| |
![]() | Jen pro zvané či po domluvě. |
| |
![]() | Lidi žijí své obyčejné životy a baví se jak umí, pracují jak zvládají a trápí se svými životními prohrami. A v každém měste je část města, kam slušný lidi nechodí. Kde se to motá bezdomovci, dealery a taky fetáky. Jsou zde vrazi i další splodina lidské společnosti. Okolí je polorozpadlé, rozbité a počmárané. A toto je to pravé místo do světa démonů, skřetů, dalších vašich nočních můr. |
| |
![]() | Skryté město za branou z nuzné části měst můžeme nazývat Shi. V tomto městě jsou čtvrtě a žijí zde noční můry, skřítci, skřeti a démoni. Noční můry: Mají zvláštní tvary domů, jakoby nestabilní a nad jejich čtvrtí je pořád hustá tma. Ani měsíční světlo se tam nedostane. Jsou to napůl zvířata a napůl lidská postava. Jsou hnusný na pohled. Jsou schopný dostat se do lidské mysly a snů, neoplývají velkou silou. Navzájem se snášejí. Skřeti: Jejich čtvrt je samá ruina, domky sotva drží a jsou zahlceny odpadky a špínou. Malé ošklivé bytosti, které nemají žádné svědomí. Nedbají o sebe a jsou ohyzdní. Chybí jim pevná ruka a dělají často problémy. Není neobvyklé, aby denně někteří kvůli šarvátce nezemřeli. Jejich velké množství, velmi často jsou používaný jako levná a postradatelná síla. Jsou částo vojáky proti dobru. Jsou zákeřná stvoření, který baží po bohactví, ale žádné si neuhlídají. Jsou schopný se porvat pro maličkosti a klidně i se zabít.Napadají jak ostatní, tak i sebe navzájem. Nesnáší nikoho a nejspíš ani sami sebe. Skřítci: Mají maličkaté domy plné skrytých pokladů, schválně vypadají chudě, ale jsou čistotný. Jsou krkouni a lapkové. Jsou to malá roztomilá stvoření, která umí dělat nevinný úsměv. Ovšem mají velmi rychlé ruce a nic před nimi není v bezpečí. Dokáží se usmívat a přitom okrádat. Pokud na to někdo příjde, jsou schopný dotyčného očarovat. Jejich kouzla sice nejsou nejsilnější, ale jsou nepříjemná. Mohou na jiné poslat smůlu - ukaždého je to na jinou dobu : člověk – libovolně noční můry – jednu noc skřeti – týden skřítci – nefunguje to navzájem, jsou imunní démoni – podle síly a postavení – hodinu až dva dny Dále dovedou zmrazit opět na různě dlouho, udělat se na dvě minuty neviditelný. Dokáží se taky fyzicky bít a to kopou a koušou, zranění jsou opět nepříjemná, ale né smrtelná. Při boji s silnějším protivníkem utíkají., málokdy se uchylují k boji tak, aby někdo zemřel. Démoni: Jejich čtvrt je věčně osvětlena měsíčním světlem, je zde vidět max. západ slunce. Démonická čtvrt je jako honosné sídlo, z kterého táhne chlad. Je to jakoby opevněná část,, kde každý má své sídlo podle svých představ a postavení. Nejvyšší sídlí přímo v hlavním hradu, kde je padesát komnat. Deset nejvýše postavených sídlí nejvýš. Tito hlídají níže postavený a kontrolují, jak démoni škodí, často dávají některým speciální úkoly. Démoni jsou zde nejsilnější a nejvyše postavení a taky jsou nejlépe sehraný. Bytosti s křídly (nemusí být vidět) a s menšími individuálními dalšími znaky – růžky, ocas, drápy, větší zuby – a díky těmto individuálních znaků se od sebe liší a též jso upoznat od andělů, kteří jsou dokonalý. Nosí oblečení podle sebe, ale vždy u sebe mají meč, který je u každého jiný podle jeho schopnosti. Bojují proti sobě i proti ostatním. Trénují třikrát v týdnu bojem proti sobě (trénink) či na souboji, a neustále zdokonalují své bojové schopnosti. Vážně proti sobě jdou jen z vážných důvodů. Umí se učinně bránit, jak fyzicky, tak magicky. A každý má jeden svůj individuální útok či obranu. Mají ochranu či zmírnění před některými kouzly. Dokáží kouzlo proti nim poslané otočit a poslat na protivníka a znásobit. Také dobře zvládají dobře mučení duše silou vůle (působí pouze u člověka a dotyčnému je slabo a cítí se mizerně – sklon k sebevraždě ). Uprostř těchto čtvrtí je velké náměstí jako neutrální místo, kde se všichni setkávají a je zde i průchod do lidského světa. Nejčastější místo soubojů a bitek. Všichni mají velký a jasný úkol a to zjistit bránu do světa světla, kde jsou andělé, víly, elfové, dobří skřítci a další dobré bytosti. Ano, protipol, druhé skryté město. Ovšem každá dobrá bytost z tohoto světa pozná bytost z města Shi už nadálku a tak se poznají i přes celou ulici , kdy každý je na jiném konci. A dobré bytosti bojují jen v úzkých a tak jak můžou, tak utíkají a mizí. Skoro nemožné je chytit, ale i tak se o to bytosti z města Shi stále a stále snaží. |
| |
![]() | Jednoho večera či dne, kdo to pozná, povolal si jeden z vrchních démonů, Malus, Alexandera a Hangyakushu k sobě. Máte oba dorazit do jeho věže, která je snad v té největší tmě a je sám Malus znám pro svojí zákeřnost a hrozbu, co dokáže vzbudit. On sem je štíhlý až vychrtlý, bledá tvář a černé rovné vlasy, rysy obličeje tvrdé a ošlehané. Jeho ruce zdobí dlouhé černé drápy, na kterých si zakládá. Čas schůzky je stanoven na 12:00. |
| |
![]() | Nemám z oznámené schůzky nijakou radost. Jejich úkoly...nezajímají mě. Nejradši bych žil zastrčený ve svém sídle, zapomenutý ostatními démony. Ale nedá se nic dělat, jít tam musím, pokud nechci mít problémy. Obléknu si dlouhý černý plášť jako vždy a vyjdu na věž svého sídla. Kuso...otravný život v tomhle prašivém městě odplivnu si. Na zádech se mi objeví nádherná rozložitá křídla, jedno černé jedno bílé. Roztáhnu je a vznesu se, jako pták. Zanedlouho přistanu na místě určení- do Malovi věže. |
| |
![]() | Přišel jsem z další pařby a tak jsem se jen převléknul, upravil a vyrazil na schůzku. Nemám to rád, ale poslouchat se musí, občas. Postupuji po svých, nemám rád létající démony. Jako by se chlubily svým postavením. Křídla mám složené na zádech. Jsem sice s vyšše postavených démonů, ale nějak mě tu nemusí. Považují mě za zbabělce. dojdu do věže a jen slyším, jak tam někdo vletěl. Zaprskám uvnitř a zaklepu. Nevím proč, ale udělal jsem to. čekám, kdy mě příjme. Vzhledem vypadá tak kolem 25 let, možná i jen 20, skutečný věk nelze odhadnout, a vysoký je kolem 180 cm štíhlé až mírně vypracované postavy. (Zvláště díky tancování). Má červenočerné vlasy dlouhé až po zadek a rudě zbarvená křídla, na kterých jsou černé fleky. Při plném roztažení křídel fleky vytvoří obrácený kříž. Křídla v lidském světě se mění na pouhá křídla na zádech v podobě tetování. Obličej oválný se špičatější bradou. Jeho oči mají sytě zelenou barvu a dokážou přímo upoutat pozornost jako magnet. Kolem očí jsou nenápadné šedé stíny a černé linky, které jen podtrhují barvu očí. Drobný nosík a taky tenčí horní ret a silnější spodní ret, takže celkově vkusné tenčí rtíky. Při úsměvu má na pravé tváři dolíček. V pravém uchu tři naušnice.nosí velký prsten na prostředničku se temně černým kamenem, obsidiánem. Absolutně nehodící je náramek upletený z různých barevných vlasů a s jediným malým černým pírkem. |
| |
![]() | Malus už na vás čeká a tak jen nechá otevřený okno a podívá se na Alexandera a na to otevře dveře a pustí dovnitř Hangyakushu. Posadí se na pohovku a opře se. Všude kolem něj jsou lidské kostry, smrt a na jednom mučidle ještě sténá skoro mrtvý muž. Má vypálené oči a tak vás nevidí. Malus se na vás podívá a pak ukáže na muže. " Dostali jsme dobrou zprávu...jsme blíž k těm prošivejm andílkům a zkur*enýmu dobru....a vy máte ted speciální úkol. Začlenit se mezi lidi, obou vám to jde výborně a ve městě Hokkaido najít bránu. měla by být jako ta naše, jen opačného zaměření. Pro cit na detail bude této akci mezi vámi vést Alexander, Hangyakusha ho bude poslouchat. Každé nové zprávy mi povíte a nahlásíte. Více informací nemám a tak to koukejte pořádně prověřit." hovoří a ke konci nás jasně vykopne s tím, že hodí rukou a jeho drápy vyvolají něco jako vichr, který vás oba odkutálí po schodech dost bolestivě až dolů mezi nejnižší démony, kteří na vás házejí vražedné pohledy, ale útoku si netroufají. |
| |
![]() | Rozhlédnu se po místnosti a nasadím neskrývaně znechucený výraz. Dokonalý vrchol nevkusu....neúcta ke smrti. Tohle je jeden z těch démonů, které bych nejradši sám rozsekal na kousíčky. Barbar. To co říká ale nezní tak špatně. Když už musíme jít na nějakou misi....já budu velet a k tomu budeme mezi lidmi...a kdo říká, že se mi bude chtít plnit ten úkol rychle? Nebo vůbec? Než stihnu cokoli říct, jsem nezdvořácky sfouknut ze schodů. Podaří se mi natáhnout křídla a přistát na nohou, ale přesto to byl nehezký pád. Něco, co si určitě zapamatuju. "Kuso..." zavrčím a začnu si oprašovat plášť. Pak zvednu oči abych si prohlédnul svého společníka. "Tak...budeme te´d mít nějakou dobu to neštěstí pracovat spolu. Netěš se. Pokud ale budeš držet pusu a krok, budeme spolu hezky vycházet," zavrčím. Ne k démonům já se nemám za potřebí chovat hezky. |
| |
![]() | Otevřou se dveře a tak vejdu. Hned mě zaujme umírající muž, ale nedovolím se na něj dívat dlouho. Dívám se na Maluse a on hovoří o dalším úkolu. Jak padne slovo, že budu poslouchat toho létajícího démona, zašklebím se. Rád jsem sám a né s někým. Než stačím zaprotestovat, či něco poznamenat, kutálím se ze schodů. Jen tak tak si nezlomím křídlo. Dole skončím v sedě na zemi a sklepávám ze sebe bordel a hlínu. Postavím se a to už slyším slova Alexandera. Probodnu ho pohledem a pohodím uraženě hlavou. "Toho se neboj....budu se snažit co nejdříve to splnit a od tebe vypadnout. " Oprašuji si oblečení a protáhnu křídla jen proto, abych zjistil, zda nejsou někde zlomená. Na Alexandra nehledím, jako by tam nebyl a neměl mě na povel. |
| |
![]() | "Jsem rád že si rozumíme," ušklíbnu se. Démoni jsou mi proti srsti. Byť jsem jedním z nich, je jich málo, které snesu. "Sejdeme se za dvě hodiny. Nebudeme to přeci protahovat ne? A vyrazíme. Sraz u brány. Jak tě tam neuvidím tak si na tobě smlsnu," poručím mu a aniž bych čekal na odpověď, natáhnu křídla a vznesu se. Letím zpět do svého sídla abych si zbalil věci a hlavně své zbraně. Tak včlenit se mezi lidi hmmm? I když u toho musím mít toho démona jako přítěž, mohla by to být zábava.... |
| |
![]() | Dál si poroučí, jako by mu to tady patřilo. Jen se nad jeho výhružkami ušklídnu. Ty mi tak můžeš..... nahlas však neřeknu nic. Jen co se vznese, jen po něm šlehnu pohledem a vydám se do svého pokoje. Plácnu sebou na postel, zlostí zatnu delší nehty do polštáře. " Tsss....se zbláznil ne...já nikde nebudu jako něčí hej počkej....když mezi lidi, tak mezi lidi." vemu si své dost vyzývavé oblečení, přímo na tělo a bez čekání vyrazim mezi lidi. Jdu do svého oblíbeného baru, kde moc rád posedávám. Nechám si přinést svůj oblíbený koktejl a pozoruji lidi. Miluji to, jen tak je sledovat. Na Alexandera už nemyslím, vlastně ani jsem nemyslel předtím. Na sobě mám upnuté kalhoty přesně jdoucí po mém zadku, zdobené maličkými řetízky, které jen podminují jejich těsnotu, ale jen na oko. Nohavice jsou spojené křížem zezadu. Triko podobného ražení s krátkými rukávy, odhalující moje břicho a kus tetovaných křídel.přes to koženou tmavou bundu. Vše do tmavých barev. |
| |
![]() | Zanedlouho mám vše potřebné. Svůj meč, bič a nějaké nezbytnosti. Vydám se tedy k bráně, ale ten démon...jak že se jmenoval? Není tu. Vře ve mě vztek. Vydám se do lidského světa sám. A až si ho najdu...vypije si to. Mám ve světě lidí svůj stálý byt, kam si taky teď hodím věci. Jen svůj bič schovám pod plášť. A vydám se na lov. Budu lovit jednoho démona. Myslím že jsem si celkem slušně zapamatoval jeho pach. A taky jeho vzhled...nebude myslím těžké ho najít, ani tady ne. |
| |
![]() | Popíjím drink, pozoruji lidi a opřen o sedačku si užívám klidu. Mezi lidmi se cítím dobře, snad i v bezpečí. Takže je tady nějaká pitomá brána....stejně mu to řekl, aby se ho zbavil a jen mu něco nakecal....protože kdo by to kdy slyšel, aby o tom člověk věděl...a oni při mučení slíbí vše a řeknou úplně vše..mají až nepředstavitelně dobrou fantazii. Příjde ke mě jedna mladičká dívka, zda bych jí nepozval na drink. " Oh...milerád. " oznámím sladce a za moment si povídáme a já sní konverzuji. Sice mě občas napadne se zeptat, ale ani jednou to neudělám. |
| |
![]() | Chvíli čenichám po městě, mám nutkání jít dělat něco úplně jiného než hledat toho uprchlíka. Vpřed mě žene jenom moje pýcha a výhružka, kterou rozhodně míním splnit. Nakonec se mi ho podaří najít v jednom baru. Vyndám z pod kabátu bič. Miluju lidský svět také z toho důvodu, že cokoli tady provedu vyvolává nádherný chaos a paniku. A přitom to lze udělat s elegancí. Jakmile rozrazím dveře do baru, moje oči zaměří toho bastarda a nedám mu ani sekundu na přemýšlení, co se tu vlastně děje. Můj bič protne vzduch a s krásným prásknutím se mu omotá okolo krku, pevně jako had. Škubnu bičem vzad, takže Hangyakushu strhnu ze židle a dalším trhnutím ho přitáhnu k sobě. Než by se měl příležitost jen pokusit o útěk přišlápnu mu hrdlo, takže hrozí že mu zlomím vaz, pokud přitlačím. "Zlobivý kluk," zavrčím s ďábelským úsměvem. "Co myslíš, budeš už poslušný, nebo mám být ještě zlý?" povytáhnu obočí. Doufám že mě nechá si trochu užít. Mučit démony mě baví víc než mučit lidi. Ti si to tak nezaslouží. |
| |
![]() | Dívka se usmívá a směje se. Já si s ní v klidu povídám. "Ale jistě....chodím se dost často...dáš si něco?" navazuji přátelství aspon na oko. Někdo vejde a dívka se zaměří na příchozího, oči má rozšířené překvapením. Nestačím ani otočít hlavu a už mám kolem krku bič. Ihned se chytnu kolem krku a snažím se osvobodit, ale v tom škubne a já padám k zemi. S žuchnutím dopadnu a vydechnu drahocenný vzduch. Stále se držím kolem krku a jen cítím, jak si mě přitáhne k sobě. Zvednu pohled a hned vím, kolik uhodilo. Než se stačím jakkoliv projevit, přišlápne mi hrdlo a já cítím, jak tlačí na páteř. Oči srší zlostí už jen proto, že mi přerušil hovor a dívka ted jančí a snaží se skrýt někam dozadu. Snažím se trochu dýchat, ale moc mi to nejde. " Nic....hledat...nebudu." dostanu ze sebe praštím ho do nohy, abych uvolnil svoje hrdlo a on přitom spadnul na zem. |
| |
![]() | Praští mě, ale v jeho pozici do toho stejně nemůže dát moc síly. Sice mě to přinutí sundat nohu z jeho hrdla, ale to je pořád obmotané mým bičem. Nechám do jeho těla skrz bič projet blesk, tak akorát aby se mu před očima dělaly hvězdičky, ale neublížilo mu to nijak vážně. Zatím. "Už jsem dlouho nikoho nemučil. Rád si to připomenu," ušklíbnu se, když si ho přehodím přes rameno a vydám se ke svému zdejšímu bytu, než se vzpamatuje. Já taky nemíním plnit rozkazy z hora. Alespoň ne hned. Ale to mu řeknu až potom. Navíc to neznamená že mě nebude poslouchat. A vlastně...jenom se nudím a on je po ruce. |
| |
![]() | Sundá nohu z mého hrdla a tak se nadechnu, i přes bič mi to jde, když za něj neškube. Náhle bičem projede blesk, škubnu sebou na zemi a jsem na pár chvil mimo. Hlava se mi motá a tělo lehce brní. Než získám zpátky trochu cit, přehodí si mě přes rameno. Zatřesu hlavou, abych zahnal hvězdičky a začnu se vzpírat. jak mučit....mě přeci nemůže mučit....nech mě, ty jeden šmejde....já vás nenávidím..tebe nenávidím. moc síly nemám, přesto se mi pár dobrých ran povede. Rozhodně nejsem tak slabej jako lidi a nehodlám se jen tak nechat týrat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Shodím ho na zem a uštědřím mu ránu bičem přes tvář. Nedám mu šanci se vzpamatovat a přivážu mu ruce k sloupku postele, takže sedí na zemi zády ke mně. Drápem mu roztrhnu tričko, abych se dostal k jeho zádům. Pak zase uchopím bič a začnu mu sázet jednu ránu za druhou. Nijak se nekrotím takže mu bič proniká kůží hluboko. A sem tam jeho tělem nechám projet blesk, abych se ujistil, že se neuvolní a nezačne mi demolovat byt. Už dlouho jsem na nikom nevybyl svůj vztek a u démonů se to dělá hezky. Dají se těžko zabít. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Využije toho a tak cítím, jak mi přivazuje ruce k posteli. Začnu sebou zmítat a zkouším se z toho dostat. Jeho dráp mi projede po zádech a triko visí už jen na rukávech. Otočím se na něj a v očích mám zlost. Znova veme bič a dostanu od něj ránu. Stisknu rty a kousnu se do nich. Nechci před ním dávat najevo bolest, co mi dělá. Tělem se i přesto snažím dostat mimo bič, ale jak mi tělem projede blesk, nevydržím a zasténám. Donutí mě ukázat naplno křídla a začnu se jima krýt, i tak mám záda dost hluboko raněná. Při každém dalším blesku tiše dám najevo bolest. Přitom se snažím ruce osvobodit, jak rozvázat tak i roztrhnout pouta. Díky krytí křídlama se snažím do něj občas kopnout, ale drží se dál ode mě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Zlobíš mě. Ale nemluvíš. Proč se mě nesnažíš přesvědčit abych tě nechal jít? Bojuješ ale tím nic nezískáš...zabíjím démony moc rád..." ušklíbnu se a nechám do jeho těla vběhnout další blesk abych mu ubral sílu se bránit. Pak přejdu ke skříni a odněkud vytáhnu krásný meč. Ušklíbnu se a ocel se mihne ve vzduchu. Za okamžik je levé Hangyakushovo křídlo přišpendlené čepelí k podlaze v nepřirozeném úhlu. Tohle mě baví. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Přestane a odejde ke skřini. Otočím na něj hlavu a obávám se, co přinese. Vytáhne meč a než ho stačím nějak zarazit, projede celou levou polovinou prudká bolest. Zařvu a zhroutím se na stranu, abych se zbavil bolesti, ale vůbec neodchází. " Proč...mě chceš zabít? Nic jsem...ti neudělal." zaskuhrám a podívám se Alexanderovi do očí. Snažím se nedat najevo bolest, ale to se mi nedaří. Je na mě až moc vidět, jak mě to bolí. Křídlo sebou cuká. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Což udělám abych ho odpoutal. Teď stejně nebude mít sílu cokoli udělat a ten meč taky nevytáhne. Nemá rád když na něj sahá někdo jiný než já. Dostal by řádnou ránu. "Pššš...když budeš hodný třeba tě nezabiju," uklidním ho a přiložím mu prst ke rtům. Pak se zase odtáhne. "Znáš ten lidský příběh o Šeherezádě? Zkus se zachránit jako ona. Dobrý příběh je tvá svoboda. Špatný smrt," dám mu šancí. Tak uvidíme.... |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Odtáhne se a nabídne mi něco jako domluvu. Zírám na něj jako u vytržení. " Pří...příběh....mám navýběr?" odtrhnu pohled a znova se zkusím postavit, dokonce pohnu křídlem. Jen jako by dostane křeč a já se zase položím bolestí k zemi. Příběh...příběh...o čem mám hovořit? Ležím na zemi a zhluboka se nadechnu. Začnu vyprávět dvou lidí.kluk miloval dívku nadevše. Ovšem dívka onemocněla a kluk zaprodal svojí duši. Za její uzdravení se z něho stal démon. Trpěl, ale trpěl pro ní a to mu dodávalo sílu. Dívka se udzravila a kluk za ní každý večer tajně chodil a sledoval jí přes okno. Měla na nočním stolku jeho fotku. Jak byl déle démonem, tím méně si pamatoval. Z a nějaký čas nevěděl, proč za ní chodí, ale sledoval jí dál. Sledoval jí celý život a celou dobu v srdci tu dívku měl, i přes to, co z něj kdosi udělal.Dívka umřela na staří a v ten den démon plakal asi týden, jak moc ho srdce bolelo. Ale její život neskončil, jen postoupil. Její pravnučka byla jako ona a tak démon sledovat a hlídal pravnučku, nikdy na svojí lásku citem nezapomněl, nikdy. "Pamět můžeš vymazet, ale cit ne.Každý démon má v sobě nějaký cit, i když ho nesmí a nedávají najevo." ukončím svojí pohádku a dojde mi, že Šeherezáda svoje pohádky neukončovala. Uvědomím si osudovou chybu. Tak mě zab.....když je ti to po vůli...aspon mě už nic nebude bolet. posadím se a hledím na Alexandera, v očích bolest, jak si lámu křídlo. Přesto chci mu stát čelem, at se rozhodne jakkoliv. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Netušil jsem že je Han takovýhle démon. Který dokáže mluvit s vážnou tváří o citech. "Myslím že jsem se v tobě zmýlil, omlouvám se," řeknu i když omluva těžko spraví co jsem mu udělal. Ale aspoň na rozdíl od ostatních démonů umím přiznat kdy jsem se mýlil. Vytrhnu meč z podlahy a osvobodím jeho křídlo. "Tak jdi," kývnu na něj ať zmizí. Takových jako je on moc není. I když je to démon, nezabiju ho i když tak riskuju, že se mi pomstí. Splnil to co jsem mu uložil excelentně a tak musím dodržet své slovo a taky ho chci dodržet. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Zůstávám na místě, ačkoliv mě vyhodil. Po chvil ise jen pohnu, ale jen se od něj odplížím ke stěně. Křídlo táhnu za sebou a bolí jakýkoliv pohyb s ním, a nejen křídlo. Také záda, která jsou rozdrásaná a vlasy mi do ran padají. Očima ho pozoruji, připraven se odplížit, jak jen veme bič či meč. " Jak mýlil?" zeptám se jen tiše. Vyhrál jsem....budu žit....ale proč...tehle příběh je znám...hodně znám..vyprávěl mi ho můj učitel boje. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Nejsi jako ostatní démoni. Oni by nedokázali vyprávět o něčem takovém. Neví co jsou to city a pohrdají jimi. ty víš co by vyprávěli. O smrti, zabíjení, o krvi. Všecko jsou to moc hezké věci. Ale to co jsi vyprávěl ty má úplně jiný význam. Myslím že to o tobě něco vypovídá. Proto tě nechám jít a nebudu tě k ničemu nutit," pokusím se mu to vysvětlit. Zasunu meč do pochvy a schovám ho na místo. "Co se týče tvých ran, stejně se brzy uzdraví, ale pokud chceš můžu odstranit vědomí bolesti, pokud mě pustíš do své mysli," navrhnu mu. Nemusím mu pomáhat, ale myslím že je to fér. Do jeho mysli bych se dostal kdybych chtěl i sám, ale má to být pomoc takže záleží na tom jestli ji chce. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Dostanu od něj nabídku, ale jde o to, aby m išel do mysli. Posadím se a očima pátrám po pokoji. Dohlavy...odstranit bolesst...to...já ho nechci v hlavě...ale jestli chce tady pokoj a abych vypadnul...asi...asi bych měl...a kam pak půjdu? Do Shi bez něj nemůžu.....asi se budu chvili toulat...než něco najdu....bez bolesti to půjde líp. Prohlídnu si ho a vím, že bych mu neměl věřit, ale stejně tam nenajde nic, co by on sám neznal. " Tak....pokud mám vypadnout..tak jo...ale stačíí potlačit...já...se objevím, až budeš potřebovat." nabídnu mu menší pomoc v hledání, ale nemyslím, že by to potřeboval. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Vidím jak mu v hlavě šrotujou kolečka, jestli mi to má povolit nebo ne. Jsem trochu zvědavý co je zač, protože je to jeden z těch mála démonů, ke kterým bych mohl cítit něco jiného než pohrdání. I když jsme nezačali nejlíp. "Nemusíš mi pomáhat. Nebudu dělat to co oni chtějí. Máš pravdu. Už je načase abych přestal dělat věci proti své vůli," řeknu pak. Démon co odepře poslušnost? Co se s takovým stane? To se uvidí. "Připrav se," varuju ho a vzápětí může cítit ostré proniknutí mé mysli do své. Mohl bych to udělat aniž by si toho všimnul ale raději do toho dám trochu síly, kdyby se podvědomě bránil. A jak pracuju na tom abych odstranil vědomí bolesti, prohlížím si jeho myšlenky a obrazy v jeho mysli. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Může vidět moje vzpomínky jako démona, jak se ve Shi potýkám s nenávistí a bolestí z poznámek, ústrků, věčných branic, jak nesnesu dotek na sebe a přitom bych si ho přál, moje vlastní démonské dílo v lidském světě, mrtvý i zmučený a i párkrát mé vlastní mučení od jiných démonů. Může vidět učitele, příběh a mojí fotku jako člověka, jen kluk s kratšími zrzavými vlasy na stole mladé ženy. Mé myšlenky, jak nenávidím démony a i sám sebe, jak hledám porozumění a klid a stále brouzdám mezi lidmi, mojí lásku k muzice a tancování, mojí zálibu v milování se s lidma i s démony. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Jakmile odstraním vědomí jeho bolesti, stáhnu se z jeho mysli. Jemu je určitě jasné, že jsem viděl víc, než by byl rád, ale zakázáno mi to nebylo. V mých očích si te´d může přečíst jakési podivné porozumění. Je mi líto že jsem mu ublížil. Choval se hnusně, ale já se tak chovám taky. K těm okolo sebe, k démonům obzvlášť. K tomu abych tu lítost vyjádřil se ale nedonutím, myslím že to ani nesvedu, jsem příliš hrdý. "Bolest je pryč...ale tvoje tělo je pořád zraněné. Mysli na to a šetři se než se uzdravíš," doporučím mu sice chladným hlasem, ale kdyby mě to nezajímalo, ani bych se nesnažil mu radit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Podívám se na něj a dívá se na mě jinak, zvláštně. Stejně ale jeho následující věta jasně značí, že mám vypadnout. " Díky...." odpovím a postavím se na nohy. Jde to lépe bez bolesti. Košile je už jen kolem pasu a zbytky rukávů jsou na zápěstí shrnuté. Rozejdu se ke dveřím, své zlomené křídlo táhnu za sebou. Záda už jen lehce krvácí a krev stéká po nohách a po vlasech. Nedokáži zraněné křídlo schovat a stejně tak nezůstávám tam, kde být nemám. Naposledy se na Alexe podívám a jen za sebou tiše zavřu dveře a vyjdu na ulici. Jdu se sklopenou hlavou a jen slyším výkřiky lidí a zmatek, co působím. Je mi to jedno, hledám úkryt, kde bych se mohl uzdravit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jednoho večera se vrátíš domů a odložíš si, aby jsi si na moment odpočinul, než zase vyrazíš. V tom tě proud větru přimáčkne na zed tak rychle, že nestačíš nic udělat, natož se nějak ozbrojit či se bránit. Těsně před tebou se objeví Malus a jeho očí jsou plné vzteku. Bez mrknutí oka jeho ruka chytne tvoje hrdlo a ty cítíš, jak ti do něj zajíždějí trny a zároven tě dusí. Malus se ti dívá do očí a ty s bolestí pocituješ, jak do tebe vstupuje. Po krku ti stéká tvá vlastní krev. Bolest zničehonic zmizí a trny přestanou pronikat do tvého hrdla, ale škrtí tě dál. "Zklamal jsi mě, Alexander...moc. Od smrti té prašivé lidské holky jsi měkký, nejdeš po lidech, démoni z tebe mají legraci. Dal jsem ti jasný úkol, do konce démona jako sluhu. A co provedeš ty? Pustíš ho a sám si užíváš, na úkol a tím pádem na mě kašleš. On je mi fuk, Alexander, ale ty ne. Já tě pověřil a já si u tebe ten respekt získám a rovnou ti říkám, že já soucit s tebou mít nebudu.Já si dovedu získat respekt." Přiblíží se a jeho rty skoro neslyšně zašeptají. " Chceš si ty její poslední okamžiky zažívat stále a stále dokola, bez přestávky? Rád ti to potěšení z vnitřní bolesti a i její bolesti dopřeji." Jeho hlas je slizký a jeho slova jako jed. Vzdálí se a zaboří do tvého raněného krku své dlouhé nehty. " Najdi, zkrot svého přiděleného sluhu a konej, co máš, nebo si tě vemu já a budeš ty můj sluha. Máš na to týden." Na to zmizí, tlak na krku povolí a vítr zmizí, jako by tam vůbec nebyl. Tvé tělo spadne k zemi, krvácíš a nemůžeš dýchat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Malus mi vyhrožuje ale to mnou ani nehne. Ale když vzpomene mou jedinou lásku tak ve mě zahoří vztek a srdce se mi sevře. Neřeknu ale ani popel. Ji mi ale vyčítat nebude nikdo. Láska není změkčilost. Je to něco ušlechtilého. Ale takoví jako on to nikdy chápat nebudou. Vypadá to ale že můj plán s neplněním mise nepůjde hladce, ale to mi bylo jasné od počátku. Bolest v hrdle mi vystřeluje do těla a když mě pustí přitisknu si na něj ruce, které se hned zalijí krví. Jeho sluha být rozhodně nechci ale... No nejdřív musím najít Hana. To nebude problém jeho pach i pach jeho krve mám zapamatovaný. Hned jak se moje rány zacelí vydám se tedy Hangyakushu hledat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vydáš se tedy po nějakém rozhodování najít Hangyakushu. Jeho pach tě vede za město, kde najdeš místo, kde se léčil. Je tam hodně krve a peří. Je to stará opuštěná garáž, kde nikdo dlouho nebyl. Je tu zima a tma, ale asi si moc nevybíral. Není tu už nějaký ten týden a tak jeho pach je už slabý. Vydáš se dál, dojdeš do druhého města, většího. Jeho pach tě vede přímo do tanečního klubu. Vstoupíš-li, najdeš ho tancovat na parketu bez partnera, ale aplno oddaný hudbě. Nevnímá nic kolem sebe. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Vejdu dovnitř a okamžitě ho uvidím jak tančí. Neváhám a dojdu na parket k němu, vezmu ho kolem pasu a přitáhnu si ho těsně k sobě. Nakloním se k němu tak, že moje rty se skoro dotýkají jeho ucha. "Máme průšvih. Přišel za mnou a vyhrožoval...co myslíš že bychom měli udělat?" zašeptám a dál se pohybuju v rytmu hudby jako by tohle byl jen nějaký svůdný tanec a já mu šeptal sladká slůvka. "Nikdy nebudeme svobodní že?" zašeptám ještě. Ne...není nám to souzeno. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Zničehonic pocítím dotek kolem pasu a mě se zježí chloupkny na krku zhnusením. Prudce otevřu oči a chci toho vtíravého člověka odstrčít, místo toho vidím Alexe a ztuhnu. Můj samotný tanec vypadne z rytmu a tak se na moment přidám podle jeho pohybů, na vlastní nemám. Je tak blízko, snažím se od něj dostat. " Já...kdo...co?" nechápu co chce tak zničehonic, když mi dal volno. Můj odpor jít od něj vzrůstá. " Nedotýkej se mě..." dostanu ze sebe šeptem mezi zuby plným nenávisti z doteku. " Já....co je mi do toho, že ti vyhrožoval?..mě si dal volnost...a nejspíš...asi poslechnout...než najdeš slabinu a tu potom využít." řeknu jen svojí tichou radu proti Malusovi. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Na jeho odpor nereaguju a nepustím ho. "Máš pravdu. Musím se mu postavit sám. Nechal jsem tě jít a tebe nechá na pokoji," řeknu tiše. "Nebudu tě do toho zatahovat...i když myslím že jsem chtěl ale...máš pravdu...tohle je jen na mě." Pohladím ho po tváři, jako bychom se dlouho a důvěrně znali a pak ho konečně pustím. Pokud mě Malus zabije aspoň půjdu za ní. A Han bude svobodný. Alespoň jeden z nás. Už nebudu poslouchat... Otočím se a vydám se zase z klubu. Ať se stane co se má stát. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Rozeběhnu se za ním a doběhnu až u východu. " Alexi, počkej." velmi zlehka se dotknu jeho ramene a stisknu, aby se zastavil. " Já...půjdu s tebou.....obou nám byl dán úkol ...oba s tím úkolem nesouhlasíme....proto to není jen tvoje, ale i moje věc." zašeptám a ruku stáhnu. Jen stojím za ním a doufám, že jsem se v něm nezmýlil. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Proč? Nemusíš to dělat. Budeš zbytečně riskovat. Řekl že ho nezajímáš. Budeš svobodný," zakroutím hlavou. Já mu ublížil aniž bych se ptal. Teď je řada na mě abych trpěl za něj. Není důvod abychom zemřeli oba. Vůbec nevím proč jsem za ním vůbec chodil... |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Skloním hlavu, zhluboka se nadechnu. Já to vzvládnu, zvládnul jsem i jeho, Malus nemůže být horší než ostatní démoni...a pokud mi on dá svobodu, nikdo na mě ani případně na Alexe nebude moct, bojí se ho i někteří vyšší. Zvednu pohled a zadívám se na Alexe. " Ale já chci jít, dovol mi to, prosím." hovořím pevně, ale v očích je více strachu než odhodlání. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Vezmu ho lehce za bradu a přitáhnu si jeho tvář blíž. "Ty se bojíš maličký. Podívej se do mých očí. Vidíš tam snad strach? Takhle se musí dívat někdo, kdo je odhodlaný," promluvím na něj. A opravdu v mých očích je odhodlání, možná stopa smutku nebo něčeho skrytého tam v temnotě...ale ne strach. Ten ne. "Neměl by jsi tohle dělat. Ale pokud řekneš že opravdu chceš jít nemůžu ti bránit. Je to tvůj život s čím zacházíš ," dodám a zase ho pustím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Jeho očí jsou beze strachu a mě dochází, jak jsem proti němu slabý. "Ty ..nebojíš se." souhlasím s jeho slovy. Ovšem další slova mě od mého rozhodnutí odrazují. Pustí mě, jen trochu ustoupím,ale stále se dívám na něj. " Já vím, co dělám....chci svobodu a za tu se musí bojovat...a v odhodlání může být strach, ale já ten strach překonám." stále si stojím za svým rozhodnutím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Dobře. Pak můžeš jít se mnou," přikývnu nakonec. Vezmu ho s sebou. Sice nevím nakolik to bude pro mě prospěšné..spíš to bude asi zátěž, ale nemůžu ho odmítnout když chce bojovat. "Můžeme jít klidně hned. Ale ty asi budeš chtít trochu času že? Takže přijď ke mně až budeš připravený. Když ti to bude moc trvat nechám tě tu," oznámím mu a pak se pomalu vydám ke svému bytu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Nabídne mi čas a rozjede se pryč. Chvili jen tak stojím a nevím, co říct. On mi dává čas...ale já si to ..ztratím odvahu...musím hned. Doběhnu ho a zařadím se vedle něj. " Já....radši bych šel hned, dokud mám ....tu odvahu a nepřeváží strach. " přiznám a raději se dívám před sebe než na Alexa. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Tak dobře. Jsi ty ale hloupý...dělat tohle...i když máš strach. Ale líbí se mi to," řeknu na rovinu. Líbí se mi to je v tom něco tak...lidského. Ano a takové věci mě přitahují. Lidské. "Myslím že bude třeba nějaké zbraně. Pochybuj že nás nechá jen tak. Máš nějakou?" zeptám se ho ještě jestli je připravený. Je to démon, ale i tak, proti Malusovi mu jen jeho schopnosti stačit budou těžko. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Najednou posmutním a moje pýcha je tatam. " Ty ...tenkrát jsi mě překvapil...ale myslím, že podruhý by se to už nestalo. Byla to cenná lekce." přiznám svojí nepřipravenost při prvním setkáním s Alexem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Zmíní naše nemilé první setkání a já se jen ušklíbnu. "To proto že já jsem prostě silnější než ty," setřu ho. Očividně tomu doopravdy věřím protože můj pohled je plný jistoty. Kdybych chtěl dostanu se mu do hlavy, do mysly a udělám si z něj loutku. Ale u Maluse si tím nejsem tak jistý...on by se velmi úporně bránil. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Pokračuji za Alexem už ticho a jen občas se nadechnu, ale hned otázky spolknu. Kdo bude mluvit...a bude mluvit i za mě..nebo mám mluvit já..a půjdeme za ním ted hned...a co si chce vzít..on nemá meč.....sebou....a myslí....myslí, že nás Malus propustí? Poslední otázka je mi vidět i na očích, ale neřeknu jí nahlas. Nechci, aby si Alex myslel, že nevěřím jeho slovům a jeho síle. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Jen si skočím pro věci," oznámím mu ale nečekám na odpověď a vletím oknem dovnitř. Vezmu své věci, hlavně zbraně a v okamžiku jsem zpět. "Není na co čekat, jdeme za ním," oznámím mu a vydám se na cestu za naším osudem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Přikývnu a souhlasím stím, abychom za ním šli hned. " Ano...aspon ho třeba překvapíme a budeme mít moment k dobru." zkusím nahodit, ale nevím, zda Alex věří zrovna v toto. |
| |
![]() | Do města Shi se dostanete bez většího rozruchu, jen občas se kolem vás mihnou stíny, noční můry a jeden skřet se na vás zašklebí a uteče. Nad hlavy létají démoni, ale vás si nevšímají. V křídle, kde má Malus pokoj je světlo a pokud se více zaměříte, vidíte Maluse za stolem, jak něco sepisuje brkem na pergament z lidské kůže. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Pojď, dveřma tam nemůžem," vezmu Hana za zápěstí a roztáhnu křídla. I kdyby nestíhal tak ho vytáhnu s sebou. Vlétnu oknem dovnitř, pustím Hana a postavím se před Maluse tak abych stál před Hanem. Přeci jen on tu má vedlejší roli. "Přišel jsem ti odepřít poslušnost Malusi. Už víc nebudu tvým sluhou. Já ani Hangyakusha. Nech nás jít volně a v míru," řeknu. Očividně jsem připravený bojovat. Nemyslím si že jemu by stačila moje slova aby nás pustil. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Přistaneme přímo u Maluse a Alex se postaví přede mě. Hledím na něj a potom se zadívám na Maluse. " Ano.....nebudeme poslouchat tebe, ani konoho jiného..chceme být svobodný." hrdě se přídám k Alexovi a postoupím dopředu, ovšem stále se jaksi trochu kryji za Alexem. Mám větší strach než předtím a snažím se s ním bojovat, ale moc mi to nejde. Přesto můj hlas při první větě zůstane silný. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Hangyakushu přehlíží jako by tam ani nebyl. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Hangyakushu přehlíží jako by tam ani nebyl. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Chceš slyšet důvod a přitom víš že cokoli ti řeknu, ani jeden z mých důvodů nebude tobě dost dobrý," odvětím. Můj hlas je chladný a ostrý. Míním si stát za svým. O to víc že cítím Hanův strach. "Ale řeknu ti to protože jinak mi stejně nedáš pokoj. Chci být svobodný tak jako každý. Nechci být ničí sluha. Chci si dělat co chci. Chci žít mezi lidmi. Protože já nejsem už dávno démon," řeknu pevně. On se mi vysměje. Ale já vím jedno. Když démon dokáže milovat, už není doopravdy démonem. |
| |
![]() | Malus vstane po Alexově řeči a předstoupí před něj. " Dobrá, tak ty už nejsi démon....ty jsi člověk a Hangyakusha je ještě mín, on je červ...chápu to dobře." opře se o stůl a stále se chová odměřeně a chladně. " A ted prostě čekáš, že ti popřeji štěstí a běžte si? To jsi tak hloupý, Alexi?" zavrtí hlavou a zvedne ukazováček. " Co tě vede k tomu, že jsi člověk? Odpověz a já ti třeba dám volnost." nabídne dohodu, ale vypadá to, že jen pro Alexe. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "On není míň než jsem já a můj požadavek se vztahuje i na něj. A nic od tebe neočekávám ale byl bych ještě hloupější, kdybych to nezkusil ne?" Vzhledem k tomu že jsem za celou dobu nepustil jílec meče mu musí být jasné, pokud to nevěděl předtím, že hloupý rozhodně nejsem a že vím v jaké jsem situaci. "To protože..." chvíli se zarazím. Ale on stejně ví o té dívce...ví a vysmívá se mi kvůli ní a tak další výsměch mi může být ukradený. "...protože umím milovat," dopovím. Děj se co děj. Ať se třeba směje. Alespoň budu mít šanci mu setnout hlavu. |
| |
![]() | Zasměje se z plna hrdla. " Tak on nám miluje...a on taky..ten červ? Když se to vztahuje na tebe, tak i na něj. ...A koho pak nám miluješ....dívku či máš ted jiný objekt zájmu?" sprostě vyzvídá a nedá ani náznak strachu ani že by si všimnul připravenosti Alexovi ruky na meči. Alex může vidět, jak Malusův meč je zavěšen na židli za stolem. Je zvláštně tvarovaný, rukojet je v podobě lidské hlavy. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "On je jako já. Má rád lidi. Není jako vy. My už nejsme jako vy," řeknu stále stejně pevně. Nemám strach už z ničeho nemám strach. "Miluju ty, co si to zaslouží," řeknu jen na jeho slova. Miloval jsem tu krásnou dívku. Miluju lidi, anděle. Jejich křehkost a nevinnost. Pořád jsem démon a libuju si v bolesti. Ale už ne jako oni. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Znova obejde stůl a posadí se. Opře se na židli a probodne Alexa krutým pohledem. " Ale já lidi nesnáším." řekne chladně a tiše, a než stačí jakkoliv zareagovat, opět se projeví vítr a okno i dveře se s mohutným bouchnutím zavřou. V ten samý moment strhne proud vzduchu Hangyakushu do kouta a padne na něj klec, až mu skoro zlomí křídla. Malus se postaví a vystřelí rukou směrem k Alexovi. Malosův meč vystřelí a probodne Alexa těsně pod bránicí a přitom ho odnese až ke zdi, kde se dobrá polovina meče do zdi zaboří. Malus se posadí a dívá se. " Pokud chcete svobodu, musíte si to zasloužit." odpoví a pokyne k meči. Ten začne hovořit a prosit o pomoc jako dívka, kterou Alex miloval. Vždy po minutě zaječí jako tenkrát při té nehodě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Znova obejde stůl a posadí se. Opře se na židli a probodne Alexa krutým pohledem. " Ale já lidi nesnáším." řekne chladně a tiše, a než stačí jakkoliv zareagovat, opět se projeví vítr a okno i dveře se s mohutným bouchnutím zavřou. V ten samý moment strhne proud vzduchu Hangyakushu do kouta a padne na něj klec, až mu skoro zlomí křídla. Malus se postaví a vystřelí rukou směrem k Alexovi. Malosův meč vystřelí a probodne Alexa těsně pod bránicí a přitom ho odnese až ke zdi, kde se dobrá polovina meče do zdi zaboří. Malus se posadí a dívá se. " Pokud chcete svobodu, musíte si to zasloužit." odpoví a pokyne k meči. Ten začne hovořit a prosit o pomoc jako dívka, kterou Alex miloval. Vždy po minutě zaječí jako tenkrát při té nehodě. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Zakryju si uši a ve tváři mám dokonale bolestný výraz. Ne...ne...nechci to slyšet...prosím ne...ne... opakuju v duchu pořád dokola. Maluse už nevnímám, nevnímám že je moje tělo probodnuté mečem, necítím bolest těla, jenom srdce. |
| |
![]() | Zaraduji se, protože Malus nám dá svobodu a radostí div nevyskočím do vzduchu. Ještě že tak neudělám, protože jen co dosedne, řekne pokračování. Zadívám se na něj a v tom mě proud vzduchu odhodí ke stěně. Snažím se s tím bojovat, ale nejde to. Padne na mě klec, zmateně hledím kolem sebe a po chvili se zaměřím na Maluse. Sedí a dívá se, jak Alex trpí. " Pust ho...slyšíš..řekl jsi, že nás pustíš...slyšíš..pust nás." řvu na něj a rukama se držím mříží a mlátím s nima. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Malus si přestane všímat Alexe a obrátí svojí pozornost k Hangyakushovi. " A ty...jsi červ..na člověka nemáš." tleskne a Hangyakushu zasypou červy. Jsou všude kolem, bohužel on je vidí jen svojí myslí. Nechá oba svému osudu a odejde pryč. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Malus si přestane všímat Alexe a obrátí svojí pozornost k Hangyakushovi. " A ty...jsi červ..na člověka nemáš." tleskne a Hangyakushu zasypou červy. Jsou všude kolem, bohužel on je vidí jen svojí myslí. Nechá oba svému osudu a odejde pryč. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Náhle příjde ke mě a najednou jsou všude mě červy a všemožná havět. Začnu ze sebe vše schazovat, mlátit sebou o mříže a strachem a štitivostí se toho všeho chci zbavit. Stále tu jsou a stále jsou na mě, až je ze sebe sundavám jak chci. Za chvili to nevydržím a křičím. "Aaaaa..nechte mě..já vás nechci....aaaa." Všude lítá peří z mých křídel, jak s nimi mlátím o mříže jako se zbytkem těla. Nemám klid a nepřestávám, nedokáži se uklidnit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Tisknu ruce na uši, tisknu k sobě zuby a moje tělo se zimničně třese. Alespoň se trochu probudím, když si uvědomím, že Malus odešel. Potlačím veškerou bolest a zaměřím sílu své mysli na Hanovu klec. Nemám sílu se osvobodit a ten meč stejně nepřestane křičet...v mojí hlavě...její hlas... A tak se snažím alespoň osvobodit Hana. Co bude pak...to je jedno. Dřív nebo později budu svobodný. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Trvá to snad půl hodiny, možný dýl, možný mín, ale povede se mi dostat se ven. Moje tělo ohne mříže, které pod sílou Alexovi mysli prasknout a já se zkutálím přímo pod Alexe připíchnutého na zdi. Červy jsou pryč a tak se oklepu a zhluboka oddechuji. Nestíhám a mám dojem, že chytnu infarkt. Spatřím ještě dvě housenky ve vlasech, sundám je tak rychle, až si vyrvu prameny vlasů. Sedím pod Alexem a oddychuji. Jsou pryč...musím pryč..ne..musíme pryč...on taky..on mi pomohl. dojde mi a zadívám se nahoru. Vstanu a zadívám se na vřískající meč a na Alexe. Meč křičí a rve to uši, ale není to nejhorší. Nadechnu se. " Za svobodu. " zašeptám a chytnu meč. Tělem projede obrovská bolest a ruce mě pálí, začne vřískat jinak a nejspíš volá Maluse. Zbytkem sil napnu síly a vytáhnu meč ze zdi. Je ostrý a tak to jde celkem snadno. Ovšem jak ho vytáhnu, vzplane a mě chytnou ruce. Pustím meč, který přestane řvát a jen cinkne o zem. Mé ruce jsou sežehnutý do masa a já vyčerpaně klesnu na kolena. " Svoboda." zašeptám než omdlím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Hane přestaň!" vykřiknu ale je pozdě. Zápach spáleného masa naplňuje místnost. Klesnu na kolena a dojdu k němu už jen po čtyřech. Omdlel... Mám v sobě díru ale teď nemůžu přestat. její hlas je pryč a já zas můžu normálně myslet. Vezmu Hana do náruče a rozepnu křídla. Snad stihnu do světa lidí dřív než mi dojdou síly. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Han se v tvém náručí ani nepohnul, jeho ruce smrdí od spáleniny a jde přímo vidět svaly na rukou a úpony. Má je volně ve vzduchu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Najdu nějakou opuštěnou budovu. Je hnusná, má vymlácená okna, ale než budeme schopní se přemístit do mého bytu...nebo jinam, bude to stačit. Vletím dovnitř vybitým oknem a položím Hana za hromadu nějakých beden aby na nás nebylo vidět kdyby někdo přišel. Chtěl bych abych uměl léčit, jeho ruce vypadají hrozně. Schoulím se taky na zem vedle něj a zavřu oči. Potřebuju taky nutně načerpat sílu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Po loktech, abych se rukama ničeho nedotknul se dostanu nad něj. Roztáhnu křídla do plné jejich nyní trochu opelichané krásy a zavřu oči. Dám ruce nad jeho ránu a kolem se vytváří kruh, který pomalu padá Alexovi na ránu. Drmolím tiché zaříkání a jeho rána se léčí. Nedokáži jí vyléčit celou, ale aspon už vnitřní orgány zacelím a svalstvo zcelím, kůže je jen na něm, ale jako démonovi by to nemělo trvat dlouho. Posadím se a jen se na Alexe dívám. Ruce mám položené tak, aby se stále ničeho nedotkly. Jsou na tom trochu líp, ale né o moc. Sebe moc léčit neumím, jen trochu a postupně. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Pomalu otevřu oči a spatřím nad sebou Hana, který si vzápětí sedne. Je mi jasné, že mě léčil. "Měl by jsi radši pomoct sám sobě, vypadá to zle," řeknu když se taky posadím a kývnu k jeho rukám. Místo plýtvání síly na mně by s tím měl něco udělat. "Ale děkuju ti...za tohle i za to že jsi mě osvobodil. Myslel jsem že mi budeš na obtíž ale bez tebe bych to nezvládnul," řeknu popravdě. Jsem sice hrdý ale vím, že tohle je prostě fakt a poděkovat se sluší. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Poděkuje mi a já zvednu hlavu. " Jo, však jsme chtěli oba vysvobodit a tím pádem oba odejít...a to jsme...no dalo by se říct, se oba od něj dostali...jen nevím, zda dodrží slovo." odpovím a trochu zčervenám. " Ale rád..jsem ti pomohl..zastal jsi si se mě..před Malusem...to...byl jsem moc rád. " řeknu a zkusím prsty pohnout, ale bolí každé natáhnutí svalů. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Nevím jestli to dodrží, ale utekli jsme mu jednou, utečeme podruhé když bude třeba. Navíc myslím že tebe hledat nebude," dodám, ale je mi jasné, že tohle ho neuklidní. "Zvládneš se přemístit? V mém bytě budeme mít větší pohodlí a budeme tam víc v bezpečí," navrhnu. Myslím že by to už mohl zvládnout. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Snaží se mě uklidnit, ale to mi nepomůže. Spíš se oklepu při vzpomínce na červy. " Proč na mě házel červy?" zadívám se na Alexe a je jasné, že pokud bych mu byl fuk, tak by si mě ani nevšimnul. Zeptá se na přemístění. " Jo,...zvládnu...opravdu tam budeme v bezpečí?" zeptám se opatrně, ale vstanu a dám najevo, že jsem připraven. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Vím to. Proto jsem si tě vybral," řeknu a zlehka prsty projedu jeho vlasy. Neupřesním co tím myslím. "Neboj se myslím že už tě nechá," řeknu alespoň abych ho uklidnil. Nevím jestli tomu sám věřím. "Nevím...ale rozhodně tam bude bezpečněji než tady," pokrčím rameny a znovu roztáhnu křídla abychom mohli letět k mému bytu. Je to ještě kus cesty a pěšky by to trvalo dlouho. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro uklidnuje mě a připraví se na let. Též roztáhnu křídla, ale je znát, že se mi do toho nechce. " tak..jo.jsem připraven letět..ale nelítám často...já jen..aby jsi věděl. " poznamenám a vznesu se do oblak. Letím celou cestu za Alexem, ale místy ztrácím vzdálenost a opožduji se, ale vždy trochu přidám a tak se ho jažtak držím, je znát, že nelítám. Přistání mám také chatrné a tak jak přistáváme, hledám rovnováhu a snažím se rukama přitom nedotýkat okolí. povede se a tak stojím zase u Alexe doma. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Proč nerad létáš? Já to mám rád. Jsme na chvíli jako andělé...a úplně svobodní," zahledím se na něj a odložím své zbraně abych se odlehčil. "Klidně si lehni do postele moje zranění je na tom díky tobě už dobře," nabídnu mu svoje lůžko. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro " Já ....možná jsme jako andělé, ale k nim máme daleko...já radši chodím, jako člověk....má křídla používám jen zřídka. ...já radši tanec....v tom jsem svobodný." oplácím Alexovi pohled, hovořím narovinu a jsem upřímný. Po tom všem taky abych nebyl. Zadívám se na lůžko a potom se zahledím po pokoji. " Já se radši posadím a opřu ruce tak, abych se ničeho nedotknul...neber si to vážně..ale jak se položím a překulím, můžu...podráždit to. Tahle to budu postupně léčit a bude to ve vzduchu." jemně odmítnu nabídku a posadím se ke stolu. Ruce natáhnu přes stůl a dlaně visí přes hranu. Položím hlavu na paže a zavřu oči. Křídla položím na sebe jako deku. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Je v tom kus pravdy. Nelétal bych kdybych chtěl být jako člověk. Ale já vím že nikdy nebudu jako oni..." řeknu hořce. Lepší o tom nemluvit. "Jak chceš. Odpočiň si, buď tu jako doma," vybídnu ho. Zabodnu svůj meč doprostřed místnosti do podlahy a odložím ostatní věci. "Nesahej na něj dobře? Je tu aby mě varoval před cizími lidmi," řeknu ale myslím že to on ví, takže jen pro jistotu. Lehnu si do postele a zavřu oči. Taky se potřebuju zotavit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Odpočinu si a průběžně celou noc udzravuji svoje ruce. K ránu únavou usnu a ruce se pomalu zakrývají kůží. Už jsou na tom mnohem lépe než předtím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Pomalu vstanu a vytáhnu meč z podlahy. Vrátím ho do pochvy připoutám k pasu, protože teď být bez něj by bylo velmi neopatrné. Dojdu k Hanovi a vidím že jeho ruce vypadají o dost líp, což je dobře. Nebudu mu nic dlužit. Raději tu zůstanu, než se probudí, kdyby něco, takže se zase posadím na postel. Takže teď jsem svobodný? Snad ano...co budu teď dělat? Kéž bych mohl žít jako člověk...ale můžu to alespoň předstírat. Snad nás už Malus nechá na pokoji... |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Skoro automaticky si chci protřít oči, ale jak se dotknu kůže, projede mi tělm bolest z částečně nevyléčených rukou. Rozklepu se a zařvu bolestí, sám se leknu, až spadnu ze židle na zem. Stále mě ruce pálí a chvějí se mi. " Auuu, to..to nebyl dobrý nápad." hovořím a hlas je trochu roztřesený. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Sletí za židle a já jen zakroutím hlavou. "Co jsi to za démona?" Dojdu k němu, vezmu ho za paži a dávám pozor na jeho ruce. Vytáhnu ho na nohy a posadím na postel. Opravdu je spíš jako člověk...a to se mi na něm nejvíc líbí. "Ještě to není moc dobré co?" kývnu k jeho rukám. Asi si ho budu ještě dnes muset vzít na starost. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Podívám se na něj a potom na meč, který už má u sebe. " A co budeme dělat ted? Máš dojem, že nás Malus nechá napokoji?" zeptám se opatrně, protože sám vůbec netuším, v jaké pozici ted jsme. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Dobře, můžeš tu ještě zůstat jestli chceš," pokrčím rameny. Možná nemá kam jít a možná bude lepší když se te´d ještě budeme držet pohromadě. "Netuším. Mohl by nás nechat být, když jsme mu utekli, ale zase je tu jeho raněná pýcha. Nevím jestli mu bude stačit co nám provedl. Nemůžeme než čekat," odpovím popravdě. Rád bych doufal že už jsme opravdu volní...ale kdo ví. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Zadívám se do dálky ven. " Díky za přístřeší, nemám tady byt. Většinou jsem se potom vracel zpět mezi démony a nebo se procházel, ale ted se nemůžu ani vrátit, ani procházet." vysvětlím. "Alexi, nebylo by dobrý změnit byt? A nebo tento Malus nezná?" zeptám se, nerad bych ho zde potkal ted, zraněný. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "A máš pravdu, zřejmě nás jen tak nenechá. A proto je důležité vyřešit jednu věc...jestli zůstaneme spolu, nebo se vydáme každý svou cestou. Víš sám, že nejsem ideál přátelství nebo tak něco, věřím že být se mnou není žádný med, jsem pořád démon, ale mám i své světlé chvilky a ty se mi líbíš. Navíc spolu budeme silnější. Ovšem pokud se rozdělíme, bude zase pro něj těžší nás najít. Co myslíš?" zeptám se ho na tu nejzásadnější věc v téhle chvíli. Po tom společném útěku mám pocit, že nás k sobě něco poutá, ale nejsem si jistý, jestli to cítí stejně a jestli bude chtít spojit síly. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Otočím se na Alexe a podívám se na jeho meč a tak projedu jeho byt. " Já .....sám bych se mu neubránil.....rád bych s tebou nějaký čas byl...pokud by ti to nenarušilo plány....třeba jen do doby, než zjistíme, zda po nás jde či ne....já myslím, že rozdělení je dobrá věc, ale asi bych musel být démon vyšší kategorie." přiznám a skloním pohled. Nervozně si pošoupnu po posteli od Alexe " Já....s tebou se cítím silnější.....a budu rád za tvojí i třeba nepříjemnou společnost. " dodám tiše a raději se ještě kousek dál od něj posunu, protože vůbec nevím, jak na toto bude reagovat. Ale je možné , že se jen přehaně bojím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Dobře. Jak jsi na tom? Myslíš, že můžeš cestovat? Nerad létáš tak asi použijeme lidské způsoby. Stejně...odteď jsme součástí lidského světa," řeknu zamyšleně. Nejradši bych vypadnul hned. Zůstává tu zápach krve, je tu náš pach příliš moc zažraný. Bylo by velmi snadné aby nás tu našel. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Podívám se k oknu, mám z tohoto bytu zvláštní pocit. " Já..radši bych šel už ted...nelíbí se mi ten klid....a na cestě, lze si všimnou sledování lépe než tu." hovořím tiše a zadívám se na Alexe. Já mu nebudu vadit? To...to je první..jeden z mála, komu nevadí moje přítomnost...většnou mě bud uráželi či dráždili..ale on ne...nebo že by to bylo jen Malusem a strachem z něj..teda já z něj strach mám. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Tak jdeme," vybídnu ho a vyskočím oknem. Ani nemusím použít křídla, není to tak vysoko, takže bezpečně přistanu na ulici. "Hmm auto..." zamyslím se a vydám se ulicí dál, ani nečekám na Hana, věřím že mě dožene sám. Po chvíli narazím na hezký černý sporťák, přesně podle mého gusta. Přiložím ruku na zámek, něco v něm cvakne a já v pohodě otevřu dveře a nastoupím. Jen se na Hana ušklíbnu a vybídnu ho, aby se přidal. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Naštěstí není daleko a tak ho doženu a mlčky se přidám. narazí na auto a odemkne ho. Zadívám se na tu techniku, nic takového jsem předtím neviděl. Jen se rozhlédnu a posadím se rychle vedle něj na spolujezdce. "Jedeme..rychle." řeknu jen a s úsměvem si prohlížím vůz. " Vypadá to pěkně. Máš dobrý vkus....a kam pojedeme?" a pohodlně se opřu do sedačky a zavřu oči. Ruce nechvám před sebou, díky utěku jsou trochu zase zraněné, ale nic hrozného. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Připoutej se," ušklíbnu se na něj. Rozjedu se prudce a ve velmi krátké době tohohle mazlíčka vytáhnu na nejvyšší možnou rychlost v těhle úzkých uličkách. "Díky. Pojedeme tam, kam se nám bude chtít. A kde se nám bude líbit zastavíme až nás divoká jízda unaví. Jsme svobodní," zasměju se. Nejspíš mi teď trochu přeskočilo...příliš moc věcí najednou. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Cítím se spokojeně. " tak tohle se mi líbí....jedeme neznámo kam a hlavně daleko od nich....dobrý nápad. " souhlasím a nevadí mi, že jede jako blázen. V tuto chvili se mi to líbí, protože cítím svobodu a volnost. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Po celou dobu se zdá, že vás nikdo nesleduje, nebo jste to ani jeden nezaregistrovali. V novém městě kousek od centra dojde benzín a už se začíná i smrákat. Začínáte cítit unavu a zároven euforii ze svobody, oba pocity se ve vás střídají a tak nevíte, zda najít nocleh či se jít někam pobavit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Po celou dobu se zdá, že vás nikdo nesleduje, nebo jste to ani jeden nezaregistrovali. V novém městě kousek od centra dojde benzín a už se začíná i smrákat. Začínáte cítit unavu a zároven euforii ze svobody, oba pocity se ve vás střídají a tak nevíte, zda najít nocleh či se jít někam pobavit. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Začíná se stmívat a i když jsme démoni, v noci bychom se neměli moc potulovat, protože bude pro Maluse snažší nás najít, kdyby o to pořád stál. "Co myslíš, najdeme si nějaký úkryt, nebo budeme chvíli běhat po noci s lidmi?" otočím se s lišáckým úsměvem na Hana. Vím že on má noční zábavu rád, alespoň podle toho, kde jsem ho našel posledně, ale zase je tu otázka, co je rozumné. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Ovšem ke konci dne nám dojde benzín a tak zaparkujeme u benzínky a já si užívám svobody a noci, kterou mám rád. Alex se na mě otočí s krásným úsměvem a já na něj mrknu. " No jasně, že běhat...to chceš noc svobody prospat? Pojd..pobavíme se." lákám ho a přitom se na něj sladce usmívám. Já bych chtěl tančit, bavit se, nechci se schovávat celou dobu....stejně naši stopu už určitě ztratil. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Dobře," ušklíbnu se a šlápnu na plyn. Zastavím před nějakým klubem, kde svítí spoustu barevných světel a až ven je slyšet pulsující hudba. Vypnu motor a vystoupím z auta. Počkám na Hana a s lišáckým úsměvem se vydám směrem do baru, oslavit řádně naši nově nabytou svobodu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Jen co vejdeme, ani si neobjednám pití a vletím na parket, abych to tam pořádně rozbalil. Hudba a tanec, to je můj život. A můj tanec rozhodně není nějaký stydlivý. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Popadnu první hezkou slečnu, která mi přijde pod ruku a chvíli si s ní hraju, než ji pustím a vydám se k další. Takhle to dělám celkem dlouho, než vrazím do Hana. Chvíli jako bych uvažoval, pak se ušklíbnu a vezmu ho okolo pasu, stejně jako ty dívky před ním. Možná se mu to nebude líbit, jako když jsem to udělal poprvé, ale já mám z naší společné svobody radost a on je hezký...tak proč ne. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Všimnu si, jak Alex tu prohání dívky a tak se jich plno přejde za ním a mě to nevadí. Zavřu oči a přestanu vnímat okolí, tancuji podlesebe, svůdně a dost otevřeně. Někdo do mě vrazí, otevřu oči a uvidím Alexe. Jen se na něj usměji a zase zavřu oči. Nejsem holka a tak nemyslím, že by se mnou tancoval. O to víc jsem překvapený, když mě chytne kolem pasu jako holku. Jen krátce pohledem zkontroluji, kdo to je a zasměji se. " Nespletl jsi se trošku? Neměl by jsi to s tím pitím přehánět. " zašklebím se, ale zadkem se k němu přitisknu a schválně se zhoupnu,a pak mírně zadkem odstrčím. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Neboj, zrak mi pořád slouží...je to naše noc ne? Měli bychom si ji užít spolu. Máš snad něco proti? Nejsem zas tak ošklivý ne?" zašeptám mu do ucha, zblízka, že se moje rty dotýkají jeho ucha, aby to slyšel i přes hudbu. Vůbec nejsem ošklivý a dobře jsem si toho vědom, ale Han nemusí být ten typ, kterému je jedno, jestli se muchluje s klukem, nebo s holkou. Možná má rád jen děvčata. To by byla škoda. Docela se mi líbí. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Natáhnu se k jeho uchu a zlehka ho do něj kousnu. "Ano, je to naše noc a ano jsi pěkný, ale myslíš, že si mě získáš jen tímto? Zas tak lacino nejdu ani s takovým krasavcem, jako jsi ty, Alexi." na to se od něj vzdálím a zase se otočím zády, aby mohl bez větších potíží zkoušet tyto triky na nějakou dívku, který mu určitě lehne k nohám. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Sice se ke mně zase otočí zády, ale nevadí mi to. Dál se vlním v rytmu hudby a mé ruce jemně přejíždí po jeho bocích. Rty jakoby náhodou přejíždím nad jeho hrdlem, jako bych mu chtěl něco říct, jen aby cítil můj dech. "Tak co máš rád, řekni Hane...jsem hodně štědrý," zašeptám mu po chvíli zase do ucha. Copak může být démon, který pohrdne takovým potěšením? I když je tolik lidský...i já jsem. Ne jako on ale jsem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Jak se zmíní o tom, že je štědrý, zastavím se v tancování. Otočím se na něj a přiblížím se tak blizko, až se ho skoro dotýkám, Přímo před ním, aby pocítil můj horký dech, si oliznu rty a smyslně přitom zavřu oči. "Oh..to je mi ale nabídka.....skoro to láká příjmout...ale víš, já jsem dost vybíravý." otevřu oči a chytnu jeho ruce. Odtrhnu je od svého těla a ustoupím od něj o krok.Zadívám se mu do očí a rukou si upravím vlasy, aby mi nepadali do očí. " Dokaž to....ukaž mi, jak štědrý dovedeš být, Alexi." řeknu vyzývavě a čekám, co nabídne. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Uvažuju, jak daleko bych měl zajít, protože si nejsem jistý, jak uvažuje a taky nechci pokazit náš vztah, protože nějakou dobu spolu ještě budeme. I když mě láká jeho energie...vyzkoušet ji i jinak... Chytím ho za triko, přitáhnu k sobě a druhou rukou ho chytím za bradu. Jemně nadzvednu jeho tvář a chvíli si ho prohlížím, než ho políbím. Je to klidný polibek, ale zkušený. Je v něm síla a dává jasně najevo, kdo je tady pánem. Můj jazyk hladí jeho ústa a já si to plně užívám. Možná by nebylo špatné si sem tam zašpásovat...nezávazně, pro zábavu... |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Zvedne mi tvář, jen se na něj usmívám a očima mrkám. Prohlíží si mě. Copak..už se ti tak zblízka nelíbím....ne..ty jsi na holky....nebo jsi jako já..prostě je to jedno, jak na kluky, tak na holky? přiblíží se a políbí mě. V duchu zajásám a zavřu oči. Umí to a je to dost znát. Oplácím mu polibek a jazykem si s ním hraji, rozhodně nevypadám, že bych byl proti. Hraji si svým jazykem s jeho a pak ho zničehonic kousnu do jazyka a odtáhnu se. Čertovsky se zasměji a je na mě vidět, jak z toho mám radost. Abych se mu omluvil, že jsem trošku jiný než ostatní, pohladím ho po vlasech. "Jsi opravdu dobrý." pochválím jeho polibek. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Vyplivnu na podlahu chuchvalec krve a ušklíbnu se. Rány se naštěstí hojí rychle, takže tohle je jako nic. Ale nelíbí se mi to. Chytím ho za ruku, kterou mě pohladí po vlasech a přitáhnu si ho zase k sobě. "Tak ty jsi divoká kočička...to mám rád...chceš si hrát kocourku?" zasměju se. Můj stisk na jeho zápěstí je snad až moc pevný. Kdo ví jestli nakonec bude mít na výběr. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Jeho stisk rozhodně není jemný, ale to mi ted nijak nevadí. Přiblížím se k němu tak blízko, až ho skoro polibím. " Hra je můj život." zašeptám a olíznu tentokrát jeho horní ret. Hned na to se od něj odtáhnu a prudkým pohybem k sobě chci uvolnit svojí ruku z toho těsného sevření. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Moc mě nezlob démonku," zašeptám mu do ucha, pak ho jemně políbím na krk a kousnu, nejdřív velmi příjemně, je to vzrušující, ale postupně moje špičáky víc a víc tlačí na jeho hrdlo až proklouznou skrz kůži a když se od něj odtáhnu mám rty od jeho krve. Jen se jemně usměju. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Zašeptá a já se zasměji. " Tak to nevím, já totiž neumím být hodný." přiznám a pak pocítím políbení na krk. Nereaguji na něj a dál se pohybuji. I když na tváři mám příjemný úsměv a cítím, že se mí to začíná líbit víc. Ovšem pak jeho špičáky vjedou do mé kůže a já pocítím bolest na krku. Zasténám a teprve ted nahnu krk tak, že mu povolím se více přiblížit. Jak se odtáhne, má na rtech mojí krev. Nahnu se k němu a svojí krev slíznu a zasměji se. " Tohle bude, když budu zlobit? " zeptám se a znova se od něj odtahuji. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Přitáhnu si ho znovu k sobě. "Ne kdepak...bude to mnohem horší," usměju se nebezpečně a pak teprve ho pustím, popadnu hezkou slečnu, která jde okolo a hned se s ní začnu vlnit v rytmu tance. Očividně lidi můj vzhled a kouslo démona dokáže velmi rychle spoutat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Ihned dál tancuji a všimnu si, jak se vlní v rytmu s dívkou. Sleduji ho, rukou sjedu na krk a utřu si zbytek krve. Jak jí mám na prstech, začnu jí smylsně olizovat a pak s jedním prstem vjedu do úst a naznačím kouření. Pak se na něj zasměji. otočím se k němu zády a dál tancuji, ani ted si k sobě prosící dívky nepustím a pokaždé před každou odtancuji. Dokonce i před jedním mužem, který se mě snažil dostat po scéně s rukou, ale odstrčil jsem ho od sebe tak, že z tanečního parketu spadnul. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Možná se snaží provokovat, ale já dobře vím, že silou ani mocí se mi nevyrovná a tak se na něj jen ušklíbnu a přejedu rukama po těle té dívky. Teď mě zajímá ona, její smrtelná křehkost. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Po nějaké chvili přestanu a jen mu zamávám a pošlu vzdušný polibek. Pak jdu k baru, kde se posadím a objednám si pítí. Se skleničkou v ruce ho pozoruji a tajuplně se usmívám. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Moje ruka pomalu přejede přes její tělo k jejímu hrdlu, ke kterému se taky sehnu, abych ji na něj mohl políbit. Po chvíli ji ale pustím a vydám se taky k baru. Zabil bych ji, kdybych s ní dál zůstal a to nechci. "Tak?" zeptám se Hana aniž bych to nějak specifikoval, ani se na něj nepodívám a mávnu na barmana, aby mi nalil. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Položí mi otázku, která je spíš jen pronesení do vzduchu, protože se na mě ani nepodívá. " Tak si myslím, že jsi skvělý tanečník...ale jako milenec podle mě nic moc.." zasměji se a pak pomalu upiji ze své vody. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Dle mého názoru je to naopak,"ušklíbnu se. "Neměl bys soudit o čem nic nevíš. Ale možná ti to jednou dokážu," dodám a ďábelsky se přitom usměju. Jestli ale z tohoto vztahu, který není teď ani přátelstvím, spíše jen takovou spojeneckou smlouvou, udělám něco jiného, tak se sám rozhodnu kdy a jak se to stane. "Teď zrovna jsem měl ale na mysli jak dlouho tu chceš zůstat," uvedu to na pravou míru. Můžeme jet hned dál, nebo tu zůstat celou noc, tohle nechám na něm. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Ujasním mi svoje tak. Zamyslím se a napiji. " No já bych tu klidně zůstal, ale radši bychom měli jet dál, teda pokud nejsi unavený...jinak bych navrhoval odpočinek.." řeknu s vážnější tváři. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Já a unavený?" zasměju se a zní to docela děsivě. Překlopím do sebe zbytek sklenice a seskočím ze židle. "Tak jdeme," kývnu na něj. Sice oba víme, že ať jdeme jak chceme daleko, Malus si nás najde, když bude chtít, ale takhle mu to alespoň bude déle trvat a..snad nás nakonec ani hledat nebude. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Vyklopí do sebe sklenici a pak seskočí ze židle. Musím se smát. " To je mi ale rychlost, abychom brzo takto nebourali." ale i já do sebe vyklopím zbytek a rozejdu se ven k autu. " Hádám, že řídit budeš taky ty. " hovořím se smíchem a pak se rozeběhnu k autu. " Tak to uděláme závodně, kdo dřív, řídí." křičím na něj za běhu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Navrhne soutěž a já jsem v klidu. Rozběhne se a já natáhnu křídla a za chvíli přistanu na střeše našeho vozítka. Styl nebyl určen tak se nedá říct, že bych podváděl. "Kde se flákáš?" ušklíbnu se na něj a vklouznu za volant. Já řídím rád, zvlášť pro tu rychlost a tak si to nenechám sebrat tím pískletem. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Pak se otočím na Alexe. " Jsi pěkně prohnanej......musím lépe vážit slova, než něco řeknu." a pak vypláznu jazyk. "Stejně jednou budu řídit já a ted....no jedem, brzdo." křiknu a už se těším, až vyrazí. |
| |
![]() | MH: Budeš ještě chtít tady hrát a nebo nějaký problém a chce to PJ? Já že jsme opět v odpadu, tak kdyby aspon jednou za měsíc či dva sem přišel jeden příspěvek..smutně koukám...byl bych moc rád. |
| |
![]() | MH:Tak hra prozatím pozastavena pro spoluhráčovu maturitu. |
| |
![]() | Tak jak teda? |
| |
![]() | já bych hrál |
| |
![]() | Jop nejpozděj po přímačkách písnu :) |
| |
![]() | SUper ^^ |
| |
![]() | Tak jak to vidíš? Jednou týdně, na domluvený termín a nebo jednou měsíčně? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Ty řídit? Na to zapomeň. Leda že bych měl obě ruce i nohy zlomené na třicetkrát," ušklíbnu se na něj. Moc rád řídím..a navíc si tu připadám jako šéf...jsem tady ten co má navrch, takže mu neustoupím už z principu. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Jedeme dost dlouho, pomalu začíná svítat, když přijedeme do menšího opuštěného městečka, které vypadá spíš jako mezizastávka. Auto potřebuje zase benzín a tak jsme nuceni znovu tankovat. " Tak co, jedeme dál či tankujeme....já bych se možná prospal...aspon trochu...tady...v této zapadlosti ...třeba...by ten boj byl lehčí." rozhlídnu se, ale po Malusovi či jeho špehách ani stopa. |
| |
![]() | Jen se na Hana usměju, je to úsměv nebezpečný, který jasně říká, že pokud tady někdo někomu ublíží, budu to já...no a možná Malus, ale na to bych raději moc nemyslel. Po nějaké době dorazíme do nějakého zapadákova a auto už stejně potřebuje zase šťávu a tak zastavím na benzínce. Han se chce vyspat, tady to nevypadá nebezpečně... "Jasně, můžem se porozhlídnout po nějakém pokoji," pokrčím rameny. Sice nejsem moc unavený, ale energie se bude hodit. Jeden nikdy neví. Nevěřím tomu, že by nás jen tak nechal jít. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Auto zastaví a tak mu dodáme štávu, aby mohlo jet dál a já dojdu k obsluze a zeptám se na motel. Vypadá to, že máme štěstí a tak naviguji chvili Alexe, než dorazíme. Vystoupíme a máme znova kliku, teda, jak se to veme. Májí volný pokoj a tak můžeme si vzít ten a nebo jet. Otočím se na Alexe. " Hele, já bych to bral...prostě se vyspíme a pojedeme dál.....jednu noc to vedle mě vydržíš." zašklebím se a už se chystám pokoj odsouhlasit. Paní připravuje klíče pokoje číslo 8. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Jo jasně, to je fuk, je to je jedna noc," řeknu nezaujatě. Ne že bych potřeboval tak moc odpočívat, ale pokud to potřebuje on...kdyby se objevily problémy, jenom by nás zpomaloval, pokud by byl slabý. A zítra, zítra hned vyrazíme dál. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Pokoj je obyčejný, jedna malinká kuchynka s nejnutnějším a vedle pokoj s postelí , stolem a nějaký obrazy a televize s videem. " Hele..třeba tu mají porno." zasměji se při pohledu na video a hned jdu k ledničce, co tu mají dobrého. Stále si broukám a přešlapuji na místě, jak je ve mě ještě energie. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro "Porno je nuda na to si nešáhneš. Ale kdyby jsi chtěl, třeba mi udělat stryptýz, tak to se bránit nebudu," ušklíbnu se. Mám radši opravdové věci. Sice by se hodila nějaká vyvinutá slečna, ale Han taky nevypadá špatně. I když ho jen škádlím, vím, že by do toho nešel a že s ebude jen zábavně rozčilovat. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Zaslechnu jeho poznámku o striptýzu a začnu se smát. Přejdu k posteli a postavím se tak, že kdybych spadnul, tak přímo na něj. " A kdybych řekl jo, co za to?" ušklíbnu se. Popravdě kolikrát tančím a nějaký ten kus oblečení ze sebe při tanci sundám. Ale mám to spíš pro dráždění, a nějak tady nevím, Alex je fajn, ale nevypadá jako někdo, kdo by to zvládnul s mojí povahou. Tak se předved..jak vážně to chceš hrát a budeme se tu bavit? |
| |
![]() | soukromá zpráva od Alexander pro Pak přijde ke mně a zeptá se, co za to. Asi si chce hrát, proč ne...třeba z toho něco budu mít a když ne, alespoň se pobavím. "Co kdybych tě pozval na večeři?" zeptám se. Zřejmě má hlad a v lednici asi uloví leda tak nějakou tu myšku nebo švába. Třeba je to ten typ démona, co se nechá koupit, i když se tak nezdá. |
| |
![]() | soukromá zpráva od Hangyakusha pro Rozhlídnu se a rozmýšlím. " Chtělo by to muziku...." a pustím televizi a najdu hudební pořad. Počkám na začátek písničky a začnu tancovat pro Alexe. Jelikož jsem tu jen s ním a můžu se rozjet, tancuji dost svůdně a jakobych ho k sobě zval, že jsem pro každou legraci. Můj tanec je jako vždy impozantní, plný energie, vášně a s náznaky sexuálního chtíče. Přitom pomalu ze sebe odhazuji oblečení, které odkrývá mé tělo. A že to není špatný pohled. Než se Alex naděje, tancují přímo nad ním, nohama kolem jeho těla a jsem do půl těla nahý. Pomalu to vypadá, že si sundám kalhoty a za celou dobu jsem se ho ani nedotknul. I přes to, že se k němu natahuji a skoro to vypadá, jako bych se mu sám nabízel. |
| |
![]() | Vážení a milí, jeskyně vypadá v současné době velice neaktivně, a proto bude za týden ukončena. Samozřejmě, existují-li důvody, proč by ukončena být neměla, ozvěte se mi (nechte vzkaz zde v jeskyni, popřípadě posílejte poštu (nick Laakii - admin)). Prosím také všechny hráče, aby se vyjádřili – nejlépe zanecháním vzkazu v jeskyni – ohledně toho, zda chtějí svou postavu účastnící se tohoto dobrodružství vyřadit, nebo zabít. Pokud se někdo do týdne neozve, jeho postava bude vyřazena. Pokuste se sehnat Vypravěče. Popřípadě je tu možnost převedení jeskyně na někoho z Vás, hráčů. Systémově – stal by se Vypravěčem této jeskyně se všemi právy z toho vyplývajícími. Děkuji za pozornost a přeji příjemný den, Laakii - admin |
| |
![]() | Prosím Alexi..odepiš :) *smutné oči* |