Soukromá!!! Vampires vs World
hrálo se Denně
od: 26. září 2013 20:44 do: 13. října 2013 21:37
Dobrodružství vedl(a) Isolda
| |
 | Rok 2013. Prastaré rody upírů pobývají na zemi. Obyčejní lidé na upíry a jim podobné tvory nevěří. Jsou zde však i lovci, kteří loví jakékoliv "bájné" bytosti. Je jim jedno zda jsou to upíři nebo vlkodlaci. |
| |
| Dyran Sedíš doma a máš puštěnou telku. Zrovna ve zprávách hlásí vraždu nějaké slečny. Její tělo bylo rozcupováno neznámým tvorem. Ty víš, že jde o vlkodlaka, a pak také lovci. Když se podíváš z okna všimneš si po zuby obrojené ženy.( Kat). Najednou ti střelí do okna a trefé ti ruku. Vystřelila z nějaké pušky. Kulka v tvé ruce pěkně štípe. |
| |
 | Sedím doma a koukám se na zaplou televizi. Ve zprávách je nějaká rozcupovaná slečna. Poznám práci vlkodlaka, ale nijak se mě to nedotýká. Spousta upírů je nesníší, ale mě je to jedno. Naopak některé upíry mám rád dokonce míň jak vlkodlaky. Zvednu pohled z okna a všimnu si ozbrojené ženy. Jak mě poznala? Pomyslím si když po mě střelí tak ji do dráhy střeli nastavím ruku. Dávám si pozor, abych nepřitahoval lidi jako je ona lovce. Rána štípe. Zamračím se a vytáhnu si kulku z ruky. Zahodím ji stranou a přesunu se mimo dohled okna. Tak co dál, pomyslím si. Moje oči se zbarví krví a já díky těmhle rudým očím jsem schopný vidět teplou lidskou krev i přes stěny. |
| |
 | Už delší dobu jsem toho kluka pozorovala a sledovala. Nešla jsem na něj bez dostatečných důkazů. Strefím toho kluka do ruky. Onouvne od okna. Kývnu do uličky a z té vyjdou další lovci. Vydají se do domu. Očekávám, že je všechny pobije. Já si přehodím pušku přes rameno a vydám se ke svému autu. Nasednu do něj a vyrazím kolemjeho domu pryč, jedu do města. Už mám docela hlad a hlavně teď je mojí prioritou ten vlkodlak co tu pobíhá a trhá lidi na kusy. |
| |
| Dyran Vidíš, jak z uličky přicházejí další lidé. Míří k tobě nahoru. Ona se, ale vydá pryč. Jede někam do města autem. Ozve se zaklepání. Jsou to ti chlapy co sem ona poslala. |
| |
| Povzdechnu si když uvidím ty chlápky a to jak ona sama odjíždí pryč. Tohle nesnáším. Vždy si myslí, že mě porazí, povzdechnu si když se ozve zaklepání na dveře. A proč klepou? Pomyslím si a pokrčím rameny. Pojďte dál ať to máme za sebou, pozvu je dovnitř a protáhnu se. Počkám až vstoupí dovnitř než vyrazím proti nim. Prostě se objevím u nich a úderem je zase pošlu ven. Vyskočím ven za nimi a začnu s nimi házet o zdi. |
| |
| Dyran Otevřou se dveře a tam stojí skupinka chlapíků. Vyděšeně se na tebe podívají, když se objevíš u nich. Začneš je postupně zabíjet. Až zbydou poslední dva. Všimneš si, že jeden z nich je dítě. Je to chlapec, může mu být tak 14, 15 let. Ti chlápci mu nejspíš slíbili nějaké prachy. Chlapec je dost...vychrtlý a ušmudlaný. Schoulí se do klubíčka a třese se. Ten druhý co zbyl ho popadne za vlasy a nastrčí ho před sebe. Chlapec ho kopne do kulek a utíká dolů ze schodů... |
| |
| Ušklíbnu se jsou slabý. Příliš slabý, aby proti mě něco podnikly. Ta žena musela myslet, že na mě budou stačit, ale oni nestačí. Možná za nějaké to tisíciletí by se mi dokázali vyrovnat kdyby žili tak dlouho. Zbyde jen nějaké dítě a chlápek. Ten se pokusí to dítě ke mě nastrčit, ale to se nenechá. Já chytnu toho chlápka a zakousnu se mu do krku. Vysaji ho a doplním si tak hlad. Sice jsem už jedl, ale jelikož se snažím nevzbuzovat pozornost tak nejím ani příliš moc. Klučinu nechám uniknout nejsem žádný lidumil a zabíjení dětí mi vůbec nevadí jen se mi ho nechce honit všude možně. Taky nejsem zlý, abych si to nahánění užíval. Otočím se zpět do bytu a začnu si balit. Takže se musím přestěhovat jinam. To je opruz dřív než se vrátí ta žena a já ji budu muset zabít, pomyslím si a hodím kufr na postel. Otevřu noťas a nechám vyhledat byty na prodej. Tonto byt není napsaný na mě. Vlastně se nikdy nepodepisuji svým vlastním jménem. Jednak, aby mě nemohli sledovat po přestěhování a taky, aby mě nenašli jiní upíři. |
| |
| Dyran Najdeš jeden volný o pár ulic dál. |
| |
| Byt si objednám a zaplatím kartou. Pak si zbalím všechny věci a rozhodím tu barel s benzínem. Když jsem na odchodu tak hodím sirku ať si hasiči taky užijí trochu práce. Pěšky se přesunu do svého nového bytu. Když vše umístím na své místo tak vylezu z okna a rozběhnu se po střechách domů směrem kudy odjela ta slečinka. |
| |
| Dyran Najdeš ji v jedné restauraci. Sedí na zahrádce a pije vodu. Přinesou jí jídlo. Vypadá to na hovězí steak s bramborama. Když se nají tak zaplatí. Nasedne do svého auta a jede domů. Když jí budeš sledovat tak zjistíš, že bydlí naproti tobě. |
| |
| Najdu ji v restauraci jak si obědnává jídlo. Já ji ze stínu sleduji dokud nedojí a nevydá se dál. Následuji ji a dostanu se zase zpět ke svému domu. Lépe jsem si vybrat nemohl, pomyslím si a ušklíbnu se. Pomocí zraku určím její byt ještě před tím než tam dojde a vlezu dovnitř oknem, které zase zavřu. Rozplynu se ve stínech. Nebyl dobrý nápad někoho na mě posílat, poznamenám když vstoupí dovnitř. Jsem tak, abych zůstal ve stínu i po rozsvícení takže neví kde jsem. |
| |
| Dojdu domů a promluví na mě ten upírek. "Věděla jsem, že je zabiješ." pronesu klidným tónem. "Teď když dovolíš, bych se ráda převlékla." zabručím trochu rozladěně. |
| |
| Tak proč je tam posíláš? Já ti v převlíkání nebráním, prohlásím ze stínů. Nejlepší na tom je že mě nemůže zaměřit podle zvuku protože jde ze všech stínů. |
| |
| "Bráníš, rádá bych měla soukromí." zavrčím. "Jen tak. Většina znich šla po mýých penězích, které dostanu za zabití vlkodlaka a pár z byli moji bývalí." řeknu mu a odejdu do koupelny. Zavřu a zamknu dveře a začnu se převlékat. koupelně není okno. |
| |
| Nemám rád když mě někdo používá na špinavou práci, poznamenám k ní zatímco odchází do koupelny. Nedělalo by mi problém dveře vyrazit jak nic, ale nemám to za potřebí. A ta střela byla z jakého důvodu? Zeptám se jí jak jsem chytil kulku rukou když po mě střílela. |
| |
| "Ani jsem nečekala, že se trefím. Bylo to spíš proto abych jim dala trochu důvěry." houknu z koupelny. VYjdu ven ve rudých společenských šatech. Venku už je skoro tma. "Teď mě oml jdu pracovat." řeknu mu. Vyjdu z bytu a zabouchnu dveře a zamknu. On si vyleze oknem. Nasednu do auta a jedu pryč. |
| |
| Tss pěkně nafoukaná, pomyslím si a protáhnu se. Vezmu si tu její papír a napíši ji vzkaz až se sem vrátí. "Příště až na mě upozorníš nějaké šílence tak tě zabiji" , zprávu ji nechám na stole, aby ji našla. Ona chce lovit vlkodlaka? Tak na to se podívám, pomyslím si a pousměji se. Lovci většinou pracují ve skupinách, aby snížili svoje ztráty. Vylezu oknem a vyhoupnu se na střechu. Pak se vydám za jejím autem docela mě to zajímá. |
| |
| Dyran Sleduješ ji k nějaké velké vile. Zaparkuje tam a nějaký sluha jí odveze auto do garáží. Ona pokračuje do vily. Nějakému chlápkovi ukáže pozvánku a vstoupí dovnitř. Cítíš tu i pár upírů. |
| |
| Dostala pozvání na upírskou oslavu? No myslím, že to budu pozorovat odtud. Nechci, aby mě poznali jiní upíři dělali by mi problémy jako vždy, pomyslím si a posadím se na střeše naproti vile. Zapnu svuj pohled na sledování krve. Vlkodlaci mají taky teplou krev, pouze upíry tím neuvidím, ale mohu odhadnout kde jsou podle pohybu ostatních. |
| |
| Dyran Zevnitř hraje hudba a ty vidíš jak ona tancuje zrovna s jedním upírem. Teda respektive vidíš ji, ale ne toho s kým tancuje, takže sis odvodil, že s upírem. Dokonce zaslechneš přes hudbu rozhovo. "Našli jste toho čokla?" zeptá se toho upíra. "Ano, dokonce dostal pozvánku. Uvidíme jestli se dostaví. Pokud ho zabijete dostanete prachy." odpoví upír. Pak pokračují v tanci. Najednou si všimneš nějkého dosti pohledného muže, který opožděně dorazil. Moc dobře poznáš podl pachu vlkodlaka. Chlap dorazil po svých. Ukáže pozvánku chlápkovi před vilou a vstoupí dovnitř. |
| |
| Takže se nechala najmou upíry. Bláznivá žena, ale to je jedno. Doufám že ji nenajmou, aby mě našla. To bych ji musel opravdu zabít, pomyslím si to že mě našla a je v blízkém kontaktu s upíry mi moc nevyhovuje. Pravděpodobně nevím co jsem zač viděla pouze samotářského upíra a chtěla ho využít, pomyslím si. I kdyby ji to zadali tak by si mě nejspíš nespojila s tou zakázkou. Upírům jsem se ztratil někde v Transilvánii a od té doby jsem jim nedal žádná vodítka. Tak se předveď slečinko. Pokud jim ukážeš že jsi dost schopná tak tě pak možná nesní, pomyslím si. |
| |
| Dyran Vidíš onoho vlkodlaka v sále. Bere si kus masa z jednoho stolu a nají se. "Dobrý večer." pozdraví když přijde k té ženě s upírem. Ona mumlatí pozdrav a upír taky. Pustí tu ženu a vlkodlak s ní začne tancovat. Celá ta slavnost(neupírská) trvá dost dlouho a nic se během ní nestane. Lidé pomalu odcházejí, ale upíři s vlkoakem zůstávají. Vlkodlak mezitím začne tancovat s jednou upírkou. Všimneš si, že žena cosi vytáhla asi z pod šatů. Nevidíš co to je, vzhledem k tomu že v tom neteče krev. Zaslehneš výstřel a kulka trefí vlkodlaka do hlavy a zabije ho. Jeho tělo pomalu vyhasíná. "Dobrá práce." pochválí jí upír se kterým předtím mluvila. Něco jí předá. Pravděpodobně peníze. "Měl bych pro vás ještě jednu zakázku. Za ještě víc peněz. Jedná se o vyhledání upířího prince. Máme info o tom, že se tu někde schovává." řekne upír. "Ne, upíry nedělám, na to si najděte někoho jiného. Zakázky na vlkodlaky beru, ale na upíry ne. Máte smůlu." odmítne zakázku. V místnosti je 5 upírů, alespoň podle pachu. Všichni se na ní vrhají. Zaslechneš výstřely. Pak to utichne a ona odchází ven. Nechá si přivést auto a odjede domů. Už žádné upíry necíitíš. |
| |
| Sleduji celou akci. Vlkodlak vůbec netušil, že je to past a tak s ním neměla moc práce. na to že upíry neděláš tak víš jak na ně. Teda, alespoň na tyhle slabý, pomyslím si. Podívám se na oblohu a už se pomalu blíží den. Tak a domu, pomyslím si. Nechám ji být a vydám se vlastní cestou domu. Doma si zapnu televizi a z lednice si vezmu krev. Většinu krve mražený si beru z nemocnic, ale stejně nad teplou krev není. |
| |
| Dyran Vidš té ženě rovnou do okna. Všimneš si, že našla lísteček. Jen se ušklíbne a dá na lísteček pusu. Pak si ho založí do knihy. Cítíš, že má docela voňavou krev. |
| |
| Ušklíbnu se. Zřejmě neví co jsem zač když je tak klidná a to mi vyhovuje. Upíři s vyšší krví jak tomu samy říkají jsou silní. Dokáži odolat i většině věcí co ostatní okamžitě zabije. Kromě slunce to má stále stejnou sílu, pomyslím si a zatáhnu opatrně závěsy. Posadím se do křesla a napiji se krve. Zatím sleduji televizi kde jsou zprávy o tom bytu co jsem ho sám zapálil. Do večera stejně není co jiného dělat. |
| |
| Dyran Ray Koukáš na zprávy, po zprávách jsou nějaké trapné seriály. Nějaké detektivky a telenovely. Najednou zaslechneš kroky dole u domu a zaslechneš otevírání schránky a pak zase kroky vedoucí naproti k domu. Když se jen podíváš z okna všimneš si té ženy, která na tebe poslala ty cvoky. Má na sobě obyčejné oblečení a ani nemá zbraně. Zajde k sobě do bytu. Všimneš si, že máš okno přímo naproti její ložnici. Brzy ji tam uvidíš. Ona se svlékne do naha a zaleze si do postele. Tělo má docela vypracované a má i pěknou postavu, hlavně "povahu" má dobrou... |
| |
| Zvednu se a přemístím se k oknu. Opatrně poodsunu závěsy, aby na mě nepadlo světlo. Je pěkně nepříjemné si nechat si narůst ruku i když to není problém. Podívám se jak ta žena vejde do domu a za chvíli se objeví v ložnici. Svlékne se a natáhne se na postel. Pěkné tělo. A ta krev. Možná se jednou neudržím a zabiji ji, pomyslím si s úsměvem. Zase pustím závěs zpět na místo. Stále ještě ne. Ještě pár hodin než zapadne, pomyslím si a vrátím se k televizi. Mám docela rád detektivky i když je to taková zvláštní zábava. Někdy lidi prostě nechápu. |
| |
| Dyran Večer přijde v celku brzy. |
| |
| Když slunce zapadne tak se zvednu a sejdu dolu. Otevřu schránku a podívám se co mi do ní hodila. |
| |
| Dyran Je to dopis od ní. Ahoj, omlouvám se za tu střelu do ruky i za ty chlápky. Prostě jsem ti chtěla poslat papání a dopřát ti trochu zábavy. Mimochodem až bude večer tak se stav. stojí v dopise. V její ložnici vidíš jak zrovna vstává a pomalu se obléká. Všimneš si, že zítra bude úplněk. To bude dost otravný, vlkodlakům je jedno když jsi upír nebo člověk. Prostě útočí na všechno co cítí. |
| |
| Hmm nemám rád když mi někdo snaží nahrát potravu. A nerad se bavím timhle způsobem. Špatný odhad, pomyslím si a ušklíbnu se. Co mi chce? Mám práci v noci si vydělávám, abych měl na další stěhování až to bude potřeba, pomyslím si. Povzdechnu si a složím dopis a dám si ho do kapsy. Vydám se přes ulici a vystoupím do jejího domu. Dojdu k jejím dveřím a zaklepu na ně. |
| |
| Vylezu z pelechu a už je večer. Tak ty pacholku, přijdeš nebo ne? pomyslím si. Obléknu se a zrovna v tu chvíli zaklepe onen upírek. Otevřu mu a vydám se do jednoho z pokojů. Pak se vrátím se sklenkou krve. "Pojď do kuchyně." pozvu ho a položím sklenku na stůl. Já si z lednice vytáhnu syrové maso. Zakousnu se do něj. "Moc dobře vím kdo jsi a moc dobře vím, že jsi mě sledoval včera." řeknu mu. Mám na sobě jen noční košili. "Mimochodem, když už jsi dělal za mě tu špinavou práci tak tady máš prachy." prohodím a předhodím před něj balík 25 000 dolarů. "Mimochodem dej si tu krev, je ještě horká." nabídnu mu. "Víš potřebovala bych pomoct, mám zabít smečku vlkodlaků a sama bych proti nim asi neměla moc šancí. Těch vlkodlaků tam bude asi 30, podle informací z mého zdroje." přejdu k věci. |
| |
| Otevře mi a pozve mě dál. Přinese mi sklenici s krví. Zamračím se a následuji ji. Nějak nevím proč by tu měla sklenici lidské krve. Následuji ji a posadím se. Sleduji jak si vezme syrové maso a pustí se do něj. Takže vlkodlak lovící svoje. Je ještě víc divná než já, pomyslím si a podívám se na na peníze, které mi hodí přede mě na stůl. Ovšem je divný, že to z ní necítím. Poznám každého vlkodlaka na kilometr okolo, ale z ní necítím nic. Asi bych ji měl zabít, pomyslím si a napiji se krve. Pak vezmu peníze a hodím jí je zpět. Nechci je, poznamenám k jí. Mám svou hrdost i když se už nepovažuji za jednoho z upírského společenství. Za něco takového si zaplatit nenechám i když většinou vidělávám prostě tak že zabiji zloděje a zároveň si je dám i k jídlu. Podívám se na ní když mi nabídne práci. Ona po mě chce pomoct se zabitím pár vlkodlaků? Nepotřebuje ji zabila dost upírů jednu skupinku vlkodlaků zvládne i beze mě. Tak proč mi to nabízí? Pro mě to bude dost nevýhodný pokud něco takového udělám přitáhne to na mě pozornost všech upírů v okolí. Jakmile začnu pracovat tak mou práci pozná každý z nich, pomyslím si. A jaká je za to odměna? Zeptám se jí. |
| |
| "30 000 dolarů pro každého." řeknu mu a sním maso. "Jen tak mimochodem Dyrane, jsem možná starší než ty." prohodím k němu. Do kuchyně vstoupí malá holčina. "Ach Desie, v troubě máš jídlo. Pro dnešek máš volno." řeknu jí. Ona jen mlčky kývne. Vytáhne si z trouby pečené kuře, hodí si ho na talíř a odejde pryč. Všiml sis malé ranky, ještě trošku krvácející, na její ruce. Ta krev ve sklence voní přesně jako ta její. "Mimochodem jsem Katrin Deamer." prohodím. Možná mu přijde divné, že moje krev mu voní i přesto, že jsem vlkodlak. Vlkodlačí krev dost solidně páchne. |
| |
| Spousta věcí tu nesedí. A ještě víc sedět nebude. Přijde mi zajímavá. Jak by asi chutnala její krev? Pomyslím si a pousměji se. Napiji se zase krve té malé holčiny. Nějak neřeším proč si ji tu drží většina upírů to dělá taky. To je možný, pokrčím rameny. Je mi to celkem jedno na věk jsem nikdy nehleděl. Na upíří poměry jsem mladý a stejně dokáži nakopat většinu těch nejsilnějších upírů. Moje síla není ve věku, ale v krvi, kterou jsem zdědil. Krev prvního upíra jen nepatrně zředěnou oproti jiným. Jsem ten komu říkají "vyšší upír" jak mi neustále připomínal. Přímí potomek prvního. Dobrá, řekněme, že ti pomoohu, kývnu. Musím si přiznat, že mě tahle vlkodlačice docela zajímá. Rád bych zjistil jakto, že jsem to nepoznal jaká je. |
| |
| "Zítra večer tam půjdu, jejich doupě leží pod tou restaurací kde si mě viděl jíst," řeknu mu. "Chceš se na něco zeptat?" zeptám se. Tak nějak tuším, že ho zajímá spousta věcí ohledně mojí osoby. |
| |
| Ne, odpovím ji na její otázku. Takže zítra zatím, poznamenám a dopiji krev. Pak od ní odejdu a vydám se po své vlastní nenápadné práci v ulicích. |
| |
| Kývnu. Chvíli po něm odejdu taky pryč. Desie se o sebe postará. Vydáme se courat jen tak po městě. V jedné z uliček se proměním, vylezu na střechu a přes střechy se dostanu nakonec města. Tam si přidřepnu a jen tak ve vlkodlačí podobě pozoruji měsíc a hvězdy. |
| |
| Dyran Najed jednoho zlodějíčka, cítíš, že je asi docela mladý, ale to je jedno. Po jeho zabití zjistíš, že měl u sebe dost peněz. Pak ucítíš Katrin. Všimneš si, jak ve vlkodlačí podobě skáče po střechách. Všiml sis, že její vlkodlačí srst má nádech stříbrné barvy. Takovou srst mývají jen "čistí" vlkodlaci. Ti co mají zředěnou krev tak jsou hnusní a vypelichaní. Ona má srst pěkně huňatou. |
| |
| Takže ona je čistá. To je otravný. Až moc, pomyslím si. To vědomí mi trochu sníží muj zájem o ni. Nemám rád nic co mi připomíná muj původ. Pokračuji dál uličkami na další zloděje, ale ty už nezabíjím pouze je obírám o peníze jeden mrtví za večer mi stačí. |
| |
| Po nějaké době vidíš, že brzy začne svítat. Taky si všimneš vracející se Kat. Je ...nahá. Ano..nahá. Pořád je cítit stejně její krev ti voní...čím dál víc tě láká ji ochutnat. |
| |
| Ušklíbnu se když k ránu uvidím vracející se Katrin nahou zpět do jejího domu. To dělá naschvál, aby mě udržela zaujatého, pomyslím si s úsměvem. Taky se vydám k sobě do bytu. Tam chci strávit den jako vždy. Proč mě láká vlkodlačí krev? Nejspíš je to také její záměr, pomyslím si. |
| |
| Vrátím se domů. Desie je ve svém pokoji a spí. Nechám ji být a jdu do svého pokoje. Tam si rovnou zalezu do postele a usnu. Chci být na večer připravená a odpočatá. |
| |
| Pomalu přejde den a je čas vyrazit k oné restauraci. Všimneš si Kat, která nahá vylézá z postele a začíná se oblékat a vyzbrojovat. |
| |
| Všimnu si Kat jak vylézá z postele a připravuje se na akci. Já jsem ani nešel spát nepotřebuji to. Vyndám si z lednice krev a napiji se. Pak se vydám jí naproti. |
| |
| Vyjdu z domu a Dyran už čeká. Nasednu do auta a kývnu ať nastoupí a vyrazíme k restauraci. Zaparkuju na parkovišti a vystoupíme. Vydáme se dovnitř. Ukážu ostraze povolení na vstup do sklepa a oni kývnou a pustí mě dál i s Dyranem. Sejdeme po schodech do sklepa. V rohu je poklop. "Tohle je ono." řeknu a otevřu poklop. Jsou tam zezdola cítit. "Jsou to elitní vlkodlaci, sice je úplněk, ale je to nepromění, protože žijí tady dole, kde není měsíc a mě to nepromění, protože se dokáži ovládat." řeknu a skočím dolů. Připravím si zbraň se stříbrnými kulkami. Počkám na Dyrana a vydáme se směrem pod restauraci. Jsou tu codby vedoucí různými směry. Jsme v kanalizaci. Čím víc se blížíme pod hlavní halu restaurace tím víc cítíme vlkodlaky. |
| |
| Po chvíli čekání dorazí Katrin. Kývne mi ať nastoupím do auta. Chvíli přemýšlím, že pujdu po svých, ale pak nastoupím je to vlastně jedno. Nechám se dovést k restauraci a pak ji následuji. Skočím za ní dolu do kanalizace a přistanu na nohou. Zajímaví místo. Vlkodlaci si hold neumí vybrat hezký místa, pomyslím si. Já sám žádnou zbraň nemám ani bych ji neuměl používat. |
| |
| Zastavím se před dveřmi do místnosti. "Vsadím se, že už o nás vědí." šeptnu a zkusím otevřít dveře. Jsou zamčený. Pokrčím rameny a kopnu do nich takovou silou, že se rozletí na třísky. V místnosti už čeká 40 proměněných vlkodlaků. Nejsou tak vypelichaní. Čím víc "čisté" krve tím víc chlupů. |
| |
| A jak by se o nás dozvěděli? Leda by tě vycítili, pomyslím si, ale nijak to nekomentuji. Když vykopne dveře tak narazíme na 40 proměněných vlkodlaků. Vstoupím dovnitř za ní. Neříkala něco o 30ti? pomyslím si. Po cestě jsem měl dost problémy s tím, abych ji nezlomil vaz a nevypil ji. Kdybych si ráno nedal krev tak bych to asi udělal. Takhle nevypadají normální vlkodlaci. No jo vždyť říkala, že je to elita, pomyslím si a vstoupím do místnosti za ní. Čekám kdo udělá první krok. |
| |
| "Zdravíme princezno, je čas vrátit se domů." prohodí jeden z nich ke mě. Povzdechnu si. "Ach a já myslela, že jsem vás všechny zabila. Znáte moji pravou identitu, takže vás stejně budu muset zabít, no nevadí." řeknu jen a vystřelím několik stříbrných kulek za sebou. (6) a všech šest kulek trefí svůj cíl. 6 vlkodlaků padne. "A zdá se, že můj informátor lhal. Budu si za ním muset zajít." prohodím. Pak položím zbraně a proměním se. Podívám se na Dyrana. "Ano jsem z krve první vlkodlačky." prohodím k němu. Půlka vlkodlaků zaútočí na mě a půlka na Dyrana. Jeden z vlkodlaků Dyrana trefí. Rána byla dost silná na to aby mu skoro urval levou ruku. |
| |
| Zajímaví, poznamenám když se na nás vrhnou. První z nich se po mě rozpřáhne a já ho zablokuji rukou. Rána je silnější než jsem čekal a tak se kousek proletím. To bolelo, pomyslím si a počkám ai sž se přiblíží další. Pak se pohnu a protáhnu se mu pod tlapou. Zezadu ho chytnu za hlavu a plynulým pohybem mu s ní otočím, aby měl oči dole. Na sílu jsou vlkodlaci lepší, ale upíři vynikají v rychlosti a jsou chytřejší. Pustím se i do ostatních. |
| |
| Já se taky pustím do svojí půlky vlkodlaků. Nevím jak dlouho boj trvá, ale počítám, že docela dost. (CCA hodinu). Všechny je pobijeme a oba máme dost zranění. Hlubokých i mělkých. Proměním se zpět. Teče mi dost krve. Otočím se k Dyranovi, jestli se na mě náhodou nehodlá vrhnout. "Snaž se tomu prosím odolat, každý upír co si jen líznul mojí krve se na ní stal závislý. Z nějakého důvodu vám moje krev voní a chutná." řeknu a svezu se na zem. Momentálně na sobě nemám oblečení. Zase se zvednu a jdu se podívat do bedny. Je v ní oblečení, sice mužské, ale to mi nevadí. Obleču se. |
| |
| Když je po boji tak těžce oddechuji. Sice jsem se už nenechával zasáhnout, ale i tak jsem pár úderů schytal. Standartně jsem své nepřátele zabil tak, že jsem jim otočil hlavou dokola. Byl to nejrychlejší způsob a nikdo se po něm už nezvedl. Podívám se na Katrin a olíznu se. To se ti lehko řekne, pomyslím si na její poznámky a po velké námaze odkloním. POhlede. Nechám jí tam ať to dodělá a já se vydám ven. Kdybych tam s ní zůstal tak bych na ní zaútočil a možná bych se i proměnil což jsem ještě nikdy bez donucení neudělal. |
| |
| Pár oblečení roztrhám a zavážu si zranění. Pak se obléknu a vydám se nahoru. "Pojedu pro peníze, hodím ti tvůj díl do schránky." řeknu mu a nasednu do auta. Vydám se pryč. |
| |
| Kývnu na souhlas a vydám se po střechách si najít něco k jídlu. Potřebuji se najíst, abych přestal mít takovou chuť na ní. |
| |
| Dojedu si pro peníze a pak se vrátím domů. Půlku z těch 60 000 dám do schránky Dyranovi a sama si nechám svou půlku. Doma se převléknu a jedu do naší nemocnice. Neptají se, kde jsem k tomu přišla. Je jim to jedno. Vydezinfikují, zašijou a zavážou mi zranění, která nešili. Já se pak vrátím domů. Tam si sednu do kuchyně a koukám do stěny. |
| |
| Dyran Trvá to docela dlouho než najdeš někoho k jídlu. Když se pak vracíš domu, rovna vidíš Kat, jak odchází od tvého domu a vrací se k sobě. Pravděpodobně ti tam hodila peníze. |
| |
| Po poměrně dlouhé době najdu něco k jídlu a zaženu tu největší žízeň. Pak se vydám na cestu zpět. Takže si na ní upíři udělají závislost? Divím se, že si ji zatím žádný mocný upír nezkusil nechat jako zdroj krve. Na tom nesejde. Sakra teď po mě pujdou všichni možná bych měl změnit město, pomyslím si trochu rozmrzele. Všechny rány se mi samy zacelili potom co jsem se napil krve. Ten dojdu domu. Katrin mi tam právě dávala peníze. Když jdu kolem schránky tak je vyberu a vejdu dovnitř. Rozhrnu závěsy a pustím venkovní noční vzduch dovnitř. Peníze si zatím dám do kapsy nového oblečení do kterého se obleču a staré hodím do koše. Pak se vydám si je uklidit do banky. Vrátím se když se Katrin vrátí z nemocnice. Posadím se na parapet svého okna a sleduji její byt. Je zajímavá, pomyslím si. Protáhnu si ruku, kterou jsem vykrýval ten první úder ještě stále mám natažený svaly. |
| |
| Tohle mi nevyhovuje, vědí o mě. pomyslím si. To není příjemné ani trochu. Jestli jsem nezabila všechny tak by to mohl být problém. přemýšlím. Zapnu si notebook a objednám tři letenky do Kanady. Poletíme zítra večer. Rovnou si letenky nechám vytisknout. Momentálně žijeme v evropě v Anglii. Vezmu jednu letenku a vydám se naproti. Zazvoním na Dyrana. Ještě je tma. |
| |
| Zahlédnu jak něco dělá na počítači a chvíli na to se objeví před domem. Sleduji ji jak jde do mého vchodu a u mě se ozve zvonek. Skočím dolu a přistanu u ní. Copak potřebuješ? Zeptám se jí. |
| |
| Podám mu letenku do Kanady. "Poletím taky, tady to pro mě není bezpečné, zřejmě o mě stále vědí a já se jim budu muset ztratit." řeknu mu. "Kanada mi přijde dost daleko." dodám. |
| |
| Podívám se z lístku na ni a zase zpět na letenku.¨ A proč mi objednáváš taky jeden? Pomyslím si. Chvíli přemýšlím jestli to mám přijmout nebo ne, ale pak kývnu a vezmu si od ní letenku.¨ A co tam? V Kanadě jsou jen lesy a upíři, poznamenám s úsměvem. Pravda že tam mě hledat nebudou. |
| |
| "Budeš se divit, ale je tam méně upírů a vlkodlaků než třeba tady." řeknu mu. "Zítra večer odlétáme." řeknu mu a otočím se k odchodu. |
| |
| Dobrá, kývnu a nechám ji odejít. Zase jsem měl chuť se do ní zakousnout, ale ne takovou protože jsem najedený. Vylezu zase zpět do okna ani se nenamáhám používáním schodů. Posadím se na parapet kde počkám než bude vycházet slunce. Pak zalezu a zatáhnu závěsy. Jako každý den si pustím televizi. Je jich tam míň, ale jsou ze starých rodů. Oni milují tyhle opuštěné krajiny kde je neotravují lidi a jsou svrchovanými pány, pomyslím si. |
| |
| Já tentokrát nejdu spát. Nechci. Hlavně si potřebuji zbalit věci. Oznámím to i Desie, ať si zbalí. Pak když přijde večer tak kufry nahážu do auta. Objednala jsem soukromé letadlo, díky němu nemusím auto nechávat tady. Počkám na Dyrana. "Půjdeš po svých nebo pojedeš se mnou?" zeptám se. Čím víc se budeš držet v mojí blízkosti tím lépe se ti bude odolávat. pomyslím si. |
| |
| Těsně před koncem dne si zbalím a připravím vše na odjezd. Prodám byt a nechám si peníze převést na jeden z mých účtů. Pak je převádí přes dalších dvacet různě po světě, aby mě nemohli najít podle peněz. Když je vše hotovo tak vyjdu ven do ranní noci. Kufry si dám k Katrin.¨ Pujdu po svých, odpovím ji. Když vyrazí tak následuji její auto po střechách. |
| |
| Jen kývnu a vyrazím na letiště. Vejdu do haly a ukáži letenku i se zbrojním průkazem. Pak odvezu auto do nákladového prostoru našeho letedla. Nastoupíme a letadlo vyrazí na ranvej. Máme letadlo samy pro sebe. |
| |
| Já se neobtěžuji projít letištěm a vezmu to po střeše. Navíc nechci, abych byl na kamerách a tak na ní počkám už u letadla. Když najede s autem do letadla tak se tam vydám za ní. |
| |
| Posadím se do křesla. Desie si sedne k okýnku a kouká ven. Já si vezmu notebook a rovnou si jdu zařídit byt v Kanadě. Nechám si poslat pro opečené maso a Desie nechám ať si k jídlu vybere co chce. |
| |
| Posadím se naproti Katrin a přemýšlím nad tím jestli chutná tak dobře jako voní. Vezmu si ze svého batohu láhev vína ve které mám krev a nechám si přinést sklenici. Naliji si krev a napiji se. Kde tam budeš bydlet? Zeptám se jí. |
| |
| "No ve městě Regina, nebo možná přejedu do New Yorku v USA." řeknu mu. Najdu si New York a vyhledávám volné byty. |
| |
| Dobrá kdyžtak mi dej vědět až si něco vybereš, řeknu jí. Docela mě zajímá tak chci zůstat poblíš, alespoň prozatím než mě přestane bavit. |
| |
| "Dobře." kývnu a hledám dál. Najdu jeden větší byt v domě naproti masně. To se mi zamlouvá. "Pojedu do New Yorku, je tam pár volných bytů. Dva jsou naproti masně. Takžse tam si jeden koupím." oznámím mu. Desie si nechala udělat hovězi steak s hranolkama a kečupem. |
| |
| Kývnu a objednám si ten druhý byt. Pak se napiji krve a sleduji malou. A kdo je ona? Pomyslím si. |
| |
| Všimnu si jak sleduje Desie. "Našla jsem ji na ulici, bylo mi jí líto tak jsem ji vzala do péče. Ona občas poskytuje pohoštění upírům, kteří ke mě přijdou." řeknu mu. Vezmu jeho sklenici od krve, po tom co ji vypije. Natrhnu si ruku a nechám naplnit pohár mou krví. Podám mu ji. "Jsi silný, hodně silný a vzhledem k tvé krvi prvního, se ti závislot nevytvoří. Všem co se vytvořila byli slabí." řeknu mu. |
| |
| A to si myslíš proč, že ji v sobě mám? Odpovím mrzutě. Vezmu si od ní pohár a lehce ochutnám její krev, abych věděl jak chutná. |
| |
| "Jak jsem říkala, vím kdo jsi. Vzhledem k tomu, že jsme oba čistí, tak to poznám i podle pachu. Upířii a vlkodlaci spolu dříve nebojovali, byli spojenci." řeknu mu. |
| |
| Dyran Její krev má...takovou čistou chuť, není hnusná, právě naopak, je výborná mnohem lepší než lidská. Lidská je trochu nakyslá, ale tahle je sladká a ani trochu kyysela, hořká nebo slaná. |
| |
| Chutnáš dobře, poznamenám a dám se do pití. Chutná líp než lidi. Zajímaví. Co já vím co bylo dřív a je mi to celkem jedno, pomyslím si, ale nijak to nekomentuji. Jen se zamračím když mi to řekne. Nemám rád když mi někdo předhazuje moji krev. Dokonce i od ní mi to vadí. |
| |
| "Utekla jsem z míst kde jsem žila po tom co jsem zavraždila každého vlkodlaka, který mě znal, teda aspoň jsem si to myslela, nechápu co pořád mají s tou princeznou." prohodím s povzdechem. Pak po zbytek cesty mlčím. Rána se mi zahojí v celku rychle. Po tom co Desie sní steak tak si nechá přinést zmrzlinový pohár. |
| |
| Já to po zbytek cesty nijak nekomentuji. Já jsem sice unikl taky protože mě štvali, ale nikoho jsem nezabil prostě jsem se jim vypařil před očima. |
| |
| Koukám se z okna na noční krajinu a oblohu. Jsem zahloubaná do vlastních myšlenek. Někdy v půlce noci se pod námi objeví město, ve kterém přistáváme. Jakmile jsme na zemi, tak já nasednu do auta. Čekám jak se vyjádří Dyran, jestli pojede se mnou nebo ne. |
| |
| V polovině noci dorazíme na místo určení. Přisednu si k Katrin na místo spolujezdce. Nechce se mi chodit. |
| |
| Brzy bude svítat, budu muset někde zastavit, v nějakém motelu nebo tak. pomyslím si. Nemám zatemněná okénka, takže by sem svítilo čuníčko. Pokračujeme dokud není tak hodina před svítáním. Já zastavím v první motelu. "Počkáme tu dokud nezapadne slunce." řeknu a vystoupím. Jdu objednat dva pokoje, jeden pro mě a Des a jeden pro Dyrana. Já se ve svém pokoji uložím do postele a usnu. Desie taky. |
| |
| Pokrčím rameny když zastaví a vydám se do pokoje co mi objedná. Posadím se tam do křesla na druhé straně místnosti od okna a zapnu si televizi. |
| |
| Probudím se asi v půlce dne. Vstanu a obléknu se. Slyším z vedlejšího pokoje televizi. Ten vážně nedělá nic jinýho, než to, že zírá na telku. pomyslím si. Tyhle dva pokoje mají něco společného-koupelnu. Vydám se do koupleny, svléknu se a vlezu si do sprchy. |
| |
| Zaslechnu vedle jak pustila sprchu. Usměji se a přejdu místnost a přejdu do koupelny taky. Jen s tím, že mě přes zvuk a vodu nemůže slyšet ani cítit. Opřu se a sleduji ji. |
| |
| Když jsem mokrá tak se namydlím a spláchnu ze sebe mýdlo. Když chci vylézt ze sprchy tak uvidím Dyrana. "A co ty tu sakra děláš!" zabručím na něj. |
| |
| Sleduji tě, odpovím ji na její otázku. Jsi pěkná, dodám ještě klidně. Ani jsem se nesnažil se vypařit když byla umytá je mi jedno, že mě tu viděla. |
| |
| "Hm." zabručím, usuším se a obléknu. Všechny rány už mám téměř zhojené. |
| |
| Usměji se a nechám ji být. Vrátím se k sobě do místnosti vedle. Chvíli se ještě koukám na televizi a pak se skočím umýt taky než skončí den. |
| |
| Vrátím se do pokoje a sednu si na postel. Koukám z okna. Když přijde večer tak jdu odevzdat klíče od pokojů a zase vyrazíme do New Yorku. Po cestě mlčím. Byli jsme poměrně blízko hranic s USA, takže za chvíli budeme i v New Yorku. Po pár hodinách před námi vidíme město New York. Dorazíme k bytům. Tam už čekají lidé a předají nám klíče od bytů. Pak odjedou. Já se vydám rovnou k nám i s věcma. Dyranovi jsem vyndala jeho kufry. V bytě se vybalím. Desie si šla lehnout do svého pokoje aby si odpočala. Já se vydám ven, na noční průzkum. |
| |
| Zbytek cesty proběhne v tichu. Nemá co povídat, tak ani já nic neříkám. Ticho mám rád a rozhodně mi nevadí. Převezmeme klíče. Já si taky skočím do bytu vybalit a posadím se na parapet. Rozhlédnu se jaký je tu rozhled proto,že na parapetu sedám vždy rád. Dole si všimnu jak jde Katrin na noční průzkum. Skočím na střechu budovy a vydám se taky projít dokud je noc a taky si najít někoho k jídlu. |
| |
| Všimnu si Dyrana, ktwerý to bere po střechách. Jen pokrčím rameny a dál pokračuji ve výletu. Máme výhled na masnu a hned za ní je moře. Mě to takhle vyhovuje. Dřepnu si na zábradlí a koukám na noční moře. |
| |
| Uvidím jak se zastaví a kouká se do moře. Chvíli ji sleduji ze střechy pak seskočím a opřu se vedle ní. |
| |
| Podívám se na Dyrana a pak zpět na moře. "Tady nám dají snad na nějakou dobu pokoj." řeknu. Buď se o mě jen zajímá, nebo chce víc mojí krve a nebo obojí.¨ pomyslím si. |
| |
| Možná. Hodně upířích rodů žije v evropě, ale ne všichni. Dost jich je i zde. Víc než by se mi zamlouvalo. Chvíli jsem uvažoval o antarktidě tam nejsou žádní, ale je tam nuda, poznamenám k ní. Sleduji moře. |
| |
| Já jen mlčky kývnu. "Nechápu co s tím pořád mají. Musíš vést vlkodlaky, musí být někdo kdo nás povede, ty to máš být, je to tvoje povinnost." zabručím. "Ať si najdou někoho jiného." dodám. |
| |
| Tak nějak, přikývnu. Nechci o tom mluvit nemám to rád. |
| |
| Já nemám, žádnou povinnost. pomyslím si. Podívám se na hodinky a povzdechnu si. "Za hodinu svítá." řeknu Dyranovi. Seskožím ze zábradlí a vydám se domů pro peníze abych nakoupila maso až bude otevřeno. |
| |
| Kývnu a vydám se s ní zpět. Když se máme rozejít tak se k ní nahnu a rychle ji políbím. Pak vejdu do svého pokoje. Zatáhnu závěsy a vezmu si nějakou knížku. |
| |
| Chvíli uvažuji o tom, že ho praštím, ale pak to nechám být. Počkám až otevřou masnu a vydám se nakoupit maso. Hned ho odnesu domů a dám do lednice. Vydám se projít po městě. |
| |
| Slunce vykoukne a tak jsem donucen zůstat u své knížky. Trochu mi to vadí nejraději bych slunce nechal zapadlý pořád. To by bylo iděální. |
| |
| Dyran Všimneš si změny venku. Slunce zalezlo a začíná pršet. Teď by jsi mohl jít ven. Podle oblohy, když se podíváš ven, tak to vypadá, že bude minimálně do večera lejt. |
| |
| Zamyšleně se podívám na pršící oblohu. Podívám se na předpověď počasí a pokud to souhlasí tak se vydám ven. Déšť mi nevadí. Vydám se podívat co dělá Katrin. |
| |
| Dyran Kat najdeš uprostřed města jak se jen tak za deště prochází. Jí nevadí když přestane a vyleze slunce. Najednou ji přijde sms. Podívá se na telefon a zamračí se. Zaběhne do uličky, promění se ve vlkodlaka a utíká domů po střechách. |
| |
| Zastavím se ve stínu jedné střechy a sleduji ji. Když se najednou promění a rozběhne se domu. Děje se něco? Pomyslím si a vydám se za ní. |
| |
| Dyran Doběhneš s ní k vašim bytům. Tam stojí dvě nová auta. Dost drahá auta. Kat tam stojí ve své vlkodlačí podobě. Nenamáhá se chodit po schodech. Vyskočí do okna a otevře ho. Vleze do svého bytu. Vedle tebe, se objeví upír. Ani sis ho nevšiml. Z bytu Kat cítíš další strašlivě voňavou krev...nechápeš to, láká tě mnohem víc než tak Katrinina. Kat najednou proletí oknem a dopadne vedle tebe. Je ve své vlkodlačí podobě. Dveřmi přijde nádherná žena, strašlivým způsobem podobná Katrin. Necítíš z ní vlkodlaka, navíc je to její krev, která ti děla problém se udržet. Ovšem upír tě chytne za krk a praští s tebou o zem. Nevíš kdo to je. Z obou cítíš děsivou sílu. |
| |
| Zamračeně se podívám na okno kde cítím další strašně sladkou krev. Kolik jich sakra je? Já myslel, že je katrin sama, pomyslím si. Vedle se objeví upír a katrin proletí oknem. Vyleze žena. Její krev mě dost přitahuje, ale ten upír mě chytí a hodí se mnou. Je silný. y hajzle upírskej, pomyslím si a začnu se měnit. Moje upíří forma není jako u jiných upírů. U nich se podobají velkému netopírovy. Moje vlastní vypadá jako člověk. Jako vysoký člověk v černém s černými křídly a plamenými oky. Víc se podobám démonu než netopírovy. Vrhnu se na toho upíra co se mnou praštil. |
| |
| Dyran Ani v tvé upírské podobě se mu nevyrvonáš. Znovu s tebou třískne o zem. "Uklidni se." zavrčí upír. Žena dojde ke Katrin. Ta na ní zaútočí. Dopadne, ale asi tak jako ty. Nemáte proti nim šanci. Oba vám naráz něco píchnou a vy usnete. Probíráte se v Katrinině kuchyni. Všimneš si, ženy jak něco připravuje společně s tou holčičkou. Toho upíra tu necítíš, venku je noc. |
| |
| Probouzím se najednou v kuchyni Katrin. Zamračeně se rozhlížím kolem sebe. Necítím toho upíra a to je to co mi vadí. Kam sakra zmizel? Já ty staříky z rodů nesnáším, pomyslím si mrzutě. Jsem tak naštvaný, že úplně ignoruji i touhu zakousnout tu ženu. V tuhle chvíli na mě nemá žádný vliv. |
| |
| Ta žena se k nám otočí a posadí se na židli. "Dyrane tvůj otec bude brzy zpátky." řekne. "Mimochodem vy dva jste sourozenci." dodá ještě žena. "Ano já jsme matka Kat, ale Silen je její otec a otec tvůj." dodá. Pak pohladí děvče po hlavě. "Výborně Desie. Byla jsi dobrý informátor." usměje se na ní. |
| |
| Když promluví ta žena tak jí ani nevěnuji moc pozornosti, ale to co řekne mě zaujme. Podívám se na ní jako by se zbláznila. Muj otec je mrtví a pokud ne tak ho zabiji vlastnoručně, pomyslím si a zamračeně ji sleduji. To co řekne dál mě překvapí ještě víc než to co řekla předtím. Ona se zbláznila. Zatracení upíři tohle si vymysleli jako vtip na mě, pomyslím si. Pak prozradí kdo jim o nás řekl. Pomalinku pohnu pohledem a ten padne na holčičku. Zuží se mi pohled do výrazu, který jasně říká, že budu zabíjet jakmile k tomu dostanu jen nepatrnou příležitost. Vrátím pohled k té ženě, ale neodpovídám. |
| |
| Já se zmůžu jen na jediné. "Co?" řeknu a zírám na ni. Podívám se na Desie. Ona vypadá, že má strach z Dyrana. "Nevěřím." zavrčím po chvilce. Najednou oknem proskočí ten upír. Políbí tu ženu. "Tak schválně, co když vám řekneme, že jsme sourozenci a zároveň se milujeme." řekne ten chlap. Koukám na ty dva. "Desie, odejdi do pokoje." řeknu k té holčině. Ona rychle odcupitá. Nechci aby jí Dyran ublížil. "Takže vy dva tu chcete tvrdit, že jste naši rodiče, tedy on Dyranův a oba moji?" zeptám se zamračeně. "Jo, nebojte se necháme vás být, jen jsme chtěli zase jednou vidět naše děti, věděli jsme o vás od doby co jste oba "zmizeli". I my dva jsme se ztratili, nechceme nikomu vládnout, je to otrava a nuda." prohlásí žena. "A proto ste to nechali na nás! Proto jste je nechali všechny nechali si myslet, že to já a Dyran máme vládnout našim světům! STE OBA ŠÍLENÝ!" zařvu na ně. Upírek se na mě podívá trochu zvláštním pohledem. "Dobře tak začněme od začátku." navrhne ta žena. |
| |
| Zavřu oči po tom co nám všechno řeknou. Mezitím se na ně Katrin rozkřičí, ale já ne. Jsem až moc klidný. Mnohem klidnější než bych měl být. Pak začne muj hněv teprve vystupovat. Otevřu oči a ty mi zazáří jasnou rudou barvou. Takže ty jsi muj otec. Takže tě zabiji, prolítne mi hlavou. Trhnutím hodim stolem proti nim. Rychlými údery ho rozbiju, aby je zasypali kusy dřeva a neviděli. Vrhnu se kupředu po otci v tuhle chvíli mám chladnou chuť ho zabít. |
| |
| Dyran Zřejmě to čekali. Oba se vyhnou. "Uklidni se Dyrane!" zaslehneš hlas Katrin. Tvůj otec tě chytne pod krkem a dá si tě dostatečně daleko do těla a ještě se promění do jeho pravé podoby. Je mnohem větší a silnější než ty. "Měl by si se uklidnit a uvažovat s klidnou hlavou." zavrčí na tebe otec. Skoro se nemůžeš hnout. Prudce tě vrhne proti zdi a ty do ní narazíš. Vidíš Katrin jak se před tebe vrhá, když se na tebe otec chystá zaútočit. On se uklidní a promění se zpět do lidské podoby. Katrin je ve vlkodlačí podobě. Pak se promění do lidské a vrhne se k tobě. Hluboce tě políbí na rty. |
| |
| Nemám moc šancí hlavně proto, že to z nějakého zvláštního důvodu čekali a to jsem si myslel, že jsem byl dost nenápadný. Když mě Katrin políbí tak se vytratí rudá barva mých očí. Jemně ji chytím a odstrčím ji stranou i když tak jemně, že to vypadá, že ji spíš odsunu. Podívám se na otce přede mnou. Jednou tě zabiji, oznámím mu klidně. |
| |
| On jen pokrčí rameny a oba odejdou. Odejdu do ložnice kde si sednu na postel a schoulím se. |
| |
| Dojdu za Katrin a pohladím ji po vlasech. Stále jsem se ještě nerozhodl proč jsem ho vlastně nezabil nebo proč jsem vlastně vyletěl. To není moc muj styl většinou bojuji chladně a vypočítavě. Tohle byl divoký útok. Zajímavé informace. Vždy jsem si myslel, že je mrtví. A říkal jsem si že pokud není mrtví tak bych ho zabil sám až by se ukázal, poznamenám. |
| |
| "Proč ho zabíjet?" zeptám se. |
| |
| Protože odešel. A protože je to jeho chyba, že mě všichni nazívali vyšším upírem, poznamenám. To je věc kterou nesnáším ze všeho nejvíc. |
| |
| "Třeba musel. Co když ti tím zachránil život?" zeptám se. Já svoji matku neplánuji zabít. Ráda bych se o tom dozvěděla víc. "Mě taky opustili, oba, ale necítím k nim nenávist. Museli to udělat z dobrého důvodu a prosím neměj to Desie za zlé. Nevěděla jsem to, ale nezlobím se na ní. mám ji ráda jako by to byla moje dcera." prohodím. |
| |
| Zamračeně se na ní podívám. To co říká na mém rozhodnutí nic nezmění. Jen ho trochu odsune. Možná ho nezabiji ještě hodně dlouho pokud ji budu mít poblíž. Nemám rád když někdo říká komukoliv kde jsem. Pokud v tom nebude pokračovat tak ji kvůli tobě nic neudělám, odpovím ji na její žádost. |
| |
| "Musel by jsi zabít nejprve mě." řeknu mu a v mém hlase je znát, že to myslím vážně. "A neříkala to o tobě, ale o mě. A tím, že jsme spolu tak nás našli oba dva." dodám. "Navíc stejně vědí kde jsme a mě se nechce stěhovat." řeknu mu. Natáhnu se na postel a zadívám se do stropu. |
| |
| Dobře beru na vědomí, přikývnu. Nemám v úmyslu ji zabít a stěhovat se mi taky nechce. Podívám se na Katrin a dostanu z ní hlad. Jdu si dát něco k jídlu, řeknu jí a vydám se k sobě kde mám v ledničce nějaké to jídlo. |
| |
| Zastavím Dyrana. "Můžeš si dát mojí krev, nebo Desiinu." řeknu. "Podmínkou je nás nevypít úplně, aby jsi nás nezabil." dodám. |
| |
| Ne nechci vám ublížit. Mám nějakou krev v ledničce ta mi bude stačit, odpovím ji a usměji se na ni. Sice mě její krev láká, ale zvládám se ovládat. |
| |
| "Přines si to sem." řeknu k němu než odejde. Nemusím ani křičet.Je mi jasné, že mě uslyší. Přikryji se a usnu. |
| |
| Dyran Když se vracíš zpátky všimneš si Desie jak uklízí. Když si všimne ona tebe vyděšeně uteče do svého pokoje. |
| |
| Nechám ji utéct. Vezmu si krev a vezmu si jí vedle. Napiji se dojdu zpět k Katrin. Posadím se k ní a dopiji krev. Pak se natáhnu k ní a obejmu ji zatímco spí. |
| |
| Na chvilku se probudím, ale hned zase usnu. Stejně je venku světlo a Dyran ven nemůže. Podle zvůků vedle Dyran pozná, že Desie začala zase uklízet. |
| |
| Nechám Katrin spát a holčinu uklízet. Zůstanu vedle ní ležet i když sám nespím. spánek mi připadá zbytečný a na nic. |
| |
| Dyran Najednou zaslechneš hluk a ucítíš cizího člověka jak vstupuje do bytu. Zaslechneš vyjeknutí Desie. Ucítíš i další pachy. Kat to taky probudilo. V rychlosti se promění. Když se jdeš podívat kdo to je tak uvidíš 5 chlapíků, jak se snaží vykrást byt. Desie na jednoho zaútočí pánvičkou. Silně ho udeří do hlavy a on upadne do bezvědomí. další tři na ni zaútočí nožema a ona se brání pánví. Jeden jí sekne do ruky. Ten jeden si všimne tebe a zaútočí, ale to už na něj skočí Kat a roztrhne ho na dva kusy. Ti tři se snaží utéct, když vidí Katrin. |
| |
| Několik bláznů se nás pokusí vykrást. O jednoho se postarala holčina a jednoho roztrhá Katrin. Další tři se snaží utéct, ale to už stojím před nimi a třemi plynulými pohyby jim zlomím vaz. Z lidí je to mnohem lehčí než u vlkodlaků. Blázni, poznamenám a vydám se k tomu omráčenému. Zvednu ho za nohu do vzduchu. Chceš ho nebo ho mám vyhodit? Zeptám se Katrin. |
| |
| "Nechci, na lidi si tu specialista ty." řeknu k němu. Desie pláče a krčí se v koutě. Proměním se zpět a jdu jí ošetřit ránu na ruce. "Dobrá práce." šeptnu k ní a pohladím ji po vlasech. |
| |
| Nemám o něj zájem, poznamenám a otevřu okno. Pořádně se rozmáchnu a přehodím ho přes masnu rovnou do moře. Jelikož je omráčený a navíc v tý rychlosti to nemůže přežít. Napiji se z těch mrtvích a nějakou krev si uskladním na potom pak se jich stejným způsobem zbavím. |
| |
| "No tak, Desie, už je to dobrý, jsou pryč." řeknu k Desie. ona se celá třese a brečí. Má strach. |
| |
| Přejdu k Katrin a položím ji ruku na rameno. Tohle nechám na ní já to s dětmi neumím pokud nedojde na jejich zabíjení. |
| |
| "Ať jde pryč, prosím..." rozpláče se ještě víc a ukáže na Dyrana. Povzdechnu si. Vezmu ji do náruče a odnesu jí do jejího pokoje. "Odpočiň si. On ti nic neudělá neboj." řeknu jí a vydám se pryč. Zavřu dveře do pokoje a vydám se do ložnice. Tam si zalezu pod deku a opět usnu. |
| |
| Abych ti nezakroutil krkem skrčku, pomyslím si když na mě ukáže. Když si Katrin lehne tak si sednu k ní a pohladím ji po vlasech. |
| |
| Když přejde den a začne noc tak se pomalu začínám probouzet. Z postele se mi zatím nechce. |
| |
| Všimnu si když se Katrin probudí. Nahnu se k ní a políbím ji. Dobrý večer, usměji se na ni. |
| |
| "Hm dobrý." zabručím rozespale. Zakručí mi v žaludku. Zvednu se z postele-nahá-a vydám se do kuchyně. Z lednice si vytáhnu maso a najím se. "Chci Desie proměnit." řeknu Dyranovi. |
| |
| Jdu s ní a poslechnu si co chce udělat. Pokrčím rameny to je celkem na ní.¨ Chceš z ní udělat vlkodlaka jo? Zeptám se jí. Sice ji vytvoří ona, ale to z ní udělá jen částečně čistokrevného vlkodlaka. |
| |
| "Jojo." řeknu. Pak se protáhnu a jdu se obléknout. |
| |
| Dyran Někdo zaklepe na dveře, nějaký člověk. |
| |
| Kat se šla obléct. Sleduji ji při oblékání když někdo zaklepe na dveře. Očekáváš někoho? Nějaký člověk, řeknu ji a vydám se ke dveřím otevřít a kouknout se kdo to je a co chce. |
| |
| Dyran "Ne nečekám." řekne ti Kat. otevřeš. Tam stojí postarší pani. "Omlouvám se, že ruším, ale dejte si pozor. V okolí se pohybuje nějaký vrah a pedofil zároveň." řekne ti babička. |
| |
| Děkuji za upozornění, odpovím ji vlídně i když to se jen přetvařuji a dveře zase zavřu. Otravný člověk. Nemám rád otravné lidi, pomyslím si. |
| |
| "Divná baba." zabručím. "Jestli ještě někdy přijde tak ji roztrhám." prohodím k Dyranovi. |
| |
| Aspoň pak bude klid, přikývnu. Nemám rád otravné lidi. |
| |
| "Aby se sem pak nenastěhoval ještě někdo otravnější." zahučím. Desie vyleze z pokoje, jen si vezme z lednice papriku a rychle zmizí v pokoji. Smutně se dívám na dveře do jejího pokoje. "Bojí se tě." prohodím nešťastně. |
| |
| Jak jinak. Jsem upír, poznamenám s úsměvem. Obejmu Kat. Sice se mě nebojí kvůli upírství, ale kvůli tomu, že bych ji dokázal utrhnout hlavu jak nic, ale to je vedlejší. Ona si zvykne, dodám ještě. |
| |
| Zavrtím hlavou. "Bojí se tě od té doby co se tu stavovali ti dva a od té doby co víme, že moji pozici hlásila těm dvěma." řeknu. Pak se vydám ven. Je tma a já mám chuť se jít projít. |
| |
| Už jsem jedl takže nemám hlad. Vydám se projít ven spolu s Kat pokud nemá nic proti tomu. Většinu nocí jsem trávil předtím lovem a prací. Teď mě víc zajímá kat. |
| |
| Nevadí mi, že jde se mnou, je to jeho věc co bude dělat. Já si chci užít nočního klidu. Do plic nasávám příjemný noční vzduch. |
| |
| Dyran Procházíte se nočním městem, je tu příjemný klid. Oba však ucítíte trošku silnější upíry. Míří vaším směrem. Všimnete si jich před vámi na chodníku. Když jste u sebe blízko tak se oni zastaví. Je to muž a žena. "Omlouváme se, ale máme pozvat každého upíra, případně i jeho společnici nebo společníka na slavnost našeho pána, krále. Objevil se po tísících letech i s jeho paní, s královnou. Bude to v podstatě oslava." promluví muž a předá ti pozvánku. Je to pro dvě osoby. Zřejmě však netuší kdo jste. Pak poračijí v cestě. Brzy zaslechnete slastný křik, který jde ze směru, kterým odešli ti dva, zřejmě si dopřávají....Kat mlčí. Pokračujete ještě kus cesty. Pak odbočíte a vrácíte se domů. |
| |
| Až při cestě domů, konečně promluvím. "Víš co to znamená?" zeptám se ho a předpokládám, že je mu to naprost jasné. "Rodiče konečně zaujali jejich místo a nás už nikdo nebude otravovat." ušklíbnu se. |
| |
| Ucitím před sebou upíry. Připravím se že je zabiji, ale nakonec se ukáže že po mě nešli. Pouze mi předají pozvánku. Dám si ji do kapsy a pokračujeme v cestě. Pak se stočíme k návratu. Ano vím, odpovím Kat na její otázku. Prostě mi dává vědět kde je. Chceš tam jít? Bude tam dost krve jako na všech upířích oslavách, poznamenám k ní. |
| |
| "Proč ne? Tohle je fajn jak nasrat všechny upíří rody naráz, když jsem vlkodlak." prohoím s úsměvem. |
| |
| a nebude vadit když jich pár během toho zabiji? Málokdy se s nimi na něčem shodnu, zeptám se jí. |
| |
| Ušklíbnu se. "Mě je to jedno." prohodím s úsměvem a dorazíme domů. |
| |
| Políbím ji a dorazíme domu. Dostal jsem trochu hlad. Chvíli se hladově kouknu na Kat, ale pak si dojdu pro krev, která se mi sama přinesla domu. |
| |
| Když vidím jeho hladový pohled tak jsem připravená se bránit. Ovládne to a jde si vzít krev z ledničky. Já se vydám do sprchy. |
| |
| Najím se. Zaslechnu že si Kat zapla sprchu. Stejně jako předtím i teď se na ní jdu podívat. Rád se na ní koukám. |
| |
| Už jsem si celkem zvykla na Dyrana, který se na mě chodí koukat pokaždé když jsem nahá. Ach bože, bylo lepší kyž jen čučel na televizi. pomyslím si. Umyju si i hlavu. Pak se utřu a obléknu. "Kdy je ta slavnost?" zeptám se Dyrana. |
| |
| Tři dny ode dneška, poznamenám a podívám se na pozvánku. |
| |
| "Bude to sranda." prohodím s úsměvem. Jdu do kuchyně připravit oběd pro Desie, která spí. |
| |
| Usměji se na ní a následuji ji. Zatímco připravuje jídlo pro Desie tak já si otevřu knížku. |
| |
| Uvařím jídlo pro Desie a nechám to na sporáku, až bude mít hlad tak se sama nají. "Půjdu ještě nakoupit nějaké jídlo a půjdu si koupit šaty na tu slavnost." řeknu Dyranovi. Přezuji se a vydám se ven. |
| |
| Kývnu na souhlas a nechám ji jít. Už tam vykouklo slunce takže s ní nikam nemohu. |
| |
| Dyran Katrin se stále nevrací a to už je skoro večer. Už brzy budeš moc jít ven. Ona stále nikde. |
| |
| Kde se zasekla? Netypoval bych ji jako nakupovací typ, aby strávila v obchodě tak dlouho, pomyslím si. Musím počkat dokud se nesetmí a mezitím se nakrmím. Jakmile se setmí tak se jí vydám hledat. |
| |
| Dyran Nevrátíla se do setmění, navíc mezitím začlo pršet, takže necítíš její stopu. Voda pach smyla. |
| |
| Hmm kde se toulá? Možná bych si měl skočit k upírům se zeptat, pomyslím si. Moje zeptání by nejspíš obnášelo trochu toho prachu a menší změny v rodokmenech. Nejdřív se ale vydám podél cesty, kterou měla jet případně jít do obchodu s šaty. |
| |
| Dyran Jdeš cestou, kterou jela. Nebo spíš by měla jet aby se dostala do obchodu se šaty. U jednoho z obchodů najdeš její auto. Je prázdné. KDyž vejdeš do obchodu tak se ti naskytne velmi krvavý pohled. Těla všech co tu byli jsou roztrhána. Zrovna to vyšetřuje policie. Kat tu nikde není, ale cíš tu její pach. |
| |
| Pokračuji dokud nenarazím na její auto. Vejdu dovnitř kde se mi naskytne krvavá řežba. Tady naštěstí pachy zůstávají a tak je následuji kam mě zavedou. |
| |
| Dyran POlicie se baví se svědky, takže tě ignoruje. Stopa tě vede do sklepa obchodu a do kanalizace. Tady uvidíš i krvavé stopy, tlapy. |
| |
| Vlkodlaci. Oni si nedají klid ani když se jim vrátil vládce, pomyslím si otráveně, když vidím stopy v kanalizaci. Pochybuji, že by jí něco udělali takže předpokládám, že to je jejich krev. Přičichnu k ní a pak se vydám po krvavý stopě. |
| |
| Je to lidská krev. Ale cítíš z toho i pach Katrin. Je dost možné, že to ona vyvraždila obchod...Ale proč by to dělala? |
| |
| Divné. Uvidíme přede mnou se neschováte. Krev zvládnu sledovat kamkoliv, pomyslím si a vyrazím. |
| |
| Dyra Pokračuješ po krvavých stopách až na nějakou křižovatku. Tam uvidíš stat Katrin ve vlkodlačí podobě. Je celá od krve. Rozhodně ta krev není její. Zrovna si pochutnává ná vnitřnostech nějakého člověka. Pak se podívá tvým směre. V jejích očích je divný výraz, jaksi vražedný. Jasná chuť zabíjet. |
| |
| Po chvíli cesty narazím na Katrin. Udělám k ní krok, ale pak se zarazím je na ní něco trochu jiného. Ve vzduchu cítím vražednou chuť. Že by úplněk? Nebyla ještě noc když se zbláznila a navíc jsem si myslel, že na ní neučinkuje. Teda alespoň ne jako na vlkodlaky, pomyslím si. Navíc zde ani není měsíc. Kat copak? Zeptám se jí klidně a vydám se k ní blíž. Jen jsem připravený vykličkovat, kdyby na mě zaútočila. |
| |
| Dyran Všimneš si injenkční stříkačky, kterou má zapíchlou v krku. Je už prázdná, ale možnátom bylo něco co jí poblbo. Okamžitě na tebe zaútočí sotva se přiblížíš. Ale spíš jen aby tě zahnala, protže jakmile uhneš tak se vrátí ke své činnosti, žere dál toho člověka. |
| |
| Uskočím zpět a ona se vrátí k jídlu. Copak to tu máme. Nějakou novou látku? Ale koho lovců vlkodlaků a nebo upírů? Pomyslím si. Když se vrátí k jídlu tak se bleskově pohnu kupředu a vyndám jí jehlu aniž bych ji zlomil. Bleskově zase uskakuji mimo dosah, abych si ji mohl v klidu prohlédnout. |
| |
| Dyran Ani uskakovat nemusíš, ona seskácí k zemi a promění se na člověka. Je mimo vědomí. Jehla vypadá na výrobu lidí. POchybuješ, že by vlkodlaci n upíři něco takového dělali. |
| |
| Proč by to lidé dělali? Zabila je bylo by zbytečný to dělat, pomyslím si a opatrně zabalím jehlu do látky, a uklidím ji. Pak si hodím Kat přes rameno a vydám se s ní ven z kanálů a pak domu. |
| |
| Dyran Z kanalizace se dostaneš jedním poklopem a dokonce zjistíš, že je to naproti bytu kde bydlíte. Kat je celá od krve. |
| |
| Odnesu ji dovnitř a uložím ji na postel. Zavolám na holčinu, aby přišla. Pochybuji že by neposlechla. Potřebuji od ní aby ji pohlídala. Jeden upír kterého jsem nezabil rozumí těmhle nesmyslům a mohl by vědět co to je zač. A za to že žije mi něco dluží. |
| |
| Dyran Desie přijde, ale zacouvá před tebou do kouta. |
| |
| Pohlídej ji. Kdyby se něco dělo tak mi dej vědět. A ať nikam nechodí, řeknu jí a dám ji papír s mým číslem na stolek. Pak se vydám do města a vytočím toho upíra. Potřebuji od tebe zjistit něco o jedné látce, oznámím mu hned na úvod bez pozdravu. Nemám upíry rád a to, že už mě nehoní jim stejně nepomohlo, abych je začal mýt rád. Pak mu popíšu co udělala. |
| |
| Dyran Zvedne ti telefon. "Kdo ji to volá cukrouši?" zeptá se nějaká žena sladkým hláskem. "Ale jeden známý, kterému dlužím to, že žiju." odpoví. "Tuhle látku neznám, v životě jsem o ní neslyšel, ale když mi přivezeš to v čem to bylo, tak se ti na to podívám, nebo řekni v jakém městě jsi a mohu dorazit já do toho města a sejdeme se někde." řekne ti. |
| |
| Přijeď do New Yorku. A pohni sebou. Vem si sebou náčiní až tu budeš tak mi zavolej, řeknu mu a položím to. Pak se vrátím zpět do pokoje ke Katrin. Chvíli mu to potrvá než dorazí. Desie propustím a začnu se starat o Katrin, jako že ji omyji převleču a podívám jestli není zraněná. |
| |
| Dyran Desie měla rovna po ruce vlhjé ubrousky tak jí utřela alespoň obličej. Pak ti rychle zmizla z očí. Zraněná není, jen je vyčerpaná. |
| |
| no snad se to na ní nijak neprojeví později, pomyslím si a přinesu si k ní pohár krve. Pustím se do jídla zatímco u ní čekám. |
| |
| Probouzím se až další noc. Třeští mi hlava a mám strašlivý hlad. |
| |
| Trvá to celý další den než se zase probere. Zrovna sedím v okně na parapětě, když se začne hýbat. Jak se cítíš? zeptám se jí. |
| |
| "Jak kdyby po mě skákali sloni..." zabručím a posadím se. Pomalu se zvednu a dodu k lednici. Vezmu všechno maso co tam je a začnu se jím ládovat. |
| |
| Zabila jsi celkem dost lidí. A pokusila jsi se o to i u mě, oznámím jí, aby měla přehled co dělala a nejspíš si to nepamatuje. Sleduji ji jak se chová jestli nebude jevit nějaké přetrvávající známky. |
| |
| "Ne to nebyl pokus o zabití, jen si mě rušil při jídle." zabručm. V celku si too pamatuji, ale nešlo to ovládat. |
| |
| Pokud bereš rušení při jídle to že kdybych neuhnul tak už tu teď nesedím tak máš pravdu. To jsem tě opravdu rušil, poznamenám s úsměvem. Příliš nepochybuji, že by mi urazila hlavu kdybych na ní nebyl příliš rychlý. |
| |
| "Nemáš se přibližovat." odseknu mu a pokračuji v ládování se masem. |
| |
| Co se stalo? Tohle jsem ti vytáhl z krku, zeptám se jí a z látky vybalím jehlu. V nádobce by mělo zbýt trochu tý látky až sem ten lenoch dorazí. |
| |
| "Já nevím ani pořádně jak se to přihodilo. Cítíla jsem bodnutí v krku. Chviličku na to jsem chytila hroznou chuť zabjet, nešlo to zastavit...jednoho člověka jsem si odnesla pryč do kanálu a sežrala ho tam, když si přišel ty. Moje tělo a mysl měli pocit, že mi ho chceš sebrat a tak jsem zaútočila." řeknu mu. Zamračeně se koukám na průhlednou tekutinu. "Netuším kdo to udělal a ani proč." dodám. |
| |
| Zavolal jsem někomu kdo mi něco dluží. v těhle hračičkách lidí se vyzná takže nám bude moct říct co to vlastně je a co to dělá, poznamenám k ní. Nevím o tom, že by byli vlkodlaci na něco takhle náchylní kromě úplňku, ale to se zase netýká Katrin. |
| |
| Jen mlčky kývnu a dojím maso. "A stejně nemám šaty." řeknu otráveně a zapnu si internet. Začnu prohledáat web, abych našla nějaké hezké červené šaty. |
| |
| Pokud sníš prodavače tak ti je pak nemá kdo prodat, poznamenám s úsměvem. Sklouznu z parapetu dovnitř a přejdu k katrin. Lehce ji políbím. |
| |
| Podívám se na něj stylem. "Pokračuj a ukousnu ti hlavu". Pak dál hledám šaty. |
| |
| Usměji se na její pohled. zatímco hledá šaty tak ji namasíruji. |
| |
| Najdu si jedny s odhalenýma zdama a s poměrně velkým výstřihem. Šaty jsou až na zem a jsoukrvavě rudé. Objednám si je a protáhnu se. Podívám se ven. Je tam tma. Docela se divím, že Dyran necourá někde po venku. Začne mu zvonit telefon. |
| |
| Přesunu se zase k oknu když si objedná šaty a vezmu si mobil, který mi začal zvonit. Máš zpoždění, oznámím mu okamžitě jelikož nikoho jiného neočekávám tak je mi jasné kdo mi volá. |
| |
| Dyran "Letadlo mělo 4 hodiny zpoždění a nic jinýho neletělo." zabručí do telefonu. "Jsem na letišti." řekne ještě. |
| |
| Přijď sem a pohni sebou než ti vyleze slunce, řeknu mu a pak mu řeknu adresu kam má dorazit. |
| |
| Dyran O chvilku později před domem zastaví červené lamborgini. Z něj vyleze ten upír a s nějakou ženou. Ona je člověk. Vejdou do domu a brzy je cítíš u dveří. Zaklepe. |
| |
| Otevřu mu a kývnu mu ať jde dovnitř. Koho si sebou taháš? zeptám se ho a vezmu jehlu co jsem sebral Kat. Ukáži ji mu. Tak mi řekni co je tohle zač, řeknu mu. |
| |
| Dyran "Jídlo." odpoví jen. Pak si vyndá nádobíčko a zbytek látky překape do potřebného nádobí a začne to zkoumat. |
| |
| Posadím se ke katrin a sleduji ho. Čekám co z něj vypadne. |
| |
| Dyran Po nějaké době, asi po hodině, skončí. "No, v životě jsem nic takového neviděl. Ta tekutina se skládá z několika látek, mezi nimiž je i krev upíra a vlkodlaka.Nechápu jak se jim to podařilo smíchat, ale podle toho co jsi mi popsal má způsobi to, že vlkodlak či upír se po chvilce promění a přestanou se ovládat. Mají nezkrotnou touhu vraždit, ale přim vědí co dělají, ale nedokážou se tomu bránit." řekne. |
| |
| Tos mi toho řekl, poznamenám když mi po hodině řekne co to vlastně je. Ostatně mi neřekl nic co bych zatím nevěděl. Dej to otci jistě bude rád když o tom uslyší, poznamenám k němu tohle není tak úplně moje záležitost tak ať se stará. |
| |
| "Dám mu to na slavnosti." odpoví ti. "Prozatím pojedu." řekne a zabalí si nádobíčko. Ta žena co si sebou přivedl stojí co nejdál od tebe. Bojí se tě. Pochybuješ, že jí má jen na jídlo. "Zatím ahoj." rozloučí se a odchází pryč i s tou ženou. Ještě si venku, než nastoupí do auta všimneš, jak se jí zakousl do krku a chvilku jí saje krev. Pak ji nechá a oba nastoupí do auta a odjede. On je zrovna jeden z tch, kteří se nezajímají o to kdo je z jakého rodu a kdo je jakého postavení. Pro něj je to slabý, střední a silný upír.Ty patří do silných. |
| |
| Kývnu a nechám ho odejít. Ať si s tou ženou dělá co chce to mě příliš nezajímá každý máme svuj způsob jak si opatřit zábavu a jídlo. Podívám se na Kat a uvědomím si že dostávám hlad. Už mě její krev tolik nepřitahuje i když se vůbec nezměnila. Spíš tomu lépe odolávám. Skočím si pro pití, řeknu jí a zajdu si vedle do svého bytu pro krev. Napiji se a se sklenkou se vrátím zpět. Co si o tom myslíš? Zeptám se jí. |
| |
| Pokrčím rameny nad jeho otázkou. "No, že se někdo snaží vyhladit lidstvo..." ušklíbnu se. "Ráda bych si šla zítra večer zaplavat, šel by si se mnou?" zeptám se. "Vzala bych sebou o Desie." dodám. |
| |
| A ten někdo k tomu využívá tebe, poznamenám. Na to že se stala něčím pokusným králíkem je docela klidná. Já bych ho byl hledal tak dlouho dokud bych ho nezabil. S vlkodlačím nosem ho musela vycítit když stál tak blízko. I když ho neviděla, tak ho musela cítit a jelikož je takhle klidná tak ho nejspíš zná, uvědomím si, ale nijak to nekomentuji. No rozhodně nebude moc ráda když tam budu, ale to je jedno nenechám si přece ujít možnost tě vidět bez oblečení, usměji se na ni. |
| |
| "Tak to máš asi smůlu, budu mít plavky." ušklíbnu se na něj. Toho co si ze mě dělal pokusného králíka jsem zabila už v tom obchodě, byl mezi prvními... |
| |
| To záleží co za plavky na sobě budeš mít, usměji se a přejdu k ní. Dlouze ji políbím. |
| |
| Dlouze mě políbí. Mě najednou něco sepne v hlavě. Ne to ne to není dobrý pomyslím si. Moje tělo se začne měnit na vlkodlačí. Nedokáži to ovládat. Seknu Dyrana, drápama do ruky a pak na něj zaútočím znovu. Neovládám se a v očích mám vražedný pohled. |
| |
| Nečekal jsem že se najednou přestane ovládat takže i když uskočím jakmile se začne měnit tak už mě sekne do ruky. Zatraceně vždyť to už nemá fungovat, pomyslím si a protáhnu se jí pod rukou když na mě znovu zaútočí a zespoda ji udeřím do tlamy, aby ztratila rovnováhu. Zezadu ji podrazím nohy a přeskočím celou místnost na druhou stranu. |
| |
| Dyran Sice ji nakopneš do tlamy, ale nevyvedeš ji z rovnováhy. Otočí se na tebe a chystá se znovu zaútočit. Stihneš, jí utéct. |
| |
| Zatracená čistá krev. Nedá se skolit tak snadno jako jiní vlkodlaci. Navíc nemohu použít levou ruku, pomyslím si a uskočím stranou. Levou rukou nemohu pohybovat. Možná bych měl šanci kdybych po ní šel s úmyslem zabíjet, ale takhle ne příliš velkou. Vyřadit někoho je těžší než zabít. Proměna by nebyla dobrá, pomyslím si zatímco se jí vyhýbám. Neproměňuji se do upíří podoby dokud to není nutné. V posledních několik desítek let jsem se proměnil pouze jednou když se objevil otec. nemám svou druhou formu rád i když je bezesporu silná. škoda že tu nemá stříbro, pomyslím si a během úhybů ji začnu zasazovat rychlé krátké rány pěstí. Chci ji zasáhnout tolikrát, aby jí to znemožnilo další pohyb a pokud to dokáži tak preferuji útoky na spánek. |
| |
| Dyran Chvilku uhýbáš, ale ona se pak otočí, vyskočí oknem ven utíká někam do pryč. |
| |
| Nikam nejdeš, pomyslím si a vyrazím za ní. Pak se zarazím a zkontroluji čas do svítání pokud je ho dost tak ji pronásleduji jinak ne. |
| |
| Dyran Čas už nemáš. Zbývá necelých deset minut. Vidíš to i venku, že už bloha prosvětluje. |
| |
| Zamračím se a ustoupím od okna. Moje zásoba krve se trochu ztenčila protože jsem nejbližší dny nelovil. Copak asi natropíš, když jsi se na mě nemohla pochutnat? Pomyslím si a dojdu si pro tu trochu krve co mi zbývá, abych si uzdravil ruku. |
| |
| Dyran Než přijde večer tak tu Desie uklidí i když kolem tebe se pohybuje se strachem. Zazvoní ti telefon a ty vidíš, že ti volá ten co tu byl včera a zkoumal tu tekutinu. Ani tě nenechá promluvit. "Doraž do hlavního sídla upírů. Mají tu vlkodlačku, je jak šílená, zatím ji zavřli do cely odkud se nedostane. Já už tam jedu." řekne ti. Slyšíš hučení motoru a jeho hlas je dost naléhý. |
| |
| Co se děje se dozvím až když mi ke konci dne zavolá náš pan alchimista. Zamračím se na telefon když mi řekne co se vlastně děje. Koukej ať víš co s tím, poradím mu potichu a pak mu zavěsím. Nechce se mi tam jít to že tam potkám vysoké upíry je špatné, ale šance že bych tam mohl potkat otce je ještě horší. Toho nemohu zabít když mě naštve u vyšších upírů to zas tak jisté není. Zvednu se a po západu slunce se rozběhnu po střechách udaným směrem. |
| |
| Dyran Dorazíš tam brzy. Tvůj kamarád už tam je. Poznáš to podle auta a už teď je ti jasné, že tam bude tvůj tatík a matka Kat Oba je cítíš. |
| |
| Oba tam jsou. Nemám to rád nebudu moct nakopat upírům zadky, ale stejně to udělám ať jen něco poznamenají, pomyslím si a vstoupím do budovy. Ani nečekám až mě uvedou jak je zvykem a zamířím rovnou tam kde jich cítím nejvíc. |
| |
| Dyran Seběhneš do pozemí tohohle baráku. Cestou jsi potkal odcházející upíry. Někteří z nich majíurvané ruce. Slyšíš rozzuřene funění Katrin. Najendou se proti tobě vyřítí její chlupaté tělo, ale něco ji stáhne zpět. Všimneš si, že to byla její matka. Nohama jií přiskřípne ruce a nohy na zemi aby se nemohla hýbat. Je tam i tvůj otec. S jedhlou v ruce. Kousek dál stojí alchymistík. Tvůj otec bodne Katrin do ramene jehlu a nabere jí krev. Pak jí praští do spánku a ona padne do bezvědomí. Krev dá alchymistovi a ten jde rovnou pracovat. Nádobíčko už má rozložené. |
| |
| Po cestě potkám pár zmrzačených upírů a vůbec je nelituji. Když proti mě vyletí Kat tak se připravím uhnout, ale její matka ji dostane. Sleduji jak jí odeberou krev. Co dělala když jste ji našli? Zeptám se matky Kat. |
| |
| Dyran "Vyvraždila jeden bordel a pak vyvraždila celý rod upírů. Škoda těch lidí, byla z nich dobrá potrava pro pár upírů, ale ten rod nelituji byli otravní."¨ odpoví ti její matka. Pak ji vezme do náruče a položí ji na měkou postel v jedné cele. "Musíme jí mít tady, aby už nikomu neublížila, zbytečně to přitahuje pozornost." řekne na vysvětlení a zamkne dveře. Posadí se na židli u cely. |
| |
| Očekával jsem něco podobného. Utekla mi a nemohl jsem ji pronásledovat kvůli slunci, poznamenám a protáhnu si prsty na ruce, která byla ještě před nějakou dobou zraněná a teď už na ní není ani škrábnutí. Dobrá asi to nechám na tobě já si musím zařídit něco k jídlu zásoby mi došli a noc je krátká, řeknu její matce. Otce záměrně ignoruji. Nechám je tam a vydám se na lov, abych si naplnil lednici krví než se zase vrátím k nim. |
| |
| Dyran Ona jen kývne. Vcelku rychle se ti zadaří sehnat si dostatek jídla. Měla být ta oslava, ale zrušili jí kvůli tomu co se stalo. |
| |
| Potom co si uskladním dostatek jídla tak se vrátím zase zpět k Kat, abych se dozvěděl co zjistili. |
| |
| Dyran Dojdeš dolů, kde stále alchymista pracuje na rozboru její krve. Její matka sedí u cely, ve které Katrin je. Ta je stále mimo vědomí. "Zatím nic nového." odpoví ti za alchymistu matka Kat. |
| |
| Zamračím se na něj je s těmi svými hračičkami příliš pomalý. Opřu se o zeď a pozoruji Kat. |
| |
| Probírám se, už proměněná na člověka. Šíleně mě bolí hlava a je mi divně. Probírám se asi čtvrt hoďky po tom co se po druhé vrátil Dyran. Zamžourám kolem sebe, zjišťuji, že jsem v cele... Proč to? pomyslím si a zadívám se skrz mříže. Dovnitř vstoupí moje matka a dámi nějaké oblečení. je to normální hezké oblečení. Nechá mi přinést hromadu syrového masa. To přijde vhod, mám strašný hlad, ale nějak mi maso přestává stačit...potřebuji něco navíc...něco....něco tekutého. Najednou se ozve ten upír co byl u nás a zkoumal tu látku. "No...tak mám jednu zprávu a otázka je jestli je to pro vás blbá nebo dobrá zpráva. Její buňky se spojili s tou látkou, ve které byli buňky z krve upíra i vlkodlaka, mutují a stávají se znich úplně jiné...je to něco mezi upírem a vlkodlakem. Nikdy v životě jsem něco podobného neviděl. Poždé, když upír pokousal vlkodlaka, tak se vlkodlak nemohl změnit a pokud byl slabý tak náš jed zabil a obráceně to samozřejmě funguje taky. Al u ní to tak není...její krev a buňky akceptovali tu upírskou část a využili je jako posílení..." řekne a čeká na rekakci. na reakci hlavně od Dyrana. Tak nějak moc nepobírám co to vlastně řekl. |
| |
| Takže zjednodušeně pro normální stvoření to znamená že už není čistokrevný vlkodlak. Nepletu se? Otočím se k němu. Ale to není odpověď na otázku, kterou chci slyšet. Proč na mě zaútočila takovou dobu po tom co ta látka přestala působit? Zeptám se ho. Je mi celkem jedno jestli je upírem vlkodlakem nebo něčím mezi tím já proti ani jednomu z toho nic nemám. Teda mám proti upírům a vlkodlakům co mě štvou, ale to je jedno. |
| |
| "Na to ses neptal, ptáš se na to teď." řekne zamračeně. "Pravděpodobně jsou to vedlejší účinky toho, že se buňky upíra sjednotili s jejími vlastními buňkami. Museli se uchytit, jink to nedokážu vysvětlit." odpoví. V tu chvíli Kat zaútočí na svou matku a zakousne se jí do ruky...je zase mimo, nebmožná ne, ale vypadá to, že pije její krev. Její matka jí střese a odhodí pryč. |
| |
| Když jí její matka odhodí tak se pohnu k ní a postavím se mezi ně. Opravdu to tak vypadá? Ale to nevysvětluje proč zaútočila na mě já nejsem k jídlu, poznamenám aniž bych sklonil pohled od Kat. |
| |
| "Pravděpodobně jsi jí překážel." řekne jen. Kat se tpokusí přeskočit...má hlad. Rozhodně vypadá hladově. |
| |
| Když se na mě nevrhá, ale přeskakuje ji tak se nehýbu dokud není v dobré pozici a pak ji přesnou ranou udeřím plnou silou do spánku a pošlu ji zpět. Přineste krev, řeknu matce Kat a otci. |
| |
| Donesou lahev krve a rovnou mi jí vrazí. Síce mě praštil do spánku, ale já už se zase probírám. Vezmu si lahev a otočím jí do sebe. Pak se zvezu na zem a mnu si spátky. POdívám se na Dyrana stylem. "To si nemusel. Bolí to." |
| |
| Musel. Navíc sis to zasloužila za tu roztrženou ruku, odpovím ji na její nevyslovenou otázku. Protáhnu se. Už mě neláká krev její matky tolik jak jsem si zvykl na Kat tak to zvládám i u její matky. |
| |
| Odfrknu si a uraženě se od něj odvrátím, přitom si stále mnu spánky. |
| |
| Usměji se. Šel bych ji i políbit, ale o druhé zranění na ruce už nestojím i tohle bylo otravné. |
| |
| "Budeme ji muset hlídat, nevíme jak dlouho bude trvat, o, že útočí na kohokoliv když jí to přepne." řekne její matka. "Jestli chcete můžete být tady. Nikdo vás nebude prudit a ten kdo bude má smůlu." řekne ještě. Její matka je rozhodně sympatičtější než tvůj tatík. |
| |
| Osobně bych byl raději u sebe a ne zde, ale přizpůsobím se, poznamenám a otočím se na Kat, aby to rozhodla ona. |
| |
| Dyran "No jde spíš o to, že tady ji budeme mít lépe pod dohledem." odpoví její matka. Kat tě ignoruje. |
| |
| To je na ní mě to je jedno. Když mě nikdo nebude otravovat tak nikoho nezabiji, poznamenám za sebe. |
| |
| Dyrana ignoruji. Jen se zvednu a podívám se na matku. "Kde budu mít pokoj, jo jinak mohla bych tu zůstat pořád? Myslím, že vám tady dvě nebo tři osoby navíc nebudou vadit ne?" zeptám se matky. Ona s úsměvem přikývne, že můžu. Teda můžeme. "V tom případě bych ráda zajela pro Desie." dodám. |
| |
| Já pro ní zajedu, řeknu jí a vydám se ven. Pravdou je spíše že ji sem odnesu protože autem nejezdím. Vylezu na střechu a vydám se k nám do bytu. |
| |
| Já jsem tam vyrazila dřív než Dyran promluvi. Není dobrý nápad aby tam chodil on. Ona se ho bojí a nepůjde s ním. |
| |
| Zamračím se na Kat a vydám se s ní. Není dobrý nápad aby pro ní šla ona. Nějak si neuvědomuje že by ji mohla zabít když by s ní byla sama. |
| |
| "Nechoď se mnou, ona tě nemá ráda a bojí se tě. Jen jí řeknu kam má dorazit a ona přijde sama." řeknu Dyranovi zamračeně. Po střechách jdu k našemu bytu. Skočím dolů a zazvoním na Desie, ona vykoukne z okna. Řeknu jí kam má přijít a pak sočím do bytu a vezmu si notebook a pak už to nechám na Desie. Vrátím se zpět do síldla matky. Ona mě a Dyranovi dá odlišný pokoj. Já si ve svém pokoji zamknu. Tím dávám na jevo Dyranovi ať mě nechá být. Mám i zavřené okno. Rozložím si notebook a prodám můj byt. Desie už bude na cestě sem. |
| |
| Stejně si nedám říct a sleduji ji jen za ní neseskočím k bytu. Když se vrátíme tak se zamkne v pokoji. Pokrčím ramena nějak nevím proč se uřáží, ale nehodlám to nějak moc řešit. Jelikož se blíží den tak si skočím do pokoje a otevřu si svuj notebook. |
| |
| Pche prej to máš za tu ruku...já se na rozdíl od něj neovládala... pomyslím si mrzutě. Pak se natáhnu na postel a usnu. |
| |
| Dyran Ještě než přijde noc tak dorazí Desie. V noci zaslechneš vytí z pokoje Kat, také cítíš, že tam přibíhaji její matka i otec. |
| |
| Ještě před koncem dne dorazí Desie. Dal jsem strážím vědět jak vypadá, aby ji ubytovali a postarali se o ni. Když začne noc tak se protáhnu a podívám se z okna. Zrovna přemýšlím že bych si šel trochu užít nočního života, když začne kat zase vyvádět. Vyběhnu z pokoje a vydám se tam stejně jako Otec s matkou Kat. |
| |
| Dyran Vidíš jak jí tvůj otec drží pevně u země a její matka jí do tlamy narve láhev krve a lije to do ní. Ona se po nějaké době uklidní. |
| |
| Doběhnu tam když už je po všem. Vypadá to že pouze dostala hlad. Zranila se? Zeptám se jich. Při tom jak ji chytali ji mohli ublížit. |
| |
| "Ne nezranila se." odpoví ti jeji matka. Kat se promění zpátky. Je úplně v pořádku. Jen trochu rozčilená. |
| |
| Kývnu a uleví se mi. Podívám se na Kat. Chceš pro něco zajít nebo něco sehnat? Zeptám s jí. |
| |
| "Ne." zavrčím rozladěně a otočím se k nim zády. Jsem nahá, takže nechci aby na mě koukali. Mje matka mi sem nechala poslat několikero oblečení. Otec s matkou odejdou. |
| |
| Povzdechnu si když mi odsekne. Kdybys něco potřebovala tak se ozvy, řeknu jí a obrátím se taky k odchodu. Zamířím do svého pokoje kde si otevřu okno. Rozhodnu se že nikam nepujdu jen si nechám přinést krev a napiji se. Posadím se do otevřeného okna jak mám ve zvyku. |
| |
| Sednu si k oknu, když se obléknu a pozoruji měsíc. Jsme naštvaná sama na sebe, že se nedokážu ovládat. Teď už ne na Dyrana, ale na sebe. |
| |
| Proč je pořád tak naštvaná? Oproti mému zranění byla ta pěst nic a ona je naštvaná na mě spíš bych měl být já na ní, přemýšlím zatímco se koukám do temnoty. Vůbec ji nerozumím. |
| |
| Naštvaně praštím do zdi. On to jistě slyší. Proč to nedokážu ovládat? pomyslím pdrážděně. Proč? Proč já? přemýšlím. |
| |
| A teď ještě bourá zeď, pomyslím si když se ke mě ze strany dostane rána. Seskočím z parapetu a dole přistanu na nohou. Vydám se jen tak se projít po pozemku, jen tak sedět mě už nebaví. |
| |
| Dyran Zahlédneš ji jak sedí na střeše a kouká na měsíc. |
| |
| Všimnu si jí na střeše. Opřu se o strom a chvíli ji sleduji ona mě může tak maximálně vycítit protože jsem ve tmě neviditelný a světlo oken na mě nedopadá. Chvíli ji sleduji a pak se vydám na lov. |
| |
| Sedím na střeše a pozoruji noční nebe. Vztekám se sama na sebe, že to nedokáži ovládnout. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR