Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Píseň barda (Requiem ducha země)Oblíbit

occ_as_kelthuzad_by_altana_50x108px_edit7566.jpg

Autor: occultist

Sekce: Na pokračování

Publikováno: 14. ledna 2005 15:14

Průměrné hodnocení: 7.2, hodnotilo 6 uživatelů [detaily]

 
Povídka s trochou poezie, jestli mi to vyjde, tak jich udělám podobných několik.
 
Mladé šlachovité nohy zlehka našlapovaly na ranní, rosou pokrytou, hustě zatravněnou zem. Sluneční paprsky, které se po úsvitu rozlétly vzduchem jako vlaštovky, dopadaly na jeho ušlechtilou, mladickou tvář. A chladivý větřík, jež pobízel vše k životu, si pohrával s jeho sněhově bílými vlasy. Rukou si stínil své světle zelené oči a rozhlížel se do dálky. Pod kopcem, na kterém stál, před sebou světlo hnalo temnotu a tím probíralo ducha země k dennímu bdění. A zatímco se denní svět začínal probouzet, noční počal usínat. Role se vyměnily. Ten mír a klid ho také uspával, už několik dní a nocí putoval bez přestání. Tak se teď uložil pod strom, na kterém svou ranní píseň zpívala sýkorka, která mu celou noc klidně spala na rameni. Ta balada ho ukolébala ke spánku.

Vzbudilo ho řinčení zbraní, v údolí pod kopcem proti sobě stály dvě armády. Kromě válečného ryku se ve vzduchu vznášela i silná magie. Pomalu se začal vzpamatovávat, musel prospat hodiny, bylo už pozdní odpoledne. Náhle všechno ztichlo - ticho před bouří a vskutku, na obloze se začala stahovat mračna, která zakryla slunce. Jako když se protrhne hráz a voda vyvalí ven, se proti sobě ta vojska rozeběhla. Meče se střetly, tětivy zachvěly a jemné předivo magie bylo narušeno. V jeho očích se teď zrcadlila bitva tak krutá a nelítostná, že slyšel nářek samotné země. Sledoval vše v tichosti: to jak se vznítil vzduch a ten všespalující oheň sežehl na popel vše, co se v něm nacházelo, to jak se krev tisíců vsakuje do země, to jak synové země zraňují ji samotnou.

Když boje ustaly a mraky se roztrhly, na zem dopadly první paprsky rudého slunce. Ty osvítily to, co zbylo : hnijící mrtvoly, rezavějíci kov, spálenou trávu a stromy. Zem nemohla vsáknout tolik krve a tak se z úrodného údolí začala stávat krvavá bažina. Bezduchý odlesk toho všeho v jeho očích se začal zlehka vlnit, jeho oči se zaplnily slzami, které pomalu stékaly po jeho bledé tváři. Cítil bolest, protože viděl, jak na tomto místě nejen zahynuly tísíce jeho bratří, ale také samotný duch země. Už tu ptáček nezazpívá, motýl se tudy neproletí, lesní zvěř sem nezavítá. I rostliny tu začaly zkomírat bez vůle žít. Na jeho bělostný vlas se snesl list z dubu, pod kterým seděl a další a další... Zármutek, který naplňoval jeho srdce, musel ven. Proto se tehdy tím krajem roznesl jeho zvučný hlas.


Ve stvolech ve stromech
ve všech tu přebýval
duch země samotné
s námi zde pobýval.

Krutá ach válka jest
krutá je magie
zemi teď zranili
nikdo krev nesmyje.

V tento den krvavý
bratři se pobili
synové pozemští
matku svou zabili.

Však v mečích ni v lucích
nedlí ten duch zkázy
ta síla hrozivá
co ničí oázy.

Paže jsou příčinou
tohoto vraždění
my jsme ti Shivové
pánové ničení.

A tak tu zpívám teď
své smutné requiem
snad s duchem přírody
jednou se sežijem.

 

Komentáře, názory, hodnocení

Marigold - datum neznámé
images7884.jpg
Povídka byla pěkná: rozhodně hezčí než báseň, která měla sice pěkný nápad, ale hrozné provedení. kdybych měl začít tak už jen ty rýmy: byly příliš nucené, le zase potřeba říci, že některé byly pěkné. A» už tak či tak: bylo to slabší...
 
Samuel - datum neznámé
200203120602raistl8102.jpg
Velmi sympatické. Povídka hezká, ale trochu mě vadilo, že všechno téměř každé podstatné jméno bylo doplněno přídavným či příslovcem. Ubíjí to fantazii. Moc mě zaujala ta myšlenka že někde ležím a když se probudím, tak se podemnou schyluje k bitvě. Na to se dá vymyslet spousta dalších příběhů. Zajímavá je i ta absolutní nezařazenost hlavního hrdiny. Kdo to vůbec je?
Báseň hezká. Žádnou hrubou chybou, a» už rytmickou či stylistickou, mě nezaujala. Je pravda, že je předvídatelná, ale od žalospěvu se přeci žádná překvapující odhalení neočekávají, nemám pravdu? Dávám 9 a děkuju
 
Gallen - datum neznámé
gallen8813.jpg
jj, pěkný to je... dyž sem nejdřív četl tu samotnou povídečku, tak mě to nijak moc nebralo, ale dyž se to spojilo s tou básničou, tak fakt hezký... =-)
 
evve - datum neznámé
blue_butterfly_sm2219.jpg
Opravdu hezké, ale zastávám stejný názor jako Arrand. Dojem z povídky kazí ta opakovaná slova-zejména "jeho". Jinak moc hezký :o)
 
Eithné - datum neznámé
dub2857.jpg
Moc pěkně napsané, líbilo se mi to, i když souhlasím s Arrandem. Máš zde i dobrý styl psaní, jenom snad pozor na používání zájmen (jeho oči se zaplnily slzami, které pomalu stékaly po jeho bledé tváři). A druhá výtka, jak může po jediném dni začít mrtvola hnít (když ani nesvítilo slunko) a zbraně rezivět? :-)
Ale jinak je to hezké, hodnotím tak za 8.
 
Arrand - datum neznámé
ignatius2553316.jpg
Pekne, ale je to takove - prilis ocekavane...
Prvni odstavec navnadi ctenare, a druhe dva uz muze predvidat, stejne jako basen...
Taky neznam jedinou bitvu, kdy by se armady vrhly proti sobe v udoli, protoze to je krajne nevyhodna pozice - lepsi se postavit na kopec a srazet protivnika... pokud tedy nejsou steny udoli tak prudke, ze se na nich stat neda... Ale hezky napsane, davam 7
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.060073852539062 sekund

na začátek stránky