Rodinkka - Soukromé!
hrálo se Denně
od: 25. července 2011 14:04 do: 26. října 2011 11:22
Dobrodružství vedl(a) Crow
| |
 | Rodinka bláznů začíná.... Role si rozdělíme až tu budem všichni kompletně.. ale je to něco na uvolnění, žádný stres.. prostě pohodička :DDDD |
| |
 | Doma V jedné malinké vesničce je všechno popletené... I ten samotnej svět kroutí hlavou nad blbostí této malé vesničky... V jednom krásném, hlučném a velikém domečku žije krásná rodinka Antivelikotočerepapinovičovských... tetička Ivetka, trpaslík.. holčička Kamna, půlelf.. a tak to vypadá u nich velmi zajímavě.. JEdnoho dne se vrátila tetička z trhu a přivezla rodince krásné a chutné cukroví ,,Děcka!! Žrádlo!!'' mile zařvala tetička Ivetka a švihla za sebou dveřmi, až vypadli z pantů.. ,,TVL Kamno!! spadli ti dveře!!'' zařvala tetička na holčičku a mrdla s košem s cukrovím na stůl.. Ivetka si sedla na židli a začala pokoušet si sundat boty ,,Trpaslík, aby se nadřel, hubu věčně nenažranou a ani si neváží ci pro ně trpaslík udělá..'' nadávala sama pro sebe tetička při sundavání bot.... |
| |
 | Kamika teto , Menuju se Kamika a né Kamna ? A jak jako že ty dveře spadli měě ?? |
| |
| ,,Nekybycuj!! Nedostaneš nažrat! Mazej to napravit! odsekla tetička ivetka a mrdla boty do rohu, když při pádu chodila všechny osatní boty.. ,,Kamna! Až opravíš ty dveře, tak tu ukliď a hlavně ty boty co se ti válej támhle v rohu..'' řekla tetička a vzala si bačkůry.. Tetička došla do sklepa a přitáhla tři flašky Tekili.. ,,Jdu k jezevci s Mářou..'' řekla tetička ivetka a přešla přes spadlí dveře jako by tam nebyli... |
| |
| KAmika! jmenuju se Kamika a nee Kamna teto Ivetko ! a ty boty po vás uklízet nehodlám !!!!tetičkooo a dveře si se vší uctou opravte sama . (stará semetrika , pomyslela sem si) |
| |
 | ,,Co tu řveš?! Neříkala jsem ti že relaksuji, abych byla neodolatelná na tom plese?! Tak pomlč..'' Objevila se tvoje starší sestra na schodech obložená okurkami a na ksichtě nějakou zelenou sračkou ...¨ A hlavně na tom plese bude můj vyvolený.. princ Charlik a..'' domluvila když viděla vypadlé dveře... ,,Ty jsi vyrazila dveře..! To se kecne a budeš mít zaracha a nepujdeš na ten ples...'' škodolibje ti vyhrožovala tvá milovaná sestřička.. |
| |
| ale já to nebyla , to byla tetička . Joo a kana-chano ? Myslím že pro tebe něco mám ...............mezi tím uklízím ten bordel |
| |
| ,,Ano? a co pro mě máš?'' přiběhla zvědavě tvá sestřička ;-) |
| |
| Mám pro tebeeee......dirbl prosííím .........plesové šaty , s ladícími boty a šperky =))) A chtěla bych tě také požádat jestli na ples mohu s tebou =) |
| |
| ,,No né, ty ses ale vytáhla Kaníčko...'' šťouchla do tebe sestřička ,,No dobrá můžeš jít se mnou, ale budu dělat jako, že tě neznám..'' odfrkla nafoukaně Kana a při tom odběhla do svého pokoje.. popadali z ní okurky co malě přilepené na ksichtě.. další bordel.. |
| |
| Aaaaa Kana-chan ? Hele naše máma byla asi pěkná ......ehm dračice co ? =) Já jen že tvuj táta byl člověk tkže si pul elf a druhej její manžel byl elf jelikož já sem elf 100% .Jen tak malý detail nevim jestli princ bude stál Půlelfa |
| |
| ,,Nějaká drzá!?'' řeknu sestřičce ,,Princ je člověk, a je všeobecně známo, že lidé se zamilovávají do elfů..'' řekla namyšleně ,,Ale v něčem máš pravdu.. Půlelfové totiž jsou neodolatelní a jejich hlas vábí všechno krásné..'' vzala okurku a hodila ti jí na zem... se smíchem se rozeběhla a řvala ,,Uklid to tu, děláš bordel...'' zabouchla za sebou dveře a už si oní neslyšela... |
| |
| Sestřička odešla do vedlejšího pokoje a já sem si špitla : s tím jaká seš kráva tě chctít nebude , bez tak bude mít rád mě! a dala jsem se do úklidu |
| |
| Barák vypadá jako kdyby ho někdo oblíkl do novích hadrů od C&C.. Když přišel večer v barákuje nádherné ticho.. Když slunce zapadlo za obzor vrazila do dveří tvoje milovaná a vždy milá tetička ivetka ,,Servus bažanti..škyt... ty vole tady to vypadá..!'' trošku podnapilá tetička bouchla dveřmi které se tentokrát rosekali na malinké třísky.. V jedné ruce prázdnou flašku Tekily a v druhé poloprázdnou Becherovky, začala tetička spívat.. ,,Víno máš a chvilku spáánku..'' motala se, že se málem neudržela na nohou, vymrštila svoje bačkory, jedna trefila lustr a druhá vypadla otevřeným oknem... ,,Hej Kamno! Mám hlad..'' zařvala tetička a probudila celí barák... dřepla si ke stolu a za chvíli stuhla jak socha a švihla hlavou o stůl do kterého udělala díru.. Je to sice trpaslík ale trošku mohutný a má sílu... |
| |
| Tetička usla . Potichu jsem jen špitla : Jsem Kamika a né kamna..... Uvařila jsem tetičce večeři pro případ že by se vzbudila a jednu porci jsem nahoru zanesla i sestřičce. Pak jsem se dala do pořádného úklidu domu |
| |
| ,,Co je to za sajrajt!?'' najednou uslyšíš jak někdo řve z kuchyně.. Tetička se probudila... ,,Tohle se nedá žrát!! To mě tu chtěj otrávit?! Trpaslík aby se na ně nevybodl.. Kamno! Kdo! U merlinovích vousů, kdo tu ksakra udělal tu díru do stolu!!!'' začala opile nadávat tetička na celí barák.. všichni příbuzní se vzbudily a bylo někdy slyšet jen ,,Zmlkni babo!'' od strýčka Dandiho.. a tetička mu na to s radostí odpověděla Drž hubu dědku!!'' Pak jsi mohla slyšet jak tvá sestřička mluví ze spatí o princi Charlikovi a od dalších z rodiny bylo jen slyšet ,,Zastřelte ji už konečně někdo!''... ,,Tetičko spi!''..,,Krucinál, už aby bylo po plese..!'' .. a tetička je vždy s úsměvem a v mezích normi poslala do patřičnejch míst... Je už opravdu pozdě, tak se tetička pokusila vztát a odbelhat se do své ložnice, místo toho si ustlala ve společenské koupelně... |
| |
| Jdu pro přikrývky. Jednou přikryju tetičku v koupelně a druhou přikryju sestřičku. Jdu do kuchyně kde udělám snídani a dám ji do ledničky na ráno . Pak hodím prádlo ještě přemáchnu v neckách a vykoupu svého pejska jorkšírka Charlieho =) Když mám splněny povinnosti jdu ulehnout do postele |
| |
| Je krásné ráno a sluníčko svítí, ptáčci spívají a kohouti kokrhají ,,Kikirikííí..'' ozvalo se na celou vesnici.. Celí barák Antivelikotočerepapinovičovských je vzhůru až na tetičku Ivetku ,,Skurvení kohouti!''..,,Sestřel te je někdo!''...,,Ty by jsi pořád někoho střílel!''...,,Drž hubu Božka!''...,,Kde je má rtěnka?!'' celí barák se ozíval ze všech koutů... Tetička ivetka ještě spala natažená ve vaně... měla opici |
| |
 | ,,Kde zas ta moje stará chrápe?!'' řval strýček na celí dům když sešel ze schodů dolů do kuchyně... |
| |
| Em , strýčku ? Tetička spí ve společenské koupelně ..... Šla jsem zatím na stůl prostříd snídani a udělat kakao a kávu . Mojí milované sestřičce(tý krávě) XD jsem snídani a kakao odnesla rovnou do pokoje. Zatím jdu uklízet dům , opět |
| |
| ,,Do prdele kdo mi ukradl postel!?'' najednou uslyšíš jak někdo řve na celí barák.. ,,Kamno! ty jsi mi vzala postel?!'' ozvalo se podruhé Pak přišla obrovská rána a dlouhé ticho... ,,Kamiko? Podala bys mi aspirín a vzduchovku?'' mile tě požádala tetička, která se před chvílí natáhla na dlaždičkách v koupelně... Strýček jen s pobavením poslouchá svou choť a mile jí při tom povzbuzuje.. ,,Ta kráva se ani nepostaví na vlastní nohy..'' řechtá se, že se pomalu dusí... Ze schodů přišla tvá milovaná sestřička.. ,,Kamí, jdu nakupovat, do salonu krásy a také na manikúru a pedikúru.. vrátím se večer. A nezapomeň že zítra je ples..!'' Křikne na tebe sestřička, když procházela, místem kde by měli údajně stát dveře... |
| |
| Přinesu tetičce aspirína vzduchovku , pomohu ji na nohy a odvedu ke stolu se snídaní . Mezi tím jdu po sestřičce ustlat postel a uklidit dům . až to budu mít hotové jdu zalít kytky a vyvenčit Charlieho |
| |
| Když se vrátíš z procházky tak většina vaší rodiny, kteří přijeli na návštěvu kvůli plesu, jsou na nákupech nebo v hospodě... Právě vám dávají nové dveře, tentokrát je vyrobyly z oceli aby je tetička ivetka hnedka neposlala do věčných lovišť... Blíží se poledne a měla by ses připravit na ples ;-) |
| |
| Jdu se vykoupat , vyhrabat ze skříně své nejhezčí slavnostní šaty , šperky a boty. šaty vyžehlím , boty vyčistím . A jdu připravit oběd . Potom si jdu udělat účes a namalovat se |
| |
| ,,Ahoj opice..'' prohodí tvoje milovaná sestřička, když kolem tebe proběhla s rukama plných nákupních tašek.. Odbjehla do svého pokoje a začala se připravovat... |
| |
| nenechám se vyvést z míry . pokračuju v přípravách . Namaluju se , umyji .své dlouhé vlasy si rozpustím a dám si čelenku s purpurovým kamenem . Nasadím si černé střevíce a na sebe si vemu purpurové šaty s černým a rudým lemováním . Na věšák si připravím černé kápě kdyby mi byla zima . Už se jen navoníma vyčistím zuby. |
| |
| Tobě stejně nic nepomůže..'' zašklebí se na tebe tvoje sestřička když kolem tvýho pokoje probjehla ... |
| |
| Páání ...podívala jsem se na sebe do zdrcadla a nemužu věřit svým očím . Jsem to vážně já ? =) moc sem se sama sobě líbila . Okolo proběhla segra s drzou poznámkou. V duchu jsem si jen řekla : víš co mi můžeš |
| |
| Blíží se večer a tetička se svojí sestrou Rosalinou se právě vrátiy z nákupů.. ,,Ale drahá.. nemyslíte, že na tom plese bude volenka?'' řekla tetička Rosalina, když vstoupily s tetičkou Ivetkou do domu ,,Já si to nemyslím.. já to vím. Byla jsem připravovat večeři na ten ples, a slyšela jsem, že si princ charlik chce na plese vybrat nevěstu :P řekla tetička ivetka a když tetička rosalina zalezla do koupelny, byla chvíle ticha... ,,Děcka!? Kde je moje večeře!?!'' zařvala přes celí barák a strýček Dandi jí jako vždy mile odpověděl.. ,,V prdeli..'' začal se hluboce smát a koukal dál na hokej... |
| |
| Rychle jsem ještě doběhla dát večeři z ledničky ohřát , dala jsem ji nastul , vzala jsem si na sebe kápě a upalovala jsem za sestrou že kočár už je před domem . Já jsem zatím rychle vypálila z domu a upalovala jsem si sednout do kočáru |
| |
| ,,OO Rosabela.. oo donče áá mea mí já..'' začala si spívat španělsky když v honosných růžovích šatech a vlasama kudrnatýma s perličkami nastupovala do kočáru.. A hijéé.... Když dojedete před zámek, je tam fronta kočárů.. postupujete pomalu :P |
| |
| No fronta postupovala pomalu tak jsem si čas zabyla tím že sem své sestře říkala jak moc jí to sluší a že je fakt v těch šatech hrozně sexy atd =) Nebyla to pravda , aspon z mého pohledu ne . Ty perlišky a kudrnatý vlasy se k ní nehodili a růžová jí nesluší , a ty v těch šatech vypadala jak panenka z dortu . Dělá si falešný naděje , já sem elf které má princ hrozně rád a o půlelfech má vlastní mínění . |
| |
| ,,Svině!!!'' ozvalo se za vašemi zády.. když jste se otočily byla to celá vaše rodina... Strýček Diego, tetička rosalina, strýček Bufron, sestřenka Maki, bratranec Kon, druhá sestřenka Dora, další sestřenka Sofi, bratránec Dejf, tetička Beta, pradědeček Rudolf, kámoš Mrd ho, kámoška Zub, synovec Harry, sestřička Petunie, snach Eldor, bratr Alfred, snacha Anna, synovec Alfred, bratranec Bambino, tetička Eva, strýček Donald, prababička Žofie, babička Dumbi, dědeček Term, druhá babička Bobi, drý dědeček Mox, prababička Deil, praděda Bob a tetička Ivetka v čele... ,,Jak to, že jste na nás nepočkali s kočárem!!'' rozlobená tetička ivetka po vás hází zlé obličeje a v tu ránu se celá rodina nasoukala do vašeho kočáru... |
| |
| Omlouváme se =))) rodino . TAk a ted čekáme v přecpanym kočáru až fronta zmizí . mezi tim všichni kibicujou sestřičky look a můj vzhled chválí jak mi to sluší :P |
| |
| leda ve snu! ste tam tak narvaní že všichni sedíte na sobě a někdo i na střeše... takže vaše vizáže jsou tabu... ,,Kamno nemlžeš se trošku posunout?!''..,,Drž hubu ženská bláznivá..''..,,Hele nechte toho''...,,A co když tam nepujdem?''...,,Neříkej, fakt jo?''...,,Mrd ho, drž klapačku''...,,Cože? fakt jo..''..,,Polib si prdel!''...,,Ale no táák!''...,,Ona si začala!''..,,Né ona si začala!''..,,Drž hubu ty držkrešle!''..,,Ho slyšeli ste to!''...,,Co jak si se posrala?''...,,Ale maminko!''...,,Polib mi svěrák náno vypelichaná!!''...,,Ale tetičko!''...,,Co pak bojíš se mě?!''...,,Ale strýčku!''..,,Zavřete tlami!''...,,Ale dědečku!''...,,Polib mi už taky šos mařeno!''...,,Cože?! Já že prý mám hemeroidy?!''...,,Ne říkala jsem, že si máš uklidit tu sukni babi!''...,,A takže ty takhle!?''...,,V9te co?..Polibte si!''...,,Ty mi taky můžeš..''...,,Ale bratránku!''...,,Ty vole, Zub mi vykouřil všechen matroš!!''...,,Ale Mrd ho!''...,,Děláte ostudu..!''...Ty taky!''...,,Co čumíš ty.. ty dědku jeden vypelichanej!''...,,Mami ona mi řekla, že mi sežere panenku!''...,,No a co? Tak ty mu sežer ptáka!''...,,Ale tatínku jak se to vyslovujete před dětmi?!''...,,Polib si náno!''...,,Mami on mi řekl, že..''...,,No a co! drž hubu..'¨' Z našeho kočáru bylo slyšet všelijaké zajímavé věci, ,každý se tam překřikoval, a každý všem nadával.. přec celí nádvoří jsme byly slyšet.. Když jsme konečně dorazily ke vchodu, dveře se rozrazily a celá rodina vypadla na červený koberec... |
| |
| já sem naštěstí jela vedle kočího tak nemám pochroumanou vizáš . A jeeejee , do plesové místnosti se musí vcházet v párech a pán musí nabídnout dámě rámě , do prdele , sestřenice jdou s bratrancema tetičky se strejdama , babičky s adědečkama a jen já , Mrd ho a segra sme zustali bez partnera |
| |
| Vedle kočího sedí nejmenší děti, a ty jsi už seděla vedle sestry v zádu, takže si nemůžeš přesednout.. Když ste se upravily a spořádaně jste vyběhli, tvoje setřička čapla pradědečka, který nemá koše a vešla s ním.. Mrd ho, přišel k tobě.. ,,Má nejmilejší... prosím přimeš mé košé?'' nečekal na odpověď a chytil tě. vešli jste do sállu.. Byl to obrovský sál, plný lidí v krásných šatech a všude se to blýskalo zlatem a stříbrem.. Hudba hrála páry tančily.. tvá sestra se už dobrodila k princi a připravila se na vhodnou chvíli.. když se v tanci měnily dvojice tvoje sestřička přiskočila a čapla prince.. začali tancovat spolu... Než ses rozkoukala, tak ti dva se svírali v objetí a tancovali valčík.. Najednou s tebou Mrd ho škubnul a švihnul s tebou do tanečního prostoru... Začali jste spolu tancovat a Mrd ho se na tebe celou dobu usmíval :D... |
| |
| Tancovali jsme s Mrd Ho a musím říct že mi ani nevadilo že sestřička tancuje s princem . Až jí princ pozná , zjistí že je to kráva a konec konců s Mrd ho na parketě je mnohem větší sranda .... |
| |
| S Mrd ho jste začali dělat taneční figury, výskoky, otočky tango.. a dav vás začal milovat.. všichni si stoupli do kruhu kolem vás a dívali se na krásnou a vtipnou podívanou... Mrd ho měl v hubě rudou růži, a když jste s polu dotancovali a zůstali v poloze uklonu dámy, Mrd ho odplivnul růži a políbil tě... A dámy začali šílet, pánové tleskali...,,Jooo dej mu!''...,,Dotoho!''... |
| |
| Mrd ho mě políbil. Všichni začali : Dej mu dotoho. Nic sem mu neudělala , jen sem se stydlivě usmála a tancovali jsme dál. Při tanci s Mrd ho jsem jen očkem koukla na svoji sestru a prince jak jim ten tanec spolu jde ... |
| |
| ,,Co pak má vyvolená? Chtěla bys zažít něco intimnějšího?'' nabýdne ti Mrd ho zatím co se tvá sestra a princ skvěle baví. Mrd ho tě v tanci táhne dál od ních.. K jednomu skrytému koutu za závěsy... |
| |
| Mrd ho mě táhne dál za závěsy . Na nic mu neodpovídám . Snažím se usmívat ale cítím strach a mám sto chutí přestat tančit a utéct k tetičce ivetce |
| |
| Na plese Mrd ho tě zatáhnul za závěsi a začal tě horlivě líbat.. nejdřív polibky na ústa, pak na krku a snižoval níž a níž, při tom ti rozvazoval robu a svlíkal tě... jemnými polibky uspokojoval tvé tužby.... |
| |
| Měla jsem utéct při tanci , ted už je pozdě....myslela jsem si..... jediné co sem ze sebe byla schopná vydat bylo sme na plese !!!!! Pak sem stuhla jako socha a nebyla jsem schopna se pohnout |
| |
| Najednoněkdo narazil do závěsu za kterým se milujete... hned jsi poznala hlas své milované a vždy slušné tetičky ivetky ,,Ty vole tady to frčí..!'' zařvala zas podnapitá tetička.. ,,Maminko prosím vás už nepijte.'' uslyšeli jste druhý slabší hlas ... ,,Co je?! musím si to užít když jsem ještě mladá..!'' odfrkla tetička a táhla za sebou závěs... Mezitím, jsi se stačila obléknout a tak když tetička odtáhla závěs nikdo nic neviděl... Mrd ho se také oblíknul a zeptal se tě jestli nechceš něco k pití.. a šel si pro martiny .... |
| |
| Řeknu mu že k pití nic nechci a jsu si sednout a koukám na sestru jak se baví s princem . Příde mi to jako ironie když vím co všechno sem musela udělat abych mohla na ples a ted tu sedím jako pecka nasraná až to neni hezký a ta největší svině se baví s princem :-( |
| |
| ,,To je život co?'' najednou na tebe promluví strýček Dandí který sedí za tebou celou dobu.. ,,Nepříjde ti to trošku jako ironie? Ženu se na ples, a teď tu dřepím na židly a s mojí ženou tancuje ta největší svině..'' ,,Ale já se nedám!'' strýček vstal a šel k tetičce ivetce, která tancovala se starostou.. strýček vyhodil starostu a začal tancovat s tetičkou... |
| |
| Páni strýček má teda odvahu , měla bych to udělat taky ale sestra by mě zabila , princ by mě nejspíš odmítl a kdybych se s ním dala do tance ještě by akorát nejspíš dostal od Mrd Ho nadržku .......Sedím si tam tak na židli a přemýšlím v duchu nad tím jestli dnešní večer může být ještě horší |
| |
| ,,Páni hádej co se mi stalo Kamí.!'' přibjehla tvoje milovaná sestřička a skočila po tobě, kdyyž skončil tanec... ,,Prync řekl, že mě rád poznává..!'' při těch slovech slastně zajásala a složila se k zemi... |
| |
| Sestřička se složila k zemi . Snažím se jí probudit a mezi tím myslím na to jaké má moje sestra štěstí . Zachvíli se probudila a nechala se ode mě ještě postavit a asi 5minut ovývat |
| |
| ,,OO musím to hnedka oznámit rodině.. princ na mě promluvil..'' odběhla tvá sestřička Najjednou začal hrát valčík a dav lidí tě odstrkal na taneční parket.. zrovna v tu chvíli kdy se vyměňovali partneři a najednou tě někdo chytnul a začali jste spolu tančit... Byl to vysoký mladík s blond vlasama a modrýma očima jako studánky (vypadal asi jako Frau ♥).. na hlavě měj královskou čelenku... Princ ... |
| |
| páni sestra mě zabije , a Mrd Ho zase zabije jeho.. Ale nic sem neříkala jen jsem se usmívala a tančila |
| |
 | ,,Slečno? Promiňte, ale jaké je vaše jméno?'' promluvil na tebe princ při tanci... Při jedné otočce jsi zahlídla, jak tvoje sestra sedí u stolu společně s tvojí rodinou a má v obličeji závistiví pohled... Ale zase jsi vyděla opilou tetičku Ivetku jak tam s rumem v ruce tancuje na židly a řve na tebe.. ,,Joo ty vedeš holka!'' |
| |
| Jmenuju se Kamika výsosti. odpověděla jsem princi. Ale ani moje rodina ho pořádně nezná =). Tetička mi řiká Kamna a sestra mimochodem je to ta co ste s ní tančil , mi říká opice. |
| |
| ,,Těší mě Kamiko.. Já jsem princ Charlies Eduwero Portomas Frau Sebastian Michaelis...'' usmál se na tebe vřele princ... |
| |
| Páni to jeho jméno je jak telefoní seznam...pomyslela jsem si. Dál jsem se už neodvážila říct nic . Jen jsem mlčky tancovala a představovala si co se mnou asi moje milovaná sestřička udělá až do tancuju |
| |
| ,,Uhni holka..!'' šťouchne do tebe ožralá tetička Ivetka a chitne prince a přitiskne si ho k sobě.. Jak se jí nohy pletou, tanec se změnil v souboj s nohama... Když tam tak stojíš, tak uvidíš jak celá rudá tvoje sestřička k tobě má namířeno... ,,A teď to tu rozšoupnem princátko..'' zařvala tetička a s princem se stratili v davu.. Teď se tam motáš dokola.. z jedný strany na tebe jde sestřičky a z druhý jsi vyděla jak k tobě jdu Mrd ho! Jsi v rospacích.. kam teď.. V tom tě někdo v hebkých rukavicích, které znáš, chytl za ruku a schoval se s tebou do davu lidí.. Princ se na tebe smál a dál jste tančily... Tetička seděla u Krále a Královny a opíjela tam její veličenstvo... |
| |
| Když se mnou princ tančil s úsměvem jsem řekla : princi asi ste mi právě zachránil život =) děkuju =) |
| |
| ,,Ale nepovídej te..'' usmál se na tebe princ ,,Jste velice milá dívka.. odkud jste? A jsou zde i vaše rodina?'' při poslední otázce jsi zahlédla celou kupu svojí rodiny, jak dělají bordel na celím sálu a řvou tam na sebe ,,Ty jsi se úplně pomát nebo co?!''...,,Ale tetičko!''...,,Já to ti jsi mi hodila ten sajrajt do pití!''...,,Ale strýčku!''....,,Cože ty debilní náno!''...,,Bééé oni mi vzali mandarinku!''...,,Nebojse zlatíčko ty boty se opraví!''...,,Kde je moje Wisky!!''...,,Ale tatínku!''...,,Polib mi svěrák!''...,,Ty s tím svěrákem taky přestaň!''...,,Ale no táák přátelé, nech te toho a užívejte si krásný večer..''...,,Drž hubu!(ozvalo se zborově)''...,,A já chci na parket Dandí!''...,,Polib si šos!''... Co už ani nevím co dodat :D |
| |
| Já jsem z takové malé vesničky nedaleko hradu, noa moje rodina ač se za ně momentálně stydím nemám ve zvyku lhát. právě před mojí rodinou ste mi zachránil život a pro upřesnění , sou to ty lidi co tu dělají ten nehorázný bordel. A ta pani co opíjí vaše rodiče je moje teta.....rozmrzele se na prince podívám |
| |
| Princ se podívá na stůl hlučných lidí a pak na dámu, před kterou ještě před chvíli stihnul utíct a také která opíjí jeho rodiče.. Chvíli jí pozoruje a začne se nahlas smát, až mu slzej oči.. ,,Mě vaše rodiny příjde.. zábavná, taková uvolněná.. né jako u nás kde se musíme řídit pravidly etikety..'' odpověděl ti a hudba k tanci se zrychlila... |
| |
| Začala jsem se smát s ním a v duchu se mi ulevilo že mě i s mojí rodinou neposlal k šípku.... |
| |
| ,,Glooori gloori haleluujah! gloori gloori haleluujah, Kapitán John Brown to zřel..'' začala spívat na celí sál ožralá tetička Ivetka a celí sál se na ní pohoršeně díval.. |
| |
| V duchu si říkám : ježiši tetičko ale navenek nedám znát že tu ženskou vůbec znám a sleduju princovu reakci |
| |
| Tetička Ivetka stačila její výsost tak dokonale opít, že se jejímu zpěvu začali řechtat i Král s Královnou.. jak to na dvorech bývá, pán se směje a smějí se všichni.. Najednou se bál změnil na Orgie a začalo se pít ve velkým.. Tetička ivetka začala v ožralém stavu stepovat se slovy ,,To čumíte vaše veličenstvo co!'' a přitáhla na parket i královnu.. král se už nepostavil na vlastní nohy jelikož ho tetička zmydlila, že si ráno nebude nic pamatovat... Všichni začali chlastat a odvázali se, krásný valčík se proměnil na sákající a stepující houf lidí... Princ se tomu velmi smál a líbilo se mu tam... Opilí lidé ho vzali do kola, a tebe strhnul s sebou.. Najednou se tam přiřítila všechna vaše rodinná idylka a pořádně to tam rozšoupli.. Všichni v rukách chlast a zpívali se barské písně... jídlo se tam házelo na zem, láhve ase rozdupávali.. (někteří hosté už utekli) a pilo se, jedlo se a tencovalo s... A tetička Ivetka v čele! V tanci uvidíš jak se k tobě doskákala tvá sestřička, padla na tebe a byla úplně veselá.. ,,Vidíš taky ty dráčky Kamí.. jééé hele ten je fialovej.. haha...chceš taky trávu?!'' tvá sestřička byla ožralá a sfetovaná na mol.. A všichni ste se bavily.. a tetička ivetka proměnila bál na hospodskou veselku.... |
| |
| Noo ne že bych se tu nebavila , ale mám pocit že tu sem jediná střízlivá . Ještě že ples už za půl hodiny končí .Pomyslela jsem si |
| |
| ,,Co že?!'' vykřikla tetička ivetka na správu že už musí domů.. ,,Tak to né mladíci! Noc je ještě příliž mladá.. !'' zařvala tetička a čapla láhem Wisky a běžela k ožralímu veličenstu.. Všichni na mol zůstali až do rána a chlastali a tančily.. co jim nohy stačily... Princ tě doprovodí k velikánským dveřím do vstupního sálu, a po červeným koberci k místu kde jste vystupovali z kočáru.. Princ ti zavolal královský kočár, a poděkuje ti za krásný večer.. Krásný bílí kočár který táhli dva velcí bílí koně přijel k tobě.. Ze vnitř byl polstrovaný červeným hedbábím a závěsi byli z bílémo sametu... Kočár byl honosně zdobený a byli na něm jemně vyrity bílé růže... Kočár tě odvezl domů, už bylo 1 hodina v noci.. a zase odjel... Barák je teďka prázdný a všichni se ráno vrátí vožralí... |
| |
| Když mě kočár odvezl domů sundala jsem si šaty ,šperky ,boty a všechno jsem to dala do skříně . Pak jsem si na sebe vzala jedny starší šedorůžové dlouhé šaty a začala jsem uklízet ,ráno jsem podnapilím příbuzným udělala snídani a vydala jsem se do zámku se svým psem ucházet se o místo služebné na zámku |
| |
| Vstoupila jsi do velé síně kde se konal ,,ples'', a bylo to tam strašně vyleštěné, celí zámek vypadal jako kdyby se tu nic nestalo... Přijal tě vrchní komorník jménem Sebastian a zavedl tě do malé komůrky.. Byl tam krb dva gauče a jedno okno.. Na zdech viseli obrazi a u stěn byli skříně s vázou a kytkami... Posadily jste se ke krbu a Sebastian tě začal vyspovídat... Jestli znáš pravidla chování z přítomnosti jejího veličenstva.. jestli jsi vůbec někdy viděla koště a lux... a podobné ptákovinky... |
| |
| Když sebastian dokecal dala sem se do práce . Upřímě jsem doufala že tu prince někde potkám a že mě hlavně pozná až mě uvidí . A také jsem doufala že Mdr Ho nemá na zámku taky práci. Mluvila jsem si sama pro sebe při úklidu |
| |
| Při úklidu na zámku čas utíká rychleji než jsi byla zvyklá u vás v domě.. zámek byl obrovský, a všude zářivě bílí.. taky, že těch služek a sluhů tam bylo docela dost.. taky sama bys nezvládla celí zámek za chvíli uklidit... Blížil se večer a na chodbě jsi potkala Sebastiana.. Ten ti nabýdl, že jako služebná můžeš zde i bydlet, ale jen kdybys chtěla... |
| |
| řeknu mu že bych na zámku moc ráda bydlela a zeptala sem se kde bych bydlela a kdy se můžu nastěhovat .......No konec konců aspoň se dostanu z domu od sestry . pomyslela sem si Potom sem běžela domu , udělala všem večeři a nenápadně jsem vlezla do svého pokoje . Tam jsem si do rance sbalila Všech 5 svých šatů ,šperky boty , šmínky , stříbrnou dýku ,luk se šípy a věci pro mého jorkšírka charlieho který půjde semnou |
| |
 | Sebastian je pohledný mladý muž, vysoké postavy, je bledý a má černé vlasy sestříhané na kratší.. Oči má rudé.. vždy se usmívá a je velmi zodpovědný.. Má vybrané chování, které se perfektně hodí ke královskému dvoru.. Je milí, ale někdy jde z něj i strach.. má černou uniformu a vždy je upravený.. Moc toho nenamluví, ale vzbuzuje úctu... Sebastian tě zavedl do tvého pokoje.. je to úplně v zadní části zámku v přízemí.. je tu spoustu stejných pokojů a všechny jsou vyhrazeny pro služebnictvo... Tvůj pokojík je malí, ale útulný, je v něm jedna postel přišoupnutá ke zdi a pod oknem se závěsi je malý stolek s šuplíkama a na něm je lampa.. na druhé straně místnosti je velký zdobený, dřevěný kredenc pro tvé věci. Na zemi leží starší hnědo zelený koberec a v rohu vedle okna je jedno velké houpací křeslo, pletené z nějakých pevných a světlích prutů, nejspíš to je Elfská vrba... přes houpací křeslo je přehozené kožešina z beránka, která je velmi profesionálně udržovaná, takže působí dojmem čisté a jemné látky... Na stěnách vysí dva obrázky, jeden má ukazovat poslušnost a druhý čistotu... Sebastian ti dal klíč od tvého pokoje a řekl, že se zde můžeš ubytovat klidně i hned.. Ale je tu pravidlo nočního klidu.. po zámku se můžeš pphybovat libovolně kromě pravého křídla, který je vyhrazen jen pro její královskou rodinu a jejich soukromé služebné.. Jakmile nastane noc, nesmíš dělat žádný povyk a do půlnoci musíš být ve svém pokoji.. O půlnoci chodí šafář kontrolovat pokoje.. Vždycky zaklepe a řekne ,,Slunce zapadlo..'' a ty musíš odpovídat ,,A půlnoc odbila..'' řekl temným hlasem (sexy) komorník se svícnem v ruce... Našeho šaráře se nemusíš bát, je to starý dědek a protivnej mrzoun, ale když mu nebudeš stát v cestě, nic ti neudělá... pousmál se trošku strašidelně Sebastian a odešel... |
| |
| Hodila jsem si všechny svoje sbalené věci do pokoje , svého pejska Charlieho jsem ubytovala na koberečku ve svém pokoji . Potom jsem zapálila svíčky v mém pokoji , lehla si do postele a přemýšlela jsem nad princovou existencí XDDDDD |
| |
| Druhý den ráno, při uklízení velké síně, uvidíš jak její královská výsost madam, se u dveří baví s nějakou manší dámou, spíš trpaslíkem.. ,,Hele děcka zase to tu někdy rozšoupnem co?!'' uslyšela jsi jak ta trpaslice zařvala a hned jsi poznala svojí tetičku Ivetku... s královnou se vydali dál do zámku a při tom sebavili o všech možných blbostech, když prošla kolem tebe.. tak si tě tetička ivatka všimla ,,No néé, mé milované dítě.. Ani nevíš jak jsem na tebe hrdá..'' zakřičela tetička ,,Hele Kamno, přines mi nějaké krásné věcičky tady ze zámku, třeba nějaký vázy'' pošeptala ti tetička a mrkla na tebe.. Když odcházeli už jsi jen slyšela hlasitý smích tvojí tetičky a královny se slovy ,,Tak tady tuhle Slivovičku, dělal můj pradědeček.. to musíme ochutnat..'' královna si v tvé tetičce nejspíš našla zálibu.... |
| |
| Tss , nebudu tady krást pro tetičku , otočila jsem se na patě a běžela jsem uklízet chodby , cestou jsem nadávala a nedávala jsem bacha , jako napotvoru sem to hned do někoho napálila. |
| |
| Svalila jsi se k zemi a když jsi vzhlédla do koho jsi to vlastně narazila stál tam Sebastian... Podíval se na tebe tím svým zlým pohledem ale nic neříkal... Najednou kolem tebe prochází skupinka lidí a v čele jdu Princ Charlik... Povídá si s ostatními rytíři, a zahnuli společně do společenské místnosti v druhém patře... |
| |
| Popadla jsem koště , upravila jsem se a běžela jsem zametat před vchod do společenské místnosti aby až bude princ vycházet si mě všiml ....... |
| |
| Princ se ve společenské místnosti baví s ostatními rytíři a je tam celé tři hodiny.. Když to vpadá, že už konečně vylezou tak se za tebou objevil Sebastian.. když jsi byla otočená na něj tak mezitím, se dveře otevřeli a celá skupinka se stratila na náměstí... Když jsi se rozkoukala, tak byl princ pryč.... |
| |
| Smutně si povzdechnu a jdu umýt nádobý . Když tak učiním půjdu ještě , pomoct zahradníkovi zalít květiny a potom nakrmit zvířata ..... Ještě že se blíží další ples :P pomyslela jsem si |
| |
| Zahradník je velice nadšen, že jsi mu ochotně pomohla, a při tvém vyřknutí o plese ti zdělil, že se ples nebude konat, jelikož královská rodina odjíždí na týden do vedlejšího království na svadbu jejich přítele... |
| |
| Smutně se na zahradníka podívám a pak pokračuju v zalévání kytek. Po chvíli začíná zapadat slunce a tak se rozeběhnu do svého pokoje. Tam svému pejsko vy dám najíst a napít. Když jsem svého Charlieho obstarala vlezla jsem si do noční košilky a šla jsem spát |
| |
| Druhý den ráno... Dneska je krásná sobota, a tak dneska pracuješ jen od 5:00 ráno do 10:00 dopoledna a potom až od 5:00 odpoledne... Když ráno uklízíš knihovnu najdeš na stole nějaké knihy.. radši je uklidíš mezi poličky.. Knihovna je roztříděná podle názvů a roku.. Všechny knížky patří do těch niších pater, ale ta poslední, křechká kniha s názvem 1000 a jedna noc s Chuckem Norisem patří do 7 patra poliček.. Musíš si na to vzít žebřík, a když jsi tam tu knížku opatrně vložila, hned vedle ní jsi viděla, nějakou starou a obrovskou knihu. byla zaprášená a byla popsaná zlatými znaky, které ani ty nepřečteš.. Když se jí pokusíš vyndat, nejde to, je opravdu těžká, tak za ní pořádně zabereš, ale zapomeneš že stojíš na žebříku.. S knihou jsi ani nehla, ale z toho žebříku jsi spadla.... letíš dolů... letíš... už v duchu odpočítáš závěť... když v tom... tě někdo chytí do náruče... Podíváš se kdo to je.. a ejhle... princ ! |
| |
| Ouh , princi .Prominte já sem jen uklízela knihy........chvilku sem přemýšlela jak se vymluvit a pak jsem jen řekla : Děkuji |
| |
| Princ se na tebe pobaveně díval a po chvíli tě spustil na zem a řekl.. ,,Nic se nestalo.. a co vy tu vlastně děláte?'' zeptal se princ který si sedl za velký stůl, který se stáčí do kruhu uprostřed točité knihovny... |
| |
| Víte...já jsem tady na zámku nastoupila jako služebná vaše výsosti .......nepodívala jsem se mu ani do očí , jen sem jakoby zamyšleně koukala do země ... |
| |
| ,,No výborně!'' zajásal princ.. ,,Tak to se budem vídat častěji Kerin..'' otevřel princ knihu dějin království a přectíral že se učí.. nejspíš to není jeho silná stránka.. za chvíli princ usna s postavenou knihou před obličejem... |
| |
| Chtěla jsem se prince zeptat co je v té velké knize , ale usnul . Nechtělo se mi odejít z knihovny tak jsem se chopila prachovky a začala jsem všechny knihy oprašovat |
| |
| Najednou do knihovny vlítl král a udejchaně skočil po princi, který z něho měl šok.. Princ předstíral že se učil jak mu to nařídily... ,,Synu..! Synu..!'' chvátal král... ,,Mám pro tebe skvělou správu! Princezna Krasomíra přijala mé pozvání na náš zámek.. takže přijede už zítra a stráví tu celí výkend.. chci abys svou budoucí ženu poznal lépe..'' nadšeně skákal starší pán v červeném plášti lemovaném bílou kožešinou a korunou na hlavě.. ,,Ale tatínku..'' to bylo jediné co princ ze sebe dodal a s polečně s otcem se vydali na přípravy... |
| |
| Smutně jsem se jen podívala za princem a pak sem utekla do kuchyně chystat večeři . pak jsem se vydala hledat sebastiana . Když sem ho našla zeptala sem se ho : Sebastiane , má sem na hrad přijet náká princezna .....Já jí budu obluhovat nebo ne ,??? |
| |
| Sebastian pracně prostíral stůl pro večeři jejího veličenstva.. Byl to dlouhý stůl potažený dlouhým čistě bílím ubrusem až na zem kde se začal lemovat do tvaru růží... Nádobí bylo přenádherně prostřeno všechno stříbrné a ozdobou stolu bily krásné stříbrné vázy s bílími růžemi.. Všude se to třpitilo a všechno se to bylo honosně ozdobené.. Sebastian zrovna zápasil se skládání ubrousků do přenádherného tvaru labutě a druhého do bílé růže.. Musí se mu uznat, že je opravdu nadaný... Když jsi za ním zašla a promluvila na něj, cuknul s sebou a pokazil svou krásnou labuť.. Z hluboka se nadech s kameným obličejem a narovnal se... když se na tebe otočil měl zase ten strašidelný pohled.. ,,Hmm, jestli chceš tak ti jí klidně můžu přidělit..!'' škodolibě se na tebe podíval a začal znova se svojí labutí... |
| |
| To by od vás bylo moc milé , poděkovala jsem a běžela jsem do svého pokoje |
| |
| ,,Kamíí..!! kde jsi..!'' rozléhal se milí hlásek tobě dost známí po celém ubytovacím patře... Když jsi vylezla z pokoje co tu zase chce tvoje milovaná sestřička..! ,,Ahojky zlato.. přinesla jsem ti koláčky, tetička Rosalina pekla...'' až podezřele milá je tvá sestra... zalezli jste si do pokoje a ona spustila... ,,Viděla jsi prince? Neříkal něco o mě? A jak se má? Neviděla jsi ho náhodou ve sprše??'' zvědavě vyzvídala sestřička... |
| |
| Víš nooo jako asi takhle : Říkal mi : Hele ty si ta segraa tý kočky co sem s ní tancoval na plese vid ? segra ty Kana-chan , nojo ta je hrozně sexy . Akorát sem ted zjistila že ho jeho otec nutí do svatby s nákou princeznou |
| |
| ,,Cože?!'' zařvala kana na správu že se bude princ ženit... V tom ale do dveří vrazil Sebastian se svým známím strašidelným výrazem ve tváři... ,,Ale co to vidím.. máte dvě možnosti, buď odejdete dobrovolně, nebo vás vyprovodím násilím..!'' řekl svým tichým, ale důstojným hlasem Sebastian Když jsi se podívala na sestru měla ruce na tváří hubu do kořán se slastným úsměvem a oči se jí stvarovaly do srdíček... ,,To je krasavec!!'' špitla ti sestra a opatrně se proplížila kolem Sebastiana který stál ve dveří se stříbrným svícnem,s flirtovacím úsměvem na tváři kolem něj prošla a pak vyběhla domů... ,,Pokud tu budete chtít návštěvu, tak mi to zdělte předem! A né, aby tu dělala takový rozruch!!'' rozlobeně se na tebe podíval a pak zabouchl dveře... |
| |
| Když sebastian odešel napsala sem sestře dopis : Kana-chan ten krasavec se menuje sebastian . sem si jistá že až tu bude ta princezna tak bude král pořádat ples a sebastian na něm nebude chybět , když se dostavíš na ples , určo máš šanci . Nééé že by mi na segře tolik záleželo ale aspon dá pokoj princi =))) |
| |
| Tvůj dopis si kana přečetla... a byla natěšená.. bohužel žádná správa o plesu nebyla zveřejněna, ani mezi komorníkem a služebnou se žádný nerostrubovali... Když už slunce zapadlo, touláš se po chodbách, a dveře do knihovny byly otevřené a svítilo se tam... |
| |
| Potichu jsem vlezla do knihovny a podívala jsem se kdo tam je |
| |
| V knihovně svítila jedna svíce na stolu který byl obložený knihama, některé byly otevřené a některé ležely i na zemi... Vedle židle (která je také obložené knihami) na zemi seděl princ a četl si nějakou knihu a při tom listoval v dalších knihách... |
| |
| Nenápadně , jsem vešla do knihovny , dělala jsem že prince nevidím a začala jsem v tichosti oprašovat knihy . Konec konců nebudu ho rušit od učiva , bůh ví kolikrát se mu zase vrátí ten zápal do knih |
| |
| ,,To byl slušný pokus..'' ozvalo se za tebou když oprašuješ knihy... Když jsi se otočila princ se na tebe díval s úsměvem na tváři.. Knihu měl ve klíně a opíral si hlavu o stůl... ,,Takhle předstírat, že mě nevidíš ti moc nejde..'' dodal princ položil knihu vedle sebe a protáhnul se v zádech.. Princ byl v tmevě modrém svetru a bílích kalhot.. vypadal jako obyčejný mladík.. kdo by se taky nějak nastrojoval na učení, že?... Jeho modré oči jako vždy zářily a oblonďaté vlasy měl jemně rozcuchané po několika hodinách učení... |
| |
| Prominte princi , nechtěla jsem vás rušit od učení , hned vás nechám o samotě . Prošla jsem okolo prince a dala jsem se ke dveřím |
| |
| ,,Počkej!'' řekl ti princ... ,,Přisedni si..'' sundal knížky ze židle a sám si sednul na stůl se zavřenou knížkou v ruce... Z blízka jsi viděla kolik těch knich tam doopravdy je.. bylo jich opravdu mnoho... ,,Mě nerušíš, jsem spíš rád, že jsi tady aspoň si trošku odpočinu od starých listů knih..'' usmál se princ a položil knihu vedle ostatní na stůl... ,,A co tu vlastně děláš takhle pozdě v noci?'' Bylo už půl dvanáctý... půlnoc se blížila rychleji než sis uvědomovala... |
| |
| Nevěděla jsem jak se vymluvit , tak sem si trošku přibarvila pravdu........ No ,,, já jsem se procházela chodbami a njednou mě trklo že sem neoprášila knihy v knihovně ........chvilku sem se odmlčela a pak sem pokračovala..princi , já sem ve vaší společnosti hrozně ráda , ale už vážně musím jít na pokoj , než ty pokoje budou kontrolovat :-) |
| |
| Princ se rozesmál... ,,Jistě, nerad bych, aby jsi měla kvůli mě nějaké problémy..'' rozloučil se s tebou princ... |
| |
| Usmála jsem se na prince , rozloučila jsem se a upalovala jsem do svého pokoje co mi nohy stačili |
| |
| Na chodbě, před schodami do obydleného prostoru zámku, jsi potkala Sebastiana se svým zlým pohledem a v ruce držel svícen... Podíval se na hodinky které má připnuté na řetízku ke košily a jen se díval jak upaluješ do svého pokoje... za 10 minut půlnoc.. křikne na tebe když utíkáš po chodech dolů... Když jsi dorazila do svého pokoje šafář už vylejzal po schodech.. Právě když velikánský zvon z katedrály sv. Budhhy začínal odbíjet půlnoc zaklepal ti šafář na dveře... ,,Slunce zapadlo?'' ozval se starý a chraplaví hlas, který né jednou poznal smrt a utrpení... |
| |
| A půl noc odbyla.....odpověděla jsem šafářovi a ulehla jsem do své postele........ke mě na postel vyskočil muj pes a nechal se ode mě vyčůraně drbat |
| |
| Druhý den ráno... Neděle... Dnešek je velmi nabytý a ty se máš ráno už v 6:00 sejít se Sebastianem v zahradním altánku, kvůli tvé službě pro princeznu... |
| |
| Rychle vstanu , navléknu si na sebe šedorůžové šaty , vyčistim zuby a upaluju do zahradního altánku |
| |
| Sebastian zrovna leštil suopravu pro ranní čaj v altánku.. když jsi tam doběhla usmál se na tebe a při leštění ti začal říkat pravidla tvého chování v přítomnosti někoho z královské rodiny... ,,Pokud budeš obsluhovat princeznu, nikdy na ní nesmíš promluvit bez vyzvání, nesmíš se jí podívat do očí, a po celí den budeš chodit za ní čistá a vždy připravená kdyby něco chtěla.. Také budeš poslouchat každý její přání a vezmeš si tuhle uniformu...'' Byli to šaty po kolena, bílé a sukně byla nabraná, krátké rukávy a zapínání bylo až na krku, takže takový slabý rolák... a těch šatech byla přehozená černá zástěra s bílou krajkou, k tomu podkolenky bílé, a černé lodičky... |
| |
| samozdřejmě pane ....odvětila jsem sebastianovy. Když sem se podívala na tu uniformu...zacítila jsem takový šimrání...joo myslela sem že se pobliju , vypadali jak kdyby je někdo vzal panence z dortu .. Ale co , když budu sloužit princezně , můžu mít aspoň dohled nad tím jak postupuje s princem -pomyslela jsem si a běžela jsem se převléct |
| |
| Při tvém zírání na šaty ti Sebastian ještě připomenul... ,,Princezna přijede na oběd.. takže do 10:00 máš volno a pak se dostav za mnou.. od 9:32 do 10:05 jsem v kuchyni...'' |
| |
| Oblékla jsem si na sebe ty hnusný šaty a běžela jsem rychle uklidit ty knihy v knihovně z kterých se tam princ učil |
| |
| Když jsi doběhla do knihovny odbíjela už 8 hodina... knihovna byla vyleštěná a uklizená.. Právě vycházela, mladá dívenka s bílími vlasy dlouhé až k pasu... měla tyrkysově zářivé oči a v ruce držela prachovku.. Párkrát jsi jí už potkala, bydlí na stejným patře jako ty a vždycky se tak roztomile usmívala... Nemohla jsis všimnout, že tahle dívka byla vždy brána na obsluhování jejich veličenstva... Dívenka se stratila v dlouhých chodbách zámku... |
| |
| páni osum hodin , to mám za chvíli už nástup........rozběhla jsem se do kuchyně kde měl být od 9:30 sebastián |
| |
| Do kuchyně jsi se dostavila do 20 minut, takže bylo půl devátý... Sebastian se zde má objevit až za hodinu, a nástup máš až v deset... Ale v kuchini to všude stříká omastkem a všude je bordel od vaření.. Kuchině je v plném proudu, najednou do tebe strčil Vrchní kuchař když bježel k plotně.. jak mile vyndal kachnu, tak se na tebe otočil a seřval tě, že tu nemáš co dělat... |
| |
| vyběhla jsem tedy z kuchyně a čekala jsem před dveřmi do kuchyně , kterými sebastian bude muset projít , beztak nemám nic lepšího napráci |
| |
| Když tam sedíš na podlaze, čas běží naschvál pomalu... Kolem tebe procházejí sluhové a služky, šafář i ta dívenka s bílími vlasy a tyrkisovími oči... Když se nad obrovskými hodiny přímo před tebou ručička hejbla na 9:30, už jsi vyčkávala kde se objeeví... Ale jak mile se ručička dotkla 9:32 tak se vedle tebe objevil Sebastian, přišel přesně na sekundu... Jen kolem tebe prošel a zalezl do kuchině... Uslyšela jsi hlavního kuchaře jak pobýzí své lidi... ,,Tak kde je ta omáčka?! Konatsu, přines mi tu polevu.. á Sebastian jako vždy přesně.. takže co to bude dne..'' když se za ním zabouchli dveře už jsi nic neslyšela... |
| |
| Vlítnu do kuchyně za sebastianem , dojdu až k němu a řeknu : tak tady mě máte jak ste si přál a dětinsky se usměju |
| |
| Sebastian se na tebe podíval svým strašidelným pohledem a řekl.. ,,Řekl jsem v deset..'' odvětil a začal sestavovat jídelní lístek... |
| |
| vyšla jsem z kuchyně , sedla jsem si tam před hodiny a pozorovala jsem kdy už bude 10....při nudném pozorování hodin jsem si jen představovala jak bych se bavila když bych sebastiana nakkopla a řekla mu : SUCHARE! |
| |
| Po chodbě přímo do kuchině vítnul princ a tebe si nevšimnul, mněl naspěch.. ,,Sebastiane?'' zařval do dveří a komorník vylezl s kuchyně.. Stály vedle sebe zády k tobě a o nečem mluvily.. Teď jsis všimla, že budou tak stejně starý.. Sebastian vypadal uvolněji když mluvil s princem, vypadali jako dobří přátelé. V tvé myšlence ti potvrdilo ještě to, že princ potom objal jednou rukou Sebastiana kolem krku a zařval.. ,,Díky, jsi fakt kámoš..'' vesele se usmál princ na Sebastiána a princ odběhl zase pryč.. dál od tebe.. Když odešel, Sebastian zase nasadil ten svůj kamenný výraz a podíval se na tebe.. tři minuty do deseti... Princ měl na sobě bílou uniformu s červeným znakem na hrudi a světlounce modrými prošívanými rukávy.. Byl upravený, a vypadal honosně... sebastian měl jako vždy svou černou uniformu, kde se ještě víc zvýrazňuje jeho bledá tvář, rudé oči a černé vlasy... |
| |
| Nenechala jsem se sebastíkovím peskováním vyvést z míry a dále jsem čučela na hodiny .....Ten rozhovor mi vrtal hlavou ale co , dál jsem nechala své myšlenky stranou a upřeně a tupě jsem dál čučela na hodiny |
| |
 | Desátá hodina odbyla ;-) |
| |
| Desátá hodina odbila ............. Vtrhla jsem do kuchyně vrhla sem se na sebastiana : sem tady pane !! |
| |
| Sebastian zrovna leštil skleničku, a když jsi k němu doskákala a vybafla na něj, tak tě chvíli ignoroval a až doleštil skleničku a uklidil jí na poličky řekl... ,,Výborně.. za hodinu přijede její výsost princezna a ty jí pujdeš připravit pokoj..'' Mluvil na tebe a při tom četl seznam který udělal pro kuchaře... Když bylo přesně 10:05 Sebastian s tebou vyšel z kuchině a zavedl tě do pravého křídla.. ,,Zde se nesmí dělat žádný bordel, když kolem tebe projde kdokoli z královského rodu, tak si stoupneš ke stěně a klopíš hlavu.. teprve až zajde za roh, tak se můžeš pustit do práce..'' Vykládá ti pravidla když stoupáte po schodech.. v prvním patře pravého křídla bude princezna mít svůj pokoj... Sebastian tě zavedl do jejího pokoje... byl to obrovský pokoj, všude na stěnách vyseli obrazy a tapety byli nachového nádechu.. Obrovská postel pro dva se zelenými potahy ze sametu a peřiny byly poskládané na křesle ( to je tvá práce).. vše tady musíš oprášit,, ustlat, opravit, vyvětrat, vyčistit... Je 10:24, přesně za 26 minut příjdu.. ať je vše hotové..'' odešel Sebastian... |
| |
| Dala jsem se do práce . Povlékla jsem , ustlala , oprášila , vyvětrala ,opravila načechrala , zametla ,umyla okna, vytřela -----myslím že by se zde dalo jíst i z podlahy |
| |
| Na velkých bílích hoinách, který normálně fungovali ale neslyšela jsi je tikat, byla zase vyrita bílá růže... Na hodinách bylo 10:49, a jakmile se ručička co ukazuje minuty o jedno posunula, Za tebou se ozval hlas.. ,,Hmm, skvělá práce..'' usmál se Sebastian, který stál u zavřených dveří do pokoje.. Ani si ho neslyšela přicházet, dveře ani jeho kroky... To dělá často, že se někde objeví z ničeho nic.. ,,Dobrá pojď za mnou..'' když otevřel dveře, tak jsi slyšela jejich pohyb.. Nevrzali, ale bylo slyšet když se s nimi hejbá, protože byli veliké a težké.. A přesto jsi ho neslyšela přicházet.... Sebastian, tě dovedl do velké síně, kde byla celá královská rodina, připravena na příjezd princezny a k tomu ještě ta dívka s bílími vlasy a tyrkisovími oči... Král s Královnou šli jako první za nimi šli Princ se Sebastianem, k terý šel jen o krok dozadu než princ ( to je taky v pravidlech ), a za nimi jdete vedle sebe ty a ta dívka... Vyšli jste po červeném koberci ven když odbíjelo 10:00 hodin.. ještě chvíli jste tam čekali, a pak přijel velikánský kočár, stejný který tě tenkrát odvážel domů... Z kočáru vystoupila princezna, byla krásná, v dlouhých modrých šatech se na všechny usmívala zlatovláska s dlouhými a kudrnatými vlasy až k pasu, její oči byly zelené jako jarní tráva a pleť bledá a hebká... ,,Elizabet..'' vyšel jí ztříct jako první král, hned za ním se soukala královna a princ jí také přišel podívat, všichni se na sebe usmívali a bavili se o cestě, a podobných věcech.. Pak přišel Sebastian a ukázal na tebe, jako služku princezny.. Dívka vedle tebe do tebe strčila, aby jsi udělala krok do předu a uklonila se... Pak celá královská rodina i s princeznou Elizabet šli do zahradního altánku, a vy za nimi... |
| |
| Celou , cestu do altánku jsem si prohlížela tu princeznu od hlavy až k patě . Ano , byla krásná a usměvavá ale nemohla sem se zbavit pocitu že mi na ní něco nehrálo......nechala jsem své pocity stranou a když jsme došli do altánku stoupla jsem si vedle té dívky s tyrkysovýma očima a čekala jsem až si princezna o něco řekne |
| |
| V altánku bylo krásně... všude byli rozkvetlé Sakury a všemožné stromy a keře různých barev.. ptáčci spívali a křišťálově bílej altánek k tomu dodával ten správnej nádech krásy... Když se usadili ke stolu všichni ostatní, vy jste si mohli sednout do rohu altánku na bílou lavičku, Všichni se zapojili do debaty i Sebastian, všichni ho tam měli rádi, a princezna byla opravdu milá dívka.. při rozhovoru jsi zaslechla že princezně je 20 let, ale je mladší než princ... Princ se na ní usmíval a bavili se spolu, opravdu se k sobě hodily... Princ je rozený bavič a princezna se jen mile smála a je trošku odtažitá, neutahává na sebe zbytečnou pozornost, jako princ, který se v pozornosti přímo vyžíval.... Sebastian je zatím obsluhoval... |
| |
| Když sem se koukala jak si princ princeznu oblíbil , jak se k sobě hodili a především jak si rozuměli ,rvalo mi to srdce. Když jsem pak slyšela princův smích oči se mi zalili slzami , ale v duchu jsem byla ráda že je princ štastný |
| |
| Dívka vedle tebe, ti kapesníkem utřela slzy, náznakem ti ukázala, že musíš být potichu... Při tom se ale usmívala, jako vždycky.. |
| |
| naklonila jsem se k dívce a tiše jsem ji ššpitla téměř neslyšně do ucha : díky, jak se jmenuješ ? a jak si přišla k práci pro královskou rodinu ? |
| |
| Dívka se na tebe usmála a udělala to samí jako předtím, přiložila prst na ústa k znamení, že nesmíš mluvit... |
| |
| ooo bože , smiluj se a zařid at ta princezna něco chce , at mám příležitost odtud odejít..pomyslela sem si |
| |
| Sebastian se bavil společně po boku prince a pak kívnul na vás dvě a on odešel... Dívka vedle tebe hned vztala a pořád se usmívala, teď jsis všimla, že máte stejnou uniformu ale ona na ní má ještě přišitou malou bílou růži, na srdci... Šťouchla do tebe abys taky vstala, postavila se ke stolu a začala sklízet soupravu na odpolední čaj u krále a královny, kývla na tebe ať to uklidíš z druhý strany, kde seděla princezna s princem... |
| |
| Šla jsem to tedy uklidit ze strany kde seděla princezna s princem :P |
| |
| Uklidili jste soupravu, a Sebastian se zatím vrátil.. ,,Prosím, objed už je hotoví.. přesuň me se tedy do jezerního altánku..'' Sebastián pomohl vstát královně a prin pomohl princezně.. všichni šli v párech krásnými zahradami zámku, král s královnou šli první za nimi princ a princezna a pak vy dvě.. Sebastian šel jako první sám, a vedl je přímo okolo rybníčka k altánku který byl neuvěřitelně krásný, byl postaven uprostřed jezýrka a k němu vedla úzká lávka z mramoru.. Když tam všichni došli dívka vedle tebesi stoupla ke stolu s jídlem a tebe táhla za sebou všude.. když jste dostali rozkaz přinést polívku, nebo uklidit dezert... vždycky ti ukazovala cestu a jak na to... Při tom ale nepromluvila ani slovo, je vidět že se pohybuje ve společnosti králů a královen dlouho, a při tom je tak mladá... |
| |
| Když si její výsosti nic nepřáli a my tam jen tak stáli pro okrasu sledovala jsem prince a princeznu jak se baví V tu chvíli mě napadla dábelská myšlenka a sice že sem si představovala že by princezna spadla do jezírka a já bych tam jako služka pro ní skákala , ooo to by byla čurina .....uchychtla jsem se a opět jsem začala plnit královská přání |
| |
| Sebastian na chvíli odešel, a pak se asi po pěti minutách vrátil s jeho ďábelským úsměvem, s kterého vždy šel strach.. Naklonil se k princi a něco mu šeptal.. Pak princ zvážnil a a vstal.. ,,Velice se omlouvám, ale máme nějaké problémy.. pokusím se je co nejdřív vyřídit a pak se k vám navrátím...'' usmál se na své rodiče a pak i na princeznu.. Princ sebral všechny saki paky a zmizel, ani jsi to nestačila zaregristrovat, na břehu, za rohem jsi viděla několik chlapců, asi stejně staré jako princ a měli co dělat, aby udrželi smích.. Princ měl k nim namířeno, a pak se stratili za křovím... Pak vzádeně jsi zahlédla, čtyři postavy na koních jak se baví, a odjíždějí n alov do lesů... Mezi tím, královský objed skončil a Sebastian zavolal další sluhy aby uklidily nádobí.. Všichni tři zbylí u stolu vstaly, a šli se procházet parkem, tentokrát šli všichni tři vedle sebe a uprostřed byl král a vedl dámy.. Všichni se vesele bavily... Sebastian odešel plnit své poviosti, a za trojicí, jdete vy dvě... |
| |
| páni , že sem se vůbec o to obsluhování princezny hlásila , bože dej at řekne že mám volno !! já se tu snad ukoušu nudou . Když bych nesloužila princezně mohla jsem si vzít chlapecké oblečení ,koně svojí sestry a vidat se nalov a zamachrovat jak to umim s lukem před princem. Ale né , já tu musim chodit jak trotl dokolečka ! nadávala jsem si sama pro sebe a modlila se at tohle rychle skončí |
| |
| Čtvrtá hodina odpolední odbila ... xDDDDDDDD hihi |
| |
| Teprv 4 hodiny ? Jak dlouho tu budu ještě trajdat ? :-( |
| |
| Král s královnou a princeznou se dostali až k zadní části levého křídla zámku.. ,,Ták má milá, teď si běžte odpočinout do svého pokoje, tady vaše služebná, vás tam dovede a bude vám k službám..'' řekla královna princezně a mile se při tom usmívala.. ,,Jistě a v sedm, bude hostina...'' dodal král.. ,,Pozvala jsem i svou nejlepší přítelkyni..'' řekla královna ,,Děkuji vám mnohokrát..'' poděkovala milím a jemným hláskem výsosti... Král s královnou se rozloučily a dívka která je s tebou obsluhovala šla s nimi do nejvyších pater levého křídla zámku... Princezna zůstala s tebou a teď jí musíš doprovodit do pokoje v pravém křídle... |
| |
| Stojíme s princeznou na chodbě . Tiše jsem řekla : následujte mě prosím do vašeho pokoje .....Když jsme došli k jejímu pokoji tak jsem jí otevřela dveře já zůstala stát před pokojem aby měla soukromí |
| |
 | Princezna Elizabeth šla za tebou a při tom si s nadšením prohlížela zámek.. když jí zaujala, nějaká cáza, obraz, nebo jen výhled z okna, usmívala se a byla nadšená jako dítě.. Když ste došli do pokoje princezna řekla ,,Páni, tady je ale čisto..'' vešla dovnitř, kufr už měla ve vnitř a potom nahlédla za dveře k tobě.. ,,Nemusíš stát na chodbě, poť dál a posaď se..'' řekla ti princezna s úsměvem a ukázala ti na sedací soupravu u okna... Princezna se procházela po pokoji a prohlížela si jeho náchovou struktůru.. Pak si sundala lodičky rozeběhla se a skočila na postel, jako malé dítě. Ach.. jsem unavená.. Jaké je tvé jméno?'' zeptala se tě rozvalená princezna na postely... |
| |
| Já jsem Kamika vaše výsosti ,smutně jsem řekla Tohle že má být budoucí manželka prince ? Vždyt se chová jako pětiletá ,, ta v nejbližší době udělá nějakou ostudu .... Potom jsem si stoupla ke zdi a sklopila jsem pohled jak mi radila druhá služebná. |
| |
| Princezna se na tebe usmála... ,,Takže Kamika? Krásné jméno..'' vstala a sedla si na sedací soupravu u okeního balkonu, náznakem ti nabýdla aby jsi se posadila zpátky... ,,Ani nevíš jak jsem zde ráda..'' Usmála se princezna pak vzhlédla z okna a usměv jí zmyzel, jako by byla zamišlená a při tom smutná... netrvlo to ani deset sekund a hned se zase začala usmívat.. ,,Charlie je skvělí muž.. dobře se sním povídá..'' podívala se na velký pokoj princezna... |
| |
| Chvilku jsem pozrovala princeznu a pak jsem řekla : odpuste mi troufalou otázku princezno ale máte chrlese opravdu ráda ? Myslím ráda jako na vdavky..... |
| |
| Princezna se nejdřív na tebe kouká a nechápe tvojí otázku... pomalu se jí začne na tváři rýsovat úsměv a nakonec to vypadalo, že se počůrá smíchy... ,,Cože?! Jak tě to napadlo?'' zeptala se tě princezna se slzami v očích.. princezna se nadechla a pokusela se vyhnout dalšímu záchvatu smíchu.. ,,No samozřejmě, že mám Charlieho ráda, ale abych si ho brala?'' podivila se princezna a stírala si slzy z očí... |
| |
| Noo , vžyť tu jste přece kvůli tomu aby jste se stala jeho ženou ne ? Nechápavě ale sklidem jsem se princezny zeptala |
| |
| *další záchvat smíchu* ,,Ne má milá, já tu jsem sice kvůli svadbě, ale né s semnou a s Charliem..'' řekla ti už klidně princezna a opřela se o křeslo.. ,,Znáš prší?'' podívala se na tebe princezna s nabídkou, že byste si zahráli... |
| |
| Ano , znám prší vaše výsosti . Mohla bych se teda zeptat s kým že jste přijela na svatbu ? |
| |
| ,,Moment..'' princezna vlezla do svého kufru a oblékla se do kalhot a košile.. Pak vytáhla balíček karet a skočila na postel... ,,Pojď sem Kamiko, tady to je pohodlnější..'' usmála na tebe princezna...¨ Když tak sedíte na posteli a princezna si sepla vlasy do culiku, a míchá karty odpoví ti.. ,,Na svojí svadbu jsem přijela..'' řekla ti princezna a při tom míchala karty... |
| |
| A mohla bych se tedy zeptat koho si teda berete ??? |
| |
| ,,Já si beru prince Alexandra.. ze sousedního království. A chtěla bych se vdávat tady na zámku...'' princezna ti rozdala karty a začali jste hrát.. po chvíli jsi stratila všechen ostich před princeznou a řekla ti ať jí říkáš Lizy.. tak jí říkají přátelé i princ Charlie. Princezna není vůbec rozmazlená, a chová se jako normální holky z vesnice.. Veselá a užívá si života... ,,Stojíš?'' hodila ti tam žaludové eso... |
| |
| A lizy , nevíš náhodou kho si princ Charles bere ??? |
| |
| Charlie? Nikoho.. teda pokud to vím.. Charlie je zastáncem toho, že se do svadby nemá nutit.. a chce si vybrat sám princeznu..'' |
| |
| Ale jak to že klár nedávno princi řekl že přijede na hrad náká Krasomíra s kterou se princ má lépe poznat aby znal svoji nastávající manželku ? |
| |
| Princezna se naklonila k tobě a pošeptala ti.. ,,Já se jmenuji Princezna Elizabeth dela Lose von Krasomíra Anastásia Dimitriovna..'' pošeptala ri a pak dodala ,,A královi trošku už hrabe na majáku, jestli mi rozumíš.. To víš, stáří..'' pousmála se princezna a pak se rozhlídla kolem jako kdyby hledala někoho kdo by je špehoval ,,Víš s Charliem jsem vyrůstala od malička, byl pro mě jako starší bratr, a chtěla jsem ho požádat, aby mi šel za svědka..'' řekla tiprincezna a znova se k tobě naklonila... ,,Ale všimla jsem si, že něco k princi cítíš..'' škodolibě se usmála a čekala na tvou odpověĎ |
| |
| Koukla jsem se na princeznu , celá jsem zrudla a vykoktala jsem ze sebe : Ne , co tě to napadá , vždyt on je princ a já jsem služka......odvrátila jsem zrak a nenápadně se lizy koukla do karet =) |
| |
| ,,No a co? A proto ho nemůžeš mít ráda?'' posunula se princezna zrovna kdyý jsi jí nakukovala do karet a proto jsi jí tam nemohla vidět... ,,Princ je vyhlášený děvkař..'' přiložila si karty k ústům a pousmála se, jako s vějířem.. |
| |
| Noo , to nevím jestli má být pro mě dobrá nebo špatná zpráva ...usmála jsem se a hrála dál |
| |
| ,,Hlavní je...'' odložila karty a přisedla si k tobě princezna. Začala ti radit a plánovat... ,,.., aby jsi tě nejdřív oblíbil jako přítele.. čas má milá, ten je nejdůležitější faktor pravé lásky..'' Špitla ti princezna, když odbíjela šestá hodina.. ,,To už je tolik hodin? Musím se připravit na večeři.. princezna přibjehla k velkému kosmetickému stolu se zrcadlem a začala si vlasy česat do drdolu... šaty si vzala tmavě zelené ze sametu, dlouhé prošívaná bílím, bez ramínek, a na ramena jsi dala bílí šátek ze sametu... nasadila jsi svou královskou čelenku a přesně v 18:45 se ve dveří objevil Sebastian, že vás zavede do jezerního altánku na večeři.. Když jsi šla za princeznou, tak ti špitla.. ,,Ale Sebastian je taky kus, že ano?'' usmívala se a dívala e při tom na jeho krásný zadek.. |
| |
| Já jsem se jenom uchichtla , ale v duši jsem se řechtala až to nebylo hezký . Přestala jsem se utápět ve svých představách a nádledovala jsem princeznu do altánku |
| |
| Sebastian vás vedl, pře ozářenou zahradu, až k jezírku, kde je uprostřed altánek.. Král s královnou a princem, tam už byli a když princezna přišla, tak jí šel princ naproti s úsměvem na tváři.. ,,Lizy.. jak se ti tu vůbec líbí?'' zeptal se jí charlie a pomohl jí posadit se.. U lavičky seděla dívenka, s bílími vlasy a tyrkysovími oči. Když se všichni usadily, tak se posadila i ona a ty vedle ní... Hostina začala a Sebastian volal číšníky, aby přinášeli chody.. byla to honosná večeře... Když bylo po večeři.. Král s královnou odešli do zámku, a princ s princeeznou si něco šeptali, pekly nějaké pikle... Princezna řekla, že dneska už máš volno, že se máš vrátit do svého pokoje... Princ šel s princeznou do jejího pokoje... Ale už se nevrátily... Za půl hodiny půlnoc... |
| |
| Šla jsem do svého pokoje a přemýšlela jsem nad tím co asi dělají v pkoji , vím že princezna si teda chrlese brát nebude ale třeba lhala . No to se zatím asi nedozvím |
| |
| Když odbyla půlnoc, znova jsi uslyšela ten temný a chraplaví hlas, při kterém se museli všichni mrtví obracet... ,,Slunce zapadlo..?'' ozvalo se za dveřmi... |
| |
| a půl noc odbyla , odpověděla jsem . potom jsem si lehla do postele a přemýšlela jsem nad faktem co tam princ s princeznou dělali ? |
| |
| Druhé ráno, už v 6:00 ti na dveře zaklepal Sebastian, čekal až mu otevřeš, a pak se na tebe usmál a řekl ti, že princezna odjela dneska brzo ráno.. takže nastoupíš normálně do služby... |
| |
| Zeptala jsem se sebastiana proč odjela a pustila jsem se do uklidu palaáce , když jsem zametla každý kout , šla jsem vytírat chodbu před knihovnou |
| |
| Sebastian se jen an tebe podíval a pomalu odpověděl.. ,,Má náhlé povinnosti..'' škodolibě se usmál a šel pryč... Mezitím co uklízíš, se nic neděje.. V pondělí ráno, je zámek nějaký mrtví... potkala jsi jen Sebastiana a několik dalších sluhů... Když vytíráš před knihovnou, projde okolo tebe dívka v uniformě s bílími dlouhými vlasy a tyrkysovími oči... |
| |
| Běžím za ní , a tiše řeklnu : ahoj prosím tě můžu se tě zeptat kde je princ a královská rodina ? |
| |
| Dívka se na tebe pousmála.. řekla tichím a jemným hláskem.. skoro jí nebylo ani slyšet.. ,,Spí..'' usmála se a zase šla... |
| |
| Zapoměla jsem na to co mi dívka řekla , vešla jsem do knihovny a začala jsem uklízet rozházené knihy |
| |
| V knihovně stojí Sebastian a čte nějakou knížku.. když jsi vešla dovnitř, tak jí zavřel a někam jí odnesl.. pryč z knihovny.. |
| |
| bylo mi divné to co se odehrálo , ale netroufla jsem si nic říkat a dala jsem se do oprašování knih |
| |
| Po chodbě jsi uslyšela jak se přibližují hlasy.. poznala jsi, že to jsou hlasy princovích přátel, se kterýma vyvádí všechny skopečiny... |
| |
| Nenápadně jsem vykoukla na chodbu abych zjistila kdo to byl a hned se se zase dala do oprašování knih |
| |
| Když jsi nakoukla ven uviděla jsi jak se přátelé prince rozprchli po schodech dolů... Jak jsi tak špízovala, tak se dveře otevřely a před tebou se objevily dlouhé nohy v bílích kalhotách a černých botech... |
| |
| Promin te vaše výsosti , řekla jsem , uklonila jsem se a šla jsem opět oprašovat knihy |
| |
| Princ se na tebe usmíval, a bylo vidět, že před chvíli vstal, byl ve svém tmavě modrým svetrem a hlavu si snad ještě ani neučesal.. Přišel ke stolu na druhé straně knihovně, takže co nejdál ode dveří a čelem k nim.. V ruce držel knihu, kterou před chvíli odnesl Sebastian.. Sedl si ke stolu a začetl se do knížky s vážným výrazem... |
| |
| chtěla jsem si sním moc povídat , ale nevšmílala jsem si ho a dál jsem oprašovala knihy |
| |
| Za chvíli, se ve dveřích objevil Sebastian... přišel k princi, který si lámal hlavu nad tou knihou... Naklonil se k němu, a něco mu pošeptal.. Všimla jsis jak princ zbystřel a odhodil knihu, v tu chvíli se s Sebastian vyběhl ven z knihovny... |
| |
| páni zajímalo by mě o co jde , třeba bych jim s tím mohla po moct . Umím trošku kouzlit , s dýkou umím a přece jenom se docela vyznám v šifrách , at je to cokoliv . nechtěla jsem se princovi vnucovat ale přesto jsem řekla : Princi prominte mi že vás vyrušuji , ale trápí vás něco ? |
| |
| Princ a Sebastian kolem tebe probjehly a tvou otázku už neslyšeli.. Nejspíš někam měli namířeno... Ale všimla sis že princ zde zapoměl tu knihu... ležela na stole, kde před chívlí jí luštil sám princ.. Byla to docela malá knížka, ale poměrně tlustá.. Neměla na sobě nic napsanýho, jen byla šedivá a vypadala jako, že je ve stádiu rozkladu.. byla poškrábaná a tlučená.. taková stará kniha... |
| |
| Ti še jsem doběhla ke knížce , vzala ji do ruky , zaběhla jsem s ní za poličky s knihymi aby mě nikdo neviděl a tam jsem do ní nakoukla abych věděla co tam je napsáno ....když by někdo přišel zamaskuju to tak že řeknu že sem tu knihu chtěla uklidit do poličky |
| |
| Otevřela jsi starou knížku... Na stránkách bylo opravdu poznat jak je tato knížka stará, byly nahnědlé a křechké, potřhané a špinavé... A k tomu.. tam nebylo nic napsáno.. celá tlustá kniha byla prázdná.. nic tam nebylo... |
| |
| Panebože , co to má znamenat ???? Chvilku jsem nad tím přemýšlela , po chvilce jsem natáhla ruku nad knihu a řekla jsem kouzlo : Odhal svá tajemství ! |
| |
| S knížkou to ani nehlo... nic se neobjevilo nic se nestalo.. Vedle tebe se z ničeho nic objevil Sebastian, koukal na to co provádíš s tou knihou a podezíravě na tebe čučel... Vzal ti knížku a zmizel za roh.. když jsi se běžela podívat kam jde, nikde nebyl... V tomhle zámku se začínají dít divné věci... |
| |
| Tohle nedává smysl ! Kniha bez stránek , brzký odjezd princezny , sebastianovo mizení a princ se učí ! Něco tu vážně nehraje .....rychle jsem v knihovně začala hledat nějakou knihu o historii královské rodiny a hradě , při hledání mě napadla stupidní věc : Na hradě jsou možná duchové ! |
| |
| Celá jedna velikánská řada byla vyhrazena jen pro historii královské rodiny... většinou se tam psali kdo se s kým ženil, a co kdo udělal, a bitvy a podobné ptákovninky, ale žádné věci o nadpřirozených bytostech nebo spoluprácí s černou magii se nepsalo ani písmenkem... |
| |
| páni , je tu snad 1000 knih , někde tu ta správná musí být , ale než ji najdu tak zestárnu . Potom mě napadlo ,proč si to znovu nezjednodušit : Natáhla jsem před sebe ruce a řekla jsem : Najdi tu správnou ! |
| |
| Najednou se všechny knihy z celé té řady vyskočily a všechny dopadly na tebe, udělal se naprostý nepořádek, a k tomu si byla zahrabaná pod obrovskou hroudou knih... ,,Magie je zrádná.. když nevíš co přesně chceš, tak se to může obrátit proti tobě...'' uslyšela jsi slabý a jemný hlásek, když jsi byla pod hroudou knih.. neviděla jsi kdo to řekl, ale ten hlas jsi poznala, byla to ta dívka s bílími vlasy a tirkysovími oči... Když jsi se, ale vyhrabala na povrch, nikdo za tebou nebyl, ani kolem tebe... |
| |
| Páni tohle mi nejde na rozum ....uklidila jsem všechny knihy a jelikož už jsem měla po službě tak jsem nasedla na koně a rychle jsem jela do domečku kde jsem dřív žila s tetičkou ivetkou . Né že by se mi zastesklo po příbuzných , ale napadlo mě že druhá tetička se vyznala v magii a v záhadách . Vyběhla jsem k ní do pokje a hned jsem jí vyklopila jak se věc má a jestli neví co to má znamenat . Taky jsem jí upozornila na to že půl noc bude tak za 4 hodiny takže at sebou mrskne jelikož se do půlnoci musim vrátit |
| |
| Když jsi dorazila domů, hned ve dveřích jsi viděla svojí tetičku ivetku a svou druhou tetičku Rosalinu jak si dávají do nosu... ,,Když mám tekutou révu..'' spívala tetička Rosalina... ,,Hooohoou!!! a dáme si ještě jednu rundu né sestři?!'' křičela tetička ivetka.. Na stole leželi asi tři flašky prázdné Tekily a Vodky.. pak tu meli Rum a Wisky... Dvě trpaslice seděli na židlích u stolu a oči se jim křížil, jazyk se jim motal a když tě tetička Ivetka uviděla mezi dveřmi začala... ,,A hele kdo se tu taky ukázal... Děcká!!..škit... Kamna se vrátila...škit...'' začala řvát a tlouct do stolu tetička ivetka... Když jsi se snažila něco říct tetičce Rosalině, tak na tebe jen mrkala a spívala dál s tetičkou ivetkou... ,,Ale holky, ty máš pořád jen starosti.. trošku se uvolni...'' začali otvírat další flašku a byli úplně na mol... Tetička ivetka vstala se slovi, přinesu dalši flašku.. nejdřív dělala kolečka na místě, aby chytla rovnováhu a pak se postavily čelem ke dveřím od sklepa... Tetička ivetka nahodila obličej jako nasranej bejk a se slovy ,,Bůůů...!!'' se rozeběhla a narazila hlavou do dveří od sklepa.. takovou šlupu co tam dala... A tetička Rosalina se jí začala tak strašně smát, až to nebylo heský... Lapala po dechu a oči jí slzely, až s sebou sekla o stůl a obě dvě začali zařezávat.... tetička ivetka s boulí na hlavě ležela na zemi, před rozbytímy dveřmi do sklepa a Rosalina hlavou mrdla na stůl... Z těch asi už nic nedostaneš... |
| |
| No nic, napsala jsem tetičce Rosalíně dopis o tom co jsem jí chtěla říct , dala jsem jí ho do pokoje a vydala jsem se zpět na zámek |
| |
| Dorazily jsi na zámek 10 minut před půlnocí, a tvá normální doba běhu do tváho pokoje je 10-15 minut.. musíš si pospíšit... |
| |
| Rychle v cuku letu jsem se dostala do pokoje a za chvíli už obcházel šafář |
| |
| Před dveřmi tvého pokoje, zrovna procházel Sebastian, takhle pozdě v noci, se svícnem vypadal ještě strašidelněji.. Když jsi seběhla schody začalo odbíjet půlnoc... Sebastian ti ci neřekl jen se na tebe strašidelně podíval a ty jsi běžela dál, když jsi dobjehla ke svím dveřím, z rohu se objevoval šafář.. stihla jsi to jen tak.. když jsi zaboucla dveře hned se ozvalo.. ,,Slunce zapadlo..?'' tentokrát měl ještě hrozivější hlas, chraptící a po smrti toužící hlas... |
| |
| a půl noc odbila ! Řekla jsem šafářovi , zalezla jsem pod peřinu a pod peřinou jsem si trénovala jednoduchá kouzla |
| |
| Druhý den ráno . Úterý... dneska není moc pěkně, je zataženo a zvedl se vítr, je vidět, že je jaro... Dneska žije zámek o mnohem víc... potkala jsi i některé nové tváře, ,návštěvu královské rodiny, a po chodbě se procházel i princ... Vypadal úplně normálně jako vždycky... usmíval se a bavil své okolí.. Když prošel kolem tebe usmál se na tebe a hlavou dal náznak pozdravu.. Princ se svími přáteli plánoval co budou dnska dělat.. Pak jsi potkala i Sebastiana, ten nezklamal, vypadá pořád strašidelně, ale i párkrát se usmál... Včéra by tu chcíp i pes a dneska ikdyž je venku hnusně, je zámek nějak vesele naladěný... |
| |
| stále mi hlavou vrtali ty včerejší události , ale měla jsem službu a tak jsem začala uklízet zámecké chodby... |
| |
| Desátá hodina odbila... |
| |
| pět minut po odbytí desáté, šel kolem tebe Sebastian, zrovna z kuchině... Když tě přešel, tak se za ním rozeběhl jeden číšník... ,,Pane Sebastiane.. prosím vás, posílá mě princ, chce abyste za ním ihned šel..'' oddechoval číšník když doběhl Sebastianá, který tě už obešel a byl od tebe takovích 5 metrů.. Sebastian se jen zamračil a kívl na čísníka, a rukou mu dal náznak aby se vrátil do služby... Sebastian pokračoval ve své pomalé a klidné chůzi pořád stejným směrem... |
| |
| deset hodin to mi připomíná že bych měla jít pomoct prostírat stůl......vběhla jsem královské jídelny a prostřela jsem na stůl ubrus , talíře a příbory .... |
| |
| Když jsi prostřela a připravila, zbytek spolu s ostatníma služebníma který se tam objevili, celí zbytek dne se nic zvláštího nedělo, jen si nepotkala už ani jednou Sebastiana ani prince... Když už slunce zapadlo, a blížila se 11 hodina v noci, mohla jsi z okna vidět, jak se dvě postavy prodírají lesem, zámeckého parku.. spíš se skrývali... Když ale vstoupily na chodník, narovnali se a šli pomalou hůzí jako by nic... Když došli k lampě, jednomu z nich to ozářilo obličej, byl to Sebastian, a toho druhýho, celí v černém byl, jsi neviděla... |
| |
| bud je ta druhá osoba princ a nemo někdo jiný........měla jsem špatnej pocit že se tu děje něco špatnýho . měla jsem strach že princi chce někdo ublížit .. pořádně jsem se naklonila z okna a sledovala jsem z okna svého pokoje ty dva |
| |
| Když ty dvě postavi šli po chodníku, tak mezi tvím výhledem a chodníkem stál strom, docela hubený a vysoký... Když postavi šli kololo toho stromu, tak jsi jen viděla jsk se stratili za úzkým stromem a z druhý strany už nikdo nešel, zmizeli a ani jsi neviděla jak... V tu chvíli, když jsi se nakláněla z oka a byla jsi šokovaná z toho cos právě viděla se za teou ozval hlas... ,,Vyhlížíš padající hvězdy?'' pobaveně se na tebe díval princ.. Byl ve svích bílích kalhotech a tmavě modrým svetru, v ruce držel tu starou knížku, ve které není nic napsáno... Díval se na tebe a při tom si dělal z tebe srandu... |
| |
| byla jsem šokovaná ale nedala jsem to znát : aa princi , né já jsem jen nemohla spát tak jsem se nadýchala čerstvého vzduchu , usmála jsem se na prince , chvíli jsem se odmlčela a pak jsem řekla s úsměvem a milým hlasem: potřebujete něco ?.....chvilku jsem mlčela a čekala jsem co se bude dít dál......... |
| |
| ,,Ale nic.. taky nemůžu spát, tak jdu do knihovny..'' usmál se na tebe princ a ze stínu k vám přišel Sebastian se svícnem v ruce... Princ se na něj usmál a pak se podíval na tebe.. ,,Už musím jít.. neponocuj dlouho..'' Pak se Sebastianem odešli... |
| |
| Pane bože , proč princ přišel když nemohl spát přímo za mnou ???? Lehla jsem si pod peřinu , zhasla jsem a opět jsem si pod dekou trénovala kouzla |
| |
| O půlnoci tě znova skoušel šafář a ráno bylo zase zataženo a dokonce i pršelo.. Středa dneska se lítalo jak o sto šest... Královská rodina jela sa společný lov.. byl to soukromí lov, jen pro královskou výsosti a jejich přátel... Když vyjížděli byla to menší skupinka.. Král seděl na obrovském vraníkovi, a princ měl svého ryzáka.. královna měla bjelouše.. ostatní měli jen hnědáka.. Královna jela v dámském sedla a dlouhých jezdeckých šatech.. všimla jsis, že s nima jede na tmavém hnědákovi i ta dívka s bílími vlasy a tyrkisovími oči... Sebastian s nima kupodivu nejel, a zatím začqal hromadný úklid celého zámku.. začali se leštit i obrazi a vázy... Měla jsi co dělat..a když se k večeru vrátily, ty jsi byla utahaná jak pes.. Sebastian vás nechal po úklidu vydechnout a zatím co, se královský úlovek na honu připravoval k večeři, ti přišel dopis od tetičky Rosaliny... Má milá Kamiko.. všichni tě tu pozdravují a posílají pusu.. Bohužel nevím co se to děje na zámku, a ani ti nepomůžu s tou knihou. Ale jedno i poradím, jestli e na zámku děje něco divného, dej od toho ruce pryč. Radši si toho nevšímej.. Pá s pozradem tetička Rosalina..'' |
| |
| Přečetla jsem si dopis .....Mám od toho dát ruce pryč ? Ano , sice mi do královských věcí nic neni a bylo by mi to i jedno ale mám strach že něco hrozí princi , nebo spíš že s ním něco je ...............sešla jsem ke kuchyni a nabídla jsem se šéfkuchařovi že jim pomohu .......... |
| |
| Šéf kuchař byl hodně mrzutej dědek a hnedka tě odpálkoval, že tě tu nechce ani vidět.. Na druhé straně kuchině jsi viděla Sebastiana, jak tam něco kuchtí s malími ampulky různě zbarvených tekutin... Venku do tebe narazil číšník, který nesl čisté tácky... ,,Neleť se tu!'' okřikl tě a vrazil do kuchyně... |
| |
| Co tam ten sebastian nacvičoval ??? Co když chtěl otrávit jídlo ? Nemohla jsem ale s tím nic dělat , ale nechtěla jsem to nechat jen tak . Nenápadně jsem se vplížila do královské jídelny kde se chystalo jídlo , vlezla jsem si do brnění které tam stálo na okrasu a ani jsem se nehnula . Nikdo nevěděl o tom že v brnění je někdo schovaný a zároven sem mohla an tu večeři dohlédnout.... |
| |
| Když odbila sedmá hodina, tak se sešla celá královská rodina a i někteří přátelé.. asi po půl hodině, nudného debatování o politice, se objevil Sebastian a začal se bavit s nima, pak začali na jeho rozkaz přinášet Kance, kterýho ulovil princ a dvě koroptve, od Krále a jednoho z princovích přátel.. Viděla jsi jak ze dveřích s číšníky přišla i dívka s bílími vlasy a tyrkisovími oči.. stoupla si dál od stolu kousek od tebe, a pozorovala jejich veličenstvo... Jeden číšník přinesl poháry s vínem, Sebastian si ten tác vzal u dveří a přišel k dívce, která stála kousek od tebe, Tak asi metr od tebe, odříznuti od stolu společnosti, stál Sebastian s tou dívkou, která podržela tác s poháry a Sebastian vytáhl nenápadně ampulku s růžovou vodou a nalil ho do jednoho z pohárů.. Pak Sebastian si vzal tác a šel odnášet poháry... Ten s tou růžovou vodou dal princi.. Když v tom se před brnění ve kterém si byla chovaná objevila ta dívka a svíma tyrkysovíma očima se na tebe podívala.. přímo do očí, usmála se a udělala ten samí náznak.. dala prst k ústům na znak, že máš být potichu... Začala hostina... |
| |
| Nenápadně jsem dívce špitla : Prosím nepráskni mě a nenápadně jsem vylezla z brnění tak aby to nikdo neviděl , doběhla jsem do kuchyně pro další tác s jídlem , vešla jsem do jídelny jako že nesu další jídlo . Když jsem pokládala tác na stůl tak jsem princovo pití zvrhla a začala jsem se omlouvat . Naštěstí se pití vylilo jen na ubrousek a ve skleničce už nic nezbylo. Nalila jsem princi nové víno , vyměnila mu ubrousek a s omluvou jsem opustila místnost a špiclovala jsem klíčovou dírkou . |
| |
| Když jsi zvrhla pití n aprince přibjehl sebastian a začal to tam uklízet, podíval se na tebe zlím pohledem ,,Nic se neděje..'' řekl ti princ a podíval se na Sebastiana, který odešel a vrátil se s jiným pohárem vína a ten který si dolila odnesl.. Dal ten pohár vína princovi, a princ ten jeho pohár vypil až do dna.. Pak Sebastian přišel k tobě když jsi špiclovala za dveřmi, otevřel je a řekl ti.. ,,Co tu děláš?! Sem nesmíš! A vypadni odtut než mě začnou napadat nápady tvého trestu..'' řekl klidným a potichým hláskem, a při tom se tvářil jako vrah... |
| |
| Běžela jsem rychle do kuchyně se kouknout jestli tam nenajdu nějaké stopy po tom co sebastian dal do vína princovy ........ |
| |
| Jakmile jsi vrazila do dveří kuchyně, hned na tebe vybafnul šéf kuchař.. ,,Co tu zase chceš?! Ještě jednou tě tu uvidím a postarám se o to abyses s prácí na zámku rozloučila!!!'' křikl na tebe vysoký muž s knírkem spleteným do malého copánku a bílou čepicí na hlavě a vyprovodil tě ven... Mohla jsi zahlédnout místo kde Sebastian předtím byl... bylo čisté a zářivé, ani jedna podezřelá věc... To se dalo čekat, je to přeci Vrchní Komorník... |
| |
| Panebože co stím budu dělat já sem zoufalá ! Rozbrečela jsem se nad svým a především princovím neštěstím . Po chvilce jsem si utřela slzy a šla jsem oprášit knihy z knihovny.... |
| |
| Po zbytek dne jsi nepotkala ani prince ani Sebastiana.. Dneska má bý úplněk.. Měsíc z královského zámku je přenádherný... Večer už pozdě v noci, jsi na chodbě potkala tu dívku, co se Sebastianem držela ten tác s poháry, jen se na tebe podívala a zmizela ve tmě... |
| |
| Jdu do svého pokoje , převléknu se do nočního úboru , otevřu si okno a dívám se na úplněk....... |
| |
| Půlnoc odbila a šafář tě zase skoušel.... Když se díváš z okna na čistý a přenádherný úplněk, uslyšíš docela blízký vlčí vytí... Nevidíš, ale odkud se to bere.. Je opravdu pozdě.. měla bys jít už spát... |
| |
| zalehla jsem do postele a opět jsem před spaním pod peřinou skoušela zaklínadla a kouzla.... |
| |
| Další den - Čtvrtek.. Dneska je zase celí zámek línej.. polovina služebnic je pryč, na dovolené, díky včerejšímu velkému úklidu... Po chodbách si skoro nikoho nepotkala a při tom slunce zářilo, na nebi bez mračen... |
| |
| Jelikož nikdo téměř nebyl ze služebnictva na hradě pustila jsem se do kompletního úklidu chodeb , knihovny a po práci jsem šla pomoct do stájí . když jsem vypomohla ve stájích běžela jsem ještě pomoct zahradníkovi zalévat květiny |
| |
| Šestá hodina večerní odbila.. objevil se u tvé hlavy skřítek a zase zmizel... |
| |
| To už je šest ? Udiveně sem se zeptala sama sebe ......... Rozeběhla jsem se do knihovny kde jsem začala uklízet knihy.... |
| |
| V knihovně byl Sebastian a díval se do knihy, která je tobě tak známá jako vlastní boty.. ta která je prázdná... Když tě uviděl.. začal skládat knížky ze stolu a pak s tou malou a starou knížkou odešel pryč... |
| |
| to sem blázen....co stou knížkou furt má ? |
| |
| Po hodince přišel do knihovny princ.. nevipadal moc dobře.. byl polámaný a měl kruhy pod očima, na tváři měl šrám a vlasy neučesané.. Byl v černých kalhotech a bílé košily kterou měl zapnutou do půlky hrudi... Sednul si za stůl a vytáhl si knížku s pohádkama a slastně se do ní začetl... |
| |
| Viděla jsem unaveného prince který se začetl do pohádek ... Chtěla jsem mu nabídnout čaj , nebo něco ale nechtěla jsem ho rušit a tak jsem dál oprašovala knihy . Při tom oprašování jsem na něm mohla oči nechat ......... |
| |
| Princ se začetl do pohádek a blaženě se u toho usmíval, tak trochu roztomile a při tom jemný usměv měl princ.... Potom zavřel knížku a podíval se na tebe.. Bylo vidět, že je tak unavený, že už nedokáže ani mluvit.. jen se na tebe usmál a kývnul hlavou na pozdrav... Pak se princ zvedl a šel pryč, v půli cesty se zastavyl jako socha a mrd ho o zem! Princ se tam skácel, a nikde nikdo... |
| |
| Běžela jsem za ním , zvedla jsem ho ze země a skusila jsem na něj ozdravné kouzlo přičemž jsm volala na celý zámek o pomoc. Držela jsem ho v náručí , brečela jsem ze stracchu že je po něm a křičela jsem : kde ste kdo , pomoc princi se něco stalo.... |
| |
| Tvé kouzlo nijak nepomohlo, a když jsi začala řvát, princ ti zacpal ústa. Byl v zhůru.. Přisunul si tě blíž k sobě a skoro neslyšně ti řekl.. ,,Ticho! Se-Sebastiana!'' vykoktal ze sebe a zase spadl do komatu... |
| |
| Začala jsem brečet , byla jsem bezradná . Téměř neslyšně jsem křikla :pomocte mu prosím někdo ! Zkoušela jsem prince probudit ...... |
| |
| Chytla jsem prince okolo pasu a táhla jsem ho celá uplakaná rovnou k Sebastianovy ....Když jsem ho našla tak jsem spustila : sebastiane princ upadl na chodbě do komatu , pomocte mu prosím . Znovu jsem se rozbrečela |
| |
| Princ byl opravdu těžký, skoro jsi ho neunesla, je to přece už dospělí muž... Když jsi uviděla jak Sebastian prohází po chodbě se svícnem v ruce hned jsi na něj zařvala.. Sebastian svím pomalím krokem a kameným obličejem přišel k tobě a Princi.. chvíli se na tebe díval, Pak ti podal svícen a vzal prince do náruče.. Jako kdyby nic nevážil... Sebastian pokračoval dál po chodbě s princem v náručí a tebe nechal na zemi... Když se zrovna strácel ve stínu tak jsi uslyšela jak Sebastian pobaveným, tichým a klidným tonem řekl ,,Ale ale.. jste nějaký neposlušný vaše výsosti..'' pak se stratil ve stínu a už jsi ho neslyšela.. Zůstala jsi ležet na chodbě se svícnem v ruce, a za půl hodinky odbíjela půlnoc.. |
| |
| Běžela jsem rychle do pokoje a tam jsem říkala : To určitě sebastian ! To je tím co mu dal do pití ! Ale to mu jen tak neprojde , ani neví s kým má tu čest , když budu chtít proměnim ho třeba na hajzl papír . nadávala jsem si tiše v pokoji . Potom jsem vzala kus papíru a napsala jsem tetičce Rosalině dopis o tom jak se věci mají a co bych s tím měla dělat |
| |
| Půlnoc už odbyla před pěti minutami a šafář nepřišel... Celou noc, se nikdo neozval.. Druhý den ráno - Pátek Dneska je krásně a celí zámek je živí a veselí... Ve velké síni bylo nějaké soukromé schromáždění... |
| |
| Ráno jsem se oblékla a vyběhla jsem do zámku podívat se bud po Sebastianovi nebo po princi . Koho najdu dřív toho se chopím . Ale nejprv odešlu dopis tetě rosalindě po poštovním holubovi .... |
| |
| Když tak jsi hledala jednoho z nich, tak jsi došla do velké síně, kde byli nějací honosně oblečení lidé a bavily se s králem a královnou.. Pak jsi zaslechla ,,Tak kde se touláš?''' křikla královna na druhou stranu sálu než jsi ty a z druhého vchodu po straně Vyběhl princ a za ním šel Sebastian.. Princ vypadal jako vyměněný.. byl zdraví a vypadal skvěle.. Jeho hlas měl zas tu pevnost a lehkost.. Usmíval se na celí sál, po kterém šla ozvěna jeho silného hlasu.. Pak se celá skupinka odebrala do jezerního altánku.. Byla mezi nimi i ta dívka s bílími vlasy a tyrkysovými oči... |
| |
| začala jsem u altánku zalévat květiny tak aby to nebylo nápadné že tam špicluju a čekala jsem na vhodný okmažik kdy si budu moc odchytnout bud tu dívku nebo sebastiana |
| |
| Altánek je uprostřed jezera. okolo nejsou žádné květiny.. |
| |
| Tak jsem prostě chodila po královské zahradě a zalévala kytky přičemž jsem čekala kdy si ej budu moct odchytnout |
| |
| Ze zahrady jsi viděla až na altánek... bylo to tam veselé a všichni se bavily... Zrovna když Sebastian odcházel od altánku, namířil si to přímo do kuchyně... přiběhli k němu dva číšníci a Sebastian jim diktoval servírování celou cestu... |
| |
| kruci já se ho snad nezeptám co udělal s princem . zanadávala jsem si pro sebe a vyčkávala jsem dál vhodnou příležitost |
| |
| Za chvíli se číšníci vrátili i s jídlem ale bez Sebastiana.. za chvíli přišel i on a zapojil se do debaty... Potom princ vstal a se Sebastianem celí usměvavý odešel od společnosti... Sebastian šel jako vždycky o krok dozádu od prince, a šli zrovna okolo tebe a zahradníka, který ti byl vděčný že mu pomáháš a už se dostal ke květinám u cesty okolo jezera... Po té cestě kolem tebe prošli a přitom princ zase popisoval co má v plánu, a Sebastian ho s jemným úsměvem, který spíš nahání strach v tichosti poslouchal jeho vyprávění.. Princ byl dneska ve formě... |
| |
| Tvl já se na to můžu vysrat , princ si mě ani nevšiml , ten vykuk něco plánuje a já se tu jak debil snažim ! nadávala sem si sama pro sebe .... potom jsem řekla zahradníkovi já vám pomůžu dodělat tenhle záhon a už budu muset jít , ale když budete chtít taky vám zase někdy přijdu pomoct |
| |
| Když jsi dodělala záhonek, tak zrovna odbila jedna hodina odpoledne... Uviděla jsi jak princ sedí na schodech před zadními dveřmi pro služebnictvo a čte si knížku... Má na sobě bílou uniformu prošívanou jemně modrými pramínky a na berdech má bílou růži... |
| |
| Řekla jsem si že když je to vchod pro služebnictvo tak nebude tak nápadné když tam projdu , pomyslela jsem si . Tak jsem šla s tím že jako by potřebuju do vnitř =) |
| |
| Princ se na tebe podíval pozdravil tě a usmál se na tebe.. ,,Dobrý odpoledne Kamiko..'' zářivě se na tebe usmál když jsi procházela kolem něj a znova se začetl do knížky s pohádky.. všimla jsis, že zrovna četl karkulce... |
| |
| dobrý den , odpověděla jsem s úsměvem princi . Pak jsem se ho jen tiše zeptala : doufám že už vám je lépe :-) |
| |
| Princ se na tebe podíval a řekl s úsměvem.. ,,Jistě.. včéra jsem byl neuvěitelně unaven.. ale Sebastian se o mě postaral..'' řekl princ a odložil knížku s pohádky, pak vstal a řekl ti... ,,Ani jsem ti nestačil poděkovat, že jsi mi pomohla..'' řekl princ a než jsi stačila zareagovat vzal tě za ruku a políbil jí.. pak ti znova poděkoval a sedl si zpátky na schody a začetl se do knížky ... |
| |
| Byla jsem uplně zaskočená , ale řekla jsem princi tiše : to by udělal každý odmlčela jsem se a s úsměvem jsem odkráčela |
| |
| Zrovna když jsi se chystala odejít ze dveří služebnictva vyšel Sebastian, podíval se na tebe strašidelným pohledem a pak tě jednoduše obešel, když ho uviděl princ tak vyskočil na nohy zajásal a vydali se spolu do stájí... |
| |
| njespíš jedou opět na lov , pomyslela sem si a šla jsem uklízet zámek |
| |
| Dneska v pátek ten den ubjehl moc rychle.. než jsi se nadála byla už Sobota ráno... Sobota Dnešek byl pro změnu zase ponurý... všude to chcípalo.. No chodbách jsi nepotkala ani jednu živou dušičku.. Teda do oběda... Pak jsi začala potkávat Sebastiana, a jednou i Prince.. zámek ožil a král se honil za princem o nějakých důležitých záležitostech... |
| |
| Nevšímala jsem si rozruchu kolem seme a skrátka a dobře jsem dál dělala svojí práci |
| |
| O týden později.. Za posledních pár dní se nic zvláštního nestalo... Je zas sobota ráno a začínají přípravy na svadbu princezny Elizabeth... Přivážejí se obchodníci s látkama s vázama, květinama, šatama, drahokami, koněmi či jiný zvěře... Na dvoru zámku se stal otevřený trh.. Mohli tam vstoupit všichni co si chtěli něco pořídit, nebo se jen podívat na zámek.. Do vnitř však nikdo nesměl, všechny dveře byli hlídané nebo začarované... Velký dvůr zámku posloužil k tomuto účelu skvěle... Královská rodiny také chodila po krámech a hledali ty správné věci na přípravu svadby... Sebastian chodil za princem v tichosti.. Princ zase jásal když něco uviděl a všechno mu ukazoval.. Vypadalo to jako, že se mají opravdu rádi.. Mohla jsi také zahlédnout, že se párkrát Sebastian pousmál, ale jako vždy to nestálo ani za zlámanou grešli... Služky a sluhové dostali na odpoledne volno a to od 1-3 hodiny odpoledne, takže se můžete účastnit trhů... Uprostřed náměsti kde se konali trhy, byly muzikanti a baviči... Všude se směňovalo, pilo, jedlo, nakupovalo, spívalo... Bylo to tu dneska opravdu veselé... |
| |
| Když jsem měla volno šla jsem se kouknout na trhy . Zahlédla jsem tam pár muzikantů kteří hráli na pódiu a přitáhli si pozornost téměř každého . Celou svoji pauzu jsem stála pod podiem a tolik jsem jim záviděla že si tam na podu mužou zpívat....chtěla jsem si to také vyzkoušet napadlo mě a dál jsem pozorovala muzikanty |
| |
| Zrovna okolo muzikantů prošel princ se Sebastianem, který nepromluvil ani slovo, zatím co princovi jela huba.. Když tě zahlídl zamával ti a usmál se na tebe... Když večer konečně skončily trhy.. Všechno zboží sikrálovská rodina prohlížela.. když princ řekl že radši pujde do knihovny... |
| |
| už se blížil večer ale půlnoc ani zdaleka ne , šla jsem oprašovat knihy do knihovny :D |
| |
| Když jsi vešla do knihovny princ seděl na stole zády k tobě a Sebastian seděl na židly a mluvily spolu... Princ držel v ruce tu divnou knihu... A na stole byly další.. Sebastian si tě všimnul a začal se na tebe dívat.. princ si všiml jeho zaostřeného pohledu a podíval se co ho tak vyrušilo... ,,Á, ahoj Kamiko..'' zavolal na tebe vesele princ.. Pak si začali s polu něco potichu říkat, ale to jsi neslyšela, a Sebastian z tebe už nespustil své rudé oči.. |
| |
| Usmála jsem se na prince a řekla jsem : princi prominte já jsem sem přišla uklízet ale jestli chcete soukromí stačí říct , můžu přijít později |
| |
| ,,Ne en, samozřejmě že tu můžeš zůstat..'' usmál se na tebe princ.. Pak se Sebastian zvedl ze židle se slovy, které jsi slyšela i ty... ,,Dobrá, dohodnuto.. A už musím stejně jít..'' řekl s očima upřenýma pořád na tebe.. A vyšel svím pomalím a klidným krokem ven... Princ si sedl na židly a nohy dal na stůl, díval se na tebe a při tom se usmíval... Když to tak bylo as ičtvrt hodinky, zvedl se a přišel k tobě.. nic neříkal, je chodil te tebou jako ocásek a pořád se culil... |
| |
| Musím říct že mi princova přítomnost vubec nevadila , uklízela sem knihy do poliček , oprašovala jsem je a sem tam jsem se na prince usmála =)) |
| |
| Princ za tebou chodil celou dobrou hodinku v knihovně.. Právě odbyla 10 v noci.. Princ byl plný energie a vždycky když jsi se na něj otočila tak se škodolibě culil... Chodil za tebou opravdu blízko, někdy když jsi se otáčela tak jsi do něj párkrát narazila... Když jsi douklízela všechny knihy a už jsi tam neměla nic na práci, princ se rozhlédl kolem... ,,To jako teď odejdeš?'' zeptal se tě trošku smutným hláskem... ale při tom dělal obličeje jako štěňěcí oči... |
| |
| podívala jsem se pobaveně na prince a řekla jsem : ne , ještě tu zametu a umyju stůl , řekla jsem se smíchem na tváři princi a dala jsem se do práce |
| |
| Když jsi zamtela a uklízela princ si sedl k jednomu stolu a čekal až se dostaneš až k němu s úmívání.. Pořád se na tebe culil a když jsi dodělala svou práci.. Princ vztal a šel až k tobě... Stáli jste u sebe dost blízko a on se mile usmíval.. Pomalu se k tobě přibližoval.. ,,Znáš Prší?'' zeptal se tě šibalsky.. |
| |
| usmála jsem se a řekla jsem : ano znám prší vaše výsosti , nedávno jsem ho hrála s princeznou elizabeth , usmála jsem se a čekala jsem co bude |
| |
| ,,Dobře tak pojď..'' řekl ti princ chytil tě za ruku a odtáhl tě do jedné z uliček knihovny.. Vytáhl jednu knížku a zalistoval v ní.. vytáhl z ní balíček karet, a zase jí schoval.. posadil se na zem a začal míchat... |
| |
| posadila jsem se naproti němu a téměř pobaveně jsem ho pozorovala ..... |
| |
| Začali jste hrát a hrály jste dlouho.. povídali jste si o kartách a o všemožných koníčků a zálibách.. Když v tom smíchu jsi ignorovala čas... Princ řekl, že už je pozdě, že bychom to měli už zabalit, a měl pravdu právě obíjela půl druhá hodina v noci... Půlnoc už dávno odbyla a ty jsis toho ani nevšimla... |
| |
| smutně jsem se podívala na prince a řekla jsem : máte pravdu výsosti , prominte že jsem vás zdržovala , se smíchem jsem se dala na cestu k východu z knihovny |
| |
| Když jsi doběhla až ke svým dveřím do pokoje, byly rozražené ale nic nezmyzelo, když jsi se rozhlížela po pokoji za tvými zády se ozval ten strašný a chraplaví hlas toužíci po utrpení ,,Ale co to tu vidím.. řekl šafář a poprvé jsi uviděla jak vypadá.. Byl to starý trošku obtloustlí dědek schrbenej, a plešatej.. Na sobě měl staré roztrhané hadry z kožešiny a byl celí od šrámů. Jeho vrásčitou tvář zdobily řezné rány, některé staré a některé čerstvé, u opasku měl svazek klíču a nůž u pasu... ,,Budete mít velký problém..'' odešel se chraplaví a škodolibým smíchem a stratil se v noci... |
| |
| Dostala jsem strach , měla jsem sto chutí rozeběhnout se za princem a postěžovat si mu , ale nadruhou stranu bych určitě nechtěla vrátit čas. Byl to podle mě krásně strávenej večer a nelituju ho , zalehla jsem do postele a spala sem |
| |
| Ráno ti na dveře zaťukal Mat. Starší pán, komorník který měl na starost tvoje patro... Za ním stál šafář a škodolibě se smál.. ,,Kamiko! Víš jaký máš problém že?! Za porušení pravidla je trest.. a jelikož tohle pravidlo je velmi přísný..! Těď si ihned zbalte věci a já vás doprovodím ven ze zámku! A žádné odmlouvání..'' řekl ti a čekal u dveří než jsis zabalila.. Pak tě doprovázel přes dlouhé chodby zámku, a tentokrát ti přišli jako kdyby nikdy neměli mít konce... Když jste vylezli z velké síně ze schodů na dvůr... Mat tě doprovodil až na konec chodů.. zle se na tebe podíval a řekl ,,Je mi to líto, ale pravidla jsou pravidla..'' řekl ironicky .... |
| |
| Podívala jsem se na Mata a chtěla jsem mu říct že to není moje vina . Nejprve jsem uvažovala že řeknu že je to vina vypravěče protože mi neřekl že je půlnoc , ale to by mi nevzal .Pak jsem chtěla říct že sem na princovo přání mu dělala společnost , ale to bych si zavařila ještě víc . Tak jsem radši mlčela a odkráčela jsem směrem k domku tetičky Ivetky |
| |
| Když jsi šla přímo k hlavní bráně, skleslá a v rozpacích, Mat stál na schodech a díval se jak odcházíš... Když v tom jsi narazila do Sebastiana.. díval se na tebe tím svím zlým pohledem.. ,,Ale kampak vyrážíte?!'' zeptal se tichým a pobaveným hlasem.. Nečekal na tvou odpověď vzal ti kufr z ruky a odnesl ho z pátky k Matovi který nevěřícně čuměl na Sebastiana... ,,Pane! Ale ta dívka porušila základní pravidlo! Musí být propuštěna...'' začal koktavě vysvětlovat zatím co jsi stála vedle Sebastiana který měl pořád ten svůj kamený obličej... ,,Tato dívka přece, žádný pravidlo neporušila..'' řekl klidně Sebastian a podíval se na šafáře a kívl na něj.. Šafář to pochopil a začal se strašidelně smát a při tom odešel zpátky do zámku.. ,,Ale pane Sebastiane..'' snažil se odmlouvat Mat.. Sebastian se nad ním strašidelně zamračil a jen řekl.. ,,Slečna Kamika, přeci nic neporušila!'' Mat se zděsil jeho strašidelného tonu a zakýval, že má pravdu, pak se rozeběhl do zámku.. Sebastian se na tebe podíval zlým pohledem a odcházel do zámku... |
| |
| Šla jsem za Sebastianem a řekla jsem mu : Děkuji vám , ale proč ste mi pomohl ? Tázavě a zvědavě jsem vyslýchala sebastiana |
| |
| Sebastian se na tebe jen pootočil a pousmál se.. ,,Vždyť jsi nic neudělala..'' řekl klidným hlasem ale s nádechem pobavení a ironie.. Pak se otočil a už jsi jen viděla jak se stratil ve dveřích velké haly... |
| |
| Pořád jsem tomu nerozuměla , ale co darovanému koni na zuby nekoukej . Sebrala sem si svoje saky paky a nastěhovala sem se zpět do svého pokoje . Potom jsem se oblékla do toho co sem měla před tím a šla jsem uklízet zámek.... |
| |
| Dneska je v rámku ještě pořá živo po trzích, jinak je všechno při starým... Dneska měla královská rodina návštěvu, byla to sestra krále se svým manželem... Takže se celá královská rodina sešla při objedu.. Celá? Kdeže.. princ se nedostavil.. celí den jsi ho nepotkala, a ani Sebastiana... |
| |
| Kde zase můžou být , Bud mu sebast chce něco udělat a nebo sou zase někde na koních . pomyslela sem si a dál jsem uklízela zámek |
| |
| Večer když už odbila 9 hodina, V knihovně se svítilo, slyšela jsi tichý hlasy jak něco plánují... Když jsi uviděla co to tam je, tak princ seděl zády k tobě u malího černýho stolku uprostřed místnosti a ruce měl založený v hlavě, jako kdyby ho něco trápilo... A na proti němu seděl Sebastian, rovný záda, ďábelský úsměv a nehnutě pozoroval prince v rozpacích... Trošku škodolibě... |
| |
| Nemůžu je přece už po několikáté vyrušit od rozhovoru . Tak jsem do knihovny nešla a dál jsem zametala chodbu před knihovnou... |
| |
| Ze knihovny jsi slyšela jak se najednou rozprostřel hluboký křik prince... |
| |
| Jenom jsem tam nakoukla tak aby mě Sebastian neviděl abych se ujistila zda je princ v pořádku |
| |
| Sebastian pořád seděl v tý samí pozici a pořád se škodolibě usmíval.. Princ měl hlavu položenou na stole a při tom klel, rukama si držel hlavu... ,,Co jsem ti provedl, že mě tak mučíš Sebastiane!'' křikl zoufale princ |
| |
| Měla jsem stochutí tam vlétnout a pomoc nějak princi , ale dál jsem radši vyčkávala při zametání před knihovnou |
| |
| Sebastian se na princovi slova ještě víc ďábelsky zašklebil... ,,To víte princi, já vás mile rád mučím..'' řekl tichým a strašidelným tonem ve hlase a při tom pořád sledoval prince a škodolibě se smál... |
| |
| Tohohle už mám dost ! ŘEkla jsem si sama pro sebe , skontrolovala sem jestli mám v botech dýku a proutek a vešla jsem do knihovny jakože jdu zaméct ... |
| |
| Když jsi vešla princ se zvedl a otočil se na tebe.. ,,Moje záchrana!'' zařval na tebe zoufale a usmál se... Když jsi přišla blíž všimla jsis, že to co u toho malího stolečku je jsou šachy... ,,Prosím, vysvětlíš Sebastianovi, že mě nemá mučit?!'' teď po bylo s píš náznakem pobavení... Otočil se zpátky k Sebastianovi, kterýmu spadl ten pobavený úsměv když tě vyděl a spíš měl ten strašidelný obličej... ,,Proč já?!'' řekl si princ na hlas pro sebe a Sebastian se na něj zase škodolibě usmál.. ,,Nejspíš proto, že jste jediný z královský rodiny, který nehraje šachy..'' škodolibě podotknul Sebastian.. Princ se nešťasně podíval na šachy... ,,No dobrá, tak pokračujem..'' řekl smutně a a začal skládat figurky Sebatian se zase škodolibě usmíval.. |
| |
| Chvilku jsem ty dva pobaveně sledovala a pak jsem se chopila prachovky a začala jsem oprašovat knihy |
| |
| když už byla 10 hodina, princovi už padala hlava.. Sebastian to tedy zabalil a odešel dělat své povinnosti... Když odešel princ se natáhl na židli, nohy na hoře a klel si pro sebe.. ,,Nenávidím, nenávidím.. nenávidím šachy!'' rozčiloval se potichu... Pak se rychle otočil ke dveřím, směrem kde zmizel Sebastian a zařval... ,,Proč nemůže královská rodina hrát prší?! Nějaký pitomí šachy!!'' sednul si zase ke stolku a uklízel figurky.. když to bylo hotoví.. trochu se procházel po místnosti... Když jsi oprašovala knihy, bylo krásný ticho.. v tom se ale jedna kniha přímo před tebou vysunula na druhou stranu a za ní byl princ který na tebe koukal a vybafl na tebe... Škodolibě se smál... |
| |
| aaaa , zaječela jsem leknutím a začala jsem se smát . Když jsem se dosmála pokračovala jsem v práci... |
| |
| Princ další hodinu za tebou zase pořád lezl jak klíště.. pak udělal to samí jako nedávno.. ,,Dáme prší?!'' škodolibě se smál, když odbíjela jedenáctá hodina |
| |
| Dobře princi , ale jen na chvíli jelikož do dvanácti musím být na pokoji jinak by mě vyhodili ze zámku , řekla jsem princi s úsměvem na tváři |
| |
| ,,Cože?! A jo vlastně vy máte ty pravidla..'' zamyslel se princ, když rozdával na zemi karty... ,,No jo.. ale mynule jsme skončily tak v půl druhý.. to jste neměla problém?'' zeptal se princ.. Bylo zřejmé, že o Sebastianově akci nic nevěděl.. |
| |
| no vyhodili mě , ale sebastian se mě potom zastal a vzal mě zpátky............... |
| |
| Chvíli princ přemýšlel, a pak se tě zeptal.. ,,Jaký Sebastian?'' tázavě se na tebe podíval |
| |
| No ten váš přítel co tu sváámi hrál ty šachy .... |
| |
| ,,Ne... ne! To prostě není možný! Sebastian?! Náš Sebastian?! Normálně to bývá on, kdo jako první všechny vyhazuje, stačí jedna chybička a máte padáka.. Je přísný, jo je pravda, že je to věrný přítel a vždycky za mě stál.. ale.. Aby se zastával?!'' nevěřícně lapal po dechu princ... Asi pěknou půl hodinku.. při tom se smál a hrály jste karty... ,,To jsem rád, že se o mě nebavíte..'' řekl Sebastian... Cože? Sebastian? Ano z ničeho nic stál vedle vás a v ruce držel pohár vína.. v druhé ruce, kterou měl v pěsti držel červenou ampulku, kterou jsi jen na chvíli zahlídla a pak z ničeho nic zmizela... Princ se začal šklebit, a dělat takoví posunky, že jste se o něm vůbec nebavily... Pak vypil celí pohár až do dna.. Sebastian odcházel s prázdným pohárem.. ,,Máte za čtvrt hodiny půlnoc..'' řekl svým tichým a škodolibým hlasem, když vycházel z knihovny.. Tá cesta o této chodby do obytných prostorů při běhu trvá okolo čtvrt hodiny... |
| |
| No princi , moc mě to mrzí ale musím do pokoje , prominte.. Když jsem se omluvila dala jsem se do kroku směrem k východu z knihovny |
| |
| Sebastian rosvicoval na chdbě světla a při tom šel dál klidným krokem.. ty jsi kolem něj proběhla a on se zas jen ďábelsky usmíval... Když jsi doběhla do obytných prostorů, zrovna začala odbíjet půlnoc.. po schodech jsi zase potkala Sebastiana, který tam šel pomalu se svícnem v ruce dolů... Byl tu dřív jak ty, a ani jste se nepotkaly, jeho svícen pořád svítil a ani nebyl unavený, jen se ďábelsky usmíval.. Když jsi byla u svích dveří šafář už vylejzal, stihla jsi to jen tak.. Když jsi zabouchla dveře.. ,,Slunce zapadlo?'' ozval se příšerný a chraplaví hlas.. |
| |
| a půlnoc odbila , odpověděla jsem a šla jsem se dívat z okna ven na hvězdy jelikož jsem nemohla usnout |
| |
| Druhý den ráno - Úterý.. Ráno? ve 4 hodiny ráno jsi otevřela oči a nad tebou se skláněl Sebastian s tím svým ďábelským obličejem... |
| |
| Dobrý den , potřebujete něco ? S udiveným úsměvem jsem se zeptala Sebastiana |
| |
| Když viděl, že jsi zhůru, narovnal se a přešel k tvým nohám postely... takže jsi na něj viděla z příma.. takhle vypadal ještě bledší jelikož jeho stříbrná svíce se třemi svíčkami stála na tvém stolku... Sebastian ti hodil nějaký šperk a otočil se k tobě zády.. na stolku naproti posteli, tam něco kutil... Byl to velký stříbrný medailon, a uprostřed měl červený kámen, spíš tmavě rudý.. jako Sebastianovi oči... Když se na tebe podíval zpátky, tak udělal krok stranou, aby jsi viděla co to prováděl na tvým stolku... Byla tam malá bílá sochy dítěte, s dlouhý vlasy a oči měla z rudého, třpytivého kamene který máš v náhrdelníku... Sebastian tam stál a škodolibě se smál, čekal na tvou reakci.. |
| |
| Prominte , je to moc hezká soška ale nějak moc nechápu o co zde jde ..... |
| |
| Sebastian se jen na tebe škodolibě usmál a když jsi se podívala na náhrdelník a pak na něj.. už tam nebyl.... |
| |
| Páni asi se mi to jen zdálo .....šla jsem si ještě nachvíli zdřímnout |
| |
| Zase jsi usnula a v šest hodin tě probudilo hřejevé slunce, nakukující do tvých oken... Když jsis byla jistá, že to byl sen a posadila jsi se na postel na stolku na tebe vybafla soška dítěte.. byla tam stála, tam kde jí Sebastian nechal, a na krku jsi měla ten náhrdelík... |
| |
| pániii to sem z toho blázen , vstala jsem z postele a šla jsem se převléknout . po raní higieně jsem se dala do úklízení zámku |
| |
| Dnešek je velmi zvláštní, slunce sice svítí, ale v zámku panuje nepředvídatelné ticho a nějaký divný pocit, že tu něco nehraje... Sebastiana a prince jsi za celí den nepotkala... K večeři se zase dostavil i princ i Sebastian, a jelikož, jsi musela pomáhat při stolování, viděla jsi, jak Sebastian zase dává princi do pití tu červenou ampulku... princ vypadal, že ho něco trápí, že se něčeho bojí.... Jakmile vypil pití od Sebastiana, vstal a se Sebastianem odešli od večeři.. Král s královnou nic neříkali.. jako kdyby se vůbec nezvednul princ... vůbec si ho nevšímali... V noci byl zase úplněk... A ze svého okna v pokoji jsi vyděla na měsíc a také jsi vyděla nějaké velké zvíře, jak běží po zahradách.. vypadla jak obří pes, a při tom vyl.. bylo to stejné vytí jako jsi slyšela při minulém úplňku... Když se zastavil v záři úplňku a začal vít, všimla jsis jakou bolest to zvíře musí trpět, bylo to slyšet v jeho hlase.. naříkal až to srde trhalo, ale při tom šla od něj smrt a krve žízeň... Najednou jsi vyděla jak se před ním objevil nějaký člověk, vysoký a hubený, celí v černém... To zvíře ho poslouchalo, pak to uteklo do lesů a ta postava se otočila čelem k tobě.. Když ho najednou ozářil měsíc všimla jsis, že to není nikdo jiný než Sebastian, a měla jsi takovou jistotu, že se koukal přímo na tebe.... Pak z ničeho nic zmizel ve tmě... |
| |
| panebože co to má znamenat ??? A co má v plánu ? chvíli jsem přemýšlela a stále jsem se dívala z okna jestli ještě něco neuvidim |
| |
| Bylo teprve 10 hodin a ty jsi necítila únavu... Venku jsi už nic neviděla, nikdo se tam nehnul a ani se tam neobjevil... |
| |
| mám ještě spoustu času , řekla jsem si a šla jsem opět uklízet do knihovny... |
| |
| V knihovně nikdo nebyl, bylo tam zhasnuto a všude byly rozházené šachy.. |
| |
| vzala sem koště a začala sem zametat chodby dokud mám čas |
| |
| Najednou jsi se zamyslela při zametání a dostala jsi se až na konec chodby kde je soukromí sál, u dveří byli hodiny.. a najednou jsi vyděla jak na nich ukazují 5 minut do dvanácti... Za těch 5 minut akorát stačíš přiběhnout zpátky ke knihovně.. ale skusit se musí všechno... |
| |
| letěla jsem jako blesk zpátky , a cestou jsem si říkala zaříkávadlo na rychlost ale těžko říct jestli to pomáhá... |
| |
| Letěla jsi tak rychle, že se ti u knihovny zamotali nohy do sukni, a natáhla jsi tam takovího placáka, že to v tobě až zadunilo, když jsi dopadla začala se odbíjet půlnoc.. Když jsi letěla tak ti ten náhrdelník vyklouznul z oblečení a měla jsi ho přímo před obličejem, když jsi otevřela oči přesně na to když se začalo odbíjet.. Když bylo první odbití z ničeho nic ten kámen v náhrdelníku se rozzářil.. zářil tak jasně a sitě červeně až tě z toho boleli oči... Pak jsi měla takoví pocit, že jsi se protáhla dírovou škvírkou a že se málem pozvracíš.. oslepilo tě červené světlo a když pomalu ustálo otevřela jsi oči, a za sebou jsi slyšela ,,Slunce už zapadlo..?'' ozval se strašný hlas šafáře... Když jsi se rozkoukala tak jsi byla ve svém pokoji před stokem na které byla soška dítěte.. stejně jako tvůj náhrdelník tak i oči toho dítěte pomalu zaslabovali své červené záření, až úplně ztichlo.... |
| |
| a půl noc odbila , odpověděla sem šafářoví a začala jsem radostí tancovat po pokoji , ten řetízek mě vždy na čas vrátí do pokoje , to je supeeer . ale proč to pro mě sebastian udělal ? říkala jsem sama sobě a šla jsem se dívat z okna |
| |
| V okně jsi na chvíli zahlédla to zvíře.. ale tentokrát bylo o hodně blíž a Sebastian tu nebyl... Ale hnedka zmizel... Když začal vít, tak tě popadla taková únava, že jsi se málem ani nedocourala do postele... |
| |
| Lehla jsem do postele a zavřeli se mi oči , ani jsem nevěděla jak . Chrápala jsem na celej zámek .... |
| |
| Druhýý den ránno - Středa Ráno jsi se probudila a hlava tě neuvěřitelně bolela, když jsi se rozkoukala slunce už svítilo a na hodinnách bylo 9, už od šesti máš uklízet na zámku, ale pořád jsi se cítila unavená i když jsi tak zaspala... Nikdo ti nic ale neřekl a ani se nestavil, nejspíš si se stratila mezi těmi služebnicemi... |
| |
| Rychle jsem se oblékla , chopila se koštěte a běžela jsem uklízet zámek , začala jsem zámeckými chodbami ..... |
| |
| Dneska byl celí zámek jako pod kouzlem snění... Několik lidí mají dovolenou, nebo dostali padáka že nasrali Sebastiana.. nebo prostě nepřišli do práce... Zámek spí, sice jsi pár lidí potkala ale oni Prince ani Sebastiana jsi nepotkala.. Jednou na chodbě kolem tebe prošla sestra krále, byla to tlustá menší dáma celá v růžovém, našpulené rty s růžovou rťenkou a kostýmek z růžového sametu, měla na prsou zaseknutýho malího pejska.. měl vykulený oči a vypadal že chce strašně pryč.. ta madam na něj pořád jaký to je čudlinka a pušánek a rozmazlovala ho všemy možnými dorty a kuřátkem.... Za ní šla jedna její služebná a madam jí říkala, něco o princi... Prej mu není dobře a Sebastian se o něj stará... |
| |
| páni , chudák princ ........ale co má u sebe sebastiana..... tak jsem dál v polospánku zametala chodby zámku ..... |
| |
| K večeru jsi potkala Sebastiana... šel jako vždy se svím svícnem a strašidelným pohledem... Zrovna vycházel z knihovny a nesl knížky s pohádky... |
| |
| Páníí pohádky , rozeběhla jsem se k sebastianovi a řekla jsem : dobrý den sebastiane , potřebuju se na něco zeptat |
| |
| Sebastian se zastavil, a podíval se na tebe tím svým strašidelným pohledem.. Chvíli na tebe vražedně civěl a pak řekl.. ,,Mluv..'' řekl a polamu šel dál chodbou kolem knihovny a na schodišti se vydal nahoru směr pravé křídlo... |
| |
| Víte chtěla bych se vás zeptat na ten náhrdelník a sošku dítěte v mém pokoji .... Jak jste to vyrobil ? A proč ? |
| |
| ,,Cože? O ničem takovím nevím..'' řekl tím svím tichým a ďábelským hlasem a jemě se škodolibě usmál do tmy... A jestli to je vše, tak se vraťte do práce... Než jsi stačila něco namítnout stratil se na schodech ve tmě do pravého křídla... Odbila desátá hodina večer... |
| |
| Co , je teprv 10hodin , půjdu uklidit do knihovny |
| |
| V knihovně je ticho! Ticho! TICHO!! a klid... Nikdo tam není, a venku začala meluzína... bouřka a blesky bili tam a sem... Všechny svíce v místnosti zhasli když se okno rozletělo... začalo pršet do knihovny... |
| |
| Rychle jsem zavřela okno do knihovny , zapálila svíce a začala jsem uklízet knihovnu |
| |
| Když odbila půlnoc náhrdelník se rozzářil a teleportoval tě do tvého pokoje.. Ještě pořád jsis nezvykla na ten nechutný pocit, že tě někdo prostrčil klíčovou dírkou.. máš z toho závratě a je ti blbě... Šafář tě vyskoušel a hned jak jsi zalezla do postele tak jsi to zařízla jak motorovou pilu mez půlky.... |
| |
| Po několika hodinovém spaní jsem se vzbudila.... byla ještě noc ale já už unavena nebyla . vylezla jsem tedy z postele a skrz zavřené okno jsem koukala ven na bouřku která tam byla... |
| |
| Čtvrtek Za chvíli vylezlo slunce, a mraky ustoupily.. bylo vedro a při tom foukal slabí vítr... Dneska byl zase zámek živí a veselí a dokonce jsi zase potkala prince, už vypadal zase v pořádku... když byl princ v zámku, bylo tu veselo.. Vždycky tě pozdravil a usmál se na tebe.... Celí den jsi potkávala nové i staré tváře.. až na Sebastiana... toho jsi ani jednou nepotkala což bylo divný, protože prince jsi potkávala často.. ale bez Sebastiana... |
| |
| hmm zvláštní.... rozhodla jsem se tím nezatěžovat mysl a šla jsem douklidit knihovnu jelikož sem tovčera nestihla |
| |
| V knihovně nikdo nebyl, až na malou dívku s bílími vlasy a tyrkysovími oči... Stála u jedné z knihoven a koukala po knihách... Knihovna je už vyčištěná a uklizená... |
| |
| jdu k té malé dívce a řeknu : ahoj em , jak se jmenuješ ??? |
| |
| Dívka se na tebe podívala a usmála se na tebe... Potichu a jemně řekla, že jsi jí málem nerozuměla... ,,Shizuka, Shizuka Hio...'' řekla a zase se zadívala do knihovny... |
| |
| KOukla jsem se na ni a šla jsem zametat zámecké chodby.... |
| |
| Při zametání jsi se dostala do tzv. klimbání.. myšlenkami pryč jsi se dostala do tobě neznámích koutů zámku... svíce tu byly posyté prachem a pavoučci si tu hrály na každém záhybu ozdobených stěn z černého mramoru... na obloukovitém stropě byly lemované kruhy z růžích, které kdysi dávno možná byly bílé, uvnitř kruhů byly staré kresby z tmavých barev... Na první jsi viděla jen nějaké obrazce v zatočených proporcích, trošku to připomínalo plod.. hned za ním, dál když jsi pokračovala hloub do tmy tak kruhy byly stejné ale obrazy uvnitř se měnily... druhý bylo novorozeně, pak batole a pořád se to stupňovalo... odehrál se na obrazech celí život, až do smrti... poslední obraz na konci té chodby byl nejvíce oprýskaný a vypadal nejstarší... Byl na něm vyzobrazený mladý muž, byl bledý jak stěna, jeho pleť zářila v okolí, jelikož všechno bylo černý a starý.. jeho vlasy byli na krátko sestříhané a černé, že jsi málem nepoznala kde je pozadí a kde jeho vlasy a měl zavřený oči.. měl jemný úsměv, trošku škodolibý až ďábelský... připadal ti povědomý... byl to poslední obraz v chodbě, a když jsi se podívala kde to jsi, před tebou byly obrovské, tmavě dřevěné dveře bez žádné kliky, v místech kde by měla být klika, uprostřed dvojtých dveří byl detail té tváře naobrazu chlapce... měl své oči na místech kliky, takže každé oko měl na jedné straně dveří.. kdyby se otevřely, rozpůlila bys jeho tvář přesně v půlce.. tentokrát měl ale oči otevřený... byly rudé a s ´dábelským úsměvem který se už strácel na konci obrazu ve dveřích, vypadal jako škodolibý ďábel... či vrah.. skrátka, nikdo s dobrými úmysly... Bylo už pozdě v noci, ale nikde žádné hodiny takže si nemůžeš ověřit kolik je... Chodba byla docela úzká a dlouhá na výšku, klikatila se do leva, takže jsi pořád šla s očima na obrazech na stropě a jemně jsi zatáčela do leva.. na zemi, kde byla stará černá kamenná dlažba, ležel rudě temný koberec.. ten taky vypadal, že už tu leží několik staletí... Obrazy na stěnách a jeich ztvárnění, bylo překrásné, jemné a podebrané do detailů.. působí dojmem klidu a štěstí.. ten člověk žil šťasný život, jediné ale co na tom vadilo, že neměl tvář... vypadal postavou jako ten muž na posledním obraze, z kterého šel spíš strach, i fakt, že je poslední, před ním byl na obrazu jeho hrob.... V celé té chodbě je hromové ticho, z kterého člověku leze mráz po zádech, boční stěny, byly lemovány kamenými růžemy, dříve možná bílé, teď bylo všechno černé... Pocit, že tu nemáš co dělat tě pohltil, když jsi uviděla ty jeho strašidelné oči, které ti někoho připomínají.... |
| |
| Páni , mám strach ale zároven jsem zvědavá . Nejradši bych vzala nohy na ramena , ale co . Až odbije půlnoc taj mě můj amulet přenese zpět do mého pokoje .......Páni ten muž na stropě je mi tak povědomí ...trošku mi připomíná sebastiana tím svím úsměvem :-) Koukala jsem se po stropě a pak jsem se rozhodla si zblízka prohlédnout ty dřevěné dveře .. |
| |
| Když jsi přistoupila blíž ke dveřím.. když jsi stála na dech u těch rudě temných očích, přejel ti mráz po zádech.. ty oči vypadaly jako živé, jejich barva byla zářivá a nesrácela svou sílu, jako okolní barvy na stěný i na jeho obličejí.. bylo to sice všechno zaprášené ale barva všeho ostatního bledla nebo se ztrhávali.. to se stává když to je starý několik staletí.. ale ty oči.. byly profesionálně až nemožně spracované.. jako živé... Dotkla jsi se rukou dveří... Rudé oči jemně zazářily a staly se jediným zdrojem světla v okolí, pak se stejně rudou barvou začaly žhavit znaky vyryté na dveřích kretých jsis před tím nevšimla... Bylo tam něco napsalé v nějakém divném jazyce.. jeho šifry jsi nikdy předtím neviděla.. Ale stejně jsi měla dojem, že tam není napsáno ,,Vítejte spoluobčané, dáte si čaj?'' jak se to ozářilo rudou barvou, tak to vypadalo, že to je napsané krví.. s otevřenou držkou jsi na dveře mohla jen čučet, i když ti přišlo, že tě někdo sleduje... BNež jsi ale stačila cokoli udělat.. podlaha pod tebou se otevřela, jako padací dveře.. než jsi zareagovala co se to vlastně stalo, padala jsi tunelem, který se klikatil, neviděla jsi před sebe, jelikož byla tma..ani nevíš kam to jedeš... Když jsi najednou letěla volným pádem dolů, stačilo ti jen odpočítávat andělíčky, stěny tunelu byly kluzké a jemné, nedalo se za ně zachytit... Pak jsi najednou dopadla do vody... Šplouchlo to s tebou a byla jsi někde v jezkyni.. na břehu byly dvě pochodně a za nimi stovky kostí, lebek a různých takovích krásných věciček, při kterých nikdo nemusí mít strach :D |
| |
| páni kdy už bude půlnoc ? chci aby mě můj amuleet dostal do pokoje . pomyslela jsem si a začala jsem hledat východ při čemž sem přemýšlela nad tímkdo mě sem dostal |
| |
| Voda byla průzračně čistá a bylo vidět až na dno, kde byly skály jako všude okolo... byla to docela malá jeskyňka a jediný zdroj světla tu byly ty louče... Břeh byl malí a ze skál.. většinou ho zabraly kostry lidí a podobných tvorů... Našla jsi u nějakých koster staré už rezavé meče nabo šípy, ale některé se při doteku rozpadly... Nikde žádný vchod jsi nenašla, teda na suchu ne... hladina byla klidná, žádný příliv ani odliv.. nevypadalo to, že by měl být někde dole nějaký tunel.. ale jistě to nevíš... |
| |
| Dobře , spoléhala jsem na to že mám silnou výdrž pod vodou a na dlouho zadržím dech . Hluboký nádech ....a skočila jsem do vody kde jsem hledala pod vodou východ |
| |
| Když jsi skočila pod vodu, zdála se ti mnohem víc ledovější než když jsi tam spadla poprvé... Plavala jsi níž a níž, a pohled na dno byl pořád stejně hluboko.. čím níže tím větší zima... na skalách tam byly zaháknuté kostry... Podle tvého zraku jsi se vůbec nepřibližovala... až ti začalo řezat v uších přetlakem a zimou.. |
| |
| doprdele ! začala jsem si v duchu nadávat a plavala sem zpět na hladinu |
| |
| Když jsi se snažila dostat zpátky.. připadalo ti, že se vůbec nepřibližuješ k hladině... Už ti docházel dech.. až ti došel... zavřela jsi oči a spadla do komatu... Najednou jsi ucítila jak s tebou někdo cuká.. ,,Hej! Špíno! Prober se!!'' slyšela jsi chraplaví hlas za tebou... Když jsi otevřela oči tak tam stál šafář... ale bylo kolem tebe spoustu světla... sucho a teplo... Když jsi se rozkoukala, zjistila jsi že jsi v knihovně a ležíš na stole a vedle tebe je koště s kterým jsi před pár hodinami zametala tu chodbu... ,,Jak to že spíš ve práci!! Počkej to ještě schytáš..!!'' řechtal se ďábelsky šafář a odešel kulhavou chůzí pryč z knihovny a v ruce držel detektivky a nějaké poučné knihy... |
| |
| jaká špíno ??? já sem elf? ohradila jsem se v duchu na šafáře a ani jsem nevěděla jestli to co se odehrálo byl sen a nebo jen prapodivná záležitost . chopila jsem se koštěte a začala jsem zametat zámecké chodby |
| |
| Když jsi vyšla z knihovny aby jsi zametala.. uslyšela jsi první odbytí hodin a náhrdelník se rozzářil.... Objevila jsi se ve svém pokoji a šafář ti klepal na dveře... Divné.. člověk který kulhá před chvílí byl v knihovně a teď je tu? 20 rychlé chůze od knihovny do obytných prostorů... |
| |
| Páni zajmavý ...pomyslela jsem . šafář řekl : slunce zapadlo , já mu odpověděla a půl noc odbila a šla jsem se dívat z okna na noční oblohu přemýtajíc si stále myšlenku o tom co se dnes stalo |
| |
| Čtvrtek Ráno jsi se probudila a večerní mraky rozehnal vítr.. bylo vedro a při tom foukal slabí vítr... Dneska byl zase zámek živí a veselí a dokonce jsi zase potkala prince, už vypadal zase v pořádku... když byl princ v zámku, bylo tu veselo.. Vždycky tě pozdravil a usmál se na tebe.... Celí den jsi potkávala známé tváře.. až na Sebastiana... toho jsi ani jednou nepotkala což bylo divný, protože prince jsi potkávala často.. ale bez Sebastiana... Dnešek ti přijde zvláštní... všechno co se dělo včera... je i dnes? nepotkávala jsi nové tváře, protože jsi je viděla včera, a Sebastian se včéra taky nikde neobjevil... |
| |
| Pániiii to je materiáál asi mám dežavy . pomyslela jsem si a dala jsem se do zametání zameckých chodeb |
| |
| k večeru jsi procházela kolem knihovny a zrovna z ní vyšla Hio Shizuka, bledá a trošku stydlivá dívka, sloužící pro královskou rodinu... podívala se na tebe a usmála se.. pak pokračovala dál ve své cestě... |
| |
| Páni , shizuku jsem potkala i včera ...řekla jsem si a vlezla jsem do knihovny s úmyslem uklízet |
| |
| v knihovně to vypadalo jako včéra.. uklizeno a vyleštíno od Shizuky.. |
| |
| tvl ta shizuka je jak magor , kam příde tam to uklidí , bejt pomím tak pařím prší do dvanácti , ale nemužu . řekla jsem si a šla jsem naoko zametat chodby které jsem dnes zametala asi 3krát |
| |
| dneska jsi při zametání zůstala bdělá, podvědomě jsi neztrácela pozornost... Zametala jsi chodbu a rozhlížela se kolem, jelikož jsis vůbec nepamatovala jak jsi se dostala do té chodby... Dostala jsi se ke schodům do pravého křídla třetího patra od knihovny... tam se už nesmí ale nikde jsi nezahlédla žádné jiné cesty či odbočky... Pozdě v noci asi okolo půl dvanácté jsi viděla šafáře jak jde do knihovny... |
| |
| Páni včera šel šafář touhle dobou taky do knihovny ... nebo aspon musel jít....rozeběhla jsem se též do knihovny jakože tam chci uklízet |
| |
| Šafář se díval do jedné knihovny na konci a vytáhl si nějaké detektivky a další staré knihy... byly to úplně ty samé jako včéra.. Když si vybral své knihy tak se vydal ven z knihovny, když vyšel ven tak začalo odbíjet půlnoc... objevila jsi se ve svém pokoji a šafář ti zase pokládal tu samou otázku.. úplně stejně jako včéra... |
| |
| odpověděla jsem šafářovi a půlnoc odbila , a říkala jsem si : Bud dežavy a nebo časová smyčka . Přemýšlela jsem cinicky a říkala jsem si jak se poperu sokolnostmi |
| |
| Dnešek je slunečný a je vedro... Celí zámek je zrušený a všude se přenášejí všelijaké nábytky, protože zítra by měla přijet princezna Elizabeth a její snoubenec, a za pár dní by měla být svadba.. Na zahradách se stavěli altánky a květinové ozdoby pro svadbu.. velká síň se připravovala ne svatební hostinu a celí zámek byl ve spěchu... od kuchyně se to táhlo všemožnými chuti a připálenými omastky... Ve venkovní chodbě okolo zámku jsi potkala prince jak se znuděně toulá za svími rodiči... král s královnou plánovaly svadbu do detailů abyly z toho nadšený... z krále už jemě táhla sentimentalita ale královna má čistý rozum... Princ dával tajně posunkami najevo svím přátelům, že ho to moc nebaví... Za princem šel Sebastian svím pomalím a klidným krokem.. měl svůj ďábelský úsměv.. teď ti to je jasný! je to on! ten muž na obraze a dveřích ve tvém ,,snu'' je Sebastian... ty oči, rysy... všechno zapadalo... Sebastian poslouchal princovi výmluvy z Královských povinností.. když tě ale uviděl úsměv mu spadnul a měl ten vražedný výraz... přeskočil ti mráz po zádech.... Byla jsi vyruše z faktu že je taková místnost na zámku a ještě se tu dějí divné věci, a když se na tebe Sebastian podíval výhrušným objičejem, stále jsi se snažila spamatovat z toho šoku.. Když jsi se ale podívala do minulosti, tak se takhle Sebastian tvářil vždycky když se na tebe podíval... ale teď ti to přišlo jiné, zvláštní.. nebezpečné... |
| |
| Páni sebastian , ani bych ne nedivila kdyby ten někdo kdo mě v mém snu sledoval byl on . Všechno zvláštní do sebe na tomhle zámku nějak zapadá jenom ještě nevím jak . Počkám do dalšího úplnku a pak se uvidí |
| |
| Dnešek byl až velmi únavný a do postele jsi se dostala ještě před půlnocí... Druhý den ráno v Sobotu.. přijela princezna se svím snoubencem... byl pěkný a mužný.. Všichni se sešli na objedě a zbytek dne se královská rodina bavila společně.. tak to bylo i o neděli a sobotu... Sebastiana jsi potkala jen když jsi zahlédla královskou rodinu a on je obsluhoval.. prince jsi výdala taky málo kdy... Ale koho jsi potkávala skoro všude je Shizuka... nikdy nic nepromluvila a jen dělala svou povinnost... Zítra v Úterý bude svadba.. zámek je ve frmolu a ty jsi zapojená taky |
| |
| Stále se snažím přijít na spojitost mezi těma všema věcma ....ale.....mezi tím co jsem se utápěla v ymšlenkách jsem dělala svou práci |
| |
| soukromá zpráva od Antivelikotočerepapinovičovská pro Což ale náhrdelník nevěděl a tak tě přenesl do pokoje kde zářicí oči dítěte pomalu zhasínaly jako tvůj náhrdelník.. Když jsi, ale chtěla projít skrs dveře tak ve futrách jsi narazila na tak zvláštní neviditelnou stěnu na které se při tvém doteku objevily jako by takové vlny stejné barvy jako když se rozzářil náhrdelník.. Všimla jsis že jakmile jsi se dotkla té zdi náhrdellník se roozzářil rudou barvou, teď sis všimla že má úplně tu samou barvu jako sebastianovi oči... Celou noc jsi nemohla usnout jelikož se zvuk zábavi a hudby z veselky dostal až k tvému pokoji... Druhý den ráno v Úterý Všichni se ohání o sto šest a ty také.. V zahradách královského paláce byla vybudována obrovská síňka s otevřeným výhledem z kopce do království, všude to bylo lemováno bílími růžemi... Když začala svadba, stála jsi společně s ostatními služebními na břehu u jezera kde se v jezerním altánku konel obřed.. Všichn i služebné měli stejné sváteční komplet, trošku se podobal tomu co nosí Shizuka a co ti navlíkly když jsi se honila za princeznou.. Byly to polodlouhé šaty z béžové látky a byli prošívané bílími stuškami... výstřich měly do oválua rukávy z ramen.. Šaty mírně nabíraný a v pasu hodně nabbíraný, a připnuvou černou zástěru ozdobenou bílívi vyšívky.... béžové lodičky a ve vlasech kíčovitou sponu s jedním kamenem.. Celí komplet tak trošku to vypadal jako od panenky.. Ale nemusíš se bát všichni služebné to měli taky.. všichni až na Shizuku.. Ta měla honosnější oděv a na hrudi měla připlou bílou růži.. celá královská rodinna měla na hrudi připnutou bílou růži... i Sebastian který stál po boku prince, a princ stál jako svědek princezny Elizabeth.. Byla to krásná nevěsta.. na sobě měla dlouhé bílé šaty z hedbábí, prošívané malinkými perly.. bez ramínky a její dlouhé, blonďaté vlasy měla sepnuté vysokým drdolem zdobeným perlami a dlouhý, bílí závoj s jemně průhledným vzorem... Ženich byl také fešák, tak trochu typ jako Sebastian ale s velkými čokoládovími oši a delšími vlasy k uším.. A taky to byl bavič od narození.. s princem Frau se skvěle doplňovaly oba dva to byly vtipálci a mylovaly společnost a upotávali na sebe pozornost... Po svadbě se všichni přemýstila n aaltán s tanečním parketem na kopci s výhledem na království a tam se začalo pít a tančit.. Když v tom stojíš u stolus jídle a obsluhuješ, tak uslyšíš znýmí hlas.. ,,Tak to tu rozšoupneme děcka!'' zaslechla jsi a snažila jsi se schovat dřív než si tě všimne.. Bylo al epozdě.. ,,Moje oblíbená,,, Glooory gloory haleluuujah.. škyt.. gloory...škyt...gloory..'' začala zpívat už pěkně ožralá tetička ivetka.. Za chvíli byl opitý celí sál, tančil se had nebo venkovská vesnice.. královna si tam dávala s tetičkou ivetkou pěkně do čumáku a tetička se pustila i do celé královské rodinny.. Teď ja tetička ivetka s její vísostí královnou na tanečním parketě, spívají a snaží se tancovat.. k nim se samozřejmě přidali všichni, ale tetička to tu jako vždycky vedla.. ,,Hijéé koni..!'' seděla tetička na pečeným divočákovi a s pohárem vína v ruce.. královna seděla u toho stolu a řechtala se s hlavou zakloněnou až jí málem zaskočil dech.. ,,Koni.. kde máš hlavu..?!'' křikla tetička když hledala na divočákově prdeli místo kde by se podle ní měla nacházet hlava... ,,Hej číšník.. aťg hraje hudba a přineste další kořalku!!'' tetička ivetka spadla z divočáka královně k nohám a královna vypadala jako že se smíchy pochčije... Tetička ivetka se pokoušela vstát, ale neuspěšně.. ale nějak jí to vrásky nědělalo.. řechtaly a pili s polečně s královnou celou n oc... Ráno ve Středu měli všichni pěknou kocovinu a opici.. a ty jsi se musela ohánět aby jsi se služebnými všem hostům podala vyprošťováka... |
| |
| Přípravy vrcholí a dneska v noci se všichni bavily, byla veselka a do rána... Proto jsi nemusela být o půlnoci v pokoji.. Což ale náhrdelník nevěděl a tak tě přenesl do pokoje kde zářicí oči dítěte pomalu zhasínaly jako tvůj náhrdelník.. Když jsi, ale chtěla projít skrs dveře tak ve futrách jsi narazila na tak zvláštní neviditelnou stěnu na které se při tvém doteku objevily jako by takové vlny stejné barvy jako když se rozzářil náhrdelník.. Všimla jsis že jakmile jsi se dotkla té zdi náhrdellník se roozzářil rudou barvou, teď sis všimla že má úplně tu samou barvu jako sebastianovi oči... Celou noc jsi nemohla usnout jelikož se zvuk zábavi a hudby z veselky dostal až k tvému pokoji... Druhý den ráno v Úterý Všichni se ohání o sto šest a ty také.. V zahradách královského paláce byla vybudována obrovská síňka s otevřeným výhledem z kopce do království, všude to bylo lemováno bílími růžemi... Když začala svadba, stála jsi společně s ostatními služebními na břehu u jezera kde se v jezerním altánku konel obřed.. Všichn i služebné měli stejné sváteční komplet, trošku se podobal tomu co nosí Shizuka a co ti navlíkly když jsi se honila za princeznou.. Byly to polodlouhé šaty z béžové látky a byli prošívané bílími stuškami... výstřich měly do oválua rukávy z ramen.. Šaty mírně nabíraný a v pasu hodně nabbíraný, a připnuvou černou zástěru ozdobenou bílívi vyšívky.... béžové lodičky a ve vlasech kíčovitou sponu s jedním kamenem.. Celí komplet tak trošku to vypadal jako od panenky.. Ale nemusíš se bát všichni služebné to měli taky.. všichni až na Shizuku.. Ta měla honosnější oděv a na hrudi měla připlou bílou růži.. celá královská rodinna měla na hrudi připnutou bílou růži... i Sebastian který stál po boku prince, a princ stál jako svědek princezny Elizabeth.. Byla to krásná nevěsta.. na sobě měla dlouhé bílé šaty z hedbábí, prošívané malinkými perly.. bez ramínky a její dlouhé, blonďaté vlasy měla sepnuté vysokým drdolem zdobeným perlami a dlouhý, bílí závoj s jemně průhledným vzorem... Ženich byl také fešák, tak trochu typ jako Sebastian ale s velkými čokoládovími oši a delšími vlasy k uším.. A taky to byl bavič od narození.. s princem Frau se skvěle doplňovaly oba dva to byly vtipálci a mylovaly společnost a upotávali na sebe pozornost... Po svadbě se všichni přemýstila n aaltán s tanečním parketem na kopci s výhledem na království a tam se začalo pít a tančit.. Když v tom stojíš u stolus jídle a obsluhuješ, tak uslyšíš znýmí hlas.. ,,Tak to tu rozšoupneme děcka!'' zaslechla jsi a snažila jsi se schovat dřív než si tě všimne.. Bylo al epozdě.. ,,Moje oblíbená,,, Glooory gloory haleluuujah.. škyt.. gloory...škyt...gloory..'' začala zpívat už pěkně ožralá tetička ivetka.. Za chvíli byl opitý celí sál, tančil se had nebo venkovská vesnice.. královna si tam dávala s tetičkou ivetkou pěkně do čumáku a tetička se pustila i do celé královské rodinny.. Teď ja tetička ivetka s její vísostí královnou na tanečním parketě, spívají a snaží se tancovat.. k nim se samozřejmě přidali všichni, ale tetička to tu jako vždycky vedla.. ,,Hijéé koni..!'' seděla tetička na pečeným divočákovi a s pohárem vína v ruce.. královna seděla u toho stolu a řechtala se s hlavou zakloněnou až jí málem zaskočil dech.. ,,Koni.. kde máš hlavu..?!'' křikla tetička když hledala na divočákově prdeli místo kde by se podle ní měla nacházet hlava... ,,Hej číšník.. aťg hraje hudba a přineste další kořalku!!'' tetička ivetka spadla z divočáka královně k nohám a královna vypadala jako že se smíchy pochčije... Tetička ivetka se pokoušela vstát, ale neuspěšně.. ale nějak jí to vrásky nědělalo.. řechtaly a pili s polečně s královnou celou n oc... Ráno ve Středu měli všichni pěknou kocovinu a opici.. a ty jsi se musela ohánět aby jsi se služebnými všem hostům podala vyprošťováka... |
| |
| Všichni s kocovinou leží v postelích a já se tu musim ohánět ! Nadávala jsem si sama pro sebe .......Když jsem všem podala patřičný vyproštovák rozhodla jsem se prozkoumat zámecké chodby , jestli třeba nenajdu tu chodbu co byla v mém snu.... |
| |
| Když máš po práci tak jsi se rozhodla prozkoumat chodby... Stojíš před schody do pravého křídla třetího patra ve velké chodbě v druhým patře knihovny... Máš možnost se pokusit proplížit do pravého křídla, ale byla jsi tam jednou za princeznou Elizabeth a všimla jsis že za každými dveřmi jsou ozbrojený stráže.. Pak můžeš jít dál chodbou ke knihovně, před kterou je společenská místnost a za ní je čajoví altánek.. na konci chodby jsou schody dolů do hlavní síně a schody nahoru do třetího a čtvrtého patra prostřední části zámku.. Pak můžeš jít schodami dolů do prvního patra a druhého v pravém křídle, nebo na těch schodech zatočit do leva a sejít do prvního patra prostřední části paláce a dál seběhnout po chodbách do prava k obytným prostorům, nebo do leva velkou chodbou okolo kuchyně, jídelny, společenská místnosti, soukromou knihovnou a podobnými místnosti v prvním patře.. Pak tu je ještě sklepení, ale od toho má klíče jen Sebastian.. slyšela jsi po zámku párkrát zvěsti, že se od tam tu někdy rozléhají divné zvuky, třeba nářek, pláč... A také tam vede jedna cesta hlídaná starým mužem, možná šafárem to se neví, ale klíče nemá ani královská rodinna, jen Sebastian... Pak můžeš pře obytný prostory pokračovat do místnosti skledu který je položený jako sklep, ale není hlídaný a jsou tam jen sklady... V levém křídle je spoustu historických místností, trénovacích tělocvičen či jiných vylomeností.. levé křídlo je nejnavštěvovanější, jelikož na zlomu prostřední části a levého křídla jsou obytné pokoje a kuchyň... Kam se vydat?? Hmm to jsem ti to tu pěkně popsala co... xDDD |
| |
| Vydám se kouknout ke dveřím do sklepení od kterých má klíče jen sebastian |
| |
| Když jsi se dostala ke dřevěným dveří vedle skladu, tak tu nikdo nebyl... dveře šli opravdu težce otevřít... a za nimi byly úzké točité schody, byly vlhké a na zdech vysely jen dvě pochodně, kteří planuli teplým ohněm... Když jsi se dostala až do dohled k mřížím uviděla jsi starého muže který seděl vedle tlustých a ocelovích mříží na kterých vysel obrovský starý zámek.. za mřížemi byl tunel a tma,, nic víc... stojíš za rohem, aby tě neviděl ten můž zahalený v plášti a choulil se do klubíčka.. vedle sebe měl dřevěný stůl a na něm flašky od rumu... |
| |
| Kouknu se na starého muže a přemýšlím mám se ukázat ? nebo to otočit? Noco risk je zisk !Jdu ke starému muži a řeknu mu : Dobrý den |
| |
| Muž si tě ani nevšímal, vypadal jako, že spí... Když jsi se přiblížili blíž, tak jsis všimla velkého škrábance přes jeho obličej šikmou čarou, jako by od vlka či jiného zvířete... naproti starci vysí jedna louče.. |
| |
| Kouknu se na starce , a křiknu mu do ucha : Halooo pane |
| |
| Můž stále nic nedělá.. skoro he nevidíš byl zahalený v plášti a louče mu osvítily půlku tváře na které byla jizva... |
| |
| Stáhnu mu kápi abych se mu podívala do tváře .... |
| |
| Když jsi se dotkla jeho kápě mužova ruka se rychlostí blesku vymrštila a chytla tu tvou.. muž se na tebe podíval.. druhá část jeho tváře byla jsvětlejší a mladší... jeho oči byli obrovské a svetle modré jako kdyby byl v hypnoze... Z jeho úst vyšli nějaké divné zvuky.. nerozuměla jsi a všimla jsis knížky v jeho druhé ruce se stejnými znaky jako se objevili na těch dveří.. Muž tě pozoroval vražedným pohledem a nejspíš ti dost dával náznak, že tu nemáš co dělat... |
| |
| O o o omlouvám se já jsem jen měla strach že vám něco je ...začala jsem koktat |
| |
| Můž neustále držel tvou ruku a na tváři měl vražedný obličej.. pořád říkasl to samí.. nerozuměla jsi tomu.. musel to být nějaký mrtví jazyk ,,Ka ha sie!'' opakoval pořád a při tom vstal a tlačil tě ke stěně... jeho stisk byl velmi silný až jsi necítila žádný sval v těle a všimla jsis že jak se mu díváš do očí, takjsi pomalu ochrnula... |
| |
| Zavřela jsem oči řekla jsem zaklínadlo přenosu které člověka přenese o 2 metry dál. Ale těžko říct jestli to bude fungovat |
| |
| jakmile jsi pronesla zaklínadlo ucítila jsi jak z tebe vysáván ještě víc energie... Když tě dorazil na zeď tak se ti začaly podlamovat kolena.. už se ti černalo před očima a dopadla jsi do bezvědomí, ale při tom ti tvé čarodějnické oko umožnovalo jemě si uvědomovat okolí.. Slyšela jsi kroky po schodech.. pak jen jak tě někdo nese v náruči a pak jsi se probrala ve své postely.. matně si jednlou rozeznávala něčí oblyčej, když jsi párkrát otevřela oči, když tě nkdo nesl.. kdo to byl? Měla jsi rozmazané vidění takže jsi ho neviděla, ale cítila jsi jehopevný stisk a jemný oblek s bílími rukavicemi.. jemnou kolínskou jsi cítila.. už jsi jí někde cítila.. byla to vůně někoho ze zámku... po dlouhém přemýšlení se ti trklo že to je Sebastian.. hlava tě bolela a tělo jsi měla oslabené.. slunce užbylo vysoko ale ve tvém pokoji bylo chladno a útulně... |
| |
| Páni co to bylo ?! Řekla jsem si že ještě chvilinku budu odpočívat a pak se dám do práce . A kdo ví , třeba najdu zase něco přičemž dostanu další příležitost zabít se :-) |
| |
| za chvíli ti do dveří vlezla služebná a nesla ti vodu a bochníkchleba... Byla ráda že jsi se probudila a taky ti řekla že jsi spala tři dny... našli tě společenské místnosti služebnictva jak v bezvědoní ležíš na gauči.. Vyptávala se tě co se ti stalo,, |
| |
| Já jsem se na ní jen podívala a řekla jsem : Víte já pořádně ani sama nevím co se mi stalo .....Poděkovala jsem ji slušně za její ochotu a snídani . Pak jsem vylazla z postele , otevřela jsem si okno a dívala jsem se do královské zahrady přičemž jsem přemýšlela nad tím co se stalo...Zdálo se mi to ??? Proč se mi pořád dějí tyhle věci a pokaždé to vypadá jako že se mi to jen zdálo ? |
| |
| ,,Jak vidím, tak už vám je dobře,, že!'' uslyšela jsi tichý a při tom ironicky ďábelský hlas ode dveří.. stáltam Sebastian, neslyšně se dostal do tvého pokoje až z toho jde mráz po zádech,,, |
| |
| A a a ano. Začala jsem koktat a věděla jsem že budu mít obrovskej malér . Koukla jsem se na sebastiana provinilím výrazem a čekala jsem s utajeným dechem co bude dál |
| |
| Sebastian přišel k tobě až na dešch blízko předklonil se k tobě a špitnul ti do ucha.. ,,Nejspíš jste něco stratila..'' šibalský úsměv a tichý ton v hlase mu zní pořád.. Vezme ti ruu a položil ti na ní tvůj amulet.., kdy jsis prohlížela amulet a teprve teď zpozorovala, že ho vlastně nemáš, tak Sebastian mezitím zmizel... jako pára nad hrncem... |
| |
| Tvl tohohle mizení už mám dost , mám dost těhlech divnejch věcí na zámku , mám dost šafáře ,mám dost segry , mám dost tetičky ivetky , mám dost sebastiana , mám dost těch divnejch snů ! Nadávala jsem si na celej pokoj a ani jsem nevěděla proč . Asi sem si jen myslela že se mi uleví . pak jsem se chopila koštěte a šla jsem uklízet knihovnu |
| |
| V knihovně ležel prin na stole s povinou čedbou králů před s sebou a předstíral že se učí.. místo toho si skládal vlašťovky a posílal je svím přátelům u ostatních stolů.. Uprostřed místnosti, okolo stolů stál velký starý muž s dlouhými bílími vlousy a vlasy.. byl to jeho učitel historie.. Princ tě uviděl a usmál se na tebe, pak si tě ale nevšímal.. pořád jsi měla pocit, že se ti začíná vyhýbat... |
| |
| Co se děje , pomyslela jsem si a dala jsem se do úklidu knihovny |
| |
| učitel jim celoun hodinu vyprávěl nudné věci o kterých princ nejevil zájem, když hodina zkončila sebral se se svími kamarády a rychle utelky z místnostě... |
| |
| Páni to je zvláštní....... Něco mi říká že bych měla najít sebastiana . Vrhla jsem se do zámeckých chodeb najít právě jeho |
| |
| Bylo kolem třetí hodiny v neděli, takže bude nejspíš v zahradním aletánku nebo bude skládat své oblíbené labutě s bílími růžemi co by ubrousky k večeři... Kam se vydáš?? |
| |
| Vydám se do altánku :P |
| |
| No to jsem si zrovna naplánovala že tam nebude xDD no ale dobře jak myslíš... Prošla jsi velkou kolonou cestovatelů a až za hodinu jsi se dostala k altánku.. a ... nikde nikdo... To nasere co :D jsou už čtyři hodiny v týhle době bývá s princem... Ale kde je princ?? |
| |
| Páni kde mužou být ??? pomyslím se a skusím se kouknout zpět do knihovny |
| |
| Cestou do knihovny potkáš Shizuku, nesla šálky čaje na bílém podnosu a mile se usmívala jako vždycky.. |
| |
| Zastavím shizuku a řeknu : Pls neviděla si někde sebastiana ?? |
| |
 | ,,Ahoj Kamiko.. dneska je ale krásně.. že? Ano viděla jsem ho..'' usmívala se jak malé dítě který se dovádí v čerstvé trávě pokryté rosou a ozářenou sluncem... |
| |
| A mohla bys mi prozradit kde pjoším ..roztomile jsem se zatvářila na shizuku |
| |
| Shizuka se chvíli zasněně dívala ven na slunce a pak se usmála n atebe a odpověděla ti.. ,,Jistě že... právě je ve Velké síni a dohaduje se s obchodníky..'' řekla mile a pokračovala dál.. |
| |
| Vyběhla jsem jako blesk směrem k velké síně , letěla jsem div sem se nepřerazila a jak sem rozrazila dveře ve velké síni připadala sem si jak nabitej rocker :-) |
| |
| Ve velké síni bylo docela hlučno, takže si tvého pádu ani nevšimli... Všude byly obchodníci, v něděli se dováželi čerstvé suroviny a Sebastian na to musel dohlížet... Zrovna byl u chlapíka s ovoce a vybíral to nejlepší.. sešlik se i lidí z vesnice kteří něli nějaký podnik nebo tam byl i král a povídal si se nSebastianem, nebo spíš král si povídal s ním a Sebastian se ďábelsky usmíval a přikivoval na věčnén kecy sentimentálního krále... |
| |
| Počkala jsem až král domluvil a pak jsem se vrhla na sebastiana a řekla jsem : Dobrý den promin te že ruším ale potřebovala bych vědět něco o tomhle amulet (ukázala jsem na rudý amulet) |
| |
| Sebastian tě ignoroval.. to dělal vždycky když měl nějakou práci a až jí dokončil tak ti odpověděl... Chvíli sis počkala a když Sebastian dosmlouval melouhy a banány tak se n a tebe podíval a usmál se tím svím ďábelským úsměvem... Podíval se na něj vzal si ho do ruky a začal ho pozorovat pak spustil... ,,Starý kousek, molžná z dinastie Chko a také tu je jemné rití z růží možná bude ze stříbra a ocelí, a ten kámen? hmm ten n ejspíš bude arfankan, běžný diamant který se dává do šperků... není zač a teď když dovolíš...'' spokojeně ti odpověděl a šel k dalšímu obchodníkovi s látkami... |
| |
| já se z něj poseru , ví moc dobře že tohle jsem slyšet nechtěla !!! Nadávala jsem si sama pro sebe a šla jsem se kouknout do knihovny jestli tam nenajdu prince |
| |
| V knihovně princ nebyl, ale byly tam dva jeho přátelé a tři služebné kteří uklízely celou knihovnu... |
| |
| fajn , tak tady neni . Šla jsem teda zametat zámecké chodby . Třeba budu mít štěstí a jen tak ho prostě potkám |
| |
| HOHOHO tak zas takové štěstí mít nebudeš děvenko.. Ale budu n atebe hodná a z chodby v levém křídle ho uvidíš jak se ve stájí snaži vyčistit koně... |
| |
| Chopila jsem se kýble s kartáčem a šla jsem do stájí jako že mu jdu pomoct vyčistit koně :-) |
| |
| Nenápadné.. Když jsi tam dorazila do nohu tě praštil koňskej zápach a všude byl bordel.. jezdci se v tom nějak vyžívali a princ právě čistil svémo hhnědáka s bílou lisinoua černou hřívou a ohonem... |
| |
| Já jsem začala čistit ostatní koně a prince jsem si jakoby nevšímala.... |
| |
| ,,Ale co ty tady? já myslel že čištění koní není v popisu práce služebnictva..'' smál se na tebe princ když si tě všimnul... |
| |
| Svojí práci mám hotovou tak dělám práci nnavíc , jinak bych se tu ukousala nudou a navíc zahradníkovi taky chodím pomáhat a nemám to v popisu práce vaše veličenstvo , usmála jsem se na prince a dál jsem čistila koně |
| |
| Ptinc odložil své věci na čistě a pořád se vítězooslavně usmíval.. přišel až k tobě a opřel se o koně kterého jsi čistila jednou rukou.. podíval se s úsměvem a dlouho tě pozoroval.. pak řekl ,,Už ti někdo řekl, že jsi krásná?'' řekl to tichým, mírným a zasněnýum hlasem a při tom tě pořád pozoroval... Tuto krásně romantickou chvíli vyrušily přátelé prince které zrovna přijely do stájí a udělali rozruch princ se rozkoukal a usmál se na tebe pak ale šel za nimi jelikož ho volali aby něco prodiskutovaly... |
| |
| Páni , mazec, krása , super , říkala jsem sama sobě a byla jsem štěstím bez sebe. nedala jsem to ale znám a dál jsem čistila koně |
| |
| Princ právě dohodnul nějakou akci se svími přáteli.. kdyřín teď odváděli koně do nohrad.. prin vzal svého koně a taky ho chtěl odvíst.. ale na tváři mu cukally nervy rozhodován ím.. to jsi poznala, že ho něco tráíp.. má v hlavě myšlenku Teď a nebo nikdy.. ale co ho tak vytočilo ještě před chvílí byl veseloej... Princ se nadchl a šel klidněndál.. pár kroků za tebou však zastavil pustil koně přišel k tobě pohladil tě po tváři a dlouze políbil... Cítila jsi z něho teplo a lásku.. však měl nějaký pochybnosti, přeci to nbyl princ a ty služka.. pak se na tebe jen šibalsky usmál a vyrazil se svím koněm během do ohrad--- |
| |
| tvl tohle začíná bejt nějak moc snadný , myslela jsem si ale zároven jsem se radovala a pak jsem šla uklízet zámecké chodby |
| |
| Už je pozdě v noci a únava na tebe nějak spadla jako kámen do vody ,,Šplouchy'' V noci když bjsi spala tě najedn ou vyrušilo, jako vrzání dveří a krokyk tvé postely... pak ti někdo vzal ruku a sedl si vedle tebe... Když otevřeš oči zjistila jsi že to je zmordovan ý princ a právě nti usíná na polštáři,,, |
| |
| Sedla jsem si vedle něj , usmívala jsem se a dívala jsem se na něj . Možná ho něco trápilo a nebo byl jen unavený , ale zeptám se ho na to jindy , hlavně at se ted vyspí :-) |
| |
| Z prince tak trochu táhla kořalka a začal pochrupovat jako po opici... nejspíšn zkončila akce s kamarády a opilí člověk dělá jen to co mu přikazuje srdce nikoli rozum... |
| |
| Páni to byla asi akce princi , ani se nedivim že ste nešel do svého pokoje protože vidět vás takhle vaši rodiče tak to s váma pude z kopce . Myslela jsem si , vstala jsem z postele , nechala jsem prince spát a šla jsem se dívat z okna nahvězdy |
| |
| bylo krásné čisté nebe,, hvězdy zářily a ndo úplňku trval jeden jediný den... Princ začal probouzet ze spaní a mrkal očima kde to vlastně je... Když tě uviděl u okna jen se šibalsky usmál a vyhodil si nohy na postel takže se ti tam pěkně uvelebil.. |
| |
| po otočila jsem hlavou k němu , usmála jsem se na něj a pak jsem se znovu dívala na hvězdy . ani nevím kde spočívala moje záliba v koukání se na noční oblohu , jako bych tam snad něco hledala a nebo mě ten pohled prostě naplnoval pocitem radosti.... |
| |
| Ráno v šest hodin když jsi měla jít na službu princ ti ještě pořád pochrupoval na posteli.. Když jsi se rozhodla jí ven, tk jak mile jsi otevřela dveře objevil se před tebou SSebastian a v ruce nosil džbán s vodou ba v druhé ruce měl neznámou ampulku.. Prošel kolem tebe jako mkdyby jsi tam nebyla a zavřel dveře do pokoje... Zbudil prince tak trochu hruným spusůbem profackování a choval se k němu přísně jako kmdyby byl Sebastian jeho pán... Když se princ rozkoukal a uviděl Sebastiana a teba jak stojí tay tak si pokorně vzal vodu do nktetré právě Sebastian namíchal divnou ampulku.. Když byl Sebasgtian na odcodde ve dveří se zastavil... ,,Tohle jste udělal naposled!'' zlým a přísným pohledem ho okřiknul a princ se schoulil nešťasně do peřin.. vypadalo to že se mu chce i brečet a jel řekl tichým hláskem Sebastianovi který ujž zavíral dveře za sebou.. ,,Omlouvám se..'' Sebastian se njen na zlomek zastavil a pak jen zabouchl dveře a odešel v klidu.. princ křečovitě chytil peřiny a slabě si nadával do pitomce... |
| |
| Vaše výsosti můžu se zeptat co se vám stalo ??? teda myslím že tušení mám , ale člověku pomáhá když se vypovídá .... |
| |
| ,,P"ojď sem..'' nařídil klidným hlasem princ a když jsi k němu došla přitáhl si tě k sobě objal a hluboce políbil... Necítila jsi už žádné pochybnosti jen čistou lásku... Když skončil váš dlouhý polibek špitl ti do ouška ,,A už mi neříkej vaše vísosri... jen Frau'' princ tě pomalu položil na postel a hlavu si položil na tvé bedra zavřel oči a pomu oddychoval ,,Jsem unavený..'' dodal prinnc a přitiskl si tvé tělo blíž k sobě... |
| |
| to nevadí. řekla jsem klidným hlasem princi a pak sem jen tiše dodala z tohohle budem mít oba možná průšvih , ale to že ho budu mít já mi nijak nevadí |
| |
| Princ se usmál tvým slovům.. ,,Neboj se.. Sebastian to zařífí,'' řekl vesele princ ale když si vzpoměl na sebastiana tak byl zase mrzutý |
| |
| Dívala jsem se na mrzutého prince a z jeho nálady jsem byla špatná i já . po chvilce ticha jsem tiše špitla : Vaše výsosti teda fraue , nevíš něco náhodou o vlkovy který se zjevuje o uplnku ???, řekla jsem............věděla jsem že ten vlk a princ je prakticky totež ale jen jsem to chtěla slyšet od prince abych se zase nespletla |
| |
| Princ se na tebe podívaludiveně a pak zvážnil... Dlouho ticho a v princi to vřele... nechtěl o tom mluvit... pak se posadil a zhluboka nadechl...¨ ,,Chci ti ale předem říct, že cháže když budeš chtít odejít...'' řekl a pak se zadíval do dlané a pokračoval... ,,Když mi bylo 6 let tak jsem byl na prázdninyy u své babičky, a jednou v noci sed o naší vili dostalvlkodlak a všechny v domě zabil.. až na mě, ze mě udělal vlkodlaka...'' chvíli bylo ticho.. rozklepal se mu hlas ,,A dál už nejspíš víš jak to je'' povzdychnul si a nejspíš čekal nějaké děšení a útěk... |
| |
| Proč bych měla utíkat ? podívala jsem se na prince a pak jsem řeklanavíc , já to vím už dýl , prostě sem si to nějak domyslela vzhledem k okolnostem--pak sem prince chytla za ruku... |
| |
| Prince udivila tvá reakce a ještě chvíli nechtěl věřit tvým slovům,. ale to chvíli se ti zahleděl do očí a úsměv na tváři jsi mu vykouzlila.. Princ tě vášnivě políbil a objal... pakjste ležely na postely a princ na tvích prsou měl položenou hlavu.. ,,Jsem rád že se našel ještě nněkdo kdo se mě nebojí..¨¨ podotknul šťasně |
| |
| Chvilku jsem přemýšlela nad princovími slovy a pak jsem se jen skrátka a dobře usmívala ... |
| |
| Chvíli bylo krásné ticho a po nějaké době přemýšlení princ řekl ,,Měl bych to Sebastianovi nějak vynahradit..'' popřemýšlel frau nahlas a pak se podíval z okna.. |
| |
| možná by si s ním měl jen ted trávit čas , já stejně budu muset do práce jinak to bude sebastian kdo mě z ní vyhodí . dodala jsem se smíchem a po chvilce jsem pokračovala : proč se vlastně sebastian tak naštval ? zeptala jsem se smutně a nejistě... |
| |
| ,,No.. Dneska je úplněk... jak asi víš.. a musím pravidelně brát vzácný lék který umí připravit jen hrstka a Sebastian k nim patří.. dneska v noci jsem se nechal přemluvit k veselce v lese a nějak se to protáhlo.. Sebastian se opravdu snaží a já jsem mu slíbil že dneska v noci budu v pokoji aby na mě mohl dohlížet.. Díky těm lékům nestrácím vědomí když se proměnim.. A Sebastian.. je seb astian s tím to je složitýá , ale vím, že jediný koho poslouchám, když nejsem pod kontrolou léků je on.. nevím, ale on je jediný který při mě stál už od mala.. vždycky při mě stál...'' smutně spomínal princ a pokoujšel se nějak definolvat Sebastiana a jeho přátelství |
| |
| se zájmem jsem poslouchala prince a pak jsem jen tiše řekla . taky to nemáš jedoduché... |
| |
| Nejspíš sis všimla, že někteří zaměstnanci na zámku, nejsoum úplňě normálllllní lidé, že? |
| |
| Joo nooo tak částečně ..jsou prostě takový zvláštní..... |
| |
| Princ se pousmál tvé odpovědi a převalil se na záda a ruce si dal za hlavu... ,,Ano.. trošičku divné..'' souhlasil frau pobaveně Za chvíli mu ton v hlase zvážněl.. ,,Prosím tě Kamiko.. nikdy nechoď do sklepení, už nikdy.. Sebastian my to řekl, co jsi tam dělala?!'' zeptal se frau |
| |
| víš já.....nechtěla jsem mu to říct , nechtělo semi mluvit o mých tak živých snech ale něco mi říkalo že mu to říct mám.......já prostě mám takový divný zkušenosti , že se mi něco stane a je to skutečné a vždycky když už skoro umřu tak se někde probudím a dozvím se že jsem spala třeba 3dny . do toho sklepa jsem šla taky kvuli jednomu z toho snů |
| |
| Princ chvíli bádal tvé slova a pak se rozřechtal... ,,Má milovaná Kerin, nevím co se ti stalo před tín, ale v tom sklepe ní jsi jen byla v bezvědomí a Sebastian ttttttttě dovedl zpátky.. podle toho co vím tak šel dolů a uviděl strážnýho jak tě tam drží při zdi a ty jsi mu Skončila v náruči.. Sebastianovy... Pravda Sebby má trochu divný způsoby někdy mi trochu nahání strach'' zařechtal se jemně Frau |
| |
| on mi nevěří.......to sem si mohla myslet. Víš v tom sklepení jo ale tam jsem šla kvůli jednomu z těch snů abych našla ty blbý dveře a toho kdo mě schodil do té pasti a.....to máš vlastně jedno |
| |
| Princ mlčel.. nastala toková atmosféra povhybností... ale tvých... on o tom určitě věděl.. nahodil výraz a vyhýbá se tvému pohledu.. |
| |
| nevěděla jsem co jsem právě řekla , vylítlo to země ani nevim jak . Fraue chceš mi snad k tomu něco říct ? a jestli to něco je že sem blázen tak to klidně přeskoč. dodala jsem se míchem. |
| |
| Frau se zadíval do stropu a pak ti jen řekl ,,Ani nevíš jak moc rád bych ti to všechno řekl...'' dodal princ ,,Ale myslím, že líp by ti to vysvětlil Sebby..'' odseknul a pokusil se ukončit téma |
| |
| nastala atmosfera kterou jsem nemela ráda , chtěla jsem udělat něco aby mi přestal aspon odsekávat......stoupla jsem si tedy k frauovi chytla jsem se ho zaruku a tiše sem řekla .....asi se to třeba zatím dozvědět nemám. usmála jsem se na fraua a čekala jsem co bude dál |
| |
| Podíval se na tebe těmi krásnými modrými oči apomalu si tě přitáhnel k sobě... Až ste se dotknuli rtů a on tě políbil a dlouze... stále sit ě drží v polibku.. |
| |
| nic sem nedělala , jen sem se ho nepouštěla , byla jsem ráda že nepříjemná atmosfera je pryč a byla jsem ráda že i nepříjemné téma se vytratilo ,,, |
| |
| Princ byl zvyklí že když něco chce tak to dostane, ale na tebe šel pomalu.. má pověst děvkaře a tak taky zná ženy.. ikdyž on už se zamiloval.. bylo to vidět... bylo vidět co chce... Princ si tě přitáhl až tak blížko že jsi na nšm ležela, a jemnými polibky dobíjel tvou pevnost... |
| |
| Princ očividně ví co chce...fajn máš to mít,řekla jsem si v duchu tak až sem se sama sobě málem zasmáala....tak jsem přistoupila na jeho hru....začala jsem ho horlivě líbat..... |
| |
| Líbání se změnilo ve V ášeň a polehávání v exotiku... Za chvíli ani nevíš jak jste se milovaly... (nebudu ti to moc popisovat vím jak jsi háklivá na normální věci) ... Princ se tě snažil udělat šťasnou a užívali jste si oba... Strávili jste spolu ( v postely) celí den... Když se blížilo k večeru.. princ tě políbil řekl že t ěmiluje a zmizel ve dveřích... |
| |
| chvilku jsem se usmívala do stromu , chvilku jsem se tlemila sama sobě a pak jsem se upravila a šla jsem se dívat z okna do zahrady a na hvězdy |
| |
| V noci zářil úplněk a najednou uslyšíš vytí, ale bylo mnohem blíž než jindy a bylo hrozivější, k tomu vrčel a posílal výhružný signály a pak si uslyšela ránu.. zak'ňourání a vytí skončilo... |
| |
| co to bylo ????? Naklonila jsem se víc z okna abych měla větší rozhled po zahradě a ujistila se že se něcc nestalo ..... |
| |
| Z okna nic nevidíš a jak se nakláníš a naklaníš-- vypadůla jsi z okna.. co si budeme nalhávat jsi tak trošku poleno.. a máš dvě možnosti... Volný pád nebo volný pád.. |
| |
| volný pád ....co mi zbývá... |
| |
| pžece volný pád :D¨ Najednou letíš a letíš z kopce dolů a najednou vydíš před sebou skálu a o ní ses možná rozmázla...¨ Otevřela jsi oči.. jsi ve své postely s princem... blíží se večer.. Frau tě políbil a řekl že tě miluje.. pak se stratil ve dveřé--- |
| |
| páni už zase dežavy , už jen podle toho co řekl bych já řekla že v mých snech a dežavých jede nějak on a sebastian ...zůstala jsem ležet v posteli a nějak mě to koukání na hvězdy pro dnešek přešlo |
| |
| ležíš v postely a uslyšíš strašidelné vytí... vrčení ráno, knučení a ticho... |
| |
| mám sto chutí opět se kouknout z okna ale bojím se dežavy, zustannu radši v posteli |
| |
| Celou noc jsi už žádné vytí neslyšela.. druhý den jsi po celou dobu ani jednou nepotkala prince ani sebastiana... A tak to bylo už celí týden, když jsi posřehla nějaké drby, že princ a sebastian zmizel... |
| |
| kde je sebastian ? a kde je hlavně Frau ? Většinou ho nevidím jen jeden den po úplnku...Jen doufám že se mu nic nestalo. Vzala jsem koště a šla jsem zametat knihovnu... |
| |
| V tví myšlenkách jsi se utápěla při své práci... Kolem tebe právě prochvátal král s úsměvem širokým a byl velice udýchaný... mířil k velké síni... |
| |
| Kde může bejt ten Frau....řikala sem si ......možná bych se mohla prozatím vytrénovat . Zamířila jsem si to na cvičiště kde jsem začala pilovat kouzla a bojové umění . |
| |
| Když jsi dorazila na velké královské cvišitě, vypadalo to jako staré ruiny colosea z bílého mramoru.. na zemi byl bílí písek a slunce rozpražilo jeho vrchn í vrstvu... Na cvičišti byly u staré brány na konci nějaké figuríny a různé prostředky k trénování... Na odpočívadle byly stojany s meči, dýky, holeny luky toulci s šípy a ostatními zbraněmi... Na druhé straně cvičiště jsou terče pro lukostřelbu, ale žádné známky pro trénování s magií... Cvičiště pro mágy většinou bíva někde v temné místnosti, ve věži nebo nebo hluboko v zámku... |
| |
| No tak s epůjdu podívat do 4.patra zámku , tam jsem ještě nebyla |
| |
| Když vyšlapeš ty ohromné schody, tak jsi byla ve čtvrtém patře... Celé to patrobylo velmi slunečné.. dlouhé okna až na zem byly po metru vedle sebe a táhly se celou chodbou ve střední části čtvrtého patra... V jedné místnosti byl růžoví čajoví dýchánek a vedle toho byla místnost pro masáže a vele byl relaxační pokoj.. dál tu byly i souny, bahení lázně a všechno možný na skrášlování... všechny co tu byly nosily bílé županové komplety jelikož všude bylo vlhko a vedro od sauny... |
| |
| Hmm tady cvičiště asi nenajdu ...skusím se kouknout k velké místnosti |
| |
| Velká SÍŇ je prázdná až na nějaké čištiče podlah a koberců... Pak uvidíš Shizuku s obvazem na krku a stále se jemě usmívá a mluví se šafářem... spíš to vypadá že něco plánují... když domluví každý se rozejde svoují cestou... |
| |
| Jdu k Shizuce a řeknu : Ahoj co se ti stalo s tim krkem ?? |
| |
| Shizuka se na tebe usmála a zase ti říkala jak je dneska krásně. i když lilo jako z konve... pak ti odpověděla, že to nic není a pokračovala dál.. |
| |
| Nevšímala jsem si prazvláštního chování shizuky a pokračovala jsem v hledání ...Tentokrát jsem si neurčila kam chci dojít , vyhla jsem se pravému křídlu a pomocí improvizace jsem začla hledat . šla jsem jen tam kam mě napadlo....Možná dojdu do místnosti kde sou ty divný dveře se sebastianovýma očima ..... |
| |
| Jen tak se touláš po chodbách a snažíš se najít ty dveře... Nějak ti to nejde... Tak co jsi dělala před tím neš jsi našla ty dveře? Možná by se chtělo poohlédnout zpátky... |
| |
| Když se tak zahledím zpět tak jsem se hizuky ptala jak se menovala , ale tenden se opakoval a takže to v podstatě ještě nevím . rychle jsem běžela za shizukou s prostou otázkou : HAoj jak se vlastně jmenuješ ? |
| |
| Shizuka udělal úplně to samí njako minule, a pak tě jako by samo od sebe popadla nálada pod psa.. začala jsi sama od sebe zametat, a zamislela jses... Za chvíli jsi se nevědomky dostala do té točité, úzké chodby s obrazy které popisují život... Stojíš před dveřmi... je to tu stejné, a zase máš pocit, že tě někdo sleduje.. Ale teď jsis spíš všimla že to může být jen dojem z těch očích na dveřích,,, je tu ticho.. |
| |
| uhnu z padacích dveří , a pokusím se zatlačit do dveří abych je nějak vodevřela |
| |
| Tlaečíš, tlaších až se z toho málem posereš... S dveřma to ani nehlo.. však nemají ani kliku nebo zámek ... |
| |
| Zkusim najít nějakej tajnej spínač na těch dveřích ....Třeba tam bude něco díky čemuž se ty dveře otevřou |
| |
| Když jsi se dotkla dveří ten nápis se zase rozzářil a chodbou projel závan chladu a k tomu divný zvuk... vypadalo to jako dech.. chladný, mraziví dech smrti.. Najednou jsi měla pocit že ti někdo dejchá na záda, ale za tebou nikdo nebyl... Když jsi se dívala za sebe do chodby uslyšíš silné vrzání dveří a silný průvan který ti odhodil vlasy... Ztuhla jsi a dělala jsi sochu aby tě náhodou přehlídly... Za tebou se ouval mladý a jemný hlas dívky... ,,Postav se čelem k očím, pak slůvka kouzelná vyřkni a bezestrachu vyjdi do hlubin... tichý a záhadný hlas za tebou Když jsi se otočila kdo to na tebe mluvil uviděla jsi krásnou elfku.. měla dlouhé blonďaté, kudrnaté vlasy až ke kotníkům.. Měla bledou až narůžovělou barvu pleťi a zářivé zelené oči.. jemé rysy tváře a špičaté uši.. Na sobě měla dlouhé bílé šaty s dlouhou vlečkou... Šaty měli dlouhé rukávy vysaté až k zemi a jemně se třpitily.. Byli z hedbábí a prošívané jemnými perličkami... Byly to čisté šaty elfů... a při tom se v té tmě tak zářily.. Dívka ti naznačila aby jsi šla za ní... Procházeli jste vysokou chodbou která vypadala úplně opačně než ta předtím.. vy své podstatě to bylo úplně stejná chodba.. byla úzká a vysoká do výšky na zemi byl čistě bílí koberec a místo černých zdi byly mramorové desky.. obravy byly úplně stejné.. byl na nich ale někdo jiný.. Byla na nich dívka, která vypadala jako Sebastian.. samozřejmě že byla krásná.. černé dlouhé vlasy, rudé oči bledou pleť a ďábelsky milí úsměv... byl tam vyzobrazený stejný život jako vedle... Došli jste ke schodům a elfka ti ukázala že máš jít nahoru.. ona sama zatočila do leva a prošla schodami dolů... Všude to bilo čistá a krásné... |
| |
| Neni to náhodou past ?? Pomyslela jsem si a skontrolovala jsem si jestli mám v botách dýku a kouzelný proutek . Po té jsem vyšla nahoru po schodech... |
| |
| Vlezla jsi do krásné jeskyně klidu a míru... Když jsi uviděla Fraua jak leží uprostřed altánku z mramoru prorostlí bílou růži na kamené postely a má zavřené oči.. Je zde čerstrví vítr který ti dělá dobře... |
| |
| Když sem zahlédla fraua rozbušilo se mi srdce a rozeběhla jsem se k němu |
| |
| Když jsi byla už u těch třech schodů k altánku najednou se před tebou bleskově objevil Sebastian a ty jsi do něj narazila a spadla jsi n aprdel.. Ale s ním to ani nehlo.. Sebastian se na tebe rozlobeně tvářil ,,Prin potřebuje odpočívat! Nikdo tam nesmí!'' řekl tichým a klidným hlasem Když jsi byla takhle blízko tak jsi vyděla že celí altánek je v takové bariéře s jemně namodralím barvení.. O modrých bariérách jsi už někde slyšela v magii, ale právě si nevybavuješ co.. |
| |
| Co je mu ? Co se mu stalo ?Ptala jsem se Sebastiana se slzavíma očima |
| |
| Sebastian se na tebe nevěřícně podíval a pak jen se otočil a šel na konec altánku kde v jeskyni byly bílé dveře, ve kterých byli vyrité znaky a bílé růže... Jakmile se modrá bariéra sílela sílila tak květy bílích růží květli a květly víc a víc... Sebastian si při chůzi potichu ale naštvaně pokřikl.. ,,Lady!'' ze dveří vylezla ta elfka a přistoupila k Sebastianovi.. ,,Volal jsi mě drahý?'' řekla mile a tichým hláskem elfka ,,Ano lady, vy jste pustila tuta dívku dovnitř?!'' zeptal se S|ebastian Elfka se jen usmála a podívala se na tebe.. Elfka se podívala na Sebbyho a stoupla si na špičky aby dosáhla k jeho hlavě.. pak mu něco pošeptala a políbila ho.. Elfka se pousmála a zase se vrátila do dveří... Sebastian se chvíli díval směrem kde zmizela dívka a pak se pomalu otočil k tobě a zase nasadil ten svůj zlí výraz.. pak došel k tobě a posunkami ti ukázal že máš jít z aním... U jezera bylo ve skále kamené schody nahoru.. vystoupali jste po nich na výstupek nad jezerem a tam byly tři dveře.. ty úplně napravo byly pro tebe Sebastian tě tam zavedl..řekl ti že odtut nesmíš odejít než ti to dovolí a že jeho pokoj je hned ten na levo.. poslední od tvého... Pokoj byl krásný čistý a bílí kamenápostel na které byly vysoké peřiny když js ina ně lehla byly krásněpohodlné.. chlupatý bílí koberec a svíce ve skále... pár křesel a jedna skříň vše bílé a z kamena.. pohodlného |
| |
| Řekněte mi prosím co je s Frauem. Co se mu stalo ? Je v pořádku ? |
| |
| chvílik bylo ticho ale pak ti sebby odpověděl... ,,Bude v pořádku, když tu bude klid a ticho!'' výhružně podotknul Sebastian Pak vytáhl svazek klíčů... sundal jeden bílí malí klíček a řekl ti, že je to od tvího pokoje.. Když projdeš jeskyňkou s jezírkem ve dveřích na konci altánku tak poschodech dolů dojdeš do společenské místnosti, kde je i pokoj Lady, kam se nesmí chodit, a je tam i nihovna, šachy a všechno možný pro společnost... Pak odešel... |
| |
| Vzala jsem si klíč od Sebastiana a šla jsem se podívat do té knihovny , aspon bych se nějak zabavila... |
| |
| Byla to útulná místnos kde uprostřed byly velké bílé gauče a všude byly květiny.. bíl barevné nebo jen zelené... a při stěnách byli vysoké knihovny se starými knížky.. některé jediné svého druhu... |
| |
| Vrhla jsem se mezi knihy a začala jsem hledat nějakou třeba o magii abych se něco přiučila.... |
| |
| Našla jsi tu knihy jako... : Staré ruiny, Magie země, magie vody, magie ohně, magie vzduchu, magie energie, magie blesku, magie písku, Kekegenkai, Klonování, Přeměny , Nekromancie a smrtohlavy, Historie Mágů.. a podobné píčoviny... |
| |
| Vzala jsem si knihy : Přeměny , magie vody , magie vzduchu , magie země a magie ohně . Jelikož jsem rozená knihomolka tak mi nebude dlouho trvat abych je přečetla .... |
| |
| Je zde nesmírné ticho a kld.. všude tu byl takoví příjemný pocit jak teplo domova.. Knížky jsio měla přečtený za dva dny.. jelikož Magie byly docela těžké knihy |
| |
| Když jsem přečetla knihy šla jsem se podívat k altánku na Fraua . Nikdo mi neřekl že tam nesmím ..... |
| |
| Mezitím co jsi ho pozorovla tak jsis všimla, že vypadá mnohem líp než když jsi přišla.. Dokonce se jeměn usmíval ze spaní.. Najednou ze dveří vyšel Sebastian a v ruce držel červenou ampulku.. vyšel po třech schodech a prošel modrou bariérou jako by nic.. sklonil se nad princem chvíli ho kontroloval a pak mu do úst nalill tu vodu... Princ začal kašlat a dusit se.. otevel oči a Sebastian se ďábelsky usmíval.. princ se pokusil posadit a vykašlával to co mu nalil do pusy.. slyšela jsi prince ,,Echm.. echm.. co.. cos.. cos mi to dal za sajrajt!'' chraptil princ.. Sebastian mu potihu něco řekl a princ si zase lehnul a Sebby nad jeho hlavou projel rukou.. v tu chvíli princ zase zaříznul jak socha.. Sebastian vyšel z modré bariéry a šel zpátky do dveří.. |
| |
| Trošku jsem se smála nad princovím projevem co se týče ampulky . Chvilku jsem se na něj ještě po sebastianovim odchodu dívala a pak jsem si sedla na břeh jezírka a dívala jsem se na dno .... |
| |
| Když jsi se zahlédla do jezera tak tě zalil pocit klidu a míru... nemohla jsi od něj odtrhnout oči.. vyděla jsi že je tam nějaký tunel.. dlouho jsi se koukala do jezera a najednou se dole něco mihlo... Za chvíli se to přibližovalo.. a pak se na hladinu vyhoupla krásný blonďatá, s fialovími oči a plnými rty mořská panna, měla zlatavou velkou ploutev a dlouhé kudrnaté vlasy jí splívaly na prsou... Začala spívat a vaše tváře sezačali přibližovat, její milí úsměv tě přitahoval jako magnet, nemohla jsi uhnout.. byla jsi jako v transu.. ta panna na tebe natáhla ruku a když tě držela za ruku a ty jsi se kolíbaly nad hlavinou.. v tom se jí její krásný obličej změnil v hrozivou vražednici a zuby jako upírka se jí vykoukali při jejím ďábelským usměvu... Začala tě táhnout pod hladinu... Stále jsi byla ztuhlá nemohla jsi nic dělat jen tě stahávala hloubš a hloubš.. v tom se ti začíná černat před očima a v tom se objelila červené koule a vrazila do panny která zaječela pustila tě a utekla před červeným světlem.. když jsi pod tou vodou vzhládla vzůru uviděla jsi jak k tobě plave Sebastian.. rychlostí blesku plave do hloubky kde tě předtlak řeže hlavu.. chitil tě a vyplaval s tebou rychle na břech... Položil tě dál od kamenů na břehu a žačal si upravovat svůj oblek.. |
| |
| D d d děkuju vám sebastiane. C c c c co to bylo ? Vykoktala jsem ze sebe a dívala jsem se na něj provinilím výrazem .. |
| |
| Nejdřív si upravil svůj oblek a pak se na tebe podíval zvláštním výrazem.. skoro jsi ho ani nepoznala.. Měl smutný výraz a oči upřené k zemi.. ,,Siréna.. vrah moří.. k tomu jezeru se nepřibližujte.. už nikdy beze mě!'' varoval tě tichým a trochu smutným hláskem.. pak šel spátky do svého pokoje... |
| |
| Když sebastian odcházel tak jsem za ním tiše špitla : Děkuju .....Potom jsem se upravila a šla jsem zpátky do knihovny učit se nová kouzla |
| |
| V knihovně jsi toho hodně přečetla ale knihy nikdy nic nenaučily.. dokud se je nenaučíš v praxi používat, tak knihi ti jsou slušně řečeno na hovno... už je pozdě v noci a všimla jsis že tady tvůj náhrdelník nefunguje... |
| |
| šla jsem do svého pokoje , lehla jsem si do postele a představovala jsem si že je v místnosti frau |
| |
| Ráno když se na tvých dveří objelij znak slunce bylo v jeskyňce ticho.. princ stále ležel za bariérou a Sebastian byl zavřený ve svém pokoji.. |
| |
| odebrala sem se k šachovému stolku a tam začnu pilovat strategii |
| |
| Za chvíli kolem tebe projde Sebby se smutným výrazem.. Vzal sipár knížek a šel zase zpátky |
| |
| Běžím za sebastianem a řeknu . Nepotřebujete s něčím pomoct ??? :-)) |
| |
| Sebastian se na tebe pdíval a zase na chvíli měl ten svůj vražedný pohled.. pak ale jeo vysy zmovlnily a chvíli přemýšlel na co bys mu byla dobrá... Po chvíli se tě zeptal.. ,,Ty ovládáš magii? zeptal se tě klidným a tichým hlasem, ale přes jeho vrozenou prozíravost a nedůvěru k cizím jsi poznala malou špetku smutku a zoufalosti v jeho hlase.. I přes to pořád měl ten svůj důstojný a úctnu vyvolávající vzhled... |
| |
| Noo ovládám ale prakticky nikdy mi ty moje kouzla nevyjdou tak jak chci .....řekla jsem sebast -chanovi |
| |
| Sebby se nad tvími slovy pousmál a na tváři se mu bjevil jeho ďábelsky šibalský úsměv, z kterého jsi jistě poznala, že ho trknul nápad.. ale jinak byl neprůstřelný... ,,Dobrá tedy.. pojďte za mnou..'' řekl svím tichým kidným a ďábelským hlasem a šel směr svůj pokoj po cestě ti říkal ,,Vím, že tím, že jste tu už jste zavázána životem nebezpečí a smrt bude na vašem dením pořádku.. Budu vás po dobu pobytutady dolu učit, aby jste tam venku dokázala přežít aspoň pár minut..'' poučoval sebastian.. |
| |
| Jen jsem sebastianovy poslušně přikývla a následovala sem ho ..... |
| |
| Když i otevřel velké dřevěné dveře do jeho pokoje... byl to veliký pokoj.. spíš nějaká pracovna.. měla dvě patra př stěně, jelokož stropy se zde nedaly stavit.. Byla tu velká knihovna, velký černý gauč a velký zakulacený stůl v rohu, kde byly knihy a různé lahve, kleštičky, krabičky s ingrediencemi a různé pergameny.. Nikde tu nebyla postel, a bylo to tu tmavší než v celé bílé jeskyni... Uprostřed místnosti na bílé podlaze byl černý kamený kruh a tan byl rozdělen na pětiny od prostředku kde byl menší kruh a v něm byl znak magie.. v ostatních pěti částech byly znaky živlu Voda oheň země vzduch blesky... Sebastian ti řekl, že si má udělat pohodlí a že trénink s ním neb ude žádná procházka růžovou zahradou.. budeš trénovat do udoru krve a bervědomí.. Sebastian se posadil za svůj stůl a dokončil tam nějaké studia a pak ti dal rozkazy.. ,,Budete dostávat úkoly, a až je splníte budete připravena..'' Sebastian ti dal roucho učence mágů.. už jedno máš je šedé s modrým páskem, ale to co jsi dostala teď vypadalo jinak.. měla jsi zpevněné nohy a mělo to krátké rukávy.. bylo to černá s červeným lemování krajů... ,,První úkol co dostaneš je.. urovnat mysl a duši..'' sebby tě odvedl k velkému kobrazci na zemi.. stoupl si doprostředka a na chvíli zavřel oči.. zhluboka se nadech a otevřel je.. oči mu svítily rudou barvou jako tvůj náhrdelník když je půlnoc.. Vtom se znaky na zemi rozzářily rudou barvou a lemování z růží okrajů se zalili rudou lávou.. ,,Tohle je od teď tvůj magický kruh.. při tréningu budeš jen v něm.. jinde nesmíš používat magii.. bude stimulovat bojové cvičiště a zkrotí tvé kouzla..'' višel z kruhu a ukázal ti aby jsi vešla dovnitř.. cítila jsi jak z něj plane síla.. ,,A k tomu tvému úkolu.. meditace! Musíš mít sehranou mysl a tělo.. budu tupoblíž a dohlédnu na teb, až uznám, že jsi z dokonalé meditaci, tvůj úkol skončil..'' Sebastian si sedl za svůj pracovní stůl a začal si lámat hlavu nad knihami |
| |
| bylo mi divné to co všechno sebastian řekl....poslechla jsem ho vlezla jsem do magického kruhu , sedla jsem si do tureckého dřepu , ruce jsem dala do úrovně ramen , pokoušila jsem se uklidnit svou mysl , uklidnit svůj dech a nanic nemyslet .. |
| |
| Když jsi v hluboké meditaci vnímáš všechny okolní zvuky a pozoruješ je.. nemyslíš ale při tom... Tvůj dech zpomalí a z meditace tě žádný dotek zvuk či provokace od sebastiana nesmí vykolejit od svích mirván... Je to opravdu těžké a v meditaci utáká čas rychleji... první dva dny se ti vůbec nedařilo, pak jsi dokázala opuštit všechny myšlenky.. další týden jsi se ponořila do hluboné meditace čas jsi nevnímala, al etu sílu a vyrovnanost v tvém těle jsi cítila... Jednou jsi uslyšela sebastianův hlas... Otevřela jsi oči a nepřišlo ti moc k údivu, že se vznášíš ve zduchu půl metru.. měla jsi čistou duši... |
| |
| S klidem a blaženým pohledem jsem se usmívala na svět okolo sebe . Uvnitř jsem měla skvělí pocit , byl to pocit z úspěchu ... |
| |
| Byla jsi v meditaci celích čtrnáct dní...'' řekl ti sebby První úkol jsi udělala úspěšně.. zítra ráno v 5 hodin tady... dostala jsi rozkaz a když jsi se zvedla a rozhlédla se kolem, viděla jsi jak za psacím stol sebbyho sedí princ a šibalsky se kření a skrývá se za knížkami... Sebastian přišel ke stolu vzal si knížku do ruky a chvíli stál vedle křenícího se prince, který se knížkou schovával před sebbym.. Vypadl komicky... Princ udržoval smích a když to málem pustil, Sebastian zvedl oči od knížky a zadíval se do místnosti, zase měl svůj hroziví pohled a křenícímu se princovi majznul knížkou přes hlavu.. princ se ještě víc začal řechtat a při tom vydával zvuky ,,Au..'' ale vypadalo to jako, že se počůrá smíchy... Sebastian hn edka odešel a podíval se při odchodu na tebe.. zavřel dveře princ se tam lámal na stole |
| |
| Páni , byla jsem ráda že jsem fraua viděla....... Ahoj Fraue , už je ti dobře ?Zeptala jsem se prince se štastným úsměvem na tváři , přistoupila jsem k němu a dodala jsem celá usměvavá.Sem ráda že ti nezmizel smysl pro humor...... |
| |
| Princ se uklidňoval ze záchvatu smíchu.. pak vztal a potvé narážce na humor tě dlouze políbil... přitáhl si tě k sobě a jednou rukou na zádech a druhou snižoval níž.. tě hladil.. Když jste se konečně oddělily princ tio zašeptal.. ,,Když tě mám, je mi skvěle..'' pošeptal tě a přitisknul si tě.. Pakn tě políbil a sedl si na židly k Sebastinovému stolu.. teba si přitáhnul na kolema.. ,,Slyšel jsem, že se zaučuješ u Sebastiana.?'' podotknul vesele Frau |
| |
| Jo , zaučuju se....řekla jsem Frauovi a dlouze sem ho políbila . Byla jsem ráda že už je mu líp , ale furt nevím co mu bylo . A tak jako tak tu zůstává spousta nezodpovězených otázek |
| |
| ,,No tak to na tebe budu muset dát pozor..'' řekl pobaveně Frau a šibalsky ti pomalu sundaval rukáv a hladil tvou jemnou ručku, a rukou pokračoval níž a níž.. zastavil se na prsou, když řekl... ,,Sebby má totiž trochu.. jak to říct.. brutální způsoby.. nějacížáci jeho trénink ani nepřežily.. ale jestli si ti Sebby-chan vybral sám.. tak to by v tobě mohl vidět nějakou naději...'' šibalsky ti říkal a při tom se ti dostal pod triko rukou a polibkami na tělo tě laskal |
| |
| vzhledem k tomu co se mi tady na zámku stalo mám pocit že mám devět životů jako kočka.řekla jsem pobaveně frauovi a pomalu jsem mu zajela rukou pod košili.. |
| |
| Princ se slastně podíval, jak miloval tvůj dotek... ,,Sedm životů jo? Vždiť ty jsi moje kočka...'¨zeptal se a pak šibalsky podotknul a při tom ti rozepnul vršek učenského hábitu a polibkami na tvá prsa se ti oddal jako beznadějně zamilovaný můž... |
| |
| Jo , sedm životů....protože......pokaždé se nějak do něčeho zapletu a když umřu tak se vrátí čas a já jsem živá . Třeba o úplňku , dívala jsem se ven z okna z kterého jsem vypadla a v tu ránu se vrátil čas na domu kdy si teprv odcházel z pokoje.... řekla jsem tiše Frauovi a začala jsem mu jemně cuchat vlasy.... |
| |
| ,,Hmm.. ty jsi mi ale samé tajemství..'' zamyslel se princ.. Pak zvedl hlavu zadíval se ti do očí.. Pak tě políbil... držel si tě pevně a rukou ti pořád šátral pod tričkem... ,,Kamiko.. víš že tě miluju..'' řekl po chvilce a šibalsky se usmíval... |
| |
| Přemejšlela jsem nad tím co by dělal sebastian když by právě ted přišel do místnosti.........pak jsem princovi tiše a téměř neslyšně řekla : taky tě miluju. a usmála jsem se |
| |
| princ se smál a při tom tě provokoval, pomalu tě začal lochtat... Pak princ zaostřil.. ,,Cítíš to?'' zeptal se.. |
| |
| Ne , nevim co myslíš :-)........aco ti vlastně bylo ????...zeptala jsem se frau a tak nějak jsem si nebyla jistá tím co bude následovat .. |
| |
| Frau se zamračil, pak protáhl obličej jako by ,,ksakra'', a pak se začel šibalsky smát.. vzal tě na rameno jako pytel a rychle s tebou vběhl za roch... honem tě obléknul a sledoval okolí pak tě zase vzal na rameno a přiběhl zpátky do stolu, posadil se na židly a tebe si vzal na klín... zaal udržovat smích a koukal do stropu... V tom se za vámi ozvalo ,,Nenápadný..'' tychý a klidně ďábelským hlasem za vámi stál Sebastian.. oba dva jste si stouply a Sebastian si uklidil stůl.. podíval se na prince který dělal blbýho, že o ničem neví... Pak Frau radši navrhnul, že byste mohliodejít.. vyběhl s tebou z pokoje.. |
| |
| Co to bylo ?Se smíchem jsem se ptala Fraua........po chvilce jsem zvážnila a řekla jsem : Tak co ti teda bylo ?Zeptala jsem se starostlivým hlasem a měla jsem tušení že mi to frau nechce říct |
| |
| Frau tě odvedl do nprostředních dveřích vedle tvého pokoje a tam byl pokoj prince.. Frau si sednul na svou postel, a rozepnul si košily.. vyděla jsi jak má nějaké ové šrámy, ale už jsou zahojený... Princ si lehnul zavřel oči a zhluboka vydechnul... Čekal až přijdeš k němu... |
| |
| šla jsem k němu |
| |
| Princ si tě k sobě přitáhnul a tak jste spolu ležely na jeho modré postely... ,,Někdo mě chce zabít..'' řekl ti.. ,,Nebít Sebastiana tak by se jim to povedlo minulí úplňek.. Byly to nějací nájemní vrazy.. Sebby po nich už pátral, ale nemá tolik času si to ověřit.. musel být totiž 24 hodin denně u mě..'' řekl ti co se to stalo a proč byl tak zničený že tak dlouho ležel.. |
| |
| Z hrůzou sem poslouchala Fraua a při tom když říkal že ho chce někdo zabít mi přeběhl mráz po zádech . Nezmohla jsem se na slovo , jediné co jsem byla schopna říct bylo : proboha. ........musím co nejdřív dokončit výcvik abych se mohla postarat o frauovou bezpečnost. napadlo mě , a na posteli jsem ho obejmula... |
| |
| Zbytek noci jste byly spolu... a tak jste trávily i tvůj výcvyk..bylo to opravdu tvrdé a někdy jsi se i složila... Princ byl pořád veselí a když byl úplněk tak se strácel se Sebastianem i z jeskyně... Princ ti poděkoval z atvou radu.. uvědomil si, jak moc mu záleží na Sebbymu a ty jsis všimla, že Sebastianovi tak trochu vadí když mu princ říká Sebby... Bylo tam krásně... ale tvrdý trénink byl hrozný... když tě Sebby procvičil v základní magii o měsíc později tě pozval v noci k němu do pokoje... Princ trávil víc asu se Sebbym ale i s tebou.. byly jste pořád spolu všichni tři... Když tě sebby pozval zhasnul kruh na zemi který svítil červeně jako moc Sebastianova.. řekl ti že teď se budeš muset všelijakými možnosti pokusit vložit vlastní enegrii do kruhu, a podle toho jaké barvy se rozzáří je určená tvá chakra.. buď zemní,vodní,ohnivá,blesková,větrá a podobně... Princ chrápal na stole a sebastian si sedl k němu za stůl a díval se do knížky... Kruh na zemi nezáří a ty stojíš uprostřed... teď to je na tobě... |
| |
| stoupla jsem si naproti kruhu , zavřela jsem oči , sklidnila jsem svůj dech a snažila jsem se nanic nemyslet . Jen jsem si představovala jak energie z každého kousku mého těla proudí do toho kruhu ... |
| |
| první pokus ti moc nevišel.. pravda je že už ovládáš dobře magii v prvním stpni, ale pokročilí a mistr s tebe ještě dlouho nebude... |
| |
| zkusila sem si stoupnout naproti kruhu , myslet na fraua a tím fajn pocitem že sem s ním jsem se zkoušela naplnit od hlavy až k patě |
| |
| Ani špetka.... Půl měsíce v prdel/i a ty jsi s tím vůbec nehnula... V knížkách jsi se dočetla o přesměrování energie ale nějakej podrobný nápis tu nebyl.. mohla jsi možnost přes krev a nějaký rituál nebo běhat půl roku okolo kruhu a spívat nějaký BONGO-ČOMBO obřadní píseň... Sebastian tinurčitě s ničím nenapoví, je opravdu přísný... |
| |
| V knížkách jsem se dozvěděla věci které mi sou asi tak na dvě věci.......Pak mě něco napadlo . Rychle jsem běžela najít tu elfku jestli by mi neporadila .... |
| |
| Elfka byla nejspíš ve svích pokojích do kterých se jde přes knihovnu.. ale tam se nesmí.. Také jsis všimla, že bude z nějakého urozeného rodu.. oslovovali jí Lady... |
| |
| Dobře zkusím se proplížit do pokojí té elfky ......snad mě nechytnou a snad když mě chytnou tak to přežiju ..... |
| |
| Dostala jsi se za dveře a oslepilo tě něco cos nečekala... Před tebou byl hluboký, zelený les se zvířaty.. ptáci tu spívají, lišky, jeleni a všemožní zvířata se potulovali po lese.. byla tam vyšlapaná cestička... dál do hlubokého lesa |
| |
| šla jsem po cestičce přičemž sem tiže volala : lady ? potřebuji se na něco zeptat... |
| |
| Šla jsi mezi vysokými stromy zarostlímé zelení.. Najednou jsi se objevila u velikého jezera s vodopádem a všude kolem byly divoká zvířata.. U toho jezera seděla elfka v lehkých bílích šatech a dívala se n amalého zeleného ptáčka co jí přistál na ruce... |
| |
| tiše jsem se připlížila a špitla jsem : dobrý den lady , omlouvám se že ruším ale potřebuji se na něco důležitého zeptat |
| |
| ,,Když slůvka sladká říkáš, hrozny nečekej spátky co dáváš..'' Elfka většinou mluvila v hádánkách nebo tím svím elfským způsobem mluvi... |
| |
| prominte já mám velmi důležitou otázku a když na to nepřijdu tak si asi budu muset uříznout ruku a zpívat půl roku u kruhu |
| |
| Povídej mé dítě, pokusím pomoci ti'' vybídla tě elfka.. |
| |
| Děkuji vám mnohokrát , uctivě jsem poděkovala elfce a pokračovala sem : Víte mám problém s tím kouzelným kruhem v kterém jsou znaky živlů . Nevím jak mám do něj přenést energii aby se projevil můj živel. Poradíte mi prosím ? |
| |
| Elfka se jemně usmála a chvíli přemýšlela.. pak se zahleděla do vodopádu a pak ti odpověděla... ,,Možná, že by tu byla jedna možnost.. Vidíš tohle jezero.. vidíš tenhle vodopád... když dokážeš přeplavat jezero a vlezeš na kameny pod vodopádem, a vydržíš tam po tři dny a tři noci meditovat, jen se svími zbrani... dosáhneš tak vyšší úrovně koncentrace energie..'' tiše ti řekla a usmívala se... Pak se zvedla a šla k jednomu z velkých kamenů.. ukázala ti na vodopád který byl přímo naproti vám... Pak se ztratila v lese |
| |
| Dobře , poslechla jsem elfku , přeplavala jsem řeku doplavala jsem ke kamenům pod vodopádem a na jednom z kamenů jsem začala meditovat . a meditovala jsem zde po dobu 3 dní |
| |
| Jkmile jsi se dotkla nahá vody, projel ti tělem nemožný chlad... Nejlepší bylo když jsi se rozeběhla a skočila po hlavě... musela jsi se začít hned hýbat jelikož to musela bít voda se stupňěm 0°C... Když jsi dorazyla na vlhké kameny, tak ti trvalo asi den ne jsi se vůbec dokázala přimět meditovat.. Kapky ledu do tebe bušily za ten den jsi omrzla a byla jsi ztuhlá, ale jakmile jsi se dokázala ponořit do meditace strávila jsi tam přesně tři dny.. Pak jsi otevřela oči a byla jsi přímo bdělá... viděla jsi dál než normálně, dokázala jsi vnímat všechno živí okolo a slyšela jsi mnohem dál... |
| |
| Doplavala jsem zpět na břeh , oblékla jsem se a vydala jsem se zpět do sebastianova pokoje abych zkusila znovu přenést energii. |
| |
| Ve velkém pokoji stojí Sebastian u kruhu a čumí do divné knihy bez písma, kterou už tak dobře znáš.l.. Tebe si nevšímal jelikož se zařekl, že dokud nedokážež další úkol nebude s tebou dál komunikovat.. |
| |
| Stoupla jsem si ke kruhu , zavřela jsem oči , sklidnila jsem svůj dech , představovala jsem si jak se rozzářil kruh , vyčistila jsem si mysl a vnímala jsem jak mnou prochází energie mířená do kruhu .... |
| |
| Stojíš uprostřed kruhu a jediná tvá myšlenka a celí kruh se rozzářil bílou barvou.. znaky změnily barvu na sytou modrou barvu a bílé okraje v kterých je vyryté zlaté znaky zazářily modrým světlem... Za chvíli jsi z kruhu vyšla a Sebastian se na tebe ďábelsky usmíval... |
| |
| Páni , já to dokázala , dokázala sem to !! Smála jsem se na celé kolo a čekala jsem co mi na to řekne sebast |
| |
| Od teť jsi se cítila už jako předtím... Sebastian k tobě přišel a jen řekl¨ ,,Zajímavé... Voda..'' podotknul a svůj ďábelský úsměv mu zmizel z tváří a zase to byl ten starej zlej Sebby pogratuloval ti a poslel tě povině spát, jelikož když vyčerpali účinky vodopádu vypadala jsi jako po pěkným flámu... |
| |
| šla jsem dle nařízení spát a nemohla jsem se dočkat až se zase uvidim s frauem a řeknu mu tu novinku :-) |
| |
| Prospala jsi celou noc a nic tě neprobudilo.. po ránu jsi byla polámaná, ale v základní magii kterou tě Sebby naučil perfektně je i základy léčení... Sebastian ti ale klade důraz že mág má určité množství energie, takže musí svou moc používat s rozvahou.. ikdyž Sebby zvýšil brutálním tréninkem tvojí energii a výdrž.. |
| |
| Když jsem se ráno probudila měla jsem stále skvělý pocit z faktu že jsem dokázala další úkol . Vstala jsem z postele oblékla si šaty , umyla se , učesala a šla jsem zaklepat na princovi dveře..... už sem mi po něm celkem stýskalo :P...Vyšla jsem z mého pokoje a zamkla jsem za sebou dveře na malý klíč který jsem si schovala . Došla jsem k princovím dveřím do jeho pokoje , třikrát jsem zaklepala na dveře a čekala jsem až mě frau pozve dál a nebo mi přijde otevřít . |
| |
| Dnešek máš volno. Z princového pokoje jsi nic neslyšela, za to, ale ze Sebastianového ano.. a dokonce máš pocit že jsi slyšela Fraua... Pak jsi slyšela i vření mečů.. Párktá frau jak se málem rozsekal o stůl... |
| |
| Zatukám na dveře sebastianova pokoje ... |
| |
| když jsi na dveře zaťukala všimla jsis že jsou pootevřené a jak jsi na ně zaťukala byly pootevřené.. |
| |
| Vlezu dovnitř a spustím : Prominte že rušim ale bylo otevřeno ........ |
| |
| Když jsi vešla dovnitř tvích slovů si nikdo ani nevšiml.. Viděla jsi Fraua jak šermuje.. ale s kým? byl na proti němu samotný meč a sám od sebe bojoval s Frauem.. což vypadalo zajímavě.. frau skákal po stolech a utíkal po skálách.. Sebastian seděl u sebe za stolem a ďábelsky se usmíval.. Princ si tě všimnul a zapoměl bojovat, létající meč odzbrojil meč fraua s přidržel ostří při jeho krku... Princ se smál a zhluboka dýchal očima pozoroval ostří při jeho krku.. Sebastian se se ďábelsky usmíval a lusknul prsty.. Meč ve vzduchu se vrátil do pochvy... Princ tam prohodil pár hlášek, že to se mu to šermuje když používá čáry a podobně... Frau se napil a položil svůj měč na stůl pak přišel k tobě už z dálky se usmíval a když přichvátal k tobě tak tě pollíbil.. ,,Chyběla jsi mi.. pojď..'' špitl ti do ucha a vzal tgě ven.. posadil se do altánku u jezera a tebe si vzal n aklín.. políbil tě a vyzval te k vyprávění kde jsi byla a co je nového... |
| |
| moc si mi chyběl !nejdřív sem řekla frauovi a pak jsem pokračovala :Splnila jsem další úkol a byl mi přidělen živel vody.....a co je novéh o utebe ? pobaveně jsem se ptala fraua při čemž jsem ho políbila natvář. |
| |
| ,,Pánečku.. stává se z tebe opravdová čarodějka..'' rejpal si frau.. ,,U mě nic nového, jen se snažím dostat zase do formy... Mám se Sebbym sázku že jakmile ho porazím v šermu jeho mečem ovládaný myslí, tak si s semnou zabojuje doopravdy...'' pochlubil se Frau a šibalsky se na tebe podíval, hluboce tě obejmul a políbil tě na rty... cCHoasane! |
| |
| tak to je super ...řekla jsem Frauovi . Chytla jsem jeho ruku a dívala jsem se mu s úsměvem do očí |
| |
| Když se ti podíval do očí měl zmilovaný pohled a stále větší touhu být s tebou... držel tě pevně za ruku a při tom tě políbil... Za chvíli uslyšíte krásný zpěv... tobě už hodně známí.. Byla to siréna.. ale tentokrát to znělo smutně a každýmu ke komu se to dostalo mu to trhalo srdce... Frau se smutně zamračil a jen si povzdych ,,Auu..'' díval se na jezero, kde na kameni v jezeru seděla mořská panna a zpívala s tváří nastavenou k slunci, které dopadá na jezero... |
| |
| proč to dělá ?zeptala jsem se fraua nechápavě a trošku smutně .... |
| |
| Frau se pořád díval na Sirénu a při tom ti tiše vysvětloval... Dnes je zatmění slunce... V tuhle noc pořádají lidé na mořích vzácný lov na mořské panny... všechny jsou propojený, a když nějaká panna umře rukou člověka.. všechny ostatní spívají, něco jako poslední odchod do prázdna... Jelikož panny se neberou jako stvoření boha, a ani vlkodlaci nebo třeba démoni.. všechny po smrti čeká věčné bloudění tmou... Proto mají tak dlouhý život..'' vysvětloval smutně... Pak se ale na tebe podíval a usmál se.. opřel si hlavu o tvá prsa a naslouchal žalostnému zpěvu Sirén... |
| |
| Frau měl hlavu na mích..........a já jsem ho obejmula a v objetí jsem ho držela pořád . Z toho co řekl mi běhal mráz po zádech . Po chvilce mi po tváři stekla slza . Možná protože mě vzal u srdce sirénin zpěv , možná proto že mi bylo líto fraua že se trápí , a možná ten důvod byl obojí... |
| |
| Když sluneční paprsky k ráno svítily na jezero bylo ještě brzo.. Ale jakmile se slunce rozzářilo zpěb sirén zkončil a zmizela hluboko v jezeře... Na princovu tvář dopadla tvá slza a on se hned zvednul, rukou tě pohladí po tváři, setře slzy a políbí tě.. princ se už usmívá a dával ti najevo, že není rád když tě vidí nešťasnou... V tu chvíli vylezl z pokoje Sebastian a došel až k jezeru...princ ho pozoroval, a nejspíš ani on nevěděl co má v plánu... Sebastian nedzvedl ruku, která byla pořezaná a celá od krve... toho jste si ani nešimly... kapky krve byrví jezerní sladinu a slunce v tu chvíli zalezlo... studený vítr se zvedl a najednou začalo pršet... Sebbyho ruka byla už v pořádku a v klidu jako by nic se vrátil do svého pokoje.. hladina jezera byla stále rudá po jeho krásné krvy a barvilo se to celí jezero... Bouřilo aproto tě Frau radši vzal do svého pokoje kde je teplo a hezky.. a taky postel... Frau byl unaven tak jstze u sebe ležely a při tom se líbaly.. a hlavně jste si povídaly... |
| |
| co to bylo ?zeptala jsem se tiše fraua na to co se stalo s jezerem a políbila jsem ho na rty |
| |
| ,,Nooo... podle toho co myslíš..'' princ měl zase svou dobrou nálada a ukázal ti že chce ještě pusinku... |
| |
| dala jsem fruovi ještě jednu pusu :-) a řekla jsem tiše :myslím to co udělal před chvílí sebastian .... |
| |
| Slastně se na tebe usmíval, a pak se zhluboka nadechl a zadíval se do stropu... při tom protáhl pysky a dělá jako že přemýšlí.. ,,Čoveče... já ti vlastně ani nevím... ale dělá to vždycky při zatmění slunce.. když dospívají panny... já to nechápu a Sebbík o tom nechce mluvit.. on není moc upovídanej...'' podotkl rychle Frau a pujčil ti jemný polibek... |
| |
| jemný polibek jsem princi vrátila a přemýšlela jsem nad tím co právě řekl .... |
| |
| Frau se tvářil spokojeně a držel tš v objetí na jeho pohodlné a velké postely... políbil tě na čelo a hrál si s tvými vlasy... ,, A mimochodem, už jsi se zeptala Sebbíka na ty tvoje sny?'' podotknul frau a v podstatě ti připoměl celou aféru s náhrdelníkem... |
| |
| vzdychla jsem si a řekla jsem : Ne nezeptal , mám dojem že momentálně by mi stejně nic neřekl....potom jsem si položila svoji hlavu na princovu hruď |
| |
| ,,Hnn.. ale podle mě tě má Sebbík mnohem víc radši než předtím... ale hlavně mu nesmíš začít říkat Sebby nebo Sebbík... já jen zkouším jak dlouho to vydrží...'' chychtnul si frau a hlavil tvou hlavu |
| |
| nechala jsem se od prince hladit . a jen sem tiše řekla : Já se to možná bojim zjistit .... |
| |
| Frau tě při tvých slovrch pevně stisknul k sobě a špitnul ti do vlasů ,,Nemusíš se bát.. co by se mohlo stát? Myslím, že maximálně by jsi se stala Vlkodlakem nebeo budeš odsouzena na pozbytek svého života jako sluha..'' podotknul irnicky s pobavením... |
| |
| být sluha by mi nevadilo , vlkodlak by mi taky nevadil , ale mám strach že třeba zjistit že jsem něco uplně jinýho . třeba někdo špatnej...řekla jsem tiše frauovi a přitiskla jsem se k němu jak nejvíc to šlo |
| |
| ,,Ty? to by nebylo možný... neboj se.. věř mi prosím.. určitě to nebude žádná takovázaplejtačka.. mám na to čich..'' řekl ti frau sebejistě a rukou tě vzal za bradu nadzvedl tvou hlavu a políbil tě... pak si zase lehnul do té samé polohy... ,,Když takhle přemýšlím... mám hlad..'' podotknul a zadíval se do stropu |
| |
| mám něco uvařit ??? :-) Sem služka vařit umím :-) Jen by to chtělo vědět kde tu je kuchyně. Podívala jsem se na fraua s výrazem typu : Asi jsem v nebi |
| |
| Celou dobu co jste tady zavřený jste se stravovaly jídlem od někud nenámo kde připravené... už jsi to prostě měla nachystané a většinou byly Švédský stůl ve společenské místnosti.... ,,o klidně bych si od tebe něco dal, ale tady není kuchyň takže to počká, až se od tut dostaneme...!! řekl lákavě Frau.. ,,Ale to si ještě chvíli počkáte!'' uslyšeli jste tichý hlas Sebastiana který se objevil u vaší postele, ty ses ho lekla, Frau byl jednoznačně zvyklí na jeho divný způsob žití... Sebastian držel dlouhou ampulku s vodou nachové barvy.. smrdělo to teda statečně a Frau odmítal tohle vypít... ,,To mě ani nehne..! Vypij si to sám..!'' dohadoval se když sedíte na postely a Sebastian stojí nad vámi... Princ znervouněl, jelikož uviděl Sebbyho ďábelský úsměv rýsovat se na tváři ,,Po..po.. počkej Sebby... c co chceš dělat..?!'' zeptal se koktavě Frau a pomalu couval od škodolibého Sebastiana.. Ten ho ve chvíli chytil položil ho na záda a násilím mu vlil tun humus do pusy.. držel ho tak dlouho dokud to nevypil.. pak ho Sebby úustil a Frau se s nechutným zvukem nejspíš šel napít vody. Sebby se narovna a s blaženým úsměvem si narovnal sako a zase zmizel.... |
| |
| vyběhla jsem za frauem abych zjistila jestli to na něm nenechalo nějaké trvalé škody ... :-) |
| |
| ¨Frau vypadal jako že se každou chvílisloží... Vypil asi dva litry vody a snažil se to všem možným zajíst, ale nemohl se toho zbavit.. pak ho začala bolet hlava a ve společenská místnosti se z toho složil k zemi s rukami na hlavě |
| |
| rychle jsem běžela k němu , zvedla jsem ho a říkala jsem nervoznim hlasem : fraue je ti něco ? Fraue ! |
| |
| Frau se na tebe podíval, byl celí zelený, a začal se unaveně smát ,,To je humus.. se mě snaží otrávyt nebo vylíčit?!" začal pobaveně a tiše nadávat.. Pak tě poprosil jestli bys ho neodvedla do jeho pokoje, že za chvíli to přejde a bude mu mnohem líp... |
| |
| vzala jsem si fraua okolo ramen a odvedla jsem ho na jeho přání do pokoje a tam jsem ho položila do postele |
| |
| Po chvíli princ vypadal líp, ale co jsi ho táhla vypadal na umření a pak se šibalsky usmál a přitáhnul si tě k sobě.. obejmul tě a hladil ti vlasy do kterých ti pujčoval polibky :P (je vychcanej jak svítiplyn) šeptal ti do ouška sladká slůvka a vyprávěl ti o Cromasanech... |
| |
| podívala jsem se Frauovi do očí , chvíli jsem se v nich stratila a když dovyprávěl pohádku tak jsem ho dlouze políbila .... |
| |
| Frau využl tvého polibku a začal tě lébat... Pak si tě přisunul ještě blíž k sobě a princ samou únavou usnul s tebou v náručí... Odbila 2 hodina odpoledna... |
| |
| Princ spal a držel mě v náručí , nechtěla jsem ho nijak budit tak jsem prostě jen zustala nehybně ležet a říkala jsem si že mě chytá křeč do zad :-) |
| |
| Když v tom princ ze spaní se přavalil na bok takže jsi byla před ním a on tě objal rrrrrrrrrukou... Princ to zařízl statečně a nevipadá to, že by se měl každou chvíli probudit... Spokojeně podřimoval |
| |
| vzhledem k mé křeči a vzhledem k tomu že bych si měla v knihovně najít něco o živlu voda jsem se opatrě vyprostila z objetí , vsala jsem z postele abych prince nevzbudila a šla jsem do knihovny |
| |
| V knihovně byly celkem jen dvě knihy co se týkalo vdoního živlu a to Magie vody, a Živel Magie, kde se popisují všechny živli... |
| |
| přečetla jsem si obě knihy a pak jsem se šla kouknout tiše jak je na tom princ |
| |
| Dveře k princi a tvé dveře byly zavřené a k Sebastianovy byly pootevřené... Frau chrápal v oblečení a botech v čistých povlečení... Zaříznul to jak dacan, ale ne jako babička, frau nebude takhle chrápat!!! |
| |
| nechala jsem fraua klidně spát . Jen jsem mu z velké místnosti přinesla svačinu a dala jsem mu ji nastůl do pokoje až se probudí... |
| |
| Když jsi vyšla od prince z pokoje šel kolem tebe Sebastian do svého pokoje¨ Jezýrko bylo zase čistý a všude byla zima jelikož venku vlýdne bouře.. |
| |
| šla jsem tedy do svého pokoje a začala jsem tam meditovat . nějak sem neměla nic lepšího na práci |
| |
| Dnešek ti ubjehnul rychle zrovna když jsi končila s meditací tak se před tvými oči válel Frau na tvojí postely... Když si všimnul že jsi se vrátila, tak se na tebe usmál a řekl.. Už neschci spát sám...'' bylo vidět, že je ještě pořád unavený, ale chtěl jen tvou společnost... |
| |
| pobaveně jsem fraua pozorovala a pak jsem si do něj rýpla :víš když nechceš spát sám tak mužeš jít k sebastianovy :-)) Usmála jsem se dala jsem mu pusu a dodala jsem ne , dělám si srandu nikam nechod :-)..... |
| |
| Frau se tvým slovum zasmál a docela ti podrazil nohy když řekl ,,Ale Sebbík už se mnou nechce spát, říká, že se moc rozvaluju a mluvím ze spaní..'' šibalsky se na tebe podíval vypujčil ti dlouhý polibek a pak tě chytl za ruku a popřál ti dobrou noc a sladké sny... Dokonce měl na sobě i pyžamo... |
| |
| Začala jsem se tiše smát , lehla jsem si vedle něj a koukala jsem do zdi :-) |
| |
| Druhý den ráno jsi se zase měla hlásit u Sebastiána... když jsi se ráno probudila Frau byl pořád zachumlaný v peřiách... Jakmile jsi se pokoušela vstát Frau tě rychle ztáhnul spádky k sobě objal tě a chvíli se s tebou mazlil s polibky... |
| |
| obejmula jsem fraua , dala jsem mu pusu a špitla jsem mu do ucha : sebastian mě zabije když se neohlasim :-))) |
| |
| Frau zabručel s něčím, že tě nepotřebuje... pak si tě držel jako klíště dalších pět minut a na konec tě teda neochotně pustil jen když mu daruješ dlouhý polibek... |
| |
| dlouze jsem ho políbila se slovy : Já pak přijdu...oblékla jsem se a vypálila jsem se hlásit |
| |
| Sebastian tě hnedka zprdnul, že jdeš pozdě... Dneska ti předel tvoje vlastní roucho novice mága... mašomodro bílou barvu a byl dlouhý s pevnými kalhoty... OLd teď máš mistra na rady nebo na pomoc, ale od teď se budeš vlastně učit sama.. už nebudeš služebnicí na zámu ale královská společnice... Můžeš se vydat do světa a nazbírávat skušenosti, nebo zllstat na zámku a tam si taky toho užiješ... Z krátka ti je pravé křídlo otevřené ale k tomu jsi dostala pravidla že na chodbách se nesmí mluvit a podobní blbosti... Z knížek si postupně vyber nějaké kouzlo a na cvičištgi v pravém křídle budeš postupňě trénovat... Než ale bude SEbby spokojený musíš se naučit jednu věc, jinak tě nebude dál učit... Chůze po vodě... stačí soustředit svou energii na nohy a pak se jen soustředit... po dlouhém tréninku začneš chodit automaticky... |
| |
| řekla jsem že na to budu myslet a odešla jsem do svého pokoje za princem abych mu řekla o tom že bud mužu do světa nebo bejt kralovská společnice |
| |
| princ ještě pořád rozespalí byl rád že tě vůbec vidí se vracet.. Vzal si tě k sobě do postele a na tvá slova odpověděl.. ,,A jak jsi se teda rozhodla?'' zeptal se ještě se zavřenými oči frau... |
| |
| No myslím že asi zůůstanu na zámku ....řekla jsem polorozespalému frauovi |
| |
| Na tváři se mu zobrazil úsměv a otevřel oči... Byl rád, že tu zůstaneš a docela se mu ulevilo... Frau z tebe začal sundavat oblečení a všechno možný co u sebe máš.... |
| |
| Byla jsem ráda že je princ štastný a byla jsem ráda že se snim budu dál vídat . To co frau momentálně dělal sem si vubec nevšímala a prostě sem se nechala , celkem mě zajímalo kam tim míří .... |
| |
| Frau tě začal líbat a laskat... za chvíli jste leželi nahý vedle sebe a Frau tě pomalu dobýval... Muchlovali jste se potom to pokračovalo i na milování.. při tom se ti díval do očí a pomalu tě hladil po tvářích... Když jste skončily zrovna byl čas na oběd... Frau ti snášel modrý z nebe a šeptal ti sladká slůvka... líbal tě po těle... pak ležel na zádech s tebou v náručí a oba dva jste nahý pod peřinou... Frauovi kručí v žalůdku... |
| |
| Dlouze jsem fraua políbila a špitla jsem mu tiše do ucha : Nechceš se jt náhodou najíst ? :-) |
| |
| ,,Ale jo, něco k snědku by bodlo...'' odpověděl ti Frau a za chvíli jse šli do společenské místnosti pro nějaké papů.. frau tě držel kolem pasu a Siréna na váš smutně koukala... |
| |
| Byl mi nepříjemný ten sirény pohled , ale bylo mi jí i líto.....Frauovi to ovšem očividně náladu nekazilo... |
| |
| Když jste tak jedly.. objevil se za vími Sebastian s dobrou správou.. za tři dny se od tut dostaneme.. Byla jsi tu přes tři měsíce.. tři krásné měsíce s Frauem a Sebastianem... Sebby řekl, že usí dodělat nějaké jeho výzkumi a pak můžou jít... Bylo vzláštní, že se po nich nikdo neschání ani rodiče... a při tom nikdo nevěděl že jsou tady... Sebby dal princovi nové léky, ale ty už vypadaly i chutnaly poživatelněji... Frau s tebou šel k Sebastianovi a tam ho zase frau provokoval.. párkrát se popral s mečem, několikrát dostal knhoupře kebuli, ale byla tam zábava.... Bylo vidět jaký jsou přátelé... |
| |
| pobaveně jsem sledovala ten párek "šašků"....Opravdu mě proně v tuhle chvíli jinej tytul nenapadl . Dobrá nálada mě ale rychle přešla , vzpoměla jsem si na sirénu a šla jsem se kouknout k jezírku tak abych byla v bezpečné vzdálenosti |
| |
| Siréna byla krásná mladá dívka, když zrovna nebyla proměněná nabestii... seděla na malí skalce v jezýrku... byla nad hadinou od prsou a výš... tváří otočeno k tobě ale zahleděná do slunce si potichu zpívala smutnou píseň... |
| |
| podívala jsem se na ní , usmála jsem se a pak jsem se vrátila za frauem a sebastianem |
| |
| Zrovna když jsi vela d ovnitř uviděla jsi jak princ vysý ve vzduchu nohami vzůhu a snží se mečem zranit Sebbíka ktrý stojí před ním a ďábelsky se usmívá.. Frauova čepel na něj al enedosáhne... Komicképodání price by každýho pustilo do kolen... |
| |
| Dívala jsem se na ty dva a pochvilce jsem se začala smát , a měla jsem co dělat abych se nepočůrala smíchy . Po chvilce jsem se přestala smát a pouze jsem pobaveně fraua a sebyho sledovala |
| |
| Sebbyho oči zazářily červenou barvou a princ spadnul na zem.. Princ se chvíli válel na zemi a pokoušel se zvednout.. Sebastian se k němu otočil zády a šel ke svému stolu... Frau se přikrčil jako když lev číhá na antilopu.. a když byl sebby zády rozeběhl se na něj a skočil mu na záda.. ale přesně v okamžiku doteku se Sebastian přesunul těsně za něj, takže se Frau natáhnul.. skočil do prázdna a rozbil si hubu... Tam se válel při tom se smál a říkal mu jak je vychcenej... Sebastian nad ním jako vždy sloup stál a ďábelsky se usmíval... Vedle tebe z ničeho nicc přistál obrovský červeno zlato oranžoví pták s dlouým barevným peří, a očima ze zlata... Sebastian se podíval k tobě a ptákovi a šel k němu... Když šel k vám vyděla jsi jak Frau se škodolibě usmíval a zase vypadnul ale tentokrát šel na něj pěstmi.. Na sebbyho tváři si nezaznamenala, žádné soustředení, nic, ale najednou se blesku rychle otočil k Frauovi který byl už u něho a sebby se Fraua dotknul dvouma prstama na čelo a Takovou sekundu to nic nebylona pak jsi ucítila naprostý tlak v místnosti a Frau odletěl vzduchem přes celou místnos a badoural do zdi... Chvíli vypadal, že to nerozdejchá ale pak se začal smát.. ,,Dobrá... jak chceš. Když budeš používat magii tak já budu taky používat své tajné zbraně..'' rozeběhnul se na Sebbyho, který už byl skoro u tebe a ptáka.. běžel se šibalským úsměvem.. už byl docela potlučený, ale nějak nechtěl prohrát... Když tě viděl tak se zastavil a začal se usmívat jako by ,,Já nic!'' |
| |
| Pobaveně jsem pozorovala frau a nahodila jsem usměvavý výraz který říkal : Co tu probůh vivádíte ??? Pak jsem ještě chvilku pzorovala fraua a po určité chvíli mou pozornost přitáhl ten pták |
| |
| Sebastian se dotknul ptáka a on schořel... Pak šel spátky kolem prince a škodolibě se smál na fraua.. Frau ho pozoroval jako, že ho jednou dostane... Pak se šibalsky usmál rychle přiběhnul k tobě políbil tě a rychlostí blesku vyrazil na Sebastiana s křikem... Párkrát na něj skočil ale Sebby se vyhnul, pak si vzal Meč a vyrazil na neozbrojeného sebbyho a zády k němu... Seby se jen natočil oby jedním okem vyděl ostří a to se Frauovi rožhavilo v ruce... který ho upustil a začal ječet a foukat si ruku... Sebastian se postavil čelem k Frauovi a řekl..¨ ,,Ale ale.. princi, to vás vaše neschopnost dohnala k takovím ubohostem? Takhle zákeřně jste mi chtěl bodnout kudlu do zad?'' musel si Sebby do Fraua šťouchnou a poškádlit ho... ,,To se mi líbí..'' podotknul s ďábelským usměvem na tváři a šel zase ke svému stolu pracovat... Frau se na něho šklebil a pak se pokoušel zvednout měč, jenže byl pořád rožhavený... Frau na sebbyho křikl.. ,,Tu zákeřnost jsi mě naučil ty..'' křenil se Frau a sebby mu jednoduše odpověděl ,,Já vím...'' tiše a spokojeně dodal Sebby, bylo vidět, že v těhle stránkách se vyžívá... |
| |
| Furt jsem tiše pozorovala ty dva a upřímě řečeno : až tady v jeskyni mi došlo že sebastian až takový kakabus nebude. Pak jsem se sebrala a šla jsem si vyzkoušet tu chuzi po vodě . Prostě sem si stoupla zavřela jsem oči a zkoušela jsem přenést energii do nohou |
| |
| Najednou jsi se čvachtala v jedovým jezírku.. Jako Mág vody, jsi ucítila jak tlak a uvukové vlny od tvebe se šířili dál po celém jezeru i dál do tunelu hluboko v jezeru... Ucítila jsi, jak něco zachytilo tvůj pobyt ve vodě a rychlostí blesku se to začalo přibližovat k tobě... |
| |
| rychle jsem vylezla z vody..... |
| |
| Venku byla ještě větší zima, než když jsi byla v té vodě.. Za chvíli se objevila Siréna, prohlédla si, že jsi už na břehu a pak se svím smutným obličejem pomalu spouštěla pod vodu.. |
| |
| vykašlala jsem se na to a šla jsem do svého pokoje kde jsem se jako předchozí usadila na koberec a začala jsem meditovat |
| |
| K večeru jsi slyšela při meditaci další rány... Najednou se zeď ve tvém pokoji rozletěla a před tebe se natáhnul Frau a lapal po dechu, byl celí od prachu a pořád se tak křenil.. Podíval se na tebe a začal se smát.. ,,Já..já se omlouvám, ale.. no přemluvil jsem Sebbyho aby s semnou bojoval..'' kašlal a při tom se ti to snažil vysvětlit.. Když jses podívala na tu díru.. tak jsi vyděla tunel skrz všechny pokoje a na konci stál Sebbastian, rovnej jak sloup se svím zlým obličejem a neměl ani škrábanec... Frau se pokusil zvednout a po několika neúspěšných pokusech to vzdal a přitáhnul si tě k polibku... |
| |
| Pomohla jsem frauovi stát a řekla jsem ironickým a vymátým hlasem na tu díru ve zdi : Tohle teda uklízet nebudu......Řekla jsem polosmíchem a pozorovala jsem fraua a střídavě sebastiana |
| |
| Sebastian se svím kameným obličejem se jen ďábelsky zašklebyl a zmizel za skálou která se obnovila v pokojech..... Frau se na tebe zašklebil a řekl.. ,,Neboj.. Sebbík tyhle stěny se mnou rozbil už několikrát..'' zašklebil se a objal tě.. díval se ti doočí a čekal na tvou reakci co by právěn kouzelné skály... |
| |
| Tvl. Řekla jsem na ty poskládaný skály a pak jsem Frauovi dala pusu ..... |
| |
| Frau ti polibik opětoval a nehodla se tě pustit.. Za chvíli jste byly v postely a milovaly jste se... Druhý den ráno... Pondělí Dneska se máte vrátit do paláce... Ale až za tři hodiny.. takže si musíš zbalit věci, a připravit se k odchodu... |
| |
| Asi bych měla vstát a sbalit si věci , ale nějak se mi nechce...Nakonec jsem se odhodlala a pokoušela jsem se vyhrabat z postele |
| |
| Ráno jste se všichni sešli ve společenské místnosti.. všichni dostaly čisté oblečení... Dostala jsi oblek mága a královského společníka... Byly to dlouhé splihlé šaty s volnou sukní až na zem s tmavě modrou barvou a v pasu byl bílí pás, který uprostřed vysel až ke konci sukni na zem.. rukávy byly dlouhé až na zem a okraje rukávů a výstřibu byly bílé barvy jako pásek... Výstřich byl oválný ke zlomu ramen... v pravém rukávu jsis všimla že je skyrý místečko pro kudlu nebo hůlku.. podle toho jestli budeš chtít něco takového používat.. Princ měl bílí královský oblek a sebby pořád svou černou uniformu... Elfka se s vámi rozloučila a řekla, že ty musíš odejít první.. Stály jste před dveřmi kde je na zdi nakresená dívka s červenými oči.. Elfka k tobě přišla a políbila tě na čelo.. zatemnilo se ti před očima a dál si už nic nepamatuješ... Probudila jsi se v noci v nějaké neznámé místnoti na postely... Na stěně byly erby a pověšené šavle... Po chvíli jsi zjistila, že to bude nejspíš princův pokoj.. jelikož ležel vedle tebe.. |
| |
| Podívám se na fraua , lehnu si na bok a přemýšlím nad spoustou věcí : Proč sem jen já blbá lezla do tý jeskyně , ted budu mít doživotní následky......A co vubec dělám tady ??? atd..... |
| |
| Princ se ze spaní přitulil k tobě a špitl něco o olivách... Druhý den ráno tě princ probudil se šibalským úsměvem, jelikož jsi zjistila, že jsi polonahá a princ si hraje na tvém nahám těle s bílou růží.. |
| |
| Podívala sem se na Fraua , usmála sem se na něj dala jsem mu pusu a řekla jsem : Neměla bych jít taky náhodou pracovat ? :-) |
| |
| ,,Pracovat? Vždyť pracuješ..'' pousmál se a daroval ti růži s polibkem... Sluníčko vysvitlo a konečně jsi zahlédla krásné okna a teplé barvy... |
| |
| Tak tahle práce se mi líbí...Řekla jsem šibalsky frauovi a přitulila jsem se k němu... |
| |
| ,,Mě taky..'' podotknul princ a pohladil tě po tváři... Za chvíli princ zase zaostřil začal se řechtat a přikryl tě peřinou pak jsi uslyšela Sebastiana jak se objevil u vaší postele, věděl že tam jsi, ale byla jsi polonahá takže tě princ přikril i s hlavou aby jsi se stačila obléknout... ,,Frau.. musím s tebou mluvit..'' řekl Sebby divným, a zle naladěným tonem... Frau souhlasil a Sebby podotknul něco, že by se měla peřina na Fraovi posteli dostavit za ním o dvanácté odpoledne, aby jí dal noví pokoj... |
| |
| když opustili pokoj začala jsem se rychle oblékat , pak jsem za sebou zavřela a šla jsem najít nějaké hodiny abych si ohlídala dvanáct hodin .. |
| |
| O dvanácté když bylo se za tebou objevil Sebastian až jsi se ho lekla... |
| |
| tvl já se lekla..řekla jsem a čekala sem co mi sebastian udělá nebo řekne... |
| |
| Sebastian se na rtebe zle zatvářil dal ti pokyn ať jdeš za ním... Teď jsi zjistila, že jsi ve třetím patře v pravém křídle... Sebastian tě zavedl do prvního patra na konec a tam byly obytné pokoje...Dostala jsi pokoj na kraji číslo 6.. Cestou ti vyprávěl... Zde nemusíš být v pokoji do půlnoci ale nesmýš dělat bordel... už nebudeš uklízet ani nic jiného... Přidělím k tobě parťáka se kterým budeš plnit úkoly a trávit čas... Jsi mág a tak dostaneš bojovníka.. Dostaneš i svého koně.-. běš za šafářem a řekni že tě posílám, ale až později... Tak a teď myslím, že tohle už nepotřebuješ..'' vzal ti náhrdelník a ukázal ti na dveře tvého pokoje... byl to velký pokoj.. větší než ten špajs jako před tím... Byl to tmavší pokoj.. jelikož pokoje v pravém křídle se mění podle majitele.. si mág a pro to tam máš knihovnu a starověké ruiny.. stůl a velkou fialovou postel... dvě křesla a na zdech byly tapety z čarovných run... Sebby hned jakmile jsi vešla do pokoje zmizel |
| |
| Vydala sem se za šafářem a když jsem ho našla tak jsem mu řekla že mě za ním posílá Sebastian.... |
| |
| Můžeš se jít podívat do stájí, do kumbálu v obytných prostorech sluhů nebo ve zbrojnici v levém křídle... |
| |
| šla jsem se podívat do stájí ..... |
| |
| Šafář tam seděl na bedně zrní ve stínu a jako vždy byl protivný jak svítiplyn.. ,,Co tu chceš kryso!' |
| |
| posílá mě za vámi sebastian ! řekla jsem rázným hlasem a říkala sem si jaká kryso ??? |
| |
| ¨Ten starej mrzoun se postavi a začal do tebe šťouchat holí.. ,,Co zvišuješ hlas na staré lidi!..šťouch.. Kde je nějaká úcta ke starším..šťouch.. Ty cucáku!! A co po mě chceš!!..šťouch..'' A vycenil na tebe zuby a vražedným pohledem čekal co s tebe vypadne.. |
| |
| Sebastian mě za vámi poslal kvůli koni . A docela bych ocenila když byste do mě přestal štouchat tou holí . A hlas jsem na vás nezvýšila .......řekla jsem klidným hlasem šafářovi , a s kameným výrazem jsem čekala co bude |
| |
| Šafář do tebe šťouchnul holí ,,'Já do tebe nešťouchám!! A přestaň si utahovat ze starších chlapče!'' zařval svím chraplavím a zlým hlasem.. Chytil tě za ucho a táhnul níž za sebou... táhnul tě za sebou do stáje... Nejspíš se s ním nemá cenu hádat.. Šafář hluboce oddychoval a pomalu kulhal k jednomu boxu a otevře ti dveře.. Vešla jsi do vnitř a viděla jsi tam koně... tak střední velikosti.. určitě tu byly i mnohem větší koně.. Ale zase tenhle měl krásný oči a vznešený rysy tváře měl světle hnědou barvu a hřívu s ohovem dlouhé a bílé barvy.. měl silné nohy a pevnou hruď.. prohnuté boky, které byly znakem vytrvalosti a síly.. Kůň dobrý do hrubého terénu.. Ale jeho elegantní vzhled mu nijak nebránil ho používat běžně...  |
| |
| pohladila jsem koně po hlavě , dala jsem mu mrkev a při hlazení hřívy jsem řekla : Je krásný ! |
| |
| Koni jsi se značně líbila, začal se o tebe hlavou otírat a chtěl drbat za ušima.. pak ti hlavou ukázal na cedulku na jeho boxu ,,Klisna Amanuela Silidio do Kaprio mento Wolidantga amelie Sonba'' a pod tím bylo ,,zkrátka Wanda'' Šafář už odešel a ty už nemáš co na práci... Na koni můžeš vyjet až uděláš jezdecké zkoušky... Dostala jsi i jezdecký oděv.. byly to černé šaty, které zahalovali celé tělo, ale myslím, že když pujdete dělat nějakou černlou práci v noci, tak určitě nepujdeš v šatech.. to si musíš obstarat sama.. jelikož se v nich nedá skoro vůbec hýbat... Dostala jsi také hnědé jezdecké sedlo pro začátečníky a výzbroj koně taky.. když budeš chtít něco nového na koně budeš si to muset koupit sama.. Zatím tam na něm máš staré věci... Za chvíli k tobě přiběhlo malé dítě.. byl to chlapec, který žil ve stájích.. měl otrhané šaty a byl špinaví řekl ti že ti Sebby vzkazuje, že tvoje jezdecká zkouška bude dneska v 6 hodin večer.. jsou 3.. A setkáš se tam i se svím parťákem.. |
| |
| Vydala jsem se před zkouškou do obchodů abych si koupila nějaké oblečení na koně... |
| |
| Máš u sebe 1000 zlatých.. Jezdecké kalhoty profesionální vzor kostky : 500 zlatých Jezd. kalhoty prof. vzor tečky: 560 zlatých j.k.p. vzor ve dvou barvách dle libosti: 1000 zlatých j. k. normální šedé, černé, bílé, modré: 350 zlatých a 40 šelingů kožené hnědé: 100 kožené černé: 150 jezdecký trikot volný ozdobený: 430 zlatých j.t. na tělo dlouhý černý, šedý nebo modrý: 460 zlatých kožený trikot kolem prsou z černé kůže: 600 zlatých z hnědé kůže: 500 zlatých kožený trikot s pásky přes krk z černé nebo hnědé kůže: 805 zlatých boty kožené pod kolena černé nebo hnědé: 300 zlatých jezdecké boty profesionální vysoké : 1000 zl. j. boty prof. krátké: 900 zl. rukavice kožené černé: 40 zlatých r. k. hnědé : 20 zl. Z čené kůže to je kvalitnější, j epružnější a pevnější, za to hnědá se nemusí tolik čistit ae rychle se zničí... ,,Co si dáte mladá paní...?'' zeptal se tě mladý pěkný muž, s pekáčem buchet na břiše a delší vlasy k uším a velké hnědé oči.. Mile se na tebe usmíval a čekal co bys chtěla ;-) |
| |
| Běžela jsem rychle domů kde jsem našla tetičku ivetku a ptám : ahoj prosímtě pučíš mi 90 chechtáků ??? |
| |
| Jakmile jsi vlezla do dveří uviděla jsi svojí tetičku ivetku a tetičku rosalinu jak se pěkně nakládají v lihu... Zpívali si a vyprávěli... ivetka byla červená jak rajče, v ruce tekilu a několik flašek rumu... Když tě viděla hned začala ,,Heej, Kamno! Dáš si taky tenhle dobrej matroš.. hehe..'' smála se tetička ivetka a rosalina tam popotáhla indiánské dýmky trpaslíků... To jsi poznala že byly k opilosti ještě sjetý... Tetička na tvou prosbu se zasmála a pokusila se zvednout ze stolu ,,To víš že ano zlatíčko.. daruju ti mou zásobu na nejhorší časy.. hihi.. to kdyby nám došla pálenka.. Haha..'' dokolébala se k poličce v kuchyni a mrdla s sebou a zem... otevřela dvířka.. teda spíš je vyrvala a držela vyrvaný dvířka od skříňky v ruce.. vyndala velké růžové prasátko a vyrvaný dvířka se pokusila zase zavřít.. ,,Do prdele kdo rozbil ty dvířka!!'' nadávala pro sebe když se podívala na urvaný dvířka ve své ruce.. Pak se pokusila vstát což tlustému malému trpaslíkovi moc nejde, ale po několika pádech stála tetička ivetka na svích nohách... Dokolíbala se k tobě a pořád se sfetovaně usmívala pak ti ukázala prasátko a začala na něj mluvit ,,Čuníku!! dej páníčce zlaťáky.. čuiníku?!'' začala třást s prasátkem, když porcelánová socha ne a né cokoli udělat máchla rukou tetička a zařvala.. ,,Svině pujdeš do guláše...'' a při tom prase upustila a to se roztřískalo o zem... Bylo tam kolem 500 zlatých.. které se teď rossipali po podlaze ,,Čuníku? Ty spíš?'' šťopuchala na hlavu prasátka která se tolik neroztřískala.. pak se tetička rosalina rozřechtala až se málem dusila.. ivetka stratila rovnováhu a dva metrácy prošli na porcelánovém praseti.. tetička znovu usedla ke stolu a začala popíjet... Ty si máš vzít ty zlaté... |
| |
| vzala jsem si zlatáky poděkovala sem tetičce a mazala sem do krámu |
| |
| V obchodě tě zase přivítal ten krásný muž s buchtami na břichu, rozepnul si košily aby se mohl chlubit svími svali a naklonil se k tobě.. ,,Takže jsi se vrátia, ke mě? Hmm to už něco znamená..'' flirtoval s tebou ten muž ,,Říkej mi Dastan.. a co by sis přála krásná slečno?'' ptal se tě namakaný muž.. |
| |
| jdu si koupit : jezdecké kalhoty z černé kůže , kožený trikot s pásky přes krk z černé nebo hnědé kůže , černé boty pod kolena , a černé kůžené rukavice ..... |
| |
| Dobrá tady to máte slečno stojí to 1295 zlatých.. fíha, vy máte, ale útratu... zase se někdy stavte'' rozloučil se s tebou Dastan |
| |
| děkuju , nashledanou . čapla jsem svoje věci upalovala sem na zámek , tam sem si hodila věci do pokoje a letěla sem jako blesk do jízdárny |
| |
| V jezdeckých šatech jsi šla do jízdárny.. jenže jsi tam došla v půl šesté ale tam tě jeden voják sprdnul, kde máš koně? Od teď je tvůj a je to na tvé zodpovědnosti jak si ho osedláš.. |
| |
| běžela jsem pro koně , osedlala jsem ho , vykartáčovala , dala jsem mu mrkev a šla jsem s ním do jízdárny.. |
| |
| V šest začala skouška.. bylo tam další dva mladí jezdci a byly tu před tebou takže jseš poslední... Zatím co jste čekali jste se seznámily... Jeden byl člověk jménem Aragon, měl černé delší vlasy a tmavší pěst s velkými hnědými oči... Byl milí a vtipný.. dalo se s ním normálně povídat, a ten druhý byl mladý elf s dlouhými bílími vlasy a fialovími oči.. nebyl moc upovídaný, ale také se s ním dalo mluvit, byl sice chytrý jak rádio ale takoví elfoví bívají... jmenoval se Legolas... Aragon měl velkého hnědáka a Legolas krásnýho bělouše... První šel Legolas.. prošel za půl hodinny celím tréninkem, a pak šel Aragon, vypadla že se v sedle narodil, celou zkoušku zvládl za necelích 10 minut... Pak přišla řada na tebe.. seděla jsi v sedle Wandy a vyrazila jsi ke dveřím na otevřenou jmízdárnu, která se hodně podobala cvičišti.. byly to ruiny velkého bojiště, s vysokými sedačky jako v coloseum.. písek tu byl hustší a tmavší, než v coloseum.. to aby se koně nepropadaly... Přišel k tobě a k tvému koni, velitel jezdeckého oddílu a správce stájí.. Byl to starší muž, ale v dobré kondici.. Byl to vtipálek a rád si povídal... jmenoval se Sten.. Mezi tím co kontrolovali tvou výstroj a zdraví koně si s tebou povídal... Řekl ti co máš udělat a časoví limit není... Musíš projít všechny překážky a na jeho povel měnit rychlosti.. Vždycky ti ukáže rukou jako rychlost máš dát... Když bude ruka vodorovně znamená to krok, jakmile jí zvýší je to klus, když ještě zvíší je to cval.. a když jí bude mít rovně nad sebou znamená to trysk ( nebo li vše co z koně vymáčkneš), je to ale složité, musíš dávat pozor, jak je na tom fyzicky kůň vždycky když se v trysku zhorší jeho poslušnost a vačne zhluboka oddychovat, musíš zpomalit... Zkouška začala.. Nejdřív děláš kruhy, malí kruh i velký kruh pak spirálu a různé jiné cviky... pak tě vyzkoušel v pobídkách všech kroků... Celou tuto zkoušku jsi zvládla za půl hodiny... Pak tě Aragon se Stenem pozvaly na skleničku do jednoho z hostinců ve městě... Najednou za sedbou uslyšíš známí hlas... ,,Ale ale... koho to tu vidím...'' smál se za tebou tvůj rodinný kámoš Jack přezdívaný Mrd ho.. |
| |
| Otočila jsem se na Mrd ho , vykulila sem oči a začala sem zděšená koktat : C c co co ty tu děláš ?! Křikla jsem na něj , pak sem se otočila k aragonovi a stenovi a řekla jsem půjdu ráda ... |
| |
| Sten i Aragorn ti řekli, že pujdou uklidit koně a za deset minut se sejdeme u stáje a ukážou ti tajný východ ve hradbách, aby jsi nemusela chodit přes velkou bránu kde to je k hostinci dál a ještě bys byla všem na očích.. Jack se na tebe zašklebil přišel k tobě a políbil tě na tváře.. ,,Strašně dlouho jsme se neviděli Kamí.. A teď budem spolu v týmu..'' zašklebilů se na tebe Jack a dal ti maňana do ramene... |
| |
| Otočila jsem se na Jacka se smíchem jsem mu vpálila facku a řekla sem : tohle máš za tu pusu ! pak jsem se smíchem odkráčela uklidit wendy do stájí a oddsedlat . Potom jsem vyrazila do hostince... |
| |
| ,,Zítra v sedm ve stájích..'' zařval na tebe Jack při tvém odchodu... Pak jsi se ve stájích postarala o Wandu a při tom stál Aragorn u tvého boxu a při tom ti vyprávěl o jeho zážitkách s Legolasem... Dozvěděla jsi se že Legolas je výborný lučišník a znají se s Aragornem už pár let.. chodily s polu po světě a nechávali se najímat... Vyprávěl ti vtipné historky a co se mu muselo uznat, že má vysoce vyvinutý smysl pro humor... Když jste šli do hostince vedli tě za stáje skrz zahrady a hluboko v leso parku, za houštím byly malé a úzké dveře... Byly v hradbě a úzká chodba pro jednoho člověka vedla až do hloubi města, kde stál jeden velký a hlučný hostinec... slyvilo se tam a pilo.. Úplně v rohu jste měli svůj kulatý stůl, tak jste se posadily a za chvíéli přišel číšník.. |
| |
| u čísníka jsem si objednala sklenici vody při čemž jsem aragonovi a stenovi vysvětlovala že sem vegetarián |
| |
| ,,Hmm... takže vegetarián jo? To máš v tomhle království docela blbý.. tady přece mají tu nejlepší dušenou krůtí šunku...'' začal se chvátat nad jídlem Aragorn.. a Sten si objednal další rundu.. |
| |
| Jéé sry já chtěla říct abstinent :-))) se smíchem jsem zdělila chlapcům a pak jsem tiše poslouchala jejich debatu |
| |
 | Aragorn a Sten byly pěkně upovídaný a měli rádi zábavu.. Aragorn si nemohl odpustit takovou příležitost... ,,Tak ty jsi abstinent cooo... lamo..'' provokoval a šťouchnul si do tebe.. Pak si do sebe hodil rundu a smál se ti.. Sten tě přemlouval, aby jsis dala aspoň jednoho panáka.. |
| |
| nechala jsem se přemluvit , hodila jsem do sebe jednoho panáka , vyplázla jsem na aragorna jazyk , zaplatila jsem číšníkovi útratu , rozloučila jsem se s chlapci a vydala sem se zpět k zámku |
| |
| Před zámkem jsi viděla nějaké dítě.. pozdě v noci se plížilo ulicí k zámku.. Měsíc zářil a hvězdy svítili... noční pták už dávno vilít a tak byla všude tma kterou prořezávali jen hořící pochodbě... |
| |
| Šla jsem k dítěti a milým hláskem jsem řekla : Copak tady děláš ? |
| |
| Dítě se tě leklo otočilo se na tebe a uviděla jsi malého chlapce s černými vlasy a modrými oči.. Vyjeklo a když tě uvidělo rozběhl se pryč, ale svími bosími nohy zakopl o kámen a schoulil se do klubíčka bolestí při které si držel nohy.. |
| |
| běžela jsem k němu , a zeptala jsem se : je ti něco ? co se ti stalo ? |
| |
| Chlapeček zařval ,,Néé, néé nesahej na mě zrůdo!'' schovával se kluk do klubíčka před tebou.. všimla jsis, že je docela podobný tomu chlapci ze stájí.. |
| |
| Podívala jsem se na chlapečka ustaraným způsobem a řekla jsem : Já nejsem zrůda. Tak máš stou nožkou něco ??? |
| |
| Chlapec tě odtrhnul ,,Ne! Nech mě být! Jsi zrůda! Jsi elf! Zrůdo! Nech mě být'' řval chlapec a pak se pokusil vstát a utíkat.... Kulhal, měl naražený palec.. a tebe se spál.. |
| |
| Podívala jsem se směrem k chlapcí , doběhla jsem ho dala jsem mu 10 zlatých a běžela jsem do svého pokoje kde jsem se převlékla do modrých šatů........ |
| |
| Když jsi se převlékla... otočila jsi se ke dveřím a právě jsi uslyšela zacvaknutí zámku.. Stál tam Frau a ukazoval ti kopii klíče kterou dostal od Sebastiana.. Šibalsky se usmíval a na jeho prstu se houpal klíč od tvého pokoje... |
| |
| šla jsem k němu vytlemená jak vánoční stromeček a zeptala sem se k: Proč máš ten klíč ??? řekla jsem a koukala jsem s překvapeným výraz na tváři |
| |
| ,,Proč? No protože se mi stýskalo.. a stačí vědět jak uplatit Sebastiana..'' řekl ti sváděcím tonem a pomalu ti sundaval šaty... Začali jste se líbat a dostali jste se až do postele.. |
| |
| začala jsem fraua též vslíkat a nechala jsem od něj líbat |
| |
| Druhý den ráno Středa.. Ránno jsi se probudila a na hodinách bylo 7.. V sedm hodin jsi měla být ve stájích... Ale Frun tě nechtěl pustit.. ležela jsi na jeho hrudi a on tě držel v objetí a líbal tvé vlasy... Hladil tě po zádech... |
| |
| Políbila jsem Fraua a tiše jsem zašeptala : Musím do stájí .... |
| |
| ,,Ehmm.. ty pořád někam musíš..'' podíval se na tebe smutně Frau, ale pak tě políbil a znova zalehnul... |
| |
| Promin , řekla jsem frauovi a začala jsem se oblékat |
| |
| Když jsis oblékla fialové šaty z domova a vyšla jsi, princ tě zase chytil za pas a přitáhl si tě.. objal tě v sedě a ty jsi pořád stála, takže jeho hlava se opírala o tvé břicho... Princ se šibalsky usmál a zeptal se... ,,Nejoblíbenější barva?'' čekal na tvou odpověď a při tom tě hladil v objetí... |
| |
| skoro všechny barvy ....řekla jsem s úsměvem princi a řekla jsem : Teď už vážně musím jít ....... |
| |
| Princ se na tebe zatvářil překvapeně a pak tě přitáhl k polibku... Potom tě pustil a nechal odejít byl smutný z tvé nejasný odpovědi a lehl si zase do postele zády k tobě... |
| |
| Ve dveřích jsem se otočila šla jsem zpět k princi a špitla jsem mu do ucha : Bílá a fialová . Pak jsem ho políbila na tvář a vy dala jsem se ke stájím s tím že jsem cestou odpočítávala andělíčky jelikož mě zabijou za to že jdu pozdě ... |
| |
| Frau se na tebe usmál... Když jsí doběhla do stájí, nikdo tam nebyl, až na Jacka který se opíral o vrata stájí a klepal nohou... vypadal jako docela rozčílený... Ze stájí jsi slyšela hluboký hlas Stena a klidný Legolase... Starali se o koně a při tom se bavili.. Když tě Jack uviděl, tak se k tomu vyřítil nadupanej jako rockerskej bejk ,,Máš hodinu zpoždění! Přišla jsi o oficiální rozdělení do skupin od kapitána stráží a mám pro tebe dobrou zprávu máme číslo 7'' ( informace.. číslo sedm se v této zemi bere jako číslo ďábla a smrti.. mágové ho zase označují magické číslo, vrazy svaté číslo a vesničané číslo ďábla..'' ,,Teď když už jsi se uráčila přijít můžeš zase jíz zpátky cvičit ty tvoje čáry máry Kamno!'' naštvaný Jack ti naschvál řekl přezdívkou tetičky ivetky... U dveří jsi viděla chlapce ze stájí jak tam míchá směs pro koně... |
| |
| dala jsem Jakcovi manana a řek : Tak se nečerti :-) a šla jsem zpět za frauem na můj pokoj |
| |
| Frau ležel na zádech s rukama za hlavou a díval se do stropu.. Když jsi vešla podíval se na tebe očima a usmál se.. ,,Se ti stýskalo jo..'' podotknul a pořád ležel ve stejné polože... |
| |
| Jo jasně že jo .....řekla jsem mu s úsměvem , sedla jsem si vedle postele na zem do tureckého sedu a začala jsem meditovat ...... |
| |
| Frau se nenápadně posadil a jelikož o meditaci nic nevěděl, tak si myslel že jsi v nějakém transu.. Políbil tě na pusu, pak na krk a snižoval níž a níž.. při tom ti rozvazoval šaty.. Šibalsky se usmíval a čekal až dáš najevo, že jsi při smyslech.. při tom tě líbal a postupoval pomalu níž a níž... |
| |
| Po chvilce jsem otevřela oči , chytla jsem se pevně fraua a začala jsem se sním líbat |
| |
| Frau tě přehoupnul na postel tak že ležíš ty na zádech a on na tobě.. sundavá ti šaty níž a níž a při tom tě líbá po těle.. postupuje níž stejně jako sundavá šaty.. Když jsi nahá a princ se vrátil zase nahoru k tobě tak tě políbil a ještě chvíli jste se líbali.. při tom tě hladil po těle... Pak se na tebe podíval šibalsky se usmál a pošeptal ti.. ,,V jedenáct u jezerního altánku..'' rychle se zvedl a utekl z pokoje... Nechal tě tam nahou a rozdělanou.. |
| |
| oblékla jsem si na sebe kouzelnickou robu a šla jsem do knihovny šprtat se new kouzla |
| |
| Jsi v knihovně a právě tam dva tví bývalí spolupracovníci uklízely prach.. |
| |
| Slušně jsem ty dva pozdravila a pokusila jsem se najít nějakou magic knihu kde by psali nějaká kouzla |
| |
| Našla jsi knihu o historie vody a základní kouzla vodního živlu.. |
| |
| Koukla jsem se do příšlušné knihy a začala jsem hledat bojová kouzla , přičemž jsem si hlídala čas ..... |
| |
| Našla jsi základní bojová kouzla... ° Vodní koule z energie malá - vytvoříš vodu z ničeho nic pomocí své energie obtížnost: střední.. ° Vodní koule malá - vytvoříš malou kouli když je v tvé přítomnosti zdroj vody obtížnost: velmi lehká °Vodní koule střední - vytvoříš střední kouli když je v tvé přítomnosti zdroj vody obtížnost: lehká ° Vodní koule velká - vytvoříš velkou kouli když je v tvé přítomnosti zdroj vody obtížnost: lehká ° Vodní koule obrovská - dokážeš vytvořit kouli ze veškeré vody když je v tvé přítomnosti zdroj vody obtížnost: Mistr ° Vodní koule střední z energie - vytvoříš střední kouli ze své energie obtížnost: težká ° Vodní koule obrovská z energie - vytvoříš kouli o jaké koli velikosti z energie obtížnost: Mistr ° Vodní šipky z energie - vytvoříš ostré vodní šipky obtížnost: těžká ° Vodní šipky - vytvoříš ostré vodní šipky když je v tvé přítomnosti zdroj vody Toto jsou základní bojová umění.. ty dokážeš zatím ovlládnout po dlouhém tréninku velmi lehké a lehké Obtížnosti: Velmi lehké Lehké Střední Těžké Velmi těžké Novic Mistr (nejvíšší povolená úroveň) Černokněžník (zakázaná úroveň) |
| |
| vybrala jsem si : °Vodní koule střední - vytvoříš střední kouli když je v tvé přítomnosti zdroj vody obtížnost: lehká |
| |
| teda chci : ° Vodní koule z energie malá - vytvoříš vodu z ničeho nic pomocí své energie |
| |
| teda né z energie ale když je poblíž zdroj vody ..... |
| |
| Popis: Musí být poblíž zdroj vody.. Stoupneš si co nejblíže k němu a nastavíš ruku nad ním pak soustředíš svou energii a musíš vnímav vodu ze zdroje... Pak si v mysli představíš jak se všechna možná energie z tvého těla zmrští do koule a napojíš své vnímání na zdroj vody... |
| |
| Potom jsem běžela do zámeckých zahrad kde jsem si stoupla k jezírku a vzpoměla jsem si na slova v knize : Musí být poblíž zdroj vody.. Stoupneš si co nejblíže k němu a nastavíš ruku nad ním pak soustředíš svou energii a musíš vnímav vodu ze zdroje... Pak si v mysli představíš jak se všechna možná energie z tvého těla zmrští do koule a napojíš své vnímání na zdroj vody... Udělala jsem přesně to co v knize psali a čekala jsem až se účinek dostaví... |
| |
| Poprvé se ti to nepovedlo, vůbec nic.. při asi desátém pokusu se z jezírku k tvé ruce vyzvidla kapka vody.. ale takhle malou kouli nejspíš na mysli neměli... Už je sedm v noci a jsi už celá spocená a unavená... |
| |
| běžela jsem rychle na pokoj kde jsem se vykoupala , učesala , umyla si zuby nastavila jsem si budíka na 10 v noci abych pak stihla doběhnout do altánku a do tý doby než zazvoní budík jsem si šla dát šlofíka ........ |
| |
| Budík ti zazvonil přesně v deset a zároveň tě probudilo odbití hodin desáté v noci.. |
| |
| upravila jsem si šaty vlasy a běžela jsem do altánku .... |
| |
| Dorazila jsi k jezernímu altánku při normální chůzi deset minut před jedenáctou.. Jezerní altánek byl ozářený a jeho krásně bílá struktůra z růží dodává romantický nádech večera.. Najednou si za sebou uslyšela Fraua ,,Jsem rád že jsi přišla..'' objal tě ze zadu a políbil tě na krku když odhrnul tvé vlasy... |
| |
| Po líbila jsem fraua na rty a dodala jsem : A co si vlastně potřeboval ??? |
| |
| Frau ti nic neodpověděl a zavedl tě do jezerního altánku... Byla tam připravená večeře pro dva při svíčkách.. A krásný výhled na hvězdy.. ty měsíce v jeskyni jsi už dlouho neviděla hvězdy.. a princ tě usadil políbil tě a usadil se naproti tobě... ,,Tadááá..'' řekl nadšeně a ukázaln ti co tu je Kuřecí polévka s knedlíčky a Pečený losos s nádivkou.. pak desert.. jahodovo tvarohoví koláček.. k pití ti nabídnul bílé či červené víno, té nejlepší kvality.. talíře na stole byli čistě bílé a nádobí stříbrné. Na tvém talíři je bílá růže, a vedle talíře jsou ubrousky ve tvaru labutě.. Myslím, že je jasné kdo to připravoval. |
| |
| Podívala jsem se nadšeně na prostřený stůl a řekla jsem : Páni.... Pak jsem se podívala na víno a řekla jsem : Víš já sem abstinent , když si dám víc jak dvě skleničky tak nevim co dělám .... |
| |
| ,,Hmm, ale to je dobré vědět..'' šibalsky se smál a nalil ti.. Dali jste se do jídla.. Když jste to spapali Frau si přisednul k tobě a pujčil ti polibek :P Pak ti podal velký balík a políbil tě... |
| |
| Podívala jsem se překvapeně na balík .....pak jsem se šibalsky usmála na fraua , políbila jsem ho a zeptala se s úsměvem : Co v tom je ?????????? |
| |
| ,,Dárek..'' smál se na tebe Frau a pohladil tě po vlasech.. Pozoroval tě jak se tváříš a co uděláš.. |
| |
| Otevřela jsem dárek a vykulila jsem na něj s úsměvem oči |
| |
| Na tebe koukal úplně noví semišoví plášť s kápí z tmavě fialového semiše a za vnitř byl ze světlě narůžovělého sametu... |
| |
| Podívala sem se na plášt , usmála jsem se , políbila jsem frauaa , a řekla jsem : Je krásný , děkuju ! a usmála sem se |
| |
| po zbytek večera jste si povídaly a pozorovaly hvězdy.. Když jsi slyšela odbíjet půlnoct, tak jste se šli projít zahradou, kde bylo osvětlení a podzimní čas už profukoval takže tě princ zabalil do jeho saka... |
| |
| Po dívala jsem se na fraua , chytla jsem se ho za ruku a šly jsme dál |
| |
| Dostaly jste se až do princova pokoje, a víš co jste dělali do ránna ;-) Ráno bylo prvního listopadu... Frau se brzo ráno vymluvil že má nějaký povinosti a vypařil se od tebe... |
| |
| Oblékla jsem se , vzala jsem si plást co mi dal frau odešla jsem do svého pokoje , do skříně jsem si dala plášt a šla jsem k jezeru v královské zahradě kde jsem opět začala trénovat to kouzlo s malou vodní koulí...... |
| |
| Po týdnu tréningu si udělala kouly velikosti pěstí, malou kouli se popisuje jako velikost melounu.. Už jsi vylepšila své soustředění a kouzla v praxi ti jdou lépe než sedění v knihovně... Když jsi dokončila trénink jednoho dne, když už máš ze sebe opravdu radost, jelikož ti to jde rychleji, všimla sis, že tě Sebastian sleduje z druhé strany jezera... hned ale zase zmizel.. S Frauem jste trávily skoro každou noc... |
| |
| Odběhla jsem do knihovny , a přečetla jsem si jak se dělá kouzlo : °Vodní koule střední - vytvoříš střední kouli když je v tvé přítomnosti zdroj vody obtížnost: lehká a pak jsem šla na svůj pokoj |
| |
| Po dosažení malé koule, které poznáte, že se na ní objeví kruhy ve fialové barvě a zmizí za dvě vteřiny... pak se už nebude navyšovat.. Jakmile bude malá koule kompletní pro zvíšení efektu dejte nad ní obě ruce a pomocí zaříkadla se pokoušejte zvýšit její velikost přidávání dalších malích koulích dohromady jakmile vytvoříte nějakou velikost, bude ve vás zabudovaná velikost, takže pak pujde samo vytvořit už tak velikou kolik jí navíšíte přidáním dalších malích... |
| |
| když jsem si přečetla kouzlo , tak jsem odběhla do mého pokoje , kde jsem si sedla na zem do tureckého sedu a začala jsem meditovat |
| |
 | Za chvíli ti někdo klepe na dveře... |
| |
| Šla jsem ke dveřím a otevřela je... |
| |
| Stál tam Jack a šibalsky se usmíval.. ,,Nazdár černokněžníku..'' utahoval si z tebe.... |
| |
| Nazdár ty rádoby bojovníku ....vrátila jsem mu drzou poznámku a pak jsem pokračovala : Co potřebuješ ? |
| |
| ,,Prej se máme dostat za paroháčem..'' řekl ti s úsměvem... |
| |
| za jakym paroháčem ježiši??? Řekla jsem Mrdhovi a nahodila jsem výraz typu : Že ty sis zase jednu šlehnul.... |
| |
| Začal se smát... ,,Za kapitánem královských stráčí Bernovi'' vysvětloval ti a při tom ti řekl, že se máš převléknout do něčeho co si bereš na misse.. ,,Myslím, že bude naše první společná misse...'' šťouchal do tebe Jack a nechal tě ať se převlékneš... |
| |
| vezmu si na sebe to co mám na koně a jdu za mrd hem |
| |
| Když jste šli tak ti Jack vysvětloval proč se mu říká paroháč... ,,To víš.. má pěknou ženu na to, že je to taková ohyzda...'' smál se při vaší cestě.. |
| |
| hmmm zvláštní.......řekla jsem Jackovi tak aby to vypadalo že sem ho poslouchala, ale ve skutečnosti neposlouchala . Byla jsem myšlenkama někde úplně jinde , byla jsem myšlenkama u frauau |
| |
| Kapitán vám dal úkol v terénu.. Měli jste za úkol dojet k jední zřícenině starého chrámu a najít tam zvláštní artefakt, kdetý udajně ukradl gang vrahů.. A pro to dostanete s polu ještě tým 5... Je 8 večer a do ránna máte být zpátky s artefaktem který vypadá jkao skleněná dýka s velkým rudým kamenem... |
| |
| nasedli jsme na koně a jeli jsme ke zřícenině. když jsme tam dojeli tak jsme to mezi troskami začali prohledávat |
| |
| Tým 5 nebyl nikdo jiný než Aragorn a Legolas... Celou cestusi poslouchala vtipy a příběhy od Aragorna... Když jste tam dorazily nebyla zde ani duše Legolas navrhnul, že se rozdělíte ty pujdeš s tím Jackem na horu... po schodech které byly polorozpadlé jste stoupaly... Na hoře byl kruhovytí výčlenek, Jack se naklonil a podíval se dolů.. zařval na Aragorna že tu nikdo není... Najednou ale na vás vybafli dva po zuby ozbrojení muži a jeden začal bojovat s jackem a druhý po tobě začal házet kudly,,... |
| |
| kudlám jsem se vyhýbala a pak jsem z boty vytáhla svoji stříbrnou dýku s kterou jsem bojovala od dětství a rozeběhla jsem se sní proti tomu týpkovi |
| |
| Jack se svím soupeřem dostal daleko od tebe a tvůj soupeř byl obrovský, zarostlí bar, s jizvami a křivími zuby... Za pasem měl dvě velké šavle, které vytáhnul když jsi se na něj vrhnula.. Zasmál se tvé mrňavé dýce a s příšerným smíchal šel proti tobě... Sekla jsi po něm a on se vyhnul... rozmáchl se šavlemy a ty jsi se přikrčila.. poodešel od tebe kousek dál a hodil nečekaně po tobě jednu ze šavlí, která tě přišpendlila ke skále skále za roh tvých šatů... |
| |
| začala jsem odpočítávat andělíčky , přičemž jsem se pokusila se vyprostit z přišpendlení..... a ještě jsem vlastně na toho typa zařvala : gavariš parusky ?? ani nevim proč jsem to řekla |
| |
| Ten maník se na tebe podíval a nechápal, nejspíš inteligencí nepřekýpal... Z té šavle jsi se, ale nedostala, a tak se k tobě pořád přibližoval ten zarostlej maník... Kdyžjsi napočítala všechn dvanáct a zavřela jsi oči... Nic... za chvíli je otevřeš a nikde nikdo... Přiběhl k tobě Jack a začal.. ,, Jsi v pořádku?? A co se tu placatíš na skále?'' divně se n atebe podíval svími krásnými a obrovskými hnědými oči... Zjistila jsi, že už vůbec nejsi přišpendlená a vypadáš jako totální magor... Když jste šli spádky všimla jsis že tam kde jsi stála s tím bojovníkem je na zemi černý prah, který hnedka rozfoukal vítr... |
| |
| podívala jsem se na jacka a řekla sem : jak si to udělal ? Měla jsem být kaput... |
| |
| Co jsem udělal? Jo to, no to víš byl to ukrutej souboj ale toho trpalíka jsem schodil z římsy.. ale jak jsi se zbavila toho obrfa??'' začal kecat až mu huba mlela jako kolovrátek.. Dole byl Legolas a Aragorn, našli artefakt a jsou naštvaný jelikož jim do svačiny spadnul trpaslík... Do ránna jste dojely zpšt a kapitán byl nadšen, každému dal měšec se 100 zlatích a měli jste volno... |
| |
| šla jsem se převlíct do purpurových šatů a šla jsem to zaříznout jelikož jsem celou noc byla vzhuru |
| |
| Probudila jsi se přesně na dvanáctou hodinu... je to docela kševt válet si šunky v zámku a za každou prácičku dostat tučné odškodné... Máš zase volno na neurčito.. |
| |
| šla jsem k jezírku v zámecké zahradě , kde jsem si tréovala tu malou kouli |
| |
| Za dnešek jsi s ní moc nehnula jen asi o dva kapky.. Dnesky byl těžky vzduch takže se těško dělala magie a ospalost dolehla i na ty co vstaly na oběd... Je 7 hodin večer... |
| |
| odkráčela jsem do svého pokoje , tam jsem se převlíkla do noční košilky navržené od vypravěče a začala jsem meditovat :-) |
| |
| V tvém pokoji zářili létací koule okolo jedné větší kterí se také vznášela... společně představovali sluneční galaxii... Pak ti někdo zaklepe na dveře.. |
| |
| dojdu v noční košili otevřít ke dveřím... |
| |
| Před tebou stál puget bílích růží.. bylo jich 14.. měli dlouhé nohy s bílími kalhoty a ramena s tmavě modrým svetrem... |
| |
| podívala jsem se udiveně na ty růže a jen jsem ze sebe vydala : wow. pozvala jsem ty růže s nohama a ramenama dovnitř ....=) |
| |
| Růže si schovávali svůj obličej a nabídli se ti aby sis je vzala.. Když jsis jí teda vzala a dala do vázy vedle postele nožičkám a ramenům bylo smutno... ,,Ahoj poklade..'' pošeptal ti frau když tě ze zadu objal.. otočil si tě k sobě a políbil tě.. pak kývnul na růže a řekl ,,Budu tě milovat tak dlouho, dokud všechny nezvadnou...'' šibalsky se zasmál a začal tě líbat |
| |
| podívala jsem se na fraua a řekla jsem : a co když zvadnou ? zeptala jsem se smutně a pak jsem jen šibalsky dodala : leda že by byli umělí........a začala jsem fraua tež líbat |
| |
| Neodpověděl ti a vůně čerstvích růží prozářila pokoj... Frau ti začal sundavat noční košilku a pomalu tě pokládal na postel... Při tom ste se líbaly a dál ot pokračavalo velice zejímavě... |
| |
| při líbání jsem se mu dívala do očí a začala jsem mu sundavat svetr... |
| |
| Frau tě nechal si s ním dělat co chceš, značně se mu líbilo, když se o něj někdo stará a nějak to neskrýval... Políbil tě a podmanil se tvá vůli.. při tom tě líbal po těle a rukou dotýkal zakázaných míst.. teda né pro něho... |
| |
| začala jsem mu sundavat i košili kterou měl pod svetrem a pak jsem mu sundala spodek oblečení........když už na sobě nic neměl tak jsem si hrála s jeho vlasy... |
| |
| Frau si taky hrál, ale ná jenom s vlasy... Bouřlivá noc => druhý den ráno.. třeba pátek ;-) Oba jste spali jak dacani, jelikož to byla energetická noc.. Když jsi se ale probudila, princ ti ležel na břiše hlavou a jedna ruka na tvé noza a druhá na tvých ňadrách.... |
| |
| trošku jsem se začala neslyšně smát... nechtěla jsem fraua budit tak jsem si jen skrátka a dobře čučela do blba a konkrétně do stropu |
| |
| Za chvíli se Frau narovna a přitulil se k tvému obličeji... políbil tě a zase usnul,,, ze spaní se usmíval jak malé dítě.... |
| |
| dívala jsem se jak spí . vypadal jako nevinátko ....málem jsem tomu pohledu i uvěřila =) |
| |
| ¨Když se blížila desátá hodina tak \frau poprvé otevřel oči... rozkoukal se usmál se alehl si na tebe a přidržoval se rukama aby nebyl těžky... Opřes si hlavu čelem do tvho dekoltu a vypujčil ti pír něžných polibků.. |
| |
| chvilku jsem se smála a pak jsem si začala hrát s jeho vlasy |
| |
| zvednul hlavu aby se ti mohl dívat do očí... pak tě políbil na pusu a začal se mazlit... Nechtělo se mu moc vztávat, a jelikož jsem tvoje milovaná sestřinička takže někde právě zaklepal na dveře... |
| |
| podívala jsem se na fraua a řekla jsem tiše : mám jít otevřít nebo ne? |
| |
| Frau jen v klidu dřímal v tvém objeti a něco zamumlal... |
| |
| nechtělo se mi vyklouznout z frauova náručí tak sem křikla : kdo je tam ? |
| |
| ,,Barack Obama a celé království země nezemě...'' ozval se sargastycký hlas Jacka |
| |
| Ježiši co chceš Jacku ? Křikla jsem polootráveným hlasem na mrd ho a přitom jsem princi dala několik polibků =) |
| |
| Princ se jen zavrtal ještě víc a za dveřmi se ozvalo ,,No a to ti to mám říct přes zavřený dveře?!'' křikl Jack Viděla jsi jak se Frau zamračil a řekl ti ,,Kdo to otravujje, je hlušnej jak tetička Suzí po Silvestru...''otevřel oči a posadil se pak se podíval n atebe... |
| |
| pošeptala jsem frauovi do ucha : alé jeden rodinej kamarád.... Potom jsem zas nasadila hlasitej hlas a křikla jsem na mrd ho : ano , ano přesně tak , řekni mi to přes zavřený dveře , já kvuli tomu z postele nehodlám vylejzat . křikla jsem se smíchem a pak jsem se "přimazlila " k frauovi |
| |
| ,,Ty seš mi, ale dobrák.. to jsou způsoby... řeknu to tetičce ivetce.. že ty tam máš nějakýho chlapa.. no přiznej barvu miliny!!'' provokoval tě Jack a klepal ti na dveře.. přik tom z vedlejšího pokoje jsi uslyšela nějaký hluboký hlas.. ,,Zavřee zobáky..!!'' a pak Jak trošku ztišil... |
| |
| co ti je dotoho , a ted to vyklop i přes zavřený dveře a zbytečně to neprodužuj , křikla jsem na mdr ho |
| |
| ,,Nene, nesu ti vzkaz a ten nebudu hulákat na celé chodby a...'' nestihl to doříct jelikož jsis ani nevšimla, že Frau si vzal na sebe kalhoty a jen s nima šel otevřít dveře,,, Jack se zarazik a nevěděl co dělat... ,,Je to tak důležitý, že nás rušíte pane?'' řekl naštvaný frau a jack se nemohl vykoktat.. |
| |
| rychle jsem si oblíkla noční košily , přiskočila jsem ke dveřím a řekla jsem jackovi : tak mi ten vzkaz dej , a jestli si kámoš tak budeš držet pusu. se smíchem na tváři jsem řekla jackovi |
| |
| Jack se usmál a rozespalej Frau ještě moc nechápal co se to tu děje... ,,Jasně.. a mimochodem, vidiť své sestřičce ať si ze mě nedělá poštovního holuba..!'' řekl s usměvem nsa tváři dal ti růžoví dopis a radši rychle odešel... |
| |
| zatáhla jsem fraua dovnitř , posadila jsem se s ním na postel a otevřela jsem dopis... |
| |
| Otevřela jsi dopis a tam stálo Má drahá sestřičko.. Chtěla jsem se tě jen zeptat jestli náhodou s někým nechodí Sebastian, nebo jestli se o mě zmínil.. Ale teď to méně důležité.. Prosím vrať se domů.. všichni těntu potřebujeme a hlavně já.. tetička ivetka si nastěhovala tetičku rosalínu k sobě a propadli alkoholu a drogám.. čož mi nevadí tolik.. Dlouho jsme nejedli žádné pořádné jídlo a uklízet musím i já.. Víš chci tě ještě upozornit, že jsem tak trochu nucena tenhle dopis napsat jelikož mě dospělí slíbily nové šaty když ti napíšu.. to víš.. Já osobně ani nechci aby jsi se vracela.. dostala jsem tvůj pokoj a spojila jsem ho s mím, takže mám teď obrovský růžoví pokoj.. no není to skvělé? Ano to bude asi všechno.. pápá Kamí.. tady Kana :P Když jsis dočetla dopis Frau už ležel na postely v bílích kalhotách... Ruce měl za hlavou a s usměvem tě celou dobu pozoroval.. |
| |
| odhodila jsem dopis do ruhého rohu místnosti a podepřela jsem si rukama hlavu přičemž se mi hlavou honili myšlenky : mám se k nim vrátit nebo ne. vždyt tady je mi tak dobře a je tu frau , a tam bych zase skončila jako kamna která je spíš otrok než člen rodiny. a proč se domu vracet kvuli tomu proč sem od tamtud odešla . ale nadruhou stranu , je to moje rodina ....měla jsem slzavé oči a nevěděla jsem co mám dělat |
| |
| Frau tě ze zady pevně objal a nechal tě aby ses vyplakala do jeho ramen.. hlaadil tě po vlasech a dával ti něžný polibky na vlasy ,,Co pak se ti stalo poklade?'' zeptal se tě opatrně Frau... |
| |
| podala jsem frauovi dopis aby si ho přečetl a téměř křečovitě jsem se ho chytla... |
| |
| Když si ho frau přečetl na chvíli nevěděl co říct pak tě ale pevně chytl a utěšoval tě svími polibky i slovi..¨ ,,Nemusíš se vůbec trápit Kamiko.. Já budu vždycky stát při tobě..'' držel tě a snažil se tě utěšit.. |
| |
| políbila jssem fraua , pak jsem ho objala a řekla sem : já už se tam nechci vrátit... |
| |
| Frau se pousmál a řekl klidným hlasem.. ,,Nemusíš.. jestli nechceš můžeš klidně zůstat tady s semou.. A myslím, že tetička ivetka jim tam dává spíš vojnu.. už jsem s ní měl tu čest..'' podotknul a políbil tě |
| |
| podívala jsem se na fraua usmála jsm se a lehla jsem si na záda na postel při čemž jsem fraua za ruku přitáhla k sobě |
| |
| Frau si na tebe lehnul a začal tě líbat.. nejdřív něžně a romanticky a nakonec ste se vášn ivě líbaly.. Fraova ruka vyhrnovala tvou noční košilku a zastavil se na prsou... |
| |
| líbala jsem se s frauem přičemž jsem mu začala rukou zajíždět do kalhot... |
| |
| Frau se nebráli a naopak se ještě tvářil jako v sedmém nebi a při tom tě líbal... Za chvíli jste se zase milovaly.. ale víš co se říká ,,Usmiřovací se* je nejlepší'' ve vašem případě to platilo na 100 % Znali jste každý kousek svého i oho druhého, těla... |
| |
| při nynější činnosti =) jsem se frauovi dívala do očí a to že bych měla jít trenoovat my bylo uplně u pr......jedno |
| |
| Po zbytek dne i noci jste byly pořád zalezlý v postely... Až druhý den ráno, vysmátý, jelikož jste si celou noc povídaly vstaly... Nejdřív Frau, že musí s rodičema něco zařídit.. políbil tě a šel... Máš volno... |
| |
| oblékla jsem se a vydala se směr jezírko v zámecké zahradě kam sem šla trenovat tu spropadenou malou vodní kouli |
| |
| Jak jsi byla naplněna krásnou energié z Fraua, tak ti to šlu kupodivu dobře... koule se pořád zvětšovala, ale v poledne začali číšníci nosyt do altánku jídlo... v zámeckých jeerech je ještě rybník na druhé straně a tři vodotrysky se sochami rzmístěné na proti křídel zámku... |
| |
| vyprdla jsem se na to a šla jsem se ukousat nudou do knihovny... |
| |
| V knihovně byli dva sluhivé a Sebastian který čučel do tý prázdný knížky.. už jsi ho dlouho neviděla... Tady vypadal zase jako ten přísnej a ďabelskej komorník... |
| |
| radši jsem opustila místnost než se mě bude ptát proč seru na trenink a šla jsem prostě jen tak bloumat po chodbách . asi sem doufala že narazim na někoho kdo mě aspon na chvíli zabaví.. |
| |
| Po chodbách jsi nepotkala nikoho nového jen pár sluhů a protivného šafáře... V pravem křídle jsi potkala na chodbách Jacka.. když tě uviděl nevěděl co říct jen tak zakoktal a otočil to na místě.. zalezl si do arény trénovat... |
| |
| šla jsem za ním a rejpla jsem si do něj : Kde je tvá věčně ukecaná nálada ? ... A přidala sem mu do ramena manana |
| |
| Zakřenil se jack a snažil se zakecávat... ,, Je tu pořád..'' Na cvišiěti byl i Aragorn který si trénoval boj s mečem a Legolas, který střílel šípy... |
| |
| Chytla jsem ho okolo ramen a řekla sem : hele víš čeho sem schpná , tak vyklop co tě žere než se naseru ju ...poklepala jsem ho pozádech pustila sem ho a čekala sem... |
| |
| Jack se nenechal jen tk ponižovat a odhodil tě.. škodolibě řekl, že ti to může bý u prdele a zase se tvářil jako před tím... |
| |
| podívala sem se na něj vyčítavím pohledem a pak sem řekla : Páni , a pak mi říkej že tu je ta tvá ukecaná nálada......řekla jsem nejdřív sarkasticky a pak sem pokračovala : Tak mi to řekni , já to nevyblafnu znýme se odmlala tak šup....ovšem tohle už sem pověděla svím milým tonem |
| |
| ,,Ale prosím tě nech toho..!! Nic mi není, jen.. jen... jen mě zaskočilo, když jsem viděl u tebe našeho prince...'' řekl potichu, aby to nikdo neslyšel... |
| |
| dobře , fajn , to chápu . a to je duvod proč semnou mluviš na půl huby ,? Zeptala sem se a myslela sem že to zachvíli vzdám |
| |
| ,,Ježiši kriste ty jsi otravná jak svíti plyn!'' rozjel se Jack na plné obrátky... ,,Ty i princ mi můžete vlíst na záda, ale mohla jsi mi to aspoň říct jsme přece kámoši!'' začal mlít co mu huba pobrala Najednloun se za tebou ozval známí hlas ,,To je snad její rozhodnutí, jestli někomu řekne své tajemství nebo ne.. to jí nesmíš vičítat ani ty ani nikdo jiný... Ty snad nemáš tajemství..'' Stál tam Aragorn a zrovna si utíral pot do zástěr... Prošel kolem vás usmál se na tebe a narazil do Jacka... pokračoval dál s úsměvem n atváři za Legolasem... |
| |
| Podívala sem se na Jacka a řekla sem : jo sme kámoši , ale co tebe to beztak očividně stejně nezajímalo . tak se ti omlouvám že sem ti to neřekla a dřív ale hlavně už na mě nekřřič ....pak jsem se odmlčela a nějak mi to nedalo ale měla sem pocit že ho furt něco trápí . Seš si jistej že důvod tvý špatný nálady je jenom tohle ? že sem ti to neřekla ? |
| |
| ,,Ty seš ale fůrie.. jak to s tebou může vydržet..'' začal vtipkovat a dělal si z tobe legraci.. už to byl zase on... Na cvičišti za Jackem jsi viděla do půlky těla nahého Aragorna jak se ohání mečem... ty buchty... :D |
| |
| podívala sem se na jacka a očividně už by ready . šla jsem se kouknout na ragona jak trenuje pak jsem se chopila meče a zkusila jsem taky trenovat abych neuměla jenom kouzlit ale taky bojovat |
| |
| Meč byl na tebe až příliš těžky a když jsi ho zdyvhla nad s sebou tak tě táhnul do strany nebo k zemi... Tvému zápolení s gravitací si všimnul Aragorn, pozoroval tě a nemohl si odpustit hlasitý smích... ,,To je mi, ale podívaná.. nacvičuješ lambádu?'' rýpnul si Aragorn a šel k tobě.... |
| |
| Všimla jsem si aragornovi pooznámky a jen sem pobaveně dodala : Ne jenom tango , přidáš se ?? se smíchem jsem mu to vrátila pak jsem se pokusila unést meč ... |
| |
| ,,Hmm s tim ti moc neporadim, na parketě jsem dřevo, ale né takový jako ty s mečem.. ukaž..'' křenil se Aragorn a vzal ti meč z ruky jako by nic nevážil... ,,Tohle je těžký, obouručný meč... to bys nedokázala ani zvednout..'' řekl pobaveně a podíval se do stojanu.. vytáhl dlouhý a hubený meč, s jemným jílcem a ostrou čepelí.. ,,Zkus tenhle.. ten by se měl hodit k tvé zženčtilé postavě..'' utahoval si, rýpal si a šťouchal si do tebe jak jen to šlo... |
| |
| Aragorn furt do mě rejpal ale nijak mi to nevadilo . mezi tím co jsem trenovala na panákovi jsem mu řekla : tak tuhle tvojí drzou poznámku budu brát jako lichotku....řekla sem mu se míchem a zkoušela jsem trefit panáka.. |
| |
| Aragorn se smál a přišel k tobě.. ukázal ti jak máš stát. držet meč, jak vysoko máš mít bradu, jakýj erozdíl meziútočným a obraným postojem a podobný kraviny... Takhle jste tam blbli celí den a při tom se k vám přisedl Legolas a sledoval jak ti to jde... Aragorn tě při tom rozesmíval a pak ti vynadal, že se nesoustředíš... Ten panák na trénování bude šťasten až skončíš... |
| |
| vzala jsem ten meč a věčně drzého aragorna jsem s tím mečem se smíchem přetáhla po zadku . potom jsem se rozhlídla a křikla sem : ježiši já tu sem vlastně jediná holka . zahodila sem meč a dala sem si odstup od aragorna kterého jsem lehce přetáhla jelikož jsem měla strach co udělá, |
| |
| Aragorn vyskočil začali jste se honit po celém cvičišti.. až vám jeden z rytířu vynadal, že děláte bordel... Tak ho Aragorn poslal do patřičných míst a začali jste ho pomlouvat a při tom uklízet věci jelikož už se blížilo k večeru a Legolas s Aragornem museli ještě něco udělat... ,,Ale na to, že jsi mág, žena a ještě k tomu to držíš poprvé ti to docela šlo..'' podotknul Aragorn při vašem odchodu z cvičiště... |
| |
| poděkovala sem aragornovi , rozloučila sem se s klukama a šla jsem do svého pokoje... |
| |
| Byla jsi unavená a spocená, takhle lítat na podzim, je o zápal plic... Ve tvém pokoji jsi našla uý dvě zvadlé růže... |
| |
| Vykoupala jsem se , lehla jsem si na postel pak jsem ještě vstala abych ruže zalila a pak jsem si šla znovu lehnout . měla jsem celkem strach že se frauovi slova naplněj až všechny růže zvadnou |
| |
| O dest dní později... sobota... Mezitím jsi už kompletně zvládla malou kouli a s aragornem jste byly párkrát v hospodě.. Měla jsi jeden jednoduchý přípat za 100 zlatých a s Frauem jste chodily n aprocházky, nebo ti ukazoval tajná místa ve věžích či stropě, aby se dalo krásně koukat na hvězdy... Noci trávíš s Frauem a přes den tréninke nebo s klukama.. je sobota ráno a Frau už vedle tebe není... měl něco neodkladného... Ve váze ti zbyly už jen dvě růže... S Jackem je větší zábava ale pořád si tě dobírá... |
| |
| Dělala jsem si starosti s faktem že už tam téměř žádné růže nezbyli . zkusila jsem je znovu zalít a pak jsem šla najít jacka a jako svému kámošovi od mališka jsem se mu s mím trápením svěřila.. |
| |
| ,,oo... hmm... ehm...'' chvíli tak bádal a dělal ze sebe neskutečně chtrého... ,,To fakt řekl?'' zeptal se asi po pěti minutách vydávání prapodivných zvuků... ,,Neboj se.. jestli tě někdy miloval, tak myslím, že by se takhle s tebou nerozešel..'' začal přemýšlet nahlas a ani si neuvědomoval jak dokáží jeho slova ranit... to je celí Jack... |
| |
| podívala jsem se na něj a řekla jsem ironickým hlasem : No tys mi výrazně pomoh .... Pak jsem se šla pokusit podívat se po frauovi... |
| |
| Fraua jsi viděla u stájí jak zrovna někam odjíždí se svími povedenými kamarády... U stáje seděl ten malí chlapec ze stájí a čistil uzdy... Sten tam něco dohadoval s kovářem a šafář si táhl obrovský kulatý sýr... |
| |
| J8 se z toho zbláznim ....křikla jsem a odešla jsem do svého pokoje , kde jsem se schoulela do rohu do klubíčka a pozorovala jsem růže |
| |
| Unava na tebe přišla jkao sračka... Druhý den ráno v neděli jsi se probudila a na stole ležela zvadlá růže.. byla tam poslední... Dneska bylo obzvlášť chladno, foukal vítr a barevné stromy schodili kompletně své listí... |
| |
| podívala jsem se na růže , oblékla jsem se , učesala a šla jsem najít fraua.... |
| |
| Fraua jsi nikde nenašla a venku se moc lidí nezdržovalo, jelikož se zvedal vítr, a ve stájích jsi slyšela, že se ZASE princova skupina ještě nevrátila... takže bude někde pryč... |
| |
| začínala sem z toho šílet . oblékla jsem si svoje černé kápě a šla jsem na cvičiště , cestou tam jsem šla jakoby uplně bez duše a doufala jsem že přijdu na jiné myšlenky... |
| |
| Na cvičišti nikdo nebyl, jelikož se zvedl vítr a písek tě štípal do očí... Dneska jsou všichni líni a unavení... Divný den... |
| |
| šla jsem se tedy podívat prostě po jackovi , aragonovi a lagelasovi takovím napůl chcíplím tempem |
| |
| Procházela jsi kolem společenské místnosti a uslyšela jsi známí hlas.. Aragorn tam provokoval Jacka a Legolas je napomínal ať jsou potišejš... |
| |
| se svým chcíplím výrazemv obličeji jsem se dobelhala do společenské místnosti ke klukům ... |
| |
| Když tě Aragorn viděl nemohl si to odpustit.. ,,ÁÁ tady někdo vstával hlavou z postele co...'' narážel na tvoje vlasy, které po náporu větru, listí a písku, vypadali jako chroští i s nádivkou... Jack se samozřejmě přidal a Legolas si dál četl... ,,Nesmíš ten život brát tak vážně.. podívej se na mě.. jak si žiju? No?'' řekl ti Jack a Aragorn se toho hned chytnul jako hovno košile.. ,,Bez peněz, bez barák, bez ženský a bez smyslu pro humor.. co to je za život??'' ironicky konstantoval Jacklv život... ,,Hele! Nevyskakuj si!'' málem se do sebe pustily ale Legolas je jedním slovem skrotil ,,Ticho!'' řekl tiše ale rázně a oba dva zmlkli... |
| |
| podívala jsem se na ty dva na argonovu drzou poznámku jsem nijak nezareagovala jenom sem chcíple řekla : Jo , jo vstávala...... a sedla jsem si do rohu na sedačku , kde jsem si upravovala vlasy a utápěla jsem se v myšlenkách |
| |
| Aragorn a Jack na sebe udělali protáhlej čumák a každý si sednul z obo stran k tobě...¨ ,,Já ti nevím Jacki.. Ono to ani nemá cenu..'' řekl Aragorn svým komediálním hlasem a hned jsi pounala, že to na tebe hrajou.. ,,Máš pravdu Aragorne... sníme ten dort sami..'' přikívli na sebe a utekli ke stolu za gaučem, kde byl velký jahodoví dort a začali se ládovat... |
| |
| chcíplím hlasem sem na ně křikla : dobrou chut a zapřela jsem si ruce o kolena a o ruce sem si opřela hlavu ...ty růže mi nedali spát |
| |
| Když vyděli, že si nedáš říct, už zase kuli plán jak ti zvednout náladfu, když v tom vešel do místnosti šafář a zavolal všechny muže aby mu šli pomoct... Zůstala jsi tam sama a už se blížil večer... |
| |
| šla jsem do svého pokoje kde jsem do skříně dala kápě , sedla jsem si na postel a sledovala sem růže |
| |
| Z toho sledování ti začali padat víčka až jsi usnula... Druhý den ráno bylo také ošklivo, ale ta rlže ještě nezvadla, byla pořád krásná..... Celí den jsi neměla co dělat a po zámku se rozneslo varování, že by se neměla opouštět budova kvůli silnému větru venku... A aby toho nebylo málo tak ještě začalo pršet jak z konve... Celou dobu jsi ležela v posteli a čučela na růže až tě k večeru zase popadl spánek a znova jsi usnula.. s doměním že další ránno by měla rlžu už zvadlá... Další den v uterý jsi se probudila a Ruže byla pořád krásná.. Dneska když jsi vylezla z postele jsi na chodbách potkala Fraua jak někam spěchá.. když tě uviděl usmál se přišel k tobě obejmul tě a dlouze tě políbil... pak ale zase odběhnul... Už se vrátily spátky do zámku.. Ale ty máš v prince pochybnosti... Když tak sedíš na postgeli přijde ti na té poslední růži něco zvláštního.. |
| |
| šla jsem k té růži blíž vyndala jsem ji z vázi a z blízka jsem ji detailně prozkoumala.. |
| |
| Když jsi se jí dotkla, zjistila jsi, že je...................... ....................................................................... ................................................................. ...........................umělá! Nikdy nezvadne... |
| |
| dala jsem ji zpátky do vázy na tváři se mi vykouzlil úsměv , oblékla jsem si rychle šaty , učesala jsem se a běžela jsem rychle najít kluky |
| |
| Aragorn chrápal v jeho pokoji a Legolas byl ve společenské místnosti... Jack balil služky na chodbě... |
| |
| běžela jsem k Jackovi a kdyžsem ho chytila tak sem okolo něja začala skákat a jako málý dítě sem ječela : je umělá , Jacku je umělá , ona je umělá !!! radovala jsem se ječela jsem a smála jsem se jako nejštastnější člověk na světě |
| |
| Jack se na tebe divně podíval rychle prohodil ,,to je dobře'' pak se otočil na služebnou a řekl ,,Tu neznám..'' a chtěl pokračovat dál ve flirtování... |
| |
| Cože , ty mě neznáš jo ??? no tak já ti teda připepřim hošánku. přiskočila sem ke služebné a spustila sem : My sme s jackem dávný kamarádi a víte že do 15ti let spal s plyšákem a když mu byli 4 tak sněd vlastní bobek. a jako malej si furt rozbaloval plýnu a těma bobkama se mazal.....otočila sem se na jacka a s úsměvem sem na něj vyplázla jazyk a zašeptala sem : já ti dám že mě eznáš........pak sem se otočila na služebnou a dodala sem : když budte chtít o něm ještě nákej drb tak stačí říct , a súsměvem jsem odkráčela směr můj pokoj |
| |
| Služebná se s nechuceným pohledem stranila a Jack za tebou přišel opřel se o dveře tvého pokoje a řekl ,,No tak doufám, že jsi spokojená.. to ti teda pěkně děkuju..!'' řekl rozčíleným hlasem ,,Co kdybych ti tu růži spálil, budeš zase v depresi a mě se nemontovat do života??'' řekl nabručeně |
| |
| jeeejj tak promin , ale ty sis udělala ze mě srandu a já s tebe , je to fer obchod . řekla jsem veselým hlasem s nádech optimistické nálady kterou mi ani nabroušený jack nemoh zkazit |
| |
| ,,No tak to jsem rád, že jsi zase při smyslech.. kdo by mi pak naháněl babi že jo..'' řekl škodolibě a rozeběhl se do svého pokoje... vedle tvého.. Naproti tvého měl pokoj Aragorn a vedle něho Shizuka, Legolas měl vedle Jacka.. a ostaní tolik neznáš... |
| |
| zasmála jsem se jackovi a vlezla sem do pokoje , sedla jsem si do tureckého sedu na posteli a začala sem meditovat |
| |
| Meditace.... meditace.... meditace.... ještě pořád?? |
| |
| jjj ještě pořád |
| |
| Jak tak medituješ, tak z toho najednou medituješ.... Meditovala jsi až do rána a když jsi otevřela oči první co jsi viděla byla umělá růže.. před tvími nohy ale ležela nová malá jedna bílá růžička.. Když jsi se rozhlédla kolem tak za tebou na postely ležel Frau a spal... |
| |
| koukla jsem se očkem fraua a byla sem ráda že se nic nezměnilo. otevřela sem si okno a dívala se z něj do zahrady |
| |
| Asi po půl hodině jsi ucítila teplí onjetí a polibky na krk... Frau se šibalsky usmíval a lákal tě k sobě... |
| |
| chytla jsem se fraua kolem krku a několikrát jsem ho dlouze políbila... |
| |
| Frau tě začal vášnivě líbat a při tom z tebe pomalu sundala oblečení... při tom tě táhnul do postele... |
| |
| frauovi jsem též jako on mě při líbání stahovala pomalu oblečení.... |
| |
| Za chvíli jste se vášnivě milovaly... všimla jsis ještě, že je v zámku frauv klíč... |
| |
| při nynější aktivitě :P jsem frauovi začala jemně cuchat vlasy ................ |
| |
| Když jste spolu skončily.. ležely jste vedle sebbe a fra tě objímal... Bylo asi 1 HODINA ODPOLEDNE... Frau se na tebe zašklebil a pořádně tě políbil... nemohl se nabažit tvé nevinnosti... |
| |
| Pořádně jsem se přitiskla k frauovi přičemž sem si svoji hlavu položila na jeho hrud |
| |
| Frau byl unavený a tak za chvíli usnul... Bylo asi 3 odpoledne když usnul... Ty jsi ale asi zha půl hodinky slyšela její výsost královnu jak dupe po chodbě a huláká.. ,,Někde tady bude.. určitě se schoval k nějakýmu ze svích kamarádů tady... prohledat pokoje...'' slyšela jsi jak vtrhli do pokoje Shizuky pak i ostatních pomalu ale jistě.. |
| |
| rychle jsem fraua vzbudila , obeznámila jsem ho že jde jeho máti já jsem se mezitím rychle oblékla upravila , vylezla z postele a stoupla si k oknu jako že tam sem furt a přes prince sem hodila deku aby se mohl rychle převléknout . v hlavěě sem si říkala tvl to bude pruser |
| |
| Co že? vyjeknul frau rchle se obléknul políbil, tě zrovna když se klepalo na tvé dveře.. Princ do prázdna zašeptal Sebastiane.. v tu chvíli stál vedle fraua sebby který ho chytnul a zase zmizely... |
| |
| šla jsem královně otevřít dveře a řekla jsem : tady neni ale klidne se pojdte juknout sami..... |
| |
| královniny muži jen nahlédly a zase zmizeli.. pěkně ti poděkovala a zase odešla... Frau se už nevrátil, nejspíš to musel vyžehlit u matky a hlavně u Sebbyho... |
| |
| šla jsem k jezírku v královské zahradě a tam jsem zkoušela tu chuzi po vodě.... |
| |
| Asi po desátem pokusu jsi se tam udržila na sekundu.. jelikož už uběhlo pár hodin je pozdě v noci a k tom podzim... takže jsi chytila rýmu :P |
| |
| běžela jsem rychle na pokoj kde sem se vykoupala , vzala si noční košilku a šla jsem spát... |
| |
| Hluboko v noci se ti zdál divný sen... bylo to že ti ponohách začali lést motýli, a lezly víš a víš až ti jeden vlezl do ůst.. v tom jsi se probudila a viděla nad s sebou Fraua... |
| |
| podívala jsem se na něj a zeptala sem se ospalým a ironickým hlasem : Copak tu děláš ? přičemž jsem si ho za ruku stáhla k sobě na postel... |
| |
| Já? Nic.. já jsem jen komár...'' pošeptal ti do ucha a přitulil se k tobě... |
| |
| Zasmála jsem se jeho slovům přitiskla jsem se k němu co nejbliž to šlo a v polospánku sem se jen tiše zeptala : Prosím tě kde ty bereš tolik energie..... |
| |
| Nepovím...'' škodolibě ti odpověděl a za chvíli jste oba usnuli... Druhý den ráno jste zase měli volno a frau ti masíroval nohy.... |
| |
| libovala jsem si při masáži a pár krát jsem se začala smát protože jsem byla lechtivá . pak jsem jen frauovi položila otázku : fraue nevíš čistě náhodou něco o knížce v které nic není ??? zeptala sem se a čekala sem že mě s takovou otázkou pošle do patřičných míst |
| |
| chvíli přemýšlel a nemohl na to přijít... Hmm to fakt nevím'' proč se práš? '' a polechtal tě pírkem... |
| |
| zapištěla jsem a řekla jsem : protože jsem ne jednou tebe a sebastiana viděla do takové knihy nahlížet.. |
| |
| Hmm, myslím že vím kterou máš na mysli... no tak ano, vím o nějaké takové knížce..'' řekl ti frau a začal ti líbat nohu aq postupoval víš víš.. |
| |
| podívala sem se nfraua a chtěla sen vyzvídat dál ale bylo mi to blbý tak sem radši mlčela |
| |
| Když jste každý dělali sví povinosti dozvěděla jsi se o tom, že Kapitán hledá dobrovolníky aby ochraňovaly převoz nějakého vzácného ertehaktu do sousedního království... Aragon za tebou přišel a zeptal se tě jesů li nemáš zájem, že by jel i Legolas a Jacka by jste tam dokopaly... |
| |
| řekla jsem mu že lituju , ale že musím dodělat všechno potřebné s magii než bude zima jelikož až to jeírko zamrzne tak chuze po vodě pude uplně sama |
| |
| ty s tímhle chodíš do jezra?? Proč nejdeš do čtvrtého patra, tam si napustíš velkou vany ( kterí vypadá jak zemní bazen) a tam v teple netrénuješ??? Divil se tvé pošetilosti... |
| |
| Já na něj vykulila voči a řekla jsem : poněvadž sem to jaksi nevěděla že tam náká vana je ( ty pekáči buchet).... |
| |
| Usmál se nad tebou Aragorn a rozloučil se s tebou.. Vyběhl po schodech dolů, směr stáje... |
| |
| šla jsem se podívat ke té velkéé vaně o který mluvil pekáček ... |
| |
| Byla jsi ve čtvrtém patře v prostřeku zámku a tam byla třetí a čtvrtá místnost obrovké vany... SLoužily tam dvě krásná blondýnky, dvojčata... Mio a Rio usmívaly se a vždy každému rádi vyhověli.. O těchto lázních se říkalo, že pánové zde nacházejí vyší uspokojení... |
| |
| napustila jsem jednu zvelkých van , stoupla jsem si před ní a trénovala jsem chuzi po vodě |
| |
| Na vodě jsi se udržela půl minuty... Když jsi konečeně po měsíci běhala po hladině vody blížili se vánoce... Byla jsi už naprosto jistá, že umíš chodit po vodě... Nic tě nevyrušilo a už jsi se nemusela tolik soustředit na to aby jsi se procházela po hladině... Za ten měsíc jsi se stačina naučit i střední vodní kouli ze zdroje... Venku je všude sních a vypadá to tam jako v pohádce... Na vánoce tě pozvali domů, ale nejspíš tě chtěli zase vykotlit a zavřít v baráku... učení ti jde mnohem lépe... Frau ti zase slíbil nějaké překvapení na vánoce... A Jack si našel holku.. služebnou z pravého křídla... |
| |
| oblékla jsem si svoje purpurové šaty , vysoké boty a plášt co sem dostala od fraua a šla jsem do města sehnat frauovi něco "pod stromeček" |
| |
| Ve městě je spoustu obchodů a hostinců... Je zde klenoctvicní, hračkářství, kadeřnictví, šatnictví, kutilstké potřeby, jezdecké potřeby, zbrojířství, truhlářství, zahrádkářství, krám se starožitnostmi i lékárna, a krám šíleného šeka, který pořád prováděl nějaké experimenty... |
| |
| šla jsem se podívat do zbrojírenství nebo jakse to menuje , protože frau se chce pořádně naučit šermovat tak sem myslela že bych mu mohla koupit nějaký pěkný meč . Zbyli mi ještě peníze od tetičky ivetky a celkem dost jsem si vidělala na zámku takže by cena neměla být problem |
| |
| Obchod se zbraněmi vypadal nově.. nad dveřmi byl erb s kříženými meči... Ve vnitř bylo všech no z kamene a na stěnách byly meče, šavke, dýka a všechno možný.. také velká hlava vycpaného jelena... Za pultem stál malý člověk a leštil meče... |
| |
| přišla jsem k němu a řekla jsem milým hlasem : dobrý den , ráda bych si koupila nějaký meč.... |
| |
| ,,Jistě madam..'' řekl a vyšel z poza stolu... ,,a jaký styl si budete přát?'' zeptal se tě a hodil přd tebe hromadu mečů... |
| |
| chtěla bych kord , pokud možno nějaký vyjmečný , vlastně není pro mě ale má to být dárek... |
| |
| ,,Hmm zvláštní..'' Zavedl tě do koutu kde je na stěnách a na podstavcích kordy všeho druhu... Normální nebo nějaké zdobené.. nemohla jsis vybrat, ale ten prodavač šel do staré truhli a vytáhl velké dřevěné pouzdro od pavučin.. podla ti ho a otevřel.. bylo tam polstrpování z červeného sametu a na něm se se třpitil dlouhý, zářiví, magicky až neskutečně propracovaný, zlatý kord... ,,Tohle je prvotřídní práce starých elfů... Je vyroben z nejtvrdšího materiálu podobný vzhledu zlata.. v jílci byly vyryté růže a v něm byly posazeny diamanty... Vypadl bohatě a honostě... |
| |
| s úžasem a otevřenou hubou jsem civěla na kord a po chvili jsem se zeptala : A kolik stojí ,? |
| |
| ,,padesát..'' řekl tiše až skoro šeptem |
| |
| Padesát tisíc co ??? řekla jsem udiveně pánovi a řekl jsem : Chjo , na to nemám....... Pak jsem se zamyslela , šibalsky jsem se koukla a muže a řekla jsem : Co smlouvat ??? |
| |
| Chal se na tebe zatvářil a zabouchnul ti ho před nosem.. položil jeho dřevěný obal na pult a tak stál zády k tobě.. začal si mluvit sám pro sebe.. ,,Pro koho to asi je? Že by pro milence? Snaží se mu dát kold zlatý, však princ v sále teď čeká smutný...'' špitnul si sám pro sebe... Pak se na tebe podíval jako kdyby nic neříkal... ,,Daruji vám ho... ale mám jednu podmínku..'' |
| |
| to mi ho přece nemůžete darovat................a jakou podmínku.. |
| |
| Stařík se škodolibě zasmál... ,,Jsem vášniví zběratel kamenů... a na zámku se nachází jeden velice zvláštní a ojidělený rudý kámen... Když mi ho přineseš daruji ti tuhle krasavici...'' |
| |
| souhlasila jsem se staříkovým návrhem , a zeptala jsem se : a jak poznám který kámen to je ? a hlavně kterej to je ? vyptávala jsem se staříka |
| |
| Stařík se zaradoval z tvého souhlasu a pokračoval ve vysvětlování... ,,Je velký jako má dlaň a je obroušen do hrantatého šestiúhelníkového tvaru.... je krásný, rudý a měl by být posazený ve stříbrným amuletu...'' Domluvil s tebou a vyprovodil tě z obchodu... |
| |
| rudý amulet , rudý amulet ,...to mi něco říká.......momentíček vždyt ten sem měla já Vypravila jsem se do zámku a jak mile jsem se do něj dostala tak sem začala hledat sebastiana |
| |
| Sebastiana nemůžeš nikde najít.. nikde nic... Je to skoro nemožné, že není ani s Frauem v knihovně.. který ti mimochodem poradil, že nemá cenu ho hledat, když nebude chtít aby byl nalezen, tak ho nikdo nenajde... Sedíš v právém křídle druihho patra na chodbě na lavici... Herní typ: vzpomeň jak ho dokázal zavolat Frau... |
| |
| Stoupla jsem si rovně a zkusila jsem to jako frau . Jen tak do prázdna jsem zkusila experimentálně zavolat : Sebastiane... |
| |
| Nic, kdo se před tebou neobjevil.. ani za tebou, okolo, pod, nad... nikde... Když jsi to chtěla vzdát najednou se kolem tebe rozzářila rudá záře a pak jsi projela tunelem s pocitem, že se protlačuješ klíčovou dírkou. Když záře ustala a rozkoukala jsi se kolem, zjistila jsi že jseš v Sebastianovém pokoji v jeskyni... Sebastian seděl za svím stolem a něco psal... |
| |
| Přišla jsem k sebastianovy a spustila jsem : Dobrý den sebastiane , mám pro vás několik informací. za 1. už umím chodit po vodě a za 2. bych potřebovala ten amulet s tim rudym šutrem...............čekala sem co sebastian udělá |
| |
| Chvíli ti nic neodpovídal jelikož psal, když dopsal tak ti řekl: ,,Za prvé.. to vím. A za druhé... běž si dělat legraci z někoho kdo má na tebe čas..'' řekl tichým a klidným hlase spíš že ho tu trošku obtěžuješ.. Pak si začal srovnávat listy na stole... |
| |
| Já ten amulet ale potřebuju !!!!Rozhodla jsem se teda Sebastianovy říct proč amulet potřebuju....Řekla jsem mu o prodavači o jeho podmínce , o vánočním dárku pro fraua atd. |
| |
| Sebastian tě poslouchal a při tvém vyprávění ti nabídl ať si posadíš... Při poslouchání tebe se mračil a díval se do krbu.. Když jsi dovyprávěla Chvíli bylo ticho... ,,Ten náhrdelník ti nedám!'' Sebastian se otočil zády k tobě a začal mluvit do prázdna, jako kdyby tam někdo byl ,,Vrátil se.. musíme se ho zbavit.. přiveď mi ho'' mluvil hrozivím a tichým hlasem do prázdna... Otočil se zpátky na tebe ,,Už se tam nikdy nevracej!'' rozkázal ti a vstal... chvíli se díval do krbu a přemýšlel... |
| |
| Podívala jsem se na sebastiana a řekla jsem : Řekněte mi o co jde , můžu pomoct... |
| |
| ,,Chceš mi pomoct?!'' zeptal se tě nedůvěřivě... |
| |
| samozdřejmě že chci pomoct....řekla jsem přesvědčivým tonem Sebastianovy... |
| |
| ,,Dobrá.. teď mě pozorně poslouchej..'' řekl ti a posadil se na stůl k tobě... ,,Existuje jeden černokněžkík, který má kupodivu v úmyslu zmocnit se sedmi křišťálů a s těmi svrhnout královskou rodinnu... Kdysi dávno na zem snesl bůh sedm zastupitelů své moci.. Společně byly nepřemožitelný.. Jakmile ale začali trávit čas mezi lidmi, popadla je nenávist, chamtivost a lidské city.. Bůh jim udělil úkol, který když splní očistí se a můžou se vrátit do nebe.. Sedm vyslanců jeho rozkaz ale nesplnily a tak se boží hněv dostavil ve formě věčného pokání... Uzavřel jejich síly do kamenů, překrásných a věčně zářivích... Vyslanci se stali obyčejní tvorové, a vytvořili na zemi semd království.. Kameny byli u svého majitele co by krále svého království... Začali války a prolití nevinné krve.. Bůh se na své vyvolence velice rozlobyl.. odebral jim ty kameny, kromě elfům, ty neuchvátila moc kamenů, a rozprášil je po světě... Rudý kámen a zárověň ten nejsilnější dostalo za úkol chránit podsvětí.. Když se ale všechny kameny spojí, dokáži zničit svět, zachránit lidstvo, brát i dávat život, přivolat apokalipsu.. Proto se musejí chránit oddělené od sebe a nenarušit tak přirozený soulad života...'' Vysvětlil ti Sebastian a čekal jestli jsi to stihla pobrat, i když mluvil pomalu a vyprávění má v krvi, dobře se to prožívalo... |
| |
| Takže ten obchodník je černokněžník ? A snaží se svrhnout královskou rodinu ? A jakou má teda moc ten rudej amulet ? A proč když jsem ještě byla normální služka jsem ho měla v amuletu zrovna já ? Vyptávala jsem se zvídavě sebastiana a pak jsem přidala ještě otázku : A jak vám teda můžu pomoc ? |
| |
| Sebastian se nadechnul.. ,,Takovích otázek najednou..'' Popotáhnul si rukavice a pokračoval.. ,,Postřeh! Ano ten obchodník je on! Rudý kámen, má moc největší ze všech kamenů, dokáže vracet čas, dávat i brát život a je to klíč k otevření brány do nebes..'' řekl a za ním se v tu chvíli otevřela zeď a vylezl z ní malí oškliví, starý trpaslík a nesl olejovou svítilnu, na ruce mu seděl veliký ohniví pták, který minule schořel při Sebastianovém dotyku.. ,,Zde je pane..'' řekl chraplavím hlasem a podal mu ptáka který si sedl na stůl... Pak se zase stratil v otvírací zdi.. ,,Kamiko, ten náhrdelník jsem ti na začátku dal, jelikož když jsi přišla, Frau začal v noci spát.. nikdy nemohl usnout, a já do něj musel ládovat léky na spaní... A byla jsi pořád v průšvihu a už by jsi byla dávno 10x vyhozená...'' řekl trošku pobaveně Sebastian a pohladi ohnivého ptáka který v tu chvíli schořel v prach.. Sebastian jeho prach nasypal do sáčku a schoval to... |
| |
| ahaa , a jak vám teda můžu pomoct ??? zeptala jsem se zvídavě a trošku pobaveně z toho že přišlo téma i na moje pracovní průšvihy . |
| |
| Sebastian se na tebe ďábelsky usmál... ,,Myslím, že si trochu pohrajeme...'' řekl tiše ale škodolibost mu v hlase nabila grády... Sebastian ti popisoval, že ti dá padělek kamene a pujdeš to dát obchodníkovi, pak až se bude rozplívat nad kamenem přenecháš ho jemu... Prostě ho odstraní z povrchu zemského a vypadalo to že tuhle myšlenku miloval... Příští hodinu jsi se válela v jeho pokoji a on něco vymíšlel v papírech... Pak k tobě přišel a dal ti amulet, který jsi dostala na začátku služby... |
| |
| vzala jsem si amulet , sebrala sem se a vydala sem se do obchodu se zbraněmi . Tam jsem vešla a řekla jsem staříkovi : Mám ten kámen........ |
| |
| Stařík byl opřený o pult zády k tobě.. ani se na tebe neotočil a řekl.. ,,Vážně? Hmm nevěřil jsem, že by jsi toho byla schopna.. ale nejspíš jsem tě podcenil..'' v hlase měl nedočkavost a podezíravost... ,,Šlo to nějak snadno..'' dodal a otočil se na tebe.. ,,Dobrá.. tady máš svůj kord a ty my dej ten kámen..'' ukázal do rohu místnosti kde byla opřena dřevěný pouzdro... Natáhnul k tobě ruku... |
| |
| podala jsem staříkovi amulet a čekala jsem co bude dělat přičemž jsem byla připravená rychle zdrhat |
| |
| Stařík vzal ten amulet a rozplíval se nad ním jako kdyby to mělo být to nejcenější na světě... kámen se rozzářil rudou barvou a ten chlap se rozesmál.. ,,Teď vypadni!'' křikl na tebe ten stařík... Když v tom se ve dveřích objevil Sebastian... ,,Už? Teprve jsem přišel..'' dělal si z něj srandu Sebastian Sebby na tebe ukázal ať se schováš... ,,Ale ale.. Michaelis.. to je mi ale překvapení..'' podotknul stařík a rozzářil se , změnil se ve vysokého muže s dlouhým černým a poloroztrhaným hábitem... Začal se hrozivě smál a jeho dlouhé hnědé vlasy s tmavší pletí zvýrazňovali jeho oči které byli černé jako smrt... |
| |
| podle nařízení sebastiana sem se schovala , ale tak abych měla dohled nad situací , protože když by se něco náhodou zvrtlo tak se do toho vložím já se svojí primitivní vodní koulí která by mi byla v místnosti kde není voda uplně k hovnu |
| |
| ,,Co pak Michaeli! Tak ty si mi chceš znova postavit...'¨provokoval červnokněžník Sebastiana.. Sebastian se na něho ďábelsky zatvářil ,,Ale no tak Alexi.. víš že jsi mě jěště nikdy neporazil..'' odpálkoval ho Sebby Začali po sobě metat kouzla a při tom se vyhíbal tomu druhýmu... Alex ten černokněžník tě neúmyslně zasáhl znehybňovacím kouzlem a tak jsi se složila k zemi a vyděla jsi jen Sebastianovi nohy... USlyšela jsi jak se bavějí o smrti a podobných věcech.. Když už zničili skoro celí krám. začalo se přituhovat... Alexis se z ničeho nic proměnil na prazvláštní stvoření s rohy a rudými křídly... Sebastian se začal hlasitě a ďábelsky smát... ,,Mě nedonutíš ukázat pravou tvář..'' řekl mu Sebby přemýstil se za něj a s nataženou rukou s bílou rukavicí mu probodl tělo... Chlap se skácel a ty jsi vyděla na podlaze jak se scvrkává a mění v prah... Když k tobě přišel Sebby podíval se na tebe a kouzlo znehybjení zmizelo.. Teď sis ho mohla pořádně prohlédnout... Měl poničený sako a jeden škrábanec na tváři... ,,Vztaň a hlavně, nikdy nesmíš nikomu říct co jsi tu viděšla nebo slyšela..'' řekl ti Sebby v ruce svíral náhrdelník s rudým kamenem a druhou ruku měl od krve tedy bíl é rukavice měl od krve... |
| |
| Podívala jsem se na sebastiana chvilku sem mlčela poněvadž sem byla z tý potvory trošku vystrašená a pak sem jen tiše řekla : Já nic neřeknu.......a když sem dokecala tak jsem se šla podívat na ten zlatej kord ...... |
| |
| Stál tam opřený.. Když jsi ho položila na zem a otevřela jsi pouzdro ležel tam... Chtěla jsi se ho dotknout ale Sebby se vedle tebe objevil a chitil ti tu ruku... ,,Je očarovaný..'' řekl ti zavřel pouzdro a vzal si ho.. přemýstil tebe do tvého pokoje a Sebby zmizel i s Kordem... je pozdě o půlnoci.. |
| |
| Jsem ve svém pokoji a je po půlnoci . Vzala jsem si na sebe noční košilku , rozestlalal si postel , rozpustila a učesala si vlasy a pak jsem šla do koupelny kde jsem si napustila plnou vanu s pěnou , vlezla jsem do ní a dělala jsem " nakládanou okurku".... |
| |
| Vodička byla teplá a příjemná, bylo pěkný smít tu špínu... Podle toho co víš tak Aragorn s Legolasem jsou na nějaký missi a Jack si válí šunky... Frau je na zámku, ale dosta domácí vězení za to, že vylil na papeže punřák a k tomu udělal ostudu celé rodině.. K tobě se párkrát proplížil, ale musel brzo se vrátit... Teď nakládáš okurky a jsou 2 v noci... |
| |
| když sem se vycachtala tak jsem vypustila vanu , oblékla jsem se do noční košilky a odkráčela sem k mé milované postýlce do které jsem hodila šipku a chvíli na to jsem usnula |
| |
| O pár dní později začaly vánoční svátky.. Na dvoru královském byly vánoční trhy a všude byl krásný sních... Bylo 20 prosince, když se ti na posteliobjevilo dřevěné staré pouzdro a uvnitř krásný kord... |
| |
| podívala jsem se na kord , uschovala jsem ho do skříně a šla jsem na vánoční trhy sehnat nějakou dárkovou krabici do které bych dala pouzdro s mečem.... |
| |
| našla jsi jeden krám kde prodávali pouzdra všehjo druhu.... Frau byl s rodiči kupovat omluvný dárek pro papeže a všiml si tě.. Pořád se na tebe culil a když prošel kolem tebe dal ti kousek papíru... |
| |
| když frau procházel okolo , tak jsem se na něj usmála a kus papíru co mi strčil do ruky jsem si prohlédla a jestli tam jě něco napsanýho tak sem si ho i přečetla :-) |
| |
| jo a vybírala sem ty pouzdra ještě |
| |
| Přijď o půlnoci ke mě do pokoje... zařídím ti čistou cestu.. pá tvůj králíček stálo v dopise... pouzdra měli dřevěný, všech možných barev.. obyčejný nebo zdobený... |
| |
| koukla sem se na zdobený pouzdra a hlídala sem si čas tak abych byla informována kdy mám jít za princem |
| |
| Vybrala jsem si bílí pouzdro s modrým zdobením |
| |
| Hezký... na trhách bylo narváno,,.. Jsi ve svém pokoji a je 6 večer... |
| |
| oblékla jsem si na sebe ty šedivo růžové šaty , vykoupala sem se , vyčistila sem si zuby a učesala sem so své neskutečně dokonalé vlasy :-) |
| |
| Čas se blíží k půlnoci a právě jsi uslyšela Aragorna jak se právě vrátil z mise a docela nadával.... |
| |
| řekla sem si že s aragornem si promluvím později a vydala sem se k princovi do pokoje takovou chuzí abych tam byla přesně na čas |
| |
| Dorazila jsi k jehop dveřím a ty byly pootevřené... cesta byla kupodivu lehká.... |
| |
| bylo mi blbý mu jen tak vlízt do pokoje , tak jsem radši zaklepala a čekala sem jestli se ozve |
| |
| Když jsi se dotkla dveří otevřeli se úplně.. ve vnitř byla tma až na stole jedna svíce... |
| |
| vešla jsem po špičkách dovnitř a tiše jsem zavolala . Haloo ??? |
| |
| Dveře se za tebou zavřeli a nikdo tam nebyl... za chnvíli jsi uslyšela jsk někdo jde po schodech dolů v princově pokoji... Vylezl Frau s bílou růží přišel k tobě a políbil tě... |
| |
| podívala jsem se na něj a s úsměvem na tváři jsem řekla : já myslela že máš domácí vězení :-) pak jsem fraua políbila na tvář |
| |
| ,,Já to umím zakecat..'' řekl azačal tě líbat v objetí... pak tě vzal do náruče a položik tě na postel.. začal ti pomalu sundavat šat a líbat tě.... |
| |
| při líbání jsem princovi pomalu začčala sundavat vršek jeho oblečení a pak jsem došla ke spodní části oblečení ... |
| |
| S Frauem jsi se muchlovala a pak ste přečli i k milování... Byli jste vzhůru do čtyř do rána a pak jste usnuli Kolem desátý dopoledne jsi se probudila vedle Fraua který leží na zádech a spinká... a vypraveč jde taky udělat hají ;-) |
| |
| Měla sem pocit že prince přijdou skontrolovat a že by to byl průšvih . tak jsem vstala z postele s umyslem se jjít obléknut ... |
| |
| Princ si tě ze spaní přitáhnul a držel v obětí z kterého se nikomu nnechce,,, |
| |
| podívala jsem se na polospícího prince a po chvíli jssem ho dlouze políbila na rty |
| |
| Frau se po tvém polibku usmál a ještě víc tě objal... Leželi jste tam ještě hodinku když se princ probudil.. ,,Kolik je? Já asi zaspal v sedm jsem měl být v jízdárně..'' podotknul ospale A jelikož jsi věděla, že je 11 hodin dopoledne, přišlo to docela komediální.. |
| |
| Asi??zeptala jsem se ironicky prince a pak jsem dodala : Nevím jak ti to mám říct , ale je tak nějak 11 hodin odpoledne....... |
| |
| ,,Cože?'' vyskočil frau a rozhlédnul se kolem sebe.. Pak se rozpačitě podíval na tebe a uklidnil se s šibalským úsměvem.. ,,No to je jedno.. Co budeš dělat dneska?'' řekl klidně a zase si k tobě lehnul... Byl to přece princ, nejspíš zvyklí, že se většinou lidé přizpůsobí jemu... |
| |
| Nevím , řekla jsem se šibalským usměvem na tváři a pak jsem dodala .. možná budu trénovat , možná budu provokovat Jakca s argornem ale s největší pravděpodobností se budu flákat..řekla jsem komicky frauovi |
| |
| Frau se jen usmál tvým plánum a dodal.. ,,Takže by jsi dneska se mnou jela na koni do lesů?'' zeptal se tě frau a při tom tě hladil po vlasech !Tři dny do vánoc! Počítej s tím, že venku je pár stupňů pod nulou a tvému koni jsi nekoupila žádnou novou výstroj ani zimní deku :P |
| |
| Víš mohla bych , ale musela bych si jít koupit zimní deku pro koně nebo aspon nějakou výstroj upravenou na zimu . ale to bych stihla asi celkem rychle....řekla jsem frauovi a přitulila sem se k němu |
| |
| ,,Hmm... a co takhle ve 4 hodiny u stájí?'' skoušel frau s políbil tě.. |
| |
| joo to beru , ale v tom případě bych měla akorát vyrazit ...usmála sem se šibalsky na fraua a něžně jsem ho políbila |
| |
| ,,Dobrá.. já bych sed měl skočit omluvit Stenovi.. takže ve čtyři?'' zvedl se princ a oblíkl se.. Pak tě políbil a ještě se na chvíli přitulil... |
| |
| vstala jsem , oblékla jsem se , na chvilku jsem se přitulila k frauovi , pak jsem ho políbila na tvář a vypálila jsem do obchodu pro koně |
| |
| Za hodinku a půl jsi se dostala do obchodu pro jezdeckou výbavu.. Trvalo ti to tak dlouho protože byly trhy a všude ležela námraza... Vešla jsi do mýstnosti a velkej ošklivej, zelenej ork tě přivítal.. ,,Dobrý den slečno.. mohu vám nějak pomoci..'' řekl tlustý muž |
| |
| Dobrý den , potřebovala bych zimní výbavu pro koně....řekla jsem milým hlasem orgovi |
| |
| ,,Jistě máme tu... stájová deka barevná (červená, modrá, zelená, oranžová, pruhovaná, tečkovaná) - 1000 zlatých stájová deka černá - 950 zlatých stájová deka zimní černý kožiš - 5000 zl. stájová deka zimní hnědá, černá, bílá - 1400 zl. stájová deka krátká - 3000 tl. možná ještě jezdecká deka zimní pod sedlo bílí kožich - 4000 zl. jezdecká deka zimní pod sedlo hnědý kožich - 3000 zl. A to je vše ze zimní výbavi, kterou kůň potřeuje... Ostatní výbavu ředíme do neutrálu, jako postroj a přípravky na čištění koně...'' řekl ti ork a ukazoval ti při tom všechny velké deky přes záda koní... |
| |
| takže já bych si vzala : stájová deka zimní bílá - 1400 zl a ještě jezdecká deka zimní pod sedlo hnědý kožich - 3000 zl. to bude všechno a rovnou se potom pudu podívat do obchodu na konský jezdce |
| |
| Ork se s tebou rozloučil a právě odbíjela jedna hodina.. Když jsi vešla do obchodu pro JEZDCE tak tě hnedka přivítal usměvaví Dastan ,, A heleď me se.. kdo se tu ukázal... co to bude tentokrát? Nechtěla by jste sbrusu zimní, krátký kožich na utahování s kapucou lemovanpu bílím kožichem?? Máme v čené, hnědé ale i v tmavě hnědé nebo tmavě modré barvě...'' lákal tě Dastan a ukazoval ti pěknej kabát... |
| |
| a kolik ten kožich stojí ............zeptala sem dastana |
| |
| 5000 zl.'' řekl rychle.... Ale je to ten nejlepší materiál...'' dodal |
| |
| fajn tak si ho vemu......řekla sem dastanovi a přitom sem si sama sobě říkala že to zlodějina |
| |
| ,,Výborně!'' zajásal pekáč buchet a podal ti černý kabát... byl teplý, silný a při tom pohodlný... ,,A nechtěla by jste ještě tuhle krásnou broš na sedlo za 4000 zl.? A nebo nové kožešinové boty za 1000 zl.??'' začal ti dál strkat Dastan.. |
| |
| ne dobrý , už mám všechno . řekla sem a vydala sem se zpět na zámek, kde jsem si ve svém pokoji oblékla jezdecké hadry s kábátem a šla jsem do stájí kde wandě obléknu deku |
| |
| Dáš na svého koně zbrusu novou hnědou deku a na o jsi připevnila muzeiní kousek co by postroj, která to má už za pár... Jsouj tři hodiny a všimla jsis, že velký krásný bělouš, který má na dveřích od boxu pár medailí za první místa v závodech nebo výstavách je osedlaný královským postrojem.. Ale nikdo tu nebyl.. Frauv kůň ,,Sir'' tam stál ve svém boxu a čekal na pána... |
| |
| když jsem vyčistila wandu , učesala ji ohon , dala jí mrkvičku a jablíčko tak jsem ji osedlala a chvilku sem ji hladila po čumáku při čemž jsem čekala na fraua |
| |
| Před čtvrtou se ve stíjích objevil Frau se Stenem.. vypadalji, že se dobře baví.. pak se spolu rozloučili a sten šel prič.. Frau šel do stájích a když tě uviděl přišel k tvému boxu... ,,Tak můžeme vyrazit?'' |
| |
| otočila sem se na fraua , usmála sem se a řekla sem :jo jasně že můžem , a kam pojedem ??? |
| |
| ,,Do západních lesů..'' Pro upozornění.. : Západní lesy jsou zakázanén místo... nikdo tam nesmí a po hranicích lesa a okolí jsou značky smrtek a napíchnuté lebky na kůlech... Říká se, že tam žijí monstra, kteří každého kdo vstoupí na jejich území zahubí hroznou smrtí.. Nikdo se od tam tut ještě nevrátil. To ti do hlavi vtukávali od malička, aby jsi se od nich držela dál... Západní lesy, leží pod hranicemi se sousedním královstvím, které rozděluje největší pohoří světa... Je to hodnka rychlé jízdy na koni od královského města na Sever a tam překročit řekun Stix, a hned za ní je západní les... K řece Stix se nikdo nepřibližuje, ale jelikož ze Severu přicházejí obchodníci, je postaven starý hostinec nedaleko od této řeky... A to je vše, aby jsi byla v obrazu ;-) |
| |
| Prosímtě proč jedem zrovna tam ? já jen že podle mě to bude jasná sebevražda..řekla sem komickým hlasem jelikož jsem ze smrti žádný strach neměla...no , možná trošku... |
| |
| ,,Bojíš se?'' škodolibě se rozesmál a čekal na tvou odpověď |
| |
| S tebou ? Nikdy !řekla jsem komickým hlasem a šla jsem ze strany ke koni abych na něj mohla nasednout .... |
| |
| teda nejdřív sem ho vyvedla z boxu |
| |
| Frau se na tebe usmál a vyvedl ze stájí svého koně.. nasedl a pobídl ho do kroku a rozkrokoval se s koněm dokola kolem zamrzlé fontány před stájemy... |
| |
| nasedla jsem na koně a též jsem koně začala krokovat |
| |
| Jakmile jste přpravily koně, rozjeli jste se zadní bránou na sever... jeli jste tryske půl hodinky a pak jste krokem pomalu vedle sebe jeli dál sněhem... Fra tě políbil a chytl tě za ruku. Druhou držel otěže a řídl jednou rukou... |
| |
| smála jsem se na fraua a pak jsem jen tiše řekla : Proč jdeme vlastně zrovna sem ?? |
| |
| ,,Nevím, prý tam jsou volně pohozené vzácné kameny po zemi.. proto tam nejspíš chodí hodně obchodníků, ale víc nevím...'' zašklebil se frau a pobídnul koně do cvalu.. |
| |
| pobídla jsem koně do cvalu a vduchu sem si říkala :no jako jestli jedem do zakázanýho lesa kvůli drahejm šutrum tak jako taky dobrý ..... |
| |
| Dorazili jste do starého hostince... za vnitř bylo slyšet pár lidí jak pijou a baví se.. žádný velký hluk... Z sálky na vás koukal kamený most prorostlí divokými trnami přes dlouhou řeku Stix... |
| |
| Chvilku jsem se rozhlížela a řekla jsem pobaveně : A co budem dělat ted ? |
| |
| ,,Jedem? Nebo se snad bojíš?'' usmál se na tebe Frau a vbtu chvíli na vás promlvil stařeček v plášti který seděl na lavičce před stájemi hostince. ,,Do toho lesa se nesmí.. nikdo se nevrátil živí...'' Frau se na tebe zstvářil, jako, že těmhle kecům nevěří.... |
| |
| Podívala sem se na staříka a řekla sem : To se dá zjistit úplně snadno jestli je to pravda ...pak jsem se podívala na fraua a řekla jsem : jasně že jedem... |
| |
| Frau souhlasil a pobídl koně... Vydalik jste se k mostu... Celou cestuužmod zámku má škodolibý výraz.. jako by něco plánoval.. Když jste se dostaly k mostu bylo tam na začítku zapíchnutá lebka skřeta v kůlu... Když jste překročily most sesedli jste z koní a nechali je pást... Dál musíte pěšky... Frau se šibalsky smál a táhnul tě do lesa, aby vás nikdo neviděl... |
| |
| šla jsem za frauem při čemž jsem víc a víc uvěřovala tomu že chodit sem byl blbej nápad |
| |
| Když jste zalezli do lesa přeběl ti mráz po zádech Frau se nedůvěřivě rozhlížel kolem a pak ti pošeptla do ucha... ,,Za žádnou cenu se oddemě nevzdaluj!'' a táhl tě za ruku dál temným a hlubokým lesem Měl pravdu na zemi jsi párkrát zahlédla třpitiví kámen různých barev... Táhl tě hloubš a hloubš... zaslechla jsi křupnutí větvičky za sebou... Slunce sem nedosáhlo přes bohaté koruny stromů Vypadalo to tu strašidelněji a ty si neměla ani tucha kam to jdete... Frau tě prostě táhnul... |
| |
| nechala jsem se od fraua táhnout při čemž jsem byla připravená okamžitě vytáhnout dýku. stále jsem se rozhlížela jestli někde neuvidim něco podezdřelého a chvílema mě i napadali i myšlenky typu jestli vůbec sám frau ví kam jde |
| |
| Terén v lese byl velice nepříjemný, bylo poznat, že tu lidská noha nevkročila po celou existenci... Frau tě táhl hloubš do lesa... Právě ste se dostaly na malou mýtinu.. koruny okolních stromů bránily slunečním paprskům osvítit malou mýtinku.. Frau se s tebou zastavil podíval se na tebe a políbil tě.. pořád se škodolibě usmíval... ,,Určitě víš co se o tomhle lese povídá...'' |
| |
| samozdřejmě že vím , právě proto jsem se tě ptala proč chceš jet zrovna sem ... usmála jsem se na fraua a rozhlížela jsem se okolo |
| |
| Začala jsi mít pocit, že vás někdo sleduje.. Frau se pořád tak uslíval... ,,No a teď se to dozvíš... Chci ti svěřit jedno rodinné tajemství...'' když princ mluvil tak jsi slyšela jak se někdo k tobě přibližuje ze zadu... |
| |
| Podívala jsem se takovým podezíravím pohledem fraua a pak jsem se rychle otočila.... |
| |
| Při tvém zděšením jsi strnula jak malé dítě před čertem, když před tebou stál obrovský jelen větší než kůň... z hlouby lesa se k vám přibližovaly ostatní jeleni a srnky, ten co stál před tebou se tak hrozivě díval a prohlížel si tě zářivě žlutými oči... Byl ze všech největší... Frau tě chytnul kolem pasu a stoupnul si vedle tebe aby ho jelen viděl... Pak si tě pomalu očichal a přestal se tvářit takhle vražedně... Pak k tobě přišli dvě srnky a jeden mladý jelen a taky si tě očichali, mláďátko si chtělo hrát... Frau se smál a stoupnul si k největšímu jelenu a začal ho klidně hladit po hlavě... |
| |
| pomalu jsem natáhla ruku k tomu co si chtělo hrát a začala jsem ho hladit po hlavě přičemž jsem s úžasem řekla frauovi : Páni.... |
| |
| ,,Je to pravda... tihle jeleni jsou moc nebezpečný.. Každý kdo sem vejde tak ho zabijí, podívej jak jsou obrovský... Tohle je Dass'' ukázal na největšího z jelenů ,,Je to vůdce všech zvířat tady... pohladil Dassa a ten se poklonil hlavou na náznak že tu jsi prozatím vítaná.. |
| |
| ale jak to že nás nezabili ?zeptala jsem se stejně udiveně jako předtím a stále jsem hladila toho malého... |
| |
| ,,Protože jsi tu s semnou... Královská rodinna je spojena s tímto lesem, a dokážeme s nima mluvit.. mají nás za pány a chrání nás.. Jako malí jsem sem chodil s rodiči nebo se Sebastianem.. Vypadá to, že tě mají rádi..'' řekl ti milím tonem a při tom šel k srnkám a pohladil je.. Pak ale přišel k tobě a s vážným tonem ve hlase tě varoval.. ,,Ale slib mi, že za žádnou cenu sem nepujdeš sama.. Nikdy! '' tvářil se vážně Frau |
| |
| dobře....řekla jsem frauovi a tiše jsem řekla : Ale jak to že vás mají za pány ??? |
| |
| ,,Existuje legenda o jelenu a chlapci.. Před několika staletími, když tu bylo jen sedm velkých království, existoval jeden chlapec.. Když byly velké války, západní les byl bez skvrn a ran okolí.. Ten chlapec přišel o celou rodinu a přátelé, rozhodl se schovat před okolním světem v západních lesích.. Tam se ho ujala jedna srnka a vychovali ho živočichové v tomhle lese.. Když chlapec vyrostl v silného muže, stal se králem lesa a za pár let i celého království... Každá generace se starala o les a udržovala tohle tajemství v tajnosti.. Jeleni tu nejsou jen tak v lese se totiž skrývá něco mocného, něco krásného a jeleni ho chránějí svími životy...'' vyprávěl ti frau... |
| |
| s úžasem jsem vydechla a znovu jsem řekla : Páni.... Pak jsem se rozhlížela okolo sebe a říkala sem si : co ti jeleni tady tak můžou hledat... |
| |
| OPRAVA : chránit né hledat |
| |
| ,,To je i mé rodině tajemstvím.. Ale jsme zavázáni tajemstvím a chránit je navzájem.. Hlavně sem nikdy nechoď bez ze mě... zabili by tě, kdyby tu nebyl někdo z mé rodiny...'' staral se frau Pak se usmál a políbil tě.. při tom do vás vrazilo mladý a chtělo si hrát... Frau se smál a řekl ti ,,Tohle je hlavní rodina jelenů, jeho pra praděd byl ten jelen který zachránil mého předka.. tenhle maličký se jmenuje Fox..'' řekl a držel tě v objetí, při tom si pohladil Foxe |
| |
| Políbila jsem fraua na tvář a pohladila jsem toho roštáka foxe |
| |
| Dass se s vámi rozloučil a Frau ti řekl, že musejí jít... Frau tě posadil na jeden pařez a začal tě líbat.. Bylo to zvláštní, je tu minimum sněhu.. párkrát jsi potkala malou hroudu sněhu která se dostala přes bujné koruny lesa... |
| |
| chytila jsem se fraua pevně okolo krku , přičemž jsem si srovnála v HLAVĚ ty věci o tom divnym lese... |
| |
| Vrátili jste se do zámku okolo jedné v noci a byly jste promrzlí na kost... Frau dostal výtečný nápad, že se můžete společně vykoupat.. |
| |
| otočila sem se na fraua a trošku komicky sem řekla : Copak ty už nemáš domácí vězení ??? :-) |
| |
| ,,Noo, mám.. Ale zatím mi to vychází..'' šibalsky se na tebe zatvářil Frau a napustil horkou vodu do obrovké vany zdobené královskými erby v dlažbě... |
| |
| Chlapče ty si hraješ s ohněm...řekla jsem šibalsky a pak sem jen dodala : a tim ohněm myslím tvoje rodiče....při thlech slovech sem se trošku uchichtla a čekala sem frauovi rekaci |
| |
| Frau jen mávnul nad tím rukou a pomalu tě začal líbat.. při tom ti sundaval šaty... |
| |
| nechala sem se od fraua , svlíkat při čemž sem mu začala sundavat košili.. |
| |
| Za chvíli jste byly nazí a on tě vzal do náruče a položil do plné vany... Teplá voda rozehřála konečky tvích prstů a celím tělem ti projelo teplo... Z vany jste se dostaly do postele asi za dvě hodiny... Mazlili jste se a za chvíli usnuly... Ráno jsi se probudila brzo, a spíš než sama od sebe tě probudilo ťukání na dveře... |
| |
| Rychle sem se oblékla a vzbudila jsem fraua s tím že asi máme problém |
| |
| Frau tě neposlouchal jen zabručel že mu to je jedno a chytnul tě kolum pasu. Pak si tě přitáhnul k sobě na postel a v klidu klimbal... Když se odde dveří ozvalo i řvaní od jeho matky Frau vyletěl... Hodil na tebe deku a rychle se obléknul... Šel otevřít dveře.. |
| |
| rychle sem se oblíkla pod dekou a vylítla sem z postele aby to vypadalo že sem uklízela pokoj |
| |
| Frau na tebe mávnul rukou aby jsi zalezla zpátky pod peřinu a pootevřel dveře aby přivítal svou matku.. |
| |
| Schovala sem se aby mě "paní máma" neviděla a čekala sem s utajeným dechem co bude.... |
| |
| ,,Frau! Kde jsi byl včéra v noci?!'' křikla rozzuřená královna když frau otevřel dveře a při tom rozrazila do kořán a vlítla do vnitř.. rozhlížela se nedůvěřivě královna po velkém pokoji prince.. ,,Kde bych měl být matko?! Tady přece, ve svém pokoji, se Sebastianem..'' zavřel za ní dveře Frau a líně jí vysvětloval lež... ,,Ale nedělejte ze mě blbce! Ano.. to Sebastian říkal také.. Ale já moc dobře vím, že jsi utekl z pokoje... A necháš Sebastiana aby lhal!'' rozčilovala se královna otočená zády k tobě a čelem k Frauovi u dveří.. ,,Ale matko prosím vás... nebuďte sentimentální. Budete na snídani?'' zamlouval Frau... Královna se zhluboka nadechla a zklidnila se.. nejspíš usoudila, že z věčně zamlouvajícího prince nic nedostane... ,,No dobrá, jak chceš.. Divím se Sebastianovi, že se kvůli tobě snižuje k takovím ohavnostem, a ještě víc tobě...'' zakroutila hlavou královna a smutně odešla z pokoje... Frau si oddychnul a skočil k tobě do postele odkryl tě a usmál se na tebe... ,,To bylo o fous..'' řekl a políbil tě.. |
| |
| Úplně sem si s hrůzou oddychla a řekla sem komicky : Já ti říkala že si zahráváš s ohněm .... |
| |
| Frau se na tebe podíval a šibalsky se usmál.. políbil tě a zalehl k tobě... Za chvíli musel jít Frau na snídani... Celí den máš volno dva dny do vánoc.. Trhy navíšili obrátky a mimo zámek se nikde nedalo ani hnout... Poštou ti přišel dárek k vánocům od tvích příbuzných s dopisem že to máš otevřít až na vánoce... Co budeš dneska dělat??? |
| |
| především se obklínu a vypadnu z princova pokoje . potom se teple obleču a pudu do zahrady k jezírku trenovat velkou vodni kouli |
| |
| Jezýrko je zamrzlí a několik členů královské rodinny kteří přijeli na svátky tam bruslily... |
| |
| odešla jsem do svého pokoje , kde jsem napustila vanu a tam jsem tu velkou kouli pilovala... |
| |
| Za dnešek se ti tvá střední koule neposunula ani o kousek... K večeru jsi skončila a po chodbě jsi slyšela nějaké služebné kteří říkaly že Aragorn má nějakou blbou náladu... Při čem spomínáš jak jsi ho v noci slyšela nadávat... |
| |
| šla jsem najít aragorna abych mu povzbudila náladu |
| |
| ve společenské místnosti bylo několik bojovníků a v rohu si četl Legolas.. Aragorn tu nebyl.. |
| |
| šla jsem k legolasovi a slušně jsem mu řekla : ajoj , promin že tě ručím od četby ale nevíš kde je aragorn ? |
| |
| ,,Vím..'' řekl potichu a začetl se znova do knihy.. |
| |
| tiše jsem pokračovala : ehm nerada zase ruším ale mohl bys mi ještě říct kde je ???? |
| |
| ,,Mohl..'' zabrumlal Legolas a znova se začetl do knihy... |
| |
| Podívala sem se na něj a řekla jsem : ehm nerada zase votravuju ale kde teda je ???? |
| |
| ,,U sebe v pokoji..'' řekl ti legolas a znova se začetl do knihy... |
| |
| poděkovala sem legovi a běžela sem a běžela a běžella a běžela k aragornovi do room |
| |
| Jelikož je Aragornův pokoj hnedka vedle společenské místnosti, moc jsi neběžila... |
| |
| zatukala sem na dveře od jeho pokoje a čekala sem |
| |
| Otevřel ti dveře naštvanej Aragorn, když tě viděl trochu se usmál... ,,No né.. ty ještě žiješ...?'' pozval tě dovnitř.. Jeho pokoj vipadal stejně jako tvůj ale nebyl tak ozdobený a byl světlejší.. žádné magické věci ale zbraně a cvičiště.. |
| |
| Podívala sem se na něj a řekla jsem trošku komicky : nooo představ si že ještě jo ! a pak jsem zvážnila a řekla sem : prej tě něco žere tak sem si přišla pokecat... |
| |
| ,,Nic mi není ksakru...'' rozčílil se Aragorn a opřel se o okení rám... |
| |
| podívala sem se na aragorna a pak jsem mu jen řekla : hele vím že ti něco je........ty si jindy kopec srandy že nevíš jak si ze mě už dělat srandu a ted nic....šup vypovídej se... |
| |
| ,,No dobrá... '' řekl ti Aragorn a posadil se na svou postel.. ukázal ti ať si přisedneš... ,,Na naší poslední misi s Legolasem jsme byly použity jako volavky a kapitán nám o tom vůbec neřekl... BNebýt Legolase jsme už dávno mrtvý..'' stěžoval si Aragorn... |
| |
| ježiši a proč to udělal ? s hrůzou sem se ptala ragorna.... |
| |
| Začíná se z paroháče stávat pěknej hajzl.. před měsícem nás poslal do prázdného lesa, kde nic nebylo.. bloudili jsme tam pět dní...'' říkal Aragorn a při tom měl ruce v pěst..... |
| |
| a co plánujete dělat ? zeptala sem se aragorna starostlivě přiičemž jsem si prohlížela jeho pokoj |
| |
| ,,Nevím..'' zamyslel se Aragorn... |
| |
| nahodila sem natoký skoušený výraz protože možná muj kámoš přijde o život a pak jsem jen řekla : já se s tim pokusim něco udělat....... |
| |
| Aragorn se n atebe pomalu podíval... a začal se smát.. ,,Cože? Ty? a co by jsi asi tak chtěla dělat? Když nemáme žádné důkazy.. Chtěli jsme ho nějak s Legolasem přichitit při činu, ale takhle by zavřeli spíš nás.. A navíc, mohl by třeba brát nějaké úplatky.. nevím...'' řekl pobaveně Aragorn.. tvůj vtip ho rozveselil... |
| |
| já , možná bych to mohla zařídit skrz pár svých zdojů.......řekla jsem aragornovi a přemejšlila sem nad tím že i moje známosti můžou bejt k hovnu když nejsou důkazy... |
| |
| ,,No pravda...'' souhlasil Aragorn a vihodil tě z pokoje, že musí ještě něco udělat... Je odpoledne... |
| |
| šla jsem do svého pokoje kde jsem si napustila do vany vodu a dál sem trenovala velkou vodní kouli.... |
| |
| Za dnešek se nepohnula ani o kousek, ani jsi neměla pocit, že by se měla pohybovat... Něco bylo špatně... K večeru jsi slyšela vít psa ale úplněk nebyl.. |
| |
| vykoukla jsem z okna s tím jestli někde neuvidim vlka... |
| |
| Nic tam nevidíš, ale hvězdy krásně zářily a všimla jsis že padá hvězda.. Co si přeješ? |
| |
| přeju si aby se frauovi nic nestalo.......koukala sem se na padající hvězdu a potom jsem pozorovala hvězdy |
| |
| Odbila půlnoc a ze zahrad zámku se pořád ozívala hudba z vánočních slavnostích... |
| |
| po chvilce jsem zavřela oko a začlla jsem na zemi v tureckém dřepu meditovat |
| |
| Meditovala jsi dlouho do noci a nic tě nevyrušovalo... typ: příště napiš jak dlouho budeš meditovat! |
| |
| po chvilce jsem toho nechala , vykoupala sem se a šla jsem si lehnout do postele s úmyslem to zaříznot.. |
| |
| Usnula jsi okolo dvou v noci a probudila jsi se v osm ráno, protože ti někdo hlasitě klepal na dveře... |
| |
| rychle sem si oblékla každodení šaty a šla jsem otevřít ke dveřím... |
| |
| Stál tam Jack s úsměvem od ucha k uchu.. Dal ti pusu a zařval Šťasné a veselé! Při tom ti podal malí dárek a zase utekl.. Věděla jsi že na vánoce, které jsou už zítra odjíýdí pryč.. domů představit svou přítelkyni rodině... |
| |
| podívala sem se na utíkající ho jacka , pak jsem zavřela dveře , dárek jsem položila na stůl a nedůvěřivě jsem si ho prohlídla protože přece jenom : dal mi ho jack . Pak jsem si ten dárek vzala do ruky , párkrát jsem si ho přehodila v ruce a pak jsem ho otevřela |
| |
| Dárek ti nešel otevřít.. vyskočilo na tebe mračno žlutých papírků, který ti zaplnily půlku pokoje a na všech bylo napsaáno.. ,,Až na vánoce, děťátko nedočkavé... |
| |
| uklidila sem papírky a dárek jsem si dala do škříně k tomu dárku od rodiny . Pak jsem vzala modrou stuhu , bílou krabici s modrými ozdobami na meč a kord a všechno jsem si to položila na postel . kord jsem opatrně dala do krabice , kterou jsem pak zavřela a tu krabici jsem ovázala modrou stuhou a udělala jsem tam mašli . Pak jsem to opět uschovala do škříně a šla jsem do koupelny kde ksem opět zkoušela trénovat tu velkou vodní koulli |
| |
| Asi za dvě hodiny ti zase někdo klepe na dveře.. Tentokrát to ja Aragorn... |
| |
| otevřela jsem dvře a říkám : nazdárek tak copak potřebuješ...řekla jsem aragornovi a pozvala sem ho dál.. |
| |
| Aragorn se jen šibalsky usmál a hodil ti do obličeje dort a utekl do společenské místnosti za velkého smíchu... |
| |
| umyla sem si obličej , a běžela sem za aragornem přičemž sem řvala : no počkj tohle si vypiješ.... |
| |
| Když jsi vběhla do společenské místnosti z ničeho nic ti přiletěli další dva koláče do ksichtu a dalších pět do těla.. Všude kolem byla bitka s kolláči... Byly naprosto všude a nebylo těžké poznat kdo jí začal.. Aragorn stál u prostřed strašně se smál a se všemi bojovníky co jsou s vámi na patře se tam metali s koláči.. Legolas seděl v rohu místnosti a četl si.. neměl na sobě ani jeden kousíček koláče, narozdíl od ostatrníc.. Byly tu dva velké stoly s koláčemi... Mezi tím co jsi se rozhlížela trefili ě další tři koláče... |
| |
| popadla jsem první dva koláče které jsem viděla , každý sem si vzala do jedné ruky a oba sem je mrdla po aragornovi , pak jsem zrhala zpátky na pokoj kde jsem se umyla.. |
| |
| V pokoji na tebe čekal frau a když tě uviděl začal se smát... ,,Hmm.. dala jsi se na kuchtění?'' |
| |
| podívala jsem se komicky a řekla jsem : nne, takhle to jen vypadá kdyyž otevřu dveře bud jackovi nebo aragornovi :) řekla jsem frauovi a dala jsem se do drhnutí sama sebe |
| |
| Frau ti s radostí pomohl se sundavání oblečení a mytí tvého těla... Pak když jsi byla čistá jak sklo začal tě líbat a skončili jste v postely.. Ve čtyři hodiny musel něco zařídit, ale slíbil, že na vánoce si pro tebe příjde a ukáže ti to překvapení-... |
| |
| oblékla jsem si svojí noční košilku a začla jsem na postely meditovat...... |
| |
| do půlnoci |
| |
| Když jsi domeditovala bylo šest, ráno Vánoce... Zámek byl všude ozdobený všude byli vánošní svíce a veliký vánošní strom zdobil velkou síň... stromeček jste měli i ve společenké místnosti... |
| |
| oblékla jsem si purpurové šaty , umyla sem se , vyčistila sem si zuby a učesala sem se... |
| |
| Jseš oblíknutá ve fialovích šatů, jseš umytá, učesaná a máš vyčištěný zuby... |
| |
| šla jsem ještě na chvíli do koupelny kde sem pilovala vodní kouli.... |
| |
| Hele nebudu tě pořád tahat za nos, ta vodní koule ti prostě nejde a je to kvůli tomu, že jsis ještě nešla pokecat s Sebastianem.. Také jsi byla pozvána na večeři k rodině a DDostala jsi dárek od rodiny a jacka... Snad jsem nic nezapoměla... |
| |
| otevřela jsem si dárky od jacky a rodiny a jen tak mimochodem : já k tim na véču nepudu......a ptoom sem otevřela okno v mém pokoji a vnímala jsem tu vánoční atmosferu |
| |
| Z obrovského chrámu byli slyše vánoční koledy spívané všemi lidmi co sem přišly... V dárku od rodiny bylo : jedna soška od rodinky z druhého kolene, pletenej svetr od tetičky ivetky který na tobě vypadal jak šaty, obrázky od tvých sestřenic, náhrdelník od tety rosaliny, od sestry pero, pak pár fuseklí, čelenku, kapesníky, utěrku, pouzdro pro svatební prsteny, perly do vlasůa to je vše... a tam podepsaná celá rodina... Od jacka jsi dostal akrabičku s tlačítkem na straně... |
| |
| všechny ty dárečky jsem si od rodiny uklidila do škříně a pak jsem si se zamyšleným výýrazem sedla na postel držíc v ruce krabičku s tlačítkem . chvilku jsem si to neduveřivě prohlížela a pak jsem tlačítko stiskla |
| |
| Když jsi zmáčkla tlačítko, vyletěla boxerka na pružině a udeřila tě do nosu... Při tom se to začalo smát a jediné zastavení toho rachotu bylo, že jsi musela boxerku naskládat tam znova... |
| |
| naskládala sem tam boxerku znova a rychle jsem ji zavřela do krabice při čemž jsem na celej pokoj zařvala : tvl jacku já se z tebe poseru |
| |
| v tu chvíli jsi uslyšela jsk někdo u tvých dveří něco rozbil... |
| |
| uklidila sem ten povedenej dáreček do skříně a vyběhla jsem na chodbu zjistit co se děje |
| |
| Kolem tvých dveří la mladá služebná a lekla se jak jsi zařvala, upustila tácek s šálkami čaje.. teď to tam rychle uklízela.. |
| |
| pomohla jsem to služce uklidit a přitom jsem říkala . já se vám moc omlouvám , moc me to mrrzí... |
| |
| služebná se jen poklonila a utekla... přece jen tu mají zakázáno mluvit... |
| |
| podívala sem se za služebnou a šla jsem zpět do pokoje , kde jsem se chvíli smála nad svojí blobostí a pak sem se chvilu koukala z okna ... |
| |
| Za chvíli co by odppoledne jsi šla s ostatními na vánoční oběd... Když jste dorazily do slavnostní místnosti na nažrali jste se, tak ti jedna malá holčička řekla jeslti by jsi jí nešla pomoct... |
| |
| mile sem se na holčičku podívala a řekla jsem : ale ovšem s čím pak ??? |
| |
| ,,Se smrtí!'' řekla strašidelným hlasem a v tu ránu ti zmizela před očima... v tu chvíli do tebe vrazil Aragorn, že máš jít do druhého patra.. někdo tě prej volá,... |
| |
| šla jsem do druhého patra a ujistila jsem se že mám v botě svoji dýku . při chuzi do druhého patra jsem z pžedešlé události bila bílá jako stěna... |
| |
| Před tebou byly otevřené dveře do královské jídelny a pře nimi byly stráže, číšníci odnášeli poslední ubytky a jedna služená na tebe ukázala.. ,,Pojď te...'' Ukázala ti a když jsi vešla viděla jsi Jak Frau s rodiči sedí u svého stolu.. Když jsi vešla frau se zvedl chytil tě za ruku a usnál se na tebe... Přitáhl tě k rodičům a řekl.. ,,Matko, otče.. tady je..'¨' královna i král vyskočily a samím nadčení se smáli královna si s tebou začala hnedka povídat aříkala.. Jsem ráda, že jsi frau našel přítelkyni.. Jste opravdu hezká.. A podobný věci.. Frau tě pak políbyl a omluvil se... Než jsi stačila něco říct táhl tě do svého pokoje.. A vypravěč jde dělat hají ;-) |
| |
| cestou do frauova pokoje jsem mu dala dárek popřála jsem mu veselé vánoce ,políbila jsem ho na tvář a pak jsem zase zbledla jak stěna páč jsem si vzpoměla na to malé dvěčátko |
| |
| Princ tě políbil a poděkoval ti... Když jste došli do jeho pokoje byl tam krásný vánoční stromeček.. Frau ti podal dárek s pěkným obalem a rozbalil si ten tvůj.. Byl nadšený a moc se mu líbil... ,,Díky Kamí, tos nemusela, mě by stačilo kdybych dostal tebe..'' řekl ti frau a začal tě líbat... |
| |
| chvilku sem se líbala s frauem a pak sem jen řekla : jak to že ses rozhodl představit mě tvým rodičum ??? já jen že ted asi bude řada na mě.... |
| |
| Typ: Jo, ale ty nemáš rodiče, jen spoustu příbuzných kteří tě vychovávyli.. tetička ivetka ;-) Frau se na tebe zašklebil a řekl.. ,,Říkal jsem ti, že mám pro tebe překvapení..'' Výtáhl z kapsy malou červenou krabičku a otevřel jí... Byl tam krásný stříbrný až bílí, třipitiví prsten s rudým kamenem uprostřed lemovaný malími růžemi... Prsten byl drobný a při tom honosný... ,,Kamiko Antivelikotočerepapinovičovská, vezmeš si mě Prince Fraua Charlies Eduwero Portomas Sebastiana Michaelise za svého muže...?'' usmál se na tebe Frau.. |
| |
| Podívala jsem se na fraua , pak na prsten ...chvilku jsem zírala že jsem nevděla co se právě stalo . Po chvilce jsem nahodila svůj milý až radostný úsměv a řekla jsem : ano , jo jasně že jo :-) |
| |
| Frau tě samím štěstím políbil a nasadil ti prsten... Pasoval přesně... Pak tě začal líbat a k večeru ti ještě navrhnul, aby jsi s nastěhovala do jeho pokoje... Jeliko jeho pokoj byl velký jako váš rodiný dům, není třeba se bát že se tam nevedete... |
| |
| podívala sem se na fraua a řekla jsem : a nebude to náhodou vadit tvím rodičům ???řekla jsem trošku komickým tónem a pak sem dodala : Jen tak mimochodem nemáš ještě domácí vězení ? :-) |
| |
| ,,Ne za půl roku bude korunovace rodiče odjedou do hor a já budu s tebou vládnout... miluji tě..'' pošeptal ti Frau, když jste seděli u rozpáleného krbu na teplém koberc opřený o smaragdoví gauč... |
| |
| Podívala jsem se na fraua a řekla jsem nejistým a nervozním hlasem : Jako já ??? No něco takovýhleho já určiě nezvládnu.....pak sem se na chvilku odmlčela a po určitém intervalu jsem pokračovala : jen tak mimochodem , nepracuje tady na zámku nějaká malá holčička která je trošičku ....emh....prazvláštně děsivá ??? |
| |
| Pric se na tebe podívl a usmál se,.. ,,Ale to víš, že to zvládneš, po pravdě ty budeš mít spíš takoví bohemský život...'''''''' začal sesmát frau až se mu hlava zaklonila a mrdnul se o opěrák gauče... ,,A budu tě muset sklamat nemám detailní přehled o zaměstnancích.. a myslím, že žádná holčička nebude děsivá.. nejspíš jsi unavená..'' hladil si hlavu na který se mu dělala boule... při tom se trošku posmíval tvím slovům... |
| |
| Podívala sem se na fraua a řekla jsem : víš ona nebyla tak děsivá . nejdřív působila roztomile , ale když jsem jí odpověděla tak mě uplně zamrazilo.......no tak vážně , kolik dětí má takovýhle blbý řeči o smrti....řekla jsem frauovi a pak jsem se zadívala do ohně......po chvilce sem řekla : zapomen na to |
| |
| ,,O smrti? Nic jsi neříkala o smrti...?'' podivil se frau a držel tě kolem pasu... |
| |
| taky že sem to neřekla já . mě to řekla ta malá holčička...........zadívala sem se do ohně a přitulila sem se k frauovi |
| |
| Hmm je to zvláštní...'' podotknul frau a vzal si cukroví a jeno ti vložil do úst... Právě se ti v úších rozléhal hlas té malé holčičky.. smrt, smrt, smrt.. před tebou se objelila malá holčička s kudlou a rozeběhla se proti tobě.. nemohla jsi se ani hnout... Dítě s krvavími oči po tobě hodilo kudlou a ta se ti zaryla do hrudi... Padla jsi k zemi mrtvá a tvá krev zbarvila modř jezera s vodopádem... V tu chvíli jsi se probudila a zjistila jsi že s fraem ležíte u gauče a oheň v krbu vás hřál a frau klidně klibal s tebou v náručí... |
| |
| uplně se mi zrychlil dech a v tu chvíli mě napadlo že sebastian by mohl vědět o co go |
| |
| Frau ze spaní zabručel a přitulil se k tobě.. Bylo už pozdě večer, a všude jsi slyšela vánoční koledy... bylo krásné večerní podnebí a atmosféra byla uklidňující... |
| |
| přitulila jsem k frauovi , pevně jsem se ho chytla a koukala jsem do stropu... |
| |
| Uběhl měsíc.. nastěhovala jsi se do malého příbitku k Frauovi a začala ti výuka etiketi.. musela jsi chodit na všemožné akce s frauem jako příští královna země... Jack s Argornem si z tebe samozřejmě pořád utahovali a když kolem nich projdeš škodolibě na tebe zavolají.. ,,Omluvte mě vaše vísosti..'' co bylo ale divné od toho incidentu s kamenem a obchodníkem jsi ještě ani jednou nepotkala Sebastiana... Frau se párkrát někam strácel ale nikdy ti neřekl kam doopravdy šel... Dostala jsi novou postroj na koně a taky ti navrhli, že bys dostala krásného Fríse... Právě máš volno jelikož je sobota.. Frau jel do Západního lesa a ty jsi zůstala doma a máš volno... |
| |
| šla jsem se podívat po zámku a pokusila sem se najít sebastiana ..... |
| |
| Nikde jsi ho nenašla, ale za to kolem tebe prošel vytlemenej Jack a neodpustil si svou poznámku... |
| |
| doběhla sem jacka a říkám : čus co dneska budeš dělat ??? |
| |
| ,,Ale vaše výsosti, nemůžu si dovolit vás obtěžovat..'' zadržoval smích a při tom se culil že málem praskne, uklonil se ti a pokračoval dál aby neprasknul smíchy... |
| |
| dala sem mu maňana do ramene a řekla jsem komicky : hele přestan mě srát a mluv se mnou ormálně |
| |
| oprava : normálně |
| |
| ,,hej! chceš čupřinu?!'' vyrzil po tobě jak chitil tě za hlavu a dal ti ořecha.. |
| |
| řvala sem : heeej ty piromane pust měěěěěě......řvala sem a se smíchem sem pak dodala : cože to vlastně budš dneska dělat ??? |
| |
| ,,Vaše výsosti já vám, ale nic neřekl..'' řekla rozesmál se ti při tom začal před tebou utíkat... |
| |
| běžela sem za jackem a křičela sem na něj rozesmátá jak ježíšek : stuj ty vobejdoo |
| |
| Proběhli jste kolem pokojů a za zatáčkouz jsi narazila do Jacka, který tam stál jak solný sloup a čuměl na něco před vámi... |
| |
| strčila jsem do něja a řekla jsem : kam čumíš ? pak jsem se pdívala tam kam čučela jack |
| |
| Stál tam sebastian a díval se na vás dva vražedný pohledem.. ,,Zdálo se mi to, nebo tu někdo dělal bordel?!'' řekl nedůvěřivě a prohlížel si vás svími rudými oči... JJste v pravém křídle a tam pravidla platí pro všechny... ,,Omlouvám se pane, ale ona mě donutila..'' řekl rychle Jack a ukázal na tebe.. Sebastian se na tebe podíval tím svm ďábelským pohledem a čekal co z tebe vypadne... |
| |
| Já sem se podívala na jacka a řekla jsem : co kecáááš ??? pak jsem se podívala na sebastiana a řekla sem : omlouvám se , ale akorát sem s váma potřebovala mluvit . už jsem zvládla tu chuzi po vodě a zajímá mě co bude jako můj další úkol .. |
| |
| ,,No tak si to vaše vyřiďte a já zatím pujdu..'' vymlouval se Jack a odběhl pryč.. Sebastian ho pozoroval svíma rudýma očima a pak se podíval na tebe.. ,,Nemám čas..'' odsekl ti a šel pomalu dál.. v ruce držel malou straou knížku ve ktré nic není... |
| |
| to chápu že nemáte čas , ale já ted nemůžu trénovat další kouzla ....ani mi najde ta velká vodní koule .... |
| |
| ,,Já vím..'' podotknul Sebastian a dál šel svoují pomalou chůzí.. |
| |
| tak mi aspon řekněte jak mám trénovat dál... naléhala jsem na sebatiana při čemž mi jeho nemluvnost už lezla krkem |
| |
| Sebastian se zastavil a chvíli přemýšlel, pak se na tebe podíval a řekl.. ,,Až získáš roucho mága, budeš moc pokračovat... a teď mě omluv..'' řekl Sebastian a zase pokračoval.. |
| |
| poděkovala sem sebastianovy a šla jsem do knihovny kde jsem hledala něco o rouchu mága ... |
| |
| Našla jsi jednu velmi starou knihu o úrovních mágů... Roucho mágů... Každý tři roky se koná setkání noviců... Pořádají se zkoušky mágů.. všichni novici kteří se chtějí stát právoplatnými mágy musejí projít těmi zkoušky úspěšně... Zkoušky trvají přesně tři dny.. Místo srazu se upřesní vždy den před zahájením zkoušek.. Nejvvyší představený z mágů dohlíží na zkoušky, ale účastníci se po dokončení zkoušek nerozdělují na ty kteří prošli a neprošli ale na ty kteří přežily a kteří ne... Roucho mágů, dostane, každý kdo projde zkoužkami.. Zkoušky se konají při zatmění měsíce.. na začátku konce května.. datum není přesný... Zkoušky se rozdělují na zkoušku Odvahy, zkoušku bystrosti a zkoušku života a smrti... Tři zkoušky na tři dny... dělají se po dvojicích, dva novicové jsou v týmu a dělají zkouška společně... |
| |
| odložila jsem knihu . a bílá jako stěna jsem odešla do pokoje , kde se mě moje nepřirozená barva obličeje nechtěla pustit . času do května bylo sice dost , ale já jsem si byla téměř jistá že zkoušku nepřežiju . se strachem ve tváři jsem si stoupla k oknu a skrz zavřené okno s tím svím výrazem sem se dívala do zahrady... |
| |
| K večeru přišel princ a viděl tě v tvé depresi... ,,Co pak se stalo?'' přišel k tobě Frau a obejmul tě.. při tom se na tebe mile usmál.. |
| |
| sebastian mi řekl že pokud chci být mág tak nějak na konci května budu muset složit zkoušku mágů . A ta zkouška se pří netřídí na ty co uspějí a neuspějí ale na ty co přežijí a nepřežijí. .....když sem dokecala tak sem se znova začala dívat skrz okno |
| |
| oprava : sebastian řekl že musim mít roucho mágů , a já sem si přečetla co a jak ... |
| |
| Frau se na tebe usmál přítáhl si židly a posadil se na ní, vzal si tebe a posadil si tě na kolena... ,,Z toho si přece nemusíš dělat starosti.. Když si budeš věřit, tak ti vyjde všechno (the Secret).. Určitě ti Sebbík pomůže se připravit..'¨uklidňoval tě Frau svím jistým hlasem a pohladil tě po vlasech, držel tě v obětí a díval se s tebou z okna... |
| |
| Dívala jsem se chvíli z okna , pak jsem se přitulila k frauovi a řekla jsem : Když zvážím že umím jen dvě kouzla a jiný se bez pláště nenaučím tak šance že přežiju je 30 ku 70.řekla jsem rozklepaným a nervozním hlasem |
| |
| oprava : ne pláště ale roucha |
| |
| Do května času dost...'' Řekl ti Frau a podíval se na tebe... ,,Co není dnes může být zítra..'' navrhnul ti frau, aby jsi zašla za Sebííkem, ale né když bude pracovat, poslední dobou je nějak nevrlej.... |
| |
| Podívala sem se na fraua trošku slzavíma očima a pak jsem se k němu téměř křečovitě přitiskla a tiše sem řekla : asi máš pravdu |
| |
| Pousmál se Frau a políbil tě... ,,Ale jestli se necítíš, tak mágem nemusíš být...'' řekl ti klidně a pevně tě stiskl, aby jsi se cítila jako doma a v bezpečí.. |
| |
| ale musím , být mágem . jinak bych nebyla nic .... řekla jsem frauovi a podívala jsem se směrem k oknu |
| |
| ,,Ale prosím tě.. už teď jsi mimořádná a úchvatná.. staneš se královnou a budeme vládnout... A máš milion možností jak žít, ale vždycky musíš počítat s překážkami..'' Frau se na tebe zašklebil jelikož dneska byl nějak chytrý jak rádio... |
| |
| podívala sem se na něj s výrazem který říkal : tvl kde se to v tobě vzalo ? ....pak jsem ho něžně políbila na rty a "přichoulila " sem se k němu |
| |
| Frau se na tebe zašklebil a díval se dál z okna s blaženým výrazem..... Druhý den ráno, jste se vedle sebe probudily nazí a ležela jsi Frauovi na hrudi on tě objímal a druhou rukou hladil po hlavě... ,,Zlato? Budu muset dneska znova odjet do lesů..'' řekl ti frau když se oblékal zatím co ty jsi ležela v peřinách... |
| |
| podívala sem se na něj a zaptala sem se : prosimtě proč tam jezdíš každej den ?? po chvilce jsem znovu pokračovala s flirtujícím výrazem : takhle si tě neužiju já ...řekla jsem při čemž jsem se na fraua usmála .... |
| |
| Frau se na tebe usmál připlazil se k tobě na postel a políbil tě... ,,Nejezdím tam každý den, jen včéra a dneska tam musím znova.. nic zvlásťního, ale neboj já se ti vrátím..'' lákal tě sváděcím pohledem Frau a znova tě políbil pak se zvedl zapnul si knoflíky u košila (při čem je neuvěřitelně sexy) a vyběhl z pokoje... |
| |
| vstala sem z postele , oblékla jsem si štříbrno růžové šaty , ustlala sem postel a šla jsem hledat jacka s aragornem ... |
| |
| Jack s Aragornem byly ještě s Legolasem v pokoji Aragorna a kuli nějaké plány... Stála jsi před jeho dveřmi a slyšela jsi smích Jacka a hluboký a při tom milí hlas Aragorna, skoro se snaží šeptat, ale jak je vidět moc jim to utajení nejde... Když jsi chtěla zrovna zaklepat, tak právě v tom okamžiku jsi zahlídla jak na konci chodby pomalu proběhla malá blonďatá holčička se zářivě modrými oči a jemnými rysy tváře, která tě oslovila nedávno při vánocích... |
| |
| rozeběhla sem za tou holčičkou a vlastně sem ani nevedela proc |
| |
| Když jsi doběhla k místu kde se kříží chodba ke schodům, a kde se před chvílí objevila ta holčička.. nikdo tam nebyl... |
| |
| šla jsem zpátky k pokoji kde byli kluuci se svým bílím výrazem ... |
| |
| Došla jsi k pokoji.. a na chodbě se začaly objevovat lidi ze společenské místnosti nebo služebné... Z jejich pokoje je slyšet hlasité řechtání a ten divný zápach ze strachu holčičky zaplnily lidé, kteří se tu před chvílí vůbec neobjevily a teď byla plná chodba... |
| |
| zaklepala sem na hochi a rozhodla jsem se prozatím na dívku nemyslet ... |
| |
| Dveře ti otevřel Aragorn a byl vysmátej od ucha k ucha a tak i Jack, když tě viděl ztuhnul a zíral na tebe... ,,Ježiši vypadáš jako kdyby jsi právě potala ducha..'' narážel na tvojí bledou tvář... |
| |
| podívala sem se na něj a řekla jsem : taky že asi jo . jen nevim jestli to byl duch.řekla jsem vystrašeným výrazem a po chvilce sem řekla : aco tu vlastně vivádíte ? |
| |
| Aragorn tě pozval do vntiř... ,,Prosim tě.. nechceš něco k pití?'' zeptal se starostlivě Aragorn.. ,,Probíráme tu jak odstavit paroháče...'' odpověděl ti Jack.. |
| |
| Ne já nic k pití nechci .pak sem chvilku přemýšlela a říkala sem : a chcete nějak pomoct ? |
| |
| ,,no po pravdě, nějaká podpora od prince by se docela šikla...'' začal zamlouvat Jack nenápadně jak poleno, když v tom do něj strčil Legolas, aby držel hubu.. ,,Před týdnem, jsme ho viděli jak o půlnoci chodí do hostince u tří košťat, nejspíš tam bude brát úplatky..'' zakroutil hlavou Aragorn nad Jackem a popisoval ti co už vědí... |
| |
| chvilku jsem střebávala informace a pak jsem řekla : no možná bych mohla o tom s frauem hodit řeč , ale něco za něco ......přestanete mi říkat vaše výsosti . ok ? |
| |
| Asi dalších pět minut tam funěli a otrávěně se na tebe dívaly.. měli taky poradu a dělali nad tvým návrhem strašný drama... ,,Hmm.. no dobrá, souhlasíme!'' nafouknutě souhlasily s tvím návrhem Jack s Aragornem.. Legolas si nějak tuhle náturu vynechal a jen seděl v rohu a poslouchal vás... |
| |
| ale jen říkám že si o tom s frauem promluvím , nic nezaručuju ... řekla sem klukům a chvilku jsem pobaveně koukala na jejich blbý vvýrazi |
| |
| Kluci se zaradovali a Jack řekl.. ,,Ale prosím tě, jste čerstvě zasnoubení použiješ trochu tvého ženského kouzla a... au!'' zečal nevině zakecávat Jack ale Aragorn mu šlápnul na nohu a legolas po něm hodil knížkou aby přestal tlachat nesmysli.. ,,Moc si vážíme tvojí pomoci vaše vý... Kamí..'' zašklebil se Aragorn a napil se džbánku vína... |
| |
| Podívala sem se pobaveně na jacka a řekla sem : tak jednoduchý to s frauem neni , takže nevim co zmůžu . potom aragorn řekl : vaše vý...kamiko ...když říkal to : vaše vý...tak sem si přiložila prst na pusu a řekla sem : pšššt slíbili ste to :-) celkem sem se vyžívala v tom že si ze mě nemohli utahovat ... |
| |
| Jack už chtěl něco podotknout, ale když otevřel pusu tak se na něho oba dva vražedně podívaly a jen podotknul.. ,,Mlčím!'' smutně se urazil Jack.. ,,Dobrá ty vyděrači.. budeme ho dál sledovat a zjistíme pravidelné návštěvy nebo kde se setkává s uplatkáři..'' podotkl Aragorn a usadil se vedle Legolase.. |
| |
| fajn , a já zkusim něco zjistit od fraua ...pak jsem se podívala na ty týpky a řekla sem : já už budu muset jít , zatim se mějte |
| |
| ,,dobrá.. měj se!'' ozvalo se zborově a Aragorn tě vyprovodil ven.. Jakmile jsi vyšla z pokoje zabouchl za tebou dveře a slyšela jsi jak začaly kritizovat a nejspíš i zchital nějaké čudy Jack... a on začal vřískat aby ho nechali, pi tom se strašně řechtaly... |
| |
| nevšímala sem si jejich chichotání a šla jsem zpátky do pokoje , kde jsem se dívala z okna ... |
| |
| Venku zrovna začala sněhová vánice, a tak tam nikdo nebyl.. Frau je teď možná na cestě, nebo už bude v lese... Je kolem 1 hodiny odpoledne.. |
| |
| dívala sem se z okna přičemž jse vydržela asi tak dvě hodiny . pak jsem si šla vyčistit zuby , učesat vlasy a napustila sem si vanu v které jsem opět dělala "nakládanou okurku " .... |
| |
| Ve vaně to utíká strááášně rychle.... Za chvíli jsi slyšela jsk někdo vchází do pokoje..když jsi se podívala na hodiny už bylo sedm.. |
| |
| na chvíli jsem ve vaně zaklonila hlavu a začala sem se psychicky připravovat na to že vylezu =)))))) |
| |
| Za chvíli přišel do krásné nové koupelně Frau a byl docela promrzlí a unavený... Usmál se na tebe a podotknul.. ,,Á okurka se mi ještě nakládá..'' pousmál se Frau a sundal ze sebe věci a skočil k tobě do horké vody.. bylo slyšet jeho slastné zavytí a začal tam relaxovat... |
| |
| podívala sem se na fraua a s úsměvem sem řekla : jak ses dneska měl ?..přičemž jsem se k němu přitulila =) |
| |
| Frau se pousmál a obejmul tě.. oddychnul si a řekl.. ,,hrozný.. ta sněhová vánice mě chytla přímo na cestě zpátky...'' postěžoval si Frau a přitáhnul si tě ještě víc k tobě a dlouze a nežně tě začal líbit.. |
| |
| aspon už si doma .... řekla jsem štastně a nadšeně frauovi a přitulila jsem se k němu tak jak nejvíc to šlo přičemž jsem mu do ucha tiše a sladce špitla : miluju tě ! |
| |
| Frau se sladce usmál a políbil tě... Ve vaně jste strávily další hodinu a pak jste šli spát... k velké unavě fraua ti bohužel budu musett zdělit, že dneska si nevrzneš... Ráno jste se probudily vedle sebe v pyžamech a přitulený na sobě... |
| |
| přitulila sem se k frauovi a něžně jsem ho políbila na rty a pak jsem zavřela oči .... |
| |
| Ajajajajááá.... Frau se po tvém polibku usmál ze spaní a překulil se na druhou stranu.. Bohužel na druhé straně už nebyla postel... Žahnul s sebou o zem až to v něm zadunilo... Frau vyletěl na nohy co se to děje.. |
| |
| rychle sem nadskočila a vyjekla sem : ježiši si v pořádku ??? ....po chvilce sem dodala : jen tak mimochodem tam už postel nebyla .... |
| |
| Frau se na tebe zatvářil jako že by to bez tebe nepoznal, když se posadil na zemi a hladil si hlavu.. ,,No dobrý.. to jsem tomu zase dal..'' řekl Frau a líně vyšplhal zpádky k tobě na postel... přitulil se k tobě a položil svou hlavu do tvých beder... Zavřel oči a usmíval se vlastní blbosti... |
| |
| hrála sem si s frauovími vlasy a přitom sem se ho tiše zeptala : co dneska budeš dělat ? |
| |
| Frau se pousmál a zabručel potichu a rozespale... ,,Hmm.. budu se nechávat rozmazlovat a od 2 odpoledne mám jít za Sebastianem.. a co ty?'¨' ironicky a vesele se tě zeptal... |
| |
| ještě neviim , řekla jsem frauovi a koukla jsem se ke dveřím . ani nevím proč byl to jen takovej reflex =) |
| |
| Frau se k tobě přitulil a řekl.. ,,Dobrá, když ti řeknu, že tě budu taky rozmazlovat.. budeš vědět co dneska budeš mít v plánu.. ¨?'' frau se na tebe zašklebil a z pod postele vytáhl košík čerstvích jahod.. Lákavě a sváděcím pohledem se na tebe podíval... |
| |
| samozdřejmě že budu vědět ..řekla jsem takovým flirtujícím tonem |
| |
| Frau tě pomalu políbil a vtal jednu jahodu že ti jí vloží do úst.. když byl už na tvých rtech, nečekaně jí snědl a škodolibě se začal smát a při tom schovával ostatní johady... |
| |
| no tohle ..řekla jsem se smíchem frauovi a se smíchem jsem ho vzala polštářem ho zádech ... |
| |
| oprava : né ho zádech ale po zádech |
| |
| Frau začal polikat jahody po kilech a při tom se kril tvím útokům... |
| |
| skočila sem po něm a začala sem ho lechtat .... |
| |
| Užili jste si krásné dopoledne, ale žádné jahody ti nezbyli... Po jahodách jste se milovaly a pak jste měly společné chvíle.. Frau před druhou vypadnul z pokoje, že musí za Sebbíkem... Teď jsi tu sama, samotinka, ale aspoň jsis vrzla :P |
| |
| (pane vypravěči nechte si ty výrazi) oblékla jsem si šaty , vyčistila sem si zuby , uččesala vlasy a pak jsem na posteli začala meditovat.... |
| |
| Hmmm a zase to tu máme... meditaci.. Tak ok medituješ a medituješ a koleduješ!§! |
| |
| medituju medituju a medituju do 5ti odpoledne a pak jsem se šla koukat z okna... |
| |
| Sněhová vánice v noci pokropila celé okolí další hustou vrstvou sněhu... Šafář tam rozrasil cesty aby sed alo po nich chodit... ¨Vyděla jsi na proti tvému oknu malé sněhuláky a kolem nich běhali malé děti, kteří se při tom koulovaly.. Když tak pozoruješ děti uvidíš tam jak u jednoho sněhuláku stojí malá blonďatá holčička s modrými oči a v bílích prostých šatech jako vždy... koukala přímo do očí.. Když jsi párkrát zamrkala, tak ti zmizela před očima... |
| |
| páni asi se mnou neni něco v pohodě.. řekla jsem si , namočila jsem si kapesník do ledové vody , lehla jsem si do postele a záda a z kapesníku jsem si udělala obklad na čelo ... |
| |
| před tebou se objelila malá holčička s kudlou a rozeběhla se proti tobě.. nemohla jsi se ani hnout... Dítě s krvavími oči po tobě hodilo kudlou a ta se ti zaryla do hrudi... Padla jsi k zemi mrtvá a tvá krev zbarvila modř jezera s vodopádem, měsíc se nad ním také barvil do ruda.. ,,Kamiko!'' uslyšela jsi tichý hlas a chvějení všech zbývajících nervů.. Hlas se pořád stupňoval... ,,Kamiko!!'' zařval někdo vedle tebe a ty jsi se samím leknutím probudila... Stál nad tebou viděšený Frau a třásl s tebou.. |
| |
| rozhlížela jsem se kolem sebe a byla jsem z toho uplně vynervovaná . když sem uviděla fraua tak se mi hrozně ulevilo ale měla sem hroznej strach z toho co se mi před chvílí stalo , nebo možná zdálo . chytla jsem se ho okolo kruku téměř křečovitě a z nervů jsem začala brečet ..... |
| |
| ,,Klid to bude dobrý..'' byla jsi na vaší postely v zámku a Frau tě silně objal a utěšoval tě, při tom se mu ulevilo, že ti nic není... ,,Byl to jen sen.. jen sen..'' uklidňoval tě Frau, který si k tobě přisednul a držel tě jak jen mohl a při tom tě hladil, aby jsi se uklidnila... |
| |
| po chvíli sem se uklidnila a rozhlídla jsem se po pokoji jestli tam ta holčička opravdu neni a pak jsem řekla : asi sem se zbláznila ... |
| |
| ,,Ale né.. nezbláznila.. jen se ti zdají noční můry..'' uklidnil tě Frau a setřel ti slzy z očí, pak se na tebe usmál a políbil tě... ,,A kdyby náhodou si se zbláznila, tak já se zbláznim s tebou..'' sliboval ti Frau... Chvíli se usmíval a pak se zamyslel nad tím vším co se ti děje a při tom měl vážnej výraz.. Pak si s tebou lehnul do postele a hladil tě po vlasech... |
| |
| To nejsou jen sny , nebo možná sou ale zdaj se mi dokola . a ta holčička , tu prostě potkávám i za bílího dne ale pokaždý zmizí . podívala jsem se na fraua a přitiskla jsem se k němu jak nejvíc to šlo .... |
| |
| ,,Myslím, že bys to měla říct Sebíkovi.. pomůže ti přísahám..'' přitisknul tě Fru a chvíli se mazlil s tvími vlasy... |
| |
| jak by mi mohl sebastian pomoct ? a hlavně neříkal si že má ted hodně práce ??? |
| |
| ,,Prosím, jen to zkus.. určitě ti pomůže...'' podíval se na tebe Fraau smutným přemlouvacím obličejem... |
| |
| dobře, tak já si za nim nejspíš zítra zaskočím ...řekla jsem frauovi a vduchu jsem si říkala že to bude stejně k ničemu ... |
| |
| Frau se na tebe usmál děkovným pohledem a slíbil ti, že od teď bude na tebe dávat pozor... Taky, že jo, celou dobu byl s tebou a nenechal tě aby jsis vzpoměla na ty příšernosti,.... |
| |
| byla jsem ráda že jsem s frauem a trávím ním tolik času . vlastně mi jeho přítomnost vůbec nevadila , ba naopak .. |
| |
| Druhý den ránno - tuhle noc jsi nemohla zamouřit očka a Frau ti ještě před spaním vyprávěl veselé pohádky... Ránno, když se probudil i Frau už v oblečením a knížkou na bedrech... Slunce svítilo do vašich oken... Bylo 8 hodin ráno.. Frau se protáhnul, zívnul si a políbil tě na čelo... |
| |
| přutlila sem se k frauovi a tiše jsem mu jen špitla do ucha : děkuju |
| |
| Frau se pousmál a pomazlil se s tebou... ..Takže.. chceš, abych tě k Sebastianovi odvedl?'' zeptal se tě asi po hodině mazlení a jemných polibků... |
| |
| to je dobrý , já tam dojdu sama , jen mi můžeš říct kde je .. řekla jsem frauovi s úsměvem na tváři a v hlavě se mi vybavila písnička : aiaiaiai aiiiaiiiaiii :-) |
| |
| ,,No to je důvod proč jsem tě chtěl doprovodit...'' začal se křenit Frau ,,když já to tak nějak přesně nevím... On bude někde tady takhle rozprostřenej po okolí..'' začal Frau s přihlouplím výrazem... |
| |
| aha , tak to máme dobrý.. řekla jsem komicky a po chvilce culení a mazlení se s frauem jsem řekla at de teda radši se mnou |
| |
| Když jste se oblékli tak tě vzal Frau kolem pasu zavolal do prázdna ,,Sebbíku?'' rozhlíželi jste se okolo a nic... Tak to Frau skusil znova.. ,,Dobrá tak Sebby?? Sebastiane?'' pak teprve se za vámi objevil rozčílený Sebastian.. ,,Co zas?!'' nejspíš měl moc práce a nevipadal zrovna že se mu v ní dařilo... |
| |
| dobrý den sebastiane...poozdravila sem slušna sebastiana a čekala sem jestli mě pošle do prdele nebo si mě poslechne.. |
| |
| Frauj se usmíval jak měsíček na hnoji a řekl jen že by jste potřebovali jeho pomoct... V tu chvíli protočil Sebastgian očima chitnul tě za ruku a hned jsi zase měla rudo před očima cítila jsi se jako by t ěněkdo protáhnul klíčovou škvírkou... OPbjevila jsi se u Sebbastiana v pokoji.. On si sednul za stůl a ukázal ti že si máš sednout naproti němu a říct co tě trápí... Ale rychle... |
| |
| řekla sem sebastianovy o mejch jakoby snech s malou holčičkou , řekla jsem mu o tom že ji potkávám ve dne a ona pokaždý zmizí a řekla jsem mu o tom co mi řekla na vánoce a čekala sem jestli náhodou sebastian nepřijde s názorem že jsem se zbláznila |
| |
| Sebastian se zamyšleně a se svým zlým obličejem díval do krbu... Pak se podíval na tebe a usmál se svím ďábelským úsměvem na tebe... ,,Výborně..'' řekl tiše když se zadíval do svíčky na stole... |
| |
| podívala sem se nechápavě na sebastiana a po chvilce přemýšlení nad jeho výrazem jsem dodala : Prominte , ale co je na tom výborného ? |
| |
| Sebastian se nad tebou ďábelsky usmíval a při tom měl ruce se svíma bílíma rukavicema opřené o stůl.. Sebastian se pak znova narovnal a s tichým hlasem s malou špetkou zvědavosti nebo spíš nadšení ti řekl s ďábelským úsměvem... ,,To je dobré znamení... váš mozek produkuje halucinace pod velkým návalem toxinů z chakry..'' |
| |
| a to znamená přesně co ? já to pořád nějak nechápu .... |
| |
| Sebastian ti chvíli neodpovídal a s ďábelským úsměvem si tě prohlížel... ,,Nejspíš to nebude tak lehké, jak jsem si představoval...'' povzdychl si Sebastian a vstal.. obešel stůl a sedl si na stůl vedle tebe... ,,To znamená, že máš rozený potenciál stát se mocným čarodějem.. Máš to zapečetěný v sobě a tím, že jsi začala trénovat magii přísnějším způsobem tak se ti ta pečeť nalomila.. čarodějové s tímto talentem, když pečeť odstraní.. můžou vidět budoucnost, cestovat v čase.. a mnoho další.. není to pravidlem, každý má jiné schopnosti...'' vysvětloval ti Sebastian a teď lusknul prsty a většina svíček zhasla.. jen čtyři se vznesli a uprostřed místnosti, kde je na zemi kruh magie udělali okolo toho kruhu ohraničení... ,,Ale pamatuj! Tvé tělo se bude bránit novému zdroji energie v tobě.. pečeť... proto vidíš tu holčičku.. ne ona není halucinace.. ona je skutečná.. doopravdy tě může zabít a pokusí se o to... Mohu ti pomoct buď tu pečeť odstranit, nebo zamknout na vždy.. nebo ti mohu pomoci skrotit tvojí skrytou sílu... To ale znamená, že se ti pokusím pečeť zničit, a tak se celá zapečetěná síla v tobě probudila.. bude to nepříjemné, a pár měsíců si pobudeme někde daleko od civilizace.. a hlavě o tom nesmí nikdo vědět.. ani Frau!! Jenom zmizíme na jedno určité cvičiště, přímo pro tyhle případy a po pár měsícech, bys měla mít relativně otevřenou sílu...'' řekl a při tom se na tebe díval se zájmem... Pak se zvedl a sedl si zase na židly.. ,,A nebo jednoduše to můžeš nechat tak jak to je, a čekat až tě ta dívka doopravdy zabije...'' podotkl trošku ironicky Sebby a zadíval se do krbu a očkem pokukoval po tobě... |
| |
| Chvilku jsem se zamyslela a pak jsem řekla : já samozdřejmě zatím nechci umřít . ale já budu zhruba za půl roku muset na tu zkoušku mágů... |
| |
| ,,Za půl roku? Hmm.. skoro tři měsíce je půl roku? No dobrá.. možná, že za tři měsíce bych něco mohl zkusit, ale museli bychom začít hned!'' podíval se na tebe varovně Sebastian.. |
| |
| hm , dobře . ale neměla bych fraua upozornit na to že tu nákou chvíli nebudu ? ...zeptala jsem se sebastiana při čemž jsem měla v hlase cítit strach |
| |
| Sebastian si tě pohoršeně prohlédnul a pak chvíli v tichosti přemýšlel... Pak se na tebe podíval a řekl ,,Ano.. naznačit mu můžeš, ale nesmíš se zmínit o mě nebo o nějakém tréninku! Nikomu!'' rozkázal Sebastian a pak ještě dodal ,,Máš hodinu na to aby jsi se rozloučila.. nic s sebou neber..'' s ďábelským úsměvem skončil Sebastian, spokojeně se opřel o velkou a honosnou židli a pozoroval tě... V tu chvíli se mu rozzářili oči rudou barvou ( má rudé oči, ale normální barvu, teď se mu to zesvětlalo a rozzářilo) a rudé světlo tě oslnilo na tolik, že jsi musela zavřít oči.. Cítila jsi, jak se protahuješ klíčovou dírkou a zvedá se ti kufr.. pak to najednou přestalo a objevila jsi se u tebe v pokoji kde na posteli ležel Frau a klimbal... |
| |
| rozeběhla jsem se k frauovi a řekla jsem : fraue musím ti něco nutně říct .... |
| |
| Frau se převalil na bok a něco si zabrumlal... |
| |
| přiběhla jsem k frauovi obejmula jsem ho a řekla jsem prosim ted mě poslouchej musim ti něco nutně říct |
| |
| Frau pomalu otevřel oči a usmál se na tebe, obejmul tě a pak zamumlal... ,,Co se děje?'' |
| |
| Fraue musím za hodinku na nějakou dobu odjet...........obejmula jsem ho a čekala jsem na jeho reakci ... |
| |
| Frau se chvíli ospale usmíval, pak když mu to došlo jako blek otevřel oči a posadil se, otrhnul tě od sebe a ruka ma tě držel za ramena, při tom se ti díval do očí... ,,Cože? A..a kam jdeš?'' koktal smutně Frau |
| |
| já se jedu připravovat na tu zkoušku mágů s ostatníma mágama ..... řekla jsem frauovi a smutně jsem se na něj podívala s výrazem v očích který říkal : Budeš mi chybět ! |
| |
| Frau se na tebe nechápavě díval se smutnými oči... Pak ale spolknul všechnu sobečnost, usmál se na tebe a obejmul tě... ,,Budu ti držet palce, ať se ti to podaří...'' řekl jistě a v hlase mu bylo poznat menší smutek, ale taky oporu... ,,Budeš mi chybět..'' pošeptal ti a políbil tě... Zbývá necelá půlhodinka... |
| |
| Ty mi budeš taky moc chybět ! .....řekla jsem frauovi a měla jsem pocit že už ted se mi stýská . .....podívala jsem se na něj a pak jsem ho téměř křečovitě obejmula jako bych ho nechtěla pustit |
| |
| ,,Kamiko? Říkala jsi, že za chvíli musíš jet, a kam to přesně jdete?? a kdy sis zabalila?'' zeptal se Frau jelikož mu to moc nedávalo smysl... |
| |
| víš já sem si nezabalila . všechno tam už bude připravené . a jedeme do nějaké malé vesničky v lesích ............. hrozně mě mrzelo že sem frauovi musela lhát , ale buh ví co by sebastian udělal když bych mu řekla pravdu ... |
| |
| Frau se na tebe nedůvěřivě podíval, bylo znát, že mu to všechno příjde jako jeden podvod.. ,,Dobrá.. miluju tě..'' zavřel Frau oči a obejmul tě, při tom tě políbil na čelo... Zbývá 15 minut... |
| |
| já tebe taky ..... v jeho obětí jsem zavřela oči , při čemž jsem svými víčky očí zadržovala slzy .........chtělo se mi brečet . možná proto že mi frau bude tolik chybět , možná pro to že mu musím lhát . a možná pro obojí ... |
| |
| Frau se zvednul pohladil tě po vlasech a bylo na něm vidět, že sebral rozum do hrsti a veškerou odvahu vzal s sebou ,,Neloučíme se na vždy, a určitě se brzo setkáme... Uvidíš, že se ti to povede, budu ti držet palce. A né jen já i celá tvá rodina..'' řekl ti Frau a bylo jasný, že tvou rodinou brail i jeho rodinu... pět minut do odbití celé hodiny... |
| |
| no , já budu muset jít ... podívala jsem se frauovi do očí , políbila jsem ho a vyšla jsem z pokoje a vrhla jsem se do zámeckých chodeb někam kde mě nikdo neuvidí |
| |
| Odbila celá hodina a tebe zalilo rudé světlo.. zvedl se ti žalůdek a viděla jsi jak se před tebou rozprostírá tma... V tom ucítíš pevnou zem pod nohama a když se rozkoukáš stojí před tebou zády otočený k tobě Sebastian, a něco dělá na svím stole... Na zemi jsou stále čtyři hořící svíčky, které dělají ohraničení velkého kruhu magie na zemi... Sebastian se na tebe koutkem oka podíval a stále měl ten svůj ďábelský úsměv.. pak pokračoval dál v práci na stole... |
| |
| chvilku sem se rozhlížela a pak jsem jen tiše špitla : dobrý den sebastiane ... |
| |
| Sebastian ti ukázal aby jsis sedla na židly zatím co on stál u ní a stolu... ,,Dlouho jsme se neviděli..'' podotknul potichu Sebby ale při tom se ďábelsky usmíval.. |
| |
| jo... řekla jsem tiše sebastianovy a sedla jsem si na židli jak ukázal .. |
| |
| ,,Jestli po mě chceš aby jsme ti vůbec pomohl musím to vidět...'' říkal a při tom obešel stůl kde vitáhnul malou černou krabičku na zámek... Pak ti ukázal ať jdeš za ním a Sebastian šel pomalu ke kruhu magie... |
| |
| jistě že chci...teda moc bych si toho cenila . šla jsem za sebastianem do kruhu .. |
| |
| Sebastian se zastavil těstě před kruhwm magie a otočil se na tebe... ,,Připravena?'' zeptal se tě a ani nečekal na odpověď vztoupil do kruhu magie a když překročil okraje který vytvářeli svíčky ohraničení objevila se průhledná růžová stěna a od Sebastiana šli vlny, jak procházel tou stěnou.. vzal tě za rukáv a vtáhl tě dovnitř... Ze vnitř.. jsi zase viděla okolní svět narůžovělí kvůli bariéře v kruhu... Sebastian ti ukázal, že máš jít doprostřed a lehnout si tam... |
| |
| šla jsem do prostřed kruhu a lehla sem si tam . |
| |
| Sebastian stál nad tebou zatím co jsi ty ležela na zemi, kde byl vyritý znak energie... Sebby otevřel krabičku.. vytáhnul rudý kámen a položil ti ho na hruď... Objevila jsi se u jezera s vodopádem který byl na druhý straně jezera... Ne stála jsi na jezeře... před ss ebou jsi viděla malou blonďatou holčičku jak je otočená zády k tobě, a klečí na hladině jezera.. Když si tě všimla narovnala se a otočila se k tobě... v tu chvíli se ti naskytl známí obraz... Dívenka se proti tobě rozeběhla s kudlou v ruce... Něco tu bylo jiné... Najednou sis všimla, že na břehu stojí Sebastian s ďábelským úsměvem a celí to pozoruje... Najednou si ucítila prudkou a palčovitou bolest v hrudi... teplá krev ztékala po tvém těle a ty jsi padla k zemi (nebo spíš na hladinu jezera), s dýkou v hrudi a tvá krev zbarvila modř jezera do rudé barvi... Zahlédla jsi Sebastiana jak tam pořád stojí a dívá se na vás... v tu chvíli tě zalilo rudé světlo a když jsi zase otevřela oči byla jsi v Sebastianově pokoji a právě k tobě Sebby stál zády a zavíral černou skříňku se zámkem a rudým kamenem... |
| |
| Rozhlížela jsem se po pokoji a pak jsem jen řekla : Co to bylo ? |
| |
| ,,Vklouzl jsem do tvé mysli... je to opravdu zajímavé.'' řekl Sebastian a když zamknul krabičku růžová bariéra kolem vás zmizela... Sebastian šel zpátky ke stolu a uklidil krabičku.. stále byl zády k němu aby jsi mu neviděla do tváře.. Stál u stolu a čekal až vztaneš... |
| |
| vstala jsem a zeptala jsem se sebastiana : prominte , ale co je zajímavé ? |
| |
| Sebastian ti neodpovídal a pak se na tebe otočil.. Viděla jsi jak mu z pravého oka teče slza krve po tváři... jeho oko bylo zalité krví a stékala mu po vnitří straně po tvář.. při tom se, ale strašlivě a ďábelsky usmíval... ,,Musíme jít.. není čas!'' poručil a při tom se pořád se usmíval... Šel ke vyhaslému krbu ve skálách na proti kruhu magie... |
| |
| Vykulila jsem oči na jeho kapku krve která mu stékala po tváři . Po chvilce se sebral a šel k vyhaslému krbu . Udělala sem několik nejistých kroků k němu a nebylo mi uúplně jasné co chce dělat |
| |
| Na římse krbu byla váza z černého mramoru a v tom vyrytá bílá růže... měla obyčejný obloukovitý tvar a na konci byla vlnkovitě zakončená... Sebastian si vzal tu vázu a otočil se k tobě... Sebastian držel v levý ruce vázu... pomalu si z pravé ruky sundaval bílou rukavici pomocí zubama... Když si jí úplně sundal, viděla jsi že jeho ruce jskou bílé jako stěna a nehty měl černé... na své hřbetu dlani měl nějaký fialoví znak.. byl to kruh a uvnitř pěticípá hvězda. Když si přiložil svou ruku k pravému oku, jeho druhé oko který bylo vidět se znova rozzářilo.. Když jí sundal oko měl zase v pořádku.. až teď jsi poznala co to je za znak.. znak ďábla... Sebastian šáhnul svou pravou rukou se znakem do nádoby a řekl ti ať nastaviš dlaně... Nasypal ti do nich písek z mísy... ten tě začal pálit a sám se začal pohybovat... smrděl po krvi a najednou se ten písek skryl pod tvůj rukáv a pokračoval dál po tvém těle.. při tom tě pálil... písek se dostal až na tvou pravou lopatku na zádech a začal se ti vrývat do kůže.. při té bolesti se ti podlomily kolena a za chvíli to úplně zmizelo... Sebastian stál nad tebou a pořád se ďábelsky usmíval... |
| |
| Chvilku jsem sebastiana udiveně a zvědavě pozorovala a řekla jsem tak nějak do prázdna : co to bylo ? |
| |
| ,,Víš toho hodně a ještě se toho hodně dozvíš.. teď jsem ti na záda vyryl pečeť.. zařídí, že pokud budeš chtít něco prozradit o tom co se bude tít, nebo co se děje, zemřeš...'' řekl klidným hlasem Sebatian a šel do skříně vedle krbu, vytáhl starý šedý kus hadru a hodil ho po tobě... ukázal ti kde se máš převléknout a pak vyrazíte... Byl to jek velký kus šedé pytloviny s koženým páskem.. byl to celí komplet bez rukávů a sahalo to až ke kolenům.. člověka by napadlo, že to je oblek pro vězně... |
| |
| Oblékla jsem se do toho hadru a řekla jsem sebastianovy : ale co když se mě někdo bude ptát kde sem byla nebo co sem dělala .... |
| |
| ,,Na to se mě nemusíš ptát, odpověď znáš i beze mě...'' podotknul sebastian potichu se svím ďábelským potenciálem... Narážel na to, že lež se nejspíš stane, na tvým denním pořádku... |
| |
| já nechci frauovi lhát . dobrá jednou zalhat a stačilo mi to , ale lhát mu pořád nechci ......nedá se nic dělat.... podívala sem se na sebastiana který vipadal že to jak mě tu "morduje" si náramě užíval a řekla jsem mu : a co příde ted ??? |
| |
| sebastian se na tebe ďábelsky usmál.. vypadalo to, že právě na tuhle větu čekal... ,,Jdeme?''zeptal se pobaveně a ani nečekal na odpověď přišel k tobě a nasadil si rukavici na svou ruku.. obešl tě, že si ješttě něco vezme a ze zadu si ucítila palčivou bolest na hlavě.... Otevřela jsi oči, jelikož tě probudilo ustavičný houpání a skákání... Všimla jsis že jsi v nějakém starém kočáře bez střechy a ležíš na sedačkách, které byly černé stejně jako zbytek kočáru... Všude kolem tebe byla tma a krajina byla zničená spálená a někde jsi zahlídla pár koster a zaseknutých seker ve spálených kmenech... Na spálené půdě, se klíčil noví život.. sem tam jsi zahlídla bledé trsy trávy, nebo nějaké hroští... vůli nedostatku slunce tady, je zde těžký vzduch a mlha je vysoká až do úrovni tvé hlavy... Z kočáru jsi vzhlížela na cestu která se skrývala v husté mlze... Podle skákání kočáru jsi poznala, že to je obyčejná polní cesta s dírami a kameny... Jako kočí seděl zády k tobě vysoký muž v černém.. když jsi se rozkoukala všimla jsis, že to je Sebastian... Když jsi se předklonila, tak jsi zjistila, že kočár táhne něco co se možná kdysy dávno podobalo koni... Byla to obrovská kostra koně s rudými oči a byla postrojená v těžké oceli... ke kočáru nebyla nijak připoutaná, jen velkou otěží kterou řídil Sebastian.. přes to táhla celí kočár... Jeli jste a přes tu mlhu jsi nebyla sto poznat kde jste... Bez toho aby jsi udělala jediný hlučný pohob nebo něco čím bys byla pozorovatelná kočí řekl.. ,,Tak konečně vzhůru..'' |
| |
| co to znamená : tak konečně vzhuru ?řekla jsem tiše a přemýšlela jsem kde to zrovinka jsem , nebo spíš kde bych mohla být ... |
| |
| Pomalu sis sáhla na místo kde tě Sebastian udeřil a když jsi se dotkla rukou své hlavy, projela ti tělem palčivá bolest... Najednou se kočár zastavil a ty jsi se proletěla na přední sedačky a ještě jsi se znova bouchla do hlavy... Sebastian slezl z kočáru a řekl ti... ,,Vystupovat.. jsme na místě.'' řekl klidně a šel ke kostře koně, která táhla kočár a pohladil jí po hlavě... Když jsi vylezla z kočáru všimla jsis, že cesta před vámi končí... je tu veliká železná brána a za ní stál ohromný, starý dům.... bylo to strašidelný a krajiny kolem vás byla až po pás zalitá mlhou...  |
| |
| Podívala jsem se s úžasem na dům a s otevřenou pusou jsem na něj zírala ... po chvilce jsem se otočila na sebastiana a užasle jsem řekla : kde to jsme ? |
| |
| Když sebastian poplácal kostru koně po zádech tak šel na dech blízko k velké železné bráně a řekl něco z nějakýho neznámího jazyka.. ta věta měla poodivný styl v jeho hlase, tak trochu tejemný až hlasitý šepot ,,Alea esta mo dia''.... Brána bouchla, a pomalu za doprovodu vrzaní v pantech se otevírala... Sebastian stál přesně uprostřed a se svím ďábelským úsměvem se díval na zahradu... Teď jsis všimla, že kočár se smrtkou koně zmizel... Sebastian se dal do pomalého kroku do hlubin překrásné a zároveň strašidelné zahrady tohoto tajemného domu... |
| |
| šla jsem tichoulince za ním a po chvilce sem špitla : co tu děláme ? a kde to jsme ? |
| |
| Sebastian ti neodpověděl, a když jste se dostaly k velkým, starým a těžkým dveřím sami se před vámi otevřely, při vrzání se dveře otevřeli pomalu dokořán a před vámi se objevila velká tmavá chodba a na konci bylo obrovské schodiště.. na zemi byl starý rudý koberec přikrytý silnou vrstvou prachu, jako všechno ostatní.. Na stěnách byly tmavé a zašpiněné obrazy, na kterých jsi nemohla rozpoznat co na nich vlastně je... Jakmile ste udělali jeden krok dál.. na stěnách mezi obrazy, byly staré svícny propletené pavučinou a velkou vrstvou prachu.. tak se jedna za druhou rosvítily... |
| |
| S otevřenou pusou a strachem v zádech jsem pozorovala okolí . Na chvíli jsem se zastavila a pečlivě jsem si prohlédla jeden z obrazů |
| |
 | Nový příspěvek v dobrodružství, po měsíci a půl, páni! :-) Bohužel Vás musím zklamat, ani Váš Vypravěč, ani nikdo ze spoluhráčů ho nemá na svědomí. Přišel se na Vás podívat administrátor… Co teď s Vámi? Díky dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad". Dejte mi sem nebo do pošty do dvou týdnů vědět, jestli jste našli novou chuť k hraní, chcete změnit Vypravěče, nebo se s tímto dobrodružstvím ve vodách andorských rozloučíme. Laakii - admin |
| |
| (vypravěči = katko :-))) taky bych oc enila když by si mi napsala jak mám pokračovat :-) |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR