téma docela rozhodilo a že bych teď docela rád někoho praštil a narval do něj zase trubku.

Shariss - 17. ledna 2011 00:57

Eh...teď už chápu to označení...celkem krutý život a na jednoho člověka celkem, až moc... Jemně se kousnu do rtu a pak pokračuju v rozhovoru dál. "Omlouvám se , nechtěla sem tě naštvat, jen sem chtěla vedět co se ti stalo , abych se v budoucnosti mohla vyvarovat situací, které by tě mohli naštvat..." Nechám trošku slova odeznít a mezitím se trošku napiju čaje.Poté pokračuji: "Teď už chápu,že se semnou asi nebudes moct chtít bavit , přeci jen sem taky čarodějka a hrůzy , které se ti staly asi taky nijak neodčiním,ale chtěla bych aby sis nemyslel ,že všichni musíme být zlí...nebo takhle...zlí jsou lidi a je jedno jestli jsou to vojáci nebo čarodějové či alchymisti...vždicky je to o člověku, takže se ti ještě jednou omlouvám, protože hádám, že tě má otazka hodně rozhodila..." Snažím se do mých slov vložit špetku důvěry, ale tu si u někoho jako Ward s dlouholetou nenávistí vůči čarodějům asi nevytvořím.

Ward - 17. ledna 2011 16:16

Shariss Ward, hospoda Položím si hlavu na stůl a upřu svůj pohled na zem. Když se začne omlouvat kývnu hlavou že to beru na vědomí. Co když je tohle jenom další šílený experiment? Jenom další vědec. Třeba až vylezu ze dveří téhle "hospody" něco mě praští po hlavě a probru se zase v laboratoři. Došlo mi že jsem dostal strach. Trochu jsem se strachy začal klepat, ale hned sem to zarazil. NE! Musím odvést svou pozornost stejně jako při pokusech. Pak jsem ucitil ten čaj co pila Shariss. Co to je? Divně to voní.

Shariss - 17. ledna 2011 16:58

Divám se jak se předemnou Ward snaží nevybuchnout hněvem , který ho zjevně dost žere, není divu taky po tom všem co se mu stalo. Já bych se, asi už zbláznila bejt ním...sice on už do blázna daleko nemá, ale drží se pevně. Poté se mě zeptá na čaj , který piju. To mě trošku překvapí, ale nenechám ho dlouho s odpovědí čekat. "No to je čaj...pití vyrobene z bylinek, je dobré...teda aspoň mě chutná a v těchle zimních časech je dobrý i na zahřátí...chceš koupit taky jeden ?"

Tabari Souldan - 17. ledna 2011 17:09

Shariss jenom s úsměvem kývnu a zkusím si i její jméno vrýt do paměti. Poté vyslechnu slova Edgara a Luny. Úroda to nebyla? Že by odváželi lidi? To by si snad někdo všiml… Raději počkám, zdali se zeptá někdo jiný, než abych se ptala já. Vlak za dvě hodiny? To buď zmrznu, nebo usnu. Můj pohled ale upoutá Ward. Kam ten smrad zase jde?! Rozhodně nebude můj oblíbený člen skupiny… A ta, co se představovala poslední, už jde taky pryč. A dobíhá ho? Už jsem si říkala, že se snad rozprchne každej jinam. Když ti dva zmiznou, tak otočím hlavu zpět k Edgarovi. "Co mohli z tý vesnice odvážet? A jak je to vlastně daleko?" zeptám se ho přímo, zkontroluju pohledem Veronicu, jestli aspoň ta počká. "Jo a tady třeba číslo vlaku..." dodám ještě.

Ward - 17. ledna 2011 17:55
	soukromá zpráva od Ward pro Shariss Ward, hospoda Zvednu hlavu a podívám se na ni. "Pokud máš peníze, já žádne nemám." Odvětím a pomalu zjišťuju že hněv zatím ustoupil do pozadí. Jestli jsou to další alchymistycký sračky... začnu zabíjet.. hned a všechny. Znovu jsem zatnul pod stolem pěsti ale zase jsem se uklidnil.

Shariss - 17. ledna 2011 18:03
	soukromá zpráva od Shariss pro Objednám u hostinského další čaj pro warda a počkám si , až mu ho donese. Snad mu bude chutnat jako mě... Poté se trošku pousměju a řeknu mu: "Hlavně to po mě nezačni prskat , kdyby ti to nechutnalo jo ?"

Ward - 17. ledna 2011 18:16

soukromá zpráva od Ward pro "Hmm dobře." Jakmile mi donesou čaj chytnu hrnek oběma rukama. Trochu mě to pálí ale ani mi to nevadí. Zvednu hrnek a trošku si srknu. Heh co?? Tohle nechutná jako voda.. tohle je.. je to dobrý! Pomyslím si a s tím do sebe naliju zbytek hrnku a vyhltám to. Sice si spálím jazyk ale ten se zachvilku začíná hojit a bolest ze spáleniny už semnou ani nehne. "Je to.. výborný lepší než studená voda." Řeknu nadšeně a na tváři se mi objeví náznak úsměvu.

Shariss - 17. ledna 2011 18:27

soukromá zpráva od Shariss pro "Tak to sem ráda" Řeknu a trošku se mu přestanu věnovat, protože se začnu zamyšleně dívat do svého čaje. Doufám, že tahle mise nebude nic nebezpečného nerada bych přišla k úhoně....a ještě jedna věc vůbec mi nesedí, proč sem zrovna já v teamu , který plní mise, když neumim ani pořádně kouzlit...chjo doufám, že až se vrátíme čeká mě knihovna... Poté se začnu zase věnovat wardovy. "Myslíš, že bude tahle mise nebezpečná?"

Ward - 17. ledna 2011 18:43

soukromá zpráva od Ward pro Mise.. ona fakt chce plnit to co nám ty paka řekly? proč? Mohl bych jí navrhnout aby utekla taky.. ale ne pořád nemůžu vědět jestli to není past o tomhle se zatím nezmíním. "Hmm nevím ale dokud do mě nebudou sekat mečema tak je mi to celkem jedno. Drž se za mnou a žádný kouzla ani žádný střely tě přímo nezasáhnou. Ale neslibuju že mnou žádná střela neprojde, a nebo že po palbě z víc pušek nepadnu k zemi. To víš taky si někdy potřebuju pospat." Řeknu a trochu se zasměju. Hhmm možná že už jsem zešílel ani o tom nevím...

Shariss - 17. ledna 2011 18:54

soukromá zpráva od Shariss pro Mluví tady o sobě jako by byl nesmrtelný...ale možná má nějakou silnou přežívací schopnost, to by vysvětlovalo, že přežil všechny ty pokusy , ktere na něm dělali... "Eh...nechtěla sem po tobě, abys mi dělal živý štít..." Řeknu mu trošku omluvně, ale pokračuju: "Nejsem úplně neschopná, taky se umím bránit, ale sem ráda, že by si přede mě aspon někdo stoupl , když by šlo do tuhého..." Dopiju poslední zbytek čaje a při pohledu na prázdné dno trošku zesmutním a pokračuju dál unaveným hlasem. "Chjo zdá se , že je čas jít na ten vlak...a do té zimy..."

Ward - 17. ledna 2011 20:43
	soukromá zpráva od Ward pro "Mě to zas tak moc vadit nebude.. neboj, akorát nemám rád ty hovada s mečema... ale na ty už teď mám taky řešení." Řeknu a poplácám onem metrový balíček obalený kůží který sebou nenápadně nosím. "Do zimy.. heh no rozhodně tady je příjemněji než venku, tak poďme ať se dostaneme k tomu vlaku." Řeknu vezmu si oblečení které si zase nasadím a jdu za Shariss.

Vypravěč - 17. ledna 2011 21:35

soukromá zpráva od Vypravěč pro Všichni tři se otočili zpátky a Edgar zase došel o kousek zpět. "Možností toho co by se tam mohlo dít je mnoho, pracujeme i s možností, že by tam mohla být další laboratoř podobné těm, které jsme už zničili, ale co by z tama mohli vyvážet je velká neznámá. Tanaros je asi 2-3 hodiny odsud vlakem. Vlak, který tam jede je vlak číslo 13, měl by přijet na 3.koleji." Pak za vámi ještě došel Darius a podal Tabari jakési malé pouzdro. "Mohla bys prosim tohle pouzdro Wardovi? On bude vědět co s ním..." Edgar chvíli počkal jestli nebudete potřebovat ještě něco a pak se zase otočili a šli pryč, při tom se na vás Luna ještě letmo otočila a lehce zamávala.

Vypravěč - 17. ledna 2011 21:41
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Užili jste si svůj čaj a rozhodli se vydat na nádraží. Dorazili jste ještě o chvíli dřív, ale po chvíli už přijíždí na třetí kolej vlak, vzhledem k tomu, že čas tak nějak odpovídá a žádný jiný vlak v tomto časovém pásmu na tabuli s příjezdy a odjezdy nevidíte, počítáte, že to je ten vlak, kterým máte jet. Veronica a Tabari tu ovšem ještě nejsou.

Shariss - 17. ledna 2011 21:50
	soukromá zpráva od Shariss pro Doufám, že je to tenhle vlak...ne diť to je tenhle vlak. V duchu se ujistím, že je to ten pravý vlak, jakože s největší pravděpodobností je a ještě řeknu wardovy. "Měl by to být tenhle vlak...doufam teda..." Nastoupíme do vlaku a usadíme se někde uprostřed a počkáme, jestli dorazí i ostatní. Snad to stihnou...

Veronica - 17. ledna 2011 23:15

Podívám se jak Shariss pospíchá za tím šílencem. Co tak asi po něm může chtít? Je si jistá, že mu zase nehrábne v palici a neudělá nějakou hloupost? Budu doufat, že ví, co dělá. Pak nám Edgar zadá ještě poslední rady a z celou skupinou odejdou opět do úkrytu. Zůstaneme tu s Tabari samotné v ledovém počasí této horské vesničky. Teprve teď si moje ještě ospalé tělo začíná uvědomovat, že mrzne až praští. Začnu přešlapovat na místě a otočím se na Tabari: "Já nevím jak ty, ale zrovna teplo tady není. Pokud nemáš nic v plánu navrhuji se jít zahřát do nějaké hospůdky. MEzitím, pokud ti to nevadí, by si mi mohla říct něco o té rudé magii. Nikdy jsem o žádné takové neslyšela. Neber si to nějak špatně, ale pokud bych měla za někoho nasazovat život, ráda bych o něm něco věděla." Trochu se usměji a začnu zase přešlapovat na místě a stále rychleji, protože už začínám mrznout

Tabari Souldan - 18. ledna 2011 14:23

Edgarovi jenom přikývnu, že už další info nepotřebuju. Od Dariuse převezmu pouzdro a ohlídnu se k místu, kde Ward zmizel. "Pak mu to dám." Odcházející skupince zamávám a pak se otočím k Veronice. "Je tu zima jak v mrazáku." odpovím jí. "Nechápu, jak tady někdo může bydlet..." Její poznámce o rudé magii a nasazování krku se zasměju. "Vysvětlím ti to kdyžtak někde v teple, ale možná bys to mohla znát jako elementární nebo živelnou... Je tu nějaká hospoda, kromě tamté?" kývnu k pajzlu, kde jsem byla ráno na kafi.

Veronica - 19. ledna 2011 19:54

No cestou jsem zahlédla pár hospůdek, tak Tabari vedu k jedné z nich. Z venku vypadala celkem útulně, a uvnitř to také vypadalo příjemně. Obsadím s Tabari stůl v rohu tak, abych měla výhled na celý hostinec. Koneckonců když je člověk kouzelník, měl by si dávat na sebe pozor. Když přijde hostinský objednám mně a Tabari čaj na zahřátí. Přesně jak řekla, nechápu, jak tu ti lidi mohou přežít. Než přijde hostinský s našimi čaji dám se s Tabari do řeči a trochu ztlumím hlas, aby mě nikdo kromě ní neslyšel. "Promiň asi to vyznělo trochu hloupě, ale opravdu jsem nikdy neslyšela, že by se živelné magii říkalo Rudá" Když nám hostinský donese ty čaje, poděkuji a dám mu něco málo peněz ze svých úspor. Přestože hrnky, ve kterých nám čaj donesl, vypadají značně nevábně, čaj byl vynikající. Pomalu začnu upíjet a celým mým tělem se rozprostře teplo.

Tabari Souldan - 19. ledna 2011 20:17

Přesunu se s Veronicou do jedné z okolních hospod a usadím se u stolu, odkud je výhled. Trošku mě překvapí, že objedná čaje, aniž by se zeptala, jestli ho vlastně piju a jakej... Podruhé mě udiví, když rovnou platí - nejede to až za dvě tři hodiny? Nicméně zamumlám tiché dík. "Taky nejsem odsud, ale poněkud odjinud." Odpovím jí tichým hlasem. "A černou a bílou znáš, nebo to taky ne? Nebo jak se tomu u vás říká?"zeptám se jí taktéž potichu, trochu nakloněná nad stůl blíž k ní. Očima stále těkám po lokále.

Veronica - 20. ledna 2011 22:03

"To máte na každý způsob magie speciální barvu?" Pokusím se zavtipkovat na tohle téma. "Promiň, ale opravdu nemám tušení, kterou magii máš na mysli. Ale pokud mi řekneš výsledek použití této magie, tak možná zjistíme, jak to nazýváme my. Myslím, že právě pro to, abychom měli v těch kouzlech přehled, tak pro názvy používáme konkrétní funkci toho kouzla. Ale asi je to spíše o zvyku." Trochu si připadám jako nějaká učitelka na magické univerzitě, která poučuje žačku o tom, jak správně pojmenovávat kouzla. "Jak jsem ti už předtím řekla, já se specializuji na vyvolávací magii. Nevím, jestli jsem si toho všimla správně, ale předtím ses tak trošku zatvářila, že nemáš nějakou větší představu, co to obnáší. Pokud by jsi měla zájem mohla bych ti to popsat i blíže, ale nevím jestli chceš poslouchat nějaké akademické kecy." Při vzpomínkách na akademii, které mám značně rozmazané, se musím pousmát.

Tabari Souldan - 21. ledna 2011 16:40

Zasměju se její první otázce. "Zase takoví barvomilové nejsme... Černá je snad jasná - takový to kouzla s cílem někomu ublížit. Rudá, jak už jsem řekla, je ta živelná - takže prostě manipulace s živly, ty snad znáš. Pak je černo-bílá manipulační a šedá - takový ty praktický kouzla. Někdy se tady těm užitkovým říká prostě bílá - spíš lidově, jakože to není ta černá. Tu bílou zná každej - je to prostě základ." Pokrčím rameny. "Léčitelský a další kouzla už se titulují normálně." "Jinak jsi správně odhadla, že o té vyvolávací jsem neslyšela - nějak si nedovedu představit, co vyvoláš... Jako nějaký démony," naznačím úvozovky "Do těchto... Astrální sféry tomu říkáte?" Během řeči tak nějak popíjím čaj a stále kontroluji zbytek lokálu.

Veronica - 21. ledna 2011 17:39

Při jejím výkladu a barvách a magii jen přikyvuji a sama pro sebe si říkám, že každý kraj rovná se jiný mrav a tak je různé pojmenovávání kouzel pochopitelné. "Tak tedy něco málo z teorie." Začnu svůj úvod do vyvolávací magie celkem potěšena, že Tabari projevila zájem. "Existuje několik druhů vyvolávací magie. Ta, kterou si zmínila je jednou z nich. Můžeme vyvolávat stvoření, ne jen démony, z jiných světů, ale k tomu je třeba uzavření jisté smlouvy mezi mágem a daným stvořením." Usrknu čaje a chvilku počkám, než to Tabari všechno vstřebá. "Pak je tu magie přivolávací. S tou můžeš kdekoli ze světa přivolat danou věc či živočicha pokud si na ní někdy předtím seslala označovací kouzlo. Dále je magie oživovací, která se sem taky řadí. Ta už je poněkud složitá a moc lidí ji neovládá. Podle teorie musíš ze světa mrtvých přivolat nějakou zbloudilou duši, kterou pak uvězníš v daném předmětu a pokud je ta duše dost silná, tak ten předmět ožije. Nikdy jsem ji ale neviděla v praxi." Opět jsem se napila a povzbuzena, že Tabari ještě nespí jsem pokračovala. "Já jsem ale unikátní mág," snažím se, aby to nevyznělo, že se vychloubám,:"protože magii, kterou používám já, prý nikdo na světě nezná. Ovládám takzvané projekční vyvolávání. To znamená, že si něco představím a pokud je moje představa dost silná, mohu tu danou věc nebo stvoření vyvolat z mojí mysli. Jinak řečeno, kdybych si představila Tebe do největších podrobností, dokázala bych vyvolat tvoje absolutní dvojče." Trochu se usměji, když si představím výraz, jaký by Tabari měla, kdyby se tu objevil její klon

Tabari Souldan - 22. ledna 2011 09:06

Pozorně Veronicu poslouchám. Při slovech "uzavření smlouvy" jenom pozvednu obočí, ale prozatím to nijak nekomentuju. To až při posledních slovech se zatvářím velmi udiveně. "Ups..." zasměju se. "Tak si mě raději moc neprohlížej, ať mě pak nenaklonuješ... U nás se vždycky všeobecně říkalo, že nic nejde udělat jen tak ve vzduchu. Jako to přivolávání z jiných sfér ještě jo, ale u nás jsou na to spíš obřady a přivolávají se jenom démoni. Pak je průšvih, když si ho vyvolávač neuhlídá..." upiju trochu čaje. "A když vlastně někoho takto vytvoříš, tak on umí všechno, co ta předloha?" při posledním slově naznačím ve vzduchu uvozovky. "Jako třeba že by sis tak mohla udělat celou armádu. Nebo mají nějakou omezenou životnost či schopnosti?" Dál vyzvídám, protože mě toto téma velmi zaujalo.

Veronica - 22. ledna 2011 16:53

No, když už jsem to začala, tak to taky dokončím. "Moje magie se skládá ze tří částí. Prvním hlavním úkolem je představa, jak bude výsledek vypadat do co největších detailů. Proto je jednodušší, když danou osobu vidím a mám možnost si ji prohlédnout. Druhá část jsou samotné schopnosti a povaha. Platí totéž, co u vzhledu. Musím si představit, jak přesně to kouzlo bude probíhat a v jakém rozsahu. Opět co do nejvyšších detailů to jde a proto je lepší to vidět. No a pokud splním tohle všechno nastává poslední a nejtěžší část." NA chvíli se odmlčím. Trošku pobaveně pozoruji Tabari, jak napjatě čeká na odpověď. "Je sice hezké představit si cokoliv a kdykoliv si to vyvolat, ale musíš na to mít dost síly. Jak jsi řekla, ano, dokázala bych vyvolat obrovskou armádu o několika tisících vojáků, ale s každým jejich krokem, který sice normálního člověka neunaví, se to na mě vynásobí jejích počtem. Takže vyslat do běhu desetitisíce mužů je pro mě tak náročné, jako bych tu jejich vzdálenost mezi nepřítelem musela deseti tisíckrát odběhnout sama a to během té doby než oni doběhnou k nepříteli." A abych trošku ubrala na vážnosti tak s pobavením dodám: "No a když mě do budoucna žádný muž neokouzlí, tak si ho prostě přičaruji." Po tomto se začnu dusivě smát ve snaze nevybuchnout smíchy přes celý lokál

Tabari Souldan - 22. ledna 2011 19:17
	Ze začátku se mi její odpověď zdá mimo, ale pozorně ji poslouchám a při její odmlce se má pozornost ještě znásobí. Když vysvětluje teorii o vyčerpání své síly, tak jenom přikyvuju. "Jasně, jasně..." Při její poslední poznámce se pobaveně zasměju. "Taky bys mi pak kdyžtak mohla nějakýho vyčarovat, s těma živejma je mnohdy to o bídě."

Vypravěč - 23. ledna 2011 00:18
	Tabari, Veronica: Dále se bavíte o magii a čas vám příjemě utíká, z venku se pak ale ozve zahoukání, což značí, že vlak právě dorazil na nádraží. Měli byste se sbalit a jít rychle na stanici, než by náhodou odjeli bez vás.

Tabari Souldan - 23. ledna 2011 10:59
	Když uslyším zahoukání vlaku, tak trhnu hlavou ke dveřím, pak se podívám na hodinky. "Jej, to už jsme tu dvě hodiny? Asi bychom měli vysmahnout... Nemám tušení, jak dlouho tu ten vlak čekává..." podívám se tázavě na Veronicu, jestli s odchodem souhlasí.

Veronica - 23. ledna 2011 12:31
	Ten zvuk vlaku mě taky překvapil. To jsem do ní ty školské teorie valila tak dlouho? "Jo to bychom měli." Odpovím stručně, kopnu do sebe zbytek nevím kolikátého čaje, načež si zákonitě opařím pusu, nechám na stole pár zlatých a pak s Tabari vyrazíme nejrychlejším možným tempem směrem k vlaku.

Vypravěč - 23. ledna 2011 19:45

Tabari, Veronica: Když jste doběhly na nádraží, vlak je stále tam. Je to relativně starší vlak značený číslem 13. Nikde ovšem nevidíte jak Shariss tak Warda, takže buďto tu ještě nejsou, nebo už jsou vevnitř. Vlak má 3 vagóny pro cestující a 2 vagóny vzadu určené pro přepravu nákladu. Ať se rozhodnete vstoupit do jakéhokoliv ze 3 vagónů pro cestující, vevnitř mají několikrát 2 páry sedadel naproti sobě po každé straně.

Tabari Souldan - 24. ledna 2011 19:02

Taktéž dopiju čaj a po vzoru své společnice se zvednu. "Díky." řeknu, když vidím, že platí i za mě (nebo si to aspoň myslím, páč se v té jejich měně nevyznám) a zamířím z lokálu pryč. Spěšně se vydáme na nádraží. Když dorazíme na nástupiště a vlak tam stále je, tak se nejprve rozhlídnu po Wardovi a Shariss. "Nejsou tu..." zkonstatuju nahlas svůj závěr a podívám se, kdy vlak odjíždí. "Nom, do odjezdu máme ještě chvilku čas. Skočíš, símtě, pro lístky, já nemám ty vaše peníze, a já tu na ně zatím zkusím počkat? Když se do odjezdu nedostaví, tak jedem asi bez nich... Nebo jak?"

Shariss - 24. ledna 2011 19:42
	soukromá zpráva od Shariss pro Sedíme si tak ve vlaku , který zahouká a v tom mě napadne zajimavá věc. Kde jen můžou bejt ty dvě?...zůstali tam stát a ještě se na něco vyptávali... Poté se otočím na Warda a povím mu úsměvně: "Vím , že tě to asi moc nezajímá , ale myslíš , že to ty dvě stihnou ?" Bylo by velmi nemilé ,kdyby to nestihli , to bychom se asi už nenašli...

Ward - 24. ledna 2011 19:46

soukromá zpráva od Ward pro Její otázka mě mírně popudí, ale nedám to na sobě znát. "Já osobně bych se bez nich obešel.. ale bohužel už stojí na nádraží." Řeknu a zabodnu prst do okna a ukážu tak Shariss směr kde stojí. "Nevím jak je vidět z venku ale zachvilku by si nás mohly všimnout." Řeknu a uvelebím se ještě víc na sedačce. Hmm tohle je skoro stejně pohodlný.. jako když jsem se probral po tom výbuchu.

Shariss - 24. ledna 2011 20:38

Vstanu a příjdu o vlakovému oknu a stáhnu ho dolů, sice sem na chvilku proudí zase ta strašná zima ,ale musím jim aspoň říct , že tu jsme...Mé oko spatří ty dvě a ja na ně jen hlasitěji zavolám.. "Heeej... už na vás čekame..." A hned zase zadělám okno , aby sem neproudila zima...Posadím se a ještě se mrknu na Warda a povím: "Já vím, že ty bys tam radši ani nešel , ale tak, když už tak ať je nás víc, protože v počtu je síla..." usměju se a vyčkávám na příchod těch dvou.

Veronica - 25. ledna 2011 18:39
	"Dobře Tabari, ty běž zatím za ostatními a já koupím lístky." Kývnu na souhlas spěchám nakoupit jízdenky do vlaku. Když uvidím řadu před okýnkem, trochu si postesknu. Pak zarvu: "Hele vojáci!" a přesně jak jsem čekala se všichni otočili a já proklouzla k okýnku. Zaplatila jsem za lístky a rychle spěchala zpátky do vlaku, aby mi neujel

Tabari Souldan - 25. ledna 2011 20:23
	Veroničin krásný trik sice nepostřehnu, ale zato si aspoň všimnu Shariss. Hned na ni mávnu, že vidím a dojdeme. Když se Veronica vrátí s lístky, tak s ní nastoupím do vlaku a přisedneme k Wardovi a Shariss. Shodím si kabát a pověsím ho, pak beze slova podám Wardovi pouzdro, jež jsem mu měla doručit.

Ward - 25. ledna 2011 20:32
	Netvářím se sice nadšeně když si přisednou Tabari a Veronica ale nic neříkám. Potom mlčky převezmu ono pouzdro, letmo nahlédnu dovnitř a pak to zase zavřu a schovám si ho pod oblečení. Pak jenom natočím hlavu a čučím ven z okna.

Vypravěč - 25. ledna 2011 20:51

Konečně jste se opět všichni sešli a pohodlně usadili. Po krátké chvíli se ozvala píšťalka a mužský hlas zvolal "Další zastávka Tanaros!". Na to se vlak pomalu dal do pohybu a jak vyjel z města venku se vám skýtá pohled na zasněžené hory, pláně a lesy. Vnitřek vlaku je celkem pohodlně zařízený a hlavně pro vás, je tam teplo. Společně s vámi tam taky moc lidí není, v jednom rohu vagónu sedí stará paní s třemi dětmi, asi jejími vnoučaty a na druhé straně spolu sedí mladý muž a žena. Zachvíli dojde průvodčí a zkontroluje vaše lístky a cesta nadále probíhá celkem bez obtíží.

Ward - 25. ledna 2011 22:41
	Po menší chvilce co zírám z okna se mi hlava začne naklánět na stranu ke sklu. Nakonec při výhledu ven v teple pohodlí usnu. Ani nechrápu a nic, jenom neslyšně oddychuju a na rtech mi hraje úsměv.

Veronica - 25. ledna 2011 23:11

Při pohledu na ten hnusný výraz toho blbce musím těžce potlačovat hořkou poznámku ve stylu: Promiňte, že vám rušíme vaše rande. Hnusně se na něj podívám a on se odkloní a čumí z okna. Tenhle výlet nedopadne dobře, už jen kvůli němu. Při pohledu na něj se mi vybavuje ten jeho psychopatický výbuch v základně a začíná mi naskakovat husí kůže. Mám snad z něho strach? Ptám se sama sebe i když odpověď už znám. Nakloním se k Shariss a dostatečně potichu, aby to ten zjev neslyšel, se jí zeptám: "Shariss, nedělal ten zjev něco divného, když jste byli spolu?"

Shariss - 26. ledna 2011 15:19
	Přikloní se ke mě Veronica a potichu se mě zeptá na Warda. "Není to zjev a byl v pohodě." Odvětím obdobně potichu , jako Veronica. Nepochopím ty lidi , kteří si udělají o někom názor při jeho slabé chvilce...nevadí já aspoň vím své. Poté se začnu koukat z okna ven a pozoruju krajinu.

Tabari Souldan - 26. ledna 2011 17:18

Když si Ward převezme pouzdro a ani nepoděkuje, nadzvednu obočí. "V těchto zeměpisných šířkách se neučíte slušnýmu vychování?"zeptám se ho kysele a zakroutím hlavou. Jak ten mi leze krkem... Sednu si na protější sedadlo a zadívám se z okna, než se vlak dá do pohybu. Ward po chvíli vypadá, jako by vypnul. To by mohl vydržet pořád. Jenom koutkem oka sjedu Veronicu a Shariss, které si vymění pár tichých slov. Sama po chvíli zavřu oči, ale neusnu - spánkovou krizi už mám za sebou.

Veronica - 26. ledna 2011 23:06

Než se Shariss otočí a začne koukat z okna, všimnu si jejího nepřátelského pohledu. Počkat! Snad ti dva vážně spolu nechodí? Trošku si představím cvoka jak se se Shariss někde v hospodě líbají, ale jen zakroutím hlavou a myšlenky zaženu. S Shariss asi nebude teďka moc velká řeč a Tabari už taky téměř spí. Aaaah já se tak strašně nudím! Vytáhnu si malý štěteček se skleničkou od inkoustu, opatrně se rozhlédnu a až se nikdo nedívá přičaruji si malý stoleček ať si to mám kam odložit. Pomalu štětec namočím a začnu si na svoji kovovou ruku malovat nejrůznější ornamenty

Vypravěč - 26. ledna 2011 23:43

Cesta vám ubíhá bílá se pomalu mění na zelenou a z nebe začínají mizet šedé sněhové mraky a prosvítat modrá obloha. Ve vlaku je taky celkem klid až na občasný křik těch dětí, které jsou ovšem hned napomenuty a na nějakou dobu opět zticha. Po celkově asi 2-3 hodinové cestě ovšem vlak prudce zastavil, až to Tabari vytrhlo z rozímání a Warda probudilo a Veronice se rozlila sklenička s inkoustem naštěstí jen na podlahu a boty Shariss. Vlak stojí a vy nemáte ani ponětí proč. Když se podíváte z okna vidíte celkem velkou louku a podél tratě růst vysokou trávu.

Ward - 27. ledna 2011 12:31

Poklidný spánek mi zkazí prudké zabrždění, takže sebou cuknu a zrychlí se mi dech jako kdybych se probral z noční můry. Po chvilce si uvědomím kde jsem a pomalu se začnu uklidňovat. Stojíme? ale proč? Otevřu okno a nakloním se z něj, ale nic pořádného nevidím. Tak to zkusím u okna na protější straně vagónu kde nikdo nesedí. Pokud ani tak nic neuvidím co se děje pokusím se dostat do některého z předních kupé. Puška je nabytá jenom zajištěná.. takže stačí odjistit nastavit palebnou sílu a vystřelit

Tabari Souldan - 27. ledna 2011 19:13
	Když vlakvedoucí "dupne na brzdy" rázem otevřu oči a napřímím se. Těknu pohledem k rozlitému inkoustu a společníkům. Ward se hrne k onu. A hele, zelená! Hned se mi rozzáří obličej, když není jen bílo. Pak mi ale dojde, že toto zastávka není a brzdilo se moc prudce. Vyskočím na nohy a vyhlídnu aji z druhých oken, pak se podívám, co dělají ostatní cestující.

Shariss - 27. ledna 2011 20:09

Nejprve sem zaražena z toho , že vlak tak náhle zastavil , ale to není nic proti tomu co sem uviděla na své botě.Ward a Tabari začali vyhlížet z oken , ale já se pořád soustředím na fleky od inkoustu na botách. Uhh...ty boty...ahrr...flek ?!... Pak mi však "blikne" a zjistím stejně jako ostatní , že tohle zastávka není.Usoudím , že třetí z nás se z okna dívat nemusí a tak se jen zeptám: "Vidíte tam něco?" Pro příště se držím dal od Veronicy...

Veronica - 27. ledna 2011 21:58
	Když vlak prudce zabrzdí, snažím se chytit letící inkoust. Bohužel nespěšně. Když po mě Shariss vrhne nenávistný pohled, tak se jen hloupě usměji, pokrčím rameny a řeknu: "Promiň. Moje chyba." Vidím, jak Tabari a ten cvok čučí z okna a když se Shariss zeptá, co se děje, tak se ani nenamáhám otázku zopakovat. Ten vlak asi nezastavil jenom tak. Ještěže jsem se na něco podobného připravila.....

Vypravěč - 27. ledna 2011 22:07

Když jen tak vyhlédnete z oken, první nevidíte žádnou příčinu, proč by vlak zastavil. Ale když se pořádne zadíváte tam kde je předek vlaku, vidíte, že cosi tmavě hnědého až černého jde z kolejí až do vysoké trávy. Takhle z dálky to vypadá jako nějaký zvláštní kmen, ale kde by se tu vzal, když první stromy jsou od trati až v lese, který je od ní asi 200 metrů. Z vlaku vychází dva muži a i z vagónů vychází další. Ti, kteří jsou ve vagónu s vámi zůstávají na místech.

Ward - 27. ledna 2011 22:17
	Když ani z předních kupé pořádně nic nezjistím výjdu z vlaku ven zaťukám na okno kde je moje "oblíbená skupika a počkám než stáhnou okýnko bo popřípadě přes něj řeknu. "Du se na to podívat." Pokud se ke mě nidko nebude chtít přidat, tak si to zamířím směrem před vlak. Pušku se nesu zabalenou a mám ji danou přes jedno rameno.

Shariss - 27. ledna 2011 22:21
	Ward zjevně usoudil , že toho viděl málo a tak se šel okamžitě podívat blíž. Proč musí bejt tak hrrrr na věc, alespoň se zjistí co se stalo... Rychle vstanu a vyrazím si to za Wardem, těsně než opustím vlak zavolám na Veronicu s Tabari: "Taky se jdu podívat..." Doženu Warda , který si to míří před vlak a dál pokračuju mlčky jeho tempem hledíc zvědavě před nás.

Veronica - 27. ledna 2011 22:25
	Podívám se na ty dva, zakroutím hlavou a pak řeknu Tabari: "Já nevím jak ty, ale já jdu za nimi. Nerada bych Edgarovi vysvětlovala, proč jsem zůstala ve vlaku, zatímco ti dva se dostali do problémů." Pak se otočím a vyjdu ven z vlaku. Následuji poněkud s odstupem ty dva.

Veronica - 27. ledna 2011 22:26
	soukromá zpráva od Veronica pro Něž se ale vydám na cestu vyvolám svého ochránce. "Sleduj nás tak ať tě nikdo nevidí. Když bude problém, zasáhni."

Tabari Souldan - 28. ledna 2011 16:11
	Jak vidím, že se Ward zdejchnul z vlaku, tak neváhám - rychle přes sebe hodím kabát. Než ho stihnu zapnout, tak se Veronica ptá, co mám v plánu. "Já tu v žádným případě nezůstávám. Chci vidět, jak toho ťulpase někdo sejme. zasměju se, i když se to nehodí, a spěšně zamířím z vlaku ven, zamířím k jeho předku. Zjevně vůbec nemám obavu, že by se mohlo stát něco vážnýho.

Vypravěč - 28. ledna 2011 23:43

Když vyjdete z vlaku ven a jdete blíž dopředu, vidíte, že ta věc, co tam leží asi nebude kořen, nebo kmen, jak se první zdálo, protože to co jste měli za kůru vypadá spíš jako zvrásněné pláty, které se se zasouvají jakoby pod sebe, jako šindele. Ta samotná "věc" se táhne přes celou trať a po obou stranách mizí ve vysoké trávě. Mezitím se tam začínají hromadit lidé. Strojvedoucí se jen škrábe na hlavě udívem. "S tímhle jsem se za celou dobu co jezdím nesetkal...." Zamumlal si pro sebe. Poté z vysoké trávy vyšel druhý muž a hlásí. "Tak na jedné straně ta věc jde do země, ale na druhé je volná, možná když bychom měli dost síly, mohli bychom ji odsunout stranou. Přínejhorším ji budem muset zkusit něčím přeřezat."

Ward - 28. ledna 2011 23:47
	Když uvidím tu věc vůbec se mi to nelíbí. Ale co mě to může být ukradený není to alchymista, ani mág...phe co bych se s tím drbal. S tím si sednu někde k vlaku. Pokud mě zavolají abych jim pomohl pokusit se odsunout tu věc půjdu pomoct, ale pokud to budou chtít zkoušet přeřezat uklidím se stranou hodně dál od toho.

Tabari Souldan - 30. ledna 2011 10:58
	Zastavím se vedle té věci. Bože můj, odsouvat to ručně?! Proč už není magie legální? Během toho, jak si v duchu stěžuju, si tu věc blíže prohlídnu - zejména její strukturu. Had. napadne mě jako první, když vidím ty pod sebe se zasouvající pláty. Ohlídnu se po tom, kdo ji chtěl odsouvat. "Na který straně je ten konec?" rozhlídnu se na obě strany, jenže to prostě mizí v té vysoké trávě.

Shariss - 30. ledna 2011 19:41
	Když příjdeme k té podivné "věci" , tak se mi to moc nelibí, přeci jen tohle se každý den nestává.Po vyslechnutí strojvedoucího a při zmíňce , že to budou muset odsunout nebo přeřezávat se pomalinku začnu vytrácet zpět do našeho vlaku , kde se zase usadím. Tak myslím , že tohle přenechám ostatním...ne že by mi práce byla cizí, ale o tomhle se při kupovaní lístků nezmiňovali..

Vypravěč - 31. ledna 2011 23:47
	Tabari: Muž jen ukáže na pravo do vysoké trávy "Tam někde se to táhne ještě asi metr či dva a pak to končí." Když by ses tam šla podívat, po prodírání se vysokou trávou narazíš na konec té věci. Ten vypadá jako konec řemdihu s tupými hroty.

Tabari Souldan - 01. února 2011 18:23

Na mužovu odpověď jen přikývnu a vypravím se podél Toho na určený konec. U něj zastavím a chvíli si ho prohlížím. Jasně... spěšně se vypravím zpět ke skupince u předku vlaku. "Né, že bych byla zdejší či zoolog, ale podle mého názoru je to nějaké zvíře v podobě ještěrky. Teda - spíš pořádného ještěra... Takže bych to rozhodně neodsouvala a neřezala." řeknu jim svou domněnku a počkám na jejich vyjádření.

Vypravěč - 02. února 2011 23:52
	Strojvedoucí se jen poškrábe na hlavě. "Když se na to tak dívám, tak nejspíš máš pravdu, ale nevím o tom, že by se tu vyskytovali tak velcí plazi." Chvilku se tvářil jako by nad něčím přemýšlel, ale pak zakroutil hlavou jako by tu myšlenku sám zavrhl. "Co tedy máme udělat, abychom mohli pokračovat v cestě?"

Tabari Souldan - 03. února 2011 18:15
	Trošku mě zarazí, že mi strojvedoucí tyká, ale nekomentuju to. Nom..." nápad by byl, kdyby někdo nezakázal magii... Zadumaně se zadívám na ještěra, pak se beze slova svižně vypravím k tomu konci, kde není ocas, abych se podívala, jak to jako "vede do země".

Vypravěč - 03. února 2011 19:04
	Tabari: Došla jsi na druhý konec, který údajně jde do země. No není nic moc víc co říct, ten konec se opravdu stáčí směrem do země. Jedna věc, co by ti mohla přijít divná je, že ona díra nevypadá, jako by byla vyhrabaná, nikde kolem není žádná hromada hlíny, ovšem tráva a zem kolem díry vypadá, jako by byla vyleptaná.

Ward - 06. února 2011 15:48
	Po nějaké době kdy se Tabari stále domlouvá se strojvedoucím a skoumá tu věc mě to přestane bavit seberu se a sjteně jako Shariss si jdu zase sednout do vlaku. Stejně nevím co to je a je mi jedno jestli dojedem nebo ne. Pomyslím si a s tím si zase sednu na naše místa.

Tabari Souldan - 06. února 2011 18:40

Zastavím se na té straně, kde zvíře vede do země. Stejně je zvláštní, že se vůbec nehýbe a tak na půl tu trčí... Čupnu si u otvoru do země. A ani ta díra nevypadá vyhrabaně. Nahlídnu dovnitř, jestli z ještěra uvidím něco víc. Zprvu mi tam po venkovním světle přijde tma, ale pak se trošku rozkoukám. I tak toho není moc vidět. Ohlídnu se, jestli někdo nepřišel nebo nejde. Když zjistím, že nikde nikdo, tak stočím pohled zpět do díry, kde se tma začně projasňovat - kouzlem.

Vypravěč - 06. února 2011 21:27

Tabari: I při pohledu do té díry nic moc nevidíš, jen jak se to dlouhé tělo táhne ještě hlouběji. Když si tam ovšem posvítíš, vidíš dno, které je asi 2 metry hluboko a tam něco většího, kulatého. Na to se ovšem se začne to tělo lehce klepat, což se ti vůbec nelíbí. Potom jakoby instinktem rychle z té díry vylezeš a hned okamžik na to se z ní celé to tělo rychle vymrští do vzduchu a ozve se neuvěřitelné kvílení. nyní konečně je na tu věc jasný pohled. Na tom konci, který byl schovaný v zemi je obrovská lidská lebka, ze které právě vycházelo to kvílení, když dokvílela, začala cvakat zuby. Pod tou lebkou je mezi jednotlivými šupinami něco, jako velké červené oko, které lehce pulzuje a po jeho stranách je 12 párů stonožčích nožiček, které velmi rychle kmitají sem a tam. Částečně máš štěstí, protože zdá se, že tu bytost upoutali víc lidé, kteří se ve strachu a s křikem začali rozutíkávat do vagónů. Kreatura po nich potom z lebky začala plivat zelený hlen, se kterým ovšem neměla moc úspěch se trefit. Jednoho z utíkajících lidí však trefila, síla nárazu ho povalila na zem, načež byl ihned sesmažen na popel rudými blesky, které vyšly z oněch stonožčích nožiček. Shariss, Ward: Jen tak si sedíte a čekáte, když v tom se ozve zvenčí rachot, pak hrozivé kvílení a poté křik vyděšených lidí.

Veronica - 07. února 2011 09:19

"Grr. Nemůže to alespoň jednou proběhnout bez komplikací?" Zastesknu si sama pro sebe. Pořádně si prohlížím to stvoření, co vylezlo z té díry. Nic takového jsem předtím neviděla a ten hnusný zvuk, co to vydávalo. Potom to utichlo a začalo to po utíkajících vesničanech prskat nějakou lepkavou hmotu. Když to konečně zasáhlo jednoho člověka, okamžitě byl usmažen blesky. Jakmile se ten ubožák změnil v popel, naskočila mi husí kůže. "Tak tímhle se nesmím nechat zasáhnout." Mudruju sama pro sebe. Jedním okem sleduji Tabari a druhým tu potvoru. "Kde je teď ten sebevrah? Když by ho člověk potřeboval, tak je někde zalezlej."

Ward - 07. února 2011 14:38

Uslyším ten rachot a kvílení. Podívám se na Shariss a pak rychle vyběhnu z vlaku. Když uvidím tu obludu neváhám a odkryju pušku kterou mám. Ujistím se že kolem mě nikdo není , pokud by u mě někdo stál tak mu řeknu ať de rači trochu dál nastavím na pušce maximální palebnou sílu. Pak si pořádně zapřu pušku odjistím ji přibližně zamířím onu obludu a stisknu spoušť. Doufám že to bude lepší než ten plamen.

Tabari Souldan - 07. února 2011 17:19

Když se zvíře začne třepat, zbystřím všechny smysly a trochu se narovnám. Jakmile se zvíře s kvílením vymrští z díry, uskočím o kus dozadu. Naštěstí ho více zaujmou utíkající lidé a cosi po nich prskne. Sakra. Bleskne mi hlavou, jak vidím účinek toho zeleného. Nějaká kyselina, něco vařícího... Zvíře sice nejde po mě, ale je mi líto lidí, které honí. Ve zlomku vteřiny, bez jakéhokoliv přemýšlení o zákazu kouzel prudce mávnu rukama k němu, jak kdybych něčím házela. Po zvířeti vyletí proud mrazivé vody, snad má blízko i k bodající ledové tříšti.

Vypravěč - 07. února 2011 22:27

Tabari: Sotva se ledová voda stvůry dotkne, začne sebou zmítat a cvakat zuby hlasitěji, očividně se ji to vůbec nelíbí. Povedlo se ti lehce zmrazit část jejího plátování, ale vypadá to, že tvé kouzlo nemělo nějaký větší efekt. Ward: Všechno si to udělal, na maximální nastavení puška jde nastavit lehce ztuha, ale nakonec se ti to povedlo. Když si stiskl spoušť, celá puška se začala třást, proto ji musíš pevně držet. Nakonec jí začnou probíhat rudé blesky, které ještě k tomu ti sjíždí po těle a dělají ti vypálené čáry na oblečení. V hlavni se začne tvořit plamenná záře a po chvíli z ní vyletí obří ohnivá koule, zároveň zbraň silně cukla a málem ti rozhodila balanc, ovšem stejně tě silně udeřila do ruky, krystal uvnitř pušky se rozbil. Ovšem, protože si mířil víc přibližně a navíc díky tomu, jak se stvůra škubala z proudu studené vody, tak se ohnivá koule spíš o nestvůru otřela a pak letěla dál do nebe a tam se nakonec rozplynula. Na místě, kde se otřela pláty stvůry mírně zrudly a z pod nich jakoby bublal sliz. Stvůra začala opět kvílet a plivat sliz náhodně do vzduchu, zatímco se kymáci sem a tam. (Všichni kdo jste venku si hoďte procentuálkou, radši 3x protože kostky na andoru za nic nestojí, já pak vyberu buď nejlepší hod nebo to zprůměruju.)

Tabari Souldan - 08. února 2011 19:59
	Jenom krátce obhlídnu účinek svého kouzla a Wardovi střely. No fajn. Ani dlouho nepřemýšlím a začnu couvat před létajícím slizem. Současně po ještěrovi hodím několik ohnivých koulí s malým rozptylem, aby se aspoň některá trefila...

Veronica - 10. února 2011 19:01

Když vidím Warda a Tabari, jak se pouštějí do bitvy s tou bestií, usoudím, že bych se nejspíš měla taky zapojit. "Jsem přece Veronica, Armáda východního císařství! Nebudu tu jen tak stát a nečině přihlížet!" Po tomto spíše sebe-povzbuzování vyhrnu obě ruce z rukávů a zdravou rukou se dotknu moji kovové. Začnu soustředit obrovské množství energie to konečků svých prstů a pak prudkým pohybem levé ruky opíši velký oblouk do vzduchu přede mnou. Z mojí kovové ruky začnou vylétat runy, které jsem si na ně kreslila, když jsme jeli vlakem, a pomalu se začnou usazovat ve vzduchu dokud nevytvoří obrovský půl kruh přede mnou. Pak zvednu ruce nad sebe a začnu odříkávat zaklínadlo v jazyce, který mne naučili na akademii: "Inserviendi tenebris tenebrosa nimis tenebrae. Quorum ira potentior cunctis puta. Qui virtus devoravit nostra. Fero regna haec identidem implere mandata darent. Venite indignationem tuam super guttam inimicis meis!!" Jakmile dokončím zaříkávání, z rukou mi vyšlehne oslepující záblesk světel. Runy ve vzduchu se jasně rozzáří a v půlkruhu se vytvoří portál z nejtemnějších sfér. Z něj vystoupí 3 dvoumetrová brnění, každá s mohutnou palicí v ruce. Okamžitě se rozběhnou směrem k nepříteli a začnou útočit

Shariss - 11. února 2011 20:36

Po tom co se děje venku , už nemůžu být v klidu ve vlaku , takže rychle vstanu a jdu se podívat co to tam provádějí.Vyjdu ven a krom té obří potvory jsou zde mí společnící a zjevně kouzlí, jako by se nechumelilo... Člověk na ně chvilku nedohlíží a oni si tu udělají magickej výlet, proboha doufám ,že už na nás nejede popravčí četa ,která na nás má určitě zálusk.Achjo už stejně nic nezměním , ale i tak se nebudu účastnit tohohle předvádění kdo umí čarovat víc... Odběhnu trošku dál od vlaku směrem naproti vystupním dveřím a až uznám za vhodné , že zde nemůže dopadnout ten sliz té potvory co jsem moc ani nezkoumala zastavím se a otočím se směrem na "bojište" a koukám se po detailech , které se zde dějí. Např. kde jsou ještě nějací živí lidé , nebo jestli se krom boje neděje někde ještě něco.

Ward - 16. února 2011 23:44

Pozoruju jak střela mine ale přesto obludu zraní. "KURVA!" Zařvu a začnu přebíjet náboj který mi praskl, a nabiju ledový náboj a projistotu nastavím jenom dvacet procent a rozběhnu se směrem k obludě. Mezitím pozoruji jak ta čarodějka začně kouzlit ty zbroje. "Doprdele co je zase tohle?!" Zeptám se spíš sám pro sebe ale dál běžím k obludě, až u ní budu tak na tři až čtyři metry zakleknu a vypálím na obludu.

Vypravěč - 17. února 2011 19:31

Všechny střely co nestvůra vypálila se naštěstí minuly, pár jich dopadlo na koleje, několik na vlak a zbytek náhodně do pole. Tabari: Na místa, kde ohnivé koule dopadly plátování trochu zrudlo a začal z něj opět téct sliz, ovšem v menším množství, než po Wardově střele, taktéž reakce nestvůry nebyla tak drastická, častečně taky, protože je zaměstnaná něčím jiným. Veronica: Brnění, které si povolala, začaly svými palicemi mlátit nestvůru, ale nedělají ji žádné viditelné škody. I když vypadá to, že aspoň jednu funkci plní a tou je, že ji efektivně zaměstnávají, jelikož nestvůra se plně věnuje plivání slizu a střílení blesků, pomalu ale jistě do nich propaluje díry a zpomaluje svým slizem. Ward: Ze zbraně po krátké chvíli vyšelehne ledová tříšť, která se na těle nestvůry zachytí, další viditený efekt ovšem nemá, nestvůra je stále zaujatá zbrojemi. Shariss: Žádné další lidi kromě vás venku nevidíš, všichni si zalezli do vlaku. Jinak kromě boje samotného, který před tebou probíhá nic dalšího nevidíš.

Ward - 17. února 2011 22:48
	Nastavím na pušce devadesát procent zakleknu pořádně zamířím mezi pláty kruníře jak jen to pujde, co nejblíž u země kde obluda není tak mobilní a vystřelím.

Tabari Souldan - 18. února 2011 15:00

Fajn, fajn, fajn. Řeknu si pro sebe v duchu vymýšlejíc, co by ji mohlo nejvíc zaměstnat. A nepoškodit ty brnění. Sakra práce - to tam nemohla zkusit poslat něco efektivnějšího a míň zavazejícího?! Chvíli je bezradně pozoruju, pak si všimnu, jak je zpomaluje sliz. Chtělo by to opláchnout. Upřu soustředěný pohled na nebe, pak na chvíli zavřu oči, nadechnu se a začnu rychle něco mumlat... Za moment se z nebe spustí silný déšť, který by teoreticky mohl sliz opláchnout. Po chvíli ho doladím tak, aby pokud možno pršelo maximálně jenom u příšery - o něco dál už po chvíli jen pokapává a mrholí. Takže jak na ni, na obludu. Oheň nic moc. Ledová sprcha taktéž. Vítr? Ani omylem. Ale země... Se zamračením se rozhlídnu kolem. Chtělo by to kameny. Velký kameny. A ty tu nejsou. Co tam máme dál...? Zamračím se na příšeru, snažíc se něco vymyslet.

Shariss - 20. února 2011 13:49

Tak jo hlavně nenápadně a doufám , že se tu neschovává někdo kdo by mě mohl vidět... Ještě jednou se rychle porozhlídnu po okolí a nakonec se otočím směrem k té ohavné obludě , která nám stále dělá problém.Chvilku se soustředím a pomoci zamumlání nesrozumitelného gesta zakouzlím kolem příšery magickou anomalii , která způsobí příšeře spomalení, takže její pohyb bude pro nás ostatní strašně pomalý a tím pádem dostaneme větší výhodu v boji.

Vypravěč - 20. února 2011 23:33

Ward: Nastavil si pušku na 90% a vystřelil z bezprostřední blízky, opět z ní vyběhly rudé blesky, které zase udělaly spálené pruhy na tvém oblečení a poté z hlavně vyletěl ledový bodec. Ten i když nevletěl mezi pláty nestvůry, protože byly postavené tak, že mezi nimi nebyly dost velké mezery, udělal zvuk jakoby praskla skořápka vajíčka a taky kolem oblasti, kde bodec narazil část krunýře zamrzla, náboj ve zbrani znatelně napraskl, ale ještě se drží vcelku. Stvůra na to reagoval opět stejně, jako když jsi na ni vystřelil naposled, ztratila zájem o brnění a začala s řevem kolem sebe prskat sliz. Tabari: Déšť na ten sliz neměl moc velký efekt, trochu ze zbrojí začal stékat, ale byl moc lepkavý než aby z nich slezl úplně. Co se ti povedlo bylo promočit Warda, který byl blízko stvůry. Shariss Tvá anomalie zpomalila chod nestvůry a i sliz co střelala, takže ostatní mají dost času, aby se mu vyhnuli. Všichni: Po zpomalení času kolem nestvůry jste si všimli, že z rudého krystalu, co je pod lebkou vychazi zvlaštní fialové vlasce, ktere se ruzně kmitají a poté jakoby mizí v obloze, dále vlasce na straně o kterou se otřela Wardova první střela jsou zpřetrhané a visí podél těla nestvůry.

Tabari Souldan - 23. února 2011 19:50
	Stejně jako déšť začal, tak i skončí. Čas kolem nestvůry se ale jakoby zpomalí a začnu rozlišovat jakési fialové cosi. Zvláštní. Ale mohlo by to jít snadno poškodit... Sotva dokončím tuto myšlenku, začnu házet menší ohnivé koule přímo na ty fialové provazce.

Ward - 28. února 2011 21:53
	Když vidím ty fialové provázky něco malo mě trkne. Hmm že by tu obludu něco ovladalo tak jak se o to pokoušeli u mě? Třeba ty fialový provázky mají na to vliv.. no ju to očividně npadlo taky tak to zkusím. Pak nastavím zbraň na sedumdesát procent a namířím do co nejhutšího chuchvalce těch fialových nitek nad obludou.

Vypravěč - 02. března 2011 22:59

Tabari: Ohnivé koule na ty vlákna působí celkem dobře, provázky, které zasáhnou vzplanou a od nich chytají i další, takže je ničíš v celkem slušném množství. Ward: Na 70% z pušky začaly vylétavat ostré ledové střepy, které zpřetrhávají vlákna. Sice ne tak efektivně, jak ohnivé koule, ale svoji práci splňují. Akorát musíš vyměnit ještě jeden náboj, protože ten naprasklý se v polovině střelby rozbil úplně. Všichni: Čím víc vláken spřetrháváte, tím víc sebou nestvůra zmítá a anomálie kolem ní slábne, až se nakonec rozplyne úplně. To už jsou ale všechny vlákna zpřetrhané a nestvůra se najednou zastaví a nehýbe se. I déšť kolem ní ustane a brnění se najednou rozplynou. Z nebe poté začne svítit matná fialová záře. Když se podíváte nahoru, směrem z kama jde, uvidíte, že vysoko nad nestvůrou se táhne přes oblohu černá linka, která jakoby protínala oblohu a z ní vychází ta záře. Po chvíli se ta linka roztáhne do obřího kruhu. V tom kruhu vidíte jakoby kamenou bránu s nejrůznějšími obrazci, kterým nerozumíte, celá brána se vlní jakoby byla pod rozčeřenou vodní hladinou. Křídla brány se začnou odsouvat do stran a pod ní je další a další, takhle se otevřou asi 4 brány. Když se otevírá poslední, vyšlehne fialová záře mnohem jasnější a za oněmy bránami byl fialový tunel, táhnoucí se do prázdnoty a kolem něj šlehají fialové a rudé blesky. Tři mágové z vaší družiny to poznavají, je to Vortex. Dívat se takhle na něj je zvláštní pocit, jakoby vás chtěl každou chvíli vtáhnout do té prázdnoty na konci, pohled fascinující, ale zároveň děsivý. Obluda se mezitím začala rozkládat na malé částečky, které ve víru putijí do Vortexu, dokud nezůstane jen ten rudý krystal, který se až jako poslední roztříští. Vortex se pak zavře a jakoby po něm a po nestvůře nezůstalo ani památky. Tedy kromě slizu, který se stále válí všude okolo. Zachvíli z vlaku vyběhne strojvedoucí a běží směrem k vám. "Hej vy! Jste vpořádku?" Netváří se nějak nepřátelsky na to, že jste ukázali, že jste mágové, spíš trochu ustaraně.

Shariss - 02. března 2011 23:04

Když je konečně po boji a po nestvůře je jen červený krystal, tak se mi celkem uleví.Z vlaku se ozval něčí hlas a již vidím , jak k nám běží průvodčí a ptá se jak nám je. Tedy...natož , že bych tu čekala nastoupenou brigádu vojáků , kteří hledají v poznámkách za čí hlavu je víc, tak je tohle celkem milé.. Chvilku váhám , ale pak se vzchopím a odpovím mu... "Eh...no jsme...doufám,že se nikomu ve vlaku nic nestalo , když ta potvora prskala tu kyselinu všude kolem..."

Tabari Souldan - 03. března 2011 15:24
	Když se podaří zpřetrhat všechna fialová vlákna, tak jenom fascinovaně sleduji nastálou situaci. Jak se vedle nás objeví muž z vlaku, tak se jenom otočím k němu. "V pohodě." odpovím na jeho otázku trochu neurčitě. Podívám se po ostatních členech mé skupiny, v očích nevyřčenou otázku, co teď.

Ward - 03. března 2011 20:29
	Když už konečně začne ta brána mizet, trochu se zaraduju. Pak se podívám na tu díru která se nad náma otevře a chvilku na to čučím. Hmm a co je tohle za kokotinu? Nakonec to zmizí a tak se vrátím ke své puvodni naladě. Schovám si svou pušku zase a čekám a mlčím.

Veronica - 04. března 2011 09:25

Jsem ráda, že i když jsem nestihla nic říci, tak všichni nejspíš pochopili, že tu stvůru někdo pomocí těch provazců ovládá. Dokonce i tomu pošukovi to celkem myslí. Třeba mě ještě nakonec překvapí. Pak se otevře Vortex a mně se vybaví hrozivé vzpomínky na minulost ve Dvojí ruce. Vždycky mě trápilo, co se tehdy stalo. Chci tomu přijít na kloub. Než jsem ale něco kloudného vymyslela Vortex se uzavřel. "Jaká škoda. Ale kdo tu potvoru ovládal? Protože ten NĚKDO může kdykoliv na zem něco podobného seslat." Pak přijde ten strojvedoucí a celkem přátelsky se zeptá, jestli jsme v pořádku. Tak slušnost z téhle země přece jen nezmizela. Jen lehce kývnu v souhlas a otočím se k ostatním. "Myslíte, že tahle potvora způsobovala to mizení lidí a nebo budeme pokračovat dále do vesnice? Dále je tu taky možnost, že se vrátíme na základnu a podáme zprávu ostatním." Poslední větu řeknu trochu tlumeně. I když se strojvedoucí nezdá býti nepřátelským, nemusí vědět, že mágové mají někde tajnou základnu.

Tabari Souldan - 05. března 2011 16:21

"No..." Zadívám se nepřesvědčeně na Veroniku. "Já bych celkem určitě tu vesnici navštívila. Záleží na tom, co si myslí místní. Hlavně," kývnu hlavou k místu, kde zmizela potvora a pokračuju: "jedna taková potvora by po sobě musela nechat stopy. Když se podíváš, jakou díru vyleptala v zemi..." zamyšleně přeruším svůj monolog. "Prostě bych do té vesnice šla. Musíme se ujistit, že to opravdu dělalo to zvíře a zároveň, že teď už se tam nebude dít nic. A možná i najdeme spřízněný duše, co ty víš. A..." ztlumím hlas. "Můžeme poslat zprávu, snad mají popisnou adresu, ne?" pozvednu obočí čekajíc na její odpověď. Hlavně, než se někam vypravíme, chci vědět, co ví o tom, co se tu dělo... Vypadají, že jim ten úkaz něco říká.

Ward - 07. března 2011 20:01

Hmm chcou pokračovat do té zapadlé díry, ale moment z tama se bude zdrhat líp. Jo rozhodně to bude lepší než odsuď. Nechám Tabari domluvit a pak se taky ozvu. "Úkol zněl, dorazit tam a zjistit co se tam děje, jsem pro tam ještě dojed a skontrolovat jestli je už vše v pořádku nebo ne." Řeknu a pak zase mlčím. I kdybyste nechtěli pokračovat vy já si cestu najdu. Mezitím si vyměním v pušce prasklý krystal za poslední který mám pušku zajistím a pak ji zase zabalím.

Vypravěč - 14. března 2011 22:04

Všichni: Po celou dobu rozhovoru vás strojvedoucí jen zaujatě poslouchá, ale pak se nakonec ozve. "Jo jo, o tom mizení lidí jsem slyšel, je to opravdu zvláštní. Podle toho, co jsem tak poslouchal to asi máte nějak prošetřit co? Víte já vás nikdy neměl za špatný lidi, chyby může udělat každej, navíc, kdo ví co by se stalo, kdyby jste tu nebyli, osobně pochybuji, že naše armáda by si s tím poradila dřív, než by byly ztráty." Nachvíli se odmlčel. "No, jelikož míříte do Tanarosu a trať blokuje ten sliz, poradil bych vám, aby jste přešli přes louku do toho lesa a měli by jste se tam dostat pěšky. Ne, že bych pochyboval o tom, že by jste dokázali ten sliz odklidit sami, ale nevím, jestli i ostatní lidi ve vlaku sdílí mé názory."

Tabari Souldan - 15. března 2011 19:33
	Udiveně otočím hlavu k průvodčímu, jako bych si ho všimla až nyní. Vyslechnu jeho slova, jenom přikyvuji. "Super, díky za radu." přitakám a po jeho poslední větě se ohlídnu k vlaku, odkud kupodivu nevybíhají žádní lidé. Zvláštní... Přesměruji pozornost zpět ke svým společníkům. "Takže kdo jde?" zeptám se a z mého tónu se dá ušit, že neočekávám záporné odpovědi.

Ward - 15. března 2011 19:44

Když jsem uslyšel ono: " musíte jít přes les." tak jsem prostě vyrazil a neohlížel jsem se na zbytek skupiny. Ještě když se Tabari ptala já už byl pár metrů od skupinky na louce. Hmm les les les... les.. les.. co je mi doprdele po nějakým lese? I když v lese bych se mohl třeba stratit.. ale ne město je lepší z města se můžu dostat jinam a celkem rychle.. jenom doufám že tam někdo žije kdo mě dostane pryč někde kde mě nikdo nepozná. S touhle myšlenkou ještě zrychlím krok abych onu louku přešel o to rychlej.

Shariss - 15. března 2011 23:23

Vyslechnu strojvedoucího a podívám se , jak Ward vyrazil pryč od nás s výrazem na tváři , který říká , že s náma nechce nic mít. Achjo zase...on si prostě nedá pokoj... Kývnu na Tabari s Veronicou na náznak souhlasu ,že jdu taky a pak se rozběhnu za Wardem , tak abych ho dohnala, když ho konečně doběhnu a jdu vedle něj jeho tempem, tak se předkloním, tak abych se mu víc dívala do tváře a nemusela jít před ním a povím: "Tedy ty máš na spěch...nemyslíš , že by se nám ostantí i k něčemu třeba hodily?"

Ward - 15. března 2011 23:59

Dopytle.. na tuhle sem zapoměl.. no aspoň není tak protivná jak ostatní.. ale stejně musím zdrhnout vypadá to že i ona ty mágy hodně poslouchá. Pomyslím si když mě Shariss doběhne. "Chtěl jsem na vás počkat u lesa." Zalžu jako kdybych to měl opravdu v plánu. "Měli byjsme se dostat přes les dokud je světlo, v noci bysme pak nemohli jít lesem." Dodám ještě prostě a pak trochu zvolním tempo aby mi Sharis stíhala.

Tabari Souldan - 16. března 2011 21:08

Se zasyčením proženu trochu vzduchu přes zatlý zuby. Ten idiot... A ona za ním ještě běží! Otočím se k Veronice, v obličeji mi může vidět, že se vyloženě přemáhám, abych nepředvedla sopku. "Já běhat nebudu. A už vůbec ne za ním." upozorním ji, bohužel ne příliš přívětivým tónem. Pak se otočím a klidným tempem zamířím přes louku k lesu. Ještě se zarazím a ohlídnu se přes rameno k průvodčímu. "Jo a nashle a díky!" zavolám na něj, než se dám zase na pochod.

Veronica - 17. března 2011 15:04

Na jednu stranu jsem hodně naštvaná, jak zbrkle se ten člověk chová, ale na druhou mě celkem pobaví Tabari, jak se ze všech sil snaží skrýt svoji zlost. "Buď klidná, taky to nemám v plánu." Odpovím na její mírně urážlivý tón s úsměvem. Než se vydám za ní, otočím se k průvodčímu, podám mu ruku a řeknu: "Postarejte se o všechny cestující a doveďte je někam do bezpečí. Nechť vás štěstí provází." Po těchto slovech se ukloním a odcházím. Ještě si na něco vzpomenu a poněkud chladným úsměvem dodám: "A radím vám, že jste nic neviděl, ani neslyšel." Pak doběhnu Tabari a klidným krokem následujeme ostatní. "Musím uznat, že jsi na mě udělala dojem. Přiznám se, že jsem trošku tvoje schopnosti podceňovala, ale jak vidím, skrývá se toho v tobě opravdu hodně." Pokusím se komplimentem trošku uvolnit špatnou náladu, kterou Tabari má. Bože už mluvím jako nějaká senilní profesorka magie

Tabari Souldan - 19. března 2011 16:17

"Aspoň někdo rozumnej..." poznamenám klidnějším tónem. Nijak nespěchám, aby mě mohla dohnat. Potichu se zasměju jejímu komplimentu. Udělala dojem... Co vlastně dělala ona? Přehraju si v hlavě události posledních pár minut. Jo, vlastně brnění... To jí fakt chválit nebudu. "Díky." řeknu celkem lhostejným tónem. "Příště mi ale nějaký kouzlo asi omylem ulítne jeho směrem..." zabrblám a podívám se víc dopředu po Wardovi. "Kde jste ho vůbec nabrali? V nějakým blázinci?"

Veronica - 22. března 2011 12:02
	"No věř mi, že já ti v tom určitě bránit nebudu. Možná ti akorát pomůžu." Odpovívám na Tabarino otevřené nepřátelství vůči Wardovi. "Z kama ho vyhrabali, to fakt netuším, ale v blázinci jsou na něj příliš intelektuálně zralí, tak odtamtud bych ho nečekala." No budeme to s ním muset chvíli přežít třeba ho pak od nás odvelí.

Tabari Souldan - 25. března 2011 12:14
	Zasměji se její poznámce. "Máš recht. Ale tak třeba uteče s tou... Tou druhou a budeme od něj mít pokoj." trochu se pousměju. "Ty ho znáš vlastně jak dlouho?" nadhodím. Postupně zrychlím tempo, ať jsme u lesa dříve.

Vypravěč - 03. dubna 2011 23:04
	Zamířili jste směrem k lesu, první Shariss a Ward, Tabari a Veronica vás zachvíli dohnali, strojvůdce na vás ještě zavolal pár slov na rozloučenou a zamával. Dojít k lesu vám netrvalo příliš dlouho. Je tvořen zejména jehličnatým porostem, zezačátku celkem řídkým, ale když se podíváte dal, vidíte, že se celkem zhustšuje, terén jde mírně do kopce, tedy aspoň tam kde vidíte.

Tabari Souldan - 04. dubna 2011 19:37
	"Miluju lesy..." zamumlám, těžko říct, jak to vlastně myslím. Pak vejdu pod koruny stromů. "Jo a kam konkrétně vlastně jdeme? Znáte někdo tu cestu?" zeptám se neadresně svých společníků. "Ten chlápek řekl jenom to, ať jdeme do lesa."

Ward - 04. dubna 2011 21:01

Poslechnu si Tabari a čekám jestli někdo něco dodá. Když ne po chvilce ticha se prostě zase vydám směrem který jsem držel do teď, a to rovně a hurá do kopce. Jdu prostě tak jak mi velí instinkt. A i kdyby ze zvrchu bude třeba výhled. Takhle pokračuji v cestě, ale už pomaleji a dávám si pozor na kořeny a podobně abych nezakopl. Pokouším se ještě očima najít nějakou schůdnou cestičku nahoru do kopce oním hustším lesem.

Shariss - 09. dubna 2011 22:59
	Na otázku od Tabari jen pokrčím rameny a řeknu: "Popravdě to netuším...a cestu z nás nezná asi nikdo , když nás sem poslal strojvedoucí...no takže nápady ?.." To jo...ještě abychom zabloudili...teda trocha štěstí by neuškodila.. Trošku se začnu rozhlížet i po okolí a poslouchám jestli nemá někdo z ostatních nějaký návrh , jak dál.

Tabari Souldan - 10. dubna 2011 10:18

"No, evidentně by to chtělo dostat se na druhou stranu lesa. Jelikož v něm není žádná cesta, tak je celkem dost možný, že bysme tak akorát šli do kruhu..." jenom zabloudím pohledem tam, kam zmizl Ward. "Takže prostě přímo přes les, ale nějak zajistit, abysme nekroužili. Takže buď jestli někdo máte něco jako kompas nebo..." zadívám se přes koruny stromů, jestli v dálce třeba není něco jako hora, ale takové štěstí evidentně nemám. "No, tak nic. Prostě já navrhuju nějakou světovou stranu. Co vy?" podívám se po zbylých dvou společnicích.

Shariss - 01. května 2011 20:00

Při pohledu na odcházejícího Warda si jen pomyslím: Tuším ,že aspoň on má jasno kam jde , tedy zajisté vůbec netuší kam jde , ale není ten typ co by tu stál a tlachal...stejně nevíme kudy , takže tím že půjdem za ním nic nepokazíme... Tak akorát si vyslechnu poslední otázku co nám věnovala Tabari.Spojím situaci a nápad dohromady a odpovím ji: "Myslím, že on už o směru rozhodl , takže podmě za ním...stejně nikdo z nás netuší kam se dostanem , tak aspoň nebudeme ztrácet čas nějakým rozhodováním o směru...Takže podmě za ním." Při posledních slovech ještě označím prstem Warda a vyrazím za ním a tak nějak počítám ,že ostatní mě budou následovat i když ho asi nemají zrovna dvakrát v lásce.

Tabari Souldan - 01. května 2011 20:11

"On že rozhodl o směru?" zabublám naštvaně za zády Shariss, která už mizí za tím pakem. Gr. Co se mě týče, tak rozhodl možná tak o tom, kam celkem určitě nepůjdu. Taková horká nekomunikativní hlava nám nemůže být k užitku, tak proč se hnát za ním, jak stádo tupých ovcí? Stočím pohled od mizící dvojice k Veronice. "Jdeš za ním, nebo jdeme někam jinam, respektive jinudy?" zeptám se jí tónem a způsobem, z nějž může více než snadno odtušit, že se za Wardem určitě nevypravím. A je mi celkem fuk, zdali půjdu sama, nebo s někým. Čekajíc na její odpověď se rozhlídnu ještě jednou po okolí. Tentokráte ne po bodu v dáli, ale po tom, zdali se terén některým směrem svažuje (?).

Veronica - 04. května 2011 08:27

Z Tabarina hlasu soudím, že nemá zrovna v plánu Warda následovat. Taky toho dacana nemám ráda, ale měli bychom se kvůli tomu opravdu rozdělit? No asi půjdu s ní. Když se něco stane alespoň budeme rozdělení po dvojicích. "Půjdu s Tebou Tabari, ale nemám ani ponětí kudy, takže tě tímto jmenuji vedoucím naší skupiny a veď nás, kam uznáš za vhodné." Oznámím jí s usměvem a pak se ohlédnu po Shariss. Snad se ještě všichni ve zdraví sejdeme

Tabari Souldan - 04. května 2011 17:44

Přes tvář mi projede pobavený úsměv. "Zato já znám okolí úplně dokonale. Bydlím totiž jen kousek odsud, tak přes půl zeměkoule." odvětím jí vcelku pobaveně. Pohledem vyprovodím ty první dva. "Abych ti tedy sdělila svůj plán. Shodneme se doufám na tom, že vesnice a města se staví u řek. A taky na tom, že voda většinou teče dolů. Takže bych našla vodu tak, že půjdeme z kopce, a pak bych šla po proudu, dokud někam nedorazíme." na vteřinku se odmlčím zkoumajíc její výraz. "Souhlas?" Když mi to odkýve (aspoň předpokládám), tak se naposledy ohlídnu po místě, kde byl vlak a červ, a po místě, kde zmizeli ti dva. Pak vykročím lesem směrem, který se mi zdá, že je nejvíce dolů.

Vypravěč - 24. května 2011 23:57

Ward, Shariss: Jdete stále za nosem, stále kupředu. Kopec ještě mírně stoupá a les se zhustšuje, ale ne tak, že by byl neprůchodný, nebo by jste se museli plazit po kolenech mezi větvemi Cestou nevidíte nic neobvyklého nebo nic co by nějakým způsobem mělo zaujmout vaši pozornost. Po chvíli stoupání se na krátký okamžik terén srovná a pak začne klesat dolů. Tabari, Veronica: Když se díváte okolo nevidíte, žádné viditelné svažování, takže jediná zcela jistá věc je řídit se pravidlem "co jde nahoru, musí i dolů" a tedy za tím stoupáním bude poté i klesání. Ovšem je na vás jestli půjdete stejným směrem jako Ward a Shariss nebo zkusíte vylézt nahoru někde jinde nebo zkusit jít podél lesa a nějaké klesání eventuelně najít.

Ward - 02. června 2011 20:06
	Prostě jdu dál stále za nosem. A když se terén začne svažovat, jdu prostě zase dál akorát si dávám větší pozor při chůzi z kopečku aby mi nesjela noha, nebo abych nezakopl o kořeny stromů. Mimo to se ale taky snažím dívat před sebe jestli neuvidím nějaké budovy.

Tabari Souldan - 03. června 2011 18:00
	Zamračím se, když si všimnu, že to vlastně nikde není z kopce. S pokrčením ramen zamířím tou cestou, která je nejmíň do kopce, spíš kolem něj (aspoň trošku původním směrem vlaku). Cestou mlčím, většinu času se dívám na zem, jenom občas se trochu rozhlédnu kolem...

Shariss - 08. července 2011 18:34

Jdu si tak za Wardem a sem tam se ohlédnu za sebe , jestli náhodou někdo nejde za náma a vzhledem k tomu ,že ward kouká před sebe jak splašenej a zjevně čeká ,že se za pár metrů vynoří ze země vesnice , kterou hledáme.Jdu prostě jen za ním a koukám kudy jde on a přímo v jeho stopě, tak abych se ani nemusela extra hlídat jestli nešlápnu do nějaké pasti. pff...snad tam někdy dojdem ... jestli jdem vůbec správným směrem...

Veronica - 08. července 2011 18:53
	Když sleduji Tabari jak jen tak bezvýsledně bloudí kolem, začínám mít pocit, že jsme se tak trochu ztratili. "Tabari tak mě napadlo," na chvilku udělám pauzu, aby to vyznělo jako že ještě přemýšlím: "Co kdybychom se prostě vrátili ke kolejím a šli podle nich až tam, kam jsme měli původně namířeno? Na co tady bloudit lesem, když můžeme jít jednoduše po cestě..... teda spíš po kolejích"

Tabari Souldan - 10. července 2011 15:35

Pousměju se Veroničinýmu návrhu. "Taky jsem o tom přemýšlela... Vlak by teoreticky mohl jezdit nejkratší cestou mezi vesnicemi, tady široko daleko není nic, co by mu stálo v cestě. Koleje uděláš skoro všude..." začnu jí odpovídat, evidentně u toho stále přemýšlím. A stejně tak stále pokračuju krajem lesa, co nejmíň do kopce v cirka původním směru kolejí. "Otázka je však jiná, než kudy máme jít my. A to ta, proč nás strojvedoucí vůbec nasměroval do lesa. Jako víš co... Kdyby to neudělal, tak jdu podél kolejí dál, až do té vesnice dojdu. A ty koleje, jak už jsem řekla, by tam měly vést jednou z nejkratších cest... A nejjednodušších. Proč, proč nás teda poslal do lesa? A navíc, my jsme na kraji a jdeme de facto ve směru kolejí. Když se podíváš mezi stromy, tak jsou pořád vidět." ukážu prstem kamsi mezi stromy. "Ti dva jsou ale v čudu. Jak to vidíš?"

Veronica - 12. července 2011 18:09

"No já si nepamatuji, že by nás posílal do lesa, ale o mně je všeobecně známo, že mám špatnou paměť." Podotknu a snažím se vzpomenou, jestli něco takového říkal nebo ne. "Každopádně to mohla být sice zkratka, ale radši si tu cestu prodloužím a trefím tam hned než tu bloudit po lese a doufat, že najdu cestu. Takže se vrátíme na koleje co říkáš?" Zamyslím se, co asi dělají ti dva před námi, ale nakonec to přejdu s tím, že toho šílence nepotřebuji vidět. "Já si myslím, že to nějak zvládnou sami i bez nás. Já nevím jak ty, ale já toho exota znovu vidět nepotřebuji"

Tabari Souldan - 12. července 2011 19:53

Zasměju se její poslední větě, jako by mi četla myšlenky. "Já bych toho exota nejraději viděla pod kytkami.... To je ale fuk. Ten strojvedoucí neříkal, ať jdeme do lesa, ale že máme jít přes les, aspoň myslím. A myslím si to tak na 90 %, avšak pořád je tam těch deset. Na tom ale zase tolik nezáleží, nebudeme se v tom pitvat, máme jít do vesnice. Kolejí bych se určitě držela, ale šla bych takto krajem lesa, jak jdeme. Jsme tak aspoň trochu krytí a nejsme tolik vidět. A možná si bude myslet, že jsme šli všichni přímo přes les. V každým případě, i pokud tam něco číhá, tak se můžeme uklidit na louku..." chvíli pokračuji v cestě mlčky. "Pořád ještě je tu možnost, že nám nechtěl pomoct. Může kouzelníky nesnášet jako všichni ostatní, i když jsme je zachránili. Poslal nás tedy jinam třeba pro to, že nás něco zabije v tom lese, nebo pro to, že zabloudíme, nebo pro to, aby získali ve vesnici čas se na nás připravit..."

Vypravěč - 12. července 2011 21:19

Shariss, Ward: Klesáte nyní z kopce a po chvíli klesání narazíte na další rovinu, tahle ovšem vede jakoby po obvodu kopce a jsou v ní mírné náznaky vzorku pneumatik, zřejmě nějakého těžšího vozidla, z toho usuzujete, že je to nějaká lesní cesta. Na straně na které stojíte je dál několik menších houští a celkem velká souvislá plocha nizkých houštin, kapradí a mechu, pokud by jste se rozhodli jít dál z kopce dolů. Tabari, Veronica: Dále pokračujete po směru tratě, schované v lese. Nic zvláštního se po většinu vaší cesty neděje ani nevidíte nic zvláštního či neobvyklého. Po většinu vaší cesty. V určité chvíli zahlédnete v dálce jak polem jedou 2 robustní nákladní vozidla, dle vzhledu zřejmě armádní. Chvíli je sledujete a pak vám pohled na ně zastřou stromy, jak auta zmizí jakoby skrz les.

Ward - 14. července 2011 19:50
	Když nastane trochu změna a to že jdeme z kopce, uleví se mi. Pak pozoruji zbytek cesty dolu z kopečka ale nejvíc mě zaujme lesní cesta. Zkusím se na ni podívat jestli z ní nezjistím víc, jako třeba jestli tudy v blížší době něco neprojelo. "Šel bych podé cesty." Řeknu Sharis ale stojím a čekám na její názor. Jenom doufám že tudy nic moc nepojede v brzké době..

Shariss - 14. července 2011 19:55

Když tak nějak jdem lesem a dostáváme se z kopečku k nějaké lesní cestě kde se Ward zastaví a začne ji zkoumat , jako kdyby dokázal odhadnout jestli na ní něco jelo nebo snad něco pojede? Každopádně se mě zeptá nebo spíš mi oznámí ,že by šel rád dál po cestě.No proč ne taky?...Ta cesta zajisté někam vede , takže sem pro.Nenechám ho čekat s odpovědí a řeknu mu: "Jo to bude nejlepší , protože ta cesta někam vést musí...takže prostě půjdeme přímo po ní..." Poté se ještě přelétnu pohledem okolí lesa kolem nás a nakonec následuji Warda , který dozajista vyrazil směrem po cestě.

Tabari Souldan - 15. července 2011 15:28
	"...a heleďme." zastavím se na místě, ukážu rukou směrem, kudy projela ta dvě auta. "Jsou dost velký... Takže i pokud tam není cesta, tak uvidíme, kudy jely. Moc osídlený to tu v okolí není, takže buď z vesnice nebo do ní. Otázkou je, jestli jít za nimi nebo od nich. Jak to vidíš? Já bych vzala spíš ten směr, abychom nešli přes koleje." otočím hlavu k Veronice čekajíc na její názor.

Veronica - 15. července 2011 22:42

"Nevím, jestli je nejlepší nápad sledovat ty náklaďáky, ale na druhou stranu jsem docela zvědavá, kam asi míří." Na chvíli se zamyslím, zvážím všechna pro a proti. "Našim úkolem bylo zjistit, co může za mizení vesničanů a podezřelý výskyt velkého množství vojáků v okolí, takže bych je pronásledovala hlouběji do lesa a zjistila, kam že to tedy mají namířeno. Souhlasíš?" Podívám se s tázavým výrazem na Tabari.

Tabari Souldan - 16. července 2011 13:45

Bez jediného dalšího slova pokývu hlavou a rozejdu se dopředu tam, kde jsem naposledy viděla zmizet náklaďáky, až dojdu na onu cestu. Pak si čupnu a podívám se z blízka na otisky pneumatik. "Mám návrh." zase se postavím na nohy. "Mizí vesničané a odjížděly dvě naložený auta. Vesnice je tedy tam," ukážu rukou za sebe, do míst, odkud auta jela. "My máme těm vesničanům pomoct... Já bych si teda dovolila předpokládat, že budou v těch autech, nebo aspoň něco zjistíme od lidí tam. Po dobrým, nebo po zlým. Auta se těžko chytají..." protáhnu a zadívám se do míst, kam odjely. "Nocovat nebudou. A tak bych je zkusila donutit utábořit se, co ty na to?" stočím pohled k Veronice. Té z mého výrazu a tónu může být relativně jasné, že se chystám udělat povětrnostní podmínky nevhodné pro jízdu autem.

Veronica - 06. srpna 2011 22:20
	Pokrčím rameny a řeknu: "Popravdě nevím co máš v plánu dělat až jim zabráníš v jízdě, ale poku máš nějaký plán, tak tě budu následovat"

Tabari Souldan - 08. srpna 2011 10:00

Zasměju se. "Jak myslíš..." po tváři mi přeběhne nepěkný úsměv. Pak se zadívám do míst, kde auta zmizela a následně na oblohu... Začnu potichu něco mumlat jazykem, který Veronice může připadat prazvláštní. Současně zvednu ruce k nebi. Po velmi krátké době se začne obloha zatahovat černými mračny, ale ne nad námi - spíš kus před námi, kde by se mohla nacházet auta. Během dalších pár sekund nastane ohromná průtrž mračen doprovázená silným větrem, kdy se z nebe spustí provazce vody, které velmi rychle rozmáčí hlínu v lese na kluzké bláto. Vítr udeří co chvíle z jiné strany a s ohromnou intenzitou. Mraky se zanedlouho vyprší, větrná smršť však ještě chvíli přetrvává, než pak také ustane. Okolní vzduch je však o poznání chladnější a vlhčí. Padnu na kolena a chvilku se dívám k zemi, snažím se sebrat síly, které mi kouzlo sebralo. Zamyšleně se zadívám před sebe. "Určitě už zpomalili. Je však otázkou, jestli jsou auta natolik terénní, aby rozmáčenou zem zvládla a jak tam vypadá cesta..." Chvíli se Veronice může zdát, že snad mluvím sama se sebou, můj hlas je tichý a mumlavý. "Musíme jít." řeknu nakonec rozhodně a vyskočím na nohy. Nečekajíc na její odpověď se vypravím po cestě za auty.

Vypravěč - 04. září 2011 21:50

Shariss, Ward: Když dojdete k lesní cestě, Ward se rozhodne, že po ní pujde doleva a Shariss ho následuje. Nějakou chvíli jdete a zachvíli uslyšíte slabé vrčení někde mnohem níž z kopce. To vrčení je postupně hlasitější a hlasitější, až v něm poznáváte zvuk motoru. Podle toho z kama ho slyšíte, se jeho původce nachází někde níž z kopce zprava a pomalu se přemisťuje doleva. Podél cesty je stále pár hustých křovin, pro případ, že byste se potřebovali schovat, přinejhorším také můžou posloužit kmeny pár stromů. Tabari, Veronica: Tabari seslala své kouzla na místo, kde asi měly být náklaďáky, ovšem nepoznáte, zda měly nějaký efekt. Proto vám nezbývá, než pokračovat v cestě.

Ward - 07. září 2011 17:29

Jdeme po cestě a najednou uslyšíme ten zvuk. Prvně sebou cuknu po jeho směru a zastavím se. Chvilku poslouchám z kama jde a pak mi dojde že k našim směrem jedou auta. "Rači by jsme se měli schovat." Řeknu Shariss a pak si to zamířím za kmeny stromů. Když by po nás někdo střílel nebo chtěl kouzlit tak stromy by jim měli zmařit výhled aspoň nachvilku. Takže si zalezu za strom ujistím se že mě nejde vidět a opatrně se pak podívám až budou auta projíždět jestli poznám co jsou zač.

Shariss - 07. září 2011 17:35

Když se mi do uší dostane ten zvuk a pohlédnu na Warda , který si ho také všiml a následně prohlásil ,že by bylo velmi vhodné se schovat, tak jen kývnu hlavou na náznak souhlasu a jdu se schovat také za nějaký strom , tak abych i viděla na Warda. No tak jen nějak doufám ,že to nebude nic špatného...tahle cesta začíná být jeden velký problém... Poté se ještě podívám na Warda a řeknu mu: "Kdyby něco tak utíkáme...určitě jich bude přesila a na tu ve dvou nestačíme ju?" Čekajíc jeho odpoveď a zároveň auta , která jedou našim směrem čekám za stromem.

Tabari Souldan - 11. září 2011 16:45
	Nečekám, jestli Veronika půjde či ne. Ani se neohlídnu a rázným krokem, nebo spíš v mírném poklusu, zamířím po cestě tam, kam zmizela auta. Čas od času se rozhlídnu do půlkruhu před sebou, jinak se dívám hlavně pod nohy, abych někde nezakopla.

Laakii - admin - 25. října 2011 15:24

Nový příspěvek v dobrodružství, po měsíci a půl, páni! :-) Bohužel Vás musím zklamat, ani Váš Vypravěč, ani nikdo ze spoluhráčů ho nemá na svědomí. Přišel se na Vás podívat administrátor… Co teď s Vámi? Díky dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad". Dejte mi sem nebo do pošty do dvou týdnů vědět, jestli jste našli novou chuť k hraní, chcete změnit Vypravěče, nebo se s tímto dobrodružstvím ve vodách andorských rozloučíme. Laakii - admin

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR