Andor.cz - Dračí doupě online

Oheň a led

Proč mi přijdou tvoje oči,
když se do nich podívám,
proč mi přijdou nějak vlčí,
když ti pusu na nos dám.

Tvoje teplo vedle ledu,
co mi v žilách koluje,
jak říct sbohem, jak to svedu,
když vše uvnitř bojuje.

Oba žijem jenom v noci,
s hvězdným nebem nad hlavou,
prý že nejsou vlkodlaci,
tak proč se s jedním toulám tmou.

Tvrdá ocel tvojich svalů,
když mě svíráš v objetí,
moje srdce, kdysi skálu,
mění víc než staletí.

Nesmrtelnost mého těla,
přijde mi tak na obtíž,
když tě nemám, kde bych chtěla,
zůstaň se mnou, buď mi blíž.

Upír jsem a je to tak,
krev jiných v noci piju,
mé srdce vlastní vlkodlak,
já už jenom pro něj žiju.

Proti nám však pravda stojí,
psaná perem věčnosti,
na lásku je metr dvojí,
když nejsme lidské bytosti.