Podsvětí-soukromé
hrálo se Denně
od: 03. srpna 2013 21:47 do: 25. září 2013 10:26
Dobrodružství vedl(a) Isolda
| |
 | Soukromka |
| |
| Janna Poflakuješ se doma po včerejší fušce, kdy tě málem chytili, ale jen, proto že měli nehorázné štěstí a plán ti nevyšel tak jak si chtěla. Přesto ti šéfik vyplatil celou sumu, protože úkol byl splněn. Zrovna spíš když ti zapípá telefon. Je to zpráva od šéfa, že se máš za ním dostavit do kanceláře. Moc rád otravuje v tu nejmíň vhodnou chvíli, jako třeba když se zrovna chystáš najíst, nebo usínáš a nebo spíš a tak. Moc dobře víš, že když ho necháš moc dlouho čekat tak je pak nevrlý a sníží ti prachy za splněnou misi. |
| |
 | Doma Zrovna jsem doma. Včera jsem měla trochu problémy se svou misí. Nevyšlo mi to zrovna nejlépe a skoro jsem se dostala do přímé konfrontace a zbýval jen kousek na to, abych musela zabíjet všechny policisty v budově. Nakonec to, ale dopadlo dobře a úkol jsem splnila jako vždy dobře. Zrovna spím v posteli, když mi začne pípat mobil, že mi přišla zpráva. Ospale ho vezmu a přečtu si zprávu od šéfa. To už zase otravuje? Ať jde někam, pomyslím si a zaklapnu mobil. Hodím ho zpět na stolek a převalím se v posteli. Protáhnu se a vylezu ven. Jen v průhledné noční košilce přejdu do koupelny a vlezu si do sprchy. Nikam nepospíchám ať si počká když otravuje takhle blbě. Ať mi zkusí šáhnout na peníze a mým dalším cílem bude on osobně, pomyslím si. Dát mu do kávy jed během toho, když mi bude zadávat nějakou misi pro mě není problém a já umím čekat. Vylezu z sprchy a utřu se do sucha ručníkem. Mám svuj nejoblíbenější sesřih a barvu. Obleču si na sebe dlouhé šaty v stříbrné barvě. Pod nimi nosím pracovní oblečení z černé barvy. Do pouzdra na stehně si dám devítku a do boty nůž. Mám v oblečení schované ještě dva další nože a jednu pistoli. Vezmu ze stolu pouzdro na mého miláčka a opustím byt. Nastoupím do auta a vydám se přímo do kanceláře šéfa. Vejdu dovnitř i se svou puškou v pouzdru, kterou bych nenechala v autě. |
| |
| Janna Vstoupíš do kanceláře a něco s ním probírá jiná žena. (Katrin a vzhle dle ikony) Přes záda má Brokovnici a sniperku. Otočí se na tebe když vstoupíš. Kývne ti na pozdrav a otočí se zpět. Posadí se do křesla. Šéfik se podívá na tebe. "Doufám, že si po tom včerejšku dost odpočatá, protože poletíte do Washingtonu, dal nám vědět jeden velmi vážený kontakt. Nebylo by dobré ho zklamat. Pojedete tam obě, náš cíl je jeden bývalý zaměstnanec prezidenta a chce na něj spáchat atentát, ale tomu vy dvě musíte zabránit. Je mi jedno jak to uděláte, ale musí to být tichá práce, jinak nám kontakt nezaplatí. Já vím je trochu ironie chránit prezidenta, ale to se nedá nic dělat." řekne šéfik. Ta druhá se zatváří krapet zmateně, ale skoro hned se její výraz změní na kamenný. Otočí se na tebe. |
| |
| Pracovna Vstoupím dovnitř a všimnu si nějaké ženy. Zřejmě další nájemný vrah. Je mi to celkem jedno kdo to je. s ostatními se nesetkávám a ani o to nestojím. To těžko, když jsi mě vzbudil ty, odpovím mu na jeho poznámku o odpočinku. Ochranu prezidenta? Není problém stačí si počkat až začne a pak ho zabít, pomyslím si, ale zkazí mi náladu tím že to má být tichý. Pracuji sama. Dej mi jméno cíle, řeknu mu. |
| |
| Janna "To máš smůlu, Katrin letí taky. A jméno cíle neznáme jak a ani nevíme pořádně jak vypadá, náš kontakt taky nic pořádně neví. Musíte to vypátrat." řekne. "Ani jedna z vás nebude mít míň peněz než ta druhá. Obě dostanete tolik jako kdybyste pracovali zvlášť." dodá ještě. Katrin se to taky zrovna nelíbí. Ona kývne a vstane. "Navíc Katrin bude ta, která vás tam vezme." dodá ještě šéfik. "Počkám na střeše Vráno." řekne směrem k tobě Katrin a jde nahoru na střechu. |
| |
| Pracovna Zamračím se na něj. Tohle opravdu nemám ráda, když mi někdo leze do mé práce. Nevadí nenápadně zabiji všechny bývalé zaměstnance prezidenta. Pak bude jistota úspěchu, prohodím. Když nemám svuj cíl na očích tak nemám problém si vytvořit cílů několik se stejným výsledkem. Splnit zadaný kontrakt. O peníze tu nejde. Nesnáším spolupracovníky, pomyslím si a otráveně se podívám na Katrin jak ji pojmenoval šéf. Dopravit se dokáži sama, pomyslím si mrzutě. Mám značné prostředky pro cestování po celé evropě. Zadal jsi mi úkol. Nekecej mi do toho jak ho mám dělat, pronesu chladně. Otočím se a vydám se za Katrin. Za sebou praštím dveřmi a vydám se na střechu. |
| |
 | Ach jo Já z toho taky nejsem zrovna nadšená, ale prachy jsou prachy. Dorazím na střechu a nasednu do své černé helikoptéry. Čekám na Vránu. Za mnou sedí černý panter a svýma zelenýma očima pozoruje Vránu. Zavrčí když přijde blíž. "Ticho Blackie." řeknu. Ona stihne a lehne si. Počkám až Vrána nasedne a nastartuji helikoptéru. Vzletíme a letíme rovnou do Washingtonu. Bude to hodně dlouhých hodin trvat. Po cestě mlčím. Když už nic jinýho tak je to alepsoň pěkná ženská. pomyslím si. |
| |
| Otráveně vyjdu na střechu a podívám se na helikoptréru, kterou tu má. Dopadla bych líp, kdybych jela na sebe. Já bych si vybrala tryskáč, pomyslím si, ale nekomentuji to. Vydám se k helikoptéře, když na mě zavrčí panter, který jí sedí v zadu. Podívám se na něj a pohladím pistoli na stehně. Něco si zkus a udělám z tebe sekanou, pomyslím si. Nastoupím do vrtulníku a vyrazíme. Místo toho, abych jen čuměla do blba zatímco ona řídí si otevřu notebook s připojením na internet přes satelit. Začnu otravovat svoje informátory a všechny informace o lidech co pracovali pro prezidenta od doby jeho zvolení. Když mám kompletní seznam tak hledám ty co se s ním pohádali a tak ty zabiji jako první. |
| |
| Helikoptéra Zapnu autopilota a jdu dozadu do helikoptéry abych se převlékla. Obléknu se do oblečení ochranky prezidenta. O mě se toho moc neví, ale jedna z mála věcí je, že jsem mistriní převleků. Dokážu zapadnout v podstatě kamkoliv, kde se to hodí. Zrovna do bílýho domu se mi to dost hodit bude. Asi by se jim nelíbilo kdybych tam běhala ve svém klasickém oblečení Budu muset přistát někde mimo, nebo bych mohla přistát přímo za bílý dům, ale to by se jim asi nelíbilo. Navíc to ještě tak dvě hodiny potrvá. přemýšlím. Vrátím se zpět na své místo. Asi tuším o koho se jedná a není to nikdo kdo se s prezidentem dohadoval. pomyslím si. O dvě hodiny později už máme na dohled Washington. No myslím, že můžu zaparkovat u sebe doma. napadne mě a proletíme půlkou Washingtonu a přistaneme na střeše rozlehlého sídla. Je tu všechno, od garáží, přes hangár až po bazén. "Já jedu rovnou do bílého domu." řeknu a jdu dolů do garáží. Blackie šla dovnitř do domu na své místo. Já nasednu do svého černého lambrogini. Čekám jestli se tu neobjeví Vrána, když ne tak vyrazím rovnou k bílému domu. |
| |
| Během cesty vytáhnu všechny potřebné informace a nahraji si je do mobilu, abych k nim měla kdykoliv přístup. Těsně před přistáním se moje společnice jde převléknout. Nevypadá nejhůř, pomyslím si. Zatímco se převlíká tak si překontroluji vybavení. Přistaneme ve velkém domě, který pravděpodobně patří přímo jí. Oznámí mi svůj záměr vyrazit do bílého domu. A co tam budeš dělat, pomyslím si a sleduji jak mizí v domě. Budu potřebovat sehnat nějaké auto. Vyšší třídu znám tu pár překupníků, pomyslím si a vydám se za ní. Svezu se k němu s tebou, řeknu jí. Než začnu pracovat tak zajistím cíl útoku, abych o něm měla neustále přehled. v tašce mám přenosné kamery s teplotními senzory. Ani za stěnou mi nic neunikne když je dobře umístím v okolí. |
| |
| Vyrazíme do bílého domu. Chytíme zrovna červenou vlnu. Otráveně sleduji červenou barvu na semaforu. Jakmile tam skočí oranžová tak už šlápnu plyn a projedu křižovatkou. Dorazíme k bílému domu. Já zaparkuji a vystoupím. Ochranka u brány si mě prohlédne od hlavy až k patě. "A vy musíte být ta nová ochranka pojeďte dovnitř. Auto si můžete dát do garáže pro zaměstnance." řekne. Já mlčky kývnu a nasednu do auta. Vyrazím směrem ke garážím. Vzhledem k tomu, že je tu Vrána se mnou tak jí nechají projít. Já se z garáží vydám rovnou k prezidentovi. Řekněme, že chci nejprve vyzpovídat jeho a až po tom ostatní. Co jde dělat vrána je mi jedno. |
| |
| Dostane mě bez problémů dovnitř. Sice jsem původně měla v plánu vystoupit už před bílím domem, ale nakonec jsem se svezla až dovnitř. Nechám jí odejít a já si z balení vyndám kamerky. Pušku nechám v autě a začnu je nenápadně rozmysťovat po budově. Hlavně v okolí pracovny prezidenta a míst kde se často pohybuje. Sama se pohybuji nejčastěji ve ventilaci, takže o mě nikdo neví. Když jsem hotová tak se vrátím k autu a se svými věcmi odejdu. Viděli mě předtím s Katrin tak mě nechají odejít. Navíc hlídají vstup dovnitř ne ven. Venku rozmístím další kamery a přes mobil vyzkouším jestli mám všechny. Perfektní satelitní spojení navázáno. Tak a jde se pracovat, pomyslím si a vyrazím k místu jednoho z překupníků, které tu znám. Mám u něj objednané pořádné auto, abych se tu nemusela jen tak potloukat svoji práci nikdy neuspěchávám. |
| |
| Pokecám si s prezidentem, který samozřejmě nic neví, neví kdo by to mohl být. Jen mlčky kývnu a odejdu. Já jsem si kamerek všimla, ale jen, protože sem taky nájemný vrah a vím jak to chodí. Vrána už je samozřejmě dávno pryč. Čekala jsem, že to udělá. Jak jinak, že jo. Dneska službu jako ochranka nemám, mám jí až zítra. Odjedu zpět domů. Vezmu si laptop, převléknu se do plavek, natáhnu se na nafukovací lehátko do bazénu a začnu hledat informace. Schválně jestli se vrátí. pomyslím si a myslím Vránu, jestli se vrátí sem. Můj majordomus má přikázáno ji sem pustit. Nechám si udělat i koktejl a ovocnou mísu. Přeci jen, kdo by se při práci neflákal? |
| |
| Janna Dorazíš k tvému známemu, je očividně rád, že tě vidí. "Zdravím, pojď dovnitř, už je vše připraveno." řekne a odvede tě do svého domu a dolu do garáže. Tam už na tebe čeká auto. Červené lamborgini.  |
| |
| Koukám že jsi se snažil. Opravdu pěkný kousek, pochválím ho s úsměvem a z mobilu mu převedu peníze na účet. Máš nějaké nové hračičky? A taky budu potřebovat informace o atentátu víš o někom kdo by mi je podal? Nemusí to být ani podaný dobrovolně, poznamenám k němu a usměji se na něj. |
| |
| Janna "No nové hračky by byli, ale nic pro tebe jsou to jen bomby, žádné odstrelovačky nebo tak něco." řekne ti. Trochu posmutněl, že pro tebe nic nemá, seš jeho největší zdroj peněz, teda, alespoň z toho co víš. Pak se zamyslí nad tvými dalšími dotazy. "Hm...no o tom aténtátu nic nevím, ale pravděpodobně v tom pojede víc lidí. Zatím, žádný informátor není, dám ti, ale hned vědět jakmile se někdo objeví. Nebo jakmile dostanu nějakou informaci." odpoví ti. Pak mu někdo zavolá na telefon. "Omluv mě, jedna z mých odběratelek." řekne. Zvedne telefon. "Ahoj, copak to bude tentokrát?" zeptá se do telefonu. Ozve se ženský hlas, ale slovům nerozumíš. "COŽE? TRYSKÁČE? To ti nestačí helikoptéra?" vyjekne vyděšeně do telefonu. "Dobře, dobře seženu ti ho." zakončí hovor a vypne telefon. "Tak bude to ještě něco?" zeptá se tě. |
| |
| Prozatím vše. Pokud ti dorazí něco pro mě tak dej vědět kontakt na mě máš. A to samý jakmile dostaneš nějaké informace i to je zboží, které chci, usměji se na něj a vlezu do auta. Nastartuji a věci si dám na místo spolujezdce. Zařadím tam jedničku a protočím kola. Vystřelím z garáže jako střela. Mám ráda rychlá auta. Dojdu na klidné místo s výhledem na bílí dům a otevřu si notebook. Skoro nikdo kromě mých informátorů nemá moje číslo všem dávám pouze mail. Otevřu si mailovou stránku a jdu hledat jestli už něco nenašli v tuhle chvíli by všichni moji informátoři měli dřít jak jen mohou za tuto informaci jsem vypsala slušnou odměnu. |
| |
| Janna Zatím nic. Jen sis všimla, černého Lamborgini Kat jak vyjelo pryč a jede směrem k jejímu domu. |
| |
| To už končí? Nějak brzy, pomyslím si s úsměvem když ji sleduji jak odjíždí. Ona moje auto nezná protože je noví a navíc jsem na docela dalekým místě. Noťas si postavím na palubovou desku a otevřu si na něm pohledy kamer. Spustím program, který porovnává tváře všech zachycených na kamerách s seznamem propuštěných zaměstnanců. Mezitím tohle běží bez dozoru tak si složím svoji odstřelovací pušku. položím si ji na zadní sedačky a vytáhnu dalekohled. Zaměřím se na okolí budovy atentát není jen tak jsem si jistá že dřív nebo později si to tu musí obhlídnout a připravit. Prozatím nemám co jiného na práci než sledovat tohle místo dokud se mi nějaký informátor neozve. |
| |
| Janna Zrovna když si to všechno upravíš tak se ozve rána a vedle tvého auta vybuchne střela z bazuky a tvoje auto se začne kutálet i s tebou dolů. Někdo tě sledoval a zřejmě se tě chce zbavit. Během toho jak se kutálíš z kopečka dolů tak se udeříš hlavou o volant a upadáš do bezvědomí. Nevíš jak dlouho si byla mimo, ale probíráš se v pokoji. Je to ohromný pokoj a je tu i koupelna. Všechna poranění máš ošetřená. Vedle postele sedí Katrin a něco hledá na jejím noťasu. Vedle sebe na posteli máš tvojí pušku a všechny ostatní věci, které jsi měla v autě. Jsi pořád ve stejném oblečení. Prakticky si vyvázla bez poranění. Jen pár škrábanců a rána nad obočím v místě kde si se udeřila do hlavy. Taky cítíš něco teplého u nohou.(jediné co máš sundané jsou boty). To co ti leží u nohou je teplé a chlupaté. Když se podíváš tak je to ten černý panter. Je schoulený do klubíčka a spí. Taky cítíš dost silnou bolest hlavy. |
| |
| Zrovna doskládám odstřelovačku, když vedle mého auta vybouchne střela z raketometu. Udeřím se do hlavy a upadnu do bezvědomí. Probudím se někde na posteli. Chvíli si myslím že jsem u toho kdo na mě střílel, ale mám vedle sebe svoje zbraně a vedle postele sedí Katrin. Bleskově vytasím pistoli a přiložím jí ji k hlavě jak se dívá do notebooku. V druhé mám nůž, kdyby se probudil panter. Docela mě bolí hlava a já se rozhlížím po okolí.Mám to trochu zmatené jak jsem se tu objevila, ale to zmatení by mi rozhodně nezabránilo zmáčknout spoušť, kdyby se o něco pokusila. A jak jsem se dostala sem? Jak někdo střílel poblíž bílého domu? příliš mnoho otázek. rozhodně to byl amatér, kdyby to byl profík tak by neminul, pomyslím si. |
| |
| "Hele, odlož to jo?" řeknu jí. "Si u mě doma a já se právě snažím zjistit kdo to po tobě šel. Auto už se dává do kupy. Byla jsem tam dřív než ostatní, za to by si měla být ráda. Myslím si, že ten kdo tě chtěl odprásknout by tě v klidu dorazil kdybych se tam neobjevila. Nebo by tě našla policie a myslím si, že by se divili co to máš u sebe za arsenál." řeknu s kamenným klidem a podívám se na ní. "Kdybych já byla nepřítel tak bych ti nenechala zbraně." dodám ještě. Sjedu jí pohledem a můj pohled se na chvilku zastaví na jejím poprsí a pak se zase podívám do notebooku. "Někdo zřejmě zjistil, proč tu jsme a ten někdo chce spáchat atentát na prezidenta. Nejprve se, ale zaměří na nás, měli bychom být opatrnější." dodám. "Dříve sem dělala ochranku u prezidenta a řekněme, že tam byl chlapík, který se mě pokusil znásilnit a pak zabít. Ani jedno z toho se mu nepovedlo a já ho poslala do vězení. Pravděpodobně byl propuštěn a je dost možné, že to on chce oddělat nás a prezidenta." řeknu jí. |
| |
| Pomalu jí odložím pistoli od hlavy. Zamračeně se rozhlížím po okolí. Ztěžka se posadím a shodím nohy z postele. Zatracený chlap. Jak se o mě dozvěděl. Ten hajzl, pomyslím si a zvednu se. Jméno? Pujdu si promluvit s někým kdo bude za tohle zodpovědný, poznamenám. Jen jeden člověk, který mě zná ví že jsem v tuhle chvíli v tomto městě. |
| |
| "To je zbytečné, ten už je mrtvej." řeknu. "Jediná osoba, která dodáva lamborgini a další hračky pro nás byl Louis. Ten je mrtvej. Jela jsem za ním hned co jsem tě vzala sem. Válel se tam s ustřelenou palicí. Škoda, chtěla jsem od něj tryskáč, budu muset sehnat jinej zdroj." řeknu. "To jméno už si nepamatuju. On má totiž pokaždé jiné jméno. Je mazanej, ten si stejný jméno nenechá obzvláště když ví, proč jsme tady." dodám. Zvednu se a vydám se ven k bazénu. Blackie jde za mnou. Svleču se do naha. Už mě nebaví být v plavkách. Natáhnu se na lehátko a jdu hledat další informace.(Na lehátko v bazénu) |
| |
| Štěstí pro něj, zabručím a položím si ruku na hlavu. Tak to ho musíme najít jinak. Víš jak vypadá? Zeptám se jí a otevřu notebook. Pošlu jí program pomocí kterého vidím na kamery. Rozhodla jsem se spolupracovat. Zvláště proto, že mě ten chlap naštval. Když vleze do bazénu tak se také svléknu. Vlezu si na okraj a notebook položím na břeh mimo dosah vody. |
| |
| "No tak nějak vím, ale smrděl deset let v base, takže se dost pravděpodobně změnil." řeknu. Majordomus nám přinese koktejl, pro každou jeden a ovocné mísy. Všimneš si černého pantera jak si hraje s klubíčkem vlny. Jendou klubíčko přeskočí a slítne do bazénu, ale to jí netrápí. Vyleze z vody a pokračuje v dovádění Napiju se koktejlu. "Je dost možné, že se pod jiným jménem nechá zaměstnat v bílém domě. Může si měnit ksicht a jména jak chce, ale poznám ho." prohodím a vezmu si kus ananasu. Blackie vezme klubíčko do tlamy a přinese ho k Vráně. "Jaké je vlastně tvé pravé jméno?" zeptám se jí. Mám zapnuté kamery, hlavně ty u pracovny prezidenta. |
| |
| Takto bys měla prohlédnout všechny kamery a jejich záznamy pokud ho poznáš, poznamenám k ní. Panter si hraje, ale já na kočičky moc nejsem. Protáhnu se a podívám se na katrin, když se zeptá na jméno. Vrána je dobrý jméno, odpovím ji místo toho. Moje opravdové jméno nezná dokonce ani muj zaměstnavatel nebo spíš zprostředkovatel a jistě by za něj dal dost, aby si o mě mohl něco zjistit. I když by mu to bylo k ničemu protože žádné záznamy již neexistují. |
| |
| Mlčky kývnu na odpověď. "Jojo, přesně to zkouším." řeknu a dál hledám. Podívám se na oblohu, už se stmívá. To mě, ale netrápí. V bazénu se rozsvítí světla. Blackie přiběhne k Vráně a sedne si. Pozoruje ji s hlavou nakloněnou na stranu. "Líbíš se jí." poznamenám. Dopravím se k okraji bazénu odložím laptop, slezu z lehátka a skočím do bazénu šipku. Jen tak si tam plavu. Bazén je dost velký. Takže Johníku, teda aspoň tak bylo tehdy tvé jméno, nám chceš sejmout prezidenta jo? pomyslím si. |
| |
| Ona mě ne, poznamenám a zaklapnu počítač. Odsunu ho stranou a taky se ponořím. Jsem tu stejně nahá jako ona nezabalila jsem si svoje plavky. Budu si muset koupit nové oblečení. Tohle toho chlápka bude stát hodně až se mi dostane do rukou, pomyslím si. |
| |
| Přijde majordomus. "Co si budete přát k večeři?" zeptá se. "Hm....no mě je to jedno. Máš nějaké speciální přání Vráno?" zeptám se jí. Můj majordomus je starý dědeček. Jeho nezajímají ženská těla, na to je příliš starý. |
| |
| Když se objeví majordomus tak přeplavu k okraji bazénu blíž k němu aby na mě neviděl. Nevím co s ním má Katrin, ale rozhodně nechci aby jakýkoliv chlap očumoval mě nahou pokud se mi to zrovna nehodí. ve svádění jsem poměrně dobrá když to potřebuji. Ne nemám, odpovím jí. Počkám až odejde a vylezu z bazénu. Sednu si na jeho okraj a čekám až uschnu. |
| |
| soukromá zpráva od Katrin Amélie Dreamer pro řeknu mu a on odejde. Taky vyskočím na břeh a natáhnu se. Bradavky mi stojí, ale je to z chladu, i když nepopírám to, že se mi Vrána líbí, ale nemusí vědět, že řekněme nejsem úplně tak na chlapy. Proto taky mám majordoma muže a ne ženskou. Zazvoní mi telefon. Je to moje bejvalka. Řekněme, že mě začla podvádět s chlapama. Tak jsem jí poslala do háje. Zvednu to. "Nic na mě nezkoušej. Až ti típnu telefon tak už mi nikdy, ale nikdy nevolej." zavrčím na ni a vypnu telefon. |
| |
| soukromá zpráva od Hisan`na Klair pro Zvednu se a protáhnu se. Vezmu svoje oblečení a zase se obleču. Svoje zbraně vrátím na její místa a mou lásku uložím zpět do jeho vaku. Po večeři pujdu na nákupy. Chci si koupit nějaké oblečení, prohodím a otočím se na její barák. Příliš velký a okázalí. Rozhodně přitahuje pozornost. Rozhodně nic pro mě, pomyslím si. Nejlépe se cítím když jsem "neviditelná". |
| |
| "Spíš bych to nazvala bývalá." řeknu jí a obleču se. "Dobře." odpovím jí. Sednu si ke stolku. Majordomus po chvilce přinese dvě ohromné porce smažáku s kroketama a k tomu tatarku či kečup, podle toho co chceme. "Dáš si víno?" zeptám se a čekám na odpověď. |
| |
| Oceňuješ raději dámskou společnost? usměji se na ní. Rozhodně bych to do ní neřekla. Majordomus nám přinese jídlo a katrin mi nabídne víno. Ráda, pokud jsi mi ho neotrávila, pousměji se. Existují i jiné jedy než ty které zabíjejí. |
| |
| Nechám přinést dvě sklenky a to nejlepší červené víno, které tu mám. "Takové věci já nedělám Trávím jen lidi, které nemám ráda." pousměji se. "Dobrou chuť." popřeju jí a sama se pustím do jídla. Majordomus mezitím přinese víno v kbelíku s ledem. Nalije nám víno a odejde. "Muže už jsem taky vyzkoušela a nějak mě to nezaujalo. Mužská společnost mě nepřitahuje." dodám. Napiju se vína. |
| |
| Dobrý vědět že do té skupiny nepatřím, poznamenám a posadím se k ní na večeři. Pustím se do jídla. Když přinesou víno tak na chvíli přestanu jíst a napiji se vína. Zajímaví, ale pochopitelný. Já jsem taky zkoušela jak muže tak i ženy, poznamenám. |
| |
| Když dojíme tak majordomus odnese prázdné talíře. "Než bude tvoje auto opravené mohu ti půjčit jedno ze svých. Všechny jsou v černé barvě, mám tu na půjčení Porshe a nebo Ferrari." nabídnu jí. Dopiju víno a naliju si další sklenku. |
| |
| Po jídle dopiji sklenku a připravím se vyrazit na cestu. To jsi hodná, ale nepotřebuji žádné pujčit objednala jsem si další auto od jiného překupníka. Jdu si ho po nakupování vyzvednout, usměji se na ni. Nechám ji tam a vydám se na nákupy po městě a pak k překupníkovy pro auto. |
| |
| Janna Vydáš se na nákupy. Mají tu dost veliký výběr a hezké oblečení. Nakoupíš si věci a pak dojdeš k překupníkovi. "Dost si mě překvapila, ale prosím vem si to auto a jdi pryč. Nechci skončit jako Louis." řekne ti vyděšeně. Tvoje nové auto je černý Hammer  jen oproti klasickému je opancéřováné a má neprůstřelná skla. A pod kapotou máš projistotu schované kulomety. Ovládají se zevnitř auta stisknutím červeného tlačítka. |
| |
| Neskončíš tak pokud mě nepráskneš. Luis byl idiot. Pravděpodobně vám ten chlápek slíbil odměnu a on ho odměnil smrtí, ušklíbnu se mu. Vůbec nepochybuji že mu zavolal sám o mě a moc se mu to nevyplatilo. Má to jednu dobrou zprávu. Nikdo mu už nezavolá, že jsem tam byla. Nasednu do auta a nákup si dám do kufru. Vyrazím s ním na projížďku. Dokáži řídit skoro vše co jezdí, létá, pluje nebo se potápí. Vyrazím na projížďku města. Dávám si tentokrát pozor na ostatní auta a lidi jestli mě nějaké nesleduje pokud by byl tento překupník stejný kus vola jako ten minulí. |
| |
| Janna Na nic podezřélého nenarazíš. Nikdo tě nesleduje ani po nohách ani autem a ani nad tebou nic nelítá. Tenhle chlápek je zřejmě rozumnější než ten předchozí. Všimneš si auta Kat jak zajíždí k nějakému domu. Vystupuje z auta a míří nahoru do domu. Vypadá dost naštvaně a ruku má na koltu na své nohavici. Když chvilku počkáš tak vidíš Kat odcházet s tělem z budovi. Tělo je v pytli. Hodí ho do auta a odjíždí pryč. |
| |
| Předpokládám, že tohle nebude k úkolu. Měla by se víc soustředit na ty videa. Doufám že se mi už brzy ozvou moji informátoři, pomyslím si zatímco sleduji jak nese tělo v pytli. Zařadím rychlost a vydám se v nenápadný vzdálenosti za ní. Jedu v takové vzdálenosti, aby dokonce ani ona nepojala podezření. Přece jen jsem profesionál a tak vím jak přemýšlí. |
| |
| Janna Jede až za město a jede až do nějaké spalovny. Poznáš znak, který je na ní nakreslený, je to znak vašeho "cechu". Vezme tělo v pytli a nese ho dovnitř. Jde se ho zbavit. |
| |
| Když vstoupí do budovy tak přijedu k ní taky a zaparkuji za jejím autem. Nechám ho tam stát zamčený a vydám se za katrin. |
| |
| Dojedu s mrtvým tělem až do spalírny. Hodím tělo i s pytlem do jedné z pecí, když přijde Vrána. "Sledovala jsi mě co? No to je jedno. Tohle byla bejvalka. Volal mi kvůli ní šéf. Prý mu psala, že nás práskne pokud se k ní nevrátím tak mě poslal ať se jí zbavím. Radši ji zabít než se k tý kurvě vrátit." ušklíbnu se na Vránu. "Stejně sem měla sto chutí jí prohnat kulku hlavou když jsem se dozvěděla, že spí s dalšíma ženskýma, ale i chlapama." prohodím s úsměvem. |
| |
| Vstoupím dovnitř a narazím tam na Katrin. Ano zajímalo mě co tady děláš, poznamenám. Samozřejmě možná jsi ji měla zabít už dřív, kývnu a ustoupím aby kolem mě mohla projít. Vyjdeme spolu ven kde na nás čekají auta. Koupila jsem si pořádný auto. Tohle nepujde zničit tak lehce jako to předtím. Taky jsem doufala že na mě překupník zavolá toho chlápka a on se mě pokusí sledovat jako předtím, ale nestalo se tomu tak. Už se ho bojí, poznamenám a vlezu do auta. |
| |
| "Louis byl jen prodejná děvka, jediné o co mu vždy šlo byli prachy. Dokud měl peníze bylo mu jedno kdo si co u něj kupuje. Ať šlo o nějakou hračku či informaci." řeknu ještě předtím než nasedneme do aut. Já se vydám rovnou domu. Vlastně jsem ti zapoměla ukázat můj triumf, který mám, jen na speciální a velmi vážné situace. pomyslím si s úsměvem. |
| |
| Kývnu a nastartuji auto. Nechám jí jet první a já se vydám za ní tentokrát v mnohem menším závěsu už se před ní neschovávám. |
| |
| Dorazíme ke mě domů a já se vydám do svého pokoje. "Kdybys něco potřebova budu u sebe v pokoji. Jsou to černé dvojdveře, jsou jediné v celém domě takže je nemineš." usměji se na ni a odejdu. Majordomus ji odvede do toho pokoje kde se probudila. Tam má pokoj. |
| |
| Dobře děkuji, usměji se na ní. Vydám se do pokoje, který mi ukáže majordomus. Vejdu dovnitř a usadím se u pracovního stolu. Vybalím si nové šaty a prozatím si je uklidím do skříně. Otevřu si notebook, abych si skontrolovala maily jestli někdo něco nenašel. Zároveň překontroluji všechny kamery a zároveň program přirovnávající tváře i když pochybuji že našel někoho užitečného. |
| |
| Janna Nic nenašel, a nic se neděje. Prezident se šel natáhnout a informátoři nic nenašli. Zaslechneš prapodivné zvuky zhruba z míst kam šla Katrin. Jsou to...možná vzdychy. |
| |
| To už si našla nějakou děvečku jako náhradu? Mohla by být alespoň potišejší, pousměji se a hodím na sebe noční košilku co jsem si koupila. Vydám se podívat koho to vlastně ulovila. Ovšemže nenápadně. Jsem od přírody zvědavá a nemám ráda, když se někde něco děje za mými zády. |
| |
| soukromá zpráva od Katrin Amélie Dreamer pro |
| |
| soukromá zpráva od Hisan`na Klair pro Takže si nikoho nenašla. Jen je chudák nadržená, pomyslím si s úsměvem. Potichu přejdu k ní a jemně ji vezmu bradavku do pusy. |
| |
| soukromá zpráva od Katrin Amélie Dreamer pro |
| |
| soukromá zpráva od Hisan`na Klair pro |
| |
| soukromá zpráva od Katrin Amélie Dreamer pro |
| |
| soukromá zpráva od Hisan`na Klair pro |
| |
| soukromá zpráva od Katrin Amélie Dreamer pro |
| |
| soukromá zpráva od Hisan`na Klair pro |
| |
| soukromá zpráva od Katrin Amélie Dreamer pro Tep se mi srovnává opravdu pomalu. "Jestli chceš můžeš zůstat se mnou v pokoji, postel je dost velká pro obě." řeknu jí. |
| |
| soukromá zpráva od Hisan`na Klair pro Ve skutečnosti toho moc nenaspím, pomyslím si. Moje obvyklá denní dávka spánku jsou asi dvě hodiny. Posadím se k počítači a jdu pokračovat v hledání informací o cíly. |
| |
| Jen mlčky kývnu. Vezmu si svůj laptop (Po tom co vše uklidím) a zapnu si tam kamery v domě prezidenta. Laptop si dám rovnou do zásuvky aby se nevybil. Tak tři hoďky před svítáním mě přemůže únava a já sebou seknu do postele a usnu. |
| |
| Janna Hledá informace o vašem cíli, ale nic nenacházíš. Najednou ti přijde mail od jednoho z tvých informátorů. Mě nezastavíte. a k tomu je fotka tvého informátora mrtvého. Visí přitlučený ke zdi a celé jeho tělo je poseto sečnými ránami. Má podříznuté hrdlo. Zhruba dvě až tři hodiny před svítáním na tebe začíná dopadat únava. |
| |
| Hledání bylo neúspěšné. Těsně před svítáním mi dorazí zajímaví mail. Tady byl někdo neopatrný. Nebo stejně blbý jako ten obchodník si myslel že mě prodá. Naštěstí o mě moji informátoři nevědí vůbec nic, pomyslím si a spustím program pro vyhledávání serverů ze kterých byl ten mail poslán. To mi dokáže ukázat přesné místo kde ten chlápek byl, když ten mail odeslal. Pokud byl tak neopatrný aby to poslal ze svého počítače nebo ze svého internetu tak ho dostanu. Nechám běžet program s tím že mě vzbudí až ho zaměří a sama se na chvíli natáhnu do postele. |
| |
| Janna Probudíš tě zapípání laptopu, je to v 9 ráno. Mail je psán z bytu tvého informátora a i z jeho počítače a internetu. Takže je ti to prakticky k ničemu, ten chlápek bude už dávno pryč. |
| |
| Já odjela už asi v 7 ráno, musela jsem jet do Bílého domu. Dnes tam mám službu jako ochranka prezidenta. Budu tam celý den, takže můžu hledat podezřelé osoby. Mám takový dojem, že neodolá pokušení až mě tu zase uvidí. Čehož by se dalo využít. Teď mě jen tak nedostane, jsem mnohem lépe vycvičená a mám jiné myšlení než jsem měla tehdy. |
| |
| Takže to nakonec bylo k ničemu, pomyslím si když se unaveně kouknu na notebook. Teď otázka jestli předpokládá že se tam pujdu stejně podívat a připravil mi tam nějakou pastičku nebo si myslí že to vzdám, pomyslím si a pousměji se. Obleču se do pracovního a přes to si vezmu stříbrné šaty. Vylezu z pokoje a zde zjistím, že Katrin už odjela. Pousměji se když si vzpomenu na večer. Nechám si od jejího majordoma připravim snídani a po jídle se vydám do bytu toho informátora. Neudělám ovšem tu chybu že bych tam šla dovnitř a místo toho si vylezu na jednu z okolní střech a postavím si tam odstřelovačnu. Zaměřím se na okno jeho bytu. |
| |
| Janna Žádné překvápko tam na tebe zdá se nečeká. Ani on už tam není. Jediný kdo čeká je přitlučený ke zdi mrtvý informátor. |
| |
| Složím opět odstřelovačku hned potom co skontroluji jestli není na dveřích nějaký nástražný drát. Když mám jistotu tak sejdu a zamknu si zbraň v autě. Vydám se do pokoje s rukavicemi. Dveře vyháčkuji a opatrně vlezu dovnitř. Projdu celý byt a všechny skleničky vlasy a jeho notebook dám do pytlů, abych to poslala do laborky na odebrání otisků a dna. |
| |
| Janna Nic tu po sobě nenechal, ale všimneš si, že tvůj informátor má sevřenou pěst i po smrti, toho si asi vrahounek nevšiml, vypadá to, že v ruce něco drží. |
| |
| Všechny věci uložím a obrátím se k tomu informátorovy. Něco drží v pěsti. Buď si toho nevšiml nebo to tam narafičil naschvál. Vezmu si nůž a opatrně ho zasunu do jeho dlaně. Pomalu ji rozevřu. |
| |
| Janna Rozevřeš mu pěst. Je tam paírek, na něm je něco napsané. Když se podíváš pořádně tak text rozeznáš. Asi 1,80 m vysoký, muž, hnědé vlasy dlouhé, nosí černé brýle a má vojenské vybavení. stojí v papírku. Tohle nebude narafičené. POznáváš písmo invormátora a psal to když byl v klidu. Písmo není rozklepané. |
| |
| Alespoň něco našel, pomyslím si a papírek si vezmu. Poliji místnost benzínem a když odcházím tak zahodím sirku. Narozdíl od toho chlápka tak já uklízím, aby se o ničem nevědělo. Nasednu do auta a vyrazím k Katrin domu. Musím znovu projet záznamy kamer a porovnat lidi s popisem z papírku. |
| |
| Janna Všimneš si na kameře Kat, stojí před kanceláří prezidenta, v ruce má kulomet a má oblečení ochranky. Kouká se kolem a zřejmě hledá cokoliv podezřelého. Ty nic nenajdeš, nikho podobného. |
| |
| Nepřišel se tam podívat, pomyslím si. Tak co dál. Musíme najít toho chlápka. Nevíme kolik máme času, pomyslím si. |
| |
| Chvíli se nic neděje, když zahlédneš něco velmi zajímavého u Katrin. Zrovna se ohlížela jinam když ji z druhé strany někdo chytne za krk a začne ji škrtit. Neodpovídá popisu na papírku, nemá vojenskou výbavu a rozhodně neměří metr osmdesát. KDyž to vypadá, že má Kat na mále tak jí vystřelí noha dozadu a nakopne protivníka mezi nohy. Zaslehcneš jak Kat křičí aby přišli ostatní. Mezitím toho chlápka přidrží u země a něco mu šeptá. Chlápek se jen chechtá. Přijde zbytek ochranky, nasaděj mu pouta a jeden z nich volá na policii. Kat se na toho chlapíka mračí. On se jen chechtá. Přijde za ní její zaměstnavatel s tím, že má pro dnešek volno a ještě jí pošle do nemocnice na prohlídku, ale je ti jasné, že na to se ji ona z vysoka vysere. Vydá se pryč. Ztrátíš jí z dohledu když odjede od domu. Brzy zaslechneš jak skřípou brzdy před domem. Pak slyšíš dusání podpadků po schodech a kroky směřují ke Kat do pokoje, podle toho jak dupe poznáš, že je dost naštvaná. |
| |
| Počkám si až poběží okolo mého pokoje a otevřu dveře. Pojď sem, vyzvu jí a vejdu do svého pokoje. Počkám dokud se neposadí na místo, které ji nabídnu. To nebyl on že? Zeptám se jí. |
| |
| "Byl to on...ale ne ten hlavní. Byl to ten parchant co mě chtěl zabít už před deseti lety..." řeknu a v mém hlase je znát zlost. "Pravděpodobně ho zavřou jen na pár měsíců. Myslím, že až vyleze tak o půjdu zastřelit." zabručím. Sedím v křesle. "Jdu do sprchy. Máš něco nového ty?" řeknu a zeptám se. |
| |
| Někoho na výslech, pousměji se a podám jí lístek. Nechám jí to na přemýšlení a nasednu do auta. Vyrazím do věznice kam se umisťují zloději. Zavolám šéfovy věznice, kdysi to byl jeden z mých milenců. Mimo jiné mi dluží několikrát život a je si toho moc dobře vědom. Ahoj chlupáčku. Potřebuji soukromí rozhovor s jedním z nových vězňů, usměji se do telefonu. |
| |
| Janna "Ahoj. Nový vězeň? Žádný sem nedorazil, ale volali mi, je teď ve výslechovce, prý se pokusil zabít někoho z ochranky prezidenta, teda opět." řekne ti do telefonu. "Ale můžeš přijet ke mě do kanceláře a až ho sem přivezou nechám si ho zavolat." navrhne ti. |
| |
| Dobrý návrh. Ale nezapomeň že nemám ráda překvapení. Při dalším bych tě už mohla vážně vykastrovat, pousměji se a zavěsím telefon. Zabočím na semaforu a zamířím tam. Vím že ho tam pošlou hned jak s ním skončí na výslechu. Zvednu telefon a zavolám dalšímu svému kontaktu. Velitelce policie. Ahoj Marto to jsem já. Jak se má malá? Potřebovala bych službu. Ráda bych si přečetla zprávu o právě probíhajícím výslechu. Jedná se o chlápka, který napadl ochranku prezidenta, řeknu jí do telefonu. |
| |
| Když zavoláš velitelce policie tak ti to zvedne a ty v pozadí slyšíš pípání nemocničních přístrojů. "Zdravím Janno, má se dobře, ale já už bohužel nejsem velitelkou policie, před týdnem mě zbavili funkce. Zaútočil na mě nějaký chlapík a já mám poškozenou páteř a míchu. Prý mám štěstí, že jediné čím nemohu hýbat jsou nohy. Vlastně mám celkově štěstí, že jsem to vůbec přežila. Bohužel nevím kdo je novým velitelem policie." ozve se jej smutný hlas. "Maminko? To je teta Janna?" zeptá se dětský hlas. Poznáš hlas Ashley. Je to pár let co jsi ji neviděla, teď jí bude tak deset let. Ty jsi ji viděla naposledy když jí bylo 5, hlásek má, ale pořád stejný. "Dáš mi jí k telefonu?" zeptá se maličká. "Janno, malá se mi tu sápe na telefon, chceš jí nachvilku?" zeptá se tě trochu pobavený hlas. Její manžel jí nedávno opustil, psala ti o tom mail. |
| |
| Klidně. Ten chlápek nikam neuteče. Teda přesněji uteče mě přímo do náruče, usměji se. Počkám až mi ji dá k telefonu. Ahoj maličká jak se máš? zeptám se jí. |
| |
| "Ahoj teto, já se mám dobře a už nejsem maličká. Už jsem véééliká." řekne do telefonu. "Mamiminka je nemocná." řekne smutně. "Přijedeš s za námi zase někdy podívat?" zeptá se tě. Vždycky tě měla ráda. |
| |
| Ahoj zlatíčko. Ráda tě zase slyším. Ano dlouho jsme se neviděli. Musím se za vámi přijet brzy podívat. Abych viděla jak jsi vyrostla, řeknu jí vesele. To mi udělalo čáru přes rozpočet. Musím zjistit kdo je u vedení jestli mi něco nedluží. Jinak budu muset zjistit informace jinak, pomyslím si. |
| |
| "Už se těším, nakreslím ti obrázek." řekne vesele a asi předala telefon mamce. "Jinak, ten chlápek co na mě zaútočil mluvil o tom, že mu stojím v cestě za prezidentem, i když mi to přijde jako kravina. Nevím koho potřebuješ, ale tenhle zmetek je známý tím, že má kontakty všude možně. Je zatím na svobodě, snad ti to pomůže." řekne ještě do telefonu. |
| |
| Asi 1,80 m vysoký, muž, hnědé vlasy dlouhé, nosí černé brýle a má vojenské vybavení, odcituji. Je tohle ten chlap co na tebe zaútočil? Zeptám se jí. Zastavím s autem před věznicí a mávnu na lidi ve vrátnici už na mě budou čekat. |
| |
| "Ne to nebyl on, tohle byl trpaslík..." řekne ti do telefonu. "Promiň jsem už unavená, dyštak ti zase později zavolám, ale ráda bych se prospala." šeptne ti unaveně. |
| |
| Samozřejmě, usměji se na ní a vypnu hovor. Vjedu dovnitř a zaparkuji. Vydám se do kanceláře. Myslím že už kontakty nemá od té doby co je začal zabíjet, pomyslím si. |
| |
| Dojdeš do kanceláře. On už na tebe čeká. "Ještě ho nepřivezli." oznámí ti. "Dáš si něco?" zeptá se tě. |
| |
| Trochu vína. Pak budu chtít malé soukromí. A možná záchranku až budu hotová, pousměji se. z takovéhle chlápka v rukavičkách nic nedostanu a proto jsem úspěšnější než u výslechu. |
| |
| "Záchranka neni třeba máme vězeňského léčitele. Do žádné nemocnice nepůjde." ušklíbne se a z ledničky vyndá víno a nalije ti do sklenky a sobě taky. Napije se první aby si ho nepodezřívala, že ti ho třeba otrávil nebo tak. "Soukromí ti dám." usměje se. |
| |
| To doufám. Nelíbilo by se ti to. Už bys mě pak nikdy nechtěl vidět, usměji se na něj a napiji se z poháru. Jak se ti líbí moje nové šaty? Když už jsi v tom tak mi pověz jak se ti líbí moje auto. Vím že jsi mě špehoval přes kamery co jsem se sem dostala, usměji se na něj. |
| |
| "JÁ?" řekne naoko ublíženě a pak se usměje. "Jo...auto je dobrý..šaty taky, ale stejně ti to nejvíc sluší bez oblečení." řekne pochvalně. |
| |
| To už mi někdo říkal, pousměji se a posadím se do jeho křesla. |
| |
| "Hm kdo by to mohl být?" zamyslí se, když se rozdrnčí jeho telefon. "Prosím, ředitel věznice pan..." nedořekne, protože na něj něko v telefonu huláká. "Ano pane, jsem připraveni." odpoví. "Nahledanou." řekne a zaklapne telefon. "Vezou tvého kamarádíčka." ušklíbne se. Na kameře u vrátnice vidíš opancéřované auto jak vjíždí do areálu. Pak vyvádějí vězně, vážne není podle toho popisu. Ředitel čeká až ho odvedou do cely a pak si ho nechá přivolat. Počká až ho pivedou. "Je celý tvůj." řekne ti a odejde. Ten vězeň je dost hubený, vousatý, špinavý a táhne z něj kouř z cigaret a chlast. Taky dost smrdí, bůhví jak dlouho se nemyl, taky je zázrak, že se dostal do bílého domu. Říhne si dost nahlas...je mu jedno kdo si, začne se smát. |
| |
| Než ředitel odejde tak ho chytím za rukáv. Ten muž, po kterým jdu má mnoho kontaktů. A jakmile ho někdo informuje tak zemře. Měl bys na to myslet, upozorním ho a pustím ho. Nechám ho jít a počkám si na svuj cíl. Malinko zhulený co? Kdo je tvuj kámoš. Kdo tomu velí? Zeptám se ho s úsměvem. Nechávám mu možnost mi to říct, aby se necítil ukřivděný. |
| |
| Podívá se na tebe a nakloní hlavu. "Co to bleješ ty duho?" zeptá se. "Ty umíš lítat? JŮŮŮ KŘÍDLA?!" zařve z ničeho nic a pak se pozvrací a trefí tvoje boty. |
| |
| Uskočím když se vyblije. Vezmu papírový kapesník a utřu si boty. Zhulený tedy je, ušklíbnu se a obejdu ho zezadu. Bodeď by ně. Démoni přece lítají, usměji se na něj a zabodnu mu dýku do ruky. Povíš mi co budu chtít. Nebo bys raději viděl muj domov? V pekle je hezky, usměji se na něj. |
| |
| Zařve bolestí. "Já nic nevím....to všechno ta kurva Katrin, kdyby mě nenechala hnít v lapáku tak už je mrtvá." zavrčí. "No jo, trochu jsem si s ní užil, ona říkala, že mě udá tak jsem ji chtěl zabít a ta děvka...mě...mě...mě nechala zavřít!" řekne a v jeho hlase je znát ukřivděnost. |
| |
| Ano o tom už vím. Přece jen démonky se znají. Mě spíš zajímá ta práce s prezidentem, pousměji se. Docela mě baví představa jak se Katrin brání tomuhle slabému chlápkovy. |
| |
| "S kým že? Kdo má být ten Prezident? Jo jo jo tenhle chlápek...nooo jaká práce? Já chlapy nedělám, dělám jen ženský." zabručí. "No..nějakej mluvící drak s dlouhýma vlasama mi říkal, že se o tu děvku mám postarat, ale mě nepustili do bílýho domu." zablábolí. Je pravda, že tohohle chlápka by nepustili ani na hřbitov natož do bílýho domu. |
| |
| A kde se mohu setkat s tím drakem? Draci mě vždy fascinovali, řeknu mu. |
| |
| "To kdybych věděl tak to povím, on za mnou přišel sám." odpoví ti. Znovu zavrávorá a málem spadne na teb |
| |
| Takže nic. Zase velká škoda. Tak musím hledat jinde, pomyslím si a uhodím ho spodkem nože do jeho spánku aby omdlel. Zbohem dráčku. Přeju ti pěkné střízlivění. U tebe to bude hodně zajímavé. Až je škoda tě zabíjet, usměji se a utřu do něj svuj nůž. Vyjdu ven a kývnu na ředitele. Někdy se zase stavím na víno máš ho dobrý, usměji se na ní a vydám se do auta. Odjedu a zamířím domu. Třeba něco našla ona. |
| |
| Zaslechnu auto, ale nevšímám si toho, protože to bude Vrána, tada pravděpodobně. Válím se na lehátku v bazénu nahá a čumím do notebooku. Počkat to nemohl být on. Měl jiné oči? pomyslím si. Napiju se Pinacolady a zkoukám staré fotky Johna a ty jak vypadal když ho pustili z vězení. Toho by nepustili zpět ddo bílého domu, kdo ěm to tedy napadl, ten koho sebrali? přemýšlím. |
| |
| Katrin najdu v bazínu jak se tam válí nahá a kouká do notebooku. Ten co tě napadl byl pouze nějaký opilec. Docela pochybuji že by tě byl schopen znásilnit i kdyby věděl k čemu to mezi nohama je, usměji se na ni. Máš něco? zeptám se jí a protáhnu se. Možná si koupím masérku nebo maséra. |
| |
| "Opilec?" povytáhnu obočí a podívám se na ní. "Před deseti lety to byla nabušená gorila." řeknu a ukážu jí fotku na, který je on před deseti lety jako hromada svalů. "Navíc Josh a ten chlap co ho sebrala se neshodují, není to ten samej chlap." zabručím nevrle. "Docela by mě zajímalo, jestli ty jsi mluvila s ochlastou tak kam zmizel tamten co mě dnes napadl." prohodím zamyšleně. |
| |
| Ne opilec. Zhulenec. A to budeme muset zjistit kdo vede policii. Ten kdo vyměnil vedoucí mu musel pomoct. Proto ji odstranili. Alespoň víme koho zmáčknout. Koukni se na to, usměji se na ní a shodím ze sebe šaty. Vklouznu do vody. |
| |
| Kývnu a hacknu počítač, ve kterém jsou zapsána data kde kdo co ved. Od věznice po obyčejnou stanici policie. Podaří se mi najít toho pravého. "Chm nějaký Kris Black." řeknu. To jméno neříká nic mě ani Vráně. "Zajedu se tam podívat." prohodím a přepnu na kamery abych hlídala prezidenta. |
| |
| Ne pujdu já. Dva bloky od policejní stanice je dobrá budova pro odstřelovače. Znám to tam, řeknu jí a vylezu z vody. Utřu se do ručníku a obleču se. Sednu si do auta a dojedu na moje místo. Často jsem sem chodila za svou známou. Vylezi na střechu a položím tam odstřelovačku. Zamířím jí na okna stanice a kancelář vedoucího. Nejdřív si ho chci prohlédnout než ho vyfotím. Na zaměřovátku mám i kameru propojenou s počítačem. Mám ráda tyhle hračičky. |
| |
| Janna Velitel tam je, je to velmi pohledný mlaďoch. Zrovna se dhaduje s pár strážníky. Zřejmě jim nadává za blbě odvedenou práci. Pak je pošle pryč a přijde tam za ním ten chlápekco napadl Katrin dneska...Rozhodně se jeho postava shoduje s tou na kameře. Velitel má krátké černé vlasy, modré oči a je tak metr 70 vysoký(tudíž se neshoduje s popisem na papírku), na sobě má černé sako. Tamtomu chlápkovi není vidět do obličeje má černou mikinu a přes hlavu má hozenou kapuci. Velitel mu vrazí pěstí a začne na něj řvát, že to zpackal. |
| |
| Mám tě chlapečku, ušklíbnu se. Dokonce i tenhle chlápek dělá chyby. Rozhodně mi to zlepší náladu, když vidím. Zapnu kameru je to propojený na notebook Katrin takže to vše může vidět a nahrát. Mám tvého chlapečka Katrin. A jeho parťáka taky budu jednoho z nich sledovat. Chci aby jsi sem přijela a vzala si toho druhého a fofrem, řeknu jí do kamery. |
| |
| Zrovna hledám informace o tom chlapovi co mě dneska napadl, když mi přijde od Janny záznam z video kamery. Povzdechnu si. Zaklapnu notebook, dopravím se na kraj bazénu. Dojdu do svého pokoje a obléknu se do pracovního a vyrazím k policejní stanici. Přes pracovní oblečení mám řerné šaty. Ano mám úchylku na černou barvu. Zaparkuju a zmáčknu kouzené tlačítko. Moje auto zmízí a já v něm taky nejsme vidět. Zapnu si laptop a čekám jestli mi řekne ještě něco. |
| |
| Počkám si dokud neuvidím její auto. Pak namířím odstřelovačkou zase na toho chlápka a zapnu kameru, aby je oba viděla. Vem si toho svého miláčka. Myslím že s ním máš nevyřízené účty. Ten velitel je muj, řeknu a vydám se do auta. Přesunu se tak abych viděl na parkoviště a vchod do budovy. Vezmmu dalekohled a čekám na svuj cíl. |
| |
| Když vyjde můj cíl tak počkám až nastoupí do auta a pak vyrazímza ním. Odneviditelním se. Ale jedu tak aby nepojal podezření. Janny cíl zůstává v budově. |
| |
| Netrvá dlouho a Katrin cíl zmizí. Ona se vydá za ním a já zvednu telefon. Vytočím telefon a nasadím zoufalí tón. Prosím pomozte. Je tu mrtví muž... začnu. jako další jim řeknu popis toho chlápka co právě odjel a povím jim ulici kousek odtud. Je to kousek takže mu bude sedět načasování jeho odchodu. A hlavně tohle nikomu nesvěří bude tam muset jít sám. |
| |
| Janna Zamumlá ti do telefonu, že tam hned někoho pošle. aklapne telefon a vyběhne z budovy. Vypadá naštvaně. Nasedne do auta a popojede k té uličcce. Vystoupí a jde se tam podívat. |
| |
| Jedu opatrně za ním, když vystoupí tak vystoupím taky a jdu nepozorovaně za ním. Vezmu si do ruky hůl. Proplížím se za něj a švihem ho přetáhnu zezadu do kolen takže padne na kolena. Hůl mu přehodím před krk a táhnu dozadu abych utáhla zvduch. nůž mu přiložím zezadu na hlavu. Snad sis nemyslel že mě dostaneš jen tak lehce, usměji se mu do ucha. |
| |
| "Tohle je napadení policejního velitele." zavrčí na tebe. "A navíc nevím o čem to mluvíš." dodá. |
| |
| Ano já vím. Proč myslíš že ti tu držím nůž u krku. Protože jsi fešák? Posmívám se mu. Zachránil jsi špatného člověka od vězení. Ten pro kterého jsi teď šel. Vím toho dost a teď mluv. Nebo tě donutím. Kde je tvuj šéf, zeptám se ho. |
| |
| "Jakej šéf? CO to bleješ." zeptá se tě. "Vůbec nevím o kom, nebo o čem to mluvíš." sykne. |
| |
| Ten co plánuje vraždu prezidenta, řeknu a jeho ruku položím na zeď. Úderem nože ho trefím na klouby abych mu je rozdrtila. Šlápnu mu na koleno a to mu rozbiju taky. Nůž zabodnu do jeho ramene abych si ho podržela. Budu klidně pokračovat celý den a nezemřeš. V této uličce tě nikdo nebude hledat dokud nebudeš mrtví. Tak co mi povíš. Budu tě mučit dlouho než promluvíš? Usměji se. |
| |
| "Vražda prezidenta? Kdepak, tady vůbec o prezidenta nejde." řekne a rozchechtá se. "Tady jde pouze o princip, máme se postarat o vás dvě, ale on kd nám nikdy nepřijde. Jen nám pošle lísteček o co se máme postarat." prohodí. |
| |
| Kde si máš vyzvednout další lístek? Zeptám se ho a vytáhnu dýku z rány zabodnu ji kousek vedle. |
| |
| "Nevím." řekne. "Zatím nikde." zavrčí. |
| |
| To bude dlouhý den, usměji se a škubnu rukou s nožem že ho rozříznu směrem nahoru. Kde a kdy? zopakuji otázku a hodím ho na zem. Dopnu ho do přirození a přiložím mu nůž do přirození. |
| |
| "Já nevím, nikdy nevíme místo ani čas." zavrčí. |
| |
| A jak se ho dozvíš? Dochází mi místo kam řezat. Měl bys to rychle vyklopit, usměji se a lehce mu naříznu přirození. |
| |
| "Jou to zprávy různě na ulici, jsou zašifrované." řekne ti. Najednou se někde v dálce ozve explozivní rána. On se ušklíbne. "Myslím, že je právě tvoje milovaná kamarádka mrtvá." řekne. "Jestli chceš znát šifrování tak se zeptej tvého kamarádíčka ve věznici. Ředitele věznice." dodá. |
| |
| Velmi ráda. Děkuji za informace, usměji se a odříznu mu přirození hned na to mu podříznu krk. Amatére, ušklíbnu se. Vezmu jeho tělo a hodím ho do popelnice. Hned na to ho zaliji benzínem a hodím do něj sirku. Nasednu do auta a vyrazím k výbuchu i když pochybuji že ji dostali. |
| |
| Dorazíš k místu výbuchu, už jsou tam hasiči, policie a záchranka. Všimneš si, že zrovna nakládají ošklivě poraněnou Katrin. Má ránu na hlavě a má celou levou ruku popálenou a taky nohu...je v bezvědomí. Taky tam vidíš její auto v plamenech o což se starají hasiči. Policie se stará o zbytek. |
| |
| Sáhnu si do přihrátky a vytáhnu si tam odznak FBI. Hodím na sebe plášť FBI a vydám se k sanitce. Mávnu na doktory odznakem. FBI záležitost národní bezpečnosti tu zraněnou okamžitě přebírám. A bez otázek , řeknu mu a vezmu lůžko na kterém je naložena. Vydám se k svému autu ji naložit. |
| |
| "Ta zraněná musí do nemocnice, jin zemře." řekne ti lékař. |
| |
| To je moje záležitost ne tvoje, odseknu a mávnu plackou s odznakem. Naložím ji do auta a vyrazím do naší nemocnice. Tam se nikdo nebude blbě ptát. Když jsem dost daleko tak její auto na dálku přes její počítač odpálím. |
| |
| Všimneš si, že v ruce, kterou má v pořádku drží svůj laptop. Držela ho už předtím jen se o to v tu chvíli nikdo nestaral. Dojedeš do vaší nemocnice. Rána na hlavě jí pořád krvácí. |
| |
| Vytáhnu tělo na vozíku a vezmu ho dovnitř. Postarejte se o ní, řeknu jim a vezmu si její notebook. Nechám ji tam aby se o ní postarali a já se vrátím do auta. Podívám se na čem byla naposledy. Byla neopatrná? Možná byla chyba nechat jí toho na kterého je naštvaná. Te´d nám vzal roha a budu ho muset najít jinak, pomyslím si. |
| |
| Našla informace o tom týpkovi. Seděl 15 let ve vězení za vraždu, znásilnění a nějaké krádeže. Jeho jméno je Kesh Shadow, je mu nyní 36 let. Má hnědé vlasy a černé oči, ostře řezané rysy. Na čele má velkou jizvu. Je to bývalý policejní pyrotechnik....pracoval na policejní stanici v Anglii, velela tomu Katrin Dreamer...Dál tam žádné zmínky nejsou, ale Katrin si nadlala nepřátele tam kde prošla. |
| |
| Už mám chlápka, který po mě střílel z bazuky. Bude vědět velké kulové jako tohle, ale stejně se ho budu muset zeptat. Nemám tohle ráda jsem sniper a tohle mě opravdu nebaví. Nemám ráda takovouhle ruční práci, pomyslím si. Trochu se vrátím ke klasice, usměji se a zamířím k věznici. Během cesty na noťasu najdu mapu okolo věznice. Hledám dobré okno nebo střechu pro střelce. |
| |
| Najdeš jednu střechu naproti oknu kde sídlí ředitel věznice. Nic lepšího tam není. |
| |
| Přesně tam zajedu. Zaparkuji pár bloků dál, aby o mě nevěděl. Pěšky dojdu k té budovy a vlezu tam zadním vchodem. Vystoupím na střechu a připravím si odstřelovací pušku. Zaměřím si na jeho okno. Ještě nemohl získat podezření a já chci vědět jestli tam není a jestli tam náhodou není ten druhý. |
| |
| Vidíš, že něco skenuje a pak to posílá přes mail. Je tam sám. Zabručí ti laptop. Když ho tevřeš tak zjistíš, že má ový mail. Je tam oskenovaný papír. Na něm jsou znaky a k tomu "překlad". V mailu je napsáno, ať hledáš podobné znaky na zdech po ulici. |
| |
| Zvednu telefon a zavolám mu. Hni se a máš v hlavě velkou díru. Takovou jakou si spravit nenecháš. Ten mail je od tebe pěkný. Jak jsi se dozvěděl že ho chci? Zeptám se ho. |
| |
| "Janno, neblázni, jen sem si vzpoměl, že mi to tu nechal jeden týpek, takovej v černý kapuci, řekl, že se mi to bude hodit. Prý sem měl hledat zašifrované zprávy na ulici. Byl tu asi tak před pěti minutama. Myslel sem, že by se ti to mohlo hodit." řekne naprosto klidným tónem. |
| |
| Stejně jako tobě nové oko. Nikomu to nebude podezřelé teroristický útok, pooznamenám klidně. Máš mi k tomu co říct nebo se budeš vymlouvat dál? dodám ještě. |
| |
| "Já se nevymlouvám, mluvím pravdu. Taky říkal, že ho poslal velitel policie." řekne ještě. "Nic jiného nevím, neříkal nic jiného." prohodí do telefonu. |
| |
| A kam zmizel ten druhý chlápek? Potřebuji někoho zastřelit, zeptám se ho. |
| |
| "Povídal něco o nemocnici, že prý něco potřebuje dokončit." odpoví ti. Pravděpodobně si myslí, že Kat vezmou do normální nemocnice, chce ji dorazit. |
| |
| Blbec to si vážně myslí že mě tým raketometem dostal? Pomyslím si s úšklebkem. Ten po kom jdeme možná je dokonalí, ale jeho pomocníci nikoli. Zatím zbohem. A doufej že se mi už nikdy nedostaneš na mušku. Příště to možná zmáčknu, řeknu mu a vypnu hovor. složím pušku a vrátím se do auta. Zamířím do nemocnice kam měli převést Katrin. Třeba ho tam ještě stihnu. |
| |
| Dojedeš do nemocnice a tam uvidíš u recepce chlápka s kapucí. "Omlouvám se pane, ale ona tu neleží." řekne recepční. Ten retard vytáhne colt a vezme ji pod krkem a namíří jí zbraň zezadu na hlavu. Kouká se i směrem k tobě. "Kde leží? Já vám nevěřím, že tu není!" zařve na celý sál. |
| |
| Usměji se, když ho uvidím. Konečně se na mě usmálo trochu štěstí. Coltem? Notak copak nemáš nějakou pěknou bombičku to je přece tvá specializace, pomyslím si posměšně a vytasím svou devítku. Namířím na jeho ruku se zbraní a vystřelím. Pohni rukou a máš v hlavě kulku. Být tebou tak bych nic nezkoušela, pronesu k sobě. Mám na sobě stále vestu FBI. |
| |
| Mineš, on stihl uhnout, odhodil colt, vytáhl spínač a zmáčkl. Sám i s tou recepční vybouchl. |
| |
| To že minu je docela divný. Jsem sniper jako takoví mám v popisu práce neustále trefovat a to i na mnohem větší vzdálenosti. Rychle se otočím a přistanu na břichu. Kryju si hlavu a krk, abych se nezranila, abych dokázala odejít po svých. Naštěstí jsem daleko od výbuchu. Škoda, ale stejně asi nic nevěděl, pomyslím si a vstanu. Vydám se hledat po malbách jak mi doporučil vězeňský velitel. |
| |
| Zatím nic nenacházíš. Ozve se ti v laptopu, že ti přišel mail je od Katrin...má tvojí mailovku od doby co jsi jí přeposílala tu nahrávku a tak. Myslím, že vím, kdo je ten co se nás snaží zabít, rychle přijeď, než bude pozdě. stojí ve zprávě. Psala ti přes mobil. |
| |
| Pozdě? Co to zase vymýšlí? Pomyslím si a otočím auto. Nenašla jsem vůbec nic. Zamířím přímo do nemocnice zjistit na co přišla. Docela by mě zajímalo jak se jí to z chirurgického stolu povedlo. |
| |
| Dorazíš do nemocnice. Sestra ti rovnou ukáže pokoj na, kterém je Kat. Když tam dorazíš ta ona leží na posteli a má pod krkem nůž. Vlastně neleží tak docela, zádama se oírá o vašeho šéfika a on jí drží pod krkem nůž a v druhé ruce drží jakýsi spínač, pravděpodobně na bombu. "Zdravím Janno." ušklíbne se. "Jestli se hneš tak celá tahle budova vyletí do vzduchu a jí podříznu hrdlo." řekne. |
| |
| A ty poletíš s ní. V tuhle chvíli jsi ode mě nějakých pět metrů. To je hodně blízko s téhle blízkosti tě trefím do oka a to za pohybu. Zapomínáš s kým jednáš, ušklíbnu se. Hodně mě podcenil já jsem profesionál a nějaké zastrašování pro mě nic neznamená. Ruku mám kousek od pistole dokáži tasit docela rychle, kdyby to nečekal tak by ani nestihl zmáčknout vypínač. Odtud neutečeš pokud tě nenechám. A mě se nějak nechce. Nezmínil jsi se že cílem jsi ty osobně, dodám. |
| |
| Všimneš si černého pantera pod postelí. On o něm zřejmě neví. "Kam koukáš? Vidíš bubáka?" zeptá se s úšklebkem. Kat ti naznačí ať dupneš. Zřejmě je to znamí pro čičinku pod postelí. Když si všiml kam šaháš tak přitlačil na nůž a Kat vytekl pramínek krve z rány na krku. |
| |
| Ne pouze mrtvolu, odpovím a dupnu. Sleduji co se stane dál a okamžitě jak je to možné tasím zbraň a střílím. |
| |
| Čičina potichu vyleze druhou stranou a skočí na toho hajzla zezadu. Drápy mu zasekne do hrudníku a cytne mu ruku ve, které drží spínač na bombu. Jakmile vytasíš zbraň, tak Kat utíká mimo dosah jeho nože a čičina bee spínač a schovává se za tebe. Kat se opírá o zeď, ale brzy jí začnbolet spálená noha a kácí se k zemi, zavře oči a jen leží na zemi. Pravděpodobně jen omdlela. Ty toho pitomce trefíš mezi oči, do srdce a do palice. On se skácí k zemi mrtvý. Přiběhnou vyplašení doktoři a sestry. Jeden lékař a jedna sestra běží ke Katrin. Blackie se ti nasouká pod nohy a začne se k tobě lísat hlavou. |
| |
| Třikrát ho trefím. Ze tří výstřelů to není úplně nejhorší skóre. Otočím pistoli a namířím na přibíhající doktory. Ruce pryč kdo se pohne má v hlavě díru. Nejdříve mi povíte jak se sem dostal tenhle. A kdo ho pustil, zeptám se jich. Ten kdo ho pustil zemře, řeknu si sama pro sebe. Už jen za debilitu. |
| |
| "Nikdo ho ani nezastavoval. Byl to jeden z nás, nebyl důvod. Nevěděli jsme co má v úmyslu." řekne jeden z doktorů, mimochodem tvůj bývalý. |
| |
| Ukáži mu na hlavu pistolí. Zastřelila bych tě, ale byla by toho škoda, usměji se a zbraň skloním. Čekáte snad na pozvánku ať už ji ošetřujete, štěknu na ně. |
| |
| Proberu se až když jsem znovu na posteli. Blackei se schovala opět pod postel. Já už mám převázanou ruku i nohu a i ránu na hlavě. Hrozně mi třešt hlava a mám rozmlžený obraz. Doktoři už dávno odešli a jsem tu jen já, Janna a číča. |
| |
| Nechám udělat práci doktorů a posadím se na židli vedle postele. Nemá cenu pokračovat dál v pátrání toho hlavního máme i s důkazem kde sehnal všechny ty kontakty. No tak to vypadá že odměnu za odvedenou práci bude muset odvést nový zprostředkovatel, poznamenám k Katrin, když se probudí. Mezitím jsem jen tak z nudy procházela kamery v bílém domě. Budu se tam muset vloupat abych je zase odstranila a nezanachala po sobě stopy. |
| |
| Jen mlčky přikývnu. Když konečně vidím zase normálně tak se otočím na Jannu. "Budu si muset pořídit nové auto..." zabručím. "Jo a až mě pustěj tak tě propašuju do Bílého domu, myslím, že ty kamerky se ti budou hodit pak jinde." prohodím. Přinesou mi jídlo. Není to nic moc ani to nevypadá moc vábně, ale mám hlad. Tak se do toho pustím. |
| |
| Zamračeně kývnu a v tu chvíli mi něco dojde. Ještě jeden chybí. Ten malý co napadl moji přítelkyni, pomyslím si. Tohle není vše jeden nám chybí. Minimálně jeden a nevíme jestli tomu velel. Hlídej moje kamery, řeknu jí a podám jí svuj notebook. Na kousek papírku jí napíši svoje číslo na mobil. Muj mobil, kdyby se tam hnul nějaký trpaslík nebo někdo podezřelý tak okamžitě volej. Musím si projít jednu stopu. Jen pro jistotu, řeknu jí a odejdu. Jdu hledat ty nápisi na stěnách budov pomocí toho klíče co mi poslal na šifrování. |
| |
| "Až pojedeš zpátky přivez mi nějaké jídlo." houknu na ní než odejde a já koukám na kamery. Ten se v bílém domě neukáže, šel po nás, takže buď dorazí ke mě, nebo půjde po Janne, ale já jsem snadnější cíl. pomyslím si. Vezmu mobil a uložím si Janny číslo a nastavím si rychlé vytáčení. |
| |
| Janna Hledáš malby na stěnách ve městě, ale zatím nic nenacházíš. Najednou narazíš na jednu v temné uličce. "Tady, zítra v 15:00, jestli nepřijdeš zabiju tvoji matku." stojí ve zprávě. |
| |
| Po chvíli hledání najdu tu zprávu. Otázka kdy ji zadal a pro koho. Pravděpodobně to bude Katrin. O tomhle se nesmí dozvědět. Ráda bych viděla jak zabije moji matku možná bych mu za to i zaplatila. V případě že by ji dokázal najít což je něco co ani já nedokáži, pomyslím si s úšklebkem. Vůbec nepochybuji že to je pro nás když nám poslali klíč. Tak kolik zbývá času do tří? Pomyslím si a podívám se na hodinky. |
| |
| DO tří zbývá hodina. |
| |
| Zaparkuji tam auto a čekám. Nemohu se ukrýt na střechu jak to mám ráda a nemohu zavolat Katrin udělala by nějakou kravinu. Neobjeví se pokud na něj někdo nebude čekat a myslím že já budu dostatečná. Mám připravenou zbraň a nahozený motor. Jednu ruku mám na řadící páce už se nehodlám znovu nechat vyhodit do vzduchu i s autem. |
| |
| Zjišťuješ, o hodinu později, že si se sekla...přijde dítě...velké asi jako trpaslík. A k němu přijde muž s nějakou ženou. Tebe ignorují. "Půjdeš do nemocnice a tu ženu, kteoru si před týdnem zranil zabiješ, jinak já zabiju ji." Řekne ten chlap a ukáže na ženu, žena je vystrašená. Slyšíš jak se dítě rozpláče a vidíš jak muži přikyvuje a utíká pryč. Muž i s ženou odejde do uličky. |
| |
| Sleduji to co se děje. Pošlu zprávu své známé ať si připraví zbraň že po ní to dítě jde. Já se vydám do uličky za tamtím s tasenou zbraní. Nevšiml si mě mám výhodu. Proč, ale dával kody velitelovy věznice? zeptám se sám sebe. |
| |
| Slyšíš křik té ženy. Je to bolestný křik. Když nakoukneš do uličky vidíš jak ženu znásilňujě a přitom jí tříská. K tobě je zády. Žena tě vidí, ale neupozorňuje na tebe. |
| |
| Ušklíbnu se a schovám pistoli. Vytáhnu z oblečení jednu ze svých dýk. Proplížím se za záda toho chlapíka a přiložím mu nůž ke krku. Být tebou tak se moc nevzrušuji, šeptnu mu do ucha. |
| |
| On se zastaví. Má zrovna napřaženou ruku, chtěl tu ženu praštit znova. Žena má na sobě spoustu ran. |
| |
| Tak kam do toho zapadáš ty chlapečku. Kdo jsi ty. Loutkař nebo loutka. Mluv hned, vyzvu ho. |
| |
| "Já jen sháním lidi, píšu vzkazy a zadávám úkoly. Náš šéf šel do nemocnice nějaké ajné organizace, prý tam měl nedokončenou práci.(Do vaší nemocnice, ale to už je vyrešené)" řekne ten chlap. |
| |
| Výborně. Kolik lidí ti ještě po mém čistění zůstává? Zeptám se ho. A proč někdo od vás dal rozšifrovací kod veliteli věznice? |
| |
| "Chtěli jsme ho dostat na naší stranu, měl k tobě blízko." zavrčí. "Zbývám už jen já a ten malý spratek." dodá ještě. Poznáváš tu ženu, je to jedna z tvých kamarádek tady, nenít o žádný důležitý informátor. Víš, že má syna, dnes mu je tak 12 let, to byl ten klučina co utíkal do nemocnice. Najednou se ozve výstřel. Uvidíš malého Joshe jak míří na toho chlapa. Stojí za svou matkou. Trefil toho chlápka jen do ruky, takže ho nezabil. Pustí devítku na zem, klekne si a rozbrečí se. |
| |
| Špatná volba. Příliš se mě bojí, ušklíbnu se. Ani nedodám že má důvod já ráda střílím lidi. A pokud o mě neví tak je to mnohem lepší. Po výstřelu mu jedním plynulým pohybem otevřu hrdlo a nechám ho spadnout na zem. A vy dva jste mě měli taky kontaktovat, obrátím se k těm dvěma. Chytnu chlápka za vlasy a odtáhnu ho kousek stranou. Přitáhnu si benzín a poliji ho. A rychle zmizte než si to rozmyslím a pohřbím vás tu taky, kývnu na ty dva a hodím na něj sirku. Takže to je všechno. Byla za to nějaká odměna nebo si to vše vymyslel? A proč by to vůbec dělal. Co proti nám měl? Pomyslím si. |
| |
| Diana se zvedne, zvedá se velmi ztěžka. "Ani jsem nevěděla, že tu jsi..." řekne nešťastně, donutí svého syna vstát a odcházejí pryč. Zbraň tu nechali. Josh se na tebe otočí. "Promiň, ublížil by jinak mamince, kdybych já neublížil té pani." všimneš si, že Diana pajdá. |
| |
| To udělal stejně. Měl jsi střílet, poznamenám a vezmu si pohozenou zbraň. Vydám se do auta. Dojdu k autu a nastoupím. Vydám se za svou známou do nemocnice. Slíbila jsem že se ukáži. Nemám číslo na Katrin a má muj noťas takže dokud mi nezavolá tak bude koukat na ty kamery. |
| |
| ¨Přijde ti smska od neznámého čísla, že zatím nic. Je tam podepsaná Katrin. Dorazíš do nemocnice. Vidíš jak si malá snaží dát do automatu na kafe minci aby si koupila horkou čokoládu, ale nedošáhne tam. |
| |
| Přečtu si to a hned na to ji odepíši zpět že jsem už všechny dostala a nemusí do toho civět. Pokud to teda nebylo něco důležitějšího. Vezmu malé minci a hodím ji dovnitř. Jak se máš maličká? Usměji se na ní. |
| |
| Když jí vezmeš minci a hodíš jí do automatu tak se na tebe podívá a zazubí se. "Ahooj" zakřičí na celeo místnost a objeme tě. Pak si zmáčkne tlačítko na horkou čokoládu. "Už dobře. Prý maminku pustí za týden domů, ale asi ji sanitkou, protože nemáme auto, nebo spíš maminka nemůže řídit." řekne maličká a vezme si horkou čokoládu. Drží ji oběma rukama a pomaličku srká. |
| |
| Nebo vás hodím já. Právě jsem zjistila že mi chybí byt v tohle městě. To znamená že bych si ho měla pořídit, prohodím k ní a pohladím ji po vlasech. Tak pojď pujdeme za matkou, vezmu jí za ruku a nechám se vést. |
| |
| Nemůžeš ji chytit za ruku vzhledem k faktu, že oběma rukama drží kelímek s horkou čokoládou, ale za její mamkou tě vede. Vstoupíte a Marta zrovna spí. Probudí se když se otevřou dveře. "Ahoj Janno." pozdraví tě. |
| |
| Ahoj slyšela jsem o tom že pojedeš domů. nevíš o nějakém bytu na prodej poblíž? Na penězích nezáleží pokud bude dost velký tak to za něj dám, usměji se na ni. Posadím se vedle její postele. |
| |
| "Naproti nám je jeden byt. Je to v přízemí, byt je 3+1, myslím, že je asi za deset tisíc dolarů.." řekne. Malá si sedne na židličku a na stolek si položí horkou čokoládu. |
| |
| To je dost malý. Mám ráda hodně místa jak je vybavený? Zeptám se jí. |
| |
| "Hodně moderně. Teda vlastně je to vybavený nejmodernějším nábytkem, a na to, že je to 3+1 je hodně prostorný." odpoví ti. |
| |
| No tak se na to podívám. Jistě uvítáš novou sousedku. I když já jsem raději na hezký a pohodlný věci než moderní. I když, ke konci stiším hlav. Pokud dojde na zbraně tak miluji vymoženosti. A auta do toho budou spadat taky, usměji se. Doufám že ta odměna bude stát za to. Mám ohromné úspory po různých bankách po celém světě. ale ráda udržuji výdaje pod příjmy abych neustále bohatla a tenhle blb mě stál celé jedno auto. |
| |
| "No rozhodně. A budu se cítit líp, když budu mít tebe za sousedku. A Karloline se to tak jistě bude zamlouvat." usměje se. Malá vyhrabe nějakej papír a na něm je nakreslené černé auto a u něj postavička označená jako ty. Podá ti to. "To jsem nakreslila pro tebe." zazubí se. Tvoje vlasy mají dokonce na obrázku správnou barvu. |
| |
| Pěkný, usměji se na malou a vezmu si od ní malůvku. Jo a nejspíš budeš moct do své práce. Nějak se uvolnil tvuj starý post. A kdyby ti to nechtěli dát dej mi vědět. Udělám bububu na vysokých místech. Mám v pentagonu známosti, usměji se na ní. |
| |
| Povzdechne si. "Copak mohu velet policii z vozíku?" zeptá se smutně. |
| |
| Však se brzy uzdravíš. Nepotrvá moc dlouho a budeš zase na nohou, usměji se na ní. Velet můžeš i z křesla pokud na to dojde. Nebo jestli chceš pohodlnější práci, pokrčím rameny. No nic dej mi vědět až tě budou pouštět vyzvednu vás zde. Mám jednu známou v jiné nemocnici, usměji se na ně a pohladím ji malou. Vydám se za Katrin. |
| |
| Dojedeš do nemocnice a jdeš ke Kat do pokoje, a dveřmi do pokoje proletí sestřička po svých a za ní letí tác, a dva talíře s jídlem. "Tohle se nedá žrát!" slyšíš ječet Katrin. Talíře se rozbijou o stěnu. |
| |
| Myslím že ti to ale prospívá, usměji se na ni. Obejdu bordel a dojdu k její posteli. Posadím se na židli. Tak teď jsou všichni mrtví. FBI a tak dále sice něco tuší, ale nic nemají nenechali jsme stopy. Zadání splněno do písmene, usměji se. |
| |
| "A tím chceš říct jako co? Dyť je to odporný." zbaručím nespokojeně. "Já za tebou volala, ať mi přineseš jídlo, ale nereagovala jsi..." prohodím a povzdechnu si. Přijde doktor, konkrétně bývalý Janny. "Pustíme ji domů, ale budu za ní dojíždět osobně abych jí dělal převazy a kontroloval její zdravotní stav." řekne nám. |
| |
| A nic na ní nezkoušej. Pokud nechceš zemřít. Ona není tak hodná jako já, ušklíbnu se doktorovy. A teď mi honem vyklop, kdo převzal zadávání úkolů. Dluží nám organizace pěkný balík a já ho dostanu ať už ta zakázka zadaná byla nebo ne, řeknu mu. |
| |
| "Hm...myslím, že to de dočasně vést ten co byl nad vaším šéfem. Ehm...myslím, že je to jeden z těch patolízalů v pentagonu. Ten nejvyšší co tam je." prohodí. |
| |
| Prezident? Tak to bude sranda. Uvidí že tady mu nikdo do prdele nepoleze, ušklíbnu se a zvednu se. |
| |
| "A vezmeš mě neprve domů?" zeptám se. Doktor mi ještě přiveze vozik, protože tím chodit nemohu. |
| |
| Mohu tě tam hodit, usměji se na ní a pomohu ji na vozík. Odvezu ji k autu a posadím ji na místo spolujezdce. Vyrazíme k ní domu. |
| |
| "Doufám, že si toho pitomce co mi zníčil auto pořádně vykuchala." zabručím. |
| |
| Vyhodil se do vzduchu spolu s nemocnicí kde tě hleldal, ušklíbnu se. |
| |
| "Škoda." řeknu. "A docela ráda bych věděla, proč po nás šel." poznamenám. Přijíždíme ke mě domů. |
| |
| Třeba se to ještě dovíme, prohodím. Vlastně je mi to jedno. Dorazíme ke Katrin domu. Posadím ji zpět na vozík a odvezu ji do domu kde si ji převezme správce. Já si jdu něco zařídit, řeknu jí a vrátím se do auta. Jdu se podívat na ten byt. Zavolám tomu kdo to prodává že mám zájem si to prohlédnout. |
| |
| Když zavoláš tak se ozve ženský a v celku sympatický hlas. "Ach ano, ano jistě, zatím tam ještě bydlím, ale přijeďte kdykoliv." řekne ti. Zaslechneš štěknutí psa. |
| |
| Hned jsem tam, prohodím a zastavím před domem. Vylezu z auta a dojdu k tomu pokoji. Zaklepu na dveře a počkám. |
| |
| Dorazíš k domu a vejdeš dovnitř. Zaklepeš na dveře toho bytu. Chvilku nic, když najednou otevře dveře taková drobná pani, může jí být jen něco málo přes 40. Je docela pohledná a má sympatický hlas. "Dobrý den, poďte, poďte, všechno si prohlédněte." řekne a zve tě dál. "Chcete čaj?" zeptá se tě. |
| |
| Trochu si dám, usměji se na ní a vejdu do pokoje. Začnu prohlídku. |
| |
| Byt je prostorný, moderně vybavený. I kdy je to moderní tak to vypadá v celku pohodlně. Když dojdeš do kuchyně tak vidíš, že čaj je už hotový. Ani nevíš jak na to vybavení dokázala ta ženavydělat. Vypadá to totiž, že žije sama. |
| |
| Vypadá to přijatelně. Pokud tu teda nejsou štěnice, usměji se. Trochu pochybuji že to je poctivě zaplacený byt, ale to je mi úplně jedno. Každého kdo sem přijde otravovat nemám problém zabít. |
| |
| Janna "Štěnice tady? Kde by se tu vzali." řekne žena ti nalije čajdo hrknu a postaví ho před tebe. Je pomerančový. "Manžel vydělával hodně, dělal ředitele u jedné firmy na auta, já už ani nevím jak se ta firma jmenovala, ale nedávno zemřel na rakovinu a já sama tenhle byt neutáhnu. Chci se přestěhovat do něčeho menšího." řekne ti žena a napije se čaje. |
| |
| Dobře vezmu ho, kývnu a napiji se čaje. Vezmu mobil a naklikám si tam převod peňez. Nechám si od ní nadiktovat její účet a přepošlu jí peníze. |
| |
| "Zítra tu už nebudu. Potřebuji dnes dořešit něco ohledně nového bytu a dobalit si svoje věci, nábytek samozřejmě ne, ten vám tu zůstane." řekne ti žena. |
| |
| Dobrá zítra se nastěhuji, kývnu a nechám jí tam ať si dořeší co chce. Nasednu do auta a zamířím k Katrin do domu. Než budu mýt volný byt tak u ní přespím. Mise hotová. Už mám kde přespat i v tomhle městě. To se mi množství mých základen rozrůstá, pomyslím si a zastavím před jejím domem. Zaparkuji auto a jdu se na ní podívat jak na tom je. |
| |
| Chvilku před tím, než přijela Janna jsem usla, ale probudím se jakmile se jen trochu pootevřou dveře. "Tak co? Všechno zařízeno?" zeptám se jí unaveně. |
| |
| Ano všechno jsem si už zařídila. Ještě dnes tu u tebe, ale přespím. Klidně spi já trefím, usměji se na ní a nechám ji odpočívat. Vydám se do svého pokoje. Tam otevřu notebook a jako každou noc začnu brouzdat po internetu. |
| |
| Janna Dlouho brouzdáš na internetu, asi tak tři hoďky před svítáním začneš být ospalá. |
| |
| Spánek mě dohoní asi tři hodiny před svítáním. Uložím se do postele a na chvíli usnu. Probudím se ještě před tím než začne svítat. Nechám si od konořího udělat snídani a kávu. |
| |
| Komoří ti donese kávu a snídnani. Donesl ti slanou i sladkou snídani aby jsi si vybrala co chceš. "Chcete slaninu s vajíčkem nebo něco jiného?" zeptá se tě zdvořile. Pak se ozve zvonek. "Omluvte mě, podívám se kdo to je." řekne ti omluvně a odejde. Po chvilce se vrací s doktorem, tvým bývalým, přišel na kontrolu ke Katrin. Projde kuchyní a vede ho nahoru ke Kat do pokoje. Pak se vrátí a čeká jestli něco nepotřebuješ. |
| |
| Ráno vstanu a vydám se po oblečení do kuchyně. Dostanu snídani. Vyberu si slanou snídani nejsem příliš na cukry. Dorazí doktor aby se podíval na Katrin. Já se zvednu od jídla a přidám se k němu. Pujdu s tebou. Pro Katrin je nepříjemné tě zastřelit, když je ochromená, tak si to vezmu na starost já, popíchnu ho s úsměvem. Opřu se o rám dveří, když dorazíme a čekám co poví doktor jsem zvědavá jak na tom je. |
| |
| On se na tebe jen letmo podívá. Vstoupíte do pokoje. Kat ještě spí. Dojde k ní a chce na ní sáhnout, ale Katrin vyletí zdravá ruka a udeří ho do nosu, takže začne krvácet. "Nikdy mě nebuďte." zavrčí Katrin a otevře oči. |
| |
| Ušklíbnu se, když dostane doktor po nose. Trochu jsem to očekávala, protože bych zareagovala podobně jen s tím rozdílem že já spím s nožem nebo pistolí a zabila bych ho. Teď už jsi vzhůru, poznamenám s úsměvem. |
| |
| "Jo...bohužel." zabručím nevrle. Doktor si narve dva kusy papírového kapesníku do nosu a vytáhne čisté obvazy. Sundá mi obvaz z nohy a ruky..není na to příliš pěkný pohled. Vytáhne mast, kterou mi nejprve natře na popálené končetiny a až pak tam dá čisté obvazy. "Zatím nedokážu říct jak dlouho se to bude hojit, každopádně tam zůstanou jizvy. Pořád platí, že musíte ležet." řekne a zvedne se ode mě. Pak si zbalí věci a rychle jde pryč. |
| |
| Zřejmně ještě chvíli nebudeš moct pracovat, poznamenám. Dojdu k ní a posadím se k ní na postel, když odejde doktor. Moje číslo máš. Když budeš něco potřebovat klidně brnkni. Ráda si popovídám, usměji se na ni. |
| |
| "To bude pěkná nuda, když nebudu moct pracovat." řeknu otráveně. "A taky by mě zajímalo kdo nám dá peníze za naši zakázku." dodám. |
| |
| Tak nějak tuším. Jdu si s ním pokecat, pousměji se a nechám jí tam. Nasednu do auta a zamířím do kanceláře vůdce téhle organizace. |
| |
| Dorazíš ke kanceláři. Je tu pár zaparkovaných aut. |
| |
| Vylezu z auta potom co tam zaparkuji a zamířím do kanceláře šéfa. Předpokládám, že už se am nový šéfik nastěhoval a nechala jsem mu dost času. |
| |
| Dojdeš do kanclu a za stolem sedí nějaký mladých chlap. POměrně pohledný. Podívá se na tebe a zářivě se usměje. "ÁÁÁ vy budete Janna." řekne a vytáhne dva balíky peněz a položí je na stůl. "Jeden je pro vás a druhý pro Katrin Dreamer, čekal, jsem, že se brzy ukážete." usměje se a naůije si whisky. "Dáte si taky?" zeptá se tě. |
| |
| Ne nedám, odpovím mu a podívám se na balíky peněz. Převeď to na stejný účet jako vždy, kývnu a usměji se na něj. Nepochybuji že Katrin si to taky nechává posílat. Sice já si to nechávám posílat na účet, který je prázdný a pak ty peníze jdou před padesát účtů na celém světě než se zastaví na některém z mých účtů podle toho jak si je rozdělím, ale to nikdo nemusí vědět. |
| |
| "Ano, ano..ovšem." řekne. Trochu se začervená a ihned peníze převede na účty, na tvuj a Katrin. Vyklopí do sebe whisky. "Vlastně bych vám měl poděkovat, fotřík mi stál v cestě za kanceláří." prohodí. Všimla sis, něčeho velmi zajímavého mezi jeho nohama. Líbíš se mu. Snaží se to zakrývat nějakými deskami...ale moc mu to nepomáhá. |
| |
| V duchu se pousměji. Moc mi to nevadí. Právě naopak se toho dá dobře využívat tak proč mu dávat kopačky. Nakloním se k němu přes stůl. Tak to doufám že tě nenapadne stejná hloupost jako jeho, usměji se a pohladím ho po tváři. Pak ho tam nechám a odejdu. Nasednu do auta a vydám se do nemocnice se podívat na mou novou sousedku. |
| |
| "Fotřík byl blbec, že se chtěl zbavit tak krásné ženy..." řekne. Je jak zhypnotyzovaný. Dorazíš do nemocnice a v pokoji vidíš rodiče tvé kamarádky, tudíž babičku a dědu té malé. |
| |
| Pozdravím je a zamířím do jejího pokoje. |
| |
| "Ahoj Janno." pozdraví tě tvoje kamarádka a pak tě pozdraví i její rodiče. "Tak my už půjdeme vezmem Ashley na pár dní k nám." řekne maminka Caytlin. Pak se na tebe vrhne Ashley. Objeme tě. "Škoda, že si nepřišla dřív, budu teď bydlet u babičky, dokud se maminka neuzdraví." řekne s úsměvem. "Na to je pro tebe." řekne a dá ti ještě zabalený čokoládový bonbón. Pak odejde s babičkou a dědou a jsi tu sama s Caytlin. "Jak se máš Janno? Jinak mi oznámili, že budu mít svůj post zpět." řekne s úsměvem a posadí se stylem, že se opře zády o zeď. |
| |
| Usměji se na Ashley a pohladím ji po vlasech, když mě obejme. Tak tam buď hodná a děkuji, usměji se na ní a vezmu si od ní čokoládový bonbón. Pak odejde s babičkou. Rozhodla jsi se že potřebuješ trochu času? Zeptám se jí s úsměvem. Jo už to jde. Koupila jsem ten byt naproti vás a dostala jsem zaplaceno za poslední práci. co lepšího mě mohlo potkat, pousměji se. Taky je nový šéf do mě zabouchlý tak budu mýt dobré a dobře placené práce, pomyslím si, ale nemusí vědět o všem. Tak to ti gratuluji. Doufám že tam pořád budeš až zase budu potřebovat laskavost, poznamenám a posadím se na okraj její postele. |
| |
| "Jo to taky doufám, že tam budu." usměje se. "Ashley bude mít radost a asi bude pořád u tebe kdykoliv tu budeš a bude příležitost." řekne. "Jsem ráda, že se o ni rodiče postarají. Potřebuji si v bytě zařídit pár věcí, hlavně lepší dveře abych se tam s vozíkem procpala." dodá. |
| |
| Kdy tě pustí? Zeptám se jí. |
| |
| "V pátek ráno." řekne. (Je pondělí) |
| |
| Pak tě tu vyzvednu, usměji se na ni. Mám ti něco zařídit dokud budeš tady? Zeptám se jí. |
| |
| "Myslím, že není potřeba, sand jen jestli se zítra stavíš naproti u mě. Budou tam řemeslníci upavovat byt aby byl vhodný i pro mě na vozíku. Prostě je jen pohlídat aby nic neukradli nebo tak." poprosí tě. |
| |
| Není problém. Dokonce se i zbavím jejich mrtvol pokud se o něco pokusí, usměji se na ni a zvednu se k odchodu. Tak zatím, kývnu na ní a vydám se ven z nemocnice. Nasednu do auta a vydám se do svého nového bytu. |
| |
| Janna Přijíždíš k bytu a vidíš jak žena nakládá poslední zavazadla. Usměje se na tebe. Nemá moc drahé auto, je to spíš stará rachotina. Mávne ti na pozdrav a počká na tebe až vystoupíš. "Chystala jsem se Vám volat, abych vám předala klíče od bytu." usměje se na tebe a dá ti sadu klíčů od bytu. Jeden je od vchodu, další od schránky a dva klíče jsou k bytu, horní a dolní zámek. Všechny ti ukázal, který je na co. |
| |
| Není potřeba přijela jsem sama, usměji se a klíče od ní převezmu. Poděkuji ji za ně a vyprovodím ji k autu. Když je pryč tak zamířím k sobě do bytu. Prohledám byt jestli tam nenechala něco co by tam nemělo být. |
| |
| Žádné překvapení tu nenajdeš. Byt je takový jaký si ho viděla včera jen bez osobních věcí. |
| |
| Janna Uběhne pár týdnů. Nikdo se ohledně práce zatím neozval. Katrin už je skoro v pořádku. Jen ji ještě pobolívá ruka, ale už může chodit, běhat a v podstatě se vrátit do starých kolejí. Tvoje kamarádka a zároveň sousedka je ráda, že teď bydlíš v jejich bytě, protože je spokojená i Ashley, která je u tebe kdykoliv je to moné a vypráví ti různe historky ze školy. Občas ti přinese něco co nakreslila. Caytlin si zařídila v práci odvoz, aby pořád neotravovala tebe, protože na vozíku se jí tam blbě dostává, i přes to, že je na vozíku tak má na policii stále respekt. Také za Caytlin dochází nějaký rehabilitační pracovnice a pomáhá jí procvičovat nohy. Zrovna je u tebe Ashley, Caytlin tě požádala jestli ji pohlídáš, protože je sobota a Caytlin musí do práce a nechce ji nechávat samotnou doma. Víš, že má nějaké domácí úkoly, takže teď sedí v kuchyni a poctivě si je plní. Když je má hotové tak si to ukí do školní tašky aby si to pak odnesla zpět domů. "Zahrajeme si pexeso?" zeptá se tě Ashley. |
| |
| Uběhne dalších pár týdnů. Za tu dobu se nic moc zajímavého nestane. Nikdo po mě nechce žádnou práci což je docela podivem. Mám v úmyslu si s ním jít vážně promluvit, aby mi nějakou práci dal jen co dohlídám malou, která je zrovna u mě. Usměji se na malou, když má hotové domácí úkoly a zeptá se mě na pexaso. Proč ne, usměji se na ní a nechám jí to připravit. Učím ji tak trochu podvádět hlavně proto, že mám sama dost dobrou paměť tak si pamatuji kde co pod kterou kartou je. |
| |
| Janna Začnete hrát pexeso, když ti přijde smska od nového šéfika, že se máš dostavit dnes odpoledne. |
| |
| Výborně mohu mu hned nakopat zadek za tu dlouhou pauzu, pousměji se a odložím mobil. Vrátím se zpět k pexasu. |
| |
| Janna Začnete hrát. Ashley nepodvádí, hraje poc a je jí jedno, i když prohraje. Bere to tak, že je to jen hra. Ve dvě hodiny se staví Caytlin pro Ashley a ty můžeš vyrazit za šéfikem. |
| |
| Za dvě hodiny se dostaví Caitlyn a vezme si malou k sobě. Když odejde tak za sebou zamknu a vydám se na parkoviště. Nastoupím do auta a vyrazím do kanceláří. Tam se rovnou vydám k šéfikovy. |
| |
| Vstoupíš dovnitř a on zrovna předává složku Katrin. Pak se otočí na tebe. "Omlouvám se, ale nebyly zakázky a eď jich přišlo hned několik." řekne ti. |
| |
| Tak si jje máte sehnat, zabručím, když chci volno tak si o něj řeknu. Nemám ráda, když nemám co dělat. Tak co tam máš? Zeptám se ho a přestanu se mračit. Docela se už těším na nějakou prácičku moje odstřelovačka mi už docela chybí a střílet lidi jen tak není taková zábava, jako když vám za to střílení ještě někdo zaplatí. |
| |
| Janna Katrin se na tebe usměje a pozdraví tě. Pak odejde z místnosti. "Tak můžete dostat rovnou tři zakázky najednou. Ta před vámi také dostala tři. Všechny jsou na zabití našich bývalých členů, kteří se rozhodli, že se nás pokusí udat...řekněme, že jim to nedovolíme. Jeden je John Sekemoto, bydlí tady ve Washingtonu. Byt má hned naproti policejní stanici. Fotka je ve složce. (Vzpomínáš si, že je to taky jeden z tvých bývalých)." začne mluvit a vyndá jednu složku na stůl. "Druhá je Angelika Snow, žije na Slovensku konkrétně v Bratislavě. Žije na jižním konci Bratislavy, její dům nepřehlédnete je to totiž největší ba v celém městě, pravděpodobně ho bude hlídat policie." pokračuje a napije se vody. Vyndá druhou složku. "Přestěhovala z jednoho bytu do jiného. Do nějakého menšího. Před pár týdny, asi tak před třemi týdny. Bohužel nevíme přesnou adresu Jediné co víme, že bydlí také ve Washingtonu. Její jmeno je Alison Argent(je to ta ženaco ti prodala byt)." řekne a vyndá třetí složku. "Všichni mají fotky ve složkách a všichni jsou svobodní. Ta poslední je vdova." prohodí ještě. |
| |
| Takže dva lehký cíle a jeden se musí najít. Mám její číslo. Pokud mě nezná což je pravděpodobné tak si ten mobil nechala. Já jsem jí taky neznala nebude mě podezřívat a mohu ji podle něj vystopovat, usměji se a kývnu na souhlas. Beru všechny tři, řeknu mu a převezmu od něj složky. Odejdu od něj a vydám se k autu. Posadím se do něj a vyrazím k policejní stanici. Přijedu k ní zezadu, aby mě nemohl zpozorovat, předpokládám, že je na to že ho budeme chtít zabít připravený, ale dost pochybuji, že na odstřelovače. Tenhle způsob mám v oblibě pouze já, teda alespoň pokud vím. Ostatní mají raději bližší zážitky. Vylezu pomocí hasičského žebříku na střechu policie a rozložím si tam pušku. Zaměřím si okna jeho bytu. |
| |
| Janna Výhodné je, že střecha policejní stice je placatá tak jako ve většině zemí. Zaměříš si okna jeho bytu, ale zatím ho nevdíš. Možná bude chvilku trvat než dorazí do obýváku. Pravděpodobně je i pryč v tuhle chvíli. |
| |
| Asi není doma. Nevadí však on se tu objeví. Jak si myslí, že je naproti policii v bezpečí, pomyslím si a postavím si na zem vedle sebe noťas. Dáky zvednutému okraji mě takhle nebude vidět a schovám se tam. Otevřu si program a nabourám se do sítě operátorů. Dám vyhledávat gps souřadnice mobilu mého dalšího cíle. Občas nakouknu přes střechu jestli se už nevrátil. |
| |
| Janna Vidíš přijíždět jeho auto. Vystoupí z auta. "Hej já chci k domu policajty na hlídání!" zakřičí do telefonu když vystoupí z auta. "To mě nezajímá!" zařve znovu. Pak naštvaně praští telefon o zem a jde domu.Zřejmě nemá telefon už u sebe. |
| |
| Ušklíbnu se, když řve do telefonu. Zaměřím si ho na chodníku odstřelovačkou. Ty už je nebudeš potřebovat, pomyslím si a když je před dveřmi dovnitř tak stisknu spoušť. Mířím na jeho hlavu nevím jestli nenosí neprůstřelnou vestu a ani bych se tomu nedivila. Hned na to složím pusšku a vydám se do auta. Policii chvíli potrvá než zjistí odkud se střílelo, ale zas ne tak moc. Nasednu do auta a odjedu. Zastavím se několik kilometrů dál na parkovišti a otevřu si notebook. Začnu hledat byty nebo domu, které nedávno někdo koupil a fotky jejich nových majitelů. |
| |
| Když prohledáváš ty majitele tak ti zavolá Caitlyn. "Janno, teď mi volali ze stanice, že prý někdo zabil nějakého chlápka s přijímením Sekemoto naproti stanici. Zrovna před deseti minutama na mě řval do telefonu, že chce ochranku. Díky za vysvobození," prohodí vesele do telefonu. |
| |
| Žádnej problém. Ten už ochranku nepotřebuje, poznamenám k ní. Potřebuji najít jednu ženu nemáte tam o ní informace? zeptám se jí a řeknu jí její jméno. |
| |
| "Je to bývalá majitelka bytu, ve kterém jsem žila, ale zkusím o ní najít info. Naštěstí to mohu dělat i z domova. Až něco najdu pošlu ti to." řekne a típne telefon. Po chvilce ti přijde info. Ty si zatím nic nenašla. |
| |
| Pousměji se a najdu si to na mapě. Hledám vhodnou střechu v okolí pro odstřelovače. |
| |
| V okolí tam není nic vhodného. |
| |
| Zamručím. Příliš se mi nelíbí, že tam není vhodná střecha. Začnu hledat nějaké vhodné okno ideálně nějaké opuštěné budovy, ale dokázala bych si poradit i s obydlenými. |
| |
| Janna Shodou okolností je naproti dům, a v tom domě byt kde bydlí jedna členka atvoje kamarádka Diana. Bydlí tam se svým synem. |
| |
| Hmm Diana ta asi bude doma, teda, alespoň si to myslím, pomyslím si když zahlédnu její jméno na seznamu vlastníků. Zvednu telefon a vytočím její číslo. Ahoj co děláš? Potřebovala bych si pujčit tvůj byt, řeknu jí do telefonu. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR