Witch
hrálo se Denně
od: 05. března 2009 19:38 do: 04. dubna 2010 12:22
Dobrodružství vedl(a) asasin
| |
 | Bude se jednat o podobný příběh jako byl v seriálu se stejným základem ale úplně jiným vývinem. Děj bude začínát tím, že mladé dívky Will,Taranee,Irma,Cornelia a Hay Lin dostanou srdce kondrakaru.ale to už s evše dozvíte v příběhu takže neváhejte.Čekám na vás. Země město:  Witch:  |
| |
| Irma,Hay Lin,Will,Cornelie a Taranee Irmě,Taranne,Will a COrnelii příjde každé z nich dopis ve kterém stojí. "Příjděte dnes do čínské restaurace paní Yan Lin je to důležité." Stojí tam.Asi by jste ta měly jít. Mezím Hay Lin je v restauraci a příjde k ní babička. Počkej na mě va sklepě něco ti musím říci. Řekne Hay Lin a zase zmizí v kuchyni. Caleb a Blunk Caleba právě honí stráže.Utíká uličkami Meridhianu s Blunkem se už trochu znají ten zrovna prodává na tržišti tvé "poklady" když uvidí jak se k němu řítí Caleb. Matt Právě jdeš ze školy uličkami města nemáš co dělat a tak můžeš jít kam chceš.Máš dnes voný a nenabitý den měl by sis najít něco k zábavě. |
| |
 | Meridhian Běžím uličkami Meridhianu se strážemi za zadkem snad je setřesu. Když vbíhám na tržiště uvidím Blunka. Kruci tohle nemám zapotřebí. Pomyslím si a dobíhám k Blunkovi. Blunku honem potřebuju pomoc najdi portál na Zemi až budeme v bezpečí tak ti zaplatím. Volám na něj udýchaně a doufám že mi pomůže. |
| |
 | Doma Přijdu domů a hodím klíče na stůl. Drobná žabička bouchne o stůl a ozve se zvuk ozvěny. Byt je prázdný a vůbec mě to nepřekvapuje. Otevřu dopis, který mi skončil ve schránce. Je to od babičky Hay Lin. Tak aspoň budu mít o dnešní program postaráno, ale měla bych se učit matematiku. No, to počká. Napadne mě. Všimnu si, že na záznamníku je nahraný vzkaz. „Ahoj Will, tady máme. Dneska se zdržím v práci, ale večer si určitě popovídáme. Pusu Máma.“ Něco nezřetelně zabručím a dojdu do svého pokoje. Odhodím tričko ze židle a zapnu si rádio. Přemýšlím, co budu dělat, protože mám ještě chvíli čas. Zajdu do kuchyně a vytáhnu si z ledničky nugetu a začnu si dělat tousty. Zase tolik času nemám. Sním si tousty a pak vezmu klíče ze stolu. Dole si vezmu kolo a vyrazím ke Stříbrnému drakovi, kam nakonec dorazím, ale jako poslední. |
| |
 | Meridhian - Země Blunk nemít čas..Blunk obchodovat.. řeknu a zakourtím hlavou..pak ale řekne že mi zaplatí.. Tak to být jiná.. řeknu zbalím si všechny své poklady.. Jeden portal je hned tu.. řeknu a hodím si batoh přez rameno a běžím za roh.. Když tam dojdeme je tam portál..usměji se od ucha k uchu |
| |
| Země Blunku deme! Řeknu rychle u portálu a chytnu ho za rameno a skočím do portálu. Když nás to vyplivne na Zemi spadneme do něčeho co mi nevoní přímo do odpadkového kontejneru za Stříbrným drakem. No to bylo přistání blunku mylsím že tu máš svou odměnu. Zasměju se jelikož je tam hafo smetí ale já z toho raději vylízím a shazuju ty hnus yco se na mě nalepily. |
| |
| Země Když mě Caleb chytí za rameno tak křiknu a letíme..po chvíli dopadne do něco tak božského a skvělého že to nejde popsat..kontejner plný až po okraj.. Vhnu se do tech pokladů a vše potřebné házím vedle něj.. Po nějáké chvilce vylezu trochu se poupravím a naházím to do vaku..vytáhnu děravý hrnec.. Nechtít Caleb chodič do bláta? zeptám se a natáhnu ruku s hrncem.. |
| |
 | Cesta Když mám konečně zase jeden den volna tak jdu s taškou a kytarou domů kde si nechám věci a oznámím že jdu do restaurace tam si obědnám nějaké pití a přemýšlím zase nad nějakou novou písničkou nebo čím bych mohl zase nějak doplnit Kobalt koukajíc po lidech a tak. |
| |
 | Škola Znuděně si pohrávám při poslední hodině s tužkou, když se konečně rozezní poslední zvonění. Uff... vydechnu, ladně se zvednu ze židle a sesbírám vše, co sem si tak pracně na lavici při začátku hodiny vyrovnala. Pohodím zlatými vlasy a upravím si zelený vzorovaný pletený svetr. Vyjdu se třídy, procházím školní chodbou a kolem mě víří v houfech i jednotlivě ostatní studenti. Ahoj holky! Pozdravím letmo Hay-Lin a Irmu, ale neprohodím s nimi ani pár slov a už zase mizím. Promiňte pospíchám. Omluvně dodám, a zamířím ke svému tmavě zelenému kolu. Opráším džínové černé tříčtvrteční kalhoty a nasednu. Rozjedu se domů a před naší luxusní budovou zastavím a obdivuju výhled na Heatherfield. V tu chvíli zaslechnu šustot v nízkém keříku. Překvapeně se otočím. Co se děje? Očekávám, že vyběhne veverka nebo nějaká myš, ale keřík se přestane třást a najednou se začne rozrůstat směrem ke mně. Co??? Opovaž se mám čistý boty!! Ale on se zastaví těsně po vyřčení mých myšlenek. Ok. Asi mi hrabe. Uklidím kolo a zamířím dovnitř. Doma Uááááá... Přiběhne s křikem malá Lilian a já se jen tak tak připravím, abych ji chytila na záda a nespadly sme obě. Slez ze mě ty příšero! Zakřičím vztekle. Od sedačky se ozve: Nech svou sestru, Lili... To se mě táta právě zastal, jenže netušil, co přijde. Lili dopadne na nohy a rozeběhne se směrem ke gauči. Uáááá... A už se válí po tátovi. Zamířím do svého pokoje a cestou si všimnu, že na stolku leží obálka se vzkazem, na kterém stojí: Něco ti přišlo, Corny. Seberu obálku a otočím se zády ke vzkazu. Chvilku tam stojím, ovívám se a přemýšlím. Nevšimnu si však, že papírek se vzkazem se sám od sebe zvedne a spadne do koše. Vydám se do pokoje, odstrčím oblečení na stranu a posadím se na postel. Rozevřu bílou tajemnou obálku a zaraženě se dočtu, že se mám dnes dostavit ke Stříbrnému drakovi. Oč jde? Že se mi Hay Lin nezmínila? Asi to nebude nic důležitého... Nebo jsem jí nedala prostor v té krátké chvilce, co jsme se spolu viděly... No dozvím se, oč tu kráčí. Budu sice muset zrušit nákupy, ale když mi kvůli tomu poslali i dopis, nebude to jen tak, tak tedy půjdu. Musím si s ní stejně promluvit. Udělám neochotně závěrečné rozhodnutí a jdu si opláchnout obličej. Převléknu se do dlouhé fialové sukně a černého topu, pět minut se rozčesávám a usmyslím si, že přijdu co nejdříve a najím se než přijde Hay Lin. Mami, tati! Jdu na večeři ke Stříbnýmu drakovi! Pa. Máma vykoukla z jídelny se slovy: Cornelio Haleová, považuji tě za dospělou a rozumnou, takže se vrať i v rozumný čas! Jen s úsměvem kývnu, dokud mě sleduje a pak zase její horní část těla zmizí. Lilian okamžitě běží ke dveřím a začíná se obouvat. Kam si jako myslíš, že jdeš?! Vyprsknu přehnaně bezcitně. S tebou! Mám hlad! A určitě nevíš, na co máš dneska chuť, takže mě prostě potřebuješ. Začne rozhodně vysvětlovat a už si obléká i kabátek. Otočím se s zoufalstvím a prosbou v očích zpět směrem ke kuchyni a čekám s nadějí na vysvobození. Mami utekla ti jedna bestie z klece. Mamka se vydá za námi ke dveřím. Já už jsem vypravená a jen křečovitě svírám kliku a sleduju, jak Lilian tvrdohlavě podupává nožkou a následně se divoce zmítá v náručí mamky. Pa. Opět se rozloučím, naposledy zkontroluju, jak vypadám a s klíčemi v ruce a úsměvem na rtech vyjdu ze dveří. Restaurace Dobrý sem tu první. Pomyslím si vítězoslavně a zaujmu místo u jednoho většího stolu. Objednám si, dojím a jen netrpělivě čekám na další příchozí. Pokaždé, když slyším vrznout dveře, se ujistím, zda náhodou nejde mě známá osoba. Konečně vchází povědomé kroky a já vidím známou tvář... |
| |
 | Když si přečtu vzkaz, hned se obléknu a vydám se do Stříbrného draka. Jdu velice rychle, ale když se snažím přejít jeden přechod, málem mě zajede auto. Raději pak hned přejdu a rychle běžím. Když do Stříbrného draka dorazím, vidím už Cornelii a pozdravím ji: Ahoj, taky jsi dostala vzkaz od Yan Lin??? Pak si sednu naproti Cornelii. |
| |
 | Ve sklepě něco dělám, ale po chvíli to dodělám. Pak jdu nahoru a když si všimnu Taranee a Cornelie, zeptám se jich: Ahoj, proč tu jste, holky???? Potom si k nim přisednu. |
| |
 | Cesta ze školy-Doma Hned jak vylezu se školy, tak se rozloučím s holkama a vyrazím domů..Doufám, že doma ještě nikdo nebude, abych se mohla v klidu naložit do vany, což je moje oblíbená zábava.. Po cestě ale bohužel narazím na Martina, který za mnou pořád dolezá... Martine, teď nemám čas...Hrozně spěchám domů.. K mé smůlu to ale nezabere a on si usmyslí, že mě prostě doprovodí... To mi ještě tak scházelo... Celou cestu až domů poslouchám jeho řeči a přitom odpovídám jen ,,Hmm" a ,, Aha"...Jsem sice normálně hrozně upovídaná, ale většinou jen když jsem s holkama a mám dobrou náladu... Konečně dorazím ke svému domu, takže rychle vyběhnu po schodech ke dvěřím.. Tak ahoj... Rychle vpadnu dovnitř, ale to už se ke mě přižene můj bratr a začne mít blbé vtípky ohledně mě a Martina... Proč mi dneska nic nevychází...Nejdřív Martina teď ještě brácha...To ani ta koupel nebude.. Vztekle vběhnu do svého pokoje, zavřu dveře a spadnu na postel...Potom se zvednu a dojdu k místu, kde žije moje želva... Ahoj, Lilit...Ty máš stejně nejlepší život..Pořád máš klid... Až potom si všimnu lístku, který leží na mám stole...Hned jak si ho přečtu, tak se vydám do kuchyně, kde najdu mamku... Ahoj, mami...Jdu k Hay Lin...Nevím kdy se vrátím..Tak zase ahoj.. Rychle projdu kolem bratra a vydám se ke Stříbrnému drakovi... Když dorazím na místo, tak už tam najdu Taranee, Cornelii a samozřejmě Hay Lin... Ahoj holky...Tak jsem tady... Pozdravím je a přisednu si k nim.. |
| |
| Irma,Corny,Taranee,Hay Lin a Will Příjde k vám babička Hay Lin a řekne. Jsem moc ráda, že jste se tak rychle dostavily něco vám chci říci a ukázati pojde.ˇ Řekne a všechny vás zavede do sklepa a zavře. Bude se vám to zdát bláznivé a nemožné ale musíte mi věřit jste vyvolené a musíte přijmout dar který vám ted chci dát. Řekně a vytáhne přívěšek ketrý září. Toto je srdce Kondrakaru má dítka.Jste vyvolené se stát čarodějkami tak jako vaši předkové.Tak jako mně a dalším čtyřem toto daly minulé předchůdkyně ted já dávám vám tento dar. Začne dlouhou řeč. Tento přívěšek vám dá moc všech živlů naučíte se je používat a musíte pomoci Meridhianu.Je to jiný svět ale vše se naučíte nebojte.Will tobě svěřím srdce Kondrakaru to ty povedeš ostatní holky. Pokračuje dál ve svých slovech.Po té natáhne ruku a podává přívěšek Will. Až když jej příjme tak se najednou rozzáří a uvolní se z něj nějaká sílá která se rozběhne místností.Do každé z vás vstoupí její část cítíte ji.Yan Lin se jen usměje. Nyní jste Strážkyně. řekne dále ale uslyší nejen ona ale i vy hlas přicházející zvenku od okýnka sklepa. Myslím, že ten který vám bude pomáhat na vaší cestě už dorazil. Usměje se a prohlíží si vás. Pak najednou okýnkem přiletí doslova Caleb a Blunk a dopadnou na hromádku uhlí. Caleb a Blunk Povídáte si ale po chvíli uslyšíte mnohočetné hlasy ze sklepa oné budovy když to jdete prozkoumat k okénku uklouzne Calebovi noha ten instinktivně chytí Blunka a už se svezou do skleba budovy.Když dopadnou uvidí Yan Lin a holky. Blunk a Caleb o Yan Lin slyšeli mynimálně vyprávět. Matt Když si objednáš jídlo a začneš jíst stane se něco podivného majitelka restaurace příjde k pětici děvčas a někam je odvede. Je to podivné ale je na tobě co budeš dělat. |
| |
| sklep Když chci Blunkovi odpovědět uslyším hlasy a pak uvidím i záři od okénka dojdu s Blunkem k okénku a koukám ale nic nevidím ale najendou mi uklouzne noha a já chytnu Blunka za nohu abych se zachytil ale zapomenu jeho velikost a tak se svezem spolu odlů. Když se zvednu a opráším uvidím Yan lin a nějaké děvčata. Vy vy jste Yan Lin?Ta co pomáhala mému otci kdysi?Nejste vy jedna ze starých strážkyn?A kdo jsou ony? Koukám udiveně ale co může holky udivit víc je že se mi u pasu houpe meč. |
| |
| Země - sklep Vytáhnu i druhý kastrol a usmívám se na Caleva který přemýšlí zda koupit nebo nekoupit..Ale po chvíli dojde k okénku a poslouchá..dojdu za ním ap odvíám se co tam slyší.. Pak ale uklouzne a vezmě me sebou.. Uáá..! křiknu když opět letíme a odpadneme na tvrdou zem.. Postaví mse ap odévám se po místnosti.. Vy muset být Yan-Lin řeknu když si všimnu staré paní..moc se ní ale nezabavuji a příjdu k hnědovlásce.. Nechtit Meridhianksy šampon? zeptám se a ukáži skleničku s bahnem.. |
| |
| Cesta Když si obědnám pití tak vidím nějaké holky jak jdou někam pryč rozhodnu se tedy nechat tu pití a nepozorovaně sleduju kam jdou a co se bude dít a oni budou dělat. |
| |
| Stříbrný drak Když vejdu do restaurace vidím, že holky čekají dá se říct už jen na mě. Ahoj holky. Pozdravím je a chci si sednou k nim ke stolu, ale v tom příjde babička Hay Lin a odvede nás do sklepa, kde začne mluvit o tom, že jsme vyvolené. Chci namítnout něco v tom smyslu, že na to nejsem připravená, že nedokážu ostatní vést, ale když nad mou dlaň dá magický přívěsek cítím neskutečnou úlevu. Jako by všechny části puzzle do sebe zapadly na správné místo. Jen vydechnu, protože cítím příval energie a síly, kterou jsem ještě nikdy necítila. Je to velice příjemné. Když se mi podaří znovu otevřít oči vidím, že holky jsou trochu zmatené. Asi tak jako já. Když se tam objeví neznámí kluk a nějaká příšerka lehce vypísknu překvapení. Kdo jste? Zeptám se těch dvou překvapeně. A kde jste se tady vzali? Ptám se dál. Nějak je toho na mě dnes moc. Nevím co si o tom všem myslet. Srdce Kondrakaru svírám měkce v dlani a vnímám jeho teplo a záři. |
| |
| Stříbrný drak Je to Taranee. Ahoj, taky jsi dostala vzkaz od Yan Lin??? Řekne na pozdrav a zaujme místo naproti mně. Udiveně se zeptám: Od Yan Lin?? Já myslela, že to Hay Lin mi něco chce... Přišel ten vzkaz jen nám nebo je to nějaká seance o více lidech? Dodám s nádechem sarkasmu v hlase a mrknu na ni šibalsky. To už je u nás ale i Hay Lin. Ahoj, proč tu jste, holky???? Nehraje své překvapení z našeho příchodu, takže nejspíš neměla tušení, že se tu takhle sejdeme. Nestačíme ani odpovědět a dovnitř vejde i Irma. Co se to děje?? Obočí se mi zkroutí snahou domyslet příčinu našeho srazu. Usedne k nám se slovy: Ahoj holky...Tak jsem tady... Připadám si tak nějak nejméně informovaná. Oč jde? Vyřknu své myšlenky nahlas a prásknutí dveří mě ujistí, že nejsme kompletní. Právě přišla Will. Ahoj holky. Pozdraví nás a zničehonic se u nás objeví babička Hay Lin. Odvede nás kamsi do nížší části restaurace. Očividně sklep. Jestli se tu někde umažu nebo rozcuchám... Fuj... Nenávidim pavouky. Začne mluvit o jakémsi přívěsku, který nám následně ukáže. Hezky září. Moc nevěřím tomu, co nám následně řekne, i přes nekonečně krásný pocit, co mnou prolétl, když si ho Will vezme do ruky. My a vyvolené??? Já a strážkyně??? To je hodně hloupý vtip... Nakloním se k Hay Lin: Promiň nemyslím to špatně, ale kolik je tvojí babičce?? Nějak mi to nepřijde moc věrohodné. Ano, myslím, že nějaký podobný svítící řetízek sem už viděla. Lehce si pročísnu vlasy. Najednou se však otevře slepní okénko a dovnitř vpadne malé stvoření s neznámým klukem. Bytůstka zprvu vypadá jako zvíře, ale zelené zvíře jsem ještě neviděla. Páni... Kdyby ten kluk nebyl tak ušmudlaný, byl by i hezký... Začnu přemýšlet spíše nad příchozími než nad neuvěřitelnou historkou o Srdci Kondrakaru. Stále mi to přijde nepodstatné, ikdyž když i naši "hosté" začnou podivně mluvit, zkusím tomu věřit. Částečně mi to připadá možné. Vysvětlovalo by to ty podivné věci, co se mi poslední dobou stávají. To s tim keřem bylo divný... Moje oči upoutá meč, co má ten kluk u sebe. Oč tu jde?! Kdo ste vy dva? |
| |
| Země -sklep Když ukážy hnědovlásce sklenici ve které je meridhianské bahno a dokonce i určitě pár červu jen se divně zatváří a odtáhne se od šamponu.. Divne.. řeknu spíše por sebe a dojdu k té blonďaté dívce která momentálně neví o co jde.. Já být Meridhianský obchodnik..nechtít Šampon? zeptám se a těsně před její obličejem držím sklenici s bahnem,kořínky a pár červy.. |
| |
| Kdo vybral, že budeme ty Strážkyně nebo co??? zeptám se udiveně Yan Lin a sleduju zelené stvoření, které nabízí Cornelii nějaké bahno. A co je tohle za potvoru??? zeptám se a ukazuju na ono zelené stvoření. Tolik nových věcí najednou mi moc dobře nedělalo. Bylo mi spíš špatně. |
| |
| No babi, to jsem teda toho hodně o tobě nevěděla... řekla jsem s pohledem na přívěšek. Pak se zeptám babičky : A jakou moc každá máme??? Mě by to totiž hodně moc zajímalo... Začala jsem být strašně zvědavá, nové moci a to, že jsme Strážkyně mě napínalo. Chtěla jsem vědět víc a víc... |
| |
| Stříbrný drak Hned jak se posadím, tak dorazí i Will..Vzápětí k nám příjde babička Han Lin..Překvapeně se na ni podívám a když se rozhlédnu kolem, tak zjistím, že všechny holky jsou tak trochu zamtené, dokonce i Hay Lin.. Když nás Yan Lin dovede do sklepa restaurace, tak se postavím vedle holek a poslouchám její řeč... Cože?...Strážkyně?...Srdce Kondrakaru?...To musí být vtip..Tohle je nějaký divný.. Ani se nemusím na nic ptát, protože se začnou ptát ostatní... Když Yan Lin dá svítící přívěsek Will, tak ucítím takový zvláštní pocit.. Co to bylo?...zašeptám...Mám takový pocit, že i ostatní něco cítily... Podívám se na holky, ale všechny jsme stále tak trochu zmatené..Moc jsem to všechno nepochopila.. Když dovnitř vpadnou nějaké dvě osoby, tak rychle odskočím pryč...Po chvilince si uvědomím, že na ně zírám s polootevřenou pusou, takže ji rychle zavřu a tázavě se otočím na babičku Hay Lin.. Když se ke mě ten divný zelený tvor přiblíží a začne mávat se sklenicí plné hnusu, tak se zatvářím zděšeně a rychle od něj odstaoupím... Co to je za hnus?... To už se ale přesune jinam, takže přesunu svou pozornost k Yan Lin a otázce Hay Lin.. Káždá máme svoji moc?...Jaká asi bude moje moc?... |
| |
| Will,Irma,Hay Lin,Cornelia,Taranee Cale a Blunk Yan Lin s malým úsměvem koukne po těch dvou co připadli a řekne. Tak všechno popořadě děvčata. Nadechne se a začne mluvit. Nežeruti s tím co jsem řekla tvářila jsem s ejako vy když nám to řekli také kdysi.Ale to je nepodstatné všechny jste cítyly zvláštní pocit to jak dö vás přešla síla pěti Strážkyn každá z vás teď vládne jinou silou.COrnelie tvou silou je Zěme, Taranne tvoje zase oheň.Naproti tomu Irmě byla přiřazena voda a mé vnučce Hay Lin vzduch.A ty Will tobě bylo přiřazeno je vést jsi Srdce a budeš se starat o ten přívěšek.Jen s tebou mohou dosáhnout spojení strážkyň a tím se přroměnit na čarodějky a naučit s eovládat svou sílu. A kdože vás vybral dávno to bylo jjiž určeno věštci. Po tomto dlouhém proslovu pohodí hlavou k Calebovi a Blunkovi. Tihle dva vám budou pomáhat v učení a v boji proti zlu.Ta bytost to je Blunk procházeč umí najít portály které mimochodem srdce Kondrakar dokáže zavírat.A tohle je Caleb nemýlímli se znám jeho otce a tak jako on i Caleb nyní vede všechny rebely v Meridhianu zemi kam vedou portály.Ty jso spojnicí mezi Meridhuianem a Zemí.Caleb je dobrý a moudrý bojovník zajisté vám pomůže. Dokončí svou řeč a řekne nakonec. Tak teď navrhuji aby jsme všichni s epřesunuli do nedalekého opuštěného skladiště kde se pdom ým dozorem naučíte ovládat alepson trochu sév síly.A nechci slyšet žádné odmluvy děvčata jde o vážnou věc. Řekne přísně a vážně a jde ke druhým dveřím které vedou ze sklepa přímo ven vyjde počká na vás a pak vás zavede do toho skladu kd ejste jen ona a vás 7. Nyní Will musíš pronést slova Spojení strážkyn. 'Řekne ačeká. Matt Za dveřmi sklepu toho moc neslyšíš ale po nějaké době uslyšíš jak někam odcházejí aje tam celkem rušno.Ted je na tobě co uděláš dálezdali odejdeš nebo se je pokusíš sledovat. Elyon Právě jdeš ze školy kolem restaurace u Stříbrného draka kterou míjíš.Ale zahlédneš vlasy Cornélie jak zmizely v jendé uličce za restaurací ona si tě vša nevšimla a ty si nejsi jistá zdali to byla opravdu ona co uděláš je ted na tobě. Meridhian - Cedrik,Safrira,Miranda Všichni tři jste v paláci a byli jste předvoláni před prince Fobose, který si vás přeje vidět. Když dojdete k němu a pokleknete vypadá v celku rozhořčen azačne přímo a nepříjemně. Jsem snad obklopen bandou hlupáků a budiškničemů!Dnes jsem se dozvěděl, že jen ovlásek zase upláchl ten rebel Caleb kdyby jsem ho dostali rebelové by se rozpadli!Pomohl mu prý nějaký procházeč!To je neslýchané!Nicméně musí být oba potrestáni Mirando,Safrino vemte nějaké vojáky a pročesejte nedaleké lesy a okolí pokud najdete nějakého rebela nebo procházeče chci aby jste mi ho přivedly!Cedriku a stebou s potřebuji promluvit soukromě. Pronese a když ty dvě odejdoou a jste atm jen vy řekne. Je už to mnoho let co prý poslendí strážkyně zmizely je to divné ale cítím že má vláda je ohrožena je už to dlouho co někdo z mých řad ybl na zemi ale chci aby si na sebe vzal lidskou podobu a na zemi s eporozhlédl zda tam proti nám někdo něco nekuje. Rozkáže nakonec. |
| |
| S holkama,Blnkem a Yan Lin Ano jak už řekla tady Yan Lin jsem Caleb a tohle j Blunk vypadá trochu odpudivě ale je dobrej v hledání portálůA jsme z Meridhianu . Odpovím ryhcle na otázky a když vše ostatní objasní Yan Lin vydám s eza holkama do obnoho skladu i s Blunkem. Nenabízej jim to svý harampádí mylsím že na to tady na Zemi nejsou zvyklí.No jinak jsem rád, že sem přistal zrovna tak blízsko nové generaci strážkń jelikož princ Fobos začíná být nepříčetný a těžko s emu uniká doufám ve vaší pomoc Meridhianu.. Nakonec s eza chůze ještě zeptám. No a jak s evlastně jmenujete vy? Optám se a jdu dál a ve skladu zastavím a čekám na odpovědi a co bude dál. |
| |
| V nějakém skladišti Pozorně poslouchám Yan Lin a pak za ní odejdu do nějakého skladiště. Hlavou mi prochází snad miliony myšlenek. Uslyším toho chlapce jak se nás ptá na jména. Já jsem Will, ta blonďatá kráska je Cornelie. Ukážu na svou kamarádku vedle mě. Tohle je Irma, Hay Lin a Taranee. Představuju holky a ukazuju na ně, aby si to pečlivě zapamatoval. Nejspíš se mu to bude hodit. Pak zaměřím svou pozornost znova na Yan Lin. Vezmu přívěsek a dám si ho do výšky očí. Jsem trochu nervozní, ale to je asi normální. A jaký je náš úkol? Zeptám se ještě, ale je mi jasné, že nejdřív musíme vidět co se stane a pak teprve dostaneme odpovědi. Stisknu lehce přívěšek v ruce a pronesu nesměle. Spojení strážkyň. |
| |
 | Meridian- hrad Když si nás obos zavolá, raději se proměním do lidské podoby. "J...Jistěěěě můůůj pane!" řeknu syčivě. Během chvíle už odcházím i s tou sestrou lorda Cedrika. "Prohledám východní část lesa... Vy si vemte tu druhou!" řeknu ženě a jdu za vojáky. "Posílá mě Fobos! Ty, vy dva,ty ,ty, a ty! Půjdete semnou do lesa! Půjdeme hledat rebely..." nevlídně se usměju. "Já nechci. Právě mám jiný úkol." řekne jeden z vojáků. Znovu se zasměji. Proměním se v pavouka. "Odporuj si,bláhovče!" špitnu a jedinou pavučinou ho přilepím ke zdi. Proměním se zpět na dívku. "Ještě někdo má problém s úkolem?" zeptám se medovím hláskem. "Jdeme!" zavelím a vydáme se k východu. |
| |
| Země -sklep > Staré skladiště naštvaně se podívám na Caleba.. To nebýt harampadí ale Poklady..Blunk několikrát vysvětloval.. řeknu a dám ruce v bok..podívám se na něj a ksleničku shcovám do batohu.. Pak vytáhnu klacík a v něm zabiodnuté tři drátky.. Nechtít hřeben? zeptám se blondýnky když k ní dojdu až vyjdeme ven.. Pousměji se a natáhnu ruku.. Proč nidko nci nechtít.. zeptám se sám sebe.. |
| |
 | Meridian - Fobosovo sídlo společně s Mirandou a Safrinou se ve své obvyklé hadí podobě dostavím k Fobosovi.... ještě než něco řekne vidím jakou má náladu.... vyslechnu nadávky na naše hlavy a mlčky pozoruji jak sestře a pavoučiči udělil rozkazy a čekám co si přichystal pro mě..... když ty dvě odejdou vyslechnu Fobose a netvářím se moc nadšeně.... Ssss jak poroučíšššš můj pane zasyčím Mám přijít hned jak něco zjissstím nebo sssbírat informace a přijít sss tím ažžž posssději?? zeptám se na ujištěnou |
| |
| Skladiště Pozorně poslouchám babičku Hay Lin a přitom začínám některé věci chápat.. Voda..Ta byla vždycky moje oblíbená... Když domluví a otevře dveře do jiné místnosti, tak jdu hned za Will a za těmi novými, Blunkem a Calebem... Zajímalo by mě, jaké to je v té jejich zemi..Meridhian...A jde se tam portálem?...Tak uvidíme no.. Když Will řekne mé jméno, tak se na ni podívám, ale hned se zase otočím na holky.. Hay Lin, ty jsi vážně nic nevěděla?...Taky jste tak zvědavé jako já?.. Když vejdeme všichni do místnosti, tak se postavím vedle Will a sleduju přívěsek, který vytáhla..Hned jak vyřkne určená slova, tak čekám co se bude dít dál... |
| |
| Cesta Poslouchám dění a když uslyším něco o tom že jsou nějakými strážkyněmi tak mě to dost udiví koukám co se děje a poté co odejdou do sklepa je pozoruju dál. |
| |
 | Meridian - Fobosovo sídlo Jen nespokojeně zasyčím, když Phobos lamentuje, že jsme budižkničemové a bůhví co ještě. Jak si přejete, můj pane.. Ukoním se a odcházím. Bílé vlasy za mnou v dlouhém, skoro dvoumetrovém hávu vlají, stejně tak delší část šatů. Jdu ladně, vzpřímeně a jen se potutelně usmívám. Jen po malé Mirandě blísknu očima, když mi rozkazuje, co mám dělat. I já se proměním do své podoby. Jsem teď opravdu ošklivá. Kostnatá, s dlouhými drápy a obrovskýma kostnatýma křídlama potáhnutýma jen bílou žilnatou blánou. Když vyjdu ven, prudce se odrazím od země a vyletím do vzduchu. Posadím se na věži nad kasárnami. Máme práci, pánové, Oznámím jim zpěvavě. Lov rebelů a procházečů začíná.. Opět vyletím do vzduchu, věžička, na které jsem seděla zůstala obalená ledem. |
| |
| Vejdu do skladiště. Sakriš, proč zrovna já mám oheň!!! Nemám ho ráda!!! Bojím se ho!!! nadávám v mysli, ale stejně vypadám klidně. Poslouchám Yan Linina slova a dívám se na přívěšek, který zrovna dala Will. Když Will řekne ta dvě slova, čekám, co se bude dít. Ale zas tak zvědavá nejsem. |
| |
| Elyon Zůstává stejný do reakce. Safrina a Miranda ROzdělily jste se na dvě skupiny jedna jde na Východ druhá na Západ. Začínáte časat les děláte v celku pěknej hluk ale zatím ani jedna skupina nemá to štěstí že by na někoho narazila. Buď se rebelové dobře schovávaj nebo tad yprostě nejsou. Cedrik Fobos se na tebe podívá a řekne. Příjď jakmile zjistíš něco důležitého nesmíme otálet. Odpoví ti už s klidem a nechá tě odejít na tvou misi. Nyní se vyskytl problém najít portál na zemi jelikož jen procházeči je umí dokonale najít ale žádného po ruce nemáš. Matt Když vyjdeš potichu a nepozorovaně za těmi co byli ve sklepě uvidíš venku jak zachází do nedalekého skladu. Will,Irma,Taranee,Hay Lin,Cornelia Caleb a Blunk Caleb a Blunk mají možnost vše sledovat společně s Yan Lin, která zajisté bud epotřebovat jejich pomoc. Když Will vysloví ty dvě požadovaná slova přívěšek se rozzáří jasněže nikdo skoro nic nevidí a rozléhá se to po celém skladišti. Při této záři všech pět nových Strážkyň ucítí , že prochází jakousi proměnou. Když záře ustane mohou na sobě spozorovat že jsou jinak oblečené a celkově trochu jiné včetně novinky, že mají ted všechny křídla. Tak výborně nyní jste prošly proměnou do podob strážkyň.Vždy když Will vysloví ty dvě slova tak se proměníte aby jste mohly bojovat.Nyní si musíte osvojit své schoposti.S tím vám pomůže při mých instrukcích Caleb. Oznámí vám a pokračuje. Caleb nyní bude něco jako pohyblivý cíl.Každá z vás skuste použít svou moc aby jste ho zasáhla.Nic mu neuděláte nebojte je trénovaný a k tomu neumíte svou moc moc ovládatt akže bud ezatím slabá. Podotkne Yan Lin a pousměje se. Tak začněte a nezapomente jaký živel která ovládáte. řekne a čeká. |
| |
| skladičtě s holkama a Blunkem Když vše zazáří uvidím holky jak prošly proměnou a pak začne mluvit opět Yan Lin.Vyslechnu co má na srdci ale když zaslechnu zmínku mého jména a živého terče ve spojení s tím že imi nic neudělají torchu se zarazím a kouknu s divným výrazem po Yan Lin. Živý terč? Řeknu polohlasně spíše pro sebe.Ale to už se raději rozběhnu od Yan Lin a Blunka aby je netrefily. Odběhnu kousek od nich a pak s eotočím na holky. Fpůů...tak jo tak poďte ukažte do umíte. Řeknu a naznačím jim rukama ať začnou a připravím se na to uhýbat. |
| |
| Skladiště Když uslyším jak Will vyslový ty dvě krátká ale přesto už známa a kouzelná slova začne ten diamant po kterém tak toužím svítit.. To Blunk muset mít.. řeknu si rpo sebe a vyhrabu z tašky starý fotoaparát a záři si vyfotím.. Po té co to přestane se otočím na tu starou paní co mluví.. Blunk taky chtít být víla a umět čarovat.. řeknu a dám ruce v bok a čekám jestli mávne nějákým proutkem a taky mi narosotu křídla.. |
| |
| Ve sklepě Příšerka se ke mě přiblíží s nějakou skleničkou podivně vypadající a smrdící. Zacpu si nos a odtáhnu se. Meridhianský obchodnik? Vzápětí dostanu odpovědi na všechny mé vyřčené i nevyřčené otázky. Začnu o tom všem přemýšlet. Nové informace se mi v hlavě honí jako dvě veverky. Cornelie tvou silou je země... Caleb vede všechny rebely v Meridhianu... Skladiště Pomalu kráčím s ostatními na jiné místo určení, ale jsem jako tělo bez duše. Prostě mi to pořád nejde do hlavy. Nejspíš až uvidím pádnější důkaz, uvěřím. Matně postřehnu, že mě Will představila. Unikne mi i lichotka, což je pro mě velmi neobvklé. Když se automaticky zastavím, protože si všimnu, že i ostatní klidně postávají, zjistím, že jsme v nějaké větší šedé místnosti. Asi skladiště. Zamyšleně si odhrnu vlasy z obličeje a najednou mi hlavou zaduní dvě slova: "Spojení strážkyň," ozvěnou se opakují doztracena. Oslepí mě velice intenzivní světlo, přícházející od Will a já nejprve zavrávorám, ale vzápětí se narovnám, světlo ustane a já zjistím, že moje obavy provází povznášející pocit a oblečení, co jsem měla na sobě zmizelo neuvěřitelnou rychlostí, protože ho nahradil oděv i pro mě daleko krásnější. Začnu se navracet do reality a jakobych procitala z dlouhého snu překvapeně zamrkám. Vše mi náhle zapadne, kam má a má správný význam. Je to tak jasné... Země... Země... Šepotá mi hlásek, připomínající divadelní nápovědu. Yan Lin nám zdělí poslední detaily a já se rozhodnu zahájit výcvik. Zaměřím se na Caleba, v tom se ale zarazím. Musíme to zkoušet zrovna na něm??? Zděšeně se ohlédnu, ale nakonec se rozhodnu věřit úsudku babičky Hay Lin a tak nějak, jakobych přesně věděla, co dělám, napřáhnu dlaň směrem k Zemi a čekám, co udělá energie proudící mi skrze celou paži, jakoby vycházela přímo ze srdce. Na Zemi se objeví asi dvaceticentimetrová puklina a po jejích stranách se začnou plazit malé stromové kořeny... |
| |
| Skladiště Cítím jak se měním a když už je proměna hotová uvidím, že mám křídla. Dokonce také magické oblečení. Fialová a zelená. Páni to je přímo magické. Když se kouknu na sebe do malého kusu zrcadla uvidím, že vypadám trochu starší než jsem. Když nám Yan Lin řekne proč za námi přišel Caleb trochu znervozním a zrudnu. A jakou moc mám vlastně já? Zeptám se jí. Říkala, že jsem vůdkyně, ale jaký je pátý živel? Jsem trochu nervozní. Hlavně z toho zeleného stvoření i když mi trochu připomíná žábu, které mám moc ráda. |
| |
| Skladiště Když Will řekne ty dvě slova, tak se celá místnost rozzáří, tak moc, že nic nevidím..Nevím co se to semnou děje, ale něco určitě.... Když můžu konečně otevřit oči, tak se na sebe překvapeně podívám...Jsem vyšší, starší, převlečená do zeleného něco jako trika a fialové minisukně, na nohách mám pruhované punčochy a mám dokonce křídla.... Tak takhle vypadá strážkyně?....A co teď?... Podívám se na holky a zjistím, že jsou oblečené podobně jako já a také mají křídla... Pozorně poslouchám Yan Lin a přitom přemýšlím, jak asi použít svou moc... Na něj máme útočit?..Nee...Co když se něco stane... Překvapeně se podívám na Cornelii, která napřáhla ruku k zemi a potom zděšeně zamrkám, když se zem otevře a objeví se kořeny.... Země?.....Zkusím ji napodobit....Třeba mi to taky půjde.... Roztřeseně nastavím dlaně směrem ke Calebovi, zavřu oči a svraštím čelo... Voda....Voda... Rychle otevřu oči, když ucítím zvláštní pocit, který mi proudí dlaněmi a šokovaně zalapám po dechu, když uvidím proud vody, který zasáhl místo Caleba Blunka.... V tom okamžiku se proud přeruší a já obrátím dlaně vzhůru, abych se na ně mohla podívat..... Páni....To je zvláštní pocit....ale je to zábava.... Usměju se sama pro sebe, ale hned se rozesměju, když se podívám na mokrého Blunka.... |
| |
| Když se proměním, stále myslím na oheň a na to, co se mi může stát. Poté, co Yan Lin řekně něco o živém terči, hned se mi vybaví plamen. Pořád mě honí v hlavě. Tak dobře, zkusím to, možná to nebude tak hrozné... OHEŇ!!! Pak mi vyšlehnou z ruky plameny a míří na Caleba. |
| |
| Skladiště Když vidím co se ve sklepě děje tak jen s užasem koukám co se tam děje nakonec i na chvíli zapoměnu dávat si pozor a tak se může stát že mě objěví. |
| |
| Východní část lesa Zatím jsme nikoho nenašli. Což mě krajně znepokojilo. "Dělejte, bando líná! Hejbněte těma svejma zadkama a udělejte něco pořádně!" křičím na ně již v pavoučí podobě. "Prohledejte stromy! Prohledejte keře! Prohledejte všechno co vám přijde podezřelé! Nenecháme nikoho uniknout!" křičím stále. Je na mě asi dost hrůzostrašný pohled v mé pavoučí podobě. |
| |
| Fobosovo sídlo => skládka hned po Fobosových slovech se ukloním jisssstě můůj pane zasyčím a v klidu se odplazím pryč.... ssss teď ješšště jak se dopravit na zzem pomyslím si.... mussím najít procházzzečče zamyslím se kde ta smradlavá stvoření žijí a napadne mě jen jediné místo kam se mi zrovna dvakrát nechce ale rozkaz je rozkaz..... doplazím se ke skládce a začnu rozhlížím se po nějakém procházeči.... sssnad tu nebudou nijak extra zalezzlí zadoufám vduchu |
| |
| skladiště Když najedou popuká zem udělám kotoul vzad jen s erozkoukám už vidím jak namě letí ohnivá koule. Sakra proč já. Napadne mě a rychle skočím doboku jen tak tak ještě mi koule ožáhne kus kabátu. To je vše? Pousměju se na holky polokleku a čekám. |
| |
| Elyon Stále zůstává stejná.(doufám že brzi napíšeš abych tě nemusel vyřadit) Miranda a Safrina Dál hledáte nervozně rebely nebo procházeče. Až nakonec se ozve kus od Mirandy vítězný řev jejich mužů kteří našli jednoho rebela.ten se nelítostně brání s eslovy. Stejně ten váš Fobost padne! Vypadá to že s enehodlá jen tak vzdát. Cedrik Nutnost tě zahnala na skládku kde začínáš hledat nějakého procházeče.Máš štěstí uvidíš jednoho postaršího opodál.Ten když si tě všimne zaleskne se mu v očích a se svým pytlem "pokladů" se tě otáže. nechtít ty slušiá přilba? řekne s nadějí a v ruce drží starý hrnec na nádobí. Matt Opravdu u skladiště nešikovně našlápneš s rachotem spadneš z bedny ze které si pozoroval ostatní ve skladišti. K tvé smůle rozbiješ okno a vypadneš do skladiště kousek ode zdi. Ostatní tě zajisté postřehnou. Blunk,Caleb,Will,Irma,Hay Lin,Taranee a Cornelia Vetšina z holek zaútočila na Caleba který jakž takž vyvázl jejich útokům. Na Will se Yan Lin podívá a pousměje se. Ty mé dítě ovládáš energii. řekne a zaleskne se jí v očích. Blunk který je mokrý jak myš toho si skoro nikdo nevšíma jelikož jsou všichni zabráni do práce. Výborně děvčata vedete si moc dobře. Dodá Yan Lin ale pak se ozve děsný rachot rozbití okna kterým propadne nějaký kluk některým možná známý ze školy jako Matt. |
| |
| skladište Vypadá to na malou pauzu jelikož Yan lin opět něco říká tak s ezvednu a pozoruji ji a poslouchám. Vedou si dobř ety strážkyně až mco dobře. Napadne mne když pohlédnu na svůj plášť. Pak se ale s rachotem do skladiště dostane nějaký kluk. Zvěd! Křiknu jelikož na tohle jsem z Meridhianu zvyklý a tasím svůj meč který okamžite vrham vší silou. Meč prolítne vzduchem a přispěndlí za oblečení mladíka ke zdi.Ten může cítí chladnou čepel která s emu tak tak dotýká ramena div že ho nezranila. |
| |
| Ve skladu Překvapeně se podívám na svou dlaň. Co to bylo??? Jsem sama sebou ohromena. Takže... je to pravda... Zašeptám si spíš sama pro sebe. Irma se rozhodne mě napodobit. Když uvidím promáčeného Blunka, okamžitě se zahihňám. Tos trochu přestřelila... Rozesměju se, ale ne posměvačně spíše kvůli výrazu, jaký nasadil Blunk. Taranee vyšle ke Calebovi nebezpečné plameny. Zděsím se a zavřu oči, abych neviděla, co se stane. Rukama si přikryju obličej a nešťastně se sesunu k zemi. Naštěstí Caleb vyvázl. Ale co bude příště?? ... Co když podruhé už nebude tak hbitý, aby vyvázl jen s ožehlým kabátem Jakoby toho neměl dost, začne nás pobízet k opětovnému útoku. Yan Lin a Will spolu o něčem mluví a pak babička Hay LIn pronese hlasitěji, že si vedeme moc dobře. Jsem na sebe pyšná. Vůbec sem netušila, že se takové věci mohou dít. Polekaně se ohlédnu, když uslyším děsivé zapraskání skla, to jak dovnitř propadla mě povědomá osoba. Cože?? Matt?? Zaslechnu slabý rychlý svist. Okamžitě mi dojde, oč jde. Hlavou mi probleskne: Meč?! a hned za ním se ozve hlasité NE!!! Nestačím už nic udělat a meč přibodne Matta ke zdi. Naštěstí ho zjevně nezranil. Vyskočím ze země a vykřiknu rozčileně směrem ke Calebovi: Zvěd? Zbláznil ses? Tohle je Země... tady bys měl být opatrnější. Přiskočím k Mattovi. A ty tu nemáš co dělat. Asi jsem moc tvrdá, ale zmocnila se mě panika a strach. Co kdyby se někomu něco stalo. Snažím se vytáhnout meč ze zdi, abych osvobodila našeho nevítaného hosta, ale je moc hluboko. Na to asi ani moje nová síla nestačí. V duchu doufám, že mi přijde Caleb na pomoc až mu dojde, co provedl. |
| |
| Skladiště Když se to nakonec provalí tak vzdechnu s uzkostí v hlase a visím na stěně a vypadne mi kytara když to vidím tak křiknu zoufale " ach ne!!". Ale naštěstí dopadne na bednu a já si oddechnu a odpovím " Já nejsem špech, jsem jen zvědavý člověk, který má rád muziku pokud mě pustíte tak vám možná budu moct zajistit vztupenky na konzert, jinak no mám dnes totiž zas jeden volný den a neodpustil sem si vás sledovat no, ale to nebylo z žádné špatnosti". řeknu a čekám. |
| |
| Skladiště Když se přestanu smát, tak se podívám na Cornelii, která se taky směje.... No tak jsem se trochu netrefila...Ale jen o kousek.... Otočím se na Taranee, která pošle na Caleba oheň a potom sleduju Caleba, jak jen taktak uhne... Jsem potěšena, když nás Yan Lin pochvalí za dobrou práci...Celkem mě překvapilo, že je to poměrně jednoduché a že to zvládáme.... Teď se musím trefit... Chystám se zaútočit na Caleba, ale najednou se ozve praskání skla a dovnitř někde vpadne.... Vyděšeně se otočím a uvidím na zemi Matta, kluka z naší školy..... To už po něm ale Caleb hodí meč a já rychle zavřu oči.... Co ten tady dělá?...Jak nás tu našel?...A co si teď asi myslí, když nás vidí takhle?.... Oddychnu si, když vidím, že je v pořádku...To už se do něj ale pustí Cornelie a já se jen tiše chichotám... |
| |
| skládka usměji se když zahlédnu procházeče.... sláva....konečně se štěstí pousmálo i na mě pomyslím si radostně když mi však to tupé svoření začne nabízet to své harampádí jen se ušklíbnu a zasyčím nepotřřřebuji tvéé věci ale tvé sssslužby.....vyhledej mi portál na zem potřebuji ho co nejdřív sssss pak vyčkám co procházeč řekne a už sem v případě záporné odpovědi připraven na jistá opatření..... |
| |
| Skladiště Stalo se tolik věcí, které si nedokážu vysvětlit. Uvidím chlapce, kterého znám od vidění ze školy. Myslím, že jsem jmenuje Matt a hraje na kytaru a zpívá v nějaké kapele. Podívám se na něj a v srdci se mi objeví strach. Co když všem poví, kdo jsme? Přece musí být nějaké řešení. Podívám se na Yan Lin. Třeba by šli Mattovi vymazat myšlenky nebo tak něco. Chce se mi utéct, ale přitom jsem na místě přimrzla. Podívám se raději do země protože můj obličej dostal barvu rajčete. |
| |
| Konečně najdeme nějakého rebela. Proměním se v dívku a nepříjemně se na něho usměju. "Ale,ale ale! Nějak si troufáš!" řeknu mu do očí. Drží ho za ruce dva vojáci. Otočím se na ostatní. Svažte ho! Budeme ještě hledat a pak ho odneseme Fobosovi. Bude mít radost." řeknu a znovu se hlasitě rozesměju. "Haha ha há... Vy rebelové jste tak ubozí... Jste k smíchu!"otočím se opět na rebela. Pomalu se před jeho očima proměním v pavouka a pokynu vojákům ať hledají dál. |
| |
| Skladiště Ty nový strážkyně mě ani tak mco nezajímají jako mé pokldy.Všechyn si je vysipu nazem a začnu třídit. Ty které se používají aby jsme se zkrášlili ádm na bednu ty které jsou k jídlu a přípravě jídla dám nalevo a ty ostatní jako je brnění a dobré věci dám napravo. Když opráším ruce a psokojeně se podívám na poklady smete mě ke zdi obrovská vlna vody.Když dopadnu na zem jsem pormočená jako krysa a všdchny mé poklady jsou zase tak jako byli před chvíli-na jendé hromadě. Zaklašlu a podívám se na tu holku co na mě hdila tu vodu.Naštvaně si stoupnu a dám ruce v ob..jendou nohou začnu "klepat" do země. Kdo to udělat?Blunk nebýt rád mokrý!! řeknu naštvaně když v tom do msítnosti vejde nějáký kluk a Caleb po něm hodí meč. Caleb dobrý,Blunk se bavit! řeknu a to že jsem mokrý sjem vypustil z hlavy,sleduji tu akci tady. |
| |
| skladiště NO a co at už tak či onak nemá se co plížit za námi! Zasyčím a pohlédnu na všechny. A navíc nemůžeme ho nechat jen tak jít aby všechno vykecal světu co tu viděl. Dodám a dojdu k Mattovi a přísným pohledem si jej prohlédnu a jedním uchopením meče a ryhclým škubem ho odšpendlím a poodstoupím. Skus utýct a příští ránu neminu. řeknu vážně a čekám jak to dopadne. |
| |
| Sklep " No to ani nemám v umyslu, zůstat mi tu nevadí , tedy do té doby dokud mohu , musím se také na zítra eště učit do školy, s pětkama bych nerad přišel domu další den". Odpovím a čekám na rekaic. |
| |
| Hon na rebely Jak pěkné, tváří v tvář smrti a stále mají hrdinské kecy. Rozesměju se, stojím před ním jako normální krásná žena. V bílých šatech obepínajích vnady s vlasy skoro po zem, taktéž sněhově bílými. Spíš je to velice slaboduché.. Směju se dál. Moc nepitvám, co dělá to pavoučí mládě. Ať si rozkazuje jak chce. Pán bude mít radost.. Zní mi v hlavě Mirandina slova. Chci pána co nejvíc potěšit, co nejvíc a ještě víc. |
| |
| Miranda Za svobodu! Zakřičí rebel a pere se s vojáky ze všech sil pár jich sejme ale nakonec ho sváží. Další úspěch již nemáte. Když s evrátíte k Fobosovi přejede pohledem rebela. Dobrá práce hodte ho do vězení. Sykne. Cedrik Ty nechtít mé poklady? Koukne smutně ale dkyž slyší o službách aportálu povytáhne obočí. Ty chtít cestovat na Země portálem zadarmo? Zeptá s epodezdřívavě. Firlik nikomu nepomáhat zadarmo.Ty muset zaplatit. řekne a zkříží ruce na prsou. Will,Hay Lin,Irma,Taranee,Cornelia Matt,Caleb,Blunk Yan lin si prohlídne Matta apak pohlédne na děvčata,rozesmátého Blunka a přísného Caleba. Nesmíme o zabít Calebe ale také nesmí jen tak odejít.Věřit mu nemůžeme. řekne a zamyslí se. Možná by nám mohl pomáhat.Caleb by ho mohl něco naučit a stejně tak jako na holky i na něj dohlížet. Will POlet sem ke mně na zem.A vytáhni srdce KOndrakaru a ty....Matte pojd také. řekne a počká až tak učiníte. Tak a ted Matte dotkni se rukou srdce Kondrakaru a přísahej, že nás nezradíš a neprozdradíš. řekne Yan Lin a čeká. |
| |
| Safrina JDeš s Mirandou. |
| |
| skladiště No bezva tak budu hlídat ještě toho potouchlýho hudebníka. Pomyslím si a dojdu k Blunkovi a sleduji Yan Lin a ostatní. POkud já je budu mít na starost tak ty zůstáváš se mnou. Pousměju se. Alespon že ty holky jsou pěkné a milé....hmmmm teda alespon některé jako třeba Will. Npadne mne. |
| |
| sklep Příjdu k srdci dotknu se a ho řeknu s klidem. " přísahám že vás nezradím a neprozradím!!". poté dodám. " Stejnak na to ani nebudu mít pomyšlení , většinou mám dost perné dny, nemluvě o tom když jsou konzerty, jinak mě to jako šílenství nepřipadá , naopak spíše jako pěkné vzrůšo". |
| |
| Skládka Jakmile to smradlavé stvoření odmítne spolupráci zlostně zasyčím nakonec se ale zlověstně usměji a pravím a co kdybych tě tu rozmáz mezi tím tvým harampádím? navrhnu a s úšklebkem dodám neboj....dostaneš velkou odměnu ale aktuálně u sebe nemám nic.....a myslím že na zami najdeš spoustu věcí co se ti budou líbit prohodím klidně Už jsem tam byl a mají tam věstě větší hromady...eh..."pokladů" než tady poukážu na skládku a pak čekám co on na to.... |
| |
| Sklep Přijdu k Mattovi a vytáhnu přívěsek, který teď neodmyslitelně patří k mé bytosti. Poslouchám jeho přísahu a zdá se být upřímná. Připadá mi to tak dávno, kdy jsem si připadala jako uplně obyčejná holka a teď je tomu najednou jinak. Podívám se na Matta a usměji se. Pak od něj poodstoupím. Zajímalo by mě jak to budeme stíhat. Vždyť i Superman to měl těžké skrýt kdo je. Pomyslím si a upravím si neposedné rudé vlasy zpátky na své místo. Co se bude dít teď? Zeptám se babičky Hay Lin. |
| |
| Sklep Sleduju všechny kolem sebe a čekám jak se to vyřeší s Mattem... Je sice prvda, že za námi neměl chodit, ale co ted stím...Nemůžeme ho přece jako v detektivce "odstranit "...Jsme přece strážkyně a ty se takhle nejspáš nechovají..Teda alespoň aby na ně to pojmenování sedělo.. Ještě chvíli takhle přemýšlím, ale nakonec mě vyruší hlas Yan Lin... Zajímalo by mě co chce udělat..A k čemu potřebuje Srdce... Překvapeně sleduju jeho přísahu, ale ke konci se musím rozesmát, protože takhle klasická přísaha nevypadá... Poté čekám co bude dál... |
| |
| STrážkyně Nyní ti můžeme věřit. řekne Yan lin. Ted ještě trénujte s Calebem děvčata potom se rozejdeme a zítra se sejdeme na další lekci.Všichni! Řekně přísně a koukne na Matta. Miranda a Safrina Když uvrhnete vězně za mříže příjde jeden muž. Safrino Fobhos si tě žádá k sobě a tebe mirando prý máš jít obhlídnout osádku zdali jsou na svých místech. Oznámí vám. Cedrik Procházeč s ezamyslí a prohlídne si tě znovu. Spousta pokladů y říkat......hmmmm.....dobrá já pomoct velká zelená.... Ušklíbne se a kousek odběhne. Portál být hned za ta hora helblátek. Ukáže na horu harampádí. Samuel Jsi na fobosově panství už dlouho pro tebe neměl žádný úkol. Až ted jsi od něj odešel ještě ted si pamatuješ jeho slova. Běž a dohlédni na Cedrika šel na Zemi! Rozkázal ti ale otákza je jak se tam dostat. |
| |
| s holkama,blunkem a mattem Tak jo teda holky pojde a předvedte se a ty Matte sleduj at se něco naučíš taky. řeknu a zase vběhnu doprostřed skladu a čekám až zaútočí. Snad nebudou až příliš dobré. Bleskne mi hlavou. |
| |
 | Palác Jdu od trůnního sálu svého pána. Ruce sevřené na sobě svůj tradiční bílý kabát. Sleduj cedrika hmmm zajíamvé teď, ale kde ho najít ?? Vydám se k východu z paláce přitom vyzvídám u strážných a ptám se na velitele. Naštěstí jeden hlupák si všiml kam měl namířeno a tak zamířím tím směrem. Pokud půjdu tudy dál kam se to dostanu ?? Na skládku..tam, že yb měl náš plaz namířeno ?? Doufejme, že ho tam najdu. Jak dorazím na skládku natáhnu si ruku před nos. To je puch nechápu, jak tu něco kromě těch žab může žít. Pak se vydávat hledat nějakého z těch žabounů. |
| |
| Skladiště To že je Matt mezi námi mi příjde fajn. Aspoň tu nebudeme samí holku. Usměji se na Taranee. Ona byla první, kdo jsi mě všiml. Začnu se soustředit na Caleba a použiju proti němu svou moc. Příjde mi to docela fajn a málem ho trefím jen na poslední chvíli si uvědomím, že ho zranit nechci. |
| |
 | Skladiště Překvapeně poslouchám babičku - stále se ještě nemůžu probrat z toho, že mám nadpřirozenou moc. Já.. To je snad blbej vtip pomyslím si už po několikáté, ale vím, že to vtip není. To mě děsí nejvíc. Pak Caleb řekne, že na něj máme útočit. Napřed nevím, co tím myslí. Karate ani nic podobného přece neumím. Pak mi dojde, že myslí vítr. Samozřejmě mi to dojde až po tom, co zaútočí Will. Větříčku, pomoz mi pomyslím si a pak mávnu rukou, takže ode mně (snad) vzejde větrný poryv. |
| |
| U pána Té svobody už ti moc dopřáno nebude, rebele. Usměju se slaďoulince. Pohodím dlouhými vlasy, které se nádherně zalesknou a upřu na něj nevinně modroučké oči. Ale když budeš hodný a budeš spolupracovat, nic se ti nestane. Slíbím mu bezelstně a opět se sladce usměju. Svoboda je diskutabilní. Zhoupnu se v bocích a odcházím, ještě mu poťouchle zamávám a mrknu na něj. Když odcházím, sdělíá mi strážný, že si mě volá pán. Poupravím si bílé šaty a rychle se tam vydám. Volal jste, můj pane? Zeptám se, neukláním se, nejsem malá hlopupá Miranda. Stojím s hlavou vzpřímenou a pozoruji ho. |
| |
| Skladiště Stále se dívám na Matta a pak se obrátím k Yan Lin.... Tentokrát se musím trefit..I když možná by nevadilo, kdybych zase trefila Blunka.. Šibalsky se usměju a soustředím se na Caleba.... Znovu na něj namířím dlaněmi a čekám než doútočí Will a Hay Lin... Bylo by neférové kdybychom na něj útočili najednou...Já si pěkně počkám na sólo.. Hned jakmile zpozoruju, že se nikdo k útoku nechystá, tak se připravím... Voda..Voda.. Stále je to nový pocit, když se znovu objeví ta zvláštní síla v mých rukou... Potěšeně sleduju jak velký gejzír vody zasáhl svůj cíl... Skvěle...Trefa.. |
| |
| skládka -> portál když mi rpocházeč ukáže že portál je nehorázně velkou hromadou všeho možného nechutně se zašklebim.... po rozhlédnutí zjistím že obejít se to nedá jelikož z jedné strany je něco jako bažina a z druhé další a další hromady bordelu... co sem komu udělal.... s touto myšlenkou se proměním a v lidské podobě začnu přelézat horu z harampádí s páchnoucím procházečem před sebou.... nakonec horu zdolám a dole uvidím zářivý portál... pousměji se a slezu dolů... procházeč rukama naznačí ať jdu první...po menším zaváhání nakonec vejdu a procházeč jde hned za mnou... |
| |
| Strážkyně,Caleb a Blunk,Matt Strážkyně útočí na Caleba ten jen se štěstím odolával až promluvila Yan Lin. TAk to stačí výborně děvčata nyní už se připozdívá měli by jste jít domů změnte se dle své vůle zpět a běže domů. Řekne a všechny s epostupně mění a odejdou zbývá tam jen Will a Cornelia.Yan Lin odešla s Hay Lin a Blunkem který chce něco ze zytků z kuchyně. TAkže tam jste jen Will,Cornelia,Caleb a Matt. Cedrik Když jsi na Zemi v lidské podobě procházeč s eti za chvíli stratí jelikož vás to vyplivlo na obří skládce jak jinak. Takže se tu musíš porozhlédniout sám ale výhoda je že už víš kde je portál. Miranda To samé stává než napíšeš. Safrina Ano volal jsem tě Safrino. Řekne a pousměje se. Dnes jste bili úspěšní že jste chytli toho rebela ale stále nám unikají jejich vůdci a to mne dráždí ale věřím že ty je brzi dostaneš.JAk jistě víš tvůj bratr je ted na výzvědách na Zemi.Nejsem si až tak jist zdali je tak spolehlivý jako ty. Řekne klidně.Jak vidíš nejspíše si u tebe asi vypěstoval nějakou simpatii k tobě jelikož dává trochu najevo že ti věří více než Cedrikovi že nesklameš. |
| |
| skladiště Všichni se rozcházejí po boji kde jsem málem nechál kus sebe jako hromádka něčeho nač nemyslím. Nakoenc zbydu jen s Mattem,Will a COrnelii. Blunk mi uteče s Yan lin. Kouknu na ty tři. Em...no ale kde budu já nocovat do Merdhianu teď ještě nemůžu jelikož mne ted hledají. Řeknu a koukám na ty tři co mi kdo odpoví. Sympatické ty dívky zvláště ty dvě co jsou zde ted. Pomyslím si. |
| |
| Místo " No pokud opravdu nebudeš mít kam jít tak můžeš přespat u mě , máma je zvyklá na mé návštěvy většinou je uspěch když je doma ticho a jsme tam jen naše rodina, ale myslím že tadydle kámošky ze školy by ti mohli nabídnout lepší společnos, ale pokud ne tak si u nás vítaný" vysvětlím poté čekám. |
| |
| Skladiště Nakonec tady zůstanu jen s Cornelii a kluky. Ostatní odejdou. Kdyby Matt nenabídl Calebovi přespání navrhla bych ho já. Pomyslím si a usměju se na ostatní. No pokud by jsi nechtěl obtěžovat Matta u mě je také volno. Máma je pořád v práci a já sama. Pořád se nemůžu vzpamatovat z toho, že jsem teď čarodějka a že mám zachraňovat svět. To je jak v nějaké knížce, ale připadám si najednou důležitá a významná. Takhle jsem se necítila od doby, kdy mě opustili všechny kamarádky. |
| |
| U prince Phobose Děkuji, můj pane. Lehce se usměju a poslouchám, co říká. Ujišťuji Vás, můj pane, že je brzy dostaneme. Dáváme tomu všechny naše síly. Nezklameme vás. Dívám se na něj vážně, klidně a upřímně. Mám se tedy taky vydat na Zem? Zeptám se, upřímně jsem doufala v něco jiného, ale tohle také jde. Na Zemi vždy cestoval ejn bratr, já zatím ne. |
| |
| Matt,Cornelia,Caleb a Will Ještě jste ve skladišti a bavíte se. Safrina Fobhos se usměje a podívá se na tebe v cleku vlídně. Ne nyní za Cedrikem nechoď nějakou chvíli ho tam necháme auvidíme co zjistí ty tam půjdeš až bude více třeba unikl tam totiž jeden z vůdců rebelů takže brzi tě tam vyšlu Safrino jelikož vím že na tebe je spoleh. Usměje se a v jeho očích je něco zláštního co jsi ještě předtím nepostřehla. Nyní pokud chceš můžeš si odpočinout a nebo tu můžeš zůstat stejně mám až příliš mnoho nevyužitého času je to na tobě. řekne s klidem. |
| |
| s Will,Mattem a Corny Kouknu na ty dva co se mi tak hezky nabízejí abych u nich přespal. Jej vy jste všichni ale milí. Řeknu a nevím jak se rozhodnout. Mylsle jsme že dneska nakonec přenocuju někde tady ve skladišti a vy mě zvete k vám... Řeknu v celku radostně jelikož tohle jsem nečekal.Pak si přeberu nabídky těch dvou. Těžké se rozhodnout abych některému z nich neublížil. POmyslím si a nakonec řeknu. No Matte nechám ti večer klid ať můžeš trénovat na to...jak se tomu u vás říká loutna ne něco podobného... Pousměju se a pokračuji. Přijmu tedy nabídku slečny Will jelikož dívka by měla mít přednost. Řeknu a dodám k ní. A opravdu nebude tvým rodičům vadit že příjde někdo jako já? Řeknu kdy se podívám jak vypadám odlišně. |
| |
| U Phobose Ano, můj pane. Na mě se můžete spolehnout. I já se usměju, potěšeně, nadneseně. Skoro kvetu blahem, když mě chválí. Na okamžik se zarazím, dkyž si všimnu jeho pohledu. Nedám na sobě ale nic znát a opět se lehce pousměju. A jak by jste chtěl ten nevyužitý čas využít, pane? |
| |
| Místo " Jistě já to chápu, jinak se tomu říká hraní na hudební nástroj je to lehké si to odvodit řekl bych že u vás se taky hraje nějaká hudba tak ještě nástroje no to je něco jako zbraně, ale něco jiného co dokáže udělat krásný zvuk" řeknu a ukážu mu menší ukázku a vystřihnu pár krátkých rychlých tonů vzato z jedné písně kterou jsme měli na konzertech. |
| |
| Skladiště Přece by jsme tě nenechali spát na skladišti. Zaprotestuji a zavrtím hlavou v tichém nesouhlasu. Když Caleb řekne, že příjme moji nabídku zrudnu a obličej dostane barvu mých vlasů. Tátu už nemám no a máma ta bude dnes dlouho v práci. Většinou si jde hned lehnout. Ani mě nekontroluje. Takže opravdu nebude vadit, když u nás přenocuješ. Řeknu s úsměvem Calebovi, ale v tvářích jsem stále rudá. Když Matt začne hrát zaposlouchám se do nádherné hudby a moje tělo se rozechvěje pod tou nádherou. Nestalo se mi to však poprvé a ani naposledy. Nemáte, nemáte hlad? Zeptám se nervozně. Mohli by jsme jít ke mně a něco bych udělala nebo by jsme mohli objednat pizzu. |
| |
| Místo " No tak jo, jinak nechci bejt otřesný, ale nebylo by špatný kouknout trochu na učení myslím že by tě moc nezahřálo pár pětek zítra, ikdyž máš i jiné povinnosti tak bys na to neměla zapomínat" řeknu , ale s usměvem protože to myslím jako žert trochu si ještě procvičím prsty a udělám dalších pár akordů poté zkončím a čekám na reakci. |
| |
| Matt,Will,Caleb¨ Pomalu jdete ze skladiště a dohodujete se kam půjdete. Corny Ostatní už odešli jsi nyní sama u skladiště a je na tobě takm půjdeš. Cedrik To samý co předtím. Safrina Fobhos se jen pousměje a odpoví. Je mi to v celku jedno potřebuji si pročistit hlavu. Odvětí a hledí ti přímo do očí. A by si chtěla dělat ty? POzdvihne obočí. |
| |
| s Will a Mattem Všimnu si že Corny někde zůstala ale však ona půjde asi domů. Kouknu na Will a pousměju se tomu když vidím jak je ruda ale nic nedávám na jevo jen odpovím. To dobrý nápad zajisté dobře vaříš. Odpovím s úsměvem a pomalu jdu s těa dvěa ven aby mne vedli k Will domůjelikož se tu nevyznám. Za chůze ale mluvím. Máte to ale zvláštní svět...ale je pěkný. Řeknu k objema a pak očima sjedu na Will abych se podívám na její obličej a čekám co odpoví. |
| |
| Místo " No víte on je sice krásnej, ale docela nudnej když si tu nenajdeš zábavu nic se tu neděje když se neřařadíš u nějaké zýbavy tak tu umřeš nudou obrazně" vysvětl¨ím poté jdu k Will a optám se " neměl bych raději jít?? Řekl bych že vy dva si vystačíe beze mě" a čekám. |
| |
| Venku MH: Corny kdyžtak přijd ke mě.... Není to celý svět, ale město a ano je překrásné. Usměji se na Caleba a pak se podívám na Matta. Nemusíš odcházet. Odpovím mu a příšerně zrudnu. V podstatě jsem si neuvědomila, že si domů nezvu bezdomovce, ale mladého pohledného chlapce. Matt mu asi chce dát volnou cestu, ale já to tak přece nemyslela. |
| |
| soukromá zpráva od Safrina pro Já? Já nevím, můj pane. Na mě přeci vůbec nezáleží. Lehce se pousměju a rozverně zamrkám. V očích mám zvláštní lesk a na rtech náznak úsměvu. Vydejte rozkazy, já tu jsem k vašim službám, pane. |
| |
| soukromá zpráva od Neznámý pro Phobos se na tebe podívá a odvětí. Dnes už jsem rozkazoval dost už nemám náladu vydávat další rozkazy. Odpoví s klidem a sleduje tě co budeš dělat. |
| |
| Will,Caleb a Matt Už docházíte k domu Will.Z dálky již vidítě že mamka Will není doma jelikož všude je zhasnuto a v žádném z oken se nesvítí. Za chůze je vidět že se Will červená.  Hay Lin Ty jsi už došla s babičkou domů a s vámi i Blunk ten okamžitě vletěl do spíže a začal se tam prohrabovat. Hmmm....mnam Blunk najít moc dobrá věci. Říká a babička se jen na tebe podívá jestli by si mu domluvila. Corny Stále jsi na ulicích a ještě si se nerozhodla zdali jít domů. Cedrik Stále stojíš už sám na skládce odpadu. |
| |
|  |
| |
| S Will a Mattem Jdu dál s Will a Mattem a všimnu si že se trochu červená ale nic neříkám jen odpovím na jejich slova. No u nás to vypadá trochu jinak a mín bezpečněji.A nemáme tak velké domy. Vykládám o Meridhianu když docházíme k Will. Tady bydlíš? Optám se Will když docházíme ke krásnému domu. |
| |
| Místo " No tady je hodně usedlých lidí je tu docela hezky ikdyž tu sice není samota a krajina je tu narváno no a protože v tomdle pak žijí celý život pokud nekoupí jiný tak chtějí mít pořádný aby se jim tam dobře bydlelo". Vysvětlím a jdu dovnitř s ostatními. |
| |
| soukromá zpráva od Safrina pro Mám vám něco přinést, můj pane? Nebo vám nějak pomoci? Udělám váhavý krok směrem k němu, načež se pro jistotu zastavím. Dívám se na jeho ostře řezanou, krásnou přísnou tvář. Miluji rozkazovačný tón hlasu, pohled kterým zastraší veškeré jeho poddané. |
| |
| Země - Skládka Vypadne z portálu na další skládku Proč neumí být hladči porátlu torchu čistotnější řeknu si vduchu a tiše zasyčím... Pak slezu z hromady a porozhlédnu se kolem..U hromady najdu rozbité zrdcadlo a využiji ho k idské úpravě svého vzhledu... Srovnám si brýle,dlouhé vlasy stáhnu gumičkou do culíku a oblečení zbavím špíny která jde sundat....naštěstí na sobě nezpozoruji žádné jiné nečistoty... Tak...a jde se do práce řeknu si a ihned vyrazím od skládky co nejdál a při tom se rozhlížím a snažím se něco vypozorovat... |
| |
 | Doma - s babičkou a Blunkem Mlčky a zamyšleně jdu s babičkou a tou příšerkou k nám domů... Jen co tam dojdem Blunk se začne hrabat ve spíži...Já se trochu vyděšeně podívám na babičku ale ta mi dává pohledem jasně najevo že bych měla zasáhnout já... Zkusím to nejdřív v lidském stylu a po dobrém Blunu! Mohl bys to laskavě nechat?My to potřebujeme řeknu a po menším vnitřním přemlouvání pro něj šáhnu a vytáhnu ho ven za límec Rozumíš mi? Tady nehrabat! dodám o něco důrazněji ale v klidu |
| |
| Cesta Nechávám Matta a Caleba ať si povídají o různostech svých světů a jen je poslouchám. Meridian podle Calebových slov asi není zrovna bezpečné místo. Tak nějak cítím, že bych lidem v něm měla pomoci. Cítím to v srdci. Z přemýšlení mě vyruší Calebova otázka. Ano, tam v tom patře jak se nesvítí. Usměji se, ale je mi i smutno, že je tam tma. Máma není doma a nemá na mě čas. |
| |
| Místo Když se kouknu na hodinky vykřiknu zděšením. " Aaa kruci, to už je tolik hodin?? Promin Will , ale musím jít mám docela hodně učení na zítra asi ještě budu trochu zkoušet nějaké písně a navíc pak musím jít taky včas spát, promin Calebe!!". Poslední slovo neřeknu, ale směřuje to tam a poté jdu domů když dojdu tak se jdu učit na další den. |
| |
| soukromá zpráva od Neznámý pro Phobos tě očima sleduje a odpoví. Ne jsi laskavá Safrino ale dnes již pro tebe nemám žádný další úkol. Řekne a vidíš jak sleduje tvou postavu. Půjdu do svých komnat. Řekne a zvedne se a při odchodu na tebe mrkne jako by říkal"Přid za mnou" |
| |
| Cedrik Máš tu smůlu že na Zemi se právě stmívá dnes už toho asi moc nenaqjdeš zvláště né na skládce.Je tvá volba co dál pdonikneš. Corny To sámé stále. HayLin Blunk s ena tebe podívá. Ale tady být tolik odbrá jídlo! Ř9ká ale to už ho odtáhneš a on když je venku zanaříká. Blunk mít ale hlad.Chtít něco sníst. Škemrá. Matt PO rozloučení s ostatními se v celku ryhcle dostaneš domů a můžeš se večer učit. Will a Caleb´ Když vás Matt opustí vejdete nakonec do domu hodně lidí už spí.Když odemkneš a vejduš všude je tma. Caleb určitě jen žasne nad tím jak máte dům zařízen. Ty si můžeš všimnout lístečku na ledničce asi je od mámy.Stojí tam: "Promin Will dnes mám delší šichtu.Jídlo máš v mikrovlnce vrátím se až pozdě.Máma." Stojí zde. |
| |
| s Will Tak ahoj Matte! Zavolám za ním a pak když mne Will zavede do jejího domu vše si jen porhlížím.Když s ezavřou dveře za námi do jejího bytu očima vše prohlížím. Hodně se to liší od domu v Meridhianu.Je tu hiodně vymožeností a věcí které neznám. Sleduju vše. Navíc tu máte divné skříně a poličky z kovu. POdrbu s ena hlavě když vidím ledničku kuchyň. Ale jinak je to tady hezké. Uznám nakonec a sleduji očima Will. V Meridhianu by se ti taky líbilo Will kdyby tam nevládl Fobhos. POmyslím si ještě. |
| |
| Doma - S Blunkem Ale tamto jíst nemůžeš... snažím se mu domluvit a zoufale se podíám na babičku... Nakonec mě napadne že takto páchnouucímu tvoru jistě nebude vadit ani páchnoucí jídlo... víš co příšerko...před domem jsout akové vééélkééé krabice a když se v nich pohrabeš nějaké jídlo určitě najdeš řeknu mu a pustím ho na zem Jo a né že všechno vyházíš...co ti vypadne ven to pak do těch "krabic" vrať dodám rychle jelikož nepotřebujeme vyházený vnitřek kontejnerů před domem.... Pohledem zase zamířím na babičku s tázavým výrazem zda s tím mým nápadem souhlasí nebo jestly nemá lepší.... |
| |
| Ulice -> Doma Tak ahoj, Matta. Zamávám svému novému kamarádovi a usměji se. Pak začnu stoupat po schodech nahoru a pozvu Caleba k nám. Na mikrovlnce najdu vzkaz o jídle a také, že máma nepříjde. Co s těma počítači pořád dělá? Pomyslím si a podívám se na Caleba. Ono je všechno nejmodernější technologie. Máma. Ale u vás toho asi moc není, co? Zeptám se a otevřu ledničku, protože jsem si všimla, že si ji Caleb prohlíží. Tam se uchovává jídlo, aby se nezkazilo. Usměji se a pak se kouknu do mikrovlnky co že mi to máma připravila dobrého na večeři. |
| |
| soukromá zpráva od Safrina pro Ach, ano. Zůstanu stát a Phobos odhcází, všimnu si jeho vyzývavého pohledu a maličko mě to překvapí. Eh? Nejsem si jista, jestli jsem to pochopila správně. Co když ne a pán se bude zlobit? Nakonec, po chvilcě rozhodování se vydám do jeho komnat. Na stráže se jen zlobně podívám a oni nic neříkají. Zaklepu a teprve pak vstoupím. Omlouvám se, pokud ruším, ale... Odmlčím se. Jistota je ta tam. Vypadalo to, že by vás má přítomnost potěšila. Opět nabudu své jistoty a usměju se. |
| |
| soukromá zpráva od Neznámý pro Když vejdeš Phobos se jen pousměje. Neboj nerušíš. řekne sedeijic na posteli a sleduje tě. A ano tvá přítomnost je mi milá. Dodá a sleduje tě zdá se že s emu zdáš nějak víc zajímavá než ostatní. |
| |
| Will a Caleb Mamka ti ukuchtila dnes nějakou dobrotu tvé oblíbené jídlo(napiš si jaké chceš). Caleb stále vše studuje ale Will si může povšimnout že sleduje i ji. Hay lin A Blunk vědět co strážkyně myslet.Tam my s Calebem přistát portálem! Zajásá a vyběhne zadním vchodem ven. Učinila jsi dobře vnučko a teď si odpočin pokud chceš nebo zdá s emi že máš mnoho otázek. Odpoví s úsměvem a sleduje tě. Matt,Cedrik,Corny Odepište si pak na to co jsem vám tam hodil předtím. |
| |
| s Will u ní Pozorně jí poslouchám vše je tu pro mne nové. Aha no my lednice či co to je nemáme my jídlo dáváme do spíží nebo do sklepa. Dodám a pokrčím rameny. JInak máš pravdu u nás takové technologie nejsou.LAe na druhou stranu kdyby tam nevládl Phobos bylo by tam pěkně. Odpovím s úsměvem a vidím, že Will si něco čte a vytahuje něco z té...ledničky.Jen ji sleduji. No a kde máš světnici ty? Optám se jelikož výraz pokoj je mi cizí. |
| |
| soukromá zpráva od Safrina pro S lehkým úsměvem a lehce hypnotickým pohledem se na něj dívám, jezerně modrýma očima kopíruji jeho tělo. Safrina měla vždycky vysoké cíle.. To jsem slíchala už od mala, ano, vysoké cíle. V tomhle případě ty nejvyšší. Když se pohledem vrátím zpět k jeho očím, tajemně se pousměju. To mě těší, pane. Usměju se a hlas má záhadný podtón. |
| |
| Doma - S babičkou Pousměji se když vidím nadšení Blunka a s jeho urychleným odchodem si odechnu... Přejdu blíž k babičce a vyslechnu jí Odpočinout si půjdu později řeknu a opětuji úsměv Mám přece jen pár otázek...víš...zajímá mě proč zrovna my?Stále to nechápu...A pověz mi více o Kondrakaru začnu se zvědavě vyptávat A z jakéže země pochází Caleb a Blunk? Při tét otázce je vidět že jsem asi ještě nezkončila ale nechci na babičku vychrlit tolik otázek najednou... Přejdem společně do obýváku a sednem si... V čekání na odpověď si pohrávám s prsty a pokoušim se v nich ovládat vzduch okolo nich.... |
| |
| Město Budu se někam muset uchýlit řeknu si když vidím padající tmu... Přidám do kroku a v ulicích města vyhledávám místo na zalezení Hmm kdysi tu býval jeden antikvariát před krachem....dnes z něj může být buď něco jiného nebo pouhý opuštěný prostor....měl bych se tam jít podívat napadne mě a vydám se k místu kde jsem často trávíval hodně času když zrovna nebylo co na práci ale musel jsem tu být..... třeba budu mít štěstí |
| |
| Doma Taky máme spíže a sklepy. Usměji se na Caleba. Jaký je vlastně Meridian? A kdo je vlastně ten Phobos? Zeptám se a vytáhnu z mikrovlnky jídlo. Jsou to špagety. Určitě to bude stačit pro oba jen musím vytáhnout z lednice sýr. Vezmu ještě jeden talíř a špagety rozdělím a posypu je sýrem. Snad to bude Calebovi chutnat. Světnici? No my tomu říkáme pokoj. Pojď se mnou. Ukážu ti to. Cítím, že mě Caleb sleduje a proto se pořád červenám. Zavedu ho do svého pokoje, který jsem včera uklízela. Takže se nebojím ho tam zavést. Všude je spousta žab. |
| |
| soukromá zpráva od Neznámý pro Jen se pousměje a odvětí. Posaď se ke mně pokud chceš. Řekne a nabídne ti místo vedle sebe.Kdyby vás teď někdo viděl řekl by že to nemůže být ten krutý Phobos. |
| |
| Cedrik Jdeš a najdeš místo kde stál Antaqariát je tam jen starý opuštěný neobydlený dům celkem zchátralý. Hay lin Tvá babička se usměje jelikož takové otázky čekala a jde si také sednout. Srdce kondrakaru to je zdroj moci strážkyň.No Caleb a Blunk ti jsou oba z Meridhianu vladne tam Phobos je to zlý čaroděj který zabral toto království hodlě lidí s emu podvolilo ale rebelové jako Caleb a jiní mu vzdorují. Řekne. |
| |
| u Will Jdu za Will do jejího pokoje je to tam pěkné když se rozhlédnu a moderní. Pěkný...pokoj.JInak ptala jsi se na Phobose to je zlý čaroděj který s e svými přisluhovači zabral Meridhian.Jen Rebelové jako já mu vzdorují.Ale Meridhian býval velmi krásný určitě by se ti tam líbilo kdbyy ses tam dostala za jiných okolností. Usměje se a kouká na dva talíře špaget. Em...na co máš dva talíře to máš pro nějaké domáci zvířátko? Ptám se jelikož mne očividně nenapadne že pro mne.Pak vidím sklenice s žábami. Hmmm žáby ty máme doma taky ale všude a né ve sklenicích. ODdám. |
| |
| Doma Velmi krásný za jiných okolností.... A to není u vás nikdo, kdo by se mu mohl skutečně postavit? Zeptám se a odhrnu si pramen vlasů z obličeje. Víš já myslela jsem, že máš hlad a že se najíme spolu. Řeknu Calebovi, protože nevím jak jinak bych mu vysvětlila, že mám dva taliře špaget. Ta žába není ve sklenici, ale na ní. Je namalovaná. Mám žáby moc ráda víš. Hrozně se mi líbí. |
| |
| u WIll No jedině strážkyně. Odpovím. No...em tak jo.Díky. Usměju se a taky se začervenám. Hmm ty ráda žáby no Blunk je skoro taky jako žába. Zasměju a koukám na Will. JInak myslím že Hay Lin vybrala správné strážkyně. Usměju se. |
| |
| Doma s Babičkou Aha..jasně...a proč sme byli vybrány zrovna my?A co předchozí strážkyně? ptám se dál... A jakým právem začal vládnout v Meridianu Fobos? To neměli nikoho lepšího? o této otázky pozvednu tázavě obočí A ten Kondrakar...co je to vlastně za místo? |
| |
| soukromá zpráva od Safrina pro Mohu? Překvapílo mě jeho pozvání, čekla i nečekla jsem to. Váhavě tedy přistoupím blíž. Pomalými, ladnými kroky dojdu až k němu. Ještě jednou se na něj podívám, zda to myslí vážně a pak se tedy opatrně, váhavě posadím. |
| |
| soukromá zpráva od Neznámý pro Phobos se pousměje když se postel malinko prohne jak si na ní sedneš. Phobos se ti dívá zpříma do očí a v jeho očích je stále něco zvláštního.Potom se zvedne pomalu jeho ruku a po chvíli jí můžeš ucítit jak ti zajela do vlasů. Jsi zvláštní. Řekne tiše. |
| |
| Caleb a Will Stále máte volnějíší ruku u will. Hay Lin Jste to právě v yprotože jste byly nejvhodnějíší kandidátky. Usměje se. A jak jsem řekla předchozí strážkyně byly další čtyři dívky a já. Pak pokračuje. A ne Phobos vládne Meridhianu jen proto, že má armádu a všechny kteří se mu postavili tak odstranil z cesty on trůn uloupil.No a KOndrakar co je za místo?Vím pouze že je velmi vzdálené ale už nevím kde nebo jaké je jelikož to věděly jen první generace strážkyn. Řekne s klidem tvá babička. |
| |
| Doma Takže jsme vlastně jejich jediná naděje. Napadne mě a přitom mě z toho mrazí. Sednu si s Calebem ke stolu a podám Calebovi a sobě příbor. No skoro je jako žába, ale já mám raději ty, které nemluví. Zasměji se a snažím se nevnímat to, že se na mě Caleb kouká. Jak můžeš poznat, že jsme ty správné strážkyně? Třeba jsem jen obyčejná holka s obyčejnými sny a touhami. Odvětím Calebovi a podívám se mu do očí. Hledám v nich nějakou odpověď, která tam stejně není. |
| |
| u Will Jen se nad tím jak Blunjka nazvala pousměju a přijmu příbor. No ale neboj na Blunka si zvykneš vlasně kdybych ho dneska v Meridhianu nenašel asi bych teď seděl v vězení hobosova paláce.Je to dobrý procházeč. DOdám k lidem a pak ujím trochu špaget.Jsou velmi dobré. POpravdě řečeno to že jste vy ty správné poznala Yan Lin jako bývalá strážkyně.Ale já s ní a s jejím výběrem plně souhlasím jelikož tak jako ona tak i já vidím ve vás pěti nových strážkyních naději a skrytou dobrotu a čistotu srdce. Usměju se a dodám. Už je tomu spoustu let co zmizely strážkyně co byly poslední před vámi čili babička Hay Lin.Po té zavládl chaos když přišlo zlo a nebyl nikdo kdo by nám pomohl lidé byli bezbraní a ti co se bránili byli většinou zabiti. POdotknu ale jsem při těch slovech až moc klidný ikdyž v nitru to tak vve skutečnosti není. |
| |
| Doma Procházeč? To jako, že hledá portály? Zeptám se a dám si pramen rudých vlasů za ucho a snažím se nebýt nervózní. Dobrota a čistota srdce… To je jak z nějaké pohádky. Jsme víly nebo rytíři na koních? Napadne mě a musím se pousmát, protože mi to přijde srandovní představa mě na koni s mečem. A co se vlastně stalo s bývalými strážkyněmi? Přece nezbyla jen babička Hay Lin. Zeptám se a jen tak se nimrám vidličkou ve špagetách jako bych ani neměla hlad. Něco uvnitř mě jako by mě spalovalo. Začínají na mě dotírat pochybnosti. Jsem skutečně ta pravá? Srdce mi říká, že ano, ale hlava mi říká něco jiného. |
| |
| u Will Ano jako že hledá portály. POkývu hlavou a pak se zamyslím nad další otázkou Will. No ztratily moc když zestárly a jedna z nich zradili.Myslím, že krom té co zradila a Yan Lin další nepřežily nebo zmizely a nikdo o nich už neslyšel. Odpovím jí s klidem. Věřím ale že vy a holky budete velmi dobré strážkyně a, že ty jako jejich vůdkyně je dobře povedeš.Pomocu vám rád vše se naučit neboj Will. řeknu s klidem a všimnu si že moc nejí. Ty nemáš hlad nebo ti nechutná? Povytáhnu udiveně obočí. |
| |
| Doma A ta co zradila? Jaký vlastně měla živel? Pověz mi o ní. Promluvím na Caleba a pořád musím přemýšlet. A Calebe. Co vlastně představují naše síly. Holky mají živly to chápu, ale svoji moc ne. Jsem něco jako energie, elektřina nebo jak si to mám představit? Zeptám se a dál se jen tak rýpu ve špagetách. Já já… ani nemám moc chuť na jídlo. Odpovím a zadívám se do talíře a trochu špaget uždíbnu. Ve tvářích cítím horkost a přemýšlím jak ji potlačit. |
| |
| u Will No to nevím už je to dávno co mi toto otec vyprávěl. Pousměju se a pokračuji. No jinak tvá síla představuje energii ano dalo by se říci že elektřinu a soattní holk ymají živly ale jen ty jako jejích vůdce jen s tvou pomocí s emohou spojit a proměnit. Odpovím jí a doufám že to nějak pochopí. No jinak myslím, že najíst by ses měla Will večeře je důležitá aby si nabrala přes noc sílu do nového dne tedy alespoň tak mne to učil otec. Usměju při vlídných slovech. |
| |
| soukromá zpráva od Safrina pro Dech se mi zastaví, jen jasně modrýma očima se zorničkama široce rozšířenýma pozoruji jeho ruku, jak se přibližuji a pak jeho oči, když mi jeho dlaň po tváři v hladivém doteku vjede do vlasů. Na chvíli zavřu oči a na dále nedýchám, musím si uvědomit, že dýchat musím a rychle to doženu. Tep i dech mám zrychlený a v očích zvláštní lesk. |
| |
| soukromá zpráva od Neznámý pro Phobos je dnes milý zvláště k tobě ještě si neviděla aby se k někomu choval tak vlídně. Jeho ruka ti pročechrá sněhobílé vlasy a vyklouzne z nich. POté ti sjede přes rameno po paži dolů a uchopí tě jemně za ruku. |
| |
| Doma Snažím se poslouchat každé slovo, aby mi nic neuteklo. Připadá mi to důležité. Takže jsem v podstatě spojující článek řetězce. Napadne mě a snažím se přemýšlet jestli je to dobře, že spojuji holky zrovna já. Mě učili, že snídaně je základ dne. Snídani sněz sám, o oběd se rozděl s přítel a večeři nech nepříteli. Kdybych se moc najedla měla bych těžké sny. Ušklíbnu se, ale přece jen se pustím do jídla. Bylo by neslušné kdybych potvrzovala svá slova o nepříteli, když Caleb je vlastně přítel. |
| |
| u Will Jen se tomu zeširoka pousměji. Na těžké sny s emusíš hodně najíst což nemusíš a ani to neděláš jak je vidno z tvé útlé postavy. POdotknu klidným hlasem při jídle. Jinak co ještě plánuješ na dnešní večer?Ptám se jelikož si jedno velké překvapení. Řeknu k n ís vlídným úsměvem. |
| |
| Město - Antikvariát Dojdu na místo které si zřetelně pamatuji... Stále stojí...a je opuštěný Usměji se a vzhledem ke schátralosti otevřu dveře velmi snadno a vejdu... Kdyby tu nebylo tolik prachu a poopravilo se to tu mohl by z toho být zase slušný "obchod" Napadne mě když vidím že se u většiny regálů nikdo neobtěžoval vyndat knihy a někam je odnést...Dobře pro mě Projdu mezi nimi a letmo si to tu prohlédnu... zítra prohlédnu město blíž a zjistím zda tu nemají nějaký něco podobného rázu s knihami...Zajímalo by mě proč to tady nefungovalo S myšlenkami u antikvariátu začnu prohledávat zadní místnost a pak po schodech nahoru najdu menší byt který tu předchozí majitel zanechal společně s obchodem... Hmmm....i tohle by se dalo zprovoznit....mít k tomu ženskou ruku řeknu si když vidím další značně velkou vrstu prachu na všem tady... Jak dlouho jsem tu vlastně nebyl? Tato nezodpovězená otázka mi leží v hlavě i poté co zbyvím postel většiny prachu a přivedu jí do stavu na kterém by si člověk odpočinul a nakonec si na ní lehnu a s pohledem do stropu přemýšlím ne nad svým posláním zde...ale na toto opuštěné království knih |
| |
| Doma s babičkou Aha... řeknu a přerovnávám si nové informace.Proti své vůli u toho zívnu Ehm ale stejně nechápu proč sme to my...kdo nás zvolil? Nechci aby to teď znělo nějak sobecky či podobně ale u mě je to pochopitelné když si byla strážkyní i ty ale co ostatní...ty přece nemají příbuzenskost s předhozíma strážkyněma nebo ano? Ptám se dál.Vezmu si k ruce kus papíu a tužku a začnu si něco jen tak čmárat.Po chvilce zjistím že čmárnice vypadá jako strom ohýbající se ve větru a tak v této kresbě začnu pokračovat. A komu patřil ten Meridianský trůn než ho Fobos uloupil? |
| |
| Doma Nemusíš mi připomínat jako mám postavu. Zavrtím hlavou, protože nemám ráda, když někdo na tohle naráží. Jsem hubená. Vím to, ale přibrat mi nejde ať jím nebo ne. Pokrčím rameny a trochu si zase zobnu z talíře. Nějak se mi nechce moc mluvit. Jsem ještě rozhozená z toho, co se mi dnes stalo. Chtěla bych vidět vás, kdyby jste si mysleli, že existuje jen jeden jediný svět a najednou jste zjistili, že ne a navíc, že vy jste právě ta strážkyně, která má všechno zachránit. Docela psycho. Já a plná překvapení? Zeptám se a povytáhnu obočí. Tohle jsem vážně nečekala. V podstatě nic neplánuji, ale pokud máš nějaký nápad tak si řekni. Usměji se, ale myšlenkami jsem pořád u toho, že teď mám vlastně dvě srdce. |
| |
| u Will Jen se usměju a odpovím Will. Neboj jednou se ti to podaří. Kývnu na ní a pak když se mne optá zamyslím se a odpovím. No já nevím ale každopádně by jsi neměla ponocovat moc dlouho jelikož zítra musíte hodně trénovat. Podotknu. Ti lidé ze ZEmě jsou ale zajímaví a trochu jiní. POmyslím si. |
| |
| soukromá zpráva od Safrina pro Nehraj ho tak moc vlídnýho, je to pán a ten ví co chce:D Trošičku vrrr:D Když mi Phobos pročechrá vlasy, zavřu oči a lehce zavrním. Když mi pak sjede po ruce dolů až k dlani, jsem ještě ve větším úžasu. Kdybych mohla, držím se ho tak věčně. Zajímavé že, Jak se může jedna ledová služebnice zbláznit do takového despoty, ale to je nejspíš to, co mi na něm tak imponuje. Chlad, přímost jednání a dostane vždy to, co chce. |
| |
| soukromá zpráva od Neznámý pro Phobos se jen pousměje se zvláštním výrazem chtivosti a pustí tvou ruku a přejede ti po noze.ALe ani to nesleduje dívá se ti do očí a bedlivě je sleduje. |
| |
| Will a Caleb Stále pokrčuje váš rozhovor. Matt Jsi doma možná již spíš to je na tobě. Cedrik Je to tam opravdu hodně zaneřázené od doby co jsi tam nebyl ale na pořádný úklid bude čas až ráno dnes již je tma a na nic moc nevidíš a rád se natáhneš do postele aby si přemýšlel neb ose prospal. Hay Lin No bylo to vyřčeno v proroctví.Proroci Meridhianu již dávno ještě před Phobosem určili kdo budou další strážkyně. Pak pokračuje. A Phobos trůn uloupil když zemřeli jeho rodče král a královna kteří vládli dobře. Doplní. COrnelia Konečně jsi již doma doma má celou rodinu a ihned se mamka ptá zdali si dáš večeři když si byla tak dlopuho pryč a podobně. Irma Když příjdeš domů bráška již spí a tatka také pouze mamka se dívá na televizi a mco jí nevadí, že jsi přišla již za velkého šera máš hold štěstí. |
| |
| Doma s babičkou Áha... odpovím s dalším zívnutím a pokračuji v kresbě... Při doplňku o Fobosovi pozvednu hlavu a podívám e na babičku Ale v tom případě trůn neukradl tak doslova protože jestly předtím vládli jeho rodiče pak je právoplatným nástupcem ne? Zeptám se trochu nechápavě |
| |
| soukromá zpráva od Safrina pro Hrozně ráda bych něco udělala, políbila ho a okusila jeho touhu, nechala se rozpálit, na okamžik rozpustit ledové srdce, ale netroufám si. On je můj pán a já tedy pokorně čekám, jak to bude dál, jsem hodná a poslušná, aspoň pro tentokrát. Nebo jen na chviličku, pár minut. On i led může pálit. |
| |
| soukromá zpráva od Neznámý pro Phobos tě nakonec lehce uchopí za paži a přiblíží se tak že si musíš lehnout na jeho postel a on klečí nad tebou a opírá se o jednu ruku tkaže máh lavu nad tou tvojí. Volnou rukou ti přejde po boku a pak příjde to nač jsi čekala jeho rty se přiblíží a spojí se s tvými v dlouhý polibek. |
| |
| Doma Protáhnu se a trochu zívnu. Caleb má pravdu. Měli bychom jít spát. Zítra bude náročný den.¨ Musím také do školy. Přece jen jsem tu nová a měla bych se snažit, abych se u učitelů dobře zapsala jenže jak to dopadlo hned první den školy. Přišla jsem pozdě a už se to se mnou vezlo. Půjčím ti nějaké tátovo pižamo. Ani nevím, proč ho máma sem vzala, ale aspoň se hodí. Usměju se a vyskočím ze židle a z jedné skříně úplně vzadu vytáhnu proužkované pižamo. Převleč se u mě v pokoji a já se převleču v koupelně. Usměju se na Caleba a vezmu si noční košily s žábou a už šupu do koupelny, kde si i vyčistím zuby a umyji obličej. Pak se vrátím ke Calebovi. |
| |
 | Doma Přijdu domů, a mamka zase začne otravovat s těmi přihlouplými dotazy. Do toho sestra, ktrá otravuje, že stáhla novou hru, a ať ji jdu pomoci s instalací. Napoleon má prázdnou misku a smutně kolem ní chodí. I když jsem za něj byla na Will naštvaná, nakonec mi přirostl ten kocourek k srdci. Odpálkuju mámu, nasypu Napoleonovi granule a před sestrou se zamknu do pokoje. To byl zase den. Přemýšlím co dělat. Zavolat Will?Irmě nebo Hay lin? Těžko říci.... |
| |
| u Will Když donese Will pižamok teré je údajně jejího otce jen se na ní podívám a řeknu. Ale Will to nemohu přijmout.A navíc jsem zvyklý spát v tom v čem chdoím spávám všude když po m jdou stráže rebelové si nemohou vybírat no. POkrčím rameny ale vidím její pohled, že jinak asi nedá a nakonec pižamo přijmu. Když odejde se svou noční košilí do koupelny převleču se tedy do pižama co mi dala.Své věci složím a zabalím do svého kabátce na který položím tvůj meč v pochvě. POtém si prohlídnu pižamo co mám na sobě. No teda v tomhle spí zajíamvé. Zamyslím se a počkjám až se vrátí Will. Když se vrátí chci se jí na něco zeptat ale nejprve nejsem schopen nic říci jelikož mne úplně zarazil její noční úbor a to jak jí ta takzvaná noční košile s žábou sluší. Když konečně popadnu dech zhluboka s enadechnu. No tak a ve kterém rohu mám tedy hlavu složit?Většinou spávám na stromech nebo v trávě tak se ptám kde tady mám spát přispůsobím se a dá se spát všude. Řeknu a letmo se rozhlédnu po pokoji po zemi kde by bylo nejpřhíhodnějíší místo. |
| |
| Doma Všimnu si, že mě Caleb pozoruje a zrudnu jako rajče. Neboj, vytáhnu ti spacák a taky madračku, aby se ti spalo pohodlně. Vytáhnu ze skříně potřebné věci. Madračku nafouknu pomocí „měchu“ a dám přes něj spacák. Potom vezmu ze svojí postele polštář, na kterém je vyšitá žába. Doufám, že se ti bude spát pohodlně. Nepočítala jsem s hosty. Omluvím se Calebovi a rozepnu zip u spacáku. Připadám si hloupě i když je mi jasné, že když spí na trávě či ve větvích tohle bude pohodlnější. To pižamo ti moc sluší. Usměji se na něj a sednu si ke stolu na židli a dívám se na Caleba jestli nebude potřebovat ještě něco. |
| |
| U Will Když Wil vytáhne věci na kterých mám spát a spacák ve kterém mám spát jen si to prohlédnu. To nemuselo být si až příliš milá vžyť tohle všechno u nás ani nemáme. Usměju se a všimnu s ejak se červená.Když podotkne že mi to pižamo sluší jen se pousměju. Však tobě taky. Řeknu a posadím se na madračku co mi vytáhla a rukama si obejmu kolena a položím hlavu na kolena a sleduji Will na židli. |
| |
| Doma Nechci, aby ses cítil nepříjemně. Nevím na co přesně jsi zvyklí doma. Řeknu omluvně a pokrčím rameny. U nás přijde lidem spaní ve spacáku nepohodlné. Když mi Caleb řekne, že mi to sluší znovu se začnu červenat. Připadám si tak hloupoučce. Jako nějaká naivka. Caleb se pohodlně usadí a jen tak po sobě koukáme. Vytáhnu nádherný přívěsek srdce Kondakaru a začnu si ho prohlížet. Jeho světlo je měkce modré a uklidňující. Je tolik krásné. |
| |
| u Will Doma...tam jsem nebyl již mnoho let již od mého mládi byl nucen otec ucéci se mnou s rebely aby jsme byli v bezpečí tkaže prakticky domov nemám. Odpovím klidně a pohlédnu na srdce Kondrakaru. Ano je překrásné a já jsem přesvědčen, že je svěřeno těm pravým. Řeknu mile. |
| |
| Doma To je mi líto. Řeknu Calebovi, když se dozvím, že byl nucen utéct ze svého domova a že vlastně ani žádný nemá. Přijde mi to hrozné, že tolik lidí musí být bez domova a utíkat, aby je nezabili nebo nezotročili. Můj pohled se upře znovu na křišťálový přívěsek. Svěřeno těm pravým? No já nevím, ale snad to s holkama zvládnu. Usměji se na Calebo a podívám se na svou postel. Měli by jsme jít asi spát. Řeknu Calebovi klidně a přesunu se na svou postel. |
| |
| u Will To nic jsem zvyklý. Usměju se na Will a pak pokračuji. Budete to muset zvládnout ale nebojte já vám pomohu jak budu umět. Ujistím ji když navrhne spánek pokývu hlavou. Máš pravdu zítra nás čeká dlouhý den. Přikývnu a vlezu si dospacíku a hlavu si podložím spojenýma rukama a sleduji chvíli Will. |
| |
| Doma Pomůže, je zvyklí…. Kolik se toho ještě o tomhle chlapci dozvím. Prohlédnu si Caleba zkoumavým pohledem a mám pocit, že mi vidí až do srdce. Caleb si lehne a já zhasnu světlo. Do pokoje však vniká světlo ulice. I když mě připadá, že je tu dostatečná tma. Vlezu si do postele a zachumlám se peřinou. Otočím hlavou tak, abych viděla na Caleba a stočím se do klubíčka. Dobrou noc, Calebe. Usměji se na něj i když vím, že nejspíš ani nevnímá můj úsměv. Konečně si nepřipadám tolik osamělá. Tenhle byt je totiž hrozně velký pro jednoho. |
| |
| u Will Když Will zhasne vidím jen její obrysy.Všimnu si jak si lehne a leží otočená obličejem na mne. Dobrou Will. Odpovím jí též s úsměvem a koukám ještě chvíli do stropu. |
| |
| Doma Pozoruji potemnělí pokoj a nevnímám nic víc než vlastní dech a obavy z budoucnosti. Copak není možnost jak se domluvit? Najít nějaký kompromis. Pořád se musím převolovat a mé spaní je neklidné. To tak trvá skoro celou noc než se rozhodnu vstát a jít si udělat čaj a vzít si kousek zmrzliny na uklidnění. Snažím se chovat tiše, abych nevzbudila Caleba. |
| |
| soukromá zpráva od Safrina pro Při polibku přivřu oči a vzepnu se proti Phobosovi. Maličko se nechám unést, až mu omrznou rty. Jen malinko, hned to zas zmizí. Omlouvám se, pane. Omluvně se usměju a opět se položím na postel. Vypadám docela nevinně. Modrýma očima na něj hledím a usmívám se. |
| |
| soukromá zpráva od Neznámý pro Jen se usměje a rukou ti přejede po boku a po stehnu a pak tě políbí. Měli byjsme s eprospat zítra to dokončíme. DOdá a lehne si vedle tebe a obejme tě kolem ramen aby jste se rpospali. (Promin musíme to popošoupnout at mohou hrát i ostatní) |
| |
| Nový den - Cedrik Ráno se ve své chýši vzbudíš vypadá to tu hůř než včera jelikož si toho moc neviděl asi by jsi měl začít případně s úklidem pokud tu chceš býti. Nový den- Safrina Dalšího dne již brzi k ránu jste s Phobosem v místnosti kd emá mapy a vše studuje aby mohl odhadnout kde jsou nepřátelé a další podrobnosti je opět trochu nervozní. Nový den- Hay Lin Ani nevíš když jsi usnula každopádně tě ráno přišel vzbudit do pokoje Blunk. Strážkyně...ty stávat už ráno ty muset o statními trénovat s Caleb. Zatřese s tebou a stojí na posteli můžeš doufat že tam nebudou špinavé fleky. Nový den- Irma Ráno když s evzbudíš tak jdete zrovnas všichni snídat.Když vysvětliš rodičům že musíš dneska brzi pryč za holkama ikdyž né moc nadšeně tak tě ale pustí. Nový den- Matt Je další den a ty moc odbře víš že by jsi měl jítopět k restauraci kde s emáte všeichni sejít aby jste trénovali s tím Calebem. Nový den- Cornelia Ráno jsi vzhůru mezi prvními a najíš se pak se domluvíš s rodiči a můžeš hned vyzarit naraní trénink s ostatními. Nový den- Will a Caleb Ráno se první vzbudí Caleb když uslyší hlas tvojí mámy která tě volá na snídani.I ty jí pak zaslechneš. Zatím ještě neví že máš doma společnost. |
| |
| ráno u Will Ráno když se proberu tedy spíše mne probere cizí hlas očividně mamky od Will.Rychle vyskočím na nohy. CO by si asi pomyslela kdyby mne viděla! Napadne mne a rychle schovám matračku na původní místo a sroluji spacák ašoupnu pod postel.Pak rychle chytnu své věci tož mne asi vidí i Will ikdyž jí moc nevnímám v jendé ruce držím všechny své věci a pomocí druhé se vyhoupnu oknem na střechu je až k neuvěření jakou sílu a mrštnost jsem schopen vyvinout. |
| |
| Doma Ráno se probudím a musím si nejprve uvědomit, kde to jsem. Jsem celá zpocená a cítím se hrozně. Sotva popadám dech. Zase jsem byla v té bouři jako první den, kdy jsem přijela do Heatfildu. Uslyším hlas mámy jak mě volá na snídani. Nemusíš odcházet. Vysvětlím jí to. Řeknu Calebovi a vykouknu z okna. Ahoj mami. Za chvíli jsem u tebe. Zavolám na ni zpoza dveří a dívám se jestli se Caleb vrátí nebo ne. |
| |
| u Will Když uslyším slova Will objeví se má hlava zvhůru nohama navrchu okna. Když myslíš ale jak jí chceš vysvětlit můj oděv? Prohoupnu s ezpět a držím v ruce své oblečení a meč. To vypadá divně ne? Mluvím sstáole polohlasn ě aby mne zatím její mamka neslyšela. |
| |
| Doma Zůstaň zatím v pižamu. Nějak jí to vysvětlím. Snažím se přemýšlet a dám Calebovi jasně najevo, že chci, aby se vrátil do pokoje. Buď tu a já jí to vysvětlím. Řeknu a jdu raději do kuchyně s malým plánem v hlavě. Dobré ráno mami. Jak se máš? Zeptám se a usměji se na ni. Víš, nechci, aby ses lekla, ale měla jsem tu dnes návštěvu. Řeknu jí a snažím se, aby máma nepojala podezření. Je to kamarád ze školy. Byl včera v šermířském kroužku a zapomněl si doma klíče. Jenže jeho rodiče zůstali na noc u známých a on se chudák neměl jak dostat domů. Mluvím rychle, aby mě nemohla přerušit. Nabídla jsem mu, že může u mě přespat. Nachystala jsem mu večeři a také spacák a půjčila mu tátovo pižamo. Řeknu jí a pak se nadechnu, abych mohla pokračovat dál. Nevadí ti to, že ne? Je to vážně jen kamarád a jen u mě přespal. |
| |
| Caleb a Will KDyž příjdeš k máme Caleb zůstanne v pokoji a vše může slyšet. Máma si tě prohlédne a založí ruce v bok. Počkat...Will takže kamarád ze školy. Podotkne spíše sobě. A říkáš šermířský kroužek nevím, že by tady nějaký v okolí byl...ale budiš.Ach přespal spacák no dobře stalo se tedy teď bych ráda toho tvého kamaráda viděla zajímalo by mne kdo to je. Řekne s menším úsměvem což u tvojí mámy značí mnoho věcí.Nikdy nevíš kterou právě.Čeká tedy až jí ukážeš ve svém pokoji toho kamaráda.Můžeš jen doufat že se jí zalíbí. |
| |
| Doma Ano, je to kamarád ze školy a ten kroužek není oficiální. Spíš je to banda nadšenců pro historii. Usměji se na mámu a dojdu ke dveřím do mého pokoje. Mami, tohle je můj kamarád Caleb. Vystrčím Caleba z pokojíku a představím ho mámě. Vím, že mámě se Caleb jistě zalíbí, protože má vytříbené rytířské chování a jistě mě nezklame. Mě také nezklamal, když jsme se poznali. |
| |
| u will Najendou se otevřou devře a Will mne vystrčí ven.Stojí tam její mamka.Vypadám pěkně divně v pižamu a věcmi v jedné ruce už hned ted je vidět že sílu mám když držím meč i opblečení jendou rukou. Vidím Willin pohled a odhaduji co říká.Zhluboka se nadechnu a hluboce s eukloním. Je mi ctí že vás poznávám madam. Pokusím se být zdvořilý jako v Meridhianu. Pak čekám jak budou reagovat. Snad to dobře dopadne. Pomyslím si ještě. |
| |
| caleb a Will Když se Caleb ukloní působí starobylými způsoby u něj to nění nic neobvyklého.Tvá mamka si ho přeměří pohledem všimne si meče který je v oblečení které drží. Hmmmm....paže silné....zdvořilosti jako málokdo v dnešní době.... Pousměje se je vidět že se jí zamlouvá. Máš dobrý vkus na přátele Will...ikdyž se mi zdá že je trošičku starší než ty. Podotkne a pousměje se dneska je v tvé mamc eněco co jsi již dlouho neviděla většinou neviděla ráda když si byla s nějakým klukem vždy říkala at si dáváš pozor.Teď ho ale přijímá nyní je vše v pořádku jak již víš akorát Caleb je z toho všeho at trochu mimo. A kdeže bydlí? Dodá najednou tvá mamka. |
| |
| Doma Oddechnu si, když vidím, že se Caleb mámě zamlouvá. Seznámali mě s ním Hay Lin. Jejich rodiny se nějak znají. Vysvětlím mámě jak jsme se s Calebem poznali. Je pravda, že Caleb vypadá starší než já. I když mě to tak nepříjde. No nevím zda to budeš vědět, kde to je. Bydlí kousek od Matta, ale ten měl dnes doma rodinnou návštěvu. Jinak by spal pochopitelně u něj. Řeknu mámě a jsem ráda, že je Caleb tak zdvořilý. S mámami to asi umí. Říkám si jak sem to skvěle vymyslela, ale začnu se červenat. Nikdy mi nešlo lhát, ale doufám, že si to máma vyloží jako zájem o Caleba. |
| |
| u will Nevím co bych dělal kdyby mne vaše dcera nepozvala. Usměju se. Je opradu vyjímečná a je vidět, že toho hodně zdědila po matce. Snažím se aby mne měla tahle rodinka ráda. Hmm..will se zase červená... POmyslím si když jí zahlédnu koutkem oka. |
| |
| caleb a will Tvá mamka zpozoruje jak se červenáš a jen se pousměje.Pak se věnuje opět Calebovi. O díky, že to říkáš Calebe.Jsi opravdu galantní mladý muž. Usměje se.Pak s epodívá opět na Will. No tak vy dva pojďte tedy snídaně je již přichystaná jen přihodím třetí talíř.Hmmm možná by jste se ještě měli předtím převléci. DOdá jakoby nic aodchází do kuchyně dneska je opravdu při náladě jako už dlouho ne. |
| |
| Doma Usměji se na mámu. Jsem ráda, že je máma dnes v tak dobré náladě. Navíc je Caleb velice galantní. Vezmu si svoje věci. Tričko s žábou a rifle. Tak já se jdu převléct do koupelny jako včera a ty se převleč tady. Řeknu schválně nahlas, aby maminka slyšela. Rychle vletím do koupelny a zavřu prudce dveře. Oddechnu si, že je vše v pořádku. Rychle se převléknu. Následuje ranní higiena a jdu do kuchyně, kde si sednu za stůl, ale mám pocit, že nevydržím sedět. Musím se pořád vrtět jako by ve mě proudila elektřina. |
| |
| u will Kývnu hlavou a zmizím v jejím pokoji kde se rychle převleču a připnu meč ikdyž se mi zdá zbytečnýcnechci ho nikde zapomenout.Pak ale nakonec jej odepnua vejdu do kuchyně kabát přehodím přes židli na kterou pověsím i meč. Jsem slušně vychovaný a tak počkám až si příjdou sednout i ostatní a jelikož jedna je dáma a druhá slečna tak nejprve jedné a pak druhé poodsunu židli aby si mohla sednout.Když se pohodlně usadí tak ža pak si sednu ke snídani. Dobrou chuť. DOdám ještě než začnu jíst.PO očku sleduji Will i její mamku. |
| |
| caleb a will Když se oba převlečete a příjdete ke snídani Caleb se chová nadále vlemi galantně jak je vidno. Tvá mamka se jen zlehka usmívá zdá se, že je spokojená.SLeduje tě a Caleba jen částečně. Brou chuť. Odvětí mu také.Nevíš co se jí honí v hlavě ale je vidět, že něco určitě možná si s tebou bude chtít dnes někdy promluvit možná ne nevíš vždy to u ní nejde odhadnout. |
| |
| Cesta Vzbudím se a poté dojdu oblečený do restaurace tam začnu hrát na kytaru hraju pomale, ale hodně písniček je to příjemné a lidem to může přijít jako pěkně strávený čas a jen čekám až se objeví melodie jsou pěkné, tedy pěkné na to v jaké době jsme. |
| |
| Doma Když tak sleduji mámu jen se bojím, aby si se mnou nakonec nechtěla večer promluvit. Dobrou chuť. Řeknu a naberu si několik lívanečků a mou oblíbenou nugetu. Dej si taky. Podám Calebovi sklenici po tom co mu ukážu jak se to maže. Tohle ti bude určitě chutnat. Usměji se na něj a zakousnu se do snídaně. Pořád se musím vrtět a sem nervózní. S těmi šermíři sem to vymyslela dobře. Jistě to zní přesvědčivě. |
| |
| u will Jen udělám dle will to co ona abych nevypadalaž tak, že jsem odjinud a začnu taky jíst nic neříkám jen sleduji mé hsotitelky. Will je chytrá to co vymyslela by mne asi nenapadlo je asi dobře že má srdce KOndrakaru. POmyslím si jen a nakonec dojím.Když dojím počkám až dojí i ostatní a pak se zvednu a posbírám talíře a jdu ke dřezu abych je umyl.Chvilku uvažuji jak zde zapnut vodu ale pak otočím tím kohoutkem a voda začne téci a tak začnu umývat nádobí. Když jej umyji nechám jej schnout a vracím se na své místo.Snad sjem byl dostatečně zdvořilý. |
| |
| caleb a will Tvá matka jen sleduje Caleba jak se ochotně ujme umývání nádobí.Tohle by asi nečekala a tak se jen mile usmívá se založenýma rukama na stole. V době kdy Caleb myje nádobí sleduje mamka tebe takovým zvídavým pohledem.Asi jí toho hodně zajímá. KDyž se Caleb vrátí nakonec se ujme slova tvá maminka. Takže Will ty se asi teď vypaříš s..kamarádem že?ALe doufám, že naoběd se alespoň stavíš. POusměje se. |
| |
| Doma Chvíli koukám nevěřícně na Caleba, když myje nádobí. Je to trochu zvláštní pocit, že on jakožto válečník Meridianu umí i ženské práce. Sleduji ho, ale pak se včas obrátím na mámu. Dívá se na mě takovým zvláštním pohledem a mě se po tvářích začne rozlévat ruměnec. Nevím, jestli nebudeme obědvat u Hay Lin, ale pokusím se přijít domů. Řeknu mámě a podívám se na Caleba. Tak pojď. Půjdeme za ostatními. Usměji se na něj a pak i na mámu. |
| |
| s will Už jdu. Kývnu hlavou a vezmu svůj kabátec který na sebe hodím a pak připnu meč. Děkuji za pohoštění madam.A nebojte na Will vám dohlédnu. Řeknu ještě s úklonou a pak jdu za Will kde dveřím. Jsem rád že už jdeme alespon nebudu muset stále dávat pozor na její mámu. |
| |
| will a caleb Tvá maminka vidí jak se červenáš. Dobrá ale někde se na jídlo stav. Usměje se.Pak pokýve hlavou když se Caleb rozloučí. To doufám. Přitaká s úsmevem a pak vás nechá odejít. K Hay Linině babičce o nemáte daleko. |
| |
| Doma Neboj. Bez oběda nebudu. Slíbím mámě a už tahám Caleba ven za ruku. Ahoj mami. Měj se. Rozloučím se s mámou a rychle vypadneme ven. Teprve za dveřmi si zhluboka oddechnu. To bylo vážně o fousek a teď rychle ke Stříbrnému Drakovi. Usměji se na Caleba a už mířím ze schodů dolů. Jsem hrozně nervózní z toho co bude následovat. |
| |
| Doma Ráno mi zadrnčí ten otravný budík. Kruci, jak já to nesnáším... zavrčím, a celá otrávená vylezu z postele. Po návštěvě koupelny, kde se snažím udělat něco se svým vzhledem, si vezmu bundu a vyrazím na místo tréninku. Nemám to moc daleko, a tak jsem tam zanedlouho. Kromě mě tam jeeště není ani jedna z holek. |
| |
| s will Jen se pousměji když jsme za dveřmi. Tvá máma je zajímavý člověk. Podotknu a když ryhcle jde ze schodů jen zavrtím hlavou a přelezu zábradlí.Rukama se za něj chytnu a pověsím.Nejsme moc vysoko a tak se pustím a prolítnu přímo mezi schodišti a zábradlími dole to jen zaduní jak dopadnu na nohy. WIll kde se camráš říkala si ryhcle ne. POusměju se a počkám na ní u vchodu. Pak jdu rychlým krokem i s ní k restauraci. |
| |
| Na cestě Jak to myslíš zajímavý? Zeptám se. Ta formulace mi přijde hrozně nevhodná. Jako by říkal o mámě, že je divná. Sešupnu ze schodů. Necourám se jen nechci být nápadná. Řeknu Calebovi a už fičíme spolu k Hay Lin. |
| |
| Strážkyně,caleb a blunk,Matt Nakonec se všechny dostavíte před stříbrného draka a Yan Lin vás počle opět do skladiště se slovy že Caleb ví co má dělat a naučit vás. Ve skladišti je prázdno a si by jste měli začít trénovat. Matt ty muset taky učit bojovat. Zachichotá se Blunk. |
| |
| Safrina Phobos stále studuje mapy a přemítá nad vším. K čertu s rebely!Safrino vyslechni toho co jsme zajmuli! ROzkáže nakonec. Cedrik Stále máš co dšlat s esvým příbytkem. |
| |
| s holkama,blunkem a mattem ve skladišti. Když jsme ted yvšichni ve skladišti trochu se protáhnu a prokřupnu krk. Pak s epousměju. Yan lin pro vás něco připravila na tom budete trénovat jelikož se neumím roznásobit abych vás učil každou zvlášt. Pousměju se a ukáži na pětici panáků každého jinde. Na nic potrénujete a Blunk vás bude kontrolovat jak vám to jde a když tak mne zavolá. Dodám a zaměřím se na Matta. A tebe si vezmu do parády já. Objeví se mi velký úsměv a oči s emi zaleskou. Zajdu za jendu bednu ve skladišti a vytáhnu z ní pár věci a dám je Mattovi je tam helma,meč a štít. Vem si to na sebe bude se tit to hodit. Pobídnu ho. |
| |
| ráno - s ostatními Ráno pro mě nebylo nijak příjemné jelikož mě vzbudil Blunk.Ovšem ne tím že do mě začal strkat ale tím že přišel do místnosti a můj sen o voňavé louce se změnil na páchnoucí skládku. Nechám to být a připravím se na další trénink.Hned jak se dostaví holky s Calebem rozloučím se s babičku která s námi boužel nejde a odejdu na skladiště s ostatními. Tiše vyslechnu Caleba a pohlédnu na panáky. Zajímavé Prohodím s úsměvem. Jsem zvědavá jak na tom bude Matt řeknu si vduchu když si ho Caleb vezme "do parády" Nakonec čekám na "povel" a vduchu přemýšlím nad jakou formou vzduchu budu přemýšlet aby se mi tu něco pod rukama vyrojilo |
| |
| Skladiště Společně dojdeme do skladište, a tam nás Caleb seznámí s plánem. Usměju se na něj a přikývnu- zní to jednoduše. Postavím se tedy před svého panáka , a na chvíli se zamyslím. Pak napřáhnu ruce před sebe, a vyšlu svou energi země. V tu chvíli panáka obmotají tlusté šlahouny s trny, nejspíš ostružiny. Stisknou ho v pevném sevření. |
| |
| Sklep Jdu do sklepa kde pak odložím kytaru a jdu za Calebem poté když mi ukáže co a jak vemu si věci a čekám a jen řeknu. "Dobrá, co teď??" Optám se a potom jen čekám. |
| |
| Sklep Dívám se, co dělají holky a snažím se přemýšlet. Když jsme proměněné tak máme jistě větší moc a také by jsme měli jít někam ven. Někde, kde nás nikdo neuvidí. Tady můžeme svou mocí hodně věcí zničit. Co kdyby jsme raději šli trénovat jinam. Řeknu ostatním po Corneliině vystoupení s ostružiním. Tady je jen hodně věcí na zničení. Lampa nade mnou začne zářit a praskne. Co se to stalo? |
| |
 | Doma a pak skladiště Doma, když se vzbudím, všichni už sedí u stolu a snídají. Usednu tedy taky a začnu jíst. Všichni si povídají, ale já toho moc nenamluvím. Nakonec se zeptám, jestli můžu za holkama. Nelíbí se jim to a tak chvíli přemlouvám. Když se mi to konečně podaří, vyběhnu z domů jak nejrychleji můžu a zamířím rovnou ke skladišti, kde máme sraz. Všichni už tam jsou, když dorazím. Pak se společně vydáme dovnitř. Tam nám Caleb vysvětlí co a jak. Corny chvilku na to předvede svůj kousek a Will se zeptá, jestli nepůjdeme ténovat někam jnam. Neurčitě pokrčím rameny a podívám se po ostatních. |
| |
| Sál Jen tak tam postávám a studuji mapy. Až rozezlený ostrý hlas Phobose mě vytrhne z kontextu a já se na něj nechápavě podívám. Ano, můj pane. Kývnu a proměním se. Prolétnu kolem něj a nechám zasebou jen ledový vzduch. Letím až k celám, kde se opět proměním do celé své krásy. Pomalu vejdu do cely chyceného rebela a prohlédnu si ho. Přišla jsem si s tebou popovídat, když mi něco povíš, slibuji ti, že se o tebe postarám hned lépe. Kriticky se podívám na "jídlo" co dostal. Nemáš chuť na pečené maso, brambory, oblidí pro svou rodinu? To všechno můžeš mít, když mi řekneš, co chci slyšet. |
| |
| Holky a Matt Caleb Uvědomíte si že spojení strážkyn pro zvýšení síly bude asi nutné. Také jetšě než Caleb něco řkene vás naapdá že kdyb sjte byli na volném prostranství mohl by vás spíše někdo vidět než zde. Safrina Rebel se jen ušklíbne. Mou rodinu jste již pobili vy bídáci ted jsou rbeelové má rodina a tynezradím. Zavrčí vtekle. |
| |
| holky a matt Né holky bylo by to příliš nebezpečné a ted se spojte a zničte ty terč vedete si odbře. Usměju se a pak kouknu na matta. Vytáhnu svůj meč. Ted?Ted na mě zaútoč naučíš s es tím zacházet. Pousměju se a zaujmu bbojový postoj. To bud ezábava. POmylsím si a čekám. |
| |
| Sklepp Pokusím se zautočit. Meč držím docela volně jako svou kytaru v tomto směru je to stejné. Koukám jak to dopadlo meč mám sice poprvé v ruce. Ale vím co s tím utočím s tím jako hejbání s kytarou. V tomto směru je to také stejné a jen čekám. |
| |
| Sklep Podívám se na Caleba a přikývnu. Vytáhnu zářivý přívěsek, který září bledě modrým světlem. Usměji se na Caleba a pak i na Matta. Na holky se tak zvláštně zašklebím. Spojení strážkyň. Vyřknu zřetelně a tentokrát s větší jistotou jak prve. Mám najednou pocit jako bych byla v nějaké bublině a cítím jak se měním. Za chvíli stojím před ostatními o něco starší, krásnější a hlavně magičtější. Na sobě mám přiléhavé zeleno, fialkové oblečení a zelená křídla, která mě nikdy nepřestanou fascinovat. Rozhlédnu se kolem a vidím, že i dívky už jsou proměněné. |
| |
 | Sklep Kouknu se na devčata a zakřičím. Deme na věc? Nečekám na odpoveď a řeknu oheň. V duchu však doufám že se ostatní připojí. |
| |
 | Bývalý Antikvariát / Moje současné působiště Ráno se probudím celý rozlámaný. No to je mi ale probuzení... Postel nebyla tak příjemná jak se na první pohled zdálo.A stejně tak je to i s vším ostatním. Přijde mi že všudypřítomný prach se za noc zvýšil o další dva centimetry a vše vypadá ještě hůř.Sejdu dolů a zadívám se na krám. Horší než včera...tak tohle bude pěknej oříšek Povzdechnu si a nechtěně rozvířím prach na jednom z regálů.Automaticky začnu kašlat. Na tohle abych najal úklidovou četu Dále z úst vypustím nejednu nadávku a poznámku k tomuhle místu když vyndavám z regálů a polic zapomenuté knihy a skládám je do nalezené papírové krabice. Z jedné knihy na mě i dokonce vypadnou zdejší papírové peníze. To se bude hodit S touto myšlenkou peníze uschovám do kapsy světlemodrých džín a jdu nhoru do zdá se funkční koupelny a zde dokonce najdu i kýbl s hadrem. Když budu všechno nacázet tak to půjde dobře.....doufám S úsměvem napustím do kýble trochu vody, hodím do ní hadr a jdu zpátky k regálům. Vyhrnu si dlouhé rukávy modrého svetru a začnu strírat prach z jednotlivých dřevěných polic. Pro vodu letim hned několikrát a občas mě napadne i vtíravá myšlenka jestly to mám vůbec zapotřebí.... MH: Pokračování úklidu později.Nechci být časem o den napřed nebo něco takového |
| |
 | S holkama V dřepu sedím na zemi a poslouchám co se děje okolo.U toho si čmárám do prachu na zemi jakési klikyháky. Občas zvednu hlavu abych viděla co se děje. Jakmile nás Caleb vyzve ke spojení strážkyň radši se zvednu.Právě včas jelikož nás Will zrovna promění a já mohu zkoumat své barvně stejně sladěné oblečení jako mají holky a to i s křidýlkama. Zajímalo by mě kdo tyhle oblečky vymyslel protože mu někdy musím poblahopřát za vyjímečnou kreativitu Pomyslím si a hned na to už jen slyším Taru jak vyvolává oheň. Přistoupím vedle ní trochu zdráhavě a pokusím se nějak zvednout vítr který by v podobě menšího mnou ovladatelného tornáda rozbil cvičný cíl. Větře větčíčku....poslouchej mě chviličku |
| |
| Witch,Caleb,Matt Strážkyně se spojí a začnete trénovat cvičně jako minule akorát jen na figurínách a jde vám to odbře. Matt udeří na Caleba mečem ale drží meč moc lehce a tak mu při nárazu do calebova meče vypadne. Cedrik Uklid mizí rychle a brzy bude šmít caš podniknout něco jiného. Safrina Odepiš si na minulejp říspěvek Tobio Jsi v Meridianu právě si neměl žádnou práci až do chvíle než tě začali pronásledovat Fobosovi vojáci.Utíkal jsi ale nakonec tě oblíčili a jsi v pasti.Na místo došel samotný fobos. Konečně jsem polapil toho slavného nájemného vraha. Usměje se. |
| |
| S holkama,blunkem a mattem Když odrazím útok Matta bylo jasné v čem je chyba meč cinknul na zem. Opřu se jedno rukou o svůj meč a podívám se na Matta. Držíš meč jako tu svou loutnu či co to je.To je ale chyba musíš ho držet pevně a být v dobrém postoji. Vysvětluju v čem dělá chyby. Musíš hodně trénovat a pak zvládneš víc.Meč není jen zbraň je to prodloužení tvé ruky a tvá součást pohybuješ s ním jako z další částí těla a když ho dokážeš dobře ovládat budeš mít nad leckým navrch. Pak kouknu po holkách které devastují figuríny co jsme s blunkem přichystali. Matte skus zatím s novým držením meče rozsekat támhletu bednu. Ukážu na bednu a jdu se podívat jak si vedou holky. Dobrá práce zdá se že se do toho dostáváte rychle.Teˇ%d skuste spolupracovat a zaměřit s ena jeden cíl.Irmo,Hay Lin spote své síly na jeden cíl,Taranne,Cornelie,Will vy na druhý.Když budete dobře spolupracovat nikdo vás nepřemůže. Podotknu a sleduju jejich počínání. |
| |
 | Ulice Meridianu Když ne Phobos chytí, tak jen stojím a nehybně ho asi deset vteřin pozoruji témeř neviditelným rudým okem. Po chvilce napřímím záda, nohy připravím k rozběhu a ruce k útoku. Pak hrubým hlasem bez přízvuku tiše začnu hovořit. ,,Co chceš ?" Mluvím velmi potichu, aby si nezapamatoval můj hlas, ale aby mě zároveň slyšel. Nemám z něj ani tak strach, nemá důvod mě zabíjet, a mohl by mi dobře zaplatit. Zase zabíjet nějaký blbý rebely... jestli to bude něco takového, tak si může najmout kohokoliv na ulici. pomyslím si a čekám, co ze sebe vymáčkne. |
| |
| S rebelem "Už jsme ji zabili? Ach tak, krásné. Tak to tě nechám žít. Zasloužíš si to, a dokonce budu tak laskavá, že se budeš moc dívat, až budeme zabíjet tvé přátele, tvou novou rodinu." S tím se na něj mile usměju, lehce, lhostejně pokrčím rameny, přidám další úsměv a dcházím. Už neposlouchám ždáné jeho výkřiky. Nezajímají mě. Místo toho mu celu kolem dokola zmrazím, jen ať si užije ledu. A později, až vyhladoví, mu možná něco přinesu. |
| |
| Matt,Caleb,Holky Holky dělají co jim bylo řečeno a jde jim to všechny se dobře cvičíte ale cvičení je vyčerpávající.I matt a Celeb to po nějaké době cítí kdy už jim meč těžkne v rukou tedy hlavně mattovi možná by bylo dobré pro dnešek trénink ukončit už je stejně čas oběda. Cedrik Nyní když má svůj přibytek uklizený a připravený měl by si začít s plánem na splnění úkolu který ti dal phobos.Nebude to ovšem zajisté jednoduché. Safrina Rebel hrdě snáší utrpení které mu připravuješ ale odmítá zradit své přátele zdá se že to bude trvat bud hodně dlouho nebo to ani nepude.Za chůze chodbami tě dožene jeden voják. Paní paní!Někdo podpálil kasárna!Princ Phobos je právě mimo zámek! Vydechne udýchaně. Tobio Vojáci si tě stále hlídají takže není jak utéci a Phobos má zajisté také nějakou moc kterou si tě ohlídá.Na tvou otázku se jen pousměje. Mám pro tebe úkol.Cedrik se právě v téhle době pomalu začne zbavovat strážkyň dokud jsou zranitelné a nezkušené ale je tu malý problém a ten ty vyřešíš.Caleb vůdce rebelů jim pomáhá a učí je.Pokud je vše naučí Cedrik neuspěje proto chci aby si toho rebela odstranil a přinesl mi jeho hlavu.Nyní se skrývá na planetě zvané jako Země najdi si procházeče a ten tě tam dovede. Objasní ti tvůj úkol. Když uspěješ nezabiju tě a až ovládnu Zemi dostaneš z ní svou část.Když odmítneš zemřeš okamžitě a když neuspěješ nebo mě zradíš najdu si tě a poznáš osud hoší než smrt. Podotkne k tobě a čeká odpověd. Mathai Právě si se dostal do Meridhianu portál se za tebou bůh ví proč zavřel.Co ale vidíš si nečekal jsi na okraji města ale už teĎ vidíš všude zkličenost,strach a ubohost.Lide se očividně bojí a jsou někým utiskováni.V dálcet aké vidíš rýsovat se těsně nad městem na hoře velký temný hrad.Zdřejmě odtamtud přichází všechno to zlo.Dokonce to zde nevypadá snad ani že by zde byl někdo kdo by měl svobodnou vůli vzepřít se a pokud ano nikoho takového zde nevidíš. |
| |
| s holkama,mattem a blunkem Trénink už začíná být vyčerpávající i pro mne i pro ostatní vím že ne nesmím uhnat a tak zasunu meč do pochvy a pohlédnu na všechny. Matte, holky už toho nechte natrénovali jsme dnes dost.Je třeba si odpočinout a najíst se.Proměnte se zase zpět do své podoby. Podotknu když jsme všichni pohromadě tedy krom Blunka který zase šel rabovat k Yan Lin aby se najedl v kontejneru tak si je prohlédnu s úsměvem. Tak měli by jste se všichni jít domů najíst nebo kam chcete.Navrhuju se tu sejít zase zítra. Objasním všem. No a já asi se projdu po městě budu někde muset obstarat příhodnější oděv abych nebyl tak nápadný. Podotknu opírajic se o jednu z beden čekám co kdo řekne. |
| |
| Ve sklepě Snažím se ovládat svou sílu, ale také musím dávat pozor, abych nezranila holky nebo Caleba. Nerada bych někomu ublížila. Jo taky myslím, že už máme dost. Prohlásím a proměním se zpátky do své podoby. Zase ta stará obyčejná Will. Fouknu nahoru a trochu mi tak zavlají vlasy. Dobře. Sejdeme se zítra. Pokývám hlavou a už si představuji jak dojdu domů. Hodím batoh do kouta a budu mít zase celý dům pro sebe. Mamka musí hold někdy pracovat i o víkendu. Myslím, že s oblečením ti pomůže Hay Lin, nebo se pletu? Usměji se a snažím se nemyslet na to, co mě čeká doma. Určitě Hay Lin vymyslí skvělé oblečení. Něco moderního a neotřelého. Stejně takové oblečení jako má ona sama. |
| |
 | Poprvé na Meridianu, neznámém světě Co je tohle za hrozné místo?! Vyjeknu a téměř zapomenu že se portál za mnou zavřel. Chvíli mám pocit, žejsem udělal něco strašného a že zemřu, ale to co mě všichni celý život učili nakonec najde své zastání. Klid Erunere, Mathai. Klid.... pokusím se rozhodnout pomocí jednoho příběhu, snažím se na něj vzpomenout. Když vše vypadá ztraceno, vždy se najde něco dobrého, vždy a na každém světě žije dobro i zlo. Tam kde je jen zlo lidé trpí a kde jen dobro se lidé kazí. To mě učil můj mistr Eresar, jenž byl téměř mým otcem. Notak-už jednou si bojoal proti silnějším. Kouknu se kolem a uvidím, co se zde dá pro obyvatele udělat. Zkontroluji všechny své zásoby, ať vím jak na tom jsem. Naštěstí jsem si vzal objemný pytel jídla, 2 čutory vody a mé cennosti do kapsy. Natáhnu přes obličej kápi a jdu roznášet mír z Dorasu. Mistr mi říkal že když se najdou lidi ve špatném stavu, je poviností dobrého člověka je potěšit a pomoci jim. Oni pak za každé příležitosti pomohou mě. Mistře, děkuji. Tímto konečně přestanu myslet na Doras. Začnu se chovat povzbudivě a mile. Budu chodit od člověka k člověku a rozdávat své zásoby abych tento svět aspoň trochu zachránil před neutuchajícím zlem. Lehce prohrábnu své hnědé vlasy a upravím kápi. Tak jdem na to Mathi! S těmito pozitivními myšlenkami vyrazím abych potěšil lid, jak mě to vždy učili. |
| |
| Oheň.. pche Smích zůstává ještě dlouho jako ozvěna v ledové cele. Asi se mu tam budud chodit vysmívat často, myslím, že to je nejlepší zbrań. Usmívám se a cítím krásný klid, mám velmi dobrou náladu. Tu mi však pokazí jeden z hnusných zelených skřetů, kteří dělají Phobosovi stráž. "Jakto, že jste nehlídali?" Zasyčím, proměním se a proletím chodbami. Zůstane po mě jen ledový závan. Když doletím ke kasárnám, přeměním se zpět do své podoby. Zvednu ruce do vzduchu, oči mi kompletně zbělají a pouštím se do práce. Oheň se již rozšířil, je velmi a mohutný. Dá to práci. Ale snažím se. Snažím. Už se celá klepu od námahy, když i poslední plamen udusí led. Ten pak nechám opadat. "Opravte škody! Pak mi přiveďte toho, kdo je za to zodpovědný. Kdo tu měl hlídku?!" Přísně se rozhlédnu a když se dva přihlásí, udělám z nich velmi pěknou ledovou sochu. "Příště bude trest horší!" |
| |
| Mathai Lidé se udivují tomu co děláš.Někteří se tě bojí jiní ti děkují.Každopadně je tohle podivné místo.Zrovna když dáš jídlo jedné rodině uvidíš jak k tobě běží asi 5 strážných jsou lidem podobní v brnění odění ale zelení.Mají kopí a jdou přímo na tebe. Hele!Tamhle!Chyttěho je to určitě jeden z rebelů! Zakřičí strážný běžící v čele.Pokud nechceš žádnou potyčku měl by si jim ukázat jak rychle dokážeš běhat jelikož oni taky pomalí nejsou. holky,matt a caleb Všechny holky se rozejdou s rozloučením domů.Zůstanete tam jen Will,Caleb,Matt a Hay Lin.Je dost možné že tenhle WIllin nápad byl dobrý ale to by nesměla přijít babička Hay Lin. Promiň Will ale to bohužel dnes nebude možné Hay Lin mi musí pomoci v restauraci a pak odvézt pár zakázek.Dneska jí bohužel hodně potřebuju ale jsem si jistá že vy si nějak poradíte. Podotkne a Hay Lin si odvádí sebou ta se jen tak tak stihne rozloučit. Takže jste tam zbyli jen vy tři.Zčehož Mattovi a Will zapípají mobily.Mattovi příjde zpráva že mají schůzku na nacvičování kapely zhruba za hodinu a Will příjde zpráva od maminky že domů příjde nejspíše až k ránu jelikož potřebují v práci vyřešit nějaký problém. |
| |
| Safrina Voják tě ani nenásleduje a když se dostaneš ke kasárnám opravdu hodně plápolají a vojáci hasí ze všech sil kdyby tě nebylo asi by lehly popelem.Naštěstí je ohen uhašen a vojáci ihned začínají s opravami. Ano pan již jsme poslali vojáky aby ho našli ale nevíme jak sem pronikl ani jak unikl nikdo tu nebyl. Podotkne jeden voják a jde pomoci s opravami.Tahle událost je velmi divná rebelové už dlouho nic takového neudělali a pokud to nebyli oni tak kdo tedy?Až příjde Phobos měla by si s ním promluvit.Ale kdy příjde to je záhada.Možná by si mohla taky trochu popátrat sama.Ve své podstatě zde máš nejvytšší postavení po Phobosovi kdžy je tvůj bratrt teď někde na zemi a snaží se zahubit ty takzvané nové strážkyně. |
| |
| s will a mattem prozatím Chci už odpovědět Will když najednou do skladu příjde Yan Lin a řekne že svou vnučku potřebuje a hned si jí taky odvede. No jak vidím tak asi Hay Lin bude mít hlavu plnou jiných věcí dneska. POusměju se ale pak zapípají mobily těch dvou.Leknu se a intinktivně sebou trhnu a ruka mi sjede na jílec meče. Co to kruci je?Nějaká pípací krabička? Koukám na to udivěně když vidím co vytáhli ti dva. Nepodobá se to ničemu co na Meridhianu máme k čemu to vlastně máte? Koukám na Will zvědavě a na moment zapoměnu na oblečení co musím sehnat. |
| |
| Ulice Jeden z rebelů?! Shodím batoh a postavím se jim čelem a v rychlosti pokřiknu: Pojďte nečisté stvůry! Pociťte očistec prince Dorasu hlupáci! Pojďte si pro smrt! Jsem naštván, nazvali mě rebelem a brání lidem dostat jídlo. Nebojím se jich, 5 zašpiněných vojáčků nemůžou ublížit vyškolenému princi. Jestli nepoleví v běhu, zasáhnu je všechny bleskama do nervových částí jaké jsou například brňavky, abych je na chvíli ochromil. Pokud to nepomůže, zůčastním se boje, jsem obratný a rychlý takže by to i s bleskama neměl být problém. Stejně je ale jen omráčím. Když je hotovo jen dodám: Buďte rádi za tento trest špíno! Nepřejte si mě jestli vás ještě někdy uvidim jen otravovat svobodný lid! Pak se vrátím k práci-rozdávání jídla. |
| |
| Sklep – zpátky domů Ostatní odejdou a já se cítím najednou docela sama. Zase jsem tady jen s Mattem a Calebem. To mě docela znervózňuje. Když mi zapípá mobil Caleb se hrozně lekne. Tohle používáme kvůli komunikaci. Přišla mi zpráva, že mám dnes celý den volný. Máma bude v práci až do rána. Mohli by jsme ti jít koupit alespoň nějaké kalhoty, tričko a mikinu. Co ty na to? Jak si vlastně vy posíláte v Meridianu zprávy? Ten mobil je jako moje druhá máma. Zeptám se Caleba. Je mi jasné, že takhle chodit mezi lidi nemůže. Zvláště né s tím mečem. A zbroj by sis mohl nechat zde u Yan Lin. Přece jen lidé nejsou zvyklé potkávat lidi se zbraněmi. Pokrčím rameny. Je mi jasné, že Matt musí jít na zkoušku. Tak nějak jsme si s Calebem zbyli. |
| |
| s Will Aha pro komunikaci?Vy tady nepoužíváte ptáky kteří zprávu řeknou tomu komu je určena?Tak to je divný. Poškrábu se na hlavě. No ano mohli....když chceš. POusměju se trochu rozpačitě. Tak zajdeme enjprve do sklepa k Yan lin a tam nechám ten kabát a meč. Navrhnu a jdu vedle Will. DO sklepa vklouznu zadním vchodem a odložím co jsem řekl.Pak vyjdu ven a dojdu k Will.Vypadá to lépe ale stále hodně zastarale to plátěné staré triko a ošuntělé plátěné kalhoty. Tak jestli chceš můžeme jít. Podotknu a jdu až jak jde ona vedle ní jelikož se zde nevyznám. |
| |
| Mathai Staráže dostanou šok ale jen co se složí k zemi a myslíš si že už máš klid objěví se další a další všechny nemáš šanci porazit běhají ze všech uliček.Zbývá jen jedna ta co vede z města tu ještě nezahradili a boj by byl šílenost je jich tu čím dál více.A když budeš bojovat nejenže zabijou možná tebe ale co jepravděpodobnější zahyne mnoho lidí z téhle země kterým jsi chtěl pomoci.Mezitím co se orzhoduješ ozvou se výkřiky stráží. Palte lukostřelci palte!Zabte toho šmejda! Začnou lítat salvy šípů přímo k tobě.Pokud nechceš ublížit lidem zdejšího světa zvláště těm prostým musíš útéct do lesů za městem. |
| |
| Sklepení – zpátky domů Nepoužíváme ptáky. Tady ptáci mluvit neumí. Jen někteří papoušci. Používáme mobily. Ukáži Calebovi svůj mobil, který zrovna nejnovější, ale na telefonování a sms stačí. Dají se na něm psát zprávy, ale můžeš druhým i zavolat. V podstatě to, co druhému říkáš tak hned slyší. Vysvětlím jednoduše, co vše mobilní telefon umí. To, že fungují jako přehrávače hudby či fotoaparáty mu říkat nemusím. Ten můj to neumí. Jdeme s Calebem do sklepa k Yan Lin. Caleb tam vklouzne zadním vchodem. Já zatím počkám venku. Nejsem tak ohebná jako on. Jo jasně můžeme jít, ale nejprve se stavím ještě doma pro peníze. Řeknu Calebovi a vydáme se společně ke mně domů. Máme tam pokladničku, kde jsou peníze pro případ nouze. Jediná výhoda toho, že není máma doma. Peněz vydělává víc než kdykoliv dřív. |
| |
| s will Kývnu a jdu vedle Will. Váš svět je hodně podivný a je to tu hodně jiné než na Meridhianu. Podotknu za chůze a pak počkám až Will příjde s tím co potřebuje zase ven ze svého domu. Pak jdu kam mne vede dál vedle ní. Škoda jen že až se dostaneme na Meridhian neuvidíte ho v jeho kráse když je tam teď Phobos. Podotknu trochu smutně ale potom začnu mluvit vážně. Jsem si jistý že Phobos na vás něco určitě kuje Will.Nevěřím tomu že by vás nechal jen tak napokoji jste pro nej hrozba.Musíte si dávat neustále pozor je možné že na vás někoho už poslal nebo pošle. POdotknu a je vidět že mám o holky starost.Proč by taky ne sice je znám chvíli ale začínají mi přírůsat k srdci a vím že jim musím pomoci a ochránit je v začátku aby pak ony mohly pomoci Meridhianu. Pak jdu v celku mlčky vedle Will nenapadá mne totiž co říkat. |
| |
| Uličky Ts! Jak nečestné pálit po jednotlivci lukem! Řeknu už značně rozhněván a pochopím jejich převahu. Raději se rozeběhnu pryčč volnou cestou do lesa. Vzpomenu si na doby co jsem musel 3x po nocích obíhat citadelu a pak město plným během a poprvé jsem na to hrdý. Rozeběhnu se kličkovatě což mi sice brání být rychlejší ale proti lučišníkům je to dobrá taktika. Jestli mi udělají škrábanec nebo propíchnou plášť, tak je příště rovnou zničím, nezabiju ale zničím! Nejvíc mi vadí utlačování těch nejchudších. Ale pochopil jsem proč se mě nekteří báli, já bych taky neměl důvěru. Tašku, kterou nesu zahodím k náhodnému domu, nechám si jen krajíc chleba a obě čutory s vodou. Z prince na rebela! Sice to nezní špatně, ale já dávám přednost boje proti skupině a ne proti armádě! V té chvíli mi prolétne hlavou: Proč tak krutě vládnou?! |
| |
| Uličky Meridianu Pozorně poslouchám šéfa. Jeho podmínky mě nijak nepřekvapují. Vyhrožuje mi smrtí, což vyhrožuje asi každý velký šéfík, ale už jsem jich zradil nezpočet, a nikdo si mě ještě "nenašel". ,,Všechno jasný, prostě sejmout rebela... A k tomu procházeči, žádného neznám, kde někoho seženu ? " Optám se pořád připraven utíkat, i když vím, že by mi to nevyšlo. Dělám to už tak automaticky, ani bych nechtěl utéct, ale musím mít aspoň minimální respekt, i já si budu klást podmínky. ,,A ještě, nebude vadit, když jich zabiju trochu víc, kdyby čmuchali kolem té věci ? " Zeptám se jako u každého úkolu. Při tom už se narovnám a napřímím záda. Vůbec se nehýbu, můj dech není slyšet, takže to vypadá, jako by tam stála socha. Má to za účel to, aby si šéf nikdy nemyslel, že jsem obyčejný člověk. A taky musím mít trochu styl. Kousek země...hmmm... A k čemu by taková věc byla ? Zbytečné starosti. Radši peníze. Pomyslím si, a čekám na odpověď. ,,A ještě něco o tom rebelovi by nebylo ? Podle jména ho asi nenajdu." |
| |
| Na cestě Pro mě by byl váš svět jistě také jiný, Calebe. Řeknu možná trochu vážněji než jsem původně zamýšlela. Musíme Meridhianu pomoci, aby zase našel svou původní krásu. My to spolu jistě dokážeme. Řeknu Calebovi a dám mu ruku na rameno. Pojmem my myslím samozřejmě i holky. Bez nich bych nebyla úplná. Myslím si, že Phobos bude nakonec hodně překvapený až za ním přijdeme. Je mi jasné, že nás nenechá jen tak, abychom měli čas se všechno naučit. Ubráníme se. Nemusíš se o nás bát. Řeknu za sebe i za holky. Najednou je to velká zodpovědnost, ale teď musíme vyřešit drobné starosti. Dojdeme ke mně domů už v tichosti. Zaběhnu nahoru a vyzvednu peníze z pokladničky. Snad to jednou pochopíš, mami. Tohle je důležitější než nová aktovka. Pomyslím si a vyběhnu ven za Calebem. Myslím, že bude nejlepší jít do střediska. Tam nakoupíme rychle nové oblečení a pak si můžeme zajít na něco dobrého k jídlu. Usměji se na Caleba a přemýšlím, kterou nejkratší cestou se k „nákupáku“ vydáme. |
| |
| Mathai Utíkáš a šípy dopadají za tebe vojáci tě pronásledují alenemou tě dohnat.Mají však výhodu počtu pokud tě budou hledat vytrvale zajisté tě najdou chtělo by se to někde skrýt ale kde?Další otázka která se ti honí hlavou je kdo jsou ti rebelové mezi než tě zahrnuli stráže.Běžíš rychle a občas se ohlédneš kde jsou stráže ale strácejí se za tebou. Pak se ale stane něco co si nečekal z poza jednoho stromu se mihne ruka a stáhne tě za něj.Když spatříš kdo to je vidíš postaršího muže s černými fousy a černými vlasy.Je oblečen do hnedého kabátu a starých šatů. Viděl jsem tě ve vesnici.Vím co o tobě říkají a vím co jsi udělal.Teď už se tu ale nemůžeš potulovat jen tak.Teď jsi jeden z nás hochu jsi také rebel.Pojď se mnou a budeš mít úkryt střechu nad hlavou jídlo a spravedlnost. Nabídne a rychlými kroky na to že už je o tohlik starší jak ty začíná mizet mezi stromy kdesi. Tobio Procházeči bývají na skládkách. Odvětí Phobos a pak si tě přeměří pohledem. Zajisté odtaranit pár navíc to mi problém nedělá ale halvně chci hlavu toho rebela!A najdeš ho v celku snad určitě bude nějak mezi lidmi na Zemi vyčnívat je tam pouze nějaký ten den a nezná to tam tak a teď už jdi. Podotkne a uvolní ti vojáci cestu.Vypadá to že Phobos nějak moc chce toho rebela dostat asi mu působí problémy. |
| |
| Lesy-vyhnanství Hah! Dobrý člověk! napadne mě hned. Děkuju! Vážně si mě zachránil a já vám rád s čímkoli pomůžu dobří lidé. zašeptám aby mě slyšel. Sice mi termín rebel nepřijde příjemný, ale tady v tomto světě nepochybně vyjadřuje ty dobré. Najednou si uvědomím- Na jakém jsem to vlastně světě?! Okamžitě se chci zeptat, ale počkám než zajdeme k nějakému vchodu pravděpodobně do podzemí. Pak přijde otázka: A jak se tento svět jmenuje příteli? Zeptám se naprosto mimo a dívám se mu přitom do očí. Nechci je zradit ani jim přitížit. Tak nakonec jsem se ocitl mezi těmi, kterým celý život pomáhám..... jak klasické! Přijdu si pyšný na to, co jsem udělal a jak jsem utekl strážím. O tom že jsem princ raději zatím pomlčím, bůh ví co by si o mě mysleli. Bůh ví co si o mě myslí teď, když ani nevím jak se tento svět jmenuje! |
| |
| s will Vím Will a věřím že to dokážete.Ale bát se o vás musím zvláště ted. Odvětím s klidem a pak jdu dál s ní. Kamžeto jakého střediska?Ty myslíš na trh? Optám se s pozdvihnutým obočím. Tolik nových věcí se musím naučit. Prolítne mi hlavou a pak když mi Will odpoví odpovím jí já na její návrh. No to můžeme jestli chceš. Nebráním se jejímu nápadu a dál jdu vedle ní. Až příliš hezky se o mě stará. Napadne mne najendou. |
| |
| Ulička ,,Rozkaz šéfe." Odpovím mu, a jdu na nejbližší skládku. Mám v úmyslu se na Zemi dostat co nejrychleji, a chvilku tam pobýt, popřípadě udělat pár úkolů. Jdu na nejbližší skládku, ale nejdu přímo do ní, z dálky prohlížím, jestli tam není kdokoliv. Takže, na skládce, a kdybych našel špatného, tak ho popřípadě eliminuju.. Pomyslím, a hledám ze všech úhlů známky života. Při tom se připravuju k bezchybnému plížení a mám ruce připravené k útoku. ,,Já si na tě počíhám" Řeknu si tiše pro sebe pod maskou, takže to ani není slyšet. Až budu na zemi, tak toho procházeče oberu, ale nevím, kam schovám jeho tělo, na Zemi sem ještě nebyl." Pomyslím si a hledám známky života. |
| |
| Na cestě s Calebem Musí se o nás bát? To je zvláštní. Nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla být pro někoho někdy důležitá. Podívám se Calebovi do očí, protože mě z myšlenek vytrhne jeho otázka. Ano, trh, ale je uvnitř velké budovy. A o hodně větši než jaký by jsi čekal. Řeknu trochu nervózně, když si uvědomím, že Caleba asi hodně překvapí až uvidí jak vypadají obchody u nás. Asi za deset minut dojdeme k nákupnímu středisku. Nemusíš se ničeho bát, jsem tady s tebou. Jen nakoupíme a půjdeme dál. Řeknu Calebovi a společně vejdeme do budovy. Hledám obchod spíše s pánským oblečením. Cornelie mi dala několik typů na levné a přitom kvalitní obchody. Můžeš si vybrat, co se ti bude líbit. Řeknu Calebovi, ale v hlavě již mám představu jaké oblečení by mu jistě slušelo. |
| |
| s Will Jdu dál s Will a když dojdeme ke středisku s otevřenou pusou koukám. Ty bláho to je jako hrad a tady nakupuje?No tý bláho. KOukám udiveně a jdu dál s Will. A já se nebojím....horší než phobosovo vězení to určitě nebude. Pousměju se.A jdu dál vedne ní.Když mi řekne at si vyberu rozhlédnu se a pohlédnu na ní. Vyber to raději ty já envím co se tady u vás nosí. Odvětím Will jelikož v tomhle s emoc nevyznám. Jak mohou nosit tolik různých věcí? Pomyslím si a počkám co na t o řekne Will. |
| |
| Mathai Vejdete ěnjakou tajnou chodbou do podzemi. Nyní jsme v Nekonečném městě to je jediné místo kde nás neobjeví. Odvětí rebel a když procházíte chodbami městě sleduje vás mnoho dalších jako je ten muž je jich tu opravdu hodně. Asi jsi přišel portálem co?A zdaleka.Tohle je Meridhian.Princ Phobos kdysi uchvátil trůn a takhle to dopadlo. Objasní ti a jdete dál uličkama. Tobio Nikde ale žádného procházeče nevidíš až ti přejede mráz po zádech a málem ti upadne nos když ucítíš něco zasebou. To nebýt hezká.....proč ty mě hledat?Co ty chtít? Stojí za sebou procházeč. ALe proč já se ptát ty určitě chtít na Zem stejně jako vvelká Had. Zamumlá si. |
| |
| Podzemní město To je ale hrozné! To jste nikdy nezkoušeli se z toho dostat? Asi ano, ale každý má něco speciálního. Nemáte třeba nějaké zastánce pravdy, křižáky nebo mágy, kteří by ho svrhli? Protože jestli ne tak pochybuji že bych vám tu byl moc platný, i když jsem princ, Slovo princ mi dost vyklouzne a já se tiše praštím do čela a dělám jako že nic. Sice bych se dál ptal, ale už jsem řekl víc než dost. Zásek za tou větou byl ale slyšet víc než dost, vlastně doufám v prázdno. Dál už jdu mlčky, ohlížím se po ostatních a žasnu, co dokáže někdo s trůnem napáchat. Phuh, štěstí že se ze mě nestal král! Myslím že mám štěstí! V kapse nahrabu náhrdelník, jedinou památku na své pravé rodiče, vlastně je to jen železná cetka, ale teď jsem vlastně rebel. Ostatní věci jsou předměty ze zlata a stříbra, prostě jsem tam nechtěl nechat své poctivě vydřené věci. Jsou to jen lidé, asi jim to všechno i s mýma penězma dám. Cítím, jak mě lidé okoukávají, možná proto že mě zde ještě neviděli. Aspoň že zde procházení portály není nijak vyjímečné. Raději už budu zticha! |
| |
| Obchodní centrum s Calebem No bývají ještě větší nákupní střediska, ale ano. Tady chodíme nakupovat, ale né všechny obchody jsou tak velké. Vysvětlím a pokrčím rameny. Caleb je ze všeho tak překvapený. Nedivím se mu, ale mám strach, abychom nebyli nápadní. Dobře, zkusím něco vybrat. Prohlédnu se a zkusím odhadnout od oka jako asi má Caleb velikost. První koupíme asi kalhoty. Zahrabu se v jednom z regálů. Zaujmou mě trochu volnější tmavě modré rifle. Vytáhnu je a zkušeným okem se na ně podívám. Zase je vrátím a vytáhnu o něco větší. Támhle jsou kabinky. Musíš si je vyzkoušet jestli ti budou dobře. Řeknu Calebovi a jdu s ním ke kabinkám. Dovnitř s ním nemůžu a tak sundám kalhoty z ramínka a podám mu je. |
| |
| s Will nákupy Sleduju Will co dělá a bedlivě poslouchám.Nakonec přikývnu a dojdu ke kabinkám a vezmu kalhoty a kabinku zavřu.Pak se převléknu do těch nových ryflí jak to nazvala Will apodívám se na sebe. Divná móda. Napadne mne a otevřu. Jo jsou odbré tak co říkáš? Ukážu se jí v nich a zamyslím se. No nevím zdali tyhle věci by byly dobré na boj nebo podobně. Projde mi hlavou a počkám na názor Will která se v otm vyzná. |
| |
| V nákupním centru s Calebem. Stojím vedle kabinky a dívám se nervózně kolem sebe. Jako by nás pořád někdo sledoval, alespoň takový pocit mám. Caleb vyjde z kabinky a já se na něj zadívám. Vážně mu to sluší. Páni, tak tohle ti vážně sluší. Dívám se na Caleba a obdivně si ho prohlížím. Vypadá teď už trochu víc jako kluci, které potkávám ve škole. Netlačí tě někde? Nebo nepadají ti? Zeptám se a dívám se pozorně jestli náhodou nejsou ve špatné velikosti nebo nebudeme muset koupit pásek. |
| |
| Mathai Krom nás tu již moc takových není.Kdysi byly ochránkyně země Strážkyně ale když jejich moc pominula zavládl chaos.Až nyní jsou zvěsti že byly vyvoleny nové strážkyně nových mladých 5 dívek které nám pomohou.Jsou ale zatím někde na Zemi a svou mco neumí ovládat nejspíše.Proto se tam bláhově s naději vydal i můj syn Caleb chce je najít a pomoci jim pochopit jejich moc aby nám pomohl. Objasní ti muž a jde dál až dojdete do nějaké místnosti kde ti ukáže ke stolu aby ses s nimi najedl. |
| |
| s will Ne jsou dobrý Will neboj. Odvětím s úsměvem a čekám u kabinky co dalšího mi Will dá k oskoušení a když se něco najde vezmu to a převleču se do toho a ukážu jí jak mi to padne. Když je vybráno triko i kalhoty v dobrých velikostech převleču se do svých věcí a ty nové držím v rukou a čekám co bude dál.Stále se tady moc nevyznám. No alespon více zde zapadnu. Napadne mne. |
| |
| S rebely Vskutku podivuhodné, 5 dívek proti krutovládě. Jejich moc musí být obrovská jestli to dokázali a ty nové to mají dokázat. Ale počkat... Zarazím se když zmíní zemi. Země? Tam já to znám! Tam- Zaratím se protože nechci říct další hloupost. Tam už jsem párkrát byl, tedy 5 let jsem tam žil, pak jsem šel jinam. Na chvíli zmlknu a přemýšlím jak bych mohl pomoci. Každopádně vám pomoci jak budu moci, protože mi to přijde více než spravedlivé. Jen mi povězte, pokud Phobos uchvátil trůn, tak zde vládl někdo před ním. Existuje nějaký přímý či nepřímý potomek? To by mohlo lidem vrátit naději stejně jako ty ochránkyně. Zapomenu na výraz strážkyně, přijde mi to jako úplně stejné. Pak si uvědomím že mám poblíž sebe jídlo. Děkuji, ale dnes jsem již jedl. Pokud se nebudete zlobit tak se nezůčastním hodování. V mém tónu je ještě pořád slyšet tón vznešenosti, který se ale při mluvení s ostatními mění na čím dál tím víc klasický. Heh, asi slovo princ přeslechl díky bohu. Kdybyste potřebovali něco tak mi hned řekněte, pomůžu vždy a rád za každé okolnosti. |
| |
| Nákupní centrum s Calebem Tak super. Pokývám hlavou a jdu hledat pro Caleba nějaké tričko. Donesu mu na vyzkoušení černé, modré a také zelené. Všechno to vypadá docela moderně a přitom vkusně. Víš, co vezmeme to zelené a černé. Moc ti to v nich sluší. Řeknu Calebovi a počkám až se převlékne. Věci si od něj vezmu a dám je do nákupního košíku. Tak teď ještě nějakou pěknou mikunu. Jaká by se ti líbila barva? Zeptám se Caleba a ukážu mu regál, který je jich plný. Musí mít přece něco teplého na sobě. Pižamo mu nechám tátovo. |
| |
| s Will Když už mám co nasebe ještě vzpomene Will mikinu. To je zase co. Napadne mne ale brzo to zjistím. Pfůůů....já nevím asi hnědá. Pokrčím rameny a nechám to na Will co vybere. Předce jen má lepří vkus než já.Možná proto že je tu doma a že je holka. Napadne mne a když už máme snad konečně vše tak jí následuji. |
| |
| Mathai Když nechceš enmusíš jíst ale budeš potřebovat sílu. Podotkne a pak zaslechne to o Zemi. Opravdu tak to jsi krom strážkyn první kdo přišel ze Země pokud vím. POdotkne a všichni se najedí. Ted ti ukážu tvůj dům. Podotkne a vede tě městem až tě dovede k jednomu domu který vypadá skroo stejně jako ostatní. Tady se můžeš zabydlet. POdotkne a čeká další otázky. |
| |
| Skládka Otočím se, a prohlédnu si toho onoho, kdo mne oslovil. ,,Ano, na zem." Odpovím mu, a zatím nejevím žádné známky agrese. Možná to půjde po dobrém... No tak ho zabiju až později, může se hodit. Pak mne uvidí to jeho "velká had". ,,Pověz, koho přesně myslíš tím "velká had" ??" Optám se ho. Možná vím o koho jde, ale ujistit se je jen dobré. Při tom všem si svím okem prohlížím, chci o něm vědět co nejvíce, i jak přesně cestuje. Vše, co říkám, říkám tichým hlasem, ale i docela přísným, záleží mi na tom, aby ze mě měl respekt. Hold když nebude chtít sám, budu ho must donutit. |
| |
| Město-princátko se zabydluje :) Jé, opravdu děkuji. Jak je vidět tak se ani nemáte moc špatně. Jen mám ještě jednu otázku: Jelikož předpokládám že toto někdo organizuje, tak bych chtěl vědět kdo vás vede. Jste to vy? Zeptám se protože podle toho co pro mě dělají mi to přijde asi nejvhodnější. Dům vypadá oproti velké citadele s mnoha vchody dost špatně, ale mě to zdaleka stačí, vždy jsem byl skromný a nic jsem nepožadoval. Vlastně jsou tito lidé i prvníma co mi za 15 let něco dali, za celý můj život je to první věc kterou jsem si téměř neodpracoval. V této chvíli mě zajímá vše, historie i přítomnost, nemůžu uvěřit že jsem někde jinde. A vlastně ještě bych rád věděl co všechno můžu udělat, tedy co je ve vaší povolené čáře čiností proti trůnu abych ji nepřekročil a nepřitížil vám nějak. Tento svět mě začíná fascinovat, tolik nových věcí které jsem jakživ neviděl jsou najednou všechny přede mnou. Z prince na rebela, přitom jsem šťastný! Připadá mi to, jako by mi bylo souzeno být jen řadovým mezi všema. |
| |
| Nákupní středisko s Calebem Položím nákupní košík na zem a pohrabu se mezi mikinami. Najdu jednu, která je tvořená převážně hnědou, ale má přes sebe černé pruhy a nápisy. Zkus si ji. Dám Calebovi na vyzkoušení mikinu a když jí na něm vidím, musím se usmát. To je přesně ono. Tak jdeme. Řeknu Calebovi a jdeme k pokladně, kde zaplatím celý nákup. Zajdeme si teď na něco dobrého k jídlu, co ty na to? Zeptám se Caleba a dám si nervózně pramen vlasů za ucho. Vím přesně kam půjdeme pokud se bude Calebovi chtít jít. Nebo můžeme jít ke mně, ale neručím za výsledek. Zasměji se. Moje kuchařské umění není nejlepší nebo spíš žádné nemám. |
| |
| s will Usměju se nad jejím návrhem a jdu vedle ní a instinktivně jí vezmu jako správný muž tašku s nákupem aby se s ním nemusela tahat. No vyber si ty jestli chceš uvařit sama nebo někam zajít.Mě je to jedno ale věřím že vaříš jistě dobře takže bych se asi přiklonil k tvému dílu. Usměju se na ní mile a jdu dál vedle ní. Určitě vaří dobře. Napadne mne.Mám dobrý orientační smysl takže si pamatuju cestu zpátky k jejímu domu dle orientačních bodů a tak jdu občas o nějaký krok na před a pak se s ní zase srovnám v kroku a dojdu s ní kam nakonec bude chtít. |
| |
| Mathai Ano dočasně vedu rebely já dokud se můj syn nevrátí ze Země. Odvětí s přikývnutím. To s tím pomáháním se taky brzo dozvíš neboj.A zatím sám nikde chodit nebudeš není to tu bezpečné pro někoho z jiné planety kdo se tu ještě moc nevyzná. Odvětí s klidem. Je vidět že je v celku vyrovnaný a že pokud je jeho syn vůdce rebelů tak je dobře vidno že to má v krvi po otci. Ještě něco tě zajímá? Optá se. Tobio Je to středně starý procházeč který si tě meří pohledem se založenýma rukama na prsou tě sleduje. No taky taková velká muž z Meridhian jako ty.Ale ne zabalená do šátek.On mít velká zelená ok a rozklaná jazyk....jak on se menovat.....já myslet Gedrik nebo něco podobná. Pokrčí rameny a dodá. Já ale vidět že ty chtít na Zem proto ty hledat procházeč.Já ti ukázat portál na Země ale co z toho já mít?Já obchodník a to má obživa. Podotkne a čeká tvou nabítku. |
| |
| V nákupním centru Vyjeveně se podívám na Caleba. Dokonce by se dalo říct, že mám i strach. Věř mi, že jsem se ještě vařit nenaučila. Snažím se, ale většinou to dopadne katastrofou. Pak se, ale rozesměji. Minule přijeli i hasiči. Musela jsem jim vysvětlit, že nejsem žhář, ale že se mi jen připálil pudink. Řeknu mu na vysvětlenou, protože by si to mohl špatně vyložit. Půjdeme raději k někam sednout. Řeknu Calebovi a vyrazím do našeho oblíbeného podniku. Chodíme tam s holkama na koktejly, ale i když se chceme najíst. Nebude vadit, když objednám? Myslím, že stejně nevíš, co které jídlo znamená. Je něco co nemáš rád? Zeptám se Caleba, když si tak prohlížím jídelní lístek. |
| |
| Město Už snad nic, děkuji mnohokrát, opravdu jste mi pomohli! Řeknu spokojeně a slušně počkám, jestli ještě něco nepotřebuje a tím pádem než odejde. Pak si zajdu kouknout se do svého nového domu, kde to vše budu přeorganizovávat nato, na co jsem zvyklý, alespoň aby to tak vypadalo. Rovněž se kouknu co uvnitř všechno je za nábytek, věci nebo jestli tam vůbec jsou protože bych to mohl využít k výzdobě či něčemu podobnému. Až bude vše hotovo, konečně se můžu vyspat, ať už na zemi či na posteli, vše je lepší než v žaláři, kde bych bez nich teď mohl být. První co v domě udělám je že dám zbraně stranou a sundám svůj drahý plášť. Pak už se konečně pokusím beze ztrát v podobě trhanců na oblečení přesunout pokoj do mírně vznešené podoby, i když to bude s místnímy poměry a věcmi více než nadlidský úkol. |
| |
| s will POsuěmju se nad tím co říkala Will ale ikdyž podnik je ještě kus blíž než její dům zamyslím se. No....já bych měl lepší nápad pojď půjdeme k tobě a já ti s vařením pomůžu.Určitě to nebude o moc složitější než vařit na Meridhianu pojď. Usměju se a chytnu jí za ruku a jemně jí táhnu za sebou. Neboj a žhářit nebudem nebo co to.....Však to zvládnem ne. Mrknu na ní a jdu vedle ní a jdu s ní k jejímu domu. Dáma má přednost. Dám jí přenost ve dveřích a pak jdu za ní a až odemkne vejdu za ní do bytu a zuju s eza dveřmi a boty uložím tam kde Will.Učím se rychle. Tak a kde tedy tady vaříte? Optám se a rozhlédnu se. |
| |
| Ulička Pozorně ho poslouchám. Gedrik ? Hodně divné jméno. ,,Když mi ukážeš portál, tak dostaneš hodně peněz. Tolik, že si to nedovedeš představit." Lákám ho přesvědčivím hlasem. Vím, že mu nic nabídnout nemůžu, ale to nevadí, kdyžtak uteču. ,,Můžu ti dát i menší chatku na kraji města." Povím mu. Sice žádnou nemám, ale nevadí. A už bych chtěl být na zemi, začínám mít hlad. Země mě velmi zajímá, nikdy jsem tam nebyl, určitě tam bude hodně vyspělá technika. Mohl bych si tam najít třeba i nové nože, popřípadě i úplně jiné zbraně. Nejvíce mě lákají střelné zbraně, určitě tam budou mít více než luky a kuše. ,,Hlavně mi ukaž ten portál, spěchá to." Řeknu mu, a čekám. |
| |
| Na cestě domů nakonec Nakonec mě Caleb odtáhne domů. Prý mi s vařením pomůže a já se jen děsím, co se stane. Moje máma si dělá občas srandu, že spálím i vodu na čaj. Jdeme spolu domů a já jen doufám, že najdu vše, co bude potřeba k vaření, ale máma se snaží, abych neumřela hlady. Odemknu a Caleb mě pustí domů první. Gentleman. První se raději převleč. Řeknu Calebovi a začnu v kuchyni hledat dvě zástěry, abychom se neumazali. Když přijde za mnou Caleb do kuchyně, uvážu mu zástěru kolem pasu. Aby ses mi hned neumazal. Usměji se na Caleba. A pak se rozhlédnu po kuchyni. Co budeme vařit? Zeptám se, abych mohla vytáhnout požadované ingredience. Nebo spíš, co budeme potřebovat? |
| |
| s will Kývnu a zajdu se převléci a bokem položím své staré věci.Když mi uváže Will zástěru usměju se. Zástěry máme unás taky neboj. Zazubím se a rozhlédnu se. No Meridhianské koření,nebo maso z dvouhlavého zebruse tu nemáte co. POusměju se a očima přejedu co tu mají. Ano z toho by něco šlo uvařit.Doufám že ti jídla z Meridhianu budou chutnat.Zapal oheň já mezitím připravím ingredience. POusměju se a začnu vytahovat jednotlivá jídla.Také si vytáhnu středně velký hrnce a napustím do něj vodu na to dokonce příjdu sám jak se to dělá.Pak do vody začnu obratně nožem který byl na stole krájet a připrvovat jídlo. Skus podat nějaké vaše koření Will a tohle dej nad ohen. Podotknu s úsměvem k hrnci ve kterém plavou různé ingredience. Když je to nad ohněm tak začnu přirpavovat nějaké jejich maso a různě ho ryhcle krájet.Ze šuplete si taky vezmu vařečku a příběžně míchám v hrnci.Po dchvíli tam přisipu maso a adochutím kořením které mi Will dala. Tak já to pomíchám mezitím můžeš nachystat talíře za pár minut to bude. Řeknu k ni a míchám to.Za chvíli se line zajímavá vůně která značí že je hotovo.To si sundám zástěru a chytnu v ní horky hrnec a opatrně naliju každému z nás do hlubokého talíře jakousi divně vypadající ale dobře vonící polévku.Asi pl hrnce ještě zbyde. Tak a můžeme jíst ale pozor je to horké. Dodám s lehkým úsměvem a odsunu jí u stolu židli aby sim ohla sednout první a pak si sednu až také a začnu opatrně jíst. |
| |
| U nás doma v kuchyni No zebruse nemáme, ale máme hovězí. Usměji se a podívám se po nějakém mase, které by mohlo nahradit to o kterém mluvil Caleb. Vlastně ani nemusím nic zapalovat. Máme elektrickou troubu. A co bys chtěl? Sůl, pepř nebo něco sladkého? Zeptám se a dám mezitím hrnec na plotýnku. Dobrá, tak já jdu na to. Nachystám hluboké talíře, protože čekám, že to bude něco jako polévka. Nachystám také lžičky a podívám se na Caleba. Kuchyní se line příjemná vůně. Dám Calebovi chňapky, aby se nespálil a také naběračku. Za chvíli je na stole polévka. Vypadá to velice dobře. Sundám si zástěru a přisednu si ke stolu. Dobře, dám si pozor. Dobrou chuť. Popřeji Calebovi a ochutnám opatrně ještě horkou polévku. Nejdřív mě překvapí trochu zvláštní chuť, kterou neznám, ale je to velice lahodné. Jsi lepší kuchař než kdy budu já. Řeknu pochvalně Calebovi, protože je velice šikovný. Nakonec si dojdu polévku ještě přidat. |
| |
| u will Usměju se. Dobrou chut. ODvětím a když si polévku pochvaluje jen se usměju a dojídám. Jestli chceš tak tě to všechno časem naučím není to nic těžkého. Odvětím klidně.Když dojím počkám až dojí i Will svou přidanou polévku a odeberu naše talíře i s lžičkami a pustím vodu a čile pomývám nádobí.Jako bych byl na to zvyklý bleskurychle je umyté co jsme použili a pak to hned utřu utěrkou a naskládám na místa odkud jsem viděl že to Will brala. Na hrnec se zbytkem polévky dám pokličku aby zbytečně polévka nechladla a paks e otočím na WIll. No jinak když si tu polévku večer přihřeješ budeš mít i večeři. Mrknu na ní. Tak a co chceš podniknout teď? Optám se s úsměvem a opírám se zády o kuchynskou linku. |
| |
| Mathai Přestavba nábytku v domu ti zabere v celku dost času a když konečně skončíš bolí tě snad každá část těla.Zrovna si chceš odpočinout když příjde ten otec vůdce rebelů. Pokud chceš můžeš nám pomoci stráže hledají rebely po okolí pár z nás je zavede do bažin kde máme své úkrytya zmate je mezitím bude město téměř prázdné.Kontaktuj tam našeho špeha je to jeden ze stráží jmenuje se Wattek.POznáš ho je velký a modrý teď by měl za chvíli být na cestě na obchůzku po městě. Podotkne muž a čeká tvou reakci. Tobio O....ty slibovat hodně velká věci ale ty nevypadat jako boháč.Ty vypadat jak kostelní myš.Já nemyslet že ty mít to co ty říkat a ikdyby já nepotřebovat chata ani peníze.Dům já mít a peníze obchodník k ničemu. Zavrtí halvou se založenýma rukama na prsou. Hmmmmm....ale ty mít hezká bota. Usměje se kulišácky procházeč. Bota dát prodat dál.Když ty mi dát svá bota já ukázat kde portál. Nabídne ti svou cenu. |
| |
| Podzemí Jistě, rád vám pomohu! Řeknu šťastně a i přes to že jsem vyčerpaný jdu s elánem. Koneckonců když jsem běhal uprostřed noci nepravidelně nebo když jsem musel uprostřed jídla udělat 200 kliků, taky jsem moc elánu neměl ale zvládl jsem to. Tentokrát jsem připraven nato, co mám a co můžu udělat. Minule jsem nechal nezapomenutelný dojem, ale měl jsem na sobě kápi, takže když půjdu bez ní, snížím tím alespoň trochu riziko. Navíc bych nikde svoje věci nenechal. Velký a modrý, no takže takový klasický ranař. Tentokrát jdu naprosto bez věcí, snad jen mám meč, ale ten je schován pod pláštěm. Do města bych měl vejít jako většina lidí, pokud po cestě najdu nějakou normálně vypadající houbu, vezmu ji s sebou ať to vypadá že jsem trochu hledal. Když jsem připraven, vyjdu ven a udělám přešně to, co mi řekli. Pokudmožno bez komplikací. Toho Watteka oslovím nenápadně. |
| |
| Doma s Calebem Polévka je velice dobrá a těším se až ji dám ochutnat mámě. Určitě by jí moc chutnala. Budu ráda, když mě budeš učit. Usměji se na Caleba a ani na chvíli nepochybuji, že musí být skvělí učitel. Po jídle ještě Caleb umyje nádobí. Trochu se stydím, že jsem to neudělala já. Když už vařil, měla jsem já umýt nádobí. Je hrozně rychlí. Ani mu nestihnu pomoci. No já nevím. Naše hry asi neznáš a tak by jsi mě mohl naučit nějaké vaše. Nebo by jsi mi mohl vyprávět o Meridianu. Určitě musel být moc krásný než jej Phobos zničil. |
| |
| u will Usměju se nad jejími slovy. Rád tě naučím co umím když vudeš chtít. Odpovím na její první otázku.Nad tou další se více zamyslím. No v dnešní době u nás v Meridhianu moc her nehrajeme. Není na to čas. Pak mi will navrhne at vyprávím. Já už si moc Meridhian za dob jeho krásy nepamatuji ale hodně mi toho vyprávěl otec. Zamyslím se jak začít. Kdysi než nastoupil phobos tak na trůně vládli jeho rodiče.Byli to prý dobří vládci a za jejich doby vše vzkvétalo.Meridhian překypoval zelení a radostí lidí.Na pořádek dohlíželo 5 minulých strážkyň, tedy vaše předchůdkyně. Nadechnu se abych pokračoval. Tehdy ještě u nás žilo mnoho nejrůznějších druhů zvířat a řivočichů které si ani neumíš představit.Byl to ráj ale to už je dávno.Ale já věřím že zase bude až budete umět co vy potřebujete. Usměju se na Will a čekám nějaký další její dotaz. |
| |
| Prochazeč Pozorně ho poslouchám. Takže on chce... BOTU ??! No tak to mě nenapadlo... Přemýšlím o tom, jestli si ze mě dělá srandu, nebo je to prostě blázen. Pak si mlčky sundám botu, naštěstí mám pod botou ještě dlouhou černou ponožku, takže to nebude zas až tak nápadné, jen mi prostě promrzne noha. ,,Tak tady máš tu...botu." řeknu mu, a podám mu jí, připraven k útoku, kdyby chtěl utéct a neukázat mi portál. ,,Tak, a kde je teda ten portál ? " Zeptám se ho. |
| |
| Tobio Procházeč se usměje a prohlídne si nový majetek. Tece smrdět ale kvalita dobrá. Zazubí se a strčí botu ke zbytku harampádí do pytle.Pak se zazubí zeširoka. A portál na Zem být hned tady za ta hromada. Je vidět že tě pěkně oškubal ikdyž jen o botu.Kdyžse bedlivěji podíváš vidíš že zpoza hromady jde záře a než se podíváš zpět po procházeči tak už je pryč. Mathai Jak rebel řekl ve městě moc stráží není a těm co tam byly si se bez problémů vyhnul.Hledáš po celém městě onoho Watteka až uvidíš nějakou velkou postavu zajít za jeden roh.Usmyslíš si že je to asi Wattek.Když tam dojdeš orpavdu uvidíš modrého asi dvoumetrového obra. Ten se na tebe otočí a povytáhne obočí. Co po mě chceš vesničane? Optá s emožná v domění že si obyčejný vesničan nebo se nechce prozradit pro případ že by si nebyl ten koho očekává. Zbytek hráčů Všichni máte nazpátek o nějaké strany své příspěvky tak si je najdětte. |
| |
| Město Nikoho takového jsem vživotě neviděl! Pomyslím si když před sebou vidím modrou horu. Všimnu si že se mě na něco zeptal, z části jsem to slyšel, sice ne celé ale to co ano mi zdaleka stačí. Nejdříve se přitisknu blíž ke zdi domu a pak potichu zašeptám-Ehm, Ahoj! Posílají mě za tebou rebelové, mám tě tu kontaktovat. Víc mi neřekli, asi už budeš vědět. Zadívám se nejistě na obra a mírně mi začne cukat ruka, kdyby se náhodou něco zvrtlo. Nedůvěřivě se zozhlížím kolem, město ve kterém bylo spousta stráží je nyní téměř prázdné, přijde mi to podezřelé. Ještě chvíli čekám jestli by obr chtěl něco říci nazpět nebo jestli tu mám vyžší úlohu. Po chvilce si jen urovnám spadávající vlasy do obvyklé polohy a raději se ještě zeptám Všechno v pořádku? Můžu ještě s něčím pomoci? Nevím ale nějak mi všechno přijde nudné a trocha toho adrenalinu nikdy neuškodí. Koneckonců dřív jsem měl volného času tak dvě hodiny, teď si mohu dělat co chci a velmi mě to baví. Mírně se pousmívám, ale pořád stejně dobře kontroluji okolí, kdyby se něco stalo. |
| |
| Doma s Calebem Oni byli dřív i jiné strážkyně? Zeptám se Caleba zvědavě. Mělo mě napadnout, že jsme jen jedny z mnoha. Calebovo vyprávění my připadá jako z nějakého románu. Hodný král s královnou po kterých nastoupí krutý tyran a království musí zachránit ušlechtilí princ v podobě tentokráte pěti dívek. A tam u vás jsou lidé jako ty nebo spíš jako Blank? Ptám se dál. Nevím, co bychom tak mohli dělat a tak postavím na čaj. U toho se krásně vyprávějí příběhy. Určitě budu moct vyprávět Calebovi i nějaké své příběhy, ale možná ani není o čem mluvit. |
| |
| s will Nad její zvídavou otázku se musím zasmát. Ne neboj Will opravdu tam není moc těch co jsou jako Blunk.Takoví jsou jen procházeči. Usměju se. Z velké části tam řijí lidé nebo lidem podobní humanoidi.Však uvidíš. POusměju se a vidím jak šikovně chystá na čaj. A abych zodpověděl tvou předchozí otázku tak ano byly i před vámi a asi i před nimi.Nevím kam až historie strážkyn sahá.Ale o tom jsem se už myslím před vámi jednou zminoval, že Yan Lin je předchozí strážkyně.Krom ní to byly ještě další čtyři dívky ze země. Odvětím klidně a čekám zdali mi položí ještě nějakou otázku. |
| |
| Doma s Calebem Už se těším až poznám lidi z tvojí země. Vždycky jsem věřila, že určitě nejsme ve světě sami. Usměji se na Caleba. Na stůl dám dva hrnky s horkou vodou, krabičku s čaji, cukr, med, citron a nějaké sušenky. Uděláme si pěkné odpoledne. Další čtyři dívky? Stejně jako my? Zapřemýšlím se a pak mě napadne taková hloupost. Babička Hay Lin je bývalá strážkyně. Myslíš, že i moje babička byla strážkyně? Nebo někdo z rodiny? Zeptám se zvědavě. Sednu si na židli do tureckého sedu a dám si do hrníčku sáček s černým čajem. Ten mám nejraději. |
| |
| s will Pousměju se nad Willinou zvídavostí a sednu si na druhou židli. ANo další čtyři.No dle toho co vím ovládaly stejné síly jako vy a nějaká psychická podobnost mezi vámi asi také byla. Odpovím na její jednu otázku. Někdo z tvé rodiny to nevím ale je to možné.Výběr strážkyně je těžký, pokud vím záleží na tom jak dívka vyhovuje a zdali má dobré srdce a další vlohy proto aby jí byla. Odvětím tak trochu neurčitě a pozdvihnu obočí nad vodou.Dělají to asi trochu jinak než my ale co vezmu sáček s čajema prohlédnu si ho. Proč to mají v pytlíku? Pokrčím nad tím rameny a utrhnu vrchní rožek a čaj si do hrnečku prostě nasypu a prázdný pytlíček odložím. Váš svět je opravdu podivný. Podotknu a počkám až nebude čaj tak horký a trochu se v něm uvolní bylinky a napiju se.Je dobrý a jsem zvyklý i na kousky z pytlíku co jsem tam vysypal.Pak čekám co dál bude chtít will vědět nebo dělat. |
| |
| Hledání vyníka Ještě nějakou dobu tam rozdávám rozkazy a vztekám se. Nakonec se vydám hledat Phobose, ale nikde není. Proměním se tedy do své bestiální podoby a rozletím se nad království a zvláště na místa, kde žijí Rebelové, abych je našla. A až vyníka najdu, zabiju ho! |
| |
| Portál Poslouchám procházeče, a pak se ohlídnu po portálu. ..sm--smrdět ??! Dojde mi urážka, a už se chystám ho zaříznout, Ale už je pryč. Jdu tedy k portálu, tedy kde má být, jestli tam je, tak ním projdu. Ani by mě nenapadlo, že budu zabíjet lidi na jiné planetě... Napadne mne, a projdu portálem. Doufám, že jim nebude vadit moje oblečení a maska, nevím jak to tam chodí. vleze mi do hlavy, a pak přemýšlím, kde se usídlím. V hlavě už se mi vytváří složitý plán, při kterém zabiju hned několik much jednou ranou. Tak tedy projdu portálem, a hned se poohlížím kolem, kte to jsem. |
| |
| Mathai Watek na tebe nedůvěřivě pohlédne. Myslel jsem že pošlou někoho....staršího. Podotkne. Ale to je jedno. Rozhlédne se. Vyřiť rebelům vzkaz.Phobos poslal na zemi za Calebem dva zabijáky. řekne a pak se orzhlédne a pokyne at jdeš dál a sám se opatrně vytratí. Safrina Hledáš rebely ale jako by se po nich zem slehla.Po pár průletech po okolí najdeš akorát pár mrtvých tvých vojáků ale rebelové tvém zraku sátle unikají.Zahlédneš ale Phobose jak se vrací s gardou do paláce asi vyřídil co potřeboval a tak se vrací opět dohlížet na své panství z trůnu. Tobio Za hromádkou je opravdu blyštivý portál. Když projdeš vyplivne tě to na nějaké městské skládce.Vyznáš se tu asi jako v bludišti takže nemáš orpoti tomu Calebovi moc výhod.Na skládce to smrdí ještě hůře než na meridhianu.Všude okolo jsou vysoké domy a někde i lidé.Vypadá to tu uplně jinak než si čekal. |
| |
| Město Hmm.... Staršího? Na chvíli se zastavím, jelikož jsem si nemyslel že by to mohl být nějaký problém. Aspoň vypadám nenápadně! výtězoslavně se zamyslím a stále se rozhlížím kolem. Zprávu na vyřízení si pečlivě zapamatuji, ale zarazím se nad ní také. Přestane se mi tu líbit a tak rychlým krokem vyšlýpnu pryč z města neustále kontrolující okolí. Staršího? Copak jsem nějaké dítě? To asi myslel že pošlou nějakýho dědka? Asi ano.... Myšlenky se mi začnou míhat, na Doras už ale ne. Teď se mi zdá, že jsem na něj skoro zapoměl, mám teď zkrátka jiné starosti. Přidám do kroku, ale vzpomenu si, že je rebelové zatáhli do lesů. Takže vyberu jinou cestu, než jsem přišel. Zajímalo by mě, jestli se na zemi něco změnilo? Jestli ne tak toho vraha vypátrá každé dítě. Taky by mě tam mohl někdo poslat, bylo by to pěkné to deseti letech... |
| |
| Skládka - hon na Caleba začíná Když mě to vyplyvne na skládce, jsem udivený, ale i hodně naštavný. Fajn, smrdím jako suši... Pomyslím si, vstanu, odejdu tak metr od skládky, a celý se opráším, protože nechci, aby to ze mě bylo příliš cítit, i když se toho asi nezbavím. Pak z nějakého vhodného místa sleduju kolem chodící lidi a okolí, co mají lidé na sobě, a tak všelijak, abych trochu zapadl, a nebyl černá ovce ve stádu. Musím si najít někoho, kdo mě tady provede. Napadne mne, a zrakem sleduji lidi, a hledám někoho mladšího, který vyčnívá od ostatních. |
| |
| Doma s Calebem Přemýšlím nad tím, co mi Caleb říká. Takže já vyhovuji a mám dobré srdce? Ale je pravda, že když mi Yan Lin vložila srdce Kondakaru do rukou měla jsem pocit jako bych naleznula část sama sebe, kterou jsem nemohla již dlouho najít. Dokonalé splynutí. Když vidím Caleba jak vysype obsah sáčku mám, co dělat, abych se nerozesmála. V těch sáčcích to je, aby se to lépe vytahovalo. Vysvětlím Calebovi a vyndám sáček, který byl v mém čaji a vyhodím ho do koše. Asi to pro tebe musí být těžké, že? Být tady s námi a poznávat tolik nových věcí. Podívám se na Caleba, který teď daleko víc připomíná kluka z našeho světa. |
| |
| u will Jen se pousměju. Nač to vytahovat ty bylinky jsou nejzdravější. Podotknu a dopiju čaj i s obsahem sáčku který tam byl. Pak se zamyslím nad její otázkou. Není to tak těžké jak si myslíš. Jsem tu rád je to mé poslání a rád poznávám nové věci. Odpovím klidně. Pro vás bude mnohem těžší vše se naučit než pro mě. Dodám s mírným úsměvem. ALe od toho tu jsem abych vám s tím pomohl. Zakončím nakonec a počkám co bude chtít will dělat dál. |
| |
| Mathai Nepozorovaně se vytratíš pamatuješ si cestu do města takže to není ani tak těžké.Dokonce i stráže tě minou.Když se dostaneš do města už vidíš čekajcího netrpělivého otce vůdce rebelů. Zdřejmě se tě nemůže dočkat až řekneš co víš. Tobio Smrdíš stejně desně ale co.Lidí je tu mnoho a hodně se jich liší mladých je tu taky spousta jen si yvybrat ale budou se chtít zdržovat s někým kdo takhle vypadá a páchne? Tod otázka kterou musíš si rozpovědět sám nebo zjistit. |
| |
| Město Když jsem konečně pryč, s poměrně slušným štěstím, málem si nestačím vzpomenout co mi to vlastně ve městě ten obr říkal. Nakonec si konečně vzpomenu a přidám do zpomalujícího se tempa. Když přijdu k vůdci rebelů, stačím jen říct Vše je naštěstí vyřízeno bez větších závad, ale máme tu jeden zádrhel. Jak jste mi vyprávěl o tom jak se váš syn vydal na zemi, vypadá to že s Phobosovou pomocí se tam vydali i dva vrahové s úkolem ho zabít. Patrně by nejspíš mohli zabít i strážkyně. To je asi všechno, ještě něco? zeptám se slušným neutrálním tónem který ani trochu neprozrazuje mé touhy být opět na zemi. Vůdce rebelů a baví se s nově příchozím, který ještě ani nezískal žádnou důvěru.... Jejich chování mi přijde vesměs divné, možná to dělá jejich zoufalá situace nebo jiná kultura, či snad že by se mi to jen zdálo? Asi ne.... |
| |
| Doma No nevím, mě přijde, že tenhle čaj má s bylinami už jen málo společného. Pokrčím rameny, protože mi přijde, že dnešní čaje ať tak nebo tak jsou plné chemie jako všechno, co nás obklopuje. Takže ty víš o našich silách? Zeptám se Caleba. Víš, zajímalo by mě jestli jsme ty síly měli již dřív nebo jsme je dostali až ted? Zeptám se a pak usrknu trochu čaje. Obdivuji Caleba, že ho mohl vypít tak horký. To bych nemohla. |
| |
| s will POusměju se nad jejími poznámkami a otázkami sám bych jich měl hodně. No vím?Jen něco málo z vyprávění otce co uměly minulé čarodějky. A myslím že síly do vás vtoupily až jste dostaly srdce Kondrakaru dřív ne.Ale srdce kondrakaru posiluje jen vaší podstatu čili hodně moci je čerpáno z vašeho nitra a vašich srdcí. Pokusím se objasnit jak umím. Ještě že jsou strážkyně právě ony. Mihne mi hlavou a pohlédnu Will do očí. A já nyní už chápu proč tě Yan Lin zvolila za vůdce strážkyň. Pousměju se jelikož jsem měl možnost Will lépe poznat a také jsem si vzpoměl na něco co mi vyprávěl otec. |
| |
| Doma To je zvláštní. Nikdy jsem si nemyslela, že v sobě nějakou sílu mám. Pokrčím rameny. Vždycky jsem si představovala, že jsem malá čarodějka a jak zvládnu vše, co budu chtít a všichni mě budou muset poslouchat. Když Caleb znova promluví zrudnu jako prvotřídní rajče. Nevím, co si mám myslet. Co, cože? A a proč? Rozkoktám se a snažím se najít v Calebově obličeji odpověď, která nepřichází. Co tím myslel? Copak je to jen pokus jak mi lichotit, ale co když ne? A co když se na strážkyni nehodím a on se plete a my nakonec prohrajeme? |
| |
| s will Pousměju se nad tím jak je červená. Vím to jelikož za tu chvíli co tě znám alespon trochu toho o tobě vím a vidím. POdotknu. Na svůj věk jsi hodně moudrá a co je hlavní máš dobré srdce. Odvětím klidně. A jsi krásná... Dodám si v duchu mimo to. A já vím že vy to zvládnate. Dodám s klidem a sleduju will. |
| |
| U mě doma Nepřechval mě nebo zpychnu. Řeknu Calebovi a udělám gesto rukou, abych toto téma ukončila. Nemám chuť slyšet jak jsem dokonalá nebo moudrá. Jsem normální holka, která se náhodou narodila pod šťastnou hvězdou. Nepůjdeme se projít? Zeptám se Caleba. Venku je docela pěkné počasí. Mám ráda procházky, když nejsou moc daleko a třeba po cestě přijdeme na jiné myšlenky. MH: Kolik je tak hodin? |
| |
| s will Jen se pousměju a nechám jí mluvit. No jasně můžeme klidně. Přikývnu na její návrh. Hmmm měl bych se pak zeptat Yan Lin zdali můžu přespat v jejich sklepě. Napadne mne anásleduju will.Otevřu jí dveře a nechám jí vyjít z bytu první pak vyjdu také a čekám až zamkne. A kam by si chtěla jít? Optám se jí s úsměvem. |
| |
| Ulice Čuchnu si k sobě. Smrdím jak sto let zkažená ryba porcovaná v hnijícím zelí. Ale což, sprchovat se nebudu. Když vidím oblečení zdejších, tak jen povzdechnu. Panebože, ti mladí vypadají jak kašpaři. Pomyslím si, a vejdu do davu. Masku mám pořád na hlavě, nemám důvod si ji sundavat. Hledám nějakou lavičku, nejlépe uplně volnou, popřípadě s jedním člověkem. Panebože, já tu musím vypadat... smrdím, nemám žádné věci, čím bych mohl dokázat svoji totožnost... Pak mi dojde, že si ke mně na lavičku nikdo nesedne, když takhle smrdím. Tak hledám raději nějakou lavičku, kde jsou tak dva lidé, trochu mladší než já, nikdo totiž nepozná kolik mi je. |
| |
| mathai Když vyložíš vše co jsi zjistil velitel rebelů se zasmuří.Pak zauvažuje. To je zlé Caleb o těch vzích nemá ani tušení. Zamumlá tiše a dál přemýšlí. Normálně bych tam poslal někho ze svých mužů ale nikdo z nich nikdy nebyl na Zemi a já tam jít nemohu potřebují velení. Podotkne a hledá jiné východisko. Nejspíše budeme muset doufat že to Caleb zvládne.....ale počkat ty si říkal že jsi z jiného světa...nebyl jsi i na Zemi?Někdy? Optá se tě najendou. Vím že jsi mezi nám velmi krátce ale nikdo jiný kdo by tam mohl jít mého syna varovat mne nenapadá.Přijmul by si tento úkol a šel na Zem ho varovat? Optá se. Pokud souhlasíš pokračuje: Nuže dobrá.Na Zemi se dostaneš jen jediným způsobem a to je portál musíš ho najít.Jeden ještě nedávno byl v tomhle lese na mýtině u velkých vodopádů najdeš jej lehce. Nadechne se. Jakmile projdeš na Zem předpokládám že tě to nevyplivne přímo kde potřebuješ a proto se zeptej kde je čínská restaurace paní Yan Lin.K ní se musíš dostat a říci jí co jsi řekl mne ona už jistě bude vědět kde strážkyně a Caleb jsou. Objasní ti vše co je třeba když už se máš k odchodu zavolá na tebe ještě aby tě zarazil. Ještě moment.Na Zemi se nosí jiná moda než na tvé planetě nebo na Meridhianu.Mám tu pro tebe něco díky čemu lépe zapadneš. Ofoukne nějaké starší oblečení a podá ti ho. Tohle se tam nosí kdysi to bylo moje když jsem tam byl jen o málo starší než ty.Určitě ti budou. Podá ti nějaké triko a kalhoty. Hodně štěstí. Dodá a nechá tě jít. Tobio Lidé se tě starní vypadáš pro ně divně a navíc tak děsně páchneš.Ještě je vidět že nemáš jednu botu no vypadáš prostě úplně jinak než je u nich asi běžné.Když si přisedneš k dvěma mladým je to asi 15 letý pár dívka a mladík.Jen co dosedneš vedle nich na lavičku zvednou se s mírným odporem. Ježiši kde jste se to válel a co to máte nasobě.Nate kupte si něco normálního a nějaký mýdlo. hodí ti mladík do klína nějaké micne a i se svou dívkou rychle odcházejí pryč.Jsou to mince jaké jsi ještě nikdy neviděl nejspíše se zde jimi platí.A vypadá to že si s moc lidmi v tomhle stavu nepokecáš zatím. |
| |
| Meridhian No, byl jsem tam do svých 5ti let. Odtuším když se mě zeptá a kývnu hlavou na souhlas. Když mi podá nové oblečení, prolétne mi hlavou Jo, nenápadný nebudu, ale zajímá mě, jestli se v tom dá běhat a bojovat stejně jako v mém. Pohlédnu na lidi kolem sebe Stejně, i tady mají trochu jinou módu, ale to je nejspíš tou spodinou. Nejdříve zajdu do mého domu, kde se převléknu a uložím většinu mých cenností, které mi zůstali v kapse. U sebe si nechám jen stříbrný prstýnek, který si nandám. Kdyby se něco stalo, snad to postačí slabým povahám na výkupné. Pak se vydám hledat portál. Říkali že nebude těžké ho najít, ale řekl to někdo, kdo zde žije a já jsem tu sotva den a už musím na jiný svět. Řídím se pokynů, hledám tam kde mám hledat. Až ho najdu, projdu a okamžitě se zeptám kolemjdoucích na cestu k Yan-Shin, Han-Lin? Ay..... Nene, to bylo Yan-Lin! To bude nějaká cizinka, podle místa kde se vůbec ocitnu. |
| |
| Doma Vyjdu z domu, protože malý byt mě již svazuje. Připadám si tam jako v kleci. Malý chycený ptáček ve vší té samotě. Nevím, možná do parku. Nebo za Hay Lin Uvažuji nahlas a jdu kam mě nohy nesou. Bezcílně začnu bloudit ulicemi. Nepřipadá mi najednou důležité kam směřujeme, ale to, že někam vůbec kráčíme. I cesta může být cíl nebo ne? |
| |
| s Will Usměju se nad jejími slovy a jdu vedle ní. Víš lidé tady jsou hodně zvláštní a hodně věcí zde zatím nechápu ale líbí se mi tady. Pousměju se. Jste zajímaví a je tu toho hodně co se mohu naučit nového. Objasním trochu a kouknu na nebe.Pak koutkem oka pohlédnu na Will. Jak jí mám říct, že je to nejhezčí co jsem tady na Zemi viděl? Zamyslím se na chvíli ale pak to pustím z hlavy a v dálce uvidím stromy. I v takovém zalidněném kraji máte les? Povytáhnu obočí jelikož je mi to divné. Nebo je to jen nějaká z vašich zahrad? Dodám zvědavě. |
| |
| Mathai Portál najdeš opravdu jednoduše a projdeš jím na Zem.Tam jsou lidé oblečeni podobně jako ty více sem zapadáš takhle.Vyhodilo tě to v jedné temné uličce.Ted je třeba najít onu restauraci ale takových tu mohou být stovky. Nakonec zastavíš jednoho asi 30 letého muže a optáš se na nějakou restauraci paní Yan Lin.Zamyslí se a opusměje. No.....ano pokud si dobře vzpomínám je odsud asi tak 20 kilometrů zhruba přímé cesty. Odpoví ti a ukáže směr.Pak jde zase dál.Nevypadá to tak složitě ale otázkou je zdali chceš jít po uzší cestě kde chodí lidé nebo nějaké hrubší kde se rychle mihají nějaké kovové stroje. |
| |
| Venku s Calebem Vsadím se, že kdybych byla já u vás taky by mi lidé tvojí země přišli zvláštní. Pokrčím rameny. Nepřijde mi, že by jsme byli s Calebem tak moc rozdílní. Můžeme se učit vzájemně. Však to víš. Jdu dál a snažím se přemýšlet kam jít, ale nic mě nenapadá. Tak jdu dál k lesu. Je to něco jako zahrada, ale my tomu říkáme park. Takový kousek přírody ve městě. Usměji se na Caleba. Takže oni nemají parky. Napadne mě, ale snažím se to nekomentovat. Jiný kraj jiný mrav. |
| |
| s will Chápavě se usměju. Tak park alespon něco tu máte z přírody. POusměju se když k němu dojdem.ROzhlédnu se. Je to tu hezčí než ve městě. Napadne mne. Možná by ti mí lidé přišli zvláštní možná ne. Usměju se a rozhlédnu se po korunách stromů.Pak se odrazím a chytu se jedné větve nademou nakterou se vyhoupnu a v dřepu přistanu a pousměju se. Pojď pomůžu ti nahoru. Usměju se a podám Will ruku a pokud se chytne vytáhnu jí na větev k sobě. |
| |
| Země Rozhodnu se..... půjdu mezi lidma, koneckonců cesta pro železné stroje by měla být železných strojů! Rozeběhnu se cestou, 20 kilometrů sice neuběhnu, ale 5 určitě. Nezastavuji se, jen běžím dál a čekám, až na tu restauraci narazím. Číst naštěstí umím jak od Dorasanů tak ještě od lidí. Neměl by být problém jí najít, přímá cesta je přímá cesta a v nejhorším se někoho přeptám jak dál. |
| |
| V parku s Calebem Procházíme se spolu s parkem. Je to tady mnohem klidnější než ve městě a skoro cítím jak je spokojený Caleb. Najednou se Caleb vytáhne nahoru na strom. Drž mě, ale pevně. Podám Calebovi ruku a snažím se se vyškrábat nahoru na strom. Unese nás to? |
| |
| s will POusměju se. Neboj Will budu tě držet jako křehký drahokam. Mrknu na ní a vytáhnu jí na větev vedle mě. Jistěže nás to unese jsou to silné větve neboj. Odvětím s úsmevem a aby náhodou nespadla přidržuji jí kolem pasu. Chytni se téhle větve ta tě unese kdyby ti sjela noha a drž se pevně. Řeknu a pak když tak udělá pustím jí a vyhoupnu se výše a za chvíli slezu zase kní. Dobrý chytni se mě a já ti pomůžu sednout si na větev. Dodám a přidržujují když si sedá na větev a pak si sednu vedle ní a rukou jí jistím koulem zad a držím se jí taky za větev na které sedím aby kdyby něco aby to bylo pro wil pevná opora a pro mne taky. Na tohle jsem našel nahoře. Podám will druhou rukou rudé jablko které tam rostlo. Občas jsi stejně červená jako to jablíčko. POusměju se a sleduju jí. |
| |
| Ulice Země Vezmu mince, a prohlížím si je. Pak se zvednu, a mince pořád pižlám v ruce. Hledám nějaký dům, ve kterém by mohla být prodejna oblečení. Vezmu za kliku, abych zjistil, zda je otevřeno. Pokud není, tak hledám další obchod, a pokud je, vstoupím dovnitř. Sundám si masku, a vezmu si ji do ruky. ,,Dobrý den. Co bych si tady mohl koupit slušného za todle ? " Pozdravím, a ukážu svoje peníze. |
| |
| Na stromě v parku Jako křehký drahokam? A já myslela, že ty vydrží všechno. Caleb mě drží kolem pasu a já mu tak krásně vidím do očí. Dobře. Chytnu se větve, kterou mi Caleb ukázal. Jako malá jsem kdysi lozila po stromech ráda, ale to už je dávno. Když už sedím zahoupu nohama tak jak jsem to dělávala jako malá. Je to jako na houpačce, když jste takhle vysoko. Jé moc děkuju. Řeknu Calebovi a vážně zrudnu, protože v poslední době mě uvádí hodně do rozpaků. Raději se zakousnu do šťavnatého jablka, které jsem předtím otřela o mikinu. Je sladké. Chceš taky ochutnat? |
| |
| s will ve větvích Pousměju se a pohlédnu na okolí.Lidí co chodí kolem si moc nevšímám a myslím že moc si jich nás taky nevšimne.Trošku se zamýšlím ale z toho mě proberou slova Will.Jen se pousměju. Tak jo díky. Opatrně se nahnu a ukousnu taky kousek jablka a sním ho.Pak se pousměju. Je opravdu sladké, v téhle roční době jsou i u nás na meridhianu jablka moc dobrá a nejen ony ale i jiné plody.Určitě by ti chutnaly. Řeknu k ní a letmo na ní pohlédnu.Všimnu si ještě pozůstatků červeni na její tváři ale nic neříkám. Opravdu jak to jablko. Napadne mne a neodolám se té myšlence pousmát. Chceš tu ještě zůstat nebo máš plán kam dál? Optám se pak. |
| |
| V parku A jaké ovoce tam ještě u vás máte? Zeptám se zvědavě, možná to by mi v jeho zemi chybělo. Naše jídlo a taky máma a holky… Nechce se mi ještě odsud. Je tu krásný výhled na celý park a už musíme jen Yan Lin. Řeknu na vysvětlenou a nastavím svou bledou tvář sluníčku. Už je podzimní období a to znamená, že už si ho moc neužiji. Za chvíli přijde zima. Všude bude sníh. |
| |
| s will No různé ovoce některé jako vaše ale některé taky hodně jiné určitě ho někdy ochutnáš. Usměju se a zamyslím se. Máš pravdu je tady moc hezky ale kdyby tu byl člověk sám už by tu tak hezky nebylo. Dodám a rozhlédnu se. Hmmm k paní Yan Lin no asi se jí budu muset poptat zdali by měla v tom jejich sklepě místo na spaní.Ikdyž asi tam bude už zabydlený Blunk. POusměju se nad tím. Asi bych ho měl někdy vykoupat. Napadne mne a kouknu na Will.Pak čekám co řekne. |
| |
| V parku To máš pravdu. Člověk by neměl být nikdy sám. Všechny strasti i radosti se zvládají dobře ve dvou. Usměji se na Caleba a raději se pořádně chytím větve, abych nespadla. Při vzpomínce na Bluna se pousměji. Ten se nastěhuje opravdu všude. Vzpomenu si jak holkám nabízel ten jeho „šampón“ velice zábavné. Možná by jsi mohl nějaký čas přespat u mě, ale musíme vymyslet nějakou výmluvu pro mámu. MH:já už nemám inspiraci... |
| |
| s will POusměju se a jdu vedle will. Díky Will to je od tebe moc milé.Ale je to taky vůči tobě riskantní byl bych nerad kdyby si měla kvůli mě problémy. Pak na ní kouknu a opatrně seskočím dolů abych jí neshodil. Tak pojď Will zajdeme k paní Yan Lin třeba nám poví něco nového. Podotknu a napřáhnu k ní ruce. Skoč chytnu tě. Počkám až skočí a chytím jí do náruče.Pak jí postavím na zem a jdu s ní až k paní Yan lin.No WIll mě občas spíše vede ale to je detail. Když dojdeme do restaurace očima hledám Hay Lin ale tu nikde nevidím.Pak zahlédnu Yan Lin jak se mihne do kuchyně a jdu z ní a pro jistotu chytnu za ruku WIll aby šla semnou.Když vejdeme hned se na ní podívám aby si mne všimla. Paní Yan Lin je něco nového? Pak čekám co odpoví. (Mh: pj mi říkal že nám brzo něco spísne proto jdeme k Yan lin ;) |
| |
| Cestou necestou ke stříbrnému drakovi Moje máma věčně není doma. Možná by byla ráda, kdybych nebyla pořád tak sama. Pokrčím rameny, ale to už je Caleb na zemi. Nevím jestli můžu věřit, že mě nepustí, ale nakonec seskočím. Raději však zavřu na poslední chvíli oči, protože mám hrozný strach. Caleb mě však neomylně chytí do náručí. Jdeme spolu směr stříbrný drak. Hay Lin někde asi lítá, ale to nevadí. Jistě se ukáže až zjistí, že jsme tady. Caleb mě chytne za ruku a rychle mě táhne do kuchyně. Ale tam přece nesmíme. Raději se zdržím mluvení a jen pozdravím. |
| |
| Tobio Prodavač si tě prohlédne s menším odporem a pak přelétne okem mince. Prominte ale pro žebráky tady nic nemám.Skuste to o kus dál ve vetešnictví třeba tam budou mít něco pro vaši kategorii. Odpoví ti a ukáže k dveřím. Z čehož vyplyne žže z tebe radost moc nemá a bude rád až zmizíš do nějakého okolního obchůdku.Bud zde lidé moc přívětiví nejsou a nebo se tak chovaj z nějakých důvodů jen k tobě. Will a Caleb Když vejdete do kuchyně jen se za vámi zaklapnou dveře.Uvidíte Yan Lin jak na chvíli sedí na židli a odpočívá.Pak si vás všimne a usměje se. Á Calebe, Will ráda vás zase vidím....jsou tu v celku pěkné fofry když Hay Lin musí rozvážet jídlo po městě na kole.Hold je toho na nás trochu moc. Řekne jakoby mimo otázku a pak zvážní. Ano Calebe ani né před hodinou zde byl nějaký hoch a říkal že ho poslali rebelové vás varovat.Phobos na vás nasadil Cedrika a ještě nějakého zabijáka ty i holky musíte být opatrní.Hay Lin už to ví, a myslím že to volala i Cornelii a zbytek musíte informovat vy. Vychrlí a nadechne se. Budeš muset urychlit trochu výcvik holek a budete muset začít svou práci.Hlavní je ted zbavit se těch dvou co jsou tady na Zemi.Jinak Blunk už odvedl toho mladíka zpět k rebelům.Nic víc nvoého už asi není. Pak se usměje se zaleskne se jí v očích. No jak vidím asi nemáte co dělat nechtěli by jste mi pomoci z roznosem talířů hostům?slibuju že to nebude nadlouho ted v rozmezí hodiny bývá nejhorčí nával. Podotkne a čeká co řeknete. Matt Jsi tam kde jsi šel naposledy. Hay Lin Rozvoz jídla. Safrina S Phobosem. Cedrik Ve svém novém pracovišti. |
| |
| s Wil u Yan Lin Vyslechnu co říká paní Yan Lin a zamyslím se. Cedrik je nazemi?Alespon že se tu taky moc nevyzná aten zabiják natom bude podobně.Cedrik má ale tu výhodu že mě už zná.Ale díky Will se tu lépe schovám a na holky dohlédnu.A nebojte paní Yan Lin co nejdříve i ostatní informujeme. Podotknu a pak se zarazím trochu nad její poslední otázkou a kouknu na Will. Co myslíš Will?Na hodinu by jsme mohli vypomoci ne?To nebude až tak těžké co říkáš. Pousměju se a sleduju ji.Vzpomenu si však na to žejí stále držím za ruku za kterou jsem jí táhl a tak jí už raději pustím. A to byl tak hezký den proč ten had leze až sem. Mihne se mi hlavou. |
| |
| HRA POZASTAVENA NEŽ SE SEŽENOU POSTAVY ZA WITCH |
| |
| UBĚHL SKORO MĚSÍC A TAK TU MÁM OTÁZKU NA VŠECHNY HRAJÍCÍ V BRŮŽU.KDO MYSLÍ ŽE MÁ CENU POKRAČOVAT A KDO CHCE HRÁT?A POKUD CHCETE HRÁT DOKÁŽE NĚKDO SEHNAT ZBÝVAJÍCÍ WITCH? |
| |
| Moje stanovisko znáš... |
| |
 | Já klidně pokračovat... |
| |
 | Koukám, že nám tu začíná něco zmírat na neaktivitu… Dokonce už 5 týdnů bez příspěvku! No tohle už bude hodně uleželá svačinka. :o) Jak vidíte, přišel se na vás podívat váš (ne-)oblíbený administrátor s velkým koštětem na odklízení odpadků… Co ale teď s Vámi? Díky dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do kategorie "Už se dlouho nehrálo -> odpad". Dejte mi sem nebo do pošty odkaz do dvou týdnů vědět, jestli jste našli novou chuť k hraní, chcete změnit Vypravěče, nebo se s tímto dobrodružstvím definitivně rozloučíme. Havran-údržbář. |
| |
| NO NIC LOUČÍM SE. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR