Andor.cz - online Dračí doupě

No je těžké to popsat ale představte si svět , naprosto odlišný o toho našeho. Plný elfů , upírů , kouzel , draků a dalších fantasy potvůrek. Váš příběh začne na ostrově Dun v souostroví Alexon a jste donucení nečekanými podmínkami opustit tento nejrozlehlejší ostrov v souostroví a vydat se na pevninu. Důvod je známý všem. Velká temnota se blíží k vašemu světu temný mág Xeron otevře portál a tím naruší stabilitu světa. Zplozenci pekel využijou příležitosti a snaží se ovládnout vše a všude.
Je to na vás dobrodruzi musíte nazbírat 3 posvátné kameny a přemoci mága.

Tass aneb dál to psat nechci :))
Byl zatažený den , ty jako vždy ukájíš svou náladu v krčmně. Je divně vylidněno a ty nemáš radost z nedávného zisku. Zpoza jakž takž naleštěného pultu. Hele chlape to nemáš jinou zálibu než tu jen tak sedět a čučet do sklenice? Ptá se rozčílený hospodský který valí vinu z prázdné krčmy s názvem Děravé kapsy. Ty na něj koukneš nevrlým pohledem a jednim lokem dopiješ zbytek džbánku. S námahou slezeš z židle. A výjdeš ven. Venku je teplota tak akorát , ani vedro , ani zima. I když je totálně zataženo vyrazíš po cestě do mněsta. Jak tak jdeš za chvíli na tebe z křoví vyskočí jeden chlápek s páskou přez oko. Zaplat poplatek za průchod. Nebo tě podříznem... Při těchto slovech z křoví za tebou vylezou další dva hromotluci s rezavými meči. Copak uděláš ted? ( mimochodem jsi v lese. na půli cesty od mněsta)

Liprum
I když jsi se už začínal bavit tím že jsi otevřel druhou truhlu v nobl domně za svitu slunce. Radost tě rychle přešla. Najednou nějaká stráž šla okolo vilky a všimli si otevřených dveří. Dva muži vešli dovnitř a jeden zůstal venku. Pomyslíš si že jsi v háji. Když vtom tě napadne dobrý odchod. Pustíš pytel s věcmi a rozeběhneš se na okno , odrazíš se a krásnou siluletou prorazíš okno a dopadneš na nohy. Utíkáš co ti tvé chlupaté nožky stačí. Máš v patách jednoho strážnýho. Který křičí. Zastavte zloděje , toho hajzlíka. Proběhneš bránou a už si to míříš po cestě do lesa. Jen se ohlídneš na strážného a vidíš že dál neběží a je skrčen a odychává se z běhu po mněstě. Tak krapet zpomalíš a jdeš dál po cestě , kde je čirou náhodou krčma. Jsi však zklamán že jsi nic neukradl.

Jsem malý hobit vysoký asi 1,4 sáhu. Mám černé krátké vlasy. Štíhlá atletická postava. Chodím zahalen v hnědých šatech a nosím zelenou kápi s kapucí. téměř nikdy si ji nesundavám.
Zrovna jsem prováděl mojí tradiční činnost.
Nepozorovaně jsem vnikl do baráku našeho místního kuplíře a prošmejdil jsem mu jednu truhlu. A máš to bídáku podvodnickej říkal jsem si když jsem odešel od první truhly.
Po otevření druhé truhly, mě však překvapili dva strážci. Zase jsem zapomněl zavřít dveře zanadával jsem si a rychle vzal nohy na ramena a upustil lup (pár penízků jsem si nechal v kapse abych nešel "na sucho"). Naštěstí jsem věděl o okénku z tenkého skla tudíž nebyl problém jím proskočit nohama napřed a dopadnout na nohy. Pár střepů se mi zapíchlo do podrážky a nějaké do šatů ale nebylo to nic co by je vážně poškodilo. Rychle jsem se vzpamatoval a běžel po cestě co mi nohy stačily. Když jsem zjistil, že strážný nemůže běžet za mnou, jelikož je hodně znaven, zpomalil jsem a začal oddechovat. Věděl jsem, že někde na této cestě je krčma. Trochu se tam zklidním a vymyslím další plány řekl jsem si. Tak jsem se vydal směr krčma.

Liprum
Byl jsi nadšen že jsi utekl , ale tvoje radost netrvala věčně , vyděsil jses když jsi uviděl na cestě čtyři týpky , z téhlé vzdálenosti nevidíš detajly , ale dva jsou normálně vysoký a dvě vysoké korby. Fak toho víc nevidíš , protože jsi dost daleko. Ale rozhoduješ se zda jít okolo nich po cestě nebo je obejít lesem a přitom zkouknout situaci. Řešení je na tobě!

Jdu po cestě a z dálky vidím obrysy čtyř týpků. Do pytle zase nějaká grupa nějakejch maníků říkám si a sejdu z cesty a pokusím se je obejít. Snažím se jít co nejblíže cesty, abych viděl, co se děje, očem mluví. Jdu velmi co nejtiššeji dokážu a schovám se za trním a koukám co se děje, poslouchám je. to jsou fakt obři ti 2 a další 2 jsou také dost velcí

Liprum , aneb hobit co se válí na zemi...
Ležíš tam schovan za tím trním a slyšíš jak jeden z těch lidí promluví. Zaplat poplatek za průchod , nebo tě podříznem.... Pak jen velké ticho. Tak se rozhodneš odejít stejně tiše jako jsi přišel. A pomalu se vzdálíš , výjdeš na cestu a zese pokračuješ cestuou do krčmy. Pořad přemýšlíš jak to dopadne , ale to už ty na ty maníky nevidíš a v klidu kráčíš po cestě za požitkem pivečka. Když už jsi u krčky a cítíš tu dobře známou vůni piva , tak zrychlíš krok. Dojdeš k okovaným dřevěným dveřem , vemeš za kliku a otevřeš. Do obličeje se ti vřine zápach alkoholu a dřeva. Uvidíš nakrklýho hospodskýho , který když tě uvidí se trochu zaraduje. Opře se o pult a koukne se na tebe. Copak to bude milostivý pane. A krapet se usměje. Čeká co ty na to. Krčma je liduprázdná a ty cejtíš chut si dát panáka. Rozhlídneš se a sedneš si do rohu místnosti ke stolu , zády ke zdi a čelem přímo na dveře.

Když jsem zaslechl, že jsou to banditi, neváhal jsem a odplížil se tak rychle jak jsem přišel. Když jsem byl z dohledu tak jsem se opět vrátil na cestu. Náhle jsem uviděl krčmu. Pivoooooooooooo a rozběhl jsem se do krčmy. Krčma je prázdná. Objednám si pivo. Hostinský přinesl pivo a já jej s chutí ochutnal. Bylo výborné. S chutí jsem jej vypil a objednal si ještě jedno. Pustil jsem se s hospodským do řeči.

Liprum
Hospodskej ti přinesl pivo a vyslechne tvoje žvásty. Hele kolik ti je , nebacilo tě to pivo do hlavy aš moc , takový člověk neexistuje. Bohužel tvůj trik na vylákání peněz z hospodskýho stylem , za podrobnosti mi dej peníze. No pomyslíš si že příště vymyslíš něco zajimavého. Vtom hospodský příjde a podá ti talíř s bramborovou polívkou Na účet podniku. A zas odejde za pult a leští skleničky. Když vtom do dveří vejde nějaká postava , celá v tmavomodrým. Byl to člověk. Z nejasného důvodu tě mrazilo v kostech když jsi se na něj kouknul. Proto jsi ponořil svůj pohled do polívky a dál ho nesledoval. Cizinec si zatím sednul u dveří co nejdál od tebe. Zvedl hlavu na hospodskýho. Připrav mi něco k jídlu! Šáhnul rukou tam kde mněl meč , ale naštěstí pouze vyndal mněšec a položil ho na stůl , ve znaku že má na to nejlepší co má u sebe.

Moug , aneb záhadné jméno těžké na vyslovení :)
Tvé toulávé cesty po světě tě zavedly do otevřeného moře cestoval jsi po mnoha místech i když jsi byl nucen skrývat svůj původ. Byl jsi najat jednim mořeplavcem na ochranu. Když jste se zase zakotvili u jednoho ostrova jménem Dun. Vyrazili jste víc do nitra ostrova a nechali zbytek posádky pro jistotu na lodi. Šli jste docela dlouho , jen ty a tvůj zamněstnavatel Brajen. Po náročné několikadenní cestě jste dorazili ke krčmně. Její název nebyl moc lákavý U děravé kapsy. Tvůj pán ti hodil né moc velký mněšec s penězma. Zůstan v té krčmně a počkej na mně. Já musim vyřídit nějaké věci. Hnet potom odkráčel. Když jsi přistoupil k dost pevně vypadajicím okovaným dveřím a vzal za kliku. Dveře se otevřeli a ty ucítil zápach piva , dřeva a polívky. S potěšením jsi vešel dovnitř a sednul si k osamocenému stolku mezi člověkem a hobitem. Hospodský si tě ani nevšiml protože obskakoval toho týpka co byl v tmavě modrým.

Do hospody vejde chlap jako hora,má dlouhé havraní vlasy, na svalnatých zádech nese velkou obouruční sekeru a je oděn do koženého brnění - to jsem já, MOUG. Hejknu na hospodskýho - přines korbel piva, a honem. rozhlídnu se po hospodě a všechny si přeměřím zlým pohledem. pak se kouknu na zloděje a člověka a zírám na ně. Hospodský přinese pivo a roztřesenýma rukama ho položí na stůl. neodtrhnul jsem oči od zloděje a člověka a vypil pivo mocným douškem.

Venku bylo pochmurno tak jsem seděl v krčmě. Celkem mě zarazilo že tu skoro nikdo není moc jsem se neradoval z nedávného zisku.
Z toho pupkáče obchodníka toho moc nekáplo.
Když tu se na mě obořil hostinský zda-li nemám jinou zábavu něž tu jen tak sedět.
Jen jsem se na něj podíval kopl do sebe zbytek piva a zvedl svých 180 cm a 80 kilo ze židle vzal si svůj vak co jsem měl položení vedle sebe na zemi přehodil ho přes rameno a vydal se směrem ke dveřím.
Cestou jsem si nasadil kápi a upravil plášť zvědavé oči nemusí vidět co pod ním skrývám.
Venku je celkem příjemně je sice zataženo ale můj plášť mě už kolikrát před nepřízní počasí uchránil.
Pokračuji klidnou chůzí do města cesta lesem ubíhala celkem poklidně.
Když tu najednou přede mě na cestu z křoví vyskočil chlápek s páskou přes oko se šavlí v ruce a požaduje poplatek za průchod lesem.
Téměř ve stejnou chvíli jsem postřehl že za mnou vylezly z křoví další dva ty zase beze zbraně ale pěkní pořezové.
Pomalu pohnu pravou rukou a zrukávu mi povyjede lehce ukrytá dýka připravená k okamžitému hodu.
Potom se zeptám muže s páskou přes oko.


A kolik pak je ten poplatek měšec s několika mědáky mám na opasku.
Potom pomalu a v klidu tak abych je nedráždil sáhnu pod plášť a místo váčku z penězi uchopím pevně rukojeť tesáku.

Slyším, že do místnosti vstoupil nějaký velký chlap. Nevšímám si ho a dále si popíjím své pivo. proč na mě pořád tak blbě čumí? říkám si, ale ignoruju ho. Objednám si další pivo a poděkuji hostinskému za polévku.

Tanis
Je zatažený den , tobě jako vždy vadilo to že nesvítí slunce. Tak se procházíš po lese a bavíš se zvířaty. Vtom ale zahlédneš polámaný křoviska a stopy vedoucí na blýzkou cestu. Když je blýž prozkoumáš zjistíš stopy tří osob. Jedné lehčí a dvou těžkých. Pak si vzpomeneš na vývěsku ve mněstě. Tam kam se píšou hledané osoby. Okamžitě vyrazíš po stopách , které by zahlédl i kdokoli nezkušený. Po chvilce jsi skoro u cesty když vtom uslyšíš něčí hlas. Zaplat poplatek za průchod , nebo tě podříznem... Okamžitě hledáš pozici odkud by se ti líp střílelo.

Tass
Pirát se usměje a jako gest při mluvení mává šavlí. Mýtné je podle velikosti obsahu tvých kapes. Postaví se do bojové pozice. Chlapi chytněte ho. Ti dva obři se na tebe rozeběhli. Jeden na tebe skočil v pokusu tě svalit a ten druhý na tebe běžel , řval a přitom mával rucemi. Na něěěj!!!! Huráááá! A pirát stál na místě a čekal až tě zneškodní.

Herxes , aneb ten co jedná na vlastní pěst :(
Ty jako boží bojovník ji cestoval a pomáhal bezbraným. Jednoho dne tě cesty boží zavedli do jednoho mněsta , nic moc mněsto jako každý jinný. Mniši ze zdejšího kláštera tě poprosili o dozor na tržnici. Jelikož se konal velký prodejný den přímo stvořen k loupeživým útokum na mněšce. Vše proběhlo podle tvých představ , dopadl jsi pár lapek a byli strčení do vězení. Najednou za tebou přiběhne udýchaný strážný který nemůže popadnout dech. Milorde , byl přepaden dům starosty...... uf , zloděje jsme nedopadli , zřejmně....vyrazil do nedaleké krčmy , ale bojíme se aby nám zas neutekl..... proto vas prosíme. Pomozte! Poslední slovo řekli i ti dva další strážní. A čekají na tvou odpověd.

Jak vidím že se na mě ty dva rozeběhly rychlím švihem zápěstím vymrštím dýku z rukávu a snažím se zasáhnout rdlo toho co na mě běžel při tom zároveň z pod pláště vytrhnu tesák a přikrčím se pod rukama toho co mě chce povalit a plnou silou se mu ho pokusím vrazit do břicha.
zároveň do něj vrazím celou svojí vahou.

Tass
Tvůj nečekaný švih rukou bandity zarazil. Dýka jednomu rozsekl krční tepnu. Furt běžel a minul tě , místo toho sejmul piráta a zavalil ho. Takže pirát je ted zavalen metrákovou (100kg) korbou. Ten druhý dopadl ze všech nejhůře tvůj tesák se mu sesek do břicha a rozpáral vnitřnosti které začali lézt ven. Byl jsi natšen že jsi zvítězil ale když jsi schodil mrtvolu z tesáku , takže ti nebylo zrovna dobře a rozhodl jsi se že se vrátíš do krčmy.

Boj dopadl v můj prospěch ale pro jistotu jsem zkontroloval jak muže kterému jsem prořízl břicho zda je opravdu mrtev a také jsem došel dodelat druhého kterého jsem zasáhl dýkou a při té příležitosti jsem zprovodil ze světa posledního lapku co byl zavalen vzal si zpátky své zbraně očistil je o jejich oděvi a uložil zpátky na své místo.
Potom jsem všechny 3 muže pečlivě prohledal
abych případné věci které by se daly použít nebo prodat či nějakou hotovost. sice se mi z vnitřností muže udělalo nevolno ale jsem na vzduchu tak to chvilku vydržím po tom co skončím s prohledáváním ulozím si nalezené veci do vaku a vydám se zpět do hostince.

Pozorují mraky , které se stahujé k sobě a zatemňuje slunce.
Sakra zase bude hnusný počasí.
Zklamaně pokračuju hustym lesem a prohlížím si okolí.
Okolo mně proběhne srnka , která hledá potravu pro svá mláďata a na obloze letí orel který se chce schovat před přicházejcím deštěm.
S usměvem zrychlim svoje tempo ale narazim na stopy nějakých osob.
Podívám se blíž a zjistim , že tu prošli nějací tři chlapy .
Co když to jsou hledaní osoby , kteří byly na plakatě hledaních ve městě.
Do ruky si připravim luk a zrychlenym tempem se snažim dohnat bandity.
Po nějaké chvilce zastavim a zaposlouchám se.
Uslyšim nějaké hlasy , které zřejmě patří banditum ale najednou utichnou.
Uslyšim jen zvuk boje .
Rychle najdu místo , kde se bojovalo a snažim se být pořád ve střehu.

Moje výpomoc zdejším mnichům pro dnešek pomalu již končí a tak budu mít snad klid. Ale co támhletí zbrojnoši jenž se ke mě valí copak budou asi chtít. Nejvišší Vás ochraňuj co pro Vás mohu udělat? Vaslechnu si jejich prosbu a popis zlodějíčka a přislíbím jim mojí pokud možno největší pomoc na dopadení pachatele vloupání.

Pro popis: Herxes je postavou dokonce jeden z největších. Jeho rozložitá ramena drží kroužkovou košili, kdy na prsou je zhotoven ze zlatých kroužků kříž. Ramena chrání malé ramení štítky. Vlasy dlouhéčerné spletené do copu a ze spodu vyholené. Na krku řetízek s přívěškem ve tvaru božstva. Na zádech veliký pěchotní štít ve fialové barvě a u pasu veliký meč. Jeho mohutné paže a tvář nesou stopy tvrdého tréninku a odříkání.

Tanis a Tass
Když jsi prohledal mrtvoly našel jsi jen chbý váček se stříbrnáky. Když už hodláš odejít , vylítne ze křoví udýchaný muž. A nejeví náznaky toho že bytě chtěl napadnout. Takže se oba pustíte do řeči.


O několik minut potom!
Herxes
Stráže byli štastní , když jsi souhlasil. Tak se vydali spolu s tebou ke krčmně. Po cestě jste narazili na dva se spolu bavící lidi. U jejích nohou leželi mrtvoly. Když jste dorazili blíž. Tak jeden ze strážných přišel blýž a promluvil. Kdo z vás je zabil? Čeká pak na odpověd. Ty se jen divíš o co tomu tomu strážnýmu jde.

Proběhnu jednym křoviskem a narazim na nějakého člověka , který zřejmě zabil muže okolo.
Měl jsem napnutý luk ale on mě nenapadl , tak jsem nic nepodnikal.
Třeba se jen bránil.
Ahoj , já jsem Tanis , díky za zach.....
Než jsem stačil doříct , objevil se nějaká strážní a ptal se na mrtvoly okolo.
Sešlo se tu nás nějak moc .
Taky se po nic kouknu a kejvnu hlavou na Tasse.
"On je zabil .
Proč se ptáš ??? A co jsi zač ???"
Neduvěřivým pohledem se na něj podívám a v ruce stále držim luk

Liprum a Moug
Napětí houstlo , v krčmně bylo strašné ticho. když vtom se cizinec v modrém otočil na Moug. Na co vejráš ty přerostlý prase bez mozku. A znovu se pustli do vína a kuřátka. Liprum zatím dopil 4. pivo a nechal džbánek na stole. Vtom si uvědomíš že potřebuješ odlít. Vstaneš a běžíš ke dveřím. Musim si odskočit hned jsem tu. Křikneš na hospodskýho a jdeš do lesýka si ulevit.

No tak. Chytnu strážného za rameno Myslím že je to jasné To to byli lapkové. Přece by si samotný jeden člověk netroufl na tři hory svalů i kdyby byl sebesilnější. KOuknu na druhého A tento druhý muž podle jeho udýchanosti přiběhl pouze na pomoc. Teď ale jen nevím komu. Jestli těm lapkům či tomuto muži.
Nadhodím si svůj težký štít na zádech aby mě jeho popruhy toliko neřezali. Myslím ale že tihleti tři na zemi nám už nic nepoví. Možná by jste je mohl poznat. Třeba to jsou známé firmy. Kouknu na jednoho z ozbrojenců tázavým pohledem.

Kaylee
Když se ti povedlo uniknout z mněsta a krapet se zatáhlo. Vylezla jsi ze svého úkrytu a mířila někám se najíst. Mněla jsi totiž velkou žízen a to znamenalo že dnes někdo zemře. Byla jsi na procházce a hledala dlabanec , tak jsi narazila na krčmu. Vešla jsi přez dost pevné dveře a okolo tebe proběhl nějaký hobit. Vypadal že mněl na spěch. Koukneš se po místnosti a vidíš že je v dalším tmavým rohu koutek zrovna pro tebe. Sedneš si tam a přemýšlíš co uděláš. Když vtom si tě všimne už dost nalitý člověk v tmavomodrým. Přistoupí k tobě a je cítit vínem. Krásná slečno....škyt....nemáte zájem si užít s opravdovým......škyt.....mužem. Jsem vám plně k dispozici. Stojí tam před tebou jen tak tak na nohou a kymácí se. Netrpělivě čeká na tvou otpověd. (V místnosti je ještě barbar který na všechny blbě čumí.)

Herxes , aneb ten co ví uplně všechno a spol
Strážný se otočí. No proto se ptám , za jejich dopadení nebo zabití je vypsaná odmněna 10 zlatých. Strážný se otočí na Tesse. Odmněnu předám okamžitě. Sundá si z pasu váček a hodí ti ho. Ty ho okamžitě otevřeš a počítáč obsah.

Opilec ? ... fuj...ale nemam na vyber...
Jisteze pane...
pritom chytnu muze pod krkem a stahnu ho k sobe a vmziku ho kousnu do krku...upiri jed by ho mel usmrtit driv nez stihl vydat nejakou hlasku a tak to vypada , jako kdyby se na me svalil a usnul ja z nej vysaju co nejvic krve stihnu a pote ho necham v rohu ... mel by vypadat, jako ze spi avsak tenhle chudacek to ma jiz za sebou...
Priste bych si mela vybrat nejakej chutnejsi cil...
jsem v dal v tom tmavem rohu a utiram si usta , ktera mam nejspis zaspinene od krve...

Nalezení váček si uložím za opasek a v tom z křoví vyběhne muž s lukem asi zaslechl zvuk boje a šel se podivat co se děje pomyslím si ale pro jistotu si připravím dýku v rukávu.
Když v tom se představí a začne mluvit.
najednou se tu ukáže partička osob z nich je několik stráží.
Když tu se jeden ze stráží příšel k nám blíže azeptal se kdo je zabyl tak jsem mu odpověděl.

Chtěly po mě peníze za to že budu moci projít lesem tak jsem jim zaplatil ale né zlatem ale chladnou čepelí mé dýky.

potom se obrátím zpět na muže s lukem co se představil jako tanis a odpovim mu.
Ahoj tanisi mě říkají přátelé tass a počítám jak jsi vyběhl z lesa s lukem byl jsi připraven se zapojit do boje to znamená mi třeba i pomoci tak tě snad mohu za přítele považovat.

I hned po tom co jsem si ulehčil se vracím do krčmy. Slečně se omlouvám za ten nebezpečně rychlý pohyb okolo ní a radši rychle mizím, když vidím jak rychle složila toho neznámého muže. Poprosím hospodského, aby mi přinesl účet.

Zachitím hbytě váček co mi hodil strážný kouknu do něj v rychlosti přepočítám obsah a uložím si ho za opasek ale před tím z něj jeden zlatý vytáhnu podám ho tanysovy se slovy
Tu máš přítely za ochotu pomoci neznámemu muži v nesnázích

Pousměji se Zase bude na světě o trochu klidněji Tak snad aby jste si to tady uklidili, ne. My musíme jít chytit ještě toho lapku. Pokynu na hlídku a ukážu ledabile směrem ke krčmě.

Tak to tu uklidíme pomůže mi s nimy někdo zatáhnout je dost daleko do lesa vlci a ostatní zvěř dokončí práci za nás nezaslouží si lepší konec kdo ví kolik lidí takhe odtáhly oni
pronesu k ostatním a začnu pomalu tahnout prvního mrtvého do lesa.

Tass
Strážní se otočili a šli všichni tři pomoci. Chytnuli metrákového chlapa a začali táhnout. Nebylo to moc snadné.

Když muž , který chytil váček peněz a který zabil bandity představí , usměju se.
Nabídl mi jeden zlatý a oslovil jako přítel.
Proč ne , takovýho přítele klidně mužu mít , ale zlaťak za žádnou službu přijmout nemužu..
S usměvem odmítnu zlaťak a odpovim.
"Díky ale nemužu to přijmout .
Ten zlaťak jsem si nijak nezasloužil , takhle bych pomohl komukoli ale díky .
Přátele klidně mužem být , rád budu mít za přítele někoho jako seš ty , i když tě moc neznám."
Kývnu hlavnou na vděk a přehodim si luk přes rameno.
Pak začnu pomáhat s odtahem mrtvol do lesa. Jo příroda se o ně postará.
Příroda má hodně tváří.

Kaylee
Krev ti přišla odporná. Moc ti nechutnala. I když na zahnání žízně stačila. Poté co jsi se upravila , vytáhla jsi mrtvému muži sedícímu u tebe z mněšce u pasu pár mincí. A šla si objednat pokoj , aby jsi nevzbudila podezření , protože se stmívá.

Napadlo mě jestli by si nezasloužili aspoň kloudný pohřeb spíš jen tak prohodím do prázdna, když vidím jak už je tahnou do lesa. Pokrčím rameny a přidám ruku k dílu. Chytnu jednoho za nohu a odtáhnu ke zbylím jeho dvoum kumppánům.

Tanis a Tass
Tak mě napadlo nechtěli by jste nám ještě pomoct s jednou věcí. Jdeme zatknout jednoho zlodějíčka co se vloupal do domu starosty a pokusil se ho tudíž okrást. Tak jak je nejvyšší nademnou vám mohu že nejvyšší vám za pomoc jistě požehná. Trochu přešlapuji na místě při těchto slovech a čekám na odpověď

Liprum
I když jsi byl ochotný odejít , uviděl jsi že se stmívá. A tak jsi vešel a s nechutí objednal taky pokoj. Sice ses té ženy bál , protože toho muže nějak uklidnila a ted usnul. K tvému údivu i radosti má hospodský spoustu volných pokojů.

Odeberu se na svuj pokoj a divam se za sebe jestli nevzbuzuju moc velkou pozornost...
Ufff....zitra musim utect co nejdal...
rychle se presunu ke svemu pokoji...odemknu dvere vejdu a rychle zavru...pote si zacnu prohlizet pokoj...
No nic moc ... ale porad lepsi jak vezeni...
jdu si lehnout na postel a premyslim o tom co se za poslednich par dnu stalo...

Vešel jsem do pokoje co jsem si pronajmul a pohodlně jsem se uložil a usnul

Všichni na cestě co uklízeli :)
Když jste odtáhli mrtvoly , už se stmívalo. A vám se tu nechtělo zůstávat , at jste sebejistější hrdinové. Strážní vás doprovodili ke krčmně. Která ted byla vidět jen kvuli světlu z oken. Tak jste všichni vešli dovnitř přez okované dveře. Ve vnitř byli tři lidi. Hospodskej , nějakej blbě čumící barbar a (mrt....) spící muž. Všichni se nahrnete dovnitř a posedáte si. Hospodskej na vás kouká kdo si co objedná.

Pomáhám strážnym s banditama a přitom si vyslechnu nabídku Herxese.
Není to špatná nabídka , aspoň se nebudu nudit.
Usměju se a odpovim.
"Já mam času dost.
Klidně vám s tim zlodějem pomužu."
Pomalu se všichni společně přemistujem ke krčmě .
Když do ní vstoupíme , rozhlídnu se po lidech a očim mi přistanou na muži , kterej zřejmě spí.
Posadíme se k volnýmu stolu a po chvilce přijde hostinský.
"Dobrej , co tu máte k pití ??"
Zeptám se hostinskýho a čekám na jeho odpověď.

Vyslechnu si odpověď a jen spokojeně přikyvuju. Nuže dobrá. Pojďme nejprve něco zakousnout a jestli nám zbudou síli pojďme se podívat po tom zlodějovi a lupičovi Po tomto vyrazíme v doprovodu strážných ke krčmě, kde se spokojeně rozvalím a odložím si i své věci jako vak a štít.
Počkám co si kdo obědná a potom houknu hostinského Dej mi jeden džbánek brusinkové šťávy a něco k jídlu. Potom se ho ještě zeptám na muže odpovídající popisu zlodějíčka, kterého honíme. Při tom si podrobně prohlížím místnost a navštěvníky v ní.

Krčma
Hospodskej příjde k tanisovi , okoukne ho podezřívavým očkem a promluví. To záleží na co máte. A čeká co vy na to.

Uklidily jsme mrtvoly do lesa a všichny se vydaly na cestu k hostinci vešly jsme dovnitř zahledl jsem tam jen hostinského spícího muže a barbara tak jsem se posadil vak s věcmi si položím vedle sebe na zem a počkal až kolem mne projde hostinský a potom mu řeknu.
Pane hostinský dal bych si korbel piva.

Krčma
Mezitím se hostinský otočí a přiběhne k maníkovi se zbrojí. Brusinkový.... no ten nemáme , ale máme borůvkový , ale ten je drahý. Tak já vám něco zatím uklohnim. Odběhne za pult a začne něco štrachat. Pak přiběhne k ritíři a postaví šálek se štávou. Pak zas odeběhne. A natočí ze soudku korbel piva který podá svému rannímu hostu.

Jakmile se mě hostinský zeptá na peníze, vytáhnu měšec a odhodlaně řeknu.
"Jestli máte vodu tak mi ji nalijte a jestli ne , tak mi nalijte jeden korbel piva."
Sice pivo moc nemusim ale nečim uhasit žízeň musim.
Poslouchám objednávky ostatních a rozhlížím se kolem.
Otočim se na ostatní a tiše promluvim.
"Nic moc lidí tu není.
Myslel jsem že takhle v noci jich tu bude víc".
S usměvem pokrčim rameny a čekám na hostinskýho.

Krčma
Otočí se na Tanise. Hm....vodu. Koukne se na mněšec. Tu bohužel nemáme , ale pivo vám naleju. Pak se pousmněje. No ten název je odpudivý , U děravé kapsy.A přinese ti pivo. A něco k jídlu milostivý pane , mám polívku ale můžu i něco připravit.

Až hospodský dodělá jídlo a donese všem pití zeptám se ho na toho maníka a jestli tady někdo nebyl odpovídající jeho popisu. Jinak se spokojeně pustím do šťávy a později do jídla.


Tanis a Tass
Tak co pánové pod zrakem všemohoucího co Vás přivádí do tohoto města?

Krčma
Hospodský už vám vše přinesl. A pka odpoví na dotas rytíře. No jeden maník tu byl , ale né jeden. Zloděju a lapků je tu mnohem víc a chodí sem často. Při těchto slovech na chvíli koukne Tassovi přímo do očí.

Vezmu korbel a pomalu piju pivo a očkem pokukuji po ostatních když dopiji pivo oslovím hostinského a objednám si něco k jídlu.
Pokud by to bylo možné pane hostinský tak bych si dal polévku a několik krajíců chleba

S usměvem přijmu pivo a loknu si.
Snad tu nemaj i diravé pokoje.
Otočim se na Herxese a odpovim.
"Já tu jsem náhodou.
Šel jsem lesem a narazil jsem na nějaké stopy tří osob.
Viděl jsem ten vývěsek o banditech , tak jsem je chtěl najít ale Tass mě předhonil "
Pokrčim rameny a znovu si loknu piva.
Podívám se na hostinského a objednám si.
"Díky, mě dejte taky tu polévku a chleba."
Sklonim pohled a čekám až se vyjadřej ostatní.
Sakra , došli mi zásoby.

Hostinského se při jídle zeptám na bližší podrobnosti, kdy tady byl. Kam šel a jak přesně vypadal. A jak to že tu máte vůbec tak málo lidí?

Tanis a Tass

Abych nebyl nezdvořili když tu spolu tak hodujeme a popíjíme já jsem Herxes a jsem bojový kněží ochránce svatého kříže.

Krčma
Hostinský vám nalije polívku a splní všechny objednávky. Ted se tu bavte a pak si objednejte u hospodského pokoj a přenocujte. Moc to tu nerozjíždějte , neznásilnujte , nesouložte , neožírejte se moc a hlavně někoho nezrante. Aloha posilovna čeká.

Herxes
Těší mě herxesi já jsem tass
představím se a dál pokračuji na jeho otázku co nás sem přivádí.
Jen jsem tudy procházel zastavil se tu ráno v hospodě a potom šel dál a tam mě napadly lapkové tak jsem jim to vysvětlyl ty dva byly sice dvakrát tak velcí než já ale bohužel pro mé čepel mé dýky je předběhla.
Né nadarmo mě můj otec učil že nezáleží na velikosti a síle ale na rychlosti a hbytosti.

Tass
Hlavně záleží na náklonosti bohů. Jinak mě těší vás potkat. A jaké jsou vůbec vaše plány do budoucna?
Dál s vyptávám Tasse. Po chvíli rozprávění se odeberu za hostinským, zaplatím mu pokoj a odejdu spát do svého pokoje

Krčma - všichni!
I když s menšímy časovými rozdíly , jste se všichni odebrali do pokojů. Usnuli jste skoro okamžitě a spali tvrdě. Ale ráno , kdy bylo zataženo ještě víc a stále nepršelo , vás vzbudil zápach kouře , protože něco nedaleko hořelo. Když jste se zaposlouchali , uslyšeli by jste křik. Když někdo z vás vstane a projde dolů do krčmy uvidí hrůzu. Hospodskej a tři stráže byli roztrháni , okousaní a jejich části těl byli rozházeny po celé krčmně , která byla úplně od krve. Oko vané dveře , které byly dost pevné , byly roztříštěné vejpůl. Tak napište že se vzbudíte a pak nakonec sejdete dolu a nešetřte klávesnici! :)

Krčma

Večer pomalu dojim polévku a zaplatim se u hostinského přenocování.
Hmm dobrá večeře.
Korbel piva vypiju a odcházim si odpočinout do svého pronajmutého pokoje.
Vyjdu schody a zamířím ke svému pokoji .
Vejdu do něj a prohlídnu si ho.
No aspoň něco.
Není to žádnej luxus ale na přespání to ujde.
Ihned si zamknu pokoj a odložim věci.
Lehnu si na postel a po chvilce usnu.
Ráno se probudim a oblíknu se do své výbavy. Připevnim si meč a sejdu dolu do krčmy.
Už při odchodu z pokoje jsem ucítil zapách kouře .
Že by to večer nějak přehnali.
Rychlym krokem sejdu schody a rozhlídnu se. Při pohledu na okousaná těla mě přejde hlad a urychleně zkontroluju , jestli je ta stvura , která todle udělala eště tady.

Tanis
Bohužel jediné co jsi viděl , byly kusy těl a spousta krvavých stop , vedoucích ven z krčmy. Když se koukneš ven vidíš že krvavé stopy míří směrem k mněstu.

Azeem Ibn Nazir Bin Wazir - 15.Července 2008 09:13
Byl jsi na spoustě míst a spoustu jsi toho procestoval. Jednou se ti zachtělo navštívit ostrovy nedaleko pevniny. Po moři se ti cestovat nechtělo. Jediná možnost která tě napadla byla najmout si vzduchoplavce. Tak sis najmul balon a vyrazili jste. Letěli jste spoustu dní , jelikož občas vítr nefoukal jak by se vám hodilo , ale nakonec jste dorazili k cíli a to k souostroví Alexon. Tobě bylo jasné že chceš navštívit ostrov zvaný Dun. Když jste nad ním byli bylo hodně brzo ráno a neuvěřitelně zataženo. Ale všimli jste si že z ostrova stoupá kouř do výšky několikaset metrů. Vzduchoplavec okamžitě vytáhl z torny dalekohled a podíval se dolů. Po chvíli ho upustil na dno koše a spadl do rohu. Nechci na tomhle ostově přistávat ani na chvíli a ani za všechno zlato co máte. Mluví na tebe s tváří bílou jako křída. To se ti vůbec nelíbí a zvedneš dalekohled. Když se koukneš dolů vidíš armádu živých-mrtvých (zombíci , kostlivci a spousta jiných mrtvol) jak pochoduje pryč z mněsta do nějakých portálů. Pak se koukneš kousek vedle a vidíš vypálené mněsto které ještě hoří. Otočíš se na vzduchoplavce a začneš se s nim dohadovat. Ukážeš prstem tam kde je krčma , ale to ty vůbec netušíš a říkáš že chceš přistat tam. Tak co povede se ti ho přesvědčit?

V balóně, kdesi nad pustošenou zemí

Pohled na ony zrůdy mě vyděsí. Setkal jsem se se spoustou stvoření, ale tohle jsem znal jen z vyprávění. ... Zajímalo by mě co se tam stalo. 6e by to byl nějaký útok nekromancerů? A ten hlupák mi odmítá přistát. ... otočím se na vzduchoplavce a pokouším se ho přesvědčit:
"Ale já tam musím přistát. A přece nemusíte přistávat až na zemi. Stačí, když udržíte výšku tak v osmi metrech. Mám pětimetrové lano s kotvičkou a mohu po něm sešplhat dolů. Navíc jsem zdatný bojovník. Nemusíte se bát o svůj život pokud přistaneme. Podle toho co jsem viděl, nemají střelné zbraně. To znamená, že by vás při přistávání ani při vzletu nemohlo nic ohrozit. Vás ani váš balón. "
pokud i přes to odmítne, začnu se dožadovat vrácení peněz za cestu.

Azeem
Byly jste v hodně velké výšce. Vzduchoplavec i když nerad začal něco dělat s ohřívačm vzduch a pomalu jste začali klesat. Když jste byli asi 10 metrů nad zemí , vaším směrem se od mněsta blížila ohnivá koule , která byla o průmněru stejná jako balon. Když jsi ji uviděl bylo již pozdě , silná exploze tě vyhodila z balonu přímo na nejbližší strom a ty jsi ztratil spoustu svých věcí. Pádem na strom ses trochu zbrzdil , ale ztratil jsi vědomí. Sebou máš pouse svou zbran a ten náhrdelník , jinak zbytek je navěky pryč.

Zaina , aneb smůla co potkala krásnou ženu
Jako každý den jsi se toulala po jednom přímořském mněstě , které se nachází na pevnině. Začala jsi se nudit a tak jsi navštívila známé prostředí zdejší krčmy , které ti připomínalo otcovu krčmu. Opila jsi se s jedním maníkem do němoty a když jsi chtěla odejít upadla jsi a ztratila vědomí. K tvé smůle to byl zloděj který tě obral a s kumpánem tě hodili na lodku a poslal do otevřeného moře. Byla jsi bezezbraně a únava se smíchala s alkoholem. V důsledku toho jsi byla v bezvědomí několik dní. Když jsi se vzbudila ležela jsi celá polámaná na člunu , který vidíš poprvé v životě a bolí tě hlava. Když se trochu oklepeš uvidíš že jsi někde v lese a člun se zasekl na břehu nějaké říčky. Když se koukneš co máš u sebe tak zjistíš že nemáš vůbec nic. Máš jen oblečení které je na tobě a nevybavuješ si na krčmu ani co se ti stalo. Vylezeš ze člunu na břeh a člun se hned uvolní a odpluje dál po proudu. Jeho osud tě vůbec nezajímá. Když se chvíli touláš lesem , kde je nějaké ticho , po chvilce výjdeš u nějaké krčmy. Ucítíš kouř a všimneš si nějakých stop krve vedoucích po cestě. V ten okamžik obrovská rána a ze vzduchu se začnou sypat kousky ohořelých hadrů a prken. Když se koukneš na vchod krčmy stojí tam nějaký maník na první pohled nejspíš lovec.

Včerejšího večera jsem byl unaven po celodenní službě pro řád zdejších mnichů, tak ihned po tom co jsem za sebou zavřel dveře jsem ze sebe shodil svou zbroj a zavrtal se do postele.
Druhého rána jsem vstal dříve abych stihnul svou ranní modlitbu a po té se obléknu a jdu ke dveřím. Dole si dám nějakou pořádnou snídani abych zahnal hlad.
Když sejdu schody dolů do krčmy, tak se zhrozím Bože Můj co se tu stalo. Nejvyšší ochraňuj tyto ubožáky. a začnu se křižovat Ještě že jsem byl v "bezpečí" svého pokoje. Po letmém proskoumání místnosti zahlednu Tanise jak stojí vyděšeně ve dveřích a vydám se k němu.

Přehlídnu masakr v krčmě a přeběhnu ke dveřim hostince.
Třeba tu eště budou ty stvury.
V dáli uvidim ženu , která se kryje před troskami .
Nějaká věc vybuchla na obloze a trosky od ní lídat všude.
Sakra , to je ale spoušť.
Po chvilce přijde dolu Xerxes a přiběhne ke mně.
"Nevim co se tu stalo.
Ráno se probudim a takhle jsem je našel.
Myslim že je načase vzbudit ostatní a odejít .
Musíme pomoct těm co přežili tu nehodu , jestli vubec někdo přežil."
Domluvim a ukážu směrem , odkud se line kouř.

Na loďke

Otvorím oči. Počujem len šum vody a cítim, ako sa mierne kolísam. Bolesť hlavy ma trochu otupuje, no som na ňu zvyknutá. Chvíľu len sedím, držím sa za hlavu, nevšímam si okolie a kladiem si obvyklé otázky...
Kde? Krčma v prístavnom mestečku... S kým? Divný chlap... ale to sú predsa všetci. pousmejem sa nad tým, ako krásne a výstižne som zaškatuľkovala vraj "drsnejšie" pohlavie. Potom pokračujem vo svojom premýšľaní.
Čo si naposledy pamätám? Podlahu krčmy... Asi som to tentoraz skutočne prehnala. Ale ja sa nezvyknem opiť až do bezvedomia, je to zvláštne... Ten alkohol chutil nejako divne, ale nechcela som krčmárovi pre istotu nič vravieť. Možno videl, že mi nechutí a niečo mi tam prilial...
To je ale mrcha, veď ja mu to spočítam!
Prudko sa pokúsim vstať, no dlážka je akási pohyblivá a spadnem opäť na zadok. Mierne vystrašene sa obzriem vôkol seba.
Povedala som, že mu to spočítam? Fajn! Hneď ako zistím, kde to vlastne som!
Nemo hľadím na vodnú hladinu a neviem, čo si myslieť. Odrazu mi to dopne. Prehmatám sa a už mi je všetko jasné.
Okradli ma! Tie svine ma okradli!
Od hnevu udriem päsťou do loďky. Tá to nevydrží a spraví sa do nej diera. Som v pomykove. Neviem, čo robiť.
Do riti! Kto mal vedieť, že tá loď nič nevydrží?!
Rýchlo sa obzriem a zbadám, že kúsok za mnou je breh. Snažím sa najprv použiť svoje ruky ako pádla, ale moc to nefunguje, takže skočím do vody a k brehu doplávam. Posadím sa na breh a chvíľu sledujem, ako sa čln potápa. Potom vstanem. Pozriem na nebo.
Slnko nie je vidieť... Nedokážem teda určiť, či je ešte dopoludnie alebo je už skoro večer. Čo vlastne viem? Neviem, kde som, čo je za deň, dokonca ani aká je hodina. Netuším, či je tu miesto, kde by bola nejaká iná spoločnosť ako zvieracia. Ani nepamätám, kedy som sa naposledy dostala do problému tohto druhu.
Vzdychnem si.
No čo už... Za to, že som teraz tu si vlastne môžem sama. Ale som predsa nejaký chlap...! Eeeem... žena som chcela povedať! stíchnem a obzriem sa, či nikto nepočul, čo som práve povedala. Keď sa uistím, že tu skutočne nikto nie je, pokračujem Dostanem sa z tejto nie veľmi dobre vyzerajúcej situácie rovnako, ako zo všetkých ostatných! poviem rozhodne a pozriem do slnka, akoby som bola hrdinka z nejakého príbehu.
Potom mi pohľad padne na vodu. Hodím sa k nej a napijem sa. Po pár dňoch som bola smädná dosť. A žalúdok na tom tiež nie je o moc lepšie.
Som pri lese. Možno by som sa mohla najesť nejakých lesných plodov, ale chce sa mi ich hľadať? Vždy som bola strašne lenivá..
Hľadím na les a premýšľam.. a hľadím... a premýšľam. Po chvíli ma to prestane baviť a vyrazím vpred.
Vojdem do lesa. No čo, obyčajný les. Po chvíli chôdze si však uvedomím, že nepočujem ani len štebot vtákov, čo je divné. Nemám však čas zaoberať sa takýmito hlúposťami, pretože sa plne sústredím na hľadanie nejakej potravy.
Ako sa len poteším, keď zbadám na kríku akési bobuľky! Netuším síce, či nie sú jedovaté, ale v tejto chvíli mi je to úplne jedno. Ak ma nezabijú bobuľky, zabije ma hlad. Pustím sa ku kríku a vyjem všetko, čo mi príde pod ruku. Vzhľadom na to, že som mala scvrknutý žalúdok, ma to aj celkom zasýti.
Čo teraz? Potrebujem sa dostať von z tohto skutočne neobvykle tichého lesa a potom do nejakého mesta alebo dediny... Samozrejme, ak tu vôbec niečo také je, že? Ale na čo byť pesimista, keď môžeš rozmýšľať optimisticky?
S úsmevom na perách sa vydám ďalej cez les. Po chvíľke už vidím koniec lesa a o to väčšia je moja radosť, keď zbadám pred sebou krčmu.
Človek ktorý sa usmieva má vždy väčšie šťastie ako ten, čo sa sťažuje a je nešťastný!

Pred krčmou

Chcem vyraziť ku krčme, no tu si všimnem krvi na ceste. Následné buchnutie vo mne vyvolá pocit úzkosti. Predsa len nemám svoju zbraň a vôbec neviem, kde sa vlastne nachádzam. Pozriem opäť ku krčme a zbadám, že pred vchodom stojí akýsi muž.
Žeby lovec? prebehne mi mysľou pri pohľade naňho.
V jednu chvíľu ho chcem osloviť, no zastavím sa. Čosi mi vraví, že to nie je celkom bezpečné. Vezmem jednu dosku, ktorá pristála neďaleko odo mňa a schovám sa za strom.
Keď už nemám meč, aspoň kus dreva mi poslúži na obranu.
So zatajeným dychom sledujem, čo sa bude ďalej diať. Po minúte skrývania sa za stromom sa začnem nudiť.
Hmm... Ten muž nevyzerá príliš nebezpečne... A vychádza z krčmy, nemôže to byť predsa zlý človek!
Na tvári sa mi zjaví úsmev, ktorému by odolal len máloktorý chlap. Dobehnem k mužovi, ktorý pred malou chvíľou vyšiel z krčmy a potľapkám ho po pleci. Snažím sa ho potľapkať slabo, ale i tak to je ako silný ženský úder. Uvedomím si, že mám v ruke stále dosku a tak ju rýchlo zahodím. Nemôže predsa kaziť môj jemný výzor. Potom prehovorím sladkým hlasom.
Prepáčte, ale nemohli by ste mi povedať, kde sa nachádzam? Akosi som sa zrazu objavila na tomto mieste a som celkom stratená...

Zaina , Tanis a Herxes
No dřív než stačíte vůbec se nějak rozjet :)) , tak uslyšíte vzdechy a sténání z nedalekého stromu. Vytáhnete zbraně , teda až na Zainu ta zvedne prkno a přiblížíte se. Když uvidíte , nějakého cizince ze kterého se čoudilo a byl na jedné větvi a byl v bezvědomí. Má promáčklou přilbici a nejspíš jestli ho nesundáte , tak se už neprobere.

Pozoruju okouzlující dívku , která se ke mně blíží.
Co asi bude chtít
Když se ke mně přiblíží , zeptá se mně kde to jsem a usměje se.
Usměv jí oplatim a odpovim.
"No nachátíze te se na ostrově Dun v souostroví Alexon .
Todle je krčma u diravého měšce , která je zřejmě ale mimo provoz.
Někdo tam za......."
Nestačim ani domluvit , když najednou uslyšim nějaké vzdechy a sténání.
Leknu se a instinktivně vytáhnu meč.
Rozhlídnu se a po chvilce zjistim , že je to nějaký muž na stromě.
Otočim se na dívku a Herhese.
"Zřejmě je v bezvědomí , musíme ho nějak sundat."
Řeknu a čekám , jestli něco vymyslýme.
Možná bych tam mohl vylízt a sundat ho sám ale nevim jestli ho udržim.

Před lokálem - uprostřed jatek

Po tom co jsem slezl dolů do lokálu a co jsem stál ve dveřích s Tanisem k nám přistoupila jakási dívčina, která je očividně viděšená a asi ani neví kde je. Vaslechnu si rozhovor a potom jen prohodím Já jsem Herxes a tohle Tanis a a... támhle někdo vysí na stromě
Přistoupíme ke stromu. Máš pravdu nějak bychom ho měli dostat dolu promluvím na tanise. Pokusím se vylést nahoru a sundám ho. Dole pod stromem si odložím věci, které by mi nahoře mohli překážet a zčnů lést na strom.

Herxes
Odložíš si meč a začneš šplhat , zprvu to jde dobře , už jsi u araba , když vtom začne křupat větev , která vaší tíhu neunesla a slítli jste na zem ze 4 metrů.

Pod stromem
Arab když dopadl na zem moc se mu neulevilo ale aspon se probral , statečný Herxes je taky vpořádku jen je na něm trochu těžší větvička a má natlučenej zadek. Zaina tam s Tanisem stojí a koukájí se na chudáky jestli je namájí ošetři. Sundájí větev a nahrnou se okolo araba a ošetřují jeho popáleniny a sundávají z něj zbroj která není v nejlepším stavu a hlavně helma. Zaina je z toho celá nesvá a jen pro podporu se tváří pozitivně aby jí ten arab před očima nenatáhl bačkory.

Vypočujem, čo mi muž povie. A hoci sa v duchu mračím, navonok sa stále milo usmievam.
Ostrov Dun? Súostrovie Alexon? To je sakra čo?! To už do väčšej riti som sa dostať nemohla! Ale je fakt, že omnoho viac, ako to, kde práve som, ma trápi, že tu nefunguje krčma! Toto je fakt akési Bohom zabudnuté miesto...
Moje myšlienky vyrušia akési divné zvuky. Inštinktívne spravím kotrmelec a rýchlo vezmem do rúk drevenú dosku. Obzerám sa vôkol seba. Úsmev mi z úst zmizol a vyzerám až nebezpečne.
Rovnako ako ostatní však zbadám na strome muža. Keď Tanis povie, že by ho bolo treba dať dole, len si vzdychnem.
Pamätám časy, kedy muži zachraňovali nevinné a jemné slečny. Teraz zachraňujú muži mužov! Svet sa celkom obrátil... zamrmlem si pod nos.
To už ale akýsi statočný chlap šplhá na strom. Vyzerá trochu smiešne a ja sa musím veľmi snažiť, aby som sa nezačala smiať. Smiech však neudržím, keď zbadám, ako pod ním praská konár a on, "hrdina dňa", sa spolu so "slečnou v ťažkostiach" rúti zo 4 metrovej výšky.
Po chvíli sa smiať prestanem, pretože, ako sa zdá, nikomu okrem mňa táto situácia komická nepríde.
Uvedomím si, že na "hrdinovi" je konár a tak sa okamžite prihrniem, aby som "hrdinu" zachránila.
Tak a je to tu... Nielenže muži zachraňujú mužov, už ich musia zachraňovať aj ženy! Chlapi sú skutočne neschopní.
Opäť sa v duchu zasmejem a s úsmevom na tvári ľahko odvalím konár.
V poriadku?
Usmejem sa na "pána statočného" (a rovnako aj nešikovného) a podám mu ruku, aby mohol vstať. Potom si kľaknem k mužovi, ktorý je chudák celkom dokaličený už nie len kvôli popáleninám, ale aj z pádu a začnem z neho dávať dole šaty, aby som sa dostala k ranám.
No, väčšinou síce ľuďom len tak nepomáham, ale nemám peniaze a snáď mi potom z vďačnosti zaplatia aspoň jedno pivo.
Opäť sa milo usmejem, aby som muža povzbudila. Nevyzerá dobre a som trochu nervózna. Nechcem byť pri tom, ako nejaký chudák umrie. Ale odísť a nechať ho tu by bolo ešte horšie.
Keď sa mi podarí dať z neho dole oblečenie, začnem mu rany ošetrovať, pri čom mám stále na tvári milý úsmev.
Vydrž chlapče... vydrž..

No ale dostal jsem ho dolů né. Procedí mzkrze zuby.
Ježeš ale moje řiť pěkně bolí. To jsem si snad od nejvyššího nezasloužil

Pomalu se zvednu, držíce se ze naražený zadek a jdu setež podívat na onoho araba

Já Vás chápu že se o něho bojíte a že mu chcete pomoct ale neměli bychom se spíše zajímat o to co způsobilo takovou zpoušť tady všude v okolí a kdo pobil tyhle všechny

Dříve než stačim něco namítnout , Herxes vyleze nahoru a pokusíse ho sundat.
Ale stalo se to , kuli čemu jsem chtěl vymyslet něco jiného , zlomí se pod nima větev.
Měli jsem vymyslet něco jiného a ne takovou pitomost.
Ihned přiběhnu k Herxesovi a arabovi.
Pokusim se jim pomoct a využiju u toho své dovednosti s bylinkami a přírodou.
Nakonec jsou v pořádku a dívka , která před chvilkou přišla , promluvila.
Při její věte si odfrknu a ignororují.
Ty ženský , pořád si jen stěžujou.
Otočim se na Herxese a odpovim mu.
"No nejdříve bys me měli jít do krčmy a tam se postaráme o toho muže."
Ukážu na araba ,který leží na zemi.
"A pak vzbudit ostatní a rozhodnem se , kam pujdem ."
Kývnu a opatrně podepřu araba.
Podívám se na Herxese a řeknu.
"Pomoz mi ho odníst do té krčmy."

Pozriem na muža, ktorý ošetril spolu so mnou muža.
Prečo žiada o pomoc toho hrdinu? To je jasná diskriminácia žien!
Trochu nahnevane vezmem araba na ruky.
Kamže ho to mám odniesť?
Spýtam sa s úsmevom. Zdá sa, že jeho váha mi vôbec nerobí problémy. Akoby som držala len nejaké malé dieťa.
Pomaly sa vydám ku krčme.
Ach jaj, bolí ma pozerať na to, aká je zničené.
Potom zakričím na hrdinu
Rob, čo chceš! Ja sa postarám o tohoto chudáka... poviem drsným, až mužským hlasom.
...a skontrolujem, či v krčme neostalo nejaké pivo...
Pousmejem sa a vnesiem muža dovnútra. Keď však zbadám tú spúšť, nie som si istá, či doniesť toho chlapa sem bol práve najlepší nápad. Položím ho na niektorú nerozpadnutú stoličku a vykuknem z krčmy.
Hej ty! Liečiteľ! Na čo som ho akože sem mala odniesť? Však to tu vyzerá, že sa to každú chvíľu zosype!

Překvapeně se místo Herxese zapojí dívka , která se zřejmě trochu urazila.
Aspoň že není žádná domácí puťka.
Odneseme zraněného araba dovnitř , kde to sice vypadá jako na jatkách ale je tam líp než venku. Obratim se na dívku a řeknu zvýšenym hlasem.
"Tak za prvý , nejsem žádnej léčitel.
A myslim že jemu je jedno jestli to uvidí , protože teď je zrovna zaneprázdněný ."
A ukážu na zraněného araba.
"Venku je zima a tady je daleko líp."
Řeknu a začnu mu pomáhat (lečení popisovat nebudu , jelikož ani nevim co mu je. Ber te to jako že jsem ho už vylečil ) .

Seberu si své věci co jsem si odložil pod stromem. A s mírně nasupeným vyrazem následuju Tanis a Zainu, která jako nejsilnější muž chňapla ubohého araba a div že si ho nepřehodila přes rameno tak ho odtahla do krčmi, kde ho položíli na první čistou lavici a ošetřovati. Já dojdu nahoru a vzbudím ostatní co ještě spí a jsou živí. Projdu zkrze lokál a po cestě si mumlám modlitby na ochranu před zrůdami jenž způsobili tuto ohavnost a masakr.

Konečně vzhůru

Pomalu se probírám kdesi pod stromem. Bolí mě celé tělo a hlava obzvlášť. Zamžourám bolavýma očima před sebe a spatřuji tři postavy, které se nade mnou sklánějí. POdle hlasu bych odhadl ženu a dva muže. POkusím se něco říct, ale jen jaksi zachroptím. Než si stihnu odkašlat a lépe si prohlédnout okolí už mě nesou do jakési budovy. Tam se také dostávám do plného vědomí. Znovu otevřu oči a spatřuji před sebou jednoho z těch dvou mužů. Pomalu skoro šeptem promluvím: " Dě..děkuji. Kde...kde...kde to jsem? Co...co...co se stalo? Jsem na...na ostrově Dun v...v souostroví Alexon? " po této otázce pomalu položím hlavu a rukou si na ni opatrně sáhnu. Zjišťuji, že má helmice je promáčklá a poškrábaná. Svěsím paži zpět podél boku a nasucho polknu.

Konečně nový den říkám po ránu a přemýšlím kolik jsem toho asi prospal .... vezmu na sebe oděv a vyzbrojím se. Vypadá to že je již dosti hodin a tak se vydám vrátit pokoj hospodskému. Jdu si tak krčmou když vidím ten nepořádek. Zeptám se hostinského co se stalo. ale hostihský nikde. Ponechám si tedy klíč od pokoje kdyby se někdy v budoucnu hodil a vylezu z krčmy. Rozhlédnu se po okolí.

Rano se probudim a par entimetru predemnou vidim na postely jak dopada slunecni svetlo...ulevi se mi , ze to neni o kousek bliz ke me...optarne se zvednu a jdu z pokoje...sejdu dolu do hostince...a tam.... masakr ... stojim u steny a pozoruju kde dopadaji oknem slunecni paprsky...
sakra co se tady stalo ?

Po tom co mi hostinský přinesl plévku a co jsem jí snědl během jídla jsem trochu mluvil s ostatnímydojedl jsem zaplatil hostinskému a šel jsem si lehnout do pokoje přeci jen jsem douho na cestách tak mi pořádná postel příjde jednou vhod došel jsem na pokoj tam jsem si dal vak s věcmi hned vedle postele a lehl si tak jak jsem byl jsem zvyklý že mi můj plášť slouží jako pokrývka.
časně ráno jsem se probudil jako vždy .
něco k snědku by neuškodilo pomyslím si tak vezmu vak a jdu dolů do hostince.
Když tu najednou usliším jak někdo křičí a zároveň mě přez nos praští zápach kouře tak neváhám a a přidám do kroku sotva dojdu do hostince otřesu se hrůzou pane bože co je to tu za jatka hostinský a stráže jsou roztrhaní na kusy kdo to mohl provédst.
Celá místnost je od krve i ty pebné dveře co vedou dovnitř jsou rozlámané tohle snad nemohl provédst člověk prolétne my hlavou myšlenka tak neváham a rychle prohlédnu místnost zda nenajdu nějaké stopy a potom vyjdu z hostince ven a pozorně prohlédnu okolí mí přátele ze včerejška tu snad někde budou nepočítám že by ještě spaly a určitě taky šly hledat toho nebo to kdo tu způsobyl ten masakr tak když tak půjdu po jejich stopách.
Pátrám pečlivě aby mi ani nejmenčí detail neunikl.

Tass
Když jsi chtěl jít ven , tak hned naproti tobě vešla mladá hezká žena která má na zádech nějakého muže položí ho na jedinou lavičku která zůstala bez poškození. Stále ses díval a když ho začala ošetřovat promluvil jsi na ní. Hnedka když jsi začal mluvit vešel dovnitř Tanis a šel pomoct ženě. Ve dveřích zůstal pouze Herxes. Myslíš si žebys mněl s něčím pomoct , ale vážně nevíš s čím. A tak stojíš uprostřed krčmy a se zájmem sleduješ okolní ruch.

Kaylee
K tvemu údivu si tě nikdo nevšiml , to nejspíš že stojíš v rohu kde je neproniknutelný stín , tak je nerušíš a sleduješ co dělají. Nepotěší tě že venku se začne až zázrakem vyjasnovat vlivem rozpouštění mraků. Během chvíle slunce svítí skoro všude. Ty jsi ale prozatim v bespečí. Sluneční paprsky tě však uplně obklíčily , slunce svítí na dveře kterými se jde k pokojům , svítí dokonce i okolo tebe , protože teprve ted si všimneš že ve stropě jsou díry kterými pronikají sluneční paprsky. Vůbec netušíš co máš dělat....

Liprum
Chvilku se rozhlížíš. Když okolo tebe projde žena s mužem na zádech a hned za ní Tanis. Pak si Herxes stoupne do dveří a pozoruje ten ruch vevnitř. Ty se tam však nehrneš , ale všimneš si kouře který stoupá vysoko do nebe a přichází smněrem od mněsta. Když se zamyslíš co to mohlo způsobit , prosvitne na tebe paprsek slunce přez otvor mezi mraky. Když se koukneš nahoru na chvíli tě slunce oslní , ale pak uvidíš že ty záhadné mraky , které tě několik dnů trápili se začaly rozpouštět. Na chvíli se zamyslíš a pak si usmyslíš že to nejspíš bylo něčí kouzlo. Tak se chvíli kocháš slunečnímy paprsky které na tebe dopadají a pak se zeptáš co se tu sakra děje a ukážeš na dým ve vzduch.

Herxes
Jsi udiven sílou ženy , do které bys to na první pohled vůbec neřekl. Tak si stoupneš do dveří a sleduješ ten bynec co je v krčmně a znovu přemýšlíš kdo to udělal. Když vtom skoro jako znak z nebes začnou na zem dopadat sluneční paprsky a ty jsi štasten. Dokud neuvidíš nějakou tajnou ženu která je schovaná v rohu a ted zrovna je strašně nervozní. Chtěl jsi k ní přistoupit když vtom tě poplácal Liprum po rameni a něco na tebe vysypal a prstem ukazoval na dým který stoupal k nebesům směrem od mněsta. Zarazil ses protože to na jen takový požár nevypadalo , dýmu bylo moc. Už si ani nevšímáš toho že ten hobit sedí na popis toho lapky a už vůbec se o to nechceš starat zrovna ted , když se dějí tak divné věci.

Azeem , Tanis a Zaina.
Když Zaina položila Azeema na lavičku a začala prohlížet rány. Zjistila že nemá žádná vážná zranění. Pomyslíš si že ho zachránilo jeho brnění a helma. Když k tobě a Azeemovi přiběhne Tanis a začne štrachat v brašně. Po chvíli z ní vytáhne nějakou průhlednou flaštičku nejspíš s olejem a začne ho nanášet na popáleniny. Po chvíli se Azeem cítí mnohem lépe a ted se může posadit. Když si pomalu sedne a odbije vaše připomínky žeby mněl ležet , poprosí o trochu vody. Tanis si ale zatím všimne pár popálenin na zádech a taky je začne natírat olejíčkem který pěkně chladí. Zaina zatim jde za pult a veme korbel který ponoří do sudu s vodou a přinese ho Azeemovi. Ten ho s chutí vipije a už vypadá o hodně líp. Už se mu i vrátil dar normální řeči a začne vám vysvětlovat co se stalo. Vy ho posloucháte a nevšímáte si hobita ani Herxe. Ale Zainu trápí ta žena v rohu místnosti která vypadá sklíčeně a vyděšeně. Přemýšlíš proč asi....

Jakš takš v pořádku

S díky přijmu korbel chladné vody a zhluboka se napiju. Když dokončím své vyprávění tak se konečně představím:
" Já jsem Azeem Ibn Nazir Bin Albakir. Říkejte mi jen Azeeme. To stačí. Děkuji vám za pomoc. Nevím jak dlouho bych tam bez vaší pomoci visel. Jsem vám dlužen životem. Nejspíše bych skončil jako potrava pro krkavce. A jaká jsou vaše ctěná jména mí zachránci? A co se zde vůbec stalo? "
vytane mi na mysli spoustu otázek, ale vyslovím pouze poslední dvě. Přeci jen nechci sebe ani je zatěžovat spoustou informací.

Položíme araba na stůl a vytáhnu ze své brašny lahvičku , kterou jsem udělal z bylin.
Pomáhá proti spáleninám a pohmoždeninám.
Potřu mu spáleniny lahvičou a když se mu udělá líp , promluví.
Usměju se a odpovim.
"Já jsem Tanis a abych pravdu řekl , ani nevim.
Ráno jsme se vzbudily a takhle to tu vypadalo.
Musíme vzbudit ostatní a najdem tu stvuru co todle udělala."
Rozhlídnu se po ostatních a zaujmě mě žena , která stojí v rohu místnosti.
Proč nejde k nám ??

Rozhlizim se po svetle vsude kolem me...
Tak tohle neni vubec dobre...
divam se na dvere k pokojum...taky na ne sviti slunce...takze jsem uveznena na malem kousicku stinu v tehle mistnosti...svuj plast roztahnu aby zakryl co nejvetsi meho tela a premyslim co ted...
Hmmm ... co si ted pocnu ? .... bud me zabije slunce ... nebo tam ti az prijdou na to kdo jsem....tak takovej konec sem nechtela...achjo...
ustoupim uplne ke zdi a opru se o ni a dal cekam co se bude dit...

Keď sa arab preberie a predstaví sa, usmejem sa
Ja som Zaina a ty mi dĺžiš za záchranu pivo!
Žmurknem na Azeema a rozhliadnem sa po miestnosti. Pár ľudí tu pribudlo, no tí ma nezaujímajú. Vyzerajú, že im nič nie je, tak na čo sa o nich starať? Ihneď mi však padne do oka akási žena, ktorá sa v kúte zakrýva plášťom.
Pohľad na túto spúšť je fakt strašný, ale že by ju to až tak zaskočilo... Vyzerá, akoby sa skrývala. Bojí sa nás snáď? Alebo čo jej sakra je?
Vyrazím k nej. Podídem až celkom blízko, opäť sa žiarivo usmejem a prehovorím priateľským hlasom
Ahoj, som Zaina a ty vyzeráš, že potrebuješ pomoc... Si zranená? Treba ťa ošetriť? Alebo ako ti pomôžem?
Poškrabem sa po hlave a zamyslene na ňu hľadím.
Čože to do mňa vošlo, že chcem hneď všetkým pomáhať? Oni predsa vôbec nie sú moja starosť! Ach jaj, celkom mi ten alkohol vymyl mozog... Keď som už pri tom, mala by som zistiť, čo je za deň a ako sa dostanem z tohto ostrova, či kde to vlastne som... Potrebujem sa čo najskôr dostať k alkoholu a poriadnej zábave, pretože táto katastrofa a zmätok ma deprimuje!

pristoupi ke me zena, ktera pomahala nejakemu muzi v mistnosti a zeptala se me zdaly mi nemuze nijak pomoct...
Eh o tom pochybuju ... teda pokud neumis shasnout slunce
Ne vsechno je v poradku...jen me tohle vsechno kolem zaskocilo...opravdu jsem v poradku a nemusite se o me bat...
pokusim se vykouzlit na tvari aspon malinkej usmev

Kaylee
Najednou ze stropu spadne pár dalších prken a sluneční paprsky dopadají skoro na tebe. Ted už se nemůžeš ani hnout a když budeš čekat a slunce se pohne čeká tě strašný osud. Najednou se začneš rozmýšlet jestli bys tu ženu ženu vážně nemněla požádat o pomoc. Ted už nemáš na výběr. Při troše štěstí spadne celá krčma a ty zůstaneš v ruinách. :))

V hostinci kde každý stojí jako sloup

Nevím co se tady děje ale je na čase něco začít dělat. Zvolám dunivým hlasem do místnosti. Tahle barabizna jak to tak vypada tak se každou chvíli zřítí. Chtělo by to abychom si rozebrali úkoly a každý si údělal své. To co má. Někdo nabral zásoby od chudáka hostinského z kuchyně, další aby proletěl pokoje jestli si tam ještě někdo nevyspává. Další aby pomohli támhle tomu Arabovi ven na vzduch aby ho to tady nezavalilo. Rozhlednu se po místnosti na reakce okolí. Tak ŠUP ŠUP.Doufám že nebudou tak blbý a pochopí to. tahle barabizna vážně každou chvíli spadne.

Hostinec

Když ze stropu spadnou pár prken , trochu se leknu a začnu si balit lahvičku na popáleniny.
Todle zachvíli spadne a my musíme zmizet.
Dříve než promluvim , ozve se Herxes , který je zřejmě taky netrpělivý.
"Jo souhlasim , musíme rychle zmizet.
Já jdu zkontrolovat , jestli nahoře někdo nezustal."
Rychle přejdu ke schodum a obratně vyběhnu schody.
Začnu prohledávat pokoje

Slunecni paprsky ze me zachvilku nejspis udelaj prach, takze nemam moc na vyber...
Tak todle je hodne spatne...netusim ale co jim reknu..
pote znova oslovim zenu...
Dobre rozmyslela jsem si to...
pokusim se o malinkej usmev...
Mam problem...nesmi na me posvitit slunce, jinak me to bude hodne bolet...

Hostinec ---> Venku

Pomalu vstanu z lavice. Začnu se oblékat do zbytků zbroje a snažím se do ní co nejlépe schovat. Pak se postavím na nohy a nejistým krokem vyjdu ven. Venku si sednu na zem a chvíli odpočívám.
... Co se sakra stalo! Vždyť, neměli střelné zbraně. Musel s nimi být mág! A ne jeden. Hrom do toho. Peníze v hajzlu! Černý prah pryč! Meče v čudu! Veškeré zásoby fuč! GrrRRRR! Za tohle mi kostrounci milí zaplatí! "
pomyslím si a pomalu vstanu. Rozhlédnu se kolem po nejakém vhodném klacku, ze kterého bych si udělal hůl. Tedy spíš oštěp, který na konci zašpičatím.

Výborně. Konečně se to trochu hýbe. Prohodím do místnosti Počkám na Tanise a někdo ještě dojdete pro zasoby na horší chvíle. Urovnám si štít na svých zádech a meč po svém boku a potichu začnu odříkavat modlitbu k bohu abychom se z této šlamastyky dostali živý. Bože, nejvyšší a nejmocnější ze všech....Ať se tu děje cokoliv ochraň zde přítomné a všichni nechť se odsud dostaneme zdraví a živý. Po tomto co odříkam modlitbu za životy všech přítomných pobídnu opozdilce, kteří nešli pro zásoby a mají svých problému dost, jen aby se dostali z hospody ven, aby si pospíšili.

Když vydím že padají prkna ze stropu vyjdu ven z hospody a odejdu dobrych 50 metrů dál od ní.

Tass
Když odejdeš moc daleko kvůli svým srabáckým choutkám , tak zakopneš a spadneš hlavou o zem. Ztratíš vědomí a jsi úplně mimo dohled , tvá postava upadla do hlubokého bezvědomí.
Tak to mně dokáže docela nasrat , prej to nezvládám! Ts! Tak si běž když se ti chce , ale doufám že jiní lidi takový názor nemají a setrvají v jeskyni. S pozdravem nakrklý PJ :D

Herxes , Azeem a Liprum
Stojíte venku , kde už je líp než posledních pár dnů. Stojíte tam a kokáte na dým a občas prohodíte pár slov. Pak se občas mrknete zda už někdo vychází. Ale stojíte tam a čekáte na zbytek.

Tanis
Projdeš pokoje ale zjistíš že tam nikdo není. Zjistíš dokonce to že jsou pokoje identické. Seběhneš dolu a namíříš si to přímo do kuchyně. Tam vemeš pytel a do něj nahážeš sušený maso z provázů , chleba a něco co by se pak hodilo při vaření. Pytel zavážeš a vyběhneš ven k Azeemovi , Liprumovi a Herxesovi. Stoupneš si vedle nich a vylíčíš že tam nikdo nebyl a že jsi pozbíral nějaké věci na cestu. Byl jsi rád že jsi byl pryč z té krčmy , která včéra vypadala nedobytně a pevně , ale dnes je na zpadnutí , přemýšlíš jaký tvor tohle mohl udělat.

Kaylee a Zaina
Zaina vyslechne prozbu ženy a porozhlídne se. Pod pultem byl složený plášt který byl velký a dokázal skrýt celé tělo před sluncem a deštěm. Tak jsi vytáhla plášt a natáhla ho na Kaylee která byla ted uplně ochráněná před sluncem , takže jí nebylo vidět do obličeje. Vyšly jste ven , kde už jsou všichni a stoupli si k nim.

VŠICHNI
Stojíte tam na sluníčku a přemýšlíte co budete dělat a občas prohodíte pár slov. Pak se začnete bavit zda by nebylo vhodné se stavit do mněsta z kterého stoupal kouř a zjistit co se tam děje a případně dopadnout zlosyna který zničil krčmu a zabil hospodskýho a tři strážný. Když se schodnete a hodláte vyrazit se krčma začne rozpadávat. Po chvíli uslyšíte řinkot skla a po chvíli něco jako praskání dřeva. Za chvíli je krčma v plamenech. Všichni si pomyslíte že je jí škoda , ale taky že to je pohřeb vhodný králů. Chvíli mlčíte a pak vyrazíte po cestě a cestou se bavíte jak jste se sem dostali a co jste všechno viděli..... Pak až už nebudete chtít kecat a napíšete všichni tak napíšu o příchodu do mněsta. Tak pište pište a hlavně přečtěte vše co se vás nějak týká!!

Když prohledám pokoje a sbalim nejnutnější věci , pomužu ostatnim ven a smutně se ohlídnu na krčmu.
No , krčma to byla dobrá ale zřejmě se časi měnej.
Otočim se na ostatní a velitelsky řeknu.
"No myslim že mužeme vyrazit do toho města.
Třeba tam potkáme někoho , kdo nám pomuže nebo najdem toho kdo zpusobil tudle spoušť."
Kývnu hlavou na krčmu a pomalu se vydám do města.

Konečně venku s banodu přeživších

Knečně jsme venku. Pomyslím si. Ach Bože kde je Tass? Doufám že tam nezůstal. To by byla dozajista jeho smrt.
Začnu volat jeho jmeno. Tassi!!! Nic. Asi tam zůstal nebo jinak si nedokážu představit kam se poděl. Je ho škoda, stejně jako hostinského a strážných. Aspoň že už má pohřeb rovnou za sebou. Mirně přešlápnu a podívám se na ostatní. Tak co my? A co ta žena? Proč je celá zahalená do toho pláště? Udělám pár kroků k ní. Není zraněná? Tázavě se podívám na Zainu. Možná bychom měli vyrazit do města a podívat se jestli někdo ve městě přežil nebo jestli jsou také všichni mrví. Po tomto se upravím a porovnám si oblečení a zbroj a pronesu modlitbu za mrtvé a pomalým loudavým krokem vykročím k městu.

Keď dievčina moju pomoc odmietne, chvíľu len pred ňou stojím, akoby som na niečo čakala. Pousmejem sa a pozriem na ňu pohľadom hovoriacim čosi ako: "Tak už povedz, čo chceš, pretože ja viem, že tú pomoc potrebuješ a nemám na to celý deň!"
Nakoniec to z nej predsa vylezie. Najprv ma jej problém zaskočí, no dlho nad tým nerozmýšľam a rýchlo hľadám čosi, čo ju pred slnkom ukryje.
Pod pultom nájdem plášť, ktorý cez dievčinu prehodím. Potom si k nej čupnem a ticho sa spýtam.
Vadí ti slnko? Čo si upírka alebo čo?
Poviem to žartovne, no v hlave sa mi preháňa čosi celkom iné.
Ak je to upírka, máme problém. Ja sa jej nebojím. Keby chcela, už dávno nežijem a polovica ľudí tu tiež. Avšak, či sa na to budú takto dívať aj ostatní je otázne... Ešte síce nie je isté, či upírom skutočne je alebo je to len môj výmysel, avšak ak je to tak, ako sa domnievam, treba to rozhodne utajiť.
Naznačím jej, aby šla so mnou von.
Musí sa správať ako ostatní. Ja rýchlo vymyslím, prečo má na sebe ten plášť. Iste sa na to budú ľudia pýtať.
Zapojím do rozmýšľania všetky mozgové bunky, pri čom stále čakám na odpoveď na moju otázku, ktorá síce znela ako žart, no je dosť závažná.

Ta zena prezemne prehodi plast a zakryje me pred sluncem...
Ufff, takze me neceka upaleni ... no ted jeste jedna vec....ty lidi a jejich reakce...
potom se me tise zepta proc mi vadi slunce a ja jen tise odpovim...
No...jsem upirka...nema cenu to tajit, protoze by se na to prislo , ale nebojte jsem hodna...
Eh...a je to venku .... snad budou mit soucit....

Všichni...
Všichni zíráte na ženu , ale když vám Zaina poví že je to upírka , tak tasíte zbraně. Chvíle při které napětí houstne tak že je slyžet jak hoří daleký mněsto. Zaina se okamžitě postaví mezi vás a upírku. Začne vám vykládat jak ji věří a že je pod její ochranou a když se upirku jen pokusíte napadnout tak vás bude považovat za nepřátele. Potom ale dodá že by si to nepřála a věří že jste všichni rozumní a stejnak je tu mnohem větší nebezpečí než upírka. Tak všichni zase schováte zbraně a s né velkym potěšením vyrážíte k mněstu. Po dobu cesty jste skoro nikdo nepromluvil. Byli jste rozdělení na skupiny. Zaina a Kaylee vzádu a Tanis , Azeem , Herxes a Liprum ve předu. Pořád se vám nezamlouvalo že je s vámi upírka. Když jste dorazili blýzko mněsta tak vámi projela zima a zděšení. Brána byla prolomena. Když jste prošli na námněsti kolem všude hořely domy a uprostřed namněstí byla hromada mrtvol. Nejspíš byly zapáleny , ale už zhasly a vznášel se od mrtvol puch zpáleného masa. Mněsto bylo totálně srovnané se zemí.

Ještě před hospodou a potom ve městě.

Zírám na obě ženy s úžasem a potom se zděšením a nenávistí. Celou doobu jsem měl nepříjemnej pocit Tak to ani náhodou s takou zrudou já nechci nic mít společnýho. Všichni jsme boží děti ale tohle to je dílo toho nejhoršího co v pekle mohli vyhrabat. Ať si říká že je sebehodnější jen čeká na to až se nám bude moct zakousnout do krku Na toto vytasím zbraň a rozhodnu se jednat. Když vidím jak se na obranu toho monstra postavila i Zaina chvíli váham a potom prohodím směrem k ní. Je to na tobě Zaino. Máš jí na starosti ale jestli se ke mě přiblíží jen na kousek s vyceněnými zuby tak se neznám a věř tomu že se zaležitostmi pekla se vypořádat umím. Na toto se posléze vydám se zbytkem skupiny směrem k městu. Bože ó nejvyšší kdyby si mi jen poradil zda mohu této osobě věřit či ne. Moje touha po jejím očistění je tak silna, když ale ta Zaina jí věří. Co mám dělat?
Po cestě je ticho. To že mi ta zruda jde za zády se mi ani trochu nelíbí. Jsem vždy připraven k boji a neustále se ohlížím abych měl Kaylee na očích.
Pří příchodu se začnu křižovat jelikož mrazivý pocit, který mívám z věcí pekelných zde ve městě přehlušil několikanásobně ten co mám z Kaylee. Bože buď milostiv. Jak si tohle mohl dopustit. Kdo to mohl udělat.
Kaylee
Jestli v tom máš prsty ty nebo někdo z tvých kamarádíčků už teď si mrtvá a věř že si na tom nechám záležet.

Město

Město vypada celkem znicene vsude sama mrtvola a tak. Zase se do me pusti ten clověk co me chtěl zabit uz pred hostincem...
Paladini...
jeho dalsi vyhruzku ve meste uz nemuzu unest tak odpovim...
Prestan...nejak nemam naladu poslouchat namyslene kecy nejakeho chvastala co umi jen na okoli rvat jak je dobrej...ja nemuzu za nic tak prestan hledat problemky, ktere na me muzes hodit...
tvarim se na nej nastvanym pohledem a porad se schovavam do plaste...

Město

Vyslechnu si Kaylee a následně jí odpovím: Bohužel moje přesvědčení mi nedovolí tě akceptovat jako lidskou bytost. Pro mě jsi a budeš zrůda a monstum. na chvíli se odmlčím a porozhlédnu se opět po městě a znovu spustím Vůbec se nevytahuju a nechvástám jen doufám že v této spoušti nemáš prsty.
Na toto udělám několik prvních kroků směrem do centra města přesněji k hořící hromadě mrtvol

Město

Nenechám se moc rozptylovat že neznámá žena je upírka a pokračuju v cestě do města.
Snad nebude dělat blbosti a nikoho z nás nenapadne
Dorazíme do města a se zděšením se rozhlídnu okolo.
Vypadá to tu jako na jatkách ale eště hnusnější je ten odporný puch.
Nenechám na sobě znát jediný rozhození ani zděšení ale když se Herxes začne hádat s Kaylee , přijdu k nim .
"Tak dost , nemá cenu tu někoho pomlouvat. Nemáme žádný dukaz o tom kdo to byl ale ona to být nemohla.
Za byla v hostinci a za druhý by neměla menší duvod spalovat ta těla a i když je upírka , nedokázala by zabít všechny ty lidi. Muselo jich tu být zřejmě víc ale i tak si musíme dávat pozor."
Ujistim Herxese a pomalu se rozhlížím po troskách města i hromadu těl , jestli nenajdu nějakou nápovědu.

Město
Do nosu mne praští hnilobný zápach.
"Kriste pane! Takový masakr jsem zažil jen dome při puči v Bestúrtu. Tehdá tam zařvalo spousta janičářů, ale neštěstí se dokázal sultán ubránit. Je to hrůza, ale nymslím si, že to má na svědomí ta upírka. Je sice nečlověk, ale tohle mají na starosti nemrtví. A to konkrétně nemrtví třetího stupně jako kostlivci a zombie. Viděl jsem to z balónu, než vybuchl."
poznamenám tak ledabyle ke vše s vědomím, že tato informace vrhne na celou věc nové světlo.

Pred hospodou - cesta do mesta - mesto

Keď som vyviedla upírku, chvíľu som premýšľala, či o nej poviem ostatným. Na jednej strane majú právo vedieť, že niekto ako ona s nami putuje, no na strane druhej by ju tým pádom mohli nespravodlivo odsúdiť. Rozhodla som sa však, že im o tom poviem a aspoň sa trochu vykreslí ich charakter. O upírku sa už postarám, nech by sa stalo hocičo. Nevedela som síce, prečo sa o ňu tak veľmi starám, no kedy som ja mala dôvod na to, aby som niečo robila tak, ako to robím?
Povedala som teda, kto je našou spoločníčkou a Herxesova okamžitá reakcia bola takmer taká, akú som očakávala aj od ostatných. Zarazilo ma na nej iba to, že miesto toho, aby sa bál o svoj život, hovoril o nejakých netvoroch a pekle. Mala som mu vtedy chuť povedať, že milióny ľudí sú horší ako ona a nie preto, že musia (upíri totiž nemajú na výber. Buď sa živia krvou alebo umrú), ale preto, že chcú! Nemala som však chuť hádať sa s očividne príliš pobožným chlapom o jeho presvedčeniach. Chvalabohu zmĺkol a po zvyšok cesty nemal hlúpe reči.

Počas cesty do mesta bolo skôr ticho, aj keď som mala nutkanie ho prerušiť. Povedala som si, že to bude tým, že nechcú komunikovať s upírkou alebo pred ňou povedať niečo, čo by mohla využiť proti nim. Chvíľu som upadla do premýšľania o tom, či bolo vlastne správne ju odtiaľ zobrať... veď, čo ak nás naozaj zabije? Nerada však rozmýšľam a tak som to uzavrela myšlienkou: "Ak ma teraz nezabije ona, zabije ma onedlho niekto ďalší..." Zvyknem brať veci pozitívne a tak som k tomu pristúpila aj v tejto chvíli.

Keď sme konečne dorazili do mesta, nečakalo nás žiadne príjemné prekvapenie. Väčšinou beriem veci pozitívne, to áno... aj by som mala pár vtipných poznámok do tejto situácie ako: "Keď všetci pokapali, môžme si zobrať, čo nájdeme a nebude to ani krádež!"... avšak obávala som sa, že by to v tejto chvíli nevyznelo tak vtipne, ako som to ja myslela.
Ostala som teda ticho stáť spolu s ostatnými. Mlčanlivosť však netrvala dlho. Chudák Herxes Pobožný (ako som si ho nazvala sama pre seba) si nemohol odpustiť obvinenie úbohej upírky sťažka sa skrývajúcej pred slnkom, z toho, čo sa tu stalo. Keď som počúvala jeho reči, len som prevracala očami tak, aby to nemohol zachytiť.
Kam som sa to preboha dostala? Dúfam, že tu nie sú všetci ako on, lebo to budem musieť byť večne opitá, aby som tu niekomu nerozbila hubu! ...niežeby mi tá opitosť nejako prekážala. pri myšlienke na dobré pivko som sa pousmiala a vzápätí prudko zamračila, keď som si uvedomila, že v prípade, že i toto mesto ľahlo popolom, sa k žiadnemu alkoholu tak skoro nedostanem.
V tej chvíli mi už nebolo všetko jedno. JA A BEZ PIVA?! To je ako upír bez krvi!!! - momentále dosť hlúpe prirovnanie.
Všetok môj vnútorný pokoj bol preč a keby som musela dlhšie počúvať Herxesa, zrejme by som vybuchla. Chvalabohu ho Tanis umlčal skôr, ako som stratila všetky nervy. Našla som dokonca pozitívum, ktoré by u normálneho človeka mohlo predčiť obavy z nedostatku piva. Ale ako by človeka, ako som ja, mohlo upokojiť, že Tanis vyzerá ako normálny rozumný človek, s ktorým nebudú snáď takmer žiadne problémy, keď tu hrozí, že sa zo mňa chúďaťa stane abstinentka a to absolútne nedobrovoľne?!
Napriek tomu, že až doteraz som sa chcela čo najskôr z tohto miesta dostať preč, teraz som bola rozhodnutá: Kým nezistím, kto zbytočne premárnil toľko piva, neodídem! Mŕtvi ľudia...? Čo ma po nich? Avšak mŕtvy krčmár?! To už len tak nenechám!
Vrelo vo mne ako v kotli a tak som len zatla zuby a mlčala dúfajúc, že nikto nevytvorí iskru, ktorá by ma zapálila. Ťažkým a ráznym krokom som sa vybrala nájsť čokoľvek, čo by pripomínalo pozostatky miesta, ktoré je mojím domovom - krčmy a zistiť, či skutočne neostal celý ani jeden jediný súdok piva.

Zaina.......a hledání piva!
Když jsi ve své hlavě prohrala boj se závislostí na alkoholu. Tak jsi se vydala hledat pivo nebo jinou lihovinu. Ale když se rozhlížíš tak vidíš jen rozbité sudy a mrtvoly. A tak se sama vydáš na prohlídku okolí. Po cestě jsi dokonce narazila na rozpadlou se kostru , ale jinak samý rozbitý sud. Pak jsi našla jakš takš zachovalou krčmu. Když vejdeš dovnitř uvidíš jen rozbitý nábitek a mrtvoly. Po důkladnějším hledání najdeš nejspíš hospodského. Byl zabit v pozici jako by něco bránil. Když vytáhneš meč a odsuneš mrtvolu uvidíš nepoškozený sud. Nevíš co je vevnitř ale pořád to tam je. Tak vemeš soudek na ramneo a do jedné ruky tři korbely a míříš si to přímo na námněstí.

Mesto

Kráčam stále vpred. Je mi jedno, že som bez vysvetlenia zmizla spred zrakov ostatných. Bez piva sa cítim strašne nesvoja. Kto vie, ako dlho som nemala v sebe nič, čo by otupilo moju myseľ. Mlčky sa obzerám vôkol seba a hľadám čokoľvek, čo by pripomínalo krčmu.
Pri hľadaní som našla zopár trosiek, ktoré boli z hostinca, či krčmy, no ak tam aj boli sudy, už nie sú celé.
Pomaly som začala strácať nádej, keď som zbadala celkom zachovalú krčmu. Oči sa mi mierne rozžiarili a rýchlom krokom som sa k nej vydala. Vbehla som dnu a začala rozhrabávať trosky i mŕtve telá ľudí, ktorí sa ešte tesne pred smrťou skvele zabávali. Prišlo mi ich ľúto, no na druhú stranu, nemohli zomrieť na lepšom mieste... aspoň podľa mňa.
Trvá mi pár minút, kým sa dostanem k telu muža, ktorý vyzerá ako hostinský. Najprv si ho nevšímam, no potom ma na ňom čosi zaujme a podídem k nemu. Obzriem si ho pozornejšie a zbadám, že čosi je ukryté pod jeho telom.
Vytrhnem mu z tela meč, vezmem do rúk jeho mŕtvolu a s úctou, akú si zaslúži, ho položím na zem. Vzápätí sa obrátim, aby som zistila, akú vec si natoľko cenil, že bol kvôli nej ochotní aj umrieť. Mám chuť vykríknuť od radosti, pretože to, čo som našla, je sud. Či je pivný, to netuším, ale určite v ňom bude alkohol. Čo iné by už mohol krčmár brániť vlastným telom?
Chcem sud vziať, no potom mi padne pohľad na krčmára. Prehodím si cez plece najprv jeho, potom na druhé plece vyložím sud a vezmem nejaké poháre, ktoré prežili tú hrôzu, ktorá sa tu udiala.
Pokojným krokom si vykračujem na námestie. Na tvári mám jemný úsmev, čo zrejme pôsobí hlúpo vzhľadom na to, že mám na pleci mŕtvolu človeka a okolo mňa kopec iných mŕtvych tiel.
Keď sa dostanem ku skupinke, ktorá sa ešte stále nepohla zo svojej pozície, položím tam sud i pohára a prísne na nich pozriem.
Ani sa toho nedotknite, kým neprídem naspäť sem! Idem pochovať tohto statočného muža, zaslúži si to... Keď sa vrátim, chcem, aby zo suda nič neubudlo, je vám to jasné?
Ešte raz po všetkých prejdem pohľadom tigra brániaceho svoje mláďa, a keď sa moje oči stretnú s upírkinimi, dodám:
A ju necháte na pokoji tiež!
Teraz sa zadívam do očí hlavne "pánovi Pobožnému", pretože myslím, že od neho jej hrozí najväčšie nebezpečenstvo. Kto vie, čoho je ten bláznivý chlap schopný.
Obrátim sa a vydám sa smerom k miestu, kde som videla pozostatky cintorínu. Vojdem dnu bránou a nájdem prázdnu jamu. Krčmára do nej položím a zahrniem ho hlinou. Navôkol nebolo toľko hliny, aby som dieru naplnila celkom, ale jeho telo už vidieť nie je. Za normálnych okolností by som dala krčmárovi na hrom pohár piva, ale kvôli jeho nedostatku nájdem len akúsi vetvičku a zastoknem ju do kopy hliny. Modliť sa neviem a tak len v mysli poprajem krčmárovi pekný pobyt na druhom svete, obrátim sa a odídem.
Už zdiaľky sledujem, či je sud neporušený a zdá sa mi, že hej. Upírka tiež vyzerá byť v poriadku a tak prídem k ostatným a usmejem sa.
Zdá sa, že ste robili, ako som vám povedala... Teraz je čas, aby som vám prezradila, čo v tom sude vlastne je...
Na chvíľu sa zamyslím a keď si uvedomím, že sama neviem, čo sud obsahuje, len myknem plecami.
...to zistíme, keď ho otvoríme.
Vezmem akýsi neidentifikovateľný predmet zo zeme a sud otvorím. Ani nedýcham, keď sa nakláňam, aby som zistila, čo obsahuje...

Tajemný soudek.....
K tvému údivu šel soudek otevřít jak po másle. Byl perfektně vyroben , je to práce mistra. Pomalu nadzvedáš výko , nejdřív nepoznáš co to je , ale když výko plně odendáaš , vypadá to jako pivo. Když si však nabereš do poháru a ochutnáš dostaneš se do euforie. V soudku není nic jiného než trpasličí pivo nejlepšího ročníku , které se né nadarmo nazývá tekutým zlatem , jelikož jeho cena ve zlatě za soudek je vysoká. Pít si ho můžou dovolit jen ti nejbohatší , zdá se že máte štěstí!

Město

Po drobné rozepři s Kayllee se uklidním a budu doufát v její či naší spásu. Je to Váš boj jestli jí věříte. V čemž nevidím žádný důvod. Tak si jí věřte. S tímto rozhodím rukama a čekám co se bude dít dál. V tom se Zaina oddělí od skupinky a vydá se sama bez jediného slova směrem hlouběji do města. Po chvíli přjde se soudkem pod ramenem a mrtvým mužem na ramení. Vyslechnu si její monolog. Mám já tu výhodu že jsem abstinent a že se toho jejího sudu nemám nejmenší chuť se dotknout. Po chvíli opět příjde Zaina ale to já jsem už několik metrů od skupinky a jdu směrem k dohořívající hromadě těl. Když k nim dojdu pokřižuju se a požehnám mrtvým brzký a bezproblémový odchod na druhou stranu. Po té si najdu několik mrtvol a zblíska si je prohlédnu. Jaké mají zranění, či jsou roztrhána drápy nebo rozsekány ostřím meče?

Město

Po chvíli se vrátím od hromady mrtvol, kterou sem jak se patří přehrabal.
Mám pro pro Vás pár informací nevím jestli Vám to bude co platné, ale ti obyvatelé zde tady na tý hromadě byli rozsekány tak máme co dočinění s inteligentními potvorami jenž používají zbraně a myslím i černou magii. Kouknu na naší skupinku a lehce se pousměju

Myslím že tamhle Azeem by mohl něco vědět. Protože nežli spadnul tím balonem mohl zahlédnout něco co se děje zde ve městě. Co Azeeme, nemam pravdu?

Chtělo by to zjistit co se tu stalo a udělat další pohromě přítrž. Co vy na to? Když tu budete jen tak stát určitě nic nevymyslíte. Začně te se hýbat.

"Ano, viděl jsem spoustu nemrtvých nižší třídy. Likvidovali město a pak v houfo odcházeli a není vyloučeno že se nevrátí nebo že se k nim tihle nepřidají."
řeknu a ukážu na hromadu spálených těl.

Město - hovor a Azeemem

Přistoupím blíže k Azeemovi abych ho pořádně vyslechl. No tak to jsi mě nepotěšil. Ještě že mám u sebe několik flakonků svěcené vody. Vytáhnu jeden z batohu a pokropím jím pokud možno většinu těl na hromadě. Pokud to nebude stačit nevadí. Musíse šetřit.

Nedáš si taky? loupnu okem po Kaylee neboj se byl to jen vtip.

Přistoupím opět k Azeemovi A nevíš kterým směrem se dali? Mohli bychom je vystopovat. Určitě to tu někdo ovládá. Jinak jak říkal Azeem nežli se tito probudí ze své smrti chtělo by je tu pohřbít a nebo aspoň rychle sebrat zásoby a ještě rychleji odtud vypadnout. Co vy na to?

Hovor s Herxesem

"Mno ..." zamyslím se a zahledím odhadovaným směrem.
" ... řekl bych, že tudy."
řeknu a zároveň ukážu směrem, kterým odhaduju jejich odchod spatřený z balónu.
... Co to tady je? Měl jsem o tom úplně jinou představu. ...

"Poberte zásoby a jdeme. Můžeme je dostihnout."
řeknu trochu rozhodně, trochu nejistě. Přecijen nevím jak dlouho jsem byl v bezvědomí.

Město

Začnu štěkat rozkazy ve smyslu aby se všichni vybavili vším co by se mohlo hodit a aby toho zase nebrali tolik aby nezdržovali.

Já sám se seberu. Vlezu do nejzachovalejšího domu co najdu a seberu nějakou pochodeň či lucernu, křesadlo, nějaký zásoby jídla a olej případně další nějaký věci co by se mohli hodit.

Dojdu zpět na nádvočí a počkám na zbytek bandy abychom mohli vyrazit vpřed svému osudu-