OSUD - 21. května 2012 16:53

Lidstvo je na pokraji zkázy. Může si za to samo nekontrolovatelným vypouštěním jedovatých plynů do ovzduší, silnými zásahy proti přírodě a ničením deštných pralesů. Možná jsem na něco zapomněl, ale to je jedno. Prostě si za to lidstvo může samo a tečka. Nepěkný konec čeká lidi. Vzduch je téměř nedýchatelný, populace je kontrolována. Tedy alespoň její růst. Na jednu rodinu jsou povolena jen dvě dítka a i tak je složité je uživit. A to nemluvím o tom, že sehnat nějaké jídlo je takový malý zázrak. Lidé, co mají dost peněz si postavili jakési kopule, kde přežívají. A ostatní? Co je jim do nich. Jedna věc je ale jistá, nikdo nechce zemřít udušením. Píše se rok 2151 a planeta je na tom opravdu zle. Je ovšem naděje. Malá a ne pro všechny, ale je tu. Totiž, někdy před deseti lety vědci objevili trhlinu v časoprostoru a když skrze ní poslali sondu, zjistili, že ona trhlina je opravdu časoprostorová. Totiž, sonda se dostala na planetu Zemi, ale asi tak o 85 milionů let zpět do minulosti. Díky malému pokusu také zjistili, že ona Země je v jiné časové dimenzi, což znamená, že změny tam se neprojeví tady. Tehdy se v jedné chytré hlavě zrodil nápad: "Pošleme tam člověka." Neuběhl ani rok a vědci poslali člověka. To dalo impulz pro vznik projektu dnes známém jako Terra Nova, neboli Nová Země. Účel tohoto projektu bylo začít znova. Lépe. O pár let později, roku 2145 se povedlo stabilizovat trhlinu a postavit portál na místě, které se nazývá Hope Plaza (ano, znamená to Místo či Náměstí naděje). To samé postavili i nedaleko od osady Terra Nova. Proč je tomu tak? No, dobrá otázka, jednoduchá odpověď. Dokud nestáli portály, nevědělo se kde přesně se dotyčná expedice objeví. Jedna se objevila uprostřed obřího jezera (nebojte, větší část lidí se zachránila). Nyní, když portály už stojí, ví se přesně, kde se noví osadníci objeví a tudíž na ně lidé z Terra Novy mohou čekat a poskytnout první pomoc. Ne vždy je přechod bez problémů.

OSUD - 23. května 2012 11:44

soukromá zpráva od OSUD pro Džungle, 20 km od Terra Novy Skupina Charlie, Andrea Mithelová Plahočení se po džungli, hledání nových zdrojů a poznávání "sousedů". Takový úkol dostala skupina Charlie a skupinka pěti vědců, mezi nimi i doktorka Andrea Mitchelová. Dalšími členy vědecké skupiny jsou doktoři Martin Jason, Hope Drattonová, Matthew Farrel a Adam Ver. Jak už bylo zmíněno, dostali za úkol prozkoumat větší okolí Terra Novy, najít nové zdroje pro stavbu a výrobu léků, zmapovat území a nakonec zmapovat chování dinosaurů. Každý ze skupiny má svůj úkol a všichni si uvědomují, že to není úkol na jeden den. Snad proto zrovna skupina stojí uprostřed provizorního tábora, který je ze dvou stran krytý obrněnými Rovery a ze zbylých dvou stran provizorním plotem. Uprostřed se nachází malé ohniště a okolo něj je rozloženo pět stanů. "Doktorko Mitchelová, mohla byste se na tuto podívat?" ozve se po nějaké chvilce Matthew Farrel, který právě zkoumá nějaké listy vám zatím neznámé rostliny. Doktorka ani chvilku nečeká a hned k Farrelovi přijde. "Nejsem si tím jistý, ale řekl bych, že tato rostlina je předchůdce Anagallis arvensis. Pokud tomu tak je, měla by mít mnohem silnější vlastnosti než její potomek. Mohla by nám výrazně pomoci s léčením jater, ledvin, úplavic a svědění. Možná má léčivých vlastností více, ale teď a tady se to nedozvím z jednoho listu. Musel bych se tam vrátit a nasbírat jich víc." začne mluvit trošku roztěkaně a určitě hodně nadšeně. Desátník Wilson se nenápadně kouká směrem k doktorům a jeho muži obcházejí okolo tábora. Poprosím vás i o popis vzhledu, ať víte, jak vypadáte ;-) a prosím, příspěvky posílejte sobě :-) Složení skupiny Vědecká část Andrea Mitchelová - vedoucí Vědecké i vojenské části skupiny Martin Jason - zoolog Hope Drattonová - botanik Matthew Farrel - biolog/farmaceutik Adam Ver - kartograf Vojenská část Cpl. Wade Wilson - velící vojenské části, přebírá velení v případech ohrožení Pvt. Damian Enricho - ženista (výbušniny, opravy, řízení) Pvt. Scarlet Perltonová - medik Pvt. Joshua Hern - střelec Pvt. Boa Xemumo - střelec, stopař

OSUD - 23. května 2012 17:57

soukromá zpráva od OSUD pro Návrat z lovu, 15 km severně od Terra Novy Družstvo Hunter Poručík Erlo a seržant Wrex dostali od velitele Rollanda jednoduchý úkol. Přinést něco k jídlu. Nikdo nečekal, že se naskytnou nějaké problémy, všichni věděli do čeho jdou a všichni byli náležitě připravení. Dva obrněné Rovery nechali na okraji lesa asi osm kilometrů od kolonie a pak se vnořili do džungle. Na lov je nejlepší jít po svých, potichu a opatrně. Družstvo se roztáhlo do široké rojnice a stále udržovali rádiový kontakt. Našli stopu osamoceného mláděte Amargasaura (viz HP) a pustili se za ní. Bohužel si ale nevšimli, že stopu mláděte sleduje i smečka deinonychů. Deinonychové se zatím pohybovali potichu, tlačili mládě před sebou a o přítomnosti lidí zatím také nic nevěděli. Tak to bylo ale jen chvilku. Bylo jich pět, amargasaura měli na dohled a začali se domlouvat (kdo viděl Jurský park, ví). Mládě se splašilo, ale nemělo kam utéci, za zády mělo vysokou stěnu neprostupné džungle. V tu chvíli k mláděti dorazilo i družstvo Hunter a aniž by nějak meškali, začali střílet jak po smečce, tak i po mláděti. Mládě padlo téměř ihned, ale smečka se rozutekla. Sonické zbraně nejsou nic hezkého. Pro dinosaury. Vojáci se rozdělili, obhlédli mládě a čtyři z nich se vrhli do porcování dvou tunového zvířete. Batohů měli dostatek, tak každý dostal pořádný flák masa (celkem nesli půl tuny). Když si ale bral svůj příděl poručík, smečka zaútočila. Jejich domluvu vojáci slyšeli už nějakou chvilku, ale bylo to slyšet z takové dálky, že tomu nedávali tolika důležitosti. Bohužel měli. Jako první padl poručík. Deinonychus mu skočil na záda a drápy mu rozsápal krk. Nebylo pomoci. Jako další zemřel střelec Blue, když se snažil dostat k poručíkovi a odtáhnout jeho tělo. Vojáci sice dokázali zabít dva predátory, ale zachránit vojína Blua se jim nepodařilo. V tu chvíli se smečka zase rozprchla. Opět jde slyšet domluva mezi jednotlivými jedinci a ne zrovna daleko. Seržant Wrex však neváhal, zavelel ústup a jednotka se dala do pohybu. Bohužel v lese se ztratili další dva vojáci, vojín Philip a Smid. Avšak není čas je hledat, zvuky rychle blížících se predátorů je opravdu děsivý.

OSUD - 23. května 2012 18:06

soukromá zpráva od OSUD pro Nová mise, Terra Nova Cpt. Clean "Kapitáne, pane, velitel Rolland vás chce vidět," přiběhne vojín k tobě a zasalutuje ti. Jen kývneš a hned se vydáš za velitelem. "Dobře, že jste tu tak rychle, Cleane. Máme drobný problém. Pozorovatelna patnáct se už delší dobu neozvala. Možná mají zase problémy s rozkousanýma kabelama, ale pro větší klid si vem Bravo, nějakého technika a dva rovery a jeď se tam podívat. Případně jim poskytněte pomoc a hlavně zjistěte proč jim to pořád vypadává," obrátí se k tobě velitel a opře si bradu o propletené prsty.

OSUD - 23. května 2012 19:22

Hope Plaza, Země rok 2152 Družstvo Eagle, Aveliria Burnová, Jill O'Briennová a spousta dalších Hope Plaza. Místo tak příhodně nazvané, místo tak záhadné a přitom tak úžasné a neuvěřitelné. Pro všechny poslední nadějí, zvláště teď v roce 2152, kdy lidská populace vymírá. Jste již 15. expedice a možná i poslední. Kdo ví. Je vás tu hodně, snad přes sto lidí, možná i ke třem stům, ale kdo by to počítal? Portál je aktivován, na druhé straně jste očekáváni. Všem vám ještě dávají poslední informace o Nové Zemi, že vás nejdříve dostane zvýšený obsah kyslíku v atmosféře, poté otevřený prostor (lidstvo žije v kupolích) a nakonec dezorientace, ale nemusíte se bát, na druhé straně čeká lékařský tým, který vám ihned poskytne pomoc. Také vám říkají, abyste se nezdržovali v prostorech portálu a nepřekáželi tak ostatním. Úplně vpředu jsou vojáci s vybavením. Jsou tam dvě družstva, jedno s kódovým označením Eagle a druhé s označením Surikata. Jakmile dostanou příkaz, dají se do pohybu. Hned za nimi jsou civilisté. Ať už vědci, doktoři, technici, inženýři, dělníci, či obyčejní lidé. Všichni po jednom, dvou nebo třech vstupují do portálu a Hope Plaza se pomalu vyprazdňuje. Nakonec zůstane už jenom personál, ale to už nikoho nezajímá. Portál, 10 km jižně od Terra Novy Jak bylo řečeno, tak se i stalo. Na druhé straně portálu čekalo hned několik desítek lidí. Krom vojáků, kteří přebírali a nakládali zásoby do Roverů, zde bylo i mnoho zdravotníků pobíhajících mezi jednotlivými lidmi, kterým pomáhali jak s dýchacími potížemi, tak i s dezorientací a slabostí. Jakmile prošel poslední člověk, portál se uzavřel a velící důstojník poručík Frellová zavelí k odchodu. Rovery již vyrazili a jelikož kvůli tomu musela oslabit své družstvo, jako podpora při ochraně slouží družstvo poručíka Lewise. Ještě předtím je však Frellová informovala o tom, na co vše mají dávat pozor.

Jack Leroy - 23. května 2012 19:58

Na Terra Novu Už konečně stojíme všichni připravení v tunelu portálu, abychom mohli projít na Terra Novu. Někteří členové mého týmu jsou trochu nervozní, ale to je časem přejde. Stojím mezi prvními, jelikož náš tým musí zajistit bezpečnost, kdyby se něco posralo. Když je portál otevřen kouknu za sebe. "Tak jo Eaglové jdeme! Buďte připraveni a držte se po kupě." S tím vejdu do portálu. Na druhé straně vidím postavy takže skloním zbraň a jdu trochu stranou, aby se mi ustálil obraz a já mohl oklepat tu trochu slabosti. Zdravotníkovi řeknu, že jsem v pořádku. O chvíli později na to začnou do aut nakládat vybavení a nás nechají jít pěšourem. S auty odejde i část ochranné osádky, která tu přišla s velící důstojnicí. Když jsme tu všichni rozhlédnu se a kouknu na Matthewa. Máme jasný úkol chránit tu roztahanou bandu, co se musí dostat na základnu. Krom rychlého infa o dinoších se mi moc specifikací nedostane. Takže budu muset svůj tým zařídit sám. Doufám, že zbylí lidé poručíka pokryjí, alespoň strany. "Matthewe vezmi si Wernuga, Hawkinsovou, Luckyho, Roskyho a Freeborna a kryjte nám záda. Dávejte bacha nechci nikoho ztratit. Zbytek jde se mnou vepředu s poručíkem. Browlingu jsi nejlepší pro tenhle terén budeš naše zbystřené smysly." Oznámím týmu a s připravenou zbraní se vydám po boku poručíka s konvojem vpřed. Snažím se s nimi držet mimo nějaké vysoké trávy, křoviny a podobné nebezpečné místa. Snažíme se být v co nejtěsnější obranné pozici.

Sgt. Matthew Connor - 23. května 2012 21:36

Příchod Dlouho očekávaná cesta je teď nyní přede mnou. Stojím v tunelu s naším oddílem a hromadou ostatních lidí. Panebože, kam jsem to jen šel? Na tváři se mi objeví nervózní výraz, ale raději ho potlačím kvůli civilistům. Nechceme přeci, aby se začali bát. Vedlo by to k panice... Když už projdeme a ocitneme se o 85 milionů let zpátky. "To bylo všechno?" Pokrčím rameny. Mírně se mi motá hlava, ale jinak jsem v pořádku. Takže zdravotníkovi řeknu, že mi noc není. Pomůžu naložit bedny do aut. Informace o dinosaurech uvítám, i když jich moc nebylo. Ale když se dozvím i Deino... něčemu jsem rád, že mám SUTP Mk.245. Ten houf lidí, který se nějak moc rozprostřený. "Rozumím." Kývnu na souhlas k rozkazu od Jacka. Chvilku po dostání rozkazu si k sobě seženu všechny lidi, kteří mají jít se mnou vzadu. "Takže my půjdeme vzadu. Všichni se rozprostřou podél konce zástupu. Já půjdu jako poslední, kdyby se někdo ztratil a nikdo si toho nevšiml." Řeknu klidným hlasem a připravím se k odchodu. V ruce třímám zbraň, ale doufám, že ji nebudu muset použít.

Wade Wilson - 23. května 2012 23:43

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Výprava Po několika hodinách cestování doktorka zavelí zastavit, kvůli nějakému stromu. Co jí na tom tak zajímá? Vždyť je to strom jako každej jinej ne? To nevím, každopádně ona má jinej názor koukej. Jakožto potvrzení mých myšlenek doktorka přikáže svým vědcům odebrat vzorky. "Dobře doktorko, mám řešení. Naskočte zpátky a najdeme nejbližší vhodné místo k táboření. Potom se sem vrátíme pro ty vzorky. Musíme si ale vybudovat nějaké zázemí," po jejím souhlasu se opět dáme do pohybu. Asi po kilometru a půl narazíme na vhodnou mýtinu a zastavíme. "Tak jo, tady se utáboříme. Boe, Joshuo prohlédněte nejbližší okolí a zjistěte, co se tady pohybuje. Nerad bych, aby mě v noci vzbudilo slintání Deina, jasný?" Začnu vydávat rozkazy, "Damian a Scarlet mi pomůžou s budováním tábora. Od vědců bych rád viděl to samé. Na sbírání vzorků bude čas potom." O den později Druhý den, asi dvě hodiny po návratu všech vědců začnou moji vojáci držet hlídky, zatímco vědci si prohlížejí rostliny. Strážní oheň je rozdělán uprostřed tábora, a osvětluje stany a nejbližší okolí. Pomalu obcházím tábor, když zaslechnu doktora Farrela. Přesunu se tedy blíže k němu a doktorce Mitcheové. Hele nebuď tak zvědavej jo? Nejsem! Jen chci mít přehled o všem co se tady děje! Jo, a proto tě zajímá nějaká pitomá kytka? Jenom jestli nekecáš! Tobě se líbí ta doktorka! Sakra, vždyť si muj mozek! Tak snad víš, co si myslím ne? Sklapni na chvíli! "Doktore Farrele, kde přesně jste ty rostliny objevil? Raději bych to odložil až na ráno, začíná se připozdívat, ale pokud na tom bude doktorka Mitchelová trvat, jsem ochoten poskytnout Vám jedno vozidlo a jednoho ze svých mužů jako doprovod. Tedy v případě, že budete zpátky do západu slunce. V noci tu není bezpečno." Wade Wilson... ...je starý pětatřicet let. Měří 188 centimetrů a váží 95kg. Má hnědé oči, které skvěle ladí k jeho stejně barevným clasům. Je to člověk svalnaté postavy, který už na první pohled působí jako voják z povolání. Na jeho levé tváři se vodorovně táhne asi pět centimetrů dlouhá jizva.

Andrea Mitchelová - 24. května 2012 08:24

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Výprava Jsem tu už nějakou dobu a pořád mě to tu nepřestává uchvacovat. Je to jako byste studovali něco nehmatatelného a pak najednou puf! a všechno, co jste jen teoretizovali najednou bylo přímo před vámi. Jako dneska si pamatuju dobu, kdy jsem prošla portálem a uvítel mě tenhle nový svět. Popravdě si mnoho osadníků při prvním pohledu na mě kladlo otázku Co tu dělá ta modelka? A nemůžu jim to mít za zlé. Vždyť tak skoro vypadám. Výška 175 cm, váha kolem 70 kilo. Díky kick boxu mám dobře vytvarovanou postavu a dlouhé blond vlasy taky nenasvědčují, že byhc byla vědkyně. Ovšem není důležité, co je na hlavě, jako to co je v ní. A hned v prvním týdnu jsem ukázala, že nejsem tak bezbranná, jak se zdálo. Umím se o sebe postarat. Je mi 30 let, ale díky sportu a správné výživě vypadám na 26 let a i to je výhoda. Máme za úkol zabezpečit kolonii a my vědci to děláme po svém. Neříkám, že zbraně nejsou důležité, ale léky a lékařský materiál taky. Takže když mě zavolá doktor Farrel, tka neváhám a bez okolků jdu k němu. Vyslechnu ho a prohlídnu si rostlinu. "Možná máte pravdu, doktore, ale než se vrhneme pro zásoby možná bysme měli udělat pár...mno testů. Jestli se nemýlím, tak Anagallis arvensis je dosti ošemetná, zákeřná květinka" usměju se a mimochodem se podívám na zvědavě se dívajícího vojáka, který je celý hrr se tam vrátit. Já jsem ale pro opatrnější postup. Přece jen mám aspoň okrajovou představu o tom, co tu pobíhá."Víte, jak to myslím ne? Při špatném dávkování může spíš zabít než pomoci, takže udělejte pár testů a pokud se potvrdí vaše domněka, tak pro ní zajedeme"

Cpt. Peter Clean - 24. května 2012 10:48

soukromá zpráva od Cpt. Peter Clean pro Mise Zrovna jsem trénoval s dalšími vojáky abych se udržel v kondici a byl připraven na vše. Od té doby co jsem zástupce velitele tak se moc do terénu nedostanu a zde mne čeká jen papírování v kanceláři, hlášení a přeposílání rozkazů Rolanda. Trénink vyruší až přiklusající vojín se vzkazem že mne chce vidět velitel. Otřu ručníkem obličej a přehozený přes rameno kráčím jednou z mnoha ulic kolonie do hlavního sídla a nejdůležitějšího místa kolonie. Krátce zasalutuji před Rolandem a ten mi ihned sdělí, co se přihodilo a co je třeba provést. Sice je to jen rutinní mise ale hlavní je že se dostanu konečně na vzduch. „Jdu na to“ Krátce opět zasalutuji a vydávám se do míst kde se právě vyskytuje tým Bravo. „Desátníku“ Kývnu na Orwella, který právě čistil svoji pušku. „Nové rozkazy z velení. Ztratilo se spojení se základnou 15. Možná jsou to jen kabely ale… naložte dva Rovery. Ještě s námi jede technik, kdyby něco. Za 30 minut u brány“ Dokončím a při odchodu se ještě otočím. „Vemte si dost munice, mám nějaký divný pocit“ Vykračuji si to do své ubikace, kde na sebe nasoukám výstroj a překontroluji. Poté uchopím svoji taktickou pušku a vydávám se směrem k bráně. Půl hodina uběhla jako voda a před bránou stojí kolem dvou Roverů celý tým Bravo a technik. „Nasedat!“ Křiknu ještě z dálky a sám sedám na místo spolujezdce předního vozidla. Ještě překontroluji komunikaci se zadním vozem, v němž je Orwell a o poté je vše připraveno. „Otevřete bránu!“ Ta se ihned začala pomalu otevírat a celé dva Rovery vyráží vstříc divoké džungli.

Sgt. John Wrex - 24. května 2012 11:55

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Návrat z lovu, 15 km severně od Terra Novy Poté co nás napadli znovu jsem zavelel k ústupu, jelikož náš velitel byl mrtvý. Běželi jsme rychle zpátky k vozům, ale ty jsou až na kraji džungle. K vozům to nemůžeme stihnout. Všude je plno stromů a k vozům to nemůžeme stihnout. Řeknu vojákům. Zastavíme se a rozhlížíme se. A v tom mě napadlo. Plno vysokých a bytelných stromů. Možná bychom mohli na nějaký vylézt. Musíme se pokusit vylézt na strom. Tam na nás deinonychové nemůžou. To je naše jediná šance. Jezero a vodopád nikde, pouze džungle a agresivní dinosauři. Strom je naše šance. Když vylezeme nahoru tak se můžeme bránit sonickými zbraněmi a nebudeme tak snadný cíl jako na zemi. Jeden po druhém lezeme na strom dříve než se tu predátoři objeví. Už není čas. Už jdou. Jsme připraveni a čekáme až přijdou přímo k nám. Až přijdou, tak se je pokusíme vysoko na stromech zahnat zbraněmi.

OSUD - 24. května 2012 13:01

soukromá zpráva od OSUD pro Návrat z lovu, 15 km severně od Terra Novy Vojáci se po tvém rozkazu začnou drápat na stromy, zatímco deinonychové se nebezpečně a hlavně rychle přibližují. Akorát když nahoru vyleze vojín Jerko, jeden dravec po něm skočí, avšak silně narazí do stromu a tvrdě dopadne na zem. Po chvilce je ale už na nohou a potřásá hlavou aby se vzpamatoval. Ty sám sleduješ jiného o něco většího samce než jsou zbývající dva. Zdá se, že je to alfa samec, který vede smečku. Ten se právě postavil na zadní, natáhl krk do výšky, hlavu zvedl k nebi a začal vydávat hrdelní zvuky (najdi si 00:20). Víš co to znamená. Přivolává další členy smečky. Jeden z vojáků, vojín Trancyová, to už nevydrží a zažne střílet ze své zbraně na hlavu jednoho predátora. Chvilku se nic neděje, ale pak predátor padne k zemi mrtev a zbývající dva zase někam odběhnou. Stále je však slyšet jejich svolávací zvuky.

Sgt. John Wrex - 24. května 2012 13:13

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Na stromě v džungli Když dinosaurus po výstřelu vojína Trancyové padne, tak řeknu. Dobrá trefa, ale bez mého rozkazu nestřílejte! Dlouho tady být nemůžeme. Řeknu. Má někdo vysílačku nebo něco čím by se dala zavolat pomoc? Zeptám se. Tohle bude ještě velká a nebezpečná jízda. Pokusím se vylézt co nejvýš nahoru na strom. Dolů jít nemůžeme, roztrhali by nás jak nic, ale tady to taky není zrovna bezpečné, máte někdo nějaký nápad? Zeptám se. Možná nějak přilákat většího dinosaura, kterému by jsme mohli utéct mezitím co on by naháněl slabší Deinonychuse. Sakra. Pitomé zásoby jídla a tolik členů už je ztraceno. Velitel Terra Novy nebude mít radost. Ušklíbnu se.

OSUD - 24. května 2012 13:17

soukromá zpráva od OSUD pro Cesta na stanoviště 15 Desátník pouze přikývne na tvé rozkazy a hned je začne dál ventilovat svým mužům. Bravo znáš vcelku dobře, občas s nimi vyrazíš ven na obchůzku vnějšího perimetru. Je na ně spolehnutí, poslouchají rozkazy a mají vcelku pohlednou medičku. Když se vrátíš zpět na buzerplac, Rovery jsou už připravené a čekají jenom na tebe. U vojáků nervózně přešlapuje nějaký civil a když si jej pozorně prohlídneš, dojde ti, že ho znáš. Jmenuje se Trevor McCollin, je roztržitý, nervózní a celkem i srab, ale svou práci zvládá dokonale. Vojáci sotva tě uvidí, naskočí do Roverů, natlačí do něj i technika a čekají dokud se neusadíš. Jakmile se tak stane, nastartují motory a vyrazí na cestu (brána se zavírá pouze na noc, přes den je otevřená). Jak vyjíždíte z brány, všimneš si v dálce dvojice Roverů mířících k Terra Nově. Nijak tě to nepřekvapuje, jsou to stroje, které vezou zásoby přinesené novou expedicí. "Myslíte, že budou problémy, pane?" zeptá se tě vojín Trevis, tvůj řidič. "O co se vlastně jedná, co se děje? Kam to jedeme? Nikdo mi nic neřekl," zezadu na tebe hučí McCollin a vojín Yukoza sedící vedle něj jen nechápavě vrtí hlavou. Rozdělení v Roverech Rover 1, kódové označení Support jedna Pvt. Trevis - řidič Cpt. Clean - místo vedle řidiče Pvt. Yukoza - za řidičem McCollin - za spolujezdcem Rover 2, kódové označení Support dva Pvt. Austen - řidič Cpl. Orwell - místo vedle řidiče Pvt. Omarová - za řidičem Vybavení (medi zásoby, technické vybavení pro opravu, potraviny - kdyby náhodou)

OSUD - 24. května 2012 13:23

soukromá zpráva od OSUD pro Džungle, 20 km od Terra Novy "Ano, ano, samozřejmě máte pravdu doktorko. Pokud se dávkování přežene je opravdu smrtelná, ale abych mohl udělat více testů, potřebuji více rostliny. Tento list mi opravdu k tolika listům nestačí," zpočátku ignoruje desátníka Wilsona a odpovídá přímo doktorce Mitchelové. Pak pohlédne na desátníka a znovu, tentokrát s prosíkem v očích na doktorku. "Není to daleko, zvládneme to i pěšky. Jen se vrátíme zpět k těm vysokým stromům, které tak zajímali doktorku Drattonovou," ukáže směrem odkud jste přišli. V tu chvíli se k vám nachomítne i jmenovaná doktorka, ale nic neříká. Jen v ruce drží kus ze zmíněného stromu a sleduje vaši debatu.

Jill O´Briennová - 24. května 2012 14:22

Současnost a minulost Země je na pokraji svých sil už není otázka jestli umře,ale kdy.Všechno naše snažení a industrializace skončilo že jsme zůstali na umírající planetě svíjející se v předsmrtné agonii.Ve vesmíru je spousta planet a na jedné brzy přestane existovat život.Lidé vyhynou jako dinosauři a nebude k tomu potřeba ani komety či asteroidu. Zavrtím hlavou a rozhlédnu se kolem po ostatních shromažděných na Hope Plaza a pak se podívám na otevřený portál před námi.Jasně naše jediná šance je kolonizovat Zemi v minulosti a tentokrát jí tolik nezasvinit.Nový začátek,nový svět a nová Země.Když není budoucnost a současnost nestojí za nic zbýva už jen minulost.A ta je teď před námi nejdřív to tam jdou prověřit vojáci a pak půjdeme my.Vyslechnu si všechno a hlavně mně zaujme že tam je otevřený prostor,lidé žijí v kopolích tak dlouho že už snad ani neví co to otevřený prostor je. Možná proto se ještě u neprojevila tak moc ponorková nemoc,ale hlavně tam je čerstvý nerecyklovaný vzduch,čistá voda a neotrávené no vlastně nic.Člověk tam nebyl a ještě nějakou dobu nebude. Proberu se ze svých myšlenek,seberu svě vybavení a jelikož jsem na řadě nadechnu se a projdu portálem.Na druhé staně na mně zaútočí jako první sluneční paprsky nefiltrované sklem a hlavně přemíra čerstvého vzduchu která způsobí se se rozkašlu a přejdu do irského nářečí které se ukáže být bohaté na nadávky. Jako by tě nevarovali Jill. Vypotácím se z portálu abych nepřekážela a rozhlédnu se kolem což jsem neměla dělat.Tolik otevřeného prostoru ve mně vyvolá silné agorafobický efekt já ztratím rovnováhu a kecnu sebou na zem.Dobře budu se chvíli dívat na zem a pokusím se s tím srovnat.Pak mi řekněte co nám zde hrozí.

Andrea Mitchelová - 24. května 2012 17:11

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Výprava Podívám se na doktora Farrela i doktorku Drattonovou a zaktoutím hlavou "Musím souhlasit s desátníkem Wilsonem. Brzy bude tma a já ani kolonie si nemůže dovolit přijít o dva dobré vědce."  Neříká se mi to lehce, protože vím, jaké je to být zaujatý prací, ale příjde mi to prostě moc riskantní. "Popravdě si myslím, že ty rostliny do zítra neutečou a za světla to bude o trochu bezpečnější" řeknu jim nakonec a kouknu se na desátníka, jak obych čekala nějakou podporu nebo tak něco. On je tu voják ne já, ale myslím si, že moje rozhodnutí je pochopitelné.

Aveliria Burn - 24. května 2012 17:27

Opouštění budoucnosti Fuu, konečně se budu moct nadechnout. Už se těšim na "normální život". Bez všeho stresu, puchu, špíny a všech těch odporných věcí. V tomto prostředí je doktor k ničemu. Popostoupím blíže k jádru čekajících lidí, než vstoupíme dovnitř do portálu. Nechtěla bych vylézt jako poslední a zmenšovat si tak pravděpodobnost, že mě něco sežere, když budu někde na konci skupiny. Vtu chvíli lidé začnou pomalu,ale synchronicky vstupovat do portálu. Jeden hezky po druhém. Žádný stres. Všechno je v pohodě, jdu do nového, lepšího světa. Projdu portálem mezi posledními. Jakmile vystoupím, začne se mi notat hlava. Ach ano, samozřejmě, před tímto nás varovali. No, alespoň,že je to jen hlava. Otočí se na mě vojáci. Dobrá, beru na vědomí. Ale kdyby jste měli nějaké problémy, tak řekněte. Neměli byste to podceňovat, protože by jste měli mnohem větší pravděpodobnost, že si na vás něco pochutná. Uchychtnu se. Ale těď vážně, pokud by se vám něco stalo, tak bych měla víc práce, než bych si přála a také by nemusel přežít nikdo. Proto na to pamatujte. Základem je jedinec. Můj úsměv zvážní. Jakmile domlusím, otočím se a zahlédnu mladou dívku, jak se sesune na zem. Několika kroky se k ní přiblížím. Chcete pomoct vstát, nebo si chcete na chvilku odpočinout a nabrat dech? Přátelsky se pousměji a podám jí láhev s vodou.

OSUD - 25. května 2012 09:54

soukromá zpráva od OSUD pro Návrat z lovu, 15 km severně od Terra Novy "Mám vysílačku, ale je poškozená. Už jsem se zkoušel spojit. Možná se mi povede jí opravit, ale chvilku to potrvá a tady na stromě to bude hodně těžký" ozve se váš radista vojín Garzia. "A co počkat, až se sem dostanou všichni ti malí parchanti a postřílet je?" navrhne po chvilce ticha vojín Al Ífna, který jako jediný z vás má těžkou zbraň. Mezitím se pod strom zase dostaví smečka deinonychusů, ale teď je jich místo dvou, rovnou sedm. Obchází kolem stromu na kterém jste všichni schovaní a zvuky vycházející z hrdel již nejsou svolávací, ale ryze agresivní a hladový. Asi o dvacet minut později se čtyři deinonychové odpojí od smečky a odběhnou někam dál do džungle. Ty je pozorně sleduješ, takže si všimneš, že běželi směrem k mršině amargasaura. "Pane, máme příležitost je postřílet a zdrhnout, než se zbytek vrátí. Těch sedm kiláků k roverům dáme jak nic" navrhne vojín Freenhood a ty vidíš, jak zamíří na jednoho z predátorů.

OSUD - 25. května 2012 10:58

Vítejte v Terra Nově družstvo Eagle, Jill O'Briennová, Aveliria Burn a spousta dalších Po vyčerpávajícím deseti kilometrovém pochodu jste se konečně ocitli na obrovské mýtině, kde jste měli už z dálky nádherný výhled na váš nový domov. Terra Novu. Také není výjimkou, když pár set metrů před kolonií uvidíte stádo camarasaurů, stegosaurů, triceratopsů nebo hadrosaurů (viz HP). Z masožravých tu jsou možná jen ty nejmenší druhy, které se člověku obvykle vyhýbají. Je to úžasný pocit, vycházet z džungle a vidět tu nádheru. Nejenom kolonii, ale i pravěká zvířata, které většina z vás zná pouze z obrázkových knížek. Vojáci najednou zastaví a přinutí zastavit i kolonu lidí. I když pár z nich začne remcat, poručík Frellová jen ukáže někam doleva, kde můžete vidět zvířený prach, který se velmi rychle přibližuje. "To je stádo angulomastacatorů. Počkáme dokud se nepřeženou. Je jich minimálně třicet a s váhou každého jednotlivce by si neporadil ani náš Rover. Obrněný ale už jo," informuje vás a většina lidí mezitím pozorně sleduje přibližující se stádo. "Nepoběží přímo na nás?" zeptá se nejistě nějaká žena. "Nemusíte se bát. Tohle stádo máme označkované, kdyby změnilo směr, budeme to vědět dřív, než se dostanou nebezpečně blízko," odvětí seržant Kurlenko. "Označkované? Jak to myslíte?" ozve se odněkud zezadu. "Naši zoologové navrhli označit pár jedinců sledovacím zařízením, aby mohli studovat jejich přesuny za pastvinami a vodou. Díky nim jsme nalezly mnoho nových rostlin, které jsou poživatelné i pro nás. Také nám pomohli najít celkem velké zásoby křišťálově čisté vody bohaté na minerály." znovu promluví poručík. "Bohužel veškeré zde vypěstované potraviny budete moci ochutnat až příští týden," oznámí vám desátník Mendez, medik družstva Tiger. Mezitím se stádo dostane už tak blízko, že jste schopní rozeznat jednotlivé dinosaury. O pět minut později se prožene kolem vás takovou rychlostí a s takovým dupotem, že pár, doposud ještě omámených jedinců upadne na zem. "Tak můžeme pokračovat, Terra Nova čeká" zavelí Frellová a zase se dáte do pohybu. Do kolonie dorazíte akorát ve chvíli, kdy se začne stmívat. Přijdete až před hlavní budovu, kde vás opustí zbytek družstva Tiger a většina doktorského personálu. Na terase hlavní budovy stojí starší sympatický muž a vedle něj pohledná dívka. Jde vidět, že oba už nějakou dobu na něco čekají. Na vás. "Vítám vás ve vašem novém domově, v Terra Nově. Mé jméno je Thomas Rolland a jsem velitelem Terra Novy. A toto je má milovaná dcera Elizabeth," přívětivě se na vás usměje a dá ruku kolem ramen své dceři. "Nový domov. Není to jen domov, je to i život. Život, který jsme na původní planetě opustili a který k nám již nebyl přívětiví. Ani zde není život jednoduchý, ale nic není nemožné, když se do toho pustíme všichni. Proto mi ještě jednou dovolte vás uvítat ve vašem novém domově a vašem novém životě. Terra Nova, to neznamená jen nová země, ale i nový začátek. Vítejte." rozpřáhne ruce a znovu se přívětivě usměje. "Nyní vás vojáci doprovodí k vašim novým domovům a seznámí vás s bezpečnostními pravidly, které jsou třeba dodržovat. Dnes a zítra budete mít ještě na rozkoukání, pozítří bych vás již prosil, abyste se zapojili do práce a pomohli tak kolonii," informuje vás a ihned potom přijde pár vojáků a ti vás začnou po skupinkách odvádět. "Doktorko Burnová, poručíku Lewisi, stavte se u mne, až se zabydlíte," ukáže na vás velitel a pak odejde do budovy. Ubytování si můžete popsat sami. Každý dostane svůj dům i vybavení do domu, vojáci budou ubytováni na druhé straně ve vojenské části kolonie. Je tam pro vás postavený úplně nový ubytovací blok. Dovolím vám si cokoliv k vašemu bydlení přimyslet (to platí i pro ostatní)

Cpt. Peter Clean - 25. května 2012 11:33

soukromá zpráva od Cpt. Peter Clean pro Cesta z kolonie Řítíme se vyježděnou cestou směrem od kolonie směrem do husté džungle. Tam někde má stanoviště základna 15. Nikdo neví, co nás tam může čekat a já osobně doufal, že to jsou jen kabely..ale.. Zahlédnu v dálce Rovery transportující zásoby a vzpomenu si na to, že dnes má dorazit nová várka lidí a doplnit tak scházející stav. Až teď mi začalo vrtat hlavou, proč mě poslal Roland pryč, když je tak velký den. Ani trochu se mi to nelíbí. Ani trochu. Z myšlenek mne vytrhne až Trevis ptající se na klasickou otázku. „Já doufám, že ne vojíne.“ Mžourám do otravného slunce a říkám si jaký to je pěkný den. „Doufám, že ne“ Vytahuji z jedné z mnoha kapes mojí taktické vesty své sluneční brýle a nasazuji je. Pak začne technik který vlastně vůbec nemusí vědět o co se jedná. Má udělat svoji práci a držet hubu. To mu samozřejmě neřeknu, to bych si pěkně naběhl. „Základna 15 má nějaké potíže a jedeme to prověřit. To je vše“

Jack Leroy - 25. května 2012 12:42

Terra Nova Cesta trvá až příliš klidně, ale ani tak neztrácím na ostražitosti a jdu obezřetně vedle poručíka. Když se konečně zastavíme a uvidíme to krásné údolí dole, kde je kolonie musím se usmát. "Tak tohle je paráda." Koukám ohromeně na tu krásu a dinosaury, kteří se prohánějí okolo. Pak poslouchám co poručík říká. Zajímá mne to vše a proto dávám dobrý pozor. Když se k nám řítí jedno ze stád, které je prý označené raději mám připravenou zbraň jen tak ze zvyku, ale je vidět, že to tu mají pod kontrolou a za chvíli se prožene kousek od nás. Prohlížím si je všechny a usmívám se. "Pěkný, tihle Angulomastacauři dají je ochočit? Nebo nějak dostat pod kontrolu? Jsou v celku mohutní a dost rychlí, kdyby se dali vychovat byli by to dobré prostředky pro jízdu." Řeknu nahlas k poručíkovi svou myšlenku a pokračujeme v cestě. Ještě kývnu dozadu na Connora, že je čas jít dál. Už se připozdívá, když jsme konečně v Terra Nově. Líbí se mi tu a dokonce nás přivítá místní velitel a jeho pohledná dcera. Vyslechnu si jejich přivítání a usměju se. "Jistě příjdu brzy." S úctou kývnu, a když pro nás příjde doprovod, aby nás odvedl do místních "kasáren" ohlédnu se po svých lidech. "Eaglové jdeme!" Zavelím na své lidi a s celým týmem se vydáme táborem s naším doprovodem. Když se dostaneme k našemu ubytovacímu bloku vypadá to pěkně. Sice jedna budova, ale ve chvíli, kdy jsme vevnitř je to tam až snad příliš krásné a jakmile dojdu ke svému pokoji usměju se. Dokonce už mám i jmenovku na dveřích to se mi líbí. Ostatní asi budou mít společné ubytování pokud se dobře dívám. Obrátím se k týmu. "Tak jo lidi teď máte padla, vybalte se odpočiňte si a zvykněte si tu na to. A žádný blbosti. Však mě znáte, a ti co jsou noví tak mě poznaj." Zazubím se a zmizím za dveřmi svého pokoje. Je to tam v celku útulné. V celku prostorná postel pro mou osobu. Krásné středně velké okno s výhledem ven. Pro mě až příliš velká šatní skříň, psací stůl s dostatkem prostoru pro korespondenci, hlášení a podobné věci....a ano pohodlná dokonce trochu polstrovaná židlička pro zpříjemnění těchto chvílí. Sprchu zde nemám takže předpokládám, že budeme mít někde v baráku společné velké pro nás všechny, nejspíše bez rozdílu pro muže a ženy. Taky kuchyně a jídelna bude někde bokem dle předpokladu. Zahlédnu ještě v rohu odpadkový koš a.....co to mám na stole? Ach ano vypadá to na nějakou tropickou pralesní rostlinu nejspíše pozornost na uvítanou. "Jestlipak taky kvete." Pousměju se a odložím zbraň a opřu o noční stolek, vedle postele. Potom shodím ze zad batoh a vybalím ho. Všechno oblečení ať už normální nebo vojenské vybalím do skříně na hromádky, do spodní police příjdou další boty co jsem tam měl. Do jedné z polic vojenské potřeby a podobné heblata co jsem si sebou přitáhl, pak do další hygiena a podobně. Bagl mám skoro prázdný a tak ho nechám ležet u skříně. U sebe si nechávám jen ruční zbraň, kdyby náhodou něco. S tím vyjdu z pokoje a zamknu. Klíč uschovám do jedné z kapes na suchý lep a jdu barákem ven. Poté se svižným krokem přesunu k místu, kde nás uvítali a zaklepu na hlavní budovu. Chci vědět co po mě velitel kolonie potřebuje.

OSUD - 25. května 2012 13:18

soukromá zpráva od OSUD pro Cesta na stanoviště 15 Technik dál remcá, ale nikdo z vojáků si ho nevšímá. "Kapitáne, na devíti hodinách v korunách stromů," ozve se po chvilce Orwell z druhého vozu. "Co to kurva je?" slyšíš hlas Omarové. "To netuším, nic takovýho jsem zatím neviděl" ozve se znovu Orwell. Když se podíváš směrem, který ti udali, spatříš obří hejno (odhaduješ zhruba 300-500 kusů) nějakých ptakoještěrů. Pár jich má roztažené křídla a nesnesitelně řvou, ale jinak nic nedělají. Na tu vzdálenost si netroufáš odhadnout jejich velikost, ale to, že jednotliví jedinci jsou špatně vidět (vzdálenost cca 6 metrů od vás) usuzuješ, že jsou hodně malí. "Neměli bychom je nahlásit kapitáne?" ozve se opět Omarová.

Sgt. John Wrex - 25. května 2012 13:25

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Stále na stromě Poslouchám návrh vojína Freenhooda a zároveň přemýšlím na celou situací. Není to špatný nápad. Dobře. Řeknu. Ještě že máme v týmu tak dobré vojáky. Takže se připravte a až řeknu teď, tak postřílíme ty bestie, slezeme ze stromu a doběhneme 8 kilometrů k obrněným vozidlům! Někdy by měli vymyslet nějaké píšťalky na tyhle potvory, které je zaženou. Pousměju se a chvíli čekám. Teď, palte! Začneme střílet po těch dvou Deinonychách. Poté slezeme okamžitě ze stromu. Nohama na zemi a cesta k roverům Běžíme k Roverům. Nikdo nesmí být pozadu. Rychle, nikdo nesmí být pozadu! Nemáme moc času. Musíme být rychlí. Terén není zrovna nejlehčí, ale musíme to společně zvládnout.

OSUD - 25. května 2012 14:36

soukromá zpráva od OSUD pro Cesta k roverům Nápad vojína Freenhooda nebyl zas tak špatný, takže vojáci se připravili a na tvůj povel začali zběsile pálit do zbývajících dravců. Měli jste velké štěstí, všichni padli a vy jste se mohli zběsilým úprkem vydat k vašim roverům. Cesta to byla opravdu trnitá. Ve výmolech a přes kořeny se zakopávalo a jeden z vojáků (vojín Polansky) si při takovémto zakopnutí vymkl kotník. Vzali ho mezi sebe desátník Leeroy a vojín Jerko, ale i tak vás to zpomalilo. Opět jsi za sebou zaslechl svolávací pokřiky deinonychů. Zatím byli daleko, ale nepotrvá dlouho a budou vám v patách. Už vám zbýval jeden kilometr k roverům, když v tom se za vámi objevili ti čtyři dinosauři. V tu chvíli ale z porostu vyběhne mladý allosaurus (odhaduješ že je 4 metry dlouhý a zhruba tunu těžký - mládě no) a přímo do cesty smečce. Samozřejmě se srazí a allosaurus padne na zem. Ihned ale vstává a dává se do boje s deinonychy. "Měli bychom toho využít a vypadnout," zařve vojín Trancyová. Její hlas je ledově klidný, ale ta naléhavost tam jde slyšet. Trancyovou znáš velmi dobře a víš, že jí jen tak něco nerozhodí. Stejně tak znáš každého z týmu (můžeš si popsat jejich osobnosti, pokud se ti chce). Rovery jsou už jen kilometr a zdá se, že allosaurus (řve jak podťatý tur a z dálky se ozývá praskání stromů a řvaní něčeho podstatně většího) a deinonychové se na nějakou chvilku zabaví.

Sgt. John Wrex - 25. května 2012 17:51

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Pokračujeme lesem I přes to všechno řeknu. Fajn, máme trochu času navíc a ten bychom měli využít! Jdeme. Už je to jen kousek. Za chvíli jsme u roverů. Po tomhle chci teda odpočinek. Běžíme dál a nezastavujeme se. 500 metrů od roverů slyšíme řvaní dinosaurů, ale stejně dál pokračujeme. Jak doběhneme k roverům, tak nasedneme a jedeme co nejrychleji směrem k Terra Nově. Cesta už je celkem v klidu, takže už jen vydechujeme a snažíme se nabrat co nejrychleji co nejvíce energie. TERRA NOVA Bránu nám při příjezdu ihned otevřou a tak vjedeme dovnitř a bokem zaparkujeme rovery. Vystoupím z obrněného auta a řeknu. To byla jízda! Příště jde pro jídlo někdo jiný nebo chci nějaké silnější zbraně. Zašklebím se. Jdu veliteli ohlásit náš stav a průběh naší mise jménem "Hurá pro dinomaso!". To byl vtip. Naše raněné okamžitě odvedeme na ošetřovnu. Chvíli si tam poleží. Jak už jsem říkal, jdu ohlásit veliteli detaily mise a poté pokud nebude něco chtít se půjdu natáhnout do postele.

Cpt. Peter Clean - 25. května 2012 19:50

soukromá zpráva od Cpt. Peter Clean pro Úkaz Cesta je samý hrbol a větve jsou proklatě nízko téměř se dotýkajíc našeho vozidla. Krátké zašumění vysílačky a hlas Orwella varuje před podivným úkazem na devíti hodinách. Poté hlas Omarové značíc velké překvapení. „Rozumím“ Řeknu krátce do vysílačky ihned, co se to dovím a sleduji bedlivě dění na devíti hodinách. „Opatrně. Zpomalte a pokračujte pomalu.“ Oznámím řidiči a zároveň i do vysílačky když spatřím hejno ptakoještěrů. Tolik ptáku pohromadě jsem ještě nespatřil. Hodil by se tu nějaký vědec, ale ten by nás zbytečně zdržoval. Padla otázka o nahlášení této situace. „Negativní. Pokračujeme dál v cestě“ Rozkážu po krátkém uvažování. Nebudeme se přeci vměšovat do přírody a ohrožovat tak vlastní životy.

OSUD - 27. května 2012 13:24

soukromá zpráva od OSUD pro Stanoviště 15 "Rozkaz pane," ozve se z vysílačky. Pomalu postupujete dál až se dostanete celkem daleko od neznámého druhu létavců. Technik si pořád něco mumlá pod vousy, ale za tu chvilku, co s ním sedíte v autě jste si už odvykli ho poslouchat. Asi o hodinku později dorazíte na dohled (asi kilometr od vás, viditelnost dobrá, základna je na planině) základně. Ponejprv ti nic nepřipadá divné, ale pak si vezmeš dalekohled a v tu chvíli tě to majzne do očí. Dveře jsou dokořán a jakoby roztržené, přičemž se zdá, že polovina základny je... jakoby ukousnutá? Nedokážeš tomu uvěřit, ale opravdu to tak vypadá. "Děje se něco, pane?" zeptá se tě Trevis, který si všimne tvého výrazu.

OSUD - 27. května 2012 13:52

Sklad surovin, Terra Nova Emmilly Deanová "Nemůžeme to dřevo najít, slečno Deanová, asi tu není" podívá se na tebe jeden ze skladníků a v obličeji má celkem zkroušený výraz. Věříš mu, že to dřevo nemůže najít, ovšem nevěříš tomu, že tu není. Podle papírů, které jsi sama sepisovala (sice píšu papírů, ale je to něco jako tablet, jen o hodně pokročilejší), by tu mělo být ještě půl tuny dřeva. Ať se probíráš daty jak chceš, nedokážeš najít nic, co by nasvědčovalo tomu, že si ono dřevo někdo vzal. Ale vraťme se k začátku tohoto problému. Je asi týden před příchodem nové expedice a skoro rok a půl po tvém příchodu, když si tě zavolal velitel Rolland a požádal tě o kompletní soupis stavebního materiálu ve skladech. Sama už víš, že sklady na stavební materiál jsou tři a každý na jiné straně kolonie (aby měla celá kolonie blízko k materiálu pro případné opravy). Taky jsi věděla, že to jsou tři největší skladiště (větší je už jen sklad jídla, přesněji sýpka) a ihned sis dokázala spočítat, že to není úkol na pár hodin. Nakonec jsi nad tím strávila týden a jediné, na co jsi přišla, bylo že dochází dřevo. Ve dvou skladech bylo sotva na jednu obytnou buňku (rozuměj dům pro 4 lidi) a ve třetím (kde jsi teď) nebyla ani tříska. Zbytek stavebního materiálu odpovídal odpisům, ale jen dřevo ne. Nevěděla jsi, co si myslet. Buď to dřevo někdo po troškách kradl, nebo prostě zmizelo. "Asi bychom to měli říct Rollandovi," podívá se na tebe Fred Erlich, tvůj kolega a kamarád ještě z budoucnosti, co přišel se stejnou expedicí jako ty. Mladík, který ti řekl, že dřevo není, tam stojí a nervózně se na vás dívá, zatímco jeho kolegové dál prohledávají rozsáhlí sklad (je to velké asi jako vojenský hangár).

Jill O´Briennová - 27. května 2012 15:01

Terra Nova Když nad sebou uslyším ženský hlas zvednu hlavu a uvidím že nade mnou stojí naše doktorka s láhví vody.Napiju se a pak jí láhev vrátím. "Děkuju,no já si zde radši ještě posedím.Asi nejsem zvyklá na tolik čerstvého vzduchu a otevřeného prostoru." Jasně mám pocit že asi trpím agorafobii,nebo to byl jenom dočasný záchvat?A nemám jí to říct zvlášt po jejím pěkném motivačním příspěvku?Ne asi jí to došlo a za nějakou dobu se to spraví a protože tu nemůžu sedět věčně tak nakonec vstanu a vydám se za ostatními.Nasednu do Roveru a když vyrazíme na cestu tak jak jedeme už mi okolí tak nevadí když se nedívám moc pozorně. To chce čas a ono se to srovná uvidíš.Víš co si často říkala fobie jsou jen iracionální strach který je skutečný.Je to jen v tvé hlavě myslím si že tu jsou jiné věci kterých by ses měla bát. Konečně jsme na místě já vystoupím a podívám se na náš nový domov.Ráda bych souhlasila s poručíkem Lewisem jenže dost síly mi dá potlačit paniku z tolika volného prostoru. Tolik volného prostoru dobře radši se podívám na kolonii to by ... co to je za dinosaury? No některé si budu moci prohlédnout z větší blízkosti než jsem chtěla.Ale jsou to býložravci a tak nezaútočí pokud se nebudou cítit ohroženi.Vyslechnu všechno co o tom to stádu a když se nakonec okolo nás přeběhnou tak se mně uleví.Po slovech poručíka Lewise se však na něj podívám způsobem který ukazuje co si o jeho pošahaném nápadě myslím. Jasně můžete si je ochočit a pak na nich jezdit.Nebo je můžete naučit aby vám nosili noviny. Do kolonie dojdeme až se setmí a po vyslechnutí přivítání od velitele kolonie se nechám odvést ke svému novému domu.Nejdřív se rozhlédnu kolem,ale to jak si to zde upravím nechám na později.Nejdřív vybalím a hlavně si konečně sundám boty.Uzavřené boty nosím jen když je to nutné jinak volím spíš jiný styl.Chvíli sedím na posteli a pak mi dojde že bych si měla vybalit.Pustím se do toho a věci od oblečení po různé technické věci naskládám postupně do všech skříní pak si vezmu tabet a posadím se s ním na postel protože se rozhodnu si něco zjistit.

Cpt. Peter Clean - 27. května 2012 15:39

soukromá zpráva od Cpt. Peter Clean pro Komplikace Cesta uběhla docela rychle i přes množství překážek a nerovný terén ztěžoval jízdu divokým lesem. Asi kilometr na dohled se ční náš cíl. Stanoviště 15. Něco ale není v pořádku. Přesně jak sem předpokládal. „Zastavit“ Nařídím a vylezu z Roveru. Pokynutím ruky požádám Yukozu o dalekohled. Zazoomuji na dveře, a poté na celý objekt. Trevis se udiveně zeptá co se děje ale můj pohled mu dá odpověď. Předám dalekohled Orwellovi aby se také podíval. „Máme tu co dočinění s nějakým velkým dinosaurem. Nezjistím víc na dálku, musíme blíž.“ Přemýšlím nahlas a sáhnu pro pušku, kterou se měl položenou na sedadle. „Yukoza a Austen zůstanou tady u McCollina. Ostatní se mnou“ Nařídím a sedám zpět do Roveru na který naskočí Orwell a Omarová. Poté vyrazíme směrem k základně, zanechávajíc ze sebou čekající Rover, technika a dva vojáky.

Emmilly Deanová - 27. května 2012 20:12

... Skladiště ... Zavřu oči a zhluboka se nadechnu. ,, To mi chcete říct, že prostě jen tak najednou to zmizelo? Podle účtovacích zápisů a skladových zásob to není možné. Mělo by zde být ještě nejméně půl tuny. Zkuste ještě hledat..´´ dodám konec již klidněji, ale začínám toho mít až pokrk. Kouknu kolem po skladišti, ale opravdu jsme nikdy nic nenašli. Nedává mi to smysl, protože o všem co ze skladiště zmizelo jsem věděla. Nechala jsem si otevřít složku z minulého měsíce a dřeva bylo stále stejně. Sedla jsem si na bobek a obličej schovala do dlaní a jen zavrtěla hlavou. Dlouhou dobu jsem si jen tak neodpočinula, protože jsem mohla stále jen chodit po skladě a přepočítávat všechno co jsem našla. Jistě, že to bylo mou prací, ale již toho bylo opravdu příliš. ,,Mohl by jsi mi získat záběry z těchto kamer?´´ zeptám se mladíka s lehkým úsměvem a ukážu na kamery po stěnách. ,,Třeba si někdo chtěl trošku přilepšit dům a něco si vzal aniž by mi to řekl. Můžeš se po tom jít kouknout klidně hned.´´ dodám, a poté pohlédnu na Freda. ,,Že by si někdo chtěl udělat chlívek na zvířátka?´´ ušklíbnu se vesela, ale poté si zase jen stoupnu a dojdu ke zbytku skupinky mužů, která prohledává skladiště. ,,Nemá to cenu hledat chlapi. Myslím, že půl tuny dřeva by jsme jen tak nepřehlédli, takže klidně jděte. Až získám záběry ze skladiště a zjistím neco dalšího dám vám vědět.´´ řeknu a nechám je odejít za jinými povinostmi. ,, Jsem semnou za Rollandem?´´ pohlédnu na Freda. Vím, že má též svou práci a né jen pořád mi pomáhat, ale i tak vždycky je lepší podpora než někde chodit sama. Se svou otázkou jsem se společně s Fredem vydala směrem ven ze skladičtě, které jsem hned následovně zamkla a s úsměvem vyčkala na jeho odpověď. Bohužel ať řekne cokoliv já za Rollandem budu muset tak jako tak.

Aveliria Burn - 27. května 2012 20:51

Příchod do Terra Novy Konečně. Oddechnu si, jakmile se před námi objeví Terra Nova. Ještě pár kilometrů a budu si moct dát sprchu. Kolem mě se rozprostírá nenarušená, krásná krajina. Stojíme na menším paloučku, odkud je vidět náš nový domov. Zbystřím,jakmile zaslechnu šelest v dále položeném křoví. Nejsem jediná. Poručík a ostatní vojáci to teké slyšeli. Zareagovali na to tím způsobem, že určili jejich polohu a zjistili, jakým směrem se ubírají. Poručík nám o nich dal nějaké informace. Z jeho výkladu mě udivilo pouze jedno slovo. Označkovaní. Označkovaní? Zeptám se pro jistotu ještě jednou. Možná jsem špatně slyšela. To by při takovém vzruchu bylo klidně možné. Nejdříve průchod portálem do minulosti, teď dinosauři, na jeden den docela dost vzruchu. Pousměji se a popostoupím blíže do jádra skupiny. V tu chvíli dinosauři začnou přebíhat přes cestu. Jejich velice hlučný dupod by se dal klidně přirovnat k menšímu zemětřesení. A to je něco. Jakmile se vzdálí, ujistím se, že se v mém "polním" kufříku,který jsem celou cestu nesla přes rameno, nic nerozbilo. Oddechnu si, když je vše v pořádku a pomalu ani neslyším více a více vzdalující se dinosaury. Jakmile se vše uklidní, kapitán zavelí a vydáme se opět na cestu. Do kolonie vstupujeme při stmívání. Po krátkém průchodu Terra Novou, kde se od nás odpoutalo jedno družstvo, vstupujeme před hlavní budovu. Na terase stojí postarší muž a vedle něj mladá dívka. Po chvíli poslouchání mužova proslovu se dozvídáme, že se jmenuje Thomas Rolland a vedle něj stála jeho dcera Elisabeth. Jakmile vůdce skončí, vydáme se do našich ubykací. Co po nás vůdce asi chce? Doufám, že to nijak neomezí můj osobní čas. Řeknu si pro sebe, doufajíc, že vůdce umí číst myšlenky. Teď jsem ráda, že nejsem voják. Dělit se s někým o životní prostor není můj styl. A ještě poslouchat to chrápání. Ikdyž...pokud by se tu našel někdo se stejnou krevní skupinou, mohla bych udělat několik ústupků. Z mého přemýšlení opět někdo vythne. Pro tentokrát je to voják, který mě šel odvédst do mého domu. Děkuji ti za doprovod. Poděkuji mladému vojákovi a vstoupím do dřevěného domu. Pousměji se. To, co bylo v budoucnosti téměř nemožné sehnat, tady roste všude. Pomalu žašnu procházet domem a pešlivě si prohlížíl veci uvnitř. Nejprvew projdu naličkatou verandou, v níž se nachází botník a věšák. Dále větší místnost, nejspíš obývací pokoj spojený s kuchyní. A v dalších dvouch dveřích se nachází můj pokoj spojený s pracovnou. Na postel hodím batohy, s nimiž mi voják pomohl a začnu si vybalovat. Nejdříve hygiena a pak všechno naskládat do celkem prostorné skříně. Můj pokoj je zároveň pracovna. Nachází se v ní postel skříně, noční stolek a velký pracovní stůl s potřebnými vecmi pro výzkum. Do mého pokoje také prostupují dveře, vedoucí do koupelny. Když si všechno doprohlédnu, tak vyrazím k vůdci. Vyjdu, zamknu a dojdu k hlavní budově. Doufám,že má kancelář tady, jinak nevím, kam bych šla. Vyšlapu několik schodů a vejdu otevřenými dveřmi do místnosti v níž již stojí poručík Lewis. Dobrý den. Popojdu k Lewisovi. Tak co od nás potřebujete? Řeknu radostně.

OSUD - 27. května 2012 23:34

Skladiště stavebního materiálu, Terra Nova Emmilly Deanová "Ano madam," odpoví ti mladík a odběhne hledat vyžádaná videa. Muže, kteří doposud prohledávali sklad, a které jsi nyní uvolnila se na tebe vděčně podívali a někam zmizeli. Nejspíš do jediné povolené putiky tady v Terra Nově, kterou vede jakýsi Jack Merrony. "Jasně, půjdu," usměje se na tebe Fred a nechá tě jít první. Velitelství, Terra Nova - part. 1 Lt. Lewis, Sgt. Wrex, Mudr. Burnová, Deanová Málo kdo by řekl, že se na velitelství v jednu chvíli sejdou čtyři lidé a z toho dva pozvaní. Dnes se tomu tak stalo a před dveřmi velitele Rollanda se potkali dva nováčci a dva, dalo by se i říci, staří známí. Totiž, poručík Lewis a doktorka Burnová byli pozváni velitelem, aby jim dal informace a ještě jednou je uvítal a seržant Wrex a slečna Deanová přišli nahlásit výsledky svých úkolů. Bohužel pro Emmilly se Fred musel odpojit ještě dřív než došli k budově, protože na tržišti měli nějaké nesrovnalosti. Nakonec se tedy sešli před velitelovo kanceláří, kde stáli dva vojáci na stráži. "Uhm, prosím, chvilku počkejte, řeknu veliteli, že jste tu," promluví jeden z vojáků a zmizí někde uvnitř budovy. (Vzhled budovy) "Pane, jsou tu poručík Lewis, doktorka Burnová, slečna Deanová a seržant Wrex," ozve se tlumeně z místnosti. "Družstvo Hunter se už vrátilo? Dobře. Pusťte je sem všechny, děkuji, Parkere" ozve se velitelův hlas a vojín Parker vyjde z místnosti. "Všichni můžete vejít," oznámí čtveřici to, co už slyšeli. "A, vítejte. Prosím, posaďte se," ukáže na čtyři volné židle. "Nejdříve mi dovolte ještě jednou uvítat poručíka Lewise a doktorku Burnovou v jejich novém domově. Ještě jednou tedy vítejte. Ale abychom se dostali k věci," napije se vody, "Doktorko Burnová, četl jsem několikrát váš spis jsem s ním více než spokojený. Proto bych vás chtěl požádat, jestli byste byla tak laskavá a převzala na sebe povinnosti hlavní lékařky. Naše bývala hlavní lékařka bohužel zahynula při jedné výpravě a od té doby to jde s naší ošetřovnou dolu." Chvíli vás sleduje a čeká na odpověď od doktorky Burnové. Jakmile odpoví, usměje se na ní a podívá se na seržanta Wrexe. "Seržante, podejte hlášení, prosím." pohodlně se usadí v křesle a občas přejede pohledem po všech čtyřech návštěvnících.

OSUD - 27. května 2012 23:47

soukromá zpráva od OSUD pro Stanoviště 15 Jmenovaní vojáci jen zamumlají něco na způsob rozkaz pane a přelezou k doktorovi, zatímco ostatní nastoupí k tobě do roveru. Trevis opět zařadí rychlost a zvolna se rozjede ke stanovišti. Asi tři sta metrů od čekajícího roveru jde poškození základny vidět pouhým okem a vojáci začnou být nervózní. "Uklidněte se, sakra," okřikne je Orwell, ale i na něm jde vidět nervozita. Dojedete až k bunkru, který by měl dle všeho vydržet přímý zásah dělostřeleckým granátem. "Co to do hajzlu mohlo bejt?" ozve se Omarová. "Nevím, jestli to chci vědět, natož potkat," polkne Trevis a zastaví asi třicet metrů od základny. "Jdeme se tam kouknout, kapitáne?" zeptá se Orwell, zatímco Omarová stojí ve dveřích a prohlíží zdemolovanou budovu a její okolí. "Pane, asi vidím stopy," ozve se po chvilce, "a jsou sakra velký." V tu samou chvíli odněkud z dálky uslyšíte zuřivé a uši trhající řvaní. Už podle té tóniny je to masožravec a dle všeho parádně nasraný. "To znělo jako..." nedořekne Trevis.

Cpt. Peter Clean - 28. května 2012 13:59

soukromá zpráva od Cpt. Peter Clean pro Stanoviště 15 Zastavíme u zničené budovy a celé osazenstvo Roveru vyleze nevěřícně hledíc kolem sebe. „To je teda spoušť“ Řeknu polohlasně a s puškou připravenou k použití dojdu blíž, abych prozkoumal poškození. „Musíme dovnitř. Nevíme, jestli tam nejsou zranění“ Řeknu jen a rozhlédnu se po ostatních. „Utvořte obranný perimetr a dávejte bacha. Může to být past.“ Jen co to dořeknu ozve se Orwell že našel stopy. Velký stopy. A pak strašný řev, který musel být slyšet na míle daleko. "To znělo jako..." „Carnotaurus“ Dořeknu Orwellovu větu. Aspoň je to můj osobní odhad dle poškození. Proč se ale stále zdržuje kolem? „Všichni dovnitř! Zavolejte Yokuzu ať sleduje okolí“ Musíme zjistit co se tu vlastně stalo.

Aveliria Burn - 28. května 2012 18:34

V kanceláři Posadím se, jakmile nám velitel pokyne. Vyslechnu si jeho "prosbu". Samozřejmě, že vyhovím vaší prosbě. Ikdyž nevím, co vše to tady bude obnášet. Ještě nejsem ani zabydlela. Kdyby to bylo možné, tak bych vás poprosila o nějakého člověka, který by mě uvedl do nynějšího stavu ošetřovny. Přeci jen ještě nevím, kde co je. Vlastně ani nevím, kde se nachází ošetřovna a laboratoř. Jo a ještě něco, trochu se zajímám o floru a faunu, sice nejsem žádný expert,ale něco málo vím, takže kdyby někdo potřeboval něco vidět "z jiného úhlu", tak jsem k mání. Jinak toje zatím vše, co potřebuji vědět. A ještě jednou děkuji za to, že jsem dostala možnost jít sem do Terra Novy. Dokončím svá slova a nechám mluvit ostatní.

Jack Leroy - 28. května 2012 18:47

Kancl Když se sejdeme všichni konečně v kanclu velitele základny. Je nás poněkud více, než jsem čekal. Jsou tam dva další lidé, které jsem tu nečekal, ale nedám nic na sobě znát. Vyslechnu si hlášení toho seržanta a a pak řeč naší nové lékařky. "Jop asi budu zase na konec." Napadne mne, ale hlášení seržanta mne zaujme více. Pohlédnu na velitele a pak na něj. "Jsem tu jen krátce seržante, ale ztráta, kterou jste utrpěli je hodně špatná. Kolik lidí přesně víte, že tam přišlo o život? Mohl ten útok někdo přežít a zůstat někde tam?" Optám se ho, abych zjistil více informací. Pokud by to mohl někdo přežít potřeboval by záchranný tým. Nemůžeme si dovolit ztratit více lidí. Taky mne zajímá co po mne chce velitel základny a tak čekám co se dál dovím.

Sgt. John Wrex - 28. května 2012 19:01

Velitelství - Terra Nova Když jsem vyzván na velitelství velitelem Terra Novy o podání hlášení z mise, tak se ušklíbnu se, postavím se ze židle a řeknu. Nesu špatné zprávy veliteli. Nějaké jídlo máme, ale ne dostatek. Na misi se objevili komplikace. Jídlo jsme sehnali, ale přitom nás napadlo stádo deinonychů. Bylo jich dost na to, abychom to nezvládli a měli s misí potíže. Při misi zemřelo dost dobrých vajáků a lidí, včetně velitele Erla. Vylezli jsme na strom a chvíli tam počkali. A když se naskytla přiležitost, tak jsme se okamžitě vdali k roverům. A pak už jsme dojeli sem, do Terra Novy. Zranění jsou na ošetřovně a jídla jak už jsem říkal moc není. Řeknu. Poté stále stojím a čekám na velitelovu reakci.

Emmilly Deanová - 28. května 2012 20:05

Cesta do kanceláře Na souhlas Freda jsem se jen vesele usmála a společně jsme tedy pokračovali k velitelovi. Moc jsem nemluvila a stále prohledávala v tabletu staré zápisy o zásobách, ale nikde ani zmínka o dřevě, které nám chybělo. Radši jsem přístroj vypla a jen se otočila za Fredem, který šel za jinou prací. bylo tady toho opravdu hodně. Jen jsem mu zvedla ruku na rozloučenou a došla k velitelské budově, kde se nás sešlo více. Vyčkala jsem společně s ostatními než nás velitel nechal vejít dovnitř. Usadila jsem se na jedné ze čtyř volných židlí a přehlédla ostatní pohledem. Přivítal nováčky a poté slečně Brunové přitelil roly doktorky, přičemž jsem se jen lehce pousmála a pohldem přejela na na seržanta. Jeho hlášení nebylo dobré a smutně jsem při něm svěsila hlavu. Opět jsme přišli o další dobré lidi, což není dobré. Když všichni domluvili stoupla jsem si nakonec i já sama a pohlédla na velitele. ,, Též nemám dobré zprávy pane. Z jednoho z našich skladišť zmizelo půl tuny dřeva a není k naleznutí. Nechala jsem si přinést do svého domu videa k prohlédnutí, ale bojím se, že to bude stejně zbytečné.´´ řeknu a poté svůj pohled obrátím k nově příchozím s lehkým úsměvem. ,, Jinak vás bych chtěla též přivítat na Terra Nově.´´ dodám a poté se opět posadím a hledím na velitele, který bohužel nedostal dobré zprávy skoro od nikoho z nás.

Wade Wilson - 29. května 2012 00:33

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Odklad Poslouchám doktorku Mitchelovou a v okamžiku kdy se na mne podívám jen kývnu hlavou. "Tak doktore Farrele, slyšel jste doktorku Mitchelovou. Otestujte co můžete na tomhle listu, pro více rostlin se pojede ráno. Jestli je tak důležitá jak říkáte, jsem ochoten zapůjčit vám i vůz a osobně vás doprovit," pohlédnu na doktorku, aby v mých očích viděla, že to myslím vážně, "avšak od teď do úsvitu nikdo, a to bez výjimky, neopustí tento tábor." Tak jo, od západu slunce do úsvitu je to osm hodin. Takže podle toho rozestavíme hlídky. Přesně tak. Popojdu více do centra tábora a zaměřím se na svou jednotku. "Dobře, takže od soumraku do úsvitu je to necelých osm hodin. První hlídku si vezmu na starosti já sám. Bude trvat dvě hodiny. Druhou hlídku si vezme Damian a Joshua. Tři hodiny. Poslední tři hodiny bude mít na starosti Scarlet a Boa. Je to všem jasné?" Rozhlédnu se po všech přítomných, "během noci nikdo neopustí tábor. A to bez výjimky!" Tvrdě se zahledím na doktora Farrela. Tak už jim dej volno ne? No jo pořád. "To je vše. pokračujte v předchozí činnosti," ukončím svůj proslov. Spokojenej? Já nevím. Ale PJje by určitě ty tvoje žvásty už nebavilo číst. Já si myslím, že je rád, že se alespoň něco děje! Tak sklapni na chvíli jo? Dobře, dobře. Dělej jak myslíš.

Sgt. John Wrex - 29. května 2012 12:25

Velitelství - Terra Nova Pohlédnu na Lt. Lewise a odpovím. Dva jsou mrtví na 100%. Velitel Elrlo a střelec Blue. Dva vojáci se pohřešují. Jelikož nebyla sto procentní šance, že bychom je našli a zachránily se všichni, tak jsme museli pokračovat bez nich. Nejspíš se ztratily v lese. Byl to vojín Philip a Smid... Navrhuji vzít nějaké jednotky a vydat se je hledat i když je malá šance, že přežili. Řeknu a čekám až se k tomuto vyjádří někdo další.

Jack Leroy - 29. května 2012 13:35

Velitelství plány Přelétnu pohledem seržanta a vyslechnu co nového mi poví. Takže dva mrtví a dva pohřešovaní. Nic moc zprávy, ale stále je naděje. Jen k němu kývnu. "Takže dva, kteří mohou být ještě naživu. Myslím si, že záchranná skupina by měla vyrazit co nejdříve. Pár mužů v autech by to mělo zvládnout. Navíc v mém týmu je velmi dobrý stopař a lovec mohl by nám to značně usnadnit." Pohlédnu na velitele tázavým pohledem, aby mi řekl co po mne žádá a co si myslí o mém plánu.

Sgt. John Wrex - 29. května 2012 13:58
	Velitelství Poslouchám reakci Lt. Lewise a řeknu. Plně souhlasím. Je možné že jsou naživu a tak je třeba je jít hledat co nejdříve. Rád bych vedl nebo aspoň se zúčastnil záchranné akce, veliteli. Řeknu. čím dříve se je pokusíme hledat tím lépe to může dopadnout. Tady jde o vteřiny.

OSUD - 29. května 2012 15:14

Velitelství, Terra Nova Lt. Lewis, Sgt. Wrex, dr. Burnová, Deanová "Výborně doktorko, někoho s vámi pošlu, aby vás provedl," jak řekne, tak i udělá a za chvilku přijde jakýsi voják, který odvede doktorku na ošetřovnu (pak ti ještě napíšu příspěvek). Pak se koukne na seržanta, ale než stihne promluvit, promluví slečna Deanová. "Půl tuny říkáte? To je opravdu nemilé. S těmi videi souhlasím. Pokuste se zjistit co nejvíce. Pokud budete potřebovat nějaké muže na pomoc v pátrání, rovnou si za nimi dojděte," podívá se na slečnu Deanovou, čímž ji i propustí. Nakonec mu v místnosti zůstane pouze seržant Wrex a poručík Lewis. Jakmile seržant promluví, zatváří se, jako by se ho ta ztráta osobně dotýkala. A taky ano. Ti, kteří tu již nějakou dobu jsou ví, že se ho každá ztráta osobně dotýká. Než však stihne promluvit, vloží se do toho poručík Lewis. Chvilku poslouchá jejich debatu a jakmile se seržant nabídne na záchranou akci, velitel si zamyšleně spojí ruce a položí si na ně bradu. "Pravda, ztráta dvou tak dobrých vojáků je velká rána a nemůžeme riskovat životy dalších, ale pokud tam někde zůstali další dva, měli bychom je najít a dovést domů. Spoléhají na nás a já jen nerad nechávám někoho na holičkách," promluví po chvilce a podívá se na oba dva vojáky. "Poručíku, váš tým se zatím neasimiloval, věříte, že to zvládnou?" podívá se na poručíka. "Dobře tedy. Poručíku, vemte svůj tým, zásoby a pořádně se vyzbrojte. Vezměte si obrněné rovery. Seržante, vy byste měl odpočívat, ale pokud chcete jít, vezměte si alfu. Nepočítám s tím, že se zbytek družstva Hunter někam požene, necháme je odpočívat," rozhodne, čímž i povolí záchranou akci a oba vojáky propustí. "A, poručíku, až se vrátíte, stavte se tu ještě, teď už ale běžte," zastaví ještě poručíka.

Jack Leroy - 29. května 2012 16:56

Záchranná mise Vyslechnu seržanta i velitele a přelétnu je pohledem. "Nemyslím si, že by bylo moudré tahat příliš lidí z týmu. Velká skupina by přilákala pozornost dravců. Pokud by to stačilo šel bych jen já seržant Wrex, protože to tu zná a ví, kde ty muže zhruba ztratil a můj stopař. V tomto složení bude stačit jeden Rover a vlezou se do něj nějak i ti dva pro které jdeme. A nebudeme riskovat zbytečně mnoho dalších životů." Podotknu vážně a přelétnu oba přítomné pohledem. Na poznámku, že se mám pak stavit jen kývnu a věnuju se dál naší věci. "Eaglové by jistě byli připravení, ale chci je nechat chvíli přivyknout proto hodlám riskovat jen svůj život a životy těch, kteří budou nezbytně nutní na akci." Dodám ještě a věřím, že s tím budou oba důstojníci souhlasit. "Snad ti dva ještě žijí." Zadumám v duchu, ale už nic neříkám.

Sgt. John Wrex - 29. května 2012 17:16

Stále na velitelství Poslouchám velitele a poté poručíka a pak jen řeknu. Souhlas. Jen já a poručík Lewis. Nikdo jiný není nutný. Není třeba nasazovat více lidských životů a také jak už zmínil plukovník bychom více lidmi na sebe jen upozornili. Jsme připraven okamžitě vyrazit. Nesmíme dlouho otálet. Čím rychleji začne záchranná mise, tím je větší šance na její úspěšnost. Čekám na reakci ostatních.

Jack Leroy - 29. května 2012 17:19
	Velitelství "Pokud si mylsíte, že jste dostačující stopař půjdeme sami dva v opačném případě bych vzal ještě Browlinga z mého týmu je to lovec a výborný stopař." Podotknu a kouknu na seržanta. "To bude zajímavý výlet." Dodám si a zhluboka se nadechnu.

Sgt. John Wrex - 29. května 2012 17:29
	Velitelství Stopař? Zeptám se. Ano, to by možná šlo. Neříkám, že jsem dost dobrý, ale zvládneme je sami vystopovat. Je to na vás. 2 nebo 3 je to celkem jedno. Šel bych ve dvou Půjde to možná ve třech lépe, ale... i tak to podle mě zvládneme, nechám tohle rozhodnutí na Lt. Lewisovi.

Jack Leroy - 29. května 2012 18:00

Záchranná mise "Fajn necháme tedy ostatní odpočinout. Takže za 5 minut u Roveru." Kývnu na ty dva a pak spěšně vyjdu z velitelství a doběhnu klusem do našeho baráku, kde za chvíli zmizím ve svém pokoji. Rychle na sebe oblíknu BDU Mk. 315, která byla v šatníku k nafasování. Do pouzdra zasunu svou ruční USP a na popruh připnu UTP Mk. 159. Zkontroluju, že mám dost zásobníků a pak vyběhnu ven. Zastavím se až u Roverů, kde vyberu jeden, který je už připravený na další akci, abychom ho nemuseli ještě vyzbrojovat. Sednu na místo spolujezdce a čekám na seržanta. Jakmile doběhne pousměju se na něj. "Tak jo veďte nás seržante." Složím zbraň na kolena a čekám až vyrazíme.

OSUD - 29. května 2012 18:02

soukromá zpráva od OSUD pro Džungle, 20 km od Terra Novy "Dobře, dobře, ale hned ráno se tam vydáme. Rovery nebudeme potřebovat, desátníku, je to jen kousek odsud," rezignuje Farrel a vrátí se k výzkumu listu. "Doktorko Mitchelová, pokud by to šlo, šla bych taky, chtěla bych se ještě podívat na ty dřeviny," promluví po chvilce doktorka Drattonová, která stále drží v ruce kus dřeva, se kterým si doposud pohrávala. O Drattonové víte, že je odbornicí na dřeviny a jejich využití. Vždy, když jde do lesa nějaká výprava a má za úkol přitáhnout dřevo, berou si s sebou Drattonovou. "Ty stromy, u kterých jsme našli tu květinu, byly vcelku zajímavé a myslím, že by se dali využít pro stavbu nových obytných domů," osvětlí svůj důvod, proč se chce vrátit. Než jí ale stačíte cokoliv odpovědět, ozve se z lesa táhlí řev jakéhosi dinosaura (Mitchelová a Jason poznají, že to byl řev hadrosaura - nejspíše raněného... této oblasti je jeho výskyt velmi vzácný... pohybují se spíše na planinách). "Hadrosaurus?" podívá se Jason na doktorku Mitchelovou. "Znělo to, jako by byl raněný," ozve se jeden ze členů Wilsonova týmu, vojín Hern. "Ano a je v nezvyklých končinách. Drží se většinou na planinách," kývne Jason. "Myslíte, že ho sem něco zahnalo?" promluví znovu Hern. Jason mu ale neodpoví, místo toho se tázavě podívá na doktorku Mitchelovou.

OSUD - 29. května 2012 18:34

soukromá zpráva od OSUD pro Tvůj nový dům, Terra Nova Voják tě dovedl k tvému novému domu, který, k tvému překvapení, byl celý ze dřeva. "Jasně, dřevo," zasměje se voják, když uvidí tvůj výraz, "Nebojte, nejste jediná, koho to udivilo. Já z toho byl stejně na větvi jako vy. Víte, dřeva je tu všude dost a je velmi kvalitní. Proto velitel rozhodl, že plastikem a rychlobetonem (rychlotuhnoucí beton, používá se hodně v budoucnosti, jednoduchý na výrobu, je velmi tvrdý) budeme šetřit. Nakonec jsme plastik a rychlobeton použili na stavbu stanic mimo kolonii. Když jsme objevili veškeré složky k výrobě, začali jsme jej přidávat do základů každého domu, ale i tak jsme zůstali u dřeva. Je to lepší, věřte mi. Není tam takové vedro přes den a přes noc dřevo teplo vyzařuje směrem do domu, takže neumrznete v noci." Chvilku s tebou sleduje dům a okolí a pak zase promluví: "Dům máte kompletně vybavený a zařízený. Oblečení tam máte taky, jen jídlo ne. Nejdříve budete muset pít takovou kejdu, než budete moci okusit naše výrobky. Tělo si musí zvyknout, či co, moc se v tom nevyznám. Kdybyste něco potřebovala, nebojte se zeptat." Ještě jednou se na tebe usměje a pak odejde. Jde na něm vidět, že ses mu zalíbila. Když vejdeš do domu, jeho prostornost a krása ti vyrazí dech. Chvilku ti trvá, než se rozkoukáš, prohlédneš si všechno a když tak učiníš, začneš hledat informace pomocí svého tabletu. Připíchnout se na síť Terra Novy není tak složité, je to vlastně strašně jednoduché, vždyť je veřejně přístupná. Nejdříve hledáš plán Terra Novy, ale ten bohužel není nikde k nalezení. Získáš pouze fotku z leteckého pohledu, na které jdou vidět pole a kde zhruba jsou rozmístěné obytné budovy. Více informací o kolonii jako takové ale nenajdeš. Větší štěstí máš ale u hledání informací o angulomastacatorech. Krom jejich průměrné délky a váhy (viz HP) se i dozvěděla, že se zdržují převážně na planinách a v řídkých lesích, že jsou většinou seskupení do stáda o velikosti třiceti, někdy i více hlav (kvůli bezpečnosti) a že ve chvílích ohrožení dokážou vyvinout rychlost dosahující až 80 km/h. Také zjistíš, že tři stáda jsou označkována a dokonce tě síť pustí na mapu, kde je vidíš v reálném čase jako několik bodů. Když si vyjedeš vysvětlivky, zjistíš, že Terra Nova monitoruje pět druhů dinosaurů, kteří se zdržují v jejím těsném okolí (za hradbami). Jaké druhy dinosaurů to jsou se ti bohužel nepodaří zjistit.

OSUD - 29. května 2012 18:39

soukromá zpráva od OSUD pro Stanoviště 15 Orwell jen kývne a informuje Yukozu. ty už jen spatříš, jak se jejich rover stočí směrem k lesu, kde se zamaskují a získají i větší přehled. "Pane, ty stopy jsou moc velký na Carnotaurose," ozve se Omarová, která ještě před chvilkou studovala objevené stopy. Když vběhnete dovnitř bunkru, udeří vás silný zápach krve, zvratků a hnijících vnitřností. "Kapitáne, něco jsem našel," zvolá odněkud zezadu Trevis. Hned nato uslyšíš zvuk dávení. "Omlouvám se pane, tam... tam vzadu," vypotácí se Trevis a znovu začne zvracet. Z lesa se opět ozve řev dinosaura.

OSUD - 29. května 2012 18:48

soukromá zpráva od OSUD pro Prohlídka Terra Novy "Můžeme, madam?" zeptá se tě vojín, který ti byl přidělen, aby tě provedl po Terra Nově a ukázal ti vše, co si budeš přát. "Nejdříve byste asi chtěla vidět ošetřovnu," navrhne a rovnou zamíří k ošetřovně. Všimneš si, že není tak daleko od velitelské budovy a už vůbec ne daleko od tvého domu. Otevře ti dveře a počká, dokud nevejdeš. "Vítejte na ošetřovně. Je tu celkem dvacet doktorů a asi tři tucty sestřiček. Nejmodernější vybavení, které jsme mohli z budoucnosti přinést a léků více než dost. Myslím ale, že vám toho víc řekne zastupující lékař doktor Meddison," ukáže ti na doktora, který právě ošetřuje nějakého vojáka. "Víte, po ztrátě naší bývalé hlavní lékařky je tu hodně raněných a doktor Meddison to nestíhá. Jako, je výbornej felčar, ale není stavěnej na takovýhle situace. Poslední dobou je tu hodně raněných z dálkových stanovišť a taky z dolu," informuje tě voják, zatímco s tebou prochází ošetřovnou. "Lékařů je sice dost, ale většina musí vyjíždět mimo kolonii a pak je to větší problém. V posledním měsíci jsme přišli o dva dobré chirurgy," posmutní. Dojde ti, že jedním z chirurgů musel být někdo z jeho blízkých. "Jestli máte nějaké otázky, směřujte je spíše na doktora, on vám do začátku, než se rozkoukáte, pomůže," znovu se usměje a nechá tě projít si celou ošetřovnu, zatímco on se postaví někam, kde nebude překážet.

OSUD - 29. května 2012 19:04

soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise "Dobře poručíku. Vemte si rover, zbraně a můžete vyrazit. Jen na sebe dejte pozor, nechci přijít i o vás," kývne nakonec velitel a vy poznáte, že můžete odejít. Každý se rozejdete po svých, ale oba za stejným cílem, vybavit se. Lt. Lewis Když dorazíš na ubikace, první, kdo tě přivítá je desátník Artin. "Co se děje, šéfe? Někam razíme? Myslel jsem, že máme do zejtřka večera klid," diví se, když si bereš zbraň a zbroj. Když mu neodpovíš, zastaví se před tebou se zbrojí a zbraní v ruce. "Stephane, nevidíš, že poručík pospíchá? Jelikož nás nezvedl z prdelí, razí někam sám, tak mu koukej uhnout z cesty," okřikne ho desátnice Greesbacková. Artin se jen zakření a uhne ti z cesty. Ty vyrazíš k roverům. Sgt. Wrex Zamíříš ke svým ubikacím, kde je malá část tvého družstva. Vezmeš zbraně i zbroj (napiš jaké zbraně bereš, můžeš si vybrat jaké chceš) a zase vyrazíš z ubikace. Vojáci tě sledují, ale neremcají, asi jim došlo co se děje. Všichni, jako jeden muž, se postaví a začnou se navlíkat do zbrojí. Jen je odmávneš a vyběhneš ven. Oba Oba dorazíte k bráně současně a rover už na vás čeká. U něj stojí dva muži, každý u nohou jeden batoh. Velitel stojí opodál a s někým se o něčem baví (Wrex pozná seržanta zdravotnického týmu, do HP dodám jmenný seznam). Jakmile vás uvidí, vyrazí prudkým krokem k vám. "Připraveni, pánové? Dobře. V taškách máte zásoby jídla a zdravotnických potřeb. Také munici. A jeden speciálek. Tady," ukáže na druhý batoh, "je SAS Mk. 1. Je jediná, tak na ní dejte pozor. A bacha, máte pouze jeden článek. Poručíku, myslím, že víte, jak se s tím pracuje," podívá se na Lewise a usměje se. "Hodně štěstí," popřeje vám, když nasednete.

Jack Leroy - 29. května 2012 19:16

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Jupí do jungle Když doběhnu u brány k Roveru čeká nás tam velitel s výkladem. Jen se pousměju a nahážu vše do roveru. "Paráda nová hračka? Předpokládám, že jedna z těch co jsem přivezl. Nemějte obavy dám na ní pozor. Snad nebude třeba." Kývnu a zajistím ji u sedadla spolujezdce a kouknu na Wrexe. "Tak jo seržo jedeme ať už jsme zpátky." Houknu na něj a zalezu už nadobro na místo spolujezdce a čekám než vyrazíme. "Do večeře jsme doma bez obav." Zazubím se.

Andrea Mitchelová - 30. května 2012 11:28

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Když Farrel zvedne ruce a rezignovaně odchází pousměju se. Vím, co je to věděcký zápal a vcelku toho muže lituju, že ho takhle odtrhnu od jeho zájmu, ale přednější je bezpečnost. Mrtví kolonii už k ničemu nebudeme.  "Nejsem proti, doktorko..." řeknu jí, než začne obhajovat svoje důvody. Pak ale vzduch protne ten řev a mě na chvilinku ztuhne krev v žilách. Můj kolega doktor Jason správně odhadne, že je to hadrosaurus "Ano, zní to jako on..." když padne teorie o zranění zamrazí mě znovu. Přece jde je raněný, tam je nablízku i lovec "Tohle nebude pěkné. Tahle zvířata se drží tvrdohlavě svého stáda. Jestli se nechal zahnat až sem, tak ho musí něco pronásledovat" Podívám se na desátníka Wilsona "Asi Vás bude potřeba víc, než jsme doufali, desátníku" Toto řeknu dost znepokojeně a jdu do stanu, ale nikoliv se schovat. Do strašpytla mám daleko. Na Terra Nově se mi moje střelecké schopnosti už párkrát osvědčili, takže sebou nosím zbraň v podstatě pořád. Problém je, že to není jen tak byť i jen zastrašit místní masožravce.

Sgt. John Wrex - 30. května 2012 13:30

Welcome to the jungle Běžím si pro věci ke mně a když si začnou vojáci pod mým velením navlékat zbroj tak jen mávnu ať toho nechají. Pochopí, že tohle není práce pro ně. Doběhnu k roveru, poslechnu si vše co říká velitel a pak si sednu na sedadlo řidiče a když jsou všichni na svých místech tak řeknu. Ok, vyrážíme. Čím rychleji vyjedeme tím mají větší šanci na přežití. Snad se nám podaří je zachránit. Šlápnu na pedál a rychle vyjedeme do jungle. Cesta je prozatím v pořádku.

Jack Leroy - 30. května 2012 13:51

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Jungle Sami dva tedy fičíme Junglí zachránit dva zaběhlíky. Očima hlídám stále okolí a jsem připraven zastřelit něco co by nás chtělo sejmout. "Doufám, že víte, kde jste je zhruba ztratil seržante jakmile bude hodně tma jsme v loji." Zabručím a kouknu na nebe což mi moc odhodlání nedodá. "Snad budou už dravci nažraní a spát." Zamumlám si a raději pevněji chytnu zbraň a čekám než se dostaneme kam potřebujeme.

Aveliria Burn - 31. května 2012 19:43

soukromá zpráva od Aveliria Burn pro Na ošetřovně Ano, samozřejmě. Jakmile přijde můj doprovod, vyrazíme kamenem posypanou cestou k ošetřovně. Všude je frmol a tam ně ani nenapadne říci jinou odpověď než ano. Každý má své práce nad hlavu. jakmile dojdeme k ošetřovně, tak mi voják galantně otevře dveře a já vejdu do budovy plné chaosu. Každý něco chce, ale není dost doktorů, to je zjevné. Jak tak vidim, přišla jsem právě včas. Mou domněnku mi potvrdil i můj doprovod, který se stále držel vedle mě a seznamoval mě s okolím a nynějšín stavem. Momentální hlavní doktor s krůpějkami potu na čela "léta" od jednodo pacienta ke druhénu. Trochu jsem ho politovala. Jak dlouho tu asi je? měl by se jít vyspat, jinak tu bude uplně k ničemu. Jakmile ulyším smutnou intonaci v jeho hlase, když mluví o zemřelích, tak se ho "pokusím" ukidnit. Ale nezemřeli nadarmo. Bez obětí by tu nestál tenhle "Ráj". Dopovím a okouknu naší lékařskou výstroj. Je hodně obsáhlá. Když se voják postaví mimo můj dosah, tak k němu jen dojdu, poklepu mu na rameno a pošlu ho domů. Díky moc za provedení a milý doprovod. Už to tady zvládnu a nebudu vás tu dále obtěžovat. Řeknu a jakmile voják odejde přesunu se k doktorovi Meddisonovi. Dobrý den, já jsem nová doktorka, přišla jsem v nové skupině. Chcete s něčím pomoct? Sice stále nevím kde co je a co k čemu použiju, ale ráda budu nějak nápomocná. Optimisticky se pousměju na zjevně vyčerpaného doktora.

OSUD - 31. května 2012 22:41

soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise Těch sedm kilometrů od kolonie uběhnou vcelku rychle, ale i tak se už hodně setmí. Nevíte jestli je to výhoda pro vás, nebo noční dravce, ale i tak máte málo času na to, najít ztracené vojáky. Zastavíte na stejném místě, kde předtím stály rovery seržantova družstva a ze zadních sedaček si vezmete výzbroj. Když prohledáváte batoh se zásobami a municí, najdete čtvery brýle pro noční vidění. V základní výzbroje jednotlivých ozbrojených složek Terra Novy nejsou, takže vám dojde, že vás chce Rolland opravdu celé a v pořádku. Nasazení a aktivování brýlí netrvá dlouho (vypadají jako sluneční brýle, aktivují se automaticky při nasazení a sami se přizpůsobují světlu okolí... a jen tak nespadnou z očí) a dovybavení také ne. Tudíž jste za chvilku připravení jít do akce. Zrovna když vyrážíte se odněkud zleva ozve zařvání nějakého dinosaura. Wrex, jelikož je tu déle, pozná, že se jedná o vcelku neškodného scansoriopteryxe, který na lidi neútočí. Nejspíše jej něco vyplašilo, protože chvilku po křiku uslyšíte i šustot jeho opeřených křídel. Rozhlédnete se po noční džungli (logicky je tam větší tma než na planině), ne z toho důvodu, že by byla krásná (a to je... i v nočním vidění), ale z toho důvodu, aby seržant dokázal najít záchytné body. Netrvá dlouho a Wrex pozná kudy jít. Naštěstí si cestu pamatuje velmi dobře, takže můžete jít přímo po stopách jeho jednotky. A navíc, ještě jdou vidět polámané větve a udusaná tráva po jejich zběsilém úprku. Vydáte se tedy po stopách a asi po deseti minutách chůze narazíte na polámané stromy, které by byly schopné svou vahou rozdrtit i obrněný rover. Wrex si vzpomene, že zde vyběhl z lesa mladá allosaurus a srazil se se smečkou deinonychů. Po chvilce i narazíte na dvě ohlodané kostry těchto poměrně malých, ale o to nebezpečnějších dravců. Také objevíte stopy podstatně větší, než zvládne mládě allosaura. Ano, jeho matka mu zachránila krk. Pak ale spatříte i dvojici stop, které se všem vymykají. Jsou totiž lidské a v některém místě se oddělili od, již zadupaných stop větší skupiny lidí, družstva Hunter.

Jack Leroy - 01. června 2012 08:09

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Na stopě Po těch 7 km jsme konečně na místě a zastavíme. Už je pořádná tma takže mi to připomíná dřívější noční akce na Zemi. Ale tohle bude horší, nevím zdali nás to ochrání nebo spíše uvede do nebezpečí. Moc o tom však neuvažuju a i se zbraní vylezu z auta. Nechám jí na popruhu a hodím si na záda batoh a po dopnutí nasadím noční vidění. Pohled mi sklouzne k prototypu. "Jo raději sebou nebo mě zabijou jak nám jí něco rozšlápne." Napadne mne a tak druhou pušku připevním pořádně k batohu, abych jí neztratil a jakmile Wrex najde stopy kývnu a jdu o krok za ním. Dinosaouří zařvání mne uvedlo do střehu nikoli však do nějakého extrémního stavu. Přece jen jsem už zvyklý z nějakých akcí i když né na dinoše. Chvíli jdeme po cestě, kterou vyšlapalo družstvo, když se hnalo pryč před dravci. Dle toho jak je vše rozlámané je vidět, že měli naspěch. Když dojdeme k místu, kde proběhl souboj vidím tropy velkého dravce a taky těch malých a jejich dvě mrtvoly samozřejmě. Přelétnu vše pohledem a tiše procházím okolím. Pak narazím na dvoje stoly, které míří pryč od od ostatních. Kouknu na Wrexe a rukou mu naznačím směr. Nechci moc mluvit, protože by to mohlo přilákat dravce snad mu to taky dojde. Pak tiše s připravenou zbraní vyrážím po stopách našich vojáků. "Snad jsme jediní stopaři." Napadne mne až mi z toho naskočí husí kůže, ale tiše a mlčky jdu dál a soustředím se na náš úkol.

Wade Wilson - 01. června 2012 19:42

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Uh-oh Mlčky poslouchám debatu, když se náhle ozve onen řev "Hups..." zašeptám, To nezní dobře. Příšerky si hrajou! Jo, snad nejsou moc hladoví, nerad bych skončil jako svačina T-Rexe. "Zraněnej?" Zalknu se, "to vůbec nezní dobře. Boe, jak myslíš, že je daleko? Je šance, že se stočí směrem sem? Doktorko Mitchelová, rozkažte svým lidem zaqbalit nejnutnější věci. Stany tady nechte. Sbalte jen nejnutnější věci z výzkumu a nsakákejte do auta. Jestli se ten parchant ještě trochu přiblíží, jedeme odsud ať máte sbaleno nebo ne." A my si půjdeme hrát? Ne, my pojedeme s nimi. Proč? Protože nechceme umřít. Ale, vždyť on nás umřít nenechá. Ale nechá, vypravěči je to jedno. "Damiane, řídíš první auto, střelec bude Joshua. Scarlet bude řídit druhé, střelec bude Boa. Řidiči se připraví na odjezd, Boa jde se mnou zjistit více o tom Hadrákovi. Ostatní rychle zabalte všechny ty věci. Pohyb, pohyb, pohyb!" Okřiknu je a mávnu na Boa, aby se společně se mnou vydal směrem k Hadrosaurovi. "Přesuneme se o kousek blíže a zjistíme proč se sem dostal a co se děje. Pokud po něm půjde nějakej lovec, mízíme pryč. Pokud již jej nic nehoní, pokusíme se jej zahnat směrem pryč," poklepu na svojí zbraň a přidám lehce do klusu. A pak že se bavit nebudeme! No dobře, možná trochu jo.

Sgt. John Wrex - 02. června 2012 09:27

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Jungle Je velká tma. Noc je nebezpečná a to zvlášť v téhle husté jungli. Když zastavíme na stejném místě kde jsem byl předtím z mým družstvem, tak si okamžitě vzpomenu na ten útěk před deinonychama. Připravíme si zbraně a vybavení. Podle mě se to tu ještě pořádně rozjede. Najednou uslyšíme řev. Já vím, že to není nic nebezpečného neboť je to scansoriopteryx. Lewis zneklidní, ale bere to všechno tady na celkem dost dobře. Hledám jekékoliv stopy po našich vojácích a nakonec je najdu v džungli. Ach, ano. Tady to poznávám. Řeknu Lewisovi. Jdeme dál po stopách. Po zhruba deseti minutách uvidíme polámané větve. Nejspíš je to od roveru, nebo dinosaurů. Za chvíli poté narazíme na ohlodané těla deinonychů. Je vidět že něco podstatně většího zachránilo život našemu allosaurovi. Když jdeme dál a dál tak je vidět jak zde probíhalo družstvo Hunter a kdosi se od něj oddělil. To budou naši chlapi. Pomyslím. Jdeme dál. Pokračujeme přes hustý les a tmu. Stále nic a nic. Jen doufám, že tu někde nenajdeme rozsápané těla lidí. Nerad bych sháněl další lidi do mého týmu. Ušklíbnu se a pokračuju po stopách našich vojáků.

Jill O´Briennová - 02. června 2012 21:29

soukromá zpráva od Jill O´Briennová pro Můj nový dům Když mně voják dovede k ménu novému domu údivem mi poklesne brada.Je celý ze dřeva,ze dřeva!Neviděla jsem dřevo už pěkně dlouho povídá se že je snad už jen v muzeu spolu s uhlím a ropou.Vzduch je otrávený a okolí taky takže by tam už nepřežil ani mravenec.Nakonec nebylo potřeba ani Třetí světové války aby ... přesunu se vzpomínek znovu k mému novému domu z dřeva.Když uslyším vojákův smích tak zrudnu protože tu jistě vypadám jako pitomá blondýnka která civí jako tele na nový chlívek.Při te myšlence zrudnu ještě víc,ale naštestí to ten voják tak nevidí,ale ano je to logické a když vyslechnu i všechny výhody tak je to i docela praktický nápad.A když mi řekne že dům je pilně zařízený napadnou mně hned dvě klišé a tak zavrtím hlavou a zarazím se u toho posledního. Jo už před vstupem do kolonie jsem slyšela že budeme muste počkat a zatím si vystačit s armádními příděly.Tedy doufám že nebudu muset vypít něco co se používá k pročištění těla před ... Znovu zavrtím hlavou a zaslechnu jak ten voják říká abych se ho nezapoměla zeptat kdybych něco potřebovala. "Děkuju,pokud bych něco potřebovala tak se za vámi zastavím." Sleduju jako odchází a přemýšlím.Jistě asi se mu líbím,že by to bylo tím oblečením?Ne to ne nebo tím že jsem blondýnka?Ale ať si nemyslí že mu hned skočím kolem krku.Radši vejdu do domu a když vstoupím žasnu na tou spoustou prostoru a tak nejdřív jen stojím a rozhlížím se okolo. Páni když si vzpomenu že v budoucnosti žijete v kpolích kde se šetří místem,je regulovaná porodnost,jídlo i přes zhoršující podmínky musí být výživné a to nemluvím o tom že se recykluje i vzduch tak si tu budu připadat jako královna. Nějakou dobu jen chodím dotýkám se stěn a prohlížím si všechno okolo.Nahlédnu do koupelny(uý žádný hygienický koutek)projdu něčím co má být obývací pokoj(v budoucnosti by to bylo plýtvání místem)spojený s místem kde bude asi kuchyně.Tu prohlédnu blíž a pak zjistím že se za ním nachází další pokoj.Přejedu pohledem s tabule na velký stůl až k různým skříním a nočnímu stolku.Ovšem z hledání tak tak nadšená nejsem.Plán Terra Novy nenajdu jen nějakou fotku z leteckého pohledu ovšem o angulomastacatorech toho zjistím poněkud dost.No možná by se daly ochočit v jedné staré počítačové hře to uměli ikdyž tam šlo o opice ehu.Rozhodně to je zajímavý nápad,ale to počká teď se vysprchuju a pak budu nějakou dobu odpočívat přece jen to byla sem dlouhá cesta.

OSUD - 03. června 2012 14:22

soukromá zpráva od OSUD pro Džungle, 20 km od Terra Novy Jakmile začne desátník vydávat rozkazy, vojáci nemeškají a začnou balit vše, co je důležité. Jakmile skončí, začnou pomáhat vědcům a nakonec připraví oba dva rovery k okamžitému odjezdu. Wilson, průzkum okolí Boa na Wilsonův rozkaz pouze kývne, zkontroluje zbraň a vydá se za ním. Prodírají se spolu hustou džunglí a čím více se vzdalují od tábora, tím více slyší bolestný nářek hadrosaura. Ujdou ještě půl kilometru, když řev přestane. To jim ale nijak nevadí, aby se prodrali na mýtinku před nimi, kde spatří již mrtvé tělo hadrosaura a skupinku malých oviraptorů. "Mláďata, mrchožrouti," řekne očividné Boa a vytáhne dalekohled. "Hadrosaura napadlo něco velkého, asi allosaurus, nebo něco podobně velkého. Když se nakrmil, odešel a nechal mršinu menším," pokračuje ve výkladu. Wilson Boovi v tomto může bezvýhradně věřit, jelikož Boa je nejlepší stopař v Terra Nově. "Vypadá to, že nám už nic nehrozí," řekne po chvilce ticha. Mitchelová, mezitím v táboře Po tom, co Wilson a Xemumo odešli, zbylí vojáci organizují úklid tábora a připravují rovery na odjezd. Vědci sice neochotně, ale chápavě poslouchají rozkazy vojáků a také uklízí. "Doufám, že se sem vrátíme, doktorko," podívá se Farrel na Mitchelovou a z povzdálí si Mitchelová může všimnout i nadějného pohledu doktorky Drattonové. Konečně je uklizeno, dokonce i stany a vlastně všechno, co si s sebou výprava přivezla. Bolestné řvaní hadrosaura již utichlo, ale po chvilce se ozve jakési zašustění v křoví. "Desátníku?" ozve se opatrně Perltonová a namíří tím směrem svou zbraň. Nic se ale neozve, jen zašustění listí. Vojáci zaženou vědce do roverů a sami se k nim stáhnou. Trpělivě čekají a nakonec se z křoví vynoří microraptor. "Uf... je to dobrý. Je to jen ten malej zmrd, nevim, jak se mu nadává," oznámí Perltonová.

OSUD - 03. června 2012 23:44

soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise Dál se prodíráte hustým porostem po stopách ztracených vojáků, když v tom se za vámi ozve praskot větvičky. Oba strnete, rychle se otočíte, ale nic nevidíte. Chvilku napjatě vyčkáváte, jestli se zvuk ozve znovu, ale ani po pěti minutách nic. Jen někde v dálce se ozve ospalý křik nějakých létavců a bzučení hmyzu. Nezbude nic jiného, než jít dál. O dalších deset minut a deset metrů dál znovu uslyšíte praskot větvičky, tentokrát před vámi. Oběma se v hlavě začne honit myšlenka, že vás něco sleduje, nebo snad zkoumá. Opět strnete v pohybu a čekáte. Po chvilce z křoví vyleze malé zvířátko, které ani jeden z vás neznáte. Ovšem oba hned poznáte, že je to savec, byť je to stejně veliké jako trpasličí pudl. Oba vás to zarazí, když si uvědomíte, co je za dobu. Jak si tak prohlížíte ono zvířátko, ono mezitím dojde až k vám a začne vám očuchávat nohy. Pak na ně začne útočit, ale jde v tom vidět mláděcí hravost. Za vlády dinosaurů savci žili, ale většinou o velikosti dnešních krys, potkanů a podobných zvířat. Většinou lezli ven v noci, kdy dinosauři spali (ti jsou studenokrevní). A taky nezapomínejte, že jste na alternativní Zemi, takže je vysoce možné, že za 20 mil. let ten velkej budr z vesmíru nespadne a diníci nevyhynou.

Jack Leroy - 04. června 2012 12:17

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Zvířátko? Prodíráme se lesem s připravenými zbraněmi. Tu něco zašustí skoro jdu do zákleku a mířím tam. Naštěstí se ukáže, že to byli jen nějací létavci. S oddychem zakroutím hlavou a ušklíbnu se na Wrexe. Po další chvilce pochodu něco opět šustí tentokrát před náma. Znovu se připravím, ale z podrostu vyleze nějaký malý.....ymmm cože savec? Ano vypadá to tak. Zkoumavě na něj koukám a pozoruju jak mi za chvíli začne kousat do nohavice. Je to až zábavné. Je to ještě škvrně, takže nebude dobré si moc s ním hrát mohl by mít poblíž mámu a ta by mohla mít hlad. Kývnu na Wrexe a překročím to mládě a opatrně postupuju dál. Snad si najde cestu domů. Pravda nejraději bych si ho vzal a odchoval, ale to by asi nebylo moudré.

Sgt. John Wrex - 04. června 2012 15:09

Stále na stopě Jdeme lesem s našimi zbraněmi a najednou něco slyšíme v křoví. Zastavíme se a zneklidníme, ale poté se nic neděje. Za chvíli slyšíme v dálce nějaké řvaní lesních ptáků. Najednou když se dáme dál na cestu z křoví vyleze malý neznámý nejspíš savec. Je malý, hravý a hravě nám s Lewisem útočí na nohy. Lewis navrhuje nechat ho tady, ale já ne. Pokud toho tvora ještě nikdy nikdo neobjevil, tak je třeba ho zanést na Terra Novu nebo aspoň vzít vzorek a popis aby jsme z tohoto tvora zjistili více. Je to pro nás a budoucnost důležité. Informace jsou hodně důležité, co ty na to Lewisi? Zeptám se.

OSUD - 04. června 2012 21:05

soukromá zpráva od OSUD pro Stanoviště 15 Po nějaké chvíli uslyšíte i praskání stromů a dle zvuku jde slyšet, že to nejsou žádné mladé břízky. Tedy ne, že by tu nějaké rostly. "Pane, máme problém. Velký," uslyšíš ve vysílačce hlas Yokuzy. "Jak velký?" nemešká Orwell. "No, podle odhadu asi šestnáct metrů a osm tun, pane. Má na zádech takovou plachtu, nebo, co to je, za boha si nevzpomenu, jak se to jmenuje," dál informuje voják ze vzdáleného roveru. "Spinosaurus," vydechne Omarová. Vidíš jen zděšené pohledy vojáků, co jsou s tebou. "Kam míří, vojíne?" ozve se pohotový Orwell. "K vám," uslyšíš přiškrcený hlas Yokuzy. Všichni se s nadějí v očích podívají na tebe.

Jack Leroy - 04. června 2012 23:01

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Trable s tvorem Kouknu trochu udiveně na Wrexe a pak na tvora. Nervozně se rozhlédnu. "Sakra blázníš, nebo co? Je to ještě mládě, když ho vezmeme tak naše hledání tvých chlapů vezme rychlý konec. Jeho máma bude někde poblíž začne ňamrat a skočí nám po krku. To, že on je takový pidík neznamená že ona nebude velikosti tygra nebo podobně. Nejprve najdeme naše chlapy tohle je priorita mise a tý se držíme. Pokud ho potkáme i cestou zpátky uvidíme co a jak nyní hlavně, aby nevolal mámu. Nemyslím, že by byl sirotek." Syknu k Wrexovi a je vidět, že mám obavy dost velké z toho co by se stalo , kdybychom toho tvora vzali sebou nyní. Ukážu rukou že bych rád pokračoval a že nám čas příliš běží. Jde o život dvěma chlapům to je ted přední.

Andrea Mitchelová - 05. června 2012 08:23

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Dění v táboře Někomu by tohle všechno možná přišlo přehnané, ale nám už ne. Když nás se mposílali říkali, že to bude těžké, ale slovo těžké, se dá vyložit mnoha způsoby. V tomhle případě asi tak, že tě sežere dinosaurus, když si nedáš pozor. Když Wilson a Xemumo odejdou zneklidní mě to. Můžu jen doufat, že je tu dost ojáků aby ochránili ostatní. Já se o sebe umím postarat. Pomalu a vcelku v klidu balíme tábor. Na prupovídku doktora Farrela se musím usmát "Chápu vaše nadšení, kolego a věřte, že jakmile to bude bezpečné, tak se sem vrátíme. Souřadnice máme zapsané, tak by v tom neměl být problém" pootočím se na doktorku Drattonovou "Ale oba musíte pochopit, že bezpečnost je přednější" Pak se ozve zašustění a vojáci dělají přesně to, co se po nich očekává - ochraňují nás. Nechci dělat potíže, ale nenastoupím s ostatními. Stáhnu se k roveru, ale sleduju okolí. Když pak někdo křikne "Uf... je to dobrý. Je to jen ten malej zmrd, nevim, jak se mu nadává.." otočím hlavu tím směrem a usměju se "Microraptor...Nejsou nijak silní, ale jsou rychlí a měli by se pohybovat ve skupinkách. Jeho kousnutí může být nepříjemné." řeknu k vojákům a tomu, co stojí nejblíž ke mě opatrně skloním zbraň k zemi

Sgt. John Wrex - 05. června 2012 13:55
	soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Tvoreček Poslouchám Lewise a když dopoví, tak řeknu. Pravda, takže vezmeme vzorek. Skloním se ke tvorečkovi, vytáhnu malý igelitový sáček a dám do něj vzorek chlupů tvorečka. Zároveň pokud máme nějaké vybavení na focení snímků, tak tvora vyfotím. Takhle by se nám nic stát nemělo. Až vše dokončím, tak se vydáme splnit naši primární misi.

Jack Leroy - 05. června 2012 14:41
	soukromá zpráva od Jack Leroy pro Postup "Pokud to bude možný vezmem ho na zpáteční cestě teď je to moc nebezpečný. A pokud se nepletu není to až tak neznámý druh. Pokud si vzpomínám dobře na svého koníčka tak tenhle drobek patří do čeledi šavlozubých koček, ale ovšem v týhle době by neměl vůbec bejt." Podotknu a pak už se konečně dáme opravdu do pohybu chci najít ty dva a mít dnešní noc už klid.

OSUD - 05. června 2012 17:37

soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise Mezitím, co se mezi sebou bavíte, uslyšíte další zašustění v křoví před vámi. Zvířátko se k vám stále lísá, ale vy se vydáte na cestu. Projdete křovím a před vámi se objeví malá mýtinka, na které je několik lidských stop a mrtvé tělo savce. Oba poznáte stejný druh a oběma vám dojde, že to bude nejspíše jejich matka. Podle odhadu je velká asi jako německý ovčák a při bližším ohledání zjistíte, že ji nezabil žádný dinosaur, ale dvě dobře mířené rány z pušky. Po chvilce se z křoví vynoří ono kotě, co vás sledovalo a hned za ním další dvě. Podle stop se zde ti dva chvilku zdrželi, matka na ně nejspíše zaútočila, proto ji zastřelili (máte zákaz střílení po zvířatech, pokud na vás neútočí). Trvá vám skoro pět minut než najdete další stopy, a když se konečně zadaří, nejste z toho zrovna nadšení. Nejspíše byli zmatení, nebo se ztratili, protože míří hlouběji do džungle. Přímo do hnízda deinonychů.

Jack Leroy - 05. června 2012 18:01

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Sebevražedná mise Když dojdeme na mýtinku trochu strhnu když vidím velké chlupaté tělo, ale pak vidím, že se nehýbe. "Sakra." Hned mě napadne. Prohlédnu mrtvolu. Zastřelený savec, samice. Otočím pohled k Wrexovi a mláďatům, která se vynoří z křoví nedaleko. Už jsou dokonce tři. "Do hajzlu tak tohle mění plány seržante. Ty koťata tu umřou jestli je nevezmeme. A ti dva...nakopu je do prdele až je najdeme. Míří do pěkné sračky když jsou do středu jungle. Kruci. Kryjte mě Wrexi naložím si ty mláďata." Podotknu a položím pušku na zem vedle sebe a shodím batoh. "Hodné čičinky." Pohladím kotátka po hlavách, která se k nám lísají. Máme šanci je zachránit. Otevřu batoh. Ještěže jsem ho neměl napráskaný a mám ho v celku polehku. Stejně nebylo co důležitého sebou brát na tu chvíli krom lékařských potřeb, munice a zásob. Vezmu koťata jedno po druhém a jemně je strčím do batohu, který pak zajistím. Nechám ho však tak, aby tam proudil vzduch ale zároveň mi ty potvůrky nevyskočily. Pak si ho nasadím pomalu na záda a zvednu se i se zbraní. "Pokračujeme za těma dvěma Wrexi, jdete o krok za mnou a dohlídněte na ty kočky ať nevylezou z batohu nechci je ztratit, když už je táhám sebou." Podotknu vážným tonem a vydám se dál po stopách našich lidí. Tentokrát už ale opatrněji. Navíc musím dávat pozor na svůj náklad. "Nemaj ty paka vysílačku nebo tak něco, abychom je nehonili po celé Pangee?" Kouknu letmo za sebe a pokračuju v chůzi.

Sgt. John Wrex - 05. června 2012 18:57

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Na misi Když tedy jdeme dál, tak se nakonec dostaneme na loukou, kde vidíme nejspíš mrtvou matku toho malého. Sotva k ní dojdeme, tak vyjdou ven další mláďata. Jak to tak vypadá, tak se jich Lewis ujmul. To je hezké. To hezké, že jsi se jich ujmul Lewisi, teď na ně za to budeš dávat pozor, dokud nedojdeme do Terra Novy. Je čas pokračovat v hledání. Jestli nenajdeme naše lidi do 24 hodin tak se musíme vrátit, mezitím si uděláme odpočinek třeba v lese, ale bez ohně... kvůli šestkám a dinosaurům. Co ty na to? Nemůžeme tady venku pobíhat věčně. Konec konců, pokud přežily takovou dobu, tak přežijí ještě chvíli a pokud je nenajdeme, tak bych možná povolal více lidí a taky je tu šance, že je našli šestky a ti jim nabídli pomoc za vybavení a jejich loajalitu. A pokud byli v kritické situaci, tak je dost pravděpodobné, že to přijali. Máme na hledání ještě 24 hodin. Co ty na to Lewisi? Určitě řekne zase něco, co se mi nebude líbit, ach jo...

OSUD - 05. června 2012 20:01

soukromá zpráva od OSUD pro Ošetřovna, Terra Nova "Doktorka Burnová? Výborně, konečně, tady, tady" otočí se k tobě tvůj zastupující doktor a aniž by řekl něco víc, dotáhne tě ke zdravotnické posteli (speciální postel, která pomáhá doktorům ve všem, větší popis lékařského vybavení ti pošlu jeskynní), kde leží raněný voják. "Má zlomenou nohu, roztrhanou ruku a potrhané břicho, více snad nemusím říkat," informuje tě a odběhne za dalšími pacienty. Když se rozhlédneš, uvidíš, že všichni mají spoustu práce. Proto se opět obrátíš k raněnému muži, který se na tebe kouká s nadějí v očích. "Budu v pohodě, doktorko?" zeptá se tě slabým hlasem. Podíváš se na jeho kartu (je elektronická, viz jeskynní pošta) a vše, co ti doktor řekl tam je. Také se dozvíš, jakou má krev, kolik jí ztratil a na co vše má alergii. Moc toho není.

Jack Leroy - 05. června 2012 20:32

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Postup Wrex má dle všeho dlouhý proslov, který mi už trochu leze na mozek. Na chvíli k němu obrátím oči, ale při tom pak pokračuju zase klidně dál po stopách a hlídám si náklad a cestu před sebou. "Takže zaprvé nevím o jakých šestkách mluvíte seržante s tím nejsem obeznámen. Za druhé. Čím déle je tu necháme tím menší šance na jejich záchranu máme. Zatřetí pokud vím podělal to právě váš tým a právě vy jste měl dovést všechny domů a zkontrolovat, že jste nikoho nikde nenechal. V mé jednotce by za to velitele čekal těžký trest." Syknu k němu trochu méně příjemně a odmlčím se. "Co se týče odpočinku před chvílí jsme vyrazili. Pokud už nemůžete tak se vraťte do Roveru a počkejte tam, ale já najdu ty chlapy doufám, že sem to řekl dost jasně. Svůj náklad si ohlídám o to se nebojte. A ocenil bych, kdybyste byl hlasitý jen v případě nutnosti seržante nebo nás něco sežere. A to je rozkaz. A mimo jiné neodpověděl jste mi na otázku zdali je máme možnost kontaktovat tak se začněte konečně soustředit." Ukončím náš rozhovor a raději vše vezmu do vlastních rukou. Kdyby se snažilo nějaké mládě vylézt s batohu ucítím to, ale i tak je dost hluboký na to, aby se mu to nepodařilo. Co se týče vysílaček tak pokud nějakou mám tak na Wrexe kašlu a zkusím kontaktovat tiše ty dva ztracené chlapy sám, abych zjistil zdali jsou v dosahu, nebo zdali dostanu nějakou odpověď. Je vidět, že to nehodlám tak rychle vzdát.

OSUD - 05. června 2012 20:54

soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise Mezitím, co se Lewis zkouší spojit s vojáky vysílačkou, koťátka v jeho batohu usnou. Na volání vysílačky bohužel nikdo neodpovídá, jen šumění. Jdete dál po stopách vojáků, džunglí se rozléhá řvaní nočního zvěrstva (řvaní dinosaurů to není) a šustění listů ve větru. Prodíráte se křovinami, odsekáváte otravné liány a dál se lopotíte noční džunglí. Před sebou uslyšíte tiché oddechování a jakési kovové zvuky. Prodřete se křovím a najednou zjistíte, že vám dva muži míří od obličeje. Hned ale zbraně skloní a viditelně si oddechnou. "O bože, díky. Už jsme si mysleli, že sem leze nějakej hajzl," vydechne jeden z mužů. "Seržante, už jsme se báli, že jste nás odepsali," promluví druhý. Oba dva jsou otrhaní, možná lehce zranění, ale stojí na nohou.

Sgt. John Wrex - 05. června 2012 20:59

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro LES Aha... Řeknu. Tak takhle. Jo, možná je kontaktovat půjde, ale nevím to jistě, samozřejmě pokračovat v hledání budu! A mimochodem "šestky" jsou lidé, kteří přišli v šesté výpravě a většina z nich byli vojáci, co chtěli sabotovat a ovládnout Terra Novu. A schovávají se nejspíš někde v lese. Jdu svojí cestou. Lepší bude se rozdělit... na to už nemám nervy a je celkem jasné, že jen my dva nemůžeme najít vojáky na celé Pangee, jen s velkým štěstím a jsou to vojáci, kteří jsou tu delší dobu než ty, takže cestu do Terra Novy nejspíš znají a kompas nejspíš u sebe taky mají. Jdu je hledat bez vás. Jděte jinudy a já jdu taky jinudy, každopádně hledání nevzdávám a ještě jedno. Jejich úkolem bylo: "Držet se týmu" a ne "rozdělit se od týmu". Sbohem A je to... Poté se vydám směrem do lesa sám a jdu na jinou stranu než Lewis a hledám stopu ztracených vojáků.

Jack Leroy - 05. června 2012 21:10

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Záchranná mise Prodírám se nekompromisně dál, jungle mi už leze krkem, ale ty lidi tu neholdám nechat. Pak uslyším kovový zvuk za křovinou. Udělám další krok a uvidím dvě zbraně, které na mě míří a já na ně. Když vidím naše vojáky sklopím zbraň. "No to mě poser konečně jsem vás v týhle zelený sračce našel." Uleví se mi a usměju se. "Dokud nevidím mrtvý těla neodepisuju muže ať jsou z mého nebo jiného týmu. My svý lidi neopouštíme." Podotknu a kouknu na ty dva asi jsou sklamaní že nevidí svého seržu ale co už. "Hoši doufám, že jste připraveni vypadnout budeme se držet u sebe vrátíme k Roveru a domů. Teď hlavně žádné zbytečné hlasité zvuky ať nás něco nezačne lovit jdeme půjdu první. Né že se necháte ted zabít." Vydám pohotově rozkazy a počkám, až se ti dva připraví a pak vyrazím jistě zpáteční cestou kudy jsme přišli, neztrácím na ostražitosti a držím zbraň připravenou. Zajímalo by mě kam zmizel ten tupec." Pomyslím si o Wrexovi, ale byla to jeho volba až budeme dost daleko zavolám ho třeba vysílačkou.

OSUD - 05. června 2012 21:28

soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise Poručík Lewis dál pokračuje vytyčenou cestou, zatímco ty se otočíš zpět a vracíš se zpátky na mýtinu. Ještě jednou prohledáš celou mýtinku (ne louku), znovu prohlédneš mrtvolu savce a nakonec se ti podaří najít ještě jednu sadu stop, které patří lidem. Vypadá, jakoby se objevili odnikud a míří na druhou stranu, než odkud jste předtím přišli. Zdají se starší, než je mrtvola, ale nejseš si jistý, stopař nejsi.

OSUD - 05. června 2012 21:31
	soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise Vojáci se ulehčeně usmějou, zkontrolují zbraně a na tvé rozkazy pouze kývnou. Ty jim podáš brýle pro noční vidění a oni si je s díky na rtech nasadí. Chvilku jim trvá, než se rozkoukají, ale jakmile se tak stane, poznáš na nich, že jsou připraveni vrátit se zpět. "To jste šel sám, pane?" zeptá se tě šeptem jeden z vojáků.

Sgt. John Wrex - 05. června 2012 21:44

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Záchranná mise Prohledám mrtvolu a najdu další stopy. Stopy nejspíše míří na druhou stranu než jsme s Lewisem přišli. Vydám se tedy na druhou stranu, kde hledám další stopy, které by mně přivedli blíže k mým vojákům. Doufám, že najdu ty dva dříve než Lewis a taky doufám, že se Lewisovi nic nestane. Byl jsem na něj naštvaný, to jo, ale nic zlého mu nepřeju. Hlavně doufám, že budou ti dva živí a zdraví.

Jack Leroy - 05. června 2012 21:51

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Evakuace Podám oběma vojákům náhradní noční brýle a kouknu po nich. Když jsou připraveni vyjdu kupředu. "Ne nešel váš seržant byl ještě před chvílí se mnou, bohužel trochu se nervnul neuposlechl rozkaz a šel jinudy. Snad najde cestu." Odvětím a jdu dál po našich stopách zpátky. Mířím s hochy k mýtince, kde byla mrtvola kočky. "Seržante pokud mne slyšíte, našel jsem vaše chlapy míříme k Roveru. Pokud tam nebudete deset minut po nás budeme muset odjet hodně štěstí." Zkusím se s ním spojit ve chvíli kdy míjíme mýtinku, abychom postupovali dál k autu a mohli vypadnout. "Neopouštíme své lidi, ale on šel sám co s ním? Sakra!" Zavrčím si v duchu, ale navenek zůstávám klidný a věřím, že snad nebyl mimo dosah vysílačky. Hlavně udržet ty dva pospolu a naživu + ty koťata o kterých vím jen já a Serža až k roveru a pak do novy a snad dojde i Wrex.

OSUD - 05. června 2012 22:00

soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise Postupuješ dál po stopách, sleduješ nalomené větvičky a zohýbanou trávu, která se už jakž takž stihla narovnat. Po pěti metrech stopy opět končí, jakoby se najednou vypařili. Ovšem před nimi je jakýsi mělký důlek vymáčknutý v měkké hlíně. Nevíš co to je, ale když se podíváš nad sebe, spatříš lana, fošny a podobné věci. Dojde ti, co to je. Čí stopy jsi sledoval. Našel jsi tábor šestkařů. "Seržante pokud mne slyšíte, našel jsem vaše chlapy míříme k Roveru. Pokud tam nebudete deset minut po nás budeme muset odjet hodně štěstí," ozve se ti v uchu a ty sebou leknutím trhneš. Pak za sebou uslyšíš jakési kroky a šustění trávy a listů. Dojde ti, že vychází z mýtinky.

OSUD - 05. června 2012 22:08

soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise Vojáci na sebe jen kouknou a nakonec chápavě kývnou. Když opět vyrazíš na cestu zpět, jdou za tebou a udržují rozestup dva metry. Každý si hlídá svůj perimetr a jde vidět, že za brýle jsou opravdu vděční. Procházíte kolem mrtvoly šavlozubé tygřice a ty zkusíš spojení se seržantem. Neozve se ti stejné chrčení jako když ses pokoušel spojit s vojáky, takže se dá předpokládat, že tě slyšel. Na mýtině se ovšem nezdržujete a pokračujete dál po svých stopách. Tentokrát je cesta rychlejší, díky prosekávání a prošlápnutí cesty. Za chvilku se dostanete až na mýtinu, kde proběhl boj mezi allosaurem a deinonychy. Vše vypadá stejně, nic se nehnulo. "Tady jsme se oddělili, už ani nevím jak," zašeptá jeden voják. "Ten allosaurus nám vběhl do cesty," zašeptá druhý. "Jo, máš pravdu. Nebýt jeho a pak jeho mámy, asi by z nás byla potrava pro ty malý bastardy." Dostanete se až na kraj mýtiny, kde je Rover už na dohled.

Jack Leroy - 05. června 2012 22:14

soukromá zpráva od Jack Leroy pro K roverům "Jo to jo, ale to už je jedno. Byla to seržantova chyba, kdyby si více hlídal svý muže nemuselo to dopadnout takhle. No jdeme támhle máme auto." Ukážu k Roveru a vydáme se až tam. U Roveru se zastavím a zkontroluju, že je v pořádku. "Tak jo ten, který je z vás lepší řidič zapadněte za volant druhý z vás do druhé lajny. Pojedu jako spolujezdec. Počkáme těch 10 min a pokud serža nepříjde bude muset dojít pěšourem sám už tak je to vše nebezpečný." Podotknu a s připravenou zbraní stojím 10 min u roveru. Pokud do té doby Wrex nepříjde nasednu položím si batoh mezi nohy na podlahu auta, aby se mu nic nestalo a do ruky vezmu zbraň. Pak jen kývnu, že můžeme vyrazit domů.

Sgt. John Wrex - 05. června 2012 22:14

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Záchranná mise Jdu a jdu a najednou vidím více stop. jsou tu známky civilizace a to jsou v našem případě v lese jen naši vojáci nebo šestky. Ale po chvíli se mi ozve ve vysílačce: "Seržante pokud mne slyšíte, našel jsem vaše chlapy míříme k Roveru. Pokud tam nebudete deset minut po nás budeme muset odjet hodně štěstí," Okamžitě s sebou trhnu a najednou slyším šustění v trávě. Okamžitě si kleknu, nabiju svou zbraň, schovám se ke stromu a čekám co se bude dít. Vysílačkou pošeptám Lewisovi můj stav. Moji situaci v krátkých větách.

OSUD - 05. června 2012 22:25
	soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise Chvilku ještě čekáš, jestli se ty kroky znovu ozvou, nebo přiblíží, ale nic už neslyšíš. "Seržante, jediný, kdo prošel mýtinou jsem byl já a vaši muži, tak přestaňte blbnout a sypte k roverům," znovu se ozve ve vysílačce Lewisův hlas.

Sgt. John Wrex - 05. června 2012 22:35

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Stále v lese Poručíku Lewisi... Nejsem blbý a přece bych misi ani nikoho jiného neohrozil tím, že budu kecat nesmysly. Tak fajn. Budu to brát jako neuposlechnutí rozkazu a taky jako ignorování volání o pomoc. Uvidíme co se se mnou stane. Řeknu Lewisovi znovu a poté se schovám do křví a vyčkávám na nepřítele, okamžitě jak se objeví, nečekám a pokud si budu jist, že je ozbrojen a patří k šestkám, tak ho zastřelím. Ale musím vědět že to není někdo z Terra Novy nebo od nás. A pokud nebude připraven střílet, tak zůstanu schovaný a pokud půjde kolem keře, tak se pokusím ho chytit pod krk a držet mu pistoli u hlavy. Hmm....

OSUD - 05. června 2012 22:43

soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise Stále čekáte u roveru, vojáci připravení odjet, když v tom se ti vysílačkou ozve Wrex: "Poručíku Lewisi... Nejsem blbý a přece bych misi ani nikoho jiného neohrozil tím, že budu kecat nesmysly. Tak fajn. Budu to brát jako neuposlechnutí rozkazu a taky jako ignorování volání o pomoc. Uvidíme co se se mnou stane." "Pane, už je to deset minut, počkáme ještě, nebo se vracíme?" zeptá se tě voják sedící za volantem.

Wade Wilson - 05. června 2012 22:47

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Klid v džungli...Ale co v táboře? Prodereme se několika desítkami křovin a porpleteme okolo mnoho stromů, než se dostaneme na místo s výhledem, kde mi Boa oznámí situaci. Takže všechno v klidu. Jo, a já doufal, že si užijeme trochu zábavy. Na to bude čas později. Jo, třeba v táboře! Co? To jsou Murphyho zákony. Jakmile jsme my na nic nenarazili, tak se musí zákonitě nějakej problém objevit v táboře. "Fajn, tak to by bylo, padáme zpátky, oznámíme doktorce Mitchelové situaci a necháme je pokračovat ve výzkumu," zavelím a vydám se zpátky o něco rychlejším tempem než jsme šli sem. Nebezpečí pominulo. Snad.

Jack Leroy - 05. června 2012 22:48

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Potíže se seržou Zmáčknu vysílačku. "Seržante neuposlechl jste několik přímých rozkazů a před asi 15 minutama jsme procházeli oblastí u mýtinky a nikdo jiný tam nebyl. Musel jste slyšet nás, ale pokud začínáte být paranoidní je to vaše chyba. Já se vracet už nebudu, abych si nechal od vás ustřelit palici když si mě spletete se šestkařem. Čekáme ještě 5 minut seržante a pokud do té doby se nedostavíte k roveru beru to jako neuposlechnutí nadřízeného důstojníka a domů se vracíte pěšky nehodlám ohrožovat misi kvůli vaší nekázni! Lewis konec." Ukončím rozhovor se seržantem a kouknu na ty dva a nastoupím do roveru a usadím se jak jsem popsal předtím. "Seržant má 5 minut na to, aby za námi došel pokud ne. Je to už jeho problém informace i rozkazy dostal." Kývnu a v klidu čekám jestli odjedeme bez něj nebo zdali se náhodou dostaví.

OSUD - 05. června 2012 22:56

soukromá zpráva od OSUD pro Džungle, 20 km od Terra Novy Sotva doktorka skloní vojákovi zbraň, z křoví se vyderou další microraptoři a před skupinkou se najednou objeví pět zvířátek. Zvědavě si vás prohlíží, pak křiknou a zmizí v křoví. Nejspíš je vyděsil hluk, který natropí desátník a voják, vracející se z průzkumu. "Našli jste něco, pane?" ozve se Perltonová, která si jich všimne jako první. Ti, co se zaposlouchají do džungle slyší jen... ticho. Ticho přerušované vrzáním větvoví stromů, šustěním listí a bzučením hmyzu. Vybrali jste si na přenocování celkem šikovné místo: nad hlavami nemáte koruny stromů, ale čisté, a nyní už potemnělé, nebe. Ano, začíná noc a také se začíná ochlazovat. "Můžeme rozbalit zase stany?" ozve se zimomřivě doposud mlčící kartograf, který má za úkol nakreslit mapu nejbližšího okolí. Jak Andrea jistě ví, v noci jim moc velké nebezpečí ze strany dinosaurů nehrozí, neb to jsou živočichové studenokrevní.

OSUD - 05. června 2012 22:59

soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise Les je tichý, až na občasné zavrzání větve, nebo zašumění listí ve větru. "Seržante neuposlechl jste několik přímých rozkazů a před asi 15 minutama jsme procházeli oblastí u mýtinky a nikdo jiný tam nebyl. Musel jste slyšet nás, ale pokud začínáte být paranoidní je to vaše chyba. Já se vracet už nebudu, abych si nechal od vás ustřelit palici když si mě spletete se šestkařem. Čekáme ještě 5 minut seržante a pokud do té doby se nedostavíte k roveru beru to jako neuposlechnutí nadřízeného důstojníka a domů se vracíte pěšky nehodlám ohrožovat misi kvůli vaší nekázni! Lewis konec," uslyšíš z vysílačky.

Cpt. Peter Clean - 06. června 2012 13:11

soukromá zpráva od Cpt. Peter Clean pro Potíže Vejdu do zatuchlé základny a sleduji vše okolo pro případ potíží. Rukama udávám rozkazy na rozmístění a prohledání okolí. „Hledejte známky života“ Řeknu jen a s namířenou puškou kráčím dál. Pak se náhle ozve další řev ale jiný než předchozí. „Spinosaurus“ Hlášení Yokuzy nelže. „Zavřete dveře“ Křiknu. Všichni hloubš do základny a doufat že nás nechá bejt!“ Nemá smysl s ním bojovat. „Držte se stranou a vše sledujte“ Zavolám do vysílačky pro Yokuzu.

Sgt. John Wrex - 06. června 2012 14:23
	soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro V lese Aha... takže tak. Rozumím veliteli, už jsme na cestě k roverům. Běžím klusem a už jsem vám říkal, že jsem nejspíše našel tábor šestek? Řeknu do vysílačky a okamžitě vstanu a běží klusem k roveru. Už se nemůžu dočkat až ty chlapy zase uvidím. Bylo by mi hrozně líto, kdyby zemřeli. Každý život je cenný. A životy lidí z Terra Novy hlavně.

OSUD - 06. června 2012 14:29

soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise " Rozumím veliteli, už jsme na cestě k roverům. Běžím klusem a už jsem vám říkal, že jsem nejspíše našel tábor šestek?" uslyšíš z vysílačky a o pár minut později i uslyšíš nějaké kroky před vámi ze směru, ze kterého jste přišli. "To bude asi seržant, pane," řekne voják sedící za volantem. Další post piš už Wrexovi s tím, že zrovna vylejzá z křoví. Bude to mít akorát na čas.

Jack Leroy - 06. června 2012 17:14

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Konečně odjezd "Ne o tom jste se nezmínil seržante, ale to probereme později." Odvětím a když konečně slyším šustot nedaleko, pro jistotu namířím tím směrem zbraň když je to ale jen seržant skloním jí a trhnu hlavou. "Tak si naskočte padáme odsud neměl jsem ještě ani večeři a hladovej dokážu být nepříjemnej." Zašklebím se a počkám až nastoupí a pak už konečně kývnu že může voják vyrazit k Nově.

Andrea Mitchelová - 06. června 2012 18:40

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Tábor Jsem docela překvapená. Ne snad proto, že by se mi potvrdilo, že microraptoři se pohybují ve skupinkách, le spíš mě překvpilo to, že byli vcelku krotcí a ukázali se nám. V tu chvíli se snad i usměju. "Jsou ještě úžasnější než jsem si myslela" zašeptám s profesionálním vzrušením v hlase.  Takže mě trochu naštve, když se vrádí desátník Wilson a Boa a dupou u toho jako dva sloni. Chci už už něco říct, ale spolknu jedovatost a jen se klidně zeptám "CO jste objevili?"  Pak se ozve kartograf a já si až teď uvědomím, že už se začíná stmívat a je chladno. "Pokud naši ozbrojení ochránci dovolí a pomůžou" usměju se na vojáky. Vím, že bez jejich ochrany jsme dost v nejistotě. Navíc nechci čeřit vody místního soužití. Kolonie funguje docela dobře a idylicky "V noci se můžeme všichni vyspat. Od dinosaurů nebezpečí nehrozí" řeknu k vojákům a začnu s ostatními vybalovat věci.

Sgt. John Wrex - 06. června 2012 19:22
	soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Zpátky do Terra Novy Běžím klusem k roveru. Je to celkem dlouhá cesta, ale nakonec dorazím k vozidlu v pořádku. Proběhnu křovím a Lewis právě v okamžiku, když mě uvidí, skloní svou zbraň. Sedneme do roveru a jedeme směr Terra Nova... Myslím, že nepříjemný je někdy i když nemá zrovna hlad. Pousměju se.

OSUD - 06. června 2012 20:18

soukromá zpráva od OSUD pro Záchranná mise, návrat do kolonie Sotva Wrex dosedl na volné místo za řidičem, vojín Smid šlápl na plyn, pneumatiky podhrábly a nakonec vůz vystartoval směrem k Terra Nově. Nic vás nesledovalo, ale i tak, oba znovunalezení vojáci se už hodně těšili domů. I tak vám cesta trvala skoro hodinu a když jste se konečně dostali k Terra Nově, brána byla již zavřená a na váz mířila pulsní děla. Ty se hned zaměřila někam za vás a než jste stihli dojet k bráně, byla otevřená. Na "buzerplacu" už čekal zdravotnický tým a dokonce i sám velitel Rolland. "Rád vás zase vidím. Jsem rád, že se vám povedlo a dovedli jste naše chlapce domů. Pánové, prosím, svěřte se do péče zdravotníků, pak se běžte najíst a odpočinout si. Vy seržante se běžte najíst a pak ke své jednotce, odpočiňte si. Hlášení mi podá poručík Lewis. Poručíku," kývne na Lewise hlavou, otočí se a vydá se do velitelské budovy. Mezitím si zdravotníci odvedou oba vojáky a po nějaké chvilce i odvezou Rover. Brána je již zavřená.

Sgt. John Wrex - 06. června 2012 21:19

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Zpátky na Terra Nově Přijedeme roverem před Terra Novu, otevře se brána, oba s Lewisem vystoupíme a velitel Rolland požaduje po Lt. Lewisovi hlášení a já ať si jdu odpočinout. První má cesta vede do jídelny na pořádné jídlo a pití. Poté už na nic nečekám a jdu říct mé jednotce co se všechno na misi stalo, až na tu situaci kde jsem klečel a čekal na šestky. To byl bohužel omyl. Pak si jdu lehnout a odpočinout. Je třeba pořádně se prospat. Zítra vstanu a jdu se podívat za velitelem Rollandem. Měl jsem takový pocit, že mi ještě něco chtěl. Byla to zvláštní mise. Počkat... a já měl vlastně dvě mise za sebou. Je třeba se pořádně prospat a nabrat energii...

Jack Leroy - 07. června 2012 16:51

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Konečně doma! Konečně dojedeme k bráně Terra Novy a já si v duchu oddychnu. Brána se otevře a my vjedeme na plac. O chvíli později se už zase zavírá a já vystoupím. Vezmu si opatrně batoh na záda a do ruky svou zbraň. Je tam dokonce velitel Novy. Usměju se a dojdu k němu. "Pane hlásím úspěšnou misi." Kývnu a kouknu po těch třech jak Wrex odchází a o ty dva se stará zdravotnický tým. "Jistě pane." Kývnu na věci ohledně hlášení a následuji jej do hlavní budovy.

Wade Wilson - 09. června 2012 02:48

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Tábor Tak jsme tady. Pomyslím si, když vstoupíme dotábora. Proč na nás všichni tak naštvaně koukaj? Ale ne, nevypadají zas tak naštvaně. Co jsme vůbec provedli? Já nevim. Sejich ne? Někdy je lepší se nahlas neptat. No jak chceš. Ty rozhoduješ o tom, co řekneš nahlas. Ne, já ne. To rozhoduje on. "Našli jsme jednoho mrtvého hadrosaoura. Boa říkal, že byl nejspíše napaden Allosaurem, nebo něčím podobným," odpovím Andree "každopádně teď už si na jeho mršině pochutnává skupinka oviraptorů. Predátor zjevně odešel." "Jistě, že pomůžeme. Vzhledem k tomu, že nebezpečí pominulo, můžeme zase vybalit," oznámím všem přítomným a otevřu kufr jednoho z roverů, "hlídky už jsem rozdělil, než se ozval ten hadrák. Takže teď zbývá jen postavit opět stany. A rozdělejte někdo nový oheň, začíná se ochlazovat." Začnu vykládat věci z roveru na zem. Když je vše vyloženo, pomohu s vybalováním a stavbou stanů.

Aveliria Burn - 10. června 2012 18:44

soukromá zpráva od Aveliria Burn pro Ošetřovna Tak s čím začneme? Optám se avšak téměř ihned mě doktor "odtáhne" k jednomu ze zraněných. Měl potrhanou ruku, břicho a zlomenou nohu. Buď vlez do drtičky a nebo si s nim něco pěkně pohrálo. Pousměji se avšak mimo zraněného, takže si nemohl myslet, že se směji jemu. Jakmile se otočím s neutrálním výrazem ve tváři, sáhnu po kartě a celou si ji pročtu. Když budeš silný, tak ano,ale nebude to příjemné. Stručně řeknu vojákovi a Začnu "projíždět jeho tělo. (Jiný výraz mě nenapadl.) Uspím ho plynem. Poté se zaměřím na jeho ruku, která má zatím přednost, jelikož ještě nebylo zastaveno tepenné krvácení. Sešiji mu paži "kibernetickou rukou." Poté se přesunu na břicho, které není až v tak špatném stavu,ale přeci jen některé orgány byly poraněny více, než bych chtěla. Kus jater chybí, ale to není až takový problém, ty se dokáži regenerovat. Jen střena jsou potrhaná. Pečlivě vydesinfikuji místo okolo rozdrápaných střev. Část obsahu se dostalo do dutiny břišní. Snad do toho nedostane zánět, jinak by to také nemusel přežít. Ale udělala jsem co jsem mohla a nemusím se za to stydět. Popojdu na druhou stranu lehátka a zaměřím se na jeho nohu. Jeho stehení kost je zlomená. Pomocí "ruky mu nohu narovném a pro jistotu mu do ní zavrtám několik hřebů, aby se mu už nemohla posnout. Přeci jen si tu chvíli poleží, tak mu jí nemusím dávat do dlahy, alespoň bude moci noha "dýchat" a když si jí dá na chvíli na sluníčko, tak se zvýší v jeho těle obsah vitamínu B. Na konec mu ještě vydesinfikuji drobné ranky.

OSUD - 12. června 2012 14:51

soukromá zpráva od OSUD pro Stanoviště 15 Vojáci na tvé rozkazy pouze kývnou a rozmístí se. Jakmile vydáš rozkaz na hledání živých, začnou propátrávat celou základnu. "Pane, mám tu živého. Teda... je v bezvědomí, ale žije," ozve se Orwell. "Rozumím, pane," ozve se v tu chvíli Yokuza a ty akorát uslyšíš bouchnout dveře. "Zavřeno a zajištěno, pane, ale myslím si, že to moc nepomůže, přes tu díru," ukáže Omarová na místo, kde dříve byl strop a boční stěna vchodové komory. "Omarová, pojďte sem," ozve se Orwell a kolem tebe se protáhne vojín Omarová, vaše polní medička. "Prohlídněte ho a zkuste ho probrat, možná nám něco řekne," ukáže na zemi ležícího muže středního věku. "Pane, to je technik Nilson, měl tu být ještě s pěti dalšími," oznámí vám medička, když otočí muže a začne ho ohledávat. "No, já dva našel tady, totálně na hadry," ozve se Trevis, který si ještě teď otírá zvratky z úst a brady. "Kde... kde... ne... ne..." začne křičet a mlít sebou technik. "Klid chlape, jsi v bezpečí," mluví na ním konejšivým hlasem Omarová. "O, díky... díky... už... už jsme se... jsme se báli, že... že nepřijdete," koktá muž a všechny si vás prohlíží. Po chvilce zase upadne do mdlob. "Je hodně slabý, pane, zázrak, že žije," oznámí Omarová a podívá se na tebe.

OSUD - 12. června 2012 14:58

soukromá zpráva od OSUD pro Velitelská budova Vyrazíš za velitelem a spolu dojdete až do velitelské budovy. Vidíš ji podruhé a stále tě překvapuje její konstrukce i spoře zařízený interiér (je celá z bambusu a dřeva... dřevo znáš jen z knih). Velitel se usadí do svého křesla, pokyne ti na židli, která je před jeho stolem a zapře si bradu o ruce. "Tak povídejte poručíku, jak probíhala mise?" zeptá se tě a jde na něm vidět, že jej tvoje hlášení opravdu zajímá. Sotva domluvíš, všimneš si, že se batoh jaksi hýbe a po chvilce se i ozve tiché mňouknutí. "Co to bylo, slyšel jste to?" zpozorní velitel a začne se rozhlížet, odkud to přišlo. "Znělo to jako... jako... jako kočka a pokud vím, tak v budoucnosti už dávno žádné nejsou," zvedne se ze židle a začne procházet po místnosti. Na to, že koťata máš, jsi zapomněl...

OSUD - 12. června 2012 15:11

soukromá zpráva od OSUD pro Ošetřovna Voják se na tebe pouze usměje a po chvilce už spokojeně spí. Postel jej celou dobu monitoruje, takže ti v reálném čase ukazuje pacientův stav, dává ti drobné rady a pokaždé diagnostikuje probíhající práce. Při zcelování ruky ti vydatně asistuje, takže ani ne za patnáct minut je ruka v celku. U břicha je to trošku horší, protože přístroj ti začne ukazovat kde všude je obsah střev. Tobě stačí pouze iniciovat jeden podprogram, z horní lišty (pokud jsi viděla Star Gate Atlantis, tak jak tam měli tu diagnostickou postel...) sjede sací trubice, která ihned začne odsávat tekutiny, které jsou tam, kde nemají být. Zbytek je už celkem pohodička a asi za hodinku máš hotovo. Postel už jen navrhne podávané medikamenty, které stačí už jen odsouhlasit a ty se můžeš jít věnovat dalším pacientům. Jakmile jsi skončila, dorazili další dva vojáci, kteří měli na rameni výšivku terčíku. Stejnou výšivku měl na rameni i tebou ošetřovaný voják. Oba postávají u dveří, neví kam se vrtnout. Většina sester a doktorů, co mají dnes službu jsou právě u pacientů, takže ti nezbude nic jiného, než se jich ujmout sama.

OSUD - 12. června 2012 15:19

soukromá zpráva od OSUD pro Džungle, 20 km od Terra Novy Vybalování stanů a znovu stavění tábora vám už nezabírá tolik času, jako před tím, takže se ani nenadějete a tábor opět stojí. Mezitím, co jste spolu s vědci a vojáky rozestavovali stany, někdo chytrý zapálil oheň. O chvilku později se z křoví opět vyhrnula skupinka microraptorů (je jich jen šest) a ihned si to nahrnou k ohni, kde se začnou mezi sebou pošťuchovat a hrát si. Doktorka Mitchelová a doktor Jason poznají, že se jedná již o dospělé jedince a jmenovaný doktor ihned vytáhne papírový blok, tužku (vzácnost v budoucnosti) a začne si je kreslit. "Úžasné, že, doktorko? Myslíte, že by bylo možné si nějakého odnést s sebou a ochočit si ho?" zeptá se po chvilce Jason Mitchelové. Ano, ochočování dinosaurů je poslední dobou na Terra Nově dosti velká otázka, zvláště když si vezmete v potaz jaké výhody by to mohlo mít. Ovšem ne u všech dinosaurů to půjde. "Eh... doktorko? Neznamená to, že se sem přihrne víc dinů, že ne?" ozve se nejistě vojín Hern, ukáže na oheň a "hrající" si microraptory.

Jack Leroy - 12. června 2012 15:36

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Velitelství Dojdeme až na velitelství a tam vidím vše ze dřeva, které znám jen z knížek. Je to zajímavá a úchvatná možnost stavby., která se mi líbí. Mezitím, když si sedne sundám ze zad batoh a jemně ho položím vedle sebe a sednu si na protější židli. Pak položím zbraň k noze stolu a položím spojené ruce na stůl. "Takže, abych nějak vše shrnul tak, po tom co jsem dojeli na místo a opustili vůz museli jsme pěšky. Samozřejmě bylo všude velmi mrtvo a došli jsme po stopách až k místu, kde se utkala jednotka Seržanta se těmi zubatými potvorami, ještě tam bylo pár mršin. Následně jsme pokračovali kus dál stopy byly málo zřetelné. Seržant Wrex prokázal jistou neposlušnost a neakceptaci rozkazů, když jsme se slovně nepohodli a rozdělili se v hledání. Měl jsem to štěstí a našel naše muže první. Když jsme se vraceli podařilo se mi pomocí vysílačky kontaktovat seržanta a nakonec i když jsme na něj čekali jistou chvíli jsme mohli odjet zpátky. Seržant se prokázal jako někdy neposlušný, roztržitý, nedůvěřivý důstojník, který nemá potřebné schopnosti velet a obač má problémy s nadřízenými. Nicméně je to dobrý voják, který má jisté schopnosti, které se prokáží časem, ale nedoporučoval bych nechat mu velení nad jednotkou, jelikož by to mohlo znamenat více mrtvých. Potřebuje více praxe a někoho od koho se bude moci učit velitelským schopnostem." Ukončím své hlašení. Ještě než něco stihne velitel říci, uslyším zamňoukání a on taky. Když se ptá na kočky. Uvědomím si, že jsem na to zapomněl. "Ještě něco pane. Narazili jsme na tři osiřelé kočičí savce. Dle mrtvé matky bych řekl, že budou něco obdobou šavlozubého tigra naší reality. Mám je v batohu." Podotknu a otevřu batoh a ukážu kotátka, která pohladím a zase zavřu, aby neutekla. "Pane rád bych požádal o možnost toho vychovat je. Co jsem slyšel tak tady na základně se nevěří tomu, že by někdo mohl ochočit zvířata a dinosaury co zde žijí. Rád bych to dokázal. Jsou malí a může se to snáz povést. Bude je asi třeba nakrmit a napojit většinu cesty spali." Oznámím a sleduju jeho reakci.

OSUD - 12. června 2012 20:16

soukromá zpráva od OSUD pro Velitelství "Zajímavé. Pokud na ně dáte pozor, poručíku, mohou tu zůstat. Ale věnujte jim čas a ať nedělají problémy. A myslím, že až se vrátí doktorka Mitchelová, vemte aspoň jedno kotě k ní, aby jej prohlédla. Myslím, že se na ně bude chtít podívat i doktor Jason. Možná vám pomůže s výchovou," kývne po chvilce ticha velitel a zase se usadí na své místo. "Ohledně seržanta, nerad to slyším, ale věřím, že byste to neříkal jen proto, abyste jej nějak poškodil. No, družstvo Hunter teď přišlo o svého velitele a jednoho muže a seržant je v roli velícího poprvé. To ho ovšem neomlouvá. Něco s tím udělám, nemusíte se bát. Asi požádám kapitána Cleana, aby si je vzal pod svá křídla," zareaguje na tvé hlášení. "Jinak, vedl jste si skvěle a je dobře, že vás tu máme. Teď bych ale chtěl vědět informace z budoucnosti. Jak to tam vypadá?" zeptá se tě.

Jack Leroy - 12. června 2012 20:21

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Velitelství "Udělám co budu moci veliteli. Věřím, že má jednotka mi ráda pomůže. Dokud jsou malí budu je vychovávat asi na ubikacích později jim něco musíme zařídit. Prohlídka je pochopitelná, když je nerozkuchaj." Usměju se a na řeč ohledně Wrexe kývnu. "Ano tak to asi bude nejlepší." Když se zeptá na budoucnost jen si povzdechnu. "Je to horší a horší. Dýchatelný kyslík není skoro nikde, dokonce některé kopule praskají a mnoho lidí umírá. Živelné katastrofy tomu napomáhají. Voda dochází a zásoby se tenčí, jídlo je střeženo jako oko v hlavě a taky rapidně ubývá. Zvířata hynou a jejich sorta se velice tenčí. Živými oblastmi zmítají nepokoje a boje o vše co je potřebné. Je tu jen malá naděje, že příjde nějaká další expedice, která by nás podpořila. Spíše se dá předpokládat, že brzo už nepříjde žádná a lidé na Zemi nebudou existovat. Nemám z toho moc dobrý pocit." Podotknu potemněle.

OSUD - 12. června 2012 20:36

soukromá zpráva od OSUD pro Velitelství "Dobře, poručíku. Až povyrostou, stavte se tu, něco s tím provedeme," usměje se a začne tě poslouchat zprávu o budoucnosti. "Toho jsem se bál. Vypadá to, že se budeme muset postarat sami o sebe. No, naštěstí už máme prostředky pro výrobu věcí, které jsme museli dovážet s expedicemi, takže by to neměl být problém. Pokud je to vše poručíku, můžete jít. Stavte se v jídelně, dají vám tam něco pro ty mrňata. Řekněte jim, že vás posílám já," rozloučí se s tebou, chvilku počká, jestli ještě něco nebudeš říkat a jakmile se zvedneš k odchodu, začne něco dělat na svém tabletu.

Jack Leroy - 12. června 2012 20:42

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Velistelství "Jistě." Kývnu a vyslechnu zbytek. "Ano to ano jinak vracím pušku." Usměju se a položím mu prototyp na stůl a pak vezmu láskyplně batoh na záda a svojí pušku a jdu do jídelny. Tam oznámím že mě posílá velitel a a ukážu proč. Vyzvednu vše potřebné a pak jdu na ubikace, kde se nejprve postarám o koťata a snažím se jim ukázat, kde jsem jim udělal pelíšek a kde budou chodit na záchod. Věřím, že jsou chytrý, ale i tak mám nastavený budík na co 2-3 hodiny, kvůli jejich venčení a podobným starostem. Jen na chvíli si skočím do sprchy a jinak jsem na pokoji s nimi celou noc.

Aveliria Burn - 12. června 2012 20:57

soukromá zpráva od Aveliria Burn pro Vojáci na ošetřovně Pomalu probouzím odoperovaného vojáka, když si všimnu, jak si stoupli ke dveřím dva vojáci, nejspíš jeho "kamarádi". Mají stejné znamení na rukávu, je to nějký znak jejich skupiny, či co? každopádně je to jedno. Asi se chtělí zepta na spolupracovníka, musela to být pěkně drsná mise. Svrašzím čelo. A vyrazím od pacienta k nim, jelikož se s tomu nikdo z dokrorů, nebo sester nemá. No, nic, budu to muse zmáknout sama. Takhle jsem si sice první den do nového živata nepředstavovala, ale budiž. Jakmile se zastavím před statnými vojáky, tak zvednu hlavu, jelikož jsou asi o 20 cm vyšší než já. Emm, ahoj, já jsem nová doktorka, potřebujete něco?

OSUD - 12. června 2012 21:14

soukromá zpráva od OSUD pro Ošetřovna Vojáci se na tebe podívají celkem překvapeně, ale když se rozhlédnou, hned jim dojde, že všichni mají plné ruce práce. "Právě jsme se vrátili z mise a prý se máme nechat vyšetřit. Taky nám prý máte ošetřit šrámy, co máme," promluví jeden z nich a ukáže ti roztržený rukáv na pravé ruce, kde má znak družstva. Všimneš si, že pod znáčkem je menším písmem napsáno Hunter. "Měli jsme menší potyčku s deinonychy," vysvětlí druhý a koukne k posteli, kde leží tebou právě ošetřený voják. "Hele, to je Garzia, co se mu stalo?" promluví první muž a ty si všimneš, že nad levým prsem má na uniformě jmenovku, na které stojí Pvt. Smid. U druhého si všimneš, že tam má Pvt. Philip.

Aveliria Burn - 12. června 2012 22:32

soukromá zpráva od Aveliria Burn pro Ošetřovna .Samozřejmě pojďte dál, jen byste tu překáželi. Řeknu s ironií na tváři avšak pravda to byla také. Všimnu si označení nejspíš jeho pluku na ruce. Aha, šikovní. Sama jsem se ještě s žádným nesetkaka a také doufám, že dlouho nesetkám. Nazastírám mírný úšklebek. Jakmile se posadí, začnu je ošetřovat. Nejdříve Pvt. Smida, tem měl jem lehké zranění a potom druhého, Pvt. Philipa. Tomu jsem to jem sešila a vydesinfikovala. Za pár dní tam nebude nic vidět, jen by jste neměli být v mokru a špíně.Jakmile se zeptají na jejich kamaráda,otočím se na něj. Nejspíš to samé, jako vám, ale trochu v horším. Ale bude v pořádku, jen si tu chvíli poleží.

Andrea Mitchelová - 13. června 2012 11:22

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Je až s podivem, jak rychle máme zase vybaleno. Stany se s pomocí vojáků staví skoro sami. Nejsem tady dlouho a přesto bych si o šech tady troufla říct, že jsou přátelští. Ještě aby ne. Jsem společně v průseru zvaném Druhohory. Když uslyšíš zašustění křoví bleskově se otočím, ale když uvidím jen skupinku microraptorů ohřívajících se u ohně uklidním se. Tihle jsou opravdu neškodní a kdybych nebyla profík, tak řeknu, že jsou i roztomilí. Když na mě promluví Jason trhnu sebou, jak mě vytrhne ze zamyšlení.   Ohledně jeho otázky ochočení trochu zaváhám "Možná by i ochočit šli. Vypadají vcelku chytře. Ovšem otázka bude spíš jak je chytit. Nerada bych jim ublížila, což jistě chápete..." odpovím mu nakonec a pak sleduju, jak si je kreslí. Ten chlap má vážně talent od Boha.  Když vojín Hern promluví, trochu mě to překvapí. Nepatří zrovna mezi moc upovídané lidi. na rozdíl ode mě. Mě pusa většinou jen jede "Většina místních tvorů má nastavený vnitřní denní cyklus a jakmile zapadne slunce tak ulehnou ke spánku. Obzvlášť velcí dinosauři. Pro ně je dost problematické se hnout bez tepla. Proto nejsou po soumraku a brzy po svítání k zahlídnutí." už zase poučuju. sakra proč si nedám pozor na pusu "Na rozdíl od těhlech malých potvůrek. Možná je to jejich stavbou, ale dokáží trochu déle udržet teplo, takže by snad od velkých dinosaurů nebezpečí hrozit nemělo..." dokončím svoji mini přednášku

OSUD - 13. června 2012 11:28

soukromá zpráva od OSUD pro Ošetřovna "Škoda, že se to musí dělat ručně, co, doktorko," zasměje se voják Philip, když sleduje, jak mu sešíváš ruku. Také se musíš pousmát. Jakmile oba ošetříš, poděkují ti a na chvilku se půjdou podívat na svého kamaráda, který na tom byl podstatně hůř než oni. "Na první den to nebylo vůbec špatný, doktorko Burnová," přitočí se k tobě doktor Meddison. "Ah, omlouvám se, nevím jestli jsem se vám už představoval. Jmenuji se David Meddison a vypadá to, že jsem váš zástupce," usměje se a podá ti ruku. "A taky se omlouvám, že jsem vás hned nahnal do práce, ale sama vidíte, že tu máme celkem frmol. No, teď večer bude už klid, takže se můžete jít konečně podívat na váš dům a odpočinout si. Zítra ráno se zase uvidíme a já vám předám vaši funkci takříkajíc oficiálně," ještě jednou se ti omluví a mile se na tebe usměje. Jde na něm vidět, že je to milý a přívětiví člověk, který svou práci bere vážně. "Teď běžte domů, doktorko, a prospěte se," položí ti ruku na rameno a usměje se. Info ohledně sešívání: v této době (budoucnost myslím) se k zacelení menších ran (jako třeba rána na tři až čtyři stehy) používal jakýsi sprej, který zastavil krvácení a téměř ihned zacelil ránu tak, že nezbyla ani jizva. To bohužel došlo a je to jedna z mála věcí, co Terra Nova neumí vyrobit. Proto se ošetřování menších ran musí dělat "postaru"

Cpt. Peter Clean - 13. června 2012 14:46

soukromá zpráva od Cpt. Peter Clean pro Začíná noc…. Se zbraní namířenou před sebe sleduji okolí a snažím se moc nedýchat. Zbytky těl, pach moči a výkaly. Převážně od útočníka, který je stále venku. Ujistím se že je vše zajištěno i přesto že je budova dosti potrhaná. Přeci jen, se na nás štěstí, obrátilo. Přikráčím k velmi slabému technikovi. Nilson se prý jmenuje a položím mu ruku na rameno. „Jste v bezpečí. Dostaneme vás domu ale musíte mi povědět přesně, co se tu odehrálo a proč na vás zaútočil.“ Ptám se klidně, zřetelně a pomalu. Než stačí uspořádat odpověď tak se ozve Yokuza že se začíná stmívat a ptá se na rozkazy. Informujte velení že se tu zdržíme přes noc a povězte vše, co se zatím odehrálo. Rozbijte provizorní tábor a při jakémkoli nebezpečí se stáhněte.“ Řeknu do vysílačky. Sám bych zavolal velení, ale ukázalo se, že tu není dostatek signálu a Yokuza je na kopci. Poslal bych je domů, ale máme úkol, který musíme splnit jako tým. „Desátníku hledejte známky nějakého vstupu do pozemního krytu, kde přečkáme noc.“ Musí tu přeci být nějaký…

Wade Wilson - 13. června 2012 18:24

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Tábor Netrvá dlouho a všechny naše věci jsou opět vybaleny. Oheň hoří a z křoví vylézají microraptoři. Děláš jako by to byla nějaká samozřejmá a běžná věc. No, myslím, že v tomhle prehistorickym světě i docela je ne? To možná je, ale ne v našem táboře! Ochočit?! To zní lákavě! Budeme mít dino-pejska! To je hodně pitomej název. Jo, ale nezapomeň, kdo ho vymyslel. Blbečku. Ale mám nápad. Dojdu k jednomu z batohů se zásobami a začnu se v něm přehrabovat. "Tohle nechci, tohle taky, ne, ne a ne..." mumlám si pro sebe, přičemž mám ruce téměř celé zabořené v batohu. "Ah! Tady je to!" Zaraduji se a vytáhnu z batohu kus sušeného masa. Za pomoci nože z něj udělám čtyrí odřezky velikosti přibližně mého palce. "Doktorko Mitchelová?" Oslovím Andreu a vrazím ji do ruky dva odřezky, "tady." Do každé ruky vezmu jeden z kousků a zatímco levou ruku s jedním mám přitisknutou k hrudi, pravou s tím druhým, jež nyní svírám mezi ukazovákem a palcem, mám nataženou vpřed a pomalu se přikrčený blížím k nejbližšímu microraptorovi. "Jestli si je chceme ochočit, musíme jim dát na jíst. Pojďte doktorko, zkuste to také. Je to jednoduché. Jen hlavně žádný prudký pohyby. Viď ty zelenej prcku? Hlavně v klidu co? Dáš si kousek masíčka? Co? Ňam, ňam, ňam. Neboj se, pojď blíž. Ochutnej na..." mluvím nejprve na dokorku, poté však na microraptora, přičemž se pomaličku blížím k němu a nabízím mu kousek masa. Pokud si jej vezme, počkám až jej sní a nabídnu mu i ten druhý. Jestli po přijetí druhého kousku zůstane stále u mne, pokusím si jej pohladit.

Aveliria Burn - 13. června 2012 18:49

soukromá zpráva od Aveliria Burn pro Ošetřovna Jakmile se odtrhnu od vojáku, dojde ke mě doktor Meddison. Děkuji moc za milou pochvalo, ale dle mého to bylo dost špatné. Jsem zvykla na jiné poměry. Takový luxus jsme v budoucnosti neměli. Všechno pěkně ručně. Pousměji se. Ne, ještě ne,ale vím kdo jste, ostatní mě informovali. Ukročím a popojdu blíže k doktorovi. O mě si nedělejte vůbec starosti. Bylo to docela prima až na to, že neznám zdejší poměry a jak to tady chodí. Otočím se a rukou mávnu na pracovní plac. ještě nejsem unavená, nejspíš se půjdu kouknout po okolí, kde co je. A jestli jde o to "uvítání, nemusíte se namáhat. Tady to je asi stejně jedno. Otočím se směrem ke dvěřím, zamávám a vyjdu z budovy. Okolo mě je najednou celkem klid. Jen občas přejde skupina vojáků. Peču na to, půjdu si lehnout. Když dojdu domů, umeji se, převléknu, dovybalim věci a lehnu si do postele. Po krátké chvilce usnu.

OSUD - 14. června 2012 11:38

soukromá zpráva od OSUD pro Stanoviště 15 "Rozumím pane. A kapitáne? Ten problém bude asi trošku větší. Objevil se druhý spinosaur a oba dva míří k vám. Tedy, jeden je už u vás a vypadá to... no do hajzlu, asi máte dalšího nocležníka," oznámí ti Yokuza a ty pocítíš pár lehkých otřesů. Dojde ti, že si spinosaur ustlal přímo před vchodem do základny. Také to jde vidět skrz rozervaný strop. "Zase upadl do mdlob, pane," ozve se Omarová, stále se starajíc o vysláblého technika. "Něco jsem našel pane. Nebude se vám to líbit," ozve se Trevis, kterého desátník pověřil hledáním vchodu do spodních podlaží. "Co jsi našel?" dojde k němu desátník, "Ehm, kapitáne? Tohle se vám opravdu nebude líbit." Když dojdeš až k nim, uvidíš vyvrácený poklop do podzemí a v podzemí tři roztrhaná těla. Mimoto tam uvidíš i tři dinosauří vejce o velikosti lidského miminka, z čehož je jedno už rozbité. Pak uslyšíš krátké a tenonlinké zakňourání dinosauřího mláděte. Po chvilce uvidíš i jeho zdroj. Je to malé mládě spinosaura. I tak je veliké skoro jako dospělí člověk. Podzemní místnost vypadá jako laboratoř

Andrea Mitchelová - 18. června 2012 08:32

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Jdeme ochočit dina? S jistým zadostiučiněním sleduju, jak se náš tábor opět rozroste a když se vrátí microraptoři jsem vlastně ráda. To víte, profesionální zájem. Pak sleduju spíš jejich chování než tábor, ale jeden člověk mě tu zaujme - desátník Wilson. Odejde a začne se přehrabovat v batohu. Působí to trochu směšně, když si mumlá sám pro sebe  a v první chvíli mi nedojde, co to vlastně dělá. Dojde mi to, až když mi podá dva kusy sušeného masa "Ale já...Tohle jsem nikdy nedělala..." namítnu, když vidím, co má v plánu Nakonec si řeknu Ale co? Vždyť se nemůže nic stát. A přejdu pomalu k ohni, tak trochu využiju toho, že se zajímají o desátníka, který se k nim krade z jedné strany. Já jdu z druhé a dřepnu si. Mezi prsty držím jeden kousek masa a natahuju ruku k jednomu z microraptorů "Pozor, mají malé, ale velmi ostré zuby..."řeknu Wilsonovi, ale usmívám se. Dokonce to i vypadá, že se bavím.

OSUD - 18. června 2012 10:35

soukromá zpráva od OSUD pro Džungle, 20 km od Terra Novy Microraptoři nejdříve nejistě, ale přeci jen k prstům desátníka a doktorky přijdou. Chvilku očichávají držené maso a pak jej jeden z nich ukořistí (u Wilsona málem s prsty) a odběhne někam do křoví. Zbytek jej pronásleduje a celá skupina má možnost slyšel zvuky menší rvačky. Jediný microraptor, který zůstane je u doktorky Mitchelové. Také opatrně očuchává kousek masa v jejích prstech a když si je jistý, že to doopravdy maso je, ukořistí ho a stejně jako zbytek smečky uteče i s masem do křoví. Mezitím se zvuky rvačky z křoví uklidní, ale z houští nic nevyleze. Zbytek skupiny pozorně sleduje doktorku i desátníka, hlavně pak doktor Jason, který drží v ruce blok a kreslí si je a jejich pohyby. Když do bloku někdo nahlédne, může si prohlédnout profesionálně nakreslené predátory i s odhadnutými míry a poznámky k chování. "Terra Nova volá doktorku Mitchelovou, TN volá Scout 01, Scoute, ozvěte se," ozve se z vysílačky. Všichni se leknou a ohlédnou po vysílačce. Scout 01 je váš volací znak.

Andrea Mitchelová - 18. června 2012 11:56

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Volání z domova Je to vzláštní pocit a cítím sedost napjatě, když mi microraptor očichává prsty. Když nakonec cvakne po mase trochu se leknu a ucuknu rukou, ale už jen to, že si vezmou maso od člověka je úžasné "Co si o tom myslíte, kolego?" zeptám se s úsměvem Jasona, který stojí kousek za mnou. Pomalu se narovnám a kouknu k němu. Možná jsem v tomhle trochu staromódní, ale ke komunikaci většinou potřebuju oční kontakt. Stejně jako ostatní sebou trhnu, když zvuky džungle pročísne znak z vysílačky, ale pak přejdu ke stanu, kde je vysílačka "Scout 01 slyší..." řeknu rutinně a čekám na odezvu.

OSUD - 18. června 2012 12:55

soukromá zpráva od OSUD pro Džungle, 20 km od Terra Novy "Velice zajímavé chování, doktorko. Možná by stálo za to nějaké odchytit, nebo přímo odchovat, určitě by se pro ně našlo nějaké využití. Hodně by mě zajímalo, jak by se chovali v zajetí," odpoví Jason na doktorčin dotaz. Když už vypadá, že se microraptoři nevrátí, většina vědců i vojáků se rozejde do stanů, nebo na hlídky. "Ah, doktorko, potřebujeme vás a doktora Jasona tady, v Terra Nově. Jednomu z vojenských týmů se podařilo najít a odchytit pár zvířat a rádi bychom věděli váš a doktorův odborný názor. Také by bylo třeba je prozkoumat a zjistit co nejvíce. Ráno, ihned jak to bude možné vraťte se zpátky," ozve se hlas dispečera. "Doufám, že se nemusíme vracet všichni, chtěl bych se podívat ještě na ty kytky," ozve se Farrel, který šel kousek za doktorkou. "Všichni ne, potřebujeme hlavně doktorku Mitchelovou a doktora Jasona," odpoví dispečer, který námitku slyšel. "Desátníku, hlídky jsou rozmístěné, já a Hern si jdeme lehnout," zastaví se vojín Enricho u desátníka Wilsona a nahlásí mu stav. Ten když se rozhlédne, uvidí vojína Xemuma a Perltonovou jak stojí, každý na druhé straně tábora a v desetiminutových intervalech obchází své úseky. "Za dvě hodiny je vystřídáme," dodá ještě vojín a s kývnutím hlavy odejde do svého stanu.

Wade Wilson - 18. června 2012 22:17

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Tábor Vysílačka. Bude průser. Doufám, že ne. Vyslechnu si tedy rozhovor a poté se otočím k ostatním. "Tak fajn. Myslím, že pro dnešek stačilo. Jdeme spát. Za úsvitu se dohodneme co dál." Sotva domluvím, odchytím si ještě doktora Jasona. "Doktore, slyšel jsem váš dotaz ohledně chování v zajetí a chtěl bych vám ohledně toho položit několik otázek máte pár minut času?" Zažertuji, "takže k věci. Jestli to opravdu chcete zjišťovat, řekněte mi. Microraptoři jsou plazi že? Na jaká místa kladou svá vejce? Myslím, že by jsme se mohli s Boem ráno vydat po stopách té skupinky co tu byla před pár minutami a přivézt do tábora pár vajec. Jako zoolog nejspíše potvrdíte mou doměnku, že zvěř narozená v zajetí bude na ochočení daleko vhodnější, než divoká, že? Ještě mi tedy povězte v jakých podmínkách máme vejce skladovat, než se vrátíme do Terra Novy, aby nedošlo k jejich poškození."

Andrea Mitchelová - 20. června 2012 15:54

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Tábor Odložím vysílačku a zívnu si. Kouknu se po ostatních a usměju se. Vcelku rychle jsem se m zapadla. nebo si to aspoň myslím. Nebo že by mě uznávali jen proto, že musí?  Nad těmihle myšlenkami trávím docela dost času. Když jdu za Jasone, tak spíš nechtěně vyslechnu rozhovor jeho a desátníka Wilsona. Co se krocení dinosaurů týká, mám k tomu dost rozporuplné emoce, takže jim na to raději neřeknu nic. "Nerada Vám skáču do hovoru, jen jsem Vám chtěla říct, Jasone, že vyrazíme za svítání, tka si sbalte už teď." řeknu a jdu do svého stanu. Jsem víceméně společenský tvor, ale dneska nějak nemám náladu.

OSUD - 20. června 2012 18:22

soukromá zpráva od OSUD pro Džungle, 20 km od Terra Novy "Desátníku, to by bylo vcelku složité, ale možná proveditelné. Ovšem o microraptorech toho zatím moc nevím, takže vám neřeknu, kde by mohli mít hnízdo. Co jsem se od doktorky Mitchelové a z všech knih o dinosaurech a vykopávkách dozvěděl, je, že dinosauři mají velmi malé mozky, takže nevím, jestli by byli schopni poslouchat příkazy člověka," pokrčí rameny doktor a schová svůj blok. "Jistě doktorko," usměje se na doktorku Mitchelovou. "Pokud mne omluvíte desátníku, šel bych si zabalit a spát, ráno vstávám," znovu se usměje a vydá se balit si své věci. Mezitím už všichni, co mohou, leží ve svých stanech a pomalu usínají. Odepisovat nemusíte

OSUD - 20. června 2012 18:51

Nový den K večeru se vše utichlo, dinosauři se uložili také ke spánku (studenokrevní no) a džunglí okolo kolonie se ozývalo už jen tiché skřípání menších živočichů, kteří vylézají ven v noci. Na některých místech se ještě svítilo, snad proto, že se děti báli tmy, možná měl někdo ještě práci, nebo si jen tak užíval první noci v novém domově. Někteří však nebyli v bezpečí kolonie. Byli několik kilometrů od Terra Novy, buďto na průzkumu, pomoci vzdáleným stanovištím, nebo za prací v dolech. Všude byl ale klid. Dny v této realitě byly dlouhé a teplé, noci byly ale delší a studené, skoro až ledové. Ovšem lidé v kolonii to nepoznali a skupinka vědců a vojáků mimo kolonii měla teplé stany. Jediní, kdo to mohl poznat na vlastní kůži sedmičlenná skupinka daleko od Terra Novy. Rozbité zdi, hluboký dech spících dinosaurů, ranění, nebo mrtví lidé a pár nevylíhlých mláďat v podzemí. Žádná selanka. Ovšem jsou to zkušení lidé, takže si dokáží poradit sami. Ti, co se večer dívali z oken, měli úžasný pohled na obrovský Měsíc. Ti znalejší ví, že se Měsíc vzdaluje od Země o 4 centimetry za rok, tudíž je teď tak obrovský a v budoucnosti už malý. Je to úžasný pohled, sledovat jak se formuje vesmír, sledovat hvězdy, které se za tolik miliónů let změní k nepoznání. To bylo ovšem v noci, která už pomalu končí a Měsíc předává svou štafetu vycházejícímu Slunci. I to je nyní větší, než jej většina lidí zná z historických fotografií z budoucnosti. Probouzí se dinosauři, pterodaktilové a hmyz. Krom nich i lidé, kteří míří za svou prací a denními povinnostmi. Vojáci se střídají na hlídkách u věží, tržiště se otevírá a malé děti míří do školy. Začíná nový den v novém domově. Na tento nereagovat, dostanete tajné :-)

OSUD - 20. června 2012 19:08

soukromá zpráva od OSUD pro Nový den a služba na ošetřovně Jako každé ráno už po dva roky jsi vstala z postele, protáhla ses a první, cos udělala, byl pohled ven na tu nádheru. I když jsi tu už dva roky, stále tě ten pohled uchvacuje. Práce ale čeká, takže si dáš něco malého k snědku, opláchneš se a oblečeš do pracovního. Není to sice nic příjemného vstávat takhle brzy ráno, ale pořád lepší vstávat do prostředí, jako je toto, než to, co bylo v budoucnosti. Spěcháš na ošetřovnu, už teď jdeš pozdě, vždyť patříš mezi hlavní chirurgy a psychology v kolonii. Dostavíš se na ošetřovnu a první, co tě zaujme je ležící voják na lékařské posteli s terčíkem na rameni. Ihned v něm poznáš člena družstva Hunter, které bylo včera na lovu. Vzpomeneš si, že se vojín jmenuje Garzio. "Dobré ráno Eleanor, práce nové šéfky ošetřovny," dojde k tobě zastupující hlavní doktor Meddison. "Včera přišla, ani se neasimilovala a hned se dala do práce," pochválí ji a podívá se na kartu vojáka. "Jak se cítíte, Garzio?" zeptá se muže. "Už lépe, doktore. Kdy mě pustíte?" pokusí se usmát, ale jizva na břiše mu to moc nedovolí. "Mít spreje, hned bys šel, takhle si poležíš ještě minimálně dva týdny," omluvně se usměje doktor a poklepe vojáka po rameni. "No El, vypadá to, že spreje se nám už nedostanou, pokud je nezačneme vyrábět sami. Dneska mi Rolland řekl, že další expedici už čekat nemáme," povzdechne si a něco řekne jedné sestře. "Pokud mne omluvíš, musím udělat vizitu, jdeš se mnou?" zeptá se tě doktor a usměje se. Podle toho, co jsi psala v diskuzi ohledně Roverů bych řekl, že jsi Terra Novu viděla, takže bys měla vědět, co zdravotnická postel a spreje jsou, nebo ne? :-)

OSUD - 20. června 2012 19:23

soukromá zpráva od OSUD pro Nový den a hned práce Když ses ráno probudila, nedokázala ses rozpomenout, kde to vlastně jsi. Chvilku ti trvalo, než ti to došlo. Uklidnila ses a zase spokojeně rozvalila v posteli. To bohužel nevydrželo dlouho, neboť se ozval tvůj hladový žaludek. Máš chuť na nějaké pečivo, maso, sýr nebo cokoliv, jen ne ten humus, co jste dostávali v budoucnosti. Cestou do nového domu sis všimla tržiště a už ses i chystala jít si něco koupit, když sis uvědomila, že vlastně ještě nemáš peníze. Pak ti došlo, že po dobu dvou dní nemůžeš jíst žádné jídlo, které je vypěstované zde, na Terra Nově. Nejdřív musíš pít jakýsi humus, aby si tvé tělo zvyklo na obrovský přísun minerálů a vitamínů, které zdejší jídlo má. Proto jsi do sebe nalila denní dávku a začal jsi přemýšlet, co budeš dnes dělat. Ze zamyšlení tě vytrhne klepání na dveře. "Slečno O'Briennová? Slečno O'Briennová," ozve se za dveřmi nějaký mužský hlas.

OSUD - 20. června 2012 21:07

soukromá zpráva od OSUD pro Nový den, nový úkol Jako každé ráno ses probral a tím i svou jednotku. Ovšem pro změnu jsi je nechal odpočívat a sám ses také rozhodl pro odpočinek. Měl jsi dva padlé, jednoho silně raněného (Garzia, je na ošetřovně) a pár lehkých zranění, ale nebylo to nic, co by tvou jednotku rozhodilo. Chlapy se zotavovali rychle a šlo na nich vidět, že jim lenošení moc nesvědčí. "Seržante Wrexi, chce vás vidět velitel Rolland," objeví se ve vašich kasárnách mladý vojín. Tvá jednotka se na tebe podívá, ale nic neřekne. Může jít o cokoliv.

OSUD - 20. června 2012 21:18

soukromá zpráva od OSUD pro Nový den a klid Ráno tě probudilo štěbetání létavců a šimrání slunečního světla. Moc se ti z postele nechce, ale když otevřeš oči, máš co dělat rozpomenout si, kde jsi. Konečně ti to dojde a opět se rozvalíš v posteli. Pak zase málem vyletíš, když si vzpomeneš, že jsi vlastně hlavní doktorka v Terra Nově. Nakonec se zase uklidníš, když ti dojde, že máš vlastně dva dny volno, aby ses mohla asimilovat. Zamíříš nejdříve do koupelny, kde teče křišťálově čistá voda z nedalekého pramene a pak do kuchyně. Veškeré zařízení je nové a nádherné (můžeš si ho popsat), i ta lednice. Tu otevřeš a místo jídla uvidíš tři lahve. Ihned ti dojde co to je a jediné, co uděláš, je, že se zakřeníš nad odpornou chutí, která tě teď po dva dny bude čekat. Ano, místní plodiny obsahují minerály a vitamíny, které tvé tělo zatím neumí zpracovat. Proto musíš pít tento "koktejl", který tvé tělo připraví na takoví příjem neznámých látek. Pak máš až do večera, a nejen dnešního, volno.

OSUD - 20. června 2012 21:29

soukromá zpráva od OSUD pro Džungle, 20 km od Terra Novy - Nový den Druhý den ráno celý tábor probudí skřehotání nedalekého hejna Scansoriopteryxů a štrachání nohou malé smečky microraptorů. Jako první se ze stanu vyhrabou vojáci, kteří mají vystřídat noční hlídku, mezi nimi je i desátník Wilson, který měl hlídku jako poslední spolu s vojínem Xemumou. "Vojíne Herne, doprovodíte mne prosím k tomu místu?" zeptá se hned z první doktor Farrel, jemuž za zády stojí doktorka Drattenová. "Nepočkalo by to po snídani, doktore?" zeptá se vojín otráveným hlasem. Chvilku po tom vyleze ze stanu i doktor Jason se svou výbavou schovanou v ruksaku. "Desátníku, pošlete s námi nějakého muže, aby zpět přijel s roverem?" podívá doktor na Wilsona.

Wade Wilson - 20. června 2012 22:38

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Tábor - ráno "Doktore Farrele, prosím, v klidu se nasnídejte, mám plán jak to vyřešíme," oslovím jej poté co hned spustí ohledně cesty. Načež pro změnu mne osloví doktor Jason. "Jak jsem říkal, mám plán," odpovím a nadechnu se, "doktor Jason, doktorka Mitchelová a doktor Farrel se připraví k odjezdu. Joshua a Damian pojedou s nimi. Rozkazy jsou jasné. Damnian se ujme pozice řidiče a při cestě do Terra Novy vyloží Joshuu s doktorem Farrelem u těch rostlin. Až dorazí do Terra Novy, vysadí doktorku Mitchelovou a doktora Jasona. Také vyzvedne ještě trochu vody, pomalu nám začíná docházet." Rozhlédnu se po všech zmiňovaných zda chápou a poslouchají. "Při cestě zpátky naloží Joshuu i s doktorem a doveze je zpět. Co se vás dvou týče," otočím se na Joshuu s Farrelem, "pokud budete mít nasbírané potřebné množství dříve, než se Damian bude vracet, vydáte se po cestě sem k táboru." Jednoduchý jak facka. "Co se týče dění v táboře, rozkazy vydám a ž rover jedna odjede. Teď se pojďte nasnídat."

Eleanor Antherwoodová - 20. června 2012 23:13

soukromá zpráva od Eleanor Antherwoodová pro Nový den, nový svět Každé ráno je stejné a přeci jiné. Každý den mě čeká hned po snídani běh do práce, ale předtím než se pořádně proberu padá můj pohled na svět, kam jsem se rozhodla jít. A nevrátit se. Trochu mě trápí, že jsem musela jen tak opustit matku, která zůstala sama a s těžkou nemocí. I když jsem jí byla vděčná za tohle místo, díky ní jsem se totiž dostala až sem, na Terra Novu. Rychle se umeju a nasnídám, nemá cenu zdržovat, když mám tolika práce na ošetřovně. A možná i v pracovně. Co já vím, kdo bude potřebovat pomoc vyhrabat z problému? Nevím. To se uvidí. Mé kroky míří rovnou do šatny, kde na sebe navléknu pracovní oděv a pohodlné boty načež se rozběhnu rovnou na ošetřovnu. Voják ležící tam na lékařské posteli, mě ale upoutá asi nevíc za dnešek a to je začátek dne teprve. Dobře si ho prohlédnu a dojdu k lůžku, jeho spis si přetáhnu na pracovní počítač a začnu si číst co se mu stalo. To už na mě ale mluví doktor Meddison. Podívám se na něj a pak na člena družstva Hunter. " Pěkná práce. Opravdu dobrá, jen.. proč pro mě nikdo nedošel, musela být hodně vyčerpaná. Bydlím, přeci kousek." Povzdechnu si tiše. Jsem tak ráda, že mám bydlení blízko nemocnice, nemusím zase tak daleko courat, přes celý areál abych se dostala ke svým pacientům. Pak se mile zadívám na vojáka, když se zeptá kdy ho pustíme. Potřesu hlavou a nechám to vysvětlení na lékaři. Zpráva o tom, že nejsou spreje mě nezaskočí, dalo se to očekávat, že časem dojdou, i když teď je dost brzy. sAma doufám, že brzy zjistí z čeho je vyrábět a tyhle zákroky jako je tento voják budou moci rychle zase běhat jako rybičky. A to že se k nám už nedostanou další expedice, to je už jen shnilá třešnička na kyselém dortu. Bohužel, je to tak a je to smutné. Velice smutné. Ale nabídka jít udělat vizitu se jen tak neodmítá. V poslední době jsem se k tomu neměla šanci dostat, většinu času jsem trávila hlavně ošetřováním psychologických problémů, bohužel. " Ale jistě, že budu ráda, když budu moci udělat vizitu s tebou." Protáhnu se a vrátím spis vojáka na jeho místo. Schovám počítač a vydám se za doktorem.

Andrea Mitchelová - 21. června 2012 07:23

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Probuzení Netralo m iani moc dlouho, než jsem si zvykla na zvuky, které se tady po ránu ozývají. Klidně se protáhnu a malinko se upravím než vylezu se stanu. Nedočkavosti doktora Farrela se musím zasmát a chci něco říct, ale ukáže se, že desátník Wilson to má pod kontrolou. Příjdu k němu "Dobré ráno, desátníku..." usměju se a kouknu se po táboře "Zvládáte je docela dobře." A na mě vidět, že mám dobrou náladu. A to jsem vždycky přátelská "My dva jsme ještě neměli moc času na představení. Jmenuji se Andrea" řeknu klidně a podám mu ruku s úsměvem na tváři.

Sgt. John Wrex - 21. června 2012 13:00

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Nový den Dlouho jem se svou jednotkou odpočíval. Mně už to stačilo a jak tak vydím, tak i celému družstvu Hunter mimo Garzia. Do našich kasáren přijde vojín. Je to takový ten mládenec. Kdy se mně objeví tak jen pozdraví, řekne: "Seržante Wrexi, chce vás vidět velitel Rolland" a odejde. To zní zajímavě. Pomyslím. Moje jednotka jen udiveně kouká a přemýšlí stejně jakoá o co by mohlo jít. Že by trest? Ale za co? Pochvala? Nó... nevím. Nebo nová mise, úkol? Uvidíme... Družstvu Hunter řeknu ať počkají v kasárnách. Já tedy jdu za velitelem Rollandem. Opravdu mně zajíma co ten nás velitel po mně chce.

OSUD - 21. června 2012 19:02

soukromá zpráva od OSUD pro Cesta do Terra Novy Jakmile se desátník domluví s vybranými vojíny, doktoři naloží své vybavení a už jenom čekají na povolení. Jakmile kývne, voják za volantem zařadí rychlost a vyrazí. Asi kilometr od tábora zastaví, kde vystoupí doktor Farrel a vojín Joshua. Samotná cesta do Terra Novy trvá skoro hodinu a půl. Když tam dojedete, na oba dva tam čeká vojín, který vás rovnou dovede k veliteli Rollandovi. U velitele Rollanda oba dva uvidíte vám, zatím neznámého muže s krabicí, kde jsou čtyři malé zvířátka. Muž má na rameni znak orla, který také neznáš. "Konečně doktorko, doktore. Dovolte mi představit vám poručíka Lewise a... ehm... jeho malá zvířátka," usměje se velitel a ukáže na malé šelmičky (jsou zhruba stejně velcí jako trpasličí pudl). "Poručíku, toto je doktorka Mitchelová, naše odbornice na paleontologii a archeologii a toto je doktor Jason, náš zoolog. Provedou prohlídku," usměje se.

OSUD - 21. června 2012 23:20

soukromá zpráva od OSUD pro Ošetřovna Chystáš se zrovna s doktorem Meddisonem na vizitu, když do ošetřovny vtrhne voják a zamíří rovnou k tobě. "Doktorko Antherwoodová, velitel by si vás přál ihned vidět," vyhrkne ze sebe voják a až pak si uvědomí i přítomnost Meddisona. "Uhm, promiňte pane," omluví se mu. "V pořádku, vojáku. Tak běž, El, ať Rolland nečeká. Vypadá to, že je to naléhavé," pobídne tě doktor a zavolá si k sobě sestřičku. "S vizitou na tebe počkám," usměje se ještě a začne se probírat tabletem, který mu sestřička přinesla (papíry se už nepoužívají... v budoucnosti je to vzácnost... tady se ale už zase začínají vyrábět). "Madam, prosím, velitel vás čeká," řekne naléhavě voják.

OSUD - 21. června 2012 23:28

soukromá zpráva od OSUD pro Velitelství Vyběhneš z kasáren a následujíc vojáka zamíříte přímo na velitelství, kde tě velitel už očekává. "Výborně seržante, jsem rád, že jste se tak rychle dostavil. Ještě počkáme na doktorku Antherwoodovou, abych to nemusel říkat dvakrát," uvítá tě Rolland a ukáže ti na volné křeslo před jeho stolem. "Prosím, posaďte se. Ještě než doktorka přijde, po včerejších událostech jsem se rozhodl, že vaši jednotku natrvalo převedu pod kapitána Cleana. A to s okamžitou platností. Do plného stavu vám ještě přibude jeden muž ze skupiny Alfa," podívá se na tebe, očekávajíc tvé reakce.

Andrea Mitchelová - 22. června 2012 08:13

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Cesta není zrovna pohodlná, ale já nejsem žádná modelína, takže to vydržím. Konec konců vědě se musí pokládat oběti. Když dojedeme do Terra Novy cítím se jako doma. Ne vlastně lépe než doma. Tady jsem důležitá a mohu pomoci. Když dojdeme k Rollandovi usměju se "Dobrá ráno, veliteli..." není to tak úplně můj velitel, ale snad už si zvykl, že si z něj dělám ráda legraci. Když nás představí s novou tváří lehce kývnu hlavou "Ráda vás poznávám, poručíku..." Nakouknu do krabice a úsměv se mi ještě víc roztáhne "Ale...Smilodoni...Copak se stalo s jejich smečkou?" zeptám se poručíka, ale asi nechci znát odpověď. Moc vědecké to nebude, ale sáhnu do krabice pro jedno kotě.

Eleanor Antherwoodová - 22. června 2012 08:31

soukromá zpráva od Eleanor Antherwoodová pro Ošetřovna Tolik se už těším na tu vizitu, že pomalu nevnímám ani toho vojáka co si to míří rovnou ke mě. Jakmile ale zaslechnu, že mě chce vidět velitel svěsím ramena a hodím otrávený výraz, samozřejmě v legraci. " Nene... neříkejte že je to na mě... zase ..." Vydechnu a pak se zašklebím Nakonec potřesu hlavou a zadívám se na vojáka, který akorád dorazí. " Ne nemusíš čekat, pacienti jsou důležitější," Podotknu s úsměvem a podívám se krátce co mu to sestřička přinesla za pacienta. Pak si povzdechnu a zadívám se na vojáka. " No, tak mě veďte." Usměju se na něj a jakmile se rozejde vydám se rovnou za ním.

Wade Wilson - 22. června 2012 08:33

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Tábor - ráno "Ah, dobrá ráno doktorko," odpovím, "zatím to zvládám skvěle, ale to bude tím, že jsou zde příjemní lidé. Kteří nemají problém dělat co se jim řekne." Dnes veselejší než včera, že? Copak vás tak rozveselilo doktorko? Možná, že první pořádně klidná noc v táboře? "Já jsem Wade," odpovím a s úsměvem nabízenou ruku přijmu. "Takže, Andreo, mohu vás pozvat na snídani?" Zavtipkuji a zamířím pomalu k roveru se zásobami.

Sgt. John Wrex - 22. června 2012 10:09

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Velitelství Přijdu za velitelem Rollandem. Je rád, že jsem tu tak rychle. Ukáže na židli a řekne ať se posadím a to taky udělám. Poté od něj slyším že by se velitelem Hunter měl stát kapitán Clean. A taky, že nám pžibude další člen z družstva Alfa. Hezké. Původně jsem čekal, že velitelem budu já, ale Rolland je Rolland. Pohlédnu na velitele a řeknu. Rozumím pane, jak si přejete. Poté čekám na jeho reakci nebo celkově co se bude dít dál.

OSUD - 22. června 2012 10:59

soukromá zpráva od OSUD pro Velitelství Sotva seržant domluví na dveře zaklepe mladý voják. "Pojďte dovnitř, Robinnsone," pozve mladého vojáka, za kterým jde doktorka Antherwoodová. "A výborně, jsem rád, že jste se dostavila tak rychle, doktorko. Omlouvám se, jestli jsem vás vyrušil od něčeho důležitého na ošetřovně, ale myslím si, že vaše schopnosti budou třeba jinde," postaví se velitel Rolland a podá doktorce Antherwoodové ruku. "Prosím doktorko, posaďte se. Věc se má následovně," promluví, jakmile se doktorka usadí, "Včera kolem čtvrté odpoledne jsem poslal kapitána Cleana a tým Alfa prozkoumat problémy se spojením ve stanici 15. Bohužel o dvě hodiny později nám volali, že se naskytli problémy. Stanoviště je poničené, uvnitř jsou mrtví a ranění a před stanicí leží dva spinosauři. Rozhodl jsem se, že pošlu družstvo Hunter a vás doktorko, abyste jim poskytli pomoc. Seržante, mobilizujte své muže, vezměte si sonické a projektilové zbraně, vy doktorko si zabalte vše potřebné. Také vemte obrněné rovery se sonickými věži." Rolland se podívá jak na doktorku, tak i na seržanta. "Byl bych rád, abyste do půlhodiny vyrazili," podívá se na vás. "Nějaké otázky?" vstane ze židle, čímž oběma řekne, že je čas jít.

OSUD - 22. června 2012 11:06

soukromá zpráva od OSUD pro Džungle, 20 km od Terra Novy Ani ne o hodinku a půl po odjezdu doktorky se vrátí doktor Farrel, doktorka Drattenová a vojín Hern. "Ještě se nevrátil, pane?" zeptá se tě Joshua, zatímco Farrel a Drattenová se začnou zabývat nasbíranými vzorky. "Ne," odpoví stručně Xemuma. V tu chvíli se ozve elektrické předení roveru a z houští vyjede vojín Enricho. Zastaví na stanoveném místě, vystoupí z vozu a dojde až k tobě. "Jsem tu, pane. Když jsem odjížděl, vyráželo družstvo Hunter s doktorkou Antherwoodovou do terénu. Měli obrněné rovery s útočnými věžemi. Asi se něco stalo, pane," informuje vás a usadí se k ohni, kde si začne hřát jídlo. "Desátníku? Mohl byste sem na chvilku?" zavolá tě po chvilce doktor Farrel.

Sgt. John Wrex - 22. června 2012 11:15

soukromá zpráva od Sgt. John Wrex pro Terra Nova - Veliteltví Poslouchám velitele. Když se dzvím všechno, tak vstanu ze židle a řeknu. Rozumím pane. Budeme všichni dělat co je v našich silách. A je tu další akce. Okamžitě jdu do kasáren říct družstvu Hunter všechno. Jaká je mise, za jak dlouho musíme vyjet a také vše o novém veliteli. Jen mlčí a poslouchají. Když vše dořeknu, tak se oblečeme, vezmeme si zbraně, seženeme okamžitě dostupná vozidla(rovery) a jde se na věc. U roverů čekáme na doktorku Antherwoodovou.

Wade Wilson - 22. června 2012 11:48

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Tábor Tak se nám to tu zase začíná slejzat. O čem to mluvíš? Joshua s doktory vracejí. Tak snad uspěli. Zatímco Boa odpovídá, já jen zavrtím hlavou na potvrzení jeho slov. "Tak změna, už jsou tady," opravím se s úsměvem, když se rover objeví v táboře. "Obrněné rovery s věžemi?" Zopakuji jeho hlášení nejistě, "kterým jeli směrem? Zkus vysílačkou kontaktovat Terra Novu a zjisti, zda máme dbát zvýšené ostražitosti. Nerad bych tu potkal šestkáče. Ale snad to nebude nic vážného." "Boe, myslíš, že by jsi ještě dokázal stopovat ty microraptory z večera? Rád bych ukořistlil pár jejich vajec a dovezl je do Terra Novy. Jestli si myslíš, že to zvládneš, vezmi si s sebou vezmi Joshuu." Následně otevřu svou čutoru a doplním si trochu tekutin, když mne Farrel vyruší. "Doktore?" Zeptám se a rychlým krokem se k němu přesunu, "děje se něco?"

Jack Leroy - 22. června 2012 21:16

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Velitelství Přečkal jsem noc se svým malým zvěřincem a ráno po pár nutných věcech, které jsou potřeba vždy vykonat je nandám do bedýnky a dostavím se na velitelství, kde čekám s velitelem Rollandem až příjde nějaká doktorka. Paže mám skřížené na hrudi a se zívnutím čekám. Konečně se dostaví. U noh mi leží bedínka s mými čtyřmi zlatíčky. Doktorku to očividně zaujme. "Taky mne těší doktorko." Sleduji jak jednoho malého bere. "No řekl bych, že jejich smečka jsem nyní já. Jejich matku jsme našli mrtvou a vzhledem k tomu, že tam byly mláďata samy nejspíše by nepřežily. A navíc je pravděpodobnost, že kdyby je nalezl samec ze smečky zahubil by je. Je mi známa jejich hierarchie. Smilodonti jsou velmi zajímaví.....a prosím klidně je prohlédněte, ale byl bych rád, kdyby se vrátili v celku a v pořádku." Podotknu a upozorním doktorku na to, že na nějaké kuchařské čachry je poskytnout opravdu nehodlám.

Andrea Mitchelová - 23. června 2012 10:58

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Velitelství "Jak šlechetné, poručíku. Nečekala bych, že zrovna voják bude mít skoro až mateřský cit..." V první chvíli jsem si myslela, že poručík Lewis je vcellu fajn chlap, na to, že je voják, ale vzápětí řekne něco při čem mi v očích začnou blýskat naštvané plamínky. "Nejsem řezník, ale vědec, tak to mějte na paměti. Pokud vím, tak zabíjení a ničení je spíš vaše doména..." Hold se dotknul citlivého místa a ačkoliv jsme naštvaná, pohladím kotě po srsti a sběžně ho prohlídnu. Dá mi dost práce zkrotit svoje rozvířené emoce, ale a to si všimne snad i poručík Lewis, umím oddělit práci od osobního života. Položím kotě na stůl a prohlídnu si ho "Doktore Farrele...Co myslíte? Budeme muset udělat pár testů, ale vypadá zdravě. Pokud by se nám podařilo je ochočit mohli by nám být užiteční..." pousměju se a nechám Farrela aby si nakreslil nějaký tne obrázek do svého bloku.

Andrea Mitchelová - 23. června 2012 11:06

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Tábor - ráno Ani nevím proč, ale jsme ráda, že reaguje takhle přátelsky. Většinou vojáci bývají jen zelené mozky a naše cíle, myslím tím cíle vědy a vojenství, jsou tka odlišné. Když mi podá ruku pevně mu jí stisknu a usměju se "Těší mě, Wadee" řeknu přátelsky a jeho pozvání na snídani příjmu docela ráda "Snídani bych si dala, to máte pravdu"  vydám se s ním k roveru se zásobami "Co si vlastně myslíte o Terra Nově?" Jo tohle je můj problém. sama nevím, co si tady o tom mám myslet, takže se snažím si udělat názor podle druhých.

Jack Leroy - 24. června 2012 08:34

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Velitelství "Pouze vím jací někteří doktoři dokáži být a, že si pod některými slovy vykládají něco jiného. Je lepší být opatrný." Pokrčím rameny a její hněv mne nijak nerozhazuje. Jsem jen upřímný a za to se stydět nehodlám. "Taky si myslím, že by je šlo ochočit, ale mám ten dojem, že mne při příchodu někdo z této základny informoval, že to co žije zde se ochočit nedá, i když tedy nemám páru, kdo vymyslel takovou blbost, vždy to jde, když víte jak na to." Odvětím a s klidem sleduji okolí.

Eleanor Antherwoodová - 26. června 2012 19:56

soukromá zpráva od Eleanor Antherwoodová pro Velitelství Jakmile dojdeme k Veliteli, podívám se na osazenstvo a přijmu velitelovu ruku, samozřejmě oba dva slušně pozdravím. Potřesu jí a pak si sednu na židli. Vyslechnu si jeho řeč a nakonec pokývnu hlavou. Je potřeba tam jet, vizita je proti mrtvím a umírajícím pakatel. " Samozřejmě, pane. Sbalím potřebné vybavení a pojedu s nimi." Prohlásím celkem v klidu. Jakmile se zvedne ze židle, postavím se taktéž. Na jeho otázku jestli se nechceme taky na něco zeptat, jen zakroutím hlavou. " Prozatím Nashledanou." Řeknu mu. S tím se otočím a vyrazím rovnou nachystat veškeré vybavení, které budu potřebovat k tomu abych ty nebožáky tam venku dala dohromady dostatečně na to, aby je mohli odvést sem a oni to měli velkou šanci přežít. Dojdu se rychle převléct do pohodlnějších věcí, hlavně pevných bot, ještě abych si někde zlomila nohu, to by to dopadlo... Vlasy si svážu do pevného copu, aby mi nikde necourali. Pak ještě ale skočím za doktorem Meddisonem. " Nakonec mám výjezd, vizita hold odpadá. Někde byli pořádná jatka." Upozorním ho a s tím s celým vybavením vyrazím rovnou k Roverům. Do jednoho z nich naskládám vše co mám a sama k tomu rovnou nastoupím. Jet na tuhle akci jako jedinná doktorka není dobrý nápad, ale nedá se nic dělat, doktorů je docela nedostatek a ti budou potřeba i tady. Takže hurá na to. " Můžeme jet, já mám všechno co potřebuju." Houknu ještě k seržantovi a naposledy překontroluju veškerou výbavu, kterou mám sebou. Musím být pečlivá, na nic nezapomenout a nesplést se.

Andrea Mitchelová - 29. června 2012 09:00

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Velitelství Poručík mi v podstatě příjde jako fajn chlap, jen jeho jednání je trochu neotesané. Nejsem přece doktor Moroe ne? Po chvilce přestanu kotě prohlížet jako vědec a pomazlím se s ním. "Víte, s krocením zvířat je vždycky potíž. Vlastně nemůžeme vědět, jak lehce nebo těžce to půjde s těmihle pravěkými tvory. Je přece možné, že to bude něco naprosto jiného než u nás." pokrčím rameny a pustím kotě na zem. "Nejsem ale proti tomu, abychom to aspoň zkusili. I kdyby nic jiného, můžou nám dělat hlídací psi, tedy spíš hlídací kočky" usměju se.

Wade Wilson - 29. června 2012 11:50

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Tábor - ráno Páni, docela pevnej stisk na to že je to vědec. Pomyslím si, když mi stiskne ruku. "O Terra Nově?" Zopakuji otázku, "No, asi to co většina ostatních. Terra Nova pro mne byla naděje, jak začít znovu s "čistým štítem" jak se říká. Ačkoli jsem si zpočátku myslel, že to zde pro mě bude těžké, až podezřele rychle jsem si to tu zamiloval. A musím uznat, že obdivuji Rollanda. Já bych na to na jeho místě neměl nervy a asi bych s tím rychle seknul. A jaký názor na to máte vy?" Vytáhnu z roveru chléb a kus masa, který podám doktorce. Pro sebe si vytáhnu druhý, jež je mým přídělem.

Jack Leroy - 01. července 2012 13:03
	soukromá zpráva od Jack Leroy pro Velitelství Přelétnu koťata i doktorku pohledem a pousměju se. "Dle vzrůstu jejich mrtvé matky bych spíše řekl, že budou dobrá jezdecká zvířata na kratší vzdálenosti. Pokud by se podařilo vychovat tyto jedince myslím si, že je šance abychom dokázali ochočit i některé druhy dinosaurů za předpokladu vychování." Podotknu svůj názor a podrbu jedno neposedné kotě.

Andrea Mitchelová - 11. července 2012 09:35

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Velitelství "Ohledně toho jezdectví...Uvidíme jestli to jejich proporce zvládnou. Když je budeme připravovat od malička mohli by se dobře osvalit, jako třeba koně, pokud jste s těěmihle metodami seznámen." Sleduji hrající si koťata a musím se usmát. Jsou prostě roztomilá. Podívám se na velitele "Je to s podivem, ale s tímhle pokusem bych souhlasila. Přece jen by se nám to hodilo. "

Jill O´Briennová - 11. července 2012 10:11

soukromá zpráva od Jill O´Briennová pro Nový den na Terra Nově Když se probudím tak nejdřív žasnu nad tou obrovskou záplavou volného prostoru který mně obklopuje.Moje ubykace by sem vešla několikrát,ale otázkou je kde to jsem?A jak jsem se sem dostala?Ovšem pak mi to dojde. Jistě je to jako v jednom fantastickém příběhu kde šlo o odchod skrz portál do jíného světa když Zúčtování zničilo ten předchozí.Ale tohle je skutečnost a Země ještě neumírá tohle je "jen" předsmrtná agonie. Ale rozhodnu se opustit tyto nepříliš veselé myšlenky a pak se rozhodnu že si ještě poležím když nemusím vstávat a nic dělat ovšem pak se ozve můj žaludek.Rozhodnu se že ho budu ignorovat jako každý den neboť snídaně znamenalo jít do jídelny kde vám dali otruby,ovesný šrot či něco jiného podobně výživného a nechutného zakončené modrou nebo zelenou řasou. Jak vypadá steak,sýr,nebo obyčejný rohlík si už asi nikdo nepamatuje.Jistě výživnost současné stravy je přímo úměrná její nechutnosti. Ale zde to bude jiné,pokud si vzpomínám tak jsem zde viděla tržiště.Tam už by se jistě dalo něco sehnat.Skvělý plán,ale má to jeden háček nemám za co a svým okouzlujícím úsměvem tam asi nezapůsobím.A pak je tu ta věc že naše žaludky si na současné jídlo musí zvyknout.Obleču se a pak se rozhodnu vypít to co mi má v tom zvyknutí pomoct a dojdu k poznatku který jsem čekala.Je to příšerné,horší něž "jídlo" z kopule dokonce i než ten roztok který musíte vypít před kolostomii aby se tělo vyčistilo.Napadne mně že se pokusím dohodnout zda bych to nemohla risknout protože horší to už být nemůže.Klidně i podepíšu písemné prohlášení že případné následky pro můj organismus beru na sebe. Dobře a co teď?Asi se napiju kapek proti kašli nebo projímadla abych si spravila chuť. Pak zaslechnu klepání na dveře a mužský hlas který mně vyvede z mých myšlenek. Neříkalo se něco o tom že dneska máme mít klid?Nebo že by to byl ten voják co mně sem doprovázel?Kuje železo dokud je žhavé,ale bude muset nejdřív snažit.Rozhodně ať nečeká že mu hned padnu kolem krku. Rozhodnu se že se obuju a pak otevřu dveře. "Dobré ráno.Jo a jsem doktorka O'Briennová."dodám pak a usměju se aby to nebral jako výčitku.

Jack Leroy - 11. července 2012 19:39

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Velitelství "Ne nejsem s těmito metodami nijak zvláště seznámen. A kdo vlastně na týhle základně je? Nikdo se ještě nepokusil nic tady odchovat a ochočit." Pousměju se a pokrčím rameny. "Každopádně to klidně zkusím. Stejně si na mě už zvykli." Doplním a podrbu kotě za uchem. "Kdyby se tenhle pokus povedl dokáže to, že se dá využít pomoci i jiných bytostí zde." Kouknu na velitele.

Andrea Mitchelová - 12. července 2012 08:56

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Tábor - snídaně Chleba s masem si ráda vezmu a sednu si vedle Wadea "Ještě jsme si tady o tom moc neudělala obrázek. Svět, co jsem znala byl jiný, ale musím uznat, že se mi tu líbí. A líbí se mi tu asi víc než bych chtěla" Skloním hlavu a usměju se "Víte, celý život jsem si myslela, že studuju něco, co je mrtvé. A že se učím věci, které si nikdy nebudu moci ověřit. Je zvláštní, když se sen stane skutečností..." pokrčím rameny a pustím se do snídaně.

OSUD - 29. srpna 2012 22:48

Terra Nova Týden po příchodu poslední skupiny Už je to týden, co se do nového světa dostala poslední skupina obyvatel. V kolonii se již stihl rozkřiknout objev poručíka Lewise a našlo se spoustu lidí, kteří si chtěli malé koťátka šavlozubého tygra prohlédnout, pochovat, nebo pomazlit. Poručík tomu ovšem velmi brzy udělal přítrž a za zdatné pomoci doktorky Mitchelové je začal cvičit. Možná se to zprvu zdálo nemožné, ale koťátka již vykazují drobné známky poslušnosti a doktorka má velké naděje, že budou poslouchat na slovo. Také se stali maskoty družstva Eagle a jeho členové na ně nedají dopustit. Všichni bez výjimky se podílejí na výcviku i přes své povinnosti. Před třemi dny se z džungle vrátil vědecký výzkumný tým podpořený skupinou desátníka Wilsona. Všichni byli nadmíru spokojení, neb našli mnoho dřevin i bylin, které se dají výborně zužitkovat při chodu kolonie. Desátník si zase domů přivezl dva microraptory a jedno vajíčko s cílem ochočit tyto malé predátory. Velitel Rolland s tím ovšem nesouhlasil, tudíž malí predátoři skončili u vědců, kteří je pozorují a studují jejich chování v zajetí. Ztráta poručíka Erla z družstva Hunter se podepsala na veškeré vojenské komunitě a byl mu dopřán slavnostní pohřeb, stejně tak i vojínovi Blueovi, který taktéž zahynul. Osiřelé družstvo se na pár dní ocitlo pod velením seržanta Wrexe, ovšem pouze do doby, kdy byl seržant spolu se svým týmem a doktorkou Antherwoodovou, poslán na pomoc kapitánu Cleanovi a skupině Alfa na vzdálené stanoviště 15, kde jim měli pomoci zachránit těžce raněného technika a zahnat dvojici spinosaurů. Mise se zprvu zdála jako nesplnitelná, ale brzy se ukázalo, že spinosaurům šlo pouze o jejich mláďata a když jim byli předány, odešli pryč a nechali vojáky a civilisty svému osudu. Raněný technik bohužel převoz i přes snahu doktorky nepřežil a následující den byl pohřben, spolu s prázdnými rakvemi svých nešťastných spolupracovníků. Druhý den po pohřbu bylo družstvo Hunter oficiálně převeleno pod velení kapitána Cleana. Mezitím se doktorka O'Brienová seznamovala s Terra Novou ve společnosti mladého vojáka. Ten ji dovedl do Oka, které poskytovalo všem obyvatelům pohled do dějin jejich bývalého domova. Zážitek to byl neskutečný, avšak než si jej mohla Jill řádně vychutnat, byla nahnána do práce. Oko se pokazilo a bylo nutno jej zpravit. Ovšem za pomoci ostatních IT techniků bylo brzy hotovo a prohlídka mohla pokračovat. Další dny byla postupně seznámena se svými spolupracovníky (jména si klidně vymysli) a úkoly, které bude mít na starosti. Vlastně úkol je pouze jediný, udržovat v chodu veškeré IT vybavení v kolonii. Nebude na to však sama, ku pomoci jí je tým zkušených programátorů a techniků. Doktorka Burnová měla celý týden napilno. Seznamovala se s novým prostředím, novými druhy zranění i novými nemocemi. Doktor Meddison jí ale skvěle asistoval a tak se brzy aklimatizovala a zajela do vyjetého tempa. Za chvíli ji počáteční shon již nepřipadal tak hektický a dokonce si i dokázala najít čas na prohlídku kolonie. Na ošetřovně bylo stále co dělat, většinou to však byli drobné zranění a malé neduhy. Také se jí naskytla možnost podílet se na výrobě léku za pomoci doktora Farrela.

OSUD - 02. září 2012 14:37

soukromá zpráva od OSUD pro Terra Nova, Velitelství poručík Lewis Nový týden se většinou zpravidla rovná novým úkolům. Tak je tomu i zde, v Terra Nově. Na tebe a tvůj tým padl los jako první, takže právě teď, hodinku po snídani, stepuješ se před velitelstvím, kam si tě nechal zavolat Rolland. Rozhlížel ses z vyvýšeného místa po "buzerplacu", kde právě kapitán Clean prohlížel své nové družstvo. Už jsi čekal půl hodiny a pomalu sis začal říkat, že to zkusíš později, když v tom se dveře otevřeli a z nich vyšla velitelova dcera, Elizabeth. "A, poručíku, pojďte prosím dál," velitel tě pozve dovnitř a jeho dcera ti kývne na pozdrav. "El, po obědě se zastav, ano?" řekne ještě své dceři, která opět kývne a odejde. Za tu chvilku už víš, že Elizabeth pracuje v úseku farmářů, respektive je jejich šéfkou. Velmi pohledná a pracovitá dívka, která si své místo, i přes svůj nízký věk zaslouží. "Prosím, posaďte se, poručíku. Mám pro vás a vaše družstvo důležitý úkol," nabídne ti křeslo před stolem a bez úvodu spustí co má na srdci. "Nevím, jestli to víte, ale zhruba sto kilometrů na západ máme menší hlubinný důl na vzácné rudy, uhlí a podobné věci, které nutně potřebujeme. Už pár dní se mi jejich předák neozval a víte jak to tu chodí. Jakmile se někdo neozve, posíláme tam družstvo na průzkum a zhodnocení situace," nastíní ti situaci a chvilku tě nechá, abys to vstřebal. "Chci abyste vzal své družstvo a doktorku Antherwoodovou a vyrazil k dolu zjistit co se stalo a v případě nutnosti jim poskytnout pomoc. Pokud to bude nutné, zavoláte si na pomoc družstvo Sikurata," přejde konečně k úkolu, odmlčí se a dá ti prostor na otázky.

OSUD - 02. září 2012 14:46

soukromá zpráva od OSUD pro Terra Nova, Buzerplac před velitelstvím kapitán Clean, seržant Wrex Na rozkaz velitele Rollanda kapitán Clean převzal velení nad družstvem Hunter ať se jim to líbilo, nebo ne. Bylo to z důvodu nedostatku vyšších šarží a velitel měl za to, že by kapitán Clean měl mít také své družstvo, aby si stále nemusel půjčovat hlídkovací skupiny Alfa až Charlie. Právě teď družstvo Hunter i s Cleanem a Wrexem stálo vyrovnaný na buzeráku a kapitán si jej prohlížel. Zhruba před hodinkou dostal od velitele pokyny pro novou misi, na kterou se družstvo Hunter hodilo. Družstvo si mělo vzít dva obrněné rovery a jeden lehký a rozjet se směrem k divočině, kde před týdnem seržant Wrex narazil na šesťácké doupě. Měli jej prozkoumat a pokusit se zjistit, co tam dělali a kam se přesunuli. Povolení ke střelbě měli jen v případě osobního ohrožení, jinak měli zachovat klid a přímému střetu se mají vyvarovat. Družstvo Hunter se po týdnu odpočinku vcelku těší na nějakou tu akci, takže všichni už netrpělivě postávají a pokukují po sobě, zbraně připravené a zajištěné na ramenou a Rovery čekající u brány. Už jenom vyrazit. (Jen tak mimochodem, seržo, ty vidíš u dveří velitelství poručíka Lewise, jak na vás zevlí)

Jack Leroy - 05. září 2012 20:12

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Nová mise Týden už tu jsem, je to k neuvěření, že už týden se staráme o naše malá koťata a vůbec všechno. Opět mě ale čeká nový úkol a tak už pěknou chvíli stojím na vyvýšenině u buzerplacu a sleduju jak kapitán prověřuje schopnosti svých nových lidí. Už mám tendenci odejít nebo si sednout, když konečně se otevřou dveře a mladá Eliz mne zavede za otcem. Její funkce zde je pozoruhodná vzhledem k jejímu věku, ale dle všeho má výborné hodnocení. S kývnutím oběma na pozdrav se posadím a založím ruce na stole. "Ach tak takže zase jeden problém s možností sežrání všech dinosaurem." Pousměju se. "To je normálka, předpokládám že slečna Antherwoodová s námi jde protože má zdravotnický výcvik že? Jinak co se týče celé té akce informuji své družstvo a připravím jej na cestu. Jaké prostředky máme? O šavlozuby se dočasně asi postará doktorka Mitchelová že? No hlavně na ní dohlídněte." Ušklíbnu se a pak zvážním. "Sto kiláků je v celku štreka bude to nebezpečné co? Doufám, že mise bude úspěšná." Zakončím a počkám jestli dostanu ještě nějaké instrukce.

Wade Wilson - 06. září 2012 11:45

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Terra Nova Už jsou to tři dny, co jsem zpátky v Terra Nově. Už josu to tři dny co nemám do čeho píchnout a jediná práce co dělám, je pravidelná hlídka. Vstanu z postele a zamířím do koupelny dát si sprchu. Po snídani vyjdu ven a nadechnu se čerstvého vzduchu. Pomalým krokem zzamířím ke středu kolonie, kde se během pár hodin naplno rozjede každodenní ruch. Přejdu přes trh, kde jse již pár lidí prochází a zamířím k bráně, zkontrolovat Damiana s Joshuou, kteří dneska končí noční hlídku. O pár minut později jsem u nich nahoře. "Tak jak to šlo? Nějaký pohyb v okolí?"

Eleanor Antherwoodová - 06. září 2012 12:18

soukromá zpráva od Eleanor Antherwoodová pro Spinosauří mláďata Zprvu se záchrana těch všech na stanovišti patnáct zdála opravdu dost nemožná. Vlastně nesplnitelná, protože ti Spinosauři prostě nechtěli odejít za žádnou cenu. Moc dobře jsem věděla, že čas, který trávíme tím čekáním až odejdou je moc drahý. Drahý hlavně pro ty raněné. A taky na to nakonec i doplácí. I když nakonec Spinosauří rodinka odchází a já se okamžitě pouštím do práce, nedopadá to dobře. Cesta zpět do Terranovi je krvavá a nakonec stejně končí smrtí. Nemůžu toho moc už dělat. Nebohý technik ztratil moc krve. Až moc krve na to, aby přežil. A pro to byl hned druhý den pohřben. Nepříjemný zážitek, ale tak to občas končívá, i když se snažíte jak chcete. Dnes opět mířím do práce, oblečená do pláště, vlasy svázané do copu a s úsměvem na tváři. Doufám, že tentokrát už si užiju vizitu.

Andrea Mitchelová - 06. září 2012 13:22

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro V tuhle chvíli dělám jednu ze svých méně oblíbených činností - deník. Pro vědu a snad i pro následující generace je duležité zaznamenat každý pokrok koťat, ale pro mě je to spíš jen velká nuda. Ano, jsem vědec, ale raději uvádím věci v praxi než abych o nich psala. Samozřejme jsem nadšená pokroky, která koťata dělají, ale jako seriozní vědec bych měla být nestranná a to nejsem. Jedno kotě mám prostě radši než ostatní. Dala jsem mu jméno Rocky - tedy mimo záznam, jak se říká. Nejspíš proto, že je to nejsilnější z koťat. Sedím v křesle a prohlížím si záznamy z jejich výcviku jak obych neměla co jiného na práci. "Na Zemi by tohle byla hotová senzace..." řeknu si pro sebe a vstanu z křesla. Jdu dát koťatům žrádlo.  Pak se stavím taky u microraptorů. Fascinují mě snad víc než než malí tygři, ale i podle mého názoru byl holý nerozum je sem přivést. Možná se zvládnou něco naučit, ale kdo ví. Ještě zkontroluji inkubátor, kde je vajíčko a vrátím se k deníku a záznamům.

OSUD - 06. září 2012 19:12

soukromá zpráva od OSUD pro Terra Nova, Velitelství "Ano, doktorka Mitchelová se vám o vaše tygry postará. Za doktorkou Antherwoodovou budete muset dojít sám, nemám dnes dostatek lidí, abych je mohl používat jako poslíčky. Co se týče výbavy a dopravy, sám si zvolte co bude nejvhodnější. Doporučoval bych vám vzít si minimálně dva obrněné transportéry, jeden z nich aby měl sonické dělo. Zbraně nechám na čistě na vás," dokončí instruktáž a tobě dojde, že můžeš jít.

OSUD - 06. září 2012 19:19

soukromá zpráva od OSUD pro Terra Nova, vědecká sekce Zapisuješ do deníku poslední poznatky a zážitky z posledních dnů, když se ti na ICOMu (vysílačka... náhrada za mobil, má velkou paměť, obrovskou databanku s různými informacemi a mapu) objeví zpráva, že se máš za půl hodiny dostavit za velitelem Rollandem. Rozhlédneš se kolem a všude se něco děje. Doktoři pobíhají kolem, zkoumají různé věci a pár se jich motá kolem venkovního okna, které vede do zahrady, kde máte ony microraptory. Jejich vajíčka zatím nejeví známky života, ale ty moc dobře víš, že v nich život teprve vzkvétá.

OSUD - 06. září 2012 19:23

soukromá zpráva od OSUD pro Terra Nova, hlídkové věže Vojáci ti ledabyle zasalutují, kouknou se na sebe a oba pokrčí rameny. Jeden z nich (Joshua) se opět vrátí k sonické zbrani lafetované na hraně strážní věže a jen tak ze cviku s ní projede široký půlkruh. "Nic zvláštního, šéfe. Střídáte nás?" zeptá se tě Damian, na odpověď ale nečeká, protože za tvými zády vidí přicházet další dva vojáky, které je mají střídat. "Chtělo by to zase nějakou misi, nebaví mě sedět na prdeli," ozve se nevrle Joshua. Ty ovšem víš, že zatím nic na seznamu není.

Jack Leroy - 09. září 2012 14:14

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Příprava na akci "Rozumím pane už jdu." Kývnu na něj a s tím odcházím nejprve do domu našeho družstva, kde očima vyhledám svého zástupce seržanta Connora. "Matthewe příprav Eagly k akci pojedeme sto kiláků k nějaké těžební základně asi jsou v průseru. Jdu ještě pro doktorku Antherwoodovou, ty mezitím rozhýbej naše lidi a připrav je na to vyrazit, chci maximální připravenost a vybavenost sejdeme se u našich vozidel, kde dořešíme zbytek." Podotknu k němu a s tím zase zmiznu a zamířím k domu doktorky. U dveří slušně zaklepu a počkám až otevře. "Dobré ráno doktorko Antherwoodová, prosím připravte se za chvíli odjíždíte s mým týmem 100 km za těžebním družstvem, které se neozývá. Počkám na Vás tady. Vyrážíme co nejdříve." Oznámím ji klidně.

Andrea Mitchelová - 09. září 2012 17:23

soukromá zpráva od Andrea Mitchelová pro Vypisuji veškeré pokroky tygřích koťat, když mi ICOM dá zprávu, že mě někdo schání. Kouknu se na display a malinko se zamračím. Zajímalo by mě, co může Rolland chtít.  "Půl hodina...To stihnu rychlou sprchu..."  řeknu si pro sebe a rychle dokončím záznam. Pak se jdu osprchovat a vzít si čisté věci. No a pak jdu za velitelem. Na splnění časové lhůty je to už dost hraniční, le myslím si, že dojdu ještě vcelku včas...

Eleanor Antherwoodová - 12. září 2012 07:15

soukromá zpráva od Eleanor Antherwoodová pro Další akce? Ale to snad ne! Už už chytám po klice, když se najednou ozve zaklepání. Lehce se zarazím a trochu se otřesu. " Ale vždyť už jdu." Řeknu potichu pro sebe a chytím za kliku. Konečně otevřu a podívám se kdo stojí za dveřmi. Lehce mi poklesne brada, když začne voják mluvit, přesto neotevřu pusu, dokud neutichne. " Další akce?" Zeptám se lehce nevěřícně. Pak ale potřesu hlavou. Hold si vizitu nikdy neužiju. Nikdy! " Fajn, budete se mnou dojít pro další lékařské vybavení." Skousnu si ret a vrátím se do bytu. " Pojďte dál, nestůjte tam tak, vynesete mi spaní z domu." Zavolám na něj a zakroutím hlavou. Vojáci. Dojdu rychle do ložnice, kde se zavřu a urychleně se převléknu. vlasy si svážu do copu a hodím je na záda, načež se rychle vrátím za vojákem. " Dojdeme pro to vybavení a pojedeme. Jak dlouho už se to družstvo neozývá?" Zeptám se a vyjdu rychlím krokem z domu, zavřu za námi a vydám se pro lékařské vybavení, které sebou budu potřebovat. Ať už mě voják následuje nebo ne.

Jill O´Briennová - 16. září 2012 19:55

soukromá zpráva od Jill O´Briennová pro Týden v Terra Nově Jasně tomu mladému vojakovi se docela líbím a ... no na další uvažování bude času dost.Taky jsme udělala kompromis.Sice mi nemusí říkat doktorko O´Briennová,ale ať mi říká Jill.Pocit v Oku byl skutečně neskutečný. Ano jsme tady protože musíme.Zasvinili jsme si svou vlastní Zemi a tak jsme teď znova zde na novém začátku.Dostali jsme novou planetu. Ovšem nejsem tu moc dlouho a už mně pořád někdo něco chce protože Oko se pokazilo a je nutné ho opravit. A protože tu nejsou žádní domorodci tak mi mé tituty z psychologie a sociologie nebudou k ničemu.No možná ano,ale na tohle nemám ani vysokoškolský titul. Zavrtím hlavou.Jasně to je taková pitomost,ale za pomocí ostatních IT mechaniků už je brzo vše opravené a prohlídka pokračuje.A následující dny následuje prohlídka a seznámení se všemi techniky,inženýry a programátory se kterými budu pracovat a všemi úkoly co mně čekají.Naštestí na to nebudu sama podmínky a zde budou lepší než na Zemi.Zrovna se vracím zpátky do své kanceláře a rozhodnu se že si užiju chvíli volna.Úkoly jsou splněné,všechno prověřeno a zatím se nic neděje.Posadím se na židli,zuju se,dám si nohy na stůl a pohodlně se zapřu. Jestle sem příjde Jones se svou praštěnou prognozou tak po něm jednu botu hodím.Užila jsem si ho dřív na Zemi když jsme pracovali každý den.

Jack Leroy - 17. září 2012 14:17

soukromá zpráva od Jack Leroy pro Akce Jen kývnu a vejdu dovnitř, nejdu však za doktorkou, aby se mohla připravit. Když je připravená srovnám s ní krok a jdu pro léčitelské vybavení sní. Její otázka je pochopitelná. "Neozvali se již pár dní." Potřesu hlavou a poberu co je třeba a pak se vydám k transportům, kde by měl čekat už můj připravený tým. Když tam příjdeme nadechnu se a rozhlédnu po svých lidech. "Tak jo lidi vezmeme si tři transportery, jeden z nich bude mít sonické dělo. Ten pojede uprostřed. Connore ty budeš velet poslednímu autu. Já pojedu v prvním a doktorka v tom se sonickým dělem. Je nejdůležitější člen výpravy tak musí být střežena. Nechci žádný ztráty na životech takže jednáme opatrně a rychle jako vždy." Začnu a přecházím sem a tam při výkladu. "Greesbacková, Freeborová, Rosky a Markovov pojedou s doktorkou, Artin, Hawkinsová a Freeborn se mnou, Browling, Luck a Wernug s Connorem, tohle je sestava výbavu už snad všichni máme tak jedem." Ukončím proslov a přelétnu všechny pohledem.

Wade Wilson - 20. září 2012 20:56

soukromá zpráva od Wade Wilson pro Na věži "Bohužel nestřídám chlapi. Mám až zítra noční," ohlédnu se za sebe, a kývnu tím směrem, "ale zdá se, že další směna už jde." Zahledím se z věže přes louku do džungle. Když zaslechnu Joshuovu průpovídku. Jen se pousměji a otočím se na něj. "Naprosto tě chápu. Mě to sezení na prdeli taky ubíjí. Před obědem se zastavím za Kapitánem Cleanem a zkusím z něj něco vypáčit. Snad dokážu bejt dost otravnej, aby nás poslal, alespoň na objížďku teritoria Stegosaurů." Po těchto slovech spolu s Damianem a Joshuou opustím věž. "Tak se běžte trochu vyspat, já mám na seznamu ještě pár míst k návštěvě," royloučím se s hlídkou a zamířím pomalým krokem k Laboratořím. Když vstoupím, nepřekvapuje mne, že zde vidím doktorku Mitchelovou. "Zdravím doktorko, tak jak se daří mláďatům?" Zeptám se a skloním se k tygrům, abych si je pořádně prohlédl. Poté se přesunu k microraptorům. "Předpokládám, že velitel Rolland svůj názor stále nezměnil, že?" Řeknu sklesle a dám poslední kousek sušeného masa co mi zbývá microraptorovi, který se nechal ochočit zatím nejvíce. Občas se mi zdá, že má i radost, když mě vidí. "Doktorko, nepotřebujete náhodou něco v terénu? Můj tým by potřeboval nějakou akci. Začínají už být nervózní. Ostatně já taky. Ten stereotyp v kolonii mne ubíjí," usměji se na doktorku.

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR