Andor.cz - Dračí doupě online
Knihovna
Uživatel?Oblíbit
 | Autor: PavettaSekce: BáseňPublikováno: 10. ledna 2008 13:15Průměrné hodnocení: 9.3, hodnotilo 4 uživatelů [detaily] |
Báseň v próze. Chvilka vážnosti. Sled písmenek sešněrovaný do vět absurdity. Drobné zamyšlení. Nadsázka a hra se slovy... jste takoví? Je to jen hra...
Skanula slza. Romance věčnosti dodávána v balíčcích vody.
Krásná žena, která umí plakat. Která zná půvab rosy kanoucí z jejích očích.
Slyšel jsem o věčnosti, slyšel jsem o dokonalosti.
Nesnáším obé.
Bezmocnost a bezcílnost na každém, každičkém kroku a co z toho?
Kdo mi rozumí? Najde se vůbec někdo takový?
A zas ta slza. Zblázním se z nich…
*
Chtěla bych být volná, jako moře, ne, víc, víc jak moře, víc než vítr. Svázáni jsou přírodními zákony, které sami nedokáží ovlivnit.
Matrix a další esence nereality.
Hraji si na něco, čím nejsem… kdo jsem?
Holka za počítačem, nic podstatného, nic nepostradatelného… ťukám příspěvky.
Aktivní uživatel, tak se tomu říká. Lačním po dalších životech, po dalších příspěvcích.
Nekonečná touha. Pocit naplnění v nedohlednu.
Neexistence klidu.
Absence poznání.
*
Uhnula jsem stranou, to bylo o fous. Příště se tohle už nesmí stát. Nepodlehnu tvému úsměvu.
Tvé vůni, ani tvému tělu.
Příště uteču. Budu rychlejší.
Tvé zuby, tesáky rozkoše. Nehty, drápy touhy.
Drásají mě s mým vlastním svolením.
Stojím a čekám, až tě zas omylem potkám, až půjdeš náhodně kolem. Víš to a proto už nepřijdeš…
*
Drobná nezajímavá holka z reality. Vybledlé půvaby písmenek.
Nemohu dál, cítím dech těch, které neznám.
Chci je znát v jejich obyčejnosti?
Kdo jsou? Jsou stejní jako já?
Pisálci časů, pisálci dějů.
Hněv i usmíření. Žal i radost. Vše na podnosu „bílé na černém“.
Spáchání zadostiučinění mi nestačí…
I oni mají oči. Ale jsou také tak magicky přitažlivé?
Jaké je jejich skutečné pohlaví?
Lžou v každé větě. I já.
Ne, nejsem tou, co by chtěli.
Jsem jiná…
*
„Opravdu musí každý zemřít?“
ptala se, když umírala.
„Opravdu musí každý zemřít?“
ptala jsem se, když zemřela.
…
Na viděnou v realitě!
Tam se budeš bát zemřít a asi mě tam nezachráníš…
Čas hrdinů odzvonil, řádky dopsány…
Jeskyně uzavřena…
Error.
Komentáře, názory, hodnocení
| ||||
 | Ze začátku je to takové, lehké a nostalgicky hravé. To se změní s matrixem, kdy to dostane reálný rozměr. A pak rána, sloka aspirující na refrén. Vytržení z hlavního toku myšlenky. To mě trochu rušilo, ale nedá se říci, že by to bylo básni ke škodě. Celkově jedno s těch lepších děl tady. | |||
| ||||
 | Mě se to líbilo se vším všudy, i s tím errorem nakonci. Jinak by to nebylo ono :) Díky. | |||
| ||||
 | jo. :-) Nevím co na to přesně napsat víc, je to takové "ze života". Mohlo by být. :-) Ale snad není. ;-) | |||
| ||||
 | Pavetta - 24.Ledna 2008 17:10 Ja viem, pochopil som, že to je o Andoranoch... a tak trocha aj o mne... Akurát... neviem, slovíčko error mi nejde k duhu... Jediný krát, čo sa mi páčilo: Error 404: Brain activity can not be found in the moment. Try to find if that nazi have one... | |||
| ||||
| fry - 24.Ledna 2008 12:50 Ten Error je stupňování 1. stupeň - řádky dopsány - stav, kdy člověk dopíše do všech jeskyň a čeká na odezvy dalších hráčů a PJe 2. stupeň - jeskyně zavřena - nemožnost do ní psát, musí se hledat nová 3. stupeň - Error - nemožnost dostat se na Andor, hledání nových serverů | |||
| ||||
 | Pavetto Je to už potřetí, co proplouvám řádky tvých slov. A je to už potřetí, co jsi mě v tomto textu dokázala rozplakat, přinutit mé srdce, aby začalo hlasitěji bít. Zklamání s obdivem i radostí. Je to podivné, ale rozumím tomu. Chápu to, možná jako málokdo, možná míň než všichni. I já to zažívám. Nekonečný pocit beznaděje, celý život postavený na lži a naivitě. Každé z těch písmen má krásnou vůni. Já ji vnímám, neztrácím se, naopak. I ono zmiňované error na konci přidává textu na jeho atmosféře, která mě dostala. Je mi hloupé říkat "text", když vidím, že to má duši. Tak nádhernou duši… Pár řádků zmatených písmen, které ale myslím vážně. Jinak to neumím. Eilonwy | |||
| ||||
| Je to príjemné... som Slovák a som jediný, kto sa v tom nestrácal... aká irónia... čítalo sa to vynikajúco, občas mi lezú na rozum takéto podobné veci... Akurát... ten "Error" mi tam nesedel. Také... neviem, nazval by som to klishé... | |||
| ||||
 | Sargo - 23.Ledna 2008 21:01 Tak teď už může být řeč o dokonalosti ... :-)) | |||
| ||||
| Sargo - 23.Ledna 2008 21:01 Tak to je docela smutné, asi se dám opravdu na to šifrování | |||
| ||||
 | "O" doplněno. :-) Sice jsem se v tom těžce ztrácela, ale četlo se to velmi příjemně. :-) | |||
| ||||
| Bard - 22.Ledna 2008 07:18 Ano, to "o" mi tam úplně vypadlo, se omlouvám. O:o)) samozřejmě tam být má... :o)) | |||
| ||||
 | Je to zajímavé, začátek malinko neprůhledný, musela jsem se k němu vrátit, ale líbilo se mi to. Máš čtivý styl. Báseň v próze odsuzuji jako žánr, protože mi připadá příliš jednoduchý, ale tohle mělo i nápad, nejen formu. | |||
| ||||
 | Sem tam jsem se trochu zasekl, ale jinak se mi to moc líbilo. Ani nevím proč, ani již nevím, kde jsem se zasekl, nicméně i na druhé přečtení mne to baví. Blahopřeji a děkuji... | |||
| ||||
 | Působivé, mě osobně to určitě zaujalo. Určitě pokračuj v psaní, budu se těšit na další příspěvky. | |||
| ||||
| Je to těžko uchopitelné, ale na mě to působí. Báseň bez rýmů mi musí fakt sednout, abych se jí dokázal bavit ... a tahle mi baví. Jen drobnost, abych si to ujasnil: nemá tam být slyšel jsem "o" dokonalosti? | |||
na začátek stránky