Hlavní vedoucí + osud - 29. června 2009 20:21

Pár teenagerů si sbalí svoje cestovní tašky. Svoje nejbližší věci bez kterých se prostě nemůžou obejít. Některé holky šmínky, některé mobily a některé svoje další důležité věcičky. Někteří kluci fotbalovém míč, elektroniku a kdo ví co ještě skrývá takový kluk ve své cestovní velké tašce. Tábor je pro teenagery ve věku 16-19Ti let. Tábor se rozdělen na tři strany, který má každý svýho vedoucího. Hlavní vedoucí je pak všechny rozdělí a každý bude mít svou barvu. Jídlo je Tu docela slušný a sníst se dá. Zábava Tu taky není k zahození. Večerní hry, diskotéky. Odpoledne určitě vedoucí děcka nenechaj válet s brambůrkami a colou v posteli a nechat je kynout a kynout a určitě je vyženou na nějakou celo táborovou hru podle skupin co první den vytvoří hned po obědě, který bude po příjezdu. Tak co? .. Kde vězíte? .. Ať už jste Tu ..×)

Hlavní vedoucí + osud - 29. června 2009 22:30

_Den táboru_ Komu by se chtělo vstávat tak brzo než tanegerům, kteří se už určitě těší na tábor. Určitě všichni stávaj s nadšením, že musí vstávat. Asi ne.. Ale určitě jim Tu sílu vstát dává To, že jedou někam kde se pobaví, poznaj spousty nových přátel a kdoví.. třebe nejen To :).. a užijí si legrace a zahrají si Ty SUPER hry vedoucích. U jedno domu zastaví velký autobus a počká až všichni dorazí a nastoupí do autobusu. Když už si hlavní vedoucí spočítá počet táboristů a počet souhlasí autobus se rozjede a konečně dorazí na místo kde mají strávit příštích 12 dní. 12 dní v tomhle místě. Autobus dojel na místo a všichni vystoupili. Kousek šli pěšky po silnici a pak vešli velkou černou bránou na větší krásný zelený prostor. Vedoucí si stoupla k pinpongovým stolům a svolala si je všechn k sobě. Vedle ní stáli tři vedoucí a když se všichni utišili začla. Táákže. Milí děcka, vítám vás na tomhle táboře a doufám, že nebudeme mít žádný problémy. Řekne vedoucí a všechny si je prohlídne. Jako první věc bych chtěla vás ubytovat. My bydlíme v budově a vás ubytujeme tady nahoře na chatkách. Ukáže víš prstem kde jsou na jedný straně tábora sou chatky a naproti druhá řada. V jedný řadě je asi 7 chatek. Nemyslete si však, že když my budeme v budově, že vás nebudeme hlídat. Vždycky Tu bude někdo venku hlídat takže žádné noční toulání z jiné chatky do jiné. Koukne na ně přísně a pak se usměje. Potom pokračuje. Chatky jsou po třech takže si vyberte s kým chcete být na pokoji a potom si tam odneste vaše tašky. V jídelně vás čeká oběd a po obědě vás všechny svolám a mám pro vás pak další onformace. Děkuji za vyslechnutí. Můžete jít na oběd do jídelny, která je v budově. Když domluví odejde i s vedoucíma dovnitř. Když vejdete do budovy nemůžete přehlídnout nástěnku. Je tam vyvěšený papír na dnešní jídlo. Oběd Rizoto, pomerančový džus Svačina Tatranka,banán a 1litrová flaška minerálky Večeře Pizza, džus Dobrou chuť

Petr Berger - 29. června 2009 22:41

Domov->Tábor Doma mě otec schválně a provokatyvně probudí dřív a ještě výsměšným hlasem mi řekne že jedu na tábor. Nerad ,ale vstanu s postele a skočim do svýho oblečení a sejdu dolu kde otec s obličejem s úsměvi na rozdávání mi dokonce udělal i snídani.Jestě se ho zeptám co se stalo že je tak staroslivej ale na to už asi radši neodpovídá a přinese mi tašky před dům. Seš rád že se mě zbavíš co? Pak radši vemu tašku spíš kufr a hodim ho na kolečka a jedu na místo strazu fogy mi ještě radostně zamává. Jsi určitě rád že jsem pryč z domu.A to já taky ,ale za jakou cenu? Cestou si ještě zapálim lámačku a jdu pomalym klidnym krokem k busu. No nádhera. Si řeknu nad nadšenými lidmi že jedou na Tábor. Cestou se nic moc neděje asi pro to že celou dobu proposlouchám muzikou. Tábor nevipadá špatně ,ale ty jejich blbý keci vedoucích mě rozsekávaj Pak když daj rozchod tak se vydám k jedný s chatek ,která vysí v zákrytu ostatní kde hodim kufr na zem bágl na postel a sednu si na postel a vyčítavě si prohlížím nastávající domov spíš takou skrýš na těch pár dní.

Sando - 29. června 2009 23:01

Odjezd: Rano bylo pomerne prijemne, vezmu li tedy v potaz ze jsem vstaval tak brzo. Ale pro jednou byl duvod. Jeste jsem prekontroloval veskere vybaveni ktere jsem si bral. Vse vypadalo na svem miste, tedy vse az na penezenku a klice, ktere k me hruze byly nalezeny v predsini. Zbalim penezenku do kapsy, zamknu byt a odchazim. Po ceste k autobusu jsem se jeste stavil pro snidani a do obchodu dokoupit par naplasti do lekarnicky. "Ahoj Honzo, coze tak brzo." Ptala se prodavacka. "Jedu na mensi taborove soustredeni. Pro zmenu nejaka zabava, uz bylo na case." Odpovim pri placeni s usmevem a zakousnu se do rohliku. Kdyz jsem dosel k autobusu byl jsem pravdepodobne jeden z poslednich dorazivscih. Ale to mi nijak nevadilo. Cas jeste byl. Nasel sem si tedy volne misto a pokracoval v odpocinku. Tedy do chvile nez jsme dorazili na misto. Tabor: Klidne prostredi, bez mobilu, mp3 a dalsich zbytecnych veci. Tak to ma byt. Po zdeleni ze se mame ubytovat rozhodnu se vyhledat si ubytovani. Vezmu to stylem prazdna chatka, moje chatka. Tedy prvni volna chatka je obsazena mou osobou. Coz mi dava dost casu vybrat si palandu a vybalit. Alespon nez nekdo prijde. Tento rok vypada docela zajimave. Pocasi fajn, slecny vypadaji taky fajn. Nebude o zabavu nouze. Pote co jsem zabydlel, doklopytam jsem k obedu kde nam bude receno vse ostatni.

Alexander Wolf *Alex* - 29. června 2009 23:03

Doma > Tábor Doma mě probudí kočka která mňouká na okně.Je to kočka,je šedá,má krásný pronikavý mňoukavý hlas který vás probudí za všech podmínek a nese překrásné jméno,Mona Lisa.Ano jméno i koku vybírala babička.Mňoukavý zvuk tlumím polčtářem na mé hlavě ale ani za necelou minutu jsem donucen vstát jelikož mi kotě tlape po zádech. No tak,Liso,dnes né,alespoň dnes mě nech vyspat. Promluvím ke kočce když v tom si uvědomím že dnes jedu na tábor. Jejda! Řeknu a rychle vztanu,podívám se na budík a zjistím že mám ještě čas. ….. V mém pyžamu(trenky a triko) dojdu do koupelny kde si vyčistím zuby a pročísnu vlasy.Dojdu zpátky do mého pokoje kde si dám rifle,červené triko a mobil s peněženkou do kapsy. Vezmu také jednu větší brašnu Adidas a hodím si jí přez rameno.Seběhnu ze schodech a brašnu položím v předsíni.Dojdu do kuchyně kde leží miska ze snídaní. Dobrou chuť a měj se tam krásně, Máma! No jasně,díky Řeknu nahlas a sním snídani,vše zaliju pomerančovím džusem a položím to do dřezu. Pak už si nazuji červené conversky. ….. Hodím si přez rameno brašnu,zamknu a klíše hodím do boční kapsy.Pak už se vydám cestou kde je autobus.Cesta na danou ulici trvá bez mála 25 minut a autobus jede zkoro za hodinu,proto mám čas zajít si něco koupit do obchodu.Jdu do menší sámošky kde si koupím žvýkačky,a něco dobrého na tábor. Když jdu vzpomenu si že nemám pití,tak se vrátím pro dvou litrový Ice tea,něco bez bublinek. Za chvíli dorazím na místo kde je spoustu dalších lidí v mém věku. ….. Brašnu si hodím na sedadlo vedle mě a já se posadím k oknu. Páni,to bude určitě zábava. Pomyslím si a vytáhnu Mp4.Zapnu si tam nějáké písničky a dívám se krajinu která se míhá kolem mě. Když se tak dívám kdo tu je jsou tu asi dvě dívky které jsou opravdu nádherné,vlastně,vidím tři. Jedna je menší blondýnka,roztomilá a drobná.Další je hnědovláska,je vysoká a tak též hezká.řetí je tak též tipuji hnědovláska má světlejší kůži a je také dost pěkná. ….. Za chvíli už jsem na místě.Vytáhnu šputny od Mp4 z uší a samotnou Mp4-ku schovám.Brašnu hodím přez rameno a vystoupím mezi posledními.Vyslechnu hlavní vedoucí a pak se podívám na chatky,ten kluk o se mi nezdál už od prvního pohledu zamíříl rovnou k chatkám,Podíval jsem se na nebe a pak sjem šel k budově kde mělo být jídlo. Když jsem se posadil položil sjem vedle sebe brašnu a napil sjem se mého ice-tea. Když sjem zjistil že je rizoto,vztal sjem a opustil jsem jídelnu.Když sjem hledal chatky našel sjsem jen tu kde je ten kluk. Ahoj,hm,máš tady volno? Zeptám se ho s úsměvem.

Samuel Novák - 29. června 2009 23:09

Ranní ptáče na tábor doskáče Zívnu a protáhnu se, jujda měl bych sebou hodit abych stihl ten autobus. Propletu se kolem ožralého chrápajícího otce, věci mám už sbalené takže se o to nemusím starat. Seběhnu dolu mezi věcmi, až dorazím nakonec ztrouchnivělého dřevěného schodiště. Proběhnu hlavními a také jeiným dveřmi v domě, které nepříčetně zavržou, ale tomu nevěnuji pozornost. Seběhnu po pěšině dolu na ulici. Tamhle už čeká hlouček dalších lidí, a jsou mezi nimi i hezký holky. jen tak pro sebe se pousměji a přehodím si lépe tašku. Zamířím k hloučku lidí, abych spolu s nimi počkal na autobus. Když se konečně dostaví, tak všichni nasednou a hrkotající karosa vyjede vstříc neznámým šťastným dobrodružstvím, krajině nevěnuji pohled a vyndám si z tašky knihu. Začtu se, a ponenáhlu zjistím, že už jsme na místě. Rychle zaklapnu knížku a hodím ji do batohu. Vyskočím stylem přichcíplého pštrosa z autobusu, ale rovnováhu neztratím. Připojím se k malému hloučku lidí, kteří již stojí kolem vedoucích, ostatní se pomalu loudají za mnou. Příliš nevěnuji pozornost tomu, co se děje, ale jakmile zaslechnu slovo oběd uvědomím si, že jsem ani nesnídal. Protáhnu se a zamířím k chatkám, všimnu si, že přede mnou směřuji do jedné chatky dva kluci a tak tam zamířím také. Poslouchám hovor a čekám co na to řekne ten kluk, pak si vlastně uvědomím, že říkala po třech a objevím se za tím klukem, Čau, mohl bych se k vám přidat? Tedy, hádám, že už jste se domluvili.

Petr Berger - 29. června 2009 23:34

Chatka PO pár chvilkách koukání na zed a tudíš do blba se vynoří kluk ve futrech a ptá se jestli mam volno trochu se mi zajiskří ,ale jen na okamžik kdy mi doklapme že to mlže být jeden s těch slušnáků co tábor berou jako samozřejmost ,ale neva.A hned je za ním další klučina. TAk podte oba aspon tu nebudu sám jestli nemáte nic proti kuřákům tak by jsme si mohli rozumět já jsem když Petr a vy?A bez námitek spim dole.! Poslední větu řeknu důrezně a strčim si kufr pod postel a batoch si dám vedle postele a pak je jen pozoruji.

Samuel Novák - 29. června 2009 23:42
	Chatka Já jsem Samuel a všichni mi říkaj Sam tak to tak nechme Pravím, když vstoupím dovnitř, Posadím se na postel naproti Petrovi, nemám totiž rád výšky, tak proto, kdyby snad někdo něco namítal, tak jsem ochoten klidně vylézt nahoru. Zatím si však začnu vybalovat věci. Několik knížek si dám pod postel další na skříňku vedle postelí, kam umístím i hromádku oblečení.

Petr Berger - 29. června 2009 23:48
	Chatka-tábor Pak vstanu a jdu směr k dvěřím chaty. Jdete se někdo porozhlídnout po nějakej roštěnkách? Řeknu trochu svěžeji no přec jenom v autobuse mi jenom přece neušli. Pak se vydám směr tábor a nebo nějaká nejbliší holčina na obzoru co by stála za okušení. Snad to tady bude aspon holkama spříjemněný a když né nima tak alkoholem. Jdu svěže a moje očka přeskakují z jedné prdélky na druhou.

Karolína Remarýnovská - 29. června 2009 23:51

Domov-Tábor Zazvoní mi budík. Hodím po něm polštář jako každé ráno. Budík spadne a vypne se. Po chvilce převalování se ale přece jen vyhrabu z peřin. Zatřepu hlavu, abych z ní vyklepala spánek a pohled mi padne na nakupenné věci na zemi. Jo, sbalit už bych si také mohla... Začnu věci z kupy choticky házet do velké cestovní tašky a sem tam přihodit něco dalšího. Po 15ti minutách je hotovo. Stačí jen šlápnout na víkoa zazipovat. Konečně si můžu dojít na poklidnou snídani. Křupavé čerstvé rohlíčky z pekárny. Mamka už je v práci jako vždy. V klidu si koušu a rozjímám o tom, jaký asi ten tábor bude. Jen náhodou mi zrak spočine na hodinkách: A sakra.. No a už to lítá... Ostatně jako vždy. Urychleně se převléknu, vyčistím zuby, učiním pokus o rozčesání vlasů, popadnu tašku, kabelu s počítačem a pádím na zastávku. Doběhnu právě včas. Skočím do autobusu a dveře se za mnou zaklapnou. Míša už je uvnitř. Společně vystoupíme na zastávce, která je hned vedle místa, kde máme sraz. Tam nastoupíme do dalšího autobusu, který se rozjede směrem k táboru. Ještě je ráno, mozky nám spí a tak si s Míšou ani nepovídáme. Ona poslouchá mp4ku, tak z malého batůžku vytáhnu svou mp3jku. Nasadím si sluchátka a zapnu... Jo Bach.. To je slast (:D) V táboře vystoupíme. Najdu si svá zavazadla a opět se přidám k Míše.

Sabina Maisnerová - 29. června 2009 23:54

_Doma > Cesta na tábor > Tábor_ PííP.. PííP.. PííP Zvoní budí po celém pokoji a já si s mručení zacpu polštářem uši a když ani To nepomáhá nakonec mručivě a nesouhlasně vstanu a zaklapnu budík. Ztichni! Okřiknu ho a lehce se usměju. Tak brzo vstávat. Vůbec se mě nechce. I když jedu na tábor. Furt brzo vstávat. Jak do školy. I když tohle bude lepší jak škola. Žádný učení. Plno děcek. Nejlepší stejnak budou Ty večery! Melu si tak pro sebe když vstávám z postele. Na sobě mám pyžamko a To samotvé trenky v tmavě modré barvě a bílé tričko na ramínka. Otevřu skříň a celou si jí prohlédnu. Hmmm... tak co na sebe holka? Rifle? Sukni? Kraťase? Ptám se sama sebe a přitom se škrábu na hlavě a přemýšlím co na sebe. Těžké těžké.. Opět si zablábolím pro sebe. Bosky dojdu k oknu, otevřu ho a podívám se jak tam je. Sukni! Jou .. Řeknu si pro sebe, zavřu oknu a dojdu zpátky k otevřený skříni a vytáhnu džinové kraťase. Tohle bude lepší.. Řeknu si vemu si kraťase a k tomu fialové tričko na ramínka bez žádného vzoru. Odejdu do koupelny kde se rychle osprchuju nahodím na sebe vybrané oblečení. Vyčistím si zuby, namaluju se, navoním se a učešu svoje vlasy. Vemu pyžamo, které jsem měla na sobě, pak pastu a kartáček a strčím oboje do báglu. Navrch ještě přihodím notebook a do boční kapsy narvu nabíječku od MP4 a od mobilu. To by bylo.. Zvednu se z čupu a seběhnu dolu na snidani. Rychle do sebe něco nacpu, vypiju do půlky čaj, vemu si peníze od táty, které strčím do peněženky, vlepím našim pusu na tvář a opět odejdu zpátky nahoru k báglu. Nacpu peněženku do báglu a dvacku si dám bokem na autobus, kterým musím dojet na místo srazu. Vemu si cestovku a dole u botníku si nasadím kratké sportovní ponožky a na ně bílé tenisky. Snad zůstanou bílé no.. Zapřemýšlím při nasazování a pak výjdu z baráku. Kousek od baráku už stojí autobus. Cestovku hodím dolu kde sou ostatní zavazadla a vejdu potom dovnitř k řidiči dám mu dvacku a když mě začne vracet jen mávnu rukou, že je To jako dobrý a sednu si na svý místo. Kde je ta Karolína? zapřemýšlím když se rozhlídnu po autobuse a ona nikde. Pak si všimnu dívky co vleze do autobusu a je jí podobná. Mé kamarádce, která bydlí vedle mě a jezdí se mnou na koně. No ahoj, konečně, kde si? Pozdravím ji když už je v autobuse a ukážu na místo vedle mě. Sedni si.. Pobýdnu ji. Když mě řekne, že To málem nestihla jen se pousměji a nasadím si sluchátka od MP4 do uší, zapojím do MP4, zapnu a strčím do kapsy. Když dojedem na místo vylezu i s Kájou z autobu, čapnu svůj bágl a nastoupím do druhého autobusu sedne si opět s Kájou a pustím si svoji MP4 na volume a poslouchám svoji oblibenou muziku. Když konečně dorazíme do tábora MP4 si stiším, vylezu z autobusu a vedle Káji směřuji přímo na tábor s cestovkou přehozenou přes rameno. Kurňa To škrábe! Stěžuju si sama pro sebe a když tam konečně dojdeme sem ráda, že nemusím tahat už tu těžkou kabelu na rameni. Když nám dá rozchod po těch jejích krásnej keců zamířím přímo do zadnější chatky v táboře a hodím tašku ke skříni a unaveně sednu na postel. Bléé, sem hotová. Jdem na jídlo ne? Zeptám se mé spolubydlící/kamarádky Káji.

Karolína Remarýnovská - 30. června 2009 00:38

Tábor V chatce hodím tašku na zem, batůžek a kabelu na postel. Uuuf. protáhnu si záda. Na oběd? Jasně, jdem. Popravdě, už mám hlad jako vlk. Vzpomenu si na ten krásný křupavoučký rohlíček co jsem ráno nestihla dokousat a zůstal ležet na stole a začnou se mi sbíhat sliny. Vstanu a počkám na Míšu ve dveřích. Než ona se ale zvedne... Déle trvá? Jako vždy... Venku zafouká teplý větřík, ve kterém mi zavlaje dlouhá tmavě zelená sukně, kterou mám na sobě. V jídelně se kouknu na jídelníček. Hm, ujde. Zařadím se do fronty za Míšu. Ehm, kluka snů? Tady? Já ti nevím, jestli je to to pravé místo... Letmo si prohlédnu lidi kolem sebe. Trochu pohrdavě se ušklíbnu. To nevím, opáčím, ale na první pohled to vypadá jako naprosto průměrní, normální kluci, jako chodí třeba k nám na školu. A v duchu si musím povzedechnout: Proč k se k čertu nemůžu jednou chovat jako ostatní? Mluvit s nimi, bavit se s nimi,... Jak jinak, vždycky se těšíš. Usměji se nad Míšinou řečí. To je věc ve které jsme každná naprosto jiná... Koneckonců jako ve většině ostatních věcí. Ale tak aspoň není svět jednotvárný...

Sabina Maisnerová - 30. června 2009 00:40

_Tábor_ Podívám se na Káju. Když řekne, že teda můžem jít na obídek jen se ušklíbnu, že se mě moc nechce vstát a namáhat moje nožičky. Faaajn, už du neboj Prohlásím když mě To trochu déle trvá. Vstanu tedy z postele a náasleduji Káju až do jídelny. Stoupnu si do fronty čekajících puberťáků na jídlo a podívám se na Káju. Tak co? Už si tady zahlídla nějakýho kluka snů? Jemně do ní šťouchnu a zeptám se jí i když vím, že jí asi tyhle věci moc zajímat nebudou. Nebo jo? .. Podívám se na ní a pak na se rozhlídnu po jídelně a pak opět na ní. Co Ty víš koho tady potkáš? Zeptám se jí a posunu se ve frontě o kousek dál. Už bych mohla být na řadě! Mám hlad po Tý dlouhý cestě. Řeknu si jen tak pro sebe aby si někdo nemyslel, že jsem nějaký jedlík i když si To můžu se svým metabolismem dovolit. Když začne na mé Kája opět mluvit pohlédnu na ni. Průměrní? .. Možná jo. Nevím. Neviděla jsem je ještě všechny pořádně.. Řeknu a zamyslím se jestli si třeba nevzpomenu na nějakýho pěknýho co sem zahlídla v autobuse nebo u přivítání. Jenže jak bylo to hrozný vedro, pak myslet na tašku a nacestu k táboru a u uvitání mylšenky kolem jídla a postele. Nebyl vůbec čas si nějakýho prohlídnout. .., ale těším se na To! Porhlásím ještě pochvíli a zasměju se a opět se posunu ve frontě.

Michal Opletal - 30. června 2009 08:01

Doma -> Tábor Ráno mi začne pípat budík. Nemám sílu ho nějak vypnout a tak se ho snažím vypnout nadávkami. Je mu to docela jedno a tak mě donutil vstát. Vstal jsem a vypnul ten budík. Potom jsem se šel nasnídat. Snídani jsem měl od mámy, která před chvílí odjela do práce připravenou a tak jsem se nasnídal bez problémů. Po snídani přišla na řadu ranní hygiena a hne dpotom jsem se šel obléknout. Ze skříně jsem si vyndal černé dlouhé kalhoty a černé tričko s červeným nápis Jaksi Taksi, mé oblíbené skupiny. Po oblečení vezmu na záda tašku a jdu na místo srazu.Od baráku to je asi pět minut pěšky a tak jdu. Ještě před tím si vezmu sluchátka do uší, aby ta cesta uběhla rychleji. Dojdu na místo srazu a tam čeká autobus. Jak jsem očekával je to stará Karosa. Na zápasy nás vozil jinej autobus. O trochu lepší. Ušklíbnu se a vejdu dovnitř. Najdu tam volné místo a sednu si. Konečně se rozjedeme a já si na chvíli vytáhnu bloček, kam zkouším napsat nějaký text k písničce. Jsem unavený a tak se mi nic nepovedlo. Bloček zavřu a po zbytek cesty budu spát. Probere mě až ruch při vystupování osatních. Z autobusu vyjdu poslední a tašku už mi někdo vyhodil ven. Vezmu si ji přes rameno a jdu za vedoucími. Chatky po třech. Tak schválně ke komu si vlezu. Pomyslím si a po tom proslovu všichni odejdou do svých chatek. Vidím nějaké dvě holky, jak jsou spolu v chatce a počítám, že tam je jedno volné místo, ale radši tam nevlezu. Jdu do té chatky, která je nejvíc zapadlá. Už je tam někdoo, kdo uvažuje asi stejně jako já (Jan Ress) Ahoj. Je tady volno. zeptám se a na odpověď stejně nečekám a tašku si hodím pod jednu z postelí. Jsem Michal. Jdeme na ten oběd ? Potom tedy vyjdu na oběd. Hmm.Rizoto, to není špatný, snad to tady bude aspoň trochu dobrý. přemýšlím ve frontě a když se na mě konečně dostane řada tak si vezmu jídlo a sednu si ke stolu do rohu tak, abych viděl na dveře. Nevím proč, ale vždycky potřebuju vidět na dveře.

Petr Berger - 30. června 2009 08:12

Tábor->Jídelna Když tak postávám v Táboře tak tam je pusto a v tom mi dochází ,že všichni budou na obědě a v tom mi to potvradí i dvě holky co zapadli do jídelny. TAk vypadá jídeln jako nejlepší místnost na seznámení. TAk se pomalym loudavym krokem vydám do jídelny.Zastavym se u jídelního lístku spíš rozvrhu. Rizeto hmm jako pro myši samá zelenina no a co jsou tam holky nějak to vydržim.Snad. Když dojdu do řady tak stojim rovnou za těma dvouma. Tak ted si počkám kam si sednou skusim si přisednout. Vemu si na tác jídlo a koukám kam my zmyzely,ale moc dlouho to netrvá a mam je. Pomalym krokem se k nim vydám a u nich se zastavym. Ahoj máte volno holky? Zeptám se Michaeli a Karolíny.

Alexander Wolf *Alex* - 30. června 2009 09:06

Chatka - Jídelna "Fajn,nahoru jdu já." prohlázím a podívám se na postel která je nahoře. Brašnu (Jak já se rád vytahuju,je to černá Adidaska) Hodím na zem a podívám se na ty dva. 'Skvělý,alespoň nemusím spát sám,nebo taky s někým,trochu mentálně postíženým.' "Já se trochu zabydlím a pak vás dyžtak doženu." řeknu jim a usměji se. Brašnu (jak jsem se již zmiNoval černá Adidaska =DD) Vyhodím na postel a já tam také vylez,sice jsem o něco víš než oni,mám tu také noční stolek. Dám do něj dvě knížky,hyg. potřeby,kapesníky,spreje,repelenty a dalíš nesmysli co mi dal otec.(To víte lékař) Když se asi za 5 minut light vybalím převleču se. Navleču si na sebe černé rifle,bílé tričko a nehcám si nízké,červené conversky. Vylezu z chatky a porozhlédnu se po okolí,lidé se začínají scházet na oběd. 'Jak někdo může jíst rizoto?' zeptám se sám sebe a zakroutím nad tím hlavou.Vejdu do jídelny kde už vidím Petra u nějákých dvou holčin. Dojdu k nim v ruce s džusem a podívám se na ně. "Nebude vadit když se přidaím?" zeptám se a už si sedám na lavečku tak,abych viděl na holky a Petra.(Určitě pochopíte jak,místo abych dal nohy pod stůl dám jednu pod stůl a druhou na druhou stranu xD,takže jedna bude v levo a druhá v pravo =))

Zbyněk Sýkora - 30. června 2009 12:36

Zase léto... Tak tak sem se dostal z auta, kámoš se jen smál jak sem se zatvářil na houfující se děcka a pak šlápl na brzdu, já jako vždy v dobré náladě ale pozdě sem nahodil černou krosnu úplně plnou na záda a rozkmital kanady tak abych se vzápětí s úsměvem jako bych ani nešel pozdě postavil vedle hlavní vedoucí a prohlídl si ty dárečky co za chvíli budou rozděleni a typoval co zase dostanu na starost.... No potěš koště, to zas vypadá na městský fakany co znaj jen kompl, škola a diskotéky... pokrčím rameny a po nástupu se vydám na svůj pokoj, ostatní vedoucí zdravím jen tak že dvěma prsty jako by zasalutuji a pak jimi trhnu od hlavy, rozvalím se na pstel a začnu vybalovat věci, oblečení, baterka, deka, spacák, ponožky, asi 6 litrů vína a dalších 6 medoviny, chlast schovám a oteřu si jednoho z plecháčků Radegasta, zamknu si bungalova a pomalu výjdu ven, vlasy rozcuchané, černé tričko, černé kalhoty, kanady s ocelovou špičkou, na krku pentagram, v ruce zmíněná plechovka piva a na ruce ještě kožený nápažník, lehce posekaný, vydřený léty používání, sednu si pod jeden strom a čekám co se bude dít nebo kdy příjde první z mladejch socovat pivo nebo cíga...

w - 30. června 2009 12:42

Doma -> Autobus -> Tábor I got a man with two left feet And when he dances down to the beat I really think that he should know That his rhythms go go go I got a man with two left feet And when he dances down to the beat I really think that he should know That his rhythms go go go Právě tahle písnička mě budí, stejně jako celý školní rok. Normálně mi to ani moc nevadí.. Teď bych za to vraždila. Naštvaně vypnu mobilní budík a tiše zanadávám. Nechápu, proč musím jezdit na nějakej blbej tábor! Je mi 17, sakra, nejsem malý dítě! Přesto se celkem brzy vyhrabu z postele a snažím se vzpomenout, co se mi zdálo. V poslední době mívám zajímavé sny - o líbání, o mazlení, .. No, bohužel, jen málo kdy se mi podaří si je vybavit. Pustím si rádio. Hodně nahlas. A tím hodně myslím tak, že to musí být slyšet až do Prahy. ,,Ztlum si to!" Zakřičí na mě matka. Samozřejmě, že to neudělám. ,,A necháte mě doma?" zeptám se celkem klidně, i když značně hlasitě, aby mě slyšela. Odpověď je, jak jinak, záporná. Mám chuť vraždit! Do tašky, kterou jsem si ani náhodou nepřipravovala předem, moc věc nedám. Ze škol v přírodě jsem zvyklá, že nás vždy nutí jít kus s taškou pěšky. Což jsem dřív víceméně nezvládala. Vezmu si sebou nějaké to oblečení, kosmetiku, šminky, nabíječku na mobil a MP4. Pak si tak dám ještě notebook nabíječku na něj. Jakýpak copak, přece nebudu bez netu! (Jen doufám, že tam mají wifi). Převléknu se do riflí (kraťasy, sukně ani šaty nenosím - fůůůj) a "těhotenského" oranžového trika se stříbrným nápisem přes prsa Sexy Cat. Sice nejsem těhotná - alespoň doufám, kondomy jsou spolehlivé jen na 97% - ale tohle tričko je mé oblíbené. U baculek schová i bříško. Já ovšem tlustá nejsem. Těhotenské se mu říká proto, že šev má pod prsy a pak je látka nařasená a je jí víc. Obuji se do svých oblíbených zelenočerných botasek a na krk si pověsím stříbrno-oranžový přívěšek. Blbě se to popisuje :D Po vyčištění zubů a pleti si sladím barvu obličeje pomocí make-upu (odstín 4). Oči si zvýrazním černou tužkou a celkem štědrou porcí řasenky. Taky černé. Rty si jen přetřu leskem od Oriflamu, jmenuje se Naughty. Byl v jednom z posledních časácích. Rychlým pohledem zkontroluji průsvitný lesk na nehty. Jo, drží. ,,No vidíš, jak ti to sluší," usměje se na mě matka, když konečně ztlumím rádio. Podívám se na ní svým vraždícím pohledem. Aneb kdyby pohledy zabíjely, byla by už mrtvá. I když to už by byla mrtvá od mých.. Třinácti? Na poslední chvíli přidám do báglu (tmavě modrej - fuj - s bílým nečitelným nápisem) několik flašek. Rum, slivovice, vodka. A moje oblíbená meruňkovice. Jakmile jsem nalíčená, učesaná, obléknutá a nejspíš i dobalená, zapnu mp4. Je to jeden z nejnovějších modelů. Už teď tam mám přes 300 písniček. Najdu si složku s mými oblíbenými písničkami a jako první zapnu 7 things. Tuhle písničku zbožnuju. ,,Čau," zavrčím na rodiče. Pořád ještě jsem na ně naštvaná. A ještě budu! Celých 12 dní.. V autobuse si zalezu na zadní pětku. zaberu i s taškou jen dvě sedadla. Slušný, ne? Ostatních si moc nevšímám, přesto je jasné, že oni se těší. No nejsou to blázni? Tábor je tak.. Bezútěsný. Samá příroda a samé dřevo. To ani naše zahrada není tak odpudivá. Jo, už chápu Poppy o něco líp pomyslím si. Poppy je hlavní postava mého oblíbeného filmu Puberťačka. Navíc jsem musela táhnout tu nakonec celkem těžkou tašku takovou dobu.. Br! Poslechnu si proslov a naschvál několikrát zívnu. To bude taková otrava! ,,Můžu?" Zeptám se dvou hnědovlásek, když jsou na chatku. Ne že bych čekala na souhlas (ostatně, jeden z vedoucích mi jasně naznačil, že mám jít k nim). Prostě si dám tašku na jednu z postelí (ať není u okna..) a pak se vydám taky do jídelny. Fuj, rizoto otřepu se, když uvidím jídelníček. Jsem vegetariánka a v rizotu je maso. Blé. Sednu si k dívkám ze společné chatky, ale jako nějaká extra kamarádka se netvářím. Spíš si prohlížím oba kluky. No nic moc, ale bude to muset stačit. ,,Ja bych řekla že jo," odpovím s trochu moc sladkým úsměvem jednomu z nich (Petrovi). ,,Já jsem Pavlína," představím se dodatečně. Popis Pavlína má dlouhé tmavohnědé vlnité husté vlasy. Je na ně samozřejmě náležitě pyšná. Ofinu má sčesanou na levou stranu a pod pravým okem má malou pihu. Oči má tmavohnědé, vždy černě orámované. Nos má rovný, v podstatě dokonalý. Rty jsou světlé, dolní je větší než horní. Rysy má jemné, bývá celkem opálená. Klidně byste si jí mohli splést s nějakou modelkou či herečkou. Pája je 170 cm vysoká a váží 53 kg. Je velmi hubená, má dlouhé ruce, nohy i prsty. A má je děsně tenoučké!

Sabina Maisnerová - 30. června 2009 12:49

_Jídelna_ Postávám už jen mlčky ve frontě a hraju si s prstýnkem na pravé ruce na prsteníčku. Když se někdo podívá na mé prsty uvidí snad na každém prstu že mám nějaký prstýnek. Samý ve stříbrné barvě. Na pravé ruce jich mám tři a na levé dva. Když se konečně posunou a dojde na mě řada vezmu si jídlo, džus a podívám se na Karol. Pak dojdi za mnou. Když jí řeknu co chci, odejdu si sednout někam k oknu a na Tu stranu stolu abych viděla na dveře. Když příjde jen se na ní usměju a pokračuju ve svým jídle.Ten můj sladkej úsměv pak i hodím na naší další spolubydlící co se k nám přidala. Torchu se v jídle nimrám, ale jím ho. Pak příjde k našemu stolu nějakej kluk. Prohlídnu si ho a hodím na něj překvapený pohled. Jo sedni si, proč ne. Kejvnu mu a odpovím mu i když mu už jedna z holek odpověděla. Když pak dál pokračuju ve svým jídle příjde další kluk. Tady To bude ještě zajímavý.. Pomyslím si a usměju se na něj. Jasně sedni si. Odpovím mu a dále pokračuju ve svým jídle, občas se napiju džusu. Ehmm.. kdyžtak já sem Míša. Představím se těm co mě neznají když dojím svoje jídlo a odnesu talíř a sednu si zpátky na své místo k džusu a čekám na Káju až se nají.

Alexander Wolf *Alex* - 30. června 2009 12:57

Jídelna U jednho stolu se nás sejde celkem dost,džus mám zkoro dopitý a všimnu si další dívky.Také nemá jídlo. 'Že by konečně někdo kdo nejí rizoto?' zeptám se sám sebe a mírně se usměji. Když se nám představí podívám se na Petra a pak na ně. "Já jsem Alex." řeknu a usměji se.Zatím to vypadá že si o mě nebudou myslet že jsem ten podivín co má fotříka z ciziny a vaří si sám večeři,to bych byl nerad. Myslím že Míša,šla odnést talíř ale hned se zase vrátila,takže to vypadá že už se tu pomalu tvoří partička kamarádu.(Skvělé zatím jsem mezi němi.) Nevím jestli mám něco říkat nebo mám raději mlčet.Podívám se na tu holku co také nejedla. Myslím že se představila jako Pavlína. Když se tak dívám kolem sebe jídelna se začíá zase pomalu vyprazdňovat. Zývnu a ústa si zakryji rukou,únava na mě jde znát a také se zatím docela nudím.Na jevo to dávám tím že bubnuji prstmy do stolu,tak jako to dělám dome,ve škole a všude jinde když se nudím. 'Wááá,snad se bude něco dít,klidně i něco jen mezi námi,puberťáky.' Zamyslím se nad situací a sáhnu si do kapsy. 'Sakra,Mp4 jsem dal do báglu.' Vzpomenu si když ji neucítím v kapse. 'Budu to muset přežít bez ní.'

Alexander Wolf *Alex* - 30. června 2009 13:02
	Dodatek: Popis- Né moc vysoká ani né mco malá,sportovní postava. Tmavě hnědé,kaštanové vlasy.Hnědé až černé oči. Plné rty většinou na nich není k zahldénutí úsměvm. Na sobě má bílé triko bez nápisů,černé rifle a červené conversky.na krku má stříbrný řetízek a na ruce náramek takový ten pletený,z bavlnek.

Zbyněk Sýkora - 30. června 2009 13:10

Večeře a hybaj bando do lesa! Chvíli ještě sedím pod stromem, něják se mi ani nechce vstávat, přeci jen nemám hlad, před odjezdem sem se najdel a nebude vadit když dnešní večeři vynechám, pomalu se však přesunu do jídelny, kde se podívám na lidi a začnu plánovat jak je hned potrápit... Takže! řeknu trochu hlasitěji, tak abych upoutal jejich pozornost ještě než začnou zdrhat na chatky, vidím jak se všichni nemůžou obejít bez zázraků techniky, ale co taky mám svou mp3 za pasem, hned vedle velkého útočného nože a pouzdra na nezínový zapalovač značky Zippo. Doufám že vám jídlo jede, nic jiného už dneska nebylo a ti co maj jiné stravovací návyky, jako třeba Vegani a podobná pakáž se musí zeptat kuchařek zda jim něják výjdou vstříct, jinak já sem Zbyňa, budu vedoucí jedné skupiny a mám pro vás dvě zprávy, jednu zlou a druhou ještě horší... pousměji se když je vidím, jak se ne na mě začnou dívat a pokynu hlavou... Večer bude táborák kde se tak něják všichni víc poznáme že ano, to je ta zlá, pro některé... mé oči zabloudí k dívce jež ani nejdla a vypadá jako pravá party girl z města... A ta horší, sekyry sou v tam tý budce, a vy donesete tolik dřeba aby to stačila tak do půlnoci, jasné? Nějáké otázky nebo tak? stojím ve dveřích a čekám na jejich reakce, mám asi 175 cenťáků, štíhlou trochu vypracovanou postavu, hnědé zvlněné delší vlasy, temně hnědé až uhrančivé oči a ostřejší rysi, náznak bradky, jizva pod pod okem, na sobě černé tričko, kalhoty, opasek s piramidamy, nůž, zapalovač, na nohách černé naleštěné kanady, na krku se mi houpe malý pentagram, a na pravém předloktí je kožený nápažník pobytí cvoky, jde vidět že již nějáký rok slouží a ten kdo by se věnoval šermu nebo larpu pozná i to že je někde naseklý z bitev....

w - 30. června 2009 13:20

Jídelna Chvílemi popíjím pomerančový džus (raději mám jablečno-višňový z Kauflandu) a pozorněji si prohlížím ostatní. Ten kluk, co taky nejí (prý se jmenuje Alex - no co je to za jméno?), vypadá trochu jako gay. No úžasný pomyslím si ironicky, ale nedám to na sobě nijak znát. Ta takzvaná Míša se na mě usmála tak sladce, že se mi chtělo jít zvracet. Doufám, že to není lesbička. To bych si vybrala nejhorší možnou chatku. ,,Co myslíte, že nám chtěj ještě říct?" zeptám se ostatních, ačkoli mě to vůůůbec nezajímá. Ani mi nestihnout odpovědět, přijde totiž jeden z vedoucích. Okamžitě začne něco kecat. Prej pakáž pomyslím si naštvaně. Nijak mě nepovzbudí ani jeho pohled. Vegan totiž nejsem, jen vegetarián. Ale takovej venkovskej v*l jistě nemá ani ponětí o rozdílu mezi nimi. Nasekat dříví?! Napůl se vyděsím, napůl naštvu. To, že jsem do ruky ještě nevzala sekyru, je snad jasný. Bydlíme sice na trochu větší vesnici, které se říká město, ale to neznamená, že jsem někdy dělala něco podobného! ,,Vůl, co?" řeknu bez obalu ostatním. Ani se nesnažím mluvit nijak zvlášť tiše. Každý máme právo na svůj názor, ne?

Alexander Wolf *Alex* - 30. června 2009 13:31

Jídelna Chíli ještě sedím a bubnuji prsty do stolu v tom ale Pavlína promluví. Neměl jsem v plánu odpovídat a tak sjem čekal na reakci ostatních,to už se do jídelny ale přiřítil nějákej chlap,zdřejmě vedoucí. 'Sakra,táborák hned první den?Koukám že se mám ještě na co těšit.' Zamyslím se nad situací a a pak poslouchám dál. 'Wááá.Ten chlápek je asi magor ne?Mám kalhoty za dvanácet!' Když uslyším pavlínu jen se na ní otočím. "Jo,souhlasím." řeknu a usrknu si pomerančové dšusu,hmm,smůla posledních pár kapek.

Michal Opletal - 30. června 2009 13:34

Jídelna Sedím sám a to mi docela vyhovuje. Nikdo mě neeotravuje a tak jsem si zapnul iPod a ve sluchátkách mi hraje muzika. Toho, že přišel někdo, kdo si myslí, že mi bude takhle rozkazovat, jsem si všiml, až když začal mluvit. Slyšel jsem až to, že večer bude táborák, což mi přijde jako nesmysl a taky že si na ěnj máme donést dřevo sami. To si dělá srandu. Ať si tam de sám. Na tohle mu se**. Já jsem se tady chtěl trochu pobavit a ne děalt takovýhle nesmysly. pomyslím si a pořád ještě pokračuji v jídle.

Petr Berger - 30. června 2009 13:47

Jídelna Přisednu a při sedání ještě řeknu. Díky Já jsem Petr. Těší mě. Řeknu a se podívám na jídlo ,ale můj ohled se hned vrátí k nim. Jestli tu bude každý den takovýhle jídlo tak nevim jak to tady vydržim?. A co jinak jak se máte. Taková otázka,která je už stereotipní se mi zdá. Radši se napiju abych nemusel myslet na nídlo nakonec ho ochutnám ,abych nevipadal divně že jdu na jídlo a ani se ho nedotknu. Jakou máte chatku Míšo? se zeptám tázavě. Neni ti to blbý se ptát takhle rychle?Hlupáku. si mumlám v hlavě.

w - 30. června 2009 14:28

Jídelna Nikdo se ani nezvedne, Alex akorát souhlasí. Jo, hoch si to bude asi udělat sám pomyslím si a trochu se ušklíbnu, když si uvědomím dvojsmyslnost své myšlenky. ,,Koukám, že se všichni hrnou do sekání dřeva..." uchichtnu se, když se stále nikdo nezvedá. Možná to není až tak vtipné, ale vzhledem k situaci alespoň pochopitelné. Heh.. Nejspíš čekal, že se do toho všichni poženou pomyslím si s dalším ironickým úšklebkem.

Zbyněk Sýkora - 30. června 2009 14:41

Jídelna Chápu že se jim do toho nechce, až moc, i já byl stejnej když mě naši poslali na první tábor, nechtělo se mi nic, ale co se dá dělat.... Pomalu přejdu do jídelny, sednu si na stůl, zapálím si další cigárko značky Sobranie a jen se usměju.... Hele chápu že se vám do toho nechce, ale čím dýl hoří oheň, tím dýl vás nechá hlavní vedoucí vzhůru, jinak sou tu samo nějáký ty zhovadilý pravidla a nařízení o večerkách že, takže dělejte jak myslíte, mě to je vcelku jedno, já vám jen chci pomoct, někdy není na škodu vypadnout z města a odreágovat se. Jasně to jde i někde v baru nebo na dísce, ale těch dvanáct dní tady prostě musíte přetrpět... zapálím si svou stovkovou cigaretu, celou černou se zlatým filtrem a protáhnu se.... Jinak máte teď chvíli volno než se Hlava zmátoří, tak to využíjte, okrajově, holky, sprchy tu sou ale teplá voda teče jen tak do osmé večer, pak je to horší, kouřit samozřejmě nesmíte, kdo neměl 18 ještě, a neměli by ani ti starší, ale co oči nevidí, srdce nebolí a při nejhorším bydlím dole, tam se dá taky zašít, myslete si co chcete, ale může to tu být docela v pohodě, jen to musíte chtít, já sem taky kdysi na tábor nechtěl jet, a dneska jezdím jako vedoucí, sem tam... podívám se na Pavlínu a pousměji se... Jo Vole si řkaj v Praze mezi sebou, ale říkej mi jak chceš, mě to je fakt putna, já si přijel užít pár dnů klidu před prácí... otevřu si dalšího vychlazeného plecháčka a s chutí se napiju.

w - 30. června 2009 14:45

Jídelna Ha ha ha. A to mu ty kecy máme jako sežrat? Co má furt na mě? Zamračím se a trochu se napřímím. To dělám vždycky, když se chystám hádat. A většinou je jednodušší se mnou souhlasit, protože hádat se vydržím vážně dlouho.. ,,V Praze možná. Až na to, že já nejsem z Prahy," zchladím ho klidně. Asi je to vážně jen nějakej vesnickej buran, jinak by věděl, že "vole" si dneska říkaj všude a všichni.. O chlastu nic neříkal uvědomím si. A jak to říkal? - Co oči nevidí, to srdce nebolí? Fajn, takže chlastat je nejspíš dovoleno.

Michal Opletal - 30. června 2009 15:39

Jídelna Teď, když souhlasil jen jeden snažil se nás vedoucí nalákat na ěnjaké nesmyslé řeči. Snad není magor a nemyslí si, že mu na tohle skočím. Tohle já dělat nebudu. Ať si to nanosí sám. Pomyslím si a už jen tak sedím v jídelně. Teď se tam dokonce schyluje k hádce. Fandit tý holce, protože s tim volem měla pravdu a vedoucí mě trochu naštval, že si tam před náma otevřel pivo a začal pokuřovat. Sice nekouřím, ale pivo bych si dal. Počkám si, jak bude ta hádka dál probíhat. Ta holka asi jen tak neustoupí, ale vedoucí nevypadá na to, že by se chtěl hádat, takže to zase bude nuda. Dál tam mlčky sedím a dám si do ucha jedno sluchátko, abych slyšel případnou hádku, ale abych se tam nenudil. Vstát a jít pryč se mi nechce. bylo by to docela slušně trapný, kdybych vstal a odešel, když tam všichni ještě sedí a vedoucí se nás snaží přemluvit k nesmyslný práci.

Sabina Maisnerová - 30. června 2009 15:45

_Jídelna_ Sedím u stolu s džusem v ruce a občas si sklenici přejedu přes tvář. Nesnáším vedro zastěžuji si jen tak pro sebe. Když na mě Petr promluví podívám se na něj opět docela překvapeným výrazem. Pokoj? Kde máme pokoj? Hnedka první večer otravovat. Ale co aspoň bude sranda. Pomyslím si a trošku se svý myšlence zasměju, ale tak aby nevypadalo, že sem nějaký blázen a Petrovi odpovím. Jakou máme chatku? Asi jako všichni ostatní. Ze dřeva. Řeknu mu úplně v klidu a zasměju se. Nee. Máme ji vzadu. Určitě sis všiml kam jsme s holkama šli. Odpovím mu. Hned potom příjde do jídelny nějaký týpek celej v černém. Že mu není vedro v těch hadrech. Pomyslím si a představím si jak by mu asi tak mohlo být až se z toho zapotím. Prostě nechápu. A ty kecy.. Zakroutím hlavou po jeho dlouhém proslovu a dám za souhlas Pavlíně. Nepřijela sem na tábor sekat dřevo. Jen tak hodím do vzduchu a hodím takovej pohled jako by mě někdo otravoval.

Zbyněk Sýkora - 30. června 2009 17:31

Jídelna Jak vidím tak tihle táborníci nejsou na tradiční táborové věci moc naladění, proto raději další přemlouvání zavrhnu a jen pokrčím rameny... No co doba se mění, už to není jako před pár lety... No dobře, tak nic, nechám vás tak... řeknu s klidem, zvednu se a zamířím do svého pokoje, ještě povytahuju pár společenských her jako pentague, dostihy a různé čísla a lístečky do klobouku, pak si urovnám své věci, odepnu od krosny velkou věc zabalenou v kusu látky a vybalím svou fujaru, se kterou si najdu stiné místečko pod jedním z rozvětvených dübů na konci tábora, kus od poslední chatky kde sou naši ubytováni a opřu se o strom, sebou sem si vzal láhev s pitím, nějáké sušenky a podobné věci, spustím si jednu z písní na svůj oblíbený nástroj a čekám na to až se hlavní vedoucí bude po nás shánět, mezitím část tábora zalijou tóny nástroje....

Samuel Novák - 30. června 2009 17:35

Jídelna Sleduji ruch v táboře, a první hádky a pomalu mířím do jídelny, dnes má být rizoto, hmm, snad bude dobré, holky jsou moc hezký, no aspoň, že je dobrý výběr. Vejdu dveřmi do jídelny, spatřím Petra, který se už zabral do balení holek, tak si vezmu jídlo a sednu si k jednomu z prázdných stolů, škoda, že jsem přišel jako skoro poslední, zívnu a začnu se nimrat v jídle, rizoto moc rád nemám, ale tohle je docela dobré. Sleduji pohledem bavící se zbytek. Zívnu, no zítra je taky den. Popisem: Jsem menší sportovní postavy, hnědé vlasy do střihu jako na obrázku, šedé oči, inteligentní úsměv(i když nevím kde jsem se to naučil), na sobě jako to jen jde něco oranžovýho, boty sportovní:)

Petr Berger - 30. června 2009 18:17

Jídelna Pak trochu snim jídla spíš roznimrám.Pak mi odpoví. Vtipná. Pak se dozvym kde má chatku a to mi celkem stačí a když to jídlo je k hovnu tak ho vemu a vyhodim a vydám se k sobě do chatky kde si vemu krabku a zapalovač a jdu někam kousek do lesa a tam si v klídku zapálim cigárko. Tohle mé plíce potřebovali pro další přežití tady. Řeknu tak trochu potichu nemusí každá vědět že jsem tady. Jsem zvědavej co to bude za tábor,když už po nás chtěli něco ze dřevem to víže jo jsem nějakej otrok abych tu dřel? Pokuřuju a rozhlížím se jestli neuvidim nějaké lepší místo kde by se dalo kouřit ,ale moc to nevypadá.

Alexander Wolf *Alex* - 30. června 2009 18:23

Jídelna 'Já jsem nepřijel sekat dřevo,vlastně já jsem neměl vůbec v plánu sem jet.A ty jeho kecy?Vážně mě nedonutí vztát a jít sekat dřevo.' Mluvím sám ze sebou v duchu a vztanu,dojdu k tácu kde jsou džusi,na tác kde jsou prázdné skleničky položím tu prázdnou,a vezmu si jendu plnou jelikož tam jsou ještě čtyři. Sednu si zase na své místo a dál poslouchám toho pitomce co si mylsí že všichni s nadčením vztaneme a půjdeme do lesa sekat dřevo aby jsem měli táborák. Na nějákou večerku kašlu,nebudu chodit spát ve 21:00. Myslím,že až se s klukama nějak "sehrajeme" bude vše OK. a nějáká večerka nám bude vážně ukradená. Reakce Pavlíny jsou směšné,na jendu stranu se jim zasměji,ale na tu druhou mi nějáké vtipné nepřipadnou,možná se snaží být ta zajímavá,která nádává vedoucím. Nevím jak na ostatní kluky ale na mě to teda nějak nepůsobí. Když Zbyňek vše zdá,a řekne že nám chtěl jen pomoct (pak odejde) lidé se začnou zase bavit.Většina propuchne smíchu (Já mezi většinu nepatřím) a baví se o tom co se zde odehrálo. Podívám se na Petra a na tu holku s kteoru si povídá,sotva jsme přijeli už zjišťuje nějáké informace,možná tu bude fajn týpek,myslel jsem si že to bude rozmazlený spratek.

w - 30. června 2009 18:24

Jídelna a tábor S uspokojením se ušklíbnu. Sice to nebyla žádná obrovská hádka (bohužel), ale vyhrála jsem jí. A já ráda vítězím. ,,Nevypadnem už odtud?" Zeptám se ostatních. Zakouřená místnost mi celkem vadí. Kdyby to byla aspoň vodnice..! Ať už souhlasí nebo ne, zvednu se a odejdu alespoň z jídelny. Venku se opřu o zeď. No, tohle už je lepší. Ještě dvanáct dní.. povzdychnu si v duchu. Sice mě už napadlo, že by mě odsud mohli jednoduše vyhodit, ale původní plán (vyspat se s vedoucím) tak nějak přišel vniveč.. No, ještě uvidíme.

Karolína Remarýnovská - 30. června 2009 18:52

Jídelna Jím rizoto a poslouchám kdo co říká kolem mě. Radši poslouchám, než mluvím. Po chvíli mi ale přijde, že představit bych se přece jenom mohla. Já jsem Karolína, zapojím se tedy do seznamování. Pak ale opět sklopím očí k rizotu na svém talíři. Poslouchám proslov vedoucího. Trochu se podivím nad nechutí ostatních jít do lesa na dřevo. Mě to přijde skoro jako samozřejmost. Skoro každý víkend chodím na chatě na dřevo. Natočím se k Míše a potichu jí řeknu: Ale mě baví chodit na dřevo. Dojím poslední zbytky jídla. Jsem rozhodnutá jít na dřevo, i kdybych měla být sama. Však stejně si tu asi s nikým moc nepopovídám.. Jako pokaždé.

Sabina Maisnerová - 30. června 2009 19:14

_Jídelna_ Skupinka sedící u našeho stolu mě potěšila. Je nás víc a konečně sem si našla pár přátel. Aspoň si nebudu muset povídat sama se sebou když mě někam Kája odejde. Když se ke mě Kája nakloní a tiše mě řekne, že na dřevo jí chodit baví, .. usměju se. Chvíli zapřemýšlím a odpovím ji. Tak půjdem? Aspoň se zabavíme. Usměju se na ni, dopiju džus a odnesu ho do okýnka na špinavý nádobí. Počkám na Káju a pak spolu odejdeme někam pro dřevo. Když dojdeme na místo čupnu si a začnu zbírat pár dřívek. Je mi jedno co si myslí všichni kolem. Proč bych si nemohla sbírat dřevo? .. Je to moje volba. Natočím se ke Káji. Aspoň nějaká zábava, že? Prohodím a zasměju se. Když už spolu něco nasbíráme vstanu. Ještě se vrátíme nebo myslíš, že to stačí? Zeptám se Káji a v ruce mám co njevíc špalků co sem mohla pobrat.

Petr Berger - 30. června 2009 19:40

Les Když už dokouřim a chci se vrátit zahlédnu Míšu a Káju jak jdou do lesa. Asi jdou na dříví tak se přidám. Řeknu si a vydám se k nim a cestou vemu pár špalků. Vás jsem tu něčekal ,spíš nikoho krom vedoucích. Dořeknu a jdu blíž k nim a spírám pár špalků. Nevíte jestli je tu nějaké město nebo vesnice? zeptám se a pak mi docházý že to byla asi velká blbost tohle říct. Blbe co ty neskazíš to neuděláš.

Karolína Remarýnovská - 30. června 2009 19:49

Les Usměji se na Míšu. Stejně nechápu, kde se v ní stále bere ta síla sdílet moje výstřednosti. Jsem hrozně ráda, že jde se mnou a cestou po louce si radostí poskočím. Jo, je to fajn takhle v lese. odpovím Míše. Také už mám dost dřeva, když už se Míša chystá se dřevem do tábora. A usměji se na ni. Kdybychom sbírali všichni, možná by jedna várka stačila, ale vzhledem k tomu, že jsme tři... to máš tak na hodinu a půl.

Samuel Novák - 30. června 2009 19:55

Les Vstanu od nedojedeného rizota a zamířím k lesu, moc lidí tam tedy nejde, uvidím ještě dvě holky a Petra, který se loudá za nimi, pomalu našlapuji směrem k nim, poté co si vyslechnu jejich rozhovor, tak vyjdu zpoza stromu, Tak a teď už čtyři Usměji se na dívky a shýbnu se pro pár špalků, mezi zetlelým listím pobíhají mravenci, pavouci a lezou larvy. V ten samý okamžik jsem donucen sklepnout jednoho pavouka, který mi přistál ve vlasech, toto šedé osminohé a chlupaté stvoření si to pak oddupkalo do své skrýše.

Zbyněk Sýkora - 30. června 2009 19:59

Konec zvlování Nějákou chvíli si už hraji své, moc se nedívám po okolí, sem tam se napiju, vezmu si sušenku, na chvíli si odpočinu, ve chvíli kdy začnu hrát si všímnu že se do lesa přeci jen někdo vypravil... Tak přeci jen se pár jedinců našlo... projede mi hlavou a pousměji se... No tak je v tom nenechám... přestanu hrát, fujaru zanesu do pokoje, vezmu větší sekyru a vypravím se také do lesa, ne však na místo kde sbírají tři sběrači, přeci jen maj si co říct, a nemusím je kontrolovat na každém kroku, vlezu do lesa kde chvíli obcházím stromy, až najdu jednu pěknou vzrostlou sušku, kterou záhy pokácím, osekám, a dotáhnu k tábořišti, aby bylo dost dřeva, pak se zajdu opláchnout, vysleču si tričko, čímž odhalím pár tetování z nichž největší se táhne po jedné polovině těla, od klíční kosti až k podbřišku, nějáký kříž, gotickej text a malá růže, na pravém prsu mám zase osmiramenou svastiku, zase si vezmu svůj nástoroj a tentokrát se usadím kousek od ohniště...

Alexander Wolf *Alex* - 30. června 2009 20:07

Jídelna > Chatka > Kolem ohniště Lidi začínájí odcházet a tak si uvědomím že bych taky asi měl jít.Dopiji džus a sklinku dám tma kde jsou ostatní. Kdy vycházím všimnu si Páji která se tu stále opírá o zeď budovy a stále je,prostě taková jako byla ve vnitř. Když jdu do naší chatky všimnu si že Petr a Sam šli do lesa,kde vydím u ty holky a Zbyňka. 'Jsi na táboře,s tímhle jsi musel počítat.' řeknu si pro sebe a když dojdu do pokoje rozepnu si brašnu. Vytáhnu červenou,trochu vybleldlou mikinu,rifle,které jsou na kolenu a ze zadu trochu roztrhané a černou vestu. Když se převleču chytím vestu jen do ruky a dojdu k ohništi kde už sedí Zbyňek. Posadím se vedle něho a zašnu si hrát s piersingem v jazyku. "Chceš.." řeknu a pak si uvědomím že je to vlastně vedoucí. "Chcete s něčím pomoct?"

Zbyněk Sýkora - 30. června 2009 20:14

U ohniště Pohlédnu na nově přichozího a jen pokrčím rameny, ještě chvíli hraju, pak nástoroj opřá vedle sebe a kouknu na něj... Pak mi můžeš pomoct to nařezat když se ti ještě bude chtít, teď už myslím nebude třeba moc dřeva, na jeden večer to bude stačit.. pohlédnu na kmen který má takových 8 metrů a pak se opřu o malou kamenou zídku, začnu si hrát s přívěškem na krku a kouknu na něj pozorněji..... Ale pomoc si mi původně nabídnout nechtěl co? sjedu si ho pohledem a prokřupu si ztuhlý krk, napiju se minerálky a rozbalím další Disco.... Dáš si? natáhnu balíček v ruce a vydechnu.... Poprvé na táboře, nebo už po několikáté?

Alexander Wolf *Alex* - 30. června 2009 20:20

U ohniště "Mmm,dobře." řeknu a podívám se na strom. 'Když už jsem si vzal ty starý rifle,proč ne.' "No,v podstatě jsem tu nechtěl ani být,takže." řeknu a kouknu na něj když rozbaluje disko. "Mmm,díky." řeknu když mi nabídne a jednu si vezmu. "Po prvé." Řeknu jako by mě to vůbec netrápilo a nezajímalo a disko "rozdělám".Sním tu čokoládu ve vnítř a pak pomalu chroupu sušenky,konec konců jsem dneska nejedl,bylo RIZOTO.

Samuel Novák - 30. června 2009 20:23

K táborovému ohni Vezmu tedy těch několik špalků, které jsem nasekal a vypravím se dolů k ohni, pár lidí už sedí okolo... rozeznám také Zbyňka...jednoho z vedoucích, zdáli vidím Alexe, jak se s ním dává do řeči. Přeběhnu do stínu a pak přes poslední kus k hromadě dřeva. Tam dřevo položím a odplížím se do naší chatky, kde vezmu jednu ze svých oblíbených knih. Strčím si ji do podpaždí a přicházím tichým krokem k táboráku. Objevím se přímo za Alexovými zády Čau Alexi pozdravím, a pak si uvědomím s kým se to baví Zdravím pane vedoucí a trochu připoťouchle se pousměji, a sednu si vedle Alexe.

Karolína Remarýnovská - 30. června 2009 20:24
	U ohniště Donesu dříví k ohništi. Když vidím, že se ostatní nakonec přece jen zapojili je mi jasné, že na dřevo už se dneska nemusí. A tak si sednu potichu na kraj dřevěné lavičky a pozoruji ostatní. Popravdě, to, že tolik lidí přiloží ruku k dílu jsem nečekala podle toho, jak se většina vyjadřovala v jídelně. Mile mě překvapili. Musím se sama pro sebe pousmát.

Petr Berger - 30. června 2009 20:37

Les->Tábořiště ->Chatka Když už mam plné ruce špalků tak se mezi posledními vydám k tábořišti a kde je složim chvilku tam stojim ,ale nic moc mě tam nepoutá a tak zmizi v chtce jako stín ve tmě. Pak si vzpomenu na dvě lahvinky alkoholu. Kam s nima v báglu zůstat nemůžou . Ptoskoumám chatku od spodu až ke stropu dokud neobjevim pod svym kufrem uvolněné dvě prkna pod které schovám ty dvě lahvinky a placatku kterou naplnim vodkou si dám pod polštář. Pak si vydám delší černé kratasi do hnědší triko a tmavě nazalenalou mikynu. Do kratas na kterých mam boční velkou kapsu schovám redka a placatku. Pak se vydám někam a vlastně ani nevim kam koukám nejdřív směr táborák ale nebudu tam tvrdnout ted když to ještě neni poviný.Pak si vzpomenu že nemam peněženku kdyby se večer někam razilo. Tak si pro ni zaběhnu vrátim se na místo kde asi vystojim důlek. Co ted všichni něco maj a ted je ještě brzo jít to tady proskoumat a tady na Notebooku nechytnu internet kvuli mapě.Tak nic asi si budu muset počkat jestli to řeknou vedoucí a nebo si pučim mapu okolí abych něco zjistil. Stojim a koukám po někom kdo by mohl hledat společnost ,ale takový se tu nikdo nenalézá pro zatim!

Michal Opletal - 30. června 2009 20:52

Chatka -> u ohně V chatce jsem si vybalil věci a, bohužel, na chvíli usnul. Potom se rychle převléknu do tamavěmodré šusťákové soupravy se znakem Bílí Tygři Liberec (kdo nezná hokej nezná xD)a vyjdu k ohništi, kde už všichni sedí. Všichni asi byli v lese, je to vidět podle nanošeného dřeva. Omlouvám se, taky bych do toho lesa šel. Ale usnul jsem. Pronesu na svou obhajobu a sednu si k ostatním. Potom se otočím na vedoucího. Asi ste to byl vy kdo tady na něco hrál, že. Co to bylo za nástroj ? řeknu aby nestála řeč a sednu si.

Hlavní vedoucí + osud - 30. června 2009 21:01

_Tábor_ Všici se zřejmě už naobědvali a udělali pár povinností o které je bylo požádáno. Někteří se prostě nehli a lenošili. Odpoledne uteklo docela rychle. Když bylo pár minut před 7 hlavní vedoucí došla mezi chatky na menší kopec a zařvala NÁSTUP !! Když všichni přišli nechala je sestoupit do řad. Na pravou stranu a jednu na levou. Ona sama stála v čele Té bandě a u ní tři vedoucí. Když se všichni uklidnili a ztišili vedoucí začla mluvit. Takže. Všimla jsem si dneska pár aktivistů a já jsem ráda. Pochvala kdo sbíral dřevo. KDo se sem rozohdl válet, tak ať se válí, ale některým akcím tady se bohužel nevyhne. Prohlásí vedoucí a trochu se ušklíbne. Jinak teda teď k tomu rozdělení. Začne vedoucí nové téma a rozdělá obálku, kterou drží v ruce. Budete rozdělení jak už jsem psala na tři družstva. Každý bude mít svého vedoucího a svojí barvu. Opět se nachvilku odmlčí aby je napjala. Od jednoho z vedoucích si veme tři tvrdé čistě bílé papíry a pak tři barevné papíry každé jiné barvy. Až vás rozdělím každý si zvolí ve skupině svýho vedoucího. Některýho z vás. Samozřejmě, že vedoucí co vám přiřadím má větší slovo než vedoucí, kterýho si vyberete mezi vámi. Opět se nachvíli odmlčí a prázdnou obálku strčí do ruky jednomu vedoucímu. Potom hlavní vedoucí dá každýmu z vedoucích čistý bílý papír jednu barvu papíru (teď se dozvíte jakou.) Takže první skupina s barvou modrou je Alex, Karolína, Tadeáš a Michaela. Vám přiděluju tady vedoucího Zbyňka. Lísteček, který sem přečetla dám jedný z vedoucích aby ho strčila zpátky do obálky. Podívám se na druhý lísteček. Další skupina a To červené barvy je Michal, Petr, Samuel a Nikolas. Vám tady přiděluju vedoucí Anetu. Slušní na ní budete kluci. Sdělí hlavní vedoucí a už čte z posledního lístku. Poslední skupina v zelené barvě je Filip, Pavlína a Jan. Snad jsem na nikoho nezapomněla. A vedoucího vám přiděluju tady Tomáše. Dopoví vedoucí a rozhlédne se po všech jak se tváří. Teď každá skupině běžte k sobě a najděte si mezi vámi svýho vlastního vedoucího ve skupině když budete dělat ukoly bez vaších dospělích vedoucích. Jinak váš vedoucí dostal papír s vaší barvou takže si vytvořte vlastní název skupiny a potom z barevného papíru vystřihněte písmenka skupiny a nalepte na bílý papír. To se púotom vyvěsí na nástěnku, která je u klubovny v budově a tam budou napsány vaše body. Děkuju všem. Můžete se do toho pustit. Pak máte volno na táborák samozřejmě i s vedoucími. Ráno na nástupu se budeme bavit o obchodem. Přeji hezký večer. Když domluví podívá se na své tři vedoucí a jen si s nimy domluví at vše dopadne a jde v pořádku. Potom odejde pryč do budovy.

Samuel Novák - 30. června 2009 21:08

Skupiny Slyším zařvat vedoucí a to jsem si ani nesedl...ihned vyhopkám na kopec, vyslechnu proslov, pak zajásám a přidám se ke skupince rudé barvy, ta barva je trochu horší, ale vedoucí je holka, tak si nemáme na co stěžovat. Rychle zamířím k dalším třem lidem z naší skupinky, tak co koho chcete mezi sebou jako vedoucího? Otážu se a podívám se do tváří Petrovi, Nikimu a Michalovi. Pak se zamyšleně rozhlédnu a čekám na odpověď

Petr Berger - 30. června 2009 21:13

Tábor Když se tak rozhlížím po táboře tak mi skoro do ucha zařve vedoucí nástup. Co si o sobě myslí že mam ušní bubínek s oceli nebo s bůj ví čeho? Tak si někam stoupnu krajem a ani moc neposlouchám dokud nepadne mé jméno. A bez holky jsme aspon že je vedoucí holka tak nic a tak aspon rudá barva jako je barva Sparty. TAk trochu se přiskupim k ostatním od nás. Hele mě je jedno kdo bude vedoucí .Nic proti každému nácrhu nenamítám. řeknua je vidět že to neberu moc vážně jako celej tábor.

Michal Opletal - 30. června 2009 21:16

Skupiny Ani se nedočkám odpovědi od Zbyňka a už nás volá hlavní vedoucí. Pomalu dojdu na místo, odkud nás volala a už začala rozdělovat týmy. My jsme v týmu čtyři kluci. Hmm. to zase bude sranda. ušklíbnu se a jdu pomalu k ní. Už tam je Sam. Mlčky si stoupnu vedle něj a počkám na zbylé dva členy skupinky. Potom se Sam zeptá na vedoucího. Abych se přiznal nejsem zrovna vůdcovský typ, ale vás ani jednoho neznám, takže mi to je úplně jedno. řeknu a počkám, až se vyjádří i osatní.

Karolína Remarýnovská - 30. června 2009 21:17
	Po proslovu Nesměle se usměji na členy své skupiny. Vedoucího ze svých řad? K čemu to? Jako by nestačil jeden... Ještě jednou si všechny členy prohlédnu. Tentokrát však nepozorovaně. Pak pokrčím rameny. Já jsem pro Míšu. řeknu potichu. Jasně, že jsem pro Míšu. Ji už aspoň znám a vím co od ní čekat. Proč bych měla chtít někoho jiného?

Samuel Novák - 30. června 2009 21:19
	Skupiny Posouchám odpovědi ostatních, pak mě napadne, že bych je mohl vést já Co kdybych jím byl já? Jestli teda nemáte nic proti. Samozřejmě počkám jestli nechce Niki být mým protikandidátem pousměji se a mírně sklopím oči, asi bych neměl machrovat s tím, že jsem si přečetl seznam táboristů. Ale co, pousměji se, to přece četl každý, možná.

Zbyněk Sýkora - 30. června 2009 21:19

Skupinka Po nástupu jen přejedu svůj "příděl" očima a naznačím jim aby šli za mnou, dojdu k ohništi kdy se usadím a vezmu do ruky fujaru, oddělám spodní část a nechám si jen hlavní píšťalu a tiše na ni začnu něco hrát, když se všichni moji doloudají za mnou jen jim pokynu aby se posadili... Takže si zvolte svého vedoucího z vašich řad, je to na vás, pak máte volno, a nebo jestli chcete, můžem domluvit vše co se bude dít, počínaje nástupem, den zahájí naše skupina, budete vstyčovat státní vlajku na stožár, znáte pravidla? zeptám se jich i když nedoufám že mi je někdo řekne, pak začnu zase řiše hrát a čekám...

Alexander Wolf *Alex* - 30. června 2009 21:21

Tým modré barvy dojdu ke svému týmu a dívám se kdo tu je,ty dvě holky které znám,a pak nějáký kluk,kterého mám ten dojem že jsem ani nepotkal. 'Nechápu k čemu' Pomyslím si a podívám se na Karolínu,poté co řekne že je pro míšu podívám se na Míšu. "Mmm,taky jsem pro Míšu." řeknu a mezi zuby zkousnu piercing. 'snad se už začne něco dít,když už jsme rozdělení.' zase se zamyslím a obleču si vestu,kteoru zapnu až ke krku.Popotáhnu dolů trochu rukávy od mikiny a chytím je.

Petr Berger - 30. června 2009 21:28
	Tábor Když se nabídne Sam tak nic nemam a jsem rád kdyby bylo nejaký rozlosovájí na sirky tak mam takový štěstí žy bych to byl já. Klidně Same hlavně když to nebudu já Pak se otočim Michalovi. My se asi ještě neznáme já jsem Petr.) Podá mu ruku. Pak se otočí k vedoucí. Paní vedoucí nebo Aneto už můžeme jít? Zeptám se protože je to evidentní nuda tam jen tak stát a poslouchat nějaké blbé kecy.

Marek Motl - 30. června 2009 22:34

Příjezd do tábora .....a neřikej že se ti tam ale nelíbilo promluvim na kamaráda kterej mě veze . Ha tady to je řekne a zaparkuje před bránou . Jen sedím v autě dokouřím típnu to a řeknu směrem k němu Tak dík že ses mě odvez . To víš mamka nemohla zase šla do práce na rychlo . Máš to u mě řeknu plácnu si s nim a vylezu z auta .Nasadím si sluchátka zapnu moji oblíbenou muziku . Pak jdu jenom ke kufru otevřu ho a vyndám jeden batoh a jednu tašku sportovní. Jo tak sem tady tedko už jenom najít vedoucí . Sakra koukám že už jsou tu všichni pomyslím si a jdu směrem do tábora . Rozhlížím se a snažím se najít někoho kdo vypadá jako vedoucí. Vzhled: Jsem vysoký 190 centimetru sportovnější psotavy . Mám hnědé krátké vlasy a oči . Na předloktí obouch rukou je vidět nějaké tetování. Mám na sobě červeno černo bílé proužkaté tričko a na halvě šátek . černé široké jeany a basketbalovou obuv

Vanesa Nowak - 30. června 2009 22:50

Tábor-příjezd Když auto mé kamarádky zastaví na určeném místě, poděkuju ji za odvoz a rozloučím se úsměvem, vyházím věci z auta a rozhlédnu se kolem. Místo vypadá celkem příjemně,jen můj pozdní příjezd není pro mě až tak dobrou vizitkou,vezmu bágl a vydám se k hlavní budově, tam se dozvím nějaké podrobnosti, včetně zařazení do jakési červené skupiny. Michal,Petr,Samuel a Nicolas...v životě jsem ty jména neslyšela, takže tady budu bloudit jak pipina a hledat čtveřici kluků, no pěkně to začíná. Zastavím se uprostřed tábora a uvědomím si, že vlastně nevím vůbec nic, tedy krom toho, že bydlím s nějakou dívkou, jejíž jméno jsem samozřejmě zapomněla a taky to, že patřím k ruďákům, no to je opravdu kvantum informací. S povzdechem hodím bágl na záda a vydám se do jámy lvové, tedy, vyhledat někoho s přátelským úsměvem na tváři, kdo mi poradí co dál. Vzhled: Výška asi 170cm, štíhlá,ale na správných místech dobře zaoblená dívka se sportovní postavou, jiskřivě zelené oči, světlé,hodně světlé vlasy do půlky zad, které se v prstýncích stáčejí kolem pohledného obličeje.Na sobě přiléhavé černé tričko a úzké riflové kraťasy, na krku řetízek s přívěskem ve tvaru pavouka.

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 30. června 2009 22:55

Příjezd Taky pozdě. Zas a znova. Donutit mojí šílenou mámu, aby mi sehnala odvoz bylo učiněné peklo. Její hybrid se rozbil, div že nezapřáhla nějakou kozu, aby mě sem odvezla. Ale vlastně ne, to by označila za týrání a koza by zapřáhla mě. Naštěstí se táta mohl na tenhle tejden utrhnout. Moc lidí se asi tenhle tejden v Anglii soudit nechce. Tak aspoň že tak. Odjede a já tam zůstanu stát u brány. Nikde nikdo a jen se bezradně rozhlížím. Jindy vlnité zrzavé vlasy mám rovné. Jsou skoro oranžové a spodek je probarven styě rudými prameny. Takže jak teď? Prohrabávám kapsy, abych našla ten instruktážní papírek, ale nikde nic. Ježiš, že já jsem ho tam nechala... Okamžitě vyndám mobil a vyťukám tátovo číslo. Chvíli s ním v plynulé anglličtině o něčem mluvím. Kdyby někdo rozumněl a byl poblíž, tak mu říkám, že jsem v přihrádce asi nechala ty instrukce, tak ať mi je pošle smskou. "Michaela, Alexandr, Tadeáš, Karolína, Zbyněk vedoucí. "Ne, ve třech jménech je š, musim se tomu nějak vyhejbat. Ani na lokopedii to neodstranili, to je tim přízvukem. Cvok s divnym jménem, co ani neumí pořádně š. Začínám skvěle. Rozhlédnu se kolem, jestli na někoho nenarazím, rozběhnu se k prvnímu, koho uvidím. Ahoj, prosím, můžeš mi poradit? Přijela jsem až teď a vůbec se neorientuji. Mám na sobě džíny a tenisky, bílé tílko a zelenou mikinu. Táhnu za sebou cestovní tašku velkou skoro jako já (160cm). Momentálně na hlavě mám letecké sluneční brýle a můj hlas zní tak zvláštně. Sice česky ale z přízvukem.

Marek Motl - 30. června 2009 22:59

Tábor chvilku tam stojím a pak se rozejdu směrem k hlavní budově vejdu dovnitř a Vyjdu schody najdu zamčenej kumbál vyndám klíče a odemknu ho . Pak vejdu dovnitř sundám batoh . a rozepnu tašku. Vyndám si dva gramofony mixák dva mikrofony dva přehrávače a a kufřík s cedečkama a kufřík s gramofonovejma deskama. ááá dětátka moje já bez vás nemužu bejt ste hezky tady a tady bduete v bezpečí ale neboj te snad vás tu nenechám dlouho o samotě řeknu a vyjdu z kumbálu a zamknu ho pak vyjdu ven a tam uvidim krásnou zrzku jak si neví rady. dovolím si jí oslovit Zdravím tě krásná slečno . chceš s něčím poradit ?

Vanesa Nowak - 30. června 2009 23:38

Když se trochu rozkoukám,všimnu si nějakého kluka a zrzky na kterou mě upozornili, že prý s ní budu bydlet.Chvíli ještě postávám a přemýšlím, jestli je mám rušit a pak se s povzdechem vydám k těm dvěma. S úsměvem kývnu na zrzku, jak jen říkali že se jmenuje, jo Kasi a pak kývnu i na toho kluka. "Ahoj, pokud se nepletu, ty jsi Kasi, já jsem Vanesa a prý spolu budeme bydlet, tak až si tady dopovídáš, mohli bychom jít prozkoumat přechodný domuv co ty na to?" Pak na oba mrknu a vydám se k chatce, kde mám pro příští dny bydlet, nemůžu se dočkat až si vybalím a pak vlezu pod sprchu, pokud tam tedy nějaká bude.

Marek Motl - 30. června 2009 23:44

Tábor Když promluvim na tu zrzku akorát přijde nějaká blondýna mylsim že sem umřel zamylsim se s vážnym pohledem ale pak se usměju Tak v tom případě jsem v rájí a uchechtn use pak promluvim an tu zrzku No nic tak spolubydlící jsi našla ta ti to všechno líp vysvětlí tak se měj . řeknu a usměju se pak si vemu svoje saky paky a vydám se do svýho bejváku . tam si rozbalím do postele zbytek elektroniky ( dva repráčky a jeden subwoofer) jsou malý takže paráda . zapojim si do nich ipoda a psutim nějakej remix house Vs hip hop co jsem dělal Pak si začnu vybalovat .

w - 01. července 2009 07:34

Tábor Všimnu si, že ostatní jdou tak nějak sbírat dřevo. Tssse pomyslím si, lehce trhnu hlavou a raději odejdu do chatky. Tam se svalím na postel. Po chvíli mě napadne zapnout si notebook. Začnu vyhledávat wifi (tak schválně..). Vím, že to vždycky dlouho trvá, tak si mezitím pustím své oblíbené písničky a hru Pinball. Někdo zařve "nástup!". Sklapnu horní část obrazovky. Nikdo se mi na notebook nedostane, mám to zaheslovaný. Dojdu tam, kam chodí ostatní. Je mi úplně ukradený, co si o mě myslí, že jsem nebyla sbírat dřevo. Taky si všimnu několika dalších, kteří museli přijet před chvilkou. No úžasný... pomyslím si ironicky. Začnou nás rozdělovat do skupinek. Uff, modrou stejně nemám ráda pomyslím si s úšklebkem, ačkoli je tam většina těch, které znám. Fuj, červená oklepu se v duchu, ale naštěstí v ní nejsem. Začne mluvit o zelené. Super! napadne mě a trochu se pousměju. To, že nemám ani páru, s kým to vlastně jsem, mi je ukradený. Hlavně že to je moje oblíbená barva. Nakonec se mi podaří najít ostatní zelené (alespoň z části). ,,Na vedoucího navrhuji sebe," řeknu klidně. Je to jako na základce - kdykoli se volili vedoucí, vždycky jsem se přihlásila. Patřím totiž ráda mezi ty, kteří vyhrávají.

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 01. července 2009 10:54

Tébor Ano, už jsem říkala, že jsem teprve přijela, tekže se tady neorientuju. Nevím, kde jsou chatky, kde je můj vedoucí ani nic. Pokrčím rameny. Za chvíli ale přijde nějaká blondýnka a řekne mi, že bych měla být s ní na chatce. Vážně? Pokrčím rameny a když se nabízená pomoc zase rychle vzdálí, dohoním ji. To ani nevím, vím jen, že mám být u modrých v týmu Zbyňka..ale tvoje jméno jsem tam neviděla. Táhnu za sebou velký bágl, který dotáhnu až k chatce a hodím jej na postel. Otevřu v chatce okno, abych vyvětrala a vyjdu na verandu. Van? Teda, nevadí ti, když ti tak budu říkat? Nevíš, kde bych toho Zbyňka, nebo náš oddíl našla? Zeptám se jí a rozhlédnu se po táboře. Je to tady pěkný, něco jinýho než tábory v Anglii. Tam to bylo takový moc..upjatý.

Alexander Wolf *Alex* - 01. července 2009 11:15

Ohniště - Chatky "Pokud by vám to nevadilo na hcvilku bych si odskošil." řeknu svému týmu a otočím se,pomalu odcházím směrem k chatkám. Když procházím kolem jendé kde vydím opět nové tváře zaslehcnu že hledá Zbyňka. 'Ty přece víš kde je.' Promluvím sám k sobě a když jsem kousek od té chatky zastavím. "Mmm,jeslti heldáš Zbyńka,tak můžeš jít semnou,jdu tam taky." pokusím se říct mile a zakončím to úsměvem. 'Tohle se ti povedlo,opravdu.' Povzbudím se v duchu,občas mi to pomáhá.

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 01. července 2009 11:49

Chatky Rozhlížím se po táboře, když na mě někdo prohlíží. U chatky stojí doceloa pěkný kluk, usměju se na něj. Jo, díky. Překvapeně se na něj usměju, už třetí kdo mi nabízí pomoc. Dojdu před chatku. Van? Už jsem skoro našla Zbyňka, uvidíme se pak, jo? Zahulákám směrem do chatky a pak dojdu až k tomu klukovi. Jinak já jsem Kassy, díky za pomoc. Představím se mu a opět se na něj usměju, přijde mi takový nesmělý. Ale milý. Po jeho boku jdu až k ohništi, kde sedí skupinka lidí. Předpokládám, že ten s tou fujarou je vedoucí. Je očividně nejstarší. Ahoj, já jsem Kassy. Podle všeho patřím k vám. Řeknu, nervózně si hraju s rukama, jsem poměrně nesvá. Nerada se takhle představuju.

Sabina Maisnerová - 01. července 2009 12:07

_Táboroví nástup_ Sice sem už párkrát sbírala špalky po lese s tátou nebo když nebyla možnost se tam dostat a měli jsme pár větších v kůlně musela sem jich pár sekyrkou nasekat. Nechali jsme si totiž zabudovat do našeho domu krb a bez dřeva by nám nebylo tak dobře a teplo jako teď. Možná je To snad i lepší jak topení a vůně z krbu je kouzelná. Proto když mě Karol řekne, že budeme ještě tak přes hodinu sbírat trochu se ušklíbnu. Ale co, aspoň se nějak zabavíme. Když je Tu teď taková nuda. Řeknu si sama pro sebe a dosbírám poslední kousky ať mám náruč pořádně plnou. Potom už jdu za ostatníma do tábora k ohništi. Kde se Tu vzal ten strom? No nevadí, aspoň už nemusíme sbírat Pomyslím si a sama pro sebe se usměji. Plnou náruč špalků vysypu k ostatním a sama se odeberu do své chatky kde za sebou zavřu. Nepotřebuji plno svědků aby se na mě dívalo jak se převlíkám. Čupnu si k k tašce, kterou jsem za celou dobu co jsem táboře ještě neotevřela. Vyndám si na poličku repelent a další různý blbosti co potřebuji po ruce. Potom si vytáhnu už jen To, co si chci vzít na sebe. Přece jen už je večer a v kraťasech se moc nezahřeji. Proto si vytáhnu černé úzké kalhoty, bílé tričko na ramínka a na To aby mě nebyla zima si vezmu modrou silnější mikinu, která se přetahuje přes hlavu a má i kapucu. Když si vše vytáhnu, sundám ze sebe kraťasy, fialové tričko a sama se celá přestříkám repelentem. Aby pak náhodou holky se neudusili smradem repelentu otevřu okýnko do chatky, které je na zadní straně takže malé procento šance, že mě někdo uvidí běhat po chatce jen ve spodním prádle. Pak se už jen obleču do oblečení co sem si nachystala, obuji si svoje bílé tenisky, překontroluji jestli se mě náhodou na obličeji nerozmazala tužka a další detaily a potom už vycházím z chatky pryč. Nástuup Zopakují se mě v myšlence znova slova, která se ozvala celým táborem. Ta ženská musí být snad hluchá Pomyslím si a ušklíbnu se. Potom se už jen zařadím mezi ostatní. Vyslechnu si dlouhý proslov hlavní vedoucí a její nápad se skupinkami. Když se dozvím s kým jsem dostavím se ke své skupince a vyčkám dokud hlavní vedoucí neskončí a potom když máme rozchod konečně můžeme promluvit. Tak co skupinko? Koho vybereme jako vedoucího? Zeptám se a pousměji se. Když Alex a Kája zvolí mě trochu se začervenám. Jáá? …Když jinak nedáte Pokrčím rameny a zasměji se. Když za námi přijde náš vedoucí Zbyněk a začne nám něco vykládat o vztyčování vlajky trochu se na něj nechápavě podívám. Cože? Vydám ze sebe jen a nechápavě zírám. Pusu mám samozřejmě zavřenou. Když někam Alex zmizí jen se ohlídnu kam běží. Když se otočím všimnu si pár nových tváří. Páni, někdo další přijel? Zeptám se sama sebe a když spolu přijdou k ohništi a ona se představí, přátelsky se na ni usměji a představím se jí taky ať nejsem pozadu a ať ví, že pomoc může najít i u mě. Já jsem Míša Usměji se na ni. Když se představím podívám se na našeho vedoucího a sdělím mu náš výběr vedoucího. Tedy mě. Takže děcka se rozhodli, že bych mohla být vedoucí já. A já T tedy přijímám. Řeknu trochu nejistě a zazubím se. Tady na tom táboře To bude ještě hoodně zajímavý.

Nikolas Zitterbard - 01. července 2009 12:33

Nový svět – Tábor Nemůžu o sobě říci, že jsem raní ptáče, ale Bruno, můj pes, má na to vždy zcela jiný názor.Když mi do postele skočí obrovský, bílí osvalený bulterier s černou skvrnou na oku a položí mi na obličej svoji obrovskou mordu je mi jasné, že z dalšího spaní nebude nic. Rajtuje mi po posteli a švihá svým prutem jako bičem. Těžko mu vysvětlím, že ještě nezvonil budík a já bych si rád ještě pospal. Nakonec, ale vylezu ještě před tím než se sama zapne věž a přichystaná písnička na buzení ze rozezní celým mým pokojem. Veselé Ska jazzaové tony dostávají do pohody i mě a Bruno má radost, že muže kolem mě lítat a zlobit mě když se chystám na cestu. odkaz Většinu věci jsem si nachystal už včera, ale ještě si musím sbalit příruční zavazadlo. Bruno mi zase někde schoval martensky tak je zuřivě hledám po bytě. Musím uznat, že jeho škodolibý smysl pro humor mě někdy opravdu dostává. Nakonec martensky najdu pečlivě ukryté za košem s prádlem, rychle popadnu svůj batoh a futrál s trumpetou na jenž budu muset cvičit i na táboře. Pohladím ještě naposledy Buruna který mrská ocasem a pádím po schodech a ulici a pryč na autobus. Ještě se ohlédnu a vidím jak za mnou smutně kouká jeho mohutná hlava na oku s flíčkem. Přijdu na poslední chvíli vrazím batoh do autobusu a pak nezbyté přepočítání pasažérů a už se jede. Přijedem do tábora a v okolí je krásná příroda myslím, že tu se mi bude líbit. Řeknou nám ať si vybereme nějakou chatku tak do jedné zapadnu je mi jedno do jaké protože tu stejně nikoho neznám jen doufám, že budeme dobře vycházet. V chatce se vybalím a při vybalování si pustím celkem potichu aby to nikoho nerušilo další Skáčko odkaz Poté jdu na oběd. Popravdě s ryzota opravdu nadšenej nejsem, ale naučil jsem se neofrňovat nos a zbytečně neremcat když se jedná o stravu na táboře. PO obědě je vyhlášen nástup chvilku ještě poslouchám Mp3ku a pak už sledují co se bude dít. Rozhodí nás do družstev a já připadnu k vedoucímu Tomovy jinak je družstvo složeno skoro ze samé mužské populace, krom Pavlíny, která nevypadá moc nadšeně z místního osazenstva. Přijdu mezi ostatní a tam už se domlouvá velitelský post. „Ahoj ja jsem Nik jsem rád, že vás poznávám. Klidně buť vedoucím Pavlo opravdu po tom netoužím. Jinak Tome tebe samozřejmě taky rád poznávám.“ Řeknu jasným slezským dialektem a podám jim ruku. Pak se ještě rozhlédnu po okolí a řeknu už jen okolo stojícím klukům: „Sou tu moc pěkný holky co chpapy?“ A potutelně se usměji.....

Zbyněk Sýkora - 01. července 2009 12:35

Modrá je dobrá, už je to tak... S klidem počkám na to až se všichni posbírají a doupraví, pak je nechám klidně se radit a chvíli hraju, na chvíli se vytratím, to abych zalezl do svého pokoje, kde se převleču, přeci jen kalhoty musí přechnout a tak je ještě přeperu, během pár minut se vracím ke skupině, neposlušné vlasy nyní kryje černý šátek s světlými pentagramy, košili žádnou nemám jen sem si namazal tělo repelentem, na sobě mám již jen černý kilt, s cvoky a dvěma pásy, své kanady, fujaru stále v ruce a cestou zase pískám, když se usadím za chvíli příjde nová členka skupiny.. Ano vím, vítám tě mezi námi, a nebuď nervózní, tady tě nikdo neukousne.. mrknu na ni a protože i když je už horko ošplíchnu si stvář, šátek i potetované tělo vodou z jednoho kameného sudu co je blízko, pak již příjde Míša s tím že si ji zvilili jako vedoucí, jen přikývnu a posadím se protí nim, fujaru opřu do své suknice a podívám se na ně..... Takže asi tak, vztyčení statní vlajky má svá pevná a danná pravidla, symboliku vám doufám vysvětlovat nemusím, takže rovnou k věci... řeknu klidně a ukážu na stožár.... Při nástupu zahvízdám na signální píšťalku, předstoupím před vás a dám vám pokyn k zahájení dne, to znamená že 4 z vás, vykřčí z řady, mělo by to být jako jeden člověk, seřadí se za sebe do dvojic, a křáčeji k státní vlajce jež je složná připravná na podstavci nebo někde poblíž, pak ji rozloží, každý z vás chytí jeden cíp a roztáhnou ji, během chůže musí být napnutá, dojdete ke stožáru, a to tak aby jste se neočili u něj ani s vlajkou netočili zavěsíte cíp tak aby byla bílá nahoře, zatím jasné co? koukám po nich, tohle mě fakt baví, sice je to nemusí zajímat ale než odjedou budou to umět ovládat dokonale.... Pak jeden z vás začne vytahovat vlajku pomalu nahoru, samo sebou že až máte vlajkou uchytlou na všechny tři očka, a nesmí se dotknout země, jakmile se začne vytahovat zpívá se státní hymna,a ten co vytahuje si to musí tak rozvrzhnout aby se stihla celá než vlajka doputuje k vrcholu, pak zase spořádaně odcházíte a zařadíte se, to je celé... usměji se jako by to bylo jednoduché jako fakcka, pak se rozhlédnu po okolí mrknu... Jinak, moc se neznáme, takže, za půl hodiny nebo třičtvrtě, stejně je do ohně času dost, víte kde sem prvně hrál na fujaru, ten dub v rohu, přijdete tam uděláme si seznamovací večírek mezi sebou, já vezmu vodárnu, fujaru, a třeba i kytaru, jen tedy ale pokud chcete, myslím si že je lepší se poznat ve skupině víc, ale je to na vás. kouknu na ně zapřu se zase do zídky, vezmu fujaru a začnu hrát...

Hlavní vedoucí + osud - 01. července 2009 12:36
	_NOVINKY_ Změny píšu v diskuzi a nebo v HOMEPAGE. Takže To čtěte nebo pak budete mít chybný příspěvek a budete ho muset smazat a psát celý znova. A To se vám asi moc nechce ne? Píšu to sem, protože někteří jedinci To nečtou vůbec. Takže To začněte číst ať víte. Aktualizaci a změny HOMEPAGE píšu v diskuzi. Můžete pokračovat ve hře.. ×).. Díky.. ×)..

Alexander Wolf *Alex* - 01. července 2009 14:00

Chatky - Ohniště "Já jsem Alex." Řeknu a opět se pokusím o úsměv. "Tak já si jen pro něco zkočím a můžeme tam jít." řeknu jí a zaběhnu si do naší chatky pro Mp4-ku. Zavřu dveře a pomalým krokem jdu s Kassy k ohništi. Když tam dojdeme znovu se představí. 'Opravdu zvláštní jméno,asi bude cizinka.' napadne mě a posadím se na lavku. Do jednoho ucha si dám sluchátko a začnu poslouchat nějákou hudbu,mám tam tolik písniček že an inevím která je která. Když začne mluvit Zbyňek hudbu stlumím na minimum abych ho slyšel. 'Vážně se toho nemohu dočkat.' dodám jen v duchu a podívám se na reakci ostatních.

Marek Motl - 01. července 2009 14:50

Na nástupu Někdo zakřičí nástup. Nástup?? kurna a je to tady já věděl že se na buzerplac nebude dlouho čekat pomyslím si . Vyndám ipoda dám ho do kapsy zapojim svoje Djský sluchátka a dám si je na krk. A vyjdu směrem buzerplac. Páni takovjech hezkejch holek ... hmm to je aspon na co dívat ...a ehm ehm tkaovej . zajímavejch kluků........... Koukám sem asi na nějakym modnim táboře.hmm tak se asi nezapadnu Pomyslím si a pak si najdu nějakej flek kde se postavím a poslouchám hlavní vedoucí. Jo takže sme na pokoji s nějakym Nikolasem. No sem na něj zvědav. jo a v týmu s Filipem Nikolasem a Pavlínou . No aspon nějaká holka . ...a sme zelený strana zelených si budu přiapdat jako nějaký dítě země doufám že nebduem msuetn osit hadry v teamových barvách Pak dostanem rozchod . Vydám se najít nějakou skupinku o síle 2 kluků a jedný slečny. hmm tak to by mohli bejt asi támdle ti .. Waw . Přijdu k nim a řeknu čauves lidi tak mi sme ti zelení jo ? Já sem nákej Fanda. představí mse a postupně jim podám ruku

Jakub Pokorný - 01. července 2009 15:12

Tábor Toto začíná. Prázdniny a já musím brzo vstávat na nějaký pitomý tábor, protože naši prostě nesnesou když sem sám doma. Je mi už 19 a já mám trajdat někde s dětma po táboře. Samy si jedou někam do ciziny za prací a já abych tvrdnul někde, kde jsem byl naposled někdy ve 12ti letech. Vstanu tedy znechuceně když do mě máma začne strkat ať vstávám. „ Vůbec se mě nikam nechce.“ Sdělím nabručeně mámě, která běhá po pokoji a uklízí moje poházené oblečení a ještě mě chystá bágl. Přece si nebudu chystat někam kam jet vlastně ani nechci. Co sem sám chtěl sem máti připravil na stolek a o ostatní se stará už ona sama. Vlezu si do sprchy a osprchuju se abych nebyl ospalej a voněl všem holkám, které mě tam třeba padnou do oka. Aspoň, že ty holky tam budou. Představím si pár holek jak kolem mě běhá a já sedím na židli a všechny je pozoruju. Mmm. Vylezu ze sprchy a obleču si na sebe džíny a bílý tričko s krátkým rukávem. Pak putuju do kuchyně kde se najím nachystaných rohlíků. Táta sedí naproti mně a čte si noviny. Sem tam nějaký to spadlí letadlo, nějaká vražda, někdo se s někým vyspal a utopený děcko. Nic co by mělo zajímat. Když si všimne táta, že už dojídám vytáhne z peněženky trochu větší částku peněz. „ Když musíš jet na ten tábor..“ Podá mě peníze s těmito slovy a já si vemu od něj dvoutisícovku a schovám do peněžnky, kterou nosím na zadní kapsy riflí. Na peněžence je menší řetěz, který mám připnutý k uchu na kalhotách. Takhle mě aspoň nikdo nemůže nic ukrást. Nakonec už jen si obuju boty, bílé hoperské boty a tašku, kterou mě mamka donesla přehodím přes rameno a jdu na místo srazu. Nastoupím do autobusu, nasadím sluchátka a cesta ubíhá. Kdy jsme konečně tu prohlídnu si vystupující holky a usměju se. Vypadají hezky. Přehodím batoh přes rameno a namířím si to do tábora. V táboře si vyslechnu pár keců od hlavní vedoucí a nastěhuju se do chatky kde jsou ještě nějací dva týpci. Snad budeme spolu vycházet Řeknu si jen tak sám pro sebe a už si to mířím na oběd. Rizoto? Hm. Když už sedím s nášupem u stolu sám někde trochu vzaději kousek od Michala pozoruju dav ve předu. Že by už kolektiv? Moc toho nesním a odnesu jídlo do špinavého okna a ve dveřích se srazím s nějakým starším chlápkem. Ani si ho moc nevšímám a odejdu do chatky kde si otevřu noťásek a začnu se snažit připojovat na net. Slabej net. Po několika hodinách se celým táborem ozve nástup a to mě přinutí zavřít noťas a jít ven se zařadit mezi ostatní „děcka“. Opět si vyslechnu bláboly o vedoucí a když mě sdělí, že sem ve skupině v nějaký barvě trochu se zašklebím. Sem to říkal. Děcký hry. Řeknu si sám pro sebe a otráveně dojdu za někým kdo má být ve stejný skupině jako já. Nějaká Pavlína, Nikolas a ostatní. Když máme vybírat vedoucího všechny si prohlídnu. Je mi to fuk. Šaškovat jako vedoucí nechci. Řeknu chladně a podívat se na tu holku co tím úplně touží být vedoucí. To bude ještě sranda.

w - 01. července 2009 15:22

Tábor Nakonec se sejdeme tak nějak všichni.. A všem je jedno, kdo bude vedoucí. ,,Okej, takže vedoucí jsem já," přikývnu. Kdyby věděli, že ačkoli ty blbosti považuju za hry pro prťata, tak je ani náhodou nenechám prohrát a budu je neustále peskovat, tak by mě rozhodně nevolili. Nebo by spíš nebyli tak děsně neaktivní. To bude ještě zábava pomyslím si a pousměju se. A zábava to bude nanejvýš pro mě. ,,Tak, vedoucí, co máme dělat?" Zeptám se onoho Tomáše. Ostatně, ten se zatím ještě vůbec nevyjádřil. Uch.. Doufám, že nebudem dělat to co oni.. pomyslím si, když z velmi hlasitého rozhovoru modrých zaslechnu, co budou dělat. Ta vlajka, no fajn, ale zpívání? To spíš používám jako velice nebezpečnou zbraň..

Sabina Maisnerová - 01. července 2009 16:39

_U stromu v táboře_ Poslouchám Zbyňka co nám chce sdělit. Nasadím překvapený pohled a zmateně ho sleduji. Můj výraz je prostě smíšený. Zpívání, vyvěšování vlajky. Opravdu velice zajímavé požadavky, které se mě moc nelíbí a ani bych je nechtěla nějak zvlášť dělat. Ale co. Jela sem na tábor takže budu muset bohužel některé věci co se mi nelíbí přetrpět. Zase mě zvedne, ale nálada když nám sdělí, že se sejdeme u stromu, tam kde hrál a donese nám vodárku a on nám mezitím něco zahraju na kytaru. Bezva! Prohlásím jen tak do vzduchu a trochu se zarazím když si uvědomím, že jsem to řekla tak trochu nějak nahlas a zčervenám. Doufám, že potomhle si o mě nebudou myslet kdo ví co.. Obrátím oči v sloup a odejdu ke stromu kde se máme sejít.

Sando - 01. července 2009 17:46

Zelena: Je sice pravda ze sem vetsinu casu stal opodal, ale co naplat. Jako hlavni zdravotnik mam obcas povinosti i jinde nez jen tady. Ale jakmile se to pomalu rozpusti a ja prekontroloval veskere dopisy od lekaru s tim co kdo ma a co nesmi. Kazdym rokem je te alergie vic a vic. Casem uz nebudem pomalu moct ani poradat taborovou hru. "Zdravim vas Zeleni. Nebudu chodit kolem horke kase, narovinu rikam ze budeme delat to same, az na ten zpev, nepotrebuji mit na svedomi narusene zdravi ostatnich" Reknu na rovinu kdyz tak sleduji tu svou skupinku. "Mame se tu prece bavit a pripadne se i necemu priucit, ne ze sebe delat sasky, nebo snad nesouhlasite? Mame ale nemilou povinost, sefova nas posila do vesnice, pry abychom zjistili co je tady v okoli zajimaveho. Takze za patnact minut vyrazime, kdo chce muzete si vzit penize, snad bude nejaky obchod otevreny. Ale stejne si myslim ze je zbytecne utracet." Nasadim radoby zachmureny pohled smerem k mym sverencum. Rozpustim je a jeste urychlene vyrazim k sobe kde konecne dovybaluji sve veci. Sebou si vezmu jen to nejnutnejsi. Tedy dokladovku s nejakymi drobnymi. Vratim se na plac kde trpelive vyckavam na sve sverence.

Karolína Remarýnovská - 01. července 2009 18:12

Modra Cože? Vlajka? Hymna? A to jako proč? Nějak nevidím důvod něco takového dělat, ale budiž... Fajn, bude se hrát a zpívat. To bude super, to mě baví. Škoda, že jsem housle nechala doma, ale co... Třeba mi půjčí kytaru, na tu si také ráda zahraji. Zamířím do chatky. Z tašky vytáhnu dlohý tlustý smaragdově zelený svetr a natáhnu si ho na sebe. Sukně je dlouhá, na nohy mi zima nebude. Vydám se za Míšou, která už čeká u stromu, kde se máme sejít.

Samuel Novák - 01. července 2009 19:51

Rudí Dobře takže všichni souhlasíte s tím, že budu vedoucím naší roztomilé skupinky? Otážu se klidným hlasem a otočím se i po nově příchozích, dvě jsou holky, takže aspoń nebudeme působit jako parta buzíků, něco positivního přeletí přes mou mysl a já se na chvilku usměji, a podívám se na dívky, které jsou nově příchozí Jinak, pro ty, co teď přišli nebo si moje jméno ještě nepamatují jsem Samuel, ale všichni mi říkají Sam no snad si to všichni budou pamatovati, znovu se pousměji.

Vanesa Nowak - 01. července 2009 20:04

Když se seznámím s Kasy, která zmizí s tím pěkným klukem, dám se do vybalování.Ne že by mě to nějak bavilo,ale je to potřeba udělat.Když je vše hotovo, vykouknu z chatky a snažím se trochu rozkoukat a najít tu svou bandu rudých,naštěstí jsem předtím zaslechla pár rozhovorů a tak vím ke komu se přidat. Přišourám se ke své skupince a nesměle se pousměju, skoro samej kluk, no panečku,ale co aspoň nebude nuda. "Ahoj, já jsem Vanesa, a patřím k vám, pokud jde o to kdo bude vedoucí, je mi to celkem jedno, takže Same, hurá do toho." Pak se postavím kousek opodál a prohlížím si lidičky co patří do mého týmu, když zaslechnu co se chystá na modré tak jen povytáhnu obočí a otočím se na Sama. "No já jen ze zvědavosti....vlajka, zpěv a takové věci, to nás čeká taky?"

Samuel Novák - 01. července 2009 20:13
	Rudí Obrátím se na tázající se Vanesu, docela hezká holka. Po této myšlence se pousměji a podívám se směrem na Anetu, pak zpět na Vanesu No já nevím jak to bude, ale zeptáme se Anety Pak se otočím na vedoucí, Tak prozrazuj pousměji se otočím hlavou dokola abych si prohlédl sestavení naší skupinky. Rozhlížím se i po stromech, vysokých borovicích a bucích, čekaje na odpověď od Anety.

Petr Berger - 01. července 2009 20:16

Rudí tábor Když se rozmlouvá o vedoucím tak už to vypadá ,že Sam bude už vedoucim tak se vynoří půvabná blondýnka. Aspon už nejsem jen samí kluci vypadalo to celkem zábavně. Když se představí tak abych nezůstal po zadu tak nabídnou ruku. Já jsem Petr Vaneso. Pak ji kouknu do očí a pak jen tak znuděně stojim na místě a čekám jesttli se něco bude dít. Dávám jim ještě 5 min. a pak jdu do chatky nebudu tu jen tak postávat. Hele lidi jestli máme něco vymýšlet tak to bude lepší třeba někde kde si mlžem sednou například jídelna nebo něčí chatka. Navrhnu a pak už radši mlčim.

Vanesa Nowak - 01. července 2009 20:21

Rudí S úsměvem přijmu Petrovu ruku a pak se otočím na ostatní. "Souhlasím s Petrem, co se někde uvelebit a probrat to v klidu, je to rozhodně lepší než tady postávat jako školáci." Tady se mi bude líbit, kluci vypadají pěkně, holky se zatím zdají milé, no tak uvidíme. Zatím co čekám jak se ostatní rozhodnou, pozorně si prohlížím naší skupinku,jak se zdá Petr na první pohled vypadá buď jako samotář, nebo že se zatím nudí.Nepatrně se pro sebe pousměju, jen doufám, že tady nebude nuda pořád i když pokud budu nucena zpívat, tak nuda nebude rozhodně, to nastane panika. Neudržím se a při té představě se polohlasně zasměju,pak ,ale už věnuji pozornost Anetě a Samovi.

Samuel Novák - 01. července 2009 20:22
	Rudí Tuším, že bychom se nejdříve měli domluvit s Anetou obrátím se na Petra, který očividně dychtí po tom si někam sednout Jestli se chceš posadit, tak pod sebou máš zem, zatím počkáme na vyjádření vedoucí Pousměji se směrem Aneta, a úpěnlivě se dožaduji bližších informací.

Petr Berger - 01. července 2009 20:35
	Tábor KDyž odeslechnu odpovědi tak řeknu Samovi. Same na co se ptát je to naše věc kde to budem dělat ,ale budem dělat co nám nakázali tak můžou bejt spokojeni ,že jsme to vzali takhle s nadhledem. Pak se rozejdu k chatce a je mi jedno jestli tam ostatní zůstanou nebo ne. Zapadnu do chatky kde si lehnua protahnu se na posteli.Pak se zapřemejšlim. Same seš takovej snoob nebo¨? zeptám se sám sebe.

Vanesa Nowak - 01. července 2009 21:14

Rudí Pobaveně sleduji výměnu názoru mezi Petrem a Samem a čekám jak se to vyvine dál.Rozhodně zde nechci stát celý den.Když pak Petr odejde opět se nepatrně usměji, zdá se, že je to opravdu samorost. Kouknu na ostatní a pak prohodím k Samovi. "Tak než se s Anetou dohodnete co se bude dít, jdu si dát sprchu, třeba mezitím něco vymyslíte,ale nějaká seznamovací párty by neuškodila, co vy na to?" Prohodím pak k ostatním a pomalu se vydám k chatce.

Nikolas Zitterbard - 01. července 2009 21:35

Green power Volba vedoucího skupiny proběhla v poměrném nezájmu a aktivní Pavlína se zřejmě již třese na to, aby byla vedoucí. To se jí hlavně díky naprostému anarchismu všech, povede poměrně bez problémů nikdo totiž o hraní si na vedení, jak se mi zdá neměl nejmenší zájem. Pak se zapojí do hovoru i Tomáš a povykládá nám co budeme v dalších chvílích dělat krom zpěvu aby jsme, jak říká, ze sebe nedělali šašky. Zatvářím se trošku smutně a púrohodím k Tomovy. „ No Tome já bych byl klidně i pro trochu muziky a zpěvu. V Opavě dělám hudební gymnázium a trumpetu mám dokonce tady tak klidně můžeme něco spunktovat. Třeba by to snad nenarušilo zdraví ostatních.“ Usměji se a pak poslouchám dál co je v plánu. Návštěva vesnice a pravděpodobně i místní hospůdky mi zní docela lákavě aspoň může v klidu proběhnout lepší seznamovačka s místníma krásnýma roštěnkama...

Vanesa Nowak - 01. července 2009 21:37

Chatka Když se konečně vynořím ze sprchy, cítím se svěží a odpočatá, natáhnu na sebe volné plátěné kalhoty a top a přemýšlím co dál, pak si uvědomím, že Petr povídal něco o tom, že bude v chatě a když budeme chtít tak máme přijít. Ještě chvíli váhám,ale pak sáhnu do báglu, vytáhnu láhev whiskey a lahev ginu,popadnu pytel s brambůrkami a za chvíli už klepu na dveře Petrovi chatky. "Halo...je někdo doma? Můžu dál?" Trochu nervozně přemýšlím, jestli nejdu třeba nevhod,ale pak vezmu za kliku a protáhnu se dovnitř. "No já...donesla jsem nějaké zápisné."

Samuel Novák - 01. července 2009 21:42

Sparta Po chvíli mě zírání do blba, ehm totiž na Anetu přestane bavit a odšourám se pryč, no co kdyžtak nás nějak svolám. Šouraje se k chatkám vidím Vanesu, jak vychází ze své chatky a míří k té naší. Pomalu jdu za ní, ach jo, nese další chlast, vidím ji jak vchází. Chvíli počkám a pak vejdu taky, Tvářím se překvapeně, že ji tu vidím Ahoj, copak tě k nám přivádí ptám se a dívám se mrzutě na flašky v jejích rukou, přejdu k posteli a natáhnu se.

Petr Berger - 01. července 2009 21:42

Chatka Jen tak polehávám na posteli a když zaslechnu hlásek co už jsem někdy slyšel tak se mi oči rozsvítí. Tak přeci se na mě nezapomělo. Pojd dál je otevříno .Zápysný? Zápysný ?alkohol?Bude se hodit!! Vstanu a pobídnutím ruky ukážu že si může sednout na postel.(Pj jaký je vybavení chatek?) Pak si všimnu dvou flašek alkoholu. Mam taky nějakej aspon nějsem sám. Pousměju se a pak vytáhnu flašku jablíčka a vodky ,která je načatá. Pak je tam zas hodim pod prkna pod postelí a vyndám s kapsy placatku.

Vanesa Nowak - 01. července 2009 21:49

Chatka Trochu nervozně se rozhlédnu kolem a trhnu sebou když slyším Samův hlas. "Omlouvám se pokud jdu nevhod, jen jsem si myslela, že by bylo dobré se trochu seznámit,ale pokud nějak ruším tak já zase půjdu, můžeme to nechat na jindy." Pak mrknu na Petra a musím se usmát.Zdá se že plánoval shromáždění v chatce,ale nějak se zapomněl zeptat Sama, jestli mu to nevadí. "Koukám, že jste taky dobře zásobeni, tak si připijem, nebo mám přijít později?"

Petr Berger - 01. července 2009 21:59
	Chatka Jen tu zůstan a jestli má Sam námitky tak at je sype ven nějak to pořešíme snad je kdyžtak ještě vaše chatka . Dám si loka s placatky v ,které se ukrývá načatá vodka. Od kud si Vaneso? Ptám se abych nahodil nějaké téma. Posad se přeci nebudeš stát. Řeknu směrem k Vanese a čekám na reakce ostatních.

Vanesa Nowak - 01. července 2009 22:10

Chatka Konečně se tedy posadím a trochu nervozním úsměvem, nikdy jsem neměla ráda pocit, že někde překážím,ale pak už odpovídám Petrovi. "Pocházím z jednoho městečka kousek od Prahy, a ty? Proč jsi vlastně tady, kluci ve tvém věku většinou nemají rádi organizované zábavy? A co děláš? Studuješ? Pracuješ?" Vychrlím ze sebe otázky a pak se omluvně usměju. "Omlouvám se, to zase ta moje zvědavost...mimochodem, nechceš mi taky nalít nějaké to pití? nebo jsem ho přinesla aby jsme na něj koukali?"

Petr Berger - 01. července 2009 22:16

Chatka Chvilka ticha prořízne Vanysin sladký hlásek. Já jsem tady protože otec se mě tak trochu zbavit a nechce abych jeho konta tak rychle futroval.Studuju první ročník na vejšce.Fogy je takovej bohatej snoob.Promin že jsem ti nenalil moje chyba. VYtáhnu z pod prken jablíčko a vodku. Tak co si dáš vodku , jablíčko nebo něco tvýho?Pak vstanu a dojdu do skřínky kde vytáhnu dvě skleničky. Same dáš si taky?Optám se protože se Sam moc k alkoholu neměl. Sobě naliju jablíčko a placatku schovám do nočního stolku.

Alexander Wolf *Alex* - 01. července 2009 22:16

Ohniště "Pokud by vám to nevadilo,šel bych ještě na chvíli k sobě." řeknu směrem k našemu družstvu a hned na to mi zakručí v žaludku,podívám se na ostatní nevinně apomalu se otočím. 'Snad jsem si nabalil i něco na jídlo.' Začnu přemýšlet v duchu a dojdu k naší chatce kde už je nějáká hívka. "Mmm,čau,já jsem Alex." řeknu jen a projdu kolem nich dozadu kde se zuju a vyhrabu se nahoru na mou postel,rozeponu brašnu (wáá já toho nidky nenehcám,je to Adidas =D) a vyrýhnu čokoládový croasant. Otevřu ho a začnu ho pomalu jíst,zírám do stropu a poslouchám ty podemnou.

Samuel Novák - 01. července 2009 22:20
	Chatka Zavrtím hlavou na Petrovu nabídku a výmluvně trhnu hlavou a vyndám s tašky(už mě Adidas začíná štvát...je to Puma:D) minerálky a podívám se na PetraTohle asi nepiješ, když je něco jinýho, co? pousměji se směrem k Alexovi jenž se orávě vyhoupl nahoru na postel. A začíná machrovat s Adidaskou, pousměji se, a z tašky(Puma) vytáhnu knížku a začtu se.

Vanesa Nowak - 01. července 2009 22:21
	Chatka Na Petrovu omluvu se jen zašklebím. "V pohodě, jak vidíš, dokážu se ozvat, a když piješ jablíčko dám si taky.Takže studuješ vejšku? Pěkný, myslím, že jsme na tom stejně, já jsem na právech a mí drazí rodiče usoudili, že potřebuji změnu,měla jsem být touhle dobou v Thajsku no a jsem tady,ale zatím nelituji." Pak mrknu na Sama. "Přidáš se k nám? Jeden panák na seznámení ti přeci neublíží."

Alexander Wolf *Alex* - 01. července 2009 22:24
	Chatka Jsem asi v půlce croasantu a Petr se mě zeptá jeslti si nedám s nima. "Mmm,tak jo." řeknu a croasant dám do tašky (Tsee,nějáká puma se může jít vycpat.) Během chvilky jsem dole s flaškou jahodového Jelzinu a posadím se na noční stolek (doufám že něco vydrží) Mírně se pousměji na Petra. "Bral sjem to pro jistotu." řeknu a položím vedle sebe Jelzina.

Samuel Novák - 01. července 2009 22:26
	Chatka Jak jsem řekl, nepiji, nekouřím, ale tak, snad to nevadí Pousměji se a pohlédnu na Vanesu, no, tady snad každej pije, podívám se výmluvně na Alexe, ale ten, machruje se svou taškou...

Petr Berger - 01. července 2009 22:27

Chatka Kouknu na odmítaví pohled Sama. Tvoje chyba Same. Pak příjde Alex a tak znova. Zdar nedáš si s náma skleničku ? Optám se alexe ,který zrovna přšel. Ten už snad neodmítne jinak to tady vidim na antialkoholiky . Pak upřu svou pozornost na Vanesu a zaposlouchám se do jejich slov. V Thajsku to je dálka.Práva hm náročné já to abych mohl pracovat jako architekt a disijner budov. Řeknu a naliju Vanese jablíčko nazelenalí lahodný nápoj. Pak když se pustí Vanesa do Sama tak se přidám. No tak Same jablíčko to je slabota to ti nic neudělá ,ale nechci tě přemlouvat. Kouknu na Vanesu a řeknu. Tak na Tábor by se hodilo . a dám sklenničku na přituknutí

Samuel Novák - 01. července 2009 22:30
	Chatka Možná, když jednou začnu, tak teda jo, ale jenom trochu obezřetně sleduji Petra, Alex vytahuje z(fuuuj Adidaska) tašky něco neidintefikovatelného, aha další flaška, pokrčím rameny a raději dál sleduji Petra, dveře a svoji tašku(Pumaaaa)

Vanesa Nowak - 01. července 2009 22:32
	Chatka Vezmu si od Petra sklenku s pitím a usměju se na Alexe. "Promiň že jsem se sem tak vetřela, já jsem Vanesa." Přemýšlím, jestli jim říct, že pro mě není žádná zem vzdálená,ale pak si to rozmyslím, nechci aby mě považovali za snobku. "Tak tedy na tábor a na dobrou zábavu, a Same, pokud vážně nechceš, snad si s námi ťukneš alespoň symbolicky."

Petr Berger - 01. července 2009 22:32
	Chatka Pak se přidá Alex a pak nakonec i Sam. To je slovo muže hoši. Prohodim sám k sobě a obětavě vstanu a dojdu pro další dvě skleničky pro hochy. A vy si dáte co kluci?Same a pka nepiješ a jedeš na tábor s flaštičkoou chlastíku. čekámm na odpovědi abych mohl nalít.

Zbyněk Sýkora - 01. července 2009 22:33

Seznamovací večírek Domluvím co chci, něktří se tváří jako by to bylo mučení, jiní jako by to bylo nudnější než mše a nětří se těší, co se dá dělat, vstanu proto rychle a jdu se připravit, v pokoji naladím kytaru a přichystám doárnu, místo vody vezmu však víno, nic víc nedělám, pak než dojdu ke stromu rychle skontroluji chatky, chodím tak rychle a otvírám bez dovolení že načapu jednu dívčinu od zelených a mého mladého popíjet... Tak tohle si beru mládeži ... pousměji se ve dveřích a vezmu jim jednu láhev, pak se zastavím postavím svůj vak a prohledám chatky, vzhledem k tomu že sem tady již nějákým rokem jim z chatky po chvíli odnáším všechen alkohol... Sašo s tebou si to vyřídím osobně, tak se připrav, jinak .. podívám se na Petra a Vanesu.... Petře, si snad rozumný, běž to vylít a já to nenahlásím, a ty mladá dámo... se zájmem se podívám na blondýnku.... Ty se mi za hodinu budeš hlásit u mě na pokoji, to si vyřídíme jasné? poberu sklenky a vše co sem v chatě našel, a našel sem vše, a vydám se ke stromu kde čekám na své družstvo, ropálím vodárnu a začnu ladit kytaru...

Samuel Novák - 01. července 2009 22:37
	Chatka - příchod vedoucího Když vtrhne Zbyněk, ani nedám najevo, že jedna ze skleniček, co má Petr v ruce měla být pro mě, ale pak, když zmíní to, že se má hlásit Vanesa u něj na pokoji, tak vstanu a zeptám se Proč by tam měla jíti jenom Vanesa, když ona je v naší skupině, a Petr taktéž Pravím trochu bojovně a zaměřím ostrý pohled na vedoucího.

Petr Berger - 01. července 2009 22:38
	Chatka Pak najednou příjde vedoucí od modrých. Hele hel položto jsem plnoletej a tak to můžu pít nic o tom jste neřikali na nástupu . Postavim se koukám mu do očí. Co si o sobě myslíš že jsi o pár let starší a můžeš si tady dělat co chceš?Se asi pleteš.! řeknu trochu nevrle.

Vanesa Nowak - 01. července 2009 22:42

Příchod vedoucího. Pomalu se napiju a s úsměvem vrátím Petrovi skleničku aby mi dolil, když se otevřou dveře a vstoupí vedoucí.Když začne zabavovat pití,rázně se postavím a podívám se mu zpříma do očí. "myslím, že tohle je zbytečné, kluci za nic nemůžou přemluvila jsem je na sklenku kvůli seznámení, tak se snad tolik neděje a krom toho...Alex ještě ani nepil." Pak se ozve Sam a já se na něj podívám, kdo by to do něj řekl. "Same...to je v pořádku, byl to můj nápad, pokud se mnou chce mluvit, já to přežiju...jen aby to přežil on." Poslední slova dodám s jasným úmyslem provokovat.

Samuel Novák - 01. července 2009 22:45

Chatka Pak se do toho vloží Vanesa, tohle ne, jakožto vedoucí skupinky beru za všechno odpovědnost já a pak ta slova zopakuji i nahlas Jakožto vedoucí skupinky beru za všechno odpovědnost já podívám se zpříma na vedoucího a na Vanesu A jestli to chceš vzít na sebe, nedělej to, měl jsem vám to zatrhnout, ne se od vás nechat přemluvit otočím se omluvně na Petra, tohle beru na sebe, nikdo jiný to na sebe kvůli mě neveme.

Zbyněk Sýkora - 01. července 2009 22:46

Chatky Podívám se na Petra, docela nevrle, naštvaně a roztěkaně.... Protože tady se prostě chlastat nebude, rozumíš, si mysloíš co že se kvůly takovému sráči jako ty nechám zavřít, nebo ostatní vedoucí, sou tu nějáká pravidla, když posloucháš prdelí na ušima je to tvá věc.... řeknu mu docela tvrdě a bez pardponů.... Protože tu nemá co dělat, chápem se, mysli si co chceš, ale my sme za vás zodpovědní, něco se stane a já nepůjdu sedět za to že se někdo npral, zlomil si ruku a blbě poslouchal co se řeklo! je mi jedno co si o mě teď myslí, sem v právu a neustoupím..... Hele holčičko, dělej se jak chceš silná, ale až jednou budeš marně křísit kamarádku tak to dojde, a budeš teprv chápat co sem měl na myslí, je pěkné že to bereš na sebe ale je blbost si hrát na hrdinku, chceš být silná, vem ty falšky a sama je vylej!

Petr Berger - 01. července 2009 22:51
	Chatka Pak se po mě ožene slovně co si nenechám líbit. A co já s tim jsem plnoletej a ty s tim nic neuděláš a můžu chlastat a nic jste o tom neřikali do prdele a že ty půjdeš sedět mě absolutně nezájmá . Pak se ožene po Vanese. Ty flašky nikdo lejt nebude možná tak do sebe Pane vedoucí.Pane vedoucí řekne ironicky a s úsměvem.

Vanesa Nowak - 01. července 2009 22:54

Chatka-vedoucí Pomalu se nadechnu a rozhlédnu se kolem sebe, pak ztiším hlas, kdo mě zná, ví že to znamená jen jedno, jsem pořádně naštvaná. "Tak podívej ...chlapečku, je sice pěkné co tady říkáš,ale rozhodně jsme se tady neopijeli pod obraz, nejsi jediný kdo ví co dokáže chlast,ale trocha důvěry z tvé strany by neuškodilo. A co tím dokážeš když nám sebereš pití? Když budeme takoví grázlové za jaké nás máš, není problém si sehnat něco jiného.A jestli si hraju na hrdinku? To je hloupost, jen jsem řekla jak to bylo, kluci jsou v tom nevině.Takže, jestli tě to uklidní, přestaň řvát, dej sem ty flašky a já je vyleju, třeba dnes budeš moc v noci klidně spát." Slova odsekávám dost chladně, pak mu seberu lahve a venku před chatkou je vyleju. "Spokojený?"

Zbyněk Sýkora - 01. července 2009 23:01

Chata Podívám se na Petra, bez rozmyslu ho vezmu pod krkem a jednou rukou ho zvednu do výšky, i když vypadám suše, je to jako bych držel pýrko..... Ty si asi neuvědomuješ co vše se může stát, zavřou to tady a nikdo už sem nepřijede, tobě se něco stane, jí nebo jemu, a kruva kdybys poslouchal pořádně, tak bys poznal co sem vám radil! pustím ho tak že se skácí na zem a zakroutím hlavou..... Mysli si že sem zmrd, ale jednou sem zažil jak někdo na táboře umřel, jen kvůly chlastu, neříkám že si nedám panáka, ale kurva snaž se nás vedoucí pochopit, myslíš že nám stojí 6 let života za tvých pár hodin opilosit? Nebo třeba 20? Hovno, nejsem moc starší než ty ale nehraj si tu na frajírka, tu tvou hubu ti klidně rozkopu a pak si to zdůvodním, je mi to jedno, se mnou si nehraj! sem fakt vytočená, a pozná i to že mám asi fakt sílu..... Kurva nemůžete chlastat ve skupině s džusem, to bych vám nic neřek! Takhle, příjde nějáká inspekce, všíchni odpovědní vědoucí maj 5 let, kdyby se něco stalo další 3 roky, nedej bože smrt, což sem zažil jako tábroník, to je dalších 10.... sednu si na postel, vytáhnu cígárko, Sobranie, jak jinak zapálím si a když si uvědém že sem mu víc přskříp kyslík taky mu jedno nabídnu....

Samuel Novák - 01. července 2009 23:06
	Chata---bitva Sleduji zápas dvou chlapů...tedy alespoň oproti mě, pak s klidem vstanu a řeknu jediné slovo Vodpalsměřuji ho s ledovým klidem na vedoucího a ledově se usměji, pak pohodím hlavou směrem k dveřím, aby se náhodou neudusil, nebo neuhořel, pomyslím si ironicky a podívám se na Petra, jenž ho bůhvíproč posměšně sleduje ze země, ale už se zvedá.

Vanesa Nowak - 01. července 2009 23:12

Chata Ještě chvíli sleduju co se děje a když se ujistím, že je Petr v pořádku,omluvně se na všechny podívám. "Kluci mrzí mě, že to takhle dopadlo, snad se to příště vyvede líp.Nechám vás tady prodiskutovat chlapské věci." Pak se otočím na vedoucího a s pozvednutým obočím promluvím. "Až mě začneš brát na vědomí, jsem připravená na kázání, nebo na to, co pro mě chystáš, jen mi řekni kdy se mám dostavit na audienci." Domluvím a pomalu se vydám ven z chatky, moc mě mrzí jak to dopadlo i to, že mají kluci kvuli mě trable.

Petr Berger - 01. července 2009 23:20
	CHatka Když mě chytne vedoucí pod krkem tak se nbránim a ještě se mu vysměju do ksiftu. Si trouchneš vid si myslíš že jsi vedoucí a že jsi něco víc jsi o hovno víc něž já. Mu řeknu když vstávám a jsem připravenej se bránit kdyby zase vyjel. |BLázen!řeknu si v sobě aq držim se na uzdách asi bych dostal pře hubu ale on by taky neodešel s práznou.

Sando - 01. července 2009 23:21

A tak zatimco cekam na svou skupinku vsiml jsem si situace u jedne z chatek. Co se to tam sakra deje, jsme tu dve hodiny a uz je tam bordel. Tohle nezacina dobre. Raznym krokem dojdu k jadru problemu a co nevidim Cerveni se nam hadaji. Je to slyset na cele okoli. Vejdu dovnitr a promluvim: "Tak to by snad stacilo, Zbyno ty se di zklidnit, potrebujes to jako koza drbani." Docela nevybirave Zbynka vyhodim z chaty a zavru. "Tak o co slo? Ale vlastne nerikejte, bylo to slyset po celem tabore. Nejdriv navrhuji aby jste se uklidnili a potom abyste veskery zbyly alkohol odevzdali. V tadu tabora je napsano jasnymi slovy ze alkohol nema na pozemku vyhrazenem pro taboreni sve misto. Jestli si chcete dat sklenicku, tak vecer v osm muzeme zajit do hospudky na jednu. Ale jen jednu a jen proty co mi prokazi ze jim je 18 let, ale laskave se vyvarujte jakemukoli alkoholu v tabore." Presto ze mluvim pomerne potichu neco vam rika ze byste meli poslouchat. A rozhodne to nebude usmev s kterym toto pronasim. "Dale bych chtel rict ze pokud mate nejake problemy s vasim vedoucim, vyrikate si to s nim, ale slusne a v ramci mezi, nechci videt zadne rvacky, nebo vas s prehledem necham drhnout hrnce holyma rukama po celou dobu tabora. No a to by tak asi bylo vse. Nejake dotazy pratele?"

Samuel Novák - 01. července 2009 23:24
	Chatka---konečně někdo rozumný Pokývnu lehce Tomovi na pozdrav Promiň za to můžu asi já, měl jsem to zastavit hned, ale zastavit někoho o dvacet centimetrů vyššího není zas tak snadným úkonmpronesu s nádechem vtipu o mé postavě, pohlédnu zpříma Tomovi do očíVíte rád bych byl něčím užitečný, takže jestli s něčím potřebujete pomoci rozhodím nenápadně rukama.

Vanesa Nowak - 01. července 2009 23:29

Chatka Ve snaze vyjít ven, jen tak tak uhnu dalšímu návštěvníkovi, když si poslechnu co říká, jen pokývám hlavou.O nějakém nařízení jsem neměla ani tušení,ale to je má chyba. Teď se do toho nehodlám dál vměšovat, jen mrknu na Petra. "Takže sklenka v hospodě a nezapomeň si občanku." Pak už opravdu vyjdu ven a dojdu až k hranici tábora, tam si sednu do trávy a zapálím si camelku,chvíli si vychutnávám chuť cigarety a prohlížím si okolí,pak se opřu o strom a přemýšlím, co mě zde ještě čeká.

Petr Berger - 01. července 2009 23:34
	CHata Vyslechnu si Tomova slova pak si všimnu Vanesy jak odchází tak se za ní vydám. Promin neměl jsem ho tak provakovat.Nevadí že jdu s tebou? Zapálim si Lm a sednu si vedle ní. Tak to jsme trochu nedomysleli ten dnešek. řekne trochu směšné. Nezašla bys večír na sklenku?

Zbyněk Sýkora - 01. července 2009 23:37

Tábor Podívám se na Toma a jen zakroutím hlavou... Sakra, prostě jim vysvětluju proč nemaj chlastat, myslíš si že chytrej, běž někam, já si to vyřídím sám a rvát se nehodlám... řeknu mu suše a vlezu zpět do chatky, jdu za Petrem a podám mu ruku.... Promiň kámo, ujeli mi teď nervy ale to si vyříkáme později, prostě nechci abyste tu kalili, to je vše jasný? podívám se po ostatních, po Vanese, i po Samovi.... Promiňte, ale mám své důvody proč být tvrdý, tak se nezlobte, jinak Vanes, ta naše schůzka platí, Tome, klid já si to fakt vyřídím sám, a o chlastu nemluv, teď pár dní budu dělat výchovu, mám na to kurzy, mám na to osvědčení, a za katr se mi neche.... sednu si na postel a sleduji ostatní kolem sebe....pak odejde Vanesa i Petr...

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 01. července 2009 23:40

Místo, kde má bejt seznamovák No, hele sorry, neber si to osobně, ale tohle já dělat nebudu. Neber to jako rebelanství, nebo tak. Jinak mám táborový aktivity ráda a to všechno, ale tohle je na mě už lehce moc. Zpívat hymnu a stát v pozoru a tak dále. Nejsem v kasárnách a komunismus je údajně taky nějakej ten pátek pryč. Pokrčím rameny. Jinak ti ale klidně se všim pomůžu, ale tohle mě fakt nebere. Když se pak domluvíme na seznamováku, někoho se zeptám, kde je to místo, o kterém Zbyněk mluvil. Dojdu si do chytky, kde už nikdo není. Převléknu se do tmavých volných tepláků, vezmu si jiné tílko a mikinu. Ještě si z postele stáhnu normální deku, z tašky iphone a sluchátka a jdu na místo určení. Nikdo tam ještě není, že by mi to vadilo se říc nedá. Roztáhnu deku a uvelebím se na ni. Napíšu sms tátovi a pak ještě mámě a zapnu si písničky. Hraje mi tam jedna překrásná od Nightwish, ta mě příjemně naladí a další od Evanescence už zpívám taky. Je to Your Star. Zpívám už od malička a prý mi to jde, já však trpím obrovskou trémou a před lidma nezpívám. Te´d tu však nikdo není, ležím rozpláclá na dece, oči zavřené a zakryté tmavými sklíčky brýlí a v uších sluchátka.

Vanesa Nowak - 01. července 2009 23:44
	Za táborem Kouknu na Petra a ukážu na místo vedle sebe. "Sedni si, na skleničku večer zajdu ráda, myslím že ji potřebuji,ale nejdřív si dojdu poslechnout to kázání od vedoucího, jen co dokouřím." Přemýšlím jestli ta hádka byla vůbec nutná,na jednu stranu chápu že mají vedoucí za nás zodpovědnost, na druhou stranu mě mrzí jejich reakce a to že nám nevěří.

Petr Berger - 01. července 2009 23:47

Za táborem Sedíc a pokuřovat vedle Vanesy se optám. V kolik a kde se sejdeme? Optám se tázavě a usměju se na ni. Nějakej ten panák a pivčo budu potřebovat a můžu to rovnou brát jako antidepresivní lék a tady ho bude třeba hodně ,ale po tom výstupu i v míře trochu se zapřemejšlim. Trochu jsme to tam asi všichni přehnali a,ale ted už to je jedno ,ale nelituju toho. řeknu možná trochu necitelně k ohledu na vedoucí a jejich povinosti.

Vanesa Nowak - 01. července 2009 23:52

Za táborem. Dokouřím a típnu cigáro,pak se pomalu zvednu. "No nevím jak dlouho nás budou potřebovat,ale myslím že tak v osm bychom se mohli sejít u brány, co ty na to? Budeš brát kluky?" Protáhnu se a znova se rozhlédnu kolem, je tady opravdu nádherně. "Myslím, že jsme byli všichni přetažení, ono se to uklidní, tak tedy v osm ano?Já teď jdu k tomu vedoucímu." Ještě se na Petra usměju a pak se pomalu vracím do tábora anych našla Zbyňkovu chatku, když se mi to podaří,rázně zaťukám, nevím jestli se už vrátil a tak čekám zda se ozve.

Petr Berger - 01. července 2009 23:57

Za táborem Poslechnu si Vanesu. Tak okey.Nevim jak se jim bude chtít jít právě si myslim že nejsou plnoletý a Tom řikal že pouští jen plnoletý v tom bude problem.Řeknu a típnu cigáro a vajgl dám někam aby nebyl moc vydět přec jenom jsem v přírodě. Tak v osm u brány a už se těšim, tak zatim. To to tady dneska teda začíná atmosféra jako na jehličkách a řekl bych že s vedoucímá nebudu asi moc velkej kamarád,ale to už je jedno obrázek si o mě udělaly. leží tak v mechu a kouká nahoruu do stromů pak vstane a vrátí se do chatky kde jsou už jen kluci. Tak co řikal ještě něco? Optám se vytáhnu si PSP na kterym si pustim muziku a lehnu si do postele.

Zbyněk Sýkora - 02. července 2009 00:04

Hlavní budova Když si sednu na svou postel, přemýšlím o všem možným, hlava plná nápadů, skaženejch pár minut, musím se vydýchat než zajdu ke své skupině, náhle se ozve klepání..... Dále.... řeknu trochu bez zájmu a hodím pod postel zpocené triko, když vidím kdo přišel trošku se podivím.... Ahoj, předně promiň ale ten výstup byl až moc přehnanej, neměl sem tak vyjet, jen prostě kalit se bude v hospě kousek od tábora, jinak je mi to jedno... podívám se ji přímo do očí a trochu se zastydím, není to od pohledu žádná puberťěčka, spíš rozumná holka co umí sjednat pořádek.... Jestli chceš můžeš jít, nemá cenu abych ti kázal udělal sem píčovinu tak se nebudu divit když mě nebudeš brát vážně.... vytáhnu si své Sobranie a jednu ji nabídnu... Vem si pokud chceš, na cestu...

Vanesa Nowak - 02. července 2009 00:08

Hlavní budova-vedoucí. Když se ozve dále,pomalu vstoupím, než stačím cokoliv říct, Zbyněk už spustí a tak ho jen poslouchám a pak si bez dovolení sednu. "V pohodě, myslím, že každý jsme trochu vypěnil, takže to neřeš.Uznávám, že jsem nějak přehlédla nařízení ohledně pití v táboře, moje chyba." Vezmu si od něj cigaretu a pokračuji. "Pokud ti to nevadí, ráda bych si ji vykouřila tady u tebe, nechce se mi běžet zase až za bránu.Večer se chystáme na sklenku, tam bys o tom asi měl vědět, mimochodem, do kdy se musíme vrátit a...nepřidáš se?" Zkoumavě si ho prohlížím, zdá se že je v pohodě, nejspíš mu opravdu rupli nervy,ale to se může stát každému. "Možná by to byla dobrá možnost jak otupit hrany nevraživosti s Petrem, co myslíš?" Zatím co kouřím, čekám co mi odpoví.

Zbyněk Sýkora - 02. července 2009 00:24

Hlavní budova Pohhlédnu na ni a jen mávnu rukou.... Tak ale jen výjmečně jo? pousměju se a natáhnu se na posteli.... Víš není to lehký vás hlídat, a jo půjdu s Váma, bude to lepší, nezlob se ale ještě musím za svou skupinou, můžeš jít taky pokud chceš... posadím se na posteli a zečnu si ji víc prohlížet, nejen že pěkný holka, umí i rozumět mluvit a to se mi líbí.... Chceš se na něco zeptat nebo tak? zase na ni kouknu a pousměji se, vím že jí asi musím připadat jako cvok ale co se dá dělat. Vypadáš rozumš, tak snad si budem rozumět...

Vanesa Nowak - 02. července 2009 00:30

Hlavní budova Poslouchám jeho slova a přemýšlím nad tím, že to opravdu nemá snadné. "je fajn že půjdeš s námi,ale já za tvou skupinou nepůjdu, vrátím se do chatky, jo a večer jsme domluveni na osmou u hlavní brány." Pak ještě přemýšlím jaké otázky bych mu mohla položit,ale momentálně mě nic nenapadá. To je normální,pokaždé když jsi s pěkným klukem, tak ti to nemyslí, koukej se vzpamatovat nebo si o tobě bude myslet kdo ví co. Pomalu se postavím a přejdu ke dveřím. "Zatím mě nic nenapadá, snad jen...do kdy se budeme muset večer vrátit? Je tady něco jako povinná večerka?"

Zbyněk Sýkora - 02. července 2009 00:38

Hlavní budova Usměji se jestě víc a kouknu na ni... To víš že je, mi to nemůžem změnit, to jsou naříízeni hygienika, že musíte spát nejmíň 6 hodin..... řeknu už klidně a vydechnu... Do půl desáte pak tu musíme být pak se deš umít, a jde se na večerku no.... kouknu se na ni víc a tiše zakňourám.... Proč pořád rok od roku jezdej tak pěkný holky.... vstanu a jdu si sednout k ní čekám než dokouří, přitom ji pozoruji.... Víš že máš moc pěkný oči, takový čertovský, a přitom tak inteligentní.... pohlédnu do země a znovu do její tváře, pousměji se jen se modlím aby nepřišla hlavní, dokud kouří,

Alice - 02. července 2009 11:36

První den táboru – mučení začíná Ráno se probudím a hned hledám kapesník, protože už mi z nosu teče sopel. Já vím, je to hrozné, ale to je má každodení realita. Dobré ráno, tati. Pozdravím otce, který překontrolovává můj batoh. Je tak pečlivý a za to ho mám moc ráda. Napsal jsi jim v dopise na co všechno mám alergii? Ujistím se snad už po sté a otcovo uklidnění, že vše stihl zapsat mě přinutí k úsměvu. Obléknu si své oblíbené bokové džíny a tričko s nápisem „I´m angel.“ Spolu s otcem překontroluji obsah batohu a také to jestli mám všechny léky sebou. Hlavně pak papírové kapesníky, kterých mám několik balení. Přesněji řečeno 12. Na každý den jedno celé balení. No snad to postačí. Autobus už na mě čeká a jak je mým zvykem nejsem zrovna dochvilná, ale poslední taky nedorazím. V autobuse musím sedět vepředu. Co kdyby se mi udělalo náhodou špatně? Naštěstí cesta probíhá v klidu a až na to, že jsem bílá jak stěna se nic zvláštního nestane. K táboru musíme jít kousek pěšky. Což mi nedělá moc dobře, protože mám astma, ale něco musím vydržet. Ještě, že mám sebou prášky. Vedoucí nám ukáže chatky ve kterých budeme bydlet a mě naběhne husí kůže po těle. Doufám, že nebudu spát v péřových peřinách. Jsem na peří alergická. Doufám, že to otec napsal do papírů. Nečekám, že by se mnou někdo chtěl být v chatce a tak počkám, co na mě zbyde. Dám si batoh na postel, která je nejblíže oknu avšak na ní nesvítí slunce. Naštěstí péřových peřin se zde nedočkám ani náhodou. Když se podívám na nástěnku a zjistím, že je na oběd rizoto jsem velice ráda, že jsem si sebou vzala řízky a chleba. Rizoto bytostně nesnáším. Aspoň, že bude můj oblíbený pomerančový džus. Miluji ovoce. Večeře už vypadá o dost lépe. Pizza…. Doufám, že v ní nebudou houby. Bléé… Po obědě, který pro mě představoval jen džus sem si šla vybalit svoje věci. Do nočního stolku jsem si nachystala většinu svých léků, abych je měla po ruce. Najednou uslyším, že nás volají k nástupu… Všichni si nastoupíme a já už muchlám v ruce kapesník. Hepčííík… Ozve se davem, ale zdá se, že si toho nikdo nevšiml a tak hned dám kapesník k čumáku a vysmrkám se. Ani nevím proč, ale zařadili mě do červeného týmu, kde je mým vedoucím dívka jménem Aneta. Vím jistě, že mě jako vedoucího skupiny nezvolí a tak se ani moc neangažuji ve své vlastní skupině. Zjistila jsem, že se mnou ve skupině je i Vanesa, která je se mnou v pokoji. Zatímco Casiopea je ve skupince modré. Možná bych si mohla obarvit vlasy na červeno, aby každý věděl kam patřím i když to je docela hloupý nápad. Zatímco ostatní vytváří náš název a píší na papír já se odeberu do pokoje pro svou denní dávku léků na alergii. Beru celekem tři různé druhy. Nakonec vyrazím ven. Chci si sednout k táboráku, ale to mi příjde hloupé jen tu sedět a tak vybavena kapsičkou s léky a několika kapesníky se vydám do lesa sbírat dříví na oheň. U mě nezvyklá činnost, ale jsem přece na táboře. Je čas dělat nezvyklé věci.

Hlavní vedoucí + osud - 02. července 2009 11:56

_Tábor_ Na táboře to začlo docela zajímavě. Vedoucí se s vou skupinou seděli u stromu nebo litali po vesnici a zjišťovali něco o ní hezkýho. Za odměnu si mohli jít někam do obchodu, který byl ještě otevřený. Mohli si koupit nějaký chipsy, pití, bagetu nebo cokoliv jiného. Jenom poslední skupinka.. pár si jich zalezla do chatek kde dělali něco co neměli. Fakt třída!.. Aneta Když dostala svojí skupinku usmála se na ně a přívítala je s radostí. Ahoj já jsem Aneta a jsem vaše vedoucí. Můžete mě klidně tykat. Nabídnu děckám a tvrdý papír s červeným barevným papírem si založím pod paži. Pčkáte na mě chvilku? Tady si sedněte a já zachvíli přiběhnu. Oddělí se od skupinky a zmizí v budově. Když se vrátí půlka skupiny je pryč. Kam zmizli? Když v tom si všimne nějaké hádky u chatky a příjde tam. Co se tu děje proboha? Měli jste na mě čekat!.. Řekne trochu naštvaně. Taky má právo. Nachváíli zmizí a oni zdrhnou. O půl 8 vás čekám u ohniště. Jasný?.. Řekne stejným tónem jako předtím. Naštvaná se vrátí k ohništi a tam si sedne. Čeká na svoji červenou skupinku. Hlavní vedoucí V půl osmé z budovy vyleze vedoucí s úsměvem na tváři. Příjde k ohništi aby se ujistila, že všichni už jsou zpátky a společně sedí blízko ohniště. Promluví si s naštvou Anetou a zjistí co červená skupinka zbůsobila. Když chtějí dělat problémy.. Pokrčí rameny a stoupne si kousek dál. Takže milý tábořisté. V osm bude tady táborák. Nikam už nepůjdete a to za trest. Poděkujte červené skupince. Zítra nás čeká táborová hra. V 8 ráno bude budíček takže jděte spát jak uznáte za vhodné, ale nechci nikoho vidět vyjít ven z tábora. Řekne vedoucí a přisedne si vedle Anety a na menší stolek u ohnište položí mnoho špekáčků, chleba a o stůl opře vidlice na opékání. TÁBORÁK MŮŽE ZAČÍT!

w - 02. července 2009 13:40

Tábor Po nějaké době, co jsme strávili ve vesnici - no, až tak úžasný to nebylo - jsme se vrátili do táboru. Dozvěděli jsme se, že kvůli červeným (vím proč nemám tu barvu ráda) nesmíme už nikam jít. Na tu půl hodinku jsem si zalezla do chatky a převlékla se do černých bokovek, a bílého trika-halenky v řeckém stylu. Zapnula jsem notebook (nebo ho spíš "probudila" z úsporného režimu) a zahrála si jednou karetní hru Srdce. Pak už ale přibližně půl hodina uplynula a já se se značnou nechutí doploužila až k táboráku. Sednu si na lavičku, tak nějak doprostřed mezi prostředkem a krajem (takže přibližně to třetiny :D) a čekám, co se bude dít.. :)

Samuel Novák - 02. července 2009 13:49

Půl osmé Pomalu se odšourám z chatky, asi tak v sedm, chvíli bloudím po okolí, náhle slyším zlobící Anetu, ale kašlu na to, slyšel jsem ji, tak připíchnu na dveře vzkaz, že v půl osmý máme být u táboráku (platí pro červené) a pak vylezu na střechu a dám se do čtení, nějak nevnímám čas a když se proberu ze zahloubání nad knihou zjistím, že je skoro půl osmé, rychle seskočím ze střechy a potichu se vplížím do chaty, položím knihu na svůj polštář, pak vyjdu ven, zmizím mezi stromy a o dvě minuty později se objevím před táborákem, čekajíc na zbytek skupiny, ostatní lidi se na mě dívají naštvaně, taky mají proč, ale co, budeme taková vzbouřenecká skupinka, pousměji se a vzhlédnu směrem k přicházející a očividně stále zlobící se Anetě.

Petr Berger - 02. července 2009 14:03

Chatka Když nám sprostě Aneta vleze do chatky tak na ni jen koukám ,ale neslyšim ji přes sluchátka ,která jsou zapíchnutá do mích uší.Poslouchám The Offspring a cd Americana.Když domluví tak jen mávnu rukou že mi to je jedno a pak radči odejde. Hm ale ted jestli řikala něco duležitýho a nebo zas nějaký keci vůči tomu problému .at si to už nechaj a ted by mě zajmalo kolíkrát to ještě dneska uvidím. Pak koukna na PsP na hodiny blíží se na půl osmou . Ou né už je půl osmí a máme jít k ohni ted se to bude řešit aspon se nebudu nudit k tomu ubíhajícimu času co chybí do osmí a tedy do hospůdky. Strčím PsP do kapsy se sluchátkama a vydám se k tábořišti kde si sednu. Pak se doslechnu o zrušeném večeru. Vstanu. Paní vedoucí je to moje chyba že jsem to vytáhnul a tak za to nemusí platit celý tábor tak to dejte kdyžtak mě nebo těm co se napili ,ale proč všem.Řeknu možná trochu troufale ,ale oprávněně vůči ostatním. Tak Vaneso dneska asi nikam nepujdem. Pak se trochu zapřemejšlí a sedíc přemýšlivě nad odpovědí hl. vedoucí.. Tak večer bude nuda aspon že mam placatku o ,které nikdo neví a vědět nemusí tedy krom Vanesy.

Jakub Pokorný - 02. července 2009 14:04

Tábor Když se zvolí vedoucí Pavlína asi z toho má zjevně radost. A to v jídelně vypadala ještě na to, že tady jí to asi rozhodně bavit nebude. A teď? .. Radost, že je vedoucí. Ale co. Není to vůbec moje věc. Prostě nezájem. Když vyrážíme do vesnice zjistit nějaké informace o vesnice držím se v pozadí a nechám mluvit ty, kteří jsou tak aktivní. Občas je popíchnu ať se konečně někoho zeptaj. I klidně děduli co si vezl nějakou káru naplněnou pivem. No jo, děda se má Podívám se na něj a pak na káru s pivem. Zasněně. Kdybych si mohl jedno to pivo dát. Ale nedám. Nechci mít problémy. Když zjistí pár informací dostaneme za odměnu navštívit místní obchod. Super!.. Zalezu do krámu a projdu regály. Z jedny poličky vemu větší balíček chipsů a o trochu níž si seberu tyčinku Lion. Pak odejdu trochu do zadnější části kde si vemu 2litrovku coly a bagetu z ledničky. Odejdu k pokladně kde všechno zaplatím a všechno to nahážu do sáčku co sem dostal. Když se vrátíme do tábora všimnu si menší hádky u chatky. Jen se tomu zasměju a zalezu do své chatky. Tam si dám sáček s věcma co sem si nakoupil a vytáhnu si ze sáčku Lionku a odejdu k ohništi. Si přisednu paní vedoucí. Ok? Zeptám se Pavlíny a nečekám na odpověď a sednu si. Rozbalím si tyčinku a podívám se na ni. Dáš si? Nabídnu ji a ještě než si kousnu, tyčinku jí ukážu a čekám na odpověď.

Nikolas Zitterbard - 02. července 2009 14:04

Tábor večer – Vesnice - Táborák Na táboře začíná být docela horko již od prvních chvil. Ještě jsem ani nevyrazily z tábora do vesnice a už se strhl křik v jedné z chatek a řeší se nějaký problém. Asi to prostě patří k „ustalování“ režimu v táboře aby si všichni zvyknuli. Moc tomu nevěnuji pozornost a nepletu se do toho máme jít do vesnice a já jsem rád, že aspoň to tu můžu malinko okouknout. Skočím si ještě do chatky pro nějaké peníze a můžeme jít. Držím se spíš vzadu a sem tam pokukuji po Pavči, jakožto jediné zástupkyni něžného pohlaví v naší skupince. Snažím se to dělat nenápadně ale i přes to se několikrát naše oči setkali. Pak už jsem se pokoušel nedívat ale pokaždé když sem se jen mrkl jako naschvál se podívala i ona. Prostě náhoda jak to v životě bývá. Vesniču jsem prolétl za chvilku a okoukl i místní hospůdku a obchod který zrovna zavírali. Chtěl jsem si tam koupit nějaký alkohol, ale po té ostudě v táboře dnes jsem od toho upustil. Stačí že mám schované v batohu 4 lahve francouzského vína na oslavu mích narozek, které budou za 4 dny a tak můžu jen doufat, že mi na to nepřijdou. Zatím sem se jimi nechlubil a jsou pečlivě ukryté pod spodky. Pak se vrátíme zpět z vesnice plní nového poznání jako skotský cestovatel David Livingstone, když cestoval po Africe a objevil Viktoriiny vodopády. :-) Hlavní vedoucí pak vyhlásí, že večer bude táborák. Přiznám se že táboráky a vůbec táboření mám rád jako malej kluk. Je to krásné oproštění se od zrychlené skutečnosti být a toulat se v lese a nebo jen tak koukat do plamenů ohně a řeřavých uhlíků. Nahlas se tím samozřejmě moc nepresentuji abych nebyl považován za nějakého pseudoromantika, ale stejně si myslím, že i když to nikdo nepřizná jsou na tom stejně. V chatce si vezmu trumpetu aspoň jako doprovod pro táborák a když bude mít někdo i kytaru a ještě něco mohly by jsme dát i něco dohromady. Jak to má být taky jinak než že k táboráku patří hudba. Pravda je hudba a hudba, jestli někdo začne frčet nějaký „kotlíkárny“ tak mě asi trefí, ale jinak jsem pro každou špatnost. Přihodím do ohně několik dalších klacků a z dovolením si sednu vedle Pavlíny. Vytáhnu z kapse jabko a píchnu ho na klacík a strčím do ohně sleduji jak k ohni přibývají další a další. Usměji se na Pavlu a povídám: „ Odkud vlastně jsi Pavčo? A co máš ráda za muziku?Kdybys na něco hrála můžeme dát duo.“ Znovu se na ni mile usměji a vezmu do rukou trumpetu a projedu klapky...

w - 02. července 2009 14:15

Táborák Moje samota u táboráku netrvá dlouho. Za chvíli přijde Filip, a ptá se, zda si může přisednout. ,,Jasně," pousměju se na něj. Pak mi nabídne tyčinku, Lion. Jen zavrtím hlavou (fuj, jsou v tom uhlohydráty a cukry..! :D) Pak si přisedne i Nikolas a během chvilky se začne vyptávat. ,,Jsem z Terezína, což je takové menší město u Litoměřic.. Ty?" Odpovím víceméně otázkou. ,,Hudbu mám ráda.. A ne, na nic nehraju.. A ani nezpívám," upozorním projistotu a sleduji, jak si procvičuje trumpetu. Usměji se. Vzpomenu si, že jsem kdysi dávno, tuším, že ve třetí třídě, hrála nějakou dobu na zobcovou flétnu. Tehdy mě to strašně bavilo, ačkoli se nedalo říct, že by mi to nějak šlo. Kde jsou ostatní? pomyslím si, když pohledem rychle přejedu lavičku a špalky kolem ohniště. Zatím je nás tu jen pár.

Alice - 02. července 2009 14:19

Tábor - konečně zpátky, ale pozdě K táboráku rozhodně nepříjdu brzy. Přijdu něco po osmé a hodím klacky, které jsem nasbírala za lavečky, na kterých sedí ostatní. Podle řečí ostatních zjistím, že dnes se nesmíme hnout z tábora a máme navíc jakýsi trest. Sednu si bokem od ostatních a přemýšlím zda si mám opéct či ne. Snad za to, co se děje nemohu já. Jen jsem si šla pro svoje prášky. Taky jsem pak chtěla bejt užitečná. Všechno je na houby. Mračím se na ostatní a nechápu, co jsem udělala špatně. Otřu nos kapesníkem a pozoruji ostatní. Jsou tak jiní než já. Ani nevím s kým se mám bavit. Asi by bylo lepší jít spát. Tam bych mohla mít klid, nebo bych se mohla projít po táboře. Aspoň bych nemusela být ostatním na očích. Ach jo...

Jakub Pokorný - 02. července 2009 14:24

Táborák Dívám se na Pavlínu a čekám co odpoví na nabízející tyčinku. Když zavrtí hlavou, že nechce nasadím výraz “Tak si naprdni“. „Aspoň neubude.“ Řeknu jako bych jí ještě chtěl na tyčinku navnadit. Přece jenom se rád rozdělím o tyčinku s takovou hezkou slečnou. Zakousnu se do tyčinky a zachvěli zmizí ve mně. A co ty tak jíš? Tyčinku si nedáš. Oběd v jídelně sis nedala. Po špekáčku se nedíváš. Zeptám se a sáček od tyčinku si strčím do kapes u kalhot. Na špekáček ještě nemám chuť takže se po něm ještě nedívám. Nemám vlastně chuť na špekáček celkově. Koupil sem si bagetu a na tu už se těším. Hned po táboráku si dám. Pro mikinu si ještě ani chodit nemusím. Oheň mě zahřeje. Stejně bych si jí zachvěli sundal. A holka vedle mě? .. Koho by to nezahřálo.

Sabina Maisnerová - 02. července 2009 14:37

Táborák Za tu dobu co jsme posedávali s ostatníma ze skupiny u stromu se tady toho odehrálo hodně. Náš vedoucí načapal pár lidí jak chlastají. To mě trochu zastrašilo. Asi pít na táboře zamítnu. Nechci problémy. Nechci dopadnou jako ostatní a pak se stydět za to, že jsem něco provedla a nechci abys na mě ukazovali. To opravdu ne. Takže když náš seznamovací večírek ukončí hlavní vedoucí a řekne nám pár informací. To, že nám zakázala jít dnes do vesnice mě ani nevadí. Obchody už jsou stejně zavřený a do hospody jít netoužím. Po chvíli si všimnu nějaké nové dívky, která je buďto podle mě nachlazená nebo má alergii. Jo alergie je svině. Zdá se mě, že je sama a tak váhavě k ní přijdu. „Je tu místo?“ Zeptám se, ale nečekám na odpověď. Je to spíše řečnická otázka. Posadím se vedle ní a usměji se. „Já jsem Míša.Doufám, že nevadí, že sem si přisedla. Viděla jsem Tě Tu tak samotnou.“ Představím se jí. Vypadá smutně. Jako by nad něčím přemýšlela. Asi sem si k ní sedla jen, protože jí lituji. Ale proč si nenajít další kamarádku na táboře? Stejně si připadám zvláštně, ale nedávám nic znát. Třeba až se budeme víc znát, bude To lepší. Možná se mě To jenom zdá, že je smutná. Sedím dál tiše vedle ní a vyčkávám na odpověď.

Alexander Wolf *Alex* - 02. července 2009 14:45

Táborák Dostali jsme zprda od Zbyňka a taky mi zabavil Jelzina. "Dyť je to jak džus." Řeknu mu ale očividně ho to moc nezajmá. Začne se tam něco řešit,naštěstí jsem se ještě nenapil a tak můžu v pohodě odejít.Nazuju si teda conversky a vydám se porozhlédnout se po okolí.Všimnu si nové holky která má asi alergii. Chudák holka,má alergii a rodiče ji pošlou do přírody Když se podívám na hodinky které mám na ruce (Mmm,jsou to Adidasky O=o))Zjistím že je za chvilku půl.Dojdu tedy k ohništi. Posadím se na špalek a podívám se po ostatních. (Co mám na sobě: Riflové kalhoty,na kolenu a ze zadu trochu protrhané,červenou mikinu a černou vestu,Na nohou mám stále červené conversky) Za chvíli už jsme tu všichni včetne hlavní vedoucí která položí na stůl špekáčky. "To mám jako jíst rozemleté pracečí nohy,mouku a vodu?" zeptám se ale vsadím se že mě určitě neslyšela. Zhluboka se nadechnu a podívám se na nebe,slunce už je za lesem a začíná se trochu ochlazovat. Všimnu si pak míši jak si povídá s tou novou holčinou. "mmm,můžu se k vám přidat?" Nečekám moc na odpovědi ani námitky (snad doufám že žádné nebudou) a posadím se kousek vedle míši.

Nikolas Zitterbard - 02. července 2009 14:50

Tábor večer - Táborák Nad ohýnkem stále tancují plameny a jablko na klacíku se stále opéká. Na svoji otázku jsem dostal odpověď i s otázkou avšak neúplnou. Co má ráda za hudbu neprozradila a já nechci naléhat. Avšak na otázku kde bydlím odpovím rád. Jsem poměrně hrdý na to že jsem z nejmenší země České republiky tedy z českého Slezska. „Povídáš že jsi z Terezína? To je docela náhoda Terezín je i jedna vesnička na jižní Moravě kousek od Velkých Pavlovic odkud je bratránek. Jinak já jsem z slezské Opavy. Škoda, že na nic nehraješ ani nezpíváš když máš hudbu ráda musí to jít samo. Taky ji mám moc rád jen mě někdy štve, že každý den musím cvičit nejmíň dvě hodiny místo toho abych si mohl někam vyrazit. Dělám totiž hudební gyml.“ Trochu se zamračím, ale poslední slova jsou řečena tak jaksi s nakousnutou a nevyslovenou otázkou „Co ty studoješ?“ Všimnu si že se dívá se zájmen na trumpetu a v duchu jako by na něco vzpomínala. Vyložím si to jako zájem zkusit to a tak pokračuji: Jestli chceš můžeš to zkusit nic těžkého to není. Prvně ukážu a pak to zkusíš ty Jo?“ Znovu se na ni mile usměji a pokračuji: „Dáme něco veselého ať to tu trošinku rozhýbem?“ Pak se otočím na Filipa a povídám: „Co ty File? Přidáš se? Jestli na nic nehraješ aspoň bubnuj na něco. Dáme třeba Streetlight Manifesto- On And On And On. Raz - Dva – Tři - Čtyři... “ Pak začnu hrát.... odkaz .....

Michal Opletal - 02. července 2009 14:58

Tábor - Táborák Šel jsem se podívat jak to tady vlastně vypadá. Když jsem se vrátil slyšel jsem Anetu, jak křičí na většinu naší skupiny. Celkem mě to nezajímá a tak jdu do chatky, kde si an chvíli lehnu. V půl osmé přijdu k táboráku. Většina už tam sedí a potom přijdou vedoucí a "potrestají" nás tím, že nesmíme dneska z táboru ven. A akm bysme asi šly, když to tady nikdo z nás nezná. pomyslím si a když domluví vezmu si špekáček, který si nad ohněm připravuji.

Alice - 02. července 2009 15:01

U ohně.... blýská se na lepší časy Přijde nějaká dívka a zeptá se jestli je vedle mě místo. Kývnu na souhlas, ale ona na něj ani nečeká. Otřu si nos. Spíš už jen tak ze zvyku. Já jsem Alice. Těší mě, ale neboj necítím se sama. Usměji se na spolupřísedící a trochu blíž si přitáhnu ke krku palestynu, kterou jsem si vzala z batohu. A už vůbec nejsem smutná. Jestli ti to tak připadá. Řeknu když vidím jak se na mě kouká. Nemám to moc zapotřebí se někomu vnucovat. Nemám ráda, když se se mnou někdo baví jen proto že je mu mě líto. Sedne si k nám ještě nějaký kluk. Taky bez zeptání, ale je mi jasné, že se chce bavit s Míšou a né se mnou. Pak si všimnu dívky, která je se mnou v chatce. Od začátku se mi moc líbilo jaký má účes. Vděčně se na ní podívám, protože mi to připadá jako vysvobození. Jo jasně. Jsem Alice. Pak mě Kassy pozve na deku a já jen přikývnu. Klidně, moc děkuji. Sednu si vedle Kassy a usměji se na ní…. Hepčííík….. Ozve se a já hned mám u nosu kapesník, abych si otřela nos. Hrůza tahle rýma. Když slyším něco o izolepě začnu se smát…. S mým tátou by jste si mohli podat ruku…. Toho taky zastaví jen izolepa…

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 02. července 2009 15:13

Táborák Upravím si slaměný klobouk ozdobený plackama, telefon uklidím do kapsy a blížím se k táboráku. Z amplionu jsem se dozvěděla, že dneska je táborák a taky že se nikdo nesmí z tábora vzdálit a nikam nepůjdeme, protože červení chlastali na chatce. Trubky. Dojdu k táboráku, kde si na chvíli dřepnu a rozhlížím se. Když se začne zpívat, zpívám taky. Miluju zpěv, strašně moc. Zpívám ale jen s ostatními, sama ne. Pak si kus dál všimnu Alice, ta holka je se mnou na chatce, zatím jsem ji neviděla, ale u sostatních už vím jak se jmenují, tak vím. Zvednu se, že za ní půjdu, ale předběhl mě Alex a Míša. Chci si zas sednout, ale nakonec si to rozmyslím. Dojdu k nim a usměju se. Ahoj, ty musíš bejt Alice, já jsem Kassy, jsem s tebou na chatce, ještě jsme se neviděli. Ráda tě poznávám. S úsměvem se jí představím, pak rozložím deku a podívám se na ně. Poďte si sednout na deku, vždyť když sedíte v trávě, tak tam všude lezou brouci. Máma to taky nesnáší, sice jen proto, že můžeš náhodou ublížit mravencovi nebo tak, ale já prostě nesnáším brouky. Zasměju se, ale pak se zarazím a chvíli se rozpačitě šklebím. Pak se na ně podívám a zazubím se. Jaj, sorry, moc mluvím, já vím. To vždycky, když jsem nervózní a seznamuju se... pomůže jen izolepa.. Rozpačitě se poškrábu pod kloboukem. Rýma v létě, jo? Zaměju se, ale pak se smát přestanu, uslyším co jeden kluk začne hrát na trubku. Je to On and on and on. Rozsvítí se mi oči. Zlatý SKAčko. Hned mi připomene Robieho, ten mě na tuhle hudbu přived. Vždycky, když jsem v Anglii, mi pouští nejnovější pecky.

w - 02. července 2009 16:50

Táborák Na Filipovu reakci jen pokrčím rameny. ,,To víš, jsem vegetariánka.. A čokoláda na prázdný žaludek není zrovna to nejlepší," odpovím mu s lehce nuceným úsměvem. Nemusí vědět, že čokoláda není dobrá na žádný žaludek. Přesto vstanu a dojdu si ukrojit kus chleba. Ten pak napíchnu na vidlici a vrátím se zpátky mezi oba kluky. Začnu si opékat chleba nad ohněm jakožto topinku. Ten je ukecanej napadne mě, když tak poslouchám Nikolase. Ale zase je fajn, že nemusím moc mluvit o sobě. Co-cože? Proč bych to měla zkoušet? zarazím se v duchu, dávám si však pozor, aby to na mě nebylo moc znát. ,,No, jako ztrapnění by to rozhodně posloužilo účinně.." zamumlám. Pak pobídne Filipa, aby ho doprovázel bubnováním na cokoliv. Jo, začínám se cítit jako v zoo.. Nikolas začne hrát nějakou mně neznámou písničku. Zní celkem dobře, ale co si budeme povídat, radši mám moderní hudbu. Přesto se usmívám a celkově zanechávám dojem, že to tu možná nebude až tak špatné...

Nikolas Zitterbard - 02. července 2009 17:43

Oheň Když jasný zvuk tupety prořízne vzduch okolo táborového ohně, vesele si podupávám do rytmu a odehraji písničku. Pavča kývne, jako že dá se ale evidentně ji to přiliž nenadchlo. Trochu mě to mrzí, ale nenadělám nic každý nemusí mít stejný vkus na hudbu. Dokonce však ani nemá moc zájem zkusit fouknout do trumpety jen tak pro radost. . Připadá jí to trapný? Proč? Vždyť to může být docela sranda. Zkusím to tedy zahrát do autu a pokračuji. „Opravdu si to nechceš zkusit je to jen legrace našpulíš rtíky jako bys někomu dávala pusu a foukneš do toho. Ale pozor jazyk se tam nedává, pusa pěkně ve vší počestnosti nikoliv Francie.“ Řeknu polo žertem a podám ji trubku. Vidím, že kolem ohně jsou i jiní, které možná moje Skáčko nadchnulo víc a když jsem hrál tak se zájmem zvedli hlavu. Například ta malá neznámá zrzka z jiného oddílu a tak dodám: „Jestli někdo ještě na něco hrajete můžeme něco stvořit k ohni Co vy na to?“ Prohodím jen tak do placu a čekám zdali se někdo chytne...

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 02. července 2009 18:09

U ohně Sedím na dece, docela napnutá a jako vtranzu. Dychtivě pozoruji hráče na trumpetu, SKA prostě dovede skvěle navodit lepší a barvitější náladu. Dokonce i tráva a všechno kolem se zdá barvitější. Když skončí, nadšeně zaleskám, pak si uvědomím, že jsem jediná a vypadám docela trhle, lehnu si a dělám jakože nic. Jéžiš, teď zas budu za poděsa a to je přesně to, čemu jsem se chtěla vyhnout, boože. Ležím na zádech, klobouk stažený do čela a předstírám, že neexistuju. Že moje až příliš zrzavé vlasy nezáří jako žárovka, že moje jméno není padlý na hlavu a nejsem úplně divná, když mám rodiče takový, jaký mám. Ten hráč na trubku pak vyzve všechny ostatní, aby, pokud na něco hrají, přišli k ohni. No, nic s sebou nemám, žádnej nástroj a zpívat sama nehodlám. Sice tady nic nemám, ale můžu pomoc.. Promluví moje pusa dřív, než jí to stihnu zatrhnout. Fajn a teď už nemůžu předstírat, že nejsem. Posadím se a nejistě se na něj podívám, lehce se zazubím a čekám, co on na to.

Samuel Novák - 02. července 2009 18:18

Táborové ohně Poslouchám hrající hudbu a přibližuji se k táboráku, usednu daleko od ostatních, ale zase abych vše slyšel, sleduji rozhovory a čtu si, nějak hudební tvorbu nemám v lásce, jediný co můžu jsou básničky, s kapsi vytáhnu špaček tužky a papír a začnu skládat, ani nevnímám co píšu, to je totiž nejlepší, tedy alespoň pro mě, pak se zadívám opět po sedících lidech, na špekáčky nemám chuť a tak si vytáhnu poslední od tety ukořistěný sendvič a s chutí se do něj zakousnu, vnímám teď pouze vynikající chuť týden starého salátu, hořčice a výborné šunky. A taky chleba, toastového křupajícího chleba.

Nikolas Zitterbard - 02. července 2009 19:52

Oheň Na mou otázku se nakonec předci jen najde někdo kdo odpoví. Malá sympatická rezka, která již předtím si podupávala nožkou, když jsem hrál a na závěr i zatleskala se chytne. Mám radost, že ze sebe nedělám šaška jen já a že i někdo jiný má chuť přispět k všeobecné zábavě a nehodlá tu jen sedět jako pecka. Evidentně je impulzivní a to se mi líbí dělá co ji napadne no prostě od pohledu sympoška. V duchu doufám, že se moje třetí oko kterým odhaduji lidi nemýlí a ona rezka není nějaká kačena. Mile se usměje a já ji oplatím stejnou minci a povídám: „No paráda, když nic nemáš můžeš zpívat nebo si vem nějaké špalíky jako rytmická dřívka. Záleží co máš ráda za hudbu můžem klidně pokračovat v Skáčku, pro mne za mne tentokrát české, třeba Tleskače - Indianské ska, aby to ladilo, když jsme na tom táboře to zná snad každý. Posaď se k nám na lavičku je tu ještě místo. Budu rád.“ Pak rezce jemě podám ruku a povídám: „Já jsem Nik rád tě poznávám.“ Oči mi přitom sjedou po její tváři a usměji se...

Marek Motl - 02. července 2009 20:56

Vesnice ...táborák Na cestu jsem si pustil muziku do sluchátek dal jsme jí víc nahlas ale nedal jsme si to na uši.nechal jsem si je na krku. Hm ta vesnice ta celkem žije. Jdu v klidu a koukám po okolí . Za odměnu si můžeme jít koupit něco do zdejšího krámu. Paráda něco nakoupíme . ale co to bude? Pomyslím si a vydám se do krámu chvilku očumuju co kde maj . a vidím ostatní jak už maj nakoupeno . Vemu si z regálu 2 plechovky RedBullu a pak jdu rovnou ke kase. Když prodavačka nakliká na kasu ty plechovky a zeptá se ještě něco to bude. jen se zamyslím a řeknu. Dvoje zlatý malbora Po chvilce váhání mi je dá. a já si je strčím do kapsy . Vyjdeme před krám a pomalu se vracíme zpět Do tábora. Po cestě si zapálim jedno cigáro a otevřu plechovku . Když dojdeme do tábora skočím se rovnou bez řečí převlíknout z jeanu do širokejch tepláků s grafitty na levý nohavici. Táborák no pecka To se poznaj lidi líp . nejspíš pomylsím si a vydám se směrem k táboráku. Když tam přijdu vidím jak se už to nějak seskupinkovalo a jak si povídaj . Sednu si k našemu teamu a mlčky pozoruju ostatní. Tááák co tu máme za lidi....

Petr Berger - 02. července 2009 21:29

Ohen Když posedávám u ohně tak se začínají přidávat i ostatní táborníci pak si všimnu jak přichází kluk s hudebním nástrojem a když nás osloví aby jsme si přinelsi vlastní když budem chtít tak na nic nečekám a bezeslova odejdu do chatky kde si z pozapostele vytáhnu kdytaru ,která je ukryta v pouzdře a zbáglu ještě vytáhhnu nějaké noty a texty písní co si ještě moc nepamatuju. Pak se vydám spět k tábořišti. Niku nevadí že se přidám?Mam dvanáctistrunovou španělskou kytaru. Řeknu a tyky ji vytáhnu s pouzdra podivám se na nika. Já jsem kdyžtak Petr , a co zahrajem? Optám se a držim ji v rukou i když mám pás přes rameno.

Alexander Wolf *Alex* - 02. července 2009 21:43

Oheň Podívám se Míše do očí a mírně se usměji.Už je celkem tma a zima,míšina tvář je osvícena ohněm a v očích ji hrají plameny,jak zírá do ohně.Cítím to teplo které saje od ohně a cítím také to přátelství které tu momentálně panuje,doufám,a to pevně,že u táboráku to tak bdue vždycky,sedneme si,najíme se,zahrajeme si písničky,zazpíváme si a pobavíme se. Jako kdybych byl nějáká díra a ta energie do mně "vtékala" cítím se skvěle,jinak než doma když se dívám na televizi nebo jsem ve měste. Je to jiné,znova se usměji na míšu a sáhnu so do zadní kapsi,kde vytáhnu stříbrné,malé pouzdérko.Když ho otevřu je tam stříbrná,trochu starší foukací harmonyka. "Já věděl že se bude hodit." řeknu tiše a pritisknu rty k té straně na kteoru se hraje,fouknu do ní a postupně ji posunuji,zvuk se zvyšuje a zvyšuje až najendou přestane. 'Zvuk má stále krásny.'

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 02. července 2009 22:14

Oheň Rozpačitě se na něj opět usměju. Nejsem zvyklá, aby to bylo takhle super. Ve škole jsem za tu divnou s ještě divnější mámou. Školu vede ta nafoukaná Klára a já s tím nic neudělám. No, ehm, díky za nabídku, ale já zpívat neumim. Je to jako krákání, takže radši ne. No, vlastně docela kecám. Údajně prý zpívat umím a i já si to vlastně myslím, ale nesnáším kritiku a nechci se ztrapnit. Naštěstí, tady mě nikdo neslyšel a nikdo mě nemůže přesvědčovat o opaku. To fakt nesnášim, když na mě moje nejlepší kamarádka Verča tlačí, abych někde vystoupila. Nebude vám to vadit? Nebo poďte taky.. Vyzvu Míšu a Alici, když vidím, že Alex se hned sám angažoval. Ale je to dobře, alespoň bude zábava. Po odpovědi se tedy zvednu a jdu si dřepnout k němu na lavičku. Když mi podá ruku a představí se, s úsměvem mu ji stisknu a taky se představím. Já jsem Kassy, těší mě. Zazubím se na něj. Takže tleskače? Toho jsem už slyšela, ale že bych ho znala, to ne. Ale můžu dělat to.. Nevím jak se tomu říká, buď nijak, nebo si zaboha nemůžu vzpomenout. No, prostě zakřičet jako indián? Víš určitě, co myslim.. Nejistě se rozesměju.No, sem se zas předvedla, jako debil..stane se. Pořád se na něj zubím a tvářím se jako neviňátko.

Nikolas Zitterbard - 02. července 2009 22:51

Oheň a potulní muzikanti Zrzečka se příjemně zazubí sedne vedle mě. Podá mi ruku opětuje můj stisk ruky a já ji malinko podržím déle až si sedne. Má to vypadat tak jako když bych ji gentlmensky uvedl na místo a zároveň je mi to příjemné. Představí se jako Kassy. V hlavě mi zašrotuje co je to za jméno. Nebo je to snad přezdívka? Pak se mi vybaví list s účastníky táboru a i jméno Casiopea Irelandová kterému jsem se divil. Vlastně sem se mu i malinko smál, ale říkal jsem si, že to bude spíš nějaká disko bárbínka a ne taková sympoška. Příjemná překvapení jsou vždy pěkným kořením prvního dne. Snad jich bude jen víc a víc. Pak na ni promluvím: „Kassy??? Jako Cassiopea? To je moc pěkný. Takže až tě budu chtít vzít třeba někdy na večerní procházku tak mi o hvězdičkách budeš vykládat spíš ty co?“ Celé to řeknu potichu spíš jenom pro uši Cassiopei jako narážku na její „hvězdné“ jméno a usměji se na závěr, aby bylo jasné, že to byl žert. Pak pokračuji: Když chceš indiánsky halekat klidně můžeš a i klidně mužeš vydávat i indiánské signály. Ale jestli znáš slova bude nejlíp když se přidáš jako zpěvačka. Vždyť o nic nejde i kdybys krákala jako dětský sbor Havránek. Kdo tuším že u ohně je třeba trochu falše jinak by to nebyl správnej indiánskej jekot.“ Pak se chytnou i další dva a já jim odpovím: „ No paráda za chvíli nás bude celá kapela. Peťo dvanástistrunka se hodí parádně. A foukací harmonika taky. Znáte to Indianské ska??? Kdyžtak já nadhodím pomalu a vy se chytnete ju? Tak jedem Raz a Dva a Tři a Čtyři...“ Pak zahraji první sloku v pomalejším tempu aby se kluci chytili a výrazně klapu nohou jako počítání dob Pak na ně kývnu a na Kassy mrknu a jedem... odkaz ....

Petr Berger - 02. července 2009 23:00

Ohen Jen tak tam posedávám a ještě kontroluji struny nejdřív pohledem a pak po nich přejedu párkrát rukama. Snad jsem si vzal ladičku kytara se častym hraním rychle rozladí. Pak chvilku pozoruji lidi kolem ohně. Najednou se přidá Alex s foukací harmonikou. Tady se to nezdá ,ale samej muzikant. PAk se ozve Nik kterého poslouchám SKA mi nic moc neřiká ,ale snad to pujde. Ok Niku snad se chytim abych se přiznal nikdy jsem o tom neslyšel. Řeknu a dívám na ostatní a nikomu asi nechybí večer v hospodě ,který jsem nechtěně překazil. Pak Nik začne nejdřív poslouchám chvilkama se přidávám ,ale žádná sláva to odemne neni když se chytnu tak to neni na dlouho. Tak to jsem se zas jedou ukázal snad za těch pár dní to vypiluju. Si řeknu v duchu a pak zase navazuju na Nikovu hudbu.Ještě pár písní a třeba se to zlepší. Si trochu přeju ,ale nevim co příní změní asi nic.

Vanesa Nowak - 02. července 2009 23:16

Chatka-Táborák Když Zbyněk prohodí poznámku o mých očích, jen se ušklíbnu. "Jasně že jsou čertovské, vždyť já jsem ďáblice." Zavtipkuju a uvolněně se usměju,pak si uvědomím, že bych nejspíš měla jít, určitě má spoustu práce a já ho zdržuju. "Zbyňku ještě jednou se omlouvám za to co se stalo, a snad si i přesto budeme rozumět." Pak mu věnuji ještě jeden pěkný úsměv a vyklouznu z chatky, ve dveřích se otočím a ještě dodám. "...a taky si myslím že jsi fajn." Pak už zmizím venku, propletu se táborem a během chvíle mi je jasné, že z výletu do hospody nebude nic.Smutně si vzpomenu na Petra, a jdu se natáhnout do chatky než bude čas dostavit se k táboráku. Krátce po půl osmé se tam došourám a trochu provinile se rozhlédnu kolem, je mi jasný, že na nás ostatní jsou jistě naštvaný.Zamávám na Sama A Petra, který mě nejspíš nevnímá, a pak se usadím kousek stranou od ostatních, zavřu oči a zaposlouchám se do nádherné hudby. Panečku, jde jim to vážně pěkně, dokonce víc než pěkně.

Petr Berger - 02. července 2009 23:20

Táborák Při hraní se zaposlouchám do hudby a chvilkama si trapě brouknu. Co to zas vivádim,ale neni to špatný je to celkem i dobrý. Řeknu a při tom si všimnu postavy přes ohniště a uvědomim si že to je asi Vanesa ,která mím a Samovím směrem zamává . Když si sedne na druhou starnu tak vstanu a jdu a při tom hraju k ní. Ahoj co je? optám se potichu abych nerušil ostatní a dívám se do ohniště někdy mi to ještě vypadne ,ale celkem se už chytám na to že to hraju poprví. Dobrej výběr řeknu Nikovi ,který to navrhl.

Zbyněk Sýkora - 02. července 2009 23:28

Chatka, táborák Taky mě to štve ale ujeli mi nervy no, a to sem chtěl ještě za našima, no nic, raději se uklidním, tak zatím.. pokynu lehce hlavou a chystám se na chvíli zavřít oči, už si i nasazuji sluchátky když dodá svůj dodatek.... Díky...Dáblice.. pak se až do večera raději ukid%nuji hudbou a čekám až bude táborák, když se tam vydám, slyším příjemné skáčko, což sice nemusím moc ale nevadí mi, táhnu sebou starou španělku aby mohly hrát, ani nevím třeba už tam jedna kytara je, ale i dvě se hodí, pokynu omluvně své skupině... Když tak zítra, něják mě přela nálada, omlouvám se, ale tu vodárnu si dáme někdy.. nechám je ať se baví podle svého, chvíli se ještě rozhlížím kolem sebe, tak něják nemám náladu se bavit, jen položím kytaru, a pomalu se vydám od ohniště pod ten velkej strom vzadu, tam si hraju velmi tiše na fujaru, protože ten zvuk spolu s tím co sem do sebe pouštěl celé odpoledne z mp3 ky mě vždy dostanou do pohody, nyní však bokem od ostatních ...

Vanesa Nowak - 02. července 2009 23:35

Táborák Když se došourá Petr, tak se na něj usměju. "Ahoj, nic se neděje, jen mám takový pocit, že jsou na nás ostatní naštvaný, tak se raději držím zpátky....nevěděla jsem že hraješ na kytaru, pěkný." Uznale kývnu hlavou a pak si všimnu Zbyňka jak si jde sednout stranou. Nejspíš ho to pěkně sebralo,ale to se může stát každému, že mu ujedou nervy. Chvíli koukám jeho směrem,ale pak se zadívám zpět k ohni a po chvíli promluvím na Petra. "Tak jak se ti to tady zatím zamlouvá? Zdá se, že by to mohlo být i fajn, tedy až se na nás přestanou ostatní zlobit."

Petr Berger - 02. července 2009 23:40

Táborák. Hraju na kytaru přejíždím ostatních obličeje ani mi neunikne úsměv Vanesy. Pak příjde zbyněk kdytý zde odloží kytaru a zamíří pod svůj dub. Podle mě Vaneso to bude dobrý vypadá to že tu jsou super lidi. Hraju protože mě donutila matka a začalo se mi to líbit jo je to tu zatim fajn omluvíš m prosim. Řeknu a vstanu a vydám se za Zbynkem. Hele promin za to odpoledne hodně jsem se za to přičinil můžu si přisednout?. Optám se a přejedu struny.

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 02. července 2009 23:40

U ohně Když řekne moje jméno, jen zaksřípu zubama. Mmm, jo, ale nikde to nepublikuj, musela bych tě zabít. Ještě chvíli se tvářím znechuceně, ale pak se zazubím a vypláznu na něj jazyk. Večerní procházku? Maličko se zatetelím a zrudnu jako rak, rychle se otočím a dělám, že někoho prosím, aby mi dal napít. Když se napiju a sklidní se mi tep, usměju se. Ne ne, to ty si zahraješ na hvězdáře a budeš povídat, když ti to, jak koukám, tak pěkně jde. Opět se na něj bezelstně usměju a v očích mi zajiskří. Slova skoro neznám, budu jen halekat. Rozesměju se zase a pak jen čekám, Nik to odpočítá a začneme. Halekat mě vážně baví, popadám se u toho smíchy za břicho. Tak.. a co něco od sta zvířat?

Zbyněk Sýkora - 02. července 2009 23:48

Pod stromem.. Chvlí si ještě hraju a pak se ke mě dostane Petr s tím jestli si může přisednout, jen pokynu hlavou a usměju se.... Taky sem to přehnal, ale chápej, je to fakt risk, a jak sem řekl už sem jednou větší průšvih zažil, kašlem na to už... řeknu mu a natáhnu ruku.... Puč mi to dřevo, dlouho sem si nezahrál na struny, ale docela sem si to dával ještě na střední... řeknu klidně a čekám zda se jí bude chtít jen tak vzdát.

Nikolas Zitterbard - 02. července 2009 23:59

Oheň a potulní muzikanti Dnešek se vyvíjí stále líp a líp. Zrzečka na mě vyplázne její malinký červený jazyk a hodlá mě zabít za zřejmě „přísně tajnou“ informaci týkající se jejího jména. Její usměv opětuji a pak povídám na narázku o procházce: „ Já a hvězdář? No to nevím neznám moc jmen hvězd ani kde se nachází na obloze, ale pro tebe si jich klidně pár vymyslím, když mě necháš motat ti trochu tu tvoji krásnou ohnivou hlavičku.“ Pak se hraje a kluci se chytli fakt docela dobře. No to že jak říkají to vůbec neznali je to víc než dobré. Otočím se k nim a povídám: „No paráda kluci fakt dobrý myslím, že kidně neco ještě mužeme stvořit.“ Pak se do toho znovu vloží Kass, která se evidentně dobře baví. Navrhne Sto zvířat. Rozsvítí se mi oči Je vážně dobrá a má vkus. „No paráda Kassy Sto zvířat je fajn a když máme teď po Š kole mžeme dát od nich školu Co vy na to? To je hodně známí to dáme. Ta co Raz a Dva a....“ A pak to spustíme a já se spolu s trubkou pohupuji do rytmu a pokukuji po malé zrzavé holce a v duchu si říkám, že je to fakt docela štěstí potkat hned první den tak fajn lidi... odkaz ....

Vanesa Nowak - 03. července 2009 00:08

Táborák Když Petr odejde, pohodlně se opřu o strom a pozoruji ostatní jak se baví,je vidět že se najdou tací, mezi kterýma to už jiskří.Kouknu na Kass a Nika a musím se usmát. Zaposlouchám se do hudby, opravdu jim to jde,člověk by nevěřil, že i když nejsou sehraní, budou hrát tak pěkně.I přes nepříjemnost v chatce to vypadá na velmi pěkný večer.Nevadí mi sedět stranou, ráda pozoruji lidi, a tady je opravdu koho pozorovat. Sešla se tady zajímavá skupina lidí,možná to opravdu nebude tak zlé jak to na první pohled vypadalo.Jen si povzdechnu, když si uvědomím jak jsem byla v šoku z rozhodnutí rodičů,ale teď, teď už ničeho nelituji.

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 03. července 2009 00:50

U ohně Oh, to bude vážně velmi galantní a milé. Aůespoń se budu bavit. A vymyslíš i nějaké planety a nový život? " Zajímám se a zas se řehtám. Když pak řekne něco o motání mé krásné červené hlavinky, zas se začervenám. Ten kluk se mi fakt líbí. Je dobrej, hezkej, milej a hlavně vtipnej. A nutí mě se červenat. Ale to nevím, jestli je plus. "Škola je super nápad, to je skvělá písnička, a pak by sme mohli dát Kariboo, ne?" Navrhnu. Jo, žblebty co se ani neskloňujou. To je moje. Pak se zas začne hrát. Hudba mě úplně pohltí. Neposedně se vrtím a tancuji do rytmu, u SKA to prostě jinak nejde. Navozuje to novou, uvolněnou atmosféru. Ska je jako stvořené k zábavě. Pohltí mě to dokonce tak, že začnu taky zpívat. "Základní škola ti dává mnohem víc, než bys tušil, na mou duši! Teď víš, když ráno vstáváš, že prostě máš držet hubu, sklopit hlavu, zmizet v davu akorát!" Já to prostě miluju. Tahle písnička je skvělá. Sice asi ne nejvhodnější k táboráku dětskýho tábora, ale je prostě boží. " Vždyť základní instinkt ti říká, že škola nás stejně dennodenně ničí! Teď už víš, co se tě týká, že prostě máš v tomhle stádu držet řadu, zůstat vzadu a nic víc! "

Alice - 03. července 2009 07:52

U táboráku Poslouchám ostatní a docela skvěle se bavím. Já zpívat neumím a ani za mák bych se nezapojila do společné táborové písně. Navíc písničky, které zpívají neznám, ale to mi nevadí. Užívám si to i tak. Já mám jen malinkou píšťalu, na kterou mě donutil hrávat táta. Dokonce ji mám sebou, ale naučila jsem se jen pár písní od Asonance. Jenže na píšťalu a v mém podání to nikdo nikdy nepozná. Takže raději ať píštalka zůstane na dně krosny, kterou jsem si vzala místo kufru. Jenže co mám dělat? Docela ráda bych se bavila s Kassy. Jdu si něco opíct. Řeknu Míše a Alexovi a jdu si vzít chleba. Mám ráda topinky. Napíchnu si chleba na klacek a sednu si poblíž ostatních. Blíž k táboráku na lavečku. Trochu mezi lidi jak by řekl táta.

w - 03. července 2009 07:57

Táborák To, že mi tu trumpetu v podstatě vrazí do rukou mě docela překvapí. Nadzvednu obočí. Naštěstí už se začne schylovat k táborovým písničkám. Ani se na to nepokouším zahrát a rychle mu trumpetu vrátím zpátky. ,,Možná někdy jindy," usměju se na něj víceméně omluvně. Topinka už je hotová a tak začnu jí začnu okusovat. Původní plán, že bych si jí potřela ještě hořčicí, zavrhnu. Copak asi dělá Maiden? Napadne mě. Je mi sice jasné, že se nejspíš vyhřívá pod lampičkou, kterou jsem jí nechala ráno zapnutou, ale stejně.. Je to moje domácí zvířátko, korálovka. Poslouchám jejich písničky, které vůbec neznám a tak trochu vypínám - nemusím se moc soustředit na to, co dělám. Přeci jenom, okusování topinky není až tak těžké...

Petr Berger - 03. července 2009 08:08

Pod stromem Sednu si vedle Zbynka. Hele tak to necháme bejt stalo se stalo s tim nic už neuděláme maximálně shoršíme tak by se nic nestalo.A měl jsem tě aspon trochu chápat že by jste mohli mít problémi. Pak mu podám kytaru ,kterou moc nedávám z ruky ,ale co tady mi s ní nikdo neudělá. Tak se ukaž hudebníku. Řeknu na povsbuzení. Tak tohle by mohlo být v klidu ted se ještě omluvit HL.vedoucí a Anetě. Sedim a pozoruji Zbynkovi klouzající ruce po strunách kytary. Pak zaslechnu název Sto zvířet, který mi není vůbec zdálený.Tohle znám. Řeknu si pro sebe nahlas by to vypadalo že jsem cvok.

Nikolas Zitterbard - 03. července 2009 11:26

Oheň přede mnou, oheň vedle mě, oheň ve mě Zábava kolem ohně se už dost rozjela někteří se chytli jiní méně, ale celkově paráda. Sttále opékám jablko a když dohrajeme další a další písničky bavím se s zrzečkou. Otočím se k ní přiblížím se k ní na vzdálemnost kdy se dá mluvit potichu jen tak aby to slyšela jen dotyčná. Jak se říká poruším tzv. intimní vzdálenost a tak trochu čekám na její reakci. Když se odtáhne nechám to tak. Pak sni začnu mluvit: „ Docela to tu jde ne? Původně jsem očekával od seznamovacího ohně trapné posedávání a zírání do ohně. A nanejví tak maximálně představování typu : „Začneme v kolečku - já jsem Maruška Babáková z Modré Lhoty u Červeného Kostelce, ráda bruslím, štrikuju, chodím na disko a miluju Leonarda Dicapria.“ Trochu zlomyslně se ušklíbnu a pak pokračuju: „ V lastně ani nevím odkud jseš ty? Kromě toho teda že pravděpodobně bydlíš mezi souhvězdími Andromedy a Persea. A ni nevím jestli ráda štrikuješ, chodíš na disko a miluješ Leonarda Dicapria.?“ Znovu se trošinku pousměji pod fousy a čekám na její reakci...

Zbyněk Sýkora - 03. července 2009 11:38

Pod stromem Asi máš pravdu, smažme to, jen prostě jak říkám, nechci nikoho vydět pod obraz... zakončím celou tu věc a víc se o ní nehodlám bavit, stejně to už nemá smysl, co se stalo to se stalo, uchopím kytaru do ruky a pousměji se... No nevím zda se ukážu, ale něco bych mohl umět ještě... pevně ji svřu a zadívám se před sebe, bez meškání začnu hrát, první co mi příjde na mysl je ONE od Metalliky, kupodivu sem to ještě nezapoměl, nehraju ji však celou, jen tak minutku, pak zkusím Malování do Divokáče, lehká nejsitotka tam byla ale hned sem si vzpoměl co a jak, následuje Nothing Ellse Mathers, tu už si dám celou a dost si to užívám..... Díky... usměju se když mu kytaru zase předávám... To víš, hraju i jiné věci ale pochybuji že by někdo z vás tady poslouchal Kryla, já sem sem spíš na starší muziku, i když to skáčko mi neva, rozhodně lepší než UC TUC Méďa Béďa na nějákém Czech Teku... opřu se o strom a pohrávám si s fujarou....

Tadeáš Lacina - 03. července 2009 11:57

Hurá, léto začíná! Nikdy jsem neměl moc rád vstávání. A možná proto jsem dneska ani nevstal. Nebo to bude spíš tím včerejškem? Popravdě jsem to včera asi docela přehnal, když si ani pořádně nepamatuji jak jsem se dostal domů. Pamatuji si snad jen to jak jsem se s vyčerpáním svalil na postel, po náročné cestě do postele kdy jsem převrhl snad všechny věci, před kterými mě varovali oči a ta malá část střízlivého mozku. Teď ty věci leželi bezpečně rozsypané po zemi, a i slepý člověk by dokázal poznat kudy jsem se do pokoje od vchodu vydal. A to jsem se snažil být potichu. Ještě, že nikdo nebyl doma. Matka zas někde rajzuje po Evropě jako každý rok, prý obchodní cesty. To jí tak … A tatík? Ten už je bezpečně několik let schovaný před matkou v Asii. Jo, jo … jako každý rok celé léto opět sám. Né, že by mi to nějak vadilo. Matka se mi stejně postarala o program. Všechno zaplaceno předem abych si to nemohl rozmyslet. Pravda mohl bych protestovat, ale s matkou je lepší se nehádat.A tak mě dnes čeká první část mého letního plánu. Z příjemného spánku mě probudí až nesnesitelná žízeň. Hlava mě bolí pouze trochu, zanedbatelně. S tím já problémy nikdy neměl. Ale můj krk zoufale prosí alespoň o kapku vody. Chvilku převaluji několik slin na patře, ale ani ty nejsou schopné dostatečně zvlažit můj krk. V puse mám teď takovou malou soukromou poušť. Pomalu se posadím, podrbu se ve vlasem, které jako každé ráno trčí do všech světových stran, a klouby prstů si protřu rozespalé oči. Pomalu je začnu otevírat a zhluboka při tom zívnu. Očekávám paprsky, které mi bolestivě dopadnou do očí jako každé ráno, ale nestane se tak. A to jsou přitom závěsy odhrnuté. To ale znamená … Pomalu, pomaličku otáčím hlavu, tak abych viděl na budík na nočním stolku. A-ou! Maličko jsem zaspal … matka mě zabije … Malá ručička neomylně ukazuje na jedničku a velká se pohybuje někde mezi trojkou a čtyřkou. A protože venku už pěkně svítí slunce není složité poznat, že není jedna ráno. Shodím se sebe peřinu, vyhoupnu se na nohy a začnu hledat po pokoji telefon. Po několika minutách hledání ho konečně nalézám pod postelí společně s kalhotami a dalšími věcmi, kterých jsem ale už měl strach se dotknout. Setřepu z mobilu drobky neznámého původu a vyťukám číslo. Chvíli musím čekat, ale pak se konečně ozve známý hlas. "Áh, čest vole. Ivánku, kamaráde. Co? Haha ne! *smích* No to víš, že jo … prosím tě, mám takový malý problém. Víš jak jsem ti říkal o tom táboře co mi vnutila matka? Jo přesně. No tak … Už jsi na cestě? Víš jaksi se mi podařilo zaspat. Trochu … Cože? Počkej." rozhlídnu se po pokoji hledajíc sbalenou tašku na kterou se moje záchrana ptá. Bohužel moje černá taška leží pohozená v rohu místnosti, prázdná. "Nó, ha, ha … ne. Ale budu připravený hned. No znáš mě přece! No já vím po ránu mi to jde *smích*. Díky, jsi moje záchrana. Zatím!" skončím rozhovor a mobil hodím na postel. Tak teď jenom najít vodu a může se začít! Asi po hodině balení, které začalo hned co jsem v kuchyni vypil alespoň dva litry vody na jeden zátah, jsem připravený na cestu. Odvoz by tu měl být každou chvíli a tak si hodím tašku přes rameno a pomalým, šouravým krokem se vydám směrem ven. Náhle se však zastavím a rychle si volnou rukou ohmatám celou hlavu. Já věděl, že jsem na něco zapomněl … Shodím tašku na zem a rychle vyběhnu po schodech zas do svého pokoje. Nemusím ani dlouho hledat, leží nahoře v otevřené skříni na svém obvyklém místě. Má poličku sám pro sebe. Jak jsem jen mohl zapomenout příteli! Můj milovaný kloboučku, pojď ke mě … Venku zatroubí auto. *** "Stejně tě nechápu, žes proti tomu aspoň neprotestoval. Tábor … pff kolik, že ti je?" zeptá se Ivan, když se už konečně blížíme k místu, kde strávím další dva týdny svého života. "No haha, moc vtipné. Nejsem z toho zrovna nadšený si nemysli, ale znáš moji matku … s tou nemá smysl nic řešit. Ještě by mě vyhodila z baráku …" odpovím mu otráveným hlasem a podívám se z okna na budovy ke kterým se blížíme. V duchu si povzdechnu. Doufám, že tu alespoň něco bude stát za to … Auto prudce zastaví a brzdy typicky zaskřípou. "Tak jsme tady. Vystupovat Panstvo!" podívá se na mě Ivan a usměje se. Líně vylezu z auta a došourám se až ke kufru kde si vyzvednu svojí tašku. Popruhy tašky chytnu do jedné ruky a přehodím si jí přes záda a pak vykročím směrem k táboru. Ivan na mě ještě z okna auto houkne a hodí mi mého přítele. "Vole nezapomínej na něj furt! Víš kdo to je? *usměv* No nic, hele kdybys potřeboval zavolej, budu na tebe čekat tady v lesích." řekne Ivánek trochu provokativně a zasměje se. "Simtě, padej už. A ještě jednou díky." odpovím mu kysele ale taky se zasměju, i když mi to osobně tak vtipné nepřipadá. Rozhlédnu se kolem sebe. Má pravdu chlapec. "Tě pic!" kývne hlavou Ivan, šlápne na plyn a během chvíle mizí v dáli. Ještě za ním zvednu ruku na pozdrav, ale pochybuji, že jí ještě vidí. Nahlas si povzdechnu. Teď když mě tu už nic nedrží, si nasadím přítele ledabyle na levou stranu hlavy, a konečně se vydám směr chatky. Přestože se slunce ještě stále drží nad obzorem u ohniště už sedí početná skupinka lidí a uprostřed skupiny vesele plápolá oheň. Několik lidí právě skončilo hrát nějakou mě neznámou skladbu, ale přesto plnou příjemných tonů a melodií. I když můj styl to zrovna nebyl. Mezi osazenstvem je i několik starších lidí, ale věkový rozdíl není tak moc patrný abych si dovolil hned někoho oslovit jako vedoucího. Tak to vezmu tou pro mě nejjednodušší cestou. Vykročím rázně, s taškou na zádech a s kloboukem přes levé ucho k ohništi a zastavím se kousíček od něj. Pokusím se na otráveném obličeji vykouzli nějaký úsměv. "Zdar, zdar lidi. Já jsem nějaký Lacina, trošku jsem se opozdil." vycením bílé zuby a přitom se podrbu na hlavě. Hehe ... musím vypadat jako blbeček!

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 03. července 2009 11:57

U ohně Bavím se, takhle jsem se vážně nebavila už dlouho. Lichotí mi Nickovo pozornost a rozhodně se tomu nebráním. Když se ke mě víc přiblíží, maličko se zarazím, ale hned z toho vybruslím. Usměju se, pobaveně zvednu obočí a vyzývavě se nakloním ještě blíž. "Chceš z toho jabka mít jen ohryzek?" Pak se odtáhnu. "Jo jo, je to fajn." Kývnu na souhlas, fakt se mi tady líbí. " A to nejdůležitější pro mě je světový mír!" Dodám k jeho proslovu o Marušce, použiju typický blboučký hlas, napodobuji americké modelky. "Já? No, jsem ze severu, z Teplic." Na to se souhvězdími se zašklebim, pobaveně. "Jo, na mě by se to celkem i hodilo, co? Tak znova, jmenuju se Casiopea, jsem z Teplic, miluju hudbu a hudbu a hudbu. V jakymkéoli provedení a umění a Leonardo DiCaprio je nechutnej." Sldce se usměju. "Jsi na řadě"

Petr Berger - 03. července 2009 12:15

Pod stromem Chvilku poslouchám jeho odpověd nad ,kterou se nedá ani zamýšlet. Tak tohle je s krku. Řeknu si na tu hádku před tim. Hraje dobře a pak že dlouho nehrál. Hele Metallica to je hudba. Pak už jen poslouchám dokud mi nepředá kytaru spět a Začnu hrát od Sabatonu Promo Victoria. Kdyl že by mi nic neřikal se pleteš.¨ Řeknu ,protože když jsem se učil hrát na kytaru tak jsem začínal jeho skladbama. Když dohraju tak navrhnu Zbynkovi. Pod se přidat. Vstanu a začnu hrát Ret Hot Chili Peppers Cant stop live in the hide park. A jdu k ohništi kde si sednu zas vedle Vanesy.

Sabina Maisnerová - 03. července 2009 12:32

_Táborák_ Když Alice prokoukne můj pohled trochu zčervenám. Tohle sem v plánu neměla. Aby si myslela, že jí lituju. To fakt ne. Ne neboj, jenom sem Tě Tu viděla samotnou tak jsem se přidala. Odpovím jí s úsměvem a pak se podívám na Alexe i na Kass, kteří se k nám připojili. Pozdravím je mávnutí ruky a jen se usměji. Když nás Kass pozve na deku a poví nám něco o broucích zasměji se tomu a přidám se tedy k ní na deku. Nemůžu si nevšimnout, že se mě Alex podíval do očí a usměji se na něj. Všichni začali na něco hrát a já jen poslouchám. Když dohrají přijde k ohništi nějaký kluk. Pohledný kluk. Musím si ho prohlídnout, vypadá dobře. Když se představí a řekne, že se trochu opozdil napadne mě, že To musí být Tadeáš. Poslední kluk do naší skupiny, kterého vedoucí vyjmenovávala na nástupu, ale nikde jsem toho klučinu nezahlídla.

Zbyněk Sýkora - 03. července 2009 12:45

Táborák Zvednu se a jdu tedy k ohništi, cestou si vezmu svou starou španělku a usadím se vedle Van z druhé strany, usměji se na ni položím za ní svou fujaru.... Pohlídáš mi moje děťátko? mrknu na ni a rychle přeladím kytaru v ruce, pak se kouknu na Petra abych věděl co by sme mohly zahrát spolu, to se ale dostaví Tadeáš.... Ahoj, to nic, stává se, hlavně žes to nevzdal, já sem Zbyňa, si v mé skupině, to jest Modrá, ostatní se ti představí potom, jinak na chatě budeš s Opletalem a Zárubem, ty si pak najdeš, nyní se posaď nebo se běž převléct podle toho co chceš... pak se otočím na Petra.... Tak co si dáme, společně...? zamyslím se co by mohl znát a pak začnu vybrnkávat, připojím k tomu s zpěv, a tuhle psíničku si užívám.... Come as you are... sice na akustickou tak nevizní ale pokud se přidá, bude to znít dobře, a možná se přidaj i ostatní, neznám nikoho kdo by to neznal...

Jakub Pokorný - 03. července 2009 12:56

Táborák Když vidím jak Pavlína kouše topinku dostanu vážně hlad. „Neuteč mě.“ Řeknu polohlasně, vstanu z lavičku a odejdu do chatky pro bagetu. V chatce vyndám obal od Lionky a vyhodím do koše. Ze sáčku si vyndám bagetu a colu a oboje si dotáhnu k ohništi. Sednu si vedle Pavlíny a colu si strčím pod nohy. Bagetu si rozbalím. Bagetu taky nejíš? Zeptám se. Sem slušně vychovaný a pěkným holkám rád nabídnu něco dobrýho. No dobrýho. Něco co chutná prostě mě. Nekoupil bych si něco co mě nechutná. „Nebo pití?“ Určitě si všimla co sem si nesl za pití a nohy flašu úplně nezakrytou. Přece jenom je trochu větší. „Neboj, ještě jsem z ní nepil.“ Honem dodám a ušklíbnu se a přidám mírný úsměv. Do toho příjde nějakej týpek. Ani mě nijak nezajímá do tý doby dokud jeden z vedoucích neřekne, že bude se mnou a s Michalem na chatce. Proto se na něj jen na chvíli podívám a nechám ho ať si mě najde jestli mě bude potřebovat, protože hulákat, že já sem Záruba a upozorňovat na sebe to není moje parketa.

w - 03. července 2009 13:02

Táborák ,,Neboj," zazubím se na Filipa. Já a utíkat.. Dobrej vtip. ,,Ale jo, pokud tam není šunka.. A mimochodem.. Neměla být k večeři pizza?" uvědomím si. No, zatím to na pizzu moc nevypadá. Přitom bych si pizzu celkem dala.. pomyslím si. Úplně totiž zbožnuju Quattre Formaggio, kterou dělaj u nás v pizzerce. ,,Něco takového, jako sklenička nebo lahev po někom mi přestalo vadit asi v patnácti," ujistím ho s úšklebkem a napiju se coly. Pak přijde "nějakej Lacina", a dozví se, s kým má být na chatce. Jo, to mu nezávidím, přijít sem takhle pomyslím si. Já sama bych se rozhodně neohlásila takhle. ,,Hele, odkud vlastně jsi?" zeptám se Filipa.

Jakub Pokorný - 03. července 2009 13:10

Táborák Když uslyším, že si dá jakoby bych nasadil překvapený výraz. Ne, koupil sem si se zeleninou a nějakou.. pomazánkou, ale dobrou. Řeknu a bagetu jí podám do ruky a nechám jí kousnout. Potom si bagetu zase vezmu k sobě a kousnu si taky. Mezitím co dojídám sousto bagety jí podám colu. Když se napije, flašku zavřu pořádně a strčím zpátky pod nohy. Kousek od Zlína. To nebudeš znát. Málo lidí to zná. Valašský Meziříčí znáš? Zeptám se a podívám se na ní tázavě, ale i s úsměvem. Ta holka se mě začíná líbit. Ne jenom vzhledem, ale je příjemná. Aspoň na mě. A to, že projevuje zájem. To se mě líbí ještě víc.

w - 03. července 2009 13:25

Táborák ,,Tak to pak jo," pousměju se, načež si kousnu do bagety. Valešské Meziříčí? Vždyť tam se odstěhovala Saska! uvědomím si. ,,Náhodou znám, stěhovala se tam jedna kamarádka," zazubím se na něj. To, že jsem si s ní smskovala asi tak.. Dva dva dny po jejím odstěhování vynechám. Netvrdím, že jsme byly kamarádky na život a na smrt. ,,Schválně, neznáš odtamtud nějakou Saskii Marešovou? Je jí osmnáct," zeptám se.

Petr Berger - 03. července 2009 13:37

Táborák Nakonec když příjde Zbyněk tak si řeknu. Tak přeci to neni vlk samotář. Pak se najednou vynoří neznámí klučina,ale který ani moc nezajmá . Pak Zbyněk se dá do hraní a já se k němu přidávám. Španělské duo Řeknu když oba hrajem zvolenou písen. Najednojou nekdo vysloví slovo večeře , a že mělá být pizza. Najednou na mě padá hlad ,ale buřty neni zrovna moje parketa zvlášt nejaký špekáčky. Asi mi nějak uniklo že jsem měl jít na večeři ,a nebo by nebyla?Hloupost. Hraju dál dokud nedohrajem. A co něco od Teanacios D? Například The metal. NAvrhnu a pomalu začnu.

Nikolas Zitterbard - 03. července 2009 14:42

Ohýnek se červená a já taky Když poruším tzv. intimní zónu a čekám na reakci přiblíží se ke mě ještě víc a vyzývavě zvedne obočí a pak se odtáhne. Hmmm popravdě nevím jak si to vyložit. Snad možná, že si semnou hraje. No co rozhodně nemám nic proti tomu. Pak se zeptá na jabko, to je teď ta poslední věc na které myslím. Sjedu ale i tak očima na ně a je už evidentně pěkně dozlatova upečené a na šupce jsou již tmavě hnědé skvrny a zkaramelizovaná cukrová jablečná šťáva. „Nechceš kousek? Sice nemám ani med ani skořici který by se na to hodily ale i tak snad přijde k chuti.“ Vytáhnu z kapsy „finňák“ a jablko rozpůlím na dvě půlky a jedu ji podám. „Bacha je to horký. Ostatně nevím jestli víc z tebe, jako já, nebo z toho ohně.“ Znovu se ušklíbnu a vrátím se k hovoru o Marušce. Zrzka se chytla úplně perfektně s tím světovím mírem a já se upřímně zasměji. „ Jsi fakt dobrá. Seveřanko z Teplic. Já jsem taky ze severu, ale tak nějak z druhé strany světa. Slezská Opava město měst. A co mám já rád kromě diska, štrikování a Leonarda? No taky Ewu Farnou, Helenku Vondráčkouvou a Karla Zicha a krásnej a svěží americkej pop.“ Znovu se zasměji a ironicky ušklíbnu. „Tak doopravdy, taky miluju hudbu a to popěrně v dost velkým rozsahu, ale musí být kvalitní nejvíc mi asi k srdci přirostl Jazz, moderní, klasickej a nejlíp něčím řízlej. Smooth jazz a Till Broner, Eric Tufaz, ale to se sem k táboráku nehodí. Tady se hodí jen veselé věci. Víš co tak mě napadá co se na chvilku projít? Myslím že se tu bez nás na chvíli obejdou. Mohla bys mi ukázat kde máš napsaný na obloze to svoje jméno a nebo mi ukázat tvoji sbírku motýlů.“ Mile se usměji a s napjetím očekávám co z toho bude či nebude. Jestli jsem náhodou nezašel přiliž daleko ....

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 03. července 2009 15:52

U ohně Vlastně nenvím, máma na ohni opějká všechno možné, ale právě proto, že to dělá ona jsem to nikdy nezkoušela. Pokrčím rameny, ale nakonec teda kývnu. "Doufám, že nejsi jako ježibaba ze sněhurky, protože nevím, kterž krásný princ by mě zachraňoval." Opět se zatvářím jako učiněnné nevińátko. Jeho lichotky už radši ignoruji, dělám, jako bych je ani neslyšela. I když slyším. A to až moc dobře. Jo, upozornil mě, že je to jabko horký, ale v tu chvíli mě zaujaly spíš jeho oči. "Auu!!" opravdu je to horké a já to instinktivně vyhodím do vzduchu. "Puč mi ten nůž, prosím!" Zasyčím jen, jablko chytím a přehazuji ho z ruky do ruky. Pak ho nabodnu na nůž oddechnu si. "To bylo od tebe velice ošklivé, dát mi horký jablko. " Na oko se na něj zamračím, ale pak se rozesměju. Poslouchám, co povídá a musím se zas smát. Je fakt vtipálek. Já mám ráda hudbu v obrovskym rozsahu, od SKA, přes metal, rock miluju asi nejvíc až po moderní písničky. Ale ty mám ráda jen když se pojej s něčim důležitym. A jen individuálně." Vypovím mu mou hudební škálu a prohlížím si ho. "Projít se můžeme, ale na sbírku motýlů zapomeň" Sladce se usměju.

Zbyněk Sýkora - 03. července 2009 16:53

U ohně... Dohrajem písničku a docela se usmívám, hraje fakt dobře, trošku ramenem šťouchnu do Vanesy.. Nechceš nám zazpívat k tomu? usměji se na ni a při tom dál hraju, ale pak když chce hrát dál s pokrčením ramen jen přestanu a naznačím mu ať hraje dál, že poslouchám, a taky to že to neznám, když dohraje, podívám se na něj a usměju... To bohužel neznám ale dost dobrý, ale takhle k ohýnku a když tu máme tak pěkné holky se spíš hodí tahle... vezmu si kytaru na popruh a zadívám se na Vanesu, přímo do očí, a mé prsty spustí píseň která je známá některým kdo si vybaví film Desperado, sice nezpívám jako Antonio, ale zpěv to je docela ucházející, v záři ohně potichu začnu... Soy un hombre muy honrado, Que me gusta lo mejor. A mujeres no me faltan, Ni el dinero, ni el amor. usmivám se a dívám se na Vanesu, něják nevím proč nechce se mi ani dívat na ostatní jestli se budou smát nebo poslouchat, vím žen že tahle písnička je moc pěkná a rád ji zazpívám přímo ji....

Jakub Pokorný - 03. července 2009 17:08

Táborák Překvapí mě když mě řekne, že Meziříčí zná. Ale udělá mě to i radost. To, že se tam přestěhovala nějaká kámoška mě moc nezajímá, ale znát to vůbec nedám. Potom se mě zeptá nějaké jméno. Chvíli přemýšlím. „Hmm. Nejspíš ne. Jinak večeře asi nebude když máme táborák. Nevím.“ Řeknu a pokrčím rameny. Kousnu si znovu do bagety. Vybral jsem si dobrou. Chutná mě. Ani ten salám nebo maso mě tam nechybí. „Podrž mi to, ale klidně si kousni jestli chceš.“ Řeknu jí a natáhnu ruku s bagetou a počkám až jí chytne do rukou. Ze země vytáhnu flašku, která ještě vypadá plně. Otevřu víčko a napiju se. „Když se budeš chtít napít tak klidně si vem sama flašu a napij se a na chatce mám ještě chipsy.“ Řeknu a lehce se zazubím. Zavřu flašu a položím ji mezi moje a její nohy.

Vanesa Nowak - 03. července 2009 17:18

U ohně Zábava se opravdu pěkně rozjela, kluci hrají, někdo se dokonce odváží i zpívat,prostě pohoda a klídek. Když se kluci vrátí nejdřív Petr a pak Zbyněk a začnou spolu hrát, jen uznale kývnu hlavou a poslouchám jak jim to jde.Zbyněk chce abych mu pohlídala fujaru a nazve ji děťátkem, to mě pobaví a tak na něj lišácky mrknu. "Ráda ti pohlídám tvé děťátko,ale o když ti ho zkazím?" Pak se otočím za sebe a jemně přejedu prsty po fujaře,a otočím se zpět k ohni, když do mě Zbyněk drcne a zeptá se jestli nechci zpívat, trochu mi zrudnou tváře, pokaždé tvrdím, že zpívat neumím,ale pravda je taková, že mi to docela jde,jenže se děsně stydím, to je snad jediná věc, kterou prostě před lidma nezvládám, zpívat. Tak jen pokrčím rameny a omluvně se usměji, nechci aby si mysleli, že jsem fajnovka,ale představa, že bych měla začít zpívat, mi vytváří v krku knedlík a já jsem pak k ničemu. "No víš....já raději zpívat nebudu,raději,ale vám to jde pěkně, tak prosím pokračuj, zpíváš moc pěkně a Desperáda mám ráda." Promluvím na Zbyňka a trochu mě zmate jeho upřený pocit a já cítím jak se začínám červenat,rozpačitě zamrkám a rychle pohlédnu do ohně aby nebyli vidět mé rudé tváře. Skoro si ani nepovšimnu nově příchozího,ale pak na něj kouknu a zvednu ruku na pozdrav, myslím že na představování bude času dost,Tadeáš je pěkné jméno, to snad nezapomenu.Když se kluci na chvíli odmlčí uvědomím si, že jsem nic nejedla a hodím pohled na špekáčky,pak se zadívám na Zbyňka s Petrem. "Kluci nevím jak vy, ale já mám hlad, co trochu rozšířit výběr?Přivezla jsem horu jídla, kterou má drahá máti přichystala v domění, že tady lidi trpí hladem.Co vy na to, pomůžete mi to zlikvidovat?"

w - 03. července 2009 17:29

Táborák Takže jí nezná. No nevadí. ,,To je jedno.. Jo, asi nebude. Přitom pizza je tak dobrá!" povzdechnu si. Podrž mi to? zopakuji si v mysli. Teď jen vědět, zda to byla tak dvojmyslná poznámka, jak zněla.. ,,Eh, jasně," odpovím, ale nekousnu si. ,,Neboj, žízní bych tu neumřela," uchichtnu se. ,,Já mám někde v tašce Tic Tacy, orbitky a možná i bébéčka," pokouším se vzpomenout, co jedlého tam ještě je. No, krom toho, co je k pití, už asi nic.

Petr Berger - 03. července 2009 17:32

Tábořiště Hrajem písničky a lidi se baví a jsou v dobré náledě i přes zákaz spůsoben naší aktivitou a bezohledností jestli se to takhle dá nazvat. Koukám do ohně chvílema přejedu po lidech,ale moc ne vyhýbám se cizím pohledům když se naskytnou,ale jinak než hraním na kytaru se neprojevuju. Když řekne máti tak se zaseknu i v hraní. Máti už je to 5 let. Řeknu si pro sebe a odejdu do chatky ,ale kytaru tam nechám položenou na pouzdře cestou ještě řeknu Vanese. Hele promin ,ale na jídlo nemam už moc pomyšlení takhle večer. Říct to před půl hodkou tak ti to vyluksuju. Zasměju se k sobě a odejdu do chatky kde si dám panáka s placatky ,kterou jsem měl ukrytou v šuplíku a pak výjdu mimo tábor kde si sednu na mech a zapíálim si Lmko svám benzínáčem. Pokuřuju a koukám do blba.

Nikolas Zitterbard - 03. července 2009 17:34

Ohýnek a procházka Vezme si odeme nakonec horké jablko, které jsem rozkrajoval v ruce a spálí se o něj. Jen se usměji a kontruji na její narážku o tom že to odeme nebylo moc pěkné: Sněhurko Sněhurko, nevím jak v severozápadních Čechách, ale u nás ve Slezsku se říká, že dobrýho nepálí. Jak se na tebe dívám ty asi máš na svědomí pěkných pár lumpáren co? “ Poté mi kývne na procházku, ale s tím, že nebude žádná sbírka motýlů. Na oko se zamračím a udělám psí oči a povídám imitovaným hlasem naivních bárbínek: „ Opravdu nebudou motýlci? A já se tak těšil na babočku admirála nebo paví oko.“ Škodolibě se ušklíbnu a pak když se nikdo nedívá chytnu zrzečku za ruku, jako by mimochodem a vedu ji od ohně někam na druhý konec tábora za chatky k lesu, kde budeme samy a nikdo nás nebude rušit. Trumpetu však beru sebou přeci jen bych nerad o ni přišel. Ne že bych nevěřil ostatním, ale stát se může cokoliv zvláště za tmy u ohně. Ruku ji držím jen volně a tak nejak lehce, kdyby se chtěla pustit. Ostatně už by ji bylo i vhodné ruku pustit ale nějak se stále k tomu nemám. Když jsme samy tluče mi srdíčko jako na poplach a je mi tak nějak úzko jak člověku bývá když je sám s krásnou holkou, kterou chce uprostřed černé letní noci jen ozářené hvězdami. Velmi jemě ji pohladím vnitřek dlaně je to spíš takové pošimrání a slova jsou tak nějak navíc. Atmosféra pro mě tak nějak zhoustla a kdybych byl holka pravděpodobně bych se červenal. Pokusím se tak nějak odlehčit situaci abych vysvětlil proč sebou tahám tu trubku.: „ Promiň, že to sebou vláčím, ale tak nějak bych o ni nerad přišel. Je tam tma a akce se už rozjela a kamoš podobně na párty přišel o pozoun. Kluci se na chatě se malinko připily a pak divočili, on ji nechal na posteli a někdo mu na ni skočil. Z pozounu byla placka jak ze starých komedií z Chaplinem. Ale na druhou stranu ti třeba budu moct soukromě zahrát něco do ouška a nebo ty mě.“ Lehce se usměji a dál ji vedu za ruku k pár osamoceným stromům na hranici tábore a lesem. U stromů se zastavím a chytnu ji tak, aby se otočila proti mě. Divám se ji do očí a pátrám v nich co si asi myslí. Vůbec nic neříkám nějak na to nemám a slova jsou tu naprosto zbytečná. Pak se malinko osmělím a lehce ji rukou oddělám rezavý pramen vlasů jenž ji padá do vlasů rukou však pokračuji dál a ohladím ji po vlasech a na šíji. Čekám jak zareaguje a srdce mi tluče jako zvony v Opavském luteránském kostele kam jsem chodíval jako malej s babičkou ...

Zbyněk Sýkora - 03. července 2009 17:40

U ohně Pokynu Petrovi který se něják rychle vytratí což mi jako vedoucímu neujde, ale asi si šel zapálit nebo ho něco rozhodilo, důvodů je hodně... pak se otočím na Vanesu... Veřím že mi ji nezkazíš :) a děkuji Cancion del Mariachi je krásná písnička,tak pro tebe jen ty nemáš černé vlásky no.. usměji se a osmělím se přejet prstem přes nos... No popravdě jídlo bych si dal, něco sladkého, sice tu něco taky mám ale co už, nebo já mám nápad... Co tak vzít něco od tebe, něco ode mě a někde se zašít, vezmu vodárnu, můžem pokecat... pošeptám tiše a když se odkloním tak čekám co mi k tomu řekne...

Vanesa Nowak - 03. července 2009 17:52

U ohně Zamyšleně koukám za odcházejícím Petrem a přemýšlím co ho tak rozrušilo, jednu chvíli se bavil a pak se zvedl a odešel.Začal se nudit nebo ho něco trápí, chvíli přemýšlím jestli se mám vydat za ním,ale pak si to rozmyslím, neznám ho natolik dobře,a on chce být třeba sám. Pak se usměji na Zbyňka. "Takže ty mi věříš? No já nevím, třeba jsem děsně zkažená a přenesu to i na tvou fujaru, nebo možná dokonce i na tebe." Pak si rukou prohrábnu svou světlou hřívu a pokrčím rameny. "Jo, černovláska nejsem, co se dá dělat,a tvůj nápad ohledně jídla, to není špatný, uděláme si piknik, souhlasíš?" Když na nose ucítím jeho prst, překvapeně se mu zadívám do očí. "Mám tam šmouhu? Nebo si mě zase dobíráš?" Zeptám se zvědavě a zatahám ho za jeden pramen vlasů. "Tak co s tím jídlem, jdeme vyplenit naše zásoby?"

Zbyněk Sýkora - 03. července 2009 18:22

Oheň, následně někde po táboře Taky se na ni usměju.... Hmm dobírám..mrknu na ni a položím kytaru na zem, vezmu si fujaru, tedy zvednu ji a podám Vanes.... Vlastně děťátko mi hlídáš ty ne? jdu pomalu a otočím se, směju se když vidím že asi má opravdu hlad..... No zajdem si pro tu pizzu do jídelny, pak se stavíme u tebe... řeknu, dám ji fujaru do jedné ruky, a vezmu ji za druhou, zmizíme do jídelny kde je nachystaná pizza ještě horká na tácích a ukořistíme si své, pak ji nechám jít přede mnou... No nevím kde máš chatku takže mě musíš vést..

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 03. července 2009 18:46

Procházka "Já? Lumpárny? Ale né, já nikdy. " Zkouším se tvářit jako miláček, jako nejhodnější a nejmilejší andílek. Moc dlouho mi to ale nevydrží, začnu se pobaveně zubit, až se rozesměju. "Opravdu ne, zlatíčko, ale můžu ti ukázat jednu hnusnou můru, co se nám usadila v chatce." Opět se zasměju a chvíli ho pozoruji. Mám na tváři takový ten lišácký výraz. Jako bych věděla něco, co on ne, ale co se týká jeho. Samozřejmě nevím nic, jen provokuju. Už jsem taková od přírody. Když mě chytne za ruku, jako bych dostala elekrtrickou ránu, maličko sebou cuknu, ale rukou rozhodně neuhnu. Všimnu si Alicina pohledu, zazubím se a nenápadně mávnu. Mobil mám v kapse a deku jim tam nechám, myslím, že se jim bude hodit. Dojdeme až za chatky, kde se zastavíme. Nejradši bych vyvlékla ruku z jeho dlaně, je to ale spíš proto, že jsem z tohoi nesvá. Ne že bych nechtěla. Když mě jemně zašimrá na dlani, začervenám se a skloním hlavu. Přijdu si hloupě. Vím, že každé slovo by bylo hloupé, ale také mi přijde takové hloupé to ticho. "Jo jo, jasný chápu. Neni to nejlevnější věc a tys k ní jak je vidno dost přilnul. To já měla jen velkou flétnu, ta sice nebyla drahá, ale levná taky ne, ale že bych k ní přilnula? Zpomínala jsem jí všude kde to šlo." Nervózně se zasměju. "Ah, promiň, zas plácám. A hrát ti? Radši ne, to už by bylo bezpečnější ji tam nechat" Rozesměju se. Pak jdeme další kus dál a zas se zastavíme. Tentokrát mě ani žádné hloupé průpovídky nenapadají. Jen na něj vyčkávavě hledím a čekám, co bude dál. V očích jdou viděl lehké obavy a nejistota. Není to tak, že bych se ho bála, ale bojím se toho, co bude, že to zas nějak zkopu. A hlavně, když mi pak dá pramínek na stranu a pohladí mě, udělá se mmi huzí kůže, až se otřesu chladem. Nevím co na to říc, tak jen skloním hlavu, celá červená. Pak jí opět zvednu a přistoupím k němu blíž, hodně blízko na vzdálenost několika málo centimetrů. Nakloním se až k němu, stoupnu si na špičky, jsem fakt prcek, když už to vypadá, že mu dám pusu uhnu a sjedu až k jeho uchu. "Víš, napadlo mě, že ti dám pusu, ale nevím, jestli si jí zasloužíš, tak tady máš aspoň něco jiného." Do pootevřených úst mu dám zbytek jablka a zaculím se. Couvnu dost daleko, spojím ruce za zády a zhoupnu se sem a tam. Nasadím nevinný výraz. "A vlastně, nic není zadarmo, takže, jetsli něco chceš, musíš si pro to dojít." Jsem provokatér, já vím, už odmalička. Takže pokud půjde, vždycky mu uteču. Prostě provokuju.

Samuel Novák - 03. července 2009 18:57

U ohně Začínám se tak trochu nudit posloucháním rozhovorů a hudby, tak se zvednu, opráším ze sebe pár mravenců a seschlou trávu, otočím se směrem k ohni, spatřím, že už se lidi pomalu ve dvojicích kamsi trousí, tedy né že bych nevěděl kam, ale to je jedno. Otočím se pryč a jdu směrem ke své chatce, před ní si sednu s knihou v ruce, z kapsy vyndám svítilnu a začnu si číst, příběh mě ale již docela nudí a tak se zvednu a knihu položím na svou postel, pak se vrátím na práh, tam si sednu a koukám na hvězdy, napínám taky uši, abych zaslechl, kdyby mě někdo sháněl nebo hledal. Avšak tím se příliš nezaobírám.

Petr Berger - 03. července 2009 19:10

Les Když dokouřim cigáro tak ho típnu a dám ho zas pod vrstvu hlíny ,aby to nezvbuzovalo pozornost kdyby to tu našel vedoucí. Pak se zvednu a vydám se k ohništi kde si dám kytaru do pouzdra a rozhlídnu se a všimnu ,že lidi se pomalu ubíraj pryč. Potichu zas odejdu abych nekazil atmosféru u ohně a zamířím k chatce kde si všimnu Sama. Tak co?Celkem nuda teda u mne co ty?Optám se Sama a nudně se podivám do lesa.Co ted někam se zašít a užít si sám noc?Asi mi nic jinýho nezbydea sklukem v chatce to nechci strávit. Pak zajdu do chatky kde si vemu dlouhý kalhoty spíš džíny. Pak se vydám spět do lesa kde si sednu do dobrého místa odkud mam výhled na nebe. Sundám si kytaru ze zad a vyndám s pouzdra párkrát přejedu struny a pak zečnu něco spíš z mího stylu. Na španělku jsem to ještě neskoušel pořádně. A rozjedu a od SOAD(System of a Down) Radio video následujíc Lolely day. Po dohrání se kouknu na nebe a pak zas začnu,ale ted od AC DC Cant stop rock N Roll.

Vanesa Nowak - 03. července 2009 19:10

Tábor Podívám se na fujaru co mi dává do ruky a mírně se usměji. "Ach ano, musíme se postarat aby se děťátku nic nestalo." Mrknu na Zbyňka,ale když mě vezme za ruku, přeci jen sebou trochu cuknu, ne proto že by mi to vadilo,ale nevím jak reagovat.Rozhodně nejsem žádná puťka,ale přeci jen, on je tady vedoucí a já nechci způsobovat další problémy, přesto se nechám dovést až k jídelně, kde ukořistím pizzu a opatrně ochutnám. "Je vážně báječná, a pokud jde o mou chatku, následujte mě pane." Zase se usměji a udělám královskou poklonu, zase blbnu,ale večer je opravdu nádherný a já mám skvělou náladu, když míříme k mé chatce všimnu si Sama s knížkou. "Halo Same, co tam tak sám? V jídelně rozdávají skvělou pizzu, měl bys jít ochutnat a trochu se uvolnit." Ještě na něj mrknu a pak už se zastavím před vchodem do naší chatky, zkoumavě se zadívám na Zbyňka a všimnu si že mu na puse zůstalo trochu kečupu. "teď vypadáš jak hladový upír." Pronesu se smíchem a ukážu mu kde je špinavý,pak se rozhlédnu kolem, večer pokročil a já už hlad nemám. "No já jsem po večeři,ale jestli chceš něco dobrého na zub, tak ti ráda nabídnu, myslím že máti nabalila nějaké sendviče a dokonce domácí štrůdl, takže co si dáš? A pokud by ti to nevadilo, pak bychom mohli zajít za tábor na cigárko, co myslíš?"

Nikolas Zitterbard - 03. července 2009 19:17

soukromá zpráva od Nikolas Zitterbard pro Procházka s ohýnkem (tedy s ohnivou zrzenkou) Stojíme u stromu a ticho které nastalo je jedno z těch o kterých autoři laciných románů píší, že je nabito elektrickými výboji nebo, že je tak husté a dalo by se krájet. Já nic krájet však nehodlám. Zrzečka stojí se sklopenou hlavou a když ji pohladím jako by se začervenala. V té tmě to přiliž nejde vidět, ale na její bílé pleti to přímo svítí. Pak zvedne hlavu a řekne něco co mi dost vyrazí dech. Kruci jsem malinko zaskočený nejsem zrovna Casanova a moc v tom chodit neumím, možná bych ji byl vděčný kdyby neřekla nic. Tohle mi však vyrazilo dech. Pravda je že pusu jsem ji chtěl dát, ale teď jsem malinko ztuhnul a chvilečku nevím jak na to reagovat. Navíc mi prolítávají hlavou různé myšlenky, že v tom pravděpodobně umí chodit daleko líp než já a pravděpodobně si semnou hraje. Otázka je jak moc si semnou hraje? Bezděky malinko couvnu a neodpovím nic nevím co bych měl na to říci. Vím jen jedno, že kašlu na jablko s kterým by se mi špatně líbalo. Jak se pohupuje nepokouším se ji sebrat jablko, ale chytnu ji rovnou kolem pasu a jemňounce ji přitlačím k kmenu statného stromu aby mi jako rybička neupláchla. Upustím při tom trumpetu která spadne již do noční rosou vlhké trávy a Skutálí se bokem. Nějak je mi jedno že ji zítra budu muset asi zase pěkně dlouho pucovat teď je předemnou něco daleko krásnějšího než nastokrát nejlíp zahrané Vivaldiho jaro odkaz To se vlastně taky odehrává v mém nitru. Jemně přitlačenou zrzenku u stromu pak políbím. Jablko zcela mimochodem upadne někam na zem. Fascinují mě její rty i jejich chuť. V antickém Řecku přirovnávaly chuť rtů nejkrásnějších hetér k medu a skořici. Tak nějak to cítím i já a nějak tajně doufám, že ta krásná holka co líbám není jedna z hetér. Líbám ji a nějak nevnímám okolí jednou rukou ji hladím po vlasech a šíji a druhou velmi lehce a pomalu ji zajíždím pod tričko...

Jakub Pokorný - 03. července 2009 19:23

Táborák Vemu si od ní bagetu a dojím ji. Nechci jí kousat dvě hodiny a pak jít hned spát. Sice nemám v plánu jít spát za dvě hodiny, ale nikdy nevím kdy nás poženou vedoucí jít spát. Doma jsem vždycky šel až kolem druhé, někdy i třetí. Všimnu si dívky, myslím, že Vanesy jak si nese pizzu kolem chatek. Hele, mají pizzu v jídelně. Šťouchnu do Pavlíny a hlavou ukážu na Vanesu. Proto vstanu z lavičky a natáhnu ruku na Pavlínu abych jí pomohl vstát. Půjdem si dát ne? Zeptám se s úsměvem a s nataženou rukou a čekám na ni.

Samuel Novák - 03. července 2009 19:40

U chatky---> jídelna Potom, co si vyslechnu nabídku Vanesy, tak se zvednu, za jejími zády děkovně kývnu, za zády Zbyňka kývnu posměšně. Vstanu a vydám se pomalu směrem k jídelně, vidím, že od ohně vstává někdo, asi Filip, aby se vydal do jídelny, nějak si toho nevšímám a jdu si ukořistit kousek pizzy, hm, vypadá lákavě, jednou si kousnu a pak se se zbytkem odplížím zpátky k chatce, opět čučet na hvězdy, začínám se nudit, no nikdo mě nechce, lehce se pousměji a natáhnu se na práh, z kapsy vytáhnu mptrojku a pustím si potichu Nightwish, Nemo

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 03. července 2009 19:45

soukromá zpráva od Casiopea *Kassy* Lune Moon pro U lesa Chytí mě, ani nemrknu. To je docela překvapení. Ono se to ezdá, ale já jsem dost rychlá. Jak jsem malá, tak jsem rychlá. Malá, rychlá a zrzavá. Jako veverka ze Za plotem. Ani nemrknu a už se zády opírám o kůru stromu, jen mě napadne, že doufám, že není od slámy, ale pak se utápím v polibku. Je to tak intenzivní, až skoro zapomínám dýcghat, motá se mi hlava a podlamují kolena. Musím říc, že líbá bezkonkurečně. Až se mi to chce vykřičet do světa. Polibky mu se stejnou vervou oplácím a mám dojem, že snad vzlétnu. Je to jako sen, z toho snu mě však bezpečně probudí ruka dobívající se pod lem trička. Tou svou jej jemně odstrčím, to nechci. Už takhle je to na mě docela rychlé, je to vážné, nebo ne? Já vím že na táboře není na otálení čas, vždyť jsme tam jen na necelé dva týdny, ale tohle rozhodně nechci. Líbat ho ale nepřestávám, stojím na špičkách a nathuji se, jak nejvíc to jde, tak moc mě líbání s ním ochromilo.

Nikolas Zitterbard - 03. července 2009 20:34

soukromá zpráva od Nikolas Zitterbard pro Viva la amour Moje políbení oplatí na stokrát. Její polibky z krásných, malích rudých rtíků si vychutnávám do poslední kapky. Když se jí pokusím dostat pod tričko rázně oddělá moji ruku. Je to divné, ale vlastně jsem rád. Jsem rád, že není ke všemu svolná a to co by se mohlo vyvinou později neskončí již dnes v noci. Možná jsem staromódní nebo nějak přihlouple romantický, ale jsem rád že se zdráhá. Pravda ale je že pod tričko by mě pustit mohla není na tom nic špatného jen holá kůže a její krásná dívčí ňadra. Chápu, že cokoliv víc by však dnes bylo nepřijatelné a tak se o to ani nepokouším. Líbu ji vášnivě jen tak jak mě řídí má touha po ní. Líbám ji nejen na ústa, ale i na krk, šíji a lalůčky. Je pro mě snem. Rukou ji tedy jemňouce hladím po tváři i přez triko po ňadrech. Druhou ruku ji zastrčím zezadu pod triko jen ale tak, aby ji hladila po zádech nic více. Lehounce ji po jejích jemňounkých zádech škrabkám a kreslím prstem srdíčko. Nevěřil jsem, že by se někdo tak rychle mohl zamilovat. Nebo to je jen přechodné vzplanutí v cizím prostředí? Doufám, že snad ne. Jsem celý udýchaný z krásného a vášnivého líbání a jen tak mezitím špitnu, jako vtip, do ucha zrzečce. „ Uvědomuješ si, že to co tu děláme je hotová vlastizrada na našich týmech? Co si asi řeknou naši vedoucí, když si budeme vyzrazovat klubová tajemství. Ale já jsem tě odhalil ty to děláš stejně jen kvůli nim. Ty seš ta nejprohnanější špionka kterou znám.“ Zasměji se a pomalu stáhnu zrzečku na zem do vlhké trávy, aby jsme si sedli a nestáli u stromu tak nějak na očích. Položím si její hlavu do klína tak aby mela výhled na hvězdy. I na to její souhvězdí a začnu ji hladit po vlasech a šimrat pramenem jejích vlasů na krku. „Víš že jsi nádherná? Naprosto jsi mi pomotala hlavu ty zrzavej ohýnku.“ Neříkám nic o tom, že jsem se asi v životě nejrychleji zamiloval vyznělo by to hloupě a pateticky a jisto jistě neupřímně. Ta tak ji jen hladím, šimrám, hraji si s jejíma vlasama a sem tam ji políbím a dívám se na hvězdy přes větve košatého stromu...

Vanesa Nowak - 03. července 2009 20:44

Za táborem Zatím co Zbyněk dojídá pizzu rozhlížím se kolem, vidím Sama jak míří k jídelně a musím se usmát, pořád mám před očima jak nás v chatce obhajoval. Když se mnou Zbyněk nemluví, nejspíš zaneprázdněn svými povinnostmi, lehce se dotknu jeho ruky. "Jdu na to cigárko, až si vyřídíš co potřebuješ, tak se přidej." Pak už pomalu mířím za bránu tábora, chvíli se rozhlížím a přemýšlím kam se usadit, když zaslechnu nějakou hudbu,ale jakou hudbu, kvalitně zahranou písničku od AC DC, vydám se tím směrem a pohybuji se velmi potichu, a pak už jen pozoruji hrajícího Petra. Neruším ho, opřu se o strom a s úsměvem poslouchám, když dohraje uznale zatleskám. "Neruším? Přišla jsem na cigárko a slyšela tě hrát, hraješ vážně moc pěkně."

Zbyněk Sýkora - 03. července 2009 20:49

Tábor Nechám si poradit kde jsem špinavý, rychle si to otřu a ještě něco začnu zařizovat.... Hmm štrůdl tak to zní dobře, hned tam za tebou příjdu. usměju se na ni a mluvím ještě nějákou dobu s kuchařkou, pak se pomalu vydám za tábor, tam kde vím že jsou..... Tak sem tu, doufám že tu nepijete.... pronesu přísně a pak se usměju abych defenitivně tímhle vtípkem ukončil to co se stalo odoledne, zapálím si také a začnu kouřit.

Petr Berger - 03. července 2009 20:50

Les Pomalu hraju moji oblíbenou písen od AC DC. Když dohraju tak se vynoří postava nejdřív mě trochu vystraší což na sobě nedávám znát ,ale jestli mi viděla do obličeje tak to mozná i poznala ,ale v téhle tmě. Co ty tu?Myslel jsem že si šla někam se Zbynkem.Pak si vytáhnu krabičku LM a nabídnu Vanese. Dáš si?¨ Nabídnu a při tom si zapálim benzínáčem. Položim kytaru na pouzdro a pohybem ruky ukážu aby se posadila vedle. Díky ,ale k tomu hrání chybí hlas spěvu nechceš to skusit? Pokusim se jí trochu jinak zeptat spíš jinou formou otázky. Zas něco řeknu a pak se mi na mozku oběví z off na on.

Vanesa Nowak - 03. července 2009 21:01

Za táborem Nemůžu si nevšimnout jak sebou trhl když jsem promluvila a musím se smát. "Copak, špatné svědomí a nebo straším? " Vezmu si nabízenou cigaretu a otočím se na právě přicházejícího Zbyňka.Nejdřív si zapálím a pak se posadím do trávy. "Jak vidíš vedoucí, jsme naprosto vzorní,zařídil jsi si vše potřebné?" Zeptám se Zbyňka a pak se trochu nervozně podívám na Petra. "Já...omlouvám se,ale před lidma vážně nezpívám,to bych musela být asi hodně opilá, a to jak víš, tady nehrozí." Omluvně se usměji a podívám se na Zbyňkovu fujaru co mám stále sebou. "Co takhle kdyby jste mi ještě něco zahráli? Je opravdu radost vás poslouchat a večer je tak krásný, že je škoda jít spát."

Zbyněk Sýkora - 03. července 2009 21:24

Kolem tábora Divám se na Vanesu jak sedí a mluví o tom proč neche zpívat, na její větu o vzornosti se jen usmívám, nevím proč je s ní dobře, bere mě líp než ostatní, sice jako vedoucího ale víc kamarádsky, lidsky, ostatní mě mají jen jako vedoucího.... No to nevím spojit kytaru a fujaru, můžem skusi tak něják zadžemovat, ale nevím jak to vyzní. řeknu tak aby se i Petr k tomu mohl vyjádřit zda by chtěl nebo ne, pak si převezmu fujaru a usměji se na Vanesu... Pokud bys měla zájem, mohl bych tě učit co tu budem, není to tak těžké... řeknu ji mile a znovu se usměji, má moc příjemnou tvář asi proto se do ní tak často a rád dívám....

Zbyněk Sýkora - 03. července 2009 21:24

Kolem tábora Divám se na Vanesu jak sedí a mluví o tom proč neche zpívat, na její větu o vzornosti se jen usmívám, nevím proč je s ní dobře, bere mě líp než ostatní, sice jako vedoucího ale víc kamarádsky, lidsky, ostatní mě mají jen jako vedoucího.... No to nevím spojit kytaru a fujaru, můžem skusi tak něják zadžemovat, ale nevím jak to vyzní. řeknu tak aby se i Petr k tomu mohl vyjádřit zda by chtěl nebo ne, pak si převezmu fujaru a usměji se na Vanesu... Pokud bys měla zájem, mohl bych tě učit co tu budem, není to tak těžké... řeknu ji mile a znovu se usměji, má moc příjemnou tvář asi proto se do ní tak často a rád dívám....

Petr Berger - 03. července 2009 21:27

Za táborem Když najednou mi odpoví trochu výsměšně mi i připadá tak se trochu taky zasměju. Jaký by to bylo tobě kdybych se zakhle vynořil? Jsem se zas ukázal v nejlepšim a nejzářivějšim světle. Pak se vynoří Zbyněk. po tom všem tady pít ?To jo. Řeknu důrezně. Co nepochopil že ho beru vážně a jen na jedno do hospůdky?a na tom že se to nebude furt řešit sám to řiká ,ale furt připomíná. TAk mi zaspíváš až budem někde jen spolu? Optám se trochu zvědavě. Nevim hrát? Abych se přiznal ted nemam nějak chut. Řeknu si pro sebe a pokuřuju. Chceš zapoalovač? Nabídnu se a škrnu .

Alexander Wolf *Alex* - 03. července 2009 22:08

Ohniště - Tábor Zahrajeme pás písniček a já myslím že mi to clekem jde. Asi po 4 nebo 5 písničkách se nám ovšem naše "kapela" rozpadá a já se podívám po mé levici kde kosuek odem ne sedí Míša. "Mm,jdu se projít,tak Zatím." řeknu jí a vstanu,harmoniku dám do pouzdra a to do zadní kapsy. Pak překročím lavečku a pomalým krokem dojdu do jídelny kde si vezmu pizzu jelikož jsme zaslechl že tu je. Vezmu si rovnou dva kousky jelikož mám děsnej hlad a prcházím se po tábořišty. Sednu si kosuek od ohniště tak abych tam viděl ale tak,abych nebyl já moc vidět. Sním první kousek pizzi a ten druhý si zatím položím do trávy,budu doufat že nesním pavouka. Sáhnu si do kapsy a vytáhnu harmoniku. Podívám se na ní a trochu se usměji. V duchu si začnu pobrukovat melodii z Titaniku a pustím se i do druhého kousku pizzi.Až ji dojím lehnu si na záda a sleduji nebe. "Every night in my dreams I see you, I feel you That is how I know you go on Far across the distance and spaces between us You have come to show you go on" Zpívám si tiše tu šást kterou znám,tenhle film jsem viděl snad stokrát,písnička je nádherná a rád si ji zpívám když jsem sám.

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 03. července 2009 22:15

soukromá zpráva od Casiopea *Kassy* Lune Moon pro U lesa Oddávám se líbání, je to nádherné. Neskutečné, jako sen. Podlamují se mi kolena, motá hlava, špatně dýchám. Nic to však nemůže zkazit, žádná z těch věcí nezmenší to, že líbat umí neuvěřitelně. Nechávám ho, ať si dělá co chce, pod triško ho však nepouštím, jen na zádech. Už hodněkrát jsem se spálila, co se týče kluků a stejně, nikdy bych nic nedovolila, když se známe teprve den. Jsem hodně citlivá, tak poznám, že mi na záda nakreslil srdíčko. Ač jsem sebevíc divoká, nezkrotná a bláznivá, jsem v tomhle i docela naivní a romantická. Skoro se rozplynu blahem, když zjistím, co kreslí. Poslouchám, co říká, co šeptá. Aby mi mohl šeptat do ucha, musí se hodně sklonit. To taky využiju a rukama ho obejmu kolem krku a stáhnu k sobě. "Ty kecko! To ty mi tady nadbíháš, takže promyšlená taktika to může být jen z tvé strany, ale dej si pozor, já ti nic nevykecám. Ale ty mi klidně tajemství vašeho týmu prozradit můžeš." Zasměju se a líbnu ho na krk, kam ho posléze i jemně kousnu. Nechám se stáhnout na zem, kde se usadím. Je mi dokonce poskytnuto takové pohodlí, že si mohu lehnout na jeho nohy a mám tak krásný výhled na nebe. "Někde tam, ukážu na nebe je moje bydliště. Jak jsi říkal, kde ale nevím. Jsem hvězda spadlá z nebe a bez navigace se nemohu vrátit, ach, já ubohá. " Opět se rozesměju a tentokrát očima přejedu z nebe na jeho tvář. Je krásnej, až neuvěřitelně. Mám štěstí, nebo je to jen z vypočítavosti? Snad ne.. Když mě začne lochtat, šklebím se a kroutím, hlavu vtahuji mezi ramena tak, aby se tam nemohl dostat. Jsem dost lochtivá. "Jen abys nekecal." Zamumlám rozpačitě a zas zrudnu. Asi bych s tim měla něco dělat, jsem vždycky jako rajčátko. " Můžu tě o něco poprosit?" Udělám na něj psí oči a čekám na odpověď.

Sabina Maisnerová - 03. července 2009 22:27

Tábor Oheň tiše praská. Ještě je, ale docela silný. Z nudy vstanu z deky a dojdu pro kousek špalku, který hodím do ohniště. Na chvíli si čupnu k ohništi a pozoruji oheň. Jeho tanec. Pohyb plamínků. Když mě koukání do ohně přestane bavit vstanu a odejdu do chatky. Tentokrát si čupnu, ale k rozepnuté cestovní tašce a vyndám z ní mp4. Vstanu, zapnu jí a z výběru si vyberu odkaz. Mám sice radši disko nebo jiný druh žánru, ale i tohle si můžu poslechnout. Hlavně když mě popadne jedna z mých nálad. Z mých podivných nálad. Ani se někdy moc nedá poznat co vlastně teď právě cítím. Vyjdu ven před chatku a sednu si na schody před chatkou. Nasadím si sluchátka do uší. Potom zmáčknu na mp4 play a nechám písničku hrát. Přitom přemýšlím. Lokty mám opřené o kolena a bradu mám položenou na otevřených dlaní. Zaposlouchám se do písničky a nasadím neutrální výraz. Pohled, který nic neříká. Pohled, který nic neprozrazuje.

Kryštof Acker *Chris* - 03. července 2009 22:39

Tábor Bezcílně se potuluji po táboře a vduchu si přehrávám písničku která mi zrovna přišla na mysl. So let them say is wrong for me tu love you They cold never feel The way that I do when we kiss When we´re close like this..... Soustředím se plně jen na jednotlivá slova a tak ani nepotřehnu že se blížím někam a hlavně k někomu. Prostě jdu, jdu, jdu a prásk! O něco zakopnu a slítnu do trávy. Zavrčím si pár nadávek ale uvědomím si že to o co jsem zakopl nebo něco ale někdo! Eh..hups Jej sorry...jsem si tě nějak nevšiml seš vpořádku? Zeptám se a přikleknu k němu abych zjistil zda sem mu něco neudělal.

Vanesa Nowak - 03. července 2009 22:42

Za táborem Chvíli pozoruji ty dva a pak odpovím na Petrovu otázku."Ty mě takhle vylekat, tak buď dostaneš pohlavek a nebo já infarkt, takže se ti omlouvám za tu přepadovku." Chvíli jen tak pokuřuji a poslouchám kluky jak se dohadují jestli hrát nebo ne,ale vypadá to, že zřejmě ne.Když mi Zbyněk navrhne že mě naučí hrát na fujaru, předvedu zděšený výraz, který by se skoro hodil na filmové plátno. "Zbyňku neblázni, mě něco naučit, to se rovná sebevraždě, já jsem hrozně neposlušná a drzá žačka,a i profesoři na právech mají se mnou problém, tak nějak mám vrozenou nechuť k autoritám," Domluvím,ale pak se začnu smát. "Ale pokud si na to troufáš, tak proč ne, jo a Petře, víš můj zpěv,třeba až někdy půjdem z hospůdky tak ho uslyšíš.A teď co navrhujete pánové?Vrátit se do tábora?"

Alexander Wolf *Alex* - 03. července 2009 22:50

Tábor Připadá mi že slyším jak někdo kosuek ode mne prichází proto přestanu zpívat. Stále se dívám na nebe a mám zase jednu z tech svích nálad,nevím jak ji popsat ale příjde vždy tak náhle a zatím nevím jak se s ní vypořádat. Pmalu mi padjaí víčka a já se soustředím na hvězdy a na to abych nespal. Když tak přemýšlím nad dneškem a snažím se do toho abych neusl někdo o mě "zakopne" a spadne,clekem to bolelo a taky se natáhl přeze mě. "Připadám si jak v blbé gay-show." Pomylsím si když zjistím že je to kluk. "Ne je to v pohodě." řeknu a dám si k nous ruku,když ji dám pryč mám na ní krev. "Bože,blbá srážlivost krve!" zakleju v duchu a protořím panenky,od dětství mám špatnou srážlivost krve a proto stačí sebemenší rána do oblasti nosu a začně z něj téct krev. "Mmm,nemáš kapesník?" zeptám se toho kluka.

Zbyněk Sýkora - 03. července 2009 22:50

Cesta zpět Usměji se zase na ni a jen pokrčím rameny... Asi jako já, jenže mě na filosofii každej semestr co projdu proklínaj že se ještě držím, až tak už ty učitele štvu..takže tvé klady beru na vědomí, a sem ochtný to riskovat, bo sem stejný. dokouřím cigaretu a tipnu ji o botu, pak otevřu jednu prázdnou krabku a strčím tam nedopalek, aby se tu nedělal v lese nepořádek, krabyčku dám i před ostatní pokud už dokouřili a zadívám se zase do její tváře.... Dobrá tedy vrátíme se než si toho někdo všimne a bude nadávat, a zahrajeme si spíš zase na kytaru ne? podívám se na Petra a pak čekám až oba vykročí, stoupnu si vedle Van a zase ji nabídnu svou ruku..

Kryštof Acker *Chris* - 03. července 2009 23:03

Tábor To je zlej sen...mě ještě zažaluje za ublížení na zdraví Napadne mě když vidím že krvácí. Na otázku s kapesníkem se začnu prohrabovat ve všech kapsaách a začnu vytahovat všemožný nesmysly jako například jedny načnutý žvýkačky,druhý načtuný žvýkačky,zapalovač,třetí načnutý žvýkačky,nespočetno papírků od žvýkaček.Další žvýkačky - tentokrát celý - a hele! kapesník!! Hned jak ho vytáhnu podám mu ho a začnu strkat zpátky vše co jsem z kapes vytahal. Ještě jednou promiň ale byl jsem nějakej nesoustředěnej a neviděl jsme tě. Spustím zase omluvně ale pak ještě zjistím že ho ani vlastně neznám jménem. Jen tak mimochodem já jsem Kryštof ale pro všechny Chris Představím se s trochu omluvným úsměvem.

Sabina Maisnerová - 03. července 2009 23:08

Tábor Sedím stále na schodech a poslouchám Tu úžasnou zpěvačku. Asi jediná, kterou můžu poslouchat s tímto žánrem. Alespoň si jí vybavuji jako jedinou, kterou takto můžu klidně poslouchat celý dny. Sedět mě, ale už nebaví. Vstanu, vyndám mp4 a posunu To na další skladbu odkaz, protože tam zrovna naběhla písnička, kterou moc nemusím. Když jsem s písničkou spokojená a hraje Ta, která se mě zamlouvá, dám mp4 zpátky do kapsy a vydám se směr jídelnu, protože dostanu chuť na Tu pizzu se kterou tady všichni chodí. Zaposlouchaná do písničky si nevšimnu ležících osob na zemi a zakopnu o Alexovi nohy. Sletím přímo na ruku a s bolestí se posadím. „ Sakra!“ Nadám nahlas sama sobě. Sundám si naštvaně sluchátka z uší. Mp4! Napadne mě a okamžitě jednou rukou vytahuji z kapsy a prohlížím ji. Je celá, ale povedlo se mě jí při pádu vypnout. Zkouším jí zapnout. Funguje! Když zjistím, že je MP4 v pořádku vypnu jí a zandám zpět do kapsy. Snažím se udělat pohyb druhou rukou, ale zatraceně To bolí. Hmm. Skvělí, jsem To, ale šikovná! Pomyslím si. A podívám se s lítostivým výrazem na něj. Promiň nechtěla jsem. Já jsem se zaposlouchala. Budu To mít snad jen naražené. Jsi v pořádku? Ani nevím, že předtím narazil do něj jiný kluk. A teď ještě já. Chudák.

Alexander Wolf *Alex* - 03. července 2009 23:17

Tábor - Pojďtě si ještě někdo kopnout "To je dobrý mám špatnou srážlivost krve." řeknu mu a příjmu od něj kapesník s klasickím "Díky." Přiložím kapesník k nosu a utřu krev která za tu chvilku stihla vytéct,krev teče převážně z levé dírky proto kapesník sroluju a strčím ho do levé dírky. "Já jsem Alex." Když se snažím vztát zakopne o mě někod další a já jsem donucen zase si lehnout. "Au." Zastenám v duchu když něčí noha šlápne na mou holeň a podrákou mi jí sedře,poté dopadne na zem. "Jsi v pohodě?" zeptám se když pak podle hlasu zjistím že je to Michele dojdu k ní. První co zkouší je Mp4,když zjistí že je v pohodě podívám se na ni.Chce pohnout druhou rukou ale vypadá že ji má zlomenou nebo naraženou. "Bolí to?" zeptám se jí a ruku ji chytím v zápěstí (dost pevně) a pak s ní pohnu někde mezi zápěstím a loktem směrem k Michele. (z pravého úhlu ji lehce tlačím k břichu) Když se posadím na tu holeň pálí to,to znamená že se holeň jen odřela,kaže ot nic vážného není.

Sabina Maisnerová - 03. července 2009 23:30

Tábor Ani mě neodpoví na otázku a odpoví mě otázkou. Jestli sem v pořádku. Jen kývnu hlavou. Když mě začne hýbat s rukou bolestí přivřu oči. Není mě To rozhodně příjemný. Vytrhnu mu ruku z rukou a bolestivě se na něj podívám. „Hej! To bolí.“ Nadám mu trochu a vstanu ze země. Nechci mít zelený kalhoty, ale přece jenom už je mám trochu špinavé, ale dá se To rukou očistit. To udělám jednou, zdravou rukou a vydám se sama na ošetřovnu. Vejdu do budovy a rozhlídnu se po místnosti. Nesdělili nám kde je proto jí musím hledat. Když si všimnu schodů, vydám se po nich nahoru. Opět se rozhlídnu po chodbě a vydám se na levou stranu chodby. Když spatřím dveře s nápisem OŠETŘOVNA, usměji se a zaklepu na dveře. Když mě otevře vedoucí zelených usměji se na něj, ale moc mě To nejde a mám pohled spíš bolestivý. „Zakopla jsem .. a.. asi jsem si narazila ruku.“ Řeknu trochu zaraženě a pohlédnu na něj nevinnýma očima.

Sando - 04. července 2009 00:19

soukromá zpráva od Sando pro Osetrovna: "Pojdte a posadte se prosim slecno. Okamzite se nato podivam." Promluvim klidnym hlasem zatimco cekam az si sednes na lehatko. Jakmile si sednes opatrne ti ohmata ruku aby zjistil kde te to boli. Jen tak lehce, nedotyka se te nasilim, spis jakoby ti prejizdel po kuzi a cekal na tvou reakci. Kdyz najdu bolestive misto a zkontroluji to poradne promluvim: "Nastesti to neni vazne, troska cjladici masti a stahneme to. To by melo zabrat okamzite. Akorat pozor, studi to a hodne." Dodam s usmevem a vytahnu ze skrinky umelou nadobku v niz se nachazi azurove modra hmota pripominajici gel a zacnu ji pomalu roztirat na poranene misto. "Jak se to vlastne stalo slecno? Nedavala jste pozor pri chuzi?"

w - 04. července 2009 08:38
	Táborák Filip mi možná trochu moc názorně předvede, že mají pizzu. Super pomyslím si s úsměvem. ,,Jasně že jo," zazubím se na něj a přijmu nataženou ruku. Že by džentlas? podivím se. Co si budeme povídat, až tak moc jich na světě nepotkáte. ,,Jinak, ty máš doma nějaké zvíře?" zeptám se ho jakoby mimochodem.

Nikolas Zitterbard - 04. července 2009 10:59

soukromá zpráva od Nikolas Zitterbard pro Nebe, peklo, ráj Jsem z ní malinko mimo musím ji stále hladit a dotýkat se ji. Líbat ji. Natáhnu se vedle ní a ruku si dám pod hlavu tak abych ji stále viděl do obličeje. Utrhnu stéblo trávy a šimrám ji na nosíku. Červená se a mě se to strašně líbí mám rozjasněné oči a její obličej doslova hltám očima. Prstem levé ruky ji cestuji po jejím těle a to i na místech kde by má ruka neměl co dělat vždy se tam však prst zdrží jen chviličku obkrouží kolečko či osmičku a zase zmizí. Pak ji přitisknu pevně k sobě a dám ji polibek až se mi z něho téměř zastaví dech. A pak povídám zcela nevině jako klouček z mateřské školy který byl křivě obviněn, že sestře zboural na pisku bábovičky: „ Já že jsem ti nadbíhal??? To jisto jistě nemůže být pravda, takový věci já ani neumím. Já nešťastný jsem se dostal do sítí zrzavých špionů modrého týmu. Ovšem od tebe se nechám rád zneužít pro špionážní dvojí hru.“ Dám ji další pusu a pak se díváme na hvězdy. Kdyby to někdo psal, jak dva milenci leží na rosou vlhké trávě a sledují spolu hvězdy, připadlo by mi to patetické, pseudoromantické, kýčovité a celkově jako škvár. Naše hovory by byly jistě brány jako součást brakové literatury, ale takhle když je to skutečné a já ležím vedle rezavé krásky jsem na vrcholu blaha. Nirvána (ne ta kapela s Kurtem :-) ) je proti tomu jako kompot z červené řepy, který nesnáším. Taková je lidská povaha když sedíš u moře a díváš se na západ slunce srdce ti plesá a říkáš si nic nádhernějšího není když to někdo namaluje nebo popíše je to odporný kýč. Vše je o prožitku z okamžiku něco takového snad dokáže vyjádřit jen hudba. Když mluví o svém hvězdném bydlišti je to ten případ a já nemůžu řict nic co by nevyznělo pateticky, ale nemyslím nad tím, chci to říci: „ Nepotřebuješ navigaci Ohýnku chci, abys tu byla semnou. Co bys dělala mezi Perseem a Andromedou. Budu rád když těch 12. dní tu budeš semnou. Možná to vyzní hloupě ale jsem teď jako v nebi. Nevím jak bych to dokázal říct jinak... i když... možná ano. Znáš jazzového trumpetistu Chrise Bottiho a My funny valentine? Snad leda tak. “ Nahmatám spadenou trumpetu a náustek a klapky lehce očistím tričkem pak se otočím na záda aby si ono mohla dát hlavu na můj hrudník a pomalu se nadechnu a spíše tiše pomalu hraji .... odkaz .... Dohraji a znovu ji políbím pak se mě zeptá jestli mě může o něco poprosit. Malinko se v duchu leknu co to bude ale na venek udělám jen vtípek: „No jasně avšak jen v tom případě, že nebudeš požadovat vyzrazení nějakých tajných informací zelených...“

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 04. července 2009 11:47

soukromá zpráva od Casiopea *Kassy* Lune Moon pro Nádhera Ležím na zemi a užívám si jeho pozornosti, když mě lochtá stéblem trávy na obličeji krčím nos, až vypadám zase jako veverka. Nakonec kýchnu a rozesměju se. "Provokatére.." Pozoruji jeho ruku, která kreslí cestičky po mém těle a vždycky, když najede kam by neměl, zkusím jeho ruku chytit, Když ho konečně chytím, chytí i on mě a líbá mě tak, až skoro umírám slastí. Když mě pak pustí, udýchaně se svalím zpět na záda a jen opět čerpám kyslík. "Ty si spíš pěkně ukecanej a to rozhodně umíš." Rozesměju se a pobaveně se na něj podívám. Chvíli si ho prohlížím, pak se zas zaměřím na nebe a vycházející hvězdy. Semtam po očku přejedu na jeho zamyšlenou tvář. Vypadá roztomile, když nad něčím uvažuje, což dozajista teď dělá. Jsem to teď já, kdo si lehne na bok a prsty putuje po jeho hrudi, přes krk a na obličej, udělám několik okružních jízd. Poslouchám, co říká o navigaci, o tom, že tady chce se mnou být a že je jako v nebi. "Neznám, ale ráda poznám.." Řeknu, dívám se jak si bere trumpetu a lehá si, vyzve mě, abych si na něj položila hlavu a tomu se já rozhodně nebráním. Poslouchám jak hraje a zavřu oči. Nechávám se unášet tou nádhernou melodií. Na tváři se mi usadí zasněný úsměv. Kdž dohraje, nepřestávám se usmívat. Bylo to vážně nádherné, je neuvěřitelné, co všechno umí. Pak se zeptá, co bych si vlastně přála. Zatvářím se tajemně, jako by to bylo něco nepěkného. Něco, co se mu určitě nebude chtít udělat, chvíli ho v té nejistotě držím a podtrhnu to nejistým koktáním. "No, víš..ne že bych tě chtěla do něčeho nutit, když řekneš ne, tak ne.." Na malou chvíli se odmlčím a vážně se na něj dívám. "Dej mi ještě pusu.."

Petra Richtecká - 04. července 2009 12:41

Táborák -> les -> zpátky u ohně: V obchodech jsem se moc nezdržela. Pravda, čekat na ostatní jsem musela stejně, ale jediné, co jsem si nakonec koupila byly dva balíčky žvýkaček. Pak se ale čas zmatkovitě protočil a z té monotónnosti mě vysvobodilo až prohlášení hlavního vedoucího tábora. Táborák? Ty měla máma vždycky ráda. Já si radši počkám, až se budu moct vytratit a nebudu váhat zmizet odtamtud. Nebylo ani divu, že jsem se tedy posadila někam k okraji, víc do stínu, na nějaké méně obsazené místo. Bohudíky jsem nemusela čekat moc dlouho, než se naskytla příležitost tiše se odplížit a zmizet v lese. Jen tak jsem se procházela. Sem a tam. Nakonec jsem si začala zpívat, jako už tolikrát, možná se mi to bude hodit, až si kapela vymyslí, že se naučíme právě tuhle. "Do you ever feel like breaking down? Do you ever feel out of place? Like somehow you just don't belong And no one understands you Do you ever wanna run away? Do you lock yourself in your room? With the radio on turned up so loud And no one hears you screaming No you don't know what it's like When nothing feels alright You don't know what it's like To be like me... To be hurt, to feel lost To be left out in the dark To be kicked when you're down To feel like you've been pushed around To be on the edge of breaking down And no one's there to save you No you don't know what it's like Welcome to my life Do you wanna be somebody else? Are you sick of feeling so left out? Are you desperate to find something more Before your life is over? Are you stuck inside a world you hate? Are you sick of everyone around? With the big fake smiles and stupid lies While deep inside your bleeding No you don't know what it's like When nothing feels alright You don't know what it's like To be like me... To be hurt, to feel lost To be left out in the dark To be kicked when you're down To feel like you've been pushed around To be on the edge of breaking down And no one's there to save you No you don't know what it's like Welcome to my life No one ever lied straight to your face No one ever stabbed you in the back You might think I'm happy But I'm not gonna be ok Everybody always gave you what you wanted You never had to work It was always there You don't know what it's like What it's like To be hurt, to feel lost To be left out in the dark To be kicked when you're down To feel like you've been pushed around To be on the edge of breaking down And no one's there to save you No you don't know what it's like To be hurt, to feel lost To be left out in the dark To be kicked when you're down To feel like you've been pushed around To be on the edge of breaking down And no one's there to save you No you don't know what it's like Welcome to my life Welcome to my life Welcome to my life." Posadila jsem se na nějaký pařez a rukama objala sama sebe. Nebyla mi ani pořádná zima. Sledovala jsem oblohu, sem tam vytáhla z kapsy svůj Sony Ericsson, abych se ujistila, že čas ještě nepřesáhl meze, které jsem si vztyčila. Ale to ticho mě začalo tížit. Připomínalo to moje začátky, než mě na škole začali brát vážně. Ne, že bych proti tomu teď něco namítala, rozdávat autogramy a být neustále někým obklopen, v tom jsem si zrovinka nelibovala. Teď bych to vyměnila za to, aby mi dali pokoj. Ale jak bych to mohla udělat ostatním z Fallen Angeles? Naše kapela by se rozpadla jen kvůli mě. To jsem si nemohla dovolit. Sebrala jsem ze země kamínek, chvíli si ho prohlížela a pak jím silou mrštila o kmen vzdálenějšího stromu. Možná bych chtěla, aby si mě někdo všimnul, ale tohle? To už bylo moc. Nikdy ze mě nemohla být nějaká pop-star. Takové místo bych s radostí přenechala té nafoukané huse Lucii, co musí být neustále ve středu pozornosti a obdivovaná kluky. Jak já ji nesnáším! Musela jsem přijít na jiné myšlenky. Raději jsem se zase vrátila zpátky do světla plápolajícího ohně, aby zahnal myšlenky na školu. Teď byly přece prázdniny! Možná jsem potřebovala prostě vypnout. - Ani tady nikoho neznáš, domlouvalo mi moje druhé já. - Možná je čas začít poznávat. Kde teď byla moje slavná odvaha. Já, exhibicionistka první třídy, jsem se teď vážně nemohla dokopat k tomu, abych někoho oslovila. To by nikdo, kdo mě znal, nevěřil. "Pitomá," zasyčím sama na sebe a sednu si blíž k plamenům. Ruce natáhnu před sebe, jako bych se chtěla ohřát. Mamka vždycky povídala, že moje vlasy jsou jako oheň a v očích mi plápolají jiskry, když se raduju nebo zlobím. Nikdy jsem jí nevěřila, ale byla to máma. Měla mě ráda. Myslela to dobře.

Nikolas Zitterbard - 04. července 2009 18:10

soukromá zpráva od Nikolas Zitterbard pro Ve vlhké trávě Napjatě očekávám co za vekou žádost po mě bude chtít. Bude snad chtít všechno tajit protože se stydí nebo něco podobného? Zatváří se vážně a pak zcela vážně řekně že chce další pusu. Musím se rozesmát, ale pak se hned má ústa semknou a stejným vážným hlasem jako ona ji odpovím: „No víš přeci jen, není to moc hygienické a víš tak moc se neznáme a vůbec musím????“ Zatvářím se zdrceně a rychle ji vlepím pusu na tvář a pak si utřu pusu jako to dělávají malí kluci když musí líbat tetičku co ji nemají moc rádi. Čekám na jej reakci která asi bud následovat a předpokládám že bude trošku rozzlobená. Proto ji nedám ani moc šancí se zlobit a hned potom ji k sobě pevně přivinu a dostane za ten můj vtípek hned dvojnásobek polibků. Pak povídám: „Nezlob se ale nějak si nemůžu pomoct, musím stále provokovat.“ Nevině se usměji a pak pokračuji: „Ohýnku, ohýnku prozraď mi, když jsi z Teplic co že máš tak zvláštní jméno? A co vlastně v těch Teplicích studuješ?“ Chvíli si ještě povídáme a pak se mrknu na hodinky a zjišťuji , že bude brzo jedenáct. Uteklo to jako voda nechci aby už byla večerka, ale holt bylo to řečeno jasně v jedenáct do chatek. Zamračím se ještě zrzečku políbím a pohladím a pak povídám trochu smutně: „ Ach jo, kruci bude jedenáct a večerka měli by jsme se vrátit k ohni dneska už bylo průserů dost tak ať nám to naše špijonování nezatrhnou hned na začátku.“ Pak se zvednu a rukou ji ještě upravím vlasy a jdu sní ruku v ruce celý rozdrbaný a urousaný směr táborový oheň kde zábava dostoupila vrcholu, ale i tam se bude brzo končit....

Vanesa Nowak - 04. července 2009 18:53

Tábor Když kluci dokouří a vážně se nemají k hrani, jen pokrčím rameny a vyslechnu si Zbyňkovu odpověď, musím se usmát.Zdá se, že je to stejný rebel jako já, no jsem zvědavá, jak dlouho mu vydrží mě učit. Chytnu se jeho ruky a postavím se, pak se opráším a natáhnu se pro Zbyňkovu fujaru."Pořád tvé zlatíčko hlídám já? Ještě se o něj nebojíš?" Prohodím se smíchem a otočím se na Petra,jestli jde taky s námi,myslím, že je opravdu čas se vrátit do tábora, než bude nějaký průšvih. Pomalu se vydám na cestu, v ruce fujaru a na rtech úsměv, i přes poněkud divoký začátek, se ten den vydařil.Opravdu to vypadá, že se tady sešla parta fajn lidí. Pomalu kráčím vedle Zbyňka a Petra a užívám si nádhernou letní noc, od ohně je slyšet hlahol ostatních,praskání dřeva a občas nějaké vyjeknutí mezi stromy.Pravá táborová nálada se rozjela.

Zbyněk Sýkora - 04. července 2009 19:11

Tábor Podám ji své děťátko zpět když se o něj tak hlasi a znovu se pousměji... To víš že ano, můžeš ji hlídat jak dlouho budeš chtít, tobě bych svěřil cokoliv... lehounce stisknu její ruku a jdeme cestou do tábora, když se blížíme k ohni a já slyším ten překotný zvuk hovorů a všeho ruchu co u táboráku bývá potichu vydechnu.... No není to lepší než sedět doma za kompem nebo jít někam na dísu? Čerstvý vzduch, vůně ohně, krásná letní noc..pěkná dívka po boku co víc bych si mohl přát? Pohlédnu Van do očí a zastavím jí.... Tak kdy tedy budeš chtít začít s výukou paní právničko? usměju se a lehce na ni vypláznu jazyk... Jaké šílenství tě dostalo na práva? Nebo si tam chtěla jít sama?

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 04. července 2009 20:30

soukromá zpráva od Casiopea *Kassy* Lune Moon pro Rozzuřená, zrzky a já to umíme dobře:D Poslouchám, jak mi odpovídá a nevěřícně na něj koukám. Pusu jsem jaksi zapomněla zavřít a prostě tak čumím. Nemám slov. Když mi pak lípne malou pusinku na tvář, založím ruce na prsou a maličko se otočím. Tak, abych k němu byla spíš zády. Když se pak na mě vrhne, aby odčinil co udělal, nejdřív dělám netykavku. "Nechci, ne, nechci, vlastně ani nevím, jak se pořádně jmenuješ." Zaskřipu zuby a chvíli ho od sebe odstrkávám. Pak se ale nechám svalit do trávy a zase celá roztaju. Dokážu se sice urazit, ale stejně rychle, jako se urazím se i odrazím. Dostanu li dobrou náhradu, samozřejmě. "To se teda zlobím, budeš se muset pořádně snažit, abys to odčinil. " Důležitě kývnu a rádoby uraženě si ho prohlídnu a ušklíbnu se. "No, já sice bydlím v Teplicích, ale táta je angličan. Vlastně to ani není ten důvod. Hlavní důvod je ten, že moje máma je cvok. " Sladce se usměju a pak pokračuju. "Chodím na gympl do druháku, takže studuju tak nějak všechno." Pokrčím rameny. V devítce jsem pořádně nevěděla, co budu kdy chtít dělat, tak jsem si to vybrala takhle. Jo, chtěla jsem jít na uměleckou školu, jenže radši budu mít pořádnou práci a pak se věnovat umění, než bejt švorc. Protože pak ani na umění neni. "No fuj, jak to mluvíš? Jako dlaždič a já, JÁ, dlaždiče nelíbám." Opět se na něj rádoby nevinně usměju. Natáhnu ruku, aby mi pomohl vyhrabat se z mokrý trávy. Tu ruku nepustím, jen propletu svoje prsty s jeho a vracíme se k ohni. "A co ty? Pověz mi něco o sobě. Už vim, že líbáš sakra dobře, ale to mi jaksi nestačí"

Nikolas Zitterbard - 05. července 2009 15:44

soukromá zpráva od Nikolas Zitterbard pro Cesta z nebe zpět na zem Nějakou takovou uraženou reakci sem čekal a pro to se musím jen smát. Moje polibky ji však nakonec uchlácholí. I když stále malinko dělá netykavku. Pak se bavíme o jejím jméně a rodině. Když říká, že mě nezná musím jí dát za pravdu a všechno se opravdu nějak seběhlo rychleji než bývá zvykem. Ovšem když se v člověku zažehne ohýnek jen málokdo sobě poručí a já to určitě nejsem. Když říká, že dobře líbám jsem potěšen jako každý malinko ješitný chlap. Ještě mi nadá že mluvím jako dlaždič které nelíbá. Musím se jen usmát a odpovím: „ Tak ty dělnickou třídu opovrhujě a nelíbáš dlaždiče? Že se teda nestydíš.“ Vlepím ji další pusu a pak ji zvednu a pomalinku se šouráme k ohni. To přijde řeč na mě: „ Tak ty ani nevíš jak se pořádně jmenuji? Tak tedy slečno dovolte abych se představil. Jmenuji se Nikolas Zitterbard bytem v Opavě. Rodilý Slezan a v Opavě i studuji hudební gymnázium se zaměřením jak jinak než na trumpetu.“ Mrknu na ni a s hranou galantnosti ji políbím ručku. Pak ji k sobě přitisknu protože už jsme skoro u ohně a mě se sní nechce příliš rozloučit...

Hlavní vedoucí + osud - 05. července 2009 20:32

Tábor Kolem 11 hodiny měli všichni večerku a tak museli jít spát i kolem mnoho proseb. Někteří možná neuposlechli rozkaz a po nocích se toulali z chatky na chatku. Jak jinak. Zakázané ovoce nejlíp chutná. Když se však rozední kolem 8 hodiny ráno se začne klepat na chatky. BUDÍČEEEK! Řve se po každém klepnutí na chatky. Když se všichni probudí a oblečou asi po půl hodině se ozve táborem další z velkých křiků. NÁSTUUUP Ozve se celým táborem a všichni se seřadí opět jako včera večer v 7 hodin. Vedoucí chvíli čeká až se všichni utiší. Takže dnes bych vám chtěla něco říct kolem obchodů. Až se procvičíte a zaběháte si kolem chatky nebo cokoliv jiného co vám vedoucí nařídí za cviky budete mít snídani a potom bude nějaká táborová akce s vašimy skupinkami. To si vás sem pak svolám. Potom budete mít oběd a potom se všichni opět svolají a půjdeme do obchodu, ale samozřejmě zase opět po vaších barevně rozdělených skupinkách, protože je vás trochu moc. Potom půjdeme na splav. Večer potom budete mít večeři. To pro vás máme nachystaného něco speciálního. Jinak co bude na jídlo máte už na nástěnce. Jinak v noci budete mít taky nějakou hru. Takže šup... na ROZCVIČKU!.. Na nástěnce v budově je vyměněnný jídelní lístek na kterém stojí: Dnešní jídlo: Snídaně Rohlíky pomazánka(česneková, budapešť, lučina), čaj Oběd Rajská omáčka, plněný paprikový lusk, houskový knedlík, šťáva Večeře Tajemství..

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 05. července 2009 21:41

Tábor Vážně jsme zpátky k ohni přišli na čas. No, nebudu lhát. Ruku v ruce s Nikem jsem se cejtila dobře a tak nějak, jako víc. Prostě jsem na sebe byla pyšná. Vážně jsme přišli na čas, neměla jsem pořádně ani čas se vedle něj pohodlně uvelebit a už byla večerka. Ruku v ruce s ním jsme došli k chatičkám. "Tak dobrou noc, zástupče dělnické třídy.." Políbím ho a zmizím v chatce. Ještě se pak jdu osprchovat a nakonec plná dojmů a motýlků usnu. Budíček!! Ách né.. Převalím se na bok a jakékoli snahy o buzení ignoruju. Vyskočím z postele až když se řekne, že je nástup. "Sakriš.." Ve spěchu si na pyžamo natáhnu jen mikinu a na nohy hodím kecky. Jako pyžamo mám pánské trenky a tílko. S nelibostí zjišťuji, že po ránu je fakt kosa. A to mám ještě cvičit? Ježiš ne, Zbyněk si na nás určitě vymyslí nějaký vrcholový cvičení. Při běhu na nástupiště si ještě upravuji vlasy, abych nevypadala až tak rozespale. Na nástupišti se choulím do mikiny a napůl ještě spím. Poslouchám vedoucí co říká ale jinak moc nevnímám. Když pak pootočím hlavu na stranu, všimnu si Nikovo pohledu a začervenám se. Zabalím se ještě víc do mikiny a pokouším se zjistit, jetsli vypadám alespoň trošku snesitelně. "Míšo, prosimtě, prozraď mi prosím, jestli vypadám tak hrozně, jak si myslim.."

Marek Motl - 05. července 2009 22:13

Tábor Jo takže zachvilku bude večerka no tak jo no nebudu to dneska dráždit přece jenom první den je první den a nemužu mít hendka pruser Pomyslím si a jdu si do chatky pro cigára. Pak vyjdu z chatky a jdu se zašít někam mimo tábor a tam si zapálim. Jo tak je to tu dobrý a pěkný holky to se musí nechat. akorát problem bdue s tim že sem tu asi taková splodina. přece jenom moc mezi metrosexuály nezapadám. ale tak bůh ví jak všechno dopadne ještě em nestich poznat všechny. pomyslím si . při kouření mám v ruce kalcek a dloubu do země dirku. Když dokouřím hodim do něj vajgla a botou to zahrabu. Pak se vydám na cestu do tábora vemu si z chatky osušku sprcháč a kartáček na zuby s pastou a jdu do sprch. Zapnu si sprchu a vysprchuju se pak se oblíknu vyčistim zuby a jdu do chatky. Tam si lehnu na mojí postel . dám si na palici sluchátka a zapnu si písničky. vemu di so ruky blok a propisku a začnu si čmárat nějaký graffity. No zachvilku to zakempim a pujdu chrápat. ale jo bude se mi tu líbit po pul hodince vypnu ipoda a dám si to vedle . Tak tábore dobrou Budíček??? sakra to je ta jediná věc na kterou jsem se nidky netěšil pomyslím si a sednu si na psotel. Zívnu si a promnu si obličej. hodim na sebe jenom kratasy a kolem krku si hodim osušku . Jdu do umývárny a tam si dám palici pod studenou vodu . Jo tak todle potřebuju pomyslím si a vydám se zpátky do chatky. Trošku si tam poklidim a vemu na sebe tričko červený tričko s krátkym rukávem . Pak moje uši zaznamenají další hluk v táboře Nástup jasnačka tak jdeme pomylsi msi a vydám se na nástup stoupnu si ke svýmu teamu Brý ráno pozdravim team. a v klidu tam stoji ma poslouchám co se bude dít . Takže večeře překvápko to by mohlo bejt nějaký grilovaný prasátko a sud pivečka Pomyslím si a lehce se ušklíbnu jo a pujde se na rozcvičku pomyslím si a u toho se protáhnu až mi prokřupnou záda

Vanesa Nowak - 06. července 2009 00:29

Tábor S fujarou v ruce kráčím vedle Zbyňka a vychutnávám si tu pohodu, když promluví proberu se ze zasnění. "No rozhodně to je jiné, než to jak obvykle trávím čas,ale je to příjemné." Mil se na něj usměji a pokračuji v chůzi,když se zastaví opětuji jeho pohled. "Do právničky mám hodně daleko, teprve studuji,ale pokud jde o lekce hraní, můžeme začít až bude nějaký ten volný čas, jestli máš pořád odvahu." Opětuji jeho vypláznutý jazyk a rošťácky na něj mrknu, do toho se ozve hlášení večerky a tak mu vrátím fujaru. "Na práva jsem šla kvůli rodičům,ale to je na dlouhé povídání, tak to necháme na příště, zatím ti děkuji za pěkný večer a přeji dobrou noc." Chvíli váhám,ale pak mu rozcuchám vlasy na hlavě a se smíchem zmizím v chatce.Jelikož jsem se osprchovala už předtím, tak se jen převléknu,popřeji holkám dobrou noc a zapluju do postele. Ráno mě probudí bušení na dveře a něčí hlas,co vyřvává, že je budíček.Tak se vyhrabu,hodím na sebe kraťasy a triko,pak raději ještě bundu a vyběhnu z chatky na nástup.Tam všechny s úsměvem pozdravím a čekám co se bude dít.Když nám vedoucí řekne plán dne, tak jen povzdechnu. Rozcvička? Já raději cvičím odpoledne,ale co se dá dělat, a k obědu rajská, tak to jsem nejspíš bez jídla, no co se dá dělat, jen doufám, že to slibované tajemství k večeři bude stát zato. Když je vše řečeno,přidám se ke svému týmu a promluvím na Anetu a Sama, když jsou ti naši vedoucí. "Takže, jakou rozcvičku jste si pro nás nachystali?"

Sabina Maisnerová - 06. července 2009 15:14

Tábor – Hurá bez rozcvičky! Asi něco před 11 vyjdu z ošetřovny s obvazem na ruce. Není mě To příjemné mít zraněnou ruku, ale co mám dělat. Za pár dní To bude dobré. Alespoň jednu výhodu To má. Vyhnu se rozcvičkám. Když vyjdu z budovy zamířím si To rovnou do chatky s číslem 8. Nevím jestli už holky spí jo nebo ne, ale převleču se do modrých saténových trenýrek a bílého trička s tlustými ramínky. Lehnu si na jednolůžkovou postel. Z dvoupatrové postele mám strach neboť se bojím, že bych z vrchu spadla a nebo, že by postel, která je nade mnou spadla přímo na mě. Zalezu si pod peřinu a stačí chvilka a usnu. Budíček Ozve se táborem a já si přitáhnu polštář na uši. Neee.. Řeknu si sama pro sebe a polehávám stále v posteli. Vůbec se mě nechce vstávat. Nástup Přímo tohle mě dostalo z postele. Okamžitě vylezu a natáhnu na nohy kotníkové ponožky a z batohu si vyndám skejťácké bíločerné boty. Nasadím si je na nohy a navleču na sebe modrou silnější mikinu s kapucou, kterou sem měla včera na táboráku. Rychle se ještě mrknu do zrcátka. Všechno co sem měla na obličeji zůstalo tak jak bylo. Včera sem si To ani nesmyla. Vyběhnu z chatky a zařadím se mezi ostatní. Až potom kosa, kterou citím na nohách mě upozorní, že mám jen saténové trenýrky. A sakra Jenže z nástupu odejít nemůžu a proto se snažím vydržet. Poslouchám pozorně vedoucí co říká a přitom přešlapuju lehce na místě. Né nějak moc aby si nemysleli, že jsem nějaký blbeček. Vedle mě postává Kassy asi se stejným případem jako já nebo možná tak sem přišla schválně. „Vypadáš fajn. Se podívej na mě.“ Odpovím ji a zasměji se narážce na mě, ale tiše abych třeba nerušila.

Sando - 06. července 2009 16:45

Taborove rano, Rozcvicka: Rano jsem se probral na pokoji. Nejaky rozlamany. Ale kdyz si vezmu v potaz ze jsem vyrizoval papiry a prochazel lekarske zaznamy taborniku az nekdy do tri do rana, neni se cemu divit. Dobre, dobre vstavat chlape lina. Podivam se do zrcadla, prohrabnu si rukou vlasy. Vytahnu si kosili s kalhotami, stejne jako vcera a upravim se. Tak abych zase vypadal jako clovek. "Tak mi mili zeleni, dnes vas ceka prvni rozcvicka. Ale jelikoz ja mam ted po ranu povinosti na osetrovne. Vase dnesni rozcvicka bude kratka. Date si pekne povinne 10 kolecek kolem tabora. To aby se vam rozproudila krev." Vysvetlim me druzince co je ceka a dojdu k modrym. "Slecno Michaelo za pet minut vas chci mit na osetrovne." Stroze oznamim co ceka slecnu Vlckovou a odchazim do hlavni budovy. Na osetrovne si kontroluji veskere vybaveni, coz jsem vcera nestihl. Kvuli nahlym udalostem vcerejsiho vecera jsem nemel moc casu.

Nikolas Zitterbard - 06. července 2009 20:17

Vstávání a cvičme v rytme Přišouráme se k táboráku s zrzečkou evidentně celý urousaný a rozdrbaný. Moc dlouho se ale neohřejeme neboť za chvilku jsme zahnaní do chatek a jde se spát. Ještě se osprchnu a zalehnu na svoji postel v pokoji kde leží i Fanda se kterým jsem ještě neprohodil ani slovo a nějakej novej kluk který zřejmě přijel až později nebo sem ho neviděl na nástupu a ubytoval se až později. Oba už spí a tak já taky ulehnu abych je nerušil, ale spát nějak nemůžu v hlavě se mi honí různé myšlenky na to co jsem dneska zažil. Kruci tak něco intenzivního a spontánního to jsem dlouho neprožil. Usnu tedy až hodně později při čemž už dlouho slyším hluboké oddychování kluků. Ráno je pro mě zlý už proto že jsem usnul kdoví kdy. Oči sotva rozlepím když je budíček. Kruci jak bych si dal raní kafíčko a pěkně se probral u M.A.S.H. e s jemným a inteligentním humorem Alana Aldy. Místo toho lítám jako hadr na holi a nechám se unášet ostatními. Klukům v chatce jako mátoha popřeju dobrý ráno a pak v umývárně ponořím hlavu do ledové vody. Někoho to možná probere, ale ten kdo nechce se dá špatně probrat. Oblíku se do hader na rozcvičku mikinu a tak spolu s vysokýma keckama a vyrazím lážoplážo na nástup. Už jak přijdu na plac mé oči patří jen jedné člence modrého týmu. Tajně na ni mrknu a mávnu ale tak aby to nikdo neviděl nechci ji přeci jen uvést do rozpaků. Pak už Tom nám zadá rozcvičku. Šíleně se mi nechce tak jakmile Tom zmizí a já běžím třetí kolo zašiju se a počkám až se ostatní proběhnou a já se pak přišourám na snídani. Vezmu si pečivo s pomazánkou a čaj který bych s chutí vymenil za kafe a sednu si do rohu a rukama si podepřu hlavu. Kruci jak já bych rád ještě spal s podepřenou hlavou klimbám nad čajem ale i tak sleduji kde je zrzečka....

w - 07. července 2009 14:09

Tábor (Jo, tak ten večer asi nedohrajem.. No nic :D) Večer Po vysprchování v přímo ledové vodě, po odlíčení a podobných blbosech se dostanu do chatky. Rychle se převléknu do růžového pyžama s medvídky. Lehnu si směrem do místnosti, potřebuji mí chráněná záda - sice sama nevím proč, ale směrem ke zdi neusnu. Ráno Probudím se sice sama kolem šesté hodiny, jsem zvyklá vstávat ze školy, ale nevstávám. Jen se tak povaluji, chvíli hraju hru Chirurgové na mobilu, snažím se vybavit si sen a občas si vzpomenu na předešlý večer. Nakonec je budíček. Křik slyším už předtím, než dojdou až k naší chatce. To je ječák pomyslím si a konečně se vyrabu z postele. ,,Ahoj," pozdravím Míšu a Káju. Lehce se nalíčím, dneska mi stačí jen tužka, řasenka a lesk. Poádně si pročešu vlasy, ofinu si připevním na temeno pomocí dvou sponek s muličkami. Na sebe si natáhnu černé triko s obrákem křídel. Pyžamové kalhoty vyměním za trochu odrbané rifle a "vklouznu" do černých botasek. Pak zaslechnu křik. Prej nástup. Ta má megafon nebo co.. pomyslím si. Takhle hlasitě snad nemluví nikdo. Jdu tam co včera a otráveně se postavím do řady. ,,Čau." odpovím Fandovi a zároveň pozdravím zbytek týmu. Popravdě, radši bych teď byla doma - minimálně tisíckrát! Vyslechnu si monolog hlavní vedoucí. Hru.. Jako bysme byli v školce pomyslím si. Potom nám náš vedoucí Tom řekne, co bude naše rozcvička. ,,Deset koleček?!" zopakuji po něm nevěřícně. To si snad dělá srandu! Ne že bych neměla kondičku, cvičením se udržuji ve formě. Jenže.. Ne zrovna během. V tom jsem snad nejhorší na světě..

Kryštof Acker *Chris* - 08. července 2009 16:16

Tábor Včera Po incidentu s Alexem jsem se s tím nešťastným otlounkánkem rozloučil a šel si po svých.Chvíly jsem byl u táboráku a pak jsem šel směr sprcha a nakonec jsem šel do postele.Tou dobou už tam spal jeden z mých spolubydlýcích. Chvíly koukám do stropu ale nakonec usnu. Ráno Probere mě až ranní budíček.Nejsem zrovna nadšený ale zvyknu si.Vstanu sice jako poslední ale řekl bych že jsem asi nejčilejší jelikož nemám problém se rozkoukat a zorientovat. V koupelně se proberu a rychle se obléknu abych nepřišel pozdě na nástup. Přijdu akorát abych slyšel co mám za rozcvičku. No...pěkný Poté co vedoucí odejde jsem mezi prvníma bláznama co začnou vyběhávat rozcvičku.Všimnu si jednoho kluka (Nikolas) který se schoval a zaseknul to.Já sice vydržim déle ale celý to taky neuběhnu takže o osmého končim a počkám si na zbytek týmu a pak se k někomu nenápadně přifařim a jdu s nimi na snídani.

Alexander Wolf *Alex* - 10. července 2009 11:11

Tábor-Budíček Když se semnou Chris (No co je to za jméno sakra?!) rozloučil šel jsem si do chatky pro kartáček pastu a sprcháš,vzal si ručník pyžamo a odebral se do budovy kde jsem se osprchoval (detaily si nechám pro sebe (Kdo by chtěk pošlu mu to soukromě =D)) vyčistil zuby a převlíkl se do pyžama.("Teplákové" kalhoty,šedé barvy,jako by spodek od pyžama.) Potichu jsem došel do chatky,věci hodin na brašnu co mám na posteli,tam kde mám nohy a lehl jsem si.Vypl jsem si mobil abych zbytečně nepřicházel o baterku a zapl Mp4,asi po třetí písničce jsem cítil že zkoro spím proto jsem ji vypls a opravdu,do tří mintu jsem byl tuhej. Ráno mě probudí hlas vedoucí/ho který se rozléhá po celém táboře. 'Jsme v chráněné krajinné oblasty do pytle.co tady tak řvou?!' zeptám se sám sebe a sednu si,podívám se před sebe a asi dobrý dvě minuty tak vydržím sedět,pak si promnu oči a zeskočím dolů,to už ale řvou že je nástup. 'Do pytle!' Rychle si na sebe navleču bilí triko s čímsi černám uprostřed,rychle si nazuju žabky a alou na nástup.když se dívám kolem sebe je tu dost lidí ze stejným problémem jako já,jsou v pyžamu a na půl ještě spí. Když pocítím zimu složím ruce na prsou a rozespale se dívám kolem sebe. 'Kolik je že je taková kosa?5 ráno?' Mluvím sám ze sebou a pak si všimnu té Vanesi po které jede Petr pomalu k ní dojdu a usměji se na ni,nic však neříkám.

Vanesa Nowak - 10. července 2009 11:21

Tábor Zatím co čekám až se naši vedoucí dohodnou co se bude dít, znuděně koukám kolem sebe. Tu dobu co tady jen tak nečině postávám, jsem klidně mohla spát, nejdřív nás naženou na nástup a pak tam stojíme jako trubky, kruci mám chuť na cigáro a na kafe, co by se stalo kdybych zmizela? všiml by si toho někdo? Usměji se nad tím co se mi honí hlavou a pak se věnuji své oblíbené činnosti, pozorování lidí kolem sebe.Je na nich vidět že by rozhodně radši spali, než tady postávali, když se ke mě přišourá Alex, tak mu úsměv oplatím. "Tak jak jsi se vyspal? Co blechy, komáři a jiná havěť? Nic tě neobtěžovalo?" Mluvím potichu, nechci na sebe moc upozorňovat, stále ještě čekáme jak se dohodnou ti naši vedoucí. "Hm..Alexi, jsi Alex že? Co myslíš, jak by koukali na to, kdybychom zmizeli? Tedy aspoň já, víš, nějak jsem si nepročetla pravidla toho jak to tady chodí,ale stát tu a jen čumět do blba, mě rozhodně nebaví, a taky mám chuť na cigáro."

Alexander Wolf *Alex* - 10. července 2009 11:31

Tábor "Hm,,mylsím že nic,mám takovej pocit že ale Sam se nějak často budil a stěžoval si." řeknu potichu a tiše se zasměji. "A co ty a havěť?" Zeptám se jí a podívám se na lidi kolem.Nikdo nevypadá že by si nás všímal a že by nás kontroloval,konec konců nějákej tým má běhat. "Mmm,mám nápad pojď." řeknu jí a zapojím se mezi lidi co běhaj,uběhnu kousek a jsem za chatkama ud kud se odpojím a jdu směrem více k lesu. Když si mylsím že na nás nikdo nevidí dřepnu si a dívám se na Van.

Vanesa Nowak - 10. července 2009 11:40

Tánor-les "Tak Sam měl divoké sny? Chudák asi to měl z toho jak nás statečně bránil, já spala celkem v pohodě,ani komáři ani nic podobného, jen ráno se mi nechtělo moc vstávat,ale komu by se chtělo." Když se Alex přidá k běhajícím lidem, tak ho s malým zaváháním následuju, uběhneme kousek a pak už zamíříme do lesa, když se posadí do trávy rozhlédnu se kolem a nadechnu se čerstvého vzduchu. "Je tady vážně moc pěkně, proč ty jsi vlastně tady? tedy ne že by mi to vadilo,ale každý měl jistě nějaký důvod proč na tenhle tábor jel, a mě zajímá ten tvůj." Pak se vedle Alexe posadím a sáhnu si za výstřih, vytáhnu krabičku cigaret a zapálím si. "Nemám kapsu, takže proto tak nezvyklé místo.." okomentuji své jednání a nabídnu cigaretu i Alexovi.

Alexander Wolf *Alex* - 10. července 2009 11:50

Ne Tánor,ale Tábor "Ano asi ano." řeknu a trochu se usměji. Podívám se kam si sahá tou rukou a řpijde mi to trochu divné,co by asi chtěla dělat,teď a tady? Když ale vytáhne krabu celkem se mi uleví. "Mmm,né díky,nekouřím." řeknu ji a usměji se ve stylu "Neboj,nesjem bláízen" Když se zeptá proč jsem tady zamyslím se. "poslali mě sem rodiče,pochopitelně.Jelikož jsou oba pracovně vytíženi neměli na mě moc čas,vyrůstal sjem sám,staral jsem se o sebe sám a všem ostatním to přišlo divné,neměl jsem moc přátel.A vždy,když přišli prízdniny posílali mě k babičce a dědovy,dokud neumřel děda a babička prodala barák a nastěhovala se k nám,rozhodli se pro tábor,prý aby si i našel nové kamarády." Řeknu a mile se usměji. "A ty? Proč si tu?"

Vanesa Nowak - 10. července 2009 12:09

Ano Tábor Chvíli mlčky hledím před sebe,Alexovo vyprávění mi tak trochu připomíná sebe, snad až na ty výlety k dědovi a babičce.U mě to byla exkluzivní letoviska vždy s doprovodem chůvy a později ochranky.Ale co, člověk si zvykne na všechno, zapálím si cigaretu a když vyfouknu kouř odpovím Alexovi. "Já jsem měla být původně v Thajsku,ale z jistých důvodů mě rodiče uklidili sem, tohle je poslední místo na světě, kde by někdo z okruhu mých známých, předpokládal, že budu." Dál už to nerozebírám, je zbytečné zasvěcovat ho do detailů, dnes spolu mluvíme,ale třeba zítra si už na mě nevzpomene, takže nač přílišná důvěrnost. I když musím uznat, že vypadá jako milý klučina, klidný klaďas jak by ho ohodnotila má kámoška Týna, měla vždy nos a dobrý odhad pokud šlo o kluky...bože jak mi chybí. Při té vzpomínce se začnu třást, viditelně se mi klepe cigareta v ruce a tak ji rychle típnu a doufám, že si Alex vedle mne, ničeho nevšiml, sklopím hlavu aby nebyla vidět má tvář, která zbělela jako list papíru.

Alexander Wolf *Alex* - 10. července 2009 12:15
	Tábor (jsem rád že jsem se domluvili) Sleduji Van a poslouchám jí. "mmm,zajmavé." řeknu a podívám se na Van,ona se ale uačne nějak divně třást,típne cigaretu a sklopí zrak k zemi. "Co je Van?Stalo se něco?" zeptám se hned když spozoruji že není něco v pořádku,"přiskočím" k ní a rukou ji opatrně zvednu obličej abych ji viděl do očí. "Trápí tě něco?" zeptám se jí a zkusím se pousmát.

Vanesa Nowak - 10. července 2009 12:26

V lese Když mě donutí abych se u podívala do očí, rychle zamrkám. "ne, nic se neděje, jen nepříjemné vzpomínky, omlouvám se." Pokusím se o úsměv,ale neúspěšně, vzpomínka na Týnu mi zkazila náladu,ale snažím se to na sobě nedat znát. "Víš někdy se stanou věci které neovlivníš, i když si myslíš že jsi mohl, ale už nezjistíš jak by to dopadlo, kdyby jsi jednal jinak." Možná má slova nedávají smysl a tak jen vděčně poklepu Alexe po ruce a nyní už s větším úspěchem se na něj usměji. "Co ty vlastně děláš? Studuješ? Nebo jak je to s Tebou?"

Alexander Wolf *Alex* - 10. července 2009 12:47
	V lese,jo lesé na jehličí "To je v pořádku." řeknu a trochu se usměji,sednu si vedle ní,blíže než předtím,a kouknu se na nebe. "Mmm,asi vím o čem mluvíš," řeknu a dál se dívám na nebe. "Co dělám?" zeptám se jako bych jí nerozuměl a kouknu na ni. "Jáá,chodím na ekonomku se zaměřením na sport." řeknu tak trochu nejistě a mírně se usměji. "A ty?

Vanesa Nowak - 10. července 2009 12:55

V lese, kde se nekoná svatba trpasličí "Zajímavé a jaký sport upřednostňuješ? Pokud jde o mě, já studuji na právech." Prohlížím si toho milého kluka, a zjišťuji, že mi vlastně ani nevadí to, že tady musím být.Je pravda, že válet se teď někde u moře by bylo fajn, ale v situaci v jaké jsem, bych se stejně musela pořád ohlížet přes rameno a nebo mít u zadku ochranku. Vlastně se divím, že jsem ukecala tatíka, aby sem nikoho neposílal,ale zřejmě je přesvědčen, že tady mě opravdu nikdo hledat nebude. "Tak Alexi povídej něco o sobě, nestyď se, jak se ti tady líbí? Co tví spolubydlící a vůbec osazenstvo tábora? Jsi spokojený? A co děláš doma ve volném čase? Jakou posloucháš hudbu, na jaké filmy koukáš? Povídej, jsem děsně zvědavá." Rošťácky na něj mrknu a nechám ho poprat se, se záplavou otázek.

Alexander Wolf *Alex* - 10. července 2009 13:06

v lese,už jim nehcoděj telegrámky. "Baví mě basket." řeknu jí a usměji se. Když se na ni dívám už vidím co na ni vidí Petr,je pěkná,je milá,je svobodná.Teda snad nemá kluka,to by se zřejmě půlka tábora zcvokla. "Není to tady špatný,i když sjem se sem zrovna 3x netěšil,není to tady tak špatné,teda až na to jídlo." řeknu a mrknu na ni. "No,sou v pohodě,i když jsem neměl tedy zatím moc možnost se s nimi pořádně seznámit,ale jsou v pohodě,bydlím s Petrem a Samem,ale to už ymslím víš." řeknu a vzpomenu si na včerejšek. "Většinou si zajdu zaházet na koš,nebo jdu na bazén,tak mě zajimají automobili tak občas hcodím na brigádu a když nenímoc co napráci jen stojím u benzínky a pomáhám s benzínem,nebo umývám skla,nebo sjem u myčky,ale když tam nikdo není a je volno u aut,pomáhám mechanikovi." usměji se. "Poslouchám tak podle nálady,vždy to na co mám náladu." řeknu a zasměji se. "Mám rád dobrodružný filmy,mám zkouklý všechny díli Harryho Pottera ale mco mě to nebere,mám taky rád fantasy a nebo sci-fi.Taky se mi líbí horor Kostka a nebo třeba Smršť nad Pacifikem,taky se občas kouknu v telce na klasiku jako je Titanic,mám rád i Charlieho Andílky i když o považuji torchu jako za blbost. vysipu ze sebe během ani né minuty a usměji se,do teď jsem asi nepotkal nikhoo s kým bych toho za celej život namluvil tolik jako teď a tady s Van. "A co ty?"

Zbyněk Sýkora - 10. července 2009 19:27

Tábor Pousměji se když mi rozcuchá vlasy a tiše vydechnu.... Tak tedy zítra, pokud budeš chtít, a dobrou noc Van... věnuji ji úsměv a vezmu si svůj nástroj, pak se vydám ještě na chvíli k táboráku ale ten skončí a jde se spát, já však jako obvykle nespím, napíšu si zprávu za první den tábora, naliji se sklenici vína a sedíc na střeše hlavní budovi se dívám po táboře, ráno nastane vcelku brzy, pak to jde rychle, nástup, první vztyčení vlajky nechám až na další den, ještě ho musím pořádně s ostatními probrat, třeba ho ani nebudou chtít vedoucí zařadit do programu, pak je rozcivčka a po ní se jdu osprchovat, když výjdu osprchovaný před hlavní budovu, usadím se na plácek u ní a začnu hrát na fujaru, stejně mě zatím nikdo nepotřebuje, a tábornící nemusí mít pořád jen neustálý dozor...

Vanesa Nowak - 10. července 2009 22:50

V lese, šmudla ještě nemá po vojně Pozorně poslouchám co mi Alex povídá, a občas se musím usmát. Ten klučina je vážně fajn,a když se rozpovídá, je dokonce i zábavný.Nepřerušuji ho, nechám ho celou dobu povídat, jen občas kývnu hlavou. Když dokončí své vyprávění, chvíli mlčím, rovnám si v hlavě tu záplavu informací, ale co, byla jsem zvědavá, tak tady mám odpovědi. "Vypadá to, že se vůbec nenudíš.No a pokud jde o mne, basket moc nemusím, dávám přednost vodě, miluji potápění a za školu závodně plavu.Pak se věnuji nějakému tomu bojovému sportu, to spíš na přání rodičů" Usměji se a pokračuji. "Pokud se najde čas tak ještě lezu po skalách, filmy mám ráda skoro všechny, kromě válečných, ty mě nijak neberou,ale jinak můžu koukat na všechno možné. I když se přiznám, že když jsem ve škole, moc času na filmy není, hodně učení, ale to určitě znáš.Pak ráda cestuji, líbí se mi poznávat nové země a trénovat si jazyky, no a to je snad o mě asi všechno.Pokud máš nějaké doplňující otázky, klidně se ptej." Když dokončím svou řeč, pomalu se zvednu a protáhnu se, rozhlédnu se po okolí a pak na Alexe spiklenecky mrknu. "myslí, že tahle forma rozcvičky se mi líbila,ale asi bychom se měli vrátit zpátky." Otočím se směrem k táboru a pak se vyčkávavě podívám na Alexe, jestli se přidá, nebo v lese ještě zůstane.

Alexander Wolf *Alex* - 11. července 2009 16:02

Z lesa ven,tak se nemůže ženit "Vypadá." řeknu a líně se usměji (je to takovej ten úsměv co uměj puberťáci,spíše znuděnej "xicht" =D) "Myslím že prozatím toho o sobě víme dost,konec konců moc se neznáme,takže detaili si nechejme,třeba na zítřejší rozcvičku." řeknu a zasměji se. "Taky si myslím že byla lepší než taková jakou měli ostatní," šibalsky mrknu. "dobrá,jdeme." dodám a zvednu se,opráším si "pyžamové" kalhoty a vydám se bok v boku (pro méně chápavé jdeme psolu vedle sebe,mezi námi je vzdálenost přibližně půl yardu =DD) směrem k táboru. Ještě jednou "děkovně" mrknu na Van,přidám úsměv a dělám že jsem zadýchaný,pak "doběhnu zadýchaný" k jídleně a začnu snídat,nic moc extra vám povím.

Samuel Novák - 13. července 2009 16:03

Ráno, raníčko rozcvička Když se hlásí k jedenácté o slovo vedoucí, že by se mělo jít spát, tak rychle knihu založím a vrhnu se na postel, během deseti minut usnu, ani jsem si nevšiml, že by přišli ostatní, ale to je celkem jedno. Buď to vážně trvalo tak krátce nebo to je zvyk táborů, ale hned jak jsem usnul, tak jsem se vzbudil čili naprosto žádný sen. Rychle vyskočím na nohy a obléknu si oblečení, které se mi zdá pohodlné a zároveń sportovní. Pak vylezu z postele a za zvuku vedoucích, kteří vyřvávají budíček, se vyplížím z chatky. Nástup proběhne za všeobecného remcání, pak se ke mě někdo z naší skupiny obrátí, aha Vanesa, ještě jsem rozespalý, tak moc nevnímám, ale co vnimát stíhám je to, že mě Alex zase pomlouvá, pff, vždyť jsem spal naprosto v klidu Podívám se po shromáždivší se skupince červených, Takže já bych to asi nechal na Anetě, tedy jestli nemá nic proti Pousměji se a jako celá skupina se otočím k Anetě.

Vanesa Nowak - 13. července 2009 17:02

Tábor Když Alex zmizí, pomalu se šourám zpátky před hlavní budovu, koumám že naše družstvo tam stále nerozhodně postává a tak jsem nejspíš o nic zvláštního nepřišla.Moc by mě zajímalo, jestli už mají aspoň vymyšlený plán na dnešní den. Před budovou si všimnu Zbyňka s fujarou a tak k němu loudavým krokem přijdu, zatím si mě nevšiml, je ke mne zády.Chvíli přemýšlím jestli mu mám provést nějakou lumpárnu, ale pak mu jen rozcuchám vlasy. "Dobré ránko, tak jak jsi se vyspal? A co rozcvička, nebo pro tebe to snad neplatí?" Drcnu do něj loktem a rošťácky mrknu. "Co máš dnes v plánu, nebo vlastně, co se dnes chystá pro nás pro všechny, tak nějak jsem se to zatím nedozvěděla, a nebaví mě potloukat se tady od ničeho k ničemu." S úsměvem se na Zbyňka zadívám a čekám co mi odpoví, mezitím se posadím vedle něj a jen doufám, že mu to nebude vadit.

Zbyněk Sýkora - 13. července 2009 19:28

Tábor Věnuji se hře na fujaru když náhle uslyším a vnímám že se někdo blíží zezadu, nedbám však na nic a hraju dál.... Ne ještě ne, mě se na tu rozcvičku ani nechce... projede mi hlavou když mi někdo rozcuchá vlasy a já ucítím již známou vůni... Ahojky, no já nespal, nemám spaní víš, a rozcvička samo platí pro všechny, tedy až na Hlavu... otočím se a usměji se na ni, je příjemné vidět tak po ránu milou osobu.... A jakpak ses vyspala ty hmm? Žádné noční návštěvy? mrknu na ni a položím fujaru vedle sebe, když si přisedne nenápadňě se přisunu blíž... Hmm co je v plánu zatím nevím, to se dozvíme až na nástupu, a co bych chtěl bych stejně dělat nemohl.. pohladím ji dvěma prsty po loktu a usměji se na ni.... Taky nevím zda bych k tomu měl druhou osobu, navíc myslím že je to tady přísně zakázano, jenže já vždy rád zkouším zakázané ovoce.. řeknu jako neviňátko a zadívám se ji do očí... Ale mohl bych učit jednu studentku práv hrát na fujaru...

Vanesa Nowak - 13. července 2009 19:40

Tábor "Hlava? Kdo je hlava?" Trochu udiveně se zeptám a zakroutím hlavou, nejspíš to bude hlavní vedoucí, to mi došlo,ale vždyť já vlastně ani nevím kdo to je, k tomu bych se raději neměla přiznávat. "Noční návštěvy? Copak si to o mne myslíš? Jsem tady první noc a už myslíš, že bych si někoho zvala na pokoj a ještě k tomu když tam mám spolubydlící?...Ne, žádné noční návštěvy, jen ničím nerušený spánek." Odpovím možná trochu ostřeji než jsem chtěla,ale velmi mě mrzí že si o mne myslí takové věci, ale možná je to jen formální starost vedoucího, který bás má na starosti, zřejmě v tom nic osobního nebude. Když mi přejede prsty po ruce, usměji se a s jiskřičkami v očích ho začnu pošťuchovat. "Hm tak povídej, co by jsi chtěl dělat a je to zakázané?Nepochlubil jsi se, že jsi rebel" Lehce ho šťouchnu rukou a pokračuji. "No a pokud jde o hledání další osoby, záleží k čemu bys ji potřeboval, jestli na to zahrát si fotbal, tak kluci by se jistě rádi přidali, a pokud bys potřeboval slečnu na procházku při měsíčku...taky jsem si jistá, že by se nějaká našla." Provokuji Zbyňka a v očích mi jiskří,usmívám se a je vidět, že mě takové pošťuchování baví. "A pokud jde o první lekci hry na fujaru....až uznáš že na to máme čas, jedna bláznivá budoucí právnička, je ti k dispozici."

Zbyněk Sýkora - 13. července 2009 19:56

Tábor Usměju se opřu se o ruce tak že se zapřu dozadu a dívám se na ni... Hlava je hlavní, to si pamatuj, vždy a všude! řeknu se smíchem a dívám se dál na její reakce... Ale no ták vždyť já si dělal srandu jenom.. řeknu trošku smířlivě ale i trošku potěšeně že na mé rýpání trošku vypěnila, při tom ji omluvně pohladím ve vlasech.... Vím přeci že jsi tady jedna z mála rozumných, ale to víš, já být obyčejný táborník, a né vedoucí tak se pokusím o noční návštěvu u tebe, v noci se kecá nejlíp, ale smůla že já nemám spaní a bedlivě hlídám co? mrknu na ni a musím se ještě pousmát.... A hádej co asi by mohl chtít dělat mladej kluk hmm? podívám se znovu do jejich očí... Myslím že Elán nazpíval písničku ze které by se hodil úryvek na odpověď... trošku se zarazím jestli je to vhodné ale co sranda musí být a já vždy mluvím narovinu a za nic se nestydím... A robme veci, čo robí iba dospelý... Pak se na ni podívám a jen pokrčím rameny.. No fotbal je dobrej sport, ale já jen fandím, hraní opravdu ne, to raději meč do ruky, než toto,a procházka? Hmm půjdeš se mnou na procházku? zeptám se klidně a usměji se... Klidně i při měsíčku jestli se nebojíš toho jít s cizím klukem sama v noci někam do lesa nebo na louku. sednu si normálně a dívám se po raním táboře, ani se mi nechce nic dělat.... No dobře jeden budoucí filosof se ozve kdy bude první lekce.

Vanesa Nowak - 13. července 2009 20:16

Tábor Poslouchám Zbyňka a musím se smát když mluví o Hlavě, je to jako kdyby mluvil o tajném špionovi. Je příjemné jen tak sedět a povídat si. "Víš, sice je možné že se dobře povídá v noci,ale jak říkám, jsem tu první den a rozhodně jsem neměla v úmyslu někoho pouštět do chatky." Mrknu na něj a nedá mi to a znova mu rozcuchám vlasy. "Takže mi vlastně nevadí, že nespíš a hlídáš,ale až se někdy budeš nudit, co kdyby jsi mě vzal na noční hlídku sebou, já toho taky moc nenaspím a pozorovat noční oblohu, je nádhera." Trochu se zarazím, když si uvědomím, že jsem se vlastně vnutila a snažím se to zamluvit, nervozně si pohrávám s vlasy a a pokračuji v povídání. "Pokud jde o mě, rozhodně se nebojím, umím se o sebe postarat a to víc než dobře, ale co ty? nebál by jsi se chodit s cizí holkou jen tak při měsíčku po lese? Co když jsem upírka?" Nakloním se ke Zbyňkovi a naznačím, že bych ho chtěla kousnout do krku. "Tak co máš strach? " A pak se začnu smát, nejdřív potichu a pak nahlas, je vidět, že se opravdu skvěle bavím.

Zbyněk Sýkora - 13. července 2009 20:24

Tábor Nevím proč je mi s touhle studentou dost dobře, snad proto že se s ní dá dobře bavit, snad pro to že se mi líbí, ale co naplat, prostě je mi s ní dobře a tak se bavím... Chápu, a jak říkám dělal sem si jen srandu.... řeknu klidně a prokřupu si stuhlý krk, pak se podívám zase na ni a usměji se, když vidím jak se blíží k mému krku.... Já strach rozhodně nemám, sám se o potomky rasy mocného Nosferatu zajímám, a věděl bych jak se ubránit upírce, i když takové jako ty bych se asi ani nebránil, takže ne strach nemám.. schválně na ni vypláznu špičku jazyka a rozcuchání ji hned vrátím.... Klidně tě někdy vezmu, tady jsou hvězdy vidět jasněji, protože široko daleko nejsou žádné pouliční lampy ani záře města která by je skryla do světelné mlhy.... usměji se protože by to bylo poprvé co bych měl hlídku s nějákou slečnou takhle v noci, nepočítám li malé holky na skautském táboře.... A ty nemáš strach že jsem třeba já upír? řeknu tajemně a pak na ni vycením své zuby, je to poprvé, všimne si toho že špičáky jsou opravdu jako upíři zuby, asi o centimetr a půl přečnívají ostatní a jsou dokonale do špičky, také se začnu přibližovat k jejímu krku...

Vanesa Nowak - 13. července 2009 20:40

Tábor Zacvakám zuby a zase se usměji, je skvělé takhle se bavit, nemyslet na nic a jen si užívat nádherné ráno vedle milého mladíka. "Takže se zajímáš o upíry? To je zvláštní koníček, ale musím se přiznat že i mě tohle téma velmi přitahuje." Když mě rozcuchá, naoko se zamračím a vrátím mu rozcuchání a taky na něj vypláznu jazyk. " No pokud bys byl upír, myslím že bych se ani tak nebála, naopak, zahrnula bych tě otázkami a chtěla bych vědět milion maličkostí, za chvíli by tě ze mne bolela hlava." Koukám na Zbyňkovi špičáky a musím se usmát, opravdu vypadají skoro jako upíří zuby a když se jeho ústa začnou přibližovat k mému krku, skoro bych té iluzi podlehla. "Víš, je to skoro dokonalé,ale kdyby jsi byl upír, v tuto chvíli bych už oplakávala tvou smrt,sluneční paprsky by tě zabili....ale ta procházka při měsíčku platí ano?" Mrknu na Zbyňka a pomalu se usměji, je mi s ním opravdu moc pěkně.

Zbyněk Sýkora - 13. července 2009 20:59

Tábor Nepřestanu se přibližovat a špičáky ji jemně přejedu po krku tak že ucítí můj horký dech... Taky pravda, jedině že bych používal krém s vysokým UV faktorem, a ano zajímám, možná až moc, vždyť sem si nechal udělat upíři zuby.. zacvakám jimi a podívám se na ni.... A myslíš že by upír poslouchal otázky? Já myslím že ani ne.. pousměji se té představě upíra mlátícího hlavou o zeď když je zasypávám otázkami a zakrtoutím hlavou.... Jinak ano procházka při měsíčku ve dvou platí, pokud si to tedy nerozmyslíš protáhnu se vytáhnu z kapsy balíček tyčinek, těch Havlíkových, které se mi zdají nejlepší a rozbalím ho... Dáš si předkrm před výtečnou snídaní? když říkám to výtečnou protočím panenky a zašklebím se ....

Jakub Pokorný - 14. července 2009 16:22

Večer s Pájou.. Když dojdeme do jídelnu dáme si spolu pizzu. Trochu sme spolu pokecali a když už vyhlásili večerku jen sem se rozloučil, mile usmál a odešel do své chatky kde jsem se převlékl jen do černých delších 3/4ťáků a šel spát. Ráno .. pfuj tak brzo vstávat =D.. Když ráno vyhlašují po celém táboře budíček s nechutí si sednu na postel a ospale koukám na dveře od chatky. Vstanu z postele a obuju si černotmavěšedé žabky a otevřu dveře od chatky bez trička jen v těch 3/4ťácích. Rozhlídnu se kdo už tady běhá a kdo stává i docela rád. Pak příjde hlavní vedoucí do prostřed táborá a zavolá nástup. i> Ta má ale řev.. Řeknu si pro sebe a zalezu zpátky do chatky kde si navleču na sebe modré třičko ve středním odstínu, žabky si nechám a odejdu na nástup. Tak si poslechneme bláboli.. Pomyslím si a poslouchám řeči naší hlavní vedoucí. Potom už jen jdu ke své skupince. Tam nám zdělí vedoucí, že si máme dát 10 koleček. Super.. pronesu vlastně jen tak do vzduchu a zasměju se Pavlininýmu údivu. Chytnu Páju za ruku a přitáhnu si jí k sobě a zašeptám jí do ucha. Co kdo říkal o běhu krásko? Potom se na ní ušklíbnu a pomalu se rozejdu. přece jenom dát 10koleček bude docela práce.

w - 14. července 2009 16:33

"Rozcvička" Překvapí mě, když si mě k sobě Filip přitáhne. Tak takhle, jo? pomyslím si. Sice se mi jeho nápad líbí, ale způsob, jakým ho projevuje, ne. Lehce se mu vytrhnu - natolik rázně, aby to pochopil (snad :D) a natolik jemně, aby se nenaštval. ,,No, na procházku bych šla, to je fakt..." mrknu na něj a rozejdu se kousek od něj. Hm, ale tak dlouhá by ta procházka být taky nemusela napadne mě. ,,Ale pouze pokud bude ta procházka minimálně o polovinu kratší," zazubím se na něj vzápětí.

Jakub Pokorný - 14. července 2009 16:58

Rozcvička Když se mě vytrhne trochu mě to zarazí. Nechytil sem jí nijak silně a chtěl sem jí, jenom jí zdělit co mě napadlo. Ale slečně se to nelíbí. Jen se ušklíbnu. "To už je na tobě." Pokrčím rameny. Dám si sluchátka do uší, který vytáhnu z kapsy, ale místo do kroku se dám do běhu a začnu běhat kolečka kolem táboru. Přece jenom sem chodil celý rok na tréninky a běh bylo jedno z nejhlavnější věcí. Neběžím nijak rychle, ale aspon tak aby jsem uběhl 3/4 koleček co sme měli za úkol. Sice se mě v žabkách moc dobře neběhá, ale co se dá dělat. Když mě jich chybí asi dvě, dám se zase pomalu do kroku. A poslední dvě kolečka docházím.

w - 14. července 2009 17:08

Tábor Lehce přivřu oči, ale dál už si ho nevšímám. Ujdu asi jen čtvrt kolečka než zahlédnu celkem rozložitý strom. Zalezu si za něj z druhé strany tak, aby na mě nebylo moc vidět a doufám, že kolem nebude moc hmyzu. A pavouků. VENDY, TADY JE TO UPLNE DESNY!! napíšu sms kamarádce. Ona je sice právě u babičky - což jí taky nezávidím - ale na rozdíl ode mně už na nějakém tom táboru byla. A ví, že je to děs! Odepiš.. požádám jí v duchu. V příští chvíli se rozzáří displej. Hodně dlouhou dobu strávím smskováním, pak se zvednu, otřepu si rifle a jdu do jídelny. Vezmu si asi dva rohlíky s lučinou. A samozřejmě i čaj. Sednu si s tím k spíše menšímu stolu víceméně do rohu. Během pár minut může člověk upadnout do melanchonie a ani neví jak, že..

Jakub Pokorný - 14. července 2009 17:40

Tábor - snídaně po rozcvičce Když si dojdu kolečka odejdu do chatky kde si svleču spocené tričko a jen ve 3/4ťákách a v žabkám dojdu hladovej na snídani. Když vejdu do jídelny na snídani všimnu si Pavlíny, ale pak si už všímám toho pro co sem si přišel. Vemu si skleničku a napustím si pití, vezmu si čtyři rohlíky a lučinu a sednu si dozadu jídelny a začnu v klidu jest a nikoho kolem si nevšímám. Opět si nasadím, ale jenom jedno sluchátko do jídla, jednu nohu dám na druhou židli vedle mě a začnu s ní do rytmu pohybovat. Občas se podívám kdo vešel do jídelny.

Vanesa Nowak - 15. července 2009 00:33

Tábor Když ucítím Zbyňkovi špičáky na krku, lehce se zachvěji,ale pak se usměju. "je pravda, že upír by mi asi na otázky neodpovídal a dost možná by se se mnou ani nevybavoval, ale přesto si troufám na tu procházku při měsíčku jít." Opět rozcuchám Zbyňkovi vlasy, nevím proč, ale děsně mě baví ho škádlit a pak jen odmítavě zakroutím hlavou nad nabízenou tyčinkou. "Já mám docela žízeň, takže bych pomalu šla na tu úžasnou snídani, jdeš se mnou nebo máš ještě něco na práci? A nebo je zakázané doprovázet studentku do jídelny." Mrknu na něj a podívám se směrem k jídelně, kam se pomalu scházejí ostatní táborníci, pak svůj pohled obrátím zpět na Zbyňka a čekám, jak mi odpoví.

Casiopea *Kassy* Lune Moon - 15. července 2009 10:33

Snídaně Prohlédnu si Míšu od hlavy k patě a nechápavě se usměju. "A co jako? Vidím, žes asi stejně jako já nestíhala, ale sluš ti to." Ujistim ji s úsměvem a pak čekám, co teda bude. Co bude za rozcvičku. Jestli nezačneme cvičit hned, asi pudu běhat sama. Jinak umrznu. Rozcvička mi vážně moc nedala, až mě t překvapilo. I když, myslím si, že to takový nebude vždycky, spíš nám dneska chtěl dát Zbyněk oddech. Rozhodnu se teda, že si alespoň zaběhnu k chatce, převlíknu se a zpátky. Cestou běžím kolem zašitého Nika. "Ty si ale ulejvák." Vypláznu na něj jazyk a běžím dál do chatky. Tady se konečně převlíknu. Vezmu si tílko, teplou mikču a kraťasy ke kolenům. Zima je sice pořád, ale doufám, že brzo vyleze sluníčko a pak bych se musela zas převlíkat. Když pak dojdu pro snídani, jsem už úplně čilá a zahřátá. Ledová voda z umývárny mě dokonale probrala, tak jsem zas ready ke všemu. Vezmu si rohlík, čaj a hledám volnej stůl. Asi bych měla sedět s týmem, ale moc se mi nechce. Zvlášť, když si všimnu podřimujícího Nika. Celé to obejdu, abych k němu mohla přijít nepozorovaně a zakreju mu oči. "Vidíš, kdyby ses neflákal, už nejsi unavenej." Zasměju se na něj drze, když mu oči odkryju.

Zbyněk Sýkora - 17. července 2009 08:28

Tábor Pohladím Vanesu ve tváři a usměji se na ni... Dobrá, budu se tedy těšit, úplněk je za dva dny.. dodám a mrknu, pak se nadechnu a pousměji znovu... Je pravda že by upíra asi zajímali jiné věci než slova, to ano, ale to je jedno, to budu řešit až tě budu mít při měsíčku tam někde venku.. řeknu jako by nic ale pak se usměji a položím ji hlavu do klína, podívám se na ni jako malý klučina a trošku našpulím pusu Mě se tak dneska nic nechce, nejraději bych zbytek dne strávil takto.. řeknu jako by nabručeně a přejícně, chvíli ještě ležím a užívám si to, pak vstanu vezmu si fujaru a lehce jí nabídnu rámě... Jestli to je zakázané nebo není to mě nezajímá, prostě tě doprovodím ať si mi pak třeba někdo nadá! mrknu na ni a čekám zda nabízené rámě příjme a nebo ne.

Vanesa Nowak - 17. července 2009 10:29

Tábor "Takže se mám bát úplňku až se v tobě probudí divoké zvíře? Už se nemůžu dočkat ty....upíre" Musím se smát a kdybych neměla takovou žízeň, vydržela bych si s ním povídat věčnost, ale takhle jen prohrábnu jeho vlasy a počkám až se postaví, pak se s úsměvem zadívám na nabízené rámě. "Tak vida, pán je i galantní to se hned tak nevidí, v tom případě, hurá na snífani, ale pokud dostaneš vynadáno, nezapomeň že jsem tě varovala." Ještě na Zbyňka mrknu a pak se do něj zavěsím a nasměruji nás do jídelny, kolem se nic moc neděje, většina lidí snídá a nebo se poflakuju a já přemýšlím co s načatým dnem, doufám, že pro nás mají něco vymyšleného, protože jinak se tady ukoušu nudou, nejsem zvyklá na lenošení. U jídelny se Zbyňka pustím a vejdu dovnitř s chutí si naliji pití a popadnu jeden rohlík a pak se usadím u stolu, pozdravím ostatní a pak poplácám na míásto vedle sebe. "Přisedneš si, nebo vedoucí snídají odděleně?"

Petr Berger - 20. července 2009 21:26

Les->Tábor Když se večer a náž hovor uklidní tak oni odcházejí ,ale já zůstávám a ukládám si španělku do futrálu. Pak si zapálym benzínákem na kterým je česká vlajka ještě LM a pokuřuji a přemejšlim nad tim jak se to bude vyvíjet.Najednou když mě ze zasnění probudí nehcucené tahání protože jsem se přiblížil k filtru tak ho zašlápnu a jdu do tábora s kytarou přehozenou pře rameno. Pak zalezu do chatky kde si vemu čisté věci šampon micí gel , ručník a ostatní pomůcky. a vydám se do omývárky kde zalezu pod sprchu kde se osprchnu a a převlíknu do čistýho pak si vyčistim a zuby a vydám se do chatky svěže zalezu do postele neposedně ale přeci usnu. Ráno mě probudí né příjěmě vedoucí bouchající na dveře. Do háje už je ráno?Já mam půlnoc takhle nemusim vstávat ani k soukromímu učiteli. Hodim přes hlavu polštář ,ale ostatní mě probudí tak na sebe hodim hawajské kratasy a košili kterou si nezapnu a slaměný kloubouk nasadim na hlavu a vlezu do žabek a vydám se na nástup kde něco málo vslechnu a zaslechnu něco rozcvičce která mi neni dvakrát cizí.Rozcvičim se z ostatními a pak zapadnu do jídelny kde si vyzmu rohlik s kterym si tam ani nesedám a vydám se k chatce kde si vyndám židli před chatku a koukám po táboře ze zavřenýma očima spíš odpočívám.

Zbyněk Sýkora - 21. července 2009 19:02

Tábor Usměji se a uchopím ji za ruku.... No něco z dobrých mravů jsem pobral, takže by se dalo říct že ano... stisknu její ruku ve své a vydám se s ní k jídelně, cestou se dívám na tábor ale po většinu doby na ni... A když mi někdo bude nadávat, nic si z toho jako vždy nebudu dělat, to víš sem docela potvora a dokážu nasrat lidi tím že je ignoruji... Když vstoupíme do jídelny a Van se odpojí, pokynu ostatním hlavou a jdu si rychle zabrat malou snídani, 6 rohlíků, nějákou pomozánku, bílou kávu s čajem, s tím vším se usadím vedle Van... Můžou snídat kde chtěji, já nejsem pro to aby snídali pohoromadě a tím se separovali od děcek, přijde mi to jako povyšování, raději sedím mezi lidma, ne jen v malé skupince kde se všichi tváří moc důležitě... namažu si rohlíky a bez větších problémů je do sebe nahážu, zapiju to svým nápojem a podívám se na Van.... Půjdem se ještě projít nebo chceš zůstat už tady?

Hlavní vedoucí + osud - 24. července 2009 13:53
	Info NEAKTIVITA 26.července - 2.srpna. Nechci tu žádné spamy a nejasnosti! Pokud se chystáte napsat něco co by mě naštvalo máte čas se ptát do 25.července do 22:00. Pak du chrnět :) Příspěvky můžete psát, ale v klidu ;) (Jestli tu vůbec nějaký bude) Spam v diskuzi? Nechci! A myslím, že to tady ani nehrozí. :) Jestli nechcete už hrát řekněte, protože to tady umírá. Díky... :)..

Petr Berger - 06. srpna 2009 08:38

Před chatkou Když dojim rohlik a v táboře se dějou věci ,na které neni zrovna dvakrát zábava koukat jako na normálním táborovým dnu. Zalezu do chatky kde vytahnu PsP a najedu na složka Vanillia ninja a pustim si svůj výběr od nich a koukám rovnou i na video klipy co knim mam uložený, ale spíš schodim žabky položim PsP na stolek a ležim snažíc se dospat ráno.Moje smrt takhle brzo stávat. Už začínám zabírat když se dveřmi začnu objevovat slunčení peprsky.cO to je do háje?tO SLUNCE SENArve všude. TAk už neležim pohldlně na zádech ,ale přetočim se ,ale potom už ani nezaberu tak vemu krabku s věci ze včera benzínak a zajdu si kousek do lesa kde si dám cigárko jako cukrovkáři svojo dávku inzulinu bez teré by nepřežili.