Andor.cz - online Dračí doupě

Temná křídla noci - 03. března 2006 21:17

Ta tma, hvězdy i měsíční paprsky jsou pro vás útěchou, Vaši láskou a Vaším osvobo- zením. V tento čas se vydáte do ulic, hledat kořist, zábavu, hrátky se smrtí či lás- kou, pořád, dokola ... Váš život je nesmrtelný, tak dlouhý, některý je bez cíle, některý s cílem. Lidé jsou pro vás pouze zvířata, zvířata s hloupými city, hloupostí a nechápavostí. Jsou pro vás důležití jenom pro jednu věc, pro krev. Ano, pro tu lahodnou, ještě teplou rudou krev, která vás vždy nasytí více než sto různých lahod- ných pokrmů. Vaše těla jsou mrtvá, bledá jako stěny, oči s jiskrou smrti, rty plné zloby, a vaše duše je navždy zavázana ďáblu. Tak na co čekáte? Oblékněte si ty nejlep- ší šaty a hurá do města. Do nočního města, která čeká pouze na vás, na ty kteří neznají strach ani slitování.

Temná křídla noci - 10. března 2006 18:11

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Cítíš smrad nekvalitního tabáku, vůni krásných parfémů a vzuch je protkán nitkami kouře. Hraje hlasitá hudba, na nemalém parketě tancuje několik desítek lidí, jiní posedávájí u baru a nasávají jako motýli nektar. Sedíš v odděleném salónku, kde je poměrně klid, si tam pouze ty, ale zvuk odvedle ti nemůže být lhostejný. Je něco po 22.00 hodině, noc právě začíná a celé město patří tobě. Venku před barem U Tří palem máš krásnou motorku černé barvy. Napiš mi co máš dnes na sobě, co máš u sebe a kde bydlíš. Můžeš začít hrát.

Max Slyaer - 10. března 2006 19:15
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Na sobě mám černé kalhoty triko s nějakým mystickým ornamentem (aspoň to prodavač říkal než umřel;-) ) a delší kabát. u sebe jen jednu zbraň a nějakou hotovost.. kdybych náhodou musel někde platit.. nevím jestli ti zatím mám psát soukromě nebo můžu "nahlas" Bydlím v obyčejném bytě v zapadlejší části LA Jdu se podívat na taneční parket po nějaké pěkné večeři..

Temná křídla noci - 10. března 2006 19:45

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Piš soukromě, dokud neřeknu, že máš psát nahlas. Vyšel si ze salónku k tanečnímu parketu. Pach nekvalitního tabáku a krásných parfému zesílil. Slyšíš hlasitou hudbu, poslední nějaké výstřelky a zremixované hity. Na tanečním parketu je mnoho dívek a žen, avšak většina jsou s doprovodem, tedy mužen nebo kamarádkou či přítelkyní. Každá třetí je tam hezká, ale žádná přímo, která by tě zaujala tam není. Několik lidí si tě všimny a probodnou tě pohledem.

Max Slyaer - 10. března 2006 23:42
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro hm.. co se jim na me asi nelibi.. ze bych nebyl podle posledni mody? kdyz sem se dival u goociho tak cernou pouzival hodne ;-) zavtipkuji si v duchu a moc se o ně nestarám Jdu se podívat ven jestli tam není něco zajímavějšího ale dávám si pozor protože ti co se tak divně tvářili by možná chtěli dělat problémy..

Temná křídla noci - 11. března 2006 10:39

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vyjdeš pevným a rázným krokem před bar. Měsíc osvětluje několik postraních temných uliček, před barem je několik párů a jedna skupinka amerických černochů. Tvá motorka je postavená pořád na stejném místě a každý, kdo jde kolem si ji s zájmem prohlédne. Tebe si však prohlížejí jako kdyby viděla ďábla, ale ty víš své. Uslyšíš v nedaleké uličce ženský křik, seš si jist, že nikdo z lidí okolo tebe ho neslyšel.

Temná křídla noci - 11. března 2006 10:43

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Tato noc je jedinečně krásná, na nebi jsou vidět snad všechny hvězdy ve vesmíru, měsíc osvětluje i ty nejtemnější kouty. Řekl sis, že se vydáš na lov, najít si nového druha, který by se k tobě hodil. Stojíš v tmavé uličce nedaleko baru U Tří palem, právě máš v náručí krásnou mladou dívku, která tě prosí o svůj holý život, před chvíli vykřikla, ale ty si ji hned zacpal pusu, seš si jist, že žádný člověk nemohl tento křik uslyšet.

Max Slyaer - 11. března 2006 10:56
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Rychlejsim krokem se jdu podívat do uličky večeře nebo solidní bitka... konečně nějaká sranda.. už dlouhu se nudím pomyslím si a obhlídnu uličku kdo všechno tam je.

Thurguras - 11. března 2006 11:36

soukromá zpráva od Thurguras pro Jen si křič,i kdyby to někdo slyšel tak si raději bude hledět svýho.Tak už to na světě chodí! Procedím skrze zuby k mé neklidné oběti a chystám se zakousnout se do jejího mladého těla,když najednou jakobych věděl že nejsem sám.V rychlosti se otočím a při tom ženu omráčím ranou do hlavy. Otočím se čelem k cizinci a hlubokým hlasem pronesu. Zmiz jestli je ti život milí! A sleduji jak se neznámý zachová. (Jsem vysoký a statný muž s hlubokým hlasem.Jsem zahalen do jakéhosi tmavého kabátu jehož barva není kvůli tmě znát.Taktéž mi není vidět do obličeje.)

Max Slyaer - 11. března 2006 13:14

soukromá zpráva od Max Slyaer pro Kdyz na mě ta osoba promluví ušklíbnu se a jdu ještě blíž, Myslíš že se budu tvých výhružek bát? pronesu drsným hlasem směrem k osobě držící teď už omráčenou dívku.. Vidím že máš rád když se oběd brání tak si ji kvůli mě omračovat nemusel a podívám se na její krk Na sobě mám kalhoty triko s nějakým ornamentem a delší kabát vše černé barvy ale sladěné tak aby to nevypadalo nějak výstředně..

Thurguras - 11. března 2006 15:25
	soukromá zpráva od Thurguras pro Divně jakoby zavrčím a promluvím. Mých slov se bát nemusíš a ani nechci abyses něčeho bál.Prostě chci abys odsut vypadl. Miluju takovýhle nafoukance co si myslej že když se uměj rvát tak přemůžou celej svět. Svou obět pustím na zem a jsem připraven na cokoliv. Ted můžeš jasně rozpoznat že mám na sobě hnědý dlouhý plášt,černé kožené boty a že mám dlouhé vlasy.

Max Slyaer - 11. března 2006 16:57

soukromá zpráva od Max Slyaer pro ale copak? nerad jíš ve společnosti jiných lidí?? teda lidí zrovna né, pomyslím si.. no vypadá docela nebespečně, ale taky nevypadá že by chtěl útočit, třeba si bude chtít i pokecat.. přece jen vkus máme podobný Pomyslím si a ušklíbnu se... Pak řeknu: dobře nechám tě v klidu najíst, pak bysme mohli podniknout nějakou noční akci když už sme se sešli ne?? kdybys chtěl budu tady před vchodem hledat něco na jídlo.. mám hlad a odejdu zpátky ke vchodu do klubu.. tam se podívám jestli není nějaká nová obět a pokud nic nenajdu tak zkusím nějakou horší jakost.. hlavně aby to byla nekuřačka...

Temná křídla noci - 11. března 2006 17:05
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Muž z uličky odejde. Tvá obě» se pomalu probouzí. Jakmile tě uvidí pokusí se zase křičet, hází sebou. Její parfém je tak krásný, na krátkou chvíli dokonce přemýšlíš, jestli ji nepustit.

Thurguras - 11. března 2006 17:06

soukromá zpráva od Thurguras pro Tak to tedy ne. Pozoruji jak ten vetřelec odchází a pak se obrátím ke své oběti. Aspon dokončím to proč jsem tady. Vyskočím s nataženýma rukama napřed jako bych chtěl udělat kotrmelec ale na zem dopadnu na všechny čtyři jenomže ne jako člověk ale jako krino.Připlížím se k oběti,ještě jednou si ji prohlédnu v obličeji a pak ji mírně pokoušu na pravé noze. Pak vstanu na zadní nohy a pozvolna se přeměním zpět do původní podoby. Utrhnu kus oblečení té ženy a obvážu jím ránu abych měl jistotu že nevykrvácí. Pak rychlím a svyžným krokem jdu hledat neznámého dotěru.

Temná křídla noci - 11. března 2006 17:06

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dojdeš tedy v klidu před bar. Lehký podzimní vánek se ti opře do vlasů. Listí všech barev ti pohladí boty, podzim v LA je opravdu krásný, musíš si pomyslet. Vidíš jednu dívku, která právě vyšla z baru, je poměrně hezká, zastaví se těsně před dveřmi a zapálí si cigaretu. Kolem tebe projde skupinka mladých děvčat, asi studentka, několik z hnich hvízdne a jedna dokonce řekne: ,, Čau ne? ", s chichotem se od tebe vzdálí, ale pořád je máš na dohled.

Temná křídla noci - 11. března 2006 17:09
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Pokud dobře rozumím tak si ji nakazil. Vyšel si tedy z uličky hledat neznámého muže, který tě vyrušil. Na dohled máš bar U Tří palem, vidíš ho tam stát, i na dálku poznáš, že je to on. Studený lehký vánek se ti opře do pláště a tvé boty omyje listí všech barev.

Temná křídla noci - 11. března 2006 17:13

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Tato noc je krásná, lehký chladný podzimní vánek se ti ihned opřel do kabátu a vlasů. Listí všech barev ti omývá boty, cítíš na sobě pohledy kolemjdoucích, ale teď je ti skoro vše jedno. Hvězdy na nebi jsou velice jasné, svit měsíce snad osvětluje i ty nejtemnější kouty LA. Kráčíš po jednom z chodníků u rodinných domků, vedle tebe drží krok krásná lidská dívka, má tvář anděla, její havraní dlouhé rovné vlasy bijí do očí díky dokonalé světlé pleti.

Max Slyaer - 11. března 2006 17:13
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Ahoj odpovím směrem k ní a jdu k ní blíž, doufám že se zastaví.. mladý sou nejlepší to ste si udělaly dámskou jízdu nebo máte svoje partnery vevnitř?? to snad né protože nechat tak krásná děvčata jít bez doprovodu.. to bych se bál že mi je někdo přebere a dívám se jí do očí.. (samozřejmě né nějak výhružně ale mile..)

Thurguras - 11. března 2006 17:23
	soukromá zpráva od Thurguras pro Vyjdu z uličky ve které jsme se potkaly a pomalu si prohlížím všechny ty lidi kolem jak se baví a nic netuší. Zadívám se neznámého upřeným pohledem.Prohlédnu si znova okolí a pak nejistým krokem vyrazím kupředu.V poslední chvíli se otočím takřka na místě a spěchám pryč do jedné z temných uliček tohoto proklatého města. Začíná bejt chladno,asi bude dlouhá noc.

Max Slyaer - 11. března 2006 17:48
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Když vidím jak se tem muž z uličky blížil a pak se rychle otočil a odešel pomyslím si že tady něco nehraje a že co je nebezpečné pro něj může být nebezpečné i pro mě.. potom jdu rychlejší chůzí za ním a když už jsem blíž zavolám.. Hej!! zastav se na chvíli.. myslel sem že bys mi chtěl třeba něco říct když ses rozhodl přijít.

Thurguras - 11. března 2006 17:54

soukromá zpráva od Thurguras pro Když uslyším ten křik tak se zastavím a několik vteřin tak setrvám. On si nedá pokoj. Otočím se na muže se slovy Kdo je moc zvědavej bude brzo starej. Chtěl jsem tě jenom zabít ale nejsem rád středem pozornosti.Tak to udělám ted dotěro!! Rozejdu se k muži a zrychluji chůzi až skoro běžím. Uteč ted nebo tě už nenechám odejít,nebyl jsi v mym plánu.Proto ti dávám poslední šanci! Vyřknu hlasem ze kterého je znát že mě dotyčný opravdu otravuje.

Max Slyaer - 11. března 2006 17:59
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Ty si myslíš že se tě budu jen tak bát? to teda určitě ne... nevím proč bych měl utíkat.. ovšem vypadá to že má výhodu rychlosti takže až se ke mě dostane blíž první co udělám bude, že se mu vyhnu a pak až zaůtočím (vyhýbám se doleva.. kdybys měl nějaky schopnosti který by ti tohle prozradily)

Thurguras - 11. března 2006 18:08

soukromá zpráva od Thurguras pro O co mu jde?On si asi fakt myslí že má nějakou šanci.Ubohá lidská rasa,vždycky se najde někdo kdo přecení svoje síly a on to právě udělal! Zrychlím tempo ještě více a pomalu při tom klesám na všechny čtyři končetiny.Když už jsem na všech čtyrech tak se moje tělo náhle začíná prodlužovat a svalnatět,hlava se prodlouží do podoby vlčí,oděv se proměnuje v šedou kůži.Ruce se mi proměnují ve veliké vlčí tlapy a taktéž nohy. Během vteřiny je ze mně něco jako kříženec obřího vlka s vyskoým mužem.Měřím asi tři a půl metru. Náhle v téhle své podobě skáču přímo proti tobě s úmyslem uhriznout ti hlavu.

Max Slyaer - 11. března 2006 20:01

soukromá zpráva od Max Slyaer pro Ou to asi nebyl nejlepší nápad pomyslím si a připravím se k boji... Bleskově ze sebe shodím svůj kabát a ukážu že ani já nejsem jen tak obyčejný člověk, mé zuby se lesknou v záři měsíce a skočím přímo proti tobě.. jednou rukou se kryji proti tvé tlamě a druhou se snažím držet se tě za krk.. Jak asi chutná vlkodlačí krev pomyslím si když se snažím zabořit své zuby do tvého krku..

Temná křídla noci - 13. března 2006 15:37

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když vlčí muž skočí po jeho protivníkovi může si pomyslet, že je to nejspíš blázen. Pokud jeho protivník nikdy neviděl vlkodlaka může to být pro něj přinejmenším šok. Upír má štěstý, vlkodlak se mu zakousl do ruky, kterou si dal před obličej a však velice hluboko. Upír, ale hned odkopl vlkodlaka asi o metr dál, jeho rána způsobila vlkodlakovi jedno zlomené žebro a velice nepříjemnou bolest v břiše.

Temná křídla noci - 13. března 2006 15:38

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když vlčí muž skočí po jeho protivníkovi může si pomyslet, že je to nejspíš blázen. Pokud jeho protivník nikdy neviděl vlkodlaka může to být pro něj přinejmenším šok. Upír má štěstý, vlkodlak se mu zakousl do ruky, kterou si dal před obličej a však velice hluboko. Upír, ale hned odkopl vlkodlaka asi o metr dál, jeho rána způsobila vlkodlakovi jedno zlomené žebro a velice nepříjemnou bolest v břiše.

Max Slyaer - 13. března 2006 19:37
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Sakra to bolelo zohnu se pro svůj kabát a rychle vytáhnu svou zbraň.. vystřílím do té chlupaté zrůdy všechny náboje, moc nemířím ale snažím se trefit hlavu nebo srdce.. potom popadnu kabát a snažím se odsud zmizet pokud ho to nezabilo tak snad aspoň zpomalilo jen jednou se otočím abych viděl jestli jde za mnou

Thurguras - 13. března 2006 20:21

soukromá zpráva od Thurguras pro Bolest způsobená zlomeným žebrem pro mne není žádná zábrana jelikož jakožto zkušený a dobrý bojovník dovedu v případě potřeby ignorovat většinu menších i vážných zraněních dokud boj neskončí.S ohromnou obratností se zvedám a odrážím se od stěny zadnímy končetinami načež letím jako vystřelený z praku s napřaženýma tlapama před sebe s úmyslem probodnou a rozdrásat upíra na co nejmenší krvavé kousky masa. Málem bych zapoměl že na tomto zatracenym světě nejsem jediný nečlověk. Pomyslím si během letu a zařvu jako vlkodlak hrozným řevem. To vše se snažím udělat za tu dobu co upír zvedá plášt a vytahuje zbran.

Lord Sifa - 13. března 2006 20:37

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Kráčím klidným krokem v těžkých, okovaných botách a ponechávám svojí svěřenkyni volnost. Ovšem pokud se pokusí ji nějak obtěžovat ihned pochopí že se spletl. Váhu pistole ráže 9mm, která mě chladí pod kabátem skoro nevnímám. Občas pohlédnu na dívku jejíž bezpečnost má být zajištěna hlavně mojí přítomností. Začínám mít žízen při pohledu na její mladý, krásný krk. Odolávám.

Max Slyaer - 13. března 2006 21:11

soukromá zpráva od Max Slyaer pro Když vidím jak na mě ten chlupáč letí vykašlu se na hledání zbraně na to bude čas později řeknu si.. otočím se na záda chytím ho za tlapy a vší silou ho kopnu do žeber se záměrem propazit mu srdce nebo plíce.. potom trhnu rukama dolů a sám uhnu než na mě dopadne... nebo aspoň takové mám plány jestli něco nevýjde tak mám toho čokla na sobě.. musím být dost rychlý řeknu si a dám do toho tolik sil kolik můžů postrádat v následujícím boji

Temná křídla noci - 15. března 2006 15:40

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Délka od vlkodlaka a upíra nebyla vůbec dlouhá. Proto se vlkodlak ihned dostal k upírovi. Upír si rozmyslel na něj vytahovat zbraň, která by ho možná zachránila ( tím neříkám, že souboj nevyhraje ) a zanechal ji na svém místě. Když vlkodlak skočí na upíra, který se smyslem mu prorazit hrudní koš, rány budou ještě větší než byly. Upír zlomí vlkodlakovi další tři žebra a vlkodlak rozsekne upírovi hruď, menší ranky se mu však rychle hojí, ale tu hlubší už pomaleji. Vlkodlak zatím může bez starostí bojovat dál, ale ta bolest na prsou je hrozná. Upír je na tom podobně, ale jeho ruka se skoro nedá použít.

Temná křídla noci - 15. března 2006 15:40

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Délka od vlkodlaka a upíra nebyla vůbec dlouhá. Proto se vlkodlak ihned dostal k upírovi. Upír si rozmyslel na něj vytahovat zbraň, která by ho možná zachránila ( tím neříkám, že souboj nevyhraje ) a zanechal ji na svém místě. Když vlkodlak skočí na upíra, který se smyslem mu prorazit hrudní koš, rány budou ještě větší než byly. Upír zlomí vlkodlakovi další tři žebra a vlkodlak rozsekne upírovi hruď, menší ranky se mu však rychle hojí, ale tu hlubší už pomaleji. Vlkodlak zatím může bez starostí bojovat dál, ale ta bolest na prsou je hrozná. Upír je na tom podobně, ale jeho ruka se skoro nedá použít.

Temná křídla noci - 15. března 2006 15:43

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Křivka jejího krku tě tak přitahuje, rudá tepna, kterou zřetelně vidíš jako by přímo pobízela k tomu, aby ses do ní zakousl. Ještě se ovládáš, ale jestli neupoutáš svůj zrak na něco jiného neovládneš se. Podívá se na tebe s úsměvem tak nevinným a vlídným. ,, Za chvíli tam budeme, chceš abych tě představila rodičům? ", zeptá se, ale jakoby si to slyšel přes stěnu. Všimne si tvého pohledu. ,, Děje se něco? ", špitne trochu obávana o svoje zdraví.

Lord Sifa - 15. března 2006 16:04

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Trochu sebou trhnu po otázce, kterou jsem zaslechl hodně matně, ale ostře pochopil. Podívám se dívce dlouze do očí a promluvím tiše a vážně. Jsi tak krásná. Krásná jako temný jednorožec běžící po povrchu měsíce. Podívám se na cestu před námi a pak zpět na svoji přítelkyni Chci abys byla štastná zbytek je pro mne nedůležitý. Jak rád bych ji objal, ale nemůžu protože bych se nebezpečně přiblížil jejímu krku.

Temná křídla noci - 15. března 2006 16:15

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dívka ( vymysli ji jméno ) se mile usměje. Tvůj kompliment ji možná trochu překvapil svoji neobvyklostí, ale moc ji určitě potěšil. Vypadá jako by se na chvíli zasnila a pomyslela si jak vypadá temný jednorožec běžící po povrchu měsíce. Umíš číst její myšlenky pokud chceš. ( Pokuc chceš tak to matně naznač. ) Znova se na tebe podívá. ,, Já chci, aby si byl také š»astný, jestli nechceš tak nemusíš. ", pokývá ladně hlavou na to se opět usměje. Kráčíte pořád k jejímu domu, odhaduješ že to může trvat asi ještě pět minut.

Temná křídla noci - 15. března 2006 16:42

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Procházíš jednou z ukrytých uliček LA, do kterých lidé skoro vůbec nechodí, spíše se ji vyhýbají jak nejvíce mohou, ale pro tebe je ideální. Tato noc je obdivuhodně tajemná, svit hvězd, měsíční paprsky které snad osvětlují i ty nejzalehlejší kouty, tato noc je vyjímečná, tak krásná a chladná. Podzim v LA je vždy víc než krásný, chladný vítr, svířené listí všech barev. Máš namířeno do jednoho klubu jménem U Tří palem, právě si prošel uličkou a dostáváš se k další. Z vedlejší však slyšíš křik, není to lidský křik. Je to křik zvířete, velice mohutného zvířete, některé zvuky zní jako sténání a některé jako zvuky boje.

Max Slyaer - 15. března 2006 17:54

soukromá zpráva od Max Slyaer pro Sakra moje ruka.. mozna za sem měl přece jen střílet řeknu si když jeho výpad po mně skončí.. možná že by nebylo špatný utýct... ne nejsem srab kterej utíká z boje.. počkám jak zareaguje vlkodlak protože zaútočit na tak těžkou osobu je blbost.. lepší je útočit z obrany.. a čekám.. mezitím se snažím trochu rozjet hovor a snad budu mít chvíli odpočinku.. Proč na mě vlastně útočíš? myslím že sem ti nic tak strašnýho neudělal..

Thurguras - 15. března 2006 19:25

soukromá zpráva od Thurguras pro Zmaten z toho že jsem utržil vážné zranění po tolika letech klidného zabíjení se na moment zastavím a rozdýchávám se.Pak si všimnu toho že můj soupeř se také ztáhl. Už má dost,bojí se.Od ted to půjde snadno. Pomyslím si a připravuji se k dalšímu útoku tak že se přikrčím jakobych se chtěl rozeběhnout.Když najednou upír promluví a to mne zarazí.Vyslechnu jeho hovor a při tom čerpám další síly k rozhodujícímu útoku. Avšak nakonec si to rotmyslím a s velikými obtížemi ze sebe vyhrknu slovo Zmiz! Je znát že mluvení mi dělá značné problémy. Po promluvení zůstávám přikrčen a vyčkávám co upír udělá.

Max Slyaer - 15. března 2006 20:20

soukromá zpráva od Max Slyaer pro Beru to jako férovou nabídku.. až se k tobě otočím zády očekávám že na mě neskočíš.. možná se jednou setkáme znovu.. a podmínky můžou být úplně jiné.. zatím sbohem sohnu se pro pláš» a odcházím.. při tom mám ale maximálně nastražené uši abych zaslechl jeho pohyb co takhle sáhnout do kabátu a vysáhnout zbraň? tu myšlenku okamžitě zaženu.. pokud bude fér on tak já taky.. odcházím a snažím se předstírat že mě nic nebolí..

Thurguras - 15. března 2006 21:25

soukromá zpráva od Thurguras pro To jsem čekal,srab co nedotáhne nic do konce a chopí se každé možnosti jak zdrhnout. Neklidně pozoruji jak si zvedáš kabát a pomalu odcházíš.Po celou tu dobu výhružně a hlasitě vrčím čímž dávám najevo že další šanci už nedávám.Jako odpověd na tvá poslední slova vyřknu opět s velikými problémy slovo často používané.Chcípni! A to je to poslední co můžeš slyšet a vnímat než úplně odejdeš z bojiště.

Max Slyaer - 15. března 2006 21:34

soukromá zpráva od Max Slyaer pro Odchazím ale jakmile mě už není vidět sklopím krvácející ruku a přehodím přes ni kabát... Musím najít jídlo... rychle pomyslím si a jdu obejít pár uliček.. potřebuji se posilnit po vysilujícím boji Snad už nepotkám dalšího takovýho zmetka co se ke slušným lidem chová jak hovado... ale co chtít od někoho kdo má v hlavě blechy.. řeknu si zatímco pořád pátrám po jídle

Thurguras - 15. března 2006 21:35

soukromá zpráva od Thurguras pro Ještě dlouho po té co upír odejde stojím a pozorně poslouchám každé šustnutí v okolí.Pomalu si začínám uvědomovat hlasitě křičící bolest z mé hrudi,ale dokud si nejsem stoprocentně jist tím že se už nevrátí tak bolesti ignoruji. Po nějaké době padnu na všechny čtyři a s hlasitým výkřikem,který doprovází celý nastávající proces,se proměním zpět do podoby lidské.Zajdu ke stěně s rukou na hrudi,opřu se o stěnu a mírně zasténám.Chvíli se dávám dohromady a pak se pomalu a klidně odeberu směrem ke svému doupěti.Cestou mám hlavu plnou myšlenek na to jaktože jsem na upíry nenarazil už dříve v posledních několika letech. Při chůzi stále střízlivě naslouchám šumům města abych včas věděl zdali mne ten upír nesleduje.Snažím se na mém chování nedát okolí znát že jsem zraněn aby někoho nenapadlo zaútočit na mne jelikož bych se mohl zdát jako snadný terč.

Lord Sifa - 15. března 2006 22:21

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Stojím tam, sleduji ji a vnímám ji všemi smysly, které mám k dispozici. Pohrávám si s jejímy myšlenkami a nemůžu se nasitit pohledem na ni. Já jsem štastný pokud tě mám Evi na blízku. Budu rád když mě svým rodičům představíš. Asi bych tě miloval, kdybych tě znal za živa. Pomalu zvednu ruku a jemně odhrnu pramínek vlasů, který Evě sklouzl na obličej. Zarážející jemnost u osoby která vypadá jako smrt.

Ven'Gyr - 16. března 2006 15:49

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro No ale co je toto? Žeby bitka? No, možno si dám ešte pred pařbou malý predkrm. Hehe. No ale kurňa! To bude mór jak len nejaká obyčajná pouličná pranica. Rozum hovorí nesrat sa do teho, ale zvedavos» velí... Čááárdž! Vytiahnem jednu zo svojich verných pištolí jak vystrihnutých z Alien vs Predator (momentálne tam mám 12 obyčajných strieborných nábojov, môžem však zásobník meni» aj na 8-nábojový s protipancierovkami), tichúčko ju odistím a natiahnem. Hodím sa chrbtom o stenu, pritlačím sa k nej a pomaly sa posúvam (snažiac sa moc nehluča») smerom do uličky.To je vzrúšo!

Ven'Gyr - 16. března 2006 16:47
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Alternatíva: Vytiahnem spod dlhého koženého pláš»a dosiaµ veµmi nenápadne ukrytý hypermoderný plameňomet a s chladným výrazom Terminátora vstúpim do uličky, postupujúc dopredu a všetko v nej kropiac rozžeraveným napalmom. *fanatický smiech až záchvat schizofrénnej šialenosti*

Temná křídla noci - 17. března 2006 15:53
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Po chvíli vejde do uličky připraven na to nejhorší. Ve svitu měsíce se ti až kouzelně leskne tvá pistole s dvanácti stříbrnými náboji. Na chvíli se ti zdálo jako by na druhé uličce někdo vycházel, ale tuto představu si ihned rychle zavrhnul. Nikdo tam už není a zvuky utichly dříve než si do uličky dorazil.

Temná křídla noci - 17. března 2006 15:58

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Tak dobře. ", špitne Eva. Oči se ji samou radostí rozzáří, chytne tě za ruku. Skoro pomalým během si to namíří k jejich domu. ,, Možná budou už spát. ", uvědomí si po chvíli a podívá se na tebe trochu zklamaně. ,, Nevíš kolik je hodin, úplně jsem zapomněla na čas. ", usměje se a na chvíli pohlédne na dům, který je už kousek. Zastaví se a kouká na tebe. Asi už budou spát, vypadá to že bude už jedenáct. , její myšlenky zatím nejsou moc zajímavé.

Temná křídla noci - 17. března 2006 15:59
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jdeš tedy domů. Musíš se u každého pátého kroku hodně "držet", bolest je opravdu velká, ale ty jsi už zažil horší věci. Bez dalších problémů dorazíš domů.

Temná křídla noci - 17. března 2006 16:00
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ruka se ti rychle hojí, jsou na ni už jen malé ranky, které ale pořád trochu krvácí. Zašel si zaroh. Na chvíli se ti zdálo jako by někdo natáhl kohoutek u zbraně, ale seš si jist, že to nemohl být ten vlkodlak. Jakoby to bylo za rohem u protější uličky.

Ven'Gyr - 17. března 2006 16:14

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Snáď až trochu sklamaný hµadím do prázdnej uličky. No co to jéé?! Držiac zbraň namierenú pred seba pokračujem asi ešte šes» metrov do uličky. Obhliadam sa či niečo nezbadám (majú tvoji upíri Dark/Night vision?), natŕčam uši či nezachytím nejaký zvuk. Keďže tam asi fakt nič nie je, otočím sa na päte a normálnym krokom začnem kráča», smer Tri palmy. Zrazu sa ale akčne otočím, prikrčím, chytím zbraň oboma rukami, zamierim jak keby tam niekto bol. Ak nie je tak pokračujem do pubu (dnes máme den sv. Patrika tak se de chlastat) Ak tam niekto je, tak povedz...

Temná křídla noci - 17. března 2006 16:20
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nikdo tam "bohužel" není. Vydáš se tedy směrem k baru U Tří palem. V tento moment se ti zdálo, že jsi uslyšel zašustění kabátu, někoho si nepatrně ucítil. Ani ne pot nebo něco podobného, ale krev. Krev, ale "nevoněla" jako ta lidská.

Max Slyaer - 17. března 2006 16:34
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Opatrně se jdu podívat co se tam děje ale hlavu moc nevystrkuju.. třeba si zachráním nějakou pěknou večeři pomyslím si když nakukuju do uličky..

Temná křídla noci - 17. března 2006 16:43
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nakoukneš do uličky a před sebou uvidíš nějakého muže. Neznáš ho, ale v pravé ruce má pistoli. Všimneš si, že si tě všiml, což je dost divné. Teď můžeš psát Ven'Gyrovi, prosím popis.

Temná křídla noci - 17. března 2006 16:44
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Všimneš si, že za tebou stojí postava. Je to mužská postava, ucítíš že si tě také všimla. Stojí za tebou u rohu uličky. Teď můžeš psát pro Maxe, prosím popis pro něj.

Max Slyaer - 17. března 2006 16:48
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Před tebou stojí postava v černém kabátu, má delší černé vlasy.. na oči nevydíš nevypadá že by byla nějak ozbrojena ale na pravé ruce si můžeš všimnout částečně zaschlé ale možná ještě i tekoucí krve.. Zdravím, doufám že se mě nechystáš zastřelit.. tvářím se mile a přívětivě

Ven'Gyr - 17. března 2006 16:52

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Kua hej tak robte si tu ze mňa srandu! Vytiahnem aj druhú pištoµ a začnem sa rozhliada». Otáčam sa, nestojím pre istotu len na jednom mieste, ale robím aj kroky dozadu, dopredu a tak. Keby ma brala kamera, tak by to bola taká tá hororová scéna kde sa kamera vrtí okolo herca a hrá napínavá hudba. Asi viac ako na zrak, dám teraz na čuch (upíri ho snáď majú trochu vylepšený.) Odkiaµ asi ten pach ide? "Znie" to ako krv z rany alebo skôr niečoho mŕtveho? Mal by som trochu trénova» čuchové bunky. Až by som fakt nič nezachytil, tak spravím až takú vec, že si na oboch zbraniaz zažnem také tie miniatúrne baterky, nech si na to posvítím. A hele, von tam predsa len niekto je. Posvietim si na teba (samozrejme majúc »a hneď aj na muške). Hej, zdravíčko! Čo tak sám, v noci? Na prechádzke? Chce to nejaký popis? Vyzerám presne jak na tom obrázku. Akurát mi nevidíš do tváre, bo predsa svietim na teba.

Ven'Gyr - 17. března 2006 16:57
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Ešte neviem. Hovorím príjemným a pokojným, až chladným, hlasom. Mal by som? Posvietim ti do tváre nech viem čo si vôbec zač.

Max Slyaer - 17. března 2006 16:58
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro tohle zrovna neni nejmilejsi přivítání.. co třeba dát tu zbraň dolů?.. a proč sem teď večer venku?? prostě mám rád procházky nočním městem.. to je taková pohodová záležitost.. teda když na vás zrovna někdo neskočí a nesnaží se vás zabít.. řeknu s trochou sarkasmu..

Ven'Gyr - 17. března 2006 17:08
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Aha. Tak... ahoj! Ja som Steve! To je dnes ale pekne, čo? Pri na rážke na zabití sa pozriem hore, či tak zrovna nejaký magor neskáče aby ma sežral. No jasne. Pohodička. Pri mesiačiku. Len tak sám/sama (použité boli totiž obidva rody tak neviem). A naraz na teba vybafne chlapík s búchačkou a mieri ti do xichtu. Strašné... Zbraň neskladám.

Max Slyaer - 17. března 2006 17:13

soukromá zpráva od Max Slyaer pro Ja sem Max.. a sem 100% chlap (druhy rod byl použit když jsem mluvil o postavě).... ale jinak neboj.. procházku mi nekazíš ty.. pravda že se mě možná pokusíš odstřelit ale to co mi pokousalo ruku bylo horší než tvoje zbraň.. možná by si ji ale mohl vážně odložit.. neboj ja žádný problémy dělat nebudu.. a raději se nehýbu.. svět je teď plnej bláznů a fanatiků.. je lepší zůstat v klidu

Ven'Gyr - 17. března 2006 17:23
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Ou! Takže je tu ešte "niekto" tretí? Vúú! A už si sa o neho postaral? V hlase mám teraz vzrušenie, také to dobré, keď čakáš na niečo čo »a poteší. Skloním teda zbrane. Sorry za to, človek si nemôže by» dnes istý níčím. Liv end let liv...

Max Slyaer - 17. března 2006 21:48

soukromá zpráva od Max Slyaer pro jo to mas teda pravdu.. nemuzes si být jistý ani tím co potkáš.. někteří se jeví jako obyčejní nezajímaví lidé a nakonec to tak ani být nemusí... a k tomu koho sem potkal.. no nevěřil bys ale takovyho HODNĚ přerostlýho vlka.. tady.. v LA.. ale nepostaral sem se o něj úplně.. chtěl sem ho odstřelit ale řekl sem si že by to bylo nefér.. no a tak vzniklo tady tohle.. a ukážu mu svou krvácející ruku.. teda už moc nekrvácí ale ta zaschlá krev je tam pořád..

Ven'Gyr - 18. března 2006 14:59
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Nefér? A proč jako? šak my každú chvíµu zabíjame nékeho bezbranného, prípadne len-tak. To já bych mu to našil rovno do hlavy. Naznačím zbraňou výstrel niekam pred seba. Bum! A je to. Už zbrane schovám do puzdier, ktoré mám po bokoch skrýté pod pláš»om. A kam máš namiererená včul? Já bych si totiž zašel na... něco tamto do báru.

Max Slyaer - 18. března 2006 18:35
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro no to není špatnej nápad.. taky bych si dal nějakou večeři.. ale s tím vlkodlakem by to střelení do hlavy taky možná nemuselo seknout.. a to by se mohl naštvat ještě víc ;-) a následuji ho směrem k baru..

Ven'Gyr - 18. března 2006 18:38
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Až by som si dal do pištolky trochu väčší kaliber tak ani nie... hehe. Obrátim sa teda a vyrazím smerom ku klubu. Suverénne vojdem dnu a zamierim si to rovno k barovému pultu (chcem opis). ;)

Thurguras - 18. března 2006 23:32

soukromá zpráva od Thurguras pro Sakra,aspon že jsou to jen žebra.Kdyby to byla noha tak by to bylo mnohem horší. Pomylsím si a ještě jednou se rozhlédnu po okolí abych věděl že mne nikdo nesleduje a nesledoval až sem. Pokud nic nebo nikoho neobjevím tak se pomalu odbelhám do domu,tam ze sebe sundám postupně všechny části oblečení až na spodní prádlo.Zkontroluji si břicho jestli nelze nějaký to žebro ven z těla(to abych zbytečně nekrvácel) a ulehnu do postele abych se oddal nikdy nekončícím snům které má mysl vytvoří.

Lord Sifa - 19. března 2006 08:28

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Rozhlédnu se kolem sebe, abych mohl trochu odhodnout jak daleko je noc. Podívám se na svoji " Evišku " a přitisknu se k ní trochu víc. Ještě nebyla půlnoc lásko. Ale budit je přece nebudem. Pak se začnu usmívat a naznačovat že co ted budu říkat bude bráno s velkým nadhledem Musí mýt tiší, nesmíme mluvit nahlas asi bude lepší když nebudem mluvit vůbec. Nahodím dábelský pohled.

Max Slyaer - 19. března 2006 11:42
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Vejdu do baru a porozhlédnu se.. potom takézamířím k barovému pultuno jo velký kalibr by vyřešil mnohé nešvary;-) a ty si nějakej odborník přes zbraně?

Temná křídla noci - 19. března 2006 16:34

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když společně vyjdete z uličky někteří lidé se na vás trochu překvapeně dívají. Vejdete do baru bez jakkýchkoli potíží. Bar je stejný jako vždy. Barevné osvětlení, hlasitá hudba, mnoho lidí, vzduch nasáklý nekvalitním tabákem a ostrými či sladkými parfémy. Když vejdete po pravici máte malou místnost, kde se dají uložit kabáty atd. a však nikdo si je zde pro jistotu a zlodějům nedává. Před místností je dlouhý barový pult s asi 20ti vysokými židličkami. Za barem jsou poličky s láhvemi, skleničkami a dalším vybavením. Pobíhá tam jedna krásná barmanka a jeden pohledný barman. Po levici jsou vyšší stolky u kterých můžete stát a také menší stolky u kterých se klasicky sedí. Za nimi je větší taneční parket a menší pódium, na kterém je nyní mixážní pult s nějakým "týpkem", občas tam také bývá kapela, ale to spíše vyjímečně. Mezi barovým pultem a parketem jsou dveře do kratší chodby, kde jsou menší salónky. Několik dívek ještě pobýhá po baru s tácem, na kterém jsou nejrůznější nápoje. Nic neobvyklého se zde neděje. Poznal si, že Ven'Gyr je upír.

Temná křídla noci - 19. března 2006 16:35

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když společně vyjdete z uličky někteří lidé se na vás trochu překvapeně dívají. Vejdete do baru bez jakkýchkoli potíží. Bar je stejný jako vždy. Barevné osvětlení, hlasitá hudba, mnoho lidí, vzduch nasáklý nekvalitním tabákem a ostrými či sladkými parfémy. Když vejdete po pravici máte malou místnost, kde se dají uložit kabáty atd. a však nikdo si je zde pro jistotu a zlodějům nedává. Před místností je dlouhý barový pult s asi 20ti vysokými židličkami. Za barem jsou poličky s láhvemi, skleničkami a dalším vybavením. Pobíhá tam jedna krásná barmanka a jeden pohledný barman. Po levici jsou vyšší stolky u kterých můžete stát a také menší stolky u kterých se klasicky sedí. Za nimi je větší taneční parket a menší pódium, na kterém je nyní mixážní pult s nějakým "týpkem", občas tam také bývá kapela, ale to spíše vyjímečně. Mezi barovým pultem a parketem jsou dveře do kratší chodby, kde jsou menší salónky. Několik dívek ještě pobýhá po baru s tácem, na kterém jsou nejrůznější nápoje. Nic neobvyklého se zde neděje. Poznal jsi, že Max je upír.

Temná křídla noci - 19. března 2006 16:36
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nakonec si tedy uvítal do své pohodlné postele a oddal ses svobodně do říše snů. Nyní budeš muset počkat až ostatní hráči dohrají noc. Je mi líto, ale bude to asi déle trvat.

Temná křídla noci - 19. března 2006 16:38
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Tvá přítelkyně se celou dobu taktéž usmívá. Když ji k sobě přitiskneš cítíš ještě zřetelněji její květinovou vůni. Zadívá se ti do očí, po chvíli plné rozpaků se podívá na měsíc a pak opět na tebe. Co tím myslel?, nejistě se usmívá.

Ven'Gyr - 19. března 2006 16:41

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Max Slyaer Usadím sa za barom a objednám si pohár bieleho vína. Odborník? Ani ne. Ale to mi nebrání abych u seba zbrane nenostil... Na barmanov prekvapený výraz odpoviem zlým pohµadom a zoberiem mu pohár z ruky. Priložím víno k perám, odpijem a chvíµu chutnám. Hmm... dá sa. Pozriem na tvoju ruku. Nechcem nič hovori», ale choď si to aspoň umi», vyzerá to blbo. Mrknem, najprv sa ti zdá že na teba, no keď zdvihnem pohár a kývnem hlavou na pozdrav, uvedomíš si, že to bude na niekoho za tebou. Bolo to na jednu z barmaniek, takú nižšiu blondínu v krátkej modrej sukni a v bielom tričku.

Max Slyaer - 19. března 2006 22:08

soukromá zpráva od Max Slyaer pro jj máš pravdu.. jdu se umýt.. na chvíli mě omluv.. a aspoň ti tady nebudu zavazet při nabalování ;-) opustím Steva a jdu směrem k záchodům.. když tam dojdu sundám si kabát a začnu si mýt zaschlou krev z rukou poté se podívám na svou hruď kde je další má krev.. umyju to ale tak abych si potom moc nenamočit triko přece tady nebudu chodit v mokrým.. pak se ještě porozhlídnu jestli zrovna není na záchodě někdo s mou velikostí oblečení.. přece jen roztrhanyý triko už není v módě..

Temná křídla noci - 20. března 2006 14:57

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když se umýváš na záchodě nikoho sis nevšiml, nikdo zde není. Sotva si vešel do této místnosti obklopil tě nepříjemný zápach, který je obvyklý. Tvým smyslům je ještě více protivnější. Umyješ si ruce i hruď. Jakmile otočíš kohoutkem, aby proud vody opět zanikl, na toaletu vejde poměrně mladý muž okolo 19ti let. Je dobře oblečen, má podobnou velikost ikdyž nemá takové svaly jako ty a proto by ti mohlo být jeho triko trochu menší ( ale proti gustu žádný dišputát, může to vypadat dobře ). Zavře se do kabinky.

Temná křídla noci - 20. března 2006 15:00

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Sotva ti z dohledu zmizí tvůj nový společník blondýnka ti taktéž kývne na pozdrav. Ještě namíchá nějaký koktejl a dojde k tobě. Začne znova míchat další nápoj, podívá se na tebe a ty si všimneš její ladné křivky mladého krku, dlouhé řasy vytvářejí svádivý pohled a čistá tvář je tak nevinná. ,, Dnes víno? ", prohodí s úsměvem a s menším rozpřáhnutím ruky "hodí" připravený koktejl po baru, který "dojede" až ke svému majiteli. Poté se na tebe znova s úsměvem podívá.

Ven'Gyr - 20. března 2006 15:24
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro S úµubou si ju prezerám a ani to moc neskrývam. Vlastne vôbec. Dúfam, že neostane len pri ňom... Hodím na ňu záhadný úsmev. Chytím ju za ruku a pritiahnem jemne k sebe. Chovám sa k nej, ako by sme sa poználi už nejaký ten čas. Blízko poznali. Pozerám jej do tých veµkých modrých očí. (ja si nepomôžem...) Aký si mala deň? Kedy to tu zabalíš?

Temná křídla noci - 20. března 2006 15:28
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Barmanka se pořád usmívá. Když ji k sobě přitáhneš čekala by snad vše. Taktéž se Ti dívá do očí a po chvíli se od tebe odtrhne. ,, Mám tu i další zákazníky. ", oddálí se od tebe asi dva metry. ,, Asi až k ránu. ", křikne na tebe ještě melodickým hlasem a začne opět cosi nalévat do skleniček.

Ven'Gyr - 20. března 2006 15:40

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Nahodím smutný výraz. Pustím jej ruku a nechám ju vykĺznu» z mojej. Oj... tak dlho sa nezdržím. Chvíµu ju ešte pozorujem ako ladne pobehuje po bare pomedzi stoly. Chcelo by to niečo podniknú»... vypijem víno, postavím sa zamierim si to na parket. Začnem tancova» na hudbu ktorá zrovna hraje. Vidím, že je tam pár dobrých báb, ale nedá mi to sa niečo pokúša», keď viem že (ehm... hmm...ako len...) Kate je tu a videla by ma. Hej woe... čo to s tebou je? Snáď necítiš niečo k smrtelníčke? Kur-ňa...

Temná křídla noci - 20. března 2006 15:51
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dojdeš na parket a začneš tancovat. Teď počkáme až si svoje dohraje Max, abychom jednoho neposunuli moc dál a jednoho nenechali v době dávno minulé ju? :)

Max Slyaer - 20. března 2006 22:38

soukromá zpráva od Max Slyaer pro porozhlédnu se jestli někdo nevchází a jestli ještě někdo není uvnitř... pak ještě zbježně prohlýhun zdi jestli tu nejsou štěnice.. pokud nic nevidím vletím za tím borcem na záchod tohohle pít nebudu.. mohlo by to být podezřelý a mohl by mi ušpinit nový tričko.. a zlomím mu vaz.. mé sportovní ruce pracují naplno aby nestihl řvát.. potom si převléknu trička ale své staré si vezmu s sebou.. kvuli krvi.. pak pořádně umyju umyvadlo.. aby nebylo od krve. posadím mrtvolu na mísu a vrátím se ke Stevovi.. Byl jsem se převlíct.. ale už jsem tady.. a strčím své roztrhané triko do kabátu

Lord Sifa - 20. března 2006 22:47
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Přivřu oči a pomalu nasaji nosem vůni, která mě obklopuje. Otevřu oči a podívám se do očí Evě krásně voníš. Dneska se asi budem muset rozloučit, je pozdě a tví rodiče už doma spí a ty bys měla taky. Podívám se na dům. Doprovodím tě ke dveřím a půjdu. Pro dnešek toho bylo až moc. Povolím obětí a chytnu Evu za ruku abych ji doprovodil ke dveím jejího domu.

Ven'Gyr - 21. března 2006 15:58
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Nejak si si ani neuvedomil, že to hovoríš nikomu, pretože po mne vidíš iba prázdny pohár.

Max Slyaer - 21. března 2006 21:25
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Kriste kam se vypařil?? pomyslím si a rozhlédnu se.. No ale to je jedno.. na tom nezáleží.. mávnu na barmana a když přijde objednám si tequilu silver.. mé oblíbené pití.. teda kromě krve..

Temná křídla noci - 22. března 2006 15:33

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Tvá svěřenkyně se usmívá a krátce tě obejme. Pak se na tebe opět podívá, jednu chvíli sis myslel, že ji vysaješ, ale ovládl ses. ,, Tak dobře. ", usměje se Eva, nechá se chytit za ruku a vydá se k jejímu domu. ,, Zítra má narozeninovou oslavu Jenifer, to víš. ", obrátí s ironií oči, usměje se. Jenifer je Evčina dobrá kamarádka, její rodiče jsou opravdu bohatí, jejich velká vila u pláže je vyhlášená celým LA. ,, Bude tam v osm obrovská párty a jsem pozvaná, nechceš tam jít se mnou? ", opět se usměje. Jestli nepůjde tam ho tam klidně bez dovolení dokopám., usmívá se a čeká na odpěvěd když jdete k jejímu domu.

Temná křídla noci - 22. března 2006 15:36

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vše se ti bez problému povedlo, ale několik lidí tě vidělo jít na záchody a toho muže také, takže to může být podezřelé, ale budiž. Dojdeš k baru a vidíš akorát prázdnou skleničku po tvém novém kamarádovi. Objednáš si pití a po chvíli ti ho barman přinese. Položí na bar a věnuje se ostatním. Všimneš si, že upír tancuje na parketu. ( Tancuje opravdu pěkně, ale tebe to nijak moc nezajímá, pokud tedy nejsi bisexuál nebo "gei" :) ).

Temná křídla noci - 22. března 2006 15:37
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Zatancuješ se, nevnímáš moc okolí a na nového kamaráda si dočista skoro zapomněl. Po chvíli k tobě dojde poměrně hezká "klasická" blondýnka, taktéž tancuje a nevidíš, že by tu s ní někdo byl.

Max Slyaer - 22. března 2006 16:03
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro (Gay ani bi nejsem ale ui v realu se divam na kluky jak tanci.. ovsem z profesionalniho hlediska ;-) ) Kopnu do sebe panáka a čekám jestli se něco stane v okolí.. mezitím si objednám dalšího.. pak se začnu rozhlížet jestli tu není nějaká osamocená slečna které by se hodila pozornost pohledného "mladého" muže a v duchu se musím zasmát svému egoismu..

Ven'Gyr - 22. března 2006 16:11
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Pokračujem v tancovaní, snáď len už som sa do toho poriadne dostal tak som odviazanejší. Nedá sa mi nevšimnú», keď sa ku mne priblíži hezká ženská. Trochu obmedzímm tanečné pohyby a oslovím ju. Čaues! Teraz tak "jedným okom" prejdem po nej a ohodnotím ju. No čo tak sama? Mh?

Temná křídla noci - 22. března 2006 16:13
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Všiml sis, že se k upírovi přímíchala hezká blondýnka. Když se rozhlíšíš všimneš si jedné černovlásky skoro na kraji barového pultu, vypadá to, že je tu sama a je trochu posmutnělá.

Temná křídla noci - 22. března 2006 16:19
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka se usměje a přestane tancovat. ,, Čekám na někoho, kdo mě osloví. ", prohodí trochu tajemně a ladně vyjde z baru. Na chvíli ti přišla ... tak chladná a bez citu.

Ven'Gyr - 22. března 2006 16:39
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Co to na mňa tá holčina kruciš skúša? Zvedavos» ma za ňou aj »ahá, ale ženskej čo sa správa až hentak povolne bych neveril. Teda jako, vyzerám trochu jak ten herec Reynolds, ale žeby až tak po mne baby jeli? Díki, ale neprosím. Dlabu na ni. By sa mala trochu viac pokúša», ako len že staví na to, že sa nechám oblbnú» zovňajškom. To si vyhliadla špatného chlapa.

Max Slyaer - 22. března 2006 21:34

soukromá zpráva od Max Slyaer pro Když ji uvidím pomyslím si.. hmm pěkná.. a já dnes ještě nejedl.. a pak se pripravím na akci.. ale bohužel mě nenapadne co udělat a prejdu ke starému dobrému oslovení.. to bude trapas.. pomyslím si Přijdu ke slečneě a začnu.. Ale copak že taková pěkná lečna sedí u barového pultu sama? a jěště se smutným výrazem? myslím že vím co to spraví.. zvu vás na skleničku co vy na to?

Temná křídla noci - 23. března 2006 15:39

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Povšimneš si tvého nového kamaráda jak je u baru, tedy konkrétněji u černovlásky, která sedí skoro na kraji, ve tváři má posmutnělý výraz, ale upír se náramně usmívá. Blondýnka opět vejde do baru. Najednou si všimneš, že do tebě někdo jemně žďuchl, je to opět ona, ale vůbec nechápeš jak se sem mohla tak rychle dostat. Podívá se na tebe: ,, Copak se mě bojíš? " Příjde ti divná, moc divná.

Temná křídla noci - 23. března 2006 15:42
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Černovláska k tobě posmutněle zvedne oči. ,, Promiňte, ale nemám náladu. ", opět se zahledí do whisky, kterou má před sebou položenou. Do baru přišli další lidé, je tu čím dál více dusnější vzduch.

Ven'Gyr - 23. března 2006 18:14
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Dokiaµ neprišla až ku mne, ani som si ju n evšimol, pretože som tak nejak podvedome hodnotil MAxov výber. Takže keď do mňa tá ženská žďouchla až ma trhlo. Čo?! Jáj... teba... jasne. Teda! Nie! Čo odomňa očakávaš? Že sa za tebou rozbehnem jak blázen?

Lord Sifa - 23. března 2006 19:28

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Trochu se zamyslím. Na moment z mojí tváře zmizí úsměv, který vytlačila soustředěnost na přemýšlení. Pak se na tebe opět podívám a na tváři se mi opět objeví nepatrný úsměv. To víš že půjdu, kdy pro tebe mám přijet ? Ještě že mám auto s temnými skly, bude možná ještě světlo a to by nebylo milé. Sleduju tě čekaje na odpověd. Na očích mi vydíš že ještě nad něčím přemýšlím, ale né už tak usilovně jako před chvílí.

Max Slyaer - 23. března 2006 22:01
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Myslím že špatná nálada je k tomu aby ji mohl někdo zlepšit.. a pokud se o to chce někdo pokusit tak byste mu měla dát šanci. zkoušít to ještě jednou

Temná křídla noci - 24. března 2006 17:00
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dívka opět smutně zvedne oči, přeměřesí si tě chladným pohledem a s odpuzujícím klidem řekne: ,, I šance vám bude na dvě věci. ", lokne si whisky, nepatrně se ušklíbne nad její hořkostí a opět se zahledí do skoro prázdné skleničky.

Temná křídla noci - 24. března 2006 17:05

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, A proč ne? ", žena se zasměje a ladným krokem odejde opět z parketu. Dojde k baru a tam si sedne, pokyne lehce k barmanovi rukou, který ji okamžitě nalije do skleničky rudé husté víno, ty sis však ihned všiml, že je to krev, čerstvá. Blondýnka se pootočí s úsměvem, jakoby ti vrývala své myšlenky do hlavy, jakoby ti to šeptala a však nepohla ani trochu rty. Já vím, že jsi jeden z nás a ty to víš také. Poté se otočí a napije se.

Ven'Gyr - 24. března 2006 17:35

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Som z toho akýsi zmätený... Tak kurňa sme v bare pre normálnych µudí a oni tu nalievajú krv... Znovu vo mne zví»azí zvedavos» a ja sa presuniem k baru k nej. Usadím sa na stoličku. Oukej. Tu som. Cítim sa nejak nesvoj. Ja viem... ty vieš... Ja sa moc s "našimi" tu v meste nestretávam. Hµadáš ma snáď alebo si len hµadala koho si poda». Nie som teda moc milý a aj tón môjho hlasu tomu nasvedčuje. Schválne skúsim na barmana to isté čo ona. Kde je to vzrúšo z lovu...? Pomyslím si, ale len na sekundu. Táženská mi vŕta v hlave.

Max Slyaer - 24. března 2006 17:35
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro jak chcete slečno.. ja chtěl jen pomoct ale pokud si to chcete vychutnat sama tak buďiž.. ja se vnucovat nebudu.. a vrátím se zpět na své místo.. potom chvíli pozoruji Steva jak tancuje a s kým a objednám si další pití.. potom se ujistím že mám dost peněz..

Temná křídla noci - 24. března 2006 18:30

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Pokusíš mávnout rukou, ale barman si tě vůbec nevšimne. Blondýnka se na tebe s úsměvem podívám, dlouze mrkne a pak řekne: ,, Tohle už nikdy nezkoušej. ", prohodila klidně jako obyčejný pozdrav a znova se napila. Máš velkou chu» se také napít. Žena opět k tobě zvedne oči. ,, Doufám, že tu se svým kamarádem nebudete dělat nic neobvyklého, protože ten chlápek na záchodě byla vaše práce. ", pokývá hlavou a opět se napije při čemž na chvíli labužnicky přivře oči.

Temná křídla noci - 24. března 2006 18:32
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Steva? Odejdeš tedy od ní, ona se na tebe už ani nepodívá a zahledí se posmutněle do skleničky. Steve ( pokud myslíš Ven'Gyra ) sedí u baru s krásnou blondýnkou, která pije hustší víno a on si s ní povídá.

Ven'Gyr - 24. března 2006 18:35
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Hmm... tak to nejak nefungovalo... Zazriem na barmana nepekným pohµadom a znovu mám oči len pre ňu. Čo? Jaký chlápek? ... My nehovor... to tričko... to je magor... Udriem si dlaňou do čela. Ako by ma to trápilo. Ja sa k nemu (Max) rozhodne nehlásim. Len som ho stretol po ceste. Ale povedz skôr, čo budeme robi» my dvaja. Teraz už nahodím trochu priateµskejší tón.

Temná křídla noci - 24. března 2006 18:39
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, My dva? ", blondýnka se šibalsky pousměje. ,, Co si dát kurz odklízení mrtvol? ", uchychtne se ledovým smíchem bez jakkýchkoli emocí, dívá se ti do tváře a ty máš pocit jako by tě přímo bodala pohledem. ,, Já to po vás uklízet nebudu, můj bar, mé pravidla, jinak ... ", usměje se a napije se.

Ven'Gyr - 24. března 2006 18:45

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Nejak zabúdam, že mám tú holčinu, čašníčku... Jasne, prečo nie. Ešte že nepijem, bo by mi asi zabehlo. Tvoj bar?! No hezky. Že som »a tu ešte nevidel... Sem chodím často. Musím uzna», že to tu máš dobré. A žiadna klišé kamufláž s červenými svetlami, re»azami a s menom Krvavá jama, bo niečo podobné. Podvedome si obliznem pery, mám chu»... Neviem čo si ten blázon myslí, ale až mi dôjde na ranu, tak mu niečo poviem.

Temná křídla noci - 24. března 2006 21:35
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, No to by si měl. ", blondýnka opět smočí rty v krvi a pak položí zdobenou sklenici asi z křiš»álu na bar. Podívá se na tebe: ,, Ale držíš se. ", nepatrně naznačí na skleničku s rudou tekutinou, namočí ukazováček do krve a přiloží ti ho k ústům.

Max Slyaer - 25. března 2006 00:28
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro jo steve je ven°gyr.. představil se mi tak.. tak tady je to zabitý pomyslím si a vyjdu ven z baru..

Evishka - 25. března 2006 17:26
	Letmo tě políbím a vymaním se ze tvého sevření. Vycouvám po třech schodech k proskleným dveřím našeho domu. Mám ho pustit, ale co když zbudíme mamku, to bude trapas. Nechceš zajít na sklenku vína a trochu si popovídat ? Popovídat, kdybych si chtěla jenom povídat tak jdem do zahrady, doufám že to chápeš.

Ven'Gyr - 25. března 2006 17:47

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Určite tu niekde bude, vydel som ho pri bare s nejakou ženskou. Nakloním sa dozadu aby som videl, či tu niekde furt je. Keď však ukáže na pohár s krvou, spozorniem. Čo? Čím bližšie je jej prst, tým väčšia nervozita ma napĺňa. Začínam ma» z toho nedobrý pocit. Čoskoro sa však začne meni» na túžbu, strašnú túžbu, ktorú sa normálne snažím potlači». Teraz, keď ma však takto láka na krv, proste nemôžem odola». Strasie ma. Moje oči naberú krvavočervený odtieň. Prečo ... to ... robíš? Opítam sa slabým roztraseným hlasom. Nakoniec trochu pootvorím ústa a jemne jej perami obliznem krvavý prst. (bo'a hej toto som v živote nepísal, normálne začínam by» sám nervózny...) Nie... začína ma to chyta». Hnusný vampirizmus... argh... krv... chcem ju... Pravú ruku zovriem do päste a hµadím raz na blondínu, raz na pohár krvi.

Temná křídla noci - 25. března 2006 18:04
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Než stačíš vyjít z baru do hlavy se ti zaryje chladná myšlenka: Pojď sem., bystře se otočíš a zastavíš pohledem na Stevovi a blondýnce, krátce se na tebe podívá. Něco tě k ní pohání a ty musíš poslechnout.

Temná křídla noci - 25. března 2006 18:06
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Upírka se usmívá. Do pravé ruky chytí pohár a drží ho mezi sebou a tebou. ,, Doufám, že chápeš, že tu nejsme v LA sami, jsou tu i nepřátelé. Lykantropové ... ", usměje se: ,, Musíme táhnout za jeden provaz a ty nejsi jako ostatní. ", podá ti pohár s krví.

Temná křídla noci - 25. března 2006 18:44
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Tento příspěvek smaž a napiš ho pro Ven'Gyra.

Max Slyaer - 25. března 2006 18:53
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro No možná že bych se mohl jít podívat pomyslím si a jdu kam mě mé nohy vedou.. je to zvláštní pocit.. prostě to musím uposlechnout... ale proč... já tam vlastnéě nechci.. a snažím se vzdorovat sám sobě i svým nohám.

Lord Sifa - 25. března 2006 22:08

Usměju se a hlavou mi začne probíhat množství myšlenek, představ a otázek. Chvíli váhám a je vidět že přemýšlím, něco mě táhne k tobě, ale v očích mi vidíš lítost a touhu odolat ti a odejít. Jak rád bych se zdržel, ale moje žízen je moc velká, potřebuji se brzi napít, nebo propadnu šílenství. Jsi tak krásná, tvá krev je plná života a tak vroucí. Mít upírku po svém boku, nebýt po dlouhé době opět sám. Natáhnu ruku ruku a uchopím tě za prsty, udělám krok k tobě a políbím ti ruku. Je nesnadné jen tak od tebe odejít. Máš červené víno ?

Evishka - 25. března 2006 22:33
	soukromá zpráva od Evishka pro Usměju se a pomaloučku otvírám dveře, aby nezavrzaly jako vždycky. Opatrně tě vedu směrem k mému pokoji. Doufám, že se naši neprobudí-hlavně mamka. Ta vždycky spí jen tak na půl a jestli se vzbudí, tak udělá takovou scénu, že vzbudí všechny sousedy kolem a mě udělá pěknou ostudu!! Hlavně potichu!! Nechci nikoho vzbudit. Dojdeme do pokoje a já za sebou zavřu dveře.

Lord Sifa - 25. března 2006 22:42

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Snažím se v předsíni tiše zout své okované boty, aby kousky chromované ocely nedělali rámus. Po chvíli již probíhám v ponožkách obyvákem za tebou. Vejdu do pokoje a první s čím se tam seznámím nízký lustr, který sem chtynul čelem. Rychle až trochu nepřirozeně rychle a přesně sem ho chytnul a zastavil. Sakra, snad to nikeho neprobudilo. Mám, nebo nemám ? Pardon, s tim lustrem sem tak nejak nepočítal. řeknu tiše s úsměvem na tváři.

Evishka - 25. března 2006 22:58
	soukromá zpráva od Evishka pro Ještě si chudáček rozbije hlavu o ten zatracený lustr, který není nikdo schopný už roky vyměnit! Začnu tě jemně hladit po čele na místě, kam tě trefil lustr. Obejmu tě kolem tvých širokých ramen a dám ti pusu na čelo, abys rychle zapomněl na tu bolest. Už je to lepší? Snad tě to moc nebolí a nevyvedlo tě to z míry..

Lord Sifa - 25. března 2006 23:19

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Už ani nevím, že mě něco bolelo. Ale mě doktor, vždycky léčil stylem : Nic to není, ale radši užívej toto aby nenastaly komplikace. Třeba mě pochopí. Je dost chytrá upírku, snad bude chtít být upírkou. Musím ji pak přesvědčit, že život upíra je krásný. Moje tě přitisknou za záda k mému tělu. Nějak se jí musím zeptat co říká na upíry Už jsi někdy přemýšlela, jaké by to bylo být upírem ? Mé ruce tě začnou pomalu hladit po zádech a ty na svých prsou cítíš, jak se moje hrud zvedá k nádechu a klesá při výdechu.

Evishka - 25. března 2006 23:23
	soukromá zpráva od Evishka pro To ta rána do hlavy byla asi hodně silná. Co to chudáček mele za nesmysly. Vždycky se mi líbily filmy s upírama. Ale moc sem o tom nepřemýšlela. Radši rychle změním téma nebo se z toho vyklube něco překvapivého. Mám přinést to červené víno? Ani nečekám na odpověď a odcházím z pokoje potichoučku pro sklenku červeného

Lord Sifa - 25. března 2006 23:29

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Posadím se na postel a prohlížím si hromádku knížek na stole. Upoutá mě asi třetí knížka z hora, na jejímž rubu je názav knížky ve znění " Kamasutra " trochu mě to poleká, trochu potěší a trochu vzruší. Sakra snad to nestuduje moc pečlivě a nebude to tu na mě praktikovat. Ikdyž na druhou stranu mohlo by to být zajímavé. Sedím tiše a zabývám se pouze přemýšlením a očekávám návrat Evishky.

Evishka - 25. března 2006 23:36
	soukromá zpráva od Evishka pro Co to bylo za hloupou otázku: Přemýšlela si už někdy o životě upírů Vracím se do pokoje a opatrně za sebou zavírám dveře. Nalévám ti vína a čekám jestli se opět vrátíš k té otázce. Snad už na to zapomněl. Nechápu co to mělo znamenat!

Lord Sifa - 25. března 2006 23:42
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Na co si připijem ? co takhle na věčné mládí ? navrhnu a stoupnu si s pohárem vína rudého jak čerstvá krev proti tobě a docela blízko. Aaa ten její krásný krk. Já bych se do něj tak rád zakousl. Dlouho to nevydžím. Dívám se ti do očí pohledem nenasyceného tygra, který po něčem hrozně touží. Je to pohled hladového lovce.

Evishka - 25. března 2006 23:48
	soukromá zpráva od Evishka pro To by bylo krásné být věčně mladá a s tebou! to by byla nádhera být na věky už jen s tebou! Na věčné mládí teda. dívám se ti upřeně do očí a přeju si, aby tahle noc nikdy neskončila.

Lord Sifa - 26. března 2006 10:14

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Při»iknu si s tebou a dívám se ti přitom hladově do očí. Ruku se skleničkou propletu s tvojí rukou a upiju toho krásného jak krev rudého nápoje. Nepřestávám se ti dívat do očí. Neposadíme se ? očimě těknu na postel a zpět do tvých očí. Lehce se chvěju. Jako by mi byla zime, nebo jako by mi bylo 13 a byl sem poprvé sám s dívkou. Není cesty zpět. Jen trefit ten správný okamžik. Je tak krásná

Evishka - 26. března 2006 12:29

soukromá zpráva od Evishka pro Snad to nepokazím, jako vždycky. Musím zachovat klidnou hlavu a pak se nemůže stát nic, co bych si nepřála Položím naše skleničky na stůl a sednu si vedle tebe na kraj postele. Jemně tě chytnu za ruce a vyčkávám, co se bude dít dál. Jak ti chutná naše červené? Trapnější otázku sem si nemohla vybrat. Uklidni se prosím tě nebo to zase dopadne špatně. upřeně se ti dívám do očí a přeju si, aby tahle noc nikdy neskončila. Uvědomu ju si, jak moc tě miluju a že chci být už jen s tebou.

Ven'Gyr - 26. března 2006 13:11

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Ten jej úsmev vo mne vyvoláva veµmi zmiešané pocity. Ano... Lykantropové. Max, ten maník čo si tu zabíja chlapov na záchodoch, jedného stretol. Myslím. Hneď tu. V uličke kúsok od baru. Nasucho preglgnem. Ja sa radšej provazom vyhýbam... Po mne lykani nikdy nešli a k upírom sa moc hrdo nehlásim. NEviem prečo by som mal. Žil som dobrý život, dokiaµ som sa jedným nestal. A teraz... ma tu kµudne môžeš hypnotizova» pohárom krvi... Sám zo seba zhnusený pohár zoberiem a snažiac sa aspoň trochu ovláda» sa poriadne napijem. Cítim, že je to ako droga. Čím viac pijem, nebudem nasýtenejší, ale ešte viac chcie» budem. Ty poznáš veµa upírov? Spýtam sa a prejdem jazykom po perách, aby som zmyl tú krv.

Lord Sifa - 26. března 2006 15:23

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Levou ruku ti položím na stehno a pravou tě pohladím po tváři. Přisednu si ještě o kousek blíž, tak že se mé rty témeř dotýkají tvých když se ti dívám do očí. To víne je skoro tak dokonalé jak tvoje krása. Chci ochutnat všechny krásy co mi můžeš nabídnout. Moje mysl se začíná soustředit pouze na panenský krk, který má předsebou. At uz to mam za sebou, mám neuveritelnou chut na tvou krev. Přiblížím se ještě kousek a dotknu se svými rty tvých. Začnu tě líbat a hrudníkem na tebe lehce přitlačím, abych tě položil na záda.

Temná křídla noci - 27. března 2006 14:41
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Jistě. ", dopiješ pohár a ona si ho od tebe vezme, položí ho na bar. V tom si všimneš, že vedle tebe stojí tvůj nový kamarád Max a dívá se na blondýnku jako zhypnotizovaný. Upírka se usměje a podívá se na Maxe. ,, Myslel sis, že tu tvou mrtvolu na záchodě nenajdeme? ", pokyne opět rukou k barmanovi.

Temná křídla noci - 27. března 2006 14:42
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dojdeš jako zhypnotizovaný k baru, kde sedí blondýnka s Stevem. Blondýnka se usměje a podívá se na tebe. ,, Myslel sis, že tu tvou mrtvolu na záchodě nenajdeme? ", pokyne rukou k barmanovi.

Ven'Gyr - 27. března 2006 15:22

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Sedím tam za barom, evidentne niečím znervóznený, zrovna som dopil pohár niečoho, už si nezaznamenal čoho. Ale ja som ho ne... začnem sa obraňova». Zaznamenám však, že blondínin pohµad asi nesmeruje na mňa. Obrátim sa teda a že si to ty, ako tam vyhúkaný stojíš a čumíš na ňu. Potichu len tak pre teba poviem, snáď trochu posmešne: Vole, čo blbneš, takto na verejnosti?

Max Slyaer - 27. března 2006 16:04
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro přee sem tady nemohl chodit v roztrhaným a krvavým triku.. a navíc sem mu jen zlomil vaz... to ani nestihl zaregistrovat řeknu docela tiše jim objema.. a kdo jste? zeptám se blondýny docela nervózní z toho že si mě k sobě jen tak přitáhla

Temná křídla noci - 27. března 2006 16:31

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka si prohlédne Maxe od nohou až po hlavu, usměje se. ,, Měl by sis lidí vážit, náš život je na nich závislý.", krátce se podívá se na Steva a pak opět na Maxe. ,, Kdo jsem? Neměla bych se spíše ptát já? Co byste řekl, kdybych teď zavolala na policii a oznámila to? ", usměje se a uchopí do rukou pohár naplněný hustějším rudým vínem. Lokne si a oba ucítíte vůni krve, lidské mladé krve.

Temná křídla noci - 27. března 2006 16:31

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka si prohlédne Maxe od nohou až po hlavu, usměje se. ,, Měl by sis lidí vážit, náš život je na nich závislý.", krátce se podívá se na Steva a pak opět na Maxe. ,, Kdo jsem? Neměla bych se spíše ptát já? Co byste řekl, kdybych teď zavolala na policii a oznámila to? ", usměje se a uchopí do rukou pohár naplněný hustějším rudým vínem. Lokne si a oba ucítíte vůni krve, lidské mladé krve.

Max Slyaer - 27. března 2006 17:01
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro já si jich vážím.. jsou zásobou všeho co je potřeba.. a já zrovna potřeboval něco na sebe... a co se týká těch poldů.. ten most bych překročil až bych se k němu dostal a tón mého hlasu je docela pohrdavý

Ven'Gyr - 27. března 2006 17:09
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Keď sa na mňa blondínka pozrie, iba sa neisto usmejem. Na krv sa snažím nereagova», no som už príliš rozdráždený na to, aby som ju úplne ignoroval. Pozriem nepekne na Maxa, keď jeho hlas začne by» pohŕdavý. Je chlapec nejaký sebaistý. Dávaj si pozor čo hovoríš..., bolo to skôr upozornenie ako vyhrážka.

Evishka - 27. března 2006 20:26
	soukromá zpráva od Evishka pro Proč musím furt myslet na tu pitomou otázku o upírech? A kterou chceš ochutnat jako první? Pohladím tě po tvých krásných vlasech a nespouštím z tebe oči Já se té myšlenky na ty upíry nezbavím! Musím se ho na to ještě dnes zeptat.

Lord Sifa - 27. března 2006 20:43

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Největší chut mám na krůsu tvých rtů. Líbám tě a po krátké chvíli tě začnu líbat u ucha. Lehnu si na tebe a vnímám pohyby tvého těla, snažím se reagovat na tvé pocity z líbaní, aby byl tvůj požitek nezapomenutelný. Pak spatřím na stolku vázu a v ní růži rudou jako to naše víno. Vstanu pomalu a vytrhnu z růže jeden okvětní lístek. Na stole vezmu půhár s vínem a sednu si k tobě. Lístek z růže nemočím ve víně aby se na něm zachytilo trochu vína. Opatrně lístek přenesu nad tebe a nechám víno zkapat na tvé rty. Pak polibkem víno z tvých rtů očistím.

Evishka - 27. března 2006 20:52
	soukromá zpráva od Evishka pro začíná mi být horko a můj tep se začíná pomalu, ale jistě zrychlovat. Tvé polibky ve mně zapálily plamen, kterým teď hořím a neustále ve mně narůstá pocit, že to bude noc, na kterou jen tak nezapomenu. Na co ještě máš chu»?

Lord Sifa - 27. března 2006 21:05

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Během položené otázky opět namáčím okvětní lístek ve víně. Zvednu pohled od slkenice a podívám se ti do očí. To ti prozradím beze slov má lásko. Okvětním lístkem ti začnu smáčet dekolt vínem. Pak položím skleničku s vínem na zem vedle postle a opět si na tebe lehnu. Odhodím si vlasy z obličeje a začnu pomalu a romanticky slízávat víno z tvého těla. Nechám jen jednu větší kapku. Prstem se kapky lehce dotku. Následně začnu sjíždět prstem po tvém těle mezi tvé krásné prsa. Kapka po chvíli sama najde směr zmi zmizí ve výstřihu. Polibky začnu následovat stopu po kapce.

Evishka - 27. března 2006 21:25
	soukromá zpráva od Evishka pro Jakmile se dotkneš ústy mého těla, začne ve mně narůstat napětí a žár. Rukama tě obejmu a sjedu na posteli blíž k tobě abych dosáhla na tvá usta a začnu tě něžně líbat. Miluju tě lásko! zašeptám a pokračuju v líbání. Tak strašně tě miluju, tohle bude moc krásná noc! Rukama sjedu přes tvá široká ramena na záda a začnu tě něžně hladit po zádech.

Lord Sifa - 27. března 2006 21:37

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Když mě chvíli hladíš lehce se zachvěju. Možná vzrušením, možná jiným důvodem. Moje pravá ruka, která tě doposud hladila po boku, ted sjela za doprovudu tichéhu šelestu na tvůj bok. Lehkými doteky laská tvé bříško. Druhou rukou tě pohladím po tváři a v zápětí za tvé záda. Tělem se posunu tak abych si mohl sednou já i ty. Levou rukou tě zvednu aby ses posadila. Pravá ruka nepřestává hladit tvé bříško. Tuatam naznačí jedním prstem, že by chtěla níž ale hned jako by se lekla vyjede opat nad opasek tvé sukně. Když se posadíš, má levá ruka sjede po zádech dolů k pravé ruce. Políbím tě vášnivě, roztouženě ale krátce. Ruce uchopí tričko a začnou jej pomalu zvedat s hlavním cílem osvobodit od něj tvé tělo.

Evishka - 27. března 2006 21:56
	soukromá zpráva od Evishka pro Nohama obejmu tvé boky, abych ti byla co nejblíže. Usměju se na tebe a nechám se od tebe líbat na krku, protože mě to nehorázně vzrušuje! Rukama tě nepřestávám hladit po zádech a začnu ti převlékat tričko přes hlavu a opatrně ho hodím na zem, abych něco nerozbila. Můj hrudník se te'd zvedá a klesá mnohem rychleji než předtím.

Lord Sifa - 27. března 2006 22:10

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Nechám ze sebe strhnout černé tričko a sílím nápisem " Nosferatu is Death " a podobným spůsobem z tebe sundám tvé tričko. Naskytne se mi pohled na hrudník uvězněný v krajkové podprsence. Hrudník jako by si sám říkal o osvobození. Sleduju tvůj hrudník, který se hýbe v rytmu tvých nádechů a výdechů. Přitom si z krku strhnu přívěšek obráceného kříže na koženém provázku. Můžeš si všimnout, že můj celkem dost vypracovanej hrudník je lehce orosený potem. Přitisknu se na tebe a položím tě na záda. Pravou ruku nechám pod tvými zády a chvíli tam s ní mrvím, dokud se mi nepovede osvobodit tvůj hrudník z té krajky. Druhá ruka zatím mapuje tvé stehno od kolena až do těsné blízkosti místa, které je asi nejvíc nedočkavé.

Max Slyaer - 28. března 2006 10:41
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro To víš.. po přežil jsem bitku s vlkodlakem dvakrát tak velkým jak já tak se momentálně cítím jako Boss... ale to přejde usmějsi se.. Ale tady slečna pořád neprozradila kdo je a co chce.. teda kromě toho že na nás chce volat policii a očekávám od ní aspoň nějakou reakci

Ven'Gyr - 28. března 2006 14:24
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Aha... no ale aj ten Vlkodlad prežil... jediná to škoda. Pri zmienke o slečne spozorniem, či zas nechceš ma» blbé reči. Zašklíbnem sa. Vlastne len na teba...

Temná křídla noci - 28. března 2006 15:06

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka se celou dobu usmívá a poslouchá vás dva. Spíše se více všímá Steva než Maxe. Zbystří a na Stevovu poslední větu se i tiše zasměje. ,, Správně, spíše jen na tebe. ", smočí rty v zajímavém vínu. ,, A kdo jsem tě nemusí vůbec zajímat, mělo by ti stačit, že si hned teď uklidíš tu mrtvolu ... ", očividně očekává tvoji otázku typu "nebo", vypadá to, že se tě vůbec nebojí. ,, A ten vlkodlak ... o něho si nedělej problémy. ", s úsměvem si pro sebe špitne: ,, Kdyby chtěl už dávno by tě roztrhal. ", opět si lokne tekutiny v křiš»álovém poháru.

Temná křídla noci - 28. března 2006 15:08

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka se celou dobu usmívá a poslouchá vás dva. Spíše se více všímá Steva než Maxe. Zbystří a na Stevovu poslední větu se i tiše zasměje. Podívá se na Maxe. ,, Správně, spíše jen na tebe. ", smočí rty v zajímavém vínu. ,, A kdo jsem tě nemusí vůbec zajímat, mělo by ti stačit, že si hned teď uklidíš tu mrtvolu ... ", očividně očekává tvoji(Maxovu) otázku typu "nebo", vypadá to, že se tě vůbec nebojí. ,, A ten vlkodlak ... o něho si nedělej problémy. ", s úsměvem si pro sebe špitne: ,, Kdyby chtěl už dávno by tě roztrhal. ", opět si lokne tekutiny v křiš»álovém poháru.

Evishka - 28. března 2006 15:36
	soukromá zpráva od Evishka pro Snad teď nedojde mamka. Bleskne mi hlavou, ale dlouho se touto myšlenkou nezabývám. Jsem totiž celá nedočkavá a strašně zamilovaná do tebe! Strašně tě miluju!! Dál se nechám od tebe líbat a hladit po celém těle.

Lord Sifa - 28. března 2006 15:56

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Začnu tě opět líbat. Líbám tě a ve chvílích kdy se naše rty oddělí řeknu Taky ......... tě ............ miluju Pokračuju v líbání a hlazení. Začnu tě postupně líbat na brdě a za chvíli se rty dotknu tvého krku. V tu chvíli se zarazím, otevřu oči. Cítím na svých rtech jak ti krční žilou pulzuje krev. Proč se bránit, nasytím se dokud mám příležitost. Nejde to víc odkládat, chut je moc velká. Rukama stisknu pevně tvé dlaně a podívám se ti vážným pohledem do očí. Něco začnu mluvit nesrozumitelnou řečí a ty po pár vteřinách usínáš. Zakousnu se ti do krku. Odsaju část tvojí krve abych se trochu nasitil. Pak si kleknu nad tvým spícím tělem. Na prostěradle u tvého krku jsou stopy po krvi. Z kapsi vytáhnu nů. Přeříznu si žíly na pravé ruce a lehnu si vedle tebe. Krev z mého zápěstí nechávám stékat do tvých pootevřených úst.

Max Slyaer - 28. března 2006 16:02
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro A co s ní mám podle tebe dělat? mám ji hodit do popelnice nebo táhnout tady přes sál?? proč prostě nemůže sedět tam kde je.. a vůbec co vás zajímá jak já po sobě uklízím? řeknu naštvaně a zvednu se k odchodu..

Temná křídla noci - 29. března 2006 15:06
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, A kdo myslíš, že to má uklízet? Můj bar, má pravidla. ", když se zvedneš blondýnka pořád v klidu sedí. ,, Nepokoušej se odcházet. ", poté se otočí k baru a lokne si krve. Podívá se na Steva: ,, A co tu vůbec děláš? ", sladce se pousměje.

Temná křídla noci - 29. března 2006 15:06
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, A kdo myslíš, že to má uklízet? Můj bar, má pravidla. ", když se zvedneš blondýnka pořád v klidu sedí. ,, Nepokoušej se odcházet. ", poté se otočí k baru a lokne si krve. Podívá se na Steva: ,, A co tu vůbec děláš? ", sladce se pousměje.

Temná křídla noci - 29. března 2006 15:14

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Spíše pro Evishku: Uslyšíš poslední slova svého smrtelného života. Jsou cizím jazykem a však vycházejí z úst tvé lásky. Nechápavě se na něj ještě podíváš. Najednou tvrdě usneš, ale ještě pocítíš malou bolest, která se velice rychle mění v rozkoš. Dále už nic nevnímáš. Snad to trvalo hodiny, minuty, sekundy, věčnost. To ty vůbec nevíš. Když se probudíš cítíš se jinak. Kolem tebe je všude mnoho krve a vedle tebe sedí Lord Sifa. Spíše pro Lorda Sifa: Po asi patnácti minutách se Evishka probudí.

Temná křídla noci - 29. března 2006 15:15

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Spíše pro Evishku: Uslyšíš poslední slova svého smrtelného života. Jsou cizím jazykem a však vycházejí z úst tvé lásky. Nechápavě se na něj ještě podíváš. Najednou tvrdě usneš, ale ještě pocítíš malou bolest, která se velice rychle mění v rozkoš. Dále už nic nevnímáš. Snad to trvalo hodiny, minuty, sekundy, věčnost. To ty vůbec nevíš. Když se probudíš cítíš se jinak. Kolem tebe je všude mnoho krve a vedle tebe sedí Lord Sifa. Spíše pro Lorda Sifa: Po asi patnácti minutách se Evishka probudí.

Ven'Gyr - 29. března 2006 15:58

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro No jasne, odídeš a ja »a picnem... Naznačím rukou akože na taeba strieµam a potichu pri tom vydám: "bang!" Mrknem na teba a otočím sa k blondínke. Opätujem úsmev a natočím sa smerom k tebe. Jak vravím, chodím sem častejšie. Napi» sa, pozrie» baby... podvedome sa zahµadím inam, že kde je tá "moja". Dnes večer som nemal nič napráci tak čo budem... Vlastne, v poslednom čase nemám čo robi» každý večer. Lenže zamestnaj sa keď si upír...

Temná křídla noci - 29. března 2006 16:01
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Možná bych pro tebe práci měla. ", blondýnka ti pomalu, lehce podá pohár s krví. ,, Jsi tu sám že? ", usměje se. Nepatrně koukne na Maxe.

Ven'Gyr - 29. března 2006 16:15
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Na zmienku o práci sa iba pousmejem, presne to som chcel poču». Kolísajúc medzi vďačnos»ou za krv a zároveň medzi hnevom že ma ňou provokujem preberiem pohár, držím ho v rukách, no nepijem. Chcem sa dokáza» ovláda». Pôvodne hej. JEHO som stretol len po ceste. Ukážem palcom za seba, ak tam teda Maxík ešte je.

Max Slyaer - 29. března 2006 16:47

soukromá zpráva od Max Slyaer pro No vidíš, tvůj bar tak si pla» uklizečku.. si mysliš že když někdo na silnici srazí autem chodce tak že tu silnici ještě vytře nebo co?? po mě tam nemáš žádnej flek.. a navíc si mi neřekla jak bych ho měl podle tebe uklidit.. jen tady nabaluješ Steva a ucucaváš si pití jak velká holka.. já dnes ještě pořádně nejedl a nemám náladu se tady bavit o ničem.. to si raději zajdu za tím chlupáčem a» je nějaká sranda.. to bylo jediný spestření za tenhle nudnej večer.. řeknu a už jdu ke dveřím.. co si vubec myslí?.. zase nějaká nafintěná blondýna.. omyslím si vyjdu ze dveří a pořádně za sebou zabouchnu..

Lord Sifa - 29. března 2006 21:35
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro sedím mlčky u Evy a čekám až se probudí. Co jí mám říct, jak jí to mám vysvětlit ? Ted mám docela strach že se to pokazí. 4istým kapesníkem, si obvazuji zakrvácené zápěstí. Zatím sem si nevšiml že jsi vzhůru. Vypadám trochu unaveně a posmutněle.

Evishka - 29. března 2006 21:43
	soukromá zpráva od Evishka pro vůbec nechápu co se stalo a tvářím se vystrašeně, protože nic nechápu. Co se to vlastně stalo? A proč je všude tolik krve-a čí vlastně je? Posadím se na posteli a podívám se ti vyplašeně do očí. Co se stalo a proč se cítím tak divně?

Lord Sifa - 29. března 2006 21:51

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Tvé myšlenky mi prozradí, že jsi vzhůru. Přitáhnu už trochu zakrvácený kapesník na zápěstí aby zastavil krvácení. Podívám se na tebe s nejistým výrazem. Něco se stalo, musím ti rychle všechno vysvětlit, ale ne tady v domě, někde kde můžeme být sami a nikdo nás neuslyší. Pojd semnou ven za město, je to kousek, všechno ti vysvětlím. Vypadám zoufale a naléhavě. Asi jde o něco důležitéhopodle mého výrazu.

Evishka - 29. března 2006 21:56
	soukromá zpráva od Evishka pro Nic nechápu, ale protože se chci dozvědět, co se stalo nechám se vyvést z domu a potichoučku za námi zavřu dveře. Kam to jdeme? Už mi konečně řekni, co se se mnou stalo!

Lord Sifa - 29. března 2006 22:01

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Vedu tě rychlým tempem pryč od civilizace. Musel sem tě vzít pryč, protože nevím jak na novou realitu budeš reagovat. Rozhlédnu se jestli sme dost daleko od tvého domu. Co se s tebou stalo ? vzal sem si tvou krev a dal ti svoji, jsi ted to co já. Uchopím tvou ruku a položím si ji na své srce. Netluče. Pak ji položím na tvé srdce. Taky netluče. Proto ta otázka na upíry, vím žes na to celou dobu myslela, cítím to.

Temná křídla noci - 30. března 2006 15:27

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka se pouze usměje na Steva a pak upře svůj nepříjemný pohled na Maxe. Než stačíš dojít ke dveřím, upírka se objeví před vchodem ( východem ) baru. Falešně se usměje a chladným hlasem Maxovi poví: ,, Dávej si pozor na to, co říkáš. ", založí si ruce a je přesvědčená nepohnout se ani o krok. ,, Takže co s tím budeme dělat? ", usměje se a vidíš, že nepatrně mrkne na barmana. Pak se na tebe opět podívá. ,, Proti mě nic nezmůžeš můj malý. ", ladně k tobě natáhne ruku a pokud se necháš tak tě pohladí po tváři. Cítíš se jako kdyby tě pohladil anděl, seš si jist, že ona není obyčejná upírka. Je něco víc. Někdo, kdo ti dokáže ovládat city i tvé pohyby. ,, Co jít uklidit tu mrtvolku? ", usměje se a opět si založí ruce.

Temná křídla noci - 30. března 2006 15:27

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka se pouze usměje na Steva a pak upře svůj nepříjemný pohled na Maxe. Než stačíš dojít ke dveřím, upírka se objeví před vchodem ( východem ) baru. Falešně se usměje a chladným hlasem Maxovi poví: ,, Dávej si pozor na to, co říkáš. ", založí si ruce a je přesvědčená nepohnout se ani o krok. ,, Takže co s tím budeme dělat? ", usměje se a vidíš, že nepatrně mrkne na barmana. Pak se na tebe opět podívá. ,, Proti mě nic nezmůžeš můj malý. ", ladně k tobě natáhne ruku a pokud se necháš tak tě pohladí po tváři. Cítíš se jako kdyby tě pohladil anděl, seš si jist, že ona není obyčejná upírka. Je něco víc. Někdo, kdo ti dokáže ovládat city i tvé pohyby. ,, Co jít uklidit tu mrtvolku? ", usměje se a opět si založí ruce.

Temná křídla noci - 30. března 2006 15:32

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dojdete tedy na kraj města, kde se v tuto dobu neobjeví ani noha. Měsíc svítí, vítr fouká a šustění pohozených odpadků je pro váš sluch obvyklé. Evishka: Cítíš se jiná, uvědomila sis, že netoužíš tolik po vzduchu, máš obrovský hlad, ale nemáš chu» na jakkékoli lidské jídlo či pití. Máš chu» na něco úplně jiného. Znáš pověsti, povídky, povídačky o upírech a jestli je to pravda tak si seš vědoma, co právě seš.

Temná křídla noci - 30. března 2006 15:32

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dojdete tedy na kraj města, kde se v tuto dobu neobjeví ani noha. Měsíc svítí, vítr fouká a šustění pohozených odpadků je pro váš sluch obvyklé. Evishka: Cítíš se jiná, uvědomila sis, že netoužíš tolik po vzduchu, máš obrovský hlad, ale nemáš chu» na jakkékoli lidské jídlo či pití. Máš chu» na něco úplně jiného. Znáš pověsti, povídky, povídačky o upírech a jestli je to pravda tak si seš vědoma, co právě seš.

Max Slyaer - 30. března 2006 16:01
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro No dobře ale ještě pořád jste mi neřekla kam li mam dát, protože ze záchoda je jen jedna cesta a to přes parket.. a myslím že táhnout polonahýho člověka kterej by na mě jen tak visel by nebylo nejlepší.. ale určitě tady máte nějakou skrýš.. řeknu teď už úplně klidný a okouzlený jejím šarmem kdo to proboha je? pomyslím si

Temná křídla noci - 30. března 2006 16:05
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Upírka se už náramně usmívá. ,, No to víš, že máme. ", nepatrně koukne na Steva, ale pak opět na Maxe. ,, Ale nebylo by dobré, aby si ji viděl. ", blondýnka přistoupí k tobě trochu blíže. Upraví ti límec u krku. ,, Dnes na to zapomenu, ale a» se to přístě neopakuje. ", ještě se na tebe jednou podívá a pak se opět vydá ladným krokem k baru a Stevovi.

Temná křídla noci - 30. března 2006 16:07
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Upírka se už náramně usmívá. ,, No to víš, že máme. ", nepatrně koukne na Steva, ale pak opět na Maxe. ,, Ale nebylo by dobré, aby si ji viděl. ", blondýnka přistoupí k tobě trochu blíže. Upraví ti límec u krku. ,, Dnes na to zapomenu, ale a» se to přístě neopakuje. ", ještě se na tebe jednou podívá a pak se opět vydá ladným krokem k baru a Stevovi.

Max Slyaer - 30. března 2006 16:18
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Tak co po mě teda chtěla když sama nevěděla jak to udělat?? no to je jedno.. pujdu si zatančit.. a jdu směrem k parketu.. chvíti tančím sám a pak se přimotám k nějaké slečně (doufám že se tam hraje techno nebo disko jak na většině diskoték.. jinak bych to samozřejmě musel změnit.. jako své jednání)

Temná křídla noci - 30. března 2006 16:26
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vidíš jak se už pouze blondýnka sedne na svou stoličku a opět se zadívá na Steva. Ty tančíš a po nějaké chvíli se přimotáš k milé pěkné slečně. Chvíli tancujete dokud se za jejími zády neobjeví chlap o hlavu vyšší než ty s nepříjemným výrazem ve tváři.

Temná křídla noci - 30. března 2006 16:27
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka se po chvíli vráti k tobě a sedne si na židli. Ještě se krátce podívá na Maxe, ale poté ho už ignoruje. Mile se ti zadívá do očí. ,, Ten tvůj kamarád je tak hloupoučký. ", vezme si svou skleničku z tvých rukou a barman ti podá úplně stejnou s tejnu tekutinou.

Max Slyaer - 30. března 2006 16:30
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro ale coapk.. pán si myslí že je velkej? tys asi ještě neviděl velkou chlupatou potvoru co? pomyslím si.. ale zase nechci vyvolávat nějaké větší konflikty.. pohrdavě se na něj podívám a posunu se jen asi o půl metru... jestli mu to nestačí tak je to jeho problém.. na holku už se mu nelepím tak co.... ale štěstí mi teda dnes nepřeje to se musí nechat...

Ven'Gyr - 30. března 2006 16:31
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Vyjavene tam teba hµadím. Takže nakoniec ništ? To to necháš tak? ... Mne je do toho nič, ale som myslel že ho viac zvozíš. Upijem si krvi, pri tom vidíš, že čím dlhšie som tu, nad tým pohárom, tým menej si robím »ažkú hlavu z toho, že pijem po dlhom čase krv. A tá práca? Uvedomím si, že sme mali niečo začaté.

Temná křídla noci - 31. března 2006 11:12
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Chlápek tě tedy nechá a odvede slečnu surově za paži ven z baru. Ty tedy tancuješ a po chvíli si všimneš, že na tebe mává jeden muž, asi ve stejném věku jako ty, u něho postávají další čtyři a na jejich barovém stolečku je několik lahví piv. Viditelně jsou prázdné. Písnička zrovna dohrála a Steve je pořád u baru s blondýnkou.

Temná křídla noci - 31. března 2006 11:20

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka se usmívá od ucha k uchu. ,, Budu si to muset ještě promyslet. ", šibalsky mrkne okem. Upije ze skleničky a opět zvedne hlavu. ,, Dnes jsou v městě závody. ", čeká jestli se na něco zeptáš, ale beztak tě ani nenechá: ,, Auta. Byla by to pro tebe první zkouška, jestli vyhraješ tak bych pro tebe tu práci měla. ", kývne hlavou k pěti chlápkům u jednoho stolu, kteří právě mávají na Maxe. ,, Tam ti si myslí, že to vyhrají. Umíš řídit? ", usměje se a očekává tvou odpověď.

Max Slyaer - 31. března 2006 11:33

soukromá zpráva od Max Slyaer pro možná bych měl jít vysvětlit tomu chlapci jak se má chovat k dámě pomyslím si ale pak si všimnu mávajících týpků a rozhodnu se že se nebudu plést do záležitostí těch dvou a raději se budu starat o to co se týká přímo mě.. a vydám se směrem k pětici mužů.. podívám se na toho co na mě mával Stalo se něco? řeknu úplně normálním tónem a snažím se vzpomenout jestli ho od někud neznám

Temná křídla noci - 31. března 2006 16:28
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro I kdyby si přemýšlel hodiny tak tohoto muže neznáš. Dojdeš k jejich stolu. Všichni jsou střízlivý, ale díky tvému čichu je ti více než jasné, že mě každý alespoň jedno pivo. Ten co na tebe mával řekne hrdým hlasem: ,, Vypadáš jako drsnej týpek. Za chvíli jsou závody v autech. Nemáš náhodou káru? "

Ven'Gyr - 31. března 2006 16:42

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Pri slovách závody vyzerám úplne mimo. Zá...? Stíchnem keď pokračuješ v rozprávaní. Čo...?! Zas ma nenecháš prehovori». Ja? Závodit? Fú... no šak šoférova» viem, ale že by som bol na nejaké šálené strít rejsy... sa nedá povedat. Takéto niečo som teda rozhodne nečakal. A to jako už DNESKA večer? ... A o čo teda jako ide? Zaujímam sa, no žeby som sa do toho zrovna s rados»ou hrnul...

Temná křídla noci - 31. března 2006 16:55
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Všimneš, že si že ti chlápci k sobě zavolali Steva. ,, Jasně, je to asi za hodinu. ", upírka se usměje. ,, Půjčím ti auto a ty vyhraješ závod. První zkouška ... já je porazím s zavřenýma očima tak musíš i ty. ", usrkne si trochu krve.

Max Slyaer - 31. března 2006 17:00
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro pořádně vytuněný fáro sem si vždycky přál.. za těch 80 let sem si na něj sakra mohl našetřit.. pomyslím si ale abych nevypadal jak troska řeknu teď zrovna sem bez auta.. prozatim jezdím na motorce.. možná ste ji venku viděli.. nejlepší stroj co je tady pousměju se ale auto je na šrot.. scháním nový.. a taky scháním prachy

Temná křídla noci - 31. března 2006 17:12

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Té motorky jsme si všimli, je slušná. ", chlápek trochu popotáchne, snad by si i odplivl, ale zde v baru na to ihned zapomene. ,, Vidíš tu bloncku? ", kývne hlavou k blondýnce a Stevevi, který tam pořád s ní sedí. ,, Umí řídit jak ďábel, vsadili jsme se, že si na dnešní závody každý z nás najde jednoho zástupce, který to pojede. Pučím ti mého miláčka, ale musíš vyhrát. ", všichni chlápci se na jako povel zasmějí.

Max Slyaer - 31. března 2006 17:34
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro A když prohraju?? nezapomeň že pojedu autem ktery sem v životě neřídil proti někomu koho sem v životě neviděl v akci.. na takový závody bych moc nevsázel.. ale klidně to za tebe odjedu (MH. verim ze ridit umim)

Ven'Gyr - 31. března 2006 17:42
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Pozriem na nich a pokúsim sa ich zhodnoti». Jejda, to už tak skoro? Tak jako neviem čo mám teraz robi», ani neprija» nejakú prvú skúšku, to by som sa asi hanbil sám za seba. A dobré auto? ... Eh, no snáď ano. Určite Chcem sa opravi», neviem kam mám zmeni» hovor... A sú to "obyčajní" µudia bo čo tí maníci?

Temná křídla noci - 31. března 2006 18:51
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, To není za mě, musím si najít někoho, kdo řídit umí. ", podívá se na ostatní chlápky a na chvíli se otočí k tobě zády. Cosi si šuškají a pak se opět otočí k tobě. ,, Tak dobře. Dej mi číslo a já ti za hodinu brnknu. ", vytáhne si z kapsy u džínu mobil.

Temná křídla noci - 31. března 2006 18:53
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Obyčejní lidé. ", opět odskrne z "vína". ,, Já si najdu svého zástupce a oni svého zástupce. Je to sázka, proto nejedu já a nejede ani jeden z nich. Půjčím ti své auto. "

Max Slyaer - 31. března 2006 18:54
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro ok tak 323-555-6425.. když nezavoláš tak nezavoláš řeknu a otočím se k odchodu.. Je to všechno? pokud ano půjdu se podívat ven jestli je tam ještě ten hrubián co tak tvdre odtáhl tu dívku

Temná křídla noci - 31. března 2006 18:56
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Jo. ", řekne chlap a začne se domlouvat s ostatníma, mobil opět schová do kapsy. Vejdeš ven, nasaješ čerstvý nedusný vzduch, který je skoro osvobozením. Hrubiána ani dívku už nevidíš. Taktéž nevidíš svoji motorku.

Max Slyaer - 31. března 2006 22:18
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Kur*a pomyslím si a pěkně se naštvu.. nejdřív se pořádně porozhlídnu a pak pokud ji nevidím vlítnu dovnitř za blondýnou... Máte tady kamery? myslím venku vychrlím ze sebe.. potom čekám jestli si mě vůbec všimne.. ale moc trpělivosti nemám..

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 13:13
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka se na tebe (Maxe) podívá značně překvapena. ,, Kamery? ", zasměje se. ,, Kde si myslíš, že si? ", usměje se a podívá se na Steva jak na to reaguje. Pak se opět otočí k Maxovi. ,, Nemáme a i kdybychom měli tak bych ti z nich neukázala nic. ", škodolibě se pousměje.

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 13:13
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka se na tebe (Maxe) podívá značně překvapena. ,, Kamery? ", zasměje se. ,, Kde si myslíš, že si? ", usměje se a podívá se na Steva jak na to reaguje. Pak se opět otočí k Maxovi. ,, Nemáme a i kdybychom měli tak bych ti z nich neukázala nic. ", škodolibě se pousměje.

Max Slyaer - 01. dubna 2006 13:31
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Šlohli mi motorku.. hcci vědět kdo to udělal... nebo c tom jedeš ty? řeknu naštvaně téměř agresivně..

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 14:29
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Celou dobu tu sedím. A kdybych v tom jela tak bych to udělala pořádně. ", blondýnka se usměje a vůbec se tě nebojí, jako obvykle.

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 14:30
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Celou dobu tu sedím. A kdybych v tom jela tak bych to udělala pořádně. ", blondýnka se usměje a vůbec se tě nebojí, jako obvykle.

Ven'Gyr - 01. dubna 2006 14:34
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Pekné, že veríš úplne neznámemu človeku a takto mi dáš do rúk zodpovednos». No jasne, ale jak prehrám, tak ... no radšej vyhra». Na to že kde si myslí že je nijak nereagujem, maximálne sa trochu pousmejem a upijem si z pohára. Nebudem zasahova» do vášho rozhovoru. Proste sedím za barom a sledujem vás.

Max Slyaer - 01. dubna 2006 15:54
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Udělala bys to pořádně? to znamená že tohle je odfláknutý.. jak víš jak je to udělany pokud v tom nejedeš? ty myslím moc dobře víš kde je... mluv dělej! už pomalu řvu..

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 16:19

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když na ni začneš řvát 3/4 lidí v baru ztichne a pomlouvačně tě pozorují. Hudba hraje, ale lidé kteří tančili přestali tancovat a šuškají si ty nejrůznější věci. Blondýnka se zamračí. Příkaz v hlavě tě ihned donutí snížit hlas, seš si opět jist, že tento příkaz vydala ona, nechápeš jak to může dokázat, ovládat tebe a tvou mysl. ,, Nevím, ale tuším. A nemám žádný důvod ti to říkat! Když si neumíš hlídat své věci tak zůstaň doma. Není to můj problém.", ještě se usměje a špitne: ,, Nebo se vra» do školky. "

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 16:20

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když na ni začne řvát 3/4 lidí v baru ztichne a pomlouvačně ho pozorují. Hudba hraje, ale lidé kteří tančili přestali tancovat a šuškají si ty nejrůznější věci. Blondýnka se zamračí. Max ihned ztiší hlas. ,, Nevím, ale tuším. A nemám žádný důvod ti to říkat! Když si neumíš hlídat své věci tak zůstaň doma. Není to můj problém.", ještě se usměje a špitne: ,, Nebo se vra» do školky. "

Max Slyaer - 01. dubna 2006 16:50

soukromá zpráva od Max Slyaer pro Tak mi řekni co tušíš, a nevím jak by se ti líbilo kdybych si svou motorku zaparkoval tady u baru aby mi ji nikdo nevzal.. myslím že to nemáš vůbec v hlavě v pořádku.. něco plácneš ale nikdy to nedomyslíš.. to už je podruhé za krátkou dobu co meleš totální hovadiny.. a nelez mi do mozku to poslední řeknu néměř tiše aby mě nikdo jiný neslyšel ale to ostatní pořád zvýšeným hlasem..

Ven'Gyr - 01. dubna 2006 16:56
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Naznačím rukou aby si sa sklidnil. Heleč pokoj kámo, hej? Škaredo sa na teba pozriem. Si o sebe myslí, že je nejaký ostrý.

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 17:09

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Po chvíli se opět ozve typické zvuk baru. Všichni jsou normální, ale někteří si pořád něco šuškají. Blondýnka se falešně zasměje. ,, Když melu totální hovadiny tak by si mi neměl věřit a na nic se vyptávat. ", na chvíli se zamyslí a pak se pousměje. ,, Beztak by tu tvoji křusnu nikdo neukradl. ", ještě se usměje a vstane. Kývne na barmana a podívá se na Steva. Podá mu lísteček. ,, Pak ti zavolám. Teď už musím jít. ", protočí se kolem Maxe při čemž se na něj sladce usměje a u vchodu mu provokativně zamává. Pak odejde z baru a už matně slyšíte nastartování motoru a prudký rozjezd.

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 17:11

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Po chvíli se opět ozve typické zvuk baru. Všichni jsou "normální", ale někteří si pořád něco šuškají. Blondýnka se falešně zasměje. ,, Když melu totální hovadiny tak by si mi neměl věřit a na nic se vyptávat. ", na chvíli se zamyslí a pak se pousměje. ,, Beztak by tu tvoji křusnu nikdo neukradl. ", ještě se usměje a vstane. Kývne na barmana a podívá se na Steva. Podá mu lísteček. Na lístečku je asi její číslo.,, Pak ti zavolám. Teď už musím jít. ", protočí se kolem Maxe při čemž se na něj sladce usměje a u vchodu mu provokativně zamává. Pak odejde z baru a už matně slyšíte nastartování motoru a prudký rozjezd.

Max Slyaer - 01. dubna 2006 17:17
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro Tak si polib pr*** kravo jeste za ni zarvu.. takže tady někde musí být pomyslím si ta kráva fakt musí dělat naschvály.. se bude divit až bude mít v hlavě dáru a mozek bude za ní na stěně a vyjdu ven z baru hledat vedlejší vchod garáž nebo nějaké jiné místo kde by se dala ukrýt motorka..

Ven'Gyr - 01. dubna 2006 17:19
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Preberiem lístok a zadívam sa naň. Dúfam, že sa ešte uvidíme. Zamávam jej a usmejem sa. Ty's tu bol na motorke? Obrátim sa so škodoradostným výrazom v tvári na Maxíka.

Ven'Gyr - 01. dubna 2006 17:23
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Ale no tak! Postavím sa a zle na teba pozriem. Sa trochu ovládaj! Podídem k tebe a jako starý kamarát »a chytím okolo ramien. Ak ti na tej mašine tak záleží, pôjdeme ju nájs». Začnem »a »aha» von z baru.

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 17:31
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vyjdete tedy z baru. Kam hodláte jít? Vypadá to asi takto: | |_____| |____| | Ulička, bar, menší ulička ( nevíte co tam je, ale patří k baru ), herna, ulička ...

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 17:31
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vyjdete tedy z baru. Kam hodláte jít? Vypadá to asi takto: | |_____| |____| | Ulička, bar, menší ulička ( nevíte co tam je, ale patří k baru ), herna, ulička ...

Ven'Gyr - 01. dubna 2006 17:38
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Kde si si tú mašinu nechal? Rozhliadam sa okolo, či tam niekto, prípadne rovno tá motorka, nie je.

Max Slyaer - 01. dubna 2006 18:06
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro stala tady pred parem.. celou dobu.. už když sem se bil s tím vlkodlakem.. a potom tam určitě ještě byla.. mám ji prostě rád a nesnáším když mi někdo chytá na moje věci.. navíc mám blbej den a abs»ák.. neber si to protim osobně ;-) trochu se usměju.. a díky za pomoc..

Ven'Gyr - 01. dubna 2006 18:14
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Chápem, to by aj mňa nasralo keby mi niekto čorkol auto. Preto ho tiež furt ne»ahám von. Lidi sú hrozní. Neznášam zlodejov. Sú to hajzli! Vyzrazím smerom k najbližšej uličke, dúfajúc, že si z neho niekto len robil srandu. Možno bude niekde tu blízko. Skúsme hµada». Nechápem prečo osobne...

Max Slyaer - 01. dubna 2006 18:18
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro myslel sem to jak sem řval na tu tvou kočku vevnitř... fakt mě docela vytáčela.. a jdu s ním do uličky kdyby tam náhodou byla tak já ji poznám jo a pokud sem správně pochopil část vašeho rozhovoru tak dnes proti sobě pojedeme závody..

Ven'Gyr - 01. dubna 2006 18:21
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Jo tak to si teda fakt prehnal... Nahodím naštvaný výraz. To už sa nestane... že ano? Zastavím sa, zatiaµ čo ty asi ideš ďalej do uličky. Jak že proti sebe? Ty si snáď zástupca tých maníkov tam vnútri? Nejak som znervóznel. Teda čo sa dá takto pozna» z hlasu, vidie» toho asi moc neni.

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 18:21
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Zamíříte tedy do uličky, která patří k baru. Jsou tam dvě větší garáže, několik popelnic a asi zadní vchod baru. Po motorce žádná stopa.

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 18:21
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Zamíříte tedy do uličky, která patří k baru. Jsou tam dvě větší garáže, několik popelnic a asi zadní vchod baru. Po motorce žádná stopa.

Max Slyaer - 01. dubna 2006 18:28

soukromá zpráva od Max Slyaer pro zastavím se a otočím.. no uvidíme.. pokud mě nebude zase tak vytáčet.. a tvářím se nevinně a co se týče té jízdy tak jo.. teď vevnitř se mě zeptali jestli bych to za ně nemohl odjet že prej je to nějaká sázka nebo co.. ale pořádně mi neřekli o co jde.. víš něco přesnějšího? zeptám se.. potom se vydám k jedné z garáží.. pokud není otevřená tak zkusím jestli půjdou dveře vyrazit.. stejně jak za starých časů když jsem prorážel obranu.. až na to že teď mnohem silněji

Ven'Gyr - 01. dubna 2006 18:34
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Obzriem sa za seba. Ale nebude. Ak nebudeš ty drzý... Pokrútim hlavou. Nič neviem. Závod. Za hodinu. Stávka. To je všecko... Sledujem »a ako vyrážaš garážové dvere. Zostávam stá», len sa obzerám či si niečo nevšimnem asi.

Ven'Gyr - 01. dubna 2006 18:36
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Zakiaµ si ma Max nevšíma a stará sa o garáž, vitiahnem obe pištole, nenápadne, pekne v kµude zamierim na hlavu a hruď a našijem to do neho. Na takúto malú diaµku, keď si môžem zamieri» a on sa neuhýba, keď beriem do úvahy moje skúsenosti, nemôžem minú».

Max Slyaer - 01. dubna 2006 18:40
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro jsem připraven k vyražení dveří když pak si řeknu.. takovej člověk jako ona by určitě neudělala normální dveře když ví čeho jsou upíři a vlkodlaci schopni.. a rozmyslím si to.. a nevíš kdo ještě pojede? nebo co pro nás bude znamenat výhra nebo prohra? otočím se na Vena

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 18:41
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když se pokoušíš vyrazit dveře garáže cítíš podivný pocit. Nevnímáš ho a po chvíli cítíš dvě stříbrné kulky v hlavě a dvě v hrudi. Ihned se otočíš k Stevovi, který drží dvě pistole, z kterých vyšel obláček dýmu. Zatím stojíš na nohou, ale seš si jist, že toto je tvoje smrt. Pokud se nestane zázrak.

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 18:42
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když se pokouší vyrazit dveře garáže cítí podivný pocit. Nevnímá ho a po chvíli cítí dvě stříbrné kulky v hlavě a dvě v hrudi. Ihned se otočí k Stevovi, který drží dvě pistole, z kterých vyšel obláček dýmu. Zatím stojí na nohou, ale seš si jist, že toto je jeho smrt. Pokud se nestane zázrak.

Ven'Gyr - 01. dubna 2006 18:45
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Ako sa na mňa pozrieš, iba vidíš ako mám vytiahnuté obe zbraňe, mieriac presne na teba. Máš iba tisícinu sekundy, pretože zrovna stískam kohútiky. Si bez šance. Obrovskou rýchlos»ou vyletia proti tebe guµky zo striebra, nedokážeš to počíta» koµko ich je, si ochromený. Len vidíš, ako tam stojím, s chladným úsmevom a pohµadom.

Max Slyaer - 01. dubna 2006 18:48
	soukromá zpráva od Max Slyaer pro svalim se na zem s podivnym positem... není to bolest.. spíš to pálí a zároveň je mi zima... tak tohle je můj konec.... ne nesmí.. pomyslím se ale nemůžu prakticky nic udělat.. jen se dívám na Steva nikdy nevěř jinému upírovy.. proč jsem nedal na slova svého učitele když umíral,?

Ven'Gyr - 01. dubna 2006 18:53

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Prikročím k tebe, stále na teba mieriac jednou zo zbraní. Pokµaknem a sledujem, ako z teba pomaly uniká život. Vy zasraní upíri, ste mi odporní. Ma» tú moc, vyzabíjam vás dojedného! Ničíte µuďom, µuďom ako som bol aj ja životy! Aj keby som mal zomrie», zoberiem vás so sebou čo najviac! Mám až fanatický výraz v tvári. Teraz vyzerám ako krutý lovec upírov. Postavím sa a strelím »a naposledy, aby som si bol istý. Je to pre teba vykúpenie... Naznačím nad tebou zbraňou vo vzduchu kríž a vyjdem uličky. Odbehnem kamsi preč do tmy. Ale to už ty nevidíš.

Temná křídla noci - 01. dubna 2006 18:53

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Začne se ti mlžit před očima. Obraz je neostrý, rozmazaný, necítíš bolest. Přemýšlíš nad svým životem, jestli měl vůbec cenu, proč si byl tak hloupý a věřil mu ... už se nedá nic zachránit. Nemáš žádnou šanci. Padneš na zem. Najednou stojíš ve velice dlouhém tunelu, na konci je světlo. Ty víš co to je, světlo do pekla nebo ráje. Existuje vůbec ráj či peklo? Před zrakem ti probíhá celý tvůj život od narození po tuto chvíli. Pomalu kráčíš, chceš zpět, ale to by se musel stáz zázrak. A zázraky se nestávají ... pouze náhody v danou situaci. Slovo náhoda se ti vždy vedla, ale spíše v špatném smyslu. Kráčíš pomalu, klidně. Necítíš žádnou bolest, je to jako sen, ze kterého se už nikdy neprobudíš.

Temná křídla noci - 02. dubna 2006 14:30

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Kolem tebe je obyčejná postel, která při každém tvém pohybu zavrže, špinavé okna a opotřebovaný dřevěný stolek s lampičkou, u které se divíš, že vůbec svítí. Skříň, do které si snad ani nikdo pro jistotu nedává věci, televize která je asi stará jako ty a stolek s židlí, který se naprosto hodí do tohoto "stylu". Na dveřích tvého pokoje je číslo 7, motel na kraji města, motel ... spíše pajzl. Ale drahý nebyl a dá se to tu vydržet. Hluk je tu na denním pořádku, ikdyž ty přes den spíš. Právě ses dodíval na poslední zprávy, nic zajímavého, snad kromě toho, že z místní galerie byl ukraden slavný obraz Zátiší s jarním slunečníkem. Tuto noc nemáš nic zajímavého v plánu.

John Michael - 02. dubna 2006 15:51

soukromá zpráva od John Michael pro ach jo co já sem komu udělal že sem musel skončit takhle.. pomyslím si když ležím na staré rozvrzané posteli a rozhlýžím se po pokoji.. možná že už bych mohl vylízt ven a neschovávat se pořád.. potom vstanu a vyjdu ze dveří, zamknu pokoj ve kterém vlastně ani nic nemám a vyjdu do nočních ulic velkoměsta M.H: schopnosti mohly by byt nejak takhle?? sluneční světlo mi nevadí ale mým očím je docela nepříjemné => sluneční brýle, krev pít musím ale živím se krví zvířat, nemam nějakou světlou kůži ale normální lidskou.. a fakt mě nenapadá ještě nějaký zápor.. podřídím se tobě..

Temná křídla noci - 02. dubna 2006 16:00

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro MH: Schopnosti: *Kladné - Můžeš chodit ve dne na světlo, ale spíše přes den spíš. - Tvá kůže má normální barvu. - Piješ pouze zvířecí krev. - Máš větší sílu než člověk, větší obratnost a lepší smysly. ( Tudíš si silný jako vlkodlak, obratný jako upír a smysly něco mezi nimi. ) -Záporné - Nesmíš pít jakkoukoli tekutinu kromě zvířecí krve. Nesmít nic jíst kromě syrového masa. - Pokud se poraníš regeneruješ se rychleji než člověk, ale né tak rychle jako upír. - Nedokážeš číst myšlenky, nikdy se to nenaučíš. - Žádné kouzla nemůžeš ovládat. Opiš si tohle do životopisu ju? :)) Kam se chceš přesněji vydat?

John Michael - 02. dubna 2006 16:08
	soukromá zpráva od John Michael pro už dlouho sem nebyl nikde pařit.. možná že by nebylo vůbec od věci zase se seznámit s nějakými lidmi a udělat si nové přátele pomyslím si a za tímto účelem se vydám do nějakého baru s diskotékou.. potom si skontroluji peníze a zjistím že už jich moc nemám.. a taky si budu muset najít práci řeknu si..

Temná křídla noci - 02. dubna 2006 16:14

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vydáš se tedy do jedné z průměrných diskoték. Malibu club je poměrně známý podnik, kam se především chodí bavit mladí lidé. Cesta ti trvá asi deset minut. Potkáváš nejrůznější lidi, opilce i mladé páry. Většinou si tě vůbec nevšimnou. Dojdeš tedy před diskotéku. Asi pět metrů je větší křižovatka a několik dalších obchodů. Před diskotékou je menší parkoviště, které je přímo přecpané. Zaujme tě jedno pěkné vytuningované auto. Je černé barvy s červenými neony a viditelně dosáhne rychlosti vyšší než 250 km/h. Taktéž si všimneš výfuku na dusík. Hned vedle stojí krásná žlutá motorka.

John Michael - 02. dubna 2006 16:20

soukromá zpráva od John Michael pro no jo.. když někdo má skoro 100 000 $ tak to se mu potom kupujou vymakávky do auta pomyslím si a vzpomenu si jak jsem je v pubertě hodně o taková auta zajímal.. chodil sem na závody a snil o tom že jednou takové auto mít budu.. řídit sem to uměl.. odjel sem dokonce i pár závodů.. ale jen velmi málo a nikdy sem nevyhrál.. a navíc půjčené auto není to co vlastní.. třeba si na takový jednou ušetřím řeknu si a jdu do Malibu klubu..

Temná křídla noci - 02. dubna 2006 17:19

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vejdeš tedy za nějaký drobný do Malibu Clubu. Ochranka u dveří si tě pouze podezřívavě prohlédne. Hned u vchodu se kolem tebe protočí několik hezkých slečen. Jako obvykle je tu vzduch velice dusný, cítit nekvalitním tabákem a parfémy nejrůznějších vůní. Hudba hraje, jednotlivé těžké doby jsou tak hlasité, že se tvé tělo na každou tuto dobu zachvěje, nepříjemné. Vypadá to jako každý club či diskotéka. Bar, stolečky, parket. Záchody, kde se většinou prodávají drogy.

John Michael - 02. dubna 2006 22:01
	soukromá zpráva od John Michael pro jaký tady mají asi pití pomyslím si když jdu k barovému pultu, posadím se a objednám si irskou whisky s ledem, potom se porozhlédnu jestli je tu někdo kdo by byl něčím zajímavý nebo podezřelý(třeba někdo kdo by mě sledoval a chtěl mě chytit) a pokud nikoho nenajdu tak se porozhlédnu po slečnách které tu jsou samy..

John Michael - 02. dubna 2006 23:04
	soukromá zpráva od John Michael pro a sakra... pomyslím si když si vzpomenu jak to dopadlo naposled když jsem vypil něco co sm nemel... co teď s tou whisky?? MH: to nemuzu pit vubec nic jinyho?

Evishka - 03. dubna 2006 08:17
	soukromá zpráva od Evishka pro Zděšeně pochopím, co se asi stalo. To je ze mě teď jako upír?? Nechápu, jaks mi to mohl udělat bez toho aniž by ses mě zeptal! Co to má sakra všechno znamenat? Co se to se mnou stalo? Proč mám takový zvláštní pocit žízně a hladu... Co teď se mnou bude? Copak můžu dojít v klidu dom a dělat, jakože se nic nestalo?? To nedokážu!

Ven'Gyr - 03. dubna 2006 11:21
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Po niekoµkých minútach energickej jazdy na mojom vytuningovanom, fialovo-striebornom Hiunday Tiburon zastavím pri opustenom novinovom stánku kdesi pri jednom zo starých kín. Odstavím to ku chodníku. Vytiahnem svoju čierno-striebornú Nokiu 3510i s Lordom Sesshomaru ako tapetou a vytiahnem papierik, ktorý som dostal v bare. Ak je na ňom číslo, tak zavolám.

Temná křídla noci - 03. dubna 2006 15:23
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nikdo zajímavý zde není. Tedy nikoho si nespatřil a tajně doufáš, že nikdo nespatří tebe. Několik slečen tu je, ale nelíbí se ti. Objednáš si whisky s ledem, barman ti ji asi po minutě donese. Nemůžeš pít vůbec nic jiného.

Temná křídla noci - 03. dubna 2006 15:25
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vytočíš ono kouzelné číslo s doufáním, že to někdo zvedne. Tedy přesněji ona tajemná blondýnka, neznáš ani její jméno. Snad to byl i pouze přelud ... ,, Píííp ... píííp ... ", ozývá se v telefonu. Chvíli tak čekáš až uslyšíš: ,, Už jsem myslela, že nezavoláš. ", onen medový ženský krásný hlas.

John Michael - 03. dubna 2006 17:53
	soukromá zpráva od John Michael pro SEDÍM A DÍVÁM SE NA WHISKY... proč já si ji vůbec objednával?? asi síla zvyku.. říkám si, zatímco led pomalu taje...kde jsou ty časy když jsem takovejhle nápoj s chutí popíjel pomyslím si.. každopádně tady je to prozatím odepsaný.. ještě ale chvíli posedím.. třeba někdo příjde...

Temná křídla noci - 03. dubna 2006 17:55
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Občas uslyšíš popichovačný poznámky k tvé osobě. Jinak nic zajímavého ...

Lord Sifa - 03. dubna 2006 18:21

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Nejistě se na Evishku podívám a rozhlédnu se jestli není nikdo na blízku. Jsem upír, nemám city jako člověk, říkala si že by bylo krásné být navždy mladá semnou, tvé přání se splnilo. Snad se uklidní a nepřijdu o ni. Domů nemůžeš, nesmíš se pohybovat slunku zabilo by tě to. Ted si královna noci. Omezena jen svojí vlastní touhou a přáním. Vezmu tě do tvého nového domova a všechno ti vysvětlím, máme moře času. Nabídnu Evishce rámě a doufám že se mne chytne. Prosím pojd semnou, miluju tě a nechci o tebe přijít, chci být s tebou.

Evishka - 03. dubna 2006 18:28
	soukromá zpráva od Evishka pro Domů jít teď stejně nemůžu, takže bude nejlepší, když půjdu s tebou a nechám si všechno pomalu vysvětlit. Zavěsím se do tvé ruky a nejistými kroky kráčím vedle tebe, ikdyž vůbec nevím kam jdeme a co se teď se mnou bude dít. Mám ale strašnou žízeň a hlad, ale ne takovou, jako vždycky. Je to zvláštní pocit. Co to je?

Lord Sifa - 03. dubna 2006 18:57

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Je to žízeň po krvi, upírská ušlechtilá žízen po lidské krvi. Zamířím nazpět do města. Jdeme cestou, která vede do nejhorší čtvrti v městě. Kriminalita zde je jedna z největších v Usa. Policii se sem bojí, pouliční gangy zde vládnou všemu a všem až na mě, já na ně kašlu. Cestou se nasytíme hned jak najdu nějakého vhodného dárce. Cestou se ti podívám do očí a řeknu Pořád tě miluju.

Evishka - 03. dubna 2006 19:04
	soukromá zpráva od Evishka pro Já tě taky pořád miluju, ale musím si v hlavě srovnat všechny ty věci, co se tak naráz přihodily...Co jen teď se mnou bude? A co naši, to už je nikdy neuvidím?? Jak sem jim to jenom mohla udělat!Kdo má být tím dárcem? Snad né nějaký člověk!! zhrozím se představy, že by mělo někomu kvůli mě stát.

Lord Sifa - 03. dubna 2006 19:19

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Procházíme ulicí, v jejíž temných zákoutích se skrývají různé nebezpečí a veškerá lůza tohoto města. Jdu klidným krokem, nevypadá to že by mi nějak přítomnost ozbrojených kluků a nabouchaných černochů dělala starost. Člověk, je to nejlepší dárce. Na světě je jich několik miliard, to oni ženou tuhle zemi do záhuby, jsou to prachobyčejní paraziti, kteří si už dávno nezaslouží nazývat se pány planety.

Evishka - 03. dubna 2006 19:24
	soukromá zpráva od Evishka pro Jenže ještě před chvílí sem byla jednou z nich! Co když bude mít ten člověk nějakou rodinu a děti? Co se s ním pak stane-může se vrátit zpět mezi ně? Vystrašeně se zastavím, protože představa, že třeba mého otce někde potká upír a vysaje mu krev mi nahání hrůzu!

Lord Sifa - 03. dubna 2006 19:31
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Kdyby oni zjistili co jsme zač tak by nás taky nešetřili a nezajímalo by je nic. Citová bolest patří k jejich životu. Jednotlivec v jejich společnosti neznamná nic. Ohlédnu se za sebe jestli je vše v pořádku. Vlasy mi lehce vlasjí v povětří noci.

Evishka - 03. dubna 2006 19:38
	soukromá zpráva od Evishka pro To už asi nezměním. Kam to vlastně teď jdeme? Doženu tě a pevně se tě chytnu za ruku, protože se cítím moc slabá a točí se mi hlava. Dlouho na nohou už asi nevydržím.

Ven'Gyr - 03. dubna 2006 19:57
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Držím mobil pri uchu a nervózne »ukám prstami po volante, keď ma blondínka na»ahuje a nezdvíha. Posral som to... sakra ten Degeš Maxík. Naraz to predsalen niekto zdvihne a ja začujem ten jej príjemný hlások (hej, to musí by» dobrý pocit, poču» hlas; asi musím zavola» aj JA...;) Sorry, musel som si niečo vybavi»... to je jedno. Tak, kde sa stretneme?

John Michael - 04. dubna 2006 14:13
	soukromá zpráva od John Michael pro tady to nestojí za trávení mého času... není tady nic zajímavýho.. ani holky ani zábava jdu jinam rozhodnu se a vstanu.. zaplatím netknutou whisky a nechám ji ležet tam kde je.. výjdu z klubu a jdu se poflakovat ulicemi dokud nenarazím na něco lepšího..

Temná křídla noci - 04. dubna 2006 14:29

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, U staré továrny na kraji města ... víš kde to je? ", hned před očima se ti vybaví hrůzostrašná podoba této továrny. Je to vlastně napůl troska. Asi před rokem zde vypukl požár a všechny upálil za živa ... kromě jednoho člověka, který později vydal svěděctví do novin, redaktor se zapřísáhl, že nikde neuveřejní fotku oné osoby a už vůbec ne její jméno. Jakmile článek vyšel redaktor byl zabit. Ale neobyčejnouv vraždou ... nezbyla v něm jediná kapka krve. Říká se, že v tento člověk nebyl člověk, ale něco víc. Křes»ané tvrdí, že to byl ďábel, ateisté že to byl nějaký "pošuk" a vy upíři víte své. Že to byl upír nebo vlkodlak. Nikdo však neví, kdo doopravdy. Továrna je opravdu obrovská a však do 2/3 je už opravdu na rozpadnutí. Protože je na kraji najdeš tam především bezdomovce a všechny individua. Vůbec se nedivíš, že závod je zde. Je to tu klidné, jelikož normální člověk se této oblasti vyhýba i policisté sem pro jistotu nejezdí.

Temná křídla noci - 04. dubna 2006 14:38

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vždy přes týden si v internátě. Na poměrně pěkném třílůžkovém pokoji se svými kamarádkami. Zítra je pátek. Konečně poslední den a ty se můžeš vydat domů, za svým koněm a rodiči. To, že si někdy nemohla chodit už vůbec nikdo nepozná. Vyrazila sis ven, avšak tvé kamarádky zamířili na párty jednoho kluka, kterého nemáš vůbec v oblibě. Vydala ses do Malibu Clubu. Je na rohu křižovatky nedakelo internátu, taková průměrná diskotéka plná lidí a občas i zábavy. Dusný vzduch zapáchající nekvalitním tabákem. Sedíš osamocena u baru a popíjíš své oblíbené pití.

Temná křídla noci - 04. dubna 2006 14:39
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Sotva chceš vyjít všimneš si krásné dívky u baru. Sedí tam sama a popíjí nějaké pití.

Temná křídla noci - 04. dubna 2006 14:43

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Hrůzostrašná podoba této továrny. Je to vlastně napůl troska. Asi před rokem zde vypukl požár a všechny upálil za živa ... kromě jednoho člověka, který později vydal svěděctví do novin, redaktor se zapřísáhl, že nikde neuveřejní fotku oné osoby a už vůbec ne její jméno. Jakmile článek vyšel redaktor byl zabit. Ale neobyčejnouv vraždou ... nezbyla v něm jediná kapka krve. Dokonce i ty nevíš, kdo to byl. Pouze víš, že to nebyla tvoje láska. Říká se, že v tento člověk nebyl člověk, ale něco víc. Křes»ané tvrdí, že to byl ďábel, ateisté že to byl nějaký "pošuk" a vy upíři víte své. Že to byl upír nebo vlkodlak. Nikdo však neví, kdo doopravdy. Továrna je opravdu obrovská a však do 2/3 je už opravdu na rozpadnutí. Protože je na kraji najdeš tam především bezdomovce a všechny individua. Vůbec se nedivíš, že závod je zde. Je to tu klidné, jelikož normální člověk se této oblasti vyhýba i policisté sem pro jistotu nejezdí. Ano závod. Stojíš opřená o jednu zeď, která je zalehlá stínem protější. Nedaleko stojí tvé krásné auto ( mám popisovat? Nás holky asi popisy aut moc nebaví ... ) černé bavy s rudými neony. Rozhodně mi tuning nechybí a je to jednen nejlepších kusů ve městě. Ty jako skvělá řidička si třetí závodník tohoto závodu. Pouze víš, že to nebude lehké a že to začne přesně o půlnoci. Toto místo je pro tuto akci přímo zrozené.

Tara Liz - 04. dubna 2006 14:57

soukromá zpráva od Tara Liz pro Zvednu své bledé oči, které vypadají, jakoby ani žádnou barvu neměly, k obloze a přežvýknu. Rukou si pročešu své černé vlasy, sem tam v nich upletený malý copánek a olíznu rty. Dávám si ovšem pozor, abych si nesmyla černou rtěnku, kterou jsem tak pracně před chvíli nanášela. Ještě si utáhnu svůj kožený korzet a spravím svůj temný kříž, jenž se mi na krku houpe obrácený a nakonec se opřu se zkříženýma rukama o chladnou zeď. Překřížím nohy, na okamžik k nim sklouznu pohledem, poté očima zpět spočinu na svém autu. Mé koutky úst se nepatrně zvednou, za nedlouho, kdy na temné obloze vysvitnou první hvězdy se k autu nakonec rozejdu. Cestou si ještě prohrábnu vlasy a ladným krokem nakonec dopluji k autu. Otevřu jej a zkontroluji, zda-li je vše v pořádku, ale v tu chvíli mi proletí hlavou myšlenka na poslední událost v tomhle městě… Neznámý upír jenž zabil redaktora? pomyslím si a ztuhnu v pohybu k zrcátku, když přelétnu pohledem továrnu… Moc se zviditelňuje… co se tam vůbec stalo? Zapřemýšlím a zároveň zavzpomínám na článek v novinách, který jsme četla už tak dávno. Nakonec to ale vzdám a jen ledabyle mávnu rukou. Teď se tím zabývat nebudu…

Temná křídla noci - 04. dubna 2006 15:12

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro 4.dubna 2005 Předevčírem vypukl ohromný požár známé továrny podnikatele James Taylora. Nikdo neví jak mohl požár vypuknout přes všechny protipožární opatření, všichni lidé byli za živa upálení a proto nad touto kauzou visí mnoho otázníků. My však našli jediného člověka, který tento incident přežil a poskylt své svědectví. Redaktor, který s ním dělal rozhovor tragicky zemřel a proto neznáme ani jeho jméno či podobu. Z pásky není ani zřejmé zda šlo o muže či ženu. Čtěte dále! Redaktor: Co jste tedy dělal onen den v továrně? Člověk: Rozhodně tam neválel šunky. Redaktor: A co přesněji? Člověk: Byl jsem si promluvit s ředitelem Jamesem Taylorem. Redaktor: A víte jak vypukl požár? Člověk: Zajisté. Redaktor: A zdělíte nám to? Člověk: Jistě. Do továrny jsem přišel okolo osmé večer. Většina zaměstnanců už nebyli ve službě. Prošel jsem několika chodbami až ke kanceláři. Po cestě jsem si však všiml někoho divného. Redaktor: Koho? Proč divného? Zbytek pásky byla zničena. Proto buďme tak laskavi a zadržme minutu ticha této noci v osm hodin. Tento skvělý redaktor, otec i přítel obětoval svůj život kvůli své práci, kterou prováděl skvěle. Važme si ho a doufejme, že byla jeho práce k něčemu dobrá. Za celý novinářský kolektiv LA News. Vzpomněla sis, že od této události uplynuly dva dny. Tento článěk obletěl snad celý svět a každý ho obdivoval. Z dáli slyšíš přijíždějící auto tvým směrem. Asi je to další závodník.

Tara Liz - 04. dubna 2006 15:20

soukromá zpráva od Tara Liz pro Mé zorničky, už tak dost úzké, se ještě víc zúží a na tváři mi vyskočí pobavený úsměv. Kousnu se do rtu Jak tajemné… Ve tváři mi hraje stále pobavený výraz a ten se nezmění, ani když se zvednu a pomalu se otočím směrem k přijíždějícímu autu. Přeměřím si jej pohledem a opřu se o kapotu svého auta, opět zkřížím ruce na prosou. Snad to nebude další nafoukaný páprda, kterých jsem za dobu pobytu v městu stihla poznat dost. Odfrknu si a pohodím hlavou, načež mi vlasy z ramen sklouznou na záda.

Ven'Gyr - 04. dubna 2006 15:23

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Jasan. Za pä» minút som tam. "cmuk" Hehe. Počkám či mi niečo povie, predsa nezložím prvý. Potom naštartujem motor, nahodím rýchlos» a vyštartujem do ulíc. Dofrčím na svojom špor»áku, zašmykujem a zastavím. No jasne, prečo by to malo by» inde? Ďaleko od µudí... ďaleko od všetkých. Skoro mimo zákon. No poď do mňa... Párkrát zošliapnem naprázno plyn a započúvam sa do zvukov motora. Toto auto rozhodne neni nejaké prdítko ale závoďák jak sviňa. Stiahnem okienko a zakričím na houmlesáka: Hele strejdo, nevidel's tu náhodou bandu maníkov v športových bourákoch?

Lord Sifa - 04. dubna 2006 15:28

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Jdu s tebou po hlavní třídě a prohlížím si okolní lidi. Semtam se zastavím o bezdomovce či opilce, prohlédnu si ho letmo a pokračuji v cestě. Držím tě pevně, ale né hrubě za ruku. Nevláčím tě vedle sebe, ale podřizuji se tvému tempu chůze. Jsi moc unavená potřebuješ se nasytit, ještě chvíli vydrž miláčku, než najdu vhodnou kořist, která je hodna darovat ti svou krev. Ještě chvíli tak vybírám. Zastavím se nějakého pankera, který se olizuje se svojí přítulkyní. Prohlédnu si ho a chci odejít, on však do mě strčí. Otočím se k němu a ty si uvědomuješ že vnímáš mé myšlenky. Slyšíš je, cítíš je, víš co si myslím. Ránu do ledvin, knock out, loket po oku ? Kašlu na tebe vole, máš tu babu. Podívám se na jeho babu a mlčky odejdu. Pokračujem po ulici a proti nám po chvíli kráčí nabouchaný týpek s plešatou hlavou. Pustím tvou ruku a trochu se usměju. Už brzi se nasytíme. Jdu proti chlápkovy, vykroutím mu ruku a druhou rukou ho chytím pevně do kravaty aby nemohl křičet. Zatáhnu ho do boční uličky.

Temná křídla noci - 04. dubna 2006 15:30
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Dobře budu tam. ", blondýnka položí telefon. Dojdeš tam a ani se žádné osoby ptát nemusíš. Sotva zastavíš všimneš si krásného černého vytuningovaného auta s rudými neony. Všimneš si pohledné dívky/ženy, která je opřená o kapotu tohoto auta. Nyní prosím příspěvky i pro Taru Liz a svůj popis a taktéž popis auta.

Temná křídla noci - 04. dubna 2006 15:33
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Zvuk motoru je čím dál blíže. Po chvíli přijede další auto, ve kterém sedí muž. Viditelně poznáš, že je to tvůj vrstevník. Upír. Teď piš příspěvky i pro Ven'Gyra a pošli mu svůj popis včetně popisu tvého auta ( černá barva, rudé neony, to je dáno ).

Temná křídla noci - 04. dubna 2006 15:36
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jakmile mu vykroutíš ruku pokusí se tě kopnout, ale ty obratně uskočíš. ,, Ty blbče, co seš zač? ", chytíš ho do kravaty a tvé síle nemůže odporovat. Bez problému ho zatáhneš do boční uličky.

Temná křídla noci - 04. dubna 2006 15:38
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Tvoje láska bez problému zneškodní muže a zatáhne ho do boční uličky.

John Michael - 04. dubna 2006 15:45
	soukromá zpráva od John Michael pro Hm žeby přecejen nějaké zpestření nudného dne?? pomyslím si.. potom se pomalu vydám k dívce... dobrý večer pozdravím ji víte zrovna jsem byl na odchodu když jsem uviděl krásnou dívku a řekl jsem si že bych ji pozval na něco na pití.. co vy na to?

Tara Liz - 04. dubna 2006 15:47

soukromá zpráva od Tara Liz pro Pořád opřená o kapotu svého auta si stále měřím dalšího, mě tak velice podobného. Můj pobavený výraz ve tváři se ještě znásobí a nyní před tebou stojí vysoká, velice pohledná žena. Její postava je téměř dokonalá. Bohatý hrudník ji překrývá kožený korzet. Nad ňadry visí obrácený kříž, v gotickém stylu. Žena je celá oděna v gotickém stylu. Od jejího korzetu až po kožené kalhoty končíce vysokými těžkými boty, převázanými několika přezkami. Detailů v jejím obličeji sis zatím nevšiml, ale už z dály jdou poznat její skoro průsvitné oči, které krásně kontrastují z černými vlasy, spadající ji na záda a černě namalované rty. Auto v jejím pozadí je též černé barvy s červenými neony. Je to nádherné auto, značky Porsche. Jakmile auto zastavíš, černovláska přijde k tobě, počká až si vysuneš okno a opře se lokty o střechu tvého auta. Usměje se temným a trochu pohrdavým úsměvem. Vítej… řekne hlubokým hlase, jde v něm však poznat zvláštní přízvuk, který nikdo nedokáže odhadnout

Evishka - 04. dubna 2006 15:49
	soukromá zpráva od Evishka pro Jen bezmyšlenkovitě zůstanu hledět před sebe do země, protože už nemám sílu cokoliv dělat. Sednu si na okraj silnice a čekám, až se můj miláček vrátí a řekne mi, co mám dělat.

Ven'Gyr - 04. dubna 2006 16:17

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Prifrčal som na fialovo-striebornom Hiunday Tiburon podsvietenom fialovými neónmi, vytuningovanom ako by som prišiel priamo z NFS: Underground 2. Z aura vystúpi pohµadný, asi 24-ročný muž, vzhµadom pripomínajúci Ryana Reynoldsa (Van Vilder) so zarastenou tvárou a krátkymi strapatými vlasmi. Na sebe mám nohavice krémovej farby, zopnuté farebným opaskom. Inak mám hnedé tričko, cezeň niečo, čo pripomína brnenie alebo vestu a cez to dlhý tmavohnedý pláš». Zabuchnem dvere a podídem bližšie. Ahooj! Idem k tebe s roztiahnutou náručou. No mi nehovor, že budeme závodi» mi dvaja. Kúsok od teba zastavím, prejdem si µavou rokou po vlasom, usmejem sa a podám ti pravú ruku. Hehe, som Steven, ale pokojne ma volaj Ven.A hele, ďalšia holčina, no ja mám dnes luck... kur-ňa!

Cindy Give - 04. dubna 2006 17:39
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se na nově příchoyího. Ráda... odpovím s úsměvem. Uýn jsem se bála, že tu yůstanu sama. Usměji se ještě záčivěji a ukážu na volnou židli vedle té mé. Přisednete si? To vykání mi přijde trochu divné, ale koneckonců, on s ním zařal. Jsempohledná, hnědovlasá dívka s oříškovíma očima.

Lord Sifa - 04. dubna 2006 18:59

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Přitlačím obět obličejem ke zdi, jejíž omítku už značně nakousl zub času. Není se tedy čemu divit že se omítka při nárazu těla začne drulit a kousky dopadnou na zem. Pustím ruku oběti a uštědřím mu ránu předloktím po krku umírněnou silou abych mu nepřerazil páteř, ale aby jen omdlel. Jde slyšet pouze sesunutí těla k zemi doprovázený padající omítkou. Vyjdu z temné uličky k Evishce a chytnu ji za ruku s výrazem stejným jako když jsme šli temnou ulicí a nic se nedělo. Pojd naučím tě jak se nasytit. Načeš se krátce usměji. Zavedu tě do uličky, kde na zemi leží člověk a nehýbe se. Zvednu ho ze země a opřu ho zády o zed. Držím ho že je skoro v luftu, vypadá to jako by vážil 5 kilo. Tady je krční tepna, nejlepší místo na odsávání krve, tu stačí prokousnout a pak jen pít krev, která z ní proudí. Ustoupím kousek, ale držím obět aby se Evishka mohla nasytit.

Evishka - 04. dubna 2006 19:07
	soukromá zpráva od Evishka pro S námahou se zvednu ze silnice a kráčím za tebou. Nechápavě však na tebe hledím a doufám, že mi ukážeš, co mám dělat. Snad si nemyslí, že mu dokážu prokousnout tepnu? Nebylo by lepší, kdybys mi ukázal, jak to mám udělat. Sem trochu mimo.

Lord Sifa - 04. dubna 2006 19:17
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Dobře, neboj nic to není. Přiblížím se k jeho krku a otevřu pusu, vycenim sve upirske zuby, které mu zabodnu do krku, začne vytékat krev. Přisaju se a trochu upiju abych se nasytil. Nic to není, ted stačí jen pít, uvidíš jak se do tebe začne vlévat energie. Udělám Evishce místo a utřu si rukou krev z úst.

Evishka - 04. dubna 2006 19:33
	soukromá zpráva od Evishka pro To zvládneš holka, jinak to dlouho nevydržíš. Přiložím svá ústa na krk té oběti a začnu pít její krev. Okamžitě cítím energii, která do mě začne proudit a uvědomím si, že sem navždy stratila můj starý život a začínám teď od znovu spolu s mou láskou. Neustále nasávám krev a mám z toho dobrý pocit.

Lord Sifa - 04. dubna 2006 19:45

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Počkám až se nasytíš. Mezitím se ohlížím nazpět do ulice, jestli nás někdo nesleduje. Jakmile se nasytíš vezmu tělo a položím ho do tmavého kouta ulice. Bez zbytečné cti k naší oběti, ale ani né bez úcty. Pojd půjdem domů, dnešek je pro tebe dnem znovuzrození. Bude to těžké prosadit svůj názor před ostatními upíry. Budou ji považovat za vetřelkyni a nebudou ji chtít přijat. Vyjdu po tvém boku na hlavní ulici a zamířím k mému domů, který je vzdálený jen pár bloků.

Evishka - 04. dubna 2006 19:51
	soukromá zpráva od Evishka pro Co je to za dům a kdo tam bydlí? Najednou mám plnou hlavu otázek. Nedovedu si představit, že budu bydlet úplně někde jinde! Pevně tě chytnu za ruku, abych ti byla nablízku.

Lord Sifa - 04. dubna 2006 20:23

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Tak tady ted bydlím, než seženu něco lepšího, není to nic moc, ale nikdo se tu o člověka nezajímá. Otevřu rozpadájící se dveře do bytového domu. Švábi se rozprchli, když mě ucítili. Vystoupáme do druhého poschodí. Všude kolem jsou slyšet švábi jak prchají. Otevřu dveře svého bytu a vejdu dovnitř. Kupodivu, žádný šváb, žádná nečistota, nové tapety ... jednoduše pěkný byt na nejhorším místě planety. Je to neuvěřitelné že je ten byt v pořádku když všude kolem se drancuje ničí, válčí gangy ... Asi by tě zajímalo, proč to tu vypadá tak jak to vypadá a hlavně jak jsem to dokázal. Jednoduše řečeno, mám u těch kluků venku už docela respket, stačí jednomu z nich utrhnout ruku a poslouchá celá parta, dokonce se střídají v úklydu mého bytu. řeknu hrdě a usměju se až mi povylezou upírské zuby.

John Michael - 04. dubna 2006 21:54
	soukromá zpráva od John Michael pro jsem rád... a co si dáte? zeptám se slečny sedící vedle mě.. jinak jmenuji se John ale přátelé mi číkají Michi [miči].. to je podle příjmení jsem asi 1,85m vysoký blonďák.. svalnatý, nejspíš sportovec v černých kalhotech, bílém triku a přes něj černou mikinu

Cindy Give - 04. dubna 2006 22:01
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se a otočím hlavou tak, že mírně pohodím dlouhými, lesklými hnědými vlasy. Já jsem Cindy.... Usměju se. Já měřím asi 168 cm, na sobě mám poměrně krátkou miniskukni a tričko, odhalující hudené, ale ne vychrtlé břicho. Přes to mám modrou, sportovní mikinu. Co si dám? Nevím, a vy, nebo ty?

John Michael - 04. dubna 2006 22:07
	soukromá zpráva od John Michael pro myslím že tykání bude lepší.. ještě nejsem tak starý usměji se.. ale nedám si nic.. rozhodl jsem se dnes abstinovat.. minule jsem s tím měl trošku problém a nechci aby se to opakovalo.... jen si vyber a já to zaplatím znovu se usměji.. teda pokud ti.. vám.. můžu taky tykat

Cindy Give - 05. dubna 2006 07:03
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Tykej mi..... Je to zvláštní, když mi někdo vyká. Taky na to ještě nemám tak úplně věk. Usměju se a dopiju pití, které keží opředemnou na stole. To je dobrý, já si nic nedám. Už jsem měla. Opět se na teve usměju.

John Michael - 05. dubna 2006 07:09
	soukromá zpráva od John Michael pro opětuji úsměv... a co třeba si zatančit?? není to tady sice nic extra ale tančit se dá na vše... pokud máš zájem

Evishka - 05. dubna 2006 12:26
	soukromá zpráva od Evishka pro Usměju se a sednu si na postel. Tak poslouchám. Co teď s námi bude a jak mám pokračovat dál? Je ti jasné, že sem teď v tvých rukou a všechno záleží na tobě. Doufám, že když sis ze mě udělal upírku, tak se taky o mě postaráš a v prvé řadě mi vysvětlíš, proč jsi to vůbec udělal.

Tara Liz - 05. dubna 2006 15:43

soukromá zpráva od Tara Liz pro Na tvé chování jen pobaveně zvednu hlavu a zašklebím se. Odstoupím, abys mohl vystoupit z auta a mírně se zamračím, když mi podáš ruku. Zahledím se ti do očí a nastavím ruku, na náznak, abys ji políbil. Hezké fáro… podotknu a očima na okamžik zabloudím k jeho autu. Tak tedy Ven, jsem Tara Liz. Pro tebe jen Liz. mrknu na tebe a usměji se. Též si prohrábnu rukou vlasy.

Ven'Gyr - 05. dubna 2006 15:51
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Keď mi podávaš ruku, iba sa záhadne pousmejem. Liz, teší ma. Chytím jemne tvoju ruku, ukloním sa, aby som mohol pobozka» tvoju ruku. Priložím pery a vtlačím ti na chrbát dlaňe bozk. Vďaka. A toto, Nakloním sa do strany, aby som cez teba (aj keď takýto pohµad je tiež OK) videl poriadne na auto, Je tvoje? Pustím »a a znovu sa narovnám.

Temná křídla noci - 05. dubna 2006 15:51

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Sotva se zapovídáte z továrny vyjde osoba, postavou ihned poznáte, že je to žena. Ani jeden z vás ji nezná. Tedy, alespoň na první pohled. Dlouhý černý kabát pod kterým se ukrývají černé kožené krátké šaty s módním páskem, který má zlatou přesku. Černé kozačky pod kolena. Dojde ladným pomalým a naprosto klidným krokem k vám a Ven'Gyr pozná, že je to jeho kamarádka z baru. Dlouhé blonďaté vlasy ji spadají po lopatky. Kůže má nezdravou bledou barvu a plné černé rty vynikají v jemném obličeji. Někdo ji na první pohled řekl, že je to "barbie", která se snaží o gotický či punkerský styl. Tara ji taktéž pozná. Zná tuto upírku spíše z doslechu, nikdy se s ní nepotkala, ale ví, že ji ona pozvala na dnešní závody. ,, Už chybí pouze třetí. ", řekne stejně vážným, příjemným hlasem, který znáte oba. O této upírce se povídá mnoho žvástů, Ven'Gyr ví o ní pouze to, co mu sama řekla, ale Tara ji zná lépe. Je to velice vážená slečna, která vlastní několik barů v LA, většina upírů ji uctívají a slouží ji. Uslyšíte zvuk motoru taktéž sportovního auta, které jede vysokou rychlostí směrem k vám, ještě ho nevidíte. Tara nechápe proč blondýnka nesoutěží, říká se že je to jedna z nejlepších řidiček a že tento závod jednou vyhrála s zavřenýma očima.

Temná křídla noci - 05. dubna 2006 15:53

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Sotva se zapovídáte z továrny vyjde osoba, postavou ihned poznáte, že je to žena. Ani jeden z vás ji nezná. Tedy, alespoň na první pohled. Dlouhý černý kabát pod kterým se ukrývají černé kožené krátké šaty s módním páskem, který má zlatou přesku. Černé kozačky pod kolena. Dojde ladným pomalým a naprosto klidným krokem k vám a Ven'Gyr pozná, že je to jeho kamarádka z baru. Dlouhé blonďaté vlasy ji spadají po lopatky. Kůže má nezdravou bledou barvu a plné černé rty vynikají v jemném obličeji. Někdo ji na první pohled řekl, že je to "barbie", která se snaží o gotický či punkerský styl. Tara ji taktéž pozná. Zná tuto upírku spíše z doslechu, nikdy se s ní nepotkala, ale ví, že ji ona pozvala na dnešní závody. ,, Už chybí pouze třetí. ", řekne stejně vážným, příjemným hlasem, který znáte oba. O této upírce se povídá mnoho žvástů, Ven'Gyr ví o ní pouze to, co mu sama řekla, ale Tara ji zná lépe. Je to velice vážená slečna, která vlastní několik barů v LA, většina upírů ji uctívají a slouží ji. Uslyšíte zvuk motoru taktéž sportovního auta, které jede vysokou rychlostí směrem k vám, ještě ho nevidíte. Tara nechápe proč blondýnka nesoutěží, říká se že je to jedna z nejlepších řidiček a že tento závod jednou vyhrála s zavřenýma očima.

Tara Liz - 05. dubna 2006 15:59

soukromá zpráva od Tara Liz pro Opět se pousměji, když padne zmínka o mém autě. Přikývnu a se vzrušením v očích hltám pohled na tebe, čekám jak zareaguješ. Ale než stihneš vůbec cosi špitnout, objeví se vysoká blondýnka. Otočím k ní hlavu. Můj úsměv na tváři vystřídá kamenný výraz a kývnu hlavou na pozdrav, který ještě doplním slovy. Zdravím tě. Ruce zkřížím znovu na prsou. Budeme závodit jen tři? trochu se udiveně zatvářím a povytáhnu obočí.

Ven'Gyr - 05. dubna 2006 16:07
	soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Kývnem "blondíne" na pozdra, mrknem na ňu a otočím sa, aby som prešiel k svojmu autu. Pri ňom sa však len opriem o kapotu a prehovorím: To bude úplne stači». Hehe. Páni, čo to sem zas fičí za machra? Stále sa opierajúc, chrbtom k autu, otočím hlavu, aby som videl, kto to sem ide. S pobaveným tónom v hlase: Á, zdá sa, že Maxík si to sem už šine.

Temná křídla noci - 05. dubna 2006 16:19

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka se podívá přátelsky na Taru, změří si ji pohledem. ,, Jsem ráda, že jsi přijala pozvání. ", usměje se. ,, Ano, dnes tři. Jde o důležitý závod a zbytečně moc závodníků by to pouze kazilo. ", řekne o něco chladnějším hlasem, ještě se podívá na Ven'Gyra s milejším úsměvem než na Taru. Z továrny pomalu začínají vycházet další "lidé". Postupně jich můžete napočítat osm a z jedna velice krásná upírka a dvě další upírky. Pět mužů už spatřil Ven'Gyr v klubu U Tří palem. Těsně vedle Ven'Gyrova auta zastaví poslední kousek. Je vínové barvy s stříbrnými neony a krásnými ornamenty po stranách. Z tohoto auta vysedne velice pohledný mladý muž exotického vzhledu. Bronzové kůže, černých vlasů, vášnivého pohledu s svalnatou postavou a pohodlným elegantním oblečením. S úsměvem se podívá na blondýnku a krátce i na Taru. Blondýnka se k němu ihned rozejde sotva muž vystoupí. Ochotně se oba přátelsky políbí na tváře a chvíli si něco povídají. Blondýnka dojde opět neutrálně k továrně a k tomuto muži se rozběhne mladá velice pohledá upírka, dalo by se říci, že krásnější než ona blondýnka. Je mu v některých rysech opravdu podobná. Tedy na první pohled v barvě kůže, barvě vlasů a barvě očí, jež jsou čistě černé. Je oblečena taktéž pohodlně a elegantně ( netřeba popisu, nesahraje velkou roli ). Dojde vám, že jsou to sourozenci. Mladá dívka mu skočí do náruče a on ji bratrsky obejme. Poté se na vás onen upír podívá a poví: ,, Pouze tři? ", blondýnka mu s úsměvem odpoví: ,, Ano. "

Temná křídla noci - 05. dubna 2006 16:20

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Blondýnka se podívá přátelsky na Taru, změří si ji pohledem. ,, Jsem ráda, že jsi přijala pozvání. ", usměje se. ,, Ano, dnes tři. Jde o důležitý závod a zbytečně moc závodníků by to pouze kazilo. ", řekne o něco chladnějším hlasem, ještě se podívá na Ven'Gyra s milejším úsměvem než na Taru. Z továrny pomalu začínají vycházet další "lidé". Postupně jich můžete napočítat osm a z jedna velice krásná upírka a dvě další upírky. Pět mužů už spatřil Ven'Gyr v klubu U Tří palem. Těsně vedle Ven'Gyrova auta zastaví poslední kousek. Je vínové barvy s stříbrnými neony a krásnými ornamenty po stranách. Z tohoto auta vysedne velice pohledný mladý muž exotického vzhledu. Bronzové kůže, černých vlasů, vášnivého pohledu s svalnatou postavou a pohodlným elegantním oblečením. S úsměvem se podívá na blondýnku a krátce i na Taru. Blondýnka se k němu ihned rozejde sotva muž vystoupí. Ochotně se oba přátelsky políbí na tváře a chvíli si něco povídají. Blondýnka dojde opět neutrálně k továrně a k tomuto muži se rozběhne mladá velice pohledá upírka, dalo by se říci, že krásnější než ona blondýnka. Je mu v některých rysech opravdu podobná. Tedy na první pohled v barvě kůže, barvě vlasů a barvě očí, jež jsou čistě černé. Je oblečena taktéž pohodlně a elegantně ( netřeba popisu, nesahraje velkou roli ). Dojde vám, že jsou to sourozenci. Mladá dívka mu skočí do náruče a on ji bratrsky obejme. Poté se na vás onen upír podívá a poví: ,, Pouze tři? ", blondýnka mu s úsměvem odpoví: ,, Ano. "

Ven'Gyr - 05. dubna 2006 16:28

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Nie s moc priateµským pohµadom v očiach (ono to aj tak nie je vidno) si premeriam tretieho závodníka a skoro len pre seba si poviem: No... tak toto nebude Maxík. Odsledujem scénu až dokonca. Zaujala ma mladá upírka. Olala! No kto je zasa toto? Tu sa človeku veµmi zle sústredí na nejaká závody Keď upírka prechádza okolo mňa, mrknem na ňu a milo sa usmejem. To aby som to vyhral. Hehe. Takže ako to prebehne?

Lord Sifa - 05. dubna 2006 16:34

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Posadím se vedle tebe a chytnu tě za ruku. Mé prsty se propletu s tvými a já začnu mluvit. Ted budeš žít jako upírka, v noci. Roky nehrají roli žijem na věky, pokud nás někdo nezabije stříbrem a jinými blbostmi. Postarám se o tebe jak nejlíp budu umět. Proč sem to udělal, asi proto, protože sem se do tebe zamiloval a chtěl sem být věčně mladý po tvém boku. Snažím se odpovědět na všechny otázky.

Evishka - 05. dubna 2006 16:39
	soukromá zpráva od Evishka pro Já tě taky miluju, ale nedokážu si svůj nový život představit. Smutně se na tebe usměju. Bude to těžký začátek nového života. A co ostatní tví přátelé? Co když mě neuznají?

Tara Liz - 05. dubna 2006 16:46

soukromá zpráva od Tara Liz pro Blondýnce úsměv oplatím a v zápětí se otočím na přijíždějícího muže. Maxík? pomylsím si, když omylem zaslechnu Venyho slova. Povytáhnu obočí nad nádherným fárem. To snad není možné.. má krásnější auto než já! zasměji se svým nafoukaným myšlenkám a jakmile z auta vystoupí onen krásný muž, jen mi nepatrně sklesne čelist. No podívejme se na něho... nebude ti vadit když si jej na chvíli půjčím? letmo hodím očkem po blondýnce a poté kouknu zpět na muže. Nadhodím však vážný výraz, v tu chvíli na mě nejde nic poznat. Celou scénku jen přehlížím, nad jeho sestrou se ani nepozastavuji. Tara Liz... představím se mu a opět nastavím ruku právě na políbení. Ale ani se neusměji, ve tváři mi pořád panuje kamenný výraz, jen sen tam mi v bledých očí, skoro až průhledných, přeběhne jiskra vzrušení a dychtivosti

Temná křídla noci - 05. dubna 2006 17:04

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když polem Ven'Gyra projde mladá upírka, sestra třetího závodníka taktéž se na něj mile usměje a dojde k ostatním. Upír si hned na to trochu výhružně prohlédne Ven'Gyra jakoby říkal: Pozor to je moje ségra! Dojde k Teře a když k němu nastaví ruku ani chvilku neváhá a elegantně ji políbí zlehka hřbet ruky. ,, Alex de Sentuia. ", řekne ji s tajemným úsměvem a pak dojde k Ven'Gyrovi. Nepatrně zkontroluje pozici své sestry a změří si Steva opět pohledem. ,, Alex a ta krásná slečna je moje sestra Eve. ", usměje se. ,, Běda jak na ni šáhneš! ", Alex se ještě přátelsky na Steva usměje. Blondýnka se celou dobu pousmívá. Když Alex domluví spustí opět svým příjemným hlasem: ,, Za chvíli začne závod. Každý máte v autě novou zprávu, ve které je soubor pro GPS. Jakmile ho otevřete na mapě bude vyznačena rudě cesta kudy máte jet. Ani ne tři kilometry. Závod odstartuje Eve klasickým gestem. Je povoleno naprosto vše. ", vydá se k Ven'Gyrovi, když k němu dojde zahledí se mu do očí. Poté mu začně cosi špitat, nikdo kromě Steva to neslyší. Ještě ho pohladí a odejde zpět k továrně. K Alexovi se opět rozběhne Eve a začne ho objímat jako by se snad bála, že ho vidí naposled, Alex ji pouze utěšuje. Blondýnka se ti zahledí do očí. ,, Musíš ten závod vyhrát. Dělej co chceš, žádné pravidla. Jenom prosím nezabij Alexe, to bych ti neodpustila. A ta mrtvola Maxe ... už jsem ji uklidila, nemusíš se bát. Teď se soustřeď na závod. ", usměje se na tebe a pohladí tě po tváři. ,, Hodně štěstí. ", poté odejde k továrně.

Temná křídla noci - 05. dubna 2006 17:05

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když polem Ven'Gyra projde mladá upírka, sestra třetího závodníka taktéž se na něj mile usměje a dojde k ostatním. Upír si hned na to trochu výhružně prohlédne Ven'Gyra jakoby říkal: Pozor to je moje ségra! Dojde k Teře a když k němu nastaví ruku ani chvilku neváhá a elegantně ji políbí zlehka hřbet ruky. ,, Alex de Sentuia. ", řekne ji s tajemným úsměvem a pak dojde k Ven'Gyrovi. Nepatrně zkontroluje pozici své sestry a změří si Steva opět pohledem. ,, Alex a ta krásná slečna je moje sestra Eve. ", usměje se. ,, Běda jak na ni šáhneš! ", Alex se ještě přátelsky na Steva usměje. Blondýnka se celou dobu pousmívá. Když Alex domluví spustí opět svým příjemným hlasem: ,, Za chvíli začne závod. Každý máte v autě novou zprávu, ve které je soubor pro GPS. Jakmile ho otevřete na mapě bude vyznačena rudě cesta kudy máte jet. Ani ne tři kilometry. Závod odstartuje Eve klasickým gestem. Je povoleno naprosto vše. ", vydá se k Ven'Gyrovi, když k němu dojde zahledí se mu do očí. Poté mu začně cosi špitat, nikdo kromě Steva to neslyší. Ještě ho pohladí a odejde zpět k továrně. K Alexovi se opět rozběhne Eve a začne ho objímat jako by se snad bála, že ho vidí naposled, Alex ji pouze utěšuje.

Lord Sifa - 05. dubna 2006 17:25

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Moji přátelé nebudou mít na výběr. Myslím, že se jim budeš líbit. řeknu a usměju se. Pak si stoupnu a sundám si kabát. Měl bych zajít ještě do práce, jestli mě nepotřebuje moje paní. Pak se zamyšleně otočím k tobě. Možná bych tě tam mohl vzít, třeba by tě vzala pod své křídla a mohli bysme pracovat společně pro ni. Platí solidně a poskytuje i jiné důležité věci.Chceš tam semnou zajít ? Sundám si tričko a obléknu si čisté, uplé černé tričko. Přez uplé tričko se rýsují moje svaly. Sundám si obvaz ze zápěstí a ty vidíš, že rána se už zacelila. Další naše vlastnost je rychlá regenerace. Pak si obléknu kožené hladké kalhoty. Následně si na sebe hodím dlouhý čený kabát až po zem. Z náprsní kapsi vytáhnu pistoli a zkontroluji zásobník. Nasadím si černé brýle upravím si vlasy do copánku a ze skříně si vytáhnu meč v pochvě, kterou si připevním i s mečem na záda. Můžu jít do práce. řeknu se spokojeným výrazem ve tváři.

Cindy Give - 05. dubna 2006 19:25

soukromá zpráva od Cindy Give pro Ráda... Jsem tu dneska sama... holky vytáhli někam jinam. Usměju se a vstávám. Ráda tancuju.... Dělám ráda všecko, co můžu a za jiných okolností bych nemohla. Představ si třeba život bez nohou... Br... Ošiju se a hodím š»astný pohled ke svým nohám. Tak půjdeme? Zeptám se. Uvědomím si, že to, co jsem řekla předtím, muselo vyznít praštěně, ale nějak nad tím nepřemýšlím.

Ven'Gyr - 05. dubna 2006 20:32

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Si myslí, že je vostrý? Postavím sa rovno, už sa tak moc frajersky neopieram o auto. Podám Alexovi ruku a usmejem sa. Nemachrujem a ruku mu stisnem len tak normálne, nijaké pretláčanie. Nazdar, ja som Ven. Pri zmienke o jeho sestre mi pohµad na sekundičku prebehne až na Eve. Tak na Eve nešaha»? Hehe. Skusím si to zapamäta». Ale bude to... no ehm... Nechám to tak, keď blondína začne vysvetµova». Viac ako vysvetµovanie ma však zaujíma, že blondína ide k mne. Tiež jej niečo poviem. Tak... veµa š»astia a nech vyhrá...m ja! Hehe! Pozriem obom závodníkom do očí a zapadnem do svojho Hiundaya. Tam poriešim GPS a naštartujem.

Ven'Gyr - 05. dubna 2006 20:39

soukromá zpráva od Ven'Gyr pro Hµadím ti do očí a v mojom pohµade je cíti», že som veµmi rád za takúto podporu. Budem sa snaži», ale aby ma ten namakaný Alexík nepredbehol... Hehe. Čo? Ja? Niekomu ubližova»? Hehe. To by som si nedovoli. Pri spomenutí Maxa mi skoro zabehne. Mrtvola... eh... Maxa? Rezignujem. Ty vieš asi všetko. Vzdychnem a nechám sa pohµadi», evidentne mi to robí dobre. Nakopem im!

John Michael - 05. dubna 2006 22:11
	soukromá zpráva od John Michael pro já taky nemám s kým být.. teď jsem se totiž zase přistěhoval.. ale hendikepovaný život si dokážu dobře představit.. když nemůžeš dělat co se ti chce nebo být na něčem závislý... teda nemysli si o mě že jsem nějakej fe»ák a raději přestanu mluvit a» ještě něco nepokazím.. takže můžeme jít? asi ano že usměji se

Cindy Give - 06. dubna 2006 07:09
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Půjdem.... Já si ho umím představit docela jasně.... Jdu za Johnem. Já za nedlouho zase odjíždím. Domů, jsem tu na koleji.... Usměju se.

John Michael - 06. dubna 2006 07:13
	soukromá zpráva od John Michael pro aha... to je škoda... já bydlím v jednom.... motelu a usměji se když si představím ten pokoj... potom vyjdu k tanečnímu parketu, otočím se a čekám na ni... ušel jsem maximálně metr.. počkám až taky půjde a napojím se vedle ní

Temná křídla noci - 06. dubna 2006 13:57

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ven'Gyr po krátkém rozhovoru s blondýnou nasedne do svého auto, kde udělá potřebné věci v GPS a nastartuje. Alex se rozloučí se svou sestrou Eve a takté nasedne, doladí GPS a nastartuje. Oba dojedou na "startovní" čáru, která je roh továrny, což vidí na mapě. Chybí pouze Tara. Blondýnka dojde taktéž k rohu továrny a s přehnaným klidem vše pozoruje. Eve si stoupne vedle blondýnky a čeká než Tara taktéž dojede k startovní čáře.

Temná křídla noci - 06. dubna 2006 13:57

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ven'Gyr po krátkém rozhovoru s blondýnou nasedne do svého auto, kde udělá potřebné věci v GPS a nastartuje. Alex se rozloučí se svou sestrou Eve a takté nasedne, doladí GPS a nastartuje. Oba dojedou na "startovní" čáru, která je roh továrny, což vidí na mapě. Chybí pouze Tara. Blondýnka dojde taktéž k rohu továrny a s přehnaným klidem vše pozoruje. Eve si stoupne vedle blondýnky a čeká než Tara taktéž dojede k startovní čáře.

Cindy Give - 06. dubna 2006 17:16
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Já dom jezdim jen na víkendy.... V neděli večer se zase vracim... Další z mnoha zářivých úsměvů. Tak jdeme tančit?. Není úplně jasníé, jestli to byla otázka, nebo oznamovací věta. Z mého hlasu to nejde poznat.

John Michael - 06. dubna 2006 18:41
	soukromá zpráva od John Michael pro a co vůbec studuješ? zeptám se když ji něžně uchopím a vedu k parketu protože můj krok asi nebyl dostatečně přesvědčivý.. Pro PJ.. co hrajou za hudbu? pomalou, rychlůou? techno? disko? latina. standard? (to asi ne ;)

Evishka - 06. dubna 2006 19:13
	soukromá zpráva od Evishka pro To by bylo dobré, kdybych mohla pro ni dělat i já. Půjdu tam s tebou ráda. Aspoň ti budu lásko na blízku. Sem ráda, že tu můžu být teď s tebou. Co když mě ale na ulici někdo napadne, budu se mu umět ubránit? Co když se mi něco stane? Vyděsím se představou, že by mi někdo mohl něco udělat a já bych o tebe přišla!

Cindy Give - 06. dubna 2006 20:08
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se. Veterinu.... A o víkendech a prázdninách pracuju, jestli se tak dá říct tomu druhu vydělávání. Jezdím závody. Usměju se. MH: Taky bych potřebovala tu hudbu vědět...

Temná křídla noci - 06. dubna 2006 20:12
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Hudba je momentálně v žánru mezi r'n'b a hip-hopem. Víte, že je asi v 3/4. Parket je zaplněn, ale nebudete mít problém přimíchat se do davu.

Temná křídla noci - 06. dubna 2006 20:13
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Hudba je momentálně v žánru mezi r'n'b a hip-hopem. Víte, že je asi v 3/4. Parket je zaplněn, ale nebudete mít problém přimíchat se do davu.

John Michael - 06. dubna 2006 21:11
	soukromá zpráva od John Michael pro Veterinu? to je zajímavé.. taky bych rád pracoval se zvířaty... mám je rád a hodně pomyslím si.. zachraňují můj život .. tenhle styl hudnby sice není to co sem chtěl ale taky to jde.. dojdu na parket a začnu tančit.. nestrapnit se, nestrapnit se nestrapnit se hon se mi hlavou

Cindy Give - 06. dubna 2006 21:13
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Následuji Tě a přidám se k tobě. Tančím dobře, moje tělo se pohybuje ladně, nepřerušovaně. Já taky.... Usměju se.

Cindy Give - 06. dubna 2006 21:22
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Říkal jsi, že jsi se teď přistěhoval... Kde jsi bydlel předtím? Zeptám se zvědavě.

John Michael - 06. dubna 2006 21:23
	soukromá zpráva od John Michael pro hmm.. dobrá tanečnice.. opravdu pomyslím si když vidím jak se přede mnou ladně pohybuje.. a ve kterém jsi ročníku?? mluvím nahlas protože přes hudbu není skoro slyšet...

Cindy Give - 06. dubna 2006 21:25
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Teprve v prvním. Ale zatím mi to docela jde. Zavolám přes hudbu.

John Michael - 06. dubna 2006 21:27
	soukromá zpráva od John Michael pro předtím jsem byl tři roky v New Yorku v kickboxěrském klubu řeknu.. no sice sem tam nebyl celou dobu ale začal jsem tam pomyslím si a necítím se moc dobře když jí lžu.. stejně to nepozná..

Cindy Give - 06. dubna 2006 21:31
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se. Tak boxer..... Já zase jezdím závody, na koních, nebo spíš na koni.

John Michael - 06. dubna 2006 21:34
	soukromá zpráva od John Michael pro kickboxer opravím ji a usměju se.. to je pěkný sport.. takový ušlechtilý.. já v životě na koni nejel.. řeknu nebo spíše skoro zařvu..

Cindy Give - 06. dubna 2006 21:36
	soukromá zpráva od Cindy Give pro No, já jsem na něm jezdila, začala závodit... Pak jsem spadla a už jsem jezdit nemohla.... Ale vyléčila jsem se, přemluvila rodiče a už zase můžu... Křičím přes hudbu.

John Michael - 06. dubna 2006 21:42
	soukromá zpráva od John Michael pro to je dobře že to nemá žádný trvalý následek.. a hlavně jsem rád že jsem tě tady potkal.. vůbec si nedokážu představit co bych dělal dnes večer.. řeknu a dívám se jí při tom do jejich nádherných očí.. krásnou dívku poznáš podle pohledu a úsměvu.. to jsem si vždycky říkal a je vidět že je to pravda

Cindy Give - 07. dubna 2006 06:50
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Pohled do očí opětuji. Usměju se a dál tancuju. Trvalý následek.... Pomyslím si. To já taky nevím....

John Michael - 07. dubna 2006 07:07
	soukromá zpráva od John Michael pro tanec si užívám protože tančit s tak krásnou dívkou je to nejlepšíco mě dnes mohlo potkat.. a co přesně se ti stalo? zeptám se.. pro PJ: uz by se hodila zapletka.. pokud bue ;-)

Lord Sifa - 07. dubna 2006 08:57
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Budem pracovat spolu, ja si te pohlidam, neboj Vsechno si upevnim, chytnu te za ruku a vyjdu z bytu. Snad ju bude chtit, nevim co jineho bych ji mohl najit. Zamknu za sebou byt a usměju se na tebe.

Evishka - 07. dubna 2006 09:05
	soukromá zpráva od Evishka pro Je mi teď strašně krásně. Ten pocit, že teď budu navěky žít s tebou je nádherný. Sice mám obavy z jistých věcí, ale na to teď nemyslím, nechci si kazit náladu. Usměju se na tebe a obejmu tě. S tebou sem moc š»astná! Miluju tě!! Snad budu moct pracovat s tebou. Chci ti být co nejvíc na blízku.

Temná křídla noci - 07. dubna 2006 13:52
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Písnička pomalu dohrává a utichá do ztracena. Poté se spustí pomalý romantický "ploužák". Mnoho párů zůstane na parketu a tancují společně. Jinak nic zajímavého.

Cindy Give - 07. dubna 2006 14:55
	soukromá zpráva od Cindy Give pro No, provedla jsem si něco s páteří.... Řeknu. Pak se zastavím, když hudba dohraje. Uslyším první tóny ploužáku. Tak co, zůstanem? Zeptám se s úsměvem.

John Michael - 07. dubna 2006 15:14
	soukromá zpráva od John Michael pro doufám že jo usměji se tohle je hudba podle mého gusta řeknu a přitáhnu si Cindy blíž k tělu.. potom se začneme pomalu "ploužit" po parketu v rytmu hudby

Cindy Give - 07. dubna 2006 15:22
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Dám si ruce kolem tvých ramen a protože jsem o trochu menší než ty, položím si ti hlevu na rameno. Takovouhle hudbu mám ráda. Řeknu. I tenhle tanec tancuji dobře, nepřerušovaně.

John Michael - 07. dubna 2006 16:40
	soukromá zpráva od John Michael pro mé ruce pomalu sjíždějí níž než je zdrávo ale pokud ucítím jkýkoliv náznak odporu tak se zastavím a vrátím je tam kde byly.. připadám si jak kdybych ji znal už dlouho pomyslím si... ale jak se znám tak tady bude nějakej háček...

Cindy Give - 07. dubna 2006 20:09
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Žádný náznak odporu se neozve. :-) Spíš se ti zdá, že se k tobě ještě přiblížím. Na obličeji tě zašimrají vlasy. Jednou rukou je zahrnu zas nazpátek za ucho a usměju se.

Temná křídla noci - 07. dubna 2006 20:31
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Pomalá romantická písnička dohrává. Ani jeden nechápete jaká náhoda vám mohla dovolit se vůbec potkat. Na obyčejné diskotéce, navzájem k sobě chováte sympatie a to se teprve znáte tak krátce.

Temná křídla noci - 07. dubna 2006 20:31
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Pomalá romantická písnička dohrává. Ani jeden nechápete jaká náhoda vám mohla dovolit se vůbec potkat. Na obyčejné diskotéce, navzájem k sobě chováte sympatie a to se teprve znáte tak krátce.

John Michael - 07. dubna 2006 21:03
	soukromá zpráva od John Michael pro pomalu zvednu jednu ruku a poladím tě... potom se trošku natočím a pokusím se tě políbit... téměř ani nevnímám že hudba dohrává...

Cindy Give - 07. dubna 2006 21:09
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Nejdřív mě trochu zarazí, rukla, která mě pohladí po obličeji. Nijak se jí ale nebráním, stejnětak se nebráním polibku. Zavřu oči a když skončí, vrátím ti ho. Také si dohrávajíc hudby moc nevčímám...

John Michael - 07. dubna 2006 21:14
	soukromá zpráva od John Michael pro líbám tě a nevnímám okolí.. lidi, hudba, bar.. nic z toho pro mě teď neexistuje.. připadá mi jako bysme se líbali věčnost když od sebe nakonec odtáhnume rty... jsi to nejlepší co mě mohlo potkat v celém životě, nejen dnes večer zašeptám ti do ucha

Cindy Give - 07. dubna 2006 21:18
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Záhadně, trochu svůdně se usměju a pohladím tě po tváři. Pak si všimnu, že hudba už utichla. Nepůjdeme si zase sednout? Zeptám se a chytnu tě za ruku.

John Michael - 07. dubna 2006 21:23
	soukromá zpráva od John Michael pro dobře.. jdeme.. a teď už si něco dáš? usměji se na tebe a přitáhnu si tě k tělu.. jdu s tebou k baru kde se posadíme.. (teda myslím)...

Cindy Give - 07. dubna 2006 21:25
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Přitáhnu si barovou židli těsně vedle té tvé a znova tě chytím za ruku. Tak jo... Usměju se. Něco dobrýho..... Nevíš o něčem takovim?

John Michael - 07. dubna 2006 21:27
	soukromá zpráva od John Michael pro natočím se celým tělem k tobě.. chytnu tě i za druhou ruku a spojené je položím na kolena.. něco dobrého?? no záleží na tom jestli chcš něco alkoholickýho nebo nealko.. a taky jestli něco tvrdýho nebo měkýho.. a usměji se

Cindy Give - 07. dubna 2006 21:30
	soukromá zpráva od Cindy Give pro pokrčím rameny. Nevím. Stále se usmívám. No, tak takhle rychle jsem se ještě s nikým neseznámila..... Co třeba něco středního?

Temná křídla noci - 07. dubna 2006 21:32
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když si k sobě sednete přicupitá k vám milá barmanka za barem, usměje se na vás a přátelským hlasem praví: ,, Tak co to bude? ", divíte se, že má vůbec čas Vás obsluhovat. Když se rozhlédnete tak u barového pultu je opravdu méňe lidí, ale tím se netrápíte.

Temná křídla noci - 07. dubna 2006 21:33
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když si k sobě sednete přicupitá k vám milá barmanka za barem, usměje se na vás a přátelským hlasem praví: ,, Tak co to bude? ", divíte se, že má vůbec čas Vás obsluhovat. Když se rozhlédnete tak u barového pultu je opravdu méňe lidí, ale tím se netrápíte.

John Michael - 07. dubna 2006 21:36
	soukromá zpráva od John Michael pro nechceš třeba nějaký likérek? řeknu a podám nápojový lístek abych líp viděl co všechno tady mají.. jeden dám taky Cindy aby si vybrala tobě koupím cokoliv si budeš přát..... zvláštní večer pomyslím si.. a to sem vůbec nechtěl jít ven a mírně se usměji

Cindy Give - 07. dubna 2006 21:38
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Kývnu hlavou. Tak jo, likér. Ukážu na jeden, dobře vypadající, ale ne příliš drahý. Děkuju....

John Michael - 07. dubna 2006 21:42
	soukromá zpráva od John Michael pro tak dobře.. kývnu na barmana a řeknu mu název likéru který si Cindy objednala.. já si nedám nic, usměji se na Cindy a kochám se jejíma krásnýma očima... dokonalá dívka... pomyslím si

Cindy Give - 07. dubna 2006 21:43
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Opět se usměju, trochu svůdně. Přiblížím se k tobě a znovu tě dlouze políbím. pak čekám, až mi donesou objednaný likér.

Temná křídla noci - 07. dubna 2006 21:45
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Barmanka se usměje a odskočí někam jinam. Po chvíli položí potichu skleničku s likérem na bar tak, aby vás nerušila a s úsměvem na rtech jde obsluhovat ostatní.

Temná křídla noci - 07. dubna 2006 21:45
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Barmanka se usměje a odskočí někam jinam. Po chvíli položí potichu skleničku s likérem na bar tak, aby vás nerušila a s úsměvem na rtech jde obsluhovat ostatní.

Cindy Give - 07. dubna 2006 21:47
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Pustím jednu tvoji ruku a sáhnu po likéru. Trochu se napiju a zase tě chytím. Dneska je pěkně..... A to jsem si mylela, že se unudim k smrti.....

John Michael - 07. dubna 2006 21:52
	soukromá zpráva od John Michael pro trošku se zasměji.. jo počasí to je dobrý téma... já mám rád večery.. jou krásně vidět hvězdy.. teda na některých místech.. řeknu máš raději noc nebo den? položím takovou docela divnou otázku..

Cindy Give - 07. dubna 2006 21:59
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se. Ani si divnosti té otázky nevšimnu. Noc.... miluju měsíc a hvezdy. Sluníčko mi vadí... Jen z něho bolí hlava a oči.... Řeknu s úsměvem.

John Michael - 07. dubna 2006 22:03
	soukromá zpráva od John Michael pro taky mám raději noc ale ve dne se rád projdu po parku.. například ráno když se paprsky odrážejí od kapek rosy.. řeknu a trošku se zasním... nechceš se jít projít? najdeme nějaké místo ze kterého bude pěkný výhled.. řeknu vyzívavě.. nemám při tom žádné skryté úmysly

Cindy Give - 07. dubna 2006 22:04
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se. Proč ne? Dopiju likér a zvednu se ze stoličky, jednou rukuo se stále držím té tvé. Rýda se v noci procházím....

John Michael - 07. dubna 2006 22:11
	soukromá zpráva od John Michael pro zaplatím barmance a vyjdu z baru.. vedu se s Cindy za ruku.. nevíš o nějakém pěkném místu tady kolem? zeptám se.. přecejen to tady asi znáš líp než já..

Cindy Give - 08. dubna 2006 10:30
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Kousek odtud je malý park s jezírkem... Jestli chceš tam.. Zeptám se a rozkoukávám se v šeru, které je venku.

John Michael - 08. dubna 2006 14:35
	soukromá zpráva od John Michael pro dobře.. jdeme tam.. ale musíš mě vést usměju se a vyrazím.. při tom se s tebou pořád držím za ruku.... ještě se na chvíli zastavím a políbím tě..

Cindy Give - 08. dubna 2006 16:59
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Jedu tě k malému parčíku se stromy, nějakýma kytkama, jezírkem s lekníny a lavičkami. Tady.... Zastavím se a dívám se, jak se měsíc zrcadlí na hladině jezera.

John Michael - 08. dubna 2006 17:29
	soukromá zpráva od John Michael pro tady je to opravdu krásné řeknu a kochám es okolím potom se porozhlédnu po lavičce někde poblíž vody a odvedu si tě tam.. stojím a čekám jestli si sedneš nebo jestli chceš ještě někam jít..

Cindy Give - 08. dubna 2006 17:30
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Sedneme si? Zeptám se a dál se kochám pohledem na hladinu.

Tara Liz - 08. dubna 2006 17:54
	MH:Omlouvám se, ale do 24.4 se tu neukážu.Důvod je jasný :) Díky za pochopení...

John Michael - 08. dubna 2006 17:58
	soukromá zpráva od John Michael pro zrovna sem se tě chtěl zeptat usměju se... potom si sednu a stáhnu si tě na klín.. potom tě opět začnu líbat...

Cindy Give - 08. dubna 2006 18:01
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Dám ti jednu ruku kolem ramen, druhou kolem pasu. Zavřu oči a nechám se od tebe líbat ani nevím jak dlouho. Je pěkná noc... Ale ty jí děláš ještě hezčí...

John Michael - 08. dubna 2006 18:05
	soukromá zpráva od John Michael pro myslím že tím zpestřením jsi tady hlavně ty.. potom tě políbím i na krk a začnu tě hladit... a to se známe asi hodinu.. no to je teě jedno řeknu si a v duchu se usměju

Cindy Give - 08. dubna 2006 18:11
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se. Pak ti daruju ještě jeden dlouhý polibek. Pak se na chvíli zadívám na hvězdy a na měsíc. Noc je opravdu hezčí, než den...

John Michael - 08. dubna 2006 18:32
	soukromá zpráva od John Michael pro přestanu tě líbat a také se rozhlédnu.. To máš pravdu.. nevím proč se jí někteří bojí.. podle mě v noci není nic jiného než ve dne.. jen to nejde vidět.. řeknu trošku filosoficky..

Cindy Give - 08. dubna 2006 19:29
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Kývnu. Taky si myslím... A kro toho, noc sková všecko, co je ošklivý.... Zahalí to do tmy a není to vidět... Věnuju ti další, kretčí polibek.

John Michael - 08. dubna 2006 19:40
	soukromá zpráva od John Michael pro a taky je nádherný když se zář měsíce odráží ve tvých vlasech řeknu... potom zesmutním říkala si že už zítra zase odjíždíš?

Cindy Give - 08. dubna 2006 19:58
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Kývnu. Ano, ale v neděli večer se zase vracím.... Hladím jednu tvoji ruku a amyšleně koukám na ten odraz měsíce na vodě, který mě fascinuje.

John Michael - 08. dubna 2006 20:05
	soukromá zpráva od John Michael pro doufám že se zase uvidíme.. řeknu smutným hlasem.. potom se také dám do pozorování měsíce.. ale ne na hladině vody nýbrž přímo na nebi.. ty krátery jsou fascinující.. řeknu..

Cindy Give - 08. dubna 2006 20:07
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Jsou..... Pak se zamyslím. Co se někde v neděli večer sejít? Zeptám se nakonec.

John Michael - 08. dubna 2006 20:09
	soukromá zpráva od John Michael pro doufal jsem že něco takovýho navrhneš usměji se.. a kde? za tebou bych šel i na konec světa řeknu..

Cindy Give - 08. dubna 2006 20:11
	soukromá zpráva od Cindy Give pro to já za tebou klidně taky, ale nevim, ajk dlouho by mi to trvalo... Pkak se zahledím na oblohu. Co tam, kde jsme se sešli dnaska?

John Michael - 08. dubna 2006 20:13
	soukromá zpráva od John Michael pro tak dobře.. ještě si řekni v kolik hodin.. a neboj se.. kdyby si za mnou šla na konec světa šel bych ti naproti.. usměji se a znovu tě políbím..

Cindy Give - 08. dubna 2006 20:14
	soukromá zpráva od Cindy Give pro No, v osm jsem na nádraži, tak v devět? Zeptám se.

John Michael - 08. dubna 2006 20:28
	soukromá zpráva od John Michael pro dobřew.. počkám tě tam.. a pokud tam nebudu tak se mi něco stalo zavtipkuji.. výkend.. tak dlouho... to asi nevydržím pomyslím si..

Cindy Give - 08. dubna 2006 20:33
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Pokud tam nebudu já, takl vlak naboural. Usměju se. Pak ti dám dalčí polibek a víc se k tobě přitisknu. Nevšímám si, jestli kolem nás prochází nějací lidé, exostuješ pro mě jen ty...

John Michael - 08. dubna 2006 20:39
	soukromá zpráva od John Michael pro oúpřádně si tě přitáhnu a začnu te líbat.. už jsem zapoměl dokonce i na krásnou přírodu kolem nás.. jen doufám že nikoho nenapadne rušit líbající se pár.. Miluju tě a kdybych tě dnes nepotkal tak bych na světě našel jen málo dobrého zašeptám ti do ucha mezi polibky

Cindy Give - 08. dubna 2006 20:54
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Nechám se unášet tvými polibky, envnímám nic kolem sebe. Já tebe taky..... Moc tě mám ráda... Dál se s tebou líbám.

John Michael - 08. dubna 2006 20:58
	soukromá zpráva od John Michael pro Nepřestávám tě líbat.. pak se přidá moje ruka a začne tě hladit po stehně.. co bych bez tebe dělal... nejspíš bych byl teď zalezlej "doma" a třásl se před okolním světem pomyslím si

Cindy Give - 08. dubna 2006 21:00
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Mezi polibky tě hladím po tváři. Jsem ráda, že jsem tě potkala.... Mám zavřené oči. A to jsem skoro začínala litovat, že jsem enšla na oslavu toho debila....

John Michael - 08. dubna 2006 21:05
	soukromá zpráva od John Michael pro já taky... zrovna sem přemýšlel o tom co bych dělal kdybych tě nepotkal usměji se... potom tě zase políbím..

Cindy Give - 08. dubna 2006 21:12
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Já jsem o tom taky přemýšlela..... Nevím, co bych dělala.... Nechám se políbit a pohladím tě po tváři.

Orlando de Montorro - 08. dubna 2006 21:33

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Jako už tolikrát za dlouhých 377 let, procházím zvolna ulicemi města, které bývalo malým provinčním městečkem, pak městem, kam se koncentroval zábavní a filmový průmysl, a potá jednou z největších anerických metropolí. Beze spěchu si vychutnávám utichající ruch prodloužených Los Angelských dní, které, ač opravdu končí někdy kolem páté ráno, kdy se probouzí ranní život obchodníků a majitelů butiků a z pekáren začíná pomalu, pokradmu, vonět čerstvé pečivo, přece s sebou, alespoň v počátku noci, těsně po soumraku, ještě nesou stopy světla a hřejivých doteků slunce, jehož krásná, očistná zář, je mým očím navždy zapovězena. Jako už tolikrát jsem nasál onu tajemnou vůni drahých parfémů, mísící se s vůní čerstvého pečiva a právě natrhamých jahod. A došel jsem tiše na roh ulice, kde u zaparkované bričky, připravené ke svezení nespavých turistů, ve stoje podřimuje kočí, stejně jako já, španělského původu. "Jste k pronajmutí?" Oslovil jsem jej ve svém rodném jazyce. Zřejmě se trochu vyděsil mým náhlým zjevením. nebo» ve chvíli kdy jsem promluvil, téměř nadskočil, vytržen ze své dřímoty.

John Michael - 09. dubna 2006 21:19
	soukromá zpráva od John Michael pro bez tebe bych byl asi navždy do sebe uzavřená troska..řeknu.. vděčím nějaké vyšší sile za to že nás dala dohromady a opět tě políbím..

Cindy Give - 09. dubna 2006 21:23
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Vyšší síle... Usměju se. Ale v tom jsme si podobní....

John Michael - 09. dubna 2006 21:30
	soukromá zpráva od John Michael pro jo? řeknu trošku udiveně.. myslím že ty nemáš problémy s kontaktem s veřejností ne? a trošku zesmutním když si vzpomenu na svůj "minulý život"

Cindy Give - 09. dubna 2006 21:32
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se. No.... jak kde.... na své minulé škole bych například nevydržela.... a krom toho, ostatní pořád choděj na večírky nějkejch úplně pitomekch kluků..... Pak jsem sama... Věnuju tio další polibek.

John Michael - 09. dubna 2006 21:38
	soukromá zpráva od John Michael pro tak to chápu.. taky bych nechodil tam kam nechci... když tě do něčeo nutí tak je pravděpodobné že se tam nakonec budeš nudit.. potom přestanu mluvit a začnu tě dlouze líbat

Cindy Give - 09. dubna 2006 21:41
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Držím tě za jednu ruku a tochu si s ní pohrávám a hladím jí. To je pravda... Ty připitomělí večírky mě nebaví....

John Michael - 09. dubna 2006 22:37
	soukromá zpráva od John Michael pro zatím nic neříkám jen tě dál líbám.. přejíždím rukou po tvém těle...

Temná křídla noci - 10. dubna 2006 14:56

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Kočí opravdu nadskočil, několikrát ještě mrkl a s vykulenýma očima se na tebe dívá. Asi je to už pěkně dlouho, co na něj někdo začal mluvit rodným jazykem. Nepatrně se rozhlédne a promne si oči, snad si myslí, že je to pouze sen. Opět udiveně zamrká a koktavou španělštinou, na které je poznat, že ji už velice dlouho netrénoval a i přes přeskakování a skřípění hlasu poklidně odpoví: ,, Jistě, nasedněte mladý pane. ", zažmourá v kapse po špinavém kapesníku, kterým si otře nos, zakašle při čemž láskyplně uchytí pevněji uzdu.

Lord Sifa - 10. dubna 2006 16:57

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Vyjdu po boku své přítulkyně z domu a nasednu do svého služebního vozu. Dojedu k velkému domu v centru obchodní zóny a zaparkuju do podzemní garáže své suto. Otevřu ti dveře a podám ti ruku abyses mohla chytnout při vystupování z auta. Zajdem k výtahu a vyjedem jím až do nejvyššího patra, kde vystoupíme na chodbu obloženou luxusním mramorem. Vejdem do malé místnosti, kde sedí sekretářka, nechám se ohlásit u své paní a čekám, jestli mě přijme.

Temná křídla noci - 10. dubna 2006 17:30

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dojdeš do upravené elegantní místnosti, kde sedí sekretářka. Je to stará paní, slušně oblečena avšak v jejich vlasech nenajdeš ani jeden šedivý vlas. To se projevilo na jejich kvalitě, barva byla však opravdu kvalitní. Zvedne otráveně k tobě pohled, změří se ti od patou až po hlavu, znuděným hlasem ti řekne: ,, Dnes tu bohužel slečna není. Příště alespoň zavolejte, co si myslíte? Že vás ihned přijme? Má i jinou práci. ", ještě se jedovatě podívá na tvoji novou obě» a pak se opět zahledí do štosu ouředních papírů.

Temná křídla noci - 10. dubna 2006 17:32

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dojdeš do upravené elegantní místnosti, kde sedí sekretářka. Je to stará paní, slušně oblečena avšak v jejich vlasech nenajdeš ani jeden šedivý vlas. To se projevilo na jejich kvalitě, barva byla však opravdu kvalitní. Zvedne otráveně k tobě pohled, změří se ti od patou až po hlavu, znuděným hlasem ti řekne: ,, Dnes tu bohužel slečna není. Příště alespoň zavolejte, co si myslíte? Že vás ihned přijme? Má i jinou práci. ", ještě se jedovatě podívá na tvoji novou obě» a pak se opět zahledí do štosu ouředních papírů.

Orlando de Montorro - 10. dubna 2006 19:41
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Děkuji." Usměji se a nastoupím do bričky. "Provezte mě, jako bych byl turista." Požádám ho. Anglicky, abych jej neuváděl do rozpaků. "Jakpak se jmenujete?"

Lord Sifa - 10. dubna 2006 20:10

soukromá zpráva od Lord Sifa pro V úplném klidu, jako člověk nastupující do autobusu, který ho s železnou pravidelností vozí každé ráno do práce, se posadím do křesla pro hosty, kteří čekají na přijetí u ředitelky. V křesle, které je proti křeslu sekretářky sedím a dívám se přez černé brýle na sekretářku. Kde ji najdu ? zeptám se tónem, jako bych čekal, že sekretářka je v tuto noční hodinu ve skvělém rozmaru. Jak já nenávidím tyhle kancelářské krysy.

Cindy Give - 10. dubna 2006 20:10
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Nehchám se od tebe líbat, případně ti nějaký ten polibek oplatím. Nijak to nebráním, jen ti se zavřenýma očima sedím na klíně.

Evishka - 10. dubna 2006 20:21
	soukromá zpráva od Evishka pro Stoupnu si k tobě a ruce ti položím na ramena. Ta ženská je ale nepříjemná. Doufám, že nebude dělat problémy. Nevím, jak to tu chodí, takže jen nečinně stojím a vyčkávám, jak to má láska zvládne.

Temná křídla noci - 11. dubna 2006 14:40

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když začneš mluvit anglicky spatříš značné oddychnutí řidiče. Pootočí se k tobě a popožene koně do klidnějšího klusu. ,, Miguel Courtois mladý pane. ", řekne opět svým skřípavým hlasem a nepatrně se pousměji i přes své hluboké vrásky. Poté se otočí, aby viděl na cestu. Břečka je vevnitř potáhnata krásnou rudou saténovou látkou, zdobená ornamenty klasickými pro španělsko. Taktéž vidíš klobouk, do kterého asi řidič hází peníze, jež si vydělá.

Temná křídla noci - 11. dubna 2006 14:46

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Sekretářka si vytáhne 1/3 papírů, které jsou přinejmenším prácí pro celou skupinku lidí a těm by to zabralo asi i celou noc. Zvedne stejně znuděně hlavu, ušklíbne se přes své hluboké vrásky. ,, Takto se mnou nemluvte mladý muži. Co kouzelné slovíčko? ", cítíš že se tě ani přinejmenším nebojí a ty víš proč. Všichni máte výslovné zakázání na tuto postarší dámu vůbec šáhnout. Přelétne znova pohledem Evishku. ,, Myslíte si snad, že se mi vyzpovídá? Zde není. A dnes večer se snad už ani nevrátí. ", pak si všimne obálky, na které je tvé jméno. ,, A tohle vám mám dát. ", zvedne pomalu a klidně obálku a pak ti ji podá.

Temná křídla noci - 11. dubna 2006 14:47

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Sekretářka si vytáhne 1/3 papírů, které jsou přinejmenším prácí pro celou skupinku lidí a těm by to zabralo asi i celou noc. Zvedne stejně znuděně hlavu, ušklíbne se přes své hluboké vrásky. ,, Takto se mnou nemluvte mladý muži. Co kouzelné slovíčko? ", cítíš že se tebe ani tvé lásky ani přinejmenším nebojí a ty nevíš proč. Přelétne tě znova pohledem. ,, Myslíte si snad, že se mi vyzpovídá? Zde není. A dnes večer se snad už ani nevrátí. ", pak si všimne obálky, na které je jméno Lorda Sify. ,, A tohle vám mám dát. ", zvedne pomalu a klidně obálku a pak mu ji podá.

Orlando de Montorro - 11. dubna 2006 15:15
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Miguel." Vyslovím to jméno skoro něžně. a předstírám, že si z bričky prohlížím za jízdy okolí. Do klobouku se tiše snese stodolarovka. "Míval jsem bratra, toho jména. Odkud pocházíš, Miguelito?"

Temná křídla noci - 11. dubna 2006 15:26
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Miguel se ani neohlédne po stodolarovce. Pouze se usměje až mohutné obočí skoro přestíní jeho přívětivé hnědé oči. Aniž by se otočil praví: ,, Z Granady ... krásné to město. ", vidíš jako by se zasnil a začal vzpomínat na své radostné dětství. ,, A pokud se mohu optat odkud vy? "

Lord Sifa - 11. dubna 2006 15:36
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Trochu se pousměju na starou dámu a a chytnu za ruku Evishku Kouzelné slůvko jo ? tak teda prosím Pak si vezmu obálku do ruky a dýkou, kterou mám u pasu v kožené pochvě ji rozříznu a podívám se co je uvnitř. Vytáhnu papír a přečtu si jej. No to sem zvědaví, snad to nebude nějaká podřadná práce jako minule.

Orlando de Montorro - 11. dubna 2006 15:51
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Ze Seville, tam jsem se narodil.......A....Z Montorro, kde jsem strávil nejkrásnější roky života.....Ale je to už mnoho let, kdy jsem Andalusii viděl naposledy." Zasním se a bezděčně při tom prsty hladím ornamenty na rudém saténu.

Temná křídla noci - 11. dubna 2006 15:54

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jakmile si vezmeš obálku od sekretářky už se ti dále nevěnuje. Vlastně tě ignoruje, jako by si tam už vůbec nebyl. Vezme si prvních dvacet ouředních papejrů a čte, občas něco napíše a založí. Otevřeš obálku a vytáhneš z něj úhledný papír. Ihned tě obklopí vůně kvalitního krému na ruce, který je vyroben na zakásku. Cítíš z něj levanduli, šafrán i prášek z velrybích kostí, který je velice zdravý zvláště jako přísada do krémů na ruce. Taktéž cítíš, že i onen papír je jemně parfémovaný, ale opravdu jemně, jakoby tvá šéfka věděla, co je upírskému čichu příjemné a co už ne. Žádný otisk na papíru, je napsán velice kvalitním inkoustem a husím perem. To si poznal spolehlivě, ostatně jako vždy. Rozbalíš ho a opět uvidíš úhledné písmo podobné písmu z šestnáctného století, plné smyček a ozdob. Viditelně ho psala žena, tvá "šéfka". Dnešní noc jsem na důležitých závodech u staré továrny. Pokud by se něco stalo najdeš mě tam. Dnešní noc mám pro tebe malý úkol. Ve městě je nový upír. Není to upír, je to míšenec upíra a vlkodlaka. Najdi ho, zkamarádi se s ním a pořád mi později informace. Je to důležitý úkol, vykonej ho pečlivě. To je vše. Pod ním už pouze pečlivý ladný podpis: Tvá zaměstnavatelka Hned vedle podpisu je kapka lidské krve a PS. PS.: Tvá nová svěřenkyně vypadá inteligentně, můžeš ji zasvětit do úkolu, ale varuji tě, dávej si pozor.

Temná křídla noci - 11. dubna 2006 15:56
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Já tam taktéž nebyl velice dlouho. ", prohodí kočí. Mírně se pootočí s překvapeným výrazem a mírně svraštělým čelem. ,, Montorro? ", zakucká se, před ústa si opět dá svůj ušmudlaný kapesník a zabrblá cosi ve smyslu: ,, Omlouvám se. ", koukne pouze letmo na cestu a se stejným pohledem řekne: ,, Nestraší tam? "

Temná křídla noci - 11. dubna 2006 15:58

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jakmile si vezme obálku od sekretářky už se vám dále nevěnuje. Vlastně vás ignoruje, jako byste tam už vůbec nebyli. Vezme si prvních dvacet ouředních papejrů a čte, občas něco napíše a založí. Otevře obálku a vytáhne z něj úhledný papír. Ihned vás obklopí vůně kvalitního krému na ruce, který je vyroben na zakásku. Cítíš z něj levanduli, šafrán i prášek z velrybích kostí, který je velice zdravý zvláště jako přísada do krémů na ruce. Taktéž cítíš, že i onen papír je jemně parfémovaný, ale opravdu jemně, jakoby tvá šéfka věděla, co je upírskému čichu příjemné a co už ne. Žádný otisk na papíru, je napsán velice kvalitním inkoustem a husím perem. To si poznala spolehlivě. Rozbalí ho a uvidíš úhledné písmo podobné písmu z šestnáctného století, plné smyček a ozdob. Viditelně ho psala žena, jeho "šéfka". Dnešní noc jsem na důležitých závodech u staré továrny. Pokud by se něco stalo najdeš mě tam. Dnešní noc mám pro tebe malý úkol. Ve městě je nový upír. Není to upír, je to míšenec upíra a vlkodlaka. Najdi ho, zkamarádi se s ním a pořád mi později informace. Je to důležitý úkol, vykonej ho pečlivě. To je vše. Pod ním už pouze pečlivý ladný podpis: Tvá zaměstnavatelka Hned vedle podpisu je kapka lidské krve a PS. PS.: Tvá nová svěřenkyně vypadá inteligentně, můžeš ji zasvětit do úkolu, ale varuji tě, dávej si pozor.

Orlando de Montorro - 11. dubna 2006 16:13
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Pokud si vzpomínám, Bylo Montorro vždycky tajemné. Tajemné a krásné. Ikdyž, hodně půvabu ztratilo po smrti mého přítele a dobrodince, hraběte Rodríga." Odpovím jako by nic. "Ale že by tam přímo strašilo? Ano, když jsem tam byl naposledy přebývalo tam něco, čeho se dalo bát. Ale ta bytost byla zničena."

Lord Sifa - 11. dubna 2006 20:11

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Přeložím pergamen do původní podoby a zastrčím si jej do kapsy u kabátu. Zdá se, že naše činy předchází naše kroky. Moje šéfka už o tobě ví. Máme první společný úkol má lásko. Pojd jdem odsud. Reknu a nabídnu ti rámě. Sjedem opět výtahem do podzemní garáže, kde nasednem do auta. Zavolám jednomu chlápkovi, který o něm určitě bude vědět, at ho nehledáme celou noc. Vytahnu malý, ale obyčejný telefon a zavolám týpkovi, který je specialsta přez vyhledávání osob. Zná všechny a má přehled o všech. Vytočím číslo a čekám jestli to zvedne.

Evishka - 11. dubna 2006 20:24
	soukromá zpráva od Evishka pro Sedím potichu vedle tebe, abych nerušila tvůj hovor. Hlavou se mi honí myšlenky na to, co budu muset teď udělat. Snad nic nezkazím, ohrozilo by to nás oba a tebe bych zesměšnila před ostatními. Musím to nějak zvládnout. Když ukončíš rozhovor s tím chlápkem, opatrně se tě zeptámTak co říkal? Budu tam muset jít i já, nerada bych udělala chybu a tak nás ohrozila.

John Michael - 11. dubna 2006 22:31
	soukromá zpráva od John Michael pro Ani nevím jk dlouho se takhle líbáme... je to jako věčnost a zároveň jen chvíle.. podívám se na hodinky.. tři hodiny ráno... to už jsme tu tak dlouho? pomyslím si.. ale je mi to jedno... líbám tě dál a nepřestávám..

Cindy Give - 12. dubna 2006 07:01
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Jednou rukou tě objímám kolem krku, druhou tě hladím. Všecko mi přijde jako chvíle, jakoby uplynulo jen pět minut.

Temná křídla noci - 12. dubna 2006 17:25

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Bytost? ", vyhrkne řidič nechápavě až trochu zbrkle a překvapeně. Při tom si otře nos špinavým kapesníkem a potichoučku zakleje. Popožene mírně koně a všimne si stodolarovky v klobouku. Kouká na to jako by si myslel, že je to sen a pak zmateně zakoktá španelštinou: ,, Ale, ale tolik ne pane, to jste si spletl bankovku. ", poctivě zvedne špinavýma rukama papír a podá ti ho.

Temná křídla noci - 12. dubna 2006 17:27
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Zavoláš tedy tomu chlápkovi. Bohužel to nezvedá a beztak si včas uvědomíš, že máš mlčet. Copak můžeš roztrobovat všude koho hledáš? Zvláště když to není upír ani vlkodlak, když je to taková bytost, která by dokázala zničit všechny vlkodlaky i upíry? Mocná, plná chladu, ale i citu? To přeci nemůžeš, ještě že to ten chlápek nevzal, musíš si pomyslet.

Orlando de Montorro - 13. dubna 2006 00:19

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Vložil jsem přesně ten obnos, který jsem vložit hodlal, Migueli. A očekávám za něj patřičné služby." Odpovím a bankovku si sice vezmu, ale obratem ji do klobouku zase vrátím. "A může ji následovat ještě několik dalších, dohodneme-li se na trvalejší spolupráci. Jsem zvyklý na, řekněme, poněkud staromódní způsob dopravy. Nerad používám ty hlučné, smrduté plechové věci, kterým se říká azutomobily."

Lord Sifa - 13. dubna 2006 08:21
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Položím telefon a schovám do kapsy. Otočím se s úsměvem na Evishku. Neboj, chybu neuděláš. Není co skazit, stačí se s ním spřátelit. Pak strčím klíčky do zapalovaní mého auta, ale než s nimi otočím abych auto nastartoval, tak si uvědomím, že nevím kde ho mám hledat. No jo ale kde ho najdem. Hledat ho po celém městě nemá smysl. Sakra přemýšlej kde by mohl být.

Temná křídla noci - 13. dubna 2006 15:20
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Kočí zakývá hlavou s stařeckým přívětivým úsměvem, jakoby v něm nebyla žádná zloba nebo chamtivost. ,, To musím souhlasit. Pouze špiní svět. " Právě projíždíte jednou z historických čtvrtí LA. Je pravda, že těchto čtvrtí je tu opravdu velice málo a jako jedna z nich je také romantická. Potkáváte tu další dvě bryčky.

Temná křídla noci - 13. dubna 2006 15:24
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Musí se ukrývat, po něm pátrá většina policie a armády. Nebude lehké se skrývat. Možná, že se ale už na něj zapomnělo a on se klidně vydává do spárů nočního města. Snad v nějakém baru, klubu, diskotéce či jiném podniku. A nebo se ukrývá v nějakém lese, parčíku či snad v motelu.

Orlando de Montorro - 13. dubna 2006 15:43
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Ano.....Mimo jiné. A jejich vlastníci jim často věnují cit spíš, nežli svým blízkým." Souhlasím. A jak míjíme ty bryčky kývnu jejich psažérům lehce na pozdrav. Ikdyž je zřejmě vůbec neznám. "A má nabídka, Migueli?" Nenechám se jen tak odbýt.

John Michael - 13. dubna 2006 16:26
	soukromá zpráva od John Michael pro je to zvláštní.. zdá se mi jako bysme tady seděli chviličku a přito se zachvíli rozední.. zašeptám ti do ucha... doufám že nepotřebuješ moc spát a usměji se

Temná křídla noci - 13. dubna 2006 17:44
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Jsem už starý mladý pane a nevím, co myslíte prácí pro mě. Pro starce ... ", nechá Miguel doznít poslední slovo do ztracena a taktéž řidičům bryček zakývá na pozdrav.

Temná křídla noci - 13. dubna 2006 17:47
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Skrýváš se v jednom z romantických krásných parčíků LA. Kouzelný výhled na kulatý měsíc, rybník a několik prázdných laviček. Tvé bdění přerušila dvojice mladých milenců. Oba jsou krásní, mladí, ale muž se ti nějak nezdá. Necítíš z něj teplo a už vůbec ne pulzující krev.

Orlando de Montorro - 13. dubna 2006 19:51
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Dělal by jsteto, co děláte právě teď, Migueli. Jen by jste nevozil turisty, ale mě." Odpovím klidně.

Temná křídla noci - 13. dubna 2006 20:01
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, No ... proč ne? ", prohodí kočí s úsměvem.

Orlando de Montorro - 13. dubna 2006 20:13

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Dobrá. Pak berte tu stodolarovku jako zálohu na svůj první plat v mých službách." Usměji se. "A teď, Migueli, navštívíme vašehio zaměstnavatele a oznámíme mu, že nastupujete u mě. Ale chci vás i s koněm. Kočár....ten mám svůj." Říkám to stále klidně, konverzačním konverzačním tónem, jako bych mu právě sděloval, že je krásné počasí, ale zní to jako rozkaz.

Temná křídla noci - 13. dubna 2006 20:22
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Já nemám zaměstnavatele. Kočár i kůň jsou moji. "

Orlando de Montorro - 13. dubna 2006 22:29
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Tim lépe, Miguelito." Usměji se. "Tím lépe. Objeď tedy park, pojedeme zpět stejnou cestou. Odedneška je byt nad stájí v mém sídle tvým domovem." Pak si ještě na něco vzpomenu. "Nemáš někoho, s kým by jsi ten byt chtěl sdílet? Děti? Nanželku? Psa?"

Evishka - 13. dubna 2006 22:38
	soukromá zpráva od Evishka pro To zvládneš holka, navázat přátelství s nějakým chlápkem. Bude to pro tebe lehčí než někoho zabít Snad ho najdeme, vypadá to, že je to hodně důležité. Usměju se na tebe, abych ti aspoň trochu zvedla náladu.

Temná křídla noci - 14. dubna 2006 15:52
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Kočí obrátí koně a jedete zpět. Vyslechne se a na chvíli se zamyslí. Spatříš posmutnělejší výraz v jeho tváři. ,, Manželka mi zemřela, děti už jsou daleko. Snad pouze kočku. "

Orlando de Montorro - 14. dubna 2006 19:51
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "To je mi líto, Migueli. Jistě byla tvá manželka milá žena. Dobrá....přestěhujeme tedy kočku a veškerý tvůj majetek do toho bytu nad stájí." Projevím soustrast. Určitým způsobem nám je ztráta rodiny vlastně společná.

Temná křídla noci - 14. dubna 2006 20:30
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Já už nemám co ztratit. ", dořekne kočí stejně posmutněla a popožene koně do rychlejšího klusu.

Orlando de Montorro - 14. dubna 2006 20:37
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Pouze duši, Miguelito. Jen tu. Povzdechnu si pro sebe. "Tak pojedeme tedy nejdříve pro kočku a tvé věci." Odpovím mu ale nahlas.

Temná křídla noci - 14. dubna 2006 20:59
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Víte mladý pane, neuražte se, ale já vás ještě skoro vůbec neznám. ", spíše špitne a pak hlasitěji dodá: ,, A co nábytek? "

Teurie - 14. dubna 2006 21:27

soukromá zpráva od Teurie pro Sedím na opěradle jedné z laviček. Nepatrně se pohupuju do předu, dozadu, dopředu dozadu... Z tohoto monotónního přemítání o tom koho si dnes najdu, kdo padne jako moje večeře, mě vytuší nějaká dvojice. V mžiku vklouznu do křoví, které bylo za mnou. Pozoruji je. Mírně přivřu oči. Ten mladík...je divný... proletí mi hlavou. Když proojdou kolem vyplížím se ze svého úkrytu a z bezpečné vzdálenosti je sleduju. Kdo si? ptám se sama sebe v duchu, ale otázka je mířená původně na mladíka, i když je mi jasné že odpověď stejně nedostanu. Já přijdu na to CO jsi...

Orlando de Montorro - 14. dubna 2006 21:44

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Já vím." Odpovím."A doufám, že mne moc zblízka do konce svých dnů nepoznáte, Miguelito. Na světě jsou věci, které by měly zůstat lidem utajeny." A v mém hlase truchu zaznívá smutek. "Pro nábytelk si ráno pošlete stěhovací vůz. S placením si nedělejte starosti. V mých službách rozhodně nouzí trpět nebudete. Přes den....nebýván doma. ale stačí jen nechat požadavek platby od stěhováků v hale na stole, já nebo můj asistent Georg, který v mé nepřítomnosti na dům dohlíží, platbu okanžitě uhradíme."

Temná křídla noci - 15. dubna 2006 13:23
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Dobrá tedy. ", zastavíte v jedné z obytných čtvrtí LA. Je to skoro u kraje města. Skromný malý domeček s malinkou zahrádkou a něčím jako kůlnou. ,, Počkáte zde mladý pane? ", optá se tě zdvořile Miguelito. ,, Nebo zatím než se sbalím chcete dovnitř na čaj či kávu? "

Temná křídla noci - 15. dubna 2006 13:24
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jak tak sedíš na trávě se svou novou dívkou ucítíš podivný pocit. Jako kdyby se na tebe někdo díval.

Temná křídla noci - 15. dubna 2006 13:24
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Občas se mladík s krásnou dívkou políbí a obejmou. Po chvíli si všimneš, že mladík nepatrně zbystřel.

Orlando de Montorro - 15. dubna 2006 13:31
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Ne ne, počkám zde Miguelito. Není mnoho času." Odpovím. "Ale v klidu si vše sbal."

Teurie - 15. dubna 2006 13:31

soukromá zpráva od Teurie pro Zarazím se a nechám je aby poodešli do větší vzdálenosti. S větším náskokem, by mu mohlo přijít že je nesleduju, že jsem jen další náhodný chodec. Sice v to doufám, ale v každém případě s tím nepočítám. Bylo by to příjemné plus, ale zase není potřeba nějak přeceňovat jeho herecké schopnosti, a mám dojem že určitě nějaké má. Pomalým krokem jsem se znovu pustila za nimi. Pohybuju se až přízračně tiše. Ani jediný kamínek mi pod botami nezaskřípal. Doufám že mi nezmizí někde za rohem, nebo že neprovede nějakou hloupost, jako třeba že by se najednou zastavil a rozhodl se mě nechat projít kolem. To by nebylo dobré... Stáhla jsem si klobouk do čela, aby mi nebyly v jeho stínu vidět oči. Přesto kdykoli projdu kolem nějaké lucerny se mi v očích oběví odlesk...odlesk, který se nikdy nedá najít v očích lidí...

Temná křídla noci - 15. dubna 2006 13:38
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dvojice leží na trávě a tudíž se neprochází.

Temná křídla noci - 15. dubna 2006 13:39
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Migualitovi se trochu nezdála tvá odpověd, ale přijmul ji. ,, I oblečení? ", poví značně zmateně.

Temná křídla noci - 15. dubna 2006 13:47

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jeden z krásných večerů v LA. Vítr si pohrává s tvými kadeři vlasů. V uličkách se válejí odpadky, novinové papíry i seschlé listy letošního podzimu. Tento rok je podzim krásný, tedy alespoň, co se pamatuješ na minulé roční období. Procházíš z mnoha čtvrtí na kraji LA, kde jsou skromné rodinné domky s kůlnami, ale i garážemi. Spatříš kouzelnou bryčku, zdobenou španělskými ornamenty a v něm krásného mladíka s starým přívětivým kočím, který se s mužem o něčem baví. Z mladého pána přímo čiší charisma, šarm i krása, snad proto si hned poznala, že to není obyčejný muž. Co navíc dělá v tak krásné bryčce v této čtvrti s vrásčitým kočím? Všimneš, že tento muž si tě taktéž všimne.

Temná křídla noci - 15. dubna 2006 13:49
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Než odpovíš kočímu všimneš si krásné dívky, která prochází okolo bryčky po chodníku. Co vůbec dělá v této čtvrti tak sama a tak pozdě? Cítíš z ní charisma, šarm i krásu. Vírt si pohrává s jejími zlatými kadeřami vlasů a ona si tě taktéž všimne.

Teurie - 15. dubna 2006 14:01
	soukromá zpráva od Teurie pro Tiše jsem pro sebe zavrčela. Prošla jsem kolem nich a ani se na ně nepodívala. Když jsem byla v bezpečné vzdálenosti vklouzla jsem tiše do křoví a vrátila se zpět. Tiše jsem je pozorovala.

John Michael - 15. dubna 2006 14:09
	soukromá zpráva od John Michael pro Rozhlédnu se a v ten moment pořádně zbystřím.. na chvíli od sebe odtáhnu Cindy a rozhlížím se po okolí kdo to mohl být.. určitě se mi zase něco zdálo pomyslím si ale co když mě našli? co když jdou po mě?.... okamžitě takové myšlenky zaplaším..

Temná křídla noci - 15. dubna 2006 14:12
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Viděl si kolem sebe něco projít, ale byla to obyčejná mladá žena. Pak ses opět otočil k Cindy. Ale ten pocit tě neopouští, něco tě pozoruje. Z křoví.

Temná křídla noci - 15. dubna 2006 14:13
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vše se ti povede bez jakkéhokoli problému. Ten chlápek je asi upír nebo vlkodlak, něco takového. Rozhodně to, ale není člověk. Proto sis uvědomila, že tvůj úkryt ve křoví je ti naprosto k ničemu.

Orlando de Montorro - 15. dubna 2006 14:15

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Trochu zaváhám s odpovědí a zahledím se na tu krásku. "Bianko!" Vyhrkl jsem tiše, jak proud neodbytných vzpomínek zahltil mou mysl. Ty oči, ty vlasy, ta tvář. Ta aristokratická ladnost chůze.......Ne, to nemůže být ona.....Bohužel. Ale krásná je......jako ona. Mohla by být někdo z jejích potomků. A mých. Co jsem vlastně tehdy zplodil. Dceru, či syna.....Ach, jsem...byl jsem otcem a ani nevím, jestli dcery, či syna. A řekla mu o mě? Věděl, nebo věděla vůbec o svém otci. Copak vím?.....Ne, marné naděje, Marcosi. Marné. Už ji nespatříš. Nikdy víc. Sklonil jsem raději rychle pohled stranou, Myšlenky, které to krátké střetnutí našich pohledů vyvolalo, nebyly nepříjemné, jen neveselé. A na otázky vnich už není odpověď. Raději se otočím na Miguela. Vlastně to možná mohlo na dívku působit ař plaše. "Nu.....pokud máš takové, které rád nosíš, pak i to. Zbytek, myslím, hravě nahradíme." Odpovím svému novému kočímu.

John Michael - 15. dubna 2006 14:15
	soukromá zpráva od John Michael pro není tam ve křoví něco? zeptám se Cindy ale nečekám na odpověď.. byla to jen taková informační věta.. potom pomalu vykročím ke křoví.. může tam být cokoliv.. musím být opatrný pomyslím si ale občas se otáčím na Cindy jestli tam pořád je a jestli to co je ve křoví mepůjde po ní..

John Michael - 15. dubna 2006 14:24
	soukromá zpráva od John Michael pro není tam ve křoví něco? zeptám se Cindy ale nečekám na odpověď.. byla to jen taková informační věta.. potom pomalu vykročím ke křoví.. může tam být cokoliv.. musím být opatrný pomyslím si ale občas se otáčím na Cindy jestli tam pořád je a jestli to co je ve křoví mepůjde po ní..

Teurie - 15. dubna 2006 14:42
	soukromá zpráva od Teurie pro Z křoví se ozve tiché zavrčení. Pomalu před tebou couvám, když jsem vycítila co jsi snažím se zmizet a nestát ti v cestě. O člověčinu jsem se vůbec nestarala...pro tentokrát. Doufám že si mě přestaneš všímat, že tvou pozornost upoutá něco jiného. Stále couvám a nedívám se co je za mnou. Proto po chvíli vrazim do stromu. Ksakru... tiše jsem zaklela a přikrčila se.

John Michael - 15. dubna 2006 16:09
	soukromá zpráva od John Michael pro když se ozve dutá rána a strom za keřem se otřese pořádně přidám a téměř okamžitě jsem tam.. dívám se na co jsemto narazil a co nás tady špehuje... (prosím popis pokud tam ještě seš)

John Michael - 15. dubna 2006 16:09
	soukromá zpráva od John Michael pro když se ozve dutá rána a strom za keřem se otřese pořádně přidám a téměř okamžitě jsem tam.. dívám se na co jsemto narazil a co nás tady špehuje... (prosím popis pokud tam ještě seš)

Teurie - 15. dubna 2006 16:28

soukromá zpráva od Teurie pro Někdo se začal rychle vzdalovat, zahlédl jsi z něj pouze záda. Dotyčný měl na sobě dlouhý černý kabát a na hlavě klobouk, taakže nebylo poznat o moc víc. Snad jsi si stačil ještě všimnout pramenu černých vlasů, který dotyčnému spadl na záda. Rozeběhla jsem se pryč a snažila se dostat z tvého dosahu. Doufala jsem že za mnou nepoběžíš, že budeš mít větší zájem o tu co s tebou přišla. Vyběhla jsem o nějaký kus dál znovu na cestu.

John Michael - 15. dubna 2006 16:31
	soukromá zpráva od John Michael pro Ohlédnu se směrem na cindy a zavolám.. Na chvíli tady počkej.. hned budu tady a utíkám nejrychleji jak dokážu za tou osobou... Stůj mě se nemusíš bát zavolám ale pokud pokračuje dál tak se na to vykašlu a vrátím se k Cindy

John Michael - 15. dubna 2006 16:31
	soukromá zpráva od John Michael pro Ohlédnu se směrem na cindy a zavolám.. Na chvíli tady počkej.. hned budu tady a utíkám nejrychleji jak dokážu za tou osobou... Stůj mě se nemusíš bát zavolám ale pokud pokračuje dál tak se na to vykašlu a vrátím se k Cindy

Teurie - 15. dubna 2006 16:41
	soukromá zpráva od Teurie pro Po pár dalších krocích jsem se zastavila a opřela se o nejbližší sloup osvětlení v domnění že už za mnou nejdeš. Tvé volání jsem zřejmě neslyšela, nebo nevnímala. Posunula jsem si klobouk z čela a odhalila jsem tím jasně, světle modré oči a dlouhé černé vlasy. Obličej vypadal trochu divoce, jakobych nezažila zrovna pěkné časy.

John Michael - 15. dubna 2006 16:59
	soukromá zpráva od John Michael pro Tak přece jen se zastavila pomyslím si a jdu směrem k tobě.. proč jsi nás sledovala? zeptám se tě když k tobě příjdu.. a kdo jsi? jsem připraven na to že po mě každou chvíli může skočit

Teurie - 15. dubna 2006 17:09
	soukromá zpráva od Teurie pro Při tvé otázce sebou škubnu, zřejmě jsem se lekla. Byla jsem tak trochu zvědavá co jsi zač... odpověděla jsem stroze. Mám drsný, ale příjemný hlas. Nevypadá to že bych se po tobě hodlala v nejbbližší době vrhnout, nebo ti něco udělat. A to kdo jsem je myslím jedno... pokrčím rameny a zkoumavě si tě prohlížím.

John Michael - 15. dubna 2006 17:14
	soukromá zpráva od John Michael pro ptám se protože nemám rád když mě sleduje někdo o kom nic nevím.. nerad bych skončil někde v kleci.. řeknu a co jsi o mě teda zjistila? zeptám se a na tvái mám drobný úsměv.. třeba zjistila že sem se zamiloval

Teurie - 15. dubna 2006 17:17
	soukromá zpráva od Teurie pro Dost na to abych o tobě něco věděla, ale málo na to abych tě mohla považovat za přítele, nebo nepřítele... ušklíbnu se A neboj, já takové jako jsi nezavírám do klecí...já je radši zabíjím... s napětím jsem čekala na tvou reakci a na tváři se mi oběvil usměv, odhalující výrazné špičáky.

John Michael - 15. dubna 2006 17:21
	soukromá zpráva od John Michael pro ale.. takže někdo je tady tajnůstkář... jen si nejsem jist tím že bys mě zabila.. ale já se s holkama nebiju usměji se.. co je asi přesně zač? pomyslím si a pak se na to taky zeptám..

Teurie - 15. dubna 2006 17:24
	soukromá zpráva od Teurie pro Já si taky nejsem jista, jestli by ses mi ubránil... nepatrně jsem se pousmála Tenhle chlápek se mi začíná líbit... Co jsem zač...to je zajímavá otázka...zkus to zjistit, nebo mi nejdřív řekni co jsi ty a pak ti své tajemství prozradím třeba i já...

John Michael - 15. dubna 2006 17:32
	soukromá zpráva od John Michael pro usměji se... jasně řeknu ti to a do zitřka už sem prodanej.. to vubec.. usměju se.. a navíc se jo státní tajemství a kdybych ti to řekl tak mě obviní z velezrady usměji se ještě víc.. a tebe tipuju podle špičáků na upíra (ale podle obrazku ne) trefil sem se?

Teurie - 15. dubna 2006 17:40

soukromá zpráva od Teurie pro Oooo...to ti tak budu věřit... podívala jsem se ti přímo do očí, jakobych z nich chtěla něco vyčíst. Nemám zapotřebí někoho prodávat...za prachy si stejně nic pořádného nepořídím... pokrčím rameny, ale už se tě znovu neptám co jsi zač. Odrazila jsem se rukou od sloupu a na krku se mi zhoupl stříbrný křížek. Navíc, kdyby jsi měl nějaké státní tajemství, tak by jsi mi neřekl ani to co už jsi mi zdělil... Nenech se klamat mým vzhledem ;)

John Michael - 15. dubna 2006 17:56
	soukromá zpráva od John Michael pro zvědavost je silnější než já.. takže když ti řeknu co jsem tak to potom řekneš ty mě? já totiž nejsem v branži moc dlouho tak a» vím jak to funguje usměji se a tvůj pohled do očí ti vracím.. ono to státní tajemství bylo ale tak nějak to tajemství uteklo řeknu docela pobaveně

Teurie - 15. dubna 2006 18:00
	soukromá zpráva od Teurie pro Jo ták... zasměju se. Třeba...tak to může fungovat...a taky nemusí...to záležží na každém individuálně... pobaveně tě sleduju. Chlape, tak jestli tebe něco nezabije při první příležitosti tak to bude zázrak...

John Michael - 15. dubna 2006 18:06
	soukromá zpráva od John Michael pro ale každej by měl mít své tajemství.. pak se na chvíli odmlčím.. byl sem normální člověk ale pak se mnou udělali nějaký pokusy.. takový to "vytvoříme dokonalého člověka" snažím se citovat scénu z poloviny filmů a jako vždy se to nějak vymklo a tak sem jim utekl... možná mě hledají možná už ne.. nevím.. řeknu tak a co ty? prozradíš mi něco?

Teurie - 15. dubna 2006 18:14
	soukromá zpráva od Teurie pro Ja nevim, měla bych? zkoumavě si tě prohlížím. Řekněme že se kdysi stalo něco co ze mě udělalo lovce, a pak se stalo ještě něco po čem se z lovce stala kořist...a teď se z kořisti zase snažím dostat na post lovce... zřejmě mám ve zvyku mluvit v hádankách. Usměju se když mi dojde že jsem ti v podstatě nic neřekla...

John Michael - 15. dubna 2006 18:22

soukromá zpráva od John Michael pro no jo.. taky jsem se dřív cítil jako kořist.. proto sem se odstěhoval do LA... je tady tolik lidí že se snad stratím v davu.. ale stracenou část života užmi nikdy nikdo nevrátí.. nejlepší je pokusit se navázat tam kde si přestala.. takže pokud jsi lovec tak běš lovit... jen se vyhni tamté lavičce ukážu směrem k místu kde jsem ještě před chvílí seděl jinak bude tvému lovení konec.. můj hlas zní velice vážně.. nechci abys to brala jako výhružku ale spíš jako přátelský upozornění protože jestli se jí něco stane tak budu hodně zlej.. přesněji nepříčetnej... pokud už jsi někdy bojovala s vlkodlakem tak si představ že tohle by bylo mnohem horší.. potom se ale uklidním.. a řekneš mi něco víc? usměji se

Teurie - 15. dubna 2006 18:27

soukromá zpráva od Teurie pro Neboj, budu brát jako upozornění, a ty zase věz že jestli se mi někdy připleteš do cesty a budeš mi dělat problémy, tak taky nezkončíš pěkně...Lovci si nikdy nenechají vzít svou kořist...a půjdou i přes mrtvoly jiných tvorů... oči se mi podivně zaleskly Taky si to nevykládej nijak špatně, jen jako přátelské upozornění...nikdy není dost opatrnosti... A co by jsi ještě chtěl vědět? Jinak já jsem Teurie.

John Michael - 15. dubna 2006 18:30
	soukromá zpráva od John Michael pro Já sem John.. no co bych chtěl vědět.. tak třeba s kým přesně mám tu čest... teď myslím jako jestli jsi upír enbo vlkodlak.. pak zase trošku zvážním.. ale i lovec by si měl pečlivě vybírat svou kořist.. aby nelovil moc velký sousto

Teurie - 15. dubna 2006 18:34
	soukromá zpráva od Teurie pro To je samozřejmý... a kořist by si měla dávat pozor na záda... Zatvářím se trochu zaraženě. A ty mi pak řekneš s kým mám tu čest přesně? Jak ti v tom výzkumáku říkali? vrhnu po tobě tázavý pohled.

John Michael - 15. dubna 2006 18:41

soukromá zpráva od John Michael pro neříkali... jen se nějak dozvěděli o vlkodlacích a upírech.. potom se snažili zmiksovat nejlepší vlastnosti vlkodlaka clověka a upíra a vznikl jsem já.. a ještě jeden.. ale ten se jim nepovedl takže ho trošku předávkovali... naštval se a všechno jim rozmlátil ušklíbnu se při vzpomínce na rozbitou laboratoř a díru ve zdi myslím že už jsem toho řekl dost.. tak mluv teď ty

Teurie - 15. dubna 2006 18:47

soukromá zpráva od Teurie pro Takže kříženec... zatvářila jsem se dost neurčitě. Ja jsem vlkodlak... řekla jsem celkem bez výrazu. Kdysi jsem žila v malé vesničce a tu pak vlkodlaci napadli...nějak se mi podařilo jim vyklouznout, a stala jsem se jejich lovcem, no a pak se to trochu zvrtlo a jsem to co jsem... dodala jsem, zřejmě když už jsi mi svůj příběh zdělil ty, tak jsem si řekla že bych měla i já. Proč jsi mi to všechno vlastně řekl? Jak můžeš vědět, že mi můžeš důvěřovat, že ty informace nevyužiju proti tobě....sama jsem ti zdělila že jsem lovec...

John Michael - 15. dubna 2006 18:50
	soukromá zpráva od John Michael pro jo to sice seš ale pokud bys to řekla těm lidem kteří by mě chtěli tak by líp chytli tebe než mě.. a navíc třeba jsem si to všechno vymyslel.... teď nás oba drží jen vzájemná důvěra... a křížencem bych se nenazýval.. nemusím třeba pít lidskou krev..řeknu

Teurie - 15. dubna 2006 18:56

soukromá zpráva od Teurie pro To je sice možné, ale taky není řečeno že to zrovna tak musí být... Důvěra ale může být vrtkavá...no prozatím nemám důvod tě ale podezřívat, tudíž nemám důvod ti nedůvěřovat. To máš dobrý, že se nemusíš živit lidskou krví, u mě tahle vlastnost ještě zůstala, i když zčásti potlačená, nemusím to dělat nijak často ale přeci jen jo... ušklíbnu se Někdy si říkám že by bylo lepší skoncovat s takovým životem-jestli se to dá nazvat živote...ale to taky není tak jednoduchý...

Elisea - 15. dubna 2006 19:02

soukromá zpráva od Elisea pro V poslední době jsem ráda sama, bez něj a… vzpomínám na to, jaký život jsem mohla vést, kdyby… Eliseo, nechej toho, žádné kdyby už neexistuje. Posledních 200 let, okřiknu se v duchu a naštvaně odkopnu jeden z mnoha odpadků pod mýma nohama. Avšak aspoň to počasí, noc je krásná, přímo nádherná a teplá. Krásnější než minulý rok, teplejší než mnoho let předtím. Můj pohled zaujme nádherná bryčka, zdobená, lehká, tak, aby koně neměli problémy. Znovu se zahloubám do svým vzpomínek, do dob, kdy já jezdila v podobné. Pozorně si prohlédnu oba muže, starého, vrásčitého kočího, znalého životem, ale také již unaveného, unaveného tím, co v životě spatřil, i když stále oddaného svému pánu. A pak pohlédnu na něj, mladý, charismatický, sexy, zvláštní, tajemný, kouzelný… mnoho slov a žádné ho plně nevystihuje. On není člověk, prozradil ho, prozradil ho jediný pohled. Pohled ve kterém bylo vše, co mě před chvílí napadlo a také bolest, bolest, která by se nemohla nahromadit za jediný, krátký, smrtelný život. Mladý pán svůj pohled odvrátil, což mě trochu zaskočilo. Byly to vzpomínky, které ho donutily se odvrátit? Nebo snad… mohlo to být něco v mých očích? Něco Ve mně? Ne, jen plácám hlouposti. Otočím se k odchodu, připravena opět propadnout svým myšlenkám a vzpomínkám, ovšem něco mě zastaví. Nerozhodně zůstanu stát a jestli se nic nestane, pak teprve půjdu dál.

Orlando de Montorro - 15. dubna 2006 19:15

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Když Miguel odspěchal, odvážil jsem se znovu zrakem zabloudit k oné dívce. Něco v jejím pohledu......Něco, co jsem cítil kolem ní....mi přišlo známé. Ah ano.....jistě.......Ona je.....jsme stejní. Dvě lovíci šelmy v nočních ulicích velkoměsta. Ve kterém jsme stále cizinci. Ona i já. Teď teprve to z ní cítím. Tu samotu.......tu bolest. Zadívám se na ni. Zachytím ji pohledem, jako by on sám měl moc ji vrátit zpět. Snad si to nerozmyslí. Nepůjde dál. A já tak alespoň chvíli nebudu sám se vzpomínkami, které tak trýzní.

Elisea - 15. dubna 2006 19:26

soukromá zpráva od Elisea pro Cítila jsem ho, cítila jsem jeho pohled, který utkvěl na mých zádech a usmála jsem se, široce, tak, abych všem dala na odiv své zuby, za které jsem se již dlouho nestyděla. Ale hlavně tak, aby on ztratil i ty nejmenší pochyby o tom, kdo ve skutečnosti jsem. Pomalu, ladně jsem se otočila a pohlédla do jeho očí, připravena z nich vyčíst, zda-li má zájem o mou společnosti či nikoliv, ale také předem rozhodnutá jít a promluvit si s ním. Vyčkávám, tiše, beze slov. Spojena s ním jediným pohledem, který byl výmluvnější než spousta zbytečných slov. Jediným zvukem, ozývajícím ze všech stran, byl teskný hlas větru, šeptající nám své vzpomínky, své radosti i svůj smutek. Jemně mě hladil po tváři a přesto mocně si pohrával se záplavou mých plavých kadeří v jediné chvíli, ve chvíli, kdy jsem čekala, jak zareaguje.

Orlando de Montorro - 15. dubna 2006 19:37

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Ne, nebyl jsem překvapen, když jsem ty špičáky spatřil. Vlastně už to vím od chvíle, kdy ještě bez zjevného zájmu prošla kolem. Ano.....Jsme stejní, můj temný anděli. Pojď blíž. Nechci dnes být sám. I tak b se dal vysvětlit pohled, který jí posílám vstříc, spolu s lehkým, trochu ještě posmutnělým, úsměvem, neskrývajícím mé špičáky, kderé jsem až dosur skrýval, snad úspěšně, před Miguelem.

Elisea - 15. dubna 2006 19:50

soukromá zpráva od Elisea pro Usmál se, on se usmál a já již dál nečekala. Nečekala jsem na další vyzvání, možná bych se již žádného nedočkala. Vyšla jsem mu vstříc, lehce možná až nesměle, ale udělala jsem to. Udělala jsem první krok. Mé prvotní rozhodnutí bylo pryč, nyní jsem váhala, zda-li dělám správou věc. Zda-li mám jít blíž, seznámit se. Ano, byl tím stejným co já, jsme jedna rasa, stejný rod. Avšak já stále váhala, kvůli jedinému upíru. A proč ne. On se baví často, často je s jinými proč jednou bych se nemohla bavit já. Proč já bych měla být tou, která na něj čeká. Jen a» pozná, a» pozná jaké to je. A také a» pozná, když ten, koho očekávám celou noc, celou dobu, kdy já bych měla žít, měla bych si užívat, nepřijde. Přidám do kroku, abych zahnala své pochybnosti. Abych byla rychlejší než zbytek mého svědomí.

Orlando de Montorro - 15. dubna 2006 20:12

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Vystoupím z bryčky a abych zahnal nervozitu z toho setkání a zaplašil lehký třas, jemě se opořu o zaklapnutá dvířka. Vím, že jsem se ti zpronevěříl, Bože. Ale.....Daroval jsi mi své světlo. Dovol mi teď ještě letmý dotek vrtkavých křídel štěstí. Pak.......pak mohu klidně odejít a kát se u tvých nohou. Prosím v duchu Boha o němž vím, že dokud mám v duči jeho světlo, docela mě nezatratil. A mé ruce, které už dlouho nehořeli tou pronikavou bolestí, jíž se krvavě dere můj dar napovrh, kdykoliv jsem přesycen dojetím, štěstím či smutkem, opět trýznivě pálí. Schovám je raději, aby to neviděla. Mohlo by ji to vyděsit.

Elisea - 15. dubna 2006 20:32

soukromá zpráva od Elisea pro Dojdu blíž, až do míst, kam mi to dovolí mé já. Až tam, kam vím, že dojít můžu. Kdo jsi a proč mě tak zajímáš? Kde ses tu vzal a odkud si přišel? jde mou hlavou směsice myšlenek a krátkých monologů. Zastavím se kousek od místa, kde stojí, opírajíc se o dveře kočáru, ale nepromluvím, jen skryji svoje světle hnědé oči pod závojem hustých řas. Když je opět otevřu, pronikavě se na něj zahledím. Začneš? Budeš tím, kdo zahájí konverzaci? Uslyším tvůj hlas nebo musím být první, kdo promluví?

Orlando de Montorro - 15. dubna 2006 20:44

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Dobrý večer, krasný temný anděli." Pozdravím ji s dvornou úklonou skutečného španělského granda. A v mém jemně melodickém hlase, mužném, ale ne příliš hlubokém, měkce, tajemě a exoticky proznívá angličtinou španělský akcent. Ruce.....raději po úkloně opět schovám. Nesmím se jí ditknout, mohlo by ji to zranit. A vylekat. A pak bych ji ztratil navěky nekde v nočních stínech. Ne, to se nesmí stát. Je příliš krásná. Příliš podobná mé Bíance. Jen oči......ty má jiné.

Elisea - 15. dubna 2006 21:01

soukromá zpráva od Elisea pro Promluvil, tiše, melodicky, klidně. Měl příjemný hlas se… se španělským přízvukem. Tep mi prudce vystoupil a žít, slyšitelně by mi bušilo srdce, dýchat, můj dech by se viditelně zrychlil, dýchala bych přerývavě, ovšem ani jedno z toho nebylo možné. Ne, když jsem… upírem. Pohlédla jsem mu do očí a na chvíli se v nich ztratila. Mluvil španělsky, naposled jsem jen náznaky tohoto jazyka slyšela v den, kdy jsem zemřela, v ten samý den, kdy jsem se narodila. Nová, zdokonalená, lepší. I já byla kdysi… Španělkou. Už dávno jsem na to zapomněla, moc dlouho jsem žila za oceánem, tak jak si to přál ten, kdo ze mě udělal to, čím jsem dnes. Na chvíli jsem od něj odvrátila pohled, jen na jediný okamžik, abych nabrala zpátky sílu a konečně se zbavila vzpomínek, tížících mě několik posledních dní a nocí. Po dlouhé chvíli trapného, rozpačitého ticha konečně zareaguji, tak, jak jsem tomu byla učena kdysi. Mírnou úklonou hodnou dítěte vyšší společnosti a pokorně skloněnou hlavou. Ovšem v další chvíli jsem se stala něčím jiným. Nyní jsem se chovala tak, abych byla hodna svého temného rodu. Bez nejmenšího studu jsem se zahleděla mladému muži do očí a na mé tváři se opět objevil vyzývavý úsměv. Po nevinnosti, ostychu či studu v další chvíli nezbylo vůbec nic. “Dobrý večer kníže” odpověděla jsem mu, i když to nebylo správné označení. On nebyl tím, kdo ze mě udělal Temného anděla , ale možná, kdyby tam tehdy byl, mohla jsem mu tak říkat.

Orlando de Montorro - 15. dubna 2006 21:21

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Ne, neříkejte mi tak, prosím." Odpovím s lehkou naléhavostí v hlase. "Já.....nebyl zrozen v pokoji zdobeném zlatem. Ano......nyní jsem šlechticem. Hrabětem. Ale stálo mě to rodinu, blízkého člověka, život.....a štěstí. A také domov, který jsem miloval a který již nespatřím. Řikejte mi........Orlando." A hlaz se mi citelně chvěje, když to říkám. Přes její změnu z nevinosti ve smyslnost lehce porvednu, pouze abych se prsty jemě dotýkal jejích, její bílou ručku ke rtům a letmo na ni vtisknu polibek. Téměř tak žhavý, jako bych žil. Je v něm však jiný žár, než vášeň.

Elisea - 15. dubna 2006 21:36

soukromá zpráva od Elisea pro Něco, něco v jeho hlase ve mně vzbudí zvláštní pocit, pocit, který bych už dávno neměla cítit. Vzbudil ve mně lítost. Ale dřív než promluvím pozvedne mou ruku a jemně na ni vtiskne polibek, který ve mně vyvolá zvláštní mrazení. Téměř neznatelně s rukou ucuknu, ale tuším, ne jsem plně přesvědčená, že on moje zaváhání zaznamenal. “Omlouvám se” hlesnu tiše. “Omlouvám se za svou prostořekost. Nechtěla jsem… nechtěla jsem vám ublížit, Orlando. Prosím, přijměte mou omluvu.” Vlastně jsem si hodně podobní, hodně jsme již ztratili jen kvůli tomu, abychom mohli žít věčně. A mám takový pocit, že ani jeden se tím, čím jsme teď, nestal dobrovolně. “A já jsem… jmenuji se Elisea” představím se.

Orlando de Montorro - 15. dubna 2006 21:51

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Trochu posmutním, nebo» v prvním okamžiku jsem přesvědčen, že prchne. Jako už mnoho jiných, s nimiž jsem se setkal. Ale neprchla, neodtáhla se a neodešla navždy do noci, jemnou navlhlou vůní raní rosy. Zůstala. Jen trochu posmutnělá a trochu zmatená. "Není třeba omluv. Jste krásná a krásným ženám lze odpustit mnohé." Odpovím s dvorností, již mi pečlivě a trpělivě ksdysi vštěpoval patre Santiago. A pak se představí a ve mě, jak tu teď stojím, i přesto, že jsem upírem, by se v tu chvíli krve nedořezal. "Španělka?! To jméno je přece španělské? "Elisea." Vyslovím, schválně ve své mateřštině. Zní to jako nápěv krásné písně. "Krásné jméno.....Vy jste...Španělka? Rodilá?"

Elisea - 15. dubna 2006 22:19

soukromá zpráva od Elisea pro Při jeho slovech o prominutí krásným ženám se opět usměji. Má pravdu. A já jsem si toho dobře vědoma a hojně toho využívám. A´t už pro mé vlastní, osobní účely nebo účely toho, jenž mě vlastnil a chtěl prostřednictvím mne dosáhnout vlastních cílů. Ale jeho vystupování. Něco mě na něm uchvacuje stále víc a víc, propadám jeho osobnímu kouzlu aniž bych chtěla. Tolik mi připomíná toho, koho já kdysi milovala, toho, čí ženou jsem se měla stát, toho, s kým jsem měla žít smrtelný život a také toho, kdo položil svůj život proto, abych žila. A… zbytečně. On, Christian. Ale můj kníže si mě vyhlídl již dávno předtím, již dávno před onou nocí věděl, že já budu jeho. Od toho dne na věčnost. A využíval toho, využíval mých citů. Neptal se, nikdy se neptal, zda-li chci ten život, zda-li chci ho milovat. Neptal se a vzal si mě. A já… nikdy již nezískám zpátky své vychování, vychování šlechtičny. Nikdy nebudu tou kouzelnou dívkou, tak nevinnou, tou, kterou jsem byla. Kdysi… A potom. On promluvil. Promluvil v jazyce mi blízkém a přesto tolik vzdáleném. Už celá dvě století. Znatelně jsem sebou škubla, při vzpomínce, která mě ničila a naplňovala štěstím zároveň. “Ano” hlesnu jen. “Jsem, tedy… byla jsem. Kdysi, kdysi dávno. Je to stará záležitost, minulost” pokračuji tiše a otočím se k muži zády. Tak, abych se nemusela dívat do jeho tváře. “Pocházela jsem z okolí Andalusie. A naše panství… chovalo nejkrásnější koně té země…” pokračuji dál, nyní již v mém rodném jazyce. Jde mi to ztěžka, s chybami, ale přeci jen se cítím volně. Po tak dlouhé době se nebojím mluvit jazykem tak blízkým mému srdci.

John Michael - 15. dubna 2006 22:25

soukromá zpráva od John Michael pro myslím že i takový věci se dají nějak obejít.. já sem to teda nezkoušel a nevím jak to chutná ale třeba v krevní bance je krve že by to nasitilo všechny takový na několik let ne? řeknu a trochu se nad tím i zamyslím jestli by to šlo... ale neboj... vše dobré má i své stinné stránky takže ani já nejsem bez slabosti.. ale jak říkáš ještě se ani pořádně neznáme takže říkat to někomu kdo by na mě mohl zavolat lovce by nebylo nejmoudřejší znovu se usměju a teď výrazně aby to bylo vidět že to neberu zcea vážně

Orlando de Montorro - 15. dubna 2006 22:48

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Ne....nezavrhujte minulost.Je vaší součástí i nyní. My jsme sice tvory noci, ale mnohdy nám vzpomínky na minulost vracejí naději. A snad i chu» pokračovat ve věčné temnotě a trýzni tohoto bytí." Zasnil jsem se chvíli do vlastních vzpomínek a zase viděj své blízké žít, dýchat, mluvit se mnou, radovat se i trápit. A pak mě ze sna s otevženýma očima probudí něco, jako bodnutí dobře mířeného ostří meče. "Andalusie." Vydechnu tiše. A jako bych se náhle cítil slabý. "Má sladká, slummá Andalusie. Ale včas se vzpamatuji. "To místo......Nejmenovalo se náhodou Adamuz? Nebo Porto del Río?"

Elisea - 15. dubna 2006 23:12

soukromá zpráva od Elisea pro “Minulost?” zopakuji. “Už mou součástí není. Je to něco, něco bolestivého. Něco, co by mě zničilo. Již dávno jsem Američanka “ promluvím již zpátky angličtinou, i když. Mrzí mě to. Tak ráda bych slyšela ten melodický jazyk, tak ráda bych se ho zpátky naučila. “A na to místo. Nepamatuji se již. Hodně minulosti jsem pohřbila hluboko. Názvy, tváře, vůně, obrazy, zvuky, vše… Pamatuji si jen velice známý klášter, často jsem tam jezdívala. Jako dítě. A v jeho okolí. Ti nejkrásnější koně” pokračuji, zasněná, ale přesto hledající víc v mém nitru.

Orlando de Montorro - 16. dubna 2006 00:15

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "A má minulost Eliseo, je toco mě ještě nutí žít. To, díky čemu jsem se již před dlouhou řadou let dokázal přimět neodhrnout za úsvytu závěsy a naposledy nespatřit vycházející slunce. Minulost...a naděje, že její střípky dosud ještě někde žijí." Povzdechvu si až z hloubi duše. Ač je mi i v nemrtvém stavu dýchání procesem téměř přirozeným, skoro jsem, zahlcen vzpomínkami, dýchat zapoměl. "Klášter?" Chytnu se toho slova jako jediné indicie. Jako stébla, dalícího mě před utonutím. "Klášter bosých karmelitánů. San Michael. V Sevile. Znáte jej? Je to on?" Doufám v to....A bojím se toho.

Teurie - 16. dubna 2006 11:06

soukromá zpráva od Teurie pro No to je docela možné, ale pochybuju, že by tam někoho takového pustili jen tak, bez udání pořádného důvodu. pokrčím souhlasně rameny. To naprosto chápu...já jsem z mých slabostí udělala silné stránky...snažím se to nějak vyrovnat, aby právě nebylo tak snadné mě na něčem nachytat...Ale i tak...slabosti zůstanou vždy slabostmi... pousmála jsem se. Do očí mi spadl pramen vlasů, odhrnula jsem ho rukou v kožené rukavici (černé). Ta holka...s kterou jsi přišel...co je zač?

John Michael - 16. dubna 2006 11:34
	soukromá zpráva od John Michael pro někdy se musí věci obejít aby se dosáhlo chtěného cíle... pak se na chvíli odmlčím.. vypadá to že přemýšlím.. Cindy znám jen chvíli ale myslím že je normální holka... blíží se úsvit a ani nestresuje.. mimochodem ty ses nás chystala přepadnout nebo proč si nás sledovala? vím že se na to ptám už podruhé ale to první mi estačilo jako vysvětlení

Lord Sifa - 16. dubna 2006 11:39
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Důležité asi jo, ale myslím že bude stejně dělat časemproblémy a bude ho potřeba odstranit. Aspon o to bude snaha. Otočím se na tebe a políbím tě. Pak nastartuju auto a řadící pákou, jejíž hlavice má tvar pentagramu zařadím jedničku a pomolu vyjíždím z podzemní garáže. Ještě můžem něco zkusi. Zajedem za město a zkusíme ho vycítit, kde asi je.

Teurie - 16. dubna 2006 11:40
	soukromá zpráva od Teurie pro Mám příliš zvědavou povahu, a když už jste mě vyrušili z mého rozjímání tak jsem se za váma vydala. na tváři se mi oběví šibalský výraz Poněkud teď nemám co na práci... Cindy? Tak se jmenuje? Tak to nemusí být pravidlem že ten kdo nestresuje když se blíží úsvit musí být člověk...

Elisea - 16. dubna 2006 11:55

soukromá zpráva od Elisea pro Nejdříve pootočím jen hlavu, zpátky na Orlanda a potom se pomalu, s elegancí otočím celá. Pomalu k němu přejdu a položím mu ruku na tvář. “To je důvod, proč nevzpomínám. Bolest z toho, co vše jsem ztratila, co jsem mohla mít. Ztratila jsem vše a získala? Téměř nic. Je mnohem jednodušší zbavit se vzpomínek, zbavit se minulosti a žít dál než trpět bolestí a výčitkami celý ten nekonečný čas.” Poté jemně sejmu ruku a zahledím se někam do dáli, daleko za něj, ale můj pohled neupoutá nic zvláštního. Jen… vzpomínky. “Já…já opravdu…netuším. Snad, možná…” pronesu tiše, když se opět vrátíme k tématu mé minulosti, mé dávno zapomenuté, vypuzené minulosti. Skloním hlavu a ukryji ji v dlaních. “Netuším kdo jsem. Krom jména mi vlastně nezbylo vůbec nic…”

John Michael - 16. dubna 2006 12:11
	soukromá zpráva od John Michael pro jasný ale ty si přece poznala že já nejsem člověk a u ní jsem nic takovýho nepoznal.. nevím no.. a i kdyby tak co? myslím že je to jedno.. usměji se

Teurie - 16. dubna 2006 12:15
	soukromá zpráva od Teurie pro To vidím...láska je slepá, viď? přátelsky jsem se na tebe ušklíbla. Ale i tak...dávej si na ni pozor, nikdy nevíš co od koho můžeš čekat...i ona nemusí být takový andělíček jak vypadá...

John Michael - 16. dubna 2006 12:38
	soukromá zpráva od John Michael pro jo to je možný ale já to risknu... a neboj se o mě já se dokážu ubránit taky se usměju.. třeba ti připadám jako snadná kořist ale fakt to tak není a usměji se ještě víc

Teurie - 16. dubna 2006 12:45
	soukromá zpráva od Teurie pro Já ti to věřím a netvrdím opak....Zdání vždycky klame, proto není dobré soudit někoho podle jeho vzhledu... Spiklenecky jsem na tebe mrkla. Nejsem v tomhle městě moc dlouho, neznáš tady nějaké dobré místa?

Orlando de Montorro - 16. dubna 2006 13:44

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "To nevadí. Jste krásná i tak. Připoměla jste mi v první chvíli jednu dívku, kterou jsem kdysi znával. Vlastně nevím co se s ní dělo poté, co jsem opustil Španělsko. Vím jen, že byla krátkou chvíli těhotná. A hodlala vstoupit do kláštera." Odpovím, jako bych ji chtěl ukonejšit. "Vite Eliseo. Některé vzpomínky bych rád také ztratil. Ale nemohu. Patří ke mě. I když jsou bolestné, jsou mou součástí. A s odstupem věků bolest ztratí své hrany a hrot se otupí. Většinou."

Elisea - 16. dubna 2006 14:01

soukromá zpráva od Elisea pro “Děkuji” odpovím Orlandovi a usměji se na něj. “Ráda bych vám pomohla najít odpovědi na otázky, které vás tíží, ale pochybuji, že bych to dokázala, ani kdybych nezapomněla na svou minulost. Mám takový pocit, že ani tehdy jsem nevěděla, kdo přesně jsem…” promlouvám, když se snažím všemožně rozpomenout na dávno ztracené věci. Vidím jen směsici obrazů, zvuků, tváří, míst, vůní, citů… ale žádní z nich nedávají smysl. Netvoří žádnou jednotnou vzpomínku. Jediná, která ve mně zbyla, celá, neporušená, vzpomínka, která se nedá vyhnat pryč, je vzpomínka na noc, kdy se ze mě stalo tohle. Na tu noc a na něj. Ale vše je již dávno pryč. Nadechnu se, i když vzduch ke svému žití nepotřebuji. Snad je to jen nepodmíněný reflex mého těla a pokračuji. “Dá se zapomenout jen musíte chtít. A potom čas… Jediné dva prvky, jdoucí ruku v ruce se zapomenutím…”

John Michael - 16. dubna 2006 14:18
	soukromá zpráva od John Michael pro zasměji se jsem tady jen pár dní... Cindy mě tady tak trošku provádí.. nechceš se teda přidat k nám.. třeba nás provede po památkách znovu se zasměji a představím si jak japonci pobíhají po Paříži a fotí všechno co vidí ale zítra na výkend odjíždí řeknu smutně

Teurie - 16. dubna 2006 14:21
	soukromá zpráva od Teurie pro Díky za nabídku, ale radši ne, nechci se moc ukazovat a navíc bych vás stejně nejspíš jen rušila... jedním okem na tebe spiklenecky mrknu a zazubím se. Kam odjíždí? Někam na venkov? ...že by už to tady v tomhle ruchu nemohla vydržet?

Orlando de Montorro - 16. dubna 2006 14:42

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Vlastbně nechci zapomenout. Kdybych zapoměl, co by zbylo? Nic. Jen prázdno. Jen prach a popel, místo prožitých chvil." Odpovím. Přitahuje mě. Ale.....má už dost problémů i beze mě. Nemohu ji mít. Nemohu nikoho připoutat ke svému osudu. A pak.....ano, jistě, je krásná, a její tvář má skutečně něco z Bianky. Ale není to ona.......A nikdy nebude. "Děkuji, ale nevím, zda odpovědi existují. A pokud, ne zde a ne nyní. A.....Neměl bych po nikom chtít, aby byl dobrovolně připoután k mému osudu" Myslel jsem ta slova upřímě. A možná jsem dal více najevo, co cítím. Ale stále si nejsem jist, že ji smím pozvat do svého žití. Že jí tohle mohu udělat. Co když na ni někde někdo čeká. Má ji rád. Nechci ho o ni připravit. Nedokázal bych jí dát lásku, kterou hledá. Nemohl. Má téměž její tvář. Ale nemá její duši.

John Michael - 16. dubna 2006 15:38
	soukromá zpráva od John Michael pro jede domů.. tady je jen ja škole.. vůbec nevím co budu přes výkend dělat.. ale musím si najít práci.. jsem skoro bez peněz. řeknu.. jak dlouho už jsi vlkodlak? zeptám se po chvíli

Elisea - 16. dubna 2006 15:41

soukromá zpráva od Elisea pro “Někdy je zapomnění lepší než trápit se smrtí blízkých, které jsme kdysi milovali. To, že to byli lidé, na tom faktu už vůbec nic nezmění. I když dnes jsou naší potravou” odpovím mu. Znovu se zahledím do jeho ztrápené tváře. Bylo to velké tajemství. Tíží ho něco velkého, snad… obrovského. Mlčky poslouchám jeho slova, jeho melodický hlas a poslední věta mě velice zaujme. Snad poprvé od doby, kdy si mě vzal on, ten upír, jež na mě nyní čeká či snad ne? Možná to opět byla jen slova a už zase je s jinou, kdežto já mám být ta, co čeká? Nevím, ale je mi to jedno. Po tolika letech, celých staletích, mě zaujal jiný muž. Ano, proč i já bych nemohla být s jiným. Je jedno jestli na noc, na týden či na zbytek věčnosti. Času mám dost. Na to, abych se rozhodla a také na to, abych svých rozhodnutí litovala. Ale jestli mám změnit svůj monotónní život, musím to udělat teď, když mám příležitost.

Teurie - 16. dubna 2006 17:35

soukromá zpráva od Teurie pro To je blbá otázka...vzhledem k tomu že jsem přestala vnímat roky, které od mé proměny uběhly...takže ani nevím kolik mi je... zvednu jedno obočí jakobych se zamyslela. No jo, teď si mi úplně připomněl že si taky budu muset něco najít...chjo zas to prolézání zatuchlých pajzlů a hledání nějakých blbečků co si říkaj Bossové... zakroutím nesouhlasně hlavou Ti ty svoje bandy umí vést asi tak jako já umim lítat...

John Michael - 16. dubna 2006 17:39
	soukromá zpráva od John Michael pro Můžeš dělat vyhazovače v nočním klubu usměji se.. já bych chtěl zpět do ringu zasním se... ale fakt nevím co bych měl dělat.. zamyslím se.. k čemu bych se tak hodil? asi budu někde umívat nádobí (smích)

Teurie - 16. dubna 2006 17:44

soukromá zpráva od Teurie pro No nebo zametat ulice...To se k tobě úplně hodí... zasměju se taky Tak já mám naprosto jasno co dělat...má práce mě vlastně dovedla sem...akorát je to takové nevyzpytatelné povolání, nikdy nevíš jestli seženeš nějaký kšeft...i když z jedné zakázky je většinou tolik prachů, že bych mohla vpohodě žít dva roky v naprostém přepychu... představila jsem si nějaký příšerně drahý hotelový pokoj z ketrého bych nemusela vylézt kdoví jak dlouho Ale to mi moje povaha jaksi nedovolí...nesnesla bych se někde povalovat, chvíli jo, ale moc dlouho bych to nevydržela...

John Michael - 16. dubna 2006 18:05
	soukromá zpráva od John Michael pro takže pokud to dobřechápu tak někam dopravíš něco co někdo jiný chce.. mám pravdu? sakra aby tady nakonec fakt nebyla kvuli mě pomyslím si

Teurie - 16. dubna 2006 18:08
	soukromá zpráva od Teurie pro No... zasmála jsem se a tentokrát víc než kdykoli předtím Taky by se to tak dalo říct i když to není přesné...

John Michael - 16. dubna 2006 18:16
	soukromá zpráva od John Michael pro no jo.. ale zkusil sem to usměju se.. nejhorší je že fakt nevím kede ybch tady mohl najít práci.. protože co já vím kde tady mají nějakej úřad práce nebo tak něco... no možná vyzkouším noviny.. zamyslím se

Teurie - 16. dubna 2006 19:37
	soukromá zpráva od Teurie pro No inzerát...podivnej člověk hledá práci značka beru všechno...co tam chceš prosimtě napsat? zasměju se. To bych ti spíš doporučila chodit přímo po firmách...Ani tě nenapadlo, že kdyby jsi napsal do novin že by jsi dal skvělé vodítko těm co tě hledají? Jestli tě tedy ještě hledají...

Ahasashi Tanaka - 16. dubna 2006 20:44

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro *Zvonění. Opakující se. Neodbytné.* Ahasashi Tanaka otevřel oči a posadil se. Automaticky hmátl po své levici pro mobil a téměř v dokonale nacvičeném rytmu vypnul budík. Protřel si oči a ze širkoa zívnul. V pokoji byla tma. Jak jinak. pomyslel si a odhodil přikrývku stranou. Tma mu nevadila. Naopak - většinu "dne" strávil v noci. vylezl z postele a narovnal se. Protažení ztuhlých svalů bylo příjemné. Upažil a rozpřáhl ruce. *Drobná bolest v rameni* zahýbal pravým ramenem a promnul si ho. Nic vážného...jenom následek včerejší rvačky. Odebral se do koupelny a pustil sprchu. Ledová voda příjemně chladila. Omotal si ručník kolem pasu a druhým se začal sušit. Poočku se podíval do zrcadla. nebylo to nejhorší. Jako vždy. Mlčky se vrátil do pokoje, shodil ručníky a protáhl se. Nejprve nohy, důkladně, až to zabolelo. Normální člověk by se takhle prohnout nedokázal ani kdyby ho rozlámali. Ahasashi byl jako z gumy. V jistých ohledech. Prolomil si prsty na rukou s hlasitým zakřupáním a poté si protáhl ruce. Ohnul se dozadu do oblouku a hladce sep ostavil na ruce. To stačí. přešvihl se zpět na nohy a vydal se k boxovacímu pytli v pravém rohu. Zkusmo vyrazil v páru bezchybných bleskurychlých výpadů a zakončil vysokým kopem. V pořádku. Začal se oblékat. Černé rifle, rolák, kožený opasek. Pěkně těžký - vždy» na něm jsou pouzdra s pistolemi, hvězdicemi a náhradní zásobníky. Prošel kolem nočního stolku a vzal si mobil. Cestou do předsíně nechal zasunout orletu. Venku bylo slunečno. zase špatně. Včera říkali že má být oblačno. Žaludek se hlásil o svá práva a neodbytně dával najevo sovu nespokojenost. Už by tu měl být... nenuceně došel ke dveřím zrovna ve chvíli kdy poďobaný mladík z blízké čínské restaurace přinesl balíček jídla. Mlčky mu podal peníze a vrátil se do bytu. Sedl si ke stolu a otevřel sáček. Ano hůlky byly přiložené. Zručně se jich chopil a pustil se do jídla. Čínskou kuchyni měl nejradši. Otřel si ústa a prázdné obaly vyhodil do koše. Otevřel lednici a načnul pivo. Dopřál si několik hltů a vrátil ho zpátky. Teprve teď se podíval na mobil...

Orlando de Montorro - 16. dubna 2006 22:24

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Někdy ano Eliseo." Zdvihnu zrak a zadívám se jí do očí......Jako bych tam snad stále hledal onen Biančin jiskrnný přísvit temperamentu. "Ale nikoliv snazší." Na chvíli se zamyslím a poté se pokusím o lehký úsměv, nejspíše ale bude i tak posmutnělý. "Nemohu oddělit svou současnost a budoucnost od minulosti Eliseo. A nemohu vám nabídnout lásku. Ale jste velmi krásná žena a naše vzájemné přátelství snad na čas zaplaší bolestné vzpomínky na ty, kteří se nevrátí. Smím doufat ve vaše přátelství?"

Elisea - 16. dubna 2006 22:40

soukromá zpráva od Elisea pro Orlando mi pohlédne zpříma do očí. Neodvracím svůj pohled, ale hluboko hledím do těch jeho. “To se mýlíte. Je to snazší, mnohem, a proto lidé zapomínají, když se chtějí zbavit bolesti” namítnu proti jeho argumentu, ale v příštím okamžiku umlknu. Nesnaží se něco skrývat, je otevřený. Dává najevo to, co si myslí, to, co cítí i to, co sám nechce, aby někdo věděl. Chvíli mlčím. Nemůže mi nabídnout lásku? A kdo ano? Už nejsem ta sladká šlechtična s jediným snem o š»astné lásce navěky. Ano, dar milovat jsem stále neztratila a slovo navěky je víc než příhodné. Ovšem já už jsem jiná. Využívali mě a využívají dodnes, oni, muži. Proč já bych jednou nemohla být stejná? Opět pohlédnu do Orlandových očí. “Děkuji za vás kompliment, pane. A bude mi ctí, budu-li vás smět pokládat za svého přítele. Uh, tedy, chápete, jak to bylo myšleno” omluvně se usměji, když se můj pokus o vytříbenou mluvu hodnou šlechty zhroutí na trapné podobnosti dvou slov.

Orlando de Montorro - 16. dubna 2006 23:28

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Ale já nejsem člověk, Eliseo. Už plných 377 let." Usměji se, snad maličko hořce. "A já vudu piřímě potěšen vaší náklonností. Ale....přátelé se navzájem neoslovují pane a slečno. Mé jméno přece znáte. Zkuste je vyslovit. Už dlouho jsem je neslyšel splinout z dívčích rtů." Možná jsem si žádného jiného významu jejích slov nevšiml, nožná jsem si záměrně všimnout zakézal.

Elisea - 16. dubna 2006 23:43

soukromá zpráva od Elisea pro „To já také ne“ odpovím mu s úsměvem na první větu a odhalím v něm bělostné špičáky, dokazující pravdivost mých slov. „A učiní-li vám to radost, ráda vyslovím vaše jméno.“ „A ráda vám budu zpříjemňovat věčné noci našeho upířího života“ v další chvíli mi opět dojde absurdita toho, co uniklo z mých úst. V duchu, tiše doufám, že si ničeho nevšiml. A tak se pokusím znovu o úsměv. “Jsme tedy přátelé, že Orlando?” můj hlas se opět mísí s šepotem. Záměrně. Pomalu ustává jeho intenzita a slova se ztrácejí ve tmě. Přesně tak, jak mě to učili. Tak, aby ta slova byla co nejsmyslnější.

Orlando de Montorro - 17. dubna 2006 00:01

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Jsem gentleman, šlechtic a španělský grant. Snažím se tedy nehledat příliš mnoho nepatřičníé smyslnosti ve slovech své nové přítelkyně. "Ano Eliseo. Jsme přátelé." Odpovím a snažím se, aby slova jasně stanovila povahu vstahu a přitom neranila. Nechcci milenku. Pouze přítele. Nebo přítelkyni. Ale to už cítím ve vzduchu příslib svítání a to probouzí trochu neklid. Kde jen ten Miguel je?

John Michael - 17. dubna 2006 15:21
	soukromá zpráva od John Michael pro (promin vcera sem uz tady nebyl.. teda byl ale nepsal sem protoze sem mel navstevu a rano sem nesihal) né já to myslel naopak... že se budu dívat po poptávkách... tam někdy bývají zajímavý nabídky řeknu (omlouvam se ted toho vic nesepisu)

Teurie - 17. dubna 2006 18:11
	soukromá zpráva od Teurie pro Jo tak...no to bys mohl... pokrčím rameny Jo někdy jsou nejen zajímavý... Pak mlčím a jen pozoruji oblohu. (Teda jedna věta, ale přízpěvek přes půl stránky.... =o) )

John Michael - 17. dubna 2006 20:53
	soukromá zpráva od John Michael pro myslím že už bych se měl vrátit k Cindy řeknu otočím se ale před odchodem ještě počkám jestli nechce něco dodat.. věřím že se ještě potkáme dodám

Teurie - 17. dubna 2006 21:05
	soukromá zpráva od Teurie pro Ano, já už taky budu muset jít... přesto jsem zůstala stát na místě. Určitě se potkáme...a možná dřív než si myslíš... otočila jsem se a pomalým přízračným krokem jsem odcházela opačným směrem.

John Michael - 17. dubna 2006 21:16
	soukromá zpráva od John Michael pro jen aby nechtěla udělat něco Cindy pomyslím si a vrátím se zpět k Cindy.. doufám že tam ještě je Zatím ahoj řeknu ještě nakonec

John Michael - 17. dubna 2006 21:16
	soukromá zpráva od John Michael pro jen aby nechtěla udělat něco Cindy pomyslím si a vrátím se zpět k Cindy.. doufám že tam ještě je Zatím ahoj řeknu ještě nakonec

Teurie - 17. dubna 2006 21:19
	soukromá zpráva od Teurie pro V odpověď jen kývnu rukou a nasadím si klobouk znovu do čela. Zastrčila jsem ruce do kapes a ztratila se za nejbližší zatáčkou.

Temná křídla noci - 18. dubna 2006 14:33
	Pomalu všichni cítíte, že začíná svítat ... Měsíc se zdaluje ke svému ukrýtu a lidé se probouzejí do své rutiny.

Cindy Give - 18. dubna 2006 18:54
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Zmateně tam stojím, nemůžu pochopit, co se dělo. Když se John vrátí, koukám na něj s otázkou v očích. Co to sakra bylo!? pak se tak narychlo rozloučí, což mě z míry vyvede ještě víc. počkej.... Co to... Kam zas deš? zavolám trochu zoufale...

John Michael - 18. dubna 2006 20:42
	soukromá zpráva od John Michael pro to neblo na tebe usměji se potkal jsem jednu.. kamarádku a chtěl jsem vědět proč nás sleduje.. moc se ti omlouvám řeknu omluvně

Cindy Give - 18. dubna 2006 20:45
	soukromá zpráva od Cindy Give pro kývnu hlavou, ale zmatený výraz nezmizí. Pokrčím rameny. Hmmm........ Přistoupím blíž k tobě a chytnu tě za ruku. Zabívám se na ní a druhou rukou jí pohledím.

John Michael - 18. dubna 2006 20:45
	soukromá zpráva od John Michael pro Oparavdu se ti strašně omlouvám řeknu příjdu k tobě a pohladím tě po tváři

Cindy Give - 18. dubna 2006 20:47
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se. Natáhnu se k tobě a políbím tě. Už je docela pozdě....budu muset jít....

John Michael - 18. dubna 2006 20:50
	soukromá zpráva od John Michael pro to je škoda zesmutním.. mám tě doprovodit? zeptám se a taky tě políbím

Cindy Give - 19. dubna 2006 06:59
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se a kývnu. To bych byla ráda..... Podívám se ti do očí. Půjdeme?

John Michael - 19. dubna 2006 07:09
	soukromá zpráva od John Michael pro chytím Cindy za ruku tak mě zase veď usměju se a pak tě ještě jednou políbím

Cindy Give - 19. dubna 2006 13:16
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Vedu tě uličkami směrem ke koleji. Držím tě za ruku, semtam se zastavím a dám ti polibek. Nakonec zastavíme před vysokoškolskou kolejí. Tak, tady bydlím.... ¨Řeknu a ukážu na trochu oprýskanjozu zeď koloeje.

Evishka - 19. dubna 2006 15:35
	soukromá zpráva od Evishka pro Jakmile vyjedeme z garáže, všimnusi, že temnota noci poněkud slábne a že snad začíná pomalu svítat. Vyděšeně se tě zeptám:A co denní světlo? Nezačíná tak náhodou už pomalu svítat, nemělibychom se vrátit? Budu si muset zvykat na spoustu nových věcí. Snad to nějak spolu lásko zvládneme..

John Michael - 19. dubna 2006 15:55
	soukromá zpráva od John Michael pro Tak už vím kde tě hledat.. tak nezapomeň.. v pondělí v osm tam kde dnes, teda vlastně včera řeknu a usměji se.. potom tě ještě znovu políbím

Elisea - 19. dubna 2006 17:13

soukromá zpráva od Elisea pro Téměř jako bych to cítila, téměř jako bych četla jeho myšlenky se náhle ozvu do ticha: “Měli bychom jít, brzy bude svítat.” S těmito slovy pohlédnu do dáli, kde tma, i když velice nepatrně, začíná měnit barvu. Už není čas, dřív než za půl hodiny se na místo, kde právě stojíme, doberou sluneční paprsky. Ti teplí zvěstovatelé naší smrti. Podívám se zpátky na Orlanda. “Jestli budete chtít můžu vás pozvat do svého sídla, Orlando.” “Není moc honosné, nemůžeme si takový přepych dovolit od…” mocně potřepu hlavou, abych zahnala myšlenky na vzpurnost a dychtivost mého přítele. Znovu se na Španěla usměji a optám se: “Tak?”

Lord Sifa - 19. dubna 2006 19:15
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Zastavím na příjezdu k hlavní cestě. Rozhlédnu se po obloze. Zdrželi jsme se nahoří dýl než sem myslel. Musíme si pohnout. Připoutej se rači miláčku Připoutám se a zařadím. Na hlavní silnici vjedu trochu neohleduplně a tento styl a charakter jízdy si držím po celou cestu domů. Sakra sakra, snad nikdo nebude dělat problémy a dostanem se dom v klidu.

Cindy Give - 19. dubna 2006 20:12
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Nechám se políbit, pak pustím tvojí ruku. Tak v pondělí. Budu se na tebe těšit.... Klíči otevřu dveře a zapadnu do koleje. Těsně před tím, než se dveře zaklapnou, ještě ti zamávám.

Cindy Give - 19. dubna 2006 20:13
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Zapadnu do svého pokoje a čekám rozhlédnu se, jestli už se vrátili i holky.

John Michael - 19. dubna 2006 20:38
	soukromá zpráva od John Michael pro Ahoj řeknu a když se zaklapnou dveře vyrazím do probouzejícího se města.. ale kam teď? pomyslím si.. Do motelu už to nemá cenu.. půjdu se podívat po nějaké té práci řeknu si pro sebe.. no jo, ale kde ji tady najít? nejdřív si půjdu koupit noviny a podívám se jestli tam není něco zajímavého..

Evishka - 20. dubna 2006 17:04
	soukromá zpráva od Evishka pro Připoutám se a pozoruju oblohu, která se začíná ztrácet na temnosti Toho hlápka už teda dnes hledat nebudeme, že? Podle rychlosti tvé jízdy usuzuji, že budeme rádi, když včas přijedeme domů. Co se vlastně stane, když to nestihneme....

Teurie - 20. dubna 2006 17:31

soukromá zpráva od Teurie pro Pozoroval jsem měsíc dokud úplně nezašel, nebo tedy dokud jsem na něj měla výhled. Seděla jsem stále v parku na nějakém kameni. Poté jsem se zvedla a zamířila kamsi...neznámo kam. Nejspíš jsem chtěla zamířit k nějaké zapadlejší putyce, kde bych mohla sehnat nějakou tu špinavou práci, ve které se tak vyžívám. Vyhýbala jsem se přelidněným ulicím, míjela jsem lidi, kteří tak spěchali do práce, nebo možná někteří už z práce... Cítila jsem se jakoby pro mě čas v tu chvíli neměl nic znamenat...

Orlando de Montorro - 21. dubna 2006 23:09

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Jako bych se probouzel ze zasnění. To světlo, ač teď ještě nepatrné, mě vlastně magicky vábí a přitahuje. Vlastně každé ráno. Už 377 let. A každým osamělým ránem více. "Ano. Miguel snad již brzy přijde." Odtuším jewště tak napůl přítomě. Jak rád bych opět pocítil na tváři hebké, teplé pohlazení slunečních paprsků. A jak rád bych se v jejich svitu rozplynul v popel v milované náruči. Zcela mě probere až Eliseina nabídka. "Nikoliv Eliseo. To mě bude ctí rozjasníte-li světlem své krásy chnurnou prázdnotu mého domu. Je poněkud blíže tomuto místu. A snad je hodno vaší krásy a vašeho původu." Odpovím. A bezděčně si uvědomuji, že opšt mluvím svou mateřštinou. Jen aby Miguel už přišel.

Elisea - 23. dubna 2006 21:09

Zaujatě sleduji Orlanda a něco ve mně je neklidné, téměř jako bych tušila, na co myslí. Vlastně, to i tuším, lze mu to vyčíst z očí, ale já… zřejmě se bojím, že to udělá. Ale po mých slovech se konečně vrátí, vrátí zpátky do reality, zpátky ke mně. Učiní mi nabídku a na mé tváři se opět roztančí úsměv, mluví… opět mluví španělsky, jak melodicky to zní, jak ráda to poslouchám, i když… nesmím. Avšak v zápětí mi hlavou projede jiná myšlenka, která u mého srdce, které nebije, zabolí dalo víc. Kéž by on byl stejný, stejný jako Orlando. Tak Galantní, dávající mi najevo sympatie. Snad, kdyby chtěl, byla bych jeho milenkou. Jenže on o to nemá zájem a to budí zase můj zájem o něj. Ale ten, kterému patřím je jiný. Jaký ozmar to jen řeším ve své nesmrtelnosti? “Myslím, že vaše sídlo by bylo hodno kohokoliv. Ne kvůli tomu jaké je, ale kvůli vám” odpovím mu, možná trošku tajemně, ale tak to cítím, tak mi to samo přišlo na jazyk.

Orlando de Montorro - 23. dubna 2006 23:47

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Ah...Děkuji za poklonu. Ale nevím, zda si ji zasloužím." Odpovím. "Ale můj dům jste ještě Eliseo neviděla. Třeba.....se vám v něm nebude líbit." Vlastně už teď automaticky mluvím španělsky. Angličtimu jsem se za ty dlouhé věky naučil zvládat velmi dobře.....stejně jako ruštinu, polštinu, italštimu, francouzštinu, němčinu, japonštinu a jazyk té malé krásné země, z níž pocházel můj nadaný žák Alexander - češtinu.....ale jazyk mé rodné země je pro mě stále nejpřirozenějším.

Temná křídla noci - 01. května 2006 15:24
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Bez menších problému, které tě ani nestály pozornost jste se dostali opět ke tvému domu. Cítíš, že už brzo se rozední a času není na zbyt. Dorazili jste domů přesně. Zatáhl si ruční brzdu, první lidé vycházejí z domů, nový den začíná.

Temná křídla noci - 01. května 2006 15:26
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Bez menších problému, které tě ani nestáli pozornost jste se dostali opět před dům. Cítíš, že už brzo se rozední a času není na zbyt. Dorazili jste domů přesně. Tvůj milý zatáhl ruční brzdu, první lidé vycházejí z domů, nový den začíná.

Temná křídla noci - 01. května 2006 15:27
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ano. Tvé kamarádky už dávno spí. Za chvíli se rozední, cítíš se utahaná a nejradši by ses zachumlala do postele a spala.

Temná křídla noci - 01. května 2006 15:40

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Došel si na jedno z menších náměstí. Cítíš první vůně pekařských výrobků, jež tě obklopují. Je to známka, že brzo se už rozední, první trafiky se otevírájí i s ranními novinami, pro které sis přišel i ty. Usedl si pohodlně na lavičku pod košatým stromem, který se každým momentem loučí s nějakým listem všech barev. Nalistoval rubriku práce. V jakém oboru by si chtěl pracovat? A v jakou dobu?

Temná křídla noci - 01. května 2006 15:45

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Spatříš Miguelita, který vychází z domu s větším kufrem, na němž jsou znát snad všechny události, které ho provázeli celým životem. Je nacpaný až k prasknutí, což by si vůbec neočákaval. Přes poměrně tenkou látku se rýsují obrysy věcí, nyní si uvědomuješ, že než oblečení si sebou bral osobní věci, věci, které pro něho něco znamenají. Za ním cupitá poměrně malá domácí černá kočka. Miguelito za sebou tahá těžce kufr a když spatří krásnou dámu, jež si s tebou povídá musí se posmát. Úsměv se však ihned vytratí a nahradí ho stejná grimasa, která vypovídá o tom, že kufr není zrovna nejhlečí.

Temná křídla noci - 01. května 2006 15:48

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Spatříš starého muže, který vychází z domu s větším kufrem, na němž jsou znát snad všechny události, které ho provázeli celým životem. Je nacpaný až k prasknutí. Přes poměrně tenkou látku se rýsují obrysy věcí, než oblečení si sebou bere osobní věci, nechápeš proč si to míří směrem k Orlandovi a tobě. Za ním cupitá poměrně malá domácí černá kočka. Stařec za sebou tahá těžce kufr a když tě spatří, musí se posmát. Úsměv se však ihned vytratí a nahradí ho stejná grimasa, která vypovídá o tom, že kufr není zrovna nejhlečí.

Temná křídla noci - 01. května 2006 15:50
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Míjíš tedy první lidi, jež spěchají do práce i z práce, spěchají do pekařství a někteří i s dětmi, které vedou do školek i škol. Chlapce na kolech s novinami přehnuté přes ruce. Den začíná a ty sis to namířila k své oblíbené putice. Když si chtěla vejít dovnitř zjistila si, že je zavřeno. Také sis uvědomila, že jsi poměrně unavená.

John Michael - 01. května 2006 17:23
	soukromá zpráva od John Michael pro dívám se po inzerátech a přemýšlím co tak dělat... vidím to nejspíš na nějakýho člena ochranky nebo vyhazovače... a tak se probírám inzeráty jestli tam není něco takového

Cindy Give - 01. května 2006 17:27
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Potichu se svléknu a zelezu do postele. Hned usnu. Když mě ráno vzbudí, mám kruhy pod očima a jsem dost utahaná. Zajdu do koupelny a tu hrozný obruče pod očima zamaskuji nějakým make upem.

Teurie - 01. května 2006 17:46

soukromá zpráva od Teurie pro Konečně jsem zahlédla oblíbenou hospodu. Došla jsem k ní a bezmyšlenkovitě jsem zmáškla kliku. Nic. Dveře se neotevřely, až pak jsem zvedla hlavu a všimla si že na dveřích visí nápis "Zavřeno". Zatvářila jsem se trochu nevrle, ale pak jsem jen pokrčila rameny a vydala se dál. Po pár dalších krocích na mě padla jakási únava. Asi bych si měla najít něco kde přespím, bo takhle nepřežiju moc dlouho...nepochybně tu jsou i lovci...no uvidí se... Prošla jsem další ulicí a rozhlížela jsem se po nějakých místech popřípadě budovách kam bych se mohla uklidit a vyspat se.

Orlando de Montorro - 02. května 2006 00:41

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Omluvím se tedy dámě a vyjdu Miguelovi na pomoc. Odeberu starci těžký kufr a chopím se jej sám. Kdybych byl člověkem, asi bych se jeho vahou strhal.....ale nejsem jím. A proto jsem si kufr vysadil na pravé rameno a přidržujíc jej pravou rukou v alespoň zhruba vyvážené poloze, nesu jej za starcem a jeho kočičkou k bryčce. Zde jej složím opatrně na sedadlo, na kterém nebudeme sedět, pomohu dámě do kočáru a následně vylezu za ní. Usadíme se na sedadle naproti Miguelovu kufru a já opatrně zabalím Eliseu do teplého španělského plédu. "Zatáhněte, prosím, střechu, Miguelito. Dáma je unavené a chtěla by cestou trochu spát." Požádám kočího. Nějak jsem se nikdy nestihl naučit, jak se to vlastně zatahuje.

Temná křídla noci - 02. května 2006 14:06
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Najdeš pouze jeden vhodný inzerát. Klub Sexy Pistols ( navštěvován motorkáři Sexy Pistols ) hledá schopného, mladého a silného muže, který by se ujal jako ochranka u dveří. Můžete volat na telefon: 779 556 101 nebo na 666 178 591 Plat po dohodě ( 15 000,-KČ - 30 000,-KČ ).

Temná křídla noci - 02. května 2006 14:08
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Pužiješ jeden ze svých silnějších korektorů, který je speciálně zaměřený pro kruhy pod očima. Jakž takž se ti povede zamaskovat známky ospalosti. Tvé kamarádky utrousí několik popichovačných i zvědavých poznámek a už chystají snídani. ,, Co si dáš Cindy? Mám ti taky udělat vajíčka? "

Temná křídla noci - 02. května 2006 14:08
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jako nepřijatelnější ti příjde blízký motel, který je přijatelný jak čistotou tak cenou.

Temná křídla noci - 02. května 2006 14:11
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Kočí pouze poslušně kývne hlavou a začne zatahovat střechu. Bryčka je po chvíli ještě krásnější a nyní jsou ještě lépe vidět španělské klasické ornamenty. Miguelito popožene koně a ještě se tě klidným hlasem zeptá: ,, Kamže to mám jet pane? "

Cindy Give - 02. května 2006 16:43
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Domažu na sebe ten krém a z koupelny na ně houknu. To bys byla moc hodná. mám hroznej hlad... Pak ještě vylovím odněkud tužku na oči, řasenku a nějaký ten lesk a provedu zaní změnu z monstra na pouhou ochechuli. :-) Když jsem hotová, jdu za holkama dát si ta vajjíčka.

John Michael - 02. května 2006 21:07
	soukromá zpráva od John Michael pro to není špatný pomyslím si a jdu k nějaké telefoní budce (pokud nemám mobil)... potom zavolám na to číslo a čekám dokud to někdo nezvedne... až to zvednou řeknu že volám ohledně toho inzerátu v novinách a že bych o tu práci měl zájem

Orlando de Montorro - 02. května 2006 23:56

"Po Hollywood bulvaru nahoru, Miguelito. A potom k rezidenční čtvrti. Dům se jmenuje Aranguera a vede k němu štěrková příjezdová cesta od tmavozeleně natřené brány zdobrné tepanými květy. Tuším, že to měli kdysi být snad růže." Odpovím pohotově. "Pokud to nebudete moci najít, ozvěte se, ukáži vám kudy. A......pozor na psa běhajícího v zahradě.......Jmenuje se Lucius a je..trochu, temperamentnější."

Temná křídla noci - 03. května 2006 17:28

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Tvá kamarádka ti už neodpoví, k tobě se line vůně rozpáleného másla, smažené cibule a samozřejmě vajíček. Doběhneš do kuchyně, na talíři máš už smažené vajíčka a tvá kamarádka je s chutí pojídá. Podívá se na tebe, její zkoumavý pohled s ulítlým úsměvem vypovídá o všem. ,, Co si probůh dělala celou noc? " Druhá kamarádka je zatím pořád v pokoji a vybírá co na sebe, jako obvykle. :)

Temná křídla noci - 03. května 2006 17:29
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Přijďte zítra v devět večer, budeme si vás muset vyzkoušet. ", řekne postařší drsný hlas v telefonu a ještě chvíli čeká, co na to řekneš.

Temná křídla noci - 03. května 2006 17:31
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Zajisté pane. ", odpoví Miguelito pomalu nepříjemně klidným hlasem, který je tak klidný až je to občas podivné. Rytmus a tempo klapotu koňských kopyt je snad přesný jako hodinky. Cesta bude trvat asi patnáct minut.

Temná křídla noci - 03. května 2006 17:31
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Zajisté pane. ", odpoví Miguelito pomalu nepříjemně klidným hlasem, který je tak klidný až je to občas podivné. Rytmus a tempo klapotu koňských kopyt je snad přesný jako hodinky. Cesta bude trvat asi patnáct minut.

Temná křídla noci - 03. května 2006 17:42

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Žádný pozdrav, představení, nic. Jako obvykle, není to zvláštní, spíše rutinní a obvyklé. Pred hodinou bylo nalezeno telo mrtveho bezdomovce v ulicce u padesate Broadway, misto hlidaji dva stráznici. Telo nebylo ohledano, pouze doktor urcil hodinu smrti asi na 3:30. Cekame na Vas. Je to jako každý druhý případ, nic zvláštního. Jisté, ale je, že by si měl vyrazit co nejdříve, chudáci strážníci a čím dříve, tím čerstvější důkazy a tím větší možnost, že případ vyřešíš rychleji.

John Michael - 03. května 2006 17:51
	soukromá zpráva od John Michael pro a nešlo by to už dnes? zeptám se.. kdyby to nešlo tak a» mám dost času si najít něco jiného dodám.. přece jen tu práci potřebuju rychle pomyslím si

Ahasashi Tanaka - 03. května 2006 17:55

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Skvěle...co to bude dneska?" zabručím si pod vousy a vyhoupnu se na nohy. V předsíni na sebe hodím svůj černý kabát, připnu si těžký opasek s hvězdicemi i pistolemi a nakonec vezmu do ruky pouzdro s katanou. Zabouchnu za sebou dveře a klidným kokem vyrazím dolů ze schodů. Tenhle barák není nic moc, zdi jsou oprýskané, otlučené, schody ošoupané a žije tu spousta podivných "živlů". Ale to nevadí. Takové místo lovci upírů vyhovuje. Konečně mě do očí udeří první paprsky slunce, ale to už vytahuji sluneční brýle a posadím si je na nos. Známou cestou opustím dům, dojdu k parkovišti a nasednu do svého černého fordu. Jistě docela atypické mít vlastí auto když žiji v těchle poměrech...a zajímavé je že ho nikdo neukradl. Strach je mocný spojenec. Katanu obřadně uložím do prostoru nohou spolujezdce, zabouchnu dvířka a zapnu rádio Old jazz station. Nastartuji motor a za libozvučné jazzové muziky vyrazím v naprosté pohodě směrem k místu činu. Jako každý den...

Temná křídla noci - 03. května 2006 18:08
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, No ... no dobrá. Tak tedy dnes v devět. ", ozve se z telefonu.

John Michael - 03. května 2006 18:16
	soukromá zpráva od John Michael pro dobře děkuji řeknu, rozloučím se a zavěsím... tak to by bylo.. pomyslím si.. potom se odebero do motelu a na chvíli si odpočinu.. pro jistotu si tak na čtyři nastavím budík

Elisea - 03. května 2006 18:34

soukromá zpráva od Elisea pro “Ve vaší přítomnosti se mi bude líbit kdekoliv” odpovím na Orlandovu úvahu v domnění, že rozplynu jeho nejistotu. Je zvláštní, že on na mě mluví Španělsky a já stále musím odpovídat Angličtinou, jeho slovům začínám rozumět, rozumím všemu, ale odpovídat. To je pro mě těžší. Potom pohlédnu ke dveřím, ve kterých se objeví stařec, tahající se s očividně těžkým kufrem. Na chvíli se na jeho tváři objeví úsměv, který se opět zase vytratí a Orlando mu jde pomoc. Se zaujetím sleduji černou kočku, cupitající si to za starcem. Pak ovšem kůň, táhnoucí bryčku zařehtá a já, abych jen hloupě nestále zatímco muži přicházejí a nakládají zavazadlo, přejdu tiše k jeho hlavě a pohladím ho. Miluji tyto zvířata a jsem ráda, že se mě nebojí. Byl by to pro mě mnohem větší trest než celá věčnost. Pak Orlando přijde za mnou a pomůže mi nahoru do bryčky. Poděkuji mi úsměvem. Stále se nestačím divit nad jeho vychováním, nad jeho způsoby, nad vším, co mi kdysi bylo tak drahé a co mi tolik vštěpovali do hlavy. Stále mlčím a jen ho pozorně sleduji. Jsem ráda, že existují muži, kterým nejde jen o to, udělat ženu svou milenkou, ale že existují i muži, který zajímá, co si žena myslí či co cítí.

Cindy Give - 03. května 2006 19:22
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Hladově se pustím do vajíček, už alespoň nevypadám tak rozespale, i když únava je na mě znát. Pokrčím rameny. Byla jsem na diskotéce. Řeknu se záludným úsměvem. Taky nemusim hned všecko vybalit.... však oni se doptaj....

Orlando de Montorro - 04. května 2006 18:14
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Ten poněkud nepříjemný tón ve starcově hlase mě trochu zaráží. "Stalo se něco, Miguelito?" Reaguji spíše na něj než na kočího odpověď.

Teurie - 04. května 2006 19:41
	soukromá zpráva od Teurie pro Chvíli nerozhodně postávám před motelem, ale pak se nakonec přeci jen odhodlám a dojdu k dveřím. Pomalu vejdu dovnitř a rozhlížím se kde bych si mohla objednat pokoj. Popřípadě, kdyby můj zrak zavadil o nějakého zajímavého člověka, který by mi mohl přinést nějakou prácičku, nebo kdyby se neskytl někdo kkdo by poskytl alespoň nějakou zábavu.

Temná křídla noci - 05. května 2006 16:04
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když jsi přišel do svého pokoje a nedočkavě se vrhl do postele ucítil si pod sebou něco ... tvrdého, je to asi obálka. A seš si jist, že tu žádná nebyla když jsi odcházel.

Temná křídla noci - 05. května 2006 17:09
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Tak dlouho? To mi k tobě Cindy nějak nesedí. ", prohodí kamarádka s šibalským úsměvem a podívá se na druhou spolubydlící, která právě vyšla z pokoje a pro změnu si to namířila do koupelny. ,, Nelži nám Cindy. "

Temná křídla noci - 05. května 2006 17:12

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Z motelu vycházejí lidé, kteří jsou obvyklý i neobvyklý, nikdo tě však nezaujal natolik, aby ses ním zabývala. Vstoupila si a hned se ti naskytl pohled na prostý recepční stůl. Za ním stála mladá pohledná žena s trochu znuděným výrazem, když jsi přišla pokusila se o úsměv, který se ale po chvilce změnil v nějakou podivnou grimasu, blíže neurčitou. ,, Dobré ráno slečno. Přejete si pokoj? ", její hlas je poměrně milý, ale neujde ti v něm kapka ospalosti a opravdu znuděnosti, není divu.

Temná křídla noci - 05. května 2006 17:25

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Sotva jste nasedli všichni tři do aut a nastartovali, cítili jste v sobě vzrušení, adrenalin a moc dobře víte, že se může stát cokoli. Prvních sto metrů bylo naprosto v pořádku, všichni jste byli těsně za sebou, objevilo se i drobné požďuchování. Vedl Alex. Asi po půl kilometru jste zajeli za město k lesní cestě. Pořád vede Alex, ale právě vidíš, že Taře nefungují brzdy, pomalu začíná ztrácet kontrolu nad svým vozem. Sledujiš její počínaní, ale to nic nepomůže tomu, že její auto opravdu obrovskou rychlostí narazí do stromu. Ano, je to upírka, ale i tento náraz byl tak silný, že ji okamžitě zlomil vaz, možná že přežije, ale o to se ty už nezajímáš. Před tebou je těžká zatáčka, možná že rozhodne o tvé výhře či prohře. Alex do tebe opravdu silně žďuchl a ty ses zřítil z lesní cesty do velké rokle. Cítíš mačkání střechy, nárazy o kameny, cítíš smrad ( vůni ) benzínu. Uvědomuješ, že toto nedopadne bez následků. Pustil jsi volant a uvolnil nohy z pedálů, není už šance. Před tvýma očima ti proběhl celý život, a jako poslední obraz mladé krásné upírky a Maxův obličej, který tě bude asi honit celý zbytek tvého posmrtného života.

Cindy Give - 05. května 2006 17:28
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se. Už je to tady..... Byla jsem na diskotéce. Ale potkala jsem tam jednoho kluka.... Řeknu mezi pojídáním vajíček.

Temná křídla noci - 05. května 2006 17:30
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, No tak to bylo. ", prohodí kamarádka spokojeně a druhá spolubydlící se zamkne v koupelně, kde bude trávit hodně času. ,, A je to fešák? ", napije se pomeranžové džusu a nebídne ti.

Cindy Give - 05. května 2006 17:32
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se. Moje slova zapůsobila, jak měla. Je. Přikývnu. Líbí se mi. Pak si od ní vezmu džus a taky sie napiju. Díky. poděkuju a podávám jí ho zpátky. Pak očekávám další otázky.

Temná křídla noci - 05. května 2006 20:49
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vezme si džus a postaví ho na stůl. ,, No a dál? Všechno co víš, povídej. ", vychrlí nedočkavě kamarádka. Venku se pro změnu sešeřelo a vypadá to, že začne brzo pršet.

Teurie - 05. května 2006 20:56
	soukromá zpráva od Teurie pro Ano. Nějaký, který nebude mít okno na rušnou ulici a nejdu v něm potřebný klid... pousměju se na ni. Ja stát v týhle recepci, tak se taky tak tvářím... proběhne mi hlavou, napadne mě že bych tuhle myšlenku mohla říct i nahlas, ale nakonec jsem se rozhodla že se provokaci radějc vyhnu. Za kolik máte pokoje?

Temná křídla noci - 05. května 2006 21:01

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Za třista korun na jednu noc, tedy na den ... tedy prostě mi dáte třista a máte pokoj na celý den i noc. ", jde vidět, že dívka je z toho všeho dosti popletená a má na krajíčku, aby neusla. Pokusí se opět o úsměv, který se ji podaří lépe. Recepce je za prosklenou stěnou, ve které je okýnko a na boku dveře. Po tvé levici je dlouhá chodba, kde jsou asi už pokoje.

Cindy Give - 05. května 2006 21:07
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Co bych mla povídat..... potutelně se usměju. Jmenuje se John Michael. Dojídám vajíčka. Je tady vě městě novej. Seznámila jsem se s nim na tý diskotéce.

Temná křídla noci - 05. května 2006 21:11
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, To je krásný jméno. ", řekne kamarádka při čemž se postaví a odnese talíř do dřezu. Dopije džus. Poté si vezmu z košíku jablko a znova si sedne k tobě a zvědavě se na tebe dívá. ,, A dál? ", mlaskne a znova se zakousne do jablka.

Teurie - 05. května 2006 21:17
	soukromá zpráva od Teurie pro Dobrá... přikývnu. Na tohle snad ještě mám ne?!?horlivě se začnu prohrabovat v kapsách svého dlouhého kabbátu a hledat peněženku. Nakonec ji najdu a slavnostně vytáhnu. Zkoumám jestli je v ní ještě dost peněz.

Temná křídla noci - 05. května 2006 21:22
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Naštěstí je v ní pět stokorunových bankovek, máš štěstí. Ani si nepamatuješ jak se tam vzaly. Bude to už nějaká doba. Zaplatíš tedy slečně, která ti vrátí padát korun. ,, Tady máte klíček, chodbou dozadu. ", podá ti klíč, na kterém je přívěšek ve tvaru kytičky a na ní je napsáno číslo 8.

Teurie - 05. května 2006 21:29
	soukromá zpráva od Teurie pro Díky. pronesu tiše a zamířím do chodby, na kterou ukázala. Očima rychle přelétám po dveřích a hledám ono číslo. Přišlo mi směšné, jakými přívěsky mají ty klíče označena, ale po chvíli mi to zas bylo jedno, protože únava začala pomalu, ale jistě vyhrávat. Rychle jsem vpaadla do pokoje, zabouchla za sebou dveře a zamkla je. Klíč jsem nechala v zámku.

Cindy Give - 05. května 2006 21:48
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se. Nejdřív jsem si s nim zatancovala. Tancuje fakt hezky. No.... Odmlčím se. No, a pak jsme se líbali. Já vim, je to divný, když se ani neznáme.... Ale prostě to přišlo tak samo. Pokrčím výmluvně rameny, a čakám na kámoščinu reakci.

Temná křídla noci - 06. května 2006 11:47
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Pokoj je jednoduchý, čistý a poměrně hezký. Jednolůžková klasická postel s nočním stolkem, na kterém je lampa a telefon, také šuplík s klíčkem. Je tam skříň se zrcadlem, křeslo, televize, váza s květinami, okno s nezajímavým výhledem a ještě jedny dveře, asi do koupelny.

Temná křídla noci - 06. května 2006 11:48
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, No tak to bylo. ", opět nahodí svůj šibalský výraz a odejde do pokoje si balit věci, jelikož jezdí také na víkend domů. Druhá kamarádka je pořád ještě v koupelně.

Elisea - 06. května 2006 12:17
	soukromá zpráva od Elisea pro Letmo pohlédnu na kočího, mírně znepokojená jeho klidným hlasem, v němž jsou stopy něčeho, co zatím nedokážu přesně rozpoznat. Ovšem nehodlám se do toho plést, nemám na to právo a tak dál jen mlčím. Ovšem oči mám jiskrné, jasné a těkající mezi starcovými zády a Orlandovou tváří.

Cindy Give - 06. května 2006 12:25
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Ušklíbnu se. Pak také odejdu do pokoje, abych si zbalila věci na cestu. Moc si jich neberu, část oblečení mám doma. A co vy? Jak jste se měi na té oslavě? houknu přitom na kámošku.

John Michael - 06. května 2006 13:42
	soukromá zpráva od John Michael pro podívám se na obálku jestli tam není napsaný adrsát.. pokud nic nenajdu tak ji otevřu a začnu si v duchu číst

Temná křídla noci - 06. května 2006 18:15
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Ale vůbec ne, jsem už pouze trochu unavený. ", usměje se na tebe i tvou novou přítelkyni. Cesta probíhá v klidu. Asi za patnáct minut dorazíte ke tvému domu. Miguelito zastaví bryčku.

Temná křídla noci - 06. května 2006 18:17
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Ale vůbec ne, jsem už pouze trochu unavený. ", usměje se na tebe i na Orlanda. Cesta probíhá v klidu. Asi za patnáct minut dorazíte k jeho domu. Miguelito zastaví bryčku.

Temná křídla noci - 06. května 2006 18:18
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Skvěle, no já se trochu opila, ale jen tak přiměřeně. ", kamarádka se trochu zasní a na to vybuchne smíchy. Když se po chvíli uklidní utře si slzu, která nevznikla žalem. ,, No a Jeny ... prosímtě, ta pu»ka akorát skočila oblečená do bazénu a za ní naskákalo asi dvacet kluků. ", na to se zase uchichtla a balí dál.

Teurie - 06. května 2006 18:20

soukromá zpráva od Teurie pro Spěšně prolétnu pokoj pohledem a pak dojdu k posteli. Sundala jsem si kabát a klobouk a po cestě obě věci hodila na křeslo, které jsem míjela. Unaveně jsem dosedla na postel, sundala si boty a pak sebou praštila do polštářů. To byl den...noc...nebo jak tomu říct... Mno, ale měla bych si najít nějakou práci, protože s dvě stovkama už moc dlouho nevydržim... Po chvíli si vzpomenu že si do peněženky obvykle ukládám některá čísla svých zaměstnavatelů. Natáhnu se pro ni a začnu se v ní opět horlivě prohlrabovat... Mohla bych zkusit pár jich obvolat jestli nepotřebujou zbavit nějakých potížistů...

Temná křídla noci - 06. května 2006 18:21

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Na obálce není nic napsáno. Uvědomíš si, že nikdo nemá tvůj klíč od pokoje a žádné okno nebylo rozbito, jak se sem tedy dostal? Když si rozbalil vytáhl si dopisní papír, ale není to obyčejný papír. Je to pergamen velice kvalitní práce, který je starý už asi dvěstě let, jak je to možné? Cítíš jemnou vůní krému na ruce s levandulí a práškem z velrybích kostí. Kdo si může dovolit takový přepych? Velice úhledným písmem, které nemá daleko k písmo v gotice je napsáno: Nemysli si, že nevím, že tu jsi. Nepřežiješ dlouho. Žádný podpis, pouze jsi poznal, že to psala ženská ruka.

Temná křídla noci - 06. května 2006 18:23
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Našla jsi pouze dvě čísla. Jedno je už opravdu staré a proto zavoláš na to druhé. Zvedne to nějaká fuchtle, okolo padesáti let, asi sekretářka. ,, Kancelář právníka Johna Steva, co si přejete? ", ozve se hlas v telefoun, který je trochu povýšený, lhostejný a chraplavý.

Cindy Give - 06. května 2006 18:24
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Novo, Jeny. Ušklíbnu se přátelsky. Dál balím věci. Ani nelituju, že jsem tam nešla. Poznamenám a bez lady a skladu házim věci do batohu.

Teurie - 06. května 2006 18:30
	soukromá zpráva od Teurie pro Je tam někde pan Steve? zeptám se tiše a jaksi tajemně, nebo si aspoň přeju aby to přes ten telefon znělo tajemně... Potřebovala bych s ním mluvit, je to naléhavé...Řekněte mu že volá přítel, on už bude vědět o koho se jedná... Modlila jsem se aby se ta baba už víc nevyptávala...to bych ji s tím asi musela fláknout...a to by zrovna nebylo nejlepší...

John Michael - 07. května 2006 01:05

soukromá zpráva od John Michael pro co to má být? pomyslím si... potom se ještě pořádně orozhlédnu po známkách vniknutí.. pokud opravdu nikde nic nenajdu sbalím si věci a vypadnu z motelu... zaplatím a odejdu někam do ulic.. snažím se lidem moc neukazovat.. kdo to mohl být? a co chce po mě?? co jsem jí udělal tyhle otázky se mi honí hlavou naštěstí téměř nic nemám takže můžu nepozorován cestovat a lehko...

Temná křídla noci - 07. května 2006 14:16
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, To se ti nedivím. ", Elisha se postaví a začně cosi hledat, ale viditelně to nenachází. ,, Kde je můj růžový svetr? ", řekne spíše pro sebe a začne se hrabat zbrkle ve skříni. V tom momentu vyjde Jeny z koupelny, krásná jako vždy a hned si to namíří do kuchyně se najítst.

Temná křídla noci - 07. května 2006 14:17
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Moment slečno. ", na chvíli se v telefonu odmlčí, poté už slyšíš známý, zralý hlas muže: ,, Halo? ", prohodí spíše řečnicky.

Temná křídla noci - 07. května 2006 14:18
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nenapadá tě nikdo, kdo by mohl vědět, že si tam byl. Už vůbec ne, tě nenapadá žádná žena, která by tě chtěla zabít. A jak se vůbec dostali/dostala/dostal do tvého pokoje? Tato myšlenka tě trápí poměrně dlouho při čemž se touláš městskými uličkami.

John Michael - 07. května 2006 14:41
	soukromá zpráva od John Michael pro asi po hodině potulování uličkama mě to přestane bavit a strach trošku opadne protože si říkámže jsem se té osobě určitě ztratil a navíc že pokud je to upír tak teď mi stejně neublíží a vydám se hledat něco na jídlo.. asi něco zaběhlýho..

Cindy Give - 07. května 2006 14:54
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Dál balím věci. Myslim, že ho máš v kuchyni. Viděla jsem ho na židli. Promluvím k pátrající kamarádce a dál balim svoje věci. Nevidělas moje sluneční brejle? Ty modrý.... Houknu na ní jěště a jdu se taky přehrabovat ve věcech.

Teurie - 07. května 2006 15:28
	soukromá zpráva od Teurie pro Těší mě že vás zase slyším Johne...Doufám že si na mě ještě pamatujete...na starou přítelkyni? jakoby zapředu do sluchátka a čekám jak dotyčný zareaguje.

Orlando de Montorro - 08. května 2006 18:19

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Příliš mne to nepřesvědčilo. Něco podobného bylo slišet v hlase jistého nájemného vraha, když se na mne u dvora jistého vysoce postaveného knížete, jehož nemanželskému synkovi jsem měl tu čest vštípit lásku k hudbě a zdokonalit jeho hudební nadání. Přesto se ale rozhodnu nepátrat po příčině. "I já, Miguelito......Dnes byla dlouhá noc. A není poslední." Odpovím kočímu a nechám se vést. Když bryčka zastaví opět se nakloním k Miguelovi. "Jen dál, Miguelito. Brána se otevírá elektronicky." Zahrada vypadá spíš jako velmi pečlivě udržovaný anglický park. U brány stojí, coby čestná stráž dvě štíhlé, vysoké Thuje. Po každé straně cesty jedna. Od brány vede parkem pečlivě upravená cesta vysypaná bílým křemenným štěrkem, který se v přibívajících ranních červáncích třpytí jako kapky rosy na křídlech plameňáků. Podél cesty se táhne dlouhý úský záhon, osázený čajovými růžemi. Jsou v plném květu a nádherně voní po mandlích a dargilinském čaji. A vysoko nad lososovo-stříbřitě žhnoucím štěrkem cesty se po celé délce vine zelená klenba větví prastarých cukrových javorů. Musejí být nejméně tak staré, jako sama zahrada. Snad pamatují ještě doby prvních kolonizátorů. Dům není přes jejich široké sytě zelené koruny zatím vidět. Tedy, ne celý. Napravo od hlavní cesty vede užší cesta ke stájím.....a budoucímu domu mého nového kočího. To, co je ze stájí vidět, dýchá temperamentem a nespoutanou krásou archytektůry jižního španělska. Ze samotného domu je od brány vidět pouze okrouhlé nádvoříčko před vchodem a několik sloupů stinného, zastřešeného loubí, z části porostlého Visterií a popínavou růží. A kousek střechy z černých břidlicových tašek.

Temná křídla noci - 08. května 2006 18:52
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Miguelito překvapen krásou tvého domova pouze nevědomě kývne hlavou a opět popožene koně do pomalejšího klusu. Jakmile se brána otevře, Miguelito objede obkrouhlé nádvoříčko a zastaví před vchodem, doufajíc, že zastavil správně. Nepatrně se pootočí s mírně nadzvedlým obočím, jeho oči říkají: Tady?

Temná křídla noci - 08. května 2006 18:53
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Miguelito překvapen krásou tvého domova pouze nevědomě kývne hlavou a opět popožene koně do pomalejšího klusu. Jakmile se brána otevře, Miguelito objede obkrouhlé nádvoříčko a zastaví před vchodem, doufajíc, že zastavil správně. Nepatrně se pootočí s mírně nadzvedlým obočím, jeho oči říkají: Tady?

Temná křídla noci - 08. května 2006 18:54
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vydáš se na kraj města k temným uličkám, které brzské ranní slunce pomalu, ale jistě osvětluje. Na štěrku v těchto uličkách se objevují první kapky rosy. Uvidíš spícího psa, který je viditelně opuš»ěný. Klepe se v pravidelných intervalech zimou. Je to nějaký kříženec vlčáka a kokršpaněla.

Temná křídla noci - 08. května 2006 18:56
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Díky. ", usměje se na tebe Elisha a utíká do kuchyně. Po cestě na tebe ještě houkne: ,, Viděla jsem je pod tvou postelí, nevím co tam dělají. ", uchichtne se a zmizí ti z dohledu. Koukneš pod svou postel a opravdu, jsou tam.

Temná křídla noci - 08. května 2006 18:57
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Chvíle mlčení. John se asi zamyslel. Po momentu uslyšíš jeho hlas: ,, Teurie? ", prohodí značně překvapen, asi nečekla, že mu zavoláš.

Teurie - 08. května 2006 19:15
	soukromá zpráva od Teurie pro Hlavička...tak jsi nezapomněl...Nebudu chodit kolem horké kaše...nemáš něco? Nějakou prácičku pro mě? mimoděk jsem se do telefonu usmála.

Cindy Give - 08. května 2006 19:16
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Díky. Vlezu pod postel a zašátrám ruko op brejlích. Pak se ušklíbnu, protože jsou hrozně špinavý. Jdu do koupelny, abych si je umyla. Pak nahlédnu do kuchyně, jestli tam ještě Jeny s druhou kamarádkou jsou. Když jo, sednu si k nim, jestli ne, vrátím se do pokoje balit.

Orlando de Montorro - 08. května 2006 19:50

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Až když bryčka vjela na cestu, začal se dům pomalu odkrývat. Nejdříve téměř egyptsky tvarovanými sloupy nesené loubí s malým květinovým patiem a fontánkou, dle španělského zvyku. A dveře hlavního vchodu, vyrobené s masivních prken z černé borovice, mořené do lehce tmavohněda, které zručné ruce dávného, zřejmě skutečně španělského, kováře ozdobily stříbrným tepaným kováním. Poté zelený příkrov odhalil jemné rysy téměř křehce působící stavby. Není to dům. Spíše zámek. Nebo zámeček. Jako by jej někdo v mé vlasti rozebral kámen po kanení a zde, obklopený zelení a květy, opět kámen po kaneni poskládal. Jen stěny září právě nově nahozenou omítkou v barvě mandlového krému, s okny bíle orámovanými a střechou leskle černou břidlicovými taškami. Budova je postavena do tvaru písmene V, přičemž základnou je vstupní část a od ní v ostrém úhlu vybíhají dvě křídla. Z nichž jedno je nalepeno na vyčnívající část skály v úpatí Holywood Hill. Vstupní budova je tvořena dvěma patry, stejně jako levé křídlo. Pravé křídlo obě budovy převyšuje o jedno patro a je na něm znát, že toto patro bylo, relativně nedávno, přistavěno. Kývnu na Miguela, že ano, že tady jsme doma. A lehce seskočím z bričky na štěrkovou cestičku. Poté otevřu dvířka ( která jsem předtím přeskočil ) pomohu Elisee vystoupit a nabídnu jí rámě. "Děkuji Migueli. A vítejte u mě doma. Zavezte teď, prosím, bryčku do stodoly a najděte ve stájích vhodné stání pro svého koně. Štolba Alfonso se o něj postará, aby jste si mohl vybalit. Váš byt se nachází v obytné části, nad stájí. Doufám, že se vám u mě bude líbit. Dobře se vyspěte, a kdyby jste cokoliv potřeboval, můj majordomus má své dostane potřebné instrukce a bude vám nápomocen. Jmenuje se Juan." Instruuji ještě kočího a chystám se odvést si Eliseu dovnitř a za těch nemnoho chvil, které zbývají do úplného rozbřesku, ji trochu provést po domě.

Elisea - 08. května 2006 20:23

soukromá zpráva od Elisea pro Neschopna jediného pohybu či nadechnutí ohromeně sleduji rozšířenýma očima to, co vidím a poprvé v novém životě děkuji, že nemohu dýchat, protože v tomto okamžiku bych se zřejmě udusila. Vše vypadá jako tehdy, před 200 lety, v Andalusii, v mém domově, i když mé sídlo ani tehdy nebylo tak nádherné. Nebyli jsme chudí, to ne, jen mí rodiče měli, řekněme, jiný vkus. Zahanbeně pohlédnu na své oblečení skryté v teplé dece, na těsné černé kalhoty dole se zvonovitě rozšiřujícími a triko, odhalující velkou část mých zad a neméně tolik vepředu. Naprosto nevhodné oblečení pro toto místo, pro tuto chvíli, pro tuto atmosféru. Zavrtám se hlouběji do látky, která mě zahřívá a rozpačitě sklopím zrak a mlčky poslouchám Orlandův melodický hlas, když kočár zastaví na příjezdové cestě. Potom už nemám na výběr, musím se odkrýt a ukázat světu své oblečení, se kterým jsem donedávna byla spokojena, protože všem vyhovovalo, ale ne teď, teď, když vše je jinak… S dávkou rozpaků vystoupím z bryčky a trošku roztřeseně se chytnu Orlandova nabízeného rámě, přičemž následuji jeho kroky.

John Michael - 08. května 2006 20:47
	soukromá zpráva od John Michael pro rozhlédnu se kolem sebe... pokud nevidím nikoho kdo by mě mohl vidět skočím na psa.. pořádně se k němu přitisknu a vysaju ho... snažím se ho nevysát ůplně... jen tak aby mě to nasytilo a on to ještě rozchodil... promiň pejsku zašeptám mu do ucha...

Orlando de Montorro - 08. května 2006 23:49

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Když se do mě Elisea zavěšuje, pocítím jak se chvěje. A v domění, že je to zimou......její oblečení je více, než nedostatečné, pro procházky venku v chladu časných ranních hodin před úsvitem......odepnu z ramen pláš» a přehodím jej přes její ramena. Zrychlím krok, nebo» první paprsky slunce se už nebezpečně prodírají hustou zelenou klenbou mnoho století pamatujících javorů. Těžké, kováním zdobené dveře jako by se nám v ústrety otevřely samy od sebe, ale není tomu tak. Stojí v nich olivrejovaný mladý muž, snědé pleti, právě s tou správnou andaluzskou dávkou opálení a černých vlasů i očí. "Dobrý den, Done Orlando." Pozdraví. A pak se maličko ukloní. "Madam." Hlesne. Má příjemný hlas, stejně jako já. A stejně jako já mluví španělsky. S jistotou někoho, kdo v té zemi ještě nedávno žil. I jeho hlas zní melodicky. Ale je v něm znát drsný podtón někoho, kdo se, snad ještě nedávno, živil jinak, nežli zastávánímn funkce majordoma. O mnoho méně počestně. "Dobrý den, Juane. Jsem unaven. Dnes, prosím, žádná lejstra a žádné návštěvy. Personálu dejte volno. Chci aby zde zůstal pouze kuchař. A Anita. Bude se starat o slečnin šatník. Oh, pardon. Toto je slečna Elisea. Má přítelkyně. Bude s námi sdílet tento dům. Přeji si, aby jí byl k užívání přichystámn šarlatový pokoj a místnosti k němu přilehlé. A......Kde je mistr Pietro? Dáma bude potřebovat kompletní novou garderóbu a nerad bych jí pořizoval šaty v konfekci. A» ji Anita přeměří, až slečna opustí lázeň......a mistru Pietrovi dejte vše, oč si požádá, prozatím na dvanáctery šaty. Přeji si, aby v nich dáma vypadala jako vévodkyně." Vydám pokyny hned jak vstoupíme do haly. Nějaký sluha mezitím sejme Elisee z ramen můj pláš» a odnese jej. Jiný sluha mě vyprostí z jen tak mimochodem, rozepnutého kabátce. Chvíli se tak ocitám jen v košili a kalhotech. Než mi mladičká služtička pomůže navléci cosi dlouhého, co lze nejsnadnějí připodobnit k županu, nebo dlouhému azabskému kaftenu barvy temě červeného vína, s rukávy a límcem, obšitými zlatovínovým brokátem. Jiná služtička pohotově zahalila Eliseinu polonahou postavu do hedvábného, lehce průsvitného župánky něřně meruňkové barvy s mnohým krajkovým a kanýrky, tak dlouhého, že jej má jako lehké šaty, nařaseným lemem se dotýkající jejích kotníčků, tak lehkého, že stačí krok a látka za ní povlává, jako třepotavá motýlí křídla. "A nyní bych rád provedl dámu trochu po domě. Sám. Mezitím, a» nám přichystají lázeň. Odděleně, samozřejmě. A.....potom už nechci být rušen......Ani slečna Elisea." Znějí další pokyny. Vlídné, spíše prosby, ale důrazné a nepřipouštějící nesplnění. A služebnictvo, jako mravenci v mraveništi, vše ihned plní. Ve skutečnosti jich není tolik. Jenže, někonu, kdo přišel z jiného prostředí, se to může zdát, což chápu a dobře znám z dob svého útlého mládí, neuvěřitelné a fascinující. A připomínající mraveniště. "Ah....Juane! Přijal jsem nového kočího, místo Pabla, když se přiženil do San Franciska a opustil nás. Jmenuje se Miguel a....Není už mladý. Zařiďte, aby mu někdo pomohl se stěhováním a aklimatizací. A dovezl z jeho domu nábytek."

Elisea - 09. května 2006 20:06

soukromá zpráva od Elisea pro Okamžitě, jak se do Orlanda zavěsím, opět mě pustí a z ramen sejme svůj pláš», kterým mě celou přikryje. Stále znovu a znovu mě překvapuje jeho galantnost a sama nevím proč, snad kdysi jsem na to byla zvyklá, ale 200 let je dlouhá doba. Nikdy jsem nežila skromně, moji… milenci, zvláště ten jeden, si mě vždy vydržovali, ale nikdy ne takhle. A nikdy ne nezištně. Natáhnu krok, abych stačila Orlandovu tempu, ovšem v mém podání to musí vypadat spíš směšně než s elegancí a s ladností jako to jeho. A proto jen zarytě hledím do země. Vzhlédnu teprve ve chvíli kdy okované vstupní dveře se jako kouzlem otevřou a já teprve nyní zahlédnu typického muže země Španělské. A znovu a znovu mě napadne, jak já se svými plavými či snad až slunečně zlatými vlasy mohu být stejného národa. Mluví příjemným hlasem, ale v mé mateřštině. Než si opět zvyknu na tuto řeč, bude mi to trvat, snad… budu potřebovat i pomoc. Pak začne můj nový přítel dávat rozkazy, ale žádný z nich není rozkazem přímým, spíše prosbou, tím, co já jsem nikdy nezažila. Vždy bylo jen musíš, či udělej. A slovo prosím? Nikdy se nevyskytovalo… Tak ráda bych Orlandovy řekla, a» si se mnou nedělá potíže, že stejně brzy odejdu, musím dát zprávy svému „pánu“ a měla bych dál vést odvěký boj proti vlkodlakům, ale v této chvíli na vše nějak zapomínám. Ohromena tímto místem, ale hlavně ohromena jím… To, jak mě přijal do svého domu, jak za mě chce utrácet a dát mi vše, po čem jsem mohla by» jen zatoužit je mi až nepříjemné… Obrovská komnata, krásné šaty, drahé šperky, koně… z toho všeho jsem již dávno vyrostla. Se sklíčeným pohledem se podívám po pánu tohoto domu, ale stále mlčím. Jeden z jeho sluhů ze mě sejme pláš» a já se ocitnu opět ve svém oblečení v tomto domě. Připadá mi to, jako bych se mu jím vysmívala a zároveň, jako bych v tomto sídle stála nahá, když tu se přitočí další služtička a obleče mi jemný župánek. Prty se jemně dotknu látky, ze které je zhotoven. Je tak jemná, nachychané, téměř ji necítím. Krásný kus oblečení, ne, přímo skvostné umělecké dílo. Zmateně se začnu rozhlížet kolem po tolika sloužícíh, každou chvíli se kolem mě nějaký protáhne a než se za ní stihnu otočit… je pryč. Počkám až nás všichni nechají a samotě a konečně tlumeně promluvím: „Orlando, já nechápu, proč si se mnou děláte starosti. Nechci, abyste měl někoho na krku, aniž by vám pomáhal, jen tak, z milosti. Nechci, abyste měl problémy a ani jiné nepříjemnosti s ženou, která vám nemůže být nijak k užitku. A hlavně… nechci vás obtěžovat.“

Orlando de Montorro - 09. května 2006 20:22

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Nejste mi na obtíž Eliseo. Kdyby ano, nepozval bych vás do svého domu a nehodlal z vás udělat princeznu, kterou v mých očích jste." Odpovím. A pokračuji, jako bych hodlal vyvrátit její obavy a zahnat rozpaky. Abych nemusel v tom domě zůstat sám. "Jen si užívejte, na starosti a na přemýšlení o nějaké formě vyrovnání toho, co považujete za svůj dluh vůči mě, je času dost příští noci. Nyní jste zde hostem. Vítaným a milým hostem. Kterému splním každé přání, i to dětské, skryté v hloubi duše. A ačkoli láska je to jediné, co vám nenabízím, máme věčnost na to, abychom se navzájem poznali a zvykli si na přítomnost toho druhého. Tedy.....nespěcháte-li ke svému stvořiteli."

Elisea - 09. května 2006 20:38

soukromá zpráva od Elisea pro Pohlédnu do Orlandových očí. “Jste velice štědrý a moc dobrý muž, Orlando. Ale já dámou i dokonce princeznou nejsem už dlouho, velice předlouho. Jak vám mám být dobrou společnicí či aspoň lacinou ozdobou tohoto přenádherného sídla, když neumím ani část toho, co toto místo dělá tak mystickým. Neovládám vybrané způsoby vyšší společnosti, nemluvě o řeči tak úzce spjaté s tímto zámkem” pokračuji a ač možná nevychovaně, se otočím k muži zády, avšak jen proto, abych skryla slabost mého lidského těla - slzy. “Ráda zůstanu s vámi, ráda vás poznám, ráda se o vás dozvím všechno a nabídnu vám své přátelství až do konce svých dnů. Avšak mám ten pocit, že si ho nezasloužím” pokračuji, stále tišším a tišším hlasem. “A můj stvořitel? Je ten nejmenší problém, dost pochybuji, že by mě postrádal a když… tak ne dříve než během několika měsíců. Hlídá mě jako svou cennou trofej, ale ne tak jak bych si přála já…” dovysvětluji a hlas se mi téměř láme. Hlasitě polknu. V mé mysli víří tolik otázek, tolik pocitů, jak štěstí tak i zrady, ublížení, bezmoci, snad všeho a přesto ničeho. Cítím se zároveň naplněna krásným pocitem souznění, i když ne tím, které je v knihách o lásce, toto je jiné, je to něco, co se nedá poznat a zároveň plna smutku z toho, že to druhé souznění najít nedokážu.

Orlando de Montorro - 09. května 2006 21:13

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Drahá přítelkyně. Způsobům se dá naučit. I mě jim kdysi učili. Ne, nenarodil jsem se do zlatem zdobené kolébky. A....za to, čím jsem dnes, vlastně vděčím muži, který byl tím nejšerednějším člověkem, jehož jsem kdy potkal, ale tím nejkrásnějším, pokud se projevila jeho duše. Něco máme společné. Žil obklopen lidmi, jimž prokázal dobrodiní, v překrásném zámku, podobném tomuto domu, obklopen přepychem.......a přesto byl sám do chvíle, než se ujal desetiletého sevillského kytaristy. Vy nejste děvčátko.....ale přesto vám nabízím svůj domov výměnou za to, že zaplníte mou samotu. Vše ostatní......je podružné a dá se získat a opět ztratit." Obejdu dívku, abych jí viděl do tváře. Opatrně se dotknu její brady a zdvihnu jí tvář. A pak jemě políbím obě její líce v místech, kde se jich dotkly slzy. "Ne, neplačte. Pokud vás trápím, vzdám se vás a budu raději sám. Pokud ale ne, osušte své slzy. Dnes končí smutek a samota. A začínají nekonečné noci poznání." A ačkoliv vím, že sloužící tak úplně zcela neodešli a některá ze služtiček nás jistě zvdavě pozoruje zpoza sloupu, dovolím si Eilseu obejmout.

Elisea - 09. května 2006 21:28

soukromá zpráva od Elisea pro Poslouchám jeho melodický hlas, ale dál hledím do země. A i nyní jsem ohromena, že i tato část domu dokáže být tak nádherná a pozoruhodná. Počkám, bez jediného pohybu, až ke mně dojde, obejde mě a zvedne mou tvář tak, abych viděla do jeho očí. Ucítím dotyk jeho rtů na mých lícních kostech a mým tělem projede zvláštní pocit, ne pocit lásky, ale souznění či snad… pochopení? A já se konečně rozhodnu. „Máte pravdu Orlando, již dávno nejsem děvčátkem a už vůbec ne nevinným, ale ráda s vámi zůstanu, je-li to vaším přáním stejně jako mým. I já bývám často sama, když ten, koho mé srdce miluje, není doma, protože nezná to, čemu se říká láska. A stále více mám pocit, že vy sám mi ji dáte mnohem víc než on by byl kdy schopen, i když tahle bude úplně jiná“ odpovím mu, když mě obejme a pokusím se o úsměv. Ze začátku malý, nevinný, popírající slova několika posledních chvil, které opustily mé rty, ale postupně se zvětšující, plnící se pocitem štěstí a radosti. To jediné, co můžu nyní nabídnout na jeho štědrost, to jediné, čemu neodolá, podlehne či obš»astní mnoho lidé - můj úsměv.

Orlando de Montorro - 09. května 2006 21:42
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Buďme si tedy místo milenci spíše bratrem a sestrou ve své věčné samotě." Odpovím tiše a šeptám ta slova Elisee do zlatavých kadeří. "Nikdy jsem neměl sestřičku. Jen staršího bratra Miguela."

Elisea - 09. května 2006 22:08

soukromá zpráva od Elisea pro Poslouchám ta slova a vyvolají ve mně mnohem větší vlnu nadšení než veškerá vyznání lásky či návrhy ke žhavým nocem, které jsem ve svém životě slyšela. “Ráda Orlando, vždy jsem toužila po někom, komu bych se mohla svěřit a hlavně, komu bych mohla věřit. Po někom, kdo by při mně stál v těžkých chvílích mé rozmazlenosti či mé osamělosti, po někom, kdo by byl mým vzorem a zároveň i ochráncem. Já… budu moc ráda, když zaplníte toto místo v mém životě.”

Orlando de Montorro - 09. května 2006 22:18
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Velmi rád, Eliseo." Odpovím tiše a pevně ji sevřu v náruči. Několik sluhů mezitím v hale dlouhými tyčemi zatahuje na oknech těžké dlouhé závěsy, aby dovnitř nevnikalo nežádoucí slunce. "Měli bychom pomalu jít do té lázně. Aby nás strnulost nepřekvapila dříve, než by bylo vhodné." Obrátím Eliseinu pozornost ke koupeli a spánku.

Elisea - 10. května 2006 14:30

soukromá zpráva od Elisea pro Plně si užívám Orlandova sevření a jsem ráda, že jsem svolila k tomu, abych mohla obývat tento dům. Ne z důvodu přepychu, kterého se mi tady dostane, ne z důvodu, že bude splněno i to nejnesmyslnější přání či rozmar, ale z toho důvodu, že již nyní mi je tady dobře a to jen kvůli něj, kvůli jeho přístupu ke mně, kvůli toho, že poprvé mě žádá o něco jiného než všichni muži doposud. “Zajisté” odpovím na otázku ohledně lázně, která by se mi po dlouhém dni hodila a lázeň, na kterou se již velice těším. “Už není moc času, zřejmě bychom se měli rozloučit. I když já nechci, nechci, abyste mě v tomto velkém domě nechal samotnou…”

Orlando de Montorro - 10. května 2006 19:47

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Nebudete sama, Eliseo." Odpovím tiše. "Budu spát blízko. Hned ve vedlejším pokoji." Jako bych konejšil vystrašené děvčátko. "Stačí zavolat. Jen vzdychnout ze sna a přijdu. Ale......v zajetí té nemilosrdné paní, která nás má den co den ve své moci, ale bez milosti nás večer opět propouští, v její pevné, chladné náruči, k nám nepřicházejí sny Není se tedy čeho bát, má milá sestřičko."

Temná křídla noci - 11. května 2006 16:10
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Tyto věci bychom neměli řešit přes telefon, nikdy nevíš drahá přítelkyně. ", postarší muž se opět na chvíli odmlčí a slyšíš typický zvuk listování diářem. ,, Co tedy dnes večer v osm třeba v ... restauraci přítele Alexe? ", ihned se ti vybaví velký luxusní hotel s vyhlášenou restaurací především asijského jídla.

Temná křídla noci - 11. května 2006 16:13

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Obě tam ještě pořád jsou. Sedneš si tedy vedle Jeny, která se na tebe usměje. Její úsměv je opravdu kouzelný, musíš uznat, že je to opravdu moc krásná dívka, obě jste opravdu krásné dívky. Snad je to, že víš, jaká je to mrcha ti kazí dojem o ní. ,, Tak novej chlápek jo?", prohodí mezi tím, co dojídá jahodový jagurt, který je jako obvykle nízkotučný. Nemůžeš si nevšimnout, že je zvědavá, uvědomila sis, že po všechnu tu dobu, co jsi si povídala s Elishou vás poslouchala.

Temná křídla noci - 11. května 2006 16:14
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Tvá tichost ho neprobudila. Když jsi od něho byl asi dva kroky vzbudil se a začal zuřivě štěkat i vrčet. Tvůj rychlý výpad ho naprosto ohromil a vysátí už bylo hračkou. Pustíš jeho tělíčko opět na špinavý štěrk a odejdeš.

Temná křídla noci - 11. května 2006 16:25
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro První paprsky slunce tě nepřekvapili, naštěstí. Domů jsi se dostala bez problémů, dalo by se říci, že i tato noc byla klidná. V bytě bylo vše na svém místě. Proto sis dala jen sprchu a ulehla do své měkoučké postele. Nudné filmy v televizi tě nakonec uspaly i přes jejich zvuk.

Temná křídla noci - 11. května 2006 16:34
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Letmý dotek sametového povlaku polštáře tě nepřekvapil. Je to tvá krásná měkká postel a tvoje oblíbená vínová ložní souprava. Po horké sprše, která tě připravila ke spánku si ulehl. Opravdu rychle si usnul s vůní růží pod nosem.

Cindy Give - 11. května 2006 20:08
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Zašklebím se na Jeny. No. Ty máš co řikat! Kolik novejch jich máš vlastně ty? Zeptám se jí. Menuje se John. Řeknu jí. Ale to jsi, jak myslím slyšela. Zasměju se.

Teurie - 11. května 2006 21:05

soukromá zpráva od Teurie pro Jistě... automaticky jsem kývla hlavou. Poslouchala jsem to známé listování. Stále používá starý diář, stejný styl otáčení, stejný zvuk...Je to on. automaticky mi proletělo hlavou. jako správný zabiják jsem si zapamatovala alespoň jednu drobnost, která jde těžce napodobit a podle toho ho s velkou pravděpodobností poznat. Přece jen mám příliš nepřátel... V osm? U Alexe? Jo dobře, to beru...myslím že mě poznáš...nebo máš objednaný nějaký stůl? Náhodou?

Temná křídla noci - 11. května 2006 21:51
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro MH: Chtěla si příspěvek, máš ho mít. :) Budeš spát celý den. Nebo pokud chceš, nebráním ti vyjít si na brzkou ranní procházku po prosluněné pláži. :)

Cindy Give - 12. května 2006 13:08
	MH: Omlouvám se, ale do pondělí se tu neobjevim....

Temná křídla noci - 12. května 2006 22:06
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Slyšela. ", uchichtne se Jeny a věnuje se dále své snídani. Uvědomíš si, že by sis měla pospíšit, brzo ti jede vlak.

Temná křídla noci - 12. května 2006 22:07
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Nemám. "

Temná křídla noci - 12. května 2006 22:11
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Mezi vaším rozhovorem k tobě tišše přicupitá Anita. Aniž by vás chtěla vyrušit špitně ti do ucha při čemž se postaví na špičky: ,, Vaše koupel je připravena. ", poté ustoupí o několik kroků vzad a očekává, jestli budeš ještě něco chtít. Všichni vykonávají tvé prosby ( rozkazy ), Miguelito se šel vybalit.

Temná křídla noci - 12. května 2006 22:13
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Mezi vaším rozhovorem k Orlandovi přicupitá Anita. Aniž by vás chtěla vyrušit špitně mladému pánu do ucha při čemž se postaví na špičky: ,, Vaše koupel je připravena. ", poté ustoupí o několik kroků vzad a očekává, jestli bude ještě něco chtít. Všichni vykonávají jeho prosby ( rozkazy ), Miguelito se šel vybalit.

Orlando de Montorro - 12. května 2006 22:21
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Děkuji Anito. Zaveďte tedy, prosím, slečnu do lázně a pomožte jí se svlékáním. A nezapomeňte jí vzít míry, než se po koupeli převlékne." Odpovím. Pak se lehce ukloním Elisee. "Přijdu vám dát dobrou noc, Eliseo. Smím?" Zeptám se.

Teurie - 13. května 2006 12:49

soukromá zpráva od Teurie pro Dobře...takže se uvidíme tam...najdu si tě...Zbohem. položila jsem sluchátko. Chvíli jsem seděla jen tak na kraji postele a sledovala protější zeď. Po pár vteřinách jsem se ale vzpamatovala a koukla jsem na hodinky, kolik mám ještě času. Poměrně dost, řekla bych. Zvedla jsem se a došla do koupelny se osprchovat. Když jsem odtamtud konečně vylezla praštila jsem sebou do postele.

John Michael - 13. května 2006 23:44
	soukromá zpráva od John Michael pro posilněn se vydám dál.. uvědomím si že i když jde někdo po mě já nejsem nejlehčí cíl.. ale pro jistotu jdu najít nějakou posilovnu kde bych se mohl trošku protrénovat... přecjen jsem se už dlouho nebil... a pořád si hlídám čas abych byl včas v tom baru

Elisea - 14. května 2006 09:16

soukromá zpráva od Elisea pro S vděčností zvednu své oči k Orlandovy a pohledem vyjádřím vše, co jsem mu chtěla říct, ovšem beze slov. Náhle přicupitá malá služtička a něco zašeptá mému hostiteli do ucha, natož ji Orlando odpoví a já přejdu pohledem z něj na ni. Dívka se na mě usměje a já ji vřelý úsměv opětuji. “Budu velice ráda, když vás ještě uvidím, Orlando, můj bratříčku” šeptnu v odpověď a koutky mých úst se zvednou v úsměvu. Teprve nyní, pomalu, mi začíná docházet, co přesně se tu děje. Koho jsem právě získala.

Cindy Give - 15. května 2006 08:45
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Podívám se na hodinky. Upsi..... No co, budu muset padat, než mi to ujede..... Vstan a jdu si dobalit věci. Nakonec všechno vyhrabu, až na ten zatracenej kkrém.

Temná křídla noci - 15. května 2006 18:54
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Obávám se, že pokud půjdeš do posilovny nemuselo by ti už zbýt moc peněz, ale pokud na tom trváš. :) A nezapomínej, že máš velkou sílu. :)

Lord Sifa - 15. května 2006 19:10

soukromá zpráva od Lord Sifa pro V bytě pozatahuji žaluzie a otevřu dveře do místnosti bez oken. Je v ní postel, do které se pohodlně vejdou dvě osoby. Svleču se do trenek a jdu se osprchovat. Chceš se jít sprchovat předemnou, nebo až po mě ? zaptám se svojí lásky která se ve zvláštním bytě teprve rozkoukává. Co takhle spolu, to by nebylo špatné. Potůčky vody stékající po tvém nahém těle by si užívali každý milimetr prostoru, který dostaly. Já bych sledoval tu krásu, kterou příroda stvořila v neopakovatelné dokonalosti a dala ti mým prostřednictvým dar věčnosti.

John Michael - 15. května 2006 19:19
	soukromá zpráva od John Michael pro u nas posilovna stoji asi 40 kc ale pokud myslis... ja si chtel jen protahnout svaly... rozmyslím si svou cestu do posilovny a vydám se obhlídnout město... pokusím se už teď najít ten klub protože potom to hledat by mohlo zabrat hodně času... ještě se podívám kolik je hodin...

Evishka - 15. května 2006 19:23
	soukromá zpráva od Evishka pro A co bys řekl společné koupeli s masáží? Ta by se mi teď totiž hodila. Bylo by to pěkné zpříjemnění ranní sprchy, aspoň se pak bude krásně spat! Přejdu pokoj a obejmu tě.

Lord Sifa - 15. května 2006 19:33
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Přitisknu tě k sobě a políbím tě. Pak tě začnu svlékat a líbat až skončíme nazí ve sprše při zhaslém světle v naprosté tmě, ve které vidíme pouze my, upíři ... Miluju tě pustím na nás sprchu. Teplotu vody mám na pákové baterii nastavenou na přijatou teplotu. I přezto ze začátku voda studí víc než dost.

Evishka - 15. května 2006 19:58
	soukromá zpráva od Evishka pro Ta studená voda není moc dobrá, teče ti i teplá? Blbě se zeptám, aby atmosféra nebyla tak napjatá. Taky tě strašně miluju a sem s tebou moc št·astná! Začnu ti umívat tvá široká ramena a záda.Ve vaně v tvém objetí se cítím v bezpečí a nádherně!!

Temná křídla noci - 15. května 2006 20:20
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Klub najdeš bez problému. Právě je devět ráno.

Alexandra "Lex" Villefort - 15. května 2006 21:52

soukromá zpráva od Alexandra "Lex" Villefort pro S bouchnutím zavřu dveře od bytu a klíče hodím na botník. Zuji si vysoké boty a pak se jen tak doškrundám k posteli. Usednu na ní způsobem, že spíš spadnu a uvelebím se hlavou na polštáři. To byla zase noc, pitomí lykani.. a lidi ještě horší.. Převalím se na záda přičemž instinktivně odepnu zbraň - středně krátký japonský meč wakizasi a hodím jej na zem u postele. Pohledem zkontroluji, že sem neproniká žádné světlo a poté vpoklidu usnu. Oblečená jsem jen v kalhotech a tričku, popřípadě - pokud je venku zima - ve svetru, který si pak ale v průběhu dne, když se vzbudím, abych se trochu napila obyčejné vody, sundám.

John Michael - 16. května 2006 14:19
	soukromá zpráva od John Michael pro ještě mám času.. pomyslím si a začnu přemýšlet o tom co dělat.. nic mě nenapadá.. rozhodnu se že vyjedu ven z města a pokusím se najít nějaký les.. to taky zabere nějaký čas..

Lord Sifa - 16. května 2006 19:23

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Chvíli jen tak stojím v očekávání. Jakmile se teplota vody stává příjemně snesitelná zadívám se ti do tvých hlubokých očí. Už je to lepší ? Udělám půlkrok k tobě, abych měl k tobě blíž. Pravou rukou tě pohladím po tváři a sjedu do vlasů a rozepnu černou sponku se světle modrou slzou. Prohlížím si tvé vlasy, které se ti rozpustili po ramenách. Vnímám tvé doteky na svých ramenech a užívám si je plnými doušky.

Evishka - 16. května 2006 20:57
	soukromá zpráva od Evishka pro Vnímám tvé tělo, tak blízko mému. Chvílemi se chvěju, najednou si u mě a svět kolem nás pro mě přestává existovat! Vnímám jen tebe a tuto vyjímečnou chvíli. Teď je to úžasné, lásko. Dívám se na tebe a jsem moc ráda, že tu teď stojíme spolu. Jsi tak nádherný, když se směješ. Dlouho sem tě však neviděla smát se, usměj se trochu prosím..

Orlando de Montorro - 16. května 2006 21:15

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Usměji se a jemě se dotknu Eliseiny tváře v lehkém pohlazení. Tak dlouho jsem se již takhle žádné ženy nedotkl... "Ale teď bychom si měli pospíšit, aby lázeň nevystydla. Mám skvělý personál. Ale neradi dělají zbytečnou práci." A po těch slovech odevzdám Eliseu do péče trpělivě čekající Anity a obě dívky opustím, směřujíc své kroky také do lázně, ale v jiné části domu. Naštěstí totiž tento dům disponuje více koupelnami.....Konkrétně jsou čtyři.

Lord Sifa - 16. května 2006 21:33

soukromá zpráva od Lord Sifa pro obejmu tě v pase. Ruce mi sjedou až na tvůj krásný pevný zadek. V tu chvíli se usměju a nahodím nevinný pohled. Usmívám se tentokrát upřímě. Poznáš to, není to úsměv běžného člověka, který se směje vtipu svého šéfa a v duchu si říká co e to za vola. Zjištuješ, že dokážeš číst nejen mé myšlenky, ale odhalovat mé pocity. Cítíš ze mě dva rozporuplné pocity. Pocit velikého štestí z lásky a nějakou nedočkavost, která mě trochu vyvádí z míry. Asi vzrušení.

Evishka - 16. května 2006 21:38
	soukromá zpráva od Evishka pro Také se na tebe š»astně usměju a pevně tě obejmu. Hlavu zabořím do tvého hrudníku. Pak tě dlouze políbím a pod tekoucí vodou si namočím své dlouhé vlasy, aby mi nelezly do očí a nezavazely. Miluju tě!!

David Dent - 17. května 2006 00:15

soukromá zpráva od David Dent pro Mám krok tak lehký a tichý chlad je můj nejbližší cit, přináším tajemné hříchy, co v temnotě chtěli jste mít. Jemný šat, ale hezký není, najde si každičký kout, ve kterém se emoce šklebí z rezavých kovových pout. ... Nasucho polknu a polechtám se velikým, modrým, honosně načechraným psacím brkem pod bradou. Ušklíbnu se. Myšlenka mne znenadání opustila uprostřed tvoření a zanechala po sobě jen prázdno, která se rozvinulo v mé hlavě tak rychle, jak pavouk spřádá své sítě. Nicméně, není se moc čemu divit. Teprve teď jsem dorazil z letiště. Mám za sebou dlouhý let noční mezistátní linky z Evropy. A navíc si musím zvyknout na posun času. Jsem přesvědčen, že s novou nocí a novou silou přijde i tvůrčí schopnost... musím si odpočinout. Můj otrávený výraz z ničeho nic zbrázdí usměv. Múza mi vlepila letmý polibek, který se pokusím proměnit. Snad poslední dnešní záblesk. Poslední nápad, kterým se chci pokusit rozčeřit ospalé vody. Tuhle báseň dnes dokončím. Prudkým švihem si vrazím zaříznutý hrot brku přímo doprostřed dlaně a zatočím. Dlaň prohnutá do mističky se mi vyplní krví a vytvoří tak kalamář. Říká se, že by měla báseň dostat něco z autora. Beru to doslovně. Píši vždy vlastní krví. Brk zběžně otřu o své zápěstí a zlehka dopíši poslední sloku. Jedním rychlým máchnutím pak dokončím dílko doplněním otazníku. Je hotovo. Uznale pokývám hlavou a volavčí péro potřísněné krví hodím na stůl. Hned vedle svícnu, který si tichounce plápolá a střídmě osvětluje můj pokoj. Zamyšleně se začtu do posledních slov básničky. ... Venku zuří ukrutná vánice a stromy padají silou vichřice. Tak proč to musí být, ďábel si mne musel vzít? "Je to brak!" hlesnu. Má slova doplní šustot krčícího se papíru, jak s klidným výrazem a ladnou jednoduchostí svůj výtvor zničím. Pohodím jej na stůl - hned vedle volavčího brku. Nepovedlo se. Nestojí to za nic. Pomalu vstanu od psacího stolu a nechtěně umažu jeho desku od krve. Má rána na dlani, způsobena brkem, se ještě nezacelila. "Aááh... snad mají služebnictvo. Oni to přes den uklidí... doufám." poznamenám ledabyle a sundám si svou rudou košili. Pěkně knoflík po knoflíku tak, že svršek z čistého hedvábí se nakonec lehounce svaze po mém těle a doplachtí na zem. Nechám ji ležet. Raději si opatrně odepnu stříbrný pásek od mých černých kalhot, jež jdou nicméně hned vzápětí také dolů. Pak následuje jedna bota, druhá bota a ponožky. Dnes už toho bylo docela dost. Blíží se den, jež na svých perutích přinese zlatavé sluneční paprsky... musím jít odpočívat. Odtuším při pohledu na veliké závěsy, které mají uchránit pokoj před sluncem. Zamířím tedy do koupelny, kde si dopřeji horkou sprchu, která něžně pohladí všechny mé smysly. Tohle přesně jsem potřeboval... Uvolnění ...teď už by to chtělo jen masáž, jež by prokrvila mé cestováním ztuhlé tělo. Byl bych pak spokojený, jako malé kotě. Vzdechnu v rozkoši přívalů mnoha pocitů, způsobených teplým proudem vody. Nutno říci, že jsem poměrně urostlý muž s rozložitou hrudí a silnými pažemi. Vlasy mám delší, světle hnědé, oči zelené a vousy mám upravené do tvaru, či vzdálené podoby podkovy. Na hrudi, břiše a zádech mám pak patrné jizvy. Neduhy z minulosti, které si na mě osud škodolibě poznačil. Po relaxační sprchování se usuším a v trenýrkách si vlezu do postele. Ovšem, neopomenu ještě sfouknout svícen. Pak už se oddám té svůdné vůni povlečení a ruku v ruce se pustíme do říše, kde realita nemá žádnou moc.

Temná křídla noci - 23. května 2006 15:59

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Zabloudil" si do blízkého lesu hned za městem. Koruny stromů jsou husté a propouštějí minimum slunečního světla. Občas zafouká vítr a tráva si pohraje s spadanými listy. Za nějaký ten čas i šlápneš na větvičku a kocháš se okolní krásou. Uvidíš i několik hub a také zahlédneš několik zvířátek, například veverku. V ten moment se ti však zdá jako kdyby před tebou někdo přešel. Žena.

Lord Sifa - 23. května 2006 18:19

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Pod rouškou tmy se ve sprše odehrává milostná scéna, kterou již není možno hlasitě publikovat .. Vykročím ze sprchy a nátahnu se po ručníku. Podám jeden i pro Evishku a osuším se. Ručník si ovážu kolem pasu a umyju si zuby. Jdu už do postele, až budeš hotova tak dojdi a pozor na sluneční paprsky lásko. Vykročím do ložnice, obléknu si trenky a vklouznu do letiště zhotoveného z dubového dřeva, natřeného černou barvou a zdobeného podle gotického stylu. V této posteli ležím a pomalu usínám zaposlouchán do zvuků z koupelny, které vadává moje přítelkyně při přípravě do postele.

John Michael - 23. května 2006 18:56
	soukromá zpráva od John Michael pro kdo to byl pomyslím si a zaměřím se na okolí... využiju všechny své smysly a pokusím se tu ženu najít... to asi nebyl nejlepší nápad jít sem když mě chce někdo zabít... kdo to byl? zavolám tím njjistějším a nejvýhružnějším hlasem jaký v tom okamžiku zvládnu...

Evishka - 23. května 2006 20:54

soukromá zpráva od Evishka pro Jakmile se osuší ručníkem, který mi má láska podala, uvědomím si, že tady vlastně nemám žádné věci!! Z domu jsme vyšli ve spěchu a já vlastně ani nevěděla kam jdeme, natož tak, že si mám vzít s sebou své věci. Vejdu do ložnice a potichoučku si sednu na postel k tobě, protože vypadáš, jakobys už spal. Obejmu tě a tichounce se tě zeptám: Miláčku, mohl bys mi prosím půjčit něco na oblečení? Odešli jsme z mého domu, aniž bys mi řekl, že už se do něj nevrátím.. Stačí mi nějaké tvé tričko a trenky. Pak to budeme muset nějak vyřešit.. Náhradní kartáček na zuby asi mít nebudeš, co? Určitě jsi už spal a já tě teď vzbudila! Ale třeba se ti budu víc líbit, když mě uvidíš oblečenou v tvých věcech..

Elisea - 24. května 2006 12:29

soukromá zpráva od Elisea pro Orlando mě jemně pohladí po tváři a já si vlasně užívám pocitu, že tu někdo stojí o mě a ne o moje tělo. Užívám si pocitu, že mám sourozence, kterého jsem nikdy neměla. Správně Eliseo, takhle smýšlej. I ty se takhle naučíš, že muž není jen fyzickou lásku. Konečně máš muže, který se o tebe bude starat. Jako tvůj bratr. Jako někdo, kdo tebe bude rozmazlovat, tak, jak jsi to viděla tehdy, u svých přátel. Jak si záviděla své přítelkyni Marianně jejího bratra, který se o ni staral, pro kterého byla vším, dřív než… ses do něj zamilovala. Eliseo! okřiknu se při vzpomínce na Christiana. Prvního muže v mém životě. Na někoho, s kým jsem mohla být š»astná a teď ležet vedle něj a snít svůj věčný sen. Ano, jen mohla… Mlčky přikývnu a trošku nuceně se usměji. Pokusím se o lehkou úklonu, která snad nevypadala příliš komicky a vydám se za Anitou.

Temná křídla noci - 24. května 2006 17:42
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nikde, široko daleko nikoho nevidíš. Možná to byl jen přelud, iluze, která rychle přišla a zase odešla. Ale co když ne? A co ten dopis, který si našel? Je to vše náhoda? Tyto myšlenky se ti honí hlavou. Najednou si ucítil vůni stejného krému, jakou si citíl z dopisu. Co se to tu ksakru děje?

Temná křídla noci - 24. května 2006 17:43
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Lázeň jako vždy optimálně připravena. Mám to už posunout na to jak si usl?

Temná křídla noci - 24. května 2006 17:46
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Anita tě zavede tedy do koupelny, která je opravdu krásná. ( Popis zatím nebudu uvádět, nechci zničit Orlandův dům. ) Služebná si zapíše míry a pomůže ti se svlékáním. Následovně odejde a zanechá tě horké voňavé koupeli.

John Michael - 24. května 2006 22:21
	soukromá zpráva od John Michael pro ohlédnu se tak tohle teda ne... pokud mě chce někdo zabít tak at si to se mnou vyřídí tváří v tvář... pomyslím si a zavolám... chceš mě? pojď si pro mě tváří v tvážř a né jako srab poté se zase ohlédnu

Orlando de Montorro - 25. května 2006 12:37
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Je tak sladká, má sestřička, kterou jsem nikdy neměl. To jsou mé myšlenky, věnované, spolu s úsměvem a lehkou úklonou, dívce, kterou na krátkou chvíli opouštím, abych se ponořil do lásně a poté ulehl ke spánku. Jako každý den. A přece bude tenhle jiný. "Dobrou noc, sestřičko."

Orlando de Montorro - 25. května 2006 12:54

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro V koupelně se svleču a pomalu, s rozloší, se vnořím do lázně. Teplé, voňavé, a laskající mé tělé jako náruč milenčina. Jak osvěžující a příjemné, položit se do lázně, po noci plné zážitků a nechat její teplo prostoupit každýn svalem. Aaach, ta slast. Jen ji nemohu prožívat moc dlouho. Měl bych ležet v klidu na loži, bezpečně kryt dveřmi zamčenými zevnitř, až přijde ono známé brnění po celém těle a od nohou se rozlévající strnulost a chlad.....neklamná to předzvěst další z řady malých smrtí v mém nesmrtelném bytí. Do dnešního večera jsem si častokrát přál ulehnout tak už navždy. Zemřít. Skutečně. Ale teď je tu ona. Ta malá, světlovlasá španělka. Má sestřička, kterou jsem nikdy neměl. Je tak krásná. Skoro jako bývala Bianka. A to jméno. Elisea. Má v sobě zvuk andělských zvonků. A světlo andaluzského slunce, které už nikdy neuvidí. Ani já už ne. Dokud bude se mnou. MH: Ano......Posuň to......Nejlépe k probuzení. BTW: Po probuzení by měly být hotovy první ze šatů pro Eliseu. Barvu nechám na tobě.....jen se vystříhej růžové a červené, prosím.

Temná křídla noci - 25. května 2006 15:33

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nikdo ti neodpoví. Po tváři tě pohladí lehký vítr a zacuchá ti vlasy. Vůně opět zmizela a ty začneš váhat o svém zdravotním stavu, zdálo se ti to? Přemýšlíš a uvědomíš si, že i kdyby tu někdo byl tak to nemůže být upír, pouze člověk nebo vlkodlak. Nikdo tě, ale nesledoval a co by tu kdokoli vůbec pohledával? Před tebou se ve vzduchu prohoupne kousek papíru přes který prosvítá inkoust a ladně se snese k zemi.

John Michael - 25. května 2006 18:27
	soukromá zpráva od John Michael pro takže tu přece jen někdo byl řeknu si když zvedám papír ze země a čtu co mi kdo píše tentokrát... bez boje se stejně nevzdám.. pomyslím si a při čtení pořád hlídám okolí

Lord Sifa - 25. května 2006 19:30

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Otevřu oči, usměju se a posadím se na postel. Na tu hle chvíli sem čekal, kdy si uvědomíš, že nic na sebe nemáš. Já sem trochu plánoval a tak sem se na tuhle situaci i přichystal. Vstanu z postele, políbím tě a vemu tě za ruku. Dovedu tě ke skříni a postavím se za tebe, držím tě za ramena. Otevři ji lásko. Když otevřeš skřín je plná oblečení. Zjistíš po chvíli že je tam všechno od spodního prádla až po zimní kabát. Jsou to tvoje věci co máš i doma. Teda nejsou to přesně ony, ale snažil sem se sehnat stejné věci, které máš doma. Jsou nové, snad sem někde nespletl velikost.

Evishka - 27. května 2006 13:27

soukromá zpráva od Evishka pro S údivem hledím do skříně. Otočím se k tobě a nevěřícně kroutím hlavou. Nechce se mi věřit tomu, co jsi pro mě udělal. Miláčku, to se ti ale povedlo! Takové překvapení..Strašně moc ti děkuju. Nemohls ale koupit jen pár věcí, zítra bych si něco našla. Hned jak budu mít nějaké peníze, tak ti to musím vrátit! Moc mě to ale potěšilo, díky! To se musí odměnit... Obejmu tě a políbím. Ze skříně vezmu kartáček na zuby a ty mi podáš krásnou noční košilku z jemné látky černé barvy. Vrátím se do koupelny vyčisti si zuby a rychle se obleču. Vezmu si pak ještě ponožky, bez kterých bych neusnula a jdu k tvé posteli, na které ležíš a čekáš na mě.

Lord Sifa - 27. května 2006 19:09
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Čekám v posteli a nic neříkám. Ve chvíli kdy si přilehne Evishka, přitulím se k ní, co se dělo dál nemusím popisovat ...

Elisea - 27. května 2006 21:10

soukromá zpráva od Elisea pro Sleduji drobnou dívenku roztodivnými cestami až do lázně. Už v momentě, kdy vstoupím dovnitř, ucítím příjemné teplo, rozprostírající se v prostoru koupelny. Bílé dláždice, sněhově bílé, pečlivě leštěné, zřejmě každý den i nádherná podlaha. Ty nejsložitější obrazce, které zvládne vytvořit pouze velice schopný mistr, španělský mistr. Sotva se vynadívám na krásu této prostorné místnosti, přistoupí ke mně opět Anita a sundá lehký župánek. Ve stejném okamžiku přistoupí druhá dívenka a pomůže mi svléct lehké černé triko. Kalhoty si už radši sundám sama. Vidím i cítím pohled obou dívek, zjevně nesouhlasných k mému oblečení či snad zamilovaných do svého pána a odmítajících můj pobyt v tomto sídle? Netuším, ale něco z toho jistě bude pravda. Obě mlčí a plní pánovy příkazy. Dívka ke mně přijde s lehkým krejčovským metrem a vezme mi míry, abych já mohla mít nové šaty, nádherná skvostná díla, která jsem na sobě měla naposled před dvě stě lety. Dívám se na vanu, ne vanu… tak se to nedá nazvat. Spíš malým bazénkem z mramoru. Drahým a jsem si jistá, že i jedinečným. Dost pochybuji, že by někde na světě měl ještě bratra, kde by měl přesně identické dvojče. Lázeň je vyvýšená a řešení schodů je velice atraktivní. Krásně tvarované lastury, stejné, jako vyplavuje moře po bouřích, moře na březích Španělska. Svléknu si i spodní prádlo a bleskurychle přejdu k lázni, kde se ponořím do teplé vody. Celé to teplo prostupuje mým tělem, je to nádhera. Všude zavoní ostrá, ale příjemná vůně růže a santalu. Opět ke mně přistoupí Anita, vezme jemnou hebkou houbu a myje mi celé tělo. Cítím se zvláštně, snad až… trapně. Kdysi jsem na takové zacházení byla zvyklá, ale je to již dlouho. Neříkám, že by mi to bylo nepříjemné, ne, to ne. Dívka s lehkostí omyje celé mé tělo, jedná jemně, tak, aby mi neublížila. Poté pozvedne karafu a omyje mi dlouhé vlasy. Celé mé tělo nyní voní stejně jako lázeň, stejně jemnou, romantickou vůní, avšak mě pomalu zmáhá únava. Dívka pochopí, bez jediného slova mi nabídne ručník a já opět vystoupím z lázně. Osuším se a dostanu na sebe lehkou, broskvově sytou, krajkovou noční košilku. Lehkou, tak, že ji na svém těle téměř necítím. Druhá přistoupí a dá mi zpátky i župánek. Téměř nestíhám sledovat jejich tiché kroky, vše to, jak se doplňují, beze slov. Avšak nemám čas na nic myslet, venku již svítá… Téměř nevím, jak rychle se dostanu do “svého” pokoje a ani netuším, kudma jsem šla. Cítím poslední doteky dívčiných rukou, jak mi pomáhají svléknout lehký župánek a jak mě ukládají do postele. Poslední, co zaregistruji je jemná, nádherně měkká, bohatě zdobená, vonící postel. Pak usnu. Nejen každodenní ztíženou strnulostí, ale především únavou. Nespala jsem pořádně několik posledních dnů..

Temná křídla noci - 28. května 2006 17:27

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Po asi patnácti minutách dojedeš k místu činu. V uličce postávají dva unudění strážníci. Jeden jí koblihu a druhý popíjí kafe v kelímku. Klasika. Pod tebou se válí odpadky a sem tam přeletí stránka z novin. Kolem tebe se nachází poměrně rušná čtvr», ale spíše v noci. Přes den si tu hrají chudé děti s míči a občas tu projde nějaký gang s rádiem na rameně. Tebe si pouze lhostejně prohlédnout, znají tě tu, respektují a nemotají se ti pod nohy, ty je také necháváš žít. Je typické, že zde zemře mnoho lidí, upíři si přece vybírají takovéto místa, byl to vůbec upír? Dojdeš tedy k místu vraždy, strážníci si tě dosud nevšimli, jelikož se necházíš za jejich zády, vlastně tě ani neslyšeli. Povídají si o včerejším fotbalu.

Temná křídla noci - 28. května 2006 17:29
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Stejný inkoust, stejná vůně se na tebe hrne z papírku. A především, stejné písmo. ,, Nikdy se neukryješ. ", stojí tam. Najednou se ti zdálo, jako kdyby si slyšel hrozivý ženský smích, nezdálo se ti to však?

Temná křídla noci - 28. května 2006 17:30
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Probouzíš se do krásného podzimního rána. Tvé rány na těle jsou už polovičně zahojeny, ale je pravda, že tě všechno bolí. Cítíš se jako člověk po rvačce. Do pokoje vnikají první paprsky slunce.

Temná křídla noci - 28. května 2006 17:34

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Rychle dobalíš všechny věci, rozloučíš se s kamarádkami, vezmeš peněženku, klíče a jablko a utíkáš na nádraží, vlakové nádraží. Po cestě do tebe občas vrazí nějaký ten člověk, proč jich je v LA tak hodně, když se ti to zrovna nedaří? Udýchaně hledáš volné kupé ve vlaku. Všechny jsou nacpané k prasknutí, jediné volné je u mladého, velmi šarmantního, pohledného muže, který má na klínu položený notebook.

Cindy Give - 28. května 2006 17:39
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Otevřu dveře toho kupé, kde sedí ten dotyčný. Je tu volno? Zeptám se a usměju se na něj. Paak čekám na jeho odpověď a doufám, že bue kladná, protože se mi opravdu na chodbě stát nechce....

Temná křídla noci - 28. května 2006 17:51
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Muž zvedne hlavu a letmo si tě prohlédne. Usměje se a zakývá tišše hlavou, poté se opět zadívá do notebooku.

Cindy Give - 28. května 2006 17:53
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Kývnu, jakože beru na vědomí, potom vejdu dovnitř, sednu si na sedačku na opačné straně, než je ten muž a tašku hodím vedle sebe. Pak se zadívám z okna a jen tak civím. Potom mi pohled ujede na toho chlapa a začnu si ho prohlížet.

John Michael - 28. května 2006 21:58
	soukromá zpráva od John Michael pro a taky to nemám v plánu... a» už jsi kdokoliv já se nenechám jen tak zastrašovat!! zařvu do prázdného lesa a pokusím se znovu najít zdroj smýchu

Ahasashi Tanaka - 29. května 2006 13:50

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Zaparkuji auto kouesk od policistů, vypnu rádio a vytáhnu klíčky ze zapalování. Tiše otevřu dveře a vystoupím na ulici. Nahnu se dovnitř pro pouzdro s katanou a zavěsím si ho přes rameno. Stejně tiše jako jsem otevřel dveře i zavřu. Téměř neslyšně se přiblížím ke dvojici strážníků... "Ehm, ehm, pánové. Nerad ruším, ale máme tu na krku vraždu." upozorním na sebe a projdu kolem vyplašených policistů. "Hmm." zastavím se před typickou páskou a prohlédnu si místo činu...

Temná křídla noci - 29. května 2006 18:31

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Obličej je sestaven z jemnějších rysů. Středně velký, ke konci mírně prohnutý nos, úzké rty a pečlivě oholená hladká ple». Všimneš si naprosto modrých krásných očí a i jemně vytrhaného obočí. Vlasy jsou tmavější hnědé barvy, kde se objevuje i sem tam pramínek blonďatý. To vše je pečlivě nagelováno, avšak citlivě, rozhodně ne přehnaně, elegantně. Jeho postava je na první pohled vypracovaná. Na sobě má vínovou košili a přes ní krásné černé sako. Ze stejného materiálu jako sako jsou na míru ušity kalhoty s koženým páskem a koženými boty. Na pravé ruce má prstýnek z bílého zlata, nedá se však mluvit o snubním prstenu. V pravém uchu má malý diamant ( např. David Backham ). Celkově vypadá jako opravdu velmi krásný, elegantní, šarmantní muž, notebook dodává dojem pracovitosti, inteligence a vysoké úrovni. Ve stejný moment jako ty také zvedl pohled, rozpačitě se pousmál a znova se pro jistotu zakoukal do notebooku.

Temná křídla noci - 29. května 2006 18:33
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, A proč se teď necháváš? ", ozve se tajemně za tebou ženský hlas. Když se však otočíš nikdo tam není, nevsugeroval sis celou situaci? Na chvíli pro jistotu zavřeš oči a když je otevřeš les je úplně normální. Nikde vůně, nikde smích ani hlas. I papírek, který si držel v ruce zmizel.

Temná křídla noci - 29. května 2006 18:38

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když promluvíš policista s kávou v kelímku se tak vyleká, že si ji vyleje na vyželenou uniformu. Zašklebí se a uhně ti z cesty.,, Do prdele. ", zakleje poměrně nahlas. Druhý se začne smát i s koblihou v puse, divíš se, že se ještě nezardousil. Poměrně komická situace, zvláš» když se zakucká a strážník s politou bundou ho poplácává po zádech, aby se neudusil. Místo činu Na zemi leží mrtovala. Je to starý bezdomovec, podle prvního pohledu odhaduješ tak padesát pět let. Oblečen je do potrhaných, především černých šatů, ale ty které měli jinou barvu jsou už tak špinavé, že těžce identifikuješ původní. Na tváři je neupravený plnovous, na hlavě se nachází černé, spíše už i šedé vlasy s nemalou lisinou. Všimneš si dvou malých vpichů, které jsou přesně namířeny do krční tepny, byl to upír. Hodláš mu prohledat kapsy?

John Michael - 29. května 2006 19:42
	soukromá zpráva od John Michael pro usměji se.. to si opravdu myslíš že se tě tak bojím? a proto jse šel na místo kde mi nemůže nikdo pomoct a kde jsme jen ty a já? fakt z tebe strach nemám řeknu už docela potichu protože už je určitě stejně pryč... a pokud ne... pokud ne tak jen a» příjde a ukáže kdo to teda vlastně je..

Temná křídla noci - 29. května 2006 20:05
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nic. Ticho. Slyšíš jen šumění trávy a sem tam nějaký typický zvuk lesa. Pořád musíš přemýšlet o tom, jestli se ti to nezdálo.

John Michael - 29. května 2006 20:46
	soukromá zpráva od John Michael pro když už se nikdo neozývá pokračuju ještě chvíli v procházce lesem a pak se vrátím do města... opět zkontroluju čas a pak si udělám výlet po městě

Cindy Give - 29. května 2006 20:48
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Také se rozpačitě usměju, odtrhnu od něj pohled a rychle se zadívám z okna. Bojuju sama se sebou, abych se na něj nedívala, ale oči mi čas od času stejně tak nějak sami ucuknout. Co to proboha vyvádim? Mám sto chuté vrazit si obrovský pohlavek.

Ahasashi Tanaka - 03. června 2006 16:34
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Byl tu už koroner pro tyhle zvláštní případy? Chtěl bych znát krevní skupinu, odhadované rozměry špičáků co mu prokously hrdlo, přibližnou dobu úmrtí..." prohodím směrem ke strážníkům celkem hlasitě abych se vyhnul možnosti že si mé otázky nevšimnou. Zároveň se skláním k mrtvole a zběžně prošacuji kapsy. "Našli jste tu ještě něco nebo je všechno jak bylo?"

Temná křídla noci - 07. června 2006 13:55
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vrátil ses tedy zpět do města. Ulice jsou plné lidí, sem tam kolem tebe projede člověk na kole, nějaký mladík na skatebordu, či dívka na kolečkových bruslí. Přes různé výlohy vidíš namyšlené paninky, které si vybírají šaty, drahé šperky, ale i lidi, kteří teprve snídají v bufetech.

Temná křídla noci - 07. června 2006 13:56
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Mladík se na tebe také občas podívá, ale nyní se věnuje notebooku.

Temná křídla noci - 07. června 2006 14:00

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Jo, byl. ", jeden ze strážníků začne šmátrat v bundě a po chvíli ti předá zmačkaný papír. ,, To vám mám prej dát. ", podívá se na toho druhého a začnou si něco šeptat, ty to však slyšíš: ,, Ty se ho zeptej! " ,, Ne ty! " ,, Já se nezeptám, fajn budeme tu dřepět celej den. " ,, Jak chceš blbče. " Poté se na tebe však oba podívají, aby zareagovali na druhou otázku. ,, Našli jsme jen tohle. ", podají ti zlatý zapalovač.

Cindy Give - 07. června 2006 14:41
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Hmmm.....Má hezkou postavu..... Pomyslím si. A je celej hezkej..... Dál ho v duchu hodnotím. Musí mít kolem sebe dost holek..... Možná je už i ženatej.... Nedivila bych se.... Pak si všimnu toho prstenu. A koukám, že bude i docela boháč..... Uvažuju nad tím, že se kolem něj holky asi fak motaj hodně, sem tam se na něho podívám.

Temná křídla noci - 07. června 2006 14:55
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Muž zavřel notebook a položil ho vedle sebe. Chvíli se dívá z okna, ale pak se nakonec odhodlá a podívá se na tebe. ,, A kam máte namířeno? ", jeho hlas k němu naprosto pasuje. Je to takový ten zralý mužský hlas. Ani hrubý a ani příliš zšenštilý.

Cindy Give - 07. června 2006 15:09
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Nejdříve mě překvapí, že na mě ten muž promluvil, pak se ale usměju. Jen kousek za město.... Konečně zase domů. A vy? Odpovím. Teď, když s ním mluvím a nemusím jen pokukovat si ho prohlédnu ještě pořádněji.

Temná křídla noci - 07. června 2006 15:16
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Za rodiči, také kousek za město. ", usměje se a také si tě prohlédne. ,, Já se jmenuji Joshua Troy. ", podá ti ruku.

Cindy Give - 07. června 2006 15:26
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Také k němu natáhnu ruku. "Cindy Give" Usměju se. Pak si ho ještě jednou přeměřím od hlavy až k patě. A odkud jedete, jestli se smím zeptat? Optám se toho muže zdvořile.

Temná křídla noci - 07. června 2006 16:14
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Lehce ti stiskne ruku a potřese s ní. ,, Z LA a vy? ", také se usměje. Jeho úsměv je roztomilý, sladký a upřímný.

Ahasashi Tanaka - 07. června 2006 18:14
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Nevypadá že by patřil oběti, hm?" zamumlám si pro sebe a přelétnu pohledem mrtvolu bezdomovce. Zatímco si prohlížím zapalovač detailněji - například jeslti na něm není nějaká rytina či iniciály - utrousím směrem ke strážníkům. "A co mi máte vlastně říct?" s mírně pobaveným výrazem zaměřím svou pozornost na údaje od koronera.

Cindy Give - 07. června 2006 20:57
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se. Z veterinární koleje. Odpovím. Nasadím nejmilejší a nejupřímější úsměv, jaký dokážu. Studuju ve městě.

Temná křídla noci - 08. června 2006 14:34
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Takže z vás bude veterinářka? ", úsměv ti opětuje.

Temná křídla noci - 08. června 2006 14:46

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Na zapalovači si všimneš mnoho písmen. Těžko odhaduješ, jestli jsou to iniciály. Jsou vyryty starým gotickým písmem: MAC de B for LS. Zapalovač vypadá jako opravdu ta nejkvalitnější práce, určitě na zakázku, existuje velmi málo lidí, kteří dokáži tak krásně vyrýt do zapalovače písmena, natož gotické. Při pohledu na tyto písmena se ti však nevybavují žádná jména, které by si znal. Na tvou další otázku strážníci nechápavě pokroutí hlavami. ,, Cože? ", řeknou jednohlasně. Prohlížíš si zmuchlaný papír od koronera. Do předtištěných kolonek je vždy vyplněna potřebná informace. Nejdůležitější informace: Krevní skupina: A+ Doba úmrtí: 4:00 am Způsob smrti: Probodnutí hlavní krční tepny, následné vykrvácení Zbraň: Velmi ostrý předmět ( silné jehly, zuby )

John Michael - 08. června 2006 15:01
	soukromá zpráva od John Michael pro to je pořád tak brzo? opmyslím si a rozhodnu se že si zase najdu pokoj v nějakém motelu a půjdu spát... snad měteď už nikdo rušit nebude

Ahasashi Tanaka - 08. června 2006 16:17
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "No na co se mě chcete zeptat?" zacukají mi koutky pobaveně "Nechci vás tu nechat stát celý den." dodám s nepatrným ušklíbnutím. Mezítím co se strážníci soustředí na mé otázky, stojím bokem k nim a zapalovač v pravé ruce nepozorovaně strčím do kapsy kabátu...

Temná křídla noci - 08. června 2006 18:37
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Najdeš si pokoj v motelu a spokojeně usneš.

John Michael - 08. června 2006 18:38
	soukromá zpráva od John Michael pro řekni až se probudím ;-)

Temná křídla noci - 08. června 2006 18:39
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ničeho si nevšimli a ty si musíš pomyslet, jací jsou to tupci. Jakmile si řekl, že je tu nechceš stát celý den se oba rozesmějí. ,, No sme se chtěli zeptat, jestli už můžeme jít, protože nás beztak nepotřebujete. ", druhý strážník zakývá hlavou, že souhlasí.

Cindy Give - 08. června 2006 19:22
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Také se usměju. Snad. Jestli se mi to povede. Řeknu. Ale doufám že ano.

Temná křídla noci - 09. června 2006 12:18
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Myslím, že se vám to povede určitě. ", na chvíli se zamyslí. ,, Co kdybychom si tykali? ", usměje se.

Ahasashi Tanaka - 09. června 2006 14:07

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Mhmh...dobře...postarejte se a» to tělo odvezou do...kam patří." přikývnu a papír od koronera zmuchlám do kuličky a strčím do kapsy. "Pak tu pokliďte ten svinčík a můžete jít." dodám s trochu škodolibým úsměškem a vydám se ke sévmu autu. Sednu si na sedadlo, sklopím opěradlo, opět pustím rádio a vytáhnu zapalovač. Prohlížím si ho ještě detailněji, pokusím se identifikovat ražbu zespoda která by mohla poukázat na firmu která tento skvostný kousek vyrobila...

Temná křídla noci - 09. června 2006 14:36
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Strážníci s lenivým, utrápeným výrazem cosi zamumlají a dělají, to co si chtěl. Sedneš si tedy do auta, zapneš rádio a prohlížíš si zapalovač. Značku firmy nikde nevidíš, asi si to zákazník výslovně nepřál. V LA znáš pouze dva firmy, které by toto dokázaly vyrobit. Ale co když si to ona osoba nenechala zhotovit v LA?, napadne tě ihned.

Cindy Give - 09. června 2006 15:13
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Na chvilku mě zmínka o tykání zarazí, ale nedám to na sobě ani na chvilinku znát. místo toho se usměju seště trošku víc. Proč ne. Řeknu mile. Pak mi pohled opět padne na ten prsten. Asi musí být hodně bohatý..... pomyslím si.

Temná křídla noci - 09. června 2006 15:21
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Také se mile usměje. Všimne si tvého pohledu na jeho prsten. ,, Je krásný viď? ", usměje se.

Cindy Give - 09. června 2006 15:26
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Kývnu hlavou. Ano. Moc krásný. Řeknu upřímě.

Temná křídla noci - 09. června 2006 15:29
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Věnoval mi ho přítel. ", řekne s úsměvem a opět se zakouká do prstenu.

Cindy Give - 09. června 2006 15:34
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Kývnu halvou. Tak vida. Nekoupil si ho sám. Je opravdu nádherný. Řeknu.

Teurie - 09. června 2006 15:35
	soukromá zpráva od Teurie pro Ja už bych chtěla pokračovat... :_( Není už náhodou večer?

Temná křídla noci - 09. června 2006 15:36
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Bohužel. :)

Temná křídla noci - 09. června 2006 15:37
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Na nádraží na mě čeká vůz, nechceš potom někam odvézt? ", usměje se a podívá se na chviličku z okna.

Teurie - 09. června 2006 15:47
	soukromá zpráva od Teurie pro Fňuk...ja budu plakat...

Cindy Give - 09. června 2006 16:58

soukromá zpráva od Cindy Give pro Poslouchám, co mi říká. Přítel, nebo přítel? Zamyslím se na chvíli nad tím, co říkal o tom prstenu a and smyslem tohoto slova. Pak se mě ten muž zeptá, jestli nechci odvést. Chvilku vě mě vrtají pochybnosti, nemůžu se rozhodnut. Určitě mě chce jen odvést.... Ale co když je to nějaký úchylák??? Nevypadá na to..... Ale může být.... Nakonec se však rozhodnu, že se mi opravdu nechce po výstupu z vlaku trmácet pěšky, nebo dojíždět autobusem. Pokud máte cestu kolem Reva..... Řeknu mile.

Temná křídla noci - 10. června 2006 17:08
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Ano, mám. ", také se usměje. Poté si opět vezme notebook a zahledí se do něj.

Cindy Give - 10. června 2006 17:20
	soukromá zpráva od Cindy Give pro pokrčím rameny. Pokud vám to nebude vadit, ráda se svezu. Odpovím mile, ale ve svědomí mě stále ještě hryže..... Nesmím přece jet s úplně cizím chlapem autem! Nadávám si. Co když mě chce unést, znásilnit, nebo zabít? No a co, že bypadá dobře! Honí se mi hlavou. Ty kačeno! Že taky všechno hned odsouhlasíš! Na všecko kejvneš a ani nepřemýšlíš! Řvu na sebe v duchu.

Temná křídla noci - 10. června 2006 18:41
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Pozbytek cesty muž mlčí a věnuje se notebooku, občas do něj něco za»uká a ušklíbne se či usměje.

Cindy Give - 10. června 2006 20:38

soukromá zpráva od Cindy Give pro Dívám se z okna, taky mlčím. Po chvilce vytáhnu nějaký časopis a začtu se do něj. Stále pochybuji, jestli to byl dobrý nápad, kývnout tomu chlapovi na tu cestu. Taky by mi to nic neudělalo, jít chvilku pěšky! Nadávám si za svoji lenost. Když konečně přijde zastávka, kde mám vystupovat, naarvu časopis do tašky, zvednu se, vezmu tašku, hodím si jí na jedno rameno a podívám se po tom chlapovi, jestli už se taky zvedá.

Temná křídla noci - 11. června 2006 16:19
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ano, také se zvedá. Nevidíš však nikde jeho kufry, pouze ten notebook a kufřík na něj, kde jsou i jiné věci, asi je opravdu bohatý, vypadá jako nějaký zámožný podnikatel. Notebook schová a poté řekne s úsměvem: ,, Mohu? ", nepatrně poukáže na tašku, kterou máš přes rameno, není zrovna nejlehčí.

Cindy Give - 11. června 2006 21:34
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Pokrčím rameny a usměju se na muže. Chce mi ji vzít, nebo mě tím chce donutit, abych šla s ním do toho auta? Pomyslím si trochu nervůzně. Na muže se však jenom usměju. Já to zvládnu. Řeknu. Ale jestli na tom trváte..... Protože čekám, jaká bude jeho odpověď, shodím tašku z ramene a ta se žuchnutím dopadne na sedačku.

Temná křídla noci - 12. června 2006 17:21
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Netrvám. Nechci dělat nic, co by se ti nelíbilo. ", usměje se a na chvíli se zamyslí. ,, A myslel jsem, že si tykáme. ", koukne na tašku a natáhne ruku, aby ji mohl vzít, tedy pokud může, čeká na tvé znamení.

Cindy Give - 12. června 2006 20:14
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Pokrčím rameny. Pak se omluvně usměju. Promiň.... Nějak sem zapoměla... Samé učení a včera jsem toho dvakrát moc nenaspala. Omlouvám se upřímě, trošku mi přitom zčervenají tváře. Tašku nechám položenou na znamení toho, že mi nevadí, když mi jí vezme. Když už jsem se do toho takhle zaplatla, tak a»! pomyslím si.

Temná křídla noci - 13. června 2006 14:33
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Mladík gentlemensky uchopí tašku a už vystupujete z vlaku. ,, Nic se neděje. ", na chvíli se odmlčí. Neprospala? Takže ses toulala po nocích? Ale to by taková mladá, krásná dáma neměla dělat., usměje se. Vyjdete před vaše malé nádraží a tam už čeká krásné auto, tedy konkrétněji Porsche tohoto typu: , které ti doslova vyrazí dech. Mladík k němu zamíří.

Temná křídla noci - 13. června 2006 14:33
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro MH: Ta kurvíza měla být tučná řeč, omlouvám se.

Cindy Give - 13. června 2006 18:42

soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se na toho muže, při poznámce, že bych se něměla toulat po nocích. Při poznámce o krásné, mladé dámě se trošku začervenám a začnu se málem mlátit, že jsem se ráno pořádně neupravila a všechno dělala tak narychlo. Pak dojdeme k tomu autu. Ty jo... Ujede mi potichu. Tak tomu se říká mít prachy. Pomyslím si. No.... to budou rodiče koukat.... pousměju se v duchu. Ale budu si muset vymyslet, kdo to je, nebo mě zabijou.... Následuji toho muže k jeho autu.

Ahasashi Tanaka - 13. června 2006 19:16
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Lepší než nic...alespoň to zkusím... pomyslím si a nastartuji auto. Pomalu se rozjedu skrze městskou džugli k sídlu první z firem...Je to jedna z nejlepších možností jak pokračovat...

Temná křídla noci - 14. června 2006 10:29

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Po nemalé zácpě na jedné ze silnci se konečně dostaneš k sídlu firmy. Vlastně to není sídlo firmy. Je to malý obchůdek a přes výlohu vidíš mnoho starožitných věcí a za pultem sedí starý muž ( odhaduješ tak 60 let ), ve vlasech nemůže zakrýt šediny, bradu mu taktéž zarostly šedé vousy. Cosi vyrábí, sem tam bafne z dýmky, kterou má pořád v ústech a občas zvedne oči, aby se podíval na ulici.

Temná křídla noci - 14. června 2006 10:31
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Na tvoji obdivnou hlášku se pouze usmál. Jakmile jste došli k autu, kdesi v saku vylovil klíčky a po chvíli auto zablikalo světly. Tašku uložil do prostorného kufru. Poté k tobě rychle doběhl a otevřel gentlemansky dveře spolujezdce, samozřejmě s úsměvem.

Ahasashi Tanaka - 14. června 2006 16:50
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Dobrý den. Jsem poručík Tanaka z policejního oddělení L.A. představím se a zažitým, elegantním pohybem vytáhnu z náprsní kapsy odznak a otočím jej před pána, aby si jej mohl prohlédnout. Chviličku ho nechám koupat v nejistotě a počkám co z něj vypadne...

Cindy Give - 14. června 2006 18:16

soukromá zpráva od Cindy Give pro Také se na muže usměju. Dík. Řeknu a vlezu do auta. Zase mě začnou hlodat pochybnosti, jestli dělám zprávně, a i když už nejsem úplně malé dítě, co by tomu řekli rodiče. Nedám na sobě ale znát ani malinkaté zaváhání. pak se pohodlně usadím na sedačce, připoutám se a chmury rychle zaženu a vystřídá je neskrývaný obdiv k tomu autu. Tak něčim takovim jsem ještě nejela.....

Temná křídla noci - 14. června 2006 18:38
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Celý vnitřek je potáhnut černou kůží a na hlavním panelu jsou nejnovější věci, jako je GPS. On za tebou pouze lehce zavře dveře a pak si sedne na místo řidiče. Ještě se na tebe usměje při čemž strčí klíčky do zapalování. Po chvíli uslyšíš zvuk sportovního motoru a on se na tebe opět podívá: ,, Takže kambyste ráda slečno? "

Temná křídla noci - 14. června 2006 18:39
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Děda se na tebe vystrašeně podívá a odznak pouze přejedě očima. Několik zamrká a poupraví očima, jestli se mu to nezná. Po chvíli chraplavým hlasem uslyšíš né zrovna nejsrozumitelnější slova: ,, Dobrý den. Co byste potřeboval? ", bafne z dýmky a pod tvůj nos se nahrne kouř kvalitního tabáku.

Cindy Give - 14. června 2006 19:04
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Obdivně přejíždím všechnu tu nádheru očima. Tyjo..... to je fáro.... Když se mě ten muž zeptá, kam bych ráda, usměju se na něho ještě zářivěji. Bydlím hned na kraji Reva. Řeknu název svého bysliště.

Temná křídla noci - 14. června 2006 19:07
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Dobře. ", zapne rádio ( nějaká obdoba naší Evropy 2 ) a vyjedete směr Revo. Asi v polovině cesty se tě optá: ,, Nechtěla bys sis dnes večer někam vyrazit? Třeba na dobrou večeři? ", usměje se na tebe.

Cindy Give - 14. června 2006 19:28

soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se na muže. V tu chvíli mě ale myšlenku padnou na Johna..... Na jednu stranu bych hrosně ráda..... ten chlap se hezkej, milej, všechno.... Ale pořád mám v paměti ten včerejší večer. Ale zase mám zřejmě pusu před mozkem a tak odpovím. Jistě. Ráda. No, a jak k tomu přijde John?! Pomyslím si. Co? Neslíbila jsi mu snad po návratu rande, co? Pomyslím si. Já jsem.... příšera! Nadávám si. Úsměv z mé tváře však nezmizí. V duchu si povzdechnu. Co oči nevidí, srdce netrápí.... doufám, že ho tam nikde nepotkám.... nesmím.....

Temná křídla noci - 14. června 2006 19:32
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Joshua se vítězoslavně usměje, asi ho tvá odpověď opravdu potěšila. ,, Budu moc rád. ", usměje se. Na chvíli se odmlčí. ,, Takže v osm před vaším domem? ", usměje se.

Cindy Give - 14. června 2006 19:35
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se na toho muže. Jeho výtězoslavného úsměvu si všimnu. Fajn... jestli mě chtěl dostat, má mě.... a´t si to užije.... John bude muset doufat, že ho to brzo přejde..... Pomyslím si. Dobře. V osm před domem. Usměju se. To je hrozný! Já jsem normální děvka! Každej den rande s jinym! Fajn, teď se teda mám o hodně radši! pomyslím si naštvaně.

Temná křídla noci - 15. června 2006 13:57
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Joshua se na tebe opět usměje. Za půl minuty zastaví před vaším domem při čemž vystoupí a opět ti gentlemansky otevře dveře a jak jinak než s úsměvem.

Cindy Give - 15. června 2006 14:29
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Cestou se dívám z okna. Když vůz zastaví, odpoutám se a už chci otevřít dveře, když mi je otevřa Joshua. U úsměvem vystoupím z auta. Díky. Řeknu z zvesela. pak vystoupím z auta a zamířím ke kufru, kde mám tašku. Moc díky za svezení. Řeknu se zářivým úsměvem, na strach, který jsem měla dyž jsem řekla, že teda pojedu.

Ahasashi Tanaka - 15. června 2006 14:55

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Hledám informace o tomto zapalovači. Cokoliv co by se mohlo hodit..." zeptám se neurčitě a vytáhnu nalezený zapalovač. Tvrdý, trochu uhrančivý pohled, nespouštím ze staříkových očích. Ne že bych ho chtěl zbytečně děsit, ale má práce už je holt tvrdá a strach je někdy vítaný spojenec. "Váš obchod je jedním z mála takových, které by se mohli takovým exemplářem pochlubit."

Temná křídla noci - 15. června 2006 15:19
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Joshua také dojde ke kufru a vytáhne tašku. Usměje se na tebe.,, Nemáš vůbec zač, to bych ti spíš já měl děkovat. ", předá ti tašku a řekne: ,, Tak v osm. " Poté akorát vidíš jak nasedl do auta a odjel.

Temná křídla noci - 15. června 2006 15:23
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Stařík se trochu zamyslí. V očích rozpoznáš nejistotu a také strach. ,, Mohu? ", zeptá se tě, ihned ti dojde, že by si rád vzal zapalovač do rukou a prohlédl si ho zblízka.

Ahasashi Tanaka - 15. června 2006 20:22
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Jistě." odpovím trochu přívětivějším tónem a podám dědovi zapalovač.

Cindy Give - 16. června 2006 07:45
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se a ještě zamávám autu. Pak jdu ke dveřím a bytahuju klíče. Takže v osm..... Řeknu si potichu pro sebe. Pořád mi lítá hlavou, John, Joshua a opořád si za to nadávám. Nakonec se s tím ale nějakk smířím, i když svědomí stále hlodá. Odemknu dveře a cejdu do domu.

Temná křídla noci - 16. června 2006 13:53
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Děkuji. ", vezme si od tebe zapolovač a ještě si poupraví brýle. Poté si ho asi pět minut prohlíží. Zatím máš čas si prohlédnout obchůdek.

Temná křídla noci - 16. června 2006 13:53
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Mám to posunout na těch osm večer?

Cindy Give - 17. června 2006 13:54
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Huh?

Temná křídla noci - 17. června 2006 14:28
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro :) Jestli mám posunout čas na osm večer. :)

Ahasashi Tanaka - 17. června 2006 18:13
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Trpělivě vyčkávám, krámek si prohlížím spíše z nudy než ze zvědavosti...

Cindy Give - 17. června 2006 22:28
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Tak ju.... ale moc se omlouvám, ale 18-29 jsem ve Francii, takže se neukážu......

Temná křídla noci - 18. června 2006 18:16

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nic zajímavého si neviděl, pouze krásné věci, které jsou vyrobeny s překrásnou lehkostí a pečlivostí. Dojdeš opět k pultu a stařec zvedne oči. ,, Opravdu krásná práce. Nestyděl bych se říct, že tento kousek je můj, ale bohužel musím přiznat, že zase tak dobrý nejsem. ", podá ti zpět zapalovač. ,, Asi hledáte toho, kdo to mohl vyrobit. Já neznám nikoho z LA kdo by uměl, mohl. " Na chvíli se odmlčí.,, Tedy nikoho z legálních firem. "

Ahasashi Tanaka - 19. června 2006 08:21
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "A z těch méně legálních?" zeptám se trochu pobaveně tónem, který by snad ani nepřipouštěl že o takovýchto firmách stařík neví...

Thurguras - 19. června 2006 14:07
	soukromá zpráva od Thurguras pro MH: Zlato jsem doma!Ee promin to jsem jen štěstím bez sebe že už mi jde počítač a hlavně internet tak jak má jít.Musim si tu dávat dohromady spousty věcí po mé dlouhodobé absenci a chvíli mi potrvá než probádám co se vlastně všechno v jeskyni stalo ale slibuju že se zase pustim do psaní jako dříve,tedy pokud tu nevadím a nepřekážím?

Temná křídla noci - 19. června 2006 18:05
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro MH: Nepřekážíš a nevadíš. :) Chápu tě. :) Máš čas. :)

Temná křídla noci - 19. června 2006 18:07
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vidíš jak se na chvíli ztratil pod pultem. Po chvíli položí na dřevěnou desku kousek papíru a napíše na něj nějaké číslo. Poté ti ho podá. ,, Nemáte to ode mě. ", špitne potichu při čemž se rozhlédne, pro jistotu. 775 119 057

Thurguras - 19. června 2006 20:47
	soukromá zpráva od Thurguras pro MH: Tak jo,něco vykoumám abych nějak zalepil tu díru v ději co jsem chyběl a nejpozději do ztřejšího večera sem hodim přízpěvek.Kromě toho by se mi hodilo vědět jestli je ted noc či den.

Ahasashi Tanaka - 20. června 2006 13:35

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Jasně." kývnu hlavou a téměř nepostřehnutelným pohybem se mé dlani objeví mobil. Mimochodem jeden z nějnovějších typů. Holt speciální agenti jsou vybavení opravdu dobře...Číslo si opíšu do seznamu a zároveň zapamatuji. Těžko vědět kdy se bue hodit. Potom papírek vezmu, škrtnu zapalovačem a enchám ho shořet. "Žádné důkazy..." dodám s úsměvem. "Díky a nashle." kývnu hlavou a vyjdu z obchůdku. Se zamyšleným výrazem dojdu k autu a sednu si. Ze reflexu zapnu rádio ale pak si uvědomím že by rušilo a tak ho zase vypnu. Opět vezmu do ruky mobil... Tak se na to podíváme... a zmáčknu tlačítko volání...

Temná křídla noci - 20. června 2006 14:19
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Den, okolo 18.00

Temná křídla noci - 20. června 2006 14:21
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Stařík už nic neříká a pouzě tě sleduje dokud mu nezmizíš z dohledu. Asi deset sekund čekáš než někdo hovor zvedne. Po chvíli slyšíš mužský hlas ve střeních letech: ,, Halo? Kdo je u telefonu? "

Thurguras - 20. června 2006 23:47

soukromá zpráva od Thurguras pro Je čas vstávat řeknu si když se podívám na ty staré hodiny na zdi jenž mají zrezivělé ručičky a kdyč tikají tak to zní jako zvuk vrtulového letadla z šedesátých let.Pomalu se převalím z postele a chystám se nazout nohy do staré ale věrně sloužící obuvi jenž mi leží u postele v té poloze ve které jsem je ráno zanechal.Letmo přelétnu pohledem přes svoji hrud která nevypovídá nejmenší známky toho že jsem měl před několika dny,či snad týdny mnohonásobně zlomená žebra.Při tom ve své mysli ihned zamítnu pomalu se rýsující a absurdní myšlenku na to že město v noci ovládájí upíři,ty krvelačné bestie.Jdu k tomu co nazývám lednicí a vyhrabu cosi co považuji za kus hovězího masa.Pak dojdu k takzvanému chlebníku a vytáhnu nějaké čerstvě nakradené rohlíky u nějaké bezejmenné trafiky.Natáhnu nohy na stůl a pomalu zakusuji chleba k masu při čemž poslouchám zvuky linoucí se z ulic kolem.Tu projede sanita,tu zase hasiči.Ba ani policejní siréna se nezapomene. Pití,potřebuji něco k pití. Prožene se mi jak kulka hlavou a donutí mně to vstát,navléknout na sebe zbytek oblečení a vyrazit ven do ulic vyhledat nějaké to pití.

Ahasashi Tanaka - 21. června 2006 13:33
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Tady pan Tanaka." představím se neutrálně. Tanaka je vcelku běžné asijské jméno, takže pro mne není rizikové prozradit své pravé příjmení. "Měl bych zájem o obchod."

Temná křídla noci - 21. června 2006 15:02
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, O obchod? ", ozve se nedůvěřivě hlas. ,, Mohu se zeptat, kdeže jste sehnal mé číslo? "

Ahasashi Tanaka - 22. června 2006 15:09
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Zeptat se můžete." řeknu trochu uštěpačně "Ale myslíte si že se dozvíte pravdu?" dodám trochu pobaveně "Řekl bych že ne. Ani to není podstatné." pokračuji v jakémsi monologu a nenechám dotyčného domluvit. "Takže pane...kde se můžeme sejít? Můj problém je jaksi specifický a není moc bezpečné domlouvat to po telefonu."

Temná křídla noci - 23. června 2006 17:12
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro ,, Dolní přístav pod trhem v osm. ", ozve se ti naposled. Poté už slyšíš pouzé dlouhé pííííp pííííp. Místo znáš.

Temná křídla noci - 02. října 2006 15:30
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Probudil jsi se. Ale místo před devátou ráno, v sedm večer. Zmeškal jsi tedy pracovní schůzku. Lépeřečeno, zaspal jsi ji.

Temná křídla noci - 02. října 2006 15:31
	Pro všechny hrající už je večer.

Ahasashi Tanaka - 02. října 2006 18:13

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Zamyšleně hledím na display telefonu a začínám si pobrukovat melodii jedné ohrané písničky. Ještě zkontroluji čas a mobil putuje do kapsy. 18:54 "Fajn. Čas dát si něco na zub." prohodím si jen tak pro sebe a nastartuji auto. Pohodlně se opřu do sedadla a zapnu rádio. Chvilku ještě jen tak sedím a poslouchám, ale nakonec se přeci jen rozjedu. Směrem k tržnici. Koneckonců, mám tam pár známých. A jeden z nich vede malé bistro "Chinese Dragon", kde mají výborné nudle. Cesta zabere slabou půlhodinku a už parkuji na poloprázdném parkoviš»átku zastrčeném mezi bistrem a tržnicí. Vypnu rádio, vystoupím a zaboucnu za ebou dveře. Nacvičeným pohybem zamknu a klíče strčím do jedné z mnoha kapes. Obejdu budovu a vejdu do bistra hlavním vchodem. Je to malinký obchůdek, vlastně jsou tu jen tři stolečky. "Nazdar Jimmy." kývnu na známého číňana a dojdu k pultíku. Objednám si ony "zázračné nudle" a plechovku piva. Počkám si pár minut než to bude hotové a mezitím klábosím s Jimmim "o počasí". Nakonec vezmu jídlo i plechovku a sednu si k jednomu z prázdných stolčeků. Většina lidí se tu nezastaví a bere si jidlo s sebou. Já si rád posedím. Načnu pivo, loknu si a zkušenými pohyby se pomocí hůlek pustím do nudlí. V klidu se najím...odejít hodlám kolem 19:50 abych pohodlně došel na místo schůzky a byl tam ještě dříve.

John Michael - 02. října 2006 18:20

soukromá zpráva od John Michael pro A kruci pomyslím si když zjistím kolik je hodin.. tak to je přesně to co jsem nechtěl.. teď už tam ani nepůjdu.. stejně by mě pro nespolehlivost nevzali.. vstanu a rozhlédnu se po pokoji jestli je vše tak jak bylo když jsem usínal nebo jestli tady zase byla ta neznámá.. potom se vydám do ulic podívat se co se kde děje a jestli by se někde nedaly sehnat nějaké peníze.

Temná křídla noci - 02. října 2006 21:07

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Zatím, co jsi se v klidu živil výbornými nudlemi, stačil Jimmy, který lítá po lokále jak fretka, aby vše stihl, poumývat vše, co se v obchůdku a minirestauraci umýt dalo, uvařit další dávku, čítající asi padesát porcí nudlí, deset jich hned poslat po poslíčkovi do blízké kancelářské budovy jisté japonské počítašové firmy. A obsloužit postarší číňanku a hezkou, asi dvacetiletou blondýnku, která si. kromě nudlí, dala ještě čínský míchaný salát se smaženými krevetkami. Připadlo ti to pro ni, tak útlou, mnoho, ale když si sedla, všiml jsi si trošičku vystupujícího bříška, které předtím šikovně skrýval dlouhý, volný bílý svetřík. Dívka je těhotná. Posadila se k tobě a při jídle čte jakýsi časopis. O koních. Nebyl by tě ten časopis zaujal.......Kdyby hned na jeho obálce nebyla velká fotografie jak sama noc černého Andaluzského hřebce....A jeho majitele. Pod obrázkem ( částečně přes něj, je to obálka ) stojí nalými ale dobře čitelnými žlutými písmeny nápis. "Čtyřnohá hvězda filmu Zoro-Tajemná tvář, šampion americké drezurní derby, osmiletý hřebec Andaluzského plemene, Don Delgado a jeho hrdý majitel, skutečný, nefalšovaný španělský hrabě, don Orlando Marius Antonio de Montorro y Cabeza, se uvolili poskytnout dnes v podvečer čtenářům našeho listu exkluzivní rozhovor." Kůň je nádherný. Dokonce snad nejkrásnější, jakého jsi kdy viděl. Ale......jeho majitel tě zaujal mnohem víc. Je to už na první pohled ušlechtilý a hrdý muž, i pro oko muže pohledný. Mladý muž, sotva bys mu hádal více, než 25 let. Jenže.....Něco ti na něm nesedí. Ne že by ti připadal nepříjemný, ale ta krása...je až....nelidská. A přesto nevypadá jako.....upír. Jeho očím chybí upíří krutost a chlad. Tyhle v sobě mají laskavost, něhu, jiskru temperamentu......a smutek, kterého jsi se až lekl i při pohledu na fotografii.

Temná křídla noci - 02. října 2006 22:08

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nic ti v pokoji nechybí, ani nepřebývá, ani zde není žádná tajemná osoba. Vstal jsi tedy, posbíral své věci a vyšel jsi ven. Bloumáš teď pěšky bez cíle ulicemi. Na několika k tomu určených nárožích jsi pročetl vylepené inzeráty. Přijmu truhláře.... Přijmu zahradníka..... Přijmeme hodného, trpělivého pána na hlídání dvou pejsků..... Takhle vypadala většina inzerátů. Na jednom nároží tě ale zaujal velmi výrazný inzerát s textem psaným čtmavou červení na stříbro šedém podlkadě, se siluetou dokonale vypadajícího koně. "Americká přední stáj drezurních koní španelské školy Artea Andalusa přijme hlavního stájníka do oddělení remont. nástupní plat: 15 000 USD. Plat zahrnuje ubytování v domě, stravu třikrát denně a cestovné+diety v případě cesty s koňmi. Požadavek: Dobrý vztah ke zvířatům, nebát se koní Spolehlivost. Pracovitost. Absolutní loaialita. Poctivost. Nástup ihned. Jednání pouze osobní, každý den v 10:00 s panem Pedrem Almodovarem, nebo ve 20:00 osobně s donem Orlandem de Montorro, na půdě hřebčína Artea Andalusa." Zaujalo tě to a znovu jsi zkontroloval hodinky......Je 19:35. Hřebčín Artea Andalusa zná v LA každý. Je to velký hřebčín sousedící přes kark a pastvimu s ateliéry Paramount Pictures. Ale hlavní sídlo má hřebčín v jednom z nejvýstavnějších domů ve vilové čtvti nad Holiwood Drive. Jednou jsi šel kolem. Dům se jmenuje Andalusia Princess, jako nějaký kůň. A vypadá jako trochu zmenšený pohádkový zámek. Víš tedy, kde to je. Ale.....Odtud bys to stihl do osmi tak tryskáčem.......Nebo taxikem, kdyby ti v kapce necinkalo posledních dvanáct dolarů.

Temná křídla noci - 02. října 2006 22:18

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jak tak sháníš něco k pití, právě jsi zabočil do čínské čtvrti a prošel kolem malého čínského bistra. Málem jsi se před krámkem srazil a mile vypadající mladou, štíhlou dívenkou. Takovou by jsi si možná za jiněých okolností i dal. Jenže...jak jste do sebe trochu vrazili, dotklo se tě pod jejím volným svetříkem něvo vystouplého. Dívka je těhotná. Nechal jsi ji tedy jít a ona se jen omluvně usmála, řekla měkkým hláskem podobným zvonkohře "Oh, promiňte pane. Začetla jsem se a nedívala se na cestu." A pak s časopisem v ruce, založeným asi tak v půlce, vlastním prsteníčkem, vešla do krámku. Kdybys za ní chvíli koukal, viděl bys prosklenou výlohou, jak si objednala jídlo, posadila se s ním k malému stolku, kde právě dojídá jakýsi asijsky působící pán ( Kde už jsi ho jen viděl? ) a.....opět se začetla.

John Michael - 02. října 2006 22:22
	soukromá zpráva od John Michael pro No to je pěkný.. takhle rychle se tam nedostanu ani se svou rychlostí.. řeknu si při pohledu na hodinky... bohužel mě zrovna nic jiného nenapadne, porozhlédnu se jestli neuvidím nějaký "levný dopravní prostředek" a potom se dám do běhu.. nebudu to brát po hlavních ulicích, ty budou ucpaný, běžím uličkama a pořád se snažím najít nějaký jiný způsob přepravy..

Ahasashi Tanaka - 02. října 2006 22:31

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Chvilinku zůstanu zkoprněle koukat na onu fotografii, až si málem vyklopím nudle do klína. Brzy se však ovládnu, jen zamrkám ještě jendou očima a usadím se "nenápadněji". Mlčky pošilhávám po onom časopise a zapamatuji si jeho název a číslo. A hrome...ten chlápek je...divnej...vypadá to na upíra, ale na druhou stranu...hmm...musim si přečíst ten rozhovor...a zjistit víc. Ale teď mám práci. zamyslím se a dospěji k názoru že není vhodný čas zabývat se oním mužem. Dojím v rychlosti nudle a hodím do sebe zbytek piva. Zkontroluji hodinky. 19:48 Pomalu se zvednu, vyhodím odpadky do koše a plácnu Jimmimu na stůl desetidolarovku. Cena se sice pohybuje poněkud níže, ale obvykle Jimmymu nechám "něco málo" na přilepšenou. Koneckonců, někdy bývá skvělým zdrojem informací a už mi tak nejdenou pomohl pohnout se dál v případu. Zvednu se, kývnu na Jimmyho a vyrazím z bistra rovnou na místo schůzky. Pěšky. Vždy» je to od tržiště kousek...

Temná křídla noci - 02. října 2006 22:33

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Odemkla jsi domovní dveře, prošla chodbou vklouzla do kuchyně důvěrnmě vonící maminčinou kuchyní. Doma tě přivítala hned u dveří kuchyně usměvavá maminka. A hned byla na stole večeře. A těch otázek. "Jek jde škola?" a "Nestýská se ti tam po nás moc." a "Jsou tam na tebe hodní?" a "Máš už tam kamarády?" nebo "Nezaponíněš tam dobře jíst, Cindy? zdá se mi, že jsi nějak zhubla a pobledla, co nejsi doma." a "Máš už tam kluka? kdy ho poznáme?" Nakonec tě dobré jídlo, teplý, voňavý čaj s medem, maminčiny otázky a dlouhá cesta, dokonale unavili a tak jsiu se zdvihla. omluvila jsi se mamince a poprosila ji, aby tě v půl osmé vzbudila. Pak jsi vklouzla dosvého pokoje, rozkošnicky se rozvalila na posteli. A usnula. Probudilo tě, nikoliv maminčino milé buzení, ale před domem tropbící Joshuův klakson. Je 19:45.

Alexandra "Lex" Villefort - 03. října 2006 15:39

soukromá zpráva od Alexandra "Lex" Villefort pro Sluneční paprsky zalezli za obzor. Moje tělo instinktivně vycítilo, že nadešel čas. Můj čas Pomalu otevřu oči a s úsměvem se dívám na strop v pokoji. Posadím se a protáhnu ztuhlé čelisti. Spokojeně zamlaskám. Kdybych nebydlela sama, připadal by ostatním ten zvuk nechutný. Omyji obličej a podívám se do zrcadla. Proč ho tu vlastně mám, když se v něm nevidím? Hloupý lidský zvyk, ale bohužel jsem ho z dob, kdy jsem i já byla člověkem zdědila. Převléknu se do černých kalhot, černého tílka a černé mikiny na zip s kapucou. Na nohy obuji pohodlné černé boty se stříbrnými paprsky. Hodím pohled k posteli. Vedle ní se válí v pochvě můj malý poklad. Malý wakizashi. Hbitě jej uchopím a opásám se jím. Mám ho místo opasku a na ochranu. Spěšně přejdu do chodby. Vzrušení z lovu ve mě začíná umocňovat ještě pomalu se probouzející smysly lovce. Dnešní noc zatoužím po krvi. Zase... Navždy... Čapnu klíče, vyjdu na chodbu, zamknu a pak svazek hodím do kapsy u kalhot, kde utvoří hrbolovitou bouli. Venku nasaji čerstvý noční vzduch a s ním i lidský pach. Je ho tu všude kolem tolik.. jako dítě, co přijde do cukrárny a nemůže si vybrat.. Obličej se roztáhne v zářivém úsměvu odhalujícím prodloužené špičáky a bílé, rovné zuby. Před oprýskaným bytem stojí černá motorka Honda RX. Nasednu, klíčky hodím do zapalování, nastartuji. Ochutnám tu vůni benzínu a poté již nerušeně vyjedu do města. Neobtěžuji se helmou. Znám své řidičské schopnosti a na zákony lidí? Na ty kašlu...

Temná křídla noci - 03. října 2006 17:54

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Je ještě brzy. Na uklicích je tedy nejen mnoho lidského pachu, ale také dost lidí. Pekař právě stahl částečně rolety a netrpělivě čeká, až poslednízákazníci, spěchající z práce, nebo napoak do práce, nakopupí čerstvé pečivo. Aby i on mohl nějaké vzít domů ženě a dětem.....a konečně po dlouhém dni voňavé, ale těžké práce, zavřít obchod a jít domů. Malá květinářka na rohu ulice doprodala právě nějakému zamilovanému mladému páru poslední kytici růží a rozběhla se domů na večeři. Vídáš ji tu pravidelně každý večer a každé ráno. Je to ještě dítě, odhadem teprve desetileté. A už musí, místo školy, celý den pracovat. Tlustá paní odnaproti pravě vyšla vyvenčit svého nesnesitelně rozmazleného mopse a její manže se mezitím, zadními dveřmi a přes dvorek, krade ven z bytu a do hospody, aby ho neviděla a nezahnala zpět. Prostě každodenní všední ruch časného večera. Útržky lidských osudů...... Některé z nich možná už zítra nepotkáš. Ta malá květinářka má prý tuberkulozu a do školy nechodí, protože umírá. Tomu pekaři se dva výrostci, lelkující zatím na rohu ulice, chystají, jen co zavře a odejde, zničit jeho životní dílo a vykrást jej. Tlustá paní a její muž se nenávidí. Nemohou totiž mít děti. Vinen je on, ale vinu na sebe házejí navzájem. A ti dva zamilovaní......je mnoho nebezpečí, která na ně mohou číhat v nočním ruchu velkoměsta, jako je LA. A jedním z nich jsi i ty. Hodiny na věži katedrály pany Marie Guadalupské právě odbyly osmou hodinu. Je čas nošních tvorů. Čas lovu. Tvůj čas. Dnes je v ulici ale něco nepatrně jinak, tedy kromě těch dvou grázlíků, čekajících na rohu na svou příležitost, obrat postivého obchodníka o to, co budoval celý život. Na nároží někdo čerstvě vylepil plakáty. Zvou na prohlídku stájí v rámci oficiálního interviev pro časopis Americké jezdectví. Znáš ten hřebčín, často jsi kolem něj jela. Je pod skálou, vedle studia Paramount Pictures. Jmenuje se tak zvláštně, exoticky......Artea Andalusa, nebo tak nějak. Majitelem prý je nějaký nechutně bohatý španělský hrabě, nebo kdo. Každopadně to vypadá krásně......a vznáčí se tam zvláštní atmosféra.....tajemná. Co jsi tak vyslechla různé drby, prý je hezký, ten španěl. A nezadaný.

Temná křídla noci - 03. října 2006 18:17

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Probouzíš se dobře odpočatý, akorát ve chvíli, kdy zvon na katedrále pany Marie Guadalupské odbíjí osmou hodinu. Ještě máš v živé paněti v jakém stavu ráno zůstal pokoj, kde jsi spal, tu spouš» bys neuklidil ani za týden. Ale teď, a» se rozhlížíš, jak chceš, nikde žádné smetí, žádné poházené věci, žádné papíry. Stůl je čistě utřený a nezůstala na něm po tvém ranním básnickém vytržení ani stopa krve. Tvé svršky leží vyčištěné a úhledně srovnané na kraji stolu a na opěradle visí ramínko s čistě vypranou okšilí. A vedle svršků leží stoh časopisů a novin všech možných druhů a malá obálka, nadepsaná krasopisně, zjevně mužskou rukou ( není cítit dámský parfém, zato kolinská ano ), písmem, jaké se nepoužívá už přes 300 let. Je na ní vlastně jen krátký nápis. Tvé jméno a adresa hotelu. Když jsi spal, hotelová služba to zde zřejmě dala do pořádku. A poslíček donesl tisk a tu obálku. V obálce je cosi tvrdého, ale ohebného. Vypadá to na pozvánku, nebo nějakou brožuru.

Temná křídla noci - 03. října 2006 18:32

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Sotva se poslední paprsky denního světla rozloučili se světem pohlazením vyřezávaných sloupků tvého lůžka a polaskáním listoví stromu v zahradě a červeň západu slunce se proměnila v přítmí a nakonec tmu prosvětlenou pouze mihotavým světlem zahradních loučí, probudila jsi se ve své krásné, princeznovské posteli, v e svém novém domově a první, co tě vítá, je vůně kytice temě rudých růží v křiš»álové váze na nočním stolku. Je u ní pohár, naplněný čímsi, co by mohlo být, ale pravděpodobně není, víno......a malý lísteček, úhledně psaný ručně......jeho rukopisem. Tvého vysněného krásného prince. Orlanda. "Dobré ráno, krásko. Až se oblékneš, čekám na tebě v zahradě s překvapením." Vítá tě zvláštně středověké kroucení písmen na tom lístečku. A na dveřích starobylého šatníku visí na ramínku nádherné, přesně tobě na míru šité, šaty, vypadající jako by je nějaká magická síla přinesla z dob dávno minulých. Jsou bílé a stříbřité s nádechem mírně do nebeské modři. A v jejich sukni jsou vetkány malé umělé fialky.....které voní.

Temná křídla noci - 03. října 2006 21:20

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Na rohu 50. a Hollyvood bulvar jsi zahlédl zajímavý leč v LA ne neobvyklý úkaz. U chodníku stojí lehká brička do které je zapřažen černý kůň. Andaluzský hřebec. A o postranici vozidla se ležárně opírá černovlasý vozka. může mu být tak kolem třicítky. Čte si noviny. Když jsi vyběhl zpoza rohu, kůň, který nečekal, že odtamtud někdo vyběhne, se polekal, zafrkal, a uskočil.....a trochu popojel. Vozka, začtený do něčeho zajímavého v novinách, málem spadl na zadek. "Pozor, chlape. Rafael se ještě dost bojí." Zastaví tě ten vozka. "Kampak ten spěch?"

John Michael - 03. října 2006 21:26
	soukromá zpráva od John Michael pro Omlouvám se.... nechtěl jsem vám ho vylekat řeknu když se dívám na koně potom se otočím k vozkovy a prohlédnu si jeho bričku.. Chci se ucházet o práci ve stájích Artea Andalusa ale mám tam být v osm a nestíhám... navíc nemám peníze na taxík.. ty sazby co dnas jsou sou příšerný řeknu a naznačím nechu»...

Temná křídla noci - 03. října 2006 21:43

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Artea Andalusa, ste řikal, mladej pane? Tam mám Rafaela ustájenýho. Von je tady v LA teprv dva dny, ale jednou z něj bude dobrej kůň do bričky. Nalezte si. Stejnak dneska nemáme kšefty, tak to holt zapíchnu dřívějc. Von se sbnad pan hrabě zlobit nebude, když mu tam na tý dnešní parádě s Rafaelem trochu povozíme caparty. Jo, ja sem Dan." Vozka, který ti hned hbytě řekl vě co ví a současně s tím i že se jmenuje Dan, ti úslužně podržel dveře zánovní bryčky. "Co tam vlastně chcete dělat?"

Elisea - 03. října 2006 22:10

soukromá zpráva od Elisea pro Zdál s mi krásný sen, kdyby se mě někdo zeptal jaký, zřejmě bych mu nedokázala odpovědět, ale vím, že byl nádherný. Již dlouho jsem si při něm neodpočinula jako dnes. Probudila jsem se svěží, klidná, s nádherným pocitem v mé, pro mnoho lidí, prokleté duši. Již dávno jsem nabyla plného vědomí, avšak oči jsem stále nechala zavřené, jako bych se bála, že když je otevřu, včerejší pohádka, na kterou jsem si již vzpomněla, zmizí a nejen dnešní sen, ale i včerejší skutečnost se rozplyne. Zhluboka jsem se nadechla a odhodlala se k onomu odvážnému činu. Mé řasy se pozvolna zvedaly výš a ujiš»ovaly mé oči onou nádhernou skutečností. Stále jsem ležela v té měkké, skvostně vyřezávané posteli s nebesy. Pomalu jsem těkala očima z místa na místo, aby se do mé paměti vrylo co nejvíce krásy a umění této místnosti, avšak náhle jsem ucítila nádhernou vůni čerstvých květin. Mírně jsem se pohnula a na svém nočním stolku spatřila obrovský puket rudých růží, tak omamně vonících. Na mé tváři se roztančil překrásný úsměv a v rychlosti spustila své nohy dolů z postele. Ucítila jsem, jak se mé bosé chodidla dotkla podlahy a vstala jsem, abych mohla přejít k růžím. Kytice byla nádherná, s jemností jsem se dotkla poupat i nyní již rozkvetlých růží. Byly tak sametově hebké, již dlouho jsem neviděla tak nádherné růže. Již dlouho jsem žádné nedostala. Sehnula jsem se k nim blíže a přivoněla si, i když to vůbec nebylo potřeba. Celá místnost získala něžnou vůni růží, zde, tak blízko zdroji jen byla mnohem intenzivnější. Oddálila jsem se od pukety a oči opět otevřela. Hned vedle stál pohár s nějakou tekutinou ne nepodobnou vínu, ale tady jsem se neodvážila hádat, zda-li mám pravdu. Pozvedla jsem ho tedy ke svým ústům a smočila své rty v jeho obsahu. Chutnal znamenitě a já nyní již s přesností věděla, co piji. Odložila jsem pohár zpátky na své místo, odkud jsem jej vzala a malým ubrouskem, ležícím vedle si otřela koutky rtů. A hned vedle čekalo i poslední překvapení, tedy, podlesní v této chvíli. Vzala jsem malý lísteček psaný nádherným písmem, psaný ručně. Byla jsem za to vděčna, je to pro mě mnohem osobní a toto písmo je tak skvostné. Také bych ráda takto psala. S očekáváním a stupňujícím se vzrušením mé oči hltaly každé zdobné písmenko tohoto vzkazu a přemítaly ho mozku stále dokola. Bože, přeci jen mě máš rád? I přesto, čím teď jsem? Někdo tvrdí, že jsem ďáblovo dítě či zplozenec pekla, avšak toto by ďábel neučinil. Nedal by mu toliko štěstí. Po tak dlouhé době, kdy jsem plnila roli smrtonoše mi chceš vrátit to, co mi oni vzali? Ano, má to svá úskalí. Vím, že ho nesmím milovat a již dnes vím, že to pro mě bude velmi těžké. Je tak jiný než většina mužů. Tak jiný… Otočím se k šatníku, abych tam našla nějaké šaty. Vím, že Orlando by mě již nenechal chodit v těch „hadrech“, v jaký jsem chodila doteď, ale to, co jsem právě spatřila by mi vyrazilo dech, kdybych ještě stále dýchala. Mé oči se rozšířily úžasem. Něco takové jsem snad ještě nikdy neviděla. Kdesi hluboko uvnitř mě se probudilo moje šlechtické já, které chtělo vypadat nádherně, ba přímo skvostně. Chtělo se líbit a to mohlo jen v těch nejdražších a nejskvostnějších věcech, které dokázaly vytvořit jen mistři znalí svého řemesla. Dychtivě jsem se dotkla lýtky šatů. Tak příjemné na dotek, jemné a tak lahodící oku. A hlavně tomu mému, bylo to mé oblíbené spojení barev, které bych si ovšem nedokázala představit ani při tom nejdivočejším snu. Pomalinku jsem se dotkla i malých fialek všitých v sukni šatů, jako bych se bála, že jen pod jediným dotekem se rozpadnou. A co mě udivilo ještě víc bylo, že i tyto miniaturky voněly jako celý záhon těchto květů. Opatrně jsem je z ramínka sundala a oblékla se do nich. Přesně dosedly na záhyby mého těla jako kdyby na nich dnes nebyly poprvé, ale jako kdybych v nich chodila již celá staletí. S náhlým přívalem štěstí jsem se zatočila v piruetách až se suknice začala ladně vlnit a následně otáčet v rytmu mých kroků. Pak jsem se zastavila a udělala jen pár úpravy. Vlasy rozčesala kartáčem, který ležel na nočním stolku z druhé strany a nechala svůj plavý vodopád spadat v neposlušných divokých vlnách po mých zádech. Jen mírné zvýraznění mých očí linkami a řasenkou, zbytek přirozený tak, jak mě příroda stvořila. Když jsem se konečně připadala dostatečně připravena, objevila jsem i střevíce. Obula si je tedy a již nebránilo nic mému setkání s Organdem. Těšila jsem se, až ho opět uvidím, snad i víc než bych měla, avšak to jsem si nepřiznávala. Prošla jsem sídlem jak nejrychleji jsem dovedla, párkrát jsem se zeptala služebnictva na cestu. Okamžitě se ochotně nabídli, že mě za svým pánem dovedou, jenže já o to nestála. Chtěla jsem ho najít sama. Podle svého instinktu, podle srdce, které vedlo mé kroky. A skutečně. Zahradu jsem objevila. Za normálních okolností bych zůstala stát u každého keře a kochala se jeho exteriérem, avšak nyní jsem téměř bez zájmu prošla, jako bych ho ani nevnímala. A taky že ne. Má dychtivost mě hnala vpřed, abych opět spatřila onoho charismatického upíra. “Orlando?“ zašeptala jsem do ticha a čekala, odkud uslyším tolik kýženou odpověď.

Orlando de Montorro - 03. října 2006 23:15

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Tady jsem, sestřičko." Ozval jsem se odněkud zpoza hustého hájku mladých cedrů. "Jste dnes večer nádherná. Pravá šlechtična. Jen pojďte směle blíž. Už tu na vás čekáme." A jsi věděla kam jít, lelce zpoza jednoho stromu vykouknu a mávám na tebe. "Opatrně, zahradník zapoměl dnes srovnat krtince a v té trávě jsou i pro nás špatně vidět." Ikdyž se to snažím zakrývat, postřehla jsi, že v ruce držím konec čehosi černého, koženého. Vypadá to jako vodítko. A něco, co nevidíš, mi občas spocinkáváním a slabým odfrknutím škubne rukou. "Hodný. Stůj." Slyšíš jak na to zvíře, které ti zůstává zatím skryto, konejšivě mluvím. |Něco jsem vyndal z kapsy a podal mu to a ty slyšíš zřetelné chroupání. Asi to byl nějaký pamlsek. Pečlivě se však snažím, abys zatím neviděla, co to je za zvíře, ikdyž to možná tušíš. Když jsi asi tak v prostředku takové malé, měsícem osvětlené loučky, zase se k tobě obrátím. "Stát sestřičko......Prosím prosím stůjte. Ano, ano takhle je to světlo ideální pro dokonalý efekt mého dárku pro vás." A než stačíš cokoliv říct pustím ten kožený žemínek, který jsem držel. Otěž.....Ano, byla to koňská otěž. Pomalu vystupuji po zadu ze stínu lesíka. A za mnou jde vysokým alegantním krokem nádherný Andaluzský kůň. Na téměř nepatrný pokyn mých rukou se zastaví a k tobě pak dokráčí bokem. asi na jeden krok od tebe opět změní figuru. Ani nevíš, že dostal pokyn, ale on ho postřehl a předvedl dokonalou krátkou ukázku klusu na místě. Na závěr té malé soukromé drezurní přehlídky jsem naznačil úklonu......A kůň poslušně zdvihl levou přední nohu, podsunul ji a uklonil se. Na levou stranu, směrem k tobě. "To je můj dárek pro mou sestřičku, kterou jsem vlastně nikdy neměl. Jsou mu čtyři roky, jmenuje se Aurelio a než jsem šel dnes ráno spát, zatím co jste si užívala lázně, nechal jsem jej letecky dovézt přímo z Andalusie. Je váš, Eliseo." Na což kůň, samozřejmě po mém povelu, souhlasně pokýve hlavou a rozcinká tak kovoé části uzdění.

David Dent - 03. října 2006 23:23

soukromá zpráva od David Dent pro To odbíjení, jako by mne vytrhlo ze spárů tíživé prázdnoty, jako by to byla pomocná ruka, která protne hladinu vody a v poslední chvíli zachytí tonoucího. Takto mi zvon hlásající osmou hodinu večerní připadá. Příjemný, honosný a přátelský. A přitom to začíná vždy stejně. Každé ráno složím hlavu na polštář a nechám se pohltit rádoby spánkem. Nejde však o ten přirozený spánek, při které sníme. Jde o stav klidu, ve kterém přečkávám den. Pokud budu důsledný, tak poslední sen jsem měl strašně dávno – ještě za časů, kdy cesty brázdily povozy a cestovalo se na koních. Vládcové řídili svá území z velkolepých hradů, svět se potácel od jedné války ke druhé a samotné USA bylo ještě v plenkách. Já jsem dítětem starého kontinentu. No a na ten sen si pamatuji dobře. Nese se za mnou jako stín. Snil jsem tenkrát o Carmen. "Osm," procvičím lehce svou mysl. Okamžitě se mi před očima ukáže několik scén, které v sobě mají zakořeněno slůvko osm. Stmívání, večerní zprávy, spropitné, osmiletá dívenka, pokoj číslo osm a krev. Díky všem těm slovům si vzpomínám na další scény z mého života, ale teď nehodlám nostalgicky vzpomínat. Nepřiletěl jsem zde na dovolenou. Vylezu z postele a zamířím k pečlivě urovnaným a vypraným věcem, jež mi služebnictvo nachystalo - natáhnu na sebe černé kalhoty, vezmu si čisté ponožky a hodím na sebe hedvábnou rudou košili. Vzápětí vklouznu do polobotek. "Dopis? A to písmo," zpozoruji mezi oblékáním hromadu novin a časopisů, na kterých je obálka. Bez meškání odhodím doposud třímající ramínko od košile na postel a dopis vezmu do rukou. "Kolínská. No jo, možná vím oč jde," ušklíbnu se. Chytím brk, od včerejšího večera ležící na stole, a psaní s jeho pomocí otevřu. Obsah pohodím nezaujatě na stůl a obálku skrčím. Ovšem, než si poštu přečtu, tak se nejprve dooblékám - utáhnu si opasek a dopnu na něm stříbrnou sponou. No a v konečné fázi si pak řádně zapnu košili. Poslední tři knoflíky u krku nechám rozeplé. Teď teprve přišla ta chvíle. Vezmu opět do ruky obsah páchnoucí kolínskou a podívám se na něj.

Temná křídla noci - 03. října 2006 23:47

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Než jsi obsah obálky odhodil, přecejen ti na něj padl pohled. A ten se na něm i zastavil. Ne, není to žádný propagační materiál nějaké zábavní společnosti. Ani pozvánka na banket nejakého zbohatlíka, nebo filmové hvězdy. Je to list.....pergamenu. Ano, je to pergamen. Pravý, ne ta soudobá náhražka.....Dokonce voní léty, která utekla od té doby, co byl vyroben. A na něm, stejně úhledným, starobylým písmem, jakým b\la nadepsána obálka, stojí psáno. "Vítejte v mé nové vlasti, mistře Silverhande. Zaměstnanci mé stáje Artea Andalusa a já, si vás dovolujeme pozvat na noční prohlídku stájí, večer s tancem, banket a následnou vyjížďku do přírody na ušlechtilých koních Andaluzského plemene. Pokud se uvoláte přijmout mé pozvání, budete očekáván krátce po osmé hodině jedním z mých vozků, který vás na místo velmi rád odveze. Jmenuje se Miguel a splní veškeré vaše, s laskavostí vyslovené přání. S přáním příjemného prožití cesty i celé akce: don Orlando Markus Antonio de Montorro y Cabeza" Ano......vlastně to je pozvánka. Ale tón těh slov se ti nepodbízí. Nepoklonkuje před tebou. Ani ti nedává možnost volby. Pisatel dopisu dobře ví, koho oslovil. A jasmě ti dává na srozuměnou, že si je vědom tvého stáří a je dost kavalír na to, aby se neoháněl svým, ikdyž najevo ho dal.

Temná křídla noci - 03. října 2006 23:54

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Co jsi v Anerice, už jsi o tomhle donu Orlandovi slyšel mnohé. Že je extrovert a melancholik. Že je to samotář, stranící se povětšinou společnosti. Že je prý velmi krásný ( to si šeptaly dvě dámy na chodbě ). A prý až nechutně bohatý. Že je temperamentní, energický a až odzbrojujicně šarmantní. Že nenávidí automobily a palné zbraně. Že má ve stájích kolem stovky těch nejkrásnějších koní Andaluzského plemene. Ale neslyšel jsi o něm nikoho říct jediné křivé slůvko.

David Dent - 04. října 2006 13:54

soukromá zpráva od David Dent pro "Zdá se," pečlivě složím pergamen a zastrčím ho do zadní kapsy od kalhot, "že přeci jen nevím o co jde. To ale nevadí, protože se mi to náramně hodí." řeknu si jen tak pro sebe a zkřížím ruce na prsou. Zdá se, že dnešní noci budu mít o zábavu postaráno. Jediné co potřebuji je pergamenem, kterým se z bezpečnostních důvodů budu muset prokázat a nějaké peníze. Vím, že to může být chápáno jako urážka hostitele. Nejsem hlupák... vezmu si svoje kreditní karty čistě z dobrého pocitu. Používat je nehodlám. O donu de Montorro toho moc nevím. Jen to, co se ke mně doneslo. Podle jména bych řekl, že jde španělského či portugalského šlechtice, který do LA přesídlil. Bohužel o jižanských upírech nemám dostatek informací. Většinou jsem pobýval v Anglii nebo na severu Francie. Pozoruhodné je, že jsem o něm neslyšel nic špatného. Buď svou konkurenci bleskově likviduje a nebo je tak oblíbený, což je podle mne holý nesmysl. "Přijímám, Orlando de Montorro! Jsem na tebe zvědavý," zhodnotím nakonec své myšlenky slovy a vydám se do koupelny, kde se umyji a upravím. Dá se říci, že mi zdejší don nedal moc dlouhou dobu na rozmyšlenou. O to je ta jeho nabídka lákavější. Prostě nemůžu odmítnout. Než odejdu z pokoje, tak lehkým poodstrčením závěsu zkontroluji, jestli slunce zapadlo a z cestovního kufru vezmu svůj černý Desert Eagle. 50AE s jedním zásobníkem stříbrných nábojů a peněženku. Zbraň strčím dozadu za opasek - pod košili. Peněženku pak do druhé zadní kapsy. Co naplat. Mám raději sečné zbraně, než střelné... s katanou bych se nemohl volně pohybovat. Z pokoje zamířím před hotel. Předpokládám, že někde tam na mne bude čekat kočí Miguel.

Temná křídla noci - 04. října 2006 15:47

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro A opravdu. U kraje silnice, tam, kde obvykle stávjí Los Angelské žluté taxíky, stojí přistavená lehká bryčka. Originál z konce 17. století. V mahagonovém laku s postranicemi zdobenými složitou dřevořezbou zpodobňující vysokou trávou běžícího hřebce. Je tma, takže všechny čtyři u bočnic zavěšené petrolejové lucerny svítí a v jejich mihotavém světle je vidět vnitřek otevřené lehké bryčky, vypolstrovaný rudým sametem a vystlaný měkkými polštáři a dekami španělských pestrých vzorů. I kočí, ač už starý pán s vlasy notně prošedivělými, vypadá v bílé košili a bílých kelhotách pod černou livrejí se stříbrnými knoflíky, jako vytržený z obrazu Sevillské ulice konce 17. století. A jsi si jist, i podle jména, že stejně jako hostitel, i kočí, a dokonce i kůň, jsou španělé. Ten kůň je vpravdě nádherné zvíře, překrásně stavěné a elegance samauřž na první pohled. Hrabě z Montorro má, zdá se, opravdu dobrý vkus, co se týče koní. Takhle krásný kůň se často nevidí. Kočí, ač stár, hbytě sleze z kozlíku, ukloní se a otevře dvířka, abys mohl nastoupit. je na nich erb. Na červenooranžovém( dolní polovina červená, horní oranžová ) poli meč skřížený s holí, obojí zabodnuté do temene useknuté hlavy turka a nad nimi znak sovy a koně. Erb, mnohé vypovídající o historii rodu hrabat de Montorro. Ale možná i mnohé skrývající. Jakmile se usadíš a přikryješ se dekou, proti chladu při jízdě, kočí vystoupí na kozlík a pouze opratí, nikoliv s pomocí biče, pobídne koně k pohybu. ten se nejdříve klusem proplete večerním ruchem na hlavních třídách a potom, po další lehké pobídce, přidá do kroku a zbytek cesty přeletí jak vítr. Za několik okamžiků již jste vpouštěni jedinou věcí, která je zde ovládána moderním způsobem, tedy elektrick za polocí fotobuňky a bezpečnostních kamer.....starobylou bránou z masívních ocelových mříží, s tepanými vzory květin a listů různých stromů, kterémužto motyvu opět vévodí ve vzepjatém postoji zachycený, nýdherný kůň a nad ním umělecky tepaný nápis Artea Andalusa, jste projeli na krátkou, bílými kamínky sypanou cestu lemovanou alejí statných dubů, která se asi tak v polovině dělí na dvě cesty.....jedna vede ke stájím a tam také zamířil kočí, vezoucí tě v bryčce. Mezi hustými větvemy aleje staletých sekvojí jemující tu druhou, delší cestu. jsi zahlédl bílo rumělkový vzor zdiva tipický pro starobylé španělské stavby......Zřejmě část zdi hlavního křídla panského domu. Ten jste ale velkým obloukem objeli a kočí po chvili poklidné jízdy parkem zastavil na štěrkovém prostranství mezi čerstvě vybílenými budovami stájí. A opět sestoupil z kozlíku, otevřel ti dvířka, počkal až vystoupíš a s úklonou je za tebou zavřel. Než jsi se rozkoukal, už zase sedí na kozlíku, připraven otočit a jet pro dalšího hosta.

Temná křídla noci - 04. října 2006 16:18

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jimmy se právě věnoval nějakému zákazníkovi co toho po něm chtěl moc na jednou, tak jen letmo mávl. Jdeš pomalu ulicí směrem k místu setkání. Najednou se zpoza rohu vyřítil stříbrný sportovní vůz s viditelně podnapilým mladíkem za volantem. Klikatě zatočil a v ulici,kterou právě jdeš, nejdřív málem vrazil do lampy pouličního osvětlení a následně velkou rychlostí projel jedinou louží v okruhu 20 mil ( kolem ní jsi právě vt chvíli šel a nebyl jsi jediný ) a komletně ohodil tebe a na po protějším chodníku procházející blondýnku, od hlavy až po paty špinavou, páchnoucí vodou, smíšinou se zbytky piva a zahnívajícími zbytky všeho možného, co lze na takové čínské tržnici najít. Načež přidal plyn.......a za příští zatáčkou narazil čelně do sloupu elektrické pouliční lampy. Zřetelně jsi ten náraz slyšel a viděl jak se všude rozlétlo sklo. Vlastně jsi tím směrem akorát šel, než jsi byl učiněn z upraveného a v čistě vypraném obleku oděného asijského elegantního detektiva, smrdutě mokrým, naštvaným asijským detektivem.

Temná křídla noci - 04. října 2006 16:22
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ta slečna, co jí ten projíždějcí opilec taky ohodil, se podívala na své, nedávno ještě světle modré, šaty s zkroušeně si sedla na okraj chodníku a začala brečet.

Ahasashi Tanaka - 04. října 2006 16:46

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Nadechnu se k dlouhé a sprosté nadávce a začnu zdvihat ruce k jistému gestu, ale nakonec, když po očku zahlédnu reakci dívky, jen zadržím dech a onou "připravenou" rukou si sundám brýle. Jen si povzdychnu a zničeně si sednu na okraj chodníku vedle dívky. "A to jsem měl jít na obchodní zchůzku..." zabručím a zavrtím hlavou. Zašátrám v kapse a vytáhnu balíček papírových kapesníků. Jeden z nich vytáhnu a podám ho plačící dívce. Naštěstí mám ruce čisté, obvykle je mívám v kapsách kabátu. Dál neříkám nic. Případně mlčky podávám další kapseníky, vzroste-li jejich spotřeba. Pohled mám upřený na protější stranu ulice, koukám do ztracena a hlavou se mi honí nepříjmné myšlenky.

Alexandra "Lex" Villefort - 04. října 2006 16:51

soukromá zpráva od Alexandra "Lex" Villefort pro Lidem žijícím v této ulici nevěnuji přílišnou pozornost. Jsou to jen… lidé… potrava… ale ne pro dnešní noc. Dnes mám chu» na něco speciálního. Možná si zahrávám, ale ten pocit… ta možnost jít a zabít někoho významného. To vzrušení. Nahlásí to ve zprávách. Škodolibost.. jak čistá lidská vlastnost.. A hravost.. miluji to, když si můžu s lidmi hrát.. jsou tak krásně vypočitatelní.. muži udělají cokoliv, ženy se dají předejít.. Přidám plyn, načež rázně zastavím. Něco upoutalo mou pozornost. Nejsou to mladíci, je to ten plakát. Koně? Sama se divím tomu, proč jsem zastavila přímo tady a dívám se na kus papíru. To jméno. Artea Andalusa Jeho jméno vykouzlí na mých rtech úsměv. Škodolibý a lačný. Přečtu si adresu a hodlám se vydat ke koním. Na pána. Co když… hrabě… Jímá mě podivné podezření, ale nejsem si tak úplně jistá. Rozhodně to chci ale zjistit. Kdo je ten hrabě. Proč mě to lákalo?

Temná křídla noci - 04. října 2006 16:55

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dívka si vezme kapesníček. "Děkuju pane." Vzlykne a pokouší se moc po sobě tu špínu nerozmazat, když si otírá oči. Plakat ale nepřestala. "Já měla mít dneska ten nejkrásnější večer." Svěřuje se ti plačtivě. "Můj Rolf dneska dostal výplatu a zamluvil stůl a pokoj v hotelu Astoria. A......copak tam takhle můžu jít? Máme týden před svadbou. A teď se na mě Rolf vykašle. Kdo by taky chtěl ženskou, která nechá snoubence objednat večeři, a pak nepřijde." A znovu se rozpláče. Ještě víc. Je smutné ji takhle vidět, je docela hezká. Jenže na druhou stranu jí pláč trochu omývá obličej.

Ahasashi Tanaka - 04. října 2006 18:46

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Za to přece nemůžete...jedna nehoda lásku nepřetrhne." uklidňuji dívku, samotného mě však píchne u srdce. Ano, jedna nehoda ne...pokud není osudová. "Jestli vás opravdu miluje, budou mu peníze i čas ukradené...Vidíte to moc černě...Jen mu zavolejte, uvidíte že to bude v pořádku." konejším ji a sám už v duchu mávnu rukou nad svou ztracenou schůzkou. Dívky je mi líto, ale na druhou stranu, pro ni mohu udělat pramálo. Potřebovala by zázrak a ne japonského detektiva-lovce upírů...

Temná křídla noci - 04. října 2006 19:30

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jenže....On je Rolf syn majitele firmy, kde dělám. A.....když nepřijdu, bojím se, že díá za pravdu rodičům. Má je moc rád. A oni mě nepovažují pro něj za dost dobrou." Vzlyká dívka. Ale už brečí míň. "Tak dobře, já mu tedy zavolám z mobilu." A hledá v kabelce mobil. Vy»uká číslo a čeká. A když už to vypadá, že to na druhé straně nikdo nezdvihne a ona se zas chce dát do nářku, ozve se na druhé straně "Haló! To jsi ty, Marto?!" Dívka Marta se na tebe lehce usměje a odpoví. "Ano Rolfí. Já.....Víš jak jsem si koupila ty nové šaty na dnešní večer?" "Ano miláčku." Ozve se z druhé strany trpělivý hlas mladíka."Stalo se s nimi něco?" "Ne." Odpoví Marta."Tedy vlastně.....ano. Víš, byla jsem na cestě z práce na naši schůzku a........postříkalo mě auto. Hodně.....Ty šaty jsou..asi zničené." "A proto pláčeš, Martičko? Jedny šaty....takových ti koupím." Odpoví ten Rolf, kterého se tak bálam že ho ztratí. "No.....nestihnu se převléknout a přijít na schůzku včas, Rolfí. A....bála jsem se, že pak dáš na maminčiny rady. A....stalo se něco hrozného Rolfí. Ten pán, co mě postříkal, měl bouračku. Moc ošklivou." "Můj sladký hlupáčku, copak bych tě mohl opustit? Pro takovou hloupost? To bych byl tedy pěkný osel....hehe ííííáááá." Směje se mužův hlas z telefonu.....pak ale zvážní. "Cože? Bouračka? A nestalo se ti nic, Martičko, že ne?" Strachuje se. "Ne....jen jsem mokrá, špinavá.....a smradlavá." Odpoví mu a pro jistotu se ještě celá zkontroluje. Při tom tě nezapomene počastovat úsměvem a tiše ti říct "Děkuji." "Kde teď jsi, miláčku?" Ptáse Rolf z druhé strany spojení. "U tržiště v čínské čtvrti. Tam co je ten malý čínský krámek, jak jsme si tam předevčírem dali s Merethovými ty moc dobré nudle s kuřetem." Popíše mu Marta ulici jejíž čínský název pro ni asi není lehké vyslovit. "Dobře......Tak jdi do toho krámku Marti, dej si čaj a nudle a pokus se v koupelně smýt co se dá. A já pro tebe za chvilku přijedu i s novým oblečením, ano?" "Ano." Souhlasí a k tomu ještě instinktivně kývne hlavou. "Hodná holčička. A už neplakej. Nic se neděje. Papa." A zavěsí. Na dívčině tváři se teď usadil sice uplakaný, ale moc milý úsměv. "On je prostě poklad."Řekne ti."A já jsem husa, že jsem se tak bála. A to ani nejsem přirozená blondýnka." A zdvihne se, že půlde na místo určení. "Jdete také? Ta slupka od pomeranče ve vašich vlasech tam asi být nemá, že? A pokud si pamatuji, váš účes taky vypadal jinak."

Elisea - 04. října 2006 19:53

soukromá zpráva od Elisea pro Otočila jsem se za Orlandovým hlasem a jakmile mé oči spatřily toho, koho si toliko přály vidět, na mé tváři se rozlil obrovský š»astný úsměv. A když pokračuje dál, při jeho slovech se mi na tváři objeví malý ruměnec a pohledem zkoumám trávu pod mýma nohama. Nejsem zvyklá na takové chování, nejsem zvyklá na tolik lichotek. Doposud si nikdo nevšímal toho, jak vypadám, pokud jsem byla oblečená. Jediná slova chvály přicházela až poté. Z mého rozjímání mě probrala až poslední upírova věta. Opět jsem pozvedla pohled. Čekáme na vás? My? Kdo my? problesklo mi hlavou. Má zvědavost je obrovská a proto se rozejdu jeho směrem, abych konečně odhalila ono tajemství. Když přijdu blíž, všimnu si, že Orlando něco svírá ve svých rukou. Něco koženého. Vidím občasnou frekvenci napínání onoho řemene a slyším slabé cinkání či frknutí, ale svedu to spíš na svou bujnou fantazii než na možnou skutečnost. Pozorně jsem se zaposlouchala do zvuků, které ono zvíře vydávalo a každou další sekundu jsem si byla víc a víc jistá, že je to právě ono mystické zvíře, které se mi zhmotnilo z mých snů před očima. Kráčím pomalu, co nejtišeji, abych toho zaslechla co nejvíc a utvrdila tak svou domněnku. Orlando opět promluví a já uposlechnu jeho rozkaz. Téměř okamžitě zastavím a s mírným úsměvem, plna očekávání se těším na další chvíle. Stále mlčím, vychutnávám si tyto momenty, kdy jsem středem jeho pozornosti, rozmazlována a hýčkána. Mírně natočím hlavu na bok a čekám. A brzy také uvidím ono překvapení. Za Orlandovými zády vykráčí nádherný Andaluský hřebec. Jeho původ je patrný již na první pohled – jemná hlava, mandlový tvar očí i ušlechtilé uši. Se silným klenutým krkem, širokými plecemi i silnou zádí. A hlavně nádhernou bohatou hřívou i ocasem, jen se jich dotknout. A co víc. Byl to vraník, toliko vzácné zbarvení pro tuto rasu, toliko ceněné a taky… toliko drahé. Sledovala jsem jeho vysoko posazené plavné chody i jeho reakce na ty nejjemnější a neznatelné pobídky. Byl úchvatný, bylo to zvíře, které musel stvořit samotný bůh, nemohlo se narodit na tomto světě. “Je nádherný, Orlando“ promluvím, když se mi konečně vrátí hlas a přiblížím se k hřebci. Jemně vztáhnu ruku a počkám, až se mě hřebec dotkne svými sametovými pysky a zafuní mi do dlaně. “Nemůžu ho přijmout, už tak vás přespříliš zatěžuji. Vždy» mě skoro neznáte a tolik utrácíte při plnění mých vysněných přáních. Vždy» bych vám to nebyla schopna splatit ani po celou věčnost. Vím, že jsme na toto téma již hovořili, ale stále mám výčitky svědomí“ mluvím tiše, jakoby ztěžka. Jde vidět, že toto mě opravdu trápí

Ahasashi Tanaka - 04. října 2006 19:59

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Hmm...no vidíte, že to dopadlo dobře." posuměji se na dívku. Mezitím, co telefonovala, čistil jsem si zuřivě brýle. Kapesníkem. Ještě jednou se ohlédnu směrem kam jsem měl namířeno a teď už doopravdy mávnu rukou. "Ne, máte pravdu...ten pomeranč tam být nemá...Tak pojďme...řeknu Jimmymu a» nám uvaří čaj a pustí nás dozadu umýt se... vstanu z obrubníku a potřesu hlavou abych se zbavil toho největšího svinstva. A připojím se k oné slečně. Vydáme se zpět k bistru.

John Michael - 04. října 2006 20:25
	soukromá zpráva od John Michael pro Jé to ste hodnej, chtěl bych se tam ucházet o místo hlavního stájníka.. četl jsem inzerát někde ve městě a ta práce se mi zamlouvá všemi směry... poté nastoupím do bričky. Já jsem John.. ještě jednou děkuju že mě svezete, pokud to místo dostanu a budu pracovat i s vaším koněm tak věřte že bude mít protekcici dodám a usměju se

Orlando de Montorro - 04. října 2006 21:10

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Aurelio ti jemě očichal dlaň. I ji trochu olízl. A hned se zajímá, zda nemáš něco dobrého. "Ale no tak, Eliseo." Snažím se aby to neznělo vemlouvavě."Nechci a nikdy nebudub chtít aby jste mi cokoliv splácela. Jste jako má sestra. A...bratr přece smí sestře dát dárek. Zvláště, když je tak výjimečná noc, jako ta dnešní." Až vlastně teď jsi si všimla, že vzadu v zahradě začíná být nějak rušno.....a po příjezdové cestě ke stájím neustále projíždějí kočáry a bryčky. A občas nějaký ten taxík. A zatím, co spolu mluvíme, neposedné Aureliovy pysky zkoušejí, jestli tvé šaty mají někde kapsu.

Temná křídla noci - 04. října 2006 21:16
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Pomalu jste došli k bistru a mezitím přijela kýmsi přivolaná sanitka a odvezla toho mladíka do nemocnice. Jimmy už stojí ve dveřích a usmívá se. "Nic mi neříkej Ahasashi, viděl jsem to. A už stavím na čaj. Jaký si dáte?" A stále s úsměvem vás vpustí dovnitř.

Elisea - 04. října 2006 21:27

soukromá zpráva od Elisea pro Hřebec mi olízl dlaň. Ihned by byla jasná jeho první „chyba“, která vlastně ani chybou nebyla. Jen hřebeček byl mlsný. Ihned zjiš»oval, zda-li opět dostal onu lahodnou bílou věc, která se mu rozpadala na jazyku a tak sladce chutnala. Jen nyní ji chtěl z mých rukou. Nechám přiblížit jeho hlavu blíže k mému tělu a zamyšleně mu prohrabuji hřívu. “Já vím, Orlando. Vy po mě nikdy nic nebudete chtít, ale něco uvnitř mě se vzpírá přijmout tento dar. A věřte, že odmítnout tak nádherné zvíře je těžké, avšak můj nový „život“ mě naučil vracet přesně to, co jsem dostala. A´t již jakýmkoliv směrem. Vy jediný se ke mně za posledních několik desítek let chováte takto a já jsem… zmatená. Snad tím to je. Rozhodně vás nechci urazit tím, že stále odmítám tak nádherný dar, ale nemůžu za to. Je to ve mně“ pokračuji, zatímco stále laskám hřebce. Aurelia náhle přestane bavit jen „čmuchat“ a zkusí, zda-li látka je také dobrá. Brzy však zjistí, že nikoliv a jeho uši se přiklopí blíž k hlavě, zatímco vyplazuje jazyk, aby dostal pachu» této látky pryč. Vypadá komicky. Musím se usmát. Andalusan náhle ucítí něco víc lahodného a opět se přiblíží k mým šatům, přesněji k malým fialkám. Rozšířenýma nozdrami nasaje vůni a pak náhle chlamstne. Tím mě překvapí, ale brzy se vzpamatuji. Jemně plácnu zvíře po čumáku, aby šaty pustilo. Hřebec pohodil hlavou a zatvářil se mírně rozhořčeně a překvapeně, avšak šatu pustil. Naštěstí na nich nebylo znát žádné „poškození“ a ani žádné sliny. Pohladila jsem hřebce po hlavě a tiše pronesla: “Omlouvám se, mlsoune. Ale z tohohle by ti bylo opravdu špatně.“ “Co je dneska za tak zvláštní noc?“ optám se, když si v hlavě přehraji znovu Orlandova slova. “A mimochodem, mohla bych poprosit o trochu cukru. Dřív než mi Aurelio sežvýká tyto nádherné šaty?“ zeptám se s úsměvem a líbnu hřebce na hebké chřípí, když se zvědavě opět naklání blíž k mým šatům. Zřejmě se nepoučil.

Ahasashi Tanaka - 04. října 2006 21:34

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Dvakrát Jogi...a...mohl bys nás pustit dozadu, dát se trochu do kupy?" odpovím Jimmymu. Jogi je vlastně takový čaj nečaj a ortodoxní čajovník by si pohrdavě odfrkl. Jde o černý čaj, do kterého se přidává smetana a jakési koření. Je hodně sladký, umí dobře zahřát a zlepšit nálado. A pomáhá při nachlazení. Pravděpodobně nás pustí dozadu do malé umývárno-koupelničky kam se vchází z kuchyňky. Sednu si zatím v kuchyni na jednu z několika rozvrzaných židlí a počkám až se dá dívka do pořádku. Až poté plánuji dostat z hlavy to co tam jednoznačně nepatří.

Temná křídla noci - 04. října 2006 21:40

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "To neni potřeba, Johne." Otočí se na kozlíku Dan, aby na tebe viděl. "Von Rafael nepotřebuje žádnou zvláštní péči. Von je nenáročnej. Akorát vobčas rád mlsá mrkev. A někdy chce podrbat za pravim uchem. Ale vo to si umí říct. Teda, samo, že nemluví. ale votře se ti vo kabát a votravuje tak dlouho, dokuď ho nepodrbeš." Vypráví zaníceně. Je znát, že má toho koně rád. "Hlavní stájník, povídáš? Hmm......To je asi za starýho Roula. Von, chudák stará, předevčejrem eště krmil večer koně. A ráno ho našli v boxu u Rikarda a byl už studenej a dočista mrtvewj. A pan doktor řek, že to byl infarkt a pan hrabě hned, že nemůže ale stáj bejt bez hlavního stájníka. Tak snáď tě vezme. Ty, víš Johne, von pan hrabě je náramě hodnej chlap. Akorát, takovej divnej pavouk. Moc se neusmívá. A moc nechodí vedne ven. Skoro jako ti, no, jak vo nich psal pan Stoker. Ale......Na nikoho z nás se eště nikdá nevrhl a nekousl ho." A mluví a mluví. Ale to už kůň, veden víc instinktem a touhou po stáji, než kočím, dospěl až ke stájím a vtáhl za sebou bryčku dovnitř tepanou branou do zahrady. Když jste vjížděli, všiml jsi si dvou věcí. Že je lehce po osmé a že k bráně právě dojela jiná bryčka, s takovým nažehleným pánem, a čeká, až projedete. Vjeli jste do zahrady a chvíli jeli alejí dubů. Pak jsi zahlédl cestu parkem, mířící k domu, a nechal jsi si u ní zastavit. Pan hrabě bude jistě v tuto hodinu v domě, spíš, než ve stájích.

Temná křídla noci - 04. října 2006 21:49

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Už jako by byl, kamaráde. No jasně, přece vás nenechám takhle zřízené. Kde je ručnok víš, že. Mýdlo vem z krámu......To s levandulí vzadu z regálu se zbožím z Japonska. Snad bude dost teplé vody. Poslední dobou mi nějak blbne bojler. To víš, Hong-Kongský výrobek. Co já se s ním už navztekal, ani raděši nemyslet." Brebentí Jimmy a při tom vaří čaj a krájí čerstvě upečený štrůdl, který se před rokem naučil od jedné němky tak dokonale, že je lepší, než z Německa.

Lord Sifa - 04. října 2006 22:01

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Večer, krásná doba pro noční tvory. Konečně je čas vstávat z dlouhého spánku. Zvláštní, zdá se mi jako bych spal snad tři měsíce. Otevřu oči a spolu s tělem se probouzí mé smysly. Pocituji cizí tělo jak leží vedle mě. Je to Evishka, která se ke mě včera přistěhovala poté co se z ní stala upírka a má přítelkyně. Je tak krásná když spí v naprostém klidu. Vykradu se z postele a rozdělám žaluzie v bytě abych se mohl rozhlédnout. Převleču se do věcí na cvičení a dám si svoji ranní rozcvičku. Chvílu medituju v sedě uprostřed místnosti. Pak se trochu rozhýbu svými oblíbenými cviky. Jsem starý thaiboxer tak si trochu začvičím se závažím. Nakonec si přinesu svůj meč z postříbřenou čepelí a se zavázanýma očima piluji pohyby s mečem. Nakonec si zabouchám do dřevěné figurýny abych si procvičil údery.

Orlando de Montorro - 04. října 2006 22:04

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Posnutním, když znovu odmítáš, to poznáš už i za tu krátkou chvíli, že mě to mrzí. "Dobrá. Tak tedy odvedeme Aurelia zpět do stáje. A pokud si to do týdne nerozmyslíte, Eliseo, prodám jej. Do té doby bude ale zde. A vám kdykoliv k dispozici na projížďku i k dalšímu výcviku." Nesnažím se už dále naléhat. "Dnešní večer......Má stáj slaví sto let od svého plného zprovoznění. Bude zde mnoho různých hostů. Mnozí z nich významní. Navíc jedem z mých nejlepších koní před týdnem vyhrál celostátní drezurní soutěž. A......Je to už plných 300 let, co jsem v Americe. Ale.....to není důležité, nechce-li se vám dnes do společnosti, sestřičko." Mluvím dál......Ale výčtu těch věcí, fodných velkolepé oslavy, chybí jedna maličkost. A sice mé nadšení a můj úsměv. "Ah jistě.....cukr." Zašátrám po paměti v kapse kabátce a vylovím poslední kostku cukru. "Tady je. Ale neměl by si na něj zvykat. Zkazí mu chrup a ucpe střeva......A kdo ví, jestli jeho budoucí kupec bude mít sdost peněz, aby poporoval jeho mlsání a platil doktora."

Temná křídla noci - 04. října 2006 22:12
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když jsi tak uprostřed cvičení, zaklepe nekdo veleuctivě na dveře tvého bytu. Kluci z ulice dobře vědí, že zvonit, jsi jim zakázal. Ale také vědí, že po probuzení rád čteš noviny. Za dveřmi čeká dvanáctiletý Maik a nese noviny.

John Michael - 04. října 2006 22:13

soukromá zpráva od John Michael pro Stocker?? ten psal myslim o upírech.. pokud si dobře pamatuju... Vy tomu věříte? Vždy» to jsou spíš historky na strašení malých dětí.. nemá to realný základ řeknu nahlas ale zároveň se mi v hlavě honí jaká je to vlastně ironie když tohle říkám... Takže starý pán je možná upír.. no zajímavé.. uvidíme.. pomyslím si.. Tak Dane, děkuju za svezení. teď už to dojdu po vlastních.. řeknu a doufám že se ještě uvidíme.. Když vysednu z bričky příjdu blíž k Rafaelovi a podrbu ho za uchem jak to má prý rád.. potom už se vydám svižným tempep směrem k sídlu.

Temná křídla noci - 04. října 2006 22:18

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Probudila jsi se a zjistila, že je noc, že jsi jinde, než doma......a že to co se k ránu stalo zřejně nebyl sen. Je to tvé první upíří probuzení. A už ti také dochází kde jsi. A s kým. On....tvůj přítel a tvůj stvořitelv jedné osobě, vedle zřejmě cvičí. Někdo zaklepal a on jde otevřít. Jen v županu a oděvu na cvičení. Je krásný a sluší mu to i v tom domácím oděvu. Hovoří u dveří s nějakým chlapcem a bere od něj něco, co šustí jako papír. Aha....asi noviny.

Temná křídla noci - 04. října 2006 22:27

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Já neřek, že tomu věřim....Ale....No však uvidíš sám, brachu. Tušim, že tamhlec zrovna de. S Aureliem, ten je tu taky novej, koupil ho ráno přímo ze Španělska pro nějakou slečnu." Padají z Dana další informace, zatím, co drbeš slastně pofrkávajícího koně za uchem. Dan nelhal, fakt to ten kůň miluje. "Kdybys něco chtěl, Johny, budu v domku pro vozky. Ale možná podu brzy chrnět tak s tim dlouho nečekej." Zavolá za tebou ještě Dan, než mu zmidíš z doslechu. Pak pobídne Rafaela a odhrčí ke stájím.

Lord Sifa - 04. října 2006 22:40

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Tiše projdu bytem abych nezbudil svoji královnu temna a otevřu dveře za nimiž spatřím Maika. Začínám mít až přehnaný respekt. Je to dítě a dalo by se říct že mi slouží. Asi měknu, ale ... Nazdar Maiku co je nového ? neseš noviny jo ? to je dobře mluvím polohlasně pořád ze stejného důvodu a prohlížím si Maika svým pohledem z kterého musí mít ten chudák asi trochu strach.

Temná křídla noci - 04. října 2006 23:08

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Brách říkal, že se musím učit, dokud mám co. Tak mě dneska poslal za sebe s novinama. Nezlobíte se, pane?" Ptá se to téměř nezkažené dítě. Když tu tak nesměle přešlapuje a trochu se snad i bojí, vlastně se asi bojí hodně, skoro by nikdo neřekl, že i on už je členem gangu a má za sebou první velkou vloupačkudo obchodu. "Maj prej s Alexem a Tiborem nějakou fušku ve městě." Jo jo.....Jeho bratr, David Graham, i Alex a Tibor Ridkinovi, to už jsou skuteční grázlové. Alex byl už i zavřený. Ti už ten respekt pomalu postrádají.

David Dent - 04. října 2006 23:35

soukromá zpráva od David Dent pro Vláčným krokem jsem se přibližoval ke španělské bryčce, která na mě čekala na stanovišti taxíků. Opatrnosti není nikdy nazbyt. Cesty osudu jsou mnohdy nečekané, a než se stačíte řádně rozhlédnout, tak se vaše hlava kutálí po asfaltu. Jen prozíravost nás drží stále živé. Zdá se, že don de Montorro bude opravdu šlechticem španělského původu. Navíc rodový erb na dvířkách mne přesvědčuje o tom, že půjde o staré kořeny pocházející z jižních provincií bývalého pyrenejského království. Hrozba Osmanských turků tehdy tvrdě otřásala celou Evropou. Jejich vpád se zdál býti neodrazitelný a jižní Španělsko zůstalo řadu let pod nadvládou půlměsíce, i když byli Maurové poraženi ve střední Evropě a zatlačeni zpět. Později území připadlo kastilské monarchii. Domnívám se že tenhle rod pochází z oblasti města Málaga. Kočímu jsem letmo přikývnul a bez otálení vlezl dovnitř. Pohodlně se uvelebil v polstrování a přehodil přes sebe deku. Netrvalo dlouho a povoz se dal svižně do pohybu rušným městem. Nicméně okolí LA mě nezajímalo. Na mysl se mi stále vracel ten erb. Na červenooranžovém poli - meč zkřížený s holí, obojí zabodnuté do temene useknuté hlavy turka a nad nimi znak sovy a koně. Celou cestu jsem přemýšlel nad rodem de Montorro, abych měl nějakou výchozí pozici pro setkání s hostitelem, takže jsem byl zabrán do přemýšlení tak, že můj tok myšlenek přerušilo až zastavení u stájí haciendy de Montorro´y Cabeza. Pomalu vylezu ven a rozhlédnu se po okolí. Sídlo je vskutku nádherné. Udělám několik otoček, znaleckých pokývánutí hlavou a nakonec zůstanu klidně stát na místě. Důstojnější zajisté bude, když nechám hostitele, aby mne přišel přivítat. Je to slušnost. Obrátím se tedy čelem k parku – zády ke stájím a takticky se dám do pozorování vegetace.

John Michael - 05. října 2006 06:59
	soukromá zpráva od John Michael pro Takžestarý pán má choutky po mladých slečnách? pomyslím si když slyším informaci o koni ze španělska, potom jdu směrem k postavě s koněm kterou dan označil za osobu kterou hledám.. cestou se rozhlédnu jak to tady vlastně vypadá..

Temná křídla noci - 05. října 2006 14:05

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ušel jsi po cestě k domu jen asi třicet kroků, když ti cestu doslova zkřížila prazvláštní trojice. Křehce vypadající mladá dívka. Velmi krásná, přičemž ona krása je dána přírodou, nikoliv šminkami. Její zlatavě plavé vlasy jí spadají v bohatých loknách po ramenou téměř až k útlému pasu. Sám anděl, oděný ve stříbřitě modrých šatech z první poloviny 17. století.....kdyby dívka prokazatelně nebyla upírka. Jemnou ručkou se lehce dotýká sametově lesklé, černé šíje překrásného Andaluzského hřebce. Tak krásné zvíře, s tak graciézní, elegantní chůzí, se často nevidí. Koně vede na černé kožené otěži se stříbrným řemením mladý španěl. Velmi krásný, pokud to jako muž můžeš posoudit. Cosi na něm přitahuje pozornost tak, že i oko prostého kolemjdoucího musí na něm spočinout s laskavostí. Už od prvního pohledu je to aristokrat......a upír. Vypadá však jinak, než všichni upíři, které jsi dosud viděl. Jeho krásná tvář není tak bledá, přesto není pochyb, kým je. A jeho oči postrádají divokost a chladnou vypočítavost šelmy, je v nich něha, smutek a zvláštní světlo, skoro....božské. Oblečen je velmi slušivě a vkusně, v kombinaci bílé, černé a a zlaté, doplněné stříbrem a dvěma smaragdy, skoro by se dalo říci, že podle vybrané španělské módy......ale staré nejméně 350 let, ne-li déle. "Pokud je to on, že by tedy starý pán nebyl zas tak starý? Tenhle aristokratický elegán vypadá tak na 28 let." Všimli si tě. Alespoň on jistě. Ačkoliv jeho pohled není nepříjemný, cítíš jej na sobě, jako by tě probodával dvěma istrými španělskými kordy.

Temná křídla noci - 05. října 2006 14:06
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro MH: Až budeš psát, piš Orlandovi a Elisee.

Temná křídla noci - 05. října 2006 14:18

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Přešli jste tedy trávník v posmutnělém mlčení, jen dusot Aureliových kopyt a zvuk Orlandových kroků, doprovázený občasným slabým povzdechem, ti dává jistoto, že zde oba jsou. Najednou, právě když se chystáte překročit cestu vedoucí k domu a pokračovat dál po trávě až ke stájím, zastavila dole u cesty brička. Neviděla jsi ji, ta místa zakrývají kmeny a větva staletých sekvojí. Zaslechla jsi však, jak zastavila a jek se otevřela a zavřela dvířka když někdo vystupoval. Také kočí na někoho volal a loučil se s ním. A teď jsou slyšet kroky. I Orlando a Aurelio zpozorněli. Orlando povolil koni otěže a zahleděl se do zákrutu cesty očekávaje toho, jemuž patří blížící se kroky. za nedlouho se ze zákrutu cesty vynořil mladý, světlovlasý muž, vypadající celkem jako obyčejný člověk. Obyčejný, ne jeden z těch, co nejspíš budou na té oslavě. Co tu chce, takhle pozdě? Ví vůbec, že je na soukromém pozemku?

Evishka - 05. října 2006 20:26

soukromá zpráva od Evishka pro Jakmile uslyším tvůj hlas u dveří, procitnu. Samozřejmě jsem zvědavá s kým a o čem mluvíš..sednu si v posteli, přitahnu si přikrývku až pod krk a pozoruji obrysy tvé postav, které mě upoutají. Jsi tak záhadný, ale přesto tě miluji. Ikdyž pořád nechápu PROČ se to stalo, nedokážu si představit, nebýt teď tady. Snažím se rozpoznat, o čem se to bavíte, ale nedaří se mi to. Tak teda netrpělivě čekám, až se vrátíš do pokoje a mou zvědavost ukončíš.

Evishka - 05. října 2006 21:10
	soukromá zpráva od Evishka pro Zvědavost mi přece jenom nedá a já musím vstát a jít se podívat ke dveřím za tebou. Potichoučku vstanu z postele. Obleču si krásný, teplý a na dotek příjemný župan, který na mě u postele čekal. Snažím se co nejopatrněji přejít po pokoji, aby jsi mě neslyšel. Když už jsem skoro u tebe, zavrže podlaha a já jsem prozrazena! Sakra! Trhneš sebou a otočíš se..

Lord Sifa - 05. října 2006 21:12

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Když se máš učit, tak se uč odhalovat pravý význam lidských slov. Myšlenky lidí jsou tak primitivní. Tvůj brácha tě sem neposlal protože chce aby ses učil, ale protože se sám bojí. To mu klidněUtřu si spocenou tvář do ručníku, který mám ruce a přitom poslouchám nervozitou roztřepaný hlásek mladého kluka, který si mě prohlíží a nesměle líčí náznak nějaké informace. řekni. To by mě zajímalo co ti blbečci chtějí dělat. Jako vždy budou si hrát na velké chlapy co se nebojí ničeho a nikoho. Jak jsou směšní. Řekneš mi to celé, nebo se jich mám jít zeptat sám ? řeknu chlapci a součastně se trochu sehnu blíž k němu.

Temná křídla noci - 05. října 2006 22:09

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jdou prý "vybrat prachy" od nějakého pekaře na rohu Wilsonovy a Šanghai." Vylezlo z Maika. "Teď......Njak kolem půl deváté. To prý ten páprda zavře a bude si myslet, že se mu tam nikdo nedostane. Tedy.....alespoň takhle to řikali, když jsem tajně poslouchal, jak se domlouvali u nás ve sklepě. Ale už tam znovu nepolezu, pane.....Je tam plíseň a lezou z ní táááákhle velký pavouci." A ukázal pomalu velikost sklípkana. Což přehnal, ale asi jso fakt velcí a asi je fakt nemá moc rád.

Temná křídla noci - 05. října 2006 22:15

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Zaslechla jsi, jak tvůj milý někoho, snad dokonce i laskavě, pobízí, aby řekl víc. A hlas malého kluka skutečně pokračující slovy: "Jdou prý "vybrat prachy" od nějakého pekaře na rohu Wilsonovy a Šanghai Teď......Nějak kolem půl deváté. To prý ten páprda zavře a bude si myslet, že se mu tam nikdo nedostane. Tedy.....alespoň takhle to řikali, když jsem tajně poslouchal, jak se domlouvali u nás ve sklepě. Ale už tam znovu nepolezu, pane.....Je tam plíseň a lezou z ní táááákhle velký pavouci." jak byli velcí jsi neviděla, ale tvá obrazotvornost v tu chvíli zapracovala na plné obrátky a ty jsi si už málem představila, jak toho kluka obrovský pavouk žere. Odporná, hrozostrašná představa. No brr. Taky nesnáším pavouky. Obzvláš» velké. Sdělily ti pohotově tvé myšlenky.

John Michael - 05. října 2006 22:39

soukromá zpráva od John Michael pro Prohlédnu si oba dva a když vidím jejich oblečení honí se mi hlavou jestli se takhle oblékají schválně nebo jestli si nevšimli že je jiná doba.. potom k nim ale dojdu blíž a namísto toho je pozdravím. Dobrý den, hledám hraběte de Montorro, nevíte kde bych ho mohl najít? zeptám se jich. potom si ještě prohlédnu koně.. je vidět, že je to velice ceněný kůň a dokonce to vypadá jakoby to věděl i on sám o sobě. Potom si uvědomím, že mé oči se dívají na koně a né na osobu se kterou mluvím a pohlédnu zpět na "lidský" pár.

John Michael - 05. října 2006 22:39

soukromá zpráva od John Michael pro Prohlédnu si oba dva a když vidím jejich oblečení honí se mi hlavou jestli se takhle oblékají schválně nebo jestli si nevšimli že je jiná doba.. potom k nim ale dojdu blíž a namísto toho je pozdravím. Dobrý den, hledám hraběte de Montorro, nevíte kde bych ho mohl najít? zeptám se jich. potom si ještě prohlédnu koně.. je vidět, že je to velice ceněný kůň a dokonce to vypadá jakoby to věděl i on sám o sobě. Potom si uvědomím, že mé oči se dívají na koně a né na osobu se kterou mluvím a pohlédnu zpět na "lidský" pár.

Lord Sifa - 05. října 2006 22:41

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Otočím se rychle když uslyším Evishku, která se zamnou plíží. Kluka už trochu odbydu slovy Jsou mladí a hloupí a přibouchnu dveře. Otočím se k mojí královně a s úsměvem k ní přijdu blíž Jak ses vyspala lásko v novém domově ? Jestli se ti tu něco nelíbí řekni uvidím co se dá dělat. Je tak krásná jako rodící se noc na západě, která ubíjí zbytky dne a osvobozuje svět temnoty od denní nákazy. Správné příměří mám z ní stejnou radost jako z čisté noci. Uchopím Evishku lehce a jemně za ruku a políbím ji jí.

Orlando de Montorro - 05. října 2006 23:18

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Ale jistě, mladý muži. Není ničeho snadnějšího. Stačí jen, přestanete-li hltat Aurelia očima a věnujete mi svůj pohled." Promluvím s úsměvem, z něhož je jasně patrno, že minimálně já nejsem člověk. Počkám si až to mladík udělá a pak řeknu. "Tak mladý příteli....a nyní se váš zrak upírá přímo na tvář hraběte Orlanda de Montorro." A nechám svá slova chvíli působit.

Orlando de Montorro - 05. října 2006 23:18

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Ale jistě, mladý muži. Není ničeho snadnějšího. Stačí jen, přestanete-li hltat Aurelia očima a věnujete mi svůj pohled." Promluvím s úsměvem, z něhož je jasně patrno, že minimálně já nejsem člověk. Počkám si až to mladík udělá a pak řeknu. "Tak mladý příteli....a nyní se váš zrak upírá přímo na tvář hraběte Orlanda de Montorro." A nechám svá slova chvíli působit.

John Michael - 06. října 2006 06:55
	soukromá zpráva od John Michael pro Tak v tom případě asi hledám vašeho otce hraju udiveného protože hrabě má být starší člověk řeknu, každopádně bych se tu chtěl ucházet o práci stájníka a chtěl bych vědět co pro to musím udělat..

John Michael - 06. října 2006 06:55
	soukromá zpráva od John Michael pro Tak v tom případě asi hledám vašeho otce hraju udiveného protože hrabě má být starší člověk řeknu, každopádně bych se tu chtěl ucházet o práci stájníka a chtěl bych vědět co pro to musím udělat..

Orlando de Montorro - 06. října 2006 13:46
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Opravdu. A kdopak vám řekl, že je pan hrabě je starší ČLOVĚK?" Zajímám se s úsměvem. "Dobrá, Hledáte staršího muže.....Bude dostatečným stářím......řekněme.....397 let? A....co se týče mista hlavního stájníka, povězte mi, z jakého důvodu by jste právě sebe na to místo doporučil?" A opět si poškám, jak si s tím mladý muž poradí.

Orlando de Montorro - 06. října 2006 13:46
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Opravdu. A kdopak vám řekl, že je pan hrabě je starší ČLOVĚK?" Zajímám se s úsměvem. "Dobrá, Hledáte staršího muže.....Bude dostatečným stářím......řekněme.....397 let? A....co se týče mista hlavního stájníka, povězte mi, z jakého důvodu by jste právě sebe na to místo doporučil?" A opět si poškám, jak si s tím mladý muž poradí.

John Michael - 06. října 2006 13:59

soukromá zpráva od John Michael pro Jeden člověk který mě sem dovedl... není to jedno? řeknu .. Proč bych chtěl místo hlavního stájníka? no mám rád zvířata a tudíž bych s nimi chtěl pracovat, navíc sem si vždy přál starat se o koně a taky to má něco společného s tím že nemám práci vysvětlím svou žádost a usměji se... samozřejmě nemám ani problém s fyzickou prací a kdykoliv je něco potřeba tak rád pomůžu dodám a počkám jak se na můj výklad bude hrabě tvářit

John Michael - 06. října 2006 13:59

soukromá zpráva od John Michael pro Jeden člověk který mě sem dovedl... není to jedno? řeknu .. Proč bych chtěl místo hlavního stájníka? no mám rád zvířata a tudíž bych s nimi chtěl pracovat, navíc sem si vždy přál starat se o koně a taky to má něco společného s tím že nemám práci vysvětlím svou žádost a usměji se... samozřejmě nemám ani problém s fyzickou prací a kdykoliv je něco potřeba tak rád pomůžu dodám a počkám jak se na můj výklad bude hrabě tvářit

Orlando de Montorro - 06. října 2006 14:05
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "A k tomu jste ještě, většinou, upřínmý, Johne.....Jmenujete se tak, že?" Odpovím. "U většiny lidí je to velmi vzácná vlastnost......Ale vy nejste člověk, že? Tedy, tak úplně? Dobrá, jste přijat. Mám rád přímočaré mladé muže a za zkoušku a možnost poznat vás lépe mi to stojí."

Orlando de Montorro - 06. října 2006 14:05
	soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "A k tomu jste ještě, většinou, upřínmý, Johne.....Jmenujete se tak, že?" Odpovím. "U většiny lidí je to velmi vzácná vlastnost......Ale vy nejste člověk, že? Tedy, tak úplně? Dobrá, jste přijat. Mám rád přímočaré mladé muže a za zkoušku a možnost poznat vás lépe mi to stojí."

John Michael - 06. října 2006 14:16

soukromá zpráva od John Michael pro Ano je to moje jméno.. omlouvám se že jsem se nepředstavil...ale jak ho znáte vy? na chvíli se odmlčím.. Ne bohužel už nejsm tak uplně člověk... Kdybych byl tak bych teď nebyl vůbec tady v LA... nejsem si jistý jestli je to dobře nebo ne protože za posledních pár dní se mi tady začalo líbit ale zároveń děsit..každopádně vám děkuji za práci... a ještě bych chtě vědět co mám přesně dělat, a kdy nastoupit..

John Michael - 06. října 2006 14:16

soukromá zpráva od John Michael pro Ano je to moje jméno.. omlouvám se že jsem se nepředstavil...ale jak ho znáte vy? na chvíli se odmlčím.. Ne bohužel už nejsm tak uplně člověk... Kdybych byl tak bych teď nebyl vůbec tady v LA... nejsem si jistý jestli je to dobře nebo ne protože za posledních pár dní se mi tady začalo líbit ale zároveń děsit..každopádně vám děkuji za práci... a ještě bych chtě vědět co mám přesně dělat, a kdy nastoupit..

Orlando de Montorro - 06. října 2006 14:25

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "To je prosté, Johne. Každý z nás má své jméno vepsané v mysli a v duši. Vaše mysl, je otevřenou knihou ve které je zatím vemi příjemné si číst." Odpovím s lehkým, ale nikoliv arogantním, či povýšeným úsměvem. Přesto ( nebo možná právě proto ) že jesm bez pochyby upír, ne zrovna chudý a podle vlastních slov ne nejmladší, neobjevil se v mém chování dosud ani jediný náznak, že bych se cítil nadřazen. "Kdy máte nastoupit Johne? Vaše služba právě začala."

Orlando de Montorro - 06. října 2006 14:25

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "To je prosté, Johne. Každý z nás má své jméno vepsané v mysli a v duši. Vaše mysl, je otevřenou knihou ve které je zatím vemi příjemné si číst." Odpovím s lehkým, ale nikoliv arogantním, či povýšeným úsměvem. Přesto ( nebo možná právě proto ) že jesm bez pochyby upír, ne zrovna chudý a podle vlastních slov ne nejmladší, neobjevil se v mém chování dosud ani jediný náznak, že bych se cítil nadřazen. "Kdy máte nastoupit Johne? Vaše služba právě začala."

Elisea - 06. října 2006 14:29

soukromá zpráva od Elisea pro Vidím, jak Orlando mým neustálým odmítáním jeho daru trpí a téměř mi to trhá srdce na kusy. Nechci ho vidět smutného. Jistě si již prožil mnoho neveselého a já mu nechci přidávat starosti. I pro mě je těžké odmítat něco tak nádherného, jako je Aurelio, ale mám divné tušení, že to tak bude lepší. Jakmile ovšem zmíní, že hřebce do týdne prodá, zadívám se mu do očí, zda-li to myslí vskutku vážně. A z jeho pohledu jsem přesvědčena, že ano. Nebuď hloupá, během jednoho dne ti sehnal jednoho z nejcennějších koní Španělska jen a jen pro tebe a ty ho odmítáš. Vždy»… co ti udělá přijmout tento dar a tím mu tedy udělat radost? Nic, že? Tak to udělej… Vracíme se zpátky. Orlando stále smutně vede černého hřebce a já je jen tiše sleduji. Dál už to však nevydržím a musím konečně něco udělat. Chci vidět úsměv, když ne na jeho tvář, tak aspoň v jeho očích. Chci, aby aspoň ony se smály. “I vy víte, můj bratříčku, jak se mnou mluvit, ačkoliv jste se mě ujal teprve nedávno. Mrzí mě váš výraz a pokud se nebudete radovat vy, nebudu š»astná ani já. Proto tedy přijímám váš dar s ticíserými díky a taky vás žádám, zda-li bych se pro dnešní noc mohla stát vaším doprovodem. Je to pro vás důležitá noc a já chci stát při vás, jestli mi to dovolíte…“ mluvila bych dále, kdyby se neozvaly kroky. Umlkla jsem tedy a čekala, kdo přichází. Brzy se v zákrutu objevil mladý muž. Pohlédnu na Orlanda a chvíli v tichosti rozhovor obou mužů poslouchám. Nevměšuji se do hovoru, které není určen pro mě. Proto jsem otočena směrem k Aureliovi a hladím ho po ušlechtilé hlavě, šeptajíc mu slůvka, jak je nádherný. On, jako by mi rozuměl jen tiše ržá v odpovědi.

Elisea - 06. října 2006 14:29

soukromá zpráva od Elisea pro Vidím, jak Orlando mým neustálým odmítáním jeho daru trpí a téměř mi to trhá srdce na kusy. Nechci ho vidět smutného. Jistě si již prožil mnoho neveselého a já mu nechci přidávat starosti. I pro mě je těžké odmítat něco tak nádherného, jako je Aurelio, ale mám divné tušení, že to tak bude lepší. Jakmile ovšem zmíní, že hřebce do týdne prodá, zadívám se mu do očí, zda-li to myslí vskutku vážně. A z jeho pohledu jsem přesvědčena, že ano. Nebuď hloupá, během jednoho dne ti sehnal jednoho z nejcennějších koní Španělska jen a jen pro tebe a ty ho odmítáš. Vždy»… co ti udělá přijmout tento dar a tím mu tedy udělat radost? Nic, že? Tak to udělej… Vracíme se zpátky. Orlando stále smutně vede černého hřebce a já je jen tiše sleduji. Dál už to však nevydržím a musím konečně něco udělat. Chci vidět úsměv, když ne na jeho tvář, tak aspoň v jeho očích. Chci, aby aspoň ony se smály. “I vy víte, můj bratříčku, jak se mnou mluvit, ačkoliv jste se mě ujal teprve nedávno. Mrzí mě váš výraz a pokud se nebudete radovat vy, nebudu š»astná ani já. Proto tedy přijímám váš dar s ticíserými díky a taky vás žádám, zda-li bych se pro dnešní noc mohla stát vaším doprovodem. Je to pro vás důležitá noc a já chci stát při vás, jestli mi to dovolíte…“ mluvila bych dále, kdyby se neozvaly kroky. Umlkla jsem tedy a čekala, kdo přichází. Brzy se v zákrutu objevil mladý muž. Pohlédnu na Orlanda a chvíli v tichosti rozhovor obou mužů poslouchám. Nevměšuji se do hovoru, které není určen pro mě. Proto jsem otočena směrem k Aureliovi a hladím ho po ušlechtilé hlavě, šeptajíc mu slůvka, jak je nádherný. On, jako by mi rozuměl jen tiše ržá v odpovědi.

Orlando de Montorro - 06. října 2006 14:45

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Než mladík dorazil, udělala jsi mi přijetím daru mnohem větší radost, než by kdy mohly všechny dary, cennosti a sláva světa. Vycítila jsi to...snad....i ve změně v mých očí, které opět zahořely tím jiskrnným světlem, jako dřív. Když jsem s mladíkem dojednal, co bylo třeba, stvrdil jsem ještě svou radost něčím, co jsem ti předtím neposkytl. Známe se jen chvíli, ale na malý okamžik, jako bychom se oba ocitli na okraji nebe. To když jsem poprvé vtiskl své rty na tvé v něžném, vroucím polibku. To nebyl polibek, jímž bratr odmění sestru. "Pojďme Eliseo, hosté čekají......Tohle je náš večer, ne jen můj." Řeknu ti, když se mi konečně podaří toho pocitu se nabažit. "A vy Johne?....Dojděte za Danem, je to takový vysoký muž tak ve vašich letech, hodně upovídaný. Že mu vzkazuji, a» vás ubytuje a ukáže vám co kde je a co se kdy a jak dělá." Dám ještě poslední instrukce mladíkovi, kterého jsem, podle všeho, právě zaměstnal. A pak už se věnuji až do okamžiku, kdy přijdeme mezi hosty, jen tobě.....A trochu i Aureliovi.

Orlando de Montorro - 06. října 2006 14:52

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Až když bylo jednání u konce, zjistil jsi, že tívka po mém boku, ač jsem ji nazval sestrou, než jsi nás vyrušil z rozhovoru, zřejmě mou sestrou není. Nebo» tak vroucím polibkem je bratrem odměněna jen velmi málokterá sestra. Obzvláš», je-li o upíry. Když jsem se okonečně nabažil jejích rtů oslovil jsem ji. To nebyl polibek, jímž bratr odmění sestru. "Pojďme Eliseo, hosté čekají......Tohle je náš večer, ne jen můj." A znělo to velmi uctivě a velmi něžně. Tak něžně, jak mluvívá muž s milovanou bytostí. "A vy Johne?....Dojděte za Danem, je to takový vysoký muž tak ve vašich letech, hodně upovídaný. Že mu vzkazuji, a» vás ubytuje a ukáže vám co kde je a co se kdy a jak dělá." Dostalo se i tobě ještě doplňujících instrukcí. A poté jsem ti naznačil že pro mě je vše vyžízeno a zamířil i s dívkou a koněm přes trávník směrem ke stájím.

Temná křídla noci - 06. října 2006 15:05

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Pozoruješ tedy rostlinstvo okolo sebe a slabý podzimní vítr jemě čechrá listy stromů a keřů, ohýbý jemná stébla pěstěné trávy a cuchá ti pečjlivě upravený účes. Ve svitu jedné z mihotavých perolejových lamp ( ano, skutečně ty lampy v zahradě nejsou elekrtrické ) jsi zahlédl něco velmi zajímavého...a lákavého. V lemném polostínu, zpola skryt za mladičkou pinyí, roste velký pomerančovník. Jeho velké bílé květy něžnou citrusovou vůní zaplavují vzduch v okolí. Je časný podzim, ted\ ideální doba pro pozdní květ citrusů, i zrání plodů. Obzvláště zde, v teplém podnebí LA. A opravdu......na stejné větévce jako onen květ se jemě pohupuje velký sytě oranžový, tedy zralý, pomeranč. Větévka je na jeho váhu příliš tenká a při sebemenším závanu větru hrozí zlomením. Zahrada vypadá jinak upraveně, ale tenhle pomerančovník očividně někdo zapoměl časně z jara prořezat. Barva a vzpomínka na chu» pomeranče tě svádějí...

Elisea - 07. října 2006 19:32

soukromá zpráva od Elisea pro Viděla jsem změnu v jeho očích a mé srdce zaplesalo. Byla jsem tak ráda, že v nich vidím aspoň špetku radosti, za kterou jsem mohla jen a jen já. To já mu ji udělala. Já mu poskytla další z mála chvil, kdy snad byl schopen zapomenout na minulost. Zapomenout na vše, co ho tížilo, zapomenout na krutosti světa, které jej postihly, zapomenout na ženu, jež tak miloval. Již dávno mi bylo jasné, proč mě tolik odmítá a chvíli mi trvalo než jsem si ve své hlavě urovnala, že jediný muž o kterého bych stála já, můj nebude. Ale smířila jsem se s tím, kvůli něj. Radši ho budu mít jako nejvěrnějšího přítele, svého staršího bratra než kdybych se měla snažit vetřít se do jeho přízně jiným způsobem a tím ho ztratit. To vše se mi honilo hlavou, když jsem jen tiše stála a hladila černého hřebce. Nechala jsem je, aby dořešili vše potřebné a abych si i já vyřešila své věci a děje, odehrávající se uvnitř mého těla, v mé duši. Počkala jsem, až mladík odejde a s úsměvem jsem se otočila na Orlanda. A ten mě nad mé očekávání… políbil. Bylo to něco, co jsem od něj nečekala, něco, co mě neskutečně zaskočilo. Nevěděla jsem, jak se zachovám, až tato chvíle skončí. Nebo spíš, nevěděla jsem, jak se mám zachovat, aby to bylo správně. Ale v tuto chvíli jsem ani odpověď na tuto otázku znát nechtěla. Téměř po sto letech jsem cítila, jak se mi při polibku podlamují kolena. Ne líbat se jen z povinnosti či dokonce rutiny, tohle bylo jiné, krásné, něžné a vášnivé. A to mě na tom děsilo ještě víc. Nebyl to bratrský polibek. Ne, to nebyl. A já opět byla tam, kde na začátku. Věděla jsem, že stále něco cítím k upírovi, jehož sem byla celých 200 let, ode dne, kdy ze mě udělal to, čím byl sám. Jenže… byla to stále láska? Milovala jsem ho? V to jsem ve skrytu duše doufala. Nemohla jsem milovat Orlanda, vždy» celou dobu to můj mozek chápal. Avšak… je mozek silnější než srdce, ačkoliv to upírovo? Když se španělský upír odtrhl od mých rtů, sklopila jsem pohled směrem k zemi. Bála jsem se, dokonce jsem se bála i pohlédnout mu do očí. Ale pak jsem se rozhodla. Nebudu již myslet, co bude dál. Aspoň ne dnes. Budu žít i pro těch pár nádherných chvil, které se mi dnes rozhodl poskytnout. Zbytek budu řešit až zítra. Opět vzhlédnu a usměji se. “Máte pravdu Orlando, dnes zřejmě bude zvláštní večer“ promluvím. Náš večer, a» již se stane cokoliv… dokončím v duchu a své myšlence se pousměji.

Micaela de Montorro - 07. října 2006 20:21
	soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro Vystoupím z auta a usměji se na řidiče, který za mnou ihned zavře dveře auta. Můj úsměv hned vystřídá vážný výraz a já ucítím první známky chladu. Do šatů se mi lehce zapře vítr a aute tišše odjede zpět po příjezdové cestě, kdy ještě slyším skřípání kamínků. Rozhlédnu se po okolí a hledám nejbližší společnost, nebo někoho kdo by mě zavedl do dění.

Temná křídla noci - 07. října 2006 20:53

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nikde nikdo, jen kolem příjezdové cesty se v parku prohání vítr a rozhoupává hlavice rozsvícených petrolejových lamp jako květy lučních zvonků. Úpony hlavis těch lamp tichounce skřípají a plameny uvnitř tančí v tajemném mihotání světla a stínů. Jakoby přízračně zní tvým samotou v tnavé aleji rozjitřeným smyslům všechny zvuky, když kráčíš po štěrkové cestě osvětlené světlem pouze těch lamp. Kdesi zatřepal křídly pták. Někde zahoukala sova na lovu. Nad hlavou ti třepotavě přelétl malý netopýr. Je to tu tak tajemné. Tak děsivé a přitom nádherné. Najednou.....co to je?.......V dálce, od směru kterým kráčíš. jsi zaslechla hrčení kol kočáru a dusot koňských kopyt. Zmí jakoby z jiného světa. A přitom je blízko. A stále blíž. Náhle se za zákrutou cesty, v místě kde se od té, po níž jdeš, odděluje jiná, světlejší, mířící kamsi do středu zahrady, vynořil přízrak minulosti. Černobíle oděný starší kočí, s prošedivělými vlasy sedí na kozlíku tipicky ve španělském stylu vybavené bričky, tažené černým koněm podle všeho španělského plemene. Už to vypadá, že tě ta přízračná tmavá ekqipáž myne, když tu tě kočí spatří a prudce přitáhne koni opratě, že je zvíře nuceno zastavit prakticky na místě. "Jdete na tu slávu, slečinko?" Ptá se stařík příjemným, trochu stařecky nakřáplým hlasem. "To vás nemohl řidič hodit až tam? Takhle tu v těch šatečkách jak z pavučinky zmrznete dřív, než potkáte první z hostů. Víte co? Já už mám dneska volno, a chtěl jsem jet jen trochu provětrat koně, naskočte si a pořádně se zabalte do deky. Já vás dovezu." Stařík se zdá být milý. Navíc jsi si jistá, že je to zcela určitš člověk.

Orlando de Montorro - 07. října 2006 21:13

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Cítím, jak se po tom polibku chvěješ. A jsem naplněn blažeností, že to mé polibky ještě dokážou. Ale je chladno a zahřát tě nemohu, přendám si tedy otěže do druhé ruky a nabídnu ti rámě. "Ano, bude zvláštní. Nezapomenutelný nejen pro nás dva, ale přesto, při tom všem shonu, pouze náš." Byl bych tě k sobě přivinul, kdybych se nestrachoval, že tě tím zmatu ještě více, než dnes už jsi. A v duchu se jen čím dál více ujiš»uji že je možné opšt milovat a že to, co se dnes chystám veřejně vyhlásit, je správné. Ano je. Určitě.

Micaela de Montorro - 07. října 2006 21:29

soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro Se zatajeným dechem sleduji všechnu tu krásu. Jak moc mi to připomíná mé dětsví. Na kratičký moment se zasním a před očima se mi objeví obraz matky a otce. Několikrát zamrkám až se vzpomínka rozplyne. Nechápavě nad sebou zakroutím hlavou a obejmu se rukama. Brr. Když spatřím nádhernou bryčku nevěřícně si ji celou pozorně prohlédnu. To není možné... Jeho hlas jako kdyby byl pouze ozvěna, div jsem ho neignorovala. Nakonec se zmůžu na pouhé: ,, Jste šlechetný, děkuji. " a bezmyšlenkovitě nasednu do bryčky. Zabalím se do děky a obklopí mě teplo. A ta vůně.

David Dent - 07. října 2006 21:37

soukromá zpráva od David Dent pro Nejprve jsem zdejší flóru pozoroval jen zlehka a z patřičné vzdálenosti. Přeci jen to původně byla obyčejná záminka, kterou jsem trávil čas při čekání na hostitelovo uvítání, jež z nějakého důvodu stále nepřicházelo. Tahle situace mne nijak neznervózňovala, já dokáži být trpělivý, tedy pokud chci. "Tak se tedy na ten park podívám. Vypadalo by to hloupě, kdybych tady jen postával. Don de Montorro zatím nikde... možná jsem tu brzo. Musí se věnovat celé upírské smetánce," pomyslím si pohrdavě a procházkovou chůzí zamířím hlouběji do parku. Bílé kamení mi pod nohama lehounce křupe a cestu mi osvětlují petrolejové lampy. Scéna jako vystřižená ze španělského či francouzského filmu. Zdá se, že don si potrpí na nostalgii. Lpění na starých věcech, jež připomínají domov, je podle mého názoru veliká slabost. Nic totiž neprozradí povahu upíra, tak jako jeho sídlo. Je zvláštní, že jsem doposud neslyšel o jeho nepřátelích. Nechce se mi věřit, že se Amerika vyhnula bojům o nadvládu. Lehce si vyhrnu rukávy své košile a po chvilce chůze, zamířím z kamenité cesty na trávu. Mé myšlenky přerušilo něco zvláštního. Ucítil jsem totiž jakousi podivnou vůni, snad citrusu nebo nějaké šlechtěné květiny. Musím se prostě podívat. Netrvalo to dlouho a spočinul jsem před pomerančovníkem. "Krásné," hlesnu, když spatřím citrusový květ pomerančovníku. Rostlinám opravdu nijak nerozumím, ale pomeranč poznám. A to staré osvětlení, vůně a klid. "Vypadá to kouzelně. Určitě by na to šla vytvořit krásná báseň," zadívám se na osamocený pomeranč. Je to jako by mne prosil, abych jej utrhl. Určitě bych to rád udělal. Stejně to vypadá, že brzo spadne. Však slušné vychování mi v tom dosti brání. Nejsem přece žádný hejsek, který leze přes sousedovic plot, aby mohl být se svou milou. Prožil jsem už toho tolik, že mne můj rozum varuje. Zahrada je pečlivě upravována... podle mne jde o nějaký významný druh. Utrhnutí by mne mohlo stát dost. Hned první setkání, a takové špatné předvedení. "Ne... nechám jej spadnout," rozhodnu raději. Nicméně zůstanu stát a pozorovat pomerančovník. Rodí se mi v hlavě nápad na báseň. Škoda, že nemám po ruce papír a brk.

Temná křídla noci - 07. října 2006 22:41

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Z deky sálá vůně tvého domova. A ze dřeva ze kterého je brička vyrobena zřetelně cítíš vůni andaluzských borovic. A vzpomínky se ti v hlavě jen honí. Najednou nejsi v roce 2006 sama v LA. Jsi zase doma, na Montorro. Zámek právě opravili po dávném požáru, který založil tvůj děd jehož jsi poznala jen z obrazů ( byl to mimořádně ohyzdný člověk, ale podle matky mimořádně laskavý.....i bys tomu věřila, měl totiž velmi laskavé a až i krásné oči ). Hlavně si pamatuješ na ten obraz nad schodištěm ve vstupní hale. Tam vedle děda matka umístila po pravéstraně svůj portrét a po levé ještě jeden obraz. Ale nebyl to otec. Ten.....pokud si pamatuješ, byl spíše pomenší, zavalitý, nikterak výrazně hezký a jeho oči plály vztekem na celý svět, pýchou a sangrií. Tenhle muž se, naproti tomu, často objevoval ve tvých snech, coby tvůj vysněný princ. Krásný, na první pohled vznešený, s jiskrou nesporné inteligence a přívětivého ducha v sametově hnědých, jakoby stále smutných očích. Tolik laskavosti, krásy, vznešenosti a smutku jsi v žádné tváři předtím nepoznala. Matka o něm nemluvila, ale často jsi ji přistihla, jak stojí před tím obrazem, hladí něžně jeho ruku......a pláče. Nevěděla jsi proč. Až později, když tvá matka umírala dala přinést ke svému lůžku dva obrazy, ten z galerie nad schody a otcův portrét z jídelny. Zavolala si tě, děvče sotva dvacetileté....ukázala ti nejprve obraz otce a pak toho krásného šlechtice a řekla ti. "Micaelo, dceruško. Teď už jsi velká a já umírám. A zůstane ti celé panství na starost. Hleď prosím památky rodu, a zachovej je po zbytek svých dnů. A věř, že budeš žít douho. Předlouho. Až do časů, které jsou ještě dávno před námi. A jestli se tam někde setkáš se svým otcem, řekni mu, že jsem ho nikdy nepřestala milovat a že jsi pro mě byla jediným spojením s ním a jedinou drahou bytostí, která mi dodávala sílu. Nebo» ne tento muž, Micaelo..." A pozdvihla otcův obraz z jídelny. ".....Ale tento je tvůj otec - hrabě Orlando de Montorro, který pro mě vždy zůstane Marcusem Antoniem, hrabětem de Montorro, jemuž byl zámek odkázán a jemuž jsem se zaslíbila a oddala rok před tvým narozením." A ukázala ti obraz tvého pirnce. "Byl to vzácný muž.....tak vznešený, přesto že vzešel z neurozených kruhů. S tak čistou duší, jako je ta tvá. Ikdyž nebyl potom už čolvěkem, i tehdy byl takový. Nosíš v sobě část jeho duše a část mé. A také jeho sílu a mou slabost. Dal ti dar o kterém netuším, zda jemu samotnému byl dopřán. Možná nežije, Je už to dlouho, co jsem o něm naposled slyšela. Tehdy jsi sotva začínala chodit a říkat první slůvka. A Diego se tehdy pokusil vzít mi i tebe. Z mé dcery. Mé a Orlandovy, udělal dceru napřed svoji a pak mou a svoji. Orlando odjel hned, jak tě počal. Nemohl jinak byly bychom oba nejspíš mrtví a ty, má drahá, by jsi se nenarodila, kdyby neodjel. A Diego toho využil a hodlal mi tě vzít zcela, což už nestačil. Vyprávěj to otci Micaelo, pokud ho potkáš, A řekni mu, že má láska k němu potrvá i za hrob. V tobě. Měj ho za mě ráda, jak jen dcera může otce moilovat. A nikdy mu nevičti ani slůvkem, že mě tu zanechal. Zachránil mě tím....nás obě." Ve tvých myšlenkách se usídlil obraz tvé umírající matky a obrazu tvého otce......pravého otce. Tenkrát jsi to matce slíbila. A jak ráda bys to splnila jenže........jenže n už je zřejmě také mrtev. Jinak bys ho už dávno našla. Za ta staletí. Teď už znáš dar azátroveň prokletí, který ti otec dal. Jsi a nejsi upír. Narozena z upíra a člověka můžečš žít v obou jejich světech a z každého mít to nejlepší i nejhorší.Máš upíří sílu, bezvěkost a vytrvalost a pokud se neunavíš, nebo nezraníš, jednou do měsíce potřebuješ pít krev. To už víš. Ale nikdy nebudeš pouze člověk, nebo pouze upír. I tohle jsi pochopila......Dost brzy a dost tvrdě. Ale už na pořád. Jak jsi se v prvních dnech svého poznání sama sebe upínala k otcově životu. Jak ráda by jsi se tehdy stulila v jeho náruči a vyplakala. Ale nebyl tu......A nikdy už nebude. Je mrtev. Tím jsi si jistá. A tobě zbývá co? Jen život na pomezí neživota a neživot s ránem nekončící. S lidskými city a silou a mocí upírů. A s krví, která jedny, ty tvory noci, zabíjí a druhé, ty s neš»astným krátkým životem, mění v jejich vlastní stíny. Kam tedy vlastně patříš? Kam? Otec by jistě věděl, jak ti pomoci, jak tě podpořit, nenechat tě osamělou. Jenže to by musel žít. Ze snění tě probudil chlad okraje deky smáčený tvými vlastnéími slzami. A jemné zastavemí bričky. "Pojďte slečinko, ponechte si na ramenou tu deku jako pléd a já vás zavedu do společnosti." Otvírá ti ten stařík dvížřka a nabízí ti rámě. "Ojojo! Snad jste neplakala?" A úslužně vyndá čistý bílý kapesník. "Nate. Otřete si očka. Chvilku tu počkáme, než ten smutek přejde. Nechcete třeba něčeho napít? Mám tu v termosce horký punč." Nabízí ti.

Temná křídla noci - 07. října 2006 22:49
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jen si poslužte, mistře Silverhande. Alespoň budete mět o čem psát za dlouhých osamělých večerů v nudné rezidenci upírské smetánky, kde málkody poznáte příjemné stránky věčnosti" Ozve se ti v mysli melodický, příjemný a.....kupodivu mladý, mužský hlas s nepatrným španělským akcentem. Jsi tu ale stále sám.

David Dent - 07. října 2006 23:29

soukromá zpráva od David Dent pro V náhlém rozhození mé duševní stability sebou prudce trhnu. Ten hlas mne,... lidově řečeno, nachytal na švestkách. Nejistě se ohlédnu přes rameno a když zjistím, že jsem v zahradě stále sám, tak okamžitě uzamknu všechny brány, aby narušitel nemohl cestovat v mé mysli, jak se mu bude zrovna chtít. Nejdůležitější je nemyslet na moc věcí a neustále mást soka. Nikdy by mne nenapadlo, že budu muset používat nitrospyt. Don de Montorro je silnější, než jsem si myslel. Je docela možné, že je i starší, než-li já. Jeho schopnosti jsou pozoruhodné. Zaručeně o něm musím získat více informací. "Don Orlando Markus Antonio de Montorro´y Cabeza, pokud se ovšem nepletu..." odpovím poměrně vyrovnaně. Schválně interpretujíc jeho celé jméno. Navíc se nebojím připojit francouzský akcent. "...zajisté, každopádně vy to určitě znáte. Je daleko lepší sedět v přírodě a nechávat své myšlenky tichounce proplouvat hlavou, než poslouchat hloupé žvásty o tom, kde a komu se povedl výborný obchod." Spoléhám se na to, že don moc nevyhledává společnost, tedy předpokládám, že na tyhle věci moc není. "Zřejmě jste plně zaneprázdněn těmito povinnostmi. Vlastně není divu, done de Montorro," usměji se jen tak pro sebe a naopak já se pokusím o vniknutí do hostitelovi mysli. Telepatie je dosti zákeřnou zbraní. Vede se na neutrální půdě, ale stačí malá nepozornost a můžou uniknout důležité informace.

Temná křídla noci - 08. října 2006 00:00

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Ano. Vítejte v mém nevelkém království, mistře Silverhande. Dobře se bavte a doufám, že se za okamžik budeme moci setkat i osobně." Odpoví ti onen telepaticky přenášený hlas. uzavíral jsi se ale zbytečně, mikdo ve tvé mysli nikterak nepátrá. Majitel onoho hlasu to nejspíš nemá ve zvyku. "Doufám, že dnešní večer poskytne vaší poetické i dravčí duši vše, co si bude přát a vznikne nějaké krásné dílo, psané vaším charakteristickým rukopisem. Jděte si klidně prohlédnout kromě zahrady i stáje. Moji stájníci vás rádi provedou. Já se k vám připojím u boxu koně jménem Aurelio v uzavřeném stájovém bloku číslo 16." A» pátráš v jeho mysli kam pátráš, jako bys narážel na zeď. "A.....zanechte snažení, drahý poeto. Mohl by jste za zdí najít předčasné vykoupení." Varuje tě, stále laskavý, ale nyní velmi důrazný a odpor nepřipouštějící hlas hraběte, jehož jsi dosud nespatřil.

David Dent - 08. října 2006 00:31

soukromá zpráva od David Dent pro "Rozumím," odpovím hraběti s provinilým nádechem, ovšem nijak mne to nemrzí. Prostě jsem byl odhalen při pokusu o získání informací. Beru to jen jako chybu taktickou. "Setkáme se tedy ve stáji, done de Montorro. I vám přeji dobrou pořízenou," utichnu a znova se zadívám na pomerančovník. Mysl nechám ještě chvíli zamknutou, pro jistotu. Ten upír je podivný. Budu muset pátrat jinak. Zamyšleně se oddám monotónnosti okamžiku. Ještě chvilku bude trvat, než půjdu do stájí. Zrovna mi v hlavě rozkvétá báseň.

Elisea - 08. října 2006 09:09

soukromá zpráva od Elisea pro Se zasněným úsměvem, kdy má mysl je v představách rychlejší než skutečnost, přijmu Orlandovo nabídnuté rámě a jemně se do něj zaklesnu. Opět využívám i takové chvíle, jen abych se ho mohla dotknout, abych mu mohla být co nejblíže. Po jeho další větě, která by se mnoha lidem mohla zdát složitá, jsem se usmála ještě mnohem víc. Zvolila jsem si variantu odpovědi v té podobě, jakou jsem byla ochotna akceptovat. Zahnala jsem všechny ostatní někam hluboko dovnitř a představy, ty je následovaly. Rozhodla jsem se vnímat skutečnost takovou, jaká právě je. Ne si ji doupravovat podle toho, jaká by být měla. Podle mě. Chci žít pro dnešní noc i s její, by» krutou realitou, ale s pravým Orlandem, ne mým snovým. Pomalu na mě dopadá chlad dnešní noci, ale já to nevnímám. Mé tváře hoří vzrušením a očekáváním a mé srdce… plane, ačkoliv jsem mu to zakázala. Ale pro dnešní noc jej nechám. Uhasnout může až zítra.

Temná křídla noci - 08. října 2006 13:12

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jak jsi tak seděl a v myšlenkách střádal verše z krásných slov, po cestě nedaleko od tebe přehrčela ta samá brička, která přivezla tebe. Poznal jsi kočího. V bričce sedí plavovlasá dívka. Kočí zastaví, na stejném místě, kde vyložil tebe. A úslužně otvírá dvířka a nabízí dívce, dosud zabalené v dece jako v plédu, halícím jí ramena před nočním chladem, rámě. Nevidíš jí ze svého stanoviště do tváře, ale jistě je krásná. Zřejmě pláče, protože kočí ji konejší, něco jí říká ( co, to jsi nezaslechl ani zbystřeným sluchem ) a podává jí vlastní bílý kapesník. Dívka si utírá oči a nechává se starcem jemě odvést. Mezitím čtyži muži odpojili bričku od konského postroje a zatí, ci jeden z nich koně odvádí ke stájím, ostatní tři tlačí vůz k nedaleké uzavřené budově. Vypadá jako garáž. A také to garáž je. Garáž pro kočáry, bričky, fiakry, sulky, lavety, grandemy, hospodářské povozy a jeden pohřební vůz. To vše vidíš z místa, kde sedíš na mírně svažité travnaté ploše nad koncem cesty ke stájím, ve stínu velkého španělského pomerančovníku, když jeden z mužů pomocí elektrického vypínaše zdvihne roletu dlouhých garážových vrat, po celé délce budovy a uvnitř se samo rozsvítí světlo. Muži dotlačí bričku na volní místo mezi zlatavěhnědým fiakrem a bílou svatební bričkou......a pak dveře zase zavřou a poslední upevní dole na roletu nějaký předměta otočí v něm s hlasitým cvaknutím, klíčem. Pak, než odejde, zmáčkne znova knoflík.....ale jiný, než vypínač, to rozeznáš i z té dálky. A opět jsi ponechán o samotě svému rozímání. Ve chvíli, kdy stájník odešel někam do útrob obrovsdkého komplexu, zřejmě někde krmit koně, nebo kydat hnůj. S lehkým prasknutím větvičky se ulomil ten velký pomeranč a jako by tím chtěl něco naznačit, skutálel se rovnou tobě do klína.

Orlando de Montorro - 08. října 2006 13:23

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Dál jsme už prošli mlčky a já se za tu cestu mnohokrát s láskou utopil ve tvém pohledu. Prošli jsme do stájí kolem volných výběhů. Zde jsou koně i přes noc a někteří se zvědavě přišli podívat, kdo to kolem jde. Jedna nádherná bílá klisna pozdravila Aurelia radostným zaržáním. Hřebec vesele poskočil, předvedl pár neplánovaných, ale i tak velmi působivých drezurních prvků a klisně mohutně odpověděl, projevujíc nemalou radost z projevu vlastního hlasu a temperamentu. Otvřel jsem tedy dvířka výbehu a podal ti ohlávku. "Je váš, pus»te jej tam twedy vy, krásko. Stačí jen odepnout uzdečku a sejmout mu ji." Nabádám tě a držím vrátka otevřená jen tak, aby to Aurelio viděl, ale ostatní koně nemohli využít příležitosti k volnému pohybu a devastaci zahrady.

Elisea - 08. října 2006 14:07

soukromá zpráva od Elisea pro Eliseo, sakra, vzpamatuj se. I po více jak 200-letém životě se chováš jako malá holka, okřiknu sama sebe v duchu, když se přistihnu, jak nejmíň posté hledím za tuto krátkou chvíli na Orlanda zamilovanýma očima. Jsi jak malá puber»ačka, copak ses za tu dobu nic nenaučila? A cor o lásce? Tvůj milý ti dával její jasné nástrahy a bolest dostatečně najevo a vždy si s ním zůstala. A teď? Chceš ho opustit kvůli něčemu, co nemáš vůbec jisté? Vždy» nevíš, co ti budoucnost přinese. U něj už jakási ta jistota byla, hovoří ke mně mé rozumnější já, ale já ho nechci poslouchat. Již jednou jsem si řekla, že nebudu hledět dopředu, dnes ne. No a? Konečně se chci vzepřít cestě, kterou mi osud určil. A taky to udělám, jako bych chtěla umlčet můj vnitřní hlas, odpovím mu. A skutečně, je pryč… Já se uklidnila a urovnala si své hodnoty. Nyní již jsem klidná. Procházeli jsme okolo výběhů, když nádherná bělka propadla své vášni, kdy i ona se rozhodla konat ve chvíli, kdy její zvířecí srdce náhle zaplesalo touhou. A Aurelio… ten ji odpověděl. Temperamentně a přesto s elegancí. Pozorovala jsem tyto dvě zvířata a jako by mi někoho připomínala… Dnešní noc zřejmě nebude jen naše, že, koníčci? pomyslím si, když upír otevírá dvířka, aby mohl černého hřebce pustit za bílou kráskou. Když mi ovšem podával jeho otěže, trochu mě to zarazilo a také… potěšilo. Jemně jsem je vzala z jeho rukou, avšak dávala si záležet na tom, aby se naše ruce dotkli, by» jen na tu malou chvíli. Usmála jsem se na něj a opět se začala věnovat hřebci, který dal svou netrpělivost najevo mírným trhnutím uzdou.

Micaela de Montorro - 08. října 2006 14:53

soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro Po tváři se mi sesune další slza a já jen vděčně uchupím kapesník. ,, Děkuji Vám mockrát. " To dřevo, ta vůně a ty vzpomínky. Co když to není jen náhoda? Ale je to přece nemožné. Už několik století ho hledám. Jsem ale hloupá. Zavinu se do deky. ,, Ta deka bude stačit, jste laskav. " Pokusím se věnovat jeden milý úsměv staříkovi. Oči se mi ještě lesknout pod tíhou dalších slz, a však snažím se už ani jedné nedovolit utéct.

Temná křídla noci - 08. října 2006 20:45
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Stařec velmi trpělivě počkal, než jsi úplně přestala plakat a otřela jsi si slzy. Ještěm že nepoužíváš make-up a šminky. Musela by jsi se znovu malovat. Potom ti znovu nabídl rámě, když jsi mile, ale rozhodně odmítla alkohol. "Můžene tedy jít? Jste připravena na společnost, nebo zůstaneme ještě chvíli venku?" Zeptal se tě s trochou otcovské starostlivosti.

David Dent - 09. října 2006 21:11

soukromá zpráva od David Dent pro Rachot projíždějícího kočáru mne pochopitelně vytrhne ze zamyšlení. Tvoření básně je jako spřádání pavučiny. Každé vlákno je tenounké a náchylné na cizí vliv, potřebuje klid a čas. Doposud jsem nesložil žádný verš. Z pestré škály podnětů jsem vytvořil obraz, ale ještě to chce ty správná slova, jež přichází postupně s inspirací. Chybí tomu barva. Pootočím hlavu, abych dobře viděl na scenérii, jež se začíná odehrávat u vozu. Se zatajeným dechem sleduji kočího, jež pečlivě obskakuje půvabnou plavovlásku. "Myslím, že mám název básně," usměji se. Pravdou je, že jsem bestie. Svou lidskost utápím v krvavých řekách svých nepřátel, zatím co přátelé před mou osobou padají na kolena. Přezdívku „Silverhand“ jsem nedostal z pouhého rozmaru. Má duše je prokletá a ruku v ruce se zrůdností mi dláždí cestu do plamenů pekelných. Já už naději nemám. "Citrusový květ... tak se bude jmenovat to dílo." Ta uplakaná dívka, budí soucit. Je okouzlující a zranitelná. Náruč citlivého muže by ji bez přemýšlení chránila, jako lilii před mrazem. Já ale nejsem soucitný, ani citlivý. Já jsem totiž mrtvý... To Carmen utloukla mé srdce tím podivným sentimentem, který se nazývá láska a pak jej chladnokrevně probodla. Jediné co zůstalo z naivního Valentina, je vkus. Když dívenka odejde, tak ještě chvíli sleduji slouhy, jež schovávají dopravní prostředky dona de Montorro. Má ruka během toho lehce a ladně sjela dozadu, za opasek, kde mám schovanou zbraň. Nacvičeným pohybem jsem vytáhl svého Deserta a rychlým tahem vpustil stříbrnou kulku ze zásobníku do hlavně. Pak nastal znova klid. Zůstal jsem sám. "Možná je čas, abych se setkal s místní smetánkou. Ještě mne zde neznají, ale už brzo jejich ústa budou monotónně přemítat jméno „Silverhand“... nenávidím čistokrevné upíry!" Můj hlas paradoxně slábl, místo toho, aby sílil. Řeč byla plamenná, ale přednes na hranici ševelu. Nesmím podceňovat zdejšího Pána. Revolver zapadl zpět za opasek a já pomalým, ale jistým krokem zamířil do stájí.

Evishka - 09. října 2006 21:25

soukromá zpráva od Evishka pro Vedle tebe bych se vyspala krásně kdekoliv. Jen je to trochu nezvyk, ale mylsím, že to čas vyřeší. Bude muset! Ty jsi ted jediná moje opora a jediná osoba, na kterou se můžu spolehnout! Ale s tebou po boku to snad zvládnu. Miluji tě! Uchopím tvůj temný obličej do svých dlaní a pomalu si přitáhnu tvá ústa k svým a lehce tě políbím. Letmý dotek tvého polibku ve mě vyvolá vlnu vzrušení, kterou umocňuje pohled na tvou smyslnou, tajemnou postavu .

Temná křídla noci - 09. října 2006 22:19

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jdeš tiše. Míjíš jednu budovu za druhou. Až docházíš ke stáji číslo 16. je jiná, než většina ostatních budov. stání pro koně jsoi zde sice zastřešená, ale vedou z nich krátké oplocené koridory k samostatným výběhům. Právě procházíš kolem jednoho z těch výběhů, když si nad dřevěnou, trátěnkou obalenou, ohradou někdo odfrkl. Když vzhlédněš, díváš se zespoda na hlavu bílého koně s černou hřívou a jiskrnýma očima mandlového tvaru. Kůň obývající to stání a výběh byl zjevně zvědav, kdo se mu to půíží kolem příbytku a šel se na tebe podívat. Jinak tu ale zatím nikdo není. Ani člověk, ani upír. Jen odněkud z dálky za budovami stájí hraje hudba. Tam se asi teď scházejí hosté té slávy.

Temná křídla noci - 09. října 2006 22:55

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jak se tak objímáte a líbáte, vypadli Lordu Sifovi z ruky noviny, donesené malým chlapcem....a otevřely se na stránce s inzeráty o akcích ve společnosti. "Kam večer za zábavou?" Zní velký, tučný nadpis té stránky. A pod ním je, kromě pestrobarevných inzerátů různých cirkusů, divadel, kin, heren a nočních podniků, svou barevností celkem nevynikající, ale zaujímající úpravou pozadí a textu, inzerát kde se světlounce krémovou plochu pokouší po vysoké trávě cvalem přeběhnout uprostřed kroku zastavený černý kůň a pod ním je archaickým fontem tučně napsáno:"Prastižní stáj Artea Andalusa, od jejíhož oficiálního založení právě uplynulo 250 let si dovoluje pozvat občany Los Angeles, malé i velké, mladé, idříve narozené, na velkolepou oslavu tohoto jubilea, s piknikem pod širým nebem, možností nožní vyjížďky na louky nad Hollywoodskou skálou, veřejným interviem, ohňostrojem a překvapením. Nutný společenský oděv. Nenechte taktéž doma své peněženky a svou štědrost, v průběhu večera bude učiněna sbírka na útulek pro přestárlé čtyřnohé filmové hvězdy."

Temná křídla noci - 09. října 2006 22:55

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jak se tak objímáte a líbáte, vypadli Lordu Sifovi z ruky noviny, donesené malým chlapcem....a otevřely se na stránce s inzeráty o akcích ve společnosti. "Kam večer za zábavou?" Zní velký, tučný nadpis té stránky. A pod ním je, kromě pestrobarevných inzerátů různých cirkusů, divadel, kin, heren a nočních podniků, svou barevností celkem nevynikající, ale zaujímající úpravou pozadí a textu, inzerát kde se světlounce krémovou plochu pokouší po vysoké trávě cvalem přeběhnout uprostřed kroku zastavený černý kůň a pod ním je archaickým fontem tučně napsáno:"Prastižní stáj Artea Andalusa, od jejíhož oficiálního založení právě uplynulo 250 let si dovoluje pozvat občany Los Angeles, malé i velké, mladé, idříve narozené, na velkolepou oslavu tohoto jubilea, s piknikem pod širým nebem, možností nožní vyjížďky na louky nad Hollywoodskou skálou, veřejným interviem, ohňostrojem a překvapením. Nutný společenský oděv. Nenechte taktéž doma své peněženky a svou štědrost, v průběhu večera bude učiněna sbírka na útulek pro přestárlé čtyřnohé filmové hvězdy."

Orlando de Montorro - 09. října 2006 23:12

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Když tu tak stojím, opíraje se lehce o vrátka výběhu a pororuji, jak se světlo hvězd odráří ve tvých zlatavých kadeřích, chtěl bych být koněm a moci hodit za hlavu všechny společenské povinnosti a rozběhnout se po tvém boku do noci. Jen mi dva a světlo hvězd a měsíce. A láska. Bez konce. Ale to není možné. Počkám tedy, zda si poradíš se řemením uzdečky, aby alespoň Aurelio s Lukasou, tak se jmenuje ta bílá kobylka, mohli být dnes večer spolu sami. A pak ti opět nabídnu rámě. "Pojďte Eliseo. Začíná zde být poněkud chladno a já cbych vás dříve, než společnosti, rád přesdstavil jednomu zvláštnímu muži, který na nás má již čekat u Aureliova stání." Řeknu ti, abych zaplašil naše myšlenky.

John Michael - 10. října 2006 07:26

soukromá zpráva od John Michael pro Ještě chvíli se dívám za odcházejícím párem a potom, když už jsem tu dám se pořádně rozhlédnu a pokochám se krásou a upraveností místních alejí. Vydám se cestou kam mi bylo nařízeno a ještě chvíli se zozhlížím. Jak že jsem pro něj otevřená kniha... to si četl v mé paněti... všechno o mě?.. No ale tyhle informace snad nemá jak zneužít... říkám si když docházím ke stájím.. Dane? zavolám a počkám až se mi ozve..

Temná křídla noci - 10. října 2006 19:12

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dan vylezl ze dveří asi dvoupatrové budovy vedle budovy, která vypadá, jako dlouhá garáž se zamčenými vraty, hned na první zavolání. V ruce drží chleba s pomazánkou ( voní to i na dálku jako vepřové ) a cibulí a v druhé ruce otevřenou lahev s pivem. "Ahoj!" Křičí už z dálky a jde k tobě. "Sorry, zrovna sem si dal večeři. Panstvo nás na hostinu nepozvalo, tak se musíme s kolegama navečeřet z toho, co dům dá. Jaks dopad?"

Elisea - 10. října 2006 19:35

soukromá zpráva od Elisea pro Sleduji hřebce s klisnou, jak k sobě míří. Jak hřebec hlasitě ržá a klisna ho zamilovaně sleduje, aby v zápětí svým vysokým hláskem odpověděla a rozběhla se vstříc jeho koňskému objetí. Můžou dát sví zalíbení najevo, oni ano. Otočím se tedy zpátky na Orlanda a usměji se. Jak ráda bych dala své náhle projevené city najevo, ale nemohu. Přijmu tedy jen jeho rámě a zaposlouchám se do divokého tance koňských kopyt tam v dálce. “Ráda poznám onoho muže, pokud Vám na něm záleží. Je-li vašim přítelem, bude i mým, ale… jste si jist, že je dobrým nápadem představit mě i celé společnosti? Nechci, aby Vás zatěžovaly otázkami, kdo jsem, odkud jsem se tu vzala a mnoha podobnými“ zeptám se. Záleží mi na něm a nechci, aby ho kvůli mé přítomnosti otravovaly. Vím, že nejedna poznámka přijde v duchu toho, že na Orlandově panství jsem jen kvůli jeho penězům a má jediná kariéra zde prochází jeho postelí.

John Michael - 10. října 2006 19:35
	soukromá zpráva od John Michael pro Jak jsem dopad.. no myslim že teď se budeme potkavat častěji žřeknu a usměju se. Máš mi tady najít něco na přespání a říct mi co všechno mě čeká řeknu informace od Orlanda.

Orlando de Montorro - 10. října 2006 21:26

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Když jsi pustila Aurelia konečně do výběhu, kůň zatřepal hlavoumadšením, že se zbavil uzdění a rozběhl se, jako by byl ztělesněním větru. Zavřel jsem pevně vrátka výběhu a také se zahleděl na jejich dovádění. Za jedenáct měsíců bude po tomto výběhu, kdomě Aurelia, Lukasu doprovázet i jejich potomek. Překrásné tmavé hříbě, které snad zdědí v dospělosti otcovu cennou černou barvu srsti. Budou rodiči dalšího z nadějných výhonků vznešeného rodu. Oni mohou. Jak jim závidím. David Richard Valentino Dent, řečený Silverhand není mým přítelem, má drahá Eliseo. Není však ani nepřítelem. Je o něco starší nžli já, ačkoliv zjevem na to nevypadá. Naše osudy jsou si věak v několika rysech velmi podobné. Pokud by někdy někdo z upírů měl být mým přítelem, pak snad on." Odpovím, abych se díky svému hostu mohl odpoutat myšlenkami od koní. "A.....společnost, ve kterou dnes doufám, že se zde sejde, nemá důvodů klást vám jakékoliv všetečné otázky. Jsem jejich hostitelem, oni, ač vítanými, jsou hosty v mém domě a vy jste důvěrnou přítelkyní hostitele. Více znát nepotřebují, pokud jim to nebude řečeno. Ano, budou zde i zástupci tisku. Těch se ale bát nemusíte. Přišli kvůli koním. Lépeřečeno kvůli jednomu z nich. Koradovi. Půjdeme tedy? Již nemáte strach?"

Temná křídla noci - 10. října 2006 21:48

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Tak to k nám vítej." Projevuje Dan skutečné, nefalšované nadšení. "Už sem vo tobě chlapům vypravoval. Těšej se, že tě poznaj. Budou rádi, že mej takhle super chlapa za šéfa. Tak poď nahoru a já ti ukážu tvuj byt. Je po tom staroušovi, ale sloužit bude dobře. Jo aty povinosti......Na to je času dost i zejtra. Teď to tvý přijetí musíme pořádně zapít, voslavit během k rybníku a zaplávánim si na adama....no co vokouníš Johne, voda eště nebude tak ledová a my se za svý těla nestydíme.....a pak se jít na tu zejtřejší rachotu pořádně vychrnět. Tak poď, chlape." Na jeho vyřídilku si budeš jeětě muset zvyknout, ale jeho nadšení je takové mile spontání......Tedy až na tu představu v téhle klendře a jen pár set metrů od bavící se Los Angelské smetánky běžet s partou cizích chlapů přes park nahý a pak skošit do studené vody. To tě moc neláká. A taky se ti při té představě náležitě vykulily oči a rozšířily panenky. Což Dan hned okomentoval.

David Dent - 10. října 2006 21:53

soukromá zpráva od David Dent pro Má chůze se po několika metrech změnila, z pomalého tempa, ve svižný. Nicméně, na jistotě kroku to nijak neubralo. Vyšel jsem z parku, kde jsem nechal pomerančovník pomerančovníkem a prošel kamenitou cestu. Nakonec jsem zmizel v obrovském stájovém komplexu. Však šel jsem až příliš zamyšlený. Zatímco jsem si v hlavě přemítal plány, tak se okolí měnilo a já se propadal hlouběji do bludiště maštalí. Proto mne odfrknutí koně, který se přišel zvědavě podívat, zaskočilo dočista nepřipraveného. Leknutím jsem sebou trhnul. "Fuj!" Mé oči si okamžitě našly zdroj onoho narušení - vyletěly vzhůru. "Zvíře?" V odpověď mé překvapenosti byl okamžitý úšklebek. "Asi mám špatné svědomí... je to jen kůň... černohřívák," začnu ujiš»ovat sám sebe, že se nic neděje, ale raději se pořádně rozhlédnu. Už slyším hudbu. Hosté budou nedaleko. "Jak se vůbec jmenuješ?" Zamumlám si pro sebe a pokusím se najít nějakou cedulku se jménem onoho oře. De Montorro se chtěl setkat u Aurelia. Možná jsem se k němu zrovna dostal - takzvaně jako slepý k houslím.

Elisea - 10. října 2006 22:00

soukromá zpráva od Elisea pro Opět se otočím. Mé oči spatří dovádějící zvářata. Za necelých 333 dní nás bude ve stejném výběhu čekat překvapení, že, bílá krásko? Dnes v noci mu odevzdáš své tělo a staneš se matkou. Jaké to jen asi je? Jaké je mít své dítě? Slýchávala jsem, že je to nádherný pocit, ale je to pravda? Nikdy jsem po dítěti nezatoužila. Proč? Zřejmě proto, že ON by nebyl správným otcem. Proto jsem se ani nikdy nezajímala, zda-li mi dar života zůstal. Zda-li smím čekat dítě. Dozvím se to někdy? Z mých myšlenek mě vytrhne až Orlandův hlas. Vrátím k němu svou pozornost i s mírným úsměvem, téměř, jako bych se styděla za myšlenky, které právě opustily mou mysl. Své oči pomalu skryji za závojem řás a přikývnu, abych potvrdila, že jeho slova chápu. Byla jsem zvědava na onoho muže. Kdo se skrývá za jménem Silverhand a v čem je tak významný? Tak zvláštní… myslím, že se to již brzy dozvím. “S vámi nemám nikdy strach. Vím, že se mi nic nemůže stát“ špitnu a pohlédnu na upíra skrz záplavu blonďatých kadeří, která se neposlušně posunula do mého obličeje. “Nezáleží mi na mě, ale nechci, aby obtěžovali vás. Já jsem na různé pomluvy již zvyklá, jen nechci, aby nějaké pomluvy dokázaly zničit vaši reputaci“ vrátím se ještě k tématu, abych rychle rozplynula význam slov, která má ústa vyřkla před chvílí.

Lord Sifa - 10. října 2006 22:06

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Stojim u dveří se svojí láskou v obětí a vášnivém polibku. Pád novin na zem ani nevnímám a dál se věnuji činosti mě milé a tisknu k sobě pevně telo Evishky. Po nekrátké chvíli přestanu a usměju se. Krásné probuzení s krásnou dívkou v loži, co víc si můžu přát. Pak mi pohled sjede k novinám na zemi a mé oči upoutá podivný článek na zemi. Tam bude lidí. Tam se mi teda nechce radši bych se mrknul co vyvedou ti dva amatéři. Sehnu se pro noviny a při jejich zvedání přečtu nahlas článek, kterého sem si všimnul. To bude pakárna pro konzumní lidskou společnost. Ubohá akce pro lidi, kteří se pro peníze a své postavení budou celý večer přetvařovat usmívat aby o nich jejich v uvozovkách přátelé říkali že jsou to ti správní přátelé. To je hnus.

Temná křídla noci - 10. října 2006 22:12
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Kůň má na dvířkách boxu napsáno Manuel. Jako plemeno tři písmena: PRE Jako zemi a místo původu: Španělsko - Andalusia, Jerez de la Frontera. A jako rodiče: Maurena a Elenet. Tohle tedy není Aurelio.

Cindy Give - 10. října 2006 22:13

soukromá zpráva od Cindy Give pro Jejda Kouknu na hodiny. Dyt je teprve trictvrte Pomyslim si a skoro bych priznala, ze kvuli nemu behem se vydam ke skrini, abych si na sebe vzala neco jineho, nez uvalene obleceni, ve kterem jsem spala. pak se v rekordnim case ucesu a nalicim, hodim veci do male kabelky a rozbehnu se ke dverim. Mami. Proc si me nevzbudila? Rvu cestou, ne nastvane, ale jako otazku, abych mela jistotu, ze me uslysi kdekoli v dome. Jdu ke dverim z baraku a vlozim vse do toho, abych nevypadala udychane. Jeste by si myslel, ze jsem bezela kvuli nemu. Teda.... bezela, ale to nemusi vedet. Pak otevru dvere a vydam se ven.

Temná křídla noci - 10. října 2006 22:30

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Po přehrabání poloviny skříně jsi mašla tmavě vínové kokteilky, které jsi naposledy měla na sobě o vlastním maturitním plese. Tenkrát jsi v nich zářila a byla za hvězdu třídy a na tuhle příležitost se také hodí. Oblékla jsi je a zatím, co jsi se česala, zrcadlo tě nejméně stokrát přesvědčilo, že stále jsi v nich krásná. "Promiň Cindy, ale asi jsem se trochu začetla." Volá tvá maminka z obýváku. "Dobře se bav a netrop hlouposti." Ale to už se za tebou zavírají domovní dveře. On, elegantní, stejně jako předtím, sedí venku za volantem svého stříbrného sportovního kabrioletu, ležérně se opírá zády o dvířka, pravou ruku položenou na opěrasle vlastního sedadla.....a tváří se, že vůbec nic nepoznal. Když zatukáš na okénko a on tě vpustí dovnitř zeptá se: "Tak kam pojedeme, madam?" Jako by jsi byla dáma z lepší společnosti a on tvůj řidič. Usmál se.

David Dent - 10. října 2006 22:44

soukromá zpráva od David Dent pro "Manuel," odpovím si sám na dříve položenou otázku. Myslet si, že bych se probral přímo u onoho boxu bylo asi dosti bláhové. Zrakem pozorně přejedu všechny údaje o koni a ještě jednou se na něho podívám. "Bělouš s černou hřívou... to není moc obvyklá kombinace. Zřejmě jde o pečlivě šlechtěný druh. Jenže o něm toho moc nevím. Já dávám přednost Anglickým plnokrevníkům a arabským koním. Přesto jsou tyhle stáje impozantní," pomyslím si a odvrátím pohled. Musím najít patřičný box. Vydám se tedy pomalu dál, s očima dobře připravenýma. Musím najít Aureliuv box. Pečlivě si prohlížím každičké boxové dvířka. Pokud se nepletu, tak už jsem ve stájích číslo 16... ještě stále tomuto číslování a téhle spleti boxů nerozumím.

John Michael - 11. října 2006 13:35
	soukromá zpráva od John Michael pro Taky už se těím až je poznám řeknu cestou do pokoje.. A to s tím během se tady provozuje normálně? nechci aby mě vyhodili hned po tom co mě přijali dodám na vysvětlení mého zděšeného výrazu... Zapít? to snad ne.. jak jim vysvětlím že pít nemůžu? proboha co já vím co se se mnou potom stane..pomyslím si když dan dořekne své plány o zapíjení..

Temná křídla noci - 11. října 2006 16:36

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Na boxu vedle Manuelova je napsáno Corina. Naproti Manuelovi, přes uličku, je box koně jménem Juan a vedle něj Justina. U boxu kobylky Justiny, ryzky s bílou hvězdou, která je uvnitř a zvědavě si tě prohlíží, je velký balik slámy. A na něm sedí snad nejmenší štěně, které jsi kdy viděl. A snaží se nerušeně do sena vyčůrat. V očích při tom má provinilý výraz dítěte přistiženého, jak si bez dovolení bere čokoládu. Asi si všimlo, že ho vidíš a myslí si, že jsi stájník a budeš ho hubovat.

Evishka - 11. října 2006 18:34
	soukromá zpráva od Evishka pro Vezmu z tých rukou noviny a ještě jednou a pozorně si článek pročtu. Podívám se ti do očí s výrazem smutného pejska. Nemohli bychom tam miláčku zajít? Mám tak strašně moc ráda koně a moc by mi to udělalo radost... Ještě jednou tě vášnivě políbím a naléhavě zaprosím. Prosíím broučku, prosím.

Lord Sifa - 11. října 2006 19:40

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Nasadím zamyšlený výraz a chvíli mlčím. Zbývá ještě vyřešit kde se cestou tam nasnídáme. Pak ti dám pusu na čelo a seberu ti noviny. Ale ty noviny už radši nepročítej, nebo mě přístě vytahneš na benefiční koncert jazzové hudby. Prohodím jako vtípek a vymaním se z tvého obětí. Zamířím tpátky docvičit a ještě cestou do místnosti se k tobě otočím. A začni se chystat brzi vyrážíme. Udělám gesto znamenající pouze jedinou větu a to " jakej jsem ? " pak už se ponořím do kondičního cvičení.

Micaela de Montorro - 13. října 2006 16:42
	soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro ,, Můžeme jít. " Vrátím deku do bryčky. Přece nepůjdu v dece. Hrdě zvednu hlavu a vyrazím krokem správné dámy, vedle starce.

Temná křídla noci - 13. října 2006 18:13

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jakmile sundáš deku, pocítíš okamžitě, jak vemni ostře studený je ten větřík, co dnes večer vane. "Dobrá slečinko, ale neměla by jste si, pro jistotu, přecejen tu deku ponechat. Tuším-li správně pánovy instrukce ohledně uvádění hostů, bude celý večer probíhat venku. Pan hrabě za tím účelem dnes nechal posekat trávu na jedné z méně užívaných pastvin vzadu za stájemi a postavit tam zastřešené pódium pro hudebníky a stan pro účel občerstvení a kvůli případnému dešti. A noci jsou již chladné." Odtuší starý kočí. Ale nic ti nevnucuje, byl to jen návrh.

Temná křídla noci - 14. října 2006 00:19

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Projela jsi tedy rychle auty přecpaným centrem, zabočila k ateliérům, hladce je minula a sice s jistým zaváháním, nebo» bezpečnostní systém brány vjezdu je naprogramován na podrobné prověření neznámých návštěvníků a ty, z hlediska počítači zadaných údajů, neodpovídáš popisu ani jednoho ze zaměstnanců stáje, či sídla, ani běžného klienta stájí, jsi projela dovnitř. Tvá cesta pak vede dál po štěrkem sypané cestě ponurou alejí staletých dubů, kterou osvětluje pouze měsíc téměř v úplňku a starobylé olejové lampy, zavěšené vysoko nad tvou hlavou na ponuře vrzajících řetězových úvazech. Na stromech dosud zůstávající dubové listí ( duby lystí na zimu neshazují )a hustota staletých korun stromů způsobují, že měsíční svit získává tajemný zelený přísvit. Před tebou se ve tmě dlouho prostírá scéna, jako z nějakého horroru. Jako ze Stokerova Drákuly. Až asi po čtvrthodině další jízdy, kdy se motorka, nepřizpůsobená do štěrkovitého terénu, občas smýká a hrozí tě shodit a zavalit a její zvuk se spolu s vrzáním úchytů lamp přízračně rozléhá alejí, se ti najednou za posledními stromy otevře do volného prostoru prostranství před budovou pro personál, jakousi podlouhlou garáží a první budovou stájí. Nikdo tu není, ale v dálce za stájemi je slyšet hudba a povyk mnoha hlasů. Tam zřejmě je ta oslava.

Cindy Give - 14. října 2006 10:25
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Oplatim mu usmev a vlezu do auta. Pak pokrcim rameny. mozek srotuje, jak si nevzpomina na zadne vhodne misto. Nekam za zabavou. Odpovim nakonec a jeste zariveji se na Joshe usmeji. Zavru za sebou dvirka auta a otocim se na ridice, jestli on naodou neco nevymysli, nebo jestli nema nejaky tip.

Temná křídla noci - 14. října 2006 12:12

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "To je dost široký pojem. Můžeme jít jen do kina a pak na dobrou večeři, nebo můžeme jít do divadla a potom opět na večeři.....Nebo.." A zamával ti před očima tmavě rudou růží......a elegantně vyhlížejícími dvěma vstupenkami, které musely stát celé malé jmění. "..můžeme strávit příjemný večer ve společnosti bavící se Los Angelské smetánky, na oslavě významného jubilea jedněch dost známých stájí. Máš ráda koně? Já jo."

Cindy Give - 14. října 2006 17:15
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Vyvalim oci na vstupenky. No tyjo....... Zarive se usmeju na Joshe. Ja taky. Odpovim na otazku ohledne koni a je na me videt, ze uz jsem si z moznosti vybrala. Vecer se smetankou...... tyjo..... Namotam si praminek vlasu na prst. Zavodne jezdim. Dodam s usmevem. Je vazne uplne uzasnej...... Pomyslim si o ridici.

Micaela de Montorro - 14. října 2006 17:48
	soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro Vyslechnu si radu staříka a znova si prohlédnu deku. Asi si ji opravdu vezmu, ale kdybych si ji nevzala tak by mi aspoň nějaký gantleman mohl nabídnout svůj kabát, což by byl důvod k seznámení. Šáhnu po dece a přehodím si ji přes ramena. ,, Tak tedy půjdeme. " Usměji se na muže.

Temná křídla noci - 14. října 2006 19:01
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Stařik ti, elegantním gestem pravého španělského kavalíra, opět s odzbrojujícím úsměvem nabídl rámě. Ikdyž je to jen kočí i teď ve stáří mu to ohromně sluší. Za mlada musel být jistě pravým lamačem dívčích srdcí.

Alexandra "Lex" Villefort - 14. října 2006 20:05

soukromá zpráva od Alexandra "Lex" Villefort pro Jednu chvíli křečovitě svírám řidítka, jako bych se silnou snažila udržet motorku na štěrkovité cestě a druhou chvíli už stojím před vchodem pro personál. Mírným vykopnutím nohy si nastavím stojan a motorku o ní opřu. Slezu, sundám si helmu a s nevolí se podívám na oprýskaný lak motorky v místech, díky mé wakizaši, kterou bohužel nerada nosím v nějaké ochranné pochvě a tak mi zanechá na laku nelichotivé a nevzhledné čáry. Měla bych si koupit pouzdro.. Když zaslechnu melodie a zvuky hostů uvnitř, zašklebím se. Bože.. oslavy.. Zakroutím nechápavě hlavou. Já nikdy na oslavy nebyla. Přijde mi to jako zbytečné vyhození peněz a špatně strávený čas. Ale i přesto všechno si neopustím ohodnotit svůj černý rolák a kalhoty jako zjevně nedostačující a příliš nápadné. Nu což.. Ujistím se, že nikde kolem není kamerový systém, i když to jsem měla udělat už dřív. Vybodnu se na to. Rychle dovnitř. Sáhnu na kliku. Pokud je zamčeno, pokusím se to vylomit.

Temná křídla noci - 14. října 2006 20:58

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Pomalu tě provedl kolem všech stájových budov až do zadní části areálu, kde na velké, obrovským ohněm osvětlené, louce stojí dřevěné, zastřešené podium na kterém právě jakási žena, za doprovodu svižného rytmu hudby čtyř španělských kytaristů, předvádí ukázkové flamenko. Pod pódiem se několik odvážných párů odhodlalo ji následovat. Na druhé straně větlené louky, ještě v dosahu světla plamenů velikého ohně, stojí bílý stan, jaký si obyčejně objednávají bohatí američané na romantické svatební hostiny. Je tu plno hostů. Některé poznáváš, jejich slavné tváře se dají těžko přehlédnout. Jiní jsou ti cizí. A z některých cítíš, že to vlastně ani nejsou lidé. Stařík, o kterém jsi, mimochodem, zjistila, že se jmenuje Miguel a že, stejně jak ty a zdejší pén, kterému zde zaměstnanci neřeknou jinak, než "náš pan hrabě", pochází ze Španělska, z Andalusie, tě uvedl mezi hosty a s úklonou se rozloučil.

Temná křídla noci - 14. října 2006 21:00

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jó, to je běžný. Voni lidi po tý dřině potřebujou trochu voraz......Vyhodit si z kopejtka, víš......Rozproudit krev. Ale furt se to taky nedělá. Akorát dyž někdo něco slaví." Odpoví ti Dan. "Za to tě nikdo nevyhodí a náš pan hrabě už vůbec ne. Von je divnej a vobčas přísnej, ale zlej neni. Starouš povidal, že prej nikdá nebyl zlej. Prej ani když tu začínal. Jenže to ani starouš nepamatoval." Rozkecal se a pomalu by zapoměl na svůj chléb. Vlastně na něj zapoměl určitě, protože dal ruku s ním dolů.......A pomazánka mu z něj spadla. Toho hbytě využila jedna ze zdejších, ke stájím neodmyslitelně patřících, koček, opatrně se přiblížila.........a než si toho Dan všiml, půlku pomazánky, vyklopené na zem, s obrovskou chutí spořádala. "Starouš.....tak sme řikali tomu dědovi, co si po něm podědil práci a pokoj."

Temná křídla noci - 14. října 2006 23:31

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Hudba a hovor vlastně nevycházejí ze vnitřku žádné budovy, ale ze zadu, jakoby za budovami stájí. Sice takovou hudbu normálně neposloucháš ale......takhle se slyší hrát kytaru jen málokdy. A málokdo v Americe to takhle zvládne zahrát. Tohle je......Flamenko, máš ten dojem. Hrané hezky svižně na čtyři kytary. Oslava je tedy venku. Je to dost daleko, až za všemi budovami stájí. Ale nekonec jsi se přecejen odvážila nechat zde motorku bez dozoru a jít tam.

Alexandra "Lex" Villefort - 15. října 2006 00:02

soukromá zpráva od Alexandra "Lex" Villefort pro Ohou.. ohnivé španělsko.. co dělá tady v Americe.. ne, že bych nebyla zvyklá na ledaccos.. ale.. Zaposlouchám se do zvuku kytar a chtě nechtě začnu do rytmu pohybovat hlavou. Ale kušuj... Zaženu rytmus. Schovám wakizaši, jílcem k zemi a čepelí vzhůru, za paži a vydám se za zvukem ke stájím. Dávám si pozor, abych nebyla viděna. Tak kohopak to tu máme.. lidi..

David Dent - 15. října 2006 00:46

soukromá zpráva od David Dent pro Poctivě pohledem přeletím každou cedulku na dvířkách boxů. Ne, že by mne to tak zajímalo, ale chci si být jistý, abych to jméno třeba jen nedopatřením nepřehlédl. "Corina," začnu si jména opakovat v duchu. "Juan, Justina..." nedojdu však daleko a zarazím se. Do mého zorného pole se dostalo malé štěně. U boxu ryzky Justiny sedí na balíku slámy pes, který velikostí připomíná snad myš nebo potkana, či krysu. Zavrtím hlavou a silně dupnu, abych nenadálým protnutím monotónního ticha, jež podbarvuje jen hudba jdoucí od nedaleké slavnosti, to malé psisko vystrašil. Pak klidně a bez zájmu zrak odvrátím a vydám se dál hledat onoho oře s latinským názvem – koně Aurelia

Temná křídla noci - 15. října 2006 00:55

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Obešla jsi jednu budovu stájí, pak druhou.....nakonec všech 24. A za nimi, na čerstvě posečené pastvině, osvětlené pouze obrovským ohněm, který hřeje až k tobě, když pomalu přicházíš po úzké cestě....a pálí. Kus od ohně stojí čerstvě ze dřeva postavené zastřešené podium, na kterém právě čtyři kytaristé doprovázejí svižnou melodií mladou tanečnici ukázkově předvádějící flamenko. A dole pod podiem ji několik párů v elegantních večerních úborech velmi zdařile napodobuje. V dálce jsi ještě zahlédla velký bílý stan, jaký si bohatí objednávají na svatební hostiny. Hostů je tu velmi mnoho. Pánové ve fracích a oblecích, dámy různého věku i proporcí v různých slavnostních šatech, dlouhých i kokteilkách, mnoha barev, s flitry a jesklými výšivkami i ber nich, s pravými drahokamy i s obyčejnou bižuterií, nebo úplně bez ozdob, oblečené se vkusem, nebo bez něj. A stihla jsi už zjistit ( vycítila jsi to ) že ne všichni jsou lidé. Všichni se, zdá se, baví. Po hostiteli však zatím ani památky. Už je máš skoro na dosah..... Když v tom tě, tobě neznámá cizí vůle, přiměla zastavit se a buď upustit, nebo schovat zbraň. "Vítejte, slečno Alex. Vy neznáte mě, já však vás již znám. Bavte se. Ale svou zbraň raději ponechtě vně areálu, kde zábava probíhá." Řekne ti neznámý, příjemě sametově mužný, ale zároveň velmi autoritativní hlas, znějící ve tvé vlastní hlavě. "Nerad bych totiž byl nucen vám tu malou blýskavou hračku odebrat. Mé doteky měkdy bývají bolestivé a zanechají následky."

Temná křídla noci - 15. října 2006 01:23

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Tak to se ti tahle stáj bude asi líbit. Je oooooooooobrovitá!" Odpoví Joshua s úsměvem, který dává jasně na jevo, že jsi ho tím sdělením velmi potěšila. "Ikdyž nevím, jestli se ti budou líbit i koně. Andalusani moc závodní koně nejsou. Spíš tak na rekreaci, do terénu......nebo na drezuru. To jako jezdíš dostihy? To jezdí i dívky?" Tohle zřejmě nevěděl. "Akorát se kvili tomu budeme muset vrátit zpátky do LA, takže už asi dnes večer domů zpět nedorazíš. Nevadí?" Zeptá se ještě. Ale nadfšené hvězdičky, zářící ve tvých očích hovoří jasně.

John Michael - 15. října 2006 01:26

soukromá zpráva od John Michael pro Aha... no když je to tady běžný tak bych asi neměl kazit tradici že.. a co ty vůbec o hraběti víš... vypadá tak mladě a přitom říkáš jak je starej... zeptám se nenápadně Dana... Hrabě se asi netají svým půvoem když to na sobě dává takhle znát pomyslím si. potom pozoruji kočku, která líže pomazánku a jakmile ji spořádá, pozoruji co dělá dál.. proč tak civíš na tu kočku? řeknu si když se mi konečě povede odtrhnout zrak.. zas tolik zase nehladovíš.

Temná křídla noci - 15. října 2006 01:43

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Kočka si v naprostém klidu sedla a začala si čistit kožich. Necítí potřebu ani odběhnout pryč, ani se k někomu lísat. "Neřikal sem, že je starej......řikal sem "náš starej", jako zaměstnavatel. Prostě, že tomu tady šéfuje." Odpoví Dan. "No.....co já vo něm můžu asi tak vědít, člověče? Von se stájníkům a kočím se svim životem nesvěřuje. Vim akorát, že je přísnej, ale ne pes a že dobře platí a dobře se stará. Vo lidi i vo koně. Je tu dokonce kůň, kterýho vobstarává vosobně a každej večír ho chodí project. Menuje se Rodrígo a je zvláš» ve stáji. To zvíře uznává jenom jeho, vostatní k sobě nenechá přiblížit víc, jak na padesát kroků. Co ten už pokopal a pokousal štolbů. A když příde pan hrabě, je ta bestie jak vyměněná. Lísá se k němu a naprosto klidně postojí, když mu namdavá sedlo i když ho uzdí a pak mu zapíná podbřišník. Jednou sem na to koukal, dočista jak jelen."Dá se do vyprávění.

Cindy Give - 15. října 2006 11:04
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Dostihy jsem taky párkrát jela, místní přeborky, ale ne na svém koni. Na tom jezdím parkury, semtam i drezuru. Můj úsměv je ještě zářivější. Andulasani jsou moc krásný. Řeknu ještě nadšeně. Když se mě zetá, jestli to nevadí, můj úsměv se ještě rozšíří, na znamení toho, že mi to vážně nevadí. Tyjo........ má i rád koně..... je vážně skvělej. Pomyslím si.

John Michael - 15. října 2006 11:13

soukromá zpráva od John Michael pro Číčo neseď tady jen tak.. já mám hlad pomyslím si když vidím jak kočka provokuje.. Takže se ani nemám pokoušet se za tím koněm podívat jo? zeptám se dana namísto přemýšlení o kočce. To víš, já tě předtím blbě pochopil.. ja si říkal náš starej tak sem myslel že šéf už je starší pán a když jsem ho potkal na cestě tak mě to trošku zmátlo a nevěděl jsem jestli opravdu mluvím s ním řeknu svou historku o seznámení se s novým zaměstnavatelem.. No ale myslím že už je a čase představit mi ostatní co ty na to??

Temná křídla noci - 15. října 2006 14:23

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "No radši k němu vůbec nelez. |Vono se nikdá neví, co takový zvíře s člověkem udělá, když se mu voctne v boxu. Rodríga se tu všichni bojej jak čert kříže. A ten kůň to ví a dovede toho zneužít. Někdy to vypadá, jako kdyby byl chytřejší než člověk." Rozpovídá se Dan. "No jo, no. Tak sorry. Já nevěděl, že to neznáš, že se to tak šéfům řiká, "náš starej". A máš recht. Rači dem, je tu zima a mám hlad." A teprve teď se podívá na chleba ve své ruce, na mastný flek na schodu, kde stojí a na kočku, čekající, že ještě něco dostane. "A do hajzlu! Moje večeře skončila v kočičím žaludku. Tak holt budu asi loutat suchej chleba." Zlobí se. A zdvihne ze země malý kamínek a mrští ho kočce do kožichu. Ta zamňouká, poskočí......a peláší radši pryč. "Tak poď dál. A neboj se. My sme hřmotná parta, ale nekoušem.....většinou." Otvírá, mezitím co hladově sleduješ utíkající večeři, Dan dveře a s úsměvem tě zve dál.

Temná křídla noci - 15. října 2006 14:31

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Bezva.....Jenom aby mi pak tvůj táta nevyprášil hřbet rákoskou a máma válečkem na nudle, až tě přivezu zítra odpoledne." Směje se Joshua a nasměruje auto po dálnici na LA. Cesta pak plyne celkem klidně. Stavili jste se na večeři v malém motorestu u silnice a povečeřeli steak, hranolky a colu spolu s asi deseti řidiči kamionů. Dokonce mezi nimi byl jeden Polák a jeden Čech. Ten vám vyprávěl o tom, jak malá a jak krásná je jeho rodná zem a ukázal vám fotky své ženy, tří dětí a psa. Jmenoval se Martin Vaněk a když zjistil, že máte rádi koně, prozradil vám, že v autě právě tři koně veze do LA. A právě do té stáje, kam jedete.

John Michael - 15. října 2006 16:28
	soukromá zpráva od John Michael pro Takže to je první místo kam se půjdu zítra podívat pomyslím si ale místo toho řeknu Neboj dane.. já nějakej ten kopanec vydržím.. od koně je to sice jiný než od člověka ale taky se to dá.. No jo ja myslel že víš že ti to ta kočka žere... ale tak určitě se tam ještě něco najde ne? zeptám se ho když smutně pozoruje svůj suchý krajíc... Tak tedy Veď mě

Micaela de Montorro - 15. října 2006 16:39
	soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro Rozloučím se s Miguelem a rozhlédnu se. Musím se seznámit s hrabětem. Je to velice moc náhod. Džím se spíše stranou společnosti a sleduji dění, to že někteří nejsou ani lidé mě vyvedlo z míry, ale mohla jsem to čekat.

Temná křídla noci - 15. října 2006 16:56

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Psík se leknutím posadil.....A upřel na tebe na chvilku roztomilé korálky svých černých oček. Jemě kýchl, když se mi do čimáku dostalo troch zvířeného prachu ze sena. A potom seskočil z balíku, opatrně tě, letmo, bez většího zájmu, ale také beze strachu očichal....a odběhl si někam hrát. Další box patří koni jménem Enríko vedle něj je Ermés naproti, vedle boxu Justiny je Gelar a vedle něj Chasinta vedle ní Pedro, který vystrčil z boxu tmavě hnědou hlavu s bílou hvězdou na čele, aby se podíval, kdo se to tu plíží. Vedle Pedra je prázdná stáj bez cedulky se jménem. Pak je Pauleta a Rufus. A naproti je Argenil, Drina, Fiesta.....a Aurelio, který ve svém boxu, ani ve výběhu není. Zatím tu nikdo nečeká, ale slyšíš už vzdálený rozhovor. Jeden z hlasů znáš, patří hraběti. Mluví s nějakou ženou. Co si říkají moc neslyšíš. Pouze jsi zaslechl své jméno. Calé své jméno, komusi sdělované. To bylo jediné, co se dalo z rozhovoru pochytit.

Alexandra "Lex" Villefort - 15. října 2006 17:01

soukromá zpráva od Alexandra "Lex" Villefort pro Chviličku se dívám na zdatnou tanečnici flamenka. Nevím proč, ale všechny tance mi připomínají bojové umění. Ne všechny stejnou měrou, ale vždy si najdu něco dynamického, akčního, co se mi na tanci líbí. A» rychlost, vášeň a nebo jen smysl pro detail. Flamenko není můj oblíbený tanec a tak jej nesleduji déle, než je nezbytné pro získání přehledu o lidech a upírech zde venku. A ještě jedna věc... nesnáším, když mi někdo leze do hlavy. A to mi právě teď někdo provedl. Mám takové tušení, že to byl sám hrabě, který to zde pořádá. Nechci si tu udělat nepřátele a navíc, jsem zvědavá. Dojdu k blízkosti někoho, u koho bych si mohla zanechat zbraň s tím, že to doporučil pan hrabě a poté se pokusím vmísit se mezi dav. Procházím kolem, sleduji, jak tančí, popíjí a baví se. Vlastně ani nevím, co tu přesně dělám a proč tu vlastně jsem. Vím jen, že hledám hraběte...

Temná křídla noci - 15. října 2006 17:11

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Starý Miguel se na tebe ještě jednou mile usmál, poslal ti elegantním gestem vzdušný polibek.....a opravdu odešel. Už tu není nikdo, koho bys opravdu dobře znala. Nebo kdo by ti byl blízký. Chápeš, že ten starý kočí má asi své povinnosti. Ale....jsi tu mezi těmi lidmi tak sama. Náhle se změnilo osazenstvo na pódiu i rytmus hudby a všichni hosté se s chutí dali do tance. Znáš ho. Je to Farandela. Nějaký světlovlasý mladík v naškrobené bílé košili a slušivém zlatém sáčku se na tebe usmál a podal ti ruku, aby jsi se také zapojila do tance.

Temná křídla noci - 15. října 2006 17:23

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Bloumáš tedy, zatím bez cíle, po pastvině, mezi hloučky lidí a nelidí. A hledáš hostitele. Jenže ten tu zatím není. Náhle se změnilo osazenstvo na pódiu i rytmus hudby a všichni hosté se s chutí dali do tance. Znáš ho. Je to Farandela. Všichni hosté se zapojili do tance. A jak proud tanečníků probíhal kolem tebe, někdo tě uchopil za ruku a vtáhl s sebou do tanečního reje. Ruka, která tě drží, je malá, jemná dívčí ruka. Je do sněda opálená, jako bývala tvoje ple», než jsi byla prokleta. A když zdvihneš hlavu, abys viděla, kdo tě to drží za ruku, díváš se do usměvavé tváře a jiskrných černých očí mladé dívenky s dlouhými havranímy vlasy. Té malé indiánské tívce může být tak 15 let. Vypadá, jako dívka z kmene Čejenů......Nebo alespoň napůl.

Alexandra "Lex" Villefort - 15. října 2006 17:51

soukromá zpráva od Alexandra "Lex" Villefort pro Překvapeně sebou trhnu a chtě nechtě se zapojím do skotačícího kruhu. Někdo mě svírá. Drží mě a nutí tancovat. Podívám se na malou dívenku a na okamžik strnu. Avšak držím se rytmu a poskakuji dál, respektivě tancuji. Tak dlouho jsem neviděla žádného indiána. Už to bude přes století. A takhle dívenka.. "Pus»!" Syknu tiše a drsně se škubnutím vytrhnu ze sevření. Odklopýtám, stále ještě rozladěna skákavým rytmem písně, stranou. Otočím se k ostatním zády, ukazováčkem a palcem si stisknu kořen nosu. Je to jen dítě... jen dítě... Vybaví se mi tváře našich lidí, když mrtví, spálení, rozřezaní a potrhaní leželi na zemi. Mrtvé oči, které na vás hledí. To ve vás zanechá stopu. I ve mě ji nechalo, ale dlouho jsem ji považovala za ztracenou. Až doteď... až do té doby, co jsem viděla tu dívku. Minulost jako by se prolnula do přítomnosti. Ale je to minulost.. věci, které nejdou změnit. Zavrtím hlavou, snažím se dostat z ní špatné myšlenky, vzpomínky na smrt. Vždy» já smrt také rozsévám... Uvědomím si krutý fakt a ten jediný mě vrátí zpět do reality. Zhluboka vydechnu a otočím se k osazenstvu zpátky čelem. Pozoruji mladou dívenku, jak tančí.

Cindy Give - 15. října 2006 19:00

soukromá zpráva od Cindy Give pro Napíšu SMS domů, že přijedu až zítra a kam jedeme, aby rodiče náhodou nedostali infarkt strachem. Pak si přepnu moil na vibrace a čekám, jestli se ozvou nějaké námitky ze strany rodičů. V motorestu jsem si dala colu Light a hranolku jen trochu, ne že bych si chtěla stěžovat a nechutnali mi, ale na linii se myslet musí. :-) Čecha poslouchám, sice vím, že nějaká země, jako Česká Repulika existuje, ale až do téhle chvíle jsem netušila, jestli jsou tam tropická vedra, nebo čtyřmetrové závěje sněhu a až dnes jsem se dozvěděla, že ani jedno. Vaněk..... zajímavý jméno.... Pomyslím si a chvíli přemýšlím, jak by se asi mohlo psát. Pak toho nechám, zaberu se do rozhovoru a prohlížím si fotky.

Temná křídla noci - 15. října 2006 20:59

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Její tvář dobře vyniká v davu, je.....tak jiná než ostatní. Právě obtáčí skotačivé kolečko kolem svalnatého indiánskáho muže v prostém, ale čistém svátečním oblečení. Tak jiskrná, tak š»astná, tak plná radosti. A ten muž.....to bude nejspíš její otec. Teď ji popadl a zdvihl v tanci do vzduchu. Jako kdysi zdvihal otec tebe. Proč ti to hrabě připomíná? Co tím chce říct? Kdo vlastně je?

Temná křídla noci - 15. října 2006 21:08
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Po chvíli mobil zavibroval. Maminka odpověděla:"Hlavně se nenachlaď, Cindy.Pořádně jez. A neber drogy." Pořád ještě v tobě vidí malé děvčátko. Čech právě říká něco o tom, že dělá doma přepravu pro jednu závodní stáj. A že veze hraběti tři kladrubáky. Prý hřebce, klisnu a dvouletka.

Temná křídla noci - 15. října 2006 21:09
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro MH: Hraješ?

David Dent - 15. října 2006 22:37

soukromá zpráva od David Dent pro Ještě jednou se podívám na to drzé štěně, jak si to bez bázně přilopotí až ke mě. Navíc se zdá, že mi i stejnou měrou oplácí můj nezájem. Zarazím se, na něco jsem si totiž vzpomněl. Popravdě, zvíře s tím nemá nic společného, ale připomnělo mi několik věcí, které mne nutí skřípat zubama. Tohle jednání vyloženě nesnáším, protože si to ke mě už dlouho nikdo nedovolil, ale zdá se, že si budu muset začít zvykat. Je to jasný příklad tvrzení; "Nevědomost je sladká!" Ještě mne tu neznají. Přes oceán se mé jméno vlastně nemuselo vůbec dostat - maximálně, třeba jako pověra či legenda. Nikdo tady přezdívku Silverhand nevyslovuje s úctou a strachem. Zavrtím hlavou a raději se znova ponořím do hledání koně, bude to tak lepší. A znova si v duchu opakuji jména, které vidím – jen pro pořádek. "Enriko, Ermés, Gelar, Chasinta, Pedro, Pauleta, Rufus..." pomaloučku přecházím od boxu k boxu. "...Argenil, Drina, Fiesta." Je zvláštní, co ze mne 600 let života v bolestech, podvodech a zabíjení udělalo. Kde je ten Ir, který hrával divadlo a radoval se z maličkostí? Je to prosté. Samotný básník by to napsal takto; "Spí pod tlustou vrstvou ledu složeného z intrik, krutosti a bolesti." "Aurelio," zašeptám, když spatřím tu správnou ceduli se jménem... "konečně!" V očekávání se rozhlednu kolem. Nejprve nic nevidím, ale pak zaslechnu hlasy. "Výborně, už vás očekávám done de Montorro!" ušklíbnu se a zůstanu stát na smluveném místě. Oči upnu někam do neznáma a pravou nohu lehce povolím, v odpočinkové póze.

Orlando de Montorro - 16. října 2006 00:04

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Opatrně, aniž bys to pocítila jsem sledoval tvé myšlenky. A se směsí radosti i smutku zároveň jsem shledal, že se zaobírají podobnými věcmi, jako mé vlastní. Ano....je to správné rozhodnutí. Miluji tu dívku od první chvíle, co jsem ji uviděl. A teď....máme i stejné tužby. Které se nenaplní. Nebo ano? Mohl by dar, jenž mi byl kdysi dávno dán, přízní boha, způsobit znovu zázrak početí..... Kdyby jste jrj potkala o samotě Eliseo, bát se, by mohlo být jediné, co vás uchrání. Vy se s tím mužem ale nesetkáte o samotě. Naštěstí." Odpovím své krásné dámě když mi skládá kompliment. "A....Stydět se není opravdu proč. Na pomluvy jsem už zvyklý, má drahá. Pohybuje-li se někdo v kruzích společnosti, na které se zaměřuje pozornost, s trochou pomluv musí počítat. Zvyknete si. Snad." Namítnu na obavy z pomluv. Proč by mě, konec konců, kdo pomlouval za to, že se ukazuji na veřejnosti s milou a krásnou dámou? Kterou navíc miluji Pomalu tě vedu za ruku. Ani nevím kdy se naše prsty automaticky propletly mezi sebou. Vcházíme do stáje a tam, u boxu, potřícího tvému Aureliovi, stojí ležárně opřen muž, okterém jsem ti řekl, že tě s ním seznámím. Symoatický, hezký bloďák by byl jistě miláčkem žen, kdyby se mu v bledé tváři neusadila krutost a kdysi laskavé oči nezábly ledem bezcitnosti. A přece v něm je cítit, kdesi v hloubce, dřívější citlivost. Někdo mu musel hrozně ublížit, když se tento dříve cituplný mladík, změnil v krutou bezohlednou.....stvůru. Jenže tato "stvůra" píše jedny z nejkrásnějších básní jaké jsem kdy četl. A v nich není po stvůře ani známky. To ale ty nevíš. Neznáš ho. A přesto, že je velmi hezký, potkat jej sama na ulici....utekla bys s hrůzou.....Pokud bys to stihla. To opravdu není můj přítel. Není ničí přítl. Možná ani sama sebe.

Temná křídla noci - 16. října 2006 00:35

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Netrvalo to moc dlouho, takže ti od chladu a od opírání se o box, nestihla stuhnout záda. Ikdyž moc pohodlný ten postoj není. Tvé očekávání skončilo. Zaslechl jsi dvojici tichých kroků, vstupujících na dřevěnou podlahu stájí a hovor. Hrabě někomu něco říká. Zřejmě dívce, protože ji oslovil jménem Elisea. "Kdyby jste jrj potkala o samotě Eliseo, bát se, by mohlo být jediné, co vás uchrání. Vy se s tím mužem ale nesetkáte o samotě. Naštěstí." Slyšíš jeho slova..·Žeby mluvil o tobě? "A....Stydět se není opravdu proč. Na pomluvy jsem už zvyklý, má drahá. Pohybuje-li se někdo v kruzích společnosti, na které se zaměřuje pozornost, s trochou pomluv musí počítat. Zvyknete si. Snad." Vyvrací jí obavy z pomluv....zřejmě kvůli té oslavě. A pak vyjdou zpoza rohu a stanete si chvíli mlčky tváří v tvář. Hrabě....předpokládáš, že je to on....je vysoký muž s havraními vlasy sepnutými v týle do ohonu, jak bývalo zvykem šlechticů v 17. století. I oděn ne jako by od té doby nepřešlo nad světem téměř 400 let. Má...i přesto, že je zcela určitě upírem, snědou ple» rodilého Španěla a černé, jakoby sametové oči, z nichž vyčteš moudrost, autoritu, ale také laskavost. Je na něm cosi, co dělá dojem že je ještě vznešenější, než působí chůzí, gesty, mluvou, držením těla.....i krásou rysů obličeje. Mě+l jsi kdysi možnost vidět hraběte Rodríga de Montorro y Cabeza a je ti jasné, že pokud je toto jeho syn, pak byl adoptován, nebo zdědil krásu po matce. Don Rodrígo byl totiž ve tváři tak ohyzdný, jako je tvá duše zkažená. Vedle mladého hraběte jako by stál sám snděl z nabes. Tak krásná ta dívka je, se svou záplavou zlatavě plavých loken, volně rozpuštěnou po ramenou a očima barvy hladiny mořského zálivu v odpoledním slunci. S kčehkou linií tváře a rty jak z růžových plátků. Kdyby i ona nebyla upírkou, opravdu by mohla být anděl, v těch stříbřitě modrých šatech z doby, kdy jsi ještě býval občas i š»astný. Nic neříkají. Hrabě zřejmě dává dívce možnost si tě prohlédnout. MH: Ačkoli Orlanda hraju já, piš odteďka Jemu a Elisee, ne mě.

Ahasashi Tanaka - 16. října 2006 13:54

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Díky Jimmy." kývnu když nás pustí dál. Rovnou projdu do krámku, vezmu Japonské mýdlo, v kuchyňce popadnu ručník a sednu si na židli. "No jo máš ty to ale trampoty kamaráde..." uchechtnu se napůl ironicky. Ironii používám často, ale obvykle to ani tak znát není. "Ten báječný závin si dám raději až potom...nechci so ho okořenit shnilým zelím nebo něčím podobným..." dodám a svléknu si kabát. Tak zlé to nebude, bude tsačit morká houbička a bdue zase v pořádku. Naštěstí je naimpregnovaný. Hůř dopadly vlasy. Opatrně si přetáhnu přes hlavu rolák abych si ho nezasvinil a odložím jej na židli. Ručník si přehodím přes rameno a opřu se o zeď vedle dveří do koupelny. A čekám.

Temná křídla noci - 16. října 2006 15:25

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jimmy vše odkýval a pak odběhl na dvůr za krámkem pustit bojler. Chvíli bylo slyšet kopání do něčeho kovového a několik značně peprných čínských, japonských a korejských nadávek....prokládaných starou dobrou angličtinou. Pak vlezl Jimmi zase zpět do krámku a se šmouhou od sazí na čele a se zářivým úsměvem ti oznámil. "Tak kamaráde, rač vstoupit do koupelny, teplé vody bude dost."

Ahasashi Tanaka - 16. října 2006 17:37
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Dáma má přednost." pousměji se a nechám do koupelny vstoupit onu neznámou slečnu. Počkám až se dá do pořádku ona, pak teprve bude řada na mě. Zavřu za ní dveře a opět se opřu o stěnu.

Evishka - 16. října 2006 20:12

soukromá zpráva od Evishka pro Štěstím bez sebe letím do koupelny, abych se dala do pořádku. Děkuji miláčku! Křiknu a zavřu za sebou dveře od koupelny. Musíš si pohnout, né že tu budeš půl hodiny jako vždycky. Nejdřív vyčistit zuby, nasadit čočky, abych viděla, co si můžu obléct ze svého nového šatníku a zbývá už jen namalovat se a učesat. No, snad to stihneš holka! Kolik máme času, broučku? Uslyšíš můj ztlumený hlas z koupelny.

Cindy Give - 16. října 2006 20:57
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Matce odpovím: Neboj. Nejsem malá. a zastrčím moil zpátky do kabelky. Slyšela jsem, že v Čechách je nejstarší chov kladrubáků. Vybavím si se zájmem jeden článek, který jsem kdysy četla o světových chovech. Byla tam ještě zmínka o frísácích v Holandsku a podoných chovech. Jsem zabraná do hovoru s Joshuou a tím mužem a čas mi pěkně ubíhá.

Temná křídla noci - 16. října 2006 21:31
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "To si děláš srandu, že? Dy» tě to zvíře zabije. Hrabě ho kouzpil vod nějakýho chlapa, co ho tejral. Ten kůň je dočista nepříčetnej, když k němzu někdo vleze do boxu, nebo do výběhu." Zděsí se Dan a v tu ránu docela zapoměl, že měl hlad. "Rači poď dovnitř, to vichrno tady veňku ti nějak leze na mozek, parde."

John Michael - 16. října 2006 21:42
	soukromá zpráva od John Michael pro No dobře.. možná máš pravdu řeknu Danovi.. Plácám abych ukázel že se ho nebojím... vždy» sem ho ještě neviděl tak nevím do čeho jdu že řeknu danovi na svou obhajobu Tak jo.. jdeme dovnitř a nechám jít Dana prvního

Temná křídla noci - 16. října 2006 21:49

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dan se sice původně chtěl vžít do role hostitele a projít až za tebou, ale když ho pouštíš, nakonec tedy jde první. "Vedu vám hosta, panstvo!" Vyřvává už na schodech a zpoza rohu se po tom oznámení vynoří bledá pihovatá, proztáhlá mladá tvář s ohnivě rezatou kšticí. Typický irčan. "Kdo to je, Dandy?" táže se ten mladák s typickým irským zpěvavým přízvukem. "Nový maso?"

Temná křídla noci - 16. října 2006 21:58

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dáma se zachichotá a cudně sklopí hlavu. "To nemusíte, pane. Určitě pospícháte víc, než já." "Ale jen běžte, však on si pán rád počká. No že jo, Ahasashi?" Ozve se s úsměvem od ucha k uchu Jimmi zpoza pultu, kde právě nalévá do šálků objednaný čaj. Všiml jsi si, že se rozhlédl, jestli kromě vás v krámku už nikdo není, a pak nenápadně přidal k vašim dvěma šálkům ještě třetí pro sebe.

John Michael - 16. října 2006 22:00
	soukromá zpráva od John Michael pro Nový maso? No i tak by se to dalo nazvat řeknu a usměju se.. právě sem tady dostal místo hlavního stájníka a dan říkal že mě s váma musí hned seznámit.. Já sem John představím se.. potom počkám jak na mě budou ostatní reagovat.

Temná křídla noci - 16. října 2006 22:01
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Zajímavý poznatek: Zjistila jsi. že čočky najednou nepotřebuješ, protože i bez nich vidíš líp, než kdy předtím.

David Dent - 16. října 2006 22:06

soukromá zpráva od David Dent pro Naštěstí jsem nemusel čekat nijak dlouho. Ševelení nesoucí se prochladlou stájí přešlo ve zřetelná slova muže mluvícího k nějaké dívce, nebylo žádných pochyb. Hlas dona de Montorro jsem už slyšel, znám i jeho rukopis, ale teď přišel čas, abych ho konečně poznal osobně. Jsem zvědav, zda je alespoň trochu podobný svému otci. Zakrátko spočinul předemnou i se svým půvabným doprovodem. On jako noblesní šlechtic z dřívějších dob a ona jako něžný anděl. Tenhle don Orlando podědil po svém otci tak akorát jméno a část majetku. Opravdu, nejsou si vůbec podobni. Ani já nejprve nehodlám promluvit. Nechám oba dva příchozí, aby si mne mohli prohlédnout, tak jako já si prohlížím je. Co do počtu... Jsem poměrně urostlý muž s rozložitou hrudí a silnými pažemi. Vlasy... špinavý blond a poněkud delší, přičemž trochu pocuchané od podzimního větru. Oči jsou zelené a hnědé vousy mám upravené do tvaru, či vzdálené podoby podkovy. Má tvář je plnější a vzhledově působí mladě - tak 25 – 30 let. Oblečen jsem v rudé hedvábné košili, černých kalhotách a tmavých společenských botách. Kolem pasu mám pásek, jehož stříbrná spona vyčuhuje zpod spodního lemu košile a třpytí se v důsledku odrážení stájového osvětlení. Košili nemám dopnutou až ke krku. Nikdy si ji nedopínám, a tak jde při bližším pohledu vidět veliká jizva táhnoucí se od záňadří až ke krku. Tu si na mě škodolibě poznačil osud a nutno říci, že se na mě vyřádil docela dost. Tahle jizva není zdaleka jediná. "Přeji krásný večer! Done Orlando Markusi Antonio de Montorro´y Cabeza," promluvím s francouzským akcentem a lehce se ukloním s pravou rukou přiloženou na srdci. "Madam," otočím se k dívčímu doprovodu. Dle slušnosti bych jí políbil ruku, ale slyšel jsem donovi poslední slova, než ke mně přišli. Tak nějak je beru na sebe. Takže, pokud ji sama ke mě nenatáhne, tak to rozhodně neudělám. "Je mi ctí! Předem děkuji za pozvání. Vaše sídlo, troufám si říci hacienda, je nádherná. Zdědil jste po svém otci jen to dobré... měl jsem tu čest poznat i jeho," usměji se. Teď je na řadě hostitel. Dle pravidel se pustíme do pozdravů a představovaní. Nemám tyto procedury zrovna v lásce, ale když to musí být. nedá se nic dělat.

David Dent - 16. října 2006 22:07

soukromá zpráva od David Dent pro Naštěstí jsem nemusel čekat nijak dlouho. Ševelení nesoucí se prochladlou stájí přešlo ve zřetelná slova muže mluvícího k nějaké dívce, nebylo žádných pochyb. Hlas dona de Montorro jsem už slyšel, znám i jeho rukopis, ale teď přišel čas, abych ho konečně poznal osobně. Jsem zvědav, zda je alespoň trochu podobný svému otci. Zakrátko spočinul předemnou i se svým půvabným doprovodem. On jako noblesní šlechtic z dřívějších dob a ona jako něžný anděl. Tenhle don Orlando podědil po svém otci tak akorát jméno a část majetku. Opravdu, nejsou si vůbec podobni. Ani já nejprve nehodlám promluvit. Nechám oba dva příchozí, aby si mne mohli prohlédnout, tak jako já si prohlížím je. Co do počtu... Jsem poměrně urostlý muž s rozložitou hrudí a silnými pažemi. Vlasy... špinavý blond a poněkud delší, přičemž trochu pocuchané od podzimního větru. Oči jsou zelené a hnědé vousy mám upravené do tvaru, či vzdálené podoby podkovy. Má tvář je plnější a vzhledově působí mladě - tak 25 – 30 let. Oblečen jsem v rudé hedvábné košili, černých kalhotách a tmavých společenských botách. Kolem pasu mám pásek, jehož stříbrná spona vyčuhuje zpod spodního lemu košile a třpytí se v důsledku odrážení stájového osvětlení. Košili nemám dopnutou až ke krku. Nikdy si ji nedopínám, a tak jde při bližším pohledu vidět veliká jizva táhnoucí se od záňadří až ke krku. Tu si na mě škodolibě poznačil osud a nutno říci, že se na mě vyřádil docela dost. Tahle jizva není zdaleka jediná. "Přeji krásný večer! Done Orlando Markusi Antonio de Montorro´y Cabeza," promluvím s francouzským akcentem a lehce se ukloním s pravou rukou přiloženou na srdci. "Madam," otočím se k dívčímu doprovodu. Dle slušnosti bych jí políbil ruku, ale slyšel jsem donovi poslední slova, než ke mně přišli. Tak nějak je beru na sebe. Takže, pokud ji sama ke mě nenatáhne, tak to rozhodně neudělám. "Je mi ctí! Předem děkuji za pozvání. Vaše sídlo, troufám si říci hacienda, je nádherná. Zdědil jste po svém otci jen to dobré... měl jsem tu čest poznat i jeho," usměji se. Teď je na řadě hostitel. Dle pravidel se pustíme do pozdravů a představovaní. Nemám tyto procedury zrovna v lásce, ale když to musí být. nedá se nic dělat.

Temná křídla noci - 16. října 2006 22:36

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Mládenec vyleze zpoza rohu a sejde ty dva schody, které vám ještě zbývají vyjít, aby jste dosáhli chodby nad schodištěm. V tu ránu se zpoza rohu vynoři další hlava. Blonďáj s červeně obarveným čírem. Mladý irčan je hubený jak tyčka....a na výšku může mít tak dobré dva metry. "Já sem Savier O´Konor." Podává ti ruku. A támleten číratej potřeštěnec je muj bráchanec Ned."

Temná křídla noci - 16. října 2006 22:43
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jo jo, přesně tak, slečinko." Řekne Martin Vaněk téměř dokonalou angličtinou. "Vy tomu nějak rozmíte, nejste taky vod fochu?" Mezitím jsi zjistila, že Josh se už podruhé nervozně kouká na hodinky. Pokud jsi si stihla všimnout, začátek té slávy měl být v osm večer. A už je skoro devět.

Alexandra "Lex" Villefort - 17. října 2006 15:35

soukromá zpráva od Alexandra "Lex" Villefort pro Vrhnu zlostný pohled po otci oné dívky. Nesnáším, když se takhle radují. Nesnáším to, protože jsem zapomněla jaké to je. Zkrabatím čelo, nadzvihnu obočí a zakroutím hlavou. Nechápu to... Přestanu se na ně dívat a vydám se hledat hraběte. Tak dobře hrabě.. kde jste, chci s vámi mluvit.. a přestaňte se mi š»ourat v hlavě.. Možná oprávněně, možná ne, jsem ho nařkla v myšlenkách z toho, že se mi podíval do vzpomínek. Do vzpomínek, které jsou tak hluboko ukryté, že si na ně už nepamatuju, ale on mi je připomněl. Tou dívenkou, jejím otcem. Indiáni. Jako bych slyšela zpěvné rituály, které šamani doprovázeli kolem ohně spolu s tancem, který připomínal lov divoké šelmy. Připomínal mi mě.. Medvědici.. a teď jsem taky medvědice.. osamocená, bez bratra a zmatená.. Co teď? Posmutněle se podívám kolem. Tolik rozjařených tváří. Musím tu vynikat. Klubíčko neš»astných vzpomínek.

Ahasashi Tanaka - 17. října 2006 16:01
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "No jistě. Jen běžte, váš snoubenec tu bude co nevidět." pousměji se a s mírným přídechem trpkosti dodám "A moje schůzka už je stejně v háji." Čekám dál opřený o zeď, čaj si hodlám dopřát až se zbavím skládky na své hlavě.

Temná křídla noci - 17. října 2006 16:44

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Tak dobře." Odpoví Marta a vleze do koupelny. Za chvíli už je slyšet jen zvuk vody, smývající z jejího těla ten hnus z louže. Mezitím, co se dívka sprchuje, zastavilo u chodníku auto. Tmavě modrý Opl Corsa. Z něj svyžně vystoupil hezký tmavovlasý mladík, něco sebral ze zadního sedadla ( balíček ) a jde s tím do Jimmyho krámku. "Dobrý den." Pozdraví Jimmyho, ještě než stačí utichnout zvonek nad dveřmi. "Omlouvám se, ale mám tu sraz se svou dívkou, kterouz právě nedaleko odtud postříkal prý nějaký opilec vodou z louže." Pokračuje zdvořile, atím co poatrně rozbaluje ten balíček. Jsou v něm moc hezké květované šaty. A asi taky dost drahé. V koupelně konečně přestala téct voda a ozívá se odtamtud tlumené prozpěvování. Martě koupel zřejmě zvedla náladu. "To jsi ty, Rolfí?" Zeptala se, když zaslechla přes dveře mladíkův hlas." "Ano čumáčku. Koupil jsem ti šaty, snad se ti budou líbit." Odpověděl jí. "Pojď s nimi dovnitř. Já se ven stydím." Zaznělo zpoza dveří. Jimmy pokrčil rameny, usmál se na tebe, mrkl....a přidal další šálek s čajem.

Lord Sifa - 17. října 2006 20:39

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Rozhodnu se už jen pouklízet nářadí a párkrát se přitáhnout na hrazdě na probrání ramen a zad. Při sklízení nástrojů zavolám směrem ke koupelně. Ono to už začalo, takže si budem muset pohnout brouku. Pak sběhnu taky do koupelny a upravím si vlasy. Umývat se nebudu, protože jsem mrtvý tak nejsem ani spocený. Vlasy si svážu do copánku a navleču se do saka. Prohlídnu si svoji pistoli. Zásobník je plný. Zastrčím si ji do vnitřní kapsy saka. Pak si upravím kravatu a nasadím si černé brýle. Osobní ochránce jak z amerického akčního filmu stojí u dveří, když vyjdeš z koupelny v krásných šatech, které podrthují tvé ženské rysy ještě víc. Jsi dokonalá. Až si vedle tebe připadám barbarsky. Nabídnu ti rámě a otevřu dveře od bytu. vyjdem na chdobu domu a já zabouchnu dveře ani nezamykám, nebojím se že by se někdo odvážil vykrást náš byt. Vyjdem na ulici. Otevřu dveře od auta, které je čistě umyté od mých přátel z ulice kteří se o mě dobře starají. Nechám tě do něj nastoupit a zavřu za tebou. Sednu za volant a vyrazíme na slavnost.

Elisea - 17. října 2006 21:30

soukromá zpráva od Elisea pro Poslouchám Orlandova slova a najednou začínám mít divný pocit z muže, jež se s ním máme setkat. Z jeho slov tuším, proč není jeho přítelem. Nevím, jaký je a proč tohle o něm říká, ale nemám z toho dobrý pocit. Vlastně… již se na ono setkání netěším. Jsem tak ráda, že tam Orlando bude se mnou. S ním mám jistotu, že se mi nic nestane. Že se mi nikdy nemůže nic stát. Je mou oporou, mou vírou, mou… láskou. Ach Eliseo, již si zase u toho? pokárám se v duchu, avšak hodím to za hlavu ve chvíli, kdy by bylo vhodné reagovat na další jeho věty. “Zvyknu si na cokoliv, Orlando. Nejsem vybíravá a pokud to Vám nebude nijak ubližovat či jinak vás zatěžovat, naučím se jejich hloupé řeči přecházet. Však co víc než jen slova to jsou, kdy Vy i já budeme znát pravdu. Tu skutečnou?“ ukončím nynější rozhovor a vydám se za upírem. Pomalu začínám poci»ovat zvláštní pocit, a snad, abych měla onu jistotu a oporu se zlehka dotknu Orlandovy ruky. On se nebrání a já, podvědomě zaklesnu své prsty do těch jeho. Cítím, jako by do mého těla náhle opět vstupovala ona ztracená jistota a já vím, že propříště půjdu kamkoliv, jen… když to bude s ním.

Elisea - 18. října 2006 09:12

soukromá zpráva od Elisea pro Pomalu vstoupíme do prostorných, avšak na první zdání chladných, stájí. Avšak já vím, že to není pravda. Pro Orlanda jsou jeho koně vším a zde je jistě ta správná teplota, jež má ve stáji být, to jen mně se zdá, že je tu nějak chladněji. Společně s Orlandem se zastavíme u boxu mého vraného hřebce, což poznám podle velké cedulky na které se tkví jeho jméno společně s dlouhým rodokmenem, jež k tomuto vynikajícímu hřebci patří. Avšak víc než stoletá generace nejlepší krevní linie onoho andaluského hřebce mě zaujme muž, který se opírá o Aureliův box. Pohled mých světlehnědých očí se stočí do tváře tohoto muže. Vypadá sympaticky a atraktivně, aspoň na první pohled. V jeho tváři je vryto něco, co děsí – zloba, bezcitnost a krutost, až někoho může napadnout, jak se to mohlo stát. Jak se mohlo stát, že kdysi citlivý mladík je nyní tím, co vidím stát před sebou. V některých chvílích mi přijde hloupé, jen tak tam stát a prohlížet si každý detail jeho tváře či jeho těla. Ano vím, že on dělá to samé, ale přesto, ten pocit. Můj pohled spočine i na jizvě, jež se táhne zpod košile až ke krku. V tu chvíli mi hlavou proplují tisíce otázek, co je vlastně zač. Odkud pochází, kým byl a… kým je teď. Na první chvíli někdo, o kom jsem si myslela, že neprojevím nejmenším zájem, upoutal mou mysl. Jenže to bylo taky jediné. Jen otázky, nic víc a nic míň. Náhle jsem pocítila až nevysvětlitelný záchvěv, snad strachu. Netuším. Jen náhle jsem měla potřebu přitisknout se více k Orlandovi, jako bych hledala u něj opět onu oporu. V další chvíli mi to přijde hloupé, nechci toho muže urazit. Když promluví, mám velký problém mu rozumět. Francouzština je něco, čeho jsem nikdy nevyužívala, ani za svého lidského života. Snad pochytím pár slov, ale to mi moc nedá. Jen ve chvíli, kdy se otočí mým směrem a pronese jedno z mála slov, jimž rozumím se mírně ukloním. Snad bych měla vzpřáhnout svou ruku a nechat ho, a» mi na ní vtiskne letmý polibek, jenže… je to už tak dávno, co jsem byla na tyhle věci zvyklá. Netuším, jaký je a co se v dnešní době bere jako nezdvořilost a co nikoliv. Radši tedy zůstanu nerozhodně stát po Orlandově boku s rozpačitým úsměvem. Musím vypadat plaše a ano, tak se v tuto chvíli i skutečně cítím.

Elisea - 18. října 2006 09:12

soukromá zpráva od Elisea pro Pomalu vstoupíme do prostorných, avšak na první zdání chladných, stájí. Avšak já vím, že to není pravda. Pro Orlanda jsou jeho koně vším a zde je jistě ta správná teplota, jež má ve stáji být, to jen mně se zdá, že je tu nějak chladněji. Společně s Orlandem se zastavíme u boxu mého vraného hřebce, což poznám podle velké cedulky na které se tkví jeho jméno společně s dlouhým rodokmenem, jež k tomuto vynikajícímu hřebci patří. Avšak víc než stoletá generace nejlepší krevní linie onoho andaluského hřebce mě zaujme muž, který se opírá o Aureliův box. Pohled mých světlehnědých očí se stočí do tváře tohoto muže. Vypadá sympaticky a atraktivně, aspoň na první pohled. V jeho tváři je vryto něco, co děsí – zloba, bezcitnost a krutost, až někoho může napadnout, jak se to mohlo stát. Jak se mohlo stát, že kdysi citlivý mladík je nyní tím, co vidím stát před sebou. V některých chvílích mi přijde hloupé, jen tak tam stát a prohlížet si každý detail jeho tváře či jeho těla. Ano vím, že on dělá to samé, ale přesto, ten pocit. Můj pohled spočine i na jizvě, jež se táhne zpod košile až ke krku. V tu chvíli mi hlavou proplují tisíce otázek, co je vlastně zač. Odkud pochází, kým byl a… kým je teď. Na první chvíli někdo, o kom jsem si myslela, že neprojevím nejmenším zájem, upoutal mou mysl. Jenže to bylo taky jediné. Jen otázky, nic víc a nic míň. Náhle jsem pocítila až nevysvětlitelný záchvěv, snad strachu. Netuším. Jen náhle jsem měla potřebu přitisknout se více k Orlandovi, jako bych hledala u něj opět onu oporu. V další chvíli mi to přijde hloupé, nechci toho muže urazit. Když promluví, mám velký problém mu rozumět. Francouzština je něco, čeho jsem nikdy nevyužívala, ani za svého lidského života. Snad pochytím pár slov, ale to mi moc nedá. Jen ve chvíli, kdy se otočí mým směrem a pronese jedno z mála slov, jimž rozumím se mírně ukloním. Snad bych měla vzpřáhnout svou ruku a nechat ho, a» mi na ní vtiskne letmý polibek, jenže… je to už tak dávno, co jsem byla na tyhle věci zvyklá. Netuším, jaký je a co se v dnešní době bere jako nezdvořilost a co nikoliv. Radši tedy zůstanu nerozhodně stát po Orlandově boku s rozpačitým úsměvem. Musím vypadat plaše a ano, tak se v tuto chvíli i skutečně cítím.

Orlando de Montorro - 18. října 2006 18:42

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "I já vám, přeji dobrý večer, mistře Silverhande." Odpovím. Plynnou, čistou španělštinou. Aby nemohl rozhovor sledovat nikdo jiný, ale aby nám také Elisea rozuměla. Tato řeč, ačkoliv v té mé se vyskytují i výrazy značně archaické, je jí přecejen trochu bližší, když bývala jejím mateřským jazykem. "Můj otčím neoplýval krásou, já vím. Byl to však muž nadmíru laskavý a štědrý. Měl dobré srdce tak, jak mnozí krásní lidé nedokáží. A pokud se na někoho s láskou podíval a usmál se na něj, byl najednou i hezkým, věřte mi. Ne, nezdědil jsem jeho tvář, nebo» nejsem jeho rodným synem. Měl dceru a té se krásou vyrovná.....snad jen zde slečna Elisea. Já.....Jsem jen důkazem Rodrígovy neskonalé lásky a dobročinnosti. Chlapec chudší, nežli pověstná kostelní myš, stal se mu milým natolik, že jej učinil vlastním synem." Poopravím Davidovy informace o své osobě. "Teď tedy víte o mě totéž, kolik já o vás. Ale kvůli tomu jsem vás nepozval." Při těch slovech jemným láskyplnným gestem obejmu Eliseu, která se vedle mě téměř viditelně chvěje. Těžko říci, zda spíše zimou, nebo strachem, který jí tenhle drsný, zdánlivě bezcitný poeta nahnal. "Všiml jste si jistě, že má přítelkyně oplývá neobyčejnou krásou. Rád bych ji dnes v noci, řekněme, velmi mile překvapil. A s tím by jste mohl trochu pomoci. Už jsem vám říkal, že mám rád vaši poesii. A vy máte rád pohodlí a bezpečí. Mohu vám obojí zajistit. Možná i na cestu domů a zpět. Chtěl bych jen jediné. Složte mi za večer tři básně tak, aby večer jimi protkaný patřil pouze jí."

Orlando de Montorro - 18. října 2006 18:42

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "I já vám, přeji dobrý večer, mistře Silverhande." Odpovím. Plynnou, čistou španělštinou. Aby nemohl rozhovor sledovat nikdo jiný, ale aby nám také Elisea rozuměla. Tato řeč, ačkoliv v té mé se vyskytují i výrazy značně archaické, je jí přecejen trochu bližší, když bývala jejím mateřským jazykem. "Můj otčím neoplýval krásou, já vím. Byl to však muž nadmíru laskavý a štědrý. Měl dobré srdce tak, jak mnozí krásní lidé nedokáží. A pokud se na někoho s láskou podíval a usmál se na něj, byl najednou i hezkým, věřte mi. Ne, nezdědil jsem jeho tvář, nebo» nejsem jeho rodným synem. Měl dceru a té se krásou vyrovná.....snad jen zde slečna Elisea. Já.....Jsem jen důkazem Rodrígovy neskonalé lásky a dobročinnosti. Chlapec chudší, nežli pověstná kostelní myš, stal se mu milým natolik, že jej učinil vlastním synem." Poopravím Davidovy informace o své osobě. "Teď tedy víte o mě totéž, kolik já o vás. Ale kvůli tomu jsem vás nepozval." Při těch slovech jemným láskyplnným gestem obejmu Eliseu, která se vedle mě téměř viditelně chvěje. Těžko říci, zda spíše zimou, nebo strachem, který jí tenhle drsný, zdánlivě bezcitný poeta nahnal. "Všiml jste si jistě, že má přítelkyně oplývá neobyčejnou krásou. Rád bych ji dnes v noci, řekněme, velmi mile překvapil. A s tím by jste mohl trochu pomoci. Už jsem vám říkal, že mám rád vaši poesii. A vy máte rád pohodlí a bezpečí. Mohu vám obojí zajistit. Možná i na cestu domů a zpět. Chtěl bych jen jediné. Složte mi za večer tři básně tak, aby večer jimi protkaný patřil pouze jí."

Cindy Give - 18. října 2006 19:19
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se na Vaňka. Jezdím Odpovím. Potom si povšimnu, jak Joshua netrpělivě přejíždí očima hodinky. No, už bychom asi měli jet. Poznamenám vesele. Je dost hodin. Dodám ještě. Pak se s úsměvem podívám po joshuovi, jestli už pojedeme.

Temná křídla noci - 18. října 2006 19:35

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Tak to někdy přijeďte na prázdniny k nám do Kladrub, slečinko. A já vás svezu." Odpoví Martin Vaněk zvesela. Když tak hledíš na jeho začínající blahobytné vříško, typla by jsi jeho ješdění na koni tak do sedla Fríského koně, ne na kladrubáka. Ale říct mu to by asi moc slušné nebylo. "Jasně. Zadím se rozluč, já jdu zaplatit. Chceš něco sladkého, nebo mám vzít jen pití na cestu? Co chceš s sebou k pití?" Odpoví Joshua a při řeči se rovnou zdvihá, aby opravdu šel platit.

Evishka - 18. října 2006 20:37

soukromá zpráva od Evishka pro Miláčku, vypadáš v tom obleku úžasně, fakt ti to moc sluší. Pohodlně se usadím v autě a zaujatě pozoruju cestu. Už jako dítě jsem na jízdě autem milovala cestování v noci. A dnes, když sedím vedle své lásky je večerní atmosféra kouzelná. Zajímalo by mě, jak dlouho žiješ takovýmto životem? Myslím tím, že jsi upír. Jak se ti to stalo? A co ted vlastně bude s mou rodinou, to mě už nikdy neuvidí a nedozví se, co se se mnou stalo? To si přece nezaslouží! Je mi jich líto.. Na jednu stranu je mi ted s tebou moc dobře, ale když si na ně vzpomenu, tak se cítím, jako zrádce. Představa, že jsem stratila svůj dosavadní život je pro mě zvláštní. Ty jsi nic takového necítil? Máš vůbec nějakou rodinu... Zavrtám se do sedadla protože se najednou cítím strašně bezmocná a opuštěná! Je mi smutno.

Lord Sifa - 18. října 2006 21:14

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Rozjedem se autem a nastává dost času na diskuzi. Pro zlepšení nálady nadhodím mjůj oblíbený a trochu morbidní vtip.Musím jet opatrně nebo nás v té Zasměju se a snažím se bránit Eviččiným zákeřným útokům na citlivé místa, protože se jí jako vždy takové ftipky nelíbí. Debata zabrousí k dotazům na historii.tmě zabiju.No já jsem se s tím vyrovnal docela rychle, protže sem legendy o upírech obdivoval už za živa. Navíc sem s rodinou moc nevycházel. Časem si zvykneš, nesmíš se nudit to pak pořád musíš přemýšlet a niikdy nezapomeneš.Jedu normálně jako člověk, žádná odvážná jízda pubertáka.

John Michael - 18. října 2006 22:41
	soukromá zpráva od John Michael pro příjmu podání ruky a jemně zatřesu.. Sem rád že vás poznávám... a co tady vůbec děláte? potom si uvědomím že to je dvojsmyslný.. myslím jako jestli se staáte o koně nebo co a jak dokončím svou zmatenou větu a usměju se vylezu ty poslední schody a podívám se jestili je v místnosti ještě někdo a jak to tady vypadá.

Temná křídla noci - 18. října 2006 22:45
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Lord vás sice nemůže, ani v té tmě, zabít, ale jak se bránil něžným útokům, trochu opomenul řízení....a jelikož právě stojíte v zácpš na Rodeo Drive, vrazil předním nárazníkem dost prudce do žlutého taxíku před vámi. Sedí v něm za volantem velký černoch a vzadu na sedadle nějaký starší, rozčilený pán. A......taxík přišel o obě zadní světla.

Temná křídla noci - 18. října 2006 22:45
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Lord vás sice nemůže, ani v té tmě, zabít, ale jak se bránil něžným útokům, trochu opomenul řízení....a jelikož právě stojíte v zácpš na Rodeo Drive, vrazil předním nárazníkem dost prudce do žlutého taxíku před vámi. Sedí v něm za volantem velký černoch a vzadu na sedadle nějaký starší, rozčilený pán. A......taxík přišel o obě zadní světla.

Temná křídla noci - 18. října 2006 23:13

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Já sem kočí, jako tady Dan. A Nedy tu kydá hnůj a zavopatřuje koně ve stáji číslo 10. Jenže tu nejsme na furt, jenom na brigádu. A až nám skončej prázdniny, což je už za tejden, musíme šupajdit hezky svižně zpátky do Irska." Řekne Savier O´Konor hořce. A podle výrazu, jaký dostal nedův kulatý obličej ( protáhl se nevolí až skoro do tvari Savierova obličeje ), je jasné, že se ani jednomu z nich moc do zpět do školy nechce. To už ale vcházíte do společné jídelny. Je tu přítomno asi ještě tak deset osob. Drobná pihovatá zrzka právě na pánvi v kuchyni opéká několik steaků. Docela by jsi si jeden dal. Pěkně málo propečený a nejlépe bez přílohy. Další děvče, velmi hezká tmavovláska, možná španělka, se právě zlobí nad překapávačem kávy, který přestal překapávat. U stolu u okna sedí šest mužů a hrají karty. Lízaný mariáš. A létají u toho taková slova, že by se i řeznický pes červenal. Několik mužů hraje v dalším rohu kulečník. Ani oni si u toho neberou moc servítky. Uprostřed mísrnosti pořádají dva muži, brunet a zrzek, oba skoro ještě kluci, závody lučních koníků, které odpoledne chytili na pastvinách. Akorát, když jste vešli, odrazil se vítězící koník mohutně zadníma nohama od stolu a mohutným obloukem přistál za, mimochodem velmi hezky vyvynutým, výstřihem hezké blondýnky, která právě kolem nesla na talíři jeden ze steaku. Maso vzlétlo do výšky, opsalo parádní oblouk......a víc jsi neviděl, protože ti s plesknutím přistálo na obličeji. Podle zvuku tříštěného porcelánu a následného ostrého mlasknutí lze ale soudit, že talíř se rozbil na kousky a jednomu z mladíků přistála pořádná facka. Částečně krvavá š»áva ze středně propečeného, krásně teplého steak ti pomalu stekla po levé tváři do koutku úst. Voňavá, nasládlá krví, slaná a kořeněná tak akorát. A zase poci»uješ, že jsi dneska vlastně ještě nesnídal, neobědval, ani nevečeřel. A několik dní předtím taky ne. Nebylo za co.

Lord Sifa - 19. října 2006 06:44

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Hopla, myslím sme zavadili popelnici. Podívám se před sebe a vidím taxík s rozfláklýma světlama. Jo byla to popelnice a stojí před náma. Asi mu to bude vadit. Život je krutý, ještě že už ho máme za sebou. Dodám ještě jeden vtípek a začnu se tomu smát. Čekám jestli majitel vyleze z auta. Když to udělá vylazu taky a omluvím se mu. Pardon trochu sem do vás drcl. Vidím špatně ve tmě. Pokládám věc za vyřízenou.

John Michael - 19. října 2006 07:13
	soukromá zpráva od John Michael pro mmm.. dned bych si jeden takovej dal pomyslím si a pomalu si sundám steak z obličeje.. tohle je tady normální? zeptám se Dana a usměju se.. a myslíš že bych taky mohl dostat něco na jídlo? řeknu a ukážu na steak který držím v ruce. potom znova prohlédnu místnost a počkám jestli ji mě někdo všimne... No vypadá to že tady budu mít dobrý spolupracovníky

Temná křídla noci - 19. října 2006 18:28
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když se ostatní přestali smát, Dan odpověděl: "No, vobčas se to stává. He he, ale že má naše Lucy tedy trefu, co, parde?" A pak se rozhlédne po místnosti a zavolá. "Moniko, byl by kousek flákoty taky tady pro našeho novýho?" Ale to už se ti maso nese.

Evishka - 19. října 2006 20:47

soukromá zpráva od Evishka pro Mám z toho všeho špatný pocit! Co když broučka vyprovokují, on se neudrží a něco tomu chlápkovi udělá..Musím jít ven a situaci nějak uklidnit, nebo to nedopadne dobře. Otevřu dveře auta a vyskočím ven. Vidím, že chlap už zuří a tak se snažím situaci zachránit. Pane, moc se vám omlouváme. Stalo se to nedopatřením, ale myslím, že nějaké peníze to urovnají, co vy na to? My totiž hrozně spěcháme a i pro vás to doufám bude dobré řešení. Vytáhnu z kabelky nějaké peníze, podám je s laskavou tváří taxikáři a doufám, že je vše urovnáno. Ten si peníze přepočítá a s bručením něco o tom, že ho to bude stát zase spoustu času u mechanika se otočil a zamířil k autu. Můžem se lásko vrátit do auta a pokračovat v našem večeru? Zeptám se s úsměvem na tváři a bez čekání na tvou odpověd zamířím k autu.

John Michael - 19. října 2006 22:30

soukromá zpráva od John Michael pro No to teda má usměju se to je přímo odstřellovačka potom se točím k osobě nesoucí mi jídlo.. Děkuju moc.. už jsme dlouho nejedl poděkuju a podívám se na kus masa.. vypadá opravdu lahodně.. Jinak asi bych se měl představit i vám ostatním.. jmenuju se John a právě sem dostal místo stájníka tady u vás představím se.. potom si najdu nějaké místo kde bych mohl povečeřet, položím si talíř na stůl a posadím se.. potom se pustím do jídla

Temná křídla noci - 20. října 2006 15:32

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Obrovský černoch za volantem taxíku se ani nenamáhal vstát. "V pohodě pane. Sem pojištěnej. To se stává v takovýhle tlačenici." Odpověděl Lordovi. Zato muž vzadu na sedadle pro pasažéry se rozčiluje, že je to nehoráznost a že by měli Lorda zavřít a toho taxikáře zavřít a že on nestihne letadlo a přijde pozdě na důležitou schozku a že to takoví křuoani jako ti dva nechápou. A když se Evishka snažila zachránit situaci, vynadal jí ten pán do slepic a do čubek a řekl jí, že by se měla držet plotny a nelézd v noci na ulici. Byl by možná ve vzteku řekl ještě i lecos dalšího, kdyby se do té doby stojící kolona aut náhle nerozjela, řidič vám nezamával a nešlápl raději na plyn. Teď, jelikož nejste v autě a to samo jet nemůže. jste brzdou provozu vy.....A prozměnu nějaký chlap s náklaďákem rozbil zase zadní světla vašemu vozu.

Temná křídla noci - 20. října 2006 15:32

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Obrovský černoch za volantem taxíku se ani nenamáhal vstát. "V pohodě pane. Sem pojištěnej. To se stává v takovýhle tlačenici." Odpověděl Lordovi. Zato muž vzadu na sedadle pro pasažéry se rozčiluje, že je to nehoráznost a že by měli Lorda zavřít a toho taxikáře zavřít a že on nestihne letadlo a přijde pozdě na důležitou schozku a že to takoví křuoani jako ti dva nechápou. A když se Evishka snažila zachránit situaci, vynadal jí ten pán do slepic a do čubek a řekl jí, že by se měla držet plotny a nelézd v noci na ulici. Byl by možná ve vzteku řekl ještě i lecos dalšího, kdyby se do té doby stojící kolona aut náhle nerozjela, řidič vám nezamával a nešlápl raději na plyn. Teď, jelikož nejste v autě a to samo jet nemůže. jste brzdou provozu vy.....A prozměnu nějaký chlap s náklaďákem rozbil zase zadní světla vašemu vozu.

Temná křídla noci - 20. října 2006 15:49

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Až na Lucy a Moniku, Které ti s úsměvem odpověděly:"Ahoj, nás už znáš." se ti všichni představili. Muži hrající mariáš jsou Bil, Tom, Ed a Jan přičemž Jan se okamžitě přihlásil k tomu, že je student veteriny z Čech z Prahy a je tu na rok na veterinární praxi. Muži u kulečníku jsou Even, Tai, Daniel, Jack a Michael Ti dva výrostci s koníky jsou Fred a Martin Patersnovi. Dále je tu ještě jeden John. John Kovač....Taky čech, jako Jan, ale původem z Pardubic. Potom Patrick, Steven, mladý Nicolas, veterinární praktikant z Argentiny, Mark, Vanesa, Lidie.....A v rohu u kamen sedí starý kočí Miguel, který měl dnes večer službu a trochu prokřehl, jak vozil hosty.

Cindy Give - 20. října 2006 19:09
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se na Joshuu. Pro mě jen pití. Odpovím. Jen obyčejnou vodu. Chvilku se dívám za joshuou, jak odchází, pak se otočím k Martinovi. No, my už budeme muset jet.... už máme zpoždění. Loučím se s Vańkem. Pak pohlédnu na hodinky. Sakra, už je vážně pozdě.

Micaela de Montorro - 20. října 2006 19:16
	soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro Také se na něj usměji a přijmu nabízenou dlaň. Zapojím se do dlouhé řady lidí k ostatním, ale jako kdybych byla duchem jinde. Proč tu vlastně jsem? Musím zjistit, kdo je ten hrabě. Proč mi tu všechno tak připomíná domov? To není možné.

Temná křídla noci - 20. října 2006 19:19
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Tak to se uvidíme až tam, slečinko. Š»astnou cestu a pozor na blázny na silnici." Rozloučí se český řidič kamionu. Joshua koupil dvoulitrovou lahev coly a dvoulitrovou lahev sodovky. A když jsi se nekoukala, přikoupil ještě sušenky a dvě malé bagety se sýrem. Co kdyby jste cestou dostali ještě hlad.

Temná křídla noci - 20. října 2006 19:26

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ale to už se tvé volné ruky mezitím chytla docela hezká tmavovláska v bíločervených šatech. Vsypadají spíš jako svatební, nebo pro družičku, ale té dívce to v nich moc sluší. Má také dlouhé vlasy, jako ty......Jenže je má spletené do složitého, hezky vypadajícího účesu ozdobeného tmavě červenou růží. Pravou, ne umělou. Usmála se na tebe, když jsi se na ni ohlédla. "Ahoj, já jsem Katrin."

Cindy Give - 20. října 2006 20:05
	soukromá zpráva od Cindy Give pro poděkuji Joshuovi za sodovku a vydám se s autem. K Martinovi Vaňkovi prohodím "Tak nashledanou." a nastoupím do auta. doufám, že nevadí, že přijedeme tak pozdě. pomyslím si ještě při nastupování. V autě se otočím k Joshuovi. "Tak hurá dál." Řeku z vesela. Pak se z okýnka naposledy podívám na místo, kde jsme odpočívali.

Lord Sifa - 21. října 2006 00:16

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Poslouchám nadávky chlápka na sedadle a navenek na ně nereaguji. Sleduji směr, kterým taxik odjel a už se chystám do auta když slyším jak do mého auta něco narazí. Zaslechnu zvuk tříštícího se skla a je mi jasné že světla to odnesly. Otočím se a vytáhnu pistoli. Namířím na řidiče náklaďáku a sleduji jeho strach. To mi stačí. Pohled na vyděšeného člověka, který se bojí o svůj život. Bojíš se to je tvůj trest. Nezemřeš, ale ty to ted ještě nevíš, udělal bys cokoliv abych dal ruku dolů. To ti myslím stačí. Schovám stejně pistoli jak jsem ji vytáhl a jdu k autu. Musíme jet lásko. Nechtěl ybch přijet až na konec. Taky bych nechtěl nechat pošlapat tvoji čest upírské dívky a hlavně mojí dívky. Nechám Evičku pohodlně nasdnout a vyjedu směrem, kterým odjel taxík. Stáhnu okýnko u svých dveří a najedu za taxík. Na jedné křižovatce na něj zablikám a když se ukáže zelená najedu vedle něj a naznačím mu aby stáhnul okýnku. Asi nechápe a chce mít konečně pokoj, ale otevře ho. Z kapsi vytáhnu malý balíček dolarovek a hodím mu ho do auta. Usměju se na něj podlým smíchem a lehce přibrzdím, abych najel svým oknem na úroven jeho zadního. Zákazník rozhazuje rukama a něco nadává. Sleduje mě co blázním a já si jen vybavím jeho slova. Slepice, čubka, ... Vytáhnu pistoli a s chladnou tváří mu prostřelím břicho. Schovám pistoli mávnu na řidiče na omluvu a přidám abych byl rychleji pryč z místa činu. Vidím že Evička je vystrašená a asi mě zato nebude mít ráda. Neboj, nezemře. Za dva týdny bude mít jen bolesti a jizvu. Kdybych tě neznal tak bych ho zastřelil na místě, tak se na mě nezlob já se snažím chovat mírněji kvůli tobě. Dodám na vysvětlenou aby si nemyslela že jsem sadistický vrah.

Micaela de Montorro - 21. října 2006 16:47
	soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro Také jsem se na ni usmála. ,, Já jsem Micaela. " Řekla jsem kliným, přívětivým hlasem. Ještě jednou se porozhlédnu a změřím každou postavu v davu, poté opět vrátím pohled ke Katrin a podívám se ji do očí.

John Michael - 21. října 2006 19:56

soukromá zpráva od John Michael pro Je tady docela dost studentů vyslovím svě myšlenky nahlas.. takže až začne škola tak tady končíte? zeptám se těch kteří studují nebo jsou tu na praxi.. Potom v klidu jím večeři ajakmile dojím jdu se podívat ke kulečníku.. Myslíte že bych se mohl přidat? vidím že vám jeden chybí do sudýho počtu zeptám se... dlouho sem to sice nehrál ale chtěl bych to zas po dlouhé době zkusit jestli můžu..

Temná křídla noci - 23. října 2006 00:31

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jé! Ty jsi španělka? Já myslela, že ty bývají tmavovlasé." Diví se Katrin. "Ty tu jsi sama? Není to nebežpečné, vyjít si večer sama ven? Mě by tedy můj John samotnou večer nikam nepustil. Mě totiž před měsícem málem zabil nějaký úchyl když jsem šla s kámoškou z diskotéky. Bylo to před tím klubem, kde jsme byly. Jak se to jmenoval?...Aha! "U palmy" nebo tak nějak. Takový ten lepší podnik, kam chodí pracháči a motorkáři. No, a jeden z těch drsňáků s motorkou si vzal do hlavy, že nás obě znásilní.....A já se nedala." Svěřuje zcela bez zábran osobě, kterou zná pár minut. Tedy tobě. A přitom se dokáže ani na chvíli nezastavit.....ani nevyjít z rytmu tance. Tanec pomalu končí. "Dáš si něco k pití, Micaelo? Zvu tě? Johnovi to vadit nebude, řeší něco s kamarádem, kolem koupě parcely na golfové hřiště. Nebo na vodní svět, já vlastně už nevím?" Navrhne ti a automaticky očekává souhlas. "Tyhle jeho projekty mě moc neberou. Sponzornu ho, když chce, ale podílet se na tom nechci. Já sním o vlastním studiu. Nebo o ranchi, kde by se jezdilo na koních. Hlavně děti."

Temná křídla noci - 23. října 2006 00:55

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Někdo jo." Odpoví ti plavovlasá Lucy. "Já, a několik praktikantů, ale zůstáváme. A taky Dan, a starej Miguel, toho si pan hrabě osobně přivedl. Prej byl něco, jako nájemnej drožkář, než pana hraběte potkal.Z týhle party, co jí tu vidíš, tu zbydem jenom já, ty, Dan, Miguel, Bil, Tom, Ed a Jan, ten vodjede až začátkem červnapříštího roku, Even, Tai, Jack, ty taky jezděj jako kočí a Jack přiježďuje mladý koně a jezdí drezuru. To von seděl na Koradovi, když poslední tejden v srpnu vyhrál tu drezurní soutěž, Nicolas, ten přijel teprve předevčírem a má tu bejt na dva roky jako veterinář, ten druhej John, ten je tu taky novej, Mark...a Vanesa, pokuď jí nebude doma stonat děcko.Má malou holčičku Klaru. Jsou jí jenom tři a je vážně nemocná. Potřebuje nový srdíčko. Jenže Vanesa na to nemá prachy. Vona je vlastně taky studentka, Jenže toho teď musela nechat a jít vydělávat, aby měla Klaře na doktory a na voperaci. Pan hrabě se to domák a slíbil jí, že když se mu tu zaváže eště na rok, tak jí ty doktory a tu voperaci zaplatí. Celou. Sám vod sebe. A prej v nejlepší nemocnici. To b\y byla blbá, kdyby se toho nečapla. Jenže to naše Vanesa nejni." Dostalo se ti v zápětí zápvratné záplavy informací. Lucy si k tobě přisedla a vrhá na tebe pohledy, jako bys byl ten nejhezčí chlap na světě. "Můžu běžet s tebo za ruku, až se poběžíme vo půlnoci vykoupat?" Zeptala se, se zdáním nevinnosti v hlase.

Evishka - 23. října 2006 19:18

soukromá zpráva od Evishka pro Cos to udělal?? To jen tak pro zábavu střílíš lidi? To šílené a hrozné!! A já jsem ted jednou z vás, to se jako ode mě čeká stejné chování? Tak s tím teda nepočítej v žádném případě! Proč jsi mě jen nenechal žít ve světě v jakém jsem byla? Řekla jsem si, že budu silná a ztrátu rodičů, přátel a veškerého svého minulého života snad časem překousnu, když mi budeš stát po boku. Ale do ted mi nedošlo, že budu muset změnit svou povahu, chování a dělat věci, které se mi do ted příčí! To nezvládnu ani do konce života! Co to kecám, vždyt já žádný konec života nemám. Pokud se teda nestane něco nepředvídatelného. S tím jsi holka nepočítala, co? Myslela sis, jak si budete spokojeně žít spoustu let. Budete se nepředstavitelně milovat a ono to tak snadno bohužel nepůjde. Sedím zabořená v sedadle auta totálně vynervačená z představy svého budoucího života. Nejradši bych ted vystoupila a utíkala někam hodně daleko, kde bych se snažila zapomenout na všechno co se stalo, jako by se mě to vůbec netýkalo. Ale bylo by to k ničemu, protože se toho nezbavím. Jediná věc, která mě ted drží nad vodou jsi ty lásko. Ale ty jsi taky ten jediný, kdo to všechno způsobil, takže je to tvoje vina!

Lord Sifa - 23. října 2006 20:04

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Sedím tiše za volantem a čekám jako ušlápnutý chlapec až se Evishka trochu uklidní. Kdyby neujeli, tak bych ho zmlátil a měl bych z toho větší radost, ale co když odjeli. On neměl důvod tě urážet, já sem neměl důvod ho postřelit, tak je to 1:1. Snažím se situaci zlehčit. Jde poznat že asi chápu že sem to přehnal. Když mě vždycky hrozně vytočí, když se k tobě někdo chová škaredě. Asi tě tak moc miluju, že nepřenesu když ti někdo nějak byt i slovně ublí, v tu chvíli ve mě začne vařit krev a já se zachovám trochu neúměrně. Ale na druhou stranu je to romantické, že se tak o tebe starám.

Evishka - 23. října 2006 20:14

soukromá zpráva od Evishka pro Jsem strašně moc ráda za tvou lásku, ale takovéto věci přece nemůžeš dělat. A už vůbec né, čekat něco podobného ode mě! Tohle překousnu asi hodně těžko a jestli někdy jo, tak mi to bude trvat spoustu času. Jen doufám, že není nutné, abych se tak chovala. Už jsem trochu uklidněnější, ale nedokážu se s tím srovnat! Chytnu tě pevně za ruku, na důkaz toho, jak moc tě ted potřebuju.

Lord Sifa - 23. října 2006 22:03
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Podívám se na tebe, ale jen na chvilku abych to naše auto někam neposlal a odpovím ti po chvilce přemýšlení.Ty se tak chovat nemusíš u mě je to možná tak trochu zlozvyk z práce, dyt to znáš taky sem tě určitou dobu hlídal. Vytlačím ze sebe s věnuji se řízení.

John Michael - 24. října 2006 16:23
	soukromá zpráva od John Michael pro To je od šéfa milý že se takhlestará o svoje zaměstnance a o jejich život řeknu a usěju se No o tom běhu už sem něco slyšel ale nic podrobnýho... zkus mi to líp vylíčit než ti něco odkývnu.. řeknu ale usměju se u toho tak aby bylo vidět že to říkám jen jako srandu

Teurie - 24. října 2006 19:40
	soukromá zpráva od Teurie pro No ja bych rada hrala...jenže čekám na tvou reakci...

Teurie - 24. října 2006 19:41

soukromá zpráva od Teurie pro muj posledni přispěvek: Dobře...takže se uvidíme tam...najdu si tě...Zbohem. položila jsem sluchátko. Chvíli jsem seděla jen tak na kraji postele a sledovala protější zeď. Po pár vteřinách jsem se ale vzpamatovala a koukla jsem na hodinky, kolik mám ještě času. Poměrně dost, řekla bych. Zvedla jsem se a došla do koupelny se osprchovat. Když jsem odtamtud konečně vylezla praštila jsem sebou do postele. a od te doby čekam až se proberu a budu moct jít na tu schůzku...

Temná křídla noci - 24. října 2006 23:56
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ok.... Už je večer. Co děláš?

Temná křídla noci - 25. října 2006 00:05
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro BTW: Vzbudila jsi se tak v 19:45.

Micaela de Montorro - 25. října 2006 17:48

soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro .. Jsem vyjímka. " Usměji se na Katrin. ,, Tak to máš obrovské štěstí. Já jsem si už zvykla a kdyby šlo o moje bezpečí tak bych ani nevyšla ven. Řidiči jsou také nemožní. " Rozhlédnu se po davu, jako kdybych chtěla najít jejího Johna a přitom jsem ho v životě neviděla a ani nevím jak vypadá. ,, Jistě. " Špitnu na nabídku k pití. ,, Jezdíš ráda na koni? Na španělských koních? " Usměji se.

Evishka - 26. října 2006 13:45

soukromá zpráva od Evishka pro Ted už jsem skoro uklidněná. Nakloním se k tobě, ale tak, abych ti nepřekážela v řízení. Něžně tě políbím na tvář. Potřebuju tě! Zbytek cesty už nepromluvím ani slovo a zahleděně pozoruju noční ulice města, kudy jedeme. Snažím se nad uplynulou událostí ještě tak trochu přemýšlet a dat si to všechno v hlavě tak nějak do pořádku. Ale nejde to! Po nějaké době zjistím, že už na to myslet nechci a přemýšlím nad něčím jiným. Už abysme byli na místě. Doufám, že se tím nepokazí celý večer, tak sem se tam těšila! Musíš se holka taky víc snažit. Určitě to pro něj kaky není zrovna jednoduché starat se o tebe a krotit svůj zaběhnutý život, na který je už zvyklý. Né, že se budeš celý večer tvářit ublíženě, aby si vyčítal, jak ti je. Musíš na to pro tuto chvíli zapomenout a nekazit večer sobě, a ni jemu!

Temná křídla noci - 26. října 2006 19:18

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Od příhody v centru vám už cestu nikde nezpomalila žádná stojící kolona aut. A asi za půl hodiny už jste projeli zvláštní, samočinně se otvírající branou, jako z pohádky......a vjeli jste do míst, kde vše budí dojem, jako by se tu zastavil čas. Není tu elektrické osvětlení. Místo něj světlou štěrkovou cestu jejíž miniaturní kamínky vašemu autu křupají a skřípou pod koly, lemuje řada petrolejových lamp, jaké město v noci osvětlovaly za dob objevování, budování, kovbojů a prospektorů. A jelikož je cesta lemována alejí dosud hustě olistěných staletých dubů, vznáší se nad ní mihotavým světlem prosvětlená, tajemná atmosféra. Skoro jako z Drákuly, pana spisovatele Brama Stokera. Cesta je dlouhá.....snad míli. A pak náhle její tajemné příšeří končí a před vámi se rozporostírá malý štěrkovaný plácek, před jakousi obytnou budovou, něčím, co vypadá jako obrovská garáž a první budovou stájí. Když jste na tom plácku zastavili, vyšel okamžitě z té obytné budovy tmavovlasý mládenec v uniforrmě řidiče. Došel až k vám a decentně za»ukal na okénko na straně řidiče. Když Lord okénko pootevřel, zeptal se mladík anglicky se zřetelným španělským přízvukem, zda jste hosty slavnosti.

Temná křídla noci - 26. října 2006 19:18

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Od příhody v centru vám už cestu nikde nezpomalila žádná stojící kolona aut. A asi za půl hodiny už jste projeli zvláštní, samočinně se otvírající branou, jako z pohádky......a vjeli jste do míst, kde vše budí dojem, jako by se tu zastavil čas. Není tu elektrické osvětlení. Místo něj světlou štěrkovou cestu jejíž miniaturní kamínky vašemu autu křupají a skřípou pod koly, lemuje řada petrolejových lamp, jaké město v noci osvětlovaly za dob objevování, budování, kovbojů a prospektorů. A jelikož je cesta lemována alejí dosud hustě olistěných staletých dubů, vznáší se nad ní mihotavým světlem prosvětlená, tajemná atmosféra. Skoro jako z Drákuly, pana spisovatele Brama Stokera. Cesta je dlouhá.....snad míli. A pak náhle její tajemné příšeří končí a před vámi se rozporostírá malý štěrkovaný plácek, před jakousi obytnou budovou, něčím, co vypadá jako obrovská garáž a první budovou stájí. Když jste na tom plácku zastavili, vyšel okamžitě z té obytné budovy tmavovlasý mládenec v uniforrmě řidiče. Došel až k vám a decentně za»ukal na okénko na straně řidiče. Když Lord okénko pootevřel, zeptal se mladík anglicky se zřetelným španělským přízvukem, zda jste hosty slavnosti.

David Dent - 27. října 2006 15:41

soukromá zpráva od David Dent pro Ani potemnělost stáje, ani chlad zákeřně lozící po páteři - nic mi nezabránilo, abych si všimnul plachého počínání dívky, která hledá oporu u zámožného Orlanda. Její jemná ručka mi nevyšla vstříc, abych mohl vtisknout uctivý polibek… a ani její hlas, či jméno, jsem doposud nezaslechl. Ale, nevadí. Nejsem namyšlený šlechtický panák, který hned bere všechno jako urážku. Naopak. Pokusím se vyjít trochu vstříc a neuctivost přejdu s úsměvem. Lehce se na dívenku usměji, a abych ji neuváděl do rozpaků, otočím se raději na hraběte, který zrovna začal mluvit svou rodilou španělštinou. Zdá se , že se mne jeho přítelkyně bojí a navíc jsem si všimnul, že má problém s porozuměním mé řeči. Angličtině s přehnaným francouzským přízvukem pro ni není stravitelná. Pokusím se tedy mluvit jazykem mého hostitele - španělsky. Pokud jde o španělský jazyk jako takový, tak mu docela rozumím, ale nemám dokonalou slovní zásobu. V případě nouze používám latinská slovíčka. "Výborně," pronesu s nehranou úlevou, jako by mi ze srdce spadl obrovský kámen, když Orlando dokončí svá slova zajímavou nabídkou. Něco mi říká, že mu zatím lezu na ruku. Hrabě de Montorro je výborně informován. Jeho pomoc přišla bezesporu v pravou chvíli. "Tři básně věnované vašemu překrásnému doprovodu, to nelze odmítnout. Bude mi ctí! Mám jen jednu jedinou podmínku. Budu potřebovat pergamen a psací brk. Nic víc. Není třeba pózování, není třeba rozhovoru… jsem básník. Mě stačí jediný pocit skrývající se v pohledu. A ten už mám," znova se usměji.

David Dent - 27. října 2006 15:44

soukromá zpráva od David Dent pro Ani potemnělost stáje, ani chlad zákeřně lozící po páteři - nic mi nezabránilo, abych si všimnul plachého počínání dívky, která hledá oporu u zámožného Orlanda. Její jemná ručka mi nevyšla vstříc, abych mohl vtisknout uctivý polibek… a ani její hlas, či jméno, jsem doposud nezaslechl. Ale, nevadí. Nejsem namyšlený šlechtický panák, který hned bere všechno jako urážku. Naopak. Pokusím se vyjít trochu vstříc a neuctivost přejdu s úsměvem. Lehce se na dívenku usměji, a abych ji neuváděl do rozpaků, otočím se raději na hraběte, který zrovna začal mluvit svou rodilou španělštinou. Zdá se , že se mne jeho přítelkyně bojí a navíc jsem si všimnul, že má problém s porozuměním mé řeči. Angličtině s přehnaným francouzským přízvukem pro ni není stravitelná. Pokusím se tedy mluvit jazykem mého hostitele - španělsky. Pokud jde o španělský jazyk jako takový, tak mu docela rozumím, ale nemám dokonalou slovní zásobu. V případě nouze používám latinská slovíčka. "Výborně," pronesu s nehranou úlevou, jako by mi ze srdce spadl obrovský kámen, když Orlando dokončí svá slova zajímavou nabídkou. Něco mi říká, že mu zatím lezu na ruku. Hrabě de Montorro je výborně informován. Jeho pomoc přišla bezesporu v pravou chvíli. "Tři básně věnované vašemu překrásnému doprovodu, to nelze odmítnout. Bude mi ctí! Mám jen jednu jedinou podmínku. Budu potřebovat pergamen a psací brk. Nic víc. Není třeba pózování, není třeba rozhovoru… jsem básník. Mě stačí jediný pocit skrývající se v pohledu. A ten už mám," znova se usměji.

Elisea - 27. října 2006 16:29

soukromá zpráva od Elisea pro Orlandův host si již stačil povšimnout mého chování. Sledovala jsem jeho oči, aby zjistila, zdali jsem ho již svým neuctivých chováním stihla urazit či nikoliv. A proto si oddechnu, když se sám na mě usměje. Já se mu úsměv taktéž pokusím opětovat, ale stále musí vypadat hodně nejistě. Když mu Orlando odpoví Španělsky, výrazně se mi uleví. Ne proto, že bych bezpodmínečně musela vědět, o čem mluví, to ne, avšak je mi milejší mít aspoň mírný přehled o dění kolem než jen hloupě stát s rozpačitým úsměvem a bujnou fantazií, jež si rozhovor upravuje podle svého. Poslouchám upírův hlas a snažím se uklidnit, snažím se přinutit své tělo nedělat mi ostudu. Vždy» zde není nic, co by mě nutilo chovat se tak zmateně a roztřeseně, avšak nedaří se mi to. Ačkoliv do toho vkládám téměř veškerou svou energii, stále vypadám jako plachá roztřesená srna, která poprvé stanula před člověkem. Uklidní mě až Orlandovo vroucné objetí. Jako by mi do žil vlil příval odhodlání a klidu. Mé nitro se přestane třást a já sebevědomě pozvednu bradu. Náhle plachý odraz mých očí zmizí a jej vystřídá plamen zájmu a očekávání. Náhle jsou veškeré svazující pocity pryč a já se zájmem naslouchám jejich rozhovoru čekajíc, co přinese. Avšak při Orlandových dalších slovech se na mé tváři roztančí ruměnec a opět jí dodá výraz nevinnosti, následován sklopením mého pohledu k podkladu stáje. V tuto chvíli musím být pro okolního pozorovatele velice zajímavou osobou, snad až zvláštní. Velice rychle se v mém nitru střídají pocity, které převládnou, aby v další chvíli opět odešly, následovány jinými, v tuto chvíli dominantnějšími. Celá upírova prosba básníku mě zaskočí a ohromí, téměř jako vše od doby, kdy jsem přišla na toto panství. Vždy, když již věřím, že mě nemá čím překvapit mi dokáže, jak hluboce jsem se mýlila. Něco uvnitř mi našeptává, abych jeho nabídku odmítla. Tři básně v tak krátké době napsané mistrem na objednávku nebudou noc laciného, avšak vím, že jemu o peníze nejde. A mé další odmítnutí, by» jen náznakem, by ho ranilo. A proto, když jsem schopna opět vzhlédnout, již bez známek studu ve chvíli, kdy můj mozek vstřebal veškeré informace i lichocení obou mužů a také v momentě, kdy mě onen umělec již neděsí, odpovím. “Omlouvám se za své neuctivé chování, mistře Dente. Jsem poctěna, že v básních, jež dnešní noci složíte, budu Vaší múzou já. A děkuji Vám, stejně jako Vám Orlando, že kvůli mé maličkosti budete ztrácet drahocenný čas, místo zábavy na dnešní velkolepé oslavě“ dokončím a ačkoliv na první chvíli zaváhám, svou ruku přeci jen pomalu vztáhnu k básníkovi tak, jak jsem to měla učinit již na začátku.

Elisea - 27. října 2006 16:29

soukromá zpráva od Elisea pro Orlandův host si již stačil povšimnout mého chování. Sledovala jsem jeho oči, aby zjistila, zdali jsem ho již svým neuctivých chováním stihla urazit či nikoliv. A proto si oddechnu, když se sám na mě usměje. Já se mu úsměv taktéž pokusím opětovat, ale stále musí vypadat hodně nejistě. Když mu Orlando odpoví Španělsky, výrazně se mi uleví. Ne proto, že bych bezpodmínečně musela vědět, o čem mluví, to ne, avšak je mi milejší mít aspoň mírný přehled o dění kolem než jen hloupě stát s rozpačitým úsměvem a bujnou fantazií, jež si rozhovor upravuje podle svého. Poslouchám upírův hlas a snažím se uklidnit, snažím se přinutit své tělo nedělat mi ostudu. Vždy» zde není nic, co by mě nutilo chovat se tak zmateně a roztřeseně, avšak nedaří se mi to. Ačkoliv do toho vkládám téměř veškerou svou energii, stále vypadám jako plachá roztřesená srna, která poprvé stanula před člověkem. Uklidní mě až Orlandovo vroucné objetí. Jako by mi do žil vlil příval odhodlání a klidu. Mé nitro se přestane třást a já sebevědomě pozvednu bradu. Náhle plachý odraz mých očí zmizí a jej vystřídá plamen zájmu a očekávání. Náhle jsou veškeré svazující pocity pryč a já se zájmem naslouchám jejich rozhovoru čekajíc, co přinese. Avšak při Orlandových dalších slovech se na mé tváři roztančí ruměnec a opět jí dodá výraz nevinnosti, následován sklopením mého pohledu k podkladu stáje. V tuto chvíli musím být pro okolního pozorovatele velice zajímavou osobou, snad až zvláštní. Velice rychle se v mém nitru střídají pocity, které převládnou, aby v další chvíli opět odešly, následovány jinými, v tuto chvíli dominantnějšími. Celá upírova prosba básníku mě zaskočí a ohromí, téměř jako vše od doby, kdy jsem přišla na toto panství. Vždy, když již věřím, že mě nemá čím překvapit mi dokáže, jak hluboce jsem se mýlila. Něco uvnitř mi našeptává, abych jeho nabídku odmítla. Tři básně v tak krátké době napsané mistrem na objednávku nebudou noc laciného, avšak vím, že jemu o peníze nejde. A mé další odmítnutí, by» jen náznakem, by ho ranilo. A proto, když jsem schopna opět vzhlédnout, již bez známek studu ve chvíli, kdy můj mozek vstřebal veškeré informace i lichocení obou mužů a také v momentě, kdy mě onen umělec již neděsí, odpovím. “Omlouvám se za své neuctivé chování, mistře Dente. Jsem poctěna, že v básních, jež dnešní noci složíte, budu Vaší múzou já. A děkuji Vám, stejně jako Vám Orlando, že kvůli mé maličkosti budete ztrácet drahocenný čas, místo zábavy na dnešní velkolepé oslavě“ dokončím a ačkoliv na první chvíli zaváhám, svou ruku přeci jen pomalu vztáhnu k básníkovi tak, jak jsem to měla učinit již na začátku.

Lord Sifa - 28. října 2006 21:01
	soukromá zpráva od Lord Sifa pro Podívám se toho inteligenta a na jeho otázku odpovím po chvilce trapného ticha. Jo Dívám se na něj a čekám co bude od nás chtít. Už je to tady ta vlezlost pro rozmazlené boháče. To bude o nervy.

Temná křídla noci - 29. října 2006 17:00

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Pak se jistě můžete, pane, prokázat osobní pozvánkou od pana hraběte, že, pane? Pokud ne, i tak vám nic nebrání slavnosti se zůčastnit, ale budete muset jet zpět, zaparkovat na parkovišti pro veřejnost před Paramount Pictures, a vejít vchodem pro ostatní hosty. Vím, že je to zdlouhavé a najít na parkovišti méísto, když přijíždíte hodinu po začátku slavnosti, bude problém. Pokyny pana hraběte však v tomto směru hovoří jasně. Dovnitř smějí pouze V.I.P. hosté a zástupci tisku a televizních stanic. Na novináře ani na zástupce televize nevypadáte. A za půl hodiny nám sem má přijet kamion s koňmi. Nuže pane.....máte tu pozvánku?" Míní ten mladík v řidičské uniformě a čeká, zda mu pozvánku ( kterou samozřejmě nemáte ) někdo z vás ukáže. Zjevnš to není ani řidič, ani sluha.

Temná křídla noci - 29. října 2006 17:00

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Pak se jistě můžete, pane, prokázat osobní pozvánkou od pana hraběte, že, pane? Pokud ne, i tak vám nic nebrání slavnosti se zůčastnit, ale budete muset jet zpět, zaparkovat na parkovišti pro veřejnost před Paramount Pictures, a vejít vchodem pro ostatní hosty. Vím, že je to zdlouhavé a najít na parkovišti méísto, když přijíždíte hodinu po začátku slavnosti, bude problém. Pokyny pana hraběte však v tomto směru hovoří jasně. Dovnitř smějí pouze V.I.P. hosté a zástupci tisku a televizních stanic. Na novináře ani na zástupce televize nevypadáte. A za půl hodiny nám sem má přijet kamion s koňmi. Nuže pane.....máte tu pozvánku?" Míní ten mladík v řidičské uniformě a čeká, zda mu pozvánku ( kterou samozřejmě nemáte ) někdo z vás ukáže. Zjevnš to není ani řidič, ani sluha.

Temná křídla noci - 29. října 2006 17:13

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jo jo, to pan hrabě se zas tedy postará, to jo." Praví Lucy. "No....ten běh......vono toho zas nejni moc so vysvětlovat. Prostě se posilníme, dodáme si tršku kuráž a teplo do těla....a pak se svlíknem a proběhnem dolní částí zahrady k jezeru. Tam do něj hupsnem, zaplavem si trošku v ledový vodě. A proběhnem se zpátky, aby sme se zahřáli. To je celý. No....a....protože je ta voda už fakt dost ledová.....tak si holky hledaj....no.....prostě......kluky na zahřátí." Že by se styděla, nebo to na tebe jen tak hraje? "Věčinou spolu pak ty dvojice, co se jednou sejdou, pak už běhaj pořád.....Jenže já tu vloni nebyla....a kluk, co sem s nim běžela, když měl v létě narozky John, už vodjel domu. Takže......jaksi.....nemám s kym běžet. A taky bych ráda.....no.....hmm.....vo tomhle běhu votěhotněla. Abych měla děcko a nemusela vodjet, až mi skončí praxe." Tohle už znělo skoro jako vybalení na rovinu.

Lord Sifa - 30. října 2006 19:24

soukromá zpráva od Lord Sifa pro Zatvářím se vážně a trochu nazlobeně jako nějaký namyšlený pracháč z města. Takže mám jet spátky, pohledat místo a jít hledat jiný vchod ? To si děláš prdel ne ? Kdybys nebyl líný hnout prdelí tak bys stál hned na začátku a říkal každému kam má jet parkovat, ale to ti nikdo neřekl přímým rozkazem tak co bys to dělal že. Zařadím spátečku a jestli nebude už ten ňouma mlet pantem tak pojedu na parkoviště pro veřejnost.

Evishka - 31. října 2006 18:20

soukromá zpráva od Evishka pro Ach jo, to zas bude večer! Že jsme sem vůbec jezdili, proč jsme nezůstali doma... Podívám se na tebe vyčítavě, ikdyž valstně za nic nemůžeš. Nemohl jsi vědět, že sem pojedeme, ale i tak mi to na náladě nepřidá. Nedám to ale na sobě znát. To nevadí, alespon se trochu projdeme. Nenechme si to zkazit nějakým namyšleným spratkem, kterému se nechce jít o kousek dál, aby nám to trochu ulehčil. Uvidíš, že se ještě nějaké místo najde. Nebo si ho uděláme. Zasměju se a letmo tě políbím. Doufám, že se ti tak nálada snad trochu zlepší a uklidním tvůj vztek.

John Michael - 30. listopadu 2006 22:44
	soukromá zpráva od John Michael pro uh.. vymáčknu ze sebe a tvářím se hodně zaskočeně.. Jako proti tomu běhu nic nemám ale vážně sem si neplánoval být tatínkem a navíc už teď tak trochu někoho mám...teda doufám pomyslím si.. samozrejme te tim nechci nejak urazit to ne..

Temná křídla noci - 01. prosince 2006 00:49
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "To je v pohodě." Ujistila tě. "Ale ten běh si se mnou dáš, viď?"

John Michael - 04. prosince 2006 14:40
	soukromá zpráva od John Michael pro Běh samozřejmě jo usměju se... přece nepoběžíme každý zvlášť.... potom se na chvíli odmlčím... nedáme si něco k pití? já mám docela žízeň

Temná křídla noci - 06. prosince 2006 21:23
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jasně. Ale je tu akorát pivo, vodka, něco z Čech, čemu Jan říká Slivovice......a cola. Tý je tu nejvíc. Vono......my tu nesmíme chlastat." Odpověděla ti. Docela se k tobě má. Dokonce až tak, že bys ji možná bez potíží dostal do postele, kdybys chtěl.

Temná křídla noci - 10. prosince 2006 14:37
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Předpokládám, že pokyny pana hraběte platí pro všechny návštěvníky." Konstatuje s ledovýnm klidem mladý muž v šoférské uniformě. Zjevně vás nemíní nechat zde zaparkovat. "Dáma je, zdá se, rozumná, pane, měl by jste ji poslechnout."

Temná křídla noci - 10. prosince 2006 14:37
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Předpokládám, že pokyny pana hraběte platí pro všechny návštěvníky." Konstatuje s ledovýnm klidem mladý muž v šoférské uniformě. Zjevně vás nemíní nechat zde zaparkovat. "Dáma je, zdá se, rozumná, pane, měl by jste ji poslechnout."

Temná křídla noci - 10. prosince 2006 14:45

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Můj čas, strávený s vámi, drahá Eliseo, není ztracený, nýbrž strávený v místech ne nepodobných pozemskému ráji." Odpovím dvorně a v oné dvornosti šikovný pozorovatel zvládne vysítit i uvidět mnohem více, než jen několik frází a pár galantních gest. "A mistr Dent jistě rád stráví trochu času s krásnou ženou, bude-li tento čas příznivý jeho tvůrčímu rozletu." I toto bylo proneseno s jistou dávkou galantní pohostinnosti čistokrevného španěla. Avšak bez jakéhokoliv emocionálního podbarvení vztahu vůči onomu muži.

Temná křídla noci - 10. prosince 2006 14:45

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Můj čas, strávený s vámi, drahá Eliseo, není ztracený, nýbrž strávený v místech ne nepodobných pozemskému ráji." Odpovím dvorně a v oné dvornosti šikovný pozorovatel zvládne vysítit i uvidět mnohem více, než jen několik frází a pár galantních gest. "A mistr Dent jistě rád stráví trochu času s krásnou ženou, bude-li tento čas příznivý jeho tvůrčímu rozletu." I toto bylo proneseno s jistou dávkou galantní pohostinnosti čistokrevného španěla. Avšak bez jakéhokoliv emocionálního podbarvení vztahu vůči onomu muži.

John Michael - 10. prosince 2006 17:36
	soukromá zpráva od John Michael pro no vodku moc nemusim.. a co to je ta silvovice?.. ja totiz nemusim nic moc silnyho.... ale pivo bych si dal.. řeknu a usměju se na ni, No pěkna seš to je pravda... uvidime... řeknu is v duchu pro sebe..

Temná křídla noci - 10. prosince 2006 18:21
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jan tvrdil, že se to u nich pálí ze švestek. Ta slivovice." Odpověděla ti. "Tuhle prej dělal jeho děda z Moravy. Prej je jemná. Já ji ale eště nepila. Tak já donesu to pivo." A dovlnila se k ledničce ze které vytáhla dvě lahve piva. Zabouchla lednici a dobře naučeným pohybem otevřela lahve o roh pracovní desky kuchyňské linky. A přivlnila se zpět.

Elisea - 13. prosince 2006 19:40

soukromá zpráva od Elisea pro Při Orlandových slovech se na mé tváři objeví náznak rozčarování a jsem nucena stočit pohled stranou. Nechci, aby každý věděl, co k tomuto upírovi cítím, avšak je to tak patrné. Již na první pohled ze mě čiší všechna náklonnost k němu. Chovám se jako malá holka. Měla bych se poučit, za tolik let bych už vskutku měla. “Děkuji Vám Orlando, vaše slova jsou balzámem pro každou duši“ odpovím a vzhlédnu z pod závoje hustých řas a na mé tváři se objeví mírný, nevinný úsměv. Všimnu si, že slova jsou jen spletí zdvořilostí, vlastních španělskému pánu. Jsou bez citového zabarvení, ne tak, jako když mluví ke mně. Aspoň já si to myslím a i kdyby to nebyla pravda, nikdo a nikdy by mi to nevyvrátil. “A znovu děkuji i Vám, mistře. Vím, že složit básně vašich kvalit za tak krátký čas dá zabrat i nejlepšímu z nejlepších“ promluvím na druhého muže, abych mu vyjádřila díky za jeho budoucí snahu. Ano vím, že za vše dostane řádně zaplaceno a že to udělá už jen kvůli sobě, aby se měl co nejlíp, ale.. je to prostě ve mně. Musela jsem to říci.

Elisea - 13. prosince 2006 19:42

soukromá zpráva od Elisea pro Při Orlandových slovech se na mé tváři objeví náznak rozčarování a jsem nucena stočit pohled stranou. Nechci, aby každý věděl, co k tomuto upírovi cítím, avšak je to tak patrné. Již na první pohled ze mě čiší všechna náklonnost k němu. Chovám se jako malá holka. Měla bych se poučit, za tolik let bych už vskutku měla. “Děkuji Vám Orlando, vaše slova jsou balzámem pro každou duši“ odpovím a vzhlédnu z pod závoje hustých řas a na mé tváři se objeví mírný, nevinný úsměv. Všimnu si, že slova jsou jen spletí zdvořilostí, vlastních španělskému pánu. Jsou bez citového zabarvení, ne tak, jako když mluví ke mně. Aspoň já si to myslím a i kdyby to nebyla pravda, nikdo a nikdy by mi to nevyvrátil. “A znovu děkuji i Vám, mistře. Vím, že složit básně vašich kvalit za tak krátký čas dá zabrat i nejlepšímu z nejlepších“ promluvím na druhého muže, abych mu vyjádřila díky za jeho budoucí snahu. Ano vím, že za vše dostane řádně zaplaceno a že to udělá už jen kvůli sobě, aby se měl co nejlíp, ale.. je to prostě ve mně. Musela jsem to říci.

John Michael - 13. prosince 2006 21:29
	soukromá zpráva od John Michael pro děkuju, řeknu když si z její ruky vezmu pivo které mi donesla.. a odkud přesně že jsi? snažím se navázat hovor který sem utnul a co pžesně tady děláš? pak se na chvíli odmlčím.. teda neber to jako výslech já jen abych potom při práci věděl na koho se obracet usměji se na ni

Teurie - 30. prosince 2006 11:53
	soukromá zpráva od Teurie pro Konečně se proberu. Chvíli mžourám na budík jestli je už fakt tolik hodin, nebo na něj blbě vidím. Nakonec usoudím že to je fakt. Vyhrabu se z postele a vydám se z pokoje. Pečlivě za sebou zamknu. Nijak nespěchám vím že mám dost času se do te restauračky dostat. Vyjdu z hotýlku a chvíli se rozhlížím po ulici. Rozvážně se vydám k jejímu konci a pak rovnou k Alexovi.

David Dent - 31. prosince 2006 15:35

soukromá zpráva od David Dent pro Zvednu zrak, jakoby vytržen ze spánku, několikrát udiveně zamrkám. Na okamžik musím vypadat zmateně. "Omluvte mne prosím. Trochu jsem se zasnil, občas se mi to stává. Příliš myšlenek na toulce hlavou zaslepuje smysly, možná to znáte. Myslím, že za to může dnešní noc. Je opravdu neobyčejná; nejprve osměle smutný kvítek leknínu v ranní rose a nakonec křehká sněženka ve vlasech hřejivého vánku. Musím Vám říci pane Orlando, že vaše zahrada je velice inspirativní," ukloním se na znamení uznání, přičemž stihnu pohlédnout na spanilý doprovod hraběte - Eliseu. Podíval jsem se abych svá slova trochu více vysvětlil, a nebo se mi prostě jen zachtělo. Do stájí jakoby se znova vplazil chlad. Drží se při zemi a sápe se na nás od kotníků. Hostitelé jsou v očekávání. Možná chtějí, abych potvrdil svá slova. Vyčkávají v definitivní odpověď. Dobrá tedy, mají ji mít; "Bude mi velikou ctí složit tři básně... jak už jsem stačil říci. Stačí mi jen psací brk a pergamen. No, a dohodnutí mé odměny, pochopitelně s vašim dovolením, bych nechal raději na pozdější dobu. Nebudeme si přeci kazit večer, na nepříjemnosti je času dost... Ale mohu-li se na něco zeptat, co je to za slavnost, tu kterou dnes pořádáte? Odpusťte, ale přiletěl jsem z Francie teprve minulou noc," usměji se jako uličník, který se snaží vykroutit ze svého prohřešku, který je až po okraj naplněn lehkovážností.

David Dent - 31. prosince 2006 15:37

soukromá zpráva od David Dent pro Zvednu zrak, jakoby vytržen ze spánku, několikrát udiveně zamrkám. Na okamžik musím vypadat zmateně. "Omluvte mne prosím. Trochu jsem se zasnil, občas se mi to stává. Příliš myšlenek na toulce hlavou zaslepuje smysly, možná to znáte. Myslím, že za to může dnešní noc. Je opravdu neobyčejná; nejprve osměle smutný kvítek leknínu v ranní rose a nakonec křehká sněženka ve vlasech hřejivého vánku. Musím Vám říci pane Orlando, že vaše zahrada je velice inspirativní," ukloním se na znamení uznání, přičemž stihnu pohlédnout na spanilý doprovod hraběte - Eliseu. Podíval jsem se abych svá slova trochu více vysvětlil, a nebo se mi prostě jen zachtělo. Do stájí jakoby se znova vplazil chlad. Drží se při zemi a sápe se na nás od kotníků. Hostitelé jsou v očekávání. Možná chtějí, abych potvrdil svá slova. Vyčkávají v definitivní odpověď. Dobrá tedy, mají ji mít; "Bude mi velikou ctí složit tři básně... jak už jsem stačil říci. Stačí mi jen psací brk a pergamen. No, a dohodnutí mé odměny, pochopitelně s vašim dovolením, bych nechal raději na pozdější dobu. Nebudeme si přeci kazit večer, na nepříjemnosti je času dost... Ale mohu-li se na něco zeptat, co je to za slavnost, tu kterou dnes pořádáte? Odpusťte, ale přiletěl jsem z Francie teprve minulou noc," usměji se jako uličník, který se snaží vykroutit ze svého prohřešku, který je až po okraj naplněn lehkovážností.

Thurguras - 13. ledna 2007 13:39

soukromá zpráva od Thurguras pro Ihned po probuzená mne první kroky zavedou k veliké díře ve stěně která kdysi dávno představovala okno. Šelma se probudila,noc může začít!! Zařvu hromovým hlasem do nicotné tmy a zlomyslně se ušklíbnu.Palcem vydloubnu ze zdi kamínek a mrštím jím do dáli směrem k městu. Dnes se něco semele,cítím to v kostech! Pronesu tentokrát už potichu a jdu se obléct.Jak se obleču tak vyhrnu pravý rukáv a poskytne se mi tak pohled na jizvu která ještě včera byla čerství průstřel. Zabíjení už není tak snadné jako kdysi.Policajtů je stále víc ale naštěstí pro mě nevědí že olovo na mne neplatí! Pomyslím si a rukáv zase zahrnu.Ještě cvičně zahýbu a zakroutím rukou a když necítím žádnou bolest tak vyrazím rychle ven do ulic města.Ještě si pamatuji kde jsem se kdysi byl s tím proklatým upírem a taky tam dnes večer zamířím.Nestrpím totiž ve svém rajonu tak bídnou konkurenci!

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 10:49

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro K Alexovi jsi dorazila bez větších potíží. Ale.........Zdá se, že tam nikdo není. Jen za dveřmi jeho bytu je zastrčená obálka. Je adresovaná tobě. Když ji vezmeš, vypadne z ní klíč. Kromě klíče je tam i malý kus papíru na kterém je propioslou napsáno: "Musel jsem ještě něco zařídit a dojít nakoupit. Klidně jdi dál a udělej si zatím pohodlí. Hned se vrátím. Alex " Pokud vewjdeš do bytu, je to dobře, ikdyž skromě zařízený byt v činžovním domě z přelonu 18. a 19. století. Je na něm ale vidět, že tu žije pouze jeden muž a že nemá mnoho času na pořádný úklid. Ikdyž by to chtělo občas vyluxovat, utřít prach, umýt nádobí častěji, než dvakrát týdně a občas vyprázdnit koš na opdpadky, je ten byt celkem útulný. Pohodlná, kupodivu čistá křesla z pozdního viktoriánského období v obýváku, přímo zvou k posezení a malý bar je otevřen a nabízí nejrůznější alkoholické, i nealkoholické nápoje. Jsou tam připravené i skleničky různých tvarů a velikostí a je tam i další lístek. Na něm stojí: "Obsluž se sama. Led a citron jsou v kuchyni v ledničce."

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 10:57
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Klub je zavřený a postává před ním několik naštvaných motorkářů. Ten upír tu není. Když se osmělíš a zeptáš se jednoho z motorkářů, proč je zavřeno, zavrčí na tebe: "Klub je zavřenej, nevidíš. Všechny kluby, co je vlastní ta ženská, sou dneska zavřený. Vodjela prej na nějakou snobskou merendu, či co? Tak vypadni a nevopruzuj tu."

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 11:08

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Nevadí. Jsem z Vailenu v Jižní Dakotě. To je taková malá díra. Většina lidí tam jsou sedláci, nebo chovatelé koní a dobytka. Táta vede ranč.....a chová prasata. U koní a prasat sem vyrůstala vod malička. Tady studuju. A pracuju u Dona Orlanda, jako stájník. Jemu je jedno, jestli sem holka, nebo kluk, když umím vzít pořádně za práci, neflákám se, netahám si mužský do práce a nechlastám. Chlast Don Orlando nesnáší. Už za něj vyrazil dveře se třema stájníkama, jenom poslední tejden. Naposled letěl starej Pepe, když byl v práci tak vožralej že mu sedlal koně a dal mu sedlo vopačně." Obdržel jsi opět příval Lucyny výmluvnosti.

John Michael - 17. ledna 2007 11:17

soukromá zpráva od John Michael pro No já nemám v plánu se tady nějak opíjet takže snad nepoletím tak rychle jako Pepe zase se na ni usměju když ji poslouchám a vídím že je ráda když může sama mluvit, proto jí nebudu do řeči nijak skákat a budu hlavně poslouchat A když jsi z Dakoty tak potřebuješ dítě? já myslel že sme ve svobodné zemi a každej má právo být kde se mu zlíbí.. na chvíli se odmlčím.. teda možná se něco změnilo... přecejen sem byl teď víc než rok úplně mimo a o práva sem se nezajímal ani předtím

Orlando de Montorro - 17. ledna 2007 11:23

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Děkuji, mistře Silverhande. Tím více, že i v okouzlení její krásou jste pohrdl jejími plody přesto, že vám byli přímo nabídnuty. Pomerančovník, jehož plodu jste tak mistrně odolal, je velmi vzácnou rostlinou i v mé zahradě. Pochází totiž až z dalekého Egypta. Každý rok se na něm rodí extrémě velké plody......Jsou však jen čtyři. Ten, který vám spadl do klína, byl poslední, který letos dozrál. Má zahrada ale obsahuje více takto vzácných květin. Jednou z nich je i slečna Elisea. Ona.....je květem pro mne nejvzácnějším." Pochopil jsem velmi přesně básníkovu narážku na zahradu a vzácnost květů v ní. "Doufám, že dnešní večer vám bude poskytnuto vše dle vašich potřeb, aby jsdte mohl zdárně tvořit." O co ledovější je má rozmluva s básníkem, o to vřelejší pak jsou má slova, mluvím-li s Eliseou. "Pojďme, má drahá, hosté už čekají na přípitek k zahájení slavnosti. Toto je váš, večer. Proto pronesení přípitku ponechávám zcela na vás. " A na opdchodu dívku jemně obejnu v útlém pase.

Orlando de Montorro - 17. ledna 2007 11:23

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro "Děkuji, mistře Silverhande. Tím více, že i v okouzlení její krásou jste pohrdl jejími plody přesto, že vám byli přímo nabídnuty. Pomerančovník, jehož plodu jste tak mistrně odolal, je velmi vzácnou rostlinou i v mé zahradě. Pochází totiž až z dalekého Egypta. Každý rok se na něm rodí extrémě velké plody......Jsou však jen čtyři. Ten, který vám spadl do klína, byl poslední, který letos dozrál. Má zahrada ale obsahuje více takto vzácných květin. Jednou z nich je i slečna Elisea. Ona.....je květem pro mne nejvzácnějším." Pochopil jsem velmi přesně básníkovu narážku na zahradu a vzácnost květů v ní. "Doufám, že dnešní večer vám bude poskytnuto vše dle vašich potřeb, aby jsdte mohl zdárně tvořit." O co ledovější je má rozmluva s básníkem, o to vřelejší pak jsou má slova, mluvím-li s Eliseou. "Pojďme, má drahá, hosté už čekají na přípitek k zahájení slavnosti. Toto je váš, večer. Proto pronesení přípitku ponechávám zcela na vás. " A na opdchodu dívku jemně obejnu v útlém pase.

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 11:36

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro " Na koni jezdím moc ráda, jenže.......Tady jaksi není moc kde. Tedy kromě ateliérů a několika soukromých stájí." Odpověděla ti, zatím, co tě jemě vleče za sebou k nejbližšímu stolu s pitím a pochutinami. "Na španělském koni jsem ještě neseděla. Leda tak na Quarterovi, nebo na Appaloose. Je to hodně jiné? Ty jezdíš pravidelně?" Její John, asi dvoumetrový svalovec snědé pleti, možná španěl, nebo ital......nebo cikán, zjistil, že jdete pít a prodral si davem cestu k vám. "Tohle je John Castelo. Můj skoro manžel." Představila ti ho Katrin bez váhání a svalovec ti hned podává ruku.

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 11:45

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nasedli jste tedy zpět do auta a vyjeli. Ujali jste značný kus cesty po dálnici, než tvůj společník zjistil, že si v tom motorestu zapoměl cigártašku a zapalovač. Zastavil a chtěl se pro ty věci vrátit, ale nakonec s nadávkami usoudil, že už to tam dávno nebude, že to někdo už ukradl. A zrovna když se chtěl zase rozjet. zabrzdil vedle vás kamion a z něj vyskočil ten čech. Usmál se na vás dobrácky přes okénko vašeho auta. "Něco jste tam nechali. Už to chtěl jeden hajzlík stopit, tak jsem mu pořídil elegantní bouli a dohonil jsem vás. Ta moje krasavice ze sebe dokáže dostat pěkně velký výkon, když se na volné dálnici žene za sporťákem. Ale mým čtyřnohým pasažérům na korbě, se ta divoká jízda asi moc nelíbila." Jeho úsměn je nakažlivý.

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 12:10

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Ne, nic se nezměnilo.....Potřebuju dítě, abych se nemusela vrascet k rodičům, víš." Řekla ti. "Voni mě maj pořád za malou a mě bude za chvilku třicet. Táta si myslí, že zdědim farmu a máma mě chce mít doma. A já se fakt nechci zahrabat u krav a prasat. Chci bejt herečka. Proto sem šla do LA. Jenže jediný, jak tu můžu zůstat a nemuset se po vypršení stáže vrátit do Dakoty, mezi ty prasata a krávy, je pořídit si tu dítě. Nebo se tu vdát." Pustila opět stavidla své výmluvnosti. "Vdávat se ale zatím nehodlám, neboj."

John Michael - 17. ledna 2007 12:32
	soukromá zpráva od John Michael pro Zase se musím usmát... No ještě že tak řeknu žertovně to sem totiž v pracovní smlouvě neměl na chvíli se odmlčím.. A jiné řešení není? to jim prostě nemůžeš říct že chceš zůstat tady? nebo se prostě nevracej.. mussí přece pochopit že se od nich chceš taky odtrhnout..

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 13:23
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "No jo, když to neznáš naše." Odpověděla ti. " Brácha musel kvůli vosamostatnění zdrhnout k námořnictvu. Voni si prostě myslej, že se bez nich nedokážem ani u prdnout."

Thurguras - 17. ledna 2007 13:25

soukromá zpráva od Thurguras pro Motorkář může na malý moment na mé tváři spatřit pohled vypovídající o tom že jsem z té zprávy mírně zmatený. Aha,tak to trochu mění situaci.Co ted? Mé plány na dnešní noc jsou mimo kolej a tak rychle přemýšlím co dál. Podívám se naštvaně na drzýho motorkáře nadechnu se a pravím. Ještě než odejdu,tak mi řekni kolik je. Počkám si na odpověd,obrátím se téměř na místě a namířím si to přímo k nejbližšímu většímu parku.Cestou se občas podívám na oblohu abych věděl jak je na tom dnes měsíc a jestli bude úplněk. No nic tak se aspon pokusim rozšířit řady mojí rasy o další členy.

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 13:40
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Motorkář překvapeně otevřel pusu, že jsi se nelekl. A poslušně se podíval, kolik je hodin. Je devět večer. Jdeš tedy pomalu do parku a procházíš se, dělaje, jako by nic. Když tu ti pod nohama něco zašustí. Jak tak chodíš, mírný větřík, který se prohání mezi stromy, ti pod nohy přivál kus někým odhozených novin. To je to, co ti zašustilo pod nohama.

Ahasashi Tanaka - 17. ledna 2007 15:31

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Zazubím se na Jimmiho a taky pokrčím rameny a trochu se pousměji. No co, už jsem to prošvihl a nemá cenu naříkat nad rozlitým vínem. Opírám se o zeď a pobrukuji si melodii jedné obzvláště ohrané písničky. Čekám, až se Marta dá do pořádku, abych mohl koupelnu použít a zbavit se toho "cosi" ve vlasech, co připomíná mořské řasy smíchané s rybími vnitřnosti...a nejspíš nebudu tak daleko od pravdy...

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 15:44

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro To, co ti z těch vlasů před chvílí s plesknutím spadlo na Jimmiho čistě vytřenou podlahu ( na což Jimmi reagoval pouze pozdvižením zraku k nebi, takže jeho normálně šikmé oči se chvíli zdály ještě šikmější ), opravdu byl kus mořské řasy. Marta si v koupelně prozpěvuje ( falešně ) nějakou skotskou hospodskou odrhovačku. A její přítel už co chvíli pokukuje po hodinkách. Jimmimu je to lhostejmé. Tváří se nezůčastněně a připravuje vám čaj a tuňákové tousty.

Ahasashi Tanaka - 17. ledna 2007 15:53
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Err...ehm." loupnu pohledem po nepořádku a na tváři vyloudím zahambený výraz. Pak vrhnu pohled zpět ke dveřím koupelny a tiše zaúpím... Začínám mít pocit, že dřív na mě všechen ten humus shnije, než se toho zbavím...

Thurguras - 17. ledna 2007 15:59

soukromá zpráva od Thurguras pro To to dnes tak fouká.Možná bych si měl sehnat něco teplého k oblečení. Přitáhnu si kabát více k tělu a podívám se pod nohy na to co tam šustí. Ti lidé jsou ale prasata!Ale co,snad budou ještě dnešní. Ohnu svá veliká záda a rychle seberu ten kus papíru jenž má lidi pravidelně informovat o aktuálních událostech. Narovnám to a pomalu se začtu do stránky na kterou byli ty noviny přeloženy. Popojdu ještě kousek dál pod jednu z městských lamp abych si nekazil v tom šeru oči a pozorně se rozhlédnu po celém okolí jesli jsem v bezpečí.Pak se zarazím a cinicky se usměju. No to je for,ohlížím se jako bych se měl čeho bát. Pak zvážním a opět se začtu do těch novin.

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 16:00

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Konečně.....asi po půlhodině....přestala téct voda a Marta přestala vydávat ty podivné zvuky, napodobující zpěv a po chvilce vyklouzla ven, s mokrými vlasy, čistá, vonící jasmínem a santalovým dřevem, v moc hezkých novych šatech. "No vidíte pánové, ani to tak dlouho netrvalo, že?" Prohlásila s úsměvem, ignorujíc přítelovo nervozní pokukování po hodinkách. A s upejpavým "Děkuji." se chopila svého hrnku s čajem a zakousla se do sendviče. Teď protočil oči zase její přítel. Nicméně ty máš konečně koupelnu volnou.

Ahasashi Tanaka - 17. ledna 2007 16:16

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Nasadím téměř zbožný výraz, rozpřáhnu ruce a urychleně vpadnu do koupelny. Zavřu za sebou dveře a začnu se zbavovat humusu ve vlasech. Stoupnu si pod sprchu a pečlivě se omývám. Vlasy si umyji pro jistotu natřikrát, abych se zbavil všech odporných částeček i smradu. Sice asi vyplýtvám Jimmimu šampon, ale společensky přijatelný zevnějšek má přednost...Až budu hotový s "renovací", vydrh nuse ručníkem do sucha a vyfénuji si vlasy. Nakonec se opět obleču do roláku a riflí. Věci co nosím pod kabátem jsou v pořádku, za což můžu být rád. Boty si obuji až vylezu z koupelny - nechal jsem je venku, abych sem nezanesl humus. nakonec věnuji péči i svému kabátu - mokrým hadrem z něj otřu všechny nečistoty. Je kožený a impregnovaný, takže mu zásah "sračkami" neublížil trvale. Za což můžu být taky rád. Nakonec si opět připnu opasek s hvězdicemi a oběmi pistolemi. nechci, aby to Marta a její přítel viděli, takže si obleču kabát (abych je skryl před zvědavým pohledem), přestože plánuji pobýt ještě chvíli uvnitř. Čistý a spokojený vylezu z koupelny...

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 16:34

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Začetl jsi se. Je to stránka společenských akcí. Na první pohled tě na ní zaujal obrázek mladého muže a nádherného černého hřebce, focený někdy časně večer před stájemi. Ty stáje znáš. Víš moc dobře, kde to je. Ve snobské čtvrti, hned vedle filmových atelierů. Jednou jste tam s kluky z kolejí vlezli v noci na pomeranče a málem vám potrhal nejen kalhoty ale i pozadí obrovský černý pes. Pod obrázkem stojí:" Don Orlando de Montorro y Cabeza si dovoluje pozvat obyvatele LA na slavnost u příležitosti oslav výročí 250 let od vzniku stájí Artae Andalusa, ve spojení s oslavou vítězství koně jménem Korado, z přímého odchovu stájí Artae Andalusa, v celoamerickém drezurním derby koní starších tří let."

John Michael - 17. ledna 2007 16:37
	soukromá zpráva od John Michael pro Tak od nich prostě uteč..navrhnu jí tady jsi zajištěná, všichni tě tady, jak vidím, mají rádi tak proč to řešit takovým zavazujícím činem jako je dítě.. navíc tím by sis je taky naštvala.. doufá že tenhle návrh vezme v pořádku a čekám její reakci

Thurguras - 17. ledna 2007 17:01

soukromá zpráva od Thurguras pro Nastavím noviny ještě více na světlo a prohlížím si onen obrázek pozorněji. Jo tehdy to byla sranda,ještě jsem ani nevěděl jaký život mne to vlastně čeká.Ale moment,něco mi na tom člověku nesedí,nevím proč ale mám nějakou předtuchu že by tohle mohlo být to něco důležitého co se dnes večer má stát. Ještě pořád si prohlížím ten obrázek.A napadne mne myšlenka která je velice nepravděpodobná. Třeba je ten klub dnes večer uzavřen právě kvůli tomu že jeho majitelka jela na tuhle akci o které mluvil ten motorkář.To by ještě mohlo být zajímavý.Kudy se to tam vlastně jede,jo už vím. Zasněně se podívám do černé tmy v parku. Majitelka klubu ve kterym se scházejí upíři jede na snobskou akci kterou pořádá nějakej podezřele divnej frajer.Jestli mám pravdu tak bych se tam mohl trochu vyřádit na těch zubounech.Kéž by to tak bylo.A kdyby ne tak se tam určitě najde i pár objetí. S hlavou plnou takovýchto podobných,dětsky najivních myšlenek se svižně rozejdu nejbližší cestou k tomu místu kde má být ta oslava. Při cestě utrhnu ten článek z novin a schovám si ho do kapsy,zbytek papíru pak vyhodím cestou do koše.

Teurie - 17. ledna 2007 17:06

soukromá zpráva od Teurie pro Spěšně prolétnu dopis. "Jistě...starý známý trik..."pojď dál, udělej si pohodlí...a pak ti proženem hlavou kulku..."" Uchechtnu se v duchu a optrně drcnu do dveří. Nikam nespěchám. I když Alexe už nějaký ten čásek znám, opatrnosti není nikdy nazbyt... Jednou rukou zajedu pod kabát, abych seujistila že tam je má stará dobrá kamarádka. Opatrně ji odjistím z pouzdra, abych ji mohla co nejrychleji použít v případě nouze, ale nechávám ji stále skrytou. Pomalými kroky procházím byt a bedlivě poslouchám jestli se někde něco nešustne. Nakonec usoudím že nikde nic není podezřelého a ruku spustím zase volně k bokům. Vrátím se ke dveřím a tiše je zavřu. Moc se tady nerozhlížím i když mně některé kousky nábytku zaujaly. Spíš pokoj přejedu pohledem tak abych si udělal rychlý obrázek o prostředí v jakém jsem. "Nemoc z povolání..." zakroutím s úšklebkem hlavou a naliju si trochu whisky a dojdu si pro led. Pohodlneě se uvelebím do nejvzdálenějšího křesla, na které je nejmíň vidět, ale tak abych měla neustálý přehled o celém pokoji a abych neseděla zády ani ke dveřím ani k oknu.

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 17:08

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jo.......Jenže tady je to jenom pro ženatý a vdaný a pro stážisty. LA nejni město pro svobodný ženský. Víš, že je tu do roka úplně nejvíc znásilnění v celých státech?" Jak na tohle přišla, je ti záhadou, ale možná na tom něco bude. "A pak, v mejch letech už maj ženský v Dakotě dvě děcka a manžela. A moje babička tvrdí, že mít děcko, to učí zodpovědnosti." Asi po tom dítěti fakt touží. "Ale možná, že bych fakt mohla zkusit nejdřív žít úplně samostatně a pak se teprv hnát do děcka a manžela..........Ale ten běh mi nevymluvíš."

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 17:17

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Byt je jen neuklizený. Jinak tu nic zvláštního, co by nasvědčovalo tomu, že to je past, není. Nejspíš si Alex fakt jen odběhl na nákup. Pohodlně jsi se uvelebila a usrkla první doušek ze své whisky, když v zámku zarachotil klíč. Alex tiše vstoupil dovnitř, prošel chodbou, v kuchyni odložil nákup a bůhví jak se najednou objevil za tvým křeslem. "Baf!" Že chodí jak duch, to víš už dávno, ale tohle jsi fakt nečekala.

Teurie - 17. ledna 2007 17:22

soukromá zpráva od Teurie pro "Vtipný jako vždy..." podotknu úsečně. Sice jsem se lekla, ale ani sebou nepohla, za ta léta cviku a práce v mém oboru jsem se naučila klidu a ovládání svého těla. Přece kdybch se lekla třeba při výstřelu a pohla se, tak bych mohla minout cíl a to by nebylo přípustné. V klidu dál sedím v křesle. "Byl už tady zákazník?" zahoupu mírně skleničkou a kostky ledu tlumeně zacinkají.

John Michael - 17. ledna 2007 17:26
	soukromá zpráva od John Michael pro No tak pokud si si tím dítětem jistá tak do toho ale aby tě to potom nemrzelo... a samozřejmá se nesnažím vymluvit z běhu.. jen sem si chtěl povídat

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 17:28

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Okamžitě se ti nese čaj a sendvič. Jimmi se zase mile, neutrálně usmívá. Boty jsi našel před dveřmi koupelny zbavené sajrajtu a do leskla nakrémované černým krémem na boty. Marta a její partner právě dojídají druhý sendvič a dopíjejí další šálek čaje. On se ale stále dívá chvílemi na hodinky. Nakonec Marta prolomí ticho. "Jestli spěcháš, poděkujeme, zaplatíme a půjdeme, miláčku." Obrátí se na něj. On jen zavrtí hlavou, jako že nespěchá......ale to mu nebrání se znovu podívat na hodinky. I ty jsi se podíval........Je devět hodin deset minut.

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 17:32
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Ne. ale čekám ho každou chvíli. Proto jsem taky běžel nakoupit." Odpoví. Na tvé reakce už si zvykl, přesto ty žertíky nepřestává stále zkoušet.

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 17:39

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Projel jsi autobusem přes město a pěšky došel až ke vratům stájí. Ačkoliv slavnost měla začít v osm a teď je už čtvrt na deset, oběma branami, hlavní i o dost dál umístěnou a o dost menší služební, proudí dovnitř hosté. Teď už jen sem tam nějací. Hlavní branou právě projela nablýskaná limuzína producenta Steva Clarcka a služební branou vešel vyparáděný mladý pár. Zjistil jsi, že ať máš či nemáš pozvání, tvé oblečení je, jaksi, nedostačující noblesnosti té akce.

Ahasashi Tanaka - 17. ledna 2007 17:40

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro To je katastrofa...víc jak hodina zpoždění...to už nezachráním ani kdybych uměl lítat... prolítne mi hlavou, když se usazuji na volné židli a beru do ruky šálek čaje. No...zkusím přijít na místo v půl desáté. A domluvím si novou schůzku...Sice je malá šance že tam dotyčný bude, ale to by msuel mít strach, že jsem velké zvíře. Pomalu a s jakousi asijsko obřadností upíjím čaj, mezi prvním a druhým šálkem zlhtnu sendviče. "Jimmi, ty seš poklad." zahuhlám s plnou hubou a v rámci možností se pousměji.

Cindy Give - 17. ledna 2007 21:45

soukromá zpráva od Cindy Give pro Chápu nadávky řidiče a proto se k nim nijak nevyjadřuji. Jen tiše sedím na sedadle spolujezdce a nechám společníka láteřit a nadávat. Asi už je to vážně dávno pryč. Je to dlouho, a než bychom se vrátili...... viděl jsi tam ty lidi....... Řeknu mu zkroušeně a potom se ho ještě snažím trochu utěšovat. Když u nás zastaví ten Čech, docela koukám, ale hned se nechám nakazit jeho úsměvem. Nasadím dokonalý, roky pilně cvičený úsměv. Ježišmajra, moc vám děkujeme. Jste hrozně hodný. Už jsme mysleli, že to tam někdo šlohnul a řikali jsme si, že se nemá cenu vracet. Mockrát děkujeme. Blábolím a usmívám se. Ještě několikrát děkuji a sleduji, co na to můj spolujezdec.

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 23:27

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Ale slečinko, to nestojí za řeč. Jeden klučina už si to tam chtivě prohlížel, tak sem ho bafnul za kabát a vyvlek ven. No......a dohonil sem vás. Holt tatrovka, ta se nezapře." Odpoví ten čech bodře a skoro správně hovorovou angličtinou. "Jo......Po dálnici by ste jet neměli. To tam nedojedete ani do zejtřka. Někde míli votuď boural kamion s ledem a ten je roztříštěnej po celý dálnici. Teď mi to volali z dispečingu."

Temná křídla noci - 17. ledna 2007 23:28

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Mezitím se ti dva opravdu zdvihli, rozloučili se, zaplatili a o chvíli později je luxusní červený sporťák odvezl pryč. Zůstal jsi tu s Jimmim nakonec sám. Jimmi se neutrálně usmívá a snaží se předstírat, že se mu, po dlouhém, namáhavém dni, nechce spát. "Jo jo......Tohle říkáš pořád Ahasashi. Ale zastavit se u mě doma a pozdravit Mae a dětí, to ne." Utrousí napůl žertem a napůl vážně v odpověď na tvou zmínku o pokladu.

Thurguras - 18. ledna 2007 10:54

soukromá zpráva od Thurguras pro A krucinál taky mne to mohlo napadnout při cestě sem.No nic jsem přece ve čtvrti pro boháče,to by bylo aby se tady nenacházel alespoň jeden obchod se společenskými obleky. Nenápadně odkráčím tudy kudy předpokládám hlavní třídu,jdu velice rychle abych se stihl ještě vrátit na tu akci v čas.Při cestě se stále koukám kolem sebe jestli náhodou nespatřím někoho v obleku. Tak snad se tu něco najde a snad budou mít už zavřeno při troše štěstí.A jestli ne tak budu muset přepadnout nějakej ten pár co tam jdou pěšky.Taky bych mohl domyslet co tam vlastně budu dělat,jestli to tam bude vážně plný upírků tak by byla blbost tam jen tak vpadnout a začít do nich mlátit.No nic,to ještě vymyslím ted mám něco jiného na práci Ted už bezmyšlenkovitě téměř probíhám ulicemi a hledám jeden ze svých cílů.

Ahasashi Tanaka - 18. ledna 2007 14:32

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Eh, vždyť víš Jimmi...jsem skoro pořád v práci...a nejvíc práce mám obvykle hned odpoledne...a pak už je moc pozdě." bolestně se ušklíbnu. Jo jo, Jimmi tohle nikdy pořádně nepochopí...vždyť ani neví jakou práci dělám doopravdy...myslí si, že jsem jen detektiv, vyšetřující neobvyklé vraždy...v neobvyklý čas. Vlastně mu ani nelžu - jen neříkám celou pravdu. 21:23 Opět si dlouze povzdechnu. "No nic Jimmi, rád jsem tě viděl, ale práce volá...musím najít jednoho překupníka a dostat z něj pár informací...měl jsem tam být už před hodinou..." postěžuj isi, zatímco se postavím. Uhladím si kabát na prsou, lehce se Jimmimu po japonsku ukloním - je to jen o něco víc než pokývnu tí hlavy, jde o neobřadní úklonu hostiteli - a odcházím z krámu. "Tak zatím..." zavolám ještě ode dveří a vyrazím na cestu k místu, kde jsem se měl sejít s přkeupníkem. Nejspíš tam nebdue, ale jistota je jistota...

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 14:58
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nějaký ten obchod jsi nakonec našel. Mají ale otevřeno. Ten obchod patří k hotelu Plaza na Rodeo Drive. MH: Ty nemáš prachy, že hodláš krást?

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 15:20
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Zázraky se ještě stávají. Důkazem toho je, že zmíněný "obchodník" ještě nezavřel. Vypadá to, že na tebe prostě čeká.

Ahasashi Tanaka - 18. ledna 2007 15:28

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro ...neuvěřitelné...ten člověk musí mít strach nebo neuvěřitelnou trpělivost...a nebo hodně práce... bleskne mi hlavou, zatímco se blížím. Středně vysoký, štíhlý asiat v černém kabátu. Dlouhé vlasy sčesané dozadu, pevné držení těla, přímý pohled očí. Sluneční brýle už jsem schoval, koneckonců už je skoro tma. "Omlouvám se za zpoždění...nějaký opilec projel kolem mě v autě a ohodil mě...musel jsem se dát do kupy." promluvím až dojdu k dotyčnému a lehce kývnu hlavou na pozdrav. "Mimochodem...já jsem pan Tanaka." představím se, aby si uvědomil proč jsem vlastně tady, a podám mu ruku.

Thurguras - 18. ledna 2007 15:47

soukromá zpráva od Thurguras pro Promnu si pořádně ruce a odplivnu si. Tak jo,je skoro deset a oni nejsou žádnej noční klub,brzy budou zavírat.jejich šéf půjde domů a já ho po cestě sejmu a okradu ho o klíče,kartu nebo cokoliv jiného čím se takovej nobl krám zavírá.Třeba bude mít šéf toho podniku stejnou velikost jako já a tak mi bude stačit jen jeho oblek aniž bych se tam vloupal. Jdu k ochrance toho obchodu která asi stojí u vchodu a zeptám se kolik je ted hodin.Taky se podívám nebo zeptám v kolik zavírají.Jestli bude mít ochranka keci na to proč tam tak okounim tak jim řeknu že tu mám s někým schůzku a náhodou se mi zalíbil jeden oblek tak si krátím čas prohlížením výlohy. Pokud zjistím že zavírají až moc pozdě tak prostě vejdu do obchodu,vyhlédnu si jakýkoliv oblek mé velikosti co nejblíže u vchodu a až se nebude ochranka dívat tak ho prostě čmajznu a proběhnu vchodem ochranka neochranka. Jsem chlap jako hora,když se mi někdo postaví do cesty tak ho jednoduše srazím,jo to snad vyjde.V kradení jsem expert,nepamatuju si už ani kdy jsem si posledně něco koupil.

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 15:50

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Krámek, do kterého jsi vešel, je starožitnictví. Dost přeplněné zbožím nejrůznějšího stáří a kvality. Vedle viktoriánské sedací soupravy, stolu ze třináctého století, perletí vykládaného spinetu z doby baroka a nádherné soupravy čínských misek z dinastie Ming se tu dají najít skutečné kýče. Za stolem vzadu v místnosti sedí bělovlasý dědoušek asi osmdesátiletý a přes silná skla brýlí právě pečlivě kontroluje nějaká lejstra. Dodací listy, jak jsi si všiml. Když jsi vešel, zacinkal u vchodu starožitný bronzový zvonek a stařík vzhlédl od své práce. "To nevadí, pane inspektore. Já tu stejně dnes mám ještě práci. Na poslední chvíli mi dovezli tamtu červenou viktoriánskou sedačku........a dvanáct ikonografií z jednoho zrušeného chrámu. Než to zakataloguji a ocením, budu tu asi až do rána. Leda, že by jste se, mladíku, vyznal." Odpoví ti. Jeho hlas je příjemný, trochu stařecky skřípavý a ustaraný. "Kam jsem jen založil ta lejstra od těch ikon? Jen se posaďte, pane inspektore. Třeba na tu pohovku. Co víme, možná, že ji ještě i koupíte. Je to fortelná práce. Žádné moderní šizení materiálem. Nevidíte tam někde ta lejstra?"

Ahasashi Tanaka - 18. ledna 2007 16:18

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Errr...nejsem tu ani kvůli pohovce nebo vázám dynastie Ming, Chong nebo Qann." dostanu ze sebe a přistoupím k pultíku "Kdybyste byl tak laskav a potíval se na tuhle věcičku...nerad bych vás zdržoval od užitečné, plodné a err...zábavné práce." dodám a vytáhnu z kapsy luxusní zapalovač, nalezený na místě činu. Netáhnu dlaň ke starci, téměř mu to strčím pod nos. "A prosím opatrně...je to důkazní materiál."

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 16:22

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "To jste se mě přičel jen zeptat na čas? Támhle nad recepcí máte hodiny. Je půl desátý." Zavrčí nevrle příslušník ochranky. Je zhruba stejně velký a mohutný jako ty a netváří se přívětivě. Zjevně nevypadáš jeko jeden z hostů hotelu Plaza, ani jako nikdo z personálu. "Vy nejste hostem hotelu, vás bych si pamatoval. Co tu chcete? Pobudy tu netrpíme." A chystá se tě vystrkat ven. Od druhé strany hlavních dveří hotelu se odlepil druhý, neméně svalnatý, příslušník bezpečnostní služby. "Nějaké potíže, Johne?" Nezabralo ani, že tu na někoho čekáš. Kdž jsi to řekl, zeptal se John: "Muž, nebo žena? Host hotelu? Jméno?" A chápe se vysílačky.

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 16:31

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Nu......" Podrbe se stařík za levým uchem a natočí hlavu mírně do leva, aby na zapalovač viděl v jiném světle."Hezká věcička, což o to........Ale odtud není." Ještě chvíli si zapalovač prohlíží, přejede jemě prstem po vyrytém monogramu. "Není ani stará......Je to napodobenina. Kvalitní, ale pouze napodobenina. Něco takového dělal jeden hodinář v Oklahomě. Raver Sinclar, tuším.........Ale ten vloni umřel.......Bylo mu, považte, už devadesát osm. Jeho značka by byl orel s rozpjatými křídly. Taková malá kulatá značka na spodu zapalovače vedle vstupu pro plnění. Je tam?"

Ahasashi Tanaka - 18. ledna 2007 16:48
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Mh-h-hmmm...vy jste ho tedy nikdy v rukou neměl? Doufal jsem, že obchodníka, který ho prodal, najdu tady v L.A." řeknu trochu zklamaně a s předstíranou roztržitostí se rozhlédnu po krámu. Do Oklahomy se mi rozhodně nechce...

Thurguras - 18. ledna 2007 17:03

soukromá zpráva od Thurguras pro Ne asi jsem se přišel zeptat na číslo tvejch bot. Řeknu drzým tonem.Druhého hlídače si hlídám koutkem oka ale nijak zvlášt si ho nevšímám. Sakra,co ted,tohle nepůjde.Musím vymyslet nějaký jiný způsob jak získat oblek. Ještě si pohledem přeměřím toho co se mnou mluví,když najednou začne hledat vysílačku.Rychle využiju toho že ted nedává pozor a hledá vysílačku.Silně mu vpálim ránu do břicha přímo na solár abych mu vyrazil dech.Bleskově se otočím a dřív než se o cokoliv pokusí druhý bachař tak beru nohy na ramena a snažím se zmizet na ulici mezi lidmi aby po mne nemohl začít střílet.Utíkám ale stále po hlavní a hledám jiný obchod s oděvy. No nic,ještě to zkusím jinde a jinak a když to nevyjde tak se dnes budu muset spokojit s neúspěchem.Upírskejch akcí ještě bude.

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 17:16
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Ne ne, pane inspektore. Tuhle věcičku bych si pamatoval, kdybych ji měl na krámě." Odpoví stařík.

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 17:21
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jaké překvapení, když ti chlápek ruku zachytil těsně před vlastním žaludkem a zkroutil ji, bolestivě, v dost nepřirozeném úhlu za tvá vlastní záda. Přísahal bys, že v ní zapraštělo. "Ale ale. Copak chtěl panáček zkoučet s tou rukou.?" Mezi bolestí si matně ( a pozdě ) uvědomuješ, že TENHLE bezpečák, asi nebude člověk.

Ahasashi Tanaka - 18. ledna 2007 17:37

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Zatraceně. A nepřevzal po něm někdo firmu? Err...nebo nemáte na něj snad telefon, nebo alespoň adresu?" zeptám se ještě staříka. Této možnosti se chytám jako poslední naděje. Dnešek je celkem smolný den - nejdřív mě postříká auto a pak zjistím, že nemám indicie...A vůbec mě netěší myšlenka na cesto do Oklahomy...případně myšlenka na to, že dotyčná firma zkrachovala se smrtí svého majitele...Jediná možnsot jak pokračovat v pátrání je počkat si, až identifikují toho bezdomovce...pokud vůbec. A pak se na něj vyptat jiných bezdomovců. Jenže u sebe nejspíš neměl doklady a tak ho asi nepoznají.

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 17:46

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Někde to tu určitě bylo, pane inspektore." Pohrouží se stařík do hledání. "Firmu po něm má, tuším jeho zeť. Ben Dival.Manžel jeho dcery Katriny." Po chvilce hledání mezi vizitkami dodavatelů jednu vytáhne. Stojí na ní: Bennet Dival, hodinář a restauratér, Oklahomacity, Union Drive 263/2, Oklahoma, USA. Telefonní číslo je přeškrtnuté a nad něj napsáno neuměle tužkou "Telefon odpojen. Ještě nedodány restaurované empirové hodiny."

Ahasashi Tanaka - 18. ledna 2007 17:51

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Díky. A nashle...tady jsem asi skončil." kývnu a prohlédnu si vizitku. Nevím, jeslti mám brečet nebo se smát...taková souhra náhod je přinejmenším vhodná do komediálního filmu. Strčím vizitku ztrápeně do náprsní kapsy a vyjdu před obchod. Za co? Tohle je neuvěřitelné...jako by nějaká vyší síla chtěla aby ten parchant zůstal nepotrestanej...hmm...brnknu koronerovi a optám se jeslit identifikovali tělo... Popojdu o kus dál a vytáhnu mobilní telefon. Vyberu číslo ze seznamu a čekám...čekám...čekám...

Cindy Give - 18. ledna 2007 18:04

soukromá zpráva od Cindy Give pro Vážně vám mockrát děkujeme. Neustále se na Čecha usmívám. Když se dozvíme o té havárii na dálnici, otočím se na Joshuu a čekám, co na to on. Asi bychom to měli vzít jinudy.... Ale kudy? Spíše podvědomě vytáhnu z kabelky mobil a znepokojeně se podívám na hodinky. To je hodin..... Jinudy..... Ale já vůbec netušim, kudy jinudy se to dá vzít. Čekám, co joshua odpoví a stále se usmívám.

Thurguras - 18. ledna 2007 18:15

soukromá zpráva od Thurguras pro Ač by to udělal každý druhý tak nevydám ze svého hrdla ani hlásku.podívám se rychle na druhého vyhazovače jestli nemá u pasu zbraň a co má za zbraň. Tak to teda ne,dnes hodlám spát zase u sebe a ne někde ve vězení.Je mi jedno kolik tu je lidí prostě toho šmejda srovnám jak jen to bude nutné. Ted už se začínám tvářit jako kdybych hodlal zbořit celej svět.Myslim jen na tu bolest a představuju si jak mi rupaj všechny kosti v ruce.Jsem čím dál tím víc naštvaném a aby toho nebylo málo sám si tu ruku ještě víc kroutím a vnímám každičké stupnování té bolesti.Soustředím se jen na to abych se co nejvíc naštval. však já ti ještě ukážu.Nenechám se zavřít upírem,to ne! Kroutím si ruku víc a víc dokud nedosáhnu svého! MH:Chápeš doufám o co mi jde?

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 18:48
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Davis. Halo, kdo volá?" Ozval se na druhém konci drátu rozespalý hlas.

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 18:54

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jenže my už tam měli být." Zní Joshuova odpověř stejně bezradně, jako tvé myšlenky. "V pohodě. To se stihne za dvě hodinky. Akorát, na půlnoční valčíček se slečnou a na projížďku. Nezapomeňte, že tam jedu taky. Tohle neni poprvně, co se tu vyhejbám nějaký křachanici. Pokuď vám to nebude vadit, pojeďte za mnou. Znám jednu šikovnou cestu." Vytáhne vám trn z paty ten čech.

Ahasashi Tanaka - 18. ledna 2007 18:57

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Tady detektiv Tanaka. Promiňte jestli vás budím. Potřebuji vědět, jestli bylo identifikováno tělo bezdomovce, nalezené dnes ráno v uličce u 50 Broadway. Příčina smrti vykrvácení, krevní skupina A pozitivní, přibližná doba úmrtí 3:30 AM." vysypu ze sebe důvod hovoru a také všechny potřebné informace. Tihle lidé mají pamatováka a jejich mozky jsou jako archivy. Nu a jetli to nebude vědět z hlavy, snad se podívá do záznamů...

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 19:01

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Proměnil jsi se. Jaký div.....on taky. A stále ti drtí ruku a nemíní ji půstit. Je....asi o deset centimetrů vyšší než ty. Obrovský, mohutný černý vlk, jistý si naprosto bezpečně svým nadřízeným postavením ve smečce. "Měli tě lépe poučit už jako šťěně, nebylo by se ti tohle stalo. Teď tě pustím, štěně, a ty zmizíš. A víckrát se tu neukazuj." Burácí teď jeho hlas jak vychřice.

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 19:09

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jo ten starej, co umřel na ztrátu krve? A kvůli tomu voláte o půl desáté v noci, detektive? Jo......nějaký David Starman. Bezdomovec z Ohia. Původně prej kasař. Podle spisu z policie. Třikrát trestanej. Naposledy sesěl v San Kvantinu. Pět let. Za pokus o vraždu vladtní dcery. Na ulici je, podle zprávy, už 8 let. Tedy byl. Jeho dcera. Tina Blaisdalová, za svobodna Starmanová, má kavárnu Modrá růže na Roreo Dirve vedle hotelu Plazza. Ale teď už má asi zavříno. Každej normální člověk, pokud neni někde na mecheche, už spí, detektive. A já bych taky rád. Potřebujete eště něco?" Odpoví koroner Davis.

Ahasashi Tanaka - 18. ledna 2007 19:14

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Ne, díky...bohužel nemám normální práci. Ještě jednou se omlouvám a děkuju. Dobrou noc přeju." zabrblám do telefonu a ukončím hovor. Ohio. Zase Ohio. Oběť z Ohia, vrah z Ohia...místo činu L.A. Dcera oběti v L.A. Hmm...asi zkusím tu kavárnu. probleskne mi hlavou zatím co ukryji mobil zpět kam patří. Kavárna by mohla být z řady Non-stop podniků. Koneckonců, L.A. v noci žije. Stejně jako já. A ti, které lovím.

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 19:31

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Kupodivu má kavárna otevřeno. Je to patrné jak z ruchu v ní a před ní, tak z plnně rozsvíceného vyvěsního štítu, napodobujícího staré neonové štíty ze třicátých let 20. století. Ale.......Než jsi došel k jejím dveřím, cosi upoutalo tvou zbystřenou pozornost. Jen letmý dotek něčeho, co sem nepatří, na pozadí krásného večera. Ten vjem vychází z luxusní haly nejdražšího hotelu v LA. Hotelu LA Plazza Royal.

Ahasashi Tanaka - 18. ledna 2007 19:37
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Sakra co se děje?" zamručím si pro sebe a chvaytně vyrazím ke vstupní hale hotelu. Rvačka? Neobvyklé...něco mi říká, že bych se na to měl podívat...

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 21:13
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Aha." Odtušila Lucy moudře. "No.....Jo...dítě každopádně chci. A to co nejdřív. Třeba se brzo najde nějakej fajn chlap. Nejlíp bohatej." Trochu se zasnila. Asi už v duchu slyší dolary vyzvánět svatební melodii.

John Michael - 18. ledna 2007 21:28
	soukromá zpráva od John Michael pro jo tak proto děláš zrovna tady zasměju se.. co víc by si mohla ženká přát... koně, palác , bohaty manžel... to my chudí to teď mame těžký.. trochu zesmutním když si uvědomím že na světě vlastně vůbec nic nemám.. dokonce ani cíl... když sem ještě zápasil tak to bylo v pohodě... věděl jsem že chci něčeho dosáhnout a taky že můžu ale teď...

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 21:39
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "No......Někde dělat musim, ne? A z domova alespoň tohle znám." Odpověděla ti. "Tss......Náš pan hrabě? Ten si mě, myslim, sotva všimne. A pak. Takovej fešák a nóbl chlap, ten má jistě na každým prstu pět ženskejch chtivej vdavků. A urozenejch, nóbl slečinek.....ne holek, co mu pucujou koně."

Thurguras - 18. ledna 2007 21:51

soukromá zpráva od Thurguras pro Naštvaně odfrknu stranou.Ale pak se výrazně zklidním. Kruci zrovna já musím mýt takovou smůlu na kamarádíčky.Ale co,aspoň vím kde hledat své druhy a jsem rád že je nás už víc.Třeba se mi jednou tenhle bručoun bude hodit ted ale ne. Počkám až mně pustí z toho pevného sevření.Promnu si tlapy a podívám se po ostatních lidech kolem jak na tuto show reagují.Při tom ohlédnutí se pozvolna proměňuji zpět do své lidské podoby.Pak se pokořeným pohledem podívám na toho vlkodlaka a dám mu tím nakrátko najevo svou omluvu.Avšak nic neřeknu a než si ostatní kolem stihnou uvědomit o co jde tak se rychle zdejchnu z té ulice. Jednou mu to vrátím i s úroky ale ted ta chvíle ještě nenastala.Zas o tolik silnější není abych si na něho nemohl troufnout.

Thurguras - 18. ledna 2007 21:52
	soukromá zpráva od Thurguras pro Když doběhnu dost daleko tak se znovu podívám na ten útržek z novin co jsem si schoval. Co ted,peníze na oblek nemám a nebudu riskovat že zase narazím na někoho takového.Kromě toho zřejmě bude mít většina obchodů již zavřeno.No nic dojdu zpět k těm stájím a uvidíme,náhoda je blbec.Jak už jsem se dnes večer přesvědčil. Schovám útržek a rozeběhnu se k té akci.

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 21:55
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Nevšiml jsi si ho. Až když jsi ho při útěku málem porazil. U vchodových dveří stojí muž středních let. Nevysoký podle evropských měřítek, ale vysoké postavy na měřítka svého národa. Sporé postavy. Navlečený v koženém kabátě který kryje prakticky celou jeho postavu, kromě hlavy a bot.

Temná křídla noci - 18. ledna 2007 22:04

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vešel jsi tedy spěšně do haly hotelu a zůstal tam stát jak přikovaný. Svého starého známého, Johna, jsi poznal i ve vlčí podobě. Právě sleduješ, jak si hravě, rychlým hmatem poradil s jiným vlkodlakem. Ten druhý je o něco menší, šedý, agresivní a podřízená pozice se mu zjevně nelíbí a vrčí. Ve chvíli kdy ho John pustil, proměnil se v nic moc vypadajícího, vysokého vagabunda, rozhlédl se, pak do tebe v běhu vrazil a utekl kamsi na ulici.

John Michael - 18. ledna 2007 22:10
	soukromá zpráva od John Michael pro No jo ale když má tolik peněz tak nemusí řešit jestli je manželka chudá nebo bohatá ne? ten si snad může vybírat podle toho jak mu s ní je a ne jaký má konto.. chvíli mlčím... ale možná našeho pana hrabě přeceňuju... taky sem ho viděl jen tak pět minutpomyslím si pro sebe

Teurie - 19. ledna 2007 09:34
	soukromá zpráva od Teurie pro "Taky dobře..." přejdu k oknu a postavím se k němu bokem, těsně u stěny. Prsty opatrně pohnu se záclonou aby se mi udělal výhled na ulici. Chvíli tak stojím a pak si zase jdu sednout. "A co ty? Jak vlastně žiješ?" zeptám se aby nebylo trapné a napjaté ticho.

Ahasashi Tanaka - 19. ledna 2007 13:53

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Když jsi utíkal, neměl jsi moc času všímat si lidí kolem sebe - přesto jsi zazanemanal, že jsi v běhu málem srazil jakéhosi asiata, oblečeného v černém kabátu. Jen zpětně si, v běhu, uvědomuješ, že ho náraz tvého mohutného těla měl alespoň srazit na zem, ne- li odhodit, a on přitom jen přenesl váhu na druhou nohu, udělal úkrok do strany a zcela se vyhnul následkům. A ještě se za tebou udiveně ohlédl. To tě přivádí na další mylšenky...vybavuješ si nejasné detaily - měl dlouhé černé vlasy a knírek. Víc jsi toho postřehnout nevšiml - co se týče fyzického vzhledu...jen ty oči...hluboké, šikmé oči...ve kterých se nezračil strach, jak by měl, ale údiv spojený s náznakem vzteku...ještě jsi se v běhu ohlédl a vidíš, že zamířil přímo k tvému soku. ruce rozhozené ve výmluvném gestu...

Ahasashi Tanaka - 19. ledna 2007 14:51

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Rychlými kroky si to namířím přímo k Johnovi, ani se nesnažím zakrát rozčilení. V obličeji se mi jasně zračí zděšení, že se vůlbec odvážili proměnit se před lidmi, natož se ještě rvát. Rozhodím ruce v tázavém gestu a vytřeštím na něj své šikmé oči. "Johne! Co to má, u všech pekel, znamenat??" vypálím na vlkodlaka trochu chraplavým hlasem - přeci jen mě "zděšení" ještě neopustilo a jsem z toho trochu perplex...ačkoliv jinak než ostatní lidé.

Temná křídla noci - 19. ledna 2007 15:16

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro John tě postřehl a okamžitě se proměnil zpět. Zase tu stojí ten známý, dobrosrdečný pořez, jak ho znáš. Zatváří se nejdřív na oko provinile, ale pak se jeho ústa rozevřou v úsměvu. "Ále.......zas jeden, co si myslel, jaký bude borec, když si zkusí krást v hotelu Plazza. Zřejmě ho, jako štěně, nikdo nevychoval." Odpoví ti. "Ale že pelášil, co Ahasashi?" To už se rozesmál i Johnův kolega. "To tedy jo, Johne..........E......Jak jsi to udělal? Měl jsem na chvíli dojem, že je z tebe velký černý vlk?" "To neřeš, Danieli. To bys nepochytal." Odbude ho John. "A co to, že tě napadlo se za mnou stavit v práci Ahasashi? Snad zas nehoníš nějakého toho psychouše?" Obrátí se zas k tobě.

Cindy Give - 19. ledna 2007 15:21
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Jak Joshua prmluví, zatvářím se vážně. To je hodin... to je hodin.... Když nám Váňa (tušim že se tak jmenuje) nabídne pomoc, opět se usměji. To by bylo skvělé. Pohlédnu na Joshuu. Co myslíš? Ale pěkně jsme se zdrželi...... Jak tak přemýšlím, zjišťuji, že kdyby tu nebyl ten Čech, tak už se dávno celý večer zkazil.

Ahasashi Tanaka - 19. ledna 2007 15:27
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Hmmm...slyšel jsem hluk a šel jsem zrovna kolem." odtuším, stále troch unevrlým tónem "Jo...jsem pořád v práci...každopádně...měl jsi ho možná ještě chvíli zadržet...kdo ví, co provedl.." dodám znepokojeně a zadívám se směrem kudy mladý vlkodlak unikl. Hlavou mi víří znepokojivé myšlenky. Tohle není normální den. Tedy...noc.

Temná křídla noci - 19. ledna 2007 15:43
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Ten si teď, příteli, nic nezkusí minimálně dokud mu nesroste ta zlomenina předloktí, co jsem mu pořidil." Odpoví John. "Já vlastně v jeho věku nebyl jiný. Prostě štěně, co moc rychle odrostlo, ale v myslí zůstává trucovitým výrostkem. Snad z toho vyroste i on."

Ahasashi Tanaka - 19. ledna 2007 15:46

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Barbare." utrousím jako-by opovržlivě. Myslím to samozřejmě z legrace a John to moc dobře ví. Takhle si ho obvykle dobírám, pro jisotu dávku násilnosti, kteoru mu dává jeho původ. "Mno...asi už zase půjdu...měj se Johne, čeká mě ještě spousta vyšetřování...a musím zajít tady do té kavárničky poblíž..." rozloučím se a jiř klidným, důstojným tempem vyrážím zpátky ke kavárně...

Temná křídla noci - 19. ledna 2007 15:48
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Hmm." Zabručí Joshua. "Tedy.....dík, to by bylo bezva." Opraví se pak, když mu dojde, že to nebylo zrovna zdvořilé, ani laskavé. "Tak nasedat, nasedat. Ať už sme na cestě." Pohání vás ten čech. "Dyť já tam mám už taky do jedenácti bejt."

Temná křídla noci - 19. ledna 2007 16:13

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Já a barbar?" Naoko se rozzlobí John, ale v pozadí za mistrně zahraným rozčilením, prosvítá jiskra vtipu, která mu brání, aby byl výraz rozčilení zcela přesvědčivý ( ono se blbě tváří naštvaně, když se ti místo toho břicho svírá v křečích smíchy ). "Italové jedli příborem když v Japonsku ještě jedli rukama." Což je, a John to ví, historická blamáž. "A co abych šel taky a za ten úlek tě pozval na kafe a dort? Ta holčina, co to tam teď asi tak dcva roky vede fakt peče strašně dobré páje. Daniel to tu mezitím pohlídá. Viď Dany?" A Daniel jen protočí oči a kývne.

Ahasashi Tanaka - 19. ledna 2007 16:17
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "He he...nu dobrá Johne, beru tě za slovo." uchehctnu se a mrknu na obrovitého taliána. Spolu nejspíš vykročíme ke kavárně...po cestě jen tak tlacháme... "A co jinak? Žádný další problémy, kromě toho chuligána?L

Temná křídla noci - 19. ledna 2007 17:07

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Ále, to víš, tak normálně. Zrovna minulý týden jsme tu měli malou štrapáci s rodinkou značně přidrzlých a velmi páchnoucích cikánů. Napochodovali si to do recepce a že chtěj ubytovat. Hostí houfně prchali, když je viděli. Tak jsem je vyrazil, že pro takové, jako oni tu pokoj nemáme. A Oni se nám ubyvakovali před vchodem. A než jsem se otočil, abych na ně poštval poldy, okradli jejich tři děti pět hostů o prsteny a cigártašky. A mě jeden z nich šlohl zapalovač. A.....hned na to v pátek nám do hotelu vlezl dvanáctiletý černoch oknem na pánském záchodě v hale. Nahecovali ho spolužáci, ochotně mu, dobráci, pomohli......a pak práskli do bot, jen mě viděli. Toho kluka znám. Nějaký Jimmi Paterson. Má jenom mámu. Budu ho asi muset naučit, jak se rvát, aby ho příště spolužáci takhle neztrapnili. No jo, holt dnešní mladí." Vypráví John. Ale to už jste u kavárny. Otevře dveře a ustoupí, avbys mohl projít. "Až po vás, detektive Tanako." Vyzve tě a koutky mu cukají smíchy. "Ahoj Karin. Dvě kévičky na mě k mému obvyklému stolu prosím, květinko. A......máš dneska ještě tu svou výtečnou péj? Tady kamarád ji ještě neochutnal." Objednává hned ode dveří a uř tě vleče ke stolu v pravo v rohu u dveří.

Ahasashi Tanaka - 19. ledna 2007 17:41

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Díky Johne." kývnu a následuji hromotluka ke stolku. Posadíme se a než nám servírka donese kávu a péj, klábosíme o všem možném - až přijde řeč na práci. "Já ti nevím Johne...jsem skoro v koncích...pátrám po zmetkovi, kterej zabil jednoho bezdomovce...Na místě se našel zdobenej zapalovač - luxusní prácička-...tak sem se vydal ke strožitníkovi...dal mi akorát kontakt na jednoho dědu, co prodává na černo...jenže ten ho taky neprodal. Určil jenom firmu...z Oklahomy. Chtěl sem tam zavolat...ale mají v háji telefon. A jako by toho nebylo dost...původní majitel už zemřel a teď to vede jeho zeť. Už mi moc možností nezbývá...snad jen vyslechnout příbuzný oběti, jestli se nezapletl s upírama...a nebo jet do Oklahomy a doufat že vrah platil za zapalovač šekem nebo kreditkou." vyprávím tiše Johnovi. Koneckonců, tohle není žádné služební tajemství a jemu můžu věřit. A alespoň se někomu svěřím a zabavím nás, než přijde obsluha.

Temná křídla noci - 19. ledna 2007 17:57
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "A proto jsi šel sem do kavárny?" Nechápe John. "No.....Být tebou, přestal bych hledat příbuzný oběti a jel do té Oklahomy. Přinejmenším si uděláš hezký výlet a vypadneš trochu z tohodle bláznivýho města. A......kdybys chtěl parťáka, mám ještě 14 dní nevybraný dovolený, novej karavan, a moc bezva vybaveníčko na rybaření......A povolenku."

Ahasashi Tanaka - 19. ledna 2007 18:02

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Já už je hledat nemusím. Ten mrtvý měl dceru. A ta pracuje tady." řekn uvážně a zadívám se směrem k pultu. Už bych si docela dal kafe a něco na zub. "Stejně se tam budu muset vydat...nic jinýho mi nezbývá. Jenže já musím pracovat rychle, dokud je stopa čerstvá...a při tom všem vraždění a vyšetřování bych si na ty ryby prostě nemohl udělat čas." zazubím se na Johnův návrh. Zajímavý nápad. Výlet. Klid. Dovolená. Sakra, kdy já měl naposled dovolenou? Ach...to je tak když je má práce zároveň životní cíl a poslání... Kdepak...nemůžu ztrácet čas dovolenou, když je svět plný krvelačných stvůr...

Temná křídla noci - 19. ledna 2007 18:22
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Mezitím co jsi se zajímal, kde je kafa a něco na zub, bylo vám to doneseno. Servírka je mladé, pohledná žena s rysy trochu latinoanerickými. Samozřejmě se můžeš mýlit, ale vzbuzuje ten dojem. Má oči barvy mléčné čokolády A vlasy lak utkané z nejhlubší tmy.

Ahasashi Tanaka - 19. ledna 2007 18:31
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Děkuji...eee....slečno...mohl bych prosím mluvit s Tinou Blaisdalovou?" promluvím na servírku a ze zdvořilosti se usměji.

Temná křídla noci - 19. ledna 2007 18:49
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Mohl, když chvíli počkáte." Odpoví dívka a odběhne. Za chvíli se vrací, už "v civilu". "A o čem jste se mnou chtěl mluvit, pane? Měla bych vás znát?" S údivem zjišťuješ, že ta servírka byla vlastně sama majitelka.

Ahasashi Tanaka - 19. ledna 2007 19:02

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Pomalu se postavím a zalovím v kabátě po policejní placce. "Jsem detektiv Tanaka, FBI." představím se a ukážu placku. "Je mi to velice líto, ale musím vám oznámit špatné zprávy. Váš otec, David Starman, byl dnes ve čtyři hodiny zavražděn na rohu padesáté Broadway. Máme podezření, že útočník byl psychicky narušený člověk, hlásící se k takzvané 'upírské subkultuře'." promluvím vážným hlasem a výraz tváře nasvědčuje tomu, že s dívkou soucítím. 'Upírská subkultura' je běžně známý výraz pro 'nadšence' co si myslí že jsou upíři. A nejesou. Nikoho nepřekvapí, že někomu z nich přeskočí a začnou vraždit. "Přijměte prosím mou upřímnou soustrast." dodám a podám jí ruku.

Temná křídla noci - 19. ledna 2007 20:53
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Znáš to. Moc práce, málo času na zábavu." Usměje se Alex. "Nezavzpomínáme trochu na staré časy?" Normálně, by tahle věta byla pouze výzvou k poklábosení o minulosti. Jenže když ji řekl Alex a tak jak ji řekl, s tou povědomou lascívní jiskrou v kčích, zaručeně nechce jen povídat.

Teurie - 19. ledna 2007 21:06
	soukromá zpráva od Teurie pro Tázavě pozvednu obočí. Mám dojem že vím na co naráží, ale nechci si to připustit. V hlavě se mi sepne výstražné zařízení a chvoám se trochu obezřetněji. "To se jako chceš porvat?" řeknu to provokativním tónem, a přitom tak nějak nezaujatě...jen žertuju. Dopiju whisku a skleničku položím na stolek.

Temná křídla noci - 19. ledna 2007 21:28
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Myslím, že by se našly i příjemější vzopmínky." A zase se usmál tím provokativním úsměvem. Tedy, ten si je sebou nějak jistý.

Cindy Give - 20. ledna 2007 12:38
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Bez reptání nasednu do auta na místo spolujezdce. Pak zkontroluji mobil, jestli se po mě někdo nesháněl a připoutám se. Vzhůru na cestu. Pomyslím si. Usměji se na Joshuu a pokusím se mu tím úsměvem alespoň trochu zpravit náladu. Doufám, že tam budeme co nejrychlejc. Pomyslím si ještě. A že ten Čech zná dobrou zkratku.

Teurie - 20. ledna 2007 13:30
	soukromá zpráva od Teurie pro Ušklíbnu se na něj "Myšičko myš...zkus jít blíž...a pak už nic nepovíš..." napadne mně jen tak rýmovačka. Pousměji se ji. Znovu pohlédnu z okna. "Nevapadá to že by zákazník měl moc rád dochvilnost." usoudím vzhledem k tomu že i já jsem přišla zřejmě trochu později než bylo v plánu.

Temná křídla noci - 20. ledna 2007 16:21
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Však on dorazí. Bez obav." Mávne rukou Alex. "Tak jek teda s tím vzpomínáním?" Nasadil opět ten svůj provokativní úsměv a pokouší se k tobě přitisknout a dodat svým slovům správný význam i gesty. Dá-li se tomu, co provádí ještě gesta říkat.

Temná křídla noci - 20. ledna 2007 16:38

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro A tak jste tedy vyjeli. Čech zřejmě opravdu nejede tu trasu poprvé. Tedy......zatím vás vede opravdu bravurně. Projeli jste ještě kus po dálnici a odbočili vpravo, na okresní komunikaci. Té jste se drželi tak dvě míle a poté přjeli na jinou. Po dvou mílích jízdy čech zastavil, otevřel vzadu korbu a dal všem koním napít. Pak zase vlezl do auta a jeli jste další dvě míle. Po nich jste odbočkou vlevo vjeli zpět na dálnici. Čech zastavil, vylezl, došel k vám, řekl: "Teď už je to kousek. Pořád po dálnici." Pak se rozloučil, nasedl.....a než jste stihli něco říct, nebo udělat. Odjel. Na dálnici je minimální provoz, vzhledem k té nehodě nejedou vaším směrem po dálnici vlastně žádná jiná auta. Z okresky po které jste přijeli odbočil na dálnici muž na motorce, projel kolem vás a s hlasitým řevem silného motoru zmizel v dáli.......Mohli jste postřehnout, že v dálce nad obzorem jeho zadní světlo obloukem minulo zadní světla kamionu. Je deset večer. Co dál?

Cindy Give - 20. ledna 2007 17:21

soukromá zpráva od Cindy Give pro Trošku zaraženě se podívám za odjíždějícím kamionem toho Čecha. Zvláštní člověk..... Pomyslím si. Pak se podívám po Joshuovi. Tak co, jedeme? Zeptám se vesele. Pak se opět připoutám a sleduji světlo motorky. Blázen..... tihle motorkáři, jak takhle kličkujou se na tom určitě zabijou. Pomyslím si. Pak juknu na hodinky u volantu. Deset... to není tak špatný. Myslela jsem, že to stihneme pozdějc. Pomyslím si ještě.

Temná křídla noci - 20. ledna 2007 17:39
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jasně." Odpoví Joshua. Ale místo aby se rozjel, vezme si jednu z buchet, které koupil v motorestu, kde jste poprvé potkali toho čecha. "Nemáš třeba hlad?" Nabízí ti taky.

Micaela de Montorro - 20. ledna 2007 19:58

soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro ,, Španělských koních... Začátečník by řekl, že je to stejné, nechci tím říci, že jsem zkušená v jízdě, ale myslím si, že španělští koně jsou hrdější a tím pádem i trochu obtížnější jak k ochočení tak k získání důvěrnosti v toho, kdo na něm sedí. " Řeknu zhrnutě a poté pokračuji. ,, Když jsem byla mladší, jezdila jsem pravidelně. " Vymluvím se a poté si jen přeměřím pohledem Johna. Lehce stisknu jeho ruku a etiketně s ní zatřesu. Přátelsky se usměji. ,, Jmenuji se Micaela. "

Teurie - 22. ledna 2007 12:03
	soukromá zpráva od Teurie pro "Co takhle, kdyby sis zašel dát studenou sprchu?" opatrně, ale rázně ho odstrčím. "Ta ti prospěje..." ušklíbnu se a znovu vyhlédnu z okna. "Neprovokuj..." pomyslim si.

Cindy Give - 23. ledna 2007 20:58

soukromá zpráva od Cindy Give pro Usměju se na Joshuu. Ne to je dobrý. Dneska už sjem toho snědla spoustu..... Pak si povzdechnu. Anebo víš co? Tak já si vezmu. Odevzdaně se natáhnu pro jídlo. No co. Stejně večer už nem,ůžu jíst. Tak si trošku vezmu teď. Pomyslím si a poněkud mě vyleká představa, že bych mohla porušit dietu a třeba ztloustnout. Ale zase nemusím umřít hlady. I když umřít hlady by bylo lepší, než být tlustá. Alespoň bych umřela hezká. Pomyslím si ještě.

Temná křídla noci - 23. ledna 2007 21:33
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Trochu zaraženě se také odtáhl. "Nebývala jsi tak chladná. Kdysi." Odpoví ti. A na chvíli zmizí......Asi si šel dát tu sprchu.

Temná křídla noci - 23. ledna 2007 21:35
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "John." Prohlásil John. "Nenapijem se něčeho, holky?" Debaty o koních a ježdění ho zjevně moc nezajímají.

Teurie - 23. ledna 2007 22:00

soukromá zpráva od Teurie pro "Časy se mění... A dokonce i já..." odpovím mu ještě než odejde. Na jednu stranu bych ráda přistoupila na tu jeho hru...ale na druhou...mám příliš nepřátel, kteří by rádi našli byť jen jednu malou slabost a škaredě ji využili... lepší to bude takhle... Stále tiše stojím u okna a čekám dokud se Alex, nebo klient neoběví. Začínám už být trochu nervózní, nejsem zvaklá moc dlouho čekat...Zřejmě budu krapet podrážděná při rozhovoru, ale nevadí, to je taky k něčemu dobré...když to bude dostatečný strašpytel tak ho to vyděsí tak že ani na smrtelné posteli o mně nepromluví...

Temná křídla noci - 23. ledna 2007 22:24

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Po chvíli se ozvalo melodické zazvonění zvonku u dveří a Alex vyšel ze své pracovny, kam před tebou zřejmě utekl, otevřít. Neviděla jsi, kdo to přišel, dokud Alex hosta nepřivedl do obýváku. Je to muž. Odhadem mu bude něco kolem padesátky. Už mu prošedivělé tmavě kaštanové vlasy začínají na spáncích řídnout a bříško, kdysi močná ploché a s vypracovanými svaly, už se začíná blahobytně zakulacovat. Spíše bys ho tipovala na nějakého postaršího profesora, nežli na onoho očekávaného klienta. Leč podle jména, které Alex vyslovil, když ho představoval, je to onen klient.

Teurie - 24. ledna 2007 07:59

soukromá zpráva od Teurie pro "Zdravím tě Johne...Je už to pěkně dlouho co jsme se viděli, viď? Takových 10 let už možná že ano... Zda-li si na mně ještě tak dobře pamatuješ?" (jsme staří známí, popř. viz. stranka 21-22) Mile se na něj usměju. "Posaď se a svěř se mi co tě trápí...nebo tedy spíš kdo...A uvidíme co se s tím bude dát dělat, jak ti budu schopna pomoci a hlavně za kolik..." ušklíbnu se a sleduji jeho reakci. Sama se opřu o opěradlo protěší židle tak abych na něj neustále viděla. I starým přátelům se nemá tak úplně věřit...co kdyby ho náhodou zlákala odměna za mou hlavu...Takovéhle myšlenky ale rychle zaplaším, teď se potřebuju soustředit abych se nenechala uvrtat to nějakého maléru...chci jen čistou práci, hezky zdálky, nikdo nic neuvidí...žádný masakr...

Micaela de Montorro - 24. ledna 2007 11:15
	soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro ,, Ráda. " Kouknu na Katrin, jaký má na to názor.

Temná křídla noci - 27. ledna 2007 00:49

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Hmm....no......víš." Leze z klienta jak z chlupaté deky. "Já........Projel jsem fůru peněz v drezurní soutěži. Moje klisna, Lady Victoria, ještě mynulý rok byla bezkonkurenční šampionkou. Jenže........Letos vyhrál Americkou Drezurní Derby - Zlatý pohár, jiný kůň. Korado. Patří muži, který by si možná mohl koupit celé LA i s pobřežím. Donu Orlandovi de Montoro y Cabeza. Tenhle španěl je postrach pro konkurenční chovatele. Už vychoval třináct krajských šampionů, pět státních a dva šampiony Ameriky. Guiliama v roce 1928.....a teď Korada. Já.......Toho koně chci. MUSÍM HO MÍT. Jinak jsem za dva roky na mizině a budu muset prodávat koně pod cenou, abych se alespoň vyplatil z dluhů." Matně si vzpomínáš, že John vlastní menší drezurní stáj kdesi u pobřeží. Asi 200 mil od LA. Jmenuje se to tam, pokud tě paměť neklame, nejak jako Harlington Beauty ranch.

Temná křídla noci - 27. ledna 2007 00:58

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Katrin jen kývne a spiklenecky na tebe mrkne. Ale to už si vás její John vede k jednomu z mnoha stánků s občerstvením. Mají zde velmi šampaňské, rozlévané do překrásných sklenek z leptaného křišťálu ( dovoz od někud, co se jmenuje Česká Republika - nemáš nejmenší zdání, kde to je, ale lidé tam jsou jistě velmi šikovní ) s motivem běžícího španělského koně ( zřejmě děláno na zakázku ), pivo tří značek, limonádu mnoha druhů a barev, sodovku, mléko, čaj, kávu, medovinu......a lihoviny. John se neobtěžuje se ptaním, co si která dáte a objedná tři medoviny, jednu velkou skotskou a dvakrát gin-tonic s jahodou a limetou.

Temná křídla noci - 27. ledna 2007 01:01
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jen si dej." Usměje se Joshua. "Bez toho vypadáš, že tě doma moc nekrmí." Škádlí tě, to je jasné. Vybral ti ale tu nejhezčí buchtu a podal ti ji skoro dvorně. A konečně se rozjel.

Temná křídla noci - 27. ledna 2007 01:07

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Já nemám otce, detektive Tanako." Odpoví dívka. Ale cítíš, jak skrývá smutek. "Tedy....ano, můj otec se jmenoval David Starman. Plukovník David Starman. Ale od doby, kdy začal znovu pít, je pro mě mrtev. Už dávno." Dokonce bys jí to i věřil, kdyby jí po tváři nestekla velká slza, kterou nedokázala zadržet. "Vražda, říkáte?.......Ne, ani on si něco takového nezasloužil."

Micaela de Montorro - 27. ledna 2007 15:00
	soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro Svůj nadšený výraz dokonale skyji a prohlížím si vše, co mě zaujme. A že toho není málo. Dechberoucí skleničky si jen letmo prohlédnu a když John objedná pití, opět změřím pohledem okolní lidi.

Cindy Give - 28. ledna 2007 11:35
	soukromá zpráva od Cindy Give pro Na škádlení se jen usměji. Děkuju. Řeknu, když mi podá buchtu. Pak se do ní zakousnu a pokouším se nedrobyt. Asi by nebylo fajn nadrobyt mu do auta. Zároveň se pokouším vypadat při tom stejěn elegantně, jako u čehokoli ostatního. Budu to musel vycvičit. Pomyslím si. Dívám se do předního skla a sleduji cestu před námi.

Temná křídla noci - 29. ledna 2007 02:14

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jo jasně." Zabručí Lucy a odhodí si z obličeje neposlušnou kadeř. "A proto, že má dost peněz a nemusí mu na nich záležet, vyhází všechny dámy a dámičky, který se vo něj určitě perou, včetně tý hezký bloncky, co si jí nedávno přivez večer domu támhle s Miguelem. V ten samej den. A nabrnkne si auzsgerechtne mě. Co by se mnou dělal, prosimtě? Já se do vysoký společnosti nehodim." Nehodí se tam. To se opravdu nedá popřít.

Teurie - 29. ledna 2007 18:18

soukromá zpráva od Teurie pro Chvíli ho pozoruji. "No...leze to z tebe jak z chlupaté deky to za prvé..." mírně se pousměju, možná s lehkým nádechen ironie "A za druhé...co chceš po mně abych udělala? Jsem nájemný vrah a ne nějaký zlodějíček...Jediné co bych mohla tak ho zastřelit...pěkná čistá práce a zas by jsi měl svou šampionku..." Upřeně se na něho dívám a přemýšlím. Soustředěně jsem si začala okusovat spodní ret, ale hned jak jsem si to uvědomila tak jsem přestala. Na druhou stranu by mi nemuselo pro jednou uškodit zkusit si něco jineho ale krást koně to je dost velký risk. Kdo ví jakou tam ten španěl má ochranku a jak těžko se tam bude dostávat. Mírně přimhouřím oči. "Možná bych to udělala... ale jen za hodně dobrou nabídku... Jestli to bude moc dobrá nabídka tak ti obstarám i staré a následně nové papíry na toho koně..." Sednu si pohodlně do křesla a zadívám se do Johnových očí. "Víš že beru jen hotovost na ruku...půlku předem a druhou půlku po odvedení práce. Tak kolik nabídneš?" Otočím se na Alexe "Prosimtě ještě jednu whisky...Díky"

Elisea - 29. ledna 2007 20:20

soukromá zpráva od Elisea pro Sleduji mistra básníka, jak jeho myšlenky se pohybují v dálavách jeho mysli, odprostěn od přítomnosti této hodiny. Však náhle se vrátí. Jeho oči získají nádech přítomnosti a ona na nás pohlédne a promluví. Na mé tváři se opět začíná vytvářet náznak studu, projevující se zčervenáním, který se pomalu vytvarovává do ruměnce značných rozměrům který však díky mém u rodu není tak patrný jako u obyčejných lidských dívek. S každým slovem se cítím být víc a víc opěvovanou jako samotné bohyně smrtelníků, jako krásy světa, které se osudem či snad omylem dostaly k očím obyčejných lidí, kteří si z nich udělali modly. Však né nedarmo se říká, že krásná žena zmůže vše a kam ďábel nemohl, nastrčil ženu. A také s každou lichotkou se více tisknu k Orlandovi, k nepřemožitelné touze cítit ho a být mu co nejblíž. Vše okolo se mi zdá být snem, ne snem ne. I ty dokáží být kruté. Spíš pohádkou, ta zpravidla končí šťastně a hlavní hrdince po krutých dnech vše vychází tak, jak má. Snad proto i mlčím, když muži hovoří. Nemám potřebu něco dodávat, snad pocitem, že na to nejsem oprávněná, snad proto, že není třeba něco dodávat z mé strany a nebo… snad i tím, že změnou životního stylu se ze mě stala plachá laň, držící se jen svého hostitele? Ve chvíli, kdy však Orlando promluví o slavnosti, našem neodkladném objevení se na ní a co hlavně, mém přípitku na jeho počest, se veškeré známky červeně z mé tváře vytratí a opět ji zahltí bělost neposkvrněné holubice. Na rozloučenou se před básníkem ukloním, přičemž pokorně skloním hlavu a pokusím se o úsměv, který víc nežli upřímně vyzní křečovitě a nechám se španělským upírem odvést pryč z onoho místa. Teprve, když vím, že jsem již daleko od básníkových uší a také dosti daleko na to, abych byla schopna promluvit, tiše zazní nocí můj hlas. “Orlando, jste si skutečně jist tím, že chcete něco tak velkolepého nechat v mých rukou. Já… nechci vás zklamat. Nejsem si jistá, zda-li to dokážu. Nikdy jsem nebyla skvělým řečníkem.“

Elisea - 29. ledna 2007 20:21

soukromá zpráva od Elisea pro Sleduji mistra básníka, jak jeho myšlenky se pohybují v dálavách jeho mysli, odprostěn od přítomnosti této hodiny. Však náhle se vrátí. Jeho oči získají nádech přítomnosti a ona na nás pohlédne a promluví. Na mé tváři se opět začíná vytvářet náznak studu, projevující se zčervenáním, který se pomalu vytvarovává do ruměnce značných rozměrům který však díky mém u rodu není tak patrný jako u obyčejných lidských dívek. S každým slovem se cítím být víc a víc opěvovanou jako samotné bohyně smrtelníků, jako krásy světa, které se osudem či snad omylem dostaly k očím obyčejných lidí, kteří si z nich udělali modly. Však né nedarmo se říká, že krásná žena zmůže vše a kam ďábel nemohl, nastrčil ženu. A také s každou lichotkou se více tisknu k Orlandovi, k nepřemožitelné touze cítit ho a být mu co nejblíž. Vše okolo se mi zdá být snem, ne snem ne. I ty dokáží být kruté. Spíš pohádkou, ta zpravidla končí šťastně a hlavní hrdince po krutých dnech vše vychází tak, jak má. Snad proto i mlčím, když muži hovoří. Nemám potřebu něco dodávat, snad pocitem, že na to nejsem oprávněná, snad proto, že není třeba něco dodávat z mé strany a nebo… snad i tím, že změnou životního stylu se ze mě stala plachá laň, držící se jen svého hostitele? Ve chvíli, kdy však Orlando promluví o slavnosti, našem neodkladném objevení se na ní a co hlavně, mém přípitku na jeho počest, se veškeré známky červeně z mé tváře vytratí a opět ji zahltí bělost neposkvrněné holubice. Na rozloučenou se před básníkem ukloním, přičemž pokorně skloním hlavu a pokusím se o úsměv, který víc nežli upřímně vyzní křečovitě a nechám se španělským upírem odvést pryč z onoho místa. Teprve, když vím, že jsem již daleko od básníkových uší a také dosti daleko na to, abych byla schopna promluvit, tiše zazní nocí můj hlas. “Orlando, jste si skutečně jist tím, že chcete něco tak velkolepého nechat v mých rukou. Já… nechci vás zklamat. Nejsem si jistá, zda-li to dokážu. Nikdy jsem nebyla skvělým řečníkem.“

Ahasashi Tanaka - 29. ledna 2007 21:10

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Ne, takovou smrt by si nezasloužil nikdo." promluvím procítěným hlasem "Ten psychopat mu nejspíše nějakým ostrým předmětem prořízl krční tepnu. Zemřel na přílišnou ztrátu krve." dodám a zatvářím se trochu trpce "Měl váš otec nějaké nepřátele? Jak je to vlastně dlouho, co jste spolu nemluvili?" otáži se přesně jak káže policejní vyšetřovací protokol. Ačkoliv je mi jasné, že upír ho nejspíše vysál "z nutnosti", nikoliv cíleně.

Temná křídla noci - 30. ledna 2007 22:01

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro John se chvíli drbe v ustupující kštici a přemýšlí. "Zabít ho......to ne.......Jen.....Jen chci toho koně." Leze z něj. "No.....Prachy.......To můžeme myslím vyřídit hned. Alexi, dole na mě čeká můj šofér Randalf. Ať vezme na zadním sedadle auta ten ocelový kufřík a přinese ho sem. Já to pití mezitím Teurii naliju. A snad i mezitím sepíšeme slmouvu. Děkuji." A už tahá z malého koženého kufříku příslušné lejstro. "Tak se na to podíváme obchodně, děvče, ne?" A přistrčí ti smlouvu po desce lakovaného stolu. Jsi zvyklá, že platí velké částky, tahle ti ale vzala málem dech. "500 000 dolarů předem a 500 000 dolarů po vyřízení zakázky." Stojí před tebou napsáno na papíře.

Temná křídla noci - 30. ledna 2007 22:28

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Před pěti lety mě můj otec v opilosti napadl a způsobil mi vážné poranění ruky, pravé nohy a......podívejte, tadyhle na krku mám ještě jizvu, jak mě kousl až do krve. Od té doby.....pro mě umřel." Odpoví ti Tina a ukazuje ti dodnes zřetelně patrnou jizvu od prokousnutí kůže vzadu na krku ( mimo tepny, jen to asi tehdy šlo dost hluboko a muselo to dost bolet ). "Jestli měl otec nepřátele........Nervím jak dřív, ale posledních deset let by se spíše hodilo ptát, zda se našel jediný člověk, který mu byl přítelem. Můj otec byl v posledních třech letech vše, jen ne slušný člověk. Pil, prodělal spoustu peněz v sázkách.....proto jsme se začali hádat, propil a prohrál veškerý majetek. I dům, ve kterém jsem se narodila a vyrostla tam. Kde před deseti lety zemřela matka. Odkud bratr odešel do armády a kam nám vrátili už jen jeho tělo v rakvi. Mého koně. Dlužil komu mohl. I mě a manželovi. Bral drogy, kradl, lhal, podváděl. Dokonce z těch deseti let tři strávil ve vězení. Za vraždu. Kterou nespáchal, ale tehdy by jí byl možná schopen. Můj otec, detektive Tanako, býval slušný spořádaný člověk. Farmář. Podnikatel. Milující manžel a milovaný otec. Od matčiny smrti se ale změnil a ten dobrý muž valem zmizel v dál. Takový byl můj otec. Tedy......To, co z něj nechal chlast, drogy a hazard." Její hlas zní skoro, jako by jí to bylo líto. Ale ve tváři se jí při tom vyprávění nepohne ani sval.

Ahasashi Tanaka - 31. ledna 2007 14:37

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Promiňte slečno Blaidsalová...je mi to líto." řeknu tiše a sklopím pohled Jo holka...život je tvrdej...Jak je vidno, když zapracuje žal, dorgy a chlast, i z nejpočestnějšího člověka se může stát bestie. Příběh je to dosti pohnutý, ale na to, že život není peříčko jsem si už zvykl. Takže mě to nijak zvlášť nerozhází. Přesto zachovám, ze slušnosti a jako projev sympatií, upřímný a trochu posmutnělý tón. "Děkuji...už vás nechci dále obtěžovat...to je vše." kývnu a hmátnu pro šálek s kávou...

Temná křídla noci - 31. ledna 2007 22:45
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Dobrá.......V klidu ještě poseďte, detektive. Kdyby jste něco potřeboval, vy, nebo tady John, řekněte si Katy, nebo Rebece. Já.....musím domů.....na druhou štaci." Rozloučí se s tebou Tina a než stihneš něco říct, nebo se podivit, že jen tak klidně odchází poté, co jsi jí oznámil tu hroznou zprávu, zapadnou za ní dveře vedoucí ven, na ulici.

Ahasashi Tanaka - 01. února 2007 14:37
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Život je někdy hodně zvláštní i bez těch zatracených upírů a lykanů." poznamenám s trpkou ironií v hlase a usrknu si kávy. Moc louhé neváhám a sáhnu po péji. "Mhm...hum...mhmm..." převaluji sousto chvíli na jazyku a zamyšleně se dívám kamsi na desku stolu.

Temná křídla noci - 01. února 2007 23:57
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Pokud si vzpomínáš, tvá matka uměla výborně péct. Ale takhle dobrou věc nedělala. A co jsi v Americe, dlouho jsi něco tak dobrého, z oblasti sladkostí, nejedl.

Teurie - 02. února 2007 11:04

soukromá zpráva od Teurie pro Překvapeně kouknu na papír. "Hezká částka. Tu si nechám líbit..." pak ale papír odložím. "Ale smlouvu ti nepodepíšu...však víš žádný podpis, žádný dokument, žádné stopy ani důkazy o našem jednání..." usměju se. "Prostě si asi budeme navzájem muset věřit. Jinak to nepůjde." Vstanu z křesla. "Za jak dlouho?" položím klasickou otázku mířenou na dobu další schůzky a předávku peněz a zboží. Spokojeně si promnu ruce. První co bude tak to že si nejspíš zajdu koupit náboje, už trochu docházejí... proběhne mi hlavou. Nevědomky zajedu rukou pod kabát jako bych se chtěla ujistit že je má zbraň stále na svém místě.

Ahasashi Tanaka - 02. února 2007 12:27
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Mmmmhmmm...." přivřu oči a převaluji tu slastnou chuť na jazyku. "Johne, kde jsi našel tenhle 'svatý grál'?" dostanu nakonec ze sebe, až se troch uzakuckám. Zapiju sousto douškem kávy a pohodlněji se opřu do sedadla. Ach...takovéhle zážitky mě občas svádějí k myšlenkce na všechno se vykašlat a začít pořádně žít...Ale to nejde."

Temná křídla noci - 05. února 2007 13:30

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "To beru. Smlouva je tedy zbytečná. No......Rád bych ho měl do týdne. Abych ho stihl připravit na poslední soutěž sezony." Odpoví John a ještě během mluvení smlouvu několikrát přeloží. pak vyndá z kufříku malou skartovačku, složené leistro do ní vloží a otočí několikrát kličkou. Strojek papír rozřeže na miniaturní, pamfletům podobné kousíčky z nichž by už smlouvu zpět nesložil ani ten nejlepší a nejvytrvalejší z řešitelů hlavolamů. "Až ho budeš mít, dej vědět Alexovi. A ještě ten den se můžeme sejít." Mezitím přichází Alex s kovovým kufříkem z Johnova auta a položí ho na stůl. John jej odemkne, otevře jej......a natočí jej tak, aby byl otevřen směrem k tobě. Je plný bankovek. Neoznačených. Nádherná podívaná. Není třeba je ani přepočítávat, do takhle velkého kufříku se vejde přesně půl milionu. A tenhle kufřík je plný až po okraj zelených bankovek, srovnaných do úhledných balíčků. Jsou jich tam dři patra. Vždy po deseti v řadě a čtyřech ve sloupci.

Temná křídla noci - 05. února 2007 13:44

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "No..... Když jsem dostal práci jako ochranka v Plazze, chodil jsem tehdy ještě s Glorií Glenovou. Pamatuješ si na ni? To byla ta nóbl štětka z baru Fénix. Prej se vloni vdala za nějakýho Dana Erkroida. No.....ale když chodila se mnou, čekávala na mě před hotelem. A jednou pršelo. Tak se schovala do kavárny vedle. Ta ten den byla otevřená naposledy a měla se předávat nové majitelce. Původní majitel, starý Tom Lurkner, se tam právě s podnikem loučil. A.......byla tam tehdy i nová majitelka. Nikdy jsem si nezapamatoval její jméno. A.......Tak se stalo, že když jsem tam pak po práci pro Glorii přišel, měla v sobě už třetí sklenku šampaňského a právě se cpala už třetím kouskem páje. Nesnědla ji, protože jsem jí ji sežral já. A od té doby, jen s dvouměsíční přestávkou při adaptaci kavarny, sem na tu páj chodím." Líčí se spokojeným úsměvem John a dopřává si už druhý kousek oné božské krmě.

John Michael - 06. února 2007 18:24
	soukromá zpráva od John Michael pro No boháči jsou občas nevypočitatelní... třeba ta jeho blondýna vůbec není jeho nastávající ale třeba příbuzná řeknu a pousměji se když si vzpomenu jak se k sobě chovali.. No myslím že je čas změnit téma co myslíš? řeknu a pousměju se když se na ni podívám.. kolik je vůbec hodin?

Teurie - 09. února 2007 10:55

soukromá zpráva od Teurie pro Zálibně prsty přejedu po bankovkách. Rázně zaklapnu kufřík. "Dobrá za týden na severním konci města, kolem deváté večer, za hospodou... Tím naše jednání pro dnešek končí. Kdyby něco tak mně neznáš a já neznám tebe, to je ti doufám jasné. Jestli mně podrazíš najdu si tě a garantuji ti že nezemřeš hezkou smrtí... Prostě klasické podmínky..." Poněkud záludně se usmívám. V úsměvu odhalím i zuby a poněkud delší špičáky. Kufřík postavím k sedačce na kterém sedím. "Těším se na naše příští setkání..." Počkám až odejde a pak jej z okna sleduju jak odjíždí. Pak se otočím znovu k Alexovi. "Zavolej pak Jasonovi že od něj budu potřebovat službičku..." otevřu kufřík a hodím mu jeden balíček bankovek. "Až se s nim kontaktuješ domluv s ním zchůzku na co nejdřív, kvůli těm papírům, pak mi zavolej..." Znovu kufřík zaklapnu a otočím se k odchodu.

Temná křídla noci - 10. února 2007 11:36

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro John se nejevil, jako že by tvým slovům nerozuměl. Už tě zná a ví, že bys tu hrozbu mohla a zvládla splnit dřív, než by se on stihl postarat aby jsi si ho nenašla. Ale souhlasil s podmínkami a odešel nevyděšen a naprosto klidně a důstojně, jako politik z jednání s novináři. Naproti tomu Alex je z tebe trochu nervózní. Bodeť by nebyl. právě byl svědkem toho, jak jsi inkasovala 500 000 zálohy za únos nejslavnějšího koně v LA. Ale přesto na tvou "žádost" přikývne, chytí balíček peněz v letu a prohlásí "Ok. Kde s ním chceš mít schůzku? Tady?" Jako by právě nebyl svědkem domluvy největšího únosu v novodobých dějinách města.

Teurie - 10. února 2007 19:54

soukromá zpráva od Teurie pro "Ne to ne, kdyby se tu oběvilo moc lidí v krátké době bylo by to moc nápadné, navíc není tě potřeba ohrožovat víc než je nutné. Zvol radši nějakou příjemnou, malou a zapadlou restauraci, kde si nás nikdo nevšimne...a pak mi zavolej v kolik a kde to je..." Chytím za kliku dveří a už jen čekám jestli Alex přikývne, a jestli nebude mít náhodou ještě nějaké otázky. A já ještě někomu půjdu udělat malý kšeftík... musím sehnat nějaké uklidňující sérum, aby se mi ten kůň moc neplašil. A samozřejmě ještě náboje do zbraně... jistota je jistota...kdo ví jak to tam bude vypadatr, jestli to nebude jako dostat se do střežené pokladnice světové banky... možná bych si mohla koupit ostřelovačskou pušku, hodila by se v jiných případech, kdybych ji teď nevyužila...no takový náku p za 100,000 dolarů si určitě starý známý nechá líbit, tolik ode mně vživotě neviděl, myslím že jeho prstům se to bude líbit - mafián jeden...ach jo...jak snadné je obcházet zákony...

Temná křídla noci - 10. února 2007 23:31
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Taky fakt." Odtuší Alex. "A fakt se nechceš ještě na chvilku zdržet? Uvařil bych, pustil hudbu......A mohli by jsme relaxovat. Nebo někam vyrazit a pobavit se." Pokouší se tě ještě ve dveřích přemluvit.

Orlando de Montorro - 11. února 2007 00:12

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Dobře jsem si všiml pohledu mlsného kocoura, pozorujícího potencionální kořist, v obličeji a zvláštně lascivního přísvitu očí básníka Silverhanda, když skládal Elisee poklony. A přistihl jsem náhle sám sebe, že cítím nechuť a žárlivost. Proto jsem svou krásnou partnerku raději rychle odvedl pryč, aniž bych se s Davidem rozloučil vřeleji, než krátkým, chladným pohledem a lehkým pokývnutím hlavy. Zde je na mém území. A ví to.......Cítí to a není mu to po chuti. A to zase cítím já. Zastavili jsme se na trávníku v zahradě, vedle velkého keře bílé španělské, velkokvěté růže, zdobeného posledními letošními květy a poupaty, na místě, kde z nebe dopadající světlo úplňku měsíce, nádherně orámovalo Eliseinu postavu a dalo její tváři perleťový nádech a květům a listům růže, tvořícím kolem ní přirozené girlandy nádech zářivého a blištivého kovu. Stříbra na listach a bájného mitrilu na květech a poupatech. Notnou chvíli jsem ji pozoroval, v té záplavě stříbřitých listů a květů, jak je nádherná, neschopen vypravit ze sebe jediné slovo. Pak ale vyčkla své obavy a já pocítil něhu. A potřebu jí uklidnit a dodat jí odvahy. "Není třeba se ničeho bát, Eliseo. I kdyby jste při projevu nevypravila ze svých úst jediné slůvko, budete mezi všemi zářit jako vzácmný klenot." Řekl jsem jí........A nebyla to jen zdvořilost španělského granda. Myslel jsem to tak, jak jsem to řekl. Náhle jsem pojal touhu tu krásu přizdobit, aby téměř dokonalému dílu stvořitele přidalo ještě lesku překrásné dílo přírody. Udělal jsem tedy několik kroků k měsícem zalitému růžovému keři a našel zde nejkrásnější z pozdně polorozvitých poupat. Ulomil jsem je se stonkem pouze tak dlouhým, aby jej zdobil pouze jediný list a jemě, s něžnou péčí, jej vpletl do zlatavých kadeří, vonících po bylinkách, kde jsem k jeho zachycení použil malé stříbrné spony, která vlasy přidržovala v účesu. Jeden pramen se uvolnil, svezl se jí přes pravé oko a něžnš pohladil její líc. Snad se mi to jen zdálo, ale alebastrem v tu cghvíli trochu prokvetl ruměnec. Jako když se poupě lehce zbarví do růžova, před rozpukenm v krásnou růži. Chtěl jsem ji políbit, ale po cestě kolem stájí právě někdo prošel. Asi jeden z ozbrojených stájníků, hlídajících v noci Koradův box. A já se lekl, jako školák, obávající se přistižení při nepovolené činnosti. Raději, abych zastřel rozpaky a překonal chvilku napětí, jsem tedy sklopil zrak, koncentroval se a nabídl Elisee rámě. "Pojďte drahá. Hosté už jistě netrpělivě očekávají hostitele." Doprovodil jsem gesto slovy. Ale myšlenky mi nadále zůstávají u polibku, který jsem jí mohl dát ale nedal. Jaké by to bylo? Tak krásné, že bych chtěl shořet v sladkém plameni? Ne.....raději nemyslet. A nedotýkat se. Mohl bych ji popálit......... Ale.....dotkl jsem se jejích vlasů....a jejího líčka.....a nespálil ji. Jenže.......Ona není ta, kterou hledám. Ne, není.....Ale........proč se mi tedy při pohledu na ni srdce rozbuší jako zvony katedrály San Pedro v Seville?....

Teurie - 11. února 2007 09:00
	soukromá zpráva od Teurie pro "Ne, dneska ne, mám ještě hodně práce a času je málo." Otevřu dveře "Tak prozatím ahoj..." Vyjdu ven z pokoje a zavřu za sebou. Vyrazím zpět k hotýlku kde jsem ubytovaná.

Temná křídla noci - 12. února 2007 00:45

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když jsi vyšla ven, vypadalo to, že bude pršet, ale pršet nezačalo ani po půlhodině cesty. Zato se v ulicích začal prohánět docela nepříjemě studený vítr. Bral ze země igelitové tašky a prázdné pet lahve od limonád, nebo zbytky kýmsi odhozených novin a se zjevnou zlomyslností ti je vrhal k nohám, nebo pod nohy. Venku, na volném prostranství, vně úzkých uliček, v parcích, v zahradách vilové čtvrti, v ateliárech a na hlavních třídách to nejspíš tak nefouká. Tady je to jako když se zapne větrák. I přes potíře s odpadky a přes vítr jsi se dostala celkem bez nehody až ke "svému" hotýlku. Než jsi vešla dovnitř, rozhodl se zlomyslný vítr ještě k poslednímu výstřelku. Na rohu ulice kde je hotýlek, stojí trafika, která mívá otevřeno až pozdě do večera. I teď má otevřeno. A než stihl starý trafikant, válečný veterán z války v zálivu, který zřejmě dostal trafiku k důstojnické penzi, jako odškodnění, za ztrátu pravé nohy, pevněji ukotvit své zboží na pultíku stánku, aby je vítr neroznesl po ulici, sebral mu poryv větru z hromádky dnešních vydání deníků LA Tribune jeden výtisk......A lup, mrštil ti jím do obličeje.

Temná křídla noci - 12. února 2007 00:46
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Noviny ještě voní papírem a tiskařskou černí, ale že by bylo jejich přistání na tvém obličeji nějak příjemné, to tedy ne.

Teurie - 13. února 2007 20:34

soukromá zpráva od Teurie pro Otráveně si sundám noviny z obličeje a zahledím se na ně, najednou mám na ně takový vztek že bych je klidně roztrhala na kousky, ani nevím kde se ve mně tak najednou ten vztek vzal. Ale neudělám to, raději hodím trafikáři minci, která letí i v tom větru celkem dobře, vzhledem k její váze... Noviny si odnesu sebou. Na recepci si zaplatím další noc a opět zapadnu do pokoje. Venku za oknem už se pováživě šeří. Zapadnu do křesla a pohodlně se v něm uvelebím. Kufřík jsem předtím odhodila na postel. Rozvinula jsem ty noviny, které mně předtím tak neurvale trefily a začnu jimi listovat a pročítat některé články. Většinu z nich jen tak proletím očima, většinou ty co se týkají celebrit a bulváru obecně. Zprávy o nějakých nehodách a událostech už čtu pozorněji. Pokud nic zajímavého nenajdu jdu se osprchovat a lehnout si do postele.

Temná křídla noci - 14. února 2007 21:11

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Něco zajímavého, jsi, kupodivu, našla až na straně, kam se dávají různá oznámení. O divadlech, plesech večírcích, pramiérách, derniérách, svatbách, pohřvbech. Prostě o různých akcích. Samé šedé, béžové, modré, růžové a krémové kousky papíru na jedné strance. Jeden ten kousek papíru tě ale zaujal. Osnámení je větší, než bývá obvyklé a v mnohem sitějších barvách. Zjevně dělané na přímou zakázku zámožného inzerenta, nikoliv přes agentůru, jako ta ostatní. Do popředí na něm vastupuje překrásný černý kůň a vedle něj stojící vysoký mladý muž. Nehádala bys mu víc, než 30. Spíše míň. Tak 25, možná 26 let. Na první pohled aristokrat. A na první pohled španěl. Pod obrázkem stojí zlatavým písmem v ozdobném fontu psáno: Don Orlando de Montorro y Cabeza si dovoluje majetnou i méně majetnou společnost pozvat na slavnostní zahradní párty s ohňostrojem a půlnoční vyjížďkou, u příležitosti oslav 250 výročí založení chovných stájí Artae Andalusa a vítězství koně Korada, odchovaného ve stájích Artae Andalusa, v Americkém drezurním derby. Párty se koná od 20:00 hodin, dne 8. září 2006 na pozemcích stájí. Pčečetla jsi si to několikrát. 8. září? To je dnes.............Ale, už je to zřejmě v plném proudu. Což dosvědčuje i pohled na hodny na zdi pokoje, které hlásají půl desáté.

Temná křídla noci - 14. února 2007 21:17
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "To asi těžko, když hodlá dneska voznámit, še si jí chce vzít." Odpoví Lucy. "Tom, toho eště neznáš, řikal, že zaslech v kuchyni, jak se vo tom pán navečer bavil s majordomem Raulem. A s Dolores, co dělá slečně komornou. Slečna se prej menuje Elisa, nebo tak nějak a prej je urozená."

Teurie - 14. února 2007 21:44

soukromá zpráva od Teurie pro Pozorně čtu inzerát znovu a znovu. Nakonec noviny zavřu a odložím je. Chvíli sleduju hodiny na zdi a uvažuju za jak dlouho bych se tam mohla dostat... Nebylo by špatné využít tohohle k obhlídnutí terénu...mohla bych se tam v tom mumraji snadno ztratit a ani bych nebyla moc nápadná... Na druhou stranu, jestli si mně tam někdo tamní všimne bude už si mně pamatovat... No ale za ty informace to stojí, to je přijatelné riziko... Natáhnu se ke kufříku a vytáhnu z něj jeden balíček bankovek a rozdělím ho na dvě poloviny, jednu hodím zpět a druhou si schovám do vnitřní kapsy kabátu. Spěšně vyjdu z pokoje, zamknu za sebou a klíč si schovám k bankovkám. Před hotel téměř vyběhnu a snažím se zastavit nejbližší taxík, který kolem projíždí. Snad to půjde hladce...

Temná křídla noci - 14. února 2007 22:08

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro To, v čem jsi právě oblečená, společenský oděv připomíná jen velmi vzdáleně a s notnou dávkou nadsázky. Hodilo by se to do kanceláře, nebo na divadelní inspicientku. Možná i letušku nějaké menší linky bys do toho mohla obléct. Ale na slavnostní párty to moc není. A v tuto hodinu už asi ani butiky na Rodeo Drive nebudou mít otevřeno. Možná tak někde v hotelu, nějaký předražený hotelový butik. Tam, kde jsi ubytovaná ale nic takového nemají.

Teurie - 14. února 2007 22:19

soukromá zpráva od Teurie pro S tím co mám na sobě si moc hlavu nedělám, je pravdou že vyšisované ryfle, obyčejná bílá košile a přes to dlouhý kožený kabát nejsou zrovna to nejvhodnější... Zarazím se...stejně zatím žádný taxík nezastavil a tak znovu zapadnu do hotýlku a dojdu k recepční "Prosímvás, kde by se dalo teD v tuhle hodinu sehnat ještě něco společenského na sebe... stačil by nějaký obyčejný zapadlý butik..." Vlastně by mi i stačilo kdybych někde sehnala nějaké jiné kalhoty než rifle, s tou košilí by se už dalo něco udělat... proběhne mi hlavou a sleduju recepční naléhavým pohledem nezkušeného turisty.

Temná křídla noci - 15. února 2007 01:51
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro " Podívám se vám, vydržte chviličku." Odpoví laskavě recepční, kterou odhaduječ tak na zachovalo padesátnici a zapne malý počítač, který se ještě před chvilkou skrýval pod pultem recepce. "Á tady to máme.......V tuhle dobu je otevřený jen jeden butik ve městě. Ten v hotelu Plazza. Mají tam otevřeno do tří ráno. Kvůli hostům z Evropy."

David Dent - 15. února 2007 10:43

soukromá zpráva od David Dent pro Vysmeknutím hluboké poklony se narychlo rozloučím, jak s hostitelem z rodu de Montorro, tak i s jeho zmateným doprovodem. Slyšel jsem, že v Japonsku se ohnutí hřbetu považuje za obřadní znázornění úcty. Čím hlubší úklona, tím větší úcta. Nicméně, pro mě takové projevy nikdy nic neznamenaly. Já zabíjel i za menší hlouposti. Dvojice tedy odchází. "Zdá se, že jsem je omrzel… a nebo zaskočil," pomyslím si, když je s hraným úsměvem na rtech vyprovázím očima. Dvorské intriky jsou naprosto stejné jako před šesti sty lety. Jsem jen obyčejný pěšák v poli jejich neuvěřitelné arogance. Hrabě, zdá se, rychle vyklízí bitevní pole a utíká z mé blízkosti, aniž by nějak zareagoval na mou otázku. "Hm, dalšího hloupého sentimentu už se ode mne rozhodně nedočkají," odvrátím se od nich a mou tvář pohltí opět chlad, tak přirozený, až to není příjemné. Stáj po odchodu hostitele a jeho družky utonula v tichu, které jen občas rozčeří zafrkání, zařehtání nebo jen obyčejné zahrabání koně. Můj zrak se lehonce zakousnul do stropu a doposud klidnou mysl odnesl proud všemožných myšlenek. "Tak…

David Dent - 15. února 2007 10:47

soukromá zpráva od David Dent pro Vysmeknutím hluboké poklony se narychlo rozloučím, jak s hostitelem z rodu de Montorro, tak i s jeho zmateným doprovodem. Slyšel jsem, že v Japonsku se ohnutí hřbetu považuje za obřadní znázornění úcty. Čím hlubší úklona, tím větší úcta. Nicméně, pro mě takové projevy nikdy nic neznamenaly. Já zabíjel i za menší hlouposti. Dvojice tedy odchází. "Zdá se, že jsem je omrzel… a nebo zaskočil," pomyslím si, když je s hraným úsměvem na rtech vyprovázím očima. Dvorské intriky jsou naprosto stejné jako před šesti sty lety. Jsem jen obyčejný pěšák v poli jejich neuvěřitelné arogance. Hrabě, zdá se, rychle vyklízí bitevní pole a utíká z mé blízkosti, aniž by nějak zareagoval na mou otázku. "Hm, dalšího hloupého sentimentu už se ode mne rozhodně nedočkají," odvrátím se od nich a mou tvář pohltí opět chlad, tak přirozený, až to není příjemné. Stáj po odchodu hostitele a jeho družky utonula v tichu, které jen občas rozčeří zafrkání, zařehtání nebo jen obyčejné zahrabání koně. Můj zrak se lehonce zakousnul do stropu a doposud klidnou mysl odnesl proud všemožných myšlenek. "Tak…

David Dent - 15. února 2007 11:02

soukromá zpráva od David Dent pro ...první kontakt jsem si odbyl, naštěstí. Ještě pár vteřin a musel bych si hrůzou rvát vlasy. Jenže... hraběte de Montorro prozatím potřebuji. Tedy dokud se vše nevrátí do starých kolejí. A teď?... hm... jak já nenávidím sešlosti podobného ražení! Kdybych jen trochu mohl, tak bych... Je mi z toho zle. Ubozí, a ke všemu ještě snobští upíři si leští své ego a předvádí světu svou moc. Css, zažil jsem takových akcí už tolik, že je mi z toho naprosto špatně," zatřepu rozhořčeně hlavou, "Dělo se to ve středověku, kdy vládli králové a děje se to i v současnsti, kdy nevládne nikdo. Od Granady přes Castilii, Francii, Bohemii, Byzanskou říši, Anglii až po Novgorod. Pořád stejná pakáž, která je hodna jen pohrdání!" Udělám několik nerozhodných kroků, jakobych chtěl odejít a nechat ty rádoby upíry tak. Pak se ovšem zarazím a zadívám směrem, kde odešel Orlando a Elisea. "Zatím Orlanda de Montorro potřebuji... zatím ano. Chce to jen správnou motivaci. Jsem přeci herec. Přetvářka pro mne není žádným problémem." Zaskřípu zuby a vykročím za tou slávou. Jdu pomalu s rukama skříženýma na prsou. Ty dva co odešli dříve rozhodně nechci dohnat. netoužím po nich. Jen ať se spolu klidně cukrují. A tak kráčím dál. Zbraň je dobře schovaná za opaskem, pod košilí, a tvář pohroužená do ledových vod znechucení.

Teurie - 15. února 2007 11:07

soukromá zpráva od Teurie pro "Výborně, děkuji Vám" Mile se na ni usměji a vydám se ke dveřím. venku odchytnu první taxík a naskočím do něj. Poprosím ho aby mně zavezl k hotelu Plazza. Je víc než pravděodobné že tam bude draho až nesnesitelno, ale tak co se dá dělat, jiná možnost mi nejspíš nezbývá. Před hotelem vyskočím z taxíku a poprosím řidiče aby počkal, že ještě budu potřebovat svézt a prozatím mu do ruky strčím deseti dolarovku. Vejdu do hotelu a pak zamířím k butiku.

Temná křídla noci - 16. února 2007 01:01

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Uniformovaný strážce hotelového pořádku, vysoký, svalnatý blonďák ( docela hezký a v té uniformě vypadá fakt šik ) s oříškovýma očima, na tebe vrhl podezíravý a překvapený pohled, ale když uviděl balíček bankovek ve tvé něžné dívčí dlani, jen se usmál a nechal to být. V butiku to vlastně bylo obdobně. Tmavovlasá prodavačka v na míru šitém kostýmku od Guchiho se na tebe mračila a ostrařitě tě sledovala..........přesně do chvíle, než si všimla peněz. Najednou se její chování změnilo. Nasadila "upřímný" milý úsměv ( chce přece něco prodat, ne? ) a začala se kolem tebe točit jako dětská káča, roztočená správně hbytými prsty. V tomto případě funkci prstů převzala vidina prodeje a zisku. "Dobrý večer, slečno. Čímpak mohu sloužit?" Spustila na tebe. Má docela příjemný hlas. Jen kdyby se tak nepodbízela.

Temná křídla noci - 16. února 2007 01:21

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ti dva, Ač odešli jen před malou chvíli, jsou už zřejmě dávno pryč. Kráčíš tedy pomalu k centru dění. A výrazná, známá vůně, ti za nedlouho prozradí, že ne všichni hosté jsou upíři. Když jsi došel na dohled, zišťuješ také, že slavnost je sice z těch, kde je nutno společenské odění, ale zdaleka není jen pro snoby. Jsou zde totiž i jasně rozeznatelní měšťané ve svátečních šatech do kostela, nebo do divadla. Najde se i několik představitelů chudších vrstev obyvatel, ve vypůlčených šatech, nebo v nejlepších, jaké mají. A......Ano.......Většina hostů jsou lidé. Nezdá se ale, že by zde fungovali jako občerstvení pro ty, kteří lidmi nejsou. Jsou zde za účelem společenského vyžití. nikoliv jako součást jídelníčku. Je to zvláštní a pro tebe dost nezvyklé. Právě se tančí. Hraje jakási rychlá melodie zřetelně španělského rytmu. Dost hostů také objevilo občerstvení a stánky s pitím. A přítomné děti uchvacuje sedm malých bílých poníků, na kterých mohou jezdit ( a to nejen stále v kruhu, jako na pouti, ale po celém jednom výběhu ). Když jsi šel kolem, jeden z poníků se tě zřejmě lekl , nadskočil a shodil do bláta nastrojenou copatou zrzku ve svém sedle. Holčička seděla na poníkovi evidentně poprvé v životě. Ale ani nefňukla. Vstala, otřela si ruce od bláta do růžových kanýrků na sukni a uplatila poplašené zvíře kostkou cukru a pohlazrním, čimž se o jeho hřívu zbavila posledních zbytků bláta. A odvážně na ponyho zase vylezla. Někdo z prodavačů ti nabízi koupi cigaret. A jeden už notně opilý host tě hlučně zve, aby jsi se s ním šel napít.

John Michael - 16. února 2007 07:01

soukromá zpráva od John Michael pro Jo? no to si taky mohla říct dřív usměju se na ni a porozhlédnu se po pokoji co se děje nového.. Já když je potkal venku tak ho oslovovala bratříčku.. ale tak rozmary boháčů mi jsou vlastně úplně ukradenéusměju se na ni my bysme se měli zabývat spíš problémy nás smrtelíků.. když to dořeknu, uvjedomím si že mezi námi je vlastně malinkatý rozdíl ale nejsem si jistý jestli mě to má znepokojovat.. na své nové já už si začínám pomalu zvykat

Teurie - 16. února 2007 10:06

soukromá zpráva od Teurie pro Na chvíli se se zaujetím zadívám na ostrahu. Přijde mi sympatický, ale nezastavím se abych si ho prohlídla pozorněji. Mírně se pousměju a pak pokračuju dál do obchodu. Energicky jsem vešla dovnitř a začala se rozhlížet po nějakých hezkých šatech. Prodavačku, kterou jsem při vpádu dovnitř jsem odhadla zprávně na ten typ, kterému je jedno jak vypadáte hlavně jak z toho budou koukat peníze. Byla jsem celkem spokojená doku si mně nevšímala. Nemám ráda takové ty vtíravé co poskakují kolem a pochlebují a říkají jak ve všem vypadáte skvěle. Když na mně nakonec promluvila mírně jsem se ušklíbla, ale jinak jsem na sobě nedala nic znát. "Dobrý večer, potřebovala bych nějaké večerní šaty, ne nic nápadného, spíš něco jednoduchšího." pohled mi padl na dvojici šatů, které se mi docela zamlouvaly. Jedny byly tmavě červené, dlouhé, vzadu s ozdobným šněrováním. Druhé, černé jako sama noc, kratší, sukně měla mírně zešikmený střih, na ramínka s hlubokým vystřihem vpředu i vzadu. Přešla jsem k nim "Mohla bych si vyzkoušet tyhle dvoje?" mile a nevinně jsem se usmála.

Temná křídla noci - 16. února 2007 23:01

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Samozřejmě slečno. Kabinka je támhle vzadu, hned vedle halenek. Ale při vaší postavě vám budou jistě dlušet oboje. Uvidíme, které vám půjdou lépe, Jste dost nevšední tip." Odpoví prodavačka a nasměruje tě ke kabince vlevo vzadu. u stěny s věšákem, na kterém jsou vyvěšeny halenky. Bílé, černé, červené, dokonce jedna tyrkisová. Některé zdobené krajkami nebo volánky, některé hladké, jen s elegantními, ozdobně vypadajícími knoflíky. Hezké........ale dost drahé.

Teurie - 17. února 2007 15:47

soukromá zpráva od Teurie pro No milá zlatá ani nevíš jak moc nevšední typ.... blesklo mi hlavou. "Děkuji." mile se na ni usměju a zapadnu do kabinky. Jako první si zkouším ty čevené. Padly hezky, akorát mám pocit že mi v nich až moc vyvstávají boky, nejspíš proto jsem se v nich až tak necítila, měla jsem pocit že to nejsem tak úplně já. Svlékla jsem je a natáhla se do těch černých. To byly ony, bezkonkurenčně. V těchle jsem si připadala i příjemně, ne jak ve světle reflektorů. Usmála jsem se sama na sebe do zrcadla, ani nevím proč jsem to udělala, snad proto že jsem se v zrcadle neviděla už hodně dlouho. Tak jo, tyhle a žádné jiné, ještě nějaké střevíce by to chtělo...jinak řetízků a náušnic mám v hotelu dost...V hotelu...to zní divně...musím si najít nějaký malý byteček... Převléknu se zpět do svého oblečení. "Vezmu si tyhle černé." s úsměvem ohlásím prodavačce. "Ještě bych potřebovala nějaké střevíce, nejlíp s otevřenou špičkou, jehly, ale ne moc vysoké." Tohle mně bude stát majland...teda ne že bych na to teď neměla..ale i tak...

Temná křídla noci - 18. února 2007 23:01

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Ano, myslela jsem si, že budete tip na tmavé barvy." Usmála se prodavačka, šaty si od tebe vzala a úhledně je složila do hezké krabice. "Boty......." Chvíli přemýšlí, které by vybrala. "Ale jistě!" Ťukne se pak dlaní do čela. "Už jem asi dnes trochu přetžená. Vlastně tu mám boty přímo do kolekce k těm šatům. Hned je přinesu." A odejde dozadu. "Ještě nebyly ani vystavené." Vrací se z krabicí a vyndává z ní překrásné střevíčky, jak pro princeznu. Jsou černé, z části z matné z části z lakované kůže ( ano, opravdu z kůže ) s jemným, jednoduchým zapínáním na velmi hezky řešenou přesku ve tvaru miniaturního černého květu růže mají volnou špičku a jakoby zkosený dyzain zdobného otvoru špičky dobře ladí ke zkosené sukni šatů. Podpatek je jehlový, zdobný, stříbřitý a vysoký tak pět centimetrů. Není tedy nízký, ale nepřerazíš se v tom. Prodavačka ti podala jednu z bot, aby jsi si ji vyzkoušela, jak ti padne. A......jako by byly ty boty na tebe přesně dělané. Navíc v nich vypadá tvá noha křehce a elegantně.

Teurie - 19. února 2007 08:41

soukromá zpráva od Teurie pro Spokojeně se usměju, když zjistím jak snadné bylo sehnat i boty, které mi tak padly. Zkusila jsem v nich ujít pár kroků, první dva byly docela nejisté, ale pak jsem přišla na ten správný "fígl" jak v nich chodit a už to bylo ok. Tedy, no ještě že jsem chodila do těch tanečních...teď se to bude hodit... "Výborně, to bude všechno co potřebuji. Mohla by jste mi to zabalit, a spočítat kolik budu platit?" Ani jsem tu tak dlouho nebyla jak jsem si myslela...tím líp

Temná křídla noci - 19. února 2007 10:35
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Opět jste se tedy rozjeli. A po zhruba hodině rychlé, plynulé jízdy po téměř prázdné dálnici jste, těsně před branou vjezdu ke stájím, dohonili čechův kamion. Jste téměř u cíle a čech na vás z kabiny radostně mává. Stačí jen najít místo k parkování a pak vejít........A bavit se.

Temná křídla noci - 19. února 2007 10:41

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Prodavačka vše hbitě zabalila a podala ti obě krabice. "Dělá to 2085,- dolarů, slečno." Odpověděla ti a tobě, ikdyž bezpečně víš, že na to máš, se protočily panenky. Všimla si toho. "Ano, je to trochu drahé. Platíte ale za značku, která je zde zárukou kvality." Upozornila tě na skutečnost, že šaty a boty, které jsi si právě pořídila, jsou ze salonu Versache.

Teurie - 19. února 2007 12:04

soukromá zpráva od Teurie pro Pomalu mně až udivilo že mně ta cena neskolila. Z balíčku bankovek odpočítám zaokrouhlenou cenu a podám ji prodavačce. "To je dobré...Děkuji, a kdyby se někdo po mně ptal, tak jsem tu nebyla, přítel nemá rád když takhle utrácím" spiklenecky se na ni usměji, doufám že to zprávně pochopila jako vtip. Vyjdu z obchodu a zamířím k taxíku stojícím venku. Naskočím do něj a poprosím aby mně odvezl zpátky k hotýlku. Opět jej poprosím aby na mně počkal a rychle vběhnu dovnitř. Hbitě se převleču. Vlasy si sepnu do ozdobného drdolu. Ze svých šperků jsem vybrala stříbrný "keltický set" sestávající z náhrdelníku, náušnic a náramku a k tomu dva prstýnky. S malováním jsem se moc nezdržovala, jen tak lehce nikdy jsem v tom totiž nenašla to zprávné kouzlo. Sebou si beru jen malou černou kabelku, nic velkého. Chvíli uvažuju jestli si do ní mám přidat i svou zbraň, protože bez ní se cítím příliš zranitelná, ale nakonec se rozhodnu že ne. Hlavně doplním zásobu peněz. A už znovu spěchám k taxíku. BTW - typ - když o někom či něčem říkáš že je nějaký typ (kamarádský typ, typ letní dovolené) tip - rada, doporučení (dala jsem tip na dobrý levný obchod, tip na letní dovolenou, tip na dobrou zakázku)

Ahasashi Tanaka - 21. února 2007 17:53

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Hehe, štěstí ve štěstí..." uchechtnu se a zavzpomínám. Koneckonců, komu by neutkvěla v hlavě Glorie Glenová...a její...ehm...taneční kreace v proslulém Fénixu. Jeden čas jsem tam i chodíval. Ale od té doby klub poněkud zpustl a už jsem tam prá let nebyl. No, povídá se m itu s tebou pěkně, Johne, ale musím chytit noční vlak do Ohia... Dopřeji si ještě pár minut pauzu. Popíjím kafe a cpu se pájí. A jedním uchem polsouchám Johna.

Temná křídla noci - 22. února 2007 01:03

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Dříve býval ten klub vlastně dost lixusní hampejz. Pak tančírna...to bylo za dob Glorie Glenové. Teď te v tom klubu něco, jako diskotéka pochybné pověsti. Scházejí se tam skinhedi, motorkáři, našel by se i nejeden drogový dýler. A podvodníci. Ti v kvádrech i ti jen tak z ulice. A lehké holky. A.....samozřejmě.....upíři a vlkodlaci. Ti z nejnižších vrstev společnosti. Z nich obou ti nejotrlejší, nejprohnanější, nejprotřelejší, nejsprostší.............a nejchudší. V podobném podniku jsi vlastně kdysi objevil Johna. Jen tam by\lo více marihuanového a opiového kouře a méně disharmonického hluku. A John mluví a mluví, sladká páj a dobré kafe rozpoutali stadidla jeho výmluvnosti. Nakonec, když uiž jsi se skoro smířil s tímže ti ten vlak možná ujede, John se podíval na hodinky a začal spěšně dojídat, dopíjet a vstávat. "Páni! To už je hodin, jak na kostele. dyť mě vyhoděj, jesli se hned nevrátim na svý místo. To by mi Karin, to je ta mladá herečka, co s ní teď žiju, pěkně dala. Ale pár na držku." Oznámí ti. "A ty si chtěl ject do toho Ohia, ne? Tak čau a dobře tam pořiď. A já fakt už letim." A odběhl bez placení.

Temná křídla noci - 22. února 2007 01:16

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "To víš, šlechta, no. Vůbec bych se nedivila, kdyby fakt byli milenci i příbuzný. Šlechta se přece mezi sebou bere i v příbuzenstvu, ne? Teda......Jan alespoň tvrdil, že to tak dřívávějc dělali ty.....no......Babsburkové." Pronesla "zasvěceně" Lucy. "Jo, to je taky fakt. My, vobyčejnský lidi, máme svých problémů dost, než se eště starat vo ty panský." No....nepochybně skutečně pochází odtud, odkud říkala, ale všiml jsi si, že když se pro něco rozohní, maličko se projeví skotský původ její rodiny. A to výrazným skotským přízvukem.

Temná křídla noci - 22. února 2007 01:28

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro A tak jsi se vydal hledat alespoň jednoho osamělého človíčka v kvádru, kterého bys mohl natolik vyděsit, že by ti to své kvádro raději sám dal. Jen aby ti ještě taky bylo. Jak tak "nenápadně" bloumáš ulicí kolem parkoviětě u ateliérů a stájí, vyhládl jsi si jednoho muže. Výškou je ti tak akorát, jen by mohl být svalnatější v ramenou a užší v bocích. Porovnal jsi ho se sebou a usoudil, že nic lepšího asi už teď nenajdeš. Ten muž ale nejde na slavnost. Vyšel z brány ateliérů a zamířil na, nyní právě liduprázdné, parkoviště. zachrastil klíčkama a jal se odemykatpřední dvířka řidiče u tmavě nodrého vozu, značky Mercedes Benz.....rok výroby jsi, dle opotřebovanosti vozu, odhadl tak na rok 1984. Co je zač muž, se odhaduje blbě, ale s největší pravděpodobností tohle je opravdu ( jen ) člověk.

Temná křídla noci - 22. února 2007 03:05

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Vlastně jsi ani nestačila nic moc odpovědět, či něco udělat proti rozpakům a již jste seběhli, ruku v ruce, po mírném travnatém svahu a ocitli se přímo vzadu za pódiem, v prostoru pro účinkující. ˇOrlando se tam hbitěpřestrojil do dobového kostýmu španelských grandů a vyhoupl se do sedla snasd nejkrásnějěšího čpanělského hřebce, co jsi zatím viděla.......To už vás kdosi na pódiu ohlašuje. Když jsi to vlastně nejméně čekala, uchopila tě jemě Orlandova pravá paže v pase a vtáhla tě k němu do sedla. Aby ti mohl bít dopřán pohled na svět ze hrbetu toho nádherného zvířete a zároveň to zdvihání bylo pro tebe bezpečné, musel se Orlando v sedle dost vyklonit a ve finální fázi zdvíhání použít obě ruce. Hřebec přestio stál jako přibitý. A pak spustila hudba z opery Aida a vy jste vjeli přímo před nedočkavé a po přísunu aktivity hladové oči davu lidí i nelidí, čítajícího nejméně 200 hlav různího pohlaví, výšky, stáří a finančníjho zázemí. Trochu ti vyschlo v krku. A jeětě víc poté, co jsi byla vysazena na pódium a následně představena davu. Přímo jsi mohla cítit každou kapku krve, která se, ve stydlivém ruměnci, vlila do tvých tváří. A on? Uchopil tě tak něžně, jak ještě nikdo nikdy předtím. A jeho rty byly tak vášnivé, lačné a krásně vlhce teplé, když tě, stržen temperamentem, v polibku v náruči prohnul tak hluboko, že tě téměř až položil na zem. A pak........po TOMTO polibku.......odešel, odvolán ještě povinnostmi.

Temná křídla noci - 22. února 2007 03:06

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Zatím, co Katrin se v pití značně drží a větčinou si objednává drinky s minimálním množstvím alkoholu, nebo zcela bez něj, její partner John se už značně podnapil a v jedné chvíli se neopatrně zakymácel a vkastní pití ( čistou skotskou whisky ) vylil za velmi klenutý výstřich jakési nóbl dámy. Katrin se zatvářila jeko když dostane pohlavek a šla se té paní omluvit. Její John se zatím pokusil ustlat si na tvé hrudi. A tehdy právě hudba pozvolna utichla a ti, kteří tancovali, přestali tancovat. "Dobrý večer dámy a pánové." Zjednal si ticho a pozornost přítomných muž středních let, působící zde, nejspíš v roli průvodce programem. Několik netrpělivých zástupů losangelské mládeže vyšších kruhů sborově projevilo svůj intelekt nehezkými zvuky připomínajícími bučení zdivočelého stáda býků, ženoucího se arénou. Muž je s grácií pravého kabalera ignoroval. "250 let čekaly tyto stáje na takovou oslavu, jaká zde je dnes. A 250 zručného zacházení se vzácným a jedinečným genofondem andaluzských koní a pečlivého výběru hříbat dle kvality a dle předků mělo za následek zrozeníkoně, jemuž tato stáj od minulého čtvrtka vděčí za poctu, mít ve svém držení Zlatý pohár Amerického drezurního derby, za rok 2006. Dámy a pánové, přivítejte šampiona Ameriky, Koráda. A jeho šťastného pyšníého majitele DONA ORLANDA DE MONTORRO Y CABEZA." a hudba spustila melodii z opery Aida a na prostranství před podiem v rytmu hudby graciézně vpochodoval nádherný hřebec se srstí leskle černou, jako havraní křídla a hrdým nesením těla, jako by si byl sám dobře vědom, jak krásný a jek výjimečný je a že toto je jeho velká chvíle. A na koni muž, neméně aristokratického zjevu, u nějž působí typicky španělský oděv grandů jako by jej nosil denně a bylo samozřejmostí, že jej bude mít na sobě. Drží se v sedle vznosně zpříma a jeho jemné rysy a lehce snědá pleť rodilého španěla přenádherně ladí s ukázkou španělského temperamentu koně pod ním. Zatímco v nádherných namodrale bílých šatech, jistě origináluskutečně z doby, kdy se takové nosily, je bledá plavovláska výjimečné krásy a v obětí s Donem Orlandem působí v jejich harmonii a souhře takřka bez znatelného povelu, trochu až exoticky. Ne však nepatřičně. Spíše jako zářivá perla v dokonalém šperku. Jezdec nechal koně předvést ještě krok na místě pak jej, bez jediného pohybu decentně a vkusně zdobených otěží, bez znatelného povelu nohama či rukou, zastavil a pomohl nejprve ze sedla dámě, nešež se stejnou elegancí a grácií, jakou uchvátil coby jezdec sesedl, vlastně téměř seskočil a měkce přistál po boku dámy. Koně mezitím lehkým, elegantním, nepříliš rychlým klusem, odvedl jakýsi muž v pracovním oděvu, nepochybně jeden ze stájníků. Don Orlando pomohl dámě na pódium, vlastvě ji tam vyzdvihl. Sám poté vešel po straně po třech nízkých schůdcích. "Dobrý večer, dámy a pánové.......a mládeži" Oslovil shromážděné. "Vítejte na mém panství a vítejte na této oslavě. Doufám, že je o všechny dobře postaráno." Mluví se zřetelným španělským přízvukem ale hlas má pěkně modulovaný a na poslech velmi příjemný. A máte všichni takové nejasné tušení, že ikdyž nemluví nijak výrazně nahlas, bylo by jej nyní v davu slyšet i bez použití mikrofonu. K vašemu překvapení jej také nepoužívá. "Mě už tedy znáte. Čímž děkuji kapelníkovi, maestro Diegu de la Vilovi za laskavá představení má osoby a působivé antré. Omlouvám se, dámy a pánové, ale na chvíli vaši milou společnost ještě opustím. Dáma po mém boku je slečna Elisea a než se zase setkáme, bude to právě ona, kdo má za úkol prřipít si svámi na zdar této, vlastně dvojnásobné, oslavy. Buďte na ni milí. Je to krásný květ a jako všechny krásky, je i ona plachá." Na ta slova se vám uklonil, políbil plavovlasou krásku, vášnivě a se věí okázalostí španělského temperamentu, na rty, až se dámám vpředu tajil dech........A opustil podium scházeje opět po oněch schůdcích a mizejíc kdesi ve tmě prostoru již neurčeného pro hosty slavnosti.

Temná křídla noci - 22. února 2007 03:13
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Stihli jste, dle instrukcí toho čecha, zaparkovat na bezpečném místě, v autě se převléknout ( bozi vědí, kde vzal tvůj společník ty nóbl černozlaté večerní šaty a ty nazlátle-krémové střevíčky k nim, ale jsou tu a padnou ti dokonale ) a doběhnout mezi posledními na místo konání slavnosti, když se začalo cosi hosty očekávaného dít.

Temná křídla noci - 22. února 2007 03:23

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Taxikář překonal vzdálenost přes celé město, mezi tvým hotelem a místem slavnosti jako by autu nasadil triskové motory. Bodeť by také ne, skoro nikdo teď nejel. Vysadil tě před branou pro vstup širší veřejnosti, převzal od tebe stodolarovku bez mrknutí oka ji schoval, vrátil ti 30 dolarů a rychle odjel, neboť už mu z centrály hlásili další zakázku. Koupila jsi si jednu z posledních vstupenek, které zbyly a dostala jsi se ( byla jsi vtlačena ) dovnitř s posledními hosty slavbnosti, než se brána zavřela a v místě konání slavnosti se začalo konečně dít něco jiného, než hudba a tanec.

Temná křídla noci - 22. února 2007 03:31

Slavnost.......pro již na ní přítomné Všichni jste se bavili, jak bylo zvykem každého podle chatrakteru a rozpoložení a někteří z vás právě přišli, když hrající hudba pozvolna utichla a hudebníci odešli do prostoru za pódiem. "Dobrý večer dámy a pánové." Zjednal si ticho a pozornost přítomných muž středních let, působící zde, jak se vám jeví, nejspíš v roli průvodce programem, nebo ceremoniáře. Několik netrpělivých zástupů losangelské mládeže vyšších kruhů sborově projevilo svůj intelekt nehezkými zvuky připomínajícími bučení zdivočelého stáda býků, ženoucího se arénou. Muž je s grácií pravého kabalera ignoroval. "250 let čekaly tyto stáje na takovou oslavu, jaká zde je dnes. A 250 zručného zacházení se vzácným a jedinečným genofondem andaluzských koní a pečlivého výběru hříbat dle kvality a dle předků mělo za následek zrození koně, jemuž tato stáj od minulého čtvrtka vděčí za poctu, mít ve svém držení Zlatý pohár Amerického drezurního derby, za rok 2006. Dámy a pánové, přivítejte šampiona Ameriky, Koráda. A jeho šťastného pyšníého majitele DONA ORLANDA DE MONTORRO Y CABEZA." a hudba spustila melodii z opery Aida a na prostranství před podiem v rytmu hudby graciézně vpochodoval nádherný hřebec se srstí leskle černou, jako havraní křídla a hrdým nesením těla, jako by si byl sám dobře vědom, jak krásný a jek výjimečný je a že toto je jeho velká chvíle. A na koni muž, neméně aristokratického zjevu, u nějž působí typicky španělský oděv grandů jako by jej nosil denně a bylo samozřejmostí, že jej bude mít na sobě. Drží se v sedle vznosně zpříma a jeho jemné rysy a lehce snědá pleť rodilého španěla přenádherně ladí s ukázkou španělského temperamentu koně pod ním. Zatímco v nádherných namodrale bílých šatech, jistě origináluskutečně z doby, kdy se takové nosily, je bledá plavovláska výjimečné krásy a v obětí s Donem Orlandem působí v jejich harmonii a souhře takřka bez znatelného povelu, trochu až exoticky. Ne však nepatřičně. Spíše jako zářivá perla v dokonalém šperku. Jezdec nechal koně předvést ještě krok na místě pak jej, bez jediného pohybu decentně a vkusně zdobených otěží, bez znatelného povelu nohama či rukou, zastavil a pomohl nejprve ze sedla dámě, nešež se stejnou elegancí a grácií, jakou uchvátil coby jezdec sesedl, vlastně téměř seskočil a měkce přistál po boku dámy. Koně mezitím lehkým, elegantním, nepříliš rychlým klusem, odvedl jakýsi muž v pracovním oděvu, nepochybně jeden ze stájníků. Don Orlando pomohl dámě na pódium, vlastvě ji tam vyzdvihl. Sám poté vešel po straně po třech nízkých schůdcích. "Dobrý večer, dámy a pánové.......a mládeži" Oslovil shromážděné. "Vítejte na mém panství a vítejte na této oslavě. Doufám, že je o všechny dobře postaráno." Mluví se zřetelným španělským přízvukem ale hlas má pěkně modulovaný a na poslech velmi příjemný. A máte všichni takové nejasné tušení, že ikdyž nemluví nijak výrazně nahlas, bylo by jej nyní v davu slyšet i bez použití mikrofonu. K vašemu překvapení jej také nepoužívá. "Mě už tedy znáte. Čímž děkuji kapelníkovi, maestro Diegu de la Vilovi za laskavá představení má osoby a působivé antré. Omlouvám se, dámy a pánové, ale na chvíli vaši milou společnost ještě opustím. Dáma po mém boku je slečna Elisea a než se zase setkáme, bude to právě ona, kdo má za úkol prřipít si svámi na zdar této, vlastně dvojnásobné, oslavy. Buďte na ni milí. Je to krásný květ a jako všechny krásky, je i ona plachá." Na ta slova se vám uklonil, políbil plavovlasou krásku, vášnivě a se věí okázalostí španělského temperamentu, na rty, až se dámám vpředu tajil dech........A opustil podium scházeje opět po oněch schůdcích a mizejíc kdesi ve tmě prostoru již neurčeného pro hosty slavnosti.

Teurie - 22. února 2007 18:02

soukromá zpráva od Teurie pro Trošku jsem se nevrle otáčela když nás poslední tlačili dovnitř. Takové zacházení mi nebylo zrovna dvakrát příjemné, ale co, jednou to snad překousnu....budu muset, protože jinak co? Zřejmě nic... Raději se začnu rozhlížet po okolí, jak to zde vypadá. Zrovna se snažím nenápadně spočítat kolik by tady mohlo být bodigárdů, když na scénu vyjede krásný kůň. Hmm...není divu že po něm John tak touží... Muž na něm mně až tak neuchvátil, mám radši trochu jiný typ, i když nemůžu popřít že vypadá dobře. Dívku, kterou sebou veze, odhaduji na jeho přítelkyni, ne-li na jeho manželku... Po jeho slovech se přidám ke zdvořilostnímu potlesku. Don Orlando nakonec odejde a zmizí z dohledu...zajímalo by mně kam šel...možná později zjistím a zanechá na pódiu stát Eliseu. Čekám co se bude dít dál.

Micaela de Montorro - 23. února 2007 19:31
	soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro Přetvařuji se, že jsem onu situaci s vylitou whisky vůbec neviděla a na přicházející Katrin se pouze pousměji. Svůj pohled přemístím na pódium. Po ukončeném proslovu nemohu spustit oči ze zmíněného Orlanda, ale po chvíli si připadám naprosto hloupě a proto sleduji už obecně dění okolo sebe. V ruce mám skleničku s vybraným vínem a přemýšlím.

Temná křídla noci - 23. února 2007 19:54
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když jsi ho viděla přijíždět, jako by tvůj otec vystoupil z toho dávného obrazu v síni zámku Montorro. Ale všas jsi si uvědomila, že to už je skoro 400 let, co byl obraz namalován, ty nejsi na Montorro a ta dívka s Donem Orlandem není tvá matka. Ikdyž je jí hodně podobná.

Micaela de Montorro - 23. února 2007 21:40
	soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro Ta podoba... Znova si zopakuji až mi naskočí husí kůže. Před očima se mi vybaví onen obraz a já se zasním.

Temná křídla noci - 23. února 2007 23:27

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Zavřela jsi oči a na chvíli jsi se zasnila. V duchu jsi zase asi dvanáctileté děvčátko a pozoruješ ten obraz nad schodištěm. A jelikož ve snech je možná vše, máš pocit, že obraz se na tebe usmál. Ta podoba, když to teď vidíš, je víc než věrná. jako by ten muž, kterého jsi právě viděla přijet na vraném koni, byl předlohou pro ten obraz. Nebo potomkem stejné linie. Či otcovým dvojčetem. Ale pokud si dobře vzpomínáš na matčina slova, tvůj otec neměl dvojče. Měl staršího o tři roky bratra Myguela.......A později, kdyýž už byl dospělá muž, nevlastní setřičku, kterou neznal. A s bratrem si nebyli ani blízcí, ani podobní.

Micaela de Montorro - 24. února 2007 16:40
	soukromá zpráva od Micaela de Montorro pro Po momentu jsem zamrkala a přemístila se zpět do reality. Napila jsem se vína a znuděně se rozhlédla.

Elisea - 26. února 2007 21:11

soukromá zpráva od Elisea pro Srdce mi „bušilo“ jako o závod a tak hlasitě, že i kostelní zvony proti němu byli jen dětské hračičky. Zastavili jsem se v zahradě u keře bílé růže z mé rodné země. Pozorovala jsem jejich krásu, jejich bezstarostnost, jejich ladnost. A on… pozoroval mne. Avšak strach, strach z toho, že jen zklame, že zničí magické napětí mezi nima, byl tak silný, až sžíral a drtil srdce na malé kousky. Jenže jsem nyní věděla, že se s trápením svěřit můžu. S ním se za svou slabost a nerozhodnost stydět nemusím. A on udělal přesně to, co jsem očekávala. Dodal mi odvahu Jen jeho hlas měl na mne konejšivé účinky. Opět jsem mu uvěřila, neb jsem věděla, že věřit smím. Ačkoliv mi jeho slova opět vykouzlila na tváři nádech ruměnce a vše nabylo značných rozměrů, když přešel ke keři, ulomil z něj růži a tu mi vplétal do vlasů. Cítila jsem Orlandovy doteky a tak ráda bych se jim oddávala. Teď a tady, avšak nesměla jsem, nesměla. Jeden z neposedných pramenů se z dokonalého účesu uvolnil a sklouzl mi do tváře. A společně s ním i pohled španělského granta. Opět nachový odstín, jenže zdobil mou tvář byl cítit. Studená kůže jako by se zmítala v horečkách. Cítila jsem ono magické kouzlo, které nastává těšně před polibkem. Onu tajemnou chvíli těšně předtím než se tenká pokožka rtů dotkne v zájemném polibku. Chtěla jsem té chvíli pomoci, neb sama jsem po ní tolik toužila. Jenže… vše skončilo ve chvíli, kdy kolem prošel zřejmě jeden ze stájníků. Jakoby vlivem špatného svědomí, jenže přišlo po toliko smělém přání sklopím oči. Až ve chvíli, kdy mi Orlando nabídne své rámě, přijmu jej. A uchopím se ho tak, jako bych jej už nikdy nechtěla pustit, jako bych již nechtěla přerušit styk s jeho kůží, ačkoliv tolik vzdálený, přes vrstvy látky. Vše však s okázalostí a elegancí, jež k mému momentálnímu postavení náleží.

John Michael - 28. února 2007 17:49

soukromá zpráva od John Michael pro usměju se.. asi vážně nebude moc chytrá pomyslím si ale já sem natolik inteligentní že ji raději neuklidňuju... není nic horšího než ukřivděná žena.. víš co? asi se na chvíli půjdu podívat ven.. doufám že tady nebudu moc chybět řeknu jí a vstanu.. jdu ke dveřím a potom po schodech pryč z budovy.... tak se aspoň podívám jak to tady vypadá řeknu si, porozhlédnu se po okolí a vydám se od nějakého zapadlejšího "rohu".

Ahasashi Tanaka - 04. března 2007 17:57

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Jasně...měj se ty křiváku." křiknu ještě za hřmotným taliánem se špetkou pobavení v hlase. Tak on mě nechá zaplatit kafe a páj na které mě pozval...No, jednou mi to vrátí ať se mu to líbí nebo ne. Mávnutím přivolám servírku a zaplatím. Ještě jí nechám dýžko, abych se nemusel zdržovat s vracením peněz. A vyrazím před kavárnu. Dojdu rychlým krokem zpět k hotelu Plazza - obvykle tam postává pár taxíků. Moc si nevybírám a nasednu d prvního vozidla, které mi padne do ruky. "Berj večír. Hodíte mě na nádraží? Potřebuju chytit noční vlak do Ohia..."

Temná křídla noci - 04. března 2007 20:30

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Taky se měj, poldo. A.......s placenim se nemorduj. To už je hotový." Odpoví ti John se smíchem, než se opravdu vytratí. A opravdu, když jsi přivolal servírku a chtěl platit řekla: "To je v pořádku. Hotelová ostraha z Plazzy u nás má zdarma kredit." Před hotel to bylo sotva pár kroků a už nasedáš do taxíku. Taxikář.......černoch, jak jinak, ještě jsi neviděl moc taxikářů v LA, kteří by nebyli černoši, nebo hyspánci........Jen kývne a doprovodí to basovým: "Ok, šéfe. Už jsko by sme ta byli." A hned jak dosedneš na pohodlné zadní sedadlo, dupne na rychlostní pedál a vyřítí se do ulic. Přes město by to tobě samotnému, kdybys jel vlastním vozem, i v tomhle minimálním provozu, trvalo půl hodiny. Ten taxík měl snad triskové motory nebo co, ale byli jste na nádraží za 8 minut. I přesto ti vlak málem ujel.

Temná křídla noci - 04. března 2007 20:37

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Procházíš se tedy po stájích a dýcháš čerstvý vzduch prosycený "vůní" koní a podbarvený ruchem ze slavnosti. CHvíli tam hrála poměrně temperamentní španělská hudba. Pak někdo mluvil a ozval se pochod z Aidy. Teď tam zase někdo mluví. Prohlédl jsi si stáje. Tedy alespoň některé. A pak jsi se usídlil v jednom z nepoužívaných boxů. Je tu relativně teplo. A dost tma. Tak tma, že si nevidíš ani na špičku nosu.

Ahasashi Tanaka - 05. března 2007 17:30

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Už už přijíždím na nádraží a vidím, jak se vlak pomalu rozjíždí. na nic nečekám a vyrazím zběsilou rychlostí z taxíku ani se nerozloučím. Naštěstí dostihnu předposlední vagón, podaří se mi otevřít dveře a vklouznout dovnitř. Sakra, o polovinu dražší lístek...no nic...úplnej chudák zase nejsem... Dlouze si oddychnu - ne tolik kvůli námaze, ale psíše úlevou, že mi vlak neujel. nakonec se rozhlédnu po chodbě a vydám se hledat průvodčího. Když se tak stane, koupím si (zdražený) lístek a poohlédnu se po nějakém prázdném kupé. Koneckonců, je to noční vlak a tím moc lidí nejezdí. V kupé se svalím na sedačku a pohodlně se rozvalím. Přivřu oči, opřu bradu o ruku a znuděně vyhlížím z okna...

John Michael - 06. března 2007 21:28

soukromá zpráva od John Michael pro Koneč ně chvíle klidu pomyslím si.. co jim to tam hraje? Paso? zaposlouchám se od hudby ale za chvíli mě to přestane bavit.. trochu se zasním a přivřu oči.. tohle je vážně divnej týden, nejdřív potkám skvělou holku, pak mě někdo chce zabít a nakonec mám výbornou práci.. vzpomenu si na ten dopis co sem dnes ráno dostal... ale tady by mě stejně nikdo nehledal.. řeknu si pro sebe a zaposlouchám se do okolí

Temná křídla noci - 06. března 2007 21:42
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Snad únava, snad myšlení, snad i zvuk kol vlaku, jedoucího po kolejích přes dřevěné pražce, možná všechny ty faktory dohromady způsobily, že jsi usnul. A spal jsi do chvíle, než tě průvodčí probudil na hranicích dvou států, při výměně průvodčích.

Temná křídla noci - 08. března 2007 13:24

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jak tak stojíš, užíváš si samoty a klidu, rušeného jen frkáním a pořehtáváním koní ze spánku a posloucáš dění na slavnosti, najednou je klid přerušen tichym vrznutím dvířek na druhé straně stájí a dvěma tichými hlasy. Patří dvěma mužům. "Ach jo...........tak zas do práce........I teď v noci." Stěžuje si jeden. "Ty si votřesnej lenoch Carlito. No co, tak přídeš vo ten každoroční nestydatej běh. Dyť nám za to Don Orlando slíbyl přidat na vejplatě. Tak pozveš tu svojí hérečku na zmrzku a na véču a bude zas všcko v cajku. Stejnak by se jí asi nelíbilo, že tu chceš lítat nahej po parku, jak malej. A ráchat se v ledový vodě." Odpoví mu druhý. "No jo. Že ty máš hned na všechno vodpověď. Eště předevčírem si přece taky protestoval, když si nás Don Orlando vybral jako pomocníky na vyjížďku. Co ta tvoje Daniela? Ta nebude remcat?" Odpoví druhý. Slyšíš při tom cinkat řemení na uzdění pro koně. "Daniela je u svý mámy. Jela tam s dětma na tejden. Vdává se jí ségra. Mě nepozvali tak co bych se staral, eslí bude remcat, nebo ne. A vůbec. nech těch keců a věnuj se postrojům. zas se ti to zamotalo jedno do druhýho. Kterýho vyvedem nejdřív? Toho divouse Fernanda, nebo Gizelu?" Odpoví dotázaný. "To je jedno, Johny. Stejnak nás jich, kromě těchhle dvou, čeká eště 24.......A pak vouzdit a vosedlat těch 120 kladrubáků, co přiveze ten čech. Aby mělo panstvo v hojnym počtu na čem ject na projížďku." Odpoví Charlie. "Jo.....a z čeho padat."Uchechtne se John. "Týjo. Ale fakt by se nám nejake ten helph hodil." Ze svého stanoviště dobře vidíš, jak ti dva postávají a plkají před druhým boxem, zatím co kůň z toho boxu, ještě nedovybělený bělouš s krásnou, ušlechtilou hlavou ( víc z něj nevidíš ), je vzhůru a pootevřenými dvířky prohledává Johnovi, který se o dvířka opírá, kapsy kalhot, ve snaze najít nějaký pamlsek. John si toho všiml a odskočil od dvířek tak prudce, že ta setrvačností bouchla mlsné zvíře do čumáku. "Fernando jedeš! Viděl jsi ho, Charlie, potvoru mlsnou? Pamlsky, to cejtí na sto honů. Ale práci. to ne." hartusí John. Kůň zatřepal překvapeně hlavou a nechal pokusů. "Tak to ste si podobný." Obrátí to Charlie v žert.

Ahasashi Tanaka - 09. března 2007 11:27

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Koneckonců, ve vlaku bych usnul i za slunečného dne. Vlastně právě teď mám "den", přestože ostatní mají noc. Mám to holt přehozené a už jsem si zvyknul. Spokojeně klímám s hlavou opřenou o ruku. Ale probudí mě ten nelida, který si říká průvodčí. "Co? Co se děje...kde to...uááá..." zmateně se zeptám a hlasitě zívnu "Pardon. Eh. Chtěl jsem říct...už jsme v Ohiu?"

Temná křídla noci - 09. března 2007 20:12
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Omlouvám se, že jsem vás vzbudil. Právě stojíme na hranicích, pane. Mohu prosit vaši jízdenku, označím vám ji. Došlo totiž ke změně průvodčích." Odpoví mladík v uniformě průvodčího. A někde v chodbičce za ním slyšíš přívětivé pocinkávání servírovacího vozíku s kávou. Dokonce jsi zachytil i slabý závan toho nápoje.

Ahasashi Tanaka - 10. března 2007 23:05

soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Eh...jasně." ukážu mladíkovi cvaklou jízdenku a opřu se o opěradlo. Ještě jednou zhluboka zívnu a potřesu hlaovu, abych se zbavil ospalosti. Kafe! bleskne mi hlavou, když na mé čichové buňky zaútočí známá vůně. Neodolám a až se servírka zastaví v mém kupé, dopřej isi to pohodlí a koupím si šálek kávy. Dobré nakopávadlo pro nočního tvora. Pořád jsem na tom lépe než ti které lovím...oni musí pít krev...mě stačí kafe a nemusím ho mít tolik a tak často.

John Michael - 12. března 2007 20:37

soukromá zpráva od John Michael pro No tak hoši konec vybavování a šup do práce vyskočím.. možná že se mě lekli.. pomyslím si po chvíli protože všude kolem je děsná tma takže mě nemohli vidět.. vám s tím osedláváním pomůžu ať je to rychleji.. a aspoň získám praxi zazubím se ale to stejně vidět nemůžou... no nestůjte.. makáme pokusím se nahmatat opstroj... nebylo by tu světlo? nevidím si ani na prsty natož tak na koně

Temná křídla noci - 12. března 2007 23:40

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Ha ha, a jo, já si řikal, že je tu moc tma." Zasmál se John, když tě konečně rozeznal od stěny. A rozsvítil. Tedy, otočil stařičkým vypínačem zabudovaným ve stěně vedle dveří. A po chvíli se rozblikaly dvě halogenové lampy u stropu. Za dalších pět minut se blikání změnilo konečně v souvislé světlo. Sice jeou v chodbě stájí ty lampy tři a ty dvě nestačí dostatečně osvětlit celou stáj, ale už tu je vidět. Ikdyž světlem probuzeným koním se to moc nelíbí. Postroj i sedlo jsi v tom chabém světle našel a zatím co John přesvědčoval zvědavého a zjevně mlsného Fernanda, že udidlo, které mu hodlá strčit do tlamy před chvílí máčel v jablečné šťávě a Charlie se dohadoval s Gizelou, zda si nechá, nebo nenechá namdat sedlo a zapnout podbřišník, osedlal jsi, absolutně bez problémů, dalšího z koní, které měli ti dva na seznamu, tmavého hnědáka Alvara.

John Michael - 13. března 2007 09:05
	soukromá zpráva od John Michael pro ale hoši... tak si s nima tolik nehrajte.. usměju se a vezmu další postroj... sou takoví hodní a vy děláte jako by vůbec nechtěli začnu do nich lehce rýpat jak dlouho už tady vlastně ste? pokusím se o nich něco zjistit.. a taky na konci léta odjíždíte nebo aspoň vy zůstanete?

Temná křídla noci - 18. března 2007 18:55

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Nooooo..........Sme tu voba ma praxi. Ale já mám eště rok a tadyhle Johny tu zůstane eště dva." Odpoví ti Charlie, zatím co se mi podařilo konečně ouzdit a osedlat Gizelu. To jsou ale teprve tři ze 23 koní. Z této stájové budovy mají být osedlaní ještě Gilermo, Gizelin bratr a potom ještě Sára, Silvio a Benjamin. Gilermo vypadá stejně jako jeho sestra Gizela, jen je o trochu světlejší a má hřívu protkávanou bílými žíněmi tak, že vypadá tmavě stříbřitá. Je krásný, jako ostatně všichni zdejší koně. Ale taky je dost lekavý a neklidný. S ním bude asi stejně práce, jako s Fernandem. "Vodkuď vlastně si?" Ptá se Charlie mezitím, co odvazuje provaz na dvířkách Gizelina boxu, která vedou do výběhu a pouští ji tam.

John Michael - 18. března 2007 19:43

soukromá zpráva od John Michael pro Prohlídnu si koně... tak krásný sem dlouho nikde neviděl... teda né že bych se ve světě koní pohyboval denodenně ale něco znám.. Já sem z New Yorku.. ale nebylo to tam pro mě.. musel sem se přestěhovat odpovím na Charlieho otázku.. zaměřím se na Gilerma.. ten mi opravdu padl do oka... Máte tady někde tu jablečnou šťávu? zeptám se když vezmu do rukou udidlo... když ukážou na kýbl namočím to něj . potom přijdu k Gileromvi Tak pojď chlapče.. tady to na tebe teď navlíkneme a pak se budeš chvíli táhnout se šlechtou.. a pak bude zase klid.. pojď nebraň se zašeptám k němu a pohladám ho po hlavě, potom se mu pokusím nasadit ohlávku (nebo jak se ta věc jmenuje)

Temná křídla noci - 18. března 2007 20:23
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Hřebec zavrtěl hlavou a kus couvl. V boxu ale nemá moc kam couvat. Natiskl tě na stěnu a přešlapuje a a frká a htrabe kopyty. Dokonce to jednu chvíli vypadá, že se chce zdvihnout na zadní. Ale pak ucítí vůni jablečné šťávy, protože Charlie ti duchapřítomě podává ten kýbl. "Dej mu to. Má to rád."

John Michael - 18. března 2007 20:31

soukromá zpráva od John Michael pro dám k němu kýbl a pokusím se mu co nejopatrněji nasadit ohlávku.. no vidíš kamaráde zašeptám... pokud se mi to povede dám chárliemu kýbl.. podržíš to prosím? ještě mu nasadím sedlo... když kopne mě budu z toho mít menší výčitky než kdyby kopl tebe usměju se a jdu pro sedlo.. potom se pomalu z boku přiblížím k němu a snažím se aby si nevšiml že na něj kujeme nějaký podraz.

Temná křídla noci - 18. března 2007 20:37
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Povedlo se. Gilermo ponořil hlavu do kýble a trochu si lízl šťávy......A nechal si nasadit ohlávku a strčit do pusy udidlo. Charlie pak opatrně převzal kýbl a postavil ho před hřebce na zem. Ten do náěj opět vnořil čumák. A zatím, co mu dáváš na záda deku, sedlo a zapínáš podbřišník, chlemtá sladkou jablečnou šťávu.

John Michael - 18. března 2007 20:43

soukromá zpráva od John Michael pro ulevím si když zapínám popruh a přijdu k němu ze předu.. ták chlapče... dáš nám ten kýbl? třeba bude chtít tu šťávu jeětě někdo usměju se ale vypadá to že se jí vzdát nechce... otočím se k Chariemu... proč vlastně ty koně chystáme teď na večer? to se bude panstvo chtít projet v noci? potom vezmu další věci a přejdu k dalšímu.. Děvče ty si Sára? zeptám se dalšího koně když ji poplácám po čumáku

Temná křídla noci - 18. března 2007 22:35

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Pan hrabě chystá půlnoční vyjížďku. Chce provětrat Rikarda." Oznámí ti Charlie. A sebere Gilermovi v nestřeženém okamžiku kýbl se zbytkem šťávy. Ty jsi pak vlezl ke ke koni ve vedlejším boxu a začal na něj mluvit..............A oba stájníci se huronsky rozchechtali. Stojíš totiž v boxu vedle černého hřebce, který se na tebe dívá poněkud zmateně. A na dvířkách boxu je zvenku napsáno Amadoro.

John Michael - 23. března 2007 13:16
	soukromá zpráva od John Michael pro Stojím v boxu před koněm a z venku je slyšet smích... Omlouvám se... Sára není doma? zeptám se hřebce.. jo vy ani nejse otec... tak to sem si asi spletl dům.. pardón dokončím své vyrušení omluvou a vylezu ven... podívám se na Charlieho s Johnem... Sára se prý přestěhovala pokrčím rameny a jdu najít její stáj..

Temná křídla noci - 23. března 2007 17:42
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ti dva se mohou potrhat smíchy. John se dokonce musí přidržovat dvířek teď už prázdného boxu po Gilermovi. "He he.......S tebou tu fakt nebude nuda, šéfíku." Povede se Charliemu dostat ze sebe alespoň jednu pořádnou větu. "Sára stojí naproti."

John Michael - 23. března 2007 22:15

soukromá zpráva od John Michael pro No tak co no usměju se sem tady ještě nebyl tak se s nima tak neznám prohodím naoko uraženě směrem k chechtajícímu se páru pracantů.. Dobrý den slečno pokloním se koni když vejdu do stání dovolíte abych vám nasadil sedlo? zeptám se uctivě zatímco chystám udidlo (zas si nepamatuju název té věci co se dává do pusy) po chvíli vykouknu ven.. ale už se přestaňte smát... máme ještě dost koní ne? naznačím že by se měli vrátit do práce..

Temná křídla noci - 12. dubna 2007 01:06

Na slavnosti Dívka, zanechána na pódiu přede všemi shromážděnými, je zjevně dost plachá. Nejdříve polekaně, bezradně těkala krásnýma očima po netrpělivě jí na rtech visících hostech. Potom se opatrně, nesměle, nejistě usmála a chvilku nervozně štelovala mikrofon. Několikrát si přitom decentně, tiše odkašlala. Nakonec jí vedle stojící ceremoniář podal sklenku se šampaňským. To už i mezi hosty procházejí lokajové s podnosy na kterých stojí sklenky šampaňského. Pro každého z hostů jedna. Nikdo nezůstal bez své sklenky. Ani ti, kteří přiběhli na poslední chvíli. Dívka si opět decentně odkašlala a naposled upravila mikrofon. "Dobrý večer." Pronesla a trochu uskočila, jak se lekla zesílení vlastního hlasu. "Jmenuji se Elisea a připíjím spolu s vámi na tuto slavnost." Projev byl docela krátký, ale nakonec si dívka - Elisea, jistě oddechla, že to má za sebou.

Temná křídla noci - 12. dubna 2007 01:16

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jediný, kdo přiběhl na poslední chvíli, jsi byl ty. Nakonec jsi se stejně musel uchýlit ke kradení v obchodě, protože lidé, kteří šli na slavnost, buď nešli jednotlivě, nebo přijížděli v autech a bylo by víc, než namáhavé a bezvísledné, zkoušet je přepadat. Našel jsi proto v jedné z postranních ulic malý, už pár hodin zavřený, butik, opatrně, abys nevzbudil v okolí rozruch a neupoutal nechtěnou pozornost, jsi vymáčklo odborně část výlohy a vlezl jsi dovnitř. Nedalo moc práce najít tam košili a oblek vhodný na tvou výšku a svalnatost postavy. Ihned jsi se převlékl a své původní šaty pak v igelitové tašce schoval do díry ve zdi obepínající zahradu sídla a stájí, kam právě jdeš na slavnost. Koupil jsi si vstupenku, vešel a dostal ihned sklenku se šampaňským. Zřejmě na přípitek.

Temná křídla noci - 12. dubna 2007 01:19
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Průvodčí tě vzbudil na konečné stanici vlaku. Naštěstí dokonce v tom městě, kam jsi potřeboval dojet. Je ale značně pozdě v noci a otevřeno tu už mají jen bary pochybné pověsti a hotely. Ty velké. Obchody a dílny už jsou dnes dávno zavřené.

Temná křídla noci - 12. dubna 2007 01:26

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Navzdory tvé žádosti, se Charley ani John nepřestali smát. Ale i tak osedlali další dva koně. Tedy, každý jednoho. A v seznamu pečlivě škrtli jejich jména. kobylka, kterou jsi se pustil sedlat ty, je učiněný kliďas. Nechala se chvíli hladit a pak si ochotně nechala namdat ohlávku, prostřít deku i připnout sedlo. Dokonce i vyvést z boxu se nechala naprosto v klidu. Jen když už byla venku, začala trochu bujně tančit. Tak se jí raději ujal někdo z těch, kteří koně odváděli na shromaždiště.

Micaela de Montorro - 14. dubna 2007 11:03

Na slavnosti Když ke mě dojde muž se šampaňským, ochotně převezmu skleničku a předám mu svoje víno. Jakmile dívka na pódiu dokončila svůj krátký, ale výstižný projev, znova se zamyslím. Ta podoba není možná. Měla jsem se ho zeptat, alespoň bych to měla z krku. Napiji se automaticky s ostatními lidmi slavnostního moku, usměji se na Eliseu, ikdyž si toho nejspíš nevšimla a skleničku poté přenechám jednomu z mužů s podnosem. Rozhlédnu se hledajíc onoho hraběte. Proč mu všichni říkají pan hrabě? A jaký je pravý důvod této slavnosti? Do vlasů se mi opře lehký vítr a několik zvlněných pramenů se mi neposlušně dostane do obličeje.

John Michael - 15. dubna 2007 14:09

soukromá zpráva od John Michael pro Otočím se na Johna a Charlieho.. Tak dobře vy chytráci... kterýho koně mám osedlat teď?.. aby zas nedošlo k nějakýmu omylu ušklíbnu se... člověk je tady jen pár hodin a už ho buzerujou za to že neví kde má kterej kůň stáj zabrblám si ale tak aby to slyšeli.. A nevíte co to tam je za pařbu? teda vím že je to nějaká smetánka ale co přesně... aby to nebyli nějací páprdové kteří by nám naše koně jenom obtěžovali a v životě na nich ani neseděli..

Cindy Give - 05. května 2007 11:58
	Přijdu skleničku od jednoho z lokajů. Neustále se držím co nejblýže k Joshuovi a užívám si ty krásné šaty, co mám na sobě a vůbec všecku tu slávu kolem sebe. Skleničku v ruce držím velice elegantně a nenuceně a sem tam prohodím nějakou tu konverzační větu k Joshuovi. Ta dívka na tom pódiu je zvláštní... Pomyslím si přitom. Ale hned to pustím z havy.

Temná křídla noci - 06. května 2007 22:59

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "To asi nebudou......Teda, páprdové. Moc starejch sem tam neviděl, dyž sem byl vomrknout, kdo tam je. Zato tam je dost slavnejch........Skoro celej Hollywood. Týýýjo! Ty herečky. To sou teda kostě." Nechá se slyšet John a konec proslovu doprovodí táhlým hvízdnutím. Až se tmavý ryzák, kterého právě vyvádí, poleká a trochu vyděšeně zatančí. "No......Hmm......V táhle stáji je to asi všechno. Vostatní sou v dalších budovách. Ledaže.....hehe.......Jak moc dovedeš rajtovat?"

Temná křídla noci - 06. května 2007 23:03
	Teurie: Jak se mačkáte všichni v davu, někdo tě v nestřeženém okamžiku plácl po zadku. Pachatele onoho skutku jsi nepostřehla, ale vzhledem k tomu, že jsou kolem tebe právě teď jen samí muži, mohl to být kterýkoliv z nich.

Temná křídla noci - 06. května 2007 23:13
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Děkuji pane." Průvodčí si vezme jízdenku, označí ji a vrátí ti ji. "Nedal by jste si hrnek kávy?" Nabídne ti děvče s vozíkem. "Nebo něco k jídlu? Třeba sandvich, nebo bagetu?" Je to roztomile vypadající asiatka. Zřejmě korejka. Tobě ale právě teď připomíná spásného anděla.

Temná křídla noci - 06. května 2007 23:20

Micaela: Nějaký vedle tebe stojící muž se na tebe usmál. Neznáš ho. Nikdy jsi ho neviděla. Ten úsměv byl dost zvláštní. Až skoro oplzlý, či svádějící. Vedle něj stojící dívka v drahých zlataých šaatech, které by se spíše hodily někam na filmový večírek, nebo do divadla, než na zahradní slavnost s účastí veřejnosti, zřejmě nějaká "nadějná vycházející hvězda", zpražila muže pohledem tak ostrým, že mít v očích dýky, padl muž k zemi mrtev. Asi je to její partner.

Micaela de Montorro - 07. května 2007 09:49
	Na slavnosti: Muže si pouze letmo prohlédnu a úsměv mu neopětuji. Můj pohled, který se přemístí na dívku je zcela klidný, ji věnuji úsměv a poté se k nim otočím zády. Jak si vůbec tohle může nějaký muž dovolit? Slečna tu stojí vedle něho a on kouká po jiných. Asi ale jeho pozornost neupoutala ani těmi zlatavými šaty. S těmito myšlenkami se rozhlížím v davu.

John Michael - 07. května 2007 20:59

soukromá zpráva od John Michael pro No záleží na tom co je to za koně že usměju se ale pokud pro mě nějakýho máš na vyzkoušení tak ho připrav zazubím se potom se porozhlédnu po stáji kterýho koně že by měl v plánu mi dát.. musí to být určitě nějakej hodně vzpurnej.. je jasný že se bude chtt zasmát ale odmítnout sem prostě nemohl.. to by se mi vysmál ještě víc pomyslím si když prohlížím stáj kterýho koně mi ai podstrčí

Ahasashi Tanaka - 12. května 2007 20:07
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Jasně, dám si kafe...díky..." přikývnu a zaplatím za šálek kafe, do kterého vysypu pořádnou dávku cukru a cintnu trošku mlíčka. Zakvedlám lžičkou a dlouze si přivoním. "Živá voda"... uchchtnu se a ochutnám povzbuzující nápoj plný kofeinu a mnou dodané glukosy.

Temná křídla noci - 15. května 2007 23:32

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "No......Jesli umíš fakt rajtovat, nejlíp prověří Ricardo." Uchehtl se John. "Ten tu neni. K vostatnim koním ho nedáváme. Je tak trochu.....hmm.....temperamentní, tomu tušim pan hrabě řiká." To už se uchehtl i Charlie. "Má extra stáj a výběh jenom pro sebe." Pokračuje John a přítmím ve stáji se zalesknou jeho bílé zuby, jak se směje, Zatím ne nahlas. "Je tamhle v tý samostatný stáji venku. Jo.....A až k němu pudeš, pan hrabě na něm má rád španělský uzdění a španělský jezdecký sedlo." A oba se zas pochechtávají a čekají, až projdeš prázdným boxem a zamíříš si to přes dva výběhy k Ricardově stáji.

Temná křídla noci - 15. května 2007 23:34
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Na to, že káva je nepochybně instantní a je to jen káva z jídelního vozu ve vlaku, je to velmi dobrá káva. Jen jsi si ji dost přesladil.

John Michael - 16. května 2007 07:03
	soukromá zpráva od John Michael pro dobře.. ale jestli chcete vidět jak rajtuj tak mi ho osedláte teď se v duchu uchechtnu já.. tak co hoši?... si myslíte že se nechám zabít oněm ještě než na něj sednu?.. pěkně vaše pobavení za moje pobavení.. tak hop do stáje pomyslím si... tak co?.... to je docela fér nabídka ne?

Temná křídla noci - 16. května 2007 22:39
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro To jim tak trochu smích ztvrdl na rtech. "No víš.....heh.....no......von.....Ricardo....Nejni úplně ochočenej." Vylezlo po chvíli z Charlieho. "Vlastně...hmm.....Se ho stájníci většinou bojej." Osmělil se po chvilce i John. A už oba hledají kudy utéct, až po mich načím mrskneš nebo po jednom z nich skočíš.

John Michael - 17. května 2007 06:48

soukromá zpráva od John Michael pro Ahaa tak takhle je to odmlčím se a podívám se do země.. tak to ho budu musetosedlat sám ušklíbnu se a hledám něco co by se k takovému horkokrevnému koni mohlo hodit.. Kde má to svoje sedlo?jestli něco takovýho má zeptám se Charlieho a Johna jakmile se odhodlají přiblížit do bezpečné vzdálenosti.. potom jdu směrem ke stáji na kterou ukazovali Jo hoši a kdybych náhodou umřel tak i t co nemámodkazuju jedné holce.. přijede v pondělí osm vlakem.. jmenuje se Cindy Give usměju se..

Temná křídla noci - 19. května 2007 01:15

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Sedlo má v sedlovně vedle boxu. I uzdění. Ale.......Možná by ses měl napřed pomodlit, než k něm pudeš, Johny. Vono........ta bestie už dost chlapů zmrzačila. Možná že mu někdy v mládí někdo proved něco hnusnýho a vono mu hráblo. Jenom na hraběte je jak beránek. Von jedinej ho dokáže vosedlat a vouzdit, aniž by musel absolvovat pravý španělský rodeo. Mírnej je prej akorát eště na Pedra, kterej ho krmí a čistí. Ten starej chlap tu je snad vod tý doby, co tu stojí stáj a ten kůň ho nechá na sebe šahat, dávet žrádlo do žlabu a vyměňovat podestýlku. Vosedlat a vouzdit se ale nenechá ani vod Pedra." Sděluje ti z bezpečné vzdálenosti zhruba 50 metrů od tebe Charlie. "Jo, to je fakt, Johne. Starýmu Arnemu před měsícem ukous kus masa z lejtka, zlámal levou ruku, naštíp štyry žebra a pořídil epesní bouli na hlavě a když starouše vodváželi sanitou do nemocnice, ta bestie poslušně klusala pod sedlem ve kterým seděl pan hrabě, jako by to byl ten nejmírnější a nejvzornější kůň ve stájích a ne taková potvora. Viď Charlie. Dyť si u toho byl taky." Přizvukuje John ze strategické pozice za Charlieho zády.

John Michael - 19. května 2007 08:44

soukromá zpráva od John Michael pro no ale tak když ste to po mě chtěli tak mě od toho neodrazujte zavolám na ně a zazubím se.. schválně jak rychle se asi zvládne moje tělo zregenerovat.. no uvidíme pomyslím si.. tak já jdu.. brzyy snad na viděnou zamávám jim a vejdu do stáje.. Vezmu ze sedlovny všechno co budu potřebovat a jdu ke koni.. věci položím na zem a dám mu ruku k nozdrám.. jakmile se ale bude snažit mi ukousnout nějakej prst tak ucuknu... Ahoj Ricardo.. ty si pry pěknej divoch jo?... já sem John... co kdyby sme raději byli kamarádi?... mám tady sedlo a takovou tu věc do tlamy co ti určitě nedělá vůbec dobře.. necháš si to nasadit? promluvím k němu

Temná křídla noci - 20. května 2007 20:46

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ani jsi se nestihl ke koni přiblížit a zřejmě tě ucítil. V ten moment začalo v boxu vedle malé sedlovny hotové rodeo. Ozvalo se bujaré zaržání a kůň zacloumal úvazem až se celá dřevěná stavba zatřásla. Zahlédl jsi jeho ušlechtilou hlavu s nádherně dlouhou, divoce povlávající hřívou, část šíje a přední kopyta, jak se v boxu vzepnul na zadní v dokonalé levádě. Následně několikrát dopadla rána právě těch předních kopyt na dřevěnou stěnu oddělující sedlovnu od boxu. Opět se ozvalo zaržání a několik mohutných tanečních skoků. Pak opět na stěnu zabušila kopyta a jedno z nich prošlo skoro skrz. Na stěně je vidět, že toto divoké představení kůň ani z daleka nepředvádí poprvé. Naštípnutých prken je zde povícero. Našel jsi nádherné španělské sedlo a jemu zdobností i účelností odpovídající uzdění a vydal jsi se k boxu. Ale ani jsi neotevřel vrátka a ta byla otevřena násilím. Tedy.......Mohutným výkopem silných hřebcových zadních nohou s okovanými kopyty. Když ta dvířka prolétla kolem tebe, nezbylo ti nic jiného, než se přikrčit za nosný trám. Ještě, že jsi to udělal, neboť koňské kopyto, které dvířka v letu krátce následovalo, tak minulo tvůj nos a lehce ti pročíslo vlasy nad pravým spánkem. Kůň, jako by z té spouště měl škodolibou radost, si potřetí bujaře zaržál.

Cindy Give - 21. května 2007 15:43

Na slavnosti Můj výraz se okamžitě změní, jak se na mě Micaela usměje. Najednou mám na tváři velice milý a příjemný úsměv. Až když se otočí zády, probodnu ji naštvaným pohledem. Zjevně mi velice záleží na tom, aby se muži motali kolem mě. Ještě jednou upiji ze skleničky a obrátím se k Joshuovi s úsměvem,aby na mě náhodou nebyl naštvaný za ten ošklivý pohled předtím. Moc děkuji že jsi mě sem vzal, je to tu vážně krásné.

Temná křídla noci - 21. května 2007 16:49

Slavnost - Cindy "Jo. Já ti říkal, že se ti to bude líbit. A možná si i o půlnoci vyjedeme na koni. Dělává se to, pokud je nějaká párty tady ve stáji. Pan hrabě totiž má rád společnost a taky noční vyjížďky. A já jsem tu zástupce tisku, tak nemůžu na vyjížďce chybět. Umíš jezdit, Cindy?" Usměje se Joshua, ústa mu jedou jak kolovrátek ( zřejmě povzbuzena oním lahodným perlivým vínem ) a zjevně je mu jedno, že ti právě prozradil, že je tu vlastně služebně.

Elisea - 21. května 2007 17:58

Na slavnosti Očima nervózně těkám po hostech dnešního slavnostního večera a čtu z výrazů jejich tváří. Někteří pochopili mou nervozitu a jiní jen povýšeně protočili oči v sloup, když jejich myšlenky bloudily ke slovům jako jsou “zvláštní" či "divná“. Jen párkrát jsem zaznamenala dobrosrdečné pousmání, že se nic nestalo a vše je v pořádku. Vím, mohla jsem toho říci mnohem víc. Měla jsem toho tolik na srdci, tolik, co bych o něm chtěla říci nebo snad, co bych to chtěla říci jen jemu a proto se mi na rty nedostávala ta správná slova? Kdo ví, pravdou je, že jsem nikdy nebyla skvělým řečníkem v honosné společnosti. Roztřesenou rukou pomalu upiji trochu šampaňského z křišťálové skleničky a svlažím tak suché hrdlo. Lidé dole pod pódiem si mne přestali všímat a tak pocítím neskutečnou úlevu, že jejich oči nyní hodnotí někoho jiného a já můžu s očekáváním vyčkávat na návrat Orlanda, mé opory.

Elisea - 21. května 2007 17:59

soukromá zpráva od Elisea pro Netuším, zda-li chtěl, abych si zvýšila své sebevědomí či snad chtěl slyšet slova pravdy na svou osobu, aby tím zjistil, co přesně k němu cítím. Vždyť jsem mu říkala, že to nedokážu, že nejsem řečník. Nikdy jsem nevyužívala slova, mluvily za mne činy či řeč mého těla. Později jsem se naučila žít v dnešním světě, umět se prosadit, ale nikdy to nebylo až tak čestné. Vlastně vždycky jsem byla hračkou v cizích rukou. A teď… Orlando mi vrátil život, který mi byl kdysi ukraden. Žiji si jako princezna, ne, já se tak i cítím. A co učiním já? Zklamu jej… Avšak mé srdce již očekává jeho návrat. Připadá mi to jako celá věčnost od chvíle, kdy odešel. Připadám si, jako bych ztratila sama sebe. Mé oči téměř hypnotizují místo, v němž zmizel a vábí ho zpátky ke mně, do mojí společnosti.

Cindy Give - 21. května 2007 18:46

Slavnost Usměji se na Joshuu. Nezapomínej, vždyť víš, že umím jezdit: Usměji se. Bavili jsme se o tom. Dodám trochu vyčítavě, ale jen trošičku. Celou dobu co s ním mluvím ho mé oči kontrolují, aby si zase neskusil koukat se po nějaké jiné. To, že je tu pracovně je mi popravdě řečeno úplně ukradené. Pro mě je hlavní, že jsem tu, ať už jsem se sem dostala jakkoli. Skvělé... Noční projížďka na krásných koních..... Přítomnost na takovémhle večírku... Co víc si můžu přát? A od jakéhopak tisku jsi? zeptám se zvesela. Od tisku, možná že by se mi povedlo....... Kdybych se dost snažila... Mé myšlenky rychle naberou poněkud jiný směr, na tváři však mám stále velice přítomný výraz....

John Michael - 21. května 2007 19:08

soukromá zpráva od John Michael pro Hou hou hou chlapče pokusím se zbrzdit koně, poté co přestane házet kopyty na všechny strany... Já chcí být tvůj kamarád a né se tady s tebou boxovat... pokud to chceš ty tak uzvávám že si vyhrál usměju se ale dávám si pozor kdyby se na mě chystal hodit kopytem z jedné nebo druhé strany.. Tělem se pokouším zabarikádovat jeho jediný východ ze stání.. Šéf by mě asi zabil kdyby zjistil že mu utekl kůň ušklíbnu se a pro jistotu zavolám na Charlieho s Johnym ať zavřou dveře od stáje.. Tak co?.. necháš si nasadit sedlo?.. prosíím.. zkusím na něj mluvit ab yse uklidnil a konečně se mu pokusím dát ruku k tlamě

Temná křídla noci - 22. května 2007 23:24
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Z opovržlivého odfrknutí a následné série několika velmi přesně směřovaných a velmi nebezpečně vypadajících kopů je ti hřebcův nesouhlas se sedlem jasně znám. Ne, tenhle kůň není šílený. Ani divoký. Je zlomyslný. A poměrně vypočítavý.

John Michael - 23. května 2007 16:29
	soukromá zpráva od John Michael pro Dobře takže sedlo ne?.. položím ho na zem.. A vážně mě nenecháš se projet,.. aspoň chvilku... vyadáš chytře taže ti je určitě jasný co po tobě chci.. tak co? necháš se?.. pokusím se ho pohladit po hlavě.. nebo ty necháváš projet jen Hraběte?.. Co je na něm tak zvláštního? že je to upír?..

Temná křídla noci - 23. května 2007 18:15

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Málem jsi nestačil ani ucuknout, když po tobě hřebcovy zuby ostře chňaply. "Copak to děláte s mým Ricardem, Johne?" Ozval se zezadu, od vykopnutých dvířek boxu klidný, vlídný hlas se zřetelným španělským přízvukem. "Opět zlobil? To on rád. Je trochu taškář a maličko nevypočitatelný. Že příteli?" Jeho poslední věta patřila koni. Právě mu během řeči dopnul podbřišník sedla a jemně jej popleskal po lesklé černé šíji. Kůň se ani nepohnul. jen slastně přivřel oči. "Nu Johne, nauzdit jej už zvládnete, že?" A vyhoupl se do sedla jedním ladným skokem. "Teď už zlobit nebude. Slibuji." Zvláštní na tom je, že jsi hraběte neslyšel přijít. Přitom kůň už hluk netropil.

John Michael - 23. května 2007 18:47

soukromá zpráva od John Michael pro když uslyším jeho hlas cuknu sebou.. Jak ten to jenom dělá.. to vážně nechápu.. pomyslím si.. Kluci venku říkali že večer bude projížďka tak sem jim chtěl pomoct s odsedláním ať se dostanu do pracovního tempa.. a tady Ricardo má takový temperment žesem se s ním chtěl seznámit.. ale mu se to asi moc nelíbilo.. odpovím mu na jeh otázku potom dojdu pro uzdu a nasadím mu ji.. Tak já asi zas půjdu osedlat další ať se vám ta projížďka nezpozdí.. a ty dveře opravím zítra.. může být? otočím se ale čekám jestli nebude chtít hramě ještě neco dodat..

Temná křídla noci - 24. května 2007 08:37

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "S tím si nedělejte starosti, Johne. To opraví Dante. Je už zvyklý. A pak......Truhlář asi nejste, že. On ano." Odpoví hrabě. "Už je skoro hotovo. Chlapci se činili. To víte, seznámit se s Ricardem zabere dlouhý čas. Pokud jim ale přesto ještě chcete pomoci, najdete je, tuším, ve stáji číslo 14. Pustíte mě s Ricardem ven, Johne, stojíte přesně v místě, kudy jej musím vyvést." A bere rozhovor za ukončený.

John Michael - 24. května 2007 14:12
	soukromá zpráva od John Michael pro sí seňor odpovím mu a jakmile vyjdede ještě za ním zavřu vrata.. Tak jo ve čtrnactce.. kde to asi je pomyslím si a trochu se porozhlídnu.. je sice tma ale moje oči sou přecejen lepší než lidské takže bych nějaký náznak toho kde to bude asi najít mohl.. pokud nic nevidím tak s pokusím jít po sluchu... kluci dělaj docela bordel tak je aspoň uslyším...

Temná křídla noci - 25. května 2007 16:12

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Hrabě projel a než odcválal pryč, ještě se otočil a řekl:"Ta stáj není daleko. Stačí jen trocha orientačního smyslu." Poté tě pozdravil po španělsku úklonou v sedle a popohnal Ricarda do svižného cvalu. Na koně je velmi hezký pohled. Krok má pravidelný a vyvážený, držení vznosné, stejně jako jeho jezdec........a je rychlý, než jsi se na ně dost vynadíval, zmizeli ti za budovou číslo 12. Budovy stájí mají na svých světlých štítech černou barvou namalovaná velká čísla. Z místa, kde stojíš, vidíš štíty budov s čísly 1, 3, 8 a 12. Ricardova stáj je označena písmenem R. Číslo nemá. Budov j kolem prvního nádvoří ale devět a štíty jsou z tohoto úhlu vidět jen tři. Víš, že celkem je na pozemku 32 budov stájí a že by měli stát zhruba v šesti řadách vzájemně mající vždy po desíti kolem sebe čtyři společné výběhy. Ale netvoří souvislé kruhy a jednotlivá uskupení jsou vzájemně spojena. Vede skrz ně cesta k rybníku, k sídlu, k domu pro persinál a k parkovišti kočárů.......a na pastviny. Jejich křižovatky jsou opatřeny rozcestníky. ale čísla stájí na rozcestnících uvedena nejsou. Pouze kam vedou cesty. Víš, že cesta od domu personálu na pastviny, je asfaltová, cesta k rybníku je prašná vozová cesta a cesta k sídlu je dlážděná tzv. zámeckou dlažbou. A víš, že stáj číslo 14 sousedí s pastvinou pro kilsny s hříbaty. To je jediná pastvina, na které teď budou volně se pasoucí koně. Nechávají se ještě venku, když je tak teplo, jako dnes v noci.

John Michael - 25. května 2007 22:32
	soukromá zpráva od John Michael pro MH: z toho co si mu napsala jsem trochu zmateny... kdyz je tu 32 budov jak muzou byt v sesti radach po desiti?... pokud nemuim resit kde je teda 14 tak to ani nevysvetluj a napis ze vim kudy tam ;)

Temná křídla noci - 26. května 2007 12:08
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro MH: Protože 32 je pouze stájí. ale budov je tam šedesát. A nejsou v řadách. Jsou vlastně v takových jakoby blocích. Ne přesně kruhových a navzájem propojených, ale řady to nejsou. A........Musíš to řešit. Nikdo ti neukázal, jak se tam dostat. Nikdo tě neprovedl.

John Michael - 26. května 2007 12:47
	soukromá zpráva od John Michael pro Tak to je pěkný... říká se tomu jehla v kupce sena ne?.. pomyslím si a vydám se směrem ke stáji číslo 12 a tam se znovu rozhlédnu.. snad nejsou tak blbí aby dávali čtrnáctku na druhou stranu než je dvanáctka.. to by pak nemělo to číslování žádnej smysl ríkám si pro sebe a snažím se poslouchat jestli v okolí někde neuslyším ty známý hlasy..

Temná křídla noci - 26. května 2007 19:32

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Od stáje číslo 12 jsi zahlédl, ve světle měsíce a osvětlení kolem stájí, kousek pastviny pro klisny s hříbaty. U plotu se zrovna popásá krásná bílá kobylka s černým hříbětem, starým ne více než týden. A stáj na tu pastvinu navazující má na štítu nad vraty číslo 14. Dále vidíš štíty stájí číslo 2, 4, 5, 6. 11 a 13 Ostatní mají vchody otočené jiným směrem a od stáje číslo 12 na ně nevidíš. Před stájí právě John čistí krásnou plavou klisnu, kolem které pobíhá rezatý hřebeček, starý tak tři čtvrtě roku. John tě nemůže vidět přicházet, neboť se zcela věnuje klisně a neposednému dorostenci. "Charlie! Zavři Gingera spátky do vohrady, ať mi Lady nepodupe nohy samou netrpělivostí!" Křikne dovnitř na Charlieho. A ten vyleze s kupkou sena nabodnutou na vidlích. "Tos ho musel pouštět? " Lamentuje a láká odrostlé hříbě na seno a také na kus mrkve zpět na pastvinu. Hřebečkovi se moc nechce, ale nakonec to vypadá. že zahlédl na pastvině kamaráda a rozběhne se tam, div Charlieho nepovalí. "Holomku jeden." Směje se Charlie a je to slyšet i na dálku. "Viděls ho. Nejdřív nic a pak ryc."

John Michael - 30. května 2007 20:21
	soukromá zpráva od John Michael pro Zdarec hoši.. ste se mi šli schovat radši sem dozadu jo?.... ale to hříbě je fakt pěkný podívám se na běžícího Gingera... Ale jako máte pravdu.. ten Ricardo je docela temperamentní to se mu musí nechat... ale nádhernej kůň...

Temná křídla noci - 30. května 2007 20:41

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jo......Krasavec, to von je, no. Jenže je to kůň na prdlajs, když na sebe nenechá nikoho ani šáhnout." Míní John. "Ale je to prej dobrej plemeník a ten kůň, kvůli kterýmu je tu dneska ta sláva a všade tu voblejzaj novináři, tak to je jeho syn." Přidá se Charlie. "Zaplať pánbůh, že po tátovi nezdědil jankovitost a zlomyslnost. Poď nám radši pomoct, Johny. Ať máme to sedlání už vodbytý."

John Michael - 02. června 2007 20:58
	soukromá zpráva od John Michael pro Tak jo ale řekněte koho mám sedlat ať z toho není zas nějakej trapas zazubím se a mimochodem jak to vypadá?.. stíháme ještě běh? zeptám se zatímco se blížíme ke stájím no i když kdyby sme ho nestihli tak to asi zas tak moc ani nevadí.. teda až na to že jakožto nový člen bych tam asi měl být... už se těším na zítřek jaký ot asi bude.. pomyslím si

Temná křídla noci - 02. června 2007 22:21
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Běh stihnem, neboj. Tam nemůžem chybět." Odpoví Charlie. "Nasedlej třeba......Pabla. Je to mahagonovej hnědák ve třetim boxu z prava." Míní John. "Bacha, trochu kouše."

John Michael - 03. června 2007 10:52
	soukromá zpráva od John Michael pro vejdu k místu kde má podle instrukcí stát Pablo... Ahoj chlapče.. necháš si v klidu a bez vzpoudení nasadit takovou strašně příjemnou uzdičku do pusy?... zeptám se zatímco se mu k hlavě blížím s ohlávkou... dávám si pozor kdyby se mi náhodou chtěl zakousnout do ruky.. pojď.. není to nic složitýho, tohle si strčíš do pusy, však to znáš ne?..

Temná křídla noci - 03. června 2007 13:40

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Hřebec dal odfrknutím jasně najevo, co si o příjemnosti udidla myslí. Ale jelikož vzápětí už má udidlo mezi předními zuby, o kousnutí se pokouší marně. Zjevně není vůbec nadšený, ale s tím už nic nenadělá. Zato když mu na hřbetě přistálo sedlo a on, zřejmě trochu lechtivý na břiše, ucítil pevné dopnutí podbřišníku, projevilo se u něj nevídané nadšení. Buď se těší na vyjížďku, nebo na to, jak shodí nějakého nafoukaného nešiku. To je těžko říct. Ale svaly mu nadšením jen hrají a hlavu nese v graciézní póze spokojeného koně.

Temná křídla noci - 03. června 2007 13:43
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ze samé radosti se ti dokonce, ačkoliv mu v plném skusu brání udidlo, pokusil sežvýkat pravý rukáv košile. Je dost oslintaný, řádně zmačkaný, ale sval pod látkou až na umokření žádnou újmu neutrpěl. Pablo, zdá se, se k tobě chová velmi přátelsky.

John Michael - 03. června 2007 14:18
	soukromá zpráva od John Michael pro No jo poplácím ho po hlavě.. chtěl by ses projet?.. pojedeš neboj ;).. a pokud povezeš nějakýho starýho senilního pracháče tak ho trochu prožeň pošeptám pablovi.. po chvíli se otočím k Charliemu.. myslíš že bych se mohl projet?.. třeba až to doděláme... nebo takový věci nemůžem? zeptámse zatímco hladím Pabla v okolí uslintané tlamy

Temná křídla noci - 03. června 2007 23:37
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "No......Ty seš tu kápo, tak tobě by to pan hrabě moh dovolit. My smíme jezdit jenom dyž deme plavit." Odpoví místo Charlieho John. "Ale měli by sme sebou hejbnout chlapi, nebo to do půlnoci nebude hotový a my prošvihnem běh."

John Michael - 06. června 2007 17:36
	soukromá zpráva od John Michael pro Tak jo... tak až nebude co dělat tak se ho asi půjdu zeptat a možná se třeba i projedu.. popplácám pabla naposledy po hřbetě a jdu k dalšímu koni.. Koho dál Charlie?... ať už to teda máme za sebou... taky se mi tady nechce zkejsout až do rána... tak makáme makáme nasadím velitelský tón a pak se jen usměju a jdu ke koni, ke kterému mě pošle charlie..

Temná křídla noci - 06. června 2007 21:33
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Tu ryzku vedle Pablova boxu. Carmelu. Kruci tyrkl! Ty španělský ména mi nejdou z huby." Odpoví Charlie a mezitím bojuje se zauzlovaným uzděním před druhým boxem z leva, kde stojí vyšší, elegantní vraník.

John Michael - 06. června 2007 22:13

soukromá zpráva od John Michael pro A ti no te gusta espaňol? poškádlím Charlieho.. Já taky španělštinu moc nemusím.. vůbec se to nedá naučit... to ta naše zlatá angličtina.. tam aby ses učil snad 30 různých podob k jednomu slovesu.. prostě děs... dojdu si pro postroj na dalšího koně a vejdu do boxu.. Ahoj Karamelko.. budeš hodná? chce se na tobě povozit nějakej starej dědula takže ti tohle teď nasadím povídám si s koňěm zatímco jí nasazuju udidlo..

Temná křídla noci - 06. června 2007 23:31

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Charlie jen něco nasupeně zabručel, trhl uzděním a uzel konečně povolil. A on mohl zapadnout do boxu ke vraníkovi, aniž by ti odpověděl. Kobylka, ke které jsi vešel ty, je moc hezká. A jak jsi po chvilce zjistil, taky moc hodná a skoro mazlivá. Když jsi jí dával udidlo do tlamy, olízala ti ruce. Když jsi se sklonil, abys viděl na řemínek pod bradou, olízla ti pravé ucho. A když jsi jí připínal podbřišník, abys jí na zádech upevnil sedlo, pohodila rozverně hlavou a jemně se k tobě přitiskla.

John Michael - 09. června 2007 18:06

soukromá zpráva od John Michael pro No jo poplácám Carmel Ty seš další takovej mazlivej kůň, co?... Mám rád koně se kterýma nejsou problémy, i když když je kůň temperamentní tak je z jízdy na něm větší požitek co?.. povídám si s koněm zatímco ji chci připnout podbřišník, když se ke mě přitiskne málem mě shodí na zem.. No jo krásko, ale tohle sem vážně nečekal... tul se až když budu mít stabilitu usměju se a jdu osedlat dalšího koně ze seznamu..

David Dent - 25. července 2007 23:46

Na slavnosti Čas nám pomalu odměřuje život v tisících kapkách bolestného věku. Kapky zkrápí naši hlavu tíhou mnohosečných chyb, jež nám dláždí cestu záhuby. Dávno jsou zapomenuty doby, kdy jsme se do myslí smrtelníků vkrádali v podobě úzkostného stínu. Nalévali jsme je lacinou skotskou a chlácholili vlastní dokonalostí, kterou jsme jim malovali pestrou paletou domnělých úspěchů. Tehdy platil nepsaný zákon; „Chutnej je, týrej je, podváděj je, podmaň si je, zmanipuluj je… ale nikdy si je nepouštěj k tělu!“ Kde jsou ty loňské noci? Tohle jsem zažít neměl. Dávno jsem se měl připojit ke svým předkům. Můj pohár věku se pravděpodobně naplnil už za dob Napoleona. Pak mne zaujalo něco jiného. Na banket Dona de Montorro mne opět vrátila nervózní, mě již docela známá, dívka schovávajíce se nesměle za mikrofonem. Mlčíce jsme naslouchal ševelu přihlížejících hostů, kteří vyplňovali tichou chvilku před proslovem. Kolem mne se zatím ledabyle vznášela vůně mísící se krve. Bez větších problémů dokáži rozlišit vampíra od člověka a to i v takovém počtu. Cítím, že je tu na mne až příliš živo… Jsem poměrně urostlý muž s rozložitou hrudí a silnými pažemi. Má tvář je plnější, bez vrásek, ale dosti bledá a nyní se pod jasnějším osvětlením odhalují jemně šedivé fleky, které se mi rýsují hlavně na tváři a krku. Ti co mne už potkali si toho dříve nemohli všimnout, avšak teď už jejich pohledu nic nebrání. Věkově působím tak okolo 25 – 30 let. Vlasy... špinavý blond a poněkud delší, přičemž trochu pocuchané od podzimního větru. Oči mám jasně zelené a hnědé vousy upravené do tvaru, či vzdálené podoby podkovy. Oblečen jsem v rudé hedvábné košili, černých kalhotách a tmavých společenských botách. Vše značky z Itálie. Košili nemám dopnutou až ke krku. Nikdy si ji nedopínám, a tak jde při bližším pohledu vidět veliká jizva táhnoucí se od záňadří až ke krku. Tahle jizva není zdaleka jediná. Kolem pasu mám pásek, jehož stříbrná spona vyčuhuje zpod spodního lemu košile a třpytí se v důsledku odráženého osvětlení. Od procházejícího lokaje příjmu skleničku šampaňského, ale vůbec se jí nedotknu. Jen ji uschovám ve své dlani a decentně přičichnu. Cítím první chybu. "Vše bylo zatím bez jediného kazu, ale v oblasti vín a šampaňských máte ještě rezervy, pane Orlando," pousměji se. De Montorro je tělem i duší jižan a to se nedá popřít. Španělé vínu rozumí, ale podle mého názoru nevybírají ze širšího spektra. V jejich výběrech převažují jen některé druhy, což je veliká škoda. "Zde v USA mám přece pobočku a na svém zámku dokonce soudky nejstarších ročníků - dokonce i šampaňského. A Když už nad tím přemýšlím, tak zde mám i podíly v několika hollywoodských produkčních společnostech…" začnu si sám pro sebe přemítat. Mám docela problémy, ale stále mě to táhne k hloupé ukvapenosti. Úsměv na mé tváří zmizel stejně rychle, jako se ukázal. Určité vzpomínky mi dokáží prudce ochladit krev. "Sotva se přihlásím, tak po mě půjdou... Zmije! Chce to čas. Já přece vím... co je to trpělivost." Po proslovu odložím plnou sklenici zpět na podnos jednoho ze sluhů a vydám se na pomalou procházku kolem té sešlosti. Jsme přece na banketu, jehož doménou je konverzování a seznamování. A já jsem hostem. Namířím si to k rovnou pod pódium, abych měl lepší rozhled a poté k jídelním stolům.

Temná křídla noci - 26. července 2007 01:06
	MH: Z důvodu nedostatku času PJe i hráčů během prázdnin, se na dobu prázdnin zde pozastavuje hraní. Což ovšem nijak neomezuje aktivitu nadšenců, kteří zde jsou a mají jak hrát. :-)

Micaela de Montorro - 03. srpna 2007 18:19

Na slavnosti ,, Cindy, omluv mě prosím na nějakou chvíli. " Věnuji ji jeden z mých milých úsměvů, které bývají zrovna ode mě vzácné a zvláště pro skoro cizí osoby. Ještě jednou si prohlédnu muže vedle ní zkoumavým pohledem, jež není určitě moc příjemný. Zbytečně s ním strácíš čas. Pomyslím o sympatické dívce po mém boku a položím skleničku s šampaňským na podnos jednoho z lokajů, který kolem mě prošel, aniž bych ho nějak víc registrovala či se na něj podívala. Jakmile dojdu k jídelním stolům letmo si prohlédnu všechno to nazdobené jídlo, které je pečlivě nachystáno a některé už načato. Už na první pohled mohu říci, že si na něm dal pořadal určitě záležet a nejeden kuchař se u jeho přípravy musel zapotit. Jídla se však nedotknu a místo toho se znova rozhlédnu po sešlosti. Když vedle sebe spatřím muže v hedvábné rudé košili, nepatrně mi cuknou koutky k úsměvu. Přece jenom tu nejspíš nebudu sama. V lehkém podzimním větříku vypadám vážně úchvatně. Romantické lokny mých zlatých vlasů vypadají stejně křehce jako šaty, které by byly snad tkány z pavučiny. Jejich barva je různorodá, od tmavě oranžové až po fialovou, ale celkově byste je zhodnotili jako růžovočervené. Po kolena jsou neprůhledné a poté jsou tak lehoučké, že byste je snad jediným nešikovným pohybem mohli strhnout. Nevidíte žádné výrazné šperky, jsou spíše decentní, aby neupoutaly více než obličej plný jemných rysů, který snad "kazí" pouze uhrančivé oči. Na nohou má boty, které byly nejspíše vytvořeny přímo pro tyto šaty. Jejich vysoký podpatek ještě více prodlužuje dlouhé nohy a stužky této obuvy jsou pečlivě uvázany okolo kotníku do mašličky. Obyčejný člověk by nejspíše zůstal civět na šaty, ale ti všímavější by se pozastavili nad starým prstenem na pravé ruce. Ikdyž zlato vypadá jako nové, motiv květin po jeho krajích dává vědět, že takovýto skvost mohl zvládnout jen opravdový mistr, španělský mistr. Někteří by dali ruku do ohně za to, že je mi 25let, ale nemýlí se? Když projdu kolem muže v oné rudé košili, podívám se mu do očí a nepatrně se usměju. Poté se rychle změním směr svého pohledu. On může ucítit nepatrnou vůni růží mísenou s levandulí.

Ahasashi Tanaka - 10. září 2007 16:53
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro "Hmm...sakra...asi bych měl pomalu vypadnout, co?" brouknu směrem k servírce, načež si dopřeju pořádný lok "elixíru života". Div, že si nespálím hubu. No jo vlak už se dost dlouho nehejbe...asi fakt konečná...

Temná křídla noci - 10. září 2007 17:14
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Vlak tu končí, pane. Ale....." Dívka trochu zaváhala. ".....zítra ráno jede zpět. Jestlu nemáte kde bydlet....." Ne, nesnaží se tě urazit. Jen asi nebývá běžné, že někdo zůstává ve vlaku i po jeho dojetí do cílové stanice. Tedy, někdo, kdo by jinak nebyl nucen žít na ulici.

Ahasashi Tanaka - 10. září 2007 19:07
	soukromá zpráva od Ahasashi Tanaka pro Naučeným pohybem se podívám na hodinky. Do svítání už není daleko. Přeci jen, vyjel jsem něco po půlnoci a cesta do Oklahomy zabere pár hodin i rychlíkem. "To je oukej...do rána není daleko....jenom vyzunknu to kafe a zmizim." posuměju se

Temná křídla noci - 10. září 2007 19:38
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Dobrá. Jak myslíte." Odpoví děvče a trochu s rozpaky raději vyklidí pole.

Temná křídla noci - 09. listopadu 2007 19:09

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Když odcházíš, Carmela za tebou ještě z boxu vystrčí hlavu, aby jsi ji podrbal na čele. Ale to už si pro ni jde nějaký mladík který je tu zřejmě od toho, aby ji odvedl na shromaždiště k ostatním osedlaným koním. Johny a Charlie zatím každý stihli také osedlat jednoho koně. jsou v tom sice zběhlejší, jenže polovinu časzu jim zabral nezřízený řehot nad tím jak tě "ta černá bestie" vypekla. Teď na tebe čekají a Johny se stále ještě trochu pošklebuje. Zaslechli jste, jak na štěrkovém prostranství před garážemi zastavil kamion. "Á.....to asi přijali ty nový koně. Z Evropy." Prohlásil Charlie a už se oba ženou, aby byli vepředu u garáží jako první. Jinak by vykládku nových koní mohl dostat na starost třeba někdo jiný. "Poď honem, šéfíku. Ať z toho taky něco máš." Volá na tebe John přes rameno.

John Michael - 11. listopadu 2007 10:36

soukromá zpráva od John Michael pro Ještě na reozloučenou poplácám Carmel a už spěchám za Johnym a Charliem A proč že je o tu vykládku takovej zájem?.. Navíc neměl bych určovat já kdo to vyloží?... to bysme aspoň nemuseli tolik valit ušklíbnu se Nebo až takový pravomoce nemám?.. Mě totiž hrabě zapoměl přesně říct o co se vlastně starám.. ale tak měl před slavností tak mi to asi řekne zítra potom celou dobu běžím vedle Chrlieho abych se zase nekde neztratil

Temná křídla noci - 11. listopadu 2007 12:10
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "He he, nojo. Dyť ty seš tu vlastně teď šéf, že jo?" Obrátí se na tebe v běhu Charlie. "Nooo....tak to bys měl dvakrát kvaltovat, páč se po tobě bude řidič toho kamionu schánět abys mu podškráb dodák." A zpomalí, abys ty mohl běžet první. "Víš kde to je, že jo?"

John Michael - 11. listopadu 2007 12:43
	soukromá zpráva od John Michael pro Jo tak to bysme měli asi spěchat a otočím se na něho když zpomalí Opravdu si myslíš že vím kam mám jít?.. sem tady první den a zatím jediný co ste mi stihli ukázat tak byla oslava a stáje.. myslím že bude lepší když poběžíte se monu usměju se.. nebo už vás bolí nohy?... přecejen už máte oba svůj věk

Temná křídla noci - 11. listopadu 2007 13:07
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Já teda se teda eště necejtim na dědulu. Ty jo, Charlie?" Skoro se urazil Johny. "Rači nekecej a poběž. Spíš ty vypadáš, jako že už nám dědkům nestačíš."

John Michael - 11. listopadu 2007 21:06
	soukromá zpráva od John Michael pro Ale tak se hned nečerti usměju se na něho To byl jenom vtipek.. každopádně netuším kam takže mě veďte... nějakou sdobu budu možná potřebovat pomoct než se tady zorientuju.. řeknu zatímco pokračuju v běhu k vykládce

Temná křídla noci - 18. listopadu 2007 13:51
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "To je jasný, že tě v tom nenecháme plácat." Odpoví Charlie. A vezme tě za ruku, aby jsi jim stačil. Domnívá se totiž, že už nemůžeš. "Tak poběž, ať tam ten chlap z Čech nečeká věčnost a eště pak pana hraběte nepomluví."

John Michael - 18. listopadu 2007 14:14
	soukromá zpráva od John Michael pro Běžím pořád vedle Charlieho a Johna ale svou ruku vysmeknu z té jeho... Notak charlie.. tolik se zase neznáme zasměju se aby viděl že to beru ejn jako vtip Tak z čech jo?.. tam odtud je i Jan ne?.. pamatuju si to dobře?... am mají mějaký vyjímečný koně, že hrabě dováží z takové dálky? zeptám se abych se trochu informoval od koho vlastně kupujeme

Temná křídla noci - 18. listopadu 2007 15:16

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jo.....Jan toho chlapa myslím zná. Tušim, že v tom hřebčíně chvíli dělal praxi, když studoval. Menuje se to.....hmm.....nějak jako......Kladruby.....Nebo Slatiňany. Tedy mám alespoň ten dojem." Pokouší se Charlie vyslovit správně český název dvou vyhlášených hřebčínů z té zde v L.A. celkem neznámé, země. "Mám dojem. že hrabě tam koně kupoval teď prvně. Sou to první, který nejsou španěláci. Von je na ně náš pan hrabě vysazenej. Někdy ho tajně pozoruju, když je ve stájích. Von s těma koňma mluví. A voni mu, člověče, snad i rozuměj. Zvláštní chlap, ten pan hrabě." Zvláštní je i to, že se Charlie v tom úprku stihne ještě tak hbitě ohánět výřečností. Ale to už vybíháte ze rákrutu cesty mezi stájní budovou 1 a 2 na štěrkové prostranství před garážemi a také před domem pro personál stájí. Stojí tam zaparkovaný tirák se dvěma návěsy. A z obou se ozývá netrpělivé, mnohohlasé pofrkávání.....a sem tam úder nedočkaného kopyta o postranice. O polootevřené dveře obrovského nákladního vozu se opírá rozložitý světlovlasý muž kolem čtyřicítky. Jakmile vás spatří vybíhat mezi stájemi, vleze napůl do kabiny, vyndá ze zapalování klíčky a z přihrádky mezi sedadly černé desky formátu A4, zprudka zabouchne dvířka kabiny a vykročí směrem k vám. "Dobrý večer, pánové." Pozdraví vás téměř bezchybnou angličtinou. Se zajímavým slovanským přízvukem. "Kde bych našel hraběte z Montorro? Nebo někoho, kdo se mu tu stará o chod stájí?" A očima přitom těká z jednoho na druhého a na třetího a zase zpět.

John Michael - 18. listopadu 2007 16:46

soukromá zpráva od John Michael pro Kladruby? to mi asi nic neříká a na chvíli se zamyslím, ale to už docházíme ke kamiónu a začne na mě mluvit řidič.. Dobrý večer pozdravím ho Hrabě je teď momentálně nedostupný, ale myslím, že když vám to podepíšu já tak se vůbec nic nestane odpovím mu a podívám se co to mám vlastně podepsat.. podívám se kolik je tu lidí na vykládku nebo jestli to budeme dělat s charliem a Johnem sami.. Hoši kde je teď volno?.. nebo víte kam je máme dát? zeptám se těch dvou abych hned na začátku neudělal nějakou botu.. potom se pro jistotu začtu do toho co to vlastně podepisuju.

Temná křídla noci - 18. listopadu 2007 18:57

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Noooo." Podrbe se řidič zamyšleně za pravým uchem. "Jestli jste tu šéf, tak váš podpis by měl stačit." Vyleze z něj když ti, trochu nedůvěřivě, podává desky k podpisu. Je to běžný dodací list, kam se musíš podepsat do kolonky PŘEVZAL. Stojí v něm: Objednatel: Hrabě Orlando de Momtorro y Cabeza de San Juan.( razítko s ergem, hlavičkou a adresou stájí ) Dodavatel: ing. Karel Vančura( razítko s hlavičkou a adresou hřebčína Slatiňany ) A pod tím: Potvrzuji, že bylo v pořádku dodáno 19 lkisen sedm valachů a štyři hřebci plemene Starokladrubský kůň, barevná varianta - Vraník. A podtím je malá kolonka a před ní stojí napsáno Jako zodpovědný vedousí pracovník převzal: a kolonka, čekající na tvůj podpis. Vše je vyvedeno ve dřech vyhotoveních každé v soustavě originál 2 kopie. Jedno je anglicky. To se ti čte nejlépe. druhé je španělsky. Nee že bys neuměl, ale tohle ti musel polohlasem přeložit Charlie. A třetí je v tobě naprosto cizím jazyce....nejspíš česky. Řidičovo zřetelné unavené zazívání, fakt, že odkudsi vytáhl flašku a pozval Charlieho a Johna na něco, čemu říká "Slivovice" a se slovy:"Pjďte chlapi, než se šéf rozhoupá k podpisu dodáku, trochu spolu ten šťastný konec cesty oslavíme." se ji opravdu chystá nelít do tří plastykových panáčků. Ke tvému zděšení při představě, jak budou dva opilý stájníci manipulovat s třiceti nervozními zvířaty.

John Michael - 18. listopadu 2007 19:45

soukromá zpráva od John Michael pro Podepíšu list o převzetí a budu věřit že je vsechno v pořádku.. Tak to víte.. sem tady první den tak se chci aspoň ujistit, že podepisuju něco co tady vážně je... a jakmile budou vykládat tak si pro jistotu budu v duchu počítat koně ;) potom vrátím řidiči jeho část a vezmu si tu svou.. Vy ste z čech?.. to normálně jezdíte tak daleko?.. čekal bych že se sem koně proletí a tady to přebere někdo z US zeptám se protože mě docela zajímá proč posílali vlastního řidiče když se to finančně nevyplatí.. teda myslím...

Temná křídla noci - 18. listopadu 2007 20:57

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Už jsi si začínala zoufat, že na tebe Orlando zapoměl, když hudebníci začali znovu hrát a na louce se, po přípitku, opět tančí. Najednou se z davu vyloupl jakýsi postarší bohatě vypadající muž, oblečený sice drahém žaketu, ale už několik století vyšlém z módy a nabídl ti: "Pan hrabě je nyní zaneprázdněn přípravou dalšího programu, postařím vám, lady Eliseo, já coby prozatimní partner k tanci?" S notnou dávkou pobavení si po chvíli uvědomuješ, že ten muž je hraběcí vrchní komorník.

Temná křídla noci - 18. listopadu 2007 21:30

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Jo jo, z Čech. Bydlím ve vesničce kousek od Slatiňan. Byl jste někdy v Čechách?" Rozpovídá se ten český řidič. No, víte....obvykle se koně posílají letecky, letí s nimi stájník a veterinář a v místě doručení si je převezme buď přímo mejitel a jeho veterinář, nebo majitelem pověřená osoba a veterinář. Jenže......obvykle se přepravují tak nanejvýš čtyři koně. Ne třicet." A pak se začne rozhlížet. "Což mi připomíná...kde máte veterináře? Nebo je to snad jeden z vás?"

John Michael - 18. listopadu 2007 21:40

soukromá zpráva od John Michael pro Když začne mluvit o veterináři rozhlédnu se protože se mi zdá, že jsem tady nikoho takového neviděl a když se mě na to potom i zeptám hodím tázavý pohled na Johna s Charliem potom se otočím zpět k řidiči. No, tak to by mě taky zajímalo.. já mám oficialne nastoupit az zitra ale dnes se to tak nejak semlelo ze sem začal pracovat už teď večer potom se otočím zpět na svoje kolegy Kdo je veterinář? bydlí taky tady? nebo máte na něj nějaký kontakt? zeptám se abych tady řidiče nezdržoval moc dlouho..

Temná křídla noci - 18. listopadu 2007 22:26

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Veterinář......někdo takovej sem chodí vod vedle z ateliérů. Doktor Azareth tuším. Takovej vočouzenej arab. Ale jinak fajn chlap." Vloží se do toho Charlie. "Teďkonc ale asi bude na tom nóbl mecheche, co pořádá pan hrabě." Doplní John. "A jak ho znám, tak bude voblažovat nějakou krasotinku. A nebo bude mít romantický dostaveníčko s flanděrou." Zazubil se. "Ale Jan. Ten co je tam vod vás, z Kladrub." Vykloubil si Charlie málem na slově Kladruby čelisti z pantů."Ten, tušim, studuje na veterináře, ne?" A řidič se zas podrbe za pravým uchem. "Hmm....A jo!" A rozhlíží se. A kde je?" Ale to už se otevřely dveře budovy pro personál a zmíněný mladík se k vám právě ledabylou klátivou chůzí blíží. "Čau Franto." Pozdravil řidiče ještě anglicky a pak spolu prohodili několik vět ve své mateřštině. Což skončilo Janovým horlivým přikývnutím a následně rachotem řetězu od zvolna spouštěné rampy toho zadního z obou návěsů. "Voďte je ven po jednom. A bachaasi budou dost nervní. Nemaj sice španelskej temperament, ale nšco z něj přece zdědili." Nabádá výs Jan, než se rampa zcela spustí. Zbytečně. První, co kolem vás prosvištělo po spušrění rampy, byl prázdný kovový kbelík na vodu, kterému briskně udalo směr zadní kopyto jednoho z uvnitř stojících koní. Jen těsně minul Janovu hlavu. "Amadee! Ty lumpe!"Rařval do vozu Franta. A Jan se rozesmál. "Ha ha....Inža sem poslal Amadea....Nooo, pan hrabě bude mít radost."

John Michael - 18. listopadu 2007 22:40

soukromá zpráva od John Michael pro Chvíli naslouchám jejich mateřštině ale jejich rychlé motání jazykama mi nic neříká a tak je nechám ať si popovídají a jdu k rampě. Po Janově varování si stoupnu trošku dál protože druhé kopnutí za tuhle noc to už by bylo moc (ten předtím mě kopl že? teď jsem si na to vzpoměl) a dobře sem udělal když kousek od Jana proletěl kbelík na vodu. Tak toho si hrabě určitě nechá pro sebe pomyslím si když vidím že je povahově náramě podobný jeho druhému koni.. Takže Jane.. hezky si ho zkontroluj a jestli je vše jak má být tak ho můžeš i odvízt... na tebe je zvyklej ne?.. je vidět že tě má rád popíchnu ho ale nechci aby se urazil takže moje grimasa prozrazuje že to byl pouze vtip.

Elisea - 23. listopadu 2007 17:08

soukromá zpráva od Elisea pro Nervózně se procházím po slavnosti a sleduji lidi či ty, kteří kdysi také bývali obyčejnými lidmi, jak se více či méně dnešní noci baví. Stále po malých usrknutích upíjím své šampaňské a trochu se ztratím této společnosti. Snad proto, že mám strach, že potkám někoho ze svého nedávného života, někoho, kdo stále netuším, kde nyní jsem; snad se straním neznámých lidí a možná jen přemýšlím. Přemýšlím nad tím, kde nyní Orlando je a bláhově si nešeptávám, že na mne již zapomněl. Stále zahloubána do svých chmurných myšlenek si ani nepovšimnu muže, jež ke mně přistoupil a mou pozornost si získá teprve ve chvíli, kdy na mne promluví. Se zájmem poslouchám sdělení, s nímž za mnou přišel a celá tato situace mi přijde k pousmání. Avšak s díky přijmu taktnost tohoto staršího muže, jež si jistě všiml mého chování. Či snad… jej za mnou poslal Orlando? Na tom zřejmě nezáleží. Vždyť v tanci jsou skryty všechny vášně tohoto světa, v tanci je skryta radost i bolest, ale také jen tancem lze to vše dostat ze svého nitra pryč, uvolnit mysl i tělo. Ona sladká únava se dostaví později, mnohem později… “Je mi potěšením přijmout Vaši nabídku“ odpovím zvesela a vděčně na něj pohlédnu s úsměvem, díky němuž už jsou další slova naprosto zbytečná.

Temná křídla noci - 06. prosince 2007 15:39

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Starý komorník je nevídaně dobrý tanečník.......jenže.......už je pomalejším než si temperamentní rytmus žádá. A vlastně bys mnohem raději tančila....s někým úplně jiným......s Ním. Absolvovali jste tedy spolu dva taneční kusy. A starý pán by klidně zvládl ještě i další dva, kdyby.....kdyby po prvních taktech třetí skladby sevření starcových dlaní nenásilně, ale přece, někdo neuvolnil......a kdyby dotek vrásčité starcovy kůže nevystřídala hebká, sametová mlados. A horké, až skoro palčivé sálání. Jakoby dlaněmi tvého nového tanečníka prostupovla jakýsi vnitřní oheň... Až když tě, v zápalu žhavého rytmu, prohnul a v prohybu políbil. S neopakovatelnou a nezaměnitelnou vroucí vášní, bylo ti dovoleno přestat tápat...

Temná křídla noci - 08. prosince 2007 00:13

Micaela Mladíka zjevně více zaujalo dění na pódiu, zřejmě přípravy kapely na další serii tanečních melodií. Nebo snad vybranými lahůdkami přeplněné stoly. Každopádně ti věnoval ne nepřívětivý, ale také ne vřelý pohled. Z jeho očí, a že jsou hezké, spíš čiší chlad. Hudba po chvilce opravdu začala hrát, ale zvládla jsi se elegantně vyhnout tančícím i tancechtivým po celé dvě skladby, než tě jakýsi velmi elegantně oblečený a celkem i pohledný muž ve středních letech, dle barvy vlasů a pleti pravděpodobně napůl indián, s dvornou úklonou požádal o tanec. A právě ve chvíli, kdy jsi se chystala muži odpovědět, mihla se davem tobě povědomá tvář hraběte. Zahlédla jsi ho předtím jen na okamžik. Ale v davu už ho rozeznáš. Možná také proto, že on je tu jediný muž, mezi různě s výstřední elegancí, ale s výstřední elegancí 21. století, oblečenými lidmi ( a jistě nejen lidmi ), jehož oblečení je buď zdařilou replikou oděvů španělské módy z dob třicetileté války, nebo dokonce originálem. Opět jsi jej jen letmo zahlédla. zmizel ti rychlým důstojným krokem kdesi v davu mezi tančícími.

Temná křídla noci - 08. prosince 2007 00:32

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Jo." Odvětil Jan nenadšeně."Mě je zvyklej tak maximálně rozbít držku kopytem. Je to Ďábel. Je horši než ten neřád Rodrígo, co mě včera kousl do ramene snad jenom oroto, že se mu chtělo. Za tohle by inřa zasloužil zastřelit." Prská vztekle. Ale to se do toho vloží řidič Franta. "A nebo metál, že nás toho parchanta zbavil. Já ti ho přivedu, doktůrku. A podržim. Slibuju, ani se nehne. Vim jak na něj." A sebere ohlávku a dlouhé vodítko a vnoří se do stání ke zlomyslnému koni. Neviděli jste, co dělal, ani nevíte, jestli něco koni říkal. Každopádně za chvíli ho vyvedl a kůň, Ačkoliv si, s výraznou zlomyslností, ještě nezapoměl naposled vykopnout do vzduchu zadníma nohama, jde poslušně jak beránek. Je to až k nevíře. "Cos s nim udělal?" Ptá se Charliee a hledí na to s otevřenou pusou. A Franta se jen ušklíbne." He he....Coby? Dal sem mu jeho oblíbenou pochutinu......kus celeru. A řek sem mu, že žádnej už nedostane, když nebude hodnej. Tak je."

John Michael - 22. prosince 2007 19:12

soukromá zpráva od John Michael pro Když vyvede předtím velice temperamentního koně z kamiónu jsem velmo ohromen.. Charlie však vyslovil mou otázku rychleji.. Zajímavý.. takže vlastně vydírání.. pěkný ušklíbnu se a funguje to i když to na něj zkusí cizí člověk nebo poslouchá pouze vyvolený? zeptám se, zatímco přemýšlím kam ho uložit.. Charlie kde jsou tady volný stání?.. myslim že tady náš nový přírustek by měl dostat nějaké nadstandardní ubytování ne?

Temná křídla noci - 24. prosince 2007 01:41

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "No.....Von reaguje jenom na ty, co je zná. Nebo co ho zvládnou." Odpoví Franta. A Charlie na tebe nechápavě kouká. "Nadstandartní co?.....Ty koně přídou na horní pastvinu. Na tu prázdnou co na ní bejvaj kobyly s zříbatama. Patnáct jich příde vosedlat na noční vyjížďku. A.....zbytek ubytujem v těch novejch stájovejch budovách vedle pastvin....tedy až se aklimatizujou a odbydou si karanténu." Odpoví ti po chvíli. "Řikal pan hrabě."

Elisea - 21. února 2008 23:29

soukromá zpráva od Elisea pro Stárnoucí komorník mě skutečně překvapil. Vedl čistě, nešlapal po nohách, choval se galantně a byla radost s ním tančit. Nebo… bývala by radost s ním tančit, být to někdo jiný… Temperamentní tempo mu přestalo vyhovovat, cítila jsem, jak chřadne, ale jeho bojovný duch byl silnější než stařecké tělo, jehož opouštěly síly každým dnem, kdy bylo stáří blíž. Ale on se rozhodl s tím bojovat a nepodlehnout. Opět se v něm zedmuly všechny síly a on s novým elánem tančil dál, mě opatřujíc jako vzácnou květinu, jež musí hlídat než přijde její pán. A pán… ten skutečně přišel. Jeho jemná kůže hladila tu moji, jeho svěžest se vlévala i do mých žil. Poznala bych jej, i kdybych již v životě neměla uvidět. Připadala jsem si, jako ve svých 15 letech, ve svých skutečných 15 letech, kdy jsem poprvé uviděla Christiana a zamilovala se do něj. Kdy jsem poprvé poznala to zázračné slovo – láska. A nyní to tady bylo znovu. Téměř jsem se styděla za to, co cítím. A ve chvílí, kdy mě políbil, vše ve mně explodovalo. Krev v žilách by mi vřela, jen kdyby mohla… Kdyby byla skutečně má. A nyní jsem již jiného důkazu nepotřebovala. Jestli jsem před chvílí váhala, zda-li vše není skutečně jen sen ztrápené duše, nyní jsem věděla, že není. Mé nejtajnější přání se stávalo skutečností… s ním…

Temná křídla noci - 17. března 2008 17:20

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ani nevíš jak a kdy, ale někdy vprostřed tancve jste se najednou vymanili z tančícího davu. Ještě zasněnou tě vzal do náruče a odnesl si tě do zahrady. Někam, kde jste včera večer nabyli. Zurčí tu nekde voda, dopadá sem skrze stromy měsíční světlo. A voní tu růže a poslední květy citrusů. A jeho parfém, nevtíravý a přece intenzivní, se mísí s vůní těch květů a čerstvě posečené trávy. Opatrně tě na něco položil. Na něco hebkého a měkkého. Po chvilce zjišťuješ, že je to deka. Nahřátá deka. Přiklekl k tobě a chvíli tě vášnivě něžně líbal. Ale nic víc si zatím nedovolil. Jen ty polibky, intenzivnější, něžnější a vroucnější, než by mohlo být milování. Pak si lehl vedle tebe a chvíli tiše ležel a hleděl průzorem mezi korunami čtyř obrovských akácíí na hvězdy. Vaše ruce se automaticky zaklesly do sebe s propletenými prsty. "Není vám zima Eliseo." Zeptal se po chvíli a se starostlivým výrazem ve tváři zase vstal do kleku, chystaje se tě okamžitě do té teploučké, měkké deky zabalit. Oči mu přitom září nezměrnou něhou.

Elisea - 18. března 2008 20:54

soukromá zpráva od Elisea pro Stále mám pocit, že pokračujeme v tanci. V tom souznění duší, které se našli v dálavách světa po mnoha útrapách. Díky Bohu, snad ano, díky jemu, že náš život je delší než-li ten normální lidský, neb jinak bychom se nikdy nepotkali. A proto mne zřejmě překvapí, když zjistím, že místo rytmického klepání mých bot v rytmu temperamentního tance vše utichá v nekonečném prostoru vzduchu, neb já spočívám v jeho náručí. Při opětovném probuzení svých smyslů zjistím, že jsme opět v zahradě, jenže v místě, kterém neznám, ve kterém jsem ještě nebyla. Jak musí být ty zahrady rozlehlé, když ani netuším, kde jsem? pomyslím si okouzleně. Někde v dáli slyším tesknou píseň malinkého potůčku, která zpívá svou píseň samoty. Žárlí, žárlí na to, že on je sám. Že nemá místo, ve kterém by se i on mohl spojit v jedno s někým jiným. Aspoň ne v těch místech, odkud jeho píseň slyším já. A Měsíc, náš ochránce, se snaží nenápadně nakukovat přes koruny stromů, když i „děti zatracení“ opět žijí svůj život dál, s náhledem na šťastnou budoucnost. A ke všemu na omamná vůně, vůně země, z níž pocházím. Vůně mládí, temperamentu, krásy a štěstí. Vůně citrusových plodů, jež věstí svěžest. Vše mísící se s vůní muže, jež mě okouzlil, jež mě má plně v mé moci. Přimknu se k němu blíže, abych více cítila vůni jeho těla. Ale ten slastný okamžik brzy končí, nebo´t on mě od sebe oddaluje. Cítím po sebou něco měkkého a když to uchopím mezi prsty, ucítím měkkou teplou deku. Očekával to, vše má opět připravené. Dokonale… Zlehka se usměji, když se naše rty po tak dlouhé době opět setkají. Nejtenčí kůže lidského těla, jež dokáže vyjádřit nejvíce pocitů. Vášeň, něhu, nespoutanost, dravost, touhu… vše je skryto v jednom polibku. Když se oddálí, zmateně na něj pohlédnu, zda-li se něco stalo. Či jsem učinila něco, co jej odradilo, zranilo či jinak mu ublížilo. Ale když se naše prsty do sebe zaklesnou, vím, že mé obavy byly zbytečné. “Spíš mám pocit, že uhořím. Že vnitřní žár mne spálí zaživa“ odpovím tenkým hláskem, jako bych se za slova, jež opustila má ústa styděla. Nevinně sklopím zrak stranou a na tváři mi opět vyvstane onen něžný ruměnec, který musí být patrný i v této temné chvíli.

Temná křídla noci - 18. března 2008 21:13

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro K tvému nemalému překvapení ho to vylekalo. Spěšně vypletl svou ruku z tvé, vstal a odstoupil. "To ne! Už se vás nedotknu, Eliseo. Nesmím. Já....nejsem jako ostatní našeho druhu." A odvrací se, abys neviděla smutek v jeho tváři. "Co jsem si myslel? Co jsem si vlastně snažil nalhat? Že už ten dar......to prokletí, když uvážím, kdo jsem......nemám? A že můj dotek už nepálí? Že když se někoho z nich dotknu neshoří? Jako tehdy Renenutet? Jsem blázen. Blázen a snílek, když si myslím, že to bude jiné." Plísní se polohlasem a doufá, že jej neslyšíš. Ale copak jde neslyšet ta slova? Tu bolest v nich? To zoufalství? Ale kvůli čemu? Kvůli čemu vlastně?

David Dent - 19. března 2008 12:34

Na slavnosti Můj nepřítomně zastřený pohled, společně s nevýraznými gesty a strnulostí ve tváři, zrcadlí celkový dojem z domu de Montorro. Působím více jako dekorace, či obsluha, než jako vážený host - pokud jsem vůbec "vážený". Zdejší společnost mi není příjemná, a tak jí nevyhledávám. Je zde více lidí než naší krve, a proto stojím v ústraní. Postávám u jídelních stolů a bezúčelně těkám mezi pódiem a přítomnou sešlostí. Nejde o plachost, jakožto spíše o krocení démonů v mé hlavě. Z neustálých střetů mé věkem zdecimované mysli mne nakonec vytrhnul lehký závan růží a levandule. Pohlédnu n ni. Ta vůně mi připomíná… Brečící plavovláska vystupující z kočáru, zabalená v dece. Starý kočí. Bílý kapesník. Uplakaná dívka budí soucit. Je okouzlující a zranitelná. Náruč citlivého muže by ji bez přemýšlení chránila. Já ale soucit necítím, nejsem citlivý. Já jsem totiž mrtvý... A taky o krok napřed. Usměje se na mne, ale bylo by bláhové myslet si, že se můj pohled nějak změní. Zajímá mne, ale; "Ten správný čas dosud nenadešel," v očích mi při té myšlence zajiskří. "Vše má svůj čas." Poté co dívčina změní směr svého pohledu, lehce se k ní nakloním a vdechnu její vůni. Tak, aby si toho nevšimla – pochopitelně. “Dítě!“ Olíznu si spodní ret a ustoupím vzad. Pak už jen mlčky sleduji jak se o mladou upírku začíná zajímat nějaký snědý muž, ikdyž ona, zdá se, na něj nemá vůbec pomyšlení. Pokud mohu soudit, tak někoho hledá.

Elisea - 20. března 2008 16:53

soukromá zpráva od Elisea pro Nad mé očekávání má slova Orlanda vylekala a já se za ně zastyděla ještě více než-li před chvílí. Jeho ruka pustila tu mou a okamžitě odešel z mojí blízkosti. “Ale, Orlando…“ zašeptám zmateně, s pohledem stále upřeným na něj. “Já to tak nemyslela. Co jsem řekla špatně? Odpusťte mi, neznám slova, jimiž by se měla vyjadřovat mladá dáma. Dlouho jsem žila jako lůza, smrtonoška. Nic víc, již dávno neznám vybrané chování. Já.. nechtěla jsem vás rozlítit a hlavně, vůbec nic nechápu…“ vychrlím ze sebe najednou a po tváři mi steče slza zmatenosti a náhlého smutku, jež jsem způsobila. Nechtěla jsem, tohle jsem opravdu nechtěla… Netušila jsem. Nechápu. Kdo je Renenutet? A jaké prokletí? CO to všechno má znamenat. Bojím se zeptat a přitom mne to tolik zajímá. Zajímá mne on a jeho trápení… Co může být dál? Jen otázky, milióny otázek a žádné odpovědi… Nikde v dohlednu.

Temná křídla noci - 20. března 2008 17:20

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "To....to není vaše vina, Eliseo. Já......Na tom nezáleží. Pojďme raději někam jinam. Tady.......Ještě by se vám mohlo něco stát. A to nedopustím. I kdyby to znamenalo navždy si odepřít potěšení dotýkat se se vás holou rukou a cítit a přijímat tu jemnou hebkost a něhu."Slzy už jsou pryč, ale ten hlas......něco ho trápí a zřejmě se stydí, nebo bojí s tím svěřit. I tobě. "Chtěl jsem......A možná jsem byol zbytečně unáhlený a pošetilý.......navodit příjemnou atmosféru pro......jeden z nejdůležitějších rozhovorů v mém životě. A to, co je na mě jiné, než na ostatních, to ten okamžik skazilo." Pokusil se o slabý nádech úsměvu. Ale i ten působí smutně. "To ne vy, ale já jsem tím vinen. K čemu je mi dar od boha, když ubližuje? Tehdy.....tehdy bylo jeho moci třeba. Ale dnes....." Najednou vezm tvé paže něžně do svých. Ale nenásleduje vyznání ke kterému, teď je to skoro jisté, se zřejmě předtím chystal. Opatrně ale pečlivě kontroluje každé místečko, kde se tě jeho ruce předtím dotkly. "Ne. Naštěstí nejste nikde popálená. To bych si neodpustil. Já.....jsem nožná takhle nebezpečnější, než ostatní upíři."

Elisea - 21. března 2008 21:50

soukromá zpráva od Elisea pro “Orlando, já… nerozumím tomu všemu“ ozvu se po chvíli zmatenosti, když uvnitř mého těla víří jeden pocit za druhým, vždycky podivnější než ten předchozí. “Co by se mi mohlo stát? S vámi?“ dodám po chvíli, s pohledem na něj stále upřeným. Cítím bolest v jeho hlase, cítím nejistotu a smutek. Vím, že něco jej trápí, vím, že něco není v pořádku. Ale nevím co. Před chvílí bylo vše tak kouzelné, ba přímo úchvatné a ta jediná věta… vše zničila. Ale to já nechtěla, jen jsem si přála, aby věděl, jak po něm toužím. Jak je pro mne vzácný, že mu své tělo chci dát s láskou, že jemu by patřilo celé i s mou duší. Že nemělo být jen nástrojem k ukojení chtíče či získání vlivu na poli působnosti mezi klany. “orlando, mně se nemusíte bát svěřit. Vaše tajemství dokážu uchovat. Je-li potřeba, dokážu být dobrou společnicí i vrbou, jež vyslechne jakákoliv trápení. Ukryji je ve svých větvích a dál již nepustím“ použiju trochy přirovnání a odhodlanosti, ačkoliv já se stejně necítím. “Vinen nikdy není jen jeden… Ale přesto nerozumím. Dar? Prokletí? Mnoho slov, mnoho otázek. Prosím, poskytněte mi odpovědi. Připadám si jako slepec jež tápe v nekonečné tmě bytí“ požádám jej. On ale místo toho začne kontrolovat mé holé paže, v místě, kde se mne dotýkal i jiná místa, snad pro jistotu. Snad… kdo ví proč. “Proč bych měla být popálená? Slunce ještě nevyšlo a oheň mne také nespálil…“ Aspoň ne oheň v tom pravém slova smyslu, pomyslí si, když své oči dál na něj upírám. Stále v nevědomosti a zmatení, které se jasně rýsují na mé tváři. “Nebezpečnější než ostatní upíři? V čem?“ zeptám se náhle, zpříma. Již nechci chodit okolo horké kaše, chci ji okusit, i kdyby byla jakákoliv.

Temná křídla noci - 21. března 2008 22:45

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Je to dlouhé vyprávění, Eliseo. A tajemství v něm ukryté j třeba opravdu dobře střežit." Posadí se Orlando opět na deku a jemě tě přiměje, aby jsi si sedla vedle něj. "Je to tajemství staré, o nškolik roků více, než jak dlouho trvá můj život upíra. Tenkrát jsem byl ještě chlapcem. Sotva na prahu dospělosti. Horkokrevný mladík, prožívající právě po boku milovaného a ctěného...přítele... nejšťastnější a zároveň nejsmutnější dny svého života. Jenže tenkrát jsem, když jsem, na cestách po jeho boku, každý večer klekal před křížem v jiné hotelové kapli a v nezkařenosti mladického zanícení se modlil k Bohu a Ježíši za Rodrígovu ochranu, ještě nedovedl rozeznat ve chvílích štěstí nádech smutku. A neviděl jsem tvář smrti, skrývající se za jiskrným pohledem nebezpečmě podmanivých očí vsazených do toho nejpříšerněji znetvořeného obličeje, který kdy existoval. Jenže pro mě, který znal nitro Rodríga de Montorro, nebo si alespoň myslel, že je zná, se ta tvář zdála krásná." Na chvíli se odmlčel, aby se jej přestaly zmocňovat emoce, vzpomínkami a vyprávěním vyvolané. "Rodrígo nebyl mím otcem, ikdyž otce bych jistě nemohl milovat vroucněji. Nejsem urozený muž, narodil jsem se jako druhý syn posluhovačky původem z komediantského rodu a komedianta a vlastního otce jsem nikdy nepoznal, ačkoliv právě po něm jsem nejspíše zdědil značné hudební nadání, ale on, vznešený hrabě, mě zbavil bídy ve které jsem žil a vychoval, abych se šlechticem stal." Opět krátká pomlkia a hluboký nádech zaplašující s vyprávěním spojené emoce. "A snad pro tu lásku, pro úctu, nebo možná pro pokoru a zanícení při prosbách k bohu, jsem byl tenkrát....obdařen božím světlem. Snad mi to bylo tak určeno od začátku, ale ve vypjatých situacích tehdy mé ruce krvácely mučednickou Kristovou krví. Damší události pak mne připravily o Rodríga, o domov, o klid....a díky poslání, které jsem tenkrát měl předurčeno splnit, vlastně i o lidský život. Ale......i v mé upíří podobě jsem zůstal obdařen božím světlem. Právě ono, tryskající z mých rukou v podobě spalujícího, očistného žáru, spálilo pak na prach tělo Renenutet........matky všech upírů a až do té chvíle tvůrkyně a hlavní příčiny mého osudu. Její tělo shořelo a její síla přešla do mě. Ale stále tu je to Boží světlo. Dělá ze mš tvora, který nepotřebuje zabíjet, aby nasytil hlad, nepotřebuje tmu, jen šero, svítání, nebo soumrak, aby vycházel......a můj dotek někdy pálí. Doslova. Má moc spálit tělo upíra na prach." Opět se odmlčel a dlouze si povzdechl. "A to je můj dar i mé prokletí. Dovedete s tím žít, Eliseo? Neboť já musím."

Elisea - 27. března 2008 19:44

soukromá zpráva od Elisea pro “Nemusíte se bát Orlando. Vaše tajemství bych neprozradila, nikdy…“ ujistím mladého upíra. Mladého vzhledem, avšak starého vzpomínkami věků, jež jej tíží. Se zájmem si sedám opět vedle Orlanda, tichá jako věčnost, tichá jako zájem staletí o nejtajnější z tajemství. Se zatajeným dechem sleduji jeho tvář. Bolest, vzpomínky, vše je v ní vryté. Tak ráda bych dokázala z něj sejmout vše, co jej tíží, ale já tu moc nemám. Jsem obyčejná upírka, nic víc. Mohu mu nabídnout jen krásnou budoucnost. Krásnou do takové míry, do jaké já ji dokážu udělat. Nemusí to být dokonalé, ale vždy to může být krásné, když není sám… Mé oči se jen mlčky přivírají a opět otvírají. Nemám, co bych řekla. Nevím, co bych řekla, aby to nevypadalo hloupě. Proč existují věci, na které není odpověď? Není odpovědi, která by byla správná? “Já… nebojím se Orlando, až můj čas přijde, nic s tím nenadělám. Já, ani nikdo jiný“ odpovím po chvíli uvažování. “A chcete-li odpověď na vaši otázku. Mohu se pokusit s tím žít a myslím, že to dokážu. Mohu se o to pokusit, pokud mne od sebe nebudete odhánět“ řeknu orhodlaně a zlehka se dotknu tváře španělského granta.

Orlando de Montorro - 08. července 2008 21:32

soukromá zpráva od Orlando de Montorro pro Usměji se, ještě skrze slzy. A opatrně, jako bych se bál, že tě popálím, pouhým letmým dotekem, se dotknu svou dlaní tvé na své tváři. Cítíš z mé dlaně žár. Ale neubližuje ti. Žhne a sálá, ale nespaluje. Snad pouto mezi námi, snad cit, působí jako ochranný štít, aby tě čisté světlo v mých dlaních nestrávilo. I tak máš posit, že v tu chvíli shoříš na prach, když se bez dalších slov něžně přimknu svými rty ke tvým. V polibku dlouhém, snad jako sama věčnost. Je v něm vše. Cit, pouto, rozhřešení, důvěra i poděkování. A ještě mnohem, mnohem víc.

John Michael - 15. srpna 2008 22:31
	soukromá zpráva od John Michael pro Takže ty koně máme hned osedlat? vždyť teprve přijeli.. neosedláme radši nějaký, co už jsou tady dýl? zeptám se a pokynu směrem ke stájím.. Myslím, že by se panu hraběti nelíbilo, kdyby se mu nějaký host přizabil, protože se kůň po dlouhé cestě pořádně nevzpamatoval

Temná křídla noci - 15. srpna 2008 22:50
	soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "No, pokud vim."Drbe se Chrlie na temeni hlavy. |Už jsi si stihl všimnout, že to dělá vždycky, když si není něčím zcela jist. "Pan hrabě chtěl, aby sme vybrali těch patnáct mezi těma klidnějšíma, až dse na tý horní pastvině trochu proběhnou a nakrměj."

John Michael - 16. srpna 2008 08:14
	soukromá zpráva od John Michael pro Tak v tom případě bysme je tam měli nahnat co nejrychleji, ať mají dost času zvyknout si řeknu trošku víc nahlas, aby to slyšeli všichni a ne jen Charlie.. A nevíš za jak dlouho má být ta vyjížďka? zeptám se jeste Charlieho.

Temná křídla noci - 13. září 2008 15:01

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "Nooooooooo..." Drbe se zas Charlie na hlavě. Zjevně to dělá vždy, když neví, jak by něco řekl. "Pan hrabě říkal něco vo půlnoci. Tak snad vo půlnoci. Ale ruku do vohně bych za to nedal." A radši se chopí biče, že půjde nahnat tedy ty koně na tu pastvinu. Všiml jsi si, že mezitím Johny od někud přivedl malou smečku čtyř bordercolií. A hned, jak Franta koně vyloží, Johny pouští psi a ti se hned ujímají své práce, jako zkušení honáci. Pobíhají kolem stáda postávajícího v nervozním chumlu na prostranství parkoviště. A stádo se dá pomalu do pohybu směrem k pastvinám. Všiml jsi si, že jedna kobylka se zdržela a pokouší se z koruny jakéhosi, jistě vzácného, stromu, přešnívající sem přes nízkou zídku kolem zahrady, kus ukousnout. V tu chvíli ale Charlie zapráská svým bičem do vzduchu. A klisnička se hned ustrašeně zařadí zpět do stáda. Charlie výskne a zapráská opět bičem. A z druhé strany výskne a zapráská Johnny. A stádo se rozběhne, hnáno zkušenými honáky a korigováno čtyřmi pasteveckými psi, požadovaným směrem. Vlastně donutili běžet tebe před sebou. Naštěstí jsi byl rychlejší.....nebo víc vpředu. Každopádně, když stádo probíhá poslední zatáčkou ( cestou byly jen dvě, je to od parkoviště jen malý kousek kolem stájových budov s výběhy ), opíráš se ty už o břevna hrazení kolem pastviny. "Votevři dveře, šéfe! Fofrem!" Volá na tebe už z dálky Charlie.

Temná křídla noci - 13. září 2008 15:11

Na slavnosti ( Pro Silverhanda ) Plavovlasá dívka si je dobře vědoma, že jsi se k ní přiblížil. Slyšela totiž, jak jsi nasál její vůni. Ale nejeví o tebe větší zájem, než jaký jsi projevil ty předtím o její úsměv. S hrdě vztyčenou hlavou a graciézními pohyby, když se ti lehkým plavným krokem vzdaluje, prodírajíc se davem snadno, jako příď škuneru vlnami, ti kohosi nápadně připomíná.... Ale......upíři přece nemívají děti.

Elisea - 16. září 2008 23:01

soukromá zpráva od Elisea pro Má ruka stále spočívá na jeho tváři, kdy vidím lehký úsměv na jeho tváři, zmáčený stopami slz. Také se zlehka usměji a v mých očích lze vidět vše, co k němu cítím. Jsem jak otevřená kniha, ale jen pro něj. Nechci, aby nikdo jiný ve mne četl, nikdo jiný, jen on. Zlehka se dotkne mé tváře jakoby se bál, že mi ublíží, ale je to hloupost. Nemůže mi ublížit, nikdy by mi ublížit nechtěl, vím to. Tam uvnitř to vím a jsem o tom přesvědčena do takové míry, že nic a nikdo by mi to nemohl vyvrátit. Cítím i zvláštní, podivné teplo, které sálá z toho dotyku, ale já se ho nebojím. V jeho očích vidím, že není důvod se ho bát. Stále se usmívám, i když můj úsměv skončí v toliko touženém polibku, dlouhém jako.. jako co? Co pro upíra znamená čas, kor když je něco krásné a nemusí to být pomíjivé? On není živý a já také ne, tak proč by to mělo skončit. Vím, že ještě nedávno jsem milovala někoho jiného, ale byla to láska? Tohle jsem nikdy necítila, byl to vztah vlastnické věci a jejího majitele, ale tohle je jako tehdy, před mnoha a mnoha lety, kdy mé tělo ještě dýchalo. Jako tehdy, když jsem byla zamilovaná poprvé…

John Michael - 24. září 2008 16:06

soukromá zpráva od John Michael pro Kruci to jsou profíci, co já tady dělám? pomyslím si ale nedám na sobě nic znát a hned jak vidím že bych se měl raději hnout z místa tak běžím k výběhu. Tam otevřu dveře a stoupnu si bokem, aby mě některý z koní nesmetl. Potom se posadím na ohradu (pokud je dřevěná.. na elektrickou sedat nebudu :-P) a pozoruju koně.. Takže co máme na programu dál? už jsme osedlali všechny koně na vyjížďku? Zeptám se Johnyho

Temná křídla noci - 24. září 2008 16:27

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro Ohrada je pevná, bytelně stlučená z půlkmenů. Podle zbytku slabé vůně dřeva, když jsi k němu přičichl, bys to tipoval na mladé kalifornské cedry. He he....kdeže." Směje se Johny. "Eště jich máme, kromě těch kobyl tady, 15. Dva hned támhle ve vosumnástce." Ukáže na nejbližší budovu stájí. Zrovna tam na vás z výběhu pokukuje pěkný tmavý plavák se skoro bílou hřívou.

David Dent - 25. září 2008 19:27

Na slavnosti Ještě chvíli poté zůstanu hledět do míst, kde se růže a levandule vmísily do silných příbojů všemožných pachů. Stalo se tak k mému velkému znechucení – což jsem odměnil nehezkým úšklebkem. Ovšem… ten ladný krok s nádechem nespoutanosti a trochou jižanské drzosti už odněkud znám a nebylo to náhodné setkání. Donutí mě to k zamyšlení. Jenže, problém je, že jsem za svůj život poznal mnoho žen …"a všechny měly hezký zadek." "Výtečně!" Začínám se ve svých reakcích znova poznávat. Racionalitu už jsem postrádal. Pravdou je, že jsem si připadal jako zrcadlo, jež odráží emoce, které přímá od svého okolí. Já nemám city. Další takové ponížení už bych nesnesl. Zvolna, abych nebyl příliš nápadný, se obrátím k jídelnímu stolu a opět si sběžně prohlédnu nabízené jídlo. Faktem je, že na pochutiny nemám vůbec pomyšlení, a tak jen instinktivně šáhnu po ústřici a zároveň si vyhlédnu zakřivený nůž, kterým ji rozevřu. Pak ji dochutím několika kapkami citrónu a sním. "Hmm...Potřebuji asistentku," zamumlám a hodím prázdnou ústřici na prázdný talíř. "Někoho komu budu moci svěřovat úkoly - schovanku, mé dítě." Přimhouřím oči. Tíhnu k ženám.

John Michael - 28. září 2008 15:53
	soukromá zpráva od John Michael pro Aha, á myslel že už sme jich osedlali dost. No tak pokračujem ať se dnes stihnem taky ještě nějak bavit usměju se a jdu směrem k "melírovanému koni" Jak se jmenuje tady ten? zeptám se Johna když příjdu ke koni a natáhnu k němu ruku a pozdravím ho aby se mě nebál (někde sem slyšel že s koněm jelepší se nejdřív seznámit )

Temná křídla noci - 30. září 2008 18:03

soukromá zpráva od Temná křídla noci pro "To je kobyla. Diamantha. Tu sedlat nebudem, je březí." Usměrní tě Charlie. A vzápětí vchází do boxu vedle "melírované" kobylky. "Jezdil na ní náš starej šéf než umřel." Slyšíš ho říkat, zatím co nejspíš opatrně přistupuje k běloušovi, který v tom vedlejším boxu stojí. "Tušim, že až porodí, bude tvoje. Řek bych, že pan hrabě bude chtít, abys jí po staroušovi zdědil. A taky abys jí vodrodil, až příde její čas. Už si to někdy dělal?" A zatím co mluví, vyvádí bělouše z boxu, aby ho mohl nasedlat.