Ostrov skrytý v mlze
hrálo se Denně
od: 02. července 2008 12:07 do: 02. června 2009 20:23
Dobrodružství vedl(a) Kyra
| |
 | Je to ostrov kde se nachází v někdo přímo v Atlantském oceánu ,nikdy tento ostrov nebyl nalezen a ani nikdo neví co je tam. Je totiž skrytý v mlze takže lodě když teda kolem něj plují nevidí ho, nikdo neví zda jsou tam lidé a nebo jen zvířata tenhle ostrov neexistuje, takže je na vás ukázat světu že tady je, ale je možné že vás ale ostrov sám přesvědčí že raději by jste měli mlčet. Jak sami poznáte ostrov skrývá mnohé možná se tam podíváte na zvířata, které už tam dávno vyhynuli. Je asi rok 1900 kdy byla zbudována nová luxusní loď jménem Black Rose, její první plavba míří z New York do Velké Britanii. Je to slavnostní plavba která prvně cestu někam tak daleko, je tam paluba A, paluba B, paluba C a D, E a F- je strojovna. |
| |
| todle je vaše loď  |
| |
| Je 1. června roku 1900, nacházíte se v přístavu v New Yorku kde se nalodíte na Black Rose. Je to první loď, která dosahuje těchto rozměru. Měří 250 metrů a vejdou se na ní kolem 2000 osob. Každý z vás se nachází kde on/ona uzná za vhodné ale máte 11:30 a loď odplouvá ve 12:00. Než projdete na loď musíte ukázat lístek a po případě ukázat zda vlastníte nějakou zbraň. Popis Paluba A V přední části bylo 34 kajut a za nimi značný počet společenských místností včetně čítárny, písárny, kuřáckého salónu, haly a zimní zahrady. Paluba B Zadní část paluby B zdobila restaurace ve stylu Ludvíka XVI. se stěnami obloženými ořechovým dřevem světle žlutohnědé barvy a s velkými okenními výklenky zakrytými hedvábnými závěsy, kde nejvybíravější z cestujících mohli hodovat á la carte. Na přiléhající části paluby byla pařížská kavárna připomínající sluncem zalitou verandu, s dřevěnými konstrukcemi pokrytými popínavými rostlinami a s proutěnými židlemi kolem malých stolků. Paluba C Následovala paluba C, první ze čtyř palub pokrývajících loď od přídě po záď. V její přední části, pod palubou příďové nástavby, byly umístěny kotevní navijáky k obsluze dvou hlavních bočních kotev, dále tam byla kuchyně posádky a jídelna pro námořníky a topiče. Paluba D V přední části paluby D byly ubytovací prostory pro 108 topičů. Zvláštní spirálové schodiště spojovalo tuto palubu přímo s kotelnami, takže mohli odcházet na své pracoviště a vracet se, aniž procházeli ubytovacími nebo jinými prostorami sloužícími cestujícím Poté přišla 25 metrů dlouhá hala I. třídy s impozantním schodištěm a 34 metrů dlouhá jídelna s bílým obložením stěn, tvarovaným stropem a oddělenými výklenky, kde mohly v polosoukromí obědvat rodiny nebo menší společnosti. Za ní byla rozlehlá přípravna jídel. Dále směrem k zádi lodi byla umístěna kuchyně. Paluba E Na přední části paluby E bylo ubytováno 72 přikladačů uhlí a 44 námořníků. Pak následovaly po celé délce paluby kabin a kabiny stevardů a strojníků. Paluba F skladiště zavazadel, lodní pošta a sál pro míčové hry, Za příďovou částí paluby G byly uhelné bunkry zabírající v šesti vodotěsných komorách prostor kolem horních pouzder kotlů. Za nimi následovaly dvě komory s pouzdry pístových parních strojů a turbíny umístěné pod nimi. |
| |
 | Loď S čerstvým vzduchem v plicích a zavazadly za sebbou vcházím na loď.Jen ještě ukážu lístek a vcházím na lod.Na palubě A scházím se svými osobními zavazadly ke své kajutě.Tam vejdu a zavřu za sebou dvěře.Začnu si hned vybalovat.Oblečení ihne dukládám do šuplet a všechny vedlejší věci nechávám v kufru který dám pod postel.V kufru je mimo jiné i moje provizorní zban bez které neudělam ani krok je to puška se zaměřovačem a náboji jé skládací takže dobře uschovná.Mám na sobě obyčejné oblečení.Jelikož je horko tak kratasi a triko v kapsi mám ještě svou peněženku.A u boku mám připnutý v pouzdře nůž na případnou obranu je to niormál lovecký nožik:) Pak vyjdu z kajuty kterou zaknu a klíč si uschovám.Nyní vycházím na paluu abych s epodíval na vyplutí lodi. |
| |
 | Nalodění Vysoký statný muž, kolem 25 let,postává nervózně u nákladových vrat a dívá se jak jeho poslední bedna mizí v podpalubí lodi, pak se jen otočí a poví lodníkovi... Byl bych rád kdyby se těm věcem nic nestalo, ty trofeje budou zdobid u nás doma národní muzeum,takže mi na tom moc záleží.. pokynu mu a vezmu si svou vojenskou tašku a přehodím jí přes rameno ověšené pásem s náboji do mých loveckých pušek a zkontroluji své dva kolty u pasu... tak tedy zpět domů, do Anglie,pak Hamburku, a pak vlakem až do matičky Prhy... naposledy se otočím a nadechnu se vzduchu v Americkém přístavu, než se vydám s velkým pouzdrem jež zkrývá dvě lovecké pušky k můstku kde již nastupují cestující... Dobrý den, jsem major Kratochvíl, vím že se musí hlásit zbraně, jedu z lovecké výpravy z Amazonie, krom těch koltů a nože mám ještě tady dvě lovecké pušky.. poklepu na pouzdro a když je zkontrolují výjdu pomalu na palubu kde se opřu o zábradlí a jen se dívám na hemžení v přístavu. |
| |
 | Loď Jdu k lodi a jsem udiven že je tak obrovská Achjo zase musim utíkat jinak mě tu ty parchanti snad fakt zastřelej usměju se pro sebe a jdu přímo na loď. Zrovna moc zavazadel ssebou nemam ale nějak ty chlapíky znepokojujou moje Colty ale nakonec to ukecám přijdu do svojí kajuty teda do kajuty toho komu sem ukrad ten lístek je hezky zařízená a myslim že na mě až moc velká. Naházim věci všudemožně aby to nevypadalo a lehnu do postele potom začnu přemejšlet vo svý bývalý holce docela mě ten rozchod vzal ale to se stává. |
| |
 | Kráska na vodě. Pomalu dojdu se svou opičí přítelkyní na rameni k lodi a prohlídnu si tu krásku. Nádhera. žasnu a pomalu se v řadě dostávám na k odbavení. Ukáži lístek a na otázku o zbrani jen ukáži na Anetu na rameni a vydám se i se vím zavazadlem na loď. Tam vyhledám podle lístku svou kajutu a vejdu do ní. Kufr hodím na postel a začnu vybalovat. Nůž schovám spolu s revorvereme naspod šuplíku s oblečením a pak se vydám na procházku po tom plujícím skvostu. Opustím, jakutu a zamknu a pomalu se procházím podél, zábradlí. Na hlavě mám hnědý klobouk a jen se tak dívám kolem. |
| |
 | Kráska na vodě. Můj pán mě nese k nějaké velké plovoucí potvoře. Sedím mu na rameni, když prohodí něco o zbrani, tak vycením zuby a podívám se na chlápka, ale pak vylezu Tomovi na klobouk a nechám se nést do kajuty. Kde se posadím na postel a sleduji, jak vybaluje. Když se vydá ven, tak se mu zase vyškrábu na rameno a dívám se kolem. Nakonec přeskočím na zábradlí, kolem něhož jdeme a pomalu jdu po něm a vyhlíží lidi co tu jsou. Snad tu mají banány a ovoce, miluji ovoce a Tomase, je jen můj..ikdyž.. ne je můj. Podrbu se na hlavě a vyskočím mu na rameno a obtočím mu ocásek kolem krku. Taková co by ho mohla mít snad není, je jen můj..Tolik vlasů žádná nemá a navíc se mi žádná nelíbí…Takže je můj. Chytnu se obruby jeho klobouku. |
| |
 | cesta a nalodění Netrpělivě jsme čekala v hotelu, kde pro mě měl přijed.Dneska byl den, kdy moje cesta směřuje někam jinam, daleko od všech těch poviností a hlavně od ženicha. jsme zabraná do myšlenek a zaslechnu jen TUT TUT To mě probere a já se zvednu z pohodlného křesílka v menším salónku a beru si své věci. Jeden klučina co tam na něco taky čekal mi přišel pomoc a donesl mi je až ven. Poděkovala jsem mu a řidič mi vzal věci a naložil. Já se podívala na hotel kde jsem přebývala celé 3 dny a pak nastoupím. Cesta netrvá dlouho a jsme v přístavu, kolem mnoho lidí a čekají až budou moct nastpupit a nebo se loučí s rodinou co jedou pryč. Podívam se na řidiče a poděkuju beru si kufry to už ke mě přišel nosič, který patří k lodi zeptal se mě který pokoj mám a já mu pověděla. On si zavolal nějaké kamarády a už si to směřovali na loď jednomu jsme dala nějaké peníze za to že mi pomohli a já už si to kráčím přes můstek na loď. Cestou jsme ukázala lístek a po prvé jsme vlezla na loď. Je tak velká podívam se a jen se pro sebe usměju jdu na záď ale než tam dojdu možná i vyplujem. Cestou jak jdu si můžu všimnout laviček co jsou tady a také docela hodně člunů. ale ty snad nebude potřeba je velká Zahledím se na lidi co jsou dole a lod začína se naplnovat jak cestujícími tak i posádkou. Jdu pomalu ke vchodu do paluby A a tam mě potká mladík a řekne slečno tady máte klíč poděkuju a jdu se opřít o zábtadí a čekám až konečně vyplujeme |
| |
 | Loď Chvíli jen tak postávám v přístavu a prohlížím si loď. Je udivující, co člověk ještě dokáže vymyslet. Zamyslím se na chvíli a pak se pomalým krokem vydám na loď. Ukážu svůj lístek a vystoupám na palubu. Je až pozoruhodné, že na dnešní poměry mám sebou jen trochu oblečení. Vydám se ke své kajutě a prohlížím si cestu, přestože není dlouhá. Po chvíli jí opravdu najdu a vejdu dovnitř. Položím své věci na kraj postele a rozhlédnu se. Být to jen na mě, tak si raději vyberu menší loď. S touto myšlenkou se vydám zpátky na palubu a pozoruju ruch přístavu. |
| |
 | Přístav (Jsem 35 letý muž ve společenském obleku, černé vlasy, hnědé oči, střední postava.) Vystoupím z taxíku a z hluboka se nadechnu mořského vzduchu. Á, cítíte to? Typický New Yorksý vzduch. U nás na severu je poněkud chladnější, ale možná i lepší. Taxikář vystoupí z vozu. Je to takový tlustý mužík v otrhaných šatech. Z jeho dechu je cítit odér cigaret. Tak já vám vyhodím ty věci a můžu jet. Dobře, dobře. tady máte peníze. Řeknu a vytáhnu peníze z peněženky. Muž mi zatím vyndavá věci z automobilu. Když dostane peníze, bez poděkování naskakuje do taxíku a jede pryč. Divní to lidé. Beru si své jediné zavazadlo a jdu k lodi. cestou potkávám všeliaké lidi. V roztržených šatech i v těch nekrásnějších , které sem kdy viděl. Vytahuju lístek z kapsy u saka a jdu po můstku na loď. Nechám si zkontrolovat lístek a nastupuji na loď. Ještě zaslechnu slova: Přeji příjemnou plavbu. Vystupuji na palubu A. Bylo to drahý, ale stálo to za to. Na tuhle plavbu šetřím už od svých 16. Podle instrukcí na lístku najdu svou kajutu. Kajuta 23A. Hezké. Vcházím do kajuty a žasnu. nádherná postel. Koupelna,pohovka a nádherně plná knihovna. Přesně jak jsem si to zaplatil. Otevřel jsem své zavazadlo a začla vybalovat. |
| |
| Loď Každý z vás se nachází na lodi, najedou zazní trooubení na znamení ža odplouváte. Můžete pozorovat jak lidi dole vám mávají ale také příjemný vánek co vás ovívá. Je přesně 12:00 a loď se pomalu směřuje ke svému cíli. Po nějaké chvilce plujete vedle sochy svobody a opouštíte amerku samotnou. Je ted na vás co budete dělat a ským se seznámíte. 13:00 vám dají znamení na oběd |
| |
| Vyplouváme Pomalu se procházím po palubě a sleduji to co se na ní děje. Lidé chodí sem a tam, muži ženy, má chlupatá přítelkyně mi sedí na rameni a pozoruje lidi. Pak zazní bim, bam.. je čas odplutí dvanáct hodin a majestátná kráska je vyváděna z přístavu na volný oceán. Pomalu dojdu po palubě a opřu se o zábradlí, vedle nějaké ženy ( Elisia DeMontec ) letno se na ní podívám. Snad, jsem jí neurazil. Dobrý den. Dostanu ze sebe poněkud nesměle, přeci jen si lépe rozumím se zvířaty než z lidmi. Jen se dívám do vody a ne na ženu, na tu se podívám, jen když jsem jí oslovil. Ale i tak jsem si všimnul co má na sobě. Ale nijak to nekomentuji, jen se dívám do vody. |
| |
| Vyplouváme Sedím na rameni Toma, mého Toma a kolem, jeho krku mám svůj ocásek. Jak míjíme lidi tak muži mě nezajímají, ale ženy. Každou sjedu pohledem a vycením zoubky. Je můj, nene můj jen můj..ne ty se mi nelíbíš, nedám ti ho. Takhle hodnotím každou, která, je tak pošetilá, že se ocitne v jeho blízkosti. Pak přeskočím na zábradlí a on se podívá do vody. Když pozdraví nějakou ženu tak mu přeběhnu po zádech a chytnu se tyčky u zábradlí a na rozdíl od měj si jí prhlídnu. Vyzkouším si tě. Pomalu dojdu k ní a sedni si vedle a začnu si čistit kožíšek, ale bedlivě tě sleduji. Tom je muj, muj. |
| |
| na palubě Když ucítím chvění lodi doufala jsme že je to tím že se rozběhli turbíny a né něco jiného. Jsme opřená a mám zavřené oči a užívam si příjemný vzduch a větříček který mě příjemně chladí. Najednou mě vyruší jeden muž, který ke mě přistoupil a pozdravil mě. Nějak jsme se na něj nepodívala ale odpověděla jsem mu. dobrý den dál mám zavřené oči a užívam si ten klid občas sice zatroubí lod ale pak jedeme kolem sochy a to už mám otevřené oči a pozoruji jak ji míjíme. zbohem řeknu si pro sebe a sklopím zrak a uvidím opičku. podívam se na ní a pak na toho chlapa V tu ránu ji pozoruju a všímám si jen jí je krásna. Podívam se na ní a usměju se ahoj jinak na sobě mám tohle p.s. pany si nevšímej te je jak z hororu  |
| |
| Na palubě na zábradlí Ona ho pozdravila, je můj a můj a Pak mi poví ahoj, neodeže mě, ale pozdraví mě. Jan se na ní zmateně koukám a přijdu blíž. Tomas, je můj, ale. Seskočím na zem oběhnu ženu a vylezu na druhou stranu a tam vyručkuji na tyčku co se stvihá ze zabradlí a podívám se to do očí a pak skočím zase na zábradlí a začnu si mýt kožíšek. |
| |
| Na palubě Dívám se do moře a užívám si vánek a nevšímá si opičky co dělá, ale nakonec se po Anetce, jemo kouknu a uvidím jí jak se dívá té dámě do očí. Co to zase děláš ? Prčo, tak nemáš ráda ženy, chlapi ti nevadí naty se ani nekoukneš.. Ale na ženách mužeš oči nechat. A s drobnými obava,i sleduji co dělá. Jen jí netrhje vlasy prosím. Ale pak si zase začne mýt kožich a já se uklidním a usměji se na opičku. Omluvte prosím Anetu je hmm nervozní. Omluvím opičku a podívám se na ženu a vím, že Anetka tu nervozní není, ale zato já ano. |
| |
 | Paluba C - záď Kroužek lidí okolo mě, s úsměvem na rtech, pozoruje představení. Občas někdo hodí minci do kloboučku na zemi, ale jinak všichni pozorně sledují. Co chvíli se ozývá potlesk a smích. Pohazuji si s deseti míčky a jedním pomerančem, jež mi hodil malý kluk. Různě se předkláním, dělám různé psí kusy, legrační obličeje a další všemožné triky. Lidem se to líbí čím dál víc a penízků padajících do kloboučku přibývá. Ozve se siréna a většina přihlížejících se jde podívat na druhou stranu paluby, zamávat svým bližním. Se mnou se už všichni rozloučili, ale stále mám pocit, jako bych tam něco nechávala. Část své duše. Pokračuji v představení, i proto málo diváků, co tady zůstalo. Peníze potřebuji, všechny peníze padly na lístek. Loď sebou trhne a já se lehce zakymácím. Lidé si všimnou mého poplašeného výrazu a začnou se smát. Jeden míček mi vylétne jinam, než jsem chtěla a skáče k zádi. Chytím všechny míčky a rozběhnu se za ním. Dostihnu ho těsně u zábradlí, ale chytím ho. Když se však vracím zpátky, je klobouk prázdný, ani jediná mince nezůstala. Třeba je potřeboval více než já. Snažím se sama sebe utěšit, ale moc mi to nepomáhá. K večeři bude nejspíš jenom pomeranč. Dám míčky do klobouku a jdu zpátky k zádi, abych se naposledy rozloučila s mým domovem a v myšlenkách i se všemi přáteli. Sbohem. |
| |
| Paluba A Jakmile se vybalím všechny věci, začnu si prohlížet knihovnu. Friedrich Nietzsche, William Shakespear i Viktor Hugo.Všechna dobrá díla. Nevzal jsem si knihu z knihovny, ale vyndal jsem z tašky malou knížečku s nadpisem Má cesta po Starém kontinentu od George Ruffa. Celá kniha byla pojata jako pomocník cestovatelům po Evropě. strčil sjem jej do kapsy a vyšel ven z kajuty. Loď právě vyjížděla z přístavu. Když jsme míjeli sochu svobody pokynul jsme jí rukou. Sbohem má krásko. Vzdalujeme se od amerického pobřeží. Jdu po palubě směrem an příď. Vyhlížím nějakou dobrou lavičku . Jakmile jí spatřím usadím se v ní a začtu se do knihy. Kapitola první: Příjezd do Evropy Když jsem poprvé spatřil břehy Británie,myslel sem si , že. . . . . . . . . .. . . . .. . . |
| |
| Paluba A Velice krásné. Řeknu si pro sebe a když vyplujeme začnu s eprocházet po lodi je opravdu krásná procházím se sem a tam nůž se mi jen tak pomalu pohupuje. Koho zde asi potkám? Pomyslím si a jdu dál.Procházím kolen nějakého muže co je dost začtený jen s epousěmju a jdu dál.Mou pozornost upoutá opička a její majitel který se baví z dívkou proto dojdu blíže a řeknu. Zdravím vás. Usměju se mile. |
| |
| čl. paluba Podívam se na opičku a jen se usmívam a natáhnu k ní ruku ale jen kousek pokud bude chtít přijde. mno mě nic nedělá ale nervózně opravdu nevypadá na něj se ani nepodívam a všímam si Anetky. Pak položím ruku na zábradlí a jen koukám na vodu jak krásně se houpe a dokonce i delfína jsem zahlédla ale jen už jak vyskočil. Když tam dojde další muž začnu být trochu nesvá dobrý den otočím se a vydím jak celá lod bude asi večer krásně osvětlená a jde vidět že tahle lod. Nevím zda nebyla chyba že jsem se na Anetku otočila zády doufám že se neurazila a něco mi neprovede. |
| |
| Paluba A Dívám se do moře a pak se opřu o zábradlí zády. Jo to nevypadá, opravdu ne. Povím a podívím se na Anetku a usměji se na opičku. Pak mě kdosi pozdraví, jen se na toho muže podívám a kývnu hlavou. Dobrý den. Odpovím mu na jeho pozdrav. A dál se dívám po té nádherné lodi. Snad se Anetka bude chovat slušně. |
| |
| Paluba A Podívám se na ženu a na to jak ke mě natáhne roku. Když odpoví Tomovi a ani se něj nepodívá tak se k ní pomalu vydám blíž. Hmm nedívá se na něj, to se mi líbí, moc se mi to líbí. On je jen můj a niči jiný. Pak se tam vynoří další člověk a já se po něm podívám. A to je jen chlap. Bez zájimu si ho prohlédnu. Pak se ke mě žena obrátí zády a já se na ní podívám a vyskočím jí na rameno. Dobrá je můj, ale ty se mi lábíš. Teda to, že se na něj nepodíváš, nejsi jako ostatní. A se k němu nějaká přiblíží a pokud se mi nebude líbit..Ne Tom je můj celej..A dala bych si ovoce. Podívá se na Toma a dofám, že to té slečně nevadí, že jí nevadí má troufalost, ale musím zisti, jak s polu budeme vycházet. Pokud nejevíš zájem o Toma, tak se mi líbíš a zatím se mi líbíš máš hezké vlasy. Pomyslím si žárlivě, ale sedím ti na rameni, protě se mi líbíš. |
| |
| čl. paluba Když mi opička vyskočila na rameno čekala jsme že mi něco začne dělat, ale nic jen tam tak sedí. Jsem trošku napnutá nechci aby mi začala cokoli dělat, hlavně at mi nesahá na vlasy. Ještě že je mám svázané ve velkém drdolu, jen přece vlasy do půl pasu husté a zvnilé. hm co by jsi chtěla, já u sebe nic nemám povím ji a jen se opřu o zábradlí a koukám do vody hm umí opičky plavat asimoc ne ale když musí tak asi musí, po pravdě já taky nijak moc neumím plavat takže bychom asi byly na tom stejně |
| |
 | Po delsim louceni s rodinou a pribuznymi, prochazeni kontrol a kontrolovani vstupenek ,jsem se konecne dostala do me kajuty. Kajuta 25A. Vejdu a zacnu si ji peclive prohlizet, jen co se usadim na postel tak ucitim ,ze lod prave zacina svou dlouhou plavbu pres ocean. Sbohem domove,rodino,pratele. Lehce se pousmeji a zacnu si prohlizet kajutu. Postel pohodlna, presne tak jak to mam rada.Koupelna vypada skvostne, mekka pohovka, stolek a skrinka. Polozila jsem svoje zavazadlo na postel a zacala vybalovat. Nejdriv obleceni, pak sperky a nejake ne prilis dulezite drobnosti. Jen co vybalovani bylo dovrseno jsem uz chtela vyrazit, ale jeste predtim jsem se podivala do pozlaceneho zrcadla. Divka snehobile pleti s modrymi oci, ktere obcas radi provokuji a hypnotizuje muze. Hnede vlnite vlasy sepnute vzadu do spony. Stihla, stredni postava v svetle modrych satech.Na krku visel stribrny retizek s ovalnym priveskem a na ruce stribrny naramek. Usmala jsem se do zrcadla a vyrazila ven z kajuty, dojdu na Palubu B a zacnu se pomalu prochazet a zkoumat jak to mam ve zvyku. |
| |
| čl. Paluba Jen sedím na remani té ženy a podívám se do vody. Nemám ráda vodu a tady jí je moc, moc vody. Pak seskočím na zábradlí a chytnu ženu za ruku a sednu si vedle ní a dívám se směrem do lodí. Možná bys mě mohla pohladit, ale jen mě Toma hladím jen já. Jen já je muj jasné ikdyž. Já chci ovoce. Podívám se na ženu a čekám, že mě pohladí. |
| |
| čl. paluba Podívam se na Anetku a jako by po mě něco chtěla chytla za ruku jsme sem se usmála a jemně ji pohladím jako malé dítě. Jen v tom rozdílu že ona je chlupatá a malá a nevyroste asi. podívam se na ní všímam si jen jí ona se mi líbí a ti kolem mě nijak nezajimali. mno ale asi se pujdu projít je tu nějak moc lidí narovnám se a kouknu se kam bych se šla schovat nebo jen podívam kde co je |
| |
| Paluba A Stojím tiše u zábradlí a dívám se, jak loď rozráží vodu. A zase domů. Nemůžu říct, že bych se netěšila. Je to přeci jen domov. Ale zase ta společnost. Až přijedou všichni přátelé rodičů a budou se mě různě vyptávat. Nemám tohle zrovna moc v lásce. Zavřu oči a jsem tak chvíli ponořená do svých myšlenek. Pak znovu otevři oči a podívám se okolo. Všichni se okolo baví s někým jiným, smějí se. Takhle to bylo vždy. Ale ne u mě. Tiše si povzdechnu a znovu se zadívám do vody. |
| |
| čl.paluba Ta žena mě začne hladit a všámí si jen mě a to se mi moc líbí, mám to ráda, když se mi někdo věnuje. Když se někomu líbím a taky se mi líbí, že kouká po mě a ne po něm asi s ní budu vychzet. Ju tohle se mi líbí moc, moc. Ještě by mohl žárlit a bylo by to bezvadný. At se na něj nějaká skusí usmát a laškovat. Ne je můj jen já a žádná jiná. Bedlibě sleduji ženi co projdou kolem ňej a pozoruji se, ael žádná se na něj ani neusmála a to mě potěšilo. Ještě se mi žádná tek nelíbila, abych mu ho dala, ne dala pujčila jo pujčula. Nedám nikdy. Pak vylezu ženě na rameno a přitulím se jí k tváři. Snad ti to nevadí. Pomyslím si a dál sleduji ženy v okolí. |
| |
| paluba A Kouknu na tu dívku a pak na too muže alenakonece beze slova odejdu.Prochuzím se po celé lodi.Až si jí celou projdu vrátím s ezase na palubu A.Jdu k zábradlí a koukám dopředu jak loď si razí cestu kupředu k cíli.Několik lidí se kouká doředu u zábradlí většinou nějac šlechtici.I jedna dívka jak jsem si povšiml.Jsem jen nedaleko ní a mile jí oslovím. Ahoj. Usmějus e a pak dodám. Copak jedeš domů? Zeptám se abych začal nějak hovor. |
| |
| Paluba A Dívám se stále do vody, ale po chvíli mě někdo osloví. Podívám se na něj a usměju se. Nevím, co v tu chvíli říct, ale nejvhodnější mi příjde odpovědět. Ano jedu domů. Vy snad také? Zeptám se slušně a znovu se usměju. Je od něj milé, že mě oslovil. Aspoň si teď připadám, jako zase mezi lidmi. |
| |
| Paluba A Vlastně ano jedu také domů. Usměju se a kouknu na dívku apak do vody kde si to štrádujou delfíni. Jsou to krásná stvořen že? Usměju se a kouknu s edo vody.Pak se zhluboka nadechnu čerstvého vzduchu. A co vás tam doma čeká? Usměju se. |
| |
| Paluba A Po chvíly slezu z postele a jdu ven Začínám mít žízeň ale snad se neožeru jako minule nad touhle myšlenkou se usměju a jak tak přemýšlim o všem co se dá tak vrazim do nějakýho chlapa ( Baron Humbert von Gikingen) Ježiš promiň kámo a jdu kousek dál tam se opřu o zábradlí a koukám do vody. |
| |
| Paluba A Kouknu na chlapa co do mě vrazil a zkontroluju si všechny věci a řeknu. Nic se nestalo. Řeknu a pak věnuji svou pozornost opět dívce. |
| |
| Paluba A Dívám se na muže, zatím co povídá. Když prohodí něco o delfínech, tak se na ně podívám. Ano, jsou krásní. I dost inteligentní, přestože si mnozí myslí, že jsou to jen hloupá zvířata. Odpovím a z jejich pozorování mě vyruší otázka o tom, co mě doma čeká. Co mě tam čeká. Rodina. Otec s matkou chtějí, abych přijela domů, když chtějí. A já se jim ani nedivím. Usměju se nad tím a pokrčím rameny. |
| |
| Paluba A Ach tak to máte dobré mě doma budou čekat jen hory povinností. Řeknu né moc nadšeně ale nakonec s eusměju a vrátím s ek delfínům. Delfíni jsou opravdu velmi inteligentní.Jsou to dobří tvorové lepší než někteří lidé. Řeknu klidně. |
| |
| Paluba A Potichu se zasměju. Však ono to zas tak není dobré, jak to může vypadat. Budu muset chodit na samé večírky a návštěvy. Chovat se jako nejhodnější dcera. Ale povinnosti jsou povinnosti. Povím trochu pobaveně, ale je aspoň vidět, že z toho nejsem moc nadšená. Jestli mohu podotknout, tak většina zvířat jsou lepší než někteří lidé. |
| |
| Paluba A Souhlasím a doma se nejspíše budeme mít podobně. Usměju se a kouknu na ní. Doma vás také určitě čeká nějaký váš přítel ne? Usměju se a kouknu zas edo vody. |
| |
| Na lodi Stojím dlouho na přídi a dívám se na moře předemnou a pak na sochu svobody když jí míjíme, zvednu ruku k čelu a trhnu s ní dopředuGood bay!Amerika! vojenský tlumok opět přehodím přes záda a velké dřevěné pouzdro ukarývající pušky vezmu za řemen a vydám se pomalu do své kajuty, cestou šáhnu na svůj zátykel a stáhnu ozdobnou sponu která drží mě dlouhé vlasy tak že ani nejde vidtě že je mám pod ramena když je nesepnu, pohodím hlavou a dívám se kolem sebe, spatřím pár v začínajícím hovoru, opodál stojícího kaeboje,míjím se s nějákou černovlasou ženou a tak jí jen zasalutuji jak se na dustojníka patří a věnuji letmý úsměv,pak se vydám chodbičkou do své kajuty, kde z vaku vybylím pár potřebných věcí, pušky dám do skříně a zamknu ji i pokoj, nechám si jen kolty a vyrazím na záď lodi, s hrníčkem a břitvou, a láhví vody abych se mohl oholit... |
| |
 | Loď Uf, ještě jsem to stihla! Rychle se vydám k mé kajutě. Cestou si prohlížím všechny lidi, ale spěchám, tak si ani nezapamatuji jejich tváře. Né, sama né! Kajutu si prohlídnu jen letmo a rovnou hodím jedno jediné zavazadlo na postel a vyběhnu z kajuty na chodbu, kde se hemží nějaký lid. Zamknu a vyjdu na palubu. Malou chvíli se koukám na opuštění Ameriky. No jo, chtělo to změnu. Povím si pro sebe s úsměvem a zády se opřu o zábradlí a dívám po lidech. V příjemném vánku mi lehce vlají hnědné, lehce vlnité vlasy dlouhé po lopatky a na sobě mě mám oblečené bílé volné šaty. |
| |
| čl. paluba Opička mi opět vyskočí na rameno a přitulí se ke mě začnu ji hladit a usmívam se na ní. ty jsi mi ale přítulná pak si všimnu nějakého důstojnika, který jde kolem mě a zasalutuje mi usměju se a malinko si podřepnu na pozdrav jak se to sluší u dívek. sice nesnáším takové namyšlený lidi jako byli moji rodiče ale co jsme mohla dělat věnuju mu při tom usměv a pak když odejde spadne ze mě takoví divný pocit. naštěstí neznal mojí rodinu jinak by asi věděl že jsem utekla, otec mě hledá jen pro to aby mě potrestal ale mě nenajde. Domů se už nevrátim Podívam se na opičku a vezmu ji do rukou a položím na zabradlí a usměju se na ní omluvte mě nyní vás musím opustit naschle Ani jednou jsme se na něj nepodívala. Pohladím opičku po hlavičce a odkráčím si to do kajuty kde sebou plácnu do postele. ještě že nemám kruhy |
| |
| Paluba A Otázka mě trochu zarazí, a proto chvíli nic neříkám. Zadívám se do vody a pak se trochu konečně proberu. Bude se to možná zdát zvláštní, ale nečeká. S otcem máme dohodu, že ještě nějakou chvíli můžu cestovat. Pak mě může provdat. Odpovím a dál se dívám do vody. |
| |
| Paluba A kouknu do vody a odpovím. Ta dohoda s emi moc nelíbí.Myslím že by si měla mít právo provdat se za koho chceš a kdy chceš. Usměju se a pak pozoruju jednoho delfína. K mému štěstí po mě nic takového rodiče nechtějí. Dodám. |
| |
| Paluba A Přikývnu. Možná to tak má prostě být. Ale v dnešní době je tomu jinak. Ale chápu své postavení, tak jak prostě je. Navíc. Chtějí pro mě jen to nejlepší. Namítnu trochu, i když přeci bych si jen dělala všechno po svém. Pak se zadívám na delfína. Aspoň oni si mohou dělat co chtějí. |
| |
| Paluba A A už víš kdo bude tvým ženichem? Zeptám se a kouknu na dívku se zájmem.Pak ale ddoám. Třeba pokud tví rodiče už pro tebe nemají vybráno možná by sis mohla ještě vybrat sama je to předce jen lepší než když máš někoho koho ti vyberou oni. Usměju se. |
| |
| Paluba A Zapřemýšlím nad tím. Ještě nevím. Ale mám takové tušení, že asi proto musím jet domů. Nechci na to ovšem myslet. U nás je to prostě už taková tradice. Ale třeba dostanu vybráno mezi několika muži. Řeknu trochu s nadějí a zasměju se tomu. Ještě jste se mi ani nepředstavil. Napadne mě a usměju se. |
| |
| Paluba A Když je opět řada na mě z mluvením řeknu. Ach promiňte.Jsem baron Humbert von Gikingen.A tvé jméno smím li jej znát? Usměju se a čekám při tom na ní koukám dívám se jí zpříma o očí.Pak ale kouknu zase do vody ale potom sleduju opět jí.Čekám co řekne. |
| |
| Paluba A Baron? Zeptám se trochu překvapeně. Ale jistě. Já jsem Fanderay von Sheran. Odpovím a lehce se ukloním po dívčím, jak se sluší a patří. Jsem samozřejmě ráda, že vás poznávám. |
| |
| Paluba A Ne potěšení je na mé straně. Usměju se a udělám lehkou úklonu. Mého tytulu si nevšímejte. Usměju se a dodám. Nepotřebuju to pořád slyšet ikdyž mi lecos ulehčuje a také ztěžuje. Usměju se. |
| |
| Paluba A Usměju se. Vím, jaké to je. Někdo říká, že na titulu nezáleží. To se nepotkal asi s mojí rodinou. Povím trochu zamyšleně, ale pak se znovu usměju. A co děláte jinak, když nejste doma? Zeptám se trochu zvědavě a zadívám se na něj. |
| |
| čl.Paluba Nechávám se hladit a líbí se mi to moc. Je to je bezva nadhera. Pak mě položí a odejde, toho co udělá na toho námořníka si nějak nevšímám, vlasně mi to je fuk. Ani se mi nepodívala na Toma. Opravdu se mi líbí moc. Sleduji, jak odchází a pak se vrátím k Tomovi a vylezu mu na rameno a ocásek mu dám kolem krku. A jsem zase u tebe. |
| |
| Paluba A Usměju se nad tou otázkou a odpovím. No....většinou se pohybuju v přírodě.Zkoumám ji a zplývám s jejím životem kdysi mě to otec učil.Jsem cvičený lovec ale využívám to jen abych se v přírodě vyznal a poznal lépe toco v ní žije a vy? Zeptám s ese zájmem a úsměvem na tváři. |
| |
| Loď Zvdne se vítr a po schodech na čl. palubu přijde jeden z posádky a začne troubit na trumpetu. Je to ohlašení oběda. Pak vám řekne že dole v jídelně se bude podávat pozdější oběd a nebo kdo bude chtít že se může dát i venku v salonkách |
| |
| Paluba A Když uslyším troubu usměju se a řeknu. To ohlašují čas objeda.Smím vás doprovodit? Zeptám s emile a usměju se.Pak čekám odpověď. |
| |
| Paluba A Chápavě přikývnu. Něco podobného. Cestuji a studuju zvířata s jejich přirozeným prostředím. Prostě mě to tak baví. Usměju se a znovu se zadívám do vody. Samozřejmě že ne všechno. Dodám ještě a z rozhovoru mě vyruší troubení na oběd. Máte snad hlad? |
| |
| Paluba A Usměju se a řeknu. Já ani tak ne.Ale myslel jsem na vás. Usměju se a kouknu na ní.Zdá s eže se mi sna dusměv nikdy z tváže nevytrácí. |
| |
| čl.Paluba Sleduji vodu a jen po očku sleduji, jak si Anetka dobíjí přízeň té dámy, ale když to vypadá, že se chce spřátelit, tak se zadívám na vodu a pozoruji delfíny, jak skáčou kolem lodi. Vlastně si ani nevšimnu, že ta dáma odejde, teda nebýt Anetky, která se ke mě vrátí a sedne se mi na rameno. Pak dorazí ten důstojník, nebo co a ohlásí, zatroubením čas k jídlu. Podrbu Anetku na hlavičce a usměji se. Tak co krásko vydáme se něco pojíst ? A kde budeme jíst ? No snad tam potkáš i svou novou kamarádku. Povím Anetce a pomalu se vydám do té zbrávné části lodi a uvědomuji si že mám docela velký hlad. |
| |
| Cesta na ovoce. On mi pověděl krásko. Lehce ho pohladím tlapičkou po tváři a druhou si pohladím bříško, abych zduraznila že mám hlad a nechám se nýst k jídlu. Snad tam mají hodně druhů ovoce, maso sice taky, ale ovoce mam radči. Cestou si prohlížím lidi co jdou kolem. |
| |
| Loď Dojdu k zádi kde se zastavím a podívám se na své naleštěné černé holýnky a kalhoty jeslti stále vypadají předpisově, kapesník ještě přeleštím holínky, pak si odepnu z hrudi popruhy na kterých mám náboje a kolty a polžím je před sebe,sundám si košili a namíchám pěnu na holení, vytáhnu břitvu a pohlédnu na moře.. Oholit se zase jednou jinde než v džungli,jak příjemná změna.. natřu se pěnou a uslyším troubení rohu... Dej mi pokoj s jídlem, nemám na jídlo čas.. zabručím si sám pro sebe a začnu se holit a prospěvuji si při tom národní píseň.. Lví silou vzlétnou sokoli, kupředu kráčejme, a drahé vlasti v oběti své síly skládejme... |
| |
| Paluba A ... .. .. . to byl teprve začátek mého odbrodružství. Kapitol.. Zvedl jsem hlavu od knihy a vstal. Přeci tady nepročtu celou plavbu. Strčím knihu do kapsy a jdu se porjít po palubě. Mnoho lidí stojí na palubě a spolu si nezávazně povídají. Poslmutněl jsme. Celá výprava po Evropě o samotě. Proč jsme jen sebou nikoho nevzal. Procházím se mezi hloučky lidí, když najednou spatřím ženu (Elee Ales) opírající se o zábradlí.Není to? Vžyť to je ona nebo jí je velice podobná. Velice hezkou ale mladou. Dojdu k ní a promluvím. "Slečno, zdáte se mi povědomá. Neznáme se odněkud? |
| |
| Loď Ze zamyšlení mě vytrhne nějaké troubení co to je to zní jak nějaké hony podívam se na mojí kajutu a pak si jen povzdechnu chybí mi tu můj brat, byli jsme vždy nerozluční ikdyž byl mladčí o hodně ale nám to nevadilo stoupnu si podívam se do zrcadla a rozdělám si vlasy a trochu je pročešu. ale jen si je spletu do copu a přehodím ho najedno z ramen. vyjdu s kajuty a jdu rovnou ven, ale jak se zdá všichni jdou na oběd ale jaksi takhle pozdě už nemám hlad a tak dojdu do sálu kde požádam jednoho stevarda aby mi donesl vodu a pak se jdu podívat na palubu kde bude zjevně ted klid. Opřu se zabrádlí a hledím na vodu a začnu se procházet po lodi akoukám kde co je. |
| |
| Cesta po lodi Pomalu jdu po lodi až k nechutně přecpané jídelní místnosti, tam drapnu dva kousky ovoce. Bynán podám Anetce a jablko schroupu sám. Pak se vydám na cestu po lodi ani nevím kam jdu. Pomalu se dostnu na palubu a k zábradlí. Kde stojí zase ta kámoška Anetky. Jen se zastavím, ale pak se pomalu vydám vedle ní. Dobrý den, slečno. Pokud tedy neruším. Oslovím ženu. A pokud vám nebude vadit společnost. Zeptám se ostíchyvě a čekám co odpovíš. |
| |
| Cesta za ovocem.. Nechám se nást k ovoci a tam příjmu banán a začnu ho jíst. Po naší cestě zahodím slupku do vody. Potom co dojdeme k té ženě co jsem si oblíbila jí bez ostichu vylezu na rameno. A čekám co odpoví Tomovi, ale co lébi se mi a ráda s ní budu. |
| |
| procházka po lodi Procházím se a najednou se vedle mě vynoří zase ten muž s opičkou. Vánek mě ovívá a ja se jen usmívam Zdravím Vás také a ne nerušíte jen se tady procházím dívam se kolem a usmívam se je mi dobře takoví začátek se mi líbí ale v noci to bude ještě něco krásnějšího ne nevadí ale musím vám říct že vaše opička je nádherná ještě jsem se na něj ani nepodívala, nevím nějak od té doby co jsme utekla z domu se vyhýbab kontaktu s muži.Ale tuhle nechut mi spůsobili rodiče nidko jiný. |
| |
| Procházka po lodi Pomalu se ženous rovnám krok. No Anetku to potěší, je ráda, když jí někdo říká že je hezká, líbilo se jí na škole, když si ji studenti všimali více než mího výkladu. Povím a pokčím rameny a podívám se na opičku na jením rameni a chvilku jdu mlčky vedle. No jsem rád, že se si Anetka po dlouhé době někoho oblíbila. Povím a letmo se na tebe podívám a pak se dívám po lodi. Proč, dadči přednáším, něž se bavím se ženami ? Asi to ani moc neumím.. |
| |
| Cesta na palubě Můj obličejíček se rozáří když poví že se jí líbím. Tohle mám ráda, moc ráda, to bych mohla poslouchat celou věčnost. Pak se tom zmíní a tom jak přednášel. No ale mě se tam líbilo. Moc mám ráda studenty a já se jím líbím. A dál se dožaduji její pozornosti. |
| |
| Procházka po lodi Podívam se na opičku která mi ted sedí na ramení pohladím ji a usměju se na ní. No ani se Vaším studentům nedivým asi bych byla stejná podám ji jeden prstík je tak pěkná. proč jsme vlastně nikdy neměla žádné zvíře ale asi bych nechtěla opičku raději bych je viděla v jejich přirozeném prostředí. opičky jsou jako lidé aspon mají podobné vlastnosti žijí v rodinách a často se starají o své mladata lépe než člověk ale to je jedno aspon tohle bylo v knížkach a také v to věřím. máte rád parky kde jsou zvířata zavřené ?? |
| |
| Procházka po lodi No moc se jim líbila a já se ja měl pak snažit něco naučit. Povím a mávnu rukou. No ano četla jste to zbráně, o své mláďate se starají velice dobře a s láskou co občas lidem schází, chrání je vlastním tělem a když jsou napadeni, tak se snaží upoutat rodiče pozornost nepřitele a tak ochránit děti. Ale někdy to nestačí. Pak zase nějakou dobu jdu mlčky. No nemám rád zvířata v kleci, sjem rád když volně běhají a žijou volný život, zvížata narozdíl od lidí nevedou malicherné spory a nezabíjí se pro nějakou kravinu. Postesknu si. V mnohém bychom se od nich mohli učit a co vy máte ráda když jsou zvářata volná ? Je pak na ně hezký pohled. |
| |
| Paluba A Usměju se a zavrtím hlavou. Já nemám hlad. Něco jsem jedla, než jsem šla na loď. Odpovím a znovu se zadívám do vody. Sice pravda, že to nebylo tak stylový, jako tady. Ale mě to stačilo. Doma si toho, myslím, užiju víc než dost. |
| |
| Paluba A Usměju se a se zájmem dál pozoruju onu dívku a řeknu. A co by rodiče řekli kdyby jste si našla někoho během cesty na lodi? Zeptám se jelikož mi zvědavost nedá pokoje. |
| |
| Paluba A Zapřemýšlím nad tím. Nejspíš by mě vydědili a považovali za mrtvou. Ale to se nestane. Odpovím vážně. Aaa to už je tolik. Omluvte mě prosím. Brzy začíná večírek a potřebuju se ještě převléknout. Povím spěšně, když si všimnu, kolik už vlastně je. Ukloním se a vydám se do své kajuty. |
| |
| Paluba A ALe jistě. Usměju se a uhnu jí z cesty.Vydávám se na večírek.Jdu na místo kde se má večírek konat.Jsem oblečen stále stejně.Sednu si k jednomu z volných stolů a čkeám až veírek začne.Jsem klidný a jen koukám po okolí. |
| |
| procházka Už se pomalu zapínají světýlka a já se dívam jak lod teprve ted nabírá na své kráse. Podívam se na Anetu a pak dodám ano mám ráda když jsou zvířata volná a nejsou nuceni se učit tak jak lidé pískají, a proto se také divím že Vy vlastníte opičku, které určitě by bylo lepší se svím druhem povím vážně pohladím ji po hlavičce. Já ani nevím jak to vypadá když zvířata jsou ve vlastním prostředí já spíš o všem četla Pak se podívam na to jak se stmívá a já si připadám nádherně. |
| |
| Loď Procházíte se po lodi nebo jste na nějaké palubě, když se začne stmívat a kolem vás se začínají rozsvicovat žárovečky a podbné světýlka. vypadá to užasně i venku začínají pobíhat stevardi a uklizečky a chystat výzdobu vše vypadá kouzelně a je to příjemná změna. Hudebníci sedí na svých místach a začínají hrát příjemnou a poklidnou hudbu do nálady. Některé páry začali tancovat společenské tance záleželo také co zrovna hráli. Na velké schodiště na kteří všichni viděli vystoupil kapitán lodi a začal povídat. Je mi ctí vás doprovázet na první plavbě naší krásné a velké Black Rose. A na uvítanou než jsme pro vás přichystali večírek a doufáme že se při něm budete bavit. Pak se odebere mezi vás a víta se s každým kdo mu přijde pod ruku. Je to starší příjemný pán. Je přesně 18:00 a na parketech se začínají hemžit páry,kteří se začínají bavit. čísšnici se proplétají a roznášejí pití a podbné věci. |
| |
| Procházka Podívám se na Anetku a pokčím rameny. No ano máš pravdu. nejsou cený se učit a skátat, jak lidi pískají. Povim a sleduji, jak se rozsvicují světýlka. To je nádhera.. No a pokud jde o Anetku, no dalo by se povědět, že jí vlastním, ale spíš, jsme přátelé než že jí vlasním, jako malou jsem jí zachránil život před nějakým krajdou co jí chtěla sežrat a od té doby mohla hodněkrát odejít a bít sesvím druhem. Ale neodešla nevím proč. Povím a pokčím rameny. Je to nádhera když jsou volná a běhají volně. As lseduji jak se pomalu stmívá a usmívám se. |
| |
| Paluba Mluvím k té ženě, ale ona mlčí. Pozoruje lidi kolem. Začíná se stmívat. Je mi líto, že jsem si s ní nemohl promluvit. Za chvíli je slavnostní večeře. Měl bych se jít připravit. Zanechal jsem zde tu ženu. Možná jí ještě potkám. Vydal jsem se do své kajuty. Převlékl jsem se a učesal. |
| |
| Loď Jen sedím u stolu a usmívám se.Sleduji jak začíná večírek.Netancuji jelikož nemám s kým a tak jen sedím.Od číšníka si jen vezmu nějaké to chlazené pití a začnu píjet hlavou s emi honí mnoho myšlenek. příjde ta divka co jsem s ní mluvil?Koho zde ještě poznám?Proběhne plavba bez problémů? Přemýšlím a jen sleduji všechny přítomné očima. |
| |
| Procházka Nechávám se hladit a poslouchám rozhovor těch dvou. Ne smím i je dobře on je moje rodina muj druh jaho mám ráda a žádné ho nedám, jen pujčím. Podívám se na ženu a pak pozoruji jak se rozsvicují ty podivní světlušky a osvicujou lloď. |
| |
| Loď Po očistě a několika hodinách válení se v kajutě se převléknu do uniformy,opásám se šavlí a vydám se do víru dění, vyslechnu si řeč kapitána, u baru se koupím láhev červeného vína a vydám se na palubu kousek od sálu, kde si sednu na židličku, natáhnu nohy a naliji si víno, číšník mi ještě přinese nějáké jídlo k zakousnutí,sýt a ovoce a já se jen dívám na západ slunce, na delfíny jež skáčí nad hladinu a usmívám se, pak vytáhnu knihu a položím ji před sebe, hudba ze sálu doléhá až ke mě a já se pustím do pojídání hroznů a sýra a otevřu si Cabernet Savignon 1863, dobrý ročník dobrého červeného vína a spokojene se opřu do křesílka a dívám na rudý oceán jež pohlcuje slunce na svém obzoru... Moře, u nás nic takového není, škoda, je to nádhera, ale co se dá dělat, musím si tu plavbu užít. |
| |
| procházka Podívam se na něj a pak na Anetku nikdo nerozumí zvířatum a ani bych nechtěla to je jejich kouzlo. Ach za chvilku začíná slavnostní večírek takovým jako tyhle jsem se vždy se zavírala v knihovně. Mno ted konečně mohu dělat co já uznám za vhodné třeba se pojedu podívamdo neskrotné Afriky. Pka se zadívam na omlohu a začíná se na obloze objevovat první hvězdy. mno ono je to asi jako u lidí když k někomu přilnete je těžké odejít ale někdy nemáte navybranou řeknu trochu sklesle |
| |
| Paluba C Zbytek dne ubíhal jako voda, naštěstí jsem měla po obědě službu v kuchyni a tak jsem se mohla najíst ze zbytků, co se nesnědli k obědu. Po službě v kuchyni, jsem měla chvíli volného času a tak jsem začala zase bavit cestující. Tentokrát jsem měla štěstí a nikdo mi darované peníze neukradl, ale zase jich tolik nebylo jako zprvu. Na večer jsem pomáhala připravit palubu. Nejdříve přišel na řadu úklid, ale ten byl kratší, než jsem si původně myslela. Složitější byla výzdoba, kapitán poručil rozvěsit několik stovek žároviček po celé palubě a i se žebříkem a několika kuchaři na výpomoc, se to stihlo jen pár minut předem, než začala hrát kapela. Měla jsem pak dostat volno, dokud nedojde na noční úklid po večírku, ale jeden z kapitánových pobočníků mi hodil oblek a jediné co řekl bylo. Máme málo číšníků, obleč se a běž obsluhovat. V kajutě jsem se převlékla z modrých kalhot a bílé košile do číšnického fraku. Sepnula jsem si rezavo-hnědé vlasy do krátkého ohonu a šla zpátky na palubu. Těsně před vstupem na večírek, jsem narazila na kapitána a jeho pobočníka, jež mi předtím hodil oblek. To je ona? Zeptal se kapitán. Pobočník kývl. Kapitán mě chytil za bradu a začal si prohlížet moji kulatou tvář s náznaky ostrých rysů a lehce zlomeným nosem. Odhrnul mi spodní ret a prohlédl jsi mé bílé zuby. V cirkusu jsme museli mít zářivý úsměv, aby ho vidělo i publikum v zadních řadách. Nakonec mi pohlédl do hnědých očí a zeptal se pobočníka. Má ještě dneska jinou službu? Po večírku nastupuje s uklízečkami. Odpověděl pobočník. Po večírku jí dejte pro celý zbytek noci volno. Usměje se na mě a kývne, že mohu jít. |
| |
| Oslava Už to začalo. Ženy,víno, zpěv. cestou jsem potkal kapitána. Dobrý večer pane kapitáne. Nádherná oslava. A samozřejmě nádherná loď. Kapitán se usměje a poděkuje za kompliment.. Nechám ho věnovat se ostatním. Jdu na taneční parket. No jo, ale kde najít partnerku? Vyhlédnu ženu sedící u stolu samotná. Dojdu k ní a řeknu : Smím prosit slečno. Žena se na mě mile usměje, ale odmítne. Z jejího tónu poznám, že už je zadaná. Muž, jenž který mě po chvilce od ní odstrčil můj pocit potvrdil. Sedl jsem si k prázdnému stolu. Po chvilce ke mě přišel číšník a vyzval mě, abych opustil tento plně zarezervovaný stůl. Odvedl mě k velkému prostřenému stolu. Na stole stál lístek s mým jménem. Dokonce i tituly vystihli. Sedl jsem si a pozoroval tancující. Do sálu začalo přicházet čím dál tím víc lidí. Dnes večer se tady určitě pobavím.. |
| |
| Večerní paluba Slunce se ztratí za obzorem a vše so noří do tmy, loď se rozsvítí a hudba ze sálu jen lehce doléhá k mým uším, vnímám šumění oceánu a to jak kýl rozráží vlny stejně tak jako zvuk lodního šroubu a hlasy ze sálu kde je zábava v plném proudu, usrknu víno a poválím ho na patře a pak s přivřením oči polku... Co je lepší než klid a plné suché archivní víno? projede mi halvou a dívám se na pár postav jež se procházejí po lodi, ukrojím kus sýra a jablka a začnu si užívat vlahý večer a nádherné hvězdy, popíjím víno a náhle mě něco napadne, vytáhnu ručně vyřezávanou píšťalu a začnu na ni hrát tichou melodii. |
| |
| Večírek Po chvíli se konečně domotám na večírek. Dívám se okolo. Je tu hodně lidí. Víc než jsem si myslela. Pomalu dojdu k jednomu stolu a posadím se. Možná se i pobavím. I když docela pochybuju. Zatím si nic neobjednám a dívám se stále okolo. |
| |
| Večírek Usměju se když vidím dívku s ekterou jsem mluvil.Sedím u velkého kruhového stolu ke kterému přisedne také. Á rád vás opět vidím slečno. Usměju se na ní a zadívám se opět na ní. |
| |
| procházk a oslava Podívam se na toho muže a vezmu Anetku a podám mu jí. Omluvte mě ale jdu se převléknout a podívat se na slavnost sice je nemám nijak ráda ale je slušné aspon se na nich ukázat teprve ted jsem ho pořádně viděla jen sem se usmála a uklekla jsem a odešla do kajuty. Kde jsem si oblékla krásně uhledné černé šaty a trochu se upravila a vyšla na slavnost. Když jsem vcházela ke dveřím dva zem-ci mi otevřeli dveře a já se na ně usmála apokývnutí hlavou jsme jim poděkovala. Je to tu krásně upravené a já jen koukám kolem. Projdu až nakonec kde mi někdo podá sklenku s šampanckým a já to vezmu ale nijak jsem se toho nedotkla. Opřela jsme se o jeden sloup a koukám na taneční pary. ach jo je to tak krásné ale proč se mi to tak zprotivilo |
| |
| Večírek Také vás opět ráda vidím. Povím a usměju se. Jsem tu jen na chvíli. Potřebuju se poté vybalit a odpočitnout si. Nějak na to už nezbyl čas. Na chvíli se odmlčím a nic neříkám. |
| |
| Večírek Poslouchám ji a řeknu. Jen na chvíli?No to je škoda.V tom případě mi dovolte.. Nedořeknu a vstanu.Dojdu k její židli a ukloním se s napřaženou rukou. Smím vás poprosit o tanec? Zeptám s emile a zůstávám v ukloně. |
| |
| Večírek Usměju se a přikývnu. Lehnu mu položím svojí ruku na jeho a pomalu vstanu. Bude mi ctí. Zašeptám a nechám se vést. |
| |
| Procházka a oslava Ale jistě, ani já je nemám moc rád, ale když se už pořádají, tak se pujdu podívat, uvidíme se tam. Vezmu si Anetku a když se na mě podíváš tak se usměji a pořádně si to prohlídnu a pak se i já vydám do kajuty, kde se pomalu převléknu do obleku. Svůj klobouk hodím na postel a sundám ze sebe bílou kosily a i ta letí na postel. Vezmu si čistou bílou košily, černé kalhoty a dostanu se před zracadlo a uváži si vázanku, pak už jen sako a černé polobotky. Usměji se na opičku. Tak co krásko jdeme ? Zeptám se a spolu s ní vyrazím na večírek. Dveře nám otevřou dva pánové. Někde po cestě si vezmu skleničku šampaňského a podívám se po tom kdo tam je můj pohled zabrousí na ženu co se opírá o sloup. Sluší jí to. Pomalu se k ní vydám a opřu se o sloup vedle ní, ale nakonec se na ní podívám a usměji se. Slušívám to, nevím proč, ale já nemám rád oblek. Postesknu si. Hmm em tančíte ? Pokud vás tedy někdo jako já může pozvat na jeden tanec. Slečno. Zeptám se ostýchyvě a je to na mě i vidět. Neumím moc jednat se ženami. |
| |
| večírek Jen s eusměju a začneme podle muziky tančit.Při tanci začnu hovor. Kd evšude jste už byla?A proč plujete zrovna touhle lodí? Zeptám se s usměvem. |
| |
| Procházka. Potm co nás opustí mu vyskočím na rameno a nechám se nást do kajuty a tam ho sleduji jak se obléká. Ju mužná tam bude a zase mě bude hladit a sluší tti to. Když mě vyzve k odchodu, tak ti zalezu pod sako a vystrčím hlavičku a nechám se nést, je mi dobřě blízko tebe. Potom co osloví mou kamarádku se ani nenaštvu a vyskočím za saka na zem a posadím se ke sloupu. Ale pak mu vylezu na rameno a podívám se na ní. Ráda vás uvidím tančit.. líbíš se mi A pak zase sekočím na zem. Moc jí to sluší. |
| |
| slavnost Podívam se na toho muže možná by bylo už i dobré se konečně představit ale podle dobrých spůsobů by měl muž. Když mě osloví slečno podívam se na něj a pak na opičku. No tančím a podle čeho soudíte že jsem slečna? podívam se na něj a jen se usměju. zřejmně pořádně neví co dělat mno co tak si zahraju na kluka já aspon nějaké změna Položím plnou sklenku na stolek vedle nás a podívam se na něj. mě tyhle šaty nevadí při mí smůle už jsem si zvykla za ty roky vykročím a jdu pomalu na parket kde na něj čekám. |
| |
| Večírek Začnu tancovat a chvíli přemýšlím nad tím, co povědět. Byla jsem už na mnoha místech. Ani to nestojí za to, mluvit o tom. Ale ráda cestuji. V každém koutě světa je něco krásného a zajímavého. Navíc dělám, co mě baví a za to jsem ráda. Odpovím s úsměvem. A proč zrovna tahle loď? Rodiče mi poslali lístek. Chtějí, abych měla to nejlepší. A možná si i zvykla na velkou společnost. Sice mám ráda něco menšího, ale nestěžuju si. |
| |
| Večírek Lidí stále přibývá a brzy zde nejspíš budou všichni z celé lodi, kromě topičů, služek a dalších, z nichž si většina nyní dopřává odpočinek v kajutách. Běhám od stolu k baru a zase zpátky. Tempo se s přibývajícími hosty pořád zrychluje a nejednoho číšníka zahlédnu, jak si stranou od hostů dopřává sklenici vína a jiného alkoholu, jež byl původně určen některému z účastníků. Zastavím se u jednoho většího stolu a zeptám se muže v elegantním obleku s ulízanými vlasy. (Frank S. Stalion) Budete si přát něco k pití či něco menšího k zakousnutí? Naznačím lehkou poklonu a vyndám si z vnitřní kapsy saka tužku a notýsek. Pokud mohu doporučit víno, tak jedno z nejoblíbenějších je Chardonnay pozdního sběru. Jedná se o bílé víno s bohatou ovocnou chutí. Přesně zopakuji slova, která mi řekl sklepník, abych je řekla každému, koho budu obsluhovat. |
| |
| Loď Dopiji láhev vína, dojím co na stole bylo a pomaličku se zvednu a knihu podám jednomu z číšníků který kvůly mne zůstal na palubě a poslouchal mé hraní, schovám flétnu, poupravím uniformu ostrostřelců a všechny sereptičky jež na slavnostní uniformě jsou, jako střapce, zlaté šňurky a podobně, skontroluji svou šavli a kolty zajistím a pomalu se vydám do sálu abych nevypadal moc arogantně že se straním ostatním, pevným vojenským krokem dojdu ke stolu kde je můj štítek, pokynu přítomným a usadím se... Pak se podívám na číšniky kteří tam běhají, a neluskám prsty jako ostatní nýbrž jen prosebně kývnu a pousměji se když příjde.. Mohu vás poprosit, nechal sem si u kuchaře vychladit bednu piva, je to Plzeňské pivo, kuchař bude vědět, doneste mi jednu láhev děkuji. pošeptám a pohlédnu na přísedící a pokynu krátce hlavou a vcelku obstojnou angličtinou pronesu... Dovolte abych se představil, jsem major Jan Kratochvíl. |
| |
| Parket Usměji se na ženu a na Anetku a sleduji jak odchází. Moc jí to sluší možná bych se měl přestavit. Pak se vydám za ní na parket a lehce se ukloním Jsem rád že si semnou zatančíte, a jsmenuji se Tomas Gerfer, vědec, hmm snad i učitel. Představím se a mabídnu jí ruku. Smím prosti slečno ? A podle čeho tak soudím ? Nemáte prstýnek.)Povím a usměji se |
| |
| Večírek Zajímavé u mě je to skoro taky tak až na to že na tuhle lod jsem šel proto že z toho cítím dobrodružství. Řeknu při tanci a usmívám se.Tančím dál a užívám si tance. A napadlo vás že by se na týhle lodi molo něco stát když je tak velká? Zeptám se. |
| |
| Večírek Zasměju se nad tou představou. Ale samozřejmě. Můj spočívá v tom, že každá technika je na to, aby nefungovala tak jak má. Tak proč by tohle zrovna měla být výjimka? A navíc, když je ještě tak velká, tuto skutečnosti to zvětšuje. Ale nedělám si s tím hlavu. Pokud se to má stát, tak se to stane a my to nijak neovlivníme. život je už takový. Odpovím vesele a nic si z toho nedělám. |
| |
| parket Když se ukloní udělám menší poklek a připravím se k tanci. Ruku jsem přijala a začli jsme tancovat mé kroky jsou tak ladné a jde vidět že tance ovládam slušně. Já se jmenuji Elisia DeMontec mno co já jsem vlastně nic. řeknu tak a už jen tančím a posloucám hudbu kolem. co když tady mám někdo snoubence ?? podívam se na tebe a ty ted konečně můžeš vidět moje oči jsou modré jako nebe. Podívam se na místo kde by měla být Aneta. |
| |
| Parket Ano souhlasím. Řeknu a tančím s ní dál pak s eusměju a řeknu. No a jak hodláte strávit čas tady na této lodi? Zeptám se. |
| |
| parket Když se ukloní udělám menší poklek a připravím se k tanci. Ruku jsem přijala a začli jsme tancovat mé kroky jsou tak ladné a jde vidět že tance ovládam slušně. Já se jmenuji Elisia DeMontec mno co já jsem vlastně nic. řeknu tak a už jen tančím a posloucám hudbu kolem. co když tady mám někdo snoubence ?? podívam se na tebe a ty ted konečně můžeš vidět moje oči jsou modré jako nebe. Podívam se na místo kde by měla být Aneta. |
| |
| Oslava Jen sleduji, jak ty dvba tančí a pak se vydám někde ukořistit jablko a i sesvou kořistí se vrátím na mýsto a dál je sleduji a chroupu ovoce. |
| |
| Parket Usměji se a vedu tě paketem. Tančíš dobře moc dobře a i já se snažím a tak se neseme parketem. Je mi ctí Elisio, že svá mohu tančit. Povím a na chvilku se mé hnědé očí zadívají do tvých modrých. No pokud máte snoubence, tak mi asi rozmlátí obličej že s vámi tančím. Zeptám se a poslouchám hudbu a tančím s tebou a jen letmo se ohlídnu po Anetce. A co, když i já jsem zadán ? Zeptám se a podívám se na tebe. A ty šaty vás sluší. |
| |
| Večírek Hudebnci nádherně hrají a všichni se vesele baví. Krom mě teda. Přistoupila ke mě číšnice (Katrina Grimmová) a nabýdla mi víno. Konečně někdo, s kým bych si mohl pohovořit. Je velice mladá. Už nechci žádný vztah. Vždyť jsem byl ještě nedavno ženat.. No, ale malá konverzace nemůže nikomu ublížit. Ano, prosím nalejte mi. Žena mi naleje, ale než stačí odejít promluvím k ní. Prosím, zaplatím vám celou láhev, když tu se mnou chvíli zůstanete. Chtěl bych si jen s někým promluvit. |
| |
| parket Podívam se na tebe a jen se usměju ne nebojte tady žádny není, ale jinak je podívam se na něj a sklopím zrak. a pokud by jste vy byl zadán nevím zda by vaše Anetka byla tak klidná podle mého si dobře vybíra společnici pro vás podívam se po sále a zahlédnu opět toho důstojníka a zas jen doufám že neví kdo jsem. děkuju vám to také sluší |
| |
| Parket Podívám se na tebe a usměji se. No pokud máte přítele, tak to abych si tento tanec vichutla a těšil se na některý další, pokud budete chtí. Povvím a sklopím zrak a lehce se usměji, když se zmíníš o mé společnici. Máte dobrý postřeh, ano velice pečlivě vybírá společnici pro mě, asi by mě měla nejraději pro sebe. Ale vás si oblíbila jak jsem si všimnul. Povím a užívám si tanec s tebou. A děkuji, ale vám to sluší vice slečno a navic hezky tančíte, což se nadá povědět o mě. Podotknu s úsměvem. |
| |
| parket Podívam se na něj a pak jen podotknu on není můj přítel ani ho neznám a ani nepoznám pak raději otočím zrak jinak a vidím že písen dozníva. ne na muže tancujete slušně, to víte musela jsme umět tančit pousměju se a podívam se na kapelu, která dohrála písen ted když mě omluvíte pujdu se něčeho napít poděkuji a jdu ke sloupu kde mám sklenku ale alkohol se mi moc nechce pít a ještě takové akorát to leze do hlavy. |
| |
| Parket Pomalu dotančíme podívám se ti do očí a usměji se. Děkuji za tanec a jistě. Postím tě a mírně se ukloním a nechám tě odejít a pak se vydám k Anetce a za stolu veszmi skleničku a napiji se a pak se usměji na opičku. Tak co, jak se ti to líbolo Anetko ? Zeptám se jí a pohled mi zabrousí k Elisii, ale pak se kouknu zanova na opičku. |
| |
| Loď pozoruji muže a číšnici jež se baví a dopiju své pivo, když si mě nidko nevšímá,dojdu si pro láhev vína rozhodnut jít zase ven na palubu kde je mi nejlépe... Vezmu láhev do ruky a číšník už nese mísu jídla jako před tím ven, když se dívám na na etiketu vína skoro vrazím do jedné dívky která stojí u sloupku kousek ode dveří ven.. Pardon madam, omlouvám se, málem sem vás srazil,chtěl jsem jít jen na vzduch,tyhel dýchánky moc nemusím. pohlédnu na dívku a vzpomenu si že jsem jí zdravil již když jsem nastupoval.. Major Jan Kratchvíl madam, k Vašim službám.. srazím paty a pokynu hlavou a zůstanu stát ve dveřích |
| |
| Večírek Jak ho hodlám strávit? Zopakuju a zapřemýšlím. Ještě nevím. Zařídím se podle toho, co se tu vlastně bude dít. Odpovím jednoduše a usměju se. Pak se zastavím. Pokud mě omluvíte, tak půjdu na čerstvý vzduch. Povím a lehce se ukloním. Pomalým krokem se vydám ven. |
| |
| Hostina Jen sedím na zami a spokojeně ta dva pozoruji. Moc jim to sluší, během jejich tance dojím ovoce, co jsem ukořistila. Když se mi Tom zase vrátí, tak se na něj podívám a vylezu mu na rameno a pacičkou ho pohladím po obličeji. Bylo to hezké. Pak seskočím a rozběhnu se pro další ovoce, proběhnu kolem praketu a skočím na stůl, šlehnu po to majorvi pohledem co srazí paty. A mě se neomluvíš ? Vezmu si banán a posadím se na stl vedle skleničky té ženy sníž tančil tom a dívám se na toho chlápky a pomalu jím banán. |
| |
| Večírek Jakmile mu naliji sklenici, chystám se zeptat, zda si bude ještě něco přát. Už skoro automaticky. Ale zarazím se, když mě vyzve, abych si s ním popovídala. Nejdříve nevím co říct, většina lidí bere číšníka jako kus nábytku. Po chvíli mlčení se zeptám. Co máte na srdci pane? Zeptám se jemným a uctivým hlasem, jaký se očekává od člověka v mém postavení. Stále stojím nehnutě a hrdlo láhve svírám čím dál pevněji, všude záleží na dobrém dojmu a tato loď jistě není výjimkou. |
| |
| slavnost Když jde kolem mě ten důstojník(major) trochu do mě drcne kdybych stála tak jak jsme měla nekýmácela bych teď.Musela jsme se přidržet sloupu jednou rukou akorát druhou jsem nějak trochu vylila obsah sklenky. Ne nemáte se za co omlouvám já tady taky nemám co stát, a pokud jde o večírky taky nějak nemusím stoupnu si tam jak slušná dívka má a pak se podívam na toho muže a musím se usmívat jeliož takhle se mi ještě nidko nepřestavoval. Jsem Elisia DeMontec a doufám že vaše služby nebudu muset potřebovat trochu řeknu žertovně. Odložím sklenku na stolek vedle sloupu a jdu pomalu na terasu co je hned vedle salonu jde do něj krásně vidět. Opřu se o zábradlí a koukám do dáli jak je vše kolem tak nádherné. Kampak plujete Majore |
| |
| Noční paluba Výjdu na terasu kde jsem před tím seděl a polžím láhev na stůl, otřu si uniformu a stoupnu si vedle dívky.. Domů slečno, po dlouhé době opět domů, až do srdce Evropy, České země mé vlasti,jež je v područí Rakousko-Uherska.Mé služby nemusí být jen vojenské, aby jste si nemyslela, ale snad nebudou třeba, smm vás pozvat na skleničku vína při hvězdné noci? znovu na ní pohlédnu a pak se zadívám na černé zrcadlo hvězd pod námi... Krásné je to moře, jen co je pravda, tenhle pohled mi bude chybět. postesknu si a začnu si opět mezi prsty pohrávat s píšťalou. |
| |
| Večírek Číšnice se na mě podezřele podívá. Ani se jí nedivým. Cizinec se s ní chce seznámit. Chtěl bych slyšet váš příběh. Věřím, že každý člověk na této lodi, ba i na světě má nějaký příběh, který stojí za vyprávění.Vždyť celé dějiny sou z nich složeny. Víte co? Já vám řeknu svůj a naoplátky vy mi řeknete váš. Zajímají mě lidské činy. Pozvednu sklenku vína a napiju se. Tak, přisednete si? Zaručuji vám, že to bude zábavnější než obsluhování lidí, kteří vás ani nedokážou ocenit. |
| |
| Hostina On si mě nevšimnul!! No počkej Seskočím ze stolu v jedné tlapce báná a proběhnu parketem a rovnou za tím chlápkem co nese víno na terasu. Skočím na něj a vylezu mu na hlavu a sekočím na zábradlí a banán hodím do vody. Podívám se na něj a pak se s vírazem hodné opičky vydám k té ženě, mé kamarádce, ale sleduji ho. No snad si mě všimnul Pak se podívám na láhve a podrbu se na hlavičce. |
| |
| Noční paluba Podívam se na něj a pak sklopím jen zrak já z tama utíkam vidíte a já od domova odjíždím co nejdál povzdechnu si a pak se podívam na Majora a pak přikývnu na to že si klidně tu sklenku dám. škoda že nejde vlést na vodu a rozběhnout se kam uznáte za vhodné, vždy musí být vše složité asi už mluvím s cesty podívam se na oblohu a pak na něj vy hrajete ?? |
| |
| Noční paluba Usměji se píšťalu schovám zase za opasek.. Ano,tak trochu se snažím, to víte hudba je lék. pokynu jí rukou ke stolu a přidržím křesílko když do něj v zápětí usedá a pak otevřu láhev vína a naliji jí jednu sklenici.... Mít tak křídla a létat od ničeho k ničemu, objevovat nová místa a dělat si co člvoěk chce, to je sen snad každého madam, já se vracím po dvou měsících z Amazonských pralesů, to byl zážitek, miluji cestování a dobrodružství stejně tak jako hudbu a poezii.. usadím se a nabídnu jí i jídlo jež je na stole a pozvednu sklenici vína a zadívám se do jejich očí... na svobodu lidské duše Na večírky a jejich klišé Na vaše smutné modré oči a na krásu této noci pousměji se |
| |
| Noční paluba Sednu si a poděkuji mu a podívam se okolo. ano je to jen sen nikoli realita, ale i přes to lidé sní aby zažili něco co v realném životě nejde. Pozvednu sklenku a jemně se usměju jelikož voják a ještě k tomu skládá básně. Všimnu si Anetky a natáhnu se pro ní aby šla ke mě mám jí na klíně a hladím ji jednou rukou. Napiju se a pak se podívam na Majora Jak je možné voják vlastně major a zálibu má v poezii přece vojáci jsou tvrdí a poezie je taková něžná položím sklenku a dám hriznové víno Anetce aby papala. to já odjíždím od rodiny, od povinoostí a nemínim se tam vracet pak se zadívam na Anetku a usměju se na ní. už jsme to potřebovala dostat ze sebe |
| |
| Večírek Nervózně se pousměji nad jeho slovy. Promiňte pane, ale nemohu. Mám nějaké povinnosti vůči kapitánovi a musím svým závazkům dostát. Myslel to dobře, ale copak zde sloužím proto, že mě to baví. Pokud jsi již nepřejete nic, půjdu obsloužit ostatní. Prosím neurazte se. Nepočkám ani na odpověď a už odcházím. Předám barmanovi prázdnou láhev a ten mě pošle za kuchařem. Jeden z jeho pomocníků mi vrazí mísu drobných lahůdek a ukáže na vojensky vyhlížejícího muže. Vezmu si tác do jedné ruky a na druhou mi číšník položí několik látkových ubrousků. Tác pak odnáším nad hlavou, jak se sluší a patří. Voják mezitím naváže konverzaci s dámou, co ještě před chvílí tancovala na parketu. Přesunu se za nimi na terasu a čekám v ústraní, téměř nehnutě, až mě vezmou na vědomí. Krásná vyhlídka. Zatímco jsi ti dva povídají, kochám se výhledem na otevřené moře, od jehož hladiny se odráží světlo měsíce a budí tak dojem stříbrného slunce. Jakmile se usadí, položím tác na stůl a abych nerušila, vzdálím se zpátky ke stolům, kde již někteří lidé netrpělivě luskají prsty. |
| |
| Nočná paluba Usadím se jí na klínu a sleduji vojáka. Když mi slečna podá vínu, tak ho zamyšleně chroupu a nechávám se hladit. No on si mě nevšimne. Asi bud muset vymyslet něco jiného..To víno na ...ne budu hodná opička..Hodná anetka. Dojím kuličku vína a podívím se svími kukadli na Elis. |
| |
| Noční paluba pohlédnu na ni a jen se pousměji.. To víte, jsme tvrdí a v mnoha ohladech nelítostní, musíme umět zabít a nezatěžovat se tím, ale každý voják má svůj ventil, kterým se občas vypustí aby z toho talku nezešílel pohlédnu na opíčku a pousměji se.. Copak maličká, budeš tu s námi dnes večer? napiji se vína a ukrojím si kousek sýru, pak se zadívám na noční oblohu a jen pronesu..Každý z nás asi před něčím utíká madam, je sptávné že jste se rozhodla jednat,někdo se neodhodlá a celý život trpý, a někdo jako Vy prostě sebere odvahu, opustí rodnou zem a vydá se do neznáma, už víte kde skončíte? Paříž, Londýn?Ženeva? řeknu s úsměvem a pak pokynu hlavou..Zastavte mě kdyby mé otázky byly nepříjemné, ale já sem zvyklí se ptát přímo.. pak se znovu zahledém na opčku a ukrojím kus jablka.. Dáš si? |
| |
| Noční paluba Ne Majore nevím kde skončím a je mi to celkem jedno budu na tim mnohem lépe než kdybych zůstala doma žila po boku 40 letého chlapa a rodiče si užívali s toho že prodali vlastní dceru řeknu trochu neurvale vědoma že jsme asi na něj bla trochu hruba ale nějak mi to vyjelo. Napiju se trochu vína a pak se natáhnu pro dvě kuličky jednu podám jí a do druhé se zakousnu já omlouvám se vám jak říka občas je třeba ze sebe něco vydat aby ste to v sobě nedusil |
| |
| Noční paluba Podívám se na toho chlápka a zavrtím hlavou a místo toho si vezmu kuličku od hroznového vína od Elis. Ne s tenou ale sní pověčřím. Ty se mi tak nelíbíš a to balblo si dej sám. Zakousnu se do vína a pomalu ho chroupu a přemýšlím co asi budu dělat. Jen jetmo se podívám po lahvi vína, ale pak se uvelebím v klíně Elisii a chroupu víno a když ho dojím, tak se podívám zase na ní a lehce jí zatáhám za prst aby se mí věnovala.. |
| |
| Noční paluba Pohlédnu na ni jen pozvednu sklenici vína.. Nemáte se za co omlouvat, znám ty pocity, až moc dobře, pokud by jste chtěla, mohl bych vám v Evropě pomoci s ubytováním a prací, to víte, sama byste se jen těžce protloukala, ale je to na Vás, ale to co udělali vaši rodiče není pěkné, člověk je svobodný, není majetkem, i když rodiče si to o dcerách jistě myslí, ale s tím se asi nedá mnoho dělat, doba je taková, snad se změní.. vytáhnu píšťalu a zahrají tichou melodii která se hodí pro tak nádherný večer a jen se usmívám... Jak odvážná to dívka, to se jen tak nevidí, a v Evropě asi neuvdí.. chvíli se dívám na oblohu a chvíli sleduji dívku před sebou s opicí na klíně. |
| |
| Noční paluba ale mám tohle bylo ode mě trochu hrubé na vás takhle vylítnout začnu hladit Anet a koukat na oblohu vezmu další kuličku a podám jí aby měla co chroustat. jste moc laskav, že mi chcete pomoc ale je to trochu hloubé aby jste se zajimal o cizí děvče je moc hodný ale opravdu nevím co tam budu dělat Moji rodiče mě brali jako takvou společenckou trofej jelikož je otec majitel význámné banky tak typuji že mě ted docela dost lidí hledá, celou dobu mi vyčíta že nejsem kluk jsem prvorozená a chtěl kluk mladší bratr je na tom o něco lépe Když začne hrát zamyslím se a je mi docela smutno po batrovi |
| |
| Noční paluba Dohraji a nástroj položím na stůl, pak se na ni podívám a pousměji se. No to víte,jsem voják, a učí nás pomáhat, a navíc, přišlo by mi hloupé to nechat vás se v novém prostředí stratit, Evropa není Amerika, je tam jiný život, tvrdší, vše je jaksi upjaté, na cizince se dívají všichni skrz prsty a většina zemí jsou ještě monarchie, takže by se vám doporučení jsitě hodilo,nechte si to projít hlavou. znovu se napiji vína a jen se dívám jak loď pomalu klouže po vlnách.. No pokud Vás hledají, budete se muset dobře schovat, ale to je ještě ve hvězdách.. pohlédnu na hvězdy a vydechnu.. Také se mi nechce moc vracet, po vlasti se mi stýská, ale po povinostech už tak ne,raději bych strávil ještě nějáký čas v džungli, jen s přírodou a domorodci... vytáhnu malou krabičku a nasypu si na ruku šňupací tabák a pročistím si tak dýchací cesty, moře je sice krásné ale ten slaný vzduch sochozemci jako já nedělá nejlépe. |
| |
| Noční paluba Cesta je dlouhá nechám si vše projít hlavou pousměju se a hladím Anetku po hlavičce. bylo oemě hloupá vybalit na něj všechny moje problémi vlasy se mi nějak rozcuchali, musela jsme si je poupravyt ale musele jsem si jerzpustit a jen připnout sponou aby mi neutíkali kam neměli ale bylo to trochu obtížné byl malinký větřík takže mi trochu plnadli. Mám vlasy až do půl zad a koukám kolem. Pak se opět napiju a podívam se na Majora mno to já nevím jaké to je asi něco krásného, jen nevím zda bych tam já zapadla pousměju se a začnu zase hladit Anetku |
| |
| Večírek Jen s eusměju. Jak si přejete. Pak se vrátím ke svému stolu a dopiju své pití.Stále sleduji onu dívku.Pak vstanu a pomalým krokem jí dojdu.Když jsem vedle ní řeknu. Proč ten náhlý odchod?Večírek se vám nelíbí.či s evám snad udělalo špatně? Zeptám se starostlivě. |
| |
| Noční paluba Sedím v klínu té slečny co se mi líbí a když ten chlápek začne na píšťalku loudit tóny tak vycením zoubky, a dál si chroupu kuličku hroznového vína. No jestli si myslíš, že začnu poskakovat, jao střelená, tak se pleteš, nejsem žádná cvičená opice..Ne ne a navíc kuli tobě bych se ani nesnyžila. Možná kuli ní. Pro Toma určitě, ale pro tebe se ani nehnu. Dochroupu kujičku a podívám se k sálu a užívám si toho, že si mě všímá ta žena. Co asi dělá ? No co mě se tu líbí. Zvednu hlacičku a podívám se na Elis. Ještě bych si dala. Pohladím si bříško. |
| |
| Večírek Jen tak postávám vzadu u sloupu a trošku popíjí ze své skleničky a dívám se kolem. Kam se mi to zase Anetka zatoulala ? No ona se za objeví, jen aby někoho neotravovala..No asi bude se slečnou Elisia DeMontec. No ale co tu já budu dělat ? Sleduji tančící páry a lehce usrkávám ze sklenky. Když se kolem mě mihne číšník, tak mu na tácek postavím prázdnou skleničku a vezmu si další a jen si sní pohrávám a sleduji tančící páry. |
| |
| Noční paluba Nadechnu a vzpomenu na svou výpravu... Těžko si lze něco takového představit, uprostřed zeleného moře,všude jen rostliny a zvuky džungle,zvířata jež prchají když se prosekáváte porostem,nebezpečí, každý had a pavouk v džungli umí usmrtit člověka během chvíle, musíte být stále ve střehu, a k tomu ještě stopování tygra, jehož sem měl tu čest skolit,sice nelovím pro zábavu, ale takovou šanci jsem si ujít nenechal, byl to zabiják, zabíjel dělníky na kávových plantážích, trvalo mi tři týdny než jsem jej skolil, ale co víc, to jak člověk musí žít,musí se sklonit a pííjmout to co příroda dá, většinou jsme spali na zemi, jen jednou jsem spal v houpací síti v jedné vesnici domorodců jež v životě neviděli bělocha jako já,jejich způsob života je nádherný,žadné konzumní žití,berou jen to co dá příroda, loví, vyřezávají sošky,žijou tak již po tisíc let a nemění se jako splečnost v civilizaci,byla to nádhera, doufám že se tam ještě někdy vrátím.. rozpovídám se a pak se pousměji.. Možná že zapadla, ale musela by jste si zvyknout na to mít se v ledové vodě,natírat se tukem proti moskytům,a dávat si pozor co po vás leze.. sundám z krku z pod uniformy korále s kostmi a pírky papopoušků a podám jej dívce... Toto jsem dostal jako dar za to že jsem skolil toho zabijáka, jež je již preparován v podpalubí,a sním další zvěř, ale tu jsem nelovil já, ale indiáni,lovím jen škodnou, tedy u zvířat, u lidí je to jiné, mnohdy mám chuť tasit a pílit do některých dokud nepadnou, ale to asi každý. pohlédnu na opičku a pousměji se... Tihle tvorové mě ráno budili svým vřískotem a večer mě jím uspávali,bude těžké si zase zvyknout usínat jen za zvuku vojenské trubky a cvrkaní cvrčkčů v trávě. napiji se opět vína a protáhnu se. |
| |
| Noční paluba Opřu si hlavu o křeslo a poslouchám jak Major vypráví co a jak bylo v džungli a jen si představuji. Je to ještě lepší než číst takhle tohle se vše stalo ale v knize si hodně věcí dokreslují. Víte o tom že jste moc dobrý vypravěč do vás mají knihy daleko Když mi říka co vše bych musela dělat jen se usmívam, možná že vypadám jako nafintěná nána co se neobejde bez rodičů a jejich peněz ale tak to není. Když mi podá nahrdelník prohlížím si ho se zájmem je tak nádherný, tohle je pravé umění něco zabít a pak si z jeho zubů udělat nahrdelník. Natáhnu se a podávám jej Majorovi napzět. proč jedete odněkud kde jste to měl rád pak podám Anetce kuličku další a stále ji hladím. Ted v tom křesle jak sedím docela schouleně spíše vypadám jako křehká dívka co se stratila. vyprávěj te mám ráda taký druh příběhů |
| |
| Noční paluba S úsměvem přijmu náhdelník zpět a pousměji se.. Pokud by jste měla zájem mohu vám pak ukázat věco jež vezu domů,a jistě by se našel i nějáký náramek co by vám udělal radost,mám několik těchto šperků, jedu domů jelikož sem byl pryč více jak dva měsíce,a navíc, toho tygra vezu do našeho muzea, a další exponáty, to víte, nemáme tam nic z jižní Ameriky, ale jen jak to půjde a povinosti dovolí, vydám se na další cestu, již sem byl na Kavkaze, Urale,Sibiři,Amazonii, chtěl bych se podívat do pouště a pak do džungle v údolí řeky Zimbwabe v Africe. náhrdelník opět nasadím na krk a trošku se podívím jak se ochladilo, pohlédnu na dívku a zvednu se a podám ji svůj vojenský kabát, černý plášť s kůže a podšívkou.. Oblečte si to bude vám zima, co chcete slyšet? Těší mě že se vám vyprávění libí, ale je toho dost co jsem prožil na cestách, mohl bych vám přepsat svůj deník z cest po Amazonii, půjčil bych vám originál, ale pochybuji že umíte Česky. vezmu si kus býlého chleba,na něj plátek sýra a rozpulím svou dýkou kuličku hrozna a jednu půlku položím na sousto a udělám si několik takových to jednohubek... Vidím že vám dochází víno, smím vám nabídnout ještě jednu skleničku? |
| |
| Noční paluba Ale jistě ale necháme to na jindy, a pokud jde o náremek nemusíte si dělat škodu bude více vinikat když bude v muzeu bude na očích všech takhle bych ho nosila jen já Příjmu kabát a přehodím ho přes mě aj Anetku Děkuji Vám Vždy když jsem se doma chtěla někde schovat před vším zalezla jsem do knihovny a četla knihy jak dobrodružné tak historické, mám ráda příběhy co se již stali koukám na něj a pak si vezmu kuličku a zakousnu se do ní. Když se mě zeptá zda chci ještě napít podívam se na sklenku a pak chvilku mlčím. Ale ano proč ne |
