Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Dej bůh požehnání lidem ve smrtiOblíbit

x1550687641.jpg

Autor: Hanako

Sekce: Zamyšlení

Publikováno: 19. prosince 2004 00:28

Průměrné hodnocení: 9.8, hodnotilo 4 uživatelů [detaily]

 
Měl jsem takovou myšlenku a snažil jsem se jí dnes večer vyjádřit… Výsledek nevalný, ale přesto jsem se o to chtěl s vámi podělit. Díky za komentáře i hodnocení.
 
this_is_my_city_of_god9072.jpg
Městem vládl soumrak. Silueta umrlého muže stála na krví, výkaly a špínou světa potřísněných dlaždicích jedné z nesčetných anonymních ulic Eliandoru. Několik metrů odtud se převalovaly temné a hluboké proudy Rentvy. Řeka sebou nesla vše, co již město nebylo schopno pohřbít ve svých útrobách. Na dně se líně převalovaly stovky pobitých mrtvol. Ty, které tady byly již delší čas, se vydávaly na svou pou» k hladině. Často plavaly těsně pod ní a jen čeřily její temný odraz šípy a přilbicemi vystupujícími k temnému nebi… Muž, spíše než by stál, se opíral o svůj meč, jehož hrot spočíval kdesi mezi rozbitými fragmenty dlaždic. Hlavu měl skloněnou. Jeho obrys, propadající se pod tíhou hrozného, nezadržitelného osudu, byl znatelný snad jen proto, že polovina města již byla uchvácena stravujícími plameny, které se do temnoty a kouře nad městem vpíjely v přízračné koroně.
Muž stál opřen v předklonu uprostřed cesty a nebylo nikoho, kdo by si ho byl všimnul. Na pahýlech tisíciletého stromu v dáli za ním neseděli ptáci, v Rentvě již dávno neplavaly ryby. Ani mrtvola nehorázně bílé a špinavé ženy, opodál při stěně jednoho z domů, o něj nejevila pražádný zájem. Z jejích nezatlačených očí vytékal na zem věčný chlad mísený s černým hnusem, krví, bezmocí a beznadějí, utopené v řece temnoty. Vzduch byl plný strachu a kouře.
Do zdí kdysi majestátního Eliandoru se zařezával hrozitánský křik smrti. Bičoval všechny, kdo snad přežili, takovou silou, že padali k zemi, neschopni čehokoli jiného, než jen bezmocného třasu v křečích, a očekávání spásného vysvobození na rezavé čepeli. Skřeti nebrali zajatce. Jejich přerývavý řev burácel oblohou... jistě na desítky mil daleko. Létal ulicemi jako smrtka s kosou připravenou podseknout nohy komukoliv, kdo snad ještě neleží, nebo jen pevně nestojí opřen o mohutný sloup. A ulice duněly… Každý úder skřetího bubnu odpočítával čas vyměřený lidskému plemeni na tomto světě, nemilosrdně, úder za úderem.
Muž. Stál. Ještě. Ještě nebyl zlomen. Stál a nenaslouchal vtíravému volaní stínů. Tiše hleděl do proudů Rentvy a dodýchával svůj poslední vzdech. Stál opřen o svůj meč, svého jediného opravdového přítele na svém hrobě. Věděl to. Jeho čas byl tu. Chvíli. Za chvíli… Na hladině řeky se objevila nová mrtvola. Odplula. Nic. Smrt. Řeka dala na chvíli muži vidět cár něčí košile. Muž stál nad řekou a v nekonečném okamžiku ne nepodobném samotné smrti uslyšel něco, co zde nemělo své místo. Ale co? Nejprve nechápal, zvedl hlavu a rozhlížel se kolem. Nic, jen v něm sílil úporný pocit něčeho cizího, něčeho nového… Světlo. Nechápavě upřel oči v dál a zaposlouchal se. Šálil ho sluch, či byl to jen sen? Zaslechl v dáli mužské hlasy, jak prozpěvují válečný chorál... Světlo, které slyšel, bylo spíš výmyslem jeho ztrýzněné mysli, než opravdovou písní, ale ten niterný pocit, který pocítil, když je uslyšel, mu zacelil všechny rány a vlil sílu do skoro mrtvého těla k novému boji.
Postavil se, narovnal, a pozvedl zkrvavený meč směrem k domům na druhé straně za řekou. Našel v sobě sílu, aby překročil řeku a opustil svůj hrob. Zemře se ctí, která náleží rodu lidí a zaslouží si tak místo v zemi nesmrtelných… Dej bůh požehnání lidem v jejich smrti.

*ZTT*
 

Komentáře, názory, hodnocení

PsychoP - 25. května 2006 19:32
falling8927.jpg
zcnáhodou jsem zabrousil do starších článků s předsevzetím, že si přečtu první, na který narazím... teda... smekám... jak bylo níže zmíněno, jediná výtka se týká toho spojení "...nehorázně bílé..." působí to rušivě... ale jinak je to opravdu krásné... poslední chvíle a potom... naděje... uchvátilo mě to... krása...
 
Thaien - 08. března 2006 19:29
0-0-04432.jpg
Tenhle clanek jsem si precetl na doporuceni sveho dobreho pritele a musim konstatovat jedine:Nadhera jeste jsem se ani tady nesetkal s clankem kteremu bych dal deset, az ted.Jeste ted mi beha mraz po zadech..Akorat jedinou chybicku a to spis z pohledu subjektivniho:rusi me tam to "nehorázně bíla".
A jestli ty sam rikas ze to neni valny uspech a citis se i na lepsi tak se muzou jit bodnout vsichni autori svetovy literatury, ktery znam.
Mozna to je jen tim ze ses trefil do toho co ja fakt muzu, ale tohle je dle meho naprosto spickove.
 
isik-ud - 06. března 2006 20:47
tn_edwinl[1]8788.jpg
ja jsem ted na andoru skoro poprve a prave jsem poslal ke schvaleni svuj clanek... tak nak jsem doufal ze mi ho uverejnej, sle jestli jsou vsechny uverejnene clanky tak nadherny tak to skusim nekde jinde... sklanim se pred talentem a umenim lidi co jsou schopni poskytnout lidem virtualni realitu i inak nez televizi... fakt mas talent
 
Xinatra - datum neznámé
tn_rm02s5764.jpg
Čtu to docela s opožděním a opravdu se mi to líbylo (to se projevuje tím, že to přečtu víc jak 3 krát...)
Závěr:Kdyby byli všechny články takové tak bych jenom četl na Andoru...
 
Samuel - datum neznámé
200203120602raistl8102.jpg
Nádherné. Atmosféra sama. Dala by se krájet. Vidím před očima to umírající, vlastně už mrtvé město. Tu zkázu a zmar. I toho jediného muže, který se zcela zbytečně rozhodne stát hrdinou. Nic už nezmění. Útočí to na pocity a nutí přemýšlet. Tomuhle řikám literatura. Taktéž děkuji. Už jsem to psal jednou, ale jsi vážně talent
 
occultist - datum neznámé
occ_as_kelthuzad_by_altana_50x108px_edit7566.jpg
cool je to fakt dobré líbí se mi ta představa mrtvého města a taky ten název "Dej bůh požehnání lidem v jeich smrti" zní to skvěle a vůbec i ty metafory ze začátku jsou dobré
nic moc dlohého,vtíravého a tak prostě ideální povídka fakt mě inspirovala dík žes ji tu napsal
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.1001889705658 sekund

na začátek stránky