Andor.cz - Dračí doupě online

Asi bych hned na začátek zmínil to, co hráče vlastně žene ke hraní. Většina hráčů zde na Andoru, obzvláště těch nových (ale nejen těch!), přijde na herní server a mají určitou představu o své postavě, za kterou by si chtěli zahrát. A na základě toho si hledají dobrodružství. A běžně nezávisle na tom, jak je dobrodružství pojato a nastíněno, tam cpou tu svou postavu a je jim de facto jedno, kde si za ni zahrají.
To je jedna skupina hráčů. Problém u ní je v tom, že hledá dobrodružství pro svou již vymyšlenou postavu a ne tak, jak by to asi mělo být - hledání jeskyně se zajímavým námětem a myšlenkou, která mě osloví a kde si stvořím postavu tak, aby vyhovovala Vypravěči, tomu světu, té zápletce a konečně i tak, aby mě bavilo za ní hrát. Stvořit postavu s určitou povahou lze skoro pro každé dobrodružství. Jde o to, jakou podobu v tom světě bude mít (rasa) a čím se bude zabývat (povolání). Ale to jde modifikovat. Chci hrát za elfa druida, ale v tom světě nežijí elfové a nejsou tam druidi. Nevadí! Zahraji si za jednoho z toho lesního lidu a nebudu druidem, ale poustevníkem, který má rád přírodu a vyzná se v ní. Není to to samé, ale celkovou podobu mé postavy a to, že bude úpěnlivě bránit každou květinu a strom a že se bude oblékat do lněného oblečení a že se bude ráda procházet o holi lesem a kochat se tou nádherou, mi to nenaruší. A nebo si můžu stvořit úplně jinou postavu a chytit se jiného charakteru a zařazení dle nastíněného příběhu a světa. Neomezujte se na jeden typ postavy, který chcete hrát, pak přijdete o mnoho skvělých dobrodružství s báječnými nápady a situacemi, jen protože se tam ona Vaše postava nehodí.

Pak tu máme druhou skupinu hráčů, kteří nejsou tak vázáni na představu o své postavě, za kterou by chtěli hrát, ale činí jim problém najít své vytoužené dobrodružství. Pro ně se tu pokusím sepsat pár rad, jak ono dobrodružství najít a poznat, že bude za něco stát. Předem upozorňuji, že v tom hraje velkou roli hlavně cit a zkušenost, kterou takhle textem předat moc dobře nejde.

Hledání dobrodružství (Vypravěče)

Předně bych chtěl zmínit možnosti, jak se na Andoru dají nalézt dobrodružství. Jsou tu asi tři způsoby.
Buď přes kolonku „verbíři“ v Hlavním menu. Tam ještě před hledáním doporučuji nahoře zvolit řazení „dle data založení jeskyně.“
Nebo přes kolonku „dobrodružství“ se stejně zvoleným řazením, kde máte navíc možnost nahlédnout na úvodní příspěvek u každého dobrodružství, aniž byste museli někam klikat. Ale chybí zde informace o počtu hledaných postav.
Do tohoto seznamu se můžete jedním kliknutím i s oním řazením dostat, když kliknete v horním menu na položku „nové jeskyně.“
Posledním způsobem je hledání dobrodružství podle Vypravěče (PJe). Slouží k tomu buď v sekci „dobrodružství“ filtrování na text podle jména PJe, pokud jej znáte, nebo kliknutí v horním menu na položku „PJové online.“

Omlouvám se za tuto nezáživnou pasáž, ale setkal jsem se s touto neznalostí a s neschopností něco najít i u mnohých starších andorských uživatelů.

Zpátky k zamyšlení.
Než začnu rozebírat problematiku hledání těch správných dobrodružství, doporučuju Vám si přečíst první pojednání o hře z pohledu Vypravěče, které vyšlo zde na Andoru v článcích, protože se toho Vaše hledání dost týká. A popravdě stačí jen přečíst právě to a pak porovnávat s daným dobrodružství a s Vypravěčem a všímat si toho, na co třeba zapomněl, nebo co ho vůbec nenapadlo.

Jde o to, jaké nároky máte. A jde o to poznat, jestli to, či ono dobrodružství je splňuje, nebo by splňovat mohlo. Poznáte to z těch věcí, které Vypravěč před hrou vykonal. Nastínění zápletky, popis světa, přiblížení, o jaký typ hry vlastně půjde, a vyjádření zájmu o konkrétní postavy. Požadavek na Vaše zpracování motivace Vaší postavy a podobně. Druhá věc je pravopis, tam poradit moc nejde, snad jen tím, že je možné příspěvky psát ve Wordu, kde máte aktivovanou opravu pravopisu. To, jak Vypravěč píše gramaticky správně, lze poznat docela rychle a snadno.

Vraťme se tedy k problému nalezení toho vhodného dobrodružství. Někomu to trvá pár minut a někdo se s tím potýká pár hodin a mnohdy to nekoresponduje s mírou jeho nároků. Proč?
Jde o to, z pouhého textu ve Verbířích poznat, jak správnou představu má Vypravěč o hře přes internet. Jakmile tam bude psát: „Beru všechny,“ nebo, „je mi to jedno,“ můžete dobrodružství ihned přeskočit, pokavaď si nechcete zahrát v různorodé směsce vlků, draků a upírů v podobně ztřeštěném světě. To je extrém, který asi většina z vás pozná, ale existují i menší detaily, podle kterých zjistit, že vypravěč zcela neví, co všechno hraní obnáší a jak důležité je sehnat ty správné postavy a hráče.

Třeba lze z toho, co Vypravěč píše, poznat, že nemá představu o tom, jak dlouho se přes internet odehrává jedno dobrodružství (pro zajímavost - jeden rok hraní připadá na ty kratší příběhy), nebo jak často se hraje. Jde poznat i to, že samotný Vypravěč nemá jasnou představu o tom, o čem vlastně bude jeho dobrodružství. To lze poznat velice snadno. A je to dost klíčové i v samotném hraní, kdy Vypravěč čeká, co vymyslíte a sám vlastně neví, co chce a co Vám chce předat.
Jakmile lze z Verbířů vyčíst, že Vypravěč ví, o čem jeho dobrodružství má být, jak ten svět vypadá, jaké zhruba ne/chce postavy a hráče, jak vidí čestnost hraní a podobně, pak máte jistotu, že nad tím alespoň trochu přemýšlel a že to neumře hned na začátku na jeho vlastní nepřipravenosti.
Také je dobré zapřemýšlet, koho vlastně na základě Verbířů přijme a jestli chci s takovým smyšleným hráčem, či postavou, vůbec hrát. Dost lidí nepřemýšlí nad tím, co Verbíři a samotná zápletka znamená při utváření samotné družiny. Ten text a výběr Vypravěče vlastně určuje, s kým budu hrát a jak onen dotyčný bude hrát a za co. Je dobré nad tím přemýšlet i takto.

Dejme tomu, že jste to dané vysněné dobrodružství našli a teď přemýšlíte co si zahrát.

Hledání své postavy

V tomhle stádiu je vše jen na vás a tím, co nakonec stvoříte a jakou postavu nakonec přihlásíte do onoho dobrodružství, ovlivníte spoustu věcí. Dalo by se říci, že ve chvíli, kdy vymýšlíte to, za jakou postavu si tam zahrajete, ovlivňujete míru zábavy, kterou budete prožívat vy, i ostatní hráči a tedy i logicky dobu, kdy se budete všichni bavit. Protože jakmile vás přestane bavit Vaše postava, přestanete hrát a na základě toho dost často končí úplně celé dobrodružství.

Zkusím teď vypíchnout těch pár věcí, na které je dobré nezapomenout, když přemýšlím, za co budu hrát.

Předně je třeba se trefit do žánru: sci-fi, fantasy, historie, skutečnost… Dále pak do světa, který bývá vždy trochu jiný, žije tam něco jiného, jinak a fungují tam jiné principy a zákony.
Jakmile mám představu o tom, jaký ten svět zhruba je, přemýšlím potom, jakou postavu z toho světa si vybrat tak, abych našel uplatnění v tom konkrétním příběhu, který je nastíněn úvodním příspěvek v dobrodružství.
Když půjde o detektivní dobrodružství ve městě, asi si nezvolím postavu mrzutého elfa, který města nesnáší a nedonutí ho nic na světě se v nich pohybovat déle, než je nezbytně nutné. Přesto taková postava v tom fantasy světě určitě existuje.
Přemýšlím tedy nad tím, abych hrál za postavu, která se bude ráda (nebo alespoň bude muset chtít) v daném prostředí pohybovat a řešit nastíněný příběh.
Tady se dostáváme k motivaci postav, kterou v lepším případě vypravěč po hráčích vyžaduje. Je dobré životopisem své postavy onu postavu pevně zakotvit v tom daném příběhu,který se dá odhadovat (někdy víc, někdy míň). Prostě se trefit do noty Vypravěči, protože potom budu mít zajištěno to, že se budu bavit více, než ostatní, kteří nebudou vlastně ani pořádně vědět, co tam pohledávají.

Uvedu příklad. Máme klasickou zápletku – pro někoho máme něco najít a přinést mu to. Tak si vyberu postavu, pro kterou je onen předmět něčím důležitý, nebo ten člověk, který ji chce. Nebo pro kterou je samotné nalezení onoho předmětu důležité, protože poté bude následovat odměna, ať už bude mít jakoukoliv podobu - třeba světový mír nebo hromadu zlata.

Tady se dostane většina hráčů s tvorbou své postavy, ale lze vymyslet ještě o dost více, co Vám zpestří hraní.
Je dobré se chytit skutečností, které třeba jen Vypravěč zmínil, ale přesto z nich lze vycítit, že budou mít nějakou úlohu v celém příběhu.

Z našeho výše uvedeného příkladu:
Existuje tam organizace, která je podezřívána z krádeže onoho předmětu. A co kdyby moje postava v oné organizaci třeba dříve pracovala. Nebo co kdyby po ní její členové šli kvůli něčemu, co se stalo v minulosti? A co kdyby mezi jejími členy byl člověk, kterého chci nalézt a doufám, že pátrání po tomto předmětu mě k němu dovede? A co když vím, o co té organizaci jde? A co kdybych tohle všechno spojil dohromady?

A existují ještě lepší „nástroje“ jak nahrát Vypravěči, aby mi pak dobrodružství ozvláštnil a okořenil. A toho byste se měli snažit docílit. Vytvořit postavu, která má nějaká pouta k tomu, co se v příběhu bude odehrávat.
Nebojte se vymyslet něco za Vypravěče, mnohdy to rád ocení a jeho malá úprava Vašeho nápadu Vám neublíží.
Nebojte se vymyslet třeba i to, co Vaše postava neví. Dá to hraní zajímavý rozměr. Třeba z našeho příkladu – nemusíte vědět, že šéfem té organizace je Váš otec, kterého jste od osmi let neviděli. A faktu, že Vám bylo v oné organizaci občas nadržováno a že někdy se zdálo, že nad Vámi někdo skrytý držel ochrannou ruku, jste si nemuseli všimnout.

Jde o rozvinutí příběhu dobrodružství o příběh své postavy. A trefit se tak, aby spolu měly něco, nejlépe úplně vše, společného.

Máte tedy vymyšlenou postavu, trefili jste se do toho, co po Vás Vypravěč chtěl a co očekával a přidali jste ještě něco navíc, abyste si pojistili to, že se budete v dobrodružství skutečně bavit.
V tomhle stádiu, a pokud Vám to půjde, tak klidně i dříve, doporučuji se na chvíli zastavit a popřemýšlet, jestli jste si nevzali moc velký šálek kávy. Občas jsou naše nápady megalomanské a postavu, kterou jsme si vymysleli, najednou po pár týdnech nebudeme umět hrát, protože je hodně odlišná od nás samotných a je složité za ni hrát a jednat. A když na to přijdete včas, můžete tím předejít spoustě nepříjemností, které mohou vést klidně i k ukončení dobrodružství. Dost často se totiž stane, že do Vás Vypravěč na základě Vašich skvělých nápadů vloží kus příběhu, informací, a po Vašem odchodu z dobrodružství z toho důvodu, že nedokážete svou postavu hrát tak, jak byste chtěli, mu nezbývá nic jiného, než Vaši postavu převzít, protože je na ní závislý samotný příběh, nebo to ukončit ze stejného důvodu, jako Vy.
Takže, nebojte se vymýšlet, dotvářet, ale před přihlášením své postavy se skutečně zamyslete, jestli ji zvládnete zahrát a jestli Vás to vlastně bude bavit. Dvakrát měř a jednou řež ;-)

V průběhu hraní

Mám postavu, která mě baví a která baví i ostatní hráče včetně Vypravěče. Mám zajištěné to, že má postava v příběhu bude mít určitě svou jistou roli a vím, že se nudit nebudu, pokud se bude hrát.
Jak ovlivnit samotnou aktivitu v dobrodružství z pozice řadového hráče? Odepisovat a když nevím jak, doptat se.
I když to většina hráčů ví, že „jen“ tohle stačí, mnohdy z toho dělají něco víc a na té představě, že jde něco víc, než jen odepsat a dopřát tak zábavu sobě i jiným, pak celé dobrodružství ztroskotá. Ono to zase takovou práci nedá, jako to pomyšlení na to, že to takovou práci dá ;-)
Radši nemyslete a prostě si otevřete dobrodružství a napište za svou postavu. Občas jednoduchý přístup pomáhá.

Buďte aktivní v diskuzích a snažte se s hráči spřátelit, pomůže to hře. Vyjít vstříc, vyjádřit pochopení u hráče, který nemůže z nějakého důvodu odepisovat a podobně. Nebojte se zase na druhou stranu popostrkovat ke hraní ostatní. Dobře zvolenými slovy mnohdy motivujete nerozhodného hráče k další hře. Důležité je prostě udržovat dobrou náladu i mezi hráči v neherní rovině.

* * * * * * * * * * * * * *

Aktivita v dobrodružství je v přímé úměře se zábavou, jakou prožívají hráči. Když se dobře bavím, má postava a dobrodružství mě baví, nikdo mi nebrání ve hraní mé postavy, pak si prostě ten čas na to odepsání vždycky najdu spíš, než tehdy, když něco v onom dobrodružství skřípe.

Proto zde kladu takový důraz na to, jak onu míru zábavy podpořit a pojistit přípravou dobrodružství ze strany Vypravěče a tvorbou postavy ze strany hráče. Když tohle nepodcením a udělám dobře, zábava si mě spíš najde. Nejde o konzumování toho, co mi ostatní předhodí, ale také sám něco předhodit, nabídnout.

Potenciál dobrodružství určuje v prvé řadě Vypravěč tím, jaké hráče k sobě na základě napsaného přiláká a poté onen potenciál vyplní a zrealizují hráči vhodnou tvorbou svých postav. Každý ze zúčastněných do toho něco vloží a připraví tak vhodnou půdu pro hraní.

A jediné, co to pak může pokazit a co lze ovlivnit, je samotná kvalita hraní. A tím nemyslím gramatiku, nebo sloh, ale spíše to, co je klíčové u všech her, které hraje více než jeden člověk. A o tom napíšu zase příště :-)