Andor.cz - online Dračí doupě

Vypravěč - 27. prosince 2012 12:09

V Pallet Town právě začínalo krásné ráno. Divocí pidgeyové z nedalekého lesa něco vyplašilo, takže bylo možné je vidět jak se vznášejí k nebi. Na zemi zase pobíhali malé rattaty a dováděli mezi sebou. Byl nádherný den a v laboratoři profesora Oaka už netrpělivě čekaly pokébally na své nové majitele. Každé dítko, které právě dosáhlo patnácti let se už těšilo, až si pro své pokémony dojdou. Málokdo z nich mohl dospat, pár z nich i zaspalo. Ale musí být rychlí, nebo na ně nezbudou pokémoni a budou muset počkat, až jim bude moci dát profesor Oak další.

Markus - 27. prosince 2012 13:15

Vzbudil mně zvuk budíku. Vypnul jsem ho a ležel jsem dál. Pak jsem si ale uvědomil co je dneska za den. Dnes si mám jít pro svého prvního pokémona. Rychle vstanu a převleču se. Do batohu dám ještě několik věcí a pak už zcela připraven vyrazím do kuchyně. Matka i otec už jsou také vzhůru. Dobrý ráno. Pozdravím je a usměji se. Snídaně je už připravená na stole, takže se nemusím zdržovat a dělat si jí sám. Během jídla se mně matka ještě naposled zeptala zda jsem si to nerozmyslel, věděla však že mně nepřemluví abych zůstal. Dojedl jsem, rozloučil jsem se s Machampem a Machokem a pak i s rodiči. Slíbil jsem jim že jim zavolám až dorazím do města a vyrazil jsem. Rychlím tempem jsem si to namířil rovnou k laboratoři profesora Oaka a doufal jsem že tam nebude moc lidí, abych měl větší výběr z pokémonů.

FSgt. Toras Viegu - 27. prosince 2012 13:42

Velký den Včera jsem vytuhnul v posteli u televize, když jsem sledoval, ještě přímé přenosy z ligových zápasů a podobné věci. Na dnešní den jsem čekal už dlouho. Už od včerejška odpoledne mám sbaleno a vše připraveno na cestu. Rodiče jsou rádi, že konečně vyrážím na cestu a cítí, že jsem připraven. Nicméně asi jsem neměl tolik ponocovat, protože konečně slyším budík. Vytřeštím oči protože se ho vždy leknu a posadím se a rychle ho zaklapnu. "Nesnáším tohle zvonění....ale je spolehlivé." Zabručím si pro sebe a se zívnutím se protáhnu. Pak se rychle obleču do svého cestovního oblečení což je černá košile s krátkým rukávem a modré džíny. Zbytek věcí je už narvaný v batohu. Zajdu ještě do koupelny provést ranní hygienu a pak se vracím pro batoh, který si hodím na jedno rameno a do ruky vezmu boty. Seběhnu patro a položím vše ke dveřím a jdu se s rodinou nasnídat. Ti si se mnou ještě povídají a nakonec se loučí. Obouvám si boty a upravuju batoh na zádech a pak rychlým krokem, vyjdu z našeho domku na zahradu a dál na cestu k laboratoři profesora Oaka. Vždy se mi jeho laboratoř líbila. Otec mě tam sebou párkrát vzal, což byl pro mě vždy skvělý zážitek. Nu nyní si to štráduju právě tam pro prvního pokomena. "Hmmm kterého pokemona si tak vybrat?.... Charmandera asi ne ten se mi moc nelíbí, spíše Squirtela nebo Bulbasaura, ale kterého z nich? Musím se rozhodnout cestou." Už docházím k laboratoři, kde je asi ještě liduprázdno, ale přesto zahlédnu jednoho kluka, který vypadá na začínajícího trenéra. "Ahoj, taky začínáš cestu?" Mávnu na něj a s úsměvem jdu k němu.

Vypravěč - 27. prosince 2012 14:04

Oakova laboratoř Profesor Oak je už od časného rána na nohou a pobíhá na zahradě, kde se stará o pokémony, které dostal do péče. Když padne osmá hodina, začne vyhlížet z okna, kdy konečně uvidí nové trenéry. Když se před jeho branou objeví dva mladí kluci, potěšeně se usměje, oblékne si svůj plášť a sejde dolu. Otevře dveře a dojde až k brance. "Dobré ráno, chlapci," pozdraví oba kluky a otevře jim branku. "Ty budeš Markus, že ano?" zeptá se jednoho z chlapců a usměje se na něj. "Jak se má tvůj otec a jeho Machamp a Machoke?" zeptá se zdvořile, zatímco oba chlapce vede dovnitř. "A ty budeš Zack," podívá se na druhého chlapce, když mu Makrus odpoví. "Měl bych se zase u vás někdy zastavit na čaj," zasměje se a oba chlapce pobídne, aby šli dál. V laboratoři, přesně uprostřed, stojí kruhový stůl, na kterém jsou položené tři pokébally. Oak přivede chlapce ke stolku a nechá je, aby si stoupli těsně k němu. "Už víte, jakého pokémona chcete?" zeptá se chlapců a usměje se. "Mám tu Bulbasaura, Charmandera a Squirtla. Travního, ohnivého a vodního," jak je vyjmenovává, tak zároveň ukazuje na pokébally, ve kterých se nachází. "Vyberte si, jen žádné hádky," usměje se a trošku poodstoupí.

Markus - 27. prosince 2012 14:16

Docela mně potěšilo když jsem přišel k laboratoři a nikoho jsem tam neviděl. Ale pak mně napadlo jestli už není pozdě. Najednou jsem uviděl jak se blíží nějaký kluk a promluvil na mně. Ahoj. Ano taky. Už se nemůžu dočkat. Pousměji se a pak oba dojdeme až k brance. Ani jsme moc dlouho nečekali a profesor se hnedka objevil u branky. Když na mně promluví, tak se znovu pousměji. Ano já jsem Markus. Těší mně že vás poznávám. Otec i oba pokémoni se mají dobře řekl bych a mám vás od rodičů pozdravovat. Odpovím zdvořile a podívám se na druhého chlapce. Pak společně vykročíme do laboratoře za profesorem. Když vejdeme dovnitř, tak se rozhlédnu a pak vykročím s ostatními ke stolku. Profesor nám řekl jaké pokémony tu v pokébalech má a zároveň je ukázal. Natáhnu ruku a vezmu si pokébal s Charmanderem. Já bych si vzal Charmandera, pokud nevadí. Přátelsky se usměji a čekám koho si vybere Zack.

FSgt. Toras Viegu - 27. prosince 2012 14:27

Laboratoř a první pokemon "Tak to jsme dva." Usměju se a pak zpozorním, když se objeví profesor Oak a uvítá nás. "Dobrý den pane profesore, ano rodiče se těší až zase příjdete." Kývnu hlavou a jakmile nás zve dál jdu hned za Marcusem. Jakmile vejdeme do laboratoře tak si už ze zvyku zuju boty a dojdu je. Zastavím se až u kruhového stolu se třemi pokebaly. Samozřejmě vím, jací tam jsou, i když to profesor řekne pak nahlas. Zhluboka se nadechnu a nechám Marcusovi první výběr. Doufám, že mi to ulehčí, ale on si vybere Charmandera a mě nechá těžké rozhodnutí. "Kruci Bulbasaur i Squirtle jsou skvělí pokemoni jak se mám rozhodnout?" Zanadávám si v duchu a kouknu na Marcuse. "Ne v pohodě stejně mám raději vodní a travní typy." Ujistím ho s úsměvem a zadívám se na dva pokebaly. "Myslet takticky je hloupost vím v čem mi, který z nich bude dobrý..." Ještě chvíli váhám a pak nejistě vztáhnu ruku nad pokebaly a pár sekund jí nechám viset mezi nimi. Pak zavřu oči a klesnu rukou a uchopím ho a zvednu. "Vezmu si Bulbasaura." Vydechnu nakonec a stáhnu ruku s pokebalem k sobě. "Vím, že bude vůči tomu od toho kluka v nevýhodě, ale zase mi pomůže lépe chytit pa případně Squirtela." Opodstatním si své rozhodnutí a čekám, co bude dál.

Vypravěč - 27. prosince 2012 14:45

Laboratoř Poté, co si vyberete pokémony, zbývající pokéball zajede do stolu. "Nuže chlapci, tady máte své pokédexy a pět pokéballů. Další pokébally si budete muset kupovat sami," podá vám jmenované, přičemž se stále usmívá. "Pokedex v sobě obsahuje všechny informace o známých pokémonech. Stačí, když ho zamíříte na pokémona a on vám o nich řekne vše co ví," poučí vás ještě a pak vám ukáže kudy ven. "Právě začíná vaše cesta plná dobrodružství a také nebezpečí. Putujte, objevujte nové pokémony a hlavně na sebe dejte pozor," dovede vás ke dveřím. "Hodně štěstí, chlapci," usměje se, doprovodí vás až k brance, kde počká, dokud se mu neztratíte z dohledu.

Markus - 27. prosince 2012 14:57

Laboratoř a cesta Zack vypadal že se nemůže rozhodnout. Ani se nedivím, ona jsou to dobří pokemoni. Nakonec si ale vybral Bulbasaura. Podívám se na profesora. Ten nám dal pokebaly a pokedexy. Děkuji. Pousměji se a pokebaly zandám do připraveného pouzdra. Pokedex si dám do zadní kapsy. Pak pomalu vyjdu ven a podívám se na profesora. Děkuji moc. Budu na Charmandera dávat pozor. Hodně štěstí i vám. Otočím se a vyjdu na cestu před brankou. Ještě jednou se podívám na profesora a zamávám mu. Pak vykročím směrem k Chromovému městu.

FSgt. Toras Viegu - 27. prosince 2012 15:02

Na cestu "Děkuji, a nemějte obavy o Bublbasaura bude postaráno a brzo vám pošlu snad nějaké své nové pokemony." S úsměvem se rozloučím s profesorem a připnu si pokebaly na opasek a pokedex dám do zadní kapsy ryflí. Pak rychle doběhnu ke dveřím a obuju se. Potom, už opouštím pozemek laboratoře a popoběhnu za Marcusem. Chtěl jsem se seznámit s Bulbasaurem, ale nechci aby mi ten kluk utekl, raději bych cestoval s ním. "Počkej na mě.....Uh...nechceš cestovat pohromadě? Přece jen samotnému je člověku nudno." Kouknu na něj zvídavě a případně s ním srovnám krok. "Jinak jsem Zack , ale to už asi víš." Představím se nějak.

Markus - 27. prosince 2012 15:12

Nový přítel Už jsem vyšel na cestu a vykročil k Chromovému městu, když tu na mně zavolal Zack. Otočím se a počkám až dojde ke mně. Dobře, proč ne. Sem Markus. Představím se a podám mu ruku. Pak se podívám na cestu před sebou. Přemýšlím že bych se podíval na Charmandera. Nakonec se rozhodnu že ho pustím až na nějakém vhodnějším místě a nebo až bude potřeba. Podívám se na Zacka a pak už vážně vykročíme směrem k městu.

FSgt. Toras Viegu - 27. prosince 2012 15:14
	Společná cesta "Těší mě." Stisknu mu ruku a pak se vedle něj vydám kupředu. "Chromové město je v celku daleko cesta, která vede k němu je mezi lukami pokud si vzpomínám z mapy." Podotknu a pousměju se. "Třeba tam chytíme nějakého pokemona....Ymmm ty máš asi rád ohnivé typy že?" Vyvozuji z charmandera a zavádím za chůze hovor.

Vypravěč - 27. prosince 2012 15:31

Cesta do Chromového města Sotva vyjdete z Oblázkového města, obklopí vás louky, ze kterých slyšíte pípání Pidgeyů, pištění Rattatů a tu a tam zaslechnete i nějakého Raticate. Pak najednou z trávy vyletí Pidgey, pronásledován Spearowem. Než však stihnete nějak zareagovat, oba zmizí v nedalekém lese. Pokračujete v chůzi, bavíte se o všem možném a sledujete život okolo sebe. Pak ale kousek před vámi zašumí tráva a hned na to se i zavlní. Ještě chvíli se vlní, když z ní nakonec vyleze malý, ale agresivně vyhlížející rattata.

Markus - 27. prosince 2012 15:43

Cesta Když na mně Zack promluví, tak se pousměju a kývnu. Ano. Ohnivé a bleskové. Rád bych jich pár chytil, ale pokud potkám nějakého jiného dobrého pokemona, zkusil bych chytit i jeho. Odpovím přátelsky a pak jdeme dál po cestě. Chvíli jdeme a najednou uvidíme Pidgey kterého pronásleduje Spearow. Přemýšlel jsem že bych jednoho z nich zkusil chytit, ale než jsme stačily cokoliv udělat byli pryč. Tak jsme pokračovali dál. Po chvíli jsem uviděl jak se něco hýblo v trávě a následně z ní vylezl rattata. Vypadá docela naštvaně. Tak jo je čas tě pustit ven. Pousměju se a vypustím Charmandera ven z pokebalu. Usměji se na něj a poškrábu ho po hlavičce. Ahoj. Já jsem tvůj noví trénér. Doufám že spolu budeme dobře vycházet a stanou se z nás kamarádi. Usměji se na Charmandera a pak se podívám na toho rattata. Vytáhnu z kapsy pokedex a použiju ho abych o něm zjistil nějaké informace.

Vypravěč - 27. prosince 2012 15:58

Cesta - útok rattaty Charmander vyskočí natěšeně ze svého pokeballu a podívá se na Markuse. Pak se otočí k Rattatovi a zaujme bojový postoj. "Rattata, myší pokémon, první vývojové stádium Raticate. Rattata se hlavně pohybuje v travnatých oblastech. Je známí svou loupeživou povahou, kdy krade neopatrným cestujícím jídlo." ozve se pokédex a ukáže ti i obrázek a všechny informace o pokémonovi (Lvl. 3). Rattata vás chvilku pozoruje, pak ale hrábne přední packou, švihne ocáskem a zaútočí nárazovým útokem.

Markus - 27. prosince 2012 16:11
	Rattata Poslechnu si informace o Rattatě a pak se pousměji. Pokedex pak zandám do kapsy a podívám se na Zacka. Pokud budeš chtít, můžeš si ho pak chytit a nebo mi pomoc ho porazit. Řeknu přátelsky a podívám se na Charmandera. Rattata už zdá se útočí. Tak dobře. Charmandere, zkus uhnout a pak použij škrábaví útok. Zavolám a čekám jak si Charmander povede.

Vypravěč - 27. prosince 2012 16:24

První souboj Charmander poslechne, ale jeho únik je jen tak tak. Rattata jej sice jen škrtne, ale rozhodí tím jeho stabilitu a tudíž se mu protiútok nevydaří tak jak Markus zamýšlel. Rattata práskne ocasem (Tail Whip), což má na Charmandera lehce zastrašující účinek. Ovšem Charmander se nedá a pokusí se dokončit škrábavý útok, který se mu napodruhé vydaří a zasáhne Rattatu naplno. Rattatu to odhodí, ale ubrzdí to a znovu zaútočí nárazovým útokem.

Markus - 27. prosince 2012 16:31
	Boj Charmander se útoku vyhnul, ale bylo to těsné. Na podruhé se mu podařilo zasáhnout Rattatu celkem dobře. Výborně Charmandere. Vedeš si skvělě. Povzbudím ho. Rattata se už znovu chystá na útok. Tak jo, Charmandere uskoč, pak na něj pořádně zavrč a pak použij znovu škrábavý útok. Zavolám a nadšeně sleduji zápas.

Vypravěč - 27. prosince 2012 16:36

První souboj Charmanderův únik je opět jen tak tak, Rattata jej škrtne pouze ocasem, což nemá na Charmandera žádný efekt. Ten na pokyn zařve a hned na to zaútočí škrábavým útokem. Zařvání má na Rattatu úžasný účinek. Rattata se zalekne, má problémy vyhnout se útoku, takže zase dostane zásah naplno. Tento útok ji odhodí, ale jde vidět, že má stále snahu se postavit a bojovat dál. Ovšem síly už nemá, takže po chvilce zůstane unaveně ležet. Charmander štěstím, že zvítězil, začne poskakovat (+ 20xp a šance chytit Rattatu).

Vypravěč - 27. prosince 2012 16:40
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Dodatek Charmanderovi se po boji snížilo zdraví z 20 na 18

Markus - 27. prosince 2012 16:51

Vítězství Nadšeně sleduji jak se Charmander pustil do Rattaty. Vážně mu to jde. Rattata dostala další zásah. Tentokrát už ale nevstala. Sice se o to pokoušela ale zřejmě neměla dostatek sil. Přiběhnu k Charmanderovi a obejmu ho. Výborně. Vedl sis vážně skvěle. Jsem na tebe hrdej. Pousměji se a pohladím ho. Pak se podívám na Zacka. Já si jí asi brát nebudu. Vypadá celkem silně, ale není to můj tip. Pokud chceš, můžeš si jí vzít. Přátelsky se pousměji a čekám zda si jí Zack vezme nebo ne.

Aoikawa Ayiaki - 27. prosince 2012 17:08

soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Ráno mě probudil zpěv ptáků, spala jsem pod stromem nedaleko profesorovi laboratoře, ale i tak se mi povedlo zaspat. Po dlouhé době jsem se dokonce i dobře vyspala, jako utečenec nedisponuji penězi, abych si mohla zaplatit pokoj i v sebelevnějším hotelu. Proto mi musí vystačit měkká tráva a spacák. Urychleně ho zabalím do futrálu a nacpu ho do krosny, kterou nosím na zádech už nějaký ten týden co jsem tekla z internátu. Obléknu si černé sáčko, upravím si bílou košili a uhladím si sukni. Vlasy si sepnu do culíku a vydám se k profesorově laboratoři s krosnou na zádech. Když projdu brankou a hlavním vchodem, nakouknu dovnitř. " Dobrý den. Je tu někdo To jsem já Ayiaki," Zavolám a přikrčeně vstoupím do laboratoře.

Vypravěč - 27. prosince 2012 17:15

soukromá zpráva od Vypravěč pro Chvilku se nic neozývá, ale pak uslyšíš nějaké kroky a nakonec i uvidíš staršího muže v bílém plášti. "Ayiaki, říkal jsem si, kde jsi," přivítá tě profesor Oak, jeden z nejhodnějších lidí, co jsi zatím potkala. "Přišla sis pro pokémona?" zeptá se tě a místo odpovědi tě dovede hlouběji do laboratoře. "Mám už jenom Squirtla, děvče," řekne trošku smutně a ukáže na poslední pokéball na kulatém stole. Tobě v tu chvíli dojde, že jsi přišla jako poslední. Oak trošku poodstoupí od stolu a nechá tě, abys došla až k němu. "Když si pospíšíš, možná ještě dostihneš kluky, před chvilkou odešli," usměje se, když si vezmeš pokéball. Pak ti ještě podá prázdné pokébally (5 ks) a pokédex. "Pokédex má v sobě informace o všech známých pokémonech, na které bys mohla narazit. Používej ho co nejčastěji můžeš," usměje se, když ti ho předá. "Teď už utíkej, děvče, jdi poznávat svět a pokémony v něm," mrkne na tebe a pohladí tě ve vlasech.

Aoikawa Ayiaki - 27. prosince 2012 17:22

soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Jen kývnu na profesora a usměju se. " Mě to nevadí, Squirtl je můj oblíbený." Přikývnu a dojdu si ke stolku pro pokeball, který sevřu v ruce a usměju se na profesora opět. " Snad pro něj budu dobrou chovatelkou." Dám si pokeball na opasek, k tomu určený a zasadím na něj i další, které mi dá. Pokedex si strčím do kapsy, abych ho měla stále po ruce. " Děkuji pane profesore, ihned se vydám na cestu, snad nejsou tak daleko." S těmito slovy se vydám ven, hledat kluky, kteří mě předběhli, i když mi to nevadí mám vodního pokemona a toho jsem si vždycky přála. Dívám se po krajině a pískám si nějakou písničku, kterou jsem nedávno slyšela v rádiu.

Vypravěč - 27. prosince 2012 17:30

Cesta do Chromového města Jak už bylo řečeno, ráno bylo krásné a zdálo se, že den jej bude následovat ve stejném duchu. Nedaleko od Oblázkového města stáli dva kluci, přičemž jeden z nich poprvé bojoval proti divokému pokémonovi a druhý jej sledoval. Kdyby se chlapci otočili, všimli by si, že v dálce za nimi je dívka, která evidentně míří jejich směrem. Když dívka přijde blíže, uvidí, jak Charmander jednoho z chlapců (Markuse) právě poráží Rattatu a šťastně se objímá se svým trenérem. Tím pádem první, kdo si přibližující se dívky všimne, je právě chlapcův pokémon, který na ni i upozorní. "Char, Char, Charmander," zašpitá svým typickým hlasem pokémon a ukáže na dívku.

Aoikawa Ayiaki - 27. prosince 2012 17:36

Cesta do města Stále si pískám písničku a v ranním sluníčku zahlédnu dvě siluety, musím si dát ruku před oči, abych zaostřila a všimla si vůbec kdo to je. " Možná to jsou ti kluci, o kterých mluvil profesor. Přijdu blíž a Charmander začne něco štěbetat. " Ahoj, já jsem Ayiaki. Koukám, že jsi byl úspěšný proti Rattatě." Usměju se mile na toho co vyhrál a natáhnu k němu ruku. " Nebude vám vadit, když se připojím?" Těknu očima po klucích. Nečekám, že by mne přijali s otevřenou náručí.

Markus - 27. prosince 2012 18:48
	Další člen do skupinky? Charmander začal něco špitat a ukazoval směrem na jednu dívku která evidentně míří k nám. Zvednu se, usměji se na dívku a ruku stisknu. Ahoj. Já jsem Markus a tohle je Zack. Jistě že můžeš. Mně to tedy nevadí, co tobě Zacku?. Zeptám se ho a pousměju se. Charmandera nechám zatím ještě venku, aby se prošel a taky pro to že by se mohl ještě hodit.

FSgt. Toras Viegu - 27. prosince 2012 19:03

Marcusův první zápas a noví členové Usměju se, když se Marcus chopí příležitosti a začne zápasit s Rattatou, Musím říci, že se mu to daří velmi dobře a Charmander, vypadá na silného pokemona, stejně jako ona Rattata, nakonec ji zdolá. "Výborná práce Marcusi." Uznale kývnu. Pak mi Rattatu nabídne. Pohlédnu jejím směrem. "Nemám ve zvyku chytat pokemony, které porazí někdo jiný, a Rattata není úplně můj typ, ale není dobré nechávat unaveného nebo zraněného pokemona v přírodě jen tak. Takže děkuji chytím ji. Vypadá navíc jako silný jedinec." Usměju se a vytáhnu pokebal a zvětším jej. "Pokebale leť." Vrhnu jej a sleduji jak pohltí Rattatu a čekám jak to dopadne. Mezitím si všimnu nově příchozí dívky. "Ahoj, jasně proč ne. Mě to určitě vadit nebude." Kývnu s úsměvem a pak nezapomenu zajít pro pokebal ať už Rattatu chytil nebo ne.

Markus - 27. prosince 2012 19:40
	Opět na cestě? Dobře, tak vítej mezi námi. Usměji se na Ayiaki. Zack se nakonec rozhodl že si tu Rattatu chytí. Počkám až si zajde pro pokébal a pak se podívám na oba dva své společníky (a také Charmandera). Tak půjdeme dál?. Zeptám se s úsměvem a čekám zda budou oba chtít jít. Pokud ano, tak vyjdu pomalu dále po cestě.

Aoikawa Ayiaki - 28. prosince 2012 14:32
	Cesta No nevypadají moc nadšeně, ale tak proč nejít s nimi, vždycky se od nich můžu trhnout. Prohlédnu si je. Jsem přece jen raději samotář." " Pojď ven squirtle." Zmáčknu tlačítko na pokeballu a počkám až se vedle mne ukáže můj squirtle. Když se u mě ukáže, kleknu si k němu a pohladím ho po hlavě. " Ještě bych vám ráda představila svého squirtla." Ukážu na ně a pevně ho k sobě přitisknu.

FSgt. Toras Viegu - 28. prosince 2012 18:09

Noví společníci Usměju se na dívku a sleduju jejího Squirtla po tom, co jsem vzal pokebal s Rattatou a připnul na opasek. "Krásný Squirtle určitě je to silný pokemon." Kývnu s úsměvem. "Já mám Bublasaura, ale ještě jsem nějak nestihl se s ním seznámit." Objasním a vytáhnu svůj pokebal. Vypustím svého Bulbasaura a kleknu si k němu ap ohladím po hlavě. "Ahoj jsem tvůj nový kamarád a trenér. Zack." Usměju se na Bulbasaura a vzhlédnu k ostatním.

Markus - 28. prosince 2012 20:19

Sou tu všichni Čekal jsem že se vydáme na cestu, ostatní se však chtěli také seznámit se svými pokémony. Nadšeně jsem je tedy pozoroval. Ayiaki si vzala toho Squirtla a Zack má toho Bulbasaura. Tak jsou tu nakonec všichni tři. Pousměji se a prohlédnu si pokemony ostatních. Oba vypadají dobře. Můj Charmander je ale určitě nejsilnější. Pohladím ho a pak se podívám na ostatní a počkám až budou chtít jít.

Vypravěč - 28. prosince 2012 23:41

Cesta, noví přátelé Vyvolaní pokémoni se nejdříve uvítali s vámi a až pak se seznámili mezi sebou. SPíš se ale dá říci, že se jen pozdravili. Vypadá to, že se už znají a není divu, vždyť je měl všechny profesor Oak na starosti. Jakmile jste se seznámili, vydali jste se v doprovodu svých pokémonů na cestu. Pokémoni šli kousek před vámi, vedle sebe tak, že každý pokémon šel před svým trenérem. Všichni si o něčem povídali a vypadalo to, že jsou šťastný z toho, že jdou spolu. Do Chromového města vedla cesta hlavně skrz louky a navíc se kolikrát i ztrácela ve vysoké trávě, ze které se ozývaly zvuky různých pokémonů. Kdyby někdo z vás vytáhl pokédex, řekl by vám, že zvuky patří pidgeyům, spearowům a rattatům. Tu a tam se dalo zaslechnout i zvuk raticate, ale ten zase hned ustal. Spokojeně jste pokračovali dál v cestě, bavili se mezi sebou, nebo pozorovali své pokémony, jak se vybavují mezi sebou. Zdálo se to jako idylka a počasí vám jen přálo. Jenže to jste ještě nevěděli, že pár metrů před vámi číhá nakvašený spearow, připravený zaútočit. Sotva jste prošli kolem toho místa, spearow zaútočil. Jeho cíl byl jasný. Útočil na Ayiaki, snad proto, že od ní cítil nějaké jídlo, nebo ho provokovaly její, ve větru vlající vlasy. Ovšem jako by byl Squirtle na něco takového připraven a skočil do cesty útočícímu pokémonovi. Těsně před tím, než se spolu střetli se Squirtle zatáhl do ulity. Jeho samotného náraz odhodil k dívce a Spearowa zase na druhou stranu. Než jste ale stihli cokoliv udělat, oba pokémoni byli již ve střehu, připraveni bojovat. "Squir, squir," pronese Squirtle a Bulbasaur i Charmander se posadí na zem. Nejspíše je požádal, aby se do toho nepletli. Mezitím Spearow zahrabe pařátem a zakřičí (Growl - zastrašení, snižuje účinek oponentova útoku). Se Squirtlem to ale ani trochu nehne a jen čeká na pokyny své chovatelky.

FSgt. Toras Viegu - 28. prosince 2012 23:50
	Spearow Neujdeme moc velký kus cesty, pokemoni si spolu žvatlají a už tu máme Spearowa, kterého jen tak tak odrazí Squirtle a ochrání svou trenérku. Ostražitě vytáhnu pokedex a namířím na něj. "Pěkný Spearow. Ayiaki myslím, že tenhle je tvůj." Usměju se, když vidím Squirtlovo odhodlaní, ale jsem s Bulbasaurem připraven, kdyby něco.

Vypravěč - 28. prosince 2012 23:56
	Informace z pokédexu Spearow, malý ptačí pokémon. Další vývojové stádium: Fearow. Tento pokémon je velmi agresivní, nemá v oblibě pidgeye a někdy i zaútočí na trenéry, nebo "ochočené" pokémony. (Tento konkrétní: lvl 3)

Aoikawa Ayiaki - 29. prosince 2012 00:37

Sice mám svého pokemona chvilku, ale už teď ho mám moc ráda. Dívám se na ty tři jak si to šlapou před námi a musím se po dlouhé době usmívat. Občas někdo vytáhne pokedex, aby zjistil, kdo dělá ty zvuky. " Jednou bych chtěla...." Ani to nedopovím a jen tak tak uskočím útočícímu Spearowi. " Squirtle, tail whip." Řeknu rozhodným hlasem a počkám až to můj pokemon provede. " Squirtle, potom hned použij nárazový útok." Stojím jako přikovaná a dívám se jak se povede mému drahouškovi.

Vypravěč - 29. prosince 2012 00:50

Na cestě, zápas se Spearowem Než Spearow stihl zaútočit, zamával na něj Squirtle na pokyn Ayiaki ocáskem, což jej vcelku rozhodilo. Je s podivem, jak takto jednoduchý pohyb dokáže zamávat s pokémonem. Možná se Spearow chtěl smát, protože v té chvíli Squirtle opravdu vypadal směšně. Ovšem Squirtle využil situace a přesně podle pokynů zaútočil nárazovým §tokem. Spearowa útok natolik překvapil, že nedokázal vzlétnout a tak dostal plný zásah. Squirtle jej zasáhl svým okrunýřovaným bokem. Když od Spearowa odskočil, připravil se ihned na další útok, nebo obranu. Spearow, zjevně nakvašený, se otřepal, vzlétl s krátkým rozběhem a z ostrého úhlu útočí na Squirtla zobákem (Peck - klovací útok). Obrázek pouze pro ilustraci... všímejte si Spearowa, jenž je v ostrém úhlu s Ashovo čepicí a má křídla u těla

Aoikawa Ayiaki - 29. prosince 2012 01:06
	" Squirtle, pozor, zatáhni se do ulity. Útočí." Vykřiknu na svého pokemona a zatají se mi dech, když vidím jak na něj Spearow útočí. " Další máchnutí ocáskem." Volám na něj nadšeně.

Markus - 29. prosince 2012 01:11
	Jdeme teprve chvíli, když v tom se před námi objeví Spearow a zaútočí na Ayiaki. Chtěl jsem si ho chytit, když ale vidím jak se Squirtl snaží tak ho hold nechám jemu. Snad potkáme další pokemony. Stoupnu si teda stranou vedle mého Charmandera a sleduji boj. Zatím to Squrtlovi docela jde, takže se do boje zapojovat nebudu, leda že by Ayiaki chtěla pomoct.

Vypravěč - 29. prosince 2012 01:14

Cesta, souboj Squirtle opět poslechne, zatáhne se a Spearow v plné rychlosti narazí do tvrdého krunýře. Ten náraz ho odhodí stranou, kde chvilku zůstane ležet. Ovšem nezdá se, že by zápas vzdával. Ba naopak, síly je v něm asi ještě dost, protože se začne zvedat, i když jde vidět, že má co dělat. Než se ale zvedne, přiskočí k němu Squirtle, zamává mu před očima ocáskem, což Spearowa opět ochromí. Teď to ale nevypadá, že by se smál, spíše je překvapený a snad i trochu zmatený. Náraz byl asi hodně silný.

Aoikawa Ayiaki - 29. prosince 2012 01:18
	Souboj " Squirtle, nárazový útok." Zatleskám nadšeně a dívám se na ležícího pokemona. " Moc mu neubliž. Už takhle vypadá dost zmateně. Jsi jednička Squirtle." Dívám se na něj hrdě.

Vypravěč - 29. prosince 2012 01:21
	Cesta, souboj Squirtle okamžitě využije příležitosti a naplno zasáhne Spearowa. Ten se s unaveným křikem svalí na zem a zůstane ležet. Zdá se, že ač nechtě, zápas vzdal. Squirtle natěšený svým úspěchem a dobrou spoluprací s Ayiaki, se k ní rozběhne a v půli cesty vyskočí, tak, aby jí dopadl do náručí.

Aoikawa Ayiaki - 29. prosince 2012 01:33
	Konec zápasu Chytím Squirtla a dám mu pusu na tvář. " Zlatíčko. Teď počkej chytíme ho." Zvětším pokeball stisknutím tlačítka a potom ho hodím na Spearowa. " A jsi můj. Snad se budeme přátelit, i když asi tě moc používat nebudu." Udělám pár kroků k pokeballu na zemi a seberu ho.

Vypravěč - 29. prosince 2012 01:38

Cesta, nový pokémon do týmu Pokeball dopadne na ležícího Spearowa, červeně se zazáří a místo ležícího pokémona tam zůstane ležet osamocený pokéball. Chvilku s sebou cuká, tlačítko červeně poblikává, ale nakonec se kývání uklidní a blikání přestane. Jasné znamení, že pokémon je ochoten cestovat se svým novým pánem. Mezitím se ze země zvedne jak Charmander, tak i Bulbasaur a oba dva pokémoni běží poblahopřát Squirtlovi. Louka, která se během zápasu utišila se opět rozezní a den pokračuje v klidu dál. A před vámi je ještě dlouhá cesta. Cesta plná pokémonů a dobrodružství. Teď je ovšem první cíl Chromové město.

FSgt. Toras Viegu - 29. prosince 2012 11:26
	Na cestě Sleduji jak Ayiaki poráží se Squirtelem Spearowa a usměju se. "Blahopřeju, pěkný zápas." Podotknu a pak odvrátím tvář k Bulbasaurovi. "Je jediný, kdo ještě nebojoval a přesto mám dva pokemony." Vzdychnu si v duchu a skousnu na chvíli ret, ale zachovám klidnou a milou tvář. "Tak asi půjdeme dál ne?" Kouknu na společníky.

Markus - 29. prosince 2012 12:13
	Na cestě Ayiaki nakonec Spearowa chytila. Bylo to vážně dobré. Pochválím jí a pak se podívám na Zacka. Zřejmě by už rád vyrazil a není sám. Souhlasně kývnu a pokud nebude Ayiaki nic namítat, tak vyrazím vedle svého Charmandera dál po cestě.

Vypravěč - 29. prosince 2012 13:07

soukromá zpráva od Vypravěč pro Začátek cesty Kdysi tě jako malé miminko nechala tvá matka ležet na zemi, čímž ti způsobila onu jizvu na tváři. Ovšem tehdy se i našla dobrá duše, která si tě vzala k sobě. Ta dobrá duše byla známá chovatelka a tebe naučila snad vše, co umíš. Také ti řekla o profesorovi Oakovi, který bydlí v Oblázkovém městě a dává mladým trenérům jejich první pokémony. Proto ses před rokem, když tvá náhradní matka umřela, rozhodl, že profesora navštívíš. Čekala tě dlouhá cesta, zvláště proto, žes neměl peníze na autobus, vlak ani letadlo. Ovšem to ti nevadilo, aspoň jsi mohl cestou potkat hodně pokémonů, se kterými by ses mohl seznámit a poznat je. Jsou tomu dva týdny, když jsi v lese nedaleko od Oblázkového města narazil na malého zraněného Oddishe. Zdálo se, že jej napadlo hejno Spearowů, kteří teď jsou už někde hodně daleko. Měl jsi dvě volby. Buď budeš pokračovat dál (jsi dva dny cesty od Oakovo laborky), nebo se chvíli zdržíš a o zraněného pokémona se postaráš.

Aoikawa Ayiaki - 29. prosince 2012 13:25
	soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Cesta " Děkuju kluci, my dva jsme prostě sehraný tým." Vezmu Squirtla do náruče a pomazlím se s ním. Potom si ho posadím na krosnu, aby měl pořádný výhled. " Tak myslím, že můžeme jít. Ale chtěla bych se někde zastavit na jídle, mám docela hlad a naši pokemoni budou asi také hladoví." Usměju se mile.

FSgt. Toras Viegu - 29. prosince 2012 13:54
	soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro Cesta "No buď zastavíme někde po cestě a sníme co máme sebou a nebo až v Chromovém městě, které by mělo být dál po cestě." Odvětím naše možnosti za klidné chůze a kouknu na Bulbasaura, jestli nechce do pokebalu a pak se podívám na ostatní. "Jaké jsou vlastně vaše cíle?" Kouknu na ně.

Vypravěč - 29. prosince 2012 14:24

soukromá zpráva od Vypravěč pro Výzkumná cesta do Viridian Forest "Leonarde, vstávej, máš tu snídani," uslyšíš hlas své matky, jak tě volá k jídlu. Když se konečně pořádně probudíš, natáhneš do sebe vzduch, ucítíš vůni vaflí a kakaa. Moc nemeškáš, rychle se opláchneš, převlékneš a seběhneš dolu. Sotva usedneš za stůl, mamka dá před tebe talíř s vaflemi politých medem a šálek kakaa se šlehačkou. "Tak dlabej, ať ti to nevystydne," popožene tě s úsměvem a dá se do vaření jídla pro pokémony. V tu chvíli vejde tvůj otec, políbí tvou matku a na tebe kývne s úsměvem. "Tak co Leo, cítíš se na průzkumnou výpravu?" zeptá se tě a také se pustí do jídla. "Hmm, ty vafle jsou výborné, miláčku," začne se rozplývat nad kuchařským uměním tvé matky. "Profesor Oak mi řekl, že se ve Viridian forest nachází pár Oddishů a prý tam byl viděn i nějaký Gloom. Chtěl bych se tam podívat, co t na to?" zeptá se tě a s úsměvem a plnou pusou vaflí čeká, co mu odpovíš.

Attia - 29. prosince 2012 14:26

soukromá zpráva od Attia pro Myšlenky se mi v hlavně honí rychlostí blesku. Přeskakují od pokemonů, k lidem a naopak. Jsem už nějakou dobu na cestě za profesorem Oakem. Během cesty jsem měl možnost pozorovat spousty pokemonů, známých i neznámých, ale až teď jsem měl možnost se s jedním seznámit blíže než s jinými. Když jsem na cestě uviděl Oddishe. Měl tělo doškrábané od drápů a spoustu modřin od zobáků. Díky těmhle dvěma indiciím mi došlo že ho napadlo asi hejnou Pidgeyů nebo Spearowů. Pidgeyové jsou mírnější a menší...asi to byly spíše ti Spearowé...ale na to teď není čas, vždyť je jedno kdo mu to udělal... skočil jsem sám sobě do myšlenek když jsem viděl malého Oddishe na cestě. Klidnou chůzí abych ho nevyděsil ještě víc jsem k němu došel a sklonil se nad něj. Ahoj Oddishi. Copak se ti stalo? Snažím se mírným hlasem promluvit na zraněného pokemona. Dal by sis něco dobrého na posilněnou? Sundám si batoh a prohledám jej jestli mi zbyl ještě kousek nějakého krmení pro pokemony a pokud ano, podám mu ho. No taák...neboj se mě, už ti nikdo neublíží. A když mě necháš, můžu ti pomoct. Snažím se na Oddishe chvíli mírně mluvit. Po chvíli ho zkusím mírně pohladit. Pokud se nechá tak z batohu vytáhnu čistý kapesník a láhev vody. Kapesník namočím a čistou vodou mu ošetřím (otřu) rány.

Leonard Hidden - 29. prosince 2012 14:52

soukromá zpráva od Leonard Hidden pro Výprava za Oddishy Ráno se probudím poměrně brzy… nicméně se mi nechce zatím vstávat. Matka však má zřejmě jiný názor. Bože, vždyť ví, že jsem minulou noc šel pozdě spát a četl si o tajemných schopnostech Abry a jejích vývojů. Nebo že by to možná nevěděla? Pravděpodobně neví, čemu se právě věnuji na rozdíl od otce. Nakonec stejně vylezu a ihned mě udeří pěkná vůně, která se odněkud line do mého pokoje. Hm… kakao a vafle. Matka zase udělala svou proslulou snídani. Rychle se převléknu a zamířím dolů. Sotva se posadím, tak mám jídlo před s sebou. Neměl bych si na to zvykat. Až vyrazím na svou velkou výpravu, tak mi nikdo takovéhle lahodné jidlo dělat nebude. Nicméně se šťastně usměji. Děkuji, matko, voní to úžasně. Během chvíle se objeví i můj otec a také se s úsměvem pustí do snídaně. Tak si to shrňme… buď budu doma a něco si budu číst… nebo vyrazím s otcem a budu po jeho boku pozorovat Oddishe, možná i Glooma. Jasně, že chci jít. Usměji se na něj. Pokud jsi správný výzkumník, tak odpověď už znáš. Moc rád tě doprovodím, ale nezmeškám potom rozdávání pokémonů u profesora Oaka? Kdy se vrátíme?

Vypravěč - 29. prosince 2012 15:10

soukromá zpráva od Vypravěč pro Výprava Otec se nad tvou odpovědí usměje a znovu si naloží plnou pusu vaflí. "Uhm... moc dlouho ne. Možná tak dva, až tři dny. Pokud nestihneš první trojici, má ještě další tři," uklidní tě otec, když dojí sousto. "Má základní trojici ne?" zeptá se tvá matka, zatímco pokračuje v přípravě jídla pro vaše pokémony. "Ano, Bulbasaura, Charmandera a Squirtla. Když jsem se s ním, ale posledně bavil, říkal mi, že má ještě Eeveeho, Pidgeye a Pikachua, myslím," řekne zamyšleně otec a pokračuje ve snídani. "Tak až dojíš, jdi si připravit věci a hned vyrazíme," řekne ti ještě otec a pak v klidu dojí snídani. "Připravím vám něco k jídlu," usměje se matka.

Leonard Hidden - 29. prosince 2012 15:40

soukromá zpráva od Leonard Hidden pro Výprava… Dva až tři dny… to není moc dlouhý výlet. Možná nestihnu základní trojici, ale i tak snad někoho dostanu. Přinejhorším mám v okolí oblázkového města několik pokémonů, kteří mě již znají, takže bych si snad mohl zkusit chytit někoho z nich pomocí prázdného pokéballu. Pokud bych to stihl, tak si asi vezmu Charmandera… pokud ne, tak… Moment… on bude nabízet Eeveeho? O jednoho jsem už přišel, ale o tohohle nehodlám. Musím doufat, že tady ještě bude, až se vrátím. Dobře. Během chvíle dosnídám, uklidím své špinavé nádobí a jdu si rychle vyhrabat batoh, který používám na své výlety a ještě do něj přidám několik drobností. Takže… bloky, foťák, tužky, dalekohled, nějaké knihy… věci na táboření… Jakmile mám pocit, že mám snad všechno, tak sejdu opět dolů s batohem na zádech. Tak jo… jsem připravený. Bereš s sebou své pokémony? zeptám se otce. Jsem zvědavý, co tam najdeme. Sice jedeme za Oddishy, ale doufám, že tam potkáme i jiné pokémony, o kterých by mi mohl otec udělat přednášku.

Vypravěč - 29. prosince 2012 22:12
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Výprava "To víš, že beru," zamrká na tebe táta a matka vám předá jídlo. "Máte tam jídlo na týden, dejte na sebe pozor," řekne a pohladí tě ve vlasech. "Miláčku, za tři dny jsme zpět," usměje se tvůj otec, zatímco mu Noctowl vyletí na rameno. "Připravenej na cestu?" zeptá se tě, držíc v ruce klíčky od motociklu se sajdkárkou.

Leonard Hidden - 29. prosince 2012 22:46

soukromá zpráva od Leonard Hidden pro Vyrážíme Usměji se, když otec nezaváhá a potvrdí mi, že své pokémony bere. Jaká by to asi mohla být výprava, když by zůstali doma. Tak to jsem rád... jaká by to bez nich byla výprava že? Tak matko... brzy se vrátíme... nějak to bez nás ty tři dny zkus sama přežít. Následně se opět otočím na otce. Já jsem připravený... můžeme jet. Budeš nám stačit Noctowle? Jak už jistě víš, otec jezdí jako by nikdy nedostal povolení tu věc řídit. Usměju se na Noctowla i otce. Mám dnes opravdu výjimečně dobrou náladu... koneckonců zase pojedu s otce na nějakou poučnou, a s jeho orientačním smyslem i často dobrodružnou, výpravu.

Markus - 30. prosince 2012 12:06

soukromá zpráva od Markus pro Ještě než se vydáme na cestu, Ayiaki navrhne že by jsme se mohli někde najíst, což mi přijde jako dobrý nápad. Tak uvidíme jestli po cestě nenajdeme nějakou mýtinku nebo nějaké místo kde by jsme si mohli sednout. Pousměji se a dáme se do cesty. Cíle? Můj cíl je vyhrát všechny ligy které jsou a stát se nejlepším trénérem pokémonů na světe. Odpovím nadšeně a pohladím při tom Charmandera po hlavičce. A s tebou se mi to určitě podaří. Znovu se pousměji a pak pokračuji dál v cestě.

FSgt. Toras Viegu - 30. prosince 2012 15:56
	soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro cesta Usměju se a kouknu po Marcusovi. "Hehe tak to vidím tak, že budu mít konkurenci. Můj cíl je podstatě stejný." Zazubím se a mrknu na něj. "Uvidíme, kdo z nás se nakonec dostane dál." Jsem v dobré náladě.

Vypravěč - 31. prosince 2012 13:56

soukromá zpráva od Vypravěč pro Výprava "Hůů" odpoví ti Noctowl a z otcovo ramene přeletí na tvé, pak si začne čistit křídla. "Hlavně abyste se o sebe postarali vy dva, znáte se," usměje se matka a dá ti batoh s jídlem. Otec už jen políbí matku na rozloučenou a odejde před dům, kde už slyšíš, jak startuje stroj. Když se podaří, uslyšíš známí to zvuk motorky a své jméno, jak tě volá. "Tak nasedej, ať jedeme," mávne na tebe a tvá slova ohledně jeho řízení ocení pouhým zakřeněním. "Hůů, hůů" zahouká Noctowl a ty ucítíš, jak ti jemně zatne drápy do ramene. Nebolí to, ale ty víš, že se udržet dokáže, případně vás doletí. Ještě než jste se rozjeli, vyšla ven tvá matka, aby vám zamávala na rozloučenou. Noctowl to očastoval zamáváním křídel, otec rukou a ty... no to je na tobě. Když jste se rozloučili, otec zařadil rychlost a rozjel se směrem k lesu. Podle všeho byste tam měli dojet k večeru.

Leonard Hidden - 31. prosince 2012 16:30

soukromá zpráva od Leonard Hidden pro Konečně na cestě Otec se mé otázce namířené k Noctowlovi jenom usměje. Noctowl přelétne na mé rameno a pevně se přichytí. Matka mi ještě podává batoh… zřejmě plný jejích dobrot a přidává větu o tom, jak se o sebe nedokážeme bez ní postarat. Ty mluvíš, jako bychom to nedokázali. Snad nám věříš, že to zvládneme. Kromě toho, až se vrátíme, tak minimálně já se o sebe budu muset starat úplně sám na dobu neurčitou Usměji se na matku O několik vteřin později jsme už všichni… včetně jídla… připraveni na cestu. Jakmile otec zavolá mé jméno, tak už stojím u něj. Oba nasedneme a naposledy se rozloučíme s matkou. Noctowl zamává křídly a já s otcem rukama. Tak můžeme jet. To jsem zvědavý, co tam všechno najdeme. (Vím, že je to krátké, ale jelikož jsem momentálně ve Dvoře Králové na Silvestru a domů se vracíme až někdy zítra, tak nemůžu napsat nic moc kvalitního.)

Vypravěč - 04. ledna 2013 13:30

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta do lesa Kola motocyklu zahrabou na písečné cestě a ty ještě zaslechneš, že matka za vámi něco volá. Bohužel burácení přetěžovaného motoru a skřípání pneumatiky a kamínků je tak hlasité, že nerozumíš co říkala. Pak otec jakoby náhodou pustí brzdy a motorka vyrazí zbrklým tempem vpřed. Sotva vyjedete za městečko do luk, otec zpomalí a začne s rozhlížet. "Nechci tu rušit pokémony," křikne na tebe na vysvětlenou. Víš, že kolem Oblázkového městečka jsou rattaty, pidgeyové a tu a tam i spearowové. Taky víš, že jakmile někdo spearowi podráždí, mají tendenci vcelku vytrvale útočit. "Pojedeme až na druhej konec lesa, u města jich moc není," znovu křikne a když se už blížíte k městu, zase o trochu přidá. Na tento zatím neodepisuj, dostaneš ještě jeden společně s Attiou. Tam vše můžeš shrnout. Jinak, cestou přes louky se ti podařilo tu a tam zahlédnout všechny jmenované pokémony a jednou i raticate.

Vypravěč - 04. ledna 2013 13:42

soukromá zpráva od Vypravěč pro Chromový les Pidgeyové si štěbetaly, občas se ozvalo i nějaké zapištění od caterpie, tu a tam i šelest butterfreeovích křídel. Tráva také šustila, snad množstvím rattatů, spearowů a pidgeyů. Lesem vedla úzká hliněná cestička, přes kterou se krom hmyzu proháněli i nějací pokémoni. Ty ale nezajímali mladého chlapce s maskou na hlavě, co se zrovna krčil u malého Oddishe. Bylo to s podivem, že zrovna v tomto lese je Oddish. Ti se většinou vyskytují hlavně v trávě a málokdy zavítají do lesů. Ovšem tento Oddish byl zraněný a mladý chlapec se mu pokoušel pomoci. Zrovna se mu chlapec snažil očistit rány, když tu se najednou ozval zvuk motorky, která se přibližuje. Na motorce seděl muž a vedle něj v sajdkáře asi šestnáctiletý chlapec. Kousek za nimi letěl pokémon, který se v těchto krajech určitě nevyskytuje (Noctowl). Muž řídící motorku si chlapce sklánějícího se nad Oddishem všiml jako první, hned na to i ten chlapec. Zvuk motorky pomalu opadával, jak stroj brzdil, až nakonec ztichl úplně a motorka zastavila. Muž sesedl sundal si helmu a podíval se na chlapce, který jel s ním. Mezitím k nim dolétl soví pokémon a usedl muž na rameno. Muž si sundal helmu, zavěsil ji o řídítka a z boční kapsy vytáhl jakousi brašnu. Pak poklusem doběhl ke klečícímu chlapcovi. "To je tvůj Oddish?" zeptá se ho, hlasem vlídným, skoro až otcovským.

Aoikawa Ayiaki - 04. ledna 2013 14:33
	soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Cesta " Já chci být nejlepší chovatelka," usměju se. " No já si hlavně musím k jídlu něco koupit, už mi došli zásoby a pomalu mi docházejí i peníze. Musím si někde najít nějakou práci."Trhnu rameny a se squirtlem na batohu se snažím udržet jejich tempo.

Attia - 04. ledna 2013 17:39

soukromá zpráva od Attia pro Neznámá dvojice Zrovna Oddishovi čistím rány když v dálce slyším motorku. Jen na chvíli zvednu hlavu abych viděl odkud se přibližuje a jestli není ryziko nehody když klečím u Oddishe na cestě. Když vidím že ryziko nehrozí a že dokonce zastavují, skloním opět hlavu a dál se věnuji Oddishovi. Když v tom starší muž sleze z motorky a zeptá se mě na Oddishe. Ne... odpovím bez zvednutí hlavy, chvíli se odmlčím a dál pokračuju v čištění ran. Po chvíli ale dodám Byly to asi Spearowé nebo Pidgeyotové. Takhle už jsem ho tu našel. Chci ho vzít sebou k profesoru Oakovi. Mám tam namířeno. Tady u sebe nemám dost věcí na to abych mohl Oddishovi pořádně pomoci a bude potřebovat víc než jen očistit rány. Pak se dál věnuju ošetřování Oddishe.

Leonard Hidden - 04. ledna 2013 19:44

soukromá zpráva od Leonard Hidden pro Zraněný Oddish Otec konečně otočí klíčky, pustí brzdu a už si to svištíme s větrem o závod. Sice bych dal přednost tomu, abych si tu cestu mohl projít pěšky, mohl si užít procházku v přírodě a měl čas si prohlédnout všechny pokémony, které jsem takhle mohl zahlédnout jen na okamžik. To byl Spearow? Jo byl, a tohle Rattata. Kéž bych jen měl trochu víc času, ale budu mít, jakmile se vrátím, dostanu svého prvního pokémona od Oaka a vydám se na svou dosud největší cestu. Ještě nejedeme moc dlouho, ale já mám trochu problém odhadnout, kolik času uběhlo… zvlášť, když jsem už teď zvyklý na několikadenní výlety, když zpozorujeme nějakého kluka s Oddishem. Co se stalo? Někdo jeho Oddishe napadl? Nějací divocí pokémoni. Otec zastaví a ihned se začne vyptávat… nicméně podle mě je důležitější otázka: Co se stalo?, než jestli je ten Oddish toho kluka. Také k němu ihned zamířím a během chvíle už onen kluk začne vysvětlovat… a rovnou do toho zahrne i moji nevyřčenou otázku.Takže to není jeho pokémon… ale proč ho potom ti pokémoni napadli? Divocí pokémoni většinou napadnou spíše již chycené, než stejně divoké pokémoni, jako jsou oni. Nebylo by spíše lepší vzít ho do nejbližšího pokémoního střediska? Je to určitě blíž a zároveň jsou speciálně vybaveni pro ošetření zraněných pokémonů. Nadhodím. Je mi toho Oddishe líto. Tihle tvorové jsou většinou velmi mírumilovní a zatím jsem neslyšel o žádném úmyslném napadení, který by divocí Oddishové podnikli. Jsou to nenápadní a plaší noční tvorové. Otcem bychom ho tam mohli rychle dovézt… anebo pokud trváš na tom, že by bylo nejlepší ho vzít za profesorem Oakem, tak by tě mohl vzít s sebou místo mě a já bych potom dorazil buď pěšky, nebo by mě vyzvedl na cestě. Sakra… doufal jsem, že uvidím nějaké zdravé Oddishe, možná i Glooma a jiné podobné pokémony, ale teď je nejdůležitější postarat se o tohohle. Málo věcí dokáže pokazit výlet, jako když člověk narazí na zraněného pokémona, který si to navíc pravděpodobně ani nezasloužil... i když, co já vím.

Attia - 04. ledna 2013 20:14

soukromá zpráva od Attia pro Zraněný Oddish Po chvíli se do debaty zapojí i syn muže který se mnou mluvil. Poslouchám ho ale hlavu nezvedám a věnuju se Oddishovi. Chtěl jsem si ho vzít sebou. Zranění nejsou tak vážná a myslím že to vydrží než dojdu k profesoru Oakovi. Myslím že se o něj dokáže postarat taky, a do pokecentra by to byla jen další zbytečná zajížďka. Pokud by jste teda byly tak hodní a vzali Oddishe sebou k profesoru Oakovi aby se o něj postaral než tam dojdu, byl bych rád. Nemám sebou pokebaly abych ho mohl nést v něm, kde by mu bylo dobře a kde by se mohl vzpamatovat. Schovám věci do batohu a vemu Oddishe do náruče. Pak se otočím na oba jezdce s vyzývavým pohledem. Vemete ho sebou k Profesoru Oakovi? Budete tam rychleji než já. Až tam dojdu, třeba už mu bude líp a bude chtít jít se mnou. zeptám se obou a čekám na odpověď.

Vypravěč - 04. ledna 2013 21:08

soukromá zpráva od Vypravěč pro Zraněný Oddish "Pidgeyové to určitě nebyly, ti nejsou agresivní. Když už, tak ti spearowové, ale je divné, že ho napadli," podiví se Leonardův otec. "Ukaž, podívám se na něj," řekne a přitáhne si k sobě brašnu. "Jen pár oděrek," konstatuje, navlhčenými ubrousky otře rány a pak vytáhne nějakou mastičku, kterou ty rány pomaže. "Tady, Oddishi, sněz to, uleví se ti," vyndá z brašny malou červenou kuličku. "Vždy jsem na podobné případy připravený," podívá se na oba dva chlapce. "Pokud ale trváš na kontrole od Oaka, Leonard tě tam zaveze," mužse podávý na svého syna. "Pamatuješ si snad, co jsem tě o jízdě na motorce učil?" zeptá se ho, zatímco zabaluje Oddishe do teplé přikrývky.

Vypravěč - 04. ledna 2013 21:34

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta trenéra Už je tomu snad dvacet let, co se Martin Crave (tvůj otec, bylo mu 22) stal pokémoním mistrem oblasti Johto. A je to šestnáct let, co se rozhodl usadit se svou milovanou ženou a chovatelkou pokémonů Glorií, neb v té době počala syna, Richarda. Richarda už od mala táhli pokémoni a jejich tréning a vždy záviděl otci jeho staré odznaky a bezmeznou poslušnost a spolupráci jeho pokémonů. Proto, když mu bylo deset let, se rozhodl, že se také stane trenérem a překoná svého otce. Ovšem na rozdíl od otce, se rozhodl, že začne regionem Kanto, kde pokémony rozdává profesor Oak v Oblázkovém městě. Nyní je o šest let později a ty ses svého velkého snu nevzdal. Otec i matka tě v něm podporovali a když jsi dosáhl věku 16 let, rozhodl ses odejít na cestu. Otec tě nějaký čas doprovázel, ale když už jste byli jen pár kilometrů před hranicemi regionů, vrátil se zpět a zanechal tě svému osudu. Neměl jsi mu to za zlé, doma má přeci povinností více než dost. Však kdo jiný má vést stadión železných pokémonů v Olivine City, než samotný mistr pokémonů, byť už bývalí. Cesta ti trvala dlouho, ale nakonec ses dostal až do obrázkového města, kde žil proslavený profesor Oak, který dával mladým trenérům první pokémony pokébally a pokédexy. Sice ses mohl stavit u profesora Elma, ale nikdo není tak slavný jako Oak. "A vida, další trenér?" podiví se Oak, když tě spatří přicházet po cestě k jeho zahradě. Jak vidno, asi nejsi první, kdo k němu v těchto dnech přišel. "Inu, pojď za mnou, mladíku," usměje se, kývne na tebe a vede tě dovnitř. Tam zastavíte před kulatým stolem, na kterém stojí tři pokébally. "No, travního, ohnivého a vodního už nemám, ale mohu ti nabídnout pozemního, létacího a elektrického. Neboli Pidgeye, Eevee a Pikachu," ukáže na jednotlivé pokébally. "Výběr je na tobě," usměje se a čeká, kterého si zvolíš. Krom Eeveeho si zvol jakého chceš. Eevee má zarezervovaného Leonard.

Richard Crave - 04. ledna 2013 21:43

soukromá zpráva od Richard Crave pro U Oaka Konečne som sem prišiel. Aha, vidím profesorové laboratórium. Wau, je ešte väčšie ako to u Elma... Aha tam je profesor Pribehnem k nemu a podám mu ruku: Zdravím vás profesor, som Richard Crave, možno poznáte môjho otca Martina, ktorý bol voľakedy majstrom Johta a teraz je gym leader v Olivine City. Hneď ako mi ponúkne nech sa idem pozrieť na pokébally, s nadšením ho sledujem a čakám, koho bude mať na výber. O chvíľu mi ukáže tri pokébally s troma pokémonmi. Sú to Eevee, Pikachu a Pidgey. Hmmm.... Pidgeyho si môžem chytiť, ževraj s v okolitých lesoch vyskytuje vo veľkých počtoch....a Eevee ma nijako veľmi neláka.....No, som nútený zobrať si Pikachu. Dúfam, že to bude dobrý spoločník. Zoberiem si Pikachu profesor. poviem a natiahnem sa pre jeho pokéball. Aby som sa s ním lepšie spoznal, nechám ho vyjsť z pokéballu a predstavím sa mu: Ahoj kamarát, zdá sa, že odteraz budeme cestovať spolu, čo na to povieš??? Pohladkám ho po hlave a usmejem sa. Potom sa vzpriamim a mrknem na Oaka: Ďakujem profesor, ja sa teda vyberiem na cestu. Vydám sa do Viridian City a začnem bojovať proti Gym leaderom... Ak mi profesor bude ešte chcieť niečo povedať počkam. Inak sa už vydávam na cestu do Viridian City, s Pikachuhom na pleci.

Vypravěč - 04. ledna 2013 21:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro U Oaka "Ano, tvého otce znám, velmi dobře," usměje se a nechá tě vybrat si pokémona. Když si vybereš a hned ho i vyvoláš, jen vás s úsměvem pozoruje. "Tady máš pokébally a pokédex," podá ti zmiňované. "Inu, nezbývá než ti popřát mnoho štěstí a úspěchů," mrkne na tebe, znovu ti podá ruku a vyprovodí tě ven. Tvá cesta začíná. Pokédex používej. Krom infa o pokémonech, ti tam budu psát i jejich lvl. Také si pravidelně kontroluj životopis, zvláště když chytíš nového pokémona. Budu ti tam psát jeho statistiky a útoky. Ohledně útoků, je to tu jako u asasina, pokémoni mohou používat více než jeden.

Leonard Hidden - 04. ledna 2013 21:50

soukromá zpráva od Leonard Hidden pro Zraněný Oddish Otec stejně jako já dumá nad tím, proč toho Oddishe vlastně někdo napadl. Já s ním souhlasím... je nepravděpodobné, že to udělali Pidgeyové... spíš to vypadá na ty Spearowy. Pozorně sleduji, jak ošetřuje Oddishe, stejně jako vždy, když společně narazíme na nějakého zraněného pokémona. Otec je stejný jako já... nebo spíš já jsem po něm. Oba milujeme pokémony a nejsme rádi, když je nějký zraněný poblíž nás. Ještě se lehce usměju nad tím, jak vytáhl kuličku a mastičku a prohlásil, že je vždy připraven. To tedy je... já jsem si ten jeho plný vak a kabát už několikrát potěžkal a jeho váha mě nepříjmeně překvapila. Oproti tomu už jsem byl svědkem toho, jak v těchto úložných prostor vytáhl ty nejrůznější předměty, které byly právě potřeba. Ani bych se nedivil, kdyby jednou vytáhl něco, co by se do toho vaku ani nemělo správně vejít. Koneckonců, když Abara a jiní pokémoni dokáží ovládat prostor, proč by nedokázali vytvořit nějaký nový uvnitř vaku, kam by se mohli dávat další a další věci? Nicméně mě zarazí otcovo další prohlášení... to, že já ty dva dovezu k Oakovi a jeho nechám tady. No... pamatuji. Sice radši chodim pěšky, ale tys byl neoblomný, dokud jsi do mě tyto vědomosti nedostal. Jestli si myslíš, že s tím nenabourám, tak to klidně zkusím... třebaže si myslím, že bezpečnější by bylo, kdybys ho odvezl ty. Bohužel už znám otce natolik dobře, že v tomhle pravděpodobně nezmění názor. Pravděpodbně prohlásí něco ve smyslu, že on tady má svůj výzkum, takže nemůže odjet, a že já si můžu rovnou u profesora vyzvednout svého prvního pokémona, když už tam budu. Nakonec se zadívám na toho kluka. Jestli mi věříš, tak vezmi Oddishe a nasedej... slibuji, že u profesora Oaka budeme za chvilku. No... shrňme si to. Byl to sice krátký výlet, ale jeho hlavní naplň už máme technicky vzato hotovou... viděl jsem divokého Oddishe,,, třebaže jsem si to takhle zrovna nepředstavoval. Doufám, že až vyrazím od Oaka, tak budu mít víc času na nějaká pozorování.

Richard Crave - 04. ledna 2013 21:54
	soukromá zpráva od Richard Crave pro A ide sa Rýchlo odchádzam z laboratória a nasmerujem si to na Route 1. Pikachu je buď na mojom pleci, alebo si pobehuje okolo mňa. Dúfam, že ten malý šibal bude poslúchať a nebude robiť neplechu. Cestou sa stále pozerám po okolí a dúfam, že nájdem nejakého pokémona. Rád by som odkúšal Pikachuho v boji a možno si aj nejakého toho nového kamoša chytil.

Vypravěč - 04. ledna 2013 22:00
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Přání, která se plní Sotva s Pikachuem (není Ashův, poslouchá) vyjdeš za město, narazíte na divokého Pidgeye, kterého něco podráždilo, takže útočí na tvého pokémona. Útočí na tvého Pikachua nárazovým útokem (Tackle). U mě se hází procentuálkou pouze n únik (vyhnutí se útoku) pokémona.

Attia - 04. ledna 2013 22:03

soukromá zpráva od Attia pro Na cestě Doufám že se nebudou dohadovat nějak dlouho... Podívám se na mladšího z dvojice. Z pohledu je patrné že strach nemám ani v nejmenším. Je mi jedno s kým pojedu. Prohlásím přeci jen aby bylo jasno. Od staršího muže vemu Oddishe a vlezu si do vozíku vedle motorky. Já můžu vyrazit. Záleží už jen na Vás jak se domluvíte. Dál už jen čekám co se bude dít a s kým nakonec pojedu.

Vypravěč - 04. ledna 2013 22:08

soukromá zpráva od Vypravěč pro Na cestě Přesně jak si Leonard myslel, tak i jeho otec odpověděl: "Jeď Leonarde, chtěl bych tu ještě zůstat a zkoumat. Motorku pak nech doma, vrátím se pěšky." Oddish se přeci jen po oné červené kuličce trochu probral, ale pořád ne natolik, aby byl schopen se sám pohybovat, či cokoliv jiného dělat. Tak jako tak, bylo by zahodno co nejrychleji vyrazit. "A navíc, můžeš si vyzvednout toho pokémona," mrkne ještě muž na svého syna, jakoby mu četl myšlenky. "Tak jeďte už, chlapci, o mě se nebojte," popožene vás a otočí se směrem k lesu. "Tak Noctowle, jdeme pátrat po pokémonech," řekne svému pokémonovi, který mu právě sedl na rameno a odejde někam dál do lesa.

Richard Crave - 04. ledna 2013 22:10
	soukromá zpráva od Richard Crave pro A je to tu Ani nie po minúte čo zajdeme za mesto sa na Pikachuha vrhne divoký Pidgey. Usmejem sa a zvolám: Rýchlo Pikachu, vyhni sa mu. A to už vyťahujem pokedex a skenujem dáta o Pidgeym. Taktiež kričím nové pokyny pre môjho pokémona: Rýchlo, teraz použi Thundershock. Plná sila!! Úhyb 87%

Vypravěč - 04. ledna 2013 22:17

soukromá zpráva od Vypravěč pro První boj Pikachu se skoro až pohodlně vyhne a ještě stihne zasáhnout Pidgeye bleskovým útokem. To útočícího pokémona srazí k zemi, ale ten nemešká a hned vstává, aby se mohl vrhnout do dalšího nárazového útoku. Info z pokédexu Pidgey, malý ptačí pokémon, jeho další vývojové stádium je Pidgeotto. Pidgey je ze všech létacích pokémonů nejjednodušší k chycení. Je ideálním pokémonem pro trenéra začátečníka. Může se naučit útok Větrný poryv, který způsobuje tornáda a také se může naučit písečný útok (Sand-Attack), který snižuje přesnost ostatních pokémonů. lvl. 3

Richard Crave - 04. ledna 2013 22:20
	soukromá zpráva od Richard Crave pro Pekné... Rýchlo si prečítam dáta o Pidgeym a ihneď sa poteším, že som si ho u Oaka nevybral. Nemám však moc času na rozmýšľanie, pretože sa na Pikachuha vrhá Pidgey s novým nárazovým útokom. Pikachu znova sa vyhni a potom použi ďaľší Thundershock. Opri sa do toho. Sledujem ako sa zápas vyvinie. Úhyb 74%

Vypravěč - 04. ledna 2013 22:30
	soukromá zpráva od Vypravěč pro První boj Pikachu má jakési štěstí, či spíše tomu, že je vcelku rychlejší než Pidgey. Ovšem ani Pidgey se se svou rychlostí nemusí stydět a bleskovému útoku se vyhne. Sice jen tak tak, ale vyhne a hned zase zaútočí nárazovým (jiný ani neumí).

FSgt. Toras Viegu - 04. ledna 2013 22:34
	soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro Cesta "No tak vy dva loudové pojďte. Marcusi necourej se tak vzadu, nebo ti všechny dobrý pokemony pochytáme." Zašklebím se na něj protože trochu zaostává a věnuji pohled Ayiaki. "Jakého pokemona bys chtěla chytit?" Zeptám se ji protože ticho mi moc nesvědčí a Marcus nevypadá, že by chtěl ted něco povídat.

Aoikawa Ayiaki - 04. ledna 2013 22:42
	soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Cesta pokračuje To je děsnej louda. Protočím oči v sloup a pomyslím si pro sebe." Jo budeme mít ty nejlepší pokemony jen pro sebe." Zachichotám se a podívám se na Zacka. " Můj oblíbený je pikachu, toho bych chtěla strašně moc." Usměju se. " Ale jsem šťastná, že mám Squirtla. To je moje šikovné zlatíčko." Držím krok se Zackem a na Markuse se ani neotáčím.

Leonard Hidden - 04. ledna 2013 22:44

soukromá zpráva od Leonard Hidden pro Na cestě... Hm... já jsem si myslel, že to řekne. Tak dobře... užij si to. Pronesu ještě k otci. Ještě předtím, než se ten kluk usadí, tak motorku otočím, abych nemusel nějak složitě zatáčet. Nakonec jsme oba připraveni vyrazit. Jak se vlastně jmenuješ? Zeptám se ho... jakoby mimochodem. Já jsem Leonard Hidden. Jakmile mi odpoví... pokud mi tedy odpoví... nastartuji a společně vyrazíme směrem k laboratoři profesora.

FSgt. Toras Viegu - 04. ledna 2013 22:45
	soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro Cesta "Jo Pikachu je fajn, a nebo takový Onix a podobní pokemoni jsou super." Usmívám se rád, že mohu s někým komunikovat o něčem, co mě zajímá. "Plánuješ zkusit Chromový stadion?" Optám se naší společnice se zájmem.

Aoikawa Ayiaki - 04. ledna 2013 22:52
	soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Zack = příjemná společnost " Jednou se mi zdálo o tom, že chovám pikachui." Otočím na něj hlavu. " Onix se mi taky líbí, ale nevím jestli bych to s ním uměla." Když promluví o stadionu, trochu sebou cuknu. " No , nevím, na to asi nemám, nejsem tak dobrá jako ty." Zčervenám a dám si vlasy za ucho.

FSgt. Toras Viegu - 04. ledna 2013 22:55

soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro cesta "Onix je krásný i když starání o něj je těžší.....ymmm dobrá jako já? Ale prosimtě vždyť já ještě s Bulbasaurem vůbec nezápasil a Rattatu mám protože ji Marcus nechtěl. Nevím jak dobrý budu ale až trochu vytrénuju pokemony rád bych to zkusil." Odvětím mile a všimnu si její červeni. "Pěkná růžička." Dávám pozor aby mi to neuniklo na jazyk a zůstalo v mysli.

Aoikawa Ayiaki - 04. ledna 2013 23:06

soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Cesta " Když bych viděla nějakého Onixe, dám ti vědět." Strčím do něj ramenem a usměju se." Určitě budeš lepší trenér než já," pootočím na něj hlavu. " Asi by rattatu nezvládl, když ti jí milostivě přenechal. " Trhnu hlavou směrem k našemu tichému společníkovi. Můžu být ráda za to, že mám vedle sebe Zacka." Tak můžeme trénovat spolu." Tiše navrhnu, když si všimnu jak si mě prohlíží.

FSgt. Toras Viegu - 04. ledna 2013 23:10

soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro cesta "Dík ale pokud poputujem spolu myslím, že je malá šance Onixe přehlídnout." Zasměju se pobavěně. "Ne spíše si myslím, že to není jeho typ pokemona. Já Rattatu taky moc nemusím, ale nechtěl jsem ji tam zraněnou nechat." Vysvětlím a pohled ji s úsměvem opětuji. "Trenér je jen tak dobrý jako jeho pokemoni a naopak." Usmívám se. "Takovou nabídku nelze odmítnout budu s tebou trénovat rád." Kývnu na souhlas.

Attia - 04. ledna 2013 23:12

soukromá zpráva od Attia pro Na cestě Doufám že nenastane ta trapná chvíle ti... Z přemýšlení mě vytrhne můj nový "kolega", podle jeho slov Leonard. Asi bych se měl taky představit, je to asi slušnost...navíc mi ušetří dva dny chůze, uvidíme jak se to vyklube dál... Attia. Tak se jmenuju... chvíli se odmlčím... Co mu mám říkat? vždyť se neznáme, uvidíme jak to dopadne až dojdeme k Profesoru Oakovi. Zbytek cesty mlčím.

Aoikawa Ayiaki - 04. ledna 2013 23:16

soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Cesta " Se mnou se ti může stát cokoliv, klidně můžeme narazit na párek Onixů a oba budou tvoji." Směju se nahlas a užívám si cestu po jeho boku." To ano není rozumné nechávat zraněné pokemony ležet na cestě, mohl by jim někdo ublížit." Neposlušné prameny vlasů mi padají do očí. " Musím si někde sehnat sponku do vlasů." Pronesu mezi řečí a opět se na něj usměju. Můžu na něm nechat oči, začíná se mi ta cesta líbit." Vždy připravena." Dám si dva prsty k čelu a můj Squirtl udělá to samé, ale to nevidím.

FSgt. Toras Viegu - 04. ledna 2013 23:19

soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro cesta "Moc mě nenavnazuj těma Onixema jinak se mě už nezbavíš." Zazubím se a kouknu na její pozu a jejího pokemona a musím se zasmát. "Vy jste teda dvojka....ymmm a sponka ano užitečná věc ale řekl bych že ti rozpuštěné vlasy sluší.." Dojde mi co jsem právě řekl a začervenám se a rychle skloním pohled jinam nejlépe na svého Bulbasaura, který jde kousek přede mnou spokojený sám se sebou. "Zase mi to moc mluví." Pokárám se.

Aoikawa Ayiaki - 04. ledna 2013 23:33

soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Cesta Co krok to se víc červenám. " Doufám, že se naše cesty nerozdělí." Podívám se na něj chvilku potom co mi vysekne poklonu. " My k sobě prostě patříme, jako ty a tvůj Bulbasaurus. " Squirtle, běž za kamarádem , " sehnu se, abych ho mohla položit na zem. On zaševelí své Squirou a odhopká k Bulbasaurovi. " No nedáme si něco k tomu jídlu?" Vytáhnu poslední dva sladké knedlíčky a jeden podám Zackovi.

FSgt. Toras Viegu - 04. ledna 2013 23:37

soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro Cesta "Taky doufám, že se nerozdělí." Kývnu s úsměvem a sleduji chvíli Bulbasaura a následně Squirtla, jak si spolu povídají. "Doufám, že k němu doopravdy patřím. A děkuji, že si tohle vše myslíš." Vděčně se usměju a její červeň mě skoro hypnotizuje. Když mi nabídne knedlíček přijmu jej. "Díky, ale příště hostím já tebe." Mrknu na ní pobaveně a kousek ukousnu. "Mmm je skvělý to jsi pekla sama?" Vyzvídám.

Vypravěč - 04. ledna 2013 23:46

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta do laboratoře Leonardův otec zmizel někde v lese a Leonard nastaroval stroj. Při tom zvuku se najednou ozvalo spoustu šelestu z okolních keřů a nad hlavami vám vzlétlo hejno Pidgeyů. To vás ovšem nezajímalo, máte úkol a je nutno jej rychle splnit. Proto Leonard zařadil rychlost a po chvilce zápasení motocykl povyskočil a prudce vyrazil vpřed. Cesta netrvala zrovna dlouho (cca 2 hodinky, čas vyrovnán s ostatními) a navíc jste měli možnost cestou potkat jednu dvojici, kteří měli před sebou Bulbasaura a Squirtla (Zack, Ayiaki), kteří byli asi dvanáct kilometrů od Viridian City a nakonec i jednoho kluka, který se svým Pikachuem právě bojoval proti Pidgeyovi (Richard). Tomu jste se snažili co nejvíce vyhnout, abyste je nevyplašili, i když se zdálo, že vás vůbec neregistrují. Co vás ale překvapilo, bylo, že chlapec je jen pár set metrů za městečkem. Když jste konečně zastavili před laboratoří, ihned jste si všimli staršího usměvavého pána, který se zrovna staral o tři pokémony (Eevee, Pidgey a Charmander). "Leonarde, co se děje?" zeptá se, hned jak si vás všimne.

Vypravěč - 04. ledna 2013 23:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Krátký informativní post Viděli jste ve vysoké rychlosti kolem sebe projet motocykl se sajdkárkou. Vaši pokémoni se trochu poplašili (Squirtle se schoval do krunýře, Bulbasaur poděšeně povyskočil a Pikachu s Pidgeyem nereagovali... jsou v boji). Pozornější z vás (Zack a Ayiaki) si všimli, že kluk v sajdkáře drží v dece nějakého pokémona. Příspěvek posílám vám třem (Zack, Ayiaki, Richard) abych vám každému nepsal jednovětný.

Aoikawa Ayiaki - 04. ledna 2013 23:59

soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Cesta " Ne, to jsem koupila, když jsem odešla z domova. Snad nebude moc tvrdý." Pokrčím rameny a zakousnu se do toho svého. Spokojeně žvýkám a občas se podívám na svého společníka. Z mého rozjímání mně vytrhne zvuk motoru a na poslední chvíli strhnu k sobě Zacka, držím ho za ruku blíž u sebe, aby ho ten blázen neporazil. " Jsi v pořádku?" Věnuji mu vystrašený pohled a hned na to se rozeběhnu k našim pokemonům." Squirtle jsi v pořádku, už je pryč vylez." Kleknu si k němu a obejmu ho. " Kdybych je našla...." Dívám se na Zacka, pokud je u svého pokemona a rozdýchávám to.

Leonard Hidden - 05. ledna 2013 00:02

soukromá zpráva od Leonard Hidden pro U laboratoře I když cestou mineme několik lidí, pravděpdobně začínajících trenérů dle jejich společníků a spoustu divokých pokémonů, tak nic z toho nemůžu moc vnímat. Musím se soustředit na řízení, protože přece jenom s tím mám méně zkušeností než otec. Nakonce dorazíme k laboratoři a hned si nás převezme profesor. Dobrý den profesore... jak možní víte, vyjeli jsme si s otcem na pozorování Oddishů a potkali jsme tady Attia, jak se snaží jednoho zraněného ošetřit, takže jsme tady, protože oba věříme, že vy mu pomůžete nejlépe. Ukážu na Attia a Oddishe, kterého drží v náručí. Mému zraku samozřejmě neunikli tři pokémoni, o které se předtím staral. Pravděpodobně se jedná o první společníky začínajících trenérů, ale to teď počká. Hlavní je, aby převzal Oddishe a postaral se o něho, protože narozdíl od těch tří je zraněný. Náhle mě napadla jedna věc. Proč vlastně ten Attia, či kdo to je, nosí masku? Asi to má nějaký jednoduchý důvod... nicméně to pravděpodobně donutí zamyslet se většinu lidí, které potká.

FSgt. Toras Viegu - 05. ledna 2013 00:03

soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro Cesta Usmívám se a spokojeně jím. Jsem trošku zamyšlený takže jsem trochu mimo, když mě Ayiaki strhne k sobě. Začervenám se, když jsem tak blízko ní a věnuji ji rychlý pohlede. "Ano jsem....díky tobě, děkuju." Vypravím ze sebe a pak rychle pohledem slétnu na Bulbasaura a kleknu k němu a obejmu ho. "Ještěže máš lepší reflexy než já a nic se ti nestalo." Oddychnu si nahlas. "Jezdí tu jak šílenci." Zavrtím hlavou nespokojeně a kouknu po své společnici.

Aoikawa Ayiaki - 05. ledna 2013 00:16

soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Kolize Pustím Squirtla, který vykoukne z ulity a podívám se na kluky. Jen se k nim nakloním a bez jediného slova je obejmu. " Je to hrozné, mohl ublížit našim pokemonům." Rychle ho pustím a začnu se opět věnovat svému pokemonovi. Vlasy mi padají do tváře, nějak nechci, aby si všiml toho jak se červenám. " Promiň, bála jsem se o tebe." Špitnu s pohledem upřeným k zemi.

FSgt. Toras Viegu - 05. ledna 2013 00:18

soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro cesta chvíli koukám do míst, kde zmizela motorka. Když mě Ayiaki obejme začervenám se a vnímám její přítomnost, která je příjemná. "Ještě jednou díky za záchranu, jinak by ze mě asi byl lívanec." Usměju se a zvedám se od Bulbasaura a chvíli se na ní dívám. "Jsem rád, že jsi i ty v pořádku taky jsem se leknul." Snažím se plynulými nádechy a výdechy a zahnat červeň.

Attia - 05. ledna 2013 01:31

soukromá zpráva od Attia pro U laboratoře Cesta utekla velmi rychle. Cestou jsem se snažil držet Oddishe co nejpevněji aby mi nevypadl při tom drncání. Po cestě jsem si všiml pár trenérů. V té rychlosti bylo těžké poznat kam mají namířeno. Když jsme dojeli k laboratoři, rozmluvy se ujal Leonard. Asi se znají...vypadá to tak. Proto jen mlčky čekám než dohovoří. Pak vysednu a popojdu blíže k profesorovi a Leonardovi. Dobrý den. Jsem Attia. Už dlouhou dobu jsem na cestě za Vámi, profesore. Po cestě jsem našel tohodle Oddishe na cestě, tak jsem ho chtěl ošetřit. Ostatní už Vám Leonard řekl. Můžete mu pomoct? A mohl bych se koukat jak mu pomáháte? Rád bych věděl jak nejlépe pomoci zraněnému pokemonovi. Chvíli se odmlčím a pak dodám. Chtěl bych si ho nechat...samozřejmě pokud bude chtít. Počkám jak se vyjádří profesor.

Aoikawa Ayiaki - 05. ledna 2013 02:05
	soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Cesta " Na chvilku bychom si měli sednout a odpočinout si." Navrhnu zadýchaně a snažím se uklidnit své srdce, které mi buší v hlavě. Když se zvednu, natáhnu ruku, abych ho pohladila po tváři. Pokud neucukne na chvilku nechám ruku tam kde je a potom ji pustím podél těla. " Budu na tebe dávat pozor." Podívám se mu do očí a na sucho polknu.

FSgt. Toras Viegu - 05. ledna 2013 08:05
	soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro Cesta "Souhlasím, ale určitě někde mimo cestu." Usměju se a dívám se ji do očí, když natahuje ruku cítím, jak mi srdce bije jako splašené a dech se mi tají. Nehnu však ani brvou a vychutnám si celý dotek. Mám nutkání zavřít oči, ale odolám mu. "Děkuju, rád budu mít takového andílka strážného." Snažím se překonat a zahnat ruměnec ve tváři.

Richard Crave - 05. ledna 2013 08:23
	soukromá zpráva od Richard Crave pro Trvá to Pidgeymu sa podarí vyhnúť Pikachovmu elektrickému útoku a ja sa trochu zamračím, pretože sa na Pikachuha vrhá svojím nárazovým útokom. Tak Pikachu, znova úhyb a Thundershock. A tentokrát ho už dorazíme! Úhyb 83%

Vypravěč - 05. ledna 2013 13:14

soukromá zpráva od Vypravěč pro U laboratoře "Tak honem, chlapci, pojďte za mnou," nemešká profesor a už vás vede dovnitř. Jak si Leonard může všimnout, nevede vás tam, kde má obvykle pokébally pro nové trenéry, ale jinam. Už tam párkrát byl, takže ví, že se jedná o menší zdravotnické centrum. "Polož toho chudáka na stůl," pokyne Attiovi a ukáže na stůl. Jakmile jej Attia položí, vezme z jiného stolu bílí kufřík s kresbou pokeballu a přitáhne si ke stolu, kde leží Oddish židli. "Tak se na to podíváme. Hm... tvůj otec ho už ošetřoval, že?" zeptá se Leonarda, ale odpověď nečeká, protože je očividná. "Má jen pár oděrek a je vyčerpaný. Největší škoda je asi na jeho egu, ale když mi ho tu pár dní necháš, zase bude v pořádku," jak prohlíží pokémona, tak se zarazí na listech rašících z jeho hlavy. "Ale to ne, to není hezké," řekne nevěřícně a začne se hrabat v kufříku. "Kde jen to... a tady," vítězoslavně vytáhne fialovou lahvičku s rozprašovačem na konci a lehce postříká Oddishovo listoví. "Tohle mu pomůže se zacelením ran. Nejlepší je to používat na větší tržné rány. Poradil by si s tím sám, ale trvalo by to dlouho, tohle mu pomůže a urychlí to léčbu," vysvětlí vám. "No chlapci, teď nezbývá nic jiného, než nechat našeho malého přítele odpočívat," zavře kufřík a dá ho na své místo. Pak se na vás pozorně podívá, jakoby přemýšlel, jestli na něco nezapomněl.

Vypravěč - 05. ledna 2013 13:17
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Souboj Pikachuovi se podaří opět uhnout a když Pidgey prolétává kolem něj, zasadí mu zdrcující zásah. Pidgeya zasáhne na plno, trochu jej omráčí, což způsobí, že díky setrvačnosti doklouže až k tvým nohám. Ještě se snaží zvednout, ale nakonec zůstane vyčerpán ležet. Máš možnost si jej chytit.

Richard Crave - 05. ledna 2013 13:24
	soukromá zpráva od Richard Crave pro Pokéball, leť! Keď sa Pikachuovi podarí doraziť Pidgeyho pochválim ho a zoberiem si z opasku do ruky pokéball. Pozriem sa naň a potom na Pidgeyho. Dúfam, že budeme dobrý kamoši... Pokéball, leť! zvolám a hodím na Pidgeyho pokéball. Dúfam, že uspeje.

Vypravěč - 05. ledna 2013 13:47

soukromá zpráva od Vypravěč pro První chycený Pikachu vesele poskakuje vedle tebe, šťastný ze svého prvního úspěchu. Tvé pohlazení je pro něj více, než obyčejná pochvala a díky tomu, že ses sehnul, se ti vydrápe po ruce až na rameno. Když hodíš pokéball, má Pikachu co dělat, aby se udržel. Ty však vidíš, že pokéball pokémona vzal a teď se na zemi neklidně vrtí a bliká. Hraje ti to celkem na nervy, nevíš, jestli se upozorní a zdá se, že tvá nálada se přesouvá i na Pikachua. Když červené světélko zhasne, Pikachu radostně seskočí z tvého ramene a doběhne k pokéballu. Když je u něj vezme jej do předních pacek a po zadních dokolébá až k tobě. "Pika?" zeptá se tě a lehce natočí hlavu, přičemž pokéball zvedne k tobě.

Richard Crave - 05. ledna 2013 14:00

soukromá zpráva od Richard Crave pro Zvládol si to Usmejem sa na svojho žltého pokémona keď mi donesie pokéball a pohladkám ho znova po hlave. Dobrý chlapec. Nám to pôjde skvelo. Spoločne sa staneme majstrami, čo ty na to kamarát? Usmejem sa a zoberiem si pokéball. Pidgey musí byť teraz veľmi vyčerpaný. Rád by som ho síce vyvolal von a zoznámil sa, ale považujem to za lepšie ísť radšej rýchlo do Viridian City, kde je Pokécentrum. Preto zavolám na Pikachuho, že ideme ďalej a sám si to rýchlym krokom nasmerujem k Viridian City.

Vypravěč - 05. ledna 2013 14:05

soukromá zpráva od Vypravěč pro Na cestě Svým povídáním a chůzí, jste se dostali skoro na dohled nějaké dřevěné budově s červenou střechou a velkým, červenobílým P nad dveřmi. Už jste slyšeli, že se různě po regionech nachází pokémoní centra, která se zaměřují na pomoc divokým pokémonům, ale moc jste tomu nevěřili. Zvláště když víte, že se pokécentra nachází hlavně ve městech. Ovšem zdá se, že existuje nějaká organizace, která se stará i o divoké pokémony.

Attia - 05. ledna 2013 14:10

soukromá zpráva od Attia pro V Laborce u Oaka Když nás profesor Oak veme dozadu do své laboratoře, pečlivě si prohlížím co všechno tam má a jak se stará o Oddishe. Když vytáhne fialovou lahvičku, chvíli si ji mlčky prohlížím... Není to všelék? Zeptám se profesora Oaka. Doufám že bude v pořádku a bude se mnou chtít jít... z myšlenek mě však hned na to vyvede profesorova věta o tom, že Oddish bude muset zůstat nějakou dobu u něj. Co se dá dělat, hlavně aby byl v pořádku. Skloním chvíli hlavu. Pohladím Oddishe a ustoupím od něj stranou. Doufám že bude brzo v pořádku. Nevím ale jestli bude dobré ho hned po uzdravení pouštět do přírody. Pokud má hodně pošramocený ego a sebejistotu, mohl by se zase lehce stát terčem jiných pokemonů nebo neukázněných trenérů. Pronesu nahlas a doufám že by mohlo profesora napadnou to co napadlo mě. Třeba mi dá za pravdu a napadne ho že by bylo dobré kdyby Oddishe někdo trénoval aby se uzdravil i psychicky a zvedlo se mu i sebevědomí. Pak se zase odmlčím.

Vypravěč - 05. ledna 2013 14:20

soukromá zpráva od Vypravěč pro Znovu na cestě "Pika, pikachu," odpoví ti pokémon a radostně povyskočí. Když se zase vydáš na cestu, jsou už tři hodiny a ty máš před sebou ještě dlouhou cestu. MH.: Uděláme menší přesun a dostanu tě na dohled Zackovi a Ayiaki. Neptej se mě jak, nechci to složitě vysvětlovat :-D Šlápl sis do kroku a k večeru ses dostal až k jakémusi dřevěnému domku s červenou střechou a červenobílým P nad dveřmi. Od otce jsi věděl, že existuje organizace, která pomáhá divokým pokémonům a málokdy odmítne pomoci i náhodným pocestným, jakým jsi teď i ty. Tvůj Pikachu si vesele povyskočil, snad proto, že měl už hlad, nebo proto, že by si rád odpočinul. I ty sám jsi cítil únavu a hlad, takže jsi s radostí přivítal možnost odpočinout si zde a najíst se.

Aoikawa Ayiaki - 05. ledna 2013 14:29

soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Cesta -> Pokemoní centrum Rychle se vzpamatuji, potom co se díváme několik sekund na sebe. " Děkuji, že si to o mě myslíš, ale umím být i pěkný satan." Strčím do něj bokem a usměju se. " Pořád mám strach o naše pokemony, že se tu vyřítí nějaký blázen a srazí je." Držím svého drahouška v náručí a trochu se strachem v očích se dívám na Zacka. Potom si při cestě povídáme a pozorujeme naše pokemony. " Zacku koukej," Ukážu na střechu, která se tyčí nad korunami stromů. Chytnu ho za ruku a rychlým krokem se rozejdu k centru. " Máš taky hlad?" Proklouznu dveřmi a rozhlédnu se kolem sebe. Ihned předám Squirtla pracovníkům, aby ho uzdravili. Nasměrují mne k pokojům a koupelnám. " Vykoupu se a potom se můžeme jít najíst." Řeknu Zackovi, před svým pokojem, a potom zmizím za dveřmi. Chvilku mi sprcha trvá, z krosny vytáhnu náhradní oblečení. Zobrazit SPOILER Zaťukám na Zackovi dveře." Můžeme se jít najíst?" Zavolám.

Richard Crave - 05. ledna 2013 14:29

soukromá zpráva od Richard Crave pro Odpočinok Po niekoľkých hodinách únavnej cesty sa konečne s Pikachuhom zastavíme pred drevenou budovou, ktorá rozhodne vyzerá ako pokécentrum v prírode. Tak čo povieš kamarát? Odpočinieme si? Vidím mu na očiach, že je už dosť unavený a asi aj hladný. Preto vkročím do budovy. Dobrý večer. Tu ja s mojími pokémonmi by sme si radi oddýchli a dali niečo pod zub. Je to tu možné? Vyzerá to tu totižto na také prírodné pokécentrum. Smerujem otázku na prvú živú dušu, ktorú uvidím.

FSgt. Toras Viegu - 05. ledna 2013 14:37

soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro Středisko "Určitě to nebude tak hrozné." Opětuju šťouchnutí zpátky. "Jo taky mám o ně strach jezdí tu jak šílenci." Zavrtím hlavou a mám Bulbasaura u nohou blíže krajnici. Povídání je fajn a po chvíli si Ayiaki všimne střechy před námi. "Středisko." Usměju se a když mě chytí za ruku srovnám s ní tempo. Bulbasaur běží zdatně kousek za mnou. Když se zastavíme před ním trochu zadýchání a vstoupíme jsem rád, protože si budeme moci odpočinout přece jen čas plyne rychle. Odvolám Bulbasaura do pokebalu a stejně jako Ayiaki i já dám sestře Joy své pokebaly s pokemony, aby se na ně mohla podívat a ošetřit je. Pak s ní jdu nahoru k pokojům, když zmizne v tom svém kývnu a zajdu do svého. Tam odložím batoh a zajdu si do sprchy. Oblečení si nechávám stejné, přece jen válet jsem se nikde neválel ani tak něco takže není třeba si s tím hned dělat starosti. Zrovna se obléknu, když slyším klepání. "Jasně už jdu." Zavolám a dojdu ke dveřím. Věci si tam nechávám a zamknu a pak jdu se svou společnicí zase dolů na jídlo.

Vypravěč - 05. ledna 2013 14:47

soukromá zpráva od Vypravěč pro V laboratoři "Ano, je to všelék, ale ne klasický," usměje se Oak na Attiu. "Je to můj vlastní recept, se kterým mi pomohl Leonardův otec," usměje se i na Leonarda. "O Oddishe nemusíš mít strach. U mě bude v bezpečí a myslím si, že se už do přírody vrátit nebude chtít. Až bude v pořádku, pošlu ti ho. Mám za to, že si tě oblíbil," podívá se na Oddishe, který může nechat oči na Attiovi. Oba dva hned pochopíte, že profesor má nejspíše pravdu. "Víš, pokémoni, zvláště ti zranění, si pamatují prvního člověk, který jim pomohl a občas se i stává, že s tím člověkem utvoří přátelství, které má moc rozdělit jen smrt jednoho z nich. Znal jsem jednu ženu, byla chovatelkou, a ta žena kdysi pomohla malému Parasovi a ten s ní zůstal až do konce jejích dnů," podívá se na vás (Attio, ty tu ženu znáš, vychovávala tě). "No, teď necháme Oddishe odpočívat a zítra ráno se na něj podíváme, jak se mu daří," vezme vás oba kolem ramenou a vyvede ven před dům, kde pečoval o tři pokémony. "Sice to už není základní trojice, ale aspoň něco," usměje se a nechá vás, abyste si vybrali. Eevee, Pidgey a Charmander k vám přiběhnou a tak trochu se začnou předvádět. "Přišli jste si pro svého prvního pokémona, že ano?" zeptá se pak, aby se ujistil. MH.: Už se stmívá, takže se na cestu vydáte druhý den.

Vypravěč - 05. ledna 2013 14:59

soukromá zpráva od Vypravěč pro Středisko v přírodě Zack a Ayiaki Sestra Joy si od vás obou vezme pokebally a s úsměvem vám odvětí, že se o ně postará a že si pro ně za hodinku můžete přijít. Vy se mezitím vydáte nahoru, kde vám mladý chlapec ukáže vaše pokoje. Sprcha je příjemná a osvěžující, pokoje jsou sice malé, ale útulné a stavěné až pro čtyři lidi (palandy). Po sprše jste se rozhodli sejít dolu. Hodina ještě neuběhla, takže jste měli čas na jídlo. Richard Jakmile jsi vešel dovnitř, spatřil jsi útulně zařízenou hlavní místnost, kde bylo pár lidí, kteří se buďto starali o pokémony, nebo se bavili mezi sebou. Přímo naproti dveřím byl pult, za kterým stála stále usměvavá sestra Joy. S úsměve a kývnutím si od tebe převzala tvé pokémony a řekla ti, že si pro ně za hodinu můžeš dojít. V tu chvíli se k tobě přitočil mladý chlapec, který ti nabídl, že ti ukáže tvůj pokoj, kde můžeš přespat. Všichni Zack s Ayiaki zrovna scházeli ze schodů, když se před nimi objevil tentýž chlapec, který je vedl do pokojů, ještě s jedním mladíkem (Richardem). Zatímco oba chlapci mířili nahoru, Zack a Ayiaki šli dolu, nejspíše do hlavní místnosti, nebo do jídelny, která sousedila s hlavní halou. Je možné, že se spolu setkají dole u jídla, ale kdo ví.

Attia - 05. ledna 2013 15:07

soukromá zpráva od Attia pro V laboratoři Když slyším slova Oaka, mírně se pousměju, díky masce však není nic vidět. Tu ženu znám. A její vztah s Parrasem byl unikátní. Moc často se podobný soužití člověka a pokemona nevidí. Kdyby takhle s pokemony zacházel každý... nedokončím větu pak se otočím k Oddishovi. Jsem rád že ho to napadlo, a věřím že s Oddisem budeme suprovej pár... Přistoupím ještě k Oddishovi a phladím ho. Pak se k němu nakloním a pošeptám mu Teď se uzdrav. Hned jak budeš trochu silnější si tě vemu a budem cestovat spolu, chceš? Po chvíli nás profesor odvede zpátky do hlavní místnstnosti kde jsme prvně minuly tři pokemony. Chvíli přemýšlím jakýho bych chtěl. Pak ale řeknu Leonarde, vyber si první. Já svého prvního pokemona dostal. Ne tradiční cestou ale dostal. Vyber si proto první kterého chceš. otočím se na Leonarda a počkám koho si vybere.

Leonard Hidden - 05. ledna 2013 15:22

soukromá zpráva od Leonard Hidden pro V laboratoři Profesor si Oddishe hned převezme a jakmile ho (spolu s námi) vezme do své malé ošetřovny, tak se mu začne starat o jeho zranění. Podle pohledů Attia i Oddishe je zřejmé, že si spolu za tu chvilku oba vytvořili vztah... možná budou potom cestovat spolu. Na onen upravený všelék a zmínku o mém otci nijak nereaguji, ovšem jakmile se dostane k tomu, že někteří pokémoni si vytvoří hluboký vztah k člověku, který jim pomohl souhlasně pokývám hlavou. Takže Oddish bude v pořádku... to je dobře. Doufám, že Attio i on v sobě navzájem najdou dobré přátelství. Jinak nic neříkám, protože nemám potřebu opakovat stejnou myšlenku jako Attio akorát jinými slovy. Nicméně na jeho slova přikývnu, abych potvrdil svůj souhlas. Stejně jako on, jsem i já důkladně sledoval ošetřování a potom nás už profesor zavedl k té trojce, o kterou se staral předtím, než jsme ho přepadli. Nevím jak Attio, ale já ano... původně se plánovalo, že přijdu později, ale když už jsem tady, tak bych si někoho vzal... Nicméně koho? Rozhoduji se mezi Charmandrem a Eeveem. Měl jsem za to, že původní tákladní trojka už bude dávno pryč a chtěl jsem si vybrat Eevee... jenomže teď tu je i Charmander. Kdo je pro mě vhodnější? S kým bych lépe spolupracoval? Charmander je ohnivá ještěrka a nakonec se z ní stává "drak", který je ale často nekontrolovatelný. Eevee je zase taková lištička, která se potom může změnit na různé pokémony podle toho, který vyvíjecí kámen se použije. Asi si vyberu Eevee... nic proti Charmanderovi, ale podle mě je už až moc známý... jako začínající pokémon pro trenéry. Navíc myslím, že Eevee ke mě půjde lépe. Doufám, že si jí nebude chtít vzít Attio. Ještě ani nedokončím myšlenku a Attio prohlásí, že on svého pokémona, Oddishe, vlastně dostal, a ať si vyberu první. Tak díky. Pokud by to bylo možné, tak bych svou cestu zkusil zahájit s Eevee po boku. Myslím, že bychom spolu mohli dobře vycházet. S těmi to slovy popojdu k Eevee, nechám se od ní očichat a pohladím ji. Sleduji, jestli nemá něco proti, protože tahle volba není jenom na mě. Pak se otočím opět na Attia. Nic mi do toho asi není, ale proč vlastně nosíš tuhle masku? V těchto krajinách to není zas tak obvyklé.

Attia - 05. ledna 2013 15:44

soukromá zpráva od Attia pro V laboratoři Myslel jsem si že si veme Eevee.. prolítne mi hlavou když se Leonard rozhodl pro svého prvního pokemona. Nicméně mě to nijak neovlivnilo protože jsem měl předem vybraného jiného pokemona. Eevee je fajn. Maličká a roztomilá. Asi hlavně proto ji hodně trenérů podceňuje, právě kvůli jejímu vzhledu, ale myslím že si dokáže zajistit patřičný respekt. Chvíli stojím a koukám se na zbylé dva pokemony. Každopádně já mám jasno. Vždycky se mi líbily Pidgey a jeho další vývoje. Myslím že hlavně Pidgeot je velmi důstojným pokemonem a jednou bych ho chtěl mít. Má odpověď mluví za vše. Natáhnu ruku a zavolám si Pidgeye k sobě. Přidáš se ke mě a k Oddishovi? Myslím že kombinace travního a létacího pokemona bude dobrá. Navíc letácí pokemon má velké využití nejen v soubojích. Po chvíli se ozve otázkakterou dříve či později pronese každý s kým se setkám. Otázka o masce. Mám k tomu svoje důvody. Doufám že se nebudeš zlobit když si to zatím nechám pro sebe... slovo zatím trochu více zdůrazním... Nevím kam máš namířeno dále, ale třeba budeme mít stejnou cestu a možnost se více poznat. Prozatím si to alenechám pro sebe. Neber si to nijak osobně. Snad mě chápeš. snažím se udržet vlídný tón. Každopádně z něj nejde cítit žádné nepřátelství, spíše nedúvěra k cizím lidem.

Leonard Hidden - 05. ledna 2013 18:20

soukromá zpráva od Leonard Hidden pro Laboratoř Otočím se na Attia. Souhlasím. Vypadá neškodně, ale dokáže být nevypočítatelná a často svou silou může překvapit. Následně sleduji, jak si Vybere Pidgeye. Pidgey je sice skvělý pokémon pro začínající trenéry, ale nevybral jsem si ho, protože počítám, že tady v okolí jich bude poletovat poměrně dost. Také bych si rád v budoucnu nějakého chytil, mimo jiné, i protože mi bude chybět, jak mi otcův Noctowl sedával na rameni a pochybuji, že nějaký Spearov by k tomu byl svolný. Doufám, že budeš, odpovím na jeho proslov ohledně Pidgeota. Na mou otázku ohledně jeho masky odpověděl tak, že v podstatě neodpověděl nijak. Tak teď mě to teprve zaujalo... nevadí mi, že mi to neřekne, nepotřebuj se cpát do osobních věcí jiných lidí. Nicméně teď si budu chtě nechtě vytvářet v hlavě různé teorie, proč ji tedy má. Ani se za to nemusím stydět... určitě nejsem jediný, kdo nad tím přemýšlí. Rozumím... vždyť jsem sám říkal že mi do toho nic není. Rozhodně nebudu tlačit. Tak, co teď? Eevee mě zatím nekousla, takže se jí/mu snad líbím. Dál potřebuji od profesora vybavení pro cestu, musím vrátit domů tu motorku a vyzvednout si nějaké věci, které jsem myslel, že si vezmu, až se vrátím z výletu... a musím rozhodnout, kam se potom vydám. Až po chvilce si uvědomím, ž ten kluk... Attio více méně nadhodil možnost, že bychom mohli chvíli cestovat spolu, pokud budeme mít podobnou cestu a možná čeká na mé vyjádření ohledně toho. No, ještě musím zařídit pár věcí... a rodiče pravděpodobně budou trvat na tom, abych vyrazil až zítra. Nehledě na to, že bych taky rád ráno zkontroloval Oddishův stav. Nicméně potom asi zamířím směrem k chromovému městu a jeho slavnému lesu. Zatím ještě nemám žádný pevný plán, protože nemůžu nikdy říct, jak dlouho se na nějakém místě zdržím. Kam se vlastě chystáš ty, až se Oddish zotaví? Mimochodem, ty jsi začínaící trenér? Nebo chovatel či pozorovatel? Či něco úplně jiného, co souvisí s tou maskou, což mi nemusíš ani říkat, pokud nechceš. Podívám se na něj a vyčkávám jeho odpovědi... pokud příjdou. Vážně jsem dneska nějak upovídaný.

Richard Crave - 05. ledna 2013 20:25

soukromá zpráva od Richard Crave pro Konečne vnútri Keď ma sestra Joy privíta usmejem sa na ňu a predám jej pokémonov so slovami, nech sa o nich dobre postará. Potom pokračujem s chlapcom, ktorý ma osloví smerom do izby a zbadám dvoch cestujúcich, čo idú dole po schodoch. Po tom ako si izbu poprezerám, vyberiem sa dole a nájdem si stôl, kde sa môžem najesť. Objednam si niečo chutné a pozorujem ostatných trénerov, a cestujúcich, čo sa teraz v centre nachádzajú.

Attia - 05. ledna 2013 20:34

soukromá zpráva od Attia pro Den u konce Samozřejmě že i já půjdu až ráno. Doufám že už Oddishovi bude líp a bude moct jít se mnou. Do chromového města je to přeci jen delší cesta a rád bych kdyby už mohl jít se mnou. Pokud mu ale ještě nebude dobře, vyrazíme bez něj a až dorazíme do Chromového města tak mi ho profesor Oak pošle. Otočím se na profesora Oaka...Vadilo by Vám kdybych si u Oddishe rozdělal spacák a přespal u Vás v laboratoři? Stejně nemám kam jinam jít a rád bych zůstal tady. Zeptám se a rozhlíhnu se kde by tu šlo nejlíp přespat. Jsem zvyklý spát na studenou zem...po poslední větě se mírně zamyslím a poupravím si masku. Pak se otočím na Pidgeyho a trochu zmateně po okolí jako bych hledal pokebal do kterýho můžu Pidgeyho schovat. Pak se zmateně kouknu na profesora a zase po okolí. nevím jak to tu chodí, ale slyšel jsem že noví trenéři dostávají nějaký pokebaly a pokedex. Pak se zas otočím na Leonadra. U mě je to složitý. Já nikdy netoužil být nejlepším trenérem nebo se honit za odznakama. Chtěl jsem prostě jen pomáhat slabým pokemonům. Ani nechci být ošetřovatelem. Vím jak pomoci zraněnému pokemonovi, ale myslím že péči jakou mu poskytnou v pokecentru bych asi nezvládl. Prostě bych rád pomáhal slabým pokemonům najít spátky svou sílu a sebevědomí. Pak pokud chcou se vrátí do přírody nebo zůstanou u mne.

Aoikawa Ayiaki - 05. ledna 2013 23:38
	soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Konečně jídlo Když vyjde ven vezmu ho za ruku a usměju se. " Mám šílenej hlad." Držím ho jen tak volně, aby se mi mohl vysmeknout kdyby chtěl. Rozhlédnu se kolem sebe a div nevrazím do mladíka, který jde naproti nám. " Omlouvám se," špitnu tiše a poskakuji dolů ze schodů. Jdu vedle něj zamyšleně a nechám Zacka, aby vybral stůl.

FSgt. Toras Viegu - 05. ledna 2013 23:49
	soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro Jídlo S úsměvem když mě chytí Ayiaki za ruku propletu své prsty s jejími, možná nějak instinktivně a jdu s ní ze schodů tam se málem srazíme s nějakým klukem zazubím se a omluvně jej pozdravím. "jo taky mám hlad." Reaguji na společnici a dole si dáme něco dobrého k jídlu abychom neumřeli.

Vypravěč - 06. ledna 2013 00:03

soukromá zpráva od Vypravěč pro Jídelna, středisko v divočině Zatímco se Zack a Ayiaki usazovali a objednávali si jídlo, Richard byl v pokoji, který mu byl propůjčen a nejspíše se též sprchoval po dlouhé a prašné cestě. Když opět sešel dolu a zamířil do jídelny, mohl spatřit ty dva (Zacka a Ayiaki) jak právě dojídají zbytky. Zprvu se zdálo, že je středisko skoro prázdné, ale opak byl pravdou a jediné volné místo bylo právě u této dvojice. Inu, Richard nemohl jinak, než si s tácem jídla přisednout k nim.

Aoikawa Ayiaki - 06. ledna 2013 04:37

soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Jídelna v pokecentru Otočím na Zacka hlavu a usměju se na něj, když mi proplete prsty svými. " Dneska máme nějakou smůlu na kolize."Usmívám se a s dobrou náladou si to mířím k výdeji jídla. U pultu mu pustím ruku. " Mám chuť na úplně všechno." Pronesu a usměju se. Sladké knedlíčky, to je moje, naložím si jich plný talíř a k tomu si ještě vezmu ovocný salát, který vypadá víc než lákavě. Po očku pozoruji Zacka , kam si jde sednou . Doběhnu ho a posadím se naproti němu. Mlčky jím s pohledem sklopeným do talíře ani nepostřehnu, že si k nám někdo přisedl.

Leonard Hidden - 06. ledna 2013 12:32

soukromá zpráva od Leonard Hidden pro V laboratoři Attio se zeptá, jestli by nemohl přespat v laboratoři. No, čistě teoreticky by mohl asi přespat u nás, ale pravděpodobně chce zůstat v blízkosti Oddishe… ani se mu nedivím. Takže to asi ani nebudu nabízet. Následně se začne rozhlížet… asi něco hledá. Nevím co hledá on, ale já bych rád ještě dneska od profesora dostal ty základní věci, jako jsou pokébaly a pokedex. Ehm… profesore Oaku. I když vyrazíme až zítra, mohl byste nám předat pokéball od našeho prvního pokémona a pokud možno i nějaké jiné pokébally? Nejlépe i pokedex, abych si do něj doma ještě přetáhl nějaké výsledky a informace z otcova výzkumu. Potom se Attio rozmluví o svých plánech do budoucnosti. Takže podle všeho se chce pravděpodobně stát chovatelem. Když to dám do souvislosti s tím, že já zas chci být minimálně částečně pozorovatel, tak myslím, že by to spolu mohlo jít více méně dohromady. Rozumím… to mi zní, jako by ses chtěl stát chovatelem, ale to je jenom obecné označení. Já se oproti tomu sem tam o nějaký odznak pokusím, ale jinak mi jde hlavně o hledání nových a prozkoumání méně obvyklých pokémonů. Nyní už asi musíme počkat na to, jestli mu profesor dovolí tady zůstat a jestli nám dá vybavení.

FSgt. Toras Viegu - 06. ledna 2013 13:09
	soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro Jídla "To asi jo." Zazubím se a vezmu si taky sladké knedlíčky a usadím se na volné místo. Začnu hladově jíst. "Mají to dobré." Usmívám se a pak zahlédnu jak nám někdo přisedá. Kývnu mu na pozdrav a kouknu na Ayiaki. "Dneska ale strávíme noc v teple." Usměju se a vůbec mi nevadí, že dnes budu spát v posteli.

Richard Crave - 06. ledna 2013 14:56

soukromá zpráva od Richard Crave pro Spolusediaci Keďže v jedálni nieje žiadne iné voľné miesto, sadnem si vedľa dvoch, pravdepodobne, cestovateľov: jedného chlapca a dievčaťa. Podídem k ich stolu a spýtam sa, či tu je voľné. Potom si sadnem a usmejem sa na nich. Ďakujem, že si môžem prisadnúť. Mimochodom, som Richard a len dnes ráno som začal svoju cestu trénera u profesora Oaka. Odkiaľ idete vy? Počkám kým odpovedia a dám si sústo z horúcej polievky, ktorú som si objednal.

Aoikawa Ayiaki - 09. ledna 2013 23:02

soukromá zpráva od Aoikawa Ayiaki pro Jídelna Občas se nechtěně dotknu Zacka kolenem, ucuknu, když si uvědomím co dělám . Zabořím pohled do talíře a když dojídám poslední knedlíček, promluví nový přísedící. " Ahoj já jsem Ayiaki." Opět cítím jak mi do tváře stoupá červeň. " Já taky byla u profesora, mám od něj squirtla je teď u sestřičky." Mrknu na Zacka. " Já se těším na postel, rozvalím se v ní a nikoho tam nepustím." Rozesměju se uvolněně.

FSgt. Toras Viegu - 09. ledna 2013 23:05
	soukromá zpráva od FSgt. Toras Viegu pro Jídlo Dojídám a kouknu na Richarda. "Mě říkají Zack, taky jsem dneska začal a mám Bulbasaura." Objasním a klidně se na něj i Ayiaki podívám. Jsem najezený a spokojený takže už jen mít u sebe své pokemony a postel a asi budu spokonejný úplně.

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR