Řecko v dobách mýtů
hrálo se Denně
od: 21. listopadu 2008 18:12 do: 20. prosince 2008 16:49
Dobrodružství vedl(a) Isolda
| |
 | Tento příběh se odehrává v dobách kdy země byla ještě mladá a bohové si zahrávali s lidkými životy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro |
| |
 | soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
 | soukromá zpráva od Elinar pro "Ale copak změnil si názor?" zavrčím. Mám ho ráda, ale v tomhle ho zrovna nesnáším. Nesnáším ty jeho tresty. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro Hm...mám nemám mám nemám, ale jo.... pomyslím si. "No dobrá...mením svůj názor z ne na ano." odpovím svému muži a čekám co on udělá. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro "Miluji tě můj drahý. A proč se vlastně nemám plést do rotržek tam nahoře?" zeptám se a jdu mu po boku. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro Zeptám se a mezitím dojdeme do ložnice. Nezamykám není to potřebu nikdo tu nikde není. Zatlačím ji dlouhým polibkem na postel, aby už nemluvila a začnu ji svlékat. |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro řeknu. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro "A proč né teď?" zeptám se. Vezmu si hřeben a stoupnu si k zrcadlu a začnu se česat. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro odseknu a dál se češu. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro řeknu. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro řeknu zachmuřeně. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
 | soukromá zpráva od Amfitríta pro Škoda že bohové potřebují jíst ! Byla bych zkoro bez starostí... Běží mi hlavou když vařím manželovy k snídani škeble. Konečně jsou hotové, a tak je hodím na kus tlusté mořské řasy a zabalím je. Udělám z toho manželovi toust, a dám mu ho do rukou.Políbí mne na tvář a pak zase odejdu. Když je práce konečně hotová sednu si k zrcadlu a začnu si česat své krásné dlouhé vlasy. Manžel na mne zamilovaně kouká . Konečně si vezme trojzubec,a jde na mořskou horu,kde kraluje.(podle pověstí) |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro zařvu na svého muže. Muselo to bejt slyšet až do podsvětí. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro To říká pořád. Ještě chvíly, ještě chvíly. pomyslím si hořce a jdu k brán ´ě do podsvětí. Kerberos mi ustoupí a já se procházím podsvětím. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| Všichni se mi raději vyhýbají, protože vědí jaká jsem když se naštvu, jediný tvor ke mě přiběhne. Krásná plamenná vlčice. "Ahoj Odesso ty mě jediná dokážeš uklidnit." řeknu jí a pohladím ji po hlavě. Začnu se s ní mazlit. |
| |
 | soukromá zpráva od .Zeus. pro Sedím na svém trůnu a bavím se tim, že občas hodím na zem nějaký blesk , v tom příjde má manželka Héra Mohl bys mi s něčím pomoct drahý? zeptá se To by mě zajímalo co zase chce... pomyslím si a přestanu házet blesky Ale jistě má milovoná, co potřebuješ? zeptám se mile No víš.... |
| |
 | soukromá zpráva od Iásón syn Aisóna pro Ráno se probouzím. Dnes jsem se pořádně vyspal a bude mi to dnes potřeba. Dnes se totiž vypravím uskutečnit svůj hrdinský čin za který dostanu vládu nad městem Iolókem. Dnes se vypravím do města Kolchida. Dnes se vypravím získat zlaté rouno. Vstanu s postele. Jen si stoupnu už přede mnou stojí služebná. Připravte mi snídani a zbroj. rozkážu a služebná odběhne. Poté dokráčím do svého šatníku a najdu si tam něco k oblečení. Poté odkráčím do jídelny. Přez svůj obrovský byt se dostanu do větší místnosti se stolem uprostřed. Zasednu k místu a čekám až mě služky donesou jídlo. Po chvíli se tam začnou rojit lidé a nosit mi pod nos jídlo. Nikdo jiný kromě mě tam není. Zakousnu se do velkého sousta kuřete. za nějakou dobu se najím a odkráčím si jít obléct zbroj. Služební tam na mě už čekají. Na podstavci už je i mé brnění a vedle něj štít s mím kopím. Dojdu k nim a rozkážu Tak začněte mne oblékat ať můžu vyrazit. Služební se ihned dají do prácea zachvíli jsem připraven vyrazit. Tak se mi o to tady postarejte a ne že tu něco rozbijete nebo ukradnete, jinak vás nechám zmrskat začnu vyhrožovat a vydám se směrem k lodi. Loď Argó není daleko od mého domu proto tam dojdu za chvíli. Dojdu tam a prvního koho potkám je můj starý přítel Orfeus. Pozdravím ho ale mé kroky hned směřují ke kormidelníkovi Tyfísovi. Mistře Týfísi jak je na tom naše loď? Doufám že můžeme brzi vyrazit zeptám se mistra kormidelníka a dívám se po dalších řeckých reků kteří jedou se mnou na výpravu. |
| |
| Zeus Mh:Héru ti hrát nebudu takže si to zahraj sám. Iáson "Pane za pát hodin bude vše připraveno." oznámí ti kormidelník. Amfitríta K tobě připluje tvůj mořský koník, se kterým se ráda mazlíš. Hádes Nic zvláštního se zatím neděje. Jen vidíš jak se tvá žena mazlí s plamennou vlčicí Odessou. |
| |
| Zeus Mh:Héru ti hrát nebudu takže si to zahraj sám. Iáson "Pane za pát hodin bude vše připraveno." oznámí ti kormidelník. Amfitríta K tobě připluje tvůj mořský koník, se kterým se ráda mazlíš. Hádes Nic zvláštního se zatím neděje. Jen vidíš jak se tvá žena mazlí s plamennou vlčicí Odessou. |
| |
| Nechám ji ještě ať se uklidní a jen tak se procházím po svém království smrti. |
| |
| Argó Dobře, tak já už tu s vámi zůstanu. řeknu a vydám se na loď do své kajuty schovat si tam svoje věci. Prohlédnu si svou krásnou kajutu, však také je mne hodná. A vyjdu ven si prohlédnout loď a seznámit se se všemi na posádce. |
| |
 | Ležím ve svém doupěti v říši mrtvých a odpočívám. Zaslchnu kroky, které mě proberou. Vstanu a jdu se podívat kdo to je. Vidím svého pána Háda. Vstoupím před něj a pokám na něj. Lehce se mu pokloním. |
| |
| Lehce pohladím draka po hlavě. |
| |
| "Kde je vaše paní?" zeptám se temným hlasem a pokračuji v cestě po říši mrtvých se svým pánem. |
| |
| Vzteká se, odpovím mu. |
| |
| Vysadím si svého pána na hřbet a procházíme se po říši. "Aha...to je u ní typické, akorát z ní jde trochu strach když se naštve." řeknu a asi sem dovoli trošku moc. |
| |
| Olymp (Héra) Musíš ztresta smrtelníky na ostrově Samu, protože se ode mě odvrátili a začali uctívat tu nafoukanou Afroditu zařve a je slyšet jak jde její hlas až do nepříčetnosti. Ale drahoušku... začnu opatrně ..nemůžu zničit celý ostrov jen kvůli tomu, že začli uctívat Afroditu dopovím Tak, když nemůžeš ty tak se pomstím sama!!! zařve a s těmito slovy odejde Myslím, že máme problém.... |
| |
| Drž zobák, zasyčím varovně. |
| |
| "Omlouvám se..." řeknu kajícně a sklopím hlavu. Nechtěl bych naštvat Háda. Je schopný mě dát k těm dračícím které chtějí uspokojit. To je pro mě nejhorší trest vždycky. Nebo mi dá na starost dáčata. |
| |
| Dávej si pozor co říkáš, řeknu mu. |
| |
| "Ano můj pane. Moc se omlouvám jen mě prosím netrstejte." řeknu tiše. |
| |
| Kývnu hlavou a dál prohlížíme moji říši. |
| |
| Sklidím hřeben a pohladím po hlavě svého mořského koníka. Rozhodnu s projet se po moři a pak zajet k někomu blízkému,třeba k Diovi. Manžel nemá rád když ho ruším při práci. Projedu se tedy v delfíním spřežení po všech koutech našeho království. Vezmu na sebe černý hábit a jdu na chvíli na souš. Jdu po zemi a zvykám si na tvrdou zeminu. Když dojdu k nebeské hoře vystoupám na vrchol a vejdu nebeskou branou do Olympu. Chvíli jdu Olympem a když před sebou uvidím Dija,strašně se zaraduji. "Zdravím Zeusi! Jak se daří?" |
| |
| Olymp Zrovna přemýšlím o Héře, když v tom si všimnu navštevníka Zdrávím tě drahá Amfitríté, co tě sem přivádí? Je to jen návštěva, nebo máš nějaký problém? pronesu stále duchem nepřítomně |
| |
| Zeus atd. Řešte si to samy :-D Iáson Za několik hodin vyplouváte na cestu. Hádes atd. Tvá říše je v pořádku. Drak už ani nepípl. Eris Úvod si napiš sama. |
| |
| Jsem tu jen z vlastního rozmaru.Jak se daří? A kde máš manželku? zeptám se a rozhlédnu se po okolí.Héru tu nikde nevidím. Že se zas urazila?! |
| |
| Vrátím se do svého příbytku a čekám na manželku. |
| |
| Políbím vlčici na čumák a nechám ji oejít pak sesama přemístím k otci. Je mi jedno, že mě Hádes pak potrestá, ale nemůže mi zase zakazovat všechno. "Ahoj otče a ahoj Amfitríto." řeknu a otce políbím na tvář. |
| |
| Šel jsem se podívat do podsvětí kouknout se po Persefoně. Zahlédl jsem ji z vlčicí a pak zmizela. Hned běžím k Hádovy. Můj pane Vaše, žena zmizela. řeknu mu pomocí myšlenek. |
| |
 | Po dlouhé době zavítám opět na Olymp. Nejsem tu vítaná, ale na to nehledím. Ráda bych zase navštívila Héru, která se dokáže rozzuřit i při nepatrné zmínce. Zvlášť, když se ta zmínka týká jejího milovaného Dia. Amfitríta? Co ta zde hledá? Po chvíli však uslyším odpověď na svoji nevyřčenou otázku. "Zdravím Die, Amritríro... Také jsem hledala Héru. Ale ani by mě nepřekvapovalo, kdyby odešla. Ostatně, kdo by ne?" |
| |
| Olymp Ahoj dcerko, to tě můj bratr pustil? zeptám se udiveně Měla bys navštívit i svou matku vždit víš jaká je... Héra se šla věnovat její oblíbené činosti a to jest pomsta smrtelníkům u ostrova Samu za to, že se od ní odvrátili a začali uctívat Afroditu odpovím Amfitrítě. A já si teď lámu hlavu jak jí zabránit v tom, aby potopila celý ostrov |
| |
| "Ne nepustil. V poslední době mi nedovoluje nic. Všechno mi jen zakazuje." postěžuji si otci a vydám se za matkou. |
| |
| Olymp Take ona tu je bez jeho svolení?To si zase něco vyslechnu.... povzdychnu si Být vládce bohů je někdy namáhavé, řešit jejich hádky a stížnosti, je někdy dost vyčerpávající V tom si všimnu nově příchozí Eris... pronesu chladně |
| |
| Zdravím Perzefóno Chci se zeptat ještě na něco ale na to mi už odpoví samy. Všimnu si Eris a rozlobeně na ni vyštěknu: Co ty tady?! Co ona tu dělá?! Skvělej den! Tuhle paninku nenávidím nejvíc ze všech! běží mi v hlavě |
| |
| "Nač ten chladný tón?" zeptám se naoko ublíženě. "Skoro bych až řekla, že mě nevidíte rádi. Říkáš, že Héra šla potopit ostrov?" Nejen Afrodítě by se to nemuselo líbit. Chtěla bych vědět, co by na to říkal například Poseidón... "Také tě zdravím, Persefono." |
| |
| Olymp Už zase kuješ ty své intriky? Ale tentokrát žádná válka nebude... varuju ji Herme!!! zahřmí můj hlas po celém Olympu, za chvilku se sem přiřídí udýchaný boží posel Běž vyřídit Afrodítě, že chce Hérá zničit ostrov s jejími uctívači a Posseidonovi vyřiď, že mu chce do moře poslatt ostrov |
| |
| Měla bych jít uvědomit Poseidóna,než zase něco udělá." řeknu ale pak už se o to postará Zeus. Rozhlédnu se po Olympu a pak se zákeřně ušklíbnu směrem k Eris. |
| |
| Olymp-->Podsvětí Jdu navštívit svoji matku. Hádes mě zase seřve raději se vrátím... pomyslím si. Přemístím se zase raději zpátky. Přemístím se do podsvětí a jdu zpět za svým mužem. Dojdu k němu. Všimnu si draka, který sem běží. "Můj drahý, už sem v klidu." řeknu mu jako by se nic nestalo. |
| |
| Bylas nahoře že? Zeptám se potichu. |
| |
| "Ne nebyla. Byla jsem v podsvětí." zalžu. |
| |
| Myslíš, že si nevšimnu když někdo opustí moji říši? Zeptám se jí stejně tichým hlasem. |
| |
| "No dobře byla jsem pozdravit otce jen pozdravit, Za matkou sem ani nedošla." řeknu nakonec. |
| |
| A víš co jsem říkal? Zeptám se jí znovu. |
| |
| "Že tam nemám chodit. Ano porušila jsem to a co? Já sem bůh a ty si bůh. Já sem vládkyně podvěti stejně jako ty. Ono by tě neubylo kdyby si mi taky jednou něco povolil. Musela jsem tam jít. Pořád si říkal, za chvíli za chvíli a ta chvíle byla už moc dlouhá. Nevydžela jsem s vědomím, že sem tak dloiho neviděla otce a natku." odpovím. |
| |
| Nechám jí tam stát bez odpovědi a jdu do svojí říše. |
| |
| Sednu si k zrcadlu a začnu si česat vlasy. Nevěnuji svému manželovi jediný pohled. Teď de jistě vymýšlet nějaký jeho stupidní trest. pomyslím si. |
| |
| vidím vycházet Háda z komnaty. Zastavím se před ním a hluboce se mu ukloním. |
| |
| Draka si ani nevšimnu a jdu rovnou do nejnižší vrstvy podsvětí. |
| |
| Jdu zpět do svého doupěte. |
| |
| Náhle se mi udělá zle a pocitím obrovskou únavu vím co to způsobuje. Okamžitě si přejdu do postele a lehnu si. I když bohové většinou nepotřebují spát tak přesto usnu. |
| |
| "Já a kout intriky? Nemusím hnout ani prstem, jak se zdá." Amfitríin úšklebek přehlédnu. "Jak vidím, nejsem tu zrovna vítaná. Jdu se podívat, jak se daří Héře. Na rozzuřeného Poseidóna je vždycky pěkný pohled..." |
| |
| Hádes Nic se nikde neděje všechno je v klidu. |
| |
| Posadím se tam na vrcholek kamene a jen tam tak sedím. |
| |
| Olymp Jednou na to doplatíš... křiknu ještě za Eris Konečně je pryč, nemám z ní dobrý pocit oddychnu si a čekám na zprávy od Herma |
| |
| Loď Konečně vyplouváme, už jsem se nemohl dočkat. Největší hrdinové řecka, které jsem nechal pozvat na tuhle výpravu, za zlatým rounem. Dokažme že jsme své slávy hodní a najděme to co máme nalézt. Dokážeme-li to budeme slavní. Pokud to však nedokážeme bude naše sláva zapomenuta. Nyní však nechejme slovo knězům, ať se můžeme pomodlit Bohu všech moří Poseidona a Boha větrů Aiola ať naše loď pluje tam kam má. dořeknu svou řeč a přenechám své místo kněžím a také začnu vzdávat modlidbu bohům. |
| |
| Najednou ucítím menší bolest hlavy. Vydím že se zas nějaký mořeplavec modlý k mému muži,Poseidónu... Iáson. Jede za zlatým rounem. To bude mít manžel zase starostí... Když Eris odkráčí na tváři mi naskočí blažený úsměv. Pokud je někdo koho nenávidím víc než Háda a převažeče vody z Nilu až k nám,tak je to Eris. Prohlásím rozzuřeně. |
| |
| Nakonec se rozhodnu jít za svým pánem. Dojdu k němu a sednu si vedle něj. Hlavu mu položím do klína. |
| |
| Pohladím ho po hlavě. |
| |
| "Pane, už zase porušila Váš zákaz?" zeptám se. A čekám na odpověď. Hlavu mám pořád na stejném místě. Cítím něco zvláštního jako kdyby se Persefonou nebylo něco v pořádku. Sice nejsem bůh, ale sem zvíe a mám šestý instinkt. "Pane já mám pocit, že se s Váší ženou něco děje. Něco mí ríká, že na tm není teď dobře." povím. |
| |
| PO chvilce probudím. Je mi tak zle, že nemohu spát a mám hlad. Vstanu a jdu ven. Pomalu mířím do kuchyně. tam si začnu vařit jídloa rovnou i pro Háda. Pak to vše přinesu k nám do ložnice. Posadím se ke stolu(Máme tam stůl dvě židle a postel pak ještě několik drobností.) Můj drahý pojď jídlo je na stole. odešlu mu myšlenku a čekám. |
| |
| Olymp Najednou přiletí Hermes s hlášením Pane, Afrodita se rozhodla vyčkávat a Posseidon taktéž řekne Co si myslí?To chce počkat až ten ostrov potopí?Nemám na výběr budu do toho muset zasáhnout Omluv mě prosím Amfitríto, teď mám práci za chvilku se ti budu věnovat řeknu jí a začnu mumlat všelijaká magická slova Asi budu potřebovat spolehlivějšího služebníka v tom skončím a zem se začne třást (No tak můžeš povstat Welfare :) |
| |
| Jen kývnu a ignoruji i poslanou myšlenku. |
| |
| Čekám půl hodiny s jíldem na Háda, ale on se ani neuráčí přijít. Hm....tak mu to neřeknu. pomyslím si a začnu jíst. |
| |
 | Moje služby jsou už zase žádány, hurá. Jeden bůh mě zavrh druhý mě povolá, jedině dobře. Zem se začla třást, to je moje znamení abych vystoupl z hlubin. Pomocí své síly odhodím kus horniny a zabalený do své zbroje s neuvěřitelnou září vyletím ven. Udělám malý oblouk a přistanu na kolenou před svým bohem a přestanu zářit, aby na mě viděl. Moje věrné služby jsou ti k dispozici, můj pane. Řeknu svým zvonivým hlubokým hlasem. |
| |
| Pojď pujdeme zpět, řeknu a nasednu si na draka. |
| |
| Olymp Jen spokojeně pokývnu Potřebuji abys zastavil mou manželku Héru v potopení ostrova Samu, ale nechci abys jí zničil, stačí jí jen odradit Normálně bych tě nevyvolal, ale Afrodita ani Posseidon s tím nechtějí nic udělat a teď běž vysvětlím mu jeho úkol Snad to bude stačit a pokud ne tak budu muset zasáhnou já sám |
| |
| "Dobrá můj pane. A mohu si jít pak něco ulovit nahoru?" zeptám se svého pana vezu ho k jeho a jeho ženy komnatě. |
| |
| Jen kývnu a nechám se nést. |
| |
| Po jídle si du lehnout jen odpočívám. Nemám zavřené oči. Jídlo pro Háda je na stole už dávno studené. Hm...ani se neuráčí přijít ať si pak nestěžuje, že jídlo je studené. pomyslím si. Koukám se do stropu a přemýšlím co bude dál. |
| |
| Donesu svého pána před komnatu nechám ho slézt a pak jdu k východu ze sídla. POčkám až se otevřou dveře a vyletím ven. Začnu si hledat nějakou potravu. |
| |
| Vejdu dovnitř do komnaty. |
| |
| Hádes Po vstupu zahlédneš tvojí ženu na posteli jak odpočívá. Na stole je jídlo. Tvá žena nevypadá zrovna nejlíp. |
| |
| Ano jistě můj pane.Odpovím. Vší silou se odrazím od země a letím směrem k tomu ostrovu. Tam by nejspíš mohla být ta manželka. No nevim jak ji donutim, když ji nepřesvědčí ani její manžel. Asi ji zahraju na city.No uvidíme. |
| |
| Kldině přisednu ke stolu a myšlenkou bez problémů ohřeji jídlo. Pustím se do něj. |
| |
| "Aspoň pozdravit si mě mohl." řeknu trošku naštvaně. Otočím se k němu zády a koukám do stěny. |
| |
| Neodpovím jí a dojím. |
| |
| "Dobrá jak chceš. Nedozvíš se něco podstatného." zavrčím a sem stále otočená k němu zády. |
| |
| O co jde? Zeptám se pouze. |
| |
| "Proč bych ti to měla říkat? Stejně se nic nezmění na tom, že mi všechno budeš zakazovat." odseknu mu. |
| |
| Tak mi to neříkej a klidně trp sama, řeknu klidně. |
| |
| "Žádné utrpení. Aspoň to bude někdo kdo mě bude mít trochu rád, teda až se to narodí." odpovím mu jednoduše. |
| |
| Koho jsi to odchytila když jsi byla nahoře že už ti ho stihl udělat, odpovím klidně. |
| |
| "Představ si, že je to tvoje." odpovím mu. |
| |
| Jen se na ní podívám a dál to nekomentuji. |
| |
| "Čekala jsem, že budeš aspoň rád." řeknu nasupeně se zvednu a odcházím do podsvětí. Najdu si Oddesu a začu se s ní mazlit. Lepší trest než mě skoro ignorovat nevymyslel? pomyslím si. |
| |
| Opřu se do křesla a koukám se z okna. |
| |
| Sem právě nad ostrovem a vidím Diovu manželku, jak stojí uprostřed ostrova a mává rukama. Přistanu hned vedle ní a ni se neobtěžuju, aby ji prach co udělám nevlezl do očí. Ukloním se. Dobrý den, moje paní posílá mě váš manžel s žádostí aby ste s potopením tohoto ostrova ještě ňáký čas počkala. Héra Protřu si oči plné prachu a hodím po poslovi svého manžela pohled, který by namístě zpálil jakéhokoliv smrtelníka. Proč bych měla počkat s potopením tohoto ostrova. Můj manžel mi nedává jinou možnost. Otočím se k poslovi zády a dělám to co sem začala. Já Zeus! Váš manžel, to bere jako osobní útok a má pocit že udělal něco špatně a neví co. Jeho božské srdce je zraněno vašim chovánim a bojí se toho že vaše neúcta a malý respekt vůči jemu je náznak toho, že so oddalujete. Dejte mu šanci a zcelte jakožto patronka vaše manželství. Mám vám vzkázat, že Zeus je ochoten podstoupit jakémukoliv úkolu aby vás přesvědčil o tom že vás stále miluje a nechce a by váš trest byl zhotoven potopenim tohoto ostrova na kterym mu tolik záleží. Říkal něco o rozkoši. Héra Opravdu?? Tak dobře počkám ještě a půjdu za svým manželem, ale pokud mne nepřesvědčí bude tento ostrov zničen. Přesunu se za svým manželem. |
| |
| Sleduji Dia jak volá arch-anděla a jak anděl odlétá a víří za sebou prach. Tak já půjdu. Rozloučím se s Diem a spěchám po vařící zemi.Konečně dojdu k moři a vytouženě ze sebe ztrhnu černý hábit. Skočím do vody a plavu rovnou do zámku. Tam už na mě čeká Poseidón a pře sebou má prázdný talíř. Pořádáme slavnost. Bude zítra od raního záblesku do večerního svitu luny. oznámí mi a já jdu ihned vařit jídlo.Udělám zase tousty a odím je na stůl. Posseidón Zašklebým se při pohledu na tousty a hodím jídlo delfínovi. Ten si mlsně pochutnává na jídle a já na něj s prázdým břichem koukám. Já Uraženě se zašklebým a jdu rozčesávat své krásné vlasy. Manžel zatím posílá myšlenkovou zprávu svým bratrům a Persefóně, nikoliv však Hádovi. |
| |
| Vyřiď Poseidonovi, že nepřijdu. Kuli svému muži. On mě nepustí. A znovu nemohu porušit jeho zákaz. Navíc s ním čekám dítě. vrátím myšlenkou Amfitrítě. Po uklidnění se vracím zpět do naší komnaty. |
| |
| Ani se nehnu když dovnitř vstoupí moje manželka. |
| |
| Dojdu ke svému muži a dámmu ruku na rameno. "Omlouvám se neměla jsem to porušit. Slibuji, že už to nikdy neudělám jen mě prosím neignoruj." šeptnu mu a sednu si na postel. Koukám na něj a čekám na jeho reakci. Když už sem jeho žena, mohl by si mě aspoň všímat. Vím přehnala jsem to.. napadne mě. |
| |
| Když pocítím ruku na rameni tak se na ní podívám. Obrátím se pak zase k oknu a dál se nehýbám. |
| |
| "Prosím tě o to udělám co budeš chtít. Prosím Háde, neignoruj mě..." šeptnu. V mých očích jsou slzy. |
| |
| Podívám se na ní. Kývnu a zase sleduji svoji říši z okna. |
| |
| "Pořád na mě nehodláš mluvit? Nehodláš si se mnou povídat?" zašeptám a koukám na něj. dojdu k němu a políbím ho na tvář. |
| |
| O čem chceš mluvit? Zeptám se jí klidně a na polibek nereaguji. |
| |
| "Já nevím sem snad tvoje žena. Nevím proč sis mě vůbec bral, když na mě hodláš být takový. Ani tě netěší, že budeš mít syna." řeknu a posadím se mu na klín a podívám se mu do očí. |
| |
| Moje žena, řeknu zamyšleně a pak pokračuji. Ne spíš moje neštěstí které neumí poslouchat, řeknu tiše a klidně. |
| |
| "Hm...neměl sis mě brát. Pokud sem tvé neštěstí tak púroč mě nenecháš odejít?" řeknu a políbím ho na rty. |
| |
| Tak jdi kam chceš, odpovím. |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro Tak jestli nepomůže tohle.Tak už nevím. pomyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| Olymp Takže ten podvodník to hodil na mě?! O tom si budem muset ještě promluvit... v tom se zjeví má manželka Héra Drahá?Takže si to přece jen rozmyslela.... začnu opatrně Dobře nechám ten ostrov pod jednou podmínkou řekne A jakou? zeptám se jí Že mi budeš věrný a nebudeš už chodit za jinejma, jinak.... zavrčí výhružně Máš cos chtěla mít řeknu jí a héra mi samou radostí dá pusu :D |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| Vstanu obleču se a zmizím. Koneckonců dovolil mi to. Objevím se u Amfitríty. "Ahoj Amfitríto." řeknu. |
| |
| Dobře odešla, pomyslím si a zamířím na místo v nejnižší vrstvě podsvětí. Starobylí pečetící znak. Pošlu myšlenku všem obyvatelům podsvětí aby se vrátili pokud jsou venku nebo mají smůlu. Jen svojí ženě jsem to neposlal. Přitom jsem jim výslovně zakázal ji varovat. |
| |
| Všimnu si přítomosti Persefóny a trochu se leknu. "Co děláš pod vodou? Šla sis zaplavat? A to tě Hádes pusti? zažertuji a zavolám Posseidóna,protože si ji jak je vidět zatím nevšiml. |
| |
| Vrátím se zpět za svim pánem. Sem docela zvědavej, jak to topadne, buď sem svému pánovi udělal radost, nebo mě pošle spátky do hlubin. |
| |
| "Ano, řekl mi ať si jdu kam chci. On se ke mě vůbec nechová jako manžel. Ani ho netěší, že bude mít syna. Je na mě tak naštvaný, že už mě tam ani nechce." řeknu a zhroutím se tam. Začnu jí tam plakat. |
| |
| I s kořistí vletím zpět do podsvětí a vletím do svého doupěte ta, začnu žrát. |
| |
| Olymp Héra spokojeně odejde a já si oddychnu. V tom se objeví Welfar Ty.....ty... měl bych tě roztrhat na cucky zařvu Ale to by bylo poněk nekulturní a alespoň si zachránil ten ostrov a je mi jedno co jsi jí nakecal Teď si běž zatím kam chceš, třeba za Iasónem který se vydal na tu plavbu nebo tak něco, až tě budu potřebovat tak tě zavolám |
| |
| Héru u ostrova už nezastihnu. Mírně zklamaná se vracím zpátky, snad jestli si to nerozmyslela a nevrátila se na Olymp. "Zdravím tě Héro," kývnu Diově manželce na pozdrav, když ji zde skutečně naleznu. "Donesly se ke mně zvěsti o ostrově Samu a o tvém hněvu. Co jen mohlo přimět ženu nejvyššího boha ke změně jejího úmyslu?" ptám se naoko zamyšleně. |
| |
| Stoupnu si přímo doprostřed znaku. Tady je prastarý znak. Od nepaměti do sebe vztřebává každou duši se zvíšenou duševní kapacitou a niní je dost silný aby vytvořil kolem říše štít, který pujde zrušit jen zevnitř, pomyslím si a aktivuji ho svou mocí. Dokončení aktivace trvá asi pět minut. Pak se vydám do svého příbytku. Viditelně ji bude líp venku, pomyslím si. |
| |
| Olymp (Héra) Zdrávím tě Eris řekne vesele Přiměl mě můj milovaný mažel odpoví ti a dál vesele lítá (a to doslova) po své komnatě |
| |
| Hmm, koukám, že moje správa vám pomohla a ostrov je pořád celej. Akorát sem čekal že dostanu odměnu, no ale nevadí. Snad někdy příště. Mám tedy odejít?? Dobrá. Z bohem, to je trochu divný. Spíš naviděnou. Odpovím ledabile na Diovo pokárání a vznesu se. Ty bohové jsou horší jak lidi. Ty jim pomůžeš a oni místo vděku na tebe sesšlou hněv. >Asi se podívám do civilizace, jak se vede lidem. Přistanu nedaleko města a svoje křídla složim a schovám pod plášť. Lidé, ale mají i lepší stránky a to zábavu. Jdu do města. |
| |
| "Zeus?" zeptám se překvapeně. "Co jen mohl slíbit, aby zmírnil tvůj hněv? Co by ještě mohl dát někomu, jako jsi ty? Snad jen slíbit věrnost... Ale to už přeci sliboval tolikrát..." Zdá se, jako bych uvažovala sama pro sebe nahlas. S očekáváním sleduji reakci Héry nejprve na nepřímou narážku na to, že jí Zeus nemůže rozkazovat, a poté na smutnou pravdu o stálosti jejího muže. |
| |
| Olymp (Héra) Vražedně se na tebe podívá Tak tohle už nikdy neříkej, navíc mám teď záruku, že svůj slib dodrží řekne už zase vesele a hodí poleno do krbu (přesněji ono tam doletí) |
| |
| Tak pošetilá... "Jistě Héro. Jsem ráda, že ses rozhodla být milosrdná k těm, kdož se od tebe odvrátili." Odejdu z Olympu, neboť zde mě už nic dobrého nečeká a stočím svůj pohled k zemi. Rozladěná rozhovorem s Hérou si chci zpravit náladu a moji pozornost upoutá loďstvo, jež se připravuje k vyplutí. |
| |
| Nakonec vstanu. "Jdu za svým otcem. Zatím se měj." řeknu. A objevím se u otce. V očích mám slzy. "Tentokrát mě Hádes vyhodil..." šeptnu otci. |
| |
| Olymp Welfare odletí a v tom se zjeví Persefona, že jí Hádes vyhodil Jako bych už neměl dost starostí.... povzdychnu si A hádám, že nemáš kde být řeknu jí |
| |
| Jen kývnu oobejmu otce a začnu mu plakat na rameni. |
| |
| Olymp Však on si to rozmyslí řeknu konejšivým hlasem Tady máš místa dost, jen nechápu proč si tě tedy bral když tě nemiluje Podobáme se lidem víc než bych si myslel... |
| |
| "A ještě ke všemu s ním čekám dítě." řeknu a brečím dál. Clá se třesu. |
| |
| Olymp Ale to je přeci skvělá správa Měli bychom to oslavit řeknu vesele Tedy pokud na to máš náladu... zeptám se jí starostlivě |
| |
| "Pro něj to není dobrá zpráva. Ještě mě podezíral, že to mám s někým jiným. A do toho všeho mě vyhodí..." řeknu smutně a zhroutím se na zem. Nepřestávám plakat. |
| |
| Olymp Myslím, že tentokrát to můj bratr přehnal! začnu mumlat opět magická slova, která jsou jasnýmm povelem pro Welfara, že má m pro něj úkol A ty si běž odpočinout Hermes tě zavede do tvé komnaty řeknu Persefoně a v tom se zjeví Hermes |
| |
| Jen kývnu a jdu za Hermem. Lehnu si do postele a koukám do stropu. Myslím přitom na Háda. Možná, že sem porušila jeho zákaz, ale proč mě vyhodil? On mě jednou bude chtít zpátky. Ale kdy? pomyslím si. Otočím zády ke dveřím a začnu plakat. |
| |
| Vydám se přímo ke dnu. Je jediná cesta kterou lze obejít bariéru, ale vede skoro středem zeměkoule. Bariéra je pouze k znaku a pod ním nic není. Jediná škvíra v bariéře je zatarasená masivními dveřmi zevnitř chráněnými. Postavím se před dveře a kontroluji pečetě na dveřích. |
| |
| Ani nedojdu do města a volá mně můj pán. Tak sem zvědavej co to bude teďka. Zhodim plášť z křídel, roztáhnuje a zamířím přímo za Diem. |
| |
| Olymp Omlouvám se, že jsem tě takhle rychle zavolal, ale potřebuji zjistit co se děje s Hádesem a proč vyhodil jeho manželku, mou dceru z podsvětí vychrlím rychle Tentokrát máš odměnu zaručenou |
| |
| Rozloučím se s Persefónou a jdu si sednout na nejbližší židli. Posadím se ale za chvilku už tu zase někdo straší. Ctěná Amfitríto, smutná novina....Kupci vylily do moře několik sudů vína, potřebujeme vodu pročistit! ihned se zvednu a plavu za nemotorným poslem. Doplavu k obrovské červené skvrně,nastavím rucepřed sebe a zamumlám kouzelná slova. Na čele mi vyskakuje pot ale nakonec se mi povede vodu pročistit,a zahrnována vděkem plavu do zlatého zámku. |
| |
| Olymp-->U Hádova domu Vyběhnu najednou ze své komnaty a běžím k otci. Vidím tam nějakého Archanděla. "Ne zastavte tohle je moje záležitost. Musím si to s Hádem vyříkat sama." křiknu ještě z dálky a pak se pokusím přemísti ke svému muži, ale nejde to. On má bariéru, proč? Proč to udělal? Copak mě přestal milovat? ptám se sama sebe. Přemístím se k bráně a začnu na ni bušit. "Háde, prosím vem mě zpět, slibuji ti, ýe už nikdy tvůj zákaz neporuším, slibuji. Vem mě zpět prosím, Háde.Copak mě už nemiluješ?. Háde prosím tě. Vem mě a tvého syna zpět, už budu hodná, prosííím." brečím a prosím ho zároveň. |
| |
| Měla bys být šťastná si volná, zavolám na ní. |
| |
| "Nebudu šťastná dokud nebudu s tebou. A volnost? Ne nemohu být volná. Sice sem byla za otcem,a chtěla jsem tam být, ale uvědomila jsem si, že tě miluji, si můjmanžel a máme spolu syna...Nemohu tě opustit. Pokud bych to udělala, celý svůj nekonečný život bych byla nešťastná." houknu na Háda a pláču dál. |
| |
| Hm, řeknu a přemýšlím. Přemíšlím hodnou chvíli něž zase promluvím. Dobře zruším bariéru, řeknu a pomalu se vydám k znaku. Po chvíli k němu dorazím a uzamknu ho. |
| |
| Přemístím se zpět. "Prosím odpusť." řeknu tiše a sklopím před ním hlavu. Stále brečím. Mé slzy dopadají na zem a tříští se o kamennou podlahu. |
| |
| Dobře, ale naposled, řeknu a rukou jí setřu slzy. |
| |
| Kouknu na něj. "Slibuji." šeptnu. Pořád cítím vinu a nedokáži se mu dívat přímo do očí. |
| |
| Obejmu ji a pohladím po vlasech. V to doufám, řeknu. |
| |
| Olymp Třeba se nakonec bude je slavit pronesu s úsměvem Ah, promiň zapoměl jsem na tebe řeknu Welfarovi Omlouvám se, za vyrušení máš nějaké speciální přáni na tu odměnu? zeptám se ho |
| |
| "Dovolil by jsi mi jít otci jen říci, že sme se mi dva zase udobřili? Hne se zas vrátím. Slibuji." řeknu a čekám. Nechávám se objímat. |
| |
| Jen kývnu a zamířím k mému příbytku. |
| |
| "Zachvilku jsem tu můj drahý a mohli bychom oslavit to, že máme spolu syna." řeknu. Rychle se objevím u otece a sem mnohem šťastnější. "Otče. Už je to mezi námi zase v pořádku. Vzal mě zpět. Ale musím se hned vrátit. Tak zatím ahoj. Pokud bude oslava. Dáme ti vědět přes posla. Nemohu znovu opustit Hádův palác." řeknu mu políbím ho na čelo a sem hned zase u svého muže, už v příbytku. |
| |
| Sedím a jsem tak zamyšlený že si ani nevšimnu. že je zpět. |
| |
| Dojdu k němu a psadím se mu na klín. Políbím ho na rty. |
| |
| Trhnu sebou když přijde Persefona. Polibek ji oplatím a pohladím ji po vlasech. |
| |
| "Neuděláme oslavu až se narodí?" zeptám se. |
| |
| Oslavu? Zeptám se otráveně. |
| |
| "No tak ne no...Byl to jen návrh." řeknu rychle. |
| |
| Myslím, že ví že nemám rád oslavy, pomyslím si a obejmu ji. |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| Olymp Objeví se má dcera, řekne, že se udobřili a hned zase odejde Poslední dobou se všechno děje moc rychle pronesu a začnu jen tak podřimovat... |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro |
| |
| Tak jo jdu se projít. Nudím se. pomyslím si a vylezu z doupěte. Začnu se procházet po Hádově říši. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| Drásač Procházíš se po říši mrtvých. Ani o tom nevíš a dostaneš se do míst kde si nikdy nebyl a kde Hádes nezjistí, že někdo přišel či nepřišel do jeho říše. On o tom místě ví. Tebe náhle obklopí nějaké podivné obludy. Něčím tě uspí. Probíráš se až v nějaké kleci kolem krku máš řetěz, který sám nedkoážš přetrhnout a si k něčemu přivázán. Jako pes na vodítku, čekající před obchodem, nebo čekající u boudy až ho někdo pustí. |
| |
| soukromá zpráva od Elinar pro "Můj drahý půjdu udělat jídlo a rovnou něco připravím i pro Drásače." řeknu a vstanu. Začnu se oblékat. |
| |
| soukromá zpráva od Michael syn Liranův pro |
| |
| "Ty to chceš mít se vším všudy, že drahý." usměji se políbím ho.Pak odcházím připravit jídlo, pro mě, pro Háda a pro Drásače. Jídlo pro drásače donesu do jeho doupěte. Momentálně tam není. Asi je někde v říši. Však on přijde až bude chtít. pomyslím si a jdu zpět. Donesu jídlo pro mě a pro Háda do pokoje. POstavím jej na stůl a čekám na manžela. |
| |
| Mezitím se obleču a dojdu k ní. Políbím ji a pak se spolu pustíme do jídla. |
| |
| "Doufám, že ti bude chutnat." řeknu a začnu jíst. |
| |
| Je to výborný, řeknu. |
| |
| Usměji se. "Půjdeme se pak společně projít po naší říši?" zeptám se a pomalu dojídám. |
| |
| Rád, řeknu a nabídnu ji rámě. |
| |
| Přijmu nabízené rámě a vyrazíme. "Nechodí touhle dobou otravovat Drásač, že má ještě hlad?" zeptám se starostlivě. |
| |
| Nevím kam se zahrabal, řeknu. |
| |
| "To je u něj divné. Větši..." řeknu a zamračím se kduž jdeme kolem jeho doupět. Pustím se manžela a jdu se podívat jestli tam Dásač není. Není a ani nemá sežrané jídlo. Vyjdu ven celá zachmuřená. |
| |
| Začnu s sebou házet a řvát, jenomže je mi to prdlačku platné. Řetěz je moc pevný. Jen si lehnu a koukám. |
| |
| Podívám se kde je, řeknu a začnu myšlenkami prohledávat podsvětí i místa kam vyráží na lov. |
| |
| Hádes Nikde ho nemůžeš najít což je divné. Víš, že by nikdy nikam neuletěl na to se tě příliš bojí a navíc kdyby opustil nějaké lovště či tvou říši poznal by jsi to, ale tohle zavání problémem. |
| |
| Jsou i místa kde nemám naprostou kontrolu jdem se tam podívat, řeknu a zamířím k nim. |
| |
| "Můj drahý jdu zatím do komnaty. Mám menší dojem, že brzy budu rodit." řeknu, jelikož se mi břicho mezitím zvětšilo a to dost rapidně. Pomalu jdu do komnaty. |
| |
| Kývnu a jdu dál. |
| |
| Olymp Je tu nějak moc ticho, kde všichni jsou?? podívím se, rozhrnu několik mraků a začnu se dívat na zem... |
| |
| Hádes Dojdeš na jedno z míst kam tvá moc nesahá, ale přesto tu máš své přisluhovače. Vidíš Drásače v kleci a okolo klece sou tví vojáci. Víš, že každého chytnou. "Pane, tenhle sem přišel z Vaší říše." řekne jeden z nich a ukáže na draka v těsné kleci. Teda pro něj těsné. |
| |
| Dobrá práce, řeknu a nechám klec zmizet. Čekám na něj. |
| |
| Pomalu se vydám za Hádem. Jdu tiše vedle něj. |
| |
| Jdu zpět do své říše a ke svému obydlí. |
| |
| Ve tvé komnatě Háde najdeš Persefonu spící v posteli, už hubenou a vedle v postýlece je malý chlapeček už oblečený. ten nespí, ale kouká se kolem sebe. |
| |
| Hádes Chlapeček na tebe jen kouká a prohlíží si tě zkoumavým pohledem |
| |
| Probudí mne Hádův hlas. Otevřu oči a podívám se na Háda. Zívnu si a rozespale na něj koukám. |
| |
| Podívám se z chlapečka na moji lásku. Tak tohle bude muj syn, řeknu si sám pro sebe a přistoupím k Persefoně která se probouzí. Políbím ji na rty a posadím se na okraj postele. |
| |
| "Našel si Drásače?" zeptám se a posadím se na postel. |
| |
| Ano lásko, řeknu a dlouze ji políbím. |
| |
| "To je dobře." řeknu. Vezmu malého z postýlky a pohladím ho po hlavičce, kde má sotva pár vlásků. |
| |
| Usměji se a oba je pohladím. |
| |
| Olymp Nemají se touhle dobou konat olympiiské hry? Nene ty byly vlastně nedávno..... Vypadá to, že už z toho všecho fakt začínám blbnout |
| |
| "Je krásný. Jen nevím jak se bude jmenovat." řeknu a políbím Háda. |
| |
| však něco vymyslíme, řeknu a políbím ji. |
| |
| Sedeím doma...Flákám se. "No jo...Ale co když nás Zeus uvidí..není to rouhání,zapalovat jeho sochu?" uslyším v halvě dva chlapce. "Ehm...Zeusi,dva muži z té vesnice nedaleko našeho sídla,na pobřeží,chtjí tvou sochu zapálit...co zničit tuto vesnici?Už dlouho mi dělá starosti...Rouhají se." pošlu zprávu myšlenek Diovi... |
| |
| Olymp Cože to dělají!!!!!!!!!!! zahřmí můj hlas po celém Olympu (dokonce i v podsvěti a moři) Musíme ztrestat tyto smrtelníky! pošlu zprávu Amfitrítě a začnu vyvolávat bouři.... |
| |
| Uslyším rozzuřeného Dia. Najednou se zpustí silná bouře,až se zámek otřásá. Na mé tvář se objevý blažený úsměv. Jde se na to! Spustím i vodní bouři,a voda začne z moře stoupat až k městečku....Záplavi. |
| |
| Olymp Do paláce náhle narazí blesk a rozmetá ho na cucky Ha!Přímý zásah Zaraduju se a pokračuju v střílení blesků, dokuď nebudou prosit za odpuštění... |
| |
| Bum! ozve se obrovská rána.Amfitrítu to schodí z vratké židle. Rozhodnu se jít se podívat,na vlastní oči. Vyplavu z paláce a pluji až ke světlu,které se rozzářilo z Diových blesků. Vykouknu hlavou z vody,a dívám se na zničený chrám...město je již téměř na padrť. Spustím déšť. Smrtelníci věří,že když prší,mořští bohové se hněvají...No,nevím jestli je to pravda,ale na ně to platí. |
| |
| Olymp Pořád tomu něco chybí!!Ah už vím roj meteoritů (:D) pomyslím si a z nebe začnou padat obří onhivé kameny |
| |
| Můj pane mohu letět zníčit jednu hnusnou vesnici kde pomlouvali Vás i všechny ostatní bohy, ale hlavně Vás s váší ženou. A taky urážely mě a já se chci pomstít. zeptám se myšlenkou Háda. Zaslechl jsem ty pomluvy když sem lítal někde venku a byl jsem na lovu. |
| |
| Dobře leť, řeknu mu. |
| |
| Vyletím ze svého doupěte a letím směrem k vesničce. Všimnu si zzáplav, meteoritů atyd..no prostě všechno co zavinil Zeus a Amfi. Střemhlav letím k vesnici a začnu na ní chrlit oheň a řvu u toho. Zeus a Amfi mě poznají, že sem Hádův drak. |
| |
| Pobaveně sleduji roj meteoriů....Můj přítel tam nahoře se překonává. Pozoruji dva chlapce jak utíkají od sochy schovat se domů. Ach,ti smrtelníci jsou pořád stejní...Utíkají se schovat do baráku....No jo....Co se dá dělat. říkám si. |
| |
| Olymp Pořád je to málo!!!Ti smrtelníci musí trpět za své rouhání Pronesu zlostně a k oné vesničce se žene hejno smrtonosných kobylek, které sežerozu vše co jim stojí v cestě.. |
| |
| Vidím jak jeden muž běží do domu. Vrhnu se na něj. Vezmu ho do pařátu nadhodím si ho a chytím do tlamy a polknu. |
| |
| Kobylky se vrhnou na domky,a dobývají se do vnitř.Ty co ještě nestihly zalést do baráku sežerou. Tak to by stačilo... řeknu pro sebe a máchnu rukou. Spustím obří vodní vír,který pomalu tahá celou vesnici do hlubin tmavé vody. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR