Ulice beznadeje 
hrálo se Denně
od: 27. března 2009 13:44 do: 11. ledna 2010 10:42
Dobrodružství vedl(a) Lysethea
| |
 | 1.Kapitola - Mesto Mephez Večer, západ slnka - tunajšie uličky, plný ruch obchodný Keby sa nikto pýtal na cestu do mesta asi by ste počuli len jasný smiech tunajších ľudí. Na púšti nikdy nejestvovali cesty. Nehovoriac o tom že tu nie sú ani značky či ceduľky ktoré by vás navigovali, ale jednako ak raz na obzore zbadáte jedno z najväčších miest Andorskej zeme, môžete si byť už istý že nezablúdite. Mephez bol postavený pri jazere Al´eín a čo sa týka počtom obyvateľstva dalo by sa povedať že je najväčšie. Jeho kľukatými uličkami sa predierali rôzne rasy a národy. V krámkoch ste mohli kúpiť všelijaký tovar a na tržnici zohnať čokoľvek. Nič na tom nemenil ani fakt, že mesto bolo pod nadvládou sultána a že klan, ktorého meno si každý len šepkal nemal rád nepozvaných hostí. Ak chcel nejaký dobrodruh zažiť vzrušenie, toto bolo to pravé miesto. Bolo tu všetko po čom mohlo srdce zatúžiť a okrem toho ešte niečo na viac. Do mesta sa dalo prísť slobodne. Žiadne brány a múry. Iba piesočné duny a priezračné jazero. V tomto meste sa žilo tak nejak bez pravidiel. Ukradli vám tu aj hlavu ak ste zaspali a čo sa týka vrážd. No povedzme že štatistiky hrali proti sultánovi. O moc sa tu bojovalo neustále. Občasné útoky boli bežné a ak ste náhodou niečo stratili, buďte si istý že to majiteľa zmenilo už viac razy. Jediné čo sa tomuto miestu nedalo uprieť bolo pôžitkárstvo a pre toho kto mal veľa peňazí sa tu našli skutočné záhrady, ktoré sa nazývali raje. Takýto ľudia však nesmeli vkráčať do temnej uličky, ktorá sa končila zvláštnym znakom. To že bola slepá bol jeden problém o tom druhom nikto nikdy neprehovoril. A práve v tomto skvostnom meste ste boli vy pútnici. Postávali ste pri fontánach, pili zo studní, hrali sa s tunajšími ženami. Skrátka ste na krátko mohli vidieť svet s tej inej strany. A bolo jedno ako ste sa naňho hľadeli prd tým. |
| |
 | soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Predieram sa davom jedného z tunajších trhovísk. Telo na tielo a šťuchanie od jedného človeka k druhému vytvára nepríjemnú tlačenicu, z ktorej sa snaím vyjsť. Po chvíli, čo sa mi to podarí sa ocitnem na ulici, ktorá je hneď za trhoviskom. Z davu ľudi som sa vynoryl ako vysoká postava zahalená v čiernom plášti. Ten má vysoký golier, ktorý mi zakrýva spodnú časť tváre. Plášť je čierny, s červeným lemovaním. Po svojich častiach nosí nakreslených pár lotosových kvetov. Priblížne od pupku dolu je rozopnutý. To pre lepšiu chôdzu a prípadný beh. Taktiež to je aj trochu nevýhoda. V tom dave som vďaka tejto rozopnutej časti vykĺbil nejedno zápästie vreckára. Všetky vrecká a vak mám skrytý pod plášťom a moje ruky neodpočíjavú vo vreckách. Preto dlane sem tam možno zbadať ako sa zalesknú zpod plášťa. V tejto rozopnutej časti vidno čierne nohavice navrchu s mohutnejším tmavohnedým opaskom, ktorý má na zapínadle vpredu formu striebornej dračej hlavy. Spodu nohavice končili pri ťažkých topánkach ktoré klopkali na zámkovej dlažbe a kameňoch týchto ulíc. Na chrbte mám prehodení vyšší tyčový predmet, ktorý je ploský a široký ako moja hlava. Je uychytený na pleci časťou z jeho zabalenia. Je totiž zabalený v bielej plachte a jej prišitá časť, ktorá bola predtým oprata koní teraz slúžila ako ucho, ktoré držalo krížom cez hruď tento predmet na mojich pleciach. Išlo o žezlo severu, Cori blade. Moc nechcem aby bol vystavovaný na oči týmto ľuďom. Síce niektorý domáci ma ako Dragon_Mága mohli spoznať pdľa opaska, no to vedeli len máloktorí. Pod plášťom sa v mojich vreckách a rukávoch skrývala sadavrhacích nožov značky hankelbach tiež zvané ako trolie zuby. Na zadnej časti opaska bola zavesená Dýka zbesilých, predmet, ktorý som tu niesol za jediným účelom. Buď aby som ho niekomu odovzdal alebo aby som ho odniesol späť domov. Na druhom uchu pod plášťom som mal krížom zavesený vak, v ktorom sa nachádzala maska, pitie, peniaze, svitky na pečate, prázdne ampulkya tri zakonzervované snehové gule. Ruženec som mal obtočený na zápästí, no jeho kríž nesmeroval do dlane ale k lakťu kde bol zapichnutý medzi guličkami ruženca, tak aby nevisel a nehúpal sa. Namiesto tlkotu srdca chladil auronský krištáľ moje telo a skrze neho som bol spojený s hviezdou severu. Zbitok mojej tváre zakrýval veľký kruhovytý slamenný klobúk na ktorého okrajoch vyseli sem tam kúsky zvonkohier, ktoré pri pomalej chôdzi tak pekne zvonili. Spod tohto kolbúksa sa dolu pod plášť spúštali dlhé čierne vlasy, ktoré tvár zakrývali aj z bokov. Samozrejme neboli moje, bola to parochňa. Okolitých ludí som si pri mojej ceste nevšímal, len pár z nich upútalo moju pozornosť a to práve tí, ktorých zápestie vyskočilo s pomocou mojich dlaní z kĺbu. Vreckáriť sa neoplatí ak narazíte na zlý cieľ. V duchu som sa usmieval nad skuttočnosťou d vôvodom prečo tu som. Hlavný dvôvod bol trochu sa prevetrať, zažiť trópy, dovolenku a trochu pretiahnuť moje staré kosti a nejaké mladé kosti v nevestincoch. Až druhoradá bola výzva, ktorú som vzniesol Hendurovmu spoločenstvu. Moje kroky preto smerovali do prvého najbližšieho hostinca. Slnko už zapadalo, preto om sa chcel vlastne aj zložiť. Po noci nič moc toho nevidím, nespím takže nemám dvôvod spať ale tma ma nebaví tak ako za mlada. No zatiaľ. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Zatiaľ čo sa slnko kloní k svojmu odpočinku, alebo skôr púti po opačnej stane zeme. Si ty hľadáš nocľah. Hostinec, ktorý si si vyhliadol má názov Strieborné piesky, a čuduj sa svete aj okolo neho a vôbec v celej uličke je nejaký strieborný piesok, ktorý akoby sám do seba kreslil rôzne obrazce. Ktoré sa vynárajú a miznú v nedohľadne. Práve keď sa chystáš vstúpiť dnu sa na tvoje milé prekvapenie dvere sami o seba otvoria a keď vstúpiš aj sa za tebou zatvoria. Aspoň že oni vedia čo je slušnosť. Na vrtochy mágie, ktoré panujú tu v Mepheze si si už zvykol. Ale niektoré veci ťa stále udivujú ako napríklad skupina pohárikov, ktorá pochodovala po bare a cinkala nejakú neznámu exotickú melódiu. Zdá sa že si si vybral dobre, tunajší ťa už od vchodu pozdravili slušným pozdvihnutím pohárov a hostinský ti už pri príchode k baru podával kľúče od najlepšej izby. Až po chvíľke ti došlo prečo. Na stene za barom bolo veľkým krvavým písmom napísane slovo, ktorý si poznal. Názov klanu púštnych vrahov. Len kto vie prečo je napísaný krvou a čia bola? Smiem vám ponúknuť Pane večeru, máme výborné menu. Vlastne ak by ste si želal sme ochotný zohnať vám Tuskarskú medovinu. Alebo severský lieh. Pri slovách severský lieh sa ti zaiskrí v očiach. Poznáš tento nápoj, a vieš že nie je lacný, no je kvalitný a dokáže zohriať. No tu na púšti by skôr bodla najlepšia medovina. Tak či onak. Zdá sa že dnes sa naješ dobre, nehovoriac o tom že od týchto ľudí získaš novinky, aké by si nezískal snáď od nikoho okrem môr. A práve mory bol dôvod prečo tunajší ľudia uznávali jednu kaviareň na námestí ako neutrálnu pôdu. Jedno je ale isté rešpekt tu máš veľký. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Vkráčam dnu. Dvere a poháriky ma prekvapili, no nie tak moc aby sa na mojej tvári objavil údiv. ani natoľko aby som sa za nimi čo i len otočil prípadne ich dlhšie sledoval. Nápis na stene ale udržal môj pohľad na dlhšiu chvíľu a ako tak som sa ho snažil prečítať. Pomalým krokom smerujem k baru. Ostatným ľuďom neodzdravujem, Nemám dvôvod, nepoznám ich. ZAstavím pred barom a môj pohľad skončí na hostinskom, ktorý mi podáva kľúče už odvtedy čo som sa ukázal vo dverách. Ruku po ne nenačahujem. Len zahrabem do vaku pod lášťom a podám mu jeden z mešcov, ktorý je naplnený severkými zlatými. Podľa toho čo mi ponúkol mi došlo, že vie kto som, a keď uvidí aké mince mu ponúkam bude si istý. ,,Možno tu ostanem dlhšie..'' Poviem hostinskému tichším hlasom tak aby nikto okrem neho nepočul to čo hovorím.Pritom posuniem mešec k nemu a vezmem do dlane kľúče. ,,Neprosím si vďaka. Dajte miˇveľký pohár vody s ľadom ak môžte.'' Poviem svoju objednávku a pokračujem ďalej v slovách.,,Vedeli by ste mi povedať čo nové je tu v týchto časoch v meste?'' |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Muž prikývne na znak súhlasu a zmizne vzadu v hostinci. Kam zmizol tvoj mešec ani len netušíš. No skoval ho veľmi rýchlo a veľmi opatrne. Ty teda čakáš na svoj pohár ľadovej vody. A ten ti prinesie dievča, zaodeté len do šperkov a nejakého pásu látky, prekrývajúceho jej prednosti, okrem toho má ešte polo priesvitnú sukňu ozdobenú šatkami a a cinkotajúcimi príveskami. Keď ti podá tvoj pohár, no skôr džbán a pohár s ním. Ukloní sa a odtancuje preč obslúžiť iných mužov v hostinci. Teba však čaká iná vec. Hostinský sa po chvíľke vráti späť a zavedie ťa do jednej súkromnej miestnosti. Kde už ťa čaká iný človek. Ten je zaodetý v dlhom čiernom plášti ktorý ho úplne zakrýva a nie je mu vidno ani do tváre. Keď však zdvihne hlavu zbadáš že ma na tvári masku, na ktorej je nakreslený nočný motýľ. Prehovorí pokojným tichým hlasom, ktorému je ale dobre rozumieť. Nebudem hovoriť po tunajšom, lebo obaja vieme že to nie je jazyk nám prirodzený. Vraj potrebujete vedieť nejaké informácie, tak vám ponúkam svoje služby. Pýtajte sa na to čo potrebujete a ja vám odpovie. Odmenu nechám na vás. A ešte aby som sa predstavil som Mora. Ako inak. A hoci si mu nevidel do tváre, mohol si v tej chvíli aj odprisahať že sa pod tou maskou uškrnul. Tebe je to však jedno, pohodlné kreslo ktoré ti pripravili doslova vyzýva k odpočinku. On stoji pokojne a ty vieš že muž pred tebou nebude ozbrojený tradičnými zbraňami. To čo však o ňom ešte vieš je čím sa živý a medzi nespočetnými položkami v zozname, jestvuje aj položka vražda. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Stojím pri bare a čakám na moju vodu. Potom čo mi ju donesie to dievča nesledujem práve ten džbán ale skôr jej prednosti a to nielen pri jej príchode ale aj pritom ako odchádza. Vďaka nej sa mi vyčarí na tvári chvíľkový úsmev, no pohľad nič neprezrádza. Zatiaľ. Potom čo ma zavolá hostinský dozadu vezmem pohár aj krčah a vydám sa do miestnosti kde ma vedie. Svoje pitie položím na najbližší stolík a bez nejakého väčšieho váhania si sadnem do voľného kresla. Viem na čo všetko tu človek dokáže natrafiť no som zrčite silnejší než nejaké kreslo. Po slovách tejto nočnej mory len prikývnem. Obzriem sa na hostinkého, ktorému naznačím, že by som bol nerád, keby nás počúval. Počkám kým odíde a potom až začnem hovoriť. ,,Potrebujem vedieť to ako je na tom teraz mesto. Čo všetko by som si mohol dovoliť na ulici. Či by mi okolie tolerovalo menší masaker vybraných osôb, hlvne ak ide o cudzincov. Samopochopitelne na verejnosti.'' Poviem prvú časť toho, čo by som bol rád zistil. Vtedy vezmem krčah do rúk a pritom sa cezeň do jeho vody vleje aj malá kvapka mojej many. Tá zaručí detekciu jedu a overí čito je naozaj en čistá voda. Ak to je čistá voda nalejem si a napijem sa, ak nieje len si nalejem. Potom pokračujem v mojich slovách. ,,Do mesta by mali doraziť cudzinci, ak v ňom už samozrejme niesú. Ide o draka Hendura, myslím, že sa tu vyskytne v ľudskej podobe. Vyzval somho na súboj ja versus jeho gilda, ktorú založil. Oddelil sa od letky a nazbieral si nejakých ľudí do svojho tajného spoločenstva. Za odmenu, ak ma porazia som im sľúbil dýku prekliatych. Neviem koľko ich príde ani neviem kto s ním príde, až na Hendura. preto tiež budem potrebovať ihneď vedieť o jeho prítomnosti ak do mesta dorazí.'' Touto vetou ukončím svoje slová a môj pohľad sa neustále nezlomne drží na maske Mory sediacej predomnou. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Muž na teba chvíľku hľadí a potom si rukou stiahne masku s tváre. Keď sa na teba pozrie zbadáš jasné modré oči, a tmavé vlasy, ktoré mu spadajú do tváre. Na človeka má až moc divné rysy, ale neprekvapuje ťa to, pretože vieš čoho sú nočné mory schopné. Muž sa pousmeje sa naleje si z nejakej karafy pred ním. Odpije si s pohára a ti cítiš že ide o krv. Muž sa na teba pozrie a spustí opatrne: Mesto je nestabilné tak ako vždy, je tomu tak už mnoho rokov. Podriaďujú sa klanom a prežitiu a občasné bitky na ulici, nie sú nič výnimočné. Lenže masaker za bieleho dňa na ulici? Nie, myslím si že by to nemal byť problém, obzvlášť pokiaľ hovoríš že ide o cudzincov a nejaké spoločenstvo. Poznáš tunajších nemajú radi keď im cudzí lezú do ich pieskoviska. A oni to očividne idú robiť. Len ak sa to strhne na ulici, musíš počítať s tým že sa do toho zapoja aj iný. A že by s toho mohla biť pekná chmela. Treba si dať pozor na určité skupiny. V podstate ale v tom väčší problém nie je. Tu nie sú zákony, jediný náš zákon poznáš. Po týchto slovách sa usmeje a znovu si odpije z pohára s jasno červenou tekutinou. Chvíľku ťa pozoruje a potom pohár odloží a čaká na tvoju reakciu. Je dokonale vyrovnaný a pokojný. Nejaví známky citu, vlastne ani známky života. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro ,,Ďakujem za informácie.. to postačí'' Odpoviem mužovi predomnou, ktorému som počas jeho slov stále len prikyvoval a vypil asi trištvrte z krčahu vody. Tá voda sa mi začala udržiavať v žalúdku, ktorý ale neslúži na tráveie. Je to niečo teraz ako záloha many, kedže tunajšia voda je na manu najbohatšia. VYdno to na rastlinách okolo. Vyzerá naozaj ako pravý človek spomedzi môr. Bez imiky, bez pocitov, proste pŕtvy. Jediná jeho paní je smrť. Len som sa usmial, dopil som vodu dvihol som sa z kresla a potom som pomalým krokom dokráčal do izby kde som bol ubitovaný. Posledné slova pre moru vo dverách zneli takto: Ak sa niečo zmení prídi mi to hneď povedať, no prídi oknom... Potom čo sa dostanem do svojej izby si ju tak trochu upravím. Všetok nábitok odsuniem na bok stred izby ostane prázdny. Zhodím zo seba Cory blade a ten opatrne rozbalím z plachty a položím do stredu miestnosti. Pokľaknem si pred neho a po chvíli sa predomnou zhmotní kus ľadu ktorého základ je práve Coryblade. Ešte nejakú tú chvíľu nehám pôsobiť a napúštat manu do tohto ľadu a potom sa postavím a prejdem pomalým krokom k dverám. Prekusnem si palec a krvou opíšem obvod dverí. Manou ich tým pádom ohraničím a manovo zamknem. Pár krát pretočím prsty a mávnem rukou čím vytvorím zamykaciu pečať ktorú umiestnim na môj kľúč. ,,Afariks xurik Palces..'' Zakľajem pečať do kľúča čím začne krv na dverách žiariť. Teraz sa vytvorila na nich temer nezlomná prekliata pečať, ktorá nedovolí nikomu čo i len nakuknúť cez dvere nieto ich vyraziť alebo otvoriť. Kladbu a pečať zruší jedine kľúč ktorý mam ja. Potom som sa začal pripravovať na vytvoreie klona a rozbalenie svojich vecí. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Izba vyzerala dobre, vlastne po tvojich úpravách až tak nie, no stále bolo vidieť že je to jedna s tým lepších izieb. No to čo ťa tento krát prekvapilo veľmi, bol ten samý muž, ktorý ti predával informácie, ktorý teraz stál na okne a opäť mal nasadenú masku. Jeho pohľad bol niečím zvláštny, a nebolo to maskou. Nerád upozorňujem tak skoro, ale niečo sa začína diať s púšťou. Toto nie sú moje slová ale slová Neseth, tá je tu dlhšie než ja a splynula tu s tým. A vie že sa niečo deje, ver mi bude to veľké. Prehľadne si tvoju izbu a rovnako nečakane ako sa objavil aj zmizol. Jediné čo po ňom ostalo je zopár zrniek piesku na parapete okna, ktorá odfúkne vietor. Zdá sa že k mestu sa blíži piesočná búrka, táto búrka síce pominie rýchlo, ale kým trvá je nebezpečná. Keď podídeš k oknu vidíš zvláštny obraz. Akoby celé mesto vymrelo behom jedinej sekundy, a všetko je zabednené alebo inak prikryté. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Prechádzaš sa pokojnými uličkami mesta a len tak si všímaš jeho detaily. Už si zvykol na to že ťa okradne aj to čo považuješ za absolútne pevné a nehybné, alebo že tu stretneš nahú ženu za dňa na ulici predávať svoje telo. Ale vlastne na čo by ťa to malo prekvapovať. Toto nie je mesto nejakých šľachticov, ktorý si myslia že niekým sú. Toto je mesto kde vládne klan púštnych vrahov. Pokojne si kráčaš uličkami a sem tam ty niečo padne do oka. Nejaký zaujímavý detail niečo čo stojí za to. Keď odrazu zafúka veľmi silný vietor a ty nachvíľku nevidíš nič cez zrnka rozvíreného piesku. Keď nachvíľku vietor ustane zbadáš prekvapivý obraz najživšieho mesta vôbec. Ide o obraz absolútneho vymretia. Áno mesto vyzerá akoby vymrelo. A je ti jasné prečo, pretože keď sa pozrieš na obzor zbadáš niečo čo sa obrovskou rýchlosťou blíži k mestu. Púštnu búrku. Zbadáš nejakého chlapa ako prikrýva nejaký sud z vodou a otvorené dvere do jednej butiky. A práve ten chlap ťa o niečo požiada. Pod sem pomôž mi a poď sa schovať, ide to veľmi rýchlo. Príliš rýchlo. Musíme ochrániť vodu, no poď rýchlo. Nemám čas cudzinec, to je púštny démon, rýchlo už sa zobudil. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Zvláštne ulice a ešte zvláštnejšie obchodíky. A práve takýto jeden obchodík ťa zaujal. Vôňa ktorá sa z neho tiahla obsahovala niečo čo ti pripomenulo domov, bola veľmi príjemná a pokojná atmosféra vnútri ťa zaujala. Keď si vošla, predavačka sa na teba príjemné usmiala a nechala ťa nech si najskôr popozeráš tovar. Bol veľmi pekný, vzácne látky, kvalitné zbrane a hlavne byliny. S druhej strany obchodíku ťa pozorovala iná dievčina, bola zahalená v čiernom plášti od hlavy až k päte a do tváre jej nebolo vidieť. No jednako si mala pocit že s teba nespúšťa zrak. Najskôr ti to bolo nepríjemné, no keď by si aj chcela opustiť obchodík v tejto chvíli nemôžeš. Predavačka ho úplne uzamkla a narýchlo zamrmlala niečo o púštnej búrke. Vedela si že prejde rýchlo takže za chvíľku budeš slobodná ale dievčina v rohu ťa mierne znepokojovala. Nemala si ani len poňatie o tom kto to môže byť? Ale vtedy sa ťa spýtala predavačka. „Kieru neša? Ivata nam bededne isu. Lebe ona letereb?“ Keď ale vidí že nereaguješ povie trochu inak. Vy nerozumieť mi že? Ja chcem vedieť tovar vy držať chcete kúpiť. Mi totiž mať ešte iný tam vzadu, teraz búrka púšte, veľký demon púšte budiť, mi mať čas. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Otočím sa a potichu sledujem muža v okne. Nijako neodpovedám, nijako sa nehýbem. Len počúvam a sledujem. poto čo zmizne sa len trochu zamyslím nad tým čo hovoril ,,Púšť ožíva? Žeby on?.. to nieje možné...'' Zavrhnem ihneď predstavu a myšlieky ktoré ma napadli. Potrebujem kľud a nie rozptyľovanie a hlane potrebujem dokončiť to čo som začal. Rozopnem teda preto plášť a prehodím ho cez posteľ, tak isto na neho hodím aj klobúk. Oblečeie na mne vyzerá už klasicky v štýle starého Dragon_Maga ktorý vyhodil BH hrad do vzduchu. elý v čiernom v bojových nohaviciach a kimone. Prsty preotám pomedzi eba obtočím dlane a prepukám ich ako to robia kartári. Potom sa otočím a prikráčam bližšie k ľadu. Na ľavej ruke zmotám ruženec tak aby jeho kríž vysel v mojej dlani, tak ako vždy. Vyzlečiem zo seba plný aka hodím ho na zem vedľa seba. Potom sa k nemu skrčím a vytiahnem z neho masku, korunu severu. Nasadím si ju na hlavu a kľaknem si pred kus ľadu v ktorom je Cori blade. Oboma dlaniami ho chytím a sústredím sa. Vytváram totiž klona, temer dokonalého, preto sa nedá zhmotniť len myšlienkou. Potrebujem na to sústedenie, pooc hviezdy. Popri tom vstrebávam manu z vody, ktorú som vypil. Ľad zapraská a z strany oproti mne začne poaly zo špáry vliezať človek oblečený tak isto ako ja , no v tmavomodrýc farbách. Výzor presne ten istý až na túparochnu čo mám ja. pri páse ma upnutú katanu zvanú Cursed Blade a po oblečení posiate červené lotosové listy. Potom čo ako tak vylezie stojí predomnou moja verná kópia, ktorej telo zakryté oblečení jeposiate tetovaniami, ktoré zabezpečujú to, že skrze neho budem môcť čarovať a kúzliť temer všetky techniky čo viem. jediá nevýhoda je ale to, že nevie hovoriť. Dámteda masku dolu z mojej tváre a nasím ju na hlavu klona. teraz sa stal mojím zrakom, ušami a ústami, dokonca aj rukou a nohami. en prikývol hlavou a pribehol k oknu. otvoril ho a skočil z neho priamo na ulicu. Tam sa začal poticu a nenápadne prehcádzať výzorom splynie s výzorom potulných a domácich bojovíkov a žoldákov. Určite ieje ničím vínimočný a ľudia by po ňom očá hádzať nemali. Potomto akte sa presuniem na postel kde si sadnem do tureckého sedu. Zhodím z hlav parochňu mávnem ľavou ruku. Ruženec začnie svietiť a po chvíli blikne ako blesk. Po záblesku stojí predomnou podivný tmavomodrý tvor, ktorý stavbou tela nepripomína nič čo som kedy v živote videl. rozšírené predlaktia a lítka, drápy na dlaniach a predĺženú zubatú hlavu nosil na sebe ako oblečenie človek. Tento tvor len zasyčal a vybehol cez otvorené okno von a po strechách skákajúc sa držal za klonom. Po tomto som zatvoril okno znvu si sadol a pobral som sa domeditácie. Počas nej sa snažím zregenerovať si všetkú použitú anu a vžiť sa presne do života klona a udeľovať príkazy príšere z ruženca, ktorých ovládam. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ulice tohto mesta sú niečím iným ako je to na čo si zvyknutý. Každopádne vieš povedať iba jednu vec, ktorou si si na prosto istý. A to je vec o tunajšom ľude. Sú to barbarský ľudia bez cti a zľutovania, ale zabiť vedia dobre. Každý človek v tomto meste sa ti zdal niečím podozrivý, niečím iný. No napriek tomu sa ani jeden s týchto ľudí nepodobal s bytosťami, ktorými si sa mal stretnúť. Vedel si kde a aj kedy. Dokonca si vedel aj to že ich moc presahuje schopnosti smrteľníkov. Jedno si však nevedel. Kým sú. Legendy o nich prekračovali hranice. Vraj boli všade a vedeli o všetkom. Boli guildov. To si nejako nejasne tušil ale otázne bolo prečo si guilda s ich informáciami nikdy nič nezačala. A živila sa len ich predajom. Občas niekoho zabili, občas niečo ukradli, občas niečo lovili. Ale nikdy nie vojny a bitky. S tých len ťažili. A práve s dvojicou týchto elitných zabijakov a špiónov si sa mal stretnúť aby si sa dozvedel novinky. Ktoré nevie nikto iný. Hovorili si Nightmares a jediným ich poslaním bolo slúžiť smrti. Presne s týmito vedomosťami si kráčal po uliciach mesta, keď odrazu niekto zrazil do vnútra polorozpadnutej budovy a tú celú uzavrel. Keď si sa ako tak spamätal zbadal si dve postavy zahalené celé v čiernom, ktorým nebolo vidieť do tváre. No vedel si len že ide o muža a ženu. A tiež si vedel to že za oknami tejto budovy zúri púštna búrka, takže si mal čas na to zoznámiť sa. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Práve si prišiel do mesta. V žiare zapadajúceho slnka vyzerá krásne a možno by to nejaký šikovný básnik opísal vo svojej ďalšej zbierke básni. Ale to by si musel mať čas sa rozhliadnuť a pokochať sa tou nádherou. Ty si ten čas nemal. Iba si prešiel pár metrov, pokochal si sa zopár výkladmi klenotníctiev a v tom si zbadal na obzore niečo čo ti pripomínalo búrku. Ošemetnou záležitosťou bolo len to že išlo o búrku púštnu a teda o niečo nebezpečnejšiu než si bol zvyknutý. Tunajší ľud to vedel a preto neváhal takého cudzinca ako si ty hodiť do najbližšieho obchodíku. Ktorý pozatvárali a teraz sa v malom obchodíku z elixírmi krčilo 10 ľudí a 2 obchodníci. Ty neváhali a ponúkali svoj tovar a ty si vedel len to že budeš musieť ten okamih pretrpieť, kým nepominie búrka. Ktorá našťastie trvá len krátko. Nuž ale zatiaľ si uväznení tu v tomto malom a zvláštnom väzení. Kde nájdeš všetko čo dokážu vyrobiť alchymisti a niekedy až na pokraji predstavivosti. Inu, niet divu, tunajší ľud je veľmi zručný. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Údiv, prekvapenie a možno aj radosť. Presne tieto slová ti v tomto poradí prichádzajú na myseľ. Tunajšie mesto, ktoré si žije vlastným spôsobom si ani neuvedomilo zázrak, ktorý vytvorilo. Žijúcu mágiu. Nielenže mala vlastne vedomie a bola všade, ale ona si ešte k tomu žila spolu s ľuďmi a robila čo chcela. Teraz ťa však mohlo udiviť čokoľvek, ale aj tak ťa neprestala mátať myšlienka kam zmizli ostatný. Skrátka ste sa mali stretnúť, no ty sa nielenže nevieš vysomáriť z tohto mesta. Ale nevieš ani len nájsť to miesto, ktoré potrebuješ. A tak sa stane že sa ocitneš, pri pýtaný na cestu v prekrásnom zdobenom chráme a nemôžeš von. Prečo? Tento krát to nie je spôsobené tým že by si nevedela, kadiaľ vedie cesta von, ale tým že vonku, za tými mohutnými dubovými dverami zúri prebudený púštny démon, ako ti to láskavo vysvetlili tunajší kňazi. A ako ti to preložil tunajší žobrák. Je tam piesočná búrka, čo si spadla z jedle, nebo si chodila jak napitá? Nuž netreba dodať že bol značné milý. Ironické bolo, oveľa ironickejšie než žobrák pri bráne, však bolo to že si konečne našla to čo si tak úporné hľadala. Problém prvý bol že okrem kňazov a už spomínaného žobráka tam nikto nebol a druhý bol v tomže si vedela že sem už ani nedôjdu. Otázne bolo čo si teraz počať. Nuž času na rozmýšľanie je dosť, veď vonku zúri ta ušatá potvora. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Tvoj klon dopadol na ulicu ticho a nehlučne. Dopadol na ulicu tesne vedľa muža ktorý otváral sud z pitnou vodou, a mesto bolo znovu živé, akoby žiadna búrka ani nebola. Vykračoval si si teda ulicou a pokojne si sledoval svoje okolie. To skutočne nejavilo veľké známky nejakého záujmu, iba občas ti tento záujem venovali malí zlodeji a iný potulný umelci. Ako si tak pokojne kráčal zbadal si mihnúť sa tieň na ľavo od teba. Jediným šťastím prečo si ho zachytil bol fakt že si tento mihnúci sa tieň dôverne poznal. Nevenoval si tomu pozornosť, vedel si že si robia svoju prácu. Tunajší ľudia občas niečo zafrflali o prebudený púštneho démona. Ale inak sa venovali svojím obľúbením činnostiam. Takýmto tempom si došiel až na námestie, jedno z mnohých, ktoré nebolo ničím iným ako tržiskom, ktoré sa rozprestieralo na ploche futbalového štadióna a stálo na kôpke atypicky vyzerajúceho piesku. Na tvoje počudovanie, tento piesok mal inú vlastnosť ako ten pred tým. Nečakane sťahoval všetko čo na ňom stálo. A tak si sa po prvom kroku do trhoviska ocitol v jeho strede. Potešiť ťa mohlo iba to, že tu nájdete všetko. Dokonca aj to čo prekračuje vaše predstavy. Príšerka sa rozhodla sledovať pána. No prosím. Ale mala s tým menšie problémy. Jednak preto že tunajšie strechy sú trochu iné ako tie severské. Jednako pre to že piesok usadený na nich šmýkal a tiež preto že ju zo strechy takmer zhodil nejaký bleskurýchli tieň. No po počiatočných problémoch svitlo na lepšie časy. Stromy, plachti, ploché strechy a piesok iba na zemi. To už boli dobré správy. A tak si príšerka mohla vychutnať ten pohľad na chaos poriadku, ktorý mal na starosti piesok. A tiež tu zhora posvätného chrámu videla systém medzi jednotlivými posunmi. Škoda že nevedela myslieť, iste by bol dnes už slávna... |
| |
 | soukromá zpráva od Černý drak Hendur pro |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Do mesta si dorazil tesne po tom čo sa skončila piesočná búrka. Tunajší ľud nerobil nie iné iba utrúsil vo svojom rodnom jazyku niečo o prebudený piesočného démona. Toľko si ešte rozumel, no to je asi všetko. Ako si tak kráčal ulicami, ktoré boli opäť rovnako živé ako pred búrkou neunikla ti istá zmena ovzdušia. Vedel si že v tomto meste sa nachádzajú osoby, ktoré svojou aurou presahujú tie ostatné. Vedel si aj že je tu niečo, čo tvoje zmysli dokážu veľmi ťažko zachytiť. A hlavne si vedel že sa niečo zmenilo. Akoby sa zmenila samotná púšť. Teraz si však mal iný problém. Zorientovať sa v tomto meste vôbec nebude jednoduché. Človek, ktorý toto mesto staval, ak to bol vôbec človek, mu nedal žiadne logické usporiadanie a čo je ešte horšie mesto si medzi tým našlo vlastný systém. Žijúca mágia pretvorila každý kus mesta na svoj obraz a akoby to nestačilo, sem tam sa stalo že sa snažila pretvoriť aj teba. Ale nech už bolo ako chce, či už kradli vreckári alebo profesionálni zlodeji. A či sa vám mesto páčilo a či nie. Nemohli ste prehliadnuť jednu vec. A to boje klanov. Nestabilnú atmosféru bolo cítiť na každom kroku. A hoci si mesto žilo svojským životom už dlho. Slová česť a spravodlivosť boli len prázdne škrupinky bez obalu. |
| |
 | soukromá zpráva od Rosy pro Sotva vejdu do města vtáhnou mě do obchodu. Moc lidí na tak malý prostor... řeknu si a přistoupím k obchodníkům. Pohlédnu na ony lektvary. Kolik stojí lektvar zacelení ? zeptám se (lektvar zacelení = lektvar kterýý spojí ránu aby nekrvácela) Jak dlouho to asi bude trvat ? zeptám se a podívám se nějakým sklem ven. Nevypadá to že je to jen na chvilku |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Práve si došla do mesta kde sa máš stretnúť zo svojou guildou a reagovať tak na výzvu jedného starého mága. Teda aspoň tak by sa to dalo povedať keby to bol mág, a keby bol starý. A kebyže dorazíš do mesta. Lebo nech už si bola kdekoľvek, nemala si pocit že by si bola v meste. Áno stavba to bol podobná mestu až na tie výnimky potvrdzujúce pravidlo. Ktorých bola až tak veľa že sa sem tam nejaký dom zdvihol a prešiel si o pár ulíc ďalej. To že si nechápala ako sa tunajší každú noc trafia domov bolo v poriadku, to že sa tam trafia aj opitý je normálne, ale to že občas prespia v cudzom dome ti už pripadalo fakt moc. Toto mesto bolo postavené na hlavu a vôbec sa nedalo povedať že by mu to vadilo. No jedno je ale isté, tunajšie reči si nerozumela ani mäkké f. A vyznať sa v ňom bolo o to zložitejšie že ani na tu cestu si sa neporiadok nemohla spýtať. A tak teraz stojíš uprostred tržnice na jednom z námestí, ktorá sa pohybuje a premiestňuje tiež vďaka atypickému piesku a rozmýšľaš. |
| |
 | soukromá zpráva od Wish Walentine pro "Zrejme bude hore piesočná búrka..." Pomyslel som si, Keď sa mi z malej štrbinky v strope začal sypať na nohu tenký prúd piesku. Okamžite som sa postavil zo stoličky a oprášil sa, nadvihol obočie a pozrel sa na tú štrbinu. Bola vysoko a ja som bol vždy malý. Len som pokrčil ramenami a presadol si na inú stoličku. "Toto sídlo by potrebovalo opraviť, celé sa už rozpadá...Raz ma tu možno aj zasype..." Zaškrípal som zubami a celý nervózny schytil zo stola jednu z rúk. Rúk, ktoré patria puppetom. No táto bola ešte nedokončená. Chýbalo veľa, pridať jej ohybnosť, napustiť ju plynom, prsty namočiť do jedu...A presne toto som robil celú dobu. Celý ten čas, čo som bol od poslednej veľkej bitky tu v sídle AK a zdokonaľoval svoje hračky. Sídlo sa odvtedy celkom zmenilo. Chátralo a podliehalo vonkajším nepriaznivým podmienkam a aj sile piesku, ktorý bol v niekoľkých vrstvách nasypaný na celom sídle. Rovnako to bolo aj s jeho vnútrom. Nábytok som rozobral a vymenil za materiál, železo, drevo, rôzne magické predmety a z miestností sa stal akýsi sklad pre časti mojich hračiek a hračky samotné. Len veľká hala kde sa všetci stretávali ostala a stala sa mojím pracoviskom. Stál tam jeden stôl a stoličky, na ktorých AK sedávalo. Tam som mal pohádzané všetky svitky a puppety, na ktorých som práve robil. "Chcelo by to nejaké vzrúšo.." Povzdychol som si. Toľká samota mi pomaly začínala liezť na nervy,a to dvojnásboen ako komukoľvek inému, už len preto že som viacmenej nesmrtelný. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Keď sa vám konečne podarí zakryť sud s vodou. Muž ťa vtiahne dnu do nejakého vchodu a zabarikáduje dvere. Potom sa otočí na teba a premeria si ťa. Povzdychne si a najskôr si niečo zašomre pre seba vo svojej rodnej reči a potom svoj pohľad opäť upriami na teba. Kedysi dávno sa odohrala najväčšia vojna tejto zeme a nielen tu na púšti ale všade. Bola to vojna keď najväčšie a najmocnejšie guildy bojovali o moc. A tu s púšte pochádza jeden klan, ktorý tu vojnu takmer vyhrala, ibaže sa skončila príliš skoro a po nich sa zľahla zem. Ten líder bol prezývaný púštny démon a doteraz sa verí že je niekde v púšti schovaný. A zdá sa že teraz sa prebudil. Čo to znamená to neviem. No táto búrka tomu predpovedá. Je iná ako tie všetky ostatné. Po týchto slovách zmĺkne a počúva to čo sa deje tam vonku. Prikývne na znak toho že púštna búrka sa už skončila. Otvorí dvere a vide von do slnkom zaliatej ulice, kde to opäť žije rovnako ako pred tým. A teba, teba bez jediného povšimnutia nechá tak. Ponechá ťa svojmu osudu, koniec koncov tak ako všetko ostané v tomto meste je ponechané svojmu osudu... |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ako si tak obzeráš tovar, obchodník na chvíľku premýšľa, prehovorí ešte zo pár ľuďmi v rodnej reči a začne sa venovať tebe. Pohľadom prebehne po karafách. Akoby ti neveril poctivosť. A ty si stihneš medzi tým všimnúť to, že naša pozorovateľka už dávno, ešte pred búrkou zmizla. Ale teraz ťa skôr zaujali slova obchodníka. Nuž záleží od toho aký chcete silný, tunak tento je na škrabance a ten je za 50 strieborných, kďežto tuna tento je na otvorené a ťažké rany a ten je za 10 zlatých. Lenže tebe padne pohľad ešte na jednu fľašku. Mala by byť ešte silnejšia ako tá za desať zlatých ale stojí len 20 strieborných. A obchodník sa jej zámerné vyhnul rukou aj pohľadom. Medzi tým, a to si už zachytil len kútikom oka vonku prestala zúriť púštna búrka a všetko to opäť začalo žiť. Ty si v obchodíku ostal teraz sám z predavačom, takže si mal dostatok voľného priestoru na manévrovanie. |
| |
 | soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Chlad......tma.....tiesnenie...tolko známych pocitov na jeden okamžik až by si niektorý pomysleli že sú mrtvy,ale ja nie.Niečo sa zmenilo z celkovej prázdnoty ktorú som cítil po všetky tie roky od tej udalosti.A to všetko kvôli zbytočnej vojne proti slabým,musel som sa zbláznit na čo som vtedy myslel.Chvílky ztesnených pocitov sprevádzajú mojú chladnú mysel. Cítim to,cítim šancu že sa dostanem z tejto prekliatej zeme,zo zeme ktorej vládnem. Z mojej zeme! Hmm myslím že už prišiel čas aby som sa vrátil ukázat im kto ešte nedokončil svoje dieloPomaly som začal zdvíhat ruku ktorá bola drtená nánosom piesku. O áno bol by som zabudol,viete ja som pochovaný v púšti,za živa.Zbieral som moc a energiu aby som sa vrátil a dokončil svoje dielo.JA SOM KRÁL LEN JA!!! Vyrazil som zo zeme s maximálnym odhodlaním konečne opustit túto chladnú zem.Ja sem nepatrím,nie ja ešte nie,ale oni áno!Musel som sa fakt zbláznit... Z rozdrtenej zeme na povrch vylieza chlapec vo veku okolo sedemnást s červenými vlasmi,ale tentokrát už bez nádoby ktorú zvykol nosit na chrbte. Prvé lúče slnka dopadajú na jeho bielu kožu,jeho oči tancujú radostou pri pohlade na túto zem.Na jeho zem na jeho púštne královstvo plné smrti a bolesti. On je král , len on nikto iný,bohužial naneštastie on je aj ten blázon. Možno neviete čo vám to rozprávam a ako to viem ale....ja som ten človek vnom. Ktorý umiera....teraz znovu ožíva démonický tvor... ÁNO JA SOM SA ZBLÁZNIL A SOM ZNOVA ŽIVÝ!!!Hlas sa niesol po celej púšti. Znova ožil aby priniesol svoj terror... Táááák teraz si nájdem tých čo ma mali odtialto dostat a nespravili to,začneme... Mávnutím ruky sa na nahom tele zjavil plášt. Akatsuki uniforma.. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Áno sídlo už nie je čo bývalo, ale každopádne ešte stále drží po kope. A práve nastáva ten čas, keď sa všetko zmení. Zdá sa že piesočná búrka ustala. Možno preto že sa prestal sypať ten prekliaty piesok zo stropu a možno preto že, aj keď ty si si to nevšimol začal všetok piesok putovať na svoje miesto a celé sídlo sa začínalo dávať do kopy. Ako si tak pracoval nad svojimi hračkami pocítil si závan chladu na svojom tele. Keď si zdvihol pohľad upútala ťa žena stoja sa pred tebou. Bola celá zahalená v čiernom plášti a na tvári mala masku. Na nej bol znak nejakej pečate, kríža a lotosu. Pokojne ťa pozorovala a nezdalo sa že by sa niekam ponáhľala. Potom prehovorila pokojným a jasným hlasom. Vrátil sa. Neviem kedy, ale zacítila som to až teraz. Postava podíde bližšie k stolu a prezrie si tvoje hračky. Potom si povzdychne a z tváre zloží masku. Pod ňou sa skrýva tvár Lys. Ľavú polovicu zdobí tetovanie kríža a lotosu, ktoré teraz žiari veľmi jasným červením svitom. Toto tetovanie pokračuje krkom, až po celom tele ale to už cez odev nevidíš. Lys neprejavuje známky emócii, len tam stojí hľadí sa na teba a čaká, pritom ešte raz prehovorí. Avatar je späť, vrátil sa. Vo svojej plnej moci. Potom sa pozrie na sídlo a ty si až teraz uvedomíš že vyzerá presne tak, ako za dôb svojej najväčšej slávy. Každučký detail je dovedený k dokonalosti. Aj ten čo pred tým nebol. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Po toľkých rokoch sa vrátiť, po toľkých rokoch sa prebrať. Akoby nestačilo to, že po celé tie roky čo si ležal pod pieskom, tí čo ti mali pomôcť boli tak blízko vedľa teba. Cítil si chuť piesku vo svojich ústach, dýchal si ho, a vnímal. Bolo to jednoduché pretože všade okolo teba zúrila piesočná búrka. Chvíľu si stal v jej víre a potom utíchla rovnako rýchlo ako prišla. Nikdy nemali dlhé trvanie, zato tvoje plány boli opačného razenia. Pomalým krokom si sa niekam vydal cítil si všetkých, ktorých si potreboval nájsť. Väčšina z nich bola priveľmi ďaleko, ale predsa len traja boli celkom blízko. Walentine a Lys stáli v sídle Akatsuki a Dragon_mage bol v neďalekom púštnom meste. V tvojom meste. Tvoje kroky boli zatiaľ ešte pomalé ale už čoskoro sa to zmení. Možno a možno nie? To nevie odhadnúť ani sup ktorý práve letel nad tebou a venoval ti sotva či i len jediný pohľad. Letel ďalej v ústrety slnku, smerom k mestu Mephez. A presne v tomto meste si sadol na jeden s chladných múrov a sledoval nejakého muža v bojovom kimone, ktorý postával pri fontáne. A rovnako ti svoju pozornosť nevenovali ani zrnká piesku v tomto meste, pretože tie si žili svojim vlastným životom a len občas sa lenivo presunuli s jedného miesta na iné. Nech už bolo ale ako chcelo, po toľkých rokoch všetky tvory púšte, aj ten posledný kameň v Mepheze cítili že sa niečo zmenilo a že je čas dávať si väčší pozor ako inokedy. |
| |
 | soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Vejdu do města, Procházím se ulicemi když... najednou se zvedne dům a odejde jinam o pár ulic dál... Zamrkám... "To se mi muselo jen zdát" pomyslím si... Bohužel se mi to ale nezdálo... město je stále v pohybu... Dlouho bloudím po městě, nakonec mě napadne zeptat se na cestu... Bohužel... má otázka si minula účinkem... místní mi nerozumějí a já nerozumím jim... Vypadá to že jsem se dostala na nějaký významnější bod... tržiště... Ale i to se stále přesouvá... Stojím tam a rozhlížím se... "Tak kudy asi?... hm... z toho dnešního bloudění jsem dokonce zapomněla kam jsem chtěla jít... a jelikož tu ty baráky choděj..." pomyslím si otráveně a pohodím ocáskem... "Takže... Tudy" ukážu směr severo-východ a vydám se tím směrem... Proplétám se mezi lidmi stánky a vším možným... "Možná.... kdybych potkala někoho z gildy tak by mi mohl pomoct... třeba jim někdo bude rozumět..." pomyslím si a rozhlížím se po známých tvářích, nebo tvářích jež se nepodobají těm místním... |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Kosti zapraskali,po dlhom čase spat v tomto starom prašivom tele.Vnímam všetky zrnká piesku okolo,zmenilo sa tu niečo ale čo nato tak rýchlo neprídem ani ja.Pomaly začnem kráčat dopredu, spadnem. Ešte stále som si nezvykol na taký luxus ako pohyb ale to sa zmení, prišla stará chut krvi.Ucítil som členov Akatsuki.Tých ktorý majú teraz problém... Takže...začnem Walentinom,ten nepotrebný povalač mi liezol na nervy aj predtým..Postavím sa a znova sa snažím o chôdzu, už mito docela ide.Samozrejme takto by to bolo pomalé takže s pomocou piesku sa vystrelím dalej. Takže toto ostáva nemenné,moja moc nad pieskom sa ešte zlepšila.Nádherné.... Rýchlost sa zmenila,jeto ovela rýchlejšie ako bývalo.Vlastne som nikdy nebol taký silný....Hmmm odpočinok robí svoje...nádherné..nádherné......!. Letím si dalej skrz púšt možno ani ešte netuším kam len ma napadne jedna vec....jendo staré znamenie. Zastavím sa a z piesku vyzdvihnem lebku. Takú velkú aby ju videli až do toho ich presláveného mesta.....nechám ich zažit chvílkový strach z toho že znova žijem. Šeptom piesku šeptám všetkým.. Žijem....a budem žit,pamatajte nato... Vyčerpanie mi dočasne podrazí kolená,ale nepadám.Už mi chýba...krv!Vystrelím sa smerom k AK sídlu a lebku nechám nech sa rozpráši tak aby videli čo ich čaká. Nech sa rozpráši aby to vyzeralo ako ked sa trhá ludské telo. |
| |
| soukromá zpráva od Černý drak Hendur pro |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Keď dorazíš do sídla zbadáš Walentina a Lys. Lys je zahalená celá v čiernom plášti, znaky na nej jasne žiaria na krvavo červeno a jej pohľad je bez náznaku citu. Walentine stojí vedľa nej v obleku čiernej farby, modré nohavice, bielu košeľu a zdá sa že práve pracoval na svojich pupetoch. Došlo ti čo tu robí Lys. Prišla ich varovať. Všetko je rovnaké ako keď si to videl naposledy. Vieš však že za to môže mágia, ktorú musela použiť Lys. Videl si skutočnú tvár tohto sídla pred tým ako si teraz sem vošiel. Bola to rozpadávajúca sa troska, ktorá ani z diaľky nepripomínala to čo je to teraz. Ako si prichádzal Lys stiahla pod plášť a ľavú ruku zovrela v päsť. Walentine zareagovať nestihol, zbadal ťa až keď si už stal pri nich. Piesok v celom sídle akoby od radosti doslova zošalel, začal poletovať okolo teba aj bez toho aby si použil čo i len trochu svojej mágie. Lysetheina ľavá ruku, ktorá teraz kŕčovito zvierala masku, ktorá jej pred tým zakrývala tvár len chladne prehovorila. Vitaj späť pane. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ako tak kráčaš ulicami ľudia si ťa nevšímajú, ale v okamihu keď spomenieš démona nahlas, teda hlasnejšie než by si ty sám chcel. Otočia sa na teba a venujú ti krátky nevraživý pohľad. No tento krát si mal šťastie. Nebol si v takej ulici, aby si bol mŕtvy. I keď jemný záchvev energie namierenej proti tebe si pocítil. Ibaže záchvev sám o sebe neškodí. Ale bol sám? Takto si sa musel pohnúť, kráčal si chladnými ulicami a slnko sa skutočne klonilo už k úplnej tme. Vlastne tunajší už mali dávno po pracovnej dobe. A podľa toho čo si sa dopočul je už dávno večerná zmena. Takže sa vystriedali ľudia, zlodeji, kupci, obchodníci a aj to čo hľadáš ty. Nedalo ti keď si zbadal na jednej zo striech sa mihnúť ľadovú potvoru, ktorá utekala smerom na tržnicu. No keď si tam dorazil zistil si menší problém, ktorý spočíval v tom, že celé tržisko sa presúvalo, putovalo a hoci sa z námestia o veľkosti futbalového ihriska neposunulo ani o piaď. Dostať sa z neho mohlo znamenať že von sa už nedostaneš. Ale aj tak, musel si to skúsiť. A tak si sa ocitol vo víre farieb a chutí. Vôni a melódii. Krásy a temna. A veľmi rýchlo si zistil, prečo toto mesto tak veľmi prosperuje. Zohnal si tu čokoľvek. Aj to na čo si pred tým ani nemyslel. Takto prekvapený si sa dostal až k fontáne, kde si sa zrazil s čuduj sa svete konečne aspoň s jednou známou tvárou. Hinatou. Ktorá sa teraz na teba potešene pozerala. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Nemať rád, by v tomto meste nabralo nový význam. Lenže o prevrátených výrazoch sme tu hovorili už moc a tak je nutné poznamenať že sa to netýka všetkého. Každopádne sa to netýka tunajšie ponuky tovaru. Zohnať tu všetko, aj to čo by ste inde nezohnali. Bolo by skvele blúdiť na tomto tržisku, keby ťa každú chvíľku niekto nevyťahal za chvost. Alebo by si a nedostala občas do poriadnej tlačenice, kde sa s teba stala zlisovaná sardinka, ktorá sa potila vo vlastnej šťave. A práve počasie bolo to čo ti vadilo. No možno nevadilo ale škodilo tvojmu zdraviu, tvoj odev nebol vhodný do tohto prostredia a tak si sa cítila unavená a vyčerpaná. A práve v okamihu keď už si sa vzdala niečoho takého ako je to že by si sa odtiaľto dostala, alebo našla nejakú známu tvár sa stane niečo nečakané. Teda tu ani nie tak moc. Podkopneš sa o jeden zrolovaní koberec pohodený do cesty. A práve keď už čakáš potupujúci pád do tunajšej fontány narazíš na Hendura. Ktorý ťa prekvapene zachytí a postaví. Zdá sa že si konečne našla svoju známu tvár, teraz nájsť ešte tie ostatné. |
| |
| soukromá zpráva od Wish Walentine pro "Ako na zavolanie..." Vyletí zo mňa, keď sa v sídle objaví Lys s Avatarom. Trochu sa zamračím, keď si Lys začne pozerať moje hračky a mierne zavrčím. Nemám rád, keď si ich niekto pozerá, skúma alebo čokoľvek iné. A to nemá rád asi nikto môjho remesla. Som trochu nesvoj, lebo sídlo je opäť obnovené a v pôvodnom stave, čo je trochu šok keď som v jeho zrúcanine prebýval tak dlho sám. Po malej chvíli sa postavím zo stoličky a prejdem k Lys. Tá je odomňa vyššia a tak len pokrútim hlavou a prejdem ďalej k Avatarovi. Ten už je na tom s výškou trocha horšie ako Lys. Premeriam si ho pohľadom a prejdem až zaňho. Vyskočím naňho zozadu a kusnem mu do hlavy. "Lád ta vidm..." Šuslavo poviem, stále zakusnutý a žužlajúci jeho hlavu. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro S chladnou hlavou pozorujem situáciu.Vôbec sa nezmenil zaujmave... Pousmejem sa a necham si piesočny kus hlavy do ktoreho si sa zakusol[pripadne aj celu hlavu] odpadnut.Zabudol si že som piesočný tvor dokážem sa takto obnovovat stále pokial neutrpím moc velkú ujmu,toje moc..demonov môj maly otravny priatel! Len sa pousmejem dalej sita aspon nachvilu nevsimam,potom mi preblisne hlavou známa myslienka. Zradili ste ma....takže preto sa zadrhni!.Prinutim piesok aby ti zklzol za do krku a aby ta zacal dusit... Nemáme čas sa hrat , tentokrát to dotiahneme do konca a vy dvaja mi idete pomôct.Hodlám zabit toho bláznivého sultána.... Otočím sa k východu a tak rýchlo ako som prišiel aj odchádzam. |
| |
| soukromá zpráva od Wish Walentine pro Chvíľu sa zmietam na zemi, vyzerá to že sa dusím a spôsobuje mi to obrovskú bolesť. Chytím sa za krk a oči sa mi prevrátia dohora. No po malej chvíli len vstanem a zaškúlim na Avatara. "Len som vtipkoval..." Usmejem sa a už aj utekám k stolu. Začnem zo stola zhadzovať nejaké tie kúsky puppetov a vyberať pod nich svitky. Niektoré sú celé pokrčené, rozmotané, druhé zase ako nové a nedotknuté. Okrem svitkov zoberiem aj paličku, takú klasickú s ktorou sa človek podopiera. Potom už len začnem behať po miestnosti a nadávajúc niečo hladať na zemi. "Tu to je..." Vytiahnem starý cylinder. Nasadím si ho na hlavu a pribehnem znova k Lys a Avatarovi. "Môžme ísť." Poviem a natešene začnem poskakovať okolo nich, šťastný že sa konečne bude niečo diať. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Chvíľku pozoruje Lys čo sa deje a potom sa otočí a začne kráčať spolu s Walom k mestu. Pohybom jedinej ruky však strhne niečo čo viselo. Hodí Walentinovi Akatsuki plášť a klobúk. Ona sama si jeden nasadí. A na tvár si nasadí opäť masku. Ako kráčajú a dostanú sa zo sídla Ak v ruke sa jej objaví Kosa a ona ju s priamy pred seba. Čepeľou ukáže na obzor a opíše kruh, vtedy sa krajina okolo zmení a vy sa ocitáte asi tak 15 metrov od prvých budov mesta. Dorazíte až k nemu a vstúpite dnu. Lys si kosu prehodí cez plece a povie niečo v zmysle ak chceme ísť do paláca musí prejsť cez veľkú tržnicu, takže stále rovno. Ľudia sa na vás pozerajú a mnoho matiek zoberie svoje deti a rýchlo ich odvádza preč. Občas sa stane že nejaký človek sa potkne alebo niečo také. No najzvláštnejšie sa chová mágia. Ta akoby prechovávala posvätnú úctu a preto ticho mlčí a vyčkáva. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Chvíľku pozoruje Lys čo sa deje a potom sa otočí a začne kráčať spolu s Walom k mestu. Pohybom jedinej ruky však strhne niečo čo viselo. Hodí Walentinovi Akatsuki plášť a klobúk. Ona sama si jeden nasadí. A na tvár si nasadí opäť masku. Ako kráčajú a dostanú sa zo sídla Ak v ruke sa jej objaví Kosa a ona ju s priamy pred seba. Čepeľou ukáže na obzor a opíše kruh, vtedy sa krajina okolo zmení a vy sa ocitáte asi tak 15 metrov od prvých budov mesta. Dorazíte až k nemu a vstúpite dnu. Lys si kosu prehodí cez plece a povie niečo v zmysle ak chceme ísť do paláca musí prejsť cez veľkú tržnicu, takže stále rovno. Ľudia sa na vás pozerajú a mnoho matiek zoberie svoje deti a rýchlo ich odvádza preč. Občas sa stane že nejaký človek sa potkne alebo niečo také. No najzvláštnejšie sa chová mágia. Ta akoby prechovávala posvätnú úctu a preto ticho mlčí a vyčkáva. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Príšera nasleduje klona. Snaží sa byť na strechách tichá a nenápadná, hlavne po západeslnka to bude pre nu jednoduchšie. Pred tým než sa klon dostane na trhovisko sa príšera zastaví a sleduje ho zo sztrechy. nebude za ním pokračovať dalej, niesu tam strechy a po stánkoch sa jej behať nechce. Ak by klon vbehol do nejakej uličky bude sa ho snažiť hneď náisť a držať sa mu čo najviac poblízku. Klon sa s dlaňou na jílci katany prechádza a obzerá všade vôkol seba. Pohľadom hľadajúc hendura sa skrýva v dave a tvári sa akoby patril medzi domorodých. Je schopný vytvárať akékoľvek kúzla, ktoré ovláda Pravý dragon_Mage, okrem kúziel prekliatí a tej gélovej huspeniny. Na to stavaný nieje. Je ale schopný pečatiť ovladať ľaduvú mágiu a pohybovať sa rýchlo a obratne ako D_M sám. Len sa prechádza a ostáva na trhovisku, teraz už len čaká na svoje obete aby sa zahral. Je to vlastne niečo ako hra na diaľku. Pri sebe nemá nič iné len katanu. Je napriamo spojený s Dragon_Magom cez kus ľaduu v izbe a cez hviezdu severu. (Dva zdroje, cori blade hviezda). Krištáľ andoru a voda v bruchu drží a regeneruje Dragona v izbe. Klon si na sebe vytvorí magický štít, proti stredným a ľahkým magickým útokom. Nikoli proti Fyzickým. Jeho vínimočnosť je tá, že nieje dutý ale plný many, ktorá ho drží pokope teda ak bude zničený alebo odpojený zmení sa na ľadový prach a následne na to na kaluž. |
| |
| soukromá zpráva od Wish Walentine pro Stále kráčam s vami, som však ticho a o ničom nekecám, čo je na mňa celkom zvláštne. Plášť ktorý mi hodila Lys si len prehodím cez seba a klobúk jej hodím späť, veď mám na hlave svoj cylinder a ten nevymením za nič na svete. Nechápem prečo ľudia pred nami utekajú a schovávajú sa a prečo sú tak vystrašený. Pristúpim k jednému dievčatku a zohnem sa k nej. Vytiahnem meter a začnem si ju merať. Len súhlasne prikyvujem hlavou. Po chvíli meter odložím a spýtam sa: "Nechcela by si sa stať mojou bábikou?Mám cukríky...a toho škaredého chlapíka tam vpredu.." Ukážem prstom na avatara. Z vrecka vytiahnem svitok, ktorý dievčatku podám. "Potom keď budeš chcieť tak ho tovor..." Usmejem sa a vstanem. Pribehnem k Avatarovi a Lys a ďalej s nimi kráčam. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Podívám se na oba lektvary. Hm.... oba jsou zajímavé ale co tenhle ? Vydá že.... bude účinější a stojí jen 30 stříbrných ... podívám se na onen lektvar. Na okrádání jsem tady já ....pomyslím si a skoumavě se na obchodníka podívám. Jeho pohledu který říká pokus e o něco a zemřeš si nevšímám. Stále se dívám na něj a onen lektvar.... |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Výborne výborne!.Spokojne si kráčam vpred ignorujúc okolie.Stále odetý do plášta Akatsuki bez klobúku,moje červené vlasy si vejú vo vetre.Aj ony cítia krv. Hej vy dvaja,budem chciet po vás pár vecí.Ludia na nás zabudli,v ich očiach možno ani neexistujeme.Sme len legendy,fantomovia času.Takže,Walentine..ty môj drahý priatel si teraz dôležitý pre môj plán.Kedže Eye a Akasuna sú momentálne zapojený to niečoho vačšieho ty budeš zastupovat Sasoriho v tejto veci.Chcem aby si zabil sultána,o všetko ostatné sa postarám ja.Ukážeme im že sme až moc živý.Neboj sa budem ta chránit proti útokom niekoho koho by sme v našej prítomnosti nezniesli..Nachvílu sa zastavím a začnem uvažovat. Možno s aobjavil niekto hodný toho aby sa stal častou mna,aby bol rozdrtený mojim pieskom a nie len premenený na kus prachu....Povedzte mi,narodil sa niekto mocný počas mojej neprítomnosti?Žije niekto kto by ma chcel porazit? Ak áno kto?!.V mojom hlase sa čím dalej tým viac ozýva staré šialenstvo.Obzerám si vystrašených ludí...Aký hlúpy,aký slabý,aký otravný...Walentine,kludne ich použi o gardu sa postarám ja...a Lys aby som nezabudol,varuj ostatné guildy že žijem a že.....chcem ich hlavy!.Pousmejem sa a kráčam dalej,so šialenstvom v očiach. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Mířím si to svým směrem ale každou chvíli mě někdo chytne za ocas... vždycky tiše zanadávám něco o chlívácích... Ne že by mi to vadilo jsem na to zvyklá... ale takhle ani nevím kdo to byl... Ale oni jsou příšerní... nestačí jim pohlazení... ne oni musejí zatahat... Občas jsem se dostala do tlačenice... kde mě nejen dav málem umačkal ale také mě vytahaly za ocas... Potvory jedny... "Zatracené počasí" pomyslím si... "Vedro jako v pekle... možná že jsem u bran pekelných" ušklíbnu se... "Tohle je určitě za trest... něco jsem gildě provedla a oni mě sem poslaly... určitě tu nikdo není a..." myšlenky přeruší zakopnutí o koberec a let do fontány... Následuje ale to že mě někdo chytí... Podívám se na svého zachránce a tvář se mi rozzáří... "Dráčku... Ahoj, ráda tě vidím" samou radostí mu skočím kolem krku... "Díky za záchranu" řeknu a pustím ho... "Eh... nevíš kde jsou ostatní" zeptám se a rozhlédnu se jestli nespatřím někoho dalšího... |
| |
| soukromá zpráva od Černý drak Hendur pro |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Keď si Avatar zmyslí že niečo chce dosiahnuť dosiahne to. To sa v tejto chvíľke považuje za samozrejmosť a fakt, ktorý nepoprie ani vodca guildy, a nie jeden, ktorý mu stojí v ceste. Lys zdvihla hlavu k nemu a pokojným a ľadovým hlasom povedala. Neboj sa oni to už vedia a rozhodli sa ísť po tebe, máš si prísť po nich. Čakajú na teba. Potom hlavu skloní a pozrie sa na veci na okolo. Keby bolo vidieť pod masku, je vidieť ako sa usmieva. Dievča, ktoré Wal tak veľmi chcel za hračku, sa rozplakalo a niekto ho odtiahol ďaleko. Jednako sa teraz trojica vydala cez tržnicu, ktorá aj napriek svojej ohromnej veľkosti, čuduj sa svete, sa uhla. A tak sa ničím nerušený pochod na palác mohol začať. Keď ste dorazili k jedinej ťažkej zdobenej hrubej bráne k sultánovmu palácu nezastali ste. Nebolo to potrebné, lebo brána padla pred vami a uvoľnila vám tak cestu cez niekoľko hradných stráži. Tesne pred hlavným vchodom do sultánových komnát vás zastavil starec, odetý v hnedej róbe. Ktorý tam pokojne stál a cez neho sa nedalo prejsť. Lys sa posunula mierne dopredu a pozrela sa na vás. No muž len vyriekol tieto slová: Zastavte sa a vypočujte si môj hlas. Ostal stáť a čakal na vašu reakciu, čas okolo akoby zastavil, len Lys siahla niekam pod plášť. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Keď si Avatar zmyslí že niečo chce dosiahnuť dosiahne to. To sa v tejto chvíľke považuje za samozrejmosť a fakt, ktorý nepoprie ani vodca guildy, a nie jeden, ktorý mu stojí v ceste. Lys zdvihla hlavu k nemu a pokojným a ľadovým hlasom povedala. Neboj sa oni to už vedia a rozhodli sa ísť po tebe, máš si prísť po nich. Čakajú na teba. Potom hlavu skloní a pozrie sa na veci na okolo. Keby bolo vidieť pod masku, je vidieť ako sa usmieva. Dievča, ktoré Wal tak veľmi chcel za hračku, sa rozplakalo a niekto ho odtiahol ďaleko. Jednako sa teraz trojica vydala cez tržnicu, ktorá aj napriek svojej ohromnej veľkosti, čuduj sa svete, sa uhla. A tak sa ničím nerušený pochod na palác mohol začať. Keď ste dorazili k jedinej ťažkej zdobenej hrubej bráne k sultánovmu palácu nezastali ste. Nebolo to potrebné, lebo brána padla pred vami a uvoľnila vám tak cestu cez niekoľko hradných stráži. Tesne pred hlavným vchodom do sultánových komnát vás zastavil starec, odetý v hnedej róbe. Ktorý tam pokojne stál a cez neho sa nedalo prejsť. Lys sa posunula mierne dopredu a pozrela sa na vás. No muž len vyriekol tieto slová: Zastavte sa a vypočujte si môj hlas. Ostal stáť a čakal na vašu reakciu, čas okolo akoby zastavil, len Lys siahla niekam pod plášť. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Když mi řekne abych byla ticho tak zmlknu... "To je mi ale odpověď na pozdrav" pomyslím si "Odteď si elf... Beru... Elfe Hendure" řeknu a usměji se... Když mě Hendur vezme za ruku poslušně s ním jdu... "Najít? Ducha? Písečného ducha?" vyptávám se... "Je... ehm... No... živý? že je?" řeknu zamyšleně... "HM... jsi první komu rozumím... a první z gildy kterého jsem tu potkala, a jsem v pořádku... jen doufám že nemám vytahaný ocásek" řeknu a ocásek si obejmu... |
| |
| soukromá zpráva od Wish Walentine pro Zastali sme pred nejakým starcom, ktorý sa neuhol a chcel nám niečo zdeliť. Prevrátil som oči k nebesiam a povzdychol si. "Ja na teba naozaj nemám čas..." Nabrúsene poviem a vyhodím si do vzduchu paličku ktorú som si zobral zo sídla Akatsuki. Chytím ju za jej koniec a poriadnym švihom chcem trafiť starca, no v poslednej chvíli paličku zastavím. Palička sa mu tak dotýka boku a zahnutá rukoväť je za jeho chrbtom. Až teraz riadne švihnem paličkou a starca by to malo odhodiť z cesty nabok. "Ak máš na srdci nejaké slová, kľudne ich povedz, no nestavaj sa mi znova do cesty..." Poviem a rázne sa vydám do Sultánových komnát. Cestou ešte zbystrím pozornosť na starcove slová, ak nejaké budú. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Pousmejem sa ked zbadám starca.Ako jeden z tých starších by si mal vediet kto sme biedny človek a ked sa nám postavíš do cesty takto,ako velký hrdina budeš zabitý.To je ti snád jasné nie? Takže prečo si to spravil?Vylej si srdce kým ešte žiješ pretože za pár sekúnd bude tvoje telo zdobit toto ponuré okolie...Poviem stále usmiaty.Mal ho zabit neviem prečo je ten chlapec stále taký povedzme že málo odhodlaný cítit krv....Pozriem na Walentina ktorý sa dal na odchod.Ked niečo robíš sprav to naporiadok,umenie zabitia je v okamžiku nie v tvojich detským hrách....Walentine! Trochu zasičím a pozriem starcovy do očí. Hovor... Nachvílu zastanem asi na rovnakej úrovni ako starec,pripravený bleskurýchle reagovat na hociaký podnet. Už to dlho nevydržím,potrebujem...niekoho zabit,rozdrtit jeho telo a zožrat čo ostane z kopy masa a kostí... |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ozve sa pridusený kašeľ. Lys sa takmer dusila smiechom. Stojac teraz len na jednej nohe sa pozrela na starca a ten sa ani o piaď nepohol. Walentain mu nič nespravil. Ale podarilo sa mu starca nahnevať, či? Vy úbohé zvery, neviete ani na poriadok zabiť. Ste ako vyorané myši. Sto rokov musíte spať aby ste vôbec vedeli cicať jeden druhému hlavy. Vy červy. Starec ignorujúc čokoľvek Avatar a Walentine spravia sa začne prechádzať a prejde cez ich telá, pričom pocítite, len závan chladu. Ale napriek tomu som vám ochotný dať ešte jednu šancu takže... Zastaví sa, postaví sa opäť na pôvodné miesto a povie: Zastavte sa a vypočujte si môj hlas. Lys sa už od smiechu váľa na zemi. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ozve sa pridusený kašeľ. Lys sa takmer dusila smiechom. Stojac teraz len na jednej nohe sa pozrela na starca a ten sa ani o piaď nepohol. Walentain mu nič nespravil. Ale podarilo sa mu starca nahnevať, či? Vy úbohé zvery, neviete ani na poriadok zabiť. Ste ako vyorané myši. Sto rokov musíte spať aby ste vôbec vedeli cicať jeden druhému hlavy. Vy červy. Starec ignorujúc čokoľvek Avatar a Walentine spravia sa začne prechádzať a prejde cez ich telá, pričom pocítite, len závan chladu. Ale napriek tomu som vám ochotný dať ešte jednu šancu takže... Zastaví sa, postaví sa opäť na pôvodné miesto a povie: Zastavte sa a vypočujte si môj hlas. Lys sa už od smiechu váľa na zemi. |
| |
| soukromá zpráva od Černý drak Hendur pro Pak se stále dívám po známých tvářích.Snad někoho uvidím... |
| |
| soukromá zpráva od Wish Walentine pro Ukážem prstom na starca. "Ako ho mám asi zabiť ty chytrák?! Pozri sa čo tu robí!" Pohľadom zídem na Lys, ktorá sa vála od smiechu na zemi. Nechápavo na ňu pozerám, asi jej to príde hrozne vtipné, ale nám vôbec.. Nevadí, možno vie niečo viac ako my. Prídem k starcovi a pozriem sa zdola naňho. "Hej, ja som tu ten vtipný, ktorý nezomiera a neodletí keď ho niekto odhodí k stene! Neopakuj!" Poriadne sa vystriem a zamračím. Venujem starcovi ešte pár nadávok a urazene odkráčam k stene. Opriem sa chrbtom o stenu a nohami podopriem, pričom sa pomaly zosuniem k zemi. "No počúvam ten tvoj sexy hlas, tak už spusť..." Sem-tam ešte pokuknem aj po Avatarovi, či ho náhodou neskúsi zneškodniť aj on. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Váš rozhovor naberie nečakaný smer keď zrazu zbadáte chodiace trhovisko. Nie jeho časť, alebo nejaký jeden stánok. Ale celé trhovisko. A to si vás priberie a spolu s vami odkráča preč. Presnejšie preskočí miestny súkromný verejný dom. A postaví sa z druhej strany hluchej uličky. Ako tak dopadáte na zem viete že je s vami zle, pretože koberec, ktorý pôvodne vrhol Hinatu do náručia Hendura vás teraz nemilosrdne vrhol do otvorených dverí jedného tunajšieho obchodíka a čuduj sa svete. Koho tam nevidíte. Rosy stojí pri pulte s nejakým obchodníkom a dohaduje sa o nejakom elixíre, ktorých je v tomto obchode požehnane. A vy, ležíte na zemi pochrámaný a vyprášený kobercom. Mimochodom volal sa العين. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Váš rozhovor naberie nečakaný smer keď zrazu zbadáte chodiace trhovisko. Nie jeho časť, alebo nejaký jeden stánok. Ale celé trhovisko. A to si vás priberie a spolu s vami odkráča preč. Presnejšie preskočí miestny súkromný verejný dom. A postaví sa z druhej strany hluchej uličky. Ako tak dopadáte na zem viete že je s vami zle, pretože koberec, ktorý pôvodne vrhol Hinatu do náručia Hendura vás teraz nemilosrdne vrhol do otvorených dverí jedného tunajšieho obchodíka a čuduj sa svete. Koho tam nevidíte. Rosy stojí pri pulte s nejakým obchodníkom a dohaduje sa o nejakom elixíre, ktorých je v tomto obchode požehnane. A vy, ležíte na zemi pochrámaný a vyprášený kobercom. Mimochodom volal sa العين. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro No, aj by ti možno odpovedal kebyže v tej chvíľke sa jedno veľké tržisko nevyhýbalo trom zakomplexovaným ľudom. A presne tento presun spôsobil otrasy, ktoré fľašku ktorú práve chytil do ruky sa mu naklonila, vypadla a dopadla na plece. Po určitej chvíľke mu vedľa jeho skutočnej hlavy vyrástla ďalšia. Zdesený výraz týchto dvoch tvári, ktoré sa na seba pozreli stáli za to. Ach nie, už zase? Povzdychne si a pozrie sa jeden na druhého potom sa obe hlavy otočia na teba. Toto je účinok tohto elixíru. Povie. Ale tvoju pozornosť pritiahlo niečo iné a síce dvaja ľudia vpadli dnu prednými dverami. Boli to Hinata a Heldur. Koľké šťastie .... |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Aha rozumím a k čemu to bude dobré pro mě ? zeptám se a spatřím jak přichází dvě postavy. Jak dlpouho jsem váás neviděl.... Hiny.... Hendure ? řeknu a terpve teď se otočím. Shodím ze sebe kápi a odhalím své pronikavě modré oči a dlouhé hnědé vlasy. Přijdu k Hinatě a obejmu tě. Dlouho jsem tě neviděl ... kde jste se tady nabrali he ? zeptám se zvědavě. Potom se otočím na prodavače. Já jic pár beru. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Aha rozumím a k čemu to bude dobré pro mě ? zeptám se a spatřím jak přichází dvě postavy. Jak dlpouho jsem váás neviděl.... Hiny.... Hendure ? řeknu a terpve teď se otočím. Shodím ze sebe kápi a odhalím své pronikavě modré oči a dlouhé hnědé vlasy. Přijdu k Hinatě a obejmu tě. Dlouho jsem tě neviděl ... kde jste se tady nabrali he ? zeptám se zvědavě. Potom se otočím na prodavače. Já jic pár beru. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro "Já taky umím bojovat... a pomůžu" řeknu uraženě protože tuším že si myslel že jsem slabá nebo neumím bojovat... V tom se tržiště zvedne a odejde jinam... A já a Hendur letíme... že letí Hendur to je v pořádku, on je drak ač vypadá jako elf... ale já jsem kočka ač vypadám jako člověk, tedy až na ty uši a ocásek... Vletíme do nějakého obchodu... Chvíli se ještě válím na zemi, pak vstanu a všimnu si jak na mě kouká Rosy... přijde ke mě a obejme mě... také ho obejmu... "Dnes vypadáš vážně dobře" pošeptám mu do ucha sladce... "No, vzalo nás tržiště a pak nás koberec prohodil dveřmi" řeknu a začnu se trošku upravovat a opráším se... "Nedivila bych se kdyby mě tu sežrala něčí stará bota" pomyslím si... |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro "Já taky umím bojovat... a pomůžu" řeknu uraženě protože tuším že si myslel že jsem slabá nebo neumím bojovat... V tom se tržiště zvedne a odejde jinam... A já a Hendur letíme... že letí Hendur to je v pořádku, on je drak ač vypadá jako elf... ale já jsem kočka ač vypadám jako člověk, tedy až na ty uši a ocásek... Vletíme do nějakého obchodu... Chvíli se ještě válím na zemi, pak vstanu a všimnu si jak na mě kouká Rosy... přijde ke mě a obejme mě... také ho obejmu... "Dnes vypadáš vážně dobře" pošeptám mu do ucha sladce... "No, vzalo nás tržiště a pak nás koberec prohodil dveřmi" řeknu a začnu se trošku upravovat a opráším se... "Nedivila bych se kdyby mě tu sežrala něčí stará bota" pomyslím si... |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Stojíš uprostred námestia, v epicentre tržiska, keď tu odrazu. Tržnica zdvihne kotvy a presunie svoju existenciu a pár ľudských krokov ďalej. A ty, nuž skončil by si na tom samom mieste, ibaže o pár metrov vedľa, kebyže nejestvovala pomätená ťava. A jej dobrým zvykom je každého teleportovať tam, kde sa práve nechce ocitnúť. A teda si sa ocitol v banke. A tam práve prebiehala banková lúpež. Ľudia sa tam krčili, úradníci volali o pomoc, garda ležala na zemi mŕtva a lupiči... ...sa snažili podplatiť trezor vlastnými peniazmi aby sa dostali dnu. Ten však nebol včerajší a chcel zbohatnúť. Nuž aj takéto veci sa dejú. A medzi tým potvorka, ktorá na streche sedela a sledovala situáciu jediná vedela všetko. To ako sa zdvihlo tržisko a odcestovalo bližšie k bordelu, zopár ľudí popadalo na ulicu, iný do obchodu. Zmizol mu pán niekam vďaka bláznivej ťave a po námestí kde pred tým stala tržnica prešli traja zakomplexovaní típci, ktorí si cestu prerazili až k hradu a tam... |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Usměju se na Hin. Já ? To ty vypadáš báječně řeknu s úsměvem a čekám než mi prodavač podá oněch pár nektvarů. Najednou políbím Hin. Kde jste se tady vlastně vzali ?Skoumavě se podívám na Hendura. Takže se znovu setkáváme starý brachu. Jak slouží křídla ? |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Usměju se na Hin. Já ? To ty vypadáš báječně řeknu s úsměvem a čekám než mi prodavač podá oněch pár nektvarů. Najednou políbím Hin. Kde jste se tady vlastně vzali ?Skoumavě se podívám na Hendura. Takže se znovu setkáváme starý brachu. Jak slouží křídla ? |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Zrazu sa z ničoho nič môj klon objaví kdesi v piči. Po chvíli zistím, že nejde o piču ako som si spočiatku myslel ale o finančné zariadenie v ktorom sa odohrávala zrovna scéna odcudzenia väčšej finančnej čiastky v hotovosti. Trochu ma to dezorientuje a práve v tejto chvíli prestanem a určitú dobu myslieť na Hendura a zmrzlinu. Po chvíli zorientujem v mojej mysli pohľad klona a príšery, zrak príšery vyčarí na mojej tvári úsmev. Dám jej príkaz ab ostala na mieste a čakala. Klon v anke sa len poobzeral otriasol a vykráčal preč hľadajúc znovu postavu ktorá pobehuje po mojej mysli spolu so zmrzlinou. Príšerou pri guard mode sledujem detailnejšie prostredie a práve teraz zväčša slúži ako kamera. Hľadá presne tú jednú osobu tam pred sebou. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Zamyslím sa hned po tom čo mnou starec prejde,nachvílu zavriem oči.Už chápem,to preto vieš kto som..si mrtvy to sa dalo čakat..lenže kým ta stále vidím vôbec ma to nevzrušuje...duch!Volne spustím ruky pozdlž tela.Si duch,ja démon.Povedz čo máš a zmizni ak tak moc dobre vieš kto som,pretože ja...stále požieram duše.Za ludskou schránkou sa zjaví moja pravá podoba ale iba ako ilúzia. Myslia že su všemocný ked už zdochli,nemám ich rád.Otočím sa na Lys a pozriem trošku podráždeným skrvaveným pohladom,rukou ukážem na jej masku. Smiech?! Prejde!Rozvírim okolo seba trochu piesku a pousmejem sa. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Usměji se... "Díky za pochvalu" řeknu a mrknu na něj... Na polibek reaguji jen úsměvem... Takových už tu bylo... "Přišly jsme sem kvůli tomu mágovi... tak jako ty, jsme tu celá gilda, doufám... někde... A prostě nás sem doneslo tržiště..." řeknu a pokrčím rameny... Když osloví Hendura zastavím ho... "Pšt... On je teď elf.. žádná křídla" zašeptám |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Usměji se... "Díky za pochvalu" řeknu a mrknu na něj... Na polibek reaguji jen úsměvem... Takových už tu bylo... "Přišly jsme sem kvůli tomu mágovi... tak jako ty, jsme tu celá gilda, doufám... někde... A prostě nás sem doneslo tržiště..." řeknu a pokrčím rameny... Když osloví Hendura zastavím ho... "Pšt... On je teď elf.. žádná křídla" zašeptám |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Celá gilda no to mě potěšřeknu když se dozvím onu informaci. nahlédnu ven z okna. Takže to mi nejde do hlavy. Doneslo vás sem tržiště a nikdo venku není řeknu s úsměvem. Obrátím se na Hin když řekne že Hendur je teď elf. A je snad na elfech něco špatnýho ? Já sjsem krvavej elf a není to sice na mě viidět ale mám jejich schopnosti v učení magii a obratnosti. Můžeš mi říct co je na nich blbýho... ? řeknu s hraným vztekem. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Celá gilda no to mě potěšřeknu když se dozvím onu informaci. nahlédnu ven z okna. Takže to mi nejde do hlavy. Doneslo vás sem tržiště a nikdo venku není řeknu s úsměvem. Obrátím se na Hin když řekne že Hendur je teď elf. A je snad na elfech něco špatnýho ? Já sjsem krvavej elf a není to sice na mě viidět ale mám jejich schopnosti v učení magii a obratnosti. Můžeš mi říct co je na nich blbýho... ? řeknu s hraným vztekem. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Lys sa zdvihne zo zeme a pozrie sa na Avatara. Trocha ospravedlňujúc sa ukloní a pohľad zabodne na starca. Kebyže to ale je vidno. Starec sa pokojne usmeje a pohľadom na Avatara sa mierne pousmeje. Musíte sa spojiť, zjednotiť v boji proti démonovi púšte, piesočnému démonovi. Tebe? Zdá sa vám to pošetilé. Nie! Aj ty sám môžeš seba zhubiť, osloboď svoju lepšiu stranu alebo zomri. Postavím sa ti do cesty a ty cezo mňa... Jeho slová zanikli v nejakej rane. Po žmurknutý oka ste už nevideli ani veštca ani stenu. Teda skôr bránu pred vami. Pretože to čo bola pôvodne stena, je teraz brána a tá leží v prachu na zemi pred vami. Okrem toho že vás zbavil zopár otravných gardistov vám uvoľnila aj cestu k sultánovi. Lys len držala kosu vystretú pred sebou čepeľou namierenou na miesto kde teraz bežala garda. Jediné čo dávala náznak toho že je živá boli slová: Aj tých? |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Lys sa zdvihne zo zeme a pozrie sa na Avatara. Trocha ospravedlňujúc sa ukloní a pohľad zabodne na starca. Kebyže to ale je vidno. Starec sa pokojne usmeje a pohľadom na Avatara sa mierne pousmeje. Musíte sa spojiť, zjednotiť v boji proti démonovi púšte, piesočnému démonovi. Tebe? Zdá sa vám to pošetilé. Nie! Aj ty sám môžeš seba zhubiť, osloboď svoju lepšiu stranu alebo zomri. Postavím sa ti do cesty a ty cezo mňa... Jeho slová zanikli v nejakej rane. Po žmurknutý oka ste už nevideli ani veštca ani stenu. Teda skôr bránu pred vami. Pretože to čo bola pôvodne stena, je teraz brána a tá leží v prachu na zemi pred vami. Okrem toho že vás zbavil zopár otravných gardistov vám uvoľnila aj cestu k sultánovi. Lys len držala kosu vystretú pred sebou čepeľou namierenou na miesto kde teraz bežala garda. Jediné čo dávala náznak toho že je živá boli slová: Aj tých? |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Odskočím od Rosyho... "Klid, klid... uklidni se... nic špatného jsem o nich vás neřekla... jen jsem řekla že je elf to je všechno... nemusíš hned vyšilovat..." řeknu a potom se k tobě přitulím... "Možná... možná by si nám mohl sehnat nějaký pěkný pokoj v hotelu... s manželskou postelí a velkou vanou" řeknu tiše a s úsměvem... "Nám je myšleno mě a tobě" ukážu nejdřív na sebe a pak na Rosyho... "Co na to říkáš?" zeptám se roztomile |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Odskočím od Rosyho... "Klid, klid... uklidni se... nic špatného jsem o nich vás neřekla... jen jsem řekla že je elf to je všechno... nemusíš hned vyšilovat..." řeknu a potom se k tobě přitulím... "Možná... možná by si nám mohl sehnat nějaký pěkný pokoj v hotelu... s manželskou postelí a velkou vanou" řeknu tiše a s úsměvem... "Nám je myšleno mě a tobě" ukážu nejdřív na sebe a pak na Rosyho... "Co na to říkáš?" zeptám se roztomile |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Počúvam starca lenže akosi nie dost dobre a pozorne.Hmmmm starý démon, to sú keci,svoju lepšiu stranu? Tý ludia sú naozaj blázni mám len jednu stranu....tie ich úbohé keci...Pozriem na starca a prehovorím po chvílke blúdenia vlastnou myslou. Zabijem ho starček ako každého živého tvora pretože,púšt som ja a ja som..Avatar!Pozriem na Lys a kývnem hlavou.Áno aj tých... Staré keci toto je moje územie žiadny starý prašivý tvor z legiend donho nepatrí,asi predsalen namna zabudli.Zabudli na tú moc čo tu tolko zmenila! V chorej mysli čím dalej tým viac agresie a v slovách čistý hnev. Mimochodom nemusíte sa bát tej legendy,nikto sa spájat nebude.Zosílil som a chcem niečo roztrhat takže sa hýbte lebo to spravím svami potrebujem sa zabavit,nažrat a niečo zničit takže.POHYB!Čím dalej tým viac podráždenejší smerujem vpred... |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Nemusíš se bát... dělám si srandu usměju se. Přitisknu si tě k sobě. Hostinec... snad nás nesežerou stěny. usměju se při té představě. Tak dobře... henge my asi zatím půjdem. Uvidíme se potom řeknu a podívám se na Hin. Jak bylo od našeho posledního střetnutí ? |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Načo plytvať manou. Niektorý ľudia jej majú nadostač. Teda záleží na tom na čo. A práve vám teraz v ceste na jej plytvanie nestojí nikto dôležitý. Navyše Lys pred sebou drží len kosu a kráča. Toto vám zaručuje bezpečný priechod až do siene kde by mal byť sultán. Lenže on tam nie je. Stojí tam len skupinka ustráchanej gardy a nejaký mágovia. Ktorý sa stanú slasťou pre lysinu hračku. Síce nie je jej a je to len dar na tento okamih ale poslúži. Po tom čo Lys zloží kosu a oprie ju čepeľou o zem sa otočí na vás. Zachytávam dve stopy. Jedna vedie preč z hradu, druhá je za tou stenou. A tá za tou stenou nie je sama. Povie pokojným hlasom a pozrie sa na okolie. Všade sú len kusy potrhaného ľudského mäsa, krv a neuveriteľné krvilačná mágia. Zdá sa že pachuť krvi je cítiť od všadiaľ a že zabíjať by v tejto chvíli mohli aj koberce. Ibaže kosa opretá o podlahu má svoje opodstatnenie. Nič sa nikam nebude sťahovať, žiadne dvere, stoly alebo miestnosti. A ani sultán. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Načo plytvať manou. Niektorý ľudia jej majú nadostač. Teda záleží na tom na čo. A práve vám teraz v ceste na jej plytvanie nestojí nikto dôležitý. Navyše Lys pred sebou drží len kosu a kráča. Toto vám zaručuje bezpečný priechod až do siene kde by mal byť sultán. Lenže on tam nie je. Stojí tam len skupinka ustráchanej gardy a nejaký mágovia. Ktorý sa stanú slasťou pre lysinu hračku. Síce nie je jej a je to len dar na tento okamih ale poslúži. Po tom čo Lys zloží kosu a oprie ju čepeľou o zem sa otočí na vás. Zachytávam dve stopy. Jedna vedie preč z hradu, druhá je za tou stenou. A tá za tou stenou nie je sama. Povie pokojným hlasom a pozrie sa na okolie. Všade sú len kusy potrhaného ľudského mäsa, krv a neuveriteľné krvilačná mágia. Zdá sa že pachuť krvi je cítiť od všadiaľ a že zabíjať by v tejto chvíli mohli aj koberce. Ibaže kosa opretá o podlahu má svoje opodstatnenie. Nič sa nikam nebude sťahovať, žiadne dvere, stoly alebo miestnosti. A ani sultán. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Obchodník niečo zamrmle v tunajšom jazyku, podá ti fľaštičky presne z ruky do ruky s peniazmi. A jednu, ktorú si nenapadne ukradol si nevšimol. Teraz pokojne kráčate ulicou, kde už žiadne trhovisko nie je. A po pár krokoch, čuduj sa náhode sa vám podarí natrafiť na hostinec. Jeho meno je Strieborné piesky a možno to bude mať aj niečo spoločné s tým, na čom stojíte. Naozaj totiž stojíte na striebornom piesku do ktorého sa vykresľujú a zase miznú nejaké obrazce. Zdá sa že tento kus divu má zmysel pre umenie. Vstúpite teda dnu po menšom boji s tvrdohlavými dverami a ocitnete sa úplne obyčajnom hostinci. Nebolo by to nič čudné keby na stene za barom ku ktorému smerujete nebol krvou načmáraní nadpis Akatsuki. Klanový hostinec, to aby ste si dávali pozor na reči. A vôbec na každý váš pohyb, ale lepšie už nebude, to vedia aj tie umelecké piesky. Tá ukradnutá fľaštička je revanš za prepísanie príspevku. Takže sa nebojte, viem že ste to nepísali. Len občas sa mágia pohne iným smerom... |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Obchodník niečo zamrmle v tunajšom jazyku, podá ti fľaštičky presne z ruky do ruky s peniazmi. A jednu, ktorú si nenapadne ukradol si nevšimol. Teraz pokojne kráčate ulicou, kde už žiadne trhovisko nie je. A po pár krokoch, čuduj sa náhode sa vám podarí natrafiť na hostinec. Jeho meno je Strieborné piesky a možno to bude mať aj niečo spoločné s tým, na čom stojíte. Naozaj totiž stojíte na striebornom piesku do ktorého sa vykresľujú a zase miznú nejaké obrazce. Zdá sa že tento kus divu má zmysel pre umenie. Vstúpite teda dnu po menšom boji s tvrdohlavými dverami a ocitnete sa úplne obyčajnom hostinci. Nebolo by to nič čudné keby na stene za barom ku ktorému smerujete nebol krvou načmáraní nadpis Akatsuki. Klanový hostinec, to aby ste si dávali pozor na reči. A vôbec na každý váš pohyb, ale lepšie už nebude, to vedia aj tie umelecké piesky. Tá ukradnutá fľaštička je revanš za prepísanie príspevku. Takže sa nebojte, viem že ste to nepísali. Len občas sa mágia pohne iným smerom... |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Obchodník niečo zamrmle v tunajšom jazyku, podá ti fľaštičky presne z ruky do ruky s peniazmi. A jednu, ktorú si nenapadne ukradol si nevšimol. Teraz pokojne kráčate ulicou, kde už žiadne trhovisko nie je. A po pár krokoch, čuduj sa náhode sa vám podarí natrafiť na hostinec. Jeho meno je Strieborné piesky a možno to bude mať aj niečo spoločné s tým, na čom stojíte. Naozaj totiž stojíte na striebornom piesku do ktorého sa vykresľujú a zase miznú nejaké obrazce. Zdá sa že tento kus divu má zmysel pre umenie. Vstúpite teda dnu po menšom boji s tvrdohlavými dverami a ocitnete sa úplne obyčajnom hostinci. Nebolo by to nič čudné keby na stene za barom ku ktorému smerujete nebol krvou načmáraní nadpis Akatsuki. Klanový hostinec, to aby ste si dávali pozor na reči. A vôbec na každý váš pohyb, ale lepšie už nebude, to vedia aj tie umelecké piesky. Tá ukradnutá fľaštička je revanš za prepísanie príspevku. Takže sa nebojte, viem že ste to nepísali. Len občas sa mágia pohne iným smerom... |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro He he trouba řeknu si když mám o jednu lahvičku víc než obchodník plánoval. Jdu dál a Hin držím kolem ramen. počkat to jsou akáči.. bude to zajímavý musíme být nenápadní. Jdeme radši hned na pokoj řeknu s úsměvem a jdu rovnou k pultu. Dobrý den... máte tady volný pokoj pro dva ? zeptám se hostinckého. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Jdu s Rosym do hostince držím se ho a při tom mu nenápadně probírám kapsy... Nevím proč to dělá... Vlastně o tom ani nepřemýšlím, je to prostě reflex zlodějky... Občas švihnu ocáskem ze strany na stranu... "Jo, jo hned na pokoj... to si piš" řeknu s úsměvem... "Je tu strašné vedro... snad si brzo zvyknu" pomyslím si "No, můžu to brát jako cvičení v extrémních podmínkách" řeknu si s úsměvem |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Zhlboka si povzdychnem a poobzerám sa okolo,v jeden den obživnem a hned je všetko presne tak ako som to dalej nechcel.Chvílku sa prechádzam potom sa len hlasito rozosmejem. No dobre,takže....to snád ani nieje možné! Čo sú všetci už načisto ovládnutelný blázni?!Prečo vôbec utekajú plýtvajú našim časom... Znova sa zhlboka nadýchnem.Ešte ktom všetkému satu niekto zabával a nepozval nás...Zdvihnem ruky a začnem z nich odpadávat piesok.Nájdi toho tlstého hlupáka....Prikážem piesku aby sa rozlietal bo celom paláci a pokúsil s nájst to tlsté nemehlo... Niekto mi tu spravil zbytočný chaos a odišiel z hradu , alebo si sultán zobral volno.Dúfam že ten kto sa ma snaží vyprovokovat aspon stojí zato....všetky tie reči a velkom piesočnom bratovy mi už lezú na nervi takže teraz chcem aj niečo pozitívne!Lys mohla by si neakým spôsobom kontaktovat pôvodcu všetkého tohto chaosu a povedat mu že,kým je na púšti o jeho živote rozhodujem ja.....Podráždený ako vždy ale stále dost kludný nato aby som sa nezbláznil a nezútočil aj na vás... |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Lys mlčky prikývne a oprie sa o kosu. Ostane nehybne stáť a tvoj piesok medzi tým nájde sultána. Zdá sa že je v miestnosti pred vami ,ktoré obsahujú skryté dvere. Tie pred tým vyrazila Lys, ale tá je teraz v tranze. Sultán tam sedí z elitnou stážou púšte a čaká na to čo sa bude diať. Dneska má rušný deň, najskôr bitka klanov a teraz toto. Sám sultán je menší problém. Je možno mladý ale vražedných útokov prežil už veľa. Bol to bojový mág a jediné čoho sa skutočne bál, bolo to že by mohol prísť o tento výhodný fľak na mape. V tom sa vedľa teba pohne Lys a nakloní sa mierne dopredu na zem kvapne krv. Lys sa narovná a povie pokojným hlasom: Sú mŕtvi, niečo ich zabilo a to niečo už nie je v púšti ale v lávových poliach. Mám to sledovať. Piesok sa pomaly vracia k tebe. Lys podíde k stene a chvíľku ju prezerá potom po nej poklepe kosou a ona sa rozpadne, za ňou už stojí sultán v plnej zbroji aj zo všetkými svoji gardistami. Lys si ešte trochu odkašle a na zem spadne pár kvapiek krvi, pokrúti hlavou. Musím ísť Pane, smiem? |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Lys mlčky prikývne a oprie sa o kosu. Ostane nehybne stáť a tvoj piesok medzi tým nájde sultána. Zdá sa že je v miestnosti pred vami ,ktoré obsahujú skryté dvere. Tie pred tým vyrazila Lys, ale tá je teraz v tranze. Sultán tam sedí z elitnou stážou púšte a čaká na to čo sa bude diať. Dneska má rušný deň, najskôr bitka klanov a teraz toto. Sám sultán je menší problém. Je možno mladý ale vražedných útokov prežil už veľa. Bol to bojový mág a jediné čoho sa skutočne bál, bolo to že by mohol prísť o tento výhodný fľak na mape. V tom sa vedľa teba pohne Lys a nakloní sa mierne dopredu na zem kvapne krv. Lys sa narovná a povie pokojným hlasom: Sú mŕtvi, niečo ich zabilo a to niečo už nie je v púšti ale v lávových poliach. Mám to sledovať. Piesok sa pomaly vracia k tebe. Lys podíde k stene a chvíľku ju prezerá potom po nej poklepe kosou a ona sa rozpadne, za ňou už stojí sultán v plnej zbroji aj zo všetkými svoji gardistami. Lys si ešte trochu odkašle a na zem spadne pár kvapiek krvi, pokrúti hlavou. Musím ísť Pane, smiem? |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Príšerka, ktorá stála na streche, ktorá sa nikam našťastie nechystala v celom našom príbehu si obraz jasne vryla do pamäti. Tri postavy zahalené v Akatsuki plášťoch, pričom jedna z nich bola žena, ktorá mala na tvári masku. Ostatný dvaja boli muži, no skôr deti, boli nižší a jeden nemal na hlave Akatsuki klobúk ale cylinder. Tieto postavy prešli pokojne námestím, iba žena čo mala prehodenú nejakú kosu cez chrbát občas uhla to čo zavadzalo. Takto prešli cestou smerom k palácu a nikde sa nezastavili. Medzi tým sa klon, vydal po ulici, ktorá pripomínala skôr nejakú morom vymretú štvrť. Občas sa tu mihol nejaký človek, ktorý bol zahalený od hlavy až k päte, ale inak tu nebolo nič zvláštne. Dokonca aj mágia akoby z tohto miesta utiekla. Bolo tu veľmi chladno, chladnejšie než by sa dalo predpokladať na púšť, no skôr než si mohol opustiť túto ulicu uvidel si niečo, čo by sa cudzincovi zišlo skôr vo vreckovom podaní. Mapu mesta na krásnej drevenej rytine . Pohúpavala sa v chladnom vetre a týčila sa do ohromnej výšky. A práve keď si videl jej vrchol zbadal si palác, dymilo sa z neho a zdalo sa že tam chaotický pobiehajú ľudia. Nad palácom sa z oblakov dymu stáčal výr, ktorý pomalú klesal na palác. Ale len veľmi pomalú. Revanš za tvoju konštruktívnu kritiku. Ale nezabudaj, ja som len človek a stále som Pj :) |
| |
| soukromá zpráva od Wish Walentine pro Pomalým krokom dojdem k stene, v ktorej je diera ktorú urobila Lys. Postavím sa do stredu a poobzerám si sultána aj gardistov. "To je on..?" Len nadvihnem obočie a usmejem sa. Z hlavy si dám dole cylinder a zavesím ho na svoju paličku, ktorú opriem o stenu. Z vrecka vytiahnem jeden z mnohých zvitkov ktoré mám pri sebe. Je starý, dokrčený, dokonca ani pečať na ňom už poriadne nedrží. Je vidieť že nebol dlho používaný. Postavím ho zvislo na dlaň a namierim pred seba, takže môj pohľad smeruje cez neho až na Sultána. "Bang..!" Poviem a lusknem prstami. Na dlani sa mi rozhorí modrý plameň. Zhlboka sa nadýchnem a všetok vzduch výfuknem do tohoto plameňa. Ten sa ako obrovský ohnivý oblak začne hrnúť do celej miestnosti a mal by spáliť všetko čo mu stojí v ceste. Plameň trvá tak dlho, dokiaľ do neho fúkam. Má ohromnú teplotu, dokonca aj piesok sa mení na sklo v jeho blízkosti. Keď skončím len švihnem rukou a plameň zhasne. Z ruky sa mi na zem začne sypať popol so zvitku. Ruka nieje nejako extra poškodená, len mierne spálená. "Tak a teraz ty.." Zakričím do miestnosti, kde ešte horia zbytky ohňa. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Pozorujem čo sa deje ale aj tak tomu moc nevenujem pozornost len letmo sledujem situaciu.Ak hodlá pokračovat takýmto štýlom... Nerobím nič akoby som čakal na ujmu na zdravý,vlastne potrebujem neakú provokatívnu ranu aby som sa zbláznil úplne ako za starých čias.Piesok,piesok,piesok....všade samý.... Moja mysel sa čím dalej tým viac odtrháva od reality.Čím dalej tým viac síly vrstva piesku na mojej koži.Sand shield... Začínam s aprechádzat dokola ako pomatené dieta čo stratilo svoju hračku a zbesilo behá dokola.Každý sme iný a niektorý sme zvláštny ale pod tým všetkým sa skrýva pravá podoba.Tvoje plamienky ma nezaujmaju môj piesok je immunny voči formám poškodenia takéhoto rázu ale to ty vieš.Zabi ho nemám celý den ešte si chcem zahrat s neakým živým masom neakú krvavú hru.... Nachvílu sa zastavím a premýšlam. Bojový mág púšte môže byt docela dobrý ohnivý typ ...Hmmm! Otočím sa chrbtom k teba. Dávaj pozor Walentine,je lepší ako vyzerá,síce nemá atletickú postavu ale...! Tentokrát sa znova strhnem,ale na Lys. Len chod,chod.Kludne si bež ved hra ešte nezačala.Ked sa budeme hrat poviem ti...a to stvorenie čo ušlo kludne sleduj. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Moje oči pobehujú po lici, po ľudoch po okolí. Keď vidím čo sa deje v paláci odkloním od neho zrak späť na ulicu. Vôbec ma nezaujíma to čo sa tu deje hľadám len jednu osobu, ktorej sa naplno venujem. V mojom pravom ja vzkrsla myšlienka že by to mohli byť hendurovi ľudia, no pohľad príšery ma presvedčila o opaku. ,,Zas robia pičoviny...'' Prejde mi hlavou a nevšímam si to čo sa deje s palácom. Chlad v uličke mi začína pripadať čoraz viac a viac príjemnejší, no je to len klon a ak by som si v izbe ľahol na ten kus ľadu v strede mám to to isté. Po chvíli sa predsalen dostanem z uličky a chodím po meste kade tade hľadajúc hendura. Zase... Príšera sa po rozhliadnutí na streche strhla a začala bežať po strechách mesta znovu hľadajúc klona. Nie ale podľa paláca ale podľa pocitu kde sa práve nachádzal. Ešteže niesom schizáč.. by som sa nielenže nevedel náisť ale ešte by som sa musel aj počuvať. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Lys prikývne otočí kosu čepeľou k sebe ale drží ju horizontálne asi jeden meter od seba. Miestnosťou zaznejú jej posledné slová. V meste je ešte jeden z nás. Je tam dole v meste. A Wal ten muž vie čo robí v boji. Potom skloní hlavu a zdá sa akoby zafúkal strašný vietor. Len ticho vysloví. Prach si a v prach sa obrátiš. Pomaly sa premení na prach, ktorý silný vietor roznesie preč. Neostane po nej jediná spomienka, ani len zrniečko rozvíreného piesku. Ale medzi tým Wal použije ohnivé kúzlo zo zvitku. Gardu si sa zbaví, len čo je pravda. Ale v okamihu keď chcel utíšiť plameň zhasol bez jeho pričinenia. Zhasol ho totiž mág, ktorého mal poraziť. prišiel si si po môj život, tak to budeš mať ale menší problém môj drahý. Mág jediným pohybom ruky vytvoril akúsi kobru tvorenú čistým plameňom a nechal nech sa obtočí okolo neho ako domáci mazlík. Ja to totiž nie som človek. Ten by tu dlho neprežil. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Lys prikývne otočí kosu čepeľou k sebe ale drží ju horizontálne asi jeden meter od seba. Miestnosťou zaznejú jej posledné slová. V meste je ešte jeden z nás. Je tam dole v meste. A Wal ten muž vie čo robí v boji. Potom skloní hlavu a zdá sa akoby zafúkal strašný vietor. Len ticho vysloví. Prach si a v prach sa obrátiš. Pomaly sa premení na prach, ktorý silný vietor roznesie preč. Neostane po nej jediná spomienka, ani len zrniečko rozvíreného piesku. Ale medzi tým Wal použije ohnivé kúzlo zo zvitku. Gardu si sa zbaví, len čo je pravda. Ale v okamihu keď chcel utíšiť plameň zhasol bez jeho pričinenia. Zhasol ho totiž mág, ktorého mal poraziť. prišiel si si po môj život, tak to budeš mať ale menší problém môj drahý. Mág jediným pohybom ruky vytvoril akúsi kobru tvorenú čistým plameňom a nechal nech sa obtočí okolo neho ako domáci mazlík. Ja to totiž nie som človek. Ten by tu dlho neprežil. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Tunajší hostinský si ťa podozrivo premeral a potom prikývol. Podal ti nejaký kľúč, vlastne ti hodil a ďalej s o teba nezaujímal. Ale k vám preplávala nejaké dievča, ktoré mala len pásom látky zakryté prednosti a polo priesvitnú sukňu mala zdobenú šatkami a príveskami. Pritancovala k vám a kázala vám ísť za ňou. Viedla vás hore skôr než ste zastali ste prešli okolo dverí s ktorých ste cítili chlad. Zastali ste pred dverami vedľa týchto a takmer ste ustúpili keď z vedľajšie ďalšej izby vyšiel ohnivý elementál. Dievčina odomkla izbu a vtancovala dnu. Ukázala na jedlo a pitie. A veľmi sladkým a medovým hlasom povedala. Všetko je už v cene, platí sa až na konci, a nesnažte s utiecť bez zaplatenia, tunajší dom to nemá rád. Usmeje sa na vás pokyvká hlavou a odtancuje niekam peč. Akoby ste boli vzduch a ona samotná bohyňa Seteph. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Tunajší hostinský si ťa podozrivo premeral a potom prikývol. Podal ti nejaký kľúč, vlastne ti hodil a ďalej s o teba nezaujímal. Ale k vám preplávala nejaké dievča, ktoré mala len pásom látky zakryté prednosti a polo priesvitnú sukňu mala zdobenú šatkami a príveskami. Pritancovala k vám a kázala vám ísť za ňou. Viedla vás hore skôr než ste zastali ste prešli okolo dverí s ktorých ste cítili chlad. Zastali ste pred dverami vedľa týchto a takmer ste ustúpili keď z vedľajšie ďalšej izby vyšiel ohnivý elementál. Dievčina odomkla izbu a vtancovala dnu. Ukázala na jedlo a pitie. A veľmi sladkým a medovým hlasom povedala. Všetko je už v cene, platí sa až na konci, a nesnažte s utiecť bez zaplatenia, tunajší dom to nemá rád. Usmeje sa na vás pokyvká hlavou a odtancuje niekam peč. Akoby ste boli vzduch a ona samotná bohyňa Seteph. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Tunajší hostinský si ťa podozrivo premeral a potom prikývol. Podal ti nejaký kľúč, vlastne ti hodil a ďalej s o teba nezaujímal. Ale k vám preplávala nejaké dievča, ktoré mala len pásom látky zakryté prednosti a polo priesvitnú sukňu mala zdobenú šatkami a príveskami. Pritancovala k vám a kázala vám ísť za ňou. Viedla vás hore skôr než ste zastali ste prešli okolo dverí s ktorých ste cítili chlad. Zastali ste pred dverami vedľa týchto a takmer ste ustúpili keď z vedľajšie ďalšej izby vyšiel ohnivý elementál. Dievčina odomkla izbu a vtancovala dnu. Ukázala na jedlo a pitie. A veľmi sladkým a medovým hlasom povedala. Všetko je už v cene, platí sa až na konci, a nesnažte s utiecť bez zaplatenia, tunajší dom to nemá rád. Usmeje sa na vás pokyvká hlavou a odtancuje niekam peč. Akoby ste boli vzduch a ona samotná bohyňa Seteph. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Pomalým krokem pokračuju s hinatou až nahoru. Prohlížím si vše kolem. Co na to tady říkáš ? zeptám se a mám už kápi na hlavě takže mi nejde vidět do tváře. Vejduu až dovnitř. Není to tady moc důvěryhodné.... řeknu si a s určitou obezřetností si sednu. Zatím nic nejím ani nepiju. Jsme přeci jen v sídle Akatuski. Potom se podívám na Hin. Hm.... víš co ? Ten svitek mi můžeš vrátit. Sice ho skoro umím ale radši. Díky že mi ho vrátíš mile se usměju. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Blá blá blá,ako vždy blbé kecy čo tak niečo spravit?Neviem kto ta vymenoval pánom tejto zeme ...boh? Blah!Pre Walentina nakoniec ani nebudeš súperom milý sultán....a ked aj áno,premna nie! Pousmejem sa a začnem sa hrat s pieskom ktorý poletuje okolo mna,čím dalej tým viac mam na tvári starý výraz mučenia a smrti. Už by som rád niekoho zabil lenže ešte neprišiel môj čas.Som zvedavá ako dlho sa hodlá hrat s kopou tuku,myslel som že za ten dlhý čas sa zlepšili , ale možno som s amýlil každopádne už dlho stát nevydržím a zoberiem sito na starost ja, hmm! Znova sa začnem prechádzat dokola,na tvári je vidno maximálne znechutenie a znudenost pretože toto začína byt otravné a nudné... |
| |
| soukromá zpráva od Wish Walentine pro Prižmúrim oči a vyplazím sultánovi jazyk. Vystriem ukazovák a prostredník, tak aby som ukazoval "peace" a len potichu prehovorím. "Tak za prvé, ja nie som žiadny tvoj drahý. A za druhé, nekradni mi moje plamene, sprav si vlastné!" Rozhorčený vytiahnem ďalšie dva zvitky. Postavím ich na zem vedľa seba a znova lusknem prstami. Je počuť len akési prasknutie a šuchotanie. Následný menší výbuch, ktorý sprevádza dym. Ten po chvíli zmizne a na mieste zvitkov stoja moje presné dve kópie. "Vieš moja najsilnejšia zbraň nieje ovládanie plameňa..." Moje kópie začnú obchádzať sultána. Zastanú až vo chvíli, keď vytvoríme dokonalý trojuholník. "A to že niesi človek na fakte že ťa zabijem nič nemení. Lebo rovnako ako ty ním niesom ani ja..." Posledné slová som využil na odpútanie pozornosti. Jedna z kópií sa rozbehla na sultána a skúsi prudko doňho naraziť. Kobra ktorá ho obkolesila jej mierne spálila šaty, no keď ho kópia zasiahla sultán odletel k druhej kópií. Tá ho skúsi kopom pod bradu vystreli do výšky. V tej istej chvíli vyskočím a skúsim sultána zasiahnuť priamym úderom do hlavy, na mieste kde ho nechráni kobra. "Čo ti je mágia platná, keď pri boji zblízka ju nepoužiješ." Dopoviem Súltánovi a dopadnem na svoje miesto, hneď vedľa cylindra a paličky. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Sultán neodpovedá, Len pokojné stojí keď doňho vrazia prvé uderí vyšľahne po celej miestnosti obrovský plameň a po chvíľke sa všade na zemi váľajú črepiny hlinenej schránky. A pred vami sa týči bytosť ktorá je tvorená samotnou podstatou ohňa. Nie ohňom samotným, hoci jeho forma je podobná ohňu. Jeho smiech je neuveriteľné dedinský, ale po chvíľke s ozve záblesk a tvoje sošky sú spálene. Chýba tiež jedna stena a to presne tá čo je na pravo od vás. Lenže teraz začína praskať celý palác, teda aspoň tá časť, ktorá ma narušenú statiku. Ale zdá sa že to vôbec netrápi sultána, ten sa ani len nehne a pozorujete ťa niečím čo by sa u ľudí volala oči. Áno všetci sme strašne mocní, a ideme zničiť svet. Ale vás sa do cesty postaví svet a ten neporazíte. A kam že išla vaša sprievodkyňa. Chcel som si pozrieť jej kosu. A ty, myslíš že sa bojím tvojej energie. Dieťa, obaja ste oproti mne deti. Posledné vety sú vyslovované spolu z hlasným smiechom. A to že za ním odpadol kus ďalšej steny ho ani len nedotklo. Predsa len jemu je jedno ako tento súboj skončí, on jeho učasník aj tak prežije. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Sultán neodpovedá, Len pokojné stojí keď doňho vrazia prvé uderí vyšľahne po celej miestnosti obrovský plameň a po chvíľke sa všade na zemi váľajú črepiny hlinenej schránky. A pred vami sa týči bytosť ktorá je tvorená samotnou podstatou ohňa. Nie ohňom samotným, hoci jeho forma je podobná ohňu. Jeho smiech je neuveriteľné dedinský, ale po chvíľke s ozve záblesk a tvoje sošky sú spálene. Chýba tiež jedna stena a to presne tá čo je na pravo od vás. Lenže teraz začína praskať celý palác, teda aspoň tá časť, ktorá ma narušenú statiku. Ale zdá sa že to vôbec netrápi sultána, ten sa ani len nehne a pozorujete ťa niečím čo by sa u ľudí volala oči. Áno všetci sme strašne mocní, a ideme zničiť svet. Ale vás sa do cesty postaví svet a ten neporazíte. A kam že išla vaša sprievodkyňa. Chcel som si pozrieť jej kosu. A ty, myslíš že sa bojím tvojej energie. Dieťa, obaja ste oproti mne deti. Posledné vety sú vyslovované spolu z hlasným smiechom. A to že za ním odpadol kus ďalšej steny ho ani len nedotklo. Predsa len jemu je jedno ako tento súboj skončí, on jeho učasník aj tak prežije. |
| |
| soukromá zpráva od Wish Walentine pro Len tam tak stojím a pohľadom blúdim po miestnosti. Veľký dynamický nástup podstaty ohňa ma nijak extra nezaujíma- videl som už aj väčšie kúsky. "Hej ty..." Pozriem sa na bytosť tvorenú ohňom a zadívam sa na miesto, kde by mohol mať oči. "Skôr než sa tento palác úplne zrúti a než ťa porazím ti chcem dať na výber..." Zhlboka sa nadýchnem a vytiahnem z vrecka ďalší zvitok. tento je už však nový, nepoškodený, s dokonale zabezpečenou pečaťou. "Pridaj sa ku mne...Daj mi svoju moc, slúž mi!" Vykríknem na Sultána. Nie som zrovna najtrpezlivejší a ani neviem tak dobre vyjednávať a lákať ľudí, preto len dúfam že Sultán vie čo je pre neho dobré. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Sultán sa nachvíľku na teba hľadí a potom si premenia Avatara v rohu miestnosti. Po chvíľke prehovorí pokojným hlasom, tento krát už vážnym. Milujem moc a ak sľúbiš že ostanem v meste, rád ti budem slúžiť, lebo ako sa zdá vy máte veľkú moc. A tá sa mi zo všetkého najviac páči. A tiež chystáte niečo veľké a ja rád potiahnem proti svojim bratom a sestrám, ktorý ma vyhnali sem. Povie zamyslene a premení sa na malinkú guľu o priemere možno 15 centimetrov, ktorá horí. Je to vlastne taký malý ohník s ktorého sála neskutočné teplo. Zdá sa že ešte chvíľku váha, ale potom sa vyberie k Walovi. Postaví sa meter pred neho a ostane tam nečine stáť a čakať. A miestnosť, hm o tu sa netreba báť. Mágia si robí vždy čo chce, ale niekedy vie byť aj užitočná. Napríklad ako teraz. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Sultán sa nachvíľku na teba hľadí a potom si premenia Avatara v rohu miestnosti. Po chvíľke prehovorí pokojným hlasom, tento krát už vážnym. Milujem moc a ak sľúbiš že ostanem v meste, rád ti budem slúžiť, lebo ako sa zdá vy máte veľkú moc. A tá sa mi zo všetkého najviac páči. A tiež chystáte niečo veľké a ja rád potiahnem proti svojim bratom a sestrám, ktorý ma vyhnali sem. Povie zamyslene a premení sa na malinkú guľu o priemere možno 15 centimetrov, ktorá horí. Je to vlastne taký malý ohník s ktorého sála neskutočné teplo. Zdá sa že ešte chvíľku váha, ale potom sa vyberie k Walovi. Postaví sa meter pred neho a ostane tam nečine stáť a čakať. A miestnosť, hm o tu sa netreba báť. Mágia si robí vždy čo chce, ale niekedy vie byť aj užitočná. Napríklad ako teraz. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Dragon,nesmierne si ma podráždil a pocítiš môj hnev ale neskôr,teraz je dôležité toto.Musíš sa správat ako ja,teraz si ty piesočný démon.Nesmieš používat ladovú mágiu a nesmieš priamo bojovat nech nevidia skrz našu pascu.Moja mysel je znova plná života a chaosu takže dokážeme komunikovat myslou,ale byt tebou moc to nevyužívam mám chut ta zabit.Hodlám sa pridat k všetkým slabým ,špinavým guildám a zahrám sa na ich priatela.Neskôr ta oboznámim s detailami masakru ktorý spravíme na tržnici.Zatial bude stačit ked sa pár krát stretneme a vymeníme si úlohy, ja škodím ale všetko to na seba berieš ty.Mimo iné zmením podobu takže ma možno nespoznáš ale maj oči otvorené.Hodlám ovládnut juh a masaker tohto mesta je prvý krok.Dávaj si pozor....chcem krb a dokonca aj tú tvoju! |
| |
 | soukromá zpráva od Erwin z Horadrimu pro Ešte pred tým, než som sa dostal do blízkosti mesta som radšej zosadol na zem. V niektorých mestách nemajú radi, keď im preletím ponad hradby a nezaplatím mýto, alebo niečo také. Už som sa kvôli tomu párkrát dostal do problémov, takže to nemienim riskovať znovu. Takže posledných asi 100 metrov (109.4 yardov) som prešiel po svojich. Závany vetra ešte stále niesli so sebou zrnká piesku, ktoré sa mi nedobytne snažili poškriabať oči a tvár, ale už ani zďaleka to nebola piesková búrka. Avšak palác horel a dym nad ním sa točil do tronáda.... čo to malo znamenať? Zamyslene som takto došiel až k bráne. Nedal som strážam ani najmenšiu šancu mi niečo povedať, lebo hneď som na nich vyhŕkol: Neviete, náhodou...? Vtom som sa zarazil, odkašľal si a spustil ešte raz, ale už v púštnej reči: Prepáčte. Neviete mi povedať, čo sa tu stalo? Horiaci palác... to nevyzerá práve najlepšie... |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Už keď kráčaš k mestu prekvapí ťa že nevidíš žiadne hradby a brány. A o to viac ťa zarazí stráž pokojne sediac na nejakom súdku, niečo pijúc a hrajúc karty. Teda oni už ich nehrali, karty hrali sami. Oni len uzatvárali stávky na to, ktoré karty to vyhrajú. A práve zhodou okolností keď si sa chcel niečo opýtať jeden z nich ťa objal od radosti. Prečo? Lebo práve vyhral všetko stavil totiž na karty ktoré stále prehrávali a to bolo jeho šťastie. Potom sa na teba prekvapene pozrel a trochu sa zamračil keď si začal ako cudzinec, ale keď už si hovoril ich jazykom usmial sa a pozrel na palác. Iba pokrútil hlavou a kývol rukou. „Ale to nič, len sa zase bijú nejaké klany, alebo sa nikto pokúša zabiť sultána. Tým sa netráp, iba sa uhýbaj, tunajší sú už zvyknutý.“ Povie ti a otočí sa na chlapov, niečo na nich zakričí oni sa pozrú tiež na palác a povedia niečo v zmysle že bude nový sultán. Dúfajú že lepší než pred tým. A tebe zatiaľ začne vak žužľať nejaká ťava. Vitaj v meste! |
| |
| soukromá zpráva od Erwin z Horadrimu pro Nad aktivitou, ktorú stráže práve vykonávajú, sa veľmi nepozastavujem... je mnoho takých miest, kde stráže v podstate nič nerobia. Ale jeho odpoveď ma úplne zarazila. Už som čo-to počul o anarchistickej situácii tu, v Mepheze, ale že je to až také zlé... Klany sa pokúšajú zabiť sultána, a nikto s tým nič nerobí? Dokonca sa tešia na nového??? No toto budem musieť ísť večer preskúmať... ale zatiaľ je ešte poriadne vidno. Ďakujem, za informácie... a mohli by ste mi ešte povedať, kde presne sa tu nachádza nejaký dobrý hotel? Potom si uvedomím, aká je povaha tohto mesta, a opravím svoju otázku: ehm, tedam kde približne sa nachádza nejaký hotel? A kým čakám na odpoveď, snažím sa z oslintaného ruksaku vybrať nejaký šalát, alebo inú zeleninu a hodiť ju ťave... |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro "Je to tu... no zajímavé" řeknu a ocáskem tě pohladím po tváři... Vejdu do pokoje... "Páni to je pěkné" řeknu s úsměvem... Sednu si Rosymu na klín... "Eh... no... dobře no..." vrátím Rosymu svitek... Možná trošku zklamaně... "Přiště to bude měšec... Na co myslím, nec nebude... teda bude ale žádné krádeže..." říkám si |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ako tak kráčaš ulicami Mephezu všímaš si každý možný detail, ktorý by ti napomohol a občas niekam zabočíš. Stane sa ti že zbadáš opäť nejaký tieň a ten sa opäť stratí z dohľadu. keď prechádzaš už jednou z nespočetných ulíc stane sa že sa ocitneš na križovatke 4 ulíc. Ničím výnimočná kebyže tri ulice z nej neboli slepé. Ulicou, ktorou si práve prišiel prechádzali gardisti, ktorý ukazovali na palác a nikam sa neponáhľali. Zdalo sa že to majú... A tak si sa pokojne chcel otočiť a ísť zase niekam, keď tu zrazu si zbadal. Bola to mora ale tento krát to bola žena. Stála pred tebou s maskou na ktorej boli nakreslené kvety a odtiahla ťa niekam kde nebolo ani živej duše. Pozri nevieme presne čo hľadáš, ale našli sme skupinku, podozrivých ľudí. Jedna z nich je mačka, alebo čo. Ver mi. A sprevádzajú ju dvaja muži. Ten jeden muž okradol obchodníka a ten druhý sa snaží niečo skrývať. Ukážem ti ich. Po týchto slovách sa zľahka dotkne tvojho líca a pošle spomienky. V nich zbadáš ako táto podivná trojica vchádza do tvojho hostinca a sú šťastný že stoja. Spoznáš však jedného muža s trojice. Je to Hendur. Potom ťa mora vráti na miesto, kde si stál pred tým a ona sama zmizne bez jediného slova. V ten samí okamih započuješ hlas Avatara. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro ,,Nie tak zhurta avatar... Nechápem ako som ťa podráždil tým, že si ty s Itachim a Sasorim po vyhladení BH zmizol. Neviem čo sa ti stalo ani prečo si sa teraz vrátil, no vec že za tú dobu čo si bol preč sa veľa vecí zmenilo. Cb sa rozrástlo na kráľovovstvoseveru, z katakomb vyrástol rhad, z neho mesto z neho kráľovstvo. Mám Krajinu ktorú budujem a stále sa rozširuje. Taktiež momentálny masaker orkov v dračích horách je toho dôkazom. Ak nepovieš dôvod prečo by som mal vykonať to čo chceš ty. Som tu len rpeto aby som si oddýchol od vojny na severe a trochu sa pobavil s jedným spoločenstvom, ktoré si o sebe myslí veľa. Ľadovú mágiu ukryjem, no to len preto, že si priateľ'' |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Vďaka... Odpovie spod masky klon nočnej more na znak vďaky. V uličke ale ostáva stáť a nehýbe sa. Čumí doblba ale len chvíľu. To je preto, že v tej chvíli telepaticky odpovedám avatarovi. Nie že by som sa nedokázal naraz sústrediť na komunikáciu a ovládanie klona, ale proste sa mi nechcelo zbitočne po tej myšlienke trhať. Taktiež som nevidel či môjho klona avatar náhodou nevidí, keď mi zaru začal hovoriť do hlavy. Dôkazom toho je príšera, ktorá zdriftovala na streche jednej budovy. Bola asi na polceste ku klonovy. Šmyk na piesku bol taký veľký že skoro sa zdrbala z okraja budovy, zachánili ju jedine jej pazúry, ktoré zabodla do kameňa strechy. Hneď na to sa rozbehla a bežala k hostincu strieborného piesku. Nie priamo na jeho strechu ale na strechu vedľajšej budovy. Potom čo som dorozprával som sa postavil z meditácie a sústredenia. CHytil sa dlaňou za kameň. Home-blink. Klona som naportoval blinkom pomocou môjho zraku skrze ľad pred seba. Schytil som jeho dlane a nakreslil na ne dva znaky. Podobyzeň piesku aby som nečinil zbytočne proti avatarovi. Tieto dve pečaťe mi umožnujú robiť mrazivé spely hmlu a frozen shock, ale za tým účelom, že mana výjde z rúk. Vysledok potom bude že frozen shock bude mať vizuálny efekt prachu a hmla ktorú ak by som náhodou vytvoril bude mrazivá ale tiež bude vyzerať ako prašná. To stačí, dvovody okomentujem počas boja. Potom som vytiahol kľúč a odomkol som dvere, klon vykráčal z izby von a vybral sa potichu po schodoch dolu tak aby nepútal pozornosť. Nechádza do hostinského lokálu len sa drží v tieni pri rohu. je predsa noc a vnútorné osvetlenie nieje až také dokonalé no na ľudí dnu vydno dobre. Opatrne vykúkajúc spoza rohu s klonom hľadám hendura. Ak ho zbadám schovám sa za roh , potichu vytiahnem katanu a vykročím ticho spoza rohu. Pravou rukou seknem zospodu smerom hore a blink na Hendurovu ôsmu hodinu (Určená poloha oproti postave pomocou hodinovych ručičiek, 12sta hodina je pred ním šiesta priamo za postavou..) Vtedy by mala katana dokončiť seknutie skrze hendurovu spodnú časť hlavy, ak sa to podarí a on nemá žiadny štít rozseknem mu hlavu na dve časti. Ak okolo neho niekto stojí snažím sa náisť najvhodnejšiu polohu tak aby som urobil z hocijakej strany priesek jeho hlavou. Ak to nieje možné útok nevediem seknutím ale z voľnej strany (zväčša zozadu alebo z predu, nie zo strán) mu bodnem niekde do hrude. Následne na to je klon pripravený sa uhnúť úderu aj od iných ľudí a rýchlo sa bude snažiť vybehnúť von pred krčmu. |
| |
| soukromá zpráva od Černý drak Hendur pro (omlouvám se za délku,ale nic mě nenapadá) |
| |
| soukromá zpráva od Wish Walentine pro Zvitok ktorý som predtým vytiahol rozbalím, no na každého prekvapenie je prázdny. Celý ho rozbalím a ukážem Sultánovi. Po jeho slovách na sa na zvitku začnú objavovať neznáme obrazce a ryhy, ktoré po ich dokončení jasne zasvietia červeným plameňom a potom zhasnú, vyryté do zvitku. "Svojimi slovami si prisahal. Odteraz ste ty a tvoja moc moje, budete mi slúžiť. Ja na oplátku sľubujem, že ťa nechám v tomto meste, budeš tu môcť naďalej vládnuť. Zvitok zapečatím a v momente keď ho schovám mi na krku jasne zažiari rovnakým červeným plameňom značka. Značka má tvar plameňa. Keby Sultán nemal podobu ohnivej gule, bolo by podobné tetovanie vidieť aj na ňom. "Táto značka je symbol, bude ti pripomínať že si so mnou spojený. Vždy keď ťa budem potrebovať, zavolám si ťa cez zvitok. Vždy keď budem potrebovať tvoju moc, značka zažiari.Budeš ju mať dovtedy, dokiaľ nezomriem. O mne platí to isté. Ale uisťujem ťa, ja nezomriem..." Posledné slová poviem na výstrahu. Otočím sa Sultánovi chrbtom a začnem pomaly odchádzať z miestnosti. Cestou kývnem na avatara, aby tiež išiel. "Maj sa..." Odkážem posledné slová sultánovi a pozriem na avatara. "Tak, kam máme namierené teraz?" Nahodím mierny úsmev, som celkom šťastný z toho ako to celé dopadlo. Získal som pomocníka, aký sa nezískava každý deň a posilnil svoju už beztak vysokú moc. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Žiaľ kým si kráčal dolu Heldur vyšiel druhým schodiskom hore spolu zo svojimi druhmi a dievčinou, ktorá ráno obslúžila aj teba. Tá im ukázala dve izby do ktorých vošli. Keď teda zbehol dolu, nebol tam nik známi, iba barman. A tesne po tom zišiel po tom istom schodisku, ktorom si zišiel aj ty nejaký ohnivý elementál. Barman pokojne stal za barom a čistil si svoje poháre, ktoré skladal do obrovskej pyramídy. Keď ťa zbadal pozrel sa na teba a zavolal onú dievčinu k sebe tá niečo povedala a zase odbehla preč. Hostinský počkal na to čo budeš robiť. Keď si k nemu prišiel a spýtal sa ho na informácie o ľuďoch, ktorý teraz prišli ochotne ti to povedal aj to kde a ako sú ubytovaní. A tiež to ako sú ozbrojený a vybavený. Tvoja príšerka teraz stojí na streche chrámu. Ktorý sa otváral po púštnej búrke. Pomalšie ako jeho okolie ale to akoby ho netrápilo. Zopár kňazov práve vyšlo von, keď tu odrazu. Vedľa tvojej príšerky si sadla žena, ktorá pred tým ti ponúkla informácie. Teraz sedela vedľa a pila niečo čo držala v ruke. Pousmiala sa, pokývala ručičkou a pokračovala v popíjaný. Stále mala na sebe masku. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro ,,Do piče robota!....‘‘ Zakľajem v duchu a s klonom sa vyberiem k baru. Keď sa od nich dozvie to čo mi povedali pozriem na dievčinu a z masky sa ozve môj hlas. ,,Poď so mnou hore. Zaklopeš spoza dverí a tvojím hlasom ho zavoláš von. Keď otvorí dvere mu vysvetlíš jeho jazykom, že som ochranca tohto hostinca a že kontrolujem mená na svojom zozname. Ideme za tým elfom.. poď za mnou.‘‘ Zobral som dievčinu a vyšli sme hore schodami k mojej izbe. V nej sa otvorili dvere a vyšiel som z nej pravý ja v polo rozopnutom plášti, s pergamenom v ruke a s jednou ampulkou vo vrecku. Do tej izby vošiel klon s maskou. Ako sa tak stalo zavrel som za sebou dvere a zamkol som. Potom som povedal dievčine. ,,Poď ideme...‘‘ Klon v izbe vyskočil cez okno na parapetu, vytiahol meč a tichým krokom začal po nej liezť k oknu izby, kde bol ubytovaný Hendur. Keď k nemu prišiel ostal čakať za rohom okna tak, aby ho nebolo vidno, Čakal najedno len na to kým ho moje pravé ja uvidí vo dverách. Príšera dostala za úlohu nájsť strechu z ktorej bude mať dohľad a doskok do izby tých dvoch jeho spoločníkov. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ako si vošiel do izby, Hinata a Rosy vošli do tej vedľa, uvedomil si si jednu vec. Tunajšie oná nebolo zasklené, boli tam iba drevené okenice, tie boli teraz dokorán otvorené. Vonku už bola celkom dobrá tma, každopádne, teraz by sa odvážili von ísť aj upíri. Izba bola zariadená pomerne skromne. Bola tak obyčajná posteľ z ľahkými ľanovými prikrývkami, dva menšie nočné stolíky a jeden stolík nižší na čaj a kávu, na ňom bolo položené aj jedlo a pitie pre teba. Boli tam ešte dve skrine na šatstvo a knižnicu s pár kúskami kníh. Vlastne si sa ani nestihol zložiť v tejto izbe na čistý arabský štýl, ktorá voňala po santale a bola obložená kobercami. A vtedy práve keď si sa chcel ísť prejsť k obloku a už si si obzrel skrine, ktoré boli dobrom stave, si počul tiché zaklopanie. Spoza dverí sa ozval hlas dievčini, ktorá vás uviedla do izieb. Hovorila v tunajšom jazyku takže si nerozumel, iba ak nejaké slová ako kontrola a izieb. Dobrý večer, tu je obsluha, prosím otvorte, kontrolujeme izby, či tu nie je ubytovaní niekto na čierno. Povie medový hlások dievčini. A zdá sa že za dverami, nie je žiaden pohyb. |
| |
| soukromá zpráva od Černý drak Hendur pro |
| |
 | soukromá zpráva od Mike pro Jako už tolikrát sedím na okraji jedné střechy, která je o něco výš než ty ostatní a dívám se na chumel lidí, kteří se pode mnou hemží jako mravenci. Smutně si povzdychnu a kouknu k rudnoucímu západu. Jednou odtud vypadnu a půjdu někam, kde život neurčují jen peníze.. Pomalu se zvednu a seskočím na jednu z nižších střech a pak na jakousi hromádku slámy. Znovu vstanu a opráším se. Pomalu se vmísím do davu, přičemž se lidem dívám k opaskům, kde většinou mívají ( alespoň v téhle čtvrti ) poměrně dost nadité cinkající měšce. V ruce se mi objeví malý otevírací nožík, který je ovšem hodně ostrý. Jako terč jsem si vybral jednoho obtloustlejšího měšťana, který právě hovoří s nějakou mladou dívkou. Je to tu skutečně prohnilé.. Opatrně kolem něj projdu. Zároveň nožík uřízne malé poutko měšce a ten mi spadne do nastavené dlaně. Protáhnu krok, abych se co nejvíc vzdálil od místa činu. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Mali ste vyzdvihnút moje telo podla dohody a nikto z vás to nespravil takže môj hnev jeto pre všetkých aj pre teba.Výhovorky tipu : Mal to spravit on tentokrát neplatia! Vela sa zmenilo ked som tu nebol a ešte viac sa zmení teraz ked znova dýcham tento vzduch a vnímam toto svetlo.Zosílil som Dragon_Mage a to tak že sito nevieš predstavit,pocít tú moc v piesku okolo,pocít čo všetko je v tom ukryté.Tajomstvo Akatsuki,svetová nadvláda a genocída rás odporu ako draci stále žije.Stále máš v svojom tele znamenie Akatsuki.Stále si len jeden z nás,a prečo by si mi mal pomôct,bezomna tu na púšti si nič,toto je moje královstvo.Neviem čo sa dialo ked som tu nebol ale viem čo sa bude diat teraz.Naša dominancia bude úplnná...!! |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Pomalým krokom si sa vydal k dverách, ako si ich otváral cítil si chlad mosadznej kľučky na tvojej ruky. Tvoje oči spočinuli na tvári dievčini, ktorá sa príjemne usmiala. Ale v určitom okamihu, práve keď si sa otáčal na tvár vedľa nej. Bol to muž, ničím významní alebo odlišný od iných, no napriek tomu kratunký okamih pred koncom si zbadal niečo povedomé. Ako si sa hľadel do očí onoho muža si si všimol že je zaodetý do plášťa zo znakom lotosu a na hlave ma klobúk so zvoncami. Mál dlhé čierne vlasy a v ruke držal pergamen. Najviac ťa však upútali jeho oči. Bolo ti na nich niečo povedomé a zrazu si si uvedomil prečo. Presne tento istý pohľad si videl v očiach Dragon Mageoho, keď uzatváral alianciu z drakmi. A to bolo to posledné čo si videl. Potom nasledoval už len chlad a tma. Technická (vyhodnotenie): V okamihu keď sa dotkli dverí ruky dievčini si vedel ako chceš uskutočniť svoj plán. Dievča prehovorilo pokojným hlasom. A po chvíľke sa pootvorili dvere. Škárou si nevidel toho moc, len kúsok okna za ním a v ňom hviezdu noc. Muž sa najskôr pozrel na dievčinu a potom na teba, premeral si ťa pohľadom a zastavil sa na tvojich očiach. Lenže to už klon na parapete načiahol katanu sekol smerom zdola hore. Počas tohto seku sa blinkol za neho a dokončenie seku spôsobilo to že jeho hlava sa rozdelila na dve časti. Mozgový mok oprskal dievčinu, ktorú striaslo a oprela sa o stenu aby neodpadla. Muž padol tým čo bolo kedysi tvárou k zemi a dvere sa otvorili do korán. Tvoj klon a ty ste stáli proti sebe. Druhá polovica je z pohľadu Dragon_mageoho. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Pomalým krokom si sa vydal k dverách, ako si ich otváral cítil si chlad mosadznej kľučky na tvojej ruky. Tvoje oči spočinuli na tvári dievčini, ktorá sa príjemne usmiala. Ale v určitom okamihu, práve keď si sa otáčal na tvár vedľa nej. Bol to muž, ničím významní alebo odlišný od iných, no napriek tomu kratunký okamih pred koncom si zbadal niečo povedomé. Ako si sa hľadel do očí onoho muža si si všimol že je zaodetý do plášťa zo znakom lotosu a na hlave ma klobúk so zvoncami. Mál dlhé čierne vlasy a v ruke držal pergamen. Najviac ťa však upútali jeho oči. Bolo ti na nich niečo povedomé a zrazu si si uvedomil prečo. Presne tento istý pohľad si videl v očiach Dragon Mageoho, keď uzatváral alianciu z drakmi. A to bolo to posledné čo si videl. Potom nasledoval už len chlad a tma. Technická (vyhodnotenie): V okamihu keď sa dotkli dverí ruky dievčini si vedel ako chceš uskutočniť svoj plán. Dievča prehovorilo pokojným hlasom. A po chvíľke sa pootvorili dvere. Škárou si nevidel toho moc, len kúsok okna za ním a v ňom hviezdu noc. Muž sa najskôr pozrel na dievčinu a potom na teba, premeral si ťa pohľadom a zastavil sa na tvojich očiach. Lenže to už klon na parapete načiahol katanu sekol smerom zdola hore. Počas tohto seku sa blinkol za neho a dokončenie seku spôsobilo to že jeho hlava sa rozdelila na dve časti. Mozgový mok oprskal dievčinu, ktorú striaslo a oprela sa o stenu aby neodpadla. Muž padol tým čo bolo kedysi tvárou k zemi a dvere sa otvorili do korán. Tvoj klon a ty ste stáli proti sebe. Druhá polovica je z pohľadu Dragon_mageoho. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Teraz hraj svoju hru,si nový sultán,chod pred ludí bud krutý a nič im nedaruj.Túto zem ,toto mesto dostanem na kolená a potom do našej hrsti lenže potrebujem teba ako vládcu takže ma nesklam. Otočím sa k východu a pomaly sa poberám preč.Ruky zosuniem pozdlž tela a len s ausmievam nad tým ako mi krásne všetko vychádza,predsalen ten život nebude taký zlý ked vieme ako sním máme vyjebat.Pred tým než opustím palác strhám šaty z neakej mrtvoly a prezlečiem sa aby nebol vidiet Akatsuki plášt. Hlavne ma teraz nesklam,Walentine! Poberiem sa preč z paláca prezlečený a vysmiaty.Moje vítazstvo sa blíži a pomaly ale isto som čím dalej tým viac silnejší. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Hin co jsii dělala než jsem tě našel v tom zapadlém hostinci ?Zeptám se a převezmu svitek. Usměju se a dám si první sousto. Pokusím osud jestli to není otrávené. Ten svitek ti potom dám... až se to naučím.. ale musíš mi odpovědět na mou první otázku řeknu a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Černý drak Hendur pro Nechápavě se podívám na dívku.Psk potichu pronesu své poslední slova: rosy...vů....tajné.....společ.... A až naposledy vydechnu,mé tělo se ptomění v draka a celou hospodu rozboří.Lidé utíkají,ale než se stačí vrátit,uvidí jen jak se mé tělo rozpadne v prach.Vrátím se... zazní větrem slova a od té doby lidé draka neviděly... |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Môj Pohľad sleduje muža stojaceho v pootvorených dverách ako sa podozrivo pozerá do mojich očí. Vtedy sa jeho hlava rozpolí na dve časti a jeho duša opustí telo. Mozgový mok vystriekne aj spomedzi špárky, cez ktorú sa pozeral. Pozrel som sa na ženu ukázal jej rukou nech ide dolu a potom prstom pred ústami až ostane ticho. Klon ktorý rozsekol hlavu Hendura chytil jeho telo, potichu ho položil na zem a odtiahol ho asi dva metre dozadu do izby. Ja som vkráčal dnu a zatvoril za sebou dvere. Vtedy keď som sa pozeral na zakrvavenú katanu lona a na elfa s rozseknutou hlavou na zemi mi prišla odpoveď od teba. Jeho krv a mozog sa pomaly rozlieval po podlahe. Presne aj tento istý obraz som ti poslal cez Soul Power. K nemu som pridal pár týchto slov. ,,Moje posledné rozkazy zneli: Znič hrad BH a dovleč Kakuzuho do akatsuki sídla. O ostatné sa postará Itachi a Sasori... Podľa toho som sa riadil. Ked ste všetci zmizli šiel som si po svojom. ‘‘ Vtedy akoby moja vážna stránka išla bokom a akoby na teba hovoril znovu ten istý priblblý Dragon_Mage ktorý si robil zo všetkých vo wog pošvy. ,,Kurva keby si videl ako som ho zajebal! Uplne nadherne a ani nevidel že som to bol ja! Som rád, že si späť... a čo vlastne dorába Wal? Tú piču som videl na tržisku aj s Lyseheou. Dúfam že ju niekde nejebe to by bol prúser.... Ok Som piesočný démon... Ich leader je mŕtvy ostatných len tak trochu pošprajcujem... Vtedy som sa ja zobral a sklonil k Hendurovej mŕtvole. Otvorl som svitok na ktorom bola pripravená Blood pečať a prstom som na ňu naniesol pásik jeho krvi. Potom som vybral ampulku a nabral z jeho hlavy do nej ďalšiu krv. Zavrel som ju a schoval do vrecka plášťa. Klon schoval katanu do puzdra , zobral si kľúč od izby a išiel do nej po ďalšie ampulky. Ja som zaboril celú dlaň pravej ruky do jeho rozobratej hlavy. Predral som ju až do jeho krku kde som napustil manu. Po chvíli sa jej rozpáralo brucho a z neho začal vychádzať čistý nezakrvavený hendur. Môj klon s jeho podobou. Ten zobral Hendurov meč a výbavu, ktorú si dal na seba. Potom som vytvoril dve svetelné guličky. Do nich som vložil dva spelly. Prvý pečať stunu. A druhý frozen shock prašnej podoby. Tieto dve som blinkol do úst príšery, ktorá stála na streche oproti oknu tých spoločíkov Hendura. Pootvorila ústa vyletel Frozen shock. Ten mohli vnímať len ako slabučký vánok prachu z okna. Ten zameral ich vodu v tele a potom hneď otvorila ústa znovu. Pečať sa spustila a oni obydvaja sa prestali hýbať. Ja ako Pravý Dragon_Mage som vykráčal von oknom. Tam som počkal na klona ktorý mi doniesol ampulky. Zobral som ich a prekráčal do druhej izby. Tam som vytiahol jeden z vrhacích nožíkov a urobil dierku v rukách obidvoch ľud ktorý tam boli. Trochu krvi som si od nich zobral do ampuliek a presunul som sa znovu do Hendurovej izby, kde boli oba klony. Vtedy som zrušil pečať a oni sa mohli znovu veselo pohybovať, jebať a vnímať okolie. ^.^ |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro "No... všechno možné... hrála karty, pila, jedla... no a čekala jsem na zákazníka..." řeknu s úsměvem a jaksi... mile... "Děkuju" políbím tě na tvář... |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Na jakého zákazníka ?? zeptám se a pohladím tě po tváři... Jestli myslíš to co myslím .... trochu se do toho zamotám. řekneš mi to ? zeptám se také mile. Počkej něco se mi nezdá. No nic... mluv dál.usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro "Ty jsi si nevšiml?..." zeptám se překvapeně... "Jak říkal otec, mistr zaklínač, jsem děvka... Holka co roste pro šibenici" řeknu a zasměju se... "Na jakého zákazníka jsem asi čekala..." řeknu |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Ne nevšiml.... je to divné ..... najednou se široce usměju. HE HE ty rosteš pro šibenici ... ? A co potom teda já ? Mistr mi říkal že rostu pro vraždění.... že mě na šibenici nedostanou.... usměju se a napiju se něčeho co je na stole abych svlažil hrdlo. Jo už mi to došlo..... doufám že jsi si na to moc nezvykla... řeknu najednou vážně a mám velice divný pohled... Něco se mi nezdá.... cítím že jsme někoho stratili.... pálí mě amulet ... sáhnu na rozpálený amulet co nosím na krku. SAKRA zakleju a podívám se na Hin vážně. Hendur je mrtvý ..... řeknu se smutkem. Teď jsem vůdcem gildy já ... řeknu a zadívám se daleko z okna. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ako sa tak prehrabuješ v batohu, počuješ slová stráži, ktorý ti až príliš jednoduchým spôsobom na toto mesto písal cestu k tvojmu nocľahu. Ale hej, ak ti nevadí trochu klanovej atmosféry tak choď do Strieborných pieskov, nájdi tržisko pri bordelu a potom stále rovno. Pozrie sa ešte posledný krát na teba a potom nad tebou mávne rukou. Ale to už ti nevnímaš lebo bojuješ s ťavou o svoj batoh. Konečne na niečo naďabíš rukou. A to čo vytiahneš je jeden z plodov, ktoré ti dala tvoja sestra pri vašom poslednom stretnutí. Nešla s tebou na juh, predsa len ako upírka by mala menší problém, ale ostala v lesoch Lihondresu a čakala na teba tam. Ak sa však plánuješ vrátiť. A tak si v ruke držal plod podobný orechu, zvláštnej zelenkavej farby, ktorý voňal ako mäta. A pretože si nemal moc času na rozmyslenie, pretože ťava už nebezpečne vyhrávala svoju vojnu o batoh. Rozhodol si sa... |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ako si sa tak hľadel z okna a chvíľku si vnímal to čo sa stalo. Uvedomil si si že na vedľajšej streche chrámu, kde ste sa pôvodne mali všetci stretnúť sedí niečo, no skôr než si si rozmyslel čo, pocítil si závan jemného chladu a potom si mal pocit akoby si na stotinku sekundy prestal existovať. Keď si sa prebral pocítil si ostrú bolesť na dlani. Tu samú bolesť pocítila aj Hinata, ktorá celú tu dobu sedela na posteli. Váš pohľad sedel okamžite vaše ruky a tam ste mali ranu, bodnú ktorá vyzerá akoby sa nikto pokúšal vŕtať vo vašej ruke a z nej po kvapkách stekala krv. Keď si potom prudko pozrel do okna nikto tam už nebol, teda aspoň nie to čo si tam videl prvý krát. Namiesto toho ťa pozorovala bytosť zahalená celá v čiernom a na tvári mala masku. Zdalo sa že ťa pozoruje, no nemohol si si tým byť istý. Medzi tým však sa odohrala ešte jedna vec, stena za vaším chrbtom, tá ktorá bola spoločná pre vás aj vášho veliteľa sfialovela a potom sa zase vrátila do pôvodného stavu. Ale to už ste nemohli vidieť, teda iba ak by náhodou kútikom oka. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ako si sa tak hľadel z okna a chvíľku si vnímal to čo sa stalo. Uvedomil si si že na vedľajšej streche chrámu, kde ste sa pôvodne mali všetci stretnúť sedí niečo, no skôr než si si rozmyslel čo, pocítil si závan jemného chladu a potom si mal pocit akoby si na stotinku sekundy prestal existovať. Keď si sa prebral pocítil si ostrú bolesť na dlani. Tu samú bolesť pocítila aj Hinata, ktorá celú tu dobu sedela na posteli. Váš pohľad sedel okamžite vaše ruky a tam ste mali ranu, bodnú ktorá vyzerá akoby sa nikto pokúšal vŕtať vo vašej ruke a z nej po kvapkách stekala krv. Keď si potom prudko pozrel do okna nikto tam už nebol, teda aspoň nie to čo si tam videl prvý krát. Namiesto toho ťa pozorovala bytosť zahalená celá v čiernom a na tvári mala masku. Zdalo sa že ťa pozoruje, no nemohol si si tým byť istý. Medzi tým však sa odohrala ešte jedna vec, stena za vaším chrbtom, tá ktorá bola spoločná pre vás aj vášho veliteľa sfialovela a potom sa zase vrátila do pôvodného stavu. Ale to už ste nemohli vidieť, teda iba ak by náhodou kútikom oka. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Tesne po tom ako si vytvoril posledného klona, ktorý mohol mať ľudskú podobu Hendura vďaka pečati, ktorá ho dokázala udržať v ľudskej podobe sa stala vec, ktorú si nečakal. Hendurové mŕtve telo už ďalej nedokázalo držať humanoidnú podobu. Premenil sa na draka v celej svojej veľkosti a kráse. V prvých okamihoch si bol pripravený na všetko, lebo také obrovské telo by rozdrvilo tento dom jedna radosť. Lenže vtedy okolo teba všetky steny sfialoveli a premenili sa na nejakú bližšie neurčenú hmotu. A potom opäť zostali také ako predtým akoby sa nič nestalo. Ale keď si sa obzrel zistil si čo sa stalo, izba bola taká obrovská aby ostal zachovaný pomer vzdialeností veci k obrovskému telu draka v strede miestnosti. Tvoj plán vyšiel dokonale a teraz stojíš uprostred miestnosti s Ampulkami krvi. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro ,,Čo to do pekl...'' Nechápem čo sa deje a ako tak sa snažím držať rovnováhu. Potom čo sa ako tak spametám zo zmeny izby sa poobzerám okolo a zákerne usmejem. ,,Bwahahaha...‘‘ Prikráčal som k jeho dračej hlave a pootvoril mu jeho papuľu. Do ruky som si napustil trochu ľadovej mágie a udrel som mu silno do zubov tak aby sa jeden z nich odlomil. Ten som si dal do vrecka. Pretrel som si potom dlane a začal som krúžiť okolo Hendurovej mŕtvoly tak, že som spodok pravej nohy ťahal po zemi za sebou. Tak som vytváral kruh okolo neho a pripravoval tak portál. ,,Dopiče skurvenéj... škoda , že som mu nerozseko krk... bola by pekná lebka na trofej.. nom neva oni to už nejako pozkúvajú dokopy.‘‘ Prejde mi hlavou pričom dokončujem kruh. Klony postávajú okolo a nič nerobia Až na jedného, ktorý len zatvoril okenice aby nebolo nič vydieť. Inak aj on stál a čakal rovno pred oknom.. Len príšera na streche má úlohu sledovať okolie a postarať sa o to aby nikto nešiel do môjho okna. Po chvíli som dokončil kruh a vyšúľal si z ruky pečatný ruženec. Pár krát som s ním zamával a začal si šeptať slová pečate popod nos. Pritom som napúštal trochu many do ruženca. Ten vytvoril po chvíli portál do hlavnej haly v hlavnom mieste. Hendurova mršina sa tam portne a pečať znovu zmizne. Keď to zbadajú moji sluhovia u mňa v hale začnú hneď pracovať. Postup je tradičný. Z draka ztrhajú všetky šupiny na štíty a brnenia, rozdrbú mu pár zubov (okrem spodných maličkých a tesákov) a urobia z nich sockety do zbraní prípadne amulety a podobné dôležité veci. Kosti roztriedia a použijú na výrobu zbraní, pár z nich venuju na to aby mi ich vrazili a vkuly do trónu. Drápy končia tak isto ako zuby, oči a orgány na transplantáciu prípadne na šamanistické a náboženské účely. Dračie meso do mraziarne odložiť na večeru, Pred tým ho ale vyšťavia a jeho krv odložia do sudov tie potom tiež do chladu. Krv čierneho draka je silne magická a vzácna. Lebku pokujú dokopy ako tak a zavesia ju nad hlavné vstupné dvere do môjho hradu. Ak nejaký bodrel alebo niečo ostane rozdelia si to medzi sebou. Potom čo sa ukončí portál si tak trochu vydýchnem. . Počkám kým sa izba zrovná dokopy ak sa zrovná. Potom si vezmem všetky ampulky a kľúč od izby. Klona posielam do lokálu Barmanovi povie nech klonu ukáže zakaždým na toho, kto sa bude pýtať na Hendura. Klon si sadne do nejakého tmavého rohu kde bude popíjať manovú vodu. Príšerka pobehuje po uliciach a hľadá bohviečo. Nejakú moc očividnú hrozbu ako napr červenovlaséjho kokota alebo wisha či lysteheu. Stále sa ale zdržuje v okolí hostinca. Hnedurov klon si sadne na posteľ vo svojej izbe opása si okolo seba svoj krátky meč, ktorý bol pred tým Hendura a čaká. Ja sa zamknem znovu do svojej izby , ľahnem si na posteľ a snažím sa čo najviac zregenerovať a nabrať čo najviac síl. Tam časť ampuliek vezmem do rúk a časť z krvi tých dvoch namažem na blood pečať, ktorú som držal celý čas v pravej ruke. Potom pečať zašúľam do zvitku a schovám do vaku ako aj ampulky. Vak schovám pod posteľ. Teraz už len čakám a odpočívam. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro V okamihu keď vstúpiš do izby, prekvapí ťa žena zahalená celá do plášťa Akatsuki s maskou na tvári. Pokojne a nehybne sedí na okne a zdá sa že ťa pozoruje. Skrze masku sa to len dá ťažko zistiť. No keď zavrieš dvere, masku s tváre dá dolu a usmeje sa na teba. Zdravím, mám nejaké novinky. Povie pokojne zoskočí z okna a podíde dnu, na streche za ňou zbadáš ešte jednu podobne odetú ženu ako je Lys. Postaví sa pokojne do stredu a hoci má šatku previazanú skrze oči, vieš že ťa pozoruje. V ľavej ruke drží nejakú ťažkú knihu a pravej kosu o ktorú sa opiera. Pokojným hlasom povie: Sultán je mŕtvy, novým vládcom tohto mesta a celej obchodnej cesty je Wal. Okrem toho Avatar sa prezliekol za nejakého tunajšieho človeka a zmizol v uliciach mesta. Pokojne čaká na tvoju reakciu. Medzi tým sa nikde nedeje nič zvláštne, teda aspoň zatiaľ. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro ,,Boha tvojho ako som sa zľakol!'' Odpoviem s úsmevom Lysethei ktorá vkročí dnu. Nie že by som sa skutočne zľakol no chcel som ju tak trochu povzbudiť a zároveň pozdraviť. ,,No do piči.. Walentine a na južnom tróne? Princ severu sa stáva kráľom juhu? Tá naša svetovláda sa fakt stáva skuttočnosťou.... Konečne na tom nemusím makať sám.'' Dodávam slová ktoré nesú prvky monológu, no všetky patrili Lys. Počas nich sa nejako stále moc aktívne nehýbem, len vylihávam v klobúku a plášti na posteli a pohupujem si špičky vyložených nôh. ,,Čo ma vlastne Avatar v pláne. Rozprával so mnou, no len tak hmlisto. Videl som, že si s ním bola. Aké sú jeho nasledovné kroky?'' Vysypem na ňu pár otázok s úsmevom ju sledujem. Na konci si spomeniem ale na zdvorilosť a ukážem rukou na jednu stoličku. ,,Usaď sa predsa , nie?'' |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Sakra co to je ... ? řeknu nervózně a podívám se na svou ruku. Potom se obratem podívám na to stvoření. Co to ... ? stěny za sebou si nevšimnu. Co jsi zač .. ? Proč jsi přišel .... zeptám se ho pomocí své telepatie. Podívám se na to stvoření. Co je zač ? udělám si brány kolem mysli aby mi do ní nemohl proniknout. Jestli něco potřebuješ tak se pokusíme pomoct ale ..... to je jedno . Můžeš mi odpovědět prosím ? ve střehu vyčkávám na odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Posledné čo si videl Wal je ako sa gulička ohňa premenila na nejaký prsteň a ten ostal ležať na zemi. Potom si započul slová Avatara a ten odkráčal preč. Ostal si sám stať v miestnosti. Chvíľku si tam tak nejak stál, keď sa odrazu pred tebou zjavil nejaký starček ktorý sa porozhliadol dookola a prezrel si miestnosť. Potom sa prekvapene pozrel na teba. Chvíľku si ťa premeriaval a potom si odkašľal a povedal, či sa skôr bojazlivo opýtal. Zdravím ja som Ašhat, a vy ste, no, nový sultán? Viete ja som váš osobný pomocník. V tomto meste je ťažké sa vyznať a ja mám na starosti vernosť a lojálnosť kráľovi. Žiaľ predchádzajúci kráľ, má nechcel a keďže je preč prichádzam ponúknuť svoje služby vám pane. Mužíček sa ti úctivo uklonil a keď sa klaňal zbadal si svitok s pečaťou akú používa väčšinou Akatsuki. Mužíček sa narovnal a ešte raz si obzrel palác a nechápavo pokrútil hlavou, nad dierami v stene a cestou ktorú ste si prerazili. To ste spravili vy pane? |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Bytosť sediaca na streche zoskočí najskôr na parapet vášho okna a potom skočí dnu k vám. Na tvári má masku s krásnymi maľbami. A kebyže sa to dá zistiť asi usúdite že vás pozoruje. Pravda je však taká že keď sa s ňou pokúšal telepaticky komunikovať, neprešiel si do jej mysle a pocítil si iba obrovský hlad. Taký istý chlad teraz cítite z nej. Vlastne v jej okolí akoby veci umierali a sem tam sa tvorí drobná inovať. Ona vec, bližšie povedané muž. Ukáže na vaše ruky a tie sa zahoja. Potom pokrúti hlavou a veľmi pokojným hlasom, bez emócii povie. Som potešený vás spoznať, som člen guildy Nightmares. To čo ste mali na rukách nie je moja práca. Vlastne som vás len pozoroval cez otvorené okno. Platí ma muž čo to spravil. Vec sa na znak úctivého pozdravu mierne ukloní a hoci nevyzerá byť na prvý pohľad ozbrojený, čosi v ňom vás drží v úcte. Okrem toho je celý zahalený v čiernom plášti a nedá sa určiť čo je pod ním. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Bytosť sediaca na streche zoskočí najskôr na parapet vášho okna a potom skočí dnu k vám. Na tvári má masku s krásnymi maľbami. A kebyže sa to dá zistiť asi usúdite že vás pozoruje. Pravda je však taká že keď sa s ňou pokúšal telepaticky komunikovať, neprešiel si do jej mysle a pocítil si iba obrovský hlad. Taký istý chlad teraz cítite z nej. Vlastne v jej okolí akoby veci umierali a sem tam sa tvorí drobná inovať. Ona vec, bližšie povedané muž. Ukáže na vaše ruky a tie sa zahoja. Potom pokrúti hlavou a veľmi pokojným hlasom, bez emócii povie. Som potešený vás spoznať, som člen guildy Nightmares. To čo ste mali na rukách nie je moja práca. Vlastne som vás len pozoroval cez otvorené okno. Platí ma muž čo to spravil. Vec sa na znak úctivého pozdravu mierne ukloní a hoci nevyzerá byť na prvý pohľad ozbrojený, čosi v ňom vás drží v úcte. Okrem toho je celý zahalený v čiernom plášti a nedá sa určiť čo je pod ním. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Prechádzaš sa ulicami a v ruke si poťažkávaš mešec, ktorý ako sa zdá je skutočne dobrým úlovkom. Nie že by to bolo prekvapeným, ale taká vec poteší. Zvykol si si na to že občas sa dom posunie iným smerom, ako býva zvyk, ale žeby sa sťahovalo celé tržisko? Zarazí ťa v okamihu keď náhodou natrafíš na tržnicu, ktorá býva z druhej strany verejného domu. A keď tak rozmýšľaš nad touto záhadou zbadáš dymiace sa sídlo sultána. S paláca sa trochu dymí, no nevyzerá to na nič vážne. Lenže zopár gardistov si počul hovoriť niečo o novom sultánovi. Ale nevedel si určiť čo je na tom pravdy. Nuž tržisko si prichytil práve vtedy keď sa opäť vzťahovalo naspäť na svoje pôvodné miesto a to na najväčšie námestie v meste. A ty si sa tak pokojne mohol vydať hore ulicou pokoja, ktorá mala až moc ohorené steny obchodov na to, aby niesla toto meno. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ty máš jedno veľké šťastie, napriek tomu aká si Kurva, ťa má púšť samotná rada. A vlastne nie len púšť ale aj tunajší ľud. Teda skôr cudzinci, ktorý sú tu často. Teda všetko čo cíti a žije s púšťou. Si prezlečení do tunajšieho odevu, ktorý je tak typický pre tunajších kupcov. Áno ten koho si okradol bol kupec, s čím to nevieš, ale spolu z jeho odevom si získal mešec plný zlatiek, nejaké drahokamy a dva zvitky z nejakými zvláštnymi kresbami. A takto si vyrazil do ulíc. Jediné čo si ešte počul bol hlas Lys v tvojej hlave: Prebrali sa... A potom si už len pokojne vykračoval po ulici a ľudia ti nevenovali nijakú pozornosť. Občas sa ťa pokúsil niekto nejako okradnúť, ale inak to bolo normálne na svojej možnosti pokojné mesto. Dokonca nikoho netrápilo to čo sa deje s palácom, iba si občas počul ako sa nikto baví o tom že bude asi nový sultán. A ešte jednu vec si získal. Malú hlúposť ktorá teraz poletovala okolo teba, no skôr ako vzlietla si z nej strhol lístok od Lys: „Darček na uvítanú, aby si nezablúdil, ver mi...“ |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Jen stojím a se zahalenou tváří a sleduji onoho muže. Když se mu nedostanu do mysli sám pro sebe zakleju. Pohlédnu první na Hinatu a potom na něj. Kývnu směrem k němu hlavou. také vás rád poznávám. Jsem členem a teď i vůdcem gildy tajné společenstvo. řeknu taktéž bez emocí. Můžu se zeptat kdo vás platí a proč mu tedy nepomůžete v jeho zájmech ? zeptám se stále bez náznaku emocí. A ještě jedna věc... proč jde po nás ? tedy jestli mi to můžete říct ... řeknu s vykáním. Zatím nikoho jiného jsem tím nepoctil než jeho a svého mistra magie... |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Pozoruji s úsměvem Rosyho když ucítím bolest na ruce... Podívám se na ruku a zamračím se... Vyskočím na nohy a v ruce mám kuši... Pozoruji tvora, muže který prošel oknem... "Heh, já mám taky dotaz... Kdopak jsi a proč jsi tu?" zeptám se... Prohlédnu si ho zkoumavým pohledem... |
| |
| soukromá zpráva od Wish Walentine pro Prsteň ktorý ostal na zemi som zodvihol a nasadil si ho na pravý prstenník. Vystrel som ruku a poobzeral si ho. Je to len ďalší artefakt, ktorý určuje akú moc vlastne mám. V tom ma však vyruší starček. Premeriavam si ho rovnako ako on mňa, rovnako ako sa nezdá jemu ako moc som mladý, tak sa mne nezdá aký je starý. V tom si však uvedomím, že ja som teraz Sultán. Vyrovnám sa a odkašlem si. Chvíľu sa tvárim dôležito no potom ma to prestane baviť a len ďalej znudene počúvam starca. "Beriem ťa..Som nový sultán a máš pravdu, nevyznám sa tu. Budem po svojom boku potrebovať niekoho ako si ty. Odteraz si moja pravá ruka a máš na starosť..." Zamyslím sa, čo vlastne bude mať na starosť. "Budeš mať na starosť presne to čo si povedal že budeš mať..." S úsmevom sledujem ako si starček obzerá diery v stene a zvitok. "Väčšinu z toho som skutočne spravil ja...berte to ako ukážku mojej moci, nerád by som vám ju predviedol normálne...A teraz mi radšej povedz, keď už si v mojich službách, čo mám urobiť ako nový Sultán...Predstaviť sa ľudu?Urobiť oslavu?Zájsť do kráľovského harému?" Oči mi zažiaria od radosti. |
| |
| soukromá zpráva od Wish Walentine pro Prsteň ktorý ostal na zemi som zodvihol a nasadil si ho na pravý prstenník. Vystrel som ruku a poobzeral si ho. Je to len ďalší artefakt, ktorý určuje akú moc vlastne mám. V tom ma však vyruší starček. Premeriavam si ho rovnako ako on mňa, rovnako ako sa nezdá jemu ako moc som mladý, tak sa mne nezdá aký je starý. V tom si však uvedomím, že ja som teraz Sultán. Vyrovnám sa a odkašlem si. Chvíľu sa tvárim dôležito no potom ma to prestane baviť a len ďalej znudene počúvam starca. "Beriem ťa..Som nový sultán a máš pravdu, nevyznám sa tu. Budem po svojom boku potrebovať niekoho ako si ty. Odteraz si moja pravá ruka a máš na starosť..." Zamyslím sa, čo vlastne bude mať na starosť. "Budeš mať na starosť presne to čo si povedal že budeš mať..." S úsmevom sledujem ako si starček obzerá diery v stene a zvitok. "Väčšinu z toho som skutočne spravil ja...berte to ako ukážku mojej moci, nerád by som vám ju predviedol normálne...A teraz mi radšej povedz, keď už si v mojich službách, čo mám urobiť ako nový Sultán...Predstaviť sa ľudu?Urobiť oslavu?Zájsť do kráľovského harému?" Oči mi zažiaria od radosti. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Mephez Měšec mi tak nějak šťastně cinká v dlani a já ho nechám zmizet v rukávu. Pousměju se, protože jsem už asi o tři nároží od místa činu. Tržiště ?? Ztuhnu a zastavím se. Chvíli se dívám, jak se stánky sunou zpět na své místo. Pak s mírným úšklebkem projdu kolem veřejného domu. Projdu jedním malým zákoutím, pozdravím jakéhosi malého, svraštělého enta ( žijící bonsaj ) a vydám se do mírného kopečku ulicí Pokoje. Na ohořelé vitríny a průčelí domu jsem si za těch několik let už zvykl. Žeby se někdo jiný chopil "moci" ?? Možný to je, ale je to docela nepravděpodobné.. Toho skrčka mohli klanoví vůdci ovládat jako loutku. Teď se jim povede hůř.. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Pohľad venuje stoličke a potom sa pozrie na prázdnu strechu, trochu sa pousmeje. Oprie kosu a pokojne si sadne. Keď už je Lys usadená pozrie sa na teba a pokojne povie. Nuž ide mu o svetovú nadvládu a v súčasnej chvíli sa snaží splynúť z davom a ty. Nuž máš sa tváriť ako piesočný démon, to je tunajšia legenda. Ibaže, problém je v tom že už si nikto nepamätá ako presne vyzerá ten démon. Tunajší ľudia z toho robia len veľké halo. Nachvíľku sa odmlčí a pozrie sa na stôl z jedlom, položí masku na stôl a pozrie sa na teba, pokrúti hlavou nad tým že piješ len vodu a ona sama sa napije niečoho iného. Zoberie si niečo a potom pokojne pokračuje v rozhovoru. Ja sa teraz snažím zmiznúť, kým príde môj šéf na to čo som si požičala. Rukou ukážem na kosu. A ty by si mal počkať na to kým sa Wal nejako prejaví ako nový sultán, pretože zatiaľ sú to len chýri, ktorým nikto nepridáva na vierohodnosti. Potom začni konať. Nemusíš hneď všetko masakrovať, ale upriam na seba pozornosť. Počula som o tvojom love. To je dobrá zmienka. Chce to šou pred ľuďmi. Vieš ako moc nad svetom musí byť naša. Povie a pokojne pozoruje to čo sa deje na streche za oknom. |
| |
 | soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Mephez Město je živé až moc. I ulice Pokoje, se svými ohořelými průčelími, je docela rušná. Vše se neustále pohybuje a kmitá z místa na místo,ale všechno je... jak to popsat? Součástí kulisy města. Proto je pro tebe překvapením, když se dostaví nepříjemný pocit v zátylku. Ulice je plná očí, ale všechny, kromě jedněch, sledují vše okolo, jenom ne tebe. Ten jeden pár očí... no buďme přesnější, to jedno oko, které si stihl zahlédnout předtím, než zmizelo v okně vyhořelé budovy, určitě sleduje tebe. Zahledíš se vzhůru, ale nic dalšího nespatříš. Tvoji pozornost upoutá náhlé odlehčení paže, v jejímž rukávu jsi schovával měšec. Rukáv je rozříznutý a náhodný zlodějíček, nemající ani metr, utíká co nejrychleji do jedné z ohořelých budov. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Aha... Odpoviem zamyslene Lysethei na jej slová, ktoré povedala. ,,Ok.. tak nabehnem potom niekde na verejne priestranstvo a zakričím: Bu Bu bu som vleky škaredy zničim vas utekajte!!!! A potom niečo vyhodim do vzduchu ne?...'' Pri týchto slovách nahodím priblblý výraz v tvári ako ten starý dragon, ktorý zatĺkal tabuľku pred sídlom temných. ,,Dobre teda.. posnažím sa.. zatiaľ si povegetím tu a počkám kým nejaký jebnutý trubač začne kričať po ulici: Náš kráľ Walentine chce všetky kurvy v hradeee!!! Mimochodom kde šiel ten tvoj kolega čo bol za tebou?'' Spýtam sa ešte až tam moc reč nestojí. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Moc nového sultána neposlouchám. Stojím přihrben s očima upřenýma na kazy zdi. Zkrátka přemýšlím o něčem jiném. Hnědý oblek vypadá slušivě, ale můj výraz i chování s ním, na rozdíl od barvy, vůbec neladí. Oči jsou chvílemi doširoka otevřené a chvíli připomínají vražedný pohled. Tvář je vrásčitá, pohublá, lehce baculatá a tak dále. Popsat mou podobu, je stejně složité, jako popsat křížence dogy, pinče a bobra. Takzvaná ,,Mejdanová směska". Záléfí na tom, fda jak chcete vypadat pfed lidmi. Ferství jako fýr, unavený po probdělé notfi, nebo fe na lid uplne vykaflat a týden být k zaftifení jen pro konkubíny. Rád bych vám poradil první moznoft, ale ta tfetí hmmm.... Začnu pohybovat ústy jako bych vychutnával něco moc dobrého. Nejlepfí by asi bylo ufpozádat oflavu, pfi níf by fte fe ukázal i lidu a potefil tak tu bohatfí vrftvu a pak... no myflím ze to uf nechám na váf. Lehce pozvednu cylindr na pozdrav. Mé jméno je Fignus Fert, k vafim fluzbám výfofti. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Jeho pohľad, teda skôr tvár zakrytá maskou sa otočí na Hinatu. Chvíľku smeruje na jej kušu a potom sa opäť otočí na teba. Prikývne akože rozumel a potom sa pokojne usadí a povie. Ja mu neslúžim, slúžim iba smrti. Sme guilda vrahov, zabijakov, špiónov, zlodejov a lovcov. Slúžime len smrti, pretože tá nám dovolila vrátiť sa späť. A čo sa týka kto je môj pán, to povedať nemôžem, iba to že teraz ide po vás. Akurát si musí niečo vybaviť. Bytosť sa nachvíľku odmlčí a aniž by si stihla zareagovať, vytrhne kušu, pričom to ani neucítiť a položí ju na stôl z ovocím, v tom samom okamihu už stojí opäť na svojom mieste. Máš krásnu vôňu. Povie pokojne a trochu ospravdlňújúco sa ukloní. Ide po vás preto lebo váš veľmajster prijal výzvu na tento súboj. Ak ho porazíte teda zabijete, no ale to je uňho zložíte, nikdy nezabijete jeho. Tak získate mocný artefakt. Ak nie, zomrite, lebo nie ste hodný. A prečo som tu? Opäť sa pozrie smerom k Hinate a otočí sa späť. Nuž je nás tu viac a chceme aby ten súboj a všetko to čo sa tu deje bolo trochu zaumavejšie. Musíte totiž pochopiť že naša guilda sa nikdy nesnažila vládnuť svetu. Vedeli sme všetko o všetkom a tak to bolo. My tu budeme aj keď ostatný pominú. Len ťažíme s toho čo robia ostatný. A pomáhame tým čo nám za to stoja. Moje meno je Eldril a som upír. Váš protivník je veľmajster ľadovej mágie, no viac vám povedať nemôžem. Iba ak dajte si na seba magické štíty. Všetky ktoré máte. Povie pokojne a oprie sa o parapet, sediac na okne. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Jeho pohľad, teda skôr tvár zakrytá maskou sa otočí na Hinatu. Chvíľku smeruje na jej kušu a potom sa opäť otočí na teba. Prikývne akože rozumel a potom sa pokojne usadí a povie. Ja mu neslúžim, slúžim iba smrti. Sme guilda vrahov, zabijakov, špiónov, zlodejov a lovcov. Slúžime len smrti, pretože tá nám dovolila vrátiť sa späť. A čo sa týka kto je môj pán, to povedať nemôžem, iba to že teraz ide po vás. Akurát si musí niečo vybaviť. Bytosť sa nachvíľku odmlčí a aniž by si stihla zareagovať, vytrhne kušu, pričom to ani neucítiť a položí ju na stôl z ovocím, v tom samom okamihu už stojí opäť na svojom mieste. Máš krásnu vôňu. Povie pokojne a trochu ospravdlňújúco sa ukloní. Ide po vás preto lebo váš veľmajster prijal výzvu na tento súboj. Ak ho porazíte teda zabijete, no ale to je uňho zložíte, nikdy nezabijete jeho. Tak získate mocný artefakt. Ak nie, zomrite, lebo nie ste hodný. A prečo som tu? Opäť sa pozrie smerom k Hinate a otočí sa späť. Nuž je nás tu viac a chceme aby ten súboj a všetko to čo sa tu deje bolo trochu zaumavejšie. Musíte totiž pochopiť že naša guilda sa nikdy nesnažila vládnuť svetu. Vedeli sme všetko o všetkom a tak to bolo. My tu budeme aj keď ostatný pominú. Len ťažíme s toho čo robia ostatný. A pomáhame tým čo nám za to stoja. Moje meno je Eldril a som upír. Váš protivník je veľmajster ľadovej mágie, no viac vám povedať nemôžem. Iba ak dajte si na seba magické štíty. Všetky ktoré máte. Povie pokojne a oprie sa o parapet, sediac na okne. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Za tvojimi protivníkmi. Nič v zlom, ale treba trochu férovosti. A navyše chceli sme sa im predstaviť. Keď už za nimi celý deň pobehujeme ako ciciny. To vieš ego. Poviem pokojne a prejdem sa po izbe, chvíľku uvažujem a pozorujem svoje okolie, potom vidím ako sa mihne nejaký tieň a pozriem sa naňho. Usmejem sa. Už sme všetci, čoskoro vyrazíme do nočných ulíc navštíviť Wala, nášho kráľa juhu. A tiež pohľadať ostatných s jeho družiny. Podarilo sa nám vďaka tým dvom vedľa zistiť ako vyzerajú. Je noc takže sa pôjdeme hrať. Dodá trochu sucho a opäť sa vráti k oknu. Pozrie sa von a potom smerom na hrad. Nasadí si masku a pokojne sa oprie dlaňami o parapet. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Poslouchám ho a jsem tiše... šipka kuše směřuje přímo na jeho hlavu... Neustále na něj mířím když najednou se objeví u mě... vytrhne mi kuši jako bych ji měla na rukou jen položenou a položí ji na stůl s jídlem.. Překvapeně pohlédnu na svoje teď už prázdně ruce a pak na něj... "Je rychlý... nejspíš bych ani nestihla udělat znamení" pomyslím si... "Mám krásnou vůni?... Eh... Děkuji" řeknu a překvapeně se usměji... "Tak tohle jsem doopravdy nečekala..." řeknu si... Tiše ho opět poslouchám a dojdu si sednout, alespoň tak se trochu uklidním... Vidím nebo spíš cítím jak jeho pohled zabloudí ke mě... trochu mě z toho zamrazí... Stále dál poslouchám... "Takže upír... proto mluvil o té vůni... myslel vůni krve... to je pro mě ještě větší pochvala" pomyslím si a trošku se usměji... "Děkujeme že jsi nám to řekl" poděkuji za mě i za Rosyho... Vstanu a pomalu a klidně k němu přijdu... "Vždycky mě zajímalo jaké by to bylo kdyby mě kousl upír" řeknu zvědavě... |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Zastavím. Do levé ruky mi vklouzla malá a jemná, ale ostrá jako jen málo co, házecí dýka. Sotva trochu nařízl rukáv, už ji má pod krkem a já ho pevně držím pod límcem. Ta léta tréninku se zase projednou vyplatila. O nic se nepokoušej, mrňousi.. Syknu ledově a oči se změní. Jsou jako uhrančivé oči polárního vlka, který už ví jistě, že jeho kořist neuteče. Je to vlastní vymyšlená technika mírné paralyzace spojené s částečnou hypnózou protivníka. Nevýhoda je, že se musíme dlouho dívat z očí do očí. Tři zlaté ti klidně dám, ale víc ode mě nečekej, mrňousi.. Zasyčím a vezmu si od něj opatrně zase měšec. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro ,,Férovosť!? Chceš ma rozosmiať alebo čo!? My a férový!? To si kde počula.. a čo je férové na masakri, ktorý mám spraviť ha!? Trochu pri týchto slovách zvýšim hlas a stále sledujem Lysetheu. ,,Nech ti tvoji nevypustia z úst o mne ani slovo. Živím vás! To mi nemôžete spraviť!'' Po týchto slovách si založím ruky za chrbát a zhlboka sa nadýchnem. Prekontrolujem koľko vody mi ostalo ešte v žalúdku po spracovaní regenov, ktoré by mali doplniť moju manu. ,,Val nieje môj kráľ.. Wal je Wal..'' Prepustím pritom medzi zubami. ,, Dobre teda.. a ten masaker mam urobiť teraz, ráno alebo ažzajtra za bieleho dňa? Mimochodom a ako tí ostatný vyzerajú?'' Spýtam sa zrejme už asi poslednú otázku , ktorá ma trápi. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Snaha. Ale to slovo ti asi nič nehovorí. Dodá trochu posmešne a pozrie sa na teba s úsmevom na perách. Potom si povzdychne si a otočí sa späť. Vieme len nejasné opisy, niečo bližšie ti prídeme povedať až keď ich vystopujeme. No ich výzor nie je ničím výnimočný, ak chceš, môžem ti ukázať ich spomienky. Pri týchto slovách podíde Lys k tebe a podá ti ruku, keď sa jej dotkneš uvidíš najskôr nejaké dievča zaodeté v obyčajnom odeve, ozbrojené trochu viac, potom ďalšiu ženu ktorá má hnedo-červené vlasy, rude oči, na rozdiel od ostaných je dosť malá. Nikoho ďalšieho okrem Rosyho a Hinaty nevidíš. Lys sa postaví na pôvodné miesto a dodá. ostali ti len 4. Čo sa týka Wala to nechávame na tebe. A ostatné začni až zajtra. Dnes si zopár veci ideme vybaviť mi. Tešilo ma Dragon. Ešte sa uvidíme. Povie nasadí si masku, kývne na pozdrav a vyskočí von oknom. V tom samom okamihu sa stratí z dohľadu akýchkoľvek očí... |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Maska sa uprie na Hinatu, keby sa to dalo vidieť videla by si ako sa usmial. No aj napriek tomu máš pocit že sa usmial, pretože si ten úsmev cítila na sebe. Odhrnul ti vlasy s krku a obzrel si ťa. Potom sa otočil na Rosyho a premeral si ho. Zdá sa že nad niečím uvažoval. Potom stiahol ruku dole a pokojne povedal. Je otázne či by si chcela len ukusiť a nasýtiť ma alebo sa nechať premeniť, pretože samotný bozk je ako extáza vzrušenia, ale premena je veľmi bolestivá. No nepopieram že teba ako upírku by som veľmi rád videl. Povie pokojne a stojí bez jediného náznaku pohybu, až po chvíľke si uvedomíte že občas sa zdá akoby prestával dýchať. Preskakuje tvárou z jedného na druhého a čaká na to čo urobíte, nehrozí vám bezprostredné nebezpečenstvo. Ale krv? To je lákadlo... |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Maska sa uprie na Hinatu, keby sa to dalo vidieť videla by si ako sa usmial. No aj napriek tomu máš pocit že sa usmial, pretože si ten úsmev cítila na sebe. Odhrnul ti vlasy s krku a obzrel si ťa. Potom sa otočil na Rosyho a premeral si ho. Zdá sa že nad niečím uvažoval. Potom stiahol ruku dole a pokojne povedal. Je otázne či by si chcela len ukusiť a nasýtiť ma alebo sa nechať premeniť, pretože samotný bozk je ako extáza vzrušenia, ale premena je veľmi bolestivá. No nepopieram že teba ako upírku by som veľmi rád videl. Povie pokojne a stojí bez jediného náznaku pohybu, až po chvíľke si uvedomíte že občas sa zdá akoby prestával dýchať. Preskakuje tvárou z jedného na druhého a čaká na to čo urobíte, nehrozí vám bezprostredné nebezpečenstvo. Ale krv? To je lákadlo... |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Na prvé slová Lysethei sa len uškrniem. ,,Mimochodom, odkáž telepaticky nejako sluhom do môjho rhadu až mi z hendurových kostí vyrobia katanu a nech mi ju donesú. Kňazi budú vedieť ako ma majú vystopovať podľa hviezdy.'' Na jej ostatné slová nereagujem. Keď pristúpi chytím ju za ruku a prezriem si všetky spomienky, ktoré mi ukázala. ,,Vďaka. Mimochodom začnem hneď zajtra. S klonom na tržnici. Východ bude krvavý a slnko bude plakať už od prvého pohľadu na túto zem.'' Metaforicky tým naznačím čas mojej sabotáže, ktorú uskutočním. Ako Lys odišla Hendurov klon sa dvihol z postele a začal kráčať k jeho susedom. Zastaví pred ich dverami na ktoré zaklope. Tvári sa ostražito a snaží sa vypadať tak, ako som ho videl ja vo dverách a v spomienkach nočnej mory. Na jazyku pripravený presne ten istý jeho prízvuk aký mal (Český.) Jeho prvé slová budú. ,,Před chvíli se u mňe stavil muž v masce. Potťebuju s vami mluvit.'' |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Ano chápu .... takže vy chcete spestřit tuhle "situaci" opravdu zajímavé . řeknu a podívám se na ten rozhovor... takže ty chceš z Hinaty udělat upíra .... když o tom přemýšlím ... jestli bych vás mohl požádat ... no nevím ... možná jestli by jste z nás obou mohli udělat upíry... velmi by nám to pomohlo při onom souboji...jestli však bylo proti vaší vůli a nebo by to Hinata odmítla . Tak to pochopím .... ale na chvíli se odmlčím a čekám na jeho reakci Snad jsem jej neurazil ... |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Muž si ťa prezrie a potom spraví nečakanú vec, z tváre si zloží masku. Rysy jeho tváre sú dokonalé. Je nádherný a jeho jasné modré oči sa upierajú na vás. Mierne, ale smutne sa pousmeje. A pokojným hlasom povie. V jeho očiach je akési mŕtve prázdno a na tvári nie je žiaden výraz, emócia. Ak budete veľmi chcieť, ale ako upíri ste zraniteľný, obzvlášť tu, denne svetlo vás spáli. A premena je veľmi bolestivá, iba legendy o cesnaku, kolíkoch a svätých veciach je legenda. Jediné čo by vás mohlo zraniť je viera onej bytosti v daný predmet. Rozhodnutie je na vás. Povie pokojne a vlasy mu padnú do tváre, upraví ich a naďalej čaká, medzi tým však zbadáte na strechy za ním dve ženy z toho istého klanu. Pokojne sedia na streche a zdá sa že čakajú na svojho spoločníka. Ten sa len usmieva a sleduje vaše reakcie. Po chvíľke dnu skočí ďalšia z nich a ostane slušne sedieť na okne, na tvári má masku, ale je inak ozdobená ako tá mužova. Pozdravila vám pokývnutím hlavy. Tá druhá žena ostala sedieť na streche. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Muž si ťa prezrie a potom spraví nečakanú vec, z tváre si zloží masku. Rysy jeho tváre sú dokonalé. Je nádherný a jeho jasné modré oči sa upierajú na vás. Mierne, ale smutne sa pousmeje. A pokojným hlasom povie. V jeho očiach je akési mŕtve prázdno a na tvári nie je žiaden výraz, emócia. Ak budete veľmi chcieť, ale ako upíri ste zraniteľný, obzvlášť tu, denne svetlo vás spáli. A premena je veľmi bolestivá, iba legendy o cesnaku, kolíkoch a svätých veciach je legenda. Jediné čo by vás mohlo zraniť je viera onej bytosti v daný predmet. Rozhodnutie je na vás. Povie pokojne a vlasy mu padnú do tváre, upraví ich a naďalej čaká, medzi tým však zbadáte na strechy za ním dve ženy z toho istého klanu. Pokojne sedia na streche a zdá sa že čakajú na svojho spoločníka. Ten sa len usmieva a sleduje vaše reakcie. Po chvíľke dnu skočí ďalšia z nich a ostane slušne sedieť na okne, na tvári má masku, ale je inak ozdobená ako tá mužova. Pozdravila vám pokývnutím hlavy. Tá druhá žena ostala sedieť na streche. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Podívám se na nově příchozí. Mírně pokynu hlavou na pozdrav. Zklamaně se podívám na Hinatu. Ona nechce ..... když ona nechce zbyde to jen na mě.... na mě záleží osud naši gildy .... na mě . prolétávají mi myšlenky hlavou. Budu muset do toho jít sám .... jestly by jste mohl .... musím to udělat pro dobro naší gildy. .... řeknu s přestávkama jako bych sám sebe přesvědčoval. Najednou zcela rozhodnutě řeknu. Já proměnu podstoupím . |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Mrňous je vyděšen k smrti. Dýchá tak rychle, jako by to bylo naposledy. Vůbec se nebrání a jeho prsty ani nesvírají měšec, který bez odporu získáš zpět do svého vlastnictví. Dítěti je sotva osm, možná i méně. Jeho na krátko přistřižené vlasy střídají jednu barvu za druhou, rychleji než chobotnice nebo chameleóni. Oděv je ze všeho možného, co se podařilo malé osůbce najít, nebo ukrást. Většina šatů je sytě růžová,červená i černá a na mnoha místech sešité k sobě. Podle pachu i soudíš, že jsou současně i její postel a obývací pokoj se záchodem. Oči jako by neměl. Moře bělma v jehož středu plave malinkatý černý člunek. Dítě ti hledí do očí, i když už se o zhypnotizování nesnažíš. Jen co uvolníš své sevření, otočí se k tobě a opře se hlavou o tvé břicho. Po chvilce slyšíš i přidušený vzlyk. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Ucítím na sobě jeho úsměv a také se pousměji... "Myslím že přeměnit bych se zatím nechtěla... možná se ale někdy setkáme a já změním svůj názor..." Usměji se na upíra... "Rozhodně si vás ale vážím a to co jste mi řekl je pro mě pochvalou" vyšvihnu drobnou poklonu... Hlavou pokynu na pozdrav další příchozí... Rychle upíra políbím a pak se vrátím na své místo... "Pokud ti nemohu jinak poděkovat" řeknu a usměji se... |
| |
| soukromá zpráva od Wish Walentine pro S otvorenou pusou pozerám na svojho nového radcu.Sem tam zaklipkám očami, no snažím sa plne sústrediť na jeho pusu, aby som aspoň vedel odčítať z pier čo chcel vlastne povedať. Cez to šušlanie to ide dosť ťažko. Bude to chcieť zrejme veľa diskusií, aby som si na to zvykol. "Ehe..." Poviem a prikyvujem hlavou na súhlas po každej jednej vete čo Signus povie. "Zo všetkých tvojich troch možností sa mi najviac pozdáva tá tretia.Nuž teda začnime s prípravou osláv. Treba rozniesť správu, že v meste je nový vládca. Taktiež treba pripraviť hrad, vyzdobiť ho, pripraviť na príchod bohatej vrstvy. To isté spraviť aj s ulicami mesta, nech to tu žiari." Poviem a znova pokývam hlavou. "Takže Signus, pokojne sa do toho môžeš vrhnúť. Nechám to na teba, aspoň uvidím aká kreatívna je moja nová pravá ruka..." Otočím sa prudko na špičke a pomaly začnem kráčať k diere v stene, odkiaľ som sem prišiel. Cez ramená mám stále prehodený Akatsuki plášť, s typickými červenými obláčikmi. Cestou zoberiem cylinder a paličku, ktoré sú opreté o stenu. Cylinder si nasadím na hlavu a paličkou si len veselo krútim pri chôdzi. "A ja sa teraz idem poprechádzať po hrade...Navštíviť svoj harém, poprípade si nájsť nejakú tú kráľovnú...na dnešný deň, samozrejme...Alebo sa len tak nevinne prejsť po meste. Chcem vidieť na vlastné oči čomu tu mám vládnuť..." A to sú posledné slová ozývajúc sa z chodby, znejúce stále slabšie a slabšie, pretože sa vzďaľujem. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Je to dítě, ty debile.. Uvědomím si. To už sundávám z jeho krku rybičku a nechám ji zase zmizet v rukávu, samozřejmě zacvaklou. Ale noták.. Kousek ho od sebe odšoupnu a přidřepnu si, takže se nemusím ohýbat a klučina by si nemusel vyvracet krk. Pročpak nejsi v sirotčinci, hm ?? Řeknu, když přepočítávám, kolik peněz mu dám. Pokud je tam patnáct zlatek, dám mu devět, protože sám musím z něčeho žít. A teďka upaluj do sirotčince, mrňousi.. Pousměju se. U nás by ho nepřijali a k sobě domů ho vzít nemůžu, je to až moc nebezpečné.. Vstanu od něj a pomalu se zase rozejdu domů. |
| |
 | soukromá zpráva od Washeek az Zawaal pro Když se dostanu za hradby, pocítím nejprve úlevu. Pro draka sice není ani písečná bouře velkou překážkou, ale stává se nepříjemností a zabraňuje možnosti pohybu a tak jsem rád, že se další budu moci vyhnout. Problém z jazykem se snažím zatím vyřešit tak, že vnímám hlasy a tóny a pokud s někým mluvím, používám a poslouchám myšlenky. Postupně takhle chodím po ulicích a kdekoliv vidím obchodníka, předstírám, že si jdu prohlédnout jeho zboží a zapředu s ním rozhovor, tak se po pár takových pokusech snad naučím základy místní řeči. Jídla i odpočinku mám prozatím dost a tak se ihned vydám za nejbližším silným zdrojem aury. Pro orientaci se snažím využít dobrou dračí paměť a také přímo magii, která městem proudí, pokud samozřejmě její síť má vůbec nějaký vzor v těchhle písčitých končinách. Na druhou stranu mě pobyt zde velmi prospívá, neboť okolní magie mnou protéká a živí mne. Po nějaké chvíli, kdy vedu koně ulicemi se rozhodnu, že je načase dát si pauzu a poznat místní kulturu více zblízka, tak zapadnu do prvního hospodě podobného podniku, který potkám. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Muž si vzdychne a potom sa otočí na dievča na parapete. Kývne na ňu a ona niekam odíde, muž podíde k tebe a obíde ťa. Zamkne dvere a zatvorí okná. Pred tým sa ešte stihne vrátiť dievča s nejakým zvláštnym odevom. Položí ho na posteľ a zmizne. Muž sa k tebe postaví a povie ti posledné slová. Najskôr síce pocítiš extáziu, ale potom príde neznesiteľná bolesť a ty už sa nikdy nebudeš môcť pozrieť do slnka. Skloní sa k tebe, lebo až teraz si si uvedomil že je omnoho vyšší a svalnatejší než ty. A vtedy sa do teba zakusne. Nie je to ani zďaleka bolestnejšie než včelie bodnutie. Vlastne sa ti po celom tele rozleje príjemné teplo a ty skutočne pocítiš extáziu vzrušenia, tvoje spomienky sa mierne zahmlia. Ale potom príde ostrá realita a ty sa začneš zvíjať v kŕčoch na zemi. Bolesť, ktorú prežívaš je horšia než tisíc mečov zabudnutých priamo do srdca. Vyčerpáva ťa to, a ti cítiš ako umieraš. Vlastne si už mŕtvy, nevidíš nič len tmu. A vtedy pocítiš krv, ktorá ťa dokonale nasýti, keď otvoríš oči, tvoj zrak sa mnohonásobne zlepšil. A to dievča v maske ti dáva svoju krv. Po chvíľke prestane ale ty sa cítiš dostatočne silný na to aby si žil. Ešte stále však ležíš na zemi a bolesť pomaly ustupuje. V tom sa ozve klopanie na dvere. Muž si nasadí masku a spolu s dievčaťom zmiznú, skôr než úplne dievča prehovorí. Nič nie je také ako sa zdá. Pozor na to čo je a nie je skutočnosť. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Muž si vzdychne a potom sa otočí na dievča na parapete. Kývne na ňu a ona niekam odíde, muž podíde k tebe a obíde ťa. Zamkne dvere a zatvorí okná. Pred tým sa ešte stihne vrátiť dievča s nejakým zvláštnym odevom. Položí ho na posteľ a zmizne. Muž sa k tebe postaví a povie ti posledné slová. Najskôr síce pocítiš extáziu, ale potom príde neznesiteľná bolesť a ty už sa nikdy nebudeš môcť pozrieť do slnka. Skloní sa k tebe, lebo až teraz si si uvedomil že je omnoho vyšší a svalnatejší než ty. A vtedy sa do teba zakusne. Nie je to ani zďaleka bolestnejšie než včelie bodnutie. Vlastne sa ti po celom tele rozleje príjemné teplo a ty skutočne pocítiš extáziu vzrušenia, tvoje spomienky sa mierne zahmlia. Ale potom príde ostrá realita a ty sa začneš zvíjať v kŕčoch na zemi. Bolesť, ktorú prežívaš je horšia než tisíc mečov zabudnutých priamo do srdca. Vyčerpáva ťa to, a ti cítiš ako umieraš. Vlastne si už mŕtvy, nevidíš nič len tmu. A vtedy pocítiš krv, ktorá ťa dokonale nasýti, keď otvoríš oči, tvoj zrak sa mnohonásobne zlepšil. A to dievča v maske ti dáva svoju krv. Po chvíľke prestane ale ty sa cítiš dostatočne silný na to aby si žil. Ešte stále však ležíš na zemi a bolesť pomaly ustupuje. V tom sa ozve klopanie na dvere. Muž si nasadí masku a spolu s dievčaťom zmiznú, skôr než úplne dievča prehovorí. Nič nie je také ako sa zdá. Pozor na to čo je a nie je skutočnosť. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Bafte fe dobve výfofti, Fultáne této femě. Chvilku se dívám Sultánovým směrem. Jen co zmizí za rohem dovolím se otočit se, ale oko z něj nespustím. Alespoň mě provede hradem. Tak teď kam. Jsem na hradě a netuším, kde je hlavní sál. No to potěšte bohové. Otočím se proti stěně a začnu prohledávat jednotlivé místnosti. Většina chodeb je prázdná, ale většina jich vede do středu paláce, do velkého sálu. Prohlédnu si cesty a zhodnotím, kterou z nich se tam dostanu nejrychleji. Je caf zafít f pfípravami. Narychlo zkontroluji sultána. Je sice mladý, ale už je tím, že se honosí titulem sultána, jej může stát život. Wish Walentine Hrad je protkaný tisíci chodeb a skoro tak vytváří město uvnitř města. Žádný div, že každá část je jinak sladěná, jak jen některé prodělávali změny ke vkusu současného sultána (A také se občas míchají mezi sebou). Původně holá kamenná chodba se začíná rozšiřovat. Kdysi tvrdý kámen je pokryt příjemně měkkým kobercem rudé barvy. Čím dál víc se objevují různé zlaté ozdoby a porcelánové vázy. Z nějakého důvodu visí od stropu vycpaní aligátoři, ale nemá cenu se tím zaobírat. Vázy jsou pomalované výjevy nahých žen i když jedna si tvou pozornost skutečně získá. Ne váza, ale krásná, přitažlivá a bohužel oblečená dívka, spokojeně odpočívajíc na hromadách polštářů, které někdo z neznámého důvodu navršil doprostřed chodby. Dívka má fialovou suknici po kolena a vestičku stejné barvy. Orientální rysy a snědá pleť barvy karamelu. Vlasy svázané do vysokého ohonu působí neuvěřitelně přitažlivě a čokoládové oči slibují splnění všech snů. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Bohužel v měšci je jen dvanáct zlatých. Půlku dáš dítěti, ale škoda že mu nemůžeš dát víc. Radostí ti skočí kolem krku. Když tě o chvilku později pustí, neví co má udělat. Jako by se chtělo rozběhnout a současně jej něco drží na místě. Nakonec sáhne do jedné z kapes a vytáhne malý dřevěný prstýnek. Položí ti jen na nastavenou dlaň a pak zmizí beze slova jako duch, ale jeho úsměv vidíš pořád viset před sebou a jako přízrak se po chvíli rozplyne. Ldyž se zaposloucháš, slyšíš lehké cinkání mincí. Snad mu je nikdo neukradne, než se dostane do sirotčince. Prohlédneš si prsten. Je dokonale hladký a vyleštěný. Rytiny na jeho vnitřní straně jsou jen nepatrné, ale pod správným úhlem zřetelné. Prudce se otočíš. Zase ten pocit, že tě někdo nebo něco sleduje. Tentokrát však nezahlédneš nikoho. Možná tě sledují stráže. Není to moc pravděpodobné, ale čím dříve zmizíš z ulice, tím lépe. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Pozoruji vše kolem jen na půl. Připravuji se na nový život. Na to že na mě stojí osud gildy. Musím to udělat. Musím . MUSÍM !!! řve mi hlas v hlavě. Na jeho slova kývnu a soustředím se na jednu věc. stáhnu se do jediné vzpomínky v mé mysli. Je to vzpomínka když jsem poprvé potkal Hinatu. Tuhle vzpomínku si střežím. Prostě ji musím mít. Musí mi zůstat. Jsem uzamčen v té jedné vzpomínce. Najednou vše zmodrá. Nádherný pocit ale najednou ho vystřídá bolest. svalím se na zem v ukrutné křeči. Musím to vydržet. Nezemřu . MUSÍM TO VYDRŽET !!! řvu na sebe abych přeřval svou bolest. Zavřu oči a nechám bolest proudit bolest svým tělech. Když už si myslím že jsem mrtev a nikdy se nevzbudím pomalu otevřu oči. Vše je rozmazané. Pomalu se to začíná rozostřívat. Cítím jak mi ústy prudí krev. Cccože ? zeptám se sám sebe a odtrhnu ústa od dívky. Ano budu si to pamatovat. děkuji. řeknu aby to slyšela jen ona. Jdu až k posteli kde leží ono oblečení. Prohlédnu si ho. Obrátím se na Hinatu Neotvírej prosím. řeknu tiše. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Když Rosymu začnou bolesti přijdu k němu... kleknu si vedle něho a položím si jeho hlavu k sobě na klín... Začnu ho hladit po vlasech... Když se ozve klepání naposledy pohladím Rosyho po vlasech... Vstanu a vezmu ze stolu kuši... Jdu pomalu ke dveřím, ale v tom se ozve Rosyho hlas... otočím se a položím kuši na stůl... Přijdu k Rosymu a podívám se mu do očí... "Jak se cítíš?" zeptám se, v hlase je znát starost... |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Aká otravná vec , no ale možno sa predsalen zíde v tomto prašivom ludskom meste by som sa fakt nevyznal ani keby som celú tú dobu žil.Takže teraz bez toho asi nebudem mat vôbec žiadnu šancu ....no uvidíme. Prechádzam sa ulicami mesta,bezstarostne sa nechávam okrádat.Ved peniaze premna nemajú žiadnu cenu,len pomaly čakám na príležitost stretnút toho starého piesočného démona ktorý má všetkých zahubit.Čakám na svoju šancu povedat mu svoj názor.Kedže Dragon_Mage sa postará o toto mesto aj sám a Walentine toto mesto zničí zvnútra jeho riadiacimi schopnostami už netreba nič zásadné.Stačí čakat. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Ale noták.. Ani mu nedovolím mě obejmout. Za to ho cvrnku do nosu. Upaluj.. A nenech si je jen tak vzít. Usměju se. To už mi ale vtiskl prstýnek a zmizel mezi hýbajícími se domy. Zakroutím hlavou a přečtu si nápis uvnitř prstýnku. Potom ho schovám do kapsy a protáhnu krok, abych se ztratil dalším zvědavým očím. Měl bych to vzít oklikou.. Zabočím doleva, potom doprava, znovu doprava, doleva a ještě jednou doleva. Potom jdu dlouho rovně. Pokud už mě šestý smysl před sledovateli nevaruje, opatrně vejdu do cechovního sídla. Hej, Tarkurie !! (1. pád Tarkurius) Zavolám na našeho mága a občasného vyvolávače různých stvoření. Raději se na tohle podívej, nevím, jestli to není magický.. Cvrnknu mu prstýnek a pak se odeberu k sobě do pokoje. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Tarkurius se nejdřív zamračí a s nechutí si prohlíží obyčejný dřevěný prstýnek. Proč by zrovna tenhle měl být..... Přehazuje si prsten z dlaně do dlaně. Podívám se na to. Ale nic neslibuji. Ty runy uvnitř... Zbytek už neslyšíš. Už by se pouštěl do výkladu, kterému nerozumí nikdo v cechu kromě něj a sám si chceš trochu odpočinout. Ani ne po hodině slyšíš randál. Chyťte toho zmetka. Jak se sem ksakru dostal. Je to Tarkuriův hlas. Co se mohlo stát, že burcuje celý cech? Zvědavost tě nutí zjistit co se děje. Cesta do sklepa netrvá dlouho. Našel by jsi ji i poslepu, kvůli pachu všech lektvarů a výtažku z bohové vědí čeho. Před dveřmi je docela narváno. Málokdy se sejde tolik členů cechu na jednom místě. Jak se ten zatracenej malej smrkáč dostal přes cechovní stráž? To je pro změnu hlas představeného cechu. Z nějakého důvodu nosí bílé roucho až na zem, přitom tím jenom upoutává pozornost. Možná proto je nejlepší. Když se ti podaří protlačit do čela davu, ke svému překvapení poznáš toho, co se dostal nepozorován do cechu. Je to to dítě, co ti dalo prstýnek. V téhle chvíli visí asi patnáct centimetrů nad zemí v natažené ruce jednoho člena cechu. Copak nevíš chlapče, že za vniknutí na pozemek cechu tě čeká dlouhá smrt mučením? Pravý Představený medovým hlasem, jimž by uspal mimino. Ze zkušenosti víš, že dokáže měnit hlas libovolně podle potřeby. Hraje si tak s obětí. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Pomalu usednu na postel. Promnu si spánky a vzhlédnu ke dveřím. Sáhnu si na záda na kterých mám připevněnou svou kuši. Pohled do očí opětuju. Jjjo dá se to .... hm ... ale nepodstoupil bych to znova. řeknu mírně třesoucím se hlas. Bolest stále neodezněla. Dívám se před na dveře. Přivřu oči a snažím se napojit na mysl návštěvníka venku. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Mírně se pousměji... A obejmu tě... "Obětoval jsi se pro nás" řeknu tiše a hned na to tě dlouze políbím... asi netuším že bych tě mohla vyrušit... "Měla bych se mu za to nějak odměnit... Měla? Musím? Chci se mu za to nějak odměnit" pomyslím si... |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Usměju se ale každý pohyb mi působí bolest. Pousměju se ale nepolevuju ve snaze zjistit kdo je venku. Ano obětoval.... a vím že jsem udělal zprávně. řeknu a opřu se o postel. Svěsím nohy na zem a tiše dýchám. Hin řekl ti někdo že máš hezké oči ? zeptám se s úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ako tak šmatláš v dlhom habituse stane sa ti že ti ho občas aj niekto pristúpi. Neraz spadneš na nos a zachráni ťa len rohoš alebo koberec. Ničím výnimočným nie je ani to že občas sa na teba zahľadí nejaký muž či žena. A nielen nekonečné rady ľudí prispievajú v tomto meste k blúdeniu. Našťastie ty máš dobrého pomocníka a tak sa po chvíľke dostaneš... ...nie tam kde si chcel. Teda, skôr nie tam kde by si mohol chcieť, lebo si zabudol udať pokyn kam vlastne chceš ísť. Ale na to už je neskoro myslieť. Ocitol si sa v malebnej úzkej uličke, ktorá je lemovaná nejakým umením z ligotavých kamienkov. Žiaľ tvoj výhľad zastrela starenka a pár mužov odetých v čiernom. A práve zvláštny hlas onej ženy bol to čo ťa zdržiavalo. Stratil si sa, neboj sa maličký, mi sa o teba postaráme. Neuniklo ti však že sa žena vystrela a pošepkala mužovi niečo o tom že si presné vhodný do ich klanu. Opäť sa zohne k tebe a natiahne k tebe ruku. Pôjdeš s tetou Elis dovedie ťa k rodičom. Tvoj orientačný zmysel zatiaľ veselo poletuje okolo teba. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro To čo sa snažíš zistiť je tak povediac zbytočné, pretože si príliš vysilení na to aby si presne zistil kto za dverami je. Ale podarí sa ti na chvíľku ovládnuť všetky tvoje nové zmysli. Cítiš chlad, ktorý ti prebehne celým telom a potom nejasnú mlžnú predstavu samotného Hendura. Vlastne sa ti zdá akoby za dvermi bol on sám. A či už sa ti to pozdávalo alebo nie, nielen že tomu všetko nasvedčovalo. Ale ešte aj k tomu si to videl. Za dverami stál Hendur a zdalo sa že na niečo netrpezlivo čakal. Videl si to vďaka svojej novej schopnosti, ktorá ti umožňovala vidieť to čo je skryté, či už je to neviditeľné alebo len ukryté za stenou. Napriek tomuto všetkému si mal nepríjemný pocit, že niečo nie je v poriadku. A Hinata zatiaľ sedela pri tebe. Nezabudni priateľu, s východom slnka musíš odísť. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro To čo sa snažíš zistiť je tak povediac zbytočné, pretože si príliš vysilení na to aby si presne zistil kto za dverami je. Ale podarí sa ti na chvíľku ovládnuť všetky tvoje nové zmysli. Cítiš chlad, ktorý ti prebehne celým telom a potom nejasnú mlžnú predstavu samotného Hendura. Vlastne sa ti zdá akoby za dvermi bol on sám. A či už sa ti to pozdávalo alebo nie, nielen že tomu všetko nasvedčovalo. Ale ešte aj k tomu si to videl. Za dverami stál Hendur a zdalo sa že na niečo netrpezlivo čakal. Videl si to vďaka svojej novej schopnosti, ktorá ti umožňovala vidieť to čo je skryté, či už je to neviditeľné alebo len ukryté za stenou. Napriek tomuto všetkému si mal nepríjemný pocit, že niečo nie je v poriadku. A Hinata zatiaľ sedela pri tebe. Nezabudni priateľu, s východom slnka musíš odísť. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Ako tak prechádzaš ulicami, zdá sa ti že ťa tu mágia moc nevíta. Sem tam sa proti tebe niečo vzoprie, sem tam sa niečo pokúsi ťa zhodiť alebo iným spôsobom potupiť. Nech je už ako chce silné výkyvy aury či moci sa neustále menia a po pár krokoch zisťuješ že sledovať ich nebude ľahké. Minimálne jedna z tých najmocnejších sa ti javí veľmi blízko, akoby bolo vždy krok od teba, no jediné čo zahliadneš vždy keď sa otočíš je nejaká sprostá ťava. O to viac ťa zaujme to čo vidíš keď pohľad zdvihneš. Hoci tunajší majú také veci niekde, ty nie. Sultánov palác s ktorého sa dymí ti pripadá až moc zaujímavý. Nehovoriac o zvláštnych víroch nad ním, ktoré po chvíľke zmizli rovnako rýchlo ako sa objavili. A ešte jedna vec bola zvláštna na tejto situácii. Tri mocné energie sa rozdelili a každá s tohto hradu išla iným smerom, jedna zmizla úplne, jedna odišla do mesta, jedna ostala v hrade. Štvrtá energia, mocná a najmocnejšia energia ohňa akú si kedy cítil ostala s tou v hrade. A tá najmocnejšia energia, stále len kútikom oka pozoruješ ťavu, ktorej mierne šibe. A táto ťava ti začína byť až podozrivá pri svojej otravnosti. Prosím tvoj ďalší príspevok adresuj pomocnému Pj. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Čakáš, čakáš, nudíš sa a dvere nik neotvára už hodnú chvíľu. Hoci zvnútra počuješ hlasy, ktoré sa tam zhovárajú. Lenže na určitý okamih, a ten je práve teraz cítiš ako ťa niekto pozoruje. A dvere. Sú zatvorené a ty len čakáš, čakáš, čakáš... |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro A už je to tu , demencia na každom kroku akoby nestačilo že v tomto ani neviem chodit.Neviem prečo som sa na toto dal ale ked už čo už musím to neako vydržat alebo ich všetkých zabijem.Toje je lákavé ale nemôžem typická ludksá demencia by rozšírila môj čin do každej dutej hlavy a bolo by po tomto dokonalom utajení..kurva! Smutnými očami pozriem na paní. Mama mi hovorila nech sa z cudzími nebavím alebo nech im ukradnem všetko lesklá a utekám ako my len nohy stačia.Takže prepáčte paní nemôžem tu svami ostat jemi lúto prajem.....arggrrrhh! Podlomia sami kolená a znovu strácam prehlad o vlastnej myslim,znova sa dostávam na povrch v hábite krvavého maniaka. TAK A TERAZ KONEČNE VYPADNI TY STUPIDNÁ LUDKSÁ ŠPINA!!!! Znova pozriem na paní a na chlapíkov v čiernom ale tentokrát skrvavenými očami. Počuj ty mrška poznám pár ludí ktorý by pre teba našli lepšie vyzžitie ako týchto sedem uchýlných maniakov v čiernom! Ste iný idioti,na púšti v čiernom! Blbý ludia nieje vám teplo?!HAHAHAHAHHAHUHUHHUHU!!!!Mimo to čierna je farba AKATSUKI!Ak nechcete aby som vám utrhol hlavy a vaše telá zožral ako kúsok masa žerie pes uhnite a dajte pokoj!Agrrrhhhh... Znova sa k vláde dostáva pololudská mysel. Prepáčte asi my zabehlo... |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Kým si hovoril o svojich rodičoch dal sa pochopiť výraz tváre tvojich obťažovateľov. Milý, pobavený a za chrbtom si pripravovali povraz. Lenže v okamihu, keď si ho zmenil, začal sa meniť aj tento obraz. Sprvu bol nejasný rozmazaný, potom bieli vydesený, neskôr prešiel do nemého úžasu prerušeného trhnutím pri slove Akatsuki a skončil sa zúfalým prázdnom medzi ľavým a pravým uchom. A v okamihu keď si myslíš že máš kontrolu nad svojim telom nastane tma, ktorá... ...bola spôsobená tehlou padajúcou zo strechy. Tá ťa na chvíľku omráčila a tá stačila na to aby si teraz sedel v nejakej pivnici. Zo zviazanými nohami a rozhliadal si sa na splesnivené steny. Mal si aj spoluväzňa, ale ten bol k tebe otočený chrbtom a zdá sa že spal. Spoza dverí si počul nejaké hlasy ako sa zhovárajú o tom, čo si zač, čo máš spoločné z Akatsuki a ako s tebou naložia. Čuduj sa svetu, tvojho trápenia nie je dosť. A tvoj spolubývajúci na teba spadne keď obaja skončíte na zemi a on precitne, prudko vyskočí a zdesene sa pozrie na teba. Potom sa ale usmeje a rozreže ti putá. Pokojným a veselým hlasom povie: Ak ty zdrháš pred púštnym démonom, týpek čo? Je už v meste? Po chvíľke zistíš že ide o pomerne bledého chalana, nie veľmi starého, sotva prekročil dospelosť a ten teraz hľadí na stenu. Potom znovu povie: Asi je čas ísť z tohto väzenia, títo ľudia sú blázni. Ty si tunajší? |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Ked zbadám kde som sa ocitol,rozplačem sa a poriadne hlasito.Nehodlám prestat stále si len tak hlasito revem a vykrikujem poznámky tipu. To nie ja to oni ...sú všade...zlé oči!Velké zuby...to on , to nie ja to bubáááák buéééééééééééééééééééééé!! Sedím si na zadku a plačem,možno aj nad tým čo sa stane týmto chlapíkom.Potom si všimne spoluvazna ktorý s anamna vyvalil.Áno môj postreh nemá chybu! Utekaj alebo ta zjem! Potom to znova príde,znova zmením mysel. Čo to....a kurva tý dementi si myslia že sa zadržia..hmmm Sand dreaming:Sand hunter....rozviažte ma! Z mojho tela sa odlomí trošku piesku ktorý som tam dával ešte pred vstupom do palácu a z neho sa vytvorí pár prúdov piesku ktoré ma začnú rozviazavat.Naneštastie sa znova zmení mysel takže sa asi nič z toho nepodarí a piesok mi strelí do oka. Mamááááá to bolíííííí moje okooooooooo!!! Pozriem na spoluvazna a až teraz si všimnem a postrehnem že on vlastne niečo hovoril, ale čo....mne jeto vlastne jedno. Zjem ta pletože ked ta zjem budem silak a ujdem odtialtoooo! Pousmejem sa nanho a oblíznem si pery. Mocný Avatar zakladatel Akatsuki ide papat , hamy hamy! |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Chalan sa na teba na chvíľku pozrie, poškrabe sa po hlave, postaví sa. Zmizne objaví sa a podá ti jablko, potom kus chleba, nejakú fľašku krvi a ešte kúsok udenej rybky. Pokrčí plecami a povie: Tak jedz, nič lepšie síce teraz nemám, ale tebe to tuším bude stačiť. Inak ja som Treme a ty si, ehm, zakladateľ...hm, čo som to len. Na chvíľku sa odmlčí, zdá sa že naozaj uvažuje, vlastne to vyzerá v jeho podaní veľmi presvedčivo, ale v okamihu keď prehovorí je ti jasné, že to nerobil. A ty si jeden s tých týpkov čo takmer zničili zem, tak to ma teší, to ten démon ani nemusel chodiť, veď jedného tu už máme. Rozosmeje sa a smeje sa a smeje. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Nechápavo pozerám no potom to predsalen pochopím. Ty si kúzelník,wáááá sprav slona ! Zaujato pozerám na urehotaného chalana. Zatial žiadne zmeny mysle neprichádzajú,demencia ostáva. Ten chalan je ako moj stryko ktory menil škrečky na ešte vačšie skrečky!VRUSUJUCE! Stále udivene pozerám a čakám na trik zo slonom. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Slona, to ma nenapadlo, hm, áno. Vyskočí na nohy a ruku výťazoslávne vystrčí do vzduchu v nejakom nejasnom bojovom geste. A zvolá. povolám slona a vyrazím nam cestu von. Chvíľku máva a šermuje rukami a v cele sa objaví, žiaľ fialový slon. Ale inak už v ničom inom chyby nie je. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Slon nikde iste jeto podvodnik nesmiem mu verit,všetko je falošné dokonca aj on samotný som uprostred neakej super hry obrovských príšer ako naposledy pretože tu nieje slon nemôžem nikomu verit dokonca ani posvatné škrečky ma tu neochánia pred vačnou zhubou v plameni v tejto prašivej diere plnej faloše,falošných slonov a niekoho kto máva rukami ako bojovník za práva bezrukých!Som sám musím vymysliet plán ako ho zjem alebo eliminujem pomocou telesných plynov.Bohužial musím nabit zásobníky takže to chvílu potrvá! Vražedne pozriem na chalana predomnou. Pozri tučniak z podivnou tyčou na ktorej sa točí opica s melonom a kolíše sa zo strany na stranu pomocou banánu a ten tučniak spieva púštne piesne! Zakričím a snažím sa mu kusnut do palca na strednej pravej nohe ak neaku ma.Ak nie tak do rozkroku.Samozrejme som zviazany ale usta mam volne takže sa hodim o zem a skusim to. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Mladík odčaruje nepodarok slona a podarí sa mu pričarovať naozajstného slona. Má všetky potrebné detaily aby bol dokonalý, ale. V tu samu chvíľu si zakričal a ten mladík sa uprel na teba, akoby si bol jeleň. V okamihu tvojho pokusu kusnúť sa ti chcel uhnúť, ale žiaľ mu to nevyšlo a kopal ťa rovno do zubov. Tvoja ubohá stolička, to nezniesla, také kruté správanie a odišla od teba na zem, ktorá ju pohltila temným prachom. A ten chalan. Co blbneš človeče, veď ja len čarujem slona a ti tu, no skratka upokoj sa. Takto sa odtiaľto nedostaneme dnes, veď prezradíš celý náš plán. Hľadí na teba ako na cvoka a slona, ktorý stojí a nechápe si nevšíma. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Dobře, dobře.. Odbydu ho a pak si po celém dnu sednuv pokoji do křesla a nohy si vyhodím na stůl. Rambajz. Rychle vklouznu do bot a rozběhnu se do sklepa. Uvolním si cestu a Tlapce ( jedna z nejsličnějších zlodějek vůbec ) natáhnu přes triko ramínko podprsenky a poté ho pustím. Plesk. To ramínko bolestivě dopadlo a taky dopadla její ruka na mou tvář. Omluvně se zazubím a mnouc si tvář, proderu se ven. Šokem je, že Lothias drží za rukáv to škvrně. Lothiasi !! Pusť ho !! Křiknu. Prosím.. Dodám tiše, ale elf to slyší. Polknu, protože by teď mohl přijít trest v podobě nevyléčitelné nemoci - dýky do zad. Vezmeme ho na výslech. Ale nejspíš to bude chtít Tarkuria, abychom se vůbec něco dověděli. Ten mrňous totiž je buď němý, nemluví nebo mluvit neumí.. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Ležím na posteli a sledujem kus ľadu v strede izby. Počas toho ako klon klope ma napadla zaujimavá myšlienka. Vyskočil som z postele a kľakol si rovno pred kus ľadu. Dlaňami som sa ho dotkol a zatvoril som oči. Dnu v ľade sa začali vykresľovať bledomodré symboly, presnejšie ide o pečať. Vytváram v ľade pečať instantného obnovenia many. To len preto že ráno bude pre mňa také vyčerpávajúce. To čo miniem teraz prípadne cez klony dnes v noci si ako tak môžem ešte doplniť tou vodou. No zrejme tá ma nepozbiera tak aby som bol schopný robiť humbuk na tržisku. Preto toto. Keď klonovi neotvárajú snažím sqa zistiť prečo, teda čo presne vidí cez okno príšerka zo strechy. Z hendurovej izby víde druhý klon a ten sa postaví pred dvere vedľa Hendurovho klona. Vytiahne zakrvavnú katanu a čaká. Hendurov klon sa vrátii do izby Hendura a vylezia von oknom. Pomaly po parapete sa presúva k nim. Pri okne zastaví a čaká. Snaží sa začuť čo najviac Pčoas toho mu vyletí z dlaní jedná svetelná gulička. Klon pred dverami sa dotkne masky. Vtedy si Hendur vrazí Guličku do krku. Je to preto aby využil aj jeho staršie hlasivky a hendurov hlas na to aby mohol dokonale rozprávať. Potom keď zhodnotí, že je správna prekvapivá situácia ukročí a postaví sa do okna so slovami. ,,Zdarek...'' |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro S omámením sleduju co se všechno děje. Hendur ... ? Počkat není vše takové jako se zdá projede mi hlavou myšlenka. Hin kolik zbývá hodin do úsvitu ? zeptám se a vezmu do ruk onen oblek. Zadívám se na něj a proskoumám každou jeho část. Kuši mám vedle sebe nabitou a nachystanou. Nože v rukávech jsou ve stavu pohotovosti. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Původně neustále štěbetající dav se najednou zklidní. Poslední co zaslechneš, je několik kleteb na tvou osobu od Tlapky. Snad jsem u ní neztratil nadobro šanci. Bleskne ti hlavou, ale je to pouze desetina vteřiny. Svým zásahem jsi možná ukončil své členství v cechu. Škoda že ti nemohou dát výpověď na papíře a ty by jsi odešel jinak, než nohama napřed. Tarkurius se šklebí, jako by ho právě někdo nutil sníst něco, co by nejraději vyplivl. Už se nadechuje, aby řekl něco nelichotivého, ale na poslední chvíli si to rozmyslí. Lothias k tobě obrátí pohled. Volnou rukou si mne černou špičatou bradku, jeho pohled by přesekl i metrový balvan. Na pulzující bolest tváře jsi úplně zapomněl. Nebojíš se ani krutého trestu, ale jeho myšlenky jsou nevypočitatelné, mnohdy projevuje až božskou shovívavost, jindy démonskou pomstychtivost. Jestli ho znáš, tak nebude pro tebe obtížné jej vyslechnout. Pustí chlapcův rukáv. Odveďte jej do jídelny. To dítě je nejspíš hladové a zesláblé.... Cestou pryč mu členové cechu uvolňují cestu a když prochází kolem tebe lehce zašeptá. ....mučení by nemusel vydržet. Když nic neřekne do doby než zesílí, tak osobně dohlédnu na to, aby získávání informací probíhalo přesně podle pravidel. Nejenom jeho dravčí nos stojí za přezdívkou Sup. O pár vteřin později mizí z doslechu a lidi se začínají pomalu vracet k přerušeným rozhovorům. |
| |
| soukromá zpráva od Washeek az Zawaal pro Sledování dění ve městě se zdá být více než problematické, ale bylo by jistě jednodušší, kdybych neměl tak mocnou sílu přímo za zády. Chvílemi začínám být ze svých pocitů dosti nervózní a úroveň pozornosti, kterou musím udržovat také není dvakrát příjemná. Nebýt několikasetletého spánku dříve, byl bych jistě dost vyčerpaný. Přesto mě brání má pověstná dračí trpělivost. Nechci nic uspěchat, ale je mi jasné, že ať už je ta mocná bytost kdokoli, budu jí muset kontaktovat. Chvíli ještě vodím velblouda za sebou ulicemi. Zastavím se u jednoho ze stánků, koupím nějaké dužinaté ovoce a o pár kroků dál jej upustím na zem. Poté jdu dál a zjišťuji, jestli si ovoce velbloud všimne. Nakonec najdu nějakou příjemnou, dostatečně stíněnou a úzkou temnou uličku. Pokud nejde velbloud za mnou sám, naznačím mu, aby mě následoval, pokud jde, prostě dojdu až nakonec, tam se otočím a zvednu ruku k pozdravu. Zároveň v ní ale soustředím sílu na ledové kouzlo, jež by za velbloudem vytvořilo stěnu, která by ho zadržela a jeho samotného přimrazila do sebe. Pokud se nesnaží utéct, pak pozdrav dokončím stisknutím ruky v pěst a lehkým úderem do svého levého ramene. Ať jsi kdo jsi, bylo by od tebe slušné projevit svou pravou povahu. Pronesu poté. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro "Nevím... asi... možná devět" řeknu a pokusím se tě povalit na postel... což se mi kvůli tvé nové síle asi nepovede... "Co se děje?" zeptám se tiše a nakloním hlavu... "Je nějaký nervózní... snad není upírství spojeno s paranoiou" pomyslím si |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Devět... mám dost času. řeknu spíše pro sebe. Když vidím spíše skrvnu jak se mě Hin snaží povalit chytne mě křeč do nohy a já padám na postel. Ocitám se pod Hin. křeč pomíjí. nebudu ti lhát. Viděl jsem za dveřmi Hendura ale to není možné. Bohužel... řeknu a najednou tě políbím. Potom se odtrhnu a dělám jako by nic.... |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Velbloud se na tebe dívá jako na stěnu. Jako na hodně nezajímavou stěnu. Žvýká a žvýká a mezi jednotlivými žvýknutími otočí hlavu a koukne na svůj zadek, jež pozvolna mizí v ledové stěně. Pomalu otáčí hlavu zpátky se stejně znuděným výrazem a trpělivě vyslechne vše co mu chceš povědět. Jen co na konci uděláš tečku, velbloud ti plivne do tváře pořádnou porci slin. Hodně lepkavých a dost nechutných. Jedno oko máš úplně zalepené, ale druhá polovina tváře přečkala bez úhony. Velbloud párkrát spokojeně popotáhne nosem a všechno završí mohutným frknutím. Ano frknutím, které poprská vše, co zůstalo ušetřeno v prvnímu útoku. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Omluvně se ještě pousměju na Tlapku. Pak už se začne zahušťovat aatmosféra a mě se svírá krk, který začíná vyprahovat. Chvíli šéfa pozoruji, jak si měří mě, pak chlapce a tak dál. když toho mrňouse pustí, trochu si oddychnu. Do jídelny ne, napřed pořádně vykoupat a dát mu čistý oblečení.. Ušklíbnu se na Tarkuria, který vapadá, jakoby právě sežral citron. Ano, pane.. Hlesnu, když se mám ujmout výslechu a zároveň uslyším o mučení. Pak se šéf ztratí do svýho kanclu, potažmo pokoje. Otočím se na patě. Tak jdeme, mrňousi.. Vezmu toho skrčka pevně za ruku a vedu ho do koupelny, abych ho pořádně umyl. Kolem Tlapky procházím obzvláště opatrně. Potom jdeme spletí chodem a odboček. Do kádě naleju džber horké a potom studené vody. No tak honem.. Vysvleč se.. No neboj, taky jsem býval malej.. Neboj, já ti nic neudělám.. Vyhrnu si rukávy, vezmu kartáč a mýdlo a začnu mrňouse umývat, tedy spíše drhnout. Na chvíli mu předám mýdlo a podívám se po nějaké volné košili a kalhotách pro půlčíka. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro V okamihu keď Hinate dáš na čelo bozk, tvoj pohľad padne na Hendura ktorý stojí na parapete okna. Usmieva sa a jeho pohľad padne do tvojich očí. Presne takým istým hlasom aký mal Hendur, každá spomienka ťa presvieča že je to on v okamihu keď prehovorí. Zdarek ... Pokojne ostane stáť na okne ale ty cítiš že za dverami je ešte ktosi. Si zmetený len jednou vecou, a to je tá, že okrem tejto energie a všetkého čo sa okolo teba deje si pocítil akoby tvoje reagovalo bez teba, iba sa postavilo a vzpriamilo, a hoc ešte stále máš na pamäti bolesť, v ruke máš zbraň. Upír má svoje výhody. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro V okamihu keď Hinate dáš na čelo bozk, tvoj pohľad padne na Hendura ktorý stojí na parapete okna. Usmieva sa a jeho pohľad padne do tvojich očí. Presne takým istým hlasom aký mal Hendur, každá spomienka ťa presvieča že je to on v okamihu keď prehovorí. Zdarek ... Pokojne ostane stáť na okne ale ty cítiš že za dverami je ešte ktosi. Si zmetený len jednou vecou, a to je tá, že okrem tejto energie a všetkého čo sa okolo teba deje si pocítil akoby tvoje reagovalo bez teba, iba sa postavilo a vzpriamilo, a hoc ešte stále máš na pamäti bolesť, v ruke máš zbraň. Upír má svoje výhody. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Príšerká prišla o svoj skvelý výhľad, pretože pri premene zatvorila mora okno. Keď však odchádzala pootvorila ho dostatočne na to aby dnu prekĺzol klon a zároveň aby ona mohla vidieť pás diania dnu. Tvoj klon zatiaľ stál na okne a pozeral sa na scénku dvoch milencov, Rosy sa odtrhnul od Hinaty a prudko sa vystrel, zbadal si že je zmenený, bledšia pleť, tesáky, nezvyčajná farba očí a zvláštna aura, všetko nasvečovalo tomu že je upír. Okrem toho mal v rukách už pripravené zbrane, on sám bol svojím neuveriteľné rýchlim nových chovaným prekvapený. Teraz stojite proti sebe a hľadíte sa na seba. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Stojím v okne trocha prikrčený s úsmevom hľadiac na tých dvoch. Moja podoba je neuveriteľne podobná, vlastne ono to je na nerozoznanie Hendur, dokonca aj akoby ten pohľad v očiach patril priamo jemu. Vystriem dlane a ruky dvihnem do výšky pliec akoby som dával najavo, že sa nechcem bojovať. ,,Exilis lerio matris.‘‘ Vyslovím tichším chrapľavým hlasom, ktorý určite ale nepatril Hendurovi. Pritom ľavou dlaňou položím prsty na pery a jemne ňou pohnem od pier pričom ich našpúlim. Na jedného aj na druhého, akoby som vám obom poslal vzdušný bozk. ,,Takto sa zdravíme u nás...‘‘ Dodám nakoniec k mojím prvým slovám a zoskočím s širokým úškrnom do miestnosti. Tento hlas, ktorý ste ale začuli už akoby bol presne ten istý, ktorý ste počuli od Hendura, no až na ten jeho divný prízvuk, ktorý mu určite nepatril. Pomalým krokom sa približujem k obom, no spravím ich len dva a zastanem. Ostanem stáť asi tak tri kroky od vás oboch, aby som nenarúšal váš osobný priestor. ,,Kukám, že som vás tak trochu vyrušil. Pardón.. inak sa nedalo, chcel som si obzrieť týmito očami služobníkov vášho pána ešte pred tým než zomrú..‘‘ Poviem milým kľudným hláskom, pričom ostávam stáť na mieste a nijako sa nehýbem. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Stojím v okne trocha prikrčený s úsmevom hľadiac na tých dvoch. Moja podoba je neuveriteľne podobná, vlastne ono to je na nerozoznanie Hendur, dokonca aj akoby ten pohľad v očiach patril priamo jemu. Vystriem dlane a ruky dvihnem do výšky pliec akoby som dával najavo, že sa nechcem bojovať. ,,Exilis lerio matris.‘‘ Vyslovím tichším chrapľavým hlasom, ktorý určite ale nepatril Hendurovi. Pritom ľavou dlaňou položím prsty na pery a jemne ňou pohnem od pier pričom ich našpúlim. Na jedného aj na druhého, akoby som vám obom poslal vzdušný bozk. ,,Takto sa zdravíme u nás...‘‘ Dodám nakoniec k mojím prvým slovám a zoskočím s širokým úškrnom do miestnosti. Tento hlas, ktorý ste ale začuli už akoby bol presne ten istý, ktorý ste počuli od Hendura, no až na ten jeho divný prízvuk, ktorý mu určite nepatril. Pomalým krokom sa približujem k obom, no spravím ich len dva a zastanem. Ostanem stáť asi tak tri kroky od vás oboch, aby som nenarúšal váš osobný priestor. ,,Kukám, že som vás tak trochu vyrušil. Pardón.. inak sa nedalo, chcel som si obzrieť týmito očami služobníkov vášho pána ešte pred tým než zomrú..‘‘ Poviem milým kľudným hláskom, pričom ostávam stáť na mieste a nijako sa nehýbem. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Ja stále robím pečať na manu. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Trošku nechápavo sledujem čo sa mi práve podarilo , znova sa niečo zmenilo ale tentokrát sa to prejavuje velmi bolestivo pretože padám na zem a držím sa za hlavu. Tentokrát jeto velmi bolestivé a razantné.Tentokrát to bude trvalé,pretože bolest dosahuje maxima a ludská mysel pomaly ale isto umiera. Zmizni! Konečne odtialto vypadni si len zostatok nechápeš?! Nemáš podstatu,pusti ma von takto nemáš šancu žit,somnou áno.Teda aspon telo! Mysle sa znova prehodia,teda jedna zabije druhú.Pozriem na chalana ktorý mi niečo počas tejto premeny hovoril. Bláznivý malý chlapec....uhni... Sand hunter!...Rozviaž ma... Prikážem piesku aby ma konečne rozviazal. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Púta na tvojich rukách sú voľné, nič ti nestojí v ceste iba stena, ktorá nie je tvorená pieskom. Ale čistým železom. Áno všetky steny sú kovové až na. Skrze stenu prejde nejaká postava zahalená celá v čiernom, nie je jej vidno ani do tváre, ani sa nedá rozoznať čo je zač. Temný plášť sa tiahne po zemi. Postúpi trochu dopredu a pozrie sa na čarodejníka vedľa. Potom znovu na teba, zatiaľ čo čarodejník čosi frfle a prikazuje slonovi, ktorý je o chvíľku len kopa prachu. Zahalená postava podíde bližšie je to žena, no okrem toho sa nedá stále zistiť čo je zač. V tom sa ozve spoza dverí zopár rán a jedna celá stena sa rozžiari do biela, dvere padnú a stena sa rozsype na drobné časti, akoby piliny. Žena dlho nečaká, otočí sa a prejde celým sídlom ako prvá čím vás bez jediného zaváhania dostane na povrch. A až tam zastane a ukáže rukou na niečo čo sa vznáša nad mestom. Vyzerá to ako nejaký kvet, akurát zložený celý z červeného piesku. Až vtedy prehovorí chladným hlasom. Démon, prišiel si po mesto, ktoré kedysi patrilo jeho milej. Dúfa že ju tým vyslobodí. Okrem tejto formy má ešte pravú, ale v nej sa neukázal zatiaľ, predpokladá víťazstvo. Poviem a ruku schová, nepohne sa len sleduje obzor a to čo je na ňom. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Bláznivo sa pousmejem , presne tak isto ako som to robil v dobe WoG a podobných stretoch ke dmi šlo možno o život možno len o ukojenie chute zabíjat a ničit skrz ludské telo a démonickú mysel. Bohužial nemôžem použit démonické telo to ešte nieje pripravené.Musím to spravit takto... Pozriem na červený kvet,hlasito sa rozosmejem. Calling of white sand! Pomaly sa pokúsim zmenit piesok okolo mna a zároven piesok celého mesta na biely.Prišiel čas začat používat to čo robím tak rád,maximum many a dokonca aj obetovanie vlastného života za účelom..zabit. Calling of Earth! Pripravujem sa na strhujúci boj,lenže stále si dávam pozor aby nikto nevidel kto je tajomná postava ktorá sa snaží rozvírit celý piesok púšte a ešte zmenit farbu piesku na biely.Ak si ma všimnú moje plány budú narušené to nesmiem dopustit. Ja som Avatar,zakladatel Akatsuki,pravý démon....nemám chut sa delit! Pomaly pohnem rukou aby som načerpal piesok na svoju kožu a spevnil tým už dost narušené brnenie z piesku,popri tom nahromadím ako seba kruh z piesku ktorý mi bude slúžit ako štít keby sa náhodou dostalo niečo príliš blízko.Nemôžem s aspoliehat aby na jeden sand shield.Musím sa poistit. Je čas pozriet sa čo tento tvor vydrží! Sand hunter! Trhnem druhou rukou tak aby sa proti kvetu rozleteli tri prúdy piesku, dva z lava a jeden z prava.Letia oblúkovito a sú mierené na najspodnejšiu čast kvetu aby sa prevrtali zospodu. Vyhrat môže,čest je nepodstatná.Hlavne že zomrie ale ja sa vrátim ako vždy.Mna sa táto púšt tak lahko nezbaví a on..zomrie.. S týmito slovami dupnem po piesku aby som donho vrazil asi polovicu mojej many,môj plán záleží od načasovania a ten kto ho zabija nebude toto trápne telo ale moje samotné démonické zjavanie.Moja púšt! |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Všetko sa zatiaľ darilo akoby ti samo mesto pomohlo. Akoby sa jeho piesok dohodol že teraz bude stať radšej na tej tvojej strane. I keď to nebola tak celkom pravda. Časť piesku nasal do seba onen kvet, skôr než si ho ty stačil zmeniť na bieli. Zdá sa teda že toto je osobná pomsta piesku, kebyže vie piesok premýšľať. Aj tu nie je nič nemožné. Tvoje tri prúdi sú síce mierené dobre ale napriek tomu sa kvet uhne. Vlastne sa rozpadne lupienok po lupienku. A zrnká piesku uniknú pomedzi zrnká piesku. Zhomtný sa do kvetu o kúsok ďalej, ale už menšieho, a aj on vystrelí nie tri ale päť prúdov piesku na teba. Jeden je namierený priamo, jeden ide zľava a druhý sprava, tie ďalšie dva sú o niečo tenšie a snažia sa ťa šľahnúť z boku. Majú teda širší záber a trvá im trochu dlhšie kým k tebe dorazia. Kvet sa teraz uhýba tvojmu piesku rýchlejšie ale ramená akoby boli nezávisle na ňom. Akoby to celé ovládal niekto iný. Žena medzi tým ustúpila bokom, tak aby nezavadzala súboju a zdesený mág spravil čosi čo si nestačil zachytiť, ale to čo na teba išlo sprava zmizlo a nemuselo ťa to trápiť. Mág medzi tým vzal nohy na plecia a utekal kade ľahšie. Prvé ramená sprava nahradili druhé, ktoré robili presne to isté. Videl si ešte ako mesto mierne panikári a nemá čas na niečo také ako zisťovať kto presne to má na svedomí. Vedel si iba že vedia čo a ako. A že je radšej lepšie sa schovať a nevyslovovať mena púštnych démonov. |
| |
| 2.Kapitola – púštny démon Legendy vznikli z pravdy a pravda je tam kde nesiaha lož... Niektorý prišli do mesta za oddychom a dostali prácu, iný za účelom dokázať niečo a sklamali, iný získať niečo a stratili, iný chceli zabudnú a majú nový život a všetci, ktorý čakali sa dočkali. Slnko sa pomaly pobralo do iných končín, a na mesto sa rozliala tma. Ulicami už nechodilo toľko ľudí a iných tvorov a dymiaci sa palác už opravili. Napriek tomu, dnešný deň ešte u koniec nebol a to čo malo ešte len prísť, sa práve pomaly formovalo nad mestom, presnejšie nad najvyššou vežou paláca. Spočiatku to vyzeralo len ako malý tieň na oblohe, ktorú nezakrývali mraky a sotva kto si ho všimol, ale postupom času sa tento nejasný útvar začal formovať. Až keď nadobudol tvar malinkého púčika kvetu zažiaril na krvavo červeno a všetci mohli vidieť že je to vec z piesku. Červeného piesku. Tento puk pustil k zemi dlhé výhonky ktoré pripomínali korene a začal do seba nasávať tunajší piesok, ako ho mal čoraz viac a on sa menil na červený piesok začal rásť aj kvet, rozvíjať sa až sa nakoniec ukázal v plnej kráse. Toto bolo akoby znamenie pre tunajší ľud, ktorý sa pomaly začal zbierať, nastal menší chaos a všetci sa snažili schovať. Kvet sa zatiaľ iba pokojne vznášal nad mestom a korene už stiahol. Lenže vtedy okrem zdeseného šepotu o púštnom démonovi a starých hriechov z minulosti si každý mohol všimnúť len jednu vec. Farba piesku na všetkých miestach bez ohľadu na mágiu sa zmenila na bielu. A presne tejto farby boli tri prúdi piesku ktoré sa vrhli na kvet, ten sa však ako lupeň po lupene rozpadol a zhmotnil inde a vystrelil po neznámom útočníkovi päť svojich lián. Teraz už bol chaos značne viditeľný aj keď bolo prekvapujúce že nikde nebola panika. A okrem zdesených myšlienok a zvláštnych výrazov tvári bolo počuť aj mená. Akatsuki, Púštny kvet... Všade na okolo bolo vidieť vzbúrení piesok, ktorý začal poletovať okolím a ktokoľvek, kto podcenil terajšiu situáciu si mohol byť istý bezprostrednou smrťou. To potvrdzoval ale šialený čarodejník, kričiaci o pomoc, ktorý utekal nie kam smerom von z mesta. A konca aj všetky zvieratá, ktoré sa prikrčili alebo dali do skupinok a čakali, akoby to bola len piesočná búrka. Mesto samo prestalo vystrájať, len ticho čakalo a nikde sa nič nehýbalo. A ostatný, ktorý zdvihli zrak mohli sledovať pôsobivý súboj piesku na pozadí tmavej nočnej oblohy. Všetko toto osvetľoval len mesiac a hviezdy, pretože, nech to už vyzeralo akokoľvek, bola bezoblačná noc... |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Tarkurius tě vyprovodí ze dveří stejně uctivě jako všechny ostatní. Prostě nadává a řve, aby jste už konečně vypadli z jeho laboratoře. Odcházíš mezi posledními. Tarkurius ti oznámí, že potřebuje ještě něco nutně dodělat a tak tě nechá, aby ses o dítě postaral sám. Dítě se krapet ostýchá, ale nakonec ze své ochranného krunýře vyleze a ponoří se do teplé vody. Dětství maskovalo veškeré známky, které by alespoň trochu pomohli určit pohlaví jinak než nahotou. Děvčátku se nejspíš teplá voda líbí, ale krom úsměvu nevydá ani hlásku. Po chvíli tě rozpaky přejdou. Kůže je téměř černá špínou a vznikající pára sebou nese nejeden nepříjemný zápach. Holčičce se přestává koupel líbit, jak poznáš podle rozlobeného vrčení, ale nechává se dál drhnout kartáčem. Mýdlo bere jako hračku a začne si s ním ve vodě házet. To jí snad zabaví na dost dlouho, aby jsi měl čas na sehnání nějakého oblečení. Za dveřmi do koupelny už čeká Gardo. Lehce nahrbený stařec, jemuž špička vousů sahá až na zem a v cechu je znám jako všudypřítomný šmírák. Jednou šmíroval i Tlapku, ale vyvázl živ a zdráv, jen díky svému citu pro situaci. Nikdo neví jak, ale vždy když je načapán, má u sebe něco, co člověk v danou chvíli potřebuje. Heheh, nesu vám nějaké hadry, myslím že je budete potřebovat, heheh. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Takžeb takto,velmi dobre uvidíme o kolko som zosilnel po takom dlhom odpočinku,aspon mám solídneho súpera nemusím sa držat spat môžem ho....rozdrtit! Pousmejem sa a zovriem dlan v past.Tentokrát sa tri prúdy rozprášili na zrnká po celej oblohe. Trom sa uhne čo takto,miliardy? Zasmejem sa ale nemám vela času,takýto boj by bol velmi vyčerpávajúci takže sa sústredím a znovu po dlhom čase začnem používat svoju...Sand mastery! Z rozptýleného piesku na oblohe náhodne vytvorím tenké lanká ktoré sa začnú prepletat,nie presne okolo kvetu ale všade.Postupne prejdú aj k zemi a začnú pliest aj tam,dokonalá nit piesku nemôže byt pretrhnutá tak lahko aj ked je taká tenká.Vystrel som ruky aby som vztýčil svoju obranu z piesku okolo mna, nepoužil som ho moc stále si nechávam neaký v zálohe aby som čelil piatim prúdom . Samozrejme sa nemôžem spoliehat anto že budem jednoducho silnejší takže so stenami začnem rotovat aby som trocha svoj vlastný piesok zo zeme rozptýlil do vzduchu a tým posilnil svoju vlastnú ochranu. Uhýba sa dost rýchlo am toto asi nieje ani pravá podoba,ale možno hej ..za pokus nič nedám. Vzdušné siete sa stiahnu a premotajú tak aby ho pomaly zabalili,samozrejme proces je strašne pomalý ale siete sú obrovské takže by nemal kam uniknút.Sietami ktoré sú na zemi zatial nič nerobím. Stále držím polovicu svojej many pod svojimi nohami v centre bieleho piesku z ktorého hodlám použit finálny úder. Otočím svoj pohlad k žene a krvavými očami dávam na javo len jednu vec. Zbohom! Zpoza steny skrz ktorú ja vidím a ona nie-aspon z môjho pohladu a mienky,vystrelí piesočná ruka za účelom aby ju chytila a zovrela. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Keď sa tvoje prúdi rozprášia na zrnka jeho päť sa zmení na tisícky veľmi tenkých, ktoré teraz švihajú všade okolo a ničia aj okolie, všetky sa však sústreďujú aby trosky padali na teba. Na nebi zaznie hrubý hlas. Kto si? Tvoja obrana tu vydrží a kvet sa znovu začne rozpadávať na lupene, niektoré preniknú von zo siete, iné ostanú dnu. Zo zeme, nie z jej povrchu ale odkiaľsi s hĺbky vytrysknú na povrch stĺpy červeného piesku a začnú posilňovať jeho aj jeho výtvory. Netušíš komu si sa postavil. Som duch celej púšte minulosti A zopár lupeňov sa premení na ďalšie laná ktoré vytvoria ďalšiu sieť okolo tej tvojej. Tá začne robiť presne to isté čo tá tvoja. Kvet v strede však nič nerobí. Ešte stále sa pokúša zničiť tvoju obranu, tá zatiaľ odoláva ale netušíš ako dlho. V okamihu keď sa pozrieš na ženu a povieš Zbohom, neuhne ani nič okrem prežehnania neurobí. Potom ju chytí ruka a plášť s nej spadne. V ruke držíš Lys, pečate na nej žiaria a oči ma previazané šatkou. S chrbta jej voľne visia energetické krídla a jej slová sú len. Tešilo ma, uvidíme sa neskôr. Zopár trosiek takmer preruší ruku ale nie je ich dosť aby k tomu skutočne došlo. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Začnem sa smiat.BLÁZON! Ohlošujúci výkrik mohli počut všetci nedal som si pozor, čo už stane sa aj lepším. Znova dupnem nohou aby sa vzdušná siet rozbila.Už je čas.....rozbite sa... Vzdušná siet praskne aby vytvorila akúsi pomyselnú piesočnú búrku. Ja niesom len tak niekto môj milý mrtvý kolega....ty si duch tejto púšte? To je pekné ale ja som....jej srdce a mysel jej živé ztelesnenie! Pousmejem sa a výrim všetken piesok v dosahu. No hned ako sa zdvihne prvý piesok napriahnem pravú ruku a piesočnou rukou hodím Lys oproti démonovy.Lenže toje iba zástera toho čo príde. Akatsuki leader Soul power Začínam sa vyčerpávat,musím ho zabit ale tým vyhladím aj toto mesto.Preto...musíš spravit niečo aby to vyzeralo ako zločin ktorý spáchal Dragon_Mage alebo Walentine.Oznám im nech spravia fingované vraždy a prepadnutia nech mesto zaleje pomyselná krv.Samozrejme skrz ilúzie ktoré ty dokážeš nemám pravdu? Z tejto výšky to budeš mat lahšie a ja ta ochránim....samozrejme nesnaž sa zmenit polohu alebo mi odporovat pretože hodlám použit....ved uvidíš! Boj Bleskurýchle používanie mysle kombinované s prácou rúk mi nikdy nešlo preto sa mohlo stat že jeden z jeho útokou mohol teoreticky prejst mojou obranou ale kvoli tomu tam bolo tolko piesku.Aby sa hned zdvihol pri náznaku nebezpečia. Tentokrát je v mojich očiach stará nenávist voči druhým a snou prichádza ofenzíva. Sand summoning,Sand hunter! Z rozvírenej piesočnej búrky na oblohe vystrelí maximálny počet vetiev všemožných tvarov a velkostí len za účelom prerazit skrz kvet a celý ho oblepit pieskom.Ich počet je maximálny a kvôli maximálnemu sústredeniu vynakladám snahu ovládnut aj jeho piesok pomocou jeho prekombinovania s mojim v piesočnej búrke.Takže by to mohlo vyjst a jeto lupienke ktoré vyšly aj ostali zo siete by mali byt potrhané mojim aj jeho pieskom. Samozrejme pokial to nevide je dost pravdepodobné že mi dojde mana ktorú mám teraz a budem musiet vyvolat silu Vyhladenia ktorá rozdrtí život možno na celej púšti a mna znova uvrhne do boja myslí a vyčerpania. Preto som prikázal Lys nech spravia ilúziu,chcem aby nevideli moju novu rastúcu moc,predsalen nemôžem vediet kto je v meste.Každopádne zomna pomaly začal odpadávat piesok, všetko sústredujem na vonkajšiu obranu pričom na tele si nechávam iba vrstvu pre vnútorné orgány. Jediné čo mi teraz zostáva je dúfat že som trafil medzeru medzi sietami a zároven miesto kde je môj piesok aby sa Lys nič nestalo a aby moja mco stačila na roztrhanie kvetu takýmto štýlom. Tvoja moc je..nudná kvietok.. Urážlivé poznámky nesmú chýbat pretože mám eso v rukáve. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Chvilku počkej, škvrně.. Usměju se na holčičku a otevřu malé větrací okénko. Začnu se rozhlížet po nějakých věcech. Kruci.. Tady nic není.. Neutop se.. Otevřu dveře a málem starce srazím. Promiň, Gardo.. Ém.. Díky.. Nevíš, kde je Tlapka ?? Tady by se spíš hodila ženská.. Hlavou kývnu k dítěti. Jednou mě bude naučit tu jeho šmírovací techniku.. Pousměju se a oblečení hodím na koš s prádlem. Potřeboval bych, abys to škvrně pohlídal, stačí si jen sednou a dávat pozor, jestli se netopí.. Plácnu starce po rameni a než stihne něco namítnout, už jsem pryč a hledám Tlapku. Takže napřed její pokoj.. Zahnu doparava. Nejspíš tam nebude.. Ozvalo se cosi v mé hlavě hodně, hodně potichu. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Piesok tvoj aj jeho sa začína príliš rýchlo točiť, vlastne to rozpútava obrovskú búrku a rýchlosť jednotlivých zrniek trhá kožu. Ozve sa hrubý smiech, akoby bolo kvetu všetko jedno a ozve sa posledné slová. Tak mi dokáž že ma púšť už nepotrebuje.... V tej chvíli sa Lys dostala presne tam kde si chcel. Už počas letu si strhla šatku z očí. A keď sa teraz ocitla nad mestom mala len čiernu prázdnotu v nich a slabo žiariacu fialovú hviezdu. Rozprestrela krídla, ktorých sa žiaden piesok nedotýkal. Pretože ak by to aj spravil zanikol by. Jej oči sa uprú k nebu a celé nebo sa pokryje fialovou sieťou. Nijak neovplyvňuje to čo sa deje s pieskom, lebo je to len obraz z druhého sveta. Rozprestrie ruky a posledné čo povie tebe v hlave je. Rozumiem, Ich myseľ je moja, moja myseľ ich. Teraz...je...čas...pre...smrť...Arašna.... Posledné slová sú trhané a zaniknú v čase, s kútika úst jej vytečie pramienok krvi. A jej hlava sa zakloní dozadu, teraz už nepočuje nič, žiaden hlas. Necíti žiadnu bolesť, nie je živá. Medzi tým sa lupene, sieť a to všetko naozaj navzájom potrhali ale tento okamih tvoja obrana ešte vydržala, to čo ťa ochránilo ako posledné však bol útok ktorý prerazil všetky obrany. Bol to šíp vrhnutý priamo na teba. Jeho moc sa rovnala tvojej moci pred tým ako si padol do piesku na niekoľko rokov. Zrak ti padol na piesok, ktorý bol všade tvoj aj jeho. A on? Videl si muža, ktorý stál oproti tebe. Bol to starec, ktorý vás zastavil pred palácom. Usmieval sa a pozeral na teba. Liany s piesku ho obopínali a zakrývali časť jeho tváre. Tam kde malo byť oko bol len nejaký symbol. On sám mal všetko s piesku, podobne ako ty. Iba na ľavej ruke mal uviazaný kvet a spod neho kvapkala krv. On sám bol celý rozrezaný a vyzeral rovnako vyčerpaný ako ty. Všetko zúrilo okolo vás ale vy sami ste sa nehýbali. Jeho úsmev sa rozžiaril a v očiach sa objavila aká si šialenosť. Vystrel ruku smerom na teba... Piesok sa sformoval a získal tvar krídiel ktoré mu teraz akože rastú z chrbta. Po tvári mu stekajú pramene krvi. A nielen po nej. Okolo neho sa tvorí kaluž krvi. S poslednou silou a všetkým čo má sa vrhne na teba. Všetky liany, pieskové vlny, a sila jeho vlastného úderu. Celá jeho mana, všetok jeho život, jeho spomienky jeho smrť. Posledné čo okrem toho zazrieš je blesk na nebi, fialový a smerujúci na zem. |
| |
| soukromá zpráva od Avatar of Vengeace Ak pro Usmejem sa ke duvidím stzarca, toto som vážne nečakal, ja ten ktorý má dokonalú obranu. Bola prerazená no čo už lenže ja starca nezabijem len tak. Ja to spravím s maximálnym posmechom.Piesok ktorý mal manu ktorú som tam vkladal predtým sa akoby rozosmial a otvoril. Prepadol som sa pod zem,do centra svojej moci.Myslel som si že to nebude nutné ale budem musiet použit svoju novo vynájdenú techniku.Na povrchu stále zúrilo šialenstvo starca,piesku a aj mojej zvrátenej povahy ..lenže ja som ten kto tu bol o krok napred a on sa unáhlil.Pretože som v čistom centre mojej moci neopadnem od únavy ani nezomriem od vyčerpania a som nedotknutelný jeho pieskom pretože tu je čisto iba môj biely takže... Sand scatter! Piesok na povrchu sa manovo zmení na britvy schopné zničit všetko v dosahu dvoch metrov.Solídna technika to áno ale zatial bez efektu,donútim celý piesok mesta aby sa preniesol ku všetkému živému s výnimkou Akatsuki a potom...Sand annhilation! Smrtelná myšlienka,piesok má vraždit ale nie celkom.Ešte nie aj kvôli tomu aký som slabý ale prikážem aby zabil iba starca a ostatných.....velmi krvavo a zretelne zranil,nech majú jazvy,nech tečie krv,nech kričia o milost . Rozpútal som...vyhladenie.Lenže nikto okrem starca by nemal umriet,kúzlo bolo cielené iba annho,ostatný budú len zranený. Soul power Lys povedz im že to boli...Akatsuki! Zakrič to z celej moci akú máš..boli to..Akatsuki členovia Walentine a Dragon_Mage nech si to svet pamatá a nech opustia toto územie lebo...zomrú! Tak toje asi koniec...znova to začína..další súboj s tupým človekom.Dočasne musím odíst ale iba..nachvílu! S týmito slovami obalený v bielom piesku pod zemou odpadávam. Zabil som starca? Neviem,vyšlo vôbec kúzlo? Neviem nevidel som na povrch každopádne moc bola velká a prevedenie precízne kedže som nečerpal zo seba ale zo zeme v ktorej bola moc uložená.Ale uvidím to až ked sa preberiem.Až ked vyhrám svoj další súboj,sám zo sebou... |
| |
| 3. Kapitola – Legenda, posledný boj Srdce púšte a jeho duch sprevádza iba legenda Súboj na nebi naberá na obrátkach. Zatiaľ čo kvet akoby zdá sa mal nad bielim súperov navrch, ten sa nevzdáva a behom jediného okamihu mení svoju taktiku. Najskôr sa jedny prúdi rozprášia na zrnká a potom sa vytvoria tenké lanká a začnú splietať sieť, kvet je uväznený v nej ale rozpadne sa na lupene a tie niektoré preniknú von. Jeho prúdi sa zmenia na tisícky tenkých prúdov, z hĺbky vytrysknú prúdi červeného piesku a všetko to začne zúriť do obrovskej búrky ktorá trhá pokožku. Všade poletuje piesok a to čo sa deje na nebi už vidno moc nie je, len nejaká nejasná postava, ktorá tam pravdepodobne lieta. Teda skôr stojí na mieste vo vzduchu. Piesok sa pohne proti sebe, nastane niečo čo už nikto nevnímal. Každá živá bytosť okrem Akatsuki cíti nesmiernu bolesť a stekajú po nej pramene krvi. Vyzerá to ako rezné rany a z neba sa už neozýva hlboký hlas démona alebo šialený smiech jeho súpera. Len smiech nejakej ženy, tento hlas plný varovania zaznie u každého, či už v mysli alebo inak. Počuje ho každá živá bytosť, každý tvor na púšti. A sú to jediné slová. Pamätajte si túto bolesť, tento okamih. Toto je moc Akatsuki, toto je dielo Walentina Dragon Mage. Toto je skutočná moc, toto je to čo porazilo púštneho démona. Nik neunikne, nik z vás. A potom sa na nebi objaví z ničoho nič búrka. Bytosť zmizne niekde v oblakoch a zablyskne sa. Zopár krát a potom sa zjaví obrovský energetický výboj, ktorý je tak jasný že ho vidia až v dračích horách, aj na pláňach západu, prístavoch východu, poliach juhu. Nachvíľku ožiari aj pláne severu. A keď to skončí je to len trochu zničnené mesto, akoby sa nič nestalo. Ľudia a všetko živé však krváca a je zranené, jedni viac druhý menej . Každý pocítil neskutočnú bolesť, neskutočnú krutosť. Ale prežil, Hinate, Rosymu a ostatným z ich guildy sa nič nestalo pretože ich viera že Akatsuki na nich nemôže ich pre tento krát ochránila, ani členom Akatsuki nič nebolo. Všade tiekla krv, iba bláznivý mág, ktorý prišiel o ruku s posledných síl vybehol schodmi na miesto kde bolo epicetrum toho všetkého. Nenašiel však nič, miesto bolo neporušené a tvárou k zemi ta ležal len jeden starec. Dýchal chabo a krvácal ale žil. A po tom čo si pamätal nebolo ani stopy. Jeho pohľad smeroval k nebu, kde nebola už žiadna postava, iba krásna bezoblačná noc a okrem jeho zmätených myšlienok a piesku, ktorý ešte trochu poletoval vzduchom, tak ako vždy, sa nič nedialo. Zmizli, zmizli ako legendy. Bol to len prelud alebo nejaká skutočnosť a čo sa tu stalo dnes v noci. Čo chcú ten Wal A Dm? Čo chce Akatsuki,? Kto oklamal myseľ nás všetkých? |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Zbraň stále nepouštím. Jen se "mile" usměju Teď prosím odejdi nebo si vezmi svou podobu. Hendura znám až moc dobře abych věděl že k takovému přízvuku a takovému chování by se nikdy nesnížil Potom se zadívám na oblohu. Sakra co to.... Dragon-mage ? řeknu a chvíli sleduji souboj. Potom znovu upřu zrak na "Hendura" Nezneuctívej památku Hendura. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Zbraň stále nepouštím. Jen se "mile" usměju Teď prosím odejdi nebo si vezmi svou podobu. Hendura znám až moc dobře abych věděl že k takovému přízvuku a takovému chování by se nikdy nesnížil Potom se zadívám na oblohu. Sakra co to.... Dragon-mage ? řeknu a chvíli sleduji souboj. Potom znovu upřu zrak na "Hendura" Nezneuctívej památku Hendura. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro "Dráčku, rušíš nás... hodně nás rušíš... kšá" řeknu když se Hendur objeví... Pak jen uraženě Hendura sleduji a uvažuji o tom že po něm něco hodím... Pak se ale zamračím na jeho poslední slova... "Hm... Služebníky? Já nikomu nesloužím" řeknu ostře... |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro "Dráčku, rušíš nás... hodně nás rušíš... kšá" řeknu když se Hendur objeví... Pak jen uraženě Hendura sleduji a uvažuji o tom že po něm něco hodím... Pak se ale zamračím na jeho poslední slova... "Hm... Služebníky? Já nikomu nesloužím" řeknu ostře... |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro ,,Nebuď taký nedôverčivý. Ja niesom Hendur to máš pravdu, no Niesom ani Dragon, váš vizivateľ. Som niečo medzi nimi. Myseľ jedného, krv druhého...'' Začnem odpovedať na slová mladíka predomnou, pritom urobím pomaly ďalšie krky, pri ktorých v rovnakej vzdialenosti od neho prejdem k dverám. ,,Jediná hendurova pamiatka ktorá ostala je jeho vylomený dračí zub. Nič iné z neho neostalo.Neviem ale rpečo sa tak stalo...'' Keď prídem ku dverám nezastavujem len sa pomaly otočím a kráčam späť na miesto kde som bol pred tým, s rukami stále dvihnutými do výšky mojich pliec. Pohybujem sa zvlášť pomaly aby som vás nevystrašil nijakými prudkými pohybmi to nechcem. ,,Hendur bol jediný z vás, ktorého moje oko poznalo a práve preto on čelil môjmu náporu ako prvý. No sklamal ma bol až príliš slabý na to aby čo i len zakričal alebo vytiahol meč na obranu. Ako vidíš ten pri páse je jeho. Ten meč temnotu dnešnej noci ešte nezazrelo.'' Vtedy sa ozvala rana a skrze dvere od vašej izby sa prebodla čepeľ meča, očividne išlo o katanu. Triesky dverí vyleteli na koberec pred nimi. Lesk čepele sa zablíštil vo svetle svetiel izby, no nebol až taký žiarivý. Niesol na väčšine svojej čepele matnú červenú farbu. Bola to krv, rpesne tento zakrvavený meč prebodol dvere a jeho čepel je vystavená vaším očiam. ,,Krv na tom meči je moja matka a ak aj vy ste taký ako váš vodca na dýku môžte zabudnúť. ..'' Vtedy ma prerušil krik, ktorý bolo počuť z mesta až do našich uší. ,,Pamätajte si túto bolesť, tento okamih. Toto je moc Akatsuki, toto je dielo Walentina Dragon Mage. Toto je skutočná moc, toto je to čo porazilo púštneho démona. Nik neunikne, nik z vás.'' Vtedy sa na mojej tvári načrtol len malý úsmev no ja som po tom kriku so slovami pokračoval. ,,Ste až príliš labí na to aby ste sa mi postavili a vy spolu s celým mestom a celým týmto svetom padnete pod moju vládu. JA Dragon_Mage, prekliaty kráľ severu budem onedlho vládnuť nielen tomuto juhu ale aj ostatnému svetu.'' |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro ,,Nebuď taký nedôverčivý. Ja niesom Hendur to máš pravdu, no Niesom ani Dragon, váš vizivateľ. Som niečo medzi nimi. Myseľ jedného, krv druhého...'' Začnem odpovedať na slová mladíka predomnou, pritom urobím pomaly ďalšie krky, pri ktorých v rovnakej vzdialenosti od neho prejdem k dverám. ,,Jediná hendurova pamiatka ktorá ostala je jeho vylomený dračí zub. Nič iné z neho neostalo.Neviem ale rpečo sa tak stalo...'' Keď prídem ku dverám nezastavujem len sa pomaly otočím a kráčam späť na miesto kde som bol pred tým, s rukami stále dvihnutými do výšky mojich pliec. Pohybujem sa zvlášť pomaly aby som vás nevystrašil nijakými prudkými pohybmi to nechcem. ,,Hendur bol jediný z vás, ktorého moje oko poznalo a práve preto on čelil môjmu náporu ako prvý. No sklamal ma bol až príliš slabý na to aby čo i len zakričal alebo vytiahol meč na obranu. Ako vidíš ten pri páse je jeho. Ten meč temnotu dnešnej noci ešte nezazrelo.'' Vtedy sa ozvala rana a skrze dvere od vašej izby sa prebodla čepeľ meča, očividne išlo o katanu. Triesky dverí vyleteli na koberec pred nimi. Lesk čepele sa zablíštil vo svetle svetiel izby, no nebol až taký žiarivý. Niesol na väčšine svojej čepele matnú červenú farbu. Bola to krv, rpesne tento zakrvavený meč prebodol dvere a jeho čepel je vystavená vaším očiam. ,,Krv na tom meči je moja matka a ak aj vy ste taký ako váš vodca na dýku môžte zabudnúť. ..'' Vtedy ma prerušil krik, ktorý bolo počuť z mesta až do našich uší. ,,Pamätajte si túto bolesť, tento okamih. Toto je moc Akatsuki, toto je dielo Walentina Dragon Mage. Toto je skutočná moc, toto je to čo porazilo púštneho démona. Nik neunikne, nik z vás.'' Vtedy sa na mojej tvári načrtol len malý úsmev no ja som po tom kriku so slovami pokračoval. ,,Ste až príliš labí na to aby ste sa mi postavili a vy spolu s celým mestom a celým týmto svetom padnete pod moju vládu. JA Dragon_Mage, prekliaty kráľ severu budem onedlho vládnuť nielen tomuto juhu ale aj ostatnému svetu.'' |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Keď dokončím manovú pečať tak aj tú uzavriem do ruženca aj spolu s ľadom aby som ju mal kedykoľvek inokedy k dispozícií. Potom sa kľudne pomaly postavím oblečiem sa do plášťa klobúka a prehhodím si cez plece vak. Coriblade zabalim do placty a za pomocou opraty si ho prehodím cez chrbát, Klony robia to čo robia. Počas tohto som s pomocou soulu prehovoril k avatarovi a Lysethei. ,,Pekná reklama. Teraz sa už môžem vratiť domov. Tí zmetci odtiaľto nestoja za nič. Máš ešte nejaké iné plány? Mimochodom Lys. Zisti mi potom kam šla Hendurova duša, či odpočíva v pekle alebo sa smaží za nebeskými bránami. '' |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Gardo se jen mlsně olízne a naznačí poklonu, jako by jsi mu prokázal nevýslovnou laskavost. Ještě než úplně vyjdeš ven, přirazí za tebou dveře. Nejspíš nebyl dobrý nápad nechávat jej s dívkou o samotě. Při hledání tlapky jsi poslechl hlas, spíš instinktivně než vědomě. Tlapka už možná odešla pryč. Chodby jsou prázdné, původní davy lidí jako by zmizeli se soumrakem. Jen někteří zůstávají na noc v postelích. Nebýt toho prcka, mohl jsi se právě prohánět po střechách a plánovat menší loupež. Prohledáš téměř celou budovu, když na ní narazíš v jedné ze tří velkých hal, používaných většinou jako dočasná skladiště po velkých vloupáních, nebo ke schůzi a projednání dalších kroků cechu. Tlapka stojí u jednoho z podpůrných sloupů. Její tělo přesně vyplňuje stín a pro necvičené oko by byla těžko postřehnutelná. Cvičí plížení a kde se jej naučíte lépe než v cechu, kde každý kouká do stínů. Nevšimla jsi, že o ní víš. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Polknu a co nejrychleji začnu Tlapku po budově hledat. Kruci, kruci, kruci !! Kde jsi ty.. Ty.. Moje myšlenky se najednou dostaly k posteli a.. Rychle zatřepu hlavou a opatrně otevřu poslední dveře. No super.. Tiše se k ní připlížím a znovu zopakuju proces jako tam před labákem. tentokrát však mnohem jemněji a jen, aby si mě konečně všimla. jsem ostražitý, kdyby se po mě náhodou chtěla ohnat. Honem, dělej.. To děcko.. Je to holka.. Dělej, myslím, že jsem viděl cestou Garda, jak šel ke koupelně.. Popadnu ji za ruku a táhnu ji co nejrychleji chodbami zase zpátky ke koupelně. Snad.. Snad jí nic neprovedl.. Adrenalin začíná tepat tělem, do pravačky se skoro automaticky dere dlouhá dýka. Snad přijdeme včas.. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Tlapka si v rychlosti nandá řezný boxer. Taky neví co má čekat. Gardo se málokdy projevil, ale je pravdou, že se nikdy přes zdi cechu nedostalo žádné dítě. Pár metrů před jídelnou slyšíte šílený smích, po němž běhá mráz po zádech. Jako tornádo vyrazíš dveře a Tlapka se hned za tebou přikrčí, připravená vykopnout nebo bodnou v mžiku oka. Holčička už je venku z vody a dokonce i oblečená. Úsměv má natažený od ucha k uchu a se zařícíma očima pozoruje tancujícího Gorda. Vedle holčičky sedí Tarkurius. Smíchem by dokázal vytlouci zdi. Gordo tancuje na špičkách a dělá do póz nejrůznější obličeje a vyplazuje jazyk. První se z překvapení probere Tlapka. Je ale pořád vyvedená z míry. Jen co jí pohled spočine na tobě, vrazí ti pořádnou facku na druhou tvář, než tu předešlou. ,,Příště mne tak neděs!" Když už nic jiného, alespoň tě to probere z překvapení. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Já ti to říkal.. ozvalo se zase cosi neslyšně v mé hlavě. Já jen strnule stojím a sleduju to divadlo. To už mi přiletí rána na druhou tvář od té stejné osoby, jako před půlhodinou. To mě tak nějak aspoň trochu probere. Promiň.. Zamumlám a otočím se na patě a pomalu se vypotácím z koupelny. Opřu se o zeď v koutě a pomalu sjedu až do sedu. Taková fatální chyba.. Koukám před sebe, jakobych udělal něco, co jsem skutečně nechtěl. Prohrábnu si vlasy. Proč mám pocit, jakobych tu přestával patřit ?? Hlesnu tiše, ani si neuvědomím, že jsem to zašeptal docela nahlas. Protože tu být nemáš.. Ozvalo se TO něco v mé hlavě hlasitěji a já si to uvědomil. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro takže ty jsi ten kdo zabil hendura. chápu to. Dnes ale nechci prolévat ničí krev a proto chci aby jsi nás teď nechal odejít. Dnes jestli se mě pokusíš zabít nebude to nejlepší řešení protože jsem zesláblí. Jestli jsi ale jeden z těch co zabíjí ty kteří nemají dost sil bojovat tak se mě pokusíš zabít. Jestli ale ne tak nás necháš zatím odejít. Jak se rozhodneš ? zeptám se ledově klidným hlasem. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro takže ty jsi ten kdo zabil hendura. chápu to. Dnes ale nechci prolévat ničí krev a proto chci aby jsi nás teď nechal odejít. Dnes jestli se mě pokusíš zabít nebude to nejlepší řešení protože jsem zesláblí. Jestli jsi ale jeden z těch co zabíjí ty kteří nemají dost sil bojovat tak se mě pokusíš zabít. Jestli ale ne tak nás necháš zatím odejít. Jak se rozhodneš ? zeptám se ledově klidným hlasem. |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Pohľad mi pritom skĺzne na katanu, ktorá trčí spoza dverí, presnejšie na krv, ktorá sa matne na nej vyníma. ,,A vy, jeho pravé ruky, ktoré ho sem doprevadia ani nechcete pomstu!? Očistiť jeho zbabelú smrť? Nič? To ste si ho teda pekne vážili. Ak jeho mŕtva duša počuje tvoje slová musí ju to pekelne zožierať...'' Pri týchto slovách zastavím a ruky volne pustím dolu. Vysia voľne popri tele. ,,Rozhodnutie je na vás. Ja som tu prišiel aby som vás vyzval. Ak uspejete darujem vám dýku zbesilých, áno mám ju u seba, no ako sa ukázal váš vodca nebude zrejme možné aby ste ju získali. Rozmýšľaj. Tvoj vodca býva v miestnosti hneď vedľa vás a zomrie bez jediného výkriku, bez akéhokoľvek náznaku boja a ešte tento krvavý meč je dôkaz, že nebol zabitý zbabelo, otrávením. Posúdte sami. Neboli by ste už teda mŕtvi ak by som vás chcel zabiť? Čo vlastne ste? Nejaká slabá napodobenina vrahov? Aj v takom cechu som bo. Iste sa obracajú v hrobe ak vy máte byť ich nasledovníci.'' |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro Pohľad mi pritom skĺzne na katanu, ktorá trčí spoza dverí, presnejšie na krv, ktorá sa matne na nej vyníma. ,,A vy, jeho pravé ruky, ktoré ho sem doprevadia ani nechcete pomstu!? Očistiť jeho zbabelú smrť? Nič? To ste si ho teda pekne vážili. Ak jeho mŕtva duša počuje tvoje slová musí ju to pekelne zožierať...'' Pri týchto slovách zastavím a ruky volne pustím dolu. Vysia voľne popri tele. ,,Rozhodnutie je na vás. Ja som tu prišiel aby som vás vyzval. Ak uspejete darujem vám dýku zbesilých, áno mám ju u seba, no ako sa ukázal váš vodca nebude zrejme možné aby ste ju získali. Rozmýšľaj. Tvoj vodca býva v miestnosti hneď vedľa vás a zomrie bez jediného výkriku, bez akéhokoľvek náznaku boja a ešte tento krvavý meč je dôkaz, že nebol zabitý zbabelo, otrávením. Posúdte sami. Neboli by ste už teda mŕtvi ak by som vás chcel zabiť? Čo vlastne ste? Nejaká slabá napodobenina vrahov? Aj v takom cechu som bo. Iste sa obracajú v hrobe ak vy máte byť ich nasledovníci.'' |
| |
| soukromá zpráva od D_M (velitel odbojoveho komanda) pro ,,Najvyššší čas aby som sa pobral domov...'' |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Tvá slova e mnou nic nedělají. Nejsem takový aby jsi mne vyprovokooval k boji o kterém vím že ho dnes nezvládnu. Neboj najdu si tě. Potom uvidíme co který z nás dokáže. řeknu klidně a vyrovnaně. Teď nemám vůdce. Když on zemřel jsem vůdce já. Dnes si nesmíme dovolit stratit dalšího. Tak tedy ještě něco ? Máme tvé slovo že nás dnes necháš na pokoji ? zeptám se a zadívám se na tebe prázdnýma očima. Zítra začne pravá válka. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Tvá slova e mnou nic nedělají. Nejsem takový aby jsi mne vyprovokooval k boji o kterém vím že ho dnes nezvládnu. Neboj najdu si tě. Potom uvidíme co který z nás dokáže. řeknu klidně a vyrovnaně. Teď nemám vůdce. Když on zemřel jsem vůdce já. Dnes si nesmíme dovolit stratit dalšího. Tak tedy ještě něco ? Máme tvé slovo že nás dnes necháš na pokoji ? zeptám se a zadívám se na tebe prázdnýma očima. Zítra začne pravá válka. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Zajtra ma môžeš tak pojebať! Odpovie tvrdé slová, no stále kľudným hlasom.Už som ti raz hovoril, niesom tu na to aby som vás zabil ale na to aby som vás trochu spoznal. Vstúpil vám do svedomia, prebudil vo vás niečo skutočné, niečo, s čím získate svoju povesť späť. Ak nie pozametám vás. Smrťou vášho vodcu sa stávate mojími rhačkami... tiež povedané. Piloin maxus Mortum. Pri týchto slovách som jemne našpúlil perya jemne fúkol smerom na to dievča vedľa Rosyho. ,,Ja som pán prekliatych, vládca severu, ničiteľ. Jej zdravie sa onedlho zhorší od dnešnej noci jej bude zostávať 30 dní, kým jej prestane fungovať imunita jej organizmu. Kto by to bol povedal, že elfvia sú taký krehký? Jej duša pomaly zhorí. Máš len 30 dní na to aby si ju zachránil. Jedine moja krv ju dokáže očistiť. Adio.'' Pri týchto slovách pošlem rosymu vzdušný bozk a rozsypem sa na malé kúsočky ľadu. Na zemi ostane len hendurove oblečenie a jeho meč. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Zajtra ma môžeš tak pojebať! Odpovie tvrdé slová, no stále kľudným hlasom.Už som ti raz hovoril, niesom tu na to aby som vás zabil ale na to aby som vás trochu spoznal. Vstúpil vám do svedomia, prebudil vo vás niečo skutočné, niečo, s čím získate svoju povesť späť. Ak nie pozametám vás. Smrťou vášho vodcu sa stávate mojími rhačkami... tiež povedané. Piloin maxus Mortum. Pri týchto slovách som jemne našpúlil perya jemne fúkol smerom na to dievča vedľa Rosyho. ,,Ja som pán prekliatych, vládca severu, ničiteľ. Jej zdravie sa onedlho zhorší od dnešnej noci jej bude zostávať 30 dní, kým jej prestane fungovať imunita jej organizmu. Kto by to bol povedal, že elfvia sú taký krehký? Jej duša pomaly zhorí. Máš len 30 dní na to aby si ju zachránil. Jedine moja krv ju dokáže očistiť. Adio.'' Pri týchto slovách pošlem rosymu vzdušný bozk a rozsypem sa na malé kúsočky ľadu. Na zemi ostane len hendurove oblečenie a jeho meč. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Po zádech ti přejíždí mráz, střídající se s návaly horka. Asi minutu tě zaplavuje jedna vlna za druhou. Po chvilce však nepříjemné pocity ustoupí a konečně se cítíš lépe. Myšlenky na opuštění rodiny tě možná vyděsily víc, než hlas uvnitř mysli. Je pravda, že vazby s každým členem cechu nejsou možné, kvůli tomu jak se rozrůstal v posledních letech, ale i tak. Do světa se náhle vrátí zvuk. Nevšiml sis jeho ztráty, dokud se nevrátil. Z koupelny zní stále rozesmáté hlasy, tentokrát i s pištivým smíchem Tlapky. Po chvíli vykoukne ze dveří Tarkurius. Myslím, že už jsem přišel na to, jak se sem to škvrně dostalo. Taky můžeme začít s výslechem. V jídelně panuje ticho. To by nemělo, neboť jídelna stojí přesně pod jednou z hlavních ulic a tam je rušno i o půlnoci. Holčička právě hltavě dojídá druhý talíř pomerančové polévky (Bohové vědí kam na to kuchař chodí). Po pravém boku ji sedí Tarkurius a vysvětluje ti, jak se sem holčička dostala. Na druhé straně podřimuje Tlapka, jejíž pokus o navázání konverzace mezi jednotlivými chody vedl k nezdaru. Ty sedíš na druhé straně stolu, proti Tarkuriusovi. Posloucháš jeho vysvětlování. Z jeho výkladu jsi jakž takž pochytil, že dřevěný prsten, který ti dítě darovalo, je jednosměrné teleportační zařízení a ten kdo prsten má, je v podstatě příjemcem teleportované věci, kterou k sobě prsten přivolá. ,,...a na ten zbytek se musíme zeptat toho prcka." Tarkurius se otočí na holčičku a falešným medovým hlasem se zeptá. ,,Proč jsi sem vlastně přišla osůbko?" Dítě jen dál nevzrušeně pokračuje v jídle a otázce nevěnuje sebemenší pozornost. Proč jsi se chtěla objevit zrovna u Mikeho? Zeptá se tlapka. Holčička dojí poslední zbytky polévky a začne velice zaujatě vylizovat vnitřek. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Sáhnu si na čelo, jestli nemám horečku nebo tak. Kruci.. Zatnu ruce vpěst a vstanu. Bohužel mi nic není. Fajn.. Hlesnu tiše na theurga a začnu se courat do jídelny. Kruci !! Proč ?? Proč se jim tak vzdaluji ?? Otočím se. Tarkurie ?? Mohl by ses mi pak podívat do hlavy, jestli nemám netální krysu ?? Myslím, že.. Promnu si unaveně oči. Napiju se ředěného vína a zívnu. Promiň, ale mohl by jsi to jednoduše shrnout ?? Já těm vašim kejklím s magií moc totiž nerozumím.. Promnu si kořen nosu. Z rukávu mi vyklouzne ůzká ostrá dýka, kterou se většinou dostávám gardistům skrz kroužky zbroje k srdci. Začnu si zpod nehtů rýpat špínu. Tohle nikam nepovede.. Znovu se napiju a prohrábnu si vlasy. Potom se stočí téma napůl ke mě. Protože se mi to škvrně napřed stažilo ukrást celej měšec.. No a pak se mi ho zželelo a tak dostalo půlku.. No a očividně mu to bylo málo, takže nejpíš chtělo i tu druhou půlku.. Vypadne ze mě a já se znova napiju. A to mrně asi nikdo mluvit nenaučil.. Nebo mluvit nechce.. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Na pár sekund zavládne ticho, přerušované jen spokojeným pomlaskáváním dítěte. ,,Podle mě mluvit umí. Jen je zakřiknutá, říkal jsi, že jsi jej potkal na ulici, nebo ne?" Tlapka o tom ví své. Byla odchována prakticky ve stokách pod městem a jedla jen to co někomu upadlo. Cech si jí všiml díky schopnosti pohybovat se nepozorovaně, i když tuto schopnost už dále nerozvíjela. Po čase se projevila jako dokonalá svůdkyně, která vás za nejbližším rohem zmlátí a ukradne všechno co máte. ,,Mám toho dost!" Tarkuriusovi ujedou nervy jako vždycky. Vezme dítěti talíř a jednou ranou o stůl jej roztříští na střepy. ,,Když to nejde po dobrém, tak to pude po zlém. Nedostaneš nic k jídlu, dokud nezačneš odpovídat, nebo brát alespoň na vědomí naše otázky!" ,,Ale no tak, neděs ji!" Ohradí se Tlapka. Původní vlasy dítěte opět začnou hrát všemi barvami. Náhle však barvy zmizí a s nimi i děvčátko. Na místě zůstanou akorát šaty, které nakonec zmizí taky. ,,Kam se poděla?" V tom tě něco chytne za nohu. Silou vůle potlačíš vykopnutí. Pomalu se začnu objevovat obrysy holčičky a nakonec chytne i nějakou tu barvu. Celá je však v bílém. Tiskne se k tvé noze a klepe se strachy. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Jo, to je pravda.. Potvrdím tiše a dlouze si povzdychnu. Pousměju se sám pro sebe, když jsem se dostal ke spisům všech našich členů. A jak jsem pak pár neděl pobyl ve špitále se zlomeninama. Jo, Tlapka je tvrdá holka.. Tarkurie !! Vyjedu na něj, ale to už to škvrně zmizí. Možná to je chameleon.. Ozval se znovu ten dotěrný hlas a já mu nejspíš budu muset zapravdu. Řekl bych, že pro dnešek by to stačilo.. Tlapko, vem ji, prosím tě, k sobě.. Klidně ti tam donesu lehátko.. Schovám si dýku zpět k pasu a přidřepnu si k tomu ušmudlanému děvčátku. Sáhnu mu za ucho a provedu jednoduchý trik, že najednou držím měďák. Kuk.. Vidíš, cos měla za ušima ?? Vlídně se na škvrně usměju a vtisknu mu měďák do ruky. A teď mazej s tetou Tlapkou chrnět.. Mrknu a zvednu se. Jakmile s Tarkuriem osiříme, posbírám a vyhodím střepy. Před chvílí se TO zase ozvalo.. Nikdy dřív jsem si toho nevšiml, ani se TO neprojevovalo.. Zkus se mi podívat do hlavy, jestli tam nemám krysu.. Zaprosím theurga. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Holčičce se navrátí šťastný smích do tváře. S díkem přijme minci, ale obratem ti jí zase vrací do kapsy. Nejspíš rozuměla tomu co jsi říkal, o ukradení zbytku peněz a chce ti tak naznačit, že žádná zlodějka není. Alespoň protentokrát. Vyleze z pod stolu a chytne se Tlapky za ruku a ta jí odvede pryč. Tarkurius něco zkoumá na stole. ,,Kam jsem to proboha......? Co, ehm, krysa v hlavě? Co? Jo! Aha. Jo jasně, tohle počká, asi jsem jej smetl jenom ze stolu." Čekáš, že alespoň teď projeví o tvou osobu nějakou starost, ale dostane se ti jen povrchního zajmu. ,,Seš si tím opravdu jistej? Znám spoustu lidí co mají v hlavě víc než jeden hlas a žádnou krysu tam nemají." Snaží se z toho vyvlíknout, ale tvůj pohled ho donutí zacouvat. Nakonec se přesvědčování vzdá a odvede tě do sklepení. ,,Tak tohle jsem vytvořil, abych si trochu usnadnil práci." Sundá prostěradlo a ukáže na podivně upravené křeslo. Možná až s tím skončí, tak ho přenesou do mučírny. ,,Stačí když si sedneš na tu židli, táák, a já ti tohle spustím na hlavu." Podivná drátová konstrukce s všelijakými ozdobami ti ztěžka dosedne na čelo. ,,Teď, ehm, se nějak moc nehýbej, asi tak za tři minuty usneš, ale budeš moci mluvit. Popiš mi všechno co vidíš, slyšíš i cítíš. Pokud se tam bude vyskytovat jemné pohlaví, popisuj co možná nejpodrobněji! No, to by mělo být všechno, takže začneme." Některé předměty nad tvou hlavou začnou zářit. Mág si začne něco žvatlat pro sebe, nerozumíš, jestli to jsou zaříkadla, nebo jenom nějaké pitomosti. Oči se stále hůř drží otevřené, ale cítíš, že spánek nepřichází. Po chvíli usneš, ale jako by jsi byl i vzhůru. Vnímáš kouzelníkovu přítomnost, ale nezřetelné obrazy se ti začínají míhat myslí. Sny. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Rozcuchám škvrně a cvrnknu ho do nosu. Dobrou.. Šeptnu ještě za nimi a pak douklízím střepy z talíře. Následně mě theurg odvede do podzemí. Při pohledu na křeslo mi strachem neskočí husí kůže. To není výzkumný stroj, ale mučidlo !! Otřesu se a pomalu si sednu do toho děsivého vynálezu. Ženský nejsou jemný pohlaví.. Obzvláště ne Tlapka.. Nejistě se na theurga usměju a potom se propadnu do svého podvědomí. Kolem mě se míhají obrazy vzpomínek buďto samostatně, nebo úmysleně potlačených. Najednou se proti mě objeví asi muž o něco málo vyšší než já. Je oblečený v tmavomodrém oblečení, u pasu má jedenapůlručku a šavli. Na hlavě mu rostou krátce ostříhané černé rovné vlasy. Oči mají nádech nebeského indiga. Čekal jsem na tebe dlouho.. Možná až přespříliš.. ozvu se ve skutečnosti hlasem, který se od mého normálního liší. Jeho oči vzplanuly tmavomodrým ohněm a jakoby vstoupil do mě. Zhroutím se a podivná helma mi sjede z hlavy. Vypadá to, že jsem omdlel, na čele vyrašil horký pot. Teplota těla stoupla, horečka se začíná projevovat. |
| |
| Cechovní pozemky Poslední co slyšíš je mágův poplašený hlas. Pak ztrácíš vědomí, nebo si to alespoň myslí mág. Svět ti připadá jako stínové divadlo. Barvy se vytratili a s nimi i zvuk. Před očima se ti míhají černé šmouhy. Snažíš se promluvit, zatímco uvnitř sebe křičíš na všechny strany, ústa se nesnaží ani o pokus něco říci. Stínů pořád přibývá a nakonec ti úplně zatemní výhled. Ale nejsou to postavy venku, ale ta uvnitř. Ten muž ti brání ve výhledu z malé cely, kterou se stalo tvé tělo. Noc už odchází pomalu spát. Ležíš na něčem tvrdém a ještě k tomu v podivném úhlu k zemi. Prsty nahmatáš tašky pálené střechy a i něco měkkého po tvém levém boku. Otočíš tím směrem hlavu. To ti odpoví na dvě otázky. Je jasné, že jsi na střeše cechu. Je jedna z nejvyšších v celém městě a jasně tak vidíš sultánův palác. Ona měkká věc je malá holčička, jež tě pronásleduje od setkání na ulici. Je v noční košilce, jež je plně nasáklá krví. Pohled na ní tě nejdřív vyděsí, neboť má tvář pořezanou, jako by se ji někdo snažil přeškrtat dýkou. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Neustále se na loutku v podobě Hendura mračím... "Jo jo... tak si pojď pohrát kocourku... a já ti pak ukážu co dokáže koťátko" řeknu kousavě... Když na mě foukne moc to nepochopím... "Ty za*****j p******e!" křiknu na něj a vytasím meč... Rozběhnu se k němu ale to už je pryč... rozlobeně kopnu do kousků ledu... Podívám se na Rosyho... "To zvládneme... a jestli ne... no jestli ne tak se už asi neuvidíme..." řeknu a trošku se pousměji... Jsem tvrdá holka, a ku smrti už jsem měla mnohokrát blízko... Pak přejdu k posteli a lehnu si na ni... "Ráno moudřejší večera, poledne moudřejší rána a večer moudřejší poledne" pomyslím si... |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro ( Ten "muž" je fénix a byl několik století "přilepen" k mojí duši. není zlý, jen do mě vlil svou moc a svoje vzpomínky a tak dál. ) Stíny, stíny.. jakobych je neznal.. každý je má, každý v ncih alespoň jednou byl, a když ne, tak bude.. Stíny.. Skýtají útočiště před gardisty i možnost, jak někoho rychle zabít.. Stíny.. Zoufale bojuji o nadvládu nad svým tělem. Konečně ji získám a otevřu oči. Šok. Nad sebou vidím tisíce blýštících se zlaťáků - hvězd. A tam přes celé město se lesknou střechy paláce nového sultána. Pomalu se zvednu do sedu ale to už sáhnu do něčeho jako voda. Ale je to hustší, takové lepivé.. Pozorněji se podívám na tašky střechy. Malý proud krve si razí cestu okapem. Vyděsím se ještě víc, když si všimnu malého tělíčka oné holčičky. Zkusím tep. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Holčičce stále bije tep zrychleně. Jako by ještě před chvílí bojovala o holý život. Pomalu zvedne hlavu, ale oči jsou pryč. Místo nich je jen pruh kůže, který je nejvíce pokryt škrábanci. Jako by se někdo pokoušel proškrábat se dovnitř. Kůže zmizí jako mlžný opar a pod ní zazáří černá očka lesknoucí se v záři hvězd. Chvilku s nimi hledí do tvých. Pocit, jako by ti listovali vším co máš v hlavě, je neodbytný a pořád sílí. Pomine chvíli po tom, co holčička skloní hlavu. Je zesláblá a snaží se k tobě natáhnout ruku. Začne vykašlávat krev, už tak jí ztratila dost. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Kruci !! Mysli !! Začnu se rozhlížet, jak bych ji dostal dolů. Očividně by to ale nepřežila. Začínám hrabat ve vzpomínkách, jak léčila máma. Jakými kouzly, jakou energií.. Potom holčička začne číst ve mě. Jediné, co mohal vidět jsou vzpomínky na rodiče a chaos vzpomínek. Hledej i u mě.. Ozval se medově cizinec a já konečně uviděl majestátního fénixe. Bohužel to byla jen iluze, ale vím, že je nejspíš tam někde ve mě. Zvýším úsilí najít ty správné vzpomínky a on mi pomáhá. Vydrž malá.. Pousměju se na ni a pak ji položím na střechu. Dám nad její břicho ruce a začnu se soustředit jen na světle zelenou barvu. Kolem mých rukou začínají chaoticky běhat malé zelené jiskřičky, které se následně vydají k malému tělíčku. Je to kus mé vlastní životní energie. Snad to zabere.. Zhroutím se vedle škvrněte a začnu oddychovat. Po chviličce ji zvednu a začnu nýst ke vchodu do prostor cechu. Přežij, malá.. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Přivřu oči a pozoruju Hinatu. Nedokázal jsem ji ochránit... jako vůdce nestojím za nic.... musím ho zabít ale sám to nezvládnu. létají mi myšlenky hlavou. To bude v pořádku Hin . Tahle kletba ti nic neudělá. Slibuj ti že se o to postarám ..... že tě neopustím řeknu a nasadím si ono oblečení. Ulehnu vedle Hin. Hin .... myslíš že se ze mě stala zrůda když jsem se stal upírem ? zeptám se z ničeho nic. Má slova prolomí ticho. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Holčička je stále plná jizev a škrábanců, ale krev už neproudí v takovém množství jako předtím. Konečně se začne její malý hrudníček zvedat a klesat. Cítíš, jak se ti v rukou chvěje. Pomalu vcházíš do budovy přes vikýř. Ze zdola se nesou vzrušené hlasy. Nejspíš se něco stalo. Jen co vstoupíš do nižšího patra, málem se srazíš s Gordem, utíkající opačným směrem. Nejdřív se tě lekne, ale když pohlédne na zubožené tělo holčičky, vytřeští oči ještě víc. Tak potom, heh, pojď, musíme ji odnést ke Scarlet. Scarlet je druhá ze čtyř ženských členek cechu. Stará se o hojení ran a neduhů, které v nemalém počtu postihují všechny v cechu. Pokud nějakým způsobem přijdete o ruku a donesete ji ke Scarlet, určitě ji spraví. Čím níže jdete, tím zřetelnější je hlas nesoucí se cechem. ,,Za jednu noc dvě vniknutí!!! K čemu jsou všechny nástrahy, když je někdo tak snadno překoná!" Ani nemusíš hádat komu ten hlas patří. Když zuří, je to slyšet až do nejniternějšího sklepení. Scarlet tě přivítá jako dříve Gordo, ale stejně jako on, při pohledu na zraněné dítě, se okamžitě dá do práce. Vezme od tebe holčičku a jehlou s modrou nití ji začne sešívat největší rány. Gordo tě chytne za rameno a otočí k sobě čelem. ,,Cos s ní proboha dělal na střeše? Nevíš že máme poplach. Někdo omráčil Tarkuriuse a spousta členů zahlédla na chodbách cizince v modrém oblečení a s černými vlasy. Několik členů tě vidělo chvilku předtím, jak jdeš do magické laboratoře a myslí si, že jsi to udělal ty." Chrlí na tebe v krátkém sledu, co se za poslední dobu stalo. Je na něm vidět, že je dost vyděšený. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Poslechnu si Rosyho sliby, beze slova ho pohladím po tváři a usměji se... Pak ležím a přemýšlím... "Jaké to asi je v Návu? Jak se mi tam bude dařit... Snad dobře... Snad" pomyslím si Potom mě ale z přemýšlení vyruší další Rosyho slova... Políbím ho... "Ne nestala se z tebe stvůra... dokud máš city a svoje srdce budeš stále takový jaký jsi..." řeknu s úsměvem a znovu tě políbím... Pak se stulím k tobě, přehodím přes tebe svůj ocas a přivřu oči... |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Fajn, to by bylo.. Opatrně otevřu vikýř a proskočím s malou v nářučí. Málem spadnu, když do mě vrazí stařešina. Tu jsem taky dlouho neviděl.. Zamumlám si pro sebe tiše a zrychlím krok. Opatrně, tak aby to Gordo neviděl, hojím, za pomoci fénixe, holčičce rány. Vydrž, škvrně.. Jednou z tebe bude krásná zlodějka.. Ale to už buším na dveře naší cechovní ranhojičky. Kruci !! Lothias zuří.. A to jen kvůli.. Nám.. Podívám se na ranhojičku, která začala sešívat rány. Bude mít jizvy ?? Zeptám se. To už si mě stařešina, poněkud energičtěji na jeho věk, otočil směrem k sobě. J.. Já nic nevím.. Vybrblám ze sebe. A.. Tarkurius mi prohlížel "hlavu", jestli tam nemám mentální krysu.. Řeknu, ale o zbytku už mlčím. Pak jsem se vzbudil na střeše, vedle mě pořezaný škvrně, sotva dejchalo.. Já taky vypadám neméně vyděšený, když se mi zase hlavou začnou míhat cizí myšlenky a vzpomínky. Prostě chaos. Složím se do křesla a vyděšeně se dívám před sebe. Bojím se zavřít oči, aby se zase něco nestalo. Co jsi předtím udělal ?? Snažím se začít třídit vzpomínky, hlava bolí. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Gordo tě téměř otcovsky poplácá po rameni a obrátí se k rychle pracující Scarlet. Snad to ta holka přežije. Na krátkou chvíli zavládne téměř pobožné ticho. Jako by se čekalo na znamení bohů, až potvrdí zda holčička přežije nebo zemře. Jestli mi chcete pomoct, tak přineste nějaké čisté deky a čaje co unesete, tohle bude pár hodin trvat. Ozve se Scarletin podrážděný hlas. Stojíte tu jak mrtvé duše a jedině znervózňujete ženu, jež právě zachraňuje život malému dítěti. Tak pojď, Lothias tě chce vidět. Zavede tě do krajních místností, které jsou jako bradavice rozesety všude po kořenech stavby a slouží jako soukromé pracovny pro některé výše postavené členy cechu. Gordo tě prostrčí dveřmi do Lothiasovi pracovny a rychle za sebou zabouchne dveře. Pracovna je prázdná. Ne jenom nepřítomností nějakého živého tvora, ale úplně. Není zde žádný nábytek, ani poličky, zkrátka nic, krom malého kulatého koberce, na který si může sednout maximálně jeden člověk se skříženýma nohama. Stěny jsou hustě pokryty jakýmsi písmem, které je ve světle svíček téměř nerozeznatelné. Překvapující je, že místnost není hranatá, ale kulatá. Chvilku čekáš, zda Lothias nedorazí v nejbližší chvíli, ale patnáct minut je dostatečně dlouhá doba. Otočíš se a spatříš jen holou stěnu pokrytou oním zvláštním písmem. Jsi v pasti. Zradil jsi nás....zradil....zradil! Zazní vzduchem. Někdo ti položí nůž na krk, ale když se otočíš je pryč. Odpověz....odpověz....odpověz! |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Snad jo.. Kouknu se na holku ješě ode dveří a nechám se vést Gardem. Moment, tohle není.. To už se za mnou dveře hlasitě zabouchnou. Takže tentokrát to bude krvavý rozhovor.. Rozlédnu se po zdech a usadím se na koberec. Nůž na krku, jaké to srabáctví.. Ozval se fénix. Spíš bys mi měl pomoct !! Vmísila se do mého mentálního hlasu trochu panika. Takže si šéfik udělal novou, brutálnější výslechovku.. A potřeboval ji vyzkoušet.. A zrovna já mám být obětním beránkem za to, že mi někdo k duši přilepil fénixe.. No super.. Sedím, svaly napnuté, smysly zbystřené. Nejspíš tu není jenom jeden.. Máš už něco ?? Pomalu mi odtikávají stopky v mojí hlavě. Potřebuju vědět, co je to za text.. Opatrně se přiblížím ke stěně a rychle si prohlídnu znaky na ní. Runy ?? Nikoho jsem nezradil !! Křiknu na zatím neznámého. Taky si připadáš jako kanárek v kleci nebo gladiátor v aréně ?? Znovu se ozval otrava, který by měl být spíš potichu a výmýšlet nějaký plán. |
| |
| soukromá zpráva od Washeek az Zawaal pro Se zatnutými zuby ze sebe pomalu setřu všechno, co na mě velbloud nanesl. Dost mi v tom pomáhají proudy magie, které čistí moje tělo. Tvé způsoby jsou zavrženíhodné a pokud je toto tvá pravá tvář... Postavím mezi sebe a velblouda křehkou a úzkou další ledovou stěnu, přes kterou je vidět a slyšet vše. Jednu věc, zvíře pouště, měl to být pozdrav, výzva, či pouze způsob jak mě rozčílit? Evidentně mi ještě zbylo něco důstojnosti a trpělivosti. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Kdo je ten muž...kdo je ten muž...kdo je ten muž... Zní ozvěnou. Runy na zdech jsou podivně propletené, jako by se plazila jedna přes druhou. Bohužel ti neříkají nic víc. ...kterého si přivedl...kterého si přivedl...kterého si přivedl? Něco se kolem tebe mihne a do ramene ti vklouzne tenká dýka. Není zaražená hluboko, ale bolí jako čert. Pokoušíš se dýku instinktivně vytáhnout, ale jako by ti vrostla do těla. Místnost začne naplňovat mlha. Pokoušíš se ji nevdechnout, ale to trvá jen tak dlouho, dokud ti stačí dech. Plíce zalije nepříjemný žár a s každým nádechem je dýchání horší a horší. Kdo je ten muž, kterého jsi přivedl? Zazní těsně vedle tvého ucha. Zmateně se rozhlížíš mlhou, začínáš si na bolest zvykat. Po pravé straně je místo, kde mlha kopíruje obrysy lidského těla, jako by tam někdo stál. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Dalo by sa povedať že svet je malý, možno by sa dalo povedať že je taký malý že sa zmestí do oka jediného človeka. A o to viac je táto veta nezmyselná. Na okno opäť niečo dopadne ale už to nečaká na pustenie dnu, odrazí sa od parapetu, od steny a dopadne mäkkými tlapami na rub postele. Tam sa postaví a vy zbadáte dievča, ktorej Rosy pil krv. Usmeje sa a hodí vám nejakú rastlinu. Po tom sa pozrie na vás dvoch pohľad zastaví na Hinate. Je mi to ľúto, nemôžem vám pomôcť viac, tá rastlina zmierni účinky ale na koniec aj tak zomrie. Jedinou nádejou je krv vášho súpera, ale aj tak vás musím varovať. Pokiaľ viem len jedna guilda tu má človeka ktorý dokáže nájsť čokoľvek nech je to kdekoľvek. Ak chcete môžete sa s ňou stretnúť, no bude ju ťažké zohnať. Dragon vám tu krv musí dať sám, inak ju nedostanete, lebo on je vlastne po smrti už, drží ho len jeho Boh. Hviezda severu. Po tom čo vysloví tieto slová, bez jediného rozlúčenia zmizne a vyskočí von oknom opäť na ulicu. Zápach jej krvi ti pripomenul to, čím si sa stal. A aj to že jediná šanca ako ochrániť Hinatu je získať tu krv. V hlave ti však teraz utkvelo niečo iné a to rozhovor, ktorý si dnes počul na ulici. Vedel si že človek o ktorom hovorila mora je tu v meste. Ibaže si tiež vedel že už dávno vie že si sa ho rozhodol navštíviť. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Dalo by sa povedať že svet je malý, možno by sa dalo povedať že je taký malý že sa zmestí do oka jediného človeka. A o to viac je táto veta nezmyselná. Na okno opäť niečo dopadne ale už to nečaká na pustenie dnu, odrazí sa od parapetu, od steny a dopadne mäkkými tlapami na rub postele. Tam sa postaví a vy zbadáte dievča, ktorej Rosy pil krv. Usmeje sa a hodí vám nejakú rastlinu. Po tom sa pozrie na vás dvoch pohľad zastaví na Hinate. Je mi to ľúto, nemôžem vám pomôcť viac, tá rastlina zmierni účinky ale na koniec aj tak zomrie. Jedinou nádejou je krv vášho súpera, ale aj tak vás musím varovať. Pokiaľ viem len jedna guilda tu má človeka ktorý dokáže nájsť čokoľvek nech je to kdekoľvek. Ak chcete môžete sa s ňou stretnúť, no bude ju ťažké zohnať. Dragon vám tu krv musí dať sám, inak ju nedostanete, lebo on je vlastne po smrti už, drží ho len jeho Boh. Hviezda severu. Po tom čo vysloví tieto slová, bez jediného rozlúčenia zmizne a vyskočí von oknom opäť na ulicu. Zápach jej krvi ti pripomenul to, čím si sa stal. A aj to že jediná šanca ako ochrániť Hinatu je získať tu krv. V hlave ti však teraz utkvelo niečo iné a to rozhovor, ktorý si dnes počul na ulici. Vedel si že človek o ktorom hovorila mora je tu v meste. Ibaže si tiež vedel že už dávno vie že si sa ho rozhodol navštíviť. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Možná přeci jen přeceňuješ schopnosti onoho velblouda. Chvíli ti připadá, jako by chápavě pokýval hlavou, ale hned na to se na ledové stěně rozprsknou velbloudí sliny. Velbloud nakloní hlavu na stranu a nechápavě se zahledí na ledovou stěnu. Pak ještě nechápavěji zaostří svůj pohled na tebe, jako by si nebyl jistý, zda to myslíš vážně. Po chvíli váhání vykročí vpřed a projde ledovou stěnou, jako by tam vůbec nebyla. Čekáš, že využije první příležitost a plivne ti do tváře. Místo toho tě hrubým jazykem olízne po tváři jako přítulný pes a svými pysky začne prohrabávat tvůj oděv, zda tam nenalezne něco k snědku. Přes zbroj je to docela příjemné, dokud se nedostane k měkčímu místu, které nejspíš považoval za jedlé. Kousanec bolí a velbloud to zdá se ví. Velbloud na chvíli skloní hlavu a snaží se tě ukonejšit dalším olíznutím. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Ni.. Nikoho.. Jsem.. Nepřivedl.. Vydám ze sebe a začnu se dusit. Takže plyn.. Mohl by jsi už taky něco dělat.. Křiknu na fénixe. Tak mi pujč tělo.. Pokud by to byla ta tvá.. Mám ji nechtat ?? Zeptal se a já si pro sebe kývnu. Deset, devět.. Odpočítávám. Rád bych tě ještě naposledy viděl, Lothiasi.. Zavrčím do dýmu a zakašlu přes nos si převážu provizorní šátek, to jest kus rukávu. Šest, pět.. Kouknu se na postavu. Fénix nazančil levou rukou jakési gesto a několik run jakoby vymazal. Sám cítím, jak mi magie prostupuje levou částí těla. Levé oko nepřirozeně zmodralo, jakoby trochu i svítilo. Ale to všea zatím jen slabě, je to spíše skryté, aby se nic moc nedalo poznat. Mohl bys to už začít léčit ?? Nemrč.. A vůbec ticho, potřebuju najít jedno kouzlo.. Zachrčím a otočím se na stín v dýmu. Notak pojď.. Naposled.. Než se mi oči úplně zamlží.. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Práve si dorazil s karavánou do mesta, keď si zbadal bitku na nebi. Okrem toho že si netušil čo a ako, si veľmi rýchlo zistil že ostať stáť na jednom mieste je nebezpečné. Ale napriek tomu hlas, ktorý sa z neba ozval ťa prikoval na mieste. A práve v tej chvíli si pocítil takú neskutočnú bolesť, akoby sa každé zrnko piesku premenilo na tisícky mečov. Keď bolesť po minula zbadal si že máš roztrhanú ľavú ruku až po lakeť. Rameno bolo v poriadku, tak ako aj väčšina ľudí v tvojom okolí. Boli síce zranený ale v poriadku. Ty si stal a pozoroval si svoje okolie, Všade bolo ticho a po dvoch súperov nebolo ani vidu ani slychu. Len jemné myšlienky a mágia tohto miesta začala pomaly dávať dokopy toto miesto. Zdalo sa akoby ho kúsok po kúsku skladala a snažila sa ho vyčistiť od krvi, ktorá sa tejto noci tu preliala... Nebo bolo žiarivé a hviezdy sa pokojne usmievali na ľudí, ktorý ešte v niečo také naivné mohli veriť. A ty si len cítil smrť brata, tesne pred tým ako si ho konečne našiel. A vlastne si ani nevedel či ho chceš nájsť a teraz keď bol preč, ostal si trčať v meste, kde nevieš čo máš robiť. Nejasne tušíš že guilda tvojho brata tu ešte je, len netušíš kde? A či vôbec tušíš správne. |
| |
| soukromá zpráva od Washeek az Zawaal pro Jemně odstrčím velbloudovu hlavu. Poté v jedné ruce materializuji pomeranč a v druhé kapesník. Pomeranč dám velbloudovi a kapesníkem si utřu tvář. Náhle mě vyruší divadlo nad městem. Chvíli ho jen pozoruji a když se začne písek nepříjemně zvedat, uzavřu velblouda i sebe do ledové kupole, přes kterou je dál vidět, takže nakonec zůstanu ušetřen bolesti. Když divadlo skončí, vydám se směrem, kam zřejmě dopadl poražený protivník... Velbloudovi nabídnu další pomeranč a dál se o něj moc nestarám... |
| |
 | soukromá zpráva od Drakolich Hendur pro |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Stín v mlze se ani nehne, ale ani nezmizí. Mlha okolo něj jakoby houstla a zahlédneš i rysy tváře. Tenký dlouhý nos a hluboko do obličeje zasazené oči. Všímáš si i dalších detailů. jenž řídká mlha uschovávala před zrakem. Postava je hlavou jen pár centimetrů pod stropem a ruce a nohy jsou poměru k tělu nápadně dlouhé. Překvapující je i druhý pár paží vyrůstajících uprostřed pasu, jež volně splývají podél pasu.. ,,Už HO v sobě budíš. Jen do toho, ukaž mi co dokážeš." Mluví hlasem Loathiase, ale určitě to není on, nebo to není Loathias jak jej znáš. V tomhle městě může kdokoli dokázat cokoli. Smích se najednou změní, jako by ani nepatřil lidské bytosti, nebo alespoň normální lidské bytosti. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Překvapeně se dívám na Hin. Děkuji řeknu a najednou mě políbí podruhé. Tentokrát to i opětuji. Položím ti hlavu na rameno a přemýšlím. Najednou znova vejde ona. Ta co mi dala svou krev. Chytnu rostlinu a pomalu vstanu. Rostlinu dám na postel a zadívám se na můru. Děkuji alespoň za tohle. Víme že máme o trochu víc naděje než před chvílí. zadívám se na Hin. Hned zítra se ho vydám hledat. Děkuji. Když vidím že vyskočí jen se za ní dívám. Potom zavřu okno i s okenicemi .. zatáhnu závěsy a vše pokryju ledem. také Dveře zamknu a pokryju ledem aby se sem nedostal jediný sluneční paprsek. Znovu ulehnu k Hin. Zétra ho najdu ať to stojí co chce. Nenechám ji zemřít. Nenechám řeknu si a přivřu oči. Znovu si opřu hlavu o Hinatino rameno. Nenechám tě zemřít |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Velbloud za tebou spokojeně vykročí s produkcí hlasitých a nepříjemných zvuků, jaké vydává jen krmící se tvor se hlásnou troubou u huby. Je to jediný zvuk, který vyplňuje stísněný vesmír uvnitř uličky a který je po několika krocích nahrazen bolestným sténáním. Velbloud s povděkem přijme druhý pomeranč a lehce do tebe strčí krkem. Vdechy se změní v zoufalé volání. Čím blíž jdeš k místu, kam onen nešťastník spadl, tím silnější a úpěnlivější je zvuk, který by mohlo vydávat i poraněné stádo zvířat. Ulička je poseta desítkami lidí, jež mají tváře plné škrábanců. Téměř všichni pláčou krev. Jako by jsi stál v ulici bolesti. Lidé sice neumírají, ani nejsou těžce zranění. Pouze množství ran a stovky zásahů po celém těle způsobují bolest, která za krátko odezní, snad. Jedno dítě, nejblíž tobě, natahuje ruce v prosebném gestu pomoci. Šaty má na mnoha místech roztrhané, ale jen pár kapek krve vytváří skvrny na pískovém oděvu. Velbloud uvolní pysky a napůl snědený pomeranč pustí dítěti na hlavu. Gesto, na první pohled kruté, vyloudí na dítěti alespoň malý úsměv. ,,Děkuji pane velbloudů." Poodejde stranou a dá se do jídla oslintaného pomeranče. Další děti a i někteří dospělý se začnou přibližovat a vztahovat ruce jako zprvu holčička. Moře vzdechů se pomalu změní na lidskou masu hnanou hladem. Zahrazují ti cestu a jako příliv se pomalu, ale jistě blíží. |
| |
| soukromá zpráva od Washeek az Zawaal pro Jsem sice bytost mocná, ale srdce mám otevřené a lidská bolest všude kolem mne mě zasáhne hluboce. V prvních chvílích se dokáži jen pohybovat okolo trpících, ale když velbloud udělá to, co udělá, skoro mě to rozpláče. Tak pán velbloudů? Zvláštní, jsi asi bůh, co, že tvá moc převyšuje ty nejsilnější smrtelníky... Otočím se na velblouda. Co myslíš? Já myslím, že bolest těchto lidí je nespravedlivá... Démon, květ, nebo akatsuki, oni si nevyvolili svolat na své hlavy takovou pohromu. Nečekám na odpověď a otočím se k tlačícím se lidem. Náhle se slunce odrazí od mých vlasů, jak je popohnal kouzelný vánek, který jsem stvořil. Vánek je chladivý a vlhký, nepatřící sem do pouště a chladí a zmírňuje bolest v ranách lidí kolem mne. Víří kolem mne jako pouliční čertík a hraje si na zemi s pískem. Založím ruce na hrudi. Znovu se ponořím do neochotné místní magie a nebývalou silou vůle, zrozenou z utrpení a přání lidí okolo sebe z ní naberu sílu. Rozhodím ruce náhle, jako bych lidi vítal a vstříc jim vyletí veliké množství plodů, které připomínají jahody, ale jsou skoro velké jako lidská pěst a mají tuhou slupku. Ta slupka je bohatá na vodu a má lehce sladkou, lehce kyselou chuť. Uvnitř se pak nalézá měkká bílá dužina a drobounká černá zrníčka. Dužina je sladká a má mléčnou příchuť, zrníčka jsou bez chuti, ale léčivá a pomáhají tělu držet vodu. Plody se jmenují dračí jablka. Tvořím je za pomoci magie, jejich materii tvořím přímo z energie, naštěstí je dokonale znám a jsou jen kopií skutečných plodů, takže to není tak náročné. Po třech vlnách plodů se začínám cítit mírně unavený... |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Možná jsi právě položil základy novému náboženství. Lidi se vrhají na ovoce jako hladový psi na kousek masa. Většina ti nevěnuje ani pohled, kterým by ti na oplátku projevili vděčnost. Nejvíce rozumu mají děti, které se shromáždí kolem tebe a každé se pro štěstí dotkne zbroje. Pomalu procházíš záplavou baculatých dětských ručiček, aby si mohli sáhnout na svého zachránce. Únava byla nejspíš silnější, než sis zprvu myslel. Cítíš dotek zubů na levé ruce a malou, i když vytrvalou sílu táhnoucí tě davem. Velbloud pomalu odvádí stranou od rozjívených dětí. Po několika minutách už uctívači ochladnou a dají se do ovocných hodů. Velbloud pořád táhne a zastaví se až u jedné z mála laviček, které přežili od časů prvního sultána. Ztěžka dosedneš na chladný kámen a a zhluboka vydýchneš. Necítíš se unaven, ale takové množství magie v tak krátkém čase je přinejlepším záruka alespoň pětiminutového odpočinku. Na okamžik zavřeš oči. Když je znovu otevřeš, stojí před tebou děcko, svírající dvě dračí jablka. Po jeho bradě stéká sladká šťáva a kus dužiny mu dokonce visí za uchem. Podá ti jeden plod a jen co trochu pozvedneš koutky úst, pustí ti ovoce do klína o vyběhne tam odkud přišlo. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro On je démon ?! Tak to teda mění plány !! Fénix už dostal kontrolu prakticky nad celým mým tělem, duše se skoro spojily, vzniká chaos. Takže ty chceš ukázat, co umím ?? Tvá volba.. Uchechtl se a udělal gesto, kterým by normálně vytvořil ohnivou kouli. Ale ?? Ono nikde nic. To by bylo.. Takže.. Fénix opatrně zrušil další náhodnou runu na zdi. Po chvíli za démonem něco bouchlo. Něco, co zraňuje v okolí dvou metrů vše živé, i neživé a ektoplasmické bytosti. Je to jedna ze specialit pekla a ohnivých tvorů. Pekelné plameny. Chytl se za hlavu a zkroutil se, mysli obou duší se začaly prolínat. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro ,,Aaarg, co to proboha, vždyť." Zařve démon, padne na kolena stejně jako ty a chytne se za hlavu. Lidské bolestivé kvílení se pomalu mění na tajuplné vrčení, sem tam přerušené bolestivým kňučením. ,,Vrrr, jak si kník... tu sílu ovládl tak rychle vždyť vrrrr, kník... to je fuk, teď tě dostanu. Jeho výhružná slova donutí tvé oči otevřít a zvednou. Všimneš si, že v místnosti už není mlha, ale větší pozornost na sebe přenesou runy na stěně. Jako by se pokoušely zaplnit volné místo, ale tam kde fénix zasáhl, už není místo pro další a stěna se v těch místech začíná drolit. Místnost začíná plnit chlad. Démon ve svých čtyřech rukách svírá černou kouli, nasávající dokonce i světlo kolem sebe. ,,Žiješ z ohně, a co když jej nechám zmrznout." Pokouší se zasmát, ale Fénixovo kouzlo stále účinkuje a proto jen bolestivě zakňučí. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Viděl jsi někdy zamrznout peklo ?? Ušklíbl jsem se a opatrně vstal. Tak fajn, pokud mu vadí i pekelné plameny, co by řekl na ty svaté ?? Ušklíbnul jsem se. V pravačce se začala tvořit malá koule z bílých plamínků. Potom se ale dostavila psychická bolest, takže mi koule jen tak zbůhdarma vylétla z ruky a rozprskla se vprostřed místnosti. Znovu se svalím, další tisíce vzpomínek se začaly hrnout z "cizí" duše. Áááá !! Chytnu se za vlasy, mám pocit, jakoby mi měla puknout hlava. Znovu začíná být chladno, já ale skoro vzplál. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Začal si vytvářet ohnivou kouli, démon přerušil své kouzlo a zneviditelnil se, jako předtím v mlze. O to větší bylo jeho zklamání, když spatřil selhání tvého kouzla. ,,Ha, ha...ještě pořád to neovládáš! Vrrrrr.." Blížící se pohybující se chlad kopíruje jeho pohyby. Neustále vyštěkává a vrčí. Nehodlá však zaútočit, pořád krouží kolem a vyčkává. ,,Tak bojuj, nesrazím tě na zem tak podle. Dokaž, že jsi mi rovný protivník. Zmatek v hlavě se snaží na něco ukázat, ale všechno je moc...těžko se hledají slova. Prasklina na zdi se pomalu šíří a runy ji pokrývající ustupují, jako krysy před ohněm. Omítka opadá a pod ní zahlédneš dveře. Musíš tu zeď rozbít! Rozbij ji! Jen tenká myšlenka. Stejně nepolapitelná jako babí léto, ale pro tuto chvíli důležitá. Slyšíš slabé dunění, jako by se snažil někdo dveře vyrazit. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Ne ?? To si jen myslíš, hochu.. Zhluboka se nadechnu. V mých už přizpůsobených plicích se začaly tvořit, podobně jako u draka, plameny. A znovu ty pekelné. Prudce vydechnu oheň, hlavou otáčím přes celou místnost. Dalším gestem se pokryje moje kůže jakoby kousky kamene, který má v sobě světlezelené žilky, paže a nohy zmohutněly. Sevřu pěst, přičemž se zvedne trocha prachu a postavím se. Chaos začínám potlačovat, nebo se spíše od něj částečně odříznu. Pomalu se začnu podél zdi přesunovat k narušenému kousku runového záznamu. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Plameny obklopí přízračnou postavu a místo aby pohasli, hoří na jejím těle dál. Bolestivé vití nabývá obludných rozměrů a ty cítíš, jak ti brní uši. Plameny po chvíli začnou mizet a některé se zastaví jako modré sochy na ohořelém těle. Tvor je teď nižší a druhý pár rukou úplně zmizel. Kusy ledu vystupují z jeho těla a trhají zbytky ohořelých tkání na kusy. Z cáru před tebou vystoupí obrovská vlčí hlava s rampouchy místo srsti a očima podobnýma kusům křišťálově bílého ledu. Vlk v rouše démonském. ,,Konečně jsi to přijal. Já věděl že nejsi ztracený případ..vrrrrr." Vrčení se pomalu stupňuje. Nevíš, jestli došel k rozhodnutí on, nebo jsi ty udělal něco čím si jej vyzval, ale výsledek je stejný. Zuby s ostrostí broušených diamantů se k tobě blíží nepříjemně rychle. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Polymorf ?! Zavrčím a už si chystám další kouzlo, tentokrát Leť, nebo něco na ten způsob. Přikrčím se, v mohutné levé pěsti se tvoří další ohnivé kouzlo. Pravačka je připravena na gesto Leť nebo může taky hezky bouchnout vlčka do čumáku. Blíží se nepříjemně rychle.. Připomenu si. Na posledních jeho dvou metrech hodím před sebe "Fireball", který vytvoří trochu dýmu a vyskočím ze země. Pravačka na mě poslala už připravený Let. Snad po mě ty rampouchy nebude střílet.. Nejistě se podívám na ledového vlka kousek pode mnou. |
| |
| soukromá zpráva od Hinata - Černá kočka pro Když někdo znovu skočí do pokoje tak se posadím... Mrknu se kdo se tu objevil... Pak okolo mě proletí květiny... "Děkuji mnohokrát" řeknu tiše... Když vyskočí oknem znovu si unaveně lehnu... "Co nás nezabije to nás posílí... takže to musím přežít" pomyslím si... Když se o mě Rosy opře jen ho jemně políbím a zavřu oči... |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Vlk na tebe vzhůru kouká, jako zvědavý pes na vránu sedící na větvi. ,,Vrrrr...Fénixi!...Vrrr...Zlepšuješ se velice rychle...vrrrrr. Ale na Fenrira nemáš ani zdaleka! Led na jeho těle modře zazáří a zuby se prodlouží a zesílí. Přísahal bys, že být o něco blíž, viděl by jsi v nich dokonalý odraz sama sebe. Brzy k tomu dostaneš příležitost. Fenrir se nahrbí, až se mu rampouchy na zádech bojovně vztyčí a s vrčením se na tebe vrhne. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Takže vlk Fenrir ?? To abych na tebe zavolal Thora a Odina.. Každopádně nemíním obětovat svou ruku jako Tyr.. Zavrčím pobaveně, ale ke konci zvážním. Mezi rukama začnu shromažďovat magii z okolí, ze sebe a i z Vlka. Jedná se o jeden z nejsilnějších útoků, které kdy Fénix znal. Skoro surová mana funguje jako diamantový vrták. Není čas.. Spěchej.. Ozvaly se oba moje hlasy současně. Znovu jsem se přikrčil a kouli hodil po zavřených dveřích. Pootom tu je ale problém. Pokud Vlk po ní chytne, může být kouzlo ztraceno a já zbytečně ztrácel čas i energii. Potom je tu druhý. Ikdyž dveře vyrazím, stále tu bude Vlk, který se na mě řítí. Poprvé se ozvaly účinky magického zeslábnutí. Něco jako když jsem splýval s Fénixem, ale o něco slabší. Popolétnul jsem dolů a nachystal si další kouzlo - Zpožděnou ohnivou kouli. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Odhadl jsi dobře Fenrirův záměr, i když i on počítal s něčím podobným. Vyskočil proti síle, kterou jsi chtěl vyrazit dveře. Vypadá to, že Fenrir má podobnou schopnost jako ty, vysávat magii. Ale přeci jen neodhadl své možnosti a zbylá magie prorazí do dveří dost velkou díru, aby se jí protáhl člověk. Vrrrr...trochu jsem tě podcenil, ale počkej, až se probudí všechny mé síly, pak se opět shledáme. S posledním vrčením zazáří vlk chladnou bílou a zmizí. Poslední co zůstane ve vzduchu jsou jeho ledové oči plné zloby. Mezitím se otvorem ve dveřích protáhne Tlapka a za ní i několik méně odvážných členů cechu. Uvnitř zůstanou stát jako opaření. Stěny pokryjí praskliny a runy začínají mizet. Místnost se vrací do svého původního uspořádání. Stůl ve středu čtvercové místnosti, mapy, police s knihami a tak dále. Pohled všech přítomných, žádající vysvětlení, je bez výjimek upřen na tvou létající postavu. V předních řadách zahlédneš i svého šéfa, který se výrazem nijak neliší od ostatních. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Koule magie by měla urvat několik zubů, ať by byly silnější sebevíc. Potom se "srabsky" stáhne a já sletím zase o něco níž. Nevím sice, jestli to je další past, ale když necítím jeho ledovou přítomsost, sletím asi třicet centimetrů nad zem. Tiše zavrčím a jedním hnusným pohledem provrtám Lothiase. Tlapce a ostatním se naskytne velmi hezký pohled, jak se země dotýká napřed mé tělo a až potom nohy. Jó, vyčerpání je svinstvo.. Automaticky si posílím bariéry kolem mojí mysli. Je to ale svině, co ?? Jo, to jo... Budeš se muset naučit další kouzla.. A hlavně.. Budeš se muset naučit měnit podobu jako ten hajzl.. Naštěstí, místo tvého těla budou jen modré plameny.. Má mysl by se dala představit jakoby hostinec, jen je to o dost pohodlnější a není tam tolik stolů. Právě teď koukám na svou spřízněnou duši s otevřenými ústy. Ale venku, na mém těle se nic zvláštního neděje. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Všichni na tebe koukají jako na zjevení. Vyčerpání je nejspíš silnější než sis myslel a po chvíli klesneš na kolena. To je signál pro ostatní, aby ti přišli na pomoc. Tlapka se společně s někým dalším pokouší zvednout tě na nohy a odvést. Zahlédneš Lothiasův pohled plný emocí, překvapení a děsu, které na něm ještě nikdo neviděl. Vedou tě pomalu chodbou, podepřen na dvou stranách a i když se pokoušíš chodit sám, strašně se ti pletou nohy. O chvíli později slyšíš hlas Scarlet, jak nadává něco ve smyslu: ,,Jestli to takhle půjde dál, tak bude na lůžku celý cech a já se o vás odmítám starat." Ani se jí nedivíš. Do pokoje pro nemocné, vybavené jen několika měkčími postelemi a dveřmi, které se dají otevřít jen zvenku, kdyby dělali pacoši problémy, jsi skoro hozen. Ztěžka dopadneš na postel a po své levici zahlédneš holčičku, která tě od večera pronásleduje. Tak, teď lež a odpočívej, za chvilku přijde Lothias, aby tě vyslechl. Chceš něco říct, ale Scarlet ti vhodí do úst jakousi pálivou pilulku a donutí tě jí spolknout. Pak odejde a zavře za sebou dveře. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Unaveně a tak nějak povzbudivě se na Scarlet usměju. Po hořké pilulce jenom zkřivím obličej naprostou nechutí a tak nějak vděčně se položím na lůžko. Tak co ?? Tak nic.. Připadám si jako hadr na podlahu.. Odpovím vlastně sám sobě a kouknu na to mrně, jak se hojí. Přinutím se z posledních sil posadit a překontroluji ji, zkouknu všechny ty bandáže, i to, jak se Tarkurius činil a pomáhal Scarlet léčit. Stejně to spolu táhnou.. Usměju se a kouknu ke dveřím, které klidně jediným gestem můžu nechat otevřít a zase zavřít. Bohužel, splynutí se dokončí úplně až během dnešní noci a zítřka, takže budu ještě chvíli snadná kořist. Tlapko, moje Tlapko.. Řeknu si tiše pro sebe a pak už je jen tmavá náruč snění. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Spánek je jako mlha zrána. Nevíš jak přišla, ale najednou je tady. V mysli máš vymeteno, jako by někdo nařídil kompletní úklid a tebe se nikdo neptal. Probudí tě skřípání dveří. Někdo jde potěšit pacienty, nebo jim přivodit smrt ve spánku. Ve vzduchu necítíš nic, kromě silné vůně česneku. Kdo to může být? Víš to, ale mozek není dobré zapínat tak rychle a hlavně proto, že dotyčný hned odešel. V druhém snu je to kapku příjemnější. Vidíš Tlapku, jak se na tebe usmívá tím způsobem, který moc často nepoužívá a který ti na ní připadá velice krásný. Vlnění v bocích a už natahuješ ruce, aby ses jí dotkl, ale snu je najednou konec a ty otvíráš oči. Někdo se snaží pod peřinou provrtat k tobě. Tvé myšlenky už vědí koho si přejí, ale realita je úplně jiná. Z pod peřiny na tebe vykoukne obvázaná tvář malé holčičky, jež ještě před chvílí ležela v druhé posteli. Škvrně položí hlavu vedle tvé a spokojeně usne stočená v uzlíček. Nemáš sílu a tak zvolíš tu nejednoduší variantu a usneš. Třetí sen je kapku jiný. Sedíš v hostinci. Dobře ho znáš, občas tam zajdeš na pivo, ale není zde jediný štamgast. Sedneš na židli a hostinský okamžitě přinese dvě piva a spěchá čisti sklenice. Naproti tobě sedí tvůj dobrý známí v modré zbroji. Fénix. Proměna už nejspíš začala. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Ještě než upadnu do bezvědomého spánku, pousměju sen to škvrně, hlava mě bolí. Ona bude vpořádku.. Já už ne, že ?? Řeknu už v hostinci na fénixe a napiju se. Proč bys nebyl ?? Už jsme jeden.. Každopádně si budeme muset zopakovat některé věci a taky něco probrat.. Taky se napil a otřel si hřbetem ruky pěnu. Zaprvé, kozla se budeš muset naučit vyvolávat jen gesty a myšlenkami.. Tedy.. Spíše myšlenkami. Zadruhé: Má vyšší teplotu těla než normální člověk, něco kolem tisíce, takže to budeš regulovat.. Neboj, teď je to zvládnutý, abys to škvrně neupekl.. Stejně budeš muset odmítat teploměry nebo jim prasknou.. Zatřetí: Nezapomeň, že oheň tě nespálí, nezraní a je tvou součástí.. Zároveň si nesmíš hrát na hrdinu.. sice se zpopelníš, ale z toho popela se vstává hodně špatně.. Oba jsme se napili najednou, utřeli jsme si pěnu stejně.. Jako v zrcadle. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Jedna otázka se ti pořád vkládá na jazyk, ale nemusíš ji ani vyslovovat, protože Fénix vzápětí odpoví. Chceš se mě zeptat na Fenrira. Znáš to, dobro a zlo, černá a bílá, prostě protiklady. Dalo by se říci, že naším protikladem je Fenrir. My jsme tvoření ohněm a máme sílu samotného slunce, zatímco Fenrir... Znovu se napije a ty také. Chvilku o něčem přemýšlí. Není přímo síla zla, je to něco jako rivalita trvající už po tisíciletí. Je to tvor ledu a chladu, jeho domovem jsou ledové pláně a tak. Jen co dopoví, začnou se zdi hostince rozplývat, až zmizí v hluboké tmě. Otevřeš ospalé oči a snažíš se zaostřit na postavu před sebou. Rysy tváře nerozeznáš, ale do očí bijící bílá je více než dokonalým průkazem totožnosti. Lothias. Sedí vedle postele na židli a zabrán do četby. Nejspíš si nevšiml, že jsi vzhůru a s klidem obrátí na další stránku. Prcek vedle tebe se ti opírá o hruď a zdá se, že se mu teplo tvého těla líbí, jak dokazuje lehký úsměv na rtech. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro To.. To mi je jasný, ale.. Proč teď ?? Proč až teď ?? Zeptám se nervózně, ale to už se hostinec rozmaže a místo něj uvidím jiné zdi. Škvrně mi nalehá na hruď, takže se mi trochu omezuje kapacita plic. Takže co jsi mi přišel hezkého říct ?? Zeptám se unaveně. Necítím k tobě zášť.. Ale pokud ti něco vadí, tak do toho.. Ale tuhle křehkou bytost ze mě napřed sundej.. Mluvím trochu zastřeně, ale to bude asi ta únava. Přečtu si titul knížky. No.. Vlastně vidím jen jakousi šmouhu, takže to vzdám. Copak, studuješ Tarkuriovy grimoáry ?? Ušklíbnu se a na loktech se posadím. Pokusím se konečně zaostřit, ale únava je pořád moc silná. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Lothias vzteky zaklapne knížku. Chystá se něco říci, nejspíš nic vybíravého a pravděpodobně hanlivého, ale vzpomínka, jak tě viděl naposledy jej zarazí. I tak ti ale nepomůže s holčičkou a jen si počká, až se posadíš. Odloží knížku na lůžko za sebou. Je na ní zlatě vyvedený obrázek ptáka, který ale vzápětí překryje deka, jíž Lothias přetáhne přes ní. ,,Tak za prvé, nebuď drzí na svého šefa, člena rodiny a přítele. Za druhé, co jsi to proboha vyváděl v mé pracovně a za třetí, kdo je ten tajemný cizinec, co se potuluje po cechu a jako zázrakem se objevuje na místech, kde jsi zrovna ty? Jen málokdy nevím, co se v městě šustne a když je to přímo v mé..našem cechu, tak mohu vybouchnout vzteky." Málokdy ztrácí nervy, ale teď připomíná kotel před výbuchem. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Zakašlu a olíznu si suché rty. Promiň.. A můžu se zeptat ?? Přeruším ho hned po první větě. Proč čteš o fénixích ?? Zeptám se se zájmem vyšetřovatele. On ale potom spustí dál. Do tvé pracovny mě zavřel Gordo, že sis se mnou chtěl promluvit.. A toho cizince mi, prosím tě, popiš.. Lehnu si zpátky. Klid, ticho.. Vzbudíš malou.. Řeknu naprosto vyrovnaně a klidně. Vypadám jako přesný opak Lothiase, teda alespoň co se emocí týče. Takže.. On asi není Fenrir, že ?? Ne, to asi opravdu ne, jinak bych tu s tebou nemluvil.. Ale třeba je v něm a jen občas ho ovládne.. To je možné, Ohniváku.. Ts.. Uraženě se fénix jakoby otočil a já se pousměju. No tak co bude s tím popisem Lothiasi ?? Zeptám se svého vyslýchajícího trochu netrpělivě. |
| |
| soukromá zpráva od Rosy pro Mírně pootevřu oči když mě políbí. Doufám že mě nebere jako jednoho ze svých "zákazníků" řeknu si a přemýšlím. On ví že ho musím najít ale já nevím kde je. řeknu si a podívám se na Hin se zavřenýma očima. Je nádherná. řeknu si znova a podívám se do stropu. Ráno musíme vstát brzo. Mám plán řeknu najednou. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Zdá se, že začíná získávat ztracené sebeovládání. Z jeho tváře pomalu zmizí všechna červená a nahradí ji jeho obvyklá nezdravě bílá. Nejspíš si myslíš, že když si nabyl takové síly, tak můžeš dělat co chceš, ale jen aby jsi o ní nepřišel dřív, než ji dokážeš ovládnout. Řekne to jen jako nepodstatnou zajímavost, ale je jasné o co mu jde. ,,Pokud jde o toho člověka, vysoký jako ty, černé vlasy, modrá zbroj a modré oči. Zčistajasna se objevil uprostřed našeho cechu v místě, kde jsi zrovna byl ty. Tarkurius po probuzení říkal, že nic nezahlédl, protože rána do hlavy přišla nečekaně zezadu. Dovedeš to všechno vysvětlit?" |
| |
| soukromá zpráva od Washeek az Zawaal pro Lehce se na děcko usměji, když mi podává můj vlastní plod. Dychtivě se do ovoce zakousnu a trochu se zamračím, když zjistím, že chuť je o malinko horší, než u skutečného plodu... Inu... Ani mi nejsme dokonalí.... Ani bohové nejsou dokonalí.... Dojím plod a ještě na chvíli zavřu oči. Když se cítím dostatečně odpočatý, zvednu se z lavičky. Mé pohyby jsou místy stařecké, jako bych za sebou již téměř měl celý lidský život, ve skutečnosti jich za mnou leží několik. Pohladím po hlavě velblouda a vydám se mírným krokem dál, směrem k padlému muži. Kromě toho se stane další věc. Ponořím svou mysl do okolních magických proudů. Za chůze jemné linie čechrám rukama a přetvářím. Po několika krocích je již efekt vidět. Nad městem se počnou stahovat mraky, nejdříve bílé, poté ale houstnou a tmavnou. Vzduch začne být cítit vlhkostí a ionty ozonu. Efekt se stahuje nad celé město, všude, kde mu nebrání nějaké silné magické bariéry, nemám v úmyslu se moc s někým přetahovat a tak na sebe přitahovat pozornost... |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Neměj péči, já se ohlídám.. Mrknu na něj a pohodlně si lehnu. Koukám chvíli jen tak do stropu a poslouchám popis. Já o ničem nevím.. Zaprvé toho cizáka neznám a za druhé jsem byl v tom Tarkuriově křesle.. Potom si pamatuju, jak jsem se vzbudil na střeše, trochu od krve a vedle mě byla ta malá.. Byla skoro na maděru.. Nevím, proč a co se stalo.. Pršelo.. Ty to víš až moc dobře.. Ne, nevím.. Odstíním myšlenky tak, aby je nikdo nemohl odposlouchávat. A nic z toho vysvětlit nedovedu.. Ale připadá mi to jako nějakej ujetej sen.. A teď, jestli bys mohl odejít, byl bych ti vděčný.. Zakašlu. Vypadám skutečně zničeně, aspoň teda teď.. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Tvé myšlenky se zdají být lehčí o dobrý skutek který jsi vykonal, o to příjemněji uplyne cesta skrz úzké uličky až k místu se starcem. Stařec klečí uprostřed menšího náměstí a v prvních chvílích jej považuješ za oživlou mrtvolu, neboť jeho kosti neobaluje snad žádný tuk, ani maso, snad jen ta kůže. ,,Áááááá, statečný válečník k nám přišel." Promluví aniž by se ohlédl. Promlouvá šeptem, ale přesto dost hlasitě aby jsi mu rozuměl. Jak vstává, všechny klouby v těle vydávají hlasité křupání, jako by jsi lámal větvičky. ,,Říkej mi starče, všichni mi tak říkají Washeeku az Zawaal. Příliš velkolepé jméno, aby se ve zdech tohoto města schovalo." Jsi poněkud překvapen a tak automaticky přijmeš nabízenou ruku. Stařík má stisk a to pořádný. Nadechuje se aby něco řekl, když jeho oči sklouznou kamsi za tvé rameno. ,,Jakou obludu jsi to sem přitáhl." Zkřiví ústa v úšklebek a dokonce vyplázne jazyk. Velbloud za tebou naštvaně odfrkne. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Lothias je poněkud dotčen tvým chováním, ale evidentně si s tím i oddychl. Možná svým lidem věří až moc. Nebo ještě neví, že nejsi jeho člověk. Odejde, i když s nechutí. Je vidět, že je nervózní, i když to možná bude zbystřenými smysly, neboť na jeho tváři není nic znát. Jen co zaklapnou dveře, sedneš si na kraj postele a natáhneš se k protější, kde Lothias nechal knihu o Fénixích. Ta je však pryč, nepamatuješ si, že by jí vzal, ale to je teď jedno. Fénix ti toho o fénixích může říci spoustu. Děcko leží na peřinách a kouše si prst. Ne cucá, kouše! Jasně vidíš hluboké otisky zubů a z některých dokonce kape krev. Odpusť, že píši po takové době, ale píšeme závěrečné zkoušky a tak se učím všechen čas co mohu. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Cechovní špitál: Vyprovází Lothiase pohledem, ve kterém je trochu posměchu. Jestli jsi Fenrir ty, tak půjdeš po hlavě do hrobu.. Sednu si. Natáhnu se pro tu knížku, ale je pryč. To abych se Modráska začal ptát.. Ušklíbnu se pro sebe a ještě jednou se pořádně podívám po oné knize. Přitom si všimnu, že malá kapsářka si prst ne cucá, ale hryže. Násilím jí otevřu pusu a její ruce dám pod ni samotnou. Potom jí začnu prozkoumávat zuby a raději zazvoním, aby přišla ošetřovatelka. Koukni na to.. Ukážu jí ruku a zuby onoho malého chameleona. Doufám, že se do ní nevtělil nějaký démon.. Nenápadně mrně magicky prozkoumám. To by nám ještě chybělo, co ?? Řekl kysele fénix. Ty abys vždycky nerozvíjel moje pesimistický doměnky.. A vůbec hledej ty, ty tady žiješ po tisíce let.. Cosi ještě zabrblal, ale přece jen pomáhá s hledáním. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Scarlet to chvíli trvá, ale během minuty je u tebe v pokoji. Nejdříve ze všeho otevře pusu a chystá se něco říci. Pro urážky na osobu, která jí ještě ke všemu nejspíš vytrhla z něčeho velice příjemného, nebude chodit daleko, ale při pohledu na zbědované dítě se omezí na prosté ,,Sakrakrucifagot! Cos s ní proboha dělal?" Radši se k ní nepřibližuješ, pravděpodobně by tě kousla, i když je člověk. Holčička je téměř bez magie a vzhledem k tomu co dokáže je to až podezřelé. Snažíš se dostat hlouběji, do jejího jádra, ale je pevně uzamknuto. Bud je posedlá něčím mocným, nebo máš co dělat s velice mocnou osobou, ale ještě je jedna možnost, vrozený dar, ale takových je jen málo. ,,Lothias je pěkně nas....štvaný." Řekne Scarlet jen tak do vzduchu, ale je jasné, že tím míří na tebe. ,,Nikdy jsem ho tak rozčileného neviděla, možná je to proto, že neví co se tady děje? Jsme tu jako rodina, dokud se jeden z nás nerozhodne dělat problémy." Z jejího hlasu čiší hněv. Nemusíš dvakrát hádat o kom mluví. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Ale noták.. Děláš jakoby jsi na NĚJ neměla čas.. Zdůrazním ono slovo, provokativně vypláznu jazyk a sednu si k malé. Já s ní nic, to ona si začala okusovat prst.. Nejspíš během toho výslechu.. Sáhnu mrněti na čelo. Kruci.. Takže buď je Fenrir ona nebo má Dar.. Zamračím se. Jojo, já vím.. Moc jsem mu nepomohl.. Hele, jak dlouho to vlastně táhneš s tím naším vyvolávačem ?? Zeptám se docela normálně, trochu lhostejně, ale i tak mě to zajímá. Trochu se ušklíbnu a poposednu si. Jsme Rodina.. Ale já sám nevím co se tady děje, takže mu moc nepomůžu.. Pokrčím rameny. Chceš nějak pomoct ?? Zeptám se a sáhnu dívence na krční tepnu. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Scarlet se nejdříve zarazí a promluví až po delší odmlce. ,,Nevím o čem to mluvíš." Jasně cítíš jak se jí zrychlil tep. Dokonce i cítíš její nervozitu, která by za normálních okolností nebyla patrná. Po chvilce mlčení stočí rozhovor jinam. ,,Seš snad doktor, že ji takhle ohmatáváš, pokud ti teda jde o její zdraví." Než však stihneš říci cokoli na svou obranu, už mluví dál. ,,Možná je to jen špatnou dobou. Hodně našich hochů i děvčat se vrátilo, jako by na ně někdo zaútočil špendlíkem. Nejtěžší asi bylo vyčištění ran, ale jinak jsou všichni v pořádku. Magnus je jedním z nich a asi si toho nejvíc pamatuje. Možná by měl za ním někdo zajít a zeptat se ho co se stalo. Kdyby někdo přišel na to, co se tady děje, možná by mu Lothias odpustil jakoukoli křivdu. Úžasné, jak dokáže odpovídat na nepoložené otázky. Možná si ještě trochu odpočineš a pak se vydáš za Magnusem. Nejspíš bude v kuchyni. Jeho umění boje s nožem se hodí i na něco jiného, nejenom na lidi. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Ale víš až moc dobře.. Usměju se, jakobych věděl o všem.. Kdy to spolu začali a tak.. No.. Doktor nejsem, ale ty sama jsi nás všechny přece učila základní medicíně.. Kouknu na ni vítězoslavně. Nebuď nervózní, klid.. Neboj, nikomu to neřeknu.. Pousměju se. Co.. Cože ?? Jak jako špendlíkem ?? To.. To bude tou zvýšenou magií ve vzduchu.. Koukne na mě jako na blázna. Já to mám totiž po mámě, ona byla čarodějka.. Dodám rychle na vysvětlenou. Málem jsi nás prozradil !! No tak promiň.. Ale nakonec jsem to uhrál do outu.. Jediný štěstí.. Kousek odstoupím. No nic, jdu se projít.. Zatím se o ni nějak postarej.. Osvědčeným trikem otevřu dveře a zmizím za nimi. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro No jo, tvoje matka byla bylinkářkou. Promiň, úplně jsem zapomněla. Plácne se do čela, jako by se trestala za vlastní nevědomost. Kdo by věřil, že si to vůbec může pamatovat. Děcko na posteli se převaluje, jako by s ním někdo třásl, těžko říct, jestli je posedlé, nebo jen nemocné. Každopádně neustále střídá neviditelnost s různými druhy pestrých barev, jež jí v náhodných skvrnách barví kůži. Jen co zmizíš za dveřmi, oddychneš si. Nevíš kam jít. Podle fénixe by bylo lepší odejít, dokud se tě nesnaží nějak zvlášť hlídat. Ale opustit cech znamená opustit rodinu a to tě pro změnu drželo stále zde. Doteď. Nyní jsi na pochybách. Když je nablízku ten Fenrir, je jen otázka času, kdy se pustí i do tvých přátel. Na druhou stranu, pomoci cechu vyřešit ten malý problém by znamenalo získat si jejich podporu a nebýt na toho zatraceného vlk sám. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Nebyla bylinkářka.. Oznámím sám sobě, když ucítím mentální echo jejích myšlenek. Starostlivě se naposledy od dveří na dítě podívám a pak za nimi zmizím. Konečně svoboda.. Pořádně se protáhnu a zakručí mi v břiše. Takže do kuchyně.. Jak na jídlo, tak na vyšetřování.. Jo.. Kývne fénix. Co vlastně cítíš k Tlapce ?? Hádej.. No nenávist to asi nebude.. Fénix momentálně začal vyslýchat mě. A vůbec, co ti je do toho ?! No hodně, protože tohle tělo je napůl moje.. Tak abych věděl, co s ním budeš dělat.. Jenom ze třetiny.. Opravím ho a zabočím za roh. Znovu se hlasitě připomene žaludek a já trochu natáhnu krok. Už jde cítit vůně všelijakého koření a čerstvého jídla. Tak nějak kultivovaně do kuchyně vpadnu. Podívám se, jestli šéfkuchař něco nekrájí. Ne, takže můžu spustit. Nazdáááár !!! Pozdravím. Hele, prosím tě, neukuchtil bys mi něco ?? Klidně ti s tím pomůžu, ale musí to být rychle.. Žaludek se zase připomene. Udělám pár kroků k němu a už můžu vidět ty spousty jizev, ve kterých uvízlo něco málo magie. No super.. To bude spíš něco pro tebe, Modrásku.. Nech si toho, mladej.. Vrátí mi mou poznámku. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Nejdřív se ti zdá, jako by Magnus ani nezaznamenal tvou přítomnost. Chystáš se zase promluvit, když ucítíš v oblasti břicha nepříjemný, ale důvěrně známý pocit. Špička nože jen lehce tlačí na zbroj, ale ruka která jej svírá, by dokázala i lehce tlačit na ocelovou zbroj a její vlastník by to přesto cítil. Pro bohy už sem nikdy takhle nevtrhávej. Příště bys mohl skončit s vážnějšími problémy zažívání. Nůž zmizí stejně rychle jako se objevil a Magnus dál pokračuje v loupání...ehm...lepší nevědět. Než znovu promluví, stihneš si prohlédnout kuchyni. Je plná střepů z rozbitého nádobí a většina kuchyňského náčiní se válí všude po podlaze. Jeden z přípravných stolů je dokonce rozštípán na kousky v rohu místnosti. Mám tu od všeho trochu, chceš nějakou směsku, nebo něco konkrétního. Mluví unaveným hlasem. Za normálních okolností by něco hodil na pánev a vůbec by se neptal co si dáš. Ve tváři má smutek, nebo jen pohled vyčerpání? Něco není v pořádku. Tohle duševní rozpoložení k Magnusovi vůbec nesedí. Nevíš, jestli se máš ptát přímo, budeš to nejspíš muset nějak zaonačit. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Naprosto reflexivně mu tu ruku chytnu, ale to už by mohlo být pozdě. Jo, jo.. Promiň.. Rozhlédnu se po kuchyni a po tom nepořádku. Co se tu kruci dělo ?! Drbnu nohou do jednoho střepu a ten zarachotí. Já bych si dal Kung-Pao s nudlema.. Napůl propadnu panice, jestli tu změnu hlasu zaznamenal. To sis fakt nemohl vybrat lepší chvíli ?! Fénix raději mlčí a já si odkašlu. Promiň, něco na mě asi leze, to bude z toho promoknutí.. Omluvně se usměju a začnu mu pomáhat chystat jídlo. Je nějak mimo.. Hmmm.. Raději počkej.. No nic jinýho mi ani moc nezbývá.. Opatrně ho chytnu za rameno. Chlape, co se děje ?? Zeptám se stejně opatrně. Levačkou zapíchnu nůž do prkýnka. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Magnus nejdříve zatvrzele mlčí a ty máš čas povšimnout si četných ran na jeho paži. Skutečně se jedná o stovky drobných vpichů, jež vypadají jako dětské neštovice. Nejspíš to má po celém těle a jen jeho tvář nedošla úhony. Ještě chvilku čekáš a když už si myslíš, že nepromluví, všimneš si téměř neviditelných potůčků slz. ,,Chtěl jsem odsud odejít, ale Šef nechce nikoho pustit ven, kdyby to zase vypuklo. Nechce riskovat, to chápu, ale moje malá dcerka je tam venku a už se měla vrátit." Vypadá to, že i hora svalstva jako on má nějakou tu slabost. Jednou ho mučili, aby zjistili něco, co sám nevěděl a když ztratili trpělivost, umučili mu ženu před očima. S jeho dcerkou to už nestihli. Když ho náš cech našel, vyprávěl jak se mu podařilo přervat řetězy a dostat se ven dřív, než stihli spustit poplach. Chvilku přemýšlíš o jaké malinké dcerce to mluví. V jeho očích se jeho malá, osmiletá dcerka za deset let nezměnila ani o vlásek. Teď je jednou ze svůdnic, jež po vydařené noci v posteli, podřezávají bohatým obětem hrdlo. ,,Na, tohle si vem a jez." Nejspíš se mu trochu ulevilo, když to mohl někomu říct. Na talíři ti podává něco ulepeného, ale barva připomíná něco jedlého. |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Hele, co by zas emělo začít ?? A o tu tvou mladou krásku se neboj, určitě je schovaná někde v bezpečí.. Povzbudivě se usměju. Co si o tom myslíš ?? Viděl bych to na magickou písečnou bouři.. Nic jiného by nebylo odvést tak precizní práci.. A co ten jeho obličej ?? To bude asi tím, že si ho něčím kryl.. Poplácám ho po zádech a začnu v kuchyni hledat pálenku. Naleju jemu i sobě a čtvrtku mu podám. Hele, je už dospělá, navíc docela dost zkušená.. O ni se fakt bát nemusíš.. Kopnu do sebe obsah své čtvrtky a zavzpomínám na jeho příběh, který se mi přehrává, jakobych u toho byl. Možná o tom Modrásek něco ví.. Možná, spíš to bude dílo dvou smíšených fantazií.. Vrátím se do reality, protože mi Magnus cpe jakousi poživatelnou směs. Nevypadá to nijak dobře, ale jak ho znám, tak by to vzkřísilo i mrtvého.. Zahlédnu i malou chili papričku. Dík.. Zatím povídej, hodně mě to zajímá.. To víš, byl jsem teď dlouho jenom tady dole.. Převezmu talíř a usadím se u nějakého stolu, který ještě drží a začnu se ládovat. Ostrost jídla mi málem vypálí jak spodní, tak horní čelist. Zakuckám. Týjo.. Nějaké hodně sladké pití, honem !!! Popadnu láhev jakéhosi citrusového sirupu a naředím ho trochu vodou. Napiju se a úlevně si oddechnu. Měl bych si na ty jeho speciality zase začít zvykat.. Modrej si tuhle poznámku "zapíše". |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro ,,Jo, jo, nejspíš to tak bude, ale..." Dokončí větu vzdechnutím. Jako by ti to nemělo cenu vysvětlovat. Ještě chvíli něco krájí a pak si sedne naproti tobě. Tedy spíš se pokusí sednout a pak si přitáhne bednu na láhve. Jídlo které jsi sebou přinesl tě nutí dýchat hlavně pusou a sedět co nejdál to jde. Voní to jako cibule, ale cibule tě nutí brečet snad stokrát méně. Slzy na Magnusově tváři jsou pravé, nejspíš si to jídlo připravil, aby se mohl vymlouvat. ,,Tak ty chceš slyšet co se stalo. To nebude jednoduchý. Pamatuji si jen pár obrazů a nejsem si úplně jist, jestli byli pravdivé a nebo jen halucinací." Kopne do sebe panáka pálenky a po rychlém říhnutí pokračuje dál. ,,Byl jsem zrovna na hlídce po střechách. Znáš to. Malý kluci občas prolejzaj půdy a někdy se připletou pod střechu jiného cechu a tam pak dělají lumpárny. Ta trocha písku co se zvedla mě nijak nepřekvapila. Prostě jen další písečná bouře. Kdyby se potom nestali ty další věci, nejspíš by to byla silnější bouře a nic víc. V pauze si točí se skleničkou a nakonec vstane a dojde pro další pálenku. Tobě i sobě dolije až po okraj a hned jí do sebe obrátí. ,,Na obloze se objevil květ, nevím jakej, v zahradnictví se moc nevyznám, ale hned na to začala Ta bouře. Pak už jsem dlouho nic neviděl, až když začala opadat. Byl jsem skoro pod tím. Písek vytvořil člověka a spustil jej k zemi. Stalo se to nad....hmmm...náměstím klíšťat? ne...blech. Nad Náměstím blech. Takový to malí náměstíčko, co je náměstí jen proto, že je širší než ulice." ,,To je myslím všechno. Zbytek mám rozmazaný a nebo mi splývá. Teď mi něco řekni ty. Neposlala tě sem náhodou Tlapka, aby jsi mne přivedl na jiné myšlenky? Pochybuji, že někoho jako tebe zajímá to málo co jsem řekl. Tak ven s tím." |
| |
| soukromá zpráva od Mike pro Ma.. Magnusi ?? To.. To je chilli ?! Zeptám se napřed a už začínám cítit, jak mám vypálenou pusu a ty nosní sliznice. Do háje !!! Znovu se napiju toho přeslazeného pomerančovýho sirupu. To už ale kuchař spustí o tom, jak přišel k těm ranám. Před očima se mi objevuje film, jak se to stalo. Sedí na střeše a hledá ty nováčky z cechu. Nad obzorem se z pouště zvedá oblak písku. Na obloze se objevuje květ, nejspíš lotosový. Potom všude začne lítat písek ohromnou rychlostí a on si musí krýt obličej. Potom to utichne a z onoho květu se stane člověk, který pomalu slétne na zem.. Ještě jednou si to přehraju. Buď mimozemšťani nebo nějakej démon pouště.. Poznamenal Modrásek. Dobře, dobře.. Dík moc.. Odpovím spíš zamyšleně. Ne, Tlapka mě neposlala.. Sám jsem ji už dlouho neviděl.. Omluvně se usměju. Hele, od té doby, co se stala ta bouře, děje se všude něco divnýho.. I tady.. A Lothias vypadá pěkně nasr.. Ehm, naštvaně.. Prošmejdím kuchyň a vezmu si k tomu jídlu kus chleba a opratrně to začnu jíst. Poslyš, tys teď někdy Tlapku viděl ?? Napiju se sirupu. |
| |
| soukromá zpráva od Washeek az Zawaal pro Nechám kouzlo pracovat samo o sobě a plně se věnuji starci. Nabízenou ruku bych přijal v každém případě a jeho stisk mu s náznakem úsměvu oplatím. Vydím, že mě má pověst předchází, Starče. Když se podívá za mé rameno, sleduji jeho pohled. V odpověď na otázku jen trhnu rameny. Zvíře, duch, bůh, převtělenec, sám nevím... Ale je to nejmocnější entita ve zdech a blízkém okolí tohoto města, jeho moc si nezadá dokonce i s mojí... Nadzvednu jedno obočí. Něco mi říká, že bys mi záhadu tohoto velblouda mohl osvětlit ty... |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro ,,S Lothiasem si nemusíš lámat hlavu. Už jednou jsem jej zažil takhle napěněného, ale tenkrát jsi byl na druhý straně města. Vyprovokoval nás cech Hrdlořezu. Ti parchanti zabíjely a okrádali lidi v ulicích pod našim jménem, sultán na nás málem poslal své vojáky. Ne, že by to byl problém, ale dost by nám to pošramotilo pověst a o to šlo cechu Hrdlořezů. Naštěstí se ten problém vyřešil, proto už dneska nepotkáš žádného Hrdlořeza chodit po ulici." Krapet i povzdechne a napíchne na vidličku další sousto. ,,Ohledně Tlapky nevím, nemysli si, že jsem se už neptal, ale každý říká něco jiného. Úkol, únos, kdo ví? Možná ji potkáš, až se budeš potulovat po venku." Polkne sousto a tentokrát dolije do skleničky jen tobě, nejspíš má ještě nějakou práci a potřebuje být čilejší. ,,Spousta lidí v cechu říká, že se ti nedá věřit, ale znám tě dobře. Jestli máš problémy a potřebuješ o nich někomu něco říci, u mě vždy najdeš přátelské ucho, které si rádo vše vyslechne. Netvrdím, že ti pak pomohu, ale určitě se ti uleví." Na to ti popřeje ještě jednou dobrou chuť, aby zdůraznil, že je to jediné jídlo které dostaneš. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro ,,Mocná entita?" Zalétne pohledem k velbloudovi a pak zpátky k tobě. ,,Neznám slovo který by vystihlo, jak odporné, nechutné, protivné a..a kdo ví co dalšího ty mrchy jsou." Začne prudce gestikulovat ve vzduchu, jako by se pokoušel popsat velrybu. ,,Ty potvory jsou nejpitomější tvorové co znám, kdo tvrdí že jsou inteligentní, je pošahanej blázen. Jediná vyjímečná věc na nich je magická ochrana, kterou by nepohrdnu sebelepší mág." Odplivne si a k vlhkému cákanci slin se přidá po chvilce i kapka vody. Brzy začne opravdu veliká průtrž mračen. ,,Ty asi nevíš, jaký plýtvání je to magickými silami, i když píši ti jedničku za provedení. Jakmile stěna deště zakryla velblouda opodál, evidentně se starci zvedla nálada. ,,Nemáš zájem o takovou menší prácičku? Samozřejmě nic zlého, vem to čert, ale myslím, že ty seš na to ten pravej." Je promočený až na kost, vzhledem k jeho tělesným proporcím to ani jinak nejde, ale nezdá se, že by mu déšť nějak vadil. |
| |
| soukromá zpráva od Washeek az Zawaal pro Trošku se na velblouda zamračím. Můj instinkt se málokdy plete a tenhle exmplář má rozhodně silnou skrytou inteligenci. A dřív než se zeptáš, ano, nevážím si tajemství. Otočím se zpět na Starce. Jen uklízím svůj vlastní binec. Prohodím k dešti. Pokud pro mne máš nějakou práci, pak mluv, rád si vyslechnu podmínky. Nadzdvihnu jedno obočí. Zajímalo by mne, jestli může nabídnout jako odměnu něco, co by mě dokázalo vzrušit. Malá je taková šance. |
| |
 | soukromá zpráva od Snow Neverbeing pro Několik zvědavějších a odvázanějších tvorů si ukázalo na moje nohy, v kontrastu se starým těžkým pláštěm a kalhotami. Co krok, to se ozve cinknutí a na zemi zůstává na krátkou dobu vyrýsovaný obrys mých nohou z ledu. Nějakou dobu se tvářím, že si toho nevšímám, ale když šlápnu na jakousi odhozenou látku, která krátce zakvíká a následně ukončí svůj podivný život, začnu poskakovat po jedné noze a mezi nadáváním a strháváním přimrzlého svinstva stačím rozšířit okruh před čepelí unikajících lidí na několik dalších kroků. “A už toho mám dost. Krvdprdlzsrnjžvt.“ zasyčím, když odhodím zmrzlý čtverec a postavím se na obě nohy. “Proč vždycky zapomenu na to jebnutý oblečení.“ nakopnu jakýsi kamínek a vydám se dál na cestu trhem. “Kabát, pochopil bych. Šátek, taky by to nebyla taková tragédie. Ale boty? Proč vždycky vynechávám boty!“ jedu si dál svůj monolog, zatímco procházím okolo řady stánků se vším možným, nicméně rozhodně ne s obuví. Sáhnu do jedné z kapes kabátu a začnu vytahovat nejrůznější předměty, které vždycky uložím do kapsy přesně opačné. Když už se to opakuje nějakou chvíli a kabát vyjevil věci jako velice dlouhý smotek provazu, řadu nejrůznějších knih a z nějakého nepodstatného důvodu i zvláštního tvora připomínajícího veverku, podaří se nakonec vytáhnout i masivní koženou šrajtofli. Která se ukáže být po zběžné prohlídce naprosto prázdná. Což, jak se zdá, moji osobu nějak moc netrápí. Za chůze se sehnu a hrábnu rukou pro trochu písečného prachu s kamínky, které následně nasypu do šrajtofle. O vteřinu později už z jejích hlubin tahám jeden po druhém prazvláštní zelenavé papírové obdélníčky. “Mám takový pocit, že až se na tohle přijde, tak mě zdejší správce veřejných financí a ekonomiky nejspíš nebude mít mnoho rád.“ brouknu si jen tak pro sebe, zatímco se stále probírám z prachu vytvořenými penězi, abych se následně trochu zarazil a rozhlédl okolo sebe. Když už tak o tom přemýšlím, kde to sakra jsem, čím se tady platí a ať jsem kdekoliv, tak snad tu nemají blízko moře. Protože mořské plody vážně nemám rád.“ |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Čas sa míňal a vy ste stratili celý jeden deň, na druhé ráno, či skôr večer, hoc sa ťa Hinata snažila zobudiť ráno, si sa prebudil, trochu z hnevom že si už mál byť dávno hore. Ale žiaľ si upírom iba krátko a ešte sa nedokážeš brániť spánku, ktorý ťa prepadne cez deň aby ťa ochránil. Hinata zatiaľ mala čas si zájsť do mesta zariadiť potrebné veci a zistiť že zopár členov vašej družiny zmizlo. Nevedno kam a nevedno kde. Okrem toho s ti zazdalo že vidíš Hendura, najskôr si si myslela že je to ten zradca, ktorý ho zabil ale až potom si zistila že je to len niekto kto sa veľmi podobá na Hendura. Nikdy pred tým si túto osobu nevidela, ale zdalo sa ti že akosi vnútorne ju poznáš, len si si nevedela spomenúť odkiaľ. Nuž a tak teraz sedíte v izbe dosť prekvapený z nečakanej návštevy, ktorá sa tam ocitla. Bola to žena zahalená do čierneho plášťa z lotosovými červenými kvetmi. Na hlave mala klobúk zo zvonkohrou a po celý čas čo ste ju pozorovali sa ani nepohla, až teraz keď na vás prehovoril veľmi krásny, nadpozemský a smrteľne nebezpečný hlas: Zdravím vás, moje meno je Lysethea, možno viete kto som, možno nie ale ja som tu pre to aby som vám pomohla získať niečo, čo potrebujete nájsť. A pritom jej pohľad padne na Hinatu, ktorá značne pobledla a prvú slabosť už zažila pri dnešnej prechádzke. |
| |
| soukromá zpráva od Pj: Lysethea Nemesis pro Čas sa míňal a vy ste stratili celý jeden deň, na druhé ráno, či skôr večer, hoc sa ťa Hinata snažila zobudiť ráno, si sa prebudil, trochu z hnevom že si už mál byť dávno hore. Ale žiaľ si upírom iba krátko a ešte sa nedokážeš brániť spánku, ktorý ťa prepadne cez deň aby ťa ochránil. Hinata zatiaľ mala čas si zájsť do mesta zariadiť potrebné veci a zistiť že zopár členov vašej družiny zmizlo. Nevedno kam a nevedno kde. Okrem toho s ti zazdalo že vidíš Hendura, najskôr si si myslela že je to ten zradca, ktorý ho zabil ale až potom si zistila že je to len niekto kto sa veľmi podobá na Hendura. Nikdy pred tým si túto osobu nevidela, ale zdalo sa ti že akosi vnútorne ju poznáš, len si si nevedela spomenúť odkiaľ. Nuž a tak teraz sedíte v izbe dosť prekvapený z nečakanej návštevy, ktorá sa tam ocitla. Bola to žena zahalená do čierneho plášťa z lotosovými červenými kvetmi. Na hlave mala klobúk zo zvonkohrou a po celý čas čo ste ju pozorovali sa ani nepohla, až teraz keď na vás prehovoril veľmi krásny, nadpozemský a smrteľne nebezpečný hlas: Zdravím vás, moje meno je Lysethea, možno viete kto som, možno nie ale ja som tu pre to aby som vám pomohla získať niečo, čo potrebujete nájsť. A pritom jej pohľad padne na Hinatu, ktorá značne pobledla a prvú slabosť už zažila pri dnešnej prechádzke. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Stařec se jen usměje a v očích mu zazáří zlaté jiskřičky. Jsem rád, že se do toho tak hrneš. Určitě to pro tebe bude brnkačka, ale teď pojď, než nás ta mrcha dožene. A o odměnu se neboj, určitě se ti bude líbit. Na to tě začne odvádět někam stranou. Snažíš se pohlédnout do jeho mysli, ale vidíš jen poušť. Skutečně, stojíš uprostřed pouště a široko daleko nikdo z dohledu. Zavane vítr a přinese starcův hlas. Samá voda, tedy...emh samý písek, samý písek. Raději dávej pozor na cestu. Jsi zpátky na dešti, který zatím pořád nabírá na síle. Stařec tě vede do úzkého podchodu, v němž hučení deště připomíná mořský příboj. Nepůjdeme daleko, cesta je trochu popraskaná, ale pořád ještě funkční. To mi připomíná, jak jsem kdysi vedl jednoho dobrodruha, kterému jsem říkal přesně to samé. No, už to má chudák za sebou, ale byl docela ftipnej, pořád dokola vykládal nějaký směšný historky a... Stařeček se nám nějak rozpovídal. Chodba se zdá bíti nekonečná a po několika minutách tvé smysly otupí monotóní prostředí. Konečně zahlédneš světlo na konci tunelu. Venku právě svítá a nebe je čisté jak... Počkat, tady něco nehraje. Hučení deště zmizelo a zůstal kdesi daleko v tunelu, ale tak dlouho jste přeci nešli. Sám moc dobře víš, kam až tvé kouzlo sahá. Když vyjdeš ven, nestačíš se divit. Východ ústí do obrovského údolí a široko daleko není vidět ani náznak po městě. Dokonce zmizel i východ, kterým jsi před chvílí přišel. Držím ti palce, budeš potřebovat spoustu štěstí. Jakmile to dořekne, zmizí v písku. Jako by zde nikdy nebyl. Zem se začne pohybovat. Dno údolí se propadne a vysunou se obrovské čelisti směřující k nebi. Pár metrů od tebe vyráží z písku další kostěné výrůstky a jeden z nich, ostrý jako břitva, tě málem zasáhne. Vše se na chvilku uklidní, ale písek se začne pomalu sunout ke středu, přímo do chřtánu té obrovské bestie. |
| |
| soukromá zpráva od Washeek az Zawaal pro Jakmile stařec zmizí, udělám si v mysli poznámku o zrádném hadovi a dál mu nevěnuji pozornost. Mám totiž jiné věci na práci. Úniková cesta zmizela a to co vidím je nejspíš nějaký druh písečného červa, nebo požíračky. Tihle tvorové jsou neskutečně odolní, schopní strávit všemožný odpad a celé tělo mají schované pod vrstvami písku. Ideální živá past navšechna na povrchu žijící stvoření. Začnu klouzat po písku a vzhledem k tomu, že za ostré zuby, či čelisti se nemohu chytit, zbývá mi jediná možnost. Jak kloužu dolů, srovnám pod sebe nohy a odrazím se od země. Jakmile jsem ve vzduchu, má podoba se rozmaže a kolem mne se zvedne vůně koření jako příliv. Máchnu stříbřitými křídli své nově nabyté podoby a naberu vzduch. Za horečnatého máchání naberu výšku letem po obvodu kruhových čelistí. Již ve stoupavé spirále mám doširoka rozevřenou tlamu, zuby jako dýky sloužící jako fokus mojí magické energie. Když naberu výšku, doletím několika máchnutími přesně nad střed písečné pasti a přetočím hlavu pod tělo. Z mé tlamy vyšlehne oslnivě bílý žhavý záblesk a jako kopí světla sjede do tlamy obrovitého tvora pode mnou. Prvotní šok by jej měl ochromit a okamžitě se mu po těle pod pískem prožene spalující výboj škvařící tkáně na uhlí a tavící okolní písek na sklo. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Válka titánů. Z nebes udeřil do země blesk a proměnil ji v pevný čistý led, jenž netál ani za obrovských veder. Tak nějak to řeknou beduíni, kteří na několik mil vzdálené vysoké duně pozorují ohromnou bitvu dvou božsky silných soupeřů. Z tvého pohledu se však děje něco podivného. Sklo se vytvořilo jen na místě, kde blesk zasáhl přímo písek. Obrovská tlama, jevící se z tvé výšky jako tunel do nitra země, začíná červenat a na některých místech pozvolna praská. Cítíš teplo, které sálá až k tobě, ale nikde ani stopa pachu spáleného masa. Náhle začnou z nitra tlamy vylétat kusy roztavené horniny, velké jako pěst. Lehce jim uhýbáš, ale jejich počet neustále narůstá. Kusy větší než tvoje hlava jsou už běžnou záležitostí, ale když tě málem zasáhne kus vetší než ty sám, je to už na pováženou. Všimneš si, že žhavé kameny nedopadají zpět na zem, ale točí se ve spirále a ty jsi přesně v jejím středu. Teplota pomalu narůstá a být teď v lidské podobě, nejspíš by jsi shořel na uhel. I když ti teplota nic nedělá, pomalu klesáš. Vzduch kolem tebe jako by byl nasáván do tlamy pod tebou a kameny kolem už vytvořili těžko prostupnou bariéru. |
| |
| soukromá zpráva od Washeek az Zawaal pro "Jaký je to asi pocit?" Mohl by se zeptat filosof, při přemítání nad pocity dravce, jenž se náhle stal kořistí. "Nic příjemného." Odvětil bych mu bez zaváhání. Jenže já nejsem ani vlk, ani lev. Jsem z rodu Eleintů, z rodu dračího, který nezná strach a tak pocit, který zakouším, je pocit nepříčetného, bezmocného hněvu. I tak si ale zachovávám určitý řád mysli, který mi velí bojovat čestně a přiměřenými způsoby. Když jsem tedy chycen do pasti a mé blesky nezpůsobují nepříteli zranění, je třeba použít jinou formu útoku. Ústup není v tuto chvíli vhodný, pokud si chci zachovat čest. První co udělám, je, že zběsile zamávám křídli ve snaze udržet si výšku. Když to nepomůže, rozhodnu se přejít do protiútoku. Složím křídla podél těla a začnu padat jako sokol, který zahlédl oběť. Ještě v letu se ale mé tělo znovu změní, což vyvolá další vlnu kořeněné vůně. Celé se změnší a téměř zlidští. Je to výhodná forma, která nevyžaduje mnoho soustředění. Místo kůže ale moje tělo poroste pevnou hmotou, vzhledem připomínající moje šupiny, které tady na sebe ale těsně doléhají a tvoří tak nepropustný odolný obal, který ještě překryje jemná síť ochranného kouzla. Zároveň s proměnou se z mého těla odlepí oblak jiskřivého prachu. Jedná se o kouzlo hvězdný prach, které má červa ochromit, aby mne nežvýkal. Má forma má ještě jednu zvláštnost. Místo lidského obličeje je moje hlava tvořená klínem ze stejné tkáně jako povrch těla, bez jediného otvoru, pouze jen s tepločivým orgánem. Ruce se navíc protáhnou v široké spáry. V plné rychlosti proletím chřtánem té obludy, hlavou a drápy napřed, hledám jakoukoli měkou tkáň. I toho největšího draka vždy může zkolit ten nejmenší parazit... |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Čekáš kdy tvor zařve, ale nezdá se, že by mu hvězdný prach nějak vadil. Teď je naopak ještě aktivnější a ještě k tomu všemu pěkně nas...štvaný. Tvůj tvar je však tak dokonalý, že veškeré vržené kusy skal sklouznou stranou, případně ty po nich. Už jsi hodně hluboko, cítíš, jak tlak kolem narůstá a s ním i teplota. I vzduch, pokud ještě padáš vzduchem, je hustý a poddává se jen pomalu. Cesta končí. Něco ti zahradilo cestu. Nahmatáš ale jen tvrdou skálu. Tady žádnou měkkou tkáň nenajdeš. Něco se ti ovine kolem paže. Snažíš se vyprostit, ale další, chapadlům podobné končetiny, ti už ovinují pas a nohy. Zvyšují stisk. Cítíš drcení šupin na povrchu. Jak dlouho jim potrvá propracovat dovnitř? |
| |
| soukromá zpráva od Washeek az Zawaal pro Tuhne mi tělo, svaly se napínají, ale jsem účinně znehybněn. Nemůžu pryč, není kam, všude jen skála a zase skála, teplo a tlak. Co to je za tvora? Snad nějaký sražený bůh? Čeká mě nyní konec? Ne ne bez boje! Ale pokud se nemohu hnout? Tělem mi projede další záškub z těla vyrazí ostny a kusadla, která se pustí do souboje s chapadly, někde tím ale přijdu o ochranu a okamžitě se musí moje tělo bránit vnikům chapadel, trhají mi svaly, orgány i nervy a cévy. Agónie z téhle nákazy je příšerná. Nakonec svůj souboj na téhle úrovni vzdám. Tělo se rozpadne, zůstane jen trocha prachu a temnotu útrob podivného požírače prozáří koule energie, pro kterou neexistuje fyzický svět. Okamžitě vystřelí směrem vzhůru nad půdu... |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Pohled na svět se kapku změnil. Čekal jsi to, vždycky se změní když vstoupíš do téhle formy, pokud se to dá formou nazvat. Okolí je zářivě bílé a plují v něm černé tečky, jako malé mušky, jež se honí za světlem, neboli za tebou. Nejdříve jich je jen pár. Párkrát tě obkrouží a zasvítí chladným světlem. Zatímco černá vyvolává pocity prázdnoty, zářivá jen sálá energií. Jak dochází k takové změně? Černých kuliček jistojistě přibývá. Lechtivý pocit, jako když tě někdo šimrá, je docela příjemný. Stále nabírá na síle. Okolo tebe se pomalu vytvoří černý mrak a jen místy zazáří, jak se rozsvítí několik kuliček naráz. Jemnost přechází v cosi hrubého. Jako by po tobě přejížděli škrabkou a snažili se tě oloupat. Tvá cesta vzhůru se zpomaluje. Odčerpávají ti sílu. Naštěstí vylétneš z jejich hejna současně s tím, jak se dostaneš na povrch. Tam je situace stejná jako předtím, než si zmizel v útrobách toho tvora. Černé tečky vylétají ven na kamenech, jež tě předtím sráželi k zemi. A pomalu se jimi plní vzduch. |
| |
| soukromá zpráva od Washeek az Zawaal pro Malinkou chvilinku neklidně pozoruji hemžení těch teček. Následně vystoupám ještě výš, abych všemu unikl. Teprve, když mám pocit, že jsem dost vysoko se zastavím, abych nabral síly a také hmotné tělo. Má dračí podoba je po prodělaném odčerpání energie o poznání menší. V bezpečné vzdálenosti nad tvorem zakroužím a snažm se smysly odhalit nějakou slabinu. Pokud se mi to nepodaří, prostě se seberu a vydám se tam kde si myslím, že by mohlo ležet město, ze kterého jsem byl vytržen. |
| |
| soukromá zpráva od Signus Fert (Pomocný Pj) pro Jak se zdá, tvor, elementár, nebo co to může pro dvanáct bohů být, je stejně nezdolný jako krajina sama. Občas ti něco odsaje sílu, což je neklamným důkazem toho, že ony černé tečky tě neustále vyhledávají, jako lákavý pokrm. Slabinu, byť jen náznak vnějšího poškození, jež by alespoň propůjčoval naději na úspěšný útok... kdepak. Žádný není. Vzdálíš se od něj na pět mil a až tam černé tečky nedosahují. Chystáš se vyletět co nejvýše, snad pak lépe zahlédneš vzdálené město, ale ještě naposledy si chceš prohlédnout toho obra mezi písečnými červy. Obnovíš si zrak, jež používáš jen v energetické formě, ale díky němu si odhalil ty černé tečky, třeba najdeš něco dalšího. Všude je světlo. Obrovský tvor se změní ve fontánu světel. Vytváří vír a klesá stále níž a mizí v obrovském zlatém kruhu červových úst. Jako když v božské, napuštěné vaně vytáhneš špunt. Zář pomalu mizí. Droboučká světýlka mizí a po původním jasu se stmívá, i když vpravo vidíš jasné slunce. Poslední zářivá tečka zmizí a zlatý kruh se začne uzavírat. Vrátí se ti normální zrak většiny tvorů tohoto světa, ale po zkáze a odhaleném tělu tvora zbyli jen mráčky na obloze. Z jeho úst si sype nepřežitý proud písku, jímž se přikrývá, jako by ulehal. Trny, zdobící jeho povrch, se pomalu zatáhnou a ztratí v proudu písku. A už je tu jen poušť. Odzdola slyšíš hlas volající tvé jméno. ,,Jsi pašák Washeeku, sleť sem a zeptej se na co chceš. Milerád ti po tom co jsi udělal na všechno odpovím." |
| |
 | Vaše dobrodružství přešlo z důvodu dlouhodobé neaktivity do kategorie četnosti hraní "Už se dlouho nehrálo - v odpadu". Vyjádřete se prosím, zdali je v plánu další pokračování hraní, nebo už je dobrodružství skutečně zralé na ukončení. Pakliže je problémem, který brzdí hraní, dlouhodobá neaktivita Vypravěče, zvažte, nechcete-li využít možnost převodu dobrodružství na jiného Vypravěče. Pokud se zde neobjeví žádné reakce ve prospěch zachování dobrodružství, bude toto za čtrnáct dnů zrušeno. |
| |
| Ukončenie: Hra s askutočne zruší, pretože to tu zhaslo už dávno, ale poprosím aktívnych hráčov aby svoje postavy nerušili a počkali na to kým s a s nimi spojím(momentálne mam pokazenie chladeni PC takže mi horí a nemožem sa zdržať) pretože sa planuje prerobenie Guildovných respektíve na seba nadviazaných jaskýň prerobiť spolu s výcvikovou jaskyňou. Preto porosím pomocného Pj nech sa u mňa hlasí :)a hráčov ktorý majú záujem :) herné si jaskyňu ukončím sama prebehu tohto týždňa :) všetkým Ďakuejem za hru :) a ak by bolo možno poprosila by som o zálohu jaskyne... |
| |
 | Děkuji a spoléhám na Tvé ukončení, jeskyni pouštím ze sledování. Laakii - admin |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR