Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Temné časy se vracíOblíbit

beznzvu1kopie6671.gif

Autor: Elda

Sekce: Povídka

Publikováno: 20. února 2005 18:18

Průměrné hodnocení: 5, hodnotilo 4 uživatelů [detaily]

 
Je to Fantasy příběh což je asi typické a doufám že se vám bude líbit jelikož je v mé tvorbě první.Kdyby jste mi to chtěli hoooodně zkrytizovat (a že bych byla za to řáda) tak mě prosím kontaktujte na adrese Elda.Drdvseznam.cz
Díky
 
Setmělo se ...

Zbývající paprsky které dopadaly na zem vrhaly studené stíny, které byly doprovázeny vytím vlků ...
Po dopadu posledních paprsků se na oblohu vyhoupl kulatý měsíc a osvítil tak údolí svým stříbrným světlem, postupně pohlcovanou tmou. Noční zvířata nabyla vědomí a nutnost vyhledávání potravy je uvedla do pohybu. V dáli už jen jemně zářila vesnička zvaná Vared. V té době nenaznačovala mnoho života, jelikož její obyvatelé ulehávali do svých příliš neútulných postelí a ti kteří zůstávali na nohách se uchýlili do hospod za pitím a zábavou.
Na kopci se za doprovodu slunečního světla objevil jezdec vzhlížejíc do krajiny při čemž se pohledem zastavil u Varedu. Chvíli si ho se znechucením prohlížel, ale pak odvrátil tvář a jen tak se díval kolem. Jemné paprsky při tom odhalovaly jezdcův meč a dodaly mu na důležitosti.
Seskočil s koně a pohlédl na zem. Něco hledal a nejspíše to i našel. Po chvíli se zvedl aby prozkoumal kudy vane vítr. Značně ho znepokojil směr větru vanoucí mu do zad.
Náhle ztuhnul. Vítr přestal vát a za zády se mu ozval zvuk ostří a šustění keřů.
Aniž by udělal sebevětší hluk sáhl po meči a vytáhl jej tiše z pochvy. Vyčkával na příležitost, na úder toho kdo mu je v zádech. Těsně za ním zaslechl praskot větvičky a on se prudce otočil a napadl útočníka. Bez jakékoliv námahy jej svalil na zem a přidržel mu meč ke krku. Až pak si uvědomil že to je malý chlapec který začal vzlykat a naříkat.
Jezdec nepovolil.
"Co tu děláš chlapče ?" řekl drsným hlasem a smysli udržoval v pohotovosti.
Chlapec když dovzlykal a jezdec mu povolil hrdlo řekl se skučícím, koktavým hlasem "Mám pro vás vzkaz". V roztřesené ruce držel kousek smotaného pergamenu, který mu opatrně podával.
Jezdec uchopil cár, nespouštějíc z chlapce pohled a uschoval jej do pláště. Ten se pokusil zvednout a on mu v tom nijak nezabraňoval. Jakmile se chlapec ztratil ve stínu stromů vše se mu v myšlenkách vrátilo a pocítil léčku. Pomalu se zvedl a pohlédl na měsíc který byl v úplňku.
Ohledl se po svém koni v barvě syté tmy zřetelného jen díky bílé hřívě a ohonu. Vydával náznak neklidnosti, a tak šel k němu aby ho uklidnil. Po jednom kroku mu těsně nad hlavou prosvištěl šíp. Okamžitě se sklonil k zemi a zašeptal "Na suvar nigira!". Meč se mu zbarvil do planoucí modré barvy a ve tmě nahmatal kámen který sevřel v dlani. Pomalu se zvedal a cítil jak ho šípy útočníků míjejí. S úsměvem pohlédl před sebe kde svým orlím zrakem spatřil ženu s kaštanovými vlasy až na ramena natahující šíp přesně proti němu. V tu chvíli pozvedl ruku z kamenem do výše ramen a zavřel oči. Dívka vystřelila. "Las okar" byla slova s kterými jezdec upouštěl kámen. Při dopadu na zem okolo něj vznikla nepropustná bariéra mlhy. Šíp vystřelený dívkou se zabořil do mlhy a obratem se vrátil spět. Ona uskočila a pohlédla směrem kde stál kůň záhadného jezdce. Po její tváři přeběhl záblesk zneklidnění a rychlého zamyšlení jelikož nebyl tam kde očekávala. Její lidé se značně znepokojili a čekali na její povely zdali se stáhnout či pokračovat. Věděli co nakáže a tak dál utočili naslepo do mlhy a jejich útoky se jim v podobě šípů opět a zas vracely.
Dívka uslyšela zařehtání koně a konečně jí došlo co se stalo. Chtěla dát povel aby obstoupili mlhu, ale bylo příliš pozdě. Jezdec na svém koni vyskočil z útrap nevědomosti a unikl útočníkům místem kde neměli lidi. Za sebou slyšel jen žalostné volání "Chy»te ho!" z úst dívky kterou předtím spatřil. Rty se mu zkřivily do pobaveného úsměvu, meč zchladnul, modré plamínky na něm přestávaly plát a jezdec jej zasunul zpátky do pochvy.
Šípy okolo něj svištily a předháněly se v tom který jej zasáhne. Žádný ho netrefil, tma mu poskytovala dokonalý kryt. Vítr mu opět vál do obličeje a pohrával si s jeho pláštěm. S každým krokem který kůň udělal si byl více vědom toho že se tam bude muset vrátit. Usoudil že by to teď nebylo moudré ale jestliže bude pršet jeho naděje k nálezu stop se bude zmenšovat až se vytratí úplně.
Přestal se trápit těmi myšlenkami a utábořil se u jezera Angar. Byl si jistý že nebude nikým rušen. Připravil si lůžko a usínal bez tepla červených plamínků, aby jej nespatřili.
Než usnul řekl tiše jemným hlasem přičemž se díval na oblohu ke hvězdám "Jak to ještě bude dlouho trvat". Nečekal odpověď a tak se otočil na bok při ruce meč a zavíral oči. Nebyl ještě tak unaven jak předvídal a napadlo ho co na něj čeká v tom vzkazu. Nechal ho však ležet v plášti a usnul.

***



Dívka se ještě chvíli dívala za neznámým jezdcem rozzlobeným pohledem.
"Ailin jak je možné že jsi nevypozorovala jeho úmysly! Radok nás zabije až se to dozví" promluvil muž mířící zezadu k ní. S onou ženou to ani nehnulo a zachovala si chladnou tvář, s kterou se podívala na přicházejícího muže "A co by se měl dovědět Lokare ?".
Ailin odvrátila pohled od muže, aniž by si vyčkala na odpověď a vykročila směrem k místu kde stál jezdcův kůň. Na zemi spatřila troje stopy. Sklonila se aby je mohla rozpoznat "Kdopak tě dovedl až sem, kohopak pronásleduješ" řekla tiše a sáhla na otisk kopyta v měkké hlíně. Dokázala rozpoznat jen dvě stopy a to koně a nějakého malého človíčka, třetí byla moc jemná na to aby je zařadila k některým z ras či snad lidem. Zvedla tvář a zahleděla se na Angar s přemýšlivým pohledem. "Lokare ?" řekla tázavým hlasem a otočila se na něj. Ten jí věnoval svůj pohled a hned jej sklopil. "Podívej se na mě a řekni mi kdo si myslíš že to byl ?!" dívala se mu do očí aby se ujistila že mu poví pravdu. Odvrátil od ní zrak nad zamyšlením mu však vyznila jen jedna odpověď. "Nevím kdo to mohl být, to ty máš vědět vše" řekl stroze a usadil se do trávy.
Povzdechla "Neznámý se stane známým a legenda skutečností, musíme si odpočinout zítra půjdeme k Angaru" otočila se k němu zády a zahleděla se na měsíc. "Jak to m….." " .. šš .. řekni lidem a» se utáboří v lesích a nezapalují ohně, jezdec se vrátí a nebude to dlouho trvat." Skočila Ailin Lokarovi do řeči a ten se jen rozdrážděně zvedl a šel to říct vojákům kteří z toho taky nebyli nadšeni. Angar neměl dobrou pověst, říkalo se že v něm žijí krvelačné příšery které stahují lidi ke dnu. Jen blázni se k němu odhodlají vydat. Bývali by se rozkazu vzepřeli, ale báli se následků které by mohly přijít.
Ailin byla krásná mladá žena ve věku 19ti let, sic nikdo nevěděl odkud přišla. Jedno však vědělo jen pár lidí, měla dar který jí umožňoval dělat nepředstavitelné věci, které lidé považovali za dílo ďábla. Říkalo se o ní mnoho historek a druhé jméno pod kterým ji lidé znali bylo Dragony. Chodila zahalená v černém plášti a sloužila pro svého pána Radoka který byl králem země Falmar. Její kaštanové vlasy, modré oči a rubínové ústa sváděly nejen odvážné muže, ale dokázali poradit a vést vojsko když bylo třeba. Ten večer neuspěla v úkolu který ji byl dán. Nevěděla s kým bude mít tu čest.
Po utáboření lidí v lese, tak aby je lidské oko nespatřilo vyšla na kopec a hleděla do dálky a přemýšlela nad dnešním večerem. Pohledem se podívala na Vared jak i on začíná upadat do spánku "Já si tě najdu" řekla tichým hlasem a v očích se jí zajiskřilo. Zvedla se a šla do ukrytu kde se ji zmocnil spánek a tak i ona s mečem po ruce usnula. Jediný kdo chránil tábor byli dva strážci, kteří seděli na hlídce schovaní ve stínech stromů a prostorů keřů.
 

Komentáře, názory, hodnocení

Marigold - datum neznámé
images7884.jpg
Nuda...nic nového...navíc je to i slabě napsané...vše ostatní bylo řečeno už před tím...
 
Fistandantilus - datum neznámé
fuck_y2031.jpg
Někdy je zajímavé, když člověk odsouhlasí článek jako je tento.

Eldo, Eldo, já jsem ti to říkal, že to nebude žádná sláva. A vidíš sama ty komentáře. A