Star Wars : Síla Jedinců
hrálo se Jindy
od: 02. března 2011 22:14 do: 28. října 2011 18:32
Dobrodružství vedl(a) Michy.Machy
| |
 | Kdysi dávno, v jedné předaleké galaxii.... Star Wars Síla Jedinců Galaxie se nachází na prahu naprosté temnoty. Zlé GALAKTICKÉ IMPÉRIUM svrhlo Starou republiku a drží nespočet světů v sevření strachu. Rytíři Jedi byli téměř zničeni. Pouze hrstka jich unikla silám Impéria a skrývají se po celé galaxii. Císařovi špióni objevili osamělého rytíře Jedi na na vzdáleném světě. Corellia, Kdysi známá planeta pod, Názvem Symbol svobody Na jeho likvidaci byl vyslán DARTH Kaane, pán ze Sithu.... Když se Darth Kaane ukázal na planetě, byla cesta k jeho cíli o dost snadná. Jeden z jeho generálů ho informoval o místě, kde se nachází osamělí Jedi. Lord Kaane se tam vydal a po krátkém souboji ho porazil. Než Jedi zemřel, upřel svůj zrak na Darth Kaane a řekl mu pár slov. Osamělí Jedi:“ Sice jsi mě porazil, Kaane. Ale ty co sbírají své síly, se ti brzy ukážou a zničí celé tvé Impérium… A dokážou navrátit Republice její ztracenou krásu.“ Hned jak to Jedi dořekl tak Kaane ukončil jeho život…. Na vzdálené Planetě Ord Mantel, se scházejí všichni, kterým již nadvláda Impéria začíná vadit. |
| |
| Úvod Planeta Ord Mantell V této době byla vláda planety, i když zcela loajální Republice, jen pouhou loutkou v režimu, jež ovládalo podsvětí. Ord Mantell představoval pouhou baštu plnou pašeráků, pirátů a námezdních lovců. Zdejší vláda padla pod tlakem zločineckých syndikátů, které se tu drží dodnes. V konfliktu Republiky a Sithů byla planeta dlouhou dobu neutrální, vše však změnil příchod Huttu na Planetu. Ty zde vybudovali Arénu pro pobavení ale hlavně kvůli výdělku sta tisíc kreditů. Jejich hlavní představení se týká muže, který mistrně ovládá své zbraně. Jde o muže, který u sebe nosí dva světelné meče. Svým vystupováním jako gladiátor si vydělává na živobytí. Není zde ale jako otrok… (Gaillen Marek) Právě máš vystoupení v aréně, kde se proti tobě postavilo tucet bojových droidů. odkaz Nedaleko Arény, kde tomu zrovna nevládnou Huttové. Se v jednom z hangáru dohaduje někdo s technikem kvůli své lodi. Lovec se už delší dobu snaží dostat z téhle Planety, ale kvůli porouchané lodi se mu to nedaří. (Tanno Vik) Gaillen ti dal několik kreditů aby, jsi se, postaral o odlet z Planety. Technik z tebe chce ale vyždímat co možná nejvíc kreditů a proto oddaluje opravu lodě. Je na tobě aby, jsi Technika přesvědčil… Technik:“ Naše dohoda se změnila. Huttové mi zvyšují náklady! Proto se zvedají i ceny. Tři tisíce kreditů jak jsme se dohodli je málo! Chci šest. Buď zaplať, nebo zmiz! „ Jen co to dořekl tak vyčkával tvou reakci… Ve stejném městě jako se nachází Tanno se nachází i jedna žena. Tu sem zavedlo pronásledování Imperiálních vojáků, kteří hledají všechny zbylé Jedie. (Akali) Tvá loď je silně poškozená a na opravu nemáš dostatek kreditů. Dozvěděla ses o jedné aréně, ve které jsou prý dost slušné sázky. Potřebuješ jen sehnat dopravní prostředek. Pokud se zeptáš i Technika snad by ti dokázal poradit nebo ti i něco půjčit. Když jsi dorazila do hangáru droidi tě nasměrovali k hlavnímu Technikovi, který mluví z Tannem. (Jaden Bolged) Ty jsi dorazil, do Hlavního Města. Tam jsi se vydal za Generálem Vossem. Ten tu řídí obranou pozici v podzemním zařízení, aby se tak ubránili proti Imperiálním jednotkám. Nikdo kromě jeho vojáků a přeživších Jediu nemá tušení, kde se tato základna nachází. Generál Voss:“ Vítejte, Mistře Jedii. Já jsem Generál Voss. Vedu oddíl vojáků a rebelů. Společně se snažíme zbavit Huttu na téhle Planetě. Hlavní čeho se ale snažíme dosáhnout je zničení hlavní blokády. Jejich hlavní loď je v soustavě Balmorra. Ta Planeta je na tom špatně. Válka tam zuří mnohem víc než kde jinde. Pokud se nám ale podaří zničit blokádu. Přidá se k naším jednotkám sto bojových lodí a sedm křižníků. O počtech vojáků nemáme zprávy… Hlavně pane. Myslel jsem, že sem nepřiletíte sám. Já vám mohu nabídnout jen bitevní loď, na kterou se vejde asi deseti členná posádka. Ale své vojáky potřebuji tady. Nevím, jestli to zvládnete sám.“ Během hovoru jste došli až k hologramu planety Balmorra. Všude kolem Planety jsou křižníky a blokáda je ohromná. Na hologramu ti Generál vyznačil hlavní blokádový křižník, který vyřadí z provozu celou blokádu na delší čas. Teď jen generál čeká na tvou reakci. odkaz (Draaar) Na oběžné dráze se ukázala nová loď. Je to BT-7 Thunderclap – Z názvem Bloody revenge. Loď Námezdních Lovců. Je jasné, že tu lovec není pro nic za nic. Prolétl jsi atmosférou a letěl jsi do doků nedaleko Arény. Od svých zdrojů. Od Huttu, ses dozvěděl, že v aréně denně bojuje muž co má u pasu světelný meč. Jsi od arény jen kousek cesty, když sebou pohneš tak uvidíš i vystoupení. Droid od Huttu už na tebe čekal v hangáru a řekl ti pár informací. Huttský Droid:“ Vítejte na Ord Mantell Lovče. Naga Hutt vám posílá své pozdravy a vzkazuje vám že Jedi kterého hledáte je v Aréně. Také by rád věděl jestli by jste výměnou za jeho život nechtěl radši kredity. Ten Jedi je pro mého pána dost vzácný.“ Droid to dořekl a čekal na tvou reakci aby ji mohl z dělit svému pánovi. …………… Dromund Kaas Síldo mocného Impéria. Na odlehlém světě Dromund Kaas strávili Sithové posledních tisíc let budování své armády, se kterou následně srazili Republiku na kolena Sithským Impériem. Ovšem její hyperprostorové souřadnice padly, což umožnilo, aby se planeta pomalu vytratila ze všech map i souřadnic v celé Galaxii. První století po návratu na Dromund Kaas bylo zasvěceno znovuvybudování imperiální slávy. V hlubinách džungle vyrostlo skvostné hlavní město Kaas City a v jeho srdci vztyčena Citadela, monument moci Imperátora. Kde jeho oddaný Lord Kaane cvičil ne jednoho ale dva své Sithské Padawany. Ti se právě dozvídají svůj nový úkol. (Darth Manace a Murtharg) Lord - Darth Kaane:“ Nechal sem vás zavolat z jediného důvodu. Musíte se vydat k blokádě u Planety Balmorra. Až tam dorazíte, povedete útok na hlavní město. Je tam pár senátorů, kteří nesouhlasí s podmínkami smlouvy Imperátora. Chyby nejsou přípustné. Vezměte si loď a vyrašte. Cítím, že na planetě ukrývá i někdo citlivý na sílu. Zřejmě Jediové co uprchli. Zničte je všechny.“ Jen co to váš mistr dořekl tak čekal na vaší reakci a hned na to se otočil a odešel z pět do Citadely. odkaz |
| |
 | Přílet Vyletím z hyper prostoru a loď se trošku zatřese. Začnu kontrolovat systémy a hlavně připravím všechny zbraňové systémy. Jenom tak pro jistotu. Poté zadám počítači výpočet sestupové dráhy. Zahřívání. Rychlost. Úhel. Palivo. Plášť. Všechno ok. "Planetární kontrolo tady loď Bloody revenge. Uveďte mi číslo hangáru pro přistání. Jsem zde pozván Naga Huttem. Přepínám." Během chvíli mi do počítače příjdou potřebná data a já přistanu v hangáru který mi byl určen. Když přistanu tak se začnu oblékat. Nahodím na sebe zbraně a poté vylezu z lodi. Ačkoliv sou lidi na válečníky zvyklí přeci jenom pohled na mě je pořád nechává v údivu. Přes tři metry vysoký kolos na kterém jsou vidět obrovské svaly. Přesto v jeho kočičích rysech je jasně vidět že síla ho nezpomaluje a je jistě mnohem rychlejší než lidské bytosti. Na sobě má přehozený hrubý dlouhý plášť zakrývající ho od ramen ke kolenům. Přesto při pohybu se mu plášť otevírá a tak je vidět i pod plášť. Je vidět mandalorianské brnění na hrudníku a ramenou. Také na kolenou jsou mandalorianské chrániče. Na zádech je vidět držák velké pušky a jílec meče. U pasu se mu houpají blasterové pistole a na stehně je podivná zbraň kterou nikdo nezná. Co je ale nejpodivnější tak se může občas zdát že pod pláštěm je vidět jílec světelného meče. Ale ne jenom jednoho. Víc... kolem pěti. Když vylezu tak dojdu až k droidovi. Droid mi něco říká a já se na něj podívám až tam dolů kde je. "Tvůj pán si může kredity strčit do té jeho slizké řitě a vyblít je. Slíbil mi Jedije a já si ho vezmu." Řeknu ve svém rodném jazyce takže nikdo v okolí nemůže rozumnět. Ovšem rozzuřený tón pochopí nejspíše každý. Navíc hned na to natáhnu paži a sevřu robotovu hlavu. Zvednu droida tak aby byl 20 cm nad zemí poté zmáčknu a hlava droida začne praskat. "Já budu mít svojí pomstu. A jestli se do toho Naga bude plést. " Zesílím sevření o něco víc a tak z droidí hlavy prasken uplně rozpadne se v mé dlani na součástky. Poté prostě droidí tělo pustím na zem a překročím ho. Rozhlédnu se a podle zvuku je mi hned jasné kudy se jde k aréně. Proto se rozběhnu tím směrem. Nemám s tím problém jelikož mi všichni obyčejní lidé uhýbají z cesty a tak prostě můžu běžet. Pokud je ovšem někdo tak blbý aby neuhnul tak je živoucím tankem smeten na stranu. Běžím davem a mířím směrem k aréně. Jakmile sem u ní tak si jí prohlédnu jestli je zastřešená či nikoliv. Pokud není tak se zkusím dostat někam na střechu či na vyšší budovu v okolí abych měl výhled na arénu. Pokud je zastřešená tak se pokusím dostat dovnitř. ----- Draaar:  |
| |
 | Planeta Ord Mantell Právě se nacházím v hangáru a snažím se dohodnout z Technikem cenu. Je to zabedněnej parchant. Nic ho nezajímá ani naše minulá dohoda a teď si začne dělat svojí novou, aniž by se o tom zmínil předem. Takové jednání se mi nelíbí. A kdyby tu byl Gaillen určitě by změnil názor. Já jsem ale ve vyjednávání mnohem lepší… Jen co se zmínil o novém poplatku tak jsem na něj udiveně zíral. Ale ty slova který padli říkat neměl. Popadnul jsem ho za kus hadru, co měl na sobě a začal jsem mu domlouvat. Jemně vyjednávat. “ Tak ty si myslíš, že můžeš vydírat někoho, jako jsem já! Naše dohoda za opravu se týkala tří tisíc kreditů! Pokud chceš zvedat ceny. Dělej to někomu, kdo ti nevysaje tělní tekutiny a tvoje vnitřnosti si dá k obědu s tvýma očima jako dezert. Pokud tohle chceš, tak tři tisíce nebudou všechno, o co nakonec přijdeš! “ Byl jsem dost naštvanej a hlavně ani nevím, jestli jsem v tom záchvatu nemlel nějaké blbosti. Stále jsem držel technika za flígr a zíral mu do očí. Poté jsem od pasu vytáhl malou výbušninu a čekal jsem na jeho reakci. Moje rasa je Weequay. Podle toho co se o naší rase povídá je jasně že má mít proč strach. Hlavně už jen to že naše rasa pracuje již desetiletí pro Hutty.  |
| |
| Ord Mantell - Aréna Dostal jsi se do arény ale potíž ti mohla dělat výška. Nemohl ses dostat nijak na střechu arény kvůli žádnému výtahu. Jedině bys potřeboval loď. Další možnost byla, že se proplížíš do jednoho balkonu pro diváky. Tam ses mohl dostat za pár vteřin a mít i dobrý výhled… Ovšem nezapomeň, že Naga Hutt má všude své muže dobře rozmístěné a o tom co se stalo v hangáru již dávno vědí. Měl by ses mít na pozoru. Prozatím si tě ale nikdo nevšiml… ………….. Ord Mantell – Hangár V hangáru jsi popadnul technika a začal jsi mu dost vyhrožovat. Technik na tvé reakce jen vyděšeně lapal po dechu, ale jak mile jsi vytáhnul výbušninu tak se jeho pohled změnil a jeho ton v hlase taky. Zvednul ruce od těch tvých a jen se pousmál. Technik:“ Víš, já si myslím, že ty tři tisíce jsou taky moc. Co takhle nová cena? Dva tisíce kreditů. Droidi ti hned opraví palivové články a reaktor. A za pár hodin odtud můžeš odletět. Jen mě prosím nezabíjej. Pro Hutty takovou oběť položit nehodlám.“ Jen co to dořekl tak jsi na to mohl reagovat. ………….. Ord Mantell – Hlavní město (Juno Eclips) Přiletěla jsi na požádání Generála Vosse. Jen co jsi přistála v hangáru číslo pět. Tak tě droidi odvedli za Generálem. Mohla sis všimnout, že po jeho boku stojí Jedi. Když tě generál viděl tak vás představil. Generál Voss:“ Vítej má drahá. Mistře Bolgete, tohle je Juno Eclips. Nevím, jestli mi to budete věřit ale je to jedna z nejlepších pilotů jaké znám. Už nám pomohla zničit sedm Imperátorských křižníků. Ale jak je vidět tak jich Impérium mají stále víc než dost. Napadlo mě že by se k vám mohla přidat mistře. Její schopnosti určitě oceníte.“ Jen co to Generál dořekne tak jen stojí a čeká než se představíte vzájemně. Zároveň se i čeká na vaši reakci ohledně celého úkolu. |
| |
 | Ord Mantell – Aréna Žiju tu už pár měsíců. Během té doby se ke mně přidal muž jménem Tanno. Zachránil jsem mu život v aréně a on si myslí, že je mi něco dlužnej. Téměř denně v téhle aréně zápasím, abych si vydělal kredity na loď a mohl se dostat z tohohle šutru někam pryč. Když jsem stál v úzké uličce, než se otevře brána, abych mohl do arény, natáhnul jsem si kapuci. Brána se otevřela a já vstoupil do arény. Všude kolem to vypadalo jako někde na Geonosis.  Pohled jsem zaměřil na Naga Hutta. Jen jsem kývnul na tu obrovskou slizkou housenku a pokračoval do středu arény. Během chvilky se ozývali kde jaké pokřiky a všechno ohledně nějakého šampiona. Chvilku na to dav utichl a ukázali se bojoví droidi. Ani nevím, proč začali posílat tyhle plechovky. Vždy se totiž našel někdo, kdo mě vyzval. V poslední době je to ale jiné… Droidi začali útočit nejdříve střelbou. Z pod pláště vylétli dva světelné meče modré barvy a mastery se odráželi z pět ke svým majitelům. Droidi padali dost rychle. A to se davu nelíbilo, už jen protože to nemělo žádný efekt. Zvednul jsem droidi do vzduchu pomocí síly a dvakrát jsem s nimi praštil o sebe. Jak byli ve vzduchu tak jsem je pomocí síly začal rozmačkávat. Za krátkou chvíli z nich zbyli jen rozmačkané kusy šrotu, co dopadli písečnou zem. Jak mile byli droidi zničeni tak se ve mně cosi otřáslo. Cítil jsem něco, co jsem dlouho necítil. Byl to jen slabý závan ale byl tu. Cítil jsem sílu. Byla to osoba, co mohla nebo je citlivá na sílu. Nevím jak je to možné ale už se tak stalo. Stál jsem vprostřed arény a jen čekal, jestli se ta osoba neukáže nebo jestli nepošlou něco dalšího. Podíval jsem se na Hutta a pozvednul jsem jeho směrem ruku, ve které jsem držel světelný meč. “ Tak co tam pro mě ještě máš, ty tlustá housenko! “ Byl jsem připraven na další boj, ale stále jsem kolem cítil sílu. Bylo to slabé ale je tu možná nějaké dítě co je dost citlivé na to aby sílu dokázalo ovládat.  |
| |
| Ord Mantell - před Arénou Doběhnu před arénu a rozhlédnu se. Takže co teď... Nejlepší střelbu budu mít ze střechy. Jenže tam se sám nedostanu. Slyším bouřlivý potlesk v aréně a je mi jasné že to pomalu začíná. Nemám čas na rozmyšlenou a tak se rozhlédnu kolem. Mám štěstí. Kousek odsud stojí vznášedlo. Sice u něj stojí partička nějakých malých bytostí ale to mi nevadí. Jsou to už od pohledu spodina. Bídní červi kteří udělají za peníze cokoliv. Pevným krokem vyrazím k nim. "To je vaše vznášedlo?" Počkám až mi odpoví a kladně kývnu. "Mám pro vás obchod. Potřebuju zavést nahoru na střechu arény. Dám vám třista kreditů když mě vyvezete nahoru a zase dolů. Půlku teď půlku až budeme na zemi. Co vy na to?" Parchanti by nejspíše smlouvaly. Jenže pohled na mě moc prostoru na smlouvání nenechává. Proto již za chvíli letím nahoru na střechu ve vznášedle. Zatímco letíme tak se zamaskuji. Soustředím se a přestanu existovat. Ne reálně ale v síle. Jako kdybych tam nikdy neexistoval. Síla mnou přestane proudit a já se stávám neviditelným pro všechy lidi citlivé na sílu. Není jediná šance jak mě odhalit pomocí síly. Nakonec doletíme na střechu. Vznášedlo opatrně přistane a já vystoupím. Dopadnu na jedno koleno a naznačím člověku ve vznášedle aby počkal. "Nech běžet motor. Za chvíli sem zpátky a poletíme zase dolů." Začnu se plížit k okraji střechy a rozhlížíme se ze strany na stranu jestli mě někdo neuvidí. Pro lidi ze vzduchu naštěstí splývám s podložím díky barvě kabátu. Takže jakékoliv hlídky ze vzduchu mě můžou posuzovat jako nějakou špínu. Doplazím se až k okraji římsy a ze za si sundám svojí pušku. Je to Verpinská odstřelovací puška, upravená a vylepšená na nejlepší zbraň co znám. Opatrně vysunu podnožky a zapřu zbraň. Poté si jí opřu o rameno, přiložím oko k zaměřovači a začnu mířit. Přiblížím si dno arény a vyhledávám svůj cíl. Najdu ho téměř okamžitě. Je to jediný žijící člověk uvnitř arény. Ruku ve které drží meč má zvednutou a meč není zažehnutý. Soustředím se na míření. Nespěchám, nestresuji se. Zamířím si jeho hrudní koš a moje mysl i tělo stojí jako pevná skála. Poté konečně mám zamířeno. Za mé děti šmejde. Je poslední myšlenka která mi příjde na mysl a poté zmáčknu spoušť. |
| |
 | soukromá zpráva od Darth Manace pro Právě jsem na odlehlé a skoro zcela neznáme planetě Dromund Kaas. Jediové nejspíš nevědí kde tato planeta leží. Byla vymazána skoro ze všech galaktických map. Ale i kdyby věděli, že je to sithská planeta a věděli, kde se nachází, tak nemají tolik síly nás zničit. Né teď. A nájemní lovci, vrazi a pašeráci by si taky na nás netroufly. Navíc k čemu by jim to bylo. Schválně je neničíme, takže vlastně nemají nejmenší důvod. Právě jsem na planetě i s mým přítelem Murthargem. Právě se spolu vybavujeme, když v tom nás zavolá náš mistr Darth Kaane. Zdělí nám úkol naší nové mise. Zabít senátory na planetě Balmorra. Další úkol. Další vražda. A větší pořádek. To by mělo jít lehko. Když nám sdělí informace, tak se jdu ihned připravit. A u naší lodě počkám na Murtharga. Pak již odlétáme na onu planetu...  |
| |
| Ord Mantell – Aréna Hutt zřejmě poslal další své poskoky. Vrátil jsem ruku k tělu a ten pocit ohledně síly zmizel. Bylo to velmi divné. Natočil jsem se na, nové nepřátelé, byli to Nautolani. Byli tři a měli mandalorianské meče. odkaz Rozběhli se proti mně a já znovu aktivoval meče. Jak jsem začal odrážet útoky, stalo se něco, co zřejmě nikdo nečekal. Piruetou kolem jednoho z nich jsem se mu dostal za záda a tím to začalo. Padnul k zemi a v hrudi měl díru. Impérium asi našlo dalšího Jedie Problesklo mi hlavou, a proto jsem začal rychle reagovat. S pomocí síly jsem zvednul do vzduchu hromadu prachu. Díky písku po celé aréně to nebylo nic těžkého. Další rána srazila k zemi dalšího z Nautolanů. Díky prachu jsem se mohl vypařit. Vždy nerad utíkám z boje, ale tohle bylo něco jiného. Byla to jiná zbraň. Než jsem viděl kdy předtím. Žádný blaster ani nic podobného. Dostal jsem se do tunelu a tam odtud jsem se mohl dostat pryč z arény. Shodil jsem kápi a meče schoval tak aby nebyli tolik na očích. Vyšel jsem ven a hlavním vchodem jsem si to mířil za Naga Hutem. A´t už to mělo být cokoli chtěl jsem vysvětlení. |
| |
 | Dromund Kaas Hmm jasně planeta problemy zabijet, jo to zvladnu. Celou dobu rozhnovoru klečím na jednom koleni a hlavu mám sklopenou. Na sobě mám svoje obyčejne černé oblečení, a poplatovanou pravou ruku. Teprve až když mistr domluví odpovím mu. "Ano, můj mistře." Jakmile odejde kyvnu na hlavou Na Manace a vyrazím směr stihač. Zase senátoři zase budou škemrat a pak křičet... sem tam se vyskytnou komplikace který stejně nic nezmění a pak se všude budou valet mrtvoly. |
| |
 | Přílet do města Když jsem konečně po dlouhé době dorazilo na místo, kde o mě byl zájem bylo fajné být zase na pevné zemi a ne jen sedět v řidíci kabině a pilotovat svého miláčka. Když jsem přistála na place zajistila sem miláčka a šla na místo určení, žádal si mě sám Generál Vesso a už mě u lodi čekali androjdi nemám proti nic ale nemusím je jsem z nich trochu nervózní jen přeci nejsou to lidi nebo živé bytosti ale mají asi zase svůj život. Šla jsem jim po boku a koukala co se zde děje ale to už jsem stala naproti generála a po boku měl nějakého Jediho a já jen pozvedla obočí, ale už jsem se raději usmála potěšena že jsem tady a zvědavě si prohlížím toho druhého ale to nás už představuje a vychvaluje mou práci a jen se nervózně na něj kouknu a povím. „ Ale notak pane generále zas mě nemůžete takto vychvalovat co když pak něco zkazím a tady pan bude zklamaný a nakonec vy taky.“ Usměje se a potřese si s tím druhým rukou a mezitím poslouchám co má na srdci a rozhlížím se okolo a mezitím on mě nabídl do službám tomu druhému a jen se na něj tázavě podívam protože nějak netuším co mají v planu. „ Ocenila bych kdyby jste mě podrobněji zahrnuli do vaších plánu abych věděla na co vše se mám připravit a taky zhodnotit situaci a nebýt pak překvapená, nemám ráda překvapení. Jinak mi bude ctí vám být po ruce mistře.“ Pokyne hlavou a čeka co tedy bude, chtěla by vědět víc než jen to že je dobrá v boji. |
| |
 | POdzemní komplex KOnečně přistávám v tajném podzemním komplexu o kterém moc lidí neví. Vzhledem k situaci jsem přiletěl sám. Jakmile vystoupím ze své menší lodi umje se mne generál Voss a začne mi vykládat co by po mě potřeboval. S kápí na hlavě sleduju holoprojekt s křižníky. "Výborné jak píchnout do vosího hnízda." Pousměju se pro sebe a pohlédnu na generála. "Děkuji za uvítání generále Vossy omlouvám se ale jsem rád že jsem doletěl alespoň já. Situace je v celku kritická. Není moc Jedi, se kterými bych byl v kontaktu a mohli přiletět také pomoci. Budu to muset nějak zvládnout." Odvětím na vysvětlenou a pak příjde nějaká mladá pilotka a generál nás představí. "Těší mne madam, Jaden Bolged." Mírně se ukloním a přelétnu jí pohledem. "Jistě uvítám zdatného pilota. Jinak jde o to, že máme vyřadit hlavní blokádový křižník my dva v menší lodi. Jinak řečeno musíme se dostat do hangáru pak ho odpálit zevnitř a rychle vypadnout....Generále rád bych věděl jaké má schopnosti loď, kterou hodláte poskytnout. Doufám že má alespon nějaké maskování abychom pronikli nepozorovaně na palubu?" Pohlédnu na generála a založím si ruce na prsou a se zájmem čekám. |
| |
| Odchod Výstřel a muž padá mrtvý k zemi. Bohužel pro mě to není onen jedi. Hm sakra vedle. Hm ten Jedi má ale štěstí. Nevadí... druhá rána to jistí. Opět začnu mířit avšak když se zvedne vlna prachu tak si jenom zavrčím. Však já si tě najdu! Lov teprve začíná. Zvednu se ze země a hodím si pušku na rameno. Poté vyrazím normálním krokem směrem k vznášedlu. Nasednu dovnitř a podívám se na něj. "Vezmi mě k Naga Huttovi. Musím si s ním pohovořit. " Potřebuji informace o tom Jediovi. Musím se připravit na další střet. Muž se na mě podívá velice nepřesvědčeně a začne mluvit něco o tom že není můj osobní řidič. "Koukej mě odvézt. Nemám dobrou náladu." Muž se začne hádat a já si jenom povzdychnu. Vytáhnu blaster a střelím ho do hrudníku. Poté jeho mrtvolu hodím na střechu arény a sednu si k řízení. Poté rozjedu vznášedlo velkou rychlostí k místu kde sídlí zdejší Huttský vůdce. |
| |
1920.jpg) | Ani nevim , jak se to všechno zase odehralo, ale jako obvykle končím se zničenou lodí na planetě , kde opravaři nejsou zrovna levní.Když vidím technika a nějakého weequaye , jak se zjevně na něčem "domlouvají", tak si držím odstup dokud nevyřeší to co potřebují a pak, když bude mít technik již čas příjdu za ním s prosbou. "Em zdravím vás...víte mám opět problémy se svojí lodí a nějak sem se dostala opět s financema na dno...a doslechla jsem se o jistém druhu zápasů v arenách a prej je to opravdu výnosné...nemohl byste mi pomoct a půjčit mi něco na přecestování tam?" Snažím se netvářit se nervozně , ale pořád mám nutkání dívat se , jestli po mě někdo nejde , přeci jen vést pro mě normální rozhovor uprostřed nového města , je pro mě vždicky těžké.Napjatě čekám jestli pro mě aspon technik dokáže udělat malou laskavost a sežene mi nějaký transport. I když mě pravděpodobně čeká nějaké tupé gladiátorské mlácení v arenách, tak si za to můžu stejně sama...nebo ta moje stupidní loď...beztak už se poškozuje sama , abych musela vydělavat na její opravu všmožnýma způsobama...kruci... |
| |
| Ord Mantell – Hlavní Město Jen co jste se mezi sebou představili vám Generál Voss šel ukázat vaši loď. Cestou vysvětloval její vlastnosti. Generál Voss:“ Loď kterou vám přidělíme se Jmenuje Phantom. Celé označení lodi je X-70B Phantom. Hlavní řízení lodi závisí na dvou pilotech. Jediný dobrý který se vyrovná Juno je Cal. Ale více k lodi. Její maskovací systémy jsou velmi působivé. Dokáže být totiž téměř neviditelná. I když použijí hloubkový radar na funkce podpory života, nebo na hledání toku energie. Ať už od droidů nebo od samotné lodi. Tak nemají nejmenší šanci loď najít. Pokud je tedy zapnutý maskovací systém. Tak teď už jsme u hangáru, kde je loď. Snad se vám bude dizajn a její vzhled líbit.“ (Úvod pro Cala) odkaz (Vzhled Lodi) Stojíte před lodí z názvem X-70B Phantom. Je to velice moderní loď. Generál vám ukázal vaše plavidlo a dodal k ní pár slov. Generál Voss:“ Určitě vám už od pohledu je jasné že to není naše práce. Tahle loď patřila jednomu Imperiálnímu Agentovi. Když zemřel, loď jsme si nechali. Zajistili jsme, aby ji nebylo možné vysledovat a udělali pár dalších úprav. Na lodi se nachází několik místností včetně ošetřovny. Je tam dost místa až pro patnáct členů posádky včetně podpůrných droidů. Můžete si ji prohlédnout.“ odkaz (Loď zevnitř) Generál šel s vámi na palubu a ukázal vám všechno na lodi. Když jste si prošli loď tak vám generál řekl další věc. Generál Voss:“ Víte, mohl bych vám nabídnout jednoho muže. Je teď na ošetřovně ale jeho zranění nejsou tolik vážné. Našli jsme ho v jednom ze záchranných modulů. A abych řekl pravdu s tohle rasou jsem se setkal poprvé. Pojďte.“ Generál vás odvedl na ošetřovnu, kde seděl modrý muž s rudýma, očima a právě si obvazoval zranění. (Hera´cca´lyo Accal) Generál Voss:“ Dobrý den, Accale. Víme jen, že se jmenuje Accal. Jeho celé jméno jsem se nikdy nedozvěděl ale od té doby co tu je. Nám velice pomohl. Nevíme sice přesně co se stalo, ale od něho jsem se dozvěděl, že je to Chiss. Možná by vám mohl být velmi nápomocen. Pokud budete potřebovat budu ve velícím středisku. A Juno, nezapomeň říct Calovi aby ti pomohl s pilotováním lodě. Pohybuje se buď u jídelny, nebo kolem lodí.“ Jak mile to generál dořekl tak jste si mohli promluvit a blíže se seznámit z Accalem. ………………….. Technikovi Hangáry Technik se na tebe jen podívá a po tom co jsi řekla, se celkem zasmál. Technik:“ Vy si slečno myslíte, že já tu rozdávám kluzáky nebo prostředky jen tak. Nemáte peníze, nemáte nic. Vaše loď je zničená a to není můj problém. Mám svých problému teď dost. Pokud chcete, můžete zkusit štěstí támhle u těch dvou lovců, nebo co sou zač. Jeden z nich mě přivedl na mizinu! “ Jen co na tebe technik začal řvát tak už ti bylo jasné, že on ti nepomůže. Mohla jsi zkusit štěstí u dvou chlápků stojících u Speederů. Tanno Vika a Sarith Narrena (Úvod pro Sarith Narren) Jejich ochotu by jsi mohla získat snadněji než ochotu od namyšleného technika kterého vydírají Huttové. ………………………. Aréna Tvůj pokus o to zbavit se Jedie ti nevyšel, jak jsi plánoval. Unikl díky hromadě prachu, kterou vyzdvihl do vzduchu. Jen co zmizel, ses zbavil řidiče, který ti nechtěl vyhovět. Přistál jsi poblíž paláce, ve kterém se zdržuje, Nago Hutt. Dostal ses, až k samotnému Huttovi. Mohl sis všimnout jeho ozbrojené stráže. Je jich dost natolik aby dokázali zkrotit i takovou šelmu jako jsi ty. Huttův droid vám začal překládat, co Naga říká. Překladač:“ Naga Hutt chce vědět, co to mělo znamenat. Vy jste dostal informace ohledně Jedie v aréně. Ale to nemělo znamenat, že ho zabijete. Naga the Hutt si svého Jedie velice váží. Je to jeho šampion co mu vydělává spousty kreditů. Pokud jste chtěl tuhle informaci jen pro jeho zabití tak vám Naga nabízí dvě východiska. Buď to rychle odejdete a necháte Jedie být. Nebo si na vás pochutná jeho mazlíček. Je jen na vás jak se rozhodnete… Další věc, kterou Naga chce je aby, jste mu vyplatil deset tisíc kreditů jako náhradu za zrušení soubojů v aréně.“ Droid přestal mluvit a Naga the Hutt jen čekal na tvou reakci. Během rozhovoru na tebe celou dobu míří desítky zbraní jeho stráží. ………………….. Měl jsi cestu za Naga Huttem ale zdrželo tě něco jiného. Jeho muži tě tam nechtěli pustit, i když jsi byl jeho šampionem. Na místo toho jsi odešel a našel sis vlastní cestu jak se dostat k Nagovi. Dostal jsi se na balkon, který byl přímo nad jeho hlavním sálem. Mohl jsi vidět, jak právě mluví s nějakou velkou rasou lovce. Slyšel jsi jen část rozhovoru a bylo ti jasné, že ten tajemný střelec je právě tahle bestie. V tuto chvíli je jen na tobě jak se zachováš. ……………………….. Hlavní Město Asi o tři hodiny později se do hangáru rebelů dostala další malá loď. Byla to Y-Wing. Přiletěl, sní jeden Zabrak (Kean Nor). Podle všech znaků co měl na sobě, vypadal na jedie. Jeden z vojáků tě zavedl za Generálem Vossem. Ten se tě ujal a řekl ti vše potřebné. Generál Voss:“ Vítejte, jsem rád, že se zprávy o hledání pomoci šíří tak rychle. Jsem rád, že tu jste. Já jsem Generál Voss. Zatím máme čtyř člennou posádku, která zajistí, aby blokáda padla. Pokud jste tu tak to znamená, že jste přišel také pomoct. Naši posádku tvoří zatím Mistr Jedi Jaden Bolged, dva naši zkušení bojový piloti Juno Eclips a Cal, další je nám stále víc záhadou víme jen, že se jmenuje Accal. Pokud máte nějaké otázky tak do toho. Mezi tím se na ně můžeme jít podívat. Pokud se nepletu tak by teď měli být v hangáru a připravovat loď.“ Jen co to dořekl tak stebou vyrazil do hangáru. (Úvod pro Kean Nor) |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Jen co jste dostali úkol tak jste vyrazili ke své lodi. Fury. odkaz odletěli jste z orbity Dromund Kaas a za pár parseků jste byli na místě. Orbita Balmorri byla okupována stovky bitevníky a ohromnou flotilou Impéria. Doletěli jste na hlavní loď blokády a již na vás čekalo překvapení. Droidi vás zavedli do místností ve kterých byli senátoři. Každý senátor byl v jiné místnosti a vaším úkolem bylo je přimět, aby zlegalizovali blokádu kolem planety. Ať už je k podepsání smlouvy chcete donutit jakkoli tak smlouvu musí podepsat ještě živý. |
| |
| Zastavil sem vznášedlo a vystoupi o ulici vedle než kde sídlí Naga Hutt. Prošel sem kolem dokola jeho sídla a nakonec sem se rozešel k přednímu vchodu. Schoval sem se pečlivě pod plášť. Takže je ze mě vidět pouze hlava a já si dávám pozor aby to tak zůstalo. Došel sem ke strážím a po chvíli sem byl předveden před Hutta. Když se zastavím tak se pečlivě rozhlédnu. Hm... ochrana se značně zvětšila od chvíle co sem tu byl naposledy. Asi sem byl očekávám. Hutt začne mluvit tím svým příšeným hlasem a droid začne překládat. "Tvůj pán mě dobře zná. Věděl že tu informaci použiju k vystopování a zabití toho vraha. Někdo jako on si to jistě dokázal spočítat." Mluvím ve svém rodném jazyce. Stejně jako Hutt si myslí že je nadřazená rasa nad ostatními. Já si to myslím o Huttech. "Řekni svému pánovi aby nařídil těm gorilám okolo ať složí zbraně. A na nějakých deset tisíc kreditů může zapomenout. " Vycením zuby v úsměvu. "Copak zapomněl kdo sem? Vážně si myslí že já... Já který zabil polovinu Huttských vůdců bych přišel sem nepřipraven?" Vysunu ruku a držím v ní malé blikající zařízení. Jenom ho ukážu a hned zase ruku schovám pod plášť. "Věděl sem že nebudeš chtít spolupracovat. Proto sem kolem tvého domu rozmístil spoustu termálních náloží. Dokonce mám pod pláštěm pár silných výbušnin. To co tvůj pán viděl je detonátor. Pokud se budu cítit ohrožený... No řekněme že raději když zemřu vezmu co nejvíc z vás sebou. Jistě si tvůj pán pamatuje že odpálení celého paláce sem již použil při likvidaci huttů. A potvrdilo se mi že slimák na kterého spadne několik tun sutin nepřežije. " Můj úsměv se ještě rozšíří a působí opravdu děsivě. "Je Naga připraven zemřít? Já totiž sem... Zemřel sem již před dlouhou dobou. A varuj svého pána! Varuj ho! Varuj že dokážu tlačítko stisknout i když mě zasypou střelami všichni jeho žoldáci najednou. " |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Nasedli jsme do naší lodi Fury a pak jsme tedy letěli k planetě. Dorazili jsme k blokádě, která obsahovala spoustu křižníků a ostatních bitevních lodí. Letěli jsme na hlavní loď. Na velitelskou loď blokády. Na lodi byly droidi co nás dva zavedli do místností k senátorům. Všichni byli odděleni. Každý senátor měl svoji místnost. Na chvíli jsem se zamyslel a pak jsem se podíval na Murthrga a řekl. Beru si toho v pravé místnosti, ty toho v levé. Toho uprostřed si vezmeme společně. Pak se otočím doprava a jdu ke dveřím senátorového pokoje. Když vejdu dovnitř, tak jsem v místnosti jen já a senátor. Postavím se před senátora. Jsem od něj daleko asi dva metry. Udělám krok a podám mu smlouvu. Potřebuju to podepsat. A radím vám to udělat po dobrém. Když to provedete rychle, tak vás možná ušetřím, ale jestli mě naštvete, tak je jistý konec. Pravě blafuju. Nemůžu ho zabít, tak se ho snažím alespoň vystrašit. Snad na to skočí. A jestli ne, tak skoči na můj světelný meč. Nebo počkat... škrcení... to by mohlo jít. Bude ho to prostě bolet. Muhaha! Poté čekám na senátorovu reakci. |
| |
| Ord Mantell – Huttský palác Když jsem si to namířil za Huttem tak mě jeho stráže nechtěli pustit dovnitř. Našel jsem si tedy svůj vlastní vchod. Odešel jsem za roh jednoho vedlejšího domu a vyskočil na jeho střechu. Rozběhnul jsem se k paláci a vyskočil na jeho zeď. Díky zdobení se mi podařilo se dostat až nahoru. Mečem jsem si vyrobil průlez a dostal jsem se tak na balkon, který byl nad Huttem. Slyšel jsem jen Hutta a jeho droida jak s někým mluví. Po dokončení droidova překladu začal mluvit ten lovec. Nerozuměl jsem ani jedno slovo, které ten lovec vyslovil. Tak s tímhle se setkávám poprvé. Zajímalo by mě co je to za rasu a proč po mě jde Prolétne mi hlavou a dál sleduji co se děje. Všimnul jsem si ale jeho dalšího gesta. Spod pláště vytáhl něco, co vypadalo na detonátor. Tohle nevypadá vůbec dobře Dál jsem vyčkával, co se bude dít. Jaký koly náznak výstřelu nebo reakce kolem výbušnin mi moc starostí nedělal. Spíš šlo o to, zda bych dokázal zmizet v čas. Průlez kterým jsem přišel je kousek ode mě… |
| |
| Ord Mantell – Huttský palác Droid se zděšeným hlasem přeložil všechno co Togorian řekl. Hutt se ale začal dost nahlas posmívat. Jen něco řekl tím svým nechutným hlasem a u každého vchodu do místnosti se ukázali nejsilnější a nebojácní nepřátelé Jediu a Sithu. Stáli tam Mandaloriané jeden mandalorian se postavil do čela všech a promluvil tvým směrem. Mandalorian:“ Doslechli jsme se že jsi býval jedním z nás Togoriane. Proto víme proč tak nevážíš slova. Věřím, že pod tím pláštěm máš zbroj z naší oceli. Tu díky které porážíš všechny Jedie i Sithy co se ti postaví do cesty. Na tvou hlavu vypsalo Impérium dost velkou odměnu. Hlavně po tom co všechno se o tvém druhu dozvěděli…. Jsi asi překvapen že. Tvůj výraz hovoří za vše. Ano jednoho z vašich řad se jim podařilo chytit, když byl ještě mládě. A teď pokud chceš žít. Polož všechny své zbraně a detonátor na zem. Moc dobře víš, co naše zbraně dokážou.“ Jen co to dořekne tak nakloní hlavu na stranu a dořekne poslední větu. Mandalorian:“ A myslím si že jsem zaslechl něco o tom, že Naga Huttovi dlužíš peníze.“ Jen co to dořekne tak si můžeš, všimnou šesti mandalorianů a ktomu přidat i Huttovi stráže. Hutt znovu pronesl něco ve svém jazyce a droid to přeložil. Překladatel:“ Vaše slova by, jste měl volit mnohem lépe, lovče. Naga the Hutt se vašeho vyhrožování nebojí. Bát, by jste se měl vy.“ Droid to dořekl a ty jsi neměl moc na výběr. Rozhodnutí je ale stále jen na tobě. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Sám se i když je to jenom chvíle uvedu do stavu meditace a pohroužím se do nicoty a odproštění od myšlenek. Jakmile už jsme doletěli k blokádě probral jsem se. Poté jsem se spolu s Manecem nechal zavést k místnostem s oněmi senátory. Když mi Manace řekne ať du na levo a že se sejdeme uprostřed zase mlčky kývnu hlavou a vejdu do levé místnosti. Ať už tam sedí kdokoliv dojdu tam s ledovým klidem a zavřu za sebou dveře. Dám před onoho senátora smlouvu a divám se mu do očí. "Podepiš." Řeknu hlasem bez emocí. Nepodepíšeš a pak teprve začne zábava. Pomyslím si ale pak svou hlavu zase odprostím od myšlenek. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Jen co jste začali vyslýchat senátory tak ten který je spoutaný před Darthem Manacem se jen usměje a řekne pár slov. Senátor Baine:“ I kdybych si chtěl zachránit život tím, že podepíšu dohodu, která dovolí, aby Impérium mohlo cestovat bez toho, aby přišlo o jedinou loď. Tak se mýlíte. Sithe já vím co je na tom datapadu. A taky vím co se stane až tohle všechno skončí. Ať už vyhrajete válku vy nebo my. Všechno se změní. Tak si mě mučte, jak chcete! Já nic nepodepíšu!“ Senátor poslední slova vykřikne a jen čeká na tvou reakci… Dalšího senátora sis vzal na starost ty. Řekl jsi chladně jen jedno slovo a senátor z děšený nad tím jak vypadáš přeci jen sebere špetku odvahy. Senátor Korrte:“ I když mám strach ze smrti. Vaše bude taky rychlá. Ale já nic nepodepíšu. A vy stím nic neuděláte, protože já vím kolik senátorů tu máte. Máte tu zástupce celého senátu. Takže vím, že mě nezabijete, dokud vám nedám svůj podpis…. Ale já říkám ne!“ Senátor to dořekne a i když je dost vyděšený tak se snaží vzdorovat. |
| |
| Podívám se na Hutta jak se začne smát a zamračím se. Něco je hodně špatně. Takle by se normálně nesmál. Náhle se kromě normálních žoldáků objeví i mandaloriané. A sakra... tohle není vůbec dobrý. Mandalorian na mě začne mluvit a já mezitím vezmu do rukou tepelné detonátory. Opatrně je odjistím a nastavím zpoždění výbuchu na pět vteřin po odjištění. Když řekne že sem jistě překvapený tak jenom pozvednu jedno obočí. A to jako proč? Co je mi do nějakého hloupého mláděte které se nechalo chytit. Moje mládě to není. Moje děti zabil Jedi když jim byl teprve rok. Nemilosrdně je zabil... Jedi! Jak já je nesnáším! Zabiju je... do posledního! Pomstím se za mé děti. Můj hněv se projeví i na mé podobě. Dokonce i v síle je cítit obrovský hněv a zármutek který mnou prochází. Pohlédnu pohledem k zemi a zavrčím snažíc se zahnat vzpomínku. Ten pohled dolů mě možná zachránil. Všiml sem si že nestojím na pevné podlaze ale že podemnou je prostor. Něco jako jeskyně. Dobrá... možná že umřu. Možná že neumřu... ale rozhodně ty šmejdy vezmu sebou. Zvednu pohled a usměji se. Podívám se na Mandaloriany a nasadím tvář válečníka. "Vidím že zde mám kolegy. Hm... je tomu již dlouho co sem viděl nějakého dalšího mandaloriana. A co je mi po nějakém dalším Togorianovi? Pokud se nechal zajmout je to jeho chyba. Měl mít svojí čest a protrhnout si hrdlo když ho zajali. " Začnu se hlasitě smát. Prohnu obličej směrem ke stropu a směji se, hlasitě a šíleně. V tom smíchu pustím na zem dva granáty. Do rukou vezmu světelné meče a namířím je směrem k zemi. Otočím se na droida který překládá Huttovi. "Volil sem svá slova obezřetně... Možná měl tvůj pán učinit totéž." Dám si ruce za záda aby oba byli u sebe. V tu chvíli kopnu do granátů a ty se začnou kutálet. Jeden směrem k Huttovi a druhý směrem k Mandalorianů. Aktivuji světelné meče a ty se zabodnou do země. Sehnu se o něco níže zatímco sou lidé překvapení z kutálejících se granátů a udělám meči v zemi kruh. Poté podemnou povolí mříž a já propadnu směrem do jeskyně. Vteřinu na to se aktivují granáty a nad mou hlavou se ozvou dva obrovské výbuchy. Oba dva dost silné na to aby v otevřeném prostoru zničily obrněné vozidlo. Já si raději ani nepředstavoval jakou škodu udělal žár a tlakové vlny v uzavřeném prostoru. Dopadl sem na zem a udělal kotoul dopředu. Zandám meče do pláště a tasím DT-57čky. Rozběhnu se k nějakému převisu či něčemu co mi může poskytnout aspoň malé krytí a zamířím pistole nahoru pro případ že se někdo objeví. Ty žoldáci sou asi mrtvý. Ale mandaloriany tahle exploze těžko zastaví. Naše brnění je téměř nezničitelné. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Najednou jsem si uvědomil že na mě senátor mluví. Celkem jsem se tomu divil, krom mého mistra nebo dalších sitů a podobně na mě nikdo nemluvil. Nepodepíšeš? hezké. Chvilku jsem hleděl doprázdna, hledal jsem hněv, svůj hněv a našel jsem ho hodně rychle. Dojdu k senátorivi, a bez řečí si ho vytáhnu silou nohoru, oběma rukama mu chytnu levou nohu a zlomím mu ji. Pak ho nechám spadnout a zase promluvím: "Podepiš." Řeknu chladně ale na rtech mi pomalu začíná hrát úsměv. Jestli se k tomu nebude mít zlomím mu i druhou nohu, pak zapnu světelný meč a špičkou meče pomalu pojedu k jeho slabinám. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Podívám se na něj. Pod maskou se zamračím a řeknu. Ty idiote! Myslíš, že si semnou můžeš hrát? Hned tě můžu zabít! Ale jsem hodný. Tak hodný, že ti dám druhou a to poslední šanci. Podepiš to! Pak jen zvednu ruku a vtom se senátor vznese. Poté pomalu dávám ruku v pěst a senátor se začne dusit. Libí se vám to. Zabít vás nemusím, ale do nekonečna tě můžu mučit. A drtit tě. Ty si vůbec neuvědomuješ s jakou stranou máš tu čest. Přestanu senátor škrtit a hodím ho lehce o zeď naproti mě. Tím mu dám šanci nadechnout se. Pak ho zase zvednu do vzduchu znovu opakuji mučení. Znovu ho začnu škrtit. Chvíli ho tak mučím a pak ho pustím na zem. Tak co? Rozmyslel jsi se? Nebo mám pokračovat? |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Senátr začne řvát bolestí. Jak dopadl na zem tak to pro něj bylo dost děsivé ale nezalekl se a sebral veškerou svojí odvahu a vzdoroval dál. Senáto Korrte:“ Ááahghhg! Má noha! Má noha!.... ahhh! I když budeš pokračovat Sithe! Nikdy nepodepíšu! A to ty potřebuješ. Bez mého podpisu, a mích druhů to nebude mít žádný smysl! Ale já raději zemřu… pro Republiku!“ Vykřikne senátor a na místo toho aby se na tebe mračil nebo házel vražedné pohledy tak se usměje. ……………… Senátor sice nemohl popadnout dech ale jen co se mohl znovu nadechnout se na tebe podíval se slovy. Senátor Baine:“ Vy nevíte to co vím já… ehm (kašle) ehm…Tohle je jen vaše zkouška. Já nic nepodepíšu. Nejsem zrádce, jako je váš mistr… Vím, že jde o Sithy a o jejich Impérium. Ale já sloužím republice…. Ehm ehm… A pokud mě zabiješ nebo mě budeš dál mučit… ehm.. a já během toho zemřu. Nebude tvůj pán zrovna nadšený.“ Senátor to dořekne s odkašláváním a po dokončení se postaví na nohy a čeká na další tvou lekci… |
| |
| Ord Mantell – Huttský Palác Mandaloriané se na tebe jen podívali a začali se smát. Náhle se na tebe podíval i Hutt. Než ale stačil něco říct, řekl jsi dalších pár slov a v tom všechny zaujali kutálející se předměty jejich směrem. Hutt rychle stisknul tlačítko na svém trůnu a blastery se prohnali nad tvou hlavou. Zmizel jsi do díry, kterou sis vytvořil světelnými meči. blastery se zasáhli navzájem žoldáci i stráže co stáli proti sobě. Výbuch se ozval a oheň a tlaková vlna smetla všechny kolem. Ti co jsou venku, mohli vidět jak se z Huttova paláce kouří a odlétají kusy sutin. Balkon, na kterém je Gailen dostal zásah tlakovou vlnou a jeho nosníky se začali uvolňovat od zdi. Ty jsi dopadl do Huttova místečka utrpení. Sice ses schoval ale kousek od tebe, sis mohl všimnout, jak se otevírá obrovská brána, ze které šlo slyšet silné funění… Nad tebou se začal řítit strop. Kusy sutin padali všude kolem tebe a s nimi spadlo i pár žoldáků. Dva zemřeli při pádu, jeden si zlomil nohu a druhý byl jen potlučený. Byl to ten mandalorian který na tebe mluvil. Z hora se na tebe valili výstřely od těch co přežili. Gaillen si mohl všimnout jak Hutt leří potrhaný na svém trůnu a kolem něj je spousty mrtvých žoldáků. Ti co přežili, se snaží sestřelit togoriana. To ale nebylo vše, brána se zasekla v polovině, ale nezastaví běsnící obludu. Pod bránou se vynořila pracka Rancora a hned na to druhá. Brána se začala znovu zvedat a to už se sápal ven neznámí druh nově vypěstovaného rancora. odkaz |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Chvilku sleduji jak senátor odporuje ale usměv z tváře mi nezmizí. "Podepíšeš, tvoji přátelé a rodina nevydrží tak dlouho, a pokud ano začnu ti nosit jejich kousky a budu je do tebe cpát, a teď .. se vrátíme k věci." Přišlápnu mu levou nohou tu jeho zlomenou přesně v místě zlomu. Poté zapnu svůj červený obouruční meč a pomalu mu jím začnu pálit genetálie. Kdyby náhodou omdlel a nebo moc krvácel nechám si zavolat zdravotního droida aby ho ošetřil a pak budu zase pokračovat. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Pravda. Máš jasnou pravdu senátore. Můj pán nebude rád. Budu potrestán a pokud budu mít smůlu, tak při nejhorším možná i zemřu. Znovu zvednu senátora do vzduchu a začnu ho škrtit. Pak když už je skoro mrtvý na udušení tak ho nechám se nadechnout. Pak zapnu světelný meč. Je mnoho stylů. Mnoho způsobů mučení. Pak ho jen přitlačím ke zdi a useknu mu obě nohy. Spíše chodidla. Až po kotníky. Můžu až po kolena. Může i do jiných míst senátore. Pak ho pustím na zem. Utéct nemůže, protože nemá jak chodit. Podepíšeš. Nohy se v dnešní době dají nahradit železnými. |
| |
 | Útěk končí, příběh začíná Jak podivné. Hloubám v nejhlubších a snad i nejtemnějších zákoutích své vlastní mysli, přičemž se nebojím chvílemi utíkat i do nereálných představ, které mají za úkol mě snad ještě více znervóznit. Vypadá to až moc jednoduše, až moc lehce! Spíš to smrdí pastí, ale... Říkám si při dlouhém letu k Ord Mantellu, protože jsem se pro jistotu rozhodl vystoupit z rychlosti světla o něco dříve, než bylo nutné. To všechno z důvodu, že mi všechny poslední události začali trochu ''smrdět''. Vlastně ani mé podvědomí není schopné zjistit, jestli se můj příběh zakládá opravdu na mém neklamném štěstí a odhodlání, nebo je to všechno jen hra. Znamenalo by to totiž, že jsem jen nástroj svých nepřátel. Nástroj, který má za úkol odhalit nepřátele impéria. Kdo ví? Třeba je to všechno nahrané. Můžu být nějak označen, nebo stopován, když si vzpomenu... zaskočím sám sebe, při zablouzení do úskalí těch strašných laboratořích, kde jsem poznal, že impérium je skutečně děsivé. Vzpomenu si na únik se svými druhy a na následnou agónii, bolesti a utrpení, když jsme zjistili, že jsme rozhodně nebyli dokonalí. Těšit na celé té věci mě snad může jen to, že jsem celý ten projekt zpomalil, možná zastavil! Zastavil, když jsem konečně zničil dostatek informací. A to se to nepovedlo Narmo-Hunovi. Vlastně ani předtím mě, když mě tenkrát zradili. Uvědomím si. V té chvíli, když tyto temné myšlenky opadnou a já se přinutím alespoň na chvíli zapomenout příčiny mých jizev - jak duševních, tak fyzických, konečně uvidím svůj cíl z větší blízkosti. Vlastně celou dobu jsem jen tupě zíral skrz sklo na přibližující se tečku, dokud jsem se neprobral, abych si všiml, že ta titěrná tečka, zčásti symbolizující naději celé galaxie se za tu chvíli proměnila v lehce rozpoznatelnou, důvěrně známou planetu, na kterou impérium alespoň na nějakou dobu nedosáhne. Právě tato doba mi úplně stačila, abych vyslyšel to volání, ty zvěsti o organizování protivah. A kdo jiný by se k této rebelii měl přidat, než někdo, kdo se právě rozhodl bojovat s impériem a porazil svůj protějšek? Rozhodnu se tedy okamžitě navázat kontakt. Protočím se na židli a stisknu malý, nenápadný čudlík na mé konzoli, abych začal vyhledávat ten správný kanál. Chvíli to sice trvá a leckdy se připojím na nějaké soukromé hašterek, ale když jsem zhruba v polovině, konečně narazím na ten můj. Rozhodně jsem spokojen, když se ohlásím a chvíli potom mě i navedou, na jaké místo mám přistát pro kontrolu. Na nějakou past v té době nemám ani pomyšlení. Po sestupu atmosférou tedy se svou malou stíhačkou přistanu někde na pláni, pravděpodobně v blízkosti té jejich základny, nebo možná jen tábora. Nebo také tajného hangáru. Když po chvíli vystoupím, plně vybaven a s taškou plnou mých věcí, netrvá dlouho a jsem obklopen předpokládanými prohledávači, kteří mají zajistit, aby se dovnitř neproplížil žádný špeh. Ohlásím se tedy, jak jsem zamýšlel jako zkušený letec, Alderaanský pilot, vyučený na imperiálních strojích a nyní známý jako odpadlík, nařčený z kradení zásob. Naštěstí tuto malou lež přehlédnou bez problémů a dokonce si ani nevšimnou té malé rány na mé vestě, která minulého majitele nejspíš dost bolela. Na druhou stranu je mi to jen ku prospěchu. Nakonec se tedy dostanu do zmiňovaných hangárů, kde se setkám s jakýmsi generálem, jehož jméno si zaboha nemohu zapamatovat. I ten mi mou verzi uvěří. Také proč by ne? A i kdyby se pravda dostala na povrch, bude to všem jedno, protože to je zvýší mou taktickou cenu. No, vše jde rychle a generál mě dokonce osobně uvede k mému novému stroji, který vypadá opravdu impozantně. I když zrovna nemám čas na detailní prohlídku, stačím si do nákladového prostoru toho skvostu uložit své tašky, obsahující pro mě dost důležité věci, včetně převleků a několika zbraní. Vydám se totiž na menší prohlídku po hangáru. Rozhodně si chci potencionální přistávací plochu prohlédnout co nejlépe, abych později mohl co nejrychleji přistát, ale mám také chuť si pěkně zjistit, jestli opravdu celý hangár patří odboji, nebo jde jen o malý úsek, který se zde, možná i tajně ukrývá. Později, když už mám informace dávno na stole si zaskočím do jídelny a koupím si něco málo k snědku, abych neumíral hlady, kamkoli nás hodlají vyslat. Trochu zavzpomínám na starou, dobrou Jaxu, která by mi mohla jednoho dne opět zkřížit cestu. Spíš ale myslím na Narmo-Huna, toho chudáka, kterého zabili imperiálové, když nás semkli na Kaminu. Docela se divím, když v mysli najdu i místo, kde mě trefili úplně stejně jako jeho. Přiznám sám sobě, že na tyto vzpomínky jsem příliš nebral ohled, ale teď, když vím, jak mě vlastně Jaxa zradila a proč jsem s ní později bojoval, trochu mě to povznese. Po těchto myšlenkách se vydám ke svému starému stroji, zjistit, jestli jsem ještě něco nezapomněl. Pokud ne, jsem si jist, že ta plechovka bude odboji určitě užitečná. Popis Cal je 1,84m vysoký, štíhlý a atleticky stavěný mladík s temně modrýma očima. Ty zároveň zdobí tmavě hnědé, havraní vlasy, které jsou po stranách hlavy doztracena ostříhány. Má delší, skobovitý nos a klasická, úzká ústa, která většinu času přímo září úsměvem. Na jeho obličeji je ale další, zvláštní znak a tím je malý škrábanec od světelného meče, umístěn pod levým uchem. Barva jeho pleti je světlejší, přesto ne neopálená. Zdobí ji snad jen dlouhé, podivné jizvy, neznámého původu, které se táhnou přes celá záda a v malém měřítku i po hřbetech rukou.  Na sobě má momentálně oblek Alderaanského bojového pilota, který je ale zajímavý tím, že je poskládán z nesourodých dílů a dává tak celku poněkud originální vzhled. Asi nejvýraznějším kusem na tomto kompletu je malá, zelená vesta, doplněná několika kapsami, které jsou šikovně vystříhány, aby dokázaly udržet na levé straně malou vysílačku, kterou o nějaký kousek pod ní zvýrazňuje záložní baterie, upravená pro připojovací zařízení. Na pravé straně má u prsní kapsy připevněnou pouze netradiční baterku, ovázanou kusem hrubě zpracované látky, doplněné pleteným náramkem, uvázaným u spouštěcího tlačítka. K vestě samozřejmě také patří náramenní symboly hodnosti, které právě zde, třemi proužky směřujícími do společného středu značí profesionála, možná kapitána bojové letky. Rukávy vypadají pěkně klasicky, ale bystré oko si může všimnout jejich zkrácení, pro pohodlnější uchopování menších věcí a taktéž obvazu, který nešikovně kryje průřez od světelného meče kousek pod levým ramenem. Pod touto nevšední vestou má pilotské triko, taktéž vyšperkované o několik přístrojů. Ty jsou rozmístěny ke stranám a vždy několik centimetrů od sebe, aby zůstala pohyblivost. Tyto přístroje jsou propojeny klasickými imperiálními dráty a jsou používány k základnímu přežití při sestřelení, nedej bože ztrátě kyslíku. Triko samotné má černou barvu na na prsní kapse má bíle vyšitý znak impéria, což ale nijak nekazí celek. U krku tohoto kousku je krátký zip, který ale viditelně není původní, ale přidaný. Ten slouží k větrání při těžkých operacích, kdy je potřeba být v pohodlí. Triko je zastrčené do pásku, který právě nejvíce bije do očí, ačkoli se Cal opravdu snažil, aby byl právě pásek nejvíce zakryt. Má černou barvu, doplněnou stříbřitými přezkami a díly včetně upevňovátek, které vedou po celém obvodu pásku. Z větší části jsou ale zakryty vojenskou vestou a proto je jako jediné z těchto uděláte vidět jen dýchací zařízení pro použití pod vodou a respirátor, patřící k pilotskému obleku, který je nešikovně připevněn a je znát, že k pásku rozhodně nepatří Kalhoty jsou pohodlně a jednoduše řešené, stavěné pro rychlý pohyb a jako jediný díl z celku nejsou vlastně ničím zajímavé. Za zmínku stojí snad jen klasické, malé vycpávky kolen a malé, postranní kapsy. Boty jsou na tom o něco málo lépe. Jsou to ´´kanady´´, ohnuté ven, aby nezakrývali nohy až po kolena. Jsou vybaveny tuhou podrážkou, kombinovanou se železem, což při chození vydává lehký, cinkací tón. Tyto boty jsou taktéž černé, se zbytečným zapínáním po straně a je na nich připevněno rozbité zařízení, pro vystřelování lanka a taktéž další malá baterka pro nouzové využití. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Senátr začne řvát bolestí ještě víc jak předtím. Když jsi mu začal řezat do jiných míst tak začal upadat do šoku. Než ale stratil plně vědomí tak vykřikl posledních pár slov. Senáto Korrte:“ Ááahghhg! Za Republiků!“ Vykřikne senátor a začíná upadat v agonii bolesti a začíná mu selhávat srdce. Což pro tebe není moc dobrá věc… ……………… Senátor stejně jako předtím na vše odpovídá jen úsměvem. Náhle si ho zase začal škrtit až téměř upadl do bezvědomí. Senátor Baine:“ Já ehm … ehm.. nikdy Republiku nezradím Sithe. Ať tvůj pán nemá ze žádným z vás slitování. Já nepodep…..“ V tom jsi zvedl senátora a začal jsi mu odřezávat nohy. Senátor Baine:“ Aááaghhh!.... já to nepodepíšu! Áaaahhh! Nikdy! To mě raději hned teď zabij!“ Řekne senátor a jen čeká tvojí další mučivou reakci. |
| |
| Ord Mantell – Huttský Palác Vše sleduju nepozorovaně z balkonu, na kterém jsem. Vycítil jsem závan nestálé síly. Je toto stejné co jsem cítil i v aréně. Náhle se tam ukázali Mandaloriané. Odvěcí nepřátelé i spojenci. Vždy na jiné straně. Všimnul jsem si, ale i toho že toho tvora nazvali Togorianem. O téhle rase se jednou zmínil Draling a Zallow. Ale ten byl prý přátelskej. Ze zamyšlení mě vytrhne věcička, která se kutálí směrem k mandalorianům. Jen zbystřím zrak a rychle se schovám tak aby mi výbuch co nejméně uškodil. Tlaková vlna trhla balkonem a mě bylo jasné, co se děje. Byl to jeho únikový plán. Když se to na chvilku uklidnilo, všimnul jsem si díry v podlaze. Ti co ale přežili, začali do díry pálit. Některý tam spadli spolu se sutinami, co se odtrhli. Dalších pár co přežilo stále pálí směrem dolů. Je jen jediná možnost. Ten tvor je dole a je v pasti. Do takové kaše jsem se jednou dostal na Tatooine. Nemohu ho v tom jen tak nechat. Sice je dost velkej a dokáže se postavit přesile, což dokazuje jeho sílu. Snažil se mě i zabít ale zřejmě k tomu má své důvody. Ale teď má problémy a jak se to říká. Nepřítel mého nepřítele, je můj přítel. Shodil jsem ze sebe kápi a seskočil dolů dva, nebo jestli to schytal i ten třetí odlétli o kus dál, když jsem dopadal mezi ně. Pomocí síly jsem vytvořil tlakovou vlnu, která odmrštila stráže. Jak jsem vstával aktivoval jsem světelné meče a jen s nimi párkrát mávnul. Tím jsem připravil o život dva ze stráží. Odrazím pár střel které na mě letí a odhodím nepřítele silou ke zdi. Jdu klidným krokem k otvoru na zemi a cestou jsem připravil o život dalšího z vojáků co zvedal svou zbraň.  Podíval jsem se dolů a viděl jsem jak se ten tvor kryje za kamenem a střílí po těch co spadli k němu. I když podle zvuku to bylo jako by střílel po Huttově bestii. Přejedu pohledem místnost, zda tu ještě není někdo, kdo by mohl mít další problém, ale výbuch zabil téměř všechny. Chvilku si počkám, jak si ten tvor povede a jen co bude dobrá příležitost tak se na scéně ukážu já. Chtěl bych překvapit toho Huttova rancora a v padnout mu do zad. Nebo spíš na záda. |
| |
| Smrt co se počítá Když dopadnu tak se schovám stranou. Vidím jak žoldáci padají za mnou stejně jako sutiny a po chvíli se ozvou i výstřely ze shora. Pošlu tím směrem několik rychlých výstřelů a podívám se po mandalorianovi který spadnul za mnou. V tom si všimnu jedné obří pracky a poté druhé obří pracky. Za chvíli se za packama vysune obrovská hlava plná zubů. Chvíli sleduji překvapeně tu věc a poté nasadím smířený výraz. "Grachár, Drago, Silvio... Jdu za vámi. Sejdeme se společně v síních našich předků. " Zastrčím zbraně do pouzder a poté ze sebe shodím plášť. Plášť dopadne na zem a já se odhalím v plné kráse. Mandalorianské brnění mě chrání hrudník a ramena a je krvavě rudé. Na zádech mám beskad a odstřelovačku kterou téměř nikdo nezná. Ačkoliv plášť nechával prostor pro představu nyní je vidět jak obrovský skutečně sem. Obrovská hora svalů, šlach a chlupů, která má na tváři nyní výraz smíření se smrtí. Plášť který dopadl na zem odhalil spousty světelných mečů. Světelné meče sou připevněny v pouzdrech a je jich spousta. Ani jeden není stejný a jsou tam různé druhy. Ze zad sundám beskad. Obrovskou zbraň připomínající něco mezi tesákem, falchionem a mačetou. Zbraň má velké rozměry. Je dlouhá asi jako člověk a výška čepele je jako lidská pěst. Přesto v mé ruce působí pořád jako jednoruční zbraň. "Hej Mandaloriane! Připrav se! Jde si pro nás smrt! A tohle je přesně ta smrt na kterou sem čekal! Konečně protivník který je hoden vzít si můj život. Co ty? Budeš bojovat při poslední bitvě se mnou nebo proti mě!" Zařvu na Mandaloriana který spadnul za mnou a s tasenou zbraní se několikrát hluboce nadechnu. "Snad se zabil vašeho vraha mé děti. Pokud ne prosím odpusťte mi. Snažil sem se." Smutně pohlédnu na zem a poté sevřu zbraň pevněji. Do levé ruky si vezmu DT-57 a v pravé mám beskad. Poté mocně zařvu. Obrovský řev šelmy se rozlehne jako exploze a já se rozběhnu proti netvorovi. DT-57čkou naslepo střílím nahoru na jeho hlavu. Střílím rychle a nešetřím náboji. " ZA ČEST A SLÁVU MANDALORIANŮ! " Zařvu zatímco běžím. Když sem blíže té bestii tak hodím pistoli na tu bestii. Uchopím Beskad obouručně a zuřivě řvu zatímco běžím proti Rancorovi. Pokusím se vyhnout jeho úderu a proběhnout mu k nohám. Za běhu zvednu beskad do výšky a seknu úder ze shora dolů tak abych zasáhl jeho rozkrok co největší silou. |
| |
| Ord Mantell – Huttský Palác Mandalorian který se zvedá ze země se na tebe podívá a pozná tě. Viděl tě, když on byl jako dítě ve vesnici. Máš stejné znaky i zbraně. Poznal i jedno jméno, které jsi vyslovil. Ale hned na to se vrátil k boji. Kývnul na tebe se slovy. Madalorian:“ Za čest Mandalora a všech Mandalorianů.“ Skočil za nejbližší kámen a začal ze své zbraně pálit po Rancorovi. Ty jsi mu běžel přímo pod nohy. Střeli se zapichovali do jeho silné kůže, ale nepůsobili mu příliš velkou škodu. Až tehdy kdy ses trefil do jeho údu tak zařval bolestí. Snažil se otočit co nejrychleji ale moc se mu to nedařilo. Začal proto mávat prackama a tím odhodil pár kamenů všemi směry. Dokonce zavadil i o tebe ale s tebou to jen prudce škublo. Nebyl to přímý zásah. Jeho běsnění v nepříliš velkém prostoru bylo smrtící. Ze stropu padalo kamení a ranorovo mávání tlapou taky nebylo moc dobré. Prackou trefil jeden větší kus kamene a ten přizdil k dalšímu kameni mandaloriana. Kámen letěl takovou rychlostí a silou že to jeho brnění nevydrželo. Rancor od tebe schytal pár dalších ran a o to víc byl zběsilejší. Zranění jsi mu způsobil, ale pár ran jeho tlapou jsi dostal. Když tě praštil jednou, odletěl jsi kus od něho, druhou tlapou tě zvednul a mrštil tě silně o stěnu. Dopadl jsi mezi kameny. Rána o stěnu i přes tvou silnou postavu a tvrzené brnění ti vyrazilo dech a trochu omráčilo. Rancor se napřahoval na poslední úder do tvého těla, kterej bys nedokázal přežít. Nadějí na záchranu ti zbyl už jen zázrak, nebo Jedi tam nahoře…. |
| |
| Ord Mantell – Huttský Palác Sleduju dění co se dole všechno děje. Vypadá to, že ten mandalorian tomu tvorovi nakonec pomáhá. Stále uvažuju o tom, jestli se do toho mám plést nebo ne. Ten togorian si vede celkem dost slušně. Rancor se nestačí otáčet, ale to mu dodává na běsnění. Nemůže chytit svojí kořist a tím je mnohem víc, zuřivější. Otřesy jsou silnější, a jelikož je palác stavěný nad jeskyní tak to sním, dost třese. Vytvářej se další díry v podlaze a další věc co jsem zahlédl bylo jen jak se něco mihlo kolem a pak jen mandalorian přišpendlenej mezi dvěma kamenka. Něco mi říkalo, ať tam tu bestii nechám svému osudu, ale ta druhá dobrá mi radila, ať zasáhnu. Nikdo si nezaslouží takový konec. Stál jsem přesně nad rancorem a všimnul si jak se napřahuje k uderu. Pod jeho mohutnou tlapou jsem viděl ležet toho togoriana. Musel dostat pěknej zásah, že takhle dopadnul. Než rancorova rána dopadla a lovec byl při smyslech tak si mohl všimnout, že se rancorova mohutná paže zastavila kousek nad ním. Spomocí síly jsem zvedal rancorovu pracku směrem nahoru. Chtěl použít i tu druhou ale stou jsem udělal totéž. Jeho pracky se mu zvedali nad hlavu. Snažil jsem se mu je přetočil tak abych je zlomil. Bylo slyšet jak rancor řve a pak jen silné a hlasité křupnutí. Seskočil jsem dolů před rancora který teď nemohl používat své paže.  Dopadnul jsem kousek před togoriana i když jsem nevěděl, jestli náhodou nezaútočí. Zvednul jsem rancora do vzduchu a vší silou jsem ho odhodil směrem, odkud vylezl. Silně zařval. Bylo to tak silné, že jsem musel, udělal dva kroky do zadu.  Rancor ležel pod svojí zvednutou a poničenou bránou která na svém konci měla hroty. Začal jsem se soustředit na bránu, abych ji zavřel co nejrychleji. Když brána dopadla, doufal jsem, že to rancora zabilo nebo alespoň uvěznilo. Otočil jsem se na togoriana který byl při vědomí. Stál jsem kousek od něho a vyčkával jsem na jeho reakci. Snažil jsem se být připraven na cokoli, i když mě jeho záchrana stála celkem dost sil. Nejsem už ale ten Jedi, kterým jsem býval. A proto se mi síla vrací mnohem rychleji. “ Pokud máme nějaké spory, nevím o tom. Tvora jako ty vidím poprvé. Tak než něco uděláš. Rád bych věděl proč ses mě snažil v aréně zabít.“ Stále stojící před togorianem a vyčkávající na reakci ať už má být jakákoli. |
| |
| Mandalorian střílí a můj úder dosáhl požadované účinku, zranil Rancora. Rancor se snaží otočit a tak proskočím kotoulem zpátky mezi jeho nohama aby mě nesmetl. Jenže to už se otáčí zpátky a jeho rozmach mě zasáhne přes záda a odhodí mě kousek dopředu. Rancor zuří a máchá všude kolem sebe. Jedna jeho rána jde zleva mým směrem. Máchnu Beskadem ze spodu nahoru a seknu ho tak přes pracku. Bestie zařve a pokusí se mě zašlápnout a tak skočím dopředu a seknu ho zezadu do nohy a z otočky rovnou i do druhé nohy. Rancor zařve bolestí a začne z něj téct krev "Tak pojď! Pojď ty zrůdo!" Čekám až se rancor otočí ale on už se poučil. Místo otočky do mě jenom kopnul a já sem odletěl kousek dozadu. Chytnul sem se za břicho a vyplivl trochu krve. V tom si všimnu levačky která se na mě řítí. Nastavil sem meč k bodnutí a mírně vyskočil do vzduchu. Rancorova ruka je skrz naskrz probodnutá mečem a já visím na meči pár metrů ve vzduchu. Rankorova druhá ruka mě chytne a trhne se mnou. Meč vyletí rankarovi z ruky. Poté mě rancor zmáčkne a já vykřiknu bolestí. Tlak je tak intenzivní že pustím meč a ten zacinká někde na zemi. Moje svaly mírně ochabnou a já spustím paže podél těla. Rancor si mě zvedne k obličeji a otevře doširoka ústa. Nehodlám se nechat sežrat. I já otevřu ústa a zakousnu se rancorovi do ruky a vytrhnu mu kus masa. Rancor opět zařve a mrští se mnou prudce o zeď. Vykřiknu překvapením a nemůžu popadnout dech. Svezu se na záda a stěží vnímám svoje okolí. Poté vidím jak Rancorova pěst se natahuje a připravuje k úderu. Zavřu oči a usměji se. Konečně smrti... pojď si pro mě již tě celé roky očekávám. Poté jenom čekám na smrt... jenže ta nepřichází. Unaveně otevřu oči a vidím jak Rancor zvedá paže nad hlavu. Co to k sithu dělá? Poté se ozve křupnutí a rancor zařve. Když předemně dopadne ten Jedi tak jenom zavrčím. Co to dělá! Chce mě ponížit ještě víc! Hnusnej jedi, chce zesílit moje utrpení... bastard. Všimnu si jak rancor je ve vzduchu a poté letí pryč. Pomalu a bolestivě se zvednu. Jednu ruku necítím a druhou rukou se držím za břicho. Mám otevřené jenom jedno oko a silně krvácím na hlavě. Obličej mám smočený v mojí a cizí krvi a díky slepeným chlupům vypadám jak divoké zvíře o něco víc. Pustím si hrudník a nahmatám na stehně sc'rath, vytáhnu ho z pouzdra a pevně ho sevřu. Ačkoliv se téměř nedržím při vědomí vyrazím proti tomu člověku. Jdu krokem a jednu nohu táhnu za sebou. "Není...důvod...abych...ti...něco...vysvětloval." Snažím se mluvit basicem ale mezi každým slovem mám mezeru kdy se snažím nadechnout. "Jediové...zabili...děti... moje...ty... překazils mi smrt..." Když sem u něj tak se rozmáchnu širokým obloukem ze strany a seknu. Poté seknu zeshora a pokračuji v útoku. Moje útoky jsou asi tak rychlé jako obyčejného člověka a postrádají mojí ladnost. Ale bojový duch mi nedá abych ho nezkusil zabít i když umírám. "Zemři!" |
| |
| Ord Mantell – Huttský Palác Togorian promluvil Basicem tak jsem podle toho usoudil, že se muselo stát něco jeho rodině. Když začal útočit jen jsem se snažil vyhýbat jeho útokům. Díky svému výcviku a zkušenostem jsem byl dost rychlí a obratný. Ale nakonec toho všeho mě jednou zasáhne přes hruď. Na hrudi budu mít zřejmě jednu jizvu na víc. Když stále útočí, vyhlédnu si vyvýšené místo, na které vyskočím saltem vzad. Stojím ve výšce na hromadě kamení a sutin a začnu mluvit. “ Nevím, co se stalo tvé rodině! Ale vím že Jediové by to neudělali. Musel to být Sith. Já navíc vidím tvou rasu poprvé ve svém životě! Nemohl jsem tě jen tak nechat zemřít. Nikdo ani ty ani tvé děti si smrt nezasloužili. Všude po Galaxii zuří válka. Obětí, je nespočet. Ale ty jsi velký válečník. Je kolem tebe silná aura. A proto bys takhle zemřít neměl! Neznám tě a ty neznáš mě. Ale chtěl bych ti pomoct. Jsi raněný a z téhle díry se jen tak nedostaneš. Pak si můžeme jít každý svojí cestou.“ Jen co jsem to dořekl tak jsem čekal na jeho reakci. Celou dobu co jsem mluvil, jsem vyčkával, jestli se náhodou nebude škrábat sem nahoru, za mnou, aby mě připravil o život. Kdyby byl plně při síle tak bych asi neměl sebe menší šanci. |
| |
| Ord Mantell – Huttský Palác Jedi mi pořád uskakuje a já ho nemůžu trefit. Navíc čím více se pohybuji tím je bolest horší a paralizuje mé tělo. Mám zatnuté zuby a snažím se nekřičet. Soustředím se pouze na cíl. Když uskočí dozadu tak zavrčím. "Jedi. Sith. Není v tom rozdíl. Neznám vraha. Ale než aby unikl tak raději zabiju každého člověk se světelným mečem. Každého do jednoho...Každého koho zvládnu dokud nezemřu. Jedině tak uctím mou dceru, syna a ženu. " Zbraň mi spadne na zem. Já udělám ještě jeden krok a spadnu na koleno. a já se hluboce předkloním takže mi není vidět do obličeje. Levým loktem se podepřu abych nespadl a pravačkou si sjedu na břicho. Poté nahmatám druhou pistoli. "Máš navíc několik špatných informací. Já se nepotřebuji dostat z téhle díry. Ale hlavně...Každý si..." Pistoli přepnu na rychlý mód střelby. "Zaslouží zemřít." Odrazím se levým loktem od země a natáhnu pravačku s pistolí před sebe a spustím rychlou palbu. Vypálím asi dvacet střel po dobu pěti vteřin a poté přepadnu na záda. Díky tomu že ležím na zádech se nemůžu přesvědčit jestli sem uspěl. Já natočím hlavu doleva a uvidím část své výbavy. Leží tam můj beskad. Pohnu levou rukou a vykřiknu bolestí. Přesto že ale křičím bolestí a mozkem mi projíždí rozžhavené jehly natáhnu ruku proti beskadu. Natahuji se po něm ale ten je ještě o metr dál. Je vidět že pohnout rukou mě stojí obrovské úsilí. Nakonec mě ale bolest přemůže a ruka spadne na zem. "Moje... věci... Musím... je... zachránit..." Poté se mi zatmí před očima a já omdlím. |
| |
| Ord Mantell – Huttský palác Znovu mluvil o tom, že si všichni Sithové i Jediové zaslouží zemřít. Nemám proti tomu co dodat protože jsem musel rychle reagovat. Rychle jsem aktivoval své dva meče a začal jsem odrážet střeli. Nebylo to ale v čas a nestihnul jsem všechny. Jedna mě škrábla do boku a druhá mě trefila do pravého ramene. Díky nárameníku, který na sobě mám to není tak vážné ale každý zásah se počítá. Togorian padnul na záda a ještě něco říkal a poté upadl do bezvědomí. Nebo to alespoň tak vypadalo. Vytáhnul jsem komunikátor a zavolal jsem Tannovi a Narrenovi. Chvilku se neozývali, ale po chvilce jsem je slyšel. Když jsem mohl promluvit tak jsem začal. “ Tanne. Tady Gaillen. Potřebuju rychle odvoz, vezmi Narrena a přijeďte pro mě. Jsem v Huttově paláci a potřebuju ošetřit. Konec.“ Ani jsem nečekal na jejich odpověď a seskočil jsem dolů, rána na boku vypadala celkem zle. Došel jsem s aktivovaným mečem až k Togorianovu tělu a natáhnul jsem k němu ruku tak aby mu meč směřoval na krk. Po chvilce jsem meč vypnul a šel jsem sebrat jeho věci. Sebral jsem vše, co vypadalo podivně. Byl jsem přesvědčen, že ti divné zbraně budou jeho. Našel jsem kus té zničené klece. Byl to ten kus, který odříznul, aby se sem dostal. Byl to pořádnej kus. Z pomocí síly jsem tam přenesl Togoriana a vedle položil jeho věci. Prohledal jsem to tu ještě jednou kvůli tomu, abych nic nezapomněl. Když už tu nic kromě mrtvol a sutin nebylo, začal jsem lézt nahoru. Kousek jsem vyšplhal a zbytek vyskočil. Ověřil jsem si, že tu jsou všichni mrtvý. Když byl čistý vzduch, začal jsem zvedat kus klece i z Togorianem a jeho výbavou. Když byl nahoře podařilo se mi ho dotáhnout až ke dveřím. Otevřel jsem je a vyčkával jsem na příjezd svých dvou přátel. Padnul jsem na kolena kvůli vyčerpání, ale také jsem ztratil dost krve. Teprve teď na světle šlo dobře vidět, jak mě trefil do boku. Nebylo to škrábnutí ale průstřel. Snažil jsem se zklidnit a využít sílu k léčení ale moc to nešlo. Vyčerpání si vybralo svou daň. Snažím se zůstat vzhůru a neusnout dokud tu nebudou ti dva… |
| |
 | Konečně klid "Accale! Stůj! Jménem zákona a v právu našeho císaře jsi zatčen!" "Nikdy mě nedostanete" Stará transportní fregata byla zajata imperiální posádkou. Accal setnul posletního pronásledovatele, když zavolal na můstek. "Pilote, okamžitě skočte. Jestli nás ten destruktor zachytí, je po nás." Accala najednou překvapili další jednotky Imperia. Než stačil zareagovat začali pálit. Accal odrážel střely všemy směry a pomalu postupoval k vojákům. Když byl blízko siliu je stáhl k zemi a vytasil svou zbraň. Než se stačili byť jen otočit, byli mrtví. "Připravte se ke skoku. Teď" oznámil pilot a s lodí to mírně trhlo. Tato chvilka nepozornost stačila další imperiální skupině k útoku na Accala. Nestačl se v čas otočit a dostal několik ran. Jednu do ramene, druhou do ruky a třetí do stehna. Nyní byla posádka výrazně silnější a porot se Accal uchýlil do stínů. přistoupil ke zdi. Objevila se posádka a záhy na to Accal propadl zdí. S vypětím všech sil proplouval lodními přístroji hydraulickými trubkami a vodiči, než se dostal do místnosti s únikovými moduly. "Jsme tady. Accale? Jestli ste se s nima vypořádal..." "Ne. Vyložte mě tady a postarejte se o to, aby se o těj vojácích nikdo nedozvěděl." Accal byl značně vyčerpaný a jen stěží nastoupil do únikového modulu. Nevěděl, kde byl, nevěděl, kam směřuje, ale byl v bezpečí. Omdlel. Znovu se probudil. Už přistál a někdo ho vytahoval. Cítil bolest, ale nemohl nic dělat. Viděl pouze nějakou domobranu. Znovu omdlel. "Halo? Halo? Probouzí se. Našli jsme vás v tom vraku. Kdo jste?" "He... Her... Hera'cca'lyo. Imperium?" Voják se zasmál. "Ne tadyta planeta je pro Imperium Tabu. Patří to tu Huttům, ale my tu máme první základnu. Podle toho, jak tě zřídili, bych řekl, že nejsi zastánce impéria." Accal znovu omdlel. Probudil jsem se na ošetřovně, ale nebyla to ošetřovna, na které jsem byl minule. Byla... lepší, modernější.... já... jsem... na lodi? Co tady sakra dělám? Neletěli jsme. Skrz dvěře jsem viděl nějaký holografický stůl, ale nic víc. Vypadá to, že konečně přestanu utíkat. Ruka se mi stále nezahojila. Proto jsem přistoupil ke skříňce a vyndal jeden obvaz napuštěný bactou a začal si obvazovat zápěstí. Ve dveřích se oběvili tři postavy. Ten voják, nějáka pilotka a další kluk s děravou vestou. pilotka měla imperiální vestu a ten mladík triko imperiálního pilota. vypadá to na císařský utečence. o co se tady snažej? Zase odešli. Dovázal jsem si obvaz a sundal si nemocniční tuniku. Mé věci byly krásně srovnány na stolku a zbraně tam byly taky. Se dvěma tunikami, koženým kabátem, několika pásky a brašnami vypadal jako dobrodruh, který hledá zábavu. Celé to dokreslovaly mé delší vlasy, které moc Chissů nenosí. Nikdo nemusí vědět, že jsem jedi, nebo jak oni říkají Sith. Nyní jsem meč raději schoval pod kabát a vydal se ven. Tam stojí ten mladík. Vím, že můj moment překvapení je dokonalý a často lekám lidi, ikdyž nechci, ale stejně k němu přistoupím zezadu. Takže Imperiál? Co že je vás tu tolik? nedívám se na něj, jen stojím vedle něj. Prej budu ve vaší posádce? Umíš vůbec pilotovat? Tahle tvoje rachotina toho asi moc neodlétala, co jí máš... Usměju se. stojím vzpřímeně s rukama za zády a mírně se pohupuju na nohách. Od té doby co jsem vypovězen z Řádu, jsem se dost změnil. Mnohem více pohrdám lidmi, a hlavně Imperiálními. Popis  Oblečení trochu vandrovního stylu. Vypadá jako by během roku přidával další a další vrstvy. Ceremoniální nátepníky jsou věc, která ho jako jediná trochu zkrášluje. V obličeji vypadá jako znavený ssvětem. Na rozdíl od normálních Chissů mu vyrašila bradka, kterou si nechává, stejně jako dlouhé vlasy. Málokdy se usmíva, ale když se usměje, stojí to za to. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Poslouchá co senátor říká a pak mu jen odpovím. Hahaha!! To bys vážně chtěl. Já vím. Já vím. Zemřít. To by bylo až moc jednoduché. To bych byl až moc moc hodný, ale to já nejsem Baine! Máš rodinu? Máš přátele? Pokud mi to nepodepíšeš do 1 minuty, tak zařídím, aby jsi do konce života byl krypl! A tvoji přátelé a rodina zemřou do posledního. Najdu si je! Ale kdyby si tu listinu podepsal hned, tak se vše může ještě změnit. Nikdo umřít nemusí. Je to rozhodnutí jen na tobě. Takže máš na výběr. Za prvé to můžeš podepsat a nechám žít tebe, tvé přátele a rodinu. Nepodepíšeš, tak tvá rodina i přátelé zemřou a postarám se o to, aby věděli před smrtí, že zemřeli kvůli tvé statečnosti. Pak už se jen senátorovi podívám do očí. A začínám nabírat hněv. Pak se mu jak jen můžu snažím ovlivnit mysl, ale tak aby to nepoznal. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Všechno se bude hodit na tohohle šmejda. Nechám aby pár droidů hlídalo senátora a to jak ho lečí lékeřský droid,a pak se ještě zeptám nějakého droida. "Byli zadrženi nějací občané nebo další osoby které se pokoušely dostat přes naši blokádu?Jednoduše, máme tu nějaké zajatce?" Zeptám se nakonec droida a čekám na jeho odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Když jsi začal na senátora mluvit jen zavrtěl hlavou a podíval se ti do očí. Pokud jsi to prohlédl mohl jsi v nich vidět že je smířený s,tím co se chystáš udělat. Na životě mu už nesejde a jeho rodina ani přátelé již nežijí. Jsou to jen ti dva v dalších místnostech. Senátor Baine:“ Udělej, co musíš. Sithe. Ale mé poslední slovo je ne!“ Pak jen čeká, jak zareaguješ… ……………. Drojdi rychle přiběhli a lékařský droid se toho ujal. Začal senátorovi ošetřovat rány. Druhý droid se na tebe podíval a odpověděl ti na tvou otázku. Droid:“ Jediné rukojmí které tu máme, jsou, tyto senátoři pane.“ Po chvilce se na tebe podíval lékařský droid i s tím že ho budeš chtít zničit. Lékařský Droid:“ Pane je mi líto… Ale senátorovi selhalo srdce a pro nás bylo již moc pozdě. Omlouvám se pane. Ale už pro něj nemůžeme nic udělat.“ Droid to dořekne a vyčkává na tvou reakci. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro "Odstupte, a vraťte se k předchozí činosti teď vás již nepotřebuji." Oznámím droidům jednoduše ani je nerozsekám. Pak zase zapnu svůj světelný meč vypálím senátorovi místo srdce hezkou díru kterou jde vidět skrz na skrz vypnu svůj světelný meč a jdu k místnosti kde je Darth Manace. Zastavím se před dveřmi kde je a spolu s tělem čekám bokem od dveří tak aby mě z místnosti nešlo vidět, a pokusím se pomocí síly a svých myšlenek přimět Manace aby vyšel na chodbu za mnou. |
| |
| Hangárové rušno Ve své poškozené lodi typu TIE-interceptor sice nic moc nenajdu, ale stejně nelituji času, který jsem strávil hledáním. I když tato loď byla původně poslána společně s mou známou, assasínkou, aby mě zabila, trochu mi přirostla k srdci. Zkrátka ty zprohýbaná křídla a promáčklý kokpit stále dokážou různé věci. Tak ahoj. Rozloučím se s tou kraksnou a seskočím zpět na zem. Chvíli jí ještě věnuji pohled a nakonec se rozhodnu odejít. Zrovna se otočím a přede mnou se objeví ten podivín, o kterém padla zmínka už na lodi. Svým způsobem mě trošku udiví, protože při hledání výrazu pro sebe bych nikdy nezabloudil do kolonky s I, coby imperiál. Hned nato naváže profesionálnější otázkou a dokonce si nemohl nevšimnout mé lodi, která se zde pěkně vyjímá. Zvlášť vždy po několika minutách, kdy z ní zpravidla vyjde proud kouře a oleje. Nejsem imperiál. odpovím bezbarvě. Shromáždili jsme se sem ze stejného důvodu, kterým je vlastně jedna důležitá mise, nebo spíše více důležitých misí. Domluvím a udělám si cestu kolem něj. A myslím, že se o tobě generál zmiňoval, takže k nám pravděpodobně patříš, ačkoli nevím, proč tě alespoň základně neobeznámili. Takhle to vypadá, že ani nevíš, kam poletíme. Konstatuji a lehkým krokem ho přinutím jít zpět k lodi, kteoru budu v budoucnu řídit a možná i nazývat svou. O mém pilotství netřeba pochybovat. Mám za sebou mnohé zkušenosti, od menších vesmírných šarvátek, po dvoudenní unikání imperiálním jednotkám, zakončené manévrováním skrz meteoritické pole a přistáním na jednom z těch kamenů. Navíc jsem vyučenný na Alderaanských simulátorech a patřil jsem do elitní letky. Pak mě vyhodili za dezerci, důležité ale je, že se mi podařilo je setřást. Vysvětluji mezitím, co dorazíme zpět k lodi. Zde už jsem celkem rozpovídaný a tak se nebojím odpovědět i na minulou narážku k mé stíhačce. Co se týče mého interceptoru, ten jsem si vzal od mé pronásledovatelky po řádné přestřelce. Odtuším a postavím se před lodní rampu. A pokud generál řekl, že jsem jediným pilotem, který se vyrovná Juno, pak nemusíte pochybovat o tom, že oba dva piloti léto lodi jsou schopni přistát na křižníku, který právě zrychluje na světlo. Domluvím a opřu se. A ty jsi co? Protože jestli si řadový voják, pak se rozhodně nebudeme doplňovat. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Podívám se na něj a řeknu. Jsi vážně silný. Vážně jsi hrozně odolný, ale... Pak se jen otočím a odejdu. Cítím sílu mého sithského přítele. Když vyjdu ven tak tam čeká i s tělem senátora. Nejde to. Jsou nezlomní. Navrhuji je vzít k našemu mistrovi. Ještě jsem měl v zásobě odvezení senátorů za hutty. Ti nejsou tak hodní a rádi by s nimi určitě obchodovali. Nebo je zotročili. Muhehe!! Ale ne. To by určitě taky nazabralo. Mám nápad. Zkusíme toho uprostřed a pak bych je tedy odvezl k Darth Kaaneovi. Co ty na to? Poté čekám na Murthargův názor. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Zkusíme toho uprostřed." Řeknu nakonec a jdu společně s Manacem k senátorovi uprostřed. Mají vůli silnější než tělo.. pche někdo je musel dobře vycvičit, takhle vzdorovat grr. Dojdu přede dveře uklidním se a znovu odstraním své emoce pak teprve vkročím do místnosti s tělem na rameni, tedy pokud Manace neuzná za vhodné nechat tělo prozatím jinde. |
| |
 | Ord Mantell - hangár Asi tak před dvěma týdny sem obdržel od zaměstnavatele požadavek abych se dostavil na planetu Ord Mantell bohužel s lodí sem moh doletět jen k Dorinu. Trvalo několik dní než sem našel mechanika, kterej byl ochotnej za ten kus šrotu dát víc jak kredit. Za prodanou loď sem dostal něco málo kreditů, ty sem využil na přepravu k cíli. Konečně po zdlouhavé cestě sem stanul na týhle zablešený planetě “doufám, že ta nabídka bude stát za to, jestli ne tak tu někdo příjde u úrazu“, přehodim přes sebe plášť, přes hlavu kapuci tak abych trochu zapad. Během té doby co sem čekal, až se kontakt ozve, sem narazil na starého známého Vika. Ten mě seznámil s Gaillenem, který se podle všeho snaží vydělat na opravu jejich lodě. Právě sem spolu s Vikem v hangáru, kde se nás snaží vydírat mechanik. Ještě netuší jak špatnej je to nápad, moc se do toho nepletu. Po “rozmluvě“ s Vikem se mechanik umoudří. Ironicky pronesu “Koukám, že hledání přátel ti vyloženě de. Co Viku?“. Dost doufám, že se konečně dneska ozve můj kontakt, jinak si seženu něco lepšího. |
| |
| Ord Mantell - hangár Technik zjevně není ten typ člověka co by pomohl, tedy pomohl za předpokladu, že by z toho něco měl...Při odkázání na ty dva lovce se me nadějě vubec nezvednou spíš naopak klesnou ještě níž.Chvilku si je nenápadně prohlížím a přemýšlím , jestli to s nima má vůbec cenu zkoušet. No ti teda nebudou zrovna nejprijemnejší , jak se tak dívám už jen z toho , jak si povídal ten jeden s technikem...ale co dalsi pokus, stejně mě to ptaní nic nestojí... Pomaličku k nim dojdu a počkám , až si mě všimnou za předpokladu , že se spolu baví počkám , až skončí a pak se jich teprve zeptám: "No ehm...zdravím vás neudělali byste pro mě laskavost?...potřebuju se dostat do místní arény, nějak se mi rozbila opět loď a ja si musim vydělat kredity na opravu..nepomužete prosim?" Tak teď čekám výsměch hodny dvou namyšlených lovců... |
| |
| Ord Mantell – Hangáry technika Všimnul jsem si jak se technik po mém odchodu baví z nějakou ženou. Je mi jasné že něco potřebovala a on jí pár mávnutími ruky odbil. Když se zmínil Sarith o tom že si umím najít přátelé tak se jen pousměju. Z toho mě ale vytrhne komunikátor a konečně se ozve Gaillen. Je ale hodně divné to co říká. “ Slyšel jsi to? Co může dělat v Huttově paláci. Radši to ověříme.“ Jen co jsem to dořekl tak se k nám blížila ta žena. Jen jsem jí přejel pohledem a když se zmínila o tom co se jí stalo tak jsem sní začal soucítit. Jsem sice lovec ale také mám srdce. “ Znám to když se věci pokaz. Dobře odvezeme vás tam. Máme tam stejně namířeno ale nevím za vám to bude v aréně co platné. Něco se tam prý stalo. Nastupte si.“ dořeknu to a nasednul jsem do vznášedla. Vyrazil jsem společně se Sarithem a tou ženou k Huttově paláci. Nedaleko byla i aréna tak se tam mohla ta žena podívat. Cesta netrvala dlouho a my jsme byli na místě. Viděl jsem všechen ten zmatek okolo i to že se z Huttova paláce žene kouř. “ tady zřejmě někdo Gaillenovi nezaplatil. Ha ha ha.“ Chvilku na to se nám naskytnul pohled na Gaillena. Byl raněný a seděl na zemi. Okamžitě jsem vyběhnul ze vznášedla a šel jsem mu pomoct. “ Je v bezvědomí. A co tenhle? Vezmeme ho raději taky… ale na loď ho vzít nemůžeme, pokud není zaplacená. U sithů proč se tohle děje pořád jenom nám!“ Dořeknu to a čekám, jestli nebude mít Narren a nebo ta žena jestli tam ještě je nějaký nápad kam je odvézt. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Cestou k Huttově paláci tě kontaktoval tvůj očekávaný hovor. Do holokronu ti přišla zpráva o pozici tajné základny a také informace o podsádce která s tebou poletí. Vše bylo od Generála Vosse. Napadlo tě vzít raněné na tu základnu s tím že by mohli i oni přispět svou pomocí. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Senátor Baine si jen oddechne, když jsi odešel, ale stále leží na podlaze a krvácí. Ty ses dohodl s kolegou a vyrazili jste do prostřední místnosti k poslednímu senátorovi. Když jste tam vešli, překvapilo vás, že on jako jediný nebyl spoutaný. Navíc měl na sobě temně černou kápi. Vešli jste dovnitř a než jste cokoli stačili říct, už vás držel ve vzduchu a používal na vás škrtící trik. Houpete se ve vzduchu a držíte se za krk. Ten muž v kápi jen pohlédne na tělo mrtvého senátora a sundá si kapuci z hlavy. Můžete vidět, že je to někdo koho jste nečekali. Byl to samotný Darth Kaane.. Darth Kaane:“ Pokud nemáte podpis od těch dvou. Měl bych vás hned teď připravit o život. Ale můžete se mi ještě hodit. Hlavně já nejsem tak bezcitný jako je Císař! Budete tu vyčkávat, dokud nedostanete další rozkazy.“ Darth Kaane vás pustí a vy dopadnete na zem. Poté si znovu nasadí kapuci a projde kolem vás ke dveřím. Darth Kaane:“ Ty smlouvy museli být podepsány. Ale i když nejsou tak si Impérium může dělat co chce. Já odlétám na Korriban kde je zbytek Sithských vrahů. Vy tu zůstaňte a vyčkejte na rozkazy. Brzy je dostanete.“ Jen co to dořekl tak se otočil a odešel ke své lodi, se kterou vyrazil na Korriban. Vy jste se mohli sami přesvědčit o tom, že tohle měl být jen malí test. Po vlajkové lodi se pohybujte, jak je vám libo. Velení nad blokádou teď máte vy dva. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Doprdele... Pak už jsem ve vzduchu a moje ruce směřují k hrdlu ale nakonec se spustím bezmocně podél těla. Tak už mě zabij... myslel jsem si že už nejsem otrok.. ale ne jsem otrokem pořád. Znovu ve mě začal vřít hněv. Měl jsem rači zemřít místo toho že jsem chtěl získat větší sílu abych mohl být svobodný. Když už konečně spadnu na zem jediná myšlenka která mi proplouvá hlavou je že potřebuji kyslík, tak tedy začnu dýchat. Poslouchám Darth Kaana ale krom dýchání a poslouchání nedělám nic víc. Skryl svou přítomnost výborně... Jakmile konečně odejde zvednu se ze země. Proč jsem se vlastně do teď nepokusil o útěk? Hmm nikdy mě tahle myšlenka napadla, nejspíš by mě hodně rychle vystopovali a pak bych prostě umřel. Poté se podívám na Manace. "Myslím že nám nezbývá nic jiného než jenom čekat, nebo tě něco napadá?" Zeptám se. |
| |
| Ord Mantell - hangár Při čekání na Gaillena si prohlížím hangár, je tu několik lodí, některé rozebrané jiné už jen čekaj na vyzvednutí. Jako poslední zabrousím pohledem k technikovi. Zrovna se baví s nějakou ženou, po chvíli jí podle všeho pošle do háje. Pak se ozve konečně zpráva od Gaillena, nevypadá to moc dobře. Na Tannovu poznámku jen přikývnu. Po obdržení zprávy přišla žena, co se dohadovala s technikem. Po vyslechnutí jejího příběhu mi nezbývá než souhlasit s Tannem, že jí odvezem. U Huttova paláce to vypadá jak po útoku dělostřelectva. Na Tannova slova nezbývá než dodat “Takovej cvok to snad není. Nebo je?“. Po chvíli i já spatřim Gaillena vypadá to vážně, a ten druhej co je blízko něj vypadá taky dost zřízeně. Následuju Tanna, spolu naložíme oba do vznášedla. Když sou všichni na svých místech sednu si k řízení vznášedla, Tannovy jen krátce řeknu “Jo vim kam je vezmem, možná jim tam pomůžou.“. Vznášedlo se zvedne do letové hladiny, vezmu do ruky řízení a vydám se na kordináty co mi poslal kontakt během naší cesty k paláci. |
| |
| Ord Mantell – odvoz Ani v nejmenším jsem se nechtěl tahat s tím obrem, musel vážit snad tunu. Došel jsem do vznášedla a vyndal tam odtud svůj batoh. Pro všechny případy jsem tam měl věc největší potřeby. Byli ti jen roztahovací čtyři tyčky. Roztáhnul jsem je podél těla toho obra a zmáčknul tlačítko. Hned na to se pod jeho tělem objevilo bezpečné laserové pole. Byli to nosítka pro zraněné. Kdysi jsem je někomu ukradl, abych měl na čem v noci venku spát. Pomocí vznášení to nebyl žádný problém toho obra přepravit do vznášedla. Jak mile byl naložený naložil jsem i jeho věci. Položil jsem Gaillena na sedadlo a podíval jsem se na tu ženu. “ Pokud jste chtěla něco vyhrát v aréně je už pozdě. Nevím, kdo jste a vy nevíte, kdo jsme my. Ale můžete nám věřit, že ty zlí určitě ne. Pokud tu chcete zůstat můžete. Pokud chcete odvést z pět tak si nastupte. Loď máme sice stále poškozenou, ale pak by dalo odletět. Jen co zaplatíme technikovi. Nebo nenajdeme jiný způsob. Já jsem Tanno Vik a tohle je Sarith Narren. Ten co se tu jen tak válí je Gaillen Marek. Ten bez koho nemají arény šanci vydělávat.“ Pak jen čekám na reakci té ženy. |
| |
| Ord Mantell - hangár Jo jistě ... vám můžu věřit ?...tim bych si jista nebyla...ale což nějak se z tudma dostat musím... Nenechám toho , který semnou mluví dlouho čekat a pokračuju v rozhovoru: "Nuže jestli najdete nějaký způsob, jak zprovoznit vaši loď nebo nějak vydělat peníze na opravu mé lodi , tak bych byla ráda u toho a jestli vám teda můžu věřit , tak bych vám ráda pomohla , abych mohla odcestovat z této planety." Sice nechápu souvislosti všech informací , kterýma mě zahrnul , ale zjevně je to šance , jak sehnat loď a vypadnout z tadyma, protože možná už nemám moc času , než mě zase najdou... |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Vejde dovnitř a ihned si pomyslím. Kdo to může být? Si pomyslím a pak jen uvidím, že je to Darth Kaane. A do prdele. Jsme mrtví. V tom nás začne škrtit, ale pak nás pustí. Nakonec nám řekne ať počkáme a rozejdeme se po lodi. Pak prý dostaneme další instrukce. No, budiž. Podívám se na mistra Kaanea a řeknu. Ano, můj mistře. Pak spolu s Murthargem odejdeme. Já jdu první na můstek. Podívat se na stav lodi a zjistit co nejvíce důležitých informací o všem. |
| |
| Hlavní město s generálem a Mistrem Potřásala jsem si sním rukou a při tom poslouchala co mají v planu a když mi bylo řečeno že bych měla letět něčím jiným než mým zlatíčkem nějak se mi to nezamlouvala a možná to šlo krapek na mě poznat ale co jsem já věřím svému a né cizímu, ale musím poslouchat takže mi nic jiného nezbývá. Když však slyším čím poletím jen zahvízdam ale spíše pro sebe tak aby to nebylo moc slyšet a jen mi prolétne hlavou. Tak to abych se bála že to rozbiju to by bylo nemilé přeci si to nemůžu dovolit jako nejlepší pilotka, jak jen slyším nedonesly se mu všechny informace o mě což je jen dobře a další pilot to mi sice nevadí ale snad nebude dělat potíže. Jdu s nimi dál a při tom poslouchám podrobně co ta skořápka umí a to by se mi do svého miláčka taky líbilo pak bych nemusela jezdit cizíma, ale berme to i pozitivně, když to rozflákam moje to nebude a klidně si odletím potom. Jdeme kolem lodi a při tom se dívám kolem protože je to vážně unikát a naučit to snad nebude tak těžké, třeba ten druhý bude vědět lépe kde co je. Když mi oznámí že našli v záchranných modulech nějakou bytost tak mě snad tady nemůže nic překvapit ale přesto jsem zvědavá jak koukám tak posádka se rozrůstá jsem zvyklá pracovat spíše samostatně než kolektivně nahoře dávám bacha jen na sebe né na další. „ Kolik tahle loď bude mít členů?“ Optám se velmi zvědavě a možná krapek nervozně, ale pak ani nevím ale byla mi zodpovězená a myslím že ani nijak nechtěl raději jsem stála opodál a jen poslouchala a musela jsem se zasmát nad naší rozrůstající posadkou. To bude velmi zajimavé |
| |
| Hangár Pilot se velice rozpovídal, věděl jsem, že jsem konverzaci nezačal zrovna přívětvě, ale co se dá dělat. Brzo se uvidí, jak dobře umíte pilotovat. Třaba vám pomůžu. Každopádně jednu věc jsem se dozvěděl. Není Imperiál. To je dobře. Nyní nastal čas znovu mluvit. Abych řekl pravdu, nebylo mi řečeno nic, ale také neyl čas. Jsem tu kátce. Ostatně, jak řekl ten voják. Jediné so jsem stihl mezi dobami nevědomí bylo moje jméno. Pokud Jste neposlouchali, říkejte mi Accal. Mimochodem jak se jmenujete? Víte... jestli máme být jeden tým, měli bychom být přáteli. Došli jsme k té nové lodi. On se zastavil před rampou a já kousek před ním. Zamyslím se. Už dlouho se mě nikdo nezeptel, kdo jsem a já mu mohl říct pravdu... Co ti řeknu? Vlastně nevím, kdo nebo co jsem. Utíkám tak dlouho, že za tu dobu jsem se stal jak pilotem, významně pohlédnu na toho člověka přede mnou, tak i lovcem nebo pašerákem. Koutkem oka zahlédnu tu druhou pilotku jak se prochází po hangáru.Pilotko, připojte se k nám. oslovím ji. Provádíme sociální interakci mezi novou skupinou této lodi. Jak se jmenujete? Stále se zdánlivě ironicy usmívám a držím si až vojenský postoj s rukama za zády. |
| |
| hangár Když jsem procházela kolem lodi spatřila jsem tam ty dva nové a jakmile mě ten z ošetřovny oslovil abych se připojila k nim, není na škodu si obhlídnout loď aniž bych měla za zády nadřízené a tak jsem se otočila na generála a Mistra a došla jsem za těma dvouma panáčkama. Projela jsem je pohledem a na tom z ošetřovny se mi něco nezdálo ale co nadělám oslovil mě pilotko to se mi vůbec nelibilo a proto když jsem prošla kolem nich tak jsem dodala. „ Říkej mi raději Juno.“ Zaleze do lodi a jde rovnou do kabiny pro piloty a šmejdí už tam. |
| |
| Hangár No potěš! Vydýchnu hlasitě, když jsem obeznámen s tím, že chlápek, který se hned vzápětí představí jako Accal, vlastně neví skoro nic. Na druhou stranu toho také nevím zrovna tolik, že by se z toho dala sepsat kniha, ne-li kronika. Nezbývá tak nic jiného, než jen doufat, že jde o někoho pořádně bystrého, co si nenechá nic ujít a po prvních větách bývá v obraze. Jen škoda, že takových lidí většinou bývá velmi poskromnu. Pak zaslechnu otázku na mé jméno, načež bezmyšlenkovitě odpovím: Můžeš mi říkat Cal. Vzpomenu si ale na jeho způsob uvítání a tak o něco chladněji dodám, Jestli chceš. Na jeho vyhýbavou odpověď už moc nereaguji, nic jiného jsem totiž ani nečekat. Jedni nechtějí muvit o minulosti, protože je to bolí a snaží se zapomenout. Druzí se zase skrývají a třetí to využívají jako taktickou výhodu. Čtvrtí pak tohle vše kombinují. Upřímně bych mezi rebely ani neočekával nic jiného. První rebelové totiž většinou bývají buď spodinou, nebo třídním nepřítelem. Zrovna zde je to těžké určit, protože mi nikdo zde nepřipadá ani na jednoho. Nejspíš to budou nějací uprchlíci. Konstatuji nakonec. Všechny myšlenky ale zaženu, když na obzoru vidím další neshodu. Konkrétně si náš modrý přítel opět našlápl na vyžehlování, protože ženu označil poněkud hrubě, pilotkou. Sice je to titul, který jí náleží, ale použít ho podobně a na jeho místě byla právě ta věc, která se nejmíň hodila. Nechám jí tedy kolem sebe projít jen s mírným Zdravím. Abych nepřipadl do jednoho pytle s ním. Nechám jí odejít dovnitř a pak se tiše zasměju. Až budu potřebovat vyvolat občanskou válku, dosadím tě do politiky. Promluvím na něj s jistou dávkou nadsázky a ironie. Pak se ohlédnu na vchod dovnitř a uvědomím si, že pokud šla dovnitř ona, která může mít větší přehled, možná bychom tam měli být i my dva, místo našeho klábosení. No, jestli jsi pilotem a zapoměl si, kdo jsi, pak zapomeň, že bych tě někdy nechal řídit. Zasměju se a zalezu dovnitř, do té nezpozorovatelné kocábky. Co dál? Řeknu si bez tónu. Nakonec si řeknu, že bude opravdu lepší se už připravit a proto mávnu na našeho diplomata, aby zalezl dovnitř a sám se vydám na ''můsteček'' lodi, odkud budu nějakou tu chvíli vykonávat práci. Samozřejmě za předpokladu, že ta Juno je opravdu lepší a připravenější pilot. |
| |
| Hangár Než jsem stačil navázat konverzaci Pilotka se mi představila a zmizela v průlezu. Co se jí na oslovení Pilotko nelíbilo? Na to zareagoval Cal. Politika... zamyslím se a pokračuji v hlase. ... Já raději bojovou taktiku. Ikdyž ani politikou nepohrdnu. Na jeho pokyn ho následuji na můstek. Nehodlám řídit, pokud to nebude nutné. řeknu mu cestou a na můstku, kde jsme všichni pokračuji. Nebudeme si na nic hrát, ty jsi Juno, pilotka, ty jsi Cal, Pilot a já jsem někdo, kdo vůbec neví co vlastně budete dělat a neví co tady vlastně dělá. Stále jsem klidný, ale nyní již bez úsměvu. Vím, že se stále nechovám tak, jak bych měl, ale jsem prostě takový. Rád bych tady nějak fungoval, protože to vypadá, že tu chvíli zůstanu. Proto bych rád věděl, o co se teda jedná. Sleduji oba dva, jak se připravují na něco, o čem ještě nemám tušení a zapínají různá tlačítka a tahají za páčky. |
| |
| hangár Když prohlédneme loď jen přikyvuju a následuju Junu která již začala hovor s těma dalšíma co mě maj doprovodit. Rychle je dojdu a jdu vedle nich. "Taky mě těší. Jak vidím, již máme osádku kompletní. JInak já jsem Jaden." POdotknu za chůze a přelétnu ty dva pohledem. Na hlavě mám stále kápi takže ze vzhledu asi moc nevykoukaj. "Snad to zvládneme." "Byl bych rád kdybychom vyrazili co nejdřív." Dodám ještě a pohlédnu na ně co si o tom myslí oni. "Snad mě nedotanou do maléru a snad jsou ti dva dobří piloti." Promýšlím si mezitím pro sebe a ruce mám spojené v rukávech pláště. "Co se taktiky týče jakmile budeme v jejich hangárů půjdeme do lodi jen 3 jeden z pilotů zůstane v naší lodi abycho měli zajištěný odlet až bude třeba. Nechci abychom tam pak zůstali trčet snad mi rozumíte." Navrhuju své plány. |
| |
| Phantom Rozhlížím se po konzolích a zjišťuji, kde jsou jaká tlačítka a jak moc se tento druh systémů liší od lodí, ke kterým jsem se dostával v poslední době. Naštěstí je velká dávka imperialismu znát a tak mi trvá jen chvilku, než se s těmito malými změnami srovnám a zafixuju si je, jako kdybych je využíval už roky. Mezitím, v čase když nedávám pozor se tu objeví nejspíš poslední člen naší posádky. Jelikož jsem neměl možnost si ho zprvu všimnout, trochu mě jeho přítomnost vyleká, ale vzápětí se začnu soustředit na to, co říká Accal. To se mi totiž ani trochu nelíbí. Z jeho slov jde vyčíst, že vlastně vůbec neví o co tady jde a nezná dokonce ani základy plánů, jako já. Až mě to přinutí sesunout ruku k pasu, kde skrývám obě své zbraně. Naštěstí za mě tuto situaci vyřeší ten poslední, když nám vylíčí své plány. V tu ránu ze mě totiž vymizí nervozita. Pokud jde totiž o někoho, koho máme přepravit na místo, pak má jistě přehled o všech zůčastněných a nenechal by mezi námi někoho, kdo by nás mohl i ohrozit. Ahoj. Řeknu, když domluví. Jestli jsi přeslechl mé jméno, tak je to Cal a ujišťuji vás, že na tuto misi budeme určitě stačit. A když už jsme u toho, rád bych šel s váma. Docela dost jsem toho pochytil, takže se nebojte, že bych byl zbytečný. Urozumím je. A taky protože když jsem posledně zůstal na lodi, sestřelili Narmo-Huna. Pomyslím si. Náhle mi však na mysl vpadne protiklad. Blbče! Když jsem naposledy odešel a loď hlídala žena, tak jsem to pěkně schytal! No a je stanovený nějaký určitý cíl? Třeba generátor, nebo jedna z velkých zbraní? Křížník? Nebo je to prostě jen zametání? Zeptám se zůčastněně. |
| |
| Ord Mantell – Hlavní město Nabrali jste raněné a vyrazili jste společně tam, kam vás odvezl Narren. Když jste tam dorazili, ujali se vás vojáci na rozkaz Generála Vosse. Okamžitě vám nabídli pomoct. Raněné přenesli ihned na ošetřovnu, kde o ně bylo postaráno. Gaillen byl ponořen do kolta jen na hodinu. Tohle kolto těženo ze samotného jádra bylo dost silné a také mělo velmi vzácný hojivý efekt. Togoriana tam ponořili na delší čas. Jeho rány se začali hojit společně s jeho kostrou, která utrpěla velké poškození. Jeho hlava si odnese pár šrámu a noha i se zbytkem těla také. Kvůli ztrátě krve byl togorian pár hodin v bezvědomí. Ale kolto vše napravilo. Teď už jen leží na ošetřovně pod dozorem a jeho rány jsou obvázané. Gaillen leží vedle něho a taktéž má obvázané rány. Narren, Vik a Akali se sešli s Generálem v hangáru. Generál právě mluví s jedním z jeho dodavatelů, Generál Voss:“ Jsem rád, že jste přijel i přes to že po vás jdou Huttové. Ale nebojte se. Kredity co vám byli, slíbeny dostanete. Máte to, oč jsem žádal?“ Jen co to Generál dořekne tak si všimne tří členné skupinky. Vyčkává jestli Reclen má to zač chce zaplatit. (Úvod pro John Reclen)… Jen co to potvrdí tak se otočí na ty tři a začne mluvit. Generál Voss:“ Vítejte. Já jsem Generál Voss. Jsem rád, že jste dorazil Narrene. Ten úkol, o kterém jsme mluvili má už pár členů. Ale jak tak koukám tak vy jste si také přivedl tým nebo se pletu? Loď vám bude přidělena a už má také své členy. Pojďte semnou do hangáru prosím… Reclene. Doneste naší zásilku do hangáru prosím.“ Jen co to dořekne tak s vámi třemi dojde k lodi. Můžete vidět nádhernou bitevní loď, která je určená na tenhle úkol. Dovedl vás na palubu, aby vás seznámil s posádkou. Pokud Reclen udělal to oč ho prosil generál tak se mohl přidat ke třem členům. Generál Voss:“ Vidím, že loď si už prohlížíte. Tohle je vaše další posila. Je to výtečný válečník. Sarith Narren a tohle jsou jeho přátelé. Promiňte ale neznám vaše jména. Navíc ani nevím, zda se přidáte k nám v boji proti Impériu. Odměna za vaše služby by jistě nebyla malá. Ale abych to dokončil. Tohle je Cal, druhý pilot téhle lodi. Juno Eclips hlavní pilotka, Mistr Jedi Jaden Bolged a tento muž je Accal. Kde se schovává Kean Nor? Měl by tu být s vámi.“ Generál to dořekne a otočí se. Všimne si že Reclen také dorazil na palubu. Rukou ukáže na muže a řekne jeho jméno. Generál Voss:“ A tohle je John Reclen. Až se rozhodnete, zda pomůžete nebo ne zastavte se v centrální místnosti. Tam vám bude vysvětlen plán celého úkolu. Pokud se proberou ti dva na ošetřovně dejte jim vědět, co se chystá. A navíc. Každý kdo pomůže, dostane svojí odměnu. Buď to si vezmete dvacet tisíc kreditů, nebo jen pět set kreditů za vaší účast a můžete odejít…. Vy Reclene se za mnou zastavte pro svoje kredity za zboží.“ Generál to dořekne a odchází z lodního můstku. Kde vám dá nějaký čas na rozmyšlenou…. Během té doby se Draaar a Gaillen už mohli probrat na ošetřovně. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Když váš mistr zmizel, mohli jste se procházet po lodi. Jelikož jí teď velíte vy dva, je na vás jak budete velet. Většina vojáků a droidů tady se vás bojí. A proto poslouchají každý rozkaz. Na můstku je jen tucet droidů a jen čtyři lidi. Všichni se věnují ovládání lodě a řídí celou blokádu. Asi po pěti hodinách dohlížení se vám dostala zpráva od vašeho mistra. Objevil se hologram a ten vám sdělil pár věcí. Hologram Lorda Kaana:“ Váš první úkol nebyl začátek. První úkol jste nezvládli a selhali jste. Mám proto pro vás další a váš poslední úkol. Odleťte lodí na planetu a přivezte na palubu jednoho droida. Buď celého, nebo jen jeho paměťové jádro. Má velmi důležité informace. Vlastní ho jeden ze senátorů. Jeho jméno je Darlenn Qu-el. Podle všeho by se měl nacházet v senátu. Dovezte droida na palubu a pošlete mi data které má.“ Hologram zmizí a je na vás jak se na planetu dostanete. Lodí je v hangáru dost a senát se nachází v hlavním městě. Je to menší senát než je na Coruscantu ale také má své stráže. Senátor se nachází ve vyšších patrech senátu. |
| |
| Kde to kurva sem Cítím bolest, ale všude je tma. Chvíli mám pocit že se topím. Chvíli že umírám. Chvíli se mi vybavují staré boje. Jindy zase scény kdy ulehám se svojí dívkou. Vidím ve snech děti jak asi mohly vypadat. Vidím můj šťastný život jak na nějaké planetě v malém domku žiju já, mé dvě děti a má milovaná. Už žádný lov, žádná nenávist, žádné zabíjení, jenom já pěstující plodiny a lovící zvířata, má žena která vaří a děti které učím zákonům lovců. Poté se obraz změní a já vidím všechno hořet. Stinná postava stojí nad mrtvolami mých milovaných a jediné co z něj vidím je světelný meč. "Ve jménu řádu jedijů museli zemřít...Taková je vůle síly." Poté se prudce proberu. Sednu si a otevřu oči. Do očí mě okamžitě zasáhne paprsek světla a já je zase přivřu. Poté ucítím menší bolest v hrudníku a sjedu tam rukou. V tu chvíli ucítím že nemám brnění. Otevřu opatrně oči a zvykám si na světlo. Ošetřovna? Kde to kurva sem... Hm... Zdá se že si někdo dal práci aby mě dal do kupy. Zdá se že můžu hýbat končetinama. To je dobrý...Ale hlava mě pořád třeští.. Nahmatám hlavu a prohmatám si lebku. Dobrý není prasklá a pokud mě léčily jistě by mi dali do pořádku jakékoliv vnitřní zranění hlavy. Opatrně přehodím nohy dolů z lůžka a postavím se. Nohou mi projede bolest když se napne zrovna zahojený sval. Já jenom nasadím bolestivý škleb a rozhlédnu se kolem. Můj pohled spočine na tom Jedi kterého sem dvakrát už zkusil zabít. Odepřel si mi čestnou smrt! Dojdu až k němu a postavím se nad jeho lůžko. Vytasím drápy a přiložím mu je centimetr nad hrdlo. Měl si mě zabít... Měl si ukončit moje trápení! Proč! Proč si mě nenechal zemřít! Byla by to dobrá smrt! K sithu! K sithu s tebou! Rozčíleně na něj hledím a poté sundám ruku z jeho hrdla. Fajn... ty si ušetřil můj život já ušetřím tvůj. Teď sme si kvit. Poté si všimnu dveří které vedou ven. Tak co teď? Hm musím se přesvědčit jestli tu není nějaký silnější nepřítel. Zavřu oči a začnu pomalu dýchat. Roztáhnu své vědomí a jemně se dotknu síly. Poté uvidím několik plamínků života. Dva za dveřmi... obyčejné stráže... Ale co to! Moje vědomí uvidí několik plamenů které hoří mocným spojením se silou. Okamžitě přeruším sondu a stáhnu se do sebe. Jedijové! JSOU TU JEDIOVÉ! Opět se podívám na spícího Jedije. "Díky příteli, stopuji tvojí rasu už dlouho a málo kdy sem někoho našel. A ty si mě přivedl sem... do jejich hnízda. " Soustředím své myšlenky a odříznu se od síly. Nyní jsem neviditelný pro kteréhokoliv jedie. Kdokoliv by mě chtěl najít pomocí síly neuvidí nic. Kdokoliv by na mě chtěl použít sílu neuspěje. Nasadím smrtící úsměv a vyrazím ke dveřím. Dotknu se displeje a dveře otevřu. Vím že stráže stojí vedle dveří. Moje pravačka vystřelí za roh a do ramene stráže se i přes brnění zaryjí moje drápy. Poté škubnu svojí silou a pošlu stráž na druhéhou stráž aby se srazily. Poté vyjdu rychle z místnosti a skočím po nich. každého zkusím chytit jednou rukou pod krkem a poté oba zvednu nad zem. "Zkuste něco a zlomím vám krk. Máte pár vteřin než vás uškrtím. Jediné jak se vyhnete smrti je to že mi řeknete kde jsou moje věci...A rychle." Když řeknu a rychle tak zvětším tlak v rukách a je vidět že stráže se začínají dusit. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Jsem na můstku. Za chvíli mi přijde zpráva přes hologram od Darth Kaanea. První úkol jsme nezvládli, takže je tu druhý poslední úkol. Získat data z droida. Ihned se připravím a jdu k lodi. Tam se setkám s Murthargem. A oba dva vyrazíme k senátu, abychom získali jádro droida. Podívá se na Murtharga a řeknu. Lepší bude, když se budeme snažit být nenápadní a pak udeříme, ale v senátu bude těžké být nenápadný. Prostě navrhuji vzít jádro a droida zničit. Co? Senát Když dorazíme na planetu, tak se vydáme ihned k senátu. Ať to máme co nejrychleji z krku. Hlavně se to musí povést. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Hmm takže poslední ukol pokud to zvoráme jo? No pro mě je to jasný jestli se to nepovede zdrhnu. Pomyslím si a ihned vyrazím ke stihači spolu s Manacem. "Rozhodně musíme skrýt svou presenci, a mohli bychom se zkusit vydavat za Jedie, co se droida týče aktivní by mohl dělat problemy takže to useivíme podle situace." Odpovím a pak už letíme na planetu. Poté pokud Manace nebude souhlasit s převlekem za Jedie vyrazíme rovnou k senátu. |
| |
| Ord Mantell – Základna republiky Když jsi se probral nechal jsi Gaillena na živu. Ve dveřích jsi chytil dva stráže, ale netušil si, že se sem žene menší oddíl. Díky bezpečnosti, kterou základna má se zde nestane nic, co by nešlo vidět. (Až na záchody) Své zajatce držíš pod krkem a jeden z nich začne mluvit, aby si zachránil život. Nebo v to alespoň doufal. Strážný:“ Proč to děláte… snažíme se vám… pomoct. Nejsme… nepřátelé… prosím.“ Na otázku ti sice neodpověděl, ale oddíl již proběhnul kolem Tanna a možná i dalších co šli podobným směrem. Během dalších pár vteřin už stáli před Togorianem a jeden z velitelů začal mluvit, když tu svalnatou bestii poznal. Velitel Carr:“ Počkejte! Nestřílejte! Draaare? Jsi to ty? Pokud ano pust je prosím. Nejsme tvoji nepřátelé. Snažíme se pomoct. Tak je pust prosím.“ Velitel to dořekne a čeká, jak se zachováš. Jeden ze stráží, které Draaar drží, se znovu ozve. Stráž:“ Chce… své…věc…věci…pane..“ Snaží se ze sebe dostat pár slov a na to zareaguje znovu velitel. Velitel Carr:“ pokud chceš své věci. Tak je prosím pust. Zavedu tě k tvým věcem a pak můžeš odejít. Jen je prosím nezabíjej. Už tak je nás málo proti Sithům a jejich Impériu.“ Teď se jen čeká na tvou reakci… |
| |
| Ord Mantell – Základna republiky Když nás vzal Generál na loď tak jsem s údivem loď obdivoval. Byla nádherná. Když se pak zmínil o nějakém úkolu a o dobrovolnících co si vydělají slušnou sumu kreditů tak jsem se jen usmál. Podíval jsem se na Narrena a hned na to i na tu rudovlasou dívku. “ Pokud sis chtěla vydělat na opravu lodi nebo za tu sumu sehnat novou loď teď bys měla možnost…. Půjdu to probrat s Gaillenem. Ta suma by se hodila docela dost na to, abychom mohli zmizet silám Impéria. Zatím se mějte, týme.“ Poslední slova řeknu spíš s úsměvem a vydám se směrem ke klinice. Cestou jsem potkal oddíl vojáků jak se ženou stejným směrem. Rozběhnul jsem se a viděl jsem toho velkýho, jak tam drží dva ze stanice pod krkem. Ve dveřích jsem si všimnul i Gaillena. |
| |
| Ord Mantell – Základna republiky Cestu si nijak zvlášť nepamatuju. Probudil jsem se v naložený v koltu a hned po tom jsem zase na chvíli usnul. Když jsem se probral, měl jsem obvázaný bok i společně s ramenem. Podíval jsem se kolem sebe a všimnul si další postele vedle. Hned na to jsem si všimnul jak ve dveřích Togorian někoho drží. Bok mě stále bolel ale i přes to jsem se postavil na nohy. Stál jsem o kus dál od toho tvora a zkusil jsem na něho promluvit. “ Počkej! Togoriane, snaží se jen pomoct. Nemusíš je zabíjet. Pomohli nám, když jsme skoro umírali. Copak nevidíš ty obvazy?“ Dořeknu to a jen čekám, jestli si toho všimne. Překvapuje mě i to že pokud mě chtěl zabít, proč to neudělal, když jsem spal. On se probudil přece první. Tak proč to neudělal. To je mi velkou záhadou. Chvilku na to se ukázal menší oddíl v čele s nějakým velitelem. Všimnul jsem si, že tam stál i Tanno. Velitel začal na toho Togoriana mluvit a oslovil ho Draaar. Velmi zajímavé jméno. Vyčkával jsem, co se stane dál. Kdyby chtěl tak ve své velikosti a při své nynější síle by je rozmetal na kousky než by stačili vystřelit. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Cesta do Senátu Vyrazili jste skrze blokádu a doletěli jste až k přístavišti nedaleko senátu. Stráže senátu zjistili neznámou loď, která přistála a před senátem již čekala menší četa o počtu kolem dvou tuctů senátorských stráží. Vyčkávali, než se ukážete, aby s vámi mohl promluvit jejich nadřízený. Nadřízený:“ Z dělte mi prosím důvod přistání a vaší návštěvy. Senát není zrovna tolerantní kvůli blokádě planety. Tak mluvte.“ Dořekne to a jen čeká jak se zachováte. |
| |
| Ord Mantell – Základna republiky Muži se snaží nadechnout a máchají kolem nohama a rukama ale není jim to nic platné. "Jestli mi chcete pomoc tak mi odpovězte. " Po chvíli na mě zakřičí ten Jedi z ošetřovny ale ignoruji ho. Ty buď raději zticha a buď rád že máš ještě hlavu na krku. Poté uslyším za mnou spoustu párů bot dopadajících na podlahu. Nemusím mít roky zkušeností abych věděl že si pro mě přišla bezpečnost. Sakra sou tu rychle. Asi nebudou špatně vycvičení... Hm... Musím to zahrát na rukojmí. Když ale uslyším mé jméno tak mě to překvapí. Kdo to je? Odkud mě sakra zná? Je to snad nějaký špeh imperiálů jdoucí po mojí hlavě? Nebo snad někdo kdo mě zná z mé minulosti? Jsem tu na můj vkus nějak moc populární. Překvapením několikrát rychle zamrkám. Když řekne že mi vrátí moje zbraně tak souhlasně kývnu. "Dobrá tedy, když budu mít zpátky svoje věci nemám důvod vás tu všechny zmasakrovat." Nechám je spadnout na podlahu a otočím se na vojáky. "A bejt tebou raději vyklopím odkud mě znáš. Jsem možná zabiják, ale rozhodně nejsem nejznámější. A ty!" Otočím se směrem na Jedie se kterým sem byl přivezen. "Nemysli si že si z toho venku! Ušetřím tvůj život... ne protože si ty ušetřil můj. Ale protože díky tobě sem odhalil další cíle. Dal si mi možnost ulovit další... proto tě nechám pro teď naživu." Poté se opět podívám na toho velitele. "Raději mě k mé výbavě doveď hned. Čím déle sem bez své výstroje, tím agresivnější bývám." Pronesu a pokusím se o úsměv |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Když vylétáme, k senátu, tak se mě Murtharg zeptá zda by nebylo lepší se převléct za jedie. Ihned nad tím začnu přemýšlet a pak mu odpovím. To by nebylo špatné. Dobrý nápad. Souhlasím. Měli bychom tak nepozorovaně projít až k droidovi. Najednou ucítím, že Murtharg ukrývá nějaké tajemství. Tajemství né moc hezké pro našeho pána. Je to snad útěk? Pohlédnu na mého přítele a zvědavě se zeptám. Ty chceš odejít. Pokud neuspějeme v tomto úkolu, tak chceš odejít viď? Trochu znejistím. Já také. Nenechám, aby mě mistr Kaane dal na jatka jen za nesplnitelný úkol ze senátory a nějakému tupému droidovi. Mohli bychom zůstat spolu. Ale musíme oba dva tuto myšlenku před mistrem co nejlépe skrýt. Poté začnu myšlenku v mysli co nejlépe zamykat. Snažím se k ní znemožnit přístup a však je to velmi těžké. Najednou se s námi spojili senátní stráže. Chtějí se ujistit jestli nejsme vetřelci, lovci nebo sithi. Okamžitě odpovím. Tady mistr jedi Alastair. Požadujeme o uvolnění přistávací plochy. Čekám na odpověď. Mezitím si obleču slabě hnědý oblek s kápí. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Cuknu sebou když Manace odhalí mou myšlenku. "Ano, protože jsem se narodil jako otrok a celý život jsem otrok, a tohle se od otroctví neliší." Odpovím a vzpomínka na minulost ve mě vzbudí hněv ale ten zase uklidím do pozadí. "Tuhle myšlenku jsem skrýval celou dobu, jestli uspěšně kdo ví, ale byl bych rád kdyby si v připadě selhání utekl semnou." Odpovím mu už klidným hlasem. Pokud se zeptají i na mě odpovím. "Já jsem jeho padawan Gennen." |
| |
| Ord Mantell – Základna republiky Když jsi pustil stráže tak sotva lapali po dechu. Velitel Carr se k tobě přiblížil a zhluboka se nadechnul, aby si oddychl. Velitel Varr:“ Myslím že by jsme si měli promluvit jen ve dvou. Půjdeme do zbrojnice. Tam jsou tvé věci a budeme si tam moct promluvit. Pokud jsi pro? …. Postarejte se o zraněné.“ Velitel usoudil, že budeš pro a vydal se s tebou do zbrojnice. Zbytek vojáků se postaral o zraněné a Gaillen si mohl promluvit z Tannem. Ostatní členové posádky mají stále pár minut na rozmyšlenou. Generál netrpělivě čeká na vaše rozhodnutí v centrální místnosti. Doufá že alespoň polovina z vás bude souhlasit. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Sledoval jsi velitele do zbrojnice a on ti bez kde jakých problémů vrátil tvé věci. Poté se posadil na židli která byla poblíž, a začal mluvit. Velitel Carr:“ Znám tvojí Rasu jen podle toho co jsem se dozvěděl od Vena Zallowa. Cvičil tě schopnosti Jediu že. Byl jsem na Tythonu když jsi mu pomohl. A mám tady něco co by jsi měl vidět. Je to zpráva určená jen tobě. Nevím, proč mi ji poslal, ale asi věděl, že se někdy ukážeš.“ Když to dořekne tak položí na stolek pro výbavu malí holoprojektor a zpráva se zpustí. Ven Zallow: Draaare pokud se na tohle díváš, chtěl bych, abys věděl, že vím, že stopuješ každého, kdo nosí světelný meč. Proto jsem učinil kde jaké opatření, abych tomu zabránil. Vím, co se stalo a je mi to moc líto příteli. Tak dlouho jsi pátral po své milované, abys jí mohl pomoci a dopadlo to tragickým způsobem. Pamatuji si, jak jsi mi o ní vyprávěl a také vím, proč stopuješ vraha. Překvapí tě ale, že ne všechny tvé děti jsou mrtvé. Našel jsem na neznámé planete mládě. Je to Togorianka. Je celá bíla tak jak jsi popisoval kdysi svou milovanou. Podle všeho by to mohla být tvá ztracená dcera. Nevím, co je to za planetu na které teď jsem. Dostal jsem se sem náhodou. Vím jen, že je to stanoviště Impéria. Podle toho co jsem všechno zjistil je vrahem Lord ze Sithů. Jméno jsem nezjistil, vím, že je to pro tebe těžké a nechceš nikomu důvěřovat. Jen prosím věř ještě jednou starému příteli. Tohle je i mé rozloučení z tebou Draaare. Pokud se to dozvídáš takto přes holoprojektor. Tak já už jsem splynul se sílou. Sbohem příteli. Nechť tě provází síla.“ Tím holoprojektor končí a velitel má v očích smutek. Jen se na tebe smutně podívá a omluví se. Velitel Varr:“ Omlouvám se. Je mi líto co se stalo vaší rodině. Ale snad bychom mohli pomoct. Skládáme tým, který oslabí jednání Impéria. Sestavuje se s Jediu, Lovců odměn, Dobře cvičených pilotů, vojáků a pašeráků. Podle toho co váš přítel nahrál by, jste mohl najít další stopy ohledně toho Lorda ze Sith. Teď vás nechám osamotě. Určitě si chcete nechat všechny ty věci projít hlavou. Já, budu v centrální místnosti s Generálem Vosse… ještě jednou bych chtěl říct, že je mi to líto.“ Jen co to dořekl tak odešel směrem do centrální místnosti. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Velení vám povolilo přistání ale i tak se přišla přesvědčit celá četa. Dva tucty stráží stojí před vaší lodí a jen čekají, zda jste ti, za koho se pokládáte. Když jste vylezli, mohli jste vidět vojáky v modrých blýskavých uniformách. Velitel stráží stál v čele a čekal na váš příchod. Zřejmě má spousty otázek… |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Když jsme přistáli na plošině, která nám byla určena, tak se stejně chtěli přesvědčit zda jsme jediové a né někdo jiný. Zkontrolovala nás dobře vycvičena senátní ochranka.  Ale nakonec přece jen viděli, že jsme jediové. Podívám se směrem k jejich veliteli a řeknu. Zdravím, jsem mistr jedi Alastair a tohle je můj padawan Gennen. Slyšeli jsme, že zde máte mnoho nepřátel. Lovce a sithi. Nemusíte se bát. Náš úkol je jasný a nebudeme vás ohrožovat ani vyrušovat. Cítím že máš mnoho otázek veliteli. Nu, ptej se? |
| |
| soukromá zpráva od Draaar pro Já se usměji a skoro láskyplně přejedu prstem přes hrudní plát. Je můj! Jen můj... Můj milášek... Na tváři mám úsměv když rozepínám přezky po straně. Přehodím si plát přes hlavu a pořádně ho usadím na hrudníku. Poté zaklapnu přezky do sebe a zbroj utáhnu. Ozve se několik klapnutí když přezky sepnou. Pohnu rukama nahoru a dolů abych se ujistil že vše sedí. Připnu si pláty na ramena a poté i chrániče na nohách, nárameníky a zbytek brnění. Poté si začnu dávat zbraně na svá místa. Zatím co se oblékám tak přemýšlím. Ven Zallow. Jediný jedi kterému sem kdy věřil. Byl to správný člověk a dobrý válečník. Navíc dobrý učitel... Když se zapne projekce tak na ní koukám a nakonec si i pokleknu vedle projektoru a nevěřícně na tu zprávu koukám. To co říká muž vnímám jenom okrajově. Spíše se pořád vzpamatovávám z šoku. Bílá togorianka? Ale... ale bílá barva u togorianů není! Je to genetická porucha kterou měla jenom grachár a pár lidí z její rodové linie! Nikdo jiný...Silvie! Silvie žije! U předků... Skloním hlavu a snažím se nemyslet jelikož je toho moc. Můj přítel Ven je mrtev. Moje dcera je naživu. Já místo abych jí hledám zbytečně zabíjím jedie po celé galaxii. A mojí dcerku vězní nějaký sith... "AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAGH!" Bolestně zařvu když mi ty myšlenky drásají mysl na kousky. Zvednu se a bolest se mísí se smutkem a nenávistí. Vstanu a přitom převrhnu stolek na kterém je holoprojektor. Stůl vezmu za nohu a mrštím s ním o zeď. "Né! Né! Né! To není pravda!" Řvu a přitom udeřím pěstí do nejbližší skřínky na vybavení. Moje pěst projde dveřmi. Poté dveře prostě vytrhnu a vyházím veškerý obsah skřínky. Další je na řadě lavice na sezení. Sice byla zasazená do země. Prostě sem jí ve svém hněvu vytrhl z podlahy a hodil jí přes místnost. Pěstmi, lokty, nohama i občas hlavou mlátím kompletně do všeho co mi padne pod ruku a jedno z čeho to je. Vše je zničeno. Celou dobu jenom vykřikuji pořád dokola tyto slova v různém pořadí. "Né. Grachár. Vene. Zrádce. Silvie. Proč? Hlupák. Smrt. Předkové" Když mě konečně přejde moje běsnění není nic na svém místě a bude to chtít dost práce ten nepořádek uklidit. Já ale klečím na zemi a po tváři mi tečou slzy. Ale již sem klidný. "Přísahám... přísahám při předcích a mé rodině! Nenechám Silvii trpět! Ne! Vysvobodím jí! Vysvobodím jí a pomstím se! Pomstím Grachár! Pomstím Draga! A pomstím tebe Vene! Věz že to že si mi poslal tuto informaci nebude zapomenuto! Jelikož díky tobě už vím že vrah se neskrývá mezi Jedii ale mezi sithy! Předtím sem zabíjel jak Jedie tak sithy! Teď už ne... Jediové budiž mi milosrdní za to že sem vzal tolik lidí z jejich řad. Smutek, žal a nenávist mi zatemnily mysl, ale už ne... Né... teď už budou umírat ti kdo si to zaslouží... Všichni do jednoho zemřou... VŠICHNI POVÍDÁM!" Poté bojově zavyji a zvednu se. Setřu zbylé slzy z mé tváře a pod troskami najdu svůj plášť. Nasadím si ho a zkontroluji světelné meče. Poté vyjdu ven a zamířím rovnou do centrální místnosti ( řídím se podle cedulí nebo se zeptám lidí). |
| |
| Pýcha a pád Když muž řekne že mě odvede do zbrojnice tak kývnu souhlasně hlavou. "Fajn ve dvou mi to vyhovuje. Nesnáším čumily." Když odcházím od skupinky tak se tvářím jako vždy. Jsem pouze stroj, zabiják který si je jasně vědom svojí síly. Zabiják který dokáže zabít vše a když ne rád zemře. Hrdý a pyšný, pohlížející na ostatní jako na hmyz který čeká na jeho rozhodnutí jestli ho zašlápne nebo ne. Ale on nemá žádné rozhodnutí. Jeho oči sou dávno mrtvé stejně jako jeho vnitřek. Není tam nic než smrt a chlad. Když se ale po delší době vracím ze zbrojnice už to není ten starý Draaar. Jsem sice oblečen do brnění a mám na sobě zbraně, ale něco je jinak. Jindy prázdné oči hoří čirou nenávistí, ale v pohybech a gestech je vidět zármutek. Již není pyšný... spíše vypadá jako by se v něm něco zlomilo. Srst pod očima je zvlhlá od slz ty oči už nejsou mrtvé, na pozadí se opět objevila jiskřička života. Ovšem tahle jiskřička znamená jenom jednu věc. Teď už nebude zabíjet rychle a milosrdně... Ne-e. Teď jeho oběti čeká bolest a utrpení. Ráznými kroky směřuji do centrální místnosti. Když vejdu dovnitř tak ze mě zloba a hněv téměř září. Naštěstí pro jedie je moje prezence skryta takže to nevycítí v síle. Ovšem již od pohledu je můj hněv zřejmí. " Jdu taky... Jestli je to akce kde můžu narazit aspoň na jednoho sitha nebo na informace kde ty zasraný, hnusný, podlý, zkurvený, huttem vysraný, banthou sežvejkaný a wookiem vyblitý sithové sou tak ani nemyslete že by ste mě vynechali! Já tam pudu a zmasakruju každého kdo se mi postaví! Zabiju každého z nich do posledního! " Řvu na celou místnost. Částečně protože nevím kdo je jejich velitel a u koho se tedy mám přihlásit a z druhé části protože mám hrozný vztek a potřebuji si zařvat. Když takle zařvu tak se trošku uklidním a hluboce se nadechnu. "Klidně do toho pudu i zadarmo. Chci jenom nějakou výbavu. Potřebuji pár věcí bez kterých do mise nejdu. " Poté si dám ruce na prsa. "Jo a mimochodem... Ehm... Budete asi potřebovat novou zbrojnici. " Pokrčím rameny. "Pardon..." |
| |
| Ord Mantell – Základna republiky Když se ten velký tvor otočil a odešel s velitelem jen jsem nad tím zavrtěl hlavou. Přece kdyby chtěl tak mu utrhne končetiny a jen tak odejde Blesklo mi hlavou a já mohl konečně v klidu dojít ke Gaillenovi. Položil jsem mu ruku na rameno a s úsměvem řekl pár slov. “ Tak si myslím příteli, že jsem ti zajistil další práci. Jak ti je? Pokud už je ti líp převlečce a hlavně si vezmi tohle.“ Podám Gaillenovi jeho dva meče a pousměju se. “ Jsou to přece zbraně Jediu. A taky hlavně jak se říká.. Váš život.“ Dořeknu to a jen se pousměju. Pak už jen čekám na to, zda se Gaillen převleče, abychom mohli vyrazit do Centrálního křídla. Jen natočím hlavu a zeptám se. “ Ty, řekni mi. Co to je zač ten velkej. Když jsme pro vás přijeli tak jsme měli co dělat abychom sním, vůbec hnuli.“ Dořeknu a stále čekám, až budeme moct vyrazit. Když už je připraven tak se společně vydáme do centrální místnosti. Cestou jsem potkal tu rudovlasou ženu a Narrena. Když jsme vešli dovnitř tak už tam stál ten jak jej velitel nazval Draaar a další členové co se přidali k týmu. Slyšel jsem jen nějakou malou část a na tu o zbrojnici jsem se jen zasmál. “ tak takhle se níčej věci. Ha ha ha ha!“ Zasmál jsem se a jen vyčkávám oč zde půjde a hlavně jaký je plán. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Voják si vás jen prohlíží a je jasné, že se mi něco nelíbí. Podívá se na ostatní stráže a znovu na vás. Zmáčkne na svém náramku malé tlačítko a stráže se seskupí. Poté začne hned mluvit. Velitel Stráží:“ Pokud jste Jediové, jak mi tu říkáte. Jak se vám podařilo dostat se skrze blokádu?“ Je hned jasné, že strážným tu něco nesedí. Měli by, jste pro to mít dobré vysvětlení. |
| |
| Ord Mantell – Základna republiky Když Togorian odešel s Velitelem celkem se mi ulevilo. Nemám tu zbraně abych se mohl bránit a sílu se mi používat na neozbrojeného nechce. I když jemu stačí jako zbraň drápy. Vyslechnu si vše o čem se zmínil Tanno a jen zavrtím hlavou s menším úsměvem. “ Takže to má být zase tak že já odvedu práci a ty shrábneš kredity jo. Hih. Jako vždycky. No nic neslibuju, půjdu tam a až podle toho jaký bude plán tak budu souhlasit.“ Převleču se do nových věcí, které mi sem dali. Jen jsem se pousmál na jejich novotou. Za chvilku jsem byl převlečený a mohl jsem z Tannem vyrazit do centrální místnosti. Už tam stál i ten co čelil Rancorovi. Stoupnul jsem si raději o kus dál. Spíš do rohu abych se vyhnul jeho běsnění. V místnosti stojí celkem dost osob. Jedna mě zaujala hned od prvního pohledu, co jsem se na ní podíval. Byla to žena. Vypadala jako pilot, ale se ženou jako pilotkou jsem se doposud nepotkal. No vše je jednou poprvé. |
| |
| Ord Mantell – Základna republiky Přivítání bylo na můj vkus až moc vřelý. Většinu klientů pro, který sem makal sou většinou ustrašený chudáci “když si tak vzpomínám tohle je poprvé so budu makat přímo pro republiku“, vyslechnu si zbytek sdělení od generála. Při zmínce mnou přivedených lidí jen stroze pronesu “pár boje schopnejch se vždycky hodí“. Hned poté nás dovede k naší budoucí lodi. “Pěkná loď, kolik asi stála. Tu bych si asi nemoh dovolit“. Po představení ostatních, se otočim a pomalu se vydám k centrální místnosti. Než se s Tannem rozdělíme, řeknu jeho směrem Prachy se vždycky hoděj, já do toho du, už to mám domluvený“. Ta poznámka o týmu se mi, ale moc nezamlouvá “tolik různej “lidí“, tohle bude něco velkýho a pokud se přidá i ten velkej, sakra co je vlastně zač“. Po cestě k centrální místnosti si všimnu menší jednotky běžící podle všeho stejným směrem, co odešel Tanno. Nijak to neprožívám a pokračuju k cíli. Konečně sem v centrální místnosti, je nás tu početná skupina. Držim se jen několik metrů od Tanna a Gaillena. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Ach, ano. To je mi celkem jasné. Jak bychom mohli proletět přes blokádu? Jednoduše. Vše se točí kolem politiky. Senát na Coruscantu schválil náš příjezd. Jednoduše má senát moc nad Impériem. A senát přikázal nás pustit. Je to skoro k nevíře, ale jsme tu jen díky svolení a nějaké listiny. Jestli nemáte nějaké další otázky, tak bych se rád vydal dodělat úkol co nejrychleji. Přece jen jsme jediové. Náš řád je ohrožen a každá minuta ztracena tímhle povídáním nás prozrazuje u sithů. Mohou se nějak dozvědět, že jsme tady, takže bychom nejraději tady s mým padawanem dodělále úkol a co nejrychleji a nepozorovaně vypadli. Doufám, že to, že jsme tu byly nebudete roznášet jako nějaké drbny. Nerad bych aby nám jedium hrozila smrt a ještě větší hrozba než teď. Děkuji. Pak se podívám na Murtharga a zase na velitele. Ihned poté se chystám udělat krok blíže ke dveřím do senátu. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Poslouchám jak tu brilatně stražím vysvětluje onu nastálou situaci. Skoro aj mluví pravud.. ty vado tak to bravo, jenom doufám v zájmu stráží že jim tahle výmluvná reč bude stačit. "Brilatně vysvětleno můj mistře, opět ste si zasloužil můj údiv." Řeknu a trochu se ukloním hlavou směrem k mému mistrovi. Pak se zase dívám na stráže a čekám na jejich reakci. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Velitel stráží si tě jen vyslechne a otočí se na zbytek stráží. Jen kývne a oni se rozestoupí. Aby jste mohli projít. Velitel Stráží Senátu:“ Omlouvám se Pane. Je to jen protokol bezpečnosti. Pokračujte.“ Velitel vám dovolí vstoupit a vy tak můžete pokračovat do senátu. Teď už je jen na vás aby jste našli kancelář senátora Darlenn Qu-ela. Je ve vyšších patrech, (přesněji čtvrté) ale na každém patře se pohybuje vždy kolem čtyř až šesti stráží. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Otočím se na Murtharga. Pojď. Pak už jdeme do čtvrtého patra senátu. Tam najdeme kancelář toho droida a vejdeme dovnitř. Jestli se nás nějaký voják pokusí zadržet, tak řeknu že jsem jedi a tohle je můj padawan. Že zde máme úkol a musíme ho probrat s Darlennem Qu-ela. Když vstoupíme do jeho kanceláře, tak k němu přistoupím a řeknu. Jsme jedi. Nemějte strach. Přišli jsme vás chránit. Slyšeli jsme, můj padawan měl vizi. Zemřete! A zabijí vás sithi. Jsme tu proto abychom vás ochránili pane. Pak se postavím za něj, vytáhnu svůj světelný meč a oddělím mu hlavu od krku. Velmi rychle. A pak se snažím získat jádro, které je nejspíš v jeho hlavě stejně jako paměť. Paměť beru taky. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Když se konečně dostaneme do čtvrtého patra a k onu senátorovi zavřu za námi dveře a stoupnu si k jejich boku. Když mu pak Manace řekne že ho zabijí sithi a že my ho přišli chránit, musím se začít smát ale to už dopadá senátorova hlava na zem. "Musím uznat netušil jsem že máš smysl pro humor." Řeknu a pak už se přestanu smát. "Najdi tu paměť já pohlídám dveře kdyby nás chtěl někdo překvapit." Stojím trochu bokem udveří a mám na ně stočený pohled a čekám kdyby náhodou někdo vešel. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Celou cestu vás sledovali kamery a ochranka na každém patře. Když jste došli do místnosti kde byl senátor tak se na vás otočila ochranka a jen vyčkávala, co tu chcete. Když jste obešel senátora tak se váš přítel zbavil stráží a ty jsi připravil senátora o hlavu. D7-P6 se rychle schoval do malých dveří, které mu slouží pro rychlou cestu jako výtah. Když jste se snažili dveře otevřít vypadl v celé místnosti proud a dveře ven i k droidovi se zablokovali. Ukázal se hologram, na kterém jste mohli vidět chagriana. Byl to právě ten senátor, po kterém jste šli. Darlenn Qu-ela:“ Omlouvám se vám Sithové. Byla to malá léčka. Už než jste sem přiletěli tak jsme o vás věděli. Žádná Republiková loď by nikdy nepoužívala označení Impéria. Stráže mi proto nabídli ochranu. A aby jste věděli s kým máte tu čest tak já jsem Darlenn Qu-ela. Právě teď ke mně dorazil droid pro kterého jste si asi přišli. Můžete zkusit, co chcete ale i když vyjdete ven…. Věřte mi, že senát je dobře střežen.“  Jen co hologram zmizí tak je místnost zase ve tmě. Můžete vycítit, jak se za dveřmi kupí stráže a jak jen čekají, než vyjdete ven. Cesta oknem není tou správnou volnou. Když se podíváte z okna, můžete vidět, jak se u vaší lodi řadí velký počet vojáků. Je na vás jak se rozhodnete. Buď si prosekáte cestu ven světelným mečem a pokusíte se zbavit dvaceti ozbrojených stráží, nebo vyskočíte z okna přímo k vaší lodi a pokusíte se o útěk čímž by jste selhali. Další možnost jsou na vás. Třeba vás něco napadne. |
| |
Ord Mantell - hangár Každým dnem mi příjde vyřizování takovýchto zakázek jako hračka. Nakup zakázané zboží za nízkou cenu tam a doprav ho na nějakou planetu, kde to zboží stojí celý majland. Nejlepší jsou mise s blokovanými planetami, na které se dostanou jen takový borci jako jsem já. Nyní jsem měl za úkol dobravit docela výbušnou zásilku, která jistě poslouží k nějaké destrukci. Přišel jsem na místo schůzky. Tam na mě už čekal generál. Od kdy se zaplétáš s vojáky? Po té co jsem vyslechl poděkování, tak jsem naklikal pár tlačítek na svém PDAčku. Jistě to trvalo jen minutku a má loď, která do té chvíli kroužila na autopilotovi, přistála v hangáru. Zboží je v mé lodi, ale víte, mám takovou zásadu. Dokud neuvidím kredity... Přeruší mě přítomnost třech cizinců. Léčka? Ruka se mi chystala čapnout jeden z blasterů co mám u pasu, ale po té co s nima generál začal mluvit, tak se mé svaly znovu uvólnily. Ten chlap si přímo koleduje o malér! Copak neví že s pašeráky se má jednat opatrně? Následuju generála mlčky a bez zbytečných komentářů. Po té co uvidim kam míříme, tak se mi v duchu přiotevřou ústa. Zatraceně! To je mi ale nemaličko nadupaná loď... Když se na mě kdokoliv podívá, tak může vidět že neprojevuji velký zájem o řečičky, kterými se tu jen tak pohazuje. Když však uslyšim své jméno , tak máchnu rukou na pozdrav a na svém obličeji vykouzlim přátelský úsměv. Nazdárek bando! Řeknu to s humorným a neseriózním podtextem. Náhle se k mým uším dostala částka, kterou nám nabízejí. To je to nějaká sebevražedná mise? Tolik ani tlupa otroků nestojí... Když se generál chystá o odchod z můstku, tak zrychlím a zastavim ho hned v další místnosti. Si děláš srandu? Rozmyslet? Nalítám se jako nějaká zatracená havět od hovna k hovnu, abych vydělal pár šupů a ještě při tom riskuju kejhák, tak proč si nepřilepšit pořádně. Počkám až se zastaví a otočí se. Pak promluvim. Generále. Nabídka je velice lákavá, ale mám ještě s vámi potřebuju něco projednat. Na chvíli přestanu mluvit a založim si ruce. Když poletim s vámi, tak někde budu muset nechat svou loď, která je mi drahá. Předpokládám že tahle super-moderní loď má nějaké maskovací technologie, které má skromna loď postrádá. Znovu se odmlčim a změním pózu. Nyní mám ruce v bocích. Taky by mě zajímalo, proč potřebujete na své misi někoho jako jsem já. Ano, jsem dobrý pašerák a pilot, ale stále nevim proč zrovna já. Otočim se k němu zády a podívám se na můstek. Ale k čertu s tím. Otočím se a promluvim po té co generál domluví. Dobře. Ale zbývá jedna poslední věc. Je to ohledně mého nákladu. Bylo složitější ho získat a má loď byla kvůli tomu poškozena. Budu potřebovat navrch 200 kreditů. Stále čekám otočen zády ke generálovi. Zrovna když domluvim, pronese se po chodbě nějaký oddíl. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Zeptám se manace, pak dojdu k oknu a rozbiju ho. "Myslím že takhle to bude nejrychlejší, jestli chceš tak teda poď semnou." Řeknu ještě jednou se na něj podívám, zapnu svůj meč skočím dolu a vrazím meč do zdi abych trochu spomalil pád, sem tam se pokusím někde zachytit a znovu skočit dolu. Pokud by po mě někdo začal střílet přistanu o patro nebo dle možnosti a začnu vykrývat střely z blásterů a pak budu zase skákat dolů. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Generála jsi dohnal v centrální místnosti, kde už v rukou držel PDA a chtěl ti převést tvé kredity. Vyslechl si, co mu říkáš a jen se pousmál. Generál Voss:“ Vím, co dokážete Reclene. Proto by se další pilot a muž s vašimi schopnostmi hodil. Za vaše zboží, které jsme si ověřili, dostanete tedy o 200 kreditů víc. Stačí, jen aby, jste chvilku vydržel. 2200 kreditů bylo převedeno na vaše PDA. Pokud se zúčastníte mise, která je natolik nebezpečná že k tomu kdo to dokáže, nabízíme odměnu 20 tisíc kreditů. Věřte mi, že je to jen malá částka oproti tomu co se investovalo do té lodě, kterou jste mohl vidět. letěl by jste tam jako ten který se vyzná právě v tom co jste nám přivezl. A to je to TT. Neznám nikoho kdo by to dokázal sehnat a hlavně odpálit. Až na vás. Nesmíme si dovolit žádný omyl, takže se zeptám ještě jednou a na posledy. Chcete si vydělat 20 tisíc kreditů. Ano nebo Ne? A nemusíte se ničeho bát. Posádka je věrohodná a ví co dělá…Navíc co se týče vaší lodi tak může zůstat tady. Máte mé slovo, že se jí nikdo jiný kromě vás nedotkne… Ještě nějaké otázky?“ Jen co to generál dořekne tak se ve dveřích objeví Togorian a téměř řve na celou místnost. Po chvilce se začnou scházet i ostatní. |
| |
Ord Mantell – Základna republiky Poslouchám soustředěně generála. Když jde o obchod, dokážu být velice pozorný a vnímavý. Nějak zatraceně snadný, ne? Jen tak mi vybalí 200 kreditů a vůbec se neptá na komplikace, které mě potkaly. Ten kredity rozhodně nešetří. Během toho co generál mluví, párkrát změnim pózu. To teda doufám že je věrohodná. Zapřemýšlím nahlas. Když se generál zmíní o mé lodi, tak přikývnu. Beru tě za slovo starouši... Náhle do místnosti vkročí nějaký masivní humanoid, kterého jsem ještě na svých toulkách galaxií nespatřil a to jsem jich už viděl. Ten musí pocházet z nějakých krajních soustav vnějšího prstence, které se ještě neprobádaly na 100%... Náhle ten tvor začne hulákat jako nezdvořák po celé místnosti. Přišlo mi to nevhodné, protože mi to nedovolilo říci něco dalšího generálovi. Už můžu? Kouknul jsem se jenom koutkem oka na tvora a lehce zakroutil hlavou. Pak jsem se otočil na generála a zcela seriózně promluvil. Generále, myslím že přistoupim na vaší misi. Musím vás však varovat. Nedůvěřivě se rozhlédnu po místnosti a trošku se předklonim, protože vcházeli další a další lidi. Ta zásilka má pěknou páru a proto vřele doporučuju zajistit náklad bezpečnostním polem. Nyní se už znova narovnám a mluvim už méně seriózně. Víte, jednou jsem se stal svědkem toho, jak byl tenhle matroš zasažen výstřelem. Pěkně to pokuchalo okolní reliéf a pár mejch dobrejch kámošů tam zůstalo. Proto si to promyslete několikrát. Dočkám se odpovědi generála, pokud mi nějak odpoví, a pak se půjdu opřít o nějakou vzdálenější zeď v místnosti. Když si svůj koutek najdu, tak začnu přeměřovat všechny tvory svým analitickým okem. Přeci jen mě už dostalo z nejednoho maléru. Doufám že mezi vámi není zrádce... |
| |
| Loď a nabídka Když jsem tak okukovala přístroje v lodi nebylo to nijak moc složité to je na to a to zase na to jen přeci nejlépe se vše odzkouší v praxi, nijak se nevěnuju těm dvěma a spíše si tady kontroluju stav a všechny ty kravinky a podobně po chvíli přijde i mistr a povídá si s nimi ale ja jen koukám jen přeci jsem zvykla na podobné úkoly i když spíše je plním sama tak snad nebude problém si zvyknout na pár dalších však jsme jen 4 to se dá ještě schovat, ale jak jsem tam tak stála a myšlenky běhali kolem a taky asi jak to udělat co nejrychleji a zda mám zůstat v letadle já nebo on, dostane nás pak tak rychle pryč, jak moc je dobrý pilot. Najednou dojde Generál s dalšíma a já jen tak nenapadne vykulím oči my budeme vážně velmi nenápadná skupinka, pro sebe jen zavrtím hlavou a sleduji nově příchozí když uslyšm své jméno jen zdvořila kývnu a pak si vezmu svou tašku a jdu o několik metrů za generálem přímo do jeho řídící místnosti. Ještě tam skoro nikdo nebyl a tak sem stála někde opodál a přemýšlela né o tom zda poletím spíše o tom jaké inviduali budou na lodi a zda je to bezpečné. Takový lidi jsou jak pěst na oko hlavně jedhájové, po chvíli ucítím na sobě něčí pohled a já kouknu tím směrem a vidím nějakého chlapíka a ani nevím proč ale usmála jsem se na něj a pak čekala co se bude dít. Mnoo to zase bude jednou pekelný úkol jestli tohle všichni přežijem snad nás už nikdo a nic nezastaví. Já nemám o čem přemýšlet jedu aj kdybych měla nevím co, delší dobu jsem neměla nic na práci a to mě celkem ubíjí a co lepšího než vidět tyhle stvoření jak utíkají před nebezpečí, zajímalo by mě kolik takových akcí mají za sebou, když jeden začne mluvit musím se usmát a raději se zakoukám jinam. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Pohlédnu na mého přítele Murtharga a zapnu světelný meč. Někdy mě svými nápady vážně překvapuješ. Rozběhnu se a následuji ho po cestě dolů k naší lodi. Jestli po mě někdo začne střílet, tak skočím jednoduše dolů. Jsem sith, skoky z výšek jsou normální. Když dopadnu na zem, tak odrážím střely od senátní gardy. Murthargu, myslím, že je čas vypadnout. A to ÚPLNĚ. Nenechám se za neúspěch zabít. Ještě to by tak scházelo. |
| |
| Hangár -> hlavní místnost Na mou otázku nikdo nereagoval, ale vzápětí na to přišel jedi. Okamžitě nám dal nějaký nápad na útok. Podle všeho to byl on, kdo tu celou akci vede. Z toho, co řekl, byh si myslel, že půjdeme na nějakou tajnou misi na základnu nebo křižník. Následně na to přišel i Generál s dalšími lidmi. Vzájemně nás představil a na každé jméno, které jsem ještě neznal, jsem odpověděl kývnutím s vřelým úsměvem. Pak nás generál pozval do řídící mísnosti, kde nám řekně, co dělat. Než jsem se rozešel, Juno mě předběhla. Nešel jsem rychle, ale alespoň z části jsem se ji držel, protože jsem neznal cestu. Když jsem tam došel, už tam bili tři lidé. Juno, Generál a ještě jeden. Nesnažil jsem se mluvit, protože díky dřívějším reakcím jsem si ostatní celkem odradil. Na tváři mám stále úsměv, ale došel jsem do jednoho temného koutku, kde jsem se téměř skryl. Opřel jsem se o stěnu a se založenýma rukama čekal na další lidi. |
| |
| Juno, Cal a modrák + ke konci zbytek z řídící místnosti = hangár->řídící místnost Dívka i ten modrý "človíček" mne očividně ignorují a štrádují si to v celku slušným tempem od lodi do řídící místnosti. "No to budu mít společnost." Povzdechnu si v duchu a jdu klidnějším tempem vedle Cala. "No, aby jsi byl v lepším obraze Cale tahle mise spočívá ve zrušení blokády jedné planety jejíž jméno jsem už zapoměl. Čili v té maskované lodi přistaneme v hangáru hlavního křižníku blokátorů a proplížíme se někteří k jádru lodi, kde to zabombujeme rychle vypadneme zpátky na naší loď, odpálíme křižník a vyfrčíme pryč. Tím se blokáda prej rozpadne. Na plán B se mě neptej ten vždy vymýšlím až je třeba." Ušklíbnu se pod kápí. A docházím ke řídící místnosti. "Snad to půjde hladce." Podotknu než vejdu do místnosti, kde jsou nějací další neznámi a tak trochu se modlím aby se mnou taky neletěli protože mi na krku stačí už ti co tu mám. |
| |
| Hangár-> hlavní místnost: Nejsem stavěná na tolik informací a na velký počet lidí a celkem si připadám hrozně mimo, ale pochytila jsem pár detailů , které jsou pro to abych věděla o co tu jde důležité, tak tedy to co říkál generál.Lákavá nabídka odměny a volný čas skvělá kombinace , tak proč to nevzít, i když je to další šance, jak ukončit svůj život... Jestli vydělám dost peněz , tak si koupím novou loď...a tu starou nechám sešrotovat a vysměju se jí!...achjo co blbnu přemýšlím tady nad pitomostma a kolem mě se řeší věci...připadám si tak nezúčastněná achjo.... Po vyslechnutí generála ho následuji do místnosti , kde jsou další členové této "expedice".Pokud jsem již seznámena s věcmi ohledně mise , tak přemýšlím nad tím , jaké to asi budě a pokud ne , tak potichu čekám na informace , které mi někdo řekne.Každopádně se tvářím nepřítomně a stojím dál od ostatních , jako bych k nim ani nepatřila. |
| |
| Řídící místnost Jak pomalu a nuzně nyní plyne čas. Někdy to připomíná až rychlost splašeného šneka. Kolem mě se nic moc neděje, snad jen malé přehazování slov mezi mnou a člověkem, který by měl být Jedi. To slovo si chvíli válím na jazyku a přemýšlím, jestli bych mu neměl něco říct. Ať už informace o Kaminu, nebo o tom, jak jsem to zjistil a vůbec, díky emu jsem se do toho připletl. Vím, že by to možná pomohlo, aby se všichni chovali oparněji, ale stále mi něco zabraňuje souhlasit sám se sebou a proto se mluvení o těchto věcech raději sdržím. Pravda, že by nás to mohlo v budoucnu ohrozit, ale takový je risk. Bojujeme tu s impériem, jako jedni z mála, ne-li vůbec první. Není to rozhodně žádná legrace. Tito lidé si s nimi nejspíš plně nezměřili síly a většina možná vůbec. U této mise, která se počítá jako první mohou přijít o svůj elán a iluze, která je teď žene. Dokonce mohou přijít i o život anebo v nejhorším případ+ě padnout do zajetí. Je jasné, že kdyby se to stalo, rozhodně by je nevyslíchali mučící droidi se sérií bolestných injekcí a s proudem. Spíše by se toho ujali vyšší ''úřady''. Hm? Zapomenout jméno planety, na kterou máme za chvíli letět? Zetám se pobaveně, otáčejíc se po Jediovi. No tak to jsi lepší jak já! Zasměju se a otočím se zpět, konečně připraven jakkoli pomoct s letem. Tak teď to bude sranda. Řeknu si a zapnu mapu galaxie. Tak co? Pamatujete si alespoň polohu, nebo mám vybrat náhodou planetu? Usměju se hloupě a už se pomalu chystám na odlet. Co se dozvím z letmého pohledu je to, že se naše loďka celkem naplnila a začínám si tedy konečně myslet, že jsme všichni, ale kdo ví? Dobře. Předpokládám že odboj si nemohl dovolit nějaké převleky pro nenápadnost? Pár jich sice mám, ale jsou tak nějak podobně upravené, takže bysme byli nenápadní jak Wampa v ponožkách. Odtuším potišeji, protože předpokládám, že s takovýhlemi záležitostmi se buď moc neflákali, nebo na ně úplně zapoměli. No, jestli jsme všichni, tak bych se připravil na odlet, ne? Když tu budeme stát a koukat po sobě, nevnímat se a ptát se na zmínky o taktice, tak toho moc nevybojujem. Řeknu osvíceně a podívám se po zbytku, abych si je co nejlépe zapamatoval. A neměla by se taktika probírat někde, kde budou poslouchat všichni, kteří se zůčastní? Aby pak nedošlo k nedorozumněním. Uvědomím si. |
| |
| Ord Mantell – Základna republiky – VŠICHNI ČLENOVÉ KROMĚ SITHŮ Když jste se všichni dostavili do centrální místnosti mohli jste se posadit na místa kolem holoprojektoru. Generál raději přehlédl reakci Draaara ale zřejmě se k ní vrátí později. Velitel Carr pustil holodetekci na které byl velký křižník blokády. K tomu začal mluvit. Velitel Carr:“ Podle toho kolik vás tu je by to o to mělo být jednoduší. Je vás tu přesně tucet. Poprosil bych, aby rytíř Jedi Jaden Bolged předstoupil.“ Když jsi předstoupil tak velitel pokračoval. Velitel Carr:“ Tohle bude váš vůdce. Je to rytíř Jedi a byl na tuto misi přidělen jako první. Proto bych byl rád aby jste to alespoň trochu respektovali… Hlavně vy Draaare prosím… Mezi sebou se budete moc seznámit na lodi. Je tam prostor pro patnáct pasažérů včetně vyhrazeného místa pro droidy. Loď má svou vlastní obranu, je vybavená stejně, jako je loď každého Lovce odměn. Tahle loď má ale i svojí novinku. Je zcela nezjistitelná, když zapnete maskovací systém. Jen co se vynoříte z hyperprostoru poblíž blokády. Doporučuji ho urychleně zapnout. Možná si říkáte proč ho nezapnout, ještě než vletíte do hyperprostoru. Je to proto, že maskovací systémy využívají velké množství energie. Proto by mohla loď i explodovat.“ Velitel to dořekne a jedi se může jít posadit. Velitel dává nyní prostor generálovi. Generál Voss:“ Nuže tohle bylo o lodi a posádce. Teď se zaměříme na váš hlavní úkol. Jak mile vystoupíte z hyperprostoru. Musíte se dostat sem.“ Ukáže na hlavní blokádský křižník a pokračuje. Generál Voss:“ Poznáte ho, protože je třikrát větší jak ostatní křižníky. Vletět do hangáru bych neriskoval. Nejlepším řešením by bylo přisát se na jeho trup a nepozorovaně se dostat dovnitř těmihle tunely. Jsou jen na dvou místech. Tady a tady. Jak mile bude loď přisátá, můžete otevřít spodní přechod lodi a s pomocí mečů našich Jediu. Nebo Jedie. Otevřít vchod do tunelu. Nejsou hlídány, ale cesta k jádru obou generátorům vede přes spodní patra. Tam tunely nesahají, takže si budete muset najít vlastní cestu. Nemusí to být lehké, můžou na vás čekat i potíže. A teď ta další věc. Proč jsem řekl obou generátorů. Je to proto, že křižník je obrovský. Proto máme i svého muže, který vám ukáže, jak zacházet s naší výbušninou která se, o vše postará.“ Generál ukáže na Johna Reclena. Generál Voss:“ Proto že má loď dva hlavní generátory musí se díla ujmout i někdo další. John povede jeden tým, který ponese jednu z náloží. Je tu někdo kdo by se přihlásil, aby nesl druhou? John vám to na lodi ukáže, jak se s tím zachází.“ Přihlásil se Tanno Vik. Generál jen přikývnul a pokračoval v dokončení své řeči. Generál Voss:“ Je vás sice mnoho a podle toho že jste tu a chcete pomoct Republice proti Impériu vám bude také přidělena patřičná odměna. Všem co jste se přihlásili, bude po dokončení této mise za odměnu vyplaceno 20 tisíc kreditů. Je to hlavně i náhrada za to že tu musíte nechat své lodě, pokud nějaké máte. Ode mne je to už asi vše. Zbytek vám dopoví velitel. Nechť vás provází síla.“ Generál to dořekne a velitel před vás předstoupí ještě jednou, než se budete moct vydat na loď. Velitel Carr:“ Je jasné proč má loď dva piloty. Je to proto kdyby se jeden z pilotů během mise zranil nebo ztratil z lodi. Ten druhý bude udržovat loď v provozu. Pokud položíte nálože. Máte jen pár minut na to dostat se z pět do lodi a rychle zmizet. Výbušnina s názvem Tekutá Tibana nebo jak mi ji nazýváme zkráceně TT. Se používá hlavně k vytápění. Ale jen co se použije jako výbušnina. Exploduje v takovém rozsahu, že to zničí jak vlajkový křižník tak nejméně i dva nebo možná tři které jsou poblíž. Včetně lodí samozřejmě… Máte loď s nejlepším vybavením, jaké se dalo kdy pořídit. Teď už je jen na vás aby jste se dostali do soustavy Balmorra a zničil hlavní křižník blokády. Teď ta nejdůležitější věc na závěr. Až se dostanete ke generátorům. TT musí explodovat součastně. Proto používejte komunikátory. Jsou ve výbavě na palubě. Pokud máte nějaké otázky, rád je zodpovím. Pokud ne. Síla vás provázej.“ Jen co vám Generál a velitel řekli vše, co je bylo potřeba. TT již byla dopravena na vaši loď do nákladového prostoru. Tam byla pro všechny případy opatřena silovým štítem kvůli nárazu nebo poškození. Především kvůli ochraně. Cal již nastavoval kurz na Balmorru. Loď je opatřena vším co by jste mohli potřebovat. Výbava se zbraněmi pro posádku, zásoby jídla a opravní droidi byli už na palubě. Teď už se jen čeká na členy posádky. ( Akali, Cal, Draaar, Gaillen Marek, Hera`cca`lyo (Accal), Jaden Bolged, John Reclen, Juno Eclips. Sarith Narren a Tanno Vik.) |
| |
| Základna republiky: Teď se již v informacích orientuju přeci jen víc a tak mi nedělá problém pokračovat dál, tedy respektive otočit se a odejít mlčky na loď přemýšlejíc nad složitostí mise. Můj odhad je , že nic nepujde hladce, jak znám ty stupidní lodě jsou stavěné , tak aby se nebylo možné dostat k těm generátorům než nejdelšíma obchůzkama...tedy a ty trhaviny...jeden generátor bych si mohla nechat pro sebe...hmm i když posledně mě bolela hlava ještě týden...no uvidíme , jak se budu cítít na místě. Když dorazím na loď věnuju přítomnému pilotovy nastavující něco v palubním počítači letmé gesto pozdravu a sednu si někam na kraj nebo do rohu, tak abych byla co nejmín na očích těm , kteří přijdou na loď také.Počkám si na ostatní až se nalodí a mlčky je hodlám poslouchat... |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Když jste rozbili okno aby jste se dostali k lodi nebyl to zrovna dobrý nápad. Jak mile dopadali střepy z okna na zem před senátem, všimli si toho stráže senátu. Okamžitě po vás spustili palbu. Dole jich stálo dostatečné množství k tomu, aby zabránili odletu lodi. Loď byla zabavena chvilku po vašem odchodu. Drželo jí magnetické pole, které stálo nedaleko lodi. Bylo hlídáno šesti členy a u lodi jich stálo dalších čtrnáct. Stráže co po vás stříleli byli také v hojném počtu. Byli jich nejméně dva tucty. Střeli létali všude kolem vás a nebýt opevněné ruky Murtharga tak o ní přišel. Dostal do ní dva zásahy blasterem. Další ránu blasterem dostal Darth Manace. Blaster tě trefil do nohy, což pro tvůj plán nebylo moc dobrá věc. Taky ti to pokazilo stabilitu a musel ses zachytit římsy, která byla kousek od tebe. Střeli létali všude kolem vás. Muselo vám být jasné, že se jen tak k lodi nedostanete. Jedinou vaší možností bylo okno v prvním patře. Dejte si ale pozor na stráže uvnitř senátu. Je jich tam dostatek na to aby vyřídili deset Sithu či Jediu. Stráže kteří po vás střílejí ze zdola již podali zprávu strážím uvnitř. Určitě po vás budou pátrat. Pokud se vydáte oknem dovnitř raději by jste měli zablokovat nebo uzamknout dveře do místnosti. Jen co budete v místnosti máte dvě možnosti jak se odtamtud dostat. Meči si budete prořezávat cestu skrze mohutné zdi, nebo využijete cestu pro droidi. je ale jasné že vás stráže uvnitř senátu budou hledat. Pokud jste ale přeci jen pokračovali dolů k lodi nemáte sebe menší šanci na útěk a ani na úspěch. Je jasné, že pár stráží vezmete sebou ale než vypnete magnetický generátor budou venku už i zbylé stráže ze senátu. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Velitel si tě po tom všem odtáhnul trochu stranou a začal ti říkat věci ohledně toho co jsi zde provedl. V. Carr:“ Je mi jasné že cítíš bolest Draaare. Ale to chování když jsi přišel do místnosti. Bylo to nevhodné. Ale co se týče výbavy a toho že nechceš žádnou odměnu za své služby. Bude ti to nahrazeno vším, co se ti může, nebo budeš potřebovat. Na lodi již nějaká výbava pro posádku je. Ale podle toho jak jsi zřídil zbrojnici, tam asi už nic užitečného nebude. Ale pojď semnou.“ Velitel tě ještě rychle zavede do spodních pater, které jsou pod hangárem. Tam otevře magneticky uzavřené dveře a tobě se mohou zalesknout oči potěšením a snad i radostí nad tím co vidíš. V.Carr:“ Tohle co tu vidíš jsou zbraně které se zabavili na konci Mandalorianských válek. Jsou tu čtyři muži, které se starají o to, aby fungovali stále tak jako když je používali mandaloriané. Vyber si tu, co chceš a pak se vydej na loď. Doufám, že tam najdeš nějaké další informace ohledně toho, co hledáš.“ Velitel to dořekne a nechá tě tu o samotě. Jsou tu všechny možné mandalorianské zbraně na které si jen vzpomeneš. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Po dokončení si tě Generál vzal stranou a řekl ti pár důležitých slov. G. Voss:“ Tady je bezpečnostní kod který vypne ochranné pole TT. Musíš ho hlavně zadat přesně. Je jen na jedno použití kvůli ochraně. Znáš ho jen ty, protože s tím umíš zacházet. Tanno Vik je námezdní lovec. Stačí mu jen říct, co má dělat a hned to bude vědět…. Jen nezapomeň, až to budete nastavovat na odpočet. Musí to vybuchnout součastně. Hodně štěstí.“ Generál to dořekne a předává ti kod pro vypnutí ochranného pole TT. B1hZ – 48Hi – Lk3G – 00pJ – 0078 Tento kod budeš muset zadat přesně. Je jen na jedno použití. |
| |
| S celým týmem centrální místnost->lod Ještě letmo pohlédnu na Cala. "Převleky nebudou myslím potřebné." Podotknu a pak už začne mluvit v centrální místnosti generál a velitel. Po chvíli informací mne vyzve abych se postavil a navrhne mne jako velitele týmu. "Děkuji generále bude mi ctí a slibuji, že se pokusím vésti vás všechny dobře." Odvětím a pak poslouchám dál co mluví abych měl přehled. Když skončí ti dva svou řeč opět se postavím a mám se k pomalému odchodu s ostatními. "Síla i svámi generále." Pak když jdeme už jen my co máme letět rozhodnu se jít nějaku prostřed aby mně všichni slyšeli. "Navrhnuji jelikož je nás tucet jak říkal generál, aby až přistaneme na tom křižníku zůstal jeden z pilotů a ještě jeden člen našeho týmu na lodi, aby byla zajištěna její bezpečnost a nestratili jsme jí náhodou. Zbytek bychom měli předem rozdělit do dvou skupin, abychom se pak o tom už nemuseli dohadovat. Doufám že souhlasíte." Podotknu a pak s nimi nastupuju na palubu naší krásky. |
| |
| soukromá zpráva od Draaar pro "Na nějaký nevhodný chování ti seru! Hodlám si říkat kdy chci a co chci! A jestli s tím máte nějaký problém taky se můžu rychle ocitnout na druhé straně barikády." Poté vyrazíme pryč. Směřujeme dolů a já mlčím. Když předemnou otevřou sklad tak se usměji. "Pořídily ste si tady skutečně pěknou sbírku. Jen co je pravda. " Muž poté opět promluví a nakonec odejde. Neodpovím mu když odchází, ani se na něj neotočím. Vejdu dovnitř a začnu si pořádně prohlížet veškerou výbavu kterou zde mají. Nakonec si sundám plášť a opatrně ho položím na zem. Poté se začnu přehrabovat výbavou. Vytahuji různé zbraně, prohlížím si a poté je vrátím na místo, některé zbraně ale skládám na hromadu na plášť. Když takle projdu celou zbrojnici tak se vrátím k plášti. Opět se začnu prohrabovat hromadou a podrobněji zkoumám věci na hromadě a rozdělím je opět na dvě hromádky. Jednu uklidím a nad druhou se usměji. Vyndám si z hromady dva popruhy a připnu si je na kříž na hrudník. Na spodní část popruhů připnu pouzdra na zbraně a zasunu do nich Mandalorianské disintegrátory. Do úložných kapes podél popruhu začnu cpát různé tipy granátů a výbušnou munici kterou hodlám použít do mé odstřelovačky. Fajn to by mělo stačit. Cokoliv normální nevydrží útok disintegrátorů. Když přijde něco těžce opancéřovaného či zaštítovaného můžu použít explozivní munici. To by roztrhalo i rancora když to vypálím z mé pušky. No a granáty řeší všechno... Hodím na sebe opět plášť a vyrazím směrem do lodi |
| |
| Všichni-centrální místnost Stojím nasupený a poslouchám jejich strategie a překvapuje mě jak z takovou chabou strategii chtějí uspět. No ale dokud mě dostanou na palubu nebude to problém. Potom ať si dělají co chtějí...Ale stejně... na tomhle jejich plánu je takovejch věcí co se můžou posrat. Raději by si měli připravit plán B. Jakmile domluví všimnu si že velitel Carr ke mě přišel. Chvíli si spolu povídáme a já se netvářím vůbec šťastně. Nakonec s ním odejdu pryč. Hangár->loď-> všichni K lodi dorazím o deset minut později než všichni ostatní. Bezeslova vejdu do lodi. Když sem uvnitř tak automaticky zamířím někam do zadní části a tam se usadím. sundám si všechny zbraně a začnu je kontrolovat, opravovat, dobíjet atd. Plášť se světelnými meči leží vedle mě. |
| |
| Ord Mantell – Základna republiky - Všichni Jen sedím a naslouchám každému slovu který velitel nebo generál řekli. Nakloním se ke Gaillenovi a něco mu pošeptám. Poté když se zmínili o druhém členovi, co by použil TT tak se přihlásím. “ S tímhle už jsem se setkal, takže rád pomohu.“ Jen co to dořeknu tak jen kývnu na Reclena a zase se posadím. Pozoruji a naslouchám všemu co se zde děje. Když už je debata u konce tak si to namířím k lodi. Tam k nám promluví Jaden. Ten, který nás má vést. Jen zavrtím hlavou a pousměju se. Hned na to co skončí tak vejdu do lodi a najdu si místo poblíž strojovny. Je to hezká loď ale moc místa tu není. Jistě vejde se sem patnáct pasažérů ale že by loď vypadala jak koly útulně to se moc říct nedá. |
| |
| Ord Mantell – Základna republiky – Všichni na X-70B Phantom Opřen o stěnu jen sleduji vše, o čem se tu debatuje. Do ničeho se jim nepletu ale, když nám představí toho Jedie jen na d tím zavrtím hlavou. Nevypadá zrovna moc zkušeně. Radši se budu řídit svým vlastním rozumem. Než poslouchat dalšího Jedie Prolétne mi hlavou tok myšlenek a já se znovu zadívám na holo-projektor, který se týká převážně toho, kam a jak se máme dostat. Vše ostatní proto závisí jen a jen na nás. Během toho se ke mně naklonil Tanno a jen něco pošeptal. Chvilku na to se postavil a přihlásil se jako další dobrovolník ohledně TT. Jen se pousměju a podívám se na něj a tiše mu řeknu pár slov. “ Ty aby sis nenechal ujít nějakej ten výbuch co.“ Pousměju se a po skončení toho všeho se máme odebrat na loď X-70B Phantom. Během cesty k nám začal mluvit ten Jedi. Jeho slova jsem v celku ignoroval a prošel jsem kolem něj do lodi. Moje rameno narazilo do jeho a já jsem se konečně dostal na loď. Prohlídnul jsem si to tu a položil svůj batoh jen tak na zem tak aby nikomu nepřekážel. V batohu byli v celku důležité věci. Odkopnul jsem ho blíž ke zdi a šel jsem se posadit ke kulatému stolu. Prima, mají tu i šachy Pousmál jsem se a zapnul jsem si jejich přehrávání a začal jsem hrát proti jednomu s droidů. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro "BASTARDI! ... jediná cesta která mě napadá teď je ta šachta kama zdrhl droid co říkáš? Zkusíme jít pro toho hajzlíka nahoru?" Zeptám se Manace i když je mi jasné co odpoví protože nemáme na výběr. Pokud se mi nepovede otevřít cestu pro droidy ručně, vyřežu do ní dostatnečně velkou díru světelným meče, skontroluji stav oné cesty a pak se jí vydám směrem k droidovy po kterém jseme měli jít. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Pohlédnu na na Murtharga. Sakra! Dost mě bolí má noha. Chtělo by to trochu jedijské regenerace. Pak se pousměji a poslouchám co Murtharg radí dál. Do šachty? Pane bože! Nemám rád stísněné prostory, ale přežiji vše. Mě se ty svině jen tak lehko nezbaví! Muhehe Tak tedy jdeme, hlavně ať odsud co nejrychleji vypadneme. Kretén mistr Kaane! Pak následuji Murtharga na každý jeho krok. Jsem zraněný Mute, takže mě veď. Muhaha Asi už z toho tady šílím. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Vojáci se stráži vás přinutili se vrátit z pět. Museli jste použít šachtu pro droida. Murtharg leze jako první. Když ses dostal, o něco víš, mohl jsi cítit, jak ti světelný meč cuká. Kousek od vás byl magnet, s jehož pomocí se droidi dostávají sem nahoru. Když se ti otevřela cesta mohl jsi vylézt. Byl jsi právě v menší místnosti ale mohl jsi slyšet řeči které šli zaslechnut. Dveře nebyli zavřeny a ty jsi tak mohl vidět něco neočekávaného. Když se k tobě dostal i Manace mohli jste si oba všimnout senátora Darlenn Qu-ela jak tam mluví s nějakým hologramem. Hologram:“ Už jste se postarali o ty Sithy? Víte přeci že je to velmi důležité a naléhavé.“ Darlenn Qu-ela:“ Ne pane sice jsou zranění ale daleko neutečou. Stráže jsou všude.“ Hologram:“ Nechci žádné selhání, neuzavřel jsem s vámi smlouvu jen proto, aby Impérium ochránilo vás a zbytek senátorů! Pokud nedovedete zajistit aby sem dorazila Republika na pomoct té vaší planetce tak taky nemusíme mít další možnost jak se zbavit nepřátel.“ Darlenn Qu-ela:“ Já vám rozumím, Lorde Kaane. Jen co stráže zbaví těch Sithů a my zde skončíme debatu okamžitě pošlu naléhavou zprávu se žádostí o pomoc Republice. Na mé služby se můžete spolehnout, Můj pane.“ Darth Kanne:“ V to doufám, senátore Darlenn Qu-ela. Jinak nařídím, aby se blokáda pohnula a začala s invazí na váš svět.“ Hned na to se hologram vypnul. A vy jste mohli věřit nebo nevěřit svým uším. Co pro vás bylo dobré tak to že senátor měl u sebe jen čtyři členy nejvyšší stráže a droida kterého hledáte. |
| |
| Řídící místnost - Phantom Když se do řídící místnosti dostavili všichni účastníci "zájezdu", Generál začal popisovat naší, nebo spíš, jejich misi. naproti mě stojí další lidi, které sem předtím ještě nepotkal. Jeden z nich je nejspíš jedi a zrovna si povída s weequayem. Weequay byl po chvilce označen jako vůdce druhé skupiny, která zníčí křižník. Opravdu je vidět, že je to jen sebranka, co nechce nadvládu imperia. Lovec jediů, Námezní lovec, něco jako jedi, další lovec, pilot co utekl od imperia... Zakroutím hlavou. Teď už nemám úsměv na tváři, když jsem zjistil, s kým budu spolupracovat. Když generálův proslov skončí, počkám až odejdou ti nej sebestřednější a pak se sám vydám na loď. Když nastoupím po rampě do lodi, najdu toho Mistra Bolega a řeknu mu. Moc se nespojuju s minulostí, ale možná se známe. Každopaádně jak chcete vytvořit fungující skupinu z těch žoldáků? Jestli dáte to Togoriana k někomu znás, nedivil bych se, kdyby měl chuť ulovit další trofej. Ano znám ho a vím co dělá. jen je zajímavý, že ještě nešel po mě. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro "Chápeš to? já teda vůbec ne." Řeknu mu potichu. "No ale rozhodně su nasranej zabijem pár blbečků a vemem toho robota ne?" Zeptám se ho a pokud bude souhlasit nechám mu na starost dvě stráže které budou k němu blíž. Pak až bude připraven rychle vletíme do místnosti se senátorem, a já se svým mečem rychle pokusím utnout hlavy dvoum strážím popřípadě pak dalším, nebo se jim budu bránit. |
| |
| Ord Mantell – Základna republiky - Všichni -> Phantom Poslouchám a dělám si pár poznámek do příručního pdačka připevněný k pravé ruce. “Plán možná i promyšlenej, ale jak už víme, žádný plán nevydrží neporušený po prvním kontakt“. Po vyslechnutí všech informací, nezbývá než nalodění. Dojdu do hangáru a spolu s ostatními vcházim na palubu, nynější velitel začne něco krátce o přerozdělení lidí “no určitě tu nezůstanu sedět na prdeli“. Po krátké obhlídce se usadim ve sladovacích prostorách. Nejdřív sundám ze zad pušku a položim jí na stůl, následujou jí dvě blaster pistole, na konec se odstrojim z brnění. První vezmu pušku, po rozborce jí vyčistím a během chvýle zase složim, optikou projedu celou lodí “nejlíp utracený kredity“. Nabiju obyčejným blaster zásobníkem a položim zpátky na stůl. Pistole zběžně překontroluju. Na konec odepnu spustím pdačko a promítnu si plán křižníku. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Poslouchám co říká Darth Kaane. Pak se mě Murtharg zeptá zda to chápu. Jo! Ten hajzl Kaane nás chce prostě zabít. Nic víc. Ale nechápu proč. Za nesplnění jednoho blbého úkolu? To snad není možné. Droida? Proč bychom ho měli brát? Byl to úkol Kaanea a ten už není náš mistr, takže jedině na prodej nebo prostě pro naše dobro. Pak následuji Murtharga a když se spustí boj, tak samozřejmě stojím po Murthargovu boku. A bojuji proti našim nepřátelům. Sílu momentálně nepoužívám, pouze můj světelný meč. |
| |
| Řídící místnost a na lodi Stojím u okna a koukám ven na to, jak to je okolo, přijde mi, že vše se mění a i zároveň je vše stejné, nebo jsem to já co se tím vším nechala změnit, nikdy jsem nebyla hodné děvče nevidím důvod proč bych měla začínat vlastně teď. Zvlaštni věci mi běhají myslí ale zároveň poslouchám generála, nesedí mi že jmenoval toho Jedhiho velitelem raději kdyby byl nějaký voják nebo tak, cítila bych se bezpečněji, ale jsem podřízená a musím se držet pravidly a hlavně příkazy vyžších lidí. Zvědavost mě přitáhne k tomu když řekli co vlastně mají v planu to jsem pečlivě studovala plány všechno a pak jsem přistoupila k tomu stolku kde jsou plány a pečlivě sledovala body kde by to mohlo být víc kritické, senzor pohybu by byl dobrá a snad nebude nic rušit přenos. Musíme byt v neustálem spojení abychom předešli chybám. „ Ty plány chci do lodi.“ Řeknu rázně a ani se na nikoho nepodívám jen na generála a pak se vrátím zpět na to místo, když začne kecat ten Jedi kde vidět že jsem krapek otravena a celkem mi přijde že jeho příkazy budu snášet velice těžce a když jsme se vším hotovy rozdávaní bombiček já mam za úkol se rozhodnout zda zůstat na lodi nebo jít snim celkem těžké, nevím jak je Cal schopný zda je rychlí a nebo lepší po svých než řízení lodi, to už doumám na cestě do lodi a hned zamířím do kabinky kde hodím tašku stranou kde nebude zavázet a sednu do křesla, čekajíc až se nalodí všichni vidím jak si hrajou z puškama a hned něco povím. „ Hele bacha s těma hračičkami nerada kdyby mi někdo prostřelil plášt hned po startu.“ Nebylo by to po prvé a sedím v křesle a sleduju vše před sebou. |
| |
| Odlet s Orld Mantell - Všichni Nastoupili jste do lodi a byli jste připraveni vyrazit. Cal a Juno, zaujali své pozice a loď zažehla své motory. Vše se rozsvítilo jako po výbuchu supernovy. Tajné vrata hangáru se otevřeli a loď mohla tak vyletět ven. Jen co loď vzlétla, byla za pár parsekund nad odbitou Ord Mantell. Na pilotech teď bylo připravit vše na rychlost světla aby, jste mohli přejít do hyperprostoru. Planeta Balmorra je od Ord Mantell vzdálená jen devět parseků. Mohli jste si během těch pár hodin letu připravovat vše potřebné, nebo se lépe poznat se zbytkem posádky. Někdo připravuje zbraně a někdo by pro vás mohl mít i pár informací ohledně rozdělení skupiny nebo návrhů na plán uvnitř blokády… Po namáhavé práci pilotů je loď připravena na hyper pohon. Zbývá vám cca pět hodin než doletíte na místo určení. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Během chvilky jste se zbavili ochranky a senátor stojící před holoprojektorem se na vás jen díval a pousmál se. Stisknul tlačítko na pultu a dveře se zavřeli, a ihned zapečetili. Darlenn Qu-ela:“ Čekal jsem že se ukážete. Jak jde vidět jste celkem v pořádku až na pár šrámů. Tady je ten droid kterého hledal váš mistr. Je mi jasné, že jste slyšeli to, co tu padlo ale však to znáte. Sithům se nedá věřit. Proto to co je v tom droidovi se nikdy nesmí dostat do rukou Sithů. Pokud máte jen špetku hrdosti a dokážete používat svůj vlastní rozum na místo rozkazů. Předejte ho Republice a pomozte zastavit Impérium. Pro mě už je pozdě. V droidovi jsou všechna potřebná data. Pokud musíte, zabijte mě, nebo alespoň zraňte. Musí to vypadat tak že se zde ukázali Sithové nebo Námezdní Lovci…. Síla vás provázej.“ Jen to dořekne a posadí se do svého křesla a jen čeká na vaší reakci. Buď se můžete na něco zeptat a nebo se rozhodnout podle sebe. |
| |
| Cesta na Balmorru – Všichni Jsem kousek od strojovny a kontroluji zbraňoví systém. Když je vše v pořádku tak se vydám k můstku kde je Gaillen a hraje šachy s droidem. Jen ho chvilku sleduji a strčím do něho slabě rukou. “ Neměl by jsi jít zkontrolovat toho velkýho. Ehm Draar myslím. Určitě je to dobrej válečník, ale zdá se, že ho něco v poslední době dost dostalo.“ Dořeknu a jen čekám na Gaillenovu reakci. Hned na to pokud odejde zaujmu jeho místo a začnu novou partii šachů. |
| |
| Cesta na Balmorru – Všichni v Hyperprostoru Začínám v těch šachách prohrávat. Je to ale jedno je to jen hra a kvůli tomu ty droidy hned nesešrotuju. Během chvíle jsou na palubě už všichni a my se konečně hneme. Po chvilce ke mně přijde Tanno a prohodí pár slov. Jen se pousměju a odpovím mu. “ Máš pravdu. Najdu ho a promluvím sním. Vem to za mě.“ Jen to dořeknu tak se zvednu a Tanno zaujímá mé místo. Vydám se na průzkum lodi. Projdu pár místností a konečně najdu tu osobu, kterou hledám. Sedí na podlaze a připravuje si vše potřebné. Vejdu do místnosti a slabším mávnutím ruky a oslovením Draaara pozdravím. “ Jak je Lovče? Víš nevím, co se přesně stalo, ale určitě vím, že k tomuhle všemu máš své důvody. A taky jsem rád, že si na jejich straně. A taky chci, abys věděl, že pokud si budeš někdy chtít pokecat nebo tak. Tak máš s kým.“ Dořeknu to a jen čekám jak Draaar zareaguje. Buď mě prohodí okýnkem a nebo v boji zdemolujeme celou tuhle loď… |
| |
| Casta na Balmorru - všichni v hyperprostoru ( hlavně Gaillen) Chvíli poté co nastoupím na loď už odlétáme. Jsem zalezlý někde vzadu v lodi. Předemnou zbraně, vedle mě zbraně, všude kolem mě se válí zbraně. Mandalorianské dezintegrátory mám položené před sebou a zrovna je jeden z nich rozebraný na menší díly. Možná že jejich technici si myslí že odvedly dobrou práci. Ale byl bych šílený kdybych si to nezkouknul sám. Nikdo krom mandalorianů neví jak pečovat o mandalorianské věci. Jediné co je zajímá je aby vyšel výstřel ale nic jiného už se nestarají. Republikový šílenci, jak ti mohly rozsekat mandalorianské armády to nikdy nepochopím. Když uslyším za mnou kroky tak sklopím uši a položím součástky dezintegrátoru a vezmu si do ruky DT-57čku. Připravuji se otočit a vypálit když promluví již známí hlas. Otočím hlavou abych ho viděl a zajistím zbraň a opět jí položím na zem. Raději by ses za mnou neměl takle plížit nebo by si mohl schytat výstřel dřív než promluvíš. Otočím se opět k dezintegrátoru a začnu s generální údržbou. " Nepleť se Jedi. NEjsem na jejich straně. Jsem na své vlastní straně. Pokud mi kdokoliv z nich bude překážet v mé misi tak ho klidně střelím zezadu do hlavy. " Na chvíli se odmlčím abych vytvořil dramatickou pauzu a poté pokračuji. "Máš ale pravdu v tom že mám své důvody. Vždycky je důvod. Nikdy nic nedělám bezdůvodně. Důvod je u každého činu u každého jedince. " Zkompletuji desintegrátor a otočím se obličejem k němu. Rukou sáhnu po plášti a hodím s ní takže se plášť roztáhne. Plášť teď leží v celé své šířce i dýlce na zemi a odhaluje přes dvacet světelných mečů. " Zatím se mám špatně. Ale nejspíše již brzy se má sbírka rozroste o spoustu mečů. Potom se snad budu cítit o něco lépe. " Poté se zvednu do své výšky a podívám se shora na Gaillena. "A co se týče tvého povídání. Nevím proč bych ti měl něco povídat. Možná si mi zachránil můj život, fajn asi bych ti za to měl poděkovat. Jenže díky tomu že si mi zachránil život se dozvím dvě nejhorší zprávy za posledních deset let. Kvůli tobě uvnitř trpím stejnou bolestí jako když Jediové zmasakrovali mojí rodinu. Kdyby si neuhnul v té aréně nic z toho by se nestalo! Měl sem tě zabít na ošetřovně když sem měl příležitost. Jenže naštěstí pro tebe mi to moje čest nedovoluje. Věř mi že nebýt určitých okolností vysral bych na celou tuhle vaší misi. Ulovil všechny Jedie na téhle lodi! Vytrhal bych jim střeva a jejich krví vymaloval tuhle loď a potom jí ukradl a použil jí k lovu dalších Sithů a Jediů. " Zvednu ruku a ukážu mu drápy. "Jenže kvůli tobě nemůžu! Kvůli tobě sem odsouzen k utrpení a hanbě. Kvůli tobě musím trpět, ztratil sem svojí čest, zostudil svojí rodinu, své přátele, zneuctil památku mojí mrtvé ženy, zneuctil památku svých dětí. Vážně si myslíš že mám náladu si s někým povídat? " Chvíli si ho nasupeně měřím a poté skloním ruku. Otočím se a udělám pár kroků stranou, poté se otočím o 180° a vyrazím zase na druhou stranu. Chodím jako lev v kleci. Nakonec se zastavím a hluboce vydechnu. Stojím vlevo od něj a čelem se opřu o zeď. "Promiň Jedi... Není to tvoje vina. Ty informace by mě stejně časem dostihly. Dlužím ti život. Za to ti patří můj dík ne můj hněv. Avšak... Lovím už příliš dlouho abych znal něco jiného než hněv, smrt a utrpení. Nemluvil sem s nikým možná přes deset let. Naposledy s představeným vašeho řádu. S Venem Zallowem jestli ti to něco říká... Byl to dobrý Jedi." |
| |
| Hyperprostor - Draaar Poslouchám všechno, co říkáš. Když tu a tam padlo to špatný měl jsem chuť se otočit a odejít. Nechat tě tvému hněvu i tvé přehnané pýše. Na druhou stranu mi tě bylo dost líto. Když ses postavil, díval jsem se na tebe do výšky, abych ti viděl do očí. Když ses zmínil o svých posledních slovech tak jsem ti odpověděl. Během těch pár slov jsi mohl slyšet, jak se mi změnil hlas. “ Vena jsem znal. Když jsi byl na Tythonu byl jsem jen padawan. Když jsi zmizel. Ven dokončil, můj výcvik a pár měsíců na to zmizel. Když jsem se doslechl o tom, že zemřel… Opustil jsem řád Jediu a začal jsem si žít, jak jen to šlo. Nikomu se nezodpovídat a mít jen své vlastní zákony. Pomáhat těm co to potřebují hned a ne až když je pozdě. Poznal jsem i lásku, o kterou jsem přišel. To mě změnilo a změnilo to i tebe. Ale ty jsi přišel o víc než já. Proto si dokážu představit, čím si procházíš. Proto jsem ti chtěl nabídnout pomocnou ruku. Je na tobě jak se k tomu postavíš. Tím že jsem ti pomohl tam dole jsem tě nechtěl nijak zostudit nebo tě připravit o tvou čest. Jen jsem pomohl, abych ti dal šanci dokončit to, co jsi začal Draaare.“ Po tomhle se jen otočím a odejdu. Došel jsem do kokpitu kde je Cal a Juno. “ Na to že je to dost moderní loď to letí dost pomalu. Kdy už tam budeme?“ Zeptal jsem se tak aby mi mohl odpovědět kdokoliv z nich. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Vyslechnu si spolu s Murthargem Darlenn Qu-ela, který nám nabízí pomoct Republice a zradit tak sithy. No, na to, že nás mistr odepsal už předem to není zase tak špatný nápad. Já souhlasím pomoct Republice. Souhlasím. Odneseme to s Murthargem spravedlnosti. Ale ještě něco. Mám ještě pár otázek. Projdeme kolem stráží teď už bezpečně? A komu přesně to máme dát? Senátu na Coruscantu?V čele senátu je císař Palpatine, takže tam bych to nenosil, ale i tak. Radši se zeptám. Ale určitě nic z toho nezanesu Darth Kaaneovi. Zmetek... Co ty na to Murthargu? Ale pokud to má vypadat, že tu byly sithi, tak vás budeme muset trošku zmrzačit. Jen lehce. Pak se pousměju. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Co se to tu doprdele děje? mistr nás rovnou odepíše a tady tenhle nám říká abysme šli k republice? Eh moc zmatku na mou hlavu. Podivám se na manace. "Nebudu sloužit nikomu, tohle odnesu a tím končím se všema těma vašima podělanejma stranama!" Odpovím a pak když se Manace zminí o onom zranění řeknu. "Udělej to ty já bych se neovládl." Řeknu jednoduše a čekám. |
| |
| Kokpit Když jsme konečně dostali červenou čekala jsem jen co se otevřou vrata a já budu moct zase letět tam kam máme jakmile jsme se odlepili od země úsměv se mi rozšířil a já vyletěla rychle ven z planety a doufala že tam budem co nejdříve, tolik tlačítek zlatá má lodička na tu jsem byla zvykla ale tohle bude taky hračka, Cal seděl a dával bacha kde a jak co bliká a pomáhal mi při tom. Pak jsme se dali do práce na připravu pro vstup do hyperprostoru a to bylo celkem na dlouho bylo to únavné ale po nějaké době snad věky mi to tak přišlo jsme byli již hotovy. Podívala jsem se na Cala a jen se usmála zmáčkla jsem tlačítko a přešli jsme do hyperpohonu najednou jako by vše utichlo a já se zpokojeně opřela v křesle a podávala se na Cala. „ nedal by sis něco?“ V tom tam přijde Gaillen a já se na něj jen podívam s nadzvednutým obočím a poslochám jeho otázku a jen se na něj usměji. „ Máš ještě asi nějakách 5 hodin za tu dobu jistě stihneš spoustu věci a rychleji tooo fakt nejde jsme v hyperprostoru takže už se toho dít ted moc nebude.“ Kouká na něj a je opřená v křesle. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Senátor se na vás jen podívá a je na něm vidět že už nerozumí ničemu. Zřejmě mu došlo že vás musel váš mistr podrazit už dříve. Když jste se ho zeptali kudy ven a i na další věci tak vám rychle odpověděl. Darlenn Qu-ela:“ Senátorům na Coruscantu ne. Impérium Sithů je má všechny pod svou mocí. Bude nejlepší vyhledat pomoct na této frekvenci… Co se týká stráží tak ti slouží vašemu mistrovi nikoliv mě. Ale tohle cestou se dostanete bezpečně do hangáru, kde si budete moci vzít loď.“ Podá vám PDA kde je nouzová krycí a hlavně šifrovaná frekvence Republiky. Poté se postaví a jde ke zdi. Tam pohne páčkou a zeď se pohne a vy tak máte volnou cestu do hangáru. Darlenn Qu-ela:“ Pokud potáhnete droida bude vás brzdit. Vemte si jen paměťové jádro a hodně štěstí. Ať vás provází síla a hlavně ta která je vážně poctivá. Stráže sou za dveřmi vidíte. Musíte jít. A… musíte mě zranit nebo zabít.“ Ukáže na malou obrazovku, na které je vidět několik stráží, jak se seskupují za dveřmi. Darlenn Qu-ela:“ Síla s vámi.“ Dořekne a čeká, co uděláte. Když jste se dostali až do hangáru cesta byla z cela bezpečná. A vy jste tam našli i loď. Rychle jste se dostali na orbitu blokády. Jejich magnetické pole vás ale přitáhlo z pět na hlavní vlajkovou loď blokády. Možná by jste mohli počkat na chystající se útok proti blokádě. Mezi tím jste mohli naladit tajnou frekvenci na těchto souřadnicích které jste dostali od senátora Darlenn Qu-ela. I-LO-Jkr-38-P9 |
| |
| Hyperprostor - Kokpit Jen se podívám na Juno. Když mi odpoví, jen se pousměju se slovy, které snad ani tak nemyslím. Nebo že by možná… “ Dalo by se toho stihnout hodně jo?“ Jen se pousměju a nadechnu se. “ Je to stejně divný bejt tady. Znovu ve vesmíru a navíc s někým koho ani moc neznám. Ale doufám, že ty a Cal jste vážně dobří piloti. Tím vás nechci nějak urazit.“ Dořeknu to, a jak se otáčím z pět k odchodu všimnu si na Calovi něčeho divného. Přijde mi to jako jizva od světelného meče ale při tomhle zásahu by to asi nepřežil. Proto nad tím jen zavrtím hlavou a snad se k tomu vrátím někdy jindy. Dojdu do místnosti, kde se probírají plány. Podívám se na Jadena a jen na něho kývnu s pár slovy. “ Tak jak chcete rozdělit skupiny?“ Vyčkávám na jeho odpověď a snad i na jeho plán. |
| |
| Kokpit a pak co dál? Poslochám ho s usměvem jeho pochybi nebo možná obavy by byli na místě někdo kdo nevíme pořádně kdo to je a co děla a pak žena jako dobrá pilotka kdo by nebyl na pochybách ale jen zavrtím hlavou a snažím se ho ujistit. „ Nebojte budu se snažit nás všechny nezabít ale za hladkou cestu vám zaručit opravdu nemůžu.“ Když pak se obrátí vidím jen jeho zada a kouknu na Cala a jen se pousměji. „ Hned budu zpatky jdu kouknout co se tam děje a jak si to naplánovali.“ Pak se prostě zvednu a jdu za něma přišla jsem o chvilku později jak on a opřu se zády o trup lodi a sleduju je a posloucham, očkama ale koukam na toho Gaillenam přijde mi zajimavý… |
| |
| Hyperprostor Stojím a stále čekám jak mi Jaden nebo někdo další odpoví. V hlavě se mi honí různé myšlenky. Draaarova taktika by nemusela být na škodu. Přistát všechno pozabíjet. Stejně tam budou jenom droidi. nachystat nálože a rychle pryč Pousměju se sám pro sebe, a letmo si všimnu Juno, která přišla k holoprojektoru. Podívám se na ní a tak aby to slyšela jen ona, jí řeknu s úsměvem pár slov. “ Nejsem pryč ani minutu po tom co jsme spolu prohodili pár slov a ty už beze mě nemůžeš být.“ Pousměju se, a stále vyčkávám, jak se zachovají ti, po kterých jsem čekal jejich dělení skupiny nebo nějaký plán. |
| |
| Hyperprostor - Draaar Došel jsem od šachů za tím togorianem abych mu řekl pár slov. Došel jsem na místo kde si připravoval své zbraně. “ Ty togoriane, já jsem Tanno Vik. Ty jsi Draaar že? Myslím, že bychom se měli vydat tím myslím i tebe do místnosti s holoprojektem. Asi se bude diskutovat o plánu a dělení skupiny.“ Dívám se na něho a je to pořádnej obr. Nechtěl bych ho mít proti sobě. Je asi tak velkej jako mladej rancor. Jen čekám jak mi odpoví a pokud to bude tak že mě nezabije. Což doufám že ne. Tak se spolu vydáme do místnosti kde jsou ostatní. Pokud nepůjde vydám se tam sám. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Poslouchám senátora a pak řeknu. Pak tedy dobrá. Když po nás chce abychom ho zranili či zabili, tak jen řeknu. Nejste se sithy, stejně jako my. Jako sith bych ho spíše zabil, ale nechci s nimi už nic mít. Co nejméně. Takže ho pouze odhodím do beden, takže je pouze otlučený odřený a má zlomené jedno žebro. Vezmu jádro droida a letíme pryč. Když nás začne přitahovat paprsek do hlavní lodě blokády, tak jen řeknu. Sakra! Murthargu, ihned zaměř zdroj toho paprsku a znič ho. Ihned jak začne Murtharg střílet se snažím dostat do hyperprostoru a pro začátek neletíme na dané souřadnice, ale do soustavy Felucia. |
| |
| Hyperprostor Nic neříkám ale tady je zjevně taky dobré ticho a když na mě Gaillen promluví a hodí celkem vtipnou poznámku musím se pousmát a jen kontstavovat ale hlavně promyslet jak mu to jen krásně vrátit. ,, To víte jste mě tak okouzlil že jsem se musela přijít podívat co tady provádíte." Jen tak se usměji ale nějak nezpouštím z něj oči až po chvíli co se otočí se otočím k ostatním také ale nejprve si vytáhnu z batohu co sem tam měla uložený vodu a napiju se, po tom všem nic nedělání na mě přišla nějak žízeň. Čekám co z nich vypadne a jaký maj návrhy ale zatím to vypadá že maj v hlavě pusto a prázdno. ,, Takže co navrhuješ? Generál říkal že jeden pilot by tu měl zůstat a ja nevím zda tu Cala mám nechat, nevím jak to s lodí umí ale zase se mi tu moc zůstavat nechce." Prohodím jen tak na něj a snad se rozmluví ostatní.... |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Už nebudu ničí otrok! Ozívalo se mi v hlavě když sme se dostali k lodi. Když už konečně letíme a dostáváme se pryč zachytí nás onen paprsek. "Už na to du, nehodlám se vracet!" Odpovím mu a zaměřím zdroj tažného paprsku a začnu do něj střílet a doufám že to vyjde. |
| |
| hyperprostor- Tanno Vik Zrovna dokončuji opravu desitegrátoru, když je hotový tak ho položím před sebe. Náhle se za mnou někdo začne opět hýbat a poté na mě promluví. Otočím se a prohlédnu si ho od shora dolů. Když si všimnu že je to není nikdo z těch Jediů tak se usměji. Zvednu se a natáhnu směrem k němu ruku. "Jo já sem Draaar. Takže ty seš Vik. Jsem rád že tady na lodi je aspoň jeden normální lovec. " Pevně mu sevřu ruku abych tak ukázal svojí sílu. Ale nestisknu jí plnou silou. Jenom tak abych naznačil svojí sílu. Když pustím jeho ruku tak si seberu ze země plášť a nasadím si ho. "Hned tam razím. Zbraně můžu dodělat později. ", Hyperprostor- místnost s holoprojektorem - všichni vevnitř Když vejdu dovnitř místnosti tak se zastavím. Nasaji vzduch nosem a oklepu se. Poté pokračuji v chůzi směrem ke středu místnosti přímo k holoprojektoru a přitom si mluvím sám pro sebe. "Předci... takovej smrad. To ty lidi neumějí držet svoje pudy na uzdě? Celej prostor je tak zamořenej feromony že by se z toho udávil i Sitha. Bože jestli tohle budu čuchat celou cestu tak mě to dožere. Vezmu toho člověka a vyhodím ho na hanbu. Hezky bez skafandru ven z lodi, tam si smrdět může. Já tady nějak musí vydržet. Hm... možná bych si mohl nacpat do nosu palivo to by to možná přebilo. Lidští červy... neznají se ani pět minut a už je tu tolik feromonů jak o togorianském měsící páření." Naposledy se oklepu ale to už stojím u holoprojektoru a sleduji ho. Ta jedna žena promluví a já se ušklíbnu a mírně se zasměji. "Celý plán vašeho velkého Generála smrdí a stojí za banthí hovno. Nechápu jak můžete věřit že cokoliv z toho plánu je dobrý plán. " Zapřu si ruce na hrudníku. "Nevím teda kdo vede tu vaší slavnou blokádu. Ale vím že to asi nebude nějaký blbec. Takle velkou akci nesvěříte bandě amatérů ale někomu kdo ví jak to chodí a jak funguje strategie. Takže takle... sem ochoten uvěřit že máme luxusní maskování který nás skryje před vyhledávacími systémy impéria. Ale nejsem ochoten uvěřit tomu že by se nám podařilo přistát na palubě lodi. Proč? Protože každej kapitán lodi zná svojí loď i když je to takle velká kráva do posledního šroubku. Ví jak běhá, ví jak se zachová v který situaci a ví na který rizika si má dát pozor. Takže když už tu loď postavily tak že tam dali, dalo by se říct, tajný vchod pro útočníky. Tak rozhodně pochybuju že by zůstali bez dozoru. Bejt tam někdo kdo rozumí taktice tak dá v okolí tlakový snímače, a vyhledávače života. Přeci jenom tam venku by neměli bejt jiný věci než opravářský droidi takže pokud se tam prohání něco živého je to chyba. Zesílil bych plášť v tom okolí a dovnitř těch rour zavedl plyn, výbušniny nebo blasterové věže. Prostě bych to udělal tak abych to zabezpečil. Když už mám takovouhle strategicky šílenou věc tak se připravím na případný útok. Navíc než by se lidi vypořádali s pastmi tak mám dole armádu. " Protáhnu vzduch přes zuby a polknu slynu. " Další co mi nejde přes hlavu je jak si myslíte že vyhodíme do vzduchu dva motory když budeme jenom dvě skupiny. Když odhalí nepřítele, a to mi věřte že odhalí během pár minut, na palubě tak každý velitel vyšle komanda pro průzkum lodi, bezpečností jednotku nechá na hlavním můstku, ale největší množství svých jednotek pošle právě k místům která mohou loď zničit. Což znamená že zamíří k motorům a skladům munice. Jakmile jednu z našich skupin zastaví tak už nemáte šanci misi splnit. Další věcí je že když splníme misi tak už se ven nedostaneme. Protože prolézt pod palbou skrze trubky zpátky k lodi bude téměř nemožné. Zvláště jestli si postaví jednu jednotku přímo pod náš východ. A k sebevraždě sem se rozhodně nepodepsal. " Podrbu se na hlavě a opět založím ruce. "Přesto že ale všechna logika a zkušenosti s bojem mi říkají že to místo musí být stejně silně hlídaný jako hangár tak máme informace že tam není nic. Vůbec žádný sensor ani past, nepříjde to nikomu podivné? Mě teda sakra... Jediný důvod který mě napadá proč to nechat nechráněné je ten že je to pozvánka. Pozvánka přímo do pasti... Je to jako kdyby tam napsali: Nepřátelé vstupte zde!. " Zavrtím nesouhlasně hlavou a poté se podívám na ostatní. "Nebo má někdo jiný odůvodnění proč je takle logický slabý místo nechaný nechráněný?" |
| |
| hmmm rozhovor Poslouchám toho vopičáka a mám založené ruce na prsou a dělam že mě to nějak moc zajimá, možná má pravdu možná ne ale pokud si nevšiml nikdo nic ze sebe ted nevypotil ani slůvlku a jen si ho přejedu pohledem a spustím. „ Hele tak za prvé nikdo neřekl jak úžasný plán to je, pokud vím tak tu generál teď není a můžem si to udělat jak chceme my, ale jelikož nikdo nevydal ani hlásku tak zatím nikdo nic jiného nevymyslel. Ještě k tomu v jednom měl ale pravdu neměli bychom loď nechávat bez dozoru nebo aspoň jí nechat zamaskovanou. A laskavě chce to klid a trochu dýchat aby se ti neudělala špatně a pokud sis nevšiml vede to tu někdo jiný já jen řidím tuhle podělanou loď oni řeknou a já letím.“ Opřu se rukama a sleduji projektor a přemýšlím v jednom pravdu nebude to tak jednoduché, ale tahle loď je vybavena ruznými zbraněma snad by nebylo těžké zasáhnout pokud nemají aktivované nějaké štíty. „ Tahle loď je vybavena ruznými zbraněmi kdyby se dalo nabourat do jejich systému a případně vypnout štíty nešlo by tu loď vyhodit do luftu nebo aspoň část kde sou ty kraviny na zničení.“ Nahodím sice je to trochu ujetý ale často účinný.. |
| |
| Hyperprostor Podívám se na tu ženskou a nadzvednu jedno obočí. "Proto se ptám jestli má někdo další nějaký připomínky. " Pečlivě se zadívám na tu ženu. "No o tom že někde by měl hlídat loď se nebavím. To je v pohodě. Loď by měla mít jednoho pilota na palubě. Toho lepšího... kdo z našich pilotů je lepší nechám na vás. " Poté si podrbu hlavu prsty. "Co se týče útoku tak ten nepřipadá v úvahu. Naše loď je proti velitelskému křižníku asi stejně účinná jako omračující blaster proti Rancorovi. Nemáme dostatečnou palebnou sílu abychom pronikly vnějším pláštěm a zasáhly cíle i kdyby byl vypnutý štít. " Zamračím se. "Navíc ty cíle nevybouchnou dokud tam nedáme naše výbušniny. Sami od sebe nevybouchnou i kdybych prostříleli plášť a zasáhly je výstřelem z laserů." Začnu se drbat jednou rukou na bradě a přemýšlím jak zvýšit šance na přežití a splnění mise. No pár nápadů by bylo. Možná jít sem... hm pokud bychom zaútočily tady, tady a tady... vyvolali požár tady. Nebo možná tady udělat výbuch... Hm možná by to šlo. Nasadím spokojený výraz a podívám se na Jediho. Tak co náš neohrožený vůdce? Veď nás na smrt ooooo velký Mistře Jedi! To sem zvědavý jak se vytáhne s taktickým zhodnocením situace. |
| |
| Hyperprostor Celou dobu co letíme nezůčastněně sleduju let a tiše přemýšlím v čemž mi v celku brání kecy ostatních hlavně té velké chlupaté koule. Pak se začnou bavit o tom co a jak provedeme. SLeduju je a nechám chvíli diskutovat. "Nebylo řečeno, že plán bude bez chyby to má Juna pravdu a co kdybyste místo samého vyvracení mých plánů, které jsem navrhoval já a né generál vymyslel lepší postup když se vám ten můj tak nelíbí pane Draaare?" Odvětím klidně stále s kápí na hlavně a na chvíli se dívám jeho směrem. Pak se rozhlédnu po ostatních. "Co se týče našeho vylodění všichni víme, že přímý útok je nemyslitelný proto máme to maskování. Jak již nám generál řekl máme jen jednu cestu a to přistát na lodi a prořezat se dovnitř ve slabém místě. Kdyby byl otevřený hangár šlo by to lépe bohužel musíme tudy jiná cesta není. A myslím si, že to místo nebude tak dobře střežené z toho důvodu, že ikdyby náhodou o něm věděli tak nebudou čekat útok protože který šílenec by napadl blokádů v malé lodce a dostal se dovnitř. Navíc tenhle plán lze uskutečnit pouze s Jedi a těch je již málo takže ho nebudou očekávat." Odvětím své argumenty a na chvíli se odmlčím abych mohl pokračovat. "To, že nás brzo pro vniknutí odhalí je mi také jasné ale nikdo neříkal, že to bude procházka růžovým sadem. Všichni jsme tu dobrvolně takže si nemáme nač stěžovat. Na rizika jste se mohl zeptat před odletem pane Draaare nyní již nemáme nikdo navybranou. Jak bylo správně řečeno piloti necht si vyberou, který zůstane krom pilota tu musí zůstat ještě jeden z nás co jsme zde aby ho kryl. Přece jen dva ubrání lod lépe. Jak již jsem dříve říkal pak nás bude sudý počet na to abychom utvořili dva týmy a splnili misi. Cílem nejsou motory ale generátory v lodi, které jsou zdroj celého napájení. I kdybychom odplálili jen jeden z nich lod silně poškodíme. To že po nás půjdou komanda je také všem jistě jasné proto by měl být v každém týmu alespon jeden Jedi nevím jistě kolik jich tu máme když nepočítám sebe a tady pana z kterého cítím jednoznačně Sílu a mám ten pocit, že jsem ho již dříve kdysi na akademii někdy viděl. Navíc když budeme na dva týmy máme větší šance protože mín lidí se hůře na velké lodi hledá. Nějaké další dotazy?" Přelétnu posádku a čekám argumenty dotazy nebo nápady. |
| |
| Hyperprostor. Vyslechnu si toho Jedie a mračím se. "Samozřejmě že mám plán. Jenom čekám jestli někdo nepřijde s lepším. Navíc..." Ukážu prstem na Jedie. "Není to váš plán co se mi nelíbí. Vy jste totiž ten plán nevymyslel. No ale máte pravdu v tom že Jediů už není tolik. To vím sám velice dobře. " Sundám si ruce z hrudi a opřu se o desku projektoru. "Nejlepší pro misi by bylo rozdělit se na tři družstva nebo čtyři. Je nás deset. Jeden pilot by zůstal na lodi což je devět lidí. Máme dva cíle. Jak už řekl pan svítící tyčka jsou to generátory lodi. Udělal bych dva demoliční týmy. Jeden člen jako ochrana a druhej jako demoliční expert. Další tým složený buďto z pěti týmů nebo dva týmy, po dvou a třech členech. Tyhle týmy nebo tým by byli čistě útoční. Měli by tam bejt ti nejlepší a nejsilnější z nás. Takže Jediové nebo lidi co mají aspoň nějaké větší zkušenosti se zabíjením. " Na chvíli se odmlčím a ukážu prstem na projekci lodi. "Útočný tým by vnikl dovnitř těmi tunely jak je plánováno. Pronikneme šachtou a způsobíme rozruch. Naším cílem by mělo být velící středisko. Budeme robit co největší bordel a pokusíme se vytvořit takový dojem že jsme velké nebezpečí pro velení. Tím na sebe nalákáme veškerou pozornost. Jestliže ohrozíme hlavu začne zmatkovat a veškeré jednotky půjdou po nás. " Když mluvím o velícím středisku opět tam přesunu prst. Nyní prst přesunu opět na tunely. "Díky útočnému týmu čí týmům budou mít demoliční týmy šanci bezpečně vniknout dovnitř lodi. Bez větších potíží by se měli dostat sem a sem." Ukážu na generátory. "Připraví explozi a rychle zmizí. Mezitím útočný tým nebo to co z něj zbylo. Má dvě možnosti. " Ukážu na velící středisko. "Pokud se nám podaří zajmout nepřátelského velitele můžeme donutit nepřátele složit zbraně. Pokud by je ale nesložily nebo jim rukojmí bylo u prdele, či mi se nedostali k tomu mít rukojmí tak máme jenom pár možností. Jednou z nich je například jít tudy." Ukážu prstem systém několika chodeb. "Dostaneme se ke skladům. Mělo by tam být několik obleků pro případ že někdo potřebuje opustit loď. Potom se po trupu lodi můžeme dostat do naší lodi. Nebo můžeme zamířit do hangáru a ukrást některou z lodí s hyper pohonem a odletět. Taky můžeme zmást nepřítele tím že já vyrazím tímhle tunelem. Hodím za sebe několik granátů. Než spadne prach tak vlezete sem do ventilační šachty. Je úzká ale kromě mě by ste se tam měli dostat. Já budu utíkat dál. Nepřátelé půjdou za mnou. Vy přelezete šachtou kousek zpátky a poté utečete zpátky do lodi zatímco nepřítel bude zaměstnán lovením mě. Podle mě nám tři týmy dají větší šanci splnit misi. " |
| |
| Hyperprostor - Všichni Poslouchám vše, co se zde řeklo. Když se Juno, zmínila vtipnou poznámkou, jen jsem se pousmál a podíval jsem se na zapnutý holoprojektor. Hned na to se ukázal Draaar a pronesl něco o feromonech. Divil jsem se, že má tak citlivý nos ale tak přeci jen je to šelma. Vyslechnul jsem si jak jeho plán, tak plány všech ostatních. Nelíbil se mi ani jeden, protože to nemělo konce a jejich hádky byli děsné. Do toho se vložil i Jaden a divil jsem se, že mě poznal. Jen jsem se pousmál a přistoupil blíž k holoprojektoru. Než jsem něco stačil říct, vložil se do toho Draaar. Pozorně sleduji vše, co říká a na chvilku se zamyslím. Otočím se na posádku a prohlédnu si je všechny dost pozorně. Poté se znovu podívám na plány vlajkové lodě. Postavím se zpřímené a ruce si založím na hruď. “ To co zde padlo má svojí logiku. Neurážej se Jadena ale Draaar má pravdu. Ty ale v dalších věcech taky. Tahle loď je vybavena vším co potřebujeme. Určitě se tu najde i tajný pašerácký poklop. Ten může použít pilot, co tu zůstane a ten co tu zůstane, sním jako ochrana.“ Jen tak pozvednu ruku s náznakem argumentu a pokračuji. “ Pak tu máme ještě záchranné moduly. Jeden by se mohl vypustit a odlákat tak pozornost. Do modulu si vlezu já a semnou ještě někdo pro případné krytí… Modul by se vystřelil přímo do jejich hangáru což by odvedlo pozornost dokonale. Loď se dostane rychle na místo přistání a vše by mohlo proběhnout, tak jak říkal Draaar.“ Ukážu na něho rukou a pokračuju. “ John a Tanno budou mít nálože plus každý jeden doprovod. Zbytek odláká pozornost, tak jak říkal Draaar. Hlavní ale bude, že všechny bude zajímat, jak se do hangáru dostal záchranný modul. Kdyby nakonec objevili i loď k záchraně posádky co bude na palubě, poslouží pašerácké úkryty. Největší hrozbu budu představovat já a ten kdo půjde semnou. O vás ostatních by snad nemuseli ani vědět když vše půjde hladce a hlavně promyšleně. Co vy na to? Čtyři skupiny. To už má šanci uspět nebo ne?“ Podívám se na Jadena a na Draaara. “ Plány mají chyby i ten můj. Každý plán jí má. Ale proč to nezkusit… a Jadene, nikdo tu není dobrovolně. Kdyby tu by někdo dobrovolně. Nemusel by Voss mluvit o odměně.“ Podívám se na Juno a nahodím menší úsměv. Poté přejedu všechny přítomné pohledem a vyčkávám, jak se ten plán uchytí. Kombinace všech plánů by vyjít mohla. |
| |
| Plán a zase plán který si vyberou? Když se na mě usmal opřela jsem se o stěnu a sledovala jak ten kočičák ukazuje c esty kudy tam a zase zpátky, když to vezme člověk okolo šlo by to tak udělat do toho se vloží Gaillen s navrhem odpalení modulu do hangáru a jen pozvednu obočí a zavrtím hlavou a směju se u toho. „ Hmm každá loď má svou cestičku ven o které vý jen pilot nebo tady aspoň moje a jiné maj tahle by měla mít taky a pokud jde o to kdo s tebou poletí jsi blázen víš to?“ Koukne na tebe nebo spíš jej sleduje trochu udiveně a přemýšlím jak se pak miní vrátit zpět. „ A jak se od tama dostanete?“ |
| |
| Hypeprotor plánování Vyslechnu argumenty chlupáče i druhého Jediho a poškrábu se na bradě. "Plán jak ho upravil tady kolega Jedi má dobré šance až na ten hangár tedy pokud nechceme aby se někdo rozmázl o štít který mají jistě zapnutý aby nic neodletělo jen tak ani nepřiletělo. Takže kdyby tam byl vyslán modul rozmázl by se a neproletěl. Proto jsme upustili od plánu přistát v hangáru." Odvětím argument a pak kouknu na chlupáče. "Více skupin no budiž ale tím že bojová skupina naláká nejvíce soupeřů si nejsem jistý. Co když náhodou lodi velí Sith? Pokud bude lodi velet SIth nezpanikaří a dojde mu, že je to léčka, že by pár šílenců nešlo přímo na můstek ho zajmout a budeme v háji. Spíše než jít na můstek by mohla bojová skupina jít do jiného klíčového místa a předstírat že ho chceme poškodit třeba hangár, generátory štítu, motory nebo tak podobně. To byb ylo přesvědčivější a šli by po nás taky. Pak by ostatní měli snad skoro cestu volnou. A co se týče úniku pokud se bojová skupina nedostane k lodi jako ostatní skupiny bude nejlepší jak si říkal jít šachtou a odletět z hangáru za předpokladu že se nám podaří sklopit štít jeho dveří. Ale pokud odletíme hangárem budeme snadné cíle at už ve stíahčkách nebo něčem větším co nemá maskování. Proto bude nutné dostat se na naši lod a odletět jak jen to půjde. Kdyby hodně hořelo musel by zbytek odletět bez nás a my se zkusit dostat pryč dřív než to bouchne nebo tu umřít." Pouprávím ještě trochu plány. |
| |
| Sebevražedná mise? parááda Do diskuze se vložím ten Jedi se kterým sem již bojoval a když skončí tak se začnu hlasitě smát. Opravdu upřímně a hlasitě smát. Setřu slzu z očí a podívám se na něj. "Počkej... nech mě si to shrnout jestli sem to pochopil správně. " Hluboce se nadechnu a vydechnu. "Chceš přiletět neviditelnou lodí k obrovské armádě křižníků. Vystřelit proti nim záchranný modul. Modul který není maskovaný a ani nemá žádnou možnost obrany poletí volným vesmírem přímo proti tisícům děl. " Uznale pokývnu hlavou. "Doufajíc že ten modul nerozstřílí na atomy spoléháš na to že nás nechají vplout do hangáru. Jakmile budeme vevnitř chceš vyběhnout ven a pouze ve dvou se pustit do obrovského zástupu nepřátel které proti tobě vyšlou? Ve dvou prostě zkusit zabíjet co nejdéle nepřátele dokud zbytek nevyhodí loď do vzduchu a nenechat si žádnou šanci na záchranu? " Opět se hlasitě zasměji. "Doteď sem tě považoval za cvoka. Ale podcenil sem tě... ty seš naprosto pošahanej magor kterej chce prostě umřít. " Přestanu se smát a nasadím přátelskou tvář. "To je přesně můj styl. Ale nemysli si! Jestli chceš jít na takovouhle sebevražednou misi tak jdu s tebou. Protože mi jednu smrt dlužíš a tohle je jasně sebevražedná mise. " Poté se zatvářím co nejvíce děsivě. " Ale nemysli si. Nehodlám tam chcípnout... tam na palubě je někdo koho nejprve musím zabít a do té doby hodlám přežít. S tebou či bez tebe." Poté se podívám na Jadena a tvářím se velice, velice přísně jako kdyby mě smrtelně urazil. "Než začneš něco mluvit Jedi tak si zjisti o nepříteli něco víc. Na to že máš bejt vůdce týhle skupiny tak víš totální hovno o nepříteli. Jejich štíty co používají v hangáru brání pouze úniku atmosféry. Jakýkoliv větší pevný předmět štítem bez problémů projde. Je to proto aby v průběhu boje mohly lodě prolétat dovnitř a ven bez větších problémů. Štít této lodě neslouží jako obrana. K tomu slouží obrovské pevné dveře které se v případě bitvy zavřou a nedovolí ničemu vletět ani vyletět. Jenže pokud není boj jsou dveře otevřené pro případné hlídky. Takže tam klidně můžeme proletět pomocí únikového modulu. Co se týče toho že sme zavrhly možnost do hangáru vletět pomocí lodi kvůli tomu štítu. Tak to je pěkná blbost. Nemůžeme vletět dovnitř z těchto důvodů: Naše loď není neviditelná pro oko. Takže nás rozstřílejí pokud přistaneme. Nebo za námi zavřou bránu a už nevyletíme. Nebo nám tu loď v hangáru prostě rozstřílejí. Loď musí zůstat v bezpečí mimo hangár jinak ztratíme únikovou cestu. " Zavrtím zklamaně a částečně rozčíleně hlavou. "Raději fakt poletím s Gaillenem na sebevražednou misi než s tebou na normální. Protože s ním mám beztak větší šanci přežít než s tebou ve vedení. Nedivím se že Řád je na pokraji vymření. Skuteční Jediové dávno vymřeli... zůstali jenom věci jako ty. " Otočím se na Gaillena. "Gaillena máš nějaký plán jak se potom z toho křižníku dostat když náhodou přežijeme vylodění v hangáru? " |
| |
| Hyperprostor - všichni Jen poslouchám vše, co na můj plán řekli Draaar, Jaden a Juno. Po tom co se Juno zeptala, jak se dostanu ven, jen jsem se pousmál. Vyslechnul jsem si ještě Draaara který se ke mně v tomhle tom přidá. Jaden mě zaskočil tím, že o tomhle moc nevěděl. Je jasné, že dlouho seděl v chrámu, než aby se věnoval agresivnímu vyjednávání. Vyslechnul jsem si vše a odpověděl jsem jim. Přistoupil jsem blíž a pousmál se. “ Jak jsi sám viděl, Draaare. Dokážu používat sílu, takže vystřelený modul bych dokázal snad s trochou síly nasměrovat do toho hangáru. A navíc. Budeme přitahování jejich magnetickým polem. Snad se tam dostaneme dřív, než zjistí nějaké známky života. A i kdyby koho by ohrozil jeden modul.“ Hned na to se pousměju a odpovím, Juno a Draaarovi na jejich otázky ohledně toho jak se odtamtud dostat ven. “ Jak se dostat ven. Řekl bych, že to bude snadnější než se dostat dovnitř. Vletíme přeci do hangáru nebo snad ne.“ Nahodím šibalský úsměv a levým okem mrknu na Juno. Vyčkávám ještě nějaké otázky nebo připomínky k plánu. Snad už jen rozdělení do dvojic. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Odletěli jste bez jakých koly problému, ale magnetické pole vás zachytilo a táhlo vás na loď. Pokud vystřelíte, bude to považováno jako pokus o útok na flotilu blokády a ten by neuspěl. Lepší bude, když se necháte v táhnout do hangáru a dál budete pokračovat jak oSithové s tím že o zradě nemáte ani ponětí a počkáte na správný moment k útěku a opuštění blokády. Snad by jste mohli počkat na posily co se právě blíži. |
| |
| Hyperprostor - všichni Poslouchám vše o čem se tu baví jen tak si pro sebe říkám pár slov o tom jaká je to sebevražda a jak se mi to líbí čím dál tím víc. Inu těším se na tu parádní akci. Já a Reclen neseme nálože a každý z nás bude mít po boku jen jednoho pro ochranu. Gaillen se s Draaarem chystají na sebevražedný dopad do hangáru. “ Jste blázní, víte to že?“ Jen zavrtím nevěřícně hlavou ale stále jsem připraven splnit svůj úkol až do konce. Vyčkávam ještě pár dalších slov a zatím jen pohlédnu na Juno a na tu Rudovlasků. Přejedu pohledem vlastně všechny co tu jsou a čekám nějaký náznak souhlasu i od nich. |
| |
| Hyperprostor - všichni V místnosti kde jsem se rozvedl celkem vážný rozhovor o tom , jak to vlastně s náma bude , tedy skoro každý si zde dokazuje, jak dobrý vůdce je a taky , že jeho plán je ten dobrý.Nakonec však najdou kompromis, který se nějak zdá jako ten pravý.Tedy ja osobně nemám ani špetku toho jejich taktizování a tak mě vesměs ani nezajímá co říkají, protože je pro mě prostě jednoduší brát a plnit rozkazy , než spekulovat nad tím co by bylo kdyby... Tak jo...nemám ani nejmenší tušení ke komu se přidat , ale vzhledem ke svým schopnostem, bych měla doprovodit jednoho z těch co nesou tu bombu...tedy tamhle ten , kterého jsem potkala v tom hangáru , kde byl ten nepřijemný technik...mu bych mohla pomoct...tak tedy... Vstanu z místa kde jsem doposud seděla a poslouchala a pomaličku dojdu k Tanno Vikovy.Zadívám se ještě jednou pořádně na něj a když k němu dojdu blíže promluvím: "Vadil by ti můj doprovod?" Zeptám se stroze a vyčkám na jeho reakci. |
| |
| Hyperprostor - všichni Když ke mně došla ta rudovláska tak jsem se jen pousmál nad tím, co řekla a hned jsem jí odpověděl. “ Jistě, že ne. Bude mi ctí. Ale tu nálož ponesu raději já.“ Poslední větu řeknu s úsměvem a podívám se na Gaillena a znovu na tu rudovlásku. Akali, je to velmi zajímavé jméno. No uvidíme co dokáže v akci. jen jsem se na chvilku zamyslel a vyčkával co na to ostatní. Hlavně jak se rozdělí. Sledoval jsem každého, kdo tu byl. Zatím jsem si tedy všiml, že dvojce, které jdou do hangáru, jsou dva blázni. Gaillen a Draaar. Další dvojice jsem já a Akali. Už zbývají jen ti co zůstanou na lodi a další dvě skupiny. |
| |
| Hyperprostor - všichni Reakce toho lovce je příjemná...dlouho se na mě nikdo neusmíval tímhle přátelským úsměvem, takže mu oplatím úsměv...úsměvem. No tak o prácí sem se postarala , teď jen abych ochranila jeho i bomby...lehké , když o tom přemýšlím , ale nejsem si jistá , jak to bude probíhat na té loďi...snad nám pomůže špetka štěstí... Ještě abych tam nestála,nemlčela a nesmála se , jak skoro všichni v okolí , tak si stoupnu vedle Tanna , tak aby to vypadalo , že tvoříme nějakou dvojici a řeknu mu ještě: "Ano ano...nálože jsou tvé , já se zase postarám , abys měl co nejmíň problémů při jejich nošení..." Poté opět mlčky přihlížím dalšímu dění v místnosti a zjevně čekám i jako Tanno , jak se utvoří další skupinky. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Zanadávám si a nakonec tedy nevystřelím a necháme se přitáhnout na blokádu. "Myslím že téhle blokádě už nevelíme když sme měli být už dávno mrtví co? Heh.. nechápu o co tomu Kaanovi jde." Chvilku se odmlčím a mám chuť do něčeho kopnout ale v lodi to nejde. Po nějaké chvilce mlčení kdy se hlavou trochu zabořím do sedadla a oči mám zavřené zeptám "Tak co teď? Budem tu čekat jak dobytek naporážku?" |
| |
| hyperprostor otravná chlupatá koule a zbytek Jak mohu sledovat té obří kočce jen klapačka jede ale jestli si myslí, že mě tím ohromí nebo podobně tak to se mnou ani nehne nebo to nedávám znát. "Tak poslyš ty velký chlupáči já se společnost dalších tolika členů téhle "posádky" opravdu neprosil. Původně jsem sem měl letět sám možná tak s pilotem ale ted mám nakrku vás čili mnohem větší rozruch a méně šanci, že to bude nepozorovaná akce." Trochu rozhočcetě povidám a nadechnu se. "A co se týče velitelování ani o to jsem se neprosil ale alespon ho nemáš ty, který by s náma hrál jako s figurkama ano takhle umře tyhle projdou protože tobě záleží jen na vlastním zadku a tom jestli si splníš svou misi bokem což je přímé ohrožení pro nás ostatní." Není to vidět ale naštavaně na něj koukám když mluvím. "Ale víš co fajn....klidně si leť v tom modulu s druhým Jedi a doufejte že to přežijete je mi to jedno alespon bude ve větším bezpečí zbytek týmu." Pak se rozhlédnu po ostatních. "Rozdělte se do družstev jak uznáte za nejvhodnější a pak mě o tom informujte jdu se podívat za pilotem." Ukončím tím hovor s těmi co mi až tak moc nevoní vzláště ta chlupatá koule. Klidným krokem odejdu do kokpitu za Calem. "Nazdar tak jak jsme na tom? Tam vedle je to totální blázinec." Povzdechnu si a postavím se kousek od Cala. |
| |
| Hyperprostor – místnost s holoprojektorem - všichni Mezitím co si prohlížím plánek křižníku všimnu si že okolí se nějak vylidnilo “že by nějaká porada?“. Vezmu pdačko spolu s blasterem a vyrazím do místnosti s hologramem, kde předpokládám zbytek cestujících. Dorazím krátce po Draarovy stoupnu si k ostatním. Začne menší Draarova “přednáška“, nezbývá než souhlasit “tak kde je ten Jedi, sem zvědavej na celej jeho plán“. Proběhne menší výměna názorů. Nemám potřebu se do toho míchat, vypadá to, že je tu každej dost chytrej aby se nechal zabít při první příležitosti. Jakmile se objeví skulinka v diskuzi, jen stroze pronesu “Zůstanu tu.“ a mlčky se přesunu do kokpitu, kde je Jaden s Calem. Když dorazim do kokpitu promluvim směrem k Jadenovi Zůstanu tady s pilotem, ten jejich plán je na mě moc šílenej.“ Znovu zapnu pdačko s mapou křižníku kam sem si zaznamenal těch několik nápadu, co proběhli u hologramu tohle nemůže vyjít. |
| |
| Hyperprostor - Všichni Poslouchám všechno okolo a když se začne Jaden vztekat kvůli tomu že to měla být jeho mise a měl tu být sám tak ještě předtím než odejde si stoupnu tak aby mě slyšel jak on tak ostatní. “ Pokud je tohle jen tvá mise. Nebo jsi tu měl být jen ty. Fajn! Já a zbytek týmu zůstaneme na lodi a ty si, jdi s jedním nebo s dvěma členy co s tebou měli letět zničit tu vlajkovou loď. Po tom co jsi teď řekl pro tuhle misi semnou nepočítej. Hlavně si projdi znovu kodex jediu. Protože namyšlenost mezi ním není. Proto jen co se vrátíme, tak odtud mizím…. Nehodlám se nechat zabít kvůli nafoukanému Jediovi který ani nedokončil zkoušky na Mistra. Už jen to že se tak necháváš oslovovat, děláš ostudu celému řádu Jediu.“ Projdu kolem Juno a ostatních až ke stolu. Vezmu z něj nápoj zvaný Jucejuc a napiju se. Potom se podívám ještě jednou na ostatní a jen s mírným, úsměvem řeknu pár slov. “ Ať se ukáže, když je to jeho mise.“ Vyčkávám co na to ostatní. |
| |
| Hyperprostor - Všichni Vyslechl jsem si i zbytek toho co řekl ten, který si nechává říkat mistr. Po tom co řekl a jak na to Gaillen reagoval tak jsem se pousmál. Podíval jsem se na ostatní a hlavně na tu rudovlásku. “ Gaillen má v tomhle pravdu. Proč by, jsme, my měli riskovat život pro někoho kdo je tak namyšlenej. Jestli je to jeho mise tak ať si jde sám.“ Dořeknu to a jen čekám co na to ostatní. Podívám se vedle a všimnu si že se všichni tvářej dost překvapeně po tom, co řekl Gaillen. Ale pokud nejsou hloupý tak to jistě chápou. |
| |
| Houstne atmosféra Když se tam tak krásně dohadovali o tom čí je to mise podávala jsem se s jednoho na druhého a tak jen si potutleně směju a čekám až se to uklidní a pokud jde o ten model fajn jejich mise takže mi odlétáme. ,, Jeho mise tak to ho vystřelíme do hangáru a berem nohy na ramena znám planetku kde budem coby dub a můžem si trochu dáchnout." Nahodím s usměvem a sleduju Gaillena a pak dodám s usměvem. ,,Cal zůstává na lodi ja pujdu s tebou." |
| |
| Hyperprostor- neschopný jedi a zbytek. Poslouchám si Jadena a poté to jak se do něj trošku obuje Gaillen. Já jenom pokrčím rameny. "Jestli ho vystřelíme z lodi tak budiž. Scházet nám tu nebude... Přeci jenom on není někdo, kdo by měl šanci zaručit naše přežití. " Poté se odmlčím a zatvářím se zamyšleně. "Nejraději bych vás podpořil ve vaší touze nechat ho jít samotnýho. Jenže tohle není JEHO mise. Tohle je mise republiky. Tohle je mise na který závisí příliš mnoho životů a navíc už sme uzavřeli kontrakt na to že do toho půjdeme. Takže ať už si mistr Hlupák řádu blbců bude dělat co chce. Mi musíme splnit misi. " Poté odstoupím od projektoru a dojdu blíže ke Gaillenovi. "Zdá se že slečna chce letět s tebou. Jako klidně jí uvolním místo v únikovém modulu. Sem si jistý že si užije smrt z rukou droidů víc než já. " Usměji se na dívku a poté nasadím normální vážnou tvář. "Ale vážně už mě tohle dohadování celkem unavuje. Chce se to domluvit. Máme jeden demoliční tým a tým co zůstane na palubě. Kdo se hlásí k čemu dál?" |
| |
| Kokpit Narren kokpit Cal na svém místě bud není nebo se orzhodl neodpovídat rozhodně se nehodlám soukat zaním a zjišťovat to. Tiše se opřu o trup lodi a povzdechnu si. "Proč se mnou jen poslali tuhle bandu?! Kočičí koule vyprovokuje spor anakonec jsem já ten špatný a nehodný zde být." Pak příjde jeden člen posádky co se moc nevyjádřil. Přelétnu ho pohledem. "Jo šílenej je zvláště když ho každý nějak obohacuje. Děláš dobře že tu s Calem zůstáváš vypadáš jako někdo komu se dá více věřit. Té velké chlupaté kouli ani za mák nevěřím má své plány a klidně nás tam nechá chcípnout a očividně ten druhý Jedi je na jeho straně jelikož ho zná." POdotknu polohlasně jen k Narrenovi a upřu na něj pohled. "Možná má pravdu v tom, že jsem to nedotáhl na mistra ale to proto, že nebyl jedi který by mě na něj dotáhl ale to je jedno.....nejsem namyšlený pouze mě už štve to jejich dohadování. Bylo lepší když se mnou původně měla letět jen Juna a Cal." Pokračuju v povídání si s členem posádky. "Na jednu stranu jsem rád že tu zůstanete zrovna ty s Calem příjde mi, že vám oběma jako jedněm z mála mohu věřit. Naši misi splním ikdybych měl jít nakonec sám jen se chci ujistit, že alespon vy dva jste na mé straně a nepůjdete proti mě kdyby se něco zvrtlo." Podotknu a poplácám ho po rameni a pak projdu kolem měj zpět za ostatními. Ostatní co se dohadují Příjdu z kokpitu zpět vzpřímeně a zastavím se kus od nich a přelétnu pohledem. "Doufám, že už jste se dohádali, jelikož čas se nám krátí." Začnu a upřu pohled na Gaillena. "Máš pravdu Gaillene nedotáhl jsem to až na mistra protože na to nebyl čas ani mistři co by mě na to vyučili. A co se týče téhle mise původně jsem nepočítal že se mnou poletí tolik lidí a není to namyšlenost když mi tahle mise a tohle dohadování dělá starosti a leze na nervy. Tím, že generál Voss chtěl abyste mne respektovali jako nějakého vůdce nebo co to tak na mě taky hodil odpovědnost za všechny životy na palubě a proto bych byl rád kdybyste pochopili, že podobný seberražedný úmysl jako má tady můj kolega Jedi s tím modulem se mi nijak moc nelíbí. Ikdyby je nezabili hned po přistání je nemožné aby přežili dostatečně dlouho než to my odpolíme a dostali se pryč když uvážíme kolik jednotek je tam bude čekat. Jinak je již rozhodnuto alespon to že Cal a druhý člen který je nyní v kokpitu zůstanou a ohlídají loď to je jedna záležitost vyřešena." Přelétnu je pohledem a podívám se na všechny přitomné. "Pokud má někdo pocit, že tahle mise mu nepřinese nic než smrt a nechce zde být může se ještě přihlásit a cestou ho vyložíme na nějaké osídlené planetě. Nikoho nenutím, aby šel se mnou na tu loď ale zároveň taky nehodlám připustit neúspěch kvůli tomu, že si nakonec někdo řekne čmajznu zbytku lod a poletím si do bezpečí zatímco oni si v klidu chcípnou na tom křižníku." Mluvím klidně bez emocí. Nyní k samotnému rozdělení těch co půjdeme pokud nikdo z vás nechce od mise odstoupit a někde vystoupit tak když se rozhlédnu moc nás evidentě na týmy nezůstane 2 jmenovan již rozhodli že zůstanou zde. Kolega Gaillen a ještě někdo koho jsem asi za své nepřtomnosti přeslechl chtějí letět tím modulem tedy pokud nezměnili názor. To jsou čtyři mimo plány. Pan Vik mám ten dojem se už nazačátku přihlásil, že ponese bombu a odpálí to takže musí být v demoličním týmu. K němu bych navrhoval přiřadit pana Accala a zde děvčata pokud souhlasí nechce někdo z jmenovaných letět tím modulem. Pak zbýváme do útočného týmu jen já, pan Daaar a zde kolega jehož jméno ještě neznam." Poukážu na Johna. "Rozdělení není možná přívětivé ale myslím, že bude snad takhle nejlepší samozřejmě dá se o tom diskutovat ale v útočném týmu by měli být ti "nejnebezpečnější" členové posádky a myslím že pan Draaar, já a tady kolega uděláme největší škody zatímco tady Gaillen bude rozbíjet hangár po svém. Takže chcete ještě něco změnit nebo prodiskutovat?" Uzavřu to nakonec a čekám jak zase vypukne hádka a další narážky na mou osobu. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro A chovej se jako sith. Všechno bude dobrý. My to zvládneme. My to zvládneme.  Pak už jen čekám s Murthargem v naší lodi až nás přitáhne do hangáru hlavní loď blokády. Až nastane pravý čas, tak vypadneme. |
| |
| holoprojektorová místnost Když se Jaden asi po dvou minutách zpátky a začne mluvit na Gaillena tak se uchechtnu. Poté si řeknu spíše pro sebe. "Oni tu mistři Jedi byli. Sám sem asi čtyři potkal. Stačilo vědět jak a kde je hledat. " Zatímco mluví tak si neustále pro sebe komentuji. " Tím že generál řekl že tě máme respektovat jako vůdce projevil začátek stařecké demence a to že neví jakýho volodroida to posadil do vedení." Když konečně dokecá tak jednou hlasitě tlesknu. "Bravo ooo neohrožený vůdče za to že ste ukázal jak málo vnímáte své spolubojovníky když tu mluví. " Znovu tlesknu a poté si založím ruce do kapes u kalhot. "Kdyby si vnímal nás místo svojí pýchy a ignorace tak by si věděl pár informací. Za prvé, ano cesta do hangáru je sebevražda proto tam jdeme já a Gaillen. Jakožto Jedi by si měl vědět že pokud svým obětováním zachráníš miliony životů neměl by si vůbec váhat. Tím že se obětujeme dáme ostatním šanci vyhodit loď do vzduchu. Tím skončí blokáda a heuráka impérium dostane kopanec přímo do těch jejich lidskejch varlat. Za další jdeme jenom dva aby nás neumřelo zbytečně moc. Protože když se udělají útočné týmy tak ty nemají moc šanci na přežití ať jich pude kolik chce. Tím že půjdeme dva dáme zbytku lepší šanci přežít jelikož nebudou muset dělat návnadu. Za další by si věděl že s Vikem jde Akali. Nejspíše by se k nim mohl připojit ještě jeden a zbytek by dělal druhý demoliční tým. Tím by to bylo rozděleno a můžem se tu přestat dohadovat s někým kdo je sice velitel ale nemá žádný taktický zkušenosti a ví hovno o tom do čeho se řítíme." |
| |
| Loď Sedím si v lodi a dění kolem sebe moc nevnímám. Rozhodně nejsem zvědavý na domluvy, spíš na výsledcích, které mi pak jistě řeknou. Nechám tedy čas plynout a mezitím se bavím pozorováním dění skrz kokpit. Moc toho k vidění není, ale naštěstí mě z nudy zachrání Jedi, který mě upozorní na blázinec, který se děje. No, já už jen čekám na rozkazy. Odpovím na jeho otázku bezduše a po chvíli se přemůžu k otočení. To mi dá volný výhled dál a tak jen přemýšlím, co se mohlo venku dít. Pak kdosi vejde dovnitř a z jeho řeči je znát, že já nejspíš zůstávám na lodi během jejich mise. No, alespoň se nemusím bát, že zemřu já. Vyhodnotím si. Tak tě vítám, můžeš mi říkat Cal! Pozdravím nového a chystám se jít podívat na ostatní, jelikož mě ten jejich ''šílenej plán'' zajímá. Vstanu tedy a krajem mysli poslouchám další jediovi slova, které mě na jednu stranu potěší, ale na druhou zneklidní. Fajn, co plánujou? Přistát na kanónu? Následuji tedy Jediho a když jsem svědkem jeho proslovu, trochu mi dojde, co se tu asi dělo. No tak počkat! Zarazím se, když mi dojdou všechny zmínky o modulu. Nechystáte se s modulem přistát v hangáru, že ne? Ujišťuji se. Doufám, že se pletu, protože jestli ne, tak hned potom, co nepřítel zjistí, že nemůže dybýt hangár zpět, prostě stáhne jednotky, zavře vzduchotěsné dveře, stiskne tlačítko a vypustí vás do vesmíru zrušením štítu. Paráda, žejo? Taky jsem si v něm vždycky chtěl zalítat na volno - bez lodi, ale teď máme na práci bojování, že? Odseknu. A proč se prostě nerozdělíme rovnou? Piloti jsou dva, takže můžeme mít dvě lodě a každý přístát na jiné lodi. Myslím, že je to daleko lepší než nějaké plány pro sebevraždu způsobenou vypuštěním atmosféry. |
| |
| Hyperprostor - Všichni Poté co se přidala, Juno a pronesla pár slov tak jsem se na ní podíval a řekl jsem k ní pár slov. “ Juno, pokud chceš pomoct. Jdi s Tannem a Akali. Mohla by se jim hodit tvá pomoct. Já s Draaarem odvede pozornost aby, jste měli větší šanci.“ Do toho se vložil Draaar a řekl také pár slov. Vyslechnul jsem si ho a pousmál jsem se. “ To už se ti nechce umřít po mém boku?... Ale vážně. Dohadování je k ničemu.“ Dořeknu to a v tom se tam ukáže zase Jaden a začne něco říkat. Jen tak zavrtím hlavou a pousměju se. Než stačím ale něco říct tak se ukáže i Cal a prohodí svůj návrh. “ Tak už dost! Pokud chce Jaden velet ať velí. Plán bych nechal takovým jaký je. Já a Draaar se vystřelíme v modulu a já se pokusím s pomocí síly se k němu dostat tak blízko, aby nás zachytil tažný paprsek. Akali, Tanno a Juno ponesou nálože. Reclen, Accal a vy Jadene se můžete postarat o další nálož. Cal a Narren zůstanou a budou hlídat loď.“ Dořeknu to a v hlase je slyšet víc než jen vážný ton. “ Cale tvůj plán by šel, kdybychom měli dvě lodě. Ale máme jen jednu a tři záchranné moduly. Tudíž nemůžeme přistát na dvou místech. A je možné, že otevřou štít a vše vycucnou. Ale neudělají to, protože by přišli o většinu posádky a o dost lodí. Proto si myslím, že to vyjde… Myslím, že rozdělení je ucházející a nemusíme se tu už dál dohadovat.“ Potom se podívám na Jadena a odpovím mu s vážným a důrazným hlasem. “ Kdybys rozuměl taktice tak jako ti co v bitvách už byli, rozuměl bys. Navíc já nejsem Jedi za kterého mě stále považuješ. Už je to dlouho co jsem odešel z řádu. Nemám proto právo se tak nazývat. A hlavně bys věděl, že není zapotřebí žádného mistra, aby ses ty sám. Mohl stát mistrem. Je to jen o zkušenostech pravého Jedie.“ Podívám se na ostatní a snad už jsme se v tomhle pohnuli a mé rozhodnutí o rozdělení jim nebude tolik vadit a přistoupí na něj. |
| |
| Loď Stejně je ten plán šílenej! Stojím si za svým. Nemám nic proti rozdělení týmu, ale tohle? Nejenže lodi budou pravděpodobně ukotvené a pěchota se může vždycky stáhnout a tak vás vycucnout, ale na lodi hlavně bude pěchota, cvičená pro boj a pak stráže, které tím akorát uvedete do stavu nebezpečí a uděláte to ostatním těžší. Upozorním. Pak uslyším, jak mluví o zkušenostech jedie... Hej! Nemluv tak! Mistři tě musí naučit, jak se udržet u světla, jak se koncentrovat a jak používat sílu s největším účinkem. Můžeš mít jakejkoli talent, ale pokud nemáš správnej výcvik, tak je to taktika pokus-omyl. Navíc padawan se stává jediem právě proto, že tyto vlastnosti má, takže... Zaseknu se a začnu si uvědomovat, že možná trochu odbočuju a nejspíš i nevhodně. Pořád mi přijde jako nejlepší nápad se prostě přestrojit a udělat to potichu. Nějakými útoky vše akorát zkazíme. |
| |
| Hyperprostor Poslouchám jak se další člověk přidá do diskuze a opět si založím ruce na hrudníku. "Jsem rád že přibyl další názor do diskuze. No je na čase abych opět přispěl svojí troškou do mlýna." Pokrčím rameny. "Co se týče toho že si vezmeme převleky a uděláme to potichu. Tak to je nemožné. Nejenom že tu nemáme převleky ale navíc to potichu asi udělat nepůjde. Senzory na lodi vás odhalí celkem rychle. Navíc všude jsou hlídky. Co se týče toho že nás vycucnou. Tak si nemyslím že je to pravděpodobné. Přeci jenom přijít o lodě a vybavení nebudou chtít kvůli dvěma šílencům. Navíc se droidi nestahují. Nemají to v protokolech. No a co se týče pohotovosti na lodi. My chceme aby byla loď v pohotovosti. Protože pokud budou tak se většina stráží bude stahovat směrem k nám. Takže ti kteří vlezou dovnitř tunelama nebudou muset potkat tolik stráží. " |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Jak si na tom s nohou? Mám chuť zničit spoustu droidů a pár vesmírných lodí co ty na to?" Zeptám se ho a teď už na něj i natočím hlavu. "Pokud tady teď nevelí Kaane tak bysme ty droidy mohly solidne kosit a vařádit se tady tomu zmetkovi, co říkáš?" Zeptám se Manace a v očích mi jiskří. Chtěl si nás zabít tak ti tady aspoň uděláme bordel! Pomyslím si a čekám na odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Pak čekám na Murthargův názor. |
| |
| Kokpit -> Místnost s holoprojektorem – všichni V kokpitu si vyslechnu Jadena “získat jeho důvěru nebylo zas tak těžký jak sem očekával“ zase vypnu projekci na mém pda. Dokud sem placenej tak sem loajální vůči svému zaměstnavateli, jehož si ty zástupce. Nabízim se proto, že tahle loď je takřka jediná šance jak se odsud dostat.“ Poplácání se mi moc nelíbí, vycením zuby, když je ke mně jedi otočen zády a na odchodu. Než odejdu směrem k místnosti s projektorem otočim se na Cala “Těšim se na spolupráci říkej mi Narren“. Dojdu do místnosti s projektorem, kde zase probíhá diskuze. Je zmíněno pár dalších teorií, ale podle toho co sem pochopil, zůstává se u vystřelení modulu na odlákání pozornosti. Stále bez jediné připomínky stojim trochu opodál. |
| |
| Hm žeby konec Jen porkčím rameny jak jsem řekla dělám vše co se mi řekne takže jen rezignovaně zvedne ruce a dodá. „ Dělám vše co se mi řekne takže se tak nějak nemíním už hádat,chcete mě tam fajn pujdu tam.“ Podívám se na Gaillena ale mlčím jen tak prostě, to si o mě snad myslí že jsem tak neschopná že se bojí toho že bych mu nepomohla ochránit jeho hezkej zadek? Jen mi to projde hlavou a zaposloucham se do zvuku lodě a jen se pro sebe usměji. |
| |
| Hyperprostor - Všichni Když se ozve Cal s tím co a jak se má u Jediu jen se pousměju. Tohle všechno už dávno vím. Když se ale ozvou další připomínky tak už nad tím jen zavrtím hlavou a jsem připraven na akci. “ Zajdu se obléct než vyrazíme. Nepůjdu tam v tomhle, dali mi to doktoři a zatím jsem neměl možnost si vzít nic lepšího. Jen doufám, že ten plán souhlasí a všichni budou připraveni.“ Vydám se do místnosti, kde jsou postele a začnu se tam oblíkat. Nasadil jsem si světlejší vestu, která na sobě má silné ale za to lehké pláty. Jsou mandalorianského původu tudíž se přes ně tak lehce nedostanou blasterové střely. Jsou rozmístěny všude po vestě ale hlavně na těch místech, které jsou po zásahu většinou smrtelné. Kolem pasu jsou tři pásky spojeny do sebe a na nich je připevněných pár menších kapes. Slabší lanko s kotvou, komunikátor a další potřebné věci.  Tmavě šedé kalhoty a vysoké boty s tím dokonale ladí. Hnědá barva tu a tam po vestě tomu dodává lepší barvu. Nasadil jsem si i rukavice v hodné k boji. Rozsvítil jsem oba meče a párkrát s nimi mávnul. Znovu jsem je zhasnul a připevnil je k opasku. Vyšel jsem s bytové místnosti a došel jsem do hlavní místnosti. Vyčkával, jsme na Draaara a hlavně na piloty kteří nám oznámí, že už jsme na místě. Plán by se mohl už konečně rozběhnout a my nasednout do modulu. |
| |
| Hyperprostor - Všichni Jen jsem tak stál a poslouchal vše. Gaillenovi to už lezlo krkem a proto rozhodl on. Je lepší než ten Bolged. Řekne to hned Prolétne mi hlavou a hned po tom jsem se šel připravit. Došel jsem si pro věci a po chvilce jsem byl připraven. Došel jsem z pět na místo kde byla Akali a Juno. “ Tak co dámy? Připraveny? Nezapomeňte, že ponesu velmi riskantní náklad. Budu potřebovat krytí.“ Dořeknu a pousměju se na obě dvě ženy. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Zatím se chovejte zcela přirozeně. Nedávejte na sobě nic znát. Droidi ani posádka o ničem co se mělo stát nevědí a proto vám nechávají volný průchod. Mohli by jste vyčkat až se dostaví loď Republiky a pak využít momentu překvapení. Aby jste se mohli pomstít svému bývalému mistrovi a prokázat tak novou oddanost Republice při její záchraně mohli by jste zkusit pomoci těm co dorazí do hangáru. Obrana nebude čekat útok ze zádu který by jste mohli vést právě vy…. |
| |
| Hyperprostor - Všichni Když Tanno odejde zjevně se také připravit a po chvilce se vratí zpět k nám.Přistoupí ke mě a k naší pilotce a zeptá se nás zdali jsme připravené. Ehm...tedy připravit se na něco takového stejně není možné, takže by se dalo říct , že víceméně sem... Na jeho otázku lehce kývnu na znamení souhlasu a ještě dodám. "Ano ja tedy připravená sem a budu se snažit co nejvíc , aby si měl co nejpříjemnější cestu s těma náložema..." Vzhledem k tomu ,že já sem prakticky připravena již od briefingu na základně před naloděním , tak si chystat nic nemusím a ani nehodlám.V duchu si přehrávám všechny možné špatné varianty našeho neúspěchu, když selžeme a snažím se promýšlet, jak jim zabránit. |
| |
| Příprava Když konečně bylo jasné jak to tedy bude jen sem přikývla a začla jsem se chystat svoje zbraně a také vybavení, pak jsem se podívala na kokpit a šla k němu když na mě začal Tano mluvit otočila jsem se k němu a jen sem se usmála.  „ Jsem si toho vědoma, jen musím uvést lod do neviditelnosti abych se mohli dostat co nejblíže k lodi, né že bych Calovi nevěřila ale tohle jseště udělat musím.“ Usměji se a podívám se na Gillena, který zrovna přišel a projedu si od spoda nahoru a jen se usměji. „ pěkny Jdu vyvést lod z hyperprostoru a hodit štíty a neviditelnost“ Projdu kolem něj a podívám se mu do očí |
| |
| Hyperprostor – Všichni – Konec cesty a cesta k blokádě Během dloué debaty plánů jste tedy společně našli řešení. Gaillen Marek a Draaar se vystřelí v modulu směr hangár. Akali, Juno a Tanno ponesou jednu část nálože k jednomu reaktoru tunelem, jak bylo původně v plánu. Jaden, Accal a Reclen ponesou druhou část výbušniny TT. Další cestou, která je v tunelu. Cal a Narren zůstanou na lodi a pro všechny případy jí budou bránit. Měli jste ještě nějaký čas na to se jít připravit. Po těch všech přípravách jste měli jen chvilku na to, než se ozval, známí zvuk. Ozvalo se brzdící hvízdání a to vám naznačovalo, že už jste na místě.  Z kokpitu jste mohli vidět blokádu kolem celé planety. Nastavili jste kurz k hlavnímu křižníku, který byl ohromný. Rychle jste nastavili maskování a senzory blokády o vás neměli nejmenší tušení. Hlavně jste se snažili vyhnout přímému výhledu na vaši loď. Asi deset minut letu a byli jste na místě. Přišel čas na váš plán. Je na vás jak rychle to provedete. (Tady počkám, až budete mít vše pečlivě připravené a posunu vás na lodi) Teď už vše hlavní je jen na pilotech a na správném načasování. Modul se musí vypustit kousek před hangárem, aby mohl být přitahován tažným paprskem. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Nebaví mě to kurva vůbec!" Pak se nachvilku sklidním a zamyslím. "Říkáš jako Sithové? Hmm.. jo sithové zabíjí, a mě to nebaví já du zjistit co je a du nám zajistit odlet a případně budu zabíjet!" Pak se upravím tak abych vypadal přesně jako sith Ne nehrabemi ale už toho všeho mám dost! Nebudu ničím otrokem prostě zmizím sám nebo chcípnu! Pak vyjdu z lodě (předpokládám že nás přitáhli tažným paprskem do hangáru) a najdu nejbližšího droida. "Droide! Kdo právě teď velí této blokádě a proč sme byli přitaženi vlečným paprskem?!" Zeptám se droida, hněv ze sebe nenechávám proudit, ten si nechávám pro sebe a pak ho využiju. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Tohle musí vyjít. Když přistaneme v hangáru hlavní lodi blokády, tak vyjdu ven jako první. Jako přísný a silný sith. Ihned se zeptám. Co se to tady sakra děje! Proč jste nás přitáhli do hangáru?! Už mě to přestává bavit. Tohle vyjde. Určitě. Kdy budeme moct odletět? Podívám se na Murtharga, který stojí po mé levici. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Droid se na vás jen podívá a podá vám hlášení. Droid:“ Pane pokud jste v dosahu tažného paprsku a hlavně blokády kolem planety. Je jasné, že vás to přitáhne do hangáru. Není to naschvál pane. Je to už tak naprogramované. Tak jako my droidi. odletět budete moct, až se vypne tažné zařízení. Zatím jsme ale neobdrželi hlavní kodový systém. A kdo velí této lodi? Po vašem odletu to byl pan označený pod kodovým jménem jako Keeper. Právě teď je na můstku. Jste tu nejvyšší hodnost měl by vám předat velení.“ Keeper -  Droid to dořekne, ale není jisté zda Keeper o tom co se s vámi mělo, stát neví něco víc. (Jen vás prosím aby jste ho nezabíjeli děkuju) |
| |
| hyperprostor-všichni Gaillen prohlásí že se jde obléct a já jenom přikývnu. "Fajn ještě máme spoustu času. Dokončím přípravu zbraní a obleču se. Až vyletíme z hyperprostoru tak budu připravenej. " S těmito slovy zmizím směrem odkud sem předtím přišel. Sednu si ke svým zbraním a začnu dokončovat opravy. Zrovna opravuju svojí DT-57 když se z ní zaprská a já si všimnu že sem vyskratoval dávkovač zásobníku. Začnu si nadávat ve svém rodném jazyce a mrsknu pistolí do rohu. Sakra práce zrovna teď! Opravit mi jí zabere spoustu času který už nemáme! Sakra zrovna teď...Hm tak co teď? Mám jít do sebevražedné mise a nemám svoje oblíbené dvě pistole. Hm a desintegrátory ještě nemám vyzkoušené v boji ty použít nemůžu. K sithu! Hm no ale ten generál říkal že je tu někde zbrojnice s nějakým vybavením. No asi se tam zajdu podívat. Přeci jenom pokud mám umřít tak si chci vzít co nejvíc zbraní abych vzal co nejvíc nepřátel sebou. Zvednu se ze země a vyrazím hledat na palubě zbrojnici. Chvíli bloudím ale ne tak dlouho a poté najdu dveře za kterými se skrývá zbrojnice. A heleme se...Hm nemají tady zase tak špatný věci jak sem se bál. Přehrabuji se ve věcech a prohledávám co tu všechno je a co tu všechno není. Když uvidím ale jednu zbraň rozzáří se mi oči jak mladému togorianovi který poprvé jede na Mosgothovi. Nazdar krasavice co ty tady tak sama. Nechceš si vyrazit a vyrobit spolu pár stovek mrtvol. Jistě že chceš zlatíčko. K tomu si byla stvořená. Natáhnu svojí hnátu po Z-6tce a zkusím si jak mi sedí do ruky. Výborně... Celou dobu lituji že sem si svojí Z6tku nechal na palubě svý lodi. No tak aspoň že ta Z6tku můžu použít. Přesto mě sere že sem se nemohl stavit pro svojí helmu. Bez helmy to bude pěkně o kejhák. Pokud není zbraň nabitá tak jí nabiji a usměji se při představě jak masakruji nepřátele. Dalo by se říct že při představě obrovského masakru který s touhle kráskou způsobím mám skoro orgazmus. Seberu si náhradní zásobník k Z-6 a vrátím se do svého kumbálku. Položím si zbraň před sebe, dám nohy do tureckého sedu a začnu s jedním meditačním cvičením rytířů Jedi abych si vyčistil hlavu. Náhle ucítím že sme vystoupily z hyper prostoru tak se soustředím na sílu a nechám jí "zemřít" v sobě a svém okolí. Když se zvednu není ze mě cítit síla a já sem připraven na boj. Poté se začnu vybavovat a jakmile skončím tak dojdu do místnosti kde jsou piloti. Stejně jako předtím mám na sobě krvavě rudou zbroj mandalorianů. Na zádech mám obrovský meč, velkou odstřelovací pušku ( nabitou explozivní municí která je schopná roztrhat kráčející tanky menšího vzrůstu). U pasu se mi houpou mandalorianské dezitegrátory na stehně mám připevněný Sc'rath mého klanu. Na hrudníku mám pásy na kterých jsou zavěšené granáty, termální detonátory a obří blasterový zásobník pro Z6. Z-6 rotační blasterový kulomet držím v ruce a když dojdu k pilotům tak ho položím pažbou dolů a opřu se o hlavně. " Fajn Gaillene... Sem připravený. Jdeme do únikového modulu. Doufám že se tam vejdeme s mojí výbavou. " Poté vyrazím k únikovým modulům a začnu se tam soukat ( což je trošku problém jelikož nejsou na mojí velikost zrovna dělaný). Když sem uvnitř a přijde Gaillen tak ho pozdravím kývnutím hlavy. "Doufám že si připraven. Odteď už není místo na to se vrátit zpátky. Podle mě bychom to měli udělat takle. Necháme se vtáhnout do hangáru. Ty pomocí síly vyrazíš dveře. Já vlezu do dveří a začnu střílet. Ty si vyřízneš nový východ za mnou a zatímco budou nepřátelé pálit po mě zaútočíš na ně silou z boku. Já hodím pár granátů a zmizím z únikového motoru a pokusím se dostat za něco kde se můžu krejt. Měli bychom se soustředit hlavně na věže či těžší kalibry zbraní. Způsobit co největší randál, zmatek a masakr. Potom zkusit vypadnout směrem na velící palubu a zaútočit tam. Co ty na to? " Počkám až mi odpoví a potom se na chvíli odmlčím. Jakmile ale vyletíme z lodi směrem k nepřátelům tak ještě řeknu. "Sem rád že jdu do boje s někým kdo znal Vena Zallowa. Byl to můj učitel a tak sem rád že budu mít někoho kdo mi pomůže pomstít jeho vraždu. " |
| |
| Konec cesty a cesta k blokádě v záchranném modulu Když přišel Draaar skoro jsem ho nepoznal. Byl to malej chodící tank. Když jsem ho zahlédnul pousmál jsme se on řekl že je připraven. Jen jsem na něho kývnul na důkaz toho, že já taky. Vydal jsem se, sním k modulu, kde jsme měli nastoupit. Cestou z kokpitu jsem prošel, kolem Juno a naklonil, jsme se k ní. Pošeptal jsem jí jen pár slov, které nezabrali moc času, abych nezdržoval. “ Až tam budeš. Buď opatrná ano. Dohlédni na Tanna.“ Po těchto slovech jsem pokračoval k modulu a vyčkával jsem než tam Draaar vleze. Jen jsem se pousmál a nahodil jsem vtipnou poznámku. “ Neměl bych si vzít ten druhej.“ Zasmál jsem se a vlezl jsem si k němu. Když jsme se tam usadili tak pronesl Draaar pár slov ohledně plánu. Poslouchal jsem, co říká a kývnul na něho. “ To zní dobře. Uděláme tam velkej zmatek. Pak odlákáme pozornost směrem k můstku a buď zajmeme nebo zabijeme velitele. To je dobrej plán.“ Piloti nás vystřelili a modul se vlekl směrem k hangáru. Do toho řekl Draaar ještě pár slov já se na něho podíval s vážným, výrazem. “ Ten kdo způsobil smrt mého mistra a přítele… Za to zaplatí.“ Vůbec nepřemýšlím jako Jedi ani jako Sith. Přemýšlím prostě, tak jak se to zrovna hodí. Proto jsem odešel i z řádu. Abych mohl myslet a jednat tak jak chci já a ne někdo jiný. Podíval jsem se z okna ven a díval se směrem k hangáru. Zaměřil jsem se na cíl a pomalu ale jistě jsem k němu začal přitahovat modul, ve kterém jsme. Používám tuhle sílu celou cestu, dokud nás nezachytí tažný paprsek, který nás dostane do hangáru. Jen co tam budeme tak se rychle ozvu zbytku týmu. Ten bude moct zahájit druhou část mise. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro "Vyřid Keeprovi přes comlink že ted přebírá velení nad blokádou sith Darth Manace a Murtharg, a jestli má námitky že si s ním přijdeme promluvit." Poté odejdu s Manacem trochu víc stranou od droida, nebo v připadě že droid bude mít námitky pošeptám mu. "Co ted rozsekáme to tu? Nebo se pokusíme normálně vklidu odletět? Zeptám se ho a celkem vklidu čekám. |
| |
| Já-mezi hyperprostorem a blokádou Jakmile loď odstartovala, šel jsem si odložit věci na jedno lůžko, kde jsem si sundal všechny kapsy a brašny na pase. Nechal jsem si pouze zbraně a šel jsem se procházet po lodi. Tu a tam zaslechnu hádku nebo jinou konverzaci. Když sse ostatní sešli u holostolu, stál jsem i nyní opodál a jen poslouchal jejich dohadování. Vypadá to, že se jim povedlo rozdělit nás tak, abychom se nepozabíjeli navzájem. Ještě než skončí odeberu se do místnosti s hypermotorem, který vytrvale a rytmicky hučí. Nejlepší způsob jak si pročistit hlavu. Nikdo mě nebude otravovat. sám pro sebe jsem se usmál. Začal jsem provádět několi meditačních a cvičebních pohybů, se tkerými sem se po chvíli dostal do jakéhosi transu a sekvence pohybů jsem opakoval stále dokola. Nakonec jsem přestal a provedl jednoduchou meditaci v sedě. Cítil jse, že už se blížíme, takže jsem se zvedl a šel do pokojové části lodi. Tady byl Galien. Zrovna se přvlíkal a očividně mi nevěnoval pozornost. Než jsem zmizel z jeho dohledu, viděl jsem, jak zažehl své meče. Znovu jsem se musel pousmát. Mistr taje a klamu. Tak mi říkali. Úsměv mi už zůstal a s ním jsem došel do hlavní místnosti s holoprojektorem, kde se hýbalo několik oso, které se také připravovali na akci. |
| |
Vzhůru za dobrodružstvím! - všichni a zároveň nikdo - !nemusíte číst! Když všichni začali na tu super-puper kocábku nastupovat, tak jdu jako poslední. Těsně před rampou se otočim směrem k mé lodi a myšlenkami k ní promluvim. Neboj broučku. Takťka se pro tebe vrátí... Pak jsem se už jenom otočil, přehodil svůj baťůžek přes jedno rameno a sebejistě vkročil na loď. Sakra! Všechno na lodi je nablejskané a je tu takové ticho... Jediné, co je slyšet, je lehké vrnění elektroniky. Kráčim si to chodbou, když narazim na místnost, která připomíná uvikace. Okamžitě zatáčím. Vyhlídnu si postel co nejdál od dveří a pádim k ní. Tenhle pelech je můj! Řeknu si polohlase. Položim batoh na zem. Napřáhnu ruku s PDA nad batoh a spustim deaktivátor. Zadám komplikované heslo, které... Zazní zabzučení, které pomaličku stichne. Ještě že už na to nezapomínám... Ty boláky docela bolej. Zmáčknu čudlik a spřežka batohu se uvolní. Zašmátrám v batohu a po chvíli vyndám kovovou flašku. Odšroubuji víčko a loknu si. Uff! Ta má grády... Znovu flašku zašroubuju. Znovu se chvíli hrabu v tašce. Sakra! Musel jsem to zapomenout na lodi... Zlobu si vybiju pěstím do podlahy. Mohlo se to hodit... Přečíslím vše co mám s sebou. Tři granáty, neurotoxin v injekční stříkačce, kapsle s protijedem, oblečení, láhev chlastu, balíček karet a rodinná fotka... Když narazim na fotku, tak na ní ztuhnu pohledem. Mohl sem vás zachránit... Vzpomenu si na to, na co si nerad vzpomínám a urychleně batoh zavřu. Naklikám něco na PDA a z batohu se ozve pípnutí. Jen pro jistotu... Otočim se a mířim zase ven. Batoh jsem nechal ležet na posteli. Začnu blouzdat po lodi, když najednou skočíme do hyperprostoru. Tak už konečně letíme. To škubnutí si do konce života s ničím nespletu... V hyperprostoru - všichni co byli během hádky u holoprojektoru Nádherně se procházim po lodi a zkoumám, co tahle kocábka může nabídnout. Náhle mě však přeruší nějaký křik z vedlejší místnosti. Pomalu do ní vejdu. Nejací tři týpci se hádají ohledně plánu. Proletim rychlým pohledem přítomnou část posádky. Jak se jen jmenuje ten jedi? Bohed? Bached...? Sakra! Proč si nemůžu pamatovat jména jako všichni ostatní? Chvíli je poslouchám, ale pak mě to přestane bavit a tak se otočím k odchodu. Jak děti... Výjdu z místnosti a mířim ke kokpitu. Zrovna tam seděl jeden z pilotů, ale teď už se opravdu ani nenamáhám zavzpomínat na jeho jméno. Pouze mávnu na pozdrav a sednu si do prázdného pilotského křesla. Tak se na to podíváme... Začnu študovat rozmístění kontrolních tlačítek, proanalizuju motory, zjistim co má tahle kocábka za kvéry, no prostě udělám vše potřebné k tomu, abych si lodičku pěkně osahal a přizpůsobil se její potřebám. Pak zase vstanu a odkráčim z kokpitu. Druhý pilot už tam nebyl. Hm... Nechat řízení lodi bez dohledu... Amatéři. Jdu si ke své posteli a dám batoh na zem. Nejdříve se na postel posadim, ale pak si lehnu. Zavřu oči , ve snaze si odpočinout. Bez sebemenší námahy usnu. Dívám se přes díru v polorozpadlých ruinách. Na náměstíčku klečí žena a muž. Kolem nich stojí přes tucet otrokářů. Otrokáři na ně řvou a ptají se, jesli ještě někoho neschovávají. Jenomže rodiče mlčí. Otrokáři je začnou surově mlátit. Když zjistí že z nich nedostanou ani slovo, tak vyndaly blastery a... Vzbudim se, když se loď dostane z hyperprostoru. A je to tady. Znovu deaktivuju past na mém báglu a nasadim si ho na záda. Před tím z něj vyndám oblečení. Namířim si to ke skladišti s TT. Silové pole bylo aktivované. Tak teď abych si vzpoměl na to heslo. B2hZ – 48HI – Lk3g – 07pJ – 0087... Ne to nebude vono. Počkej jak to říkal? Soustřeď se chlape! B1hZ – 48Hi – Lk3G – 00pJ – 0078? Doufám že to je ono... Zadám druhý kód a pole se deaktivuje. Kdo je chlapák??? Jednu nálož si dám do batohu a druhou si vezmu do rukou. Svižným, ale opatrným tempem jdu do místnosti s holoprojektorem. Nejdřív se rozhlédnu, jestli nespatřim druhou osobu, která umí zacházet s TT. Jestli tam ještě není, tak řeknu nahlas Tak co? Jste připravení na velký BUM? Jestli jo, tak kdo jde se mnou? Pokud tam je tak k němu přikročím a řeknu tohle. Tak je čas, aby jsi si převzal žhavou zásilku. Položim jednu nálož na stůl. Tenhle drobek bude tvůj. Ušklíbnu se a zeptám se. Víš jak na ní, že jo? Zadáš čas, ujistíš se že jsi připraven, zmáčkneš "tohle" tlačítko a bereš nohy na ramena, protože už to nezastavíš. Jedinej, kdo to může zastavit, jsem já, takže to nezmáčkni z omylu. Během svého proslovu ukazuju prstem. Když domluvim, tak zvážním. Ale teď vážně. Za žádnou cenu to nezapínej, pokud nebudeš na 100% ready. I mě by to, s patřičnými kódy, trvalo fůru času nálož zneškodnit. Pak už jen čekám na odpověď. Pokud k téhle variantě došlo, tak to uslyšeli všichni přítomní, takžei ti co jsou se mnu v týmu. |
| |
| konec dohadování jde se na věc Když se konečně rozhodne nic neříkám a doufám jen v to, že členové mého týmu budou tak nějak lepší než někteří které již znám zde na lodi. "No tak se jdeme podívat na ty dva kousky." Dojdu za Johnem a Accalem a přelétnu je oba pohledem. "Tak co hoši připraveni udělat jim tam rachot?" Pousměju se z pod kápě a nečekám moc na odpověd. "Kdo ještě přeslechl jsem Jaden. Jinak o ty co potkáme po cestě se moc nestarejte hlavní je ta bomba budu vás krýt jak nejlépe budu umět." Podotknu klidně a sleduju jak si john bere bombu. "Jo bude to zajímavé ale snad po téhle akci se s nimi už moc neuvidím." Přemýšlím si pro sebe a čekám až přistaneme. |
| |
| Konec cesty a cesta k blokádě Když se zastaví ten Reclen s TT a začne něco žvanit tak ho ani moc nevnímám. Když ale skončí tak se na něj podívám a odpovím mu. “ S Tekutou Tibanou čili z TT jsem už zacházel. Vím, co mám dělat. Nejsem námezdní lovec jen ze zábavy.“ Dořeknu to a převezmu si nálož. “ Hlavně buď na, přijmu kvůli načasování.“ Dořeknu to a vydám se k přechodové komoře na spodku lodi. Pak už jen čekám až budeme na místě a ten slavnej Jedi nám vytvoří dveře. Po mém boku je snad i Akali a ještě vyčkáváme na Juno abychom mohli vyrazit hned jak to bude možné. |
| |
Místnost s holoprojektorem- Chvíli Tanno, Jaden, Accal a další co ještě neopustili místnost Když mě námezní lovec setře, tak se usměju a kývnu na znak souhlasu. Poupravim polohu batohu na zádech. Zatraceně, už to začne... Otočím se a vyslechnu to, co mi řiká ten Jedi. To je vono! Jaden. Jaden. Jaden... V hlavě si pořád dokola opakuju jméno Jedie. Když si jméno zopakuju dostatečně, tak promluvim. Ani Jedi nedokáže mít oči všude. Poplácám jednou rukou po batohu. Budu zatraceně rád, pokud mě nikdo netrefí do batohu. Pak sesunu ruku níž k pasu, kde mám na opasku z každé strany jeden blaster. Neboj nejsem až tak bezbranej. Umím se o sebe postarat. Rozhlídnu se po místnosti a zeptám se nahlas. Kdo s námi ještě půjde? Nebyl jsem tu, když jste to projednávali... Těkám očima od Jadena na ostatní v místnosti a čekám z koho něco vypadne. Prosim, ať to není další Jedi... |
| |
| Brzké shledání s naším úkolem Bylo to vše rozdělene a všichni se chystají já si sedla do křesla a uvedla loď z heperprostoru a okamžitě do krytí navedla jsem lod do polohy aby mohl kočičák a Gaillen odpálit a předela rychle Calovi řízení se slovy. ,, Starej se o ní jako o vlastní chci jí cálovat." Usmála jsem a pohlepala mu po ramenou a šla rychle dozadu a chtěla jsem ještě vidět Gaillena a popřát mu hodně štěstí a jen sem se na něj usmála. ,, Dávejte na sebe pozor ano? Chci dovést pak všechny zpět." Sleduji jej a mám nakloněnou hlavou a při tom si kolem pasu dám pásek se svoji zbraní, nevím proč ale on je vážně tak zvlaštní a něco tam je, prostě to tak vnímam. Když jsem nachystana stojík u vchodu do kokpitu kde je tajný poklop dolů. |
| |
| Přistání, začátek Usednu zpět k řízení a nechám Juno vyřídit pár těch základních věcí. Pak mi předá řízení s klasickou, optimistickou větou a já se začnu cítit jako doma. Tak si to tam užijte. Třeba byste mi mohli nějakýho hajzla zabalit s sebou? Ať si taky zabojuju. Rozloučím se s humorem v tónu a konečně se začnu věnovat řízení. Jakmile uchopím pár základních věcí, okamžiky přede mnou se jemně zpomalí a mé vnímání zrychlí. To ale není to jediné, co cítím. Po delší době v sobě opět nalézám sílu a odvahu jí použít, jako posledně na Kaminu. Stisknu pár tlačítek, abych vyrovnal let a zapnu ''mikrofon''. Posádko X90B-Phantom, připravte se to pořádně rozjet! Dám vám ještě pár minut na přípravy a pak vyletím k hangáru, abych vysadil naše chlupaté překvápko a pak přistaneme, přesně podle plánu..... Promluvím, aby mě slyšela celá loď. Ještě chvíli čekám, řadově asi pět minut a pak se rozletím směrem k mému prvnímu cíli, k hangáru. Chvíli stabilizuji loď a přibližuji se jak nejblíže to jde, abych těm dvoum co nejvíce ulehčil práci. Zároveň se ale rozhlížím, kudy budu muset letět, abych vysadil zbytek do lodi. Jakmile mám vše rozmyšlené, ozvu se do vysílače znova. Parkuju kousek od hangáru, takže se můžete vystřelit. Až tam budete, snažte se čímkoli vyřadit hangárová vrata. Jestli vás totiž obklíčí, pokusim se vás vyzvednout. Počkám, až se konečně vystřelí a jak na to dojde, dám se k přistávání. Vypustim vás tady a až se budete vracet, znova vás tu naberu. Jestli nám mezitim najdou, je možný že se na chvíli budu muset přesunout, takže se před doraženim ohlaste. Pokusim se pomoct čimkoli budu moct. Ohlásím a dám se do práce. |
| |
| Konec cesty, Blokáda Záchranný modul – Hangár – Draaar a Gaillen Jen co jste vyletěli z hyperprostoru, byl praví čas na plán A. rychle jste nastavili maskovací systém aby, jste tak zmizeli všem z dohledu a hlavně snímání radarů a kde jakých snímačů. Juno, předala loď Calovi který dělal to, co měl a dělal to dobře. Rychle prolétl kolem hangáru tak aby byl co možná nejméně vidět a vypustil záchranný modul, ve kterém byl Draaar a Gaillen. Gaillen pomocí síly přitahoval modul blíž a blíž. Dokud modul nezachytil tažný paprsek a nevtáhnul vás do hangáru. Jen co modul prošel ochranným atmosférickým polem. Nastal čas na váš plán. Uvnitř modulu jste mohli slyšet slabé houkání, které navazovalo na mnoho strážných droidů. Do hangáru se začali zbíhat bojoví droidi série BX.  A série HK-50 odkaz Mezi droidy se našli i vojáci ale nebylo jich ani z poloviny tolik co droidů. Kolem modulu se seskupovalo kolem 60 až 70 droidů a počet vojáků byl nejméně dva tucty. Kolem jste měli bedny a dva rozebrané stíhače, za které se dalo schovat. Pár metrů od vás bylo rozmístěno pár sudů s odpadem, který je silně výbušný. Když se vám během boje povede použít sílu. Měli by jste se zaměřit především na stíhače které jsou nad výtahem. Podařilo by se vám tak zničit výtahové šachty. Kterými se droidi vozí nahoru a tvoří tak početní převahu jako posily. Calovo hladké přistání a rozdělení do dvou skupin Jen co Cal vypustil záchranný modul, podařilo se mu zatím nepozorovaně přistát na jednom z určených míst. Při cucnul se na stěnu hlavního křižníku blokády a tím o něm po nějaký čas nebude nikdo vědět. Otevřela se přechodová komora na spodku lodi a metrovým potrubím se udržoval tlak. Jedi nebo někdo z vás by měl použít světelný meč, nebo řezací zařízení, které vás dostane dovnitř. Když jste tak učinili, otevřel se vám výhled na dlouhé odpadní potrubí, které se rozprostírá po celém křižníku. Accal, Akali, Juno, Jaden, Reclen a Tanno… Musíte společně ujít asi třicet metrů, než se cesty začnou rozdělovat. Accal, Jaden a Reclen se vydali napravo a Akali, Juno a Vik nalevo… Jaden, Reclen a Accal Šli jste cestou vpravo. Cesta byla pro zatím bezpečná. Teda alespoň co se týkalo sta metrů. Je jasné, že s tímhle museli počítat kvůli bezpečnostnímu opatření a ochraně. Objevili se vám v cestě senzorické a silně výbušné miny. Ty vám zaberou nějaký čas, než se přes ně dostanete. Pokud vybuchne jen jedna z těch sedmi, vyvolá řetězovou reakci a výbuch by možná zabil i vaše přátelé na druhé straně potrubí. Ke konci potrubí máte ještě 75 metrů. Akali, Juno a Tanno Postupovali jste stejně jako druhý tým, a na rozcestí jste se vydali nalevo. Ušli jste si 40 možná 50 metrů. Do cesty se vám nepřipletli miny ale něco jiného. Z potrubí se valí v intervalech o 5 vteřinách ohnivé plameny ze všech stran. Se shora, se zdola i po stranách. Před vámi jich bylo celkem devět a místo mezi plameny by se dalo odhadnout asi na půl metru. Do konce potrubí vám chybělo nejméně 80 metrů… |
| |
Přetlaková komora a čisté potrubí... :D Po té co jsme se dohodli kdo s kím půjde (nejspíšemi to bylo zděleno), tak jsem se vydal k přetlakové komoře. Pro jistotu jsem si ještě stáhnul plánek křižníku. Po cestě zazněl hlas druhého pilota v interkomu. To jo, rozjedem to ve velkým! Chvíli jsme tam stáli a čekali. Hm... Pěkná prdelka... Na chvíli se rozptýlim pohledem na pilotku. Z mého nenápadného pozorování mě přeruší zvuk vystřeleného modulu. Nenechte se odkráglovat. Po chvíli se loď přisála k trupu křižníku. Opřel jsem se o nejbližší stěnu a pozoroval prořezávaní trupem lodi. Hned co se přede mnou otevřel vchod do odpadního potrubí, tak jsem promluvil. Jdu první. Dal jsem si pozor na rozžhavené části trupu. Nedůvěřivě jsem se do potrubí naklonil. No... Pak jsem se usmál a svižně tam vlezl. Už jsem bejval i v horších místech... Když jsem se rozhlédl na obě strany a ujistil se že je bezpečno, tak jsem se otočil a promluvil. Je to v suchu. Vytáhl jsem jeden z blasterů a zapnul si na PDA mapku. Takže tadytudy... Svižně se vydám kupředu potrubím. Asi po třiceti metrech se předn námi objeví rozbočka. Otočim se za sebe. My jdem do prava. Dejte na sebe bacha. Kývnu hlavou do prava a pak následuju hlavu celým tělem. Jdeme už docela dlouhou. To bude ale dlouhej den. Řeknu si jen tak pro sebe a trochu zpomalim, abych si posunul mapu na PDAčku. Když znova zvednu hlavu od PDAčka, tak mi malem ztuhne krev v žilách. Stát! Kouknu na své společníky a prstem jim ukážu na stěny potrubí. Zatracený miny! Pro jistotu konstatuju a pomaličku o pár kroků couvnu. To bylo ale vo chlup! Ještě pár kroků a BUM!!! Soustředim se a začnu prohledávat plánek křižníku ve snaze najít náhradní cestu. Snažim se třeba i zjistit jestli se někdy nesetkávají chodby s potrubím nebo potrubí s jiným potrubím, abychom se třeba prořezali. Pokud nic nenajdu, tak se jen tak ze srandy zeptám. Asi neumíte zneškodňovat miny, co? Počkám, jestli mé společníky něco nenapadne. (Tahle varianta pouze pokud nic nenajdu!) |
| |
| Malý krok pro mě, ale velký krok pro galaxii Konečně se naše skupina sešla, ale John nevěděl kdo s kým vlastně jde. Se svým úsměvem jsem mu řekl: Asi budeš zklamán. Já s Jadenem jdeme s tebou. vypadám velice vyrovnaně. Už se blížíme. únikový modul byl vystřelen a my pokračovali. Všichni se sešli u přetlakové komory, která byla naším vchodem do lodě. přistáli jsme a cal oznámil začátek akce. už ani nevím kdo otevřel přetlakovou komoru a první věc, která byla zapotřebí. Díry do lodí... moc rád. bylo to rtochu sarkastické nebo ironické, ale ne pravdivé. Než jsem vyndal svůj meč prohlédl jsem si všechny obličeje, které mě nyní sledovaly. Pozorovaly mě a já je dokud jsem nezažehl svou rudou čepel. to je co? Překvápko. Začal jsem řezat. Jakmile jsme byli skrz, John se vydal rourou do křižníku. Chvíli jsme šli všichini spolu až na rozcestí, kde došlo k rozdělení. My, co šli doprava, jsme ušli pár metrů, kdy nás zastavil John, až jsem do něj málem narazil. Co je? Zeptal jsem se a odpovědí mi bylo, že jsou tam miny. Popravdě je opravdu neumím zneškodňovat miny, ale dokážu je obejít... Víš... Síla. Usměju se a podívám se na Jadena Jediný, čeho se bojim je, že na ně zapomenem cestou zpátky. |
| |
| Hop skok tři prasátkaj jdou:D Když konečně přistaneme a je načase otevřít tu jejich plechovku už vytáhnu meč a přirpavuju se že udělám díru, když mě předběhne Accal a udělá to sám. "Mmmm zajímavé jakto že jsem z něj necítil moc sílu?" Pomyslím si a jdu opatrně otvorem hned po těch dvou a držím se za Accalem. "Takže ty patříš taky k našemu Řádu?" Podotknu potichu jen k němu. Brzo na to se rozdělíme a o chvíli později nás John zastaví a varuje před minami. "No skvělé mini deaktivovat teda neumím a očividně vy taky ne, no nejlepší by asi bylo prořezat se potrubím a dostat dolů do chodeb křižníku. Sice nás to asi prozradí ale přes ty miny bude nebezpečné procházet tak či tak." Podotknu a pevně svírám svůj meč v ruce a čekám na návrhy těch dvou. |
| |
| Cesta do neznáma Konečně se začalo něco dít. Modul byl vypuštěn a já jen sledoval jak Gaillen a Draaar mizí v dálce. Na nás teď bylo abychom se dostali do křižníku. Chvilku jsem čekal, než budeme mít hotový otvor a hned na to jsem tam skočil společně s ostatními. Chvilku jsme měli společnou cestu až na rozcestí. Jen jsem na druhý tým kývnul se slovy. “ Hodně štěstí tam nahoře nebo dole.“ Dořekl jsem to a vydal jsem se nalevo se svou skupinou. Ušli jsme pár desítek metrů, když se nám do cesty dostalo malé překvapení. Sledoval jsem, jak ze stěny šlehají plameny, a podíval, jsme se na Akali a Juno. “ Tohle budeme muset načasovat. Já půjdu první. Za mnou půjde Akali a pak Juno. Pokusím se dostat na konec těch plamenů. Během cesty budeme počítat. Je vidět že je to na intervaly takže vystřelí jeden a pak další. Musíme opatrně… není to sranda co. Že zrovna TT je na teplo dost náchylná. Hih… Ještě že je v ochranném batohu.“ Pousměju se ale i tak jde vidět nejistota v mích očích. A dokonce je i slyšet částečně v mém hlase. Vyčkám na první plamen a jen co zmizí tak začnu počítat. Napočítal jsem do čtyř a plamen se znovu ukázal. To by mohlo být dost času. Sice mezery nejsou natolik široké, takže se to bude muset urychlit, aby nedošlo na vážné zranění. Když znovu plamen zmizel, udělal jsem přiměřený skok a dostal jsem se za první z plamenů. Když mizel další udělal jsem to samé. Takhle jsem pokračoval až téměř na konec. Poslední dva měli ale jiné intervaly. Nebylo po čtyřech vteřinách ale jen po dvou. Připravil jsem se a vyrazil jsem…. Poslední plamen mi ožehnul ruku. Rychle jsem ucuknul a pravá ruka byla opálená. Se zděšeným výrazem jsem se podíval na pravou ruku a jen těžce oddychnul. Vyčkával jsem na Akali a Juno. Doufám, že se jim povede lépe než mě. Tys tomu dal Tanno. Připevnit si detonátor na TT na zápěstí. Teď je to uškvařený a to znamená jen jednu věc. Od pasu jsem si vytáhnul masterovou pistoli a čekal jsem až dorazí ty dvě. Raději jsem hlídal cestu před námi kdyby se někdo ukázal. |
| |
| Jaden, Reclen a Accal Miny jsou chráněny silovým polem, které při narušení aktivuje minu a ta hned na to vybuchne. Když jsi začal prohledávat skeny křižníku kvůli jiné cestě. Našel jsi další cestu, která by byla možná hned pod vámi. Je to stejný směr, ale na skenech se vyznačují rudé značení. Není jisté co to je ale prověřit by se to mohlo… Pokud jste se tedy prořezali do spodního patra dostalo se vám jasné odpovědi co to rudé značení je. Jsou to droidi. přesněji Viper probe droid.  Jen co jste dopadli a oni zjistili vaší přítomnost začali po vás pálit Blastery. Ve stěnách potrubí byli jen půl metrové otvory, které jste mohli použít ke krytí. Droidů byo celkem devět …. |
| |
| Juno,Tanno,Akali: Po výstupu z lodě jdeme ještě kousek společně až dorazíme na rozcestí, kde se rozdělíme na dvě skupinky.Jdu z Tannem a Juno a za nedlouho dorazíme k překážce.Potrubí plné ohnivých trysek , které po intervalech vystřelují oheň přímo do tunelu , tak aby se ním nedalo v klidu prolézt. Tedy...tohle je opravdu otravné...proč vždicky každá cesta musí být trnitá?... Poté se tanno zastaví a poví nám jeho poznatky, také dlouho nečeká a celkem úspěšně to proskáče , až na posledním úseku , kde si zraní zjevně trochu ruku.Naštěstí se zdá relativně v pořádku a mě se trošiku uleví. Proč to vlastně chodí testovat první ten co má ty nálože sakra ? Stejne , jako Tanno i já po těch intervalech pomalu projdu celým tím zateplovacím systémem , nebo kdo ví co to je , nikdy sem nepřišla na kloub stavitelům lodí.Vždicky se našlo nějaké místo co mi přišlo prostě divné, ale to teď není čas řešit.Na poslední ohně se soustředím víc a snažím se ten interval odhadnout lépe než tanno, aby se mě nic stát nemuselo , když už je zranění trochu on, když se mi podaří se k němu dostat jen se tázavě zeptám: "Jsi v pořádku?" |
| |
| Záchranný modul – Hangár Když jsme se dostali do hangáru tak jsem okamžitě informoval Cala a ten informoval zbytek týmu. Podíval jsem se na Draaara jen se pousmál. “ Tak a začíná to.“ Dořekl jsem to a vyčkával jsem, až bude před modulem víc droidů. Jak mile jich tam bylo asi deset nebo víc v řadě použil jsem sílu a silně udeřil do kokpitu modulu. Ten se vytrhl a rychlostí svého letu a svou vahou převálcoval ty droidy co stáli před kokpitem. O další se postaral Draaar který začal pálit s vytrhnutého kokpitu po droidech i vojácích. Rychle jsem aktivoval jeden z mečů a začal se prořezávat druhou stranou modulu ven, zatím co Draaar kryl náš ústup z modulu.  Jen co upadla dostatečně velká část modulu, aby se dostal ven i Draaar. Silou jsme k modulu, přitáhnul dostatečně velkou bednu kvůli krytí. Aktivoval jsem i druhý meč a vylezl jsem ven. Schovaný za bednou, jsem zvednul zbylí kus modulu a švihnul, sním proti ostatním co mě a Draaarovi stáli v cestě. Sesypalo se dalších asi šest nebo sedm droidů a já vyčkával, až vyleze Draaar. Z jedné strany nás kryli bednu u kterých modul přistál, a z další strany modul. Vyčkával jsem až se Draaar dostane ven abych mohl zkusit jeho krytí. Beden tu bylo dosta dali se odhazovat směrem na droidy. Jen jsem potřeboval aby Draaar zaujal jejich pozornost. Všiml jsem si také pár maličkostí které by se dali využít v náš prospěch… |
| |
| Cal a Narren Když všichni odešli, zůstali jste na lodi kvůli její ochraně a hlavně tomu aby loď stále udržovala maskovací systém aktivní. Co jste ale nečekali tak to že kolem lodi vám začnou slídit tři neohrabaní droidi.  Tihle droidi poletují kolem lodi a skenují jí. Je jasné že na sobě mají kamerový systém a mohou tak poslat nahrané snímky z pět hlavnímu admirálovi. Budete se jich muset nějak zbavit. Další věc která vás může překvapit je že se další čtyři droidi dostali do přechodové komory. odkaz Jsou to malí ale zato dost nebezpeční bojoví droidi. jejich slabinou je převážně hlava. Dostávají se k vám na loď nepozorovaně zatím, co sledujete droidy tam venku. Na droidy uvnitř v přechodové komoře vás upozorní D5-R8… |
| |
| Loď – všichni -> Cal a Já Konečně se de na věc. Sice budu hlídat loď, ale jeden nikdy neví co se může stát. Pomalu se přesunu do skladiště “je to zvláštní, hlídání lodi mi přišla jako podřadná práce, ale na konec je to asi ta nejlepší možná pozice při tomhle úkolu“. Ve skladu na sebe vezmu brnění, zkontroluju, jestli dobře sedí. Do dvou pouzder co mám u pasu uložím blastery, pušku si přehodím přes rameno a vydám se zpátky do předních prostor lodi. Tým v modulu je už na místě. Ostatní sou připraveni na výsadek, dojdu do kokpitu, kde Cal právě navádí loď k místu přistání. Ani nezkouším na něj promluvit, takové řízení chce klid. Po propojení lodi tu zůstáváme už jem my dva. Po několika minutách od odchodu útočné skupiny se u lodi objeví tři drojdi. Pozoruju jejich pohyb, vypadá to, že zatím o nás neví. Z ničeho nic se ozve D5-R8 “cože drojdi na lodi? Sakra“. Otočim se na Cala “ať se děje cokoliv musíš udržet to maskování, kdybys měl problém nahlaš to interimem, du sundat ty droidy. Máš zbraň?“ Pokud odpoví, že nemá nabídnu mu jeden svůj blaster LL-30. Rychle se vydám k přechodové komoře. Konečně sem u komory. Vidím čtyři IG-86 droidy. Do rukou vezmu pušku. Droidi sou už několik metrů za přechodovou komorou, vyběhnu z krytu a vystřelím tři rány na droida co jde v předu. První střela ho trefí do zbraně, která mu upadne na zem, zbylé dvě rány si našli cíl v jeho hlavě. Bez škrábnutí sem se dostal do krytu jedné bedny. Ostatní droidi zaháliji palbu aby mě udrželi v krytu. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Pohlédnu na Murtharga a když se mě zeptá, zda je lepší to tu rozmlátit nebo v klidu odletět, tak mu odpovím. No, myslím, že lepší by bylo odletět v klidu. Určitě je to lepší. Odletět v klidu, než to druhé. Pak se připravím jak Murtharg zareaguje. Mezitím se snažím vymyslet plán, jak vypadnout. Napadá tě něco Murthargu? |
| |
| Záchranný modul, hangár- gaillen Tiše sedím v modulu a poté už se blížíme dovnitř hangáru. "Předkové... Dovolte mi pomstít mého mistra Vena jenž mě cvičil na Jedie. Dovolte mi pomstít mojí ženu a mého syna které zabil Sith. Ale hlavně vás prosím dovolte mi spasit mou dceru kterou někde ten sith co zabil mojí rodinu drží a nejspíše jí ubližuje. Nechť je má pomsta krvavá a bolestivá. Nechť nepřátelé zemřou předemnou. Pak nechť mě klidně schvátí smrt. " Modul dopadne na podlahu a já se zvednu. Z-6 začne otáčet svoje hlavně a vydávat tak děsivý zvuk. Gaillen pomocí síly mrští část našeho modulu proti nepřátelům a poté do vzniklého otvoru vleze moje tělo. "Jsem DRAAAR! A JSEM VAŠE SMRT!" Jakmile sem vykřikl tak rotační blaster spustil svojí smrtící palbu. 170 střel za vteřinu zdecimovali cokoliv co se nestihlo schovat a dostalo se tak do proudu mých střel. Odpadkové koše vybouchly v explozi. Náhle do mého hrudníku udeřilo asi patnáct výstřelů a síla střel se mnou o pár cenťáků dozadu. Avšak já se jenom zasmál otočil dělo směrem odkud vyšly střely a během chvíle se všude válely kousky robotů, zdí, materiálů a všeho dalšího. Vystřílím přes tři tisíce nábojů během patnácti vteřin a nedovoluji tak nikomu střílet či dělat cokoliv kromě krytí a umírání. Když začne moje zbraň cvakat na prázdno tak zavrčím a pustím jí pravačkou. Pravačkou chytnu jeden termální detonátor a hodím ho k výtahové šachtě. Poté vezmu druhý a hodím ho k další šachtě. Poté se otočím a vběhnu hlouběji do modulu. Nečekám na mohutné výbuch a otáčím se. Proběhnu otvorem který vytvořil Gaillen a od pasu vezmu zásobník pro Z-6. Starý zahodím a rychle se skrčím na zemi u našeho krytu vytvořeného Gaillenem a jeho silou. "Musíme odsud vypadnout k můstku!" Zařvu zatímco přebíjím. "Poběžím první. Moje brnění mě poskytuje dobrou ochranu. Prostřílíme si cestu ke dveřím. Připraven? Musíš mi krýt záda aby mě nezasáhly do hlavy rozumíš? Když mě trefí do brnění nic se neděje. Hlava a sem mrtvej jasný? " Z-6tka je konečně přebita, ale já jí opět chytím jenom levačkou a do pravačky vložím mandalorianský dezintegrátor. Zvednu ruku s pistolí a několikrát vystřelím zpoza beden směrem k nejbližším nepřátelům. Ze zbraně vyletí bílé koule energie které při dopadu nechají zmizet značnou část krytu nepřátel. Republikou zakázané zbraně? Nejlepší zbraně... Zasunu disitegrátor do pouzdra a pustím Z-6tku z obou rukou. Do obou rukou vezmu obyčejné granáty a hodím je k místům kde je největší počet nepřátel. Poté zvednu Z-6tku a zvednu se i já. "Teď!" Zařvu z plných plic abych přehlušil výbuch. Rozběhnu se ke dveřím které pokud sem si dobře zapamatoval plánek by měli vést k můstku. Zatímco běžím tak jako zběsile střílím po všem co se hýbe. |
| |
| níž do nory John našel novou cestu, ale měla dva hrbolky. První byl, že jsme se museli zase prořezat o patro níž, druhý byl, že je tam něco, co se nám možná nebude líbit. Dobrá, jdeme znovu řezat. řekl jsem, když mi bylo oznámeno, že musíme níž. vzal jsem svůj meč a znovu prořízl díru. skočil jsem jako první a hned mi došlo, co byly ty červené tečky. "droidi." řeknu polohlasem a okamžitě vytáhnu jednu ze svých DE-10 a odstřelím prvního droida v blízkosti. Nyní si stopnu před díru ve stropě a mečem odrážím střely a opětuji palbu dokud neprolezou i ostatní. Pak se schovám do jednoho z výklenku. Nyní začnu rušit droidí vysílání i jejich senzory pomocí síly . Pak zařvuTeď. Útok. Sám vytáhnu obě zbraně a začnu pálit po dronách. |
| |
| Hangár Jen co Draaar dořekl pár slov tak jsem jen přikývnul na souhlas. Vylezl jsem ze krytu a začal jsem odrážet střeli. Použil jsem tlakovou vlnu, abych na okamžik ochromil vše, co stálo před námi. To co bylo bokem, již bylo minulostí, neboť se o ně postaral Draaar. Začal jsem odrážet pár dalších střel a následoval jsem Draaara. Ten šel kousek za mnou, abych mohl vykrývat střeli mířené především na jeho hlavu. Začal to pořádně kosit a já se rozběhnul přímo mezi menší skupinku droidů. Vyskočil jsem a dopadl přímo mezi ně. Dva meče mi dávali výhodu rychlejšího zabití. Přepůlil jsem jednoho drida pak další přišel o hlavu a piruetou se protočil kolem zbývajících a meče se činili. Meče jsem při piruetě protočil taky, takže jsem zničil zbylé droidy. Natočil jsem se na Draaara a podíval jsem se kolem sebe. Moc drodidů ani ničeho jiného už tu tolik nezbylo. Problém dělal ale někdo jiný. Za jednou bednou v zadu se schovávali nejméně dva vojáci. Vykrývám střeli zatím co Draaar se postará o dveře. Když mu nejdou otevřít převezme mé místo a já dveře začnu z pomocí síly otevírat. Dveře by měli být během chvilky otevřeny a my můžeme pokračovat k můstku. |
| |
| Sithové v Akci Když jste prohodili pár slov z droidem a pak i mezi sebou tak se droid na chvilku vzdálil a poté se vám znovu ozval. Droid:“ Promiňte pane. Ale velící Keeper vám vedení nepředá. Mimo jiné se ozývá poplach z hangáru. Měli bychom rychle něco udělat.“ Droid to dořekne a vy začnete přemýšlet, co by bylo nejlepší udělat. Zda se vydat za Keeperem nebo se podívat do hangáru co se tam děje. Nebo další věc… zkusit se vypařit tajnými odpadními rourami. Hangár Když jste se dostali do hangáru rychle jste začali kosit co se dalo. Gaillen při svém útoku i proti útoku utrpěl zranění ruky ale podle všeho to je jen škrábnutí. Draaarovo brnění odráželo střeli skoro tak stejně jako světelný meč. Když jste se dostali až ke dveřím které Gaillen otevřel pomocí síly tak jste mohli pokračovat dál. Droidi se v hangáru ale stále seskupovali druhou stranou a výtahy. Je jasné, že vám budou v patách. Vydali jste se chodbou, která vede na můstek. Stačí najít výtah na konci dlouhé chodby a vyjed nahoru kde je můstek a také velící důstojník Keeper. Ten by mohl mít nějaké odpovědi na Draaarovi otázky. Do cesty se vám připletlo ale pár vojáků a to jen pár metrů od dveří z hangáru. Jaden, Reclen a Accal Když jste prořezali díru vedoucí dolů. Narazili jste na odpor droidů. Prvních pár jste sundali hladce a bez problémů. Když vás ale zpozoroval zbytek tak už to tak lehké nebylo. Bylo zapotřebí se krýt ve výklencích. Droidi se snaží navázat spojení, ale mají blokovaný signál. Akali, Juno a Tanno Když jste se všichni dostali za plameny mohli jste si všimnout že Tanno má přiškvařený detonátor na ruce. Je jasné, že zprovoznit TT bez tohohle nebude jen tak lehké. Pokračovali jste dál. A dostali jste se na rozcestí. Musíte si rychle vzpomenout jakou cestou se vydat. Cesta je prozatím volná a bezpečná. Cal a Narren Když jsi sundal pár droidů tak se začalo ukazovat pár dalších. Musel jsi rychle zaujmout krycí pozici protože droidi zpustili rychlou palbu. Hodila by se ti pomoct od Cala který je v kokpitu. Sondy za oknem vás nevidí ale stále brouzdají a poletují kolem dokola vaší lodi. |
| |
| droidi nebo šrot? Když zjistíme, že můžeme nálože obejít tak nám udělá mečem zase Accal cestu. Seskočím hned za nim opatrně dírou jen za mnou plášť zavlaje. Při dopadu se rozhlédnu a už vidím Accala jak zahajuje akci na objevené droidí sondy. "Jo to se mi začíná líbit." Ušklíbnu se a zapnu svůj světelný meč který začne zářit zelenou barvou a odrážím střely těch potvor než se dostane náš třetí člen za jeden z výklenků. Dál mečem orážím střely a pomalu ustupuju souměrně s Accalem a volnou rukou použiju Sílu a nechám jednoho droida narazit do druhého v naději že se dostatečně poškodí. Pak už se schovám za výklenek naproti Accala. "To je ale milé uvítání co?....Měli bychom jsme sej ich už zbavit." Pousměju se a sem tam odrazím ránu co vypálí droid. |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Podívám se na Manace. "Přesně to jsme potřebovali útok! Teď se můžeme vypařit, zkusil bych odpadní šachty a pak vzít nějakou loď, a ještě mě napadá jedna věc." Nastavím na svém komunikátoru který mám na pravé ruce onu frekvenci I-LO-Jkr-38-P9 a pak řeknu. "Tady Murtharg, podařilo se nám ziskat plány Darth Kanna, tuto frekvenci jsme dostali od senátora Darlenn Qu-ela. Jestli chcete ony informace požadujeme pomoc při dostání se z této blokády na kterou právě utočíme." Řeknu do komunikátoru a mezitím se s Manacem vydám k tajným odpadním rourám. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Poslechnu si co Murtharg řekne. Pošle jim souřadnice a ihned pak se vydáme k šachtě. Musíme se zachránit. Jdeme šachtou a přitom slyšíme jak do lodě ve které právě jsme střílejí nepřátelé ze svých baterií. Chvílemi se loď zatřese a chvílemi slyšíme výbuchy. Někdy hlasitější a někdy za tlumenější. Doufám, že se loď každou chvíli nerozletí. Právě si pomyslím. Rourami jdeme směrem k hangáru. Na lodi je spousty hangárů, ale my jdeme v současné době k tomu nejméně obyvatelné droidy. Pokud se tedy pokusíme uletět v lodi pryč, tak bych radši ve stíhačce. Je menší venku je jich nejspíš spousty, takže nebudeme tak nápadní. Ale pokud si vezmeme nějakou větší loď, tak za prvé budeme nápadní, když nás střelí raketou nebo plasmovým dělem, tak to bude mít nejspíše stejné následky jako u stíhačky, takže volím menší, obratnější a méně nápadnou stíhačku. Co ty Murthargu? Zeptám se ho. A stále pokračuji v cestě rourou. |
| |
| Akali, Juno a Tanno: Když s úspěchem překonáme překážku v podobě plamenů a stojíme na křižovatce , kde vůbec netuším kudy dál vzhledem k tomu ,že sem mapu nijak nestudovala , tak doufám ,že ta pilotka nebo Tanno mají víc informací o plánu lodi, jinak by to byl hodně závažný problém.Když tam tak stojíme zasoustředím se na chvilku na ten spálený detonátor. To bude asi přiškvařené a nefunkční a zajímalo by mě jestli se to bude dát ještě použít...mam takový pocit,že tu z nás někdo bude muset zůstat a to se mi nelibí... Nechám soustředění se na budoucnost a začnu řešit přítomnost, protože je zde stále problém s tím rozcestím.Otočím se směrem k Tannovy a potichu povím: "Doufám ,že víš kudy...já teda moc plány nestudovala a tak vůbec netuším kde jsme a kam jdeme..." Trošku se zamračím při zjištění , že jsem na tajné operaci a nevím vůbec nic o místě kde jsem a kudy bych měla jít.Neotálím a ještě dopovím: "Hlavně rychle, protože čas není zrovna přikloněn na naší stranu, takže jestli někdo ví kudy ukažte směr a vyrážíme." Vyčkávám na jejich reakce a mezitím si připravím svůj světelný meč , který na první pohled značí ,že je složený ze dvou normálních a tak se jedná o dvojčepelový typ. Snad nebudu potřebovat víc... |
| |
| soukromá zpráva od Murtharg pro Hmm stihačka nebo loď... loď má větší dolet dá se prodat dráž dá se s ní líp bránit, stihačka je levnější a ve městě napadnější prodáme ji levněj. "Vojenská stihačka je na planetě nápadnější, lepší bude větší loď, ale uvidíme co na nás v hangáru bude čekat." Odpovím mu po chvilce a pokračuji v cestě dál. Mezitím se soustředím na vnímání síly a čekám jestli nám odpoví někdo na oné frekvenci. |
| |
| Loď Asi jsem si myslel, že pudou jenom po nich. Opakuji si a zároveň se snažím co nejlépe vyřešit situaci. Moc mi to nejde, ale na druhou stranu nemám ani co rozumného udělat. Naše situace je poměrně špatná a snad jediná věc, která hraje do karet nám je ta, že Sarrith ještě stačil zajít pro zbraně a dokonce mi jednu půjčil, nejspíš jen ''aby se neřeklo''. Po chvíli, kdy sondy venku odlákávaly naši pozornost nás lodní droid upozorní na další nebezpečí, které přichází přímo do lodi. Nechám tedy Sarritha, aby se o ně postaral a nějakou dobu hlídám loď, aby se nestalo něco nečekaného, co by nás mohlo odhalit. Jenže když se pořád ozývají výstřely, začínám být nervózní. Tak jo, asi je jich tam trochu víc, než se počítalo.... Zabezpečím loď, jak nejlépe to jde a vykašlu se na droidy, které můžu vyřešit později - jen o chvilku. Teď je důležitější mít krytá záda a pokud to žoldák nestíhá, pak by se mu mělo pomoci v zájmu celé téhle mise, v zájmu nás všech. Chytnu tedy do ruky jeho blaster a proběhnu se směrem ke střelbě. Zbraň držím neustále v palebné pozici, připraven vystřelit na nejbližšího droida. Nevím přece, jestli se už neprobojovali dál. Když doběhnu k přestřelce, zaběhnu ke zdi a jen kývnu hlavou, na znamení Sarrithovi. Nechci na sebe totiž upozornit, když můžu mít tak pěkný moment překvapení. Přidržím u sebe levačku, zmáčku jí do pěsti a jednoduchými gesty a symboli se mu snažím říct, aby začal střílet naplno chvilku po mě. Nevím, kolik droidů před sebou mám a jak rychle dokáží zareagovat, takže sázím na bludného koně, ale je lepší riskovat, než nechat zabít beze snahy. Zhluboka se nadechnu, pevně stisknu svou zbraň a nahnu se přes zeď, střílíc co nejrychleji to ta mašinka dokáže. Při nahnutí ukazuji nepříteli pouze jednu ruku, rameno a hlavu, abych se nestal obětí náhodné střely a jen vduchu doufám, že mě žádná střela nezasáhne. Má první dávka je vpodstatě rána do slepa, protože neznám jejich rozmístění, ale další střely již létají na droidy, většinou do těl. Jedna rána mine a druhá zase zasáhne. Nejsem nějaký expertní střelec a tak naději vkládám do Sarritha, který to snad vyřeší. Mezi tím droidy stále dezorientuji druhým místem palby a snažím se je zasypat, soustředíc se na všechny a ne na jednoho, což by bylo daleko snažší pro zabíjení. Také právě proto ani jeden pod mou palbou nepadne, snad jsou jen párkrát zasaženi. Po chvilce přesměřují část střel na mě a poměrně účinně mi začínají dělat starosti. Když je palba zhruba několik vteřin rozprouděná, musím se začít více krýt za sloupem, který už je od ran pěkně ošmouhaný. |
| |
| Všichni Při vaší cestě ať už to je potrubí, hangár a nebo jste někde na vaší lodi se vám ozval nový hlas v komunikátoru. Byl to někdo jménem Murtharg. Zpráva zněla takto. "Tady Murtharg, podařilo se nám získat plány Darth Kanna, tuto frekvenci jsme dostali od senátora Darlenn Qu-ela. Jestli chcete ony informace požadujeme pomoc při dostání se z této blokády na kterou právě útočime." Když zpráva skončila, mohli jste se jim ozvat a zkusit jim pomoct… Sithové Jen co se odeslala vaše zpráva museli jste vyčkávat na odpověď. Mezi tím jste se ale vydali směrem do potrubí, které vede k hangáru. Pokud jste se dali po pravé straně, můžete cestou narazit na skupinku, ve které je Jaden, Reclen a Accal. Pokud jste se dali levou stranou, do cesty se vám mohli připlést tři bojové sondy, které jistě hravě zvládnete a pár metrů od nich by, jste měli narazit na Akali, Juno a Tanna. Jaden, Accal, Reclen Sondy s vámi chvilku bojují, ale vy máte na své straně sílu a také dobré reflexi, které vám dopomohou sondy zničit. Jen co jste se postarali o sondy, mohli jste pokračovat dál. Když jdete rovně, náhle nad sebou můžete slyšet střelbu a také silné zachvění. Když pokračujete dál je cesta zcela bezpečná. (Je možné, že narazíte na Dartha Manace a Murtharga. Pokud se nevydají jinou cestou.) cestu máte volnou ale asi po sto dalších metrech by jste měli vylézt z potrubí a dostat se co nejrychleji k vašemu cíli. Akali, Juno a Tanno Dokázali jste se dostat bezpečně přes plameny až na Tanna. Když jdete dál můžete si před vámi všimnout tří bojových sond. (Je možné, že narazíte na Dartha Manace a Murtharga. Pokud se nevydají jinou cestou.) Pokud se zbavíte sond, máte cestu po dobu asi sta metrů volnou a bezpečnou. Cal a Sarith Na lodi se vám celkem daří ale sondy které poletují venku se snaží prořezat dovnitř skrze štít. Tímhle poškozováním lodi se může narušit maskovací systém. Droidů v přechodové komoře ubývá a již tam jsou jen dva možná tři. |
| |
| Akali, Juno a Tanno Když se ke mně dostala jako další Akali čekali jsme už jen na Juno. Akali se mě zeptala co moje ruka. Jen jsem se na ní podíval a poté jsem zvedl hlavu a podíval se na Akali. “ Neřekl bych, že ano. Podívej se.“ Dořekl jsem to a zvednul ruku tak aby viděla mé zápěstí společně s předloktím. Můžeš na něm vidět připečený náramek, na kterém byl připevněn detonátor k TT. “ Jestli se tam dostaneme. Budu tu muset zůstat. Pokud to nepůjde udělat jinak.“ Pak už jen dorazí, Juno a my pokračujeme v cestě. Když se nám do cesty dostalo rozcestí snažil jsem si vzpomenout kudy. Podíval jsem se na Akali i na Juno a odpověděl jsem jim. “ Doprava… vlastně ne!“ Vykřiknul jsem nahlas a opravil, jsme se. “ Díval jsem se na plány Reclena. Takže my musíme jít doleva.“ Dořeknu to a vydám se do leva. Když v tom se mi na komunikátoru ozval někdo, koho jsem nečekal a no spíš ani neznal. Podíval jsem se i na ostatní protože to museli slyšet taky. “ Kdo je to Murtharg?“ zeptal jsem se a díval jsem se překvapeně na ostatní. Před námi jsem si všimnul nějakých sond. Připravil jsem si zbraň a čekal co se bude dít. |
| |
| Záchranný modul – Hangár – Pokračování k Můstku Jen co jsme vypadli z hangáru, nás jistě budou sledovat droidi. běžel jsem vedle Draaara když se ozvalo něco v našem komunikátoru. To nebylo ale vše. Do cesty se nám připletlo pár vojáků a já musel rychle jednat protože Draaar kryl cestu za námi. Rozběhnul, jsme se proti vojákům a cestou odrazil pár střel. Vyskočil jsem do vzduchu a vrutem jsem dopadnul přímo mezi ně na jedno koleno. Tlaková vlna, kterou jsem vytvořil, odhodila vojáky na stěnu a než se stačili vzpamatovat tak jsem začal jednat. Párkrát jsem mávnul meči a vojáci už v cestě nestáli. Najednou jsem ucítil ránu do levého ramena. Když jsem se otočil, abych zjistil majitele, všimnul jsem si, že to musela být zbloudilá střela, která prolétla kolem Draaara. Ten to zatím kosil, co to dalo. Jen jsem se podíval napravo od něj, kde bylo okno. Jen jsem se pousmál a začal jsem ze zdi vytrhávat kus přepážky. Když byl venku dostatečně velkej kus, křiknul jsem směrem na Draaara. “ Chytni se něčeho!“ Když se chytnul, mrštil jsem přepážku směrem k oknu a to se rozbilo. Rychle jsem se chytnul kabelů co koukali ze zdi odkud jsem přepážku vyrval a snažil se udržet dokud se okno nezavře ale taky dokud nevycucne pár těch šmějdů co po nás jdou. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Manace pro Stále jdeme tím potrubím a poslouchám střelbu. Venku je to nejspíš pořádné peklo. Jdeme rourou a když v tom najednou vidím před sebou jak se roura dělí na dvě. A sakra. Kde teď? Potrubím jdu jako první. Pohlédnu na Murtharga a řeknu. Já bych šel vlevo. Jelikož mám dneska špatný den, tak rozhodni ty kam půjdeme, ale radši si pospěš. Čím méně času zde strávíme, tím je větší šance na přežití. Pak se vydám tam, jak Murtharg rozhodl. |
| |
| Potrubí rozcestí Manace, Akali, Juno,Tano Vyšleme zprávu a najednou se objeví rozcestí. Vyslechnu si manace a podívám se na něj. "Souhlasím s tebou půjdeme doleva." Odpovím mu a tak se vydáme doleva. Po nějaké době se střetneme se sondami a nějakou skupinkou. Všechny si je prohlédnu ale na té jedné dívce (akali) se zastavím pohledem nejdýl. Ale pak si zase uvědomím ony sondy a sjedu projistotu rukou ke světelnému meči. Zatím ho ale nezapínám a čekám na reakci sond a té druhé skupinky. |
| |
| Loď - Cal a Sarith Musí se nechat, že tihle droidi nejsou jen tupá palebná síla. Jejich, i když trochu omezená vlastnost taktizování. Párkrát sem vykoukl zpoza bedny, pomocí blasteru sem sundal skoro všechny přítomné. Naneštěstí poslednímu přišli na pomoc další, začnu zuřit, do volné ruky vezmu pušku. Mám rudo před očima, stoupnu si a začnu z obou zbraní střílet na droidy. V té smršti střel padnou tři z nich. Najednou si uvědomím, že moje jednání mě dost ohrožuje a dá se říct právě v čas. Zlezu zpět za bednu, kde se zklidním. Při rozhodování o dalším postupu si všimnu, přicházejícího Cala. Snaží se mi něco naznačit, chápu to tak že ho má chvilku počkat a pak začít střílet taky. Přikývnu, že rozumím, chytnu pušku oběma rukama. Počkám, až Cal začne střílet, během chvíle se na něj spustí palba. Opět vstanu zpoza úkrytu, několik výstřelů a zbývají již jen dva droidi. Zpátky se ukryju za bednu. Otočím se na Cala a křiknu Cale chytej, vezmu svůj druhej blaster a hodím ho Calovi. |
| |
| Hangár- cesta k můstku Vyběhly sme z našeho úkrytu a exploze způsobily značný rozruch mezi zbylými nepřáteli. Ti kteří se rozhodly utéct z dosahu výbuchu se jenom dostali do mušky mé Z6tky. Během chvíle doběhneme ke dveřím a já zkouším otevřít dveře pomocí panelu na stěně. Střely létají kolem nás a mě ty zasraný dveře vůbec nejdou otevřít. "Otevři se k Sithu ty hnusnej šmejde!" Pažbou udeřím několikrát do onoho panelu. Jediného čeho ale dosáhnu je spousta jisker, střepů a drátů létajících z panelu. Připravím si Z6tku k palbě a zvednu se. Levačkou chytnu Gaillena za rameno a hodím ho za sebe takže možná narazí obličejem do dveří. Komunikátor na ruce něco řve ale já to nemám šanci slyšet. Zbraň opět totiž začala zpívat. Já spustím palbu kratšími dávkami na zbylých pár skupinek nepřátel. "Otevři to sakra! Dělej!" Za další chvilku uslyším jak se dveře za mnou otevírají a tak začnu couvat dovnitř dveří neustále obstřelován střelami od nepřátel. Když procházím dveřmi tak se praštím do hlavy o rám dveří a tak jenom zavrčím, skloním hlavu a zalezu dovnitř. Rám dveří mi brání ve výhledu ale na druhou stranu mi dobře chrání obličej před výstřely. Kropím nepřátele a pomalu ustupuju dozadu. Za mými zády slyším nepřátele umírat. Bohužel to je skoro všechno co přes výstřely létající z mé zbraně a létají od nepřátel slyším. Když zrovna končím dávku tak zaslechnu. něčeho! Stihnu vykřiknout jenom za sebe: "Co?" A náhle mě obrovský tah vakua chytne a škubne se mnou dozadu. Jenom moje obrovská hmotnost mi zabránila odletět v první vteřině ven z lodi. Místo toho sem měl vteřinu na uvědomění si toho co se děje. Rychle sem skočil šipku dopředu. V průběhu letu mě to sice vzalo a já letěl dozadu ale povedlo se mi dopadnout rukama na zem a zatnout moje drápy do podlahy lodi. Řvu bolestí jak se snažím udržet. Moje nohy jsou už vlastně na úrovni rozbitého okna a tlak kolem mě je opravdu velký. Drápy zaryté v podlaze z duraoceli sice uvnitř drží. Ale podlaha pod tím tlakem tolik ne. Tah vakua, společně s mými drápy zanechávají v podlaze hezkých pět hlubokých rýh jak mě to pomalu vytahuje ven z lodi. |
| |
| Draaar a Gaillen Jen co Gaillen rozbil okno náhle se do chodby dostal ohromný přetlak a veškeré droidy i vojáky co tu byli to vycuclo ven. Draaar měl to štěstí, že je okno bezpečně upraveno právě pro tyhle případy. Asi po pěti vteřinách do okna sjel kryt, který přetlak snížil a znovu se obnovil ten správný tlak. Hned po tom jste mohli pokračovat dál k výtahu a dostat se tak na můstek. Pokud jste na můstek dorazili v pořádku tak si můžete všimnout nejméně deseti vojáků a tuctu droidů. Velící blokády je právě teď Keeper. Ten stojí před ovládacím pultem, a právě se dívá na rozmazané schémata, které mu poslali špionážní sondy. Je jasné že se jedná o snímky vaší lodi… |
| |
| Tanno,Akali,Juno: Když konečně Tanno rozhodne , kterým směrem se vydáme a my se konečně zase o něco pohnem, tak zaslechneme vysílání nějakého Murtharga. Přestavá se mi to libít...pokažená bomba , pak nějaká snad záhadná druhá útočná skupina nebo kdo to sakra má bejt ?...nic tady zjevně nedává smysl, ale co se divím...šílený plán musí mít i šílený průběh, tak to snad nechám plavat a budu se to jen snažit přežít. V naší cestě se naskytl další problém, tedy sondy.Koukám , jak si Tanno připravil zbraň a vzhledem k tomu, že nemám nic co bych teď mohla použít na dálku nechám to na něm a snad i na Juno.Než se vůbec něco stihne stát , tak se nám do cesty připletou nějací dva muži.Ten jeden se na mě, až podezřele dlouho díval a poté si sáhl k opasku pro zjevně jeho světelný meč. Co je sakra todle zase?... Vzhledem k tomu ,že zde teď nejvíc zavazejí ty sondy a je potřeba se jich zbavit , tak nakonec sama vezmu akci do svých rukou, tedy připevním si k opasku svůj světelný meč a nahmatám něco ve svém malém baťůžku připevněném pevně k mé pravé noze.Dlouho netrvá a v ruce držím tři klasické světelné meče.Odstoupím trošku od Tanna a Juno, tak abych měla prostor je hodit směrem k sondám.Nevyčkávám a všechny tři jednoduše hodím před sebe.Pomocí síly nechám meče aktivovat a každý nasměřuju na jednu sondu a zároveň je nechám rotovat , jako nějakou pilu aby při sondu rozsekaly na dvě části.Za předpokladu, že se nikdo nezapojoval do rychlého zničení těch sond se mé meče vypnou a vzduchem pomalu vznáší zpět do ruky,která je následně schová tam kde je vzala. Tak teď můžem vykecávat... Zjevně já ,Juno i Tanno máme stejnou otázku a tou je: "Kdo vy vlastně jste?" |
| |
| Manace,Tano,Akali,Juno Pozoruji jak ta žena vytáhne meče a jednoduše hodí tři zaráz a sondy rozseká. Sice měřím dva metry dvacet a postavu mám dobře vypracovanou a s mečem jsem si byl hodně jistý, tohle ve mě ale rozhodně vyvolalo obdiv. Tři meče najednou? Jak to dělá doháje? co to je? Pak se nás zeptá kdo jsme. Sithi.. ehm dopr.. tohle nemůžu říct i když podle tohohle oblečení a toho že viděli můj světelný meč jim to nejspíš dojde. "Já jsem Murtharg a tohle je Manace. To my jsme vysílali na té frekvenci, a tipuju že to vy utočíte na tuhle blokádu." Řeknu a čekám na jejich reakce, ale už jsem zvyklí na spoustu reakcí kdy sotva jsem promluvil a někdo vyděl můj zjev pokusil se mě zabít nebo utéct, proto stále nechávám ruku u světelného meče. |
| |
| Manace,Tano,Akali,Juno,Murtharg: Tohle sice není odpověď co sem chtěla, ale nevadí...Myslím si ,že mají také zájem zničit tuhle loď tedy otázkou je jestli budou chtít abysme to přežili taky. Kouknu na své společníky a poté opět na Murtharga.Nepatrně si znuděně zamručím, tak aby to nebylo slyšet a pokračuji v rozhovoru. "Jo něco takového , jako útok tu právě děláme, ale co mi pořád hlavou vrtá kdo jste..." Zeptám se a čekám na jeho další reakci. Opravdu by mě zajímalo s kým máme tu čest a jak se vůbec dostali do téhle pozice, protože něco mi říká, že tohle nejsou zachránci galaxie... |
| |
| Manace,Tano,Akali,Juno,Murtharg Děláš si ze mě srandu? No budiž sama jsi to chtěla slyšet. Pomyslím si trochu se nadechnu a pak odpovím. "Byli jsme Sitové." Řeknu chvilku čekám jestli na mě nahodou neletí tři meče nebo na nás někdo z nich neutočí a že se nemusím bránit, a pak pokračuji. "Jenže náš mistr se ná rozhodl zabít, no to se nám nelíbilo tak sme se na něj vykašlali, vzali jsme plány pro které nás původně poslal a pak sme chtěli letět pryč jenže nám v tom brání tahle blokáda." Řeknu jednoduše a dívám se té ženě (akali) s klidem do očí. Očividně ale ani ona nemá strach.. se svou schopností.. ještě jsem neviděl žádného takového Jedie. |
| |
| Akali, Juno a Tanno a sithové Jen co jsme narazili na ty sondy tak se o ně postarala Akali. Dalším překvapením ale bylo to, co se objevilo před námi. Stáli tam dvě osoby. Podle všeho jsem je tipoval na Sithy ale nebyl jsem si jistý. Až po konverzaci, která proběhla mezi Akali a tím jedním z nich. Murthargem. Vyslechl jsem to všechno, a když se zmínil o tom, že jsou to Sithové tak jsem rychle vytáhnul svou zbraň a namířil jsem jí směrem na ně. Stále jsem vyčkával, co se stane dál. |
| |
| Gaillen Když se okno zavře tak dopadnu z hlasitým žuchnutím na podlahu. Jakmile se zvednu tak přiběhnu ke Gaillenovi a chytnu ho pravačkou za oblečení pod krkem a přitáhnu si ho blíže. Hodně skloním hlavu abych byl obličejem u jeho. "CO SI SAKRA MYSLÍŠ ŽE DĚLÁŠ! Chceš nás zabít ty šílenče?" Rozeřvu se na chodbě. "Dám ti varování pro příště... Jestli nás hodláš zabít udělej to čímkoliv jiným. Ale nikdy! Opakuji nikdy se mě nesnaž zabít pomocí vesmíru. " Pustím Gaillena a dojdu k výtahové šachtě. "Jdeme... čeká nás další kolo. " Když i Gaillen vleze do výtahu tak jenom prohodím. "Pamatuj si... chci velitele živého a jakékoliv Sithy pro sebe. Jestli zemřou tvojí rukou zemřeš ty mojí..." Hm jestli chci aby někdo nahoře přežil tak tohle už nemůžu použít. Smutně se podívám na Z6tku na mém rameni. Když se zavře výtah tak odhodím Z6tku na zem. Sáhnu do pláště a vytáhnu světelný meč.Rukojeť je černá s různými hady kteří se vinnou podél celé délky. Je asi o polovinu větší než standartní rukojeť. Poté se otevřou dveře. Zažehnu světelný meč a ten se rozzáří orandžovou barvou. Září jako samotné jádro slunce, jako roztavený kov. Bohužel tady nahoře už nebyli ubozí droidi. Cvičení vojáci vidící naší dvojici neváhaly a ihned spustily palbu. Chtěl sem krýt mečem ale moje instinkty mi hned pověděli pravdu. Meč okamžitě zhasnul. Tolik střel nevykryjeme... ne v takle úzkém prostoru. Nedá se tu rozmáchnout. Proto sem natáhl ruku a chytil Gaillena. Přitáhnu ho k sobě a zároveň se otočím zády k nepřátelům. Hlavu skloním nízko pod úroveň hrudníku. Nakonec to vypadá tak že já držím Gaillena skoro v náručí. Klečím na jednom koleni a střeli se zabodávají do mého brnění a bohužel některé i do mého těla. Vykřiknu v prvních vteřinách bolestí a vycením zuby. Poté skrze zaťaté zuby zavrčím na Gaillena. "Musíš...GRH! Proletíš se..." Když mám pravou ruku kolem jeho zad tak pevně chytnu za jeho spodní část brnění. Levou rukou ho chytím za rameno. Poté provedu půl otočku a hodím Gaillena přímo proti nepřátelům. Hodil sem ho proti nim jako torpédo a sám sem aktivoval meč. Stále klečíc na jednom koleni držím meč kolmo vzhůru u obličeje jelikož to je jediné citlivé místo zepředu na mém těle. Snažím se krýt dokud nebude příležitost zaútočit. |
| |
| Manace,Tano,Akali,Juno,Murtharg Jakmile uvidím že vytahuje blaster v mžiku zapnu svůj rudý světelný meč a mám rukojeť v obou rukách. Jílec meče mám u pravé strany obličeje a konec meče mi míří směrem na podlahu které se skoro kvůli své délce dotýká, i tloušťka světelného břitu je tlustší než u ostatních měčů. A navíc teď již netlumím svou presenci ale proudí ze mě hněv. Zabít, zabít, zabít a přežit, jako vždycky pořád dokola. Vytažení onoho blasteru mě naštvalo i když jsem nechtěl a tak jsem se zaplým světelným mečem udělal krok vpřed. Tahle žena.. proč jsem ji nepotkal dřív? Ne je to jedno.. musím zabíjet abych přežil.. musím pořád utíkat a zabíjet.. tak tedy budu zabíjet! S tou myšlenkou pomalu jdu, teď jsem si jistý že už k mím nepřátelům. |
| |
| Můstek Jen co se zavřelo okno tak jsem se pustil kabelů, ale to už u mě byl Draaar a chytnul mě téměř pod krkem. Nahodil jsem na něho zvláštní pohled, a když řekl pár slov tak jsem jen zakroutil hlavou. Cestou do výtahu jsem řekl pár slov. “ Fajn, jak chceš. Příště teda nechám všechny, aby nás postříleli….“ Když se zmíní ve výtahu o tom, co chce a hlavně proč tu je. Tak se na něho podívám se zaraženým ale s vážným, výrazem ve tváři. “ Pokud si s nima dokážeš poradit tak není problém. Já jen že malá pomoct se ti občas může hodit. Nejsi nezničitelnej. Pamatuj si to.“ Jen co to dořeknu tak se výtah zastaví a my jsme pokračovali pár metrů rovně ke dveřím. Když se dveře otevřeli tak asi během dvou vteřin se na nás spustila dost silná střelba. Draaar se rychle natočil čelem ke mně a přitáhnul si mě k sobě tak aby mě kryl. “ Co to děláš?!“ Vykřiknul jsem ale to už Draaar zavrčel bolestí a řekl v rychlosti pár vrčivých slov. Hned na to mě vymrštil proti vojákům. Rychlé reflexi mi pomohli k tomu, abych rychle aktivoval světelné meče. Při letu jsem letěl rovně jako nějaká raketa. Roztáhnul jsem ruce, a meče zasáhli dva vojáky, co stáli kus od sebe. Meče je prořízli a vojáci byli rozseknuti ve dví. Dopadnul jsem para kotoulem na zem a odhodil jsem vlnou pár vojáků, co stálo přede mnou a hned na to jsem začal odrážet pár střel, které se na mě valili. Seknul jsem jednoho vojáka, co stál poblíž a vrhnutím meče který proletěl kolem dvou, jsem se zbavil dalších. Když se mi meč vrátil z pět do ruky odrazil jsem další dánu, když v tom mě ze zadu trefil někdo do zad. Díky brnění to nebylo moc vážné ale dostalo mě to do kolen. Než jsem stačil použít další trik tak jsem dostal další ránu, která mi prolétla hrudí. Vymrštil jsem oba dva meče, abych se zbavil námezdního lovce. Ty prolétli kolem něj bez zranění ale, když se vraceli tak se mu ze zadu zabodli do zad. Další zásah do zad mě prozatím vyřadil z provozu. |
| |
| Můstek Jen co jste se z Draaarem dostali na můstek tak se otevřeli dveře, které vedou na hlavní plošinu můstku. Když vás spatřili vojáci, začali okamžitě pálit. Draaar si stoupnul mezi střeli a Gaillena a to nebylo moc dobré. Měl sice mandalorianské brnění ale jeden z vojáků začal pálit mnohem silnější zbraní. Byl to totiž jeden z námezdních lovců. Trefil Draaara třikrát do zad a střeli se dostali skrze brnění. Nebylo to příliš vážné ani smrtelné ale cítit to po nějakou dobu bude. Když si popadnul Gaillena tak jsi ho odhodil směrem kde byli vojáci. Bylo to asi pět metrů, a když dopadl mezi ně. Nikdo to nečekal a začala mela. Gaillen se zbavil pár vojáků, ale námezdní lovec ho jednou střelil a další rány ho zasáhli do zad. Trefil ho ze zadu velící důstojník Keeper. Ještě než Gaillen dopadl na podlahu hodil své meče a ty zasáhli svůj cíl. Keeper měl teď k dispozici jen dva vojáky co se zvedali od nárazu tlakové vlny kterou vytvořil Gaillen a další tři bojové droidy, co stáli poblíž Keepera.  |
| |
| Manace,Tanno,Akali,Juno,Murtharg: Odpověď "Sithové" nebyla zrovna ta nejlepší , ale velká pozitivní věc na tom je , že nelžou.Bohužel ne všichni dokážou řešit situaci v klidu a Tanno zareaguje dost nevhodně a spustí tak zjevně řetězovou reakci , která by mohla vyvolat šarvátku , která teď není zrovna na místě. Sithové jo...No jestli jsou vyvrhelové vlastního mistra , tak něco v jejich slovech pravdy bude...ovšem věřit se jim nedá, ale jejich pomoc se hodí...takže musím vytvořit dočasné příměří... Neváhám moc dlouho a rychle se dostanu před Tanna a ruku mu posunu, tak aby nemíříl na Sitha a zároveň k němu promluvím: "Myslím si ,že na tohle nemáme čas...Navíc mám pocit ,že tady pánové budou aspoň protentokrát na naší straně...nemám pravdu?" Poslední slova věnuju i Sithovy, který se podrážděne přibližoval se světelným mečem.Otočím se úplně směrem k sithům a dál pokračuji v rozhovoru: "Chcete pryč blokádu?...Tak nás to teda nechte odpálit nebo nám s tím pomožte...poté si každý půjdeme svou vlastní cestou..." Ještě se pootočím na Tanna s Juno zdali mají stejný názor. |
| |
| Akali, Juno a Tanno a Sithové “ Být tebou tak radši zastavím. Nechci nikomu ublížit ale Sithům nevěřím. Jen by mě zajímalo jak je možné, že takhle rychle někdo dokáže obrátit! “ Rychle jsem začal řvát směrem k Sithovi který se přibližoval. Pokud se neozve a bude pokračovat dál věřím tomu že se Akali a ani nikdo z nás jen tak nezdá bez boje… Bude li to tedy nutné a nebude jiný způsob ke smíru… Když se do toho ale vložila Akali tak jsem se jen pousmál při tom co řekla a hlavně i tomu co udělala. Schoval jsem blaster a jen kývnul hlavou. " Pomozte nám." Řekl jsem a čekal jsem an reakci. |
| |
| Manace,Tanno,Akali,Juno,Murtharg Pořád pomaličku jdu ale pak začnou mluvit a kupodivu ještě neutočí. Nakonec pozoruji jak ten muž schová blaster. Tak moment co se to děje? Řekl jsem jim že jsem sith už vytahovali zbraně... grr , ne přesně takhle by to chtěl můj bývalý mistr ale já už mu nebudu dělat otroka! Zastavím se vypnu světelný meč a schovám ho, zhluboka se nadechnu a uklidním se. Hněv zmizí a já jim odpovím neutrálním tónem. "Budiž, pomůžeme, pak vám dáme ty informace z droida a každý si poletíme vlastním směrem." Odpovím a teď již stojím naprosto klidně, ještě se podívám na onoho muže a ještě dodám "Do toho proč jsem se obrátili proti mistrovi ti nic není a hlavní důvod jsem vám již řekl. |
| |
| Manace,Tanno,Akali,Juno,Murtharg: Situace vyřešena...prozatím. Pomyslím si a poslechnu si co nám dál Murtharg říká.Vzhledem k tomu ,že čas nám nehraje zrovna do karet a druhý tým bude mít náskok , takže se bude čekat s odletem pak na nás , tak se musíme pohnout. "Takže pokračujeme..." Pronesu a vydám se dál po cestě. Nechat si Sithy za zády není moudré, ale pro jednou to přetrpím , tak snad... |
| |
| Můstek Vteřinu potom co sem hodil Gaillena sem ucítil zachvění v síle a střely proti mě téměř utichly. Už sem se nemusel tolik krýt. Přehodil sem meč z pravé do levé ruky. Pravačkou sem sjel k desitegrátoru a vytáhl ho. Než sem ale stihl pořádně zamířit tak už z Gaillena cáká krev. Namířím a dva poslední žoldáky a vypálím jejich směrem celý zásobník. Trefil sem se jenom třikrát do každého. Ale i to stačilo. To co zbylo z žoldáků vypadalo jako celkem pěkné puzzle. Támhle kus ruky, támhle boty, támhle hlava a různé kousky vnitřností a krve všude v okruhů kolem zásahů. Odrazím se nohou kterou sem doteď byl na zemi do prudkého běhu. Za běhu sem pustil prázdnou zbraň. Levačkou sem odrazil dvě střeli a přehodil si zbraň do pravé ruky. Doběhl sem k prvnímu droidovi a prostě sem do něj z běhu narazil. Ačkoliv on je ze železa a já pouze z masa tak se moje váha, společně s mojí akcelerací ho prostě odhodili dozadu a hlavně ho to donutilo padnout na záda. Droid vpravo odemně byl rychlejší a už na mě otočil zbraň. Sekl sem obloukem ze shora a usekl mu ruce se zbraní. Ruce spadli na zem. Udělal sem půlpiruetu doprava abych se dostal vlevo od droida bez rukou. Další sek při půlpiruetě byl veden širokým horizontálním sekem při otočce na droidovu hlavu. Keeper vystřelil směrem na mojí hlavu ale jedijským tréninkem vycvičené smysl a mandalorianské tělo jednali dostatečně rychle. Bez přemýšlení sme se sklonil a střeli šly nademnou. Když sem byl rukama u podlahy tak sem vzal za nohu spadlého droida a hodil sem ho z otočky po Keeperovi. Ten ihned zmizel pod hromadou železa. Poté už na nohách stojí poslední droid. Jdu proti němu rovně a pomalu. Jeho střeli strážím nacvičenými pohyby na stranu. Nakonec stanu úplně u něj. Levačka mu vytrhne zbraň i s celou pravou rukou. Poté ho tou levačkou sevřu kolem hlavy a pevně zmáčknu. Začne se ozývat skřípání a jiskry létají z toho šmejda. Potom mi v ruce nezbude nic než úzká trubička různého železa. Pustím zbytky droida na podlahu a jdu směrem ke Keeperovi. Pokud má u sebe nějakou zbraň tak mu jí seberu. Jakmile si sem jistý že nemá žádnou zbraň poblíž tak schovám světelným meč do pláště a vytáhnu Keepera z pod zbytků droida. Chytnu ho za zápěstí a zvednu ho do vzduchu. Díky tomu vypadá jako kdyby byl na "kříži". Pevně zmáčknu jeho zápěstí aby cítil ten tlak a pořádně rozpřáhnu aby mu taktéž bylo jasné že mám dost síly utrhnout mu obě ruce lehkým pohybem. Vycením na něj zuby a promluvím. "Takže teď to pude zcela jednoduše. Ty mi odpovíš na otázky a já tě na oplátku nechám jít. Zalžeš mi...utrhnu ti prst. Zalžeš mi podruhé tak celé zápěstí. Pokusíš se mě napadnout rozdrtím ti nějaký kloub. Pokusíš se mě podvést rozdrtím ti kost. Nebudeš odpovídat a já ti začnu řezat do svalů a nervů. Doufám že si rozumíme. Budu mluvit rychle a jasně. Na každou odpověď máš pár vteřin. Za odpověď nevím taktéž následuje bolest. " Počkám chvíli aby měl šanci to vstřebat. "Začneme... Před několika dny na nějaké základně Impéria byl napaden rytíř jedi Ven Zallow. Na které na planetě byl a žije ještě? Další... Některý ze sithů má ve své blízkosti nebo měl Togorianské mládě bílé barvy. Kde je drženo! Je v pořádku! Vězníte další z mé rasy! Kolik! Kde! Koukej mluvit hajzle! " |
| |
| Můstek Když jsi pobil droidy i zbylé stráže tak jsi došel až ke Keeperovi. Když jsi ho vytáhnul tak jsi na něho začal mluvit a z nátlakem tak aby to pochopil i někdo jako on. Hlavně i to že jsi toho schopný. Keeper se na tebe vyděšeně dívá a radši začne rychle mluvit… Keeper:“ Nevím nic o žádném Venu Zallowovi…. Ale počkej ještě…. Vím, že ta planeta je tajná a schovaná před všemi co by jí mohli hledat. Byla vymazána ze všech záznamů v galaxii. Jméno té planety je Dromund Kaas. Nikdo ze senátorů ani nikdo jiný v celé galaxii kromě sikhského lorda nezná její přesnou polohu…. Byla před námi skrytá nikdy ji nenajdeš! Ale co ti mohu povědět o tvé rase Togoriane. Je to, že bílé mládě tam opravdu je. A takových jako jsi ty, jsou tam celá stáda… nikdy nevyhrajete!“ Dořekne a plivne ti do tváře. Teď záleží na tobě, jak se zachováš. Gaillen to mohl také slyšet neboť je při vědomí. A snaží se postavit na nohy. Akali, Juno a Tanno společně se Sithy Vydali jste se dál a Sithové vám přislíbili pomoct. Cesta byla bezpečná ale do cesty se vám připletlo nejméně třicet droidů z hangáru. Budete se o ně muset co nejrychleji postarat aby jste mohli pokračovat v cestě k vašemu cíli. |
| |
| Můstek Vyslechnu si informace. Když mi potom Keeper plivne do tváře tak se tvářím jako kdybych si toho nevšiml. Jediné co se změní je to že zvýším tlak v pravé ruce a rozdrtím mu zápěstní kosti. "Plivat na někoho jako sem já není příliš chytré." Chvíli počkám aby se vykřičel. "Jak tam můžou být stáda takových jako jsem já? Naše planeta je izolovaná. Získat i pár našich jedinců by byl problém. Nevěřím tomu že tam jsou celá stáda Togorianů. " Rozevřu trošku více ruce a díky tomu v ramenech Keepera značně zakřupe. "Proč tam jsou ti togoriani? Kde se tam vzali? V jakém sektoru je ta vymazaná planeta? Jak se jí podařilo vymazat ze záznamů? Jak se tam dostáváte? Je na ní ten Sithský lord? CO provádí s tím bílím mládětem? " Na každou otázku mu dám čas aby odpověděl. Pokud by ale neodpovídal tak mu způsobím bolest. Pokud by si na mě otevřel hubu nenechám ho mluvit a prostě ho umlčím další bolestí. |
| |
| Juno,Akali,Tanno,Murtharg,Manace: Když se nám připletou droidi do cesty vezmu opět iniciativně boj do svých rukou a snažím se nechat ostatní zatím mimo boj. Otravní droidi , kterých tu je zjevně plno...no jednou sem se přihlásila na ochranu téhle skupiny, tak bych podle toho měla začít jednat... "Počkejte já se jich zbavím" Řeknu ve spěchu a opět vytahuju své světelné meče , ale tentokrát všechny čtyři a znova je hážu do prostoru abych je ovládala pomocí síly.Plán je jednoduchý stačí se dostat k jednomu z droidů a pak je jednoduše budu ničit po jednom.Aktivuju svůj dvojčepelový meč žluté barvy a rozběhnu se směrem k prvnímu droidovy.Předpokládám,že po mě začnou střílet , takže těch pár střel odrazím svýmí meči, které cestujou předemnou vzduchem.Poskytne mi to dočasnou ochranu než skočím těsně před nějákého z prvních droidů a nastavím naproti němu dlaň své levé ruky, která okamžitě začne z droida krást energii a vzhledem , že takový droid jí nemá zrovna nejvíc je okamžitě vypnut a já tu energii přeměním na slabý ochraný štít, který mí poskytne krytí, než skočím k dalšímu droidovy a opět tenhle proces zopakuju.Takhle by se mi mělo povést vyřadit drody všechny , protože štít by měl vydržet při nepřetržitém dobíjení o další droidi a tak by chodba měla být vyčistěná od tohoto kusu šrotu.Abych zamezila znovuobnovení droidů nechám drodi rozsekat svýmí levitujícími meči.Pokud se mi vše povedlo tak stojím na konci toho "droidího šrotiště" a držím se za hlavu opřená o zeď. Doufám ,že jich víc nepříjde...není moudré se vyčerpat , když tu teď jsou ti dva sithové... Počkám na ostatní a doufám ,že se rychle vydáme dál pokračovat v našem plánu. |
| |
| Akali, Juno a Tanno společně se Sithy Schoval jsem zbraň a následoval jsem Akali a ty Sithy kteří nás vedou k tomu reaktoru. Tu a tam pomohli Akali ale ta se stejně činila nejvíc. Já jsem také párkrát vystřelil, ale zničil jsem jen dva. Kdežto Sithové a Akali zničili zbytek. Když se chytla Akali za hlavu tak jsem k ní došel a pomohl jsem jí od stěny a podpíral jsem jí rukou. “ Jsi v pořádku? Musíš dávat pozor a nesmíš se takhle ničit. Musíme se tam dostat. Tak pojď.“ Dořeknu to a vedu Akali která se zřejmě opírá o mou ruku, aby udržela rovnováhu a mohla jít rovně a to hlavně v pořádku. Otočím se na Sithy a jen ve zkratce řeknu jedno slovo. “ Díky.“ Dál pokračuju v cestě a jen čekám kdy konečně dojdeme k tomu reaktoru. |
| |
| Můstek Keeper:“ Agghhh! Ty zrůdo! Vůbec… si nedokážeš představit moc našeho Lorda ze Sith a hlavně… hlavně našeho Imperátora. Nikdy se tam nedostanete. Ty z tvé rasy se mi klaní. Budou mu sloužit… a ty tomu nezabráníš… nikdo z … nikdo z vás. Nic ti neřeknu, radši zemřu pro dobro Impéria!“ Jen co to Keeper dořekne tak ti znovu plivne do obličeje, ale tentokrát to nejsou jen sliny ale také i trocha krve. Je jasné že ho po tomhle zabiješ už jen proto, že ti nic dalšího neřekne. Hlavně že znáš alespoň jméno té planety. Je ale možné, že neřekl pravdu. Pokud se to po skončení téhle mise rozhodnete zkontrolovat, bude jen a jen na vás. |
| |
| Můstek Dopadnou na mě další sliny a já jenom zavrčím. "Měl sem v plánu nechat tě jít... Ale za tohle..." Rozdrtím mu i druhou ruku. "Teprve až s tebou skončím tak uvidíš jak velká zrůda ve skutečnosti jsem. " Sám mu plivnu do obličeje. Poté se mu zakousnu do levého předloktí a překousnu mu ruku. Díky tomu visí jenom za rozdrcenou pravačku. I tu mu ale ukousnu. Všude cáká krev. Já vytáhnu světelný meč a useknu mu zbytek rukou u lokte aby to přestalo krvácet. "Tvého mistra se nebojím. Zabil sem desítky Sithů a každý o sobě vykládal jak je mocný a dokonalý. Slyšel sem příběhy o vašich pánech a o tom Imperátorovi. " Dupnu mu na koleno čímž ho rozdrtím na krvavou kaši. "Pravda je ale jenom jedna... Nakonec zemřou. Všichni zemřeme." Křup druhé koleno. Já pokleknu vedle něj a ruku mu dám nad obličej. "Víš za roky co jsem létal vesmírem mi tvůj Sithský pán naučil o bolesti všechno. A já se o jeho dar hodlám podělit se všemi... Začnu s tebou." Můj dráp se zanoří dovnitř jeho oka a já vytáhnu jeho pravou bulvu zevnitř jeho lebky. Křik je téměř nesnesitelný proto mu levačkou chytnu obličej a pravačkou mu vytrhnu jazyk. "Drž hubu červe!" Poté přiložím dráp nad zbylé oko. "Možná že si myslíte že se vám můj druh klaní... No radím ti naposledy se podívej. Jsem poslední togorian co v život uvidíš. VYPADÁM SNAD ŽE BYCH SE TI KLANĚL ČERVE! " Zařvu a vytrhnu mu i druhé oko. Poté mu pravou rukou utrhnu spodní čelist. Poté vezmu do ruky světelný meč a pomocí něj mu odříznu uši a nohy u trupu. Podemnou poté leží jenom trup s hlavou ze kterého tryská krev. Zhnuseně si nad tu karikaturu odplivnu. "Zachráním mojí dcerku. A jestli bude tvůj mistr tak blbej a postaví se mi do cesty. " Zvednu zbytky Keepera před mojí hlavu. "Nebudu s ním mít slitování. Neboť já se zrůdou nenarodil. On jí ze mě stvořil." Otevřu do široka ústa a zakousnu se Keeperovi do hrdla. Chvíli nechám jeho krev zaplavovat moje hrdlo a poté hlasitě kousnu. Jeho hlava spadne na zem a já vyplivnu páteř a hrtan přímo na ní. Poté pustím i tělo. Dojdu ke Gaillenovi a podívám se na něj. "Umíráš... Mohu tě tu klidně nechat zemřít. Nedlužím ti nic. " Poté se skloním a vystrčené drápy přiložím zezadu ke Gaillenovu krku. "Ne... Nedlužím ti nic." Poté se moje drápy zaryjí do brnění a já zvednu Gaillena jako když divoká kočka zvedá mládě za krk. Jenom já ho zvednu rukou za brnění. Hodím si Gaillena na rameno. "Dlužím to Venovi." S Gaillenem na rameni sesbírám veškeré zbraně které najdu na palubě a nandám je na hromadu před počítačoví panel u kterého původně stál Keeper. Poté na tu hromadu přiložím všechny zbylé granáty až na jeden. Poté doběhnu k výtahu a zalezu do něj. Zmáčknu tlačítko že chceme dolů a než se dveře zavřou hodím ke hromadě granát. "Grachár..." Výtah poté začne jet směrem dolů a já zvednu k rameni ze země Z6tku kterou sem předtím ve výtahu nechal. "Gaillene zkus soustředit sílu na léčení. Musíš vydržet než tě dotáhnu na loď. Tam už tě dají dohromady. " |
| |
| Akali, Juno a Tanno společně se Sithy Když jste pokračovali dál tak jste se konečně dostali za velké pomoci Sithů na místo určení. Tanno začal rychle nastavovat vaší TT a jen co jste narušili pole reaktoru tak se ozval hlasitý alarm. Náhle jste mohli pocítit i trhnutí, které otřáslo lodí. Je na čase rychle nastavit vaší TT a rychle zmizet z pět do lodi. Reclen, Jaden a Accal Rychle jste zničili sondy a pokračovali jste dál. Během chvilky jste bezpečně došli až k reaktoru a mohli jste začít jednat. Vše chtělo správně načasovat tak, aby reaktory vybuchli ve stejnou dobu, a vy už jste nebyli na lodi. Můstek a dlouhá šachta Jen co ses zbavil Keepera tak jsi zaminoval téměř celí můstek. Když jsi pomohl Gaillenovi tak jste se dostali do výtahu, ale ten po výbuchu spadnul hodně hluboko do nějaké šachty. Všude byl klid a nikde nebylo jak živé duše tak ani žádných droidů. Pokračovali jste dál celá šachta byla něco jako bludiště. Museli jste najít cestu která vedla do hangáru nebo k záchranným modulům. Vy jste se rychle museli dostat pryč kvůli alarmu který zpustil narušení reaktorů. |
| |
| Můstek Snažil jsem se postavit na nohy, ale nešlo to. Slyšel jsem jen řev a křik. Nářek a cítil jsem velkou bolest. Nebyla to má bolest ale Keeperova. Šlo to ztěžka se postavit, ale v tom jsem už ucítil, jak nade mnou stojí Draaar. Když uslyším jeho slova tak mě zamrazí až v zádech protože se teď nemohu bránit, kdyby chtěl něco udělat. Udělal ale něco co jsem nečekal a pomohl mi. Když mě ve výtahu položil a řekl mi, ať sílu soustředím na léčení tak jsem se na něho jen podíval a řekl jsem pár slov. “ Pokud to dlužíš Venovi. Tak ne mě. Klidně jsi mě tu mohl nechat. Ale díky.“ Dořekl jsem to a začal jsem sílu soustředit na tu ránu. Rána se začala slabě zacelovat, aby tolik nepřekážela v pohybu a já se znovu mohl plynule ale ne zas tak dobře pohybovat. Bylo to ošetřeno jen slabě. Na léčení jsem se nikdy moc nespecializoval. Náhle se ozval mohutný a hlasitý výbuch. Výtahem to trhlo a já cítil, že se pohybuje mnohem rychleji než předtím. Když se výtah zastavil tak jsem jen mávnutím ruky otevřel dveře a Draaar vykoukl ven. Vzduch byl čistý, ale my jsme byli někde ve spodních patrech. Rychle jsme se museli dostat do lodi protože hned na to se ozval Alarm, který naznačoval napadení jednoho z reaktorů. |
| |
| Akali, Juno a Tanno Sitové Když se Akali vrhne na třicet robotů rozhodnu se že nebudu jenom tak přihlížet. Kývnu hlavou na Tana a rozběhnu se kousek za akali. Světelný meč zapnu až u droidů protože do té doby by měla odlákavat jejich pozornost ona. Pomáhám jak to jde a tak nakonec leží všichni plecháči na zemi v pořádne hromádce šrotu. Co ale nechápu je že se drží za hlavu. Hmm takže její schopnosti mají limity. Pomyslím si ale pak zase pokračuji s ostatními v cestě. Když konečně dojdeme k reaktoru, stoupny si tak abych kryl tomu jejich pyrotechnikovi záda a sám se k nim klidně zády natočím a čekám z kama začnou droidi chodit, a pak začnu odrážet střely v případě možnosti začnu dělat protiútok. |
| |
| Akali, Juno a Tanno společně se Sithy: Úporně se snažím bojovat s bolestí hlavy, kterou mám při neuváženém použití mé schopnosti, ale naštěstí mi příjde pomoc od Tanna a pomůže mi aspoň pokračovat dál k reaktoru.Hlavou mi prochází celkem solidní bolest, tak se chvilku jen nepřítomně sklesle nechám vléct. No aspoň pro příště vím,že takhle se to dělat nedá.Vymyslím něco šetrnějšího snad... I když to nebyl můj plný potenciál svým způsobem to bylo maximum , protože jsem odčerpávala a uvolňovala energii z droidů neustále a to mě vyčerpalo skoro stejně , jako bych čerpala z většího zdroje.Světelné meče se mi vyplé vrátí zpět a já je pomalu schovám a zároveň schovám i svůj vlastní, když dorazíme k reaktoru je mi již líp.Pozoruju jak Tanno začne pokládat bombu a nenápadně koukám na Sithy co dělají oni. Zatím se své části drží , tak snad nevytáhnou nějaký zákeřný plán... Ihned co dokončíme pokládání bomby se podívám na Tanna a zeptám se: "A my to odpálíme teda jak?" |
| |
| K raktoru s Accalem a Narrenem Sondy se staly nakonec né až tak velkým problémem. Dokázali jsme je pomocí síly, světelných mečů a pár přesných střel postupně všechny vyřadit. Cesta se zdá až příliš snadná a až příliš funguje náš plán. "Je ten plán tak dobrej nebo je to past?" Ptám se sám sebe když postupuju jako poslední dál a hlídám nám záda. Pak se konečně už brzy a kupodivu bez problémů dostáváme k onomu reaktoru co máme vyhodit do luvtu. "Tak Narrene čas nastavit bombu bohužel nemůžeme kontaktovat ostatní jinak by nás asi odhalili takže kolik dáme jim a sobě času?" Pohlédnu na své dva společníky a přirpaven s mečem ikdyž zhaslým v ruce čekám na jejich odpověď a stojím čelem k naší únikové cestě a očima hlídám i případné další aby nás nikdo nepřekvapil. "No nic honem to nastav na tolik abychom jsme se stihli dostat zpátky na loď a budeme doufat, že to ostatní zvládnou." Dodám a pak už jen čekám až budeme moci z tohohle místa vypadnout. |
| |
| Akali, Juno a Tanno společně se Sithy Když jsme se dostali až k reaktoru tak jsem začal pokládat tekutou tibanu. Čili TT. Rychle jsem vše připravil, ale detonátor byl dost poškozený na to, aby se to dalo odpálit z dálky. Podíval jsem se na Akali když mi položila tu děsivou otázku. “ Budu tady muset zůstat. Už není čas, abychom nastavili nový. Musí to být dostatečně načasované. A čas je to co se nám krátí. Vyřiď prosím Gaillenovi a Sarithovi ať vás odtud dostanou. Jen co budete utíkat tak zadržím těch pár droidů. A taky zachráním zadek, aniž bych to kdy čekal těmhle Sithům.“ Během toho všeho vysvětlování jsem vše připravoval. A když už TT byla připravena tak jsem se jen ukryl tak abych mohl krýt váš ústup. A vy jste se mohli bezpečně dostat do lodi. “ Běžte! Budu vás krýt!“ Křiknul jsem a začal jsem pálit po droidech kteří se rvali do dveří. Čapnul jsem komunikátor a během střelby jsem zavolal Reclena nebo Jadena. “ TT je připravena. Jak jste na tom?“ Zeptal jsem se a vyčkával jsem jejich ohlášení. |
| |
| Akali, Juno a Tanno společně se Sithy Když jsme se oddělili od ostatních měla jsem dosti zvláštní pocit, že není něco v pořádku a proto jsem již dělala vše co jsem dělat měla krila jsem je a oni mě nebyla jsem zvykla davat bacha ještě na cizí zadek ale jsem tu a tak to udělám jak jen to nejlépe budu umět. Když jsme se dostali až na místi ti dva byli uplně u reaktoru a já nam hlídala záda aby nám nikdo nepadl do zad a nějak jsem je moc nesledovala ale to co byl jeho poslední rozkaz mě zarazilo a to i já jsem se na ně otáčela. „ To nemyslíš vážně že ne? Řekla jsem že neodletíme dokud nebudem na palubě všichni takže na to zapomeň musí to jit jinak.“ Vyhrknu na něj a zadívám se na ty dva ale vypadá že to opravdu myslí vážně ale na mě jde zase vidět že se mi to nelíbí a to vůbec. |
| |
| Akali, Juno a Tanno společně se Sithy Jen co Tanno připravil TT tak musel kvůli poškozenému detonátoru zůstat na křižníku. Droidi se celou tu dobu před nastavením snažili dostat Murthang, Manace a Juno se je snažili zatím zdržet. Když bylo vše připraveno, převzal vše do rukou Tanno. Začal pálit po droidech a vám řekl aby jste se dostali urychleně pryč. Museli jste poslechnout aby jste se zachránili. Museli jste se vydat stejnou cestou aby jste se dostali z pět do vaší lodi. Nezapomeňte že se budete muset dostat i přes plameny které šlehají ze stěn… |
| |
| Výtah- Gaillen Gaillen něco řekne a já pokrčím rameny. "Jestli máš čas na kecání tak ho raději využij k léčení. " Když se ozve rána trochu sem jí i čekal. To ale že se urve výtah a mi vyrazíme velkou rychlostí směrem dolů. To už mě překvapilo. Výtah se rozjel dost velkou rychlostí a já se přikrčil v kolenou abych případně brzdil náraz. Náraz přišel o chvíli později. Naštěstí museli fungovat ještě nějaké záložní brzy jelikož sme nedopadli jak meteorit do atmosféry ale jenom jako tunový kus železa do pouště. Oklepu se a protáhnu si krk. Vytáhnu Z6tku a vykouknu ven jakmile Gaillen otevře dveře. Rozhlédnu se a nic podezřelého nevidím. Z6tku nechám na rameni vyset na tráku a vrátím se do výtahu pro Gaillena. Opět si ho hodím na levé rameno. Pravačkou uchopím dezintegrátor a vejdu do chodby. Poté se rozezní alarm. "Hm konečně hrajou tu mojí. Zdá se že aspoň jedni z našich přátel to zvládly. Je na čase si máknout." Zbraň držím namířenou směrem před sebe a vybíhám. Nepřemýšlím příliš kam ani kterou chodbou se dávám. Prostě běžím jdu dopředu protože to je pro mě nyní důležité. |
| |
| Akali, Juno a Tanno společně se Sithy->Akali,Juno a Sithové: Bohužel ani na loučení ani na nic jiného nebyl čas a Tanno se zjevně rozhodl už dávno , že tam zůstane.Přemlouvat ho nemá smysl a proto vyrážíme zpět k lodi s jasným plánem vypadnout pryč. Doufejme,že se mu podaří přežít a odpalit to včas, jinak by jeho smrt byla bezvýznamná...kdybych se kruci tak nezřídila na těch droidech bylo by to mnohem lepší...možná bych tam mohla zůstat sama místo něj... Když snad po lehké cestě zpět dorazíme opět k těm ohnivým tryskám trošku se na ně zamračím a nechám první proskákat ostatní a sama čekám , jako by mi měla přijít nějaká specialní síla na pomoc, ale bohužel se dostávám na řadu já a i přes stálou bolest hlavy, která je sice už slabší ale pořád se snažím proskákat zase zpět.Mělo by to být o hodně jednoduší , protože teď již zcela znám intervaly a tak ihned co zdolám ohně pokračuji za ostatníma na loď. |
| |
| Akali,Tano,Juno,Sitové Dívám se jak tam jejich člen možná i přítel odohodlaně zůstává. Ale u mě to žádný pocit nevyvolá, nijak to nepociťuji, vlastně lépe řečeno necítím nic. Kdyby Akali potřebovala podepřít tak se jí nabídnu ale pochybuji že mou pomoc takhle přijme. Potom doběhneme k úseku kde ze zdí šlehají plameny. Nabídnu se že proskáču první. "Kdyby bylo potřeba mohl bych použít sílu abych někoho protáhl když už by mu nevycházelo načasování." Pár sekund čekám uklidním svou mysl pak sleduji interval plamenů a mezer a podle toho proběhnu. Pokud to takhle proběhnu udělám ještě pár kroků aby předemnou a mezi plameny bylo značné místo a čekám než to všichni proběhnou ale hlavně čekám než to proběhne Akali. Nevypadá že je na tom dobře.. Potom už se zase nechám vést jejich skupinou k jejich lodi. |
| |
| Kdesi u Generátoru lodi Droidy jsme vyřídili rychle a už nám nic nestálo v cestě. Hurá... dorazili jsme na místo určení. Krása. Nikdo nás nehoní ani nás nechtěj nahnat do kouta. Je to normální šéfe? Držím své zbraně nizko, ale připravené. Jestli to ostatní nezvládnou... Ohlédnu se po ostatních nemá cenu to sem dávat. |
| |
| Cesta z pět k lodi – Akali, Juno a Sithové Když vše bylo nachystáno tak jste se rozběhli z pět k lodi. Museli jste se dostat přes plameny které šlehali ze zdi a během chvilky jste se dostali bezpečně až přes ně. Mohli jste tak pokračovat v cestě dál až do lodi. Než jste se dostali k přechodové komoře tak jste narazili na těla padlích droidů kteří se snažili dostat dovnitř. Měli jste už jen chvilku na to než se loď celá rozpadne. Protože se právě ozval další alarm který naznačoval narušení štítu druhého generátoru… Cal a Narren O droidy jste se postarali celkem bez větších problémů. Problém mohli dělat jen sondy které vyslali vaší polohu bitevním stíhačům. Je možné že se čas krátí mnohem rychleji. Do lodi se ale dostala část posádky i se dvěma novými zdá se členy… Reclen, Jaden a Accal Reclen nastavoval TT a Accal s Jadenem se starali o bezpečnost a krytí. Do cesty se vám připletlo pár droidů ale nebylo to nic co by jste nedokázali zvládnout. Když Reclen konečně nastavil TT tak se ozval Tannovi a ten nastavil ručně spínače. Musel ale krýt jeho pozici kvůli odpálení. Vy jste nastavili odpočet a mohli jste se urychleně vrátit z pět na loď. Neměli jste moc času protože Reclen nastavil odpočet přímo na Tannovo odpálení obou TT. Cesta je stejná jako předtím jen teď musíte trochu přidat. Cesta je volná… Draaar a Gaillen Draaar vzal vše pevně do svých rukou a urychleně se vydal z pět na loď. Vedla ho intuice a také to bylo dobře. Dostal se do potrubí ze kterého jste mohli vylézt u záchranných modulů. Bylo načase dát vědět vašemu týmu aby vás odchytili v modulu až budou odlétat... |
| |
| Akali, Juno a Tanno společně se Sithy – Hněte s sebou Nechal jsem slova slovy a už jsem nikomu nevěnoval ani pozornost. Rychle jsem zaujal obranou pozici a začal jsem střílet po nepříteli tak rychle a hlavně tak přesně jak jen to bylo možné. Droidů bylo moc, ale ukazovali se i vojáci. Trefil jsem jich pár, ale také jsem dostal pár zásahů. Nechtěl jsem už moc riskovat. Jak jsem vykouknul tak jsem dostal zásah do levé ruky. Trhlo to semnou ale pálil jsem znovu. Další zásah jsem dostal do boku a další do nohy a pak znovu další do hrudi. Byl to už tak můj konec. Pevně jsem sevřel detonátor a ohlásil se naposledy komunikátorem ostatním. “ Doufám, že jste na lodi…. Tak odtud padejte, bando…. A provázej… vás… síla…“ Jen co jsem to dořekl tak se mi začali zavírat oči a já cítil jak si pro mě jde smrt. Stisknul jsem spínač a tím jsem aktivoval TT. Když se ke mně dostali droidi tak jsem se naposledy podíval na ty plecháče a jen se hlasitě zasmál a znovu stisknul tlačítko s posledními slovy. “ Chcípněte… vy hnusný… plechovky!“ dořeknu to a to už TT vybuchla. Oheň. Síla exploze a tlaková vlna se číří po lodi a moji spojenci už nemají tolik času se odtud dostat. Pokud ano tak to bude jen tak tak… |
| |
| Akali, Juno a Tanno společně se Sithy Proběhneme poslední úsek k jejich lodi a já jsem no.. skoro pln očekávání kdy se mě kdo pokusí zabít. Vidím těla droidů ale nespomalí mě to a spěchám na jejich loď společně s Manacem. Jakmile se nalodíme zůstávám ve střehu a stoupnu si na lodi trochu stranou. Nakonec se zády opřu o zeď zavřu oči a čekám co bude dál a mezitím nechávám myšlenky stranou. |
| |
| Na Lodi: Když se naše skupina krom Tanna dostane zpět na loď ještě za doprovodu těch dvou sithů , tak se rychle rozkoukám po ostatních.Zdá se ,že tu ještě není druhá skupina a to není zrovna nejlepší, protože Tanno to dřív nebo později bude muset odpálit bez ohledu na to jestli tu pořád budem nebo už ne.Piloti jsou tu oba , takže problém v odletu není , ale musíme dát ještě trošku času druhé skupině a pak hned mizíme.Kouknu ještě na ty dva sithy a ověřuju si ,že nic neprovádějí. No to nechci vidět co se stane , až naložíme tu kočičku...kruci jestli bude dělat problémy, tak ho bude někdo muset přivázat na obojek... Dojdu k pilotům a jen zkontroluji zdali jsou připravení, ale jsou to zkušení piloti , takže by v tomhle neměl být problém , tak se vracím zpět k těm dvoum sithům, abych na ně dávala dál pozor.Všimnu si ,že ten jeden zjevně šel vyčistit myšlenky, ale tomu nevěnuji moc pozornost spíš ho chci i toho druhého informovat o nebezpečnosti jejich identity.Dojdu tedy až k nim a promluvím. "Hele , až tady budem všichni bylo by vhodné najít nějakou výmluvu a né říct,že jste sithové , protože to by váš pobyt na palubě téhle lodi možná mohl být o hodně kratší než tady kdokoliv z nás plánoval..." |
| |
Reakce na su per akci... XD Rychle jsem si ještě naposled projel holomapu. Dobrý. Teď už si to pamatuju. Pokynu na podlahu hlavou a vyndám druhý blaster. charakteristický zvuk aktivace světelného meče. Meč se prořezává slitinou jako nůž mandoliánským máslem... Bác. Vyřezaný kus podlahy dopadl do chodby pod námi. Až po vás. Pokynu rukou svým společníkům. Nejdřív tam skočí Jaden a pak i Accal. Začali se ozývát štěkavé blastery... Krucinál! Nadechnu se a skočim do otvoru. Už během pádu si všimnu droidů a přepážek po stranách. No super... Dopadnu na špičky a udělám něco, co vypadá jako parakotolul a skončím v krytí. Trošku mi to nevýjde a praštím se ramenem o zeď. Není čas na brek. Vždycky počkám na prodlevu v palbě droidů a vykloním se lehce z krytí, abych mohl vypálit pár rychlých mířených střel. Beng, beng, beng! Jeden z droidů se po pár střelách zhroutí na podlahu. Musel jsem se rychle schovat, protože mě jeden z droidů málem trefil do ramena. Chvíli tam takhle bojujem, ale droidi po chvíli dojdou. Nejlehčí máme za sebou... Přikročím k jednomu droidovi, který byl stále aktivní, ale válel se na zemi. Vystřelim do něj pár kontrolních ran, abych ho stoprocentně vyřadil. Bzučení ustalo a já pochopil, že je na šrot. Otočím se na své společníky. Tak abychom snad vyrazili, ne? Máme zpoždění... Po chvíli dorazíme na místo určení. No to je ale macek! Pomyslim si nahlas, když spatřím reaktor. Rozhlédnu se. Nikde nikdo. Otočím se. Krejte mě. Jdu jim připravit překvápko. Příjdu blíže k jádru. Položim batoh na zem. Tak pojď ty mrško... Vyndám nálož s TT. Zdal jsem vš potřebné. Stačí zmáčknout poslední čudlík. Už jsem chtěl aktivovat komunikátor, když v tom najednou promluvil druhý chlápek s TT. Rozumim. Jsem tady s tím hotov. Kolik mám dát času? Náhle se spojení přerušilo. Nevim zda nás blokují nebo je ten druhý v nesnázích, ale taky nemůžem vyčkávat. Dal jsem tam přesně tolik, abychom stihli dojít zpět na loď. Zmáčknul jsem to. Hodil jsem si batoh na záda a zrychleně s blastery v rukou zamířil k východu. Budu muset kousek dál, abych se dostal obslužním žebříkem do potrubí, protože jinak se tam nedostanu. Rychle za mnou! Je to žhavý. Tak radši vypadněme než to vzplane. Vyběhl jsem kupředu. Mí společníci běží nejspíše za mnou. Proběhnu pod vyřezaným otvorem. Běžím ještě několik metrů a narazím na žebřík. Nedívám se, jestli jdou ti dva za mnou nebo zda šli tou samou cestou jakou jsme přišli. Musim se co nejrychleji dostat na loď. Už jsem v šachtě, kterou jsme přišli... Teď se jen co nejrychleji dostat na loď. Doufám že nám neodletěli... |
| |
| Tik tak ala bum Celou dobu kdy nastavuje John bombu hlídám přístupové cesty a Accalem. Pak konečně řekne, že to má. "No výborně tak jdeme než to tu půjde k čertu." POusměju se a běžím hned vedle Johna tou samou cestou. Světelný meč mám vypnutý ale připravený v ruce. "Snad už to půjde rychle." Doufám v duchu a pak vidím jak John proběhne pod dírou co jsme udělali a jde po žebříku. Já to vezmu mezitím rychlejší cestou a to tak, že vyskočím za pomocí síly vyřezaným otvorem a přistanu v potrubí těsně za dírou. Pak počkám na ostatní. "Už jen kousek za chvíli tam budeme." Podotknu k nim a pomůžu jim případně kdyby něco nahoru. Pak už běžím s nimi rychle dál stejnou cestou k lodi a mezitím zapnu komunikaci s lodí. "Narrene doufám, že tam je už druhá skupina ale tak či tak začni žhavit motory za chvíli jsme na lodi a bude to tu horký." Oznámím do komunikátoru a běžím dál vedle Johna, abych ho mohl když tak krýt jen občas se ohlédnu po Accalovi, abych se ujistil, že nás následuje. |
| |
| PRYYYYČ! - všichni na frekvenci vysílačky Běžel sem rychle a naštěstí pro mě nikde nebylo po nepříteli ani památky. Aspoň trocha štěstí... Nakonec dovleču Gaillena až k potrubí které si pamatuji ze schémat a vím že sme už jenom malý kousek od záchranných modulů. Zvednu ruku s vysílačkou a aktivuju jí. Doufám že je loď v pořádku. Sice měl nahoře sken naší lodi ale to neznamená že jí zničil a nejspíše tím zničením velícího střediska sme vyřadily většinu útočných droidů na lodi takže snad přežily. "Tady Draaar ze sebevražedného komanda. Lodi ozvěte se přepínám. " Chvíli počkám a poté pokračuji. "Sme kousek od záchranných modulů. Kolem nás se začíná rozpadat loď potřebuji okamžitě vyzvednout. Také potřebuji připravit lékařské oddělení na lodi utrpěli sme několik těžkých zranění. Přesouváme se k záchranným modulům a pokud vše půjde podle plánu měli bychom být během dvou nebo tří minut ve vesmíru. Musíte nás vyzvednout. Nechám aktivovanou vysílačku kvůli naváděcímu signálu na modul. Draar končí." Sundám ruku dolů ale během vteřiny jí zase zvednu. "A jestli to ze serete tak vám jako duch najdu nakopat ty vaše líný řitě! A to si mě nepřejte tam na tý lodi jestli tady teďka chcípnu to odmítám. Tahle loď jde možná do nicoty ale já tam nemířím. " Poté vyrazím potrubím směrem k modulům a snažím se jít/plazit co nejrychleji vzhledem k nákladu. Jakmile vyrazím z potrubí tak se opatrně rozhlédnu. Pokud bude všude kolem panovat chaos tak se ani nebudu pokoušet probít nějak důrazněji. Čapnu Gaillena do podpaží, do ruky vezmu sv. meč abych odrážel střely a rozběhnu se k nejbližšímu modulu a rychle pryč. |
| |
| Tam a zase... Pryč odsud Jakmile John nainstaloval TT a nastavil čas, svižným krokem jsme se vydali zpět k lodi stejnou cestou jakou jsme přišli. Stále jsem držel zbraně v rukou a uzavíral naší skupinu. Dostali jsme se k průlezu a mezitím, co oni šplhali hlídal jsem jedinou přístupovou cestu. Když už vylezli oba, sám, stejně jako Jaden, jsem vyskočil otvorem nahoru. Když jsme se dostali až k lodi, je mi jasné, že už jsme všichni. Zavřu přetlakovou komoru a jednoduchým slovem "Hotovo." Oznámím možnost odletu. Cože? Je nás tu nějak moc, ne? V této stísněné lodi najednou cítím novou přítomnost. Našel jsem ho. Stál opřený o zeď stoupl jsem si naproti jemu. Kde se tady vzali? A co vlastně chtěj? Nic neříkám, jen se snažím zachytit něco z jeho unikajících myšlenek. |
| |
| Cesta pryč od flotily Jen co jste se všichni dostali do bezpečí vaší lodě piloti začali ihned žhavit motory ale to prozradilo vaší pozici a maskování se vypnulo. To ale moc nevadilo. Droidi co se motali kolem lodi se lekli zážehu a odcouvali o kus dál od lodi. Loď rychle vzlétla a to samé i záchranné moduly. Draar aktivoval všechny moduly aby vyletěli stejně jako ten ve kterém byl on z Gaillenem. To vše kvůli odvedení pozornosti. Modul ale vysílal signál který mohla zachytit vaše loď. Okamžitě jste nabrali na loď záchranný modul a Draaar i Gaillen se dostali bezpečně na loď. Byla připravena ošetřovna ale to bylo teď vedlejší. Loď mířila urychleně pryč protože jen co se odpálilo TT tak celá vlajková loď i další dvě lodě blokády se začali rozpadat. Vy jste teď měli namířeno urychleně pryč od blokády. Bylo by moudré se vrátit motory jsou ale přetíženy kvůli stálému maskování které bylo zapnuto dost dlouho. Všimlo si vás pár stíhačů a teď jich po vás pár jde. Teď už to je jen a jen na pilotech zda situaci dokážou zvládnout. Gaillen a Draaar by uvítali nějaké to ošetření a ostatní by si také rádi oddychli. Jen co se zbavíte alespoň tří stíhačů budete moci přejít na rychlost světla a tak se budete moci vrátit z pět na Ord Mantell… |
| |
| "Tak co už máte všechny svoje lidi? Zvládnete nás odusaď dostat v pohodě?" Zeptám se spíš do prostoru ale třeba mě někdo uslyší. Když se potom na mě dívá ten maník jenom ukážu prstem na Akali a řeknu: "Nabídli nám odvoz." Řeknu prostě a dál se opírám o zeď. Ale dávám si pozor aby nešel vidět můj světelný meč. Mysl mám stále klidnou a bez myšlenek skoro jako jedi. "Jestli chcete můžu vám s něčím pomoct, ale ohledně lítání ani opravování toho moc neumím..." Dodám ještě jenom tak a pak tam zase jenom tak stojím jako by nic, jako kdybych tu stál už celé věky a bylo to samozřejmostí. |
| |
Na lodi... - všichni a pak jenom lidi, co budou v kokpitu, ale i to se bude týkat všech... :D Když jsme doběhli k vyřezanému otvoru, tak jsem vlezl do lodi. Všude se povalovali rozflákaní droidi. Všichni tam už na nás čekali. Proto jsem popadl poslední špetku dechu a hlasitě oznámil. Na co ještě čekáme? Honem odsud pryč! Rychle si prohlídnu všechny členy v místnosti. Počkat... Tyhle dva si nepamatuju! Kouknu na nové členy. Ostražitě si je přeměřim. No dobře... Ohlédnu se na Accala, který právě uzavřel přetlakovou komoru. Super! Rozeběhnu se do kokpitu. Odhodim svůj prázdný batoh na zem. Přiběhnu co možna nejrychleji ke křeslu jednoho z pilotů a zeptám se: Nepotřebujete pomoc? Jsem dobrej pilot a pokud má tahle suprová kocábka nějaké zbraně, tak bych mohl dělat střelce. *Pokud je snad nějaké křeslo volné, tak si do něj hupsnu a začnu připravovat loď k odletu. Vzhledem k tomu, že jsem si to tu prohlídnul ještě před akcí, tak mi to jde vcelku rychle. Tak pozor, začínám! Zkontroluju senzory, prověřím maskování a snad i zbraně. Prsty mi jenom kmitají po různých tlačítkách, jako bych se v tomhle křesle snad narodil. Senzory zaznamenaly salbu záchraných modulů. Otočím se na ostatní piloty (pilota). Co kdybychom vyzvedli ostrostřelce? Najdu ten pravý modul a propočítám trajektorii k zachycení modulu. Bingo! Po chvíli jsme už na cestě za "zásilkou". Naše maskování z nějakého nepochopitelného důvodu přestává fungovat. Sakra! Kvůli tepelnému zaštítění motorů došlo k jejich přehřátí, takže teď na jejich senzorech musíme svítit jako obrovská kupa radioaktivního odpadu. Nechci bejt za blbce, ale musíme vypnout maskování a nechat motory vychladnoud, jinak se odsud nedostanem. Nečekám na jejich odpovědi, protože nemáme jinou možnost. Buď co bude. Deaktivuju maskovací systémy a začnu vypouštět teplo do okolí. Reakce na tento počin na sebe nenechala dlouho čekat. Z hangárů začaly vylétat stíhače a letět naším směrem. Máme společnost! Já si je vemu na starost. Přebral jsem kontrolu zbraní a vyčkávám, až se stíhače dostanou na správnou vzdálenost. Pojď k taťkovi! Spustím palbu. Nejde to moc dobře, protože stíhače stále manevrují, ale po malé chvilce se mi podařilo jeden stíhač sasáhnout. Nezničil jsem ho, ale způsobil značné poškození. Stíhač ztratil kontrolu a začal se točit v nekontrolovatelných spirálách.. Jenom očkem mrknu na stav motorů. Sakra! Ještě chviličku... Snažím se předvídat manévry stíhaček, ale jsou moc rychlé. I přes naše manévrování, které zajišťuje jeden z pilotů, jsme dostali pár zásahů. Zatím jsme ještě nepřišli o štíty. No ták! Bang! Jedna stíhačka se dostala přímo do rány a zmizela. Znovu skontroluju stav motorů. Jak dlouho to ještě bude trvat?! Stále opětuju palbu, ale teď jsme dostali dost silný zásah a celá loď sebou nepříjemně škubla. Štíty jsou dole! Zrovna v ten samý okamžik se mi nějakým zázrakem podařilo oplatit stíhačce, která nás zasáhla, stejnou kartou. Tři dole a další tucet se k nám blíží. Jsme v loji! Ztrácím naději. Zhebnu zrovna tady? Náhle mě z mé depky přeruší změna stavu motorů. Už jsou na té správné teplotě. Můžem skočit! Zakřičim hlasitě. Zrychlení a následné cuknutí. Uvólnim se a opřu se pohodově v křesle. Otočím se na ostatní. Dobrá práce. Jsme docela sehraný tým. Po celém těle se mi rozlévá hřejivý pocit uspokojení. Další den, další riziko a další výhra... Doufám, že mě mé štěstí neopustí. Spokojeně přivřu oči a nechávám stékat studené krůpěje potu po obličeji. Srdce se mi pomaličku uklidňuje a adrenalin v krvi už nedělá takovou paseku. Všechno se zase zrychluje do normálu.* |
| |
| Záchranný modul- Gaillen Nasoukám Gaillena do jednoho modulu a poté se pustím do opalování všech zbylých. Tuhle loď nikdo živej kromě nás neopustí. Nasrat sithský šmejdi. Pochcípejte si tu jako pouštní krysy! Poté si sám "rychle" vlezu do modulu. Nejprve tam naházím většinu mojí výbavy aby mi nepřekážela při nástupu a poté se zkouším nasoukat dovnitř sám. K sithu! Proč všechno dělají tak prťavý! Kdo se do toho sakra má vejít! "GRRRRRRRRRRRRRRRR!" Poté se konečně protáhnu dovnitř a zahájím odpálení našeho modulu. Ucítím tlak vzniklý akcelerací a poté už jenom umělou gravitaci tvořenou modulem. Nakloním se ke Gaillenovi a zkontroluji mu zranění. "Vydrž člověče. Jestli chcípneš tady tak ti Ven nakope prdel jen co se před ním ukážeš. Chcípnout takovejhle kousek od záchrany se na hrdinu nehodí. Tak se koukej udržet při životě. Už pro nás určitě letí.Tak vydrž. " S těmito slovy se koukám oknem ven a vyhlížím naší loď. Chvíli po našem odpálení už sme náhle vtažení dovnitř do lodi. Když se vyrovnává tlak uvnitř lodi tak modul spadne z menší výšky. "Do prdele! Neumí to řídit normálně! Vždyť s tím jede jako s banthou táhnoucím hovna!" Uvnitř lodi- všichni Otevřu dveře modulu a zařvu na celou loď. "Polezte sem někdo! Nebo vám mám nejprve utrhat hlavy a narvat vám je do řitě! Máme tady raněnýho! Potřebuju pomoc! " Poté se otočím zpátky do modulu a opatrně vezmu Gaillena v podpaží. "Už sme tady! Dáme tě zase do pořádku! Jako potom co sme si dávali pěstní souboj s Rancorem a potom navzájem! " Opatrně Gaillena vyndám z modulu. *Pokud mi někdo přijde pomoc tak mu Gaillena předám aby ho odtáhnul na ošetřovnu. *Pokud nikdo nepřijde odnesu ho tam sám. Na ošetřovně spustím lékařského droida ujistím se že léčení začalo a zmizím zpátky do modulu. Z modulu si začnu vyndavat všechny věci. V tom se naše loď otřese ( zničení štítů) a já to napálím hlavou přímo do stěny modulu. Bolestivě zavrčím a vylezu z modulu držíc si hlavu. "Ten cvok kterej řídí je už teď mrtvej. " Všechny věci si připevním opět na svá místa( Meč, odstřelovačku na zádech, plášť na těle, dezintegrátory u pasu, Z-6 na řemenu přes rameno, Sc'rath na noze) vytáhnu si do ruky mandalorianský dezintegrátor a vyrazím směrem do kokpitu. Když ale dojdu do místnosti před kokpitem všimnu si dvou postav které tam stojí. Několikrát zamrkám zastřihám překvapeně ušima a otočím se na patě a jdu do místnosti zpátky. Rovnou zamířím do zbrojírny. Dám dobít zásobník k Z-6 a vezmu si nový. Přebiji si a poté jí vezmu pevně do rukou. Poté soustředím svojí mysl a odříznu se opět od síly. Když se vracím do místnosti tak už se Z-6 otáčí a vydává svůj nádherný zvuk. Zamířím Z-6tou na sithy vycením nenávistně zuby. "Nějaké poslední přání sithské svině!?" |
| |
| Na lodi: Konečně se letí , tedy pokud se to za let dá považovat spíš je to něco jako "poslední jízda smrti" aspoň tak mi to připadá , když naložíme tu obří kočku a toho jediho co si řekli ,že prostě musí dělat návnadu, tak se mi aspoň uleví ,že nejsou úplně všichni mrtví.Ten jedi je na ošetřovně a ta kočka si začala přehrabávat své vybavení. No úplně se těším , až si jich všimne... Zatím je však zaměstatný přehrabáváním se ve svých zbraních, pak je ovšem už uvidí a běží rovnou do zbrojnice, tak to asi znamená jen jedno...Vrací se zpět a už na ně míří svou Z-6. Hmm....paráda nemohl je prostě jen nechat bejt ? Zjevně ne ... Stoupnu si přímo mezi sithy a jeho , tak aby když začne střílet musel nejprve střílet skrze mě. "Nech je být..." Řeknu jen to a čekám zdali začne střílet nebo k tomu bude mít ještě nějaké další řeči. |
| |
| Paluba Když naberou tu kočku, a ještě toho čividně jediho nijak na to nereaguji a nadále ani nezavazím. Pak se nás ale ta kčka začne všímat. A to očividně svým vlastním divným způsobem. "To že vypadáme jako sithové neznamená že jimi jsme." Ddám prostě a pokrčím rameny. Překvapí mě ale když proti němu vystoupí Akali. Nemám z ní sice strach ale respekt vůči jejím schopnostem rozhodně. Ani nemusím vycházet zpoza ní, protože i když stojím za ní jsem pořád vyšší a mohutnější. Stejně má kuráž se svou silou a potmom kolik jí tam použila, teď se bez odpočinku vrhá na pomoc nám? Když nás ani nezná? |
| |
| Sith prohlásí že není sith a ta ženská co na tuhle misi letěla s náma tak si stoupne mezi mě a můj cíl. Na chvíli zastavím točení hlavní. Stupidní ženská. Zvednu zbraň k prsům díky čemuž mířím nad hlavu Akali a přímo na hlavu sitha. "Myslíš si že sem tak blbej! Jediové mě cvičily dlouhé roky abych vás cítil na velkou vzdálenost. A mohl vás tak lovit a zabíjet. A jestli nejste sithové. " Nasadím úsměv. "Tak splynete se silou. To bude vaše odměna za smrt. " Zbraň se opět roztočí. Olíznu si rty. "Dám ti tři sekundy ženská. Pak začnu střílet. Buď budeš stát v cestě a já projdu skrz tebe nebo ustup stranou. Nemám jediný důvod nechávat je naživu. Oni nejspíše nevědí kde je Dromund Kaas. Ani nevědí o nikom kdo by o té planetě věděl. Jsou to jenom pěšáci, mláďata. Nemají pro mě žádné informace, tudíž nemají hodnotu. Takže se aspoň potěším z jejich smrti. " Zvuk točících se hlavní je stále hlasitější. "Tři... Dva... jedna..." |
| |
| Záchranný modul – Paluba Jen co jsme se dostali do modulu stále jsem byl ve slabém bezvědomí. Když už jsme se konečně dostali na loď tak se mě ujal lékařský droid. Otevřel jsem oči a divil jsem se že jsem na ošetřovně na naší lodi. Chvilku to sní škubalo ale po chvilce to přestalo. Droid mě vložil do kolta kde se moje zranění mohli hojit mnohem rychleji. Znovu jsem zavřel oči a jen čekal kdy se konečně proberu na tolik abych se mohl jít ujistit za spojenci a týmem jak jsem vlastně dopadli. Od toho útoku co jsme provedli na můstku si moc nepamatuju. Jen doufám že pro nové zprávy a snad i úkol se dostaneme dřív než se stane něco co by nikdo z nás nechtěl… |
| |
| Paluba Chvilku čekám co se děje. Ten údajný Sith je asi opravdu Sith a ta žena, která je sem přivedla se ho snaží chránit. Teď už je to opravdu na hraně. To snad nemyslí važně... On hledá odpověďi a, kdo nemá je lovná zvěř? Odlepím se od zdi a než zašne střílet, zkratuju mu jeho zbraň. Hele kocoure, nic proti tobě nemám a ani o tobě nic nevim... Ale pokud teď začneš střílet s touhle obludou, tak už nikdy nezískáš informace, který chceš. Chápeš to? Zabij ho něčim přesnějším, než je rotačák. Postavim se vedle té ženy, ale přesto stojím za ní. Vypadá naštvanej. Proč mu tolik hrabe ze Sithů? Neboj taky je nemám rád, ale když nejsou hrozbou... to nemá cenu. Otočím se na ostatní: Vychovali ho Jediové. Toh nepřesvědčíš nezabít Sitha... nebo někoho, kdo se Sithovi podobá. Ještě, že to nenamířil na mě. |
| |
| "Hmm nevím co to meleš za kokotiny, ale tipuju že když tu chceš všechny zabít tak asi nemá cenu zmiňovat ty informace." Kdyby ten kocou opravdu chtěl střílet, použiju sílu abych mu dal ránu zepředu do hlavy až se mu zakloní, čímž bych získal všem trochu času. Pokud ale hned ještě nezačne střílet prostě dál stojím a čekám jestli se bude vyptávat. Celkem s nezájmem sleduji nadešlou situaci. No tak chcípnu no, jako kdyby mi do teď vyhrožovali lízátkama. |
| |
| konečně na lodi ale nový poprask Do lodě vbíhám před odletem jako poslední abych nás kryl. Když se za mnou zavřou dveře a bezpečně začneme odstartovávat zhasnu meč a schovám jej. O chvíli později si všimnu nových tváří. Není moc čas se seznamovat, navíc když za chvíli nabíráme ty dva kamikaze. Nestihnu se ani nadát a kocour už vyšiluje se Sithama. Ano taky cítím jejich sílu ale neříkám to nahlas. Postavím se bokem a přelétnu je všechny pohledem. "Accal má pravdu touhle potvorou nás zabiješ ledda všechny. A navíc možná to jsou Sithové, ale nyní nepředstavují žádné nebezpečí. Až se vrátíme na planetu tak naši nadřízení řeknou co s nimi, ikdyž nemají možná vhodné informace pro tebe stále je tu možnost, že by věděli něco co by pomohlo našim nadřízeným." Odvětím klidně. "Bránit mu nebudu ale není to správný krok je zabít." Pomyslím si a sleduju další vyvíjení situace. |
| |
| 4 nepřátel? To už je tuhá svačinka Sleduji modráska, sleduji holku a sleduji sithy jak se všichni staví do linie krásně jako před popravčí četu. Když si předemně vleze modrásek tak mi náhle přestane blaster fungovat. Chvíli na něj jen tak civím a poté ho čapnu do levačky. "Hm něco ti zjevně hraje do karet. Nevadí vyřešíme to osobněji." Jedi má dost rozumu aby mluvil ale zároveň nebyl v linii palby. Já mezitím zvednu pravačku a uchopím jílec meče. Ani se nepodívám na Jediho ale odpovím mu. "Zabít nás všechny? No a co? Jsem připravený zabít všechny kteří se postaví mezi mě a mé děti. Jsem připravený zemřít pokud sebou vezmu co nejvíc sithů abych pomstil mojí ženu. A tvoji nadřízení mi můžou políbit zadnici. Přidal sem se na tuhle misi protože mi právě tvoji nadřízení slíbily že tady na blokádě můžu najít Sithy a zabít je, mučit je a vymlátit z nich všechny co chci vědět. Stejně jako mě na vraždění poslaly už několikrát. " Sundám si meč ze zad a namířím ho směrem doprava do těla v natažené ruce. "Dám ti sithe malou chvilku aby si začal mluvit. Jestli chceš zmínit nějaké informace máš poslední možnost. Jestli mi žádné informace neřekneš tak tě budu mučit tak dlouho dokud si nebudeš přát aby ses nikdy nenarodil. Nemysli si že to nedokážu. Váš mistr přede mnou jednou utekl a od té doby se schovává. Ale já ho najdu. Nepřestal sem ho hledat posledních pět let a nepřestanu takle kousek před cílem! Né teď když vím jméno planety na kterou předemnou utekl! Najdu ho a oplatím mu všechnu bolest co mi způsobil. " Poslední část monologu doslova řvu a mám vyceněné zuby, svaly se na mě napínají jako ocelová lana. Poté se pokusím usmát. "A pokud mi některé tvoje informace pomůžou ho najít. Jsem ochoten nemučit tě příliš dlouho. Možná to mučení i vynechám. Jelikož budu mít příliš práce s vražděním tvého mistra a záchranou mé dcery. Tak co to bude sithové? Informace? Nebo mučení?" |
| |
| pokračování sporu K našemu štěstí rotačák tomu šílenci selže, ale od plánu neupouští. Opírám se o zeď s rukama založenýma na prsou ale v jedné z nich mám stále svůj světlený meč ikdyž vyplý. Slyším co ta kočka říká a pousměju se. "To jaké máš dohody s našimi nadřízenými je tvá věc. Pro mě zamě si je muč jak chceš a pak třeba zabij ale né na očích zbytku posátky ale někde kde nás to nebude otravovat. Odsud ti stejně neutečou a navíc pokud budeš zbrklý a zabiješ sebe a všechny tady možná zabiješ dva Sithy ale stratíš šanci zabít toho koho hledáš a zachránit dceru. A to myslím nechceš." Mluvím klidně. "Je možná velký a hloupý ale né až takhle." Pomyslím si pro sebe. Stále jsem však připraven zasáhnout kdyby bylo nejhůře. |
| |
| Vyjednávání? Fakt? Tohle mám zase poslouchat? Co si myslí že sithský mistr nás hladí a směje se na nás když jsme dobří? Mučení hmm a to je všechno? Po dnešku bych čekal něco horšího. "Nevím sice z čeho ti přeskočilo nebo co se to s tebou děje,že mi vyhrožuješ, ale mě to nezajímá. Informace tobě samotnému nedám protože mi přijde že si vyšinutý, dám je zbytku posádky a vydám je teprve až budu v pořádku a budu mít možnost bezpečného odletu, do té doby je kdyžtak zničím a pak se sám zabiju jenom abych nemusel poslouchat tvůj proslov. Jestli chceš nějaké informace promluvíme si až budeš v klidu." S tím se odlepím od stěny a zamířím to směrem, no minimálně z místnosti. A jelikožto zahlédnu strojovnu aspoň si to myslím tak tam jdu. |
| |
| Paluba, let na Ord Mantell Během letu se vše jeví dost neklidně. Draaar má svou vražednou náladu i když je zraněn nejeví tomu kde jakou pozornost. Vy ostatní se jej snažíte uklidnit už jen kvůli tomu aby se nepustil do Sithů. Jeden ze Sithů se vzdálil raději pryč a než stačil kdokoli zvás znovu něco udělat ozval se komning. Na holoprojektoru se ukázal váš starý známí Generál Voss. Když se ujistil že mu věnujete dostatečnou pozornost tak začal mluvit. Generál Voss:“ Jsem rád že vás opět vidím. Doufám že zdravé a plné energie. I když tu budete moct načerpat. Právě jsem obdržel zprávu od Kancléře a informoval mě o tom že ve vesmíru byla vidět mohutná exploze. Okamžitě začal z přesunem svých vojsk. Ty by sem měli dorazí pár hodin po vašem příletu. Doufám že je vše v pořádku podle toho co jste zažili se ani nedivím… Musím vám ale sdělit ještě něco. Než se mi ozval Kancléř. Dostal jsem ještě jednu nahrávku. Poslechněte si ji.“ Voss vám pustil nahrávku a doufal že si ji pozorně poslechnete. Nahrávka:“ Tuto zprávu obdržíte hned po mé smrti. Byl jsem napaden a zabit nájemnými zabijáky. Jak jsem si měl původně myslet. Opak je ale pravdou. Zabít mě přišel sám Sithský Lord Darth Kanne. Jeho dvěma učedníkům nebo pohunkům jsem dal paměťové jádro droida. Ten by vás po jeho prozkoumání měl zavést na další stopy. Sithové mě ušetřili protože je jejich mistr zradil. Pokuste se zachránit Republiku. Síla a naděje v poslední Jedie. Je velmi malá… oproti tomu co se chystá. Senátor Darlenn Qu-ela. Konec.“ Jen co skončí nahrávka tak se vám ozve znovu Generál Voss. Generál Voss:“ Tak jsem zvědaví kde ty dva najdeme. Pokud máte nějaké stopy nebo připomínky či návrhy. Jsem s nimi. Jinak vás očekávám a chystám vám přivítání na Ord Mantell. V našem hlavním městě…“ Jen co Generál skončil tak jste měli ještě chvilku na to mu něco říct nebo se snad už pokojně pokusit vrátit z pět na Ord Mantell. Cesta vám ještě chvilku potrvá. (Až bude psát pilot může také navázat na to jak přilétá na Planetu Ord Mantell do hangáru) … |
| |
| Paluba Chvíli na něj koukám a je vidět že začínám velice zuřím. Už dělám krok dopředu a připravuji se proříznout mu záda když v tom se zapne projektor. Poslouchám projektor a potom zavrčím a zandám meč opět na záda. "Fajn ať je po vašem zabiju ho až doletíme. Mezitím koukejte z něj dostat tu informaci kterou mi slíbil. Jinak se ocitnete na seznamu taky. " S těmito slovy se otočím a vyrazím do nemocniční části a nechám si zkontrolovat záda. |
| |
| Paluba, let na Ord Mantell a přílet na Ord Mantell Jen co jsi skončil tak jsi se vydal do lékařské místnosti kvůli svým zraněním. Mohl jsi tam vidět Gaillena jak je ponořený v koltu a jak se jeho rány zacelují. Lékařský droid ti vyčistil rány a obvázal ti je obvazy které byli napuštěné koltem. Během pár hodin by se tvé zranění mělo vytratit. Loď letěla klidně a každý z dvou pilotů dělal co musel. Nové přírůstky se zašili někam stranou a zbytek týmu mohl zbylých pár hodin meditovat nebo hrát šachy z doidy či něco jiného. Když se vám ozval pilot mohli jste se dozvědět že jste právě dorazili na Ord Mantel. Gaillen těsně před příletem byl už venku z kolta ale i tak bylo jeho tělo pokryté obvazy které měl pod šaty. Když jste vyšli z lodi přivítal vás Generál Voss a také pár dalších vojáků kvůli bezpečnosti která se týkala Sithů. Když jste předstoupili před Generála Vosse tak si vás všechny prohlédl a zjistil že je vás o jednoho méně. G.Voss:“ Jak vidím, nešlo vše přesně podle plánu. Mrzí mě vaše ztráty. Ale co se týče vašeho úkolu lodě které nám poskytnou pomoc tu budou co nevidět. Mezi tím si můžete odpočinout a tak vůbec udělat co musíte. Vaše staré lodě jsem nechal převést sem k nám aby jste je měli po ruce. Jsou v hangáru 1 až 3. Pokud teď dovolíte rád bych si pohovořil s nimi. Pojďte za mnou prosím.“ Generál ukáže na Sithy a doufá že ho budou následovat do ovládací místnosti. Pokud jste šli z Generálem tak vám nabídl místo k sezení a také něco k jídlu. Poté se posadil i on a začal k vám mluvit. G.Voss:“ Určitě jste nečekali takové uvítání a ani pohoštění. Jsme jiní než jste vy Sithové. I když za dveřmi je ochranka nic vám nehrozí a ani by nemělo. Pokud by jste mi tedy prozradili nebo dali to co jste našli v tom jádru toho droida. A myslím si že když jste se tedy přidali k nám což ještě nevím jak to přesně je. Tak doufám že budete mít i nějaké ty informace, které by nám mohli pomoci.“ Generál se vás zeptal a jen čeká jak na to zareagujete. Vy ostatní se můžete rozejít po základně a pár hodin si můžete dělat co chcete. Dokud ebude mít generál nějaké informace zatím nebude pro nikoho mít kde jaký nový úkol… |
| |
| Cesta na Ord Mantell -> Ord Mantell Naštěstí se situace na lodi uklidní a tak se odkládá zničení lodě o nějakých pár hodin zase dál.Sice pořád hlídám sithy , ale né že by něco chtěli udělat spíš aby jim nikdo nic neudělal, protože ta obří kočka co s námi cestuje se jeví opravdu agresivně a neústupně co se týká sithů a jim podobným.Sice dělám nad sithy dohled , ale i tak si neodpustím tu a tam zavřít oči a vypustit všechny problémy z hlavy.Nejdůležitější je zachovat si chladnou hlavu a bejt připravená na vše co by pro nás mohl někdo nachystat.Popřemýšlím ještě nad tou nahrávkou, kterou nám pustil generál. Sithský Lord Darth Kanne...hmm kdy už těm sithum bude konec?...achjo budu si to připomínat pořád , ale opravdu jsem se narodila do špatné doby...tak můžu jen doufat ,že se s někým takovým nikdy nesetkám , protože jeho síly musí být naprosto mimo chápání...a to že přišel osobně zabít senátora může jen znamenat, že rozjíždí nějaký jeho temný plán, kterého se já určitě nechci účastnit...ale jak se tak znám, tak budu v první linii ,když se něco stane... Když konečně dorazíme a uvítá nás generál, tak jen mlčky přihlížím tomu, jak si generál odvádí sithy na menší "pohovor". Doufám ,že mají aspoň nějaké užitečné informace , které se budou hodit...tak mě napadá...má prace skončila , ale něco mi říká ,že tímhle to spíš celé začíná...no tak ještě počkám co bude... Chvilku tam stojím a přemýšlím ,ale pak se rozhodnu jít ven ze základny jen se tak projít.Přeci jen jestli mě budou potřebovat prostě někoho pošlou nebudu tak daleko.Nemám zrovna chuť zůstávat někde kde je bezpochyb spousta lidí a navíc si potřebuju ještě pročistit hlavu od myšlenek a procházka po venku tomu pomůže.Pomocí síly zvedám různé lehké předměty kolem sebe a nechávám je kroužit kolem sebe , protože procházka jako taková je velmi nudná a navíc mám před sebou ještě několik hodin , tak si zkracuji čas používáním síly na takovéhle drobné blbůstky.Dokud pro mě nikdo nedojde , tak tam jen prostě zabíjím čas... |
| |
| Ord Mantell Když jsme dorazili na planetu tak jsem chvilku před příletem vylezl z kolta. Zranění jsem sice ještě trochu cejtil ale už byli zacelené a začali se rychle hojit. Když nás přivítal generál tak jsem si prohlížel ty dva o kterých jsem se dozvěděl že to jsou Sithové. Taky jsem se dozvěděl že je Tanno mrtvý. Jeho smrt jsem si bral jinak než ostatní. Byl to můj přítel už delší dobu. Když jsme si mohli jít kam jsme chtěli tak jsem vyrazil do hangáru č.2 a sebral jsem tam některé Mannovi věci. Sebral jsem to co pro něho bylo nejdražší a uložil jsem to do menší bedýnky. Vyrazil jsem ven ze základny a došel jsem na malou louku. Přitáhnul jsem si tři mohutné balvany pomocí síly a vytvořil jsem z nich trojúhelník. Na ty jsem postavil bedýnku a jen se sklopenou hlavou jsem jí zapálil. Pozvedl jsem hlavu a řekl jen krátce pár slov. “ Nyní jsi se sílou Tanno Viku. Síla tě provázej starý příteli.“ Dořekl jsem to a počkal jsem dokud malá bedna nedohoří. Jak mile dohořela tak jsem se vrátil na základnu a došel jsem za Draaarem. Když jsem ho našel tak jsem k němu přistoupil a tak jak vždy jsem pronesl jen krátce. “ Vím že Jedie a Sithy nemáš v lásce. Ale děkuju že jsi mě tam nenechal.“ Poté jsem se na něho jen podíval a všiml jsem si že není něco v pořádku tak jsem se musel zeptat. “ Co se děje? Trápí tě to co ti řekl důstojník na můstku nebo něco jiného?“ Pak už jsem jen čekal na reakci. |
| |
| Ord Mantell Doletíme a já si sesbírám všechny svoje věci. Poté vylezu ven z lodi ověšený svými zbraněmi. Sleduji z dálky sithy a skřípu zubama. Sleduji jak je generál odvádí a mám sevřené pěsti. Nakonec mi zmizí za zavřenými dveřmi. Otočím se na patě a vyrazím na obhlídku hangárů. Hledajíc svou loď Bloody revenge. Když jí najdu tak pomocí kódu otevřu dveře a vlezu dovnitř. Celou dobu co jsem uvnitř lodi hlasitě nadávám ve svém rodném jazyce. Přidal sem nové zbraně do zbrojírny na své lodi a odstrojil sem se. Nakonec sem si sedl beze zbroje na bednu s novou Z-6 před loď a začnu jí opravovat. Když mě osloví Gaillen tak jenom narovnám uši ale oči zůstávají na zbrani. Místo odpovědi na jeho otázku jenom zařvu. "Ksss chráts grrr...( nadávky)... Je to celý spálený! Jak se může vyskratovat celej obvod! Bude mi trvat hodinu než to opravím! " Poté pustím zbraň na zem a podívám se na něj. Jenom ležérně mávnu rukou. "Nech to plavat. Má nenávist již není vůči Jediům vůbec zaměřená. Nenávidím pouze sithi. Nemohl sem tě tam nechat. Musím odčinit spoustu zla které sem na Jediích způsobil. " Poté si pořádně protáhnu svaly. "Trápí mě sithové. Možná si to nepamatuješ byl si nahoře dost zranění. Ale zjistil sem že moje dcera žije. Má jí ten muž jenž zabil mojí ženu. A ti sithové které teďka vyslýchá ten člověk. Oni mají informaci kde mojí dceru drží. Ale nechtějí mi to říct." Poslední větu zařvu a odhodím pomocí hrubé síly a Síly bednu na které sem doteď seděl. Bedna přeletí celý hangár a rozbije se o zeď. "Jestli ti informaci nedostanu... Tak! tak! Tak! ARRRRRRRGH" Zařvu a chytím se za hlavu. "Já už nevím co mám dělat. Vyjednávat se sithy? Potom co mi provedly? To nejde! Ale zabití mi informaci nepřinese. " |
| |
| Celou dobu kdy letíme na Ord Mantell mám v ruce paměť droida připraven ji zničit abych se aspoň pomstil kdyby se mě rozhodli zabít. I při přistání mám paměť schovanou u sebe a mám na ní ruku. Když potom G. Voss začne mluvit na mě a Manace beze slov ho následuji. Jakmile odejdeme a on nám řekne všechno co chce podávám mu v ruce nastavené paměťové jádroi droida. "Loď. Chci hned rychlou loď která je schopná se bránit a abych mohl hned teď nebo do hodiny společně s ním odletět a aby po nás dvou republika a jediové přestali jít, jestli nás napadnou budeme se bránit." Akorát ukážu na manace při zmínce s kým to chci odletět ale jinak víc neřeknu. Čekám jak se dál Generál zachová. Ale když už nás dovedli až sem a zatím nemáme pouta asi nemají v plánu podraz. Přece jenom nejsou sithové I když on by tu mohl mít špeha. Ale to je fuk zmizíme dřív než nás Kanne začne hledat. Jestli teda vůbec. |
| |
| Ord Mantell Vyslechnu si vše co Draaar řekl i shlédnu všechen jeho vztek. Pak jen zavrtím hlavou nad posledními slovy které řekne a také mu řeknu pár slov. “ Ještě počkáme co se dozvíme od Vosse. Pokud mu ty Sithové poskytnou informace které budeme potřebovat. Tak se toho chytneme a uděláme další krok kupředu. Chce to jen chvilku čas. Ale vím že je toto jediné čeho právě teď nemáme dost. A to hlavně ty kvůli své dceři. Ale věřím že pokud ji najdeme bude v pořádku. Já jsem ti život zachránil jednou. Ty mě taky takže jsme si teď kvit. Ale stal se z tebe můj přítel a ať už půjdeš kamkoli a kdykoli. Půjdu s tebou a pomůžu ti najít tvou dceru.“ Dořeknu to a poslední slovo myslím z cela vážně. Je to vidět i v mém výrazu ve tváři. Pak už jen čekám než se ukáže Voss nebo Sithové abychom se dostali o další kus dál… |
| |
| Ord Mantell Generál si vyslechne to co jsi mu řekl a jen se pousměje. G.Voss:“ Jak si můžu být jistý tím že na tom jádru něco bude? Prověřím to a pak se uvidí. Ale vy nejste zrovna v té pozici kdy by jste mohli vyjednávat. Jste Sithové. Letěli jste na planetu aby jste nalezli tohle datové jádro a chtěli jste tak zabít i senátora. A teď chcete loď která by vás dostala k vašemu mistrovi aby jste mu mohli říct to kde se nachází naše základna a vůbec všechno co na tom jádru je a tak dále. Nejsem blázen…. Prověřím to jádro a jak jsem řekl uvidíme co se dá dělat.“ Jen co to generál dořekl tak jádro nechal zapojit do jiného droida a během pár minut bylo vše hotové. Jádro naběhlo a ukázalo to několik souřadnic které by mohli zajímat republiku. Jde o souřadnice které by vás mohli snad i zavést k Imperátorovi. Po chvilce se generál vrátí a podívá se na Sithy a pronese jen krátce. G.Voss:“ Pokud je to co jsem viděl všechno pravda. Tak tu loď dostanete. Dostanete dvou pilotní letoun z názvem Fury. Je to bojoví stíhač můžete odletět ještě dnes. Já slovo držím a Republika ani Jediové po vás nepůjdou. Mí muži vám ukážou kudy se k lodi dostat. Z bohem a pokud z vás zbylo něco lidského tak nechť vás provází síla.“ Generál to dořekne a jeho vojáci vás odvedou do hangáru č.7 k vaší lodi. odkaz vojáků je dostatečný počet kdyby vás napadla nějaká hloupost celé místo je hlavně i dobře střeženo a obrané mechanizmy jsou v plné pohotovosti. Generál mezi tím došel do hangáru kde se právě nacházel Gaillen a Draaar. Generál předstoupil před Draaara a řekl mu pár slov. G.Voss:“ Slíbil jsem ti nějaké informace. Dozvěděl jsem se že na tom jádru od Sithů jsou tři planety. Dromund Kaas, Nar Shaddaa a ta nejhorší je asi Hutta. O těch dvou víme kde jsou ale nemůžeme přijít na to kde se nachází Dromund Kaas. Je to divné ale byla smazána ze všech záznamů v celé galaxii. Ale třeba na těhle dvou zjistíte kde jí najít. Co se týče vašeho platu už byl převeden na váš datapad. Kredity byli převedeny všem… Kdyby jste chtěli přispět svou pomocí tak přileťte na Tatooine. Je to planeta která nikoho nezajímá a proto tam přesouváme své síly. Síla vás provázej.“ Dořekne to a odchází z hangáru kde teď jste. Nechal svolat zbytek týmu a sdělil vám nějaké informace. (Týká se to Akali, Accala, Jadena, Reclena, Cala a Saritha) Když jste se ukázali tak vám řekl pár slov. “ Přesouváme se na Tatooine. Jen co přiletí naše síly kterým jste umožnili průlet přes blokádu tak se vše začne připravovat na odlet. Kredity byli převedeny na vaše datapady. Je na vás jak se zachováte teď. Pomůžete nám v boji proti impériu nebo si půjdete po svých. Všem i tak děkuji za pomoc i oběti.“ Dořekne to a odchází do své místnosti kde ho můžete kdykoliv navštívit kvůli dalším informacím… |
| |
| Ord Mantell-Gaillen Zavrtím nesouhlasně hlavou. "Ne... nebudu jenom nečině čekat. Musím něco dělat nebo mě ta nečinnost zničí. " Zvednu hlavu abych se díval na strop a hlasitě dýchám. Poté opět hlavu sundám a pokusím se o úsměv. "Ne... času není mnoho. Ale nejde o mojí dceru. Pokud jí nezabil doteď ještě jí bude chtít naživu. Ale čím déle bude vystavena utrpení tím více to zžírá mě a jsem si jistý že i mojí ženu. " Postavím se zády ke Gaillenovi. "Jsem ti vděčný za to že chceš jít se mnou. Ale raději si to ještě rozmysli. Místa kam půjdu jsou temná a děsivá. Můžeš tam snadno zemřít... a když nezemřeš ty tak mnoho lidí kolem nás bude umírat. Nesmím se zastavit před ničím... Až zachráním mojí dceru tak teprve tehdy nechám mé svědomí aby mě dohnalo. " Poté se otočím a nasadím úsměv. "A pochybuji že sme si kvit. Jsem si jistej že bych toho Rancora umlátil i sám. To se nedá počítat. " Poté se hlasitě zasměji. Můj smích přeruší příchod Generála. Ruce si složím na prsa a poslouchám ho. "Ta neznámá planeta je ta kde sídlí nejvyšší sithský mistr. Tu planetu brzo najdu a zabiju ho. Ale dlužím vám za tyhle informace. Takže až zjistím kde se nachází ta planeta dám vám ty informace. Jsem si jistý že republika bude chtít sitha mrtvého stejně moc jako já. Za kredity díky budou se mi hodit. " Když generál odejde tak se podívám na Gaillena. "Jestli sis ještě nerozmyslel cestovat se mnou tak se připrav. Začíná lov. Dám zprávu svejm starejm kontaktům v podsvětí a pokusím se připravit nám lepší půdu pro akci. Jestli máš vlastní loď tak jí klidně použí. Do hodiny chci bejt odsud pryč. Naše první zastávka povede na Concordii. Potřebuju opravit brnění... " Poté si Gaillena od hlavy k patě prohlédnu. "A tobě by se taky něco šiknulo. Ale nevím jestli budou mít něco pro někoho kdo není mandalorian. No uvidíme. Pořešíme to až za letu. Jdi se připravit... " Poté ho mírně praštím přes rameno. "Příteli. " S těmito slovy začnu sbírat všechny věci které mám na podlaze a odnosím je zpátky do lodě. Když sem v lodi tak zapnu komunikaci. "Volací frekvence Jerenaja najít signál..." Poté čekám jestli mě počítač dokáže spojit. |
| |
| Ord Mantell Jen co generál odešel tak Draaar pronesl pár dalších slov a já se jen pousmál. “ Nejsem Jedi aby mi to vadilo ale ani Sith. Dojdu se připravit.“ dojdu do hangáru č.2 kde je naše loď. Připravím jí k odletu a nastavím kurz na Concordii. Pak už jen čekám než Draaar přijde. Naše loď je dobře vybavená. Má vše potřebné co dobrá pašerácká loď má mít. Je to hlavně dobrá a rychlá loď. Její název je XS Light Stock. odkaz Sedím na místě pilota a přemýšlím o tom co Draaar řekl. Mandaloriané. Jsem zvědaví kdo je teď hlavní Mandalor. Pokud je to stále ten samí kterého jsem potkal před pěti lety tak by to mohlo být malé překvapení… zda si mě ještě pamatuje Jen se pousměju sám pro sebe a čekám dál na Draaara kterej dorazí za pár minut. Pak už je loď připravena k letu. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Podařilo se ti navázat spojení z Jerenaja a tvou frekvenci zachytila Kasih´lea. Frekvence byla krytá takže jsi mohl klidně začít mluvit. |
| |
| soukromá zpráva od Draaar pro Když sem se dovolal Jerenaje tak sem se musel usmát. Chvíli sme se bavily. Diskutovali a padlo spousta narážek na minulost. Nějaké ty lichotky a nabídky k dalšímu společně probděnému času. Vše bylo oboustranné ale nakonec sem přeci jenom změnil téma na to které sme původně chtěl. "Jerenajo. Nevolám kvůli starým časům. Něco sem vypátral. Něco velkého a potřebuji tvojí pomoc. Vím že ti můžu věřit. Potřebuji aby si rozšířila mojí nabídku k práci. Nahraj můj vzkaz a rozešly ho po svých lidech. Ať to předávají pouze těm dobrým. Nestojím o žádné slabochy. " Jerenaja souhlasila a tak sem nahrál svůj vzkaz. Jakmile byl vzkaz nahrán Jerenaja projevila určitou starost. Vysvětlil sem jí že to musím udělat ale že pokud by se chtěla setkat že bych to ocenil. "Víš že pro mě znamenáš mnoho. Ale já nemohu sejít ze své cesty. Pokud by si ale ty chtěla přijít a zavzpomínat. Budu jen rád... Zatím se měj. Věřím že se naše cesty opět setkají. Síla s tebou." Vzkaz pro zájemce "Jsem Draaar, pokud se k vám dostala tato zpráva pravděpodobně jste o mě již slyšeli. Pokud ne neztrácejme příliš času vysvětlováním. Jsem lovec a poměrně úspěšný. Ale nyní sem na misi která je příliš nebezpečná než abych jí zvládl sám. Potřebuji informace a společníky. Za informaci ohledně toho kde se nachází planeta Dromund Kaas vyplatím dvacet tisíc republikových kreditů. Za informaci která mi pomůže získat lokaci planety platím pět tisíc. Co se týče společníků. Sháním pouze ty nejlepší z nejlepší. Naše kořist je totiž sith a k tomu velice mocný. Co se týče toho kolik vám zaplatím za účast na výpravě to bude různé. Nabízím každému 10% ze všech kreditů, zbraní, výbavy či odměn které získáme při naší misi. Po smrti sitha nabízím odměnu 5000 kreditů všem zůčastněným. Beru sebou maximálně jedno či dva. Vím že pro mnoho z vás nejsou kredity dostatečným lákadlem. Proto dodávám toto. Tato mise je nejtěžší mise kterou kdy můžete sehnat a na konci čeká ta nejtěžší kořist. Pokud jste lovci musí vám jít o vaší čest. A kde si získáte větší čest a užijete víc destrukce než při nejnebezpečenější misi ve vesmíru. Kdokoliv kdo bude mít zájem nechť se se mnou setká v těchto časových intervalech na těchto souřadnících. Dobrý lov všem. " |
| |
| Ord Mantell- odlet, Gaillen Dořešil sem svojí diskuzi s pašeráky a mám z toho dobrý pocit. Zkontroluji veškeré systémy lodi a přikývnu si sám pro sebe když zjistím že sou v pořádku. Stále s úsměvem na tváři zapnu vysílačku a zavolám Gaillena. "Gaillene? Tady Draaar. Loď Bloody revenge připravena k odletu. Sejdeme se na oběžné dráze planety. Potom skočíme na určené souřadnice. Posílám ti informace pro navigační počítač. Sejdeme se na planetě... šťastný let. " Zapnu motory chytnu se řízení a vyletím z hangáru a zamířím k nebesům. Když sem na oběžné dráze tak zapnu senzory a čekám dokud na oběžné dráze není i loď Gaillena poté zadám počítači povel ke skoku do hyperprostoru |
| |
| Ord Mantell - odlet na Tatooin Až do přistání už mlčím, když se spor mezi sithy a chlupáčem jakš takš urovná tak už není třeba abych se nějak do toho angažoval. Když konečně přistaneme tak mezi posledními vyjdu z lodě a poslouchám co nám generál Voss říká. Nakonec se i dozvíme, že odměna už je převedená a navíc, že se stěhujeme na Tatooin. "Nehostinná planeta." Vybaví se mi ihned a přelétnu Vosse pohledem. "Poletím na Tatooin s Vámi generále jen chci aby byla přesunuta i má stíhačka." Pousměju se z pod kápě a nijak moc mne nezajímá co si plánují ostatní. "Tatooin je ale planetá Huttu, žeano? Nebude trochu obtížné se tam schovat?" OPtám se ho se zájmem. |
| |
 | Sedím v malej laborke svojej lodi v prístave na planéte Taris, kde som práve dokončila jednu prácičku a práve sa snažím o zvýšenie efektývnosti zápalného granátu. V ochranných okuliaroch žmúrim pod slabým svetlom na načmáranú schému keď mi zrazu zapípa terminál s novou správou. Podráždene stisknem príslušné tlačidlo a znovu sa vrátim nad svoje poznámky. Nehladím na hologram, ktorý mi tam nabehol, jednoducho nemám príliž dobrú náladu... Nevenovala by som mu ani príliž vela pozornosti, keďže mi chodí mnoho ponúk, mnoho reklám na všetko možné a len málokedy sa nájde niečo, čo by ma zaujalo...ale keď sa ozve známy hlboký hlas a známe meno.. Zdvihnem oči od súčiastok a vrhnem pohlad na terminál. Tú chlpatú mrchu bych spoznala kedykolvek a v akomkolvek dave. Stiahnem okuliare a až teraz venujem jeho ďalším slovám celú svoju pozornosť. Keď správa, zjavne velice dôležitá, skončí, pobavene sa opriem o operadlo na stoličke. Tvár mi zdobí úškrn.Povznesujúce... žeby velký Draaar si nevedel rady a má núdzu o pomoc? Lov sithov nieje zlý biznis, to je pravda.. Len kúsok nepraktická hra. Ale hlava nebezpečného sitha ako trofej nieje na zahodenie. Chvílu hladím na zhasnutý terminál a uvažujem nad odmenou, ktorú je Kocour ochotný dať. Lákadlo velké a silné. V podstate samé pozitíva, adrenalín zaručený, zábava tiež... A ako bonus vidieť známy xicht a prípadne ho znovu vytočiť.. Jasná volba! Zlomyselne sa usmejem a vyskočím zo stoličky. Zasadnem do kokpitu a po kontrole, vykonaní všetkých potrebných náležitostí a zadaním kurzu ciela, odletím z tejto diery. Po preskočení hyperpriestorom sa ocitnem neďaleko Concordie, planéty, kde sa má začať jedna z ďalších hier za slávou, poriadnym balíkom a s hlavou sitha ako bonusovým prídavkom. Pristanem a po krátkej výmene názorov so správcom prístavu sa vyberiem na obhliadku tamojších trhov, keďže mám ešte nejaký čas, než nastane doba stretávky. Je možnosť, že narazím na takých obchodníkov, ktorí by mohli mať záujem o prvú skúšobnú verziu mojích vynovených granátov. |
| |
| Odlet na Concordii Jen co se mi ozval Draaar tak jsem to bral tak že letíme každý svou lodí. Zadal jsem kurz který mi poslal Draaar a vynesl jsem loď na oběžnou dráhu. “ Sejdeme se na planetě Draaare. Šťastnou cestu.“ dořeknu to a zadám pokyn ke skoku do hyperprostoru. Po chvilce se loď už veze rychlostí světla a za chvíli se ozve maják. Zapnu brždění a jsem na orbitu planety. “ tohle bude sranda.“ Řeknu si pro sebe a začnu přistávat na určeném místě. Když jsem přistál tak už tu byla i Drašarova loď. Vystoupil jsem z lodi a pak už jsem jen čekal než se Draaar taky ukáže. |
| |
| Concordie Za letu sem přemýšlel a nedělal sem téměř nic. Když mi počítač oznámil že vystupujeme z hyperprostoru chytl sem se řízení a poté loď navedl na přistání. Přistály sme u jedné z těch největších mandalorianských osad na planetě. Přímo nad nejbohatším dolem na Beskar. V lodi se ustrojím do brnění a vezmu si jenom část výbavy. Plášť s meči a Z6 sem nechal v lodi. Když vylezu z lodi tak se okamžitě objeví nějaký úředníček který po mě chce zaplacení poplatku. Poté co sem ho zvedl do vzduchu a vysvětlil mu že jsem mandalorianský válečník tak najednou sem platit padesát kreditů nemusel. O chvíli později přistál i Gaillen. Dojdu před jeho loď a sleduji jak se otevírají dveře. Přišel sem k němu a uznale sem kývnul. "Máš dobrou loď. Rychlá a obratná... ale má slabé zbraně. " Poté se otočím. "Pojďme... Máme práci. " Řeknu a vyrazím směrem do města. "Nejprve zajdeme do zdejší Kantýny. Není to daleko stačí přejít přes zdejší trhy a sme tam. Pokud budeme mít štěstí najdeme tam nějakého spojence. Vyslal sem zprávu starým kontaktům aby se tu se mnou sešly. Chvíli počkáme a posedíme. Poté půjdeme najít mandalorianský výcvikový tábor. Tam se nejčastěji zdržují experti přes metalurgii. Poté ho jenom musíme přesvědčit aby nám pomohl. " Pochoduji přes trhy směrem do kantýny a moje hruď rozráží dav obchodníků jako těžký křižník roj stíhaček. |
| |
| Concordie - Draaar Když se ukázal Draaar tak pronesl něco o mé lodi. Jen jsem se pousmál a z kývnutí hlavy jsem dodal pár slov. " Loď patřila Tannovi. Je rychlá i když nemá dostačující zbraně mě zatím stačí. Jasně proto tady jsme." Dořeknu a následuju Draaarovi kroky. je to sice dost komické protože jsem o metr nižší než on. Sleduju jeho kroky a poslouchám jeho slova. Když se zmínil o tom Mandalorianském táboře tak se jen poškrábu na hlavě a podívám se na Draaara. " Jsem zvědavej co na mě řekne Mandalor." Dořeknu to a jen se pousměju. Naštěstí Draaar neví že z Mandalorem pokud tedy ještě žije máme něco nevyřízeného. Jen doufám že už na to pro dobro nás všech zapomněl. Následuju Draaara až konečně dorazíme do kantýny. Objednám si něco k pití a tak i pro Draaara. Sedneme si k jednomu stolu a nic bych za to nedal že na trhu nás někdo sledoval. Sice nevím kdo to byl ale pocit že se mi něčí pohled boří do zad moc příjemný není... |
| |
| Concordie-trhy- Gaillen. Usměji se. "Proč by na to měl něco říkat Mandalor? Mandalor většinu času zůstává na na hlavní bitevní lodi nebo na planetě. Jasný sice tenhle měsíc je blízko planetě Mandalore. Ale pochybuji že ho tady potkáme. Na planetě jsou desítky výcvikových středisek, ale nejdůležitější jsou tady doly. Nejspíše tu narazíme jenom na vůdce táborů. S těmi se snad budeme moci domluvit. Zkusím jako šampion kruhu boje apelovat na svůj starý titul. Popřípadě si zkusíme vymlátit titul znova. Jako šampionovi by nám měli dát šanci aby nám vyrobily brnění. Samozřejmě za Beskar budeme muset zaplatit. Ale mám celkem dost peněz." |
| |
| Ord Mantell - Odlet na Tatooine (Všichni kromě Gaillena, Draaara a Kasih´lea ty jsou na Concordi - Sithové jsou na svém stíhači buh ví kde) Jen co jsi se zeptal generále na otázku ohledně Huttu tak ti odpověděl. G.Voss:" Ano této planetě převážně vládnou Huttové. Ale co je důležité nikdo o tom kde přistaneme a kde máme vybudovanou základnu nemá ani ponětí. Sithy tahle planeta nezajímá. To je tím pádem naše plus. Za hodinu vyrážíme tak se připravte Mistře." Jen co to Generál dořekl tak se ujistil že jste všichni připraveni odletět. Ať už se svou lodí nebo z lodí republiky. Asi po hodině už bylo vše nachystané a vy jste se mohli vydat na cestu. otevřeli se mohutné vrata které roztáhli zem a na orbitu se vznesla mohutná flotila lodí doprovázená několika stovkami malých stíhačů. Vznesli jste se na orbitu a všichni jste zadali kurz na Tatooine. Vstoupili jste do hyperprostoru a během pár hodin jste dorazili na Tatooine. tam jste dorazili na tajnou základnu republiky která byla dostatečně chráněná proti nepříteli. Když jste dorazili mohli jste si všimnout dvou sluncí a všude kolem jen samého písku. Jeskyně se začala zavírat a vy jste věděli že to muže rušit kde jaké vysílaní které by vás mohlo kdykoli prozradit. Pokud jste se chtěli vydat do města mohli jste použít vznášedlo. z měst jste měli na výběr dvě hlavní. Mos Aisley a Mos Espa. Jen by jste si měli dávat pozor na otrokáře ale halvně na tuskeny kterých se zde pohybuje velká spousta... |
| |
| Concordie - Draaar Jen vyslechnu co Draaar říká a celkem se mi i uleví. Jsem sice dost dobrý v boji se zbraní i bez ale z Mandalorem je to o dost těžší. poslední setkání neproběhlo moc dobře. " No uvidíme. Když chtěj zaplatit tak svoje peníze dostanou. Pokud budeme muset získat titul šampiona. Nebudeme se tomu bránit. Jen jde o to že moje minulost z Mandalorem není zrovna v dobrém směru. No alespoň tak nějak by se to mohlo dát říct." Dořeknu to a pak už jen čekám jestli se ukáže někdo z Draaarovích kontaktů. Mezi tím popijím Juce juc a sleduji okolí... |
| |
| Stojím u jedného nevrlého Twi´leckého obchodníka, ktorý sa ma snaží presdvečiť, že keď svoje výrobky predám o polovicu lacnejšie, že mi to vynesie viac než za tú cenu, ktorú som si stanovila a mám sto chutí mu jeden odistený granát strčiť do držky a po chvílke rozhliadania sa zbadám vysokú chlatú postavu, ktorá si to hrnie davom. Usmejem sa a vrhnem pohlad na obchodníka, ktorý stále mele pántom a ani neberie na vedomie, že mu nevenujem pozornosť až do momentu než do mňa začne hustiť rovnaké žvásty ako keď som sa s ním dala do reči. "Nemám záujem. Pokial máš chuť odrbávať, skús si to niekoho iného, parazite."Prsknem a nacpu si zboží do batohu. Kašlem na jeho omluvy, alebo čo sa to na mňa snaží skúšať a ignorujúc pozorujúcich okolo stojacich, ktorí sa u daného stánku zastavili, sa pomalým krokom začnem sunúť davom aj ja. Aj napriek že som v podstate ďaleko, vidím sledovanú osobu velice zretelne. Nasadím si na hlavu kapucu a so zlomyselným úsmevom sa hrniem za Chlpáčom a jeho doprovodom, ktorý tvorí človek a vidím ako si to mieria do najbližšej kantýny. To nieje práve najvhodnejšie miesto, kde by som si z neho mohla znovu vystreliť.. tak by som si mala švihnúť. Ale stále mám dostatok času. Dav ich spomaluje. Prešmyknem sa niekolkými skupinkami natesno skupujúcich sa okoloidúcich a už som skoro u Draaara. Skloním hlavu a tvárim sa ako keby som bola len náhodný prechádzajúci. Premeriam si ho nenápadne pohladom a oči sa mi zastavia na jeho oblúbenej zbrani, ktorá už predtým padla ako zámienka k provokácií. Usmejem sa a ešte viac si stiahnem kapucu čiernej vystuženej bundy. V momente, kedy si nachádzam v úrovni samotného Draaara, nenápadne siahnem po Sc'rathi, ktorý má upevnený na stehne a tým pádom je najjednoduchšie prístupný. Jemným a rýchlym pohybom ho vytiahnem z púzdra a v tom momente sa otočím na podpätku a vrhnem sa tým smerom odkial som šla s úmyslom stratiť sa v dave, ktorý je ozaj rozsiahli. Tvár mi zdobí zlomyselný úšklabok a som celkom zvedavá, kedy si všimne, že mu jeho vzácnosť chýba. Zapadnem do tmavej uličky, kde sa schovám v tieňoch. |
| |
| Tatooine: Když tak nějak pozoruju co se děje nějak nemám nejmenší chuť k čemukoliv cokoliv říct.Ostatně jako vždy.Když odcestuju s ostatními na novou základnu na Tatooine, tak z toho nejsem zrovna dvakrát radostná , protože písek zrovna nemusím a tady je ho bohužel až příliš moc.Nicméně po přistání ještě chvilku počkám než se situace trochu uklidní a půjdu vyhledat generála. Brrr...už se toho pocitu ,že je tu tolik lidí nemůžu zbavit , achjo samotářskej typ jako já hold nevydrží dlouho ve společnosti...jedna věc je jít na mise ,kde se bojuje a není čas na nic jiné , ale na tohle už vážně chuť nemám... Za předpokladu ,že najdu někde generála a můžu si s ním promluvit , tak ho požádám o nějakou loď na které mě můžou kontaktovat a která je schopná vesmírného cestování.Vyčkávám doufajíc v generálovu laskavost co mi na to poví. |
| |
| Concordie -kantýna Čapnu pití a pohodlně se opřu. "Společná minulost s Mandalorem? Tak to si mě překvapil. Je velice málo lidí kteří viděli Mandalora a dodnes sem neslyšel o nikom který by na sebe obrátil hněv Mandalora a žil. " Napiju se. "Tuším že jistě je za tou minulostí skvělý příběh. Co takle kdyby si mi ho povyprávěl? Zatím máme čas... Třeba ti potom povím nějaký ze svých příběhů." |
| |
Cesta na Ord Mantell - Piloti Z mého odpočívání mě přeruší nějaký rozruch před kokpitem. Vstanu z křesla a podívám se ven. Na chodbě jsou ti dva noví, micina a spousta dalších lidí. Všichni jsou ozbrojeni. Hlavně micina má pořádnej kvér. No to nám ještě chybělo... Zacouvám o pár kroků a zavřu dveře do kokpitu. Znovu se jdu posadit do křesla. Zvednu nohy a opatrně je položim na pult. Trošku si dáchnu... Probral jsem se zrovna, když jsme vyšli z hyperprostoru. Byl jsem překvapenej, proto jsem se málem z křesla vyvalil. zatraceně! To s tím musej tolik cukat? Postěžuju si pro sebe. Zkontroluju senzory. Všecko čistý a my jsme blízko orbity Ord Mantell. Ord Mantell - Všichni co jsou ze začátku u lodi Když jsme přistáli, tak už jsem měl všechny své věci zabalené v batohu. Čekal jsem až loď dosedne. Když se tak stalo, tak jsem otevřel a vyšli jsme ven. Venku už nás čekal Generál a... Generále! Takové uvítání jsem už opravdu dlouho nezažil. Zasměju se ozbrojené eskortě. Genrál mě ignoruje. Jak chceš... Když řekně, že naše lodě jsou v hangárech, tak si naklikám pár tlačítek na PDA. Po malé chvíli se ve vzduchu objeví můj miláček. Nastoupim a nastavim kurs na orbitu planety. Orbita Ord Mantell - Má maličkost Má loď není tak tichá jako ta supernadupaná loď rebelů, ale je moje. Sedím si v kokpitu a zadávám vysílací frekvence. Po malé chvíli jsem zjistil, že moje spojka mlčí. Žádné nové zakázky. Sakra! Obořim se do pocuchaného křesla. Chvíli jen tak sedím a koukám se na planetu. Riskantní prácička, ale mám jim i nadále pomáhat? Stoupnu si a jdu si pro čisté věci. Sundám ze sebe propocené hadry. Co když jejich revolta selže? Pak se ještě zbavim ochrané vesty, takže nakonec stojim jenom v kalhotách. Jenomže teď nemám nic lepšího na práci... Převlíknu se a ochranou vestu necham ležet společně s blastery na bedně. To zatím nebudu potřebovat. Jdu si znovu sednout do kokpitu. No co... V nejhorším se zdekuju. Navážu spojení s Generálem Vossem. Po té co se objeví holografická postavička na mé palubní desce, tak promluvim. Generále. Chystal jsem se zmizet, ale nedokázal jsem vám odolat. Však víte... Boj za správnou věc a takové blbosti. Na chvíli se odmlčim. Potřebujete mé služby? Když se generál vypovídá, tak zareaguju pouze na jedinou věc. Tatooine? To může věci nemile zkomplikovat... Na chvíli se zamyslím. Mám mu to říct? Skousnu ret a pak ještě dodám. Jsem s váma, ale je tu taková maličkost... Zatvářím se jako nevinost sama. V minulosti jsem se trošičku nepohodl s huttama. Já jim něco vzal, oni se pokusili vzít něco mě a od té doby na mě vypsali "tučnou" odměnu. Čekám co na to generál odpoví. |
| |
| Čakám schovaná za nejakou hrdzavou bedňou a cez škáru, ktorou mám výhlad takmer na celé trhovisko a sledujem vysokú chlpatú postavu, ktorá sa nezdá, že by si čokolvek všimla. Prehliadnem si svoju korisť a aj keď som už mala možnosť ju chvílu "vlastniť", musím sa pozastaviť nad jej krásou. Usmejem sa. Je to pekná hračka, to sa musí uznať. A Draaar stále nič. Jednoducho si zaleze do kantýny. Prekrútim oči. Čím starší, tým nepozornejší.. Strčím Sc'rath do uspôsobeného vačku nohavíc a vyleziem z úkrytu. Opäť plyniem davom a nepozorovaná. Síce som si maskovanie zrušila, keďže v tejto spleti všetkého možného, nieje treba také opatrenia. Dostanem sa ku kantýne a bez toho, aby som venovala nejakú zvláštnu pozornosť vyhadzovačom, vstúpim dnu. Okamžite ma ovanie pach alkoholu všemožného druhu, tabaku a tiel. Zamierim k baru a len tak zbežne sa rozhliadnem. Tá dvojica je ako päsť na oko. Jednoducho neprehliadnutelní. Drkotajú si u jedného stolu ako nejaký milenci. Potlačím smiech a opriem sa o bar. Objednám si a nenápadne ich sledujem. Kocour stále nič. To je hrozné. Schmatnem pohárik a hodím na pult pár kreditov. Červená tekutina v pohári žiari v tlmenom svetle kantýnového osvetlenia a pôsobí takým príjemný dojmom. Upijem si a rozhliadnem sa. Pitie tu majú síce dobré, ale je to pajzel. Na pár hltou vypijem sladkastý nápoj a pohár švihnem smerom k barmanovi. Ten si to asi neuvedomí, že mu chýba mazlíček, pokým mu s tým nezamávam pred nosom. S tým sa pomalým krokom, stále s kapucou na hlave, smerom k dvojici. Zastavím sa u stolu a tvárou sa mi mihne úškrn. "To sa naň pozrime. Valí sa to chlastať do kantýny a kým nedostane svôj prídel, tak ani nikam inam nehladí." Natiahnem sladkým hlasom a z nohavíc vytiahnem Sc'rath, ktorý zabodnem pred Draaara do stola, až sa zatrasie. "Nechýba ti niečo, Kocoure? Či už si zabudol na hodnotu tejto svojej parády..?" Spýtam sa a so zlomyselným úšklabkom si ho premeriam pohladom, pričom podobný venujem i človeku s ním. |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Generál si vyslechnul vše co jsi řekl a odpověděl ti. G.Voss:" Pokud máte chuť a chcete další kredity jste vítán. v boji jste si vedl prý dobře takže nemíním ztratit dobrého pilota a vojáka. Ohledně Huttu je to na vás. Naše základna je dostatečně chráněná i opatřená. Nachází se v jeskyni pošlu vám souřadnice. Štastný let. Pokud se sem dostanete dřív jak mi zadejte tyhle kody aby se vám otevřela vrata. Voss konec." Kody - 8DF5-LK67H-D35-48V36 |
| |
| Concordie Draaar a společnost Jen co se Draaar zmínil o Mandalorovi tak jsem se pousmál. Napil jsem se z pohárku a začal jsem vyprávět. " Není to moc dlouhej příběh. Kdysi sloužili pro Impérium. Je to už dlouho. Když jsem se proti nim postavil sice ne už jako Jedi ale jako to co je ze mě teď tak jsem narazil na Mandalora. Padlo pár výstřelů a pár ran. Došlo i na pár zranění a to se nelíbilo ani jednomu z nás. On přišel k pár jizvám a já na pár dalších šrámů. Bylo to vyrovnaný a když se ukázali jeho posily. Popravdě jich tam byla snad celá armáda. Museli jsme se z Tannem z dejchnout. Nebyl jsem na sebe tehdy hrdej ale když jsem pak zjistil že odlítáme v Mandalorově lodi tak se mi ulevilo. Dostali jsme za ní tenkrát slušnou sumu... Stále mě ale pronásleduje den kdy jsem jen tak utek... Sice bych ten den nepřežil ale alespoň bych umřel v boji. Nejsem na sebe vůbec hrdej... Je to ale už..." V tom se u stolu ukáže zahalená postava a začne něco mluvit směrem k Draaarovi. Jen se pohledem opřu o Draaara a hned znovu upřu zrak na tu neznámou osobu. |
| |
| Concordie Gaillen a Škvrně Poslouchám Gaillena a jenom souhlasně kývnu. "Není nečestné odejít z nevyrovnaného boje. A jak říkáš už je to dávno." V tu chvíli se vedle nás ozve nějaká postava. První reakce je že položím ruku na zbraň. Když si ale všimnu kdo to je a navíc předemně postaví mojí zbraň tak se rozesměji. Zvednu se a roztáhnu doširoka ruce a obejmu Kasi. Když jí objímám tak jí zvednu ze země. "Škvrně!" Když jí opět pustím na zem tak by se dalo říct že je mírně rozcuchaná a trochu pomačkaná. "Ty se nikdy nezměníš. Proč bych tě měl honit! Samozřejmě že sem věděl že si mě okradla. Ale taky vím že není nikdo jinej dostatečně šílenej aby mě okrádal." K sithu! Nějak sem ztratil svůj instinkt. Dřív bych si toho všimnul že mě někdo okradl! Copak sem kvůli tomu že mám sebou Gaillena přestal být tak připravený? Sakra musím si to dát v hlavě dohromady. Stoupnu si vedle Kasi a podívám se na Gaillena. Kasi položím svojí tlapu do vlasů na hlavě a pořádně jí rozcuchám. "Gaillene tohle je Kasih'lea ta nejšílenější malá potvora co sem kdy potkal. Škvrně tohle je Gaillen. " Poté pustím Kasiny vlasy a zase si sednu. "Přitáhni si židli Škvrně a řekni co tě přivádí na tuhle planetu. " Poté se ještě na chvíli zvednu. "HEJ! Barmane! Další rundu a fofrem!" Poté se podívám opět na Gaillena. "Abys věděl já a Škvrně se známe z dřívejška. Tahle malá holčička je pěkně vypečená. Když si nedáš pozor tak se ráno probudíš bez zbraní, kreditů i kalhot. Všechno co není připevněno tak zmizí když je poblíž. " |
| |
| Draaar ma okamižite spozná, čo mi úškrn len rozšíri. Chmatne ma do náruče, čo som teda nečakala a vytreštenými očami, ale so stálym úsmevom len zamávam vo vzduchu nohami. "Rada ťa vidím, potvoro." Zahuhlem a z hlavy mi padne kapuca. Konečne ma pustí na zem a moje takmer vždy uhladené, uhlovočierne vlasy s pár tenšími dreadmi sú rozlietané na všetky strany. Vydýchnem si, keďže Draaarov stisk zo mňa vytlačil takmer všetok vzduch a vycerím zúbky. "Skutočne?" Zareagujem pobavene a v pochybovačnom výraze nadvihnem obočie. "A nesnažíš sa mi tu len zbytočne vyhovárať? Že by sisi len tak dobrovolne nenechal, keby vidíš, ako ti niekto kradne maznáčika..?" Zarýpem a žiarivo sa naň usmejem. Dobre viem, čo pre ňho Sc'rath znamená.. na túto tému sme sa ... bavili niekolko krát. Ale to už sa postaví vedla mňa a venuje znovu pozornosť človeku u stolku. A znova mi robí na hlave bordel. Dupnem mu na nohu a s nevinným výrazom malého dievčatka sa pozriem na.. Gaillena. "Ja viem, bez mojej existencie by tvôj život nemal ten správny šmrnc." Natiahnem sladko ku Kocourovi a Gaillena premeriam pozorným, možno až prenikavým pohladom. Odhrniem si vlasy z tváre a kývnem hlavou na pozdrav. Pritiahnem si stoličku od vedlajšieho stola, kde sa sediaci pohoršene začali zdvíhať, ale môj prenikavý pohlad ich uzemnil. Podla toho súdiac, že hneď popadali na prdel späť na stoličku. Zasadnem za stolík a zasmejem sa, po Kocourovej špecifikácií mojej osoby. Ono keby si to dovolil niekto iný, stihol by ho krutý trest.. ale toto strašidlo.. veď vieme svoje. "Hej, ale zas nepreháňaj. K čomu by mi boli jeho kalhoty? Myslíš, že to ide len tak zpeňažiť za velký balík?" Uhladím si vlasy a už vyzerajú skoro ako predtým a vrátim sa k jeho predošlému dotazu o mojej prítomnosti. Uchechtnem sa. "Hm, len taká maličkosť.. Éterom sa rozšírila jedna.. reklama na údajnú prácičku v teréne. Niečo čo by prislúbilo pár šlupiek do vrecka. Nejaký ten hon na Šitskú hlavu." Prenesiem a uškŕňajúc sa od ucha k uchu pokračujem. "A keď sa pod túto zábavu podpísal jeden obrovský chlpatý blázon... Nešlo odolať." Dodám a s iskriacimi očami preberiem od barmana rovnaký drink, ako som mala u baru. Upijem si a zameriam sa na človeka vedla. "A čože si ty zač, Gaillene? Sprevádzaš Draaara len z dobrej vôle, alebo máš iné plány?" Spýtam sa a moju tvár už nezdobí veselý úsmev ako pred chvílkou. Skúmajúc naň hladím a čakám, čo z neho vypadne. |
| |
| Concordie, Draaar a jeho známá Jen poslouchám a sleduji vše co se tu děje a když mě Draaar představí tak jen kývnu hlavou a napiju se ze svého poháru. Když ale dojde řada na mě a Draaarova společnice mi položí otázku tak se na ní podívám z cela vážným pohledem a odpovím jí. " Jsem jen noví přítel. A du z Draaarem abych mu pomohl dostat něčí hlavu. A to bez nároku na honorář." Jen co jsem to dořekl tak jsem se znovu napil již z nového poháru který přinesl barman. Poté jsem se jen opřel a začal jsem sledovat okolí. Po chvilce jsem se podíval z pět na Draaara a zeptal jsem se na stručnou otázku. " Kdy chceš vyrazit?" |
| |
| Hangár ord mantel > Tatooin Hned jakmile nás generál pustí nasednu spolu s manacem do stíhače a vydám se k odletu. "Tak jsme to zvládli!" Řeknu nadšeně a začnu startovat loď. Poté vyletím na orbitu a přemýšlím kam dál. Hmm musím se vyhnout větším a známějším městům. Kaane po nás beztak půjde nebo na nás aspoň někoho pošle když už ne republika. Takže.. kam se jenom schovat? "Budiž.. nenapadlo mě nic lepšího." Řeknu spíš sám pro sebe a pak zadám souřadnice Tatooinu. Jakmile přistaneme zajistím si dobrý dok aby mi nikdo loď neukradl. Poté se vydávám do nejbližšího baru na nějaký drink. |
| |
| Akali Když se Generál doslechl že sním chceš mluvit tak si tě vyžádal aby si ho navštívila. Když se tak stalo tak sis mohla všimnout že stojí u velké galaktické mapy a pozorně sleduje a studuje svou taktiku. Když jsi se dostavila až k němu do jeho ovládací místnosti všimla sis také spousty počítačů kolem a kde jakých vojáků či nějakých techniků atd. Když si tě Generál všimnul došel k tobě a řekl jen pár slov na které vyčkával odpověď. G.Voss:" Zdravím Akali. Prý chcete nějakou loď. Mám to brát tak že už se tu dál nechcete potloukat a pomoci nám. Nebo je v tom něco jiného?" Zeptal se tě a pak už jen vyčkával co mu odpovíš. Tatooine - Murtharg Když jsi dolétl na Tatooine tak jsi se z Manacem rozdělil On ti řekl že už nemá dál cenu cestovat společně a proto se vaše společné cesty rozdělili. Vydal jsi se do jedné kantýny kde sis dal něco málo k piti. Je jen na tobě kam se budou tvé kroky ubírat dál. Jakožto jediný člen který se nepřidal ani na jednu stranu je tvá budoucnost v těchto chvílích nejasná... Jen pro Reclena Generál si vyslechnul vše co jsi řekl a odpověděl ti. G.Voss:" Pokud máte chuť a chcete další kredity jste vítán. v boji jste si vedl prý dobře takže nemíním ztratit dobrého pilota a vojáka. Ohledně Huttu je to na vás. Naše základna je dostatečně chráněná i opatřená. Nachází se v jeskyni pošlu vám souřadnice. Štastný let. Pokud se sem dostanete dřív jak mi zadejte tyhle kody aby se vám otevřela vrata. Voss konec." Kody - 8DF5-LK67H-D35-48V36 Tatooine, Jaden a Accal Dorazili jste společně z flotilou na Tatooine a jak už je známo máte na výběr ze dvou měst. Velitel letky vám řekl jen pár slov ohledně pár věcí. Velitel eskadry:" Mistře Jadene a Accale. Máme zprávu o tom že se k nám blíží tucet tuskenů. Jsou to píseční lidé a my je nemáme moc v lásce. Už jen kvůli tomu že hodně poškozují naše maskovací systémy. Potřebovali bychom aby jste se o ně postarali. Jsou na dvou místech po tuctech. Na jihu a také západní části hory. Předem vám moc děkuji Jediové." Jen co to dořekl tak očekával vaší pomoct... |
| |
| Tatooine - U generála: Prohlížím si všude tu spoustu přístrojů a i tu velkou mapu a generála, který ji zjevně studuje a promýšlí jeho další tah.Nějaká technologie i strategie jde naštěstí mimo mě ,takže nakonec zůstanu pohledem zaseknutá na generálovy, který mě zaregistruje a jde ke mě. Jestli to pochopí...moc lidí mě nechápe , tak uvidíme mno...hlavně nesnáším ten všudepřítomný písek brrr... Generál konečně dorazil až ke mě a zeptal se mě zdali jim chci vůbec ještě pomáhat.Chci , ale to neznamená ,že budu tvrdout na základně plné lidí , která je obehnána pouští...Nenechám generála dlouho čekat a odpovím mu: "Jsem hrozně samotářšký typ, tak proto chci pryč a navíc nesnáším písek , který je tu všude kolem...samozřejme pomáhat vám budu ráda stále , ale jen jako pomoc na zavolanou, proto jsem chtěla loď na které byste mě mohly kdykoliv kontaktovat." Ještě znovu letmo projedu místnost pohledem a zakončím pohled opět na generálovy a čekám na odpověd ,kterou mi dá. |
| |
| Tuskeni Když se zahajil přesun, tak jsem letěl společně s flotilou ve své stíhačce. Brzo už vstupujeme do hyperprostoru a ani se nenadějem a už přistáváme na Tatooin. Když přistanu v jendnom z hangárů krytu, tak zajistím stíhačku a jdu s ostatními za Generálem Vossem. Generál mne a Accala osloví skoro hned po příletu s prozbou. "Tuskeni? Píseční lidé ano....slyšel jsem již o nich né moc přívětivý a moudrý národ. Myslím, že se o to postaráme. Zaletím na jih to omrknout." Podotknu s pokývnutím hlavou a popřeju hodně štěstí Accalovi a pak jdu ke stíhačce zpět. "Tak R7 jdeme se podívat na písek." POusměju se na svého astrodroida, kterého mám už pár měsíců od doby co jsem přišel o toho posledního při jedné misi pro Republiku. Pak si nasednu do stíhačky a vzlétnu. Za chvíli opouštím hangár a letím na zadané souřadnice vyřídit to s těmi Tuskeny. Vzhledem k tomu, že na tatooin jsou písečné bouře a podobné počasí dost časté není moc pravděpodobné, že by viděl někdo mou stíhačku a navíc lítají zde různé plavidla pašeráků a všech možných jiných národů takže z toho moc starost nemám. |
| |
| Kantýna Popíjíme zatímco mi Škvrně vysvětluje pro je tady a seznamují se s Gaillenem. Vyslechnu si je. Nakloním se mírně dopředu a potom zvednu ruku a mávnu s ní vodorovně se zemí. "Neboj se škvrně. Gaillen je v pohodě. Dokonce sme spolu měli menší rubačku. Ve zkratce řečeno já skončil v bezvědomí a on zůstal stát. Potom mě odtáhl do nemocnice a pomohl mi s pár věcmi. Navíc sme já a on dokázali porazit armádu nepřátel, zlikvidovat velitele operací Impéria, umučit ho a potom sme vyhodily do vzduchu loď velikosti menšího měsíce. To mi jako jeho kvalifikace stačí. Není to podrazák ale je to velkej zabiják a slíbil mi pomoc. " Opět se opřu. "Spíše si říkám co tady děláš ty Škvrně. To že ti někdo z mých kontaktů předal informaci značí že sis vydobila slušné jméno od doby co sem tě neviděl. Ale dej si bacha škrvně. Tohle není okrádání pašeráků v docích ani to není práce kdy máš vyhodit do vzduchu nějakou budovu plnou nic netušících lidí. Tohle bude těžká sračka. Budou umírat oni i mi. Než tohle skončí nejspíše skončíme s půlkou ksichtu a spoustou kybernetiky. Si připravená? " Počkám až mi odpoví. Ať odpoví kladně nebo záporně prostě se zvednu. "Odcházíme už teď Gaillene. Není důvod proč tu víc čekat. Zaplať a vyrážíme. " Vydám se směrem z kantýny. Počkám kdo se ke mě připojí a řeknu. "Jdeme do tábora válečníků. Ukazujte úctu a neurážejte. Když vás někdo urazí klidně ho zabíjte ale to je všechno. Potřebuji aby tohle prošlo v klidu takže jdeme." S těmito slovy vyrazím ostrým pochodem směrem z města. Směřuji kousek za město do pustiny kde by měl být tábor válečníků. |
| |
| Concordie - Kantýna Když Draar domluvil a řekl pár slov ohledně toho abych zaplatil tak jsem jen kývnu vytáhnu pár kreditů a hodim je k barmanovi než jsem vyšel ven za Draaarem. Nemohl jsem ho nepřehlédnout a rychlou chůzí jsem ho dostihl. Pokračoval jsem v jeho krocích a stejnou cestou jako on. Když se zmínil o tom co se sluší a patří v mandalorianském táboře tak jsem jen přikývl se souhlasem. " Vím co a jak. Už jsem pár Mandalorianů potkal." Jen jsem se pousmál a dál následoval Draaarovi kroky směrem do tábora. |
| |
| Tatooine - Akali Generál si vyslechl co jsi chtěla a na chvilku se zamyslel. Po chvilce přemýšlení ti odpověděl. G.Voss:" Dobře. Loď ti dám, stejně jich teď máme víc než dost. Na těchto souřadnicích buď prosím stále na přijmu." Podává ti datapad se souřadnicemi... Souřadnice .... DFK4-357D-93R2 Jen co jsi dostala souřadnice tak generál pokračoval. G.Voss:" Pokut budeš cokoli potřebovat. vždy jsi tu vítána Akali. Dávej na sebe prosím pozor." Jen co to dořekl tak se s tebou rozloučil a ty jsi mohla odejít. Mohla sis vzít jednu z lodí v hangáru. Měla jsi na výběr mezi Starfighter nebo Y-Wing. Pak už jsi mohla odletět pryč. Lodě jsou vylepšeny takže mají i hyperpohon který můžeš použít... Y-Wing - odkaz Starfighter - odkaz Tatooine - Jaden Bolged Když jsi vylétl tak jsi se dostal do písečné bouře. chvilku se ti to rušilo přístroje ale po chvilce bylo vše v pořádku. Proletěl jsi nad tuskenama ale ti o tobě zatím neměli ani ponětí. přistál jsi kus za nimi aby jsi mohl využít momentu překvapení. Vše se ale změnilo. Když jsi narazil na tuskeny tak tě ta věc kterou jsi viděl dost zaskočila. Stál tam sám námezdní lovec a smlouval něco z tuctem tuskenů. Nikdo o obě zatím nic nevěděl. Je jen na tobě jak se postavíš k této situaci. Kolem tebe je jen písek a skály. U tuskenů je jeden stan a tři vznášedla a pár banthů. Můžeš si také všimnout tří zajatců kteří jsou připoutáni u elektro tyče. Podle toho co ti tři mají na sobě lze usoudit že patří k Republice... Tuskeni - odkaz Bantha - odkaz Námezdní lovec - odkaz Tatooine - Accal Ty jsi se vydal na západ a docela nepozorovaně jsi se dostal do střetu z Jawy. Mohl jsi shlédnout jak tuskeni odvádějí několik Jawu a obsazují jejich obchodní a domovskou loď. Když jsi to viděl spočítal jsi tuskeny aby jsi věděl kolik jich je. je jich dvanáct. Musel jsi se nepozorovaně dostat až do lodi kde je celkem těsno kvůli součástkám a porouchaných droidů tu je také dost. Kolem tebe je jen pár elektro tyčí a písek se skálami. Je na tobě jak to provedeš Jawu je tu jen deset a těla pohozená kolem patři zbytku. Jawa - odkaz transport - odkaz Concordie - Cesta do mandalorianského Tábora Když jste se z Kantýny vydali pryč z města aby jste našli mandaloriany tak jste ušli dost dlouhou cestu která vám trvala pár hodin. Když jste ale došli k menšímu ohništi přišlo vám hned jasné že se tu něco děje. Než jste ale stačili prozkoumat okolí už se kolem vás vytvořil kruh a mandaloriané se odhalili. Vypnuli své maskování a ukázali se vám v plné své kráse. Když se kolem vás vytvořil kruh začal mluvit jeden z nich a položil vám jednoduchou otázku. Mandalorian:" Co tady chcete? Mluvte rychle a moudře volte slova. Mohla by být vaše poslední." Jen co to Mandalorian dořekl tak vyčkával vaší odpověď. Šance na útok je mizivá. I přes vaše schopnosti v boji i ve válkách je jich kolem vás pouhých deset. Nikdo z vás ale netuší kolik jich stále zůstává v ukrytu. Mandalorian - odkaz |
| |
| Tuskeni a nemilé potíže Když konečně přistanu nařídím svému astrodroidovi, aby v příapdě nebezpečí sám ovládal loď a střílel do tuskenů. Pak se vydám podívat co se tam děje. Nemůžu uvěřit svým očím nějaký lovec smlouvá s tuskeny. "Jak to dokáže? Dyt jsou to zvířata více než lidé" Zamýšlím se nad tím a sleduju je. Povšimnu si také zajatců. Zalhnu si tedy do písku na duně abych byl lépe maskovaný, to by mi měl poskytnout plášť podobných barev jako jsou na tatooin. Jelikož jsou Tuskeni slabomyslní zkusím použitím Síly ovládnout nějakého z nich aby se postříleli navzájem a já měl méně práce. Největší starost mi však dělá lovec. zatím se tedy zkusím zbavit Tuskenů ale hlídám si taky očima obvčas zajatce aby se jim něco nestalo. Doufám tedy jen že plán vyjde a tuskeni sepobijou mezi sebou. |
| |
| Pri Kocourovej rozmluve si premeriavam Gaillena pozorným až zvedavým pohladom. Je to trošku bizardná predstava, že by dostal Kocoura do bezvedomia primym bojom.. Ale tak což.. Keď sa zameria priamo na mňa, na tvári sa mi natiahne šibalský úškrn a opriem si hlavu o ruku. "A ja už niesom malá holka, Kocoure. Od doby čo sme sa nevideli prešlo už mnoho času. A aj keď sa to nezdá.. desať rokov je desať rokov. Mala som vela príležitostí zdokonaliť svoje schopnosti, ktoré bych uplatnila inde než pri obyčajných krádežiach či detonáciach, ktorými som sa bavila ako nevinná holčička. Takže ano, som si vedomá rizika, čo táto záležitosť obnáša a som ho pripravená podstúpiť. Pretože to okrem toho rizika... prinesie aj mnoho iného." Odpoviem a dopijem svôj drink. "Skôr než zařvu, vezmem tolko nepriatelských životov, kolko len pôjde. Či už humánne, alebo nie." Dodám a keď Kocour vydá povel k odchodu len myknem ramenom. Ano, je čas začať so samovražednou hrou.. Vyjdeme z kantýny a on sa znovu ujme slova. Pf, úctu.. Pokial nebudú robiť problémy, nemám dôvod robiť povzdviženie. Tak sa teda vyberieme do tábora válečníků.. Len kúsok rýchlejšie, než by sa mi hodilo. Kocour si zjavne neuvedomuje fakt, že nie každý disponuje trojmetrovou výškou.. No nič. Prejdem to bez provokujúceho komentáru a po pomerne dlhej chvíly sa dostávame niekam do čerta. Obchádza ma mierna únava a neubránim sa krátkemu zívnutiu, čo však preruší pocit ktorý sa mnou mihol, keď zbadám ohnisko a inak nikde nič. Zamračím sa a siahnem na zbraň na boku. Na to nás obklopí banda... Mandalorianov. Viem čo sú zač, taktiež čoho sú schopní.. Ale toto ich skrývanie a náhle objavenie ma rozladí zakaždým. I keď ano.. ja robím niečo podobné. Uškrniem sa a zbraň nevyťahujem z púzdra, len na nej mám položenú ruku. Jeden z nich položí otázku, ale ja mlčím a nechávam priestor Draaarovi. Je to jeho akcia. |
| |
| Setkání v mlze Mandaloriané se zjeví kolem nás. Já jen naznačím rukou svým společníkům aby zachovali klid. Poté vycením zuby na mandaloriana a zvednu se pořádně do plné výšky. "Koukej schovat tu zbraň válečníku nebo ti utrhnu obě ruce." Udeřím se pěstí do hrudi až zaduní brnění. "Jsem Draaar z planety Togoria. Jsem taktéž synem války. Jsem mandalorian jako vy. Cožpak nepoznáváš válečnické barvy na mém brnění? Můj válečnícký klan je z planety Dxun. Jsem šampiónem tamnějšího kruhu. Přišel sem do vaší osady abych promluvil s náčelníkem a mistrem metalurgie. Mé brnění je poškozené a to je nyní nepřípustné. Přiletěli sem na vaší planetu kvůli možnosti opravy a získání válečnické slávy." Odložím ruku z hrudi a ukáží palcem za sebe. "Tito jsou mí spolubojovníci. Ručím za jejich čest i sílu v boji. A nyní nás pusť nebo zaveď do tábora. Nemám čas se tu vybavovat. Jsem na lovu nejnebezpečnějšího muže v současném vesmíru a tvé otázky mě vzdalují od mé kořisti. " |
| |
| Concordie - Tábor Mandalorianů Když jsi se představil Mandalorianům tak si tě přeměřil pohledem a tvé spolubojovníky taky a poté jen kývnul. Naznačil ti rukou aby jste ho následovali a zbylí mandaloriané zmizeli stejně rychle jako se objevili. Dostáváte se do tábora mandalorianů. Všude kolem je klid. V rohu si můžete všimnout kruhu ve kterém zápasí a trénují válečníci. Kolem vás je pevné opevnění a hordy mandalorianů vás bedlivě sledují. Když jste se dostali až k hlavní budově zastavil se váš průvodce a řekl jen pár slov.  Mandalorian:" Počkejte tady." Jen co to dořekl tak vlezl do budovy ze které po krátké chvilce vylezl neočekávaný Mandalor. Podíval se na vás hned poznal známou osobu. Jen se podíval na Draaara a na Gaillena který stojí po tvém boku. Mandalor udělal pár kroků vaší směrem a rychlím pohybem ji vrazil Gaillenovi. Ten to nečekal a upadl na zem. Hned na to se otočil na tebe Draaare a usmál se. Mandalor:" Draaare. Ty jedna Togorianská chlupatá koule. Rád tě vidím příteli. Ale co tu dělá on?!" Ukázal směrem na Gaillena a čekal na odpověď. Tatooine Jaden Bolged Použil jsi sílu na ovládnutí tuskenů a jeden z nich se natočil na druhého, namířil na něho zbraň a vystřelil. Totéž udělal na dalšího. Toho si všimli i ostatní tuskeni a rychle se začali krýt. Lovec vytáhnul zbraň a toho tuskena rychlou střelou odpravil. Podíval se kolem a zvednul ruku do výšky hrudi a projel okolí skenem. V klidu ruku sklopil dolu a rychle začal pálit na místo kde je tvůj úkryt. Střeli tě netrefili ale o tvém úkrytu už věděli i tuskeni. Měl by jsi začít rychle jednat... |
| |
| Concordie - Tábor Mandalorianů Když jsme ušli pár mil tak jsme se dostali k malému ohništi uprostřed skal. Jen jsem zavrtěl hlavou a v myslí mi projelo jen pár slov. Tohle není dobrý Když se kolem nás začali seskupovat mandaloriani tak jsem byl v klidu. Už jsem jich viděl víc než dost. Vše jsem nechal aby vyřešil Draaar. Přeci jen nosí jejich kevlar a je jeden z nich. Draaar pronesl pár slov a mandalorian nás zavedl do jejich tábora. Zatím to šlo všechno hladce až na chvilku kdy nás nechal stát před velitelským brlohem. Když jsem viděl vycházet samotného Mandalora tak jsem se jen naklonil k Draaarovi a rychle a tiše řekl pár slov aby to slyšel jen on. " Ať se děje cokoli nezasahuj." Dořekl jsem to a roztáhnul ruce jako by k obětí Mandalora z jednou krátkou větou. " Mandalore." Bylo to ale k ničemu. Jen co jsem to dořekl už jsem měl na obličeji jeho pěst. Nečekajíc tuhle možnost uvítání jsem tak ztratil rovnováhu a upadnul na zem. Držíc si nos jsem jen sklesle pronesl. " Čekal jsem něco lepšího než je tvá pěst." Ten ale začal mluvit k Draaarovi tak jsem vyčkával než spolu domluví. |
| |
| Na písečku z oškliváky Líbí se mi, že se můj plán vydaří ale nakonec se přece jen zvrtne ale tak co čekat od lovce žeano. Jakmile začne střílet schovám se více za dunu. "Sakra ten má mušku." Zavrčím si v duchu a zapnu svou vysílačku. "R7 zvedni tu naší rachotinu potřebuju trochu palebné podpory naper to do těch tuskenů ale pozor na zajatce já se postarám o lovce." řeknu do vysílačky k svému astrodroidovi a pak zapnu světelný meč a nadechnu se. Pak když trochu palba opadne tak se rychle zvednu a kryjic se mečem odrážím střely co přicházejí. Přitom se ještě pokusím pomocí síly vytrhnout zbraně z rukou hlavně lovci ale i tuskenům abych měl alespon nějakou další výhodu. "No tak R7 pospěš." Pomyslím si a dál odrážím rány a pomalu a opatrně se přibližuju a kryju se. |
| |
| Mandalor Naštěstí nám mandaloriané nedělali žádné problémy a zavedly nás do tábora. Když nám řeknou abychom čekali tak jenom přikývnu a čekám. Náhle se objeví Mandalor a já jenom krátce syknu. Gaillen mi něco šeptne ale já mu neodpovím. Mandalor se totiž přiblížil a tak sem klekl na jedno koleno a přiložil si zaťatou pravačku na hruď. Mandalor potom udeří Gaillena ale já to ignoruji. Místo toho se opět zvednu a stále s rukou na hrudi prohlásím. "Sláva tobě Mandalore! " Sundám ruku z hrudi. "Tento muž a žena jsou zde jako mojí společníci. Slyšel jsem že jste měli spolu divokou historii. Avšak já jsem rozhodl že půjde se mnou. Jsem nyní vůdce této bojové skupiny. Pokud tedy máš nějaké problémy s Gaillenem nemohu ti bránit je vyřešit. Pokud ti bylo uškozeno na cti máš na to právo. Gaillen a to Škvrně se ke mě připojily kvůli lovu Mandalore. Hodlám totiž začít největší lov nynější doby. Chci dopadnout a zabít Darth Kanna. A přišel sem požádat o pomoc mé bratry a sestry. Vyslechneš mojí prosbu a odložíš nyní svůj hněv? Přísahám že pokud Gaillen nezemře na mé misi přivedu ho aby jsi ho mohl soudit či se pokusím ještě dnes odčinit jeho vinu. " |
| |
Ord Mantell - Orbita Rozumim. Brzy naviděnou generále. Reclen konec... Přerušim signál. Pořádně se rozvalím v pilotském křesla a položim nohy na pult. Tak a už mám nějakou prácičku... Chvíli se dívám na planetu. Jak já ten zasranej vesmír miluju! Všecko je tu jako na dlani, ale přitom světelné roky od sebe... Ták! Znovu se energicky narovnám a začnu zadávat souřadnice na Tatooine. Když loď skočí do hyperprostoru, tak vstanu a dojdu si ke své výbavě. Pobrukuju si a sleduju malýho opravářského bota, který pobíhá sem a tam. Pacholek pracovitej... Mám toho prcka rád. Sice je už zastaralej a často se porouchá, ale mám ho už dlouho a nemám srdce ho dát pryč. Dojdu k bedně s výbavou. Sundám bundu a oblíknu si ochranou vestu. Teď si ještě přidám nové chrániče předloktí a holení. Mám chráněné pouze pravé předloktí, protože na levačce mám PDA. Paráda! Konečně je vyzkouším... Pak si znovu nasadim bundu, vezmu si brýle proti písku a omotám si šátek kolem krku. Nakonec si vezmu opasek s pouzdry na blastery. Dám do každého pouzdra blaster (jako nějakej týpek z vesternu!). Když jsem redy, tak si znovu sednu do křesla pilota. Na chvíli zavřu oči a usnu... Tatooine - Orbita Vzbudím se, když loď výjde z hyperprostoru. Zamžourám a spatřím planetu se kterou mě vázala nejedná nepěkná historka. Ták. Už jsem tu zase... Protáhnu si zatuhlé svaly a nastavim trajektorii tak, abych přistál přímo u souřadnic, které mi dal Voss. V tom mě ale vyruší kroky techbota, praskání elektřiny a zápach zpálených součástek. Co se zas doprdele stalo?! Otočim se v křesle tak, abych na techbota uviděl. Drobek stál metr od křesla a ve svých drobných ručičkách držel zruinovanou součástku , která byla kdysi velice důležitou částí nadsvětelných motorů. Neopravitelné? Promluvim na robůtka pomalu a ukážu na součástku, ze které se pořád ještě kouří. Robůtek křečovitě zakroutí hlavu. Krucinál! Robůtek nakloní hlavu na stranu, protože tomuto příkazu nerozumí. Nadsvětelný pohon? Robůtek znovu zavrtí hlavou. No paráda...! Schovám si ruce do dlaní. Těžce vydechnu. No doufám že na základně budou tuhle součástku mít... Kouknu na robůtka. Ten zase zaostří svým malým robotickým očkem na mě. Chvíle ticha. Mazej! Zpátky do práce. Robůtek se znovu rozeběhnul do trupu lodi. Otočil jsem se v křesle a dokončil nastavení trajektorie. Po chvíli jsem začal vstupovat do atmosféry. Tatooine - Přílet na základnu Chvilku se musim něčeho držet, protože vstupuju do atmosféry pod moc ostrým uhlem a nepříjemně to háže. Netrvá to však dlouho a já projdu horní vrstvou atmosféry a loď sebou přestane klepat. To byla jízda! Pomalu se začnu snižovat. Zmenšuju rychlost klesání a nakonec začnu brzdit. Přiletím ke skalce a zadám kódy, co mám od generála. Začnou se otevírat masivní vrata, který váží nejednu tunu. Když se dostatečně otevřou, tak pomaličku vletím dovnitř a přistanu. Vrata se mezitím zase začnou zavírat. Povypínám systémy lodi a výjdu ven. V hangáru je vylidněno a i lodí zde není moc. Zřejmě jsem tu moc brzo. Rozhlídnu se kolem sebe. Všude tu jsou po zemi natažené kabely a občas se oběvila bedna s nářadím. Tu a tam nějaký droid. Ale stále nevidím ani jednoho člověka. Když v tom si všimnu nějakého mechanika u jedné lodi. Pomaličku k němu příjdu a promluvim. Nazdárek! Jsem John, člověk generála Vosse. Dostal jsem se sem dřív jak ostatní. Počkám jestli něco neřekne a pak pokračuju. Stala se mi taková nepříjemnost... Během výletu z hyperprostoru se mi skratovala součástka z motoru, takže teď nejsem schopný mezihvězdného cestování. Nenajdou se tu u vás nějaké součástky náhradní? Kreditů mám dost a klidně si za opravu zaplatím. Podívám se na svou loď, když si všimnu v jakém je stavu, tak vtipně dodám. A ještě udělat pedikůru a umýt čelní sklo... Zasměju se. Když mě to přejde, tak si mechanika vyslechnu. |
| |
| Tatooine Když jsi přistál stále zde ještě nikdo nebyl. Poprosil si Mechanika který ti věnoval dostatečnou pozornost a když jsi řekl vtip tak se jen naklonil aby viděl tvou loď a zasmál se. Mechanik:" No budu dělat co můžu a pokud jsi Generálův člověk tak kredity nejsou potřeba. Co se ale týká té součástky tak je to určitě T13. Podle tipu lodi by to tak mělo být. Ty my tu ale teď nemáme dostatek poslední jsem nainstaloval do jedné z tamhle těch stíhaček. Pokud máš ale dost kreditů měl by jsi Zkusit Mos Espa. Je to sice písečné město které je dost daleko ale je k naším souřadnicím nejblíž. Nebo pak vyhledat Jawy. Ale nikdo neví kde zrovna můžou být." Když to mechanik dořekne tak už jen čeká na tvou odpověď. Chvilku na to se začne otevírat mohutný hangár do kterého začnou přilétat lodě. Je ti jasné že flotila právě dorazila. Concordie - Mandalor Když jsi Mandalorovi vysvětlil co a jak tak se na tebe jen podíval a řekl pár slov. Mandalor:" Ne to je v pořádku. Mě to neuškodilo. Ale mé lodi ano. Ale pokud chcete podporu našich vojáků. Musíte si to zasloužit. Nebylo by přeci moudré vám pomoci jen tak Draaare z Togorie. Jsi dobrý válečník. Alespoň co jsem slyšel. Takže pokud chcete pomoci tak mám pro vás tři úkoly. Prvním je najít našeho ztraceného bratra. Je někde v džungli a má u sebe cenné informace. Je mi jedno jestli ho najdete živého nebo mrtvého chci ty informace. Mohli byj ste začít na Jihu téhle Džungle. Druhý úkol je vyčistit hnízdo Terentateků. A třetí je souboj v kruhu. Ty už šampionem jsi. takže bude muset bojovat jeden z tvých druhů. Dal bych přednost Gaiilenovi Markovi. Aby dokončil co tehdy začal." Jen co to dořekl tak vyčkával na váš verdikt. Poté vám dal mapu kde by jste měli najít Terentateky a ztraceného válečníka. Terentatek -  |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Terentatek Jen pár stvoření v galaxii je tak vražedných jako legendární Terentatek. Tyto nestvůry jsou impozantní, jejich mohutné tělo je pokryto bodáky a každý je vyzbrojen špičáky a drápy které obsahují smrtelný jed. Jejich obratnost a agresivita je známá po celé galaxii, avšak asi nejzajímavější je kvalita jejich kůže, která je odolná proti všem útokům Síly. Tato neobvyklá ochrana, kombinovaná s jejich sílou a agresí, dělá z Terentateků hrůzu nahánějící nestvůry, které zaskočí i ty nejmocnější bojovníky. Původ Terentateků je zahalen v tajemnosti, jedna z teorií pojednává o tom, že se vyvinuli uprostřed temných energií na Korribanu. Zformováni a zkorumpováni rituály prvních Temných Jediů. Jiná hypotéza tvrdí, že Sithský Pán Exar Kun stvořil Terentateky podivnými pokusy se Sílou na Rancorech. Bez ohledu na jejich pravý původ jsou Terentatekové velkým nebezpečím pro každého, hlavně pro ty citlivé na Sílu. Ať už to bylo období ve kterém byli stvořeni, nebo ne, Terentatekové se nejrychleji rozšiřovali po galaxii během období vlády Exar Kuna, který je rozséval po galaxii za cílem ničení Jediů na mnoha světech. Na těchto světech se také z Terentateků stali trvalí obyvatelé, kteří vyhledávají místa silná na Temnou stranu Síly, kde odpočívali po mnoho let, předtím než se vrátili k lovu. Jediové se už mnohokrát pokoušeli zbavit galaxii Terentateků, ale zatím se jim to nepovedlo. |
| |
| Tatooine Jak se tvá stíhačka vznesla tak vypálila pár ran které zasáhli své cíle. Tuskeni se ale stále schovávají a pálí. je jich už pouze 5 ale lovec se stále skrývá a pálí na místo ve kterém se nacházíš. Když jsi vyběhl proti lovci pár jeho odražených střel zasáhlo tuskena vedle něho a ten padnul k zemi. Když se ti podařilo vytrhnout tuskenům zbraně tak se jejich řady rozutekli pryč a nechali tam lovce samotného. Tomu se ti po chvilce a jeho pár výstřelech povedlo zbraň také vytrhnout. On ale vzlétl a zažehl plamenomet na své pravé ruce. začal ti hořet plášť a když jsi ho rychle sundaval dolu tak přistál u tebe a zaútočil svým vibromečem. Ten vytáhl ze zad. Meč byl ze začátku jako dýka ale rychle se poskládal. Byl to nějaký nový druh tohoto meče. |
| |
Tatooine - Hangár Když mechanik mluví, tak u toho začnu přemýšlet. No, když se dostanu do města, tak si mě velice brzo všimnou huttové. Ale jawové se můžou potulovat kdekoliv... Nemám tolik času abych je hledal. Budu muset risknout s Mos Espa... Když mechanik domluví, tak přikývnu. Díky za pomoc. Nejspíš se budu muset vydat do Mos Espa. Je to nejpřijatelnější varianta. Začnou se otevírat vrata hangáru a po chvílli začnou vlétat lodě. Otočím se a juknu na to. A už jsou tu! Pak se znovu otočim k mechanikovi. Až se mi koukneš na loď, tak dej bacha na mýho techbota. Jestli se dostane z lodi, tak může nechtěně způsobit velké škody. Poslechnu si to, co mi řekně, a pokynu hlavou na rozloučení. Pak jdu blíž k přistávajícím lodím. Občas vystoupí známé osoby, ale převážný zbytek lidí neznám. V tom zahlédnu generála. Přiběhnu k němu. Rád vás vidím generále. Už jsem se tu začínal nudit. Odmlčím se a podrbu se na zátylku. Musim si skočit do města pro nějaké součástky motoru lodi, ale tím se dostanu do kontaktu s hutty. Bylo by lepší kdyby jste někoho poslal místo mě, ale pochopím, když nikoho nebudete moct najít. Pak ještě dodám. Mé motory jsou poškozeny, takže nemůžu odcestovat z planety. To by v blízké budoucnosti mohlo vadit. Čekám co mi na to generál řekne. |
| |
| Tatooine - John Reclen Když jsi mechanikovi řekl co a jak tak jsen přikývnul a nic dalšího neříkal jen mávnul rukou na rozloučení a ty jsi odešel. Když jsi šel kolem lodi zahlédl jsi generála ke kterému jsi měl pár slov. Generál se zamyslel a pak jen dodal. G.Voss:" Mohl bych poslat vojáky nebo mechaniky ale bude nějaký volný mají svou práci. Vy že teď máte tak nějak volno tak by jste to mohl risknout. Nechci o vás přijít jste zdatný pilot. Vezměte si komunikátor a pro případ se mi každou hodinu ohlaste. Vezměte si také Speeder. budete tam tak rychleji. A Huttu se teď moc bát nemusíte jsou zaměstnány závody kluzáků v Mos Espa Aréně. hodně štěstí a dobře pořiďte." Jen co to generál dořekl tak jsi se mohl vydat do města... |
| |
Tatooine - Hangár Připevnim si komunikátor a promluvim směrek ke generálovi. Dobře. Brzo naviděnou generále... Otočím se na patě a jdu si pro zničenou součástku. Když jsem ji složitě ukradl techbotovi, tak jsem došel ke speederům a jeden z nich nastartoval. Ten zvuk zbožňuju! Nasednu a vyletím z hangáru. Závody kluzáků jo? Zajímavý... Tatooine - Cesta do Mos Espa Řítím se nejvyší možnou rychlostí. Po cestě se mi poštěstí prolétat úzkým tunýlkem ve skalách a pak manévrovat mezi sloupovitými útvary uvnitř větší jeskyně. Moje oblíbené odreagování. Jízdu si celkem užívám. Vyletím ze skalisek a zastavím se na jedné písečné duně. Mos Espa... Vyletím směrem k městu. Tatooine - Mos Espa Zastavim na okraji města. Svuj speeder dam na opatrování jednomu známému, kterému zaplatím 20 kreditů za diskrétnost. Poptám se ho na součástku a on mě nasměruje k jednomu obchodníkovi. Jdu klidně a slévám se s davem. Na ulicích je hodně lidí, protože přípravy závodů jsou v plném proudu. To se hodí... Ruce mám volně u těla, ale jsem kdykoliv schopný tasit a zničit blížící se nebezpečí. Cesta trvá tak půl hodiny, protože je město celkem velký a mě se moc nechtělo prodírat davem, ale nakonec jsem dorazil k cíli. Pochmurná budova, která je ze všech stran obložená věžemi nadrcenýho a napresovanýho šrotu. Taková malá pevnost... Do dílny se dá vejít pouze jedním vchodem. Pomaličku vkročím dovnitř a ignoruju zápach oleje a kovu. Najdu obchodníka za provizorním pultem. Silně položím zničenou součástku na pult, aby si mě všimnul. Budu potřebovat koupit náhradní díl. Založím si ruce a čekám na jeho reakci. To bude zase smlouvání... |
| |
| Souboj s lovcem Odrážení střel není takový problém jak jsem si myslel. Tuskenové střílejí navíc dosti mimo tedy někteří. Pak přiletí má letecká podpora a začne to pálit do tuskenů. "Dobrá práce R7!" Usměju se když vidím jaké jim udělal škody. I můj trik se Sílou zabral a zbytky tuskenů utíkají. "Už jen lovec." Mihne se mi hlavou a vytrhnu mu silou zbran. Na to však reaguje vzlétnutím a plamenometem. Rychle uskočím saltem vzad a při letu za sebe zhodím plášť. Poprvé od příletu mezi republiku může vidět někdo mou tvář. Je vidět tvář mladíka asi vě věku mezi 20-25 lety odhadem pro okolí. S jasně modrýma očima, hnědými vlasy trochu dešlími dosahujícími asi pod uši ale jsou schované za nimi. V prostřed hlavy vlasy rozčísnuté do stran a trochu načechrané. Když lovec přistane už už si myslím, že mám vyhráno do chvíle kdy uvidím zbraň. "Mělo to být snadné." Zabručím si v duchu a odrazím jeho první ránu mečem. Pak uskočím pár ranám a několikrát se po něm oženu. Lovec je však taky ohebný a uhýbá nebo se brání čepelí. Pak udělá jeden rychlý promach že se jen tak tak stihnu prohnout v zádech aby mě nerozpáral. Když je čepel pryč udělám salto vzad a při dopadu použiju Sílu abych lovce srazil. Jelikož to nečekal tak zaškobrtne a toho já využiju. Hned po dopadu se vrhnu vpřed a udělám rychlý výpad na jeho zápěstí a než se stihne vykrýt useknu mu ho a i s mečem padne do písku. Potom namířím na lovce mečem. "Kdo tě poslal a co jsi vyřizoval s těmi tuskeny?!" Otážu se ho a bedlivě si ho hlídám. |
| |
| Concordie- přízeň mandalora- Gaillen, Kasih´lea Poslouchám Mandalora a naježí se mi chlupy na zádech. Sakra nejde to zrovna tak jak sem si přál. To že sem vzal Gaillena sebou mě to hodně zkomplikovalo. Naštěstí se něco se vyvinulo o něco lépe. Mandalor mi nabízí svojí armádu? To je hooooodně dobré. Šel sem sem pouze pro brnění a mám možnost získat jednu z největších sil ve vesmíru? Paráááda. Společně s Mandaloriany a Republikou bychom mohly sithy jednou a provždy vyhladit. Mandalor domluví a já si založím ruce na prsou. "Jsi moudrý a spravedlivý. Našeho bratra najdu jako prvního. Buďto ho přivedu živého nebo přitáhnu jeho mrtvé tělo do tábora abychom ho mohly pohřbít. Co se týče Terentateků tak mi lichotíš. Terentatek je skutečně kořist hodná pouze těch nejmocnějších. Ale jistě chápeš že na takovouto kořist se nemohu vypravit nepřipraven. Dovol nám tedy abychom zde nakoupily zásoby. A pokud to bude možné potřeboval bych opravit svou Mandalorianskou zbroj. Jak si můžeš všimnout. " Otočím se k němu zády aby bylo vidět zničený kruníř. "Můj poslední boj byl velice náročný. " Opět se otočím čelem k Mandalorovi. "Avšak vlastní rukou sem zabil přes stovku nepřátel a další tisíce jich zemřeli při explozi kterou sem přihodil. Byl to vynikající lov. Proto mocný Mandalor jistě pochopí že na boj s Terentatekem potřebuji opravit výzbroj a ,jak sem již řekl, doplnit munici. " Poté chvíli mlčím a opět se rozemluvím. "A co se týče tvého přání ohledně kruhu. Jistě máš své důvody. Ale chtěl bych připomenout naše zákony a tradice. Máš sice právo přizvat do kruhu cizince z řad nemandalorianů. Avšak žádný náčelník ani Mandalor mi nemůžu upřít mé právo bojovat v kruhu. Jakožto člen Mandalorianského bratrství mohu bojovat v jakémkoliv kruhu stejně jako každý od nejslabšího po nejmocnejšího válečníka abych prokázal svou sílu a získal čest a hrdost. Proto bych byl rád kdyby Mandalor zvážil své rozhodnutí a dovolil mi taktéž bojovat o možnost získat tvojí úctu. Ovšem tvoje přání budu respektovat a Gaillen se připojí do kruhu a bude bojovat taktéž. Avšak i já bych rád vyzval tvé bojovníky. Když už ne kvůli tvé úctě tak kvůli respektu a hrdosti Mandalorianského válečníka. To nesmíš odmítnout aniž by si nepošlapal naše tradice a zákony. " |
| |
| Concordie - Mandalorianský Tábor Jen co se Mandalor zmínil o třech úkolech tak jsem jen zavrtil hlavou. A nadechnul se. Když se zmínil o těch jehelnejch bestiích tak jsem si jen tak pro sebe řekl pár slov. A je to tu zase. U Sitha. Když se do sporu vložil Draaar tak jsem jen poslouchal jeho slova a když se zmínil o Kruhu tak jsem řekl pár slov i já. " Jsou to Mandaloriané Draaare. Nemám z nich strach klidně se postavím i samotnému Mandalorovi. Bude li to třeba. Jen pokud Artus dovolí. Tak si nakoupíme nějaké to vybavení." Dořeknu to a nakloním se k samotnému Mandalorovi. " Divíš se že si pamatuji tvé jméno co starý příteli. Já jsem nezapomněl." Dořekl jsem to a vyčkával jsem na jeho reakci jak ohledně mě tak i ohledně Draaara a toho vybavení. |
| |
| Tatooine Reclen Když jsi se dostal do města tak ti jeden z hlídačů pohlídal tvůj speeder a ukázal ti cestu kterou se máš vydat. Když ses dostal až do prodejny součástek tak jsi narazil na Twileka. Ten si tě prohlédl a pak se podíval na tu součástku kterou potřebuješ. Twilek:" Noo. Součéstke bo bole. Ele musel bych obejdnet. Sice tu mém jedno takový ele me ji objednenů jeden můj kolego. Jestli rozumíš. Ele ze určitou obnost e čestků bych mohl prodet. Řekněme 1000 kreditů? E věř mě že nikde jinde tu součéstku neseženeš. Je to T13 e ty mém jen jo. Tek obchodovet nebo coo?" Twilek se snažil mluvit Bassicem ale moc mu to nešlo. Bylo jen na tobě jestli si součástku koupíš nebo ne. Je jasné že jí má jen on.. Tatooine - Jaden Když jsi lovci useknul ruku tak padnul na kolena a díval se na tebe skrze hledí své helmy. Pak tedy začal mluvit. Námezdní Lovec:" Najal mě jeden Sith. Naučil jsem se tuskenskou řeč a dohadoval jsem z vůdcem jejich kmene. Zabil jsi ho. Jen mimochodem... Měli nám pomoct při invazi. Ale to už asi víte že se chystá Imperátor zničit Coruscant. Mají totiž. No toho už bylo dost." Náhle levou rukou rychle stisknul něco na opasku a jeho jack pack explodoval a ta exploze tě odhodila o kus dál. Lovec byl ale po smrti. Je jasné že by jsi měl informovat velení. exploze ti ale způsobila také zranění. Na tvé hrudi se ti vytvořila popálenina která ti ožehla i kousek pravé ruky.... Concordie - Tábor Mandalor se na tebe podíval když jsi začal mluvit o tom všem a na chvilku se zamyslel. Mandalore:" Dobře. budiž, ať je po tvém. Jsi šampionem kruhu a tak ti proto prokážu laskavost. Nech si opravit brnění a pokud uspěješ. nechám ti vyrobit takové které nosí jen Mandalor! Terentatekové jsou ohavná stvoření vytvořené zrůdnými pokusy od Sithů. Co se týče kruhu tak souhlasím. Máš právo se postavit komukoliv." Dořekne to a když se do toho vložil i Gaillen tak se Mandalore jen zasmál. Mandalore:" Je dobré si pamatovat přátelé. Pokud se vrátíte a uspějete ve všech třech úkolech. Mandaloriané se postaví společně z Republikou proti Impériu!" Dokončil svůj proslov a vy jste se mohli vydat za mistrem metalurgie co tvoří veškerá brnění. Ten vám na Mandolorianovu žádost připravil pár věcí za které budete ale muset převážně zaplatit. veškeré ceny se pohybují do tisíce kreditů. |
| |
| Concordie - tábor Jen co Mandalore skončil tak jsem se jen pousmál nad tím co řekl a kývnul jsem. Podíval jsem se na Draaara a jen tak směrem k němu řekl pár slov. " Pokud neumřu. Tak ti zaručuju že tu slávu ti nepřinese jenom vítězství příteli. Všechno platím já. Jen abyste věděli. berte co chcete." Dořekl jsem to a když jsme došli k mistrovi brnění tak jsem nechal své přátelé aby si vybrali co je jim libo. Prozkoumal jsem tam také pár věcí a nalezl jsem tam staré nepoškozené mandalorianské brnění. Bylo to brnění dávného mandalora. " Za tohle vám dám 5 tisíc kreditů. Pokud chcete smlouvat jsem ochotný jít až na deset." Mistr tedy souhlasil z mou nabídkou a přijal za brnění 8 tisíc kreditů. Pak zbytek co si poručili ostatní šlo také na mě. Hned po tom co jsem si brnění koupil jsem si ho na sebe oblékl a ukázal jsem se v nové plné kráse. |
| |
| Po bitvě Vyslechnu co lovec řekne. Pak vše udělá něco nepříjemného. Přetíží svůj jack pack a bouchne. Odhodí mě to prá metrů a já přistanu na záda do písku. "uuuhhhh..." Heknu při dopadu a zhasnu meč. Se zasyčením pohlédnu na své rány. "R7 Přistaň se stíhačkou." Řeknu do vysílačky a s námahou se zvednu a rychle dojdu k těm třem vězňům. "Ve jménu Republiky musíme jít." Řeknu a osvobodím je. "Až budeme v bezpečí musím meditovat a zhojit svá zranění." Jakmile jsou vězni volní rychle je odvedu ke stíhačce a tam začnu řešit zdali se tam naskládají. |
| |
Tatooine - Prodejna I přes to, že jsem se často pohyboval mezi tvory, kteří moc neuměli basic, mi dělalo problémy mu přesně porozumět. Během toho, co mluvil, jsem občas přikývnul, abych dal vědět to, že mu rozumim. To důležité jsem pochopil. Má součástku a prodá mi ji za 1000 kreditů. Zatvářím se rozhořčeně. Ten parchant bude využívat toho, že je jedinej kdo tu součástku má, takže mi tu cenu jistě zvýší... Nejsem si stoprocentně jistej, že je ta cena adekvátní a tak se rozhodnu k riskantní hře. Opřu se oběma dlaněma o pultík a podívám se na něj. Tisíc? Podle mě zavyšuješ cenu. Narovnám se a založím si ruce na hrudi. Pokud snížíš na 900, tak to vezmu. Tvářím se celou dobu vážně a dívám se mu přímo do očí. Ať souhlasí a nedělá cavyky. Nerad bych na sebe upozorňoval zbytečnou agresí, ale pokud to bude potřeba. |
| |
| Tatooine Jaden Do tvé stíhačky se bezpečně dostali všichni tři vězni. Sice tam byli trochu namačkaní ale cesta netrvá moc dlouho. Mohl jsi se vydat z pět na základnu a říct generálovi to co jsi se dozvěděl od lovce. Blížila se velmi silná bouře proto by sis měl pospíšit. Tvé zranění by měli ještě chvilku vydržet než začnou značně krvácet. Tatooine Reclen Když jsi nabídl nižší cenu tak se na tebe Twilek jen podíval a pousmál se. Twilek:" Cene stejné. Je nesnížit. Ty dej mě 1000 kreditů... Nebo sežeň jinde." Twilek to dořekl a chvilku tě sledoval jak zareaguješ... |
| |
Tatooine - Prodejna Ta těžká slova pronikla do mých uší. Zatracenej parchant! Po celou dobu jsem ho saledoval a on sledoval mě. Oba taktizujem, ale kdo to má více zapotřebí? Jsem plný rozhodnosti a taky podle toho vypadám. Uchechtnu se. Seberu součástku ze stolu a řeknu máchaje twilekovi součástkou před obličejem. Právě jsi přišel o dobrýho zákazníka. Rázně se otočim na patě a mířim k východu doufaje, že tohle divadýlko na twileka zabere. Jestli neklovneš návnadu, tak jsem nahranej... |
| |
| Rychle na základnu Když se trošku nepohodlně naskládáme do stíhačky zavřu kokpit. "Tak jo bráško letíme." Oznámím svého astrodroidovi a zvednu stíhačku. Pak jí rychle nasměruju zpátky k hangárům. Průlet nad písečnou plání není moc zajímavý a bouře se žene skoro za patama. "Stihneme to." Ujistím se a brzo přistáváme v hangáru, který po nás zavírají. "Uf." Oddechnu si a vylezu s námahou ven a i s třemi passažéry jdu za Vossem. "Generále úkol splněn a tady ti byli jako zajatci tak jsem je vzal sebou." Oznámím a pak mu zopakuju co jsem se dozvěděl od lovce. |
| |
| Concordie. Mandalor nám vyjde vstříc a tak jenom kývnu souhlasně hlavou. Když řekne o tom že mandaloriané a Republika možná bude bojovat společně tak jenom zvednu ruku s nataženou dlaní. "Ne pokud uspějeme. " Zatnu ruku v pěst. "Já uspěji zcela určitě." Poté vyrážíme směrem k "kováři". Cestou se otočím na Gaillena a podívám se na něj dosti přísně. "Gaillene. Jsi můj přítel takže mě nenuť vytrhnout ti páteř ústy. Je mi jedno jestli se Mandalorianů bojíš nebo ne. Je mi jedno jak moc dobrý bojovník jsi. Klidně si Mandalora vyzvi jestli budeš chtít. Pro mě za mě si dělej co chceš. I já si tak žiju. Ale řeknu ti to takle. Do toho kruhu sem se přihlásil páč když pudem dva tak máme větší šanci že jeden z nás zvítězí. A já udělám všechno pro to aby sme vyhráli. I kdybych měl udělat něco nečestného našim soupeřům. Udělám cokoliv abych zachránil mojí dcerku. A jestli tvoje pýcha si myslí že máš absolutní šanci že vyhraješ tak ti to řeknu takle. " Ukážu si na kyrys a jedu po něm prstem od pravého ramene až k levému boku. "Tady jak ukazuji je dlouhá a hluboká jizva a udělali mi ji tihle mandaloriané kterých se nebojíš. Stejně jako ty jsem se jich nebál a myslel sem si že mám šanci. Kruh sem vyhrál po třech letech co sem to zkoušel. A vyhrál sem převážně náhodou. Tyhle šampioni nejsou žádní sráči a hrajeme na jejich půdě. Takže když se nám snažím zajistit výhodnější pozici tak raději zkus příště pomoc a nehraj si na hrdinu. Má dcera nepotřebuje hrdiny... potřebuje záchranu. " Poté od něj odstoupím a oklepu se kvůli tomu jak mě na chvíli ovládly moje emoce. Otočím hlavu tak abych na něj nekoukal. "Raději jdeme... A já si zaplatím věci sám... Peněz mám dost. " Concordie- stan metalurga Když vejdeme dovnitř tak se udeřím pěstí do hrudi. Poté sundám brnění a odhalím tak opět svoje obrovské tělo. "Mé brnění je rozbité... Potřebuji ho opravit pomocí Beskaru. Mám povolení od Mandalora k opravě a nákupu. Peníze mám to není problém... " Zatímco začne prohlížet brnění tak vyrazím na průzkum obchodu a vyberu si několik věcí. Vezmu si několik starých obvodů, cívek a další elektroniky která je pohozená v koutě a je nejspíše na vyhození. díky tomuhle snad opravím tu druhou Z6. Poté seberu několik raket určených do zápěstního vystřelovače, bednu( 50) velkých silně průrazných nábojů a bednu(50) výbušných nábojů, a bednu (50) nábojů s Cortosisem potom sem sebral zásobu Tibannyanského plynu abych mohl až dojdu do lodě doplnit náboje do zbraní. Jako další sem sebral několik granátů, dva thermální detonátory, jeden oslepující, jeden mrazící, jeden zvukový, a dva tříštivé. Nakonec sem sebral třicet plazmových min. Nabral sem to všechno do velkých beden a donesl k pultu. "Dám ti za to všechno maximálně tisíc kreditů. " Poté přišel čas na smlouvání. Nakonec sme se dohodly na tisíc dvě stě. Zaplatil sem kredity a poskládal bedny do rohu. Nakonec sem se rozhodl projít si ještě zbraně ačkoliv už svojí zbraň mám. Nakonec si mi zalíbí pár rukavic. Chvíli si je prohlížím a zkoumám materiál ze kterého jsou. Rukavice jsou bez prstů ale velice dlouhé směrem k lokti, černé, nahoře na dlani mají beskarové výztuže stejně tak mají výztuže na kloubech a začátcích prstů, rukavice je z rafinovaného cortosisu. To se může hodit. Dál procházím zbraně a výbavu a teprve nyní si všimnu dlouhé tyče. Skoro tři metry a opět černá. Žeby? Takovouhle hračku sem naposledy na Kintanu když mě s tím jeden hajzl málem zabil. Vezmu jí do ruky a potěžkám jí, poté zkusím zapnout generátor na spodní straně a plazmovou čepel na horní straně. Spokojeně si zabručím jak oboje funguje. Poté sem opět přešel k Metalurgovi. " Dám ti ještě dvanácet za tyhle rukavice z Cortosisu. A za tuhle tyč... No.. Je to raritka a jako taková má pro mě svojí cenu. Dám ti třitisíce kreditů. ¨ Metalurg se chvíli kouká dosti prapodivně ale nakonec přikývne a kredity opět mění majitele. "Tak jak vidíš moje brnění? Kdy by jsi ho asi mohl mít? A kolik za opravu budeš chtít? A můžu si tu nechat ty bedny než mi to opravíš? Když umřu tam venku tak aspoň ti to zboží zůstane. " |
| |
| Concordie - Venku před krámkem Když Draaar spustil tu jeho tak jsem ho jen poslouchal ale nebral sem to vážně. Nic o mě neví nikdy jsem nikomu neřekl všechno a to co jsem mu řekl o setkání z Mandalorem nebylo ani z poloviny všechno. Když skončil tak jsem se jen kouknul na tu horu masa a pronesl pár krátkých slov. " Pokud chceš někomu vykusovat páteř. Tak ji vykousni těm o kterých si myslíš že z tebe mají strach. Vím že jde o tvojí dceru, proto jsem se taky nabídnul jako pomoc! Pokud tu pomoc nechceš já můžu jít! Běž si lovit. Už takhle máš..." Jen zavrtím hlavou a nadechnu se. " Už tímhle tady tu ztrácíš čas. Tak mě nepoučuj." Jen co jsem to dořekl tak jsem nad tím vším mávnul rukou a vyrazil jsem do džungle jak rychle to jen šlo. Snažil jsem se najít toho ztraceného mandaloriana abych se trochu odreagoval. Podle toho co jsem si nahrál do datapadu se řídím tou cestou kde by mohl být. Je mi jedno jestli půjdou za mnou nebo ne. Vyrazil jsem rychleji než oni a hodlám ho najít také dost rychle. Jdu džunglí a narazím na prázdný batoh. Pokračuju dál do jeskyně a zažehnu světelné meče abych viděl na cestu. Když jsem udělal pár dalších kroků tak jsem narazil na hnízdo Sarlacca. odkaz " U Sitha!" Pronesl jsem dost nahlas a v jeho tlamě jsem viděl něco divného. Vydávalo to divné zvuky. spíš to bylo jako by tam byl někdo chycený. Když jsem se podíval pozorně tak jsem si všimnul toho ztraceného Mandaloriana. Byl napíchnutý na jeden jeho hrot. Pozorně jsem si prohlédl místo kde je a snažil jsem se k němu dostat. " Jen vydrž. Pokusím se k tobě dostat dřív než bude pozdě! Vydrž!" Použil jsem sílu abych si přitáhnul větší kámen a použil jsem ho jako špunt na Sarlaccovu tlamu. Když byl kámen tak akorát nad jeho tlamou tak jsem kámen pustil dolů. ten se mu zabořil do tlamy ale Sarlacc se ho snažil vyprostit. Měl jsem jen pár v minut nebo vteřin na to abych se dostal k válečníkovi. Obešel jsem rychle ale opatrně hnízdo a dostal se až nad válečníka. Všimnul jsem si jak byl napíchnutý. Má nabodnutou ruku ale ta by ani tak už nešla zachránit. " Teď to zabolí kamaráde." Seknul jsem mečem a připravil ho o ruku v loktu za kterou vysel. Než spadnul do Sarlaccovi tlamy který právě vyprošťoval kámen tak jsem ho zachytil silou a přitáhnul ho k sobě. Sarlacc začal silně řvát až se chvěla celá tahle jeskyně. Rychle jsem z válečníkem zmizel ven než se za námi zasypal v chod. Když jsme byli venku pohlédnul jsem na vyčerpaného válečníka který stále křečovitě svírá nějaký datapad. " A to jsem měl za to že Sarlaccové jsou jen na Tatooinu. Cos tam dělal ty blázne! Ale to je jedno pojď dovedu tě z pět do tábora." Vzal jsem ho na ramena a nesl ho z pět do tábora. Cestou jsem doufal že mi řekne vše o tom co tam dělal a hlavně jak se do tohohle maléru dostal... |
| |
| Tatooine - Reclen Když jsi nabýdnul míň a obchodník stále trval na svém tak jsi chtěl odejít a doufal jsi že to zabere. Obchodník si vzal do ruky nazpět svůj datapad a díval se na tebe jak odcházíš. Twilek:" Jen jse dě. někde jindo neseženoš. Ha ha ha!" Obchodník se ti začal smát a doufal že jeho nabídku přijmeš. Pokud ne ty přijdeš o součástku a on o kšeft. Tatooine - Jaden Když jste se naskládali do stíhačky během chvilky jsi se dostal na základnu a zdělil jsi vše generálovi. Ten se nad vším zamyslel a pronesl jen pár slov. G.Voss:" Tohle je znepokojivé. Je možné že jim dal někdo informaci o tom kde se nacházíme a chtějí proti nám využít moc tuskenů. Ale díky vám se jim to nepodařilo. Promyslím co bude dál. Vy si zajděte na pár hodin na ošetřovnu a ať vás ponoří do kolta. Bude se vám to hojit mnohem rychleji. Děkuji za pomoc Mistře Jedii." Generál to dořekne a pošle tě na ošetřovnu. Za tebou poslal i ty tři které jsi zachránil hned po tom co je vyslechl ale neměli co říct. Než se stačili něco dozvědět tak je omráčili a nabyli vědomí až po tom co jsi se ukázal ty. Concordie - Tábor Když jsi začal mluvit ze zbrojmistrem tak se na tebe jen podíval a všechny tvé ceny přijal. Byl rád že se obchody hýbou a tak nemohl smlouvat. navíc si už dost vydělal na tom brnění pro Gaillena který ale odešel do džungle sám. Když jsi řekl dalších pár slov ohledně toho jestli ti pohlídá ty věci tak ti odpověděl. Zbrojmistr:" Nech si je tu togoriane. Pohlídám ti je." Jen co to dořekl tak jsi mohl jít nebo si vybrat další věci. Když jsi ale vylezl z krámku tak jsi nikde Gaillena neviděl... Concordie - Nalezení ztraceného Mandaloriana Když jsi opustil tábor vydal jsi se po souřadnicích které tě zavedli na stopu ztraceného mandaoriana. Došel jsi až do jeskyně ve které nebylo nic moc vidět. Když sis ale pomohl meči tak jsi spatřil hnízdo Sarlacca. Pomocí síly a své rychlosti jsi dostal mandaloriana pryč z hnízda. Jeho zranění nebylo až tak vážné a ty jsi ho mohl dovést z pět do tábora. Když jsi mu položil pár otázek tak z vyčerpání řekl jen pár slov než upadl do bezvědomí. Ztracený Válečník:" Byl jsem... na průzkumu... já našel jsem to... našel..." Po těchto slovech upadl do bezvědomí a ty jsi měl ještě kus před sebou než se do tábora dostaneš. Když jsi táhl válečníka na zádech tak jsi nemohl zas tak rychle běžet aby jsi použil rychlost kterou ti dává síla... |
| |
| základna Tatooin "To nic generále." Přikývnu a jdu pomalu na ošetřovnu. "Hnusní Tuskenové." Zavrčím si a na ošetřovně se na chvíli posadím a začnu meditovat, abych zhojil co nejvíce své rány. Až pak se nechám ponořit do kolta aby se rány úplně dohojily. I při tom se snažím trochu meditovat. "Vesmír se mění." Přemýšlím mezitím co trávím těch pár hodin v nádobě. Když mě konečně propustí obléknu se do svého Jedijského roucha. "Budu to muset nechat zpravit." Napadá mne když se podívám na díru na hrudi a rukávu. Nejprve však dojdu k těm třem zachráněným. "Doufám, že je vám již lépe. Ale vlastně jak jste se dostali pod ruku toho lovce?" Začnu se jich vyptávat se zájmem v naději že zjistím více než Voss. |
| |
| Concordie Vezmu si do opasku několik nábojů od každého druhu, nasadím si rukavice a do pravačky uchopím hůl. Vezmu si ještě přední plát a zbytek brnění a zadní mu tam nechám. Vylezu před obchod a zakleju když uvidím že už tam Gaillen není. Sakra práce šílenec. Vyrazil sám. Otočím se a počkám jestli už Kasih'lea už dokončila nákupy. Jakmile skončí tak na ní zavolám. "Tak pojď Škvrně. Nehodlám tu ztrácet čas. " Hm co teď? Gaillen někam zmizel, nejspíše šel zachránit toho ztraceného mandaloriana. Přeci jenom sme říkali že to uděláme jako první. No jestli to teda chtěl udělat sám nebudu mu bránit. Je dost schopný na to aby to zvládnul sám. Těch pár lesních zvířátek který tu může potkat ho určitě nezastaví. Jenže co teď můžu dělat? Vyrazit sám se Škvrnětem na Terenkaty by byla sebevražda. Tam budu potřebovat Gaillena aby dělal návnadu a nalákal je do pasti. Navíc jeho umění s mečem taky bude potřeba. Takže zbývá už jenom kruh válečníků. Hm... dobrá tedy. Mandalor mi dovolil účastnit se kruhu takže to zkusíme. Vyrazím směrem ke kruhu a zastavím se na jeho okraji. Pozoruji válečníky kteří bojují v kruhu a snažím se odhadnout své soupeře. Asi po pěti minutách co tam tak koukám dojdu k správci kruhu. "Chci se zůčastnit boje v kruhu. Jsem Draar výherce kruhu z planety Dxun. Mandalor mi dovolil zůčastnit se kruhu. " Mandalorian se podíval směrem nahoru aby se mi mohl dívat do očí. Poté mi ukázal mého prvního protivníka. "Styl boje?" Řekl sem jenom a bylo mi oznámeno že první souboj je bezezbraně. Krutě sem se usmál a odložil zbraně i brnění vedle kruhu a vešel dovnitř. Můj protivník se začal protahovat a já sem si jenom pohnul krkem ze strany na stranu. Můj nepřítel se jmenoval Davrel a byl to nováček. Rozběhl se na mě poměrně prudce a rychle. Naznačil sem úder pěstí z rozmachem a Davrel se sehnul. V tu chvíli vyletělo moje koleno a udeřilo ho přímo do obličej. Ruka která naznačovala úder se ohnula tak aby loket směřoval směrem dolů. Poté sem se sehnul a loket udeřil do zad již tak napůl omráčeného mandaloriana. Když ležel na zemi tak sem ho chytil zezadu za krk. Zvedl sem ho a odnesl ho na kraj kruhu. Poté sem ho mírně hodil směrem k nohám správce kruhu. "Tohle bylo příliš jednoduché... Tak kdo je další? " Jako další je mi představen Kex. Kex se také připravuje na boj bezezbraně ale já ho zastavím. "Klidně si vezmi zbraň jestli chceš. Nebude to žádná újma na cti proti protivníkovi jako jsem já. " Kex přikývl a vzal si do ruky vibromeč. Já sem sáhl pro své nátepníky a nasadil si je společně s rukavicemi. Několikrát sem otevřel a zavřel pěst abych pořádně nasadil rukavice a poté začla další bitva. Kex se rozmáchl ze spoda jelikož si myslel že se mi tam bude hůř krýt. Nečekal ale že já se krýt nehodlám. Místo krytu sem udeřil na přímo do jeho ruky která se teprve natahovala. Síla úderu ho donutila pohnout rukou dozadu čím stáhl meč z úderu. Poté sem ho levačkou udeřil do obličeje. Normálního člověka by to asi sundalo. Ale mandaloriané sou tvrdí. Jenom zazvonila helma a on se opět rozmáchl mečem. Tentokrát šel útok zeshora. Nastavil sem mu předloktí a odrazil úder nátepníky doprava. Než stačil udeřit znova tak sem mu pravačkou sevřel ruku držící meč a pořádně sem zmáčkl. Snažil se vykroutit, mlátil a kopal ale nic mu nepomohlo. Já sem se jenom otočil celým tělem a hodil Mandaloriana opět ven z kruhu. Mandalorian se zvedl a vypadalo to že chce pokračovat. V tu chvíli se do toho vložil správce a ukázal mu že stojí mimo kruh. Mandalorian složil zbraně a poklonou se rozloučil. Opět sem zavolal na mandaloriana. "Doufám že jsme skončili s začátečníky a přejdeme k skutečným válečníkům. " Mandalorian přikývne a ukáže na dalšího válečníka. Už od pohledu je mi jasné že tenhle válečník má ledascos za sebou. Muž vejde do kruhu bezezbraní v brnění a udeří se pěstí do hrudi. Já si stoupnu proti němu a udeřím se taktéž. Hned na to zaujmeme bojová postavení. Tenhle nezaútočil. Místo toho vyčkává. Oba dva se obcházíme a sledujeme toho druhého. Kruh kterým se obcházíme se pomalu zmenšuje jak se snažíme nenápadně jeden k druhému přiblížit. Tentokrát sem to já kdo udělá první úder. Udělám jeden krok dopředu a udeřím pravačkou u pasu. Mandalorian se otočí kolem mé ruky a dostane se mi do boku. Poté mě prudce dupne na ze strany na koleno. Vykřiknu bolestí a udeřím naslepo rozmachem stranou. Mandalorian dá ruce před obličej aby se chránil. Mírně sem ho odhodil a získal tak čas abych vstal. "Dobrej trik... Uvidíme co tam máš dál. " Mandalorian opět vyčkává a tak zaútočím já. Útočím převážně pomocí rukou a to tak že prudké rychlé rovné výpady. Mandalorian k mé smůle naštěstí zvládá uhýbat. Mandalorian mě několikrát silně praštil ale já to stěží cítím. Člověka by asi všechno bolelo... ale já nejsem člověk. Nakonec Mandalorian udělal chybu. Po jednom úderu sem spadl na kolena a tvářil se že mě jeho rána silně bolí. On se rozhodl vše ukončit jedním úderem. Rozběhl se, vyskočil do vzduchu a chtěl mě z otočky kopnout od hlavy. ALe než jeho úder dopadl už sem z kleku vyskočil proti němu a chytl ho. Jakmile sem ho měl v ruce šlehl sem s ním vší silou přímo o zem. Poté sem na něj spadl dříve než mohl něco udělat. Chytl sem ho pravačkou pod krkem a silně zmáčkl. Poté sem ho několikrát udeřil pěstí do břicha. Mandalorian vzdychal ale nechtěl se vzdát. Proto sem zmáčkl krk ještě silněji a po chvíli byl Mandalorian v bezvědomí. Pustil sem ho a zvedl jsem se. Prudce sem dýchal jak sem se unavil ale pořád sem byl vítězem. Mandalorianský seržant který spravoval kruh mi poblahopřál. "Díky... Dej mi deset minut pauzu a řekni mi kdo je další?" Jako další měl na řadu přijít bývalí vítěz kruhu Kelborn, který zvolil bitvu mečem. Přikývl sem a podíval se na své brnění. Rychle sem se do něj oblékl a ujistil se že vše je na svém místě. Odepnul sem nepotřebnou výstroj a zůstal sem tam jenom ve svém brnění. Poté sem několik minut jenom tak odpočíval abych nabral sílu. Nakonec stojím nad svými věcmi a rozhoduji se co dál. Sice to nesnáším ale ten další protivník nebude žádný béčko. Byl to šampion kruhu... to už značí hodně. Fajn tady jde o víc tak nemůžu být vybíravý. Sehnul sem se k odloženému opasku a vytáhl z něj dva stimulanty. Oba dva sem si je vpíchl do žil a okamžitě sem pocítil jak se dostavuje účinek. Cítil sem jak se mi zlepšily reflexy a dokážu mnohem lépe všechno vnímat. Jako další se mi napnuly svaly na celém těle a já cítil sílu kterou bych mohl roztrhnout planetu. Věděl sem ale že to je jenom pobláznění ze stimulantů. Měl sme větší sílu a reflexi ale pořád sem mohl prohrát. Jeden mandalorian mi dal do ruky upravený vibromeč. Chvíli sem koukal na to párátko v mé ruce a nakonec sem jenom pokrčil rameny a vešel do kruhu. Pokynuli sme si navzájem a poté se postavily do střehu. Chytl sem meč obouručně jako můj nepřítel. Útok přišel rychle, meče prosekávali vzduch a pro normálního smrtelníka museli vypadat jako rozmazané šmouhy. On byl rychlejší ale já silnější. Dostal sem několik zásahu přes brnění a on nedokázal zastavit krytem několik mých úderů. Souboj byl poměrně vyrovnaný. Na chvíli sme od sebe odskočily abychom oba popadli trochu dech a dívali sme se na sebe. Další útok zahájil on... rozběhl se a udeřil mě sekem zeshora. Blokoval sme jeho meč a v tu chvíli udělal povol. Protočil se a udeřil do mých rukou kopem z otočky. Za kopem šel téměř hned meč který mi mířil přímo na krk. Narovnal sem kolena díky čemuž mě jeho úder zasáhl do rameních plátů místo do krku a potom sem odskočil dozadu. Kryl sem svůj úskok pomocí promachu. Takže chceš si hrát? Tak fajn budem si hrát. Pustil sem meč levou rukou abych jí měl volnou a zaútočil sem. Pravačkou sem vedl úder horizontálně. Mandalorian uskočil dozadu a tak sem udělal další krok a zaútočil sem drápy. Odrazil mojí ruku ale v tom už na něj šel opět můj meč. Strhla se ještě divočejší výměna úderů než předtím. Úder střídal úder a meče zvonily jak do sebe naráželi. Nakonec bylo ale vítězství souzeno mě. Udeřil sem do nepřítele nízko u země mečem. Mandalorian vyskočil a já sem ho udeřil pěstí do obličeje. Mandalorian spadnul na zem. Poté sem ho zkusil zašlápnout ale on se začal kutálet pryč. Nakonec se dostal na kolena a já sem udeřil zeshora mečem. Zablokoval můj úder ale nestihl už krýt kopačku do hrudníku. Když spadl na záda prudce sem zaútočil mečem na jeho hrdlo. Zastavil sem špičku meče nad jeho hrdlem a prudce oddychoval. "Vítěz..ství... Je... Mé... válečníku. Uznej svojí porážku. " Válečník pustil zbraň a ležíc na zádech si přiložil pěst k hrudi. "Bylo mi ctí bojovat s vámi." Pronesl. Usmál sem se a dal mu ruku abych mu pomohl na nohy. On ruku přijal a tak sem ho vytáhl na nohy. "Čest je na mé straně. Jsi mocný válečník. Nechť jsou tvý nepřátelé silní a nemilosrdní. " Uchopil sem meč tak aby čepel mířila k zemi a udeřil sem se do hrudi na znamení úcty. Poté sem odkráčel k hromádce mých věcí. Mandalorianský seržant se na mě podíval a zeptal se mě jestli chci bojovat nyní nebo až za chvíli. Otočil sem se na něj. "S kým bych bojoval nyní? " Seržant se usmál. "Svou sílu si již prokázal a porazil si naše nejlepší válečníky. Nyní je čas aby jsi se postavil místnímu mistru válečnického kruhu. Šampion zvolil pravidla. Povolené jsou všechny zbraně, jakékoliv vybavení, jakékoliv triky. Prostě cokoliv... neexistuje nyní nic nečestného. Pouze dva válečníci kteří vejdou do kruhu a ten mocnější odejde jako vítěz druhý jako poražený. A navíc kruh bude mnohem větší. Asi tak dvakrát tak velký aby ste náhodou nevypaly z něho. Přeci jenom chceme vidět pořádný boj a nepotřebujeme k tomu nějaký pravidla který by vás moc omezovala. Doporučuji ti aby jsi se připravil pořádně a nešel do toho po hlavě. " Jenom sem se zasmál. "Dej mi půl hodinky abych načerpal sílu a snědl trochu masa a vypil trochu vody. Potom přiveďte svého šampiona. " Seržant přikývnul a odešel. Já sem tam seděl a těžce dýchal. *Pokud vedle mě sedí i Kasi* "Sakra Škvrně... Na tohle už sem asi starej. Potřebuju pauzu. Cítím jak mi buší srdce v hrudi. Sakra... Kdybych aspoň nešel rovnou z války sem. Kurva ještě nemám zahojený ani zraněn z poslední mise. Ty záda mě šíleně bolej. Přesně tam kde mě trefily tím těžkým dezintegrátorem. Nemáš tam náhodou nějakej Koltovej obvaz? Sakra a ta noha jak mě do ní praštil ten mandalorian mě taky bolí. Mám pocit že mi trošku pochroumal klouby. " Chvíli potom co se takle dohaduji s Kasi tak se objeví obří mandalorian. Je skutečně velký, samí sval a jeho brnění vypadá že prošlo desítkami bitev. Já tam tak sedím a snažím se uchopit dech zatímco on se na mě dívá zeshora. Vidim že nese nějaký tác ale nevím co na něm je. Poté promluví. "Bralor... Jmenuji se Bralor. Jsem Šampion tohoto klanu." Zvednu se a chvíli přitom balancuji na jedné noze než se postavím. "Draaar... šampion klanu Ordu z planety Dxun. Jsem rád že tě poznávám." V tu chvíli si všimnu že na tácu je jídlo a voda. On se ale dívá na mojí nohu. "Zdá se že jsi zraněný. Seš si jistý že chceš jít do boje? " Přikývnu. "Kdyby mě takovéhle škrábnutí zastavilo nemohl bych si říkat válečník. " Mandalorian také přikývne. "Nehodlám tě šetřit to doufám chápeš. " Pohrozím mu pěstí. "Kdyby si mě šetřil tak bych si tě potom našel a zabil bych tě abych získal zpátky svojí čest." Mandalorian se zasmál. "To je ten správný přístup. Je vidět že si skutečný mandalorian. Na vezmi si to... potřebuješ nabrat sílu. " Vezmu si od něj tác a kývnu na souhlas. Poté odložím tác na zem. "Musím ti něco říct než začneme bojovat Bralore. " Bralor si založí ruce na hrudi a čeká. "Chci aby to byl férový souboj takže by si měl vědět že dokážu používat sílu. Byl sem v tom umění vyškolen. Takže když dojde k boji nejspíše to budu využívat. " Bralor přikývnul. "Nebojím se tvé Síly. Klidně si jí používej. Ale cením si toho že si mě zkoušel varovat. Jsi čestný válečník." Příkývnu a opatrně si sednu. Poté se pustím do jídla a vody. Tiše jím a nabídnu i Kasi pokud bude chtít. Nakonec dojím a již odpočatý si dojdu ke své hromádce výbavy. Předkové dejte mi sílu. Nasadím si veškeré svoje zbraně i vybavení, jediné co nechám ladem jsou moje střelné zbraně a náboje do nich. Před vstupem do arény si vpíchnu poslední stimulanty co mám: Síla, reflexy, rychlost, odolnost a bojový stimulant. V první chvíli mám pocit že mě takový nápor stimulantů složí rovnou ale moje tělo se rychle přizpůsobí a já vejdu do kruhu. Bralor tam stojí proti mě připraven s dlouhým mečem a oblečen v neo-crusader brnění. "Bude mi ctít s tebou bojovat ať už náš souboj skončí jakkoliv. " Bralor taktéž vyjádřil úctu a poté náš souboj nadešel. Pokud sem si myslel že Kelborn byl rychlý tak Bralor byl ještě rychlejší. Nejenom že byl rychlejší, byl i silnější, měl lepší reflexy. Byl prostě silnější než Kelborn. Nemít v ruce můj Beskad nejspíše by mě porazil rychle. Jenže Beskad je o dost delší než jeho zbraň a taky o dost pádnější. Musel se tedy soustředit na obranu a nemohl se tak často dostávat blízko. Když už se dostal moje brnění mě poměrně silně chránilo. Jedinou slabinou byli moje záda a proto sem se snažil aby se mi tam nikdy nedostal. Boj se táhnul. Bojujeme už přes deset minut. Z obou je cítit vyčerpání, pot a únava. Bralor krvác z ramene a z pod helmy také vytéká krev. Já krvácím ze zad, pravé nohy a mám rozseklou kůži nad levým okem. Stojíme dva metry od sebe a oba dva unaveně dýcháme. Je dobrej... moc dobrej... Je na čase začít to brát vážně. Je čas vytáhnout triky od Vena. Krok dopředu a prudký bod. Vyhnul se ale já pustím levačkou zbraň a natáhnu jí směrem k Bralovi a požiju přitáhnutí. Bralor udělá několik kroků dopředu a já už udeřuji levačkou přímo do jeho helmy. Bralor udělá krok dozadu jak je překvapen ranou. Poté vyletí pravačka a já udeřím do strany helmy Bralora hruškou meče. Poté ho hruškou udeřím ještě na přímo do čela. Poté ho zkusím kolenem praštit do hrudníku. Jenže on mě udeřil ze strany do mého kolena. To kolena bolelo už předtím a teď mě do něj zase praštily. Spadl sem na jedno koleno. Bral se rozmáchl mečem chtěl mě udeřit do hlavy. Já jenom natáhl ruku a odhodil ho dozadu. Bral proletěl kousek dozadu a potom spadl na záda. Já sem se zvedl. štěstí že mám v sobě stimulanty. Jinak by mě to koleno mohlo dost bolet. Bralor už se taky zvedl a opět se na mě rozbýhá. Já čapnu Beskad opět obouruč a napřáhnu se k úderu. Bralor přiběhne výš a využívá toho že sem nekrytý a špičkou meče mě bodne do brnění. V tu chvíli ho já zasáhnu do hrudníku ze strany vší silou svého meče. Bralor vykřikne bolestí a já ho úderem odhodím doleva odemně. Naštěstí pro mě mu vypadne meč kterým se snažil prorazit moje brnění. Bralor se zvedne a rozběhne se na mě bezezbraně. Já provedu otočku na levé noze která mě nebolí a dostanu se tak Bralorovi do zad a pořádně šlehnu mečem. Síla úderu složí Bralora na břicho. Ale ještě není konec. Bralor se nechce jen tak vzdát a tak se zvedne na lokty. Já se rozběhnu a nakopnu ho do hrudníku. Bralora to trošku nadzvedne, vyplivne krev ale pořád se snaží zvednout. Opět ho kopnu do hrudníku ale on se pořád zvedá. Sakra! Tohle se potáhne do nekonečna! On není někdo kdo by se vzdal! Udělám krok dozadu a poté se rozběhnu a kopnu ho z rozběhem do hlavy. To ho donutí otočit se na záda. Když leží na zádech tak ho chytnu za nohu a začnu ho táhnou ke kraji kruhu. Jenže on použije druhou nohu a kopne mě zezadu do bolavého kolene. Vykřiknu a padnu obličejem k zemi. Zvednu se na ruce když v tom ucítím ránu do zad. To se Bralor sebral, spojil ruce dohromady a mlátí mě do zad. Poté mě chytil hlavou za chlupy na hlavě a mírně jí zvednul. Poté mě udeřil kolenem do obličeje a zároveň použil ruku aby zvýšil náraz kolene do hlavy. Zatmělo se mi před očima a padl opět na lokti. Jenom můj dlouholetý výcvik mě udržel při vědomí. Jak sem na loktech tak mě Bralor kopl do ruky a já tak skončil na boku. Bralor sebral ze země svůj meč a se sklonil nade mnou. Přiložil mi ho ke krku. "Je konec Draaare. Přiznej porážku." Já se jenom usmál. "Zvíře které umírá je nejnebezpečnější. " Srazím meč stranou pomocí levačkou a pravačku mu přiložím na hrudník. Poté použiju Sílu a Bralora to vymrští do vzduchu. Vyletí možná pět šest metru a potom začne padat. Já jenom zvednu nohy směrem k nebi a pokrčím je. Když je Bralor skoro u mě tak kopnu nohama do vzduchu. Bralor tím dostane extrémně silnou kopačku do břicha. Bralor potom spadne z mé nohy přímo vedle mě. Já se pomalu zvednu. Bralor leží vedle mě zjevně neschopen pohybu. Přesto abych si pojistil vítězství tak ho čapnu za opasek a za krk. Zvednu ho a poté ho donesu na kraj kruhu. Poté ho opatrně položím tak aby jeho hlava byla mimo kruh. Mandalorianský seržant ke mě příjde. "A máme tady nového šampiona! Sláva a čest mocnému válečníkovi Draarovi! " Od ostatních mandalorianů kteří stojí kolem aby se podívali na velký zápas se ozve. "Sláva a čest!" Já se udeřím do hrudi a potom opatrně dojdu směrem kde sem nechal moje věci a kde nejspíše stojí Kasi. Tam se doslova složím na zem. Au... Poté se přetočím na záda. "Potřebuju si odpočinout..." |
| |
| Loď Už jsme na cestě od výbuchu. Následná hádka mě nechává klidným, jen si zalezu na stejné místo jako předtím a trochu si odpočinu. S mírným smutkem si vzpomenu na bývalého přítele Tanna. Hlavou mi probleskne několik vzpomínek na pár společných akcí. Síla s tebou. Nemám chuť něco řešit, nakonec se přemůžu, když zaslechnu oznámení příchozí zprávy. Dojdu do místnosti s holoprojektorem kde vyslechnu zprávu. Nic k tomu nemám tak se zas du zašít, než dorazíme na Ord Mantell. Ord Mantel Z lodě vyjdu nejspíš jako poslední. Po přivítání generálem si najdu místo kde bych si mohl překontrolovat výzbroj a výstroj před dalším postupem. Úplně ztratím pojem o čase, než si nás generál zavolá. Dostavím se na místo srazu, kde nám oznámí, že kredity byly převedeny a zahajuje se přesun na Tatooine. Při zmínce o další práci se mírně pousměju blbě neplatí tak proč ne. Seberu se a podle pokynu se dostavím k jedné lodi republiky. Cesta je dlouhá tak si zdřímnu. Tatooin Jen co dorazíme, se začnu shánět po generálovi. Jen co se k němu dostanu, mu položím otázku Generále jaké tu pro mě máte uplatnění. Nechce se mi tu sedět a nic nedělat. |
| |
| Concordie - Z pět v táboře Když jsi se dozvěděl co dál od válečníka tak jsi ho bezpečně dotáhnul z pět do tábora. Všimnout si toho mohl i Draaar a ostatní válečníci v táboře. Ty jsi mohl vidět Draaara jak odpočívá po dlouhém boji v kruhu. Když jste se znovu sešli přistoupil k vám Mandalore a řekl pár slov. Mandalore:" Dokázali jste to co jsem ani nečekal. Jsem vám vděčný. Pokud mi přinesete jeden roh od těch mizernejch bestii. Budeme s vámi spolupracovat a postavíme se bok po boku proti impériu. Teď si pár hodin odpočiňte než vyrazíte." Jen co to dořekl tak se otočil a odešel pryč. Je jasné že viděl vše co se zde odehrálo... Tatooine Jaden Když jsi došel a začal jsi mluvit k zajatcům tak ti řekl jen pár slov protože si toho hlavně moc nepamatovali. Vše až do své záchrany. Jeden z vojáků:" Nevím jak to vlastně bylo. Byli jsme na obhlídce kvůli proudu jako každý den. Najednou se ale ukázala početná skupina tuskenů a zaútočili. bránili jsme se ale pak se ukázal ten lovec. Když jsme se potom probrali z bezvědomí byl jste tam vy. Je mi to lito mistře Jedii ale víc si toho nepamatujeme. Ale jasná je jen jedna věc. Tuskeni se nikdy nepřátelí z cizáky. Musí jít o něco jiného..." Řekl ti vše co ví a to ti potvrdili i ostatní které jsi zachránil. Mohl sis také všimnou Saritha jak mluví z generálem. Tatooine - Sarith Narren Když jsi se Generála zeptal na jednoduchou otázku tak se zamyslel a řekl ti jen pár slov. G.Voss:" Teď toho tady moc není. Ale co by jste mohl udělat tak vzít si z Mistrem Bolgedem vznášedlo a zaletět se podívat co se děje z Reclenem. Je v Mos Espa a ještě se neozval. Měl se mi ozvat každou hodinu a už to jsou skoro čtyři hodiny a nic. Zkuste zjistit co se stalo." Jen co to generál dořekl tak jste se mohli vydat hned po skončení písečné bouře do Mos Espa... |
| |
| Tatooin základna Vyslechnu toho zachráněného a založím ruce na prsou. "Ach tak nuže dobrá. To nevadí." Kývnu klidně a přejdu ke generálovi. "Generále máte pro mne nějaký další úkol? Jsem schopen podstoupit další misi jen co si zeženu plášť a spravím šaty." Pousměju se nad vypálenou dírou na hrudi. "Nejspíše budu muset něco koupit v Mos Eisly." DOdám si pro sebe. |
| |
Tatooine - Obchod v Mos Espa Zarázím se ve dveřích. Krucinál! To je svině... Otočím se s úsměvem na tváři. Příjdu zpět k pultíku a pohodim součástku. S uctou přikývnu. Jseš dobrej. To se ti musí uznat. Naklikám na svém datapadu převos kreditu. Takoví tvrdohlaví obchodníci se moc často nevidí. Dělám to tak, že si jasně všimne, co dělám. Můj prst se zarazí v okamžiku, kdy mám zadát částku. 950? Zvednu jedno obočí a mám na tváři úsměv. Mám obchodního ducha, ale bude mi to k něčemu platný? No ták... Už mám toho obchodování dost. Čekám co mi na to řekne. *Jestli znovu odmítne, tak zadám vyšší částku. 1500 kreditů za vytrvalost. Příště bych snad nějakou slevu mohl mít, ne? Nadzvednu jedno rameno. Pak si vezmu součástku, kterou obchodník zcela jistě za takový doplatek přinese, a chystám se k odchodu. Když stojím venku, tak se podrbu na hlavě. Nezapoměl jsem na něco důležitýho? Chvíli stojim a přemejšlím. Asi ne... Vyrazim zpět směrem ke speederu. Když v tom mi to docvakne. Zajdu do nějakého vylidněného místa. Rozhlídnu se, jestli mě někdo nesleduje nebo neposlouchá. Když se ujistim, že je čisto, tak zvednu ruku a zapnu komunikátor. Jsem v Mos Espa. Zatím je vše bez komplikací. Mám součástku. Když už jsem ve městě... Nepotřebujete taky něco? Poslouchám, co mi na to generál řekne. |
| |
| Tatooine Jaden Generál ti řekne to samé jako řekl Sarrithovi.(Viz jeho příspěvek) Poté jen ukázal na vznášedlo které si můžete vzít. Když se mu ale náhle ozval komunikátor tak z něj nebylo slyšet nic jiného než jen že je Reclen v Mos Espa. Zbytek se přerušil. Je možné že je to hlavně kvůli písečné bouři která právě luftuje okolí. Je na vás kdy vyrazíte. Váš tým není tak hloupí na to aby jste používali komunikátory které bude rušit kde jaká bouře. Měli by jste rychle zakročit. Tatooine - Reclen Když jsi se vrátil k obchodníkovi tak jsi znovu začal smlouvat. Obchodník zavrtěl jen hlavou a když jsi řekl další částku tak se obchodníkovi rozzářili oči. Twilek:" To je dobré cené. Ty počket tu." Obchodník zmizel do zadu a přinesl ti součástku T13. Byla to přesně ta kterou potřebuješ a ještě ti k ní přidal jednu žebrovitou vestu která má v sobě mandalorianské pláty kvůli ochraně. Twilek:" To der pro tebe. Ty dobré smlouvet. Ty ještě vzít toto." Když to dořekl tak ti podal ještě jeden starší ale dost účinný blaster. Poté se s tebou rozloučil a ty jsi se vydal ven. Mohl sis všimnou blížící se bouře a snažil si se rychle kontaktovat generála. tvou řeč ale přeruší tupý úder do zátylku. Když jsi se probral byl jsi v nějaké budově uzavřený v laserové kleci. Viděl jsi na tvé věci i ty které jsi právě koupil a dostal. Také sis mohl všimnout pěti Trandoshanů. Další postava tam stála zahalená v rudé kápi... |
| |
| Concordie - Cesta do tábora Jdu z válečníkem už nějakou chvilku a on řekl co věděl a jak se to stalo. Jen jsem se pousmál a na jeho chybějící ruku jsem jen dodal. " Ruku ti udělají novou válečníku. Jen to chvilku potrvá než tam dojdeme." Cesta z pět se zdála být celkem klidná. Tu a tam vyskočil nějaký ten mynok ale to bylo vše. Meč nebo síla na ně stačili vždy abych se jich zbavil. Když jsem se konečně dostal do tábora všimnul jsem si pohledu všech válečníků v táboře. Když jsem předal mandaloriana do rukou jeho bratrů tak jsem se vydal k Draaarovi, který ležel na zemi a nabíral nové síly. Stál jsem před ním a rozhlédnul jsem se kolem sebe. všimnul jsem si jak se kolem snaží stát na nohou pár dalších válečníků kruhu. Poté jsem znovu sjel pohledem na Draaara. " O mandaloriana jsem se postaral. Neměl jsi tohle dělat. Měl sis nechat opravit zbroj a mě jim tu nechat. Teď ale jak koukám tak zbývá už jen jeden úkol. Až nabereš dost sil. Tak se o něj postaráme. Ale tentokrát společně." Pohlédnu i na Kasih´leu aby věděla že se to o společenství týká i jí... |
| |
Tatooine - Obchod v Mos Espa Obchodník se zavýšené ceně zaraduje. Tak to jsem za tebe rád... Potruchlím po tvrdě vydělaných kreditech. Pak se však obchodník vrátí a nese náruč plnou věcí. Paráda! Opět se zaraduju, když si obchodníka všimnu. Nejdříve předemě položí součástku do lodi ve velice dobrým stavu. Radostně zakývu hlavou a usměju se. Druhá věc, která se ocitla na špinavem pultíku, byla vesta. Hm... Zvednu vestu do vzduchu. Zatraceně! Je vyztužena mandalorianskými destičkami. Ten svůj krám můžu rovnou zahodit. Tohle je miliónkrát lepší. Sundám si koženou bundu a starou vestu. Nasadím si novou vestu. Paráda. Sedí na mě perfektně! Usměv se mi na tváři protáhne. Během toho, co si oblýkám koženou bundu, promluvim. Jsi opravdu velkorysý. Položim mu na pult svou starou vestu. Jenomže to nebylo všechno, co pro mě měl. Nakonec svou nádhernou nabídku zakončil blasterem, který byl velice dobrý a vyhovoval mému stylu boje (něco jako revolvér). Zvednu blaster a přeměřim ho profesionálním okem. Ten zatracenej blázen mi tady rozdává poklady... Nedá mi to a proto se zeptám. Nemáš ještě jeden takový? Jsem ochoten připlatit. Varianta 1. Pokud mi řekne, že druhý blaster nemá, tak pouze pokrčím rameny. Pak si vyndám starý blaster, ten který mám u pravé ruky, a zandám do pouzdra ten nový blaster. Ten kvér tam sedí, jako by to pouzdro udělali zrovna pro něj... Celý fascinovaný se připravim k odchodu z krámku. Ještě někdy zajdu na nákup. Řeknu ještě obchodníkovi než odejdu. Varianta 2. Pokud mi řekne, že má i druhý takový blaster, tak neváhám a kupuju. Vyndám své staré blastery a položim je na pult. Pojďte k taťkovi... Zvednu nové blastery. Prohlídnu si je. Zkontroluju, jsou provozuschopný a nabitý. Pak oba blastery roztočim na ukazováčcích a rychle je ještě za rotování zasunu do pouzder. Seděj tam náramě... Drobečkové. Takový úsměv na mé tváři ještě nikdo nikdy neviděl. Ještě se k tobě někdy stavim na nákup. Takže se těš. S těmito slovy se otočim na patě a vykročim ven. Své staré věci jsem nechal ležet na pultu. Třeba se budou hodit nějakému začínajícímu padouchovi. Bude je mít se slevou... Neubráním se lehkému smíchu. Tatooine - Venku Výjdu ven. Povzbuzen novou výbavou se kolem sebe rozhlédnu. Obloha se začíná zatahovat a ve vzduchu se začíná vznášet písek. Bude bouře... Nasadím si ochranné brýle a přes obličej si natáhnu šálu. Zrychlím krok a nemůžu se ubránit myšlenky, že jsem na něco zapoměl. Sakra... Nezapoměl jsem na něco? Hm... Asi se mi to jenom zdá. Jdu se někam schovat, když v tom mi to docvakne. No jo! Zajdu do nějakého vylidněného místa. Snažím se rozhlídnout, ale kvůli zvedajícímu větru není moc vidět. A to nic neříkám o slyšitelnosti. Zvednu ruku s komunikátorem. Písek se mi ještě silněji opře do zad. Proto do komunikátoru skoro řvu. Jsem v Mos Espa... Když chci pokračovat, tak dostanu ránu do zátylku a pomalu padám k zemi. Během toho se mi automaticky zavřou víčka a já ztrácím vědomí. Nejspíše Tatooine - Cela Ah! Moje hlava! Do prdele... Pomalu otevřu oči. Kouknu se na své ruce. Jsou v okovech, které mě drží ve vzduchu. To mě poser! Rozhlídnu se po zbytku cely. Né jenom, že jsem spoutanej, ale je tu pět trandoshanů... Super! To je fakt paráda... Pokračuju v obhlídce. Na stole nedaleko od sebe můžu vidět všechny své věci. Kožená bunda, ochraná vesta, dva blastery, PDA, svářečka, součástka do lodi, komunikátor a.... To je všechno? To je dobře. Sále mám svůj nůž. Pak si znova vzpomenu na zpoutané ruce. Kurva! Tak ten je mi zrovna teď platnej jak sviň.... Náhle si všimnu, že v místnosti je ještě nějaká postava zahalená kápí. Nedalo mi to a tak jsem začal mluvit. No, to je mi uvítání! K snídani bolest hlavy, k svačině pět trandošanů a k obědu...? Pečlivě se zadívám na osobu v kápi. Tohle bude zasraně dlouhej den... |
| |
| Debata, nákupy, hra o zmrzačenie a ďalší pokec Sledujem Draaara ako má preslov k Mandalorianom a trochu nervózne prestupujem z nohy na nohu. Nemám z nich práve najpríjemnejšie pocity, ale následných pár okamihov sa zdá, že nám od nich nič nehrozí.. Aspoň momentálne. Veď kto by sa chcel dobrovolne zraziť s tolkou hrudou chlpov a svalov..? Hodím pohladom na Draaara a keď Mandalorian mávne rukou, tak ho mlčky nasledujem, ako i Kocour s Človekom. Po chvíly sa dostávame do tábora, kde sa ako keby všetci zastavili vo svojej predošlej činnosti len preto, aby nás mohli prešpikovať pohladmi. Avšak to prestávam riešiť v momente, keď náš sprievodca vlezie do nejakej budovy a po chvílke vylezie Mandalore. Nadvihnem obočie a sledujem ich zvítanie, ktoré prebehlo ... no, pre Gaillena nič moc. Ja sa ale naďalej tvárim neutrálne, ako keby nezúčastnene a nechávam ich nech si to vyriešia medzi sebou. Montovať sa do toho nebudem. Ale keď ten chlap zahlási, že musíme splniť nejaké úlohy, neodpustím si úšklabok. Prvá úloha... nájsť stratenca.. Druhá... vytreštím oči a cítim ako mi zovrelo hrdlo. Do prdele, toto nieje dobré. Viem čo sú tieto potvory zač, síce som sa ešte so žiadnou nestretla.. ale z počutia mi to stačí. Nie, toto sa mi prestáva páčiť. Koho by napadlo, že najskôr budem musieť kántriť nebezpečné obludy v nejakej posranej džungli. Zamračene počúvam ďalej. Nakoniec boj v Kruhu.. nie, ani to nieje príjemný nápad. Táto sebranka si až príliž zakladá na férovom boji a cti... a bez podvodov a zákerností, ktoré sú mojou zbraňou... úprimne, by ma asi skolil v prvom kole a pri pokuse zachrániť si kožu podvodom, by ma ešte umlátili vlastnou mrtvolou. To si ozaj nech. Už len to ma rozčuluje, keď nad tým musím uvažovať.. Kocour sa ujme znovu slova. Debata sa vyvíja v podstate dobrým smerom. Tieto tri splnené veci... a dokonca bude i pomoc v lovu. To sa zíde. Koniec rozmluvy a dem na nákupy. Mandaloriani majú kvalitné veci, ovela lepšie než čo bežne dostať na trhu, tak ma to celkom poteší, že to šlo lahko a dostanem prístup k ich hračkám. Cestou k metalurgovi počúvam a znovu sa nezapojujem do debaty. Ono mi je už celkom jasné, kvôli čomu chce Draaar postúpiť túto sebevražednú misiu a chytá sa všetkých možných prostriedkov, ako si zvýšiť šance na úspech a príjem kreditov. Predsalen ideme po Lordovi Šitov. Zastavíme pred obchodníkovým stanom a po chvílke rozhliadania vojdem dnu. Kývnem hlavou na pozdrav a rozhliadnem sa. Hneď zamierim k "výstavke" niekolkých druhov granátov a začnem ich skúmať pohladom. Vidím, že sú trochu iné, než tie bežné, z kvalitnejšieho materiálu, čo by malo mať účinnejší efekt. Možno účinnejšie než tie moje vylepšené. Sakra, budem si musieť vziať nejaké kúsky do laborky. Oči mi žiaria a celkovo vo vytržení skúmam tentoraz míny a po chvílke sledujem Kocourov výber, tak i dohadovanie s predajcom. Nahliadnem do bedničiek ktoré si pritiahol k pultu. "Pekný výber." Zamrmlem si skôr pre seba a taktiež poberiem niekolko tých skvelých granátov a mín, ktorých nikdy nieje dosť a tým som rozšírila svoju doterajšiu zbierku o ďalších 20 kusov z každého. Následne beriem zásobník do plameňometu, obyčajné i vylepšené náboje do Westaru, sylový meč, vystuženú vestu s mandalorianskými časťami, nátepníky , zásobu liečív a stimulantov. Vlastne je to podobný výber jak má Draaar. Položím to na pult a uškrniem sa na predavača. To že to platí Gaillen mi umožňuje pokúpiť i to, čo bych si inak nevzala.. tak prečo to nevyužiť? Spokojná s nákupom sa vyhrabem von na čo už počujem Kocoura, ako na mňa volá. Len ten bláznivý platiaci chlap je niekde v ťahu.. Neriešim to a vyberiem sa za Draaarom, pričom cestou skúmam pohladom granát. Som zvedavá na účinnosť a na následky, ktoré spôsobí, že bych sa pomaly aj vybrala do tej diery s potvorami, čo máme zničiť. Exemplár na deštrukciu. Zastavíme u kruhu, kde sa navzájom ničí párik miestnych a vrhnem pohlad k Draaarovi, ktorý začal debatovať so správcom o jeho účasti. Prekrútim očami. Toto nieje pre mňa. Odídem pár krokov dozadu, aby som dobre videla a začnem sa hrabať v batohu s novo nakúpeným zbožím. Ale i tak sledujem čo sa deje kúsok odomňa. Prejde celkom dlhý čas a Draaar vystrieda niekolko protivníkov a štýlov boja. Vyzerá prichcíple, ale zatial si vedie pomerne dobre. Ale aj tak mi takáto strata energie príde kúsok zbytočná. Ale tak což. Než sa chystá finále, Draaar sa dohrabe ku mne, kde má tiež veci a ja mu len venujem úškrn. "Si cvok, že sa do toho takto púšťaš. To nieje až tak dobrá príprava na nastávajúcu válku s Kaneom. Sebedeštrukciou si moc nepomôžeš..." Myknem ramenami a sledujem ho. Po chvílke mu však ten obväz podám. "Nenič sa viac než je nutné, troubo." Vrknem a zahladím sa na jeho nohu. "Taktiež si sa nezmenil." Dodám a to už sa nad nami týči obrovský Mandalorian. Zo zeme, na ktorú som sa medzičasom usadila, vypadá ešte väčší než v skutočnosti a len sa nevózne zamrvím. Ten však venuje pozornosť Draaarovi, mňa si nevšíma a po chvílke "poučení" mu obr dáva do rúk tácku s jedlom a pitím, na čo len vykulím oči. Komentárov sa zdržujem. Kocour sa pustí do jedla, vyzerá, že sa chce deliť, tak si pár súst vezmem a len tak tam sedíme. V tichu a klude. Po čase sa znovu vyberie do bojiska aby si zmeral silu s obrým Bralorom a ja stále sedím v zostávajúcej pozícií. Boj započne a vidno že sú si obaja rovní. Mlátia do seba nejakú dobu a chvílu sa zdá, že Kocour tú nakládačku nezvládne.. ale na to sa pozície menia a Bralor je porazený. Uchechtnem sa a pokrútim hlavou. Kocour sa hrabe ku mne, zloží sa na zem a ja si ho len kriticky prezriem. "Prizabiť sa a pak bežať na lov. No prečo nie..." Natiahnem s úškrnom a kývnem hlavou. "Si šialený." Udriem mu päsťou do ramena a to už prichádza Gaillen s poveseným Mandalorianom okolo krku, ktorého odovzdáva ďalej a prichádza k nám. Prehovorí a ja len myknem ramenom. "Skúsil by si mu to vyhovoriť a než by to stihol zaregistrovať, odtrhol by ti hlavu a povesil si ju do lode ako ozdobu interiéru." Vyhlásim a premeriam si ho pohladom. Usmejem sa naň takým tým škodoradostným úsmevom a na jeho dotaz len prikývnem. "Iste, spoločne." Zašklabím sa a strasie ma, keď si spomeniem, čomu mám čeliť. Nie, to rozhodne nieje obyčajná vražda výzdnamných politikov, či iných "osobností"... Táto obluda bude iné sústo. V duchu zanadávam a opriem sa o zem rukami. Čakám čo teraz. Ale pravdepodobne budeme len posedávať, naberať energiu, a psychicky sa pripravovať na ďalšiu... úlohu. |
| |
| Odpočinek... Když tam tak ležím na zádech a koukám na nebe tak mě Kasi říká že sem šílený. Na to mi nezbývá než vycenit zuby v úsměvu. "Někdo se šíleným hold už narodí Škvrně. " Když na mě promluví Gaillen tak jenom v leže mávnu rukou. " A ty ses neměl sám vydávat na záchranou misi. Co sis myslel že tu budu dělat? Sedět a čekat až se vrátíš? Pche " Poté se posadím a podrbu se na hlavě. "Navíc bůhví kdy moje brnění bude spravený. Zatím sem pobral co funguje a než to opraví tak budeme zpátky. " Opatrně se zvednu do stoje a zkusím našlápnout opatrně na pravou nohu. Až dojdeme do města musím se uvnitř lodě naložit do Kolta. Teď ale není čas odpočívat. "Odpočinek nebude tolik třeba Gaillene. Kdybychom se do té bestie pustily na přímo tak stejně i když budu odpočinutej tak si moc nepomůžem. Ta věc je příliš nebezpečná na to aby sme do ní šly jenom tak. " Skloním se na levé koleno a nakreslím do země mapku. "Tady v tom kruhu je doupě Terentaků. Vybereme si jednu přístupovou cestu. Škvrně a já vezmeme miny a naskládáme je podél cesty. Máme jich obrovské množství takže by měli stačit. Gaillene ty mezitím budeš vzadu. Terentakové cítí bytosti citlivé na sílu. Škvrně taková není a já s mojí schopností se dokážu před tou bytostí zamaskovat. Jakmile budou miny na místě tak přejdeme k druhý části plánu." Z hromady mého vybavení seberu Verpinskou pušku. "Potom nabiju tuhle krásku výbušnou munici a nebo průraznou. Potom Gaillen projde skrz minové pole. Jakmile se ocitneš poblíž Terentak by tě měl ucítit. Když na něj zkusíš použít sílu mělo by ho to velice rozzuřit. Potom se soustřeď jenom na to aby jsi utíkal pryč. Škvrně bude odpalovat miny pomocí dálkového ovládání. Potom už je úplně jedno kolik těch bestií tam je. Ty miny udělají všechno potřebné. No a navíc pochybuji že by kterákoliv ta bestie vydržela zásah z mé pušky. Už když je nabitá normální municí tak dokáže prorazit pancíře těžkého republikového tanku. " Zvednu pohled od mapky. "Tak co vy na to?"  |
| |
| b]"Jo.. to ja viem, Chlupáči."[/b] Dodám ešte a zabodnem pohlad do Gaillena a počúvam Draaara. Jeho ďalší plán je jasný a jednoduchý.. Len keď spomenie Sílu a celkovú citlivosť tých potvor práve na ňu, zatvárim sa nekludne. Neprerušujem ho v rozprávaní a keď spýta sa na názor, rozhodím rukami. "Plán je dobrý. Naše hračky by ich mali zneškodniť celkom rýchlo. Čo sa týka prieraznosti, mandalorianské míny a granáty sú ovela vyspelejšie. Kým si bojoval v Kruhu, stihla som ich trochu viac preskúmať a technológia je prepracovanejšia, čo by malo znamenať účinnejší efekt v trhaní tých oblúd. Alebo ich aspoň zničiť tak, aby neboli schopné nám príliž ublížiť. Ale inak tento plán má malý defekt." Odmlčím sa a prehrabnem si vlasy. "Vravíš, že... niesom ako vy. Citlivá na Sílu. Lenže... to tak nieje. Ovládam ju... z časti. Takže by to mohlo znamenať, kurva, prúser." Zahladím sa na Kocoura. "Pôvodne som mala sekať dobrotu ako.. Jedi. Lenže to ich ujeté učenie v mojom prípade skončilo.. predčasne." Úškrn. "Takže pokial sa chceš prikradnúť do hniezda bez odhalenia... Mám dojem, že so mnou to tak lahko nepôjde. Nieje to síce tak intenzívne ako u teba.. alebo jeho, pretože som ju.. viac menej nerozvíjala, ale je celkom pravdepodobné, že tie potvory by boli schopné zaregistrovať i slabé vibrácie, ktoré by mohli byť aj nepatrné. A to nám môže skaziť prípravu. Čo znamená.. možnú predčasnú smrť." |
| |
| Překvapeně se podívám na Škvrně a sklopím uši. "Hmm... To je sice problém." Poté pokrčím rameny. "Ale ne nepřekonatelný. Jediné co to ovlivní je to že bude trvat dýl rozmístit miny. Páč jestli jsi citlivá na sílu tak to budu muset udělat já sám. Rozložím miny... pude to pomalu ale bude to bezpečné. Moje schopnosti jsou na tenhle lov ideální. Ty bestie mě nebudou moci zaznamenat pomocí síly. A moje přirozené instinkty šelmy mi zaručí že se neprozradím pachem či hlukem. Ještě nějaké námitky? " |
| |
| Concoride - Příprava na lov Když Draaar řekne vše co musel vyslechl jsem si i Kasih´leu. Když řekla pár slov tak jsem se jen pousmál a řekl pár slov já. " Co se týče plánu jsem pro. Co se týče toho že jsi citlivá na sílu to může být problém. Ale já se dostanu nad hnízdo a použiju sílu tak aby si všímali jenom mě. Vy tak budete mít čas vše připravit. Až budete mít vše připravené skočím dolů a proběhnu co možná nejrychleji mezi minama. Ty vy pak odpálíte. Z pomocí síly budu moct nalákat co nejvíc těch bestii. Dokážu bejt rychlej a to je naše výhoda. tak a teď bych už šel, šéfe." Poslední slova směřovala na Draaara. Hned na to jsem se vydal do džungle a ani jsem nečekal zda to přijmou nebo ne. Přislíbil jsem Draaarovi pomoc a to taky udělám. Po nějaké době jsme se konečně dostali na místo kde by mělo být jejich hnízdo. Podívám se na Draaara a tu malou u něj a vážným hlasem pronesu pár slov. " Tak jdeme na to. Jen co se dostanu na horu tak začněte z přípravou. sejdeme se tady až budeme mít ten roh. A nebo až bude po všem. Ať vás provází síla." Dořekl jsem to začal jsem vyskakovat nahoru na skálu po kamenech. Jako Jedi jsem dokázal vyskočit a doskočit o moc dál a výš jak kde jaký jiný člověk. Když jsem byl nahoře tak jsem obešel kráter ve kterém zrovna spali ty bestie. Náhle když se ale probudili tak začali hledat svou kořist. ze shora jsem začal pomocí síly po nich vrhat menší kameny aby si mě všimli. Pokud se někdo z nich chtěl vydat k východu tak jsem tam hodil balvan nebo se ho snažil odhodit aby si mě všímal. Ty bestie se snažili vyšplhat nahoru ale pokaždé když byl někdo tak v polovině tak se o jeho tělo otřel větší kámen který ho s chodil zpět dolů. Tohle jsem dělal celou dobu dokud se mi neozval Draaar že jsou hotoví. Nelíbila se mi ale situace kdy mi začínali docházet kameny. Tyhle bestie dokážou izolovat značné množství síly na kterou jsou pak delší dobu imunní. " Draaare, měli by jste s sebou hodit. začínaj bejt dost nasraný." Řekl jsem do komningu a doufal že sebou trochu pohnou. Nerad bych musel skočit dolů o dost dřív a probít se ven... |
| |
| Tatooine - Cela když sis vraz vybavení tak ti za menší zisk přinesl twilek i druhý blaster. Když jsi se ale sanžil spojit z generálem tak tě někdo zajal. Probudil jsi se až v cele kde jsi začal pokládat otázky směrem jednomu z tvých únosců. Temný muž v Kápi:" Nemyslíš si že už jen ta doba než jsme tě našli byla dlouhá. Zřejmě si pamatuješ na muže kterého jsi před lety zradil. Najali si mě Huttové abych tě chytil. Ale já mám lepší nápad. Budu tě chvilku mučit dokud mi neřekneš kde se skrývá ta rebelská pakáž co chce zachránit Republiku před Sithy." Když to dořekne tak trochu natočí hlavu a ty můžeš vidět jeho žluté oči. Náhle zatáhnul za páku která do tvé cely pustila elektrické výboje které tě párkrát zasáhli. Temný Muž v Kápi:" Tak kde jsou?" Takhle pokračuje dál dokud nezačneš mluvit... Jedinou tvojí šancí jak se z toho dostat je počkat dokud se neukážou Jaden Bolged a Sarrith Narren. Ti tě mohou najít pomocí tvého vyhledávajícího komunikátoru který jsi dostal od generála. |
| |
| Concordie Terentatekové Když vám Draaar vysvětlil jeho plán tak jste se mohli vydat na lov. vše běželo do doby než jste se tam dostali dle plánu. Gaillen se chopil svého úkolu a odláká val terentateky dokud jste neměli vše připravené. Terentatekové se dostávali dost vysoko ke Gaillenově pozici ale ten vždy dokázal včas zareagovat a shodit je dolů. Měli by jste sebou pohnot protože se terentatekové zanedlouho budou chystat vyjít ven z hnízda... Zatím si vás žádný z nich nevšiml. Stále se zabývají Gaillenem který díky svým schopnostem nalákal značný počet terentateků. |
| |
| Lov začíná Mí dva společníci souhlasí s plánem. Proto jenom souhlasně přikývnu a zvednu se zase na nohy. Ze země si seberu svoje pistole a zbytek výbavy a připnu vše na svá místa. Mé nové kopí chytnu do pravé ruky a používám ho částečně jako hůl o kterou se opírám. "Dobrá tedy... Škvrně pober si výbušniny já si dojdu vzít ty moje. " Dojdu k obchodníkovi u kterého sem si nechával bedny. Jenom zvednu ruku k pozdravu. "Mě si nevšímej. Jenom si vezmu pár svejch věcí a zase pudu. Nenech se rušit a v klidu pracuj na mé zbroji. " Skloním se a seberu bednu s průraznou municí a postavím jí na bednu s výbušninami. Poté obě bedny uchopím v levém podpaží a vylezu ven. "Tak můžeme... vzhůru na lov. " Jdeme chvíli džunglí a poté začne být ve vzduchu cítit temná strana síly. Jsme blízko... Zavřu oči a začnu soustředit svojí mysl a díky tomu izoluji svojí sílu od okolního světa. Teď mě ty zrůdy nemají jak vyčenichat. "Fajn tak vy dva tu teď zůstaňte a já jdu připravit past. " Náhle si ale všimnu že Gaillen vyběhne dopředu. Chvíli na něj jen tak civím poté pustím bedny s výbušninami a chytnu se levačkou za obličej. "Prosímtě škvrně řekni mi že neudělal to o si myslím? Vážně právě posral celej dobrej plán? " Poté několikrát zavrtím hlavou. "Já ho zabiju... já ho zaškrtím... jestli tohle přežije tak mu utrhnu koule a narvu mu je doprdele... to není možný. Jasně sem říkal že zůstanete vzadu dokud nepřipravím miny. K sithu s tím vším! " Nakonec zasyčím několik nadávek v mém jazyce a poté si povzdychnu. "Tak pojď vezmeme miny a jdeme je připravit dokud nesežrali všechny Gaillenovi kousky." Bednu s náboji nechám ležet stejně tak i kopí. Vezmu si do ruky bednu s minami. V levé držím bednu a pravou vždy najedu dovnitř, čapnu minu, aktivuji minu a hodím jí na zem. Když se po chvíli ozve Gaillen komlikem tak do něj skutečně nasranej řeknu. "Jak to vůbec můžeš říct ty idiote! Kdyby si se držel plánu a nelezl tam tak tohle vůbec nebylo nutný! Je ti jasný že příprava těch min může zabrat až hodinu! Proto sem říkal že máš do sithský prdele zůstat vzadu dokud já nepřipravím ty miny a pak je teprve máš nasrat a přilákat! Čemu si na tom plánu nerozumněl! Mám sto chutí nechat tě tam chcípnout! Příště se raději drž plánu... teďka ti nezbejvá než tam zůstat dokud nepřipravíme miny. " Poté se opět pustím do příprav min. Rozházení mých min (30) mi trvá cca deset minut. "Škvrně polož jich ještě pár a pak se pomalu přesouvej pryč. Já jdu vylézt támhle nahoru ať mám výhled s puškou. Nalaď se na frekvenci těch min a připrav odpálení. Pak se někam schovej. " Odhodím prázdnou bednu od min a seberu bednu s náboji a kopí. Poté vylezu na menší skalku. Nahoře na skále je rovné místo kde si lehnu. Ze skály vidím na Gaillena a jednoho terentaka který se snaží vylézt nahoru. Navíc mám výborný přehled o všech terentakách kteří budou muset projít naším minovým polem. Otevřu si bednu a vysypu si několik nábojů vedle sebe. Náboje sou to pořádné... 15cm dlouhé a tři centimetry průměr. Sundám si ze zad Verpinskou pušku a dám si jí před sebe. Postavím podpůrné nohy a založím první náboj do komory. Poté přiložím oko k hledí. Tak fajn začneme akci. "Škvrně raději se dekuj začínáme akci." Poté namířím na jednoho terentaka. Všimnu si jak se snaží dostat nahoru ke Gaillenovi. Gaillen po ní hází menší kameny ale ta bestie pořád leze nahoru. Já jí zamířím pěkně na záda na krk. Hledám páteř a mířím jí těsně pod hlavu. Poté zmáčknu spoušť. Zbraň sebou značně cukne když magnetické cívky urychlý náboj na obrovskou rychlost pomocí railgun technologie. Kulka narazí bestii do páteře a kompletně jí rozdrtí poté vyletí ven z těla a zabodne se do skály kde se zaboří hluboko do nitra skály. Bestie padne na zem mrtvá. Já se usměji a otevřu kryt pušky a vložím do komory další náboj. Zatímco ho vkládám tak zapnu komlink. "Jestli odtamtud nezmizíš do pár vteřin tak další koho trefím budou tvoje kulky. Koukej mi je přivést moje puška má hlad. " |
| |
| Hrátky v džungli "Fajn. Porieši sa." Dodám a keď Kocour zájde znovu za obchodníkom pre svoje veci, vyskočím na nohy. Baťoh mám už pripravený u seba, tak už len stačí si ho nahodiť na chrbát a vyraziť. Gaillen sa vydal ako prvý, nečaká na nás, tak len myknem ramenom a počkám na Kocoura. Vyleze a môžme ísť. Gaillen je síce o kus vpredu, ale my ho doženieme a po krátkej chvíly sa priblížime k "miestu činu". Cítim slabé vibrácie vo vzduchu a len zamračene pozriem smerom pred seba a náhle ten šibnutý chlap prebehne okolo smerom do hniezda. Hladím naň ako na magora, keďže na TOMTO sme sa nedohodli. Prekrútim očami a Draaar začne hlasno prskať. "Nie Kocoure.. Nezdá sa ti to čoho si bol svedkom. On presne urobil opak. Uchechtnem sa a aj keď táto situácia nieje vôbec hodná vtipu, musím sa uškŕňať. Hlavne na spôsobe "trestu" ktorým ho Kocour chce poctiť. "Budem to dokumentovať." Prihodím medzi Kocourovo nadávkami a následujem ho ku vchodu, kde z baťohu začnem hrabať míny. Taktiež aktivujem, hodím na zem, pričom ešte prihodím aj z nejakých tých svojích s trošku iným efektom a takto to pokračuje, pokým z cestičky nieje pekné mínové pole. Musím sa však tomu všetkému smiať. Ten magor si taktiež natropil problém a bude môcť byť rád, že mu tie potvory koule neokoušou z jeho vlastnej mrtvoly. "Iste, nemám záujem si zaobsatarť priamu schôdzku s týmito kurvami." Odpoviem Kocourovi a pohodím ešte niekolko mín na cestu a kopnúc do zeme na ne nahrniem prach. "Budem na ne hádzať aj granátmi, keby sa náhodou vyhli kontaktu s mínami. Aspoň si ich preverím v praxi." Rozbehnem sa a navýšenou rýchlosťou sa zastavím u neďalekého stromu, ktorý je pekných pár metrov od vchodu. Poskakovaním sa dostanem takmer do koruny a usadím sa na konári. Naštelujem ovládanie, zavesím baťoh na ďalší konár, abych mala lahký prístupm ku granátom a čakám. Kocour sa ozve do komunikátoru. "Som v bezpečnej vzdialenosti, nedostanú sa ku mne. Nieje šance." Odpoviem a so škodoradostným úsmevom sledujem vchod. "Padej Gaillene, je čas mín a granátov." |
| |
| Tatooine Vyslechnu generála a začnu se shánět po Jadenovi, není daleko přišel také ke generálovy pro úkol. Počkám, až s generálem domluví “tak vyrazíme?“ Dříve než odpoví, se ozve vysílačkou Reclen, nejdříve to vypadá v pořádku, dojde však k neznámému rušení signálu. “Jadene musíme rychle zjistit co se děje“ Rychle doběhnu ke vznášedlu, kde si sednu k řízení a počkám na společníka. Urychleně vyrazíme k Mos Espa, kde jak doufám najdeme Reclena v pořádku. Vznášedlo je pro poušť ideální. Neustále koukám po komunikátoru, jenž podle všeho ukazuje současnou polohu Reclenova komunikátoru. Snažím se ze vznášedla vymáčknout maximum “sakra co se tu děje“ |
| |
| Tatooin Vyslechnu generála a pak Narrena. "Máš pravdu jdeme." Přikývnu a doběhnu hned za ním a sednu taky do vznášedla než stihne vyrazit. "Možná to ruší jen ta bouře určitě bude v pořádku." Ujisťuji nás oba a držím se při letu. "Mos Eisley by nemělo být daleko." Křičím přes burácející vítr a uvědomím si že jsem ještě nestihl opravit své oblečení a jen si s povzdechem uvědomím taky že musím koupit plášť. Světelný meč je nyní vidět a má tvář taky což mne trochu znepokojuje ale není momentálně navýběr. |
| |
| Concordie Džungle - Lov Přiznávám že jsem neuposlechl Draaarův rozkaz ale čekání mě nebaví. Pohrával jsem si z těma bestiema když se ozval Draaar a zněl dost naštvaně. Jen jsem se pro sebe pousmál a odhazoval jsem dalších pár kamenů a další terentatek padal dolů na zem. Když se do toho vložil i Draaar tak jsem si všimnul jednoho co padá k zemi mezi ostatní. Taky jsem si všimnul toho jak se perou mezi sebou o mrtvolu kterou začali porcovat. Když se znovu ozval Draaar a hned po něm i jeho kolegyně tak jsem kývnul a skočil jsem dolů mezi ně. Saltem které bylo spojené z vrutem jsem padal mezi těma bestiema dolů. Jak jsem dopadával po nohou zažehnu meče a ty se zaboří do dvou co stáli blízko mě. Rychle jsem udělal další skok který mě dostal blíž k východu z jejich hnízda. Začal jsem couvat a přitom jsem je začal i lákat tak aby si mě dostatečně všimli a nechali ty padlé. Poslal jsem proti nim pár kamenů aby začali lačnit po síle. Rozběhli se proti mě a já se rychle otočil a rozběhnul se. Netrvalo dlouho a už jsem musel kličkovat mezi minami. Bylo jich ještě dost v cestě a tak jsem risknul pár skoků. Poslední skok se povedl jen taktak. Dopadnul jsem přesně před minu a držel rovnováhu jen taktak. Udělal jsem rychlí pohyb a dostal se kolem miny pryč. Za mnou se začali ozývat výbuchy který mě přivedli k tomu že plán začal fungovat. Pomalými kroky jsem směřoval pryč od příchozí cesty a do komliku jsem řekl pár slov. " Tak a jsou jen vaši Draaare. A promiň za ten nečekanej zvrat." Dořekl jsem to a došel jsem o kus dál abych byl mimo výbuchy a čekal jsem co se bude dít dál... |
| |
| Tatooine - Jaden a Narren Vydali jste se do Mos Espa a díky vznášedlu jste tam byli během chvilky. Dorazili jste tam asi tak za hodinu a bouře už pomalu končila. Když jste znovu chytili signál Reclenova komunikátoru tak jste ho začali sledovat. Signál vás dovedl do malé budovy ve které jste našli propadliště do malé jeskyně pod městem. Podle dalšího sledování signálu se dostanete až za Reclenem. Pokud jste spěchali tak jste mohli vidět Reclena jak visí v laserové kleci a je právě mučen nějakým mužem v kápi. nezapomínejte na těch pět žoldáků co jsou poblíž. |
| |
| Malý sladký ohňostroj Čakám na strome, pripravená odpáliť tancovačku a už už vidím, ako Gaillen klučkuje medzi našími mínami. Poďte.. len poďte. Objaví sa prvý.. druhý, tretí a ja stlačím spúšť. Ozve sa detonácia, ktorý spustí niečo ako reťazovú reakciu a séria výbuchov umocní efekt letiacich tiel terentakov. Náhle je vo vzduchu cítiť pach spáleného mäsa a ozýva sa bolestný rev. Rev a môj nadšený smiech, ktorý vo všeobecnom napätí vytvára podivnú... atmosféru. Niektoré potvory roztrhali výbuchy, niektoré len z časti zranili.. Ale cítiť zúrivosť, ktorá sa rozplynula do okolia. Z tých čo prebehli smrtiacou pascou.. Detonácie ustali a niektoé zmätené, poranené potvory sa dezorientovane motajú, či plazia po čiernom povrchu. Kto vie, či za Gaillenom vyštartovali všetky z brlohu.. možno ich ten hluk odstrašil a možno zvyšok prilákajú kaniblistické chúťky a pustia sa do svojich zranených druhov.. kto vie. Zisťovať sa mi to moc nechce, tak vytiahnem jeden zo svojích špeciálne upravených zápalných granátov, odistím ho a pomocou Síly ho mrsknem medzi ne. Narazí jednej potvore do hlavy a tá so zúrivým ryčaním sa ho chystá zožrať. Asi pocítili ďalší vplyv Síly.. A to granát buchne a potvoru a taktiež niektoré okolo zahltí jasný, hlasno prskajúci oheň, ktorý hneď pohltí terentaky ako keby boli napustené horlavinou. "Sú tam ešte nejaké?" Spýtam so do komunikátoru a v ruke mám pripravený ďalší granát. |
| |
| Tatooine Cesta ubíhá celkem rychle, ale myšlenky mi hlavou probíhají rychleji “kruci ty kredity by se hodili, snad není mrtvej“. Na Jadenovo ujištění jen podotknu “ve své profesi vždy předpokládám to nejhorší“. Právě přijíždíme k Mos Espa a my začínáme chytat polohu Reclenova komunikátoru. Zpomalím na běžnou rychlost, abychom nepoutali tolik pozornost. Konečně jsme na místě, malá budova u vchodu hlídají dva trandoshani jeden stojí ve dveřích druhý sedí ve vznášedle “kam se chystaj, na co čekaj“ nezastavuji se a pokračuji dál. Objedu další nejbližší budovu. Vzadu nikdo není, zastavím několik metrů od budovy. Vystoupím z vznášedla, otočím se na Jadena budem potichu postupovat k budově, já půjdu zleva a ty zprava, pokusim se sundat oba ale pro jistotu buď připravenej“, vytáhnu oba blastery, začnu obcházet budovu, konečně sem na rohu budovy, naposledy si v paměti promítnu rozmístění těch dvou. S klidnou chůzí vejdu na prostranství před budovou s každým blasterem namířeným na jiný cíl. “Okamžitě zahoďte zbraně, stačí jeden blbej pohyb a bude to vaše poslední chyba“ křiknu na ně. |
| |
| Čistě, rychle a krvavě... znamenitě Gaillen se rozbíhá směrem k nám a já vytrhnu střelou vnitřnosti dalšího terentateka. Opět přebiju a rychle vystřelím po dalším. K mé smůle sem příliš spěchal a minul jsem. K sithu! Opět začnu cpát náboj do komory když se ozvou první výbuchy. Všichni Terentatekové kteří vběhnou do cesty jsou trháni a páleni výbuchy. Zabilo to asi pět těch potvor ale další dvě přibíhají. Náhle se ozve další výbuch který způsobil granát od Škvrněte. Optikou projíždím pole a všude jsou jen kousky těl a umírající nepřátelé. Všimnu si jednoho menšího stojícího vzadu. Nejspíše mládě. Pomyslím si když mu exploduje hrudník. Neboj se... teď už si u své rodiny. Zapnu komlink. "Zdá se že jsou nepřátelé zničeni. " Zvednu se na kolena a opět se rozhlédnu. "Gaillene doběhni prosím tě do tábora Mandalorianů. Puč si co největší speeder a připoj k němu největší repulzorovou plošinu a přijeď sem. Chci z těch monster co nejvíc trofejí. Tyhle potvory mají pro různé lovecké ceny a nebo jedie cenu zlata. Ty to zvládneš nejrychleji. Škvrně ty a já jdeme dorazit ty smrtelně zraněné terentaky. Poté jim začneme odřezávat hlavy, drápy, ostny. Až se Gaillene vrátíš tak prozkoumáme hnízdo. Možná tam zůstali nějaký hračky po jejich obětích. Jdu dolů..." S tím ukončím komlink a zvednu se. Odstřelovačku si přihodím opět na záda. Sesbírám nepoužité náboje a vložím je zpátky do bedny. Seberu si všechny věci a slezu dolů. Počkám až se ke mě připojí i Kasi. Podívám se na ní. "Odpálila si všechno? Jestli ne tak si jdi sebrat zbylí miny. Jestli už si je všechny odpálila tak se připrav na odřezávání kousků těl. Vsadím se že si něco takového ještě nedělala což? " Počkám až mi odpoví a pak pokračuji. "Máš něco čím budeš řezat?" Pokud odpoví kladně tak jenom přikývnu. Pokud řekne že nic nemá tak jí hodím svojí tyč které je skoro dvakrát větší než ona. "Veprostřed je spínač. Když ho zmáčkneš tak nahoře vyjede plazmová čepel. Je to stejný způsob jako světelný meč. Drž to hlavně pevně a na konci nechci aby sis s tím uřízla nějakej kousek těla. " Vyrazím do spálené zóny a pustím se pomocí Beskadu do řezání a dorážení. Porcuji mrtvoly dokud nepřijede Gaillen ( pokud odešel). Vždy uříznu hlavu pokud je použitelná a hodím jí někam stranou abych jich vytvořil hromadu. Pokud není použitelná tak opatrně uřezávám rohy, bodce, čelisti atd. Vše dělám s velkou opatrností abych se náhodou nebodl o ty smrtelně jedovaté trny. |
| |
| Obratne zoskočím zo stromu a ladným krokom a širokým úsmevom prijdem ku Kocourovi, ktorý sa medzitým dohrabal na zem. Pokývem hlavou. "Ja odpálila len štartovaciu rundu. Zvyšok explodoval tak nejak nezávisle od toho abych zasiahla." Vycerím zuby v úsmeve a pozriem po jasne poznačenom mieste grilovačky. "Nie, všetky neexplodovali. Napočítala som zhruba niečo cez dvadsať detonácií. Niektoré míny sme zjavne umiestnili do úseku, kde sa potvory nemali šancu dostať, ani ich neaktivovala tlaková vlna. Preto sa zjavne muselo zakročiť pomocou menších výbušných parád, ktoré ani vtedy nevyvolali dotatočný impulz." Myknem ramenami. "Nevadí, aspoň nebudeme musieť príliž rozširovať zásobu a ja si niekolko z nich budem môcť vziať do laborky na podrobnejšiu analýzu." Pozriem na Kocoura a s veselým plamienkom v očiach sa zaškerím. "Ty ozaj nevieš nič z môjho života, čo?" Natiahnem a s rukami založenými vo vreckách nohavíc sa vyberiem zaistiť aktivované nevybuchnuté míny. "I keď pravda, mojou náplňou práce nebolo porcovanie chcíplich potvor, ale u ... výsluchu sa dá mnohému zažiť. Stačí mať správne hračky." Ešte dodám a po chvílke hrabania sa na zaprášenej zemi mám všetky zvyšné míny znova bezpečne v baťohu. Na otázku, či mám príslušný nástroj na rezanie, pokrútim hlavou. "Iste, ale to bych si svoje ctené nástroje skôr znehodnotila, než by som nimi bola schopná preseknúť kožu týchto oblud. Na takéto šarády ja niesom vybavená. Ale každopádne, požadujem taktiež svôj podiel, Kocoure." Dodám a chmatnem do ruky plazmovú tyč, ktorú hneď aktivujem. Hračka zavibruje a "vytiahne" sa do celej svojej krásy. Podídem k najbližšiemu terentakovi ktorému chýba časť tela a s miernym znechutením sa zahladím na vytekajúcu "hmotu". "Toto bude kúsok nechutné." Zafrflem a krátkym zakrútením dlhokánskej "tyče" seknem po krku tvora, až to nechutne šplechne. Hlava sa krásne oddelí a okotúla sa kúsok ďalej od tela. Kopnem do nej, aby sa kotúlala ešte kúsok ďalej a následne pokračujem sekaní končatín, urvem i kus chrbta s jedovými ostňami a len to tak syčí... Nieje to však také precízne ako Kocourov "zákrok", ale začína ma to celkom baviť. Nenasekáme ich na niekolko menších kusov? Mohli by sme ich časti tela zpeňažiť a z kože nechať vyrobiť niečo, čo by sa mohlo zísť..Keď už patrí medzi najvzácnejšie v galaxií." Nadhodím, keď sa odobrám k ďalšiemu, z ktorého síce neostalo vela.. ale nejaké drápky by sa aj našli. Takto pokračujem ďalej a aj keď natrafím na nejakého živého, usmrtím ho jedným švihom, ktorým mu odseknem hlavu. Po chvíly je všetko mrtvé, nasekané.. na jednej strane úhladne a precízne.. na druhej vidieť samú spúšť.. "To by bolo. Teraz by sa mohlo preskúmať hniezdo." |
| |
| S Narrenem "Nezapomeň že jich je dohromady 5." Syknu k němu když vidím situaci a pak s mečem v ruce zatím vypnutým se připlížím z druhé strany. "Ten v kápi bude jistě Sith." Bleskne mi hlavou a když jsem dost blízko od zbytku žoldáků a trochu ej i zabavuje můj společník napřáhnu volnou ruku a trhnu s ní a Silou tak skusím vyrvat žoldákům jejich zbraně a dostat je z jejich dosahu. "Vzdejte se a budete spravedlivě souzeni." Ozvu se připraven použít svůj meč kdyby něco. |
| |
| Tatooine Jen co jste dostali do obklíčení své nepřátelé tak jste jim odtrhli zbraně a oni byli bezbranní. Začali na vás syčet něco svými slovy ale nijak zvlášť jste tomu nerozuměli. Když se jeden ohnal po blasteru co měl u pasu rychle uskočil stranou a začal pálit směrem na Saritha. Zbylí se rozběhli proti Jadenovi. Jeden z nich měl v ruce vibromeč a zbylí tři na tebe běželi beze zbraně. Snažili se jak to jen šlo aby vás porazili. Měli by jste jim udělit lekci. Muž v kápi se ani neohlédl a stále se snažil dostat něco z Reclena... |
| |
| Concordie - Konec lovu Když se začali ozývat výbuchy tak jsem jen sledoval jak se kolem po chvilce začínají povalovat kousky všeho možného. Končetiny odlétávali od všech co se přiblížili k minám. Když mi Draaar do komliku řekl pár slov tak jsem se otočil na patě a vyrazil jsem z pět do tábora mandalorianů. Netrvalo dlouho a během hodiny jsem byl v táboře. Je dobré že dokážu díky síle takhle rychle běhat. Když jsem se ukázal v táboře tak jsem došel za nějakým mandalorianem a řekl mu co potřebuju. Když se dozvěděl k čemu tohle všechno zrovna vyšel Mandalore a povolil to. Nasedl jsem na speeder a rychle se vydal z pět i z repulzorovou plošinou. Byl jsem zpět mnohem rychleji a všimnul si jak Draaar a ta jeho maličká provádějí očistu okolí. Dojel jsem blíž k nim aby jsme mohli začít nakládat a řekl jsem jen pár slov. " Máš to tady kamaráde. Sice se jim moc nechtělo ale když jsem jim řekl na co to potřebuju tak to povolili. No spíš samotnej Mandalore. Musíme sebou ale hodit. Blíží se noc a to v těhle místech není dobrý." Jen jsem to dořekl a se sílou jsem začal nakládat ostatky těch odřezanejch bestii. Naložil jsem to se sílou tak aby se tam toho vešlo co možná nejvíc. Poté už jsem jen čekal co se bude dít dál. Zda ještě něco prozkoumáme nebo se vydáme z pět... |
| |
| porcování Gaillen odletěl a mi krájíme, sekáme, trháme a tak dále. "Škvrně řezej co chceš. Ale řeknu ti to takle. Lovci a spol ti za kůži a orgány moc nezaplatí. A co se týče toho něco z kůže vyrobit tak to nevím. Nikdy sem se s tím nesetkal. Takže pokud vím tak hlavy, rohy, drápy a zuby to se dá prodat. " Když se Gaillen po hodině vrátí tak sem celý od zasychající krve ale už mám naporcováno všechno. "Jo to je super. Nemyslel sem si že by nám Mandalor chtěl tolik pomáhát.A neboj Gaillene. Jen co to naložíme tak můžem vypadnout. Hej škvrně." Otočím se na Kasi. "Kasi dojdi se podívat tady po doupěti. Podívej se jestli tu není něco zajímavého. Tohle místo je plné temné strany síly. Možná tu teda bude nějakej sithskej artefakt nebo tu může být výbava lovců co tu chcíply za ty léta. Prostě to tu prohledej a buď všechno přines nebo nás zavolej. Mi to tady mezitím naložíme. " Poté se pustím do nakládání hlav na repulzní plošinu a speeder. (Pj kdyžtak řekni ty jestli Kasi něco našla nebo ne. Díky ;) ) |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Jen co tě Draaar poslal do doupěte aby jsi to tam prohledala tak jsi tak učinila. v Doupěti jsi našla jen pár padlích terentateků co byli roztrháni svými vlastními už jen kvůli tomu co jim provedl Gaillen. Když jsi došla k velké hromadě co vypadala podezřele tak jsi našla pár celkem užitečných věcí. Nálezy: První co jsi nalezla byli tři světelné meče. Byli už ale zničené a použít by se možná dali jen na náhradní díly. Další věc kterou jsi našla bylo pár blasterů a nějaké menší vybavení mandalorianů. Další co jsi našla byli jen dva vibromeče, jedna bojová tyč ale ta poslední věc by se vám mohla hodit. Nalezla jsi datapad který se pro správné spuštění musí vložit do droida. Možná tam budou nějaké informace co by vás mohli zavést dál. Zbylé věci co jsi našla byli už jen cáry hadrů a hromady kostí... |
| |
| Na Kocourovu poznámku myknem ramenom. "Je to dosť možné, ale ono sa dá predávať i iným zložkám, než lovcom. Ale tak kto vie. V tomto svete sa dá zpeňažiť takmer všetko, pokial vieš na koho sa obrátiť." Dodám a pozriem po Gaillenovi, ktorý sa tu medzitým objavil a začal nakladať "zboží". Deaktivujem tyč a hodím ju späť Kocourovi, ktorý ma na to vyzve aby som to šla preskúmať. "V poriadku." Poviem pokojným hlasom a vytiahnem Westara zpoza opasku. Len pre dobrý pocit, či možný prípad. Ale už tu nič živé nebude. Nie v tomto hniezde. Pousmejem sa a lahkým krokom sa presuniem až dnu. Okrem spáleniny mi do nosa udrie i čerstvý, neprepálený pach krvi a vibrácie, ktoré sa tiahnu týmto miestom mi na chrbte vyvolali nepríjemné zimomriavky. Otrasiem sa a pokračujem hlbšie. Po chvílke som na konci hniezda a nález mi natiahne na tvári úškrn. Pekná to nádielka, to je pravda. I keď po lahkom prehrabnutí, mám ten dojem, že najpodstatnejšia vec by mohol byť datapad. Aj keď ani súčiastky niesú od veci.. Pri najhoršom sa to predá. Zoberiem blastery, datapad a spokojne sa vyberiem von. Náš hlavný úlovok sa zdá byť v poriadku naložený a len oboch prebehnem pohladom. Sú tam ešte rozbité nejaké svetelné meče na súčiastky, nejaké mandalorianské vecičky a tyč. Mohlo by sa to tiež hodiť. Niekto po to bežte. Ja už do toho smradu nevlezu." Poviem a to čo som priniesla ja, zložím na zem, aby to tiež mohli prezrieť. |
| |
| Posbírat co jde a rychle pryč Škvrně se vrátí a oznámí nám co našla. Když řekne že už zpátky nejde tak si povzdychnu. "Fajn dojdu tam. Stejně už sem od těch mrtvol celej špinavej. Zatím nastartujte. Čím dřív odsud vypadnem tím líp. Chci odsud zmizet okamžitě až se vrátím. " Poté odložím svojí tyč a opřu jí o speeder. Poté se rychlým krokem vydám dovnitř doupěte. Jakmile najdu věci o kterých Kasi říkala že tam nechala tak je poberu a zase se rychlým krokem vydám ven. Naházím je k mrtvolám a nasednu si do speedru. "Gaillene budeš řídit? Už si zvládnul cestu sem tak zpátky to taky beztak zvládneš. Já s řízením těhle věcí nemám tolik zkušeností." Řeknu směrem ke Gaillenovi. Moje věci už mám všechny naložené a i kořist je v pořádku. Pro jistotu sem ale vytáhl dezintegrátor do ruky a namíříml do džungle. "Škvrně buď připravená. Sme sice rychlý ale jsme naložený masem. Takový kořisti by možná něco nemuselo odolat. A tady v té džungly se schovávají nebezpečný bestie. Dokonce i takové které zaútočí na speeder. " Odpočinek a bezpečí je iluze. Pravý mandalorian ví že smrt je všude jelikož on sám je smrt. |
| |
| A dem dál.. Preskúmam čo som našla a nahádžem to na speeder. Kocour medzitým išiel po zvyšok vecí a sama si taktiež nasadnem. Čakám. Čerstvo nasekané mäso je cítiť čoraz intenzívnejšie a poteší ma, keď sa Kocour vynorí z jaskyne. Konečne vypadneme, keďže som začínala byť nervózna. Naskočí a môžme ísť. "Som s tým zmierená a počítam s tým. A aj keby si niečo trúfne, nebude to mať lahké, o to sa postarám." Opoviem a pripravím svoju zbraň, keby sa na nás vyrútila nejaká potvora s úmyslom zaskočiť na obed. Ani za mák sa mi nepáči táto predstava, ale musím to brať do úvahy. Je tu tá možnosť. Pach, čo vydáva naša korisť, je naozaj intenzívna a pre niektoré tvory je to ako impulz. Pozriem po Gaillenovi, ktorý bol vyzvaný k riadeniu tejto mašiny a zamračím sa. "Poďme. Čím viac tu otravujeme vzduch tým je väčšia pravdepodobnosť, že niečo prilákame. A verte mi, nemám najmenší záujem stretnúť sa s niečím podobným." Poznamenám a ukážem k nasekanému mäsu. Keď vyrazíme, pozorne sledujem okolie a pripravená kedykolvek vystrielať zásobník, či vyhádzať aktivovaný obsah svôjho baťohu po hocičom, čo by sa chcelo priživiť na nás či na tejto hromade "pečienky". |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Vyrazili jste a cestou na vás tu a tam něco vyskočilo ale byli to jen ty malé potvory z džungle. Společně jste dojeli zpět do tábora bez větších problémů a mohli jste se pokochat svými trofejemi. Když k vašemu speederu došel sám Mandalore tak si položil ruku na prsa a tří krát se sní praštil do prsou. Mandalore:" Síla a čest s vámi. Tímto jste splnili tři úkoly a jak jsem slíbil tak své slovo i dodržím. Republika dostane podporu od Mandalorianů. A já sám bych se rád přidal k vaší výpravě. Až nadejde ten správný čas. Povolám naše bratry kteří budou vyčkávat na náš signál. Tvá zbroj je již opravená Draaare. Pokud ale chceš nechám ti vyrobit novou a pevnější. Veškeré vybavení co budete potřebovat najdete zde za nižší ceny. Odpočiňte si najezte se a napijte. Jste tu hosté a teď i víc než jen to. Prokázal si nám službu Draaare. i tvoji spojenci." Mandalore to dořekne a je na dost hrdý na Draaara který splnil úkoly. Vás ostatní jen přejel pohledem a přikývnul. Šel se připravit na cestu. Sám se rozhodl že vás podpoří jeho vojska ale také on sám ve vašich řadách. |
| |
| Concordie tábor Mandalor se postaví před nás a udeří se do hrudi a já následuji jeho příkladu. Když mluví tak mám hrdě hlavu vztyčenou a zachovávám si kamennou tvář. Když domluví tak se opět třikrát udeřím. "Tvá slova těší mé srdce a naplňují mě nadějí a potěšením z blížící se války. Pokud je má zbroj opravená tak si jí vezmu. Avšak tvojí nabídku zbroje nové nemohu odmítnout. Bude mi obrovským potěšením nosit novou zbroj. Rád si o ní promluvím se zdejším Metalurgem a poskytnu mu specifikace a rozměry. A věz Mandalore že již nyní se těším až se k nám připojíš v nadcházející bitvě. Věřím že bitva kterou rozpoutáme bude největší bitva tohoto věku a až skončí tak celá galaxie bude opět vědět proč se nás Mandalorianů bála a zjistí že je potřeba se nás bát znovu. Bude to válka v níž si každý mandalorian vyslouží čest a slávu. Jakmile zjistíme lokaci planety kde se nepřítel schovává zahájíme útok." Sklonil sem hlavu na znamení úcty a poté sem nechal Mandalora odejít. Poté se otočím na své "přátele". "Myslím si že tady ta zastávka se nám celkem vyplatila. Kdo mohl čekat že místo opravy brnění tady dostaneme celou armádu což? Fajn takže teďka bych doporučoval zůstat tady přes noc. Kasi doplní zásobu výbušnin. A zkuste jestli někdo ze zdejších lovců nechce koupit nějaký kousek těch terentaků. Jenom mi nechce jednu tu největší hlavu. Tu chci do své lodi jako ozdobu. Zkuste tu prodat co můžete když nic neprodáte prodáme to zítra ve městě. Zatím si dejte spánek a odpočiňte si. Dneska by nám tu nemělo hrozit nic. Sme v přízni mandalora takže si nás nikdo nedovolí napadnout bez vyzvání k boji. Já si vyrazím promluvit s Metalurgem o nové zbroji. " S tím se otočím na patě a udělám několik kroků nakonec se ještě zastavím, odkašlu si a řeknu. "Jo a ... ehm... Dobrá práce. Sem rád že vás mám sebou. " Poté už vyrazím za metalurgem abych vyřešil velikost brnění a dořešil pár podrobností. ---- Brnění co bych chtěl od metalurga: tentokrát na celé tělo + helma, kombinace černo červená. Základem je nejlepší Beskar a potažená je slabou vrstvou Cortosisu. Magnetické uchycení zbraní na zádech. Odolnost proti Vakuu ( schopnost být na krátkou dobu vyhozen do vakua jako měli stormtroopeři).  |
| |
Tatooine - Cela Poslechnu si co mi ten zahalenec řiká. No paráda! Přeci jen mě ti zasraní špekounové našli! Naštvaně vydechnu a sklopim hlavu. Jsem si řikal, že jste na mě zapoměli... Zahalený únosce však pokračuje a mluví dál. Cože?! Dřív než stačím něco říct, tak do mého těla pustí elektřinu. Svaly se mi stáhnou v křečích, ale nemůžu sebou moc škubat, protože jsem spoutanej. Přestalo to. Kurva! Ten si moc nehraje... Zvednu hlavu, když mi položí otázku. Z mého těla se lehce odpařuje pot, takže jsem zahalen do mystické páry. To je všechno co máš?! Ha! Do mého těla znovu pustí elektřinu. Svaly se mi znovu stáhnou a já zaskřípu zuby, protože to zatraceně bolí. Ááááá! Elektřina stále bije do mého těla. Konečně to ustane. Úplně se uvólnim, jako bych byl nějakej kus hadru. Pomalu ztrácím naději, ale někde hluboko vevnitř se ještě drží moje čest. Přece nemůžu zradit zaměstnavatele... No tak dobře, můžu! Ale né v tomhle případě. Né huttům! Zvednu hlavu a na první pohled vypadám odevzdaně, ale vevnitř jsem stále pevný jako ocel. Mučitel si nejspíš myslí, že mu něco řeknu, ale já se pouze zasměju. Ne, vážně! To je všechno?! Začnu se nekontrolovatelně smát a to i přes to, že do mě znovu začel pouštět proud. Pomaličku přestávám mít pojem o svém okolí a stahuju se do sebe. No tak hoši! Pohněte kurva... |
| |
| Znovu v tábore.. Cestou sme na nič vážne nenarazili, čo by malo záujem o malú svačinku natolko, aby vsádzalo svôj život do ohrozovania našej koristi. Skôr sa nám do cesty priplietli náhodne. Po nejakej dobe dorazíme do tábora. Vyskočím zo speederu, uhladím si vlasy rozviate od vetru a sledujem ako sa k nám blíži Mandalor. Založím si ruky na prsiach a počúvam ďalší zo série rozhovorov. Tvárim sa neutrálne a len čakám. Mandalor prislúbi účasť v love i ďalšie bonusy, ktoré sú pre moje uši prijatelnejšie ešte viac, než vôbec vidina pomoci a spokojne sa usmejem. Viem, že nemôžem očakávať rovnakú láskavosť ako dostal Kocour, ale i tak ma to niekde v duši nepríjemne bodne. V duchu sa okríknem a vykopem si ten žieravý pocit z hlavy. Už len možnosť nakupovať priamo u nich v tábore, za nižšie ceny... by som mala považovať za dostatočnú láskavosť.. I keď je pravda, že tú zlavu sme si zaplatili týmito mršinami. Pozriem po mrtvolách potvor na speedru, na čo sa zahladím na odchádzajúceho Mandalora. Pravda, nieje od veci mať takýchto "známych", ako je on. Kocour prehovorí k nám. Pozriem po ňom a uchechtnem sa nad poznámke o trofeji z potvory. "Som si nemyslela, že máš taký zmysel pre detail, Kocoure. Ozdoby interiéru lode... ja že si na také veci príliž nepotrpíš." Natiahnem a provokujúc sa uškrniem. Nad jeho "ďakovnou rečou" len mávnem rukou. "Nechaj si tie zvorilosti, Chlupáči.. moc ti takéto kecy nejdú.. Ale inak nieje zač." Usmejem sa a žmurknem. Toto už nebola provokácia. Nechám ho bez ďalších zbytočných rečí odísť, nech si ide vyriešiť svoje a ja pozriem na Človeka u speedru. Uvažujem, že ho nechám nech skúsi predať tieto potvory sám, alebo sa do toho mám vkladať tiež. Je to dosť špinavá robota a ja nemám tak dobrú náladu, aby som si ju kazila naháňaním zákazníkov a čmuchaním toho smradu, čo sa z mrtvoliek utvoril. Mandaloriani niesú práve zákazníci, ktorí by sa dali zmanipulovať do stavu, aký by mi vyhovoval. Viem, že následný obchod ktorý by som chcela uzavrieť práve s niekým z tejto sorty... nebol by ideálny. A mne sa do toho naozaj nechce pliesť. Povzdychnem si a vyskočím na kraj plošiny, ktorá je realatívne čistá a bez krvi a nečmouhá tam žiadna obludnosť s týchto hnusob. Prehliadnem si nasekané hlavy a pohladom vyhladám tú najväčšiu a tým pádom i najodpornejšiu, aká tam vôbec je. S pomocou Síly ju zdvihnem do vzduchu, ale keďže moje niektoré schopnosti niesú vypilované do dokonalosti, tak na miesto aby som hlavu jemne a ladne uložila na zemi, tak sa skotúla z kraja plošiny, kde sa mi ju podarilo premiestniť vo vzduchu a s plesknutím padne na zem. Zanadávam a zoskočím. Hlava vyzerá rovnako ako predtým. Pádom sa nepoškodila a len tak nehybne cerí zuby na okolie. Odpornosť. Pozriem na Gaillena. "Myslím, že túto záležitosť nechám na tebe. Zjavne máš viac známostí s Mandalorianmi než ja. Už len z toho vrelého privítania sa to dá poznať." Vycerím zuby v provokujúcom úsmeve. "Ja sa do tohto kšeftu na tomto mieste púšťať nebudem. Ale keď budeš potrebovať nejakú... radu, alebo niečo... Daj vedieť." Uškrniem sa a vlastne ani sama neviem, či som toto myslela vážne, alebo to bolo len z nejakého zvráteného hecu. Pomoc človeku? Tak to je divné i na mňa. S tým sa mu otočím chrbtom a so založením rúk do vreciek nohavíc sa vyberiem na menší prieskum tábora a následný doplňujúci nákup. Budem musieť taktiež vymyslieť niečo so zbrojou, alebo aspoň ochrannému obleku. To čo už mám mi nemusí stačiť. A keď už máme zlavu... a zjavne ešte nepominula Gaillenova ponuka nákupu za jeho financie (aspoň sa nezmienil o tom, kolko krát to môžme využiť..) tak prečo si nezájsť znovu na prehliadku a doplnenie zásob..? Ale najskôr sa tu poobzerám. Na malý výskum je toto prostredie naozaj vhodné. |
| |
| Concordie, Tábor Když jsem dostal od Draaara rozkaz ohledně návratu do tábora tak jsem jen beze slova přikývl a nasednul jsem na speeder hned jak bylo vše naloženo. Když se vrátil i Draaar tak jsem vyrazil. Cesta probíhala rychleji než předtím a to jsem ani nestačil nic udělat když se ukázalo těch pár mrňousů. Nikdo nestačil udělat vůbec nic. Než jsme se nadáli tak jsme byli už dávno v táboře. Vystoupil jsem a nechal jsem vše potřebné na Draaarovi. Když domluvil z Mandalorem tak jsem pokrčil rty v koutku a to mi na tváři vytvořilo menší úsměv. Když se Draaar a ta jeho štěkna zmínili o další fázi tak jsem jenom přikývl. Štěkna mě požádala abych se postaral o zbytek těch trofejí. Neváhal jsem a udělal jsem oč mě požádala. Oběhl jsem pár mandalorianů a pár prodejců zde v táboře. Pár se mi jich podařilo přesvědčit a nakonec jsem pár kusu toho hnoje prodal. Zašel jsem za Draaarem a řekl jsem mu pár slov. " Draaare, tady máš peníze z toho prodeje z těch částí z terentateků. Já se vrátím na loď a počkám na tvůj signál a vyrazíme na Tatooine za ostatníma. Snad budou vědět něco víc ohledně toho co by nám pomohlo najít tvou dceru. Zatím brachu." Dořekl jsem to a nenápadně jsem sebral ten datapad co našla štěkna v jeskyni a vrátil jsem se na svojí loď. Vložil jsem datapad do R6-ky aby to projel a zjistil co tam je. Doufám že to nebude trvat moc dlouho. Mezi tím co to bude prověřovat tak jsem se natáhnul na postel ve své kajutě a trochu se prospal... |
| |
| Concordie tábor Dohodl sem se s Metalurgem a vše bylo připraveno. Nyní mi zbývalo jenom počkat až jí vyrobí. Vyšel sem ven z jeho pracovny a potkal Gaillena. Ten mi předával nějaké peníze. "Díky... A neboj se... Brzy to tady skončíme. Jenom co dokončí mojí zbroj a můžeme vyrazit. Pokud ale chceš na Tattoin měl by si letět teď bez nás. Pokud od generála potřebujem nějaké informace tak to můžeme zařídit přes dálkovou komunikaci. Ale pokud si pamatuješ tak to sithské druidské jádro mluvilo o Nar Shaddaa a Nal Hutta. Takže tam bychom se měli vydat. Nemohu ztrácet čas na Tattoinu. Klidně ale tam vyraž já a škvrně tady počkáme. Jakmile bude brnění hotové vyletíme na Nar Shaddaa a zkusíme zjistit co budeme moct. Pokud poletíš hned tak tam možná doletíš ještě před námi. Ale ať se rozhodneš přeji ti štěstí. " Podám mu ruku a poté si dojdu někde v táboře sednu a začnu meditovat abych zabil trochu času než bude brnění. |
| |
| Prieskum a oddych Prechádzala som táborom, skúmala, sledovala Mandalorianov či u súbojoch, alebo len pri bežnej činnosti, snažila sa zistiť ich výrobný postup výbušnín. Hladeli na mňa značne podozrievavo, ale to robili už hneď ako sme vstúpili do tábora. Takže ma to nevyvádzalo z miery. Chápem, som pre nich zjavný votrelec.. ale zas kde niesom? Nikto si nechcel pokecať spôsobom, aby to bolo prínosné. Aké smutné! Dokonca ani obchodník, u ktorého sme boli na prvom nákupe hračiek. Bolo možné len nakupovať. Tak som nakupovala... zásob nikdy nieje dosť. Ešteže som to nemusela hradiť ja sama... skrachovala by som na svojej "skromnosti". Ale tak ochranného oblečenia treba tiež a oni tu majú také skvelé vytunené a vystužené bundy! Nepohrdla som ani masívnymi botami, pred ktorými by som tie pôvodné mohla tak akurát schovať niekam do bažiny. Síce skoro hrozilo, že nebude mať moju velkosť, ale "detská edícia" mi zachránila krk. Ani bych sa nezamýšlala, že môžu mať také obrovské paprče. Taktiež i niektoré vylepšenia do svojich doterajších zbraní prišli vhod. Každopádne urobila som im peknú tržbu.. tak Ako Gaillenovi útratu. Ale tak což, ponúkol sa. Nechala som si nákup u obchodníka rovnako ako Kocour. Predsa sa s tým nebudem ťahať. Keď pôjdeme het tak to nejak odvlečiem.. no. Ale každopádne, hneď si natiahnem nové boty a s miernym úsmevom zameriam Kocoura niekde v tieni tábora a vydám sa za ním. Sadnem si k nemu a chvílku ho sledujem. Zjavne sa nachádza v hlbokom zamyslení, tak ho nechám tak a oprúc sa rukami o zem sa zahladím do dialky. |
| |
| Tatooine Muž v kápi tě nechal vyset po tvých slovech v kleci a vydal se po tvých společnících. Jaden a Sarithem. Z pod pláště vytáhl rudý světelný meč a rozběhnul se proti Jadenovi. Sarith se postaral společně z Jadenem o ty mizery a mohli si všimnout toho Sitha který se přibližuje. Jaden se sním mohl pustit do boje a Sarith měl chvilku na to aby tě mohl dostat z klece... Concordie Když jste odpočívali venku tak k vámi přišel jeden z mandalorianů a nabídl vám jeden z volných stanů aby jste si mohli odpočinout v suchém prostředí neboť se žene bouře. Ukázal vám kde stan je a také vám řekl pár dalších slov. Mandalorian:" Zítra ráno chce Mandalore vyrazit na tu vaši pouť. Vaše věci vám budou odneseny na loď. Vy se dejte do kupy. Je tu tekoucí voda a něco k jídlu. Hlavně se vyspěte." Po těchto slovech se otočil a odchází. Vy se můžete najíst a pořádně si odpočinout.... Mezi tím se Gaillenovi na jeho lodi ozval jeho droid. ten k tobě přijel a z budil tě a ukázal ti pár informací. Na lohoprojekci od droida můžeš vidět hvězdy které jsou přitahovány k jednomu určitému bodu který tam ale není. Je jasné že jde o vymazání údajů ale také se ti ukáže název jedné hvězdy která je nejblíž k tomu bodu. Je možné že může jít o hledanou planetu Dromund Kass. Možná by jsi to mohl prověřit a nebo se o tom zmínit svým přátelům... |
| |
| Tatooin záchraná akce Když se urychleně zbavíme poskoků toho zahaleného tak nám ubyde trochu práce. "Cítím temnou stranu." Pomyslím si a kývnu na svého společníka ať jde pomoci vězni zatímco si všímá ten Sith mě. "Ještě není pozdě vzdát se toho co je bezcenné!" Křiknu na Sitha a zapnu svůj světelný meč a druhou rukou ho Silou odhodím než ke mě doběhne. "Stále je možnost postavit se za dobrou věc." Snažím se ho zlomit a jeho případnému útoku se bráním a odrážím ho. |
| |
| Tatooine, Jaden Sith odrazil tvůj siloví útok tím jeho a stále se na tebe vrhal z údery světelného meče. Na tvá slova nijak nereagoval spíše je ignoroval a stále útočil. Jeden úder za druhým střídal i obranu. On se stále na tebe vrhal a ty jsi se ho stále snažil přesvědčit o opaku. Sith:" Nikdo z vás nedokáže porazit Dartha Kanne. Všichni padnete v zapomnění v síle a Impérium ovládne celou galaxii." Hned co to dořekl tak se na tebe znovu vrhnul a začal z útoky... |
| |
| Sith na Tatooin Dál odrážím jeho útoky a občas mu nějaký úder vrátím. "Temná strana nikdy nemůže zvítězit. To Impérium padne a ty s ní pokud se od něj neodvrátíš." Zavrčím a seknu mu po hrudi načež si ho trochu dostanu od těla a on mi upětuje úder na rameno, který vykryju a odkloním mečem. "Cesta temna není správná." Dodám a v duchu doufám, že brzo můj společník osvobodí vězně. Při tom provedu dalších několik rychlých úderů na jeho hruď, které odvrací a souboj pokračuje dál. Snažím se ho pokud možno odzbrojit a né hned zabít. |
| |
| Concordie- noc Z meditace mě vyruší mandalorian který nám oznámí že si můžeme odpočinout. Jenom přikývnu a zvednu se. "Fajn odpočineme si a ráno vyrazíme. " Potom se podívám na Kasi. "Tak pojď škrvně je čas jídla a potom spánku. Určitě obojí potřebuješ stejně jako já. " Jako první si odnesu věci do připraveného stanu. Potom si dojdu pro jídlo, vodu a všeho se najím opravdu hodně. Nakonec dojdu do stanu, stočím se do klubíčka a usnu. Jakmile příjde ráno tak čekám na Mandalora který se k nám má přidat. |
| |
| Chvílu tam len tak sedím a sledujem oblohu, keď k nám pristúpi nejaký Mandalorian a pošle nás do určeného stanu pred búrkou, len príkývnem a počúvam odkaz, ktorý poslal Mandalore. Som na celý ten priebeh skutočne zvedavá a vôbec ako sa to vyvinie. Pozriem na Kocoura keď ma osloví, len prikývnem a pozbieram sa zo zeme. Necítim síce nejaký hlad, ale je lepšie doplniť zásobu, než bych potom mala hladovať. Nahodím batoh na chrbát a hneď zamierim pre jedlo a taktiež pitie. Vyzerá to celkom požívatelne, ale i tak niesom tým práve nadšená... ale bez poznámok sa s tým vyberiem ku stolu a pustím sa do jedla. No.. ujde to. Medzitým sa dohrnie Kocour i enormnou porciou a len po ňom letmo pozriem. Zjem niečo cez polovicu. Stačí mi. Odložím tácku vedla seba a s úšknom sledujem, ako Kocour do seba pučí tú svoju "skromnú" zásobu. Skončí a vyberieme sa do stanu. Hneď ako prídeme tak sa podla jeho príkladu tiež zvalím na krivú matracu a poddám sa spánku. Noc nebola práve ideálna.. niekolko krát som sa prebudila na rôzne podnety.. či na Kocourovo chrápanie, zimu, alebo len z blbého sna. Snaha vyhnať si z hlavy paranoidné myšlienky síce bola, ale i tak som si neodpustila westar pod vankúšom.. Ráno prišlo skoro. Prebudil ma všeobecný rámus a len sa vyhrabem z pod prikrývky. Dnes má začať ten nebezpečný hon.. No to som zvedavá... Jak čakáme na Mandalora, ktorý sa má taktiež účastniť, zamyslene pozriem na Kocoura. "Čo sa vôbec stalo..? Myslím... prečo ti uniesol dcéru?" Spýtam sa potichu. Chcela som počkať, pokým sa nikto nebude omielať v okolí.. a teraz je celkom dobrá príležitosť.. |
| |
| Kasi se zeptá, ale já se na ní nepodívám. "Nemám tušení. Celé roky sem si myslel že jí zabil společně s mým synem když se je má žena pokoušela chránit. Nevím proč mojí dceru ušetřil. Dozvěděl sem se teprve před pár dny že má dcera žije a že jí má ten Sith. A vlastně mě ani nezajímá proč jí ušetřil. On má mojí dceru a já jí získám zpátky. A všichni kdo budou stát proti mě zemřou. " |
| |
| Kocour odpovie. To som vlastne ani nečakala.. Opriem sa rukami o starú matracu, z ktorej sa mi ešte neuráčilo vstať a pozriem do zeme. "A.. prečo práve tvoja rodina? Prečo by ich unášal, keby nemal vlastný zámer? To bol premyslený ťah, ktorý ťa mal oslabiť... ale prečo?" Znovu zdvihnem pohlad. "Ako je to už dlho..? Nikdy predtým si sa mi o nich totiž nezmienil. I keď bych pochopila z akého dôvodu." Mierny úsmev a odmlčím sa. Nechcem ho nútiť k hovoru. Je to predsa jeho vec a ja budem prvý raz v živote slušná. |
| |
| Tatooine Sith na tebe stále útočí a je mu jedno oč s snaží tvůj mrštný jazyk. Stále útočí a na tvá slova nijak jinak než jen zpětnými útoky nereaguje. Tvé útoky odráží jak to jen jde a ty jeho to samé. Sith ale začíná polevovat ale je jasné že meče se jen tak nepustí. Možná by jsi to měl skoncovat dřív než bude pozdě... Concordie Začalo svítat a za vámi se během pár minut po svítání dostavil Mandalore a řekl vám pár slov. Mohli jste se tak rozhodnout kam by jste se mohli vydat dál. Máte ještě pár hodin na to aby jste se pořádně připravili na cestu. Nezapomeňte že musíte na loď dostat vaše nákupy... |
| |
 | Concordie Když jsem za vámi dorazil tak jsem si vás přeměřil pohledem a je mi jasné že něco řešíte. Nechtěl jsem více rušit tak jsem to řekl rychle. " Jsem připraven vyrazit. Pošlu muže z vaším vybavením k vaším lodím aby jste měli věci již naložené a nezdržovali se. Co se týče Gaillena tak ten je kde?" Zeptal se a když dostal odpověď tak pokračoval. " Budu stát po vašem boku dokud se nebudu muset připojit k armádě. Já poletím s vámi na lodi. Naše bitevní stíhače a bitevníky se budou hodit tady. Tak sebou pohněte." Jen co jsem to dořekl tak jsem se vydal ven a zdělil jsem mandalorianům jejich úkoly. Bez keců to přijali a já se vydal na cestu. Vyčkával jsem až se ke mě přidáte a poté jsem s vámi došel na vaši loď. Poté už jsem jen čekal na nalodění a na současný kurz letu... |
| |
| Concordie Na tváři mám kamenný výraz bez výrazu. "Je to již dávno. Neunesl je kvůli mě. Spíše kvůli náhodě. Nebo osudu. Kdo ví. Tenkrát nemohl ale tušit že jsou to moje děti. Jenže to nehodlám řešit nyní. Je tady příliš lidí okolo. Až budem někde sami tak ti možná řeknu víc. Teď ale ticho. Přichází Mandalor. " Mandalor přijde a začne mluvit. Jenom přikývnu. "Fajn aspoň se o naše věci nemusíme starat. Co se týče Gaillena tak ten odešel už včera. Byl unavený a chtěl si něco zařídit na lodi. Takže pokud neodletěl bude v přístavu. Jestli už je ale všechno zařízené tak vyražme. Čeká nás další lov. " Poté vyrazíme do města k lodím . |
| |
| Concordie - Loď Když mi droid zdělil vše co našel tak jsem informace okamžitě přeposlal Draaarovi a nastavil jsem kurz na vzdálenou hvězdu. Nechal jsem také zapnuté sledovací zařízení které jsem propojil z Draaarovo lodí aby věděl na jakých souřadnicích se přesně má loď nachází. Když bylo vše nastaveno tak jsem Draaarovi nahrál ještě krátkou zprávu a vše mu poslal i se souřadnicemi. Nastavil jsem kurz a vyrazil jsem na cestu. Údaje jsem zaslal také Akali na kterou jsem měl jako jedinou osobu kontakt. To vše proto aby mohla informovat generála Vosse a ostatní zbývající členy našeho "týmu" hned po tom jsem vyrazil a během pár minut jsem byl v hyperprostoru... |
| |
| soukromá zpráva od Gaillen Marek pro Asi po minutě mého odletu se k vám donesla zpráva ve které stojí pár informací. " Tohle je zpráva kterou vám zasílám. Jedná se o souřadnice které jsem našel v jednom datapadu. Posílám to hlavně tobě Draaare. Je možné že jde o planetu kterou celou dobu hledáme. Zaslal jsem ti souřadnice a to samé jsem poslal i Akali. Pokud si pamatuješ je to členka našeho týmu. Doufám že informace ti pomohou a konečně najdeme tu správnou cestu... Co se týče tebe Akali předej prosím tyto informace zbytku týmu a také Generálu Vossovi. také mu vyřiď že jsme uzavřeli společenství z Mandalorem a jeho mocnou armádou Mandalorianů. Pomohou nám v této válce... Vydal jsem se napřed abych prozkoumal zda jsou souřadnice správné. Pokud ano najdete mne snadno podle mého naváděcího majáků který je napojen na Draaarovu loď. Řekl bych že je to vše... Provázej vás Síla..." Informace jsem vám odeslal a mohli jste se vydat na cestu nebo se podle toho nějak zařídit a informovat ostatní... |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Sith na tebe stále útočí a je mu jedno oč se snaží tvůj mrštný jazyk. Stále útočí a na tvá slova nijak jinak než jen zpětnými útoky nereaguje. Tvé útoky odráží jak to jen jde a ty jeho to samé. Sith ale začíná polevovat ale je jasné že meče se jen tak nepustí. Možná by jsi to měl skoncovat dřív než bude pozdě... (Nevím jestli jsi to přehlédl je to níž) |
| |
| soukromá zpráva od Akali pro Při troše toho vesmírného poflakování , které mi dopřálo taky spoustu klidu ke mě dorazí zpráva od Gaillena.Nuže nevidím nejmenší důvod proč ji nepřeposlat a nezaletět si na souřadnice také.Přeletím hned co nejblíž ke generálovy a vzkaz mu jednoduše přepošlu.Totéž se pokusím i s ostatníma na které mám kontakt.Poté se vydám na souřadnice a pokud mám možnost sledovat naváděcí maják gaillena tak přistanu někde jako on pokud ne hold to bude přistání podle náhody. Žeby se události daly do pohybu ? |
| |
| Tatooine, u jawů Už jsem zapoměl jaký je to cestovat po písečný poušti. Foukal vítr a písek lítal všude kolem a skoro nic jsem neviděl. A když už jsem něco viděl, tak to byl písek. Přešel jsem dunu a našel svůj cíl. Tuskeni, píseční lidé okupující Jawský sandcrawler. Ještě mě neviděli, což bylo výhodou, kterou jsem nenechal utéct. Pomocí síly jsem zvedl ještě víc písku, abych se za něj mohl schovat a dostat se až k transportu. Dvanáct. nic moc teda. Na odvrácené straně vozidla jsem si našel jeden z otvorů, do kterého jsem mohl vlést. Nyní jsem se už asi nacházel pravděpodobně ve skladišti. |
| |
| Počúvam ďalej a mlčím. V podstate nemám tušenie ako v takýchto situáciach reagovať. Nepatrím práve k tým pohotovým empatickým tvorom, čo sa dokážu vcítiť do pocitov iných a patrične vyvodiť "riešenia". Mám mu vyjadriť súcit..? Či slúbiť spoločnú satisfakciu? Ano, tá síce príde.. ak sa táto "misia" podarí. Ale buďme k sebe úprimní.. vieme, prečo som tu. I keď tohto blázna mám rada, nemôžem povedať, že pomsta je práve dôvod mojej prítomnosti. Možno len pre kúsok nepatričnej akcie.. Zameriam sa na prichádzajúceho Mandalora a nepatrne Kocourovi prikývnem. Vlastne všetko je zariadené tak, aby som sa o prepravu vecí nemusela starať, či o podobné záležitosti, Gaillen je zjavne v ťahu, tak len myknem ramenom a vyberieme sa do mesta. Som celkom vo vytržení, pretože očakávam pekný poprask, tým pádom patričnú zábavu pre moje ujeté "choutky". |
| |
| Concordie lodě Dorazili jste k lodi a Mandalore poletí tedy s tebou a s Kasi. Mohli jste si všimnout že už tu dávno není Gaillenova loď. Mohli jste vyrazit na ty souřadnice která vám přeposlal Gaillen nebo se pokusit prozkoumat planetu Hutta nebo jak jí jinak nazývají "Nal Hutta" nebo další planetu Nar Shaddaa. Gaillen Akali Akali přeposlal informace které jsi jí přeposlal a G.Voss byl rád. Přeposlal je dál svým spojencům aby všichni byli dostatečně a vždy připraveni. Když se Gaillen po pár hodinách dostal na Orbitu té známé hvězdy všiml si tmavé planety. Dromundský systém jste mohli přeposlat všem aby lépe nalezli Planetu známou jako Dromund Kaas. Když jsi se chystal přistát tak jsi narazil na elektrickou bouři. Provedl si pár drsných otáček a také már nelehkých manévrů aby jsi mohl přistát poblíž jedné jeskyně. cítit si zní mohl temnou stranu. Po nějaké době se u tvé lodi ukázala další. Mohl sis myslet že je to nepřítel ale byla to tvá známá Akali. Když jste byli teď dva tak jste se mohli vydat na průzkum té děsivé a tmavé jeskyně ze které se valila síla temné strany. Když jste jeskyni prozkoumávali čím dál tím hlouběji mohli jste si všimnout nejméně stovky vojáků co zde mají přesunutý tábor a také jste si mohli všimnout nejméně osmi Sithů. Je na vás jak se začnete chovat... Tatooine, Accal Když jsi se dostal do sandcrawleru tak jsi se objevil v nákladovém prostoru. Všude kolem tebe bylo několik vypnutých droidů ale sem tam se ukázal i nějaký co byl zapnutý. Jak jsi postupoval dál tak jsi narazil na bedny které ti stáli v cestě. Mohl si je odstranit pomocí síly. Pokud jsi tak učinil mohl sis všimnout tří tuskenů co prohledávají pár součástek. Podle počtu součástek jsi mohl usoudit že se jedná o zničené droidy. Další tři tuskeni byli o patro víš kde se starali o mrtvé Jawy které zabili aby se dostali do sandcrawleru a tím pádem i hlídají vchod dovnitř. Zbylých šest tuskenů se nachází o ještě jedno patro víš kde drží sed Jawu a dva muže co pracují pro Generála Vosse. Je možné že se jednalo o vyjednávání z Jawy aby nechali na pokoji elektronické držáky které udržují proud pro celou základnu. Ale taky hlavně udržují základnu v dostatečném maskování před kde jakými špehy... |
| |
| Sandcrawler Prodral jsem se harampádím a odsunul silou jednu bednu. poskytl se mi náhled na tři Tuskeny probírající odpad a další tři hlídají vchod. Posledních šest, které jsem zahlédl jsou nahoře a hlídají ještě nezavražděné vězně. Tak jo, nebudeme se s váma párat... Rychlou cestou k přehrabujícím se nepřátelům si přitáhnu dvě najivně nehlídané Gaffi tyče tuskenů k sobě. Jednoho odhodím na zeď transportu hlavou na zeď a ostatní probodnu jejich vlastními zbraněmi. Bez jakékoli známky alarmu proskočím mezi trubkami vedoucí těsně vedle tří hlídajících Tuskenů. Znovu využiji ukradených zbraní. Prvního praštím Tuskena praštím do břicha, druhou tyčí mu zlomím vaz odbtočím se kolem něj a probodnu druhého. Vytrhnu z něj tač a podříznu mu krk. Obtočím se okolo jeho stojící mrtvoly z prava. Posledního z nepřátel jsem srazil na zem a tyšemi ho přibil ke kovu pod ním. Přesunu se k výtahu, v patře a Silou se poohlédnu po místnosti, ve které se nachází poslední šestičlenná skupinka. Dva u výtahu, jeden u vězňů a ostatní v levo u stolu, jestli se tomu tak dá říct. Dojel jsem. Vytáhnu svoje pistole a zastřelím první dva u dveří výtahu. Než se stačí ti u "stolu" ohlédnout, ten otočený zády umírá na průstřel hlavy. Zatímco se poslední Tusken u vězňů zvedná, další dva tuskeni jsou prostřílení skrz na skrz. Do posledního neplýtvám střelami a Silou mu zlomím vaz. Konec, žijete? Zeptám se jednoho z Generálových lidí. Schovám zbraně a pomůžu všem osvobodit se a postavit na nohy. |
| |
| Concordie- lodě-> mandalor, Kasi Konečně se dostaneme až k našim lodím. Všimnu si že Gaillenova loď je pryč ale nikam to nekomentuji. První co tak kontroluji jestli mi přivezly veškeré moje věci. Před lodí na mě čekají dva Mandaloriani hlídající bedny s výbavou. Kývnu jim na pozdrav a poté mávnu rukou že mohou odejít. Sám začnu nosit věci do mé lodě. Poté řeknu Mandalorovi. "Mandalore, pokud nemáte vlastní loď jste více než vítán na mé. Je to silná válečná loď a jsem si jistý že na ní najdete všechno co budete během letu potřebovat. " Vezmu do ruky hlavu Terentaka a zatím jí vložím do skladu než vymyslím kam jí umístím. Nakonec mi zbývá už jenom jedna bedna. Je mnohem větší než ty ostatní a také velice těžká. Na jejím boku je mandalorianský symbol a já se usměji. Tuším co v ní je. Odnesu bednu dovnitř mé lodi a otevřu víko. Můj úsměv se rozšíří když zahlédnu černou helmu. Ano... má nová zbroj. Nechám bednu uvnitř chodby a zasednu za kormidlo lodi. Otevřu počítač a všimnu si zprávy. Přehraju si jí a poté se lodí opět začnou nést syčivé nadávky. Zatracená práce! On prostě nemůže počkat! Všude se musí hnát na vlastní pěst! Parchant jeden! Odejdu z kokpitu a vylézám před loď. Jakmile sem venku tak zařvu. "Škvrně! Pojď sem ještě na chvíli než odletíš v nějaké té své rachotině." Poté zmizím zase v útrobách své lodi. "Mandalore tohle asi budete chtít slyšet." Dojdu do briefingové místnosti a zapnu holoprojekci. Zapnu hvězdnou mapu a dám tam souřadnice které mi poslal Gaillen. Jakmile tam jsou oba tak začnu. "Gaillen odletěl. Zdá se že z holodisku v Terentaksém hnízdě se nacházel holodisk ze kterého sme získali lokaci této planety." Prstem ukážu na prázdné místo na mapě. "Jak vidíte nic tam není ale okolní planety jsou táhnuty gravitací do tohoto bodu." Poté přidám do toho bodu planetu. "Podle všeho je tam náš cíl. Gaillen letěl napřed a nechal zapnutý lokalizační maják. Podle všeho se nachází přesně v místě kde je planeta. Na bližší určení sme příliš daleko. Teď máme několik možností. " Shodím mapu galaxie pryč a otevřu mapu Nal Hutta a jeho měsíce Nar Shaddaa. "Předpokládejme že bude ještě nějakou dobu trvat než Mandaloriané shromáždí své jednotky. Další věc je že nevíme jak je na tom republiková armáda. Podle mě je ale připravena se během chvíle dát do útoku. Aspoň tomu nasvědčoval poslední útok který provedly. Jenže co mezitím. Můžeme buďto letět na naší neznámou planetu. Nebo můžeme letět na tyto dvě planety. Proč na tyhle dvě zrovna? Jednoduché. Před časem sme zabavily robotické jádro obsahující tajné Sithské informace. V těchto informacích byli informace o naší neznámé planetě. Nebyla tam lokace jenom jméno a to že se tam nejspíše ukrývá sithský mistr. Potom tam ale byli názvy těchto dvou planet. Hutská domovská planeta Nal Hutta a její měsíc Nar Shaddaa. Nevíme co na nich je nebo co se na nich skrývá. Víme jenom že mají nějaké spojení na Sithského mistra. Takže teď se musíme rozhodnout co dál. Sedět s rukama v klíně a čekat až se shromáždí armády. Nebo letět na republikovou tajnou základnu. Letět na jednu z těhle dvou planet a prozkoumat co mají společného se Sithy. Nebo následovat Gaillena a skočit slepě do nepřátelského hnízda. Jelikož jsme v tom společně tak vám dávám možnost se vyjádřit kam a proč chcete letět. Já bych nejraději letěl rovnou za Gaillenem. Moje motivace je prostá. Může tam být můj hlavní cíl a já ho chci zabít. Ale tím že tam poletíme nás něco může sestřelit hned po příletu do soustavy. Nevíme co tam má nepřítel za obranu. " |
| |
| Draaarova loď Když jsme u lodí tak pozdravím mandaloriany a Draaar mě pozve na svojí loď na náznak abych letěl sním. Jen přikývnu se souhlasem a vydám se na palubu jeho lodi. Po pár procházkách po lodi si nás. Čili mě a tu jeho přítelkyni zavolal do briefingové místnosti. Tam nám řekl pár slov ohledně několika lokací a dalších armád. Na tož jsem mu odpověděl. " Co se týče armády Mandalorianů. Stačí se s nimi jen spojit a jsou na cestě. Co se týče té podpory Markovi. Tak je to tvůj přítel a ty by jsi měl vědět komu věříš a kam se chceš vydat. Pokud ale chceš prozkoumat jiné planety je to na tobě. Já jsem sice Mandalore ale tohle je tvá cesta na které sis vybojoval pomoc svých bratrů. půjdu tam kam půjdeš ty." Dořeknu to a pak už jen sleduji jak se zachová ta jeho přítelkyně či znovu začne mluvit on... |
| |
| Tatooine, Accal Když ses zbavil nepřátel tak jsi osvobodil vězně a jeden z vojáků ti řekl co se dozvěděl. Pohlédl na Jawy a začal mluvit. Voják:" Ohledně jawu, dosáhli jsme s nimi příměří a nebudou už tolik škodit naším elektro držákům. Ba naopak se nabídli že je budou hlídat. Další věc co se týče tuskenů tak děkujeme za záchranu. Byla to jen náhoda že nás napadli. Objevili se těsně před námi a tím nás dostali. ztratili jsme tak tři muže. mrzí nás to." Voják to dořekl a hned na to jste se mohli konečně vrátit na základnu kde jste se mohli dozvědět více informací ohledně dalších misí... |
| |
| Dromund Kaas Když jsem rozeslal zprávu tak jsem se dostal až na souřadnice na které jsem potřeboval. Nalezl jsem onu ztracenou planetu a rozeslal jsem její přesnou polohu jak republice tak i ostatním společníkům. Přistání nebylo snadné kvůli bouřce která zde probíhala ale podařilo se to. usednul jsem u nedalekého hřebene odkud jsem se mohl dostat do nějaké jeskyně. Vlezl jsem do jeskyně ze které byl cítit silný závan temné strany síly. Seděl jsem chvilku v jeskyni a z chvilky se stalo pár hodin. Náhle se poblíž mé lodě objevila další. Když zní vystoupila Akali tak jsem se jen pousmál. " Aspoň někdo." Řekl jsem pro sebe a pokračoval jsem rychlejším krokem až k Akali. Když jsem byl dostatečně blízko tak jsem k ní začal mluvit. " Rád tě vidím, Akali. Rozeslala si vše tak jak jsem tě žádal. Pokud ano tak by jsem měli prozkoumat tuhle jeskyni. Blíž k žádnému městu se nedostaneme kvůli tomuhle počasí. Je to děsný ale co hlavně. Z tohohle místa je dost silně cítit temná strana. Musíme bejt dost opatrní." Dořekl jsem to a vydal jsem se k jeskyni a doufal že mě bude Akali následovat. Když jsme byli uvnitř jeskyně šli jsme čím dál tím hlouběji. Nakonec jsme narazili na menší překvapení. Podle toho co jsem viděl já i Akali jsem jí věnoval menší pohled i z několika slovy. " Tohle nejsou zrovna nejlepší vyhlídky. Je jich tu nejmíň stovka. Budeme se muset dostat nepozorovaně do davu. Mám takovej bláznivej nápad jak se mezi ně dostat." Dořeknu to a vyhlédnu si nějaké opuštěné vojáky co se potloukají mimo větší hlídky. Když jsem jich pár našel znovu jsem začal mluvit. " Tamhle u toho výběžku jsou jen čtyři vojáci. Když je zneškodníme vezmeme si jejich uniformy a v ztratíme se v davu. Co ty na to?" Dořekl jsem další kus svého plánu a vyčkával jak bude Akali reagovat. Pokud bude souhlasit tak se začneme nepozorovaně přesouvat k přesunuté hlídce aby jsme se mohli zmocnit jejich uniforem a ztratit se tak v davu.... |
| |
| Dromund Kaas: Když konečně přiletim na planetu a najdu tam Gaillena, tak sem celkem i rada že ho vidim.Přišel ke mě a zhruba mi naznačil situaci , která zde je.Na souhlas ohledně přeposlání zpráv jen přikývnu hlavou.Poté ho následuju do jeskyně kde mi řekne další věci.Taky jen přikyvnu a pokračujeme.Poté přednese nápad s převlečením do jejich uniform. "Dobře s tímhle problém nemám, ale jak to provést opravdu potichu?" A ještě je tu otázka co když je pak někdo bude hledat , takže je to časově omezené krytí...no ale nemáme moc na výběr, takže doufám ,že gaillen ví co dělá... Sem připravena na cokoliv co má Gaillen v plánu a čekám co on. |
| |
| Souboj "Zvolil sis svou cestu." Zavrčím a jeden jeho výpad skloním k zemi mečem a zablokuji tak jeho světelný meč svým a hned na to mu vrazím loktem do čelisti. Pak se od něj rychle odtrhnu a vykryju se další ráně. "Jeho síla ochabuje." Uvědomuju a uhnu dalšímu promáchnutí. Než se stihne znovu napřáhnout rychle máchnu po jeho meči ale u čepele takže mu rozseknu meč vedví a jeho špička odlétne vzduchem. Nyní je sith bez fůnkční zbraně a proto ho sílou nechám narazit tvrdě do první věci poblíž abych ho omráčil. Mohl by sdělit ještě Generálu Vossovi nějaké informace. |
| |
| Konečne sa dostávame do mesta. Cesta bola zdĺhavá a tak trochu otravná. Neprišlo žiadne povzdviženie, tak i moja nálada klesala každou pretrasenou minútou. Ale príchod do "centra diania" ma trochu povzbudil. Vstúpime do prístavu a už vidím, ako sa Mandaloriani hrnú s našími nákupmi. Usmejem sa a mávnutím ruky ich vyzvem, aby ma s mojou výbavou nasledovali k mojej lodi. Odblokujem zabezpečenia. "Môžte to naskladať do úložného priestoru. Po vstupe to poznáte. Vďaka." Prenesiem a pohladom vyhladám Kocourovo loď. Netrvá mi to dlho. Tá jeho plechovica sa týči nad celý objekt a po chvílke sa on sám z nej vyhrabe a začne na mňa řvát. Odfrknem si. Vraj rachotine.. Ty sa tiež nemáš čím chváliť. Keď Mandaloriani vyjdú z mojej lodi von, znovu zapnem bezpečnostné opatrenia, aby mi tam nikto neliezol, keď budem mimo a vyberiem sa za Kocourom. Vojdem. Briefingovú miestnosť nájdem a než bych sa stihla ozvať, kde má svôjho kamarádíčka, povie to sám. Strelím pohladom na Madalora a hneď späť na mapu. To je zmetek. Čo si myslel? Že prehnané hrdinstvo ho vykúpi? To som teda zvedavá.. Kocour má dlhý preslov. Počúvam ho bez toho abych mu skákala do reči, alebo ho akokolvek vyrušovala a pritom si sama prehrávam, čo by mohlo byť výhodnejšie. Kocour skončí a nám dá vybrať. Mandalore sa vyjadrí, že nechá rozhodnutie na ňom a od svôjho názoru sa dištancuje a tak len zamyslene pozriem nasjkôr na projekciu a potom na nich oboch. "Hm.. Iste, bolo by najednoduchšie vybrať sa na túto neznámu planétu. Lenže tak ako si povedal, nevieme čo nás tam môže čakať. A pokial Gaillen svojím príchodom už nestihol upozorniť nepatričnú pozornosť, tak je dosť možné, že i tak vpadneme do pasce, čo by mohlo mať katastrofálne následky. Lenže to môže byť i na týchto ďalších dvoch, pokial by sme sa rozhodli, že navštívime najprv tie. Ale o nich máme aspoň ako také informácie, čo by mohlo byť v tvojej veci prospešnejšie." Zahladím sa na Kocoura. "Chápem, že je lákavé nabehnúť tam rovno a skúsiť svoje šťastie v podobe vraždy Šitského vládcu, ale to môže byť i kámen úrazu. Podla mňa by sme si o tom mieste mali zistiť všetko. Všetko čo sa dá a zhodnotiť svoje možnosti. A aj keď máme podporu v Mandalorianskom vojisku, tak úspech nemusí vyjsť. Potrebujeme vedieť akú má On armádu, koho a čo má k dispozícií a či má nejaké podozrenie. Zbrklé riešenia nevychádzajú často. Musíme si to premyslieť. A ako si povedal, máme možnosť zistiť čo majú na Nar Shadaa a na Nal Hutta spoločné so Shitmi.. Ale i tento malý prieskum môže ich mistra upozorniť. Takže všetko má svoje pre i proti. Tak nejak neexistuje najideálnejšie riešenie. Ale skôr by som bola pre zistenie informácií, než tam na nich vlítnout.. Aj keď by si mohol kontaktovať Gaillena cez nezpozorovatelnú linku a informovať sa, či niečo zistil." Na chvílu sa odmlčím a opriem sa o stenu. "Každopádne, je to tvoja akcia a ty máš posledné slovo. Ja som svôj názor povedala, ale ty rozhodni. Chceš teda uskutočniť to, že budeme nasledovať Gaillena?" Nadvihnem obočie a čakám. "Vybavenie máme, stačí sa len rozhodnúť, ako ho použijeme." |
| |
| Tatooine Jaden Bolged a Recklen se Sarrithem Když jsi odhodil Sitha tak narazil na vypínač silové klece která držela Reclena v zajetí. Klec se vypnula a uvolnila tak Reclenova pouta. Sarrith se konečně prostřílel k Reclenovi a podal mu alespoň věci z omluvou že to trvalo tak dlouho. Když jste došli k Sithovi tak se pomalinku zvedal na nohy a díval se vám do očí. Jen se na vás zasmál a nepozorovaně stiskl spínač na svém náramku na levé ruce. Nedaleko za vámi se ozval výbuch a vy jste sebou trhli a odvrátili tak od Sitha na malí okamžik svůj zrak. Když jste se vrátili pohledem na Sitha tak už byl pryč. Možná by jste se radši měli vrátit na základnu a zjistit co je nového... Dromund Kaas Když jste se začali přibližovat k menší skupince Imperátorských vojáků. Mají na sobě tmavé uniformy a helmy které by vás drželi v utajení. Stojí k vám zády takže je menší výhoda na vaší straně. Musíte je ale nepozorovaně zneškodnit a to tak aby pokud možno nebyli slyšet výstřely... |
| |
| Dromund Kaas Když Akali řekla svůj názor tak jsem se na ní ohlédl a odpověděl jsem ji na její otázku. " Mám dva meče se kterými dokážu zacházet dost dobře. Co se týče toho aby padli potichu tak jen mávnu a nevydají ani hlásku. Ale tamty dva bys měla nějak zaměstnat. Nesmíme je nechat vykřiknout a ani vystřelit. Vezmu si ty dva nalevo ty si vezmi tamty dva. Pokud jsi připravena tak jdeme." Čekám dokud Akali neodpoví nebo nenavrhne něco lepšího. Pokud bude souhlasit proplížíme se společně až za vojáky a se postavím tak abych měl vojáky přímo před sebou. Jen co aktivuji meče, rozzáří se kolem modrá záře. Vojáci které má na starosti Akali, si mohou všimnout jen toho, jak se ve tmě mihnou dvě modré šmouhy. Hned na to meče znovu zhasnu a ztratím se ve tmě. Vojáky které jsem měl na starost padli mrtvý na zem a oba dva bez hlavy. Když se Akali rychle postarala o zbylé dva vynořil jsem se ze stínů a řekl k ní pár slov. " Tohle se nám povedlo. Teď si oblíkneme jejich věci a zkusíme se ztratit v davu. Pokud možno musíme se držet poblíž sebe a musíme najít nějaké informace. Hlavně ty které by nás navedli k Imperátorovi." Dořekl jsem to a začal jsem si oblékat uniformu jednoho z padlích vojáků. Když jsem byl v přestrojení podíval jsem se na Akali a čekal až bude připravená... odkaz (Asi takhle vypadá ta uniforma bych řekl) |
| |
Tatooine - cela (Sarrith a Jaden) Elektřina znovu ustane. Těžce si vydechnu. Začnu pomaličku přicházet ke smyslům, ale pořád vidím trošku mázle. Snažím se zamrkat a zbavit se rozmazanosti, ale pomáha to jenom trochu. Zasranej hajzl! Najednou zahlídnu barvy výstřelů. Hurá! Zasraná záchrana... Vim, že by to nemusela bejt záchrana, ale v mé situaci mi nic jinýho nezbývá. Po nějakém tom střílení se objeví protáhlé barevné paprsky. Jeden je červenej a druhej... Tak přece to bude záchrana. Začnu líp vidět a začnu poznávat Bolgeda. Zrak se mi už vrátil do normálu. Boj mezi sithem a Bolgedem je hodně drsný, ale stále není jasné, kdo zvítězí. Najednou zmizí sithův paprsek světelného meče a on se proletí. Nejspíše narazí do ovládání klecí, protože se uvólní pouta a já bezvládně žuchnu na zem. Tělo mi hrozně zesláblo. Snažim se postavit a když ke mě příjde Sarrith, tak se o něj opřu. Nese moje oblečení. Pro mě se však úplně všechno hrozně moc zpomalilo. Zahlédnul jsem nebezpečí. Přes Sarrithovo rameno uvidim jednoho trandoshana na zemi s blasterem, který míří Sarrithovi na záda. Kurva! Našťestí můj kvér leží nahoře. Vyškubnu ho z pouzdra tak rychle, že to Sarrith sotva dokáže postřehnout. Odsrtčím Sarritha lehce z trajektorie výstřelu a vystřelim trandoshanovi přímo do oka. Všechno se znovu zrychlí do normálu. Zatočím kvérem na ukazováčku a zandám ho do pouzdra, který Sarrith drží společně s mým oblečením. Otočím se k němu. Jste frajeři, že mě zachraňujete, ale nemusíte se při tom nechat zabít. Postupně si všechno obleču a výjdu pomaličku ven k Jadenovi. Nevíte jak rád vás vidim. Otočím se k mému vězniteli. Ten se zasměje a chystá se něco zmáčknout. Má ruka znovu bleskurychle tasí zbraň, ale výbuch mě donutí k otočce. Když se otočím zpět, tak je sith v čudu. Hajzl! Rozhlídnu se po místnosti a když zjistím, že to je všechno, tak promluvím k ostatním. Nevim, co to bylo za explozi, ale měli bychom odsud urychleně vypadnout. Ukážu Jadenovi rukou k východu. Pracoval pro hutty. Takže budou vědět o mé přítomnosti. Dejte bacha... Počkám až výjde a následuju ho. |
| |
| Tatooin-útěk z jámy lvové Vidím jak je ten pro koho jsme přišli propuštěn, když Sith narazí do ovládání. Pak na něj mířím mečem a ostatní docházejí ke mě. "Jménem Nové republiky jsi zatčen." Zavrčím ale v tom spatřím jeho ruku jak se rychle mihne a ozve se za námi výbuch. Instinktivně se otočím a pohlédnu jako ostatní za sebe. Když se obrátím zpátky po Sithovi není ani stopy. "Sakra! Šmejd jeden!......No nic máš pravdu Johne musíme vypadnout a Hutty si teď starosti nedělejme hlavně vypadněme odsud." Podotknu a společně s ostatními vyběhnu k východu, abychom unikli z budovy, který se jak předpokládám po výbuchu začne rozpadat. Za běhu ještě zhasnu meč. "Venku máme vznášedlo takže máme na čem odletět. Teda pokud ho nikdo nerozebral nebo nezčořil. Jawové a jiní obyvatelé Tatooin jsou hrozní." Ušklíbnu se za běhu. |
| |
| Dromund Kaas: Gaillen mi řekl ,že se mám postarat o ty další dva a nejspíš to nebude ani nejmenší problém zabít je potichu..a taky že není udělám dalo by se říct naprosto totožnou věc co Gaillen ,že pouze aktivuju meče , tak aby zasahly vojáky , když sem schovaná za nima.Když se potkám opět z Gaillenem , který mi říká co dál a zároveň na sebe souká tu zbroj, tak se na tu zbroj ještě chvilku dívám takovým nevraživým pohledem. To je ale opravdu ošklivá uniforma...tak jo jasně úplně se těším , jak mě to omezí v pohybu a vidění a kdo ví jak to po tom vojákovy bude smrdět bleh...no co může to bejt i horší... "Já se tě budu držet , takže mi hlavně nikam neutíkej...ale doufám ,že naše přestrojení vydrží dostatečně dlouho nerada bych bojovala v tomhle..." Načeš ukážu na uniformu vojáků a zároveň si ji začnu oblékat.Když to na sebe konečně dostanu , tak se jen otočím na Gaillena a jen povím: "Můžeme..." |
| |
| Dromund Kaas Když už jsem měl na sobě uniformu a Akali taky tak jsem jen odtáhl mrtvé dál do tmy a pohlédl jsem na Akali která říkala pár slov. Kývnul jsem na ní a vydali jsme se dál. Prošli jsme kus jeskyně a procházeli jsme kolem vojáků. Zatím to vše vypadalo docela slibně. Nikdo si nás zatím nevšiml a to bylo naší výhodou. Stále jsem si hlídal Akali aby mi byla u boku, naklonil jsem se k ní a řekl jí pár slov. Hlavně tak aby si toho nikdo nevšiml. Proto jsem byl stále opatrný. " Tamhle je nějaká konzole. Zkusíme se k ní dostat, třeba tam něco najdeme." Dořekl jsem a pokračoval jsem dál ke konzoli. Pokud jsme ke konzoli došli nepozorovaně jsem to nechal na Akali aby se nabourala do přístupných dat a stáhla co se dá. Stále jsem nenápadně sledoval okolí aby jsem zůstali v anonymitě. " Akali pokud možno tak to nějak urychli. Tamhle jsou dva Sithové a o kus dál se začínají seskupovat další vojáci. Podle mě se zde něco stane." Dořekl jsem to a díval se stále nepozorovaně kolem sebe v domnění že Akali najde něco co by se mohlo hodit... |
| |
| Concordie-loď-> mandalor, Kasi Tiše mručím když zvažuji co mi Kasi řekla a občas něco promluvil ve své vlastní řeči. Nakonec hlasitě vzdychnu. "Touha po pomstě mě zžírá a nutí zaútočit okamžitě. Ale Škvrně má pravdu. Nemůžeme do toho jít bezhlavě. Musím zajistit vítězství jinak má pomsta bude k ničemu. Takže se vydáme na Nar Shaddaa. Zkusíme zjistit co se dá a doufejme že se nám mezitím ozve Gaillen. Nechám mu vzkaz na jeho lodi ale jestli nám odpoví toť otázka. Ale nemohu obětovat svojí pomstu kvůli ukvapenosti nebo pomoci příteli. Musíme zjistit víc. " Souhlasně kývnu jako kdybych přesvědčoval sám sebe. Chvíli nepřítomně koukám do Astro mapy a poté pronesu. "Škvrně jdi na svojí loď. Odlétáme během příštích pár minut. " S tím se otočím a jdu si sednout do pilotní kabiny. Tam začnu s kontrolou všech systémů potřebných k letu i těch nepotřebných. Čekám na zprávu přes komunikaci že je Kasi připravena k odletu abych také vyletěl na oběžnou dráhu. |
| |
| Tatooine Když jste pomohli Reclenovi tak jste se vydali z pět na základnu. Vyběhli jste akorát ven když se v chod za posledním z vás zasypal a vás zahalil mohutný oblak prachu. Po chvilce jste se dostali ke vznášedlu a za pár hodin jste se dostali z pět na základnu a tam na vás už čekal G.Voss. Když jste se dostali do hangáru tak už tam byl i Accal. Generál si vás pozval k sobě do Briefingové místnosti a tam vám zdělil co se dozvěděl. G.Voss:" Jsem rád že jste v pořádku. Doufám že se nic nestalo ale pro příště Reclene. už nikam radši nejezdi sám. Ohledně toho co jsme se dozvěděli od Akali a jejích přeposlaných souřadnic. Tak to vypadá že jsme na dobré cestě. Není to ale z cela jisté zda je vše správné. Taky jsem se dozvěděl že Draaar a Gaillen uzavřeli společenství s naším dlouholetým nepřítelem. A to z Mandaloriany." Generál to dořekl a ukázal na galaktickou mapu kterou zapnul. G.Voss:" Mandaloriané se vynoří právě tady. Nedaleko měsíců Dromund Kass pokud to bude potřeba. My se vynoříme z odvrácené strany planety. Pokud bude naše flotila silná. Měli by jsme prolomit obranu a zničit jejich Imperiální jednotky. Váš tým je malí a měl by proniknout jejich obranou. Zaslal jsem zprávu na Gaillenovu a Draaarovu loď abych věděl kam vás mám prozatím poslat aby jste zjistili mnohem více informací. Zatím se nikdo ale neozval. Co ale víme tak že Gaillenuv naváděcí signál přichází právě z té ztracené planety. Tedy z Dromund Kass. Podle všeho tu ale máme další dvě planety. Nal Hutta a její měsíc Nar Shaddaa. Prozatím se vydejte do svých lodí a jen co se vám ozvu. Vydejte se na jednu z těch planet kterou zmíním, děkuji a ať vás provází síla." Generál to dořekl a vy jste se mohli vydat z pět do svých lodí kde jste si mohli na pár hodin odpočinout. Na Jadena tam už čekalo také nové oblečení... |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Generálova zpráva ti přišla zrovna když jsi skončil se svým proslovem a vyskočila ti na konzoli. ukázalo se že je od Generála Vosse který by rád věděl cíl tvé další cesty aby ti mohl poslat zbytek týmu na pomoct. " Draaare, tady generál Voss. Rád bych věděl kam směřuje tvá další cesta. Prosím pošli mi tvé souřadnice ať ti mohu poslat posili které by ti pomohli. A hlavně děkuji že jsi nám zajistil příměří z mandaloriany o které jsme se dlouhá léta usilovali. Děkuji ti příteli. Generál Voss. Konec..." Zpráva skončila a ty jsi mohl poslat souřadnice své další cesty.... |
| |
Tatooine - Mos Espa Všichni vyšli, ale já jsem se zastavil. Málem bych na to zapoměl. Otočim se a dojdu ke stolku, kde byli mé věci. Sebral jsem součástku, kvůli které jsem riskoval život. Nepozastavuju se a vycházím jako poslední. Když jsem krok od vchodu, tak se za mnou všechno sesune. Zmizím v oblaku prachu. Nestačim zadržet dech a nadechnu se. Prach mi podráždí dýchcí cesty a já jsem nucen odkašlávat. Ještě víc se rozkašlu. To bylo sakra těsný. Ještě vteřinku a zůstal bych tam. Zamířili jsme si to ke vznášedlu. Podíval jsem se na jejich vznášedlo. Díky za pomoc. Odtud už to zvládnu sám... Otočím se a odejdu směrem ke skrýši svého speederu. Potřebuju bejt chvíli sám... Když dojdu k domu svého kontaktu, tak vejdu dovnitř. Nijak se s tím nemažu. Vytáhnu svůj kvér a zamířim na spojku. Pokud zjistím, že jsi mě prásknul, tak si pro tebe příjdu. Šlo to jako po másle. Pohrozil jsem spojce a vyzvedl od ní speeder. Nasednul jsem a pořádně zrychlil, dokud jsem nebyl venku z města. Musim si dávat sakra bacha... Tatooine - cesta na základnu Poušť kolem mě prolétá, takže si to musim štrádlovat pěknou rychlostí. Když v tom mě zabolí hlava. Prošlápnu brzdu. Úplně zastavim během pár vteřin. Chytnu se za hlavu. Zasranej elektrošok! Chvíli tam jen tak sedím a nechávam bolest odejít. Pustim hlavu a opět chytnu řidítka speederu. Vydám se znovu na cestu k základně. Jedu ještě nějakou chvíli, ale pak znovu zastavim. Co když mě práskla má spojka? Je možné, že mě někdo spatřil na ulici, ale nemůžu si dovolit další chybu. Začne mi to v hlavě pěkně šrotovat. Ten sith chtěl znát polohu tajné základny. Takže když byla moje spojka jeho informátorem, tak mi mohl něco dát do speederu... Slezu ze speederu a začnu si ho prohlížet. Na první pohled si ničeho nevšimnu, ale moje paranoia se ještě rozroste. No ták, Johne! Nebudou dávat majáček na viditelné místo. Začínám se potit na čele. Utřu si ho šátkem, co mám přes tváře. Rozhlídnu se a půl kiláku napravo od své trasy uvidim skalky. Otočim speeder a zablokuju plynový pedál, takže se speeder v plně rychlosti rozletí proti skalkám. Po chvíli uvidim explozi a pak mě zasáhne lehká tlaková vlna. Tak to bychom měli... Otočim se a jdu směrem k základně. Mezitím si na PDA nastavim, aby mě má loď vyzvedla na určitých souřadnicích. Když je to hotový, tak tam vyrazim na místo setkání se svou lodí. Tatooine - loď Zasraná poušť! Pomaličku chcípám vedrem, ale konečně zaslechnu známý zvuk motorů. Na obzoru se oběví má skromná lodička. Když se zastaví půl metrů nad zemí, tak do ní přímo vlezu. Zavřu za sebou dveře. Konečně v bezpečí! Dojdu do kokpitu a nastavim souřadnice na nízkou orbitu. Pak odkráčim dozadu a odložim tam součástku. Sundám si všechny věci od pasu nahoru. Nechám se analizovat lékařským droidem. Prognóza není nijak vážná. No ještě že tak. Na jeho doporučení vyndám obvazy a namočim je v koltu. Začnu si obvazovat hrudník a ruce obvazama. Pak si jdu sednout do kokpitu a zavolám generála. Generále, jsem na orbitě planety. Přibližně za hodinu se dostavim na základnu. Reclen konec. Nečekám na odpověď a vypnu spojení. Povypínám většinu lodních systému a stanu se neviditelným. Pak si udělám pohodlí a snažím se uvólnit. Na chvíli zadřímu... Tatooine - základna Když vletím do hangáru, tak jsem už celkem odpočatej. Není nad pořádnej šlofík. Přistanu na volném místě a povypínám všechny lodní systémy. Budu si muset namontovat tu součástku, kterou jsem si koupil. Vystoupim z lodi a jdu hledat generála. Není to zas tak těžké. Zastavil jsem si nějakého vojáka a zeptal se: General Voss? Pak už stačilo jít za ukázaným prstem. Když k němu příjdu, tak zakašlu, aby si mě všimnul. Generále. Když se otočí, tak promluvim. Tak jak to jde s odbojem? Nějaké zprávy? Nějaký nový úkol? Stoupnu si do pohodlnějšího postoje rozkročmo a založím si ruce na hrudi. Přes oblečení jsou vidět obvazy. |
| |
| Tatooine-opětovný odlet Do vznášedla se dostaneme již bez problému a také cesta je klidná. Netrvá to dlouho a potkám svého druhého známého Jediho a slyším od generála Vosse další rozkazy. Přelétnu ho pohledem. "Doufám, že jste si jistý, že můžeme těm dvěma věřit když uzavřeli společenství s nepřátely." Podotknu trochu pochybovačně, ale mám své rozkazy a proto jdu ke stíhačce. Na ní už leží nové oblečení. Jen se usměju. "Konečně." SHodím ze sebe děravou tuniku a obleču si novou a hned na to nový hnědý plášť a nahodím si kápi. "To je lepší co R7." Zazubím se na svého droida a naskočím do kokpitu. "Tak žhavíme motory." Po tom už jen čekám na své ostatní druhy až se taky dají do pohybu se svými stíhačkami nebo plavidly a letím ve formaci s nimi k cíli. |
| |
| Dromund Kaas: Když tama tak procházíme a narazíme na nějakou konzoli a Gaillen navrhne ,že bych tam mohla něco najít.Zamračím se trošku , ale to naštěstí nejde vidět díky uniforme. Od kdy jsem sakra ja počítačový technik ?...no co zjevně si myslí ,že mé znalosti ohledně techniky jsou větší, jak ty jeho ... ale budiž! nabourám se a stahnu data , ale jestli spustim nějaký alarm nenesu za to zadnou zodpovědnost !.. Pomalu se tedy přesunu k konzoli a snažím se do toho zapojit svoje PDA.Poté se snažím přenést všechna možná data na to své PDA.Sice nejsem zrovna technik , ale pokud by zde neměli žádné hesla ani jiné bezpečností opatření mělo by to být něco co zvládne i někdo jako já.Když si tak budu myslet ,že sem zvládla všechny data přesunout , tak se jen otočím na Gaillena a potichu řeknu: "Myslím ,že to mám..." A začnu se dívat směrem kde procházejí ti Sithové a nemám z toho nejlepší pocit.Nicméně čekám co má Gaillen dál v plánu. |
| |
| soukromá zpráva od Draaar pro Nakonec jenom zmáčknu tlačítko pro nahrání odpovědi. "Generály Vossi. Jsem rád že vás tolik zajímá můj osud ale zdá se že máte několik chybných informací. Za prvé nejsem váš přítel. Za druhé nevyjednal sem žádné příměří mezi republikou a Mandaloriany. Mandaloriané slíbily pomoci mě v mé bitvě. Jestli se republika připojí je mi úplně u prdele. Ale nemám problém rozkázat mandalorianům aby rozstřílely vaše zkurvené lodě na atomy jakmile budu mít pocit že nám překážíte. Mandaloriané jsou stále vašimi nepřáteli. Tady se nic nezměnilo. Jediné co se změnilo že teď je nejsilnější síla ve vesmíru Sithové a proto na ně zaútočíme. Jakmile ale budou zničeni tak si najdeme nový cíl a novou válku. Třeba zničíme vás, kdo ví. My jsme Mandaloriané... my nejsme na ničí straně. My jsme ztělesněná válka! Takže si strčte doprdele ty keci o příměří! A v neposlední řadě se mýlíte v tom že si myslíte že chci pomoc vašeho týmu. Letím na planetu Nar Shadda a jestli tam uvidím někoho z vašich lidí nebo z těch kreténů se kterejma sem byl na lodi tak jim na místě ustřelím hlavu. Nebudu se ptát co tam dělají. Nebudu nic zjišťovat. Prostě je zabiju. Nebo se o to pokusím. A pokud mě oni zabijou? V tom případě padne i útok mandalorianů. Jelikož Mandalor stojí v boji po mém boku. Takže se raději vyhněte Nar Shaddaa dokud tam sem já. Draaar konec PS: Ještě jednou mi napište takovouhle píčovinu a lokace vaší tajné republikové základny putuje rovnou přes nechráněné kanály ke všem pašerákům, vrahům, atentátníkům, huttům a spojencům sithů v celé galaxii. " Poté zprávu odešlu. |
| |
| Štart na "výlet" Prikývnem ku Kocourovým slovám a som rada, že ma zobral vážne. Vskutku nemám najmešiu chuť, riskovať krk zbytočne. Tak nech to má aspoň pekný výstup. "Informace budú. Je známe, že každý začne klapať pántom, keď sa vie ako na to." Nevinne sa usmejem a vzpriamim sa. "Dobre Chlupáči, naštartuj tú svoju kocábku, hneď môžme vyraziť." Uškrniem sa a vyjdem von. Nasadím svoju zvýšenú rýchlosť a v priebehu pár sekúnd som u lodi a vypnem zabezpečenie. Zapadnem dnu a zamierim hneď do kabíny, skontrolujem kontrolky a naštartujem, pričom ešte urobím nejaké bezpečnostné opatrenia a zapnem komunikátor. "Som pripravená, môžme vyraziť. A Kocoure, moc se neloudej." Zaškerím sa sama pre seba a dám loď do pohybu. |
| |
| Tatooine, Základna a všichni co jsou kolem Tatooinu Když generál dostal zpětnou zprávu od Draaara tak se zarazil. Nevěřil tomu co četl a proto tu zprávu rozeslal celému zbytku týmu. Zpráva od Draaara Generály Vossi. Jsem rád že vás tolik zajímá můj osud ale zdá se že máte několik chybných informací. Za prvé nejsem váš přítel. Za druhé nevyjednal sem žádné příměří mezi republikou a Mandaloriany. Mandaloriané slíbily pomoci mě v mé bitvě. Jestli se republika připojí je mi úplně u prdele. Ale nemám problém rozkázat mandalorianům aby rozstřílely vaše zkurvené lodě na atomy jakmile budu mít pocit že nám překážíte. Mandaloriané jsou stále vašimi nepřáteli. Tady se nic nezměnilo. Jediné co se změnilo že teď je nejsilnější síla ve vesmíru Sithové a proto na ně zaútočíme. Jakmile ale budou zničeni tak si najdeme nový cíl a novou válku. Třeba zničíme vás, kdo ví. My jsme Mandaloriané... my nejsme na ničí straně. My jsme ztělesněná válka! Takže si strčte doprdele ty keci o příměří! A v neposlední řadě se mýlíte v tom že si myslíte že chci pomoc vašeho týmu. Letím na planetu Nar Shadda a jestli tam uvidím někoho z vašich lidí nebo z těch kreténů se kterejma sem byl na lodi tak jim na místě ustřelím hlavu. Nebudu se ptát co tam dělají. Nebudu nic zjišťovat. Prostě je zabiju. Nebo se o to pokusím. A pokud mě oni zabijou? V tom případě padne i útok mandalorianů. Jelikož Mandalor stojí v boji po mém boku. Takže se raději vyhněte Nar Shaddaa dokud tam sem já. Draaar konec PS: Ještě jednou mi napište takovouhle píčovinu a lokace vaší tajné republikové základny putuje rovnou přes nechráněné kanály ke všem pašerákům, vrahům, atentátníkům, huttům a spojencům sithů v celé galaxii. Když jste si tohle mohli přečíst tak vám generál zadal jeden určitý cíl a jediný úkol. G.Voss:" Tady je generál Vosss. Podle této zprávy kterou jsem dostal od Draaara se očividně jedná o další překvapivé útoky. On a jeho další komplicové míří na Nar Shaddaa. Vy ale poletíte na Dromund Kass. Na souřadnice které vám poslal Gaillen. Pokud tam Gaillen je určitě spolupracuje z Draaarem a jeho novou ničivou armádou. Proto vypisuji na Gaillenovu hlavu odměnu v hodnotě sto tisíc kreditů. A to samé na každého kdo by se k němu nebo k Draaarovi mohl přidal. Na samotného Draaara který jak to nejspíš vypadá se stal novým Mandalorem. Proto na něho vypisuji odměnu jednoho milionu kreditů. Ať už bude živí nebo mrtvý. Generál Voss, konec." Tutéž zprávu přeposlal také Akali která by měla být právě s Gaillenem. Je na vás všech jak se rozhodnete. Zda následovat Draaara a jeho Mandaloriany, nebo se postavit za Republiku a zkusit tak nastolit pořádek a mír v Galaxii... Dromund Kaas Akali se právě nabourala do systémů a dokázala z něho stáhnout pár důležitých informací. V tom se jí ale rozblikala kontrolka jejího komunikátoru. Pokud sis prohlédla zprávu mohla jsi tak slyšet generála Vosse který právě vypsal odměnu na Gaillenovu a Draaarovu hlavu. Také i na ty co by se k nim kdy přidali... Kus od vás se začali seskupovat vojáci a Sithové se vám ztratili z dohledu. Když jse se přiblížili aby jste viděli co se děje a proč se kolem seskupují. Tak je to kvůli tomu že na vyvýšeném místě právě začal mluvit jeden zahalený Sith... |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Z konzele se ti podařilo získat užitečná data. Našla jsi tam rozmístění několika tajných základen zde na Dromund Kaas a také na Korribanu. Tam se prý i nachází jejich největší zbraň. Základny na Dromund Kaas jsou rozmístěny kolem hlavního města ve kterém by měl sídlit právě onen Sithský Lord. Jsou rozmístěny kolem města které nese jméno Kaas City. Další základny nacházející se na Korribanu jsou jen tři. Jsou na jižní, severní a západní straně Sithské akademie která je na Korribanu. Uvnitř akademie se ale také nachází tajemná zbraň. Také je jasné že kolem planety bude rozmístěna spousta imperiálních křižníků a stíhačů... Také se ti donesla ona zpráva kterou přeposlal generál všem přítomným ve vašem minulém týmu mimo Draaara a Gaillena. Když se začalo pozdvižení kolem toho tajemného Sitha tak ten stál zahalen na vyvýšeném místě a začal k vám promlouvat. Nedokázal vás rozeznat od jeho vlastních vojáků a proto nejevil sebemenší známky nedůvěry a začal mluvit. Tajemný Sith - Darth Kanne:" Sešli jste se tu aby jste se dozvěděli o nové zbrani kterou máme k dispozici! Jedná se o zbraň která dokáže zničit celé světy jen jedinou myšlenkou. A jsme to právě my kdo tuhle zbraň vlastní! Útoky na Republiku započnou každým okamžikem. Coruscant, Alderaan, Nar Shaddaa, Ord Mantell dokonce i Taris! Všechny tyhle planety padnou a my Sithové budeme znovu vládnout celé Galaxii! My si podmaníme všechny svobodné světy a tím získáme neomezenou moc! My se postavíme všem co se nám postaví do cesty! My jsme budoucnost pro Galaxii a Galaxii si také vezmeme a budeme jí vládnout navždy!" Darth kanne začal z proslovem a když skončil tak ho všichni vojáci vzývali jako svého největšího pána který patří právoplatně na Sithský trůn a také potvrdili i jeho nové pasování na Imperátora. Tohle vše jste mohli vidět i slyšet. Když se ale vše uklidnilo znovu se zahalil do kápi a společně se zbytkem Sithů odcházel pryč. A během chvilky se vám ztratil z dohledu a zmizel... Teď už máte jen pár rozhodnutí odledně toho jak se zrovna v tuto chvíli zachováte... |
| |
| Cesta na Nar Shaddaa, Draaar a Kasi Po odeslání zprávy jsi odstartoval a společně s tebou i Kasi. Zadali jste kurz na Nar Shaddaa a během pár hodin jste dorazili na místo. Když jste se dostali na orbitu tak na vás začalo útočit několik (6) Huttských stíhaček. (Boj a jejich zničení a manévrování si popište vy) Také se vám ozval jeden z Huttských vládců onoho měsíce. Yeem'ro the Hutt:" Právě jste udělali velkou chybu. Naše planeta Nal Hutta a náš měsíc Nar Shaddaa jsou jen naše a vy ani Republika a ani Sithové zde nemáte co pohledávat. Proto budete zničeni a rozprášeni na orbitě našich světů." Když se jeho hlas utišil tak jste si mohli všimnout dalších osmi stíhaček co na vás začali útočit. Jsou také o něco větší než těch zbývajících šest které na vás už útočí... |
| |
| Změna plánů - Hangár na Tatooin Už žhavím stíhačku a připravuji se vzlétnout se zbytkem týmu, když zaslechnu zprávu která je nám vysílana. "No to je teda pěkný já věděl že té kouli chlupů se nedá věřit." "Generále Vossi rozumíme a pokusíme se tam dostat a vyhnout flotila toho chlupáče. Síla nás všechny provázej." Podotknu zapnu komunikaci se zbytkem těch co poletí se mnou. "Tak jo jdeme na to ne? Navrhuju se celou cestu držet ve formaci co nejtěsněji u sebe, abychom byli snadno přehlédnutelní. Jakmile vystoupíme z hyperprostoru schováme se za naším cílem, kdyby tam byla ještě flotila té chlupaté koule. Nějaké další návrhy nebo otázky?" Optám se do komunikace a pomalu to zvedám. |
| |
| Dromund Kaas: Proslov toho sitha ani zpráva , kterou sem dostala nejsou zrovna povzbudivé.Chvilku se koukám na Gaillena , který teď zjevně věnuje víc pozornosti odcházejícímu sithovy, který měl ten proslov. Do čeho sem se to zase dostala?...podle té zprávy sem už stejně asi společník , takže se odměna vztahuje určitě už i na mě, ale nove informace , které teď mám celkem pozměnují situaci... Přijdu trošku blíž k Gaillenovy a nenápadně do něj šťouchnu , tak abych upoutala jeho pozornost a zeptám se ho: "Můžem už zmizet ?...Máme data, slyšeli jsme asi všechno a teď si myslím ,že je čas zmizet...navíc je tu ještě něco co ti musím venku říct..." Načeš se ještě začnu nenápadně rozhlížet po okolí jestli nás nikdo nesleduje a jestli je náš rozhovor opravdu soukromý. Začíná to tu bejt ostré...sithove,mandaloriane,super zbraň sithu a tyhle věci ... doufám ,že tohle všechno přežiju.. |
| |
| Dromund Kaas Jen co se Akali povedlo dostat se do konzole a stáhnout dalších pár informací tak jen na ní kývnu a pod přilbou se usměju. Když se ale vše začalo zdát divné tak si všimnu toho jak se kolem kupí vojáci a ženou se někam dopředu. Sithové mi zmizeli z dohledu a náhle se na jakém si podiu objevil zahalený Sith. Když po chvilce zjistím že se jedná o samotného Dartha Kanne tak mám chuť ho začít sledovat ale než se dokážu dostat přes ten dav tak je pryč i se Stihy. Sleduju celou stupidní jednotku vojáků kolem sebe a když do mě Akali šťouchne tak se jí začnu věnovat a slyším její slova. jen přikývnu a nenápadně se prodíráme ven z davu. Po pár minutách se dostaneme ven z jeskyně. A já jsem zvědav co mi chce Akali ještě říct. Než ale začne mluvit tak začnu já. " Tam na podiu. To byl Darth Kanne. Ten Sith kterého hledáme celou tu dobu. Jsem rád že jsi dostala ty informace. Dobrá práce... Co je to další věc o které se mnou chceš mluvit?" Dořeknu to a pak už jen čekám na další slova od Akali. radši jsem si stoupl blíž k lodím abychom byli pro jistotu chráněni před nepřítelem kdyby se z ničeho nic ukázal... |
| |
| Vesmír u Nar Shaddaa Spím když letíme vesmírem. Neočekávám totiž žádné problémy. Náhle mě probudí počítač a já vstanu. To už sme u Nar Shaddaa? Sakra doufal sem že se ještě chvíli prospím. Sakra měl sem si pořídit něco pomalejšího. Hlasitě zívnu a protáhnu se. Rozespale dojdu do kokpitu a ledabyle zasednu do svého křesla. Podrbu se na hlavě a pomalu vypínám hyperpohon. Vynoříme se blízko planety a já se usměji. Výborně. Rychle to tu prohledáme a jdeme rychle pryč. Náhle se celá loď otřese a všude se rozezní poplach. Okamžitě se připásám do sedadla a rozhlížím se po okolí. Uvidím je celkem rychle. Šest malých stíhaček, mnohem menších než moje loď ale přesto je to nepříjemnost. "Mandalore! Žebřík! Lez nahoru do věže máme společnost!" Prudce strhnu loď směrem dolů a provedu vývrtku abych zmátl nepřátelské stíhačky. "Jestli si myslíte že mě pár stíhaček překvapí tak to jste na omylu. Tahle loď přežila stokrát horší nepřátele. " Zapnu nabíjení tězkých laserových kanónů. Stejně tak zapnu ovládání protonových torpéd. Poté zapnu komunikátor. "Škvrně drž se mi za ocasem. Moje modulární štíty dokážou pojmout velké poškození. Tak zůstaň v závěsu. " Stíhačky jsou přímo za mnou a já prostě najednou zpomalím prudce loď až se mi pásy zaříznou do hrudníku. Jenže 4 stíhačky jsou náhle předemnou. Tři těžké kanóny se rozštěkají jako smečka vlků. Dvě stíhačky pohltí plameny a dvě další se snaží zachránit kličkováním. Další dvě stíhačky které mě nepředletěli. Nestarám se o ně. Pokud jsou za mnou je to na Mandalorovi. Pokud je sundala Kasi tak taky dobře. Dvě stíhačky prchají od mé lodě a já je pronásleduji. Když přijde zpráva tak se jenom kousnu do spodního rtu. Důvod mého rozrušení není tak moc v té zprávě jako v tom že se proti nám postavilo dalších osm stíhačů a tyhle vypadají o něco větší. Čas začít to hrát tvrdě. Rozletím se co největší rychlostí přímo proti formaci stíhaček a začnu pálit ze všech děl. Stíhači jsou tím velice zaskočeni a než se stačí rozprchnout kolem mě tak dvě skončí v plamenech. Ostatní se dostanou za mě. Já zvednu thunderclap prudce nahoru a otočím ho o 180°. Díky tomu letím vzhůru nohama ale umělá gravitace na lodi je v pořádku. Já vystřelím 4 protonová torpéda a tři najdu svůj cíl. (4 menší stíhači 5 větších) |
| |
| Dromund Kaas: Když se konečně vymotáme ven a Gaillen mi řekne , že to byl Darth Kanne , tak mě to ani moc nepřekvapuje spíš sem něco takového i tušila, ale teď už to vím jistě.Nicméně vrací mě to zpět k tomu co sem mu chtěla říct. "Tuším , že na vás generál vypsal odměnu..." Řeknu stroze a nechám mu přečíst si tu zprávu , kterou sem obdržela od generála. "Nějak tuším ,že už sem v tom stejně namočená a po mě pujdou taky , tak asi budu dál pokračovat s tebou...to mě dostává k otázce...co teď? " Hlavně si ze sebe celou dobu sundávam ten hrozný oblek vojáků, který mi celou dobu tak nevyhovoval.Když s tím skončím už se pak plně věnuji Gaillenovy a jeho dalšímu plánu. |
| |
| Nar Shaddaa Jen co jsme se dostali pryč z Concordie tak se Draaar začal chovat dost divně a podrážděně. Na chvilku jsem se šel procházet po lodi abych zjistil co kde přesně je. Uběhlo pár hodin a my se objevili na Nar Shaddaa. Když se ale proti nám spustil útok tak jsem rychle běžel do obranné věže. Začal jsem pálit kolem a podařilo se mi zasáhnou jednu menší stíhačku ale kvůli Draaarovím manévrům jsem měl špatnou mušku. " Zatraceně Draaare! Jsi skvělí pilot ale nemůžu takhle nic trefit!" křiknu do komunikátoru a stále se soustředím na další cíle. Když se ukázali další větší stíhače tak začnu pálit co to dá. Zničil jsem další menší stíhačku takže teď už zbývají jen ty větší. (2 Malé stíhačky) |
| |
| Dromund Kaas Když Akali začne mluvit ohledně nějaké odměny tak se na ní nechápavě podívám a než stačím něco říct tak mi předá zprávu od generála. Pozorně si jí přečtu a podívám se na Akali. Poté si sundám přilbu a začnu mluvit. " Neměl jsem o ničem z tohohle nejmenší ponětí. To cos mi ukázala ale mění všechno. Stojíme teď proti Sithům a jejich ničivému Impériu ale zároveň i proti Republice. tohle určitě není cesta kterou by ses měla dát Akali. Pokud je na mě vypsaná odměna a tuhle zprávu jsem nedostal já ale ty. Tak to znamená že ty jsi v tom nevině. Jinak bys ji nedostala..." Na chvilku se odmlčím a sundavám si další část zbroje. Když je dole znovu začnu mluvit. " Jestli se ale chceš přidat ke mě. budeme se muset vydat na Nar Shaddaa. Tam by podle navádění měl být Draaar. Celou tuhle věc jsme způsobili my z Draaarem. Snažíme se totiž najít jeho Dceru která jak se zdá stále žije. Pokud chceš jít se mnou, musíme tu zprávu přeposlat i Draaarovi... Ale pokud se do toho nechceš zaplést stále máš čas se ztratit a vyhnout se celé té jejich zatracené odměně." Jen co to dořeknu tak vyčkávám jak na to všechno Akali zareaguje... |
| |
| Dromund Kaas: Při tom co mi Gaillen říka se jen pousměju a řeknu: "Tak hele stejně ví ,že jsem tu s tebou a když se pak budou pídit po tom, jak si mi mohl utéct , tak se výmluva bude hledat dost blbě...sice tu velkou kočku nemám ráda ,ale jestli máte nějaký dobrý plán , jak tohle všechno zastavit a přežít , tak do toho jdu s váma." Upřu dál svůj pohled na Gaillena co mi ještě tak řekne , ale sem plně odhodlaná pokračovat dál s ním i za cenu toho, že na mě bude odměna vypsaná taky.Přeci jen jestli našli spojence , kteří jsou v tomhle boji na naší straně , tak proč jim nepomoct? |
| |
| Dromund Kaas Vyslechnu si vše co Akali řekla a na chvilku se zamyslím. Mezi tím se otočím a jdu ke své lodi. Po malé chvilce se na ní podívám a řeknu jí pár slov. " Pokud se chceš přidat. Tak vítej na palubě Akali. teď ale radši rychle zaletíme na Nar Shadda s domněním že tam najdeme Draaara. Letíš se mnou nebo tou svou stíhačkou?" Dořeknu to a po její odpovědi zajdu na loď. Pokud poletí Akali se mnou tak zajdu do kokpitu zadám přijatelné souřadnice a odlepím se od země. Pokud letí Akali svou lodí tak na ní počkám na orbitě a jen co je připravena tak se společně vydáme na cestu na Nar Shaddaa. vlet do hyperprostoru nám dává trochu toho času tak se zatím zajdu převléct... |
| |
| Dromund Kaas: Dlouho se nerozhoduji a odpovím: "Poletím s tebou ,ale dej mi chvilku..." Načeš rychle dojdu ke své stíhačce a zapnu autopilota , tak aby ji dopravil na základnu zpět ke generálovy. Aspoň mi nemůžou vyčíst , že kradu lodě!... A poté následují Gaillena do jeho loďě kde mlčky vyčkávám ,až dorazíme.Při myšlence ,že se možná stávám hledaným "zločincem" to není sice povzbudivé, ale sama sobě si pořád opakuju ,že je to pro dobrou věc.Nebo tady někdo snad chce armádu sithu se super zbraní?..No snad ne...takže hurá na Nar Shaddaa. |
| |
| Cesta domu dobře, jsetli jste tady už skončili mohli bysme se vydat zpátky. Na obličeji mám stále výraz jakobych chtěl někoho zabít. Počkal jsem na ostatní lidi od Generála Vosse a společne snimi se vydal zpět na základnu. Máte něaký zprávy? Ze základny? Zeptám se cestou, protože už pěknou chvíli nevim co se děje s ostatními a případ Jediho, který mě nechce zabít nebo uvěznit se mi zalíbil. Jaden se jmenoval? |
| |
Tatooine - "tajná" základna Vyčkávám na generálovu reakci, ale ten něco zažraně čte. Když to zjevně dočte, tak nakliká něco na klávesnici. Na mém PDA se objeví nová zpráva. A třeba že by jsi mi to řekl? Nečtu zprávu a stále čekám na generála. Ten zapne komunikační kanál a začíná mluvit... Co? Cože?! Tak to je mi teda překvápko... Nechápu to. Před chvíli byli s námi, ale teď zase proti nám... Začíná to bejt pěkně drsný. Otočím se na patě a mířím ke své lodi. Po cestě otevřu správu a přečtu si ji. Občas se uchechtnu, ale většinu času jsem vážně naladěn. No doprdele! něco takovýho jsem opravdu nečekal. Jenomže co teď? Jakou mám šanci na zabití jedie? Jakou mám šanci na to, že zabiju přerostlýho chlupáče? Možná kdybych byl trandoshan nebo wookie, ale já jsem pouze člověk... Stále nad tím uvažuju, i když už jsem v lodi. Podívám se na součástku a ta už je pryč. Ten malej šikula ji nejspíš namontoval. Zapřemýšlím nad pracovitostí robůtka. Vydám se do kokpitu a začnu zapínat lodní systémy. Co budu dělat? Jsem pouhý pašerák! Né nějakej nájemnej vrah... Loď už je ve vzduchu a míří na orbitu planety. Spojí se se mnou Jaden. To víš že jo! Takový bojový letouny... Zkurvený křižníky! Nasraně zapřemejšlím pro sebe, ale do komunikátoru promluvim jinak. Jasně! Čekám na orbitě planety. Odmlčím se a pak dodám. Jo, jasně formace... Abychom byli všichni na jednom místě. Heh! Pak ještě kvapně dodám. Já se svou lodí dokážu bejt dost nenápadnej, jinak bych už byl dávno mrtvej. A jako poslední dodám. Když tam bude flotila, tak budem pěkně v prdeli! Doufejme, že když výjdem z hyperprostoru, tak tam nikdo nebude. Reclen konec. |
| |
| Tatooin-odlet na misi "Rozumím Reclene." Odpovím do vysílačky a přiměřenou rychlostí se taky dostanu za ním na orbitu Tatooin a počkám na zbytek týmu. "Doufejme, že nám bude přát štěstí. Navrhuji sejít se po výstupu z hyperprostoru až na nějakém specifickém místě na planetě." Dodám a pak zapnu komunikaci s Accalem. "Accale můžeš se k nám připojit počkám tě na oběžné dráze Tatooin. Cestou ti vysvětlím jaká je situace a úkol. Jaden konec." Oznámím mu soukromým kanálem do vysílačky a čekám. |
| |
| Tatooine Ano byl to Jaden. měl jsem znuděný hlas, jako bych chtěl někoho zase zabít. Dejte mi půl hodiny. Za chvíli jsem na základně.Když jsme došli na základnu, zjistil jsem teprve, co se děje. Jak jsem slíbilDo půl hodiny jsem poletoval okolo skupiny lodí na orbitě. Zapnul jsem komlink. Ta loˇneni moje, takže ve vesmíru od mně nečekejte zázraky. Zadal jsemosuřadnice do navikompu a čekal na signál, stále s náladou na zabití. Můžu. |
| |
| Odlet na Dromund Kass - Jaden, Reclen, Accal a Sarrith To co vám řekl generál Voss vás překvapilo. Některé méně, některé vůbec a někteří tomu nechtějí nebo nemohou věřit. Vyletěli jste ze základny na Tatooinu dle rozkazu a sešli jste se na orbitě planety. Zadali jste souřadnice které vám poslal Gaillen přes Akali a dali se na rychlost světla. Během pár hodin v hyperprostoru jste mohli dělat na vašich lodích co je vám libo. Když jste ale vystoupili z hyperprostoru na souřadnicích ocitli jste se na opačné straně planety. V dálce jste ale mohli vidět ohromnou flotilu se znaky Impéria. Je jasné že se chystají napadnout své cíle a nebude to dlouho trvat. Na orbitě planety se objevuje stále víc a víc Imperiálních jednotek. Stovky stíhaček a desítky obrovských křižníků. Je jen otázka času než zachytí vaši polohu proto by jste měli začít jednat pokud možno co nejrychleji... Nar Shaddaa - Draaar, Mandalore a Kasih´lea Bitevní stíhače se pohybují všude kolem vás. Je jich už jen pár ale i tak se snaží zachytit vaše lodě do magnetického tahu aby vás mohli ochromit a dostat na Huttský křižník který po vás jde. Děla křižníků jsou na 85% a je jen otázka času kdy budou plně nabité. Pokud vás zasáhne jen jediná rána ochromí to celou loď a ta se stane neovladatelnou... Cesta na Nar Shaddaa - Akali a Gaillen Vstoupili jste do hyperprostoru a cesta vám zabere nějaký ten čas. Na lodi máte te´d volnou ruku a čas můžete trávit jak vy chcete... Pokud vystoupíte z hyperprostoru dostali by jste se do stejného problému v jakém je teď Draaar a spol. Je ale možné že z něho vystoupíte zrovna ve chvíli kdy už bude Draaarova a Kasihna loď dávno na Huttském křižníku... |
| |
| Odletíme z Concordie a s nastavením kurzu na Nar Shadaa a autopilota, sa vydám do úložného priestoru, aby som si nové hračky uložila do príslušných priehradok. Cesta má trvať nejaký čas, tak je mi jasné, že budem mať chvílu na odreagovanie, či len na neškodný podrobnejší výskum. Zapadnem do laborky. Po čase mi začnú všetky obranné systémy pískať, pípať a vďaka zapálenia do skúmania jedného z granátov, takmer vyskočím zo stoličky. Zamračím sa a opatrne zaistím granát a ostatné súčiastky proti pohybu. Nečakala som, že to prebehne tak rýchlo. Sakra a zrovna, keď sa mi to moc nehodí. So zamručením vleziem do kokpitu a hodím sa do kresla. "Čo to do prdele..?" Zamrmlem, keď sa na monitore zjaví niekolko "telies", ktoré nás s Draaarom ako keby obklúčili. Zahladím sa von. Vidím Draaarovu plechovicu a po chvílke ich zbadám.. Zanadávam. Vypnem signalizáciu a vezmem riadenie do svojich rúk. Pripnem si pásy a ozve sa Draaar. "Iste Kocoure, len do nich." Odpoviem s úškrnom a zavesím sa naň. Huttové zaútočili. Zapnem delá a zatial sledujem, čo robí Kocour. Prudko spomalí a taktiež pritiahnem ovládanie k sebe, pričom som nútená prudko zdvihnúť lod, aby som doň nenapálila a okolo mňa prefrčí niekolko tých pomerne malých stíhačiek. Zlomyselne sa zachechtám a vrátim sa do predošlej pozície. Kocour ich niekolko zničí a ja taktiež zahájim palbu na tie, ktoré mali tolko sebereflexie, že dokázali svoje kocábky zastaviť skôr než by sa vrhli do "prednej línie" deštrukcie. Snažia sa uhýbať, ale vďaka Kocourovo zadnému delu a niekolkým mojím výstrelom sa rozletia do atmosféry. Urobím niekolko otočiek a znovu sa nalepím na Kocourovo loď, keď sa z reproduktoru ozve správa od jedného z Huttských ... vládcov. Posmešne si odfrknem. Je mi jasné, že na nás niečo vyšlú, tak ma v podstate ani neprekvapí, že sa mi do obzoru dostane niekolko stíhačiek. Tak jo, půjdem si hrát. Odtrhnem sa od Kocoura a vydám sa vlastnou dráhou. Moja loď síce nepatrí medzi najrýchlejšie čo vôbec kedy vyrobili, ale voči takýmto ťažkopádnym plechoviciam mám výhodu. Draaar zahájil pozíciu hromadného ničitela a ja klučkujem medzi výstrelmi, ako keby sa vlastne nič nedialo a s trochu šialeným úškrnom. Mám v úmysle ich nasmerovať tak, aby v domienke že strielajú po mne sa navzájom zničia. Lietam okolo osi jednej z lodí, takticky sa vyhýbajúc vytrčeným delám, či čomukolvek, čo by na mňa mohli použiť a keď sa druhá stíhačka otočí mojím smerom, prudko trhnem kormidlom a tak uniknem ničím strelám a ešte započujem výbuch tej, ktorej som chvílku robila "spoločnosť". Zasmejem sa a s niekolkými zložitými otočkami sa vyhýbam ďalšej... (1 väčšia stíhačka, plus tie 2 menšie s pomocou Mandalora :P) |
| |
| orbita Nar Shaddaa Kličkuji jak jen můžu a když uslyším Mandalora tak jenom zařvu do komunikátoru na lodi. "Můžu letět klidně. Jenže potom nás rozstřílejí na kousíčky! Soustřeď se na nepřítele a prostě střílej! " Kasi a Mandalor zničí nepřátelské stíhače a já se usměji. "Dobře vy jen tak dál!" Náhle se rozezní kontrolky bojového počítače a na obrazovce se objeví informae o nabíjení nepřátelských zbraní. "Kasi! Okamžitě nad křižník! Nabíjejí hlavní děla! Musíme se dostat mimo palebnou linii. Jestli nás trefí je po všem!" Stáhnu stíhačku vlevo a prudce zrychlím. Kasi letí v těsném závěsu a já obletím boční děla a dostanu se k horní části lodi. Vypálím z turbolaserů a začnu střílet do pláště a senzorů. Poté vyletíme na opačný straně lodi a náhle sebou celá loď škubne. Pásy se mi zarazí do hrudníku a já zatnu zuby. Moje loď a i Kasiina loď se přestaly hýbat. Sakra! Sakra! Zapnu kontrolní systémy a začnu nadávat i na hlas. "Mají nás ve vlečným paprsku! Mandalore připrav věž! Až budeme v hangáru začni střílet do všech obraných prvků lodi. Převedu energii z motorů do štítu." Zapnu komunikační kanál. "Kasi! Těmhle magnetickejm silám neutečeme! Vezmi si veškerý vybavení co na lodi najdeš! Jakmile vypukne uvnitř peklo musíš použít granáty! Vem co nejvíc výbušnin seženeš! Musíme se potom z lodi probít. " Vypnu motory a veškerou energii převedu do absorpčních štítů lodi. Poté se odepnu z pásů a rychle se rozběhnu do skladu. Tam se začnu co nejrychleji soukat do brnění. Do brnění se dostanu celkem rychle. Jakmile sem v brnění chopím se Z6tky a vložím do ní nový zásobník. Poté si stoupnu k vratům doku a čekám jestli Mandalor odvede svojí práci a trochu vyčistí pole od nejtěžších zbraní a věží. |
| |
| Orbita Nar Shaddaa Jen co nás dostane vlečný paprsek tak Draaar začne prskat rozkazy. Namířím proto děla proti lodi ale jediné co jde udělat je mačkat spoušť děl na prázdno. " Sakra!" Křiknu pro sebe a hned na to se ozvu Draaarovi do komunikátoru. " Draaare, máme problém! Děla nereagují nemůžu dělat vůbec nic! Co s tím u Sithu je!? Nefunguje vůbec nic!" Začal jsem křičet do komunikátoru a musela mě slyšet i ta jeho podivná společnice. Neváhal jsem proto a vydal jsem se k hlavním dveřím od lodi a v ruce jsem držel nabité blastery. Pak už jsem jen čekal až se otevřou dveře a já se budu moct postarat o nepřítele. Pokud tam tedy nějaký bude.... |
| |
| Huttský Křižník - Kasi, Mandalore a Draaar Během boje se stíhači vás zasáhl vlečný paprsek. Už teď je jasné že stíhače byli jen na odvedení pozornosti a vaše loď se dostala do spárů jednoho z Huttských vládců. Vaše lodě byli vlečeny do hangáru a impuls který vás zasáhl společně z vlečným paprskem vám odrovnal vše co je na elektriku, energetické články a vše podobné těchto druhů. Mohli jste použít maximálně tak nějaké sečné zbraně. Je možné že vám nepůjdou ani některé z vašich zbraní co jste měli na palubě lodi nebo u sebe. Aby jste obnovili znovu své zbraně a lodě ohledně odletu a dostání se pryč z tohoto křižníku. Musíte se zbavit reaktoru na ovládání vlečného a pulsního paprsku. Dobré by bylo vyřadit i magnetické pole celé lodi. Když byli vaše lodě již v hangáru tak se kolem vašich lodí začali shromažďovat kde jaké rasy z galaxie které pracovali pro Hutty. Mezi hlavními nepřáteli byli Rodiané, Gamorreáni, Twi´lekové a Trandoshani. Bylo jich kolem šedesáti a kolem vašich dvou lodí se seskupovali do skupin po dvanácti čili po tuctech. Budete se muset buď vzdát nebo si zkusit vybojovat cestu pryč z Křižníku. Nebude to lehké a je možné že při tom zemřete... |
| |
| Přílet na orbitu Nar Shaddaa Když Akali řekla ať chvilku počkám tak čekám než bude připravena. Jen co nastoupí a uloží si věci tak dojdu do kokpitu a začnu odlétat. Doletím až na Orbitu kde se to začíná plnit stíhači a kde jakou další lodí. Zahlédnul jsem i jeden křižník. " Musíme rychle pryč." Dořeknu a rychle nastavím kurz na Nar Shaddaa. Podle signálu se tam nachází Draaar. Rychle nastavím kurz a snažím se držet z dosahu jejich radarů aby mě nezachytili než bude vše připraveno. Po pár vteřinách je hyperpohon připraven a já se vydám k letu hyperprostorem. Let potrvá pár parseků a tak se zajdu podívat za Akali. " Co přesně ses ještě dozvěděla? Teď myslím to od Generála ohledně toho že já a Draaar jsme zrádci nebo co. Co o tom všechno víš Akali? Já jen.. nechci aby sis myslela že jsme." Dořeknu to a pak jen čekám na její odpověď... |
| |
| Hutský křižník. Stojím u východu z mé lodě a začnu roztáčet Z6tku. Ta ale nevydává ani zvuk. "Sakra! Museli nás zasáhnout iontovým dělem! Od kdy mají sakra Huttové Intová děla!" Pustím Z6tku na zem a poté se vedle mě objeví Mandalor. Já tasím Beskad a podívám se na jeho čepel jak se leskne i ve mě lodi. "Mandalorian nebojuje pro nějaký cíl. Bojuje pouze pro potěšení z války. Jsme třetí ostří meče. Jsem válka. Neznáme porážku, neznáme smrt, neznáme slovo vzdát se. Nemáme ani slovo pro hrdinu. Nic z toho neexistuje. Existuje pouze válečník který splní svojí povinnost. " Odříkávám si prastará učení války a hodím hrudní pás s granáty Mandalorovi. "Snad ještě fungujou. Házej je klidně blízko mě pokud budeš muset. Odsud se dostaneme. Není nic co by mi zabránilo zabít sithského Lorda... Ani má vlastní smrt. " Od opasku si odepnu jeden ze dvou granátů ( oslepující). Poté udeřím tlapou s Granátem do otevírání dveří a vykouknu ven. Na chvíli zavřu oči a vycítím energii vesmíru. Nemám jí rád. Bojím se jí používat. Nepřinesla mi nic než hořká poznání. Ale nyní není čas na moralizaci. S vědomím o životě mé dcery padly veškeré bariéry. Použiji svojí nenávist a Sílu k tomu abych tu zabil všechny do jednoho. Všichni kdo se mi postaví zemřou. Mým tělem prostupuje síla. Není světlá... už ne. Mé tělo zaplaví příval energie a já otevřu oči. "Počkej až to začne. " Poté vylezu ven z lodi. Jdu pomalu po nástupové plošině. V jedné ruce granát a meč mám opřený o rameno. ( situace kdy nezačnou pálit hned jak mě uvidí). Rozhlédnu se po nepřátelích. "Ti kdo proti mě pozvednou zbraň zemřou." Zařvu co nejděsivějším hlasem. Doufajíc že pohled na třímetrové obrněné monstrum s gigangtickým mečem které je zjevně naprosto ignoruje trošku vyděsí. Poté hodím granát k nejvzdálenější skupince bojovníků. Poté provedu skok, skok je umocněný Silou. Abych dopadl mezi nejbližší skupinku nepřátel a prudce se rozmáchnu kolem dokola mečem. Na další blízkou skupinku použiji sílu abych je srazil na kolena. Poté kontrolu nad mým tělem převezme síla a dekády bojových instinktů. Přitahuji a odhazuji nepřátele pomocí Síly nebo po nich házím vše co najdu. Skáču za překážky a nebo pomocí běhu zrychleného silou běhám do největších skupinek abych rozdával smrt mečem. Nekryji se příliš. Věřím že mé brnění dokáže přežít střelbu z jakékoliv ruční zbraně kterou mohou mít. Kryji se pouze před většími zbraněmi pokud nějaké uvidím a před výbuchy. |
| |
| Huttský křižník Jen co jsi začal odříkávat naše slova tak se mi pod maskou objevil škodolibí úsměv. Má zbroj je stejně silná jako ta tvá. Je hodna pravého Mandalora. Když jsi začal rozdávat všude kolem sebe smrt tak jsem stále čekal a hned na to jsem vyběhnul. Začal jsem odhazovat granáty které mi dal Draaar a trefil jsem se na pár vhodných míst. jeden letěl těsně za Draaara a další následoval početnější skupiny. Když jsem některé nezabil tak jsem je buď zranil a nebo jen odhodil a zbavil je chvilkového vnímání nad situací. Hodil jsem si přes sebe pás se zbylými granáty a sebral ze země jeden blaster který používali proti nám. Hodil jsem jeden i Kasi a začal jsem rychle pálit po našem společném nepříteli. Draaarova postava tu rozdávala smrt a k tomu všemu přispělo i jeho mohutné tělo a váha se sílou. Rychle jsem střílel jak to jen šlo. Trefil jsem pár cílů a čekal jsem na podporu od Kasi. Draaar toho udělal už dost a když se nepřátelé začali stahovat tak jsem vylezl z úkrytu a čekal až se Draaar trochu uklidní. " Už to vypadá že máme cestu volnou. Musíme se postarat aby tahle loď padla." Dořeknu a vyčkávám co na to řeknou ostatní... |
| |
| Přílet na orbitu Nar Shaddaa: Když zamnou na loďi příjde Gaillen a začne se mě ptát ohledně generálovy zprávy, tak si dávám nějakou vteřínkou na přemýšlení než ze sebe něco vydám, ale nakonec nenechám gailena dlouho čekat a odpovím mu: "No generálovy se asi prostě nelibí, že ta Draaar má nové kamarády...nic konkrétního o tom nevím a ani mě to moc nezajímá abych pravdu řekla...pro mě je důležíté ,že zastavíme zase jednoho sitha no...Takže je mi jedno kdo vedle mě bude bojovat hlavně ,že vyhrajem." Věnuju mu pak dál neutrální výraz a čekám co mi ještě tak poví. Myslím ,že se moc stresuje o to co si myslím , jako bych měla být nějaký zrádce nebo tak něco...nebo mě má snad taky za sitha?...no neva jsem s nima ?...jsem...řekla sem jim to?...řekla, takže doufám ,že se začnem soustředit na zastavení sithů. |
| |
| Loď, cesta na Nar Shaddaa Když mi po chvilce Akali odpoví tak se pousměju a odpovím jí. " To jsem si myslel. Ale je jen jeden způsob jak tenhle boj vyhrát. Co se týče té nové zbraně musíme přijít na to co to je. Jsem rád že jsi tu Akali. Díky... Za chvilku tam budeme tak se připrav." Dořeknu to a odcházím do kokpitu. Po chvilce se ozve signál který naznačí konec cesty v hyperprostoru a proto zpomalím. Když se vynoříme poblíž měsíce Nar Shaddaa tak jen vidím jak se kolem nás mihne Huttský křižník. " Co to..." Ani nedořeknu a na kontrolce se mi ukáže Draaaruv signál, který přichází právě z toho křižníku. " Myslím že se Draaar na Nar Shaddaa ještě nedostal. Musíme se dostat na palubu toho křižníku nebo se aspoň pokusit o to aby přišel o energii. Jak znám Draaara a to je jen chvilka. Tak má určitě něco v plánu a už něco dávno podnikl." Podívám se na Akali která stojí poblíž a dořeknu poslední větu. " Co ty na to? Dostat se na křižník, nebo mu zkusit odebrat energii?" Pak už jen čekám jak Akali zareaguje... |
| |
| Huttský křižník Sekám, trhám, lámu, bodám. Exploze občas hází mým tělem ale nenechávám se tím vyvést z míry. Náhle si všimnu že kolem mě již není příliš nepřátel. Přes krvavé hledí zahlédnu jak se skupinka nepřátel snaží utéct. "Pro vás žádný únik již není!" Zařvu zatímco jejich směrem natahuji levačku. Z ruky mi vyšlehnou blesky. Blesky zasáhnou skupinku nepřátel a ta v agonii spadne na kolena nebo rovnou na zem. Já k nim skočím a začnu sekat omráčené nepřátele zatímco leží na zemi. Když skončím krvavou lázeň tak zabodnu meč do země a opřu se o něj. Celé brnění mám od krve, vnitřnosti a dalších věcí. Sundám si rukavici a otřu si aspoň svoje hledí od nejhorší krve. Nasadím si opět rukavici a přejdu ke zbytku skupiny. "Tak... to byla zábava. Co teď? " Mandalor řekne že musíme vyřadit loď a já přikývnu. "Jo jasně. Máš recht. Musíme tuhle loď poslat ke všem čertům. Kasi! Přines pár svejch nejsilnějších granátů. Dostanu se k hlavnímu reaktoru. Naházím tam co nejvíc granátů a odpálím to. Tahle loď ztratí schopnost vyřazovat naše zbraně a už nebude mít magnetické pole. Poté už jenom stačí odletět. Já si buďto najdu cestu zpátky sem nebo štípnu v hangáru nějakou stíhačku. A než řeknete že nemůžu jít sám. Tak si uvědomte to že naše zbraně pořádně nefungují a na chladný sem tu já expert. A hlavně někdo musí zůstat chránit lodě. CO kdybychom odpálily loď a když dojdem sem tak zjistíme že s tím někdo odletěl? Minimálně ty Mandalore tu musíš zůstat. Kasi to sama neubrání. Ne bezezbraní " |
| |
| Huttský křižník Vyslechnu co řekl Draaar a hned na to mu odpovím zpět. " Dobře Draaare, zůstanu tady a budu hlídat lodě. Pokud to bude jakkoli možné tak sem nikoho nepustím. Dávej na sebe pozor válečníku." Dořeknu to a připravím se tak abych měl krytí před nepřítelem. Seberu ze země pár blasterů od mrtvých a když mohli střílet jim tak nám budou teď už taky. Sebral sem i pár granátů a na podlahu před sebou jsem umístil pár min. Poté se už jen ukryju do krytu a vyčkávám zda se někdo ukáže nebo ne. Než Draaar odejde tak kryju příchozí cestu nepřátel... |
| |
| Prúšvih u Nar Shaddaa Prudko strhnem ovládanie, až ma to zarazí do kresla a so zatnutými zubami sa otočkami vymrštím nad nepriatelskú krížnik a dostávalm na Kocourovo dráhu. Nalepím sa naň a sledujem ho. Doprdele, keď nás lapnú, bude po srande. Nechce sa mi míňať tú super výbavu, čo mám.. Podráždene zamručím a Kocour vystrelí z diel. Podporím jeho palbu s pár výstrelmi z tých svojich, ale nieže by to k niečomu bolo. Proti takejto plechovke... Keď sa loď zarazí, mnou trhne a napriek tomu, ako na tú svoju rachotinu poháňam, nepohnem sa ani o kúsok tam, kam chcem. Len ma to ťahá ďalej jedným smerom. Spustím vlnu nadávok v niekolkých rečiach, ktorú zarazí až Kocour v komunikátoru. "Kurva drát, Kocoure... Výbušninami mám loď doslova prepchanú..."Trhnem s kormidlom a stále nič. "Peklo rozpútam ja, keď kvôli tejto šaráde sa posere môj výskum! Vyprsknem jedovato späť, "takže si kry prdel!"Vrknem a vypnúc motor, nasrane vystrelím z kresla. "Ja vám dám, štvať ma, kurvy nemyté! Odbehnem do laborky, následne i do úložného priestoru a poberiem všetky nové aj tradičné prototypy granátov, mín, čo len zvládnem a nakopnutím bedničky, čo mi stála v ceste sa presuniem k dverám. Než sa otvoria, zneviditelním sa, čo mi na tvári natiahne vskutku zlomyselný úšklabok. Pár sekúnd a dvere sa otvoria. To kvantum tých dementov, čo mieria v podstate na prázdny otvor "okomentujem" posmešným, velice tichým odfrknutím a čo najtichšie vybehnem von. Pocítim okolo Sílu.. to vyvolalo znovu ten nepríjemný pocit.. a následný zmätok, ktorý spôsobil Kocour s Mandalorom ma ako keby odštartoval k odhadzovaniu granátov a mín okolo seba. Nestarám sa, kolko to skolilo protivníkov, ani či ich to zasiahlo.. musím sa dostať niekam do krytia. Okolo hlavy mi "prefrčí" niekolko výstrelov a neviditelnosť stratila účinnosť. Na šťastie pre mňa a môj zadek sú tak dezorientovaní náhlou deštrukciou a hlasnými výbuchmi, že ten kus ktorý bežím bez neviditelnosti a bez nejakej možnosti sa niekde strčiť, ma nikto nebral príliž na vedomie. Teda až na Mandalora, ktorý po mne mrskol blaster a niekolko pár jedincou, strielajúc mojím smerom. Jasné, blaster príde vhod, ale aj tak rozosievať zkazu po mojom je zábavnejšie. Tak je len v pohotovosti. Po... nejakej chvíly je pole čisté.. Minula som možno tak trištvrtinu svôjho arzenálu, takmer som sa u toho prizabila, tak len podmračene pristúpim k tým dvom a kriticky sa rozhliadnem. "Vkutku krásny pohlad. Bolo by to efektívnejšie v plameňoch." Prenesiem a zastrčiac si ruky do vreciek nohavíc sa pozriem na Kocoura, keď skonštatuje hodnotenie našej práce. Následný postup mi do tváre naženie mierny úsmev. "Ale granáty sú v plnej moci.. i keď sa rýchlo míňajú.. Avšak moja zbierka je široká, takže nepodceňuj schopnosti mojich hračiek, či celkovo tie moje." Dodám k poznámke o obrane a strčím mu do rúk batoh s tým čo mi ostalo. Vycerím zúbky v úškrne a vyberiem sa do lode pre ďalšiu dávku. Menšiu prepravku naplním výbušnými granátmi a minami, ktoré sú práve z Mandalorianského skladu, plus ten na ktorom som pracovala cestou. V nedokončenom stave by mal byť extrémne detonačným. Každopádne to vyskúšame za chvílu. "Nárazové výbuchy by mali zaistiť, že táto kocábka sa stane za chvílku len hromadou šrotu. To si budeme musieť máknout, aby sme neskončili ako kopa smetí vo vesmíre." Dodám, keď sa vrátim a opatrne bedničku položím na zem. "Kocoure, vezmi tú bedničku.. ale opatrne. Niesu príliž dobre zabezpečené proti náhodnému výbuchu, takže by ti to mohlo urvať pracky, pokial sa s tým bude až príliž nešetrne zachádzať. Nemáme na to čas, aby som robila precízne opatrenia." Poviem a vezmem si od neho baťoh, ktorý je oproti dverenej bedni lepším "domovom" pre výbušniny. "Dobre, môžme ísť." Vezmem zo zeme ďalší blaster a zastrčím ho za opasok a som pripravená k odchodu... robiť ohňostroj. |
| |
| Orbita Dromund Kaas Nepřítel již zachytil vaše souřadnice a několik stíhaček se rozletělo vaším směrem a začali s palbou. Vaše stíhače mohli kličkovat ale i tak dostali pár zásahů a to je poněkud zpomalilo. Sarrithova stíhačka dostala pár zásahů a vy jste od něho mohli slyšet jen poslední slova. Sarith Narren:" Dostal jsem to! Nemám kam uhnout! Z bohem chlapi. A nevěřte tomu že je Gaillen zrádce. Provázej vás síla!" Než to dořekl tak alespoň natočil děla a vypálil pár střel proti nepříteli. Než jeho loď i sním explodovala tak se mu podařilo sestřelit jeden Sithský stíhač a vypálil další dvě naváděné střeli které sestřelili další dva. Sarrith položil život za Republiku a taky za vásw aby vám dal nějakou šanci se odtud dostat. Musíte ale konečně začít reagovat tak aby jste se z toho dostali... |
| |
| Dromund Kaas Jakmile přiletíme na orbitu jsou tam nezvaní hosté. Impérium rychle začnu uvažovat co dál a zaletím za nějaký létající šutrák. "Pozor máme tu společnost." řeknu do vysílačky a pak nás zachytili nepřátele a začali jsme rychle únikové manévry. Slyšel jsem jak několik zásahů drnklo o mou stíhačku. "R7 zkus to opravit!" Řeknu na svého droida a pak zahlédnu jak Narrena několikrát zasáhli a jeho slova do komlinku. "Sakra! Ne!" Vykřiknu si v duchu když vidím jak nám získává ještě čas. "Do hajzlu! Na té planetě už bezpečně nepřistaneme. Mise je tímto zrušena Johne, Accale mizíme odsud Narren nás zachránil!" Křiknu a nažhavím motory pro skok. "Musíme skočit do jiné orbity než je Tatooin, aby nás nevystopovali. Sejdeme se u Hothu a pak poletíme domů" řeknu plán a pak zadám souřadnice a skočím. |
| |
| Loď, cesta na Nar Shaddaa: Po tom co se dozvím od Gaillena se na chvilku zamyslím ,ale opět neztracím myšlením čas , protože ten je ve většině takových akcí důležitý a proto bleskově odpovím: "Radší se tam dostanem ,protože jak říkáš jestli má ta kočka plán , tak mu s tím aspoň pomůžeme..." Odpovím stroze a odsouhlasím Gaillenuv první plán a tak i nějak doufám ,že to byl i ten lepší.Překontroluju své vybavení a zbraně. Snad bude stát síla při nás v tomhle i v nastávajícíh bojích, které nás budou čekat... Pomyslím si a vyčkávám co se bude v dalších událostech dít a následuju Gaillena. |
| |
| Huttský křižník Meč hodím na záda a do pravé ruky vezmu největší blaster který najdu od nepřátel. Do levého podpaží poté chytnu bednu s výbušninami. "Fajn jdeme na to. Mandalore... Síla s vámi můj pane. " Poté se otočím a rozběhnu se pryč. Běžím podobným směrem jakým jsme tušil energetické jádra motorů na posledním křižníku který sem zničil. Uložení věcí bejvá na většině lodí podobné. Tak snad to bude i tady. Blaster držím namířený před sebe a jakmile někoho uvidím kdo má zbraň nebo představuje nebezpečí zahájím palbu. |
| |
| Huttský křižník Když jste se vydali na cestu tak jste narazili jen na menší odpor. Pokračovat jste mohli dvěma chodbami. Obě dvě vedou na stejné místo. Pokud se vydáte doprava narazíte na tucet ozbrojených Rodianů. Pokud půjdete vpravo narazíte jen na dva droidy HK. Pokud jste se o ně postarali můžete pokračovat dál k hlavnímu reaktoru který chcete zničit. Celou lodí se začal ozývat hlas Hutta. Očividně věděl co máš v plánu. Yeem'ro the Hutt:" Vím oč se snažíte. Ale přes mé vojáky se jen tak nedostanete. Budete mít velké problémy! Ha ha ha ha ha" Hutt dokončí své slova a najednou si z okna můžete všimnout jak mizí jedna menší loď pryč. Je jasné že na ní je Hutt. Do hangáru kde je Mandalore se žene několik nepřátel. Mandalore má proti sobě tucet Rodianů, pár jednotek HK a Trandoshanů. K Huttskému křižníku se ale také blíží jedna další loď. Je jasné že jde o tu kterou pilotuje Gaillen společně z Akali. |
| |
| Huttský Křižník Když jsme se vydali ke křižníku tak jsem nastavil souřadnice na autopilotu a šel jsem se připravit. Rychle jsem na sebe hodil pár věcí a zkontroloval své meče. Když jsme byli poblíž křižníku tak jsme se nemohli dostat dál kvůli magnetickému poli. Rychle jsme zaběhnul z pět do kokpitu a znovu jsme přebral řízení. Když jsem přebral řízení tak jsem se natočil na Akali a začal jsem k ní mluvit. " Akali budeme muset nějak zrušit jejich magnetické pole..." Na chvilku se odmlčím a zamyslím se. Hned na to na Akali začnu znovu mluvit. " Akali jdi k dělům. Začni rychle pálit po tom křižníku. Má sice štíty a chríni ho ještě magnetické pole ale alespoň tak zaměstnáme jejich obranu a někoho zevnitř. Tím dáme čas Draaaroi a ostatním." Doufám že Akali udělá to oč jsem jí požádal mezi tím co já se budu starat o řízení lodi... |
| |
| Dromund Kass Po skoku jsem chvíli sledoval co se děje předemnou a na radaru se objevovalo stále více lodí imperia. Za chvíli se objevili před námi. Okamžitě jsem začal uhýbat a střílet Imperiální stíhačky, ikdyž jsem věděl, že stouto stíhačkou, kterou jsem viděl poprvé, když jsem do ní nastupoval, toho moc nezmůžu. Jakmile Jaden rozhodl zmizet, neváhal jsem a zadal souřadnice na Raxus. Než jsem zapnul Hyperpohon zasáhlo mě pár střel a vyřadilo mi štíty. Odsud jsem začal skákat skrs střední okraj a světy jádra, až k systému Hoth. |
| |
| Huttský křižník Běžím chodbou a dostanu se na rozcestí. Kudy sakra? No když nevíš... dejte se doprava. Rozběhnu se dál a náhle mi o helmu cinkne několik výstřelů z blasteru a já rychle skočím zpátky za roh. Co to k Sithu bylo? Položím opatrně bednu s výbušninami, uchopím pevněji blaster a vykouknou. Jakmile vykouknu zahájím palbu ze zbraně. Obě HK jsou zasaženy ale příliš si z toho nedělají. Schovám se opět za zeď a chvíli se soustředím. Poté vyskočím z poza rohu a udeřím silou na jednoho z robotů a tím ho odhodím skrz chodbu dozadu. Zatímco na druhého zahájím prudkou palbu. Robot přestane střílet a ustupuje před salvou střel a nakonec spadne na zem. Já se vrátím pro bednu s výbušninami a když procházím kolem odhozeného HK tak mu dupnu na hlavu a rozdrtím jí botou. Když zaslechnu hlas Hutta tak se zasměji. "Ale prosímtě. TO už sem slyšel tolikrát a nikdy mě to nezastavilo. A pokud mě to zastaví. Tak co... Prostě jdeme zabíjet. Nic jiného se nedá dělat. " S bednou výbušnin pokračuji rychlým krokem směrem k hlavnímu reatoru |
| |
| Huttský křižník - Draaar, Kasih´lea, Mandalore - Gaillen a Akali Když Gaillen a Akali začali pálit na křižník aby ho zbavili štítů tak nebyla vidět žádná obrana. Nejspíš jsou už téměř všichni z křižníku pryč až na Draaara a spol. Křižník sebou začne škubat a jde to cítit i uvnitř lodi. Draaar po pár metrech dorazí k hlavnímu reaktoru a je na něm jak dlouho mu to potrvá. Má čas... Zatím co Mandalore brání lodě tak se mu celkem vede. Pár jedinců už padlo a další se drží stranou. Pokaždé co někdo vlezl dovnitř tak dostal několik zásahů a ostatní se snaží najít svého protivníka. Mandalore je dobře maskovaný a jeho nepřátelé ho nemohou najít... Hoth - Accal, Jaden, Reclen Když jste dorazili do systému Hoth tak jste mohl zaznamenat negativní nárůst energie ve všech vašich lodích. Začalo vám to přehřívat motory a vy jste museli nouzově přistát. Museli jste přistát na zmrzlé a stále zasněžené Planetě Hoth. Můžete jen doufat že dokážete najít místo dost dobré na přistání a hlavně někoho na téhle zmrzlé planetě na opravu vašich lodí... (Na planetu se dostanete jen budete muset popsat těžší přistání a menší havárie do sněhu) |
| |
| Huttská Loď Když se do hangáru začnou řítit vojáci Huttu tak začnu okamžitě pálit. Je to děsný pokaždé kdo vleze tak okamžitě opětuji palbu a on se skácí k zemi. Další co vešli tak dostali taky pár dalších ran. Už jen čekám kdy vleze někdo další ale nějak se jim nechce. Náhle se otřese loď a spustí se poplach. Dle vše usoudím že jde o útok. Okamžitě kontaktuji Draaara a Kasi. " Tady Mandalore. Máme problém někdo jak se zdá pálí do tohohle křižníku. Budete sebou muset hodit." Dokončím větu a stále se snažím hlídat dveře. Pro jistotu ke dveřím hodím jeden výbušný granát. Po jeho výbuchu a křiku můžu usoudit úspěch zásahu... |
| |
| Hoth-tvrdé přistání Hoth, tak krásná ledová koule plná smrdících lišejníkožravců... krása povzdychnu si a začnu sestupovat k nejbližší civilizaci, kterou jsem našel. Loď dostala pěkných pár zásahů, takže to nepůjde zrovna zlehka. Co se týče civilizace budou to nejspíš piráti nebo maximálně harampádí, který nasbírali domorodci. Sestupoval jsem do atmosféry, když se to všechno začalo ... kazit. jeden z motorů si začal hořet hned potom co jsem zpomalil na atmosférickou rychlost a začal sestupovat. Repulzory nechtěly reagovat, takže jsem šel pěkně rychle k zemi. Sakra, blbá loďka. No tak nahoď to. začal jsem se hrabat v drátech dokud repulzory nanaskočily, ale už bylo pozdě. Alespoň inerciální tlumiče fungovaly, takže skluz půl metru pod zemí jsem pocítil jen nepatrně. Sakra fix! Odepnul jsem pásy nahodil kápi a otevřel kokpit. Zapnul naváděcí maják a vylezl ven. Supr. Asi 5 kliků od civilizace, jestli vůbec a nemám odvoz? Naštval jsem se. zavřel jsem kokpit, Silou zvedl loď a zabořil ji motorama do sněhu proti větru. Za lodí se dalo docela dobře vydržet. Očividně jsem tu první. Ze sněhu jsem začal (Silou) stavět provizorní přístěnek k životu a čekal na další příchozí. |
| |
Tatooine - orbita Poslouchám, ale při tom jsem myšlenkami úplně jinde. Co to má všechno znamenat? Kocour nevypadal na to, že by měl impérium v lásce. Podívám se na radar a zjistím, že už všichni ostatní skočili. No paráda! Zase poslední... Natáhnu ruku k ovládacímu panelu, abych zmáčknul tlačítko, které mě hodí do hyperprostoru. Oči se mi zarazí na ovladacím panelu a moje ruka se nejistě zastaví nad tlačítkem. Mám tohle všechno zapotřebí? Nastavovat krk za ostatní, hrát si na hrdinu a bejt ten hodnej... To není můj styl. Ruka se zase vrátí do původní polohy pěkně na opěradlo. Myšlenky pokračují protékat mou hlavou. Je to jako řeka, která se v mé hlavě přetváří na vodopád. Jde o dost velkej balík peněz. Peníze... Takovejch průserů! Kvůli zatracenejm chechtákům... Na mé tváři se objeví úsměv. Rychle natáhnu ruku a zmáčknu tlačítko. Loď sebou cukne a já letim na zadané souřadnice. Kdo bych byl bez pořádného balíku peněz? Cesta na Dromund Kass Vstanu z křesla a jdu dozadu. Otevřu dveře, které rozdělují kokpit a zadní místnost. V malé zašlé místnustce, která je z jedné části zastavěná bednami. Začnu ze sebe pomalu sundávat oblečení, až stojim jenom v kalhotách a botách. Teď je dobře vidět moje vypracované tělo, které je pokryto četnými jizvami. Což si trošku zacvičit? Zeptám se sám sebe v naději, že mi bude odpovězeno, ale když se nic kromě hučení neozývá, tak spadnu do vzporu ležmo. Začnu dělat kliky na pěstech. Hutti se tentokrát dostali dost blízko. Ten zasranej sith mě malem usmažil... Pomaličku se mi zesiluje dech, protože potřebuju pořádně okysličit svaly. Musim si dávat většího majzla! Rychle vyskočim na nohy a pak se chytnu "traverzy" na stropě a začnu se přitahovat. Na kůži se mi začínají srážet krůpěje potu. Začínám bejt moc důvěřivej. Jestli si nebudu krejt záda, tak mě do ních někdo brzo střelí... Pustim traverzu a dopadnu na podlahu. Nezastavuju se a otáčím se na výstupek na zdi, který je pokrytý měkou obšívkou. Začnu rozdávat rány. Při tom všem nezapomínám na dech. Občas do úderů pěstma zakombinuju kop, ale nijak to nepřeháním. Takhle to opakuju stále dokola, dokud nepocítim, že toho mám dost. Svaly jsou teď rozpálené a nateklé. Cítím se tak silný a nepřemožitelný. Endorfin... Ve skutečnosti jsem celej spocenej a udýchanej, ale je mi dobře a to se počítá. Jedno je na tělesné námaze nádherné... Dokáže vypudit přebytečné myšlenky z hlavy. Vezmu z jedné bedny ručník a utřu z těla pot. Když jsem hotov, tak zahodim ručník do rohu místnosti. Natáhnu se na provizorní lůžko a na chvíli zavřu oči. Netrvá to dlouho a usnu. Snění... :) ...střelba. Zničehonic jsem uprostřed obrovského chrámu a bojuju s impérskýma jednotkama. Po mém boku bojují nejen jedájové, ale i obyčejní vojáci. Co je ale hodně překvapující... V rukou nedržím blaster nebo jinou střelnou zbraň, ale světelný meč. Cože?! Jednou jim švihnu v saltu a useknu jednomu vojákovi ruce. Když dopadnu za něj, tak udělám otočku a rozseknu ho vedví. Jenomže tím to nekončí. Zaslechnu křik, proto se tím směrem otočím. Mé tělo zareaguje rychleji než reflexy a zastaví úder červené čepele. Předemnou stojí nějaký zahalený sith... Okamžitě se spustí série úderů. Skoro neztíhám, ale nějakým zázračným způsobem se držím. Po chrámu se rozezní exploze a na chvíli mě vyvede z rovnováhy. Toho využije sith a odhodí mě silou. Letím několik metrů, ale nakonec spadnu na nohy. Sith neotálí a háže po mě kus sloupu, který se válel na zemi. Instinktivně zvednu ruku a použiju SÍLU. Co to do prdele?! Odhodím sloup na stranu a odkryju pohled na sitha, který na mě běží. Taky se proti němu rozběhnu. Vůbec nepřemýšlím... Spíše jednám na instinktivní úrovni. Znovu se spustí bouře záblesků a úderů. Jsme docela vyrovnaní, ale on hraje špinavě. Když jsem ho přeskakoval, tak mě při dopadu kopne do břicha. Vykolejilo mě to a on toho "znovu" využívá a používá vůdči mě sílu. Jenomže teď mým tělem projíždí bolest, protože mě zasáhly sithské blesky. Kvůli křeči mi vyletí meč z ruky. Následuje opravdu extrémně silné odhození. Letím aspoň desítku metrů a nakonec zastavuju o zeď. Cítím, jak mi v těle praskne několik kostí. Jde pomaličku ke mě... Zachvátí mě panická hruzá. Co teď? Začnu panikařit, ale v tom mé oči skončí na světelném meči, který leží na zemi. Tělo znovu jedná bez mého příkazu a přitahuje si k sobě meč. Jenomže když prolítá kolem sitha, tak po něm švihne a ke mě přiletí pouze nepoužitelné kousíčky. Sith je už skoro u mě. Sakra! Zastaví se a zpod kápě je vidět úsměv. Náhle jednou rukou sundá kápi z hlavy. CO TO MÁ DO PRDELE BEJT?! Přísahal bych, že se mi překvapením otevřely ústa. Ale... Náhle mě přeruší já sith. Nikdo tě nezachrání Johne! Pak švihne mečem po mém poničeném těle a všechno zmizí ve tmě... Cesta na Dromund Kass Panicky se nadechnu, jako bych se vynořil z pod hladiny. Vyletim z lůžka celej udýchanej a spocenej. Chvíli běhám sem a tam po místnustce a sahám si na místo zásahu světelného meče. Začne mi ale docházet, že to byl pouhý sen. Zasraná noční můra. Pomalu se začnu zpomalovat, až se nakonec zastavim. Posadím se na lůžko a obličej schovám v dlaních. Co to zatraceně bylo? Co to bylo za chrám? Proč jsem uměl používat sílu? Sith... Proč jsem byl sithem? Kurva...! Vstanu a dojdu ke krabici ve které se nachází proviant. Zmáčknu tlačítku a tím otevřu bednu. Takhle to dopadá, když jdu spát o hladu... Snažim se sám sebe rozveselit a zapomenout na zatracenej sen. Vyndám nějaké jídlo a vodu. Pěkně v klidu si ho sním. Snažim se při tom nemyslet.... Dromund Kass - orbita V klidu sedím v pilotním křesle a sleduju ovladací panel před sebou. 3...2...1... Teď! Loď vyskočila z hyperprostoru a já se podle senzorů ocitl na orbitě planety. Najednou senzory vydaly varovné zapípání a já objevil, že nejsme sami. Podle signatůry jsou to imperské křižníky. Tak to mě poser! Okamžitě začnu zadávat souřadnice a žhavit motory, protože mě už beztak dávno objevili. Musim však ještě nějakou dobu počkat, než budu moct skočit. Najednou se v komunikátoru ozve Jaden. To už jsem zjistil, že nejsme sami! Řeknu si pro sebe. Netrvá to dlouho a já dostanu jasné podtvrzení toho, že nás objevili. Stíhačky se začínají blížit na naší pozici. Nemá cenu před nima utíkat, protože nás stejně dostanou. Začnu manévrovat a pokud má planeta nějaký smetí na orbitě, tak do něj zaletím a využiju ho jako částečné krytí. Jedna stíhačka to napálila. Začnu nabíjet zbraně. Věžička se otočí dozadu a začne se automaticky navádět. Není moc přesná a navádí se pomalu, ale jednu stíhačku sundala. Lodí zaškube pár zásahů. Z interkomu se začne ozývat. Kritické poškození! Kritické poškození! Kritické poškození!... A furt dokola a dokola. K tomu ještě bliká červená kontrolka. Drž hubu! Jsem nasranej a tak praštim panel pěstím. Otevřel jsem poklop, ve kterém jsem skladoval různý smetí a prázdné rozložené krabice. Do kosmu se dostal obláček šrotu. Stíhačka, která letěla za mnou, proletěla tímto smrtonosným oblakem. Po chvíli explodovala. Dostal jsem další zásah a věžička přestala fungovat. Přemístil jsem všechnu energii do motorů. Je to v háji... Zase! Najednou se v komunikátoru ozve Narren. Poslouchám ho jenom na oko. Sbohem... Stíhačku od které jsem se nemohl zbavit zasáhla Narrenova raketa. V komunikátoru znovu žvaní Jaden. Nejsme blbý! Využil jsem toho, že po mě nikdo nejde a skočil na orbitu nějaké nejbližší planety v jiném systému... Uff! Oddechnu si, když se dostanu do nadsvětelné rychlosti. Ještě párkrát skočim na nějaké náhodné souřadnice ve vesmíru a pak si to namířim na Hoth. Přílet na Hoth aneb jak se všechno posralo... Vyskočim na orbitě planety. Hned za mnou v kokpitu něco bouchne. Kokpit se začíná zaplňovat kouřem. Zasraný hajzlové! Moje loď... Chytnu hasící přístroj a začnu hasit hořící obvod. Po chvíli ho uhasim. Jsem čím dál tím víc nasranej. Jakýho debila napadlo namontovat do týhle lodi sirénu?! Snažim se zjistit jak vypnout ten otravnej hlas a blikající světlo, když v tom zjistim, že v lodi ubývá energie. Jestli to takhle půjde dál, tak budu bez podpory života... Sednu si do křesla a připoutám se masivnímy pásy. Začnu navádět rozpadající se loď na planetu. Dámy a pánove, prosíme vás o to, aby jste neopouštěli svá místa a zůstali připoutaní. Přistáváme! I v takhle hrůzné situaci zůstávám celkem pozitivní. Vejdu do atmosféry. Chvíli to se mnou i lodí háže, jak v nějaké centrifuze. Dokonce zaslechnu dost hlasité prasknutí, které znamená jenom to, že mi upadl kus lodi. Snažim se snížit rychlost a stabilizovat loď. Pomaličku zpomaluju rychlost, ale přitom začínám ztrácet kontrolu. Párset metrů nad zasněženým povrchem se mi loď začne točit jak nějaká natahovací káča. Ááááááá! Pustim panel a schovám se za ruce... Kdyby teď někdo viděl mou loď přistávat zvenčí, tak vidí točící se kus šrotu, který to v dost velké rychlosti napálí do sněžného kopečku. Dáraz je doprovázen plameny a rozletávajícími se kusy lodi. Loď ještě párkrát skočí jako žabka a nakonec se ten kus šrotu zaboří vzhůru nohama do sněhu. Plameny jsou prakticky okamžitě uhašeny. Visím v křesle a drží mě pouze řemeny, které celkem tlačí na ramena. Jsem úplně mimo. Šmatrám po okolí ve snaze najít ruku pomoci. Z nosu mi vedou dvě čůrky krve k ústum. Pásy se mi trochu zaryly do oblečení, ale je to dobrý. Měl jsem na sobě tu novou výbavu. Zbraně i všechno ostatní mám nejspíš u sebe. Sám se však neosvobodim... Aspoň né teď. |
| |
| Huttská loď Doběhnu k hlavnímu reaktoru a dávám si chvíli čas abych popadl dech. Začínám stárnout. Ufff...Nádech, výdech, nádech, výdech. Když se ozve komunikátor tak hned odpovídám. "Jsem u Energetického jádra. Nastavím výbušniny a makám zpátky. Mandalore začni připravovat loď. Kasi ať si připraví tu svojí. Jsem za chvíli zpátky a tuhle loď pošleme na oběžnou dráhu pekla." Když domluvím tak dojdu co nejblíže hlavního reaktoru. Aktivuji většinu bomb a začnu jimi obkládat ty místa které jsou citlivá a vím že velice silně vybuchují. Nakonec veškeré výbušniny co mi zbydou nechám v bedně ale na bednu postavím jeden aktivní granát. Zbývající čas 5minut 31 vteřin. Tak a makám pryč. Do ruky si vezmu svůj meč a rozběhnu se zpátky k lodím. "Mandalore máme pět minut do výbuchu. Jsem na cestě k lodi. Držte se. " Svůj běh tentokrát posilním silou. |
| |
| Hoth Po výstupu z hyperprosoru se snažíme jít na přistání. Ale jak vidím něco se nám všem porouchává. Po setkání s nepřátely máme problémy s poškozením lodí. "R7 oprav to!" Křiknu na svého astrodroida, když mi začne blikat, že máme problémy. Blížím se k zemi a najednou se ozve nepříjemný skřípavý zvuk a odlétne mi kus jednoho křídla, takže loď se velmi špatně ovládá. "Sakra!" Snažím se to srovnat ale padám za ostatními, kteří už se zapíchli od sněhu.K tomu začně vysazovat jeden motor a nakonec když jakš takš přistanu tak se mi ještě urvou všechny přistávají plošky takže doskřípu nebo dojedu po sněhu a ledu a čumákem zastavím další hromadu sněhu. Trochu se bouchnu do hlavy, ale není to až tak vážné. Když nepočítám začoudění z přehřátí ze kterého se rozkašlu. Rychle otevřu kokpit a vysoukám se ven a nadechnu. "R7 pojď taky." Podotknu a nahodím na sebe plášť aby mi nebyla taková zima. O kus dál vidím Johnovu loď taky neměl měkké přistání. Následován svým droidem dojdu hlubším sněhem až k jeho stíhačce. "Už je to v pohodě jsem tu a dostanu tě ven. Máme štěstí." POusměju se a pomůžu mu odepnout popruhy a dostat se ven ze stíhačky. "Někde poblíž bude ještě Accal." Rozhlížím se po okolí. |
| |
| Huttská Loď Když se mi ozve Draaar tak to jen od kyvu se souhlasem a vyběhnu z krytu. Přede mě hodím granát tak abych se zbavil zbylých nepřátel a výbuch podporuji střelbou. Nepřátel jsem se zbavil teď už zbývá jen to nahodit motory lodí. Když vlezu do lodi tak se jí snažím nastartovat ale kvůli magnetíckému poli to stále moc dobře nejde. " Tak naskoč k sithu!" Křiknu a snažím se nahodit loď. Za chvilku už jde vidět Draaar poblíž lodi a tak mu otevřu hlavní průchod do lodi. Když je na palubě tak mu řeknu co se děje. " Nejdou nahodit motory! Něco je muselo vyzkratovat. Je to děsný Draaare, musíme odtud pryč. Máš náhradní plán?" Zeptal jsem se Draaara a pak už jen vyčkával na jeho reakci. |
| |
| Huttská loď Doběhnu k lodi a všimnu že je všude o dost víc mrtvol než když sem odcházel. Průchod do lodi se otevře a já začnu nadávat když mi osvětlí situaci. Zahodím veškeré zbraně na zem. "No máme asi dvě minuty než to tady celý začne vybuchovat. Ale mám pár nápadů jak nás odsud dostat. První co tak běž do strojovny. Vezmi si tam ten velkej klíč a začni řezat do motoru. Občas to pomůže. Já jdu ven zkusit další triky. Mezitím musíme čekat. Jestli to vyjde tak výbuch zničí energii do štítů a přetlak vysaje veškeré lodě a ostatní věci ven do vesmíru. Musíme se tu jenom udržet. Já jdu ven pro případ že by něco nevyšlo. " Poté dojdu k přetlakové komoře do lodě a zavřu veškeré vzduchotěsné dveře abych vstup do lodi izoloval od všech ostatních části a mohl tak nechat hlavní vchod otevřený. Vylezu ven a chytnu se pořádně něčeho pevně přidělaného do podlahy. Brnění by mělo těsnit a za těch pár chvil stihnu dolevitovat do lodě aniž bych přišel o příliš tepla. Teď se ale musím soustředit. Zavřu oči a začnu se soustředit na sílu. Snažím se jí pevně uchopit abych byl schopen jí mocně udeřit. Jakmile bouchne výbušnina tak čekám jestli se lodě dostanou ven. Pokud by se nějak zasekly nebo štíty nespadly prostě do jedné a poté do druhé lodě udeřím vší silou co mám abych jí odstrčil ven z křižníku. Poté když sou lodě venku se rozběhnu a skočím do volného vesmíru a pomocí síly koriguji svůj let k mé lodi abych se bezpečně dostal dovnitř přechodové komory a zavřel jí. |
| |
Hoth Trochu mi duní v uších a uvnitř hlavy cítim pulzující bolest. Jsem jako by omámený, ale stále dokážu přemýšlet. No paráda... Otřes mozku je to co mi teď chybělo. Sáhnu si na čelo a dám si ruku před obličej, abych se kouknul, jestli mám na ruce krev. Jo, krev! Snažim se zasmát, ale uvnitř hrudi mě něco zabolí a tak jenom zakašlu. Proč jsem doprdele zmáčknul to tlačítko?! Lituju svého nedávného rozhodnutí, které m stálo loď a nejspíše i život. Když si uvědomim, že stále nejsem v bezpečí, tak začnu šmatrat po bezpečnostních pásech, které mě pevně drží na křesle. Zmáčknu jistící zámek, ale nechce se otevřít a pustit mě na "podlahu". Začnu panikařit, protože kouře je stále víc a víc. Co teď? Co mám dělat?! Jsem v pěkný prdeli!!!.... Najednou se všechno utišilo, protože mi do hlavy přišel nápad. Nůž! Začnu se naklánět ke své botě, abych vytáhl schovaný nůž. Bohužel, když se pro něj natáhnu, tak se znovu ozve bolest v hrudi. Tentokrát opravdu intenzivní. Tak moc to bolí, až vyheknu bolestí. Kurva! Chytnu se za hrudník a snažim se nemyslet na bolest. V puse začínám cítit tu příjemnou chuť železa. Odchrchlám, párkrát zakašlu a nakonec vyplivnu zhustek krve a slin. Znovu se začnu smát. Tentokrát ignoruju bolest a svou beznadějnou situaci. Tak, tohle je konec! Byl to dobrej život... Zavřu oči a snažim se s klidem čekat cokoliv, co mě odvede na onen svět. Najednou však něco zapraská a já pocítím větší zimu než předtím. Otevřu oči a uvidim Jadena. "Už je to v pohodě jsem tu a dostanu tě ven. Máme štěstí." Řekl. Uvnitř jsem se začal radovat jak malej. Byl jsem opravdu rád, že ho vidim a že zachrání mou potlučenou prdel. To si kurňa piš, že mě odsud dostaneš! Za chvíli je u mě a odepíná mě ze křesla, který je v daný moment na "stropě". Tomuhle říkáš "štěstí"?! Jen tak máchnu rukou do vzduchu, abych mu ukázal na trosky, které nás obklopujou. Poté, co se mu to povedlo, tak jsem málem spadl na zem, ale on mě zachytil. S úlevou jsem si oddechl. Pokusim se postavit na nohy, ale pouze bezmocně zavrávorám a málem spadnu. Naštěstí jsem byl podepřen a v pravý čas zachráněn před pádem. Dík... Ale teď už odsud vypadnem! Loď může každou chvíli explodovat. Jen co se vzdálíme, tak se ozve hlasitá exploze, která není kdovíjak silná. Stačí to ale na to aby byla má chlouba v plamenech a navždycky odepsaná. Otočím se a podívám se na hořící trosky. Posloužila jsi mi dobře... Pak se otočim na Jadena, který mě stále podpírá a promluvim. Jestli je někde poblíž je vedlejší... Důležitý je, aby byla jeho loď v lepším stavu než ty naše. A... Co to sakra?! Zarazí mě to co vidim. Nedokážu tomu uvěřit... Možná, že jsem se do tý hlavy praštil moc silně... To se mi musí jenom zdát! Jak by tomu však nebylo a jak moc bych tomu nevěřil, tak je to tak. Z úplné pustiny se k nám blíží můj drojd. Můj mechadroid... Vypadá dost osmahle a potlučeně, ale je stále funkční. Odolnej kus železa... Nevim proč, ale cítím jakési teplo u srdce... Jen aby to nebylo vnitřní krvácení XD. |
| |
| Orbita Nar Shaddaa Zatím jste si vedli dobře Mandalore se postaral o ochranu lodí a Kasi a Draaar se postarali o výbuch. Kasi dostala od Draaara rozkaz aby se vrátila z pět na loď a připravila jí k odletu. To se jí celkem povedlo ale hlavním problémem byla loď Draaara. Nemohla nabrat dostatečnou energii pro odstartování. Výbuch se blížil každou vteřinou a proto Draaar a Mandalore museli urychleně jednat. Kasi se dostala přes štíty ven a mohla pokračovat v kurzu. Mohla jsi také poznat loď která je poblíž Huttského křižníku. Byla to loď Gaillena. Mezi tím v hangáru se Draaarovi povedlo otevřít přechodovou komoru ale výbuch přišel dřív než měl. Tlaková vlna se valila po křižníku a ničila loď postupně na tisíce malých sutin. Když se vaše loď nemohou odlepit z hangáru tak si čekal na svůj plán. Ten se ti podařil. Loď se ti dostala do vesmíru a ty zpět na svou loď. Ale byl tu problém. I přes značné Mandalorovo snažení se motory stále nechtěli nahodit. Vaše loď byla dost blízko k měsíci Nar Shaddaa a jeho gravitace vás zachytila. Pomalu se tvoje loď řítila k zemi a ty jsi nemohl nic dělat. Pokud ti nenaběhnou motory tak nemůžeš použít ani únikové moduly. Můžeš jen doufat v jaký si zázrak... Hoth Jadenovi se povedlo dostat Reclena pryč z lodi. Sice byl dost potlučený a měl tu a tam kde jaký šrám ale dostal se ven v pravý čas. Nalezl si dokonce i svého malého ohořelého droida. Je ale dost velká zima a pokud se vám nepovede se dostatečně zahřát tak vám hrozí podchlazení a hned po tom i smrt. Měli by jste se zkusit dostat do Jadenovi lodi a pokusit se najít nějaké zásoby. Je ale jasné že tam bude oblečení pouze pro jednoho. Snad by mohl pomoci Accal. Ten je ale na jiném místě kde jste teď vy. Měli by jste sebou ale dostatečně hodit. Už jen kvůli tomu aby jste si zajistili nějaké místo které vás ochrání před chladem. Blíží se bouře a to bude zima mnohem horší než teď. Accale ty ses dostal celkem bezpečně na zem a zařídil sis útulné místečko které tě zatím dostatečně ochrání před chladem. Blíží se ale bouře a ta ti bude rušit jakou koly komunikaci... |
| |
| Loď Jen co jsem se dozvěděl co se děje tak jsem rychle vyběhnul a dělal přesně to co Draaar řekl. Párkrát jsem vrazil do motoru lodi ale stále se nic nedělo. Náhle se loď začala silně třást a já slyšel i dost hlasitý výbuch. Loď se začala vznášet ve vesmíru ale byla silně přitahována gravitací k zemi. " Tak Draaare, myslím že tu máme problém." Řeknu směrem k Draaarovi a jen tak vrtím hlavou radši se rozběhnu znovu do strojovny a ještě párkrát a to dost silně udeřím do motoru ale stále se nic neděje. Snad přijde nějaká záchrana." Jsem Mandalore který velí dost početné armádě a zemřel by takhle. To je dost pech." Začnu si říkat pro sebe a ještě párkrát fláknu do motoru lodi. Stále se ale bohužel nic neděje. |
| |
| Orbita Nar Shaddaa Akali ještě párkrát vystřelím na nepřátelský křižník a já se snažím držet kurz. Náhle se ozval výbuch který sebou nese jednu vypuštěnou loď z hangáru. Poznávám jí je to loď která patří Kasih. Nikde ale nevidím loď Draaara i když je jeho signál stále na tom křižníku. Proběhlo ještě pár výbuchů a jeho loď i z ostatními se dostali ven. Snažím se Draaara kontaktovat ale nějak se to nedaří. Rychle začnu pronásledovat jeho loď a už je mi jasné oč tu jde. Jeho loď se nedá ovládat a je přitahována gravitací měsíce. Musím se rychle dostat k jeho lodi a pokusit se jí zachytit. Když se dostanu dostatečně blízko tak vykouknu zpoza kokpitu a doufám že si mě Draaar nebo Mandalore všimnou. Když si mě všimli naznačil jsem jim aby se dostali do přechodové komory na spodní části lodi, jen co opustíme atmosféru. Pomocí mysli jsem to přenesl i Draaarovi a doufám že to zabere. Jeho loď jsem podlétl a stále se držel pod ní tak aby se mohli dostat na mojí loď. Kouknul jsem na Akali a okřikl jí aby za mě vzala řízení a držela tenhle kurz. " Akali! Vezmi řízení a drž tenhle kurz. Otevřu vrchní plášť lodi aby se mohli dostat k nám." Dořeknu to a vyběhnu k žebříku který vede nahoru. Když tam jsem tak se ujistím že jsme mimo atmosféru a připoutám se na laně. Otevřu vrchní plášť který je 3x3 metry a čekám až totéž udělá i Draaar a Mandalore. Když se tak stane tak jim pomohu do lodi aby se jim nic nestalo. Pokud přijali mou pomoc tak už jsou na mé lodi. Smůlou ale je že Draaarova loď se zřítí. Zavřu vrchní plášť lodi a dojdu s nimi společně dolů na můstek. Dojdu do kokpitu a řeknu Akali pár věcí. " Pošli Kasih´lea zprávu že jsou na naší lodi že se sejdeme v hangáru. Já omrknu jak na tom jsou. Díky" Dořeknu a dojdu k Draaarovi a Mandalorovi a kývnutím je pozdravím, pak začnu mluvit. " Jak jste na tom? Tohle bylo dost o hubu. Jak jste se na ten Huttskej křižník vůbec dostali?" Dořeknu a pak se posadím na proti nim. Čekám jen na to až si Draaar sundá tu jeho mohutnou přilbu který je jak moje hruď abych mu viděl do očí. Hlavně čekám na jejich odpovědi a na to že jsou v pořádku... |
| |
| Hoth Už přistáli oba. I když jsem je neviděl, při stavbě obytné jeskyňky přímo přistávat, změna rozpoložení Sil na planetě a dva hořící objekty vstupující do atmosféry a mizející za dunou sněhu mi byli dostatečným ujištěním. Když byl "přístěnek u lodi hotový a dost izolovaný, bylo mi jasné, že blížící se sněhová stěna zamezí jakémukoli signálu opustit planetu. Proto jsem vypnul signál a na chvíli spustil generátory lodi, které ohřály místnost na obyvatelnou. Generátory jsem proto okamžitě vypnul a sedl si do sněhu v mém "domečku". Okamžitě jsem se pokusil telepaticky spojit s Jadenem Tak pánové, vítám vás na zmrzlé kouli, Sice nevim kde jste, ale podle toho co jsem viděl, z vašich lodí moc nezůstalo. Zabydlel jsem se a nerad bych ten "domeček ztratil, takže jestli mě najdete, bude to plus i pro vás. A pospěšte si, bouře se blíží. Stále jsem udržoval spojení a vedl je k sobě a v té zmrzlé pustině je podporoval alespoň psychicky, aby měli sílu sem dojít. |
| |
| Orbita Nar Shaddaa: Když se tak nějak dostávám zpátky ke gailenovy , tak místo nějakého "dík za to že jsi střílela" přišlo jen hlasité okřiknutí "sedni si sem a leť". On je teď jako můj šéf jo? Jen mě to napadne , ale vzhledem k tomu jak se rychle sebral a vyběhl někam z kokpitu,tak ho poslechnu bez námitek.Sednu k řízení a prostě jen plním jeho povel.Sice mě to okřiknutí tročku rozladilo , ale zjevně jde o životy no...ostatně jako vždy.Když konečně zachránil ty dva a opět dorazil ke mě do kokpitu s dalším rozkazem. Hmm...proč ,že sem to neletěla vlastní lodí? Zamračím se sama pro sebe , tak aby to neviděl a začnu posílat zprávu.A ani nemám chuť jít tam za něma je poslouchat , proto čekám v kokpitu. |
| |
| Hoth "Jak vidím taky ti zůstal jen Droid." Pousměju se a ohlédnu se ke své lodi. "Začíná přituhovat musíme najít Accala." Podotknu a uvažuju zdali se nejprve dostat k tomu co zbylo z mého plavidla. Pak však uslyším co mi posílá Accal za myšlenky a pokusím se mu odpovědět. "Rozumím pokusíme se tam dostat." "Accal nás dálkově povede pojďme. R7 jdeme." Lépe podepřu Johna a pak s ním i našimi droidy vyrazím kupředu kudy nás Accal vede k svému příbytku. Jdeme co nejrychleji to jde. "R7 zapni za pohybu radar a oskenuj jak daleko je první životní forma naším směrem. To by měl být Accal." Podotknu k droidovi a ten jen něco zapípá a začne se o to snažit. "Tak pojď Johne Accal už postavil barák budeme hezky v teple." Pousměju se a dál se brodíme sněhem. |
| |
| Hoth Brodíte se sněhem a zima na vás začíná dost silně působit. Myslíte si že, už nemáte žádnou naději na to aby jste unikli blížící se bouři. Reclen začíná mít zranění dost vážné a ty na tom taky nejsi zrovna nejlépe. Zima a bouře která se přibližuje rapidně snižuje teplotu. Snažíte se pokračovat dál když v tom se náhle objeví jedna menší loď. Loď přistane blízko vás a vy můžete v lodi vidět jen zahalenou postavu která na vás volá. Postava stojí mezi vchodem a východem z lodi a mává na vás při čem na vás i mluví. Neznámá postava:" Rychle! Musíme odtud rychle pryč. Bouře co přichází bude dost silná! Pospěšte si." Poslední slova postava zařvala vícekrát a doufala že se do lodi dostanete ještě před bouří. Reclenův droid se vyhrabal ze sněhu a vběhl do lodi. Vy pokud jste do lodi vstoupili taky tak můžete vidět zahaleného Twi'leka. Ten si v lodi sundal brýle a začal na vás mluvit. Twi'lek:" Jsem rád že jsem vás našel. Nebýt toho výbuchu nikdy bych na to místo havárie nepřišel. Já jsem Twinn Loo. Žiju tu už nějakou dobu se skupinou dalších přátel. Vy nejstě na tohle podnebí dost připraveni že ne. Je vás tu někde víc?" Twinn na vás začne chrlit slova a pak to zakončí otázkou na kterou by rád znal odpověď dřív než přijde bouře aby jste znovu nehavarovali. Accale ty zatím čekáš ve svém vyhřátém Iglu a čekáš zda se neukážou ostatní dřív než přijde bouře. Tepla ve tvém brlohu ti ale také začíná ubývat. Měl by jsi doufat v rychlou záchranu. S tímto co máš na sobě a jen se sílou moc dlouho v teple nevydržíš. Začínáš strácet i převážnou energii kvůli vyčerpání... Nar Shaddaa Akali vás dostala do jednoho odlehlého ale zato nehlídaného doku. přistáli jste na jedné plošině a vypadalo to že budete mít pár hodin klid. Když jste přistáli mohli jste si konečně trochu odpočinout než na to přijdou správci přístaviště. Loď je zatím dobře maskovaná a na Nar Shaddaa je téměř nenápadná. tenhle dok slouží převážně pro pašeráky a obchodníky. Vaše loď tomuto typu napovídá. Máte čtyři hodiny než na vaši loď přijde správce přístavu. Můžete to využít jak je vám jen libo. Odpočinkem, tréningem nebo dalšími přípravami. Nebo se můžete jít porozhlédnout po nedalekých místech na Nar Shaddaa... |
| |
Hoth - s Jadenem Pomaličku si prošlapáváme cestu sněhem. Je taková zima, že se ze sněhu stává jakási pevnější hmota, takže je možné chodit po krustě. Měli bychom vylízt na ten sníh. Určitě nás to udrží. Navrhnu Jadenovi, protože takhle tu zmrznem. Né, že bych předtím cítil své tělo, ale teď ho přestávám cejtit úplně. Konečky prstů mi začínají namrzat a jsem si jistej, že kdybych nebyl vysílenej, tak bych se klepal zimou. Stále pokračujeme. Nemám sílu na mluvení ani na zatracený myšlení. Pouze se koukám před sebe a jdu. Noták! Ještě kousíček... Snažim se sám sebe přesvědčit v tom, že to zvládnu. Opak je ale pravdou. Necítím chodidla a prsty na rukou. Krev se přesunula do dúležitějších částí těla, aby mi zajistila větší šanci na přežití. Zdvihnu pravou ruku před pusu a začnu na ní foukat, abych jí zahřál. Tento blbej nápad jsem okamžitě zavrhl, protože pára, kterou jsem vydechoval kondenzovala a nakonec zamrzála na mé ruce. Krucinál! Kouknu se před sebe. Sníh, sníh a zase sníh! Začínám bejt v šoku, protože moje vnitřní zranění a podchlazení o sobě dávájí znát. Kromě nezměrného množství sněhu se na obloze začínájí objevovat opravdu tmavá mračna, která nevěstí nic dobrého. Zamžourám, protože se mi zamotá hlava a málem ztratím vědomí. Plácnu se pravou rukou po tváři, abych se udržel, ale kromě nepříjemného štípání to nijak nezabralo. Podlomily se mi nohy a i přes jisté podepření Jadena jsem se svalil do sněhu. Přetočim se z posledních sil na záda a promluvim. Jadene... Už nemůžu dál. Musíš jít bezemě... Zavřu oči a vzdávám to. Poprvý ve svým zatraceným životě jsem to vzdal. Kdybych nebyl zraněnej a promrzlej, tak bych sám sobě nakopal prdel.... Takže takhle jo? Předstaavoval jsem si nějakou úctyhodnější a rychlejší smrt. Ale co je na smrti úctyhodnýho? Pomaličku ztrácím o okolí a moje tělo postupně vypíná. Sbohem... Náhle ale zaslechnu zvuk motoru lodi v temnotách... To není možný! Jakoby mi někdo hodil záchraný lano a vytáhnul mě z týhle tmavý prdele. Otevřu oči a zamžourám po zdroji. Všechno je mázlý, ale jsem si jistej, že je to loď. Nemůžu chodit, takže mě Jaden musí dotáhnout na loď. Nebo mě taky může nechat umřít... Je to přeci jedi... Teda myslim. Každopádně nevim jak, ale ocitl jsem se na lodi. Snažim se poslouchat to, co říká twi'lek, ale jde to ztuha. Jestli je nás tu víc? Hm... Zachránil nám život, ale můžem mu důvěřovat? Máme vůbec na výběr? Upřeně se podívám na Jadena a doufám, že se naše pohledy setkají. Jestli jo, tak na mém obličeji, který je v omrzlinách, uvidí takový ten výraz: "Máme mu to říct?" Nebo něco v tom smyslu. Přeci jenom nejsem v nejlepší formě. Snažim se vnímat děj kolem, ale když si šáhnu na hruď, tak pocítím něco tvrdýho. Nevim to jistě, protože nemám skoro žádný cit v rukou, ale řekl bych, že mám pod oblečením nějakou ránu. Přeci jenom to při doteku zabolelo. Hele...potřebuju...zranění... Po těchto slovech ztracím vědomí. |
| |
| Loď Když na mě mandalor začne mluvit tak hlasitě zasyčím. "Neříkej... myslíš že sem si nevšiml!" Já sem zalezlej v kokpitu a snažím se motory nahodit. Pořád ale nic nejde. K sithu! K sithu! Já tady nezhebnu! Já tady k sakru nezhebnu! Když ucítím náhlý slabí dotyk v mé mysli a uvidím Gaillenův plán tak začnu nadávat o to hlasitěji a okamžitě vyskočím z křesla. "MANDALORE! PADÁME! Slyšíš mě! Zkontroluj si těsnění obleku a vezmi všechny zbraně a bedny co dokážeš pobrat! Klidně je svaž něčím! Jestli nenajdeš provaz tak prostě vyškubni kabely ze zdi! Tahle loď jde dolů ale mi ne! Venku máme odvoz! " Sám se rozběhnu k mým zbraním. Vezmu si na záda svojí obvyklou výbavu. Poté dojdu do své zbrojnice a začnu všechny věci házet na magnetickou desku aby se mi vše k tomu přichytilo. Nakonec pomocí síly zvednu desku i se zbraněmi. V levé ruce držím svoje kopí a pravé nadzvedávám desku. Doběhnu k průchodu na vrchní plášť a manuálně ho otevřu. Loď v tu chvíli přijde o atmosféru a celou loď naplní stav beztíže. První vyšlu směrem ke Gaillenovi magnetickou desku. Poté skočím sám a snažím se pomocí Síly dostat blíž ke Gaillenovi. Jakmile jsem na Gaillenově lodi tak padnu na kolena a několikrát naštvaně udeřím pěstí do podlahy. "Moje loď... moje loď... k Sithu! Za tohle mi zaplatí. " Opatrně se zvednu na kolena a rozhlédnu se po okolí. Povzdychnu si a sundám si přilbu. Podívám se na Gaillena a sklopím zrak stranou. "Přežili sme... to je co se počítá. " Poté se na něj podívám a moje oči vypadají tak jako kdybych několik dní nespal ani nejedl a je v nich únava. "Když si nás nechal u Mandalora a sám si zmizel. No rozhodl sem se že prozkoumám nějakou tu planetu kterou sme dostali označenou od sithů. Jenže jakmile sme se sem dostali okamžitě na nás zaútočili stíhačky. Když sme zkoušeli zmizet zasáhlo nás něco hodně divnýho. Totálně to odvařilo veškerou elektroniku na lodi včetně ručních zbraní. Huttové si mysleli že z nás bude snadná kořist. Přitáhli nás magnetickým polem. No a já..." Neřeknu co sem udělal jenom se podívám na svoje brnění které je celé od krve. "Pomocí výbušnin sem zničil jejich energetické jádro. Podobně jako na tom křižníku u blokády. Jakmile nás nedržel magnet zkusili sme odstartovat. Bohužel marně... Doufám že jim ten křižník spadne na jeden z jejich paláců. Mimochodem.. zachránil s mi život. Opět... Díky. Myslím že ti začnu dělat čárky. A co si zjistil na tamté planetě? Našel si jí? Víš kde je ten sith? " Potom zavrtím hlavou. "Víš co... povíš mi to dole. Teď potřebuju něco zařídit. " Vyrazím směrem do kokpitu kam se vejdu převážně jenom napůl. Tudíž nevlezu dovnitř úplně jenom tam nahlédnu. "A hele... slečna nezabíjej ty sithy. Hele udělej mi laskavost. Začni snímat trajektoryji pádu mé lodi a toho křižníku. Jakmile přistaneme chci si najít co zbylo z mé lodi. Dík..." Poté bez toho abych čekal na odpověď se vytáhnu z kokpitu a dojdu k mým věcem zpátky. Sednu si vedle nich a mlčím. Mlčím a čekám až přistaneme. Jakmile jsme na zemi tak vylezu z lodi a nadechnu se volně vzduchu. Poté čekám na Gaillena až mi poví co zjistil on. |
| |
| Hoth- záchrana Začíná být hodně zle R7 stále pořádně nezachycuje polohu Accala a zima mi začíná otupovat smysly abych nás vedl. Navíc John strácí sílu dost rychle. Pak se mi po dalších krocích vysmekne a spadne do sněhu a říká, že už nemůže že mám jít dál bez něj. S rukou před obličejem pohlédnu za sebe, kde se blíží bouře a pak na Johna. "Nenechám tě tu tak sakra vstávej. Tady ještě neumřem! Stačí, že jsme stratili Narrena nestrátím tu i tebe." Křiknu na něj přes vichr a chytnu ho za ruku a snažím se ho zvednout. Pak uslyším hukot motoru a spatřím loď a nějakého muže na ní jak na nás volá ať jdeme na palubu než příjde bouře. "Johne záchrana se pro nás stavila jdeme! R7 následuj Johnova droida do lodi!" Křiknu a pak s námahou si vyhodím JOhna na záda a jdu co nejrychleji těžkým sněhem. Konečně se vydrápu do lodi a složím vevnitř Johna. "Děkujeme za vyzvednutí zastávku zde jsme neplánovali." Vydechnu a sednu si a pohlédnu na svého společníka. "Zavolejte prosím hned medického droida můj přítel potřebuje zahřát a ošetřit má minimálně omrzliny." Hlesnu a vydýchávám se a pak si vzpomenu na Accala. "Ano je nás tu více....Ještě jeden společník přistál tady někde poblíž ap ostavil přístřešek zavedu vás tam." Řeknu a když se postarají o Johna jdu s ním do pilotní kabiny a navádím ho kudy letět dle instrukcí co mi dával Accal. Při tom jen doufám, že jej najdeme. |
| |
| Unik na Gaillenovu loď Z Draaarem jsem se dostal po nějaké době na Gaillenovu loď kde jsme si mohli konečně trochu oddechnout. Když začal Draaar mluvit na Gaillena nic jsem k tomu neříkal on řekl vše za mě. Ale přeci jsem řekl pár slov. " Gaillene díky. Na Nar Shaddaa už jsme. Já si trochu odpočinu a dohlédnu na loď, zatím než se vrátíte nebo tak něco. Mezi tím budu kontaktovat Mandaloriany aby věděli kde jsme." Dopovím a jdu si sednout do kokpitu kde sedí Akali kterou pozdravím jen kývnutím a pár slovy. " Já jsem Mandalore. Nijak moc si mě nevšímej jsem s váma." Dopovím a snažím se navázat kontakt z Mandaloriany. Ten navážu za chvilku a pošlu jim naše souřadnice. |
| |
| Nar Shaddaa Když mi Draaar vyjasnil tuhle situaci a problémy ohledně toho jak se do nich dostal tak jsem mu na jeho otázku odpověděl. " Co se týče té Planety Dromund Kaas. Tak její souřadnice už máme. Narazili jsme tam z Akali na velkou armádu. Je to problém. Prý mají nějakou zbraň která dokáže ničit početnější vojska a dokonce i celé Planety. Zaslechl jsem taky něco o Kaas City. Nevím kde to město je ale podle všeho bude na té planetě. Možná se jedná o hlavní sídlo Impéria. Tam by možná mohla být i tvá dcera.... co se týče toho Sitha. Pár jsem jich tam zahlédl. Ale nevím jestli tam byl ten kterého hledáme." Řekl jsem Draaarovi informace které mám a když mi poděkoval ohledně toho že jsem mu znovu zachránil život tak se jen pousměju. " Nemáš za co. Je to přece práce Jediu ne." Dořeknu z úsměvem a to už Draaar mizí v kokpitu. Když jsem vyšel ven z lodi akorád nám šla na proti Kasih. Pozdravil jsem jí kývnutím a ukázal pravou rukou za sebe palcem směřující mi nad ramenem. " Draaar je uvnitř. A je celej, neboj." Dopovím a jdu kousek od lodi abych si prohlédl místo na kterém Akali přistála. rozhlížím se kolem sebe a doufám že se Akali nebo někdo z dalších ukáže aby jsme mohli vyrazit najít další informace. Podle toho co máme od Sithů tak nám stačí jen to aby jsme tam došli... |
| |
| Hoth Když se Reclen a Jaden zmíní o zranění Twi'lek okamžitě přivolá lékařského droida a ten se začne starat o vaše zranění. Twi'lek si vyslechne to co mu Jaden právě říká a přikývne. Twi'lek:" Dobře, podle toho co říkáš a víš kde je, ho najdeme rychleji." Twi'lek neváhá a rychle se žene na souřadnice které jsi mu dal. Když jste tam dorazili tak se k vám už hnala bouře máte jen pár minut na to než vás dostihne. Accal se musel rychle dostat do lodi Twi'leka aby jsem odtud mohli rychle zmizet na základnu. Když se to Accalovi podařilo byla mu poskytnuta pomoc tak jako vám všem. Bouře se hnala za vámi ale naštěstí základna nebyla moc daleko. Dostali jste se tam právě v čas. Jen co se zavřeli vrata tak do nich narazil silný vítr který hnal bouři. Když jste byli v bezpečí a v teple mohli jste vystoupit z lodi. Twi'lek vás zavedl za svým velitelem který to tu měl na starosti. Když se na vás otočil mohutný Wookiee tak vás to mohlo trochu vyděsit. Uklidnit vás mohlo jen jedno. Znak který měl na svém pásu kolem těla. byl to znak Republiky ale pod ním jste si mohli všimnout i znaku Impéria. Wookiee na vás začal trochu vrčet a Twi'lek vám to začal překládat. Twi'lek:" Můj pán se ptá pro koho pracujete. A taky aby jste vaše slova volili moudře. Jste tu prozatím hosté ale musíte se umět chovat." Jen co to dopoví tak se kolem vás prosmykne párek Rodianů a jeden Twi'lek a vás překvapí jak rychle vám zmizeli veškeré vaše zbraně. Místnost je do půl kruhu a kolem vás jsou počítače. Dál jsou na každé straně jedny dveře. Jedny jsou na proti vám a druhé jsou za vámi, to jsou ty kterými jste přišli. Oboje jsou hlídané a v místnosti je právě teď deset osob plus vy tři. Jeden hlavní je velitel a to je Wookiee. Dva jsou Twi'lekové, tři z nich jsou Rodiané a čtyři další jsou každý jiný. Je tam jeden Trandoshan, jeden Sullustan, jeden Gormak a jeden z dalších je Rattataki. Ti vás pozorně sledují a vyčkávají na vaše odpovědi... Wookiee: Zobrazit SPOILER  Twi'lek: Zobrazit SPOILER Zobrazit SPOILER Rodian: Zobrazit SPOILER Zobrazit SPOILER Zobrazit SPOILER Trandoshan: Zobrazit SPOILER Sullustan: Zobrazit SPOILER Gormak: Zobrazit SPOILER Rattataki: Zobrazit SPOILER |
| |
| Gaillenova loď -> Nar Shaddaa Když bezpečne s lodí přistanu, tak chvilku váhám , ale nakonec vyjdu ven a rozhlížím se.Uvidím Gaillena čekajícího venku a dorazím k němu.Podrbu se na hlavě jakože přemýšlím nad tím co říct a nakonec ze sebe dostanu jen strohé: "Tak?..." Někdy si připadám silně jako robot.Bezmyšlenkovité poslouchání rozkazů a nulové protestování, jako naprogramovaná.No stále však myslím na to , proč to vůbec dělám.Sithové a nové tajné zbraně...to se nesmí nechat jen tak a republika je zjevně pomalejší , tak se o to postaráme my... To by mě zajímalo teda co budeme dělat teď a kolik příkazů zase dostanu... Z nudy začnu chodit sem a tam kolem lodi ale zároveň i poblíž Gaillena kdyby něco chtěl i říct. |
| |
| Nar Shaddaa Když jako první dorazila Akali a řekla jen tak tak jsem se na ní ohlédnul a řekl jen pár slov. " Vím že to teď šlo hodně rychle Akali a neměl jsem možnost ti nijak poděkovat. Spíš jsem dával jen rozkazy. A za to se omlouvám a děkuji ti. Jsem moc rád že jsi nám pomohla Akali. Děkuji. Teď už jen musíme počkat co ostatní a hlavně na to jestli se vydáme dál." Dořeknu a pak už jen sleduji Akali a čekám i na Draaara a Kasih jestli se taky ukážou.... |
| |
| Hoth-problémy nebo přátelé Konečně se nám podařilo vyzvednout i Accala. Bouře se žene za námi. "To je jízda co." Pousměju se na druhého jediho. Brzo se dostaneme jen tak tak do nějaké jejich základny. Brzo nás vyvedou ven a já spatřím Wookie, který na nás za chvíli zavrčí. Ještě, že máme překladatele. Všimnu si toho, že mají znak republiky a i to, že je pod ním znak našich nepřátel. "Sakra co jsou zač? Imperiální špioni nebo žoldáci nyní pro republiku? Neutrálové co se převlíkaj jak se jim to hodí?" Zauvažuju a vidím jak mne a ostatní odzbrojili. Mám u sebe jen světelný meč takže více mi toho vzít ani nemohou. Stále mám na hlavě kápi a dobře sleduju, kdo z našich "zachránců" má můj světelný meč, kdybych ho potřeboval. Zvažuju naše možnosti a všímám si všech, kteří nás obklíčili. "Jo chtějí odpověď fajný." Na chvíli pohlédnu na Accala a Johna. Přešlápnu tak abych byli v takovém obraném trojuhelníku kdyby něco. Já jsem čelem k Wookiemu. "Accale buď připraven použít sílu, kdyby se něco zvrtlo. Použijeme tlakovou vlnu a na chvíli je to zaměstná. Budeme mít dost času přitáhnout své meče a vypadnout." Doufám, že mé myšlenky můj společník zachytí a s neutrálním výrazem pohlédnu na Wookie. S posledním nádechem se rozhodnu říci mu pravdu v naději, že to bude správné. "Jsme vděčni tvému pánu za záchranu našich životů. A naše věrnost patří Republice." řeknu vyrovnaně a očekávám co se bude dít. "Síla nás provázej." Pomyslím si a jsem připraven v případě nebezpečí se bránit Silou. |
| |
| Hoth Chvíli navádím Jadena ke mě, když se objeví někdo další. v tu chvíli jsem vypadl a zjistil, že už zase začíná mrznout. Když jsem se znovu spojil s Jadenem, už se blížili mým směrem velikou rychlostí. Nečekal jsem a vylezl jsem ven. V dálce už se leskla loď. Chvilku jsem mrznul a pak rychle naskočil do otevřených vrat, kde čekal Jaden. Diky. Chvilku jsme letěli a za námi se hnala bouře. Dovezli nás na nějakou základnu. Všechny tři n ás nahnali do jedné místnosti, kde bylo deset lidí. Hned nás oslovil Wookiee a twi'lek, který přišel s námi překládal. Okradli nás? to byla rychlovka. Pomyslím si, když zjistím, že nemám zbraně. Když si Jaden přešlápne pochopím jeho záměr a stoupnu si za ně v pravo. Pak mi Jaden pošle své myšlenky na útěk. Pozor na ně. špitnu Jadenovi. a poohlédnu se po svých zbraních. |
| |
Hoth - na návštěvě :) Nevim jak dlouho jsem byl mimo a co se během toho dělo, ale začali se mi vracet smysly. Nejdříve jsem slyšel cvakání a bzučení. Chvíli mi trvalo než jsem přišel na to, že je to mechanický zvuk. Pomalu jsem otevřel oči. Stále vysílen a značně potlučen, ale naživu... Zapřemýšlím, když spatřim klepeta lékařského droida, který právě dokončil svou práci. Uvólněně vydechnu. Místo oblečení mám na sobě obvazy napuštěné koltem. Jediné co mi zůstalo jsou kalhoty. Okamžitě začnu hledat své věci. Krucinál...! Okřiknu se v mysli, když je uvidim ležet hned vedle sebe. Opatrně si oblíknu ochranou vestu a přes to si nandám bundu, kolem pasu si dám opasek a do pouzder zandám blastery. Stále se trochu motám, takže nechodim úplně stabilně, ale už nepotřebuju oporu. Když dorazíme tam, kam nás náš zachránce vezl, tak loď přistane. Mlčky vystoupim a následuju kolektiv. Po krátké procházce se dostáváme do místnosti zaplněné životem. No nazdárek! Rychle prolítnu přítomný pohledem. Nestačim se divit. Těch je! Pokračuju do té doby, než se mé oči zastáví na osrstěných zádech "něčeho" velkýho. Netrvá to dlouho a dospěju k velkému zjištění... Wookiee! Pořád mlčky stojim, poslouchám a pozoruju. I přes nynější stav pocítím, jak mi někdo vytáhne kvéry. Jsem si tim naprosto jistý, ale stejně sklopim zrak, abych se přesvědčil, že tam zbraně opravdu nejsou. Jsou dobrý... Nijak navenek neprojevuju rozhořčení, které mi zbůsobyla ztráta bouchaček. Mé tělo zůstává nehybné, ale oči se snaží zachytit jakýkoliv pohyb. Když Jaden promluví, tak mu jen tak pro seb odpovim. Mluv za sebe! Když se utvoří formace a já stojim nalevo za Jadenem, tak ve mě něco přecvakne... Začnu hlasitě a pomalu tleskat. Takový to dramatický tleskání, který přímo nahání husí kůži. Bravo! B-R-A-V-O! Udělám pár kroků, abych narušil formaci a ocitl se hned vedle Jadena. Dám mu ruku na rameno a zakroutím hlavou. Doufám, že pochopí. Hra na hrdiny nás nezachrání! Otočim se k Twi'lekovi, který překládá. Mí rodiče byli úplně obyčejní lidé. Teda... Aspoň si to myslim. Můj řečnický projev doprovázím gesty. Vzpomínky jsou celkem zábavná věc. Pamatuju si jenom jednu věc ohledně rodičů. Jednu jedinou... Jak jsou vražděni. Přistoupim o jeden krok před Jadena tak, abych ho v případě střelby mohl zakrýt. Pomaličku se sklonim k své pravé botě. Jenom klid. Se syčením se znovu zvednu od boty a v pravé ruce držim dýku. Chytnu levou rukou ostří dýky a škubnu pravačkou. Pocítil jsem jenom lehkou bolest. Ne jenom kvůli tomu, že je dýka ostrá, ale kvůli tomu, že mám stále znecitlivělé končetiny. Zakrvácená dýka dopadne s cinkotem na zem. Napřáhnu levačku před sebe a stisknu ji do pěsti, takže krev odkapává na podahu. Nevim proč to dělám, ale už je to tak. Teď možna pracuju pro Republiku, ale nemylte se! Cuknu rukou a tím pádem ještě víc zasvinim podlahu. V mých žilách teče hrdá pašerácká krev. Což znamená, že jsem nestranný a patřím k té skupině, která je umístěná na tenké čáře mezi Impériem a Republikou... Na chvíli se odmlčim a ohlídnu se na jedie, kteří stojí za mnou. Pak se zase otočím zpět. Objednavatel je na prvním místě, ale členové týmu jsou ještě důležitější. Pokleknu. Na Hoth jsme se dostali pouhou schodou okolností a nechceme tu způsobovat problémy. Nevim kdo jste nebo co tu děláte, ale prosim vás o jednu jedinou věc... Polknu naprázdno, protože se mi svírá hrdlo. Stejně ale dořeknu. Se mnou si můžete dělat co se vám zachce, ale tihle hoši za mnou jsou členové týmu. Nechi mít jejich životy na svědomí. Nechte je prosim odejít hned po tom, co skončí bouře. Ručím za to, že budou mlčet. Stále klečím a čekám na to, co se bude dít. Teď je to plně na nich. |
| |
| Nar Shaddaa Uvnitř lodě se začnu opatrně protahovat a první co udělám je že si vezmu zachráněné zbraně a zprovozním je aby všechny fungovali. Nakonec se plně ozbrojím ze svých zásob a když vylezu tak opět jsem to já. Draaar lovec a chodící zbrojnice. Navíc tuším že když jsem od hlavy až k patám namalován do červena zaschlou krví že mi to na mírumilovném vzhledu moc nepřidává. Jsem oblečen do zbroje a helmu mám nasazenou. Na zádech mám svůj beskad i Vespinskou pušku. na rameni mám na řemeni Z-6tku. U pasu mám zasunuté dvě DT-57dmičky. Na stehně mám připevněný Sc'rath a v pravé ruce držím svojí novou tyč. Postavím se kousek před Gaillena. "Hm doufám že jste připraveni zase do akce. Máme tady práci pokud jste nezapomněli. Pokud potřebujete tak si odpočiňte. Gaillenova loď teoreticky není na seznamu hledaných. A Kasi věřím že svojí loď nějak okecá. Měli bychom mít dostatek času na odpočinek. Pokud máte ale dost síly je tu několik věcí které sem přišel tady vyřídit. Rád bych slyšel pokud má někdo zájem mi s tím pomoc. " Chvíli počkám a poté pokračuji. "Za prvé chci projít oba vraky. Pokud některá z těch lodí dopadla do méně obydleného území je velká šance že tam ještě je většina věcí a že něco bude použitelné. Veškeré vybavení se nám může hodit. Z mé lodě se hodí úplně všechno, vybavení, zbraně, zásoby, trofeje. Všechno má poměrně slušnou cenu. Navíc pokud bychom se dostali na Huttský křižník tak je velká šance že najdeme v jejich počítačích cenné informace. Další co chci udělat je dojít do nejbližšího města a začít se vyptávat. Musím vědět proč byla tahle planeta zmíněná v informacích co máme od sithů. Huttové nebo místní spodina má určitě dost informací. Jakékoliv informace nám můžou zaručit že příště nevletíme do takovéhle pasti. Chci informace hlavně o sithech. A o tom jestli mají v držení Togoriany. Hlavně pokud mají bílou barvu. A cokoliv jiného užitečného. V neposlední řadě je tu také jistá vražda která by byla dobrá zařídit. Ten červ jehož loď sem sundal. No za prvé nemám ve zvyku nechávat si v zádech živé nepřátele. Za druhé si dovolil na mě zaútočit. " Zatnu levačku v pěst až plátová výstuž mírně zaskřípe. "Musíme nechat zprávu že si s námi nikdo nemůže zahrávat. Strach z vaší pověsti funguje lépe než droidí armáda. Naopak když dovolíme někomu aby si myslel že na nás může útočit a projdemu to tak příjdou další ještě silnější. Navíc když už potřebuju informace od Huttů proč si nenajít rovnou tohohle. " Pokrčím rameny. "Já si klidně vezmu na starosti toho Hutta. Jestli se do něčeho pustíte vy ostatní je mi celkem jedno. Dělejte si co chcete. Znáte to. Ale pokud chcete porazit Sithy tak se mě držte. Protože já..." Udeřím tyčí do země velkou silou a zvednu levačku v pěsti. "Já je vyhladím do posledního! A nic mě nezastaví! Ani huttové, ani pašeráci, ani Síla, ani Impérium a ani Republika! A každej kdo mi bude stát v cestě bude zničen! " Poté si uvědomím že mnou cloumá opět vztek a mírně se uklidním. Hluboce vydechnu a vyrazím směrem z doků. "Jdu... a vy dělejte co uznáte za správné. " Vyrážím směrem do města a snažím se získat informace o Huttovi který na mě zaútočil. Ptám se stylem aby nikdo nesebral podezření že proti němu něco mám. Dělám to co vždycky. Tvrdím že sem nájemný lovec na volné noze a tak sháním zaměstnavatele. Udávám falešné jméno a díky brnění neprozrazuji ani svojí rasu. |
| |
| Nar Shaddaa Jen co vyšel Draaar tak začal chrlit ty jeho výhrůžky a vše jemu podobné. Jen co dořekl vše co chtěl tak jsem se rozhodl jít dál sním. Následoval jsem ho a držel sním krok. Procházeli jsme spousty míst než jsme narazili a pár informací ale stále žádná nevedla tam kam zrovna potřebujeme. Další informace nás zatím zavedli jen na jedno místo které je nedaleko jednoho doku. " Myslím si že tady bude sranda. Pokud se nepletu v docích by měli vědět o všem co dopadne na povrch planety nebo někam jinam. Podle všeho už by u lodí mohli bejt i kde jaký pašeráci. Vím že tobě jde jen o jedno takže radši půjdu s tebou abych ti kryl záda." Dořeknu to a jdu dál do doků kam nás zavedli informace od jednoho prodejce... Radši vše ostatní nechám na Draaarovi a já budu jen tak stát a nedutat. Mé chování je z cela jiné než to jeho. Hlavně podle jeho chování se divím že nepatří k Sithům... |
| |
| Hoth Wookiee si vás prohlíží a když každý řekne něco jiného a kord po tom co provedl Reclen a hlavně to jak se zachoval tak to Wookiee pobavilo. Hlasitě se začal smát a něco řekl. Twi'lek na vás pohlédl a přeložil vám co Wookiee říkal. Twi'lek:" Můj pán vám říká vítejte. Jste našimi hosty. Přátelství si můj pán váží a proto vám budou navráceny zbraně a bude vám poskytnuto přístřeší a přidělen jeden z našich pokojů. Je to nic moc ale na téhle opuštěné základně je alespoň teplo a sucho. Co se týká toho ke komu patříme tak jsme jen pašeráci. Nesloužíme nikomu. Ale na druhou stranu bychom raději bojovali pro republiku než pro Sithy a jejich separatisty." Dořekne to a Wookiee jen přikývne na pozdrav. Vám jsou navráceny vaše zbraně a vy můžete následovat jednoho z Rodianů který vám ukáže váš pokoj a chvilku na to vám jeden z dalších přinese něco k jídlu. Na planetě mají jen omezený dostatek svých vlastních prostředků a jsou tu stejně uvězněni jako vy. Stejně tak jako vy budou čekat na nějakou loď která by je odvezla z planety. Základna je celkem tiché místo a slouží jako základna pro Republiku. Pokud by jste měli otázky ptát se můžete jedině Twi'leka který vás sem přivedl... |
| |
| Nar Shaddaa Prošli jste půl doku až jste se konečně dostali na obchodní trasu kde jste od jednoho obchodníka zjistili že by jste mohli najít informace které hledáte právě v docích nedaleko tohohle místa. Prošli jste pěkný kus města než jste narazili na zmiňované doky. Když jste dorazili do doků tak jste tam našli několik lodí a každá z nich měla své pány a svou posádku. Zaujmout vás mohla loď jednoho z pašeráků. Byl to člověk a jeho loď se podobala té Gaillenovo. Prošli jste kolem pár dalších a ti jak mile z patřili mohutnou postavu za kterou jde člověk tak radši ani nedutali. Pokud by někdo mohl něco vědět o lodích které právě dopadli byl to právě ten typ člověka co by mohl mít informace které právě hledáte.... |
| |
| Hoth Nic? nakonec se opravdu nic nestalo. Wookiee přiznal, že by raději bojoval na republikové polovině armády a vrátili nám zbraně. Čím dýl trvá tahle honba za něčím, tim víc si připadám jako pašerák sebe sama. Dovedli nás do pokoje a já okamžitě zaujmul místo v největším stínu místnosti. Nebylo tam nejtepleji, ale bylo to lepší než zůstat venku. Přinesli jídlo. Vypadalo to jedle, ale šlo hlavně o nouzé zásoby s lodí a prefabrikované jídlo z automatu. jeden talíř jsem si Silou přitáhl k sobě a trochu se najedl. Ty mě opravdu nepoznáváš? Slyšet jsi o mě ale musel... nebo to jen nechceš vytahovat? Chvíli přemýšlím s otevřenou myslí nad Jadenem, než se zase uzavřu, začnu meditovat a lehce astrálně zkoumat okolí. |
| |
| Hoth Trávíte tu už druhý den a vaše zranění jsou už docela v pořádku. Sice kolto které tu je není tak silné ani tak účinné jako ho mají jinde ale prozatím to stačí aby jste vydrželi naživu. Stále musíte nosit stejné věci jako kdyby jste šli ven do sněhu protože na základně začínají reaktory vypovídat službu. Zbývá vám už pouze jeden reaktor a jeho síle je asi poloviční. Začínají vám docházet i zásoby a vy doufáte že se odtud dostanete dřív než zemřete hlady nebo umrznete. Jednoho dne vašeho pobytu za vámi přišel Wookiee i z Twilekem. Wookie něco začal povídat a Twilek vám to překládal. Twilek:" Můj pán vám přeje dobrý den. I když moc dobrý není. Máme pár špatných zpráv. Tou první i když může znít jako dobrá je ta že jsme vyslali nouzové vysílání na určitou pozici ale zatím se nikdo neozval. Ta druhá je že nám dochází jídlo. Nevíme jak dlouho nám vydrží příděly pro třináct členů. A tou další je reaktor. Začínají vypovídat službu. Proto je tu větší zima než předtím. A ta další je že máme loď, dokáže letět ale ne moc daleko a taky je bez hyperpohonu. Nevíme jak tohle vše dopadne. To je asi tak vše." Twilek dopřeložil vše od Wookieeho a zase odešli. Vy jste mohli zkusit něco vymyslet a nebo se pokusit kontaktovat ostatní... |
| |
| soukromá zpráva od Darth Kanne pro Tvému droidovi na lodi přišla zpráva a ty si ji můžeš přečíst. Bylo to nouzové vysílání z Hothu které ti zaslal jeden Wookiee. Ve zprávě stálo přesně tohle. Zpráva: Zdravím vás. Tady je odlehlá opuštěná Imperiální základna na Hothu. Můj tým tu našel tři lidi z Republiky. Dva Jedie a jednoho pašeráka. Prosíme vás o pomoc. Pokud máte loď do které se vejde 11 pasažérů plus ti další tři co jsme zachránili tak sem přileťte. Zásob je málo a generátory začínají vypovídat službu. Nevíme jak dlouho budeme moc vydržet. Mám kontakt jen na vás a proto vás prosím o pomoct mistře Jedi. Souřadnice našeho místa jsou zde. 38S 48V 58Z 66J To je poloha naší základny a jsou to zároveň i přísatupové kody do ní sam... Zpráva se přerušila a ty jsi slyšel jen tohle málo. Je jasné že moc času už nezbývá... (Ty piš už normálně ne do šeptu díky) |
| |
 | Nouzový signál: Když mi můj droid oznámí příchod zprávy. "C3-o7D pust mi to do počítače a prosím vymaž z toho chyby rozumíš" robot jen zapípal a lodní překladač ukazoval že se prý pokusí. Zpráva mě docela zaskočila a tak jsem nejprve trochu zazmatkoval a jen těsně se vyhnul asteroidu. "Uf C3 to bylo o fous, co myslíš pomůžeme jim ?" ani moc nečekám na odpověď které je záporná a už naťukávám souřadnice. Vypnu všechny zbytečné programy a nastavím nejvyšší možnou rychlost. "Je to jen pár milionů mil, nebudu zapínat hyperprostorový skot, ale ty si dávej pozor na naši záď." řeknu svému robotovy a posunu páku dopředu aby loď zrychlila. Za několik minut kdy mi C3-o7D neustále hlásí zbytečné informace o tom že ho zasáhl kamínek a udělal mu důlek do pancíře se několik tisíc mil od nás objeví vesmírná základna Hoth. "Zpomalím, tak ať tě to nevyleká" v podstatě to bylo zbytečné, poňevač je droid napojen na loď a ví vše co dělám a navíc roboti se nelekají, ale s kým si mám povídat. Pokouším se najít vletový otvor. "Volám základnu Hoth, nemohu najíd místo pro přistání, můžete mě navést" (pokud se nic neozve pokračuji v hledání sám, pokud ano, tak se o to naváděcí paprsek postará) |
| |
| Hoth Doletěl jsi na Planetu Hoth a kvůli sněhové bouři se ti špatně navádí loď. Bouře je dost silná a ty máš menší potíže kvůli tomu najít vstup do hangáru ze kterého se dostaneš na základnu. Nakonec ti počítač našel tu správnou cestu a ty se tak můžeš dostat do hangáru. Na dálku jsi zadal kody které jsi dostal a hangár se začal otevírat. Po chvilce byl otevřený a ty jsi mohl vletět dovnitř. Když jsi byl uvnitř tak jsi mohl vylézt z lodi ale nikde jsi nikoho neviděl. Světla jen poblikávala a je jasné že generátor ždímá svou energii z posledního. Narazit jsi mohl jen na jednoho Twileka který ležel zmrzlí na zemi. Na další členy jsi mohl narazit při své cestě do řídícího střediska. Stáli proti tobě dva Rodiané. Vypadali dost zmrzle ale zatím se drželi. Wookiee tě zahlédl a jen se proti tobě postavil a něco zamumlal. O proti tobě byl Wookiee jen o půl metru vyšší. Twilen který byl zabalený v několika věcech ti překládal co Wookiee říká. Twilek:" Můj pán se ptá jestli jste to vy co dostal tu z právu. A pokud ano tak předložte přístupové kody jako důkaz. A také doufá že jste li to vy tak snad máte velkou loď." Twilek to dořekne a pak už jen čekají na tvou reakci... |
| |
| Hoth: Kvůli sněhu a dobrému maskování jsem měl menší problém s navigací, ale když mi C3 připomněl že mám vyhledávač, tak se jen plácnu do čela a zapnu ho. Za několik okamžiků mi hlásí polohu vrat do základny, když přistanu tak nevidím nic jen prázdný hangár. Otevřu kokpit a s rukou připravenou k taseni jdu první chodbou kterou mi to zřejmě síla poradila. Málem jsem hloupě zakopnul o nějakého Twileka který byl zřejmě promrzlý. Když jsem však uviděl dva třepající se Wookiee, tak mě myšlenka že zde má svoje postavení temná strana opustila. Když ke mě Twilen začal mluvit tak jsem odpověděl. "No tak mu řekni, že ano že jsem to já a tady máš ten kód, o tom kolik loď uveze lidí nemám moc velkou představu, vždy jsem létal jen se svým žákem." Oznámím mu a pokrčím rameny. "Tak a toto, je vše, počítám je čtyři, co se stalo s ostatními" |
| |
| Hoth Twilek, Wookiee a dva rodiané se na vás dívají a Wookiee ti odpoví svou řečí načež to Twilek znovu překládá. Twilek:" Jsou buď mrtvý nebo se vydali někam pryč. Nevíme kam měli jsme jen dva speedery ale nevíme kam mohli jít. Jsme tu jen my čtyři a tamti tři. Dva Jediové a jeden pašerák který byl s nimi. Je tu dost chladno a bez zásob to taky moc nejde. Jen doufáme že se na vaši loď budeme moct vejít. Vy dva. Doveďte naše hosty. Je tu jak se zdá záchrana." Dořekne a dva Rodiané se vydají pro Jadena, Accala a Reclena. Během chvilky se vrátí a jsou zabaleni i v pár dekách. Jediný Wookiee má jen svou srst a jen pár zmrzlých chlupů ale čekají jak se Ferr zachová a zda jim pomůže... |
| |
| Záchrana Ofoukně mě závan opravdu ledového vzduchu, a tak se raději zabalím do pláště a nasadím si kápi, přitom důkladně poslouchám, co překladatel říká a jen kývám. Poté pokrčím rameny a otočím se na patě směrem ke své lodi. Jen doufám že je budu moci zachránit všechny pomyslím si, ale nepřipadá mi to jako věrohodný nápad. "Pojďte za mnou, snad se tam všichni vlezeme, samozdřejmě ale musíme počkat na ostatní, pokud však nedorazí do hodiny, budu nucen odletět bez vás, generátory to v takové zimě dlouho neutáhnou mluvím na ostatní při chůzi a přitom otevřu ovladačem vstup do kokpitu. C3, kolik tato loď uveze pasažérú, já se o to nikdy moc nezajímal, ale ty by jsi to měl mít v databázi" řeknu do překladače a pokynu ostatním aby si rovněž nastoupili. "Pojďtě, je tu o něco tepleji než tam venku" i když tepleji má široký rozměr. Pomyslím si a lehce se mi skřiví ústa úsměvem. |
| |
| Gaillenova Loď Procházím se po palubě sem a tam ale stále na nic nemohu přijít. Poslouchám vše co se na lodi jen šustne ale i tak mi to nedá. Zajdu za Akali ať je kdekoli a prohodím sní pár slov. " Akali. Kde myslíš že můžou bejt tak dlouho? Je to děsný že sme tak bezbraný a nemůžem dělat teď nic." Řeknu směrem k Akali a doufám že bude mít nějakou kladnou odpověď. Nerad bych vycházel z lodi v tu pravou chvíli kdy by se zrovna vraceli. Ale taky bych zrovna nerad abych vyšel z lodi a dozvěděl se že už je po nich... |
| |
| Hoth Jen co se vracíš na loď i se zbytkem členů co zůstali na základně tak se konečně všichni sešli v hangáru kde je i tvá loď. Jediné co ti droid řekl je že se na tvou loď vejdou pouze tři další pasažéři. To tě ale nemusí právě teď trápit protože se stalo něco nečekaného. U tvojí lodi se pohybuje několik vojáků co na sobě mají uniformy Impéria. Je zde taky dvojice zahalených můžu v černém a můžete si všimnout toho že u pasu mají světelné meče. Je na vás jak se právě teď zachováte. |
| |
| Hoth Začínalo přituhovat a to i v těch zateplených komnatách. Už jsem zapnul poslední vrstvu oblečení, kožený kabát, a nezbývalo nic jiného než začít chodit. Nic moc se nedělo, taky nebylo moc co dělat a ve chvíli nejvyšší nudy, kdy už jsem nechtěl poslouchat myšlenky mých spolubyblících, přišel párek Rodianů a oznámil nám, že máme odvoz. Nečekal jsem na nic a vydal se k lodi. Cestou jsem potkal pravděpodobě majitele té lodi s Twi'lekem a Wookieem. Mlčky jsem rukou pozdravil a stoupl si opodál, než se všichni vydali k lodi. Jakmile jsem uviděl imperiální vojáky, okamžitě jsem se otočil k odchodu. Tak, klid. Jsou... Sithové?! Momentálně, jsem vypadal skoro stejně jako ti dva v kápi. Propletl jsem se skrz ostatní rovnou k těm dvěma sithům. Sice s klidným obličejem, ale jasně vyjadřující rozhořčení až hněv, jsem řekl: Co tu hledáte, Poskoci? Se vším smyslem nastraženým na zbraně a myšlenky nepřátel, stojím před nimi, jako jeden z nich. |
| |
| Sith na Hoth Jsem v kokpitu lodi a zrovna když se ostatním chystám říci špatnou zprávu, tak se zde objeví ještě horší, sklouznu níže do kokpitu a pozoruji dění. Zřejmě jsem byl zrazen nebo že by to bylo tak náhlé pomyslím si a podívám se na světelné meče, které jsou prozatím vypnuté. Mezi nimi se dopředu prodere ještě někdo, nemohu použít žádnou psichyckou schopnost, sithové by to mohli vicítit a tak nemám moc tušení o čem mluví. Jakmile jsou oba zabráni do rozhovoru s tím třetím, tak započnu svoji akci. Rychle vytasím ruku a tahem přetáhnu sithské meče k sobě, aktivuji svůj vlastní meč a za krytého skoku zautočím. (pokud oba meče Sithů dřímám v rukou, aktivuji je a vůlí mrštím po sitech) "Za Republiku" křiknu a odrazím střelu jednoho imperiálního vojáka. Poté započne boj s jedním ze sithů. |
| |
Hoth - úspěch Nevim jestli to bylo vysílením nebo tím, že jsem se praštil do hlavy, ale stalo se. Moje chvilkové bláznění zřejmě zapůsobilo na publikum a oni uvólnili napjatou atmosféru. Ještě že tak... Není nic překvapujícího, že jen tak tak stojim na nohou. Toho si někdo všimnul. Nevim kdo, ale ten někdo mě odvedl do jedné místnosti a zajistil ošetření mých zranění. Jsem malátní a né úplně při smyslech, ale příjde mi, že kolto má jakýsi jiný zápach. Zamžourám po nádobce s koltem a spatřím, že je to kolto trošku vybledlé. Možná že bych za normálních okolností blejsknul nějakým vtípkem, ale proteď se na to vykašlu. Nemám na legrácky dost sil... Poté co jsem ošetřen, tak se dobelhám do pokoje, ve kterém budu prozatím žít. Nijak mě nepřekvapuje, že tu vidím ty dva. Pouze kývnu hlavou na pozdrav a natáhnu se na nejbližší palandu. Moje tělo posílá hlavě různé signály, ale hlava odmítá příjmat. Takže to, že jsem oblečenej v jinejch věcech a mám u sebe zbraně, mě totálně mine. Hoth - snění ...Znovu jsem se ocitl ve své lodi na orbitě Hothu. Zřejmě sním, protože se dívám sám na sebe, jako bych byl mimo své tělo. Ten druhej já se snaží zachránit loď před pádem a kmitá po ovladacím panelu, ale jeho snažení je marné. Jedna věc mi ale příde divná. Systémy, které přestávaly fungovat nebyly nijak propojeny ani nijak nesouvisely s poškozením lodi. Nejsem žádnej mechanik, ale tímhle jsem si naprosto jistej. Co však vyřadilo loď z provozu? Udělám krok, abych líp viděl na ovládací panel, ale sen se zničehonic začne vytrácet... Hoth - začíná přituhovat Vzbudim se, ale není to nijak příjemné probuzení. Konečky prstů mi trošku promrzly. Zvednu se, abych si je promnul, ale okamžitě toho lituju. Moje tělo konečně plně procitlo. Byl bych radši otupělej, protože cítím každičký pohmožděný sval. Aspoň žiju... Přerušim svoje vnitřní skuhrání myšlenkou a konečně si ty nohy promnu. Když se rozhlídnu po pokoji, tak nevidím svý společníky. Zato uvidim podnos s "jídlem". Vzhled a chuť jídla jde chvíli stranou, protože pocítím přímo spalující hlad. Vrhnu se i přes bolící tělo k tácu a začnu do sebe jídlo házet. Po chvíli je tác plně vyleštěn a teprve nyní mi začne docházet, co jsem to vlastně snědl. Neunikne mi, že se teplota o značný kousek snížila. Výjdu proto z pokoje a začnu hledat twileka, který překládal. Když se mi ho podaří najít, tak mu položím pár otázek. Jak se vám vůbec povedlo uvíznout na Hothu? Neporouchala se vám náhodou loď na orbitě? Tuhle základnu využíváte jako skrýš? Počkám, až mi o tom twilek povypráví a pak se znovu vydám do pokoje. Po cestě najdu nějaké deky, které vezmu s sebou. Když se dostanu do pokoje, tak tam jsou zase oba dva společníci. Jak to děláte? Řeknu si jen tak pro sebe, abych se rozptýlil. Poté znovu zalehnu a nakreju se jednou z dek. Když se vzduch pod dekou ohřeje, tak znovu usnu. Hoth - oznámení Většinu času prospím, ale někdy se věnuju pohybu, abych udržoval tělo v teple. Docela mě ale šokovalo oznámení toho, že nám přestávají fungovat generátory. No fajn! Smrt umrznutím... Ještě víc mě ale šokuje oznámení toho, že vyslali nouzový signál. Signál? Co?! Doufám, že ho zašifrovali a zabránili odhalení naší pozice... Ale to přece museli udělat. Přece nejsou blbý. Jsou to pašeráci! Snažím se uklidnit své myšlenky, ale jde to ztuha. Snažim se znovu usnout, ale není to vůbec snadné. Jako kdyby moje tělo z nějakého důvodu odmítalo spát. Ve finále usnu... Hoth - záchrana? Můj spánek není klidný. Je prostoupen strachem, zimou a nezodpovězenými otázkami. Vůbec mě to nemrzí, když mě vzbudí dva rodiané. Pomalu vstanu zamotán do deky a následuju je. Jsem trochu rozespalý, ale něco jsem stačil pochytit. Loď? Záchrana? Okolní zima mě celkem rychle probere a já se dostanu do situace. To je fajn! Jen co výjdeme do hangáru, tak se zarazím. Tohle je ta loď?! Tak to je v háji... Nevypadá na to, že by měla velkou kapacitu. Nemusim si s tím však lámat hlavu. Dřív než vůbec stihnu něco udělat, se objeví vojáci a dvě postavy v mundýrech. Už nad tím vůbec nepřemýšlím a automaticky je hodnotím jako sithy. Tak přeci jenom nezašifrovali signál... Jedna ruka pod dekou okamžitě čapne bouchačku, ale přitom zustává skrytá. Já vám zatopim! Najdnou do popředí výjde ten zvláštní týpek. Jak von se jenom jmenuje? Překvapí mě styl jeho mluvy. Dělá jako by byl jejich nadřízenej. Co se to tu kur*a děje?! Nestačim se vzpamatovat z prvního škou, když začne mumraj. Nějaký týpek zautočil na sithy. Nenechám se tim vykolejit a čapnu i druhý kvér. To zapříčiní to, že se ze mě deka sesune. Spustim bleskurychlou salbu po vojácích a dřív než deka spadne na zem, tak zabiju dva vojáky *(Pokud se tomu novýmu podaří sebrat meče sithům, tak se pokusim satřelit je, protože jsou zrovna teďkons největší hrozbou)*. Hned na to instinktivně zalezu za nejbližší překážku a čekám na další možnost k palbě. Proč to nikdy nejde po dobrým? |
| |
| Hoth Události se začínají sbíhat rychle skoro jsem ani nepostřehl co vše se stalo a už tu máme nouzový odvoz a začíná evakuace. Když se však dostaneme k letounu jsou před ním nezvaní hosté. Ihned vycítím v dvou zahalených Sithy. "Sakra co ti tu dělají." Napadá mne v duchu a ihned vytáhnu svůj meč, který zeleně v mžiku zazáří. "Ve jménu Jedi a Republiky jste zatčení." Zavrčím a rozběhnu se klikatě za ostatními, abych se co nejvíce vyhýbal střelám. Případné co jsou na mne odrážím mečem. Jakmile usoudím, že jsem dost blízko použiju sílu, abych některé střelce shodil k zemi. "Držme se pohromadě!" Křiknu a kryju Accalovi záda, kdyby to bylo třeba. |
| |
| Hoth Jakmile se spustí ta nečekaně velká akce, kterou jsem očekával stejně jako každý jiný (skoro vůbec), vytáhnu meč a rudou čepelí se pokusím zabít ty dvy Sithy. Za Republiku a Řád? řeknu si a když se ke mně dostane Jaden, tak mu mezi létajícími střelami řeknu: Tady, Republika ani Řád, nemají velku moc. S mečem v podhmatu odrážím střely a posílám je zpět ke střelcům. |
| |
| Hoth Jen co jsi se snažil oslovit Sithy tak se jen hlasitě zasmáli a rychle se chopili svých mečů. Než je ale aktivovali tak jim byli odebrány neznámým Jediem. Ten se okamžitě pustil do boje z jedním ze Sithů ale nikdo z vás nečekal že vytasí své nouzové světelné meče. Rudá záře se rozzářila po místnosti a vaše meče se začali ohánět dalšími odlišnými barvami. Začali jste boj na život a na smrt. Jeden z imperiálních vojáků zasáhl Twileka do hrudi a ten se svalil na zem. Okamžitě se o něho postaral Wookiee ale o chlupáče se zase postaral jeden ze Sithů který ho odhodil svou silou. Okamžitě ale vykryl útok od Jadena. Reclen se postaral o pár vojáků ale Rodiané z toho taky moc neměli dostali zásahy hned po tom co se ukázali další vojáci Impéria. Neměli jste moc na výběr a museli jste odolat překvapivému útoku. Bylo vás sice méně ale o Imperialní vojáky se postaral Accal s Reclenem. Teď už zbývají jen Sithové.... |
| |
| Boj na Hoth Když už zbyli jen Sithové, tak jsem se radostně pousmál a zabránil seku světelného meče, Sith ale tlačil stále silněji a ostří světelného meče se přibližovalo k mé hlavě, když jsem spatřil jak druhý ze Sithů útočí, přitáhl jsem si meč který ležel na zemi a rudá záře sekla po jednom ze Sitů. Když jsme znovu byli několik metrů od seme, protočil jsem oba meče v rukou. "Přátelé, přidejte se a použíjte sílu" křikl jsem a mrštil rudý meč po jednom ze Situ. Poté mé modré ostří zasvištělo vzduchem a narazilo na další odpor, útok se střídal jedním za druhou až jsem jednoho ze sithů dotlačil ke zdi. Tam jsem mu podsekl spodek, poté zvrchu, silnouránu z prava a probodl jsem ho svým mečem který zůstal zabodnutý ve stěně. Ještě před tím než jeho meč dopadl na zem jsem si ho přitáhl do své ruky a rozhodl se že pomůžu ostatním v boji s druhým Sitem. |
| |
| Hoth, ale je tu pěkně horko Můj první úder vykryli záložními meči a já se okamžitě stáhl za Jadenův meč, abych pak vykryl několik střel na něj letících. Pak jsem do levé ruky vzal moji DE-10 a střílel jednoho vojáka po druhém. Několik jsem záměrně nechal Relcenovi a jejich střely odrážel mimo bojiště. Všiml jsem si jednoho Sitha umírajícího u zdi. Tak tohle ne, vždyť nedo dělal sou práci! Vydal jsem se k němu se zapnutým mečem. On sám vytáhl meč ze sebe a modroučepelí zaútočil. Ani jsem neotočil mež z podhmatu. Ten Sith byl už tak slabý, že mi nedělalo problém vykrývat jeho rány svým oblíbeným stylem. Váš plán nevyšel. Stále patřím k nim. Pak jsem vyryl jeho úder z leva zabodl svůj meč do jeho hrudníku, otočil se a rozsekl ho napůl. Meč, patřící našemu odvozci jsem si přitáhl a držel v ruce. Už mi není zima, alespoň k něčemu to bylo dobré. Zatímco se jaden snažil sitha přesvědčit přišel jsem k němu, provedl několik jednoduchých útoků a pak ho probodl druhým mečem, který jsem držel v ruce. Jadene, Tady Republika ani Řád nepomůže. Ale dorazit ho můžeš sám. odstoupím a jsem připraven na jakoukoli podlost od toho poraněného Sitha. |
| |
| Boj Začne pěkná přestřelka. Celou dobu kryju Accala a odrážím střely nebo případné útoky Sithů. K mému štěstí i neštěstí mí společníci vyřizují skoro vše rychleji než se k tomu dostanu já. Během chvíle už jeden Sith padá mrtev k zemi. Mezitím se věnuju střelcům a odrážím jeji výstřely. Pak provedu rychlý skok a přiskočím k nejbližšímu a rychlým výpadem mu utnu hlavu. Pak vidím jak Accal skoro zabil i druhého Sitha a nabízí, abych ho dorazil. KLdiným krokem popřípadě odrážejic střely, pokud ještě nějaké litají dojdu k Sithovi a tvrdým pohledem ho přelétnu. "Republika zradu neodpouští." řeknu chladně a vidím jak se ze všech sil napřáhne a mávne po mě mečem. Rychlým výpadem jeho meč vykryju a pak provedu opětovný výpad a useknu mu ruku, ve které drží meč. Následně, když je v šoku z bolesti to zkoncuju opětovným utnutím hlavy soupře. Když je po všem sehnu se a zvednu meč Sith a schovám si ho do kabátu. Může se jednou hodit na překonstrukci. "Teď bychom měli konečně vypadnout." Zamumlám a rozhlédnu se, kdo všechno z našich přežil. |
| |
| Hoth Můžete si všimnout že po bitvě která zde nečekaně vypukla z vás zbylo jen pět v četně toho nového Jedie. Pokud se tedy nějak dokážete naskládat do lodi se kterou přiletěl Ferr tak už vám v odletu nic bránit nebude. Pokud by jste se tam vešli tak se můžete vydat na Planetu Tattoine kde můžete podat hlášení veliteli. Je jasné že by ho zajímalo jak se mají věci kolem Planety Dromund Kaas. |
| |
| Gaillenova Loď: Když zamnou dojde Mandalore a zeptá se kde mohou být tak dlouho , tak chvilku zapřemýšlím a pak odpovím: "Netuším vůbec , ale myslím si ,že když tu prostě počkáme tak se nic nestane...navíc si myslím ,že se o sebe umí postarat dost dobře.Nejlíp jim pomůžeme tak ,že tu budem čekat." Začíná to být vyčerpávající to čekání chjo... Přitom vyjdu z kokpitu a projdu kolem Mandaloreho a jdu si sednout na nějaké místo kde se můžu trošku víc natáhnout a trošku odpočívat nebo spíš zkusit zaspat to čekání? |
| |
| Nar Shaddaa Když procházíme doky a různé části města vyptávám se velice stroze. Když nakonec projdeme kolem lodi podobné Gaillenovo a prohlédnu si její vybavení tak se zdá že to může být zrovna ten člověk kterého potřebujeme. Kývnutím naznačím Gaillenovi směr kterým se chci vydat. "Zeptáme se támhle. Kdyby něco Gaillene tak moje jméno tady bude Karla-sár. Jsem námezní lovec z vnějšího okraje. Ty jsi můj parťák jméno si vymysli. Můžeš i svoje ale je lepší dělat na cizí planetě pod cizím jménem. Zajímáme se o lodě co spadly abychom nakradli nějaký ten majetek a chceme jméno toho Hutta kvůli práci. Hraj to tvrdě. Neustupuj jim. Tyhle pašeráci se tváři drsně ale dokážou povolit. A ať se bude dít cokoliv tak věz že přes výhrůžky nikomu skutečně nebudu chtít ublížit. Pokud to nebude nezbytné. Tak jdeme." Nadechnu se a vyrazím směrem kde by mohl být majitel lodi. Jakmile ho zahlédnu tak k němu přijdu. Vztyčím se nad ním a promluvím značně hrdelním hlasem který by spíše mohl patřit nějaké plazí rase. "Já mocná Karla-Sár! Já velká lovec. Ty pán tady plujícího korábu? " |
| |
| Nar Shaddaa Pilot se na tebe jen podívá a když zjistí co jsi zač tak jen na sucho polkne a odpoví ti na tvou otázku. Pilot:" Ano, jsem majitel téhle lodi. Co potřebuješ mocný Karla-Sáre?" Pilot to dořekne a prohlíží si mírným náklonem hlavy tvého společníka. Stále tě ale v nímá a čeká co po něm chceš..... |
| |
| Hoth Padl poslední, když je po boji, vezmu si sithský meč a hodím ho do brašny, určitě se lehce prodá a možná se bude ještě hodit. Poté natáhnu ruku a sám si vezmu svůj meč který nyní vlastnil ten mě nesimpatický, no protě to."Děkuji vám za pomoc, ale obávám se že vás všechny nemohu zachránit, podle C3 je schopna uvést jen tři možná čtyži lidi. "Hej C3, kdybi jsme dali více energie do motorů, tak by to mohlo jíd ne ? zeptám se a vlezu do lodi. Místa by tu bylo i dost kdyby jste se uskromnili. |
| |
| hoth Po boji přelétnu vše pohledem. Svůj i Sithův meč už jsem schoval a poslouchám další události. "Už nás tu nic nedrží tak pokud nás to uveze tak jdeme." Pousměju se a ohlédnu se na R7, který byl celou dobu schovaný poblíž. "Jdeme R7." Pobídnu ho a jdu vedle něj. Tenhle atromech mi už hodněkrát pomohl a mám ho rád. Uskromění pro mě není problém hlavně jak se všichni vejdeme. I v lodi se držím poblíž svého mecha a čekám a co bude dál. |
| |
| Odlet Když mi C3 odpoví, na tváři my vyrazí jemný úsměv i když docela ztuhlý. Otočím se na skupinku. A hele C3 budeš mít přítele a pro vás mám dobrou zprávu když vypneme vnitřní štíty, tak nás to uveze všechny Křiknu a mávnu rukou ať se přidají, poté sy sednu do kokpitu a začnu startovat trysky, nejprve to dře ale nakonec se zažehnou a ostatní si mohou nastoupit. "Dva z vás musí do nákladového prostoru. |
| |
| Hoth Naskládali jste se i z Wookieem do Ferrovi lodi a vyrazili jste z téhle nehostinné planety směr Tatooine. Tam by jste měli dorazit během pár hodin. Během letu se můžete představit a pořádně se seznámit. Když dorazíte na Tatooine tak jste se díky vašim kodům dostali na tajnou základnu Republiky. Bylo tam ale malé překvapení. Jen co se vám otevřela tajná vrata které jsou na skále tak jste mohli v letět dovnitř. Narazili jste ale na poloprázdný i když zničený hangár. Všude kolem byla těla a zničené lodě Republiky. Narazit jste mohli také na jednoho ne až tak zničeného droida ze kterého jste mohli díky jeho paměťovému jádru zjistit co se stalo. |
| |
| Gaillenova Loď Zatím je čekání nekonečné. Když v tom se ale rozezní poplach který vás upozorní na společnost. Když zapnete monitory aby jste viděli co je venku tak si můžete všimnout tuctu ozbrojených pašeráků. Všechno to jsou Gormakové. odkaz Snaží se dostat do lodi jelikož jak vám bylo již zděleno tak tohle místo je právě jejich. Oni mají jen střelné zbraně ale vy máte jednu výhodu. Máte palebné děla lodi a také větší výhodu krytu... |
| |
| Gaillenova Loď: Když tak nějak zjistím ,že něco není v pořádku a dokoušu se k tomu ,že hodně pašeráku má zalusk udělat si na našem parkovacím místě jejich , tak to není zrovna dvakrát povzbudivá zpráva.Ti dva jsou ještě pořád pryč a kdo ví kolik lidí je na nás už nabroušeno.Dojdu za Mandalorem a zeptám se ho: "Myslíš ,že by je šlo ještě nějak diplomaticky zdržet než se začne střílet?...ať jim dáme co nejvíc času co myslíš? |
| |
| Gaillenova loď Když se všechno rozezní jen se jdu podívat co se děje. Všimnu si toho že Akali si toho všimla taky a přišla za mnou. Jen se pousměju nad tím co řekla a odpovím ji. " Nevím jestli má cenu se schovávat. Stačilo by jen otevřít dveře a postřílet je. Nebo si zalézt k dělům a začít pálit. Ale uděláme to podle tebe. Ty jsi ta které Gaillen přenechal jeho loď." Dořeknu to a jsem zvědav jak se Akali zachová. |
| |
| Hoth, Tatooine Když to skončilo a já ani nestačil koukat, jak všichni okradli sithy, hodil jsem tomu novému Jedimu jeho meč. Pak jsem s váháním nastoupil jako poslední do lodi a schoulil se do skladiště. Ještě stále mi bylo divné, že mě ani jeden z těch jediů nepoznal nebo to nedali znát. To opravdu tak rychle zapoměli na "Zrádce Republiky"? To by bylo moc jednoduché... |
| |
| Nar Shaadda Když řekne pašerák že je majitel lodi tak jenom přikývnu. "Můj přítel říct Karla-sár příběh. On mluvit o dvou ocelových ptácích padajících z nebe. Mi probrat ta zpráva nad ohnivá pití. Mi shodnout že mi chtít podívat po oněch železná pták. Malá pták mi chtít vykuchat a prodat. Velká pták zjistit Pán a nabídnout ulovení pták která zničila velká pták. Ty vědět kdo Pán velká pták? A ty vědět kde malá pták spadnout? Mi můžem rozdělit kořist z malá pták." |
| |
Hoth - bitka a otázka, která musela zaznět (Accal) Prvních pár výstřelů zasáhly vojáky impéria a ti okamžitě spadli na zem s dalším otvorem na... dýchání. Takhle se to dělá sráčové! Do žil mi pronikla odvaha a lehkomyslnost. Už jsem se neklepal zimou. Teď jsem byl z ocele. Cítil jsem se neporazitelným. Začal jsem střílet. Byla to podívaná, kterou jen tak někde neuvidíte. Byl jsem v rauší. Moje muška byla zatraceně přesná a smrtonosná. Najednou pašeráci kolem mně začali padat mrtví na zem. To mě okamžitě srazilo k zemi z nebeských výšin a v hlavě mi zazněl káravý hlas. Začni přemýšlet ty blbče! Skočil jsem za bednu a schoval se. Právě v čas. V místě kde jsem stál proletěla salba střel. Ruce se mi rozklepaly a zbraně už neposkytovaly takovou psychickou oporu. Zima, stach a zbabělost. Zbraně ztěžkaly. Krucinál!!! Stisknul jsem rukojeti pevněji, abych se zbavil třesu. Vyklonil jsem se a vystřílel pár střel. Snažím se nevnímat souboj jediů a sithů, ale v hloubce vím, že pokud to sithové vyhrajou, tak tady lehnem všichni. Pár podobných fintiček a všichni vojáci polehali. Světelné meče ale stále osvětlovaly bojiště. No ták kluci... Nezbývalo mi nic jinýho než vyčkávat a držet palce. Když sithové padli, tak jsem si s úlevou oddechnul. Zbraním se ale nechtělo zpět do pouzder. Kouknul jsem se na mrtvé pašeráky. Zachránili nás před umrznutím, poskytli nám přístřeší a dělili se svým jídlem, ale přesto to jsou "cizí"... Toto slovo mi uvýzlo v hlavě, ale zbytek těla s ním nesouhlasilo. Byli to pašeráci! S chladným výrazem v tváři jsem přišel k tělu jednoho sitha a střelil ho dvakrát do hlavy. Totož jsem chtěl udělál tomu druhýmu, ale jeho hlava už byla oddělená od těla. Tak jsem si do ní aspoň pořádně kopnul. Hlava s duněním vylétla do výšky a obloukem spadla za nějaké bedny. Trošku se mi ulevilo. Zbraně jsem konečně zandal do pouzder na nohou. V hlavě jsem měl úplně pusto. Na tváři jsem měl stíny, které mému výrazu přidávali na krutosti a nebezpečnosti. Sednul jsem si a díval se na zeď prázdným pohledem. Hned co jsme odletěli, tak se mlha vzteku začala vytrácet, což mi umožnilo používat mozek. Znovu jsem se vrátil myšlenkami na bojiště. Všechno jsem si v hlavě přehrál, ale něco mi tam nesedělo. Teprve na orbitě mě v hlavě potrápila "ona" otázka, kterou jsem prostě nedokázal udržet v sobě. Přišel jsem k Accalovi. Můj hlas není úplně klidnej, protože jsem stále oživen nedávným bojem. Já ti ani nevim... Chvilku vyčkám, abych se ujistil, že jsem upoutal jeho pozornost. Pokračuju velice zamyšleným hlasem Přeméjšlel jsem o té bitce v hangáru. Něco mi tam pořád nesedí. A víš co mi přišlo divný? Okamžitě odpovím na svou otázku, abych mu nedal prostor k odpovědi. Tvůj světelný meč... Po těchto slovech jsem zaujmul pózu: "No tak povídej "kamaráde"..." Vim, že jsem opovážlivej. Dokonce by teď mohl vytáhnout meč a ukončit můj život. Vůbec se toho nebojim... Nevim proč, ale je mi to ukradený. Začínám se bát seám sebe. Co to se mnou ku*va je?! Trpělivě čekám na reakci. |
| |
| Nar Shaddaa Pilot na tebe jen otupěně zírá a když jsi se zmínil o těch dalších věcech tak mu to jeho přítel Rodian přeložil. On jen zavrtěl hlavou a řekl ti vše co ví. " Nevím přesně co hledáte. Vím jenom že dvě lodě které spadli jsou už na padrť. Jedna byla Huttu. Ta druhá nevím ale už tam nejspíš budou jiní pašeráci nebo sběratelé. Je to na jich od města. Tady ukážu vám to na mapě." Zapne holomapu a ukáže ti místo kde přesně spadli ty dvě lodě. Jedna je pár set mil za městem a druhá je o kus dál od té první. Taky ti ukáže ke speederům které se dají za pár kreditů vypůjčit nebo za pár tisíc koupit. Víc ti pilot bohužel říct nemůže. Víc neví. ............................. Na Gaillenovu loď se začalo silně bušit a jeden z těch pašeráků začal mluvit. Mluvil dost hlasitě a taky se postavil před kokpit aby ho bylo vidět. Gormak:" Vy okamžitě plošina opustit! Pokud vy ne. My útočit na loď se silná bomba. Vy mít Gormacká hodina na rozmyšlená!" Jen co Gormak řekl vše co chtěl tak jste měli jen hodinu na rozmyšlení. V jejich Gormackém jazice je hodina jen pět minut... |
| |
| Cesta na Tatooine I když jsem čekal nějakou otázku, zaskočilo mě, že to byl on. Relcen? tan ale... to je jedno.Chvilku jsem na něj koukal s pohledem hleď si svýho a nech mě bejt, ale pak za potichu promluvil: Co? Myslíš si, že nejsem s váma? Já jsem víc s tebou, než s těma Jediema, ale to je jinej příběh...udělal jsem pomlku, kdy bylo slyštorů zatížené na maximum. Víš, že existují i přírodní krystaly červené barvy? Sundal jsem meč z opasku a natáhl ruku. Myslím, že i ty ucítíš tu Sílu.meč nepouštím z ruky, ale nechávám dost místa pro Johna. |
| |
| Nar Shaddaa - Gaillenova loď: Když nám začnou bušit na loď a ještě k tomu nám začnou vyhrožovat ,že máme pět minut jinak nás odpálí z jejich "parkoviště" , tak nějak uznám ,že jde diplomacie stranou a prostě nejvhodnější nápad co udělat je začít do nich střílet.Tak tedy pokračuju v rozhovoru s Mandalorem: "Řekli si o to...nechtěj nám dát čas , tak teda čím vším do nich budem moct střílet?" Položím otázku a zároveň tak nějak už sedám k něčemu čím můžu začít střílet. |
| |
| Loď Jen co se Akali zeptala tak jsem jí odpověděl. " Tahle kocábka by mohla mít slušnou palebnou sílu. Měly bychom to vyzkoušet." Dořeknu a doběhnu rychle do kokpitu. Tam aktivuji zbraňové systémy a z pod trupu lodi se objeví pár menších děl. Pro začátek začnu pálit na cíle které jsou dostatečně blízko jako uvítání. Dostal jsem přejížděním děl tři parchanty co stáli poblíž lodi. Ostatní jen co začala střelba tak se začali schovávat za kde jaké bedny a zdi. |
| |
| Tatooin KOnečně jsme zpátky na základně, je to tu však pusté a trochu v jiném stavu. "No sakra pojďme to obhlídnout." POdotknu ke společníkům a vyjdu rychle ven abych si lépe prohlédl jak se zde věci mají. "Někdo zůstante v lodi, kdyby byl třeba rychlej odlet." Dodám a začnu procházet hangárt a zjištovat stav a případné mrtvé nebo raněné. |
| |
| Gaillenova loď Jen co jste začali pálit na Gormaky tak se začali stahovat stranou. Jeden z nich ale začal pálit laserovim dělem do lodi. Z lodí to nic nedělalo ale dveře takový nátlak moc dlouho nevydrží. Máte proto dvě možnosti. Buď dveře otevřít a postavit se nepříteli čelem. Je tam už jen sedm Gormaků. Nebo se chopíte lodi a odletíte na oběžnou dráhu. Tím ale hrozí riziko že se vrátí Gaillen z Draaarem a padnou do léčky ohledně těhle bestii nebo budou mít na spěch aby jste mohli zmizet ale vy tu nebudete. Rozhodnutí je na vás... |
| |
| Gaillenova loď: Když se podívám na to ,že dveře už to asi nevydrží , tak rychle najdu Mandalora a řeknu mu: "Tak jo otevři dveře zbytek vyřídíme ručně, protože bych nerada sháněla náhradní dveře." Počkám si až Mandalore otevře dveře a pomalu výjdu ven s mečem v ruce připraveným odrazit výstřely.Zároveň v to nenápadne vypustím za sebou své náhradní meče a pomocí síly je nechám pomalu doplachtit za vzdálené Gormaky.Jestli jsou nějací v dosahu doskoku , tak po nich skočím.Jestli ne , tak čekám dokud své meče nedostanu za jejich záda a pak je jednoduše odpravím zezadu.Pokud po mě střílejí tak než meče dorazí za jejich záda odrážím a uhýbám střelám , které proti mě pošlou. |
| |
| Tatooine, základna Procházíte základnu ale všude jen zmatek, droidi co si dělají co chtějí a při tom na nikoho nereaguji. Snaží se opravovat a sbírat jen trosky co zbyli ze stíhačů. Jaden našel někoho kdo byl ještě celkem při vědomí a snažil se mu pomoci. Zraněný muž na něho jen hleděl a vypadlo z něho jen pár slov. Téměř mrtvý muž:" Na...nap...napa...dli.... napadli nás. Sithové... Nejméně tucet. Byli tu i Imperiální.... voj...vojáci. Přesunuli jsme se... někam jinam. Na... na...na." Muž to nestačil doříct a podlehl svým zraněním. Nikoho dalšího živého jste nenašli. Jen samé mrtvé a vše zničené. Dokonce i veškeré záložní data v počítačích byli smazány. Jediné co zbylo byla vrata které vedou do skrytého hangáru. Tam jste mohli najít loď která uveze nejméně třicet pasažérů. Ta by se vám mohla hodit. Možná by jste mohli zamířit na Nar Shaddaa a najít tam Gaillena a zbytek vašeho předchozího týmu. Pokud jim tedy hodláte znovu věřit... Gaillenova loď, Nar Shaddaa Než stačil Mandalore vůbec vyběhnout ze dveří tak se Akali postarala už o pár těch odporných Gormaků a Mandalor sestřelil zbylé dva. Akali si vedla moc dobře Gormakové ani nečekali co se to děje. Jejich velitel padl k zemi a jen se díval na Akali a Mandalora. Snažil se něco zachraptět ale nestačil to. Mandalorova rána z blasteru ho dorazila. Poté jste se mohli vrátit z pět na Gaillenovu loď a zkusit je kontaktovat. Je to už pár hodin co jsou pryč... |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR