Tajemství temnoty
hrálo se Denně
od: 29. července 2006 23:11 do: 31. října 2007 14:06
Dobrodružství vedl(a) Anomis
| |
 | Ženy a dívky se procházejí ulicemy v krasných, občas obyčejných šatech. Muži jim nabýzejí rámě, však ze všech vyzařuje jakýsy strach z něčeho, z něčeho co chodí po nocích ulicemy, a co hůř, zabíjí a metvoly nejsou nacházeny... Cosi se děje, ale nikdo neví co, ale všichni se bojí. To co bloudí ulicemy doufate že je konečný počet, však nemůžete si tím být jisti, nemůžete ani obyvatelé města Roserain to nemůžou vědět, jestli je to jen tohle, nebo to má ještě vyšší mocnost... |
| |
 | do jedné temné uličky vejde bezhlasně postava zahalená v černé kápi od hlavy až k patě , není ji vidět ani do obličeje . nikdo neví co tato postava je zač , je asi 195 cm vysoká a mohutná , jde neslyšně ulicí a při tom se kouká po okolí . Jdu ulicí a pozoruju okolí jak tak koukám tak tak koukám nikde žádnej upír , vypadá to na klidnou noc . ... a jdu stále dál . ale přece z těch lidí jde známka strachu že se něčeho bojí . zajímalo by mě čeho vždyt jsem tu sotva hodinu a nikdo mě nezná .... . pokračuji stále a hlavou se mi honí tyto myšlenky ..... |
| |
 | Mezi stromy Jdu rychlým krokem, který by se chvíli dal považovat za běh a má liška, kterou jsem jednoduše pojmenovala Lis běží někde kolem. Je tomu už skoro půl roku, co jsem si ji ochočila. A od té doby pomáháme jedna druhé. Ten les snad nikdy neskončí! Už procházíme napříč jedenáctý den. Tedy les mám ráda, ale takhle v něm bloudit... Postěžuji si a jdu vytrvale dál. Ale za chvíli už toho mám dost a udělám si přestávku. Mezi tmavě hnědými vlasy protékají pramínky potu a oči barvy čistého smaragu se rozhlížejí kolem, zda-li nenajdou něco k jídlu. Na zádech mám luk, ručně dělaný, u pasu dýku a meč. Těžce oddychuji a zároveň si smetávám z šatu jehličí. Mám na sobě kožené kalhoty, kazajku a lehké botky. Nemám zase takový hlad, jako spíše žízeň. Od večera jsem neměla kapku vody a za potom chladivé vody bych dala nevímco. Ale žádný takový potom není nadohled, ani nadoslech. Sedím tedy na kameni a Lis pobíhá kdesi kolem. |
| |
| Mesto (Bethrezenn) Kracis mestem, par mladych zvedavich slecen se za tebou otaci septajici jedna druhe, nekteri muzi si te prohlizeji s velmy neprijemnym pohledem, vsek v podstate te ignoruji. Po nejake chvilce narazis na hospodu, jmenuje se nejak "Merlotyho doupě", míří tam spousta lidí, teda na prvni pohled lidi, a hle mas stesti, prave u hospody je rzcestnik, jedna cesta vede do kanalu mesta, dalsi na namesti, a posledni vede k Vychodni brane. V lese (Katie) jak tak bloudis lesem, stale doprovazena tvou vernou pritelkyni, zaznamenas nejaky pohyb za stromem, nevis co to je, neni mozne abys to rozeznala, vsak tvoje kamaradka se tam rozbehne ihned, LIs jako liska pronasleduje svou korist, odbehla třak rychle ze si to zaznamenala az po nejake chvilce, pokusis se zavolat ji, ale ona se nevraci, akorat nahle zaslechnes hrozny stekot (od lisky) teda spise utrpny piskot, na prvni okamzik je zrejme ze tvoje kamaradka je ve velikem nebezpeci, mozna, ze uz umira... |
| |
| město jdu si tak městem . ignoruji pohledy ostatních lidí , necítím žádné nebezpečí , známky po upírech , hmm žádný upíři zajímavý potom přijdu k hospodě . míří sem hodně lidí . porozhlídnu se a začnu větřit upíří pach . nic . nic potom se kouknu a je tu rozcestník . tak kam se vydáme ...kanály tam by mohli nějací upíři být ..... takový nenápadný místečko . řeknu si v duchu a vydám se směrem ke kanálům . |
| |
| MEsto (Bethrezenn) Vydal ses tedy smerem do kanalu, jdes a asi po 10 minutach zacnes pocitovat ze jsi na miste, kolem to zapacha odpadem, a nahle si na prave strane nejakeho opusteneho domu vsimnes papiru s napisem Vstup povolen pouze za duvodem umyti, pokud zde bude spachan nejaky vandalismus, danna osoba bude vypatrana a vydana na soud ke krali, NA TOTO MISTO JE NEPOVOLANYM VSTUP ZAKAZAN!! Nemuzes prehlednout ze na pergamenu poveseneho na stene jsou stopy od krve, je tam obtosknuto nekolik zklouzlich prstu |
| |
| Mezi stromy jak tak sedím, Lis se něka rozběhne. Ohlédnu se na ní a sleduji, co dělá. Ale není ji vidět. "Lis! Kde jsi? Vra» se!" Volám, ale nedostane se mi žádné odezvy. Najednou zaslechnu štěkot mé lišky. S hrůzou, že se jí něco stalo, se zvednu a i přes píchání v kolenou se dám do rychlého běhu. Kožená taška, kterou jsem měla na rameni a kterou jsem si na tom malém odpočinku sundala, tam zůstala. Rychle běžím a rozhlížím se sem a tam, jestli ji neuvidím. Jdu přímo za tím pištěním, které mi stále nahání horší a horší myšlenky. |
| |
| kanál jdu směrem ke kanálu a cestou na nic nemyslím akorát se soustředuju na přítomnost upírů . dojdu tam a vidím nějaký papírek ss nápisem a je na něm otisk prstů . a heleme tady a ta krev se mi nelíbí je to nějaké divné ..koukneme se tomu na zoubek a neslyšným krokem jdu dál . do domu . kounu se dovnitř jestli tam není a ruce mám pod pláštěm na rukojetí dvou dlouhých mečů . jenom to zkontroluju |
| |
| LEs (KAtie) nahle LIs spatris, z zalostneho stekotu se stalu knuceni umirajiciho zvirete, tvoje Lis je cela zborcena krvi a jeji tlapka ma otevrenou zlomeninu, Lis pomalu ale jiste umira, zaznamenas jak se ji uz zaviraji ocka... Kozuknes na strom u ktereho lezi a vsimnes si otisku na kure, je tam otisk ruky, co hure je to otisk lidske ruky, nebo minimalne necemu cloveku podobnemu... Sedis tam nad umirajici Lis... Kanaly (Bethrezenn) Bloudis kanaly, a spatris lidskou postavu s louci, ktera v ruce hned na prvni pohled nese stribrnou dyku, nahle se otoci smerem k tobe a zvola HEj ty stuj!!!!! Co tady delaS?! a rozbehne se smerem k tobe NAmesti (Riden) Stojis na namesti, kolem tebe to zije, prevlada to tu lidmi z vyssich spolecenskych vrstev, muzes to poznat podle povetsinou bohate zdobenych satu. Nektere divky ti venuji primy pohled do oci, vsak jejich otcove po boku je hned pokarou. Stojis uprostred a velikanske kasny predstavujici bohyni Seu, kralovnu vsech vod... kOukas kolem sebe a vidis spousty mensich ulicek, ktere vedou vsemy smery je na tobe kam se vydas... |
| |
 | Postávám na náměstí,kolem mě prochází plno lidí,někteří mi věnují pohled,ale vždy spatří jen svůj odraz v mých šedých očích.Podívám se na překrásnou kašnu. Mizerná práce..., pomyslím si. Rozhlédnu se po uličkách Asi bych se měl někam vydat... Vydám se rychlým krokem do jedné z pravých ulic.Cestou vrazím do nějaký postarší dámy. Promiňte,paní,moc se omlouvám., pokusím se o úsměv,ale moc mi to nejde... Když jsem dál od té paní a blíže k uličkám,vytáhnu z kapsy váček s penězi. Slušný úlovek... Zase váček zastrčím a vejdu do ulice. |
| |
| Mezi stromy v lese Vrhnu se k lišce a najednou nevím, co mám říct ani dělat. "Lis, co jsi to prosím tě dělal..." Sáhnu si k opasku, kde mám měch s vodou. Naší poslední. Potom si roztrhnu rukáv košile a začnu se o ni starat. Přitom si ale všimnu toho otisku na stromové kůře. Zarazím se a naokamžik přestanu Lis ošetřovat. To není člověk ani nikdo takový! Při práci s liškou ale hned pokračuji. Nechci ji ztratit. Nikoho jiného přeci nemám. Ale jsem sále ve střehu. Oči nastopkách jako kočká, jsem potichu jako kočka a uši nastražené jako kočka. |
| |
| Temna ulicka (Riden) Ulovek si uschovas za pas a jdes dal, je zajimave ze cim dal ses od namesti ubyva lidi obvzvlaste v tehle ulicce a zacina v nich byt cosy desiveho, vsek ne u vsech spise u mensiny, vsak je to silne. Do tetto ulicky snad nikdy neprosly paprsky slunce, vysoke sede domy, ktere ji nepretrzite stinni ze vsech stran jsou odrbane, napul rozmlacene, a misty dokonce znamky krve z tohole mista nabyha husi kuse, po silnici se valej nejaky zebraci, nejhorsi je ze mezi nimy sé najdou i deti, a to ruzneho veku. JAk tak jdes dal zaznamenas po prave ruce nejaky hostinec, jmenuje se " hostinec u Bloody ", bud muzes jit dovnitr, nebo muzes pokracovat tou ulickou ci se vratit... LEs ( KAtie) jak tak pecujes o lisku, zacina se stmivat, ted ma liska spravenou zavazanou nozicku a aod krve jsi ji ocistila, neni to tak vazne krome te zlomeniny, vsak ma po vice jak polovine tele rezne, nebo skrabne rany, vsak ted spi, snad zezacatku to te mohl zmast ze je mrtva, ale uklidnis se kdyz vides jak se Lis hybe hrudnicek s primajicim dechem. Jak se tak stmiva, jako by les zacal cely umirat, a k tomu je to desive bezvetri a ticho, ze ktereho rozboly hlava. JE to tu dost strasidelne, a vzdy kdyz zaslechnes zapraskani vetvi a ohlednes se, nikdy nic nestihnes zaznamenat, jedine co jsi schopna urcit je to, ze neco tebe a tvou lisku sleduje, a je ti jasne ze v noci to bude tezke ubranit se... |
| |
| Mezi stromy Když se začne stmívat, jsem s Lis hotová. Nechám ji vklidu spát a opřu se zády o strom. Začínám mít pěknou žízeň. při smyslech mě udržuje představa potoka, do kterého bych hned s chutí skočila. Ale zaslechla jsem zapraskání větve. Ihned zpozorním a ruka mi sjede k meči. Mistr Farder i paní Gwyn mi říkali, že nemůžu dát má síla většinou spočíká v protivníkově nevědomosti. Když si bude myslet, že jsem slabá holka, budu mít prý větší šanci. A já jejich slovům věřím. Však se mi nejednou vyplatila. Ruku mám tedy na jílci meče a jsem připravená v okamžiku vytasit. Smaragdové oči přejíždějí les sem a tam a v tom šeru, díky měsící, svítí jako kočičí. A další věc, kterou mi paní Gwyn říkala je, nedůvěřuj jen svým očím. Důvěřuj svým pocitům. Sice se mi to ještě nikdy nepovedlo, bojovat za tmy, ale ona mi nesčetněkrát ukázala, že to jde. Ale já byla s tímto netrpělivá, nebo» jsem to pokádala za nemožné. Ale nic není nemožné... |
| |
| Temná ulička->Hostinec u Bloody Jdu dál uličkou,davy řídnou a po chvíli chůze už zde jsou asi tři lidé.Jdu dál najednou mě za nohu zatahá čisi ruka. Dejte mi peníze,pane,prosím... Podívám se na žebráka,který se pod mým pohledem oklepe.Poté mu však těch pár zla»áků hodím.A jdu dále nevšímaje si jeho díků.Spatřím hostinec. Hellemese,nějaká putyka... Pomalu vcházím,line se ke mě zápach něčeho,což nedokáži určit.Vejdu dovnitř. |
| |
| Les (KAtie) JAk se tak opiras o strom mas v podstate jistotu ze zadu, ale pred tebou je to velke a ted temne, mesic dnes zakryvaji mraky, je to cerrna, snad diky bohu mesicem neosvicena noc. Jak tak sedis opirajic se o strom, ani se nestacis nadat a stoji pred tebou puvabny muz. VAzne velmi vzhledny, ma cerne vlassy, hluboce mordre oci a na sobe cernou kapi. Pussobi dosti tajemne, jeho pohled spadne na Lis pak na tebe a nahle se te zepta JAk se opovazujes rozhodovat o tom, ktery ma zemrit ty ubozacko?! Pak se k tobe priblizi doda Vemes to zvire a pujdete se mnou! rika to s naprostou samozrejmosti, pak se ti zadiva do oci cekajic na to az vstanes, vemes Lis a pak teprve planuje vyrazit... Hostinec u Bloody (Riden) JAkmile tam vejdes, bezi ti naproti cisnik ktery te hned oslovi Co si das pane ma typicky ochlastensky hlas, je to zavality muz te nejnizsi tridy. PAk te vsak veme svou spinavou rukou za ramenu a pomerne silne te posadi k nejakemu stolu, pak utirajic si pot na celeceka na tvou zadost |
| |
| Mezi stromy Nejprve jsem si myslela, kdo ví kdo je ten muž, ale potom jsem měla jasno. Není náhodou příbuzný mého tatínka? Asi ne, on neříkal ubožačko, ale blbá ženská. Pomyslím si s lehkým úšklebkem. Ale vstát mě ani nenapadne, sice mě začínají bolet záda, ale tu radost mu neudělám. "Kdo jste, pane?" Ty věty předtím jsem nepřeslechla, ale přešla jsem je s nepříjemnými myšlenkami. Ale z domova jsem zvyklá, že se mnou lidi zacházejí hrozně. Tak mě to nevyvedlo z míry. A proč taky? Když si chlap troufne na ženu, je zbabělec a nikdo jiný. Odhrnu si neposedný pramen tmavých vlasů z čela a upřu na něj své oči. A snad to byla náhoda, když se naše pohledy střetly. Já však neuhnula. Jedna ruka mi spočívá na jílci meče a druhá drbe Lis za uchem. |
| |
| Hostinec u Bloody Když vejdu,rozhlédnu se a poté se usadím na jednu z prázdných židlí,kterou se povalovala u jednoho stolu.Přijde ke mě číšník,na můj vkus odporný chlap bez noblesy.Když se zeptá,co si dám otevřu ústa,abych si objednal.Najednou mě ale chytí za rameno a vleče mě k jinému stolku,tam mě posadí.Uhladím si rozvířené vlasy,které mi zahalují obličej a které sahají skoro po ramena. Dal bych si humra,můžete mi přinést ke stolu svíčku?, objednám si,aniž bych se podíval do jídelního lístku,je mi však jedno,co na to odpoví on.Peněz mám dost. |
| |
| Les (KAtie) Muz rekne Ne pribuzny tveho otce nejsem, a blba zenska ti taky rikat nebudu... Ani s tebou nebudu zachazet nejak nasilne, pujdes sama, kdyz ne z vlastni vule snad kvuly ttve lisce pak se pousmejue a klesne pohledem na lisku, natahne ruku, a liska se probudi, a zacne se svijet v bolestech, pak stale tyrajici LIs ti s ironickym usmevem koukne opet do oci.. Hostinec u Bloody (Riden) Muz see rozesmeje hlasitym smichem a zarve na cely hostinec HUmra?! a kaviar si nedate vazeny??! ... HEle pane, tady mame nejakou tu divocinu, ryby a snad nejakou drubez, a veprove snad taky, takze vam hned reknu co vam muzu dat, bud kure, kachnu, prase nebo kravu, si vyberte.!! a svicku jiste pane hned, a piti si date? pak muz jen ceka na tvou obednavku a pri tom sahne k vedlejsimu stolu kde lezi nejaci dva opilci spici a svicku z jejich stolu prisoupne na tvuj stul, a ironicky se pousmeje |
| |
| Hostinec u Bloody Muž se po mých slovech rozesměje a vysvětli mi situaci.Taková urážka,asi nemá smysl ptát se zdali mají víno,ale za zkoušku nic nedám... Máte víno,pokud ne,dám si vodu,děkuji. Rozhlédnu se kolem. Proč jsem sem chodil,samý opilci,žebráci a podobní...žádná úcta k lidem...špína a pavučiny... Zapomněl jsem na otázku jídla... Chu» k jídlu mě přešla,děkuji,dám si pouze pití,máte tedy víno? |
| |
| Mezi stromy Takže čaroděj. Mistr Farder říkal, že to jsou docela milí lidé. Až na některé. A já mu věřila. Magie klíčí z přírody, jak řekl. Magie by bez přírody nebyla. Nic by bez přírody nebylo. A proto čaroděj nesmí ničit přírodu. A vše živé k přírodě patří. Samozřejmě jsou vyjímyky, ve válkách, ale teď válka není. Pomyslím si a hluboka se nadechnu, když vidím Lis znovu trpět. Nepovolím však. "Kdo jste?" |
| |
| Les (Katie) muz se zahadne pousmeje a rekne NA tom nesejde, ale ty ted pojd se mnou nebo tu polomrtvou lisku dorazim.. pak zvednutim prstu to vynese lisku do vzduchu a ona se zacne dusit jako by ji skrtil pak se bna tebe jeste pousmeje a rekne Jo, myslim ze jsem vyjmka stejne jako muj otec... Ted pojd se mnou, a rekni jak jsi stara??? a jak se jmenujes? Hostinec u Bloody (Riden) hostinsky zakrici k pultu Bloody mame vino? zpoza pultu vyjde krasna mlada zena, ma na sobe dlouhe cerne saty z kuze v pase stahnute korzetem z tehoz materialu i barvy, saty konci kolem ramen, rukavy padaji volne tesne pod lokty a vsechny okraje jsou lemovany kozesinou, vlasy cerne jako uhel ma rozpustene a padaji ji do pulky zad, misty ma nejaky stribrny ooval ve kterem ma vlasy provlecene. MA jemne a zaroven tvrde rysy, v podstate je to nadherna zena, ktera ztvrdla povahou kvuly prostredi kde vyrustala... Dojde ke stolu a rekne Nejake by se naslo, samozrejme pokud je pan schopen zaplatit... Pousmeje se a koukne skoumave k tobe |
| |
| Hostinec u Bloody Muž houkne,podle jména,nejspíš na vedoucí hostince,když se žena objeví,pomyslím si, Takovou ženskou už jsem dlouho neviděl... J-jistě,myslím,že budu schopen zaplatit..., mírně se zakoktám při prvním slovíčku... Proč si mě asi tak prohlíží..., uhladím si vlasy Přineste mi tedy,prosím,nějaké víno! |
| |
| Mezi stromy "Vyjímky jsou proto, aby se porušovaly!" Procedím mezi zuby a dívám se na něj. Nemůžu se dívat a Lis, protože nesnesu pohled na to, jak trpí. "A páni se představují první." Neodpustím si poznámku. |
| |
| ostinec u Bloody (Riden) zena se pousmeje a rekne TAkze skoc do sklepa a sud s napisem drak rudy prines ... stale neprerusuje pohled na tebe, pak se jen pousmeje a pomalu odejde za pult kde rekne neco cepnimu a venuje ti posledni pohled a strati se za zavesem z hnede kuze na prozky narezane. po nejake chvilce se vrati muz se sudem a v ruce nese nejakou kovou cisi do ktere ti nalije vino rude jako krev, pak se k tobe muz skloni a rekne Teda pane, tohle vino Bloody pije jen zridka a vzdy sama mate stesti, je to nejlepsi vino zeme, take nejdrazsi... pak se jeste zepta Neco dalsiho? LEs (Katie) muz drzi lisku stale ve vzduchu ale uz ji neskrti, tedka je jen liska zmatena a neni schpna pohybu koukne na tebe a rekne Rikej mi carodeji a ted pojd potrebuju s tebou neco udelat, a rekni mi aspon kolik ti je... pak se pousmeje a poda ti ruku abys ho nasledovala |
| |
| Mezi stromy "Čaroděj není jméno. A není slušné, ptát se dívky, kolik jí je." Řeknu a stále se na něj dívám, pokradmu zajedu očkem k Lis. Jeho ruku jsem nepřehlédla, ale pokud se mi nedotane odpovědí, nepůjdu, pokud se mi jich dostane uvidím... |
| |
| Hostinec u Bloody Chvíli na ní ještě koukám jako omámený.Když zmizí za závěs,konečně se proberu.Když číšník naleje a já si vyslechnu jeho poznámku o víně,nejdříve se napiji a pak mu odpovím, Zatím ne... Ta Bloody je opravdu kráska..., zase si uhladím vlasy... |
| |
| Les (Katie) Muz se pousmeje a pak rekne Prosim ter krasna, rekni mi sve jmeno, a vek, rekl bych ti tak 17 az 18 vic ani min, tak ted pojd se mnou, jmeno ti dam sam.... pokud mi ho nereknes.. pak se pobavene usmeje a prenese lisku pred tebe, pak ji ooci k tobe celem, Lis je zmatena a ma to v ocich, snad nic by ted nechtela tolik jako tvoji natuc, zaknuci a pak si vsimnes jak uz chce k tobe.. Je to an ni videt, naahuje k tobe hlavicku a ceka na tvoje pohlazeni... Muz pak rekne pojd a ja ti ji vratim, jinak si ji vemu sebou a co s ni bude dal nevim ... |
| |
| Hostinec u Bloody (Riden) Hostinsky pomalu odejde, a hned v tu chvilke se rozrazi zaves, za sebou tahne mrtvolu nejakeho muze dojde doprostred mistnost a mrtvolu polozi na zem s kamenou tvari pak se zepta nahlas Takze rekne mi nekdo kdo to byl, ten muz ??? to byl nejaky prizrak.. Pak tedy , ted budte vsichni ve strehu, nekde tu mezi nTEd odesel z hostince muz, nevim, mozna nama je... hned co to dorekne jeden muz rekne John Url, mistni ochlasta. Bloody se zamraci a pak vytahne bleskurychle dyku kterou hodi nejakym smerem za tebe, nahle je jen slyset jakoby zasyceni a z postavy nenapadne se stal prach. Bloody se pousmeje a rekne nejakemu muzi, asi hrobnikovi aby ho pohrbil. Ted se opet koukne na tebe, v ocich ma starost a pak rekne tomu cisnikovi neco co jsi nezaznamenal, pri tom se cisnik na tebe koukne a kyvne ji na souhlas, ona se pak na tebe otoci a opet ti daruje usmev... |
| |
| Hostinec u Bloody Hrozný rozruch,uvědomím si jen ty mrtvoly a úsměv Bloody.Pokusím se taky o úsměv,ale něco mi říká,že není vše v pořádku. Asi se jí zeptám..., mezitím si trochu urovnám věci a sjedu k dýce ukryté pod opaskem a zase si uhladím vlasy. |
| |
| Hostinec u Bloody (Riden) Po nejakee chvilce k tobe prijde hostinsky a posepta ti do ucha MAs jit za Bloody, hned ted, ale nejak nenapadne... NEco ti chce ale ani a nevim co.. pak se na tebe koukne a odejde, v podstate jeste nekde opodal ceka az tam pujdes, aby se Bloody nezlobila ze ji neposlechnul, je v tehle hospode zname ze hnev Bloody neni nic prijemneho... |
| |
| Hostinec u Bloody To se hodí... Zvednu se nenápadně ze židle a vydám se k Bloody. ...,c-co potřebujete? Já jsem blbec... Vzpomenu si na Akademii a ihned se vzmužím a přestanu koktat... |
| |
| Hostinec u Bloody (Riden) Moc to necekas, ale hned jakmile vejdes ani svou vetu nestacis dorict a Bloody ti vtiskne do ust pevny rozhodny polibek, pak se posadi na pohovku cernou tez, a rekne Ses tu novej, rekni co delas tady v tyhle casti mesta? nevis co se tu deje? a s vaznym vyrazem ti koukne hluboko do oci, ona je ma hluboce modre, modrejsi nez nejhlubsi cerna studne... |
| |
| Mezi stromy "To je vydírání. Dejte mi ji a já možná půjdu." Řeknu a natáhnu ruku k Lis. Ty moje maličká... "A pokud jde o mé jméno, otec mi nikdy neřekl jinak, než blbá ženská, docela jsem si zvykla." Pokrčím rameny. Jedna moudrá čarodějka kdysi řekla: že ačkoli čtení myšlenek ovládá, nebude ho zneužívat.Lidi potřebují soukromí a to, že je nejsem člověk nemění nic na tom, že soukromí by měl mít každý. Dívám se na něj vyčítavě. A to je mé jméno tak důležité? Vždy» jsem až do teď pro nikoho neexistovala, tedy kromě mistra Fardera a paní Gwyn. A taky Lis… Poprvé zakolísám s pohledem a začnu vzpomínat jaké to bylo ve společnosti těch jediných, kteří mi obětovali svůj čas a trávili se mnou nějaký svůj čas. |
| |
| kanály jdu kanálama a koukám po nějakejch stopách kvůli upírům . najednou jde proti mě člověk a v ruce má stříbrnou dýku pche jestli přijde na to ž jsem z části poloupír tak to bude super . ale co stříbro mi nevadí jedině by se trefil ....ale na co to myslíš co když umí číst myšlenky kašli na to on neví že jsi poloupír , a zastavím se a koukám na postavu jak se ke mě rozběhla .. stojím tam a tichu dýchám vlastně skoro vůbec . v té tmě je mě sotva vidět ale jak se postava pomalu přibližuje tak mi začíná můj obrys postavy pomalu osvětlovat slabé světlo a je rozeznat postava která je zahalena celá v černém . ruce mám pod pláštěm a držím se svých zbraní ....... jsem připraven během sekundy vytasit oba dva meče a useknout mu během další sekundy hlavu doufám že to nebude potřeba pomyslím si při bezpečném pocítění svých mečů v rukou . |
| |
| Les (Katie) Carodej udela rukou gesto a LIs ti spadne primo do naruce a on rekne Je mi lito ze jsi ve svem dome nepoznala lasku.. pak se na tebe zadiva a rekne Pak ti budu rikat prezdivkou, pro me ses lilie, krasna a cista kvetina... Pak uz jen opet natahne ruku ted nalehaveji a podava ti ji na pomoc v chuzi a vlastne ceka, az se ho konecne chytis Kanaly (Bethrezenn) jakmile k tobe muz dobehne, konecne zaznamenas jeho podobu, je to starsi muz, na svuj vek pomerne silny a z jizel na jeho tvary, ktera je jedina videt, je rozeznatelne ze uz ma spoustu zkusenosti, koukne na tebe karajice ale zaroven nalehave Co tu delas? Neumis cist?! Promin chlapce ale ta cedule byla snad vystizna dost a navic, tady neni zadna legrace, obvzvlaste ne v noci, i ve dne se to tu hemzi.. no to je ejdno, jdi odtud hned, nebo se ti neco stane... koua na tebe a ty vidis ohromnou jizvu pres tvar vedouci az kamsy opod kapi, koukne na třebe a jeste doda Taky jsem byl jako mlady zvedavy... rekne a pak jen ceka az odejdes |
| |
| Mezi stromy Stisknu Lis v náručí a přitisknu si ji na hruď. Začnu ji lehce hladit, abych jí, i třeba jen mojí přítomností, dala šanci myslet i na jiné věci, než na svá zranění. Už bude dobře... Co myslíš, mám mu věřit? Důvěra je křehká věc a důležitá. Lze ji těžko získat, ale lehce ztratit. Pan Mistr říkal abych se snažila důvěřovat a paní Gwyn říkala nedůvěřuj všem. Nejspíš už něco zažila... "Lilie... Ty jsem pěstovala na louce za domkem. Vskutku krásné květiny. Vždycky mě fascinovalo to, jak mají tvrdé květy. Neoblomné. Nedají se obelstít ani rovnou utrhnout. Lze je těžko získat." Řeknu s tajeným úsměvem. Ale jeho ruky se ani nedotknu. Dobrá, tak mi říkejte Lilie, pane čaroději, ale já vám neprozradím své jméno, dokud nebudu znát vaše... Nakonec se zvednu. Ale nejdu s ním. Jdu zpět k místu, kde jse předtím byla. Sehnu se s Lis v náručí pro koženou brašnu. Potom se postavím a opřu o nejbližší strom. Podívám se vzhůru, zda-li neuvidím nějaké hvězdy. |
| |
| Les (Katie) CArodej se pousmeje,pak rekne to zuvire, poloz ho na zem, neboj se.. pak ceka na tvou reakci, a kouka na tebe tajemnym pohledem a pak doda s usmevem Neoblomna Lilie... |
| |
| Prekrasny hrad (Samarila) Stojis uprostred sveho pokoje, ten pokoj nema okna pouze par svicek pro aspon minimalni svetlo, vsak pokoj je vybaven velice luxusne, ohromna postel s nebesy, povlecenou cernym satenem, a proste pokoj je vybaven nadherne, dvere mas zavrene, jinak hrad lezi neurcito kde, nikdy jsi odtud nechtela mas to tu rada, a slouzis svemu panu, mocnemu carodeji jako prevazne milenka, tedy mas velkou moc, teda spise úprotekci, nikdy te tam nesrzel, proste ses s nim rada. Ted vsak nejak nema cas, nejak ti to nevadi, vzdyky se umis zabavit sama, ted nevic co, stojis uprostred teda toho pokoje.. |
| |
| Mezi stromy "To zvíře je liška jmenuje se Lis. A je to má liška. Dělá mi společnost skoro celou dobu, co jsem mimo domov. Když vynechám mistra Fardera a paní Gwyn, tak má jediná přítelkyně. Ale jsem za ní ráda." Povím a usměji se na ni. Tisknu ji stále v náručí a dívám se na hvězdy. Na souhvězdí Wilwarin a nejjasnější hvězdu, která je vidět stále a když je léto na vrcholu, je pří nad hlavou. "Já se nebojím. Já mám jenom strach." Řeknu s lehkým úsměvem. |
| |
| LEs ( KAtie) CArodej se pousmeje a rekne Vylecim Lis... pak se na tebe pousmeje a pohledne ti zprima do oci, nejde tomu pohledu uhnout je vazne vzhledny, ma az nadlidsky jemne rysy, ted jeho tvar vypada pomerne uprime, ale clovek nikdy nevi, ted ukazuje prstem na lisku a rekne Kdybych ji lecil v tve naruci vysaje to siklu z tebe, kdyz bude na zemi, bude to brat silu zeme a davta do jejiho tela, a zem tak malinkou silu ani nezaznamena... pak vlastne jen ceka az tvou dobrou pritelkyni polozis, pak si uhadi cerne vlasy za usi a ceka ... Je na nem vydet ze te chce mit sebou, je snad zvedavy... |
| |
Překrásný hrad Porozhlédnu se po pokoji. Nádhera, jak jinak, že. Už na to jsem zvyklá. Zase na mě nemá čas...Co jen dnes budu dělat? Chtěla bych jít ven...pryč a už se nikdy nevrátit. Jsem upír, nemám tu být zavřená do konce svého života a tenbude jistě ještě dlouhý. Už mě to tu nudí a unavuje.....Možná to nebude snadné se odtud dostat, ale chci jít.... Už jsem si naprosto jistá svým rozhodnutím. Nechci si z toho to pokoje nic vzít. Nechci žádnou památku. Jen si vezmu ze skříně pláš» a nenápadně hoskryji pod šaty. Z šuplíku vytáhnu ještě pár zlatých, též je schovám a vyjdu ven z pokoje.... |
| |
| Prekrasny hrad (Samarila) na chodbe potkas nahodou sveho pana a padnes mu rprimo do naruce, vasnive te polibi a tobe vypadne plast zpoza satu, koukne na nej a pousmeje se a rekne JA te tu nesrzim draha, bez si, ale prosim, sluz mi dal, moje moc je temna to vis, a ty jsi muj nejoblibenejsi prostredek... Prosim, vem si tohle... dava ti do ruky prsten, z nejakeho kovu divneho a na nem je s lidskych kosti udelany tvar mesicew v uplnku, pousmeje se a pak rekne Tohle ej moje spojeni s tebou, nikdy na me nezapomen, a doufam ze se mi vratis a kdybych s tebou loze uz nezdilel, zustan aspon vernym poddanym.. pak te pohladi po tvari vtiskne ti posledni polibek a v ten okamzik ses na namesti, je uz vecer takze neni slunce ktere by ti ublizilo, ted stojis ve meste Roserain a v ruce drzis plast a na ruce mas prsten od tveho pana... |
| |
| Mezi stromy Já nevím čím to je, ale věřím spíše čarodějkám, než čarodějům. Ještě jsem nepotkala čaroděje, v kterého bych měla důvěru. A abych ji položila a zem, musela bych tu důvěru ve vás mít. Což nemám. A příroda si vždycky najde cestu. Ona se vyléčí. Má pár zlomenin a škrábance. Jen mě mrzí ta košila, kterou jsem roztrhla. Takhle se potom nemůžu ukázat ve městě." Tak se trochu převléknu. Ne nadarmo jsem si s sebou něco nevzala. Ale to by chtělo ten potok. Skočila bych tam hned! Zasním se nad tou představou a hledám pohledem další souhvězdí. |
| |
| Les (KAtie) Zda se ze carodeji zmizel usmev ze rtu pak rekne Ne ty skrabancfe se nezhoji, nejsou to obycejna zraneni ale cin jak chces LIlie.... Vis co je zpusobylo?? CLovek teda spise vlkodlak co se menil v cloveka, proto tam ta lidska ruka, vsak cin jak chces, tvoje liska nebude dlouho liskou ... a premenu neprezije.. pak ti naposledy koukne do oci a cea naposled |
| |
Náměstí Přehodím si pláš» přes ramena a na přes hlavu kápi. Chvíli se dívám na prsten od svého pána. po chvíli odtrhnu zrak a porozhlédnu se po náměstí. Zhluboka se nadechnu čerstvého vzduchu a podívám se na černou oblohu. Nádhera.....tohle nemá nejmenší chybu. Konečně zase venku. Jsem tak š»astná... Ještě jenou se porozhlédnu po náměstí a dívám se kam bych se mohla vydat. |
| |
| Mezi stromy Hledím stále vzhůru a přitom přitom odpovídám. "Tak aspoň nemá na výběr. Největší chyba lidí je možnost volby. Jestli ji nezachráním já ani příroa, je to beznadějné. Magie je příroda, proto by si s tím měla hravě poradit. Ale nevidím t žádný ůvod, proč bych vám ji měla svěřovat, když jsem ji málem zabil. Mučil, dusil a kdoví, co ještě. A chtěl, abych s vámi někam šla. Nevidím důvod, proč bych vám měla věřit." Řeknu pevně a odtrhnu oči barvy nejčistčího smaragdu od noční oblohy. Znovu Lis poškrábu za ušima a jdu. Tašku jsem si přehodila přes rameno ajdu, kam mě nohy nesou a ponesou. Tam, kam si myslím můžu jít. Hlavně k městu. Nebo k potoku. Až uslyším zurčení vody nebo klapot koňských kopyt na cestě, budu klidná. |
| |
| Nemsti (Samarila) Nabizeji se ti ulicky po vsech stranach namesti je jivh spoustu, stojis u velike kasny, s bohyni vody zobrazene. Muzes kudy chces... Les (KAtie) carodej stoji za tebou a neresi to, vytrhne ti zvire z rukou a triskne s nim o zem, a pak na nej ukaze prstem a pronesse nejake zaklinadlo, zvire zacne krecovite sebou skubat rany se zanou zacelovat a ono najednou vstane a zacne kolem tebe behat, jako pred tim nestestim... TEd je zdrava liska... On se na tebe otoci pak ti hodi do ruky plnou flasku spisee vak plny vody.. pak rekne Hodne stesti Lilie, ale z tohohle lesa se bez magie nedostanes, ale cin jak chces... pak se otoci a odchazi zase do tmy ve ktere se straci... jako opar prachu co klesa zpet k zemi... |
| |
Náměstí Ještě chvíli se rozhlížím a rozmýšlím.. Po pár minutách se vydám do nejblyžší uličky po mé pravé rucy. Jsu pomalým krokem a po cestě se rozhlížím.. |
| |
| Temna ulicka (Samarila) dostala ses do stejne ulicky jako pred tim Riden, vsek nehle ses ocitla jinde, jako yb te neco preneslo, najednou za tebou stoji nejaky muz a chytne te za krkem a strhne te na zem a rekne Co tu delas ty mala !" a vlapi ti facku, je to ocividne hlida¨c |
| |
Temná ulička Tohle neměl dělat..Co si sakra myslí?! Snažím se tomu muži vytrhnout. Nechte mě být! řeknu tomu muži. |
| |
| Mezi stromy Na mysl mi vyvstanou slova: Z odříkaného chleba největší krajíc. Ani poděkovat jsem nestihla, ale on čte myšlenky, zajisté to ví. Tak se odtud nedostanu, ale magie je všude kolem nás. Vezmu si láhev vody, co mi hodil a zas jen v duchu poděkuji. Sehnu se k Lis a dám ji napít. Však to také potřebuje. Potom se dáme opět na cestu. Teď už ale nehledám hlavně východ, ale na prvním místě je voda. Chci zase slyšet zurčení vody. A tak jdu stále kupředu. |
| |
| Temna ulicka (Samarila) Muz te otoci celem k tobe a ukaze ti stribrnou dyku kterou mel za pasem a zepta se Tak uz to chapes alicka?! a pak ji pomalu priblizi k tvemu krku... |
| |
Temná ulička Rozuřením se mi zůží zorničky. Uvolním svou ruku a uhodím toho muže do ruky s dýkou. Pak ho ještě uhodím hřbetem ruky do tváře. Idiot! Tohle neměl dělat... |
| |
| LEs (KAtie) jdes stale a tvoje vernapritelkyne te nasledujem vskutku slysis zurceni vody, ale ona to neni tak uplne voda, neno ani modra je proste pruhledna jako kristal a kdyz do ni das ruku jako bys ji strcila normalne do vzduchu, proste necitis nic jen podivny pocit ktery te tahne do te vody, aby jsi tam sla, a zaca se potapet, utapet... v hlave ti zni tolik malinkejch slabounkejch hlasku, spivaji abys sla do vody za nima.. Temna ulicka (Samarila) Muze jsi preprala vsak ted vs, ze jsi rozeznatelna... vedi co jsi, ted musis nekam utect... Pred tebouá je hostinec a druha cdesta vede to tmy, ktera te k sobe tak tahne, jako yb tam byla ila tveho pana, milence... Chces tam a azrovense chces vratit zpet za panem, ted vsak citis touhu jit do ulicky, je zrejme ze te tam cekaji tvoji lide... |
| |
| Mezi stromy Na počátku jsem se zaradovala, ale... "Co je to za vodu?" Jedna strana mě táhne do vody, ale druhá mi říká, že je to nějaké divné. Voda má být modrá. Křiš»ál být nemá. A stejně. Je pozdě. Hvězdy a měsíc vysoko a já už asi zalehnu. Ráno moudřejší večera, jak říkával mistr. Svléknu se z kazajky a tou si podložím hlavu. Lis se mi schoulí u hrudi a já zavřu oči. Vlasy mám rozpuštěné a v lehkém větru mi hrají ve vzduchu. Zanedlouho usínám. Třeba to ráno bude všechno jiné... |
| |
| Hostinec u Bloody Tohle mě zmátlo ještě více. Jistě,jsem tu poprvé...a nevím co se tu děje..., trochu sebou ošiju a mírně poodstoupím,pak si uhladím vlasy a čekám na její další reakce... Ta má teda kuráž...hehe...většině lidí spíše naháním strach,no nechám se překvapit... |
| |
| HOstines u Bloody (Riden) KOukne na tebe a rekne Je sand jasne ze se deje neco zleho, drancuji se vesnice, nase mesto taky pomalu ale jiste, nejaka moc sem posila stale nove nove prizraky a nekteri jseou tu jeste hure uz od puvodu, vlastne vis co je pravdou? Nase mesto je puvodni jejich hlavni mesto, enviim jak to nasi predci dokazaly, ale ted ho chtej zpet, a lide to nemuzou stale pochopit, muzou te tu zabit, mel bys pryc... posledni vetu rekne pomerne zesmutnele ale pak hrde nastavy zase kamenou tvar.. KOukne ti do oci a zepta se Proc jsi sem vlastne prisel? |
| |
| Hostinec u Bloody Zaposlouchám se do jejích slov.Po otázce odpovím, Jen jsem narazil,nic zvláštního,ale jsem rád,že jsem sem vešel. Pak dle jejích slov vykročím ven z hostince... Mohl jsem si vymyslet něco lepšího,než že jsem sem jen narazil...počkat,zapomněl jsem zaplatit. Otočím se se slovy: Musím ještě zaplatit,Bloody. |
| |
| HOstines u Bloody (RIden) Kdyz se zrovna vracis ona bezi za tebou, srazite se tesne pred vychodem, jakmile do tebe spadne, padne ti primo do naruce, koukne ti do oci a pak se rychle narovna, ale pak ne na dlouho, opet te polibi a pak rekne Nechci abys odesel,zustan jeste aspon na jendu noc.. a mile s ena tebe pousmeje, pak ti poda ruku abys ji nasledoval, vlastne ti ukaze pokoj ve kterem bys byl... |
| |
| Hostinec u Bloody Správná změna rozhodnutí... Rád zůstanu,mimochodem,jmenuji se Riden. Rád bych se zeptal,kolik jí je,ale to se nesluší... Následuji ji tedy do mého pokoje... |
| |
Temná ulička Jak je tohle možné? Jak jen mě mohou poznat? Ja....já nechápu to....... Chvíli tam stojím a přemítám ve svých myšlenkách. Pak se vydám do uličky za svými.. |
| |
| Temna ulicka (Samarila) jdes rovne tou ulickou, a nahle pocitis silny zapach, ale tobe nevadi, protoze polovina zapachu je prehlusenu pachem krve co tady anuje. Jdes kousek rovne a spatris tam 2 muze, jeden zrovna neco vycita druhemu, ten druhy je v dlouhem plasti pomerne dost ho zakryvajici, zda se ze s timhle bys neco spolecneho mit mohla... Hostinec u Bloody (Riden) myslim ze o pokracovani se postara Bloody, ale ted te vede po schodech naho ru do tveho pokoje,. Kdyz otevre dvere, pokoj je pomerne urulny a pekny, je tam pomerne velka drevena postel na drevene podlaze nejaky koberec, je tam nejake sezeni se stolem a skrin s knihovnou.. |
| |
 | Hostinec u Bloody MIle se na tebe pousmeju a zeptam se Libi se ti pokoj?? pak do nej vejdu jako prvni abych te jim provedla, zajimave ze prvni misto kam amirim je postel a reknu pobavene TAdy bychom mohly zacit ukazku pokoje, nemyslis? a cekam az si stoupnes ke me |
| |
Temná ulička Hmm, krev už mám docela chu».....Možná bych se k nim mohla přidat... Chvíli na ty muže hledím z povzdálí. Potom k nim vykročím a zastavím se na místě, kde mě mohou zřetelně vydět. Čekám až si mě všimnou... |
| |
| Hostinec u Bloody Jistě,je...hezký, pokusím se o úsměv a pak nejistým krokem postoupím k posteli... Poměrně hezký pokoj,ale už jsem viděl hezčí...zajímalo by mě,jak myslel tu druhou otázku,hehe... |
| |
| TEmna ulicka (Samarila) Prvni muz k tobe tekne pohledem, a rekne tomu druhemu, vidis , a pak se te chysta zabit, vsak ldyz k tobe dobehne zarazi se, pak vytahne zpoza plaste stribrnou dyku, tady se asi jen tak nezaniknes, pomalu a pruzne k tobe jde a bezpochyby se s teboou mazlit neprisel... |
| |
| Hostinec u Bloody Jakmile vykrocis za mnou, od postele je vydet enejhezci cast pokoje, tento dum je njvissi tedy mu neprekazej ve vyhledu jine domy, ten pokoj ma pres celou stenu velike okno, ktere ti ted dava pohled na nocnni nebe zasypane hvezdama.. MJIle se pousmeju a reknu Tenhle pokoj jsem dostavila nedavno, je to nejnovejsi pokoj,... a sednu si na okraj postele jeste chvilku pozorujic nebe BY me zajimalo, jestli se mu to libi... Presne takovej pokoj doufal Moor ze postavime, spolu.. potom sklopim zrak a kouknu dlouze do zeme |
| |
Temná ulička Do háje, že mě vždycky musí potkak to nejhorší....Já se na to... Chvíli tam nečině stojím. Potom se vzpamatuju. Nechte mě napokoji,řeknu klidným hlasem. |
| |
| Hostinec u Boody Když se na to podívám odtud,na nebe hned je mi lépe...díky,že tu můžu přespat... Posadím se vedle ní na postel a pokusím se o úsměv,po chvíli si uhladím vlasy a vzhlédnu k nebi... |
| |
| Temna ulicka (Samarila) Muz na tebe koukne a jde k tobe, dyku ma schovanou nakde za zady, asi to chce zakamuflazovat, a rekne hlasem Slecne jste upirka ??? JE jasne ze to vi ale zda se ze strasne rad zakecava... ( :-) ) |
| |
| POkoj u BLoody Kouknu na nej a pousmeju se pak reknu V poradku, sna se ti tu bude libit,asi chces abych te nechala se vyspat, za ji, ale das si jeste veceri?? kouknu na tebe s lehkym pousmanim, mozna trochu ironickym No, to co ja si rada davam k veceri, teda spise po veceri.. zasmeju se vduchu ale na venek nedam nic znat |
| |
| Pokoj u Bloody Ne,děkuji moc toho nesním...,ale mohl bych si dát ještě trochu toho dobrého vína? Kolik jí asi může být,určitě ne více než devatenáct... To záleží na tobě,zdali odejdeš... |
| |
Temná ulička Podezíravě se na něj podívám. Ano, jsem.... |
| |
| POkoj u Bloody pousmeju se Vino, zajister , mam ho plny sklad a rudeho draka s tebou otevru dalsiho... Jo a kdyby zalezelo na me, asi bych se odtud nehla. kouknu ti do oci a pak vyjdu ven z pokoje, kdyz dorazim do sklepa vemu nejaky ten soudek a k tomu dve cise, prekvapise sklenene.... POmalu vyjdu zpet a reknu Dam si s tebou pokud ti to nevadi .. sednu si vedle tebe na postel a podam ti pohar plny rude tekutiny... |
| |
| Kanaly (Samarila, Betherezenn) NA Samarilu se muz pousmeje a rekne Vis ze tady se tak krasna stvoreni jako ty vrazdi, a to klidne za odmenu? pak se k tobe zase o krok priblizi s dykou v ruce BEtherezenn, kdyz od tebe muz odbehne kouknes tyze smerem, spatris prekrasnou divku podle reakce muze asi upirku, ktere zakryva krasne saty plast. Ona sama je velmi puvabna.. |
| |
Kanály Už jsem si stačila povšimnout, řeknu s úšklebkem. |
| |
| v kanále povídám si s tim chlápkem a pak se ho zeptám proč tam nes..... ale než stihnu odpovědět zavětřím ve vzduchu upíří pach ... asi minutu větřím a všimnu si že asi 50 metrů ode mě stojí nějaká postava z který je cítit upířina je to zvláštní že jsme ji zavětřil až ted potom ten chlápek odejde za ní a já tam jen stojím a čekám ... ona osoba se přizná že je upírka ........vytasím z pod pláště 2 dlouhé stříbrné meče . a jdu směrem k upírce ...nevšímám si těch dvou chlápků . přijdu k ní a kouknu na ni při tom napřahuji jeden meč že ji propíchnu ale jakmile si všimnu jejího obličeje jakoby zkamením ne to neni možný to nemůže bejt ona to neni možný |
| |
| Pokoj u Bloody Jistě,budu rád,když tu se mnou zůstaneš... Vezmu si číši a napiji se... Můžeš mi říci cokoliv o svém předchozím životě? |
| |
| V kanale (Samarila, Bloody) Muz se zarazi asi doufal zi ji dorazis, ale zda se ze se neco stalo.. POmalau poodstoupi pak utece nekam pryc, asi pro pomoc nebo nevite, prote utece pryc... TEd jste tam osamely... |
| |
| v kanále všimnu si že onen chlápek utekl ...zandám meče a pomalu odcházím se slovy neměla by jsi tady zůstat schovej se šel pro pomoc a neslyšným krokem odcházím |
| |
| V pokoji PRisednu si a pomalu pronesu pripitek At prezijem! rekla jsem to se amozrejmosti takze je asi pocitatelne, ze jee to tu bezny pripitek, pak se pomalu napiju vina, pak polozim ¨sklenici vedle postala a opet se zadivam na nebe a reknu NO, asi to ze v 17 mi otec rekl ze m,oje matka je nejaka devak, la e prej prekrasna devka, pak hned zemrel ani nevim jak, obcas jsem premyslela jestli sjem ho nezabila ja, protoze z tehdejsiho vecera si nic nepamatuju, ale to je jedno, jeste ten rok jsem si otevrela tenhle hostinec, stal se pomerne oblibeny a casto navstevovany, minymalne prijemnxy pro mistni, v 18jsme se... nedokoncim vetu a opet se zadivam do zeme, pak dodam skoro neslysitelne vdala... |
| |
Kanály To je možné, ale vy by jste mi neměl tykat, řeknu klidně. Porozhlédnu se okolo, kam byh mohla odejít. |
| |
| V pokoji To nic...vyprávěj dál...pokud to není tajemství... To jsou mi novinky,takže jí je nejméně osmnáct... |
| |
| v kanále proč bych nemohl jsi myslíš že když jsi upírka tak že jsi všemocná ... řeknu s naprostym klidem a lehce se při tom ušklíbnu ....viděla jsi že jsem tě málem zabil ... neměla bys prokázat trochu ucty že jsem tě nezabil ...takovejch jako jsi ty už jsem pár dostatl a ušklíbnu se .... co jsi zač kromě toho že jsi upír zeptám se |
| |
| V pokoji pousmeju se Asi 2 dny po svadbe zemrel ... zabily ho ... byl to upir........ reknu a kouknu ti do oci, pak se pousmeju a reknu komicky No, asi mam sklony k tomu byt s nekym koho mit nemuzu..¨ pak se ti kouknu do oci a napisju se znova vina |
| |
V kanálu Já si nemyslím, že jsem všemocná. To jste se trochu sekl. Jenže jste mě nezabil a uvědomujete si, že to mohla být ta největší chyba, co jste právě udělal? Proč bych vám já měla říkat co nebo kdo jsem? řeknu klidně. |
| |
| kanál kouknu na ní no tak to jsem zvědav jak to dopadne no když už tak mi tykej ..... mi upíři a ti z poloviny se k sobě nemusíme chovat jako lidé .... proč jen tak chci se ujistit že když jsem tě nazabil že mi to za to bude stát a ušklíbnu se |
| |
Kanály Nechápu jak si představuješ, že by ti to za to mělo stát. Já jsem Samarila. Něco jsem vám už řekla, řeknu klidně. Zhodím si z hlavy kápi a nchám vyklouznout dlouhé jemně zvlněné nachové vlasy. Potom na něj upřu své zelené oči. |
| |
| Kanal (Samarila, Bethrezenn) najednou to vidite, spousta muzu s dykama, ksou vsude kolem vas uzavrely vas do kruhu, ted uz neni uteku musite bojovat, jeden z nich po vas skocil jako prvni napadl Samarilu a hned nasledoval dalsi ten skocil na Bethrezenna, a ted uz na vas skacou vsichni najednou ... NEjsou to moc silni bojovnici ale ej jich dost ... |
| |
| v kanále povídám si tam s ní najednou na ni skočí nějakej muž ..mezitím na mě skočil taky nějekej muž bleskurychle vytasím meče a toho jednoho v letu sejmu jedním mečem , začnu se tam ohánět mýma mečema v otočkách a zabíjet každáho hmm ne že bych to nečekal |
| |
| V pokoji Pokusím se o menší úsměv,uhladím si vlasy. A co bylo pak? |
| |
| V pokoji Pak byla samota, mozna par milencu ale nic vaznejsiho, a vlast e proc to rikam zrovna tobe..?! reknu a podlozim si celo rukama a pak reknu ted zkus neco ty... povez mi o sobe,, |
| |
V kanále Vytáhnu svou ohnivou dýky. Začnu se s ní zručně ohánět po mužích, kteří mě napadají. Že jsem se s ním vykecávala.... |
| |
| V pokoji Nejspíše,že jsem se zeptal...já nikdy neviděl matku ani otce,,,možná jsem upír,ale né úplně...Nechci lhát,ale pravdu taky říci nemůžu..., uhladím si vlasy. Ženský jsou divný... |
| |
| V kanale Muze jste zabily teda poslednich 5 uteklo strachy. TEd jste zase samy v podstate si ale muzete byti jisti ze jich prijde vic, mely byste utect, s tim jste pocitaly oba, ted je spise na vas kam pujdete a jestli pujdete spolu. |
| |
| V pokoji Zeptam se ze klidne jak jsi vlastne stary Ridene? a pak si lehnu an postel koukajic do stropu, snad nad necim premyslejic Hmm, jak bych po tobe touzila Ridene, ale klidnit bych se mela..- |
| |
| v kanále o mrtvého muže si utřu meč od krve a zasunu ho ...... Měli by jsme jít určitě jich přijde víc a vydám se na cestu kanálem nebylo by špatný kdyby se připojila a jdu pomalým krokem dál a doufám že se připojí |
| |
Kanály Otřu si dýku od krve a schovám si pod pláš». Nasadím si kápi hluboko do obličeje a schovám pod ni všechny své vlasy. Půjdu s ním... Souhlasím. Přidám do kroku a doženu ho, potom jdu zároveň s ním. |
| |
| V pokoji O mém věku raději nemluvit,kolik by jsi mi typovala? Kouknu na nebe a pokouším se najít svou š»astnou hvězd,je jich tam tolik... Dnes ji asi nenajdu... |
| |
| Cesta z mesta (Bethrezenn, Samarila) jdete mestem ted mirite k vychodni brane, je cerna noc a v podstate nikdo na ulicich enni, pouze par usinajicich zebraku, a nekolik ochlastu hlůedajici svuj dum. Vsak nahkle nastal dalsi problem, branu hlidaji dva muzi v krouzkovem brneni, strazce, a zdi jsou vysoke, jak se odtud dostanete, kdyz tu pretrvate do rana bude to veliky problem... |
| |
| V pokoji kouknu na tebe s usmevem a primhourenyma ocima a pak reknu tak 17?? snad 18? pak si sednu a chytnu te za tvar a otocim si ji aby ses koukal na me a pak reknu No, myslim ze je mi jedno kolik ti je..... pak te po tvari opet pohladim |
| |
| u bránxy kouknu na bránu a jdu k nim dobrý večer jsem njemný lovec upírů a tato upírka byla vybrána pro jednoho šlechtice .....abych mu ji přinesl živou proto prosím otevřete bránu at můžeme projít řeknu bez jediného zakoktání a s naprostým klidem |
| |
| U brany strazce se pousmeje pak pristoupi k Samarile a strhne ji kapy aby ji videl, pousmeje se a tim odhaly nehezke zuby apk rekne A nemohla by slecna zustat tady? a se zajmem sjede pohledem Samarilu oh hlavy k pate... |
| |
| u brány jakmile hodí svoji poznámku tak se ušklíbnu přátelsky a řeknu nemohla musim ji odvést do zejtřejšího rána a cesta je dlouhá proto prosím nezdržujte |
| |
U brány Jdu hned za ním. Když mi ten muž strhne kápi, tak tak se udržím, abych nevyřkla nějakou jedovatou poznámku. Co na mě tak čumí......já ho snad.....musím to vydržet... |
| |
| V pokoji Dobrý typ, nepatrně se uchechtnu. Když mě pohladí bez mrknutí jí svýma šedýma očima hledím do jejich. |
| |
| U brany (Samarila, Bethrezenn) Hned po tom pripomenuti od Samarily odtahne ruku a oak rekne Pak jdete, a kdyby slechtic posilal zpet neco na oplatku tak hezkeho, muzes nam ji tu nechat ... Treba tahle az se bude vracet.. ¨rekne na tebe sibalsky a pak se zazubi na Samarilu, kazdopadne mate volny prustup, nastavuje se vam rozcesti bod na vychod, sever, jih, nebo obejit kralovstvi a jit na zapad... |
| |
| V pokoji POhledem neuhnu a reknu Ted bych te chtela polibit a pak pokracovat, ale nevim jestli bys mi to ty dovolil?!.. pak stale koukajic do tvych oci se pousmeju |
| |
| u brány projdeme bránou . a zastavíme se daleko od brány aby na nás stráže neviděli to bylo o chlup a ušklíbnu se kam pujdeme ted ??? nějakej návrh zeptám se a čekám na odpověd ty strážný byli nějací divný ani si nevšimli že nebyla v poutec ..... hovada ..asi nějak nakalený při týdle myšlence se pousměju |
| |
Za bránou Jdu pořád za ním a jen tak tak se udržím, abych tomu strážnému jednu nevrazila. Když odejdeme, dám si kápi zpátky na hlavu a skoro neznatelně se oklepu. Fuj, to bylo teda tak, tak Je mi jedno kam půjdeme, odpovím. |
| |
| V pokoji Jistě... Do jistých mezí... Ještě stále koukám do těch očí... |
| |
| u rozcestníku mě je to jedno ale nešel bych na západ to by jsme museli obejít hradiště .... co třeba na jih ....???? ale už je pozdě někde bych přenocoval ... navrhnu a koukám a čekám na reakci |
| |
| V pokoji pomalu a dlouze pritisknu svoje rty na tvoje, pri tom te pohladim po tvari a neprestavam te libat, po nejake chvilce se od tebe odtahnu a reknu TAk ci tak dekuju za zacatek, tedy povoleni k zacatku... pak se na tebe pousmeju a hned co po libani otevru oci opet hledim do tech tvych... |
| |
U rozcestníku Ano, jih není špatnej. No to já taky, než vyjde slunce a sežehne mě, ušklíbnu se. |
| |
| u rozcestníku . já zapoměl čistej upír a šáhnu do kapsy a vytáhnu jeden náhrdelník s přívěskem kde je nějaký ornamet a v něm znak upírů .. tu máš bude se ti to hodit ...todle nosil jeden upír kterýho jsem zabil a díky tomudle mohl chodit na slunci a podám ji ten náhrdelník |
| |
| V pokoji Úžasný pocit.Začnu ji líbat na krku. Co asi příjde teď. Po chvilce líbání na krku,ačnu rychleji dýchat,jako kdybych se měl udusit,ale nedusím se,pouze rychleji dýchám... |
| |
U rozcestníku Chvíli se na něj podezíravě dívám, potom si vezmu z jeho ruky ten náhrdelník. Připnu si ho na krk. Díky. |
| |
| V pokoji jakmmile me zacnes libat na krku, jemne zaklonium hlavu a tim ti ho nastavim spolecne s celou hrudi, pak se k tobe otocim zady a tim ti nastavim snerovani meho korzetu... |
| |
| rozcestník no a ted se nemusíš bát slunce ... můžeme se klidně utábořit .... a vydám se pomalou chůzí na jih |
| |
| V pokoji Nevím,co bych měl přesně dělat. Pokusím se korzet rozšněrovat. A mezitím potichu prohodím, Je mi patnáct... |
| |
| MH : Bloody a Riden, ted uz prosim soukrome ;) U rozcestniku (Bethrezenn, Samarila) SAMARILA: kdyz ti da ten nahrdelnik, pocitis silu tveho pana, jako by se ve spojeni s tim prstenem zvisila snad tisickrat, nahle to citis, magie kterou muze pocitit pouze ocarovany upir, ted jses to ty, citis jak v tobe magie roste, nahle slysis uvnitr hlas riakjic Konecne te citim u sebe uplne milovana... slysis ho pouze ty.... BETHREZENN : u Samarily si niceho nevsimnes, proste vsechno je stejne jako predtim, proste jste spolu a ona si an krk dala nahrdfelnik |
| |
| soukromá zpráva od Bloody pro otocim hlave ze se koukam pres rameno a reknu 15 nebo 20, na tom nesejde.... Ses to ty a to je hlavni, to si pamamtuj, vek neni to nejdulezitejsi, spise tebe by melo zastrasovat ez aj sjem starsi nez ty... potom ti druhou rukou pomuzu a rozsneruku par rad, pak se jeste pousmeju a reknu ted uz vis jak na bezny divci odev...uc se dal.. pousmeju se a tede to nechava na tobe |
| |
| soukromá zpráva od Riden pro Rád se přiučím... Vezmu korzet a roztrhnu nitě... |
| |
| soukromá zpráva od Bloody pro trochu se pousmeju a reknu ironicky Takhle to jde taky.... TAk, tedka si muzes vsimnout ze mam na sobe saty takze na sobe mam povetsinou pouze 2 kusy obleceni, ssaty jsou jedna z nich, tedka kdyz das korzet kus od sebe, poznas za nahore uz nic nemam.. takze tedka mi ty saty zkus stahnout.. zasmeju se, potom se otocim na zada a necham te abys mi je stahnul sam, a stale ti s usmevem koukam do oci.. pak se zasmeju a reknu Je to docela fuska co? Slikat dslecnu...jako bych od prvni pohledu v nem videla vice nez krasne ho muze.... |
| |
| soukromá zpráva od Riden pro Obratně vytáhnu dýku a pokusím se šaty opatrně rozpárat, Můžu? |
| |
| soukromá zpráva od Bloody pro pousmeju se a reknu jiste tehle satu mam plnou skrin necgala jsem jich usit as 30tery... pak se nastavim tvemu nozi |
| |
U rozcestníku Připadám si jako znovu zrozená... Chvíli tam stojím a vychutnávám si ten pocit, pak se vydám za Bethrezennem. |
| |
| Cesta --- Zricenina jak tak jdete rovne, spatrite pred sebou stary rozpadly hrad, asi obet valky, ktera tu zurila pred nekolika lety, kazdopadne hrad je opusten, a slunce k tomu vsemu vychazi, ackoliv je Samarrela chranena priveskem a Bethrezennovi slunce nevadi, jste znacne unaveni, a je cas se utaborit. A tak jste vysly nahoru na skale, kde hrad lezi, ted stojite pred velikanskou kamenou naoul rozpadlou branou ... |
| |
| soukromá zpráva od Riden pro Rozříznu šaty a docela trapně se zeptám, Jak ti je? |
| |
| u zříceniny stojíme před bránou a je krapet rozpadlá .... pookusím se ji otevřít ... doufám že to pude ...... hejjjj ruppp ¨a zaberu opřu se o ní |
| |
| Zricenina (Samarila,Bethrezenn) kdyz se do brany opres otevre se se strasnym zaskripanim, ale otevre se, spatrite pred sebou zbytky z kasny, a velikanske nadvori a pak vztup do obbytneho prostoru... a pak take vstup do zahrad.. |
| |
| soukromá zpráva od Bloody pro pousmejus e, spise se zasmeju a reknu Me je krasne a jak je tobe?? ted se ti naskytl pohled na mou postavzu pouze v malem spodku. Nemam prsa nejak prehnane velika ale za to nadherne kulata a pevna. Mam pomerne uzky pas i bez korzetu a boky mam tak akorat siroke k postave... NEboj se me .. ja te nekousnu, pojd ke me |
| |
| LEs (KAtie) Usnula jsi, rano jsi se probudila se sluncem, najednou to zde ozilo, vsude spivaji ptaci susti ruzna lesni zvirata a ta lezis na nejakem ostruvku uprostred te vydy, ani moc nevis jak ses tam dostala, asi ve spanku, vsak si vsimas ze na sobe nemas zadne obleceni a tvoje pritelkyne je na sdruhem brehu a jeste spi,... |
| |
| soukromá zpráva od Riden pro Cítím se trochu nejistě... Čekám co udělá nebo řekne. |
| |
| soukromá zpráva od Bloody pro sednu si a pohladim te po tveri a reknu Nenutim te, a tyhle veci se nemaj uspechat a to uz tuplem kdyz je to pro tebe poporve Ridene.. pousmeju se a pak te polibim na rty a reknu jestli to nechces rekni mi to... a pousmeju se koukajic ti do oci Je jako ja tenkrat o svatebni noci... |
| |
| soukromá zpráva od Riden pro Máš pravdu,nejsem si jist,pořád mi něco říká,že bych neměl... Já jsem blbec... Můžu tě jen poprosit,aby jsi mi neříkala jménem? |
| |
| V pokoji pousmeju se a vstanu pak se na tebe otocim a reknu chapu te, a jen mi rekni, jak ti mam rikat? a pak hrabnu do skrine v rohu pokoje... Vytahnu stejne saty jako jsem mela ty predhozi, stoupnu pred zrcadlo a zacnu si je vzadu stahovat, kdyz jsem uplne oblecena jeste hrebenem procesu vlasy a apk se k tobe otocim cekajic na to, az mi prozradis jak ti mam rikat... |
| |
| V pokoji Stačí,když nebudeš vyslovovat mé jméno, trochu se usměji svým slovům. Volej mé jméno,pouze když budeš v nesnázích... |
| |
| pousmeju se a reknu Dobre tedy, tak, kdyz ma spolecnost ne, pocitam s tim ze chces spat, ale muzeme si dopit to vino jestli chces.. pousmeju se a stojic ceklam na odpoved |
| |
| V pokoji Víno rád dopiji,ale spát už nebudu... To byl nápad,určitě,ale brzo vyjde slunce,nemá smysl spát... |
| |
| V pokoji pousmeju se a reknu no jouz svita, tak, ja jdu, neni dobry napad zustavat.... Sbohem milovany.. otocim se a rychlim krokem vyjdu ze dveri, nekam oryc, jdu ven z krcmy a bezim pak i ve z mesta, branou me pusti, strazni jsou castymy zakazniky a bezim nekam do prirody do lesa, tam padnu na zem a rozbrecim se... PRoc jsem ho poznala,z a co.... nevracet se dokud tam bude, prc lasko vsetecna, proc me zase po letech ovladla.. ne enchci!! |
| |
| Na ostrůvku Probudím se na malém ostrůvku. A šaty na břehu. Ještě než si položím otázku, jak jsem se sem dostala, napadne mě, že v tom má prsty nejspíš ten čaroděj. Ale co když ten příběh je jen nevyvedený sen? A co teď? Lis je někde... tam! U mých šatů a tašky. Podívám se na hladinu té vody a přemýšlím, co se asi můžeš stát. Napadne mě jedin možnost. Zusit to. Přiblížím se ukazováčkem ke hladině a letmo se svým prstem dotknu hladiny. Ihned ruku odvrátím. |
| |
| V pokoji->Hostinec u Bloody->Ulice Trochu mě přepadne její chování,ale když se vzpamatuji.Sejdu dolů do hostince,rozloučím se a vyjdu ven do ulice,po chvíli chůze vyjde slunce. Chytím se za hlavu a kleknu na kolena. Zase ta bolest hlavy,au,je to horší než dříve. Doplazím se do postranní uličky,kde se mi trochu uleví,ohrnu si rukáv,vytáhnu dýku a požeřu si ruku,kde už je osm dalších jizev od pořezání,chvíli ležím a čekám,co se stane... |
| |
| LEs(Katie) a´jakmile se dotknes hladiny zase ti zacne znit v hlave ten zpev, ale uz neni tak vabivy uz ti trha usi, boli te z nej hlava a s tim jak se vlnky na hladine rozplyvani mizi a ten hlas a ten neprijemny hukot... |
| |
| Ulice (Riden) Moc ti to nepomohlo hlava ti tresti a muzes si vsimnout ze te cel apokoska tak nak paly, slunce neni to co muzes vystat, jeste ti hlavou bleskne myslenka na Bloody, ale prehlusi ji bolest, ted tam lezis ve stinu domu unaveny a cely bolavy... |
| |
| Kdesy Sedim tam uprostred a citim jak slunicko dneska pali... vstanu a pak se zacnu vracet , s myslenkama ze to musim zvladnout, jdu ulici klapajic mi boty, Ridena u cesty si nevsimnu a stratim se ve dverich hostince uz ted je tam dost lidi...POmalu vyjdu nahoru do nejvissiho pokoje, meho... Sednu si do kresla a vemu nejakou dyku a hodim ji rimo mezi oci cloveka namalóvaneho na onrazu... sakra, chovam se jak hystericka mala holka, ale on uz tu neni, Tod prece rikal zue uz odesel... je pozde na jakeko.liv vycitky, jsem husa hloupa. kdyz dokoncim tyhle myslenky vytahnu dalsi kudlu a hodim ji primo do stredu krku tentyze obrazu... |
| |
| Ulice Pokusím se vstát a vydám se k branám.Chvíli se belhám k náměstí,ale pak upadnu a odřu si nos,syknu bolestí... Kleknu si před bohyni a prosím ji o slitování,o síly dojít do stínu,který mě ochrání před sluncem... |
| |
| Ulice V Roserainu je tato bohyne uznavana a ona to umi ocenit... Ses ve stinu nejakeho domu a najednou... Bloody : Neo te tahne ven, jdes po ulici jako zmamena nez dojdes ke kasne, nahle ho spatris, Ridena jak tam je ve stinu nejakeho domu... Riden : Najednou spatris jak k tobe jde pomalu a od prvniho pohledu omamena Bloody, a jde primo k tobe a v ruce nese cerny plast... UZ je u tebe a poda ti ho a pak rekne Dar od bohyne... Bloody : ANjednou se proberes stojis nad Ridenem kteremu jsi prave dala ten plast jsi trochu zmatena ale zaroven v sobe citis jakoby to bylo normalni, jako by se nic nestalo... |
| |
| Mezi stromy Když mi přestanou znít v hlavě ty hlasy, posadím se znovu a přemýšlím co dělat. Ale došla jsem k názoru, že teď se odtud nejspíš nedostanu. Lehnu si do trávy a ašeptám si slova jedné staré písně. Yvis mevelien, vente caelm, en tael, Elaine Ettariel... Aep cor me lode eth, es viel, que me darienn... Zanedlouho zavřu oči a znovu usínám... |
| |
| Les (KAtie) Najednou te ez spanku probudi muzsky hlas, je to ten carodej jak sedi na brehu, LIs mu lezi v kline a on ji hladi za uchem oan ses spojkojene usmiva je to videt na cumacku. To co si brouka je ta pisen kterou sis zpivala ty ted ji dokoncil a ty jsi mu pohledla do oci, sedi tam a jako by te hlidal aby se ti nic nestalo, kdyz si vsimnul ze jsi vstala pousmeje se a rekne Dobre rano, koukam ze voda te dostala... Myslel jsem ze skoncis u neceho silnejsiho.. a pak dal hladi LIs... |
| |
Zřícenina Se zájmem se začnu rozhlížet okolo. Prohlížím si zbytky kašny a nádvoří. Vypadá to tu dobře i když to není v nejlepším stavu, ale na přespání bych řekla, že je to naprosto ideální. Nic lepšího bychom snad nemohli najít. Jdu se tu porozhlédnout, oznámím Bethrezennovi. Potom se vydám do útrob zříceniny... |
| |
| Ulice Zmatene se kolem sebe porozhlednu, satram pohledem kde jsem jako kdybych se prave probudila ze sna, pak spatrim Ridena, je ve strasnem stavu, nejvice me vyleka krev stekajici z jeho ruky, rychle k nemu skocim a zeptam se straostlive Co ti je lasko? NOtak, poijd vemu te zpet do hostince..¨ pak te pokusim zvednout, silna jsem dost, takze te zvednu a veedu te zpet do meho hostince, kdyz jsem tam par lidi mi pomuze vzit te nahoru do pokokje. POlozim te na postel a zkricim na ne aby prinesly vodu. Pak se na tebe kouknu a pohladim te po tvari pak se zeptam Co se ti to stalo? |
| |
| Ulice -> Pokoj To slunce...a kletba... Vyšel jsem z hostince a když vysvitlo slunce,cítil jsem se jako kdybych se měl roztrhat na kusy... Už je mi lépe... Postavím se,ale zase upadnu,s obtížemi se zvednu a zase se položím... Blbej původ... |
| |
| Ulice Jakmile se pokusis vstat sice si lehnes bez pomoci ale ted uz te tam pridrzuju svym telem a libam te. Pak reknu Nikam nechod zustan tu se mnou aason jeste par dni, prosim.. potom te pohladim a obejmu te, jako dkyz bych potrebovala ochranit pred encim co snad neni, risknu se k tobe jak silne dovedu.. neodchazej, prosim, ani nevis jak te potrebuju Ridene... |
| |
| koukám po zřícenině , potom mi řekne Samarile že se jde porozhlédnout , jen řeknu dávej si bacha a jdu se taky porozhlédnout po nějakém místě kde by se dalo spát |
| |
| Pokoj Hluboce se zamyslím a pak odpovím: Zůstanu,ještě pár dní,než se úplně zotavím. Jediný co určitě neudělám,je to,že nevylezu ven... Ještě pět... |
| |
 | prisel jsem do mesta tesne pred svitanim,jsem 185 cm vysoky a podle odhadu nevazim vic jak 90 kg,jsou vydet moje zarici oci,ale jakmile prijde slunce mam oci hnede,otocim hlavou abych se porozhlednul,jenom na maly okamzik se mi odhali jizva na tvari,kterou zkryvaji me dlouhe cerne vlasy.Mam na sobe trochu rozdrbanejsi obleceni ale nejak mi to nevadi,vyjdu primo do mesta,pred kterym stoji jeho jmeno,roserain.Koukam po lidech,je na nich videt ze se neceho boji. roserain,o tomto mestecku uz sem neco slysel,ale nic moc zajimavyho,tak proc se zde ty lidi boji. otazka mi vrta hlavou celou cestu co sem zde.Prochazim mistnima ulickama.Avsak v jedne se zastavim,citim tam podivny zapach,neni to lidsky zapach ani zapach necoho co znam. neco mi to pripomina,ale evzpomenu si,nemuzu si pamatovat ulne kazdej zapach ale jdu dal,uz mozna i tusim ceho se lide boji ale je to jen tuseni. |
| |
| Pokoj kouknu ti do oci a reknu s usmevem Kdybych te ovladala, nedovolila bych ti odsud odejit, a nechala bych si te tu navzdy... pak te polibim a pohladim po vlasech Proc vsichni ktere miluji odchazeji?! proc. v duchu bych se snad rozbrecela.. |
| |
| Mesto (Kraster) Bloudis ulicemi, vsude kolem tebe chodej lidi, nekteri se na tebe jen tak spiklenecky pousmeji, nahle dojdes na namesti a vystavi se ti moznost vydat se do ruznych casdti mesta.. |
| |
| Pokoj Pokusím se o úsměv, Že bych tu zůstal..., uhladím si vlasy a zavřu oči. Jsem rád,že tohle říkáš. Pak se ještě zamyslím, Měla bys mokrý kapesník nebo něco podobného? |
| |
| Pokoj pousmeju se a reknu Jiste, mam.. pak na chvilicku vyjdu z pokoje a vraim se s lavorem plnym na prvni pohled ledove vody a v ni je hozeny nejaky kus latky, pak se pousmeju a reknu Prosim, ale voda je velice studena... Jo a jsi rad za to ze to rikam, rikam jen pravu kterou tak citim.. pak si zase k tobe sednu a kouknu ti hluboko do oci I kdyby odesel, u me bude vzdycky misto... Milujju ho,,.. |
| |
| Pokoj Otevřu oči,pomalu se posadím. Děkuji... Vyhrnu si rukáv levé ruky a utrhnu jej u lokte. Na ruce je sedm jizev a jedna krvavá rána. To nevadí,že je studená. Vezmumokrou látku a přiložím si ji na ránu. Zatnu zuby,au,látka poměrně rychle zrudne. Už je to lepší... |
| |
| POkoj Jakmile odhalis ruku, leknu se a hned vyhrknu Co se ti to stalo ? pak najendou ryrchle vstanu a po chvilce se vratim s obvazem v ruce, nebo spise s kusem bile latky obvaz pripominajici, hned si k tobe sednu a reknu Muzu se ti o tu ranu postarat?? v ruce s obvazem sviram nejakou lahvicku ci nejakou nadobu.. Chudak, jak se mu to asi stalo? |
| |
| Pokoj Nevím, jak to popsat... Trochu sebou cuknu, Radši bych to nechal... Sundám látku a vrátím ji zpět.V ráně už není tolik krve,ale pořád vypadá docela ošklivě. |
| |
| Pokoj Ne.... reknu tise a jemne vemu tvoji ruku do svoiji a chytnu ji a reknu Prosim, tohl eklidni bolest a je to specialni mast, nebude tam takova jizva, a hlavne te to nebude bolet, ver mi.. pak ti rukou prejede po ruce a polibi te |
| |
| Pokoj Radši bych to nechal... Najednou vstanu z postele jako kdyby mi nic nebylo a začnu zamyšleně přecházet sem a tam. Opravdu zajímavé... Za chvíli zvednu hlavu, Promiň,nevím co to do mě vjelo... Pak si uvědomím,že stojím a smekne se mi noha,zase se dobelhám zpět k posteli,kde si sednu... |
| |
| Pokoj Ruku zamracene pustim pak reknu NEvstav... a najednou zacenms chodit po pokoji, kdyz se dobelhas zpet do postele a sednes si, tak si na tebe sednu celem k tobe obkrocmo, pak te polibim a reknu Nevstavej, neni to dobre, asi mi muzes snad uz rict co jsi zac?? |
| |
| Pokoj Pořád to nemůžu popsat,když jsem byl mladší,byl jsem si skoro jist,že jsem člověk,ale čím dál více si přestávám být jist,zdá se mi,že se začínam připodobovat upírovi...Neboj,vstávat nebudu,dokud si nebudu jist,že můžu... Tentokrát políbím já tebe. Ááá,nechci,aby ze mě byl upír.. |
| |
| Pokoj Jakmile reknes ze ses cim dal podobnejsi s upirem, pohladim te po tvari a kouknu ti do oci, pak dodam Mam denik, je od upira ktery se staval upirem stejne postupne jako ty, zkus s to precist, ale doufam ze je ti jasne ze pro me znamenas porad atejne moc, i kdyz im dal vice... Hlavne se nerez, krev sehnat, no muzeme to taky tak zkusit,,. pak vemu nuz a rozriznu si zapesti pak ho dam tesne pred tvoje oci a cekam co udelas... |
| |
| Pokoj Co blbneš?Na tohle fakt nemám náladu,já nechci být upír a pochybuju,že se měnil stejně jako já. Fuj,krev.Časem to ale možná bude nezbytná součást mého života... Vezmu ten tvůj obvaz a chci ti obvázat ruku,ale už mi opravdu ubývá sil.Když rozmotávám obvaz nechám toho, Zavaž si to prosím sama,momentálně na to nemám sílu... |
| |
| Pokoj pousmeju se a pak reknu mas malo sil.... Ty vis ze krev by ti pomohla... pak si ranu poleju tekutinou a zavazu.. pak se pousmeju a vtisknu ti neuveritelne vasnivy polibek |
| |
| Pokoj Myslím,že ..., nedořeknu,protože už mě zalívá její polibek,zavřu oči a nechávám se unášet myšlenkami. |
| |
| POkoj po chvilce prestanu a oliznu si rty, pak se zeptam Co jsi chtel rict? a prejedu ti palcem pres rty |
| |
| Pokoj Pokusímse o úsměv, Chtěl jsem říct,že si myslím,že by mi krev moc nepomohla... Určitě by mi nepomohla,není to možný... |
| |
| Pokoj obejmu te a pak ti do ucha zaseptam tise Miluju te, vis to? a pak se k tobe pevneji pritisknu |
| |
| Pokoj Beru to radši jako oznamovací větu,protože nevím jak by zněla odpověď,když si nakonec srovnám,odpovím, Doufal jsem v to,jsem rád... Její sevření je pro mě momentálně trochu tvrdé,ale snažím se o úsměv. |
| |
| Pokoj opet se pousmeju a ze sevreni povolim akouknu ti do oci, pak te pohladim po tvari a pak se kouknu z okna na modre nebe co dnes zaliva cely den, pousmeju se a reknu MYslim ze ti sem poridim zavesy... |
| |
| koukam se po necem co by me v tomhle mest emohlo zajimat rozhodne bych potreboval odpocinek san dtu maji nejake ubytovny nebo hotel nebo neco takoveho a porozhlidnu se,nic vsak nevidim,proto si zastavim kolemdouciho cloveka a zeptam se ho jestli mi odpovi kde by tady mohlo neco byt na prepani a cekam na jeho odpoved |
| |
| Pokoj Myslím,že to je dobrý nápad., pokusím se o úsměv.Byl bych rád,kdybych se už zase mohl chovat jako normálně,chodit. Zatraceně... |
| |
| POkoj zavolam jmeno hostinskeho a reknu Jdi do mesta a porid nejake drahe cerne zavesy, hlavne aby nepropoustely svetlo... on odejde, pak se zaser kouknu na tebe a zeptam se s usmevem Na co myslis.. pak te jemne pohladim po tvari |
| |
| Namesti (Kraster) Koukne na tebe a ukaze smerem k nejakemu hostinci, ktery se jmenuje "pod ruzi", na prvni pohled je to velm,y sluzny a drahy podnik, ale vypada celkem dost draze, pak jeste ukaze do temne ulicky a kdyz se tam natahuje jeho prst, jen se tajemne pousmeje U Bloody rekne a pak jde dal a nevnima gte jiz, proste uz te ignoruje, ted se ti naskytla vybrat si misto ubytovani |
| |
| namestí podivam se na nej trochu opovrzene no nevipada nejak mile a podivam se na prvni ubytovnu nechce se mi nejak moc utracet penize za neco luxusniho a pak se juknu do ty ulicky no zase mam mnohem radsi takovyhle prostredi tak se juknu tam chlapkovi podekuju a vydam se do ulicky,zatim nic moc zajimavyho nevidim a tak se tam jen tak prochazim,pak ale zase ucitim ten zapach.tentokrat mi prejede mraz po zadech asi to bude nadechem ty temny ulice pomyslim si |
| |
| Ulicka - Hostinec u Bloody Jakmile jdes jeste kus tou ulickou narazis na hostinec u Bloody, nevypada nak spatne, ale je to velkej rozdil od tamtoho. Vejdes dovnitr a vidis jak to tam zije je tam spoustsa lidi, kteri piji a nikdo ti neplanuje venovat pozornost. Samozrejme az na cisnika, dojde k tobe na prvni pohled odpuzujici clovej a zepta se Co byste rad Pane? a vyceni zkazene zuby.. |
| |
| hostinec podivam se na cisnika,mile se pousmeju tak dekuji,potreboval bych nejakou volnou zidli a pak jeslti se zde da u vas nekde prespat,sem po delsi ceste a rad bych si odpocinul a opetne se usmeju a jedno pivo by mi neuskodilo |
| |
| U Bloody cisnik se mile usmeje a rekne Piti nebude problem, hned vam ho prinesu, ale ubyovani musim zavolat majitelku hospody po nejaky chvilce ti prinese pivo a rekne ze je hned zpet s Bloody |
| |
| Pokoj - Hostinec ¨ Prijde pro me hostinsky, pousmeju se a reknu Ridenovi Prace broucku, nevstavej, za chvily se vratim..pak te na rozloucenou polibim, a apk vyjdu z pokoje. Sejdu po schodech a spatrim prichoziho sediciho u stolu poopijejici pivo. POusmeju se a ted zase pusobim jako ta drsna, snad kruta Bloody, prijdu k nemu a zeútam se Co bys rad? |
| |
| Pokoj Jistě,počkám... Chvíli se za ní ještě koukám a jakmile zmizí z dohledu,pokusím se postavit.Popojdu k oknu,pokusím se podívat směrem k slunci,ale už při mírném pohledu mě rozbolí hlava, Ty hajzle...svůj osud si vyberu sám,to mi věř,nenechám se zotročovat nějakou kletbou... Už mě to zase zmohlo,jdu si radši zase lehnout. Vytáhnu dýku začnu si ji prohlížet a po chvíli si s ní začnu házet,za chvíli mě to zase přejde a tak dýku dám znovu do pochvy zavřu oči a čekám,až Bloody zase příjde. |
| |
| Ostrov "Kdo říká, že mě dostala voda? Nemohla mě dostat, když jsem do ní ještě neskočila." Ušklíbnu se na čaroděje. "Jinak dobré ráno. A jestli se mohu ptát, v těch nepříjemnostech tady v lese máte prsty vy?" |
| |
| Les (Katie) Ne, rikal jsem ti, ze celej les je zacarovanej... koukne na tebe a pak se na tebe dlouze zadiva, pak se pousmeje a rekne jenom Dokonala, tak bud tu zustanes a vecer si pro tebe prijdou vodni muzi, nebo ti ted muzu pomoct ja a ty se mnou pujdes na oplatku do hradu... |
| |
| Ostrov Jeho pohledů si nevšímám, ale s úsměvem se zeptám: "To je vydírání?" Radši na nic nemyslím a snažím se své myšlenky, všechny, ukrýt co nejhlouběji, koneckonců, je to čaroděj... |
| |
| LEs (KAtie) POusmeje se a rekne Ne to je varovani, nejsou to nezni milovnici... A malo jich ru neni... rekne s klidem a tine ti pohledem do oci, pak se jen opet skloni k Lis a dal ji hladi, ona spokojene nastavuje krcek.. |
| |
| Ostrov Zamyslím se. "Předtím, než řeknu ano, co v hradu?" Podívám se na Lis, pak na něj, potom opět na ni. Myšlenky se mi hlavou honí a já se je snažím ukrýt co nejhlouběji. |
| |
| Les (Katie) Pousmeje se a rekne Budes mi pomahat v kouzlech... Pak ti koukne do oci, citis jak se do tebe jeho osoba vryva naprosto snadno, je to mocny carodej.. |
| |
| Namesti (JHůsd) Jses na velikem namesti kde stred zdobi kasna. Zrovna si prosel kolem nejakeho muze a v ruce ti spocinul jeho mesec zlata. A koukas kolem sebe co dal, penize ted mas.. |
| |
| Ostrov Zarazím se. "Jako pokusný králík?" Zeptám se. |
| |
| Les (Katie) zasmeje se Ne hlupacku, budes mi pomahat jinak,... pak puisti lisku a ta ale neopousti jeho naruc spise naopak tuli se k nemu stale |
| |
 | Namněstí Tak penízky máme teď by to chtělo nějakou kovárny no kouknem se co je tady všechno. Pomalím krokem a pomalu se koukám okolo sebe po nové kořisti ! |
| |
| Ostrov "A jak?" Zeptám se znovu. |
| |
| NAmesti (Safira) Jdes a koristi mas kolem sebe hafec, spousta zazobanych lidi a po stranach vidis obchody ode vsech jsou tu nejmine dva, a u kovarstvi to neni vyjmka.. Les (Katie) koukne na tebe a rekne Pujdes nebo ne? Neni to zadne brutalni veci vuci tobe, neboj... a pak se zahledi do vody, kouknes se an stejne misto kam kouka on a zahlednes muzskou tvar ... ale jen na okamzik,.. On pak koukne na tebe a rekne UZ nemas moc casu, je to ted asi otazka 1 hodiny nez vyjdou na breh tveho ostruvku, rozhodni se |
| |
| Kovárna No zachováme se kapku šestně proč by ne. Ale tamhlety díky by se mi hodili ! Dobrej Kováři ráda bych si koupila nějakou zbraň ale lehkou ! Napříklat Katanu nebo něco takového. Pokud se pude podívat po nějaké takové věci tak rychle vezmu nějaké díky hlavně takové kteréma by se dalo házet. |
| |
| Ostrov "Hele! Já už ale dávno odpověděla! A když jste čaroděj, musíte to poznat." Ohradím se na něj. Sice trochu hlasitěji, ale nakonec s menším úšklebkem. |
| |
| Kovarna (Safira) Muz pomerne sttny se na tebe pousmeje a reken SLecna se s tim umi ophanet, pak tedy mam ... sehne se pod polt, neodejde, a vynda an stul pred sebou nekolik zdobenych podstavcu a na nich prekrasne mece, on pak rekne Nejsou to sice katany, ty tu nevyrabim, ale je to mec, ktery se vahou i ostrosti katane vyrovna.. pousmeje se. Vsechny mece maji na sobe vyryteho neco urciteho, nejake urcite symboly. |
| |
| Les (Katie) carodej se pousmeje a rekne TAkl ted preskoc tu vodu nechce se ti verit ze preskocis jezero nejmene 30 me dlouhe od brehu a nekonecne hluboje. Ale poslechnes, preskocis a jakoby letis, presne skocis pred carodeje, ten se hned pousmeje a rekne POtrebuju abys mi skocila do naruce a pujdeme.. pak se vsak z vody vynori muzska hlava a zacne se s carodejem bavit nejakym tobe neznamim jazykem... nAkonec se znovu s nastvanym vyrazem ponori... |
| |
Zřícenina Pche, prý dávej si pozor. Jako by jsem byla nějáká malá holka, co se o sebe ani nedokáže postarat. Je až moc starostlivej. Já si dávám pořád pozor...teda většinou až na menší vyjímky. No a on mě právě potkal v té vyjímce, co se dá dělat to už nespravím. No jo no.... Jdu přes rozbořené náměstí, kolem kašny až vyjdu po schodech do zříceniny. Jdu pomalu útrobamy zříceniny a dávám si pozor jestli něco nezaslechnu. Pozorně se dívám kolem sebe.. |
| |
| Kovárna Škoda no ja je chtela ! Můžu si je vyskoušet ? Ani nečekám na odpověď a hned Beru jeden. Ten ne je moc dlouhej..... Ten zas malej..... Lehkej...... Střídám je tak rychle až onich strácí kontrolu. A tenhle je krásnej akorát ten simbol Draka se mi nelíbí nešel by předělat ? Třeba na Runoví nápis ? |
| |
| Kovarna Muz na tebe nevericne kouka a pak rekne Copak nevite slecno co symbolizuje drak v tomhle svete ci co?? A na tenhle mec byste asi nemela, zkuste neco jineho.. pousmeje se a bere ti mec z ruky Zricenina NAjednou zaslechnes pad kamene, nevis co to je a ihned se otocis na misto kde jsi to slysela. Nic, teda spise nikdo tam neni, najednou tebou zase projde ten ledovy pruvan, uplne ti zamrazi, ale nezbyva ti nic nez jit dal, a zase, enco te pozorue to vis jiste |
| |
| Kovárna Je mi jedno co si o Dracích myslíte ale promně je jen jedna rasa draků dobrá. A vezmu si ten meč naspátek. A nebojte že naněj nemám jsem dost bohatá A pohodím mněšec na jeho stůl ! |
| |
| KOvarna jakmile pred nej hodis mesec muz ze sebe dostane jen krake " Ehhh " a reken omamene berouci si mesec JE vas pani .... Mh : Majitelka uz prisla koukni se zpet |
| |
| TEDKA TU NEBUDU 5-12, KDO JE S NEKYM VE DVOJICI MUZETE POKRACOVAT V HRANI, KDO JE SAMOSTATNE CEKA NA ME :-) PEKNY TYDEN PREJI :-) |
| |
| Kovárna Dobre ale předělejte ten obrázek na něco jiného nebo na Mrazivého Wirma ! |
| |
| u bloody jakmile ke me prijde majitelka podniku,vzatanu a podam ji ruku dobry den pozdravim zdvorile a pousmeju se chtel jsem se zeptat jestli je zde mozne prespat,usel jiz delsi cestu a rad bych si zde odpocinul jestli je to tedy mozne celou dobu se mile smeju |
| |
| Na břehu Když přeskočím to jezero, nebo co to vůbec bylo, jsem docela překvapená, ne však na dlouho. Je tu přeci čaroděj! "No, když dovolíte, nejprve bych se šla raději obléknout." Řeknu zároveň prosebným a nařizujícím tónem. |
| |
| KOvarna (Safira) KOvar se pousmeje a reken tak nak spiklenecky a spise spitne Hele krasko, kdyz jeste neco prihodis, mam pritele kovar carodej a ten by s tim udelal stejne ostrou ale jeste k tomu ledovej mec, co riakte? a pak ti podava ruku NA brehu (Katie) Carodej se pousmeje a jeste jednou te sjede pohledem od hlavy az lk pate, jen se sam pro sebe usmiva a pakl rekne Pujdes se mnou na muj hrad, tam se o tebe postaraji, tvoje stare saty nejsou moc v dobrem stavu, kdyz je z tebe vodni lide svlikaly tak, ... JE jaksy ponicily.. pak se koukne na potrhane sat lezici vedle tve tasky ... |
| |
| Muj hostinec pousmeju se a reknu JIste ze ej to mozne, jka moc dobry pokoj si muzete dovolit? pak se ti kouknu do oci a cekam na odpoved Ntak mam nahore ... praci |
| |
Zřícenina Procházím se pomalu dál, po útrobách zříceniny, ale dávám si pozor jestli zase něco nezaslechnu nebo neuvidím. Co to sakra může být....Něco mě sleduje, ale co? Jen a» to nedopadne špatně....Možná bych se měla vrátit, ale ne půjdu ještě dál. |
| |
| Zricenina (Bethrezen, Samarila) Samarila stale stoupa po schodech ale nale te neco zarazi ackoliv jsi sla stale rovne a stale po schodech nahoru vyjdes jedinyma dverma a stojis zase u Bethrezena, Proste jsi 10 mihn sla nahoru a skoncila jsi tam kde jsi zacala. I BEthrezen si toho vsimnul. Ted vamy projel ten divny chlad, ten co Samarilu an schodech a jakoby v pozadi ybl slyset smich ale nejste si jisti, kolem vas jsou ejn vysoke kamenne zdi a kdyz se otocite, brana zmizela... |
| |
Zřícenina Raději bych tu nezůstávala, nemám z toho tady dobrej pocit. Mrazí mě z toho... Řeknu Bethrezenovi a čekám co on na to. Je to tu divný. Raději byc hšla dál a našla něco jinýho...cokoliv. |
| |
| zřícenina koukám tam po okolí a najednou přede mnou vyjde Samarila ...co tu jak a .... no to je jedno taky se mi tady nelíbí otočím se a koukám brána nikde no tak to se mi nelíbí vůbec ..co ted .. najednou mi přeběhne mráz po zádech ...a sakra.. a vytasím jeden meč ...a jsem připraven ...potom jdu k jedný zdi a mečem na ni poklepávám jestli neni někde průchodná |
| |
| Zricenina (BEthrezen, Samarila) zed rozhodne neni pruchodna, je to spousta kamenu na some, najednou se to stane, nevsiml sis toho ale v podstate jste se objevily na nejakem drevenem "podiu", a nahle se Bethrezen propadne Samarila stihne jen tak tak uhnou propadajicim se dveerim, Bethrezen ti zmzel v ocich ve tme... ¨ BEthrezen, padas dolu kdyz najednou "zblunk" spadnes do neceho pomerne tepleho, husteho, a pomerne lepkaveho ale ej tam tma takze nevidis v cem se to vlastne koupes. Obcas se ti o nohy rozrazi neco pevneho, ale nikdy nestihnes azznamenat co, a nestacis to chytit protoze ta tepla tekutina odnekad tece... |
| |
| stojíme tam a najednou propadnu padám a padám ...žblunk a já jsem v nějaký odporný tektině ....lepkavá a teplá ..a ještě mi k tomu mezi nohama něco plave ..je tu tma sakra ...co to je .......je to teplý , lepkavý a hustý ...mohla by to být krev ale ta neni lepkavá nebo jo ... a skusim si olýznout prst .... |
| |
| DKesy v podzemi (BEthrezen) Hmm, ty jasnd rozpoznas co to je, ano je to cerstva krev a ty dokazes urcit ze lidska, kdyz to zjistis, pomerne te to uarazi, takovej nekonecnej proud krve... Je to vlastne reka co am misto vody krev... |
| |
Zřícenina Jenom o fous stihnu uskočit, když se pódium propadne. sakra on tam spadl, tak tohle nám scházelo...do háje. Stoupnu si na kraj pódia, ale prvne zkusím jestli se to zase nepropadne. Seš v pořádku? Zavolám na Bethrezenna. |
| |
| koupu se v tom ...jo krev ...lidská ...a sakra já jsem poloupír a začíná se ve mě probouzet polovička upíra ...snažil jsem se to omezit krev ...ale ted je pokušení velký ... tělem mi projede ukrutná bolest sakra proč zase začíná boj o vládu těla ...upír nebo člověk a začnu se kroutit bolestí ......to se nedá vydržet ....proč polovička upíra chce abych se napil ale ne zase na tom budu závislej nééééééééééé ozve se z podzemí ...potom se napiju tak a ted bych si dal čerstvou krev a ušklíbnu se potom se snažím něco identifikovat a snažím se rozkoukat |
| |
| u bloody podivam se bloody zhluboka do oci pani je docela mlada,a i hezka reknu si v hlave pak se ale jenom usmeju bude mi stacit jenom nejaky obycejny pokoj jenom aby to melo postel to je vse a usmeju se na ni podruhe |
| |
| Pousmeju se a pak se otocim se slovy Pojd za mnou ukazu ti pokoj.... potom vyjdu schody do 2 podlazi a otevru dvere je tam tak jednoduse ale utulne vybaveny pokoj. kouknu na tebe a hodim ti klice.... POkud budes mit hlad rekni komukoliv, prinese ti kdykoliv jidlo ..¨ pousmeju se cekajic na odpoved |
| |
| zvednu se a jdu za ni.kdyz me dovede do pokoje,koukam hezky dovnitr jak to tam vypada.potom se opet usmeju ano jiste moc vam dekuji,ste moc hodna pochvalim vezmu si klice a zajdu dovnitr |
| |
| pak se ale jeste zaraim rychle vylezu z pokoje prosimvas mam jeste jednu otazku jestli vas tedy nerusim a vylezu z pokoje smerem k ni.celou cestu se na ni mile usmivam ta by tady o tom mohla neco malo aspon vedet zajimalo by me docela co se zde deje |
| |
| Otocim se zpet na noveprichoziho muze a pousmeju se a reknu No, i kdybych nemela je to moje prace, delam ji rada.... A ńavic, prosim mluvte.. reknmu s privetivim usmevem |
| |
| no vote,nevim jestli tady o tom budete neco vedet mozna ze ano,ale chtel sem se vas zeptat jenom jestli nevite co se to zde deje,jako ty lidi a tak,chovaji se uplne divne,co se tu stalo zeptam se trochu vaznejsim tonem ale na mym obliceji je porad videt usmev sand by o tom mohla neco vedet doufam teda,kdyz nic tak se do patrani hold pustim bez informaci |
| |
| Kouknu na toho muze pobavene VY nic nevite? NO dobra, v nasich ulicich zacaly jiz pred spousty lety bloudit temna stvoreni rizeny nekym. Nikdo moc envi jak b´vzniknul jak vypada, ale jeho stvury denne zabiji spoustu lidi ... pousmeju se tajemne jako bych mezi en patrila ale na prvni pohled je zrejme ze jen v tomhle vtipkuju.. |
| |
| Kdyz mu tak nak odpovim, otocim se a rychlim krokem jdu do nejvissiho patra, a vejdu do pokoje kde lezi Riden, rychle si sednu k nemu na postel a pohladim ho po tvari Tak jka ti jE? reknu a pak si na tvoje rameno polozim hlavu |
| |
| podivam se na ni trochu vyjevene,ale ne moc prekvapene neco takoveho sem cekal zalezu k sobe do pokoje a lehnu si na postel,odlozim sve stare hadry na zem a zalehnu. je sice jeste svetlo ale musim se pripravit na dnesni vecer,udelam si tady takovou mensi obchuzku a uvidime co se najde pomyslim si a zavru oci,jen matne si predstavuju jak ta vec muze vypadat,snazim se dat dohromady jak by asi vypadala. |
| |
| mh:lidi chtel bych se omluvit ze odedneska az do patku tu nebudu dik:-) |
| |
| soukromá zpráva od Bethrezenn pro myslíš že se dneska už dočkáme odepsání od Samarili |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Bethrezenn pro |
| |
Zřícenina Místo odpovědi uslyším křik. Co se tam sakra děje?! Nemám tušení, jak bych ho od tam mohla vytáhnout...do háje. Chvíli přemýšlím a potom se opřu zády o stěnu. Já fakt nevím co dál asi ho nechám na pospas jeho osudu, taková pitomost.. Jak mě to vůbec napdalo?! Ještě jednou přistoupím k té díře a zavolám. Jsi v pořádku? Sakra, a» se ozve... |
| |
| kravá řeka libuju si tam v koupeli krve ...to je pohodička ....... najednou něco zaslechnu co to je ??? jo to je Samarila ...pche joooo jsem v pořádku ..... řeknu tak nahlas aby mě stlyšela neměj strach řeknu už potišejc a s uplnym klidem |
| |
Zřícenina Nemohl by jsi teda vylest? Když jsi v pořádku. Je mi jedno jak to uděláš, ale prostě se nějak dostaň sem nahoru. Zavolám na něj. Proč mě pořád tak štve..... |
| |
| Pokoj Už lépe...tak co,kdopak to byl?, pokusím se o úsměv. Pohladím Bloody po vlasech. Už chci pryč,nerad ležím. Co takhle se zkusit projít po městě? |
| |
| Pokoj pousmeju se a reknu Zakaznik chtel pokoj... pak se kouknu ven slunce uz neviti je za mrakem tak se pousmeju a reknu Muzeme to zkusit... jestli chces? a jemen te polibim |
| |
| nahoru??? pomyslím si potom se kouknu nad sebe myslim že by to nešlo a ušklíbnu se když tak se měj je tady krvavá řeka tka se měj a když se tam odsad dostaneš tak mi napiš c jsem zvědavej jak se tam odsad dostane a nechám se unášet proudem krve |
| |
| Pokoj S radostí... Pomalu vstanu,přejdu ke dveřím,otevřu je, Dámy mají přednost... |
| |
| Pokoj pousmeju se pak ejste pro jistitu kouknu ze ej v pohode a apk si k nemu stoupnu a vasnive ho polibim pak reknu Jsi dokonalej tak akm pujdem.. reknu schazejic schody do hostince |
| |
| Schody Opravdu to tu neznám,výběr nechám na tobě... Dokonalej...co bych za to dal,být dokonalý... |
| |
| Schody pousmeju se a kdyz vyrazime z hostince vyjdu smerem od namesti, kazdym krokme je tam vic a vic tma, citis zapach blizime se ke kanalum,.. Pousmeju se a pak reknu Tady jsem vyrustala.. a ukazu an jeeden z rozpadlich domu |
| |
Zřícenina V krvavé řece?? Coapk si ze mě dělá legraci? No, vlastně tu cítím krev...hm mám chu» se napít...Dost! Natohle teď není čas...Musím ho nějak donutit aby vylezl.. Musí být nějakej způsob, jak se dostat ven. Křiknu na něj vytočeně. Chtělo by to provaz, možná bych ho mohla vytáhnout...No jo jenže kde ten provaz najít možná je nějáký v té zřícenině... Vběehnu po schodech do zříceniny a snažím se tam někde najít nějáký provaz... |
| |
| Ulice Zajímavé... Vůbec nevím,co bych tak měl říci... Chytnu se za bradu a zamyslím se. |
| |
| Ulicew pousmeju se a pak reknu Nevim akm jit, .. a zasmeju se |
| |
| chce najít provaz no tak ještě chvilku zustaneme pod tou dírou a uvidíme co se dá dělat a začnu zase plavat proti proudu ..tam se chytnu u skály a čekám co Samarila vyřeší ...je to zajímavý sedím tam a koukám na otvor potom zase na řeku a zase se krapet napiju ježiši to je dobrý .......ale kdybych tak měl po ruce nějakýho člověka to by bylo jééé |
| |
| Ulice Spustím ruku, Co takhle zajít někam do přírody? Zkusím se usmát. |
| |
| Ulice jo proč ne, pojď jdeme k bráně, strážní jsou stálímy zákazníky takže to bude bez problémů pomalu sejdeme z náměstí a jsme u brány , pak jsme venku a jdeme k lesu Libi? |
| |
| Ulice Na první pohled les jako každý jiný,ale každé místo má své jisté kouzlo. Vejdu do lesa. Procházka lesem? |
| |
| Les pousmeju se rychle se tam rozebehnu... pka na tebe zavolam Pojd tady to zanm lepe nez ve meste a bezim k velikemu jezeru.. |
| |
| Les Trochu se podivím,ale za chvíli se vzpamatuji a rozběhnu se za Bloody. Kam to běžíš?, zavolám na ni. |
| |
| Najednou dobehneme k velikému jezeru, rychle ze sebe shodim saty a naha do nej skocim, je to jakoby voda byla muj zivel,plavu v ni potapim a pak na tebe kouknu a reknu§ Pojd taky. |
| |
| Mh: :-D |
| |
| soukromá zpráva od Riden pro |
| |
| soukromá zpráva od Bethrezenn pro |
| |
| Trochu mě zarazí,to co udělala. Promiň,to asi nepůjde... Přiblížím se k jezeru,stojím na kraji. |
| |
| soukromá zpráva od Riden pro |
| |
| soukromá zpráva od Bethrezenn pro |
| |
| ouknu na Ridena Proc? Snad se nestydis? zasmeju se |
| |
| Nechce se mi do vody,a ani ze sebe sundávat to co mám na sobě.Promiň. Kouknu se do země. |
| |
| Pousmeju se a pomalu vylezu z vody a obejmu te K nicemu te nenutim to snad vis... A co delas rad ty? pousmeju se a pak poodstoupim a zacnui si an sebe natahovat saty.. |
| |
| Jsem rád,že to tak je,budu se ti snažit ve většině věcí vyhovět. Zamyslím se. Rád bojuju.To je jedno,jakým způsobem. Pokusím se o úsměv a uhladím si vlasy. |
| |
| Pousmeju se a pak natahnu a utahnu saty uplne... Pak zpod pasu vytahnu krasne zdobenou katanu nevsiml sis ji mela k´jsem ji za sukni ted se leskne.. Jeji ostri spiva a na cepely je vyrezany andel bojujici s dablem... pousmeju se a reknu Tak do toho .. a prikrcim se kus |
| |
| Podivím se,když vytáhne katanu a ještě víc,když řekne,že můžeme bojovat. Promiň,nechci bojovat s tebou. Ještě bych jí něco udělal... |
| |
| JAkmiel rekne ze s emnou bojovat nebude, nastve me to ale ejn se pousmeju a pak svihnu katanou tesne pred jeho hrudnikem, tvuk vrsek sklouzne rozseknutej na zem, jen se sibalsky pousmeju a reknu Kdyz se nebudes branit, zustanes bez kalhot.. zasemju se ale je na me znat ze to myslim vazne... |
| |
| Poustoupím,otevřu ruku a v ní se objeví runový meč. Nebudu bojovat... Zatočím mečem a dám si ho za záda.Jsem připraven odrazit další útok. Nebudu bojovat. |
| |
| Opet zamacham mecem, tesne u tebe mam prudke a jiste seky ktere davaji najevo ez asi nejsem andilek co doma sedi a sije saty. POusmeju se a pak ti zamirim na krk... Krk, pak hrudnik pak kalhoty, sakra! zasmeju se pro sebe a apk se pokuseim stejny sek jako u kosile u kalhot... |
| |
| Nastavím kataně svůj meč. Nechci s tebou bojovat. Nech mě... |
| |
| Pousmeju se a reknu Tak dej pryc ten emc, svliknu si te!... pousmeju se a rychle t strasne rychle te obehnu a seknu zezadu na tvoje kalhoty, na nich se objevy jen kus rozseknute latky |
| |
| Nech mě... Otevřu druhou ruku a v ní se objeví další meč,postavím se do bojového postavení,ale za chvíli spadnu na kolena a nakonec si úplně lehnu. Upustím meče a ty okamžitě zmizí. Ještě mi je špatně... |
| |
| promin.. pak si lehnu vedle tbe a obejmu te a reknmu Jen hra... |
| |
| To nic... Pokusím se na ni usmát. Ještě nějaké hezké místo v tomhle lese bys mi chtěla ukázat? Pomalu se pokusím vstát. |
| |
| Pousmeju se a stahnu Ridena zpet dolu Chtela bych tu s tebou zustat takhle jeste aspon chvilku lezet, uzivat si tve pritomnosti.. reknu a dlouze te polibim |
| |
| Rád tu s tebou zůstanu. Její polibek si vychutnám jako doušek vína. Jsem rád,že jsem tě potkal... |
| |
| POusměju se a řeknu Taky jsem ráda.... A jak dlouho tu zustaneš? zeptam se jiz trochu zklesle |
| |
| Taky trochu posmutním. Opravdu nevím,nejradši bych tu s tebou zůstal. To budou patálie. |
| |
| POusmeju se a pak reknu Ale chces jit pryc.. to vidim ... pousmeju se Kdyz nebudes chtit nepudu |
| |
| Chci jít pryč,ale ne bez tebe... Natáhnu se na trávě a užívám si čerstvého vzduchu. |
| |
| KOuknu na tebe reknu MYlsim ez je ti to jendo, chces odtud pryc, chapu te.. pousmeju se a kouknu sena nebe, pak se na tebe otocim a reknu Ale kazdopadn e at pujdes kamkoliv, chci byt s tebou .. |
| |
| Zalije mě pocit štěstí,pokusím se o úsměv. To jsem rád,tak,co ještě někde projít,už mi je zase lépe a nerad lenoším. |
| |
| Pousmeju se a reknu Muzeme primo do srdce lesa, je to tam nadherny.pousmeju se a vstanu |
| |
| Také vstanu a vyrazím do prava,ale pak to se mnou trhne a uvědomím si,že vlastně nevím,kudy se tam dostat. T-takže jakou cestou? |
| |
| POusmeju se stale jic vedle tebe a reknu jdes spravne, prekvapive.. reknu s usmevem |
| |
| Otočím se zase směrem,kterým jsem se vydal před chvílí ještě víc roztžitě. Asi náhoda... |
| |
| Les (Riden , Bloody) POmalu jdete vedle sebe, povídate si o různých věcech... Riden najednou ucítí něco strašně silného, něco co ho strašně do hlubokého lesa přitahuje, ale neví co to je. Něco co po něm touží ... úplně bezmyšlenkovitě tam jdeš, už ani nevnímáš že na tebe Bloody mluví jdeš a cítíš to kouzlo co te tolik moc přitahuje... Bloody mluví na Ridena ale po chvilce si všimne že ji neposlouchá, touha uvnitř ní roste .. Pořád láska vůčii Ridenovi vzrůstá, cítíš že je stále blíže tvému srdci ale nechápeš to, nevíš co se děje ale jako by to tebe vniknul a šinul si to přímo do tvého srdce, touha roste s každým krokem .. čím hlouběji do lesa tím silnější touha .. |
| |
| probouzim se vecer,asi kolem 9 hodiny,kouknu se z okna a vidim ze je jiz tma,navliknu na sebe ty sve rozdrbane hadry,a vyjdu z pokoje primo na namesti namesti rozhlizim se kolem sebe moc lidi ale nevidim,oci mi pod kapii zari,divam se do temnych ulicek jestli nenajdu to monstrum ktere zde je,instinkt mi rekne at se du podivat do jedny z ulicek ktera tam je,tedy vidam se k ni sem zvedavej co se tady deje a co je to za priseru,treba je to jenom nejaka blba bachorka,ale proc seteda lidi chovaji tak divne zamyslim se a pokracuju v bloudeni v te ulicce |
| |
| )Ulice .. (Kraster) zacnes se ztrácet v temnotě uliček bloudíš, strácíš orientacy, místní lidé si pro sebe nechavaj smich zlovestny smich. Jdes pomalu pka spatris dve cervene oci, ktere vsak zase rychle zmizi, pomerne te to rozhazi pokazi tvou jistotu, je tma a ty jsi videl jen oci ... |
| |
| lidi si nevsimam jsou to jenom arogantni zvirata jinak to popsat neumim pak ale pred sebou zahlednu dve rude oci,leknu se ale nestacim se ani vzpamatovat a uz jsou pryc,oci se mi sice lesknou al enic nevidim musel bych se promenit aby sem videl,ale pred lidma je to nemozny,nemuzu se prozradit a tak tedy jdu primo na misto kde ty oci byly videt ale nic nevidim rozhlizim se kolem sebe |
| |
| Temno (Kraster) KOukas kolem sebe ale jedine co vidis je tma, tma nejhorsi a nejtemnesjsi tma eni videt na svoji ruku jedno je vsak jasne uz jsi tu osamnel, akorat obcas zaslechnec kapani vody, jakoby krok,,, |
| |
| nic nevidim,a kdyz nic ja lide taky nemuzou takze se musim promenit sundam kapii,moje oci sou ve tme jasne videt,zacnou mi narustat tesaky,veci se mi napinaji ale netrhaji,uz jsou natrhly,zacinaji me chytat krece do svalu,zvetsuju sezacina mi narustat moje brada a vytahava se dopredu,stejne i ta horni cast jen se mi o par centimetru protahne,zchlupatim ale ne tolik,zvednu hlavu a poradne si zaviju,divam se kolem sebe vse je najednou o mnohem jasnejsi a videt je lip,vidim lidske emoce,ale jsou hodne daleko |
| |
| at koukam jak koukam nemuzu ho nikde najit,ani nic neeslysim vubec nic,jen sem tam padne kapka,vidam se tedy nacestu tou ulickou,prochazim a sleduj jestli neco nespatrim |
| |
| Najednou to uvidíš, stvoreni pripominajici vlkodlaka, ale od pasu vise upira. Je to velice vysoke stvoreni an prvni pohled ne moc pratelske, jen se na tebe s usmevem kouka, z huby mu couhaji dlouhe zuby ostre jako britvy, Na prvni pohled s eneprisel pomazlit, ma svalnate telo a misty je zamazan krvi jinych lidi Co ty tady, moje svacinko? pousmeje se krute |
| |
| prekvapene ziram na toho mutanta paneboze je mnohem vetsi jako ja,a to telo,paneboze krizene s upirem,to neni mozny koukam na nej s vyvalenyma ocima jakmile na me promluvi lehce se pousmeju takze monstrum o kterem se zde siri ruzne historky,to monstrum co zabiji lidi,a ted na me mluvi a nazivame svacinkou a zacnu se smat ty me vubec neznas a jen se umyslne usmeju,moje telo zacne pokryvat srst,svaly mi narustajia zase se zvetsuju,je to konec me promneny,moje posledni faze ale oproti mostru sem porad mensi |
| |
| Zvire se pousmeje a pak rekne Kdybych byl sam, nesved bych toho tolik zasmeje se ... Ale na tebe stacim pejsku neboj .. a pomelu se k tobe blizi |
| |
| tyhle reci si nech na doma a jen se pousmeju a take proti nemu vyrazim,ale rychlejsim krkem,ukazu sve drapy a seknu po nem s nadeji ze neuhne |
| |
| Potvora prekvapive uhne a zasmeje se , pak po tobe kopne, zasahne te ale ejn slabe pre stacis uhnout pak vsak na tebe 3m vysoky tvor skace ... |
| |
| rychle a instinktivne uskocim do strany a jakmile tvor dopadne machnu po nem podruhe mirim primo na oblicej |
| |
| Zasahnes ho a nechas mu tam krvave sramy, nastvane zarve, neco mezi liodskym zarvanim a vitim, pak se rozmachne a chyti et pod krkem a da te do vzduchu chtic te zakoustnou jeho celist se otevira a ty viddis ajk ma zuby ostre a spicate vsechny ale sspicaky nejvetsi, pomalu se priblizuju k tvemu krku |
| |
| nemohu moc dichat a jen pozoruju jak se mi chce nastvany tvor zahryznout primo do krku tak a ted co mam udelat podivam se tvorovi do huby ktera se ke me blizi a napadne me jen jedina vec,rozmachnu se nohou a kopnu ho primo do mezinozi snad ppovoli |
| |
| Zazrakem se trefis a on te pusti, vsak tim jsi ho jeste rozzuril a tak uz se na tee hrne hlava nehlava, hjeho mohutne telo se na tebe rozbehne jiz skacicc do vzduchu padajic na tebe |
| |
| jeste porad dezorientovanej se rozhlizim ale ne sem stacil se vubec rozkoukat,mohutne telo mi spadlo primo na hlavu,zarazilo me to docela silne do zeme az zapraskala,a ja se m zakricel jak nakopnutej pes ted uz se z toho jen tak nedostanu ja uz nevim citim neuveritelnou bolest zeber a zad a uz jen cekam co udela |
| |
| V podstate se odrazi a stoji pred tebou jen se zlobive smeje a pak rekne POrasd nejsi moje svacinka? a kouka ti do oci |
| |
| zhluboka dycham abych vubec polapil nejaky ten zbytek dechu,odplivnu si krev,a pomalinku se zvedam,zakroutim hlavou do strany takze se ozve hlasite krupnuti ne nejsem jeste porad tvoje svacinka,ale jedno ti nemuzu poprit ses moc silnej a pouculim se |
| |
| POisměje se a pak tě chytne podkrkem, veme a pak tě zzahodí a třískneš sebou o zed. Pak najednou zaslysis zaviti, stejne jako vydal on a hned za tebou jde a rekne pOckej tu na me ! Hned jsem zpet.. pousměje se a kamsy odbehne |
| |
| Jakmile se zamyslím dostanu ze sebe taky neco citis? |
| |
| Kráčím dál,nevšímaje si otázek Bloody. |
| |
| KOuknu na něj a moje touha je už na vrcholu , hned si před něj stoupnu a začnuho vášnivě líbat, tak vášnive až to možná spaluje |
| |
| totalne dezorientovany a zlamany se dostavam zpatky do sve lidske podoby,krev mi tece z oboci a z pusy,mam rozsekle celo,a cejtim ze mam nejspis par zeber zlamanejch,jednu ruku necejtim ale presto se zvednu a co nejrychleji odtamtad jdu,i kdyz v uplne tme nic nevidim a motam se vsude jak to jen de,dostanu se ven z ulicky,pak uz pro me neni problem najit hostinec u bloody,rychle ale nepozorovane do nej vlitnu a zabehnu do svyho pokoje,ale jeste pred tim nez stacim otevrit zamota se mi hlava,a padnu do bezvedomy. |
| |
| Kovarna To tak nějakej ledovej meč čaroděj to se mi nepačí ! No když tak bych nechtěla meč ale Fisty. Ale ne ledové ! Co nato říkáš ? |
| |
| Fisty  |
| |
| Kovárna (Safira) Kovář pozvedne a smrští obočim a řekne No slečno, pak normální meč jak chcete, a ty zbraně, máme ale ty jsou moje soukromé nejdsou na prodej ... řekne se sklopeným zrakem a pak se na tebe zaculí ařekne I když je cena, kterou by atk krásná dívka jako vy mohla zaplatit.. a vycení zkažené zčasti vymlácené zuby |
| |
| Kovárna A heleho. Ten pytel zlatých je tvůj když mi vyrobíš uplně nové Dvouhrotové a dloufími čepelemi aby my přesně pasovali na ruce! Hodím před něj pytel zlata. Mám času dost tak se pust do práce at to je dozejtra hotové ! A posadím se na lavici která je v kovárně ! |
| |
| Kovárna muž se jen zasměje e řekne přicházející k tobě to vemu za to že jsou dvouhrotové, já teď chci , mladou dívku .. pousmeje se a pak se k tobě natáhne |
| |
| Kovárna Rychle se porozhlédnu kolem sebe a vezmu nejbližší kladivo nebo předmnět k jeho omráčení a bacím ho popalici. Tak a máš mně jsi spokojen ? jakmile padne nazem tak seberu heho Fisty a Meč pás a házející díky. Potom nevině vyjdu ven do mněsta a stratím se v davu. Poté najdu stáje a koupím si za moje ukradené peníze Koně (Sněžného Bleska tak ho pojmenuji) a vyrazím z mněsta nesmíme zapomenout na potraviny ! Pokud nebudou vycházet peníze tak někoho narychlo oberu !  |
| |
| u bloody si moje svacinka pejsku proberu se,rychle se postavim ale stejne tak rychle padam na zem,cejtim neuveritelnou bolest do zeber mam je asi zlamany pomyslim si,porozhlidnu se a zjistuji ze je jiz rano,v tom se mi ale zamota hlava a dostavi se nezkutecna bolest sahnu si rukou na celo a cejtim ze mi z neho tece jeste krev co se to sakra vcera delo,nemu..... pak se mi vybavi obrazek zrudy,pak i boj mezi mnou a ji uz si vzpominam co se delo,ano,ale co to bylo za stvuru,do prvni pule to bylo jako vlkodlak,ale z druhe jako upir,a melo to neuveritelnou silu,co to bylo moc dlouho ani nepremejslim,a pokousim se zvednout,koukam ze uz sem i pred svym pokojem to sem se v tomhle stavu dostal az sem,moh sem taky aspon otevrit a spadnout do postele otevru dvere,a pomalu se dokulham do postele,pomalu si lehnu do postele a jen se divam do stropu a premejslim co to bylo |
| |
| Kovárna (Safira) Muž už už na tebe sáhnout když ty mu vrazíš kladivem do palice, jen se zakymácí a obracejíc oči vsloup pádá v bezvědomí na zem, sebereš mu zbraně a peníze co jsi předtím měla. A jdeš na ulici, spatříš stáj, kde si chceš koupit koně, jdeš tam a jsou tam takto vypadající : 1. černější než úhel, podle chlupů u kopit a dlouhé hřívy poznaš že je to Fryzský kůň, velmy okouzlující 2. Je kůň bílej jako sníh, též s dlouhou hřívou , ale kopita má normální, na něm je zajímave že má červené oči 3. Je tam grošák, téže s dlouhou černou hřívou a pak je tam asi 6 hnědých koní poměrně v dobrém stavu, na první pohled i dobře trénovaní, lepší koně ve městě nejsou Pokoj (Kraster) Muž, hostinský šel po schiodech, utíral chodbu, spíše zametal, ale krve před tvýma dveřma si všimnul hed , rozběhl se a vrazil do pokoje s vyděšeným výrazem Pane, Pane jste v pohodě, co se stalo ? mám zavolat lékaře? ptá se viděšeně pozorujíc tvoje rány a hledajíc něco ajk yb ti pomohl |
| |
| (pokoj) jeste porad trochu rozhozeny,ale uz pri smyslech se pousmeju ne to je v poradku nemusite volat lekare to by mi jeste schazelo aby zavolal lekare a von nahodou zjistil co sem zac to vazne nepotrebuju pomyslim si a jeste jednou se pousmeji ne vazne nemusite se bat neni to nic vazneho |
| |
| Stáj Koupím grošáka kolik stojí ? |
| |
| Pokoj (Kraster) muž jen bezradně odejde a nechá tě o samotě Stáj (Safira) jen se na teb eusměje a řekne Volíte dobře paní, je nový, silný a zdatný hřebec, ... je velmy mladý, má spoustu sil do života, chci za než 2 měšce.. řekne je ti ajsné že to je suma jakou teď u sebe nemáš |
| |
| na chvilku usnu,avska pote azse vztanu a ucitim uz mensi bolest nez pretim,pokusim se postavit na nohy a jde to bezbolestne,jen hlava mi porad jeste tresti a zebra me boli moh bych se tu vydat i za dne nekam se projit a prohlidnout si to tady to by nebyl spatnej napad zvednu se a pomalu odkulham ke dverim pak sejdu schody a vyjdu z hospody smerem na namesti namesti koukam kolem sebe ale nic moc zajimaveho nevidim,zeptam se tedy kolemjdouciho muze dobry den prosimvas nevite jestli je zde nejaky kram nebo hospoda cokoliv kam by se zde dalo zajit |
| |
 | soukromá zpráva od Blade pro |
| |
| Hrad (Bethrezem, Samarila + Blade ) Bethrezen Bloody : Bethrezen brzo zjistil že nemá smysl se bránit proudu té dobré tekutiny a nechal se unášet proudem, plaval než se voda zastavila v takovém jezírku ale nakonec podle kamených okrajů poznáš že je z toho proudící kašna. Samarila zmatená z toho proč se Bethrezen nechla unášet si sedne z jeviště a zmateně kouká kolem sebe jestli něco nezaslechne... Blade : Tvůj hrad, než byl zničen, žiješ tam už dlouho, ale náhle se ti donese ta zpráva, duchové tvoji sloužící tady na hradě ti donesou zprávu že je tady ňějaká dívka a muž, muž sapdl do stoky .. Pane Balde, muž spadl do stoky, brzo doplave do vaší kuchyně ... pardon jídelny, a ta dívka, ta tam stojí nad dírou v pódiu, co máme dělat s ní? zeptá se tzě duch |
| |
| hrad když mi duch řekne novinky řeknu klidným hlasem tu holku vezměte do vězení a hlídejte jí at vá neuteče...a já se postarám o toho chlápka řeknu a vstanu vezmu svůj meč a ukážu duchu aby šel za tou dívkou a já zatim jde za tim chlapem návštěvu sme tu už dlouho neměli noc coš po dlouhý době změna řeknu a oblzlíznu se a jdu za tim chlápkem |
| |
| unáším se proudem a potom vylezu ven otřu se o krev ...pak ke mě přijde nějakej chlápek vytasím své stříbrné meče ...a kouknu se na něj... a heleme se upír .mohlo mě napadnout něco takovýho když jsem viděl co je tam za pěknou řeku a ušklíbnu se co po mě chceš |
| |
| meč mám vedle sebe v klídku ale sem připraven kdykoliv se bránit kouknu se na něj a řeknu ty mi spíš řekni co tu chceš?? zeptám se ho z ledovim klidem a ukážu jen špičáky vypadá to spíš jako kdybych ho chtěl ochutnat |
| |
| muz mi neiodpovida,tak se ho zeptam jeste jednou prosimvas aspon nejakej hrad,pamatka cokoliv tady prece musi byt,ja nejsem zdejsi tak to tu vubec nezna doufam ze neni hluchej nemam celej den a potrebuju trochu nacerpat silu |
| |
| Náměstí (Kraster) muž tě začne poslouchat Ano ano, zřícenina ... jděte po cestě a dojdete tam .. řekne a dál zablumaně pokračuje ulicí |
| |
| Hřebčín Kouknu znova nakoně. Nešlo by to tady odpracovat ? |
| |
| no aspon neco sem z neho vytahnul,zhricenina to nezni spatne aspon se projdu a vydam se na cestu,uz nabity vetsi silou,uz me ani moje rany tolik neboli,dosel sem na urcite misto pani docela pekny juknu se dovnitr a vejdu do zriceniny |
| |
| Hřebčín (Safira) muž se pousměje, na první pohled je to člověk strašně hodnej pousměje se a řekne Když pomůžeš mojí ženě v domácnosti na týden, je tvůj, má toho chudák se 4 dětma dost .. pousměje se Zřícenina (Kraster) vstoupíš, brána za tebou není, náhle spatříš, krásnou dívku sedící u pódia a zmateně se kolem sebe rozhlížející (Samarila). Náhle vidíš jak jí bílé stíny někam vedou, brání se ale jim se nedá ublížit.. |
| |
| (zricenina) kdo to je a co sou zac ty tvorove,co to ma znamenat rozebehnu se za nimi heeeeej,pockejte co ji to delate co provedla zarvu na ne a pred nim azastavim a cekam na odpoved moc se mi to tu nelibi je to tu nejaky zvlastni,jeho minulost,ano citim jeste porad vzpominky a city,co se tu udrzeli,zlatej sestej smysl |
| |
| Hřebčín Velmi ráda pomůžu. ( Snat tu nebudu muset čekat týden než začnem hrát ? ) |
| |
| Nechám se líbat,začíná se mi motat hlava. |
| |
| já já jsem sem přišel pouze přenocovat a pak jsem se propad .......tobě to tady patří ...hmm nic moc ..a nemysli si možná na mě máš chut ale mooc k jídlu nejsem bratře a ušklíbnu se potom zandám meče ale ruce mám stále na rukojeti .. |
| |
Zřícenina Sedím na pódiu a rozhlížím se kolem. Že jsem sem vůbec chodila... Najednou ke mě přijde pár duchů a někam mě chtějí odvléct. Okamžitě mě pus»e! Já jsem nic neudělala! Co jste sakra zač? Co po mě chcete? Začnu křičet a snažím se jim vykroutit. Najednou se tam objeví nějáký muž (Kraster). Pomozte mi. Já jsem nic neprovedla ani to tady neznám.... |
| |
| poslouchám ho a když přestane a zandá meče skouknu ho od hlavy až k patě ukážu na něj mečem a řeknu hmm možná že by to tady chtělo pár oprav ale je to dobrý domov a odkud si ty řeknu a meč vrátím k sobě mám ho u nohy |
| |
| Zřícenina (Samarila, Kraster) Ač se snaží Kraster pomoct Samarile jak chce, nepovede se mu to, jeho ruce procházejí těly duchů, pak se však zastaví, a koukne na svého pomocníka a ajkoby nejak šuměj, on mu odpoví stejným zvukem, a tak jeden pustí Samarilu, te druhý ji stále drží a ten druhý, chytne Krastera, vedou vás někam pryč oboum se vám ulevilo že tady nemusíte být samy.. KOmnata - jídelna (Blade, Bethrezenn) Jakmile muž řekne bratře, Blade se na něj skoumavě koukne, ale nějak nedá najevo svůj zájem Dům (Safira) po nějaké době tě přivedl muž do jeho domu, byla tam žena s 2 synama a 2 dcerama, celý dlouhý týden jsi jí s nima pomáhala, získala spousty zkukšeností, například si se naučila vařit velmy dobře, když jsi měla čas většinou jsi se chodila koukat na grošáka, byl každým dnem pěkněkší, zvykal jsi an tebe a časem tě poslouchal i když jsi an něm neseděla, ty sis ho taky zamilovala.... Dnes skončil den tvé práce, muž tě dovedl ke koni, když jsi odcházela z domu děcka plakaly a matka an tebe mávala s úsměvem, muž ti předal koně a ještě řekl Moc děkuju slečno .. pak jsi vijela z budovy na tvém krásném novém koni, grošák byl asi největší z těch koní tam, byl velmy zdatný a krásný, kdyby na tebe nebybl zviklej, nenechal by se jen tak, když an něm jedeš spousta lidí se otáčí, je to velký a krásný kůň an první pohled čistokrevný. Les (Riden, Bloody) po vroucném polibku, jste oba omdlely, zdál se vám sen, o tom jak jeden druhého ztrácíte jak vás buď opouští s jiným/jinou) nebo umírá, je to dlouhý sen ze kterého se ne a ne probudit, oba pláčete. Když se však probudíte, ležíte jinde, ležíte u ňáké vody, ta oda na dotek neni ani mokrá, ale když se jí dotknete začne vás ohlušovat nepříjemný zvuk, koukáte kolem sebe a zmateně nevíco dělat Začarovaný les - zámek (Katie) ZA čarodějem jsi šla, dal ti krásné šaty, jakmile jste došly, nebo spíše se přenesly, objevily jste se na vrcholku nějaké hory, nevoděla jsi pod mraky, myslela jsi že jsi v nebi, krásný zámek stál před tebou na skále, byl celý černý, vypadal ajkoby by byl celý zeskla a vy jste se objevily před ním |
| |
| kouknu na něj já jsem z ...už ani nevim ....neukážeš mi to tu potom čekám co se bude dít hmm je to zajímavý ani jsem si ničeho nevšil že tu někdo bude |
| |
| hvilku po tom co domluví na ně koukám a pak řeknu jo proč ne ale jdi předemnou at tě mám navočích řeknu a ukážu mu cestu kudy má odejít z teté místnosti skus udělat nějakou blbost a máš meč v zádech pomyslím si a čekám dokud nebude předemnou |
| |
| waw mám jít před tebou aby jsi mi razil meč do zad až nebudu dávat pozor ...??? to zní dobře ale stále nevim jak ti důvěřovat se asi posral ..... no jsem zvědav jak todle dopadne možná bych si na něj měl dávat větší pozor ...proč je takovej nepřátelskej ještě jsem ani nenaznačil že ho chci zabít a už mám meč u zad ...to je mi nějak divný |
| |
| tak bud tě můžu zabít rounou na místě a nebo můžeš skusit tu druhou možnost že ti ukážu byt a když se o nic nepokusíš tak tě nezabiju musíš si vybrat jen ty řeknu mu z ledovým klidem ve tváři a sleduju ho proč si hned každej myslí že ho chci zabít?? proběhne mi hlavou takováto myšlenka |
| |
| no tak to mě budeš muset zabít ... řeknu s klidem ...a vytasím své 2 stříbrné meče .....bylo by to nefér já jsem upír a ty jsi upír ...a když už mám zemřít tak zemřu s uctou a jeden meč hodím k němu před nohy ...koukám jestli ho sebere ....zatím tam jen tak stojím |
| |
| takže chceš bojovat?? řeknu a kouknu na zem kde je meč a odkopnu ho pryč ale budu bojovat se svým mečem řeknu v poklidu a přivpavým se na boj |
| |
| jak chceš ??? a postavím se naproti němu ....tak todle bude mazec ....budu vládnout světu a bude to a rozběhnu se na něj ..začnu svuj lovecký instinkt předpovídání kam se bude snažit udeřit a utočím na něj ...... je dovrej dost dobrej a pokračuji v bitvě ..při tom využívám okolní terén zdi stůl a tak podobně ... |
| |
| Na cestě. Tak vyjedu ven z mněsta a zamířím po nějaké cestě někam. Je jedno kam všechny cesty někam vedou. |
| |
| (zricenina) sakra co to je za hajzli,nejaky duchove nejspis,ale jakto ze oni me drzet muzou a ja je ne,promenit se tedko je zbytecny a hlavne hloupost,jednak nemam jeste dostatek sil a jednak bych asi tu divku vylekal,kdo to ale je a kouknu se na samarilu ahoj ja sem kraster,zdejsi putujici,akdo ses ty a co je tohle za potvory zeptam se ji s usmevem |
| |
| co pár útocík a pád dobře vykrýtých ránách se postavim naproti mému soupeři a řeknu bojuješ dobře velmi dobře nikoho sem už newiděl tak dobře bojovat jako tebe řeknu z lechkým úsměvem je dobrej kdyby sme dali své síli dohromady byli by sme nepřemožitelní pomyslím si |
| |
Zřícenina Kam mě to táhnou? Co jo to za duchy? Když na mě ten muž promluví, podívám se na něj a odpovím. Těší mě, že vás poznávám, i když tohle není zrovna nejvhodnější situace na seznámení, ale s tím už nic nenaděláme. Já jsem Samarila. Nebudu to před vámi skrývat, tak vám to řeknu rovnou, aby jste se potom nedivil. Jsem taky upírka a co jsou tyhle potvory zač to opravdu nevím. Dopovím a usměju se na něj, čímž odhalím své ostré špičáky. |
| |
| (zricenina) aha tak to je upirka,to neco vysevtluje a pousmeju se nani ja se ti taky tajit nebudu,sem vlkodlak,ale nemuseis se bat,vcera sem se dostal do krizku s nejakou obludou,dost me zranila takze se ted o nic nebudu pokouset pockam az torchu jest enabiju silu jo a pak se nas odsud pokusim dostat a usmeju se nani |
| |
| při boji , dlouhém a dobrém boji . se zastaví a něco mi řiká taky nejsi nejhorší a ušklíbnu se je to dobrej boj mooc dobrej a rozběhnu se zase na něj ...bojujeme tak 5 dalších minut a ze mě začíná vyprchávat upíří zloba ......co a sakra zase se ve mě probouzí polovička člověka .....ne žádná polovička člověka neexistuje ......a máš smůlu nikdy nevyhraješ ....ne nesmíš jsme spolu nepřemožitelný .....smůla začne se mi honit hlavou myšlenky a tělěm mi projedou hrozný křeče .....musím to tady dokončit ...ne nikoho zabíjet nebudeme ....ale jo je to stejně upír a ty vraždíš po desítkách ....ale tendle mi nepřipadá jako nepřítel ...no a sejmeme ho sejmeme ho sejmeme ho sejmemeho najednou mi oči zrudnou ...křeče ustaly ...narovnám se a rozběhnu se znova na něj nemáš nad tělem kontrolu ...máááám....dal jsi si krev lidskou krev a tím jsem hodně zesílil ......tvje polovička člověka už není silnější jak já ....a ted ho zabijeme rozběhnu se na blada a naprsto psycho myšlenkama se do něho hroznou rychlostí pustim nezáleží mí na tom jestli zemřu nebo ne ..... |
| |
| když se do mě pustí tak se začnu okamžitě bránit a všimnu si při tom že se s nim něco děje co se s nim děje?? pomyslím si a bráním se ale pomalu strácím sílu |
| |
| bušim do blada jako o život ..prostě psycho ....a pokračuju už mu dochází síly ..to ho už dáme .............ne nech ho na pokoji ...... je na mě vidět že brutalita polevuje stále do ně buším ...potom udělám chybku a blade mě řízne pořes hrudní. nestihl jsem včas uhnout ...a jen se otočím a je na mě vidět že mě to dost bolí ...pak se zvednu a zase do něj začnu bušit jako o život trvá mi to asi jenom ale minutu a potom zase polevím a to mi blade řízne do ruky a vzápětí do nohy ....kleknu si a začne ze mě proudit docela krev ..opřu se o meč ...moje síly došly ....přestanu vypadat agreisvně ..jen tak tam klečím a jsem opřen o meč ..... jseš dobrej hodně dobrej tak jsem to asi dokázal potlačit .......aáá to bolí ..a ta krev ...páni to je mazaný |
| |
| když vidim že už nemá sil tak k němu dojdu usměju se a vezmu ho a zvednu ho meč koupnu k tomu druhýmu a jeho hodim přez rameno a odnesu dám ho na nějakej stůl a začnu ho léčit |
| |
| Vězenéí (Samarila, Kraster) duchové vás dovedly do nějaké místnosti, je celá kamená jako celá tahle zřícenina, stěny jsou pokryty velkýmy kameny, které tvoří nepravidelné obrazce. KDyž vás tam daly jen za váma zavřeli s´dveře nebyly to mříže, ale bylo ajsné že se nedaj vyrait ani nic podobného, ani vás nepřipoustaly, bylo zřejmé že tahle m,ístnost měla původně jiný účel snad to mohla bý ližnice nebo něco takového.. Pokoj (Bethrezen, Blade) jakmile tě Blade začne ošetřovat přijde krásná žena, svůdná na první pohled velmy žádostivá koukne na Blada a řekne Pane, měly jsme spolu trávit noc, mám to necha na později? dořekne to pak se mile usměje, je to krásná žena, na sobě má jen pár závojů, pod niam nic, i Bethrezen je z ní unesen Cesta (Safira) zastavíš se u rozcestníku, jela jsi nějakým směrem, asi na východ, a narazila jsi an toto JEden směr ukazoval na kresbu rozpadlého hadu se jménem "Bladeplace" další ukazoval na město ze kterého jsi vyjela s názvem "Roserain" a poslední ukazatel ukazoval zjevení lesa, ale tenhle byl přeškrtnutý |
| |
| kouknu s úsměvem na ženu a řeknu budu se ti věnovat jen co doléčim tadytoho řeknu s úsměvem a pak dál skoušim léčit dál tetka musim ošetřit jeho a pak se jí budu věnovat jo to je tetka důležitý zachránit ho pomyslím si |
| |
| ležím tam na stole a lečí mě tam blade ....mám strašný křeče v tělě protože se svádí boj o nadvládu těla ...upír nebo člově ....ležím tam a najednou tam přijde nějaká kráska páni bolesti přestamy ..je to snad anděl ......že bych už umřel no aspon mám klid ...ale když jsem umřel neměl bych být v zemi zatracených ... a třaba bůh bere jako muj život užitečný ...zabíjel jsem pro to aby lidi mohli žít beze strachu před temnými stvořenímy a ležím tam na stole a koukám stále na tu ženu |
| |
| POkoj (Blade, Bethrezen) žena se jen ukloní a pak řekne Jistě, budu v ložnici pane.. ukloní se a odejde do pokoje, její dlouhé černé vlasy jí padají až do půlky stehen, veliké, zářivě modré oči jste si mohly prohlédnut, menší nos a krásné plná rty, které jen vábily k políbení, její postava se jemně linula pokojem, pod závojem se vyrýsovala silueta, jejího většího poprsí úzkého pasu a širokých boků, postava kteroá každého muže přitahuje, celé tělo měla spevněné, a s jejímy 170 cm vypadala nadlidsky krásně |
| |
| jen tak tam lžím na stole potom se proberu k plnému vědomi a vidim blade díky že se o mě tak staráš ..děkuji to tačí zbytek se zotaví sám ..děkuji ti moc.. a posadím se co to bylo měl jsem takovej divnej sen ...zdálo se mi že jsem viděl anděla po chvilce přestanu myslet a jen tak koukám okolo po místnosti |
| |
Vězení Do háje...že se hned musím dostat do maléru. V poslední době se mi pořád lepí smůla na paty. Nejdřív ti dva chlapy a potom tohle... Posadím se na zem a opřu se zády o stěnu. Nemusíte mít obavy, že bych se vás mohla bát. Nejsem ustrašená... Odpovím na Krasterova poslední slova s úsměvem. |
| |
| když vidím že se posadí tak se na něj kouknu a řeknu nebyl tu náhodou někdo s vama?? zeptám se ho a koukám jestli už je v poho tak už vypadá dobře to je dobrý |
| |
| chvylku se zamyslím myslim že ne ..počkat vlastně jo byla jo byla tady se mnou jedna žena ...vypadá mladě ...hezka ..co s ní je a kde je ??? a vstanu na nohy ...vezmu si ty svoje meče a dám si je pod kápi ....potom čekám na co co se bude dít doufám že nás nechá jít |
| |
| hmm takže patřej k sobě...mám je nechat jít a nebo zabít?? běží mi hlavou ale nakonec se rozhodnu že je nechám jít tak pojd dovedu tě k ní řeknu a ukážu směr kudy jít a pomalu se tim směrem rozejdu |
| |
| jakmile mi řekne že je nechá žít ost se mi uleví uff tak to je klika nerad bych se zase mlátil i když ted bych to byl já ale to je jedno nejsem tedko tak obratnej jako před tim ale bude mi trvat den abych se plně zotavil a při tom se kouknu na moje škráblé břicho je to docela hluboký ale to je jedno a jdu směrem bladem a při tom koukám okolo sebe co se tu děje |
| |
| když vidim že jde zamnou dojdu s nim až k místnosti kde je ta zěna co s ní tady byl a otevřu dveře a ukážu na tu ženu aby vyšla ven až výjde skouknu chlapa co tam je a pak zamknu dveře a řeknu tak tady je chcete okamžite odějít a nebo se tu ještě zdržíte?? zeptám se jich |
| |
| jdu za ním a pak přijdu k Samarile bud zdráva už jsem myslel že se ti něco stalo .. stojím tam a opírám se o zed .... jestli ti to nevadí tak bych tady ještě tak den počkal ...musím se zotavit nejsem schopen cesty a ušklíbnu se na Samarilu no tak jak tak koukám tak tam má i nějakého společníka |
| |
Vězění Když pro mě přijdou, rychle vstanu a vyjdu z místnosti. Poslouchám co mi Bethrezenn řekne, potom si ho pozorně prohlédnu. Hm, tak zaraněnej.... Nemusel jsi mít starosti, že by se mi snad něco stalo. Jistě, když nemůžeš jít dále, tak tu klidně zůstaneme. Je mi to vcelku jedno. |
| |
| dobře tak tu jeden den zůstaneme mohl bych dostatnějakou místnost a spoustu svíček ??jestli můžu zeptám se a čekám jestli mi vyhový pak jen skouknu toho chlápka ve vězení jestli je to další upír tak mě nezajíma ...zaslíbil jsem se přece vyhlazením upíru ...ale nějak to ještě bude muset počkat .....ted ne zvlášt když jsem poznal že tydle vá jsou hodný a kouknu na Samarilu a Blada ..možná by mi pomohli ..ale to se zeptám až zejtra |
| |
| dobře vše ostaneš pojdte zamnou ukážu vám místnost kde budete nocovat a dám ti nějaký ty svíčky...jak se vlastně jmenujete?? zeptám se jich a chvilku čekám než odpoví a pak jim dám svíčku a odvedu do pokoje kde budou přenocovat a když je tam dovedu řeknu snad vám jeden pokoj bude stačit ne?? a omluvte mě tetka se musím jít někomu věnovat řeknu zavřu za nimi a odejdu do pokoje kde na mě čeká ta žena |
| |
| vejdu do pokoje ...začu tam rozmístovat svíčky po pokoji ...nakonec udělám na zemi pentagram ze svíček a dám do něj křížem svoje meče ....potom si sednu na zem do tureckýho sedu a sundám si tričko .......je na mě vidět že to zrenění se hojí ...pak jen zavřu oči a jsem v tranzu ...co to mělo dnesak znamenat .......nic jseš slabej a zapřísáhl jsi se že zabiješ každýho upíra kterého potkáš ....no a co to je moje věc co udělám ...ale je ti jasný že pak budeš muset zabít i j a toho druhýho ....jo a i sebe .....je správně a pak teprve bude mít tvoje duše klid a bude se mot povznést ...jo koukám jseš dneska nějakej milej ......jo co mám dělat když jsi zase nade mnou dostal kontrolu ...teto obřed jsi dlouho nedělal ...a moji zlobu co nosím v sobě .....tu už umím taky ovládat ...bravo takže se z tebe může stát psycho kdy chceš ??? ......jo asi tak nějak to je .....a ted už mě nech musím se doléčit a doplnit síly .....je to lepčí jak spánek .......nesnášim tě ....já tě taky nesnášim kvůli tobě jem poloupír ....a já kvůli tobě poločlověk ...jak odporné -...... neběduj si ...já to musim taky snášet ......a ted mě nech už konečně |
| |
Pokoj Jeden pokoj? Pro oba? No, super....doufám, že to nějak přežiju. Vejdu do pokoje a porozhlédnu se po něm. sleduju Bethrezenna jak rozestavuje svíčky, potom kreslí pentagram. Chvíli ho ještě nechápavě sleduji a potom si ho přestanu všímat. Stoupnu si k oknu a koukám na krajinu kolem. Je zvláštní, ale co každý máme svá tajemství... |
| |
| Na Cestě Jedu do lesa. Co by se tam mohlo stát a zříceniny nemám ráda ! |
| |
| snazim se rozbit dvere al enic mi nepomaha,nemuzu s tim ani hnout to neni mozny,ani s tim nehnu,a nemam dost sil na promenu,to je na dve veci a rozhlizim se jestli neco nenajdu jakoukoliv prasklinu nebo neco co by mi pomoohlo ven,ale nic nenachazim,nastvanej kopnu do dveri heeeeeej je tam nekdo,haaaaloooo |
| |
| Věení (Samarila, Bethrezenn, Blade Kraster) svíčky hoří, Samarile se moc nelíbý zdílet pokoj, ale co může dělat, Kraster se snažil otevřít než ořišel Bladee a BEthrezenn, pak se mířil se společným pokojem, Blade si pak vzpoměl na tu krásku co na něj v ložnicy čekala, moc se mu líbila, jmenvala se Angelina, měl ji jako novou milenku, ještě ji neměl ... BEthrezennn na ni myslel, ale nějak to nepřipomínal, ale přec jenom se mjhu líbila, stejně jako by se líbila každému muži, byla tak nevinná a krásná... |
| |
| (vezeni) porad do toho mlatim jako blazen ale nic to neresi je to jenomzbytecny plitvani sil,je to hruza to mi nerikejte ze ty dvere se nadaj rozbit,snad uz jenom jeden pokus za to stoji a zacnu se menit,jenom svoji promenu nedodelam dokonce jelikoz nemam na to dost sil,ale nic jineho mi nezbejva rozebehnu se proti dverim a narazim do nich pak jest ejednou a jeste jednou a doufam ze dvere povoli |
| |
| sedím tam vedle pentagramu a jsem v obřadu mym obřadu mozkovim ...za 3 hodiny se proberu z transu a jsem svěží akorát jvidět že rána na těle je už jen jizva a na noze taky ... panebože proč mě přitahuje ta žena co jsem ji viděl ...musim na ni zapomenout ....ale to bych musel zase do obřadu a to se mi nechce ...no co a uklidim po sobě svíčky a smažu pentagram ... pak se kouknu co dělá samarila hmm kouká z okna nebudu ji rušit potřebuje taky klid já jsem tady 3 hodiny seděl a ani jsem si ji nevšim pak se jdu projít po zřícenině |
| |
| kdyz uz ani to nepomaha vzdavam to promenim se zpatky heeeeeej je tam sakra nekdo co po me chcete uz me to tu nebavi je to tu des a navic musim taky neco snistmuz nejakou dobu sem nejed a to neni dobry pomyslim si a jest ejednou za vsech sil zakricim haalooooooooooo skysite nekdo |
| |
| jdu a najednou slyším nějaký křik jdu za tim křikem a dojdu ke krasterovi jenom tak tam přijdu s kapucí na hlavě aby mi nebylo vidět do obličeje a postavím se tam a koukám na něj |
| |
| koukam na toho s tou kapucou,oci mi v tme sviti kdo ses a co po me chcete,a co ste udelali ty holce sakra,a co je to za blby fory obuju se do nej myslis ze kdyz mas kapucu ze nemusim vedet kdo ses a podivam se na nej no tak ukaz se a rekni co chces |
| |
| když moje společnice usne po několika hodinách (každej at si sám představí co sme tam dělali) a vstanu od ní hodim na sebe nějaký věci vezmu meč a jdu se podívat za našim vězněm protože si uvědomím že sem mu nedal ani najíst tak vezmu nějaký jídlo a jdu zaním a když tam dojdu už tam vidim Bethrezenna tak se na něj kouknu a řeknu co tu děláš?? zeptám se a pomalu k němu dojdu |
| |
| jenom tam stojím a koukám co je zač ..potom si ji sundám a řeknu moje jméno neni důležitý a ta holka je v bezpečí ......neměj strach řeknu s klidem a koukám na něj dál koukám máš tady problém cco jsi zač ??? zeptám se a koukám na něj ..a nemusel by jsi se do mě tak navážet možná že si o tvym životě promluvim s panem domácim |
| |
| přijde ke mě blade a já jen řeknu šel jsem se projít a slyšel jsem nějakej křik tak jsem se sem šel podívat a viděl jsem tady tohodle ...co s nim chceš udělat |
| |
| jen se na nej pousmeju vyhruzky na me napelati nejsem jeden z tech co se nechaj zlomit,a jestli chces vedet co sem zac tak prosim,sem vlkodlak,dosel sem do zdejsiho mesta po dlouhe pouti,ale mel sem mensi stret s takovou mensi zrudou ktera mest zranila a usmeju se pote si vsimnu jak prisel blade tak reken mi uz konecne nekdo co se to tu deje |
| |
| sám ještě newim.bud ho zabiju,udělám mu ze žživota peklo a nebo ho nechám jít odpovím behemu a dojdu pomalu k němu a dám mu tam nějaký jídlo aby nám neumřel hlady a otočím se z5 na Bethrezenna a řeknu jestli máš dost sil můžeš si na něm vyskoušet jestli si už uplně v pohodě?? řeknu z lechkým usměvem |
| |
| po tech jeho slovech se jen usmeju tak z toho vazne strach nemam horsi jak ta prisera bejt nemuze tak prosim jestli chces,jak vidi s jsem jeste porad zranenej takze bych ti nejak moc nemohl ublizit a jeste se usmeju |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Před zámkem se zastavím a hledím na něj se skrytým úžasem. Dosud jsem žila po lesích anebo na krajích měst, aby si mě lidi moc nevšímali, chtěla jsem se jen lecčemu naučit, abych něco dokázala, ale v takovém zámku jsem ještě nebyla, natož abych ho jen pouhým okem zahlédla. MH: Co takhle psát soukromě? A promiň, nevšimla jsem si příspěvku, předevčírem jsem přijela z dovči. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro vítej u mě doma... pousměje se a jak zatleská nějaká skleněná stěna se otevře jen s úžasem hledíš na jeho jemné rysy, teď tě jeho krásný zevnějšek zaujal, pak tě chytil az ruku moc si se nebrábnila a on tě vede dovnitř, zavede t ěpo dlouhých schodech ke stříbrným dveřím, otevře je, je tam krásná komnata vejde jako první a když otev´ře skříň je tam plno nádherných šatů a on řekne sou tvoje, stejně jako ten pokoj dokud tu se mnou budewš.. pousměje se |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Jen nepřítomně držím Lis v náručí, zapomínaje, že tam vůbec je, málem jsem ji pustila. prohlížím si všechny ty šaty a nemohu se vynadívat. "To... To přeci nemohu... Nebo...? A opravdu tu mohu zůstat?" Zeptám se. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro já tě tu chci, a yt si sem enchtěla, pro mě tu budeš důležitá...pousměje se a apk aztleská a zjevý se nějaká žena, postarší an první pohled je ti dost simpaticka on řekne Tohle je Rosa, pracuje tu uz leta, je němá, ale velmyy dobrá, umí česat a všechno k tomu ..pousměje se pak řekne když budeš něci potřebovat stačí zavolat třeba čaroději, přijdu, a teď si vem nějaké hezjé šaty a ty ji Roso učeš.. Rosa jen kývla a čekala an tvou reakcy |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Šaty mám na sobě barvy tmavě modré, až černé, jemně a na přehybech, krajích a v pase více protkané stříbrnou nití. Ramínka jsou tenká a silonovou látkou stejné barvy trošku nakasané a přišité rukávky. Na levé straně, vpředu, končí sestřih už u kolene, ale na pravé straně, a vzadu, sahají až pod kotníky jako menší vlečka. V nemalém výstřihu se blyští štrasový náhrdelník s modrým nádechem na konci spojen v kapku. Kapku slzy. Náušnice jsou stejného tvaru. Vlasy mám na temeni stažené do drdolu, z něhož spadá dolů několik menších loken mých dočerna zbarvených vlasů. Na nohou mám stříbrné lodičky zdobené zase nitkou modro-černou. Potom mi pohled sjede dolů na Lis, která je ještě stále zaprášená z lesa. "Pomůžete mi, Roso?" Zeptám se, jestli by mi nepomohla nějak ji vydrhnout, protože vím, že sama bych to nazvládla, moc to nemá ráda. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro to z jejich pohybů pochopíš bez problému a ona v náruči svírá spokojenoou cistou Lis, Lis se od Rosy na první pohled vůbec echce |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Krátce si povzdechnu a jdu tedy zámek prozkoumat sama. Tedy, nevím kam jít, ale jak se znám... Asi se moc neznám, když jsem mu řekla ano, ale to nevadí. Vyjdu ze dveří a rozejdu se doleva po dlouhé chodbě. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro pobavim se s tebou, ses hezka dorekne a triskne s tebou do otevrenych dveri, cely pokoj je cerny se sklem, satenové zaclony a povleceni, hodi s tebou do postele, uces se ti neznici, jen to zaboli a on stahe plast a jde k tome, pak ti chyti ruce ta hlavou a zacne ti svlikat saty |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Otče, našel jsem dokonalou, myslím že láska.... pak se otočí a zarazí se ve dveřích a apk zaraženě dořekne a čistota je nedotčená .. pak se na něj jeho otec otočí a řekne rotmzele co já s tim? koukne na něj nepříjewmně a řekne ležíš na ní .. ten co an tobě byl tě pustil a slezl z tebe a pak dodá když už ji nebudeš chtít, sem tu .. pak u tebe sejme kouzlo, ten co tě našel řekne pojď sem .. neboj .. pak se koukne na otce nesahej mi na ni prosim.. otec jen kývnul .. |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Potom docupitám směrem ke dveřím a pryč. Přes chodbu do "mého" pokoje. Tam za sebou zavřu dveře a s oddychama se posadím na židli. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro ja jsi na otce naraziůa? zepta se pomerne starostlive a pak řekne on je envyspitatelnej, kdyz neco chce veme si to, ma na to mco dost silnou chapes? pak te pohladi po tvari a rekne jinak moc ti to slusi |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Nic ale neřeknu. Mlčím a jen přemýšlím, co dělat. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Přines něco k pití třeba čaj.. Rosa odběhne, pak si k tobě zase klekne a řekne buidu tě teď hlídat ano? pak tě pohladí po tváři a pečlivě si tě prohlíží |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Když Rosa zase odběhne, vrátím se zase z vesmíru na Zem. "Hlídat mě? A před kým?" To snad potřebuju hlídacého psa? |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro oci se líbíš, jetsly stojíš o to co se dneska málem stalo, nechám tě ... jak říkám v týhle chvilce stačí mě zavolat když můžeš.. pousměje se pak nese Rosa čaj on pak řekne Pujdu, dělej si co chceš ale buď opatrná !dořekne pak se otočí k odchodu |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Když se zvedne k odchodu, zvednu se taky. Věnuji lehký úsměv Rose a osamělý pohled na odcházejícího čaroděje. Nevím proč, ale je mi nějak úzko. Vždy jsem byla defakto sama, ale nikdy mi to nevadilo... Znovu se posadím a vezmu si šálek čaje do dlaně. Jak krásně hřeje... A po troškách upíjím... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Bacha na ni .. a usměje se |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Najednou mě napadne, co dělat. Pozvednu hlavu k Rose. "Roso, kde bych tu našla nějaké knihy?" Zeptám se s účelem jen jedním. Najít něco co znám, aby mi to zvedlo náladu. Obzvláš» bych znovuchtěla dostat do ruky jednu, velice starou, s názvem Den trifidů. To lidi ještě neznali kouzla a je to něco na způsob - dopadlo to dobře, lidstvo nevyhynulo. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Když tu jsou všechny, tak ji nepochybně najdu. Vezmu si ji a celá š»astná se posadím zpátky na židli vedle vypitého šálku čaje. Jen co otevřu první stránku, nemohu odtrhnout zrak od neš»astné a hloupé katastrofy, díky níž málem yhynulo lidstvo zbraněmi, které si vytvořilo na svoji ochranu. Ovšem ta zbraň vzala lidu zrak a tím dala možnost vládě jiným tvorům. Atakdále... Hltám každou stranu očima a soucítím s malinkou Susan, která přišla o bratříčka, majícího právě čtvrté narozeniny... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Odpovím krátce a opřu se o vysoké opěradlo židle s účelem na větší pohodlí. Kapitola marnost nad marnost mě však vůbec neláká. Tam bude ten požár a... No jen o tom nemluvit. Začínala jsem, ale... klesla mi víčka a já usnula s rukou na obrázku trifida. Takové krásné kytky, křížené slunečnice, kopřivy, kapradí a hlavně orchideje... |
| |
| Kdovíkde Když se probudím ze sna,ležím u vody. Tohle vypadá jinak,než to jezero,kde jsme byli s Bloody,Bloody,kde vlastně je. Trochu se zamračím. Co se stalo?Už mluvíš sám se sebou,nech toho... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| Les (Riden, Bloody) koukáš kolem sebe, a Bloody se zrovna zvedá a zavadívá rukou o hladinu která nepříjemně zazní, oba jste strašně moc unavení nevíte čím to je ... Oba ihned usínáte, když se Riden probudí vidí spící Bloody, ale ne vedle něho jak to bylo původně, ale leží právě na tom malém ostrůvku uprostřed velikého jezera, ona spí, ale zaráží tě, je úplně nahá .. když zkusíš ponoořit prst, ozve se ohlušující zvuj, do vody nemůžete ani jeden ... Vlastně ani nevíte co se děje |
| |
| koukám na toho vlkodlaka nechci tě zabíjet ne ted ... a otočím se a vyjdu ven potom jdu do pokoje ...vidim tam samarilu jak kouká z okna .....promin že se ptám ale mooc o tobě ještě nevím ...pověz mi něco o sobě ... náznakem ruky ji naznačím aby si sedla na židli ke stolu ..sám si sednu naproti ní |
| |
Pokoj Otočím se od okna na Bethrezenna a potom se posadím na nabízenou židly. Chvíli se dím a zkoumavě si ho prohlížím, potom začnu plynule mluvit. Jsem sirotek a nemám žádné sourozence. Upírkou mě udělala má macecha, poté co zabila mého otce. Cestovala jsem od města k městu, nikde se dlouho nezdržovala, až jsem dorazilo do jednoho hradu. Tam jsem žila několik posledních let. Jestli tě zajímá ještě něco, klidně se zeptej. |
| |
| kouknu na samarilu a zeptám se jakej máš vztah k jinejm upírům ???myslim jako jestli ...no víš jak to myslim ne |
| |
Pokoj Usměje se na tebe. To teda nevím jak to myslíš, mohl by jsi to trošku rozvinout?? |
| |
| no tak to je bezva,koukam dneska se odtud asi uz nedostanu paneboze ja se z toho zblaznim,aspon ze mam nejaky to jidlo tady a vrhnu se hladovej po jidlu vezeni |
| |
| no dobře ...budu s tebou jednat na rovinu ...já mám vztah k ostatním upírům naprosto pod bodem neprřátelstý ...yl jsem zaslíben tím že je všechny zabiju ......ale co jsem tě potkal tak tebe nedokážu zabít ...něco ve mě řiká jako že by to byla chyba ...nevíš proč ...tak se ptám jakej máš vztah k jinejm upírům ??? já jsem ale debil proč jí todle všechno řikám |
| |
Pokoj No, to já nevím, proč mě nemůžeš zabít. Ze začátku to byla vůči upírům čistá nenávist a opovržení. No, ale po čase když jsem se srovnala s tím, že jsem jedna z nich, tak proti nim nic nemám. Nevyhledávám jejich společnost ani nic podobného, prostě je beru jako součást tohoto světa. |
| |
| kouknu na samarilu .... takže ti to nevadí že jsem lovec .....no ale to je jedno ...chtěl jsem se zeptat .....jestli i nechceš pomoct s vyhubením zlých upírů ???no já jsem se na to neměl zeptat promin ....už toho nechám ..todle je moje bitva ... vstanu od stolu a zasunu židli a mlčky se vydám projít po hradě |
| |
Pokoj Když Bethrezenn odejde, prudce se zvednu a vyběhnu za ním z pokoje. Počkej...už jsi se zeptal, takže se sluší abych ti odpověděla..Má odpověď zní ano. |
| |
| sotva vyjdu z pokoje panebože proč já jsem takovej blb že lidem důveřuju ale něco mě k ní táhne potom ona vyběhne z pokoje a řekne že souhlasí s mojí nabídkou ..jenom se zastavím a chvilku stojím ..pak řeknu ..tak to jsem rád a umíš bojovat??? potom se otočím a řeknu ale to je jedno chce to čas a usměju se |
| |
Chodba Jistě, že umím bojovat. Možná na to nevypadám, ale něco dovedu. Jen mi chybý zbraně všechny jsem je nechala na hradě. A nezapomínej, že když se zeptáš vždy odpovím, tak něříkej že je to jedno. Odpovím na otázku a vstřícně se na něj usměji. |
| |
| kouknu na samarilu tak to se ti bude hodně jestli budeš taky lovec a hodim jí jeden stříbrnej meč ..pak se pousměju budu tě muset naučit ty obřady co provádím a usměju se to až budeš chtít |
| |
Chodba Obratně meč chytím a potěškám ho v ruce. On se mi začíná líbit čím dál víc, kdo by to byl řekl... Usměju se. Je mi jedno, kdy mě to naučíš. Já mám čas kdykoliv. Tak potom řekni. |
| |
| co tedko máš čas??? a ušklíbnu se |
| |
Chodba Samosebou, že mám. Odpovím a usměju se. |
| |
| tak jdeme na to a namířím si to směrem do pokoje ...tam o5 vemu svíčky a začnu je tam rozmistovat ...zatím nakresli pentagram doprostřed pokoje na zem ....ty svíčky se rozmistují pro uklidnění duše a těla ...nabuzují takový klidný prostředí a pak se líp soustředíš ..prostě tě to uvolní ... pak je začnu zapalovat |
| |
Pokoj Vejdu za Bethrezennem zpátky do pokoje. Podle jeho instrukcí, začnu na zemi kreslit pentagram. Tohle mě tedy zajímá... Po chvíli ho dokreslím, potom čekám co řekne dál. |
| |
| kouknu na její pentagram jo je to dobrý a časem to budou umělecký díla a ušklíbnu se při této myšlence pak ji řeknu vem meč co jsi dostala a dej ho křížem přes ten muj .....dělá se to proto jako dukaz že jsi lovec ...i peklo tě podporuje protože jsme jedni z nich a přece ..zrada je nejhorčí hřích ...zabíjíme svý a položím meč pentagramu ..potom si sednu a řeknu samarile sedni si naproti |
| |
Pokoj Vezmu meč a položím ho do pentagramu křížem k tomu jeho. Potom přejdu na druhou stranu pentagramu. Trochu si vyhrnu šaty a posadím se na proti Bethrezenovi. |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Ale ani realita nebyla tak špatná. Už jen to, že se Lis konečně odpoutala od Rosy a usnula mi u nohou. A snídaně do postele! To jsou snad ty nejhezčí narozeniny, co jsem kdy měla! Tyhle 19-tiny mi určitě utkví v paměti... "Dobré ráno, Roso." Řeknu s úsměvem a vezmu si od ní tác s palačinkami. "Děkuji." Dodám ještě a pustím se do jídla. |
| |
| HELE MILÁČCI, ZITRA JEDU PRYČ TAKŽE : 30 - 4.8 TU NEJSEM, MYLSIM ŽE MUŽETE HRAT BEZEME A PAK KI TO NĚJAKÝ VYBRANÝ JEDINEC ZKRÁTÍ, TAKŽE VÁM TED PREJI PEKNY TYDEN :-) |
| |
| chci se omluvit ale dneska az do patku tu nebudu dik za pochopeni |
| |
| pak řeku samarile uvolni se a přestan myslet na to že jsi v tomdle světě ...ted je jen svět v tvojí hlavě ... můžeš si tam rozebrat všechno prober sy svoje myšlenky ..takhle si vzpomeneš i na zapomenutý věci ..pokud budeš chtít a sednu si a začnu se uvolnovat ...sedím tam a nevnímám nic |
| |
Pokoj Vyposlechnu všechno co mi Bethrezenn řekne. Zavřu oči a zluboka se na dechnu a vydechnu. Uvolním se a okolní svět už pro mě neexistuje. Začnu se prodírat všemi svými myšlenkami... Najít to na co jsem zapoměla....Jenže já to hledat nechci, špatné věci se mají zapomínat....Jestli si vzpomenu, jestli si je zase připomenu, budu vyděšená, jako vžy, když na to vzpomínám...proč se to stalo zrovna mě...budu myslet na lepší věci...na hrad, na něj...sama si to neuvědomuji, ale chybý mi...stalo se toho tolik co jsem odešla, prvě ti muži co mě chtěli zabít, pak jsem potkala Bethrezenna...vlastně on mě zachránil ani jsem mu nepoděkovala, alespoň si nevzpomínám. asi to později napravím....Potom tahle zřícenina a...ten vlkodlak málem jsem na něj zapoměla...žije vůbec ještě...Musím si srovnat všechny myšlenky... |
| |
| vezeni uz me to tu prestava bavit,a navic uz cejtim uplny uzdraveniani jedna rana uz me neboli jen sem krapet unavenej co tu mam delat,prece tady nebudu jen tak cekt az me nekdo zapije nebo jestli me tu nechaj vyhladovet,nevim,ale nechce se mi cekat,a co ta upirka ale myslim ze ta je v pohode,a co ty mrize,nemuzou bejt prece silnejsi nez ten tvor,musim se o to pokusitt a ted uz s plnym odhodlynim se zacnu menit az do konecne faze,je ze me zase vlkodlak se vsim vsudy.vidim vsechny pozustali pocuty,co tu zustali od tech prede mnou,utrpeni,smutek,a to zazit nechci,tak si na celej hrad poradne zaviju aby to slyseli i venku v lese a rozebehnu se na mrize a narazim do nich snad to povoli |
| |
| sedím u pentagramu a mluvím se svým druhým já najedno uslyším zavytí v mojí hlavě něco se děje venku probru se a popadnu meč ten vlkodlak a rozběhnu se směrem k vězení doběhnu tam za chvilku a s mečem v ruce se ho zeptám co děláš |
| |
| vezeni nereaguju na betherezna a dal narazim do mrizi,citim ze uz trosku povoluji a tak pridavam bejt tebopu bych se ztratil protoze jestli se mi to povede otevrit,mohlo by to pro tebe bejt spatny |
| |
| když sem už u dveří mé ložnice uslyšim jak někdo zavije otočím se směrek kudy to šlo co to sakra bylo?? jdu radši skouknou vězně pomyslím si a rozběhnu se k vězení a tam už vidim Betherenzenna jak tam stojí a věžně jak vráží do dveří přiběhnu tam a řeknu co to tu děláte?? |
| |
| vezeni jakmile pride i ta druh apostava uz se neovladam,jelikoz si vzpomenu ze ona me sem dala,a ona mi vyhrozovala,a tak zacnu jeste brutalneji narazet a s plnou silou se do toho opru,doufam ze uz to povoli |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro musíš jít semnou, mám poro tebe práci, teda spíše tě potřebuju k tý mojí .. jakmile to dořekne usměje se a zadívá se na tebe |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro "Och, člověk musí jednou umřít na konci svého života, jinak nemusí nic, ale jinak ráda půjdu." Řeknu a vstanu. Zajdu za zástěnu a jdu se převléknout. (jestli někdy viděl Popelku od Disneyho, tak jsem oblečená právě takto, obyčejné, hnědé šaty a vlasy vzadu sepnuté sponou. Jednoduché, ale pohodlné) Když jsem hotová, vezmu si palačinku do ruky a postavím se, přichystaná k odchodu. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro MYslim že si můžeš dovolit luxusnější .. jakmile to dořekne otevře skříň plnou lesku .. ale pak se jen otočí a dodá přes rameno Stejně se hned svlíkneš, potřebuju to ke kouzlu. POvěz jsi mužem nedotčená? koukne na tebe tázavě |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro To tu jako budu nahá? "Cože? Ale to se neříká!" Řeknu dotčeně. Když jsi čaroděj, tak si to zjisti sám! A navíc, jak bych mohla být v mém věku "dotčená" nebo jak jsi to říkal. Já se jen tak nenechám. A kdyby tvůj otec jednal čestně a bez kouzel... Ale co znamená čest v téhle době...? Pomyslím si a nehybně stojím, jak jsem přišla. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro seš dokonalá ... tak pojĎme jakmile to dořekne podá ti ruku |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Podívám se na podanou ruku, ale nerozmýšlí se příliš dlouho a jdu mu se svou naproti. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro "Co je v ní?" Zeptám se. |
| |
| soukromá zpráva od Bloody pro všechno zlo ... pousměje se a pak řekne prosím svlékni svlékni se ... a ustoupí o krok |
| |
| Hrad (Kraster. BEthrezenn, Samarila, Blade) · A» se dělo cokoliv, nakonec jste se sešly v místnosti jídelny. Kraster se stačil uklidni, ačkoliv ho odrazovala přítomnost všech kolem, Samarila i Bethrezen se zarazily v tom co dělaly a šly tam, Blade tam již seděl. Když v ten okamžik přiletí duch a Bladevi zapiští,, on pak pak přeloží Temnota prý již pohlcuje Roserain... jen se pousměje, ale těžko říct jakým způsobem. Vás všechny jakožto zachránce Roserain rozesmutní, poznáte že je čas pokračovat v pátrání po "Onu" co to tu to zlo napáchalo, všichni víte že je čas odejít... |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Náhle se zarazím. "A proč?" |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro KOukne na tebe a řekne neptej se a udělej co říkám ! řekne ostře¨poměrně nedočkaví nemáme tolik času.. pospěš.. |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro "Zatím jsem udělala, co jsi chtěl, ale nebudu dělat něco, u čeho nevím o co jde!" Řeknu poněkud hlasitěji. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro teď vstup do té voddy a jasně ti ukáže směrem k té vodě |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro "Už se zase chováš, jako tehdy v lese, když si mi chtěl zardousit moji jedinou přítelkyni!" |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Půjdeš tam sama nebo poo zlém ... řekne s kamenou tváří |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Jako bych slyšela mého "tatínka". Jenže on byl většinou opilý, tak jsem to brala s ohledem. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Že já hloupá dala zrovna na slova mistra Fardera. Má samozřejmě také pravdu, ale i ten největší se může někdy mýlit. No jo, jsem jen blbá ženská! |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro jen to nech Alaine .... poprvé co jsi zaslechla jeho jméno, Alain se na otce podíval, a pak sklopil zrak ... ted te pozoroval jeho otec a chvilkama i Alain kontroloval kam demon zachazi ... |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro |
| |
| zricenina,jidelna posloucham ho sem tu porad nesvuj jeden me drzel ve vezeni,druhej mi nepad do oka snad jenom ta upirka je tu v pohode pri rozhovoru si zyvnu me tedko nejak moc nezajima temnnota,a co se deje,chci pouze vypatrat to stvoreni,co se me snazilo sezrat a pekne se mu pomstit a pokracovat dal,tak jestli dovolite opoustim vas otocim se a vyjdu |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro pojď ven, děkuju ... jakmile vylezeš z vody vidíš jak se se z vody linou další démoni, těžko říct co to je ale vidíš že to utíká kamsy ven. Čaroděj se na tebe koukne a čeká až vyletzeš pak řekne Jdi do svého pokoje.. |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Vezmu si do náruče šaty a bez jediného pohledu, slova, či myšlenky odejdu do svého pokoje. Tam na sebe opět navléknu ten prostý šat a pak si sednu do židle a vezmu si Lis do náruče. Na klíně si ještě rozprostřu opět rozečtenou knížku a s nepřítomným výrazem ve tváři drbu Lis za ušima a lítám pohledem z řádku na řádek. Ani nevím, zda jsem vůbec četla, ale alespoň to tak mohlo na první pohled vypadat. |
| |
 | soukromá zpráva od Angela pro |
| |
| sedím tam a koukám na ostatní...nevím jestli jde někdo se mnou ale já temnotu rád nemám a bojuju proti ní už hodně dlouhou dobu .... a sedím tam a pak si prokřupnu prsty ...a já teda jdu bojovat proti temnotě dál ... a zvdnu se od stolu ...jdu do pokoje ....a vezmu si svuj jeden meč ( druhej má samarila) a jdu se jen tak kouknout ven ... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| ak jsem měl 2 meče ..stříbrný ...pamatuješ??? |
| |
| Hrad - před hradem - hory celá vaše skupinka složená z Blada, Samarily, Krastera a Bethrezenna ,(Safiry), se vydala pryč z hradu, i Blade opustil svoje sídlo, chvilku se loučil s duchy, kteří ho vychovali, a a předával správu hradu, pak jste již šly, od hradu byla jediná možná cesta "krvavé hory", název je odvozen od kmene který hory obývá, jejich barva je rudá ujako krev, jediné co je nich kdy vidět jsou jen oči, které se taky lesknou do červena, jinak na sobě mívají dlouhé rudé hábity, jsou to neporazitelní a krutí bojovníci , nikdo o nich nic neví jen toto, ani jaké bohyni se modlej, ale občas jezdí do vesnic, vraždí, znásilňují a berou dsi co chtějí, ale nejsou ani na straně zla ani dobra. Jsou svoji ... Samarila dorazila do lesa však barieru která les hraničila si nevšimla a ocitla se právě na granici hor a dalekých polí, kde se právě nacházela i skupinka nějakých na prvních pohled lidí, však vypadaly na lidi až příliš tajemně, pro ně jsi ty taky více než neznáma, tvoje kápě odhaluje jen rty, a to dky světlu .. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro už nebudou kouzla jako tato, tvoje čistota byla stoprocentní a tak čistá že anděla uvěznil pohý čert, nyní tě již nepotřebuju, ale chci abys tu byla ... řekne klidně již bez tváře |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Zvednu oči od knížky a věnuji čaroději krátký pohled. Pak se znovu ponořím do čtení. Se slovy: "Chtít nestačí." Bille, najdi ji... Nebo se jí něco stane... Ona se o sebe umí postarat, ale sama mezi nimi... Sama toho moc nezmůže. |
| |
Hranice hor Stojím a z povzdálí si prohlížím ty na první pohled lidi, i když vím, že to lidi nejsou. Co jsou asi zač? Nikdy jsem nikoho jim podobného neviděla. Jsou tak...zvláštní, vyzařuje z nich něco tajemného... Pomalu se začnu pohybovat směrem k té skupině. Jdu a dívám se pořád na tu skupinu, ani na chvíli z nich nezpouštím oči a očekávám jestli něco neudělají. |
| |
| jen tak jdu a koukám po okolí . potom samarila jde k nějaký skupince ... nasadím si kápi a jednu ruku mám pořád pod kápi na meči ... |
| |
| JAkmile vás lidi v rudém spatřej něco vykřiknou a hned se na vás s meči v rukách, očividně se sváma nepřišly pomazlit. když náhle se začne neuvěřitelně řmít, všude kiolem lítají blesky, jednoho muže v červeném nějaký zasáhl, ale blesk ačkoliv by blesk normálního člověka zabil, muž v červeném se pomalu zvedne a hned je v pohodě, ale odejdou, nevíte proč. Najednou uvidíte e na nějaké skále opodíl sedí postava, očividně dívka, krásná na první pohled, z dálky k jejímu krásnému tělu vidíte dvě rozpřažená křídla, ačkoliv se s jejím příchodem zjevila tma, tak lze rozeznat její křídla černější než ta noc co s ní přišla, dlouhé vlasy ji vlajou všude kolem, má skloněnou hlavu, pravděpodobně ji z očí tečou slzy, plné utrpení. ( stejně jako ikona;) ) |
| |
| Sedím na skále a zarývám prsty do země. Ačkoli ze mě jde tma, jakoby vydávám světlo. Takové, které vzbuyuje bezpečí a klid. Vypadá to, jakoby se bouře stahovala kolem mě, vycházela ze mě. Moje černá, roztažená křídla jsou potrhaná a poraněná. Pozvednu hlavu a zadívám se na právě příchozí. Při bližším pohledu je vidět, že mi z očí kanou slzy, které jakoby se za letu ztrácely a nikdy nedopadli na zem. Neš»astně pozvednu ruce k neby. Z nebe vyletí blesk a praští do skáli, na které sedím. Nechám ruce spadnout zpátky podél těla a zakloním hlavu, aby mi na obličej mohli padat kapky deště. Proč? Proč já? Jsem štíhlá, na sobě mám roztrhané šaty v bílé barvě, které skoro spíše odkrývají, než zahalují, ale zároveň zastiňují dívčí znaky. Mám černé, dlouhé vlasy které kolem mě vlají, jako zmítané větrem, který ovšem jako by byl jen kolem mě. Mám velmi jemné, dívčí rysy, malý nosík, menší rty a velké oči v barvě té nejtmavší modři, jakoby se skoro leskly do odstínů mraků, které jsou za mnou. |
| |
| koukam na muzicky a uz sem nateseny,protoze nemam dvakrat dobrou naladu,a chci se zacit menit,kdyz v tom do jednoho z nich vrazi blesk,pak vidim jak vztane a mizi pryc tak zase nic ja se na to..... pak sii ale vsimnu nekoho kdo vypada jako andel a on pousti ty blesky kdo to je nebo spis co to je podivam se na ni a zarvu kdo si |
| |
| Když na mě někdo promluví, skloním hlavu, abych se podívala, kdo to byl. Všimnu si toho muže a skloním hlavu k zemi. Dál mu nevěnuji pozornost. Jakoby se celá zhroutím k zemi, kde se chvíli svíjím. Pak se opět zvednu a nastavím obličej kapkám deště. Promočené, lehce nakudrnatělé vlasy mi stále poletují kolem těla v neviditelném větru. Jednou mávnu křídli a zaryji nehty do země. Proč......proč...... Šeptám si pro sebe. Proč! Zavolám do bouře a ta to slovo v podobě velkého blesku opakuje. |
| |
| koukam na ni s velkym udivem neco takoveho sem jeste nevidel,musi to byt mocna bytost a velmi mocna,musim se za ni dostat,a znam jen jediny mozny zpusob a zacnu se menit do podoby vlkodlaka,ale ne zas moc,nechi ji tolik videsit,proto sem zustal v polovicni promene,rozebehnu se ke skale na ktere sedi,naskocim na ni a lezu za ni nahoru jen se neboj ,ja zjistim co ses zac kdyz se k ni priblizim vic,vidim ji za pomoci astralniho smyslu do tela,do jejich pocitu,vidim jeji zlost,nenavist,ale take smutek a osamoceni,a je mi jasne ze ty blesky dela ona,za pomoci jeji pocitu tak tohle nevipada vubec dobre jestli me trefi tak me trochu zaboli hlava |
| |
| Nijak moc si nevšímám, že se ke mě kraster blíží. Jako by mi to bylo jedno. Jeho proměna a vlčí podoba mě zjevně ani trochu nevyděsili. Když se přiblíží téměř až ke mě, blesky trochu poleví, teď mi šlechají za zády, kte toho vlkodlaka nezraní. Jakmile začne vlkodlak zkoumat mé pocity, prudce zvednu hlavu a zadívám se mu do očí tmavýma očima, ze kterých stále tečou slzy. |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro Najednou tě trochu začne pobolívat hlava, chvíli se cítíš zmatený, nechápeš své myšlenky a nedokážeš se odtrhnout od těch očí, ani cokoli udělat. Konečně se ti všechno začne srovnávat v hlavě a ty zjiš»uješ nový pocit. Potřebu toho andělůa chránit. pomoci tomu křehkému stvoření, nenechat nikoho, aby mu oblížil. Ve směsici těchto pocitů se rýsuje ještě jeden nový.....láska.... |
| |
| jen tak si jdu najednou někoho vidim s bleskama.. moje oko lovce toho vidělo dost ale todle teda ještě ne a kouknu se na to trochu udiveně potom se vlkodlak za ní rozběhne at si běží jsem na to zvědav na co přijde , nakonec má něco do sebe ... potom se kouknu na Samarilu co dělá .....je krásná ...je moc krásná .. potom se otočím a koukám na to stvoření nahoře .. |
| |
| divam se ji uprimne do oci,taky udivene,a trochu zamilovane,mam tendenci ji pomoct je to tak nezne stvoreni,musim ji pomoct at se deje cokoliv,musim ji za kazdou cen pomoct a zacnu za ni splhat vic a vic,az se dostanu uplne k ni,tam se zmenim zase do sve lidske podoby to je divny,uz nemam svou dlaci podobu ale sztejne porad citim jeji pocity,jako bych je i videl,to neni mozny zamyslim se a...aa.....ahoj,ja jsme kraster,vsi..vsimnul jsem si tvych pocitu,mu...muzu ti jakkoliv pomoct,jen rekni |
| |
Zastavím se a podívám se na Krastera a Bethrezenna, jak se kochají pohledem na tu ženu s andělskými křídly. Jejich mužská část se v nich dozajista nezapře..umí ocenit krásu, ale v téhle situaci by mohly zůstat aspoň trochu při smyslech..jak s tak na ně dívám...skoro bych řekla, že by ji nejraději...raději nic.. Dám se znovu do kroku a přiblížím se blíž k těm třem. Asi metr od nich se zastavím a dívám se co dělají a poslouchám všechny jejich slova. |
| |
| přijdu k samarile nevíš co je zač??? já osobně jsem to ještě neviděl a kouknu se an samarilu proč mě to tak přitahuje k Samarile ....je to hrozný ale nesmim na sobě nic zdát láska je akorát slabost love ..... potom, si vzpomenu na svou matku láska je ta nejmocnější zbran ... a pak se proberu z transu sice malýho ale k zamyšlení to stačí pak jen koukám na Samarilu co se bude dít |
| |
Ne. To nevím co je zač. já neznám každou bytost v téhle zemi.. Řeknu s úšklebkem Bethrezennovi. Možná jsem to neměla říkat tak hnusně..on to nemůže vědět...Už jsem to řekla a vrátit se to nedá.. |
| |
| když vidim tu bytost která tam je tak se po ní chvilku koukám a pak si jí přestau všímat a dojdu za samarilou a betherezennem a příjdu k nim a řeknu asi newíte kdo a nebo co je to nahoře že?? já teda osobně newí co to je a ani mě to nějak nezajímá já bych šel co vy na to? zeptám se jich a čekám co řeknou |
| |
Sklouznu pohledem na Blada. Nevím co je zač. Nikdy jsem ji neviděla... Já bych taky šla... Řeknu klidně a čekám co řekne Bethrezenn. |
| |
| kouknu na sotatní a řeknu já bych se tady porozhlídnul řekneme Krasterovi že se tady sejdeme ítra v poledni co vy na to porozhlídnul bych se tady okolo ??? a nebo můžeme jít dál a kouknu se na názor ostatních |
| |
| tady toho moc zajímavýho neuvidíš řeknu bethrezonnovi a pak dodám já bych šel někam kde sem ještě nebyl a kde by t mohlo bejt aspon trchu zajímavý řeknu z lechkým úsměvem |
| |
| kouknu na Blada a potom řeknu dobře a pak se otočím na Krastera a řeknu Hej krasty pojd k noze a ušklíbnu se potom se kouknu na samarilu a pomyslím si proč je na mě taková nasraná no nevim nebudu to řešit ...tak at se mnou mluví jak chce a vydám se směrewm dál v putování naší cesty |
| |
| dojdu za betherezennem a jdu s nim někam pryč a pak se ještě otočím kdo všechno s náma jde hmm tak to jsem zvědav co se bude dít pomyslím si |
| |
Podívám se ještě po Krasterovi a potom se rozejdu pomalu za Bethrezennem. Když vidím tady ty blesky připomíná mi to co bylo předtím....ještě štěstí, že odcházíme.. Zajedu rukou pod pláš» a nahmatám jizvu na pravé paži chvíli po ní přejíždím a potom zase ruku vytáhnu. |
| |
| jdeme a pak se kouknu na samarilu na něco se soustředí a potom dělá něco pod pláštěm ... opatrně aby mě zase neseřvlaa se zepútám co se děje a kouknu se na ní a pokračuju v chůzi |
| |
| nejak si jich nevsimam,porad musim zustat na jejich ocich pak se ale jako by proberu z trazu,porozhlidnu se co co tu delam podivam se na bytost prede mnou a postoupim o krok co si zac v tom mi ale sjede noha po kameni a ja padam ze skaly,rychle s epremenim ve vlkodlaka ale dopadnu stejne na zada auuuuuuu,to zaboli |
| |
ani si nevšimnu Bethrezenna dokud na mě nepromluví. Trochu polekaně se na něj podívám. Nic, jenom mi ty blesky a tak. Mi připomínají špatný zážitky z mého života... Proč mu to vlastně říkám...ani sama nevím... |
| |
| slyším křik a otočím se tam vidím krastera jak spadl ....jseš v pohodě ??? pojd nebo chceš pomoct zeptám se a jdu směrem k němu |
| |
| ne v poho jen me boli ted trochu zada au reknu s usmevem na tvari ale to stvoreni,to je andel |
| |
| jo zážitky ze života ty mám taky špatný ...ale radši o tom nebudeme mluvit co ??? když budeš chtít tak mi to povíš ...ale jinak se tě nebudu ptát to co se ti stalo mě zajímá ...to netvrdim ale radši ti to nebudu připomínat zajímalo by mě co se jí stalo ale nebudu jí to připomína...zážitky mám taky špatný ale už jsem si zvyk ap pokračuju v chuzi za krasterem |
| |
| když slyším křik prudce se otočím a vidím jak kraster padá ze skály kouknu na něj když dopadne a pomyslím si no to nám to ale pěkně začíná pomyslím si a pomalu vytáhnu svůj meč a opřu ho o zem a o čem se opřu já a čekám co se bude dít dál |
| |
Podívám se na Betrezenna. Měla bych to stejně říct a ty jsi asi jedinej komu bych byla ochotna to říct...Dusím to v sobě už hodně dlouho...Někdy se bojím, že už to ani nevydržím.. Řeknu zamyšleně k Betzhrezennovi. |
| |
| zastavím se a přijdu k Samarile kouknu se jí do očí a zetám se jí jestli chceš tak mi to můžeš říct nikomu to neřeknu ... a začnu ignorovat ostatní |
| |
| když vidim že betherezenn se zabral pohledem do samarili tak si normál stoupnu vezmu meč protočim si ho a schovám a dojdu za krastem když jsem u něj ouknu se na něj a řeknu si v poho?? potřebuješ nějak pomoct?? |
| |
| podivam se na blade ne v poradku a zmenim se zpatky do sve podoby ale to stvoreni,to je andel,neboo neco akoveho proto ma takovou moc |
| |
Podívám se zase na Bethrezenna a taky se zastavím. Když jsem byla o pár desítek let mladší, tak jsem šla do jedné vesnice. To jsem ještě nebyla tak optarná jako později. Chytla jsem tam nějákého chlapce a napila se z něj. on to nepřežil. Byla jsem jediná cizinka ve vesncii a nikdy se jim nic podobného nestalo. Prostě mě odhalili a já jsem to nevěděla. Jednou přes den mě chytli a někam odvekli. Bylo tto nějáké opuštěné místo za vesnicí. Přivázali me ke stromu a začali mě mučit...Bylo to strašné měla jsem sto chutí už zemřít, ale stále jsem se držela. Bylo pod mou hrdost žádat o ránu z milosti. Po dnu se mi podařli utéct. Ještě mě honili, ale nakonec to vzdali. Potom všem mi zůstala jen jediná památka... Sundám si pláš» a stáhnu si jednu rukavici z pravé paže. Otočím se k Bethrezennnovi, aby viděl na tu pravou paži. Na té je asi patnáct centimetrů dlouhá jitva, která má znatelný tvar kříže. Byl to můj nejhorší zážitek...dál už jsem si dávala větší pozor. Mohla jsem být ráda, že mi zůstalo jen tohle.. Sklouznu pohledem na jizvu. |
| |
| anděl neanděl mě je to upřímně jedno ale ty si se do ní celkem zakouk co?? pojd vstan řeknu a podám mu ruku a vezmu ho azvednu ho pak kouknu nahoru na toho anděla či co to je a zařvu na něj hej co jsi zač a co tu děláš a co se ti vůbec stalo?? a jestli chceš můžeš jít s náma?? zařvu na něj a čekám co se bude dít dál |
| |
| diky podekuju mu a pak se otocim nahoru vis nemelo by ti to bejt jedno,vis ty nevidis jeji pocity,nechtel bych ji ted nejak moc nastavt,pak by ti mohladat mensi ranu,ale je to zvlastni,hodne zvlastni,mas pravdu zakoukal sem se a to je prave to zvlastni |
| |
| kouknu na samarilu a usměju se to je mi opravdu líto je to docela ošklívý a ještě kříž ... a zakreji ju svoji rukou tu jizvu potom, řeknu radši to schovej at to nevidí ostatní a usměju se pak dodám tichym hlasem jsem rád že mi věříš a mile se usměju |
| |
Beze slov si natáhnu rukavici a pláš». Pak se zadívám na Bethrezenna a usměju se na něj. Konečně jsem to ze sebe dostala, je to taková úleva... |
| |
| kdyžn vidim že je klaser v poho tak se kouknu na ty dva a příjdu k nim a řeknu nerád vám ted rušim vaší zamylovanou minutku ale měli by sme se hnout jinak se odsud nedostanem |
| |
| chvilku na ni koukám jako na anděla ale potom se proberu lehce se protřepu a řeknu měli by jsme jít pojdtě řeknu nahlas aby mě slyšeli ti vepředu ..a vydám se pomalu napřed ..mám pro ni slabost a ne zrovna malou .. a mlčky jdu pořád dál a dál |
| |
| bezte ja vas potom dozenu podel pachu nebojte musim tu jeste neco vyreist reknu a jdu zoatky kee skale |
| |
| jdu a slyším krastera a pokračuji mlčky v chuzi |
| |
| Stvoření...... pomyslím si. Vídávala jsem je jinak...... Podívám se zarudlíma očima po skupince. Z výšin.... ale teď Sleduji, jak odchází, jen ten vlkodlak zůstává. Lidské city....... Ty jsem také výdala jinak.... celý svět je jiný..... a já taky.... Pomyslím si smutně. Pomalu se zvednu. Ladně, jak to dokáží jen andělé. Křídla zamávají vzduchem, jen tak do prázdna, oči sledují ostatní. Jednu ruku pozvednu k obloze. Už jsem se natruchlila dost....... Měla bych přestat.... ebulet tu, jako malá holka..... myslela jsem, že z toho už jsem vyrostla..... Zakloním hlavu a blesky s deštěm postupně ustávají. Stejně, jako se přestávají koulet slzy z mých očí, jak přemáhám pláč a nutím se ke klidu, tak se uklidňjí i blesky. Zadívám se na toho vlkodlaka. nic neříkám, jen tak stojím. |
| |
| podivam se na ni tak ted vidim poprvy andeaĺa,vzdycky sem je vydal pouze v knihach a jenom slabe obrazky k nim byly,ale zadny z nich nevystihuje andela tak dokonale jako ja ted vidim pomyslim si a usmeju se hej ty tam nahore,uz te to preslo jak koukam,nechces slezt dolu a promluvit si,me se bat nemusis ja sem hodnej a mile se na ni usmeju no stejne si myslism ze neprijde,nejspis se lekne a uleti a nebo jenom uleti protoze proc ztracet cas se mnou |
| |
Když za námi dojde Blade a promluví vrhnu po něm nepříjemným pohledem. Pak pomalou chůzí jdu za Bethrezennem. Nikdy jsem nepotakal někoho jako on...až tedy na...no ale to se nedá počítat...Zažít toho za tak krátký čas..skoro bych řekla, že je to jen sen nebo něco podobného, ale není tomu tak... |
| |
| Sleduji krastera. Poslouchám co říká. Pak se zlehka odrazím, roztáhnu křídla a snesu se z kamene. Ladně, jako cokoliv jiného, co dělám. Pak promluvím smutným hláskem, který se o člověka otírá, jako hedvází a zvojí v uších jako spousta malých zvonečků, hrajících tu nejkrásnější hudbu. Já jsem Angela Naznačím mírné pukrle. Cáry štatů teď, když stojím vypadají ještě roztrhanější, přesto však přesně zakrývají, co by zakrývat měli, všechno ostatní spíš odkrývají. |
| |
| divam se na andela je nadherna, a ty jeji pohyby jako by tancovala s vetrem je uplne dokonala,ale ten jeji hlas,je tak smutny,ale proc sice vidim jeji pocity ale nevim proc je takova a co se s ni deje to by me desne zajimalo kdyz uz se ke me snese,vidim jeji saty,roztrhane,a volne planouci ale i presto v tom vypada uzasne jmenuji se kraster angelo,jak si si jiste vsimla jsem vlkodlak,a tudyz vidim tve pocity,chci se te jen zeptat z ceho si tak smutna,jestli nechces odpovidat,nemusis docela rad to pochopim a usmeju se na ni |
| |
| Dívám se na krastera, cáry čarů a vlasy povlávají v jemném větříku. Po tom, co položí otázku odvrátím hlavu a chvíli jsem sticha. Pak sklopím pohled k zemi, abych se mu nemusila dívat do očí. Zradilo mě Dobro i Zlo..... Řeknu tichounkým, sotva znatelným smutným hlasem, který je ale i přesto zřetelný a hraje uím, jako líbezná ukolébavka. Člověk jako by skoro zapomínal na své trápení a jen poslouchal, co hlas říká. Proto jsem tu..... |
| |
| divam se na ni s udivem tak to trochu nechapu,ona delala jak pro dobro tak zlo,to je divny,a jeste divnejsi je ze ji obe zradili,co ji asi mohly udelat,to by me desne zajimalo a podivam se na ni s milim ale ustaranym pohledem aha tak to chapu,jestli mas zajem nase skupinka prave vyrazila na cestu musime neco zastavit ani pomalu smai nevime co,tak jestli by si mela zajem muzes se k nam pridat ale je to jen na tobe |
| |
| Kdsyž zaslechnu to co říkal pozvednu hlavu. Musíme něco zastavit ani pomalu nevíme co...... ani pomalu nevíme co. V očích mi blískne. Ráda bych se k vám přidala. Odpovím stále smutným, ale o to melodičtějším hláskem. Jsem tu sama. a..... Řeknu smutně. Pak udělám krok ke krasterovi a podívám se za skupinkou. Jsem anděl.... jestli chcete něco zastavit.... |
| |
| usmeju se nani tak vytecne aspon nekdo dalsi do skupinky ale kdyz se zasekne pri dalsi vete trochu me to zaskoci sama,tak prekrasne stvoreni jako ty a jsi sama,no tak ted uz nejsi uz si u nas ve skoupince a sama uz nebudes neboj ano chceme neco zastavit ja osobne si chci neco vyridit s takovym hybridem,je to moje osobni zalezitost,tak angelo deme za nima ja te s nima seznamim |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| jen tak jdu v popředí a tam se posadím na kámen a čekám až mě ostatní dojdou aby jsme šli pohromadě ....je to dobrý jsme taková malá rodinka ...jen doufám že tu temnotu zaženmeme ale co s ito namlouvám kolik lidí si o sobě myslí že jsou dobrodruzi a hrdinové . jo bude jich asi hodně .....já si ale na nic nehraju třeba to tak vypadá ...ale bojuju proti temnotě ...nedivil bych se kdyby todle byl muj poslední boj .... a kouknu se na samarilu..a čekám až mě ostatní dojdou ..hele vypadá to že se vlčák spřátelil s tim andělem nebo co to je .....a vypadá to že jdou k nám ... |
| |
Když Bethrezenn zastaví, tak jak dojdu k němu také se zastavím a čekám na ostatní. Můj pohled se na chvíli upře na Angelu s Kraterem. Vypadá to, že ona půjde s námi...jsme velice zvláštní a různorodá skupina...upírka, půlupír, vlkodlak, anděl a Blade..ani nemám ponětí co je on zač...Vlastně je mi to úplně jedno...Už je to tak dlouho co jsem naposledi jedla...měla bych sii jít něco ulovit...zkusím ještě počkat, nějakou dobu to vydržím... Posadím se asi metr dál pod strom a zády se o něj opřa. Zvrátím hlavu a oči upřu někam daleko do nebe. |
| |
| sedím tam na kameni a koukám že samarila je nějaká naštvaná ...potom jen tak sleduju co se děje ....začínám mít hlad a to mě celkem štve ..htělo by to nějaký jídlo ale jaký když jsem tedko v abstáku po krvi když jsem se stal na ní zase závislej ....co s tim uděláme možná nějaký zvíře ......jo to je docela dobrej nápad ale jaký sice mi zvíře nestačí ale aspon nějaká krev zabíjet lidi se mi faktec nechce a ještě k tomu nevyný a lehce se ušklíbnu potom muj pohled zase zabloudí k samarile ...ouplnbou náhodou už jsem ani nechtěl ale prostě koukl jsem se na ní |
| |
| Vykročím směrem k těm, co na nás čekají. Křídla zmizí, jakoby se stáhnou do zad. Teď vypadám jako člověk - tedy až na to, že žádný člověk by se nedovedl pohybovat tak ladně a nikdy by nemohl mít takový hlas, jako mám já. Myslím, že bvím po čem jdou..... Přemýšlím. Nic jiného by přece takhle definovat nemohli.... |
| |
Asi to nevydržím mám hroznou chu» a bez krve to už moc dlouho nezvládnu...možná bych stihla něco menšího... Stoupnu si a opráším si pláš». Podívám se ještě po ostatních. Hm, tak tohle bude ještě na dlouho. Mohla bych to stihnout.. Dojdu k Bethrezennovi a řeknu. Já budu se muset jít najíst, jinak to už dál nevydržím. Budete tady? Nebo na vás mám počkat někde jinde? |
| |
| koumnu na samarliu a řeknu po mě předchozí poměre taky pocituju slabost budu potřebovat taky krev ...pujdu s tebou a ostatní potom doženeme nějak ...co ty na to ?? a kouknu se do země takovým vystrašeným pohledem ...co když se zase změním ...co když zase ...ne musím bejt silný zvládnu to mám bud zemřít nebo to risknout a oddechnu si |
| |
Já souhlasím, tak už pojďme... Řeknu malinko netrpělivě a dám se do krkoku. Hlavně sehnat něco k jídlu co nejdřív, jinak už nebudu mít dost sil to ani ulovit... |
| |
| ahoj chci se jenom omluvit ze tu zejtra a pozejtri nebudu jsem ve vidni dik za pochopeni |
| |
| zvednu se a mlčky jdu něco ulovit snažím se něco ulovit ... využívám svejch loveckejch zkušeností a upíří zkušenoiti nenápadnosti |
| |
| Poté co jste spatřili Angelu, za stínu hory vás mezitím pozorovala žena. Temná, tak temná že jste ji přehlédli. Je to zkušená žena, zkušená pronásledovatelka na 1. pohled. Celou dobu od skály vás sledovala a vy jste si ji nevšimly. Teprve teď jste zaslechli nějaké křupnutí větvičky, a Karster jakožto vlkodlak s citlivějšíma smyslama se prudce otočil a spatříl stín..,.. ( žena je Asmodina ;) ) |
| |
| jdeme celou cestu jsem porad zahledenej do andela jak muze neco task krasneho jako je andel bejt tady tomu nerozumim ale jeste nez stacim myslenku dokoncit uslysim krupnuti,blekurychle se otocim a zahlednu stin kdo ses,vylez zarvu na stin |
| |
 | Mlčky sleduji skupinku bytostí která se pohybuje jen několik kroků ode mne.. ........jsou tak neopatrní..........příliš snadný cíl.......... ..........kdybych byla střelec, dva z nich by teď leželi na zemi s šípem nebo šipkou v těle...... Pomalu přenesu váhu na druhouz nohu, když tu mi pod ní křupne jedna z větviček... ...........sakra............stejně chci jít k nim takže je to jedno...........aspoň na mě hned nezaútočí i když by byla aspoň nějaká legrace........ Pomalu vystoupím ze stínu skály a mimo dosah jejich případných střel se objeví temná silueta... Po chvíli zahlédnete temný vlající pláš» s kapucí, která je však nasazená a proto zakrývá můj obličej.. Občas zahlédnete bílou košili a cestovní tmavé kalhoty, když se pláš» příliš pohne... Stojím uvolněně a po chvíli se krajinou roznese můj chladný, ale zároveň zvučný hlas:"Nevím proč bych měla někoho jako jsi ty poslouchat?! Tato krajina není vaše a poutníci jako já se tady mohou pohybovat volně... Neřeknu kdybych na vás útočila, ale takto se mi zdá velmi neetické na někoho pokřikovat a ještě mu rozkazovat co má dělat... Proto také požaduji tvou omluvu!" ...........tak a teď jsem mu aspoň ukázala že se ho nebojím.......... .............vždy» bych ho dostala jednou ranou........... .............jestliže je taková celá skupinka tak nechápu jak to že ještě nebyli zničení....... |
| |
| kdyz na me promluvi takovymto tonem jako bych se urazil,je videt ze se chci pripravit k promene ve vlkodlaka,ale jeste jsem v klidu,pomalu k ni prijdu a jen se usmeju ano mas pravdu je to neeticke,stejne taky jako je neeticke nas celou cestu sledovat a bavit se na nas ucet a usmeju se nemysli si ze nevim jak dlouho nas sledujes,je pravda nevedel jsem co to je za zapach a povazoval jsem ho za nesmysl,ale potom co si slapla na tu vetvicku,mi uz bylo jasne ze nas nekdo sleduje,to byla prvni chyba,neopatrnost,a vis co si udelala za druhou chybu a jenom si odzivnu podrbu se na hlave a pokracuju celou cestu si sla s vetrem,tvuj pach by vycejtila i kocka,natoz ja,tak a ted nam rekni jednu vec,proc nas sledujes |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro |
| |
| .........kdyby jsi nekecal..........ty jsi maximálně cítil svůj pach........ ...........vítr šel od vás k nám...........nejsem přece tím kým jsem nadarmo... "Jak jsem řekla! Mohu si tady v této krajině dělat co chci, chodit si kde chci... A jestli si myslíš že ty mi v tom zabráníš tak to se velmi pleteš.. poté ustoupím tak, že jsou mezi námi 2-3 metry a chladně se usměji:"A radím ti aby ses nepřibližoval příliš lízko, protože na to jsem velmi alergická... Ne vždy musí být zbraň viditelná.. A mimochodem, jak dlouho vás sleduji když to tak přesně víš? Vítr totiž vane od vás.. Věř mi že nejsem začátečník a takové malé chytáky jako že o mě víte už dlouho, znám velmi dobře..." Poté pohnu pravou rukou která se bleskurychle přenuse pod pláš» a o chvíli později třímám v ruce černý bič, který mám nedbale svěšený podél těla, avšak je vidět že jsem plně soustředěná.. |
| |
| jenom se smeju jejim planym recem ale ale ty si sad vazne myslis ze sel vitr od nas,neni pravda holcicko,tohle vim moc dobre kdyz odstoupi ode me a zepta se odkud nas sleduje jen se usmeju sledujes nas uz od te hory,jak jsme tam potkali toho andela,od te doby si za nama,a me neco rikej o etice pak si vsak vsimnu bice tak tu zbran rychle schovej slecinko,ver mi nebude ti nic platna kdyz me nastves a postavim se do ojove pozice,propraven k promene a i sebeobrane |
| |
| "Od někoho takového se nenechám zastrašit. Nemíním se nechat od někoho jako ty omezovat. Prostě se tady budu pohybovat jak chci a kde chci...." .......nemysli si že nevím kdo jsi..........raději se stáhni protože já nejsem protivník pro tebe......... ............necci tě zabít......ale jestli není jiná možnost tak budu muset.......... ..........my dva si opravdu tak nějak nesedneme....... Mlčky stojím dál a jen si prohlížím "muže" před sebou a potom se bez jediného slova otočím a kráčím jistě a klidně zpět do stínu skály odkud jsem se před tím vynořila... Při tom si občas švihnu bičem a krajinou se ozve hlasité prásknutí biče a je vidět že tato zbraň je pro mě dobře známá a jsem si s ní jistá... |
| |
| soukromá zpráva od Bethrezenn pro |
| |
| soukromá zpráva od Bethrezenn pro |
| |
| Ulovek se povedl, natazily jste na mladou srnku, na první pohled bude mít doobré křehké maso. Všichni už máte hlad, upíři po krvi a lidi po masu. Je už tma, ano Jediný kdo ze tmy vystupuje je Angela, vyzařuje z ní nějaké světlo, těžko definovatelné, a nejvíce zaniká Asmodina, snad je to oblečením... |
| |
| sedim u ohne a pokidam maso,pritom vrhnu pohled na asmoditu,ne moc zrovna prijemnej nevim co si o sobe mysli to by me zajimalo proc nas sledovala,tohle se ji jen tak nevyplati rikam si nastvane v hlave hlavne ze rika ze ja ji omezuju a neco mi rika o etice,pritom jak ona se chova je az prilis neeticke pak se podivam na angelu je prekrasna vazne ze je ale to ted neni podstatny,uz me zajima jen njedna vec,a to pomsta tomu stvoreni vzdyt sem se sel jenom vypsat do toho mesta,a uz sem az tady acho jo pak se zadivam smutne do zeme vzpomenu si na svoje praele,kteri uz nejsou nazivu uz je to apson 500 let co sem je videl naposled,chyby mi |
| |
| sedím a koukám na ostatní ....při tom si všimnu že je s náma nová postava ...co to je zač tu jsem neviděl a pak už známá angela waw to je skupina lidí a koukám na mrtvou srnu ...koukám jak jí nechám najíst samarilu první ...at si dá ona to potřebuje je to plnej upír já jen poloviční ...a pak se zvednu emu meče a jdu se projít ...po okolí ..mlčky se procházím vylezu na strom a tam jen tak koukám do dáli |
| |
| jen sedim v pouzdálí a v tý největší tmě aby mě nebylo vidět a jen si tam hraju v sedě z meček koukám se na něj a přejíždim ho rukou a koukám na ostatní co dělaj hmm to je ale sebranka pomyslím si a koukám na ně a čekám co budou dělat |
| |
| Chvíli jen tak postávám, ale nakonec se přenusu ke skupince, která zrovna postává kolem úlovku... .............takže upíři, vlkodlaci a anděl......... .............zajímavá skupinka a určitě si užijeme hodně legrace......... .............teď se jen k nim přidat a už se nebudu nudit......... Pomalu přistoupím k Angele, zadívám se jí do očí a bič uchopím smotaný do ruky na znamení klidu... "Ráda bych se přidala k vaší skupince. Mnoho cest vede k cíli, ale v početní převaze máme větší naději... Nebudu se vnucovat nebo» dojdu k cíli i sama, ale mohla bych vám někdy pomoci.... |
| |
| kouknu na osobu co se právě ozvala jestli se k nám nemůže přidat a kouknu na ni ze stínu kde na mě neni skoo vůbec vidět a řeknu jo jen se k nám přidej jeden člověk navíc už nás nezabije řeknu a pak svůj pohled nechám opět na meči a prohlížim si ho a čekám co řekne ta nová osoba |
| |
| ...........člověk?...............budiž.......... ..........když mě máte za to slabé stvoření, nebudu vám to vyvracet............ Pomalu se otočím k tomu, kdo ke mě nyní promluvil a ladným krokem dojdu až k němu. Zadívám se mu do očí a poté si stáhnu kapuci z hlavy, takže se objeví záplava havraních vlasů rámující obličej s jemnými rysy a světlou pletí.. Mé tmavé oči se zahledí do Bladeových a poté se mírně ukloním:"Jsem ráda, že alespoň někdo je ochoten příjmout mě do skupinky.. Jestliže budeme cestovat spolu, měla bych se představit. Mé jméno je Asmodina.." a poté se posadím vedle Bladea na zem, nepřestávaje sledovat své okoí.. |
| |
| když si Asmodina sedne vedle mě kouknu na ni a nahnu se ji k uchu a pošeptám ji kdopak jsi?? nikdo z nás tu neni člověk a ani nepočítám s tim že ty by si byla normální člověk řeknu z úsměvem a čekám co mi řekne |
| |
| podivam se na asmoditu moc sme spolu zezacatku nevysly....no co,musime s polu vyhcazet abysme se potom vubec na necem schodly zvdenu se a prijdu k asmodite ja se jmenuju kraster,nejspis vis co sem zac,je to na tobe videt,promin jak sem po tobe vyjel ale nemel sem zrovna moc dobrou naladu reknu ji a podavam ji ruku jinak me tesi |
| |
| sedím tam na větvy stromu u skupinky naší vypravi .najednou se ze stromu ozve já jsem Berthrezenn ....jsem poloupír a napul člověk a nemyslím si o tobě že jseš normální co jseš zač ?? a jen tak mimochodem vítej v rodině ... a mile se usměju potom sleduju Samarilu jak pije krev tomu zvířeti je to zajímavé jak je osud hrozný řekl jsem že už nikdy nechci milovat ale obávám se že jsem do toho nějakou závadou spald ...puvodně jsem chtěl zemřít ale nejdřív se chci pomstít a pak se zahledím do dálky kde jevidět měsíc bíle jen asi polovina ....koukám na něj jak září .. |
| |
| Chystám se odpovědět Bladeovi, když tu se do našeho hovoru připlete, ten který mě "uvítal" tak příjemně a představí se mi zároveň s omluvou a vzápětí se ozve další hlas ze stromu.. "Tak pro všechny tady.. Jsem upírka a na cestách jsem jen proto, abych našla určitou osobu, která mi kdysi hodně ublížila a teď se jí chci pomstít... Samozřejmě že tohle není můj jediný cíl, ale spíše ten, který mě vyslal do světa.. pravím chladně a poté se zadívám na Krastera a s pokrčením ramen podotknu:"Já osobně nemám nic proti. Jsem zvyklá na takováto přijetí.. A ten bič byl jen jako pojistka kdyby ses ke mě pokusil dostat... Tak si to nevykládej nějak zle.." a poté se zahledím na další členy.. |
| |
| jenom se pousmeju jo pohoda,abych rek pravdu bice mi nevadej uz nekolikrat sem s nim dostal od upira nebo upirky,nevim co vas na nich fascinuje zesmeju se a jdu si zase sednout a premejslim co bude dal to by me zajimalo co se ted bude dit je to nejaky divny, |
| |
| kouknu na asmodinu a řeknu spíš potišejc aby to slyšela jen ona a jakou tu osobu hledáš?? jak se jí říká a nebo jak se jmenuje?? a jak ti vlastně vůbec ublížila?? jestli se tedy můžu zeptat?? zeptám se ji a koukám so na ni a sleduju ji |
| |
| "To není důležité. Jedná se prostě o jednoho muže a vím že se teď pohybuje stejným směrem jakým máte namířeno vy, ale je popředu.... Ale to pro mě není problém.. Určitě ho jednou dostihnu a potom z toho nevyjde nijak dobře..." odvětím klidně na Bladeovu otázku a přitom nepřestávám sledovat Krastera. .........ty se mi moc nezdáš..........ale ani přesto s tebou nebudou potíže........ .............přece tady nechci vyvolávat konflikty, ale chci se přidat do družiny......... .........a to se mi zatím daří.... |
| |
| koukam na ne jak se mezi sebou bavi,pozoruju kazdy pohyb co asmodita dela,jako bych byl pripraven na cokoliv ale pak se uklidnim taky uz mi hrabe na majak,mel bych se uklidnit a to rychle nez se neco kvuli me stane,ted uz je nejdulezitejsi najit jednu stopu ktera by nas zase priblizila,ale pockat,ted mi teprv neco doslo....ja sem vul jak me to nemohlo napadnout reknu si a podivam se na ostatni lidi je sice pekny ze uz sme nekam pokrocili,ale ted mi dosla jedna vec,vite jeste nez sme narazili na angelu,potkali sme ta stvoreni v cervenem,jedna dostala ranu od blesku ale presto jako by se ji nic nestalo,co kdyz nas jeste pozorujou a porozhlidnu se kolem sebe |
| |
| nad krasterovejma slova se zapřemejšlim jak ho to mohlo napadnout?? to je blbost ne?? no ikdyž asi se pujdu kouknout kolem aspon tu nebudu sedět jak hovado pomyslím si a zvednu se a řeknu jdu se tady kouknout po okolí zachvili příjdu tak zati lidi řeknu a trošku se zasměju při posledním slovu říkám jim lidi a z toho tady neni ani jeden člověk pomyslím si a jdu někam dolesa skouknout okolí |
| |
Přistoupím k srně a pak si kleknu k její hlavě. Dundám si kápi. Pozvednu ochablou hlavu srny a hladově se zakousnu do jejího krku. Hltavě začnu sát tu životodárnou tekutinu ani si nevšímám, že my vlasy padají přes obličej. Jak moc mi tohle chybělo...Cítím jak se ve mě rozlévá nová síla...konečně.. Napiji se tolik kolik potřebuju, ale tak aby přesto zůstalo dost pro Bethrezenna. Odtrhnu se od srnčina krku a s chutí si slíznu ze rtů poslední kapky krve. Nasadím si kápi a posadím se opodál ke stromu a vychutnávám si pocit který se mi rozlévá po těle. |
| |
| kouknu na Samarilu a koukám jak saje krev ....je to zajímavý samarila .. potom když dopije tak skočím ze stromu je to celkem výška ale já neslyšně sweskočím ..beze zvuku dopadnu a podepřu se rukou přijdu k srně a zakousnu se do ní ...doufám že se nestane to co čekám a začnu sát po aso dvou doušcích se mi zorničky zuží a nabydou červené barvy ....začnu horlivě sát dál a dál než je srna uplně čistá potom se rychle zvednu ...a je vidět že mi oči září červeně ...narovnám se kouknu na samarilu na blada apoheldem sjedu i ostatní potom se otočím a rozběhnu se někam odběhnu nějakých pár kroků ale pak se zastavím začnu svádět boj s tělem ne já to zvládnu nemáš šanci a podlomí se mi kolena křečovitě vemu z boty stříbrnou dýku a řeknu budeš dělat problém já se klidně zabiju když budu vědět že tě vemu se sebou ...ne to neuděláš ...ale udělám ... a bodnu si do břicha tu dyku ani nevydám hlásku ...a jen tak tam klečím a v břiše dýku ...cýtím hroznou bolest jak stříbro reaguje na upíří krev ..klčím tam přemýšlím o tom co jsem udělal pro svět ... |
| |
Můj pohled najednou zaujme Bethrezenna dívám sa na něj celou dobu. Když si do břicha zapíchne dýku trochu polekaně se postavím. Co blázní..vždy» se zabije... Doběhnu k němu a prudkým pohybem mu vytáhnu dýku z břich a hodím ji kus od něj. Co blázníš?! Vždy» se můžeš zabít! Řeknu trochu rozhozeně. |
| |
| klečím tam ted zemřu a vemu tě sebou ..sice nedodělám svuj ukol nestihnu zabít všechny upíry ..ale zabiju toho nejhoršího ...toho se kterym by byl problém .. a začnu točit s dýkou najednou přiběhne samarila a vytáhne mi dýku z břicha ..jakmile mi ji vytáhne tak padnu na zem dejchám pomalu ....a pak jen řeknu samarilo ....promin ale musel jsem to udělat ...víš mám dvojí osobnost jse člověk a upír já co vidíš jsem člověk ale v hloubi jsme upír hodně zlej a musel jsem to udělat nebo někomu ublížil ...musel jsem .. a rukou ji pohladím po vlasech na tvářích se mi objeví slzy |
| |
| soukromá zpráva od Bethrezenn pro |
| |
Chytnu jeho ruku a stisknu ji do své. Mohl jsi najít i jiné řešení..copak to bylo nutný.. Dostaneš se z toho ty neumřeš...já to nedovolím... Řeknu s odhodláním, ale v očích se odráží smutek. Vytáhnu z vaku kus obvazu. Roztrhnu Bethrezennovi košili a obvaz přiložím na ránu. Dostaneš se z toho věř mi... |
| |
| ležím tam potom mi samarila začne obvazovat ránu ... děkuju procedim mezi zubama potom přivřu oči a nechám se ošetřit potom najednou otevřu oči rychle ...kouknu na Samarilu je na mě vidět že jsme někdo jinej ..oči mám červený a zužený zorničky ..kouknu na ní a dám ji velkou ránu odhodim ji od sebe ..potom vstanu ..vemu dyku ..kouknu se na ni a řeknu tak snažil jsi se hezky ale nevyšlo ti to a zahodím ji ...potom vytáhnu meč .... a kouknu na samarilu a procedím mezi zuby ted zemřeš neměla jsi se přidávat k tomu slabochovi berthrezenovi ..nezvládl to a ted zabiju všechny lovce upíru a protočím si meč rychle v ruce ..a jdu pomalu k samarile |
| |
Upadnu na okus dál na zem. Co nejrychleji dokážu se postavím. Bethrezenne! Já vím, že tam někde jsi, tak bojuj vzepři se nenech ho aby vládl vašemu tělu! Bojuj! Ty to zvládneš! Bethrezenne! Začnu křičet k Bethrezennovi a vytasím meč. Nenech ho to udělat! |
| |
| jdu pořád k Samarile porom řeknu on tě neslyší ... a ušklíbnu se jdu pořád k ní když jsem u ní napřáhnu se a zautočim |
| |
| když slyším že se něco v naší skupině děje ootčím se a koukám že Berthezenn si do sebe vrazil díku a samarila ho ošetřuje koukám se na ně a pak když samarilu odhodí vytasí meč a jde pomalu k samarilu podivně se na něj kouknu a pomyslím si c to doprdele ten vůl dělá?? pomyslím si a pak přeběhnu před něj vytáhnu meč s připravením se bránit a řeknu hej co to doprdele děláš?? řeknu a stojim mezi Betherzennem a samarilou aby ji nic nemohl udělat |
| |
| najednou tam přiběhne blade ...kouknu na ně a řeknu lovec je vždycy kořistí a zautočim začnu tam bojovat ...hrozně se u toho točit a rozdávat velký rány |
| |
Blade! Nech ho být! Nebojuj s ním! Když mě chce zabít, tak a» to udělá! Řeknu tak aby mě oba slyšeli. |
| |
| jen tak tak vychytávám Betherenzennovy rány a přitom si pomyslím waw hošánek se od minula zlepšil pomyslím si a bojuju s nim když promluví samarila řeknu když zabije tebe bude zabít i mě a já jestli mám chcípnout tak jedině v boji řeknu a bojuju dál |
| |
| pokračuji v boji s bladem ...je na mě vidět zuřivost ...potom odskočím a řeknu to jsem rád že počítáš s tim že umřeš ušklíbnu se a rozběhnu se na něj ..jsem naprosto zuřivý začnu bojovat a najednou se uprostřed boje proměním zpátky do sebe ...dost křiknu ..ale je pozdě ..projede mno bladuv meč ...kleknu na kolena moc se ti omlouvám samarilo ...promin nechtěl jsem a podepřu se os vuj meč pohlednu ji do očí ... cejtím jak mi pomalu dochází krev v těle která byla z nějakýho stvoření ..slábnu ..hodně slábnu potom si vytáhu jeho meč z břicha a řeknu ...snad se z toho dostanu ... hele budu potom něco potřebovat ...řeknu a kouknu na samarilu a blada tamhle ta dýka je stříbrná a posvátná ..chtěl bych aby jste mi když to přežiju potom vyřezali kříž do zad a pokusím se vstát ...skoro vstanu ale potom se podepřu mečem a postavím se |
| |
| Mlčky sleduji co se děje a jsem připravená zasáhnout, ale když vidím že se Bethrezenn vzpamatoval, klidně se posadím na zem a jen zůstanu nečinně přihlížet... ............tenhle by mohl být nebezpečný.......... ............příště budu mít bič připravený po ruce a když tak ho použiju.......... ............možná by se měl někde raději zavřít a nechodit ven......... |
| |
| tak a je to tady uz se vrazdime navzajem reknu si v duchu,pribehnu k nim a vezmu bertzherena pod jeho rameno a kracim s nim k nam zpatky,tam ho polozim na zem a z kousku jeho satu udelam radoby fac,prevazu mu pevne zraneni a krev zacne zpomalovat potrebuje trochu vody reknu a podivam se na ostatni jestli neco provedou |
| |
Stojím na místě a dívám se za Bethrennem, když ho Kraster odvádí. Pak se otočím a zmizím mezi stromy. Procházím se lesem a přemýšlím. Možbá, že jsem neměla odcházet, ale nemohla jsem ani zůstat..To co se stalo..bylo tak..zvláštní. Někdy mě děsí...ani neví jak moc.. Posadím se k jednomu stromu a hlavu si položím na kolena. Zhluboka dýchám a myšlenky mi poletují hlavou. |
| |
| kraster mě odvede ....potom se na něj podívám a řeknu budu potřebovat aby jste mi někdo z vás udělal kříž na zádech ....takovejdle .... a větvičkou v hjlíně udělám kříž a za nim kruh který má střed tam kde se pojí křížový čáry .... pak vemu do ruky tu dýku timdle ...prosím ..přivažte mě abych se nemohl hýbat a to co budu křičet na to neberte ohledy ...je to rytuál ..nejsem sám takovejdle lovec kterej má stejný problémy a obrátím se na záda a čekám jestli to někdo udělá ..potom ještě řeknu prosím |
| |
| podivam se na nej jeho oci me premlouvaji,ani sam nevim co je to za ritual,ale je mi jasny ze nemam moc na vybranou,tak vezmu kudlu,stahnu mu odev privazu mu nohy k sobe a ruce take a zacnu mu rezat znak ktery si pral nechapu to vazne nechappu |
| |
| ležím tam a jakmile mě začne řezat kruster ...začnu řvát ne dost ne dost .....nepřestávej pokračuj ..ne nech toho už a tělem mi projede hrozná bolest aneustává ....pokračuje ...... tak ty jsi na mě vyvylit tendle trik se sebeobětovánim ...nevyjde ti to ...ne nei to sebeěbětování ...ale uvidíme jak se ti bude líbit když se pokusíš ovládnout tělo když bude svaté ...a to svaté už bude za chvilku .... porom ni zrudnou oči a začnou mi naskakovat žíly začnu se vzpírat ....mě nedosatnete ... a křiknu když je kříž hotovej zařvu +ááááááááááááááááááááááá a vrátim se do normálu ..na zádech je spousta krve ..najednou rána zbělá do bíle jizvy chvilku bíle září ale potom přestane je zahojena ....nechám se rozvázat vstanu kouknu na ránu kam jsem si bodl dýku je zahojená je tam jenom jizva ..... já to přežil ..já to přežil ....to je skvělý a jdu se posadit k ohni počkám na ostatní potom řeknu krasterovi díky a vděčně se na něj kouknu |
| |
| koukam na nej prekvapene po tom co sem mu rezla do zad kricel jako by mu slo o zivot,a ted najednou takovej v pohode,to se mi nezda musim si to zkouknout paak se na nej usmeju kdyz mi podekuje nemas zac reknu mu a zvednu se ze zeme,ale mezitim si otriu trochu krve ze zeme do obleceni,a jdu trochu vic do lesa jdu se jen projit a pritom najit samarilu reknu a pokracuju dal,ale dal od nich se promenim ve vlkodlaka,kounu se na tu krev,vidim ji pres svuj sesty smysl,vidim tam dve veci,jedna stranka je temna a druha svetla,michaji se citim i pocity je to jasny on ma rozdvojenou osobnost |
| |
Asi asi..bych se měla vrátit... Zvednu se zpátky na nohy. Opráším si pláš» a pomalu jdu zpátky k ostatním, když před sebou zahlédnu vlkodlaka ani mě to moc nepřekvapí. Krastere jestli jsi mě šel hledat, tak jsi nemusel. Jdu už zpátky za ostatními. Řeknu směrem k vlkodlakovi a pak kolem něj projdu. Dojdu k ostatním. Někteří sedí u ohně. Posadím se na zem pár kroků od ostatních. |
| |
| sedím tam u ohně a potom dojdu za Samarilou a řeknu promin jestli jsem tě vyděsil ..nechtěl jsem ale mám takovej problem o kterym už možná víš ... nebude to vadit ??? zeptám se a posunkem halvy naznačím že si přisednu ...možná jsem ji vylekal neměl jsem to v plánu ..opravdu sjem nechtěl ..ale ted to bude jen lepčí ..enchápu že jsem to neudělal dřív ...jo bude to asi strach ..to je ono |
| |
Ani jsem si nevšimla, že ke mě Bethrezenn došel. Všimnu si ho až když promluví trochu polekaně sebou cuknu. Potom se na něj podívám. Vadit? A čemu by to mělo vadit? Většinou nemůžeme za to co jsme bylo by ode mě hloupé, kdyby mi to vadilo a můžu tě ujistit, že mi to nevadí. Řeknu tiše, tak aby to slyšel jen on. |
| |
| kejvnu na poděkování a sednu si vedle ní ..potom si vemu do ruky větvičku a řeknu bylo to tak že otec byl zlej hrozně zlej ale až potom co jsem byl započat ..jednou jesm musel svoji matku chránit ..zabil jsem ho ..a on se dokázal povznést a jakoby se stalo jeho myšlení jim ...ten kříž co mám tedko na zádech je aby mě to chránilo před tím ..mužou to udělat jenom dobré osoby ..proto jsem to neudělal ještě ...bál jsem se ...ale ted už to bude dobrý ...promin jestli jsem t+ nějak vylekal ... a mile se na ni usměju |
| |
Něžně se na něj usměju a kouknu mu do očí. To nic. Není za co se omlouvat... |
| |
| ale ty jseš ta které bych chtěl ublížit té poslední .... řeknu a pokusím se ji políbit když uvidím že nechce rychle se odsunu |
| |
Chvíli na nj překvapeně koukám z toho co chtěl právě udělat, pak se vzapamatuju. Usměju se podívám se mu do očí. Nakloním se kněmu a lehce ho políbím na rty. |
| |
| jsem překvapen ale tělem mi projede hrozná bolest která se najednou změní nevim co to je asi štěstí ...po chvilce to přeruším a řeknu měli by jsme jít spát aby jsme byli na zýtřek čilý a vstanu a dojdu k ohni měli by jsme jít spát dneskab yl náročnej den ..beru si pvní hlídku ..potom někoho zbudim ... |
| |
chvíli se dívám za Bethrezennem. Možná jsem to neměla dělat... Pak si z vaku vytáhnu přikrývku. Svůj pláš» si rozložím na zemi a lehnu si na něj. Pak se přikriju dekou. Schoulím se do klubíčka a hledím na nebe. Po chvíli se mi začnou klížit oči a usínám. Ode mě jde slyšet jen pravidelné oddechování. |
| |
| jdu a posadím se k ohni a vyndám si meč ...potom se kouknu na Samarilu už spí dobrou noc řeknu jakoby pro sebe a potom se usměju ...vstanu a jdu se chvilu projít kousek od ohně ..potom vylezu zase na tam ten strom a sednu si tam koukám na Samarilu jak spí ...je roztomilá když spí .....je to uplnej anděl ne jako ta ruhá todle je pro me jinej andel .. pomyslím si a koukám na ni pořád ...oči a uši na stopkách soustředím se na to co se kde malýho hejbne abych to zaznamenal |
| |
| soukromá zpráva od Bethrezenn pro |
| |
| když je po boji a Bethrenzenn je zas v poho tak se jen koukám a když všechny vyšle spát sednu si pod strom do stínu kde sem seděl i předtím ale nespím koukám se kolem a sem tam schldnu i naší skupinu tak to jsem zvědav kdo z nás to psežije pomyslím si a sedim si tam skoro jako newiditelnej ve tmě pod stromem |
| |
| Jen tak sedím a sleduji okolí, ale po chvíli se zvednu ze země a zmizím někde opodál v temnotě lesa, jako by mě noc pohltila... ...........s nimi tam sedět nebudu..........nedá se jim věřit......... .............přece není normální dát důvěru někomu, kdo teď skoro vraždil...... ...raději strávím noc mimo tábor a potom k nim zase příjdu........ ..........mohla bych i něco ulovit..... |
| |
| jeste porad sme v lese a divam se v sede na tu krev od bethezena tak tady me napada jen jedna moznost,ze ma dost dobre rozdvojenou osobnost,a ta uz je tak daleko ze zacina ovladat i jeho telo,to muze bejt hodne zly reknnu si a promenim se zase do sve lidske podoby,pak si vsimnu jak asmodita odchazi pryc,chvili na ni koukam ale pak se mi ztrati ve tme,ani nemam zajem ji sledovat jen si lehnu na zem a koukam se do hvezd pres stromy a premyslim o dnesku |
| |
| SAMARILA : HELE ZLATO V POHODĚ, ALE VÍC JAK 3 ŘÁDKY CO SE TÝČE PŘÍZPĚVKU, MIMOCHODEM SE OMLOUVÁM, NEFACHAL MI NET... |
| |
| Temný les vás pohlcuje .. šli jste dále a vysoko do hor .. lesy byly kolem, asi jste se ztratily .. ale pořád máte pocit že jdete dobře. Avšak přichází temná noc. Dnes ej úplněk, Bethrezen to cítí jako vlkodlak, ví že dnes se jen tak neudrží stranou. I všichni upíři cítěj jak se jejich síla násobí a přepadá je touha zabíjet, prokazovat svou sílu ostatním. Angela pořád jen přihlíží, a spíše cítí ´ílu ostatních, ta její je stejná jako pořád. Ale všichni to cítíte, strach z ostatních, strach z toho čeho jsou schopni, strach z toho co se dnes v noci stane. Věichni začínají prahnout po násilnictví a krvežízni. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro ne -... nebudu se ponižovat ... řeknu otci chce tě touží .. a» si tě veme, udělala si co sem chtěl... čekej na otce řekne s neobvikle kameným výrazem a prudce vykročí ke dveřím |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Vem si příklad z Billa Masena. On hledá svou Jossie všude a nikdy nepřestane, dokud ji nenajde. Romantika! To většinou muži nedokáží. Zahledím se do prázdna a odložím drahocenou knihu. Začnu opět drbat Lis za ušima. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Nedáváš mi důvod chovat se k tobě slušně, tak a« si otec pohraje, je stejně neslušnej jako ty.. dořekne a pak se ti zahledí do očí, má v nich tak prázdno až je to nezkutečné |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Řeknu tiše při vzpomínce na paní Gwyn, která mi přirostla k srdci a zároveň mi velmi ublížila, když znenadání tenkrát odešla. Pak si vzpomenu na něco. "Proč jste mi nechtěl říct své jméno?" Zeptám se opatrně. |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro ..........kořist.............krev...............musím něco ulovit............ ............nejlépe kdyby to byl člověk..........musím se soustředit a snad něco najdu.......... Zastavím se a zaostřím všechny smysly abych našla směr ke své kořisti.. Jakmile zjistím kam mám běžet, neváhám a tryskem se rozběhnu tím směrem, poháněná silou a touhou po krvi.. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro snad nevíš jak se jmenuju, .. pokud s edobře pamatuju neposlouchala jsi .. a jestly si ho pamatuješ není důvod proč mi neřeknout své .. jak mile to dořekne ohlédne se na tebe ale jeho tvář je stejně kamenná jako přžedtím |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Asmodina, známá ... pamatuješ si mě ... chci abys je vedla co nejdále ode mě, nesměji poznat, že mi sloužíš.. nechtějí abych byl. Nesmíš to dovolit, Asmodino, krásná a temná... brzy mě navštívíš, za 3 týdny nastane další temný úplněk, tu noc mě navštívíš ve snu ... hlas to dozní v hlavě, a tobě se hlad ještě znásobí, teĎ jediné co cítíš jsou tvoji spoluputovatelé |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Vstanu. Stojím tam před ním, v prostých šatech se zástěrkou. "Ale jak se říká, moudřejší ustoupí..." Řeknu tichounce, aby mě neslyšel, pokud by nechtěl. "Jmenuji se Katherine. Jsem dcera elfské paní Gwyneth z Anhaalu a jednoho opilce ze zapadlé vesnice, po kterém jsem zdědila jméno Courtier." Pokusím se přitom usmát, i když při pohledu na zamlklého "kamenného" čaroděje to moc nejde, a malinko, neznatelně, se dvorně poklonit. Taky abych ukázala, že mám nějaké vychování a nepřirovnával mě k mému otci. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Takže Katie, ty neznáš moje jméno? pka je to jenom dobře ..nebylo by ti k úžitku... dentch objeví úsměv, ale až příliš kontrastuje se zbytkem obličeje |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Ale když už se tu naskytla otázka, na co by mi byla Vaše jméno, tak je tu jednoduchá odpověď - na oslovení." Mně dělalo potíže zapamatovat i jméno slečny Durrantové. Ale když jsem její jméno komolila... no, té náboženské fanatyčce to jen patří! |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Sem Alain ... potom se něcov jeho oblyčeji změní, něco co nejseš schopná určit, normálně by sis toho nevšimla kdybys mu nehleděla tak hluboko do těch jeho dvou modrých očí, modřejších než nejhlubší oceán |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Stalo se něco? Pomyslím si při pohledu do jeho modrých očí. Ale nevím, co říct. A proto raději mlčím. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro zazní t v hlavě cizí slova, ale Alainovi se ani neotevřely ústa, jen tak hledí, potom se otočí Otce pro teď necháme ... Bude zklamaný .. řekne potom normálně a ještě dodá dnes v noci, semnou pojedeš do Roserainu... musimtam něco zařídit, a nesmím tamjít sám ... potřebuju se trochu ztratit, a partnerka je ideální způsob, |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro "Je-li to Vaše přání, Alaine, pak půjdu ráda." Pokusím se usmát. A pokud je to rozkaz... tak asi nemám na vybranou. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Vyrazíme do hodiny .... obleč se do něčeho skromějšího .. potom vyjde z pokoje.. |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Odpovím a po jeho odchodu vydechnu. Je to zvláštní osoba... Jednou je jak můj nejdražší tatínek a pak... Třeba jsou ale všichni muži takoví. Ale to by znamenalo, že je mistr Farder jedinečnou vájimkou! Svléknu ze sebe oyčejné šaty a pokouším se ve skříni najít něco "skromějšího". Bílou košili a modrou dlouhou sukni. Něco podobného jsem viděla na ženách ve městech, pokus si dobře pamatuji. Vlasy jsem si spletla do dvou copů spadajících po žebra. Pak se posadím na zem a hraju si s Lis. |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro Jakmile zaslechnu hlas, zpomalím až se zastavím docela a mé tělo se začne chvět... Ne zimou, ne vztekem, ale nezkrotnou touhou.... Touhou po krvi, touhou po tom splnit úkol zadaný hlasem i po tom vidět konečně toho, komu hlas patří. .........nezklamu tě můj pane.........udělám vše proto, abych je odvedla od vás........ .........možná cestou někdo z nich zemře........ ..........nejdříve asi ten vlkodlak.......... .........ale to je vedlejší..........jen vězte, že se na mě můžete plně spolehnout......... Poté se opět rozběhnu směrem, kterým cítím Krastera. Pohybuji se jako šelma na lovu, kterou vlastně jsem... Bič mám omotán kolem pasu, ale to pro mě nyní není důležité. Když se přiblížím ke své kořisti, vyšplhám na strom, a dále půjdu v korunách stromů, takže budu mít lepší výhled a já nebudu tak zranitelná nebo» vítr vanoucí v korunách stromů k němu nezavane můj pach... .........tak tady si..........už se nemohu dočkat až ochutnám tvou krev...........dodáš mi sílu splnit úkol který jsem dostala......... ........a navíc se zbavím někoho, kdo může ohrozit toho, koho já chráním....... Na tváři mám zlomyslný úsměv a v očích mi blýskají plameny nenávisti, avšak nezastavuji se... Jakmile budu nad ním, skloním se, uchopím bič do ruky a jediným švihem jej obmotám vlkodlakovi kolem krku a pak jej začnu vytahovat do kouny stromu tak, aby byl 1 metr nad zemí.. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro (další boj řeš s bethrezenem soukromko ) ;) |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro (tak a teď soukromko jen vy 2 ok?:-) ) |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro (tak a teď soukromko jen vy 2 ok?:-) ) |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro Když dopadneš a chceš se zvednout, k zemi tě srazí náraz do zad a ty cítíš váhu mého těla na svých zádech, která ti znemožňuje se nějak rychleji zvednout, protože mě musíš nejdříve shodit..... ........tak a teď tě mám tak jak jsem chtěla.......jenom se tě ještě zbavit........ ........a to už snad půjde...........mohl bys ohrozit můj cíl...........a to nemůžu dopusti...... Když skončíme na zemi, uchopím do druhé ruky dýku a přiložím ti jí ke krku, takže jakmile se více pohneš je jasné, že se ti její čepel zaboří do krku... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro tak to je pekny reknu svym usmevavym vlkodlackym tonem tak koukam ze sem moc daleko nedosel,ale vis zajima me jedna jedina vec, odmlcim se pak ti ale rychle chytam tvou ruku s dykou a drzim to nejdal od krku,a sili mam ted dost proc me chces odrovnat |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro .......tak tohle ne.........ty mi nebudeš držet ruku jako by se nic nedělo........ ...........možná by sis měl uvědomit že i když jsem upír a ještě žena mohu tě ohrozit..... Já však pohotově zareaguji a druhou rukou, ve které svírám konec biče, nečekaně škubnu, takže i tvým vlkodlačím tělem se rozšíří bolest.. Je poznat že jako upírka mám dost síly abych tě případně mohla zabít, jakmile k tomu dostanu jen malou příležitost.. Když sebou škubneš při bolesti zlostně syknu a o chvíli později je má ruka s dýkou opět volná, jenže nyní máš její ostří vzadu na krku a už se částečně zarývá pod kůži, avšak je vidět že tě zatím nechci zabít, jinak bych ji do krku zabodla.. Poté se trochu skloním k jeho hlavě z boku, ale tak aby na mě nemohl uchpit za krk a přehodit přes sebe:"To tvoje uvítání se mi nelíbilo... To za prvé a za druhé toužím po krvi a jelikož ses mi dostal do cesty, tak nevidím důvod proč tě nezabít, abych utišila svou touhu... Nebo víš proč bych tě měla nechat na pokoji?" hlas je plný nenávisti a touhy zabít.... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro tak co sem proved tak strasnyho ze musim takhle trpit,ach jo,no vypravej proc by si me mohla pustit ja sem to vedel ze jim verit byla hloupost akord ji to neni mozny tohle a jeste k tomu vsemu mamkolem krku bic a na krku dyku to sem na to zvedavej nema to cenu a zmenim se zase do sve podoby,dyka pod krkem me skrabla na krku tak se objevy krev tak povidej |
| |
| soukromá zpráva od Bethrezenn pro |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro A» už v boji nebo v tom co budu chtít dělat.. Do toho se zahrnuje i to, že si budu sledovat koho chci a jak chci... na chvíli se odmlčím, ale dýka se stále dotýká krku, takže není dobrý nápad myslet na útok nebo toho aby se mě zbavil.. ..........bude lepší když ho nechám žít a ukážumu že se mě musí bát........ ...........že jsem pro něj hrozba i přesto, jak si myslí že je nezranitelný a nepřemožitelný většinou bytostí.......... .........možná mi to později nahraje do karet.......a to si nemohu nechat ujít...... "Tak co ty na to? A mimochodem chci aby sis nemyslel že i přesto že jsem upír a jeětě žena že tě nemohu dostat do úzkých... Myslím že ses o tom zrovna teď přesvědčil na vlastní kůži...." hlas je částečně výsměšný a já jen čekám na jeho reakci.. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro tak tohle si mi mohla rict taky trosku driv,ze mas problem tady v tom,myslim ze sem se ti omluvil,ale koukam ze tobe tto nestaci,ja te nikdy neodsuzoval,ze ses upirka a jeste k tomu zena,znam plno takovych a sou silni,normalne bych na tu nabidku neprisel pousmeju se a pak se podivam na krk ale jelikoz si me zakerne napadla zezadu,nebo ze zhora ted nevim,a momentalne mas svoji nadhernou dyku pod mym krkem,myslism ze jinou moznost nemam nez z tebou suhlasit reknu a usmeju se tak vona ma depky jenom kvuli tomuhle,no tak to je velice pekny,to nechci vedet az ji naseru poradne,no zatim si to uzij holcicko,ted si mela jenom vyhoodu prekvapeni kterpou si vytecne pouzila,ale neboj moje sance prijde aky a to budou vecia |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro .........ale nemysli si že kvůli tvýmu ujištění ti ukážu záda........ .........kdybys mohl a měl tu možnost tak budu nejspíše na tvým místě já......... ..........ale neboj však tě jednou dostanu nepřipravenýho a pak se těš........ Pomalu Krasterovi odmotám koec biče z krku, ale dýka zůstává na svém místě jako pojistka, kdyby něco nepředloženého udělal...... Jakmile je bič volný, nečekaně ucuknu i dýkou a vzápětí se odrazím od jeho zad, takže jej přimáčknu ještě na okamžik k zemi, což mi dává šanci rozběhnout se a zmizet v temnotě lesa jako bych byla jen stín a nikdy na mýtině nebyla. |
| |
| odchazim zpet k nasi skupince,na krku mam krev,rana se pomalu ale zaceluje a tak krev pomalu mizi tak tuhle nechapu,mysli si ze kdyz me napadne zezhora kdyz o ni nevim,tak co,ze je preborkyne nebo ja nevim,kdybych ji udelal taky takovou svinarnu taky by asi cumela nadavam si vmysly pro sebe,byla totiz rozcuchana moje picha to sem teda ale upne zvedavej jak to jeste dneska dopadne a kdo me prepadne tedko |
| |
| celou noc se se mnou dělo něco podobnýho ....zacítíl jsme jak prahnu po násilnictvý a po krvežíznictvý .ale když se mi myšlen ky zabořili na tyto temata tak mě ze zad šlehla obrovská bolest do celýho těla ..po chvilce to ale vždycky přestalo ....ale asi po pul hodině už ne ..vubec to nepřestávalo a tak jsme cítil že mám chut zabíjet ..ano zabíjet toužil jsme po krvi ..vubec nevím co se se mnou dělo ted tam sedím na zemi kde jsem seděl před tím oblečení od krve a meč taky ..jsme pomlácenej ....a a bolí mě celý tělo jenom přemejšlím co jsme dělal ale na nic nemůžu přijít |
| |
Spím beze snů, ale najednou s mi zdá divný sen. Rychle běžím lesem poháněna nějakým nutkáním nebo snad citem? Kdo ví. Běžím kolem mě se míhají stromy jako rozmazané šmouhy...něco honím i když nevím co. Skloním hlavu na své ruce a ty jsou celé od krve pak sjedu trochu víš pohledem a šaty jsou taky zcákané krví. Najednou otevřu oči a ležím na zádech tam kde jsem večer ulehala. Jsem spocená. Pmalu se posadím a podívám se na své šaty. Jsou od krve a ruce též. Ty nebyl sen...to není možný...vždy»..vždy» se mi to zdálo. Tohle si nedokážu vysvětlit. Vstanu a vezmu si měch s vodou. Vodu si naliji na ruce a očistím je od krve a trochu to smyju i z šatů i když to jde těžko. Potom se posadím na zem a skloním hlavu na kolena. Tohle snad není možný.. |
| |
| Všichni - někde v lese noc bylo nepřirozebně dlouhá, všichni zkončily přinejmenším poměrně dost zranění, několik z vás zažilo i něco víc. TeĎ první sluneční paprsky protrhaly černočernou tmu. Skrze stromy sem padaly paprsky a jemně vás ozařovaly. Bylo to chladné ráno a pro nělteré to bylo nekonečně bolestvé - bylo pod nulou a pomalu zamrzající krev na ranách nebude nic příjemného. A tak jste se na sebe koukaly a nemohli jste uvěřit co se to stalo - z této noci si nikdo nicmoc nepamatuje,,.. |
| |
| Pomalu se postavím na nohy a několika rychlými pohyby si protáhnu tělo.. Díky kápi však vypadám jako obrovský netopýr, který si snad protahuje letky před letem.. Poté se zahledím na skupinu, posedávající na zemi:"Myslím že bychom měli vyrazit dřív než tady všichni zapustíme kořeny.. Navíc nám při chůzi bude lépe, než když budeme jen tak vysedávat..." mluvím tiše, ale rozhodně a je poznat že mám pravdu.. |
| |
| kouknu na ostatní pak kouknu na sebe po těle spoustu ran které se ale zacelujou všechny září bíle .... ej to zajímevé i přes ten rituál mě zlo pohltilo na noc ...je to zajimavé myslim si že budem čelit proti mocnemu nepříteli ..... pomyslím si a vstanu ...kouknu na samaru jseš v pohodě??? neni ti ni ??? zeptám se klidnym hlasem ....jak jsme vstal pocítil jsem bolest velkou bolest ....až se mi z toho podlomí kolena ale ustojim to asi jsme v noci dostal velkej zápřah .....auu pomyslim si a na obličeji se mi vyloudí obličej bolesti ..kouknu na ostatní a řeknu jste všichni v pohodě ??? tak teda budeme pokračovat .... a nasadí,m si batoh a vemu meč ..meč vemu do ruky ale chci ho zvednout a moc mi to njde potom ho po chvilce zvednu ale upadne mi z ruky ..vemu ho oběma rukama a strčím ho do pohy ....potom se pomalým krokem jdu za ostatníma mlčky nic neříkám ani nad ničím nepřemejšlim soustředuju sen a tu bolest |
| |
Sedím u stromu a přemýšlím, když ke mě přijde Bethrezenn. Podívám se na něj. Jo..jsem docela v pohodě..žádný vážnější nebo spíš smrtelný zranění nemám, takže to přežiju..možná mi zůstane pár jizev, ale co se dá dělat když jich budu mít o něco víc než dote» stejně to skoro nepůjde poznat. Potom se postavím na nohy a zabalím si všechny svoje věci. Přes ramena si přehosím pláš». Pak jdu za ostatními. |
| |
| Všichni Ano všichni měĺi nějaké zranění, přinejmenším hlubokou ránu od trnovích stromů, které tvořily tento les - teď jste si toho všimli, celý les se před vašima očima mění - ze zeleného sytého listí se stávají krvavé proudy které vám padají do tváří, cítit je tu jen smrt, náhle se leknete, z lesa vyjde dlouhé zapištění, jakoby pištění kombinovaně s vrčením, přeběhne vám mráz po zádech, neš»astně se svíjíte na zemi ve strašným hluku, je ohlušující, však jediná osoba to nezažívá - pro Safiru, kterou se vám dařilo pomalu přehlížet, nebo spíše její schopnosti způsobily že se maskovala - ona nic neslyší, pro ni zůstal les dokonale a sytě zelený, samotnou ji to překvapilo, ale ona teď jen přihlížela na bolůest svojich blízkých, a ještě jedna osoba se nesvíjí - Angela - zvuk slyší je jí nepříjemný, ale jen její pro vás tajemný původ jí dává možnost to snést, však náhle se hlas zintenzivní a to jí porazí také, ona se svíjí v bolestech a ostatní spadli do hlubokého bezvědomí, pouze SAfira kouká co se děje.. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro PO hrozném hluku upadneš do bezvědomí, zdá se ti sen - kráčíš temnotou - není ti daleká, ale náhle spatříš světlo - světlo vycházející z dívky, dívku opravdu poznáváš - je to ona, kráska z tvého hradu, nad hlavou má svatozář a ze zad jí koukají dlouhá sněhově bílá křídla, na sobě má průsvitné bílé šaty a kouká na tebe, náhle jen spatříš sám sebe, jako 3 osobu, spatříš jak k ní jdeš a ona se ti podvoluje, s káždým tvojím dotekem z ní mizí světlo, pak náhle si ji vemeš tělem, z její krásné záře se stalo rudé světlo, však najednou spatříš, jak bílé světlo vyzařuje z tebe, pohltil jsi ho, a kolem sebe se objeví černá mlha, dívka leží na dlažbě a ty jsi zmizel (jako ten ty ktereho jsi videl, ty tam zůstáváš). |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Krásní projasněná zahrada se objeví koloem tebe, když upadneš v posledním záslechu hluku, tvoje oči spočinou na tobě samé, před sebou máš ohromné zrcadlo ale něco neni v pořádku, zrcadlo se vlní jako hladine křiš»álového jezera - vidíš se v ní - ale čeho se udivíš, jakmile se spatříš v odrazu, spatříš se s rudou září kolem sebe, tvoje oči prosvítají do ruda, a ze rtu ti teče pramínek karmínové krve, tvoje ruce se dotknou tváře a ucítíš jak pomalu prorůstá šupinama, koukáš do té křiš»álové nádhery jak svou krásu ztrácíš - z tvé dokonalé krásy se stává pekelná zrůda - pekelná zrůda která se z krásné, nadlidsky krásné ženy změnila ve zhrbenou postalu, se zkřivenou šupinatou tváří.. Však s každým úbytkem tvé krásy je plocha před tebou jasnější - krásnější.. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro JAkmile se tvé oči zavřou pod tíhou řevu, náhlé otevření je úplbně jiné, sedíš na skále, velice vysoké skále která se ztrácí v oblacích - jediné co pod sebou vidíš jsou bělostné mraky - před tebou se v sametové modři nebe blyští velikánský měsíc v úplňku a když říkám velikánský tak velikánský. Cítíš jak se potřebuješ podrbat, ale jakmile to uděláš až teĎ si všimneš že nejseš člověk, ani vlkodlak, ale samotný vlk, vlk s rudýmy očima a když s překvapením a zděšením pohůédneš na svoje tlapy spatříš krev, teĎ se rozhlédneš kolem - vidíš mrtvé příbuzné - Angela - ta krásná Angela tam leží křídla poničená od tvých zubů a drápů - její tělo nabodnuté na ostrém výklenku skály - všude okolo stejně s ostatnímy příslušníky skupiny - je ti jasné že jsi to udělal ty.. |
| |
| Jakmile se začne les měnit a slyším pískot, přitisknu si ruce na uši a skloním se k zemi, avšak po chvíli již na ní ležím úplně bez sebe bolestí, která mi vystřeluje do hlavy... Po chvíli přijde sladké bezvědomí-.. |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro ........můj pane.........Prosím ozvi se.......řekni co se děje?..........je to snad tvá past na tyto dobrodruhy kteří se ti chtějí postavit?........ .........ale proč poté i já?...........nebo je to snad nějaká léčka někoho jiného?.......drž nade mnou prosím svou ochrannou ruku, a» můžu spnit tvůj úkol až do konce........ ..........a» se k tobě mohu vrátit a konečně ti býti na blízku...... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Spatříš jak se ti město rozplyne v temné mlze, ty se teď ve svém pokoji ani nevíš jak se to stalo, jen si pamatuješ, jak si te čaroděj snaží zachránít , nebo spíše řve co se to děje, až po tobě lapá a ty se zděšením zjiš»uješ že jeho ruce, prochází naskrz tvým tělem , pak jen voláš , křičíš, ale náhle seš tady v pokoji, uslyšíš tichý hlas jak říká Ani syn mi tě neveme - si krásná a čistá - takovou milenku potřebuju-chci aby jsi se svlékla! koukneš směrem k posteli a spatříš známou tvář - otec čaroděje, ležá ve tvé posteli a s poslední větou ti poukáže na šaty.. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro probouzíš se na louce, plné zelené trávy a kvetoucí krásy, však jen ty stojíš v mrtvém okruhu, pod tvojema nohama se rozpna seschlá suuchá, mrtvá pláň, spatříš jak ti kolem nohy proběhne králík, jakmile se ocitne v kruhu mrtvého hned na začátku se zastaví jako yb zkameněl a padne mrtví k zemi, náhle spatříš jak ze země vyjdou nějaké černé seschlé kořeny a jako dravec slétející na kořist mrtvolu stáhnou někam do hlubin země, spatříš jen jak se králíkovi zbytky ztrácí v černé zemi.. |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Pomoc! Pomozte mi někdo!!! Vyděšeně se rozhlédnu kolem sebe. Má první myšlenka zalétne k Lys, nikde ji nevidím a tak se zhrozím ještě víc. Jendou jsem měla tu čest se s tímto pánem seznámit a tak vím, že mé zkušenosti s opilým otcem mi budou k ničemu. Paní Gwyn by si věděla rady, myslím, tedy určitě, nebo... Já ani nevím! Ale chci pryč z tohoto bláznovství! Chci být s Gwyneth, chci být s panem Farderem, chci odtud pryč! Jen těžce "dokopu" hlavu k málem neznatelnému zavrtění. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Tvá slova šeptající do tmy tvého nitra se odezní v náhlém spatření člověka, nebo aspoň lidské podoby, je to na první pohled muž, muž vysoký, štíhlí a jediné co vidíš jsou jeho ruce, bledá kůže potahující tělo v neuvěřitelném napjetí, náhle se hlava postavy a zvedne se - však opět spatříš jen jemný a dost slabý odlesk černé, na umístění očí, ale nic určitého, náhle hlas npromluví , ano je to ten z předchozího večera Asmodina, krásná upírská vražedkyně - tebe jsem zvolil, víš to, slyšel jsem tvé volání, hluk nebyl vyvolaný mnou, ale mým synem, já ti jen mohu ulevit od bolesti ale kdy se probudíte rozhoduje on - s každým jeho utrpením umírá kus země, vy jste neumřeli - protože nikdo z vás není člověk až na Safiru, neví proč jí nic není ... Drahá Asmodino - musíš je odvést, stromy šeptaly o krásné upírce zabíjející vlkodlaka, o krvavém měsíci jsem věděl sám, po tobě - tobě sem řekl co po tobě chci - pokud je zabiješ samozřejmě to bude lepší, ale jesty ne, stačí aby byly dost daleko a tebe přenesu na svůje sídlo, a dám ti všechno co si řekneš, cokoliv... spatříš jak světlo odhalilo ústa, ústa krásná, plná, avšak dokonale mužstká.. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Učím svého syna dobře, ale drzost mu netrpím nikdy... pak se juen pousměje, ale nic nedělá jen se na tebe kouká a ty se cítíš jakobvy tě každý jeho pohled svlékl o píď tělo - o kus tvého oblečení, ačkoliv máš oblečení cítíš se tak trašně moc nahá.. |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Kate, uvažuj. Co by udělala Gwyn? Netuším!!! Tak... Mende! Ta byla malá a nestál proti ní čaroděj. A co... Tissaia? Ona sama je čarodějka! A její moudrost nemá hranic. Myšlenky slyší na míle daleko, ale tady mi je to houby platné. U otce to bylo jednoduché... Ale tady? Lys! Pomozte mi někdo! Spousty myšlenek mi v tu chvíli prolétlo hlavou. Možná i nesmyslných v některých věcech, ale to bude tím, že jsem vyrůstala bez matky. Snažím se nenápadně, pomalu sunu ruce za záda a držím si šaty co možno nejblíže k tělu. Nesnažím se vzdorovat jeho pohledu. Dívám se jinak, z očí se leccos vyčte. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Synu, nech nás o samotě! Alain jen pomalu s naprostým klidem přešel místnost a posadil se v pohodlném křeslu a pronesl Ona je moje, ne tvoje - potřebuju ji ke koulení - nech ji! řekne trochu přísně, ale z jeho hlasu zní až nepříjemný klid - ten klid tě až děsí |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro K čemu? Já nikam nechci! Tedy chci pryč! Odsud, do města pod ochranná křídla pana mistra. Já chci... Copak toho chci od života tolik? Já... A a» se vám to zdá možné nebo nemožné, krátce mne zabolí hlava a já omdlím. Zhroutím se k zemi. |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro ..........ano, zbav mě bolesti a já slibuji že ihned po procitnutí je odvedu......... ............tento les mi poslouží jako dobrá záminka abychom se vydali na druhou stranu........ ..........budeš se mnou spokojen a snad i někdo z nich ve tvéj jménu zemře můj pane a vládce......... A poté se opět odmlčím nabíraje síly na to, abych mohla řpedsvědčit ostatní o špatném směru jejich cesty.. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro to neni mozny ja sem vlk jak se to stalo a kde sou osta..... nez stacim myslenku dokoncit,vsimnu mrtvych kolem sebe,obvzlaste angeli,uz nezari tak jako predtim,je cela od krve,nevericne se podivam na sve pracky jeste jednou,je tam krev,jeji krev a krev statnich,zacnu panikaritnevim co se deje v ocich se my objevy slzy ani nevim kam se driv podivat,ani nevim co si mam myslet,jdu dozadu vic a vic az nakonec sklouznu po kameni a jen tak tak se drapama zaborim do zeme plne malych kaminku,dolni casti vysim dolu vim ze kdyz se ted pustim tak umru a proc ne udelej to koukni co si provedl,zabil si je vsechny i angelu si jenom zvire projede mi hlavou myslenka,na chvili o tom uvazuji,pak se ale zaseknu a dopomuzu si zadnima packama a vysplham se zpet,tam si sednu a divam se na vsechny ostatni s slzama v ocich |
| |
| soukromá zpráva od Bethrezenn pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro pousměje se a pak řekne Asmodino, drahá Asmodino, nech» tvá bolest a slabost odejdou s tímto snem.. jakmile to dořekne projde ti tělem blažený pocit, ale něco ti v hlouby diše říká že to není konec, cítíš se silná, i bolest odchází, ale co hůř pána jsi již nestačila sptřit, teĎ seš úplně někde jinde, stojíš uprostřed oceánu, ano stojíš naa vodě, koukáš však pozorněji, není to oceán, ale nekonečné hlubiny krve. Cítíš jak se s tebou propojují , náhle rukou ze zvědavosti zavadíš o hladinu - objeví se velikánská vlna krve, z malého doteku jsi udělala vlnu, schopnou směst polovinu světa, nevíš co se děje, ale sama se ani necítíš ve své kůži a jakmile se rukou dotkneš poovrchu svého těla, zjistíš že to oprAVDU nejseš ty... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro jak tvé slzy padají na černý kámen skály, vidíš jak se pod každou kapkou skála začne měnit v křiš»ál, z černého kamene se stáva blyštící se krystal, odrážející v sobě nádheru měsice, teĎ si teprve všimneš přesně jak to tam vypadá, seš ve středu na nejvišší skále a kolem tebe je rovnoměrně v kruhu spousty menších ostrých skal, na těch jsou v kruhu napíchani tvoji přátelé, ty stojíš na dokonale čistém místě, ale pod těly tvých přátel se křiš»ál leskne do ruda krve.. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Po nějaké době konečně znovu otevřu oči. Zmateně se dívám kolem. Hlava mi stále třeští. Jetš nejsem zcela při smyslech, ale uvědomím si, že mě někdo nese. A není to otec. Alespoň malá útěcha. "Kde to jsem?" napadne mě myšlenka, kterou omylem řeknu nahlas. Tedy neřeknu, zašeptám. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro je to sen nebo ja nevim ,co se deje,jakto ze sem vlk,jakto ze vsichni sou nabodany,co se deje proc a proc se to meni v krystal co se tu deje,spim nebo je to zkutecnost divim se nakonec mi to neda a poradne si zaviju na mesic,nevim proc to delam ale mam strasne nutkani,potom kouknu na angelu a koukam na jeji mrtve telo co se to stalo paneboze to neni mozny to sem udelal ja,ne to neni mozny |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro Rozhlédnu se ještě jednou kolem sebe a poté se zadívám na to tělo, ve kterém se nacházím.. A vzápětí, snad ze zvědavosti udělám krok a poté další a další, pomalu postupující po hladině a snad očekávaje někde břeh.. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro pousměje se a potom řekne Moje milovaná KAtie, proč se děje co se děje ... proč jsem co jsem ... pak se jen sám sobě zasměje ¨co to mám za řeči .. jen zakýve hlavou a vy se jen ztrácíte v temnotě .. |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Jen ti nahoře vědí, co je důležité... Pomyslím si. Nad jeho stávajícími slovy se mírně zarazím. Snažím se skrýt mé menší rozrušení a nechápání jeho slov, které se mi zdály být od něj za posledních pár dní snad nejrozumnější. Potom zavřu víčka a na nic se neptám, snad spím, nevím. Ale nejspíš ne. Nevím co dělat, kde jsem ani kdo je on... Čekám... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro já je zabil......ale co si aspo'n nejsilnější všechny sem je porazil........ale jak jak sem to mohl udělat......jak sem jen mohl už i pícha na mě dolíhá a já v bolestech ztráty a v stesti z vítězství uroním pár kapek slz |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro vzdyt ja zabil toho andela to nadherne stvoreni při teto myslence stracim rovnovahu a dopadam na zada,jenom zaknucim a zvednu se |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro ¨jak to ze sem zase clovek co se to deje porozhlídnu se kolem,jsou tam všichni zdraví,ale je mi na nich neco divny,nevidím jejich vyraz,a uz vubec necitim jejich vlastní city i angela,koukam na vsechny s udivem co vam je co se stalo,co se to tu deje zarvu na ne co je to co to ma bejt,pockat kde sem se tu vubec vzal......nic si nepamatuju snažim se vzpomenout kde sem se tu vzal,ale zacne me strasne bolet hlava ale i presto se nazim les..........tma........hrozný zvuk....................... bolestí hlavy zakricim,pak se zase podívám na ostatní |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| UPOZORNĚNÍ - KDO SE NEZAPOJÍ DO HRY DO KONCE LEDNA BUDE VYHOZEN... |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro ..........můj pánmi věří.........a to je to co chci ze všeho nejvíce.. ..vím že jej nikdy nezklamu......a klidně pro něj i umřu..... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa zařvu jak jen to de,bolest je příšerná ale najednou se kousky me začínají davat dohromady,nerozumím tomu,ale začíná tím nova bolest,nevydržím to snažím se zvednout a začínam všechny kolem sebe vraždit,citím se jak krvelačná selma všechny vás zabiju do jednoho vsechny pak se la ezase podívam na angelu,v očích mi vytrysknou slzy snad sem se zbláznil,snad se mi to jen zdá a v tom mi to dojde ano sen poslední co bylo co si pamatuju je ten hrozný zvuk,a pak sem omdlel takže musim snít řeknu si |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Je to neuvěřitelné, jako by tvé myšlenky slyšel a v hlavě ti zazněla pochvala - ne vyslovená, ale cítila jsi to - tvoje nohy plujou po hladině, ale náhle se tvé nohy začnou měnit, v ocas, tvoje tělo do půlky proroste šupinama a ty cítíš, jak spadáš do hloubky vody a nemůžes se bránit však náhle seš již pod vodou a normálně pod ní dýcháš na sobě nemáš nic jen šupiny do půlky těla a proudy tě vedou někam pryč, daleko - a náhle spatříš břeh kamená břeh, a vyskočíš a během té chvilky se přeměníš zase do tvé původní podoby - přinejmenším tvé zkutečné - jako máš tělo člověka - a koukneš koolem sebe, samé vysoké skály, které jsou skryty v temné bílé mlze - a pak to spatříš - všichni, včetně podobizny tebe které zmizela s tvým příchodem trhají tělo muže - je to Kraster ... Kraster - spatříš jak přišla Asmodina |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Je to neuvěřitelné, jako by tvé myšlenky slyšel a v hlavě ti zazněla pochvala - ne vyslovená, ale cítila jsi to - tvoje nohy plujou po hladině, ale náhle se tvé nohy začnou měnit, v ocas, tvoje tělo do půlky proroste šupinama a ty cítíš, jak spadáš do hloubky vody a nemůžes se bránit však náhle seš již pod vodou a normálně pod ní dýcháš na sobě nemáš nic jen šupiny do půlky těla a proudy tě vedou někam pryč, daleko - a náhle spatříš břeh kamená břeh, a vyskočíš a během té chvilky se přeměníš zase do tvé původní podoby - přinejmenším tvé zkutečné - jako máš tělo člověka - a koukneš koolem sebe, samé vysoké skály, které jsou skryty v temné bílé mlze - a pak to spatříš - všichni, včetně podobizny tebe které zmizela s tvým příchodem trhají tělo muže - je to Kraster ... Kraster - spatříš jak přišla Asmodina |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Kat, abychom se dostali tam kam potřebujeme, musíme proletět říší snů, upozorňuju tě, že když upadneš do snu na tomto místě, nemusíš se z něj nikdy probudit, nebo třeba ažž po několika letech - ti co tu uvidíš spadly - ať za pomoci mojeho otce, nebo sami svou hloupostí proto tě varuji - tady neusínej.. koukne ti do očí a potom nic nevnímáš, neslyšíš, jenom jak se okolí kolem tebe změnnilo na místa, z výšky rozdělená na tolik různých míst - pak spatříš skály, ke kterám vede jedno veliké moře, které je jediné společné pro všechny části země snů - pak spatříš práávě u skal co se děje - ženská postava a jedna mužská, kterou trhají jiní - pro tvůj první pohled je muž nesmrtelný a vždy když ho ostatní roztrhají jeho tělo se dá znovu do pořádku a oni to dělají pořád znova a znova, pořád dokola - ty slyšíš jeho neustálý, útrpný řev... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro jsem štastný určitě mi přišla na pomoc,ale pak si vzpomenu na to co mi provedla a jak se me chtěla zbavit,a moje naděje náhle zmizí asi sem stracenej asi je to můj osud,zůstat tady,v tom snu a pořád jen trpět poté zase ucítím jak mi začínají that tělo a zařvu bolestí |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro jsem štastný určitě mi přišla na pomoc,ale pak si vzpomenu na to co mi provedla a jak se me chtěla zbavit,a moje naděje náhle zmizí asi sem stracenej asi je to můj osud,zůstat tady,v tom snu a pořád jen trpět poté zase ucítím jak mi začínají that tělo a zařvu bolestí |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro Když se opětovně z jeho úst ozvou výkřiky plné bolesti a utrpení, s úsměvem se chvíli dívám na to co se děje, ale poté se pomalu rozejdu směrem ke skupince i ležícímu muži a do ruky mi vklouzne můj bič.. ........škoda........bohužel pro mě je to člen mojí družiny..........a já jej tady nemůže jen tak nechat......... ............možná když mu pomohu, pak mi začne více věřit a nic jiného si nepřeji více...... .............takže doufej že se nevrhnou i na tebe.......ale ty jsi na rozdíl od něj pohyblivá......takže snad nebudou tak rychlí jako ty........ Mlčky se rozběhnu ke skupince a již za běhu, když jsem blíže, zasáhne můj bič jednu z bytostí a odmrští jí trochu stranou.. |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro .............nikdy se nepostavím proti tobě........nikdy se nechci otočit proti svému vládci a pomáhat těm, jež ho chtějí zničit....... ........ale potřebuji si získat jeho důvěru......potřebuji vědět že mi věří a budou dbát mých slov tak jak si přeji....... ............jen tak je dokáži odvrátit z jeho pravého směru a přivést co nejdále od tebe.... snažím se v myšlenkách spojit se svým pánem a vysvětlit mu mé jednání, aby mě nepovažoval za zrádkyni.. |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Skoro nepřítoně přikyvuji... Potom nic nevnímám, neslyším, jenom jak se okolí kolem mne změnilo na místa, z výšky rozdělená na tolik různých míst - pak spatřím skály, ke kterým vede jedno veliké moře, které je jediné společné pro všechny části země snů... Tady by se ani usnout nedalo... Pomyslím si, když uslyším neustálý a útrpný řev muže. Je mi to nepříjemné, ale co mám dělat?! Chvíli to musím snášet, pak se sluch otupí a nebude to tak hrozné... Alespoň doufám... Radši ale odvrátím zrak jinam a pokusím se na nic nemyslet. Být prázdná, abych nemyslela na špatné věci. Doufám, že to brzy skončí... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro ona mi pomáhá trochu se podivim,ale jsem stastný že mi pomáhá,okamžitě se zvedam a odhazuju od sbe dalšího,a čekám co bude dál,je jich tam ještě dost,a hlavně angela angele nemuzu ublížit to nejde a koukám na ní s udivem ne tohle je jen sen tohle není angela tohle se mi jen zda řeknu si a i když se mi nechce vrážim jí ránu |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro ona mi pomáhá trochu se podivim,ale jsem stastný že mi pomáhá,okamžitě se zvedam a odhazuju od sbe dalšího,a čekám co bude dál,je jich tam ještě dost,a hlavně angela angele nemuzu ublížit to nejde a koukám na ní s udivem ne tohle je jen sen tohle není angela tohle se mi jen zda řeknu si a i když se mi nechce vrážim jí ránu |
| |
| soukromá zpráva od Angela pro |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro Poté k němu přiskočím a jediným pohybem jej strhnu za sebe, takže útočníci budou muset jít nejdříve po mě, avšak já jsem již připravena a očekávám je v číhavém postoji, bič stále připravený k novému úderu.. "Jak ses tady dostal? Myslím do toho maléru.." otážu se Krastera přes rameno, ale přitom sleduji stále bytosti před sebou, avšak mé smysly vnímají i Krastera nebot nemohu vědět jak zareaguje... Přeci jen může být toto vše pouhým snem.. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro no ani nevim jak sem to dokazal,dopovim ti to pak ted se jich musime zbavit,a neboj se nemusis je sterit je to tu jen blbej sen reknu a snazim se promenit ve vlkodlaka ale nejde mi to presto si stoupnu vedle asmodity a pomaham ji a jak ty ses sem dostala zeptam se jí a sražim jednoho ze skupinky |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro no ani nevim jak sem to dokazal,dopovim ti to pak ted se jich musime zbavit,a neboj se nemusis je sterit je to tu jen blbej sen reknu a snazim se promenit ve vlkodlaka ale nejde mi to presto si stoupnu vedle asmodity a pomaham ji a jak ty ses sem dostala zeptam se jí a sražim jednoho ze skupinky |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro "Neboj nehodlám je šetřit ani kdyby to byla skutečnost..... A to z toho důvodu, že na sebe nenechám jen tak útočit a budu se pouze pokouše utéct aniž bych se nějak bránila. Prostě di o to říkají, takže májí smůlu.." odvětím Krasterovi a jeho další poznámku přejdu mlčky a stále se soustředím jen a pouze na boj, který začíná být spíše zábavou... |
| |
| Náhle se všicni spící probudíte, ale někteří muži ze skupinky se již neprobudily, bůh ví co se s nima ve snu stalo, koukáte zmateně kolem sebe, opravdu tam nejsou, všichni velice bolaví,každý zažil nepříjemný sen - překvapení samotných jich ze sebe . A nejhosrší skutečnost byla ta, že to co se jim zdálo byloo to po čem touží, ať to byla moc, hrdost, nebo ve snu konečné zděšení samotných. Ale vi ste jen rádi že jste s eprobdili, ale když se všichni pokusíte vstát nejde to - na vás je něco nového, v dlani vás všech se tiskne jakýsi symbol, vám neznámý... Nevěřícne na něj koukáte - hlavou se vám honí miliony věcí - a každý se pak po sobě zkoumavě kouknete - co se to ksakru děje? |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Katie, je velmi důležité, abby si se držela semnou, to tady, nejsou normální lidé, opravdu, sama seš tu bezmocná na 98% tě tu někdo zabije.. opravdu to říkal poměrně přesvědšivě a potom si dal černý plášť a vykročil do města |
| |
| probouzim se z ty strasny hrozny nocni mury to byla hruza,co to melo znamenat,meli bysme se co nejdrive dosid dostat reknu si a zvedam se,ale jako bych nemel ani silu se zvednout,nejde to,pri druhym pokusu se zvednout si vsimni na dlani podivneho znaku kde se tam vzal,co to je porozhlidnu se po ostatnich a koukam nevericne na vsechno kolem co to ma znamenat sakra |
| |
| Mlčky vstanu ze země a celkem rychle se mé tělo vzpamatuje z toho, co se mi "zdálo" a já jen mlčky pokrčím rameny a začnu se procházet mezi padlými, abych občas do někoho strčila špičkou své boty jako kdybych se pokoušela zjistit zda reaguje či ne.. Přitom vrhnu jeden rychlý pohled na Krasta, který se také zvedá ze země a ignoruje jeho otázku, začnu si sama prohlížet symbol na své ruce... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| Nečekaně tiše se zasměji a poté se posadím opět na zem a jen tiše sleduji další členy, kteří se snad zvednou ze země a má tvář je sice osvícená světlem, avšak přesto je v ní tolik tajemna, že nikdo nedokáže odhadnout co se honí v mé mysli.. |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Opatrně vstanu a rozkoukávám se tu. Běžím za ním a snažím se jít vedle něho. "Ale kde to jsme?" |
| |
| podivam se na asmoditu,nechapu proc kope do dalsich na zemi,pak mi vsak dojde ze oni nejspis umreli,celou dobu ji pozoruju a kdyz si vsimnu ze se zasmeje k tomu znameni na ruce,zvednu se a dojdu k ni moc ti dekuju ze si mi tam pomohla,i kdyz sem se docela divil ze mi pomahas po tom nasem mensim incidentu a pousmeju se ale nachpau jest ejednu vec,proc se smejes tomu znamení,vís snad co to je,nebo co se to tu vubec stalo |
| |
| Ještě chvíli se směji, ale poté se zahledím na Krastera a s klidem se postavím muži tváří v tvář.. "Máš pravdu že vím co se tady děje.. Tenhle les je dlouho prokletý a ten, kdo tady ztráví jeden ze svých škaredých snů, je proklet až do konce svých dnů a smrt se smůlou jej budou provázet na každém kroku... Vlezli jsme do velmi pěkné oblasti. A nevím jestli bychom raději neměli zamířit co nejrychleji pryč, protože nevím co vše nás tady může čekat.." odvětím již s klidem a poté se razantně otočím a mé kroky zamíří pryč z lesa, abych se opět dostala do volné krajiny... |
| |
| asmodita koukam doclea udivene kdyz vim kolik o tom co se tu stalo a co to je zde z amisto vis,jakmile vsak odchazis,taky mi neprijde zrovna nejmoudrejsi tu zustavat a vydam se za tebou ale jeste jednu otazku na ní mam pousmeju se a dobehnu te kdyz teda vis co to zde je z amisto,proc si nas nezarazila pred tim,nez sme sem vesli,mohla si ty ostatní usetrit a jdu krokem vedle tebe,cekajic na tvoji odpoved |
| |
| "Je vidět, že si příliš nepamatuješ co se předtím stalo, protože já moc dobře vím, že jsem navrhovala jiný směr, ale vy jste trvali na tom svém.. A navíc mě to je jedno, protože já jsem již tolikrát prokletá že už mě nic nepřekvapí a nějaké kletby se jen tak nezaleknu a možná jsem tomu částečně i nevěřila, což se teď ukázalo jako mylné.." odvětím klidně zatímco kráčím ztichlým lesem přímou cestou ven nechávaje za sebou mrtvé i další snad ještě trochu žijící členy družiny bez jakéhokoliv zájmu.. |
| |
| podívám se na tebe jeste s vetsim prkvapenim ve tvari a jo vzdyt to rikala,ze sme ji neposlechly,ale na to uz je pozde,uplne pozde kouknu se na tebe naposled,pak se zastavim a nechavam te jit svym vlastním smerem tak a ted sem prokletej nadhera,to by me zajimalo co je to tak strasnyho z akledbu,a jestli se da odvolat,kazdopadne s ni uz asi nebudu pokracovat reknu otocim se a jdu opacnym smerem ven z lesa,jenom hodim letmy pohled na ostatní a odchazim |
| |
| MH: Mám problémy se zavirovaným kompem a netem takže se na abarin nedostanu minimálně do další neděle.. Ale aspoň ve středu, pátek a sobotu se tady nějak snad dostanu... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Město mrtvích, nemrtvích a osob pohybujíích se v tomto světě.. Při jeho slovech tě zamrazí a ty se rozhlédneš kolem sebe, a spatříš zrak ejdnoho z kolem jdoucího - jeho oči jsou prázdné pouze černu, zazubí se na tebe, a odhalý špičaté zuby, a začne po tobě sahat, nemůžes si pomoct, zakřičíš a všichni se za tebou kouknou, a blížej se, Alain se koukne na blížící se monstra , mávne rukou, a všichnis e zastavěj a on ránou řečí hodně nahlas řekne Ona je tu se mnou, pokud se jí nědo dotkne, přijde nejen o ruce, ale i svou potupnou vzpomínku, díky iketré má podobu ducha a bude zapomenut,... Jakmile domluví, všichni pridce ucuknou a spíše utíkají a on heldíc před sebe řekne Jakmiříkal jsem, nepoutat an see pozornost... potom náhle zapadnete do nějakých černých dveří, a spatříš několik mrtvol přibitých na stěně, a blížícího se bledého muže... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Jdeš cestou, ttemný les tě pohlcuje každičkou pídí, ale ty se nebojíš, a náhle ji spatříš, je to dívka tak 18 let stará, je překrásná, její oči jiskří v temné modři jako noční nebe, plné rty jsou pootevřené, menší nosík ladí ke zbytku, překrásné tělo, větší poprsí, uzky pas, šorší boky, a ona před tebou leží nahá , na zemy, je v bezvědomí... |
| |
| Pro Asmodinu a Safiru Kolem běží posel, a vyřvává DALŠÍ NEŠTĚSTÍ, JIŽ DALŠÍCH 10 MRTVÍCH, NIKDO ENAŠEL TĚLA? KAM SE PODĚLY ?? KRÁL VYHLAŠUJE ZÁKAZ VYCHÁZENÍ Z PŘBYTKŮ, DOKUD SE TO NEVYŘEŠÍ .. ! A HLEDAJÍ SE DOBROVOLNÍCI K VYŘEŠENÍ odběhne p to,m co vám to řekne |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Za černými dveřmi rychle odvrátím tvář. Nechci dávat strach najevo, ale byla jsem vychovávána jako nevěřící, což znamená, že jsem se s těmito bystostmi nesetkala ani v pohádkách. A kupodivu, ač jsem věděla, že něco takového je, má vesnice nevěřila na magii. Opovrhovala jí a zatracovala v zapomnění... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Ne, to je normální.. Poto tě chytne zaruku a jemně poodstoupí, přide k tobě ten muž, jeho tvář je zakrytá v kápi, pousměju se a sundá si ji, je nádherný, stejně dokonyl jako Alayn, jeho tvář bezchybná, akorát jeho tvář nezdobý černé, ale plavé vlasy, a jeho oči nejsou temnota, ale totální nebe - modrá ne jako noční ale jako denní nebe, koukne se na tebe a řekne Rád tě poznávám... Tedy, Katie.. Potom ti jemně políbí ruku, Alayn jen z povzdálý pooruje se založenýma rukama, s kamennou tváří jako vždy |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Dech se mi zpomaluje a pomalinku se vrací k normálním intervalům. Konečně se odvážím vzhlédnout muži do tváře. Je to naprostý opak jeho, ačkoli mají jistě mnoho společného... Stále nejsem schopna slov. I kdybych byla, nevěděla bych, co říci. Zardím se, usměji a sklopím zrak. To je má odpověď na toto vlídné seznámení. Ve smaragdových očích se leskne trocha vděku a zároveň jako bych jimi říkala... Nic jsem neřekla, tak žádné kdyby! |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Rád tě poznávám krásko, jmenuji se Riffdinedir Lisboa Renerateng Pranferetenroz - ale říkej mi Riff.. ptom poodstoupé a jemně tě chytne za bradičku, a zvedne ti hlavu aby ti viděl do očí, jeho oči jsou plné života, Alaynovi jenom smrti ... Alayne, nech nás osamotě prosím--- Alaynova kamenná tvář je sic dokonalá, ale ty si všimneš jemného naštvání Jak si přeješ, bratře... Pak luskne a zmizí ... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro v hlave se mi najednou udela prazdno kdyz vidim lezet divku na zemi,je vazne nadherna a ja si to docela dobre uvedomuju uz se k ní rozbyham abych ji pomoh ale prece jen mi pres hlavu prejede jedna myslenka jak se sem tahle hezka holka dostala,a jakto ze jeste není mrtvá,pochybuju že by tady jen tak přežila,zase na druhou stranu muže byt v tom snu jako sme byly mi,a nebo ji tu nekdo drzi,koneckoncu tady je mozny snad vsechno reknu si a jdu k ni,kleknu si a poklepu ji po tvari halo slysis me pak ji sahnu prsty na krk,pritom mi oci sjedou trochu niz ale hned je zase hodim zpatky a snazim se nahmatat tep |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Prosm, pomoz, mi .... prosim ... ejí volání doprovází bolestivé stéání On se už zase vrací, prosím, nencávej mě tu, pomoz mi .. opět další útrpmý výkřik |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro a kdo sakra prichazí,co je to za les sakra ,nebudu cekat,odnesu ji a zacnu se menit v dlaka,za chvili uz sem zase vysoky chlupaty,mojutnejsi s velkymy tesaky,vezmu ji do ruokou,a rozebehnu se jak jen to de,bezim pres cely les ani nevim kam,jsem cely od krve ale nevadí mi to utíkam hodne rychle prece jenom dlaci beh je docela hbyty a rychly |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Zabije i tebe ... Jakmile to dořekne, zavře oči, padla do bezvědomí, a ty v dálce zaslechneš známý zvuk vody - je to vdopád, jak dobráý úkryt, tak možnost ošetřit rány, když na dívku pohlédneš , opravdu, je tak dokonalá .. Andělská tvář i tělo ... začne mluvit ze snu Ne, nemůže za to, pane, prosím nech ho .. Ne, prosím ne... ne!! Když azčne řvát ne, na těle se náhle objeví další šrám, a z něho začne téct spousta krve... |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro A k tomu se mi vrátila opět jakási hrdost mého lidu. Dost často nepříjemné, ale je to součástí mé rodné vesnice. Tedy, když se nad tím tak zamyslím, kdo ví, co byla matka zač. On mi o ní řekl sotva pár slov. Třeba... Třeba ani nejsem jeho dcera! Ani v nejmenším se mu nepodobám! Tedy... no... ehm... Ale třeba taky- Ne! Paní Gwyneth ne! No... kdo ví... Až se spolu příště setkáme, musím jí položit pár otázek! Střetnutí s jeho očima se však bráním. Uhýbám. Nechci... Je to prostě takový instinkt. Bratr? Takže asi taky čaroděj... Já se jich snad nezbavím! Prozatím jsem ale, i přes svou vrozenou občasnou výřečnost, nenašla odvahu cokoli říct. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Pohladí tě po tváři tec si přál abychom plnnili navzáem svá přání, hlupák, opravdu to stále dodržuje.. Jedním koutkem se ušklíbne, potom tě zdvihne za bradu, a ty mu do očí pohlédneš, jsi okouzlena, je jako tvůj sen, začínáš pociťovat touhu, vči němu |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro "Takže jste normální člověk?" |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Jakmile to dořene, přiblíží se k tobě rty a začne tě líbat, za jeho zády spatříš Alayna, v hlavě ti zazní Nechám tě tu s ním.. nepodlehla jsi ... Potom zmizí, a ty se jen ztrácíš v polibku jeho bratra |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro "Dost! Nechte toho!" Zakřičím možná zbytečně hlasitěji, než jsem chtěla. "Jste všichni stejní!" Zasyčím a začnu couvat, oči naplněné hněvem a strachem. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro kdyz ji zacne tyct dalsi krev,uz to nevydrzim prober se delej nespi zarvu na ni aby se probrala,pak uslisim vodopady bezim k nim a uz je pmam pred sebeou,necekam ani chvilku a skacu do vody,preplavu s ni pod vodopad a za nej,je tam mensi jeskynka a tam se schovame co se tam sakra deje,a co ostatní kde sou,a co je to za holku,takhle hezka holka,a tohle se ji deje skrcim se nad ni uz zpatky v lidske podebe,a poklepu ji na tvar prober se |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Děkuju... Moc děkuju ... Prosím, nenechávej mě samotnou .. Její nahé tělo se na tebe tiskne, nyní už ve vší své dokonalosti |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Jako kdo ?? Alayn je například pravím opakem ... bláze, no tak Katie, nehraj si se mnou ! Říká stále jeho dokonale jemným a něžným hlasem, jde směrem k tobě,a ty narazíš zády, do jednoho z přibitých mužů Katie, no tak, pojď ke mě, vím, že chceš, vidím to na toě.. Fanaticky se k tobě blíží. a ak ti chytne ruce za hlavu, nemůžeš se bránit nejsi dost silná, tiskne se k tobě, a tvá touha k němu roste ... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro neboj zustanu tu s tebou uz si v bezpeci trochu ji od sebe poodtahnu je vazne nadherna,to snad ani neí mozny snad jeste hezci jak ten andel reknu si a podivam se ji do oci kdopak jsi,a copak se ti stalo,jak se tak hezka mlada holka muze dostat do tohodle prokleteho lesa |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Jsem, Rebeca ... Já, sem .. z vesnice Orisit, on ji pobil, celou rodinu, celu vesnici, a mě, vzal.. řekl, že mě dá k těm ostatním, já, už tam nechci prosím, nechci !! Prosím !! Začne tě celá třesoucí se chytat za ruku, apevně se tě chytá Ne, prosím, ne .. ne .. prosím ... Potom zase začna padat, a svíjí se na zemy, rány se neobjevují naštěstí, ale ej vidět že ji něco neskonale trýzní .. (už bude pokračovat Rebeca ;-) ) |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro A pak... no ani popsat se to nedá. Když to srovnám s tím, jak vyváděl opilý otec... Mám ale ještě volné nohy a na nich střeví ce, samozřejmě s vysokými podpatky... Prostě dupnu. "JAK VY MŮŽETE VĚDĚT, CO JÁ CHCI? JÁ CHCI VĚDĚT, KDO JE MÁ MATKA, CHCI SE PROBUDIT V LESE VEDLE lYSY A ZJISTIT, ŽE TOHLE BYL VŠECHNO JEN ZLÝ SEN. CHCI ODTUD PRYČ!!!" |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Ty si myslíš že se mi budeš vzpouzet?! ...zaručuju ti že ne.. Jakmile domluví hýbne prstem, a cosy ti spevni ruce nad hlavou, a nohy teze Víš, nemám rád když se mi odpírá to co chci .. Jakmile domluví, ztrhnne z tebe první kus šatů |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro dobehnu k tobe a obejmu te to bude dobry,neboj to bude dobry,nikam uz nepujdes sem tu s tebou nemusis se bat snazim se ji uklidnit jak jen nejvic to de takze tady za tim vsim teda nejspis stoji nekdo,a ne neco,a kdyz je to nekdo da se zabit,ale v tomhle prisernym lese nevim,jak na to,zatim pockame tady nez se dozvim neco vic,nebo nez neco enevymyslim reknu si v hlave pro sebe a jeste te obejmu abyses nebala |
| |
soukromá zpráva od Rebeca pro Ne prosím, nechtějte to po mě taky.... Já už nechci .. Ani předtim sem nechtěla... Náhle narazím zádaa do stěny a vidíš, jak můj viděšen ohled skenuje tebe celého |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro neboj se ja ti ublizit nechci,kdyby jo udelam to uz jak davno,vem si to triko na sebe,myslim ze ti bude tak ke kolenum reknu a popojdu k vodopadu,tam se koukam jestli me nekdo nesleduje az se otocis,rekni at nemusim stat celou dobu k tobe zady |
| |
soukromá zpráva od Rebeca pro Udělám cokoliv, jen to po ěm nechtěj .. jen ne.. prosím ... Náhle opět spatříš krev prosakující tvým trikem Prosím, nenchávej mě samotnou, nenechávej ... Nidky.. ne ... Opět, ze rtů mi teče krev, a kašlu ji Nikdy... |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Žadoním v duchu a po tváři mi stékají slané slzy. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro ja ti prece ublizit nechci to isi to nepocho.... nedoreknu ani vetu a vsimnu dalsi krve,ktera ti prosakuje trikem a tece ti z ust paneboze to snad neni mozny podivam se ven ale nikoho nevidim proto zase k tobe pribehnu a obejmu te musis bejt silna,no tak neboj se,rekni mi kdo ti to dela,je to nekdo je tady nekde rekni mi to a ja ti pomuzu a drzim te ale lehce at se ti krev vic neroztece |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Naposledy, co sem ti pomohl, ty jsi zklamala mne... nemám důvod.. buď opatrná .. Zaslechneš známý hlas, máš na sobě, to c si ěla předtím, a jen hledíš nevěřícně směrem an haldinu vody |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro |
| |
soukromá zpráva od Rebeca pro Nemá jméno, nemá tělo pokud nechce, není pokud nechce... Potom chytám rozdrásané bicho, rány mizí Proč... nesmíš mě opustit, už nechci být sama, prosím .. potřebuju ... Nevím ajk pokračovvat, ale obejmu ho ... Jsem celá od krve, a od bláta, potom řeknu Nespouštěj mě z očí ... řeknu , potom t položím hlavu na rameno Jak se jemenuješ? |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro to nedava smysl jak muze neco existovat a zaroven ne ubejmu te neboj se nika neodejdu nemusis se bat a obejmu te vic jen doufam ze si porad nemyslis ze ti chci ublizit a usmeju se moje jmeno je kraster,mozna sis vsimla ale jsem vklodlak a co ty mas jmeno |
| |
soukromá zpráva od Rebeca pro cítíš j se ti po rameni roztéají slzy, moje tělo tak drobné, ta zranitelné, ale zároveň dokoale půvabné Nemůž ti nci říct .. ne, co když bude chtít taky? On nebral ohledy na to, jestli sem chtěla nebo ne... nikdy mě neřešil... Moje nehty se ti zaryjou do kůže |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Zklamala? Koho zas? Svět zklamal mne! To jsem toho chtěla tolik? Klidný život s normální rodinou. Nebo s přáteli... Bez opilého otce... Že já odešla z Honetu od pana Fardera! Já byla tak hloupá! Lehnu si do trávy a po tváři mi opět začnou téci slzy. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro reknes mi tedy tvoje jmeno,neboj se me,ja nejsem zadnej spatnej clovek,teda promin vlakodlak,i kdyz o nas koluji ruzne famy,nemusis se me bat,prisaham ti ze te budu ochranovat chudak holka,je mi ji lito a to sem si myslel ze sem ja zazil peklo ale kdyz vidim tohle usmeju se na tebe a setru ti slzy z oci musis mi tedko verit i kdyz je to pro tebe tezky |
| |
soukromá zpráva od Rebeca pro Sem Rebeca ... Potom pohlédnu za tebe, voda padající mě láká Musím se umýt... Mnu si košily, a tobě musí být jasné, že celé tělo mám od krve... Pousměju se, a potom si stoupnu, a náhle se mipodlomý nohy a padnu ti do náruče Asi, to nepujde... řeknu, přes zadýchané rty Bolí to tak moc, nesmim to dát najevo, nesmím ... Snad by se mi to povedlo, ale tvoje ruce cítí, jak se občas cuknu, obejmu tě, a zsiknu se k tobě strašně moc silně |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro reknu a usmeju se na tebe jako vzdycky kdyz se snazis zvednout chci ti pomoct ale uz si mi spadla do naruce,a pritiskla ses ke me asi te to musi bolet neboj ja te tam odvedu vezmu te do naruce,svaly se mi napnou,a jdu s tebou k vodopadu,tam jsi s tebou stoupnu,pak te posadim na kraj vodopadu kde se muzes umit jen kdyz se nahnes,sam nevaham a kacu do vody,musim ze sebe taky smit tu hruzu co na sobe mam kdby si cokoliv potrebovala staci rict |
| |
soukromá zpráva od Rebeca pro Pousměju se hledíc na něj přes rameno, potom se natáhnu pro vodu, a omyju si s ní i tak dokonale ejmný obličej, a potom si rukama zajíždím pod košily, a voda co se mě steče, je skoro pouhá krev, když se domyju vrátím se k tvojí poznámce na oje oči Ano ... sama nevím ... ale nejsi první kdo na ně narážel, On mi je chtěl i vzít.. a j se mu vzepřela, a potom... Vidíš jak si nervózně mnu ruku, a dodávám nyní již hrdě dusíc slzy Vzal, nůž, rozpálený, a ... ryl mi do ruky... nápisy, nesměla sem ani ceknout, nikdy nic nenamítat, a ... nesmím mluvit v minulém čase už to nevydržím, a zanou mi téct slzy, sem dost uplakan, ale moje zážitky tomu odpovídají, když mluvím o nápisech začnou se mi tam rýsovat, jen v rudých stopách, různé znaky, kterým ani ty enrozumíš... Pak jsou z toho krvavé šrámy, plné strupů a jizev Vždy když vzpomínám, jevý se it y rány an které si vzpomenu, na bolest ... ZAčnu plakat, opět se ooje tělo azčíná ztrácet v krvy Je to kledba ... Vyřvu úřes pláč... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro je mi ji lit,jestli zjistim kdo to udelal sam mu jeho hlavu nabodnu na kul reknu si,,pak si vsak vsimnu jak se ji zase zacnou objevovat jizvy po tele a tyct krev uz to chapu vzdy kdyz si na nej vzpomene tak se ji to zacne zase delat a vsude tam kde ji neco udelal,paneboze chudak holka,ta bestie vylezu ihned z vody a dujdu zase k tobe obejmu te a zacnu hladit po zadech nepremejslej nad tim,mysli na neco peknyho,na kone na poli,krasne bile kone,na cokoliv hezkyho,hlavne na to ze uz tam nejsi a ze jsem s tebou ja a nikdo ti uz neublizi nemusis se bat,nemysli na to uklidnuju te jak jen nejvic de,drzim te v naruci a zacnu ti hladit hlavu s vlasy jen se neboj,sem tu neboj se |
| |
soukromá zpráva od Rebeca pro Už přichází... Zašeptám, když se ohlédneš, nic nevidíš, ale ona náhle sebou cukne Ne, prosím .... !! Nepouštěj mě... ne prosím !! Ani nevíš jak ale když moje slova zní, něco ti me vytrhne z rukou, moje tělo, se vznáří ve vzduchu, a pak náhle azhlédneš černý stín, opět z me strhne tu košily, vidíš, samé rány, hluboké, na tom andělsky krásném těle, vidíš jak temná ruuka přejela po mojem těle, a padám na zem, svíjím se pod jeho dotekem Ne já, nechci .. ne prosím.. Náhle, má ústa oněměla, jakobych neměla hlasivky, když se úppokusíš hnout, nejde to, nějaké kouzlo, vidíš jak si moje tělo, položilo na záda, moje tělo sebou podivně cuká, modré oči, se zavřou, a jen bolesttné vzdychy z mojich úst, potom se náhle zastavím, jen bezvládně ležím na zemi, stín vstane, vidíš jen ajk se černá mlha vlní vzduchem, náhle stojí před tebou, koukne na tebe Její osud, je můj ... Z tebe ... zarazí se heldíc ti do očí Vyzařuje nebezpečí, ccitu ... k ní ... spatříš jen, jak jsem otočila hlavou, a ty jsi spatřil moje ndherné oči, jak z nich padaj kříšťálové slzy a jen zašeptám Ne... A náhle se ocitáš, kdesy, nevíš kde, ano už to poznáváš, kdesy v lese... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Vtom náhle... Sleduji celou tu věc se zatajeným dechem. Vnímat začnu, až když oba zmizí a obejeví se tam ty krásné lilie. "Co to bylo?" Zeptám se sama sebe. Vyčkám ještě chvíli a vstanu z trávy. Přitom si setřu z tváře slzy a pomalinku jdu k liliím. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Ruku jsem sic dala pryč, ale stále stojím, kde jsem byla. A naslouchám onomu příběhu plnému emocí, nářku a bolesti. "Ale jak ti mám pomoci?" Zeptám se tiše, hlasem plným obav a zbylých emocí z příběhu. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro neeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee,REBECO zarvu z plnejch sil a prastim do zeme,slzy mi stykají jako vodopad vodopad ano musim ta musim v ocich se mi nahle misto slz objevy obrovsk nenavist a krveziznivost,promenim se zpatky ve vlkodlaka a poradne zaviju necekam dal uz ani vterinu a bezim,bezim tak rychle jako nikdy driv,stromy se kolem me jen mihaji,avsak pres vsechnu tu nenavist si jednoho nevsimnu a proletim jim,udelam par kotrmalcu a dopadnu na zem,bolest ani nevnimam,zato zacinam slyset povedomí zvuk vodopad,je blizko necekam a zase se rozebehnu,konecne sem tam ale nikoho nikde nevidim,zacne se me zmocnovat zmatek smutek,nenavist,zlost,to vse v jednou tele REBECO.KDE SIIIIIIII zarvu ve sve vlci podobe a tomu to dodava na sile,muj hlas se rozleha po celem lese |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Jdu pomalu. Myslím na Lys, na ten příběh, na bílé květy... A na to, že začínám být hladová. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro tak krasnou bytost,a ja ji neochranil,co to sem pak vsak uvidim dalsi stin,neni to ale ten co sem videl predtim,je to stin rebecy rebeco promenim se zpatky v cloveka,a jdu ke stinu,ten ke me natahuje ruku a ja taky,vidim jeji smutne a slzave oci,saham po její ruce promin promin ze sem te neochranil,rebeco |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Hledej lilie... Ta slza ti pomůže... Potom se její hlas začne vytrácet, a její stn společně s ní, ještě chtěla něco říct , ale to už si etsihl zaznamenat |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro lilie,co to znamena pak se na ni zase podivam ale ona se mi ztraci pred ocima ne jeste neodchazej sahnu po stinu ale ten je pryc objevy se mi dalsi slza v oku ja te najdu to ti prisaham reknu si a jdu na kraj vodopadu,slzu si polozim na kraj a skocim do vody,vyplavu pod vodopadem tam kde sme spolu byly,najdu tam tricko,ktere sem ji dal,vezmu si ho,je cele od krve,ale nevadi mi to,nasadim ho na sebe a zase si zaplavu zpatky,na berhu si vezmu tu slzicku a dam si ji do kapsy lilie,lilie,jak to myslela,to nechapu a pomalu vykrocim |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro ta musi bejt od rebecy,ale jak mi ma pomoct,pockat rikala ze ta slza co mi dala mi pomuze reknu si v hlave a kleknu si,vezmu druhou slzu do ruky a vytahnu tu svoji z kapsi tak a ted rad,ja se v tehel vecech moc nevyznam,asi se maji dat k sobe nebo nevim a dam je k sobe cekam jestli to bude mit vubec nejaky efekt,kdyz se koukam na tu druhou strasne mi pripominaji její oci |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro usmeju se a vyjdu na zapad jen by me zajimalo co to vlaste bylo za ten stin,nevim o nem nic a co mi to rikal,uz si nemuzu vzpomenoutale je tu jeste jedna moznost,co kdyz je to neco spolecnyho s tim vlkodlakem a upirem v jednom premejslim si a pritom pokracuju dal,jako by me nohy sami vedly |
| |
| Katie a Kraster Náhle se oba dva jakoby zapomenete, a objevíte se jinde.. neb spíše vlastnně vůbec nevíte kde jste, koukáte kolem sebe, vidíte pořát totéž, spoustu stromů, a spatříte se navzájem-- |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro kde to sem byl sem tak zahledenej do ty slzy ze se m stratil asi orientaci nebo co rozhlizim se kolem sebe a citim z eje nekdo za mnou rychle se otocim a sem pripraven se branimt,kdyz v tom zjistim ze je to divka,a pripada mi trochu povedoma sem se te lek,tohle mi nedelej,ja sem kraster,a ty ses kdo pak mi vsak dojde,ze i kdyz sem ji videl nemusi to bejt nekdo koho znam prece jenom sem tady toho zazil uz hodne a tohle muze bejt dalsi z tech podivnejch veci a mam se na pozoru |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro kde to sem byl sem tak zahledenej do ty slzy ze se m stratil asi orientaci nebo co rozhlizim se kolem sebe a citim z eje nekdo za mnou rychle se otocim a sem pripraven se branimt,kdyz v tom zjistim ze je to divka,a pripada mi trochu povedoma sem se te lek,tohle mi nedelej,ja sem kraster,a ty ses kdo pak mi vsak dojde,ze i kdyz sem ji videl nemusi to bejt nekdo koho znam prece jenom sem tady toho zazil uz hodne a tohle muze bejt dalsi z tech podivnejch veci a mam se na pozoru |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Najednou uvidím muže. Díky zkušenostem z posledních... čeho vlastně? Hodin? Dnů? Týdnů? ... Zkrátka, držím se zpátky. Nikdy nevím, co od NICH můžu čekat. Spíš dělám kroky vzad. Malé, pomalé... Ve tváři mám stále ještě vyděšený výraz. Ty lilie mě z části uklidnily nad ztrátou přítelkyně těch hrůz, co jsem prožila a kupoinu přežila... doufám. Ale tohle...? Po zbytek života nechci slyšet o žádných kouzlech! |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro koukam s tebou asi moc rec nebude,nevis aspon v ktery casti lesa.....ale to nema cenu to snad nevi nikdo,nevidela si aspon nejakej stin podivnej a nebo holku divku prekrasnou s ocima jako tahle slza a ukazu ti slzu myslim ze ta je na tom stejen asi jako ja chudak,ale nemuzu se moc zdrzovat musim najit rebecu,buh vi co ji ten hajzl uz dela |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro koukam s tebou asi moc rec nebude,nevis aspon v ktery casti lesa.....ale to nema cenu to snad nevi nikdo,nevidela si aspon nejakej stin podivnej a nebo holku divku prekrasnou s ocima jako tahle slza a ukazu ti slzu myslim ze ta je na tom stejen asi jako ja chudak,ale nemuzu se moc zdrzovat musim najit rebecu,buh vi co ji ten hajzl uz dela |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro "Co jste zač? Jste... Člověk?" Optám se tiše. Vím, co vím. Ale nebudu to říkat kde komu. Já... Měla bych jít Lys zachránit, ale... Je tam přeci on a... Po tváři mi steče slza. Rychle, aby to ten někdo neviděl, si ji setřu. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro no jak se to vezme kdyz chci dokazu byt clovek,ale kdyz chci byt roztomili,dokazu byt i vlcek,jsem vlkodlak ale nemusis se bat kouknu na tebe a usmeju se pak si vsak vsimnu tvoji slzy asi si taky neco prozila,ale za jistotu nic nedam a doufam ze ty si clovek nebo elf nebo nekdo kdo me zase nebude chtit zabit prenest a nebo me zotrocit |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro no jak se to vezme kdyz chci dokazu byt clovek,ale kdyz chci byt roztomili,dokazu byt i vlcek,jsem vlkodlak ale nemusis se bat kouknu na tebe a usmeju se pak si vsak vsimnu tvoji slzy asi si taky neco prozila,ale za jistotu nic nedam a doufam ze ty si clovek nebo elf nebo nekdo kdo me zase nebude chtit zabit prenest a nebo me zotrocit |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro - No proč? Ty se ještě ptáš? Po tom, co ti udělal? Ale... Vždyť... - Jaké ale? Vzpomeň si na to všechno.. na otce... na bratra.. na Lys... Na sebe... No to je sice pravda, ale... V mé tváři se odráží jakýsi vnitřní boj. Na břehu toho jezera jsem nebyla schopná a ochotná o tom přemýšlet. A usnula jsem. Vlastně, teď jsem si uvědomila, že... Vlastně neuvědomila. Nevím. Nevím nic. Kromě těch lilií si nejsem v ničem jistá. Ale po zjištění, že to je jen vlkodlak, se také viditělně uklidním. Na jeho druhou poznámku jen nechápavě zavrtím hlavou. Ale i přesto, že se ke mně choval tak příšerně, tak... - Tak co? najednou jsem si uvědomila, že jsem ho vlastně nikdy neoslovila a už vůbec jsem nikdy nevyslovila jeho jméno... |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro Po nějaké době se však zastavím a má mysl se opět pokouší spojit s mým pánem.. ..........ukaž mi prosím správnou cestu.......nevím jestli mám následovat ty zbývající nebo máš pro mě další úkol?...... ...........nebo se mám vydat hledat další bytosti, které by se k tobě také přidali?.........prosím poraď mi můj vládce........víš že bych pro tebe obětovala život a tak ráda bych viděla tvou tvář a cítila tvou přítomnost....... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Chtěla si ... dlužím ti to... Asmodino... Pousměje se, má užší rty, však dohromady tvoří až dokonalý vzhled, není jediného křivého rysu, však přesto je jeho tvář mužská, je vysoký, a na těle má jen černou košily, černé kalhoty a črný plášť Chci abys se mnou te´d hned odešla... řekne |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro koukam ze to tu moc asi nema smysl,umis aspon mluvit reknu s usmvevem kdo to je,to by me zajimalo,zvlastní osoba,ale nemuzu ztratit ani vterinku musim najit rebecu,dal sem ji slib ze ji neopustim a ja svoje sliby drzim reknu a prijdu k tobe bliz tak prozradis mi konecne kdo se a co tu pohledavas nebo tu budeme jen tak stat |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro koukam ze to tu moc asi nema smysl,umis aspon mluvit reknu s usmvevem kdo to je,to by me zajimalo,zvlastní osoba,ale nemuzu ztratit ani vterinku musim najit rebecu,dal sem ji slib ze ji neopustim a ja svoje sliby drzim reknu a prijdu k tobe bliz tak prozradis mi konecne kdo se a co tu pohledavas nebo tu budeme jen tak stat |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro I když bych to taky sama ráda věděla. Poslal nás sem on? - No jeden z nich určitě, kdo jiný by mohl...? No třeba jiný. Oni nejsou jediní čarodějové. - Já tě nechápu! Když jsi byla u těch mrtvých, chtěla jsi pryč a teď? Jsi pryč. Ale bez Lysy, sama... Nevím, kde jsem, proč tu jsem... A ta dívka... to je záhada. Tedy, vždyť za poslední dobu u něj jsem toho viděla víc, než dost, tak proč mě to překvapilo? - Já ti nerozumím! Seber se a jdi zpátky do vesnice. Jsi blázen? To nikdy! - Tak k Farderovi nebo najdi Gwyneth A kde ji mám najít? A jak se vůbec dostanu odsud? "Stání ještě nikomu neublížilo." Řeknu dotčeně a odvrátí tvář, aby neviděl mé pochyby, můj smutek a bezradnost. |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro Když promluví, mírně se ukloním a poté se mu zadívám do jeho tmavých očí a čekám až jeho nádherné rty domluví a přitom si prohlížím každý kousek jeho tváře, abych si jej zapamatovala pro případ, že bych jej viděla naposledy.. ...........tak dlouho ti sloužím a teprve teĎ mohu spatřit tvou tvář........ale jsem ti za to vděčná a doufám že tě ještě uvidím řed svou smrtí.......... ............tvá tvář je jako tvář anděla i když temného a já si jí chci navždy zapamatovat a vidět ji ještě před svou smrtí.. "Budu tě následovat kamkoliv si budeš přát můj pane.. Víš, že mé tělo, duše, život i smrt patří jen tobě můj vládče. Jen ty mi dáváš rozkazy a když řekneš, půjdu klidně na smrt, protože vím, že je to tvá vůle..." odvětím tiše, ale přesto jasně a dívám se svému vládci přímo do těch chladných očí a i když by to mohlo vypadat nedůstojně, není to tak myšleno... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Můžu ti zaručit, že smrt, bude pouhým pokračováním ... Pousměje se, potom si nabídne rámě Pak tedy... chyť se, jdeme do mého království ... potřebujitě.. k něčemu.. řekne neurčitě a čeká jak zareaguješ, jeho oči an tebe hledí, opravdu, tak chladné, ale dokonale krásné |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro "Smrt z tvých úst by byla vždy odměnou a já jsem vděčná že teď mohu být v tvé blízkosti.. A ať mě již potřebuješ k čemukoliv, splním tvé přání i tvůj úkol co nejlépe.." a již jen čekám co se bude dít.. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Hned ti ukážu tvůj pokoj ... Jen mě nyní následuj.. řekne a vede tě dál černou místností, a spatříš, jak se uprostřed činý velikánský bazén nevidíš jeho hloubku, je ale naplněn jakousy ernou tekutinou, na první pohled bude mít poměrně vysokou viskozitu, koukne na tebe kývne hlavou a řekne Svlékni se... USměje se.. a jeho dokoanlý úsměv tě ještě utvrzuje v tom, abys to udělala |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro ze by mela rozdvojenou osobnost,a nebo je tu moznost ze z toho lesa taky sili,koneckoncu me to tu uz taky leze na mozek a docela rad by ch odtud dostal co nejdriv,ale nemuzu musim najit tu rbecu radsi se ji jeste zeptam jestli ji nevidela a pujdu kdyztak ses ke me zady tak ptam se te naposled nemam moc casu musim nekoho najit,nevidela si tu nejakou divku,mlada krasna,jako andel mela uplne krasne zarci modre oci a delsi vlasy,jmenuje se rebeca |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro ze by mela rozdvojenou osobnost,a nebo je tu moznost ze z toho lesa taky sili,koneckoncu me to tu uz taky leze na mozek a docela rad by ch odtud dostal co nejdriv,ale nemuzu musim najit tu rbecu radsi se ji jeste zeptam jestli ji nevidela a pujdu kdyztak ses ke me zady tak ptam se te naposled nemam moc casu musim nekoho najit,nevidela si tu nejakou divku,mlada krasna,jako andel mela uplne krasne zarci modre oci a delsi vlasy,jmenuje se rebeca |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro - Dělej si co cheš! Ale k němu se nevracej! Ale co Lysy? - Však ono jí s Rosou nebude zle. Víš co? Ztichni! "Nevím, jak se jmenuje. Je mi to jedno. Ale vím, kde je. Viděla jsem ji před chvílí." Pravím tiše, stále k němu otočená zády. Co mám dělat? Kam mám jít? Za Lys? - Ne, tam je přeci ON. Neblázni. Copak si nepamatuješ, jak se k tobě choval? Řekla jsem ti tiše. Do vesnice se nevrátím. Je to moje poslední slovo. Za Farderem nemůžu. Nevím kudy se tam jde. A za Gwyneth ... Kde ji mám hledat? Ona nemá stálý domov... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro ty jsi ji vydlea,vis kde je prijdu k tobe a chytim te za ramena me se bat nemusis,ale ted me poslouchej jestli vis kde je tak mi to prosimte rekni,nekdo je v nebezpeci a ja ji musim zachranit reknu ti s nadejí v očích a se zajimavym vyrazem,takovym vyplasenym ale zaroven klidnym jestli vi kde je tak je to velice dobre,musim za ni musim,a pak si podam toho smejda co ji vezní,ani stin se nemuze schovat pred sestym smyslem |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro ty jsi ji vydlea,vis kde je prijdu k tobe a chytim te za ramena me se bat nemusis,ale ted me poslouchej jestli vis kde je tak mi to prosimte rekni,nekdo je v nebezpeci a ja ji musim zachranit reknu ti s nadejí v očích a se zajimavym vyrazem,takovym vyplasenym ale zaroven klidnym jestli vi kde je tak je to velice dobre,musim za ni musim,a pak si podam toho smejda co ji vezní,ani stin se nemuze schovat pred sestym smyslem |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro "Řeknu, ale pokud se v tomto lese nevyznáte, k ničemu Vám to nebude. A i kdyby jste ji našel... Jsou v tom kouzla a proti nic nikdo nic nezmůže." Pravím, vzpomenouc si na jeho otce. Oklepu se při vzpomínce na to. "U jezírka, kde je divná voda, s ostrůvkem, jsou lilie. Tam je Vaše Rebeca." Dopovím, přičemž se na něj otočím. Můj vnitřní boj zřejmě skončil, i když jsem k závěru nedošla. Ale zahnala jsem své obavy, alespoň prozatím, a už mi opět ve smaragdových očích tančily zvědavé jiskřičky. Pod lopatky dlouhé kaštanové vlasy opět získaly svůj někdejší lesk a život. Jen bílá košile a koženýma kalhotama ke mně moc neladily. U jezírka to bylo... Tam to všechno začalo... Potkala jsem jeho... A do všeho jsem se zapletla. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro to sem rad ze si my to rekla,neboj mam neco co mi ji najit pomuze,mockrat dekuju chystam se uz odejit al epak me dojde dalsi vec jak to vis,jak ses o tom dozvedela,a mimochodem magie se nebojim a podivam se ti zprima do oci |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro to sem rad ze si my to rekla,neboj mam neco co mi ji najit pomuze,mockrat dekuju chystam se uz odejit al epak me dojde dalsi vec jak to vis,jak ses o tom dozvedela,a mimochodem magie se nebojim a podivam se ti zprima do oci |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Je to velkmi důlležité, jsi mužem tknuta? hledí na tebe a přiblíží se |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro Pomalu vnímám stíny, které vnikají do mého těla a poté několikrát potřesu hlavou, jako kdybych se chtěla probrat ze snu a když se konečně trochu vzpamatuji, otevřu oči a trochu nechápavě se zahledím do těch očí, které se upírají do mých.. ..........co se to děje?.........jeký je můj úkol?........dát mu potomka?.......... ...........nic by mi nebylo více po chuti.......jsem jeho jakkoliv si bude přát.....ale proč ta otázka?.......je to tak důležité?......... Když by to bylo možné, cítil by můj pán, jak se mi více rozbušilo srdce při jeho doteku, ale jelikož sjem upír, může maximálně cítit jak se mi krev více rozproudí v žilách a oči se mírně rozšíří při lehkém doteku jeho dlaně.. "Nevím proč je to takto důležité, ale nejsem.." odvětím trochu tiše a mírně sklopím zrak uhýbaje jeho pátravám tmavým očím.. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro To přesně. potřebuji, a tvá nádherná tvář je mi odměnou ... Upírá na tebe zrak, je tak pronikavý, jakoby by viděl až do tebe, a vbec, s nejvyšší pravděpodobností vidí Jeho cladná dlaň ti sjede na tvář, je podobně chladný jako ty, potom se pousměje Nemrtvá... JSi pro mě víc ideální, než si myslíš... Potom řekne Tvá věrnost... nevidím konce zatím... Pak , ti dám nekonečný život, který máš sic již teď ale, učiním tě silnější... Hledí na tebe, jeho ruka, tisjíždí níže, až je u tvého břicha, zavře oči a řekne Výborně... |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro "Já se magie také zprvu nebála. A jak to dopadlo..." Varuji ho suše. Nijak víc už pomoci nemůžu. Tedy možná... Kdo ví, co byl ten čaroděj zač. Třeba... Ne, to ne |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro "Můj pane, netoužím po jiné odměně než tvém vděku,a le teď mi prosím vysvětli jaký je můj konečný úkol? Co mám udělat abych si zasloužila tvůj úsměv?" otáži se tiše a opět se zahledím na muže, který klečí předemnou... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Stíny tebou prostupují, jsou v tobě, dělají z tebe stínonožku ... Nemrtvá stínonožka, je téměř eporazitelná, jen je nech dočinit, co začaly, a potom, mě budeš následovat ... Pousměje se, hledíc ti do očí, je na něm vidět, že se mu líbíš, jak přístupem, vidíš na němi jistou touhu, ačkoliv se zkrývá pod jeh kamennou tváří,nechápeš to a myslím že ani on ne, zdá se, že je to něco.. předurčeného Už to bude... Jakmile to dořekne, náhle spadneš do bezvědomí, nevíš co seděje, ale potom se probudíš, ležíš čistá ve veliké posteli,všechno je v černém hedvábí a saténu, zásclony peřiny, země je opět černý mramor, a stěn ytvoří neprůhledné černé sklo... Koukneš se směrem k onu, které je nyní otevřenédokořán, spatříš nádhernou elikou zahradu, sahající éměř do nekonečna, těch květin, stromů, života, a uprostřed spatříš fontáánu, je ohromná... nádherná přímo |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro Když mi vysvětlí, proč to vše podstupuji, pousměji se a stále sledujíc jeho tvář, pomalu natáhnu svou ruku, abych se dotkla jeho tváře a snad jej mohla zlehka pohladit a ani si neuvědomuji že toto bych neměla, ale ještě než se jej vůbec dotknu, upadnu do bezvědomí.. Jakmile se proberu, pomalu vstanu z postele a rozhlédnu se kolem sebe a poté přistoupím k oknu a s úsměvem sleduji obrovskou zahradu, která se venku rozprostírá.. Ale poté se mlčky otočím zpět do místnosti, rozhlédnu se po svém oblečení a pomalu se obléknu, abych se poté posadila na postel a čekala až můj pán příjde.. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro nevim vubec o cem mluvis,ale me magie strach nenazene,dekuju ti moc z apomoc jdu ji hledat vytahavam slzu a ta se zase na jedny strane rozzari,chystam se vyjit ale dojde mi jeste jedna vec a co ty co vubec budes delat zastavim a reknu ti |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro nevim vubec o cem mluvis,ale me magie strach nenazene,dekuju ti moc z apomoc jdu ji hledat vytahavam slzu a ta se zase na jedny strane rozzari,chystam se vyjit ale dojde mi jeste jedna vec a co ty co vubec budes delat zastavim a reknu ti |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro - Konečně rozumné slovo. Mlč! "Já? Já... nevím." Dostanu ze sebe po chvíli. Mohla bych jít hledat Lys... - To jsem zvědavá, jak ji chci najít. To je pravda, vyjímečně. - Já bych šla zpátky. Ne, už jsem to říkala několikrát. Kamkoli, jen ne do vesnice. - Jak myslíš. Tak ji jdi hledat. Ale kam chceš jít? No... eh... nevím. "Nemám ani potuchy, kudy se mám vydat." Řeknu nakonec. Dosud jsem se ani nepohnula. Proč taky...? |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro já vim jak se tam dostat jestli chces jit se mnou mas sanci ale ja cas z ztracet nemuzu reknu ti a vytahnu znova svoji slzu tahle slza mi ukazuje smer reknu a natocim ji na stranu kudy mam jit tase opet rozzari je to uz jenom na tobe a pomaulu zacnu odchazet smerem kam me vede slza aspon nekdo mi poradil,doufam ze pude se mnou cestou by mi mohla aspon pomoct a prradit |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro já vim jak se tam dostat jestli chces jit se mnou mas sanci ale ja cas z ztracet nemuzu reknu ti a vytahnu znova svoji slzu tahle slza mi ukazuje smer reknu a natocim ji na stranu kudy mam jit tase opet rozzari je to uz jenom na tobe a pomaulu zacnu odchazet smerem kam me vede slza aspon nekdo mi poradil,doufam ze pude se mnou cestou by mi mohla aspon pomoct a prradit |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro - Nic, ale hlavně tu nebudu jen sedět. To je vyjímečně pravda. Tím jsem se rozhodla. Pomalu se vydám z tím mužem, který se mi ani nepředstavil. Ale na co by to bylo? Abych věděla, jak se jmenuje. - To by mi bylo na hodně věcí... |
| |
| chci se omluvit ale od zejtra do pondeli tu nejsem dík:) |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Pokjď budeš mě dopeovázet na jedné velicé významné akci .. Pousměje se, dojde ktobě a nabídne ti rámě a potom se na tebe jen pousměje Si okouzlující ... |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Kraster nic nesliší, jediné co ho táhne je ... jakási síla, co ho táhne podezřele steným směrem, jako ukazuje slza, však náhle zaslechne šepot mužského hlasu, je to jemný hlas, ale dokonale mužský, mladého muže ... |
| |
| Jdete lesem , nejdříve je vše v pořátku, když náhle Katie zaslechne podivný šepot zatím slovům nerozumí, ale hals je jí více než povědomý, ale ano, je to hlas těch květin, hlas lilií, co viděla ještě dnes před několika hodinama, nemůže ho přeslechnout, ale aztím hals není slyšet natolik aby mu bylo rozumět... Zatímco co Kraster neslyší tento hlas, místo toho však slyší mužský, je to jemný a zároveň mužný hlas, téže u zatím není rozumět, jste oba dva zmatení, a ani jeden nevíte co to, a navzájem ty hlasi nelsišíte - jen akždý ten svůj ... |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro řekne hlas a potom dále posloucháš slova Alain ej jiný než jeho otec, nenávidí svého otce, jeho otec je původcem mojí bolesti, to před čím tě Alain zachránil, já si zažít musela miliokrát, nejkrásnější stvoření, země Linij, prý ho neotupý... jen si veme co chce . uhasla sem tím, rod mne vyhnal, pro muj rod je to nepřiajatelné ... z princezny Linije se stala kurtyzána jeho harému ... otrokyně, Alain. ví jak ... zní ti v hlavě... potom se stále jen opakuje věta " Alain ví jak " |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro zazní ti opět v hlavě |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro zní ti v hlavě |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro A... nadechnu se, i když dořeknu jen v myšlenkách. Jaký on vlastně je? |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro poslendí věta už se ztrácí v tichu |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro Když mě pochválí, mlčky a s nepatrým úsměvem skloním hlavu jak se sluší před svým vládcem.. Poté se již nechám vést tam kam můj pán chce.. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro co to mele,tomu není ani rozumet,ale je to zvlastní hlas jakoby jemnej ale pritom muzskkej reknu si v hlave a otocim se na tebe slysis taky ten muzskej hlas zeptam se jí,kdyz si vsak vsimnu jak je zmantena asi taky neco slysi |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro co to mele,tomu není ani rozumet,ale je to zvlastní hlas jakoby jemnej ale pritom muzskkej reknu si v hlave a otocim se na tebe slysis taky ten muzskej hlas zeptam se jí,kdyz si vsak vsimnu jak je zmantena asi taky neco slysi |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Náhle z dáli uslyším vlkodlakův hlas. Pozvednu rychle ruku, aby byl tiše, neboť hlas se vytrácí... Ona již nemá sil a já chci slyšet všechno. Ještě pozdviženou dlaní malinko znamení dám, by on zápornou odpověď mou dostal. |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro Náhle z dáli uslyším vlkodlakův hlas. Pozvednu rychle ruku, aby byl tiše, neboť hlas se vytrácí... Ona již nemá sil a já chci slyšet všechno. Ještě pozdviženou dlaní malinko znamení dám, by on zápornou odpověď mou dostal. |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro tak jako slysi nebo ne,jako kdyby byla v tranzu,ale ten muzskej hlas co se tu zase deje nemam ten les moc rad reknu si opet v hlave a rozhlizim se kolem sebe trochu popojdu ke smeru hlasu treba neco uslysim,pockat to je ono sesty smysl zavru oci a chvilku se soustredim pak je otevru oci jsou uplne bile jako kdyz sem vlkodlak,koukam kolem sebevsechno jsou to ostre barvy vidim pocity ruzne pocity i ze stromu,pak zaslechnu ten hlas cekam jestli nezaslechnu neco vic |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro tak jako slysi nebo ne,jako kdyby byla v tranzu,ale ten muzskej hlas co se tu zase deje nemam ten les moc rad reknu si opet v hlave a rozhlizim se kolem sebe trochu popojdu ke smeru hlasu treba neco uslysim,pockat to je ono sesty smysl zavru oci a chvilku se soustredim pak je otevru oci jsou uplne bile jako kdyz sem vlkodlak,koukam kolem sebevsechno jsou to ostre barvy vidim pocity ruzne pocity i ze stromu,pak zaslechnu ten hlas cekam jestli nezaslechnu neco vic |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Jsem Alain, Katie ě zná .. ví koho hledáš, můžu ti pomoci... však, zaručuju tim, že jsem ten nejméně důvěryhodý člověk, syn tvého úhlavního nepřítele... Mj otec, vlastníl Rebecu, to on jí způsobuje bolest při každé její vzpomínce... A já jsem jeho krev .. Zazní ti v havě, říká to tak chůladněž tě z toho zamrazí a to dost dlouze |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro a jak ti mam duverovat kdyz ses jeho krev,kdyz te ani neznam,a jeste tvuj bratr ublizil tak hezke divce a tak brutalne tak mi dej k tobe duveru reknu mu a cekam na jeho odpoved,pritom se rozhlizim kolem sebe jestli nespatrim nejakeho ducha nebo neco jineho |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro a jak ti mam duverovat kdyz ses jeho krev,kdyz te ani neznam,a jeste tvuj bratr ublizil tak hezke divce a tak brutalne tak mi dej k tobe duveru reknu mu a cekam na jeho odpoved,pritom se rozhlizim kolem sebe jestli nespatrim nejakeho ducha nebo neco jineho |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Poslední větu řekne dosti posměšně Víš to moc dobře. Jen já a můj otec známe kouzla, bratr se jich zřekl, a nikdo na světě nedokáže zlomit ty naše... tedy, je to na tobě. řekne hlas, a ty začneš vidět obrysy člověka |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro mas pravdu ses moje jedina nadeje,ale nejsem zadnej poskok magie se nebojim a utrpení sem uz zazil spousta nektere nechali jizvy na tele nektere v dusi,a nechci dalsi na srdce,prijmam tvojí nabidku tak se mi aspon poradne ukaz at vim kdo je muj spojenec reknu klidnym hlasem a v klidu se postavim ,cekam az obrys tela se poradne ukaze |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro mas pravdu ses moje jedina nadeje,ale nejsem zadnej poskok magie se nebojim a utrpení sem uz zazil spousta nektere nechali jizvy na tele nektere v dusi,a nechci dalsi na srdce,prijmam tvojí nabidku tak se mi aspon poradne ukaz at vim kdo je muj spojenec reknu klidnym hlasem a v klidu se postavim ,cekam az obrys tela se poradne ukaze |
| |
 | Katie a Kraster před váma se začne rýsovat postava, celá v černém, pouze stříbrná spona spojuje okraj pláčtě, pod ním jsou černé kalhoty s řernou košilí a černé boty, havraní vlasy mi padaj do středu zad a mám je sepnuté stříbrnými oválky, pomalu přistoupím a kouknu se na Krastera do jeho očí, černější než úhel z mojeho poheldu ho zamrazí, ještě k tomu ta pobledlá pleť ... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro nevipada moc nebezpecne reknu si v hlave kdyz vsak pristoupi ke me podiva se do mysch bilich oci,trosku me amrazia zavru oci kdyz je znovu otevru mam je zase normalní modre,stojim pred tebou jsem dost vysoky a mohutny mam na sobe zkrvavene triko od krve rebecy,a na tvari kameny vyraz,cerne vlasy ktere jsou moje hriva pri premene(jsem vlkodlak)mi vlaji volne pres oblicej |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro nevipada moc nebezpecne reknu si v hlave kdyz vsak pristoupi ke me podiva se do mysch bilich oci,trosku me amrazia zavru oci kdyz je znovu otevru mam je zase normalní modre,stojim pred tebou jsem dost vysoky a mohutny mam na sobe zkrvavene triko od krve rebecy,a na tvari kameny vyraz,cerne vlasy ktere jsou moje hriva pri premene(jsem vlkodlak)mi vlaji volne pres oblicej |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro nevipada moc nebezpecne reknu si v hlave kdyz vsak pristoupi ke me podiva se do mysch bilich oci,trosku me amrazia zavru oci kdyz je znovu otevru mam je zase normalní modre,stojim pred tebou jsem dost vysoky a mohutny mam na sobe zkrvavene triko od krve rebecy,a na tvari kameny vyraz,cerne vlasy ktere jsou moje hriva pri premene(jsem vlkodlak)mi vlaji volne pres oblicej |
| |
| soukromá zpráva od Alain Death pro y, očividně nevíš, na co myslíš, první zdání může klamat.. řeknu poté již s kamennou tváří a potom se kouknu na Katie, a lusknu ji před očima Hej, Katie, Rebeca je slabší než kdokoliv jiný ... Potom se na tebe kouknu dosti chladně, více než si zvyklá, potoms e vráztím ke Krasterovi a nastavím dlaň Ty slzy dej mi je ... |
| |
| soukromá zpráva od Alain Death pro y, očividně nevíš, na co myslíš, první zdání může klamat.. řeknu poté již s kamennou tváří a potom se kouknu na Katie, a lusknu ji před očima Hej, Katie, Rebeca je slabší než kdokoliv jiný ... Potom se na tebe kouknu dosti chladně, více než si zvyklá, potoms e vráztím ke Krasterovi a nastavím dlaň Ty slzy dej mi je ... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro tak jestli mi ctes myslenky doufam ze uslysis tohle,doufam ze nejses jeden z tech co si o sobe moc mysli,nemam tyhle lidi od jisty chvile moc rad reknu si v hlave a pousklibnu se potom ti podam ty slzy,jeste se na ní podívam abych si pripomel rebecu,usmeju se a pak ti ji dam a co ted,kam mame jit,ale jeste jedna vec,kterou uz se snazim vyresit od zacatku,kde to sem a co se tu deje |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro tak jestli mi ctes myslenky doufam ze uslysis tohle,doufam ze nejses jeden z tech co si o sobe moc mysli,nemam tyhle lidi od jisty chvile moc rad reknu si v hlave a pousklibnu se potom ti podam ty slzy,jeste se na ní podívam abych si pripomel rebecu,usmeju se a pak ti ji dam a co ted,kam mame jit,ale jeste jedna vec,kterou uz se snazim vyresit od zacatku,kde to sem a co se tu deje |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro tak jestli mi ctes myslenky doufam ze uslysis tohle,doufam ze nejses jeden z tech co si o sobe moc mysli,nemam tyhle lidi od jisty chvile moc rad reknu si v hlave a pousklibnu se potom ti podam ty slzy,jeste se na ní podívam abych si pripomel rebecu,usmeju se a pak ti ji dam a co ted,kam mame jit,ale jeste jedna vec,kterou uz se snazim vyresit od zacatku,kde to sem a co se tu deje |
| |
| soukromá zpráva od Alain Death pro Pozor na tvé myšlenky... Podá mi slzu, a já ji hodim na zem, během letu se změní v kříšťálovou kapičku, která se po dopadu vsákne do země, kouknu ti pohrdavě do očí Les.. prokletý les, pod mocí otce.. ale jsou tu vzbouřenci, ale o těch ti řekne Katie ... Jen cuknu pohledem na ní a potom se k tobě otočím zády a vyjdu pomalím ladným krokem na jih, odkud jste přišli |
| |
| soukromá zpráva od Alain Death pro Pozor na tvé myšlenky... Podá mi slzu, a já ji hodim na zem, během letu se změní v kříšťálovou kapičku, která se po dopadu vsákne do země, kouknu ti pohrdavě do očí Les.. prokletý les, pod mocí otce.. ale jsou tu vzbouřenci, ale o těch ti řekne Katie ... Jen cuknu pohledem na ní a potom se k tobě otočím zády a vyjdu pomalím ladným krokem na jih, odkud jste přišli |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro On odchází! Zoufale opět vzhlédnu. “Počkej! Neodcházej! Chtěla jsem…“ Ale už je daleko. Jsem blbá! Měli všichni pravdu! Zanadávám si a opět sklopím zrak. Jsem neschopná! Ustrašená! |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro On odchází! Zoufale opět vzhlédnu. “Počkej! Neodcházej! Chtěla jsem…“ Ale už je daleko. Jsem blbá! Měli všichni pravdu! Zanadávám si a opět sklopím zrak. Jsem neschopná! Ustrašená! |
| |
| Otočím se za nima, kouknu na Katie , zastihnu její myšlenky Neopouštím, následujte mě... Kouknu na tebe a ty na mě spatříš to co nikdy, usmál jsem se na tebe, bylo to přes rameno, takže Kraster mě neviděl, ale vidíš, upřímný úsměv, jen sklopým zrak a zahledím se před sebe Co to se mnou je.. potom s kamenou tváří pokračuji |
| |
| Ani nevím proč, ale ulevilo se mi. Byla jsem v tu chvíli ráda, že to řekl. Ale proč jsem byla ráda? Vždyť před chvílí jsem mluvila opačně! Úsměv. První úsměv, který jsem na něm viděla. Abych zakryla zrudlé tváře, taky se pokusím usmát. - Tak jdi! Chtěla jsi! Já... Ale... Ani si neuvědomím, že čte myšlenky. I když mi slíbil, že mi nechá jisté soukromí. Ale kdo by na to myslel? Rozejdu se za ním. Ne ani moc rychle, ale ani ne moc pomalu. “Já bych se ti chtěla omluvit. A poděkovat ti…“ Řeknu tiše. Díky jeho předešlému chování bych ani nečekala nějakou odezvu a hlavně bych to ani neudělala, jenže ten úsměv mi dodal odvahy to alespoň zkusit. |
| |
| Kouknu na Katie Jsi jaká jsi a můj bratr je jaký je ... řeknu hledíc před sebe a potom ti kouknu do očí, a dodám tiše Nehodlám se koukat za sebe .. Potom se na tebe kouknu a usměju se, ale je to zase ten úmělý úsměv, je tak tajemný, Možná na tebe působím celkově až moc tajemně |
| |
| “Nemluv o něm, prosím. Byla jsem vystrašená. To, co jsem s tebou viděla, jsem zažila možná ve snu. Bylo toho na mne moc. Mluvila jsem ukvapeně.“ Řeknu spěšně a popoženu své kroky, abych šla vedle něho, aby se nemusel dívat za sebe. Sakra! Tohle bych neřekla ani faráři u zpovědi! |
| |
| Kouknu na ni Můj svět je ti cizí .... ten svět... jsem ztvořil já, copak to nehcápeš ? ohlídnu se na Katie, a potom jen zakývu hlavou Nejsem člověk, nejsem,,, ty to víš... Nosím bolest, nic jiného .. řeknu a bas osvobození ... nevíš co se o mě a o mém otci říká ? kouknu na tebe |
| |
| “Nechápu. Je toho tolik, co nechápu. Gwyneth mi vyprávěla, že je na světě mnoho světů, stovky, tisíce, možná ještě víc. Nevím, jestli měla pravdu, ale je mi to jedno.“ Mluvím stále tiše. Není zapotřebí, aby mě slyšel někdo jiný. I když tu moc lidí není. “Já taky nejsem člověk. Matka prý byla elfka. A co se říká? Víš, co se říká o mně u mne doma? To bych radši ani nevěděla!“ Rebeca měla pravdu. Každý má v jistém smyslu pravdu, ale… |
| |
| On je ďábel, já jsem ten co mu nosí oběti, jsem smrt... on e temnota... temnota splodila smrt, bez svetla vse zanikne... to nechci, ale dalsi veci je, ze bez temnoty, nebude smrt, chápeš ? Kouknu se na tebe, ačkoliv moje tvář je jakkolv jkamenná, nepřehlídneš rozechvěné rty, nepřehlídneš svým způsobem beznadějný výraz bez otce nemůžu žít, on beze mne ano ... on mne zabije... ať chci nebo ne, protože temnota pohltí i smrt, pokud se smrt ztratí v temnotě... Jsem jen jeho figurka... možná silnější, než kdokoliv jiný, nikdo není silnější naž On ... Katie, moje smrt je nevyhnutelná ... mne nahradí někdo jiný , dokonce znám matku ... Kraster ji zná téže... Já tvořím jeho mrtvé světy, já stvořil vše... co je teď jeho ... ale on stvořil mne... jakmile domluvím azstavím se, a sklonním hlavu jsem naprosto bezmocný ... Rebeca, jje klíček k tomu ho zničitt, ona to neví, nemsí to vědět nikdo ... domluvím a kouknu na ní |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro Tvůj pán tě odvedl, ztratily jste se v jeho pokoji, jehopohled tě přitahoval, jedním dotekem prstu z tebe sundal oblečení, jedním jeho pohybem si ležela na černé loži, obložené sametem, jeho ledové rty po tobě kloužou, jeho ruce hladí každou píď tvého tělo, pociťuješ více nežli nálonost, ačkoliv ledové, jsou to nejkrásnější doteky co jsi dy zažila, vzrušení ti proudí tělem jako jed, jeho dokonalé tělo, je stejně haldké, jako samet na kterém ležíte, jeho černévlasy ti občas padnou to tváře, až přiloží soje rty k těm tvojím, polibek samotného blaha, jeho poliek je sic ledový jako jeho doteky, ale naplňuje tě něčím novým, naplňuje tě poznáním, naplňuje tě větší touhou, naplňuje tě žvotem... potom do tebe jemně vnikne, stejně hladce jako jeho prsty jezdí po tvém dokonalém těle, jeho rty laskají ty tvoje, potom se rty přiblíží k tvému jemnému krku, zabolí to, možná vykřikneš, však těžko si toho všímáš skrze dosud nepoznanou rozkoš z milování, to co ti bylo cizím se proměnilo v dokonalý okamžik, v dokonalý zážitek, jeho tak zkušené doteky jsou ti tak příjemné, jeho jazyk ej mrštný obratný a tak jemný...prahneš po dalším polibku, po dálším aktu, kdybys mohla azstavila ybs čas, až pocítíš te krásnýpocit vzrušení, celé tělo ti polije pot, stejně jako jeho, a ty pocítíš to uvolnění, ten tak strašně příjemný pocit... Následuje to že si lehneš, on ti dá ruku kolem ramen, a obejme tě, tak usínáte v té dokoanle a krásně černé místnosti, po probzuzení se to celé opakuje znovu a znovu, tvoje touha je nekonečná, však něco tě mile překvapí, ta jeho očividně také, vůči tobě ... Tušíš, i cítíš, že v tobě roste život, poneseš hrdost tvého pána pod tvjím vlastním srdcem... Po dokončení 7 deních aktů bez přestání, k tobě přistoupí, usěje se, při doteku tvého břicha, sjede rukou na tvé srdce, a usměje se více Jsi ta pravá... řekne ti, ale zatím nevíš co to má znamenat.... |
| |
| Celou dobu, co hovoří, mu hledím do tváře. - Vážně se nechceš vrátit? Ne! To nejde. Už jsem to říkala několikrát, ale… - Zase ale…? Ano, ale. Když se zastaví, ustanu taky. Na čele se mi začínají tvořit vrásky, jak chci něco říct, namítnout, zamítnout… “Tak to nemusí být! Každé pravidlo má nějaké výjimky! Všechno se dá nějak obejít!“ Vždyť klíč k vyřešení hádanky se může hledat v obyčejných pohádkách! V pohádkách je vědění lidí a dětí. Není překážky, kterou by nezdolala láska. Ta je většinou řešením všeho. - No jistě! Mlč. |
| |
| Kouknu na tebe nemůžeš tomu uvěřit, po tváři mi steče slza, je to jakoby se měsíc roztekl, je to jakoby slunce po tisíci le zase vysvitlo, je to jako důkaz citů. pohlédne na tebe Láska, je to pro co se umírá, láska je důvod, proč já umřu, způsobí to otcova láska k ní ... vidím do budoucnosti Katie.. nic mi nepomůže.. řeknu, a potom přiložím prst k tváři po které teče slza, vyděšeně kouknu na slzu na prstu, moje první slza.. kouknu na tebe, jen slzu rozdrtím mezi prsty a potom lusknutím prstů ztratím ten ubohý výraz, hrdě se na tebe kouknu Nemusíš se nikomu zmiňovat ... smrt zastihe všechny, vím to lépe než kdokoliv jiný ... usměju se ironicky... |
| |
| Se zatajeným dechem se na něj stále dívám. Jeho beznaděj mě zraňuje… “Já nemyslela jeho! Ale tebe! Nemůžeš žít s takovou beznadějí! Říká se „Nikdy neříkej nikdy“ a „Naděje umírá poslední“. Já v to věřím. Je to jedna z mál věcí, ve kterou věřím. A pokud jde o smrt… Jednou zemřou všichni a my se musíme snažit, aby tomu bylo co nejdéle.“ Pokusím se na něj usmát, ale moc mi to nejde. Ale nějaké náznaky tam jsou, i když by mi nejradši stekla slza, stejně jako jemu. |
| |
| pousměju se na tebe smrt je jen ironie...nový začátek, k nové bolesti ... dořeknu, potom se jemně dotknu tvojí tváře, mojeruce jsou tak ledové, zatřeseš se, jen ruku odtáhnu a potom řeknu Hraješ v této hře výzanmější roly než si myslíš milovaná Katie... Potom jen přiblížím svoje rty těm tvým, asi milimetr od nichse zarazím , a stisknu oči a odtáhnu se, potom se jen otočím zády a hlavu dám do dlaně, ty mě vidíš zezadu takže si všimneš, jaks e mi ruka spustí podél těla a já se pak zadívám do nebe |
| |
| Jeho dotyk sice zastudil, ale nebyl tak nepříjemný. Už jsem si myslela, že… nakonec je jedno, co jsem si myslela, nechtěla jsem si nic myslet, ale… - Ale?! Dívám se za ním. Nevím, co říct, jen… právě se mi něco vybavilo, slova jednoho moudrého muže, na kterého vzpomínám se stejnou láskou, jako na Gwyneth. Starý Farder to byl. “Víš, pan Farder mi kdysi řekl větu, kterou jsem moc nechápala k čemu to bude. Řekl, abych se pokusila vidět na každém to nejlepší a nehledat tam jen chyby a samé špatnosti. Nevím, proč jsem si na to vzpomněla zrovna teď, ale myslím, že by se na to nemělo zapomínat. Naděje umírá poslední říkali mi. Za posledních pár dní jsem toho tolik pochopila, i když je to jen zlomeček toho všeho, co na světě je. Bez zla by nebylo dobro. Každá cesta vyžaduje bolest, aby se potom dostalo odměny. Smrt je jen další cesta. Ale nemůže se to brát takhle. Nic se nesmí vzdávat tak lehko. Nic totiž není beznadějné.“ Teď už mi jde úsměv trochu lépe, i když ho nevidí. Popojdu pár kroků k němu a levou dlaň mu položím na jeho paži. |
| |
| Kouknu na ni s ironickým úsměvem Bideš smrti říkat, jak to vypadá ? Bojím se, že vím lépe než ty co přijde po smrti, ano tato pohádka je krásná ... Jakmile mi položíš ruku na rameno tázavě a tebe kouknu To ty mne zabiješ Katie ... Pousměju se ještě ironičtěji |
| |
| soukromá zpráva od Asmodina pro Ale právě to mě nejvíce přitahuje neboť můj vlastní život je obklopen temnotou a já pomalu přestávám vnímat co se děje kolem mě, zmizí veškeré myšlenky a zůstane jen to dokonalé tělo, chladné ruce i vášnivé rty, kterým bez zaváhání opětuji polibky.. Vždy když začínám usínat, v hlavě mi probíhají opakovaně ty chvíle a já ještě před usnutím zlahka hladím tvář muže, který je mým vládcem, nyní i milencem.. Když po několika dnech je jasné, že tyto chvíle pomalu mizí, trošku smutně se usměji na svého pána, ale přitom se trošku rozkošnicky protáhnu a když si uvědomím, že na sebe musím nyní dávat větší pozor, na tváři se mi rozhostí spokojený výraz.. "Jsem ráda, že mě považuješ za tu pravou můj pane.. A slibuji že dám pozor na to, abych ochránila tvé dítě, které již brzy spatří světlo tohoto světa a jehož moc bude sloužit k posílení tvé slávy.." pronesu tiše když se postavím vedle něj, zlehka jej obejmu a poté ještě jednou vášnivě políbím na chladné rty, které jsou mi sladké, saldší než jakákoliv krev, jež jsem kdy okusila.. |
| |
| celou dou se vam drzim za zady,ani nejak neposloucham vas rozhovor sem zveddavej co tim vsim myslel,a ani von mi nic nerek kde to sme a co se tu deje,nadhera a jdu klidnym krokem,dívam se kolem dokola docela by me i zajimalo kde je zbytek z nasich lidi z nasi skupiny,a hlavmne asmodita,sice se nemame radi ale zachranila mi zivot,zajimalo by me i kde je ta rebeca |
| |
| A proč bych ti to nemohla říct? Říct, co se říká? Vždyť- - Kate! Co zase chce- Náhle si konečně uvědomím, co řekl. Co vyslovil. Cože? Ale... Jak to- Proč? Vždyť.. Zorničky se mi rozšířily, ústa jsou otevřená, neschopna cokoli říct. Má ruka se sveze z jeho a nechápavě na něj hledím. Jediná reakce, na kterou se zmohu, je slza, tekoucí mi po tváři. Celá rozklapená, viděšeně na něj hledíc, ustupuji malými krůčky vzad. Jak se mi třesou kolena a jdu, nevidouc kam, zakopnu o kořen stromu. - Au! Ten pád se mi zdál být nekonečný, v hlavě se mi honilo tolik myšlenek… Cože řekl…? - Že ho zabiju. Ale… To přeci… Já nemůžu! Nechci! - Proč nechci? Musím! Je to osud, řekl to, tak to bude pravda… Všechna pravidla mají výjimky! Všechno se dá obejít! - Proč by mělo? Protože, … protože já… ho… Ztrácím vědomí… |
| |
| koukam jak sebou katie sekla na zem,nevaham ani chvilku pribiham k ni,chvilku je jeste ve vedomi pak vsak upadne do bezvedomi hej,hej prober se co se ti stalo a lehce ji popleskam rukou na tvar,kdyz se neoziva sahnu ji na krk,srdce tepe aha upadla do bezvedomi,taky me to mohlo napadnout,ale proc sla od nej dal,jako by se ho bala |
| |
| Jakmile Katie omdlí, rychle se otočím, spíše prudce, a kleknu si kní, kouknu na Krastera Odpočineme si .. Potom vemu Katie do náruče, a poodesu ji k nějakému většímu stromu, položím jí, a opřu o něj, potom ji pohladím po tváři Ač jsi mi přivodila, nebo přivodíš cokoliv ... Poprvé nehcám svou myšlenku uniknout, potom jen pohladím tu krásnou tvář, ty krásné vlasy, potom se odtáhnu a ukážu prstem na zem, kde vzplane plamínek ohně, a potom se pousměju, a sám si sednu a zavřu oči opírajíc se o strom |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| Pomalu začínám přicházet k sobě. Párkrát zamrkám a když spatřím rozmazaně les, opět oči zavřu. Hlava mi třeští, jsem mimo a kdo ví co ještě, ale přesto jsem si nevědomky uvědomila, kdo vedle mě sedí. Co tu dělám? - Sedím, omdlela jsem. A proč? On to… To nebyl sen? - Obávám se, že ne… Ale proč! To přeci nejde! Nemůže to být pravda! - Řekl to on, pak to pravda je. Ani v myšlence se nezmohu na odpověď. S očima stále zavřenýma se snažím uklidnit se. Zhluboka se nadechnu a vydechnu. Ale mnoho to nepomohlo. Z očí mi opět kanou dvě slzy. |
| |
| Jakmile zaznamenám šustění za mnou otočím hlavu a kouknu na tebe a otočím se k tobě, a přistoupím,bezeslova si před tebe kleknu a položím ti ruku na čelo, nejen že příjemně chladí, ale něco zašeptám, boelst mizí, a cítíš jak tě naplňuje energie, je ti o mnjoho lépe, ale potom ti stečo slzy, jen tě vemu za bradu a zvednu ti tvář , druhou ruou tě po tváři pohladím a pošlu ti myšlenku Katie, nezabívej se tím... Možná si s náma osud ještě pohraje... Ale každopádně... nedokonečímmyšlenku a raději se zahledím do země, potom do nebe a potom do tvých očí a jen tě pohladím po vlasech .. ale potom mi dojde jak se chovám prudce se odtáhnu a opět ta kamenná eldoá tvář Omlouvám se... měla ys být v pořádku ... |
| |
| Stále nechávám oči zavřené. Snažím se všechno vnímat ostatními smysly. Ucítím na čele jeho ruku. V tu chvíli do mě vproudí energie a teplo, ale zároveň mne zamrazí. Jeho doteky byly příjemné, jenže… já mám strach. Nezabývat se tím? Vždyť… to nejde. - Všechno jde, když se chce. Každé pravidlo má své výjimky! Tohle prostě nejde… S dalším hlubokým nádechem konečně otevřu smaragdově zelené oči. Obraz není již tak rozmazaný, je téměř ostrý. Smutně se mu podívám do očí. Jakmile se odtáhne, s povzdechem sklopím zrak. “Za co se omlouváš?“ Položím tiše otázku, na kterou netřeba odpovídat. Pokrčím kolena a obejmu je svými pažemi. Hlavu na ně položím a opět zavřu oči. |
| |
| soukromá zpráva od Temnota pro |
| |
| Kouknu na ni Chovám se jako slaboch .. Stisknu rty a zase ten můj úmělý úsměv Tedy, dáš si něco k jídlu ? Podávám ti pečeného krílíka |
| |
| Slaboch? - No když myslí… Mně se teda nezdá… Zavrtím hlavou. “Ne, díky. Nemám hlad.“ Zašeptám. Kde to vzal? To jsem spala tak dlouho, že něco upekli? |
| |
| Všichni --> Les -->údolí... Jak jste tak seděli, povídali si či mlčeli, Luna se vyhoupla na nebe v podivných barvách, Kraaster to sic cítil, ale dokud to enviděl nebyl schopen posoudit co se děje... Pohlédnete směrem k měsíci,zář barvy krve, polévá nejen vaše tváře, ale i všechno kolem vás, Alain okamžitě cosi zašeptá, a kolem vás se objeví jakoby gelatinová bublina (leskne se a vlní) a náhle si všimnete, po chvilce se záře změnila v prudké světlo a všechno živé kolem vás zasténolo, a během sekundy uschlom květy zčernaly, pak se změnily na uhel, ze stromů zbyly jen samotné kůry, které pusobí děsivě .. do 5 minut je kolem vás naprosté pusto.. ještě děsivější e skutečnost, že ten měsíc zahnalo až slunce.. nevíte jak, ale pochopíte, když si všimnete jak Alain cosi šeptá ... Přivolal den aby zahnal smrtící lunu... Náhle štít kolem vás se stáhne zpětt do Alainovi dlaně, menší kolo trávy zůstalo kolem vás, jinak vidíte jen pusto šedá, vyschlá mrtvá popraskaná půda, ve které se prohání silný vítr, nebe je zšedlé, a místo lesního zpěvu ptáku slyšíte jen několik supích skřeků ... Ale i ti mají smůlu, ze zvířat zbyly jen nepatrné kosti, které se teď rozpadávají na prah ... Spatříte krajinu kolem vás... zjistíte že les, ve terém se odehrávala většina vašeho dosavadního života, bylo vlastne jen malé údolý - jelikoč s ekolem vás tyčí strmé skály.. však ironií zůstáv že ste na ně nenarazily ani jeden ... |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro co se to sakra stalo kde je ta priroda,kde sou ty lesy,zver ubec veschno,a kde to sme otocim se na alaina a prijdu k nemu co to bylo co to ma znamenat,a kam si nas to dostal reknu trochu vaznejsim a tvrdejsim tonem jestli nam neco chce udelat tak se mu to nepovede |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro co se to sakra stalo kde je ta priroda,kde sou ty lesy,zver ubec veschno,a kde to sme otocim se na alaina a prijdu k nemu co to bylo co to ma znamenat,a kam si nas to dostal reknu trochu vaznejsim a tvrdejsim tonem jestli nam neco chce udelat tak se mu to nepovede |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro co se to sakra stalo kde je ta priroda,kde sou ty lesy,zver ubec veschno,a kde to sme otocim se na alaina a prijdu k nemu co to bylo co to ma znamenat,a kam si nas to dostal reknu trochu vaznejsim a tvrdejsim tonem jestli nam neco chce udelat tak se mu to nepovede |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro - To on? Ne, to přeci… Ale… Co se stalo? Pomalu vstanu a rozhlédnu se po vyprahlé zemi. A po kostech, které zbyly po zvěři. Po ptácích, srnkách, jelenech… Nedá se říct, že bych byla k „smrti“ vyděšená, ale v klidu jsem taky nebyla. Ticho až prolomí Kraster. Tón jeho hlasu se mi vůbec nelíbí. Věnuji mu letmý, zamračený pohled. Trocha větší zdvořilosti by neuškodila nikomu! - To je pravda. Ani mně… Nad tou myšlenkou se musím chtě nechtě pousmát, i přestože si nejsem jistá, zda-li se to sem do naší situace vůbec hodí. Ale má pravdu… Co se stalo? Obrátím se na čaroděje s nevyřčenou otázkou. |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro - To on? Ne, to přeci… Ale… Co se stalo? Pomalu vstanu a rozhlédnu se po vyprahlé zemi. A po kostech, které zbyly po zvěři. Po ptácích, srnkách, jelenech… Nedá se říct, že bych byla k „smrti“ vyděšená, ale v klidu jsem taky nebyla. Ticho až prolomí Kraster. Tón jeho hlasu se mi vůbec nelíbí. Věnuji mu letmý, zamračený pohled. Trocha větší zdvořilosti by neuškodila nikomu! - To je pravda. Ani mně… Nad tou myšlenkou se musím chtě nechtě pousmát, i přestože si nejsem jistá, zda-li se to sem do naší situace vůbec hodí. Ale má pravdu… Co se stalo? Obrátím se na čaroděje s nevyřčenou otázkou. |
| |
| soukromá zpráva od Alain Death pro To že sem ti zachránil život, se ti zdá málo ? moje tvář je děsivě kamená, Katie uz si mozna zvykla Kdybych to udělal já, štít by chránil jenom mne a ne vás... řeknu chladně jakoby mne vůbec nepřekvapovalože mne z toho podezříváte Nikam sem vás nezavedl, jste tu od začátku, otec to nazívá "hra", celé toto údolý je jeho dílo ... domluvím a potom se vydám k jedné skále, zahlédnete zdálky malý černý otvor |
| |
| soukromá zpráva od Alain Death pro To že sem ti zachránil život, se ti zdá málo ? moje tvář je děsivě kamená, Katie uz si mozna zvykla Kdybych to udělal já, štít by chránil jenom mne a ne vás... řeknu chladně jakoby mne vůbec nepřekvapovalože mne z toho podezříváte Nikam sem vás nezavedl, jste tu od začátku, otec to nazívá "hra", celé toto údolý je jeho dílo ... domluvím a potom se vydám k jedné skále, zahlédnete zdálky malý černý otvor |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro - A proč? To kdybych věděla... tak... Tak asi stejně nic. A já ho nepodezřívám jako ten vlkodlak nebo co že to je! Já se jenom zeptala, co se stalo. - Tak se uklidni... Dobře... Když poodejde ke skále, otočím se ke Krasterovi. Moc příjemně můj pohled nevypadá. Jsou tam znát hlavně výčitky... “Zkuste mu věřit. A hlavně si představte, kde byste bez něj byl.“ syknu a otočím se zpátky pohledem ke skále. Co to je? - Trpělivost růže přináší... Hmmm! |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro - A proč? To kdybych věděla... tak... Tak asi stejně nic. A já ho nepodezřívám jako ten vlkodlak nebo co že to je! Já se jenom zeptala, co se stalo. - Tak se uklidni... Dobře... Když poodejde ke skále, otočím se ke Krasterovi. Moc příjemně můj pohled nevypadá. Jsou tam znát hlavně výčitky... “Zkuste mu věřit. A hlavně si představte, kde byste bez něj byl.“ syknu a otočím se zpátky pohledem ke skále. Co to je? - Trpělivost růže přináší... Hmmm! |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro hra,todle je hra,tak to sem zvedavej co to zase bude pak ke me pristoupi katie,a docela ledovym pohledem a chladnymy slovami mi strazí moji pichu,asi sem to potreboval,docela me to uklidnilo,vsimnu si cerny diry ve skale,dobehnu za alainem tak teda dobre,promin ze sme tak vyjel,ale to je moje normalni reakce,za prví se te chci zeptat,co je to ta hra,a za druhy,co je ta cerna dira |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro hra,todle je hra,tak to sem zvedavej co to zase bude pak ke me pristoupi katie,a docela ledovym pohledem a chladnymy slovami mi strazí moji pichu,asi sem to potreboval,docela me to uklidnilo,vsimnu si cerny diry ve skale,dobehnu za alainem tak teda dobre,promin ze sme tak vyjel,ale to je moje normalni reakce,za prví se te chci zeptat,co je to ta hra,a za druhy,co je ta cerna dira |
| |
| soukromá zpráva od Alain Death pro V pořádku ... Potom se zeptá na hru a tak začnu mluvit Takže, můj otec, je, hrozba všech, pořád jenom zabíjí, nic neříkám, pomáal jsem mu... toto místo, je něco jako aréna, během jednoho dne z toho bude zase prales, a to pouze, pokud se můj otec bude obtěžovat aby hnul prstem... Takže, pokud vás odtud nedostanu, Rebeca pojde úplně, což myslím že tě nepotěší, můj otec nás všechny zabije, a potom takhle bude vypadat všechno ... usměju se do krutého úšklebku, ale zároveň je tak strašně lhostejný vůči tomu co říkám Ta černá díra? Je to ještě daleko, je to puklina, vchod do jeskyně... bude nás asi trochu blet průchod jí, ale .. snad to přežijeme... A pokud tě to nějak nakopne, Rebeca, je na druhé stryně skal... domluvím a koukám zase chladně směrem k průchodu |
| |
| soukromá zpráva od Alain Death pro V pořádku ... Potom se zeptá na hru a tak začnu mluvit Takže, můj otec, je, hrozba všech, pořád jenom zabíjí, nic neříkám, pomáal jsem mu... toto místo, je něco jako aréna, během jednoho dne z toho bude zase prales, a to pouze, pokud se můj otec bude obtěžovat aby hnul prstem... Takže, pokud vás odtud nedostanu, Rebeca pojde úplně, což myslím že tě nepotěší, můj otec nás všechny zabije, a potom takhle bude vypadat všechno ... usměju se do krutého úšklebku, ale zároveň je tak strašně lhostejný vůči tomu co říkám Ta černá díra? Je to ještě daleko, je to puklina, vchod do jeskyně... bude nás asi trochu blet průchod jí, ale .. snad to přežijeme... A pokud tě to nějak nakopne, Rebeca, je na druhé stryně skal... domluvím a koukám zase chladně směrem k průchodu |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro jestli me ma neco zabit tak prosim,ale kdyz uz at je to kvuli rebece,musim ji najit za kazou cenu pak trochu pribrzdim pockej kdyz uz sme v te hre,pochybuju,ze to tu bude nejaky bezpecny,chci se jen predem zeptat,je tu neco jako treba nejaky stvorení,nebo neco podobnyho |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro jestli me ma neco zabit tak prosim,ale kdyz uz at je to kvuli rebece,musim ji najit za kazou cenu pak trochu pribrzdim pockej kdyz uz sme v te hre,pochybuju,ze to tu bude nejaky bezpecny,chci se jen predem zeptat,je tu neco jako treba nejaky stvorení,nebo neco podobnyho |
| |
| soukromá zpráva od Alain Death pro na povrchu ne, ale skály ukrývají mnoho záhad... normálně se mezi lidmi říká, že ttam zlo tvoří, experimentuje... proto říkám, že i mne to bude bolet, jelikož děsivější je, že tam opravdu otec uzavřel je ty, co nesnesou světlo, však horší je, druhá strana, tam se musíme dostat k Rebece, ta je klíčem ... Druhá strana, je místo vyvrženců.. jakobych normálně chtěl pokračovat, ale zarazím se a hledím zase před sebe |
| |
| soukromá zpráva od Alain Death pro na povrchu ne, ale skály ukrývají mnoho záhad... normálně se mezi lidmi říká, že ttam zlo tvoří, experimentuje... proto říkám, že i mne to bude bolet, jelikož děsivější je, že tam opravdu otec uzavřel je ty, co nesnesou světlo, však horší je, druhá strana, tam se musíme dostat k Rebece, ta je klíčem ... Druhá strana, je místo vyvrženců.. jakobych normálně chtěl pokračovat, ale zarazím se a hledím zase před sebe |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro pockej rikas ze tam zlo experimentuje,a nemuze tam ciro nahodou bejt vlkodlak krizenej s upirem reknu a zamyslim se protoze jestli jo,vim kdo to je a mam s nim nevyrizeny ucty pak se zaseknu s tebou a kouknu se pred sebne taky,nic tam ale nevidim a k cemu je vubec rebeca klicem,ja sem tu jen malou chvilku a nejak sem to tady jest enepochopil |
| |
| soukromá zpráva od kraster pro pockej rikas ze tam zlo experimentuje,a nemuze tam ciro nahodou bejt vlkodlak krizenej s upirem reknu a zamyslim se protoze jestli jo,vim kdo to je a mam s nim nevyrizeny ucty pak se zaseknu s tebou a kouknu se pred sebne taky,nic tam ale nevidim a k cemu je vubec rebeca klicem,ja sem tu jen malou chvilku a nejak sem to tady jest enepochopil |
| |
| soukromá zpráva od Katie Courtier pro (konec PPD) |
| |
| Jen kývnu Ano,, je to pouze test.. jen zruda, ti co vysli sou mnohe nebezoečnější..a Rebeca ? To i neřeknu ... povím a potom vemu Katie za ruku a naznačím aby stála, stojíme před ejskyní, je to vchod, z jeho chřtánu se ozývají podivné zvuky Držte se u mě.. snad to zvlademe... vlastně nemáme na výběr.. řeknu chladně, a vydám se jako první do té temnoty |
| |
| Stále mlčím. Ale jen ústy, můj výraz ve tváři toho říká až příliš. Co je to za zvuky? Co to...? - Neptej se a věř mu. Aspoň někdy. Tak dobrá. Zhluboka se dechnu a vykročím za ním. |
| |
| nejak se mi tomu nechce verit,kdyz vidim tu cestu je to jenom zkouska,nevim,ale zkouska muze bejt asi i smrtelna pak si vsak vzpomenu na rebecu a nevaham ani chvilku a vchazim za ostatnimi nevim co me ceka,kdyz to vezmu tu a tam davam svuj zivot do jeho rukou,snad ma pravdu a zvladnem to |
| |
| Jak Alain řekl stalo se... uzounká, děsivě uzounká jeskyně se táhle v nekonečné temnotě, Alain vyčaroval světlo, ale bylo to téměř zbytečné hustá tma byla ještě hodně daleká, děsí vás to, vypadá to nekonečně, když náhle se začne stěna rozšiřovat, až zkončte, teda zastavíte se.. koukáte kolem sebe, Alain zesílel svělo a stojíte v kruhové místnosti, nikdo nevíte co to má znamenat, jste zaraženi, přeci to měla být chodba ne ... dlouhá ulička a místnost, v tom okamžiku Kraster šlápne na něco, co dost hlasitě křupne, kouknete se k jeho nohám, a zjistíte že rozšlápnul lebku, však nebyla t obyčejná lidská lebka, byla deformovaná a asi 5x větší než je normalní, její tvar nebyl stálý, místy hrbol, místy pruhlubeň... vyyděšeně ste se n to koukli, když náhle zaznamennáte šepot, je to šepot dívčího hlasu, není to Rebeca, není to Katie, není to nikdo koho znáte šeptá něco v dpsto eznámém jazyce jen Alain rozumí Liln ros, kalendor... vililog de mi sfere, deam bride tvoske mosrt.. a šeptá to stále dokola a vás to začíná ohlušova, co se to děje?! |
| |
 | Vytaženo z Odpadu. |
| |
| Ne že bych se bála! To ne, nikdy! Ale ta tmavá jeskyně mi nahání malinko strach. Uklidňuje mne jen to, že ho držím za ruku. Po chvilce usoudím, že dívat se na zem mi nedělá dobře a tak se snažím hledět kupředu. Zprvu mi šepot nevadil, jen zaplnil nepříjemné ticho, ale co je moc, to je moc... "Co to je?" Zeptám se ho velice tiše. |
| |
| Jakmile Katie Promluví, kouknu se na ní, s ledovím pohledem Nemám tušení, otec měl asi dlouhou chvilku, ale.. toto neznám, nevím co dělat... řeknu a bezradně pokrčím rameny, asi je dost děsivé že ani já si nevím rady, ale potom Katie chytnu pevněji Každopádně to není moc příjemné... musíme najít cestu kudy odsud ven, koukejte se všichni kolem sebe, po ěnjakém otvoru ... řeknu rázně ostatním a sám se začnu koukat kolem sebe, s přimhouřenýma očima... |
| |
| moc se omlouvam ale uz nebudu hrat,zacal novej rok,mam pred maturitou a nestiham skoror nic,prosim o vyhození a zabití m epostavy dekuji |
| |
 | Přeji dobrý den. Vypadá to, že jeskyně je zralá na zrušení, ale přesto se ještě zeptám na pár věcí. Je tu možnost, že by PJování převzal někdo z vás (systémově). Pokud PJ hrát nechce a chtěl by zálohu, nechť si změní v nastavení stránkování pro jeskyně na 100 a uloží si toto jako stránku html (pokud bude více stránek, tak každou zvlášť). Máte týden na to si říci o ten převod, popřípadě toto dobrodružství ještě rozhýbat. :-) Údržbář |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR