Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Lost in Action - PrologOblíbit

8876_6de93756.jpeg

Autor: Balduran

Sekce: Na pokračování

Publikováno: 29. listopadu 2008 20:16

Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily]

 
Námět je hodně kombinovaný. Je to něco mezi Fallout a Half-Life + Armageddon. Prostě jakási směska. No pokud chete číst dál ... bránit vám nebudu. Je to jen další z mých výmyslů, když mě chytl fantas :) Tohle je jen krátký úvod. Další kapitoly budou následovat.

P.S. Omlouvám se za anglický název, ale český ekvivalent mne nenapadl ...
 


Těžce zvedl svou tvář zašpiněnou od písku a ztěžklé vlasy slepené potem a krví mu spadly do čela.
Kde to jsem?
Zněla jistě jeho první otázka, když se rozhlédl kolem. Všude trosky vrtulníku, mrtvá těla vojáků a spousta písku. Byl uprostřed pustiny.
Posadil se na jeden z bližších kamenů a jen nevěřícně se díval na spoušť kolem.
Co se stalo?
Vytanula na jeho mysli další otázka, která pálila v mysli asi stejně jako pot stékající do rány na hlavě.
Podíval se na roztržený plát na hrudi. Těžce se mu dýchalo. Ano, měl zpřelámané žebro.
Chytil se za hrudník a pak z postranní kapsy kalhot vytáhl stimpak. Napíchl ho na zápěstí a všechen stimulační obsah si vstříkl do žil. Pocítil úlevu od bolesti a najednou byl schopen zase dýchat. Ulevilo se mu, ale věděl, že ne nadlouho.
Vstal a pomalu procházel mezi troskami.
Lékárnička, ano, ta se hodí. Samopal? Proč ne, nevím, co mne čeká. Zásoby, voda... to musím vzít s sebou.
Míhalo se mu hlavou, když se procházel kolem. A znovu, musel se posadit. Samopal mu vypadl z ruky a nakonec se svalil na zem celý.

„Rychle... je zázrak, že žije!“ ozvalo se kdesi v dálce. Pomalu otevřel oči a spatřil muže v bílé zbroji s červeným křížem na rameni. Znovu ho nabodl stimpak. Pocítil najednou znovu jakousi úlevu a byl schopen mluvit.
Medik ho však jedním gestem umlčel. Během chvíle zase nic nevnímal.

Znovu otevřel oči. Bylo mu znatelně lépe. Kolem bylo tolik světla.
„Měl jsi štěstí, Wille. Kdybychom dorazili o deset minut později, udusil by ses,“ řekl nějaký muž. Will v něm poznal onoho medika.
„Jak znáte mé jméno?“ zeptal se trochu zmateně.
„Vojenská známka, Wille, nic ti to neříká?“ odpověděl pobaveně medik, „jsem Norian. Nejsem lékař, ale tenhle oblek sám vede tvé ruce. Pomocí něho jsem tě uzdravil. Já jen, kdybys chtěl poděkovat, tak jemu,“ řekl Norian a ukázal kamsi doleva, kde se v uzavřeném pouzdře nacházel bílý oblek označený červeným křížem.
„Kde to jsem?“ zněl další Willův dotaz.
„Teď jsi asi deset či dvacet kilometrů pod povrchem Země. Ve městě Noxion-F v místní klinice. Náš radar zaregistroval velmi tvrdý a plošný náraz na povrchu. Mysleli jsme, že je to další meteorit, ale analogové skenery nepotvrdily přítomnost tiridia. Byli jsme vysláni nahoru a nalezli jsme trosky vašeho stroje. A dál to asi znáš,“ odpověděl téměř ihned Norian. Nejspíše předpokládal, že se bude Will na tohle ptát a odpověď si předem připravil.
Pomohl Willovi vstát a vyvedl ho ven na terasu.
Obrovské zářící město v podzemí. V obrovské umělé jeskyni bylo zabudováno to, co lidem poskytuje ubytování, ochranu, zdraví a další důležité věci.
Nad každým blokem budov patroloval jeden velký satelit umístěný skoro až u stropu. Generátory kyslíku jely nepřetržitě 24 hodin a energii tomu všemu dodávala BioElektrárna.
Obrovské neony upoutávaly na nabídky obchodů a firem a tisíce světel bytů doplňovalo tu úžasnou scenérii.
„Zdá se, že vidíš vault poprvé. Začaly se budovat, když začaly ty meteorické roje. Poslední roj zaznamenal podmořský vault u Newfounlandu, Hydro-16...“ dal se do vysvětlování Norian.
„Jen těžko se mi chce uvěřit, že Slunce spálilo povrch na popel a meteority dokonaly dílo zkázy. Vody dramaticky ubývá. Hydro-16 už je polopodmořský vault.
Podle posledních zpráv se vyvíjí Iontový štít. Ve vaultu Siberia-5. Prý by měl sloužit jako náhradní atmosféra. Nevím, ale vault už se více než dva měsíce nehlásí. Poslední zpráva byla o dopadu obřího objektu přímo na strop jeskyně a skenery nalezly formu života. Velmi rozvinutou...“
odmlčel se Norian, ale slovo si vzal William.
„Vím to. Měl jsem to v hlášení. Několik jednotek bylo vysláno k vaultu Siberia-5, aby zjistily, co se stalo, zachránily veškeré poznatky, co se podařilo nashromáždit, a vault zničit i se vším uvnitř. Prosím tě, kde se nyní nacházíme?“
„Ve vaultu Noxion-F přibližně třicet kilometrů od místa, kde před čtyřiceti lety stála Praha. Hlavní město České Republiky,“ odpověděl na Willův dotaz Norian.
Will se zamyslel a vešel zpět do nemocničního pokoje.
Posadil se na postel a horečně přemýšlel.
„Potřebuji co nejrychleji do vaultu Siberia-5 a pokud budeš chtít, můžeš jít se mnou.“
 

Komentáře, názory, hodnocení

Poslední Ocelot - 04. ledna 2009 18:32
reaper8809.gif
Aha tak koukam, že budu první komentátor....
Přišlo mi to docela čtivé, ikdyž se tam pár věcí seběhlo podezřele rychle a podezřele snadno, ale rozhodně si přečtu pokračování :)
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.058998107910156 sekund

na začátek stránky