Autor: VenaliSekce: PovídkaPublikováno: 02. dubna 2008 20:53Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily] |
| ||||
Ale jop pokec s andělem si projde každej :-D mám s tim zkušenosti, ale chybý tam ta halda papírování co u toho je... ono než člověka necháte zemřít tak ty na hoře chtěj takový formality .. jako třeba jestli lituje a tak :-D no děsná šimlařina .... jinak dílko zajímavé... pro příště : XD Autorko zkuste sepsat něco veselého :-) |
| ||||
Clea - 28.Dubna 2008 17:09 Aspoň trochu pozitivní ohodnocení...:) No konec je trochu strmý... |
| ||||
Je to celkem pěkné, jen mi tu nesedí ten konec.... |
| ||||
Venali: Jsi si jista, že stále hovoříš o povídce a ne o svém životě? ;o) Sargo: :-D |
| ||||
Asi už zde bylo všechno řečeno... Jsou věci, které by měly zůstat zastrčené v šuplíku, neboť zveřejněním ztratí veškerý smysl. Popis sebevraždy je literárně asi stejně těžké sousto, jako by se někdo, kdo si do té doby neuvařil ani čaj, pustil do vaření hostiny o dvanácti chodech pro královskou tabuli. |
| ||||
Pavetta - 24.Dubna 2008 23:17 Mám obojí…A nevymlouvám se,jak už jsem ne některak řekla. Zas takový kus jsem jí nedopisovala,asi 1/5 povídky,ale to teď nehraje roli,spíš jsem více opravovala chyby a výrazi.Ano přiznávám,někdy v takovýhle náladách jsem,mám trochu taktéž vnímání. Je lepší říkat věci,jak jsou,a jsem ráda,že jsi takový kritik,prostě všechny věci na světě nebudou stejné a už vůbec née,že se zalíbí všem. Odpovědět na tvoje dvě otázky bych mohla,Je to divé či banální,ale velká změna za ¾ roku není radikální,mnohé se změnilo,ale i mnohé zůstává,jedním kolečkem v jedné kolejici. Nechci se nějak ospravedlňovat něčím,co stejně někteří obrátí proti mě,je lepší zkušenost a znám člověka osobně.Ale přesto se snažím žít,přihodilo se mnohé,možná mě to posunulo dopředu,možná mě to na delší dobu zbrzdilo,tak či onak to víjde na stejno. Na povídce si trvám,neboť kdyby tomu bylo jinak,tak bych ji nepsala. |
| ||||
Venali - 24.Dubna 2008 17:15 Víš co, tímhle mi nikterak nepomůžeš v tom, aby se mi povídka líbila. Všichni ti tu radí docela dobře. Je rozdíl vypsat se a psát pro čtenáře. A ačkoliv ti tohle pomohlo, není to reálné, pokud chceš změnit pravidla fyziky, můžeš, ale musíš udělat jiný svět, který se nebude skládat z atomů a krve, že nebude mít žena jen 3-4 litry... Já ten popisek četla, možná proto jsem si povídku přečetla, abych se utvrdila v tom, jaká je. Zda se líbí či nelíbí... Opravovat povídku nelze, vím to, také to nedokážu. A jak si se za 3/4 roku změnila, jak moc? Souhlasíš s tou povídkou teď? Pokud ano, pokud si ji byla schopná dopsat (a že není moc dlouhá), zas tak jiná v tomto ohledu, Venali, nebudeš. Jak jsem říkala už prve, jsem zlý kritik, ale přijde mi lepší, když jsem zlá a upřímná, než jakákoliv jiná. A třeba je to tím, že já osobně se po jistých zkušenostech na sebevraždy divám trochu jinak. Trochu víc prakticky a... tak... Na nepochopení se vymlouvají poeti, nebuď jako oni, protože oni pak, nepochopení, pláčou a nadávají na to, že nejsou trendy... Pokud má jeden srdce a smysl pro logiku, nemusí se nepochopení bát... ;) |
| ||||
Venali - 24.Dubna 2008 17:15 Abys někoho zaujala, je dobré vybrat nekomerční téma a dobře jej sepsat. Nemusí to být dokonalé, ale aspon trochu napínavé. Musí tam být psotě něco, co čtenáře dokope k tomu, aby o díle začal uvažovat. Přemýšlet.. tohle bylo takové nemastné, neslané. Možná i to téma by se dalo kdyby to oovšem bylo podané "jiným způsobem". |
| ||||
Cor Na - 24.Dubna 2008 17:31 Tak každému se to samozřejmě zdát nebude... ...Dodatek odeslán do tvé pošty |
| ||||
psychop - 24.Dubna 2008 17:27 Samozřejmě souhlasím,i když mám pár víhrad.A nevymlouvala jsem se,jen jsem konstatovala,což je menší rozdíl.Ale i přesto děkuji za takovou kritiku.Samozřejmě už vím co vylepšovat.(Příště dám na tvé rady...) |
| ||||
Venali - 24.Dubna 2008 17:15 Není to příběh, je to celkové zpracování, co se mi nezdálo. A raději bych byl, kdybys mi věk řekla ty sama. :o) |
| ||||
Venali - 24.Dubna 2008 17:11 První povídka není omluvou, ale výmluvou. Odkaz na dobu vzniku taktéž. Chceš-li na svém stylu něco vylepšit, pak články psané ve špatné náladě(ne, nenapíšu deprese, protože to slovo označuje nemoc a já ji nehodlám přisuzovat někomu, kdo ji nemá, stejně jako nehodlám tipovat, zda ji ten daný má) smaž, spal, znič. Protože budou stát za naprosto stejně znechucený výraz, jaký budeš mít na tváři při jejich psaní. Vypiš se z toho a teprve pak se pust' do něčeho, co by mělo někoho oslovit. Musíš vědět, co chceš vyjádřit, co má povídka lidem říct, jak má vyznít. Cesta to není snadná, ale jiných moc není. Někomu se píše lépe, někomu hůře, ale ani ten, komu bylo z hůry dáno, není vyjímkou a musí psát, aby se se svým stylem sžil a jeho práce stála za vložené úsilí. Tohle není článek, ale zoufalé volání o pozornost. tím zoufalejší, čím víc se snažíš postavit to na nepochopení ze strany čtenářů. Jakkoliv se to může zdát, tato kritika není míněna jako shazování, ale čisté doporučení. Piš, když máš náladu psát, uveřejnuj, když si jsi jistá, že si to daný příběh zaslouží. Napiš jej, odlož jej, přečti si jej ještě desetkrát, než se rozhodneš jej někam poslat. Dříve, či později se objeví takový, se kterým budeš spokojená. Tento postup je ale založen na upřímné sebekritice. Dále je vhodné požádat nějakého známého, který má se psaním VÍC zkušeností a má toho načteno víc, než průměrný český občan(leporelo, písanka a 2 komixy, které našel v autobuse). |
| ||||
Jak už jsem napsala v popisku,nezavděčím se všem…atd…To by mělo vše zkonstatovat…(přečísti jej pečlivě :D) Vážení,chci jen říci,že je to jedna z prvotních povídek s takovouto zápletkou,je psaná asi před 3/4 rokem,kdy jsem byla na tom hodně špatně,nerada opravuji svá díla,ale i u téhle jsem se zastavila,takže to asi podle toho vypadá. Možná se vám moje povídka nezdá,každý příběh je jiný a každý má pro něj jiné zaujetí...Jednou to třeba předělám do dokonalosti pro všechny,ale jak říkám,nechci opravovat svá díla,tak se to asi nestane.Přesto některé toto dílo zaujalo,tak možná se pokusím,aby to zaujalo všechny. Ve stavech,ve kterých jsou lidé zdrceni láskou,dělají cokoli.Dívka si v mém příběhu podřezala žili kvůli nešťastné lásce,její kluk byl zabit,nebo se zabil sám,což nebudu raději rozebírat.Mnohé vlastní okolnosti jsou spjaty s tímto příběhem.Moje povídky obsahují zápletku,kde hlavní postava se potýká se smrtí.A většinou se týkají věcí,které se mi přihodí,či z mých pocitů a snů. Zatím vás tento příběh nezaujal,což mi nevadí,protože proto jsem to sem neposílala.Možná jsem chtěla znát také jiný názor,než lidí z mého okolí,avšak hlavu si z toho nedělám,i když pro příště se budu více snažit,ale ve stavech,ve kterých jsem je psala,se to možná ani nedá.Jsem ráda i za negativní názor.Alespoň vím,co vylepšovat,sice si myslím,že v mých nynějších povídkách takové chyby už nejsou. Cor Na: Zkus hádat xD |
| ||||
Pavetta - 24.Dubna 2008 14:29 Dokonalé shrnutí. |
| ||||
„UMÍRÁŠ…“ dodal tiše. – tak tohle bije do očí, když něco píše někdo Caps lookem, rozhodně to nechce šeptat Nejdřív chce pomáhat, a pak ji táhne do pekel.. tuším, že je to jedna z oněch nelogičností. Většinou se vyznačují nekompromisností, protože se hraji na velkou holku a tady to nebude jinak. Anděl ví většinou všechno, obzvlášť, kdy je v roli anděla smrti. Navíc, anděl umírající neodpoví na otázku, co bude pak… já umírat, tak to z něj chci vydolovat. Rozmluva s andělem je docela dobrý styl popisu sebevraždy, ale i tak. Nezkoušela jsem se podřezat, ale zkoušela jsem mnohé jiné způsoby sebe destrukce (omylem). Když se člověk sekne, bolí to, když se seká, pak už z toho jenom teče krev. U podřezání se postupně ztrácí vědomí asi to není nejlepší a trvá to relativně dlouho, proto se doporučuje horká voda ve vaně. Možná, že to štípá, ale umírající by spíše cítila bolest ve chvíli, kdy by se podřezávala, pak už bych to moc neviděla. Morbidní nejsem. Jsem anděl. Podřezala ses, tak to je hloupý, pochybuji, že by sebevrah nevěděl, že se podřezal. Pochybuji o těch souvislých větách. Takové filozofování, když už je kolem tolik krve nepřipadá v úvahu. Leda by tam bylo zmíněno, jak pomalu odtéká ta lenivá krev… kapku po kapce a tvoří si pěšinku v prachu půdy… Také mi tam přijde divné, že se anděl změní až později, vždyť jemu může být ukradené, zda umírající vyděsí či ne (já být andělem smrti, vychutnávala bych si zděšení té naivní holky, která si myslí, že sebevražda je mírnější než žít ve světě, ve kterém dýchá i ten, který ji opustil). Sladkobolné kydy o lásce mě nudí (už jen proto, že jsem byla poblíže jedné sebevraždy z lásky, smůla, kluk se chtěl zachytit, ale nestihl to, takže se rozmázl na chodníku pod mostem. A jako… pomstil se jí, následující den tam dole pod mostem stála holka jak bez duše… určitě je super žít s tím, že někdo nepřímo zapříčinil smrt člověka). Co ti poradím já? Pokud chceš psát o čemkoliv, vžij se do té postavy a dej jí duši, ne nemastný kydy do úst. Dej jí emoce, které opravdu ve čtenáři dokáží vzbudit jeho vlastní. Popiš úzkost, dezorientaci, zamlžený pohled… Co si udělala ty? Popsala si holku sedící na půdě, mohla si u toho klidně číst, proč ne, že? A seděl tam chlap, který se nakonec ukázal být andělem. Holku to asi vcuclo do příběhu, který četla… rozhodně by mě to nedonutilo uvažovat nad tím, že je mi jí líto. Nechápavá, potrestaná. Pokud si to psala podle sebe, nedala jsi do toho dost na to, abych věděla, že ses kdy cítila mizerně. Maximálně chceš někoho zaujmout, ale ani to se ti u mě nepovedlo. Hodně štěstí… |
| ||||
Licee - 23.Dubna 2008 21:58 Já vím, proto tam taky byl dovětek: Bohužel příliš často uvažuji coby kdyby... chtěl jsem ti naznačit, jak by se ta povídka mohla vyvíjet aby byla zajímavější... |
| ||||
Prasek323 - 23.Dubna 2008 21:26 To je samozřejmně možné, ale pak by to v povídce mělo být více naznačeno:-) |
| ||||
Pro komentující: Hm, ale napadá mi taková otázka, kterou autorce nahraju do karet. Co když se celý rozhovor odehrával již pouze v hlavě oné umírající a ve skutečnosti vlastně nemluvila? Takové postupné smíření se se smrtí, odlehčení odchodu sama sobě blouzněním o andělovi a rozhovoru s ním, který by jí mohl vše ulehčit. Který by jí mohl říct: Ano, udělalas to správně, i když tato slova jí nepřinesl. To vše ale mohla být pouhá hříčka jejího podvědomí... Bohužel příliš často uvažuji coby kdyby... Autorce: Sebevražda je jedna z nejklišoidních témat :-P takže když už se rozhodneš napsat něco takovédleho, snaž se odlišiti od všech těch ostatních děl. Jak sis přečetla z předchozích komentů, je to nemastné neslané, není to prostě vůbec nic nového, ani trošičku a to je velikánská škoda... no nic, přeju hodně štěstí v další tvorbě :) |
| ||||
Jak řekl Cor Na přede mnou. Na umírajícího člověka měla dost smyslné a dlouhé věty. Ještě ke všemu, když sama sebe skoro nevnímala. Jinak to bylo takové, nijaké. Nejspíše jsem od toho očekávala více a teď jsem trochu zklamaná. |
| ||||
Za prvé - Přišlo mi to asi hodně nereálné. Ne v tom, že se "tam" objevil anděl, který potom s hlavní aktérkou vyskočil z okna a létal, ale v tom, jak ona aktérka - jestli jsem pochopil správně -> na pokraji smrti - hovořila. Celkově mi to přišlo takové strohé, možná až rozhovor, ve kterém byly docela veliké díry tak nějak nevyplněny těmi podstatnými věcmi, byť k takovému tématu. Takhle - to, co tam přebývalo, vystřídalo to, co tam být mělo, aby mě to nějakým způsobem zaujalo. Gramatika fajn, ale nelíbilo se mi to. Můžu znát věk? :o) |
| ||||
Snažil jsem se opravit, co se dalo. Pokud by se ale něco našlo, upozorněte mě, nezastírám, že jsem omylný a něco mi mohlo utéct. zvláště v tom množství. Dílo nehodnotím, pokud bych do toho mohl mluvit, přestal bych číst po anotaci. Možná už při jejím čtení. Omlouvám se, neoslovilo mě to. |
doba vygenerování stránky: 0.074940919876099 sekund