| |
| Noční paluba Lehký vánek houpe s lodí a hvězdy jsou čím dál více jasnější a viditelnější, vstnu a vezmu láhev a doliji skoro prázdné sklenice a pak se zase posadím. Domov, to slovo sem já neznal do svých 21 let, kdy jsem dostal byt, do té doby jsem žil v kasárnách, ale také sem hodně navštěvoval proviantního důstojníka aby mi nosil knihy, a historické a dobrodružné knihy náš národ má, máme bohatou a pohnutou minulost, ale také jsem četl básně,Romantismus, a díla Francoise Villona. pohlédnu na ni a posměji se... Jistěže že na jindy, plavba trvá dost dlouho, snad si uděláte čas. pak se usadím a protáhnu...Takže co vás zajímá nejvíce? |
| |
| Noční polabu Ano každý národ něco má a dokonce skrýva aspon naše Amerika je toho důkazem Pousměju se a když vidím jak mi dolévá sklenku zadívam se do té červené barvy a představuji si mnohé. Z radostí si ho udělám jen nevím zda mi těch zvířat nebude líto jen přece chovají se tak jak jim příroda nadělila jako člověk. Povím trochu smutně jelikož nemám ráda lovce bezdůvodně loví jen aby si je mohli pak dát někdo doma na stěně. jaké je to být volný a být někde kde to máte rád |
| |
| Noční paluba Opřu se do opěrky křesílka, ruce položím také na opěrky a pousměji se.. Zvířat tam moc není, spíše zbraně domorodců,nádoby,šperky a oblečení. vydechnu a pohlédnu na nebe, kde krouží rackové nad osvětlenou lodí čekajíc na jídlo které by mohly ukořistit... Jaké to je?Je to krásné, najednou nemáte povinosti,nemáte nad sebou nikoho kdo by vám přikazoval, jdete si kam chcete,děláte co chcete,v džungli je to zvláštní, neplánuje se nic, protože nikdo neví co se stane za pár minut, natož na druhý den, když ráno vstanete,s otevřením očí už musíte řešit co bude teď, naní žádné potom, je jen teď a nebo nic, na výpravu nás vyrazilo 8, já, jeden Američan a španěl, 4 muži jež se nachali najmout jako nosiči a jedne průvodce,a když jsem se vrátili tak z člunu v jedné vesnici sem seděl jen já, průvodce a dva nosiči, zbytek padl při boji o přežití v každodením shonu života v divočině, a věřte že nejen divoká a dravá zvěř, nebo jedovatí plazy a pavouci, ale i rostliny dokáží zabít,prostě si sednete a vstanete s tím že vás palí kůže, druhý den dostanete horečku a třetí vám někdo jako já píská nad hrobem... vydechnu a pohlédnu na ni. Naše výprava započala 9tého květan 1900 v 5 dodin ráno, když jsme se nalodili na člun, který nás dovezl do srdce džungle,a hned zase odjel,první dny byli náročné, moskyti,mušky,vedro a vlhko..a také tři týdny jsme neviděli pořádně slunce, celou dobu až na pár vyjímek jsme bloudili v zeleném šeru a nebo naprosté tmě jen s pochodněmi... |
| |
| Noční paluba Poslouchám každé jeho slovo jsem asi nemocná ale tohle se mi líbí vím oni tam trpěli. když to tak poslouchám je to něco úžasného ale na druhou stranu vám to tam asi nepřipadalo. zachoulám se více do jeho kabátu a spíše v tom křesle ležím nohy mam o sebe přitáhlé a hlavu položenou a koukám jak světlo ze zad ho osvicuje. No já si budu ted už konečně dělat taky co chci ale asi to nebudu mít takové zajimavé ale pro začátek mi stačí že jsem pryč od všeho co jsem neměla ráda Zahledím se na něj a pak dodám měl by jste napsat knihu o svých zážitcích a ukázat to všem |
| |
| Noční paluba Usměji se a pokynu nesouhlasně hlavou.. Mílíte se slečno, čím více nebezpečí a vzrušení, čím víc námahy a strastí, tím více mě to baví, ono se jen tak nevidí skákat z 15 metové skály 6 postav a vzápětí za nimi letící vzduchem gepard,a také se nevidí ani to že člověk se dívá jak se ta bestie řítí k nim do vody a najednou sebou trhne a v boku jí zeje šipka a bezvládně tělo dopadne kousek od vás a na protějším břehu stojí skupinka domorodců jež se klaní a prohlížejí si vás, tahají vás za šaty a vousy, prohlížejí si vaše zbraně a vybaavení a vše chtějí vyzkoušet a smějí se... zasní se a chvíli jen tak v ruce točí obsahem skleničky ve víru vzpomínek. |
| |
| Noční paluba omluvte mou neznalost já jen o takovích věcech jen četla Povím a zadívam se na opičku a celou dobu ji hladím bohužel né každý ma štěstí začít tak něco jedinečného a věřím že máte na co vzpomínat trochu si usrknu vína ale už na sobě citím jeho omamující učinek. Raději jej odložím pak položím opičku na jeho kabat a na chvilku vstanu a jdu pomalím krokem k zábradlí a koukám jak voda krásně vlní a nebe se jen oddráží od neklidné hladiny. Obejmu se koukám jako omámená nevím třeba je to víno ale je to krásné. |
| |
| Nočni plavba Nic se neděje, rád vám to popíšu..vypráví se mi o tom dobře, ale knihu napsat, to asi ne, to bych nesvedl.. řeknu s mirnou pokorou a pak povstanu když vstává protože se nesulší aby muž seděl když dívka biď jen od stolu na chvíli si odskočí, sleduji jí jak se opře o zábradlí a dívá se na moře...pomalu vstanu a opět si stoupnu na pár kroků od ní, ze sálu se ozve předehra k valčíku a je se pousměji, mírným pokašláním upoutám její pozornost a s rukou za zády se ukloním a pozvednu ruku k její... Bylo by mi ctí kdyby jste přijala tímto mou nabídku k tanci.Smím prosit? pousměji se čekám na její reakci. |
| |
| Noční paluba Když přistoupí ke mě a mírně si pokašle podívam se na něj a usměju se. Když mě vyzve k tanci usměju se mírně si pokleknu Né to mě bude ctí Majore a příjmam. Podám mu mou ruku a podívam se mu do očí chcete jít dovnitř nebo si zatancujem tady |
| |
| Noční paluba Zahledím se do těch jejich a jen se tiše zeptám.. A přijít o to zančit na plubě nádherné lodi s nádhernou dívkou pod hvězdami?Raději bych zůstal tady pokud nejste proti.. uchopím ji v pase se vší počestností a ruku natáhnu tak aby její byla natažena pohodlně, přeci jen tančit umím a ona také, a polka je opravdu dlouhý a náročný tanec, zvláště ta jež sem doléhá ze sálu... Na na náá na na náá na na náááá na na na.. začnu pobrukovat melodii když se naše těla vydají v rytmu raz, dva tři po plubě, její střevíčky ladně kloužou po navoskované podlaze, zatímco mé podkované vojenské boty valčíku dodají i na rázu zvuku každého pohybu... Tančíte lehounce jako víla, omluvte proto mě,to víte jsem maldý důstojník, a nidky sem tak krásnou dívku nevedl,vždy jen ženy svých nadřízených a ty zdaleka nebyly tak krásné a mladé jako vy.. řeknu ve chvíli kdy ji v otočce skoro nadnesu nad podlahou a lehce zakloním. |
| |
| Noční paluba Podívam se na Majora a jemně se usměju takové lichotky za jeden pouhý večer. Ne myslím že tady je to nejideálnější místo na krásny tanec s váma tančím ladně opravdu mám ráda tanec mám ráda skoro vše ale musím říct že jeho pohyby jsou na vojáka moc dobré. Podle mého Majore tančíte velmi dobře a děkuju za kompliment Když mě zakoloní podívam se na něj a do jeho očí a jen se usměju při tom tanci mi vlasy vlají za mnou za každou otočkou. |
| |
| Nočni tanec pod hvězdami Začnu se pomalu utápět v jejich očích ale mé pohyby jsou stale jisté a ladné, přeci jen sem se toho už něco natančil.. Kompliment? Nikoliv ty já moc neskládám, jsem spíš zvyklí mluvit pravdu a to co mám na srdci, a važte si toho, nejsem moc hovrný člověk, ale s vámi se povídá krásně, tedy krásně posloucháte.. při každé otočce jemně nasaji vůni jejich vlasů a stále ji heldím do těch hlubokých očí. Měla by jste vědět že vaše oči jsou docela nebezpečné, jsou jako dvě túňky, modré, zářivé a tak hluboké že se v nich muži jsitě musí útápět když na ni zamrkáte. pousměji se a dál jí vedu po palubě. Škoda že jsem ještě neptkal dívku která by byla jako vy tam u vás, ale není se čemu divit, jako voják na to nemám tolik času, a když už ho mám, jezdím po končinách vzádelných a nebezpečných, kteráa by stála o takového muže..vědět že odjede a už se nevrátí, nebo že vypukne válka a on potáhne do boje... |
| |
| Noční tanec Držím se jeho kroku jde vidět že umí tancovat a je si tím jist že umí ženu vést. Poslouchám ráda a hlavně když je co poslouchat jsem moc zvědavá pousměju se a tančíme dál a moje vlasy mi začínají docela vadiit. Já teda většinou na nikoho nemrkala kontakty s přáteli mého otce jsme se spíše vyhýbala a po pravdě jsme se bála že se sním znáte příznam po pravdě a pak sklopím trochu zrak, ale jak jsem si tohle mohla myslet není takoví jak otcovi přátelé |
| |
| Nočni tanec Budu vám rád dále vyprávět, škoda jen že to nidky nezažijete,ale co se dá dělat. pusměji se a stále se jí dívám do očí.. Zažít a slyšet je totiž něco naprosto jiného, i já v mládí hodně četl a snil o tom jak někdy budu lovit medvědy ve stepých a lesích Sibiře a své sny sem uskutečnil, ale co žijeme jen jednou, tak proč jen číst, nejsem ten typ kterému by to stačilo, já potřebuji zažít vzrušení na vlastní kůži, ono číst o tom jak někoho zraní medvěd při lovu a mít na bocích čtyři táhlé jizvy je opravdu něco jiného. opět se sní nadnesu v otočce a lehce zvlním krok... A to že bych znal vašeho otce je nepravděpodobné, nemám rád vyšší společnost, raději posedím v malé hospůdce u piva se sedláky a poslouchám jejich příběhy o životě, než sedět s doutníkem a drahým cognackem v koženém křesle a poslouchat malicherné řeči snobů, a navíc, i kdybych ho znal, a věděl že vás hledá, nejsem ten tip co by vás odvedl za ním, nedám se koupit a vážím si lidské svobody. lehce jjako peříčka se pohybujeme po lodi v kouzelním rytmu hudby a šumění oceánu, a místo světel lodi spíše vnímám záři hvězd. |
| |
| Noční tanec Sklopím zrak nevím vůbe proč jsem tohle řekla ale aspon vidím co si myslí. já bohužel se nikdy nedostala kam chtěla a nedívím se že si tohle o nác myslíte ale občas jste v téhle společnosti né své vlastní vůle. Vy ostatní nevídíte že některé to bůbec nebaví ale je to jejich povinost Tančím dál ale už né tak vesele jelikož mi došlo jak ostatní přihlížejí na jinou společnost ale nedivím se jim, jestli všichni jsou jako moji rodiče. třeba jednou zažiju odhodím tyhle věci a budu se v kalhotech prohánět někde po Africe a pomáhat tam lidem |
| |
| Noční tanec Pohlédnu na ni a zvednu ji za bradu, je to sice troufalé ale zase se ji podívám do očí... Vím to až moc dobře, sice sem v tom nevyrůstal slečno, ale nyní do té společnosti patřím, jenže ona mě nepříjmá, protože se rád bavím na zábavách prostých lidi, nechodím na ty nudné dýchánky a tak ruůzne, prostě žiji si po svém, a zatím mi to prochází i když sem tam musím na nějáký ten večírek, tak se nezlobte, ale vím o čem mluvíte, jako to je tpět ve společnosti která se nebaví o nic¨čem co by vás nadchlo, nemyslete si že bych to odsuzoval, každý žije jak umí, jen prostě se mi ta společnost zdá moc svázana, snad pochopíte jak sem to myslel. |
| |
| Noční tanec Podívam se na něj a zahledíme se do sebe Já doufám že tu společnost spíše po tehle plavbě opustím a budu žít jak já uznám za vhodné pravím a pak se dál věnuju tanci a hudbě kolem. občas kouknu na Anetku a pak zase na něj Co je vždy zajíma jsou jen jak vidět co nejrychleji peníze ale už nehledí že někomu mohou unlížit ale to jest jedno |
| |
| Noční tanec Asi jste mě pochopila, nezažila jsete snad nikdy to jak na večírek přišel někdo kdo se moc nezajímal o to jak vydělat penize, co výhodně prodat a co koupit, kolik lidi přijmou a kolik propustit co a jak a kde s kým, komu zaplatit aby prošla ta a ta úmluva, a takovému člověku se tam všichni strani a pomlouvaji jej, tak v této situaci jsem já, prostě tam nikdy nezapadnu, i když by si to mnozí přáli. s doznívající hudbou dotančime a já se lehce ukloním.. Děkuji Vám za tanec, někdy vás doufám budu moci provést znovu, nyni bychom se mohly posadit a dál by jste mohla poslouchat, nenamítáte li nic proti. zlehka ji dovedu ke křeslu počkám až vezme opčku a přehodím ji kabát zase přes ramena a pak si sednu do křesílka naproti.. Ještě alespoň na chvíli než se budeme muset vrátit, jelikož pomluvy vznikají snad všude stejně, jak tady tak u nás. pousměji se a pozvednu skelničku s vínem.. Na to aby duše každého člověka byla svobodná, stejně jako jeho skrytá vůle! A na váš ladný krok a milou společnost... dodám s úsměvem a lehce se napiji a pohlédnu na nebe..Je moc jasno, to se mi nelíbí, asi nás zastihne bouře během cesty, to si tu asi takto nezatančíme pokud příjde. |
| |
| Stůl u tanečního parketu. Pozoruji jak ta číšnice odchází. Z ní mi přejede pohled na sklenici vína předemnou. Tak jsme tu zůstali sami. Vezmu sklenici do ruky a naliji celý obsah do úst. Víno je trochu nahořklé,ale přesto příjemné. Pohlédnu na práznou sklenici. A teď jsem tu zase sám. Očekával jsem něco víc z cesty. Inu půjdu se projít. Možná příjdu na jiné myšlenky. Vstanu od stolu a jdu na palubu. Venku už je tma a i vzduch se ochladil. Mnoho zamilovaných páru se ruku v ruce procházejí po palubě. Připomíná mi to univerzitní plesy. Dokonce jsem i teď sám jako tenkrát. Došel jsem na příď. Sundal jsem si sako a sedl na palubu. Zády jsem se opřel o záchraný člun. Hvězdy se nademnou leskly. Jsem sice pouze astronom amatér, ale není nic fascinující, než pozorování hvězd. Představa, že ty samé hvězdy viděl Caesar, Shakespear i sám Lincoln, ve mě vyvolává pocit uspokojení. Možná že někdo z nich se nechal inspirovat hvězdami ve svých životních volbách. Nač mít společnost, když mám celé nebe pro sebe. |
| |
| Noční paluba ne že bych vás nepochopila ale každý má v tomhle směru jiné skušenosti Pak se také ukloním a dojdem ke stolu, když řekne že se budem muset za chvíli vrátit zpět kvůli pmluvám jen pokrčím rameny. Začnu hladit Anetku a usmívam se na ní a podám ji kuličku hrozna a sama si vezmu jednu. bouře je krásná ale asi rpo nás trochu komlikací usměju se a podívam se na nebe a usmívam se. I na vás pousměju se a trochu se napiju takže povídejte něco |
| |
| Noční palube Poslouchám toho xhlapa a jsem ráda když jsi mě ta slečna všímá, nějakou dobu sleduji, jak tančí a v té době jen sedím nastole a chrou kousek ovoce co jsem měla rozpapaný, pak se zase usadím ženě na klíně. Je tu nuda. A no si mě nevšímá...copak |
| |
| Večírek, noční paluba. Po nějaké době co sleduji tančící páry a upíjím z druhé skleničky vína ci jsem si vzalo od číšníka, mi začne vrtat hlavou ke asi je Anetka a koho otravuje, když mi nesedí na rameni a nehlídá mě. Pomalu projdu kolem tančících párů ven na terasu, kam běžela naposledy a doufám, že nic noc neprovedla, přece jenom má svou opičí hlavičku a nikdy nevím co se jí v ní vyklube za nápad. Pomalu dojdu na palubu se podvím se na Anetku, jak jen tak spokojeně sedí na klíně slečny a kouká se na nějakého muže. Dobrý večer, pane. Pozdravím muže a zadívám se na Elisien a usměěji se. Tak tady jste drahá. Povím usměji se a čekám kdo jak zaraeguje. Pomalu jdu k Elisien. |
| |
| noční paluba Když dojde ten muž co semnou tančil a pozdraví Majora podívam se na něj ale pak mě dosti zarazí Usměv z mi z tváře zmizne a kouknu na něj vyjevemě docela. co prosím Ale pak se podívam na opičku,, no jo on myslel tebe doufám. Vstanu a podám mu Anetku aby si jí vzal, pak se však usadím zpět a pdívam se na Majora a pak zase na Tomase |
| |
| Noční paluba Bouře jsou skutečně krásné, rád se procházím v dešti, a pozoruji blískání a užívám si hřmění, ten pocit když se mokré šaty lepí na kůži, vzduch se pročistí a je vše živjejší! pohlédnu na ni a pak se zase rozpomenu.. Asi 12 den cesty, byly jsme na stopě tomu tygru a den předem sme pohřbili Američana, jsme se dostali do míst kde byly bažiny,a jen díky průvodci jsem je přešli, tedy až na jednoho nosiče poranil si nohu a šel se vykoupat, i přes varování které dostal, že voda je plná masožravých ryb, jediné co po něm zůstalo byl kloboub a pistole, jinak jsme viděli jen rudou vodu, ještě ten den španěla uštkl had, a o dva dny později jsme se loučili i sním, mě také několikrát uštkl, ale má obudv je tak pevná že jí jejich zuby neprošly, ale krásá v tom všem přeci jen je, každý kdo šel věděl že se vrátit nemusí, ale přesto šel, toje asi to co mě láká, ta svobodná volba, jít a nevědět zda se ještě vrátím zpět.. |
| |
| Nočni paluba Pohlédnu na příchozího a pokynu hlavou... I vám pane, krásný večer není liž pravda.. zadívám se na něj a pak na Elisiu a trošku nechápavě na něj promluvím... Pokud je to vaše drahá, snad vám nevadí že ji dělám společnost a pozval sem ji na víno, pokud ne, tak asi hledáte svého mazlíčka, nebojte se je o něj dobře postaráno. |
| |
| Noční paluba Podívám se na uniformu muže a usměji se. Ano je to pravda. Povím a podívám se na slečnu a opičku. Ne mě to nevadí, a jak je vidět, tak se bavila a to jsem rád. Děkuji vám a omlouvám se vám. Pousměji se a podívám se znova na důstojníka. Major co ? Zeptám se, pak se podívám na slečny a pousměji se.. Tak co drahá, jak ses bavila ? Zeptám se Anetky a mrknu na slečnu a márně se ukloním. Ještě jednou se omlouvám. |
| |
| Noční paluba Vyskočím slečně na zem a posadím se u nouhou její židle a sleduji to co si Tomas nadrobil a jak se z toho dostane a sleduji i toho vojáka, nabo co to je, takoví jako on zabíjí a jí mé příbuzné. No jasně že myslel mě Tomas já jsem jeho drahá. A on můj. Podívám se na něj letmo. To ti to tvalo, kde ses flákal..no ještě se podívám, jak z toho vybruslíš vědče.. Pomyslím si škodolibě a čekám na další reakce. jsi někdy děsnej víš to ? Dochroupu kulučku vína. |
| |
| Noční paluba Podívam se na Anetku a pak jen dodám není se za co omlouvat nic jste neudělal Podívam se na oblohu a sleduju jak je opravdu krásna Upiju trochu vína ale raději ho už odložím jelikož už opravdu citím že se mi dostáva do hlavy. Opřu se o kraj křesla a koukám jak se ti dva začínají spolu bavit nebo se apson o to pokoušejí a ještě k tomu poslouchám hudbu. podáam Anetce další kuličku na cestu pokud pujdou ale jinak mohla zůstat u mě aspon měli co ruce dělat |
| |
| Nočni paluba Pohlédnu na muže a jen si vydechnu a pak se podívám na slečnu.. Mohu se zeptat pane??Jak vidno nemáte rád vojáky, řekněte mi proč lidé jež nás nemají rádi se nás tak přitrouble ptají na hodnost když ví co ta hvězda na výšivce znamená? Někdy mi to příjde jako urážka, jindy se tomu směji,ale dnes se moc nesměji. zeptám se zcela vážně a pak se jen napiji vína a vezmu si kousek sýra... Slečno Elisio, mám pokračovat ve vyprávění? zaptám se když spatřím její výraz, ale v mysli jen doufám... Rád vám řeknu vše co jesm zažil, ještě nikdo mě tak neposloouchal jako vy. |
| |
| Noční paluba Podívam se na ty dva a pak jen se zase opřu o opěradlo a mám trochu přivřené oči. pak se major na mě podíva a zeptá se mě zda má vyprávět. ano budu ráda Pane Tomasi přisedněte k nám a prosím už se přestante popychovat podívam se na oba a pak se opět položím hlavu a koukám do sálu čekám až si sedne a major začne vyprávět |
| |
| Noční paluba. Podívám se na muže a zavzpomínám. Ne není to osobní a vojáci mi nevadí. Jen jsem snimi cestoval na pár výpravách, byli tam nezbytní, udajně. Povím a podívám se na majora. Naposledyy to bylo před rokem a půl u břehu Amazonky, bylo tam krásně. Povím a podívám se na Elis a kývnu hlavou. Rád se přidám, pokud vám to nevadí. Povím a usměji se. Ale mi se nepopichujeme. Bráním se. |
| |
| Noční paluba Poslouchám rozhovor těch dvou a vyskočím s kuličkou vína nazpět do klína slečně a podívám se na ní. Muži, jsou jako děti. Pohodlně se usadím a začnu chroustat. Jo nezbytní..no jo jak pro koho a mohla bych vyprávět. Sleduji vojáka a pomalu chroustám kuličku uvelebená v klíně. |
| |
| Noční paluba Není voják jako voják, ale to je jedno, já se za uniformu nestydím,sloužím dobře a jsem vojákém od mala. ukončím debatu o vojenství a pohlédnu na muže.. Pokud chcete víno poslušte si, také sem byl v Amazonii, ale na výpravě kde jsme lovili tygra zabijáka, na přání vlády a při té příležitosti jsem se rozhodl dovést z džngle pár věcí, jsem sice major, ale i dobrodruh a cestovatel, takže spojuji příjemné z užitečným. Pak pohlédnu na oba a znovu se zasním... Pán dá jistě za pravdu, že probudit se ráno v džungli není žádný med, může se stát že kousek od vás stojí gepard a dívá se na spící postavy a mlsně se oblizuje, nebo že se probudíte s jedovavým pavoukem na hrudi, což je myslím ještě horší, na to doplatil jeden nosič, lekl se prudce se snažil vstanout, ale když vyskočil, skoro stejně rychle padl k zemi s pěnou u úst, s tím gepardem sem to také zažil, ale stačí jeden výstřel do vzduchu a máte po starostech, tedy někdy, někdy není zbytí než střílet do šelmy, ale já volím raději střelbu před její pracky to ji zařene lépe, musím uznat že život ve vesnici domordců je něco za co by bohatí lidé jistě rádi platili a jsem rád že na tyhle krásy snad nikdy nepříjdou, nechtěl bych aby jejich způsob života ovlivnili lidé jež by jim dali moderní věci a začali z nich dělat jen své otroky, jak to udělali Evropané v Amrece, a teď říkají že je to jeich zem, i když pro mne pravý američan je ten co žije tak jako domorodci nebo ti co jsou v těch rezervacích nebo jak to nazývaté, promiňte pokud vás tím urazím, ale nelíbí se mi to. řeknu a pohlédnu na své posluchače. |
| |
| Noční paluba Poslouchám vyprávění. Ano není voják, jako voják. Přitakám a pak poslouchám vyprávění. Má te pravdu, někdy to není mez se probudit v džungli, ale stojí to za to ty rána se mi tam líbili. A ne máte převdů původní obivatelé, jsou domorodci, jsou to skvělí lidé, měli by si jich vážit a ně je zatlačovat houběji a brát jim to co je jejich. To oni mají nárok na tuto zemi a ne mí. Povím a smutně se pousměji. No my jste tam hledali orchydee, a jiné nové druhy. Bylo tak krásně a ty nádherné deště. Povím a usměji se. |
| |
| Noční paluba závidím vám že jste toho tolik prožili, ale aspon máte co vyprávět pousměju se a zadívam se do sálu opět a pak se narovnám a dám Anetce další hroznové víno. Když začne mluvit o rezervacích nic na to ani neříkam má pravdu ale život je jiný než by někdo chtěl. Potřebovala bych se protáhnout bude jim vadit když se na chvilku stoupnu se opřu se o zábradlí?? Vstanu a podívam se na oba rukou jim pokynu že nemusí stávat a dojdu k zábradlí a otočím se na ně. jen vykládejte dál já jen potřebuji aby mě trochu vánek ovlál ted je to spíše konverzace mezi dobrodruhy ale je to zajimavé. Jak tam stojím vlásky mi trochu lítají ale vůbec mi to neva. Stojím tam opřená a přes moje uplé černé šaty citím jak větřík kolem mě pluje |
| |
| Noční paluba Seskočím když se slečna zvedá a zorběhnu se za ní a vyskočím vědle ní a postavím se na zadní nožičky a vánek mi čechrá chloupky a musí to asi vypadat směšně. Jsou, jako malý. Podívám se na Elis. |
| |
| Noční paluba I když si to nepřeje stejně vstanu a pak zase usednu, pozoruji jí jak si užívá vlahý večer a usmívám se, stále se na ni letmo dívajíc opět promluvím.. Také jsem dovezl pár rostlin a devin, ale orchideje jsou velmi krásné, vyprávějte pane, našel jste nějáký nový druh, já našel jen ty jež sou popsány, i když rostlinám tak nerozumím.. zase si vezmu kus chleba a ovoce a užívám si vlahý večer jako ještě nidky před tím. |
| |
| Noční paluba Povstanu a sednu si a pak po očku sleduji slečnu a Anetku. Ano pár jsme jich vskutku našly, půl roku jsme se plavili proti proudu řeky k jednomu z pramenů, část cesty, jsme šli pralesem, bylo nás padesát s s toho to byli smí vojáci a až na mě a ještě jednoho vědce Tegrira Tomasona. Každým dnem, la džungle hezčí a krásnější, nejdříje, jsem nešli pír druhů motýlů velkých, jako dlaň a nádherně pestrých. V motýlech, jsem se nikdy moc nevyznal, to spíše můj přítel, kdyby jste viděl ten výraz, když málem spadnul do vody vy toho krasavce chytnu a prohlídnul si ho nato budu vzpomínat dlouho. Byl jako malí kluk, byla to krása, jak jsme se dotávali hlouběji do pralesa a dále k prameni, tak jsme všichni málem pomřeli ně nějakou nemoc, naštěstí nám náš průvodce a jeho hrdy kmen pomohl pomohly a ujmuli se nás a vyléčili nás. Každý z nás měl horačky, byla to něco, jako zimice, ale agresivnější a daleko s horším a rychlejším průběhěm. Ale bohužel pro deset z nás bylo pozdě. Byli to dobrý lidi. Až později jsem zjistili, že proti táto nemoci, jsou domorodci odolní. Potom co jsme s vyléčili, jsme se vydali dál, našli jsme dva nové druhy orchideje, a jedna z nic se jmenuje podle mého přítele, který se tam měsíc po tom co jsme se vrátili zvrátil doslova mu to učarovala. Málem tam zahynul, ale vrátil se tam, když jsme tam byli, ta se bezvadně spřátelil s domorodci, drali ho, jako svého. No vrátili jsme se nazpět do měst a civilizace ukázali jsme to co jsme objevili a pro co zahynulo deset z nás. A pro ně to byli, jen nějaké kytky a jeden motýl, já jsem se vrátil ke svým studentům a můj přítel se vrátil zpět. Měl jsem jít sním, to město mě ubíjí. Pro některé, jsem jen vědec a blázen co se toulal amazonským pralesem, pro jiné ten co něco z něj dovezl. Ale tam bylo krásně, až se vrátím z konfekce tak zase pojedu do amazonije, pořád je tam co hledat. Povím a jako bych se probral. Asi vás nudím plkáním, ale raději, jsem vynechal popis toho co jsme našli..to by bylo ještě horší. Povím a nabídnu si víno. |
| |
| Noční paluba Posloucám ty dva a užívam si čerství vánek který si hraje s mojimi vlasy pak se podívam na Anetku která za mnou došla a pak jí začnu hladit a při tom poslouchám jejich vyprávění. Oni aspon mají co vykládat takže se cesta apspon nějak urychlí Otočím se na chvilku na moře a trochu se nakloním a koukám dolů. Mno asi mají slušný pohled tam vzadu ale mě je to fuk. myslím že už raději nebudu pít začínam mít roupy a dělala bych hlouposti držím se okraje a polovinu těla mám přes lod a užívam si to jak vánek mě omýva |
| |
| Noční paluba poslouchám jej a jen přikyvuji hlavou, taky se chci vrátit a pobýt tam ještě nějáký čas.. Ale jen vypravujte, vždyť je co poslouchat, navíc, asi tady všichni máme rádi přírodu.. pohlédnu na Elisiu a jen sebou trhnu a vstanu.. Dejte pozor slečno, nerad bych pro vás skákal do moře, Atlantik je velmi studený, z toho by jsem mohla dostat horečku.. vyjádřím své obavy a pohledem přejedu přes její posatavu jež se na nás rýsuju v né zrovna pro pány nepřijemné poloze, ale jako džentelman sklopím zrak a jen se pousměji.. Raději se nenaklánějte mořský vzdchu je vlhky, podjede vám noha, a pád do vln by nebyl asi příjemný a také by se mohlo stát že by vás chytil proud lodního šroubu, a to by nebylo nic pěkného.. |
| |
| Noční paluba Když najednou mě lekne Mojar a já jen trochu sklouznu. Nebojte mě se nic nestane jsem opatrná začnu ho mírně přesvědčovat a na chvili si teda stoupnu normálně a čekám až se zase usadí a budou povídat. ten vzduch je strašně příjemný Povím a usmívam se trochu a tak se prozatím jen opřu rukama a koukám na hvězdy. klidně pokračujte a nenechte se ničím rušit já aspon takhle mohu příjemně poslouchat |
| |
| Nočná paluba. Pousměji se a stejně, jako Major skopím zrak, když pozoruji slečnu. Ano to mámeje to nádherná nespotaná síla a mi se jí snažíme ovládnout, a spoutat jí vyuřit energie obesků, větru vody pro svůj prospěh, ale někdy to není zrávné a někdy dokonce nebzpečné. Povím a odlepím svůj zklopený pohled od zeme podívám se po Eliz a pak po Antece a pak se podívám znovu na mojra. Ani jsem se nepředstavil jsem Tomas Gerfer. Hmm byl jste někdy vsvědkěm nějakého domordého ritulu ? Pak se podíván na slečnu na usměji se. Ale kdo by nám pak dělal společnost, kdyby jste spadla do vod atlantiku ? Voda je studená jak říkal major, ale stejně my bychom oba skákali. Povím a usměji se. |
| |
| Noční paliba Opět vstanu a vzemu z křesla kde Elisia seděla svůj kabát a donesu jí ho, také se již potřebuji protáhnout a ne pořád sedět, dám ji ho kolem ramen a jen se pousměji... Snad si opravdu dáte pozor, je to i docela výška, a náraz na hladinu bolí velmi.. pak se začnu procházet po palubě a jen se pusměji... Ano byl,bylo to fascinující a trvalo to dva dny,jedna stará indiánka, hodně stará, věděla že brzy umře a tak se vydala do džungle, oni nepohřbívají mrtvé, prostě jdou do džungle a ta je stráví, jak tedy říkám odešla a provodce mi řekl proč, byl sem zvědav a tak sme jí stopovali a našli jak leží v korytu potoka, celá se pomalzala bahnem a celou tu dobu zpívala nějáké modlitby nebo něco, znělo to krásně, a smutně, dva dny, bez hnutí tam ležele, a já nevěřil tomu když k jejímu tělu ještě když žila přišel panter, zvedl sem pušku, abych ho vyplašil, ale průvodce mě zastavil ze slovy...Počkej lví sílo,a sleduj, dokud nevydechne, neublíží ji, a skutečně, až když zpěvy utichly, a ještě hodnou chvlívi po té ji gepard začal jíst, to jsem odešel, ale toto je zážitek který sem v deníku popsal na 6 stran. domluvím a opět si nasypu na ruku šňuapcí tabák a nabídnu i Tomasovi... Major Jan Kratochvíl, pormiňte, dáte si také? |
| |
| Noční paluba Usmívam se jako sluníčko a jen je poslouchám když ale opět se začnou byvit ti dva otočím se opět a trochu se nakloním ono je ten vzduch tak příjemný a studí takže je mi dobře. Zima mi není ale aspon mi nejde vidět tak celý obrys těla. až moc si vážím svého těla na to abych udělala něco takového myslím že by mě to hodně bolelo ale povídejte mě si vůbec nemusíte všímat říkam a dávam pozor spíše na kabát aby tam nezhučel než já. broukám si a písen co hrála jak jsme tančili a užívam si ten vánek. |
| |
| Noční paluba Pomalu dochroupu kuličku a podívám se na Eliz a zatahám jí za kabát. A chci zase hladit. |
| |
| Noční paluba Poslouchám Jana a odmítnu je tabák. Ne děkuji vám. Povím pak se zamyslím. To muselo být opravdu úchvatné, i já jsem byl svědkem, jednoho rituálu, měl ochránit, vesnici před zlými duchy. Vedlo ho velice starý a moudrý šaman Tagah, pokud to povídám zpávně, za pomocí bylin manil barvu ohně a zaříkával, prozpěvoval a modlil se celí den, ráno kolem něj byli na zemi papoušci a on pořád prováděl rutiál, odpoledne gepard, nevím, jak to dokázal, ale nikomu nic neudělal a pak poklidně odešel. Byla to nádhera. Další den jsme odešli z vesnice a náš průvodce nás vedl dál. Ten šaman toho věděl o rostlinách tolik, kolik já nikdy znát nebudu. Povím a usměji se vlastní nevědomosti. Zvednu se ze svého místa a pomalu dojdu Eliz a Anetce. Hezká písnčka. Povím, když zaslechnu co si hrouká Eliz a pohladím Anetku. Jen pozor aby jste tam nespadla. Povím a podívám se do temných vod. Tak co drahá nepůjdeme ? Zeptám se. |
| |
| Na palube Vecirky a slavnosti me moc nelakaji tak jsem ani tuto nenavstivila a zustala u pozorovani. Stojim u zabradli a divam s dolu do morskych vod pak se natocim a uvidim nejakeho muze zkoumajici hvezdy(Frank S.Stalion). Pristoupim k nemu a neslysne se take opr o clun. Dobry vecer. Vyslovim ostychave a pohlednu na oblohu s lehkym usmevem. Hvezdy, je jich tak moc. |
| |
| Paluba Byl jsme velice překvapen když ke mě ta atraktivní žena přistoupila. Tak přeci mi osud předhodil společnost. Dobrý večer slečno. Taky vás sem přivádí to skvostné plátno noční nebe? Zatím se ještě nehodlám představovat. Jméno dokáže člověka pošpinit. Když už se člověk jednou představí, společnost vždy vidí hlavně jeho jméno a nevnímá tu osobnost, kterou popisuje. |
| |
| Noční paluba Zastavím se na místě a pohlédnu na oba... Nemějte mi to za zlé a odpusťte zda jste věřící, ale vaše slova Tomasi mě nutí říct mou myšlenku že za všechny ztracené ráje, a náhrerné scenérie světa může křesťanství a církev, neboť přrodní náboženství se mi jeví mnohem více blíže k matce zemi než k něčemu co nejde vidět a má to bdít v nebesích.. Troufalé ale jistě by poznali že nevěřím v boha kdybych nedorazil na mši.. opřu se o zábradlí a dál se dívám do vln, čekám co na mou tezi oba řeknou. |
| |
| Nočni paluba Poslouchám ty dva a při tom se pohupuji jka jsme tak pěkně ohnutá přes zábradlí. Já věřím jen na to co si mohu sahnout. podívam se jemně na Majora a pak i na Tomase a jen se usmívam doufám že to nevyznělo nějak neslušně ale je to pravda, ikdyž čtu knížky a věřím tomu aspon teda s částí jelikož mám ráda příběhy ale taky reálně vím že polovinu si autor vymyslel Pozoruji nebe a usmívam se dneska je mi dobře nidky jsem se tak nebavila |
| |
| Noční paluba. Pousměji se a podívám se do vln. Ne nejsem věřící a vlasně máte pravdu, to církev potlačuje všechny náboženství a v jejich jménu se zabíjelo a nesmislných válkách a vlasně proč ? Kuli ničemu ano souhlasím svámi, přírodní náboženství, je vzkudku blíže k přírodě a at se to sírkvi líbí nebo ne, tak je podle mě lepší. Oni udcívají to co žije a nehrajou si na nic, jako církev. Povím a pousměji se. a je mi jedno pokud podle církve skončí v pekle..ale já to tak vidím. Podívám se na Anetku a usměji se. Jo to je dobré věřit tomu naco si mužete sáhnout. Povím s úsvem a kouknu se na Eliz. |
| |
| Noční paluba,večírek Všude kolem je slyšrt hudba a já se pořád koukám do tý zpropadený vody i když bych teď měl správně ležet s nějakou pěknou holkou v posteli. Myslím že je čas jít pít pomyslím si a odtrhnu oči od vody a jdu k baru hned jak přijdu objednám whiskey s ledem a sednu na stoličku. Jen se rozhlížím po nějaký pěkný holce |
| |
| Noční paluba Pohlédnu na ně a ododechnu si že to cítí stejne... nemysleme na ztracenou víru, věřit v rozum, a v to co člověk chce je také jistá svoboda, můj národ by mohl vyprávět, od věku Pohanský, vzdoroval Franské říši, pak ve středověku bojoval proti katolíkům v Husitské revoluci a vzdoroval celému světu, ale jak říkám mysleme na něco pěknějšího.. Usměji se a pohlédnu na oba... Třeba tanec! dojdu ke dvěřím sálu a pohldénu na kapelníka... Páni muzikanti.. zvednu jednu ruku nad sebe druhou pokrčím před svým pasem... Kakalin, kalinka, kalinka... začnu prozpěvovat hrdelním slovanským hlasem, se silným ruským přízvukem a když se ozve hudba, začnu tančit kozáčka a k hubě zpívám i text... Kalinka, kalinka, kalinka moya! V sadu yagoda malinka, malinka moya! Hej! Kalinka, kalinka, kalinka moya! V sadu yagoda malinka, malinka moya! Hej! Kalinka, kalinka, kalinka moya! V sadu yagoda malinka, malinka moya! Hej! Kalinka, kalinka, kalinka moya! V sadu yagoda malinka, malinka moya! Aaaaaaaaaaaaaaaaaaah! Pod sosnuyu, pod zelenoyu Spat' polozhite vy menya, Aaaaaaaaaj! Aj lyuli, lyuli, aj, lyuli, lyuli, Spat' polozhite vy menya Kalinka, kalinka, kalinka moya! V sadu yagoda malinka, malinka moya! Hej! Kalinka, kalinka, kalinka moya! V sadu yagoda malinka, malinka moya! Hej! Kalinka, kalinka, kalinka moya! V sadu yagoda malinka, malinka moya! Hej! Kalinka, kalinka, kalinka moya! V sadu yagoda malinka, malinka moya! Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaah! Krasavica, duscha-devica, Pozholej zhe ty menya, Aj, lyuli, lyuli, lyuli, lyuli, Pozholej zhe ty menya! Kalinka, kalinka, kalinochka kalinochka moya! V sadu yagoda malinka, malinochka moya! Hej Kalinka, kalinka, kalinka moya! V sadu yagoda malinka, malinka moya! Hej! Kalinka, kalinka, kalinka moya! V sadu yagoda malinka, malinka moya! Hej! Kalinka, kalinka, kalinka moya! V sadu yagoda malinka, malinka moya! Hej! Kalinka, kalinka, kalinka moya! V sadu yagoda malinka, malinka moya! HEJ! |
| |
| Noční paluba Nejprve jsme se ani neotačela ale potom jak začal zpívat a tancovat jsem se obrátila a musela jsem se usmívat. Tak tohle jsme ještě neviděla a myslím že polovina sálu. Položím kabát na křeslo a k jedné ze sloupků co je u zábradli si vyskočím a přidržuji se abych nespadla do vody. také bych tancovala ale neumím to a asi bych se jen ztrapnila před něma. Sedím a usmívam se myslím že i Anetce se to líbí aj mě ale je to zváštní. Jednou jsme tleskal rukama ale pak jsem to nezkoušela málem jsem sletla dolů. né jen společencké tance umíte ale tohle se moc nevidí |
| |
| Noční paluba Podvím se co ten major zase dělá a chvilku je tak koukám a sleduji ho. Hmm hezké, hezké. Pak seskočím ze zábradlí a vylezu majorvi na rameno a pak se sekočím a podívám se na něj. Hmm Jednou tlesknu. |
| |
| Noční paluba Dotančím a zůstanu v podřepu s jednou nohou nataženou před sebou a ruce mám seplé v loktech, jen se usměji na Elisiu .. Řikal sem vám že sem byl na Kavkaze a Sibiři ne, tohle je ruský národní tanec. pak se usměji a z křela vezmu opasek se svou šavlí a pokynu kapelníkovi a zvednu jí, z čela mi skane kapka potu ale kapelník se jen usměje a zpustí rychlá hudba, postavím se a zasím šavli a začnu si ji prohazovat pod nahama když je vykopávám do vzduchu, pokleknu a šavli nadhodím chatím za zady a s promachem jí zase vyhodim, několikrtá zopakuji pár takových ukázek a když hádba dohraje, vyhodím šavli velmi vyskoko a když dopadá, chtím ji špičkou boty, zůstane stát ostřím vzhrů, ještě jednou vykopnu rychle se zvednu otočím dokola , šavle dopadá přede mnou a já ji cyhtím a zároveň s tím chytem jednou nohou sjedu dozadu, čím pokleknu a než dosedne mé koleno na palubu, je švale zase v pochvě... zvednu již více spoecnou hlavu a jen vydechnu.. A takto tančí husaři v polsku svůj šavlový tanec! pusměji se a jen si otřu pot z čela, dlouhé vlasy stáhnu rukou a pokloním se... |
| |
| Noční paluba Pomalu se otočím a chvilku ho sleduji a pak se k majorvi přitím na pár hopsnití a tlesknudí, ale pak toho nechám a začnu se smát. No tak tohle by mi asi nešlo, ale vypadalo to lehce. Povím a jen se usmívím vlasní nešikovnosti. |
| |
| Noční paluba Pohlédnu na opičku a jen se pousměji .. Coapk madam, chcete se to také neučit, snad kozáčka by jste zvládla.. usměji se a zase vytasím šavli, jejímž ostřím naberu trs hroznu a podám si ho a pak ho dám Anetce... Užíjte si to, to je za potlesk. |
| |
| Noční paluba Podvím se na najora a kývnu hlavou. Vypadá to, jako bezva opičina. Pomyslím si a začnu poskakovat a ocásek má vstyčenej do vzduch a stojím na zadních. |
| |
| Noční paluba usmívam se a koukám na ně pak se ale rozhodnu že raději slezu abych nespadla do vody. Podám Majorovy kapesník aby se mohl utřít. ste samé překvapení Majore pousměju se a jdu si sednout zpět do křesla a dívam se na ty dva. Hm vidím že si Anetka už na něj zvykla pousměju se a zadívam se do sklenky a užívam si ten klid kolem teda až na hudbu |
| |
| Noční paluba S díky příjmu kapesník a otřu si tvář, pak se usadím zpět do křesla a odpočívám... To ne slečno, jen mi slované máme tanec v krvi, a zpěv, takže učení se tancům je pro nás něco jako učit se chodit. pousměji se a pohlédnu na Tomase a i na Elisiu... To víte, zem ze které pocházím by vám připadala jako z pohádky, lesy, louky, háje, na pastvinách ovce, na kopcích hrady, zámky a památky, nádherná příroda, lidé ve straých krojích, hojnost jídla a pití, slevnosti a veselice každý víkend.. zavzpomínám s úsměvem na svou zem a pak se zpetám... Pili jste již naše Česko pivo, ležák, velmi dobré, ne ty patoky sprominutím co se podávají v Americe, mám ještě pár lahvinek u kuchře, pokud by jste chtěli, mohu pro ně poslet, chladí se. |
| |
| Noční paluba Podívam se na něj trošku překvapeně a pak se usměji a zadívam se na něj. třeba se jednou za vámi přijedu podívat na návštěvu a zažít vše co tady pravíte a chtěla bych vidět nějaké ty kajiny a zámky pousměju se a napiju se trochu vína a když praví něo o pivu nevím o čem skoro mluví mno mě to nic neříka nikdy jsem to nepila take nevím řeknu po pravdě a usmívam se a dívam se na Anetku jinak také miluju tanec a podobné věci ale tak i zároven mám ráda jízdu na koni |
| |
| Noční paluba Pohldénu na ni a usměji se.. Jen přijeďte budete vítána, a můžeme pak jet na vyjížďku, to víte, já mám svého koně a v kasárnách by se jistě pro vás nějáký našel, vzal bych vás na vyjížďku k zřícenině hradu a ukázal místo kde naš básník psal nádherné básně před staletími.. pousměji se a pohldénu na číšníka, ukážu na ruce tři prsty a ten již ví a tak za chvíli na stole stojí tři vychlazené tmavě hnědé lávhve... Tak tedy prosím, ochutnejte co to je pivo slečno, možná vám to chutnat nebude, ale zkusit se má vše, ale píjte pomalu je to studené... řeknu a otevřu ji jednu z lahví a donesu jí ji k zábradlí, otevřu i svou a napiji se a pak pobídnu Tomase.. No tak zkuste to, uvidíte že něco tak dobrého jste ještě nepil.. |
| |
| Noční paluba Hm jak tak vykládate myslím že se mám na co těšit a ještě tázka zda tam vůbec trefím posuměju se a dívam se na ty dva a pak se otočím na moře a koukám na něj a když mi donese jedno z lahví piva podívam se na něj a pak se jen usměju Vezmu si z láhve a podívam se na něj a se podívam na obsah láhve ale nejde tam moc vidět Nedá mi to ale jaksi mě nevšímají přivoním si k tomu, ale má to takovou zvláštní vůni. Potom jsem jej přiložila k ustum a trochu se napila. Pak začala zjištovat jestli to má aspon nějakou chut. Je to sice trochu nahořklé ale je to dobré, jen doufám že to neleze do hlavy jako vaše víno usměju se a položím lahev vedle mě a opřu se o sloup a zavřu na chvilku očka a snímam vítr kolem mě. |
| |
| Večírek Spousta lidí se dobře baví a čas utíká velice rychle. Po chvíli se uspěchaná práce stane klidnější, jak si lidé sesedají a nacházejí společná témata. Na parketu už moc párů nezůstalo, kapela zvolnila tempo a tak je spíše vidět tančení pomalého valčíku, či rytmické rumby. Hlasité rozhovory se změnili v šepoty a šplouchání mořské vody vytváří kulisu klidnému večeru. Někdo dokonce ztlumil světla a dal tak prostor záři hvězd a tím pádem i romantičtějšímu prostředí. Pomalu by stačil jen nápojový lístek místo jídelního, ale sem tam si přeci jenom někdo objedná nějaký pamlsek. Vracím s podnosem k baru a broukám si vlezlou melodii, již si zpíval ten voják. Dvě sklenky bílého vína od stolu číslo pět a sklenice vodky s ledem na desítce, ale nespěchá to Huberte. Barman si otře čelo do hadru na sklenice a začne připravovat nápoje, na které už tu čekají další dva číšníci. Dneska je to pořádný frmol, ale první večer je to takhle vždycky. Odpoví dost unaveně. Sednu si na stoličku, už jsem hodinu a půl v jednom kole, potřebuji se posadit. O jednu židli dál sedí muž v klobouku, ale nevěnuji mu pozornost, mám hlavu opřenou o bar pult, jako oba číšníci vedle mě. Pomalu se z toho stává zvyk. |
| |
| Noční paluba Stojím kousek od Elisie a pohlédnu na ni.. Nebojte, do Prahy se jistě dostanete, je to nádherné historické město, spusta památek a zajímavostí, a vlaky tam jezdí co chvíli, doufám že vás někdy tedy budu moci uvítat ve svém skromném bytě a ukázat vám krásy mé vlasti. řeknu a opřu se o zábradlí, opět se napiji piva a sleduji stříbrný odraz měsíce a hvěz na černých vlnách, vcítím se do šumění oceánu a uslyším i to jak v dálce se ozve velbryba, na chvíli přestanu vnímat, jen zahleděně cívím před sebe a jako bych ani na lodi nebyl. |
| |
| Noční paluba Chvilku, jsem se pokoušela o tu opičárnu a pak jsem se varátila k ženě na krlím a žadoním další kuličku. |
| |
| Noční paluba Podívam se na Majora a pak na Tomase ale pak se obrátim a podívam se na oceán jak je krásny. Copak Majore už vám Amerika začína chybět a to jsme od ní podstatně nelý den cesty. podívam se na něj ale nevypadá že by mě nějak vnímal. nechcete ještě některý z vás vyprávět ?? podívam se na ně a napiju se piva a trochu mu naskočí husí kůže opravdu je pořádně studené |
| |
| Noční paluba Praha, je prý hezké město. Povím a podadím ke naproti Elis a podívám se na Anetku. No vyprávět ? hm copak by jste chětla slyšet. Ikdyž, je to zváštní odplouváme za Ameriky a mě začíná chbět těch pár sudentů. Povzdechnu si a podívám se na moře. A kam vlasně náte namířeno ? Podívám se po obouch a pousměji se. |
| |
| Noční paluba Pohlédnu na Elisiu a pousměji se.. Ne Amrika mi nechybí, spíš přemýšlím co mě čeká zase doma,a to že mi tenhle pohled bude chybět.. znovu se zahledím na moře a pak zase na ni.. Víte vy vubec slečno jak vypadá hrad? Vždyť v amrice nic takového nemáte, myslím si že budete unešena, něktré z hradů u nás jsou ještě stále tak jak když je používaly, některé jsou sice jen trosky ale i tak mají své kouzlo, a ten co je neviděl bude unešen, budu moc rád když mě navštívíte, možná že bych byl i rád kdyby jste se rozhodla v čechách usadit, práce se tam pro vás najde, je tam krásně, a mohl bych... zarazím se a pokynu hlavou... Vidíte, už zase Vám chci pomáhat, a to sem vám dal čas na rozmyšlenou, dneska už raději pít nebudu, láhev vína, pak víno ještě s vámi a dnes již druhé pivo, měl bych si dávat pozor, ale chci si užít tu nádheru tady, bude se mi těžko odcházet, je to krásná loď.. pohladím zábradlí a dívám se do vody.. Mám v Praze byt Tomasi, a také vedu tam jednotky, takže do Prahy, i když pocházím u jiné části mé země. |
| |
| Noční paluba Zamyslím se nad jeho otázkou a pak po pravdě krom v knížkách tak musím z lítostí přizna že ne Taky se mi bude po něčem sstýskat ale já bohužel neměla na vybranou Povím a pak poslouchám jak mi zase nabízí pomoc je moc laskav, ale nevím vůbec co semnou bude jste moc laskav Majore ale já sama nevím kde má cesta končí, vím že začína v Londýně ale kde skončím to se pozná Pak se otočím na Tomase a hladím při tom Anetku nevím kam mám namířeno prostě tam kam mě mé nohy povedou Zadívam se na Majora ale pak uhnu raději pohledem. nepujdeme se všichni projít po palubě ? |
| |
| Noční paluba Pousměji se a nabídnu ji své rámě.. Jistě pojďmě, procházka neuškodí... pohldénu na oteřené dveře a bavící se lidi a pak na ni... Skončí však doufám tam kde sama z vlastní vůle budete chtít. pohlédnu na svůj kabát a opět ji ho přehodím přes ramena... Teď si jej ale vzít musíte, je již chladno. pousměji se a zase nabídnu své rámě čekajíc na to zde jej příjme či ne, dívám se na ni ale když se setkají naše pohledy pokaždé jeden z nás uhne, jako by to byla nějáká hra, kterou však neovládáme.. Ale pak vám ještě dlužím tanec slečno, doufám že s tím počítáte? |
| |
| Noční paluba. Ale jistě, procházka, nebode na škodu. Povím a pomalu se zvednu a zadívám se na moře. Ta loď je vzkudku krásná. Povím a zadívám se zase na moře. |
| |
| Noční paluba Pousměju se a ještě čekám na Tomase aby šel s námi. Je ted další náš společník takže musí. Když přese mě přehodí kabát děkuji podívam se na něj a ale ted se spíš usmívam na všechny strany a né jen na něj. Než vyjdeme sundám si botičky a do obou ruk si dám botky a jdu, doufám že jsem ho neurazila ale nechci ani urazit Tomase který by mi chtěl taky nabídnout rámě takhle to bude lepší. vyprávějte něco aspon at nestojí řeč teda pokud nemáte něaké dobré téma na povídani |
| |
| Noční paluba Kráčím vedle ní a jen se pousměji, ruku tedy zapřu o šavli a pomalu se vydáme po palubě dál,hudba slábne a víc prohlubuje šumění oceánu a klapoť mých holínek... Dobré téme? Co je podle vás slečno dobré téma? zaptám se a pohlédnu na ni,pak na Tomase a pak so podívám kde je Anetka a vnímám ruch pracovníků lodi jež stojí za rohem a kouří alespoň na chvíli a pousměji se tomu jak rychle zahazují své cigarety když nás vidí... Víte že v Anglii teď začíná léto, ale nebude tam tak teplo jako v Americe slečno, budete si muset zvyknout na to že v Londýně bude teď sice příjemně, ale bude většinu času jen pršet. napadne mě ji upozornit, neboť vím jaké to je změnit klima a že je lepší vědět co koho čeká..chvili se ještě bavím o počasí a pak vytáhnu svou píštalu a začnu hrát tichou melodii, neboť mi hraní začalo docela chybět. |
| |
| Procházka Pomalu krácím vedle Eliz z druhé strana a usmívím se. Mo líto v Angli se mi moc nelíjí Jane, a ona vůbec Anigli mi nepíjde jaků půvané míst..neví ale mě se líbí benádky. Povím a pokrčím rameny. |
| |
| procházka Když se vydají na procházku, tak se rozhodnu chvilku trucovat, ale pak je doběhnu a vylezu Tomasovi na rameno a lehce po hladím tlapičkou po tváři. A pak přeskočím na Eliz a uvelebím se na jejím rameni. Hmm fuj anglucké léto..posledně, jsme tam zmokla, fuj |
| |
| Procházka dobré téma podle mě třeba jak pomáhat aby zvířata nebyli bezdůvodně hubeny, já jsme dívka tohle vás ale určitě bavit nebude nebo třeba vaše koníčky krom cestování za dobrodružsství. Já třeba mám ráda jízdu na koni ale zároven se bavím lukostřelbou a také jsem se bavila šermováním a knihy tedy pousměju se jelikož knihy mám moc ráda. Když povída o počasí v Anglii jen se usměji a pak dodám No v New Yorku taky docela čato pršelo a já mám ráda dešt když si Anetka na mě vyskočí usměji se a začnu jí hladit. Když zača hrát tak jsme si neuvědomila ale už ze zvyku jsem si začala tančit pohybovala jsem spíše jak nějaká víla a spíš sem tancovala s Anetkou a na ně jsem nějak zapoměla. |
| |
| Nořní procházka Přestanu hrát a pokynu hlavou.. Nevím, zajisti aby zvířata netrpěla, asi by jsme museli vyhubit sebe, protože trpí jen kvůly nám, bereme jim jejich domovy a stavíme města, kácíme lesy a těžíme co se dá, a devastace kraje potupuje a zvířata ustupují před lidmi a navíc, loví se pro kosti, kůže a maso, a pytláci na černém trhu vydělávají obrovské peníze slečno, to by se muselo změnit celé lidstvo aby to skončilo, to je můj názor, jinak, koníčky, krom cestování,mytilogie, sptititismu a střelby, také jezdím na koních, a občas sjíždím řeky v kánoy, je toho hodně, šetba,poezie, staré zbraně a zborje, sbírání znáek a pohlednic, a také dobrodružství to je hlavní. řeknu s úsměvem a jdu stále vedle ní a pousměji se když i přes to že již nehraju pohybuje se ještě tanečním krokem. |
| |
| procházka. Jo bereme jim jejich domovi a myslíme si že jsme lepší než oni..hubíme jeden druh za rduhím aniž bychom je poznali..prostě je vyhubíme a poví se noaco ? Povím a obličej se mi zkrutí odporem. Nato že jsem nejchytřejší druh na planetě se chováme, bezhohledně a jen pleníme a ničíme, jak sami sebe, tak i zami co nás stvořila. Povím a zakroudím hlavou. |
| |
| procházka Poslouchám ty dva a stále mi v hlavě zní jeho melodie ale po nějaké chvilce si uvědomím že už nehraje proto se ani raději na ně napodívam a jdu dál. no to rychle odbyli téma co jsme navrhla po chvilce se na ně otočím a jdu chvilku po spátku ale jsme nucena si držet šaty abych o ně nezavadila a nespadla. no tak ted asi budete muset navrhnot téma vy na to že nemám ráda večírky bych ted nějak pořád tancovala to bude asi tou jeho hudbou pak se otočím a i přesto že nehraje pořád i slyším hudbu ze sálu a pobroukávam si a tancuju a Anetka se asi taky docela baví |
| |
| Procházka Pousměji se a sleduji ja Eliz tančí. No žádné mě nenapdá, ale smím vás zase požádt o tanec slečno ? Zeptám se lehce se pousměji a pofám, že jsem moc neštval majora. Tady pokud to Janovi nevadí. Povím a kouknu se na majora. |
| |
| procházka Podívam se na Tomase teochu překvapeně ale pro ne aspon tu nebudu blbnut sama. No asi jim musím připadat jako dítě ale je mi to celkem jedno dneska po prvé jsem sama sebou. Sice trochu střeštěná ale to je mi celkem jedno trochu se pokloním a jen se usměju Ano jistě proč ne podívam se na majora a jen se usměji a čekám až mě Tomas přije vzít. |
| |
| procházka Pohlédnu na tomase a pokynu s úsměvem hlavou.. Mě se pane ptát nemusíte, vždyť tato dáma si sama volí s kým si zatančí. pronesu s usměvem a zase začnu hrát. |
| |
| procházka Podívám se na hajícího majora a usměji se. Nu, nuže slečno smím prosit ? Zeptám se Eliz a podám jí ruku a márně se ukloním. A pochopiteně i vís slečno. Povím anetce a usměji se na ní. |
| |
| Paluba taneček. Když mě Tomas požádá tam mu vyskočím na hlasu a usadím se tam. No ty skoro musíš Tomasi. Začnu mu lehce probírat vlásky. |
| |
| taneček pousměju se a začnem jemně tanit tak jak major hraje a já se usmívam a tancuju jde vidět na mě že se při tom dostatečně bavím a jsem ráda za to že nejsem sama. hudba je krásná taková jemná podívam se na Majora a usmívam se pak se podívam na anetku. raději se začnu věnovat tanci |
| |
| Taneček Usměji se a začnu s Eliz tančit, a obdivuji hudbu a je mi jedno žže s Anetkou na hlavě asi vypadám směšně a ža to lidé na palubě asi dlouho neviděli a neuvidí. No myslím že to co je dnes k vidění se jen tak mevydí. Povím a usměji se. Au Anet to tahá. Povím když mě Anetka zatahá za vlasy. No dobrá no líp tančit a nín kecat. Povám a dál tančím s Eliz. |
| |
| Taneček Pruhrabuji mu vlásky a když ho zatahám a on poví to o tnaci, tak ho jen pohladím a dál si daji s jeho vlasy. No je at se podívají, kdo muže povědět, že viděl, jak vědec tančí s opicí na hlavě ? Podrbu se na hlavě a dál si hraji s jeho vlasy. |
| |
| tanec Musím se rozesmát když ho začne tahat ale dál se pak raději věnuju tanci a jen mi cukají koutky ale raději se na něj ani nedívam. anetka vypadá jako by mu tan něco hledala hm ono to vypadá jako by vám na té hlavě hledala něco prohodím ale podívam se na majora a musím se smát to prostě nejde. Jen doufám že si bude dávat pozor kam šlape mám totiž bodé nohy takže by to docela bolelo. Dozní hudba a já se pustím tomase a podívam se na Majora a co ted nějakou povídku co znáte nebo co jste zažili podívam se na ně a jdu doprostřed mezi ně abych je měla po ruce a nebo já zahraju a vy si můžete zatančit ten váš taneček |
| |
| Procházka S úsměvem sleduji taneční pár s opičkou na halvě a jen se plácnu přes stehno... Tohle tak vyfotit, to mi nikdo neuvěří doma! pak když dotančí a slečinka jako by stále více ožívla zastavím svůj pohled na okamžik v jejich očích a podám ji píšťalu a při té příležitosti jí jemně pohladím po ruce... Tak tedy hrejte, sem zvědavý na vaše hraní. řeknu s úsměvem a pokynu ji, tančit kozáčka nebo šavlový tanec však již nehodlám dnes večer, a tak je sleduji jak přebírá z mých rukou nástroj.. Ukažte co ve vás je, nebojte se, a slibuji že pak zase prozradím něco ze svých cest. |
| |
| Taneček Tančím a usmívám se. No to já nevím..ale má to občas ve zvyku. Povím a dávám si pozor abych jí nešlápl a také, že nešlápnu. Když dozni hudba tak se podívám na majra a uměji se. Hrajete nádherně. Povím a usměji se. Hele zalto, proč jsi to dělala ? Zeptám se opičky. |
| |
| Taneček Pomalu mu po tančnu slezu na ramno. Proč jen tak... Pak se posadím Eliz na rameno. Potm co tam obratně přeskočím. |
| |
| procházka Mno nemyslele já tak dobře neumím na píštalu já raději klavír ale co něco bych měla zvládnou ale pokud chcete toho vašeho kozáčka musíte mi kousek zaspívat abych chytla notu usmívam se a když mi jej podá a lehce s mě dotkne jen se usměju a skouším ruzné melodie je to jen přece jinačí než klavír ale mělo by to jít. Zatím zkouším jen takvé melodie co na ně já tancuji takže si opět tancuji pro sebe a spíše jen takové ladné kroky. hraju veselé noty než si uvědomím že mám vlastně hrát jim pardon takže co si ráčite přát ?? |
| |
| Procházka Stojím na místě a dívám se na ni, stále hledám její pohled a letmo se usměji když ho zachytím a začnu se v něm utápět stejně jako v tónech jež vyluzuje a rytmicky se začnu pohupovat a smát se... Hrajte do srdce, co vás jen napadne slečno, to je to nejkrásnější, a tak hraji i já. |
| |
| Procházka zčnu teda hrát své melodie co si hrávam i na pijánu a tancuji so do toho občas kouknu na ty dva a usmívam se je mi fajn ale kdo by nás asi viděl myslel by si o nás že jsme to přehnali s pitím ale myslím že to tak není, jen se bavíme po svém. ladně se pohybuji kroky jdou s hudbou a nijak zapomínm co je okolo mě jen doufám že di nikoho nedrcnu nebo se přes něco nenatáhnu. Doma se mi to často stávalo a bratr se mi jen vždy smát ale tancovali jsme spolu. Občas si uvědomím realitu a kouknu na Majora a pak na Tomase, ale pak se zase odeberu do světa hudby a tancování. |
| |
| Procházka Dívám se na ni a jen zavírám oči, usměji se ještě cíce a sevřu šavli v ruce, vidím jak se po nás dívá a přeji si aby se dívala jen po mě, ano, je to tak, ta dívka mě uchvátila, její oči, jeji bezporstřednost, její chování a vystupování.. No ták klid, to chce rozvahu, poslouchej rozum, neboť srdce ti radí ji políbit a to by jsi mohl vše zkazit. jemně se začnu pohybovat vedle ní, jako by mě uhranula a stále jí sleduji, bedlivě a s pravzáštním pocitem... Kéž by klopýtla a já ji mohl zachytit. |
| |
| procházka Rychlé tepmo je náročnější než nějaké melodie pomalé ale je to větší zábava. Koukám po nich copak dělají a major se přidal k mému tanečku ale budu muset na chvilku přestat jinak se tady začnu dusit. na chvilku odložím píštalu od ust a pořádně se nadechnu. Podám ji na chvilku Majorovi a opřu se o zábradlí a chvilku si spočnu. omlouvám se ale na tohle nějak nejsem zvyklá, brzy by sem se asi omdlela kdybych déle hrála a ještě tancovala usměju se na ně a nechávam se ovívat vánkem. Je to tak příjemné ale už je docela pozdě jde to vidět. Ale ještě nemíním jít spát ani jsme nedošli na zád. deme vykročím zase celá veselá a plná elánu |
| |
| Procházka Když mi podá píštalu, neodpustím si zase dotyk její ruky ale tentokrát je trošku procítěnjší a delší, pohlední ji při tom do oči a lesk zlatých knoflíků z uniformy se odrazí v jejích nádherných očích. jak si přjete slečno zvednu píštalu k ústám a hraji tichou veselou a hlubokou melodii když pomaličku kráčím vedle ní a lehce si o ní otřu nevědomky ramenem... Tohle bylo troufalé ale poznám alespoň na čem sem z její reakce. hraju a kráčím, sleduji okolí ale pohled stále spočívá na ní, jako by mě přitahoval a nutíl sledovat její vlasy a pleť, tvář a hlavně ty oči. |
| |
| procházka Když začne opě hrát neodolám a začnu zase tancovat, tedka tancuji mezi ním a Tomasem. Nevím asi pro ně ted působím jak to býva v pohádkach nějaké kouzelná víla co přitahuje jejch pohled ale já prostě jinak nemohu. Když se otře svím ramenem a já na něj pohlednu a jen se usměju a dalé si tancuju po palubě bosá. Mám ještě zvednuté šaty abych neuklouzla bylo by to nemilé abych se tady před pány nějak ztrapnila. Už vidím zád a já si tam dotancuji a stoupnu si na spodek zábradlí a držím se nějaké tyče co asi drží nějakou vlaječku většinou ale dnes je prázdná. Vlasy mi vlají a šaty taky trochu ale ty jsem raději pustila dolů. |
| |
| procházka Sledují bujarý a veselí tanec a poskakuji na zemi kolem. Když se dostane Eliz k zábradlí tak vyskočím na tyčku jíž se drží a vyletu vysoko po tyčce a dívám se do dálky. Chloupky mé srsti se mi nyhotaj ve zvduchu a vítr mě příjemě chladí. |
| |
| Procházka Pomalu jdu a sleduji tanec Eliz a poskakující Anetku kolemní a umívám se, když se podívím Eliz do očí, tak se musím usmát, když v nich uvidím tu radost a veselí. Tančí jako víla z nějaké pohádky, tak ladně a krásně. Jakmile se dostaneme na záď. Podívám se na obě slečny a stoupnu si vedle majora. Kde jste se učil hrát ? Já jsem nidky neměl moc hudebního sluchu. |
| |
| Procházka Pohlédnu na Tomase a pak na svou uniformu a usměji se... Drahy Tomasi,můj otec byl voják a matka pracovala prokuře štábu, když jsem se narodil, yl otec už dva měsíce mrtvý, a matka měla horečku,zemřela chvíli po tom co sem se nadechl, vychovali mě v kasárnách, a vojenská výchova od dítěte vás naučí spoustě věci,v pěti letech sem již jezdil na koni a pomalu mě začalu učit s šavlí,hrát na housle,píštalu a buben,mysleli si že budu jednou dobrým buršem, ale o pár let později sem začal cvičit,šermovat, střílet a střílení mi jde moc dobře,již ve 14 ti letech jsem byl kapitán,a v 17 ti oberlaitnant, nejmlaší v armádě, a v 19 ti po manevrech mi připli zlatou hvězdu, a já dostal dá se říct svobodu pro sebe, začal sem cestovat,na cestách se učil i dál, a hudební sluch má v naší zemi každé dítě,jsme muzikantský národ. řeknu z vesela a pohlédnu na vodu pod námi.. Dejte pozor Elisio,jedno uklouznutí a můžete skončit buď v té vodě nebo v mé či Tomasově náručí.. řeknu když si pro jistotu stoupnu kousek za ní. |
| |
| zaď Zadívam se na oceán jak krásně voda se odráží od lodi a pak se vlny plujou krásně dál někam kam naše oko jen tak nezahlédne. Podívam se na Anetku a pak si chytnu ze spod šaty a stoupnu si o jednu tyčku nahoru abych na Anetku aspon dosáhla. Pohladím ji po hlavičce a usměju se na ní, šaty si opět pustím šaty a trochu se nahnu abych viděla jak se v místech kde jsou šrouby víří krásně voda. Když se začnou bavit o vojácích mic neávam pozor tohle mi nic moc neříka takže se věnuju chladnému vánku večera. Když si mě všimne řekne mi abych dávala pozor a nespadla. Podívam se na něj a chci jen říct nebojte Majore já nestačím říct a uklouznu na vlečce a zakolísam a přímo si to mířím na zem. Mohla jsme se chytnout ale nechtěla jsem něco udělat Anetce. |
| |
| Záď Chci se na ni pousmát když říká nebojte ale pak jen bleskurychle natáhnu ruce a lehce podřepnu když ji zachytím v padá a lehce se s ní zaočím ve vzduchu,zadívám se ji do očí a na tváři my opět vyraší usměv když ji svýrám v rukou a jen ji stále držím... Ještě že jsem si za vás stoupl slečno, to už by bolelo z druhé příčky.. pronesu tiše a něják se nemám k tomu ji pokládat, je to zvláštní pocit, držet ji v náručí a sledovat její vyplašený pohled jež se mění do úlevného. |
| |
| zaď Když pádam dolů mam zavřené oči, ale nedopadnu na zem ucitím něčí ruce podemnou. Když je otevřu uvidím Majora a jen se mírně usměji a řeknu děkuji Majore ale asi by to nebolelo jako když vás zhodí splašený kůň ale i přes to vám děkuji Podívam se na zem a pak na něj slibuju že už dneska nepolezu nikam abych už nespadla Podívam se na Tomase, který vypadá docela překvapeně ale musím uznat Major je dosti pohotoví |
| |
| Záď Zavřu oči a jen přikývnu.. To jistě ne slečno, ale i tak by to bolelo. pohldénu na ni a pak na Tomase a když mluví o tom že již nikam nepoleze a pohlédne na zem napadne mě že bych ji už mohl položi, sice nerad ale přeci jen ji opatrně postavím a spravím kabát tak aby stále držel na jejich ramenou... Jsem rád že se vám nic nestalo,ještě že nás učí prozíravosti a předvídání. pokynu ji hlavou a jen se otočím kousek od nich...Jak šťastná náhoda že sem si tam stoupl. |
| |
| záď Když mě pustí na zem upravím si šaty a pak se na ně podívam a jdu se opřít o zábradlí a koukám tentokrát normálně do vody. ach jo měla bych se začít normálně nebo si budou o mě myslet že jsem jaké malé dítě Zadívam se do vody a moje vlasy mi jemně poletují kolem mě. omlouvám se už nebudu dělat takové hlouposti pravím jim a kouknu na oba |
| |
| Záď Proč se omlouvat, klidně pikračujte, je pěkné že se bavíte, a navc vypadáte tak spokojeně, tak proč si dávat pozor, mě nevdí nás střežit a dělat vše svámi, a Tomasovi snad také ne, proto jsme snad šli bokem společnosti abychom se chovali jak chceme, ne jak káže etika a bonton. usměje se a vyskočí na zabrádlí a chytne jedné z tyčí co jistí lodní střechu a začnu balancovat.... Jen musíte vědět co si můžete dovolit a nebát se nasledků.. loď pluje pomalu a lodní šrouby se zastaví, v noci se na chvíli vždy zastaví aby se zkontrolovali stroje. Vydíte ten záchraný kruh s lanem? ukážu na kruh kousek ode mne na jednom železném sloupky a uně dlouhé lano, když se oba otočí ke kruhu slyší jen náraz jak šavle, kolty a uniforma dopadnou na zem a já stojím jen v kalhotech na zábradlí... Anebo vědět co prostě chtete udělat.. pohlednu na ně a odrazím se do vody. |
| |
| Zád Podívam se na lano a pak se otočím na něj a docela s vyděšeným pohledem majore né ale to už skáče do vody a já jsme nahnuta abych na něj viděla. on se snad zbláznil sám říkal že náraz do vody bolí zbláznil jste se pousměju se ale on mě asi nevidí No pane Tomasi nevím kdo koho bude ted zachranovat dodju ke kruhu a vezmu ho do rukou a čekám kdy ho bude chtít |
| |
| Záď Když se ohlednou spatří jen jak se převažuje doazadu s rukama seplýma nad hlavou a jak mu z opáleného těla vysoupí 4 táhlé bílé čáry než jin na chvíli zmizí do dohledu, pak již spatří jak dopadá do vody na ruce a hladina se za ní zavře.. Myslím že né slečno, prostě dělám to co chci! ozve se po chvíli kousek dál a já jím zamávám z chledné vody... Víte jak příjemné osvěžení to je?Ale dlouho se tu vydržet nedá! začnu plavat zase blíž k lodi a jen pokynu pro kruh... Snad již chápete že se můžete chovat jak chcete.. pohlédnu na ni když doplavu pod ně a čekám na kruh. |
| |
| záď usměji se a čekám až doplave k lodi a kdpak ted potřebuje zachránit co ?? hodím mu ten kruh aby mohl vylést nahoru ještě že to lano je připevněné a nemusíme ho vytahovat jinak bych to asi nedala nevím jak na je Tomas ale asi ne. vy jste muž Majore u vás se to tak nebere jak u nás dívek a je to pravda na kluky se tak nehledí jako na nás ale jak chtějí |
| |
| Paluba Zarive se usmeji. Ano, hvezdna obloha a ten klidny ocean. Zadivam se na pana nepredstaveneho. Ja jsem Wiwien Glare. Lehce natahnu ruku a ocekavam naznaceny polibek. Kdo to asi tak bude, na tehle lodi musi byt same zajimave osobnosti. |
| |
| Zaď Dívím se na majora a s úsměvem si sundám sako a kosily. No jo máte pravdu, ale pak mi pučite píšťalu. A vubec není ti tam smutno? Zeptám se a zuji si boty. No pokud mě omluvíte dámi. Koupel nezaškodí. Usměji se a skočím za majorem. Jo máte pravdu je to dobré a osvěžující. Povím zasměji se. |
| |
| Záď Podívam se na Tomase a jen zakroutím hlavou oba se zbláznili sednu si na na lavičku a čekám až aspon jeden z nich vyleze ven a mezi tím sem se položila na lavičku a dívam se na hvězdy. Anetko tvůj drahý se asi trošku zbláznil ale neříkej mu to i dokonce major mě varuje že voda je srudená a sám do ní skače Kvězdy jsou dneska opravdu krásné |
| |
| Záď Když Tomas skáče do vody již šplhám po laně nahoru, nepoužívám nohy, jen silou paží se dostanu k zabrádlí a pak se přes něj přehoupnu a pohodím s mokrými vlasy... Dívka nebo chlapec, jako by to nebylo jedno, vždyť je to člověk, tak i tak, ale je pravda že některé věci bych nepříl dívkám zažít. povím a pomalu sbírám své věci a jdu Elisie,voda mi stéká z vlasů po hrud a zateká do hlubokých jizev jež ji sbirají a posílají na záda... Bude vám vadit když si sundám boty slečno? zaptám se s úsměvem když se zastavím kousek od ní. |
| |
| záď opřu se o lokty a koukám jak voda stéka z něj všude a já se jen usmívam. no já vám také nepřeji zažít naše trápení, vím že je to něco jiného ale chtěla byh vás vidět chodit celý den v korzetu který vám docelá brání v dýchání Když má sezbírané věci a zeptá se mě zda si může sundat boty podívam se na něj a dodám klidně já sem sem se taky neptala zda je mohu sundat takže vy taky ne Pak se zvednu z lavičky ale sedím přitáhnu si nohy k sobě a koukám na něj |
| |
| záď Vlezu Eliz do klína a chápavě se na ní podívím. A to jsi ho neviděla skákat do amzonky..to bylo šílený, tenkrát se málem zabil ale trefil mezi ty šutry. Postesknu si a sleduji majura a líp se uvelebím v klínu Eliz. |
| |
| Zád-voda Chvilku plavu ve vodě a pak se u já vyškrábu na palubu. Voda země jen teča a kalhoty se mi lepí k tělu. No jo bylo to bezva, Jane pujčíte mi vaší píštalu. Zeptám se ho a pomalu se vydám němu pomalími kručky abych se nenatáhnul. |
| |
| Zád Podívám se na Eliz. Ne já nechci at mu jí nepučuje já nechci tanšit ne ne ne. Pak se dívám na tomase jak pomalu jde a začnu si čištit kožšek. |
| |
| Záď Povolí přesky a sundá si vysoké kožené boty se kterých vyleje vodu a postaví je na zem, pak si vymačká vodu z nohavic a chvíli čeká než alepsoń trošku oschne, i když je červenech, vlasy mu začnou namrzat ale něják to nevníma, husí kůži po těle také ne, sedne si a přehodí přes sebe černou košili.. Nu inu, kdaždý máme něco co bychom napřáli jeden druhému, já si nedokážu představit že by mě něco dusilo, nebo že bych chodil v něčem takovém.. ukáže na její boty s podpatky a pak zvážní,, Nebo třeba nosit pod srdcem dítě, a starat se o něj, ještě že příroda je moudrá a rozdělila to spravedlivě.. usměji se a vydechnu páru od úst... A zeptat se je slušnost, dámy nemusí ale pánové ano, tedy alespoň u nás. |
| |
| zád Podívam se na moje boty a pak se pousměju nemám zam moc velký podpatek dole mám i na vyším tohle ještě nic není majore v kajutě mám ještě vyžší pousměju se podívam se na něj a vratím mu kabát potřebujete ho ted mnohem více než já už si ho nevezmu zpět ikdyby chtěl no já se od mala starala o bratra a není to zas tak těžké a pokud jde o ty boty je to přeci jedno hladím Anetku a usmívam se dívam se z jednoho na druhého a pak si položím hlavu na lavičku a koukám na ně tak |
| |
| Záď Obleče se zase do unoformy a srovná ji kabát přehodí přes svá ramena a pohlédne na ni.. Ještě větší? A nechcete náhodou vy ženy začít chodit o chůdách? pousměje se zakroutí hlavou... A proč vlastně to nosíte, aby jste se nám libili a vypaali dobře, proč nosíte korzet když ho nepotřebujete, jste mladá a jistě jej nepotřebujete, naco takvé podpatky, aby chůze byla elegantnějši a krůčky drobnější, vypadá to sice krásně ale proč trpět, když si muž vybírá ženu vybírá si něco jiného než to jak vypadá, tedy alepsoň ve většině případů, někdy mi příjde že muž a žena v této společnosti se dělí na dvě různé věci ale záměr je ty různé věco spojit, i když mnohdy se jen jedna připne k druhé jako ozdoba. začne přemýšlet a ptát se sám sebe a pohlédne jí hluboce do očí... Jaký by měl být muž vašich snů slečno, smím li se zeptat? |
| |
| záď no proč nodíme korzet no to já nevím aby to dělalo asi štíhlejší ale já je zrovna moc nemusím pousměji se a podívám se na něj a pak dodám vy snad také berete ženu jen jako ozdobu u většiny to tak bývá ani ta láska tam někdy není Jeho otázka mě docela překvapila ale nevím zda mu umím odpovědět. no já nevím zda vám odpovím já nijak o tom nikdy moc neuvažovala ale určitě by měl být hodný a měl by mě rád takovou jaká jsme né takovou jakou on chce. Nikdy nebudu skák jak on píská bohužel pro něj jsme tvrdohlavá a mám svou hlavu |
| |
| Záď Když se mě zeptá na svou otázku prudce zvednu hlavu a smutně ji pohlédnu do očí... No, tak tohle snad byla zbytečná otázka slečno. Beru je takové jaké jsou a chcou být, ale je těžké takové najít a ještě docílit aby si mě všimli. zvednu se jdu k zábradlí... Celou dobu jí tu říkám že si vážím svobody a ona položí takovou otázku,to sem si snad ani nezasloužil.Ach ženy, kdo vás kdy pochopí, a proč se za vami o překot ženeme. Asi máme další společnou věc.. pronesu tiše a sleduji hvězdy. |
| |
| Paluba Slušné chování mi říkalo, abych se brzdil, ale nemohl jsme. Byla nádherná. Měsíční světlo zvýrazňovalo její krásnou mladou tvář. V polosedě-pololeže se těžko líbe ruka, ale i přesto jsem to udělal. Alespoň tak jak tomu dovoluje etiketa. Mé jméno je Frank Stalion. Rád vás poznávám slečno. Cítím z ní velice sladký parfém. Vždyť je mladší proboha. O co se to tady snažíš? Jakto, že nejste na oslavě? Tak krásná žena jako vy by tam neměla chybět. Doufám, že jsem to nepřehnal. |
| |
| zad Podívám se na něj a pak mě to i docela zamrzí že jsem mu tu otázku položila. Když se zvedne podívam se na Anetku a položím ji na lavičku a dojdu za ním a opřu se zabradlí taky omlouvám se vám nechtěla jsem se vás dotknou pronesu tiše a kouknu na oblohu a pak dodám asi by bylo lepší kdybych vás opustila a vy se dál bavte řeknu tiše a začnu si nazouvat botky a podívam se na Tomase a pak zpět na Majora. |
| |
| Záď Sevřu oči a pohlédnu na ni.. Zůstaňte prosím,jsem ve vaší společnosti rád. řekne tiše a pousměje se Nic se neděje, jsem už takový, i když je to na vojáka nezvyklé, nejsem jen dobrodruh, docela mám jenou duši, a když se občas zahledím do hvězd tak se nedivte skoro jí prosím očima aby neodcházela Asi mám až moc romantickou duši,já se omlouvám. |
| |
| záď podívam se na něj ale nemám na tváři usměv spíš mi vadí jak já se zachovala ne u mužu je tato valstnost vzácnost a vy se nemáte za co omlouvat má otázka byla hloupá podívam se na ně a dodám pak se zakoukám do vody a přemýšlím doufám že jsem ho moc nenazlobila či dokonce sklamala. |
| |
| Záď Stojím vedle ni a tiše pronesu tak aby to slyšela jen ona.. Nevím čím to je, nikdy jsem moc společnost žen nevyhldával, ale vy jste mě něčím zaujala,snad vám tato slova nebudou vadit. stáhne si mokré vlady do culíku a raději se na ni ani neodváží podívat.. Blázne, teď jsi se až moc odkryl, víš dobře že bys tak mohl stratit její přátelství. dívám se do vody a přemýšlím, i když mi sem tam pohled letmo těkne na její tvář. |
| |
| záď Podívam se na něj a usměju se ne nebojte dost mi lichotíte kouknu občas na něj a pak se opřu o zábradklí a koukám do vody. hm já ho zaujala a čím vždyt jsme spíš střeštěná pak se otočím a koukám na lod a pak na Tomase který čeká ještě na píštalu |
| |
| Záď Usměje se plaše na ni a znovu se utopí v jejich očích.. To jsem velmi rád slečno.. Vás tak dovést do Prahy jako svou vyvolenou, to by bylo ...to by byl zázrak dívám se na ni a pak sevřu oči.. Taková dívka se ti líbí, a ty stále nevíš co chceš, vždyť jsi o tom snil, o dívce jež bude sama sebou, jež bude jednat za sebe a bude svá, ne jen žena důstojníka, ale žena jež si vzala důstojníka protože to tak chtěla, ne pro to že by tím získala uznání a místo ve společnosti. |
| |
| záď Pousměju se a pak dodám co třeba odložit slečno a podobně ?? podívám se na oba jestli stímsouhlasí žena navrhuje tykání a tak jsme ho navrhla. Ale ještě předtím si rychle srovnám vlasy a udělám si drdol jen tady zavazejí to bude asi ještě zajimavá cesta ale copak kde pak oopravdu skončím |
| |
| Záď Zalapu po dechu a s úsměvem se na ni podívám a a jen se pokloní.. V tom případě ti skládám poklonu Elis, pokud ti tak mohu říkat zasměju se a jen zakrotím hlavou nic podobného sem v životě neviděl Jaké další překvapení se v ní asi skrývá, proč nejsou i ostatní dívky a ženy takové. V životě by mě nanapdlo že se dožiji dne kdy žena nabídne tykání, ale musím uznat že je to velmi příjemná změna, snad k lepšímu. |
| |
| zád usměji se na ně a pak na Tomase Ale jistě Jane pousměju se a mírně pokleknu a jde vidět že se mi to líbí také. no jo já jsem zvláštní ale za tohle by mě asi doma zabili ale co doma nejsem a nehodlám se tam vrátit no jenom asi já jsem zatím taková bláznivá a tohle jsme navrhla ale pokud jde o mě více mi to vyhovuje a myslím žee vám oběma také |
| |
| Večírek Jak tam mám opřenou hlavu o stůl, uslyším kroky těžkých bot. Lehce pootočím hlavu po zvuku a když zahlédnu, kdo si to sem šine, postavím se do pozoru. Vstávejte! Syknu na toho za sebou. Nejdříve se ozve zvuk, jež se nejvíc podobá: So se to sakru djeje? Asi po vteřině je slyšet jak si muž za mnou stoupá stejně jako já. Kapitán nyní bez uniformy, v sametově černém saku s buřinkou na hlavě a černou hůlkou se zlatým držadlem v pravé ruce, přichází s lesknoucím se úsměvem na rtech. Myslím, že již není potřeba tolika číšníků, můžete skončit....... Za mnou je slyšet výdech úlevy. ...kromě těch, kteří jsou zde zaměstnáni jako číšníci neustále. Tón za mnou se změní na lehce podrážděný. Jinak doufám, že vás tady ještě uvidím slečno, večírek přeci ještě neskončil. Usměji se na kapitána a jakmile odejde bavit se s hosty, odejdu do kajuty a na pár minut si lehnu na postel. Jakmile se cítím alespoň trochu odpočatě, sundám si číšnickou uniformu a složím ji na postel. Z kufru vytáhnu mnoho věcí, než konečně najdu tavě modré šaty po matce. Jsou sice trochu staromódní, ale stále elegantní, mají volnou sukni, která neobepíná nohy, jak je zvykem u dnešních šatů. Jakmile jsem na večírku, rozhodnu se vyhledat onoho muže (Frank S. Stalion), jenž mě jako jediný alespoň vzal na vědomí. Jakmile ho uviděla, zamířila jsem k němu. Snad jsi mne pamatujete? |
| |
| Zád Poslouchám jejich rozhovor a jen se usmívám. Jo vyhovuje a proč ne, a navíc vikání je děsný, připdám si starej. Povím a usměji se a pomalu si začnu oblíkak košily. Hmm Jane, pujčiš mi svou flétnu, pokut ti to teda nevadí? Zeptám se Jana a usměji se. Už dlouho, jsem meskoušel hrát, naposledy v severní africe. Povím a usměji se. a čekám jestli mi jí pujčí. |
| |
| Zád Podívám se na majora a pak na Eliz. Ne nepučuj mu jí v tý africe mi to stačilo...vytrham mu vlasi, jestli na ní začne hrát.. Pak se podívám na tom a vyskočím mu na rameno. |
| |
| Záď Nejsi bláznivá si milá! řeknu bez okolků a obuju si boty, pak připásám šavli a nakonec i kolty, z kapsy vytáhnu píšťalku a hodím ji Tomasovi.. Dejte na ni pozor, mám ji ze Sibiře.. pousměji se a přijdu opět k Elis, zase sundám svůj kabát a dám ji kolem ramen a pak se podívám na Tomase.. Na chvíli nás omluv, jen si vyberu ještě jeden dluh,příjdeme za chvíli a donesu i horké kafe. pohlédnu na Elis a jen se usměji Něco ti dlužím, takže to chci ještě dnešní noci splnít, vratíme se ne chvíli a zatančíme si ještě jednou souhalsíš? vezme jí za ruku a políbí jí něžně.. Smím opět požádat o tanec? |
| |
| zád Podívam se na Jana a přikývnu na souhlas a pak ještě zamávam na Tomase a tak teda jdeme si zatancovat. je to příjemné být mezi dvěma muži jsou to dobří spoelčníci Jdu vedle Jana a mám na sobě kabát a e mi celkem teplo ale při tanci ho stejnak sundám jen by zavázel doufám že se Tomas nebude nijak zlobit |
| |
| Zád Usměji se a přijmu flétnu. Neboj dám. Nasliním si rty a vyloudím z flétny pár tónů. Jo to by šlo a omluvte mě, kdyby se to nedalo poslouchat. Podívám se na Anetku. Tak drahá a jde se tančit. Povím usměji se a začnu poskakovat po palubě v jakém si nesourodém pohybu, což vypadá spíše, jaky kdybycch se zbláznil a u toho so pískák, jakousi veselou melodii. Takatk drahá jseme. Povím opičce a zasměji se a dál si poskakuji po palubě a je vidět že mě to baví. A hraji na flétnu. |
| |
| Zád Seskočím na zem a podívám se na Tomase a pak začnu poskakovat kolem něj a blbnout tam. Já tě zabiju, vytrhám ti vlasy. |
| |
| Paluba Kráčím pomalu palubou, mokré vlasy a kolhoty vypadají zvláštně když unforma je suchá, pohlédnu na Lis a nabídnu jí rámě... Nenapadlo by mě že zde potkám dívku jako ty,že bych se zde mohl tak bavit, a že by mi kdy bylo tak dobře jako když mohu být s tebou. v dáli před sebou vidím malé posavičky jež stojí před vchodem do sálu a pár námořníků jež hrají pod jednou lampou karty a překvapeně se na mě dívají... Se snad koupal ten blázen, dívej se na to.. pohlédnu na ně a jen se usměju a zahledím se zase na Elis... Doufám že tě ještě někdy tedy uvítám v Praze,byla by škoda kdyby jsem se pak již nikdy nesetkali. řeknu tiše a čekám zda příjme mé rámě. |
| |
| Zase venku Pomalu dojdu k zábradlí a zavrtím hlavou. Nic se neděje, jen chci být chvíli na čerstvém vzduchu. Nic jiného. Mělo by snad něco být? Zeptám se a zadívám se do vody. Jen je tam už trochu zadýcháno a tady je hezky. |
| |
| Paluba Jeho rámě přijmu a zradosti a poslouchám ho jsem ráda že se semnou citíš dobře i já jsme ráda v tvé přítomnosti, než jsem sem nastoupila myslela jsme že to bude cesta, která bude nijak záživná ale po dnešku si myslím opak jdu po boku a podívam se na muže jenž si o něm něco šeptali asi se diví že je mokrý myslím že vás přijedu navštívit slibil jsi mi vyjíždku na koni a prohlídku hradu pamatuješ |
| |
| Venku Usměju se a dojdu k zábradlí. Mluvíte mi z duše. Usmívám se a řeknu. Už dlouho jsem nepoznal dívku jako jste vy.Váš charakter jeneobyklý a právě to je na vás tak zajímavé a... Nakonec raději nedořeknu. |
| |
| Paluba Jen pomalu kráčím a jsem rád že přijmula mě rámě... To co sem řekl to platí,a rád to splním, dám ti pak svou adresu, nebo možná kdyby sis to rozmyslela, v Praze bych ti našel práci překladatelky a svůj jazyk bych tě naučil. řeknu a zkousnu si ret neboť to bylo již více odvážné, ale musel jsem to ze sebe dostat, když ne vše co jsem chtěl, alespoň tohle. Vezmu tě kam jen budeš chtít, ukáži ti gotické hrady a chrámy, renesanční zámky, románské rotundy, památky z dom kdy lidé věřili ve staré bohy, naše zeme je velice bohatá na památky a přírodní krásy, a Praha, nebo vesnice kde se narodil otec, to je něco co jinde na světe nanajdeš. snažím se započít nové téma, nebo't sám sem se podivil tomu co sem se jí před chvíli odhodlal říct. |
| |
| Venku Překvapeně se na něj podívám a chvíli nevím, jak zareagovat. Proč je můj charakter neobvyklý. A co? Zeptám se trochu nechápavě a čekám na vysvětlení. |
| |
| Venku Není mnoho slečen které mají váš tytul a zajímají se o takové proté radosti života jako vy. Usmějus e akdyž septá na to durhé nejsitě odpovím. A přitažlivá. Doplním chybějící slovo a sklopím oči ryhcle jinam. |
| |
| Venku Zadívám se do země. Život je přeci o prostých radostech. Bez nich to už prostě není ono. Možná že si někdo může myslet něco jiného. Ale bez radosti nic není takové, jaké by mělo být. Dostali jsme život, aby jsme žili a já žiju. Odpovím a pokrčím rameny. V dnešní době peníze hýbou světem. Kdyby to ale bylo jiné, tak by to vypadalo úplně jinak. |
| |
| paluba Musím se usmát a pak jen dodám no já umím třema jazykama ale vačí češtinu opravdu ne Když mluví o svém rod. domě jde vidět že ví ason co tam mají a docela zavidím jim. tady vám na místě slibuju že přijedu do vaší Prahy kračím vedle něj a koukám kolem a jen se usmívam |
| |
| Venku Ano ale jste jedna z mála která je taková.POdle mne ten kdo vás dostane za manželku bude stastný člověk. Řeknu s usměvem. |
| |
| Paluba Ženy, nedá se s nimi žít a bez nich existovat.. Číšnice, která mě před chvílí odmítla byla zpět a zrovna když už společnost mám. zdá se, že hledá mě. Madam, prosím omluvte mě. Prosím neodcházejte pokud to není nutné. Chtěl bych se o vás dozvědět více než jen krásné jméno. Velice nerad odejdu. Typické. Ženy se vrací k odmítnutým. Ale jsme přeci gentleman. Musím to přijmout. Dojdu k té číšnici. Tentokrát je ve velmi noblesních šatech. Dojdu k ní. Slečno, vipadáte nádherně. Myslel jsme, že obsluhování czích lidí je příjemnější než ztrávení času v mé společnosti. Nerad to dělám ale zaslouží si to za to jak mě neeticky odmítla. Je pravda, měla na to právo. Byl jsem drzý a samolibý. Ale nemůžu ze sebe dělat slabocha. Na škole by mi to prošlo, ale tady jsem v jiné společnosti. |
| |
| Paluba Usměji se a prstě mi to nedá, uchopím je v pase a zvednu do vzduchu a zatočím se s ní dokola. Tak to se těš na to až tě vezmu na lidovou zábavu, to teprve poznáš co je to tanec! položím ji zase na zem a usměji se.. Čeština není těžká, kdybys chtěla, naučím tě jí, jednou snad bude jazykem svobodného národa. sklopím oči a jen vydechnu, pak si sundám z krku malý stříbrný řetízek z Českým lvem a pohlédnu ji do očí... Byl bych rád kdys ho přijala jako upomínku na mě,a aby ti pak pomohl najít cestu do Čech. rozepnu jeji a roztáhnu, čekám na to jak se zachová. |
| |
| Zád Jen tak tam vyhrávám na pujčenou flétnu tu veselou melodi a poskuji. Na chvilku toho nechám a vezmu si sako a pak zase pokračuji v hraní a pomalu s Anetkou postakující kolem směřujeme a skáčeme, tančíme pomalu nazpět k sálu, je na nás ai zábavnej pohled, ale co. |
| |
| paluba Když mě zatočí jen se usmívam, né že by se mi to nelíbilo ale jak mě pustí dolů možná se bude trochu motat ale né nemotala. no abych neučila já nakonec tebe že bych byla pak lepší než ty. Nevím proč ale jak jde o tanec jde mi skoro vše teda krom tho co tančil s nohama a šavlí na to si netroufam když mi podáš řetízek podívam se na něj a pak na tebe Né Jane tohle já nemohu přijmout podívam se mu do očí |
| |
| Paluba Omluvte mi můj předešlí náhlý odchod, ale neměla jsem jinou možnost. Nevím, jestli jsi děláte legraci, ale já zde pracuji abych mohla plout na této krásné lodi a nemám možnost bavit se po celou cestu plavby. Až teď si všimnu ženy, jež byla schovaná za jedním ze záchranných člunů. Promiňte, omlouvám se, nevšimla jsem si, že již máte společnost. Je mi moc líto, že jsem vás vyrušila a pokud nebudete chtít být rušeni, okamžitě odejdu. Otočím se směrem k dívce chci se omluvit i jí, ale bylo by to jenom další ponížení. Já hloupá, když si všiml mě, bylo snad jasné, že si najde brzy jiný objekt. Jsem trochu vyvedena z rovnováhy, ale umím to dobře skrýt, ostuda se dá překonat taky a se vší důstojností. |
| |
| Paluba Můžeš, byl bych rád kdyby jsi ho nosiila, alespoň by byl na krásném krku, a krása patří ke kráse. podívám se ji do očí a tentokrtát pohybem neuhýbám, prsotě se toho pohledu nemohu nabažit, je tak krásný, tak svobodný a nezkrotný Udělala by jsi mi radost řeknu tiše ale rozhodně A pokud by jsi mě chtěl učit, nejsem proti, vždy jsem chtěl umět tančit tango nebo podobný tanec, ale zatím sem neměl možnost. |
| |
| paluba Podívam se na něj a teda přikývnu a nechám at mi ho připne on sám. dobrá ale připni mi ho ty Zvenu si vlasy aby mu to šlo lépe a pokud jde o tanec a tango zítra to můžeme napravit tango je krásný tanec, je ale v níím více než jen tanec je v něm i trochu vášně podotknu ale je to pravda takové tango jak sem se učila já je něco krásného a přtažlivého |
| |
| Paluba Je velice roztomilá. Mílá. Až moc počestná pro tento svět. Nezaslouží si ji. Né, prosím neodcházejte. Chytnu jí za ruku. Její kůže je tak jemná, tak teplá. Prober se. jsi už přeci dospělý, né nějaký puberťák. Ohlédnu se zpět.na Wiwien. Jak těžké je neublížit srdci ženy. Nepůjdeme se projít? Je nádherná noc. Jako vy. . .. .nech už toho. |
| |
| Paluba S radostí ji ho přípnu a při té příležitosti si zase přivoním k jejím vlasům a krku.. No to mi nevadí, vášeň mi cizí není a budu poctěn že mě ho naučíš, budu se tedy těšit na zítřek, nyní však si zvol tanec jež budeš chtít tančit nyní. řeknu s úsměvem a postavím se zase před dvěřmí sálu a jen se lhece pokloním.. Nebudeme přeci skákat jak zrovna pískají! |
| |
| paluba Když mi ho zapína citím na mojem krku jeho dech. no mě je to celkem jedno můžem si zatančit třba to co ted hraj (což je čača) zadívam se na něj pak se jen usměju a co když si to zrovan někdo přál jako ty ? opřu se o zábradlí a položím tam i kabát a nechávám se hladit větrem a při tom si hraju s řetízkem který mi dal Jan |
| |
| Paluba Ráda bych vaši nabídku přijala, ale dáma, s níž jste doteď vedl rozhovor, by byla uražena. Dovolte mi, abych se vzdálila já, jsem zde navíc a spíše překážím. Slova řeknu s úsměvem, ale stále více si připadám, jako husa. Měla bych odejít? Ne, počkám, co na to řekne on. Radši přijmu odmítnutí, než abych odběhla a zostudila se. |
| |
| Paluba Tpohlédnu na ni a jen pokynu hlavou.. Ale povedeš mě! usměji se a natáhnu ruku, a ještě víc se směji když si hraje s řetízkem.. Tohle budu tančit popré, takže to nebude jako ten valčík! |
| |
| Paluba Po těch chvílívh v baru sem trošku opilej a vezmu flašku whiskey a vyjdu tam ke všichni tancujou a baví se vyběhnu s flaškou na stůl napiju se a začnu křičet TAK LIDI PIJEME A TANCUJEM potom seskočím ze stolu a začnu tancovat cowboyský tance PŘIDEJTE SE LIDI DĚLEJE TO PO MĚ! křiknu a čekám kdo se přidá |
| |
| Paluba Dojala mě její starost. Odkud asi je? Odkud jsou ženy jako ona? Máte pravdu stydím se. Už podruhé jsem se k vám zachoval špatně. Osud přede mě postavil nejtěžší zkoušku. Jak donutit dvě ženy, aby mi dělali společnost a abych žádnou znich neurazil. Otočím se a dojdu k Wiwien. Wiwien. Rád bych ocenil vaší společnost, při procházce po této lodi. Je krásné pozorovat hvězdy, ale lepší je procházet se vedle ní. Doufám, že Vám nebude vadit další dámská společnost. Nechci vás urazit.Chci jen strávit příjemný večer po vašem boku. Podám jí ruku,abych jí pomohl vstát, a čekám jestli se jí chytne. |
| |
| Venku Potichu se zasměju. Kdo ví. Ale co na tom záleží. Brzy to už nebude třeba pravda. Ale nechci nad tím myslet. Co se má stát, tak se stane. Nemám už ani chuť tomu nějak zabránit. Odpovím potichu a jen nad tím pokrčím rameny. |
| |
| U zábradlí Zábava nad hlavu... Pomyslím si a stopnu si k zábradlí a dívám se do moře. Skákat do vody... Hmm... Zajímavé... Pousměji se nad tou myšlenkou a rozhlídnu se kolem sebe, jestli nejsem sama. Skvělý, ještě tu nějací lidé jsou. Nechci být sama! Vůbec! Zhodnotím situaci. Sednu si na lavičku a dál se dívám do tmavého moře, přece jenom už mě bolejí nohy z podpadků. |
| |
| Venku Usměju se a odpovím. Ale ty máš ještě šanci využij časukterý máš než se dostaneš domů.Sama si vyber koho budeš chtít za muže. Porádím ji a kouknu do vody. |
| |
| tanec Usměju se na něj a pak ho chtnu ta ruku a jdem udělám zhladní postoj. je to rychlejší tanec ale jinak pokud chceš můžem jít tancovat tam stím kovbojem podívam se do sálu co tam předvádí ten kluk v klobouku. raději mu nejprve ukážu kroky teda pro něj mužské takže by to mohl aspon nějak zvládnout |
| |
| tanec S úsměvem si stoupnu a sleduji ji co dělá a snažím se to napodobit, nevypadá to složitě, ale chytnu se až po chvlíli... Dáš pokoj, myslíš že bych dal přednost mu před tebou. usměju se ještě víc a dál ji sleduju a snažím se pochytit rytmus a její kroky |
| |
| tanec Podívam se jak něj a usměju se docela mut o jde takže ho ted chytnu ho za ruce a dám mu ruku druhou na bok a ted to zkoušíme v páru. no to jsem tak nemyslela ale to co tancují oni je spíše skuoinoví tanec tančí se v texasu |
| |
| Tanec Uchopím ji pevně v boku a za ruku, pohlédnu jí do očí a jen pronesu ... Seňorita ! začnu se snažit s ní držet krok a vnímám její pohyby... No skupinové tance mi moc nejdou, ale co se dá dělat, i když nevypadá to že by měl úspěch s tím aby se někdo přidal. pomaličku se dostávám do jestoty toho že jí nešlápnu na nohu a tak již sleduji jen její tvář. Vypadáš nádherně když tančíš už ti to někdy někdo řekl? pohlédnu na ni a nechávám se vést. |
| |
| tanec Když už se dostal do pohybu hodilla jsme mu tam menší otočku a aby to bylo zajimavější. no jo já je zatím neskoušela většinou jsme učila malého bratra tancovat bude to ted potřebovat usměju se a koukám na něj jak se díva zda mě nepošlapal nohy ale né je dosti opatrný. co já vypadám normálně jen když tančím je to pro mě jako chodit po vodě. pousměju se |
| |
| Tanec Naberu na jistotě a otočku jí po chvíli vrátím, jen se stále směji a dodám.. Vypadáš uvolěněji a šťastněji, asi tím to je, nebo možná se zase topím jen v tvých krásných očích, kdo ví.. ihned po slovech přídám druhou otočku a dál ji se zase nechám vést. Musí se ti hodně stýskat co? A jemu jistě také, v Londýně mu pošleš telegram, přes vojenskou poštu, tam nemusí být uvedeno místo odesíláni. stisknu ji více ruku abych jí dodal sílu, vím že je těžké opustit něco co má člověk rád. |
| |
| tanec užívam si to je to fajné učit někoho jiného tancovat. Usmívam se jelikož tohle něco co mě hodně byví. je to něco co mě dosti baví a pokud jde o ty oči tak teda do nich nekoukej nebo se jednou utopíš pousměju se a pak mu ukážu dálší otočku ale trochu složitější a při tom se směji ano hodně byli jsme nerozluční i přes to že byl o 8 roků mladší. Byli jsme odně spolu jelikož rodiče neměli na nás čas. Né raději jim nic posílat nebudu otec má prsty všude takže by mě našel ale i tak je jim určitě lépe beze mě |
| |
| Tanec Jak myslíš, chápu, ale jinak ti pomoci nemohu. trošku znejistím při té další otočce a klopítnu do její naruče,začnu se zase pomaličku odtahovat a jen se pousměji.. Už sem se asi utopil. naštěstí sem jí nešlápl na nohu nebo něco podobného i když to skoro obětí bylo velmi těsné. |
| |
| tanec ne to je dobrý já si to nějak udělám a časem si sním budu psát potají usměju se a když mi spadl do náruče jen se začnu trochu smát jo vidím ale né je to dobré mě jsi vidět mě jak jsme se to učila já pousměju se když si vzpomenu sice já na tohle mám docela talent na tanec a jazyky to mi jde nejlépe |
| |
| tanec Usměji se a zase ji uvchopím v pase a za ruku a vzytčím hrdě hlavu jako by se nic nedělo... Pardon, ale tímhle si mě dostala, přiště to raději ohlaš. zase se jí nechám vést a snažím se co nejvíce si již dávat pozor abych neklopítl i když to bylo příjemné... Škoda že víš že sem docela obstojný tanečník, jinak bych klopítal častěji. |
| |
| tanec Usmívam se a pak dodám,jen naznačím další otočku tak doufám že mu to teda stačilo. tančíme a docela se u toho bavíme myslí že je na nás dobrý pohled ale co už. no v tom případě abych začala uhýbat ne ?? usmívam se a jde vidět že to myslím jen z legrace |
| |
| Loď Pohlédnu na ni a jen se pousměji ale pak se trošku vážněji zeptám.. Ty bys mi uhýbala? pak sevřu oči a pohldénu na ni.. Omlouvám se, to sem neměl... hudba již skoro dohrála a já se rychle vydám k zábradlí a pohlédnu na moře... Seš blbec, takhle jí od sebe jen odeženeš. sevřu zabradlí a jen se dívám do černé vody |
| |
| Lod Podívam se na něj trochu překvapeně nemáš se za co omlouvát já sem si jen dělala srandu to víš že bych neuhla pak mě ale překvapí jeho reakce a dojdu k ní a pak se na něj podívam provedla jsem snad něco ?? podívam se na něj a sáhnu mu jemně na paži aby se na mě otočil co jsem řekla že jsme ho opět nazlobila |
| |
| Loď Otočím se k ní a pohlédnu ji do očí... Ne já bych se měl omluvit, někdy říkám věci co mám v mysli ale neměly by být viřčeny, nic si neudělala, naopak, já bych měl trošku dávat pozor na to co říkám, i když, prostě, jak s tebou mluvím, strácím jistotu,zastavuje se mi dech a mysl se bouři, a srdce tluče.. sevřu oči a rty jen zavrtím hlavou... Copak jsi to se mnou jen provedla, začalo mi na tobě hodně záležet. řeknu skoro šeptem a sklopím pohled dolů. A je to..nikdy si to z děvčaty nemuměl, není takková co by o tebe stála. |
| |
| tanec Naše oči se opět setkají a já jen poslouchám co má na srdci a jak to vypadá není toho nijak málo. Já nevím co jsme sice udělala ale teřba jsi mě začal prát jako dobrého přítele to se prostě stáva stále mám na něm ruku a koukám na něj a pak se jen podívam na moře. bud takoví jaký si a hlavně říkej co chceš pak se podívam na sál a pak dodám mám odejít ? |
| |
| Loď Neodcházej, prosím, je mi s tebou víc než dobře. položím svou dlaň na její ruku a pousměji se.. Jsem stále takový, je to můj problém, řeknu co mám na srdci a je mi jedno co to způsobý, ale u tebe je to jiné, sice někdy řeknu co nechci ale stále neříkám to co mi vězí v krku, ale ty již víš že to není jen dobré přátelství, co k tobě cítím, ale beru tě jako dobrou přítelkyni, nejsi jako ostatní co znám, jsi lepší, jsi nad všemi dívkami. pohaldím ji po tváři a jen zase sevřu oči.. Asi sem ti to řekl moc rychle, chápu když teď budeš chtít odejít, já nikdy nevěděl jak jednat se ženami, v těchto věcech, tohle mě vojáci nenaučili, a matka mi to nikdy nestihla říct, nebo otec, vždy to jen skazím, ale nemohu jinak, když něco vím tak se tím netajím. pustím její dlaň a stále upřu ji svůj pohled do očí. |
| |
| Lod pousměju se a zadívam se do oceanu když se mě dotkne jen se mírně zachvěji ale nevím čím to bylo. jo nejsem stejná jsme spíše potrhlejší a blaznivá ale je to tím že celou dobu jsem byla jen hlídana a nemohla jsme dělat co já chtěla a ted asi to už přeháním když mě pohladí po tváři usměju se ještě nikdo se mě takhle nedotkl musím říct že jsi první kdo se mě podobně dotkl a myslím že umíš se chovat víc než sám uznávaš zrovna tam začli hrát válc a já se na něj podívam a usměji se smím prosit pane ?? trochu si přidřepnu a nastavím ruku ano jsem bláznivá |
| |
| Loď Když se jí dotknu a ucítím to jak se zachvěje, skoro mám chuť jí k sobě přivinout, ale vezmu jen na chvíli jeji dlaně do svých, promnu je a dýchám na ně teplý vzduch, pak se jen usměji dkyž ji vyslechnu a ona mě opět vyzve k tanci. Velmi rád Elis. pokloní se a zarazí... Zase mě budeš vést, Valc mi nejde.. zamračí se takovým tím posměšným úšklebkem nad sebou samým a pak jí vezme za ruku... Chováš se přesně tak jak se mi to líbí, jsi prostě svá, a užíváš si to a nechápu jak někdo vůbec mohl tak krásné hrdličce přistčihovat křídla, netušil že se v té slupce asi skrývá hrdá orlice. stisknu její ruku a nechám se vyvést zase k tanci. |
| |
| lod Když mi řekne že ho budu muset vést jen se usměju a pak jen se k němu otočím zady a chytnu ho za ruce ze zadu. neboj tohle těžký tanec není to tango je těžší pousměju se a citím jeho dech na svém krku. já nejsme orlice spíš nějaké střeštěné zvíře začnu ladně tancovat aby on stíhal nní to rychlí jako čača. |
| |
| Loď Nevím, jak dlouho tam blbnu a skáču a tančím s opičkou na lodi, pokud se to tak dá vůbech nazvat a u toho hrali tu podivnou veselou melodii. Dostanu se po nějaké době k Elis a Majorovi. Nebo dost možná lvice. Podtknu. Jo Jane dík za pujčení..Někdy si jí ještě pujčím pokud to nebude vadit. Povím a natáhnu k němu ruku s nástrojem. |
| |
| Loď Poskaluji kolem něj a jsem docela ráda, když se dostaneme k majorovi a on toho nechá. Jo opovaž se. Lilezu mu na ramno a podívám se na majora a lehce vycením zoubky. Jsem utahaná a ulítanánato abych ti vytrhala vlasy za tu fletnu..ale už mu jí nepučuj. Lehce dám Tomasovi ocásek kolem krku a dívám se na pár před námi. |
| |
| Venku Zavrtím hlavou. Tak to prostě nejde. Jde tu prostě o mojí čest a já dodržím, co jsem slíbila. Odpovím trochu ostře a zamračím se. A já o svojí čest rozhodně nechci přijít. Proto vás prosím, aby jste zanechal těchto řečí. Uráží mě to. Dopovím a pohodím hlavou. Zadívám se do vody a už radši nic neříkám. |
| |
| Loď nechám se vést k novému tanci a pohlédnu na Tomase.. Za chvíli příteli, teď mám to štěstí že mě bude učit Valc který mi moc nejde.. jdu za ní a zase cítím vůni jejich vlasů a sleduji ji abych se přiučil něco z jejího tanečního umění. To víš, vojáci sice tancují, ale tyhle tance moc ne, a u nás taky nejsou moc časté, spíše valčík, polka, čardáš.. zazubím se a zase opakuji její kroky a sleduji opravdu pozorně každý její krok. |
| |
| lod Podívam se na Tomase a jen se usměju a malinko u zamávam. není to těžký jen jendou jsme ve předu já a pak zase ty a je to pořád dokola usmívam se když mu to vysvětluju a ukazuju kroky ladně se pohybuji a občas mu tam přihodím jednoduchou otočku. pak to skusím sním a dívam se přes rameno jak mu to jde. |
| |
| Učení Snažím se vše opakovat a jen dávám pozor.. Připadám si jako malé ditě! Ale vůbec mi to nevadí, mám dobrou a krásnou učitelku. pochytím její rady a to že jsem to již pýrkrát tancoval a za chvíli se skutečně zlepším a začnu s ní skutečně tančit něco co se u mě dá navzat Valc.. Už se těším až mě naučíš i to tango, mohla by jsi se živit učením tance.Co by zato některé paničky daly aby se naučili tyto tance. prohodím a zrovna když se dostávám před ní a na okamžik ji zase pohlédnu do očí. |
| |
| lod Pokrčím tameny a trošku se usměji na Elis a lehce jí zamávám. No tak já nebudu rušit a překážet. Jo Jane. Nekde si mě pak najdetě, nebo já si najdu vás, ještě si jí pučím. Ale vrátím. Povím a s úsměvem je sleduji a čekám na odpověd |
| |
| učení sem spíše vysmáta než se soutředím na ten tanec sleduji že už mu to konečně aspon trochu jde a může říst že tančí no tak ted se tomu může říct tanec pronesu a směji se když se protáčíme setkají se pohledy a já se jen usmívam ale když jsem za ním mám co dělat abych dosáhla na jeho ruce je to obtížnější než se zdá když jste menší chcete vědět proč ženy nosí podpatky aby byli vyší a aspon by neměli problém třeba jako já dosáhnout při tomhle tanci na tvoje ruce usmívam se a dál tancuji no učit tancovat už mám skušeosti s tebou a bratrem, ale jen doufám že při tom tangu se budu více soustředit na tanec než na to že se musím pořád smát a Tomasi vy umíte tango ? |
| |
| lod Pousměji se a kývnu hlavou. No hmm učila mě ho jedna slečna, takže ano umí. Je to hezký tanec. Ohniví. Povím a v očích mi jesikří, když si vzpomenu to, jakl jsem se ho učil a tančil a taky proto proč jsem tam byl a kdo byla ona. |
| |
| Venku POvdychnu si a řeknu. Promiňte. Řeknu a se sklopenýma očima koukám do vody která víří okolo lodi a pomylsím is. No tohle bude dlouhá cesta. Řeknu si a ani se nepohnu už nic neříkám jako by mi došla slova. |
| |
| Učení Pohlédnu ji přes rameno do očí a dál tančím a jen se pousměji.. Ale no ták, já mám sice také podpadky, ale jistě nejsou tak vysoké, ale vojenské poty podkované být musí, musí něco vydržet, a tyhle jsou navíc kované více, na pšičce a patě jsou zakované úplně, aby lépe chránili nohu. poklepu na podlahu a pousměji se.. Několikrát sem viděl jak se tango tančí,třeba se smát nebudete, možná mě když mi to nepůjde, ale kdo ví to se uvidí. píseń dohraje a já se otočím, zase jí pohladím ve tváři a pokynu halvou. Děkuji ti,zase sem se stal lepším tanečníkem. políbí ji ruku a přitisknu si jí na hruď a opřu se čelem o její dlaň jež třímám.. Něco tě také naučím, šermovat, a nebo střílet, co víš kdy se ti to bude hodit, nebo chceš něco naučit co víš že umím? podívám se jí do očí a pomalu pustím její ruku a při tom ji lehce pohaldím. |
| |
| lod no uvidíme jaké to bude dlouho jsme to taky netančila takže se možná zasměješ i ty podotknu a když mi políbi ruku jemně se usměju a podívam se na ocean a pak se vrátím pohledem k němu. hm šermovat no to bychom mohli někdy skusit pousměju se nadšeně a pak se podívam na ruku kterou i stále drží ale pak mi jí pustí a já dojdu k zabradlí a usměju se na něj. |
| |
| Loď Pohlédnu na ni a jen pokynu hlavou.. Uvídíme, třeba se smát nebudeme ani jeden. pak se zase pousměji a vytáhnu šavli z pochvy a pokynu ji ať jde blíže... Proč někdy, základy tě naučím třeba hned, mám pak ještě jednu takže si později můžeme skusit i pár cviků, pojď sem, naučím tě pár vypadů... šavlí si přehodím do druhé ruky a pravou k tobě natáhnu. |
| |
| lod Podívám se na ně. Hmm dobrou noc, jo a tu flétnu vrátím a děkuji za společnost. Mírně se ukloním a zase sačnu potichu pískat, nějakou melodi, divokou a hravou a pomalu jdu ke člunům. |
| |
| lod podívam se na něj a pak dodám nepujdeme aspon trochu dál aby se lidi neděsili co tady provadíme ? jdu pomalu k tobě a natáhnu taky ruku né že bych se bála ale jen přece jsem to skoušela jen s cvičnou co nijak neubliží. dívam se na tebe trochu nejistě ale i tak jsem za tebou došla podívam se na tebe a pak se usměju nebudu mu říkat že šermovat trošičku umím ale jak poídam s cvičnou která je vasně lehčí |
| |
| Loď Dobrá Tomasi, dobrou noc, a opatrujte mi ji, dostal sem jí od šamana co mi zachránil život. zamávám mu a uchopím tvou ruku,nabídnu ti rámě a do druhé ruky ti dám šavli aby sis zvykla na její tíhu, i když pro mě je velmi lehká, taky je to přeci něco co ovládám již 20 let.. Máš pravdu, půjdeme na příď, tam je klid jak vidím. vyčkám co uděláš a jen se usmívám, je mi očividně s tebou hodně dobře |
| |
| přijd dobrou noc Tomasi a Anet pak přijmu a a zavěsím se mu do ní a do druhé si vezmu šavli.No pro mě nebyla zrovna nejlehčí ale co se dá dělat. na ruce jsme slabá to uznávam. podívam se na ní a časem bych si asi zvykla podívam se dobře zda je rovná a pak se jen podívam na tebe a usměju se no u nás vyrobena není odkud jí máš ? |
| |
| Příď Pousměji se a jen vezmu tu šavli a ukáži ti na malý erb u zaštity a u ní rok výroby...1729... Tohle je šavle našeho rodu, muži v naší rodině byly vojáci a nebo v armádě již od roku 1420, to můj prapředek bojoval již proti Křižákům, a tohle je šavle mého pra pra děda, ten byl husar a bojoval proti Turkům. zatočím s ni kolem ruky a když s ni přestanu točit, držím ji a čepel jde kolem mé ruky a dokonale zahnutá čepal ji kopíruje.. Stačí se o ni starat, je to Damšek, dobrá ocel, poctivá ruční práce na zakázku, a České ruce jsou zlaté ruce. zatočím s ni zpět a dám ti ji zpět do ruky, pak si ztoupnu za tebe a těsně se k tobě přivinu, zvednu ti ruku se šavlí, svou nohou posunu tu tu tvou abys měla větší stabilitu a uchopím ruku ve které svíráš šavli... |
| |
| Kdesi na lodi Pomalu a hrajic na půjčenou flétnu a jdu ke člunům a tam si všimnu tří postav a pomalu se vydám k nim. Dobrý večer. Pozravím a podívám se na dvě žena a muže.(frenk a spol.) |
| |
| přijd no já jsem si toho erbu ani nevšimla ale znám americkou práci takže proto usmívam se a když dojdem na příjd podá mi znovu jeho šavli a já na tebe kouknu a jen se usměju ale když si za mě stoupneš a to docela těsně a posune mi nohu usměju se a docela tenhle postoj se citím taková chráněná jako by se mi ted nic nemohlo stát. dívam se na šavli a pak kouknu na něj doufám že ta druhá je o něco lehčí pousměju se a dívam se na něj takže co bude ted pane učiteli pak se raději podívam na ruku |
| |
| Příď Když se na mě začneš dívat jen polknu z toho jak blízko teď tvé oči jsou, uchopím tvou ruku.. Přenes váhu na přední nohu, zadní se ale taky trošku zapírej, ale vetšinu váhy na prední nohu...tákkk nakloním se dtrošičku dopředu a upravím ti ruku a uchopím tě za pas jednou rukou aby nespadl, pak tvou ruku pustím a jen řeknu... Zkus seknout, jako by před tebou byl nepřítel,lehce, ne moc silou spíš zápěstím... obličejem se nakloním přes tvé rameno takže když se teď otočíš,pohledneš mi přímo do tváře.Sleduji šavli a to jak stojíš, a pak se zadívám na tvou tvář.. Lehce... |
| |
| přijd dělám co mi říká a de mi to jelikož sem trochu se už učila ale at se snaží aspon je to sranda. když řekkneš at seknu seknu ladně ale nevím zda dobře jelikož je docela těžká. otočím se na tebe a zeptám se no myslím že ty jako žák jsi lepší než já pak se jen usměju a raději pohled zase upřu na šavli. |
| |
| Příď Jen se usmívám, mávla velmi dobře, ale čemu se divit... Já si vzopmínám na to že si říkala že jsi již někdy šermovala, ale mohu tě naučit víc než co naučí škola, již vícekrát sem musel bojovat o život s tímto nastrojem.. pohaldím šavli a tvou ruku a řeknu... Dobrá a teď bod.. lehce se zakloním aby si zase mohla přenést váhu na zadní nohu a narovnám ti loket když ho skrčíš... Když bodáš, musíš mít loket tak aby když se otočíš hlavou svíral pravý úhel, pak je energie bodu mnohem účínější.. stisnu tvé bříško a na znamení se lehce převážím zase zpět a čekám na tvůj výpad.. |
| |
| přid ano šermovala ale je to jinačí tam jsem bodali do sebe a nic sme si udělat nemohli a bylo to o něco lehčí pousměju se a pak se nechávam zase posunout a jeho rady poslouchám a dívam se jak se mnou posouvá a musím se smát víš že na nás musí být krásný pohled ze zadu ale pak udělám to co po mě chtěl a bez hloupoustí ale nejde se na to soustředit jako na tanec. |
| |
| Příď Nechávám tě udělat výpad a jen uznale pokynu hlavou... No šermovat pro zábavu a v boji o život je něco jiného, ale to neřeš, to se tě nikdy doufám týkat nebude.. zase uchopím tvou ruku ... Uvolní ruku, ukážu ti sestavu, a ty ji pak sama předvedeš lehce ti začnu vést ruku v seku jako by na krk, pak šikmo na hruď a zsepodu na nohy.. To byly seky halva,býk a kanec, halva je sek po krku, býk na rameno který má proseknout rameno a trpaslík jde na stehna, zkus to, představ si že tam před tebou někdo stojí. přitlačím se k tobě ještě více když vedu tvou ruku, na své krku cítíš můj dech a na zádech jak mi tluče srdce, zase se na tebe podívám a jen se usmívám... Jsi dobrá žákyně, pak tě mohu ještě naučit střílet, kolty zvládneš, a pušku možná taky. sleduji tvé očí když s tebou mluvím, trošku se červenám že jsem na tobě tak namáčklý ale jinak bych nemohl vést tvou ruku. |
| |
| přijd to je mi jasné Jane že je to něco jiného tohle sama dobře vím pousměju se zas tak najivní nejsem abych to nepoznala koukám na to jako by to mělo být nevím zda jsem tak talentovaná a nebo kvůlu toho že mě to učí on ale baví mě to a tím padem mi to i jde. skusím ty jeho krásně pojmenované utočné body a jen se usmívam. když se na něj podívam viím že se na mě také zrovna koukl. citím jeho dech a já sama ze začnu trochu chvět ale nevím řím to je je to jeho asi blískostí. |
| |
| Příď Zahledím se ti do očí a zatjím dech, srdce se mi rozbuší jako o závod, sevřu tvou ruku kterou svířáš šavli o něco pevněji a i pas za který tě držím více obepnu, ten pohled je magický, vidíš jak se zase topím v tvých očích a pak jak lehce pototevřu rty a začnu se pomličku přibližovat k těm tvým, zavřu oči a nežně políbím ty tvé, sevřu svymi rty tvůj spodní a pak ti pohlédnu zase do očí, ve kterých je vidět překvapení ale i něco jako úleva... Omlouvám se, musel sem to udělat, nešlo to již vydržet.. trošičku povolí sevření a udělá krok spátky, jako by očkával facku za tu troufalost. |
| |
| přid Je to jako něco jinačího než skýmkoli, usmívam se a když citím že mě více sevřel jako by mě už nechtěl pustit. když vidím jak se přibližuješ a pak něžně políbíš nějak se mi zavřeli oči ale dokonce jsem citila jak mi nohy znejistili. pak se na mě podíva a já nějak nevím co říct ale to že se mi začal omlouvat. nemáš se za co omlouvat, asi jsem tě provokovala že ?? když udělá krok zpět nevím nějak se mu nemohu podívat do oči, asi jsme to nějak přehnala. nechci ti dělat nějaké potíže a provokovat ale asi bych měla jít opřu šavli o zábradlí a pak se na něj podíva promin |
| |
| Příď Udělá malý krok k ní a chytí jí za ruku.. Neprovokoval jsi, prostě se mi moc líbíš a já nikdy ještě dívku nepolíbíl, a tak sem to udělal, snad sem ti neublížil, víš já žiju přítomností, nikdy nevím co bude zítra, několikrát sem hladěl smrti do tváře a vždy jsem si říkal, ještě si nepolíbil dívku, zemřeš a nebudeš vědět proč se o tom skladají veše, nyní to vím, a snad se nezlobíš, není to tvá viny, prosím zůstaň a odpusť. lehce stiskně její ruku a hledá její pohled, jako by se omluval, i když to co před chvli prožil bylo něco nového a tak nádherného že by to nejraději udělal znovu, teď jen plaše a omluvně hledá její pohled a svírá křečovitě rty. |
| |
| příď Podívám se na tvou ruku a pak na tebe a poslouchám co říká jak říkam nemáš se za co omlouvat nic špatného jsi neprovedl mirně se usměju a jdu se opřít a zábradlí a koukám jak plujeme a malinkymi krůčky se přibližujeme k cíli víš nikdo se ke mě tak nechoval jak ty obejmu se kolem ramen a dívam se na hvězdy. dnešek je opravdu zajimaví |
| |
| Příď Nidky sem se takto nechoval, jsi první dívka ke které pocituji..zadrhne se a pohlédne na ni a sevře ruce...Zamiloval sem se, asi proto je dnešek a mé chování takové jakými jsou, nevěděl sem jak ti to říct, ale už není co skrývat, je to tak, snad pochopíš, snad nebudou tato slova poslední co si řekneme. sednu si na palubu a hlavu složím do dlaní... Nidy jsem necítil něco takového,a nevím jak se chovat, nikdo mě to neučil, snad to není špatně, nerad bych tě vypalšil.. povím s hlavou v dlaních které mám opřeny o kolena a neodvážím se zvednout pohled |
| |
| Příď Podívam se na něj a to co mi řekl mě dosti překvapilo a ted jsem ještě více zmatená než jsme byla předtím polibkem. dojdu k němu a kleknu si vedle něj a položím mu ruku na rameno a snažím se mu něco říct neboj se nebudou plavba je ještě dlouhá a prosím netrap se podívam se na tebe a pak dodám omlouvám se já.. jsem jen trochu zmatená to není jen tebou povím po pravdě a pak se podívam na nebe jen tam tak sedím vedle tebe |
| |
| Příď Zvednu hlavu a zavřu oči když e mě dotkneš, zase tě pohladím ve tváři..Nejsi sama kdo je zmatený, znám tě pár hodin, a chtěl bych tě již do konce mích dnů po svém boku, bojím se toho že až tahle loď zakotví že se naše cesty rozdělí a i když doufám že přijedeš, asi nebudu moci myslet na cokoliv jiného než na tebe. vezmu tvou ruku a opět ji sevřu v dlani a políbím, otřu se o ní tváří jež je hladká a kůže i přes chlad kolem hoří... život je zvláštní, jeden den se vrácím do vlasti a myslím na další cestu za dobrodružství, a teď myslím na jen na tebe. zašeptám a opět na tebe upřu svůj pohled, zase hledám tvé oči jež mě uklidňují a pohled do nich mě nadnáší... Velím dvěma tisíckovkám mužů, a přeji si abys ty velela mě... |
| |
| Přiď jak je tohle možné opravud je to jen chvíli a vidíš jen ti to koplikuju to co máš nejraději místo toho ted myslíš na mne když mě pohladíš jen jen přivřu oči a pak se na tebe kouknu pousměju se když řekneš abych ti velila nevím co na to říct ale tohle mi lichotí pak nemám být zmatená když mi říkaš tak krásné věci |
| |
| Příď Dívám se na tebe a opět políbím tvou ruku.. Ne, nekomplikuješ, prostě mám nejraději tebe, a nebuď zmatená prosím, buď sátle taková jaká si, to je to co mě připravilo o srdce teré je teď jen tvé! obejmmu tě kolem ramene a přivinu k sobě.. Nemohu ti říkat jíné věci, nic jiného mě nenapadá.. Pro tvou krasu můj rozum omdlévá Pro tvůj úsměv je v mém dechu prodleva Srdce mé se vždy rozbuší, když tvoje oči můj pohled přeruší Tvůj smích snad nic na světe nepřeruší Dotknout se tě jako pohalzení na duši Řekl jsem to co měl jsem na duši řekl jsem to a teď tu verše formuji Elisio já tě vroucně miluji zašeptá ti do ucha a pevně tě sevřu a opřu svou hlavu o tvé rameno |
| |
| příď Když mě obejmeš a položíš mi hlavu na ramena jen přivřu oči a když mi poví tu krásnou baseň nevím co říct. nikdo mi ještě nesložil básničku je krásná děkuji podívam se na tebe a hledím na tebe a trocu se chvěji jelikož jak se nechodí tak je i docela zima ale je i z něj. Nevím jak se chovat ale ted to prostě nejde být tak žívé. opřu se o něj a koukám na na hvězdy a pak zase na něj. |
| |
| Příď Začnu tě zahřívat třením rukou o ramena a zase ti dám svůj kabát, pak si lehnu do tvého klína a dívám se na tvůj oblíčej.. Neděkuj, krása patří ke kráse.. uchpím tě za ruku a propletu své prsty s tvými a sevřu je, pak tě zase pohaldím ve tváři a nadechnu se.. Bylo by moc troufalé požžádat tě ještě o políbení? pohlédnu na tebe prosebně. |
| |
| Příď dívam se na tebe usmívam se .ten kabát mě opravdu zahříva a koukám na naše prsty a přemýšlím jak to vlastně bude potom. Ale je to ještě za dlouho tak proč se tím trápit ted. když mě požádá o polibek jen se usměji a dodám pokud něco chceš pojd si pro to usmívam se a čekám co teda uděláš |
| |
| Příď S úsměvem ve tváři se posadím a uchopím tě jemně za temeno hlavy, pomičku se zase k tvým rtům přilbížím svými a něžně a stále trošku plaše tě začnu líbat, rty svírám ty tvé, a jemně je povoluji a zase svírám, pohaldím tě ve tváři a přitisknu se k tobě ještě blíže, líbám tě dlouho, jako bych nechtěl aby to skončilo a něžně, jako bych držel právě narozené dítě, srdce mi buší a dech mám mělký ale mé ruce i rty hřejí, a mé vlasy tě jemně hladí po čele... |
| |
| Příď Koukám na tebe jak se pomalu zvedáš a usmívam se né že by mi to nějak vadilo ale nevím co od něj mohu čekat. Když mě políbí jako by se ve mě probudil život a já mu to nějak oplácím a když mě i u toho hladí je mi ještě hezčí. Když jsmi mě chytil nějak se mmi rozepla spona u vlasů a moje dlohé vlasy se mi spustili a kouknu se na tebe jen se usměku. |
| |
| Paluba Také přeji příjemný večer, jsem ráda že vás poznávám. Usměji se, zahledím se mu do očí a podám mu ruku, jak se od ženy sluší na uvítání. Docela pohledný, snad si mě nepamatuje jako číšnici. Doufám, že se vám dnešní večírek líbí, i když už je takřka u konce. V některých částech lodi už světla úplně zhasla. Svítí se jenom v a okolo společenské místnosti, ale zář je dost silná, aby spoře osvětlovala palubu od přídě k zádi, a jako maják ukazuje, kde se zakončuje večerní slavnost. Uvnitř je slyšet veselý smích a cinkání skleniček, které jenom podtrhují, jak je pod hvězdnou oblohou ticho a klid. |
| |
| Paluba Radsi vyhledavam klid a milou spolecnost nez alkohol, hudbu a tabak. Pousmeji se. Hm, jak sladce se omlouva. Vypadato ,ze tento galantni muz jeste nevi s kym ma tu cest. Zasmeji se jeho pohledu na me. On to vazne nevi. Vsimnu si prichod dalsiho muze. Tak dobre, prochazka ve ctyrech to se mi libi. Koketne na nej mrknu a prijmu ruku. Postavim se upravim si saty a usmeji se na prichoziho muze. Dobry vecer. Pronesu medovym hlaskem. |
| |
| Paluba Usměji se na ženu co mě pozravila. Dobrý slečno, pokud by váám nevadila má, tedy naše společnost. Povám a pohladím opičku na rameni. A fletnu si schovám do saka. Chovej se slušně zlato. Takbychom se k vám přidali, jinak já se jmenuji Tomas Gerfer a ta kráska na mém rameni je Anetka. Představím sebe i opičku a čekám co mi odpoví a jen se dívám po nich a lehce se usmívám. |
| |
| Paluba-na rameni Podívám se p lidech a pohladím Tomase po tváři. Ona se na něj usmála.. Je můj. Ovinu mu ocásek kolem krku a podívám se na tu ženu co ho pozdravila. |
| |
| Paluba Prolednu si krasku. Hm, ten kluk ma dobry vkus, taky bych se mziky zamilovala do takove opicky a nosila na rameni a vsude bych se takovou opickou pysnila. Ovsem ze nebude, naopak budu velmi rada. Podivam se po ostatnich, jestli se k tomu vyjadri nebo muzeme vyrazit na nocni prochazku pod hvezdnym platnem. |
| |
| Paluba Pousměji se a podívám se na ženu a pomalu se vydám k ní. Rád se projdu pokud to nikomu vadit nebude a jak se jmenujete slečno ? Zeptám se a pousměji se a pak se zadívám na moře. |
| |
| Příď Držím tě pevně v objetí a vnímám jen tvou tváč a tvé vlasy které mi po polibku spočinully na obličeji.. Už vím proč se o tom básní... znovu se ti vpíji do rtů a přivinu se k tobě jako by jsi byla posední člověk na světě.... Tvé rty chutnají zvláštně, je mi krásně když tě mohu políbit, děkuji ti! dívám se na tebe a hladím tě po tváři a usmívám se. |
| |
| Kajuta¨ Nakonec odjdu do své kajuty abych si odpočinul už je celekm pozdě.Vejdu do ní azamknu ji.Nůž si u pasu nechám a ani se nepřevlíkám necháám si to oc jsem měl na sobě.kufr ve kterém mám pušku si dám za polštář a jdu spát. |
| |
| Přiď ještě nikdy jsem necítila to co sním nikdy jsem nedovolila muži aby se ke mě přiblížil ale on je jiný já jsem jiná. Ted jsem právě taková jaaká jsem měla být. Dám si vlasy za uši a kouknu na něj a jemně se usměju moje rty snad mají chut pokud to není ještě to tvoje pivo políbím ho a podívám se na něj a položím mu hlavu na rameno a hladím ho po ruce |
| |
| Příď Nechávám se unášet tvou blízkostí a pak se stane to v co sem doufal a o čem sem snil... Děkuji ti srdíčko, tvůj polibek je pro mně hodně významný! opřu své čelo o tvé, propletu i prsty na durhé ruce a sevřu obě ruce pevně, dívám se ti do očí a jen tě sem nam jemně políbím na tvář a na čelo, několikrát se ti vpiji do rtů, tvrá to snad hodinu, snad dvě... Po té co na lodi zatrtoubý večerku a večírek skončí a lidé se pomluv vydají spát tě pohaldím zase dlouze a pomalu po tváři a natisklý na tebe se otřu obloičejem o tvůj... Smím tě doprovodit na pokoj? Již je pozdě, a také bychom měli jít spát, nevím jak ty, ale já se docela těším, sice budu spát o pár stěn dál než ty, ale doufám že se potkáme ve snu. |
| |
| přiď usmívam se a když řekneš že mě doprovodíš do pokoje jen přikývnu a postavím se a čekám až vstaneš i ty. mě se moc často sny nezdají tak teda aspon doufám že dnešek když už je jiný tak se tam potkáme usmívam se a jdu pomalu ke schodům, které vedou na palubu A kde mám kajutu. Když jdeme hraju si s řetízkem co mi dal a dívam se kolem a jdu potichu cestou jsem si vyzla botky a hodila do ruček. |
| |
| příď, kajuty S radostí se zvednu a zase tě uchopím za ruku, pomaličku s tebou kráčím lodí a když je jen chvíle příležitost, zastavím tě, pohlédnu do očí a zase tě něžně políbím jako bych se toho nemohl nabažit, po té se odcitneme na chodách kajut a ty se zastavíš před dveřmi té své a jen pokyneš že jsme již na místě... Víš že má kajuta je hned vedle té tvé? usměji se a vydechnu, má ruka opět sjede po tvé tváři... Alespoň ti budu na blízku lásko! |
| |
| kajuta Zastavím se u své kajuty a opřu se o dveře a podívam se na něj a jemně se usměju a podívam se na tu kajutu vedle Když mě zase pohladí troch nakloním hlavu a užívam si jeho pohlazení. hlavně kdybych někdy jsi slyšel že křičím ze spaní nediv se a nelekej se občas se mi to stáva Zadívam se na tebe a mám pořád trochu nakloněnou hlavu a pak se podívam na kajutu. Je troufalé se zeptat zda by si semnou nezůstal dokud neusnu ?? |
| |
| kajuty Když nahneš halvu začnu tě haldit ještě pomaleji a jemněji, usmívám se když vidím že se ti to líbí, pak tě začnu jemně líbat na krk a jen se usmívám... Já..áá..polknu a pak se nadechnu a zase se ti vpiji do rtů po tvé otázce... budu tě hladit a budu tě střeit dokud neusněš, budu tvá soukormá střáž, pokud si to přeješ, jen na chvíli mě omluv, hned jsem tady.. zmizím na okamžik ve svých dveřích a skoro za chvilčku jems zpět s puškou na rameni... Co by to bylo za stráš bez pušky... pousměji se a chytím tě za ruku... Bude mi ctí tě držet za ruku a hladit tě dokud neusněš. |
| |
| kajuta Podívam se na tebe a otevřu dveře a pak se na tebe podívam a dodám. smím tě poprosit aby jsi tu pušku nechal někde tady nemám moc ráda střelné zbraně řeknu popravdě a pak rozsvítím světílka a vejdu do pokoje kde mu ukážu že si může sednout. Já zajdu do pokoje kde se převléknu do normálních šatů né večerních. Jsou krásně světlé modré jako moje oči a k tomu rudý šál kolem ramen je tmavý jako krev. Dodju k tobě a sednu si na pohovku vedle tebe. Opřu se o rameno a koukám před sebe a nevím co mu mám říct. chcěš něco k pití vlasy mám orzpuštěné a takže je mám skoro všude. |
| |
| Kajuta Chvíli se ještě jen tak dívám do vody. Cítím se ublíženě. Podívám se na měsíc a povzdechnu si. Tobě taky přeju dobrou noc. Zašeptám mu a pomalu se vydám do kajuty. Tam se vysvleču z šatů a rádně je pověsím. Navléknu si noční košili a sednu si k zrcadlu. Začnu si lehce rozčesávat vlasy. Občas si říkám, že i ty služky jsou k něčemu dobré. Prolétne mi hlavou. Po chvíli unaveně zazívám a vstanu. Lehnu si do postele a po chvíli konečně usnu. |
| |
| Cesta do Kajuty Sakra bolí mě nohy z toho nepřetržitýho tance a navíc sem trochu napitej jdu a najednou Sakra já zapomněl číslo kajuty vejdu teda do kajuty kterou mám vedle sebe a najednou tam je ta holka s tim vojákem Jeeee Pardon já nerad hezky se na ně usměju a radši odejdu rychle pryč potom vejdu do další kajuty a zase neni moje spí tam nějaká holka Hmmm myslim že sem zaslechl její měno sakra jak se menuje jo už vim FANDERAY rychle Kajutu zase zavřu a jdu potich pryč abych jí nevzbudil potom konečně najdu svojí kajutu a padnu na postel Hmmm chybí mi tu Kůň tabák a holka sakra |
| |
| kajuta usměju se a pušku opřu vedle dveří, následuji tě a když se zase objevíš v již nových volnějších šatech jen zalapám po dechu a pohlédnu na tebe... Myslím že dnes sem již toho vypil dost, ale pokud si dáš něco lehčiho,nealkoholického třeba se mnou proč ne. pohlédnu na tebe a přetáhnu tě do svéh klína, nechám tě ať si a mě sedneš azase tě začnu hladit v obliččji a otírat se tváří o tvůj hebký krk... Výš že ti modrá sluší, nevím proč ale padne ti jako by byla pro tebe stvořená. řeknu potichu a podívám se ti do očí.... |
| |
| kajuta No já tady mám jen vodu já a možná i nějaké sladké pití nevim nechávam se hladit a taed si spíše připadám jako malá holka když jsem v jeho klíně a hladí mě jako malou holku. no modrás mi líbí a ladí mi k očím tak proto ji aj nosím je veselá barva Opřu si halvu o tvoje rameno a přivřu oči a nějak se mi chce spát. Bylo to dneska docela náročné takhle jsme neblbla už hodně dlouho. |
| |
| Kajuta Pohlédn ti do očí a vydím že se ti chce již spát, tak se jen usěmji a začnu tě hladit něžněji, už ne jako holčičku ale jako ženu jež se snažím naldit na příjemnou noc, kterou strávíš ve snech, ježdím dlaněmí po tvých rukou od ramenou k zápěstím, lehce tě haldím po bocích a bříšku ale jde vidět že víc si nedovolím, ne že bych nechtěl, ale z těch dotyků cítíš úctu a vděčnost, ještě tě políbím na krk a pak tě vezmu do své náruče a pomaličku tě uložím do postela a deku přehodím přes tebe, začnu tě hladit po čele a stále tě sleduji... Víš že se mi líbí se o tebe takto starat? Je to krásný pocit, když vím že se přeješ abych tu byl s tebou a hlídal tvůj spánek. políbím tě zase vroucn na usta a uchpím tvou ruku kterou začnu hladit. |
| |
| kajuta Když mě chytneš do náruče automaticky ruky mi jdou na tvůj krk abych nespadla a mám hlavu opřenou o tvou hruď. Když mě uložíš a přikryješ jen se usměju a čekám až si za mnou hačneš. jo asi jako by ses staral o malou holku už ani neudržím otevřené oči a tak jsem si tě přitáhla o něco blíže. Ale klidně můžeš jít já tě nechci zdržovat sám musíš spát zvednu hlavu a podívam se na tebe a jen se usměji |
| |
| Příď Ne ty již nejsi malá holka, sice si to myslíš asi, ale jsi již rozumná žena, která si jen ráda hraje a je ráda sama sebou, a pokud nemáš nic proti, budu spát tady v tom křesílku u tvé postele, byl bych rád, a navíc já spát moc nemusím, jsem zvyklí. přisednu si ještě blíž abych cítíl přes deku tvé teplo a zase se začnu věnovat tomu jak tě hladím a když zavřeš oči, něžne tě polibím na víčka. |
| |
| kajuta Podívam se na křeslo které je v rohu pokoje a trochu se podívam smutně. Né to nedovolím aby jsi spal v křesle vůbec se nevyspíš zadívam se na postel a ta je dosti prostorná a ještě vstanu a jdu do skříně kde je další deka a podám mu jí. ty tam já tady ukážu na jednu stranu postele a na druhé zase já. Pak si lehnu a čekám co udělá |
| |
| kajuta Pohlédnu na tebe a jen překvapeně zamrkám... Slušné vychování mi říká že bych neměl, ale srdce říká ano, a já vždy poslouchám srdce rozpenu si uniformu a přehodím ji přes opěrku křesla, šavli a kolty dám k ní a nechám si košili, vyzuji si boty kalhoty a rychle vklouznu pod deku kde tě začnu opět hladit a dívat se do tvých očí. |
| |
| kajuta Podívam se na tebe a jen se usměju já jsem taky slušně vychovaná a proto tě nemohu nechat spát na křesle , ale vše má své meze pousměju se a zavrtám se do své deky a zhasnu světýlko vedle postele takže dobrou a hezké sny pousměju se a zavřu oči ale ještě než uplně je zavžu políbím tě na rty a pak ulěhnu |
| |
| Kajuta Usměji se a zavřu oči když mě políbíš a pak ulehneš, ale přeci jen se odvážím a najdu tvou ruku a uchopím ji, pak tě chvíli pozoruji jak usínáš... Nevím co jsi sice těmi mezemi myslela ale já sem kavalír, budu hlídat tvůj spánek a pak také usnu doufám. Stisknu tvou ruku a jen tě dál pozoruju Sladké sny a dobrou noc. |
| |
| kajuta Už ho pořádně ani neslyším jen spím a stejnak jak já ho varovala před mezi ale sama sem to neuvědomila ale byla jsme zvyklá občas spát s bratrem když se bál nebo naopak a já když jsem nechtala být sama. Přisunula jsem se k němu a ruku jsem mu položila kolem pasu. Aniž by věděla že to dělám ale co už. |
| |
| Kajuta usměji se a jen tě sleduji když začneš oddychovat, ani ne tvou ruku raději nešehám, je mi to příjemné a tak jen ležím sleduji tvůj andělský običej jak v poklidu spí, začnou mi klimbat oči ale zase je otevřu a jako voják zvyklí na hídky tě střežím dál, sledujíc tě a jemně tě haldíc ve vladech. |
| |
| Achjo... Pozoruji bavící se lidi a vůbec se mi nechce do pokoje. Budu sama... Přesto se vydám do své kajuty. Otevřu dveře, rychle ze sebe schodím šaty a vlezu dopostele, neotvírám oči. Nechci vidět, že jsem sama. Lechce se začnu klepat ze strachu a velmi pomalu usnu. |
| |
| ráno Když ještě všichni spíte zatím o ničem nevíte ale venku je docela zataženo a začíná hustý déšt, který doprovazí bouřka a hustá mlha. Jste již asi v polovině vaší cesty, která porbíhala poklidně ale dnes pokud vylezete jde vidět že to tak není. Z ničeho nic se však z přihnala velká vlna která vaší loď posunula někam mimo její trasu a bohužel tím že ji odnesla někam mimo narazila na skálu. Zatím jen slyšíte nějaký hluk ale po chvíli vás vlny ze skáli posunou a vy plujete chíli dál. Ale kapitán zjištuje škody a zjištuje že skala prorazila trup a voda docela rychlím tempet teče dovnitř. Začíná menší poplach a každému z vás do kajuty vleze služebnice a také pracujécí na lodi a začali vám říkat že musíte okamžitě na palubu do záchraných člunů a musíte opustit lod. také vám řekne at si sebou nic neberete co zabira moc prostoru. |
| |
| Paluba Šáhnu si do kapsy od saka a podívám se na hodinky. To už je tolik? Jestli chci vidět východ slunce, tak už bych měl jít spát. Dámy, omlovám se, že s vámi nemohu být, ale je už dosti pozdě a já brzy vstávám. A proto na shledanou. Uctivě se ukloním a odejdu do své kajuty. No a vzhůru do hajan. |
| |
| ráno Když ještě všichni spíte zatím o ničem nevíte ale venku je docela zataženo a začíná hustý déšt, který doprovazí bouřka a hustá mlha. Jste již asi v polovině vaší cesty, která porbíhala poklidně ale dnes pokud vylezete jde vidět že to tak není. Z ničeho nic se však z přihnala velká vlna která vaší loď posunula někam mimo její trasu a bohužel tím že ji odnesla někam mimo narazila na skálu. Zatím jen slyšíte nějaký hluk ale po chvíli vás vlny ze skáli posunou a vy plujete chíli dál. Ale kapitán zjištuje škody a zjištuje že skala prorazila trup a voda docela rychlím tempet teče dovnitř. Začíná menší poplach a každému z vás do kajuty vleze služebnice a také pracujécí na lodi a začali vám říkat že musíte okamžitě na palubu do záchraných člunů a musíte opustit lod. také vám řekne at si sebou nic neberete co zabira moc prostoru. |
| |
| Ráno Když uslyším co se stalo, rychle se obleču a pohlédnu na tebe... Vem si věci, jen něco v čem ti nebude zima, máš li tu něco k jídlu, co se nekazí, vem si to do rukou, a teď si vem tohle! podám ti záchranou vestu a opásám se zase zbraněmi a na rameno si dám pušku a vezmu tě za ruku, obejmu tě a pokynu rychle ke dveřím, vyběhnu s tebou na palubu kde lodníci obsazují čluny a dovedu tě k jednomu z nich... Miluji tě, slib mi že zůstaneš ve členu, já se vrtím, slibuju. dlouze tě políbím a zadívám se ti do očí. |
| |
| Kajuta Najednou někdo vběhne do kajuty a vzbudí mě Sakra co to je? zeptám se sám sebe vyjdu oblečený ven a vidím lidi jak běhaj do člunů Sakra co to je? pak mi to dojde rychle vběhnu do kajuty vemu klobouk a kolty a vyjdu ven |
| |
| Ráno Vyděšeně se posadím na postel a chvíli se rozkoukávám. Když mi konečně dojde, co se vlastně děje, tak rychle vyskočím z postele. Obléknu se a vezmu si něco teplejšího. Vidím to na dost dlouhou dobu strávenou někde na moři nebo kdo ví kde. Vezmu si svoje zápisky a všechno nedůležité tam nechám. Jsou to přeci jen věci. Povím si sama pro sebe a rozeběhnu se ven. Venku na palubě se trošku dezorientovaně dívám po ostatních. Pak se ale proberu. Doběhnu k jednomu volnějšímu člunu a s něčí pomocí do něj vlezu. |
| |
| Probuzení Ze spánku mě vyrthne náraz lodi. Co to sakra je? Vylezu z postele, rychle si navlíknu obyčejné tmavé šaty a na nohy dám boty bez podpatku. Vyběhnu ke člunům. Z mémo pohledu je vyčíst hysterický strach a panika. |
| |
| ráno Když nám někdo vtrhne do kajuty docela rychle se posadím a dívam se docela nechapavě co by chtěli spala jsem ještě ale jak jde vidět něco se opravu děje a Jan je hned pohotoví a já v těch modrých šatu si vzala na sebe dlouhý narůžovělí kabat a pak na mě navlekl vestu a utíkal semnou ke člunům kde mě bez ptaní posadil a chtěl zmiznout. ne Jane nenechávej mě ted samotnou, já to slibuju ale ty slib že se vrátiš podívam se na tebe a jde vidět že jsem viděšená ne z toho co se děje ale že se nevrátí. Podívam se na tebe a pak ti řeknu já tě taky miluju obejmu tě a ještě jeden polibek ti věnuju pak se podívam na ruku kde mám jeden náramek a já ti ho zapnu kolem ruky a pak se podívam. abys věděl kam se máš vrátit že tady někdo na tebe čeká jasný ?? |
| |
| Pevnina dvě mílé pod námi nebo možná i blíž a jiným směrem, kocábka jde ke dnu Pohlédnu na tebe a pak na náramek, zasalutuji a jetě tě obejmu... Vrátím se, nebo si tě najdu, neboj se prosím,nehodlám se utopit. pro jistotu si ještě před tebou natáhnu vestu a pak se podívám po palubě... je to velká loď, ta půjde ke dnu do půl hodiny, to je dost času pohaldím tě po tváři a sevřu oči, nechce se mi od tebe odcházet, ale pak se rozběhnu zase do lodi, do kajut, kde ti zmizím z dohledu a člun se začne spouštět na vodu. |
| |
| probuzení, jak víno. Probudí mě náraz, pak mě nějaká služebnice uvede do obrazu. No kruci, jdem kednu, bezva no bezva. Rychle se obleču do hnědých kahot vysokých bot, košile a na ní si vezmu hnědou bundu. Vlzu do župlíku s zněj vezmu řevorver náboje a nůž a rychle se rozhlídnu kolem. Jasně, zabilby mě. Usměji se a vze stu si vezmu klobouk a flétnu, náboje si dám do kapes a pistole s nožem také najdou své místo, přez ramno si dám keblu a i s Antkou se vydám ke člunám. Je to velká loď ale moc času není. |
| |
| Ráno a kolem jen voda. Probudím se a sleduji náš chaotický odchod. Proč tu tu flétnu nechá utopit Vskočím mu na klobou na hlavě a dívám se klem, jak tak jdeme ke člunům. Namám ráda vodu.. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Vběhnu do své kajuty, do vaku si vezmu pár věci co se budou hodit, ze skříně vytáhnu pouzdro na pušky je velké a dřevěné, pušky tam uložím a zjistím že tam mám i dost nábojá na pár dní, i do koltů, vezmu si pár věci a své deníky které taky zakalpnu do pouzdra a připevním si ho na rameno, pak se rozběhnu na palubu kde již je jen pár námořníků a pár člunů... Zbijte rychle dva čluna a nanoste na ně jídlo a vodu, kdo ví jak dlouho se budeme plavit než nás najdou! pomohu jim dva čluny zbít a připevnit k sobě a nanosit do nich zásoby vody a jídla, sám vezmu i pár láhví vína.. Přeci to nepude ke dnu! pak ještě rychle sundám plechtu jež slouží jako stříška na posezení venku, je velká a přivážu jí přes upevněné bedny, loď pomalu začne klesat dolů a nahýbat se, námořníci opustí loď a jediný kdo na ni zbyde sem já a kapitán jež na mě zavolá... Poslední odchází kápitán lodi pane, tak rychle jděte, je dobře že někdo myslel na zábní člun, jde viddět že vás armáda něco naučila.. pak mi ještě ukáže na nějáké dvě větší bedny a dodá... Kkulky, budou se vám hodit, máte pušky a můžete střílet ryby, snad se ještě potkáme, bylo mi ctí! podá mi ruku a zasalutuje, já udělám to samé a skočím do dvou zbytých člunů na zádi a s jeho pomocí je spustím na vodu, pak ještě s jedním námořníkem jež plaval ve vodě začneme pádlovat od lodi do mlhy pryč, slyšíme hlasy a píšťalky z ostatních čluná ale po té co nás vlna zhoupne a námořník spadne do vody a už jej nestačím zachytít mě začne unášet proud do bílé mlhy a halsy se začnou vzdalovat, stejně jako záře světlic jež ještě kapitán vystřeluje v naději že je někdo sptří. /Vzhledem k tomu že jedu na pár dní pryč, udělám to tak že přistanu na jiné straně ostova než ostatní a pak je najdu doufám že ti to nevadí./ |
| |
| člun Koukám jak odchází a nechce se mi tu být když on jde pryč. A kde je třeba Tomas a ostatní koho jsme poznala za tu dobu. sednu si ale jakmile se začne spouštět nechci ještě on ještě nedorazil to nesmí. Ale už se to nedá zastavit začnu si hrát s řetízekem co mi dal a člun pluje od lodi pryč už jde vidět jak přid lodi je skoro dole snad 4metry a bude pod vodou. schovám si do dlaní tvář a nechci tam koukat prosím at nastoupil na nějaký člun |
| |
| Kajuta Probudí mě hlasitý křik z paluby. Chvíli nevím co se děje, ale potom mi ot dojde. Něco se stalo. Vyjdu ven a uvidím tu spoušť. Míjí mě vyděšení lidé. Z dálky slyším řev plavčíků : Vemte si jen to nejnutnější...... Nejnutnější? Proč? Loď se potápí? .......loď se potápí. aha tak potápí. Počkat, LOĎ SE POTÁPÍ. Skočím do kajuty a prohledávám svoje věci. Vezmu si koženou bundu. Ven si beru pouze doklady, knihu, malý kapesní nožík a malou lékárničku. Vyběhnu ven a začnu hledat volný záchraný člun. Druhým okem se rozhlížím, jestli neuvidím Wiwien nebo tu tajemnou ženu. Wiwien!!! Tajemná ž... Dojde mi, že tím jí asi nenajdu. Musím jí najít. Chodím mezi lidma a ptám se jestli jí neviděli. Všichni mě ignoruji a pospíchají do člunů. Někde tu přece musí být. |
| |
| Loď nebo ponorka Jak tak jdeme s Anet ke člunům, teda já jdu a ona mi sedí na klobouku. Tak si všimnu muže co očvidně něco hledá, nebo někoho. když se knám přiblíží tak v něm poznám muže jehož, jsem viděl ve společnosti dvou žen a snímíž jsme se včera procházeli, chvilku. Hledáte někoho ? Vedvou nám to půjde líp a hlavně rychleji, teda ve třech. Povím tak aby mě slyšel. Jo asi jsem blázen..ale co uvidíme. |
| |
| loď poplach Když uslyším poplach rychle vyskočím na nohy.Drapnu do ruky pouzdro s puškou.Které moc místa nezabírá.Pak jen vyběhnu ven z kajut a spěchám k člunům.Rychle doběhnu k jednomu z člunů a vlezu do něj.Uvidím tam i šlečnu Fanderay.Jen se trochu ukloním sedijic ve člunu a řeknu. Tušil jsem že to nebude jen tak klidná plavba. Řeknu a sedím na druhé straně člunu než ona a čekám co bude dál. |
| |
| Na člun Rychlou chůzi jdu kolem člunů a hledám nějaký volný. Když nějaký uvidím okamžitě do něho nasednu. Klepu se strachy i zimou. Nechci umřít! Nechci být sama! |
| |
| Paluba Sakra sakra sakra! Tohle se fakt stane jenom mě ! potom když se rozhédnu vyběhnu ke člunům a předemnou upadne nějaká žena tak ji seberu a odvedu k volému člunu pak se člun zaplní a já pro sebe najdu jiný a nasednu |
| |
| Kajuta Valim se v klidu ve sve postylce a nic netusim, kdyz najednou zaklepe sluzebna a ja ji otevru ,at mi rekne co se stalo, jen ji klidne podekuji vezmu si zachranou vestu a zase za ni zavru. Vypadato, ze me dobrodruzstvi nemine, nastal cas odhodit krasnou a milou tvaricku vychovane damy. Sundam si ze sebe saty a oblecu si kozene kalhoty se svetlou tunikou. Svazu si vlasy do drdolu ,nazuji si vysoke boty a oblecu si vestu. Do ruky si vezmu kabat, prohlednu si jestli jeste neco nepotrebuji a uvedomim si ,ze jsem si sebou do kajuty brala jen obleceni, nejake sperky, parfem, penize a knihu ,coz ted vazne potrebovat nebudu. Vyjdu z kajuty a uprime si nemyslim, ze me ted nekdo pozna po te velke zmene. Vyjdu na palubu a okamzite se posadim do clunu ,kde bylo posledni misto. Krasna to byla lod, ale nehody se stavaji ,tak ted pujde ke dnu i s mymi zavazadly a uzasnou sbirkou vrhacich nozu. Ach jo.... Podivam se smutne na potapejici se lod. |
| |
| Paluba-D - Toalety Je brzo ráno a já doufám, že tuhle práci dodělám, dříve než se začne používat tahle místnost. Jsou to přeci jenom pánské toalety. Minulí večer byl nádherný, i když jsem stihla jen jeho konec. Ale musela jsem jít spát dřív, abych mohla ráno nastoupit do mytí toalet. Kapitánův zástupce mi sice odpustil tu večerní službu, ale místo toho mi přidal tuhle. Neobtěžoval se mi to ani říct osobně. Chvíli jsem cítila vztek, ale nejspíš je to jeden z byrokratů. Celá loď se otřese. Stojím tam v zástěře s gumovým zvonem v jedné ruce a hadrem v druhé. Čekám, co se stane dál. Venku zuří bouřka, tím to bude, stačí vlna, aby loď rozhoupala. Ale jak velká vlna to musela být? Druhý náraz je o poznání silnější a tentokrát ho doprovází i zvuk namáhaného železa. Vodotěsné přepážky by měli udržet loď schopnou plavby. Ozve se poplach. Loď se potápí! Zahodím zvon a hadr, snažím se co nejrychleji dostat ke schodům, ale praštím se o stěnu a spadnu na zem. Jak se to mohlo....? Opřu se o podlahu a pevně se postavím na stěně. Loď se naklání čím dál víc a běh po stěnách už není jen trikem kouzelníků, nebo akrobatů. Horší už to být nemůže. Proti mě vyrazí voda a podrazí mi nohy. Celá mokrá se snažím zvednou alespoň na kolena. Klepu zuby a celá se třesu. Ledddddovýýýý hhhrooozněěě leddddoví, hhoršííí užžžž tooo bbýt nemm..... V tu chvíli vypadnou světla. Užžžž nikdyyyyy toooo neeřřeknu. Voda stoupá čím dál víš, tentokrát se ponořím pod hladinu a chlad mi okamžitě sevře plíce. Ani nevím kam plavu, prostě víš a víš. Vynořím se na kraji schodiště a snažím se pomocí zábradlí vytáhnout nahoru. Konečně se dostanu na palubu-C, všechno co není připoutané klouže dolů, včetně lidí. Několik záchranných člunů už je spuštěno ale ještě jich několik zbývá, bohužel se je kvůli náklonu lodi nedaří spustit na hladinu. Jsem celá zmrzlá a jen křečovitě svírám kraj zábradlí, jako by to bylo to nejcennější na světě. Hladina je jen dva metry ode mne. Skočím do vody a doplavu k jednomu ze stolů. Vyškrábu se na něj a zimou se mi chce jenom schoulit do klubíčka a spát. No tak, hejbej se, přece po tomhle všem nezemřeš jen tak. V hlavě mi pořád zní ta myšlenka. Podaří se mi postavit na lokty a pak na kolena. Sáhnu do vody pro nohu stolu a začnu veslovat. Nedaleko vidím dva čluny. Zamířím k nim. |
| |
| po potopení Když se se ohlédnete za sebe vidíte jak krásná Black Rose jde pomalu ale jistě ke dnu. Polovina přdě je pod vodou a rychle postupuje dál a vy plujete od ní dál aby vás proud nestáhl sní. Vše co jste měli sebou nebo na com vám zaleželo tak jde ted ke dnu a už nidky víc neuvidíte. Jedete asi necelý jeden den a nikdo pořádně neví kam máte plout je mírný vítr a vás zavedl do husté mlhy, která ani neví kde to pořádně končí, ale zhištujete že ostatní čluny někam zmizeli a jen vy ste tak nějak pohrmadě. Když jste projeli hustou plhu zjistili jste že je před vámi asi jednu míli do vás ostrov, z dálky vypadá malí ale časem zjistíte že to tak není. Je silný vítr a vy se domnívate že večer určitě bude minimálně pršet. |
| |
| po potopení pobřeží ostrova Když se loď začala potápět museli jsme višchni rychle veslovat.Po dlouhé aunávné cestě na člunu jsme s ekonečně začali přibližovat jakésimu pobřeží nějakého ostrova.Po nějaké době náš člun narazil napevninu ostrova.Jen jsem rychle z člunu vypadl na písek v ruce s puškou v pouzdře.Po kapsách mám ještě několik maličkostí které s emohou hdit a které sebou mívám a neodkládám nyní ale chvíli odpočívám.Pak si ale pouzdro přehodím i s puškou přes rameno aby mi drželo a pomohu vytáhnout člun na břeh.Pak jen přejedu zrakem kolik lidí a člunů sem dorazilo.A nakonec řeknu. Měli byjsme si udělat co nejdříve provizorní úkryt to nbe nevypadá nejlépe. Navrhnu a začnu tahat opatrně člun víc do ostrova z pobřeží aby se mohl uložit.Pak se ale zastaví ma čkeám na ostatní. |
| |
| Mlha Vesluji ze všech sil co to jde. Prudký vítr mi ochlazuje už tak dost promrzlé tělo a mokré šaty se na mě lepí a brání mi v pohybu. Snažím se plout pořád rychleji, ale lodě přede mnou jsou pořád moc daleko. Snažím se zapískat na prsty, ale nejde to. Asi po pátém pokusu to vzdám a začnu veslovat s ještě větší vervou. Nedokážu ani zapískat, no počkej moře, mě jen tak lehce nedostaneš. Jsem jen čtyři metry od člunů, když padne mlha. Nesmím se točit na místě, musím rovně. Vůbec nevím kam pluji, ale nevzdávám to, musím se k nim dostat. Prudce narazím do člunu přede mnou, zachytím se jeho okraje a snažím se dostat dovnitř. Někdo mi podá ruku a já se ji chytnu ocelovým stiskem. Konečně v bezpečí, doufám že na delší dobu. |
| |
| A práska jde ke dnu Chvilku se dívám, jak se naše loď honosně potápí ke dnu, ale nakonec se s ostatními ve člunu chopím vesla a také přidám svou špetku do mlýna a přispěji k tomu abychom se dostali dál od potápějící se lodě a nenechali se stáhnout pod hladinu výrem. Po nějaké době se ocitneme v mlze a tam se naše čluny, jaksi poztrácejí a zbudejich už jen pár. Ostrov, jídlo, pevnina.. Záchrana. Bleskne mi hlavou, když spatřím ostrov a spolu s ostatními se opřu do vesle abychom se tam dostali. Spolu s ostatními pomohu vytáhnout člun na palubu a podívám se na ostrov a na les. Jo souhlasím to bychom měli a také by jsme se měli podívat po jídle a rozdělat oheň. Přizvukuji, nějakému muži co se ozval a co by semnou ve člunu. ale, nejdřív se podíváme kdo se sem dostal a pak bych se vydal pro nějaké ovoce a nějaké byliny, kdo se vydá semnou ? Je třeba rozdělit úkoly. Povím a doufám že mě spolu trosečnici neumlátí. Ikdyž rači to než pojít hlady. |
| |
| Voda, voda a voda. Celou dobu naší nedobrovolné cesty sedím Tomasovi na klobouku a dívám se do dálky, když zahlédnu ostrov tak zevřískám radostí. Nemám ráda vodu a tady jí je moc, ale tam bude prales a tam jsou stromy a ovoce.. Po našem přistání seskočím na sem a posadím o podál a když se můj Tom zeptá kdo pujde, tak mu vylezu na remano a ocásek mu položím kolem krku. Ja jdu lasko budeš mě pořebovat..budu hledat ovoce..to mi jde moc dobře vym co je dobrý a co ne. |
| |
| ostrov Kouknu na toho muže co mi odpověděl a řeknu. Tak jo já a on se mrkneme po okolí.Zatím se můžete pokusit rozvít tábor než tu zmokneme. Řeknu a kouknu na nebe. Střechu táboru můžete udělat pomocí člunu. Dodám a jdu pomalu k lesu. Hej ty tak co jdeš nebo ne? Usměju se a vcházím do podrostu. |
| |
 | Ostrov Sedim v jednom zachranim člunu a míříme na neznámý ostrov před námi. Ohlídnu se a vidim jak se naše loď potápí i s našema věcma. Sakra , všechny moje věci jsou pod vodou. Pokrčim rameny a vesluju dál až na neznámý ostrov. Po unavném veslovaní , konečně doplujeme na břeh ostrova a společně s ostatníma vytáhneme člun na písečnou pláž. Sednu si na písek a chvilku si odpočinu , od unavného veslovaní. Po chvilce se ozve nějací dva muži , kteří chtěj prohledat ostrov. Nebudu tu jen tak sedět a radši jim pomužu. Vztanu a kouknu se na věci co u sebe mam. V kapse jsem nahmatal svůj služební odznak a dva nahradní zásobníky. U pasu mam pouzdro s pistolí a dole v botě mam zastrčený nuž. No všechno potřebný zatim mam . Rozeběhnu se za těma chlápkama. "Hej , počkejte . Pujdu s vámi , tady nejsem nic platný a když nás pujde víc , je to jen dobře." Řeknu sebevědomně a pokračuju za nima. |
| |
| Na ostrov Vesluji, jak nejvíc to jde, abych mě nestáhl vír ke dnu. Nerada vidím mlhu. Všichni se ztratíme! Nechci být sama! Snažím se, aby má loďka plula rovně. Oči se mi rozzáří, když spatřím ostrov. Sice jsem už vytížená hodně, ale přesto stále vesluji, abych se dostala na břeh. Zaznělo tření o písek a závhraný člun se zastavil. Vyskočím a vytáhnu člun na pevninu a pak se rozběhnu k lidem, kteří už taky připluli. Nechci být sama! Ne! Ne! Ne! Jdu taky! Počkejte na mě! Zavolám na ty přede dva přede mnou a dobíhám k nim. |
| |
| ostrov Zastavím se a odpovím na ty dva co nás dobíhají. Ale když půjdeme čtyři budeme více nápadní.Mám nápad vy dva když chcete jít běžte nalevo a mý napravo. Řeknu a vyrazím napravo a zmizím v lese.Za mnou dej ten muž s tou opicí.Jdu pomau a vše zkoumám a hledám pitnou vodu ajídlo. |
| |
| Už se potopila a my trčíme na ostrově Dívám se, jak se loď pomalu, ale jistě potápí. Už jenom holý fakt, že jsme jen na člunech a začínáme se ztrácet v mlze, mě vyvádí dost z míry. Ale jen klidně sedím a dívám se do mlhy. Aspoň pevnou půdu pod nohama. Snad toho nechci zas tolik. Ale moře ne. Představa, že by se mohlo něco stát a my museli do vody, mě naprosto děsí. Snažím se na to ale nemyslet. Po nějaké době se konečně dostaneme na břeh a já s velkou radostí vylezu z člunu. Rozhlédnu se tu a dobrá nálada mě okamažitě přejde. Teď by mě zajímalo, kdo nás tady najde. Povím si jakoby pro sebe. Když čtyři z nás jdou prohledat ostrov, tak se netvářím nějak vesele. Zatím to vypadá, že bude večer pršet. Proto si nechám svoje nálady na jindy a jdu shánět aspoň nějaké dříví. |
| |
| Ostrov Tak dobře. Povím jednomu z těch dvou, co nemá na klobouku opici a podívám se na toho mého společníka. Takže jdem na levo? Optám se. Z mého pohledu jde vyčíst, že zrovna nechci jít první. |
| |
| Ostrov Jakmile dojdu k tomu chlápkovi , rozdělí nás do dvou skupinek po dvou a odejde. Hmm doufám že nebudou další problémy. Otočim se na svojí společnici a kývnu hlavou. "Tak jdeme na levo. Mimochodem já jsem Jack , Jack Connor." Usměju se a mířím lesem na levo. Rozhlížím se kde se dá a snažim se hledat něco k jídlu nebo pitnou vodu. Snad najdem něco užitečního , jestli ne tak mam eště zbraň na obranu. |
| |
| Ostrov Uf, ještě, že nejsem sama! Nechci být sama! Já jsem Elee Ales. Povím své jméno a vydám se okamžitě za Jackem. Nechci být nějak pozadu. Hledám něco, co by nám mohlo být nějak užitečné. Jacku? A ty poznáš co je jedovatý a tak? Zeptá mse trochu s obavamy. |
| |
| cesta a ostrov Když plujeme člunem pořád doufám že se Jan někde poblíž objeví a bude zase semnou celou dobu si hraju s jeho řetízkem a pak jdu vystřídat někoho v veslování. Nezdá se ale je to celkem těžký ale co je to potřeba a já chci pomoct. Když vjedem do mlhy už vím že to není moc dobře je hustá a nevipadá že by chtěla spadnout. Začínají se čluny které byli poblíž vytrácet a nikdo v dohledu sice obšas zslechla jsem něco ale až jsme projeli mlhou zjistila jsem že jen pár člunu se dostalo až sem ostatním jsme se ztratili. Dopluli jsme ke břehu a vytáhli jsme člun já se šla podívat kde jsme se to ocitli. Podívam se na ně a doběhnu je stím že jdu taky Doběhnu ke Elee a Jacku mohu s váma?? |
| |
| ostrov v lese Už se ani neohlížím zda mě muž s opicí následuje a prodírám se podrostem a hledám hlavně pitnou vodu snad jí najdu myslím si a stále s puškou v pozdře na zádech jdu dál. |
| |
| Cesta k lesu Podívám se po těch co se rozhodli jí vydat dál a hledat něco k jídlu. Jack to možná nepozná, ale já a Anetka to pozáme. Povím ženě a pohladím opčku. Jinak já jsem Tomas. Jo klidně pojť Elis. Povím. Kdo tu bude dělat tábor ? A pak vlezme do lesa. Anet koukni se po něčem lasko. Vyzvu opčku a ani si nevšimnu když zmizí ve větvích stromů a i já hledám, něco k jídlu nabo bylinky.... |
| |
| Les Pdyž mě donese do lesa požádá o pomoc, tak se vyčkrábu do krun stromů a skáču nad skupinkou a hledám něco k jídlu..hlavně ovoce.. |
| |
| Ostrov Jdu za Jackem, ale za sebou uslyším kroky, prudce se otočím a oddechnu si, když vidím,. že to je jen jedna dívka z lodě. Jen pojď. Myslím, že čím víc nás půjde tím líp. Třeba najdeme jídlo a vodu. Povím a dodám. Jsem Elee. |
| |
| pstrov ááá to je mi hrdina raději jde se zbytkem.§ Rozhodím rukama když zjistím že jdu nakonec sám.Pak se zaleskne přede mnou potok. Hurá! Zajásám a dojdu k potoku.Trochu se napiju a pak uvažuju do čeho dám vodu.Nakonec si povzdechnu ikdyž je mi to nemilé tak vyndám pušku z pouzdra a hodím si jí přes rameno křížem aby mi nespadla a vezmu její pouzdro které je nepromokavé a vaplním ho vodou a zavřu zim.Pak vstanu a nesu opatrně pouzdro s vodou zpět na pobřeží. |
| |
| ostrov Usměju se na děvče a když se představí jen se pousměju a hned dodám Já jsem Elisie podívam se na ní a hledám sněma abych byl aspon k něčemu užitečná. myslíte že někdo věděl co se stalo s lodí ??? Držím si šaty a docela závidím že nejsme kluk a nemám kalhoty |
| |
| Ostrov Procházim lesem , když v tom na mě Elee promluví. Dřív než jí stačim odpovědět , přidá se k nám nějaký chlápek s opicí a okouzlující dívka jménem Elisia. Nestačim nic namítnout a už se k nám přidali. No dobře tak tedy pojďte." Jdeme lesem , když se na chvilku zastavíme a muž s opičkou začnou hledat nějaké bylinky a ovoce. Moc to nevnímam ale když se ozve dívka , otočim se na ni a řeknu. "Já jsem Jack. Myslim si že o našem ztroskotání nikdo neví . Bylo to dost narychlo a asi nestačily zavolat o pomoc." Pokrčim rameny a rozhlížím se kolem. Pravou ruku mam stále u pouzdra , ve kterym mam svojí pistol. |
| |
| ostrov Lesem se deru zpět na pobřeží konečně se tam proderu jen kouknu po tch oco tam zbyly a udýchaně aunaveně žeknu. Mám nějakou vodu. Po té se kus od šlunu sesunu na kolena a položím vedle sebe pouzdro s vodou.Pak se ale přesunu pod strom do stínu aby voda byla chladnější a nechám jí ve stínu a sám odpočívám. |
| |
| Ostrov Podobná jména. Usměji se, abych trochu navodila příjemnou atmosféru v tom zarostlém lese. Hmm.... Malej potůček... To nám asi moc platný nebude, co? Tázavě se podívám po ostatních. Ta opička je roztopilá... A agresivní... Pomyslím si, když se k nám přidá i chlápek s opicí. |
| |
| Elee a Jack, Elis  Když jste došli k potoku jste o něco víš než Baron, napijete se a zjistíš že je pitná když se podívaš odkud teče zahlédneš |
| |
| Voda! Nešťastně se dívám na malý potůček a pak se vydám dál podél pramenu. Uslyším vodopád. Hej! Tady je vody! Zavolám na zbytek a vesele se dívám na vodu. Teda doufám, že je pitná... Nechci jí zrovna pít první... Pomyslím si a čekám na ostatní. |
| |
| Tomas a Anetka Když hledáte něco k jídlu a Anetka převážně hledá ovoce takže kouká nahoru a něco zahlédně že by bylo i k snědku. vyskočí na strom jen přece je to opice a tohle zvládá dobře. Utrhne si plod a zakousne se do něj jde vidět že jí to chutná docela dobře se usmíva a zuby má červené, Pak utrhne další a obash dopadne Tomasovi nahlavu. Tomasi ty jsi našel různé kořinky ale zatím nevíš zda jsou jedlé |
| |
| ostrov Jdu za něma a podívam se na Jacka, a jen si ho projedu pohledem. hm že by chtěli být sami ?? jdu a hledám něco co by nám pomohlo tady aspon nějakou dobu vydžet, jídlo nebo tak. Najednou zaslechnu Voda rychle za ní dojdu a podívam se na ní a usměju se no takže vodu by jsme měli vyřízenou |
| |
| Les Skoumám kořínky co jsem našel a přemýšlím jestli jsou jedlé a v tom se mi o hlavu něco rozbije šáhnu si na hlavu a olíznu červenou tekutinu a zjistím že je slatká a dobrá a lepkavá. Bezva zlato hazej další ale. Vtom uhnu dalšímu ovoci, ale pak je začnu chytat a pomalu dávat na zem. No máme ovoce. Povím těm co šli semnou. |
| |
| Les Usměji se neště víc když uhne a pak mu už házím to dobroučký ovoce a on ho chytá. A děsně mě to baví. |
| |
| Ostrov Konečně najdem vodopad s pitnou vodou. Všichni jsou hned o něco štastnější a i nějaké ovoce jsme sehnali. No tak vypadáto , že potřebný věci k přežití za tim máme ale asi to pro všehny stačit nebude. Chvilku pozoruju opici , která trhá ovocné plody a hazí je svýmu majiteli. Ostatní se taky pustily do trhaní , jenom chlápka s puškou jsem tu dlouho nevyděl. Dojdu ke břehu potoka a opláchnu si ruce i obličej. Třeba tu budou i nějaké ryby k chycení. Chvilku si odpočinu a pak se porozhlídnu trochu dál. |
| |
| Pláž Probral jsem se celý mokrý bez vzpomínek na minulou noc. Jen střípky. Potápějící se loď. Čluny mizející v dálce. Vlna a pak mořská hladina. A stůl plující po moři. To vše byla minulost, ale teď mě zajímá součastnost. Ležel jsem na pláži, unavený předchozími zážitky. Racci mi létali nad hlavou. Kde to sem? Pokusl jsme si sednou, ale neměl jsme síly. Usoudil jsme, že tohle místo je ideální na odpočinek.. Takhle jsem ještě chvíli zůstal, než jsme vstal. Byl jsem sám na slunné pláži. Kam sem dohlédl, tak se táhla pláž navazující na prales. Haló, je tu někdo? Nic, jen zvuky divočiny. Vydal jsem se tedy na obhlídku pláže. Někde tu musí něco být. Třeba přístav, nebo vesnice. |
| |
| Ostrov Celá zmrzlá se schoulím do v lodi do klubíčka a slzy mi tečou štěstím, nebo bolestí, sama nevím. Ani nevím jak, ale usnu jako když mě do vody hodí, tedy skoro. Spánek netrvá dlouho, brzy uslyším, jak někdo volá "Ostrov" a já si říkám jaká je to náhoda. Začíná se oteplovat, cítím teplo rozlévající se mi po těle a konečně mi není zima. Brzy dorazíme ke břehu a jakmile pomohu vytáhnout člun na břeh, skácím se do prohřátého písku. Jako se dělají Andělíčci ve sněhu, já kmitám rukama a nohama přesně tak. Asi po chvilce se začnu hlasitě smát, ani nevím proč, snad z čiré radosti z přežití, nevím. Asi po minutě můj smích utichne a já jen s úsměvem ležím a koukám do nebe. |
| |
| Pláž Jdu po pláži. Kvůli pohodlí a písku v botách jsem si je sundal a teď jdu bos. Ostrov se táhne velmi daleko. Je až s podivem, že neni na mapách. Podle teplotního pásma by měl být v úrovni Konga, ale to je nemožné. Je to záhada. Posadil jsme se do písku a pozoroval moře. Malá přestávka neuškodí. Pozoruji vlny a poslouchám šumění moře. Všechny starosti ze mě spadli. Žádný daně, povinná práce, účty, žádný nadřízený. Jen já a moře. Novodobý Robinson. prohledám si kapsy a vytáhnu nožík. Nejmodernější věc, kterou mám. Znovu se zamyslím nad svým osudem. Bez přátel, bez lásky, bez rodiny. No v podstatě nic novýho. Vstanu a pohlédnu na nebe. Bez mraků, ale to se může rychle změnit. Pohlédnu do pralesa a na svůj nožík. Čeká nás práce. |
| |
| Co skrývá mlha Šumění oceánu a vřískot racků narušoval bílou tmu kolem mne, nemohl sem řídít ani veslovat, jen sem seděl a čekal, najedou to s lodí škublo a já se podíval před sebe a spatřil bílí písek a zelenou hradbu nějáké džungle nebo něčeho.. Ale ale, ostrov, snad tu budou i ostatní, nebo alespoň ta jedna.. projede mi hlavou a pohladím náramek na své ruce... Najdu si tě, přísám že ano! zeskočím že člunů do písku a jejich náklad složím na pláži, dost daleko na to aby jej neodnesl příliv, pak vyáhnu pušku a naboje dám do pásu na hrudi, a stejně tak kolem pasu, nabiju kolty a z vaku si vezmu svůj vojenský plášť, ne kabát,ale tmavě zelený plášť s kapucí do nehostiného počasí a pomalu se vydám hledat stopy nebo něco podobného a obezřetně se dívám kolem sebe s odjištěnou zbraní. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro jane když jdeš nějakou docela dobu vidíš jak se na pláži jsou různé kufri, které zdřejmně jsou z Black Rose. Pokud je chceš otevřít jsou tam jen mužské oblečení a je tam skladací harpuna.Zdřejmně majitel byl docela vášniví rybař nebo něco podobně. Bohužel vidíš že počasí se zhoršuje a z dálky mužeš zahlédnou nějakou sopku, je to jak ráj. Když se podívaš na moře bohužel nevidíš nic ta mlha tento ostrov jakoby chrání před cizími. Zima moc nebude ale kapky budou asi studené. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Zapnu si plášť kolem krku a kápy přehodím přes hlavu, potřebné věci zablím do jednoho většího kufru a stejně jako jídlo zakopu do písku a označím si to místo kameny, pořádně skontroluji své zbraně, omotám si pás pušky kolem předloktí a ve střehu se vydávám stále dál po pláži.. Když jsou tu kufry, mohou tu být i ostatní, pokud tu jsi najdu si tě, i kdybych měl vypustít duši. při vzpomínece pohldénu na náramk na ruce jež svírá spoušť pušky a vydám se zase hledat stopy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když jsi skončil z ukratí zásob zabralo ti to nějakou tu chvíli ale pořád máš čas si pro dnešek najít aspon ukryt a nebo budeš hledat dál. Když jdeš vidíš že jsou tam malé stopy které vedou do džungle a nejsou to ale stopy lidí ale nějakého podivného zvířete co jsi eště neviděl. Vypadá to podobně jak od pantera ale je to mnohem větší a nějak se liší. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Kelknu si nad stopami a chvíli je zkoumám..Co to u všech všudy může být? pohladím stopy rukou a pohlédnu na to jak vedou do džungle a narovnám se, odjistím pušku a pamaličku vyrkočím po stopách a již navyklí na pohlyb v džungly obezřetně stopuji stopy neznámého zvířete... Lidské by mi teď byly milejší, kde jsi El, kdepak se asi nacházíš, snad nestrádáš na člunu, někde uprostřed Atlantiku. |
| |
| Pláž Po nějaké době mám konečně nanošenou hromadu dříví, která by snad měla vydržet na celou noc. Jsem už docela unavená. Ale nevnímám to. Jsme přeci na nějakém ostrově a ani ještě nevíme, jak jsme pořádně na tom. Teď prostě není na únavu čas. Postavím se doprostřed pláže a zadívám se na nebe. Asi opravdu zmoknem. Zhodnotím situaci a pokrčím rameny. Co vlastně můžeme taky očekávat po bouři, jaká byla včera. Dodám ještě a posadím se k jednomu ze stromů aspoň na chvíli odpočinku. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když tak proocházíš se džunglí dostaneš se dál než jsi sám chtěl ale už jsi tohle zažil takže víš kam bys pak měl asi jít. Najednou však za sebou zaslechneš takoví duniví dopad. jenže když se ohlédneš za sebe je to jen něco podného jako velký kokos ale tady to asi né je to nějaký druh ovoce a v něm je také voda. Vidíš tu i květiny co připomínají nějakou masožravku ale je mnohem větší, takže sám raději si jí obejdeš. Když jde po nějaké cestičce kde asi se porchází zvířata vedle sebe zahlédneš tarantuli ale je mnohem větší. Přijde ti to trochu divné vše kolem je nějaké podivné. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Kde to kruci jsem,vždyť takové rostliny už měli dávno vyhynout.. proletí mi hlavou a znovu si upravím pás pušky kolem ruky a ještě obezřetněji než před tím se vydám pomalu zpět, ale pak se přeci jen odhodlám hledat dál, a jdu po stopách... Tak to jsem zvědav co tu budou za zviřata, divné stopy, divné rostliny, divný ostrov...musím je co nejdříve najít..pokud zde jsou.. napadne mě a pak se zastavím... Pokud tu jsou uslyší mě doufám.. zvednu pušku a dvakrát vystřelím do vzduchu, pak pomaličku postupuji vpřed a napínám uši zda neuslíším volání nebo střelbu. |
| |
| pláž Po tom co Fanderayn donesla dřevo je dostatek aby jste měli světlo ale je vám známo že v dešti bude vám k ničemu. Docela rychle se začíná zatahovat a zvedají se vlny. Pokud si neuděláte nějakou skrýš tak by ste aspon měli jít do džungle. Jack, Elee , Tomas, Anet a El Voda je pitnáa pro dešek by vám mělo i ovoce stačit pokud budete skromní. Citite že se zvedá celkem vítr a najednou zaslechnete v dáli střelbu tichou |
| |
| Jídlo. Nějakou dobu zbírám ovoce, no spíše ho chytím a dávám na zem, po někajé době zarazím Anetku která vy asi ráda oškubala celí strom, sice nevím, jak to děla ale dokázala se přo tom i najíst. Z kapes si vyndám náboje a dám je do kapes u kalhot a do bundy nandám ovoce a s tánto vakem se vydám k pláži a jen se usměji, když si na ten vyk skočí ještě Anet a tváří se hrdě a skokojeme a kouká se kome. No lásko máš proč bejt pišná, jsi bezvadná. povím s usměvem. |
| |
| Jídlo Házím tomu flákači jídlo a ještě se u toho najím, je děsně línej a o proti mě blbě jeze po stromech a vlasně má dost nevíhod.. Když jdeme do tábora tak vylezu na mnou nazbýrané a jím poze poskládaně ovoce, když něco o mě zmíní nak si zabuším pěstičkami na hrudník. Pak zaslechnu střelbu, ale vím že je daleko a také cítím ve vzduchu vodu, bude slejvám a velkej. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Bohužel neslyšíš žádne výstřeli že by tě asi někdo slyšel ale pokračuješ dál a zajištuješ že tady příroda začíná nějak houstnout a pak dojdeš k místu kde je takoví malí palouček ale s vysokou trávou. Jdeš po ní je tám sice cestička ale máš takoví podivný pocit jakoby tě něco sledovalo. zaslechneš podívný řev podobá se jako naštvané kočky ale dosti velké kočky. Bude to ta která jsi sledoval. najednou okolo tebe něco proskočí a škrábne tě do ruky a skočí do trávy. Jsi dobrý lovec ale jak sis mohl všimnout je to černý panter ale je mnohem větší než ostatní co jsi někdy viděl. Citíš na sobě jeho pohled jak tě krásně sleduje. Pokud ho zabiješ máš maso a kuži a nebude ti zima |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Když ucítím škrábnutí a uvidím co jej způsobilo, zakleknu do trávy a zvednu hlaveň pušky... Příroda je příroda, buď já nebo ty.. bez většího zamíření stisknu kohoutek a kulka se mu zarije do oka a následně do hlavy... Tak velkou potvoru sem ještě neviděl, ale je to nádherný kousek.. pohladím jeho tělo a vezmu svůj nůž, kterým jej vyvrhnu a stáhnu z kůže, kterou oškrábu od masa a tuku a přehodím přes tornu jež mám kolem ramene vzadu na zádech.. Tak a rychle dál než krev přiláká další tvé bratry, jedna smrt stačí, zabíjet v sebeobraně zviře je jedna věc, ale čekat na další je druhá.. pohldénu zase na džungli a vydám se do jejího nitra, držíc se tak něják zvířecích stezek. |
| |
| u vodopádu opláchla jsem si obličej a šla dál podel vodopádu kde jsme se vyškrábala nahoru a koukala kde co je. Najednou však jsme zaslechla střelbu a rozhlédnu se okolo. to nebylo od pláže Podívam se nějak za sebe a jdu pomalu více do džungle prosím at je to Jan Ohlédnu se za sebe nerada bych se nějak ztratila ale co když je tam on a potřebuje aby mu někdo pomohl, nebo je tam někdo jiný co já vím. zvednu si šaty aby se mi lépe šlo a jdu kam mě nohy vedou a koukám kolem. Nějak se tady necitím ale co nejsme taková padavka. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro za sebou slyšíš jak kolem toho kde jsi zabyl pantera se něco začína seskupovat a docela se tam perou. Procházíš džunglí když najednou před sebou uvidíš kus skály jako by se odněkud tady spadl. Jdeš tedy dál a uvidíš velkou skalu s pruchodem ale ted by jsi to skoumat neměl. najednou zaslechneš nějaký velmi podivný zvuk jako by řev nějakého velkého ještěra ale sám si říkaš že to není možné. Vidíš tu rostliny co vůbec nemají tady co dělat tohle jsou rostliny z doby křídové. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Dívám se kolem sebe a jen se otáčím.. Tohle není možné, tyhel rostliny a ten řev, vždyť to by muselo znamenat..né to ne, i když.. sevřu pevněji pušku a postupuji vpřed, pomaličku postupuji a stále si dávám pozor na to co vím že je nebezpečné a sleduji každý pohyb a poslouchám každý šelest... Tohle nemůže být pravda, vždyť by to muselo přežít miliony let.. držím pušku a jdu kupředu, stale se mám na pozoru a s myšlnkami na vše kolem si dávám obvzláště pozor |
| |
| Pláž Sedim na kraji pláže a koukám na moře. Hledá nás vubec někdo ?? Nahmatnu rukou plastovou misku , v niž mam vodu z vodopádu a napiju se. Pak jí odložim o kousek dál a vezmu si jeden plod , který jsem mi dal chlápek s opicí. Chvilku jsem pochyboval ale pak jsem se zakousl. Překvapeně to chutnalo jako něco mezi jablkem a mangem. A co je na tomdle ostrovu ?? Hlavou se my ženou spoustu otázek ale najednou uslyšim výstřel. Rychle se zvednu a rozhlídnu se. Nikdo tedka nemá asi čas a stejně jsem jeden z těch co tu mají nějakou zbraň. Rychle si vyndám pistol a běžim na místo , kde padl ten výstřel. |
| |
| K pláži Jsem spokojená s tím, že máme jídlo i pití, ale já nemám žádnou nádabu, kam bych něco mohla dát. Jsem naprosto bez věcí, krom svých šatů a bot. Vydám se k pláži. Hele lidi, co kdybychom postavili nějaký provizorní úkryt? Nebo aspoň zalíst do lesa? Organizování mi nikdy moc nešlo a můj hlas není zrovna moc odvážný. Když uslyším výstřel pomyslím si. Někdo další určitě! Kdo by byl tady na tom ostrově?! Dívám se za Jackem a potom se podívám po ostatních na pláži, co říkají na můj návrh. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Bohužel tím že ses zdálila od ostatních oni už ani neví kde jsi. Jdeš džunglí a kolem tebe sou ruzné né tobě příjemné havěti jako je hmyz a přerostlí. Ale pak zaslechneš nějaký podivný zvuk za sebbou a docela se bojíš se ohlédnout. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Jdu pomalu džunglí a bohužel nevím kudy jsme přišla ale jdu po cestičce kterou vyšlapali zvířeta. Když zaslechnu nějaký podivný zvuk za sebou docela jsem se bala docela to je asi slabé slovo. Rozběhnu se dopředu a ani nevím kam to běžím jelikož se bojím jen se někam podívat. Ani nevím jak dlouho bežím a najednou nějak zakopnu o velkou housenku. Koukám na ní a jsem jak zmražená tohle je prostě hnusné. Pak se podívam před sebe a uvidím nějaký velký stín. Zapištěla jsem a utíkala dál. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když běžíš už nic zatím nevidíš jelikož výstřel nebyl zrovna nejblíže ale zaslechneš nějaké chorchtání které jako by šlo s tvím krokem. Když se zastavíš ta potvurka se zastaví taky, chvilku jen tak posloucháš a kolem tebe v trávě něco se mihne. pak na proti tobě stojí velká prasnice s velkými kly. Tak takové nejsou snad nidke, to sji ještě neviděl |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Procházíš džunglí a je tu takové icho ani ptáček nejde pořádně slyšet jako by tu ani nebyl. Občas zapiská nějaká ta opice ale najednou zaslechneš žencký vykřik. Ale pořádně nevíš odkud šel a taky nevíš jak moc je daleko venku už začíní se zvedat vítr a pršet. taky docela začíná vzduch vlhnout ale pro tebe je to normální v Amazonce to bylo podobné |
| |
| pláž Vidíte že se začíná zatahovat a vítr se zvédá. Voda se bouří a začína pořádně hřmít. Dneska to vypadá na krásný mokrý večer. Také můžete zahlédnou že t vody vylezají podobné stvoření jako krab ale je to mnohem větší je to jak medůza v téhle velikosti. Je to ted na vás za chvilku se spustí docela silný déšt a jak si můžete všimnou dva vaši společníci zmizeli |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Když uslyším výkřik trhnu sebou a zastavím se a poslouchám.. Snad to nebyla, znělo to jako.. rozběhnu se přilbližně směrem výkřiku a začnu se dívat okolo sembe. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro vyrazil jsi směrem kde jsi myslel že je někdo z lodě ale pevně doufáš že je to Elis. Po nějaké době však nic nenecházíš snad jen houseny které jsou velikostí čivavy a jsou dosti nechutné. zastvíš se u jednoho keře kde vidíš bobule které vypadají dobře ale nevíš zda nejsou jedovaté. Najednou z boku do tebe někdo docela rychlostí narazí. Bohužel jsi to nečekal a lek ses. Trochu tě ta osoba žduchla do toho keře a tročku v něm sedíš. Avšak to co je na zemi je tvá Elis. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Běžíš dál a nějak strácíš pointu kde vlastně jsi, ale pořád za sebou slyšíš podivný zvuk a docela i kroky nějakého zvířete. Ikdyž si držíš suknu je to celkem hrozné takhle běhat a ještě v podpadkách. Najednou když ses otočila dozadu do něčeho si vrazila a nebylo to příliš měkké. Asi to byla něčí puška a ty si nějak upala na zem. chytla ses za hlavu a ani nevíš pořádně do čeho jsi to vrazila máš nějak černo před očima |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Když ucítím náraz a nasledně padnu do křoví chystám se již mířit a střílet, pak však spatřím Elis a vrhu se jí kolem krku a políbím ji.. Co tu děláš sama? zaptám se starostlivě a začnu tě hladit v obličeji, pevně tě tisknu k sobě a dlouze zase políbím... Jsem tak rád že jsi zde, a že ti doufám nic není. zašeptám ti tiše a pro jistotu se dívám zda nejsi zraněná, můžeš si všimnout úlevy v mých očich a zakrváceného ramene.. Musíme pryč, nebo do bezpečí, není tu bezpečno, tahle džungle tu neměla být milony let, pak ti to vše řeknu, nyní pojď! zvednu tě na nohy a opět se dívám kolem sebe ostražitě a pušku vezmu do jedné ruky, druhou tě uchopím za tvou. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Bojím se a já to přiznávam jsme větší padavka než jsme sama myslela. Co je to zamnou a proč mě to pořád honí že já tady vůbec lezla. najednou však se ohlédnu dostala jsem dávku odvahy ale potoc co následovalo, nebylo nijak příjemné. Narazila jsem do něčeho a nebylo to nijak měkké. Chynu se za hlavu a vidím snad hvězdičky |
| |
| Pláž Ani nevím, jak dlouho jsem jen tak ležela a dívala se do nebe. Nejdříve slyším návrh, abychom postavili provizorní úkryt, ale hned na to také slyším výstřely. Vyskočím na nohy a rozhlédnu se. Odkud ten výstřel zněl? Mám běžet a ním? Obě otázky jsou velice rychle zodpovězeny mladíkem, jenž s pistolí v ruce odbíhá do Džungle. Pokud tam běží on a další lidé, nebude mě potřeba. Nemám ani zbraň. Přijdu k dívce, jež navrhovala provizorní úkryt. Pomohu ti, ale víš kde ho postavit? Možná jenom sýčkuji, ale navrhuji ho postavit dál od pláže, jinak nás smetete příliv a nejlépe mezi tamty stromy. Ukážu k hustě zarostlému lesíku, na jehož okraji je malá mýtinka. Stromy jsou tam blízko u sebe a ta mýtinka nám alespoň ušetří trochu práce, až začneme kácet stromy. No jo, ale čím? Uvědomím si, jakmile dořeknu větu. Snad se nebudeme muset vrátit do doby kamenný? |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro z čekání až se pořádně proberu mě vytrhne Jan, a když mě obejme myslím že mám halucinace. ty se mi zdáš že podívam se na tebe ale polibek mě přesvědčí že ne. pak se k němu pořádně přitisknu a chvilku jsme jen tak. jsem ráda že jsi v pořádku a co tu dělám no slyšela jem střelbu a doufala jsem že jsi to ty a akorát bych se seztratila ostatní kdyby zamnou nešlo něco chytnu se druhou rukou za hlavu a pak se na tebe podívam a nedá mi to a znovu tě políbim |
| |
| soukromá zpráva od Jack Connor pro Běžim džunglí a mířím k místu , odkud jsem uslyšel střelbu ale zarazí mě nějaký divný zvuk. Rozhlížím se okolo ale nikoho nevidim. Sakra , co to bylo ?? Když se otočim , spatřim nějakou prasnici s velkýmy kly. Pomalu zamířim na prasnici a mířím na hlavu. Čekám jestli zautočí , vystřelím a jestli nezautočí , nechám jí jít a budu hledat dál místo , kde padl výstřel. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Usměji se ale pak i zamračím... Omlouvám se že si měla starosti lásko, ale zajišťoval sem zásoby a nemohl sem ovládat dva čluny víš, pojďme rychle prosím, je tu hdoně nebezpečno. na chvíli se zastavím a za ruku přitáhnu k sobě. Slíbil sem ti že se vrátím ne? pohlédnu ti do očí a něžně zase políbím.. Už tě neopustím, ty hodiny bez tebe když sem nevěděl co s tebou je byly mučivé. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Podívam se na něj a pak se jen usměju a užívam si jeho polibek vím že jsi to slíbil ale i přes to jsem měla obavy že třeba ty někde ještě pluješ a já jsem tady Když ted stojím vedle tebe tak tě obejmu ale pak si uvědomím že za mnou neco šlo. musíme jít za ostatníma a ještě když jsem utíkala nebylo to pro zábavu něco za mnou šlo jsem sice trochu ušmudlana ale je to tím jak sem zakopla o tu blbou housenu Ale když u něj mi je tak dobře |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vidíš jak se na tebe prasnice podivně díva jako by se tě prohlížela a uvažovala zda má něco udělat, ale jak je známo prase pořádně neví . Najednou se naproti tobě rozběhne a vidí v tobě hrozbu pro své pládata. Bud ho zabiješ nebo utečeš to je na tobě |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Zvednu pušku a pustímtvou ruku a rozhlédnu se. Víš tady nepotkáš jen šelmy, mám takové tušení že tento ostrov je z dob když žili dinosauři, podle těch rostlin a velikosti zvířat..raději mě veď. uchopím pušku oběma rukama ale zase tě políbím Miluji tě, nechci aby se ti kvůly mne něco stalo, ale to že jsi mi chtěla pomoct, je neskutečně krásné. podívám se ti do očí a začnu se v nich na chvíli zase utápět, pak se však otočím a raději dávám pozor, z ruky mi stále kape krev, ještě sem neměl čas si to ovázat nebo stáhnout. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Podívam se na tebe ale raději nic neříkam tohle totiž není možné. Pak se podívam na něj zadívam se mu na tu ruku. neboj se nic se mi nestane a taky co když jsi tady semnou pak se však zastavím a tebe taky vezmu ti ruku a ze šatů si utrhnu kus a zavážu ti ránu až přjdem k ostatním zajdem k tomu dopádku a tam ti to vyčistím podívam se na tebe s mojima modrýma očkama a jemně se usměju a pak du stejnou cestou jak předtím aspon doufám že stejnou. Pak se zastavím a nedá mi to a políbím tě opět se vydám na cestu |
| |
| pláž Počkejte pomohu vám taky. Řeknu stále s puškou přes rameno a s vodou v pouzdře dojdu na tu mýtinu a ovdu tam nechám.Vezmu prázdný člun a donesu jej tam taky. Tenhle člun poslouží jako střecha. Navrhnu a nechám jej ležet na zemi a koukám na ty co začínají taky dělat ukryt. |
| |
| soukromá zpráva od Jack Connor pro Pomalu se vzdáluju od prasnice ale když se rozeběhne na mně , zamířím a vistřelim. Utéct bych jí nestihl Mířil jsem na hlavu , abych jí zneškodnil co nejrychlejš . Pokud se nestrefim , vistřelim znovu. |
| |
| Pláž Podívám se místo, kam řekla Katrina a přikývnu. Jo, to je dobrý místo. Povím a pomůžu s člunem Humbertovi. Sama bych jeden neunesla. Co nějaký velký listy? Ty by nejspíš ulítly, když nemáme moc času. Nejlepší by bylo se okamžitě se schovat... A kde je Elis? Před chvílí ti ještě byla! Rozhlížím se po ní a pak mě napadně, že šla asi za Jackem. |
| |
| PLÁŽ Možná ale list to snáz prothá. Řeknu a začnu člun zavěžšovat mezi stromy a upěvnovat jak to de.Dělám to opratrně ale rychle aby bylo kam se schovat za deště. |
| |
| Za ostatními Vydám se pomalu za ostatními. Už aby jsme byli konečně pryč. Moc se mi to zrovna nelíbí. Pomyslím si a pomůžu ostatním. Jestli tu budeme dýl, může se vymyslet i něco jiného. Ale doufám, že žádné jestli ani nebude. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Když se zastavíš a políbíš mě, nedá mi to abych tě k sobě nepřivinul a dlouze tě nepolibil, doslova jemně drtím tvé rty mezi svými a jemně tě haldím po zádech a ve vlasech.... Kdybych neměl strach z toho co je kolem nás, asi bych se tu i s tebou zdržel, ale Elis, tady žije prehistorie, slyšel sem řvaní těch potvor, to jak se perou o mršinu černého pantera jež mi roztrhl ruku, který byl asi jednou tak větší než normální, jsme na divném místě,ale jsme spolu a spolu vše zvládneme! ještě jednou tě políbím a pohladím ve tváři.. Vezmu tě sebou do Prahy, vezmu tě k hradům a zámkům, jezeům a hájům, vezmu tě k sobě domů a doufám že budu moci pak říct, vezmu tě k Nám domů. opřu své čelo o tvé, dívám se ti do očí a pak zase vezmu pušku do jedné ruky a tebe za ruku... Pojď rychle, kdo ví co tu může kolem být! Dneska tě naučím střílet, mám pušky dvě, jednu se naučíš ovládat, ať chceš či ne. řeknu když se zase vydáme na cestu k ostatním. |
| |
| stavba tábora O otm budeme uvažovat až pak.Teď je přednější postavit tábor. Řekn ua upevnuju člun asi metr a půl ned zemí a doufám že bude dobře držet.Ještě se ujistím že drží a řeknu. Pokud máte žízen v pouzdře z mé pušky je voda. Řekn ua ukážu na pouzdro pod stromemv přístřešku.Pušku však nesundávám. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Není to asi moc vhodná doba na tohle ale asi ani jeden se nějak nemlžeme přestat toho druhého všímat. Když mi říkaš jak mě vezmeš do Prahy a podobně nevím co na to říct jelikož pořádně nevím co bude po tom všem, nikdo to přece neví uvidíme kde skončíme Jane a pokud jde o tu zbraň, nemám ráda zbraně to přece víš jdu vedle něj a on mě drží za ruku ale já ho vedu jdu první aspon prozatím. musíme za ostatníma aby neměli o mě strach neví že jsem odešla |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Podívaš se na prasnici a jde vidět že jsi ji trefil ale nějak nervičky pracují a rozběhne se ještě, ale nějak nedorá těsně před tebou padne a nehýbe se. Pro dnešek máš i maso obstarané a měl by ses vrátiz zpět začína docela dost pršět a tím ani tady moc k vidění není. |
| |
| pláž Začína se stmívat a vítr sílí a mezi tím můžete rozeznat že z moře se blíží silný lijak. Sice jste na paloučku ale myslím že v džungli by jste to měli lepší ale to je jedno. První kapičky dopadají na každého z vás a už s toho jde cítět docela chlad. Za pár minut se spustila průtrž |
| |
| ötrov v ukrytu. Rychle všichni podte zmáčkneme se pod tén člun. Křknu a rychle s eschovám pod člun upevěnný nade mnou..Opřu se o strom a ruko uspočinu na pouzdře z vodou a čkeám na ostatní. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Podívám se na tebe a již za chůze jen řeknu... Máš nemáš, byl bych klidnější, po tom co sem tu viděl, bude lepší když se to naučíš. jdu stále za tebou a dívám se na tvé oblečení a boty... Připlul sem tu z jídlem a našel i nějáké oblečení, sice mužské ale bude se hodit, v sukních tady chodit nelze a v takových botkách také ne, později se vypravíme pro zásoby a nejdu ti nějáké věci souhlasíš? |
| |
| soukromá zpráva od Jack Connor pro Jakmile padla prasnice mrtvá k zemi , ihned jsem se rozhlídl . Doufám že jich tu víc není. Zastrčim si pistol za opasek a zkontroluju ,jestli je prasnice mrtvá. Pak si jí přehodim přes záda a pospíchám na pláž k ostatnim. Doufám že už něco postavily ,nechci eště víc zmoknout. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Mračím se ale při tom mi hraje na tváři docela pobavený usměv. Držím si šaty a překračuju překážky a koukám na tebe a když jsi řekl že budu nosit mužské oblečení rozesměju se. to myslíš važě jsme zvyklá nosit tyhle věci ale jo třeba to mohu vyzkoušet Jdu poalu kupředu a trochu jsem klopítla ale hned jsem se narovnala no myslíš že tu budem dlouho ? |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Jdu vedle tebe a když klopítneš a zase se narovnáš stejně tě chytím kolem pasu a přivinu k sobě... Bude ti to slušet, neboj vybueru to nejlepší, slybuji. začnu tváří jezdit po tvé a vdechovat vůni tvých vlasů... Nevím, dostat se odsut bude těžké ale snad to půjde. řeknu ale v hlase je cítí mirná ironie... |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Pousměju se když mě chitíš za pas a přitáhneš mě k sobě nene já si vyberu raději věci sama pousměju se a políbím tě a jdu pomalu cestou kde si myslím že jsem přišla No však uvidíme je nás tu celkem dost tak by to mělo jít ne ? |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Nevydržím se na tebe jen dívat, prostě tě vezmu do své naruče a přitisknu k sobě a dlouze políbím.. Kolik lidí přežilo? Snad to půjdeme, ale je třeba úkryt na stromě... pohldnu na tebe a políbím tě opět.. Můžeme tu být léta, podle mapy tady žádný ostrov není, nebudu ti lhát, nemohu, prostě je to tak, podle polohy kde jsme byly jsme pluly asi 250 vašich mil od pevniny na mapě a to bylo jen pár útesů s majákem, nebudou nás hledet, tedy alespoň ne živé. ztěžka vydechnu a obejmu ji... Ostatním to neříkej, třeba se odsud dostaneme, ale kdo ví, každopádně ta Praha pořád trvá! stisknu tě za ruku a jen pokynu hlavou abychom šli. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Podívam se na tebe a když mě obejmeš položím ti hlavu na hruď a poslouchám co mi říká. no takže tady budem asi pěkně dlouho aspoň se více poznáme a třeba se nám tu bude hodně líbit trošku mu chcu zvednout naladu ale nevím zda se mi to vede. Než jsme vyšli políbila jsem tě a nechtělo se mi nějak jit ted zpět ale musíme citím ve vzduchu vodu takže asi prší nebo je jen vlhký vzduch. Trošku se otřepu ale jdu dál |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Usměji se když říkáš o tom že se nám tu bude líbít, a to že se více poznáme... V to doufám že tě poznám ještě více lásko moje, i když to již není zapotřebí abych věděl že tě miluji. rozhlédnu se kolem a jen mě zamrazí, pak si sundám vojenský plášť a i s kapucí ti ho přehodím přes ramena... Jídlo vydrží na dva týdny pro asi 30 lidí, víc sme toho nevzali, voda tu je, je to džungle, víno nechám jen pro nás co ty nato? začnu nahlas uvažovat...pak se zastavím a zahlédnu rozvětvený vysoký strom... Doufám že máme sekyry a něco podobného, musíme co nejdřív udělat přístřešek. zaptnu přesku toho pláště kolem tvého krku a následuji tě dál. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro usměju se když říkaš že jídlo je pro 30 lidí a pak se jen pousměju s tím vínem. ee víno v tom případě pro všechny ne zadívam se na tebe a když mi plášt zapneš jen se do něj pořádně zabalím díky podívam se na tebe a pak na strom no sekery tu asi nebudou ale můžem třeba použít nějaké ostré kameny a uvidíme jak to pude pokrčím rameny a jdu dál a koukám pod nohy na co šlapu a taky vidím jak mám docela mokrý spodek šatů |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro nakloním se k tobě a poštěpátm ti.. To víno je jen mé, je to má kořist, a ostatní mohly myslt na to to že by měli nebomohly něco pobrat, neboj rozdělím se ale nechám si větší část, přeci jim bude stačit že sem zachránil jídlo a sudy s vodou, budou se hodit! pak se podívám na spodek tvých šatů a vytáhnu šavly a jedním lehkým sekem je rozseknu ve dví aby se ti lépe šlo.. Udělej si z toho nohavice, pak ti udělám boty z panteří kůže, v džungli musíš mit nohy kryté. řeknu starostlivě a podám ti dva řemínky. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro usměju se a podívam se na tebe chci akorát něco říct když mi trošku oškubeš šaty. Podívam se na tebe a jen se pousměju já má své boty které mi chrání nohy trošku si nazvednu šaty a ukážu na vysoké nad kotníky kozačky pokud budeš pokračovat tak tam dojdu jen v korzetu a spodničce upozorním a usmívam se. pak so to skusím sešít nějak |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro obejmu tě a začnu se smát Neboj, budu hájit tvou čest, a takho bych tě vidět chtěl, jen je na to brzy. řeknu plaše ale srdce si mi citělně rozbuší při té představě. Ani nevíš jak sem doufal v to abys byla v pořádku Elis, moc mi na tobě záleží. pohlédnu na tvé boty a usměji se. Dobrá tedy boty máš dobré, ještě že tak, ale i tak naučím tě jak a co dělat, ještě že sem cestoval. řeknu a když zasunu šavli vytasím kolt a vystřelím ti k noze, kde se začne svíjet na zemi velká tarantule.. Bude to těžké tady jen tak žít, ale půjde to, musíme se spojit a začít jednat, abychom něco dokázali. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Podívam se na tarntuli a hned jsme u tebe a jen se usměji já se budu hájit sama o to se neboj ale tohle fakt nemám rada a ukážu na pavouka mě taky na tobě moc zaleží ale prosím tě jen o to aby si pomohl všem a budes ši jich všímat a pomáhat jako mě podívam se na něj a usměju se a hopnu přes pavouka a jdu já si na své botky nestěžuju jsou pevné a běhat v nich taky umim, už jsme zjistila |
| |
| Pláž Za celý den se mi povedlo postavit provizorní přístřešek z větví a lian. Dost pevné, ale zatéká tam. To se potvrdilo, když začalo pršet. Silný déšť zaplnil nebe mraky a blesky. Přál jsme si, ať ten blesk udeří do stromu nedaleko ode mne. Oheň by se dosti hodil. Naneštěstí se tak nestalo. Jen voda. Ale i tak jsem toho využil. Kokosové ořechy, jenž jsme mě dnes k obědu, jsem vyčistil listem a položil na pláž. Pečlivě jsem zkontroloval jeho stabilitu a vzal jsme v potaz i mořské vlny. výsledek se brzy dostavil. Osum kokosových půlskořápek plny sladkou dešťovou vodou. Dokonce získali i chuť po kokosech. Dvě jsme ihned vypil, ale zbytek jsme přikryl a obvázal, aby mi nevykápla ani kapka.Potom jsem si znovu sednul do dešivého přístřešku a čekal, až déšť ustane. déšť ustal, ale horší věci přišli. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Pohladím tě ve tváři a pohlédnu ti do očí. Budu pomáhat všem, ale ty pro mě budeš důležitějši, snad to chápěš, když nebude zbití položím svůj život za tvůj, ale to snad nebude třeba, víš že budu pomáht, ale hlavně chci být s tebou, zase sem s tebou! zatočím se s tebou dokola jako na lodi a pak tě vezmu za ruku. Rychle pojďme lásko moje, musím se schovat než příjdou deště. |
| |
| Jack Vracíš se k ostatním s odcela slušným ůlovkem a je to macek máte to na dlouho ale docela dost prší. Bohužel jsi promohla a ty jsi šel za něma na mítinu co našli, slyšel jsi Barona jak je svvoláva jak ovečky. Až přestane pršet měli by jste si něco normálního najít. ostatní na mítině vidíte jak Jack jde z dáli a něco má na zádech je to něco vekého |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro já jen nechci aby jsi mě stavěl na první místo ne, ostatní jsou důležití tak jak já a pokud budeš chtít někdy udělat to cos řekl já to nedovolím řeknu tak aby věděl že to myslím opravdu vážně když mě zatočíš usmívam se tohle je jako bych byla jeho panenka aspon já se tak citím a je mi tak dobře já myslím že ten dešt tady nepronikle jinak si myslím že už prší ve vzduchu je voda |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro 25 ůet chodím po světě a vždy sem si myslel že bych padl jen za svou vlast, ale nyní sem poznal tebe a padnul bych pro tobe, jsem takový, a to co k tobě cítím je silnější než cokoliv, vždy budeš pro mě to nejdůležitější, stejně jako vědomí že musím žit abych s tebou mohl být! řeknu také vážně a pohladím tě.. Déšt pronikne i sem, o to se neboj a vlko tu bude pořád, na to si zvykneš. nálseduji tvé kroky a dívám se kolem sebe, ale stále můj pohled spočívá na tobě. |
| |
| Pláž Prodírám se džunglí a s odporem snašim kapky deště, které na mě padají z oblohy. Už jsem viděl pláž a něco jako příbytek ostatních pod kterym se schovavali před deštěm. Přijdu k nim a zeptám se. " Nevadí , když se k vám připojím." S usměvem se schovám k ostatnim ale eště před tim hodim někam k nim prasnici. Prasnice je výjmečně obrovská a má mohutné kly . U hlavy jde vidět prustřel , kuli kterému zřejmě zemřela "Tady je něco k jídlu , jestli někdo muže, tak ho potom uvařte a rozdělte se mezi ostatní." Dodám a rozhlídnu se kolem. Kdy už přestane pršet . |
| |
| pláž v ukrytu Pozoruji muže který se k nám blíží.Když k nám hodí prasnici a schová se jen s eusměju a řeknu. Dobrá práce.Pěknej úlovek. Usměju se a dál čekám až přestane pršet. |
| |
| Úkryt Schovám se pod člun a stěsnám se tak, aby se vešli všichni. Myslím, že nám jen tak někdo rychle nenajde... Mohli bychom potom postavít něco většího a lepšího... Začnu navrhovat. Když zahlédnu Jacka, jak něco nese, pozorně se na něho zadívám. Usměji se, když vidím, že to je pěkně velký úlovek. Skvělý! Pochvalně řeknu s úsměvem a udělám místo, kde se může schovat. |
| |
| Cesta k pláži. Než se dostaneme s Antekou k pláži, tak začne hotová průtrž mračen a my docela dost mokneme, na pláži si všimnu, jak se schovává před nepohodlím počasí, pár našich spolutrosečníků. Pomalu k ním dojdeme. Nevešly bychom se k vám ? A hezkej ulovek. Povím když se podívám na úlovek a na zem položím svou bundu a z ní se vykutálí pár kousků ovoce co jsem s Anetkou nazbírali. |
| |
| Cesta k pláži. Nechám se donést na pláž, akorát mě štve že prší, nemám to ráda, když mě položí i s bundou plonou ovoce, tak něčekám co poví na jeho otázku a bez potíží se k nim vetřu, jan letmo se podívám na mrtvé zvíře. |
| |
| přístřešek. Jen podte. Usměju se a přišoupnu se co nejvíce at nezabírám místo. |
| |
| Katrin, Lassi a Denisa Když se lod potopila viděli jsme jen kus lodi než se potopila uplně. Bohužel jste sami a nějak pořádně nevíte kde jste. Lassi se docela bojí a je docela zima plujete asi půl dne a začne stašně prštět a vítr vás žene do velké a husté mlhy. Když jste jí propluly zahlédly jste ostrov asi míli od vás. Vítr vás tam nese ale v člunu přibívá dosti rychle vody |
| |
 | Ve člunu "Katrino musíme přidat." houknu na ni abych přehlušila vítr. Vezmu pádlo a začnu pádlovat abychom dorazili co nejdříve na pevninu. |
| |
 | Člun-->voda Skočím ze člunu do vody a plavu ke břehu. Je mi jedno, že budu mokrá, ale chci bejt co nejdříve na pevnině. Plavu co nejrychleji to jde. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Podívam se na tebe a zavrtím hlavou na protest že nic takového nebude dělat. Když mě pohladíš jsem ráda chybělo mi tohle strašně moc. neboj já si dokážu zvyknout na vše, nejsme taková fajnová jak si hodně lidí myslí podotknu a kdu pořád dopředu a čekám že někde bude poblíž ten vodopádek |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Zastavím se a stisknu si ruku, pak se podívám kolem sebe a pokynu ti ať deš ke mě... Slyšíš to ticho? zašeptám a odjistím pušku, rozhlížím se kolem a pak náhle vystřelím a nad sebe a kousek od nás dopadne další panter... Pamatuj si vždy když se džungle kolem tebe stiší, nebezpečí je na dosah. vezmu tě za ruku a zaposlouchám se znovu do džungle.. Vodopád je blízko, ale trošku jsem uhly z cesty. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Jdu pomalu k tobě a podívam se na tebe nevím nějak co máš v planu ale když pak zaslechnu jen ten vístřel a pak pantera podívam se na něj a dodám chudák raději jdeme nebo přijde ještě jeho sestra nebo bratr a bude naštvaný pousměju se a jdeme raději dál. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Podívám se na tebe a na zvíře kousek od nás.Chudák? Co kdyby mi skočil za krk? Nebo tobě, tohle je zákon přírody lásko, nikdy nesmíš váhat, zaváhání znamená smrt, nezabíjím jen tak, vždy jen když musím. nechám pantera tak a zase tě vezmu za ruku Doufám že tam již budeme trošku se mi notá hlava, potřebuju zastavit to krvácení. podívám se na svou ruku, rukáv i obvaz jsou již velmi rudé a mě se mží před očima.. lehce zavrávorám, ne jen strátou krve ale i únavou a jdu zase za tebou. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Podívam se tebe a pak se zastavím nen tak to ne zastavíme se a já se ti na tu ruku pořádně podívam jasny zastvím a koukám se kde by jsi si mohl sednout Sice nemám ráda krev ale co se dá dělat Najdu takoví kamen na který si můžeš sednout a obejdu ho zda tam neco není a nebylo. sedej |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Sednu si na kámen a vyhrnu rukáv, podám ti svou polní láhev z vodou a láhem skotské z torny.. Voda je pro tebe, tou skotskou mi to polí, je to alkohol, takže rány vyčistí, pak to jen stáhni a pak máš ten nejduležitější úkol, sednout si mi na klín a políbit mě! řeknu s mírným usmějvem a jen vydchnu mi cukne v ranách |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro ehm já vím co stím neboj nedělám to po prvé podívam se na tebe láhev dám na bok a skotckou otveřu a oddělám ti ten j´kus hadru co jsem ti tam dala. A nalila to to na ránu při tom se podívala na tebe a trochu se pousmála. Obvážu ti to kouskem zase mých šatů a pak se na tebe podívam tak zas na chvilku podívam se na tebe a jdu za tebou a políbím tě |
| |
| Ukryt Kývnu hlavou s posadím se k nim. Dáte si ? jse dobré Povím a vezmu si jedno z ovocí co jsme nazbíraly s Anetkou a pomalu ho žvejkám. A dívám se jak prší. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Stáhnu tě do své náruče a pevně objemuTak moc jsi mi chyběla, a tak rád jsem tu s tebou, nezůstanem tu na chvíli? Mohly bychom se podívat do koruny toho stromu před námi, tam bych totiž asi postavil náš domov pro budoucí dny. dívám se na vyskoký a prastarý strom který již ani není nikdy jinde na světě, rozvětvuje se tak že by se tam dal postavit dům a vypdá to jako dobré útočišt, stojí i dál ostatním stromů a jeho kmen je tak široký že jeji nic nemůže zlomit... Umíš šplhat po stromě? zeptám se s úsměvem když tě jemně nosem šimrám na krku. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Kdžy sem ted v tvé naruč usmívam se na tebe a dívam se i kolem sebe. hm to bude práce ale nevadí bude sranda a aspon se s ostatníma více poznáme ne ? políbím ho a pak se od něj odlepím když se zeptá zda umím šplhat po stromě no nevím to zjistíme ale jdi první jasné ? |
| |
| Pláž Pod člunem je již spousta lidí a já stojím na kraji u člunu a jediné co nemám promočené je hlava, nad kterou si držím list jako deštník. Po chvíli bouřka přidá na síle a mě se zdá, jako by pršelo i odspoda. Jeden z nás měl dobrý nápad a podařilo se mu něco ulovit, ale bez ohně si moc nepochutnáme. Kašlu na držení toho listu, stejně mi vůbec nepomáhá. Švihnu listem o zem a vykročím ke břehu kde sleduji jak se vlny vzdouvají a některé dosahují i více než dvou metrů. Byly by vyšší, ale nejspíš je láme něco dál od břehu. Nejspíš podobná věc, na kterou narazila loď. Když už nic jiného, alespoň ze sebe smyji mořskou sůl. Rozpřáhnu ruce a nechám vodu, ať mě dokonale umyje. Je to jako při krmení Greba, vždycky natáhl čerstvě nanošenou vodu do chobotu a pak nás všechny zlil. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Vezmu tě za ruku a dojdu ke kmeni stromu, kůra je velmi zvásněná, takže to nebude problém, sundám si pušku a upevním si jí na rameno, pak ti ukážu jak stoupat výš a čeho se držet, ale zase slezu a pokynu rukou. První půjdeš ty, dáma má přednost a já tě musím jistit víš dívám se na tebe a zase mé hnědozelené oči začnou spolývat s těmi tvými jež jsou tak nádherné. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Podívam se na tebe a trošku nakloní hlavu no to je sice pravda ale dáma má sukni zlato podívam se na tebe a ukážu rukou nahoru promin né že bych ti nevěřila ale já prostě to nejde podívam se na něj docela s pobaveným usměvem podívam se na strom a pak na boty to bude sranda |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Ty mi stále nevěříš?Nemusíš se bát, nebudu se dívat, i když jsem ještě nevidděl nic z ženské krásy, chci aby to poprvé bylo z vůle dívky, ne pro to že mám možnost. povím a trošku se začervenám Klidně můžeš jít, dávám ti slovo a přísahám na naši lásku že se nepodívám! řeknu a pevně sevřu rty a podívám se na tebe.. Nepodívám se, jen když bys někdy se rozhodla a sama chtěla abych tě spatřil víš. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro to není tím že bych ti nevěřila posuměju se a tedy lezu ale připadám so trochu trapně nevím čím to je ale snažím se lest jen jak to nejlépe dokážu. hm vždy mě byvili klučičí věci je to pravda ale co podívam se na něj a jen se pousměju |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro lezu kousek vedele tebe, sice niž ale tak abych ti byl na blísku... Jde ti to dobře, už sme tady vyěšplháme na místo kde se větve rozdělují a je tam skoro rovná plocha docela velká na chození, strom je velmi velký, posdím si tě do klína a rozhlédnu se s tebou po té zelené džungly kolem nás... Ten pohled stojí za to co? nedá mi to abych tě nezačal hladit když tě objemu zezadu, hladím tě po tvářích a je mi krásně jako nikdy... Proč jsem tě nepotkal dřív? zašeptám tiše |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Podívam se na tu krásu a je to nadhera a ještě když do toho pronikají kapky je to něco ůžasného. Když mě obejmeš ze zadu položím si hlavičku na tvé rameno a koukám na vše kolem jsme ráda že jsme tě tady potkala jinak nevím zda bych si tě všimla kdyby jsi chodil na otcovi večírky a podobně bohužel to tak je |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Proč pořád o tom mluvíš, nepřišel bych tam nikdy v životě, a ty to víš, nemylsí na otce, mysli na nás, prosím. trošku posmutním když mi tohle stále připomíná, jako bych byl nějáký snob, ale já tokový nejsem, začnu tě haldit ve vlasech a pak se opřu o tvou halvu, chvíli se jen tak dívám a pak si lehnu do tvého klína.. Hlaď mě prosím |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Podívam se na tebe a políbím tě promin, už neřeknu o tom ani slovo když si lehneš do klína začnu tě hladit po vlasech a oblíčeji kam rád chodíš ?? podívam se na tebe a usmějuse kapičky vody mi stékjí po vlasech |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Sleduji tvůj obličej a vychtávám si polibek kterým si mě obdařila, pak se k tobě více nalísám a držím jako malé dítě když mě haldíš. Jen tak ven, projít se do parku či lesa, nebo posedět do malé hospůdky a povyjkádat si s někým, nevím nejsem moc doma poslední dobou spíše cestuji, a jak víš večírky rád nemám díváš se na mě, jde vidět že asi moc zkušeností s dívkami nemám, i teď se červenám že na tobě ležím, ale je mi dobře, když se s tebou takto mazlím a nemusím myslet na vše okolo... Drž mě prosím, a nepouštěj, chci cítít tvou něhu, máš tak něžné dotyky až mě z toho mrazí v zádech. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro hm ale když to tak vezmeš kdbyby nebylo večírku mi dva by sme se asi tak spolu nebyly. usmívam se a hladím ho opravu jemně jako malé dítě, to je ale zvyk omlouvám se ja jinak hladit nemumím to víš když uspávaš malé dítě musí tam by ta něha a jemné dotyky věnuju ti dálší ale delší polibek |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Zvednu k tobě oči a víc zabořím halvu do tvého těla, vdechují tvou vůni a vnímam dech a teplo Mm kdyby jsi do mne nevrazila, nebo spíš kdybych já do tebe nenarazil, asi by to bylo jinak, ale osud tak chtěl. dívám se ti do očí a snažím se nalést nějáké uklidnění, jde vidět že asi toho mám docela dost, ztoskotání, strach o tebe, ruka, to že jsem s tebou, to že přerd několika dny sem se zajímal o lov a svobodu a teď si přeji abys mi nasadila otěže a řídila mne, dala směr, ne sice úplně, prostě oba milujeme svodobu a to mě k tobě táhne, proto pořád víc se tebe otírám. Bolí mě celé tělo, ale jsem rád že jsi tady se mnou, protože být teďněkde sám, bolí mě i srdce. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Zadívam se na tebe a jen se usmívam, je takoví jak jsi vždy chtěla?? ale sama nevíš co tě čeká ale jedno víš on se o tebe dokáže postarat hladím ho ale moje mšlenky teď cestují někde jinde alepořádně nevím kde se mají zastavit. tohle je tak nádherný pocit a ještě do toho kapky deště s takovou on nastydne a dostane horečku z té ruky ani nevíš jak já jsem ráda a když jsem zasechla ten vístřel nerozmýšlela jsem co mě tam čeká šla jsme tam stím že jsi ty doufala jsme že jsi to ty řeknu po pravdě a začínam se chvět ale to je jen tím deštěm ničím jiným, teda doufám zadívam se okolo a vypádám tak nějak zasněně ale spíš myslím že jsme ráda že jsem nevzala bratra sebou. mám tě moc ráda Jane pohladím tě a políbím tě a stále jsme nakloněna nad tebou a studím tě vlasky ale mám na tváři usměv |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Když cítím tvou blískost a tvé dotyky, jako by mi to znovu dávalo sílu, nadechnu se dívám na tvou tvář. Musím nás odsud dostat, musím jí sebou odvést do Prahy a pak ji přesvědčit aby již nikdy nechtěla odjet, musím kontaktovat i jejího bratra aby neměl starosti, ale tak aby její otec nepřišel na to kde je, minimálně dva roky, pak již bude dospělá a on nic nezmůže! začnu tě hladít ve tváři a usmívat se, když se chvěješ jen kolem tebe víc rozvinu svůj pláštík který jak chrání před vlhkem tak i zimou a obejmu tě pevně abych tě zahřál... Sice je to nádherné že jsi šla, ale příště to již neriskuj, je to tu nebezpečné, zvláště když vidím to co teď, měl sem pravdu... dívám se přes tvé rameno a po neby vidím letět pterodaktyla, raději tě nepouštím, jen žasnu nad tím že opravdu takové místo existuje.... Jsem rád že jsem našel odvahu tě pozvat na palubu po tom našem doslova sražení, zaujala si mě již na palubě, když jsi se mě docela lekla aspěchal mi z oči, vím už proč, ale i tak, bylo to sladké, snažila si se být nenápadná, ale tím právě si mě upoutla, naštěstí! políbím tě a ukážu na to jak ještěr ve vzduchu dolétává deštěm do dály... Myslím že pokud se odtud dostaneme, musíme za každou cenu udržet tajemnství ostrova, neboť lidé by jej zničili. pohlédnu na tebe a políbím tě, silně stisknu protože tomu nevěříš stále ale já zůstavám klidný, ani sám nevím proč, snad pro to že jsi tu se mnou nebo pro to že jsem víc než dobrý střelelc a umím se v divočině pohybovat, nebo jen pro to že mé srdce hoří láskou k tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Když mě obejmeš je mi lépe a tak si ted položím hlavu ja na tvé rameno a chytnu se ještě za paži a mám přivřené oči. až se odsud dostaneme co já vím nikdo neví že ta lod šla ke dnu nějak to nezjistí, až tehdy kdy měla v termínu doplout do V.B, podívam se na to co říka a nemám strach ono je to jako se podívat do minulosti do hrozně vzdálené minulosti. víš na co já ráda vzpomínam na náš první polibek na to jak jsi mě učil zacházet s tou tvojí těžkou šavlí Ano mám na co vzpomínat a to jsme ráda myslím že tady se tak hned nedostanem zpět takže budem mět hodně času se poznat jak navzájem tak i s ostatníma. proč ničit něco co se tady skrývá už takovou dobu oni taky jen dělají to co by dělal každý chce jen žít řílam když koukám na nebe tak jak t nechceš aby mi někdo ublížil tak třeba nechce zo samé tamhle ten pterodaktyl, je to jen taky zvíře a mi jsme jen vyvinuté opičky, taky to šlo poznat jak jsme lezli nahoru řeknu trošku urypaně abych mu zvedla aspon náladu povídej mi něco ?? co budem dělat až přijedem tedy do Prahy podívam se na něj a pak mu dám polibek na tvář |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Dívám se na tebe a na nebe... Každý chce žít, to je příroda, a my nejsme jen opičky, myslím a cítíme, to nás odlyšuje, ohům žel to myšlní je smrtlné pro mnoho druhů zase se ti schoulím do náruče a jen tak se dívám kolem sebe.. No nejdříve ti ukážu kde budeš spát, mám velký byt, pak půjdeme do města na procházku, ukátu ti pár památek a nakonec pojedeme na Moravu, kde mám kořeny, a navštívíme pár hradů a zámků, budeme jezdit na koni, vezmu tě na zábavu, to jsi jistě ještě nezažila, a pak se uvidí co budeš chtít dělat dál, nyní mě ale drý láso moje, potřebuje nabrat síli a díky tobě se mi vrací rychle. tulím se k tobě a jsem stále klidnější a klidnější... Mazli se se mmou prosím, ne jako z díťetem, ale jako z mužem, neznám to ještě ale je to krásné. řeknu prosebně a pohldnu ti do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Když mě požádaš o to abych se s tebou mazlila více se k tobě přitulím a hladím tě po rukou a občas tě políbim na ustech a někdy ti dám polibek na krk. Jsme k tobě nahnutá a šeptám ti do ucha už se těším až mě tam provedeš, těším se že straávíme spolu docela dlouho tady a pak Praha a koně a tvůj byt objala jsem tě a trošku se s tebou hušu ale jen tak jemně abych tě vážně neuspala. mám hlavu opřenou o tu tvou a koukám na nebe a někdy na tebe gěším se na tu zábavu až pujdeme zatancujem si zase |
| |
| Den druhý, "Hlad" Ráno bylo vlemi klidné. Po bouři už nezbyli ani památky, jen mokré srtomy a spousta vyplaveného dřeva na pláži. Však ono si to moře zase vezme zpět. Začalo mi kručet v břiše. A jídlo nikde. Kokosy už jsem vyplýtval. Vyšel jsem po pláži na skaliska vedoucí do moře. po ní se prháněli malý kraby a všelijaká jiná havěť. Kdysi dávno jsme měl vařeného kraba,ale ty doby už jsou dávno pryč. Co se dalo dělat. Došel jsme si do pralesa pro pár klacíků. Stával se ze mě divoch. Ani nevím, proč jsme si tváře pomazal blátem. Asi abych si dodal odvahy. Připravil sjem si klacík a s hrdinským pokřkikem jsem se vrhl na kraba. Vyhrál. Přešmikl mi klacek. Vytáhl jsme druhý a zahnal ho do rohu. Byl v koncích. Objevilo se jich tam víc. Musel jsme se stáhnout. Vyčkal jsme na lepší příležitost. Jeden osaměl. Má šance. Vytáhl jsem hned dva klacíki a bodal. Trefa. Přesně do štěrbiny mezi krunýři. Výtězoslavně jsme se s úlovkem vrátil k přístřešku. To by člověk nečekal od profesora historie na univerzitě. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Užívám si každý tvůj dotyk a vracím ti jej plaše aněžne jako by jsem nemohl věřit tomu že může být něco tak krásného, jsem s tebou a to je hlavní, hladím tě a líbám, tisknu se k tobě.. Hlevně když budu s tebou, také se těším, moc, a jsem i rád že jsme nyní zde, budeme na sebe mít hodně času, a budeme stále spolu, protože se musíme držet pohromadě. položím tě na záda a začnu hladit po ramenou a bříšku, lehounce tě začnu líbat na krk a ramena, na šíji a ústa, líbám tvá víčka a pevně tě objímám. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro usmívam se a když mi položíš na záda a hladíš mě a líbaš je mi jako v nebi. víš že se mi tohle moc líbí připustím a políbím ho ná ůsta když je u mě tohle je jako sen ale nechci se probudit schoulím se k němu a ležím u něj ruku mu vezmu jeho a dám si jí přes bok a hladím ji an nevíš jak mi je, třeba se mi odsud ani nebude chtít jak krásně tu je voní tu zelen a vzduch je tak vlhký |
| |
| ostrov Zaznívají posledni blesky a hřemění a z raz na raz jak se objevila bouřka už zase není. Vyšlo sluníčko ale za pár hodin se bude stmívat a měli by jste najít lepší místo na přespání. Wiw Ty jsi se procitla na břehu a jsi plně promočená ale není ti ani zima protože sluničko, které svítí je teplé. Když se podívaš na moře vidíš jak připlouvá nějaký člun a ve vodě je pes který plave za tebou. ženy ve člunu Ikdyž přestalo ptšet voda ve člunu vás dále tahne ke dnu při vaší smůle si asi budete muset zaplavat tak jak Lasii. Na břehu vidíte postavu (Wiw) |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Obepnu tě kolem boku pevně a něžně, jako by to skoro ani nemohlo být tak uděláno, zadívám se ti po polibku do očí a opřu čelo o to tvé, kapky vody dopadají na naše těla a tříští se o ně do malých kapiček které skrápějí rozpálenou kůži a vhlčí ji... Mě se to také moc líbí, je to něco nového, něco co teprve objevuji, snad to nevadí. políbím tě znovu a jemně zkousnu tvůj ret a stisknu tvou ruku... Myslíš že by jsi tohle cítíla ve snu, neboj se neporbudíš se, oba jsem při smyslech, nebo spíš v objetí lásky. zašeptám tiše a začnu tě zase volnou rukou hladit po tváři jako na lodi... Mě se nechce už teď, je to jako v románu, ale i tak, tenprvní polibek na lodi, ten si zapamatuji do nejdelší smrti, ale i toto bude v mé mysli uzamčeno. přivinu se k tobě a zase tě začnu líbat na krk, pak polibky vyjedu až na ouško a pevně se k tobě přivinu. |
| |
| Stoupnu si do lodě a skočím z ní šipku do vody. Začnu plavat kraula ke břehu. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Zadívam se na tebe a jen tě poslouchám jak říkáš krásné věci. Je to něco co bych teď nejraději zastvila a nechala tuhle chvíli napořád je mi tak dobře se mi ani nechce věři tž máme takoví menší problém s místním zvířectvem. Kapky deště mi stekají po vlasech a po obličeji je to jako by obloha plakala. nejsi sám já vždy měla ráda jen bratra ale tohle je něco mnohem lepšího a sladšího opřu se o tebe a uvívám si tvé polibky a když mě políbíš na ucho trošku ucuknu nen to ne to lechtá pousměju se a když mě hladíš po tváři mám usmívam se. Najednou přestane pršet a svití sluníčko ano je to pravda my sme se potkali jak to bývá v knížkách, tak romantické až je to nějak nemožné ale vidím že i hezké věci se dějí dívam se jak na nás prosvituje sluníčko a mě přímo do očí. podívej už neprší, smím se tě zeptat jak slezem dolů ono nahoru je to lehčí |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Poslouchám tě a užívám si tvou blízskost a objetí, vnímám tvůj dech a tvá slova a jen se usmívám... Osud nás svedl dohoromady, a láska spojila neviditelným řetězem. ač nerad tak vztanu a pomohu ti na nohy No jak myslíš že se dostaneme dolů? řeknu s úsměvem a příjdu k jedné z lián a zkusím jak je pevná... V Amazonii se tak baví děti a lovci si usnadňují pohyb přes překážky na zemi.. vytáhnu jednu z lián a začnu jí přemeščovat, pak jí velký kus odseknu a zkusím škubnutím jak drží... Unese nás oba, a zkrátíl sem jí tak že až se napne, budu již nohama na zemi. podívám se na tebe a jen se usměju Pokud se tedy nebojíš! řeknu provokativně. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Dívam se jak venku svítí sluničko a nějak jsem nevnímala co zrovna dělá. Otočila jsem se a vidím že skouší nějaký lian abychom mohli dolů. takže si zahrajem tentokrát na tarzana pěkny pousměju se a dodju k tobě a usmívam se a chytnu se lianu. já a bát se ne, víš že jsem lezla po lodi tak proč né jednou sklouznutí dolů Podívam se dole a je to docela výška ale tohle mi opravdu vůbec nevadí deš první nebo společně ?? podívam se na tebe a jen se k tobě nahnu a políbím postavím se na kraj a zadívam se dolů není to moc vysoko |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Podívám se dolů když si stoupnu vedle tebe a pevně tě chytím v pase a liánu si obmotám kolem ruky.. No moc ne, tak 40 metů, ale to je jedno, samozřejmě že půjdeme spolu, bude to hezčí lásko nechám tě ať se mě chytíš a jen se podívám kam asi dopadneme... Nezavírej oči a zvykej si, pokud tady opravdu postavíme úkryt, budeme tak cestovat dolů pořád. lehce se odrazím a naše těla se odcitnou ve vzduchu, pevně tě stisknu a svištíme vzdchem, snad chvíli, snad déle, nejde to poznat, vítr a voda kolem nás jen sviští, kousek nad zemi polámeme několik kapradin nebo nějákého podobného listí a pak přistaneme na zemi, srdce obou z nás buší a stát na zemi je jako znovu nalézt zemi po dlouhé době ve vodě.. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro chytnu se ho a jen se usměji a čekám až se tedy zhoupnem a dívam se okolo. mě výška nevadí mám spíše s toho menší srandu řeknu po pravdě a pořád mám jen na tváři usměv. tohle cestování se mi bude líbit Když jsme mimo strom chytnu se ho ještě pevněji a jen tak kopu do vzduchu a koukám dolů jak se pomalu blížíme k zemi a já bych si to dala klidně ještě jednou Když jsme dopadli na zem bylo to jako šlapnout do vody a rozvířít jí kldně bych si to dala ještě jednou ale musíme jít za chvilku bude určitě tma a já tady spát moc nechci aspon prozatím než si na ty pavouky a podobně zvyknu pustím ho a jdu pomalu k vodopádu je totiž už docela slyšet tady. co ruka bolí to ? |
| |
| ostrov Konečně přestalo pršet musíme si ale zbudovat něco lepšího než je tohle navrhuju přístřešek na stromě ze dřeva budeme tam v bezpečí před možným nebezpečím a nebude pršet.Problém je čím dřevo nařežem já mám jen pušku a nůž. Řeknu akouknu na ostatní. |
| |
| Pláž Vyjdu na pláž a za ruku držím Elis, na sobě mám svou uniformu, u pasu kolty a bajonet, na stehně dýku a pásy s náboji kolem hrudi a pasu, jedna ruka je obvázaná a sem lehce promoklý.. A já ten strom již našel, něják si poradíme, ale šavli si tupit nebudu, naštěstí sem dovezl zásoby, je tam i sekyra myslím v tom člunu a po pláží se válí hodně věcí, horší bude to že máme málo střelných zbraní, já mám dvě pušky a dva kolty, nábojů dost, ale nevím jak dlouho nám vydrží. pohlédnu na společnost a jen se pousměji.. Pro ty kdo mě neznáte, neboť na lodi jsem se s moc lidmi nebavil, jsem Jan Kratochvíl, major CK armády, sloužící u ostrostřlců jako důstojník v Praze, také jsem cestovatel, a lovec škodné lehce pokynu hlavou a podívám se na ostatní. Nevím kdo jste, z jaké jste společnosti, nebo jaké máte kdo tituly, teď jsem na místě kde to je jedno, jsme na ostrově kde žíje historie, lépe řečeno, rostliny a zvířata tady, mají bžt podle evoluce již dávno mrtvá, ale nejsou. mluvím trochu rychle ale plynule, sleduji je a jen se dívám na to co je okolo.. |
| |
| pláž Jdu vedle Jana a když se konečně připojíme k nim jen se na Elee usměju a podívam se kolem jak je mokrý písek a vše se lepý na boty. Když se začne představovat jen se pousměju a dívam se do dálky a pak se ho pustím a jdu za Anetkou. kleknu si za ní a zanču jí hladit no nevím zda ti tohle budou věřit ale to je jedno měli bychom pro ty věci zajít co nejdříve,¨ zadívam se na ně a hladím Anetku pak si stopnu a jí mám v naručí tos nazbíra ty jsi šikovná pochválím ji |
| |
| Pláž Už aby přestalo pršet , nejdříve se pujdu kouknou po nějakých věcech, pak se pujdu opláchnout a nakonec se pokudim uvařit tu prasnici. Když konečně přestane pršet , přijde nějaký muž s Elisou a řekne menší přednášku. Hm ,minulost tě pronásleduje všude. Moc jeho slova nevnímam , jen vyjdu spod člunu a jdu na pláž , se porozhlídnou po nějakých věcech. Hledám jakýkoli věci , co se mužou hodit a dám je na jedno místo . |
| |
| Jack Když jdeš po pláži zahlédneš kousek na malém utesku který je z části pod vodou, je tam snad lehátko z lodi a také nějaký kufr opodál je další. Pka zahledédneš člun a v něm dvě dívky a na břehu okousek dál stojí dallší. Malem bych zapoměla ve vodě plave pejsek. |
| |
| Pláž Podívám se na Jana a usměji se když pomalu vylezu z pod člunu. To je bezvadé ne, ikdyž nebezpečné, idyž z jaké dobi Jane. Některé stromy budou silnější než je známe a jiné rostliny jsou jedovaté, a jiné léčivé, to je skvělé. Povím načeně a vypadám jako malé dítě do objevilo něco užasného a skvělého. No já mam kojt nůž a náboje. Jane, kde je ten člun měli bycho pozbírat zásoby a vydat se do lesa k tomu stromu, tady nás nic nečeká. Povím a usmívám se. To je skvělé bezvadné. Vzpomenu si na Janův nástroj a podnám mu ho. Jo jak jsem slíbil je tady a celí v jednom kuse. |
| |
| Pláž S puškounna zádech a na rameni opět vodou v pozdře dojdu ty dva. Tak jo vezmeme vše co se bude hodit a jdeme k tomu stromu.Já mám pušku náboje a nůž.No ale jdeme cestou bych rád věděl co za zvířátka tad ymůžeme potkat. řeknu akouknu na Jana. |
| |
| Pláž v náručí. Sleduji Toma a jsem šťasná když mě příjde hladit, jsem ráda že si mě všímá a hladí. Tohle je hezké..moc pak me Eliz veme do máruče a já se jí po nějaké době vyškrábu na ramno a orřu o tvář. A začnu si čistit kožíšek, mokrej kožíšek. Jo já on se jen flákal a tam je něco zlího v lese. Pohodím tlapičkou k bundě s ovocem a vycním houbky. |
| |
| Pláž Pohlédnu na Tomase a vezmu si flétnu a pak se podívám na Elis... Ta ruka je již lepší, děkuji, máš hojivé ruce. přejdu zase k Elis a stoupnu si blízko jí.. Z jaké doby? Já v tomhle moc zběhlý nejsem to spíš ty budeš vědět..možná křída, nebe jura? Nevím když žil pterodagtyl, a popravdě ani sem nevěřil že žil, ale oni ještě žijí, tady. řeknu trošku s údivem a pohlédnu na džungli.. A kdo vi co ještě..Ty čluny jsou dva, po pláži to bude chvíli trvat, ale bude to jestější než jít cestou kterou jsme přišli. stisknu ruku Elis a pohlédnu po ostatních.. |
| |
| pláž To co říkáš je zajímavé a ano pterodaktyl je opravdu z období jury nebo křídy a tím pádem máme velkej problém! Řeknu a za chůze začnu vše vysvětlovat. V obodí kdy žil tento tvor vládli zemi údajně dinosauři.Čili mám takovej pocit že nějaká puška nějakéhotyranosauta jen škrábne.Tohle celkem znám takže mohu odhadnout že největší potvora tady bude Tyranosaurus rex.Je to pěkně velká potvora proto navrhuju ten dům postavit hodně vysoko.Taky by jsme se neměli zdržovat u velkých vodních toků tam totiž chodí s velkou pravděpodobností predátoři pít. Objasním na co si vzpoměnu. |
| |
| Pláž Nevšímam si řečí o přestěhování a pokračuju pláží. Moc genialní stěhovat se do džungle , bůh ví co tam všecko je. Rozhlídnu se a uvidim pár věcí , které dám na jedno místo a nějaké dívky s člunem. Rozeběhnu se za nima a jakmile je doběhnu , ozvu se. "Ahoj , já jsem Jack. Jste všichni v pořádku ???" A koukám na dívky ve člunu. (Denisa,Katrin, Lassie a .....) |
| |
| pláž podívam se na Anetku a hladím jí ju o je pěkné. My dvě si opravdu rozumíme. No jo Anetka je šikovná ty víš co můžeš papat že ? hladím ji a drbu ji než dojde ke mě Jan a chytne mě za ruku a já na něj pohlednu a jemně se usměju. no a my by jsme mohli zatím donect nějaké větve a podobně ne ? nebo z čeho chtějí dělat střechu ?? zohnu se k ovoci a podám jeden kousek Anetce a také okusím. má to krasnou barvu a doufám že to bude i nějak chutnat |
| |
| Pláž Když začnou všichni mluvit o těch věcech, tak udělám krok k nim blíž. Jestli je to pravda, tak by jsme měli jít vysoko. Hodně vysoko. Ale musíme se i nějak skrýt. Protože pterodaktyl by si tam vyletěl a není nic lepšího než kořist, která nemůže utéct. Odpovím trochu s pochybami a když se rozhlédnu okolo tak to vypadá, že čekám, kdy nás každou minutu něco sežere. Jen vymyslet, z čeho by to mělo vůbec být a kde to být. |
| |
| Pláž Podívám se na Elis a políbím ji... Ano to půjdeme, pro palomové listí a kapradí, a pak najít jíl, tím se střecha spojí a nebude propouštět vodu, nejdřív však pro zásoby. pak se otočím k baronovi a jen se pousměji... Budete mít dost času pane, a s tím tykáním moc nespěchejte, zatím se neznáme, Tomase a Lis znám z lodi proto si tykáme,Vás neznám a njsem na bratříčkování zvyklí. poté se otočím na slečnu jež se dívá kolem sebe... Místo již máme, 40 metrů nad zemí, prastarý strom, je tam v rozvětvení místo pro celý dům, teď jen najít vhodné stromy, dostat je k zemi, svázat stěny, a udělat střechu, a nebojte se, tam se pterodaktyl nedostane kvůly koruně, takže jsem docela zajištění. stisknu ruku Elis a jen pronesu... Musíme pro zásoby, a to všíchni, ale upozorňuji dámy, že pláž bude lemovány utopenými, ale i věcmi co se budou hodit. |
| |
| Pláž No jo. Kývnu a pak s eotočím znovu k Jnaovi. Já se ale nebojím pterodaktyla spíše bych se bál Tyranosaura který je dsti vyskoý. Odpovím a řkenu. Jo a s tím kácením stromů bych byl být vámi velice opatrný jelikož drahý pane hluk který při tom vznikne můž přilákat dravc.Ale dám vám jednu radu když uvidíte Tyranosaoura ztuhněte a ani se nehnětě to co s enehýbe nevidí. Řeknu vážně za cesty. |
| |
| pláž Podívám se na barona a jen se usměji nikdo pořádně neví jak se tihle tvorové budou chovat snad nějaký člověk byl a tam je studoval ne, nespolehala bych na to co píšou knihy. Knihy taky psali že už nežijí a heleme jsou tady podívam se na Jana a pokrčím rameny Je to pravda tady vidíme pravý opak co psali knihy a vše kolem nevíme jak se budou tihle tvorové tvářit na to že je někdo vyrušil ach jo to bude ještě sranda pane Barone smím se zeptat jak jde sekat dřevo aniž by se při tom dělal hluk ?? |
| |
 | na člunu -> voda -> břeh když vidím Lassie jak skočila do vody a pak šla i Denis jen se nepříjemě podívám na vodu a na vzdálený břeh sakra....víte vy vůbec jak dlouho mi zase budou schnout vlasy?! zanadávám si a pak ostatní následuji do vody.... doplavem na břeh a zpozoruji mladíka který nás oslovil (Jack) no....nazdar prohodím nakonec se ale pousměji a podám mu ruku já jsem Katrin Rowenová a to je má sestra Denisa a naše fenka Lassie představím nás všechny |
| |
| Pláž Né slečno tím jsem chtěl říci aˇjste při tom opatrní. Odpovím a dodám. A vy slečno prosím podte se mnou najít strom co pan an popisuje. řeknu k dívce se kterou jsem mluvil na lodi a rozhlížím s es polalým krokem jdu a hledám jej. |
| |
| Pláž Poslouchám začínající při. Jenže nic se neděje a potom baron chce, abych šla s ním. Vidím to takto. Možnost číslo jedna. Brzy nás sežere. Možnost číslo dvě. Pár se nás tu pozabíjí. A další mě třeba napadnou potom. Zamyslím se a vydám se tedy za ním. Mrtví nebo ne. Aspoň už nevyskočej. Povím nahlas. Pak se ztižím a jdu potichu. |
| |
| U Jacka strostkotaní a málem utopení "Ahoj." dostanu ze sebe udýchaně. Lasi se místo toho oklepe a začne si sušit srst jazykem. Už, už sem se chtěla představit, ale ségra to stihla dřív. "Mám menší dotaz. Kde to jsme?" |
| |
| Pláž S usměvem dojdu k dívkam , které mě přivítaj. Stisknu Katrině ruku a odpovim jim. "Těšímě , no nevím kde jsme ale tamdle jsou ostatní kdo přežily. Jsme na nějakém nebezpečném ostrově , takže zustavejte s někym ,kdo má zbraň a dokáže vás ochránit." Řeknu s usměvem a kývnu na místo , kde jsou ostatní. "Jestli chcete mužete jít s nima a odpočinout si nebo my pomoct s věcma ." S usměvem pokrčim rameny a kývnu na pár kufru s věcmi. |
| |
| Pláž Ale no tak slečno trochu optimismu.Vemte to takhle žijí zde i býložravci tudíš je možnost že s eo nás dravci tolik zajímat nebudou jsme hodně malí oproti nim. Usměju se a dál hledám ten strom a dodám. Jo jinak kdyby jste viděla nějakou z těch potvůrek pokud bude malá schovejte s ena strom pokud velká to bude horší zdrahejte jak jen to jde.Skočte do moře a plavte od břehu tam za vámi nepude z velkou pravděpodobností. řeknu. |
| |
| Pláž Poslouchám jak se nabí a jen se usmívám a vypadám šťastně. No dobrá čeká nás spoustu práce, tak jdeme na to. Povím a usměji se. To co tu běhá a roste budeme sledovat až pak. Pomalu si dojdu pro bundu a vysipu z ní ovoce a obleču se do ní. |
| |
| Cesta člunem-pláž-spánek Člun se houpe na vlnách a cítím v zádech vítr takhle to pokračuje ještě chvíly dokud nespatřím tu mlhu a najednou vlna vymrštila náš člun a já si jen pamatuji jak se probouzím na písku dojde mi že je to nějaká pláž a potom se pomalu zvedám a vycházím kupředu hledat nějaké lidi a spatřím nějakého muže(jacka) a s ním nejaké dívky. |
| |
| Pláž Já nemyslím pesimisticky. Pouze zhodnocuji naší situaci a vyhodnocuji nejhorší výsledky. Protože když se pak něco stane, tak si řeknu, že to mohlo ještě horší a jsem ráda, že se stalo něco menšího a ne to horší. Odpovím a hledám popisovaný strom. Přitom se ale dívám i okolo. Jen mě napadlo, že když uteču před jedním do moře, tak jen proto, aby mě v tom moři sežral druhý a ještě hladovější. Takže vyplívá, že když bude hladovější, tak to nebude tolik bolet. |
| |
| plឧ Není pravděpodobné že by v moři žili taky tyto formy živoat slečno a i kdyby je to větší šance že ti vás nedostanou než že utečtete třeba Alosaurovi lesem. Řeknu a hledám dál strom. |
| |
| Pláž Přivítám holky a rozhlídnu se okolo. Sbírám věci , které by se mi hodily ,když najednou spatřim nějakého chlápka.(Owen) POmalu se ke mně blíží a já ho pozdravim. "Ahoj , já jsem Jack. Ztroskotal jsem společně s ostatníma a počítám že ty taky. Jestli chceš jít s námi , pospěš si zachvilku vyražíme do džungle na nějakej strom, kde si uděláme obydlí." Usměju se a čekám jestli se chlap nebo dívky ozvou. |
| |
| Pláž Uvidím jak jde chlápek ke mě a pak mě pozdraví Já sem Owen a jo klidně s vámi půjdu ale mám něco bodnutýho v boku potom odhrnu kabát a košily a uvidím kus kovu a vytáhnu ho se řvem AAAAA sakra tohle se stane fakt jenom mě sakra |
| |
| Na nic nečekám a rozběhnu se k přístřešku. Tam se ještě oklepu takže všechny pocákám. Snažím se mezi ně vmáčknout. |
| |
| Pláž Uvidim zraněného Owena a řeknu. "Zkus zajít na to shromaždiště na pláži , snad tam budou nějaký léky. Já se v léčení nevyznám ale nějaký holky tu budou určitě umět první pomoc tak vám pomužou." Podepřu Owena a dojdem k ostatnim. "Tady Owen potřebuje pomoc , není tu nikdo doktor ???" Zeptám se nahlas. |
| |
| Rozběhnu se za Lassie. Pak přijde ten Jack. Zaslechnu jeho slova. "No já jsem pracovala jako zdravotní sestřička, ale nevím jestli to zvládnu ošetřit." řeknu. |
| |
| Čekám kdo se ozve a přešlapuju na místě. Po chvilce se ozve nově příchozí Danisa. Usměju se na ni a ruku jí položim na rameno. "Neboj , určitě to zvládneš. Snad to nebude tak hrozný." Přivedu jí k Owenovi a sleduju co se bude dít. |
| |
| "No jo, ale mě je pouze 17." přiznám se. Pak se kouknu na zranění, jak je vážné a co by se s tím dalo dělat. |
| |
| Pláž Když mi začne prohlížet zranění chytnu se za něj a zvednu se To bude dobrý nějak to zvládnu řeknu a vyjdu kousek od nich a tam hledám svoje zbraně a když je nahmatám mám hned lepší pocit |
| |
| Pláž Zamračím se. "Ne to nebude dobrý, muže te tam mít špínu a mohl byste dostat otravu krve. Musí se to vydezimfikovat a nejlépe obvázat." řeknu mu.Zamyslím se. "Jo a na otravu krve se umírá...pokud chcete umřít tak prosím." vyruji ho. |
| |
| Pláž Příjdu k zraněnému a vytáhnu láhev skotské.. Ta je na rány, takže se moc netěšte... podám ji mladé dívce a jen se pousměji..Ne že jí nekdo tady bude nalévat do sebe, jako sestra by jste jim mohla říct co se používá jako náhradní desinfekce když dojde alkohol a nic jiného už není.. řeknu s usměvem a jdu zpět za Elis... Tak copak budeme dělat má milovaná? |
| |
| Pláž No umírat se mi nechce to je fakt potom se usměju na tu holku A co takhle se nejdřív představit než mi začneš zachraňovat život?? zeptám se s úsměvem Já sem Owen |
| |
| Pláž "No jmenuji se Denisa Rowen" představím se. Pak se podívám na muže co přinesl láhev skotské jako dezinfekci. "Musím se přiznat, že to nevím....Je mi teprve sedumnáct a jako setřička jsem pracovala pouze několik měsíců...před tím, jsem nemohla sehnat nic pořádného, až mi mamka dohodila sestřičku." vysvětlím. Pak dojdu k raněnemu a otevřu láhev. Alkohol nepiju....(naštěstí) Odkreji mu ránu a opatrně na ní naleju whisky, ne moc. Nejspíš to pěkně štípe. "Máte tu někdo jehlu a nit?" zeptám se. |
| |
| Pláž Podívám se na flašku a rozsvítí se mi oči Hele moc tam toho nelej kromě rozřízlýho boku mam taky žízeň usměju se Můžu si pučit tu láhev zlato? zeptám se s úsměvem |
| |
| Pláž "To rozhodně ne, tohle bude jako dezinfekce ne na chlast." řeknu dost ostře. Pak dál čekám kdo mi odpoví na mou otázku. Všichni by hned chlastali, ach bože. pomyslím si. Dál vyčkávám na odpověď a nebo na jehlu a nit. |
| |
| Pláž Sklopím oči na znamení smutku Tak to ne ta holka se mi rázem přestala líbit říkám si pro sebe Tak už mi to sešiješ nebo tu budu ještě dlouho? zeptám se schválně provokativně |
| |
| Pláž Pohlédnu na kovboje a jen se pousměji... Pít se nebude, desinfekce mám jen pár lahví...a ty sou schované a vím to jen já kde. A ta druhá je lidská moč, ale to asi budete chtít až později co? podívám se na Denisu a jen pokynu hlavou.. Major Kratochvíl selčno, není čas na šití, rozděláme ohen a rána se vypálí nožem. řeknu bez hnutí okem a dívám se po nějákém dřeve co by po dešti chytilo. |
| |
| Pláž "Pane Owene, jestli máte žízeň napijte se vody. Alkohol je pouze na dezinfekci a až dojde tak se použije ta druhá co říkal, pan Kratochvíl." řeknu mu Co si myslí, že při operaci by mohl tak pít alkohol, kdyby měl žízeň? To težko, tam by mu nedali ani kapičku. pomyslím si. Zadívám se Owenovi zpříma do očí. On si může všimnout, že mám modré oči(Vlasy jako na ikoně) |
| |
| Plaz Probudim se na nejake plazi, posadim se a nic si nepamatuji. Co se stalo? Kde to jsem? Podivam se na ocean a rozhlednu po ostrove. Uz vim, lod se potopila a do clunu po nejake chvily zacala natekat voda a byl preplneny tak jsem vyskocila. Postavim se, otrepu ze sebe pisek a vyrazim po plazi dal. Jestli jsem se sem dostala ja tak se semn musel dostat jeste nekdo, tak si to tady prohlidnu. Po chvily na jedne strane plaze uvidim skupinu lidi.Pomal k nim dojdu a mile se usmeji. Zdravim. Prohlednu si pritomne. Ja jsem Wiwien Glare. Povim. |
| |
| Pláž Otočím se na tu ženu co se představila. "Též zdravím, jmenuji se Denisa Rowen támhle je má sestra Katrina a támhle vmáčknutá pod přístřeškem naše fenka Lassie." představím se a ukáži an všechny moje. Začnu šmátrat v kapsách a kupodivu, jehlu a cívku s nití najdu. "No hele, tak Vám to nebudeme muset vypalovat pane Owene. Stačí zašít." řeknu a otočím se na něj. Odmotám dostatečný kus bílé nitě a navlíknu to. "Asi to bude bolet tak s sebou laskavě necukejte." varuji ho. Pak mu ránu začnu sešívat. Snažím se to dělat co nejmíň bolestivěji. |
| |
| Pláž Sedím a cítím jak mi projíždí jehla kůží potom se podívám na Denisu Klidně mi tykej já nejsem zas tak starej usměju se Už to bude? |
| |
| Pláž-zašívání Soustředím se plně na svou práci a moc Owena nevnímám. Po několika minutách sem konešně hotová. Rána je zašitá. "Tak hotovo Owene. Pokus se si ty stehy neroztrhnout." řeknu a usměji se na něj. Mě samotnou mě překvapilo, že se mi to i docela povedlo. To mi dodalo sebedůvěru. Láhev skotské zase zavřu a vrátím původnímu majitely. Otočím se na Owena "A kolik pak ti je?" zeptám se. |
| |
| Pláž Podívám se překvapeně na Denisu protože se ptá na můj věk. Chvíly přemyšlím a pak odpovím 23 mi je potom jdu za ní a stehy mě docela bolej |
| |
| pláž po představení s Jackem sem si začla sušiš vlasy....no síše ždímat nakonec sem se na to vykašlala a šla k Denis a Owenovi který zrovna oznámil svůj věk no mě je 20 řeknu a usměji se teď nevim jestly mě sestra představila jestly ne tak jsem Katrin |
| |
| Pláž Podívám se na nově příchozí Sakra tak tohle je pěkná holka zasměju se pro sebe Já sem Owen |
| |
| Pláž Na mě moc starý, hmm o šest let starší než já, ale pro mou sestru je tak akorát... pomyslím si a sama pro sebe se ušklíbnu. Pak jdu k přístřešku kde jsou i ostatní ztroskotanci. Když zaslechnu sestru jak se hned seznamuje jen zvednu oči v sloup. Hmmm...jako bych to nečekala....a pro mě zase nic. pomyslím si. Když dojdu k přístřešku tak se kouknu na všechny "Zdravím já jsem Denisa Rowen. Támhle ta fenka co se mezi Vás vmáčkla je Lassie a tamhle je má sestra Katrin." řeknu jim. |
| |
| pláž je docela pěknej....ale stejně každej myslí jen na to jedno.....pochybuju že tenhle bude jinej řeknu si vduchu a nenápadne si zkontroluji opasek na kterém mám nenápadne schovanou sadu vrhacích nožů..... zajímavé jméno |
| |
| Pláž JO to vaše je taky zajímavé usměju se Sakra co s ní později to na ní asi zkusím ale moc si nevěřim zasměju se pro sebe A odkud jste? |
| |
| pláž to děkuji pousměji se no s Denisou jsme žili v Londýně....já pak na nějakou dobu Londýn opustila a žila sme v Paříži než sme se před dvěma lety vrátila zase k sestře odpovím mu a vy? |
| |
| Pláž Usměju se od ucha k uchu Já sem z Texasu kde sem žil od narození A co jste dělala ? myslím tim práci a tak zasměju se |
| |
| pláž taky se usměji do Texasu sem se chtěla vždycky podívat....jaký je tam život? zeptám se jinak já hodně dlouho vyučovala boj se samuraskými meči a tomu podobnými zbraněmi....a vypomáhala jsem jako tlumočnice.... |
| |
| Pláž Texas když si vzpomenu co sem dělal a jak to chodilo chce se mi zpátky i když mě tak chce půlka lidí zabít život tam je pomalej a pohodovej usměju se |
| |
| Pláž to je v Řecku taky když ste tam na dovolené usměji se pověz mi něco víc a co jsi vlastně dělal ty? aniž bych si to uvědomila začla sem mu tykat |
| |
| Pláž Byl sem Sakra co sem byl jí říct nemůžu usměju se Byl sem obchodník |
| |
| pláž neříkej.... ušklíbnu se tak to ti nevěřim....nemáš na obchodníka ani povahu ani vzhled prohodím nedůvěřivě |
| |
| Pláž Dobře tak nejsem obchodník ale to co sem byl ti možná řeknu až se líp poznáme odvětim nepudeme se někam posadit? Protože mě bolí břicho a z toho stání i nohy |
| |
| pláž ale ale neříkej že seš další kdo se chce líp poznávat...takovejch v mým životě bylo.... řeknu s úsměvem jo myslim že sme ho dobře odhadla.... jo malém bych an to tvoje zranění zapoměla omluvně se usěmji klidně můžem řekni jen kam |
| |
| Pláž Ohlídl jsem se na nějaké dobré místo a potom dojdu kulhavě k nějakému stromu a sednu pod něj A co tady? líbí zeptám se a usměju se |
| |
| pláž => strom jo odpovím krátce a sednu si naproti němu takže mi nepovíš co si dělal? zkusím to ještě jednou protože má zvědavost je celkem velká |
| |
| pláž Zatím co ti tři se tam seznamují a podbně já si hraju s Anetkou a jdu pomalu po pláži. měli bychom jít at tam co nejdříve dorazíme a ještě musíme něco udělat než bude tma podívam se na ostatní a pomalu jdu po mokrém písku a okousek dál vidím že jsou kameny po kterých budeme muset taky přejít. Sice jsem si užila šplhaní dost ale docela mě to baví Dívam se na ty dva jak jsi jdou sednout pod strom to vážně chtějí zůstat tady a nic nedělat ?? koukám před sebe a hladím Anet jinak se usmívam na Jana který jde vedle mě. je to daleko ?? |
| |
| Pláž Dívám se na lidi kolem sebe,přežilo nás docela dost,což je dobře... Do noci se vrátíme, rozdělejte oheň, to odradí šelmy, a mějte oči otevřené, pro jistotu jeden člun nechte na vodě aby jste mohly odplout od břehu kdyby něco. řeknu když odcházím k přístřešku a lidem okolo a nabiju si pušku a dojistím ji... Neni to daleko, možná půl hodina cesty,možná hodina, ale daleko to není. usměji se a natáhnu ruku vedle sebe... Pak ti dám ty kalhoty a nějákou košili,docela sem zvědaví jak v tom budeš vypadat. |
| |
| Pláž Rozhodnu se jít za Jackem. "Tak sem to nakonec zvládla a to jen díky tomu, že jste mi dodal sebedůvěru." sdělím mu a usměji se na něj. Hm...opravdu mi dodal sebedůvěru a ted jí mám ještě větší, protože to vyšlo." pomyslím si. |
| |
| Pláž Nechám Denisu aby sešila Owena a mezitim dokončim uklízení věcí. Konečně si všechno nashromáždim a dokonce najdu i svůj kufr. Podívám se na svoje oblečení a zjistim , že jsem uplně špinavej od písku a hlíny. Otevřu si svůj kufr a vytáhnu si bílou košily. Sundám si tričko a převlíknu se. Mezitim přijde Denisa a oznámí mi svůj uspěch. Rychle se oblíknu do košile a přes ní si přehodim hnědou bundu. Otočim se k ní a s usměvem promluvim. "Výborně , ale určitě to je hlavně tvoje zásluha , sestřičko." Lehce se zasměju a sednu si do písku. Super holka. |
| |
| Pláž Dřepnu si vedle něj. Usměji se. "Odkud vlastně si? Smím-li to vědět a pokud ti smím tykat."zeptám se. Zatím je docela fajn. pomyslím si. Otočím se na něj a čekám co mi odpoví. |
| |
| Baron a slečna Sheran Jdete po džunglí a slyšíte podivné zvuky připomíná to bzučení ale pořádně nevidíte kde to je. Jdete nějakou to chvilku a už z dálky vidíte ten velký strom o kterém pravil Jan. Je velký a taky dosti široký nato aby se tam dal postavi nějaký ten ůkryt. to bzučení začlo sílit a kolem slečny začíná poletovat nějaká větší hmyz podobná moskytům. |
| |
| Kus od stromu Konečně vidíme onen strom ale kolem mé společnice začne létat obří hmyz. Slečno nehýbejte se může to být nebezpečný či jedovatý hmyz. Řeknu a opatrně vezmu ze země klacek a čekám n vhodný okamžik a pak se pokusím udeřit onen hmyz a skouším to i několikrát kdybych minul. |
| |
| Kus od stromu Prohlížím si onen strom a bzučení si moc nevšímám. Když to ale začne okolo mě létat, tak ztuhnu. Baron samozřejmě nezapomene zmínit o jeho možné nebezpečnosti a jedovatosti. To se pak nehnu už vůbec. Jestli se ti podaří praštit do mě, tak tě tu obětuju. Nezapomenu zmínit tentokrát já a dívám se, jak se s tím hmyzem snaží vypořádat. |
| |
| pláž No mě je to celkem jedno kdy se vrátime ale abychom to dneska aspon začali ale když pujdem jen my dva tak těžko něco uděláme Pousměju se a kouknu na tebe a chytnu se tvojí ruky a koukám jak jdeme po pláži a je tu hezky, když zmíní mužské oblečení jen se pousměju se a podívam se na něj no co nebude to takové jako šaty ale přinejhorším budu vapadat jak strašák Zasměju se a otočím se takže ted jdu po zpátku a koukám na ostatní jak se na to vykašlali to jsme tu ani nemuseli chodit mohli jsme jít rovnou stejnak nikdo nejde a učerřili by jsme si cestu |
| |
| Pláž, jde se pro zásoby Sevřu tvou ruku a jen se ti dívám do očí když pomalu pospátku kráčíš přede mnou, jen se pousměji když se na chvíli otočím... Tak je nechme, aspoň si dáme večeři při svíčkách jen mi dva, tedy pokud budeš chtít. kráčíme v písku a jen šumění moře a zvuky džungle nás doprovázejí na cestě k místu kde jsem schoval zásoby... No já myslím že ti to bude slušet,ale nevím,ještě jsem dívku nebo spíš ženu v kalhotech neviděl. zase se ohlédnu za sebe a pak tě stáhnu do své náruče a něžně políbím... |
| |
| pláž No raději hned pujdem at nečekají na sekeru aby jsme mohli začít usmívam se jelikož se mi tady začíná dosti líbit ale asi bych se ráda vrátila někam kde mi bude ještě lépe. No já po pravdě taky neviděla ale aspon to bude změna pak si je klidně poupravim aby nebyli tak široké a bude to lepší usmívam se a když mě políbíš vrátím ti jí a pak se vyvléknu z sevření a jdu s Anetkou trochu před tebou a usmívam se. víš že to ovoce co našla tady Anetka je taky moc dobré |
| |
| Baron a Sheran Když se slečna nehýbe a barn mácha kolem ní hmyz se na chilku zastaví ale hned začne kolem jí letat a hledt si místečko že by do něčeho píchlo. bareno jak se oháníš trefil jsi hmyz ale připlácl jsi ho nechtěně slečně na rameno až na hnusný vlek jí nic není. |
| |
| 0kus od stromu Pardon. Omluvím s eza flek a seškbnu z jejího ramena hmyz a řeknu. Za to s eopravdu slečno omlouvám. Pask se rozhlédnu ajdu k tomu stromu samozdřejmě na slečnu počkám. |
| |
| Kus od stromu Chvíli ještě stojim a čekám, jestli mu opravdu zakroutím krkem nebo mě to po chvíli přejde. Mám vás zabít teď nebo až vás nebude třeba? Zeptám se naštvaně, ale uklidní mě to. Až se půjdu vykoupat, tak se toho rozhodně zbavím. Povím ještě a vydám se dál za ním. |
| |
| kus od stromu Nic neříkám a u stromu se zastaím. Fíha ten je velkej bude fuška na něj vylézt aby jsme měli jak upravit plošinu na přístřešek. Řeknu akoukám nahoru. No myslím že máte přednost slečno budu vás jistit a polezu hned za vámi. Usměju se na ní a čekám.Také ostražitě sleduju okolí. |
| |
| U stromu Pomalu vyjedu pohledem až ke koruně a zavrtím hlavou. Nechci si stěžovat, ale já na strom nikdy nelezla. A ani nahoru nevylezu. Povím a udělám krok stranou. Jistě to děláte pořád a bude to pro vás hračka. Pro udržení bezpečnosti to nechám raději na vás. Dopovím a mile se usměju. |
| |
| U stromu Nebojte je to jednoduché. řeknu a dodám. Větve jsou navíc silné takže se na nich bude dát vžd yodpočinout.a právě kvůli udržení bezpečnosti chci aby jste šla také jelikož nevím co by jste dělala kdyby se tu nějaká potvora objevila neutekla by jste jí ajá bych se k vám v čas nedostal takže prosím lezte budu vám pomáhat. Řeknu nesmlouvavě. |
| |
| U stromu To se radši nechám sežrat. Odpovím, ale přesto se ke stromu pomalu dojdu a postavím se k němu. Doufám, že jste si vědom, že v těhlech šatech to lehké není. A taky, že kdyby nenastala tahle situace, tak bych to nikdy neudělala. Upozorním barona a znovu si prohlédnu strom. Povzdechnu si a začnu pomalu lézt nahoru. Tohodle budu jednou litovat. |
| |
| lezení na strom Ale no tak brte to jako zábavu. Řeknu a pomalu začnu lést na strom za slečnou.Pouzrro s vodou pověsím na vyvýšeenou větem že si pro něj pak vrátím a lezu za slečnou.nic neříkám a dávám pozor abych nespadl a taky aby nespadla ona.Jdu opratrně a stále kontroluju i okolím které není tak bezpečné podle mého názoru. |
| |
| Pláž Dívám se na tebe a Anetku a jen se usměju.. To věřím, ale za nějákou dobu ti už tak dobré nepříjde když ho budeš jíst často,ale pak si také dám,přece jí neurazím, měla s tím práci a moc jí nikdo nechválí jak je šikovná. pušku si dám na rameno a jen se dívám po pláži, sem tam se na ni objeví něco z lodí,nebo ve vodě zahlédneme plavat tělo utonulého,nebo stopy krve vedoucí do džungle... Vidím že dravci již objevili utonulé, no aspoň se nají a dají pokoj, i když by si zaloužili slušně pohřbít, dřungle vše stráví. pokračujeme cestou a já se zastavím u hromádky kamenů a vyhrabu z pod písku velká kufr s harpunou a oblečením. Tady si něco vyber, již nejsme daleko do zásob. pohladím tě po ruce a pousěmji se na Anetku.. Dovolíš? pak tě k sobě zase přivinu a políbím. |
| |
| pláž Jdu po pláži a dívam se kolem a hraju si s Anetkou a dívam se na Jana. nen já nikdy neodmítnu dobré ovoce mám ho nejraději z jídel pousměju se a když zahlednu utonulé a pak krev docela se mi zvedne žaludek. Krev jo ale tohle je moc na chvilku se zastavím a pak přidám do kroku at jsme co nejrychleji od toho. no já si apk něco vyberu až z holkama a jedna druhé si pak pomůžem řeknu a není mi zrovna do smíchu nějak je mi divně když mě políbíš jen se jemně usměji a jdem dál. no doufám že nepotkáme další nemilé překvapení |
| |
| Pláž Usměju se , když se posadí vedle mně a odpovim. "To je jasný že my smíš tykat ." Trochu se lehce zasměju a znovu promluvim. "Jsem z New Yorku , pracoval jsem tam jako policista ale tady to zřejmě nehraje roli a odkud jsi ty ??" Usměju se na Denisu a podívám se jí do očí. Příjemná holka , kéž by byly všichni tak milý. |
| |
| Pláž Obejmu tě kolem ramene když jdeme a nechám tě aby ses halvou o mě zapřela... To je poprvé co vídíš mrtvé? Říkal sem že tu budou, ale neboj se, asi už nic neuvidíme dneska, na místě kde jsem přistál nebyl nikdo. začnu tě za chuze tisknout k sobě a snažím se ti dodat sílu... První pohled na mrtvého je vždy divný, ale při druhém a třetím ti to tak již nepřijde, je to prostě přirozený ciklus,smrt,zrození,smrt,zrození..někdy však i zabití nebo nehoda... příjdme na místo kde jsou na pláží dva čluny a kolem je pár divných stop, ale jinak nic, čluny jsou zbité k sobě a já vezmu sekyry co v nich jsou... Jídlo zatím necháme tady, vezmeme jen nějáké na dnešní večer,vodu taky, tu tam máme jak sem viděl. |
| |
| Pláž "Já jsem z Londýna. Teda obě sme z Londýna. Akorát má sestra žila několik let ve Francii a vrátila se před dvěma roky. No a mou práci už znáš." řeknu a usměji se na něj. Je vážně fajn. A bude to nejspíš i pohodář. pomyslím si. "A jaké to ej v New Yorku, vždycky jsem toužila po tom se tam podívat." řeknu a pousměji se na něj. |
| |
| Pláž Rozběhnu se k paničce Denise a lehnu si k ní. Začnu do ní šťouchat abych si přivábila její pozornost.Když to nefunguje tak přejdu k Jackovi a začnu šťouchat do něj. Po chvilce na něj třikrát štěknu. Snažím se všelijak si přilákat nejlépe pozornost obou. No tak hlaďte mě, prosím. pomyslím si. |
| |
| pláž Podívam se na tebe a políbím tě na tvář díky no jo já běžně potkávam mrtvé jen tak nacestě řeknu trošku nevrle a opřu se ti o ruku Když jsme došli na místo pustila jsem se a šla kousek od člunů a dívam se na stopy a projedu je prestem neměli bychom vzít část sebou aby se tahle potvůrka co se tu prošla se nebrátila a nespapala podívam se na tebe šibalsky a pak jdu za tebou. není tak jehla a podobné věci docela by se to šiklo nebo aspon provázky Vezmu ti sekerku aby jsi nensl toho tolik a pak se na tebe podívam ale stím dělat nebudu jednou jsem se málem sekla do nohy |
| |
| Pláž Usměju se na Denisu a pohladim pejska , který na mě začal i štěkat. "No jo , ty si ale hezkej pejsek" A začnu ho drbat za uchem a hrát si s nim. Pak nachvilku přestanu a odpovim Denise. "No v New Yorku je to dost velký , a taky hodně zločincu." Usměju se a pokračuju v hlazení a škrábání Lassie. Jsou obě skvělý , Denisa i Lassie. |
| |
| Pláž Usměju se nad tím jak se Lassie snaží upoutat pozornost. Je skvělej. pomyslím si. Mé tváře chytnou lehce nachovou barvu. "No nepujdeme se mi tři projít někam?" zeptám se najednou Jacka a usměji se na něj. Mé tváře ještě lehce zčervenají. Cítím to jak se červenám |
| |
| Pláž Proč ne , aspoň nebudu sám. Usměju se na Denisu , vztanu a nabídnu Denise ruku , abych jí pomohl vztát. "Teďka stejně nemam nic na práci , tak tě mužu doprovodit. Co takhle procházka po pláži." Čekám jestli Denisa přijme mojí ruku a pak se společně procházíme po pláži. |
| |
| Pláž->procházka Přijmu jeho ruku a usměji se na něj. Pak se jdeme projít po pláži. Lassie běhá vesele kolem nás. "Máš nějaké sourozence?" zeptám se ho s úsměvem. Tohle je jistě ten pravý. Jen doufám, že mu nebude přes dvacet. Ale když jo tak co? Na těch několika letech nesejde. pomyslím si. Líbí se mi se s ním držet za ruku. |
| |
| Procházka po pláži. Procházíme se po pláži a držíme se za ruce. Je báječná , jen doufám že nemá žádného kluka. "Ne nemam , jsme jedináček. Moji rodiče zemřeli , když my bylo 15 , tak jsem se musel o sebe postarat sám. V 18 jsem dokončil školu a vojnu. Pak jsem nastoupil k policii a tam už jsem dva roky. Do Londýna jsem jel za jednym případem ale teď už je to stejně jedno." Usměju se a podívám se jí do očí. |
| |
| Pláž Může vidět, že mám oči modré. Usměji se na něj a trošku víc se k němu přiblížím. srdce mi skáče radostí, že je jen o tři roky starší. Chytnu ho i za druhou ruku. Je super. pomyslím si. Koukám mu zpříma do očí. Zeširoka se usmívám. Ještě přijdu blíž. On je naprosto jednečnej. Není jako ty paka co se o mě pokoušeli. On je jinej. Jack je prostě bájo. napadne mě. |
| |
| Adrian Brown Anriane po tom co si plul na člunu z potopené lodi a byla taková silná bouře tvůj člun to s ostatními nevydržel. Člun se převlh a ty jsi se praštil do hlavy než šel člun ke dnu. Jelikož jsi měl vestu tak ses neutopil a proud tě odnesl k ostrovu který není nikde vyznačen. Když ses probudil byl jsi na břehu uplně mokrý a v puse máš hnusnou pachut slanou vodu a možná nějaký ten písek. Mžouráš očkama a zrovna vidíš jak po tobě leze docela velký krab nikdy si tak velkého neviděl zrovna tě štipl do nohy. Je nějaký přitulný asi se mu líbíš |
| |
| Pláž Pohlídnu do jejich krásných modrých očí a chvilku přemýšlím. Co to dělám za blbost , vždyt je o tři roky mladší než já. Ale na věk nesejde. Usměju se a odhrnu pramen vlasu z jejího překrásného obličeje. "Jsem rád , že jsem tě potkal ale teď na to není ten zprávnej čas. Musim pomoct s věcma a co nejdříve dostat ostatní do bezpečí." Usměju se na ni a pomalim krokem jdu zpět k ostatnim. Denisu stále držim za ruku a počíítám že pujde semnou . |
| |
 | Břeh Lehce pootevřu oči a zakuckám. Vybavím si, že jsme byli evakuováni včera z lodi, a že jsem byl na nějakém člunu. Člun se převrhl, ale potom už si na nic nevzpomínám. Tak o je síla. Okem si všimnu velkého kraba jak po mně leze, když mě v mžiku štípne do nohy. Trochu ucuknu, ale se smíchem ho chytnu do ruky. Hele, běž dál. Kraba položím na zem, postavím se a došourám se k vodě a omyji si tvář. |
| |
| Pláž Držím se ho za ruku a jdu s ním. Usmívám se. "Chápu, a já mám povinost ošetřovat zraněné." řeknu a usměji se. Je skvělej, já ho zbožňuji... pomyslím si. Usmívám se od ucha k uchu. Třeba nezůstanu sama. napadne mě. |
| |
| Pláž Vezmu tedy jednu sekyru a podívám se do člunu, zbalím velikou plátěnou plachtu co tam je a useknu pár tenčích provázků z boku lodi Když se to rozplete bude to docela tenké lásko, bude to stačit? příjdu k písku v pláži a chvíli se dívám, pak začnu hrabat a vytáhnu bednu s jídlem a pousměji se.. Neboj se, je to zahrabáno a je to zavřeno v bednách, k tomu se nedostanou. pak vstanu a s bednou a plechtou přes rameno a sekyrou za pasem se vydám k dalšímu místu, kde vyhrabu pouzdro s druhou puškou a prázdné místo po té co mám na rameni naplním náboji a bednu s municí zase zahrabu... Sekat nic nemusíš, budeš připravovat listy na střechu a rozlétat lana,pokud chceš. pouzdo hodím na druhé rameno a příjdu k tobě. Dej mi pusinku lásko. |
| |
| plaž POdívam se na provázek a začnu odpomotavat a pak se na tebe podívam mno bue muset stačit pousměju se a když začneš hrabat já se věnuju rozplézaní a nějak sem se zapoměla. Když na mě mluvíš jen pokyvuju hlavou a nevnímam tě pořádně ale když jsi došel až ke mě ani jsem si toho neuvědomila a cuknu sebou cože ??promin trošku jsme se zakoukala pousměju se a dám ti polibek a Anetka mi pomáhá s tím rozplétaní takže ted jdeme zpět?? nastavím ruky aby si mi něco taky dal a nešla s prázdnou já chci taky něco nést pousměju se a Anetce jsem dala provázky aby jě držela a já mohla něco vzít |
| |
| Pláž Pousměji se a podám ti sekyru a poupravím si zbytek věcí... No buď tu můžem chvíli zůstat nebo jít zpět, záleží na tobě. řeknu s mírným usměvem a jen tak se dívám kolem sebe a pak upřu poheld do tvých očí. Stejně dneska už asi nic neuděláme, brzy po tom co dorazíme se setmí, snad už budou mít oheň rozdělaný. podívám se na tebe sevřu oči, pohlédnu na ruku z které mi kape krev a jen se zamračím.. Ty rány budou chtít vypálit. |
| |
| pláž Když mi dá jen sekeru zamračím se a pak se pousměju trochu nepoměr nemyslíš ??? ty tolik a já jen jednu věc vezmu ji a jdu pomalinku k místu kde jsou ostatní ale spíše courám než že bych šla no mě se ale venku moc spát nechce víděla jsem houseny které byli velké jak štěně otřepe mě a podívam se na něj a usměju se když vidím že to zase mu začlo krvácet podívam se na něj docela se smutným pohledem. máš tam sestřičku ta ti to udělá já ti to nemohu udělat. To bych už neuvládla pohladím ho po tváři a řeknu taky bychom měli jít at to uděláme ještě za světla |
| |
| Pláž To zvládnu udělat sám.. podívám se na ruku a jen zakroutím hlavou.. Ani to nebolí lásko. vydám se pomalu vedle tebe a chytím tě za ruku Budeme spát venku ještě pár dní,ten úkryt nepostavíme za den,s tím nepočítej, ale z téhle pleachty udělám pak několik závěsných postelí, aby jsme nespali na zemi až bude úkryt hotvý. řeknu vesele a dívám se kolem sebe a na Anetku a tebe... Je dost velká na to aby jich bylo dost,doufám, ale mohlo by se stát že by někdo musel spát s někým.. nahodím jen tak mimochodem a pousměji se na tebe. |
| |
| pláž Zaškeřím se a podívám se na něj a pak dodám možná to nebolí ale nevypádá to moc obře no pouměju se jako by nic a jdem dál jj to nevadí no co musím si zvyknout nikdy jsme mimo domov nespala krom teda lodi ale to je něco jiného jdem ruku v ruce a já já koukám kolem jako bych někoho hleda nebo tak ale né jen přemýšlím jak se asi má bratr a zda mi to někdy odpustí že jsem ho tm nechala samotného no už jednou sme smali v jedné postely a neblo to tak hrozné ne ? každý na své straně a hotovo myslíš že bych si mohla až se vrátime mezi lidmi vzít bratra k sobě ?? |
| |
| Pláž Jdeme spoelčně ruku v ruce cestou a já selduji tvůj zamyšlený výraz... Ne to nebylo Elis,ale přiznám se že když jsi mě objala tak sem se začervenal. dodám a pousměji se.. A spát v závěsné posteli je jiné, to by jsme byla pořád u sebe v objetí. když se mě zeptá na bratra tak se zamyslím a také se dívám kolem sebe... V Evropě je člověk dospělí právně až v 21 letech, do té doby by mohly tvý rodiče mluvit o únosu, a musela by jsi mít byt,práci nebo být zaopatřena.. řeknu smutně a pak se ti podívám do očí.. Ale pokud vše půjde dobře,tak bych ho v Praze v našem bytě uvítal rád, rád bych ho poznal,neboj se napíšeme mu telegram,tak aby tvůj otec nemohl vědět od kud přišel. obejmu tě a polbíím na čelo. |
| |
| Plaz Jen se predstavim, prohodim ze jsem taky z lodi a zjistim co se chysta a vzdalim se. Pujdu se projit a tak se kouknout po ostrove. Po 15 minutech uvidim na plazi nejakeho muze celyho mokryho no v podstate stejne mokryho jak jsem ja. Ze by dalsi ztroskotanec? Jen tak smerem k jeho zadum prohodim. Zdravim! Pozdravim a uculim se. |
| |
| Pláž Hlas za mými zády se ozve ženský hlas. Otočím se a uvidím docela ucházející slečnu. Ne, že by byla nejkrásnější, ale měla něco do sebe. Tmavé mokré vlasy krásně vynikali na tmavě modrém kabátě. Zdravím, slečno. Odpovím na pozdrav a dojdu až k ní. Pěknej kousek, to teda jo. No jak se tak na vás dívám, tak vy jste asi taky ztroskotanec. Měl bych se představit, jsem Adrian Brown. |
| |
| Plaz Pousmeji se. Podle ceho soudite, ze jsem slecna? To je na me vse tak dobre videt? Povim vazne. Ano, dalo by se to tak rict. Nabidnu svou ruku k polibku. Me jmeno je Wiwien Glare. Vypada trochu jak z jineho sveta a ta jiskra v oku....no musim si ho omrknout. |
| |
| Pláž Uchopím tvoji ručku a s lehkým ohnutím ti na ní pomalu položím svoje rty. Palcem ti přejedu po prstech a lehce pousměji. Máte nádherné dlouhé vlasy a na madam jste moc krásná, Wiwien, smím-li vám tak říkat. A teď', když mě omluvíte, tak bych se rád zbavil písku v košili. Otočím se a vejdu znovu do moře. Začnu si rozepínat košili, a pak si ji sundám. Ponořím ji do vody. |
| |
| Plaz Jen kyvnu hlavou na jeho navrh tykani. Tak ja ti budu rikat Adrien Necham ho at odejde a pozoruji ho. Hm, za hrih by urcite stal, ale nemam naladu s nim nejak silne koketovat.Navic ho vubec neznam. Zacina me uklidnovat ta moje vychovana cast. Ale ta jeho postava a cerne dlouhe a navic jeste mokre vlasy!!! |
| |
| strom Když s ekonečně vydrápeme na místo kde by měl stát dům řknu. Tak slečno vy si odpočinte j áto tu vyklidám pro dům. Řekn ua začnu s odklízením ale silné větve které jsou odlomené v koruně dávám bokem budou užitečné když jsem hotov sednu si a řeknu. Tak chvíli si odpočineme a pak tu počkáte ajá zajdu pro ostatní. Navrhnu. |
| |
| Pláž Znovu vyjdu na břeh. Wiwien, neviděla jste už tady někoho jiného? Zeptám se jí, když si oblékám košili. Ještě jsem se tu nestačil porozhlédnout okolo. Směl bych vás alespoň doprovodit, když jste tady teď sama, byl bych nerad, kdyby se vám něco stalo. Podívám se jí do očí a pak se usměji. |
| |
| Plaz Zasmeji se. Ty?A chces davat pozor na me? Nasleduje dalsi smich. No timhle smerem asi atk do 15 minut jsou ostatni, ale ja se chci projit tak jdu opacnym smerem. Povim. Za spolecnost budu rada, ale zadne hlidani nepotrebuji ani od uzasneho svalovce. |
| |
| Pláž Trochu se ušklíbnu. Pak tedy půjdu s vámi. To se uvidí, jestli se budeš smát. Já můžu vyrazit, čekám jen na váše rozhodnutí. Odpovím a postavím se proti ní. |
| |
| Plaz Vyrazim smerem kterym jsem mela namireno. Odkud vlastne jste?Byl jste na lodi na kterou se jen tak nekdo nedostane. Dam najevo svoji zvedavost a sama si prohlizim okoli a divam se na more. Musim si rozmyslet me chovani tady. |
| |
| Pláž Následuji Wiwien. Můj otec je Lord Brown z Londýna. Povím a lehce se usměji. A co vy? |
| |
| Plaz No to snad ne dalsi zazobanec. Ja se ale neptala na tveho otce ,ale na tebe. Povim vazne. Ja jsem z New Yorku. No, ted jsem se plavila do Londyna at tam zkusim nekolik mesicu studovat. No, jen jsem se tam nedoplavila doufam ,ze nas brzy nekdo najde. Ikdyz,miluji dobrodruzstvi! |
| |
| Pláž Ale chtěla jste vědět, jak jsem se dostal na loď. Odpovím na její narážku a pokračuji. Já jsem jenom syn bohatého člověka s titulem. Kdybych to měl vzít stejně jako vy, tak jsem z Londýna a teď jsem se plavil do Británie do zpět na studie. Trochu se usměji, když to říkám a pomyslím si. Konečně mám chvíli klidu na odpočinek. |
| |
| Pod stromem kouknu se na ní a zvednu obočí Věř mi že bych to hrozně rád udělal ale neudělám potom se zasměju Proč to chceš vědět koneckonců je to jedno ne? |
| |
| pod s stromem usměji se takže takhle ty no jedno to vlastně je.....ale je to jen má zvědavost i když zase...každej máme nějaký to svoje tajemství že? řeknu si vduchu |
| |
| Strom Konečně jsem nahoře a na jedné dost silné větvi začnu odpočívat. V tu chvíli přemýšlím nad tím, proč jsem vůbec lezla nahoru. Je vidět dost daleko, tak si to tu zatím prohlížím. Pak je baron s prací hotov a já se na něj podívám. Takže tu zůstanu sama? Se zvířatama, co mě budou chtít sežrat? S hodně velkýma zvířatama, co mě budou chtít sežrat? Zeptám se a pak pokrčím rameny. Dobře. A kdyby mě něco opravdu sežralo, tak vám tu nechám na znamení botu. |
| |
| Strom Usměju se na slečnu aujistím ji. Slečno nebojte ikdyby tu nějaké hodně velké zvíře šlo tak by na vás nedošáhlo jsme příliš vysoko právě proto budemme přebývat zde. Odpovím jí a jen s eusmvám. Jinak pokud máte strach jděte výšeale zas né moc kvůli létavým obludám. Dodám. |
| |
| Pod stromem Hele a když už sme se tak hezky seznámili nepůjdeme se někam projít? no i když asi pudem pomalu moc rychle mi to s těma stehama nachodí zasměju se a mrknu na ní |
| |
| pod stromem asi dělám blbost ale je fajn.....i když....to ten před tim byl na začátku taky..... pomyslím si a usměji se na něj jo klidně zvednu se a nabídnu mu ruku abych mu pomohla vstát |
| |
| Pod stromem Chytnu se jí za ruku a jak se zvedám sou mi vidět oba kolty když si toho všimnu rychle je schovám Kudy půjdeme? zeptám se,usměju se a doufám že nic neviděla |
| |
| pod stromem mám velmi dobrý postřeh tudíž sem si koltů všimla ale dělám jako že nic mno....třeba po pláži někam a pak zase zpátky? navrhnu |
| |
| Pod stromem Dobře jak chceš vydám se po pláži a doufám že si koltů nevšimla O čem se budeme bavit krásko? zeptám se provokativně |
| |
| plaž Podívam se na tebe a jen se pousměju se a dodám o tak to se ti omlouvám spávala jsme jen s bratrem a to jen když se on nebo pro změnu já bala povím po pravdě a jen koukám po vše čertech a stále myslím na něj a na rodinu jak by to asi ted bylo. no aha no já na to zapoměla no co se dá dělat ale práci si míním najit zadívam se na moře a přemýšlím víš mě j celkem jedno jestli mě najde já už se domů za nic nevrátím a ted mě stejnak nějak nenajde neví kde hledat. Jinak můj bratr je moc hodný má svou hlavu už ted ale otci se postavit prozatím baví a miluje příběhy jako já chtěl být dobrodruhem a lovce, jen doufám že si svůj sen nenechá vzít opřu se ti o rameno a jdu po tvém boku |
| |
| pod stromem => cesta tam a zase zpátky pokud chceš jinam stačí říct odvětím a na jeho otázku se musím usmát provokatér pomylsím si no já nevím.....tak třeba snažím se něco vymyslet co jsi za znamení? zeptám se na první co mě napadne |
| |
| Strom Podívám se nahoru a zavrtím hlavou. Kdybych padala, bude to tvrdší přistání. Odpovím s úsměvem a pohodlně se posadím. Jeli to třeba, tak klidně můžete jít. Jsem samostatná už dost a tu chvíli bych tu měla vydržet. Kdyžtak se budu snažit něco vymyslet svojí hlavou. Nemusí to být přeci tak těžké. A popřípadný pud sebezáchovy to doladí. Odpovím pobaveně a znovu se zadívám mezi stromy. Aspoň se zatím budu dívat, co tu všechno chodí. |
| |
| strom Dobrá slečno. Kývnu a řeknu. Tady máte pohlídejte mi ji prosím. Usměju s e adám jí svou pušku pak slezu provodu a vynesují na horu.Potom znovu slezu a vyběhnu na pláž kde rychle jdu najít ostatní a zavvolám. Hej máme ten strom můžeme začít se stavbou. Křknu. |
| |
| Pláž Zapřu se do tebe lehce a hlavou mi běhají myšlenky... Nedal bych tě za nic na světě,bojoval bych s každým kdo by tě chtěl odvést. řeknu odhodlaně a sevřu na chvíli oči. Tvůj bratr kolik mu je vlastně let?Vím že jsi to říkala ale vypadlo mi to a nechci hádat. zaptám se a pohlédnu na tebe Myslíš že bych se mu zamlouval?Že by na mě nežárlil a měl by mě rád?Opravdu bych ho rád poznal. |
| |
| Cesta tam a zase zpátky Usměju se No to už se mi líbí víc potom se zarazím Sakra co sem vlastně za znamení potom si uvědomím co jsem Já sem Rak a ty? zeptám se a trochu zčervenám |
| |
| cesta tam a zpátky....možná jen pro někoho..:D já jsem Střelec odpovím s úsměvem teď se ptáš ty oznámím mu bude zajímavý.....na co se asi zeptá? přemýšlím a čekám na odpověď... |
| |
| Cesta tam a zase zpátky Hmmm to je fajn Střelec to se mi líbí i když ani nevim co ty znamení znamenaj nikdy mě to nezajímalo spíš mě zajímalo abych utek těm co mi chtěj ustřelit hlavu Hele proč chceš tolik vědět co sem dělal? zeptám se i když to je asi na nic otázka |
| |
| zpět na storm Když se na mé volání nikdo neozve naštvaně se rozhlédnu a rázným krokem s evarím ke stromu vylezu rychle nahoru a řeknu k slečně. Všichni se rozutekli budeme muset zařít se stavbou sami. Odpovím ješět trochu naštvaně a kouknu na ní pak abych si opočinu si sedn ua opřu se o jednu větev akoukám kamsi. |
| |
| cesta po pláži rak....kdybych si tak vzpoměla na ten horoskop jak se k sobě znamení hodí....ale co...stejně to byli pitomosti.....ale s tim před tim to vycházelo přesně až na pát detailů...... usměji se tak takovou otázku sem nečekala no...přijdeš mi jako velmi zajímavý člověk a sem zvedavá proč takový člověk který se zdá být otevřený zatajuje takovou na tomhle místě vlastně nedůležitou věc jako je jeho povolání odppovím |
| |
| Plaz Usmeji se. A vy tim padem mate nejaky titul? Ty tituly jsou tak smesne! To ja take jedu do Britanie na studie. Chci to srovnat s New Yorkem. Najednou se zasmeji. Jsme ztraceni na jednom neznamem ostrove, pravdepodobne nas nikdo nehleda a my se tady tak klidne prochazime. |
| |
| Pláž Trochu se na ní podívám s udiveně. A vy by jste nějaký titul chtěla. Začnu se smát. Vždyť je mi to k ničemu, jenom vám říkají titulem a už nikdy neslyšíte svoje jméno. |
| |
| Plaz usmeji se. Nemam rada kdyz mi odpovidaji otazkou. Je logicke, ze syn Lorda bude mit teze nejaky titul. Navic jste ve veku kdy je to v dnesni dobe normalni. Markyza tam, Markyza sem, nesnasim ten titul. Tak to mas pravdu. Ale nadruhou stranu kdyz mate nejaky vyssi titul tak lehce dostanete to co chcete. |
| |
| Pláž Zakroutím hlavou. Stačí mít peníze a jde to stejně lehko. Podívám se do země a pak na tebe. Víte, mě není příjemné, být oslovován lord. Nemám to rád a ten titul taky nesnáším. Tak už to někdy je. |
| |
| Plaz Podivam se do jeho oci. Nedomluvily jsme se na tykani? Mrknu a procesu si rukou vlasy. Takze jses lord? Tak mame jednu vec spolecnou oba dva mame slechticky titul a oba dva je nepouzivame a nesnasime je. |
| |
| Pláž Zasměji se nad svojí zapomnětlivostí. Promiň, síla zvyku. Zajímavé oči. Já jsem lord. Ty máš nějaký titul? Podívám se směrem na oceán a potom zpět k ní. |
| |
| Plaz Podivam se do jeho oci a odvratim svuj pohled k oceanu. No jasne ze mam. V tehle dobe ho ma snad kazdej kdo se dostal na tuhle lod. Ne, nemam.A ani ho nechci. Usmeji se a zase se otocim na nej. ....lorde. Zacnu ho provokovat svym dokoncenim vety. |
| |
| Pláž Pousměji se. A neříkej mi tak. Trochu se pousměji. Nebo se neubráním. Tak co na to řekneš. |
| |
| Plaz Cemu pak se Lord neubrani? Uz se bojim! Zasmeji se a procesu si zase vlasy. Ja mam vyhodu, on me provokovat markyzou nemuze. Pohlednu provokativne do jeho oci. |
| |
| Pláž Už zase. Trochu přimhouřím oči. To mi nebudeš dělat. Přikloním se k tobě a zašeptám. Neubráním se tvojí kráse. |
| |
| Plaz Stouchnu do nej. Tak ty takhle, tak to asi zmenime. A uz to zacina... ...lichotniku. Zasmeji se. Teprve ses objevil na ostrove a uz svadis prvni co se s tebou zacala bavit. Povim lehce a mrknu na nej. |
| |
| Pláž Podívám se na tebe. První co za to stojí. A už to končí. Co budeš chtít dělat, když jsme tady uvízli? Stále se dívám na tebe. |
| |
| Plaz Jo, jasne to jeste nevis kolik dam tady uvizlo. Bavit se, zazit nejake dobrodruzstvi a odpocivat. Zasmeji se. A ty ,lichotniku? |
| |
| Pláž Podívám se na oceán. Nevím, třeba tě poznat. Uvidíme, uvidíme. Ale měly bychom sehnat nějaké přístřeší, než se setmí. Podívám se zpět na ní. |
| |
| Plaz Usmeji se. To by mi jeste schazelo. Mas pravdu mely bychom se vratit k ostatnim. Prikyvnu a vydam se nazpatek k ostatnim. |
| |
| Pláž Jdu vedle ní. Kolik je tam lidí? Zeptám se. Podle toho co jsem viděl na lodi za matróny, tak to bude opravdu výběr. Pokračuji v cestě. |
| |
| Plaz Nevim. Zamyslim se. Kolik jich tam asi bylo? Ne moc, myslim ze jsem videla kolem 5 nebo 6 lidi. Myslim ze dost lidi bude roztrouseno po celem ostrove. Vyslovim svou myslenku a usmeji se na nej. |
| |
| Pláž To mi povídejte, tady musí být určitě víc lidí. Odpovím a hořce se usměji. Myslím, že určitě pošlou nějakou loď. Svět je ale velkej. Trochu se zamračím. |
| |
| Pláž Jsem sice pořád mokrá, ale konečně jsem ze sebe smyla slanou vodu a sluníčko mě jistě brzy usuší. K našemu dočasnému tábořišti se začali stahovat další a další lidé, je vidět, že štěstí chodilo po hlavách více lidí. Vymačkám si těžkou vodu z vlasů a prohlédnu si okolí, abych zjistila, jestli moře nevyplavilo něco dalšího, co by se mohlo hodit. Všude jsou kusy dřeva ze židlí, stolů a sem tam nějaká zavazadla. Nu což, všechno se může hodit. Začnu tahat věci z pláže po písku blíž k lesu, aby byli co nejméně vystaveni vodnímu živlu a ty u kterých to jde, začnu prohledávat. Vytáhla jsem už tři stoličky, několik stolů, z nichž jeden byl napůl zničený psací, ale uvnitř jsem našla akorát zmáčený papír, všechno ostatní vzala voda. Vylovila jsem další tři kufry, v těch předtím, byly šaty a sem tam nějaká láhev, ale šli otevřít snadněji než tenhle. Těžkým kamenem, jež jsem našla nedaleko v lese, se snažím rozbít zámek, ale nedaří se mi to. Vzteky udeřím do zámku, ale minu a sedřu si klouby a zasyčím bolestí. Krev mi stéká po ruce, ale za chvíli popadnu kámen znova a s ještě větší vervou se snažím zámek rozbít. Asi po minutě, je kámen pokrytý krví, z něhož pomalu ukapává. Konečně se mi podaří rozbít zámek a já doufám, že tam bude něco cenného. Celá dychtivá otevřu kufr a začnu vnitřek prohledávat. Skutečně, něco cenného tam má, asi patnáct tisíc amerických bankovek a ve fialové krabičce zlatý zásnubní prsten se smaragdem. Podržím si ho na světle a několik vteřin na něj hledím v němém úžasu. Strčím ho zpátky do krabičky a vrátím do kufru, jenž odsunu dál k ostatním věcem, pak se pustím do dalšího. Ani ve druhém nebylo kromě dámských šatů a několika kosmetických udělátek nic užitečného k nalezení. Ve třetím jsem našla několik vatových tampónů, zubařská zrcátka, lahvičku s čistým alkoholem, zubní nit a k mému překvapení i sekáček na maso. Chvíli jsem na něj hleděla a přemýšlela, komu vlastně mohl ten kufr patřit, ale po chvíli jsem si řekla, že alespoň máme něco místo sekery. S trochou radosti v srdci položím sekáček na hromadu dalších věcí, jež by se mohli hodit. Na hromadě je i lano s hákem na konci, ale nejedná se o kotvu, je tam několik pouzder na cigarety se sirkami, jež unikli provlhnutí a asi tucet břitev a placatek na whisky. Dřív nebo později se to bude hodit. Zvednu se, otřepu si písek z kolenou a vydám se hledat další kousky z potopené lodě, snad budu mít příště víc štěstí. |
| |
| Pláž Pobíhám kolem Jacka a Denisy. Náramě si to užívám. Čmuchám všude kolem. Jsems trašně zvědevá. Je to pro mě něco nového. Něco co neznám, takže očuchávám vše co se dá. Jůů.... pomyslím si a raodstně zaštěkám. "Haf, haf, haf..." pak dál pobíhám a čmuchám a čmuchám. |
| |
| Pláž Otočím se na Katrin Možná potom se na ní zazubim a vidí mi v očích děvkařský výraz Ta noha bolí jako čert pudu se něčeho napít teda jestli něco najdu |
| |
| pláž jo jen běž.....já se vrátim k ostatním odpovím a pomalu se vracím zpět je jako každej jinej....ach....kéž bychom se odsud dostali co nejdřív.... říkám si vduchu |
| |
| Pláž Už pomalu docházíme k ostatnim a Denisčin pes začne vesele poskakovat. Aspoň že někdo tu má dobrou náladu. Rozhlídnu se po ostatních a zjistim , že se eště nikam nestěhujem , tak si sednu do písku budu čekat. |
| |
| Pláž Po chvilce si Jack sedne do písku tak si sednu vedle něho a jednou rukou ho obejmu kolem pasu. Pak mu položím hlavu na rameno. "Na co myslíš?" zeptám se ho. Po chvilce k nám přiběhne Lassie a lehne si k nám. Jen jí pohladím a usměji se. |
| |
| Plaz No ,vic lidi jsem nevidela, ale urcite jich tu bude vic. Odmlcim se asi na minutu a pokracuji. Myslim si, ze tento ostrov bude dost velky a posadka bude roztrousena po celem ostrove ,tak na ne urcite narazime. Co se lodi tyce ,tak vazne netusim. Urcite nas hledaji, ale nemyslim si ,ze nas najdou. Vsimla jsem si te mlhy. Kdo vi, jestli nekdo vi o tomto ostrove. Vyslovim sve myslenky a usmeji se. |
| |
| Strom Dívám se, jak to tu všechno roste. Zatím je tu klid. Ani to nevypadá, že by tu žilo něco. Po nějaké době přijde znovu baron a já pokrčím rameny. Možná mají jiné věci na práci. Nechci být neslušná, ale pár mě jich napadá. A zrovna takové, které se sem zrovna nehodí. Dokonce nejen sem. Takže to raději necháme být. Čím tedy začneme teď? Zeptám se a zadívám se na barona. Už aby jsme odsud konečně vypadli. Ale kdo ví, kdy nás vůbec najdou? |
| |
| Pláž Neřekl bych, že pro nás pošlou dřív než do několika týdnů. A navíc jsme někde v oceánu, než najdou takový ostrůvek, tak tady chvíli budeme. Myslím, že jakmile nepřijedeme, tak budou několik dní čekat a potom vyhlásí pátrání. Ale to bude stejně dlouho trvat. Odpovím a trochu se zamračím. Co tady budu tak dlouho dělat? |
| |
| Strom. Vezmu větší větev a začnu z takových větších větví skládat podlahu aby bylo na čem stát. Podlahu a základy. Usměju se a pokouším s eco nejlépe stavět dál aby to bylo co nejdříve a nejlépe hotové a my měli kd epřebývat. Sna dto pude dobře. Pomylsím si. |
| |
| Pláž Rozhlédnu se kolem a zahlédnu Owena jak se belhá někam. Okamžitě vystřelím jako šipk a běžím k němu. Zastavím ho. "OWENE KDYŽ NĚKAM BUDEŠ POŘÁD CHODIT TAK SE TI TO NEZAHOJÍ, LASKAVĚ SI DI NĚKAM SEDNOUT A KDYŽ NĚCO BUDEŠ POTŘEBOVAT TAK NĚKOMU ŘEKNI. MUSÍŠ BÝT V KLIDU NESMÍŠ SE MOC POHYBOVAT!" rozkřičím se na něj. Sem dost rozčílená. "POKUD SI BYL NĚKDY NĚKDE JAKO PACIENT TAK CHUDÁCI DOKTOŘI!" zařvu znova. |
| |
| Pláž Společně s Denisou a jejím psem se vracíme na pláž , kde si sednu do písku a přemýšlíme. Zeptá se mně ale dřív než stačim odpovědět , rozeběhne se k Owenovi a něco mu tam říká. Nevim jestli to byl dobrej plán se tu na někoho vázat. Po chvilce se zvednu a rozhlídnu se po ostatních. |
| |
| pláž dojdu k ostatním... uvidim Lassie dojdu k ní a pohldím ji....vedle je Jack s Denisou ale než stačím cokoli říct vyběhne jak neřízená střela a spustí svůj křičák..... tak tohle je zlý.... řeknu si,otočím se a sleduji jak z tohohle náš pan tajemný vykličkuje nevim proč ale předem ho lituju...... |
| |
| Strom Dívám se na to, jak baron začne stavět podlahu. Zhostím se raději úkolu, že kontroluji dokonalost podlahy než abych stavěla i já. Sice by to možná šlo rychleji, ale pletla bych se a to by určitě na rychlosti nepřidalo. Pomyslím si a usměju se nad tím. A jak dlouho to bude asi trvat? Docela bych ráda přežila aspoň jeden den. Zeptám se po chvíli a znovu se podívám po okolí. |
| |
| Strom Stávím dál jakmile je podlaha hotová začnu rozmistovat čtyři silné trámy.¨ Nevím. Odpovím a opomyslím si. Ach jo tohle mě štve kd ejsou ostatní. Myslím si.A dál stavím. |
| |
| pláž Dívam se do dály a ničeho si nijak nevšímam. neboj se já nikam nepujdu ani kdyby mě někdo za vlsay tahal.Kdyby bylo jehůř tak bych se musela vdát a zůstala bych kde bych chtěla já podívam se na tebe a políbím tě na tvář, když se začne vyptávat na mojeho bratra jsem i ráda že ho to zajimá. No je mu dvanáct a začínají mu povinosti vůči banky a otci bohužel mu to nijak nezávidím Mám hlavu opřenou o jeho rameno a jdeme ruku v ruce a já si začnu pobroukavat. možná bude žárlit jen ze začátku ale on si zvykne a bude chtít aby jsi mu vyprávěl nějaké zážitky s cestování a možná bude chtít aby jsi ho někam vzal. Je mi celkem podobný a máme stejné zájmy |
| |
| Pláž Sevřu tvou ruku a pohlédnu na tebe.. Neboj se nenajdou tě,nikdy! po polibku se usměji a opřu se na chvílí svou tváří o tvé rameno.. Povinosti,tak mladý a už jej tahají do lvých spárů,je mi ho líto. opět se podívám na pláž před sebou,začíná se pomalu chýlit den ke konci a já vidím jen písek a povinosti,ale i tebe a to je pohled který mi dává sílu,nadhodím si svá břemena a zase se vydáme dál k ostatním... A ty by jsi ho se mnou pustila? |
| |
| pláž Dívam se na tebe a jen se usměji a zadívam se na moře. já se nebojím! věřím mu a opravdu se sním vůbec nebojím vím že mě ochrání ale i tak myslím že bych se o sebe dokázala postarat sama. Ano bphužel už má své povinosti jako já měla ty své v jeho letech Pohladím jeho ruku a jdem stále po pláži a vidím že ostatní tady ani nejsou. No možná i jo ale museli by jste mě vzít sebou ne že já bych seděla doma a strachovala se o vás oba pěkně bych byla s váma a zažila taky něco usměju se a vypadá to že to myslím vážně |
| |
| Pláž Pomalu docházíme na místo kde je kousek opodál přístřešek že člunů a já se zastavím a obejmu tě... Bát se nemusíš,budu s tebou pokud budeš chtít! pohladím tě po tváři a vtisknu ti letmý polibek.. No povinosti od mala to znám taky,ale i tak nezávidím mu to. pohlédnu na moře a smrákající se nebe a stále tě držím v objetí.. No tak to si ještě rozmyslím jestli bych tebe nebo ho vzal,zatím na každé mé výpravě umírali lidé a to bych nechtěl,ohrozi tebe nebo tvého bratra. |
| |
| pláž položím mu hlavu na hruď a zadívam se na to jak se slunce schovává za moře a krásně zapadá. Ano chci ay jsi byl semnou napořád zavřu oči a pak se otočím k džungly a úsměv mi spadne z tváře jo povinosti jsou někdy k užitku odtáhnu se a pozvednu sekru a usměju se no asi bychm měli ještě něco udělat ne ?? aspon najít nějaké dřevo na oheň a podobně když řekl že si to rozmyslí než by nás někam vzal zamračím se a sekeru spustím dolů a jdu pomalu k džungly No dobře no |
| |
| Pláž srdce se mi rozbuší když slyším tvá slova že chceš abych byl s tebou napořád,dívám se jak kráčíš k džungli a když svěsíš sekyru a trošku posmutníš příju potíchu za tebe a obejmu tě.. Neodpustil bych si kdyby se ti něco stalo,ale snad do číny bych vás vzal oba a rád. polbím tě na krk a otočím k sobě,pevně tě obejmu a ty ucítíš jak mi srdíčko bije jako na poplach... Vzal bych tě kamkoliv,ale nechtěl bych aby se ti něco stalo, nebo tvému bratru,ale i má zem pro tebe bude exotikou lásko moje. chvíli tě držím a líbím na tvář a ústa a pak tě uchopím za ručku a ukážá na džungli... Nemusíme spěchat,práce neuteče,bude jí vic než dost. řeknu starostlivě a jen sleduji tu zelenou hradbu před námi. |
| |
| pláž Když mě obejme položím si jen hlavu na jeho hruď a koukám do džungle. Nevím co by se mi mělo stat to se může přihodit něco i tady nebo nemám pravdu ? Když mě políbíš na krk jen se zachvěju a pak si mě otočíš a obejmeš mě zepředu. Polibky mu oplácím a pak se pomalím krokem vydám k džungli. hmm mě práce nvadí a docela si myslím že bude i sranda |
| |
| všichni Jste tam kde jste a cítí te se že se začíná ochlazovat a také se stmívá dnes toho moc nestihnete jelikož ste dlouho strávili nic neděláním. Sami víte že potmě nesmíte být ale zase že bude svítit že můžete někoho přilákat. Ale nedaleko vodopádku byla jeskyně kde se tam vlezete všichni ale je tam trochu vlhko. |
| |
| Pláž,jeskyně Podívám se na to jak den opravdu začíná ustupovat noci a jen vydechnu... Tak a dneska už neuděláme vůbec nic. Máš pravdu,promiň,stále to tady beru jen jako dovolenou,ale je to vážné,musíme držet všichni při sobě jinak budou další mrtví. zatváříms e vážně a pohlédnu na tebe... Musíme se schovat,tady zůstat nemůžeme,ale jak sme přicházeli z džungle byla u vodopádu jeskyně,tam se snad schovat můžeme,bude tam vezpečno doufám. rozhlédnu se po pláží a rychle se vydám k vodopádu, vzemu tě zase za ruku a když dojedeme do jeskyně,zastavím tě, složím náklad na zem a jdeme sbírat dřevo na oheň, které pak také složíme před jeskyni,z kusu tvé sukně udělám louč a s jedním koltem se vydám prohledat zapadlé kouty jeskyně,pak se vrátím a pokynu ti abys šla dovnitř kde rozděláme oheň,pak si sednu na zem a stáhnu tě do svého klína a hladím po tváři když se díváme do plamenů... Zítra bude dost práce lásko,pokud to půjde pokus se usnout,klidně i v mé náruči. |
| |
| pláž => jeskyně nechám Owena napospas sestře vezmu Lassie a jelikož mi začíná být zima jdu hledat nějaký úkryt..... zahlédnu dva lidi...jelikož se začíná stmívat nevim kdo to je a stejnak mám dojem že sem je na pláži neviděla......no když sme byla s Owenem viděšla sem jen jeho..... všimnu si že objevili jeskyni za vodopádem a po chvilce váhání jdu za nimi..... ehm....nerušim? zeptám se když vejdu dovnitř.... |
| |
| strom Sakr ano bezva Řeknu nahlas a rychle stavím provizorní střechu jelikož já ani slečna neívm o jeskyni o které nám nikdo neřekl snažíme postavit s enějako ustřechu aby jsme mohli bejt alespo ntroch uv suchu.Rychlena hlavní čtyři trámy je spojím dalšími větvemi a zašnu přes ně napříč přehazovat velké listy když je to provizorně hotové schovám s etam a pobídnu i slčnu. |
| |
| Jeskyně Dívám se do plamenů a hladím Elis po tváři,oheň začíná zahřívat prostor a snižuje tak vlhkost kolem nás,přihodím na něj pár klacků a opřu halvu obličejem do vlasů Elis,když příjde nějáká dívka a ptá se zda neruší.... Jistě že ne slečno,nebo paní,posaďte se k nám,stejně tu dnes budeme spát všichni. ukážu na místo kolem ohně a podívám se na psa.. Vidím že máte psa,doufám že umí hlídat,bude to třeba,než postavíme úkryt na stromě. |
| |
| jeskyně pousměji se,jdu dál a sednu si naproti muži který mě oslovil stále slečna usměji se Lassie umí hlídat ale tady je trochu zmatená...... odpovím a pozoruji fenku..... |
| |
| Pláž-jeskyně Slyším jak na mě křičí ta holka a pak přiběhne Hele dej mi pokoj u doktora sem byl jenom s prostřelenym ramene potom si uvědomím že sem řek co sem neměl a vůbec už musim Začíná bejt zima a já sem nenašel žádnej alkohol abych se zahřál hledám teda něco kde se schovat potom zahlédnu Katrin a vyjdu za ní potom zjistím že našla jeskyni Zdravim doufá......sakra než stihnu domluvit padnu na zem a cítím jak mi prasknuly stehy na noze. Ta holka je fakt hezká ale zdá se že já nejsem zrovna její typ a až se dozví čim sem byl moc to její důvěru ke mě nezlepší |
| |
| Pláž-->jeskyně Dost se mě dotklo to co mi řekl. V očích se mi lesknou slzy. Dic se tam nerozpláču. Pak zatřepu hlavou. Vidím kam de ségra tak se vydám za ní. Otočím se na Jacka. "Kdybys mě hledal budu v jeskyni." houknu na něj. Pak se otočím zpět k jeskyni a dojdu tam. Zrovna vidím jak Owen padá. Nechám ho ať si spadne. Všimnu si, že mu praskly stehy. Vezmu jehlu a nit a udělám mu to znova. Bez jediného ceknutí. "Vidíš co děláš." řeknu chladně a zalezu si nějakm do toho nejtemnějšího místa tam se skrčím a z očí mi tečou slzy. |
| |
| Jeskyně Vejdu do jeskyně Sakra to sem jí neměl řikat a určitě sem neměl řikat že sem byl postřelenej to bych se moch prozradit se svym povolánim teda jesli se tomu dá tak řikat potom jdu za Denisou a sednu vedle ní Hele nebreč já sem to tak nemyslel já fakt promiň sem naštvanej kvůli tomu co se stalo a navíc sem tam kam sem jel něco co hodně potřebuju a ještě ta noha víš? potom jí chytim kolem ramenou Tak se prosim nezlob |
| |
| Jeskyně Odtáhnu se od něj a obrátím se k němu zády. "Víš, naštval si mě, že si někam šel, když máš zůstat v klidu. Mohl si někoho poprosit. jistě by ti pomohli a nemuseli by ti prasknout ty stehy." odseknu mu chladně. Je jasné, že se s ním o tom nehodlám dál bavit. "Já nebrečím kuli tomu co jsi mi tam venku řekl, ale kuli něčemu jinému." řeknu mu. Pak si lehnu schoulím se do klubíčka a usnu. |
| |
| Jeskyně po chvilce přijde Owen ve chvilce kdy sme chtěla vstát abych mu pomohla....sama sebe se ptám proč....prijde ségra a pomůže mu takže to nechám být hezkej je.....ale třeba se mu líbí Denisa....i když se mladší pomylsím si když se tak koukám do temného kouta kam šli a o něčem se baví ale stejně...i kdyby ne moc mu nevěřím.... |
| |
| Strom Dívám se, jak rychle baron staví a občas mu i něco podám. Docela mě udivuje, jak rychle to všechno jde. Nestěžuju si a jen doufám, že to aspoň něco vydrží. Po nějaké době je provizorně hotovo a schovám se do našeho dnešního přístřešku. Většina predátorů chodí přeci lovit v noci. I když nevím, jaké je to zrovna tady. Ale bude lepší nikam nechodit. Snad to půjde. |
| |
| Strom Sedím pod přístřeškem vedle slečny s puškou v ruce a odpovím. Ano nesmíme nikam jít když budeme sedět nehnutě nic nám nebudu hrozit. Řeknu klidně a jen čkeám a koukám kamsi dodáli. Ikdyž to taky zas tak není pravda. Pomyslím si a opírám se o jednu větev sedím blízsko slečny jelikož není moc místa v provizorním úkrytu. |
| |
| Jeskyně Když si všimnu že Denisa usnula tak se zvednu a jdu směrem ke Katrin To co sem řek tý holce mě mrzí neměl sem to dělat říkám si a pak sednu vedle Katrin Ahoj jak se máš?? zeptám se s úsměvem |
| |
| jeskyně cuknu sebou když mě z mého menšího zamyšlení vytrhne Owen jé....ahoj....no to sme se dlouho neviděli.... odvětím taky s úsměvem já se mám celkem dobře...... jen kdyby nezačínala být čím dál tím větší zima...... a ty? blbá otázka když mu před chvilkou praskly stehy a částečně je to i má vina |
| |
| Jeskyně usměju se na ní Ale jo de to až na tu nohu ho potom si všimnu jak se třese a tak sundám kabát a dám jí ho přes ramena Tumáš snad ti bude větší teplo usměju se |
| |
| jeskyně no asi to hodně bolí co? zeptám se a celkem mě překvapí když mi dá svůj kabát.... díky věnuji mu pěkný úsměv a zabalím se do něj..... nebude chladno teď zas tobě? optám se ještě |
| |
| Jeskyně Jo ale na bolest si zvykneš při mym povolání usměju se a ještě víc když vím že neví jaký povolání sem měl potom poděkuje za kabát Jo jo neni zač a neboj zima mi nebude odpovím a podívám se na ní Hele já bych ti svoje povolání fakt hrozně rád vylíčil ale asi by se ti to nelíbilo potom sklonim oči a nic neřikám |
| |
| jeskyně no....tak když se to vezme kolem a kolem tak sem na tom podobně stále usmívám jelikož zase přišla řeč na jeho tajemné povolání mě se líbí všechno co není obyčeným povoláním....což to tvé asi nebude když s tim děláš takový tajnosti že by už konečně? |
| |
| Jeskyně Ach jo prostě mi nedá pokoj tak já jí to řeknu po týhle myšlence se k ní nahnu a začnu jí šeptat Byl sem bandita,zloděj,podvodník a vrah celej život sem nic jinýho nedělal ale svýho šéfa sem obral o nějaký peníze takže sem utíkal protože my slíbil že mi do břicha vyřeže svoje méno a pak mě hodí žralokům tam kam sem musel sem měl ukrytý prachy který sem mu ukrad potom se od ní zase odklonim |
| |
| jeskyně tiše poslouchám jeho šeptané vyprávění všechny pložky co jsi jmenoval se mi líbí řeknu polohlasem až na toho podvodníka....jak mám věřit že nepodvede mě když podvedl jiné.... pomyslím si jinak....mám ráda ty kdo maj dobrodružnou povahu......a mylsím že tímhle se mezi ně řadíš.....kowboji oznámím mu stále polohlasem a dotknu se místa ke má jeden z koltů...... při tom se mu koukám do očí a milým úsměvem |
| |
| Jeskyně Ucítím jak mi trochu přitlačila kolt na nohu Jak víš že tam sou ?? zeptám se potichu usměju se Sakra jak to zjistila??? a zasměju se sám pro sebe |
| |
| jeskyně nejsem blbá.....a ani slepá.... odpovím taky potichu....při tom ale udržuji bezpečnou vzdálenost od něj.... no...každej máme svou minulost......a taky svoje věci které nám zůstali po našem povolání dodám při pomyšlení na svoje nože které nevím k čemu mi tu budou....ale zase lepší něco než nic...... |
| |
| Jeskyně podívám se na ní No a co si budeme povídat teď ?? zeptám se Myslím že už víš všechny moje tajemství a usměju se |
| |
| jeskyně no jo.....ty už nemáš co skrývat a já nemám co odhalovat.....tudíž sme se dosali na mrtvej bod.... ještě by to šlo ale obráceně.....ovšem já o svojí o něco méně zajímavé minulosti mluvit nechci....ze mě by to páčil asi hodně dlouho...... napadne mě tak já nevim......napadá tě něco? |
| |
| Jeskyně No nenapadá mě nic touhle odpovědí sem naší situaci asi nezlepšil nejsi unavená ?? zeptám se na nesmyslnou otázku je to jediné co mě napadlo |
| |
| jeskyně jeho odpověď mě nepřekbvapí ale otázka ano ani ne odpovím i když unavená jsem snažím se to nedávat najevo...... |
| |
| Jeskyně Dívám se na dívku která přišla první do jeskyně a pak koukty očí pozoruji další příchozí, jen pokynu hlavou a pohlédnu na fenku... Doufejme že se brzy uklidní,vypadá dobře stavěná,takže by to neměl být problém. pronesu tiše a pak se zamyslím... Ještě tu nejsou všichni jak vidím,ale i tak,doneste si cokoliv na čem se dá spát,a až tu budou všichni muži rozdělíme si hlídky,v noci se tu může potulovat kdo ví co. |
| |
| Jeskyně když se začne stmívat, tak se spolu unečený a spola ochromen tím co se dnes stalo vydám s ostatními kamsi do pralesa. Je to tu bezvadné. Po nějaké době se dostaneme do jeskyně a tam se podívám na své spolutorsečníky a na zem položím bundu s ovocem. Neboj vydží. Odpovím Tomovi a podívám se ke vchodu. No cokoliv ne..no téhle noci bych se nebál..ale dalších ano. No počkáme až dorazí všichni, jak bylo povězeno. Povím a dál sleduji vchod. |
| |
| Jeskyně Začnu se chovat jako bych jim plně rozuměla. Rozběhnu se ke vchodu do jeskyně sednu si u něj, nastržím uši a začnu hlídat. U toho vrtím ocasem... Občas jen tak an skušenou zablafu. Pak si lehnu, ale mám pořád nastražené uši kdyby něco. |
| |
| Jeskyně. Pomalu dosdu k feně u vchodu a kleknu si a pomalu k ní natáhnu ruku. Jakpak se jmanuješ krásko ? Zeptám se. |
| |
| Jeskyně Jsem schoupená vedle Jana a Anetka mi sedí na rameni ale jakmile uviděla Tomase a jak se zajímá o psa utekla k němu. Nějka se mi podařilo usnout a probudila jsem se až byli skoro všichni vevnitř akorát jsem neviděla Barona a tu jeh slečnu. Já si klidně vezmu rpvní hlídku nejsem unavená podívam se po ostatních a sednu si.... |
| |
| Jeskyně Doběhnu k tomasovi a vyškrábu nebo spíš vyskočím mu na rmano a sundám mu klabouk a vyskočím na hlavu a chvilku se na fenu dívám. Je můj, jen můj a ne tvůj..idyž mohla bys mě vozit. Podívám se na ní a tomase začnu tahat za vlasy. |
| |
| Plaz...Jeskyne Tak se jeste prochazime a povidame si az si oba vsimneme, ze se jiz stmiva. Vzpomenu si, ze ostatni mluvily o nejake jeskyni tak nasmetuji nasi cestu k ni. Vejdeme do jeskyne, vsechny pozdravime a sedneme si k ostatnim, k ohni. Moje prvni noc tady, tak to jsem tedy zvedava. Nic nerikam jen premyslim a prohlizim si ostatni. |
| |
| Jeskyně, s bláznivou opicí. Najednou se ke mě, přižene ANetka, schodí mi klobouk a začne mě tahat za vlasy. Jau, zalato Anet. Povím opičce a pomalu si jí sundám z hlavi a vezmu si jí do náruče a začnu hladit. Proč mi to děláš co..možná by jste si s tady slečnou rozuměli. Povím opičce a kouknu se na fenku u níž klečím. |
| |
| Jeskyně Když Elis řekne že by si vzala první hlídku jen se pousměji a podám ji svou pušku do ruky... Ale to bys musela umět s tímhle víš,hlídka není sranda,to si pamatuj. políbím ji do vlasů a pušku položím vedle sebe,a pohlédnu na ostatní... Aby bylo jasno,hlídku může mít jen ten kdo umí střílet,protože jde o to udržet potvory dál od vchodu,čili počítám že střílet tady umí kawboj,ale ten je raněný tudíš pro dnešek nemůže na hlídku,čili ještě baron,ale ten zatím není zde,takže Tomasi doufám že umíš s puškou,vypadá to že jsme na hlídku jen mi dva,vezmu si první půlku noci,nebo pokud chceš vem si jí ty jak je libo,mě to je jedno,sem zvyklí hlídat i celou noc.. řeknu tak aby to slyšeli všichni a ukážu na věci které sme donesli... Dámy si ráno vyberou jistě podle sebe oblečení mužské které bude lepší v těchto místech než šaty a korzety,věřte mi dámy bude vám lépe v kalhotech než sukních,lépe se v nich utíká! řeknu s mírným úsměvem a pak se prtáhnu,začnu rukama zahřívat ramena Elis a dívám se po ostatních... Jak sem již jednou řekl,zapomeňte na to jaký máte rod,nebo kolik mají vaši rodiče nebo vy peněž a jaké máte postavení,tady se bude brát v potaz jen to co umíte nebo se budete muset naučit. řeknu rázně nakonec a zase pohlédnu do plamenů. |
| |
| Jeskyně Pomalu položím Anetku na zem a dojdu k Janovi. Jo umím s puškou, tak dobrá prospi se prochu, máš druhou pulku noci Jane. Povím a vezmu si pušku a pár nábojů a vrátím se ke vchodu. Budete mi dělat slolečnost ? zeptám se Anet a fenky a posadím se tak abych viděl z jeskyně ven. |
| |
| jeskyně vyslechnu muže já trochu střílet umím..... ozvu se..... jinak...kalhoty mám svoje a korzety nenosim..... poznamenám s úsměvem tudíž výběr oblečení přenéchávám ostatním nakonec si promnu ospalé oči a podívám se po ostatních i nově příchozích...... doufám že přežijem co nejdýl...... |
| |
| Jeskyně. Potom co mě položí a odjede pro pušku se posadím na zem a prohlížím si fenku, snad neduvěřivě. Pak se mi vrátí a já seberu jeho klobouk a dovleču jej k němu a dám mu ho na hlavu potom co se mu vyřkrábu na rameno. Jasně že já budu Tome a co bich taky dělala jiného. |
| |
| Jeskyně Svůj Repetier si nechám u sebe a podám mu Mauser a ještě dva zásobníky... 15 nábojů,5 je v již v pušce,závěr je jiný než u pušek v americe nebo londýně,zkus si jednou nebo dvakrát civčně na něco střelit abys věděl jak sou nastaveny mířidla.. řeknu s klidem když s pouzdra jež mám vedle sebe podám Tomasovi zbraň a zase se přitisknu k Elis a pohlédnu na dívku... Tak dobrá,zítra dostanete hlídku slečno,dnes byste měla spát,ztroskotání přeci jen není žádná procházka,odpočiňte si neboť zítra bude hodně práce,jak s vařením,tak se stavbou. |
| |
| Jaskyně Dobrá,ale měla by jste jít spát. Povím a podívám se na ženu co prohlásila že umí střílet. Střelec navíc se zrčitě hodí. Pak se postavím a zamířím na něco, ale nevistřelím. Jo budu si sní rozumět Jane. Povím a pohladím pošuku a pak si sednu a pošku polžím na zem a dívám se vchodem ven. |
| |
| Jeskyně Podívam se na Jana ale nic neříkam jemu odporovat raději nebudu jsme oba tvrdohlaví nemá smysl se dohadovat s ním o tom. Dívam se na něj jak mluví s tou dívkou ale nijak se jich nevšímam. No bohužel střílet neumim no co já žila jinde kde jsem byla držena od takových věcí Koukám do ohně a mlčím nějak jsem stratila řeč. |
| |
| Jeskyně Přivinu Elis k sobě a políbím ji na tvář... Můžeš si vzít hlídku se mnou,pokud chceš,nechci ti brát možnost hlídat,jen je opravdu potřeba střelce na hlídce,když kolem nás jsou tvorové jež by v nás viděli jen potravu. pomaličku si lehnu a složím si pod halvu kabát uniformy,pohlédnu na znovu na Elis a náthnu ruku... Zahřeješ mě prosím? zeptám se položím hlavu na provizorní polštář. |
| |
| Hlídka Jen se podívám na toho co přišel a na opici. Pak opět hlídám. Tě pic vy dva pomyslím si a štěknu na pozdrav. Pak dál sedím s nastraženýma ušima. Připravená vystartovat. Dejte si na mě pozor koušu a sem nebezpečná na krátkou vzdálenost. pomyslím si. |
| |
| jeskyně usměji se na oba muže no....já neumím zas tak hodně dobře střílet ale nejednou už sem pušku měla v ruce tak nějaký základy mám...... prohlásím a přemýšlím jestly půjdu spát teď nebo ještě chvíly se budu držet vzůru..... |
| |
| Jeskyně Chvilku sedim na pláži ale když se máme přesunout do jeskyně , zvednu se a rozhlédnu se po Denise. Nikdy jí nemužu najít , tak jen doufám že dojde za náma. Vstoupim do jeskyně a sednu si někam do kouta , kde poslochám zajímavou debatu. Když se zmíní o střelbě , promluvim a podívám se na Kratochvíla. "Já taky umym střílet ." Pak sklopim pohled a přemýšlím. To je jasný že umym střílet , když jsem se na výcviku policajtu učil střílet ze všech zbraní. |
| |
| Jeskyně Zaslechnu Jackův hlas, který mě vzbudí. Jack sedí vedle mě a ani o tom neví. Posadím se. "Ahoj Jacku." pozdravím a zívnu si. Protáhnu si ruce. Pak mi začne bejt dost zima. Začnu se třást a drkotat zubama. Sakra to je zima. Když sem spala, asi sem to ak nevnímala. napadne mě. |
| |
| Jeskyně Jakmile se ozvu , ohlídnu se na osobu , která na mě promluvila. Byla to Denisa , která spala celou dobu vedle mně a já o tom ani nevěděl. Kde se tu tak najednou vzala ? "Ahoj , promiň že jsem tě vbudil." Řeknu omluvnym tónem a usměju se. Vzal jsem si jednu deku , která byla blízko mně a přehodil jí přes ní. "Vem si radči tu deku než nastydneš." Pak se trochu prohnu a znovu se pohodlně usadim |
| |
| Jeskyně "V pořádku." řeknu s úsměvem. Pak přeze mě přehodí deku. Zase si lehnu. Zanedlouho usnu. Zdají se mi zůé sny. Zdá se mi, že umřela maminka a táta taky, pak, že i sestra, Lassie a Jack. Potom zase, že nás přepadl tyranosaurus. Prudce se úposadím a sem zpocená. Zrychleně dýchám. |
| |
| jeskyně Když vidím jak se tváří jen se pousměju a zadívam se do ohně. já vím že je potřeba střílet ale neumím zase vše. Bohužel spíše umím jiné věci řeknu posmutněně a lehnu si vedle něj a svoje šaty poskládam pod sebe aby zbytečně n ezabírali místo. zítra se převléknu do mužského oblečení, tohle je v tomto případě velmi nepohodlné a nepraktické. Ležím vedle něj a mám zavřené oči ale pořád mam před očima bratra a otce, cítím jak se odebíram do světa snění. |
| |
| Jeskyně Když ulehneš vedle mne políbím tě na tvář a přehodím přes nás svůj plášť a přivinu se k tobě,dám ti pod hlavu podstatnou část kabátu uniformy a dívám se ti do tváře když usínáš a jemně tě hladím ve vlasech a po ramenou... Sledce se vyspi,bude to třeba lásko,mám tě vzbudit na tu hlídku nebo chceš spát? řeknu ještě tiše když vidím že již skoro spíš, a položím hlavu vedle tvé a zahldím se zasněně do tvé tváře. |
| |
| jeskyně Otočím se na tebe a jen se pousmě a políbím tě mám cise stale zavřené oči ale vnímam. Ano to víš že chci aby jsi mě vzbudil pak se přitulím a schoulím se do klubíčka. Moje vlasy mi sklouzly do obličeje takže ani nejde mi moc vidět mě to ani nevadí a ostatním to může být jedno Usnula jsem a ze spaní začnu se docela vrtět mam sen že mě otec našel a chce mě vztít od Jana. Převrácím se a trochu občas povzdechnu. |
| |
| Jeskyně Sedím vedle Katrin a dlouho nic neříkám potom se dozvím že střílela a usměju se Kdybych vyprávěl kolikrát sem střílel já sme tu asi hodně dlouho po téhle myšlence se nahnu ke Katrin Chtěl bych tě vidět střílet pošeptám jí lehce do ucha a usměju se |
| |
| jeskyně usměji se když slším owenův hlas...... otočím svůj pohled zase k němu a stejně odpovím no.....uvidíš zítra pokus budeš mít zájem o čemž nepochybuji vedle něj mám takové smíšené pocity..... a hlavně se na povrch prodrala zase má rozpolcenost..... na jednu stranu bych nejradši byla aby vedle mě nebyl žádný muž ale na druhou starnu už sem po boku nikoho dlouho neměla ale vzhledem k tomu co se stalo jsem zatím jen hodně ostražitá...... |
| |
| Jeskyně potom se opřu o zeď a dám si klobouk přes oči Tahle holka nebude tak slušná jak sem si myslel a to se mi líbí usměju se Teď spát nebudu budu jen poslouchat a možná i odpovídat zasměju se v duchu a poslouchám co se děje |
| |
| jeskyně chvilku váhám nakonec se přisunu ke zdi a opřu se vedle Owena nechci usnout....nechic usnout.....i když bych asi měla...... řeknu si vduchu a chvilku koukám po ostatních ale začínají se mi zavírat oči.... je zajímavý.....hodně zajímavý.... říkám si při pohledu na něj snaží se vypadat záhadně....ale dokáže o sobě říct pravdu.....ale co když to jen jako pravda vypadá a pravda to není...... přemýšlím nad ním a pořád se mi do myšůlenek míchá to co řekl o svém povolání...... |
| |
| Jeskyně Jsem opřený vedle Katrin a myslím na to jak by mi bylo s ní Je to divný ale ona je jiná než ty nány kterym sem nakecával blbosti tahle to hned poznala a já sem za to rád protože se mi zdá výjmečná a je první který to nevadí ......sakra snad sem se nezamiloval to by mi bůh snad neudělal potom si dám klobouk výš a koukám jak Katrin padaj oči a ona je pořád otvírá Klidně spi já počkám než usneš usměju se a zase si dám klobouk do přes oči |
| |
| jeskyně mě se ještě nechce spát odpovím a promnu si oči sakra..... zanadávám si kdybych alespoň věděla na co myslíš....docla by mě to zajímalo.....hned bych věděla jak hodně ti můžu důvěřovat.... pomyslím si.... boj s ospalostí nakonec vzdávám...... nějakým nedopatřením sem se octla moc blízko muže kterého znám sotva 24hodin.... aniž bych si to uvědomila opřu si hlavu o jeh rameno a během několika minut spokojeně usnu...... |
| |
| Jeskyně Když si opře rameno a usne tak potichu pronesu Jo jasně nechce se ti spát zasměju se a zavřu oči a po chvilce usínám taky zdá se mi o ní ve snu však umřu a to se mi nezdá jako dobrý |
| |
| Jeskyně Když se scholí do klubíčk a její vlasy skryjí její líbeznou tvář pousměji se a chvíli ji pozoruji,teplo ohně a šepto lidí kolem vnímám jen sporadicky,mé oči vězí na ní, na tom jak oddychuje a choulí se mi do náruče,začnu klimbat a po chvíli usnu,ale dlouho nespím,probudí mě neklidné spaní mé milované a tak ji k sobě přivinu a pevně stisknu... Klid má milá jsem tady je to jen sen ošklivý sen jež přejde,doufám že ti v něm neubližuji. |
| |
| Jeskyně Citím vedle sebe jeho přítomnost je to tak utěšujicí ale zároven jsem neklidná, že jdnou tenhle krásný sen skončí a já se jen probudím a a budu ležet v nějaké postely a budou mě čekat povinnosti jak dřív. Moje ruka sjede na jeho a přitáhnu si jí blíž abych citila jeho přítomnost. Mé sny sice ustaly ale vím že to není eště konec. |
| |
| Jeskyně Uběhlo několik minut a krom stráže všichni usly.Dokonce i malá Anetka a Lasii byli vyčerpané a tak sní svoje zvířecí sny. Jen Tomas po několika hodinách cití že je znaven a další hodinu to již nezvlásné je načase zbudit dalšího. Venku je tma a začíná se ochlazovat a bouřka prosvětluje vaší jeskyni. Vítr bere na síle Baron a Shreron Váš přístřešek drží spíte nějakou dobu když slečna ucítí na sobě něco chlupatého co má víc než dvě nohy. Byt to normální tarantule byla by sama o sobě velká ale tady je vše mnohem větší. Na svém těle cítí něco těžkého. Mimo to slyšíte že opět začíná pršet a je krapánek zima. |
| |
| Hlídka Sleduji, jak všichni usínají a, jak usne i Anetka. Dobrou noc lásko. Usměji se a držím jí na klíně. Po nějaké době mě ovšem začne hlídka zmáhat a tak se zvednu a vydám se k Janovi s Anet v náručí. Jane máš hlídku. Povím mu a posadím se vedle něj. |
| |
| strom Při dešti usnu až později s eprobudím kounu po slečně a vidím na ní velkou tarantuli. Slečno budte sticha a nehýbejte se. Řeknu a zvednu s epomalu a potichu ze svého místa a vezmu kud větve a pomalu jí přiblížím až k tarantuli a doufám že na klacek přeleze. Sakr atahle potvůrka scházela pokud jí kousne bbude to hodně zlé. Pomylsím si a čekám a doufám že tarantule přeleze. |
| |
| Jeskyně Vzbudí mě slova o hlídce a unavený obličej Tomase s Anetou v náručí,pousměji se a pokynu hlavou,vezmu si pušku a rukou kterou Elis přitáhla blíže k sobě ji polechtám na bříšku... Vstávej je čas hlídat lásko.. zašeptám ji do ucha a vstanu, protáhnu se a pohlédnu ke vchodu,jež je zahalen tmou a prosvítá tam jen šero noci a zvuky džungle.. No ták princezničko pojď,chtěla si hlídat se mnou.. skloním se a políbím Elis na tvář. |
| |
| Strom Pomalu se probudím a překvapí mě, že na sobě cítím něco těžkého. Otevřu oči a kdyby v tu chvíli baron neřekl, ať jsem zticha, tak bych začala řvát jako o život. Ne že bych se pavouků smrtelně bála, ale když vidím tarantuli tak velikou, že by mě klidně mohla i sežrat nejen nohu. Nehýbu se už jen proto, že jsem ztuhlá strachem. Ztěžka dýchám a začínám propadat panice. Ať jde ta mrcha pryč. Hlesnu a v té chvíli je jasné, že už jen tak znovu neusnu. |
| |
| strom Uklidněte se slečno. Řeknu a snažím s eaby tarantule přešla na tu větev. No tak honem přelez. Myslím si a zašeptám. Když se nebudete hýbat a řvát nic se vám pravděpodobně nestane. Řeknu. |
| |
| Strom Pravděpodobně? Pravděpodobně? Zopakuju rovnou dvakrát a raději zatnu ruku v pěst. Jestli okamžitě nesleze, tak už to opravdu nevydržím. Zašeptám ale je vidět, že panikařim čím dál tím víc. Kdyby přišla malá, malinkatá. Ale ke mně musí zrovna vlízt ta největší, co se na ostrově najde. Tohle v mém plánu nebylo. Ať jde pryyyyyyyyč. |
| |
| strom Ššššštt uklidněte s eslečno skusím to sundat. Řeknu pomalu dostávám tarantuli na větev jelikož jí je určitě milejší než slečna.Až biude tarantule více méně n avětvi rychle větev zahodím dolů ze stromu neměla by tarantule býti shcpná nějak přeskočit nebo tak. MH:promin naše PJko ale my nemáme co dělat:) |
| |
| Jeskyně a strom Nějak jste přežili noc a zbudí vás příjemný vzduch a vůně džungle. mate celý den před sebou je na vás jak ho ztrávite |
| |
| Ráno-Jeskyně Vzbudím se s kloboukem na hubě a s Katrin na rameni sundám klobouk ale opatrně ať Katrin nevzbudím a snažím se pomalu vstát ať ji nevzbudim položim jí lehce na stěnu za námi hlavu a vstanu Ježiš snad se nevzbudila sakra a jdu z jeskyně ven a hledám něco k pití mám žízeň |
| |
| Strom Když s ekonečně zbavíme nezvenéo hosta nechám slečnu aby se uklidnila a začnu opět se stavbou našeho příbytku ale až po napití se vody.Pak začnu stavět dál aby byl dům útulnější a lepší snažím se postavit silníé trámy a pak střechu a stěny. Ještě že je v pořádku. Pomylsí msi o své společnici. |
| |
| jeskyně-ráno ucítím nějaký pohyb ale naprosto ho ignoruji......vzhledem ke krásnému snu se ani nechci vzbudit..... to se však stane ve chvilce kde se ve snu zjeví můj bejvalej a já se probudím..... fuj.... řeknu si a otřepu se jen při pomyšlení na Richarda vzpomínky zaženu a postřehnu že Owen není vedle mě... kampak asi šel? pomylsím si,zvednu se přejdu ke vchodu a rozlídnu se nikdo by tu neměl chodit sám...... říkám su vduchu a přemýšlím opřená o stěnu......na sobě mám stále jeho kabát aniž bych si to uvědomila..... |
| |
| Strom S velkou dávkou štěstí se dožiju rána. Ovšem znovu neusnu. Baron začne znovu stavět a já se podívám dolů. A nevyleze ta tarantule zpátky nahoru? Nerada bych jí znovu potkala. Povím s obavami a ještě se divím, že žiju. Proč tu nemůže žít něco normálního? Třeba pejsci. Hodní pejsci. A dokonce i ne větší než já. Zamyslím se nad tím nahlas a dál se dívám na zem. |
| |
| strm Při stavbě s eusměju a řeknu. No myslím že jsme jí už odpudili apřístě budou stěny střecha a dveře nebude mít kudy se sem dostat. Odpovím s klidem a stavím dál. No jinak tady budeme prakticky v bezpečí. Řeknu pro uklidnění. |
| |
| U jeskyně Když po chvíly hledání nic nenajdu tak se vracím kulhavým krokem k jeskyni a tam stojí Katrin Dobrý ráno slečno pozdravim a usměju se potom si dojdu do jeskyně pro klobouk a vracim se zpět za Katrin |
| |
| u jeskyně z přemýšlení mě vytrhne známý hlas tobě taky přivítám ho s úsměvem a nechám ho projít při tom z něj nespouštím pohled..... kdepak si byl? zeptám se když se s kloboukem vrátí sluší mu to..... |
| |
| U jeskyně Stojím naproti Kartin a hledim jí přímo do očí Sehnat nám nějakou vodu proč?? zeptám se Chyběl sem ti? zeptám se provokativně No doufám že jo a zasměju se sám pro sebe |
| |
| u jeskyně a víš co říkala sestra......že nemáš nikam chodit..... odpovím taky provokativně máš kliku že ještě spí.....upřímě ona když se naštve tak je jak neřízená střela....i když to už si jistě zažil zasměji se no...trochu si mi chyběl ale to kdybych to řekla nahrála bych ti do karet až moc..... |
| |
| Jeskyně Já dál spím. Mám opravdu tvrdý spánek. Po chvilce se mi začne zdát ošklivý sen. Začnu sebou vrtět a něco mumlám, je to nesrozumitelné. Celá se potím a nakonec se probudím. Sednu si a podívám se po jeskyni. Owen už tu není a Katrina taky ne. On mě chce zase naštvat. pomyslím si. Opřu se zády o stěnu jeskyně. |
| |
| u Jeskyně Usměju se doširoka na Katrin Nemam rád když se mi řiká co mam dělat stejně nikdy neposlechnu zasměju se a pak nakouknu do Jeskyně a všimnu si že je Denisa vzhůru Nepůjdem si sednout někam dál od jeskyně ??? usměju se |
| |
| u jeskyně tebe koukám jen tak někdo nezkrotí.... poznamenám taky s úsměvem všimnu si jak kouknul do jeskyně a podívám se taky....když vidím sestru pohotově odpovím na otázku..... jo klidně... tohle sis ale měla rozmyslet víc.... připomene se má nedůvěřivost ovšem já už sem připravena ho následovat hlavně né moc daleko aby si se moc nenamáhal a znmova ti to neprasklo....to už by ségra nerozdejchala.... připomenu mu polohlasem |
| |
| U jeskyně - Palouček Chvíly jdeme od jeskyně a pak najdu pěknej zelenej palouk tak si tam sednem Hele věř mi že kulka v rameni bolí víc než prasklý stehy usměju se a to je to nejmíň bolestivý postřelení co sem měl potom se jí podívám do očí a vytáhnu kolt a podám ho tak ukaž jak střílíš a začnu se culit |
| |
| palouček dojdem na onen palouček a sednem si tam..... to věřím......já teda prostřelený rameno ani nic jinýho neměla ale ze svých kurzů sem si občas nějakej hlubokej škrábanec odnesla.....a nejen z nich.....ale když nad tím tak přemýšlím měla sem v rameni zabodnutej nůž......to bude něco podobnýho.... zavzpomínám s úsměvem pak mi podá kolt a začne se culit.... sakra.....on na to nezapoměl.... řeknu si a musím se usmát ještě víc..... tak jo....na co tu mám podle tebe střílet? zeptám se a z legrace namířím na něj...... |
| |
| Palouček Když na mě namíří tak se jen usměju Na mě určitě ne Krasotinko a zakývám rukou ve které držím druhý kolt a mířim na ní Týhle holce bych nikdy neublížil ale teď si nejsem jistej jesli si myslí to samé o mě potom zase svůj kolt schovám Co třeba na támhleten velkej strom a ukážu na výrazně širší storm než sou ostatní |
| |
| jeskyně Když mě někdy večer ještě probudil Jan zda sním teda chci jít hlídat. Nebyla jsem pořádně probuzená. Pororozespale se vysoukám na nohy a dívám se kde to vlastně jsem. Já už jsme vzhůtu neboj Ale moc to tak nevypadá jelikož jsme rozcuchaná a moc eště nevím kde jsem. Dojdu k němu a své vlasy sepnu sponou co jsem měla v kapse u šatů. takže jdem asi na to ne? Sednu si na kraj kde předtím byl Tomas a čekám na Jana |
| |
| Jeskyně Pomalu se probudím a protáhnu se a podívám se na spící Anetku a pak na pstatní. Hmm dobré ráno. Tak, jsme přežili noc. Pomalu se zvednu a dojdu, ke své bundě a vytáhnu z ní jedno z těch ovocí co jsme nazbírali a zakousnu se do něj. A ty jsi kdo ? Zeptám se Denisi a je mi jedno, že jí nevikám. |
| |
| Jeskyně Pomalu se probudím, jdyž Tom vstaně a dojde si pro ovoce. Dobré ráno Tome Pak vyskočím a také si pro jedno dojdu a zabořím do něj zoubky a pak se s ním v jedné ruce vrátím k Tomovi a vylezu mu na rmano a dívám se na tu slečnu co oslovil a pomalu žvíkám. Hmm tak povídej, jsem zvědavá. |
| |
| Jeskyně Podívám se na muže co mě oslovil. "Jmenuji se Denisa a vy jste?" řeknu a zeptám se. V tu chvíli se přiřítí Lassie a začne mi olizovat obličej. Jen se zasměju a pohladím ji. Lehne si vedle mě a já jí hladím. "Tohle je můj pes Lassie." představím i ji. To sem zvědavá jak dlouho tady budem trčet. napadne mě. |
| |
| Jeskyně Usměji se. Já jsem Tomas, hmm skoumám zvířata a rostliny. Povím a v očích mi zajistří, když si vzpomenu, kde jsme, na ostrově izolovaném ostrově, kde se život vyvíjel jinak..po miliony let. To je skoro, jako sen. Pak si vzpomenu na Antku a ukáži na opičku na mím rameni. Tahle, kráska, je Anetka a tady s Lakkii, jsme se vyděli včera, na hlídce. povím a usměvem a ukáži rukou na bundu v níž je nazbírané ovoce. Klidně si dej, pokud máš hlad, jinak se skazí. |
| |
| palouček všimnu si že míří i on na mě a zasměji se dělala sem si srandu přestanu na něj mířit a podívám se na strom k kterému ukázal...... hmmm....mylsíš si že se netrefim do tenčího? zeptám se jeliož tenhle je oprabvdu nejširší v dohlednu..... ty mě snad podcenuješ.....to bys ale neměl......už jeden to zkusil.....a vymstilo se to nám oběma..... řeknu si v duchu při vzpomínce na poslední velkou hádku s Richardem..... |
| |
| Ráno v jeskyni Probudím se vedle Wiwien a dívám se chvíli na ni, potom okolo sebe a zase zpět na ni. Leží krásně natažená vedle mě, ale tmavý kabát si za celou dobu nesundala. Docela by mě zajímalo, jak vypadá bez něho. Wiwien, probuď se. Řeknu a rukou ti přejedu po tváři, aby se vzbudila bez problému a dívám se na ni. Když teď spí, tak není tolik nepříjemně ledová. Je nadherně roztomilá. |
| |
| Rano v jeskyni Spim klidne v jeskyni az najednou ucitim neci dotyk, ktery me vyrusi z meho sneni. Nasleduje neci hlas. Ten hlas je mi povedomi. Pretocim se na druhou stranu a otevru oci. Spatrim tvar Adriana a vesele se usmeji. Dobre rano, to jsem spala tak dlouho? Posadim se a rozhlednu se po jeskyni. Je mi krasne vyspala jsem se dokonale. Procesu si vlasy a vratim se k ocim Adriana. |
| |
| Ráno v jeskyni Usměji se na ni a její líbezná očka mi připomínají nebe. Nespala jsi déle než já. Odpovím jí a pátravě jí přejedu přes obličej očima. Jak jsi se vyspala? Posadím se a nabídnu ti pomocnou ruku. |
| |
| Rano v jeskyni Nebylo to spatne, tady se mi bude libit. Mrknu na nej. Divocinu miluji! Po ranu vypada lepe nez vcera! Pomyslim si a zacnu si prohlizet jine divky a muze v jeskyni. |
| |
| Palouček Když na mě přestane mířit a já taky přestanu Já si dělal taky srandu usměju se No to ne jen jsi řikala že máš základy střelby tak sem myslel že lehčí cíl bude v pohodě usměju se a jdu blíž vedle ní No tak střílej |
| |
| Strom Tohle mě stejně nijak neuklidní. Takovýhle potvory jsou schopné všeho. Namítnu a pro svoje přesvědčení ještě přikývnu. Možná by jsme zatím přes noc mohli být s ostatními. Když už to bude hotové, tak je to zase něco jiného. Povím ještě a je vidět, že se mi to líbí rozhodně mnohem víc než další představa obrovské tarantule. |
| |
| palouček jo...to máš pravdu to sme říkala..... odpovím a pokusím se zamířit.... jenže mě znervóznilo že je u mě najednou tak blízko a tak když vystřelím do stromu se sice trefím ale nějak ke kraji.... no...ehm....vidíš co děláš |
| |
| Palouček Cože??? to jí vadí že sem u ní ?? ptám se sám sebe Co sem udělal??? zeptám se a jdu od ní dál potom vytáhnu svůj kolt a do vystřelené díry doplním oči a pusu aby to vypadalo jako obličej Ta teď zase ty a usměju se |
| |
| Jeskyně Všimnu si, že se dívá po lidech okolo a tak ti zašeptám. Několik lidí je už venku. Nechceš se jít se tam podívat? Tázavě se na ni podívám. Zajímalo by mě, jak dlouho tady budu. Protože tohle začíná být velmi zajímavá situace. |
| |
| palouček usměji se prosimtě neurážej se......já sme se tě jen lekla... řeknu se smíchem a chytnu ho za ruku aby se nikam nepřemisťoval.... áááá Katrin co to děláš?! chvilku zkoumám obličej na stromě a přemýšlím kam pak vystřelit abych takový dílo nekazila..... |
| |
| Palouček Já se neurazil usměju se a pak cítím její ruku na svý sednu si teda vedle Tak střílej uvidíme co je v tobě a zasměju se |
| |
| Jeskyne Jeho dech a hlas tak blizko, primo u meho ucha me zamrazi a ja dostanu husy kuzi. Znervoznuje me! Tak jo rada. Postavim se a radsi jdu od nej dal. Pockam az vstane. |
| |
| palouček to je dobře usměji se a není to zbytečné mrhání nábojema? napadne mě a sundám si jeho kabát.... tohle je tvoje...nějak sem zapopměla že ho mám.... podám mu ho a vytáhnu jeden ze svých nožu a začnu si s nim pohrávat....při tom čekám co zajímavého z něj zase vypadne.... |
| |
| Palouček No je ale pro tebe to rád udělám usměju se a pak si nasadim zpátky kabát když vytáhne nůž tak si řeknu Buď mě chce zabít nebo vystrašit nesnášim nože usměju se Ale ne nože ne s těma nemam dobrý zkušenosti |
| |
| palouček pro mě to dělat nemusíš.....ale myslim že tyhle kulky budou mít lepší cíl než jen obyčejný strom opáčím ále....neřikej....tak to si budeš muset zvyknout.....a nebo zase vyprávět řeknu s úsměvem a nakonec vezmu nůž za čepel a hodim ho po nejbližším stromu..... zarazí se do středu a docela hodně..... pak si vytáhnu druhej a zase si s nim hraju..... |
| |
| Palouček Jakej třeba? zeptám se já si na nože nechci zvykat naposled když sem měl zkušenost s nožem jeden chlap si splet mojí hlavu s flákem masa poto zatočím kolt kolem prstu a dám ho do pouzdra |
| |
| palouček no co já vim co tu všechno žije...ale rozhodně to asi nebude nic přátelskýho..... odpovím na první otázku a pak nahodím zamyšlený výraz.... zvláštní......a na mě sis zvyk celkem rychle......a to většina mých přátel mužské strany mě právě k noži přirovnávala.....prý sem ostrá jako nůž ale časem mě podle nich někdo ztupí jen v hlouby duše doufám že to nebudeš ty....i když.....sakra.....už by to někoho chtělo čekám co na to řekne při tom vrhnu druhej nůž na stejný strom a vtáhnu další..... |
| |
| Palouček No já se domluvim i se zvířetem zasměju se Na tebe sem si zvyk protože se mi líbíš kdyby ses mi nelíbíla okradu tě usměju se Je to moje práce ale tobě bych neudělal nic co by ti ublížilo nebo tě naštvalo odpovím a koukám se jí do očí |
| |
| palouček zasměji se jo tak počáteční odhad maličko upravíme a zjišťujeme že sem se trefila..... to je do tebe milé...... svýma zelenýma očima opětuji pohled z očí do očí.... že by další kdo se do tebe zamiloval?to snad né ne? a nebo jo? a vždyť ani nevim jestly někoho nemá tam někde.....ale zase se svým povoláním buď má holek až moc a nebo ani jednu...... ať žije rozpolcenost mé osoby..... |
| |
| Palouček sednu si radši kousek dál od ní no co budeme dělat? zeptám se hloupě nebo se ti tady líbí? |
| |
| strom Bohužel slečno ostatní se rozprchli eznámo kam a jít je hlůedat by nebylo bezpečné. Opáčím při stvbě a dodám. Určitě nás najdou jsme ze širokého okolí vidět tdy tenhle strom. Usměju se a tavím co nejrychleji ale né málo pečlivě. |
| |
| palouček zmatkuje no tak můžeš zůstat tady vzhledem k tomu že máš zůstat v klidu nebo se můžem sebrat a vrátit se k ostatním což by asi možná nebylo moudré protože tipuji že tam Denisa stále je a tentokrát by neseřvala jen tebe...... odpovím s úsměvem pak se zvednu dojdu ke stomu a vytáhnu ty dva nože a vrátím je na své místo k ostatním....třetí si v ruce nechám a sednu si zase vedle něj..... ....takže je to na tobě začnu se na něj dívat |
| |
| Palouček Když si sedne vedle koukám jí do očí pomalu se k ní přibližuju a dyž sem úplně u ní Máš pravdu zůstaneme tvoje ségra by byla naštvaná usměju se a čekám co udělá |
| |
| palouček přestň mě takhle dráždit nebo se neudržim a má pevná vůl bude v troskách..... varuji ho v duchu to už podle mě je.... poznamenám a stále se mu dívám do očí...... |
| |
| Palouček Jsem stále přímo u ní a koukám jí do očí Jo tak to by jsme měli zůstat pěkně tady kde nás nikdo neruší usměju se |
| |
| palouček ani sem se nehnula jen se usměji ale neděláme nic od čeho by nás někdo rušil.... řeknu provokativně no....zatím..... |
| |
| Palouček Usměju se Vážně? A něžně ji políbim potom se usměju Jo má pravdu neděláme nic od čeho by nás měl někdo rušit a v duchu se zasměju |
| |
| palouček lehce ucuknu ale nakonec polibek opětuji jak je to dlouho co sem se s někým líbala? položím si jednoduchou otázk ale odpověď by mi tvala déle teď už jo opravím se s úsměvem a taky ho políbím.... |
| |
| Jeskyně Když uvidím jak Wiwien rychle vstala, tak mě trochu udiví. Ale rychle se postavím, aby nečekala moc dlouho. Mrštná a rychlá... Krásné vlastnosti. Postavím se k ní a rukou jí naznačím, že můžeme vyrazit. Až po tobě. |
| |
| Jeskyne...venku Usmeji se. Vychytrale vychovany. Vyrazim ku predu. Dneska bychom si uz mely postavit nejaky ten pristresek, at jsme v bezpeci kdovi co tady zije. Vyjdu ven z jeskyne a vychazejici slunce me nachvili oslepi. Otocim se na Adriana, jenz stoji vedle me. Cestujes rad? Polozim klidnym hlasem otazku a vykrocim dal od jeskyne. Alespon si prohlednu okoli. |
| |
| Venku Když zaslechnu její otázku, tak už jdu přímo vedle ní. No, časem si člověk zvykne. Ale nevadí mi to. Podívám se na ni a pak se zasměju. A co ty? Ráda cestuješ? Tenhle ostrov nebude tak hrozné místo. Snad... |
| |
| Palouček když mi Katrin polibek vrátí usměju se Věděl sem že to uděláš zasměju se no a co budem dělat teď? zeptám se |
| |
| palouček sladce se usměji vážně?a věděl si že udělám i tohle vlepím mu facku že se nestydíš takhle mě svádět na chvilku se mi i povede naprosto vážný výraz ovšem dlouho to nevydržim a musím se usmát..... tak jo...uvidíme...jestly se naštveš nebo ne.... |
| |
| Palouček Když mi vlepí facku trochu mě to rozhodí ale když se zase usměje vim že to nemyslela vážně Ale ale tobě to vadilo??? zeptám se a než odpoví políbim jí znova |
| |
| palouček noooo předstíraně nad tím přemýšlím ani ne rukama ho obejmu kolem krku a taky ho znova políbím asi mi hráblo....jo....z toho ztroskotání mi hráblo...a nebo nakonec zjistim že je to až moc krásnej sen a probudim se zase v tý hnusný vězenský cele nebo doma napadne mě |
| |
| Palouček Tohle sem taky věděl usměju se a polibek vrátim i když ta facka mě fakt rozhodila a zasměju se chytajíc jí za pas |
| |
| palouček to byl účel brouku odpovím a dlouze ho políbím pak se na chvilku odtáhnu když ucítím tvé ruce na svém pasu.... a je vůbec něco co nevíš? optám se s úsměvem a dívám se mu do očí jako bych se v nich snažila přečíst jestly tohle všechno myslí upřímě..... |
| |
| Palouček Jojo třeba nevim jestli mě nenajdou ty co sem je okrad a nehoděj mě žralokům a nebo jestli mě divoká zvěř na tomhle ostrově nenajde sama třeba potom jí políbím zase a všimnu si jak se mi dívá do očí |
| |
| palouček no tak to neví asi nikdo opětuji polibek a všimnu si že si všiml mého čtecího pokledu a radši sklopím zrak k zemi..... |
| |
| Prochazka Rada cestuji, ale jeste jsem nemela moznost se k tomu poradne dostat. Soustredim se na cestu a na to jakymi misty prochazime. Napriklad se chci podivat do Japonska. Celkove me dosti laka Asie. Vyslovim muj detsky sen. Jeste kdyby mi muj druhy zivot dovolil takhle cestovat..... Po ceste zacnu vidat palmy s banany tak se zastavim. Nedas si banan? Zasmeji se a dodam. K snidani. Otocim se k nemu a pohlednu do jeho oci se zarivym usmevem. |
| |
| Procházka Asie, zajímavé místo. Podívám se na stromy. Já si dám, ale mám donést i tobě? Usměji se a podívám se na ní. Teď bych se na ní mohl dívat věky. |
| |
| Prochazka...snidane Mrknu na nej. Budu rada. Alespon se nebudu muset namahat a sundavat si ten plast at si je utrhnu sama. Sladce se usmeji. Pravy dzentlmen. Te myslence se v duchu zasmeji. |
| |
| Procházka Trochu mě zamrazí při pohledu na výšku "banánovníku". Už jsi lezl i na větší stromy. Pomyslím si a začnu se drápat po kůře banánu. Pátravě se dívám po puklinách na kmeni, do kterých by se mohli vstrčit ruce. Pomalu se začínám šplhat nahoru. Na některých místech je kůra více rozpraskaná, než by se mi hodilo, mohla by se totiž utrhnout. Zdola to opravdu vypadalo horší. Natáhnu se pro čtyři banány a postupně je utrhnu je. Pak začnu slézat. Už to není tak dobré, jak při výstupu nahoru, ale povedlo nají cestu, takže to nebylo příliš těžké. Seskočím na zem a postavím se. Tak si pojď vybrat. Podívám se na ní a usměji se. |
| |
| Prochazka Pozoruji jak tak splha a nekdy se nemuzu udrzet a zasmeji se. Jen at si nic neudela to by pak bylo na me. Pozoruji ho a u toho s e dosti bavim. Prijdu k nemu a sladce se usmeji. Dekuji. Vezmu si jeden banan, ale moc si nevybiram ani si je neprohlizim stale se divam do Adrianovych oci. Trochu se budu bavit |
| |
| Procházka Její oči se začaly třpytit jak diamanty a zářit jak svíce. Kdybych nevěděl, že to je dívka z masa a kostí, tak bych jí musel nazvat andělem. Andělem s růžky od samotného ďábla, protože se v nich ukrývalo něco zvláštního. Vždyť stačí jen říct. Usměji se na ni. Krásné oči. Přestávám z nich i mít chuť na banány. Ty oči jsou naprosto omamující. |
| |
| Jeskyně Celou noc strávím s Elis v objetí střežíc vchod do jeskyně, několikrát vstanu a jdu se podívat i před ní,ale raději sedím a hladím Elis ve vlasech, s prvními paprsky začnou jeskyni opouštět první lidé,pohladím ji ve vlasech a políbím.... Buď můžeme ještě na hodinku či dvě jít si lehnout,nebo se vydáme ven,zkoumat okolí a připravit věci na stavbu.. vyhlédnu ven kde spatřím zelené moře z nějž stoupá pára jak slunce odpařuje vodu,několik ptáků lítá nad stromy a všude je klid... Není to skoro jako v ráji? |
| |
| Palouček Pročpak se koukáš do země moje oči tě už nezajímaj? zeptám se a usměju se potom jí chytím kolem pasu Kam půjdeme? zeptám se |
| |
| palouček zvednu oči zase k tobě no...tvoje oči jsou nádherný..... odpovím s úsměvem no.....kam půjdem? a neptal ses na to před několika minutama? usměji se ještě víc že by měnší výpadek paměti? |
| |
| Palouček Jo já vim že sem se ptal před chvílý ale nic sme nevymysleli ne? hmmm pěkný oči zajímá mě proč mi do nich furt kouká tak co kam pudem? usměju se a políbim jí |
| |
| palouček opětuji polibek no...pokud vím chtěli sem zůstat tady abychom neměli průser u ségry ktrerej stejně mít budem takže to je celkem jedno..... odpovím s milým úsměvem kristova noho doufám že z tohohle vystřízlivim co nejdřív......přece sem se po tom všem nemohla znova zamilovat!!to né pohledem zkontroluji levou paži jako ybch na ní pod tim dlouhým rukávem něco skrývala a pak se rychle vrátim pohledem zpět k Owenovi |
| |
| Jeskyně-->Venku Nakonec se zvedu a vyjdu ven z jeskyně. Lassie běží za mnou, Když vyjdu ven nevěřím svým očím. "Owene něco sem ti snad řekla, chceš aby ti ty stehy znova popraskaly?" zeptám se ho zatím jen nevrle pak se kouknu na ségru a znova na Owena. "Katrin, hlavně ho hlídej ať moc nechodí a pak bych si s tebou chtěla promluvit o něčem." řeknu směrem ke Katrin. Pak jdu na pláž. Tam si sednu a koukám na moře. |
| |
| Palouček Držím Katrin kolem pasu když v tom najednou její sestra Sakra to ne potom začne mlít svoje Ale diť mam nohu v klidu to bude v pohodě sklopim oči a její sestra odejde No Katrin tohle asi neni dobrý a usměju se |
| |
| Jeskyně-> pláž Pomalu se zvadnu a vydám se nazpět na pláž, s Anetkou na rameni pomalu jdu a nakonec se vyloupnu na pláži. Hazký pohled že ? Povím a posadím se vedle Denis a zadívám se na moře a hladím Anetku když mi slezla na klín. |
| |
| palouček cuknu sebou když uslyšim ségru.... tak tebe sem tu chtěla ze všech nejmíň..... pomylsím si a vyslechnu jí neboj já ho hlídám.... odpovím ale nemám dobrej pocit...... když odejde podívám se na Owena.... no.....tak to asi nebude dobrý..... stěží zakrývám úsměv..... pak ale zvážním nelepší bude když tědoprovodím do jeskyně a půjdu za ní hned..... oznámím mu,vstanu a čekám na něj..... |
| |
| Palouček Vyjdu za ní To je dobrý dojdu tam sám a za chvilku sem před ní a mířim do jeskyně Sakra to se nemělo stát to se mi vůbec nelíbí |
| |
| palouček => pláž tak dobře.... souhlasně kývnu a jdu směrem kam odešla Denis sakra.....doufám že nechce to co si myslim....... řeknu si vduchu a dojdu na pláž ke jí vidim s Tamasem jéééé nazdar...koukám že ste tu spolu tak já nebudu rušit řeknu vyhýbavým tónem a už už se otáčim abych unikla rozhovoru s Denis |
| |
| Pláž Rozběhnu se za Katrin. "Potřebuji si s tebou o něčem docela vážně promluvit." řeknu jí... Jdu co nejdál od Tamase tak aby nás nebylo slyšet a čekám na Katrin. Koukám an ní a čkeám až ke mě dojde. V obličeji sem dost vážná což u mě nebývá zvykem spíš sem veselá a nebo naštvaná, ale tohle je jasně vážný výraz. |
| |
| pláž vydím její vážný výarz který je u ní asi tak častý jako sních v tropech...... tak tohle je v háji....když chce mluvit vážně je to hodně vážný...... pomylsím si a neochotně k ní dojdu takl jo.....co je tak neodkladného že se mnou musíš mluvit vážně rozvna teď?? zeptám se jí a čekám s nic neříkajícím výrazem..... |
| |
| Pláž "Zahráváš si s ohněm. Copak si nepamatuješ na to co se stalo ve Francii? Chceš aby to tak dopadlo i tady? Jestli ne radím ti ruce od Owena pryč." řeknu jí s vážností v hlase. Je na mě vidět, že nechci aby trpěla. Je na mě vidět vážný, ale zároveň ustaraný výraz. "Prosím dej si na to pozor." poprosím jí, už ne tak vážně. Se slzami v očích sestru obejmu. |
| |
| pláž když mi začne připomínat Richarda docela smutně mě naladí víc jak dlouho jsem sama....po tom co se stalo.....já vím co se stalo a nechci aby si mi to stále připomínala..... zavrčím vím proč sem ve Francii byla....čas už sice nevrátím ale nechci zůstat navždy sama a muže od sebe furt odhánět jako tomu bylo po dlouhou dobu...... nechám se obejmout prostě mi asi už z tý asi samoty hrabe......jelikož se mi běžně nestává abych se nechala sbalit od prvního co se o to pokusí...... no to je mi teda vážnej rozhovor pomylsím si ale vím že má pravdu....... nechci dopadnout stejně jako před tim..... |
| |
| Pláž Ještě chvíli pláču s hlavou na rameni sestry. Pak se jí pustím a kouknu se na ní uslzenýma očima. "Prosím slib mi, že si na něj dáš bacha. Prosím slib mi to." poprosím sestru. V mích očích je znát prosba. "Už bych asi neunesla kdyby si znova trpěla." řeknu. |
| |
| pláž a ty si myslíš že já jo?ty si nebyla.... větu nedořeknu radši se rozhlédnu jako bych měla podezření že nás někdo špmíruje no víš kde.....ale neboj....já si pozor dám..... smutně se pousměji a v ruce sevřu přívěsek draka..... slibuju hlavně kvůli sobě.... |
| |
| Pláž "Děkuji." poděkuji sestře a pousměji se. Cítím se šťastnější. "Nepůjdeme se projít a prozkoumat to tu? Potřebuji nachvíli od těch chlapů klid." řeknu a ušklíbnu se. Pamatuješ jak se na mě lepily? A na tý lodi přeci taky. Pořád dolejzaly." Samí idioti, blbci magoři, kret....., hovada atd... pomyslím si a vtpomenu si jak se na mě vždycky lepily a pokoušeli se mě dostat do postele. "Chovali se jak vosy, které letí na med." přirovnám to. |
| |
| jeskyně já si tady tak připadám ráj nebo konec světa je mi to celkem jedno je tu krásně ale taky nebezpečno pousměju se zvednu se také jdu ke věcím co našel kde byli mužské oblečení a začnu se tím prohrabávat. Vytáhnu si bíloou košili a modré kalhoty. podívam se na Jana a jen se usměji pujčíš mi nůž ? natáhnu ruku k němu a čekám až mi ho podá. z kalhot si pak udělám kratasky aby mi nebo tak horko. pak se na něj podívam a usměju myslíš že bys mohl hlídat aby tu nikdo nevlezl?? zvednu se na nohy a ty věci si vezmu do rukou. A čekám zda se obrátí a pujde hlídat. Vlasy si semnu no drdolu a začnu si pomalu svlékat své šaty a pod kterou mám eště korzet a spodničku. Občas kouknu zda nikdo nekouká a obléknu si to co jsme si udělala. Kratasky jsou mi po kolena a košile tu mám trochu širokou ale svážu si jí ve předu takže to tak není hrozné. Dojdu k němu a podívam se na něj s usmějvem no nic lepšího zatím nevykouzlím jelikož není čas na to podívam se na nožky a ty kozačky tomu nijak moc tomu nedodávají . no a pak se podívam jak bych si ji mohl zužit a nebo to nechám tak podívam se na něj a dodám já nějak unavená nejsem |
| |
| pláž usměji se jkdyž vidím že je zase v pohodě jo....to mi ani nepřipomínej.....tys jich měla oproti mě ještě málo......dormálně sme z nih dostávala mořskou nemoc... řeknu se smíchem jsem ráda že sem to urovnala i když....nevím jak se teď zachovám k Owenovi až na sebe zase narazíme...nechci mít proti sobě ani sestru ani jeho...... mylsím na něj až moc..... napadne mě přirovnání je trefný a jo....máš pravdu...i dkyž neměli bychom chodit sami.....spíš bych navrhovala vrátit se a počkat co se bude dít.....aby sme nezmizeli a oni nenadávali.... navrhnu rozumě......po dlouhé době..... |
| |
| Cesta do jeskyně Když vyjdu po menším odpočinku a bolavou nohou do jeskyně nejde se mi moc dobře cesta je trnitá a všude na mě hvízdaj ptáci Sakra proč je ta džungle tak prorostlá trnama to mě bolí od toho i druhá noha sice je to jen kousek ale já sem teprve na půlce cesty a přijde mi to jako 5 kilometrů pěšky cestou vidím na pláži Katrin a Denisu a potom kousíček od jeskyně uvidím i Tamase Aaaa tohodle chlápka znám od vidění možná se s ním potom seznámím víc řeknu si když ho míjím když dojdu do jeskyně nadechnu se na pozdrav ale ne něco mi uvízlo v krku a já začal kašlat po chvilce škrábání v krku konečne pozdravím a sednu si naproti tomu vojákovi a opřu se o zeď |
| |
| Pláž "Jo dobrej nápad. Jen bych jim ještě něco měla říct. Hlavně Jackovi." řeknu se smutkem v hlase. Měla sem mu to říci hned. napadne mě. Najednou se mi začne zle dýchat. Ne sakra tohle ne, už zase, už to zase začíná, prosím ne. pomyslím si. "Sakra je to tu zase." řeknu sestře. Začnu dýchat ještě hůř. Najednou se mi podlomí kolena a já spadnu do písku. Nohy mě neposlouchají a už ani ruce. Za chvilku to příde, sakra to né. Musí se to dát přeci léčit. nadávám v mysli. Do teď sem klečela, teď sem však spadla na zem i zbytkem těla. Po chvilce mě obestírá temnota. Mám slabý dech i tep. Sem celá bledá. |
| |
| pláž => jeskyně jo a co by to bylo tentokrát zase něco vážného? už sem se chtěla otočit k odchodu do jeskyně když slyším Denis jak říká že hje to tu zas.... ehm...co? pak si to uvědomím a skočim k ní zpozoruji slabý dech a vidím jak je bledá..... ty seš milá poznamenám a vezmu jí do náruče.... kdyby milá ještě navíc těžká...... s menší námahou jí odnesu do jeskyně mám o ní strach..... uklidnujě mě jen to že vím že se jí to stává a že se pak zase probere..... vejdu do jeskyně a opatrně jí položim v bezvědomí někam dál od ostatních..... vím že se asi budou ptát ale s vysvětením počkám radši až se probere...... doufám že to bude brzy..... |
| |
| Jeskyně Sedím opřený o zeď v jeskyni a sleduji co se kde děje a při tom přemýšlím nad tím co se stalo mezi mnou a Kartin No když sem jí dal tu první pusu nevypadala moc nadšeně ale potom to bylo v pohodě až na její sestru to mě mrazilo v zádech když se na mě podívala no tak to nechám bejt snad se to nějak vyřeší samo usměju se a najednou slyším jak někdo de do jeskyně zvednu se a jdu se kouknout najednou vidím Katrin jak nese Denisu Co se stalo ???? ptám se bez odpovědi a pak ji někam položí sednu si teda zpátky na moje místo Tady se člověk nic nedozví nejlepší by bylo nechat se fakt sežrat tim žralokem ach jo mumlám si pro sebe a dám si klobou přes oči a jen poslouchám co se děje. |
| |
| jeskyně chvilku tam s ní sem abych jí zkontrolovala a pak jdu k ostatním a sednu si tak abych na ní viděla a abych byla blízko Owena.... bože můj proč zrovna teď...jako by těch strostí nebylo málo na chvilku se podívám směrem k Owenovi a zjistím že si něco mumlá pod kloboukem..... co si říkal? zeptám se s menším náznakem úsměvu jelikož starost o Denisu mi větší úsměv nedovoluje..... je fajn....ale zase v několika bodech je Richardovi až moc podobnej......nechám tomu volný průběh a budu si dávat bacha....to je ejdiné co teď můžu.....a navíc sme to slíbila....... zamyslím se nad ním ....i dkyž vypadá tak neškodně....přece je pro mě téměř neznámý a bohové ví jestly mluví pravdu |
| |
| Jeskyně sedím s klidně opřený o zeď a slyším jak Katrin jde a sedne si blízko ke mě ne však úplně vedle mě trochu mě to zklame ale nějak to přežiju potom se mě ale ptá co jsem říkal Ale to nic odpovím s úsměvem aniž bych sundal klubouk z obličeje Co se stalo Denise? zeptám se se starostí jestli se jí nestalo něco vážného i když tuhle holku zrovna nemiluju tak se o ní bojim protože kdyby se stalo něco mě asi by mi taky pomohla už to přeci jen jednou udělala a navíc je to sestra Katrin to mojí staros o ní ještě zvětšuje protože kdyby se jí něco stalo bude z toho smutná Katrin a to bych viděl nerad |
| |
| jeskyně jasně....vůůbec nic..... řeknu si vduchu na jeho odpověď.... no...Denise....se stalo...no...jak to jen říct....má prostě takovou....jk to nazvat...nemoc....že sebou v křečích občas švihne a pak leží nějakou dobu v bezvědomí...... vysvětlím neurčitě až se probudí všem to vysvětlí....nebo alespoň si ymlsim že to chtěla udělat než jí to chytlo.... řeknu ustaraně a přemýšlím jestly k němu mám jít blíž nebo radši ne...... |
| |
| Jeskyně Sundám klobouk z obličeje a je mi vidět na tváři neutrální výraz A neměli by sme jí probudit? zeptám se s kloboukem v ruce podívám se na Denisu a pak si zase dám klobouk na oči potom si říkám Sedni si ke mě sedni si ke mě..... a takhle furt do kola A kdy se tak asi probudí? zeptám se nejistě ale chci aby už byla v pohodě protože mě štve když je v bezvědomí |
| |
| jeskyně pokusit se o její probuzení můžeš ale pochybuji že se ti to povede...... odpovím a kdy se probudí? zajímavá otázka.....někdy tohle její bezvědomí trvá jen pár hodin někdy i celej den....... vysvětlím stručně a jsem z toho opravdu rozhozená...... vduchu si počítám všechna pro a proti a nakonec se přisunu k Owenovi a trochu váhavě ho chytnu za ruku bude v pořádku......uvidíš.... snažím se ho uklidnit a usměji se na něj.... |
| |
| Jeskyně Když mě chytí za ruku cítím pocit spokojenosti a trochu jí ruku stisknu ne však moc aby jí to nebolelo No tak jí necháme když říkáš že se probudí pod kloboukem se usmívám od ucha k uchu ale jen protože mám radost že mě chytila za ruku No a co budem dělat než se vzbudí zeptám se Sakra rád bych se šel někam projít ale s tou nohou toho moc neujdu říkám si sám pro sebe |
| |
| jeskyně jsem taky spokojená když cítím jeho lehký stisk..... jo...probudí....ale za jak dlouho neví nikdo.....jen doufám že nenastanou žádný komplikce poznamenám ještě trochu ustaraně při pohledu na zatím klidnou Denisu..... pak se zas otočím an Owena a usměji se no...nevím.....co nevrhuješ? jít jinam by byla blbost....nemůžu jí tu nechat a zároveň kdyby se probrala nechci aby viděla že sme zase pryč.....zajímalo by mě co navrhne teď..... |
| |
| Jeskyně Sedím pořád opřen o zeď s kloboukem na obličeji No vzhledem k tomu že nemám skoro funkční nohu tak jsem myslel že by ses o mě mohla starat usměju se ale protože si myslim že se ti to líbit nebude může jít blíž ke mě a zase se usměju |
| |
| jeskyně no pokud mě nebudou potřebovat ostatní tak se o tebe klidně postarám odpovím a sundám mu klobouk z očí ale musíš si uvědomit že teď nemám na starost jen tebe ale ještě ségru oznámím mu stále s úsměvem a řpisunu se ještě blíž k němu vyhovující? zeptám se s provokaivním úsměvem ááááá na jednu stranu doufám že se jen tak neprobere..... pomylsím si jelikož se mi tahle chvilka docela líbí..... má překrásnej úsměv |
| |
| Jeskyně Jistě že je to vyhovující ale holka ještě něco tomu chybí já teď zavřu oči a schválně jestli tě to napadne Usměju se a zavřu oči Ježiš to sem zase vymyslel blbost ale to nevadí mě je s ní hezky a dám cokoli za další minutu s ní řeknu si a dál se se zavřenýma očima usmívám |
| |
| jeskyně nadechnu se na protest a nakonec se musím jen usmívat.... ty si ale číslo..... řeknu si směrem k němu co asi můžeš chtít.... sice nemám v oblibě hádanky ale....vyjímka prý potvrzuje pravidlo řeknu a políbím ho....jen krátce ale upřímě při tom ho stále držím za ruku..... |
| |
| Pláž->Prales, jeskyně Sedím na pláží a sleduji jak se vlny, zakusují do písečné plíže a pomalu hladí opičku. Jak to asi dopadne, co nás tu čeká ? Lámu si hlavu s tou otázkou která asi napadla, každého z mích spolutrosečníku. Snad napadla. Nejspíš, nás nenajdou… A tak je to na nás. Pomalu se zvednu z pláže a podívám se na prales a přimhouřím oči a opičku si posadím na rameno a pak se sní pomalu vydám do stínu staletých stromů. Tak se podíváme co tu máme. Pomalu se procházím porostem a skoro si ani nevšimnu, že se Anet zase někam ztratí. Protože mou pozornost upoutá rostli, co by už dávno neměla růst, ale tady je. Tak to máme pterodaktyla a tahle rostlina, původce přesliček. Pousměju se a vypadám, jako malí kluk. To je bezvadné. Užasné. Skoro tančím, nazpět k jeskyni a usmívám se a po cestě, natrhám pár bylin, na utišení bolesti. Co náhodou najdu. Když dojdu před, jeskyni, tak zavolám Anetku a ta mi vleze, na rameno a pomalu vejdu do jeskyně. Tam si všimnu, ženy v bezvědomí a pomalu k ní dojdu a podívám se na ty co tam jsou a bezvládné ženě zkusím tep. Kruci. Je tu někde čpavek ? A co se jí stalo ? Zeptám se potichu a začnu se rozhlížet po jeskyni. To to začíná hesky, první den a jeto v háji. Bezvědomí. |
| |
| Jeskyně Sednu si a klobouk hodím za sebe Vidím že řešení hádanek ti de usměju se a blížím se pomalu ke Katrin že jí políbím a naednou přijde Tamas a zeptá se co se jí stalo No to se spíš ptej tady slečny a ukážu na Katrin |
| |
| jeskyně no....to jsem ráda.... odpovím s úsměvem kdž v tom přijde tama s aptá se na sestru.... sakra proč zrovna teď?! zanadávám si vduchu a otočím se k němu.... má jakousi nemoc jejíž názav ti řekne jak se probere.....občas se jí stane že jí chytne křeč a prásk je v bezvědomí......probere se nevim kdy ale probere.....občas nastávají menší komplikace ale to je jen málokdy...... odpovím stručně rychle a výstižně při čemž sem připravena věnovat se zase Owenovi pokud se Tamas ještě na ěnco nezeptá...... |
| |
| Jeskyně Podívám se na Katrin. Hmm ta komplikace, muže bejt třeba, zapadlej jazyk a, jak dlouho to obvilke trvá ? Než se probere ? Povím a podívám se na ženu v bezvědomí a pak se otočím, na Antetku. A položím, jí na zem. Měla, by bejt v teple a ne na zemi. Povím a přehodím, přez ní bundu a podložím jí hlavu aby jí nezapadl jazyk. Pokud se probere, počítám, že nikdy nedostala záchvat po ztroskotání lodi co ? Zeptám se a vydám se hledat lékárničku. |
| |
| jeskyně no...jak kdy...někdy to trvá pár hodin jindy celej den.....jinak komplikace nebejvaj moc vážný....zapadnutí jazyka sice hrozí ale nemělo by se to stát.... odpovím uklidňujícím tónem v hlase no....jelikož je tohle první stroskotání lodi tak nemohu s určitostí říct jestly se jí to stalo jště někdy jindy..... pousměji se ale hend zase zvážním.... jinak....mám-li to upřesnit stává se jí to od chvíle co se...... zarazím se uprostřed věty.... no...to ať vám radši poví sama až se vzbudí...... zakončím větu jinak než sme původně chtěla..... |
| |
| Jeskyně,příroda Celou dobu co se převlíká hlídám a mám nutkání se otočit,ale neudělám to,když se konečně převleče tak se jen usměji a políbím ji... Vypadá to zvláštně,ale sluší ti to. protáhnu se a pohlédnu na Owena a pokynu mu na pozdrav,pak se podívám na to jak Katrin donesla svou sestru,ale než stihnu něják zareágovat už se do toho vložil Tomas,pokrčím rameny a chytím Elis kolem pasu a políbím na krk,pomalu vykročím i s ní z jeskyně.. Když nejsi unavená,ani já ne,co takhle se jít projít a najít si nějákou snídani,určitě tu budou banány a kokosové mléko není také špatné.. ani se moc neptám zda se jí chce,prostě ji vedu ven,držíc ji za ruku a usmívajíc se na ni a pozorujíc stále její oči,jež mě poutají. |
| |
| Jeskyně Sleduju Katrin jak se baví s Tamasem chvíly ještě ležim a pak se zvednu a jdu z jeskyně ven AAAAch jo nebaví mě už ležet musim jít na vzduch řeknu si a vydám se na pláž tak si prohrábnu kapsy a najdu dva doutníky A hele nejlepší přítel člověka doutník si ihned dám du pusy a zapálim ho |
| |
| Jeskyně Po několika hodinách se pomalu začínám probírat. Otevřu oči. Sem dezorientovaná. Sakra kde to sem? Co se děje? Copak sem v hrobě? napadne mě. "Katrin? Mami? Tati? Lassie?" zašeptám. Zatím se nějak nemohu zorientovat kde to vlastně jsem a ani nemám páru co se děje. "Kde to sme? To sme v hrobě všichni?" zašeptám znovu. |
| |
| jeskyně než stihnu Owna zastavit zmizne..... pche... najednou ulyším zmatenou Denis ještě toho trochu pomylsím si a okamžitě přeběhnu k ní Denis neboj....sem tady já a v hrobě nejsme-....sme v jeskyni....vzpomínáš? na ostrově v jeskyni....... snažím se jí přiblížit kde sme aby si vzpoměla...... |
| |
| Jeskyně. Po nějaké době, vzám hledání čpavku, nebo lekarničky. No dobrá, uvidíme, jak to dopa.. Pak se dívka probere v bezvědomí. Anet, pojť sem. Povím opičce a ta se hne od dívky a vyleze mi na ramno a podívá se na ní. No hrob to není. Přisvětčím a lehce se pousměju a pomalu se vydám k ní. Hmm No stejně, to není dobré, ale si jen tak někdo upadl do bezvědomí... Pomalu se posadím a lehce, po očku sleduji dívku, a vrtá mi to hlavou.. |
| |
| Jeskyně Jeskyně? Ostrov? Nejsme v hrobě? pomyslím si a pomalu se posadím. Rozhlížím se kolem. Je vidět, že se snažím si vzpomenout kde, že to sme a co se stalo. "Aha, jeskyně a ostrov. Loď ztroskotala, my sme pluli ve člunu a dopluli jsme na ostrov." řeknu jelikož si vzpomenu pak si vzpomenu i na ostatní události. "Užse mi to zase stalo, že?" zeptám se sestry a podívám se na ni. |
| |
| jeskyně usměji se když vidím že se vzpoměla.... ufff už sem zase klidná jo...přesně tak to bylo.... odkývu její vzpomínky když se však zeptá na to zda se jí to stalo znova jen kývnu jo.... |
| |
| Jeskně Očima začnu hledat Owena, ale nikde ho nevidím. "Kde je Owen?" zavrčím. V očích je viditelný hněv. Já ho jednou uškrtím a pak ho zakopu deset tisíc metrů pod zem. pomyslím si hořce. Ani nečekám na odpověď a vystřelím z jeskyně jako šipka. "OWENE!! KDE SI! JÁ TĚ NAJDU! NESCHOVÁŠ SE PŘEDE MNOU!" začnu řvát, Owen na pláži to jistě slyší. Pro něj bohužel, že sem se probrala. Doběhnu na pláž a tam vidím Owena jak si v klidu kouří doutník. Doběhnu před něj naprosto rozzuřená. "TOHLE UŽ ALE PŘEHÁÍŠ! MÁŠ ZŮSTAT V KLIDU! NEJRADŠI BYCH TĚ NAMÍSTĚ UŠKRTILA, ALE NEMOHU VZHLEDEM K TOMU, ŽE TĚ MÁ KATRIN RÁDA A TAKY, ŽE SI V PODSTATĚ PACIENT!" zařvu na něj a pak mu začnu pěstma mlátit do hrudi. |
| |
| Jeskyně Poslouchám, krádk rozhovor, těch dvou. Lehce hladím opičku. No bylo tam slovíčko zase, ale proč se ti to stalo a co to je ? Zeptám se bez obalu a zbytečných slovíček, protože ty, jen zržují. Konec, koncu tu není, jen tak. V duchu si nadávám, ale co už jsem to poveděl. A pomalu se zvednu a dojdu si pro bundu co dívka shodila, jak vybehla za tím chlápkem a zase se posadám na zem. No tak jo. |
| |
| Pláž Sedím si na pláži a přehrávám si v hlavě jednu hezkou písničku u toho kouřim doutník a přemýšlím nad krásou Katrin a najednou Denisa Holka neblázni diť sem v klidu diť nechodim usměju se a pak mi začne mlátit do hrudi Ach jo je jak malá holka zasměju se Už toho nech holka |
| |
| jeskyně => pláž plácnu rukou do hlavy když vidím její rychlý start no....Owene já tě normálně lituju řeknu jen tak do větru a tryskem věbehnu za Denisou najdu jí na pláži jak bije Owena no jasně...záchvat vzteku... přibehnu k nim a chytnu jí taky aby sebou neházela ani se němohla nijak bránit..... ségra neblázni...právě si se brobrala a v klidu máš být teď ty a né jak rakety vyběhnout....chceš sebou zase šihnout?! napomenu jí pak se kouknu na Owena si v pořádku? |
| |
| Pláž Usměju se Jasně že jo proč bych nebyl??? Zasměju se Deniso promiň já nerad zasměju se znova nad myšlenkou že mi asi praskly stehy pak se chytím za nohu když to trochu bolí ale nedávám to znát aby na to nepřišla |
| |
| Pláž "JO? TO VIDÍM, ŽE SI V KLIDU, ALE JAK SES DOSTAL SEM? TAKY V KLIDU? BEZ NAMÁHÁNÍ NOHY! TO TĚŽKO! A MOC SE NESMĚJ! JÁ TO MYSLÍM SMRTELNĚ VÁŽNĚ!" zařvu a rozhazuji kolem sebe rukama.Ségry si nevšímám. Pak se otočím na patě a nasupeně kráčím zpátky. Klid Deniso uklidni se, je to jenom zlej sen. řekne mi hlas v hlavě Já sem naprosto klidná! odseknu mu. Dejchej, zhluboka dejchej. nabáda mě hlas. kupodivu ho poslechnu a pomáhá to. Už začínám bejt klidná nakonec se uklidním kompleteně. Dojdu do jeskyně. Otočím se na Tamase. "Ptal jsi se co to je? No, ono se to těžce vysvětluje. Je to těžké pro mě o tom mluvit." řeknu tiše. Sednu si a opřu se o stěnu. Zhluboka se nadechnu. "Stalo se to před tčtyřmi lety, když mi bylo třináct let. Jela jsem s mým nejlepším kamarádem Jamesem v autě, které řídil jeho táta. Byly sme ten den na výletě. Jenomže se stala autonehoda. Já upadla do bezvědomí a probrala jsem se až v nemocnici. Tam jsem se dozvěděla, že James i jeho otec zemřeli na místě. To co se mi stáva, je něco jako trauma. vždycky když se pak proberu sem dezorientovaná." řeknu. |
| |
| Jeskyně Poslouchám Denisu a anic neříkám. To mi je líto. povím a pak se zamyslím. No trauma to nebude, asi... Spíš..no po trauma se většinou neopakuje. Povím to co si myslím. Ale co já vím, nejsem doktor. A navíc se jen mlo, kdy upadá do bezvědomí. Zavrtím hlavou. No ale ale co já jsem jen vědec..snad šílenej. Povím a podívám se na bylinky, co jsem po cestě, nazbíral a podím jí jeden lístek. Rožvejke, to má to sldakou chuť, mělo by ti to vrátít část energe. šok je pro tělo vídej a hlavně psichyckej..prej. Povím potichu. Ale co to je, proč, najednou upadne do bezvědomí ? Jen tak..co tak oslabí tělo..a zase mu umožní tek rychle naskočt ? Co. Jen se lehce pousměju a podám kousek ovoce Anetce a ta ho začne chroustat. A máš zrachlený dech ? Zeptám se. |
| |
| Jeskyně Když jsem povídala ten příběh, tak se mi v očích objevila bolest a žal. Po dopovězení příběhu jsem se rozplakala. Vím však, že až příde Owen a jiní, budu to muset vyprávět znova i když se mi do toho nebude chtít. Život je krásný, ale někdy boihužel krutý. pomyslím si. Proč já přežila a oni museli zemřít? Proč? Z jakého důvodu? Copak je tohle fér? ptám se sama sebe. Nakonec přestanu plakat a kouknu se na Tamase. Vezmu si lístek a začnu ho žvýkat. Opravdu je sladký a navrací mi energii. Aspoň, že mám Katrin, která stála vždycky při mě a doufám, že to tak zůstane napořád. "Život je krásný, ale někdy bohužel krutý." řeknu nahlas svojí myšlenku. |
| |
| Jeskyně Dívám se na protější skálu a mírně se usmívám a v hlavě se mi převaluje dost a vlasně, žádná otázka. Co tu asi rostě a žije ? No musí tu bít mikroklima..něco, jako bublina ale jak se tu udělala ? co to má za následek a proč tpmu těk je ? Sopečná činost ? Ne asi ne nebila cítit sýra. Pak mě z myšlenek vytrhne to co poví Denisa. Ale v čem je ta krása a krutos.. co se ti na životě tak líbí ? Usměju se ildyž je to otázka asi o ničem, ale mě vždi zajímala. Je překrásný a nato se musí vzpomínat, ne na ty o které jsem přišli a navíc máme, jinou práci než se utápět ve vzpomínkách..to nikam nevede ne ? Zeptám se potichu. Ještě si dej tohle, sice nic moc, ale probere tě to ještě víc. Indiani to brali po tom co upadli do tranzu podbní tomu tvemu. Není to droga, prostě ti to pomuže nabrat další silu. Povím a podám jí zahnutý kořínek. |
| |
| pláž nežř stihnu Denis ukldinit naštvaně odkráčí..... já jí nechápu..... řeknu a koukám se za ní...... pak se kouknu na Owena ehm....omlouvám se za ní....většinou když se probere tak je dozorientovaná a má i menší výbuchy vzteku...... při slově "menší" se nervózně kousnu do rtu.... bože můj....proč mi to musí dělat zrovna když se mi to nejmíň hodí.....chjoo pomyslím si a kouknu na Owena s trochu překvapeným výrazem ty kouříš? většinou lidi co kouřej poznám.....že bych měla i otupělý smysly??!! přemýšlím |
| |
| Pláž Usměju se na Katrin a potom sleduju jak Denisa kráčí pryč Kouřim jen někdy když mám chuť a když mi de o život a to je na tomhle ostrově docela častý vzpomenu si na Denisu potom si lehnu do písku na pláži a koukám na nebe a při tom si užívám krásnou chuť kubánských doutníků |
| |
| pláž no.....za ségru se omlouvám...ona sama za to tak nemůže.......z části za to můžu já...... řeknu trochu smutným tónem chvilku ho pozoruji.....nakonec usoudím že bych tu mohla vystát důlek a sednu si vedle něj....a koukám na moře.... tak to jo..... usměji se.... ale stejnak tu jistě čeká větší nebezpečí než jen má sestra..... prohodím s úsměvem nad myšlenkou "má sestra = největší hrozba pro všechny lidi na ostrově" |
| |
| Strom -- > kdo ví kde Zamračím se a pohodím hlavou. Já už tu nebudu. Žádná obrovská tarantule, žádný obrovský hmyz. Už toho mám po krk. To ať mě radši něco sežere. Vyjedu rozzuřeně na barona a pak začnu pomalu lézt dolů. Dokud to nebude hotové, tak tu nestrávím ani noc. Řeknu ještě a pak zanadávám. Když jsem konečně dole, tak se vydám přímou cestou do lesa hledat ostatní. |
| |
| Pláž Usměju se nad myšlenkou že je její sestra nebezpečná Jo to máš pravdu třeba já býval sem přece vrah a zloděj řeknu to v klidu a nahlas i když bych nerad aby to ostatní věděli ale jsem si jistý že se to dozví později Ale zatim jim to neřikej prosím poprosím ji |
| |
| pláž odvrátím pohled od moře k němu..... když tak hezky prosíš.... usměji se na něj.... no...upřímě....přijdeš mi spíš jako hodně ukecanej zloděj než jako vrah.....pověz....kolik lidí si zabil....ať mám přehled.... zeptám se mile a s velkým zájmem..... nepřijde mi nebezpečnej......ale zajímá mě co mi na tohle řekne....možná by udal větší počet holek který dostal na hezkej úsměv..... pomylsím si a zamračím se nad svou myšlenkou záse si každýho hezkýho chlapa představuji jako děfkaře.....asi enjsem normální...... |
| |
| Pláž Zapřemýšlím a na přesný počet si nevzpomenu Ani nevim ale vim to že každej obličej si pamatuju když zabiješ tak se ti jeho pohled vryje do srdce usměju se Ale asi to sou hlouposti jen tak plácám |
| |
| strom Slečno kam dete?....Je to nebezpečné neblázněte! VOlám na ní když ji vidím slézat a pak zavolám. DObrá tedy nebudu vám bránit děte kam chcete ale vyhýbejte se velkým vodním tokům! Zavolám apovzdychnu si apokračuju ve stavbě domu. Ach jo no to nedopadne dobře. Pomyslím si. |
| |
| Prochazka Ano, ano stale to zabira jako vzdycky. Tak priste az dostanu chut na banan tak ti reknu. Zakousnu se do babanu a vykrocim dal na prohlidku ostrova. Co vlastne studujes? Nebo uz nejak pracujes? Nebo jses radsi u tatatinka. Zasmeji se a s usmevem mu pohlednu do oci. |
| |
| Procházka Poslední narážka mě urazí, ale snažím se mít pořád chladnou hlavu. Studuji ekonomii. A tatínka nemám zrovna v lásce. Řeknu a začnu si loupat banán. Co studuješ ty? Zasměji se, když si ji představím sedící a plně soustředěnou v lavici. |
| |
| Prochazka Usmeji se. Historii, dejiny.Ted rok jsem dokonce dejiny ucila.Pote do toho studuji i literaturu a ted jsem jela do Londyna at si prectu v originale nejaky knihy a vylepsim si sve znalosti. Tak ekonomika, v te jsem vzdycky plavala. Jak tak jdeme tak me najednou neco stipne do krku, rychle se otrepu a rukou se dotknu krku. Neco me asi stiplo. |
| |
| Procházka Štíplo? Podivím se a zastavím se. Podívám se ti na to. Zašeptám a přijdu až k ní. Přál bych si, aby to bylo jen obyčejné štípnutí. Kam tě to kouslo? |
| |
| Prochazka Ano, stiplo. Au, to zatracene boli. Tady na krk. Ukazu misto na kterem se mi objevil flek. Tak co tam je? Necham te prijit bliz az ke krku at se podivas. Mit ho tak blizko se mi libi ,kdyby to bylo za jinych okolnosti ,tak by to bylo mnohem lepsi. Usmeji se pri te myslence. |
| |
| Procházka Oči mi přejedou po její tváři až k bodnutí. To bude dobré. Je to jen malinké bodnutí. Pohladím tě po krku a upřeně se na tebe zadívám. Je něco co bych pro tebe mohl udělat, aby tě to už nebolelo? Zeptám se pátravě ti pohlédnu do očí. Ten krček si nezaslouží, aby do něj něco kousalo. |
| |
| Prochazka Zasmeji se. Ani ne, ale asi bychom se uz mely vratit k ostatnim. Otocim se a vyrazim. Moc inteligentni teda neni. Usmeji se a podivam s ena nej. Jses si jisty ze je to pouze malinke bodnuti? Zatvarim se jako nevinatko. |
| |
| Procházka Sklopím oči a vyrazím za ní. Určitě, ale kdyby se něco s tím stalo, tak mi řekni, ano? Usměji se na ni a pokračuji v cestě. Nevím to jistě, ale jisté druhy hmyzu můžou přenášet infekci, tak si na to dejte pozor. Přijdu k ní blíž. Ale na opuštěném ostrově jako tenhle, kde jsme zatím neviděli nikoho jiného než nás, tak asi nebudou. |
| |
| Prochazka Se staras Poznamena a mrknu na nej. Dobre lorde.Budu si davat pozor. Zasmeji se. No jsme tady sotva den.Jeste jsme nic moc videt nemohli. Je dosti zabavnej. |
| |
| Procházka Lorde? Takhle mi neříkej. Trochu mi při vyslovování zaskřípěli zuby. Viděli jsme už toho dost, ale máš pravdu, jsme tu chvíli. Zasměji se a podívám se kolem. Myslíš, že budeme přebývat pořád v jeskyni? |
| |
| Prochazka Te budu zlobit, zlato. Dobre lorde, uz nikdy vam lorde nereknu. Zasmeji se. Ja myslim ze ne, myslim ze se odeberem hlobeji do drungle ,ale nejsem si jista necham to na nich. Uz se tam nekdo ujal vedeni. Povim normalni hlasem. ...lorde. Zasmeji se. Jak mne bavi te zlobit. |
| |
| Procházka Už mi to začíná jít krkem. Ale co, chce si hrát s ohněm, tak ji nechám. Nevím jestli je lepší se vydat hlouběji do džungle, protože pokud přijede loď, tak nás neuvidí. Lorde, lorde, lorde, lorde, lorde, lorde, lorde, lorde, lorde, lorde, lorde, lorde, lorde, lorde, lorde, lorde, lorde,lorde, lorde, lorde,lorde, lorde, lorde,lorde, lorde, lorde,lorde, lorde, lorde,lorde... Kdy toho nechá už mě to nebaví. Hrůza Usměji se na ní. Prosím, nech toho už. Nemůžeš mi pořád říkat lorde, to opravdu nejde. Stoupnu si přední, abych ji nějak zastavil. Víš co ti tím chci říct? Podívám se ti do očí apak se lehce zasměji. |
| |
| Jeskyně Podívám se na Tamase a vezmu si kořínek. Začnu ho žvýkat, při tom se dost zašklebím, nechutná to nejlíp, lae svůj účel to plní. "Nechápu co to může být. Nechápu, proč já žiju a oni ne." řeknu tiše a velice smutně. Zadívám se k východu z jeskyně. Co nás tu potká? Co tu bude? Tyranosaurus? ptám se sama sebe. Či snad šavlozubý tygr? Nebo dokonce mamut? pokládám si dál otázky, na které neleze odpovědět. "To by mě zajímalo co tu žije." řeknu směrem k Tamasovi. |
| |
| Prochazka Zasmeji se. Jak vidis tak mi to jde moc dobre ,lorde. Podivam se mu do oci. Opravdu netusim, lorde. Skodolibe se na nej usmeji. Me to tak bavi. |
| |
| Procházka V mých očích je vidět vzrůstající napětí. Opravdu mi tak neříkej, prosím Myslím, že to už hraničí s ignorancí Ale jestli budeš pokračovat, tak si pokračuj, ale budeš mě stále deptat. Šíleně se zasměji a pak jí naznačím, abychom pokračovali. Tak jdeme. |
| |
| Jeskyně Usměji se a podívám se k východu. No poravdě nemám ponětí, ale no mohli bychom tu potkat, zvážara z křídy, jako je třeba brontousarus, Rex a tak. Podle tech rostlin, ale mohly prodělat nebo spíš projít evolucí. Ale to si nemyslím.Ale nejde mi na mysl, jak mohly přežít, jak se dokázali přispůsobit. Pokrčím rameny a vypadám štastně, že si mám čím lámat havu. No ale vetší problím bude, pokud tu nejsme jediný lidé, pokud tu jsou domorodci, tak máme problém.. Muže se tu prolínat víc civilazí. Nevíme jak moc se lidi mohly vyvinout a neodvážím se to odhadnout, snad do pdobi indianu. Pokrčím rameny. No budeme rádi pokud na ně nemarazíme..považovali by nás za vetřelce.. A kdo ví vo se tu všechno prolíná. Kolik ti bylo, když se ti to stalo. |
| |
| Jeskyně "Ty si vůbec neposlouchal, Neboť, kdyby si poslouchal, věděl by si, že to bylo před čtyřmi lety kdy mi bylo třináct." řeknu a dívám se na Tamase. "No potkat tyranosaura, by taky nebylo dvakrát příjemný. Nebo třeba raptora." povím a usměji se. "O tohle sem se vždy zajímala, ale máma řekla, že je to nebezpečné, že si prý při tom mohu ublížit a šoupla mě na zdravotní sestřiščku což je ještě nebezpečnější. Mamce nemá smysl odmlouvat." řeknu a zamyslím se. |
| |
| Jeskyně No to jsem nějak opoměl. Přiznám se a pak se usměji. No ubou jsem vyděl, jen pozůstatky, takže naživo je vydět bude zážitek. Povím a v očích mi zajiskří. No raptor by byl vvětší problém, ale co máme Anetku a ta pozná nebzpečí, no ale jako setřička jsi i užitečná ne ? No rozhodně jsi vic užitečná než člověk co učí, studuje rostliny a zvířata a člověk co se občas toulá po pralesích. Pousměju se. |
| |
| jekyně a džungle Stojím vedle něj a vidím jak se pdíval na mé nové oblečení. No co nemužu si vybírat prostě si bude muset zvyknout na to, že tady pobíham v kalhotech a košili Když začne povídat něco o jídle podívam se na něj a usměju se hmm banan bych si dala podívam se na něj ale to už mě táhne někam pryč a já jen ostatním zamávam než zmizím z jeskyně. Koukám kam mě to vlastně vede a usmívam se Jo banán bych si dala ale pak bych chtěla k oři nebo aspon k tomu vodopádku abych se mohla vykoupat dívam se na něj jak zareaguje a stále mě drží za ruku... hmmm tohle prostě krásný ostrov jen kdybychom se kdykoli mohli odejít a nebo zase se vrátit. Vůbec netušíme co nás tady čeká a co eště potkáme. Když zahlédnu jak na mě kouká nevydržím to a musím uhnout z očima jeho pohled je jako by pronikal celým vaším tělem. coapk je pousměju se |
| |
| Džungle Usměji se když řekne že má chuť na banán a dívám se kolem sebe po stromech,když se zmíní o koupaní trošku sebou trhnu a stisknu její ruku... Nejdeme banány a pak půjdeme na jiné místo kde se vykoupeš,našel sem ho cestou k vám,bude se ti tam líbit a já budu hlídat,aby nás nic nepřekvapilo.. Pane bože,budu stát kousek od ní a ona bude nahá,a já budu muset hodně se přemáhat abych se nepodíval.. jemně propletu své prsty s jejími a vydám se s ní směrem k místu kam chci,dojdeme tam asi za půl hodiny,ale co už času je dost,když uhne pohledem vezmu jí za bradu a políbím ji... Nicpak má lásko,jen se na tebe nemůžu vynadívat usměji se a začnu ji hladit po tváři hřbetem ruky. |
| |
| Prochazka Zasmeji se a jdu dal. Jo, tak deptat te me bavi moc. Po chvily dojdeme zpatky k jeskyni. Tak jsme tady. Zacina mi byt vedro a to poradne. Pujdu dovnitr je tam prijemny chladek. Prohodim a vyrazim dovnitr do jeskyne. Rukou pokynu na pozdrav a posadim se. |
| |
| všichni Jako by se ssetmělo a na chvíli padla noc, nevídíte skoro na krok a kolem vás jako by začali oživovat zvířata. Jste docela nervzozní jelikož nikdo nemá ohen taky proč asi když je den. Najednou jakoby mraky rychle odešli a kolem některých z vás se objevili pavouci velké velikosti Koukají na Katrin a jedna se zajimavě kouká na Lassi. Jinak pavouci sou hlavně kde se vyskytují ženy..... cití z nich něco co je přitahuje |
| |
| Jeskně hruzy a kam se malá opička koukne, tak tam semj pavouk. Pomalu jím kus ovoce, co jsme si donesla z pralesa, je chutnej moc. Začne padat tma cítím a také něco jiného. Najednou se něco pohne a pak zase a já cítím něco cizího a nebezpečného, ale přitom povědomého a známeho a pak uvidím hnusného pavou, velkýho, zavřísknu a hodím po top pecku a pak s povikem a ječení pěžík mému Tomasovi a schoulím se mu do klína. Bojím bojím, pryč, hnusný pavouci. Scholím se tam a vyděšeně je sleduji, spíš je ctím a snažím se bít malá a nenápadna a občas zavřísknu. |
| |
| strom Při chvilce tmy se přestanu raději hýbat akdy se rozdní zas epokračuju v práci jelikož nic jinýho na práci nemám. Taky by mi mohli ostatní pomoci. Pomyslím si a dál stavím aby byl dům alespon dnes pevný s estřechou astěnami plus dvěře. |
| |
| Jeskyně Sedím, zamyslěn do svých myšlenek a nějak moc nevnámím co se děje kolek, když v tom Anetka hodí po něčm pecku a s křikem se mi schoulí do klína. Podívám se kolem a chvili mi trvá než rozenám pavouky. Co těhle velikostí ? No v pralese dorustali velký. Ale taklhe..to je jasně vyvin pavoukovcu, v jedné etapě byli velcí a měli i dost jedu.. šáhnu po revorveru a skontroluji zada je nabytý a namířím na jednoho co se blíží nebo spíše kouká na Lasii. |
| |
| Jeskyne Najednou je vsude kolem me tma, nevidim nic kolem sebe a to, ze citim vedle sebe cizi pritomnost me znervoznuje. Pochcily si me oci zvyknou a ja ucitim vsude okolo velke chlupate pavouky s hodne ocickami ktere na me upiraji zrak. Wow, to jsou ale velky mazlicci.Muj sklipkan by se jich musel leknout a utect. Podivam se jednomu z nich primo do oci a usmeji se. No maximalne me kousnou a ja se umru.Ale to nebezpeci mi stoji za to. Pohodlne se opru o jeskyni a pozoruji je. |
| |
| Džungle POdívam se na něj a jen se pousměju a pak se zamyslím hmm to si vážně myslí že já bych se svlékla uplně?? jednou mi to stačilo a už nikdy víc... zásadně se koupu v košilce co mívam pod věcma Usmívam se jako sluníčko do doby než náhla padne tma a já šourám očima a hledám Jana abych se k němu přivinula a on mě mohl obejmout. Jelikož mam dosti blbý pocit jako by něco tady nehrálo. Občas jakoby něco problesklo nějaké zvířatka kolem nás. jane co se to děje ?? Tak jak rychle padla tma tak zase odešla nejprve sem se dívala na nebe ale moje oči sklouzly na velké chlupaté osminohé potvory. to snad ne čeho ja se nejvíce bojím musí být tady a ještě tak velké Jane že se mi to jen zdá že?? Probud mě prosím řeknu z náznakem strachu, a svoje nehtíky trochu zaryju mu do ruky. Ale tohle dělám nevědomky je to tím že se bojím |
| |
| Džungle nebo snad les Stále hledám ostatní. Dívám se okolo a prohlížím si stromy, rostliny. V tu chvíli jsem ráda, že nic živého nevidím. Jestli tu něco ošklivého je, tak aspoň to nevidět. Jdu pomalu směrem, kudy si myslím, že jsme přišli. Být tohle normální ostrov, tak by to tu mohlo být i hezké. Jenže my musíme ztroskotat tady. Jediný ostrov z tisíce. Normální stromy, malinkatí pavoučci. Myslím na něco lepšího a ne na to, že by každou chvíli na mě mohlo něco vyskočit. Najednou se ale setmí a já nevidim na krok. Už si nepředstavuju něco krásného, ale napadají mě ty nejhorší myšlenky. Naštěstí je to za chvíli pryč a já si konečně oddechnu. V tu chvíli si ale všimnu těch strašných pavouků. Vzpomenu si na noc. Ale teď už nejsem tak v klidu. Rychle se několikrát nadechnu a pak z plných plic zařvu. Je mi jedno kam, ale rozhodně se rozeběhnu od nich pryč. |
| |
| Jeskyně Sedím poblíž Wiwien a očima přejíždím po jejím obličeji. Její pozornost ale právě směřovala na malé a chlupaté potvory. Vám se líbí? Řeknu a přisednu si k ní, abych nemusel mluvit tak hlasitě. Co tady asi žerou? Podívám se okolo a vidím, jak jich je poměrně hodně, pravděpodobně musí žít hlouběji v jeskyně, protože jsme se přece ještě s žádným nesetkal, i když je pravda, že jsem tady by jenom přes noc. |
| |
| Jeskyne Usmeji se. Ano, libi se mi moc. Povim s uzasem v hlase. Tech 8 nozicek,ty vetsi vypadaji mnohem lip nez ty malinkaty co se dostanou vsude. Pozoruji jednoho pavoucka a nespustim z neho oci, jako kdybych se zakoukala beham par vterin. |
| |
| Jeskyně Dávám pozor na pavouka. Vy nějaké pavouky doma chováte? Podívám se na ni. Pokaždé mě překvapí, s ničím takovým jsem se nesetkal. Čekám na odpověď. |
| |
| Jeskyne Mno, da se to tak take nazvat. Jsou tak vzneseni. Pavouci prinaseji stesti. Znovu se posusmeji na pavouka a jsem ocarovana. Tobe se snad nelibi? Nachvilku se odtrhnu od osmihyho milacka a pohlednu Adrianovi do oci. |
| |
| Pavouci u Wiw a Adriana Koukají na vás hlavně na slečnu která je spíše obdivuje. Z kusadel jim teče hnusný sliz a vypadá to docela hnusně. Jeden se začne přibližovat k Wiw a začne se po ní sapat. Chytne jí a začne jí obalovat vlaknem, ten druhý jde po Adrianovi. Pavous Wiw jde otvorem ven. Pavouk se slečnou Sheran Slyšíš za sebou cupitání a víš moc dobře že jsou pěkně za tebou. Jeden tě dožene a chce tě zaplést do pavučiny |
| |
| Pavouci Když uslyším za sebou cupitání, tak se mi skoro zastaví dech. A když mě jeden dokonce dohoní a chce zaplést do té ohavné pavučiny, tak začnu znovu ječet jako o život. Vlastně opravdu o život. Všimnu si jeho obrovských očí a ještě ošklivějších a větších kusadel. Nemít trochu výdrž, tak tam na místě omdlím. Teď ale seberu svojí veškerou odvahu a několikrát do něj silně kopnu. Pak znovu vyskočím na nohy a běžím ze všech sil dál. Přitom dál ječim a doufám, že mě aspoň někdo uslyší. Někdo kdo mi pomůže a ne sežere. |
| |
| Boj s podlým osminožcem aneb Ty hnusný svině nás můžou pobít Ani nestihnu zareagovat, když si začne ten opuchlý hnojník brát Wiwien. Jeho odporně slizká ústa ve mně vyvolávají pocit opovržení. Žádná taková zrůda si nesmí na ni dovolovat. Prý se jí líbí, to jsou hnusný stvoření první třídy. To chce celou královskou armádu na takové potvory. Už jsem napřahoval ruce, že jí pomůžu, ale začne na mě dotírat další potvora. Chcípáku!!! Zařvu a v nouzi hodím pavoukovi do očí písek. Nevím jestli to nějak zabralo, ale je mi to jedno. Rychle začnu utíkat a dokonce se začnu hrabat i rukama. Chci se odtud dostat jak nejrychleji to jde. Ve východu si táhne Wiwien. Ta hnusná kurva. Vrhnu se přímo k ní a skočím na pavouka v touze jeho rozmáčknutí. V letu zařvu něco jako Banzai a dopadnu na osminožku. |
| |
| strom záchrana Kdxyž už úspěšně postupuju dál ds stavbou uslyším křik dívky.Známý křik. Já jí to říkal ach jo. Povzdechn usi a hodím si pušku na záda a slezu ryhcle se stromu.Jeližko jsem lovec dokáži stopovat dost dobře tažý jdu rychle po dobře znatelných stopách slečny.Když uvidím pavouka který jí honí zakřičím. Vratte se ke stromu! Při čemž mrsknu po pavoukovi kusem větve. |
| |
| Jeskyne Uz necekam na odpoved od Adriana, protoze na sobe ucitim lepkave pavouci vlakno, ktere me zacina hrat.Vratim se zpatky k pavouckovy a pohlednu do jeho mnoha kukadel. Co to vyvadis? Me ses tak libil a ted me chces zabalit do kukly. Ale nebranim se, nema to cenu, uz jsem po pas zabalena v jeho vlakne. Zacnu se citit omamena a strasne slaba. Tak to jsem dopadla hezky ,pro moji vasen k pavouckum budu ted jednim vysata, jeste by me mohl nekomu darovat. Wiwien Glare vysata nejakou druzkou. Pousmeji se, uz jsem skoro cela v kokunu. Zacinam upadavat do spanku a nevnimam okoli a to co se deje kolem me, tusim co semnou chce provest a vubec se mi to nelibi. To bude asi tim ,ze moje pavoucci jsou mensi a jsou vychovane, a tomuhle se ocividne vubec nelibim. Uz jsem cela zabalena v jejich bilem vlakne, ktere je strasne pevne, vubec se nedokazu hybat.Ale docela me udivuje, ze je to vlakno tak produsne a ja stale jeste muzu dychat. Jsem jak v rakvi ,no to jsem dopadla hezky.Muj sklipkan je tak pritulnej a tenhle. Nese si me v kusadlech ven .Tak kdo me asi vysaje, druzka, nejaky mladej pavoucek nebo sam unosce? Aaaa pomoc, ja jeste chci zit. |
| |
| Jeskyně Pozoruji toho pavouka co se blíží k Lasii a jak mu z kusadel odkapává sliz. Sliz nebo jed ? Paralizují nebo zabíjejí..každopádně, by to zvládli s každým z nás.. Pak se jeden vrhne na muže kterého jsem zahlédl na lodi a tan mu do očí hodí písek a v skoro stejné rychle jedene z nich začne ovíjet wiwen svím bílím, lepkavím vláknem a jde mu to rychle, také aby ne, je to součást jeho obživi a způsob života, jeho touha po přežití, je to síla pudů. A za kradší chvíli než jsem čekal jí už vynáší ve svím kokonu co drží v kusadlech z jeskyně a omámená žena se nebrání, no v podstatě ani nemuže, je omámená a nejspíš se cítí ospale. To není dobré…To je zlí. Pak se z venku ozvě křik, postavím se na nohy a podívám se po všech. Nenech te se zabit do toho vlákna. Já jdu za tím křikem. Anetku si dám na rameno a s revolverem vyběhnu z jeskyně, cestou minu pavouka. Od kud to. Pak spatřím ženu po níž se sápe pavouk a ten zrovna dostal od muže kusem dřeva. Na strom ne, oni lezou jsou to pavouci a tam blbě utečete. Povím k nápadu a zamířím na pavouka a zmáčknu kohoutek spouště a ten cvakne, ale už mě nezajímá jestli jsem trfil. Chytnu ženu za ruku. Na seznamování čas není děljte musíme se hejbat. A táhnu jí nazpět k jeskyni. |
| |
| návrat Zas nevíte o co de! Zavrčím na muže co s etak náhle objevil popadl slečnu a zmizel. A sakra! Zakleju jelkož mi je jasné že pokud pavouk žije půjd po mě a tak ryhcle v kličkách doběhnu zpět ke stomu na který vylezu a zase dělám dál přýbytek. Kd evšichni jsou nejprve s edohodnem že to postavíme a apk nikdo nikde. Zavrčím si. |
| |
| Pád na pavouka – Jaká je možnost, že ho tím zabiji? Asi nízká, ale za pokus to stojí. A navíc se to už stalo. Jaká ironie, že zrovna já musím zabíjet pavouka bez kamenů a klacků. Jakmile dopadnu na pavouka, tak uslyším odporné křupnutí, bouchnutí a pískot. Bolestivě zavyji a vyrvu konec kokonu z pavouka. Chytím ho uprostřed a hodím si ho přes rameno. Mezi tím se začali pavouci znovu přibližovat. Aáááááááááááhhh. Zařvu a vrhnu se do krajiny, kde zrovna pavouci neloví. Kokon mi na zádech skáče, určitě to není příliš pohodlné. Ta mě zabije až zastavím. Po chvíli běhu se mé kroky začnou bořit do písečné pláže zvolním a pomalu se zastavím. Položím kokon na zem a začnu ho pomalu trhat. Doufám, že jí nic neudělal. |
| |
| Pořád pavouk Při troše štěstí mu pořád utíkám. Když zničeho nic se tu objeví baron a na chvíli se pavouka zbaví. Přestanu ječet, ale běžím dál. Ne na strom ne. Dostane se tam stejně jako ta tarantuleeeee. Odpovím mu a poslední slovo protáhnu do výkřiku. V tom se objeví Tomas a vystřelí na toho ošklivýho pavouka. Pak mě chytne za ruku a táhne mě kdo ví kam. Poslušně za ním běžim a držím se ho. Od tý doby, co jsem ho potkala, tak běžím pořád. Odpovím na jeho pobídky. Být v jiné situaci, tak se tomu i usměju. Teď se ale snažím udržet dech a myslet jen na útěk. Napadne mě skočit Tomasovi na záda, abych aspoň byla od pavouka co nejdál a on na mě nedosáhl. Jenže nemůžu mu jeho pomoci oplatit tímhle a tak běžim stále po svých. |
| |
| Džungle Kráčíme ruku v ruce džunglí když padne tma kolem jako by z čistajasna,sevřu Elis ruku a vnímám zvuky džungle,slyším že kolem nás je živo Nevím má drahá,ale neboj se sem tady! opět stisknu její ruku a v té volné již třímám šavli,když spatřím pavouky kolem nás jen postavím k Elis a nechám ji ať se za mě schová,její nehty se mi zarývají do kůže ale nebolí mě to... Tak pojďte mrchy,tady vám ale pšenka nepokvete! Drž se u mě, a vem si kolt,je odjištěný a nekope,stačí jen namířit a stisknout kohoutek,neboj se prosím,já tě nedám,slyšíš mě nedám,hlavně nedělej prudké pohyby! řeknu tiše a sleduji pavouka který se k nám blíží,jedním pohybem zápěstí se čepel dá do pohybu a pavouk je napůlky,ostatní kolem nás začnou neklidně lozit,smrt jednoho z nich jim asi nevoní. |
| |
| Pavouci u Wiw a Adriana Když běžíš za sebou nic neslyšíš, ale pavouk ma jen pohmožděné nožky . Nic mu není ale jakmile si zastavil a začal trhat vlákno nad tebou jako by něco velkého clonilo slunci. Dopadá tam stín a na rameno ti dopadne trochu hnusu z jeho kusadel. Je naštvaný jelikož si vzal asi dárek pro svou pavoučici. Jednou nohou tě odhodí a kousek dál a vezme Wiw a rychle utíká pryč na osum nožiček vážně nemáš. baron Tím že sis upoutal pavouka na sebe, ty si tam krásně pracuješ nahoře když v tom za tebou uslyšíš tvdý dopad. Osminohá potvora se na tebe krásně kouká má asi hlad. Tomas a slečna Sheran Za sebou neslyšíte nic, ale doběhli jste někam kde to ani jeden neznáte a narazíte na velkou skálu a krásný výhled na jinou stranu ostrova. zaslechnete podivný zvuk jakoby nějaké větší zvíře a uviděli ste pterodaktyla jak si tam letí do hnízda. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Probouzíš se na půl otevřená a pohozená někde v koutě kde je plno takových jako ty. jen to asi budou zvířata, všude je mnoho pavučin a také zbytky kostí. Říkaš si jak může být velká samice když bývaj eště větší než samci. |
| |
| strom Nevrle s puškou na zádech se otočím a kouknu na pavouka. Tak ty mě hcceš jo tak to nebudeš mít tak lehké hochu. Ušklíbnu se a vytáhnu svou velkou kudlu(Kdo vydle Krokodýl dandí tak takovou mám tu hezkou velkou:)) Pak ještě vezmu pevný klacek aklackem se po potvoře oženu. |
| |
| Kdesi v pralese Běžím stou ženou, dokud za sebou neslyšíme, jenom šumění listů a dokud Anetka přestane vřeštit, Pak zpomalíme. No už běžet nemusíme utekli jsme jim, ale hmm Pak se rozhlídnu kolem a všinu si skály, co jsem ještě neviděl a pomalu se vydám k ní. Bud z ní hezký víhled.. Pak se mi myšlenky zadrhnou a jí spatřím letícího pterodaktyla a zastavím se v půli krku a dívám se na oblohu a pak znova ten zvuk, jak se něco velkého prodírá houštím. Nádhera Vydechnu ale pak začnu přěmýšlet a podívám se na ženu co jsem sem dotáhnul. Nevím kde jsme. Povím skoro nadčeně a pohladím Anetku co mi zaleze pod bundu a v očích mi zajiskří. Ale pavoukům jsme utekli. Usměju se a podívám se kolem. Je tu krásně…to to je bezvadný sen.. |
| |
| džungle Stojím přitisknutá k Janovi a koukám kolem když mi dá pušku podívam se na něj sám ví jak moc mám ráda pušky a taky sněma neumí zacházet. Vždyt se netrfím to bude fakt unikatní zda bych se trefila. Podívam se na Jana a pak an toho pavouka je to fakt krásný nemám ráda pavouky a jen doufám že to nebude moje smrt tohle znám i lepší způsobit jak umřít. Jeden po mě skočí a já sem zmáčkla spoušt ale při tom sem zavřela oči a pak upadla na zem. Ale pavou se nějak nehýbal.... podívam se na Jana a rychle se soukám na nohy. hmmm co tady bude příště velká obří housenka ? radějic nepřemýšlím a čekám co se bude dít ale i výstřel jim trochu asi nahnal strach. Mířím před sebe a koukám kolem sebe a jen se pro sebe usměju braško tak tohle mi neuvěříš jestli to pžežiju a dostanu se odsud vše ti budu vyprávět |
| |
| Kdesi v pralese Běžím dál a já si stihnu i všimnou, že ani nevím, kde jsme. Po chvíli ale zastavíme a já se snažím popadnout dech. Taky jsem hodnou chvíli běhala. To doufám. V noci jsem spala s obrovskou tarantulí a teďka tohle. Zašeptám a při té představě se oklepu. Dál se pevně držím Tomase a začnu si to tu prohlížet. Poslušně jak pejsek za ním cupitám, když se vydá ke skále. Když ale zaslechnu ten ošklivý zvuk a všimnu si pterodaktyla, tak ztuhnu. Udělám krok blíž k Tomasovi. Neee. Už nic velkého. Už nic velkého. Opakuju si v hlavě a pak zaslechnu Tomase, jak neví, kde jsme. Jo. To já taky nevím. Ale možná by jsme mohli jít trochu dál od toho zvířete. Zašeptám, aby nás náhodou neslyšel i on. Pavouci už prosím ne. Už je nemůžu ani vidět. |
| |
| Pláž Jakmile mě povalí, tak už nemám sílu vstát. I když mám nesmírnou touhu zkusit za ním běžet, tak už nemůžu, ty mrchy jsou jak z čertích vajec. Vrať se ty hajzle, bojuj jako chlap!! Zařvu a zkusím se postavit, ale záda jsou proti. S bolestivým zavytím se odplazím od vody, protože až stoupne příliv, tak by mě mohl zatopit. Teď ji vysaje jako všechny na tomhle ostrově. Kurva!!! Nemůžu se přeci na ni vybodnout. Zkusím se postupně zvednout, vypadám jak hrbáč po noci v hospodě. Motám se a nemůžu se pořádně narovnat. Štěstí, že jsou okolo větve, které mi mohou sloužit jako berle. |
| |
| soukromá zpráva od Wiwien Glare pro Zacinam se probouzet ze spanku a doufam, ze to vsechno byl jen sen, a ten bozskej pavoucek se na me dal pouze kouka. Otevru oci a vsechno je jinak, jsem jeste stale v lepkave kukle ,ale uz se z ni dokazu sama dostat. Tak vypadato, ze me donesly na misto urceni, takze ted tady cekam samici nebo nekolik malych pavoucku. Rozhlednu se okolo a uvidim ty ostatky a ruzne kukly jinych velikosti a tvaru. Proc nejdriv nevysajou to ,co maji a pak mumifikuji me?! Vylezu ven z kokonu a shodim ze sebe plast, co mam stale na tele. Tak ted uz nebudu tak nemotorna. Mam na sobe uzke kozene kalhoty a tuniku vpravenou do kalhot s vysokymi boty. Vsude okolo je sero a strasny smrad od tech mrtvol a dost velke teplo,ja jsem jeste lehce ospala , ale dokazu svoji unavu ovladat. Brr, kdybych alespon mela nejakou savli nebo neco takoveho. Oklepu se.Zkousim najit neco cim bych se dokazala branit.Bojim se, ale snazim se nepanikovat a logicky uvazovat. Samice musi byt dost velka, jak ja nemam rada samice, proste si s nima nerozumim.Nerozumela jsem si se samcem tak co potom s chlupatou bestyii zenskeho pohlavi. Prohlizim si steny jestli nenajdu nekde znatelny vychod. |
| |
| Džungle Ostražitě sleduji povouky kolem nás a nespouštím pohled ani z Elis,kolt vezme a já na chvíli dávám pozor na pavouky,ozve se rána a jeden padne k zemi,chci se otočit abych jí pochválil,ale vidim jen jak se zvedá ze země... Nu ták dávej pozor,ty mrchy jsou agresivní na pohyb... přivinu ji k sobě a do druhé ruky vezmu kolt,ozve se 5 výstřelů a dalších pět pavouků se sune k zemi bez života,jen kusadla jim cvakají ve smrtelné křeči,zbylí se raději dají na ústu... Jsi v pořádku? obejmu ji a políbím,pohladím ve vlasech a v obličeji a přivinu ochranitelsky k sobě... Ti už se nevrátí,neboj se,jsou pryč! vezmu si kolty a doplním prázdné komory po vypálených kulkách a dám je do pouzder,pak schovám šavli a pušku na romeni pohodím aby se mi lépe nesla,zavedu ji na upátí malé skály,kde je jedno místo skryto mezi křovinami,tam se rozprostírá malá túňka s teplým pramenem.... Tak tady se jistě budeš koupat raději,sem tam určitě,studená voda špínu neumije dokonale. usměji se a obejmu ji zezadu kolem ramen. |
| |
| džungle Podívam se na něj a jen se usměju hmm asi sem upadla schvalně Koukám jak střílí a mylsím že bych se taky měla asi naučit normálně střílet ale když já tak nemám ráda zbraně. myslíš že já spadla schvalně ?? hmm ja jen zakopla když je po nich jen si opráším zadek a paka jdu sním kam mě to vlastně vede hmm co nás ještě dnes potká, nejdříve pavouci co příště?? hmm když jsme došli na místo nevěděla sem co říct jelikož to tu bylo okouzlujicí. Nepopsatelný zadívala sem se na něj a objala ho kolem krku a políbila ho na ůsta. jak si věděl o tomhle místu? je tu krásně, klid a nerušeno. Nikdo zatím nebude otravovat či koukat kdžy mě obějme položím mu hlavu na hrud a pak se od něj odtáhnu a jdu poalu k vodě a po cestě si začnu rozepínat košily. Jeden knoflík po druhém. Má bíla košile mi sklouzne po mé kuži až na zem. Pod ni mám bílou košliku, pak si začnu rozepínat kalhoty a vyzuji boty. Když mám vše dole teda krom košliky vklouznu do vody a ponořím se, kde si opláchu vlasy. Podívam se na Jana a jen se pousměju copak ty nepujdeš?? |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Usměji se když se do mě zapřeš a pak trošku oněmím když se začneš svlékat,srdce se mi rozbuší když vidím jak z tebe padá košile a začínáš si rozepínat kalhoty,ihned se otočím a sevřu toužebně oči... Nikdy sem neviděl krásnější divku než jsi ty má drahá.. prolétne mi hlavou zatímco slyším jak vklouzneš do horké vody která tě začne zahřívat na prokřehlém a roztřeseném těle,voda je tak příjemná a teplá... Copak ty nepůjdeš? ozve se tvůj hlas když se přemáhám abych se neotočil a mé oči se doširoka otevřou... Tak to bych rád má milá,ale kdo by hlídal kdyby se něco objevilo,i když ty zvířata do horké vody určitě nevstoupí.. polknu a pomalu se otočím,rozepnu pásy na kterých mám zbraně,dojdu k břehu a vysleču se jen do převinovaček,pomaličku s úsměvem se vydám do vody ale pušku položím na jeden kámen tak bych jí měl hned k dispozici,vlezu do vody a trošku syknu když se dotkne ještě ne zcela zhojené rány ale dopalu k tobě velmi blísko a čelem se opřu o to tvé... Čekal sem jen na to pokud to dovolíš má milovaná! lehnce si tě přitáhnu blíže k sobě a políbím tě na ústa jako bych ti chtěl dokázat jak moc sem rád že sem zase s tebou samotný. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Koukám jak je ke mě otočen záda, on se snad stydí vždyt mám ještě košilku.... hmm jde vidět že je to opravdu slušný muž plavu si dookola a oplachuju si při tom tělíčko a koukám kolem zda by na mě něco nemohlo spadnout. Podívam se na něj a zrovna se vysléká tak se pro jistolu otočím a ponořím se pod vodu abych nemyslela na něco co eště nemám..... Zaslechla sem jen dpad do vody a tak sem se otočila vidím jak pomaloučku jdeš za mnou a asi tě ta rána bolí.. hmm na to sem uplně zapoměla Když se opře o to mé čelo jen se usměju a dodám nemusel si čekat mohl si jít sám sem není to jen moje, dofám že tě to moc nebolí ukážu na ranu a trochu se k tobě přiblížím, jde na mě vidět že sem ted čilejší a vlasy mi splívají na tváři. Políbím tě a odplavu jinak tam se opřu o kamínek a koukám na tebe s usměvem. Sednu si kamen a začnu si oplachovat nohy... tak co mi povíš?? |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Usměji se když mě políbí a začnu si oplachoat ránu na ruce... Našel sem to tady když sem vás hladel víš,jen sem tu prošel,ale zapamotoval sem si to místo,abych ti ho mohl ukázat,doufal sem že jsi zde.. řeknu s úsměvem a rozhlédnu so po bílích hladkých kamenech a hradbě zeleně a pestrobarevných květin,na které lítají motýlci,uvědomím si že k horké vodě nechodí šelmy a tak sem o něco klidnější... Ještě to trošku pálí,ale co se dá dělat,to bude dobré,večer si to sešiju poku bude čím pohlédnu na ruku a dívám se na tvou tvář po které se linou mokré vlasy a trochu se mi tají dech... Co ti povím? Aby jsi šla za mnou, že je mi smutno když tě nemůžu svírat v náručí,prosím pojď za mnou.. natáhnu ruce a čekám co uděláš,na tváři mi hraje spokojený úsměv.. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Dívam se na něj a své nohy si položím zpět do vody a zakloním hlavu, když zaslechnu že mu je smutno a že by chtěl abych šla za ním jen se sama pro sebe usměji a ani se nehnu hmm mě se tady dobře sedí asi tady eště zůstanu ale jestli chceš pojd ty zamnou usmívam se a pak pohlédnu na něj a čekám co udělá hmm nebudu dělat to co on řekne pokud něco chce tak at přijde moje košilka začíná schnout a docela prosvítat. takže sem si přes hrud překřížila ruce a koukám na něj mám ji více uplé než bych chtěla ale co. přitahnu si k sobě nohy a hlavičku položím na kolena a koukám na Jana |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Sleduji ji a usmívám se vím že tohle je asi nejkrásnější okamžik co sem kdy zažil,a když spatřím jak se přes košilku rýsují nadra a bradavky,polknu a sklopím pohled do chvíle než se schová za nohy a dívá se na mě.... Ty jedna ty víš co na mě platí hmm.. řeknu s úsměvem a vydám se pomalučku za ní,náhle se všek chytím za nohu a začnu se potápět,v obličeji mám bolestivou grimasu a potám se pomalu do vodu jako bych dostal kreč,za chvíli se vynořím abych se nadechl ale hned zase mizím pod vodou natahujíc k ní ruce. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro ty se jen usmíva se a řekl že vím co na něj platí podívam se na něj překvapeně a s neviným usměvem na tváři ale coto povídaš Jane já nevím co na tebe platí ja tady jen sedím pousmívam se a dívam se jak se blíží ke mě,když začne se chytat za nohu a dělat grimasy nejprve si myslím že to jen dělá ale srdce mi buší jane notak tohle není sranda Když se vynoří myslela sem že je vše v pohodě ale nebylo rychle sem sklouzla do vody a plavala rychle k němu a chytala ho. Pozvedla sem ho nahoru a snažím se ho udržet nad vodou. jane si v pořádku ?? |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Když mě chytíš a pozvedneš políbím tě obejmu pevně tě sevřu a jen zašeptám tiše do ouška Promiň,ale víš že sme oba tvrdohlaví,takže sem věděl že za mnou příjdeš,i když sem k tomu použil malou lest. pohlédnu ti do očí a vezmu tě do naruče,vylezu s tebou na kameny kdes před chvíli seděla a vroucně se ti vpiju do rtů,cítíš mou horkou kůži na tvé mé dlouhé vlasy se ti nalepí na rameno... Doufám že se na mě moc nezlobíš,ale musel sem to zkusit,vím že to nebylo hezké,a slibuji že už takové věci dělat nebudu. hladím tě po tváři a ramenou a snažím se udržet pohled od toho jak se tvá ňadra rýsují pod velmi průsvitnou košilkou. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Podíva se na tebe a docela dosti se zamračí ach jo ja hloupá zase na to skočila ale jak chceš pane Když mě odnesl na kamen a líbal mě byla sem jako umělá když skončil jen sem odvrátila hlavu a ležela. ne nebylo to vůbec hezké příště až se ti třeba něco stae já už nepřijdu Vklouznu do vody a dělám naštvanou sice sem ale ne až tak. Plavu k jedomu trsu kde je spousta krásných květin trochu se nazvednu na rukou a přivoním si k ní. hmm jak krásně voní ne¨budu jí trhat jen proto že se mi libí je to škoda pak by jen uvadla Sednu si k těm květinám a nožky si přitáhnu k sobě a dívam se na něj. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Trošku smutně sklopí hlavu když ho vytrstá nezájmem a odplavě,chvíli sedí na kameni a teskně sleduje vodu,pak vklouzne do vody a vynoří se kousek od tebe,lehounce tě pohladí ve vlasech a smutným pohledem se zadívá do tvých očí.. Odpusť mi lásko moje,já nechtěl aby jsi se zlobila,chtěl sem tě jen moc donést na ty kameny, a také,jsi první dívka co miluji, co jsem kdy políbíl a taky první dívka co bych pro ni i umřel,vím,že bych bez tebe nevydržel ani den. otočí se a trhá stébla trávy a jeden malinkatý kvítek a něco začne splétat. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Koukám jak ke mě plaveš a jen když se nedívaš tak se usmívam.... hmmm ja doufala že přijde Když mě pohladí jen mi trochu cuknou koutky.. Když se mi omlouvá dívam se mu do očí a poslouchám každé jeho slovo a když domluví přitáhnu si ho a políbím, už sem to nějak nemohla vydržet je ke mě tak hodný a má mě rád a já jeho. pak se odtáhnu a podívam se ti do očí promin nemohla sem si pomoct sklopím zrak a chci vklouznout do vody a raději se opláchnout a jít tphle dívka mého postavení má zakázané se takhle chovat ale co nidky sem na tohle nebyla byla spíše jako kluk |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když hmatáš po stěnách zamotáš se do jedné z lepkavvích sití a hned okosek dál vidíš že se něco blískne. Lepkavá hmota se ti přilepuje na tělíčko není to moc dobré ale to co se tam třpití by ti mohlo i hodit možná by ti to pomohlo se dostat ven |
| |
| Kdesi v pralese Ještě chvilku sleduji pterodaktila a pak se podívám na dívku a pousměju se. Dobrá, půjdeme od nich dál a trošku se tu kouknem. Povím a pomalu zamířím asi nazpět, ale vlastně nevím kam jdu, ale doufám, že nazpět. A jak se vlasntě vyspala ? Zeptám se polohlasně a dívám se kolem sebe na přírodu a poslouchám. Kdyby se něco velkého hejbalo, tak sutaně stát a ani se nehni. Povím. Je tu nádherně, škoda, že můj přítel, nejel semnou. Líbilo by se mu tu víc, než u amazonky Usměju se tomu. Anetka, je zase někde v korunách stromů. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Pousměji se a něco sevřu v dlani,polibek ti oplácím s neskonalou něhou a pak sleduju jak se oplachuješ a zase dopalu k tobě na malou mělčinu kde je vody sotva pokolena,kleknu si před tebe a uchopím tě za ruku,pohlédnu ti plaše do očí a trošku rozechvěle promluvím.. Vím že je mi s tebou krásně,a že chci tebe a tvého bratra dovést k sobě domů,aby jste měli domov bez příkazů a poviností,vím že to co těď udělám je možná bláznívé,ale znáš mě,a já znám tebe,sice to není ani týden co sem s tebou,ale vím jedno,už ani minutu bez tebe být nechci,chci tě mít stále po svém boku,chci abys věděla jak moc tě miluji,a že jsem si tuhle chvíli dlouho rozmýšlel,ale risknu to.. na chvíli se odmlčím a pokleknu na jedno koleno, vezmu tvou ruku a vložím ti do ní prstýnek z trávy s maličkám rudým kvítkem místo diamantu a vydechnu,pohlédnu ti zpříma do očí a ještě jednou polknu než zase naberu dech a promluvím.. Elisio DeMontec,nemůžu ti nabídnout bohatství ani postavení,ale nebízím ti své srdce a lásku,staneš se mou ženou? pohled mích očí do tvých je pevný a plný lásky a očekávání,jak tě držím cítíš že se po vyslovení těch slov lehce rozechvějji a stále tě sluduji. |
| |
| Kdesi v pralese Celou dobu se držím u Tomase a dívám se po okolí. Když se zmíní o tom, že se vzdálíme o pterodaktylů, tak nadšeně přikývnu. Otočím se a jdu vedle něj. Přitom se to trochu bojácně stále držím. Vyspala? No nic moc. Rozhodla se na mě přenocovat obrovská tarantule. Ne že by mě pavouci nějak hrozně vydili, ale odteď je nemůžu už ani vidět. Odpovím a trochu se otřesu. Už jen ta vzpomínka mi připadá strašná. Viděla jsem hodně velkých pavouků. Ale na tohle prostě nic nemá. Dopovím ještě a trochu nuceně se nad tím pousměju. Budu se snažit jen tak stát a nehejbat se. Ale když mě to bude chtít sežrat, tak to moc nezaručuju. Zašeptám a zmínka o něčem velkém mě moc neuklidní. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Dívam se jak říka že by chtěl aby bratr byl u nich a tak usmívam se do té doby než začne podivně mluvit a já trochu víc zvážním už nemám usměv na tváři Já tě taky miluju víš to moc dobře.. Koukám na něj jakoby se chystal říct něco co by mohlo změnit nás oba a když se zače klekat vytřeštím oči a doufám že jen sním ne to ne tohle nemyslí vážně... co mám dělat pověz srdce co mám dělat dívam se na něj a když mě oprvadu požádá o ruku zavřu při tom oči do očí mi vyhrkli slzy. Jane ja nevím co na to říct, já tě miluju ale ja nevím zda sem na tohle připravena. řeknu smutně a sklopím hlavu nevím co mám dělat, já ho miluju on to ví ale na tohle ja zatim nemám začnou mi téct slzy ja ho zranila určitě tohle mi neodpustí |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Polknu a zkousnu si rty,zvednu ji za bradu a políbím ji... Nemusíš odpovídat hned,prostě sem musl vyjádřit co k tobě cítím,já nechci aby sis myslela něco zlého,nezměnilo by se skoro nic mezi námi,jen by jsme měli stejné jméno,je to jen na tobě. Nikdy už nechci vidět tvé slyzy lásko,nikdy,je to možná rychlé,ale co mám dělat,chci abys věděla co k tobě cítím, a že to myslím upřímě. obejmu tě a přivinu k sobě,abys věděla že se nezlobím,že k tobě stále cítím to samé a nemění se to. |
| |
| Kdesi v pralese. Usměju se. No lepší na sobě něž v botě Pak se podívám kolem a seberu jednu rostlunu a stčím si jí do kapsy. Tohle by mělo bít proti jedu jednoho pavouka. Pousměju se. A copak dělal tvůj ochránce..ten co mlátil pavouka klackem, místo toho aby ho zastřeli puškou ? Zavrtím hlavou a musím se pousmát. No pokud nás něco bude chtít sežrat, tak nám to Antka poví dřív něž se to o to opkusí a pak se proběhneme. usměju se. A co by nás chtělo sežrat ? Usměju se a chvilku se zadívám na malou zelenou ještěrku na stromě a pak se s úsměvem vydám dál |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Podívam se na tebe se slzama v očích a řeknu já vím že ke mě to co si řekl citíš ale já taky když mě obejme trochu se mi uleví já tě muluju tak jak to je nepotřebujem zatím mít stejné přijmení mě se to líbí jak to je nebo je to tím že mi doma manželství znechutili že na něj už nevěřím. zavřu oči a koukám před sebe, jako bych byla mimo hodně měpřekvapil a nemám nějak chut ted mluvit nebo cokoliv podobného |
| |
| Kdesi v pralese Zavrtím hlavou. Tahle tarantule by se do tý boty ani nevešla. A do mojí už vůbec ne. Odpovím vážně a už na pavouky nechci ani pomyslet. Zvlášť na ty, co mě před chvílí honili. Co dělal? Strčil do něj klackem. Zašklebím se a radši na to už nic neříkám. Já spíš doufám, že na nic tak hrozného nenarazíme. Já svým nohám zas tolik nevěřim. Už i ten pavouk mě málem dostal. A co by nás chtělo sežrat? Co má hodně zubů, je větší než my a má velký hlad. Podle toho co jsem si stihla všimnout tak asi všechno co tu žije. Odpovím a zamyslím se nad tím. |
| |
| Kdesi v palese Usměju se. No všechno ne. Zastavím se a lehce tě zaržím aby jsi nešla dál a ukáži na motýla. Vidíš, ten tě sežrat nechce. Povím potichu a usměji se. Jen se dívej kolem sebe. Pousměju se a podívám se kolem. No ten velkej ne ale malí jo. Pozmanám. Ne všechno nás tu chce zabít. Ale je tu i krásně |
| |
| strom Stále čekám co pavouk udělá ale když se nějak nehýbe vší silou ho odpálkuju klackem pryč.Potom klacek opřu o provizorní dům a nůž zastrčím.Pak začnu zase pracovat na domu pokud již mám stěny a střechu tak za´čnu dělat dveře a okna. |
| |
| baron Sice si jednoho pavouka odkopl byl trochu mimo ale to vůbec nevadí jelikož se přicoural jeho kamarád a ten už je trochu živější. Na nic nečeká a skočí po tobě při čemž oba padate dolů. Pavouček na nic nečeká a dělá si rychle pavučinu. a tebe chytil nožičkama, ted tam vidíš a pavouček se na tebe plsně kouká |
| |
| pavouk Při pádu se snažím jednou urkou zachytit o nějakou silnější větev a druhou urkou vytáhnu svou kudlu a probodnu pavouka tak abych si neublížil a vyhnul s ejeho kusadlům. Sakra potvora. Pomyslím si a snažím se. |
| |
| Kdesi v pralese Zastavím se a zadívám se na motýla. Přijde mi krásný. Ale celý dojem mi kazí myšlenka, že vydržel tak dlouho a něce ho nesežralo. Je krásný, to přiznávám. Určitě tady toho bude víc. To taky přiznávám. Ale zatím jsem toho krásného moc nepotkala. A neříkej, že tohle je normální ostrov. Všechno co jsme tu zatím potkali, by mělo být už dávno mrtvé. Vývoj živočišných druhů není pouhé mrknutí oka a má své zákonistosti. Nebo aspoň by měl mít. Jenže tady je to všechno jiné. Je to prostě.... zvláštní. Ukončím svůj proslov a zamyslím se. Všechno ne. Alespoň zatím. A znáš to. Výjimka potvrzuje pravidlo. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Stisknu tě k sobě ještě víc a zabořím svůj obličej do tvých mokrých vlasků,lehounce tě hladim po ramenech a políbím na čelo... Víš,ono vlastně,pokud se nechceš vdávat,mě by to nevadilo,kdyby jsi se mnou chtěla jen žít,jako má družka,hlavně chci být s tebou,a jsem rád že ty se mnou taky. pohlédnu ti do očí a slíbám slzy z tváře,dlouze tě v ní pohladím a něžně políbím,přítisknu se na tvé tělo a ty slyšíš tlukot mého srdce a já vnímám tlukot tvého.. Pokud budešch chtít,můžeme tu chodít spolu častěji,ale asi bych měl o tomto místu říct i ostatním dívkám a ženám,pokud by se to provalilo asi by mě ukamenovaly za tu ledovou vodu z potoka. pousměji se a lehounce tě cvrnknu do nosíku...Lehnu si na kámeny a jen nátáhnu ruce k tobě... Pojď za mnou,jsem rád když ležíš u mě,je to ten nejkrásnější pocit co znám. |
| |
| Kdesi v pralese Poslouchám projev a usmívám se. Jo znám, asi tu jsou podmínky, díky, kterém přezili. Jiné než jinde, ale co když se tu vyvíjelo něco jiného ? Zeotám se a pousměji se. Co když se to vyvjí lidé hmm pomaleji ? No to snad nezistíme, ano znám to. Povím jdu pomalu dál lesem a dívám se kolem sebe. Anetka je někde nad námi v korunách stromů. Má své zákonitosti, ale v podstatě je tohle nádherné..ikdyž mo utěk před pavoukem člověka nutí k zamyšlení, jesli ti malí nejsou lepší. Pousměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Wiwien Glare pro Pomalu nakračuji a opatrně se dotykam sten, najednou.... Fuuuj, a je to zase tady. Pomyslim si a citim na sobe zase ten lepkavej sliz. Něco se blizkne, ruku protahnu a zkusim na to dosahnout. Ze by to mohl byt alespoň nejaky nuz? Nepovede se mi to jsem vic a vic zapletena, te siti se radsi nedotýkám ,protože jsme si jista, ze bych se prilepila ještě vic. Tak to zkusim ještě jednou a trochu jinak.Vysvihnu svoji nohu a do toho blyskaviho kopnu a tim to uvolnim at to spadne na zem. Povedlo se! Snazim se nejak vysmyknout z te lepkave site, at se mi nic nestane a nezamotam se ještě vic. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Poslouchám ho a jen se pousměju, sem ráda že na mě nijak netlačí ale on takoví není. Jane ja se ti omlouvám ale já nejsme na tohle vůbec připravená od jednoho sem utekla nechci se hrnout do dalšího. Ikdyž tebe miluju ale nemůžu eště Zadívam se mu do očí a když se zeptá zda to má říct ostatním jen se na něj překvapeně podívam Jane tohle říct prostě musíš a ano budem tu chodit jak budem moct ale také musíme dnes pomoct stím domem Když si lehne dívam se na něj a když mě vybídlne abych si lehla za ním udělám to a dívam se mu přesně do očí a políbím ho |
| |
| Kdesi v pralese Zastavím se a překvapeně se na Tomase podívám. Něco jiného? Tady je toho jiného až moc. Odpovím a do smíchu mi vůbec není. A lidé? Tak na to ani nechci pomyslet. Třeba se tu vyvíjejí pomaleji a nebo prostě úplně jinak. Třeba to jsou takoví lidé, že nás můžou považovat za velmi chutnou potravu. Nevím jak ty, ale já začínám být skoro histerická. Odpovím skoro histericky a raději za ním popoběhnu. Přeci jenom sama bych neměla ani na toho pavouka. Samozřejmě že jsou malí lepší. Ty žerou mouchy a hmyz. A ne lidi. |
| |
| Kdesi v pralese No zatím menusíš bít hysterická. Povím a otočím se na ní a mile se usměju. A nebo se vinuli uplně jinak...Ale to snad nepoznáme..možná. Pak se otočím melí a dívám se na ní, najednou se mi něco připelete za nohy a já se roplácnu na zemi, kloupk mi spadne z hlavi, jen se usměju a kouknu se kolem. No ale rači budem dávat pozor, kam šlapem. Usměju se a všimnu si jedný hezzký tropický kytky a utrhnu jí a zvednu se ze země. No asi tě neuklidí. Ale na. Podím jí květ a usměju se. Seberu ze země klobouk a posadím si ho na hlavu a pomalu vedle ní jdu dál. No uvidíme co nás tu čeká..pokdu se lidi víjeli pomali, tak máme vyhráno. četečně, ale to budeme řešit až to nastane. |
| |
| Kdesi v pralese Potichu se zasměju, když se Tomas rozplácne na zemi. Pak se ale začervenám a zadívám se do země. Promiň. Nechci být škodolibá. Zašeptám provinile a podívám se znovu na něj. Pomohla bych mu na nohy, ale zatím už stihl sám vstát. Trochu rozpačitě si vezmu květ a usměju se. Děkuju. Je moc krásný. Zašeptám potěšeně a jdu vedle něj dál. Chytnu ho jemně za ruku a omluvně se mu zadívám do očí. Dobře. S tebou se cítím v bezpečí. Nebude ti vadit, když zůstanu u tebe? |
| |
| Kdesi v pralese Podívám se jí do očí a musím sehnou před větví. No mě to vadit nebude. Usměju se a volnou rukou ukáži kamsi nad sebe do korun stromů. Ale jí asi jo ikdyž nevím no. Podívám se na květ. Hmm sluší ti a navic no vidíš, že je tu něco krásného. Usměju se. No pukud ti nebude vadit že já zustanu tebe, tajk mi to taky vadit nebude. Dodám ještě. |
| |
| Kdesi v pralese Usměju se a potěšeně přikývnu. Aspoň že tak. Nerada bych narazila sama na dalšího pavouka. Odpovím a zadívám se do korun stromů. No nevím. O opičkách toho zrovna moc nevím. Povím zamyšleně, ale pak se usměju. Samozřejmě že mi to nebude vadit. Kdyby mi to vadilo, tak bych se přeci o tom nezmiňovala. |
| |
| Kdesi v pralese Usměju se. No jsem rád že jsi se zmínila. Podívám se do koruny stromů. No občas, je dost žárlivá, na opičku. Poví a usměju se na ní. Ale zase má ráda pozornoust a rádá se hladí. Moc se jí líbí na přednáškách, kde jsem přednášel a moc se jí líbilo že si studenti hledí víc jí než mě jako přednášejícího. Povím a usměju se. No rozhodně, na něj sama nenarazíš. Dodám s usměvem. A trošku pevně jí stisknu ruku. |
| |
| V koruně stromů nekde nad těma dvěma. Jen tak si poskakuji po větvích s ukusuji přitom ovoce co jsem utrhla a napadne mě se podívat na Toma. Trošku je předběhnu a zasvecím se hlavou dolů a podívám se na ty dva z dolní vetve a pohled mi na chvíli spočině na jejich rukách. Ona ho chytla za ruku, za ruku..Tan pavouk jí měl sežrat a i toho blána. Skočím mu na rameno a podívám se na ní a vycením zoubky, pičemž mu obtočím ocásek kolem krku. Je muj. Bouchnu ho do klobouku a vyskočím spátky do korun stromů. Jo měl a pak i ostatní ženský na tomhle táboře no teda až na Elis. Ta má toho vojá a věnuje se jemu a ne mímu Tomovi..pak by tu byl sám, jen s chlapam s Elis by si povídal a já ho měla pro sebe. Ladně skáču z větve na větvičku. Je muj.....a musela by se snažit abych jí ho pujčila. No ale co zatím ho drží jen za ruku. |
| |
| Kdesi v pralese Žárlivá? No neumím si to představit. Odpovím a zamyslím se nad tím. Žárlivou opičku jsem opravdu nikdy neviděla. Prolétne mi hlavou a usměju se. No. Já jsem nikdy v podstatě na přednášce nebyla. Vždycky jsem měla jen vlastního učitele. Ale umím si představit, jak moc se jí tam líbilo. Tak trochu. Povím a začervenám se. Nerada to přiznávám, ale je to tak. Všichni se na mě vždycky pak dívají tak jinak. Nechci, aby se díval jinak. Pomyslím si a znovu se usměju. Když mi chytne ruku pevněji, tak jsem za to v tu chvíli vděčná. Jenže najednou se objeví opička. Podle chování poznám, že opravdu žárlí a trochu mě vyděsí, jak se na mě dívá. Po chvíli ale zase zmizí. Asi mě teďka nemá moc ráda. |
| |
| Kdesi v pralese Usměju se. Jo moc se jí tam líbilo. Pak se ukáže anetka a potom co si mi sedna na rameno mě praští do klobouku podívá se po mém dopravodu a zmizne. Chovej se slušně Anet. podívám se na Fanderay. Neboj se jí tak jsi poznala žárlivou opičku. Usměju se a podívám se na jí do očí. No mě se na přednáškách líbí. Usměju se. škoda že jsi na žádný nebila, ale co to se muže změnit. Podívám se kolem a urhnu jednu rostli a kážu jí jí. No vydíš jí pořádně si já prohlídní, obnovovuje síli, a její kořen je nasládlí. pak si kytku dák do kapsy a podívám se jí do očí a usměju se. Tak právě jsi byla na přednášce co vedl Tomas Gerfer. Přirodospitec a botanik. Usměju se. |
| |
| Prohlížím si chvíli rostlinu, co mi Tomas ukazuje. Je to rozhodně zajímavé. V přírodě je vlastně všechno, co člověk kdy potřebuje. A stejně si toho neváží. A jaké je to na přednáškách. Vyprávěj mi. Zaprosím a zvědavě se mi v očích rozzáří. A přednášku poslouchala Fanderay von Sheran. Bohužel nejsem předurčena pro nějakou práci. Jsem pro vystavování na večírcích a pro chlubení se jako krásného doprovodu. Prozatím. Odpvím a trochu posmutním. |
| |
| Usměju se a podívám se na její posmutnělí obličej. No jsem rád, že mi děláš doprovod Fanderay, hmm krásnej doprovod. Povím a usměju se. No na přednáškách. mě se tam líbí. Rád předávám těm co poslouchají to co znám a co jsem se naučil, ptože bez toho by se to huž učili. Usměju se. No a jim se líbi anetka. A všichni jsme spokojený. Mě sice nikdo neposlouchá, protože tam Anetka lítá a snaží na sebe upoutat. Podívám se kolem. Ano v přírodě je vše, ono vlasně léky jsou na bázi přírodných prodyktů. když jsem bil v pralesích kolem Amazonky, tak jsem se setkla s jedním šamenaém a tan toho o rostlinách věděl víc než kdy já budu vědět. vyléčil naší skupinu, pomocí bylin. Poví a podívám se na ní. No všechno se muže změnit. Právě jsem v pralese. Kde děláš doprovod jednomu vědci. Usměju se a chci jí nějak rozveselit. |
| |
| Baron Když si zasáhl pavouka sice si ho zabil ale nohama tě odkopl pryč a ty si skončil v pavučině, kterou tam mezi tím udělali jiní. Lepkavá hmota tě drží a nece tě pustit jen tak. |
| |
| pavučina Jen zakleju a snažím s emoc nehýbat ay mě pavouci nepřišli pozdravit raději začnu nožem který mám v ruce skoušet se odřezat co nejrychleji. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Sleduji ji a dívám se na ni,čekám co se bude dít,když začne s olmuvou,jen dám prsty k rtům.. Pšššt...nemáš se proč omlouvat,není důvod,to že mě miluješ je pro mě tou největší výhrou, že jsi tady se mnou a chceš se mnou být,nechci a nebudu tě nikdy do ničeho nutit,stačí když vím co vím. řeknu tiše a pak se pousměji... Dobrá tedy,řeknu to ostatním,ale asi tu pak bude plno,a máš pravdu,musíme jít pomoci se stavbou,ať nemusím spát v té jeskyni. když příjde ke mne a její pohled spočine na mém vyčte z mích očí to jediné co tam je... MILUJI TĚ! to čte v okamžiku kdy se její rty přibližují k mím,pevně ji obejmu a políbím s něhou a vášní kterou tak dobře již zná.. Ale chci tu ještě chvíli být! |
| |
| Kdesi v pralese Potichu se zasměju, protože mě to pobaví. Chvíli jsem studovala pár zvířat v jejich prostředí. Je to rozhodně zajímavé a poučné. Zavzpomínám a usměju se. Společnost nezkažená dnešním životem, je nejlepší společnost. A my teď stojíme před problémem přežít. Být silní a živit se. Přežili jsme ztroskotání lodi. Jen nás pár. Není to zvláštní? Třeba právě s námi osud zamýšlel něco jiného. Chce, aby jsme žili. Třeba nás nikdo ani nenajde. A třeba to tak má i být. Zašeptám a pak zatřesu hlavou. Ale to nic. Zase přemýšlím nad nesmysli. Možná by jsme nejdřív měli najít ostatní. |
| |
| Cesta pralesem Usměju se. No budeš mít šanci se tady přiučit, dost a dost. Podívám se kolem a pousměju se. No možná to ztroskotání byla, jen náhoda. Nebo co mi víme, třeba, jsme tu měli všichní být. No každopádně to tu bude zajímaví..No co tu asi je ? všechno za druhy co vyhynuli..jakým směrem se tu vyvíjel život ? pak se zasměju a zavrtím hlavou. Někdy bys mě neměla poslouchat..občas jsem moc zvědavej. Povím a usměju se. Jsem, jako velký dítě co má novou a proněj skvělou hračku a moc času na prozkoumání a přesto málo..aa Pak se sehnu podívám se na jednoho malého pavoučka. Ale pak se usměju a vydám se dál. Asi si mysláš že jsem blázen.. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro POdívam se na tebe a jen se usmívam a dodám hmmm mě se to ale líbilo v té jeskyni, když mi byla zima tys byl u mě zadívam se ti do očí a když mě začne objímat je to zase ten pocit bezpečí a pevné půdy pdo nohama.... MILUJU TĚ vydechnu mezi tím co mě líba a já jeho, moje ruce mu sjedou na zadá a já svíma nehtama ho začnu hladit a při tom ho jen líbam Ja taky nikam nechci aspon prozatím ne jeho dotyky na mém těle vyvolavají husí kůži a líbí se mi to tohle sem v životě necítila, je to něco nepopsatelného a krásného jakoby mě hladil sám anděl. Mám zavřené oči a užívam si každou minutu a sekndy co sem sním je jako hodina, proč ten čas tak rychle letí.. řekni mi něco pěkného |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Pohlédnu ti do očí a hladím tě po tváři,cítím jak se tvé tělo dotýká mého a je mi nádherně,cítí vzdouvající se ňadra na hrudi,její teplou kůži která je jemná a hebká jako samet,dívat se do těch hlubokých modrých očí a poslouchat její něžný hlas,hrdlo se mi svírá blahem a v břiše mám tisíce motýlků... JÁ TEBE TAKÉ,MOC TĚ MILUJI! pronesu po polibku a znovu si ji položím na sebe,cítím jak mi po kůži jezdi nehtíky a lehce se prohnu v zádech, ještě nikdy jsem neměl dívků v tak těsném objetí,nikdy, a navíc tak spoře oděnou jako je nyní ona.. No neboj se kdykoliv ti bude zima budeš stále pod mou kontrolou, to slibuji. pronesu a začnu si pohrávat s jejími mokrými vlasy jež ji padají do obličeje... Kdybych mohl,zůstal bych zde s tebou na věky,postavil bych malý dům,a každý den by chom chodili na procházky,sbírali ovoce a usnínali na pláži při západu slunce,nebo někde na jiném ale hezčím místě,nemusela by ses bát že nás někdo najde,ale slibuji ti jedno,i kdyby našel,neodvede tě zpět,pojedeš se mnou do činy až se odtud dostaneme,a vezmeme i tvého bratra,souhlasíš? zamyslím se na chvíli a pak se pousměji.... Co pěkného chceš slyšet,že před tvým úsměvem není obrany,že nejjasnější hvězda bledne když se na mě zadíváš?že srdce mé tluče jako o život,když se mě dotýkáš,že když sem se začal vzdalovat od lodi modlil sem se jen za jedinou věc,zase tě vidět? |
| |
| Cesta pralesem Usměju se a zadívám se kolem. Opravdu si to myslíš? Sice se učím rychle, ale nechci své možnosti přeceňovat. Odpovím a užívám si toho, že nás teďka nic nehoní. Ale ne. Taky jsem moc zvědavá. Ale jsou věci, které je lepší nevědět. Třeba to s těma lidma. Představ si, že by před nás teďka nějakej skočil a kdo ví, jak by vypadal. Odpovím a pokrčím rameny. Nemyslím si, že jsi blázen. Každý jsme přeci jen jiní. A chováme se stejně tak i jinak. Beru to prostě jen jako něco normálního. Povím a dívám se na okolní přírodu. |
| |
| Cesta pralesem. Jo myslím. Povím s úsměvem. Hmm no procházíš se pralesem s vědcem, na každím kroku nás muže něco sežrat a on se tomu vlasně díví a žasne a tobě to nepíjde zvláštní ? Potichu se zasměju. No představa to je zajímavá, jak se tu lidi vyvili..ale nemusím vědět všechno..lidi maj jednu špatnou vlastnost, zabíjí pro zábavu. ale zvířata kuli jídlu, nebo ochraně. Zavrtím hlavou a podívám se kolem sebe a usměju se. No docela jsem rád, že jsi křičela, když tě honil ten pavouk a že jsi nevilezla na strom. Usměju se. A podívám se nahoru a utrhnu dva banány. Dáš si ? Zeptám se a rukou kterou jí neržím jí je nabízím. |
| |
| Cesta pralesem Vezmu si s úsměvem banán. Děkuju. Povím a nejdřív sloupnu slupku. Pak se do něj s chutí zakousnu. No ani mi to nepřijde zvláštní. Na tomhle ostrově je všechno tak zvláštní, že už tohle prostě zvláštní není. Odpovím a zasměju se tomu. Když to ale vezmeš z přírodního hlediska, tak lidé jsou taky zvířata. Jen bych je nazvala zvláštním druhem. Přestože si to skoro nikdo nechce přiznat. Povím a myslím si, že jsem to tak vystihla správně. Taky jsem ráda. Přeci jenom líp křičím než lezu po stromech. Navíc by mě ten pavouk dohonil aniž bych byla v půlce toho stromu. |
| |
| Cesta pralesem Usměju se a sloupnu slupku banánu a začnu ho jíst. Tak zvláštní ? No asi ano, ale i krásné a puvadné. Povím zamyšlene. No vlasně máš pravdu, jsme vlasně zvířata, ale požíváme, mozek, takže jsme nebezpečnější a horší. Doplním jí a dojím špišku banánu. No a co tě vlasně přimělo na tuhle plavbu ? Zeptám se aa na chvilku zastavím a pak se vydám zase dál a nastě, co jak doufám, nás zavede nazpět, ale kdo ví ? |
| |
| baron Když tam tak blbneš s tou dýkou lanka se přetrhnout a ty spadneš na zem naštěstí to není ttak daleko ale máš naražené záda. Slyšíš další kroky ale nevíš zda je to někdo od vás nebo další kamarád tady na ostrově. Najednou však zaslechneš nějaký řev zvířete. |
| |
| zvíře S bolestí s erychle postavím a schovám dýku.Zaposlouchám se co by to mohlo bejt.(Ať už je to dinosaurus nebo normál nějaký zvíře měl bych to poznat jelikož jsem lovac a navíc dynosaoury jsem trochu i studoval) Sundám ze zad Pušku a ryhcle vylezu a nějaký strom co je pár metrů od zeme a pk s puškou v ruce čekám co uvidím. |
| |
| Cesta pralesem Na tuhle plavbu? Zopakuju otázku a zadívám se do země. Rodiče chtěli, abych se vrátila domů. Ale musím přiznat, že se mi tam vůbec nechtělo. Musela jsem ovšem poslechnout. Tak jsem prostě tady. Povím trochu smutně, ale přesto se i usměju. A co tebe zlákalo na tuhle plavbu? Neříkej že povinnosti. Zeptám se trochu provokativně a zasměju se. |
| |
| Cesta pralesem No tak to jo no domů jsi se nadostala... No já jsem plul na jednu výstavu měl tam muž jmenem Křižik převádět svou obloukovou lampu. A pak na jednu přednášku, ale ta se asi konat nebude. Pokrčím rameny. Bez přednášejícího. Pousměju se. Takže vlasně za prací a i za zábavou, no, ale co takon jsem tady s doprovodem a procházím se pralesm, plným zvířat co by měli být vyhulí...až se vrátím to bude bezva přednáška a mí studenti mi to nebudou věřit. Usměju se a mrknu na tebe. Budeš mi dělat hosta ? A nebo ne pozvu tě. Usměju se. No snad si jednou budou víc všímat mě než tý malí opice co se jmenuje Anteka. Usměju se. |
| |
| Cesta pralesem Usměju se a zamyslím se. Opravdu si myslíš, že by se to měli ostatní dozvědět? Že by se měli dozvědět o tomto ostrově? O životě na něm? Znám lidi a chtěli by to všechno poznat. Chtěli by to prozkoumat. Život tady by se změnil. By to by to už jiné. Život tady dostal příležitost dál žít. Dál se vyvíjet. A přestože nás to tu všechno chce sežrat, je to tu krásné. Oni by to zničili, protože lidé zničí všechno. Zašeptám a zadívám se do korun stromů. Ale jestli budeš chtít, abych byla tvým hostem, tak jím klidně budu. Povím už normálně a usměju se. |
| |
| Cesta pralesem. Pousměju se. No dobrá, tak ale tap přednáška bude hmm o životě těch tvorů. Ale ano máš pravdu, zničí všechno. Povím smutně a rozhlídnu se kolem. Trošku se napiji z lahve a podám ti jí. Dáš si ? Zeptám se. Je to jen voda. No opravdu bys přišla ? No když ne jako host, tak posluchač. Usměju se potěšeně. A kde jsi vlasně vyrustala ? |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Když mě hladíš dívame se jeden na druhého, je mezi náme takové pouto co nikdo jen tak nerozdělí. já vím že budeš vždy semnou a že mě budeš zahřívat vždy a za to jsem ráda, že jsi takoví jaký si Koukám na tebe a usmívam se je mi tady mooc dobře a opravdu se mi nece odjet je tady klid, ani m nevadí že jsou tu nebezpečné zvířata to by se dalo překousnout. Kdybychom tady mohli zůstat klidně nějakou dobu, stejnak si myslím že tu budem docela dlouho nikdy sem o tomhle ostrově neslyšela taže o něm taky nidko neví Když začne mluvit o mém bratrovi rozzáří se mi usměv a oči taky, chybí mi a já mu určitě taky ano to určitě mu bude lépe semnou než s něma u mě nebude mít takové zavazky a povinnosti políbím tě a sjedu ti pusou na krk kde tě políbím |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Mé prsty kloužou po její usychající kůži a vlhkých vlasech,cítím jak se mi zrychluje dech a s každám jemným poryvem větru cítí že místo abych chladl,sálá ze mě ještě větší teplo než před tím... Udělám z té velké plechy pár závěsnách postelí, mohl bych udělat jednu větší pro nás dva pokud nejsi proti,tak budem spolu stále v těsném obětí. raní vzduch je vskutku příjemný,vůně květů a teplo jež se line od vidy toto místo skutečně proměnili v jakousi zahradu,izolovanou od zbytku džungle,jediné zvířata tady jsou hmyz,ostatní se vyhýbají místu s teplou vodou,svítí zde slunce na haldké bílé kameny a ozývá se malé zurčení pramene jež se vlévá do tůňe,která je hluboká asi jen 150 centimetů,ale i tak se v ní da slušně plavat, ležím s Elis na jednom z těch kamenů a hledí ji do obličeje tak jako ona mě... Víš,podle hvězd bych mohl určit polohu,a třeba se sem jednou vrátíme,kdo ví,třeba ano,i s tvým bratrem. začnu jí hladit a dívám se na ni,připadám si jako bych hladil anděla,který je vděčný ze to že nepolámal sem jeho křídla. |
| |
| Hledání pomoci - Kde všichni jsou? Belhavým stylem chůze se vydám zpět do džungle. Byl bych jistější, kdyby mě někdo pomohl se vylízat ze situace. Jsem blázen, že lezu do lesa, který je plný hnusnejch, zákeřnejch, slizkejch, úchylnejch a osminohejch potvor s vypelichanými chlupy. Běhají rychleji než lokomotiva a mají zálusk na ženský. To není přirozený. radši bych se potopil s lodí, než tohle. Ještě tady běhá určitě šílenec s pistolí. Tohle je vražedná výprava. Tiše pokračuji dále v cestě. |
| |
| Cesta pralesem Vezmu si s poděkováním láhev s vodou a trochu se napiju. Pak ji Tomasovi zase vrátím. Kdyby byla jen o jejich životě a nebylo by určené místo. Nebo by se mluvilo jako kdyby byli stále mrtví. Tak to by šlo. Povím a usměju. A nesmíš zapomenout zmínit ty hnusný velký pavouky co chtějí sežrat jenom ženy. Pokud bych mohla, tak bych opravdu přišla. Přikývnu a zamyslím se nad další otázkou. Kousek od Londýna. Máme tam rodinné sídlo. A odkud jsi vůbec ty? |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Hladím ho po ramenou a užívý´ám si to tady, mylsím že budu mít na co vzpomínat at se stane cokoli moje srdce zůstane u něj. hmm t bude fajn tak krásně hajat nemyslíš ?? hmm pořád vedle sebe zavřu na chvilku očička a přemýšlím nad vším co se stalo. Když začne mluvit o bratrovi hned vidím jeho usměv na tváři až zjistí co mě potkalo a podobně a to že si ho budu chtít odvésta bude žít volněji. hmm víš podle mě měli bychom tenhle ostrov nechta tak jak je nikdo by tu neměl už nikdy víc jezdit akorát nabouravame tady jejich prostředí podívam se na něj a usměji se no prostě myslím že nejsou zrovna nadšení že jim tady ničíme stromy a podobně jíme jijich potravu, sice sme malem skončili v pavoukovi ale jn se asi bránili |
| |
| Cesta pralesem Vezmu si nazpět láhev a usměju se. No jo záleží, jen na pojetí že ? Přehročím nějakej spadlej kmen, nebo spíš, kapradovinu, podle listů. Dej si pozor at sebou nesekneš. Povím a podím jí ruku. No hmm jsem puvodem z Německa, ale stodoval jsem a více méně většinu života jsem žil v New Yorku. Povím a pokčím rameny. Hmm tak rodiné sídlo to zní bezvadně. Usměju se. Nebo mi to tak, alepon příjde. |
| |
| Cesta pralesem Opatrně překročím spadlej kmen, ale v šatech to jde docela těžko. Chytnu se Tomasovi ruky a jen kvůli ní neupadnu. Usměju se a pokračuju dál. V Německu je krásně. Aspoň v nějakých místech. Povím a přikývnu ke svým slovům. Je krásné a velké. Nedaleko je jezero. Ráno si prozpěvují ptáčci a je tam krásně. Mám to tam prostě ráda. Odpovím s potěšením v hlase. New York? Je to velké město a je v něm moc lidí. Nezapomenu se zmínit. |
| |
| Cesta Pousměju se a jdu dál pralesem. No jo jetam dost lidí, alespoň je koho učit. Usměju se a chvíli si snažím představit to její sídlo u jezera, ale nakonec to vzdám. No tam musí bít krásně..Ikdyž tady máš hmm taky ptáčky, pavouky, netopíty ječtěrky co mají bejt mrtví..a spoustu jiných zvířet na hraní..co si budu hrát snáma...pokud jim to dovolíme. Povím a lehce se usměju. Sned se odsud dostaneme...snesu toho dost, ale hady ne..jsou hnusný. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sice ses dostala z pavučin ale nevidíš žádný východ jen zaslechceš nějaké cupitání kolem tebe. Sem tam zahledneš pár očí ale ty hned zmizí, všude sou samé kokony a pavučina. Jediná cesta je dopředu ale kde asi bude samice ?? |
| |
| Cesta pralesem Potichu se zasměju. Vždycky je koho učit. Zašeptám a tentokrát se jen usměju. Je tam krásně. Tady je taky sice krásně. Ale jak říkáš, je tu moc zvířátek na hraní. Na hraní s náma. Každou chvíli na nás může něco vyskočit a sežrat. Proč nemůžeme být na ostrově, kde jsou chlupatý zvířátka co nežerou lidi? Radši už nic neříkám Odpovím a otřesu se nad tou představou. Pak se podívám okolo jestli to tu nepoznávám. Nevím jak ty, ale podle mého názoru jsme stále ztracený. |
| |
| Cesta lesem a zase jsme se ztratili. Podívám se kolem a musím přiznat, že má pravdu. Jo taky mam ten pocit..no tak tekon vybýráš cestu ty. Povím a pokčím rameny. Zastavím se. No a co byc chtěla za ostrov ? Máš tu přírodu a spoustu zviřátel..skoro idilka...A navic se procházíme krásnou krajinou s pošahaným vědcem..co si víc přát ? Zeptám se a zasměju se. Hmm a Anetka tě sežrat nechce. Dodám a podívám se na tebe. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Sevřu tě víc v objetí a jen se usmívám,zadívám se na tebe a nevím co pořádně říct.. Já jsem rád že vedle mne spíš ráda,já vedle tebe táké, i když poprvé sme se asi dobře nevyspali no. Něžne tě políbím na rameno a hladím ve vlasech,vnímám to že jsi tu se mnou a já s tebou,ztraceni na neznámém ostorvě,obklopení nebezpečím a přesto se nyní oba cítíme v bezepčí,protože jsme na vše dva,musím se pousmát a zase tě políbt,tentokárát na klíční kost,mé ruce tě drží a jemně hladinkají a mé oči jako by tě pořád střežili,jsi pro mě vším,jedinou osobou kterou sem k sobě kdy pustil tak blízko,a jedinou osobou na které mi skutečně moc záleží... Vím,je to ráj a mi sme jen vetřelci,ale pokud se budeme chovat dobře,nenarušíme příliš život tohoto ostrova,prostě chceme přežít,jako každý tvor tady,a tak přežíváme,postavíme si úkry,budeme jíst co dá džungle,sem tam něco ulovíme,a myslím že bude snaha o to dostat sezpět do Evropy,i když mě se odtut ani nechce. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Ležím a mám zavřené oči jakoby se kolem mě vše zastavilo a já vníma jen tuhle chvíli, která je tady. Ted sme já a on a už nic se emůže změnit. Citím jak mé vlasy usichají a já se na něj podívam a polívím ho na usta a pak jedu ke krku a tam taky. mě se taky odtud nechci ale vím že časem mi bude smutno za bratrem. Bohužel sem si na něj moc zvykla a tak na něj pořád myslím zadívam se na něj a hladím tě po rameni a seem trošku smutná ale vím že sem touhle cestou něco získala. Byl to on jediný člověk, kterému zaleží co já vlastně chci. Zadívam se ti do očí a pak se k tobě natáhnu a sem opřená o ruce a vlsy mi spadli do tváře.Nadkláním se a usmívam sem štasntná a jde to i vidět. vlasky tě šimrají a já tě políbím. |
| |
| Cesta pralesem Chvilku se jen tak dívám a pak zmířím trochu víc doleva. Tak jdeme tudy. Ale jestli budeme dál ztracený, tak za to nemůžu. Povím s úsměvem a prohlížím si okolí. No já nevím. Je tu sice hodně zvířátek, ale asi by mě dřív sežrali, než bych si je pohladila. Zatím je pošahaný vědec v klidu. Ale až zešílí, tak já v klidu nebudu. Odpovím a zasměju se tomu. Třeba mě chce sežrat. Jen dělá že ne a připravuje si potichu svůj plán vraždy. Co myslíš. Budu k snídani, obědu nebo večeři? |
| |
| Pláž Zvednu se ze z písku a zahodim doutník Hele já pudu usměju se a vyjdu směrem k jeskyni Poď se mnou jestli chceš řeknu rychle a jdu dál Snad pude říkám si sám pro sebe a směju se |
| |
| pláž opravdu se chceš vrátit zase do jeskyně? zeptám se a dojdu k němu předběhnu ho a stoupnu si mu do cesty chvilku si ho prohlížím a čekám co odpoví to co sme probírali před tim sem docela ráda že sme zamlčeli...... tak pověz něco hezkýho..... říkám si a dál na něj zkoumavě hledím |
| |
| Pláž Když mi stoupne do cesty začne mě zase bolet ta noha Sakra ta noha mě už začíná pomalu štvát podívám se jí do očí A co budeme dělat tady? zeptám se s úsměvem Co tady chce jako dělat |
| |
| pláž tak mě je celkem jedno kde budem a co tam budem dělat..... zarazím se .....ehm....do jisté míry opětuji pohled do očí.... no...koho by to neštvalo.....nevíš kdy budeš zase v pořádku? zeptám se skoro až moooc strarostlivě |
| |
| Pláž Proč chceš vědět kdy to bude dobrý chceš jít běhat?? zeptám se s úsměvem No jak s to myslela s tou mírou kde ta míra končí? zeptám se a trochu se zasměju |
| |
| pláž no tak jeden nidky neví před čim bude muset zdrhat..... řeknu s úsměvem míra bude končit tam kde zkončí odpovím neurčitě a se smíchem pořád si mi neodpověděl a už pokládáš otázky že se nestydíš začnu se sladce usmívat |
| |
| Cesta pralesem Potichu se zaměji a podívám se kolem. No některé by tě opravdu sežrala, ale jiná ne. A mohla by sis je prohlídnout a pozorovat. Pousměju se a dá jdu cestou co určila. No myslím že se už víc ztratit nemužem. Pousměju se a pozvednu obočí a prohlídnu si jí. No proč bych tě měl žrát ? A navíc mmyslí, že snídani a oběd jsem propásl, takže mi zbívá tě pozvat na večeři..pokud příjdeš…Bude velká hostina a ty jsi jedna z mála lidí co jsou tu a zváni. Usměju se a pak zmlknu a zastavím tě a donutím si přikleknout nazem a ukáži na malou opičku nedaleko od nás. No nevzpomenu si na jméno, ale ta tě sežrat nechce, jen hledá nějaké kořínky k jídlu, je býložravá. Pošeptám když se ti nakloním k uchu. No přinejhorším tu ztrávíme noc no. Povím potichu a podívám se kolem, jestli nezahlednu i něco jiného.. |
| |
| soukromá zpráva od Wiwien Glare pro Po par chvilkach bojovani s lepkavym slizem se dostanu ven a zvednu stribrnou dyku,jenz spadla ze zdi. Prohlednu si ji a protocim v ruce. Krasny kousek, podobnou jsem mela ve svych zavazadlech ,ktere ted plavou na dne oceanu. Zavzpominam si, a pro sebe se usmeji. Me vzpominky ,ale narusi nejake tiche cupitani.Rozhlednu se po nejakem vychodu ,protoze me oci si uz zvykli na tu tmu. Nic vsak nespatrim jen nekde zahlednu carvene kukadla, ktere hned zase zmizi. Zamrazi me z toho vzadech. Do haje vsude jen same kokony a pavuciny.Kam jsem se to zatracene dostala?Vzdyt ja mam pavouky rada!!! Pokracuji dal dopredu a radsi zustavam u sten, ktere zkoumam tentokrat, ale opatrneji at se zase nezamotam do siti.V ruce mam pripravenou dyku. Ted se jim uz jen tak nepodari me dostat, predtim jsem nebyla ozbrojena a netusila jsem ,ze jsou tak strasne zly. Napadne me, volnou rukou si procesu vlasy a jdu tise dal a snazim se naslouchat. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když takhle psoloucháš zaslechneš nějaké křoupání, zdřejmně samička si na někom dobře pochutnává.Ale krom toho zaslechneš nějakou vodu jakoby.Vodopád nebo něco podobného.Občas také závan větru ale jen malinký. Jenže cesta asi bude někde vepředu |
| |
| Cesta pralesem Usměju se a zapřemýšlím nad tím, co odpovědět. Možná. Ale u nás by mě většina nesežrala. A mohla bych si je prohlížet taky. Třeba by si mě i oblíbili. Odpovím a podívám se znovu okolo. Víš. Vždycky se jde ztratit víc. Teď jsme jenom v pralese. I když jenom na tomhle místě je trochu zvláštní. Až se někam propadnem nebo nás něco odnese, už to jenom nebude. Povím zcela vážně. Pak se skrčím a zadívám se na opičku, co mi Tomas ukazuje. No. Je roztomilá. Asi jsem už dost paranoidní, protože čekám, že něco vyskočí z toho křoví a sežere jí. Zašeptám, abych opičku nevystrašila a dívám se na ní dál. Noc? S obrovskejma pavoukama, kteří můžou vyskočit odkudkoliv? |
| |
| Cesta pralesem Pousměju se a znovu se nakloním k jejímu uchu a pošeptám. No tady si tě taky muže pár zviřátek oblíbit. Podívám se na opičku, jak žvíká nějaké lístky a usměju se. No paranoidní nejsi. Neboj jen tak jí něco nesežere. ujistím jí šptem a pak povytáhnu obočí. No nic jíného ti nezbude a pavouci jsou na tebe nepolezou. No pokud nám nic jiného nezbude, tak noc no akede bys ráda spala ? Zeptám se potichu a dál sleduji opičku. Nakonec se zvednu a lejce jí pohledím po ruce a podívám se na ní. Pujdeme dál Pošptám. |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Celou dobu vnímám jen tvá slova,tvou přtomnost a polibky,jemně tě haldím po zádech a když mě políbíš na krk stisknu trošku víc tvé rameno... Pokud to bude jen trošku možné,dovedu ho do Evropy,slibuji,chci aby byl s tebou,určitě by to bylo lepší, a jak sem již řekl,mám velký byt a sem v něm sám, a mohl bych ho učit spoustě věcí..šermovat,střlet,poezii a historii,vzal bych vás oba na jednu ze svých cest,ukázal mu věci z mých výprav, prostě hlavně že budete spolu, a se mnou,protože tvé štěstí je i mé štěstí,snad by mě měl rád,i když mu tě kradu.. promnu v ruce tvé vlásky a políbím tě jemně na ústa,přivinu k sobě a hladím po rameni,sleduji tvůj obličej a jde vidět že jsem moc rád když jsem s tebou. |
| |
 | Jeskyně-->Nabouraná do Katrin :-D Když vidím obří pavouky jen vyjeknu a s jekotem mastím ven. Bežím jako o život nikdy sem takhle rychle neběhala. Jat tak běžím, běžím, běžím, běžím, najednou nabourám do Katrin. "P....p....pavouci!!!" vykoktám rychle se zvednu a zdrhám dál, směr pláž. V očích je mi znát děs a hrůza. Ani sem si nevšimla Owena. Kterého sem možná taky porazila pomocí Katrin. |
| |
| někde kus od jeskyně stojím před Owenem a čekám co řekne kdyý v tom do ěm zazadu něco nabourá a já schodím Owena a přistanu na něm.....(dominová reakce) pozice ve který se teď s Owenem nacházím je velmi zajímavá.... "ehm..si v pořádku?" zeptám se ho a pak se ohlížím po příčině tohoto pádu uvidím Denis co se taky sbírá se země..... sakra co tu děláš? a proč řveš?! zeptám se jelikož sem jí ani tolik nerozuměla když křičela po cestě k nám...... |
| |
| Kus od jeskyně--->běh "P...p...pavouci!!!!" zařvu a začnu zdrhat. Běžím ´pralesem a zdrhám jak nejrychleji můžu. Takhle rychle sem ještě něbehala. Nakonec doběhnu na pláž tam se svalím do písku a odpočívám. PO chvilce se zase rozběhnu po pláži. Běžím opravdu rychle ani se pořádně nekoukám na cestu, prostě běžím po pláži. U toho vyřvávám slovo Pavouci. |
| |
| Denis Když tak běžíš nevšímaš si moc kam běžíš a tak najednou po pláži o něco zakopneš. Je to nečí tělo a to se začne hejbat. Obličej má celý od písku. dvojče Hm po tom co si opustil potápějicí loď, si ztratil bezvědomí a najednou se však probbereš na pláži uplně mokrý a dokonce si dostal kopanec do žeber.Nic příjmeného když se podívaš co to bylo spatříš nějakou dívku co se válí vedle tebe. Barone Probereš se na zemi a docela špinavý trochu máš na sobě pavoučí vlákno ale to je celkem v pohodě. Najednou když si tam tak sám a kolem tebe jen nějaký cvrlikání zaslechneš něčí kroky. Adriane Jak tak bloudíš sám nevíš už jak by ses dostal k Wiw, nevíš ale ani kde pořádně je.Najednou si zaslech nedaleko nějaký řev něčeho velkého. Ale citíš na sobě nějaký pohled Tomas a slečna jak tak bloudíte dojdete na místo kde je podivná socha a kolem spousty krve a dokonce to vypadá i na nějaké srdce a podobné důležité orgány. Vypadá to na nějaké obřadní místo, jenže zdřejmně nic hezkého se tu neděje. Zaslechnete nedaleko vás že je hučení a žvatlání ale nerozumíte jim ani slovo. |
| |
| venku Neštastně ráno vstanu a trochu se jak to de oklepu z té špinavosti.Když pak ale zaslechnu kroky rychle vylezu na nějaký strom a s puškou v ruce vyčkávám kdo to jde nebo možná co je to. Snad to není nějaká zelená ještěrka. Pomyslím si. |
| |
 | pláž po strašně dlouhé době se probudim na pláži...... od stroskotání mám úplný okno a šíleně mě bolí hlava..... zvednu hlavu z písku a ucítím jak o ěm někdo zakopl.... jáááu křiknu...docela to bolelo.... pomalu se zvednu a držím se za nakopnutá žebra..... koukám na dívku ležící kouosek dál.....evidentně ona o mě zakopla.... no to je dneska den..... zavrčím si slešno?není vám nic? zeptám se jen tak pro jistotu při tom se volnou rukou snažím odstranit písek z obličeje..... |
| |
| Pláž Sesbírám se ze země a začnu prskat písek... Celá se očistím od písku. Pak na mě někdo promluví. Dost se leknu. Otočím se a dostaví se šok. "Owene, dyť si byl s Katrin a teď si tady, sakra jak? To mam halucinace?" řeknu zmateně. Promnu si oči, ale on je tam pořád. Já mám halucinace sem totální cvok.....Nebo třeba se nějak s Katrinou rozdělili on mě předběhl což pochybuji s tou nohu a tady spad a já o něj zakopla. TA NOHA, NENI V KLIDU!!!!!pomyslím si. OWENE CO TU SAKRA DĚLÁŠ MÁŠ DŘEPĚT NA ZADKU A ŠETŘIT SI TU NOHU NEBO TI PRASKNOU STEHY!" zařvu. |
| |
| Obludný pohled Jdeme dál pralesem a snažíme se najít konečně cestu zpátky. Ale asi nám to není dáno. Dojdeme k místu, které se mi vůbec nelíbí. Vytřeštím na ten výjev oči a pevně stisknu Tomasovi ruku. Udělám k němu krok blíž a vystrašeně se k němu přitisknu. Asi by jsme tu neměli být. Asi určitě ne. Zašeptám co nejtišeji a podívám se směrem, odkud jdou zvuky. Kousnu se do rtu a radši už nic neříkám. Myslím si, že můj výraz mluví za vše. Asi jsme o tom neměli mluvit. Neměli jsme mluvit o tom, co by mohlo být. Nesnáším tyhle věci. Pomyslím si a odvrátím znechuceně zrak od krve a orgánů. |
| |
| Hrůza Pomalu v listí skáču, nad těma dvěma a když ucítim pach krve a smrti, tak skočím Tomovi na rameno a když uvidím vnitřnosti, tak mu zalezu pod bundu a když žě k nám přitisken i ona, tak mi to nějak nevadí.. protože já jsem blíž, jemu.. |
| |
| Hnusněj pohled Pomalu jdu s Fanderay prlelesem a jsem rád že je toho tolik k vidění, ale jakmile mi na rameno skočí Anetka a pak když mi zaleze pod bundu tak mi dojde že něco není v pořádku a pak to i já spatřím. Jo máš pravdu..obje dvě, nemáme tu co dělat. Pevně stisknu její ruku a když se kemě přiskne a já zaslechnu ty hlasy, tak si znovu prohlídnu orgány. Stdce játra...... lidské nebo zvířecí..no asi velkého zvížete..často se použivali velké opice. Ale pak toho nechám a taknu Fanderay od toho místa, mírně do leva do houští, rychle, ale snažím se potichu, druhá ruka nahmatá zbraň a ta co nedrží zbrańe svírá její ruku pevně a Anetka je pod mou bundou. Tam jsme neměli co dělat.. Musíme pryč. potichu |
| |
| pláž odpovědi se nedočkám tak se nějak seberu ze země a když mě osloví pro mě neznámým jménem překvapeně na ní koukám..... pak na mě začne ještě ke všemu křičet něco o noze..... "slečno....ale....já se vůbec nejmenuji Owen.....nemám žádné stehy v noze pouze nakopnutá noha od vaší nožky když ste o mě ráčila zakopnout a k tomu všemu.......já žadnou Katrin neznám......" začnu se hájit a neskrývám překvapení no nazdar.....člověk se tu válí bůh ví jak dlouho v bezvědomí pak se probere a hned je seřvanej.... pomylsím si nevěřícně..... |
| |
| Pláž Nevěřím mu ani slovo. "Nedělej si tu ze mě srandu Owene. A na noze máš stehy pokud si u zapoměl a jestli ti už praskly tak ti je znova nezašiju!" řeknu. Založím ruce na hrudi, zamračím se a začnu nohou klepat o zem. Můj pohled je dost zlý. "Kde si nechal Katrinu?! A nedělej, že ji neznáš!" zavrčím. |
| |
| pláž "ale já si z vás nedělám srandu......žádné stehy nemám pokud mi nevěříte klidně vám to ukážu..." oznámím jí a její nepřátelské gesto se mi nelíbí bože můj kam sem se to připlet.....achjo.... povzdechnu si "a žádnou Katrin neznám tudíž sem jí nikde nemohl nechat a prosím přestaňte se chovat tak hrubě.....já nic neprovedl...." Mh:tenchnická poznámka na sobě mám úplně to samé co Owen pocházíme ze stejné oblasti jsem něco jako on možná ve zdvořilejší verzi....taky mám kolty a na nich vyryté své iniciály O.W. myslím že on to má taky ;) |
| |
| Pláž s dvojčetem Odkašlu si. "Tak to dokaž pak ti uvěřím. "odvětím Počkat, ale co když je to vážně někdo jiný? Co když má pravdu a ty stehy tam nejsou. Ale to by byl pak Owen na klonovanej. Nebo mám halucinace a povídám si s nima. pomyslím si a čekám odpověď. Dál přemýšlím nad tím zda by mohli být dva lidi stejní. |
| |
| pláž s pro mě neznámou dívkou a kde přesně podle vás ty údajné stehy mají být? zeptám se už jí z pobytu tady hrabe nebo co? zeptám se sám sebe při čemž se konečně seberu se země...jednou rukou si držim žebra druhou si začnu oprašovat z oblečení písek..... jo...ta dívka bude nejspíš šílená...chudák...jak dlouho tu asi je že je na tom tak špatně.... pomyslím si a vyčkávám odpověď |
| |
| Pláž Jestli mám halucinace tak mě asi klepne. pomyslím si. Ukáži na nohu kde by měli být stehy prstem a čekám. Zdám se být zamyšlená. Pozoruji nou kde by měli být stehy teda kde je Owen má. Trpělivě vyčkávám. Už se nemračím. |
| |
| Kousek od jeskyně Vidím najednou jak běží Denisa a poráží Katrin a skoro i mě ale jelikož sem silnej chlapík tak to ustojim potom začne řvát tak rychle zvednu Katrin a Denisa odbíhá pryč. Nestalo se ti nic Katrin? Zeptám se starostlivě na mojí povahu až moc a otočím se na Denisu která běží furt pryč. |
| |
| pláž odhalím místo na noze které ona určila jako zašité aby viděla že nekecám.... opravdu tam nic není.... zpozoruji že už se nemračí...je spíše zamyšlená teď nevypadá jako šílená......vypadá normálně.... když sem přesvědčen že si nohu prhlédla a ví že tam nic není upravím kalhoty zas do původního stavu a čekám co řekne.... z mých očí lze přečíst větu "já to říkal" |
| |
| Pláž Jen na to koukám. Pak zavrtím hlavou a podívám se na onoho muže co není Owen jak sem si myslela. "Parodon pomlouvám se, ale když nejste Owen Wilson tak kdo jste?" vykoktám překvapeně. Přestaň Deni sou to jen Halucinace, jen halucinace... opakuji si v duchu, ale nějak cejtím, že to halušky nejsou. |
| |
| kousek od jeskyně s pomocí Owena se sezbírám ze země..... dík...ne nic vážného odpovím s úsměvem který rázem zmizí když si uvědomím co to Denisa křičela.... PAVOUCI?! ehm...Owene zečnu trochu nervózně co...co se takhle vrátit na pláž....tam...tam to bylo tak krásný pousměji se a trochu roztřeseně se rozhlížim jestly tu nějakýho neuvidim..... |
| |
| pláž zasměji se "no tak owen Wilson fakt nejsem....mé jméno je Oliver Lukas Wright" představím se "a mohu-li se zeptat kdo jse vy a kde to vlastně jsem......od stroskotání si nic nepamatuji" že by nebyla šílená? napadá mě |
| |
| Pláž Koukám na muže dost překvapeně. Zjevně sem se z toho nevzpamatovala. "Já, jsem Denisa Rowen. Katrina je má sestra a Owen je Váš dvojník. On má poraněnou nohu a musí s ní bejt v klidu, jakože neni, protoe ho znám." odpovím. Stále jsem překvapená. POdloměň se mi z toho kolena a koukám na onoho muže co je přesná kopie Owena. |
| |
| pláž "kde já bych sebral dvojníka?" zeptám se udiveně a možná i pobaveně.... nevěřím tomu že zrovna mě by se potvrdila teorie o tom že každý má někde na světe dvojče..... na chvilku se zahledním k nebi když se zase podívám na Denisu vidím že klečí.... přistoupím k ní a podám jí ruku abych jí pomohl ze země.... "a byla byste té ochoty slečno Rowenová a řekla mi alespoň něco málo o tom kde to jsem a co se asi tak stalo?" zeptám se znovu a při tom si jí zkoumavě prohlžím jako bych stále přemýšlel nad tím jestly je to normální dívka a nebo si něco udělala a je z ní holka co je zralá na psychiatra...... |
| |
| Pláž "No nevím kde to jsme, ale nejspíš na nějakém ostrově. Ani sme to tu neprozkoumali. Takže mic moc nevíme. Je nás tu víc. Má sestra, Owen Wilson a pár dalších. Jinak mohla bych Vám tykat? Je to divné když si vykáme nemám to ráda." řeknu a přijmu jeho ruku. POmocí ní se sesbírám ze země. Na pavouky sem úplně zapoměla. |
| |
| pláž "promiňte...teda...promiň...s tykáním budu mít možná trochu problémy ale snad to pochopíte slečno....teda...no...Deniso..." usměji se na ní "a proč ste vlastně běžela sem?" zeptám se když už zase stojí vedle mě "jinak sem rád že tu nejsem jedinej ztroskotanec...sám bych tu asi dlouho nepřežil......" dodám a začínám být rád že o mě zakopla...i když ruku na žebrech mám pořád...... |
| |
| Pláž "Protože v jedný jeskyni byli přerostlý pavouci a to nekecám. Mohu ti říkat Lukasi?" zeptám se a řeknu. V mém hlase je znát pravda. ALe netvářím se jako nějaký psychopat. Pak se kouknu na ruku, kterou má na žebrech. Provinile sklopím hlavu. "Promiň za ty žebra, já nechtěla, nekoukala jsem na cestu."povím provinile. |
| |
| pláž "zkráceně Luke ale klidně Lukasi...mě je to jedno...když mi nebudeš říkat Owene tak mi to je vcelku jedno" řeknu a koukám na její provinilý výraz a sklopenou hlavu "no....trochu je to i moje chyba....já se tu neměl takhle válet..... a ani to tak nebolí sem starej citlivka" mrknu na ní a zasměji se "pavouci?přerostlý?dej pokoj....neříkej že se jich bojíš.....vždyť nekoušou.....no budiž....většina nekouše...." |
| |
| Pláž "Já pavouky nesnáším, stejně jako má sestra. No pokud bys chtěl podívám se ti na ten kopanec." pousměji se a pohlédnu na Lukase. Je to pěknej kus chlapa. "Mě pavouk kousl. Dost to bolelo." dodám na to, že pavouci nekoušou. Pavouci sou hnus.... pomyslím si. Čekám co mi poví. |
| |
| pláž no...tak pavouci nejsou tak hrozní...jsou to také jen živočichové nemám pravdu? prohodím s úsměvem mířeným na Denisu žebra to přežijou...bde to ejn trochu naražený...zlomeninu bych poznal už sem si ji jednou prožil..... oznámím jí a jaký to byl pavouk? zajímám se |
| |
| Kousek od jeskynně Vidím jak znervozní No jesli chceš tak klidně můžeme jít usměju se a vyjdu směrem k pláži a začínám slyšet hlasy a jeden poznám určitě a druhý jako bych to byl já ale to není možné proto si toho moc nevšímám a jdu dál |
| |
| Pláž "Byl hnusnej a chlupatej, no prostě pavouk!" řeknu a oklepu se jako by byl pavouk to nejodpornější co existuje. "Předem mě nepřevědčíš, že pavouci nejsou tak hrozní." odpovím rozhodně. "Ehm a co teď?" zeptám se a lehce se pousměji. |
| |
| kousek od jeskyně -> pláž díky řeknu s nervózním úsměevm který mám po celou dobu než dojdem k pláži..... po cestě sem se hodně otáčela.... když dojdem na pláž zarazím se protože slyším Denisu s někým mluvit..... to ale není Jack ani nikdo koho znám.....spíš mi to připomíná......ne to je blbost....Owen je vedle mě..... říkám si slyšíš to taky? zeptám se abych se ujistila že nemám slyšiny..... bez jeho dopovědi ho vezmu za ruku a jdem tam odkud hlasy jdou........ |
| |
| pláž "ehm...že by tarantule?" dle popisu mi to tak přijde "no...každej se bojí něčeho jiného....." odpovím jako by se nic nedělo.... "já měl dlouhou dobu úplně nehorázně panickou hrůzu ze ženskejch a taky sem si říkal že už mě nikdo nepřesvědčí že nejsou tak hrozný......" řeknu a zasměji se pak zaslechnu jakésy kroky a i nějaký hlas.... kdo to je? zeptám se jelikož zatím přicházející nevidim ale Denis by mohla..... nebo alepsoň by je mohla znát po hlase.... |
| |
| Pláž "O pavoucích už ani muk." řeknu. Pak zaslechnu hlasy Katrin a Owena. Owen už zase neni v klidu!!! začnu se v mysli rozčilovat. "Jo to bude Owen, tvé dvojče a má sestra Katrin." odpovím potichu Lukasovi. Pak čekám až se ukážou. |
| |
| Temná jungle Když bych připustil, že by mě ovládla panika, už by to bylo asi ztracené. Mysli racionálně, mysli. Vždyť je tady jenom několik obřích pavouků, nic horšího se nemůže stát. Nic jiného už tu opravdu není. Jenom tady běhá sem tam nějaká obluda, třeba žere ty pavouky. Vůbec neloví tvrdé a suché normanské potomky. Určitě bude nejlepší, když se vydám k tomu řevu. To by nenapadlo nikoho. Ztěžka dýchám, srdce mi pumpuje krev do hlavy jak zběsilé. Skoro šíleným krokem vyběhnu k hlavnímu zdroji svého strachu. Tak co to tady je za bordel? Zašeptám a bolestně se usměji. V doufání, že mě nic neslyšelo. |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Ležím tam a poslouchám jeho slova, je to jako bych byla od něj blízko ale i zároven daleko. Naštěstí vím že se ho mohu ted dotknou a kdykoli políbit. Pujdu s tebou kamkoli a můj bratr bude štastný když bude jen s náma. Nemá rád to co musí tedd dělat ale nic jiného mu nezbývalo Posadím se a přitáhnu si k sobě nohy opřu se bradou o kolena. Povídej něco zadívam se do vody jak se krásné třpití a taky jak z ní odchází pára a jen tak to pozoruji |
| |
| Pláž Vidím že Katrin je svá až když docházíme na pláž a nejednou se zarazím,nevěřím svým očím je to Denisa ale ta mě nezarazila zarazil mě ten člověk vedle ten kterej je úplně stejnej jak já Sakra co to je? Děláte si ze mě srandu? Deniso co si mi dala do pití nebo Katrin nebo já nevim to ne já přece stojim tady to nemůže bejt pravda já to ne! potom co tohle řeknu ani sem nekontroloval slova sem odešel pryč někam do džungle a tam si sed pod nějakej strom To ne kdo mi co dal do pití! sakra ne!NE!NE!NE!NE!NE! |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Políbím je na rameno, a pohladím když se posadí a sleduje vodu,vlhký vzduch kolem příjemně voní květy které všude kolem kvetou a jde slyšet jen zurčení vody, jako by zvuky džungle zastavovalal hradby keřů a stromů které toto místo skoro izolují od všeho kolem... Málokdo si může vybrat co v životě chce dělat,tak jako já,od mala mě vychovávali vojáci,nic jeného sem neznal,možná že kdybych nevyrostl v kasárnách, jsem třeba antropolog,botanik nebo něco podobného, nebo také ušláplý úředníček v CK mocnářství.. začnu přemýtat co by mohlo být ale pak zatřepu hlavou a začnu jí hladit po rameni a něžně jej líbat... Co mají povědět ústa má Co slyšet může dívka tak nevinná Jeden den s tebou je jen hodina Z tvého pohledu mi srdce bušit začíná Ty jsi v mém životě první a jediná Ty jsi má opravdová láska,krásná černovláska Do ticha džungle svá slova zděluji Jsou o tom jak moc tě miluji zašeptám ji něžě do ouška a pomaličku začnu líbat na krku. |
| |
| soukromá zpráva od Wiwien Glare pro Nezastavuji se, jdu tise dal a obchazim vsechny kokony a mrtvolky ,co mam na ceste ,snazim se pohybovat tiseji, ale za to rychleji. Dyku pevne svyram v prave ruce. Tak jo, myslime logicky! Rozkazu si v duchu. Jake mam moznosti? Jesti dobre slysim, tak pravdepodobne samicka je ted ve predu a neco vysava, to znamena, ze nebude tak hladova.To je dobre pro me.Na druhou stranu, kdyby byla tak by me nejdriv musela dostat do kokonu, takhle me snist nemuze.Za druhe, jestli nekde dal proteka ricka nebo vodopad tak to je moc dobre, protoze kdybych se dokazala dostat odsud, tak plavkyne jsem dobra, ikdyz to by uvnitr mohli byt nejaky vodni jesteri. Kdyz jsou tady tak osklivy pavoucci, tak tu budou i ostatni ,ne moc pekny. Jak tak premyslim tak uz dojdu k jednomu postavenemu kokonu a vystrcim hlavu at se podivam na to co uvidim za nim, protoze to krupani je hlasitejsi. Spatrim velkou samici sklanejici se nad nejakymi mrtvolkami a kokony. Hlavne zadna panika ani strach, chladnou hlavu. Uklidnuji se v duchu. Schovam se zase za kokon a zacnu uvazovat ,jak by bylo nejlepsi ji obejit. |
| |
| pláž než stačím říct něco k tématu pavouci zjeví se kousek od nás jedna dvojice.... prohlédnu si krásnou sestru své objevitelkyně a pak.....cože?! zarazím se když vidím přesnou kopii sebe vyjeveně na něj čumim a mám co dělat abych nespustil úplně stejně "do háje....jak je tohle možný.....on je i oblečenej jako já......" řeknu nevěřícně protože tohle sme vážně nečekal...ano...když dvojče tak jsem si myslel že bude alespoň jinak oblečený protože bude pocházet z jiného kouta světa.... čumim do blba a je vidět že sem z toho úplně mimo |
| |
| Pláž "Ehm...já to říkala." pokrčím rameny. KOukám se za Owenem jak de pryč. Jen se v mysli směju jak je z toho mimo. Pak se otočím na Lukase a zatřesu s ním. "Haló Denisa volá Lukase. Přiďte zpátky na planetu!" řeknu mu do ucha. A on mi nevěřil |
| |
| pláž už jsme celkem v pohodě když dojdeme k Denise a...... ehm....kdo mi tohle vysvětlí? hodim otázku do davu ale nikdo se k tomu nehlásí.... sem o něco míň vyjevená než ti dva.....teda....alespoň z toho nejsme až tak mimo jako neznámý odraz Owena a zmeteně neodcházím jako Owen samotný..... Owene...p-p-po-počkej! zavolám na něj když jde neznámo kam.... už už bych se za nim rozebehla ovšem srtach že na mě vyleze nějaká osminohá zrůda je větší....takže nakonec zůstanu s těma dvouma ehm...kdo jte vy? zeptám se Owenovi kopie |
| |
| Džungle Po chvíli přemýšlení v džungli se vydám zpátky na pláž Myslim že už to ze mě vyprchalo nějaký lidi si ze mě dělaj srandu Katrin a Denisa určitě vyjdu z džungle a blížím se na místo kde předtim sem stál já sám ale najednou sem tam zase No skvělej vtip můžu se tu bavit sám se sebou no i když to je hloupost jenom tu budu stát a čekat než sám zmizim protože to už pomalu přestává učinkovat říkám Katrin, sám sobě a denise |
| |
| pláž stojim a čekám ejstly někdo řekne alespoň bůů a ono nic.... pak se vrátí Owen.... stále si myslí že je to jen blbej vtip ehm...Owene.....ale tohle není vtip....já...a já s tim nemám nic společnýho..... řeknu na obhajobu jelikož před tim říkal něco o tom že sem mu dala já nebo denisa něco do pití...... |
| |
| Pláž Nechce se mi tomu věřit ale poznal sem v Katrininých slovech pravdu Ale to nemůže bejt pravda kdysi sem slyšel něco o bratrovi a taky kvůli tomu sem byl v dětsáku prej sem byl navíc potom se zamyslim Jak se menuješ ? zeptám se svého údajného bratra |
| |
| pláž když se mnou Denisa zatřese reaguji spožděně..... ehm...promiň já...já nevěřím...nevěřím tomu že...že sem dvakrát..... když odejde sem chvilku v klidu jenže pak se vrátí to je snad zlej sen? zeptám se nejsem žádná iluze...pane....já sem živej....a jen tak asi nezmizim..... prohodím pravdivě pomoooc |
| |
| PLáž Pozoruji jejich překvapenost. Ani se jim nedivím. "Ehm tohle je Owen Wilson a tohle Oliver Lukas Wraith, jo a támhle je Katron má sestra." představím se. Čejám jak zareágují. Na Owena ukáži něco jako, že dostane na držku jestli nebude s tou nohou v klidu. |
| |
| Obludný pohled Nechám se klidně táhnout do houští, hlavně že budu odsud co nejdál. Bylo to opravdu to, co jsem viděla? Nebo se mi to opravdu jen zdálo? Proč jsm se o tom vůbec bavili? Třeba to udělali lidé. Nebo něco tohle udělalo z člověka. Hlavou mi prolétají podobné myšlenky a já si najednou připadám jak ve strašidelném příběhu. Loď ztroskotá a přežije jen pár lidí. Postupně na ostrově nacházejí divné věci. Potkají místní obyvatele, ty je chytí a postupně všechny sežerou. Napadne mě a vyděšeně vytřeštím oči. Teď mě už pavouci nepřipadají tak strašní. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zamice jako by nachvíli zastaví v požíraní její nožky začnou někam cupitat.Utikala se schovat ale ty nevíš kam ona má své cestičky a vyčkává. Najednou kolem tebe prosviští malí pavouček a utíká za světlem. ucutíš něco jak ti leze po rameni. Je to pavou velikostí talíře.Má chlupaté nožičky a hodně očiček |
| |
| Tomas a slečna Najednou za sebou uslyšíě nějaké podivné zvuky je to jako opice ale už trochu vyvynutější. Najednou tam něco zapiští a ale je to lidcký hlas, zdrřejmně někdo přežil stroskotání a oni ho dřív našli. Prosí je aby jí pustili ale nic najdou uslyšíte jen tupou ránu a je klid. pláž Začne stoupat voda a koelm ostrova je opět mlha je to jakoby se ten ostrov takhle bránil a najednou z vody začnou vylézat opět raci a jdou pomaloučku do džungle. Najednou uvidíte v dálce světlo jak probliklo. Adrian a Baron když ste viděli že jste to vy měli ste docela radost najednou však spadne nějaká hromádka, měli ste štěstí byli to klištáci ale né takové jak je znáte.Kousek od vás zase spadne další hromádka |
| |
| s ním a klíštaty Dem dem dem!Nezastavuj s emusíme odsud vypadnout! Zakřičím a vyběhnu co nejrychleji z onoho místa.Běžím lesem rychle dál občas kličkuju mezi stromy a nasávám vzduch nosem abych zjistil zda necítím nějakou mršinu jelikož to by bylo ještě horší než ty klíštata a pomyslím si. Snad mi ten druhej stačí. Ani tak se mco neohlížím a nemám čas čekat na něj snažím si zachránit svůj život askouším s edostat k velkému stromu a bych se schoval dosvého přistřešku který je už více méně hotový. |
| |
| soukromá zpráva od Wiwien Glare pro To obchazeni asi nebude treba Pomysli si ,kdyz najednou zacne byt moc ticho. Zaposloucha se jeste pozorneji ,a to uz ma jasno. Ups, tak ted uz asi nema smysl byt moc potichu. Uz jsi me urcite vsimly, samice se tam nekde schovala a ted tu odevsad zacnou skakat pavoucci, co mam tak moc rada. Ucitim neco ,jak po me leze smerem k memu krku, ani se tam nemusim podivat a vim, ze je to zase pavouk.Schodim ho ze sebe dolu a zatvarim se smutne. Uplne stejneho mam doma, naprosto stejneho. Ale radsi uz na to nemyslim, rychle se jeste jednou otrepu a vyrazim sprintem primo za zvukem vodopadu, |
| |
| pláž na otázku ohledně jména nestihnu zareagovat....Denisa mě předběhla.... "jak řekla Deny Oliver Lukas Wright....těší mě" přijdu k němu blíž ještě o okouknu a pak mu podám ruku Owen Wilson....zajímavý jméno řeknu si vduchu najendou si všimnu stoupající vody a raků tu choděj.... kouknu an Denisu "doufám že nemáte fobii i s raků....jsou přece pavoukům táák podobný" zasměji se a pak zahlédnu v dálce bliknutí hele......vi-viděli ste to taky?" zeptám se ostatních |
| |
| Pláž Stojím a pořád se nevěřícně koukám na mýho dvojníka a najednou z vody začnou vylejzat raci a také začne stoupat voda po chvíly je celá pláž v mlze a to nejhezčí problikne světlo . Jo já to viděl měli by sme něco udělat řeknu a potom si všimnu jeho natažený ruky nepodám mu ruku protože mu nevěřim ani slovo |
| |
| pláž už sme se z těch dvou docela vzpamatovala.... pak si všimnu raků a oklepu se no....fóbii z raků nemám milý olivere ale teda v lásce je zrovna nemám řeknu koukám na raky takže si nevšimnu toho co viděli oni... ehm...co kde? zeptám se zmateně pak vidím Oliverovo podání ruky a koukám že Owen nic..... vzhledem k tomu že stojím vedle něj tak do owena nenápadně strčím a když se na mě podívá pohledem naznačím že by jako třeba mu tu ruku už jen ze slušnosti mohl podat........ |
| |
| Pláž Představím ty dva a koukám se z jednoho na druhého. Pak se postavím vedle Katrin koukám na vylejzající raky či co to je, "Já má fobii pouze a jenoim z těch hnusnejch chlupatejch osminohejch potvor. " odpovím. Náhle něco blikne. Docela mě to vyleká. "Sakra co to mělo být..." zeptám se lehce vyděšeně. |
| |
| Pláž Když do mě Katrin strčí podám mu teda ruku aby neřekla No byl to nějakej záblesk ale možná je to loď která nás dostane pryč a nebo začíná bouřka potom se jdu blíž k moři podívat jestli to je loď nebo ne |
| |
| pláž to sme asi jediná kdo to neviděl povzdechnu si ale jsem ráda že mě Owen poslechl..... Loď by se hodila.....a co se týče bouřek....ehm..... zavzpomínám na jednu bouřku která byla až moc hnusná a já byla zalezlá pod postelí a čekala až se to přežene .....ty jsou v pohodě....snad....doufám... dodpovím větu úplně jinak |
| |
| Pláž Stojí už skoro ve vodě ale koukám do dálky jak nejlíp dokážu a za boha sem už nic neviděl No nejspíš to fakt byla loď protože bouřka by už začala teda podle mě potom se vrátím vedle Katrin a dívám se přímo na dvojníka Hele přítely promiň že sem nepříjemnej ale pochop mě ztroskotá loď na kterou sem sháněl lístek hodně dlouho,zapíchnu si do nohy kov z jednoho z člunů a potom přijde člověk kterej je na vlas stejnej jako já promiň ale je toho na mě trochu moc řeknu a podám mu ruku znova ale už normálně |
| |
| Pláž Kouknu se na Owena. POčkám na reakci Lukase. "Owene pak ti skontroluji tu nohu a běda ti jak ty stehy budou prasklý." řeknu Owenovi a v mém hlase je znát vážnost. Nemá smysl mu nadávat za to, žze neni v klidu, jelikož stejně nebude. napadne mě. Koukám se k místu kde bliklo světlo jako bych čekala, že blikne znovu. |
| |
| pláž všimnu si menšího rozruchu ohledně podávání ruky... je vidět že owen není z mé přítomnosti zrovna nadšen a tak radši mlčím a poslouchám názory na bliknutí neznámého světla.... "a hele...tady se někdo bojí bouřek" poznamenám s trochu škodolibým úsměvem směrem ke Katrin krásná holka.....proč já mám tu smůlu že když se mi nějaká holka líbí je vždycky zadaná..... řeknu si vduchu.... pak přijde Owen apodáme si ruce už normálně "to je v pohodě.....já na tom nejsme o moc líp....já ybl na stejný loďi jenže sme byl zalezlej v kajutě protože mám mořskou nemoc....jenže sme prostě musel plout i dkybych nechtěl......pak si tu ležím nevim jak dlouhou dobu v bezvědomí a pak tu o mě slečna Denisa zakopne a mě teď z toho bolí celej bok" ušklíbnu se a podívám na Denisu a pak na Katrin "asi si nás budete plést co?" hehe...bude sranda.... |
| |
| pláž já se nebojim bouřek ohradím se na Olivera možná...maličko..... dodám vduchu pak popojdu k Denis no já myslím že kdyby to bylo prasklý tak se tváří jnak a hlavně tu necestuje s těď už celkem normálním výrazem oznámím jí a s úsměvem s epdoívám na ty dva kteří si vyprávej co se jim přihodilo a delja jako bychom všichni neměli jedno z toho společné...... no...neměli bychom jít najít někoho dalšího a říct jim o tom co jste vyděli? zeptám se jich |
| |
| Pláž Otočím se na Katrin Jo to by sme asi měli řeknu a vyjdu směrem k jeskyni Dete se mnou nebo ne? zeptám se s úsměvem Sakra jesli je to můj brácha tak ze mě asi nebude moc nadšenej kruci sem přece jenom zloděj a vrah |
| |
| Pláž Ještě než stihne Owen vyjít chytnu ho za rameno. "Sedni si a vyhrň si tu nohavici kde máš zraněnou tu nohu, ať ti to mohu zkontrolovat." přikáži mu. Ve tváři mám nesmlouvavý výraz a nedávám mu navybranou. Jen čekám... |
| |
| pláž "to je dobrý nápad říct to ostatním..ale neměl by tu taky někdo zůstat kdyby to přece jen byla náhodou loď nebo ěnco co by nám pomohlo?" zeptám se než ti dva stihnou někam jít..... i když jak koukám na Denisino počínání jen tak hned nikam nepůjdou...... jen se tak pro sebe ušklíbnu zajímalo by mě co je zač...a hlavěn jestly je to opravdu můj bratr nebo to je jen potvrzení toho že každý má údajně někde na dvěte svý dvojče....... zamylsím se |
| |
| Pláž když mě doběhne denisa obrátím oči k nebi Ježiši zase řeknu si a začnu si vytahovat nohavici Stačí???? sakra nemyslíš že na to neni moc vhodná chvíle? zeptám se provokativně |
| |
| pláž sleduji Denisu a na Owenův výraz se musím usmát ta mu nedá pokoj..... zamumlám si pro sebe ale mám dojemže to Oliver setejně slyšel jelikož stojí kousek odemě..... ááá já si je budu plíst...hlavně až Owen přestane kulhat...... napadne mě a přejdu k nim nechceš ho projednou nechat ségra? zeptám se |
| |
| Pláž "Ne nemohu je to můj pacient. Hlídám mu to hlavně kuli hnisu. POkud by to začlo hnisat byl by to problém a dost velkej. Bolí to jako čert. Víc než třeba kulka v rameni. Už sem to zažila." odpovím a zkontroluji mu to jestli to nehnisá nebo jestli mu nepraskly stehy. "Owene kdyby to začlo šíleně bolet okamžitě nebo co nejrychelji mi dej vědět. A nezahrávej si s tím. Klidně choď, ale snaž se moc nenamáhat tu zraněnou nohu." povím mu a doufám, že aspoˇn v tomhle mě poslechne. |
| |
| Divočina a velký zlí opice Všude cítím pach krve, mám jí plný nosík. Zavrtím hlavičkou abych se toho zbavila, zaslechnu nějakou prozbu asi ženy, tupí náraz a pak tichu. Ne tohle mu nikdo nesmí udělat.. Uteč blázne netáhni jí sebou..já se bojím.. Chvěju se pod bundou tomase jako list osiky a ani nedutám, jeho tělo se pohybuje chůzí cítím jak má jednu ruku nataženou tuším, že jí drží za ruku, ale vím, že jsem k němu blíž než ona. Mám strach obrovský na malou opičku, ale jsem ráda že jsem u něj. |
| |
| Divočina Dál jí táhnu potichu pryč, ale zarazím se, když zaslechnu zvuk a pak ticho, hrozné a mučivé ticho. Anetka se mi pod budou nej zavrtí a je sticha. No nakonec, jsme měli štěstí.. Probleskne mi hlavou a polekaně se kouknu na Fanderay a zavrtím hlavou a vyrazím s její rukou ve své, kterou pevně tisknu ve své dál do hlubin pralesa. Z tolika míst my narazíme zrovna na obětní místo nějakýho asi našeho předchůdce, sice by mě zajímalo, jak vypadá..ale to setkání si nechám ujít, pokud by mě mělo státá život a navíc tu nejsem sám. Podívám se na tebe a dál mířím kamsi do pralesa. |
| |
| Divočina Zarazím se při křiku ženy. A ta tupá rána mnou otřese víc, než bych kdy sama čekala. Z úst se mi ozve tiché zaúpění a prosebně se podívám na Tomase. Jako bych si zoufale přála, aby mě odtáhl odsud pryč. Někam do bezpečí. Přitom ale neřeknu ani slovo, abych nás neprozradila. Strach se roztřesu a chytnu se pevněji Tomasovy ruky. Pak se nechám dál táhnout do pralesa. Odevzdaně a smířená s tím, že nás tady může potkat cokoliv. Dokonce i něco horšího než jen obyčejná smrt. |
| |
| pláž pobaveně se usměji na Katrininu poznámku o tom že mu Denisa nedá pokoj.... s nima to tu bude fakt zajímavý.....jeden lepší než druhej.... řeknu si vduchu a všimnu si že najednou se obě slečny starají o mé dvojče a mě naprosto ignorují..... "ehm ehm" upozorním na sebe a přistoupím k nim.... "kulku v rameni už sem tayk zažil...a mám-li říct pravdu tak nejen v rameni....byl sem postřlenej několikrát a všechno dost bolelo" poznamenám a pak čekám jak se zbytek rozhodne ohledně informoání ostatních..... |
| |
| Pláž Když mi zkontroluje nohu tak se vydám zase směrem k jeskynni No tak dete někdo se mnou? zeptám se ale nečekám na odpověď Ale co mě to nezajíná sakra mě už je všechno jedno můžu se tu ptát 40x a stejně mi nikdo neodpoví potom se rychlejšim krokem vydám k jeskynni |
| |
| pláž jo jasně...je to tvůj pacient já zapoměla odpovím ségře s úšklebkem.... vyslechnu rozhovor o kulkách v rameni a nejen tam ale navyjadřuji se až do chvíle než zase Owen začne magořit.... co mu zase je? zeptám se sama sebe a běžim za nim.... zastavím se až před ním a spustím Owene...co ti je?Já vím že ej toho na tebe moc ale nemůžeš se chovat trochu normálně?Co se stalo s tím Owenem do kterého jsem se zamilovala? I přes to že sem si říkala že už se vživotě nezamiluji a muže budu od sebe odhánět..... doplním vduchu a čekám co mi na to řekne |
| |
| Pláž Když si přede mě Katrin stoupne podívám se jí do očí Ne nezamilovala nejde to láska neexistuje a navíc sem vrah a zloděj potom mi dojde že sem to asi neměl řikat Jo a je to venku měla by sis na mě spíš dávat pozor než mě milovat řeknu a vejdu do jeskyně tam si sednu a nic neřikám |
| |
| pláž stojím jako opařená.... zavřu oči a sklopím hlavu....nic neříkám a nechám ho jít tohle bolí ještě víc.....proč jsou chlapi takový....proč? při této myšlence mi začnou téct slzy.... popojdu kousek dál a sednu si.... nevím co mám dělat ale tohle mě opravdu ranilo jak nejvíc mohlo...... má nenávist vůči mužům se zase vrátila.... a žádnýho už nenechám aby mi ublížil...už ani jednoho......nikdy!!!! přísahám sama sobě |
| |
| pláž nechápavě se podívám an Denisu "co se mu stalo?řekl jsem něco?" zeptám se a sleduji jak ty dva někam mizí..... pak se otočím k moři a sednu si na písčitou zem..... "asi sem měl radši zůstat v tý lodi a potopit se s ní.....nebyl by tu kvůli mě takový rozruch a tvá sestra by se nehádala se svým přítelem" prohodím a hledím na moře |
| |
| Pláž Tázavě se za nima dívám. "No já nevím, co se mu stalo." řeknu nechápavě. Zjevně sem z toho dosti překvapená. "O tomhle si s ním budu asi muset promluvit. Jestli Katrin ublíží slovy tak ho vlastnoručeně zabiju. On když má takovouhle náladu je schopen říct cokoliv." řeknu a vzpomenu si co řekl mě. Pak jen zavrtím hlavou jako bych chtěla zahnat myšlenky. "POjďme do jeskyně. Zavedu tě tam." promluvím po chvíli ticha a čekám. |
| |
| pláž "je takový pořád?" zeptám se stále nechápavě a levou rukou probírám písek.... "na vraždy je snad brzy ne?když člověk ztroskotá se skupinou dalších lidí tak se vzájemě začnou vraždit až později a né hned po ztroskotání nemyslíš?" poznamenám,vezmu do ruky písek a pomalu uvolnuji sevření ruky a enchám ho padat zase na zem.... "nevím jestli je moudré jít do té vaší jskyně....podle mě by tu měl někdo zůstat a čekat jestli se ta mlha trochu nerozejde a jestli se neukáže co to blikalo" řeknu svou myšlenku ale pokud se jí to nebude líbit jsem ochoten odsud odejít..... |
| |
| Pláž Nakonec si sednu do písku vedle Lukase. "Já ho nechápu. Nikdy se takhle nechoval Asi mu to tu už leze na mozek. Já sem tu zase stihla mít kolabs." řeknu a zadívám se do země. Vezmu hrst písku a začnu si s ním hrát. Jen tak si začnu něco stavět z písku, protože nemám co dělat. "Stýská se mi po rodině. Jediná moje rodina je Katrin. " řeknu smutně a do písku se natáhnu. POzoruji oblohu. |
| |
| pláž jsem rád že se nemusím nikam přemisťovat "Já ho nezná...boužel...tudíž mě jeho chování zaskočilo a doufám že za náhlou změnu jeho chování nemohu já....." opět naberu hrst písku a zase ho nechám jen tak padat..... "kolaps?" podívám se na ní překvapeně a pustím všechem písek najednou "jaký kolaps? pokud ti to nevadí rád bych o tom něco věděl" zeptám se a poznámku o rodině takticky zamlčím |
| |
| Jeskyně Sedím v jeskyni a obviňuji všechny přátele i nepřátele za to že se mi všechno tohle stalo ale pak mi hlavou proběhne vzpomínka na Katrin Neměl sem jí to řikat mám jí fakt rád vlastně ji miluju a byl sem na ní zlej proč já vůl to udělal sakra musim za ní jít řeknu si a hned se zvednu ze země a jdu přímo ke Katrin Ahoj Katrin řeknu sklesle Prosím mohla by si mi odpustit ze to co sem řek já nemyslel sem to vážně víš těžko se mi to řiká ale já tě miluju řeknu s pravdou v očích a koukám jí do očí |
| |
| tam někde mezi pláží a jeskyní mezitím sem si lehla někam do trávy a se zavřenýma očima tiše ležím.... už nebrečím nevím proč....kvůli chlapovi?na co....nestojí mi ani za slzu...... najednou uslyším kroky.... pak známý hlas.... jeho slova slyším zřetelně a chvilku přeci jen váhám jestly se nemám zvednout a přijmout omluvu...... ale mé vnitří já se vzepře.... přece sis něco odpřísáhla!nemůžeš to kvůli jedný omluvě porušit! napomenu se a rukou zajednu pod tričko k pásku a vytáhnu jeden z nožů...... |
| |
| U Katrin Když vytáhne nůž kleknu si na ní a řeknu Klidně mě propíchni protože já tě miluju a neodejdu dokud mě nezabiješ nebo neřekneš že mě miluješ protože bez tebe už žít nechci řeknu se smutkem v hlase Klidně ať mě zabuje nechci bez ní být řeknu si pro sebe |
| |
| S Owenem Dle sluchu se zorientuji a už bych chtěla nůž hodit někam do správných míst ale pak slyším že nějaký pohyb... otevřu oři ve kterých mi nenávistivě zajiskří a vidím že klečí.... neříkal si že láska neexistuje?! zavrčím jako bych to ani nebyla já... přesněji jako by to nebyla ta Katrin ktetou si poznal...... zvednu se a ustoupím od něj kousek dál,nůž stále držím a přemýšlím jestly ho odím...ale každopádně.....zabíjet ani odpouštět v tuto chvíly nehodlám...... |
| |
| S Katrin Když Katrin odstoupí usměju se Jo to sem řikal ale mlel sem blbosti uvědomil sem si to až když sem to řek odpust mi prosím řeknu s láskou v očích Já sem se do tebe zamiloval a tak mě zbav trápení a hoď ten nůž nebo mi odpust řeknu |
| |
| S Owenem (nejradši bych ho zabila....ale...) hned jak se usměje zamračím se ještě víc Smrt je vysvobození....né trest zavrčím a hodím nůž s naprostou přesností do nohy na níž má stehy...a troufla bych si říct že sem se trefila dokonce do nich.... měl by sis na mě přece dávat větší pozor něž mě milovat! zašeptám hodně jedovatě větu kterou on sám v podobném znění řekl mě a pak ho nechám v převděpodobně hodně velké bolesti a odkráčím někam na pláž na druhou stranu od všech....ale né moc daleko... |
| |
| Pláž "To ani nestojí za řeč." odpovím. Moc se mi o tom mluvit nechce, ale nejspíš budu muset. Nakonec se posadím a smutně se zadívám na moře. Bodne mě u srdce když si na to vzpomenu. "Víš před pěti lety když mi bylo čtrnáct sem jela se svým nejlepším kamarádem z výletu. Vezl nás jeho otec autem. Zrovna sme se něčemu smáli když..."začnu vyprávět a pak se rozpláču při vpomínce na to. Náhle se mi před obličejem objeví Jamesova tvář jak je veselý. Je to hrozné vědět, že už ho nikdy neuvidím. Vezmu hrst písku do ruky a mrsknu s ní o zem. Nepřestávám plakat. |
| |
| pláž všimnu si jejícho smutného výrazu.... když začne vyprávět začnu and tím přemýšlet ale myšlenyk se rozplynou hned jak přeruší výklad a začne plakat.... "ježiš....promiň Deny...." ty si debil..proč ses na to ptal?! vynadám si a po chvilce jí konejšivě obejmu "promiň tohle....tohle sem nechtěl......radši o tom enbudeme mluvit...." navrhnu a jemně jí hladím po zádech abych napravil co jsem způsobil....... |
| |
| Pláž Cítím, že mám možnost to ze sebe konečně dostat. Všechen ten smutek. Statečně zaženu pláč a nadechnu se. "To je v pořádku stejně tonze sebe konečně potřebuji dostat." odpovím. "Jeli sme z výletu a smali se´me se něčemu když se ozvala rána jak se dvě auta srazily. Já upadla do bezvědomí. Probudila jsem se až v nemocnici, kde mi řekli, že jsem přežila pouze já. od tý doby, když mě něco hodně rozruší, nebo když se rozčílím prostě upadnu na nějakou dobu do bezvědomí. Dřív se mi to nestávalo." dopovím a pak se rozbrečím ještě víc. Prostě Lukase obejmu a začnu mu plakat na rameni. |
| |
| pláž "dobře" kývnu když souhlasí s pokračováním a pustím jí..... vyslechnu jí "zajímavé...." pak mě ale zaskočí náhlým obejmutím ale pousměji se a taky jí obejmu "jen se vybreč.....určitě to potřebuješ" řeknu a enhám jí brečet na mém rameni |
| |
| Pláž PLáču mu na rameni asi deset minut. Když konečně přestanu. Pustím ho a utřu si slzy. Dost mi to pomohlo. Už se cítím líp. "Promiň, já..já potřebovala jsem to, ale už se cítím lépe." šeptnu a zadívám se na hladinu moře, takovým smutnozasněným pohledem. Hrozně moc se my stýtýská. Ach jo. Doufám, že jsou aspoň rodiče v pořádku. pomyslím si. "Nemáš kapesník?" zeptám se. |
| |
| Pláž nechám jí dál plakat a ani se nesnažím o utěšování...... když se konečně uklidní uleví se mi a odpovím "v pohodě...každej někdy má takovou chvilku.....holt já většinou bývám ten na kterým se brečí no....." prohodím s úsměvem a na dotaz o kapeníku neodpovídám pouze vytáhnu z kapsy kabátu bílý kapesník a podám ho Deny pak já vezmu kolem ramen a koukám jak smutně kouká na moře..... |
| |
| Pláž Vezmu kapesník a pořádně se vysmrkám. "Díky, asi nemá smysl se ptát jestli ho chceš zpět, že?" zeptám se pousměji se trošku smutně. Schovám ho do kapsy. Opřu se o něj hlavou a koukám na moře. "Pověz mi ty něco o sobě." požádám Lukase a čekám co mi poví. |
| |
| Pláž "v pohodě jen si ho nech" odvětím na otázku ohledně kapesníku když je o mě opře lehce sebou cukru jelikož sem tohle nečekal ale jinak nedávám nic znát a nechám jí.... "Já?" podívám se na ní jak vyvoraná myš..... "A co bys chtěla o mě vědět?" zeptám se konkrétně ale tuším že bude chtít vědět všechno....... |
| |
| Pláž "Všechno." odpovím s úsměvem. Nevím proč, ale zrovna s Lukasem je mi dobře. Sem v pohodě, cítím se naprosto klidná. Já nevím jak to popsat. Ale prostě nění to jak s žádnýma těma telatama u nás co se o mě pokoušeli. Cítím vlny tepla, které procházejí mým tělem. Nevím proč, ale prostě to je no. Co se to se mnou sakra děje? Snad se nestalo to co se menuje láska na první pohled? Pak bysme si je s Katrin pletly. napadne mě. |
| |
| Pláž no tak to je jako když dítěti řekneš neskákej do tý louže a ono tam stejně skočí..... "Všechno jo?....Tak dobře....." chvilku se zamyslím a přemýšlím kde začít "Takže....vyrůstal sem v Texasu.....moc jsem necestoval ale jako pomocník zákona jsem měl na starosti pár menších měst v blízkosti.....každodení práce...oblídnout města....většínou jsem ale musel někde zůstat přes noc........." to je první holka která se mnou vydržela dýl jak pět minut napadne mě u vyprávění ".......po nějaké době se mi ale stala taková veselá příhodička s partou bandiů kteří ěm snad dle mého vzhledu či co měli za jendoho z nich......vím že na mě tenkrát vjeli že htějí svůj podíl ať jim ho navalim..... pravděpodobně nějaký omyl....ovšem pak mě začla ta skupinka neustále pronásledovat a já musel vzít roha...... taks em se dostal an tu loď....tedy.....ještě před tím mi někdo stihnul ukrást lístek a já narychlo musel sehnat jinej...... upřímě...možná by bylo lepší kdyby sem ho nesehnal....alespoň bych nebyl teď tady nesekal se se svou kopií a nebyl by tu takovej zmatek.....! radši skončím s mluvením.... "a jak si se vlastně dostala na loď ty?Jaký účel měla tvá cesta s tvou sestrou?" |
| |
| Pláž Když mi Katrin probodla nohu dala mi jasné znamění toho že jí nestojím ani za to aby mě zabila proto se zvednu i když hodně těžko a vytáhnu nůž a dám ho do kapsy nebolí to moc. Potom se vydám zpátky na pláž a projdu kolem Denisy a Olivera a jdu si kulhavou chůzí sednout do písku Proč se to stalo ?? říkám si a myslím na Katrin Si hlupák Owene zničil sis nejkrásnější vztah jen kvůli svojí blbosti a svému chování říkám sám sobě |
| |
| Pláž Poslouchám Olivera. Víčka se mi klíží. Jsem dost ospalá. Jen si zívnu. Pomalu zavřu oči a upadám do říše snů. hlava mi pomalu klouže z ramene Lukase. Nakonec mi sklouzne úplně. Já spadnu na pláž a schoulím se automaticky do klubíčka. Je slyšet mé pravidelné oddechování při spánku. Sem tam s sebou škubnu, z toho jak se mi něco zdá, ale jinak sem klidná. Náhle se mi však zdá ta nejhorší noční můra jaká kdy mohla. Stojí vedle sebe Oliver s Owenem. Owen má stále poraněnou nohu. Náhle Owen zešílý, zabodne Olivera a pak běží po mě. Já utíkám, utíkám ažt vrazím do sestry. Ta se samozřejmě divý co dělám, pak se však promění na upíra a jde po mě. Nyní mám na krku šíleného Owena a upírku sestru náhle se proti mě vynoří Oliver jako zombie. Nějak uniknu a Katrin, Lukas s Owenem se začnou prát. Vyhraje Oliver který se mě chystá zabít a zrovna se proberu sem celá spocená a zrychleně dýchám srdce mi tluče jak o závod. Chvíli mi trvá než se zorientuji. Pak si všimnu Owena, který je sám a asi mu vytéká krev z rány. Zvednu se a dodju za ním. I když je tma všimnu si rány na noze, kde byly stehy. "Co se stalo Owene. Vysvětluj a dělej." požádám ho, zatím klidně. |
| |
| pláž odpovědi se nedočkám jelikož Deny usne... jen se pousměji a po dobu jejího neklidného snění jí mlčky pozoruji.... nakonec se celá zpocená probere.... "Jsi v pořádku?" zeptám se jí trochu ustaraně... Noční můry....taky je přece míváš.....a teď ti ještě jedna přibyla...bratr!a hlavně dvojče! pomylsím si zrovna ve chvíly kdy kolem nás kulhavě prochází.... Denisa za ním jde aniž by mi odpověděla ale na ignopraci sem již zvyklý... přejdu k nim a čekám co z Owena vypadne...docela ěm to taky zajímá...a hlavě jeho zamyšlený výraz...je...je zvláštní..... |
| |
| soukromá zpráva od Edanera pro Zaposlouchám se do zvuku přírody a něco mi tu nehraje je moc až velké ticho na to že je to divoká džungle s velkýma tvorečkama které snad jsou jen v našich snech. Já vím že uděláš cokoli ale na jednu věc nesmím zapomenou nevím kdy se odsud dostanem takže je možné že na mě zapomene a bude si myslet že sem mrtvá.. Můj otec je hrozný možná už mi zařizují pohřeb co já vím řenu trochu smutně a pak se rozhlédnu kolem dokola. nezdá se ti že je tu moc klid?? ne že bych se nějak vyznala ale je o divné posadím se a zadívam se před sebe je tu krásně, není možný jen že tohle je jen velký sen??a já se proberu opět doma v postely čekajíc na velkou chvíli. Teda spíš pro ty druhé? |
| |
| soukromá zpráva od Eldaron pro Spozorním když mě na to upozorníš a vezmu rychle pušku do ruky... Ano tohle je divné,sem sice predátoři nechodí ale i tak okolo je moc velký klid. pronesu trošku znepokojeně a podívám se na tebe Rychle se obleč! během chvíle mám na sobě své věci a stojím u tebe sleduji okolí... Neboj se lásko není to sen,to bys přeci necítíla toto kdyby byl. řeknu tiše a usměji se,skloním se k tobě a jak nejněžněji umím tě políbím a otřu se nosem o tvůj nosík,pak se však zase zadívám po okolí. Musíme si dát pozor,měli by jsme najít ostatní a taky začít se stavbou úkrytu! sevřu tvou ruku a pohlédnu ti do očí Nezapomene,neboj se,na tebe se zapomenout nedá, a myslím že ty i on cítíte že ten druhý žije. |
| |
| Pláž Otočím se na Denisu a chvíly se na ní koukám Nic se nestalo usměju se zase chvíly nemluvím Co by se jako mělo stát? zeptám se a koukám do země |
| |
| Pláž "Owene nehraj si na hloupéh. Vím, že tá rána na noze není "obnovená" omylem. Vím, že ti to někdo udělal. A nesnaž se mi nalhat, že sis to udělal sám. řeknu. Založím ruce na prsou. Zamračeně se podívám na Owena a poklapávám nohou o zem. Tak co s tebe vypadne. pomyslím si. |
| |
| Pláž No jasně že sem si to udělal sám usměju se Nebo mi snad nevěříš ? ptám se Nemůžeš mě nechat teď bejt??? řeknu zamračeně |
| |
| Pláž "Ne nenechám tě. Ne nevěřím! A vím, že se to týká i Katrin a pokud sis nevšim, tak Katrin je má sestra a zajímalo by mě taky kde je!" zavrčím. Je jasné, že neustoupím. Už začínám být rozčílená. Grr....já ho jednou zabiju. pomyslím si. |
| |
| Pláž Podívám se jí do očí Nevím kde je.Rád bych byl s ní ale nejde to řeknu smutně a zase sklopím hlavu dolů Možná bude tam odkud jsem přišel řeknu se sklopenou hlavou a zase nic neříkám |
| |
| Pláž "Dělej povídej co se mezi Vámi stalo. Pochbyuji, že by nebyla s tebou, kdyby ste byly v pohodě. " řeknu přidřepnu si. Vyhrabu poslední zbytky nitě. I po tmě jej navlíknu na jehlu a začnu mu tu nohu zašívat, Asi ho to musí příšerně bolet. "Povídej Owene." pobídnu ho. Udělám ještě pár stehů, pak to zakončím a je po niti. Zvednu se a čekám. |
| |
| Pláž Deniso tak si jí najdi jestli chceš něco vědět protože tohle je moje věc a já nemam náladu ti to vyprávět řeknu se smutkem v očích A jestli mě omluvíš šel bych pryč smutně se usměju a jdu hledat Katrin která mě moc ráda neuvidí |
| |
| Pláž Rozeběhnus e za Owene. Shodím ho na zem a je mi jedno, že má zraněou nohu. Ještě mu vrazím jednu do nosu a ne malou. "Ne neomluvím tě! Okamžitě mi řekni co se stalo mezo tebou a Katrin. Co se týká jí týká se i mě. POkud si to ještě nezaznamenal je to moje sestra!!" rozkřičím se na Owena začínám být naštvaná a nevrlá. |
| |
| Pláž Jen se usměju a sundám jí ze sebe pomalu se zvednu a jdu zase dál Tak se jí di zeptat ode mě neuslyšíš ani slovo nemam na to čas a hlavně náladu vejdu do jeskyně a tam si sednu a koukám jen kolem sebe |
| |
| Pláž Opět ho doženu a podrazím mu nohy. "Jestli se jí kuli tobě ty hnusný namyšlený hpvado stane tak si to odskáčeš. Já ti tady zachraňuji nohu a takhle se mi odvědíč. Víš co? Táhni někam." zařvu na něj se slzami v očích. Pak to na mě zase příde. Párkrát se zamotám a padám na zem v bezvědomí. Moje tělo leží bezvládně na zemi. Nevím co se děje nevím, nic. |
| |
| pláž => jeskyně pozoruji celou scenérii.... upřímě obdivuji owena že neprojevuje známky bolesti....já už bych na jeho místě pomalu umíral...a nechat si dát přes držku a neříct ani au....taky dobrý.... radši se zdržuji komentářů a následuji hádající a přizabíjící se dvojici..... když dojdem do ejskyně a Denisa na něj spustí jaký je namyšlený hovado musím v duchu uznat že má pravdu jelikož se Owen zatím jako normální rozumě myslící člověk neprojevil..... najednou Denisa omdlí... jen tak tak já stihnu zachytit aby si něco pádem neudělala.... "Víš co...má pravdu..." promluvím po dlouhé době a pak si vzpoměnu že o něčem takovým přece mluvila.....to mě trochu uklidní ale nevím co s ní dělat.... "Můžeš mi alespoň pomoct?!......" zeptám se a znechuceně dodám ".....bratříčku" místo toho abych byl rád že sem ho našel tak zatím mám dojem že by bylo lepší abych ho nikdy nepotkal....začínám ho nemít rád....a to se známe sotva pár hodin..... ach Deny....proč si ěm tu s nim nechala samotnýho? |
| |
| všichni KOlem vás se začíná stmívat a vy jako omámení nějakou silou se odebíráte do země snů. KAždý z vás je na jiném místě ale v realitě ste tam kde ste byli. .... ... ... Oliver NAchazíš se v jeskyni kde je uplná tma a jen slyšíš řinčení vodopádů. Ale také nějaké hlasy..... Denisa Ty si na velkké pláni, kde roste velká tráva a také podivné stromy a na nich plody velké jak tvoje hlava... POdobají se hodně pomelu ale sou o něco větší. Pár spadne na zem a kutálí se k tobě. Jane Ty se nacházíš v Africe, visíš před sebou krásnou přírodu jen takovou jaká je tam. Najednou však k tobě dpběhne nějaký malí černoušek a pláče, ukazjuje na vysokou trávu, která je zbarvená do ruda. Barone Vy se nacházíte na moři, kde zase se honíte za svou prací, ale tentokrát to není žádný had co nahanite ale je to, nějaký podivný žralok, který je znám sou inteligencí ale také svou krvelačností. Ste sám na lodi a nikde nikdo, najednou se do sít n co zaplete. Elis Nacházíš se opět v NY kde se život změnil. Ráno když ses probrala, přišla do pokoje matka,celá rozzářená a tvrdila že pouhý den a je z tebe žena velice vysoko postaveného muže. Nevíš jak jí zastavit ale není to zrovna dobré. Jack Ty a tvůj parták honite nějakého zločince, najendou proběhne přestřelka a tvůj parták to koupí do hrudi a sesune se k zemi. Ty vidíš jak zloděj utíka k přístavu. Owen Hraješ v nějakém kasínu ruletu a začíná se ti dařit. avšak víš že by bylo dobré skončit a jít pryč..vybrat svou výhru. Přijde k tobě krásná žena velmi přitažlivá a přemlouvá tě aby si zůstal. Odoláš tak krásné ženě, půůvabné jako anděl? katrin Si na lodi se svími rodiči a plujete velkou bouří, loď se kymácí a tobě je nějak na zvracení. Víš dobře že tohle už není normální. NAjednou zaslechneš křik. POznáš že je to tvá sestra, které spadla přes palubu. Ale nejde v té tmě už vidět. Tomasi a Anet Nacházíš se někde v pralese kde máš svou výzkumnou laboratoř, pokud se jí dá takto nazývat. Anetka ti přinese nějakého podivného, malého pavoučka,Ktetý se jí přisaje na packu a nechce jít dolů. ANetka začína vřískat. Je to normální, běžný sklípkan ale zdřejmně u něj dochází k nějaké mutaci. Wiw Nacházíš se na luxusním večírku, kde jsi středem pozornosti, aby taky né slaví se tvé narozeniny. Večírek se zdá dobrý do doby, kdy uvidíš že tvůj přítel se líbá s nějakou slečnou a jak zjištuješ: je to číšnice. slečna Sheron Jste na pláží někde v Karibiku, kolem Vás jsou jen sami krásní lidé, najednou však k vám dojde žená, která trpí nějakou kožní nemocí, Pohled na ní není příjemný. Připadáte si jakoby ste nikdy nic podobného neviděla. Bojíte se aby to nebylo přenašlivé. Žena chce na vás sahnout. |
| |
| sen Když upadnu do spáánku a jsem ve snu rozhlížím s eudiveně po lodi. Tohle předce není možné kde to jsem?A.... Pak začne cosi cloumat sítí. sakra co to?Žralok? Řeknu a kouknu přes palubu co to je ale dávám pozor aby mě ta potvora nekousla takže se moc nevykláním. |
| |
| Sen Horké Africké slunce,nekonečné savany,písek a příroda kolem mě najedou je vše jinak,začnu se rozhlíet,dívat se kolem sebe... Elis? To ne nemohl to být sen.. smutně se dívám kolem sebe a najednou uvidím nahé domorodé dítě jak s pláčem přiběhne a zatahá mě za uniformu,ukáže na místo kde jde vidět krev a já rychle sejmu svou pušku z ramene,zasadím do ní zasobník a zahledím se přes zaměřovač na místo pátrám kolem něj,po chvíli se vydám tím směrem,ale zaměřovač rychle sundám a ostražitě naslouchám,vím co by se mohlo stát,a proto vypálím jednu ránu do vzduchu..... |
| |
| Deny Vidíš jak opěět nastupuješ do auta ,celá štastná že zase vidíš svého přítele. Je to sen, nebo přelud teď to ale neřešíš máš ho vedle sebe a ste štastní. Než však nastoupíte do auta tvůj vysněný princ si před tebe klekne a vytáhne z kapsi kapesníček a vněm uložený prsten a podívá se na tebe. Má drahá a milovaná, žádam tě teď a tady o ruku, před svědkěm mého otce, který nám to jen schvaluje a máme jeho požehnání. Vezměš si mě tedy dívá se na tebe svími krásnými očky a je celý štastný. |
| |
| Sen Najednou se vše změní a já se objevím na pláži. Užívám si slunečních paprsků a krásy kolem mě. Na to, co se stalo předtím, už nemyslím. Beru to jen jako nějaký zlý sen. Líbí se mi tu a jsem najednou tak spokojená. Jenže v tu chvíli spatřím tu ženy a jakoby špinila tu krásu kolem. Jde pomalu ke mně a začne mě z ní jímat hrůza. Zvlášť když se mě snaží dotknout. Ne. To nesmíte. Nesahejte na mě! Vykřiknu a snažím se od ní dostat co nejdál. |
| |
| Sen? Těsně předtím než nastoupíme do aut se mě James zeptá na jednu dost podatatnou věc. Stojím tam a koukám na něj. Promnu oči a uši jestli nemám halucinace. "Cože? To myslíš vážně? Já...no...no....jasně že jo." řeknu s úsměvem na tváři. Nevím co dál říct. Snad ani nic jinho nejde říct. |
| |
| Prales a říše snů. Běžíme s Fanderay pralesem, když v tom najednou padne tma, já udělám ještě pár kroků a nesmírně unaveně se opřu o kmen jakého si stromu. Jen vnímám, jak se mě Anet pustí a spadne na zem, ale už nevnímám, jak se sám sesunu k zemi a už vábec nevnímám co se děje s Fanderayi, jen vím že mi její ruka vyklouzne z mé. Sen Podívám se po své laboratoři, kde to vše, krásně bublá a bzučí, není to nic moc. Ikdyž nato co tu je možné, se mi to líbí. Zrovna zkoumám nějakou květinu a její nasládlou šťávu, jenž chutná, jak banánové mléko. Když v tom se dovnitř přítí Anet a začne vřískat. Jo taky tě rád vidím. Zavrčím na ní protože mě vyrušila od rozdělané práce. Pokaždé si někam zmizne a pak se..co to má na pacce? Sklípkana, ale hmm jo vše se to mění. Počkej zlato notak klid, hnedka ti to dám dolů. A pak se podíváme proč se tak změnil.. Lehce jí pohladím a potom jí chytnu za pasku a přirdžím jí, volnou rukou nahmatám pinzetu a toho pavoučka chytnu a začnu jej opatrně dostávat dolu z její nožky. A dál uvažuji proč se dostál ten pavouček takové změny... když by vlasně neměl. |
| |
| Hnusnej pavouk na mojí noze. Najednou se nedržím Toma, ale skáču si někde ve stromech, celá štastná a veselá, z volnosti a z toho že mam Toma jen pro sebe. A z toho že je v bezpečí před jinýma ve své laboratoři a že má něco jiného na práci, než se dívat po ty slečince co si říká Fanderay. Zrovna zkoumám nějakýho pavoučka, když v tom se mi ten zajzl přisaje na tlapku. Ne ty jazle dolu.. Začnu vyděšeně vřískat a snažit se to dostat z mé krásné nožičky dolů, ale jede to. Nakonec se vyděšená rozeběhnu k jedinému člověku kdo mi muže a komu dovolím mi pomoci Tomasovi. Doběhnu tam a skočím na stůl za děsného povyku a přitom mu na zem hodím nějakej jeho nástroj, ale to mě nezajímá. že ti to trvalo, než jsi si mě všimnul. Pak se mě snaží uklidnit, a to se mu nakonec povede.. Jedna aby se roztrhla aby sis jí všimnul… Pak se začne venovat tomu pavoukovi a já mam hnusnej pocit, že i on ho zajímá víc než já. No tak sundej to a zabíj to..ne že to pak budeš zkoumat..ikdyž vím že to asi budeš zkoumat..Proč jak a nač..zap to…dělej kruci nemam to ráda… jsi cvok |
| |
| Sen jsem v jeskyni...slyším vodopád a hlasy..... nevidím nic.... dám si ruku před oči....ani tu nevidím.... "kde to jsem?" ptám se sám sebe.... opatrně a velmi pomalu a hlavně tiše jdu tam odkud slyším ty hlasy..... přes vodopád ovšem nejsou slyšet tak zřetelně jak bych si přál...... |
| |
| sny Deny Tvůj přítel se na tebe rozzáří a nasadí ti prstýnek na prstík. Pak vstane a zatočí tě ve vzduchu jako by si byla pírko. Je to nezapomenutelný zážitek. Řekne otci aby vás zavezl do nějakého slušného podniku na oběd a to dojde že něco podobného jako by si zažila (dejavý)...je na tobě zda to budeš brát jako varování..... Oliwer Najednouz vodopádu tě uchopí něčí ruce a hodí tě zkrs vodopád a ty padáš dolů. Vedle tebe se obejví syrény, krásné a přitažlivé ženy vody. Anet a Tomas Když však Tomas začne sundávat pavoučka z tlapky Anet vstříkne jí do ní nějaký jed a ona začne ešě více vřískat. Pavouček náhla umře a ty máš šanci ho důkladněji prozkoumat. Je větši než normální pavou a jde vidět u něj vývojiv dokonalejšího predátora, sám víš že kdyby byli velcí jako mi, naše rasa by nebyla vládcem této země. Anetka Jsi naštvaná že ho opravdu zajímá je jeho výzkum a tebe začíná palet tlapka a máš hroznou žízen a citíš že ti neí nějak nejlépe. slečna Sheron Žena tě prosí o trochu vody a pak padne na všechny čtyři a jakoby jí nebylo dobře.Její nemoc se po jejim těle rozšiřuje a najednou se jí udělá špatně a vše vyhodí ven, tobě před nohy. Vidíš jakoby housenky které se chtějí dostat až k tobě. Pár se jich dostane na jiné lidi a ty jakoby byli chodící mrtvoly. Jan Bohužel Elis nikde nevidíš ale citíš tady kolem nějaké nebezpečí, vístřel se proline do dálky ale nic. Najednou takový řev lva a malí klučiná mumla něco ve smyslu..... To je temnota Tak nazívají oni lva, který loví nejen pro jídlo ale vypadá to že loví tak jak člověk, rpo radost. Baron SIce žádného žraloka nevidíš, ale najdounou jakoby něco velkého narazilo do lodi a s tebou to dost cuklo. Pokud bys ted nepustil tu sít může se stát že ti lod potopí. Adrian Nacházíš se v nějakém obchodním domě kde se ti libí slečna co prodává zboží, ale víš dobře že není vhodná tvému postavení. Že by ti jí ve tvé společnosti nebrali, ale když je tak okouzlujicí jako anděl..... |
| |
| sen Když mi zmizí sítpdo vodou přejdu rychle k řízení a nastartuju lod pak mířím k nejblížšímu běhu. Tohle s emi nelíbí. POmyslím si a jedu dál nehodlám zastavit. Vžyť jak je možné že jsemtady?LOgicky vzato bych měl být stále na ostrově takže bud mě tu někdo zanechal a převezl nebo jen spím. Myslím si. |
| |
| Sen Jdu tmou a slyším vodopád nebězpečně blízko.... Než se stihnu zorientovat někdo mě chytne a já projdu vodopádem.... Padám kamsi do neznáma a vydím ty ženy.... Nádherné ženy...... "K-Kdo jste?" zeptám se omámen jejich krásou..... Jsou krásné.....možná tak Katrin by se jim vyrovnala... napadne mě |
| |
| Sen Mám z toho divný pocit. Mám zlou předtuchu jako by se mělo něco stát. Je na mě znát nervozita. Koukám se kolem. Hmm..proč mám pocit, že tohle už sem zažila? pomyslím si a opřu se o Jamese. Co když je to varování? Co se děje? Proč sem tak nervózní a proč mám ten divný pocit. napadne mě. |
| |
| Sen-ten ignorat Zavřísknu, když mi ten pavouk něco vpustí do těla. On mě pohladí a podívá se na mě a já mám pocit, že bít, ženou, tak bych ho políbila, za to co udělal, ale pak bych mu dala facku, za to, že se hnedka, začne věnovat tomu mrtvímu pavoukovi, ne aby ho rozmáčknul, hodil na podlahu. Ta zdechlina ho zajímá víc než já. To mě kousnul. Podívám se kolem a dostanu žízeň, skočím opodál k misce s vodou a celá naštvaná začnu pít vodu. Kde, jako mrtvej pavouk ho zajímá víc než já. I ta ženská. Naštvaně schodím misku s vodou na zem, ta s řinkotem dopadne na zem a já praštím pěstičkama o stůl a zavřísku. Dala bych ti fakcu a pak ještě jednu ty blbe. Hloupímu napověz a chlapa kopni. Začnu si mnout pokousanou nožičku a bolestivě vřískat. To mě bolí a ty se věnuješ, nějakýmu pavoukovi. Mám tě ráda a ty, no pokud by mi nabídla něco výměnou.. Zavřísknu a sleduji ho co asi dělá a cítím to co dělá to svinstvo, packa mě pálí a mě je divně. |
| |
| sen Potom co dostanu, z Anetky tlapky toho pavouka, tak jí pohledím a začnu se věnovat tom prtvému pavoukovi. Hmm je větší, něž my měl bít, některé tipy pralesních pavouků, jsou větší, ale tento, je něco, jako další článek ve vývoji, pavoukovců.. Žasnu nad tím pavoučkem. Pokud by byl, velký, jako mi..ne stačil by poloviční. Tak by nás povili, jako mouchy, protože.. Zbytek, nedomyslím, protože se zadívám, na jeho kusadla a dojde mi, že něco musel vstříknout do Anetky, když umřel, něco, jako poslední, látku, jed, něco ca jí paralyzuje. Ten pavouček, je dokonalí predátor, i při své velikosti, musí bít jeho jed účinný proti o něco větším tvorů a ještě větší by mohl ochromit. Vtom na zem spadne miska, podívám se na Antku a dojdu k ní. Počkej krásko. Lehce jí pohladím a podívám se na packu co si mne a zhrozím se. snad jí to jen to není pro ní, tak silné. Zděsím se a podeberu jí krev. Hodná, moc hodná, jen se tu posaď krásko moje. Pohladím jí a vezmu vzorek krve a vzorek jedu pavoukovi. A pustím se do práce. Ať jí to neublíží, je přece dost velká. Nechci domyslet co by se mohlo stát, a jen doufám, že se nepotvrdí to, čeho se bojím, to že by jí to mohlo nějak ublížit. Pochází z pralesa. Měla by mít nějaké protilátka, nebo vědět, kde je sehnat. Z jakého ovoce. |
| |
| Sen Opět natáhnu svou pušku a pohlédnu na malého chlapce,zadívám se mu do očí a usměji se... Schovej se! Bude boj! křiknu na něj a pušku hodím na rameno,nemusím se dlouho rozmýšlet,je to jasné,ještě tu někde je,v naději že jej spatřím vyskočím na větev stromu a rychle vyšplhám do jeho koruny ve které mě ovane suchý Africký vítr,slunce palí jako čert a vzduch kolem se skoro vlní,to mi však nevadí,zapřu se ve stromě a mé očí pátrají po lvovi jako ostříž z výšky patrá po myšce.. Teď zvěř se stane z lovce. |
| |
| Sen Dívám se na to, co se odehrává přede mnou a překvapením mně trochu poklesne čelist. Chvíli nejsem schopná se hnout a ani nějak reagovat. Pak ale když vidím ty housenky, jak se snaží dostat ke mně a co dělají s ostatními lidmi, tak se konečně zase proberu. Na nic nečekám, otočím se a utíkám pryč. Přitom si neberu žádné servítky a řvu jako o život. Něco takového se mně přeci nemůže dotknout. Mé krásné bílé a jemné kůže. Udělat ze mně něco takového. Pomyslím si a přitom se rozhlížím, jestli není na blízku někdo, kdo by mi mohl pomoci a snad i ochránit. |
| |
| Sen ……Vsude zni hudba a ja tancim v kruhu svych pratel, uzivam si, oslavuji a bavim se. To musi byt sen ,tak uzasnou party jsem jeste nikdy nemela. Dojdu k baru, vezmu si drink a zapovidam se s barmanem. Pochvili, co mi povi uzasnej vtip, se zacnu zarive smat. Odejdu zase k ostatnim a zrovna vypravim neco me pritelkyni, kdyz za ni uvidim sveho pritele, ktery se plazi po nejake blondyne. To se mi snad zda? Prestanu mluvit a jen se tam divam, parkrat zamrkam, at se ujistim, ze vidim moji zivotni lasku v naruci nejake blondyny. To uz si meho vyrazu vsimnou i me pratele. Marcus….. Najednou jsem ucitila neco jako bodnuti nozem do meho srdce. Ukapne mi jedna slza, ale pak to zastavim vzchopim se. Ne, nebudu ja ta porazena, ja tady plakat nebudu, je to moje oslava a dnes si muzu dovolit cokoliv, Marcus vedel dobre s kym si zacina a ted za to zaplati, ale nejdriv zacnu s tou blondynou. Mim telem projede hnev, skodolibe se usmeji na sve pratele a jen prohodim. Vse je v poradku. A vyrazim k Marcusovi. |
| |
| SNY Wiw když se blížíš k Marcusovi on se na tebe podíva a pustí slečnu se kterou tam vlastně byl. ahoj drahá vykoktá ze sebe a podíva se kolem sebe. Pak se na tebe usměje a podíva se ti do očí. lásko mám pro tebe překvapení a chytne tě za ruku. slečna Sheron hmmm nikde nikdo jen v dáli slyšíš volaní ale nevíš kdo to je.Ale vlastně je to známí hlas ale nevíš ka ho přirovnat. Najednou se žena dotkne tvojich šatů a zašpiní je od sebe. Jan Když tak tam sedíš a hldíš, uslyšíš v hlavě volání nějaké dívky......Znáš ten hlas ale kdo je to.. Nevíš nemůžeš si vzpomenout. Víš dobře že pro tebe hodně znamená tvé srdce ti to říká.. Najendou když si v zamyšlení lev se dostal pod tebe a škrábe se za tebou nahoru, nemůžeš pořádně zamířit máš tam haluze.Jak sám víš lvi neumí šplhat po stromech ale tenhle je opravdu zvláštní. Tom a Anetka ¨bohužel se tvé největší obavi potvrdili, jeho jed je poměrně silnější než jak má být bude to tou ustací co proběhl. Kdyby byl normální nic by jí to neudělalo..... dobře víš že látka která jí pomůže se nechází někde tady je to z listů orchidee, která je vnitru tohohle pralesa. Denisa Nevíš zda se máš bát nebo ne, ale je to silnější něž cokoliv co ted citíš. tak copak lásko, dneska s námi nechceš jet ? podíva se na tebe a čeká že nastoupíš. Oliwer Hm kdo je to vlastně Katrin, netušíš kdo to je a proč ti vlastně vlezla do hlavy ale ty ženy jsou krásné. Jedna tě táhne po proudu níž a políbí tě. a najedou můžeš dýchat pod vodou. hmm my sme to co ty bys ted chtěl nejraději, my jsme tvůj výtvor to ty si nás stvořil praví jedna. Baron Hmm pluješ nějakou chvíli když zase do tebe vrazí ta velká potvora nechce tě jen tak pustit.hmmm zdřejmě má hlad a neche aby jí večeře utekla |
| |
| sen Mě nedostaneš Zavrčím a jedu dál k nejbližšímu běhu. Krucifiks musím se odsad dostat. Pomyslím si s snažím s eujet. |
| |
| Sen Uslyším v halvě hlas,hlas při kterém mi buší srdce jako o závod a jež znám,hlas který je mi drahý nadešve a nehodlám tady jen tak sedět,snažím se rozhlédnout po pláni a nachystat pušku ale zaklíní se mi ve větvích... Sakra! když se jí snažím dát tak abych mohl střílet nejde to a ke všemu uvidím lva jež se dostal pod strom a začíná se škrábat ke mě... Co to u všech lvů je? začnu být neklidný a když zjistím že pušku neotočím,uchopím ji za hlaveň do jedné ruky a snažím se lva udeřit pažbou,do druhé již chystám revolver.. Tak pojď ty bestie jen pojď ale já tvou kořistí nehodlám být,někdo mě volá a já půjdu za ní! odjistím revolver a namířím,těsně ale přeci jen se mi povede zajmířit,snad to tu bestii odradí,hlaveň zamíří na oči ozve se několik vystřelů... |
| |
| Sen- beznaděj. Snažím se najít něco co hledám, ale čím dál tim víc probadám beznaději. Ne ne ne. Zavrčím zvednu hlavu a podívám se na Anetku. Vím co ti pomůže, ale musíme si pospíšit. Ozve se rána, jak miska padá na zem, když jí zchodím abych našel revolver zasunu jej do kapsy kalhot, do náruče oparně a s láskou vezmu Anet a rozběhnu se sní do lesa. Vím, co ti pomůže a také vím kde to nejít. Ale ještě vydrž, zlato. Vyřítím se z laboratoře a běžím, jen s opičkou, stříkačkou a zbraní do lesa na malí palouk. Jen vydrž . |
| |
| Sen, děsnej sen, ale myslí, jen na mě. Lehnu si tam a pozoruji ho, jak se snaží na něco přijít, cítím, jak se mé tělíčko snaží bojovat proti jedu, ale marně. Lehnu si a sleduji ho. Bojíš o mě, nemyslíš na ní a ani na nic jiného, jen na mě. Pomyslím si štastně, umírám a jsem ráda, že jsi mě všímá, když mě vezma do náruče a pošeptá ni těch pár slovíček, tak jsem vlastně štatná. Že si mě všímá mě a Né ji, idkyž co bude pak ? Já zamřu on jí to poví a bode ho litovat,a pak. Ne neumřu já mu jí nedám, ne Je můj, nej můj. Mé tělíčko se chvěje a potí se nožička mě pálí a bolí, ale přesto jsem ráda, že má v hlavě, jen mě a ne jí ani pavouky. |
| |
| Sen Nakonec po dlouhém uvažování nasednu. Sem hrozně nervózní. Opírám se o Jamese a koukám před sebe ven, předním sklem. Hm..nemá smysl nic řešit. Ale nevím proč sem tak nervní. No tp je jedno nebudu to řešit. napadne mě a uklidním se. "Hele už sem Vám říkala ten vtip o těch koních?" zeptám se Jamese a jeho otce. Pak Jamese políbím. |
| |
| Hmmm pro všechny tyhle pěkná nebo také škaredé sny končí a všichni se procítáte uplně někde jinde než ste byli ale jak zjištujete je noc a všude jde slyšet jen zvěř a nebo praskání starých stromů. Avšak nikdo není spolu. Kolem vás je jen tma |
| |
| někde Když se konečně vzbudím rozhlédnu se kolem je tma a nevím kde jsem. sakra kde jsem kde jsou ostatní kam jít? Pomylsím si a rychle stáhnu ze zad pušku. To bude noc. Zašeptám si a tichým krokem se vydávám jít dál a hledám kohokoliv známého. |
| |
| Kdesi Náhle se probudím stejně jako jsem usla. "Sakra co to bylo?" zeptám se sama sebe. Kouknu se na svuj prsteníček na pravé ruce. A co nezjistím zásnubní prsten tam je. Jen smutn sklopím oči. Prohlédnu si ho. Sedím na zemi a koukám se do temné země. Nakonec vstanu. "Olivere! Owene! Katrin!" volám tři jména s nadějí, že se mi ozvou. Ale neslyším odpověď. Popadne mě strach. Rozběhnu se jedním směrem nevnímajíc okolí jen se vyhejbám stromům a přeskakuji šutry. "KATRIN! OLIVERE! OWENE!" zakřičím znova a hlasitěji. Takhle křičím celou cestu. |
| |
| Někde kdesi probudím se někde sama nevím kde... vidím...že nic nevidím všude je jen tma a mě napadá jediné kde to jsem? pak se mi vybaví co se odehrálo před tím než jsem "utekla" sem.... jistě....už si vzpomínám řeknu si v klidu a zvednu se ze země.... teď jen zjistit odkus jsem sem přišla a vrátit se k ostatním.... rozhlédnu se a chytne mě menší panika ale jak se osdud dostanu když nevím kudy sem přišla a ještě se vracet ve tmě..... snažím se vymyslet jak se odsud dostanu ale nic mě nenapadá.... slyším zvuky přírody.... vezmu do rukou nože a rozhodnu se jít někoho najít... |
| |
| Probuzení Vystřelím ze země jako šíp z luku a vytáhnu rvolver... Mě nedostaneš! zarazím se a začnu se dívat kolem sebe, když po chvíli pochopím co se stalo sednu si na zem a skontroluji pušku,pak si ji hodím na záda a v ruce nechám revolver a šavli... Sakra práce co je tohle za ostrov...Musím je najít, musím je najít..Musim JI najit, ach doufám že je v pořádku, nevím co bych dělal pokud bych o ní přišel.. Krok za krokem, obezřetně se začnu prosekávat džunglí po té co pomocí příručního komapus jež mám vždy v kapse uniformi zjistím směr a vydám se k jižní části ostrova kde by měla být pláž na které jsmem našel zbytek přeživvších lidí z lodi... Elisio, neboj se už jdu.. každý krok a postup je jako vždy plný obezřetnosti a dívání se kam šlapu nebo sekám.. |
| |
| sen => drsná realita krásné ženy.... a já je stvořil? je jako ve snu.... při těhto slovech se probouzím někde v jeskyni u vodopádu.... achjo....bylo to jako ve snu......on to totiž sen byl dojde mi a trochu posmutním pak si všimnu že jsem tu sám.... do háje šeptnu seberu se jdu ven z jeskyně..... přesněji se snažím jít ven.... všude je tma a já skoro nevidim na krok...... halooo je tu někdo? řeknu polohlasem ale odpověď žádná tak to je špatné..... |
| |
| Někde kdesi po snu Najednou se vše změní a už kolem mě nejsou ti oškliví lidé. Pro změnu není kolem nikdo. Tomasi? Zeptám se potichu a doufám, že mi odpoví. Zmateně se dívám kolem, ale nevidím vůbec nic. Tak kde jste kdo? Zeptám se vyděšeně a zaposlouchám se do zvuků lesa. Najednou mi přijde, jako kdyby se všechno spiklo proti mně. Zvuky vnímám hlasitěji a všechno kolem mě opravdu vyděsí. Je tu někdo? Zeptám se stejně a snažím se okolo sebe něco nahmatat. |
| |
| Někde kdesi po snu-pod sromem. A strhnutím se probudím se probudím a zamžourám do tmi kolem. Anet ? Byl to jen sen. Snažím zklidnit svůj zrychlený dech. Podívám se kolem sebe, ale nevidím nic než tmu, ale ctím, i malé chlupaté tělíčko, co se ke mně tiskne. Fanderay ? Zavolám slečnu s níž, jsem utíkal pralesem, a opratrně vezmu Anet do náruče a prohlídnu jí. Dýchá a je to klidný dech. Pomalu jí pohladím a zaposlouchám se do zvuků kolem, přijdou mi hlasité, prostě noční prales. Pomalu se zvednu, mé oči se už přizpůsobili noci kolem a i Anet se začne probouzet. No vydáme se dál a koukneme se po ní. Pomalu se vydám na cestu pralesem. |
| |
| Konec děsnýho snu, ale asi mu vyškrábu oči, tak se na ní nebude moc podívat a jí vytrhám vlasy. Pomalu se probudím, z toho děsného snu a ujistím, že mi nic není, podle mích smyslu vycítím, že je noc. Tomas mě pomalu chytne do náručí a já se probudím a jí nikde nevidím. Konečně od něj utekla a já ho mám je pro sebe. Konečně mi ho nechala. Mám pocit, že se mi splnil sen, ona odešla a mě ho tu nechala, ale to co zaslechnu potom mi hýbne žlučí. Sice ně opatrně a jemně drží, ale volá jí jí!! Zvednu hlavičku a vycením vztekle zoubky. Já ti nestačím, asi bych ti měla vyškrávat oči, to o mě ses v tom snu bál a mě tekon seseš, ale co ? Ne nikám nepůjdeš jí hledat. Vysmeknu se mu a seskočím na zem a sleduji, ho jak mizí ve tmě. Nakonec, ale přeci jen nechám trucováni a vylezu na strom a doženu ho a usadím se mu na rameni. No dobrá, přeci tě nenechám, se toulat lesem samotního, a navíc co kdyby, jsi jí našel a ona s tebou zůstala o samotě. Ne půjdu hezky s tebou. Dál mu uraženě sedím na rameni. |
| |
| Sen Sedím v kasínu a nejdnou výhra.....a druhá další až vyhraju plsno peněz když si říkám že zkončím abych o peníze zase nepřišel přisedne si krásná dívka a pobízí mě abych hrát dál po chvíly přemýšlení už chci hrát dál ale pak si vzpomenu na Katrin Ne já už musim jít a odejdu z kasína s plnýma kapsama |
| |
| Probuzení Probudím se zničeho nic a hned si vzpomenu na Katrin řeknu Musim najít Katrin a vyjdu jí hledat i kdy kulhám a bolí mě noha Musim jí najít prostě musim musim se jí omluvit říkám si dokola a hledám ji |
| |
| Probuzení Když sem se probrala myslela sem že stejně jsem vesnu, kolem mně jen tm a já nevidím ani na krok. Šmatrám rukama ale bojím se docela co tam najdu.Sem na čtyřech a jdu pomalu dopředu ted docela lituji toho že nekouřím aspon nějaký kousek plamínku, který mi ukáže kama a nebo aspon kde jsem. Jane kde asi si. Vždyt sme naposledy byli spolu Postěžuji si trochu ale nemíním řvát na celé kolo když nevím co mě tady vlastně může čekat. Citím že jsme u nějakýho stromu a opřu se jej zády a přitáhnu si své nohy k sobě a položím si na ně hlavu. Po tváři mi začnou stékat slzy. |
| |
| Elisie Když si tak u stromu, najednou se jako by strom pohne.Zem se zachvěje.NEvíš co to je jen víš že to o čeho si opřená asi nebude strom,. Citíš jak nad tebou něco dýcha a jeho dech ti odhazuje vlasy. Owen Špatně se hledá ve tmě to asi ano takže jak tak bloudíš tmou zakopl si o kus kořene. Najednou za sebou uslyšíš nějaké suštění. Kolem tebe se udělá kruh a kouká na tebe asi 5 páru malinkých očí. Anet a Tomas špatná viditenost vám zhoršuje cestu jelikož nejde vidět měsíc nic jako by kolem ostrova se udělala černá bublina která vám tam nepustí ani kousek světla. JDeš nějakou chvíli když zaslechneš nějaký podivný zvuk jakoby do rostlin se lámou. Jane Ani nevíš pořádně kdy ale je tma dost velká a ani nevíš jak rychle mohla takto spadnout. V nedáli slyšíš kroky jak jdou bud k tobě nebo kolem. slečna Sheron Mužete zatím volat ale asi vás nikdo neslyší pokud nepočítate ztvířata okolo. Najednou vam pod nohama něco proběhne. Neco malého ale chlupatého. Katrin Zaslechneš nedaleko šramot v trávě najednou však něco zavrčí zvíře a najednou jen čev jak se dve zvířata perou. Najednou tě ti dva porazí na zem a vedle tebe se začnou rvát, ani nevidíš jak vypadaj nic. |
| |
| Baron JDeš nějakou tu chvilku když zakopneš a spadneš do nějaké příkopy kde to zrovn nějak nevoní.Pachne to tam zdechlinou |
| |
| někde- asi průšvih Když zakopnu držím pevně pušku ale skutálím se kamsi do nějaké díry.Celkem hustě to tam páchne. Sakra to snad ne nejsem doufám tam kde myslím. Pomyslím si a počele mi steče krůpěj potu. POtichu se po pádu zvednu na nohy ale také pomalu.Pušku stále držím v rukou.Když jsem zase na nohou snažím s epomalu a potichu vyjít pryč z té díry. Snad tu nebude žádný ještěr. Pomyslím si. |
| |
| někde - a co to je? tápu ve tmě vzhledem k tmě jsem ani nepostřehla že jsem zabočila do lesa..... kde jsem jsem zjistila až když mi pod nohou křupla větev..... počkat...na tu větev sem ale nešlápla já zarazím se a uslyším řev..... v ruce sevřu pevně nůž a najednou mě něco porazí.... slítnu na zem k nějakému keři a cílila jsem že mě nějakou větvičkou škrábl do tváře.... škrábanec však zcela nevnímám jelikož to co mě porazilo se s něčím asi tomu podobným pere....už jen podle zvuku je jasné že jim boj chvíly vydrží ale není to na bůhví jak dlouho...... tak mám dvě varianty...buď dělat mrtvýho brouka a doufat že si mě to nevšimne a nebo jít pryč a dufat že mě to neuslyší..... pomyslím si a nakonec rozhodnu..... tiše se zvednu a snažím se odkráčet pryč tak abych je nevyrušila..... |
| |
| cesta pralesem. Pomalu a opatrně postupuji lesem a vlatsně ani nevím kam jdu. Co to je.. Strnu a poslouchám co to je za zvuky. Nic, takového jsem neslyšel, co to je ? Pomalu ve mně začne vítězit zvědavost, ale je tam i strach, chvilku stojím, jako přimraženěj a pak udělám pár krků do předu. Co to je za tvora ? |
| |
| cesta pralesem- ja toho blázna zabiju Ucítím podivný smrad a pak zaslechnu ty zvuky a spustím se ze stromu a přistanu mu na remenu a začnu vřískat do ucha. Ty blbe, je to něco velkýho a zlího a ty se tam lezeš podívat, jsi cvok. Praštím ho do ramene a ocásek mu otočím kolem krku a klepu se strachy, ale pak se chtytnu lijány a vyhoupnu se do koruny stromu a dál tam vřískám. Mam strach a dívám se kam leze ten muj blbec. |
| |
| Oliver Někde o samotě Sice je tu tma ale zjištuješ že to co je pod tebou je písek ale i tráva takže budeš nedaleko pobřeží což je dobže. ZAslecneš šumění vody. |
| |
| někde o samotě aspoň že je klid pomyslím si když kráčím tmou... na chvilku se ohnu a zjistím po čem to vlastně šlapu.... ohmatám trávu a zjistím že je tu i písek... pak uslyším drobné vlny dorážející ke břehu... bezva...takže jsem někde....někde na pláži.... pousměji se pokud vím Katrin taky zůstala zalezlá někde na pláži.....třeba jí potkám....ale pochybuji....ani nevím jak je to tu rozlehlé trochu posmutním ale jdu dál chvilku blíž k vodě a pak po pláži dál a poslouchám zvuky okolo.... |
| |
| Tma padá k zemi blíž Pomalu se přikrčím a zaposlouchám do zvuků džungle, ta tma se mi ani trochu nelíbí, sevřu pevněji svou pušku a na chvíli zavřu oči, je to divné, ptáci stichly, vůbec vše je jinačí než v normální džungly po setmění v dáli slyším nějáké kroky které nemůžu určit zda se blíží nebo vzdaluji, pomalu a ostražitě se vydám tím směrem, dýchám potichu a snažím se jít co nejtišeji, rozhlížím se kolem sebe co to jen jde... Prosím ať je to Elis projede mi hlavou a postupuji kupředu... Stůj kdo tam! |
| |
| Tma a hromada očí:D Jdu a najednou zakopnu a dopadnu na kolena a kolem mnou slyším jak se něco hýbe a když zvednu hlavu vidím asi 5 párů malinkých očí. Sakra co to je? řeknu si potichu a sáhnu do kapsy pro zapalovač a koukám co to předemnou je. |
| |
| někde u stromu ale po zjištění to strom není Jsem schoulená u stromu a citím chvění houpu se abych se zahřála a třu si ruce. Najednou něco zaslechnu a já spozorním a chci zavolat ale hned si to rozmyslím. Suše polknu a nehýbám se jelikož mi někdo dýcha za zády tak hodně že mi vlají vlasy. Bojím se tak moc že jsem asi zamrzla. Nahmatám kamínek a držím ho tak moc v ruce že citím něco teplého mi stéka po ruce. V tu chvíli to za mnou přestalo dýcha a spozornělo to. Já se mírně natočila a sunula se po zadku od té potvory. Jeden krok ke mě až sem se cítila jak se zěmě chvěje hodně. Podívam se kde sem zaslechla hlas. zahodila sem kamínek od tama kde sem slyšela hlas a začala utíkat. běžím a cítím jak mi z ruky teče zdřejmně krev ale je mi to v téhle chvíli jedno. Skáču raději víc abych nahodou nezakopla o něco většího. Ale povedlo se mi o něco zakopnout vběhla sem do někoho a srazila ho na zem takže ted ležím na něm a chytnu hu za pusu at neřve. Pšt někdo je zamnou Bohužel to byla ruka kterou sem měla zraněnou a neuvědomila sem si to a rychle dala ruku pryč. Pořád nevím koho sme to srazila. |
| |
| Prales Odcitnu se na zemi a ještě než mě to co povalí promluví podle vůně zjistím kdo to je, vydechnu si a úlevně složím hlavu na zem... Ještě že jsi to ty lásko! pevně ji obejmu a pohladím ve tváři.. Krvácíš, musíme to rychle stáhnout, přiláká to dravce a to nechci. vyskoukám ze sebe rychle a utrhnu kus své košile a ránu ovážu, pak vezmu pušku do rukou a zadívám se před sebe směrem odkud mě Elis porazila... Nevíš co to bylo? Nebo jak to bylo velké? pohlédnu na ni krátce a pak zase ostražitě koukám před sebe s odjištěnou puškou, ihned ji pokynu ke koltům u pasu a věnuji ji letmý polibek Ještě že jsem tě našel má lásko, měl sem strach velký strach co s tebou je... |
| |
| Prales Vydechnu úlevu obejmu ho a políbím. aach aspon že je to on a né něco jiného. ted neřeš tu ruku ale to co bylo zamnou sem snad byla jen po kotníky těkám očkama sem a tam a mám strach a pak se podívam na něj teda aspon jeho siluetu. Třesu se a kleknu si vedle něj aby mohl stát stále poslouchám co se děje kolem a hladím se po rukou. At už je světlo prosím Jane opravdu nevím co to bylo jen vím že sem o to byla opřená a dýchalo mi to za zády řeknu trochu třepavím hlasem a vyděšeně, na to že sem zažila ted tohle sem se eště nezhroutila. Prosím nemohli bychom někam jít? držím si tu ruku co mám zraněnou. |
| |
| Prales Podívám se zase na Elis a zavřu oči, chvíli naslouchám zvukům džungle a pak ji obejmu a políbím... Jistě půjdeme rychle za ostatními, musíme co nejdříve postavit náš nový domov, tohle místo je moc divné! řeknu ji a pušku si hodím na záda, do jedné ruky si vezmu kolt a druhou ji obejmu v pase, pak se zastavím a chvíli stojím, nakonec ukážu před sebe a pokynu ji... Tudy Elis, tudy se dostaneme na pláž, takže i k ostaním tou nejlepší cestou, neboj se budu s tebou, nic se ti nestane, to bych nedovolil, ani bych to nepřežil,stratit tebe by bylo moc špatné pro mě,protože máš mé srdíčko. pousměji se a víc ji stisknu když se vydáme na cestu, ostražitě se dívám kolem sebe tak abych viděl co nejvíc, co ve tmě jde, pomalu jdu a cestu se snažím vybrat pokud možno bez větších překážek. |
| |
| Někde Vyděšeně vykřiknu. Nee jen něco ošklivého nee. Všechno mě tu chce jenom sežrat. Já tu už nechci být. Prolétne mi hlavou, ale pak už zůstanu ticho. Snažím se od toho něčeho dostat co nejdál. Co.. co se vůbec stalo? Snad nebudu blízko u těch potvor. Tomasi? Tak kde jsi? Snažím se myslet na něco jiného, ale moc mi to nejde. Tiše našlapuji a snažím se najít aspoň něco, co by mě nechtělo sežrat a přitom pomohlo najít cestu k ostatním. |
| |
| Baron Jen málo slůvek by se dalo vyjádřit kde to asi jsi, ale nebude to asi nic dobrého jelikož to co pod tebou křupe při chůzi jsou pracně nalámané větvičky v nějakém hnízdě. A kolem podle pachu poznáš že jsou mršiny z nějakých zvířat připravená na krmení mláďat, které se za nedohlednou dobu musí vyklubat. Zaslechneš nějaký řev křik zvířete co se k tobě blíží a nebudete asi nic malého podle síli. Když jdeš pomaličku ke kraji narazíš na něco hranatého (knihu), kterou drží v rukou nějaká lidská kostra, ale jelikož je tma nevidíš jaký je Titul knihy. Katrin Katrin jak pomaličku jdeš pryč najednou řev rychle ustane tak jak u začal zaslechneš za sebou divný zvuk jakoby ti dva tvorové svými ocasy bili o sebe a vydavalo ta fakt divní zvuk. Zaslechneš jak rychle za tebou šustí tráva. Najednou však jen tě něco čapne okolo pasu a jak Tarzan letíš s někým pryč. Mladík je zřejmě na tohle prostředí už nějakou dobu zvyklí a tak hned ti sahá na to říznutí a nečím ti ho maže. Zatím ani nepromluvil jen tě chytne za ruku a táhne pryč, dál od těch zvířat je dost rychlí docela máš co dělat aby si ho vůbec stíhala. Tom a Anet Anetka na sebe jen upozorňuje ale tak že spíše že láká ostatní zvířata k vám, měla by se utišit nebo budete brzy něčí večeře či svačinka.Naštěstí přišli jen její opičí příbuzné a začnou taky vřískat, v téhle chvíli nevíš zda je to dobře nebo špatně ale to zvíře kolem co šlo už míří jinam. Opičky naskáčou kolem tebe a tahají tě někam, ale oni jsou na tohle zvyklí takže oni asi vidí kam máte namířeno, motají se kolem tvojich noh a Anetky si ani moc nevšímají jen ty baví je se po tobě plazit. Jen jeden opičák tahá Anet aby šla asi se mu zalibila. |
| |
| Oliver Olivete zatím je na pláži klid, ale nedaleko za tebou zaslechneš vřískaní opiček a nedaleko tebe se objeví nějaká velká potvora a vklouzne do vody,že by mořská želva ale nějak docela poměrně velká ale co tady tě nemůže nic překvapit možná! Zaslechneš za sebou nějaké suštění ale nic za sebou nevidíš. Najednou okolo paží se ti omotá nějaká rostlina a začne tě tahat zpět do lesa. Z jejich květů se zazní mírné zpět jakoby sirény z dávných dobách. Je to velmi ale velmi divný ostrov nevíte co vás tu bude ještě čekat mno ale rostlince se zamlouvá že má zřejmě večeři. Owen Jakmile jsi zapálil zapalovaček uviděl jsi malé chlupaté kuličky a koukajíci na tebe, jakoby tě viděli snad po prvé. začnou se k tobě blížit a zatím vypadají mile a malé prstíky na tebe ukazují a koukají na tebe, vypadají jak koaly ale chodí po zadních a začnou se smát. Přijdeš jim docela směšny a tak jdou k tobě a všichni se posadí kolem tebe a koukají na zapalovač. Jane a Elis Dunivé kroky za váma neustali spíše ba naopak zrychleli ještě více a k tomu se přidal nějaký řev. Z ní to jako nějaký Tyranosaurus jen trošku menší zatím je to asi mládě co jde si pro svou kořist. Ale najednou kroky ustanou a pronasledovatel to rychle otáčí a prchá pryč, jako by se něčeho zalekl nebo se něco děje. Zvedl se vítr a tráva kolem se začne vlnit a vítr docela studí. Sheron Jdeš chvíli když tě něco čapne za ruku a táhne tě sebou nevíš kdo to je ale je to lidcká ruka ale nic neříka vedetě po cestě až uvidíš malé světýlko nahoře někde v korunách. Je to dívčí ruka lehká a studené, jakoby věděla že jsi tam ale nevidíš jak vypada. Postaví tě pod elký strom kde vidíš pochodně kterou ti ukazují cestu kudy máš jít. Je tam zpuštěný žebřík vyrobený ze dřeva ale pevný to se nemusíš bát. Usměje se na tebe je to ladá dívka, která se jen usmíva a ukazuje ti cestu nahoru. |
| |
| hra o život s velkým plazem Vím kde jsem až moc dobře tohle jsem dlouho studoval.Zápach mršini značí brzký návrat matky nebo některého z rodičů těch vajec. Pak s emá předtucha vyplnuje něco se blíží něco velkého začíná se vše otřásat.Když pomalu ustupuji tak narazím na kostru člověka.Nahmatám knihu kterou drží.Ohmatám ji a napadne mne, že s emůže hodit a tak jí ryhcle vezmu a trochu ryhclejíším krokem jdu pryč z místa.S knihou v ruce rychleji již ustupuji pryč odsud ale dávám si pozor na přicházející zvíře. |
| |
| Prales-setkání s čím si. Pohladím Antku, když se ocitne u mě, ale už nezaregistruji, že odejde. co to je ? musí to bít velké a krásné. Slyším pronikaví hlas Anteky a přikrčím se, najednou se začnou větve okolních stromů třást a podle zvuků poznám, že se k nám blíží, jen další opice, najednou poskakují všude kolem mě, a pak ze stromu sjede i Anetka a podívá se na mě, když se ten podivný zvuk vzdaluje, opice se začnou rozpíchávat, ale né všechny, některé, stejný druh, jako je Anet nás někam lákají a tahají a kolem anet se ochomítá jeden opičák. Usměji se a podívám se na Anetku. Tak jo brouku, jdeme snima. Povím anet a vydám se za opičkami. Kam nás vedou ? |
| |
| Prales-já Tom a ten opičák co si myslí bůh ví co Jsem na stromě a mávám větví a vřeštím strachy, a pak to ucítím, pach jiných, různých opic, a pak jich je všude plno a ta obluda, nebo co to je odejde a i mí příbuzný, tady jen někteří. Mí příbuzní tedy stejný druh, jako já nás někam tahají, obratně, a ladně, jako vždy seskočím vedle Toma a v tom ucítím pohled, otčím se a podívám se na opičáka co doskočí vedle mě na zem a začne si mě prohlíže. Líbím se ti co ? Pak se ten blázen rozhodne se vydat s nima a vydá se někam a já se vyhoupnu na lijánu a pak na strom a sleduji ho a semnou i ten opičák. Vlasně nevím proč jsem se nenechala nést, asi proto že tomu opičákovi chci dokázat, že nejsem domácí opice, ale tvor z džungle. Mam Toma. Bleskne mi hlavou, jak tak ladně skáču v krunách stromů. |
| |
| Prales Najednou mě něco chytne za ruku a táhne pryč. Nevypadá to, že by mě to chtělo sežrat, tak poslušně běžím dál. Kam mě to táhne. A spíš vlastně kdo? Snažím se něco zahlédnout ve tmě, ale nejde to. Po chvíli ale v dáli začnu vidět malé světlo a dokonce se k němu i přibližujeme. Bydlí tu snad někdo? Na tomto zvláštním ostrově? Zamyslím se na chvíli nad tím a pak konečně stojíme u stromu. Všimnu si, že mě celou cestu táhla nějaká dívka. Tázavě se podívám na osvětlený žebřík. Zhluboka se nadechnu a začnu po něm pomalu lézt nahoru. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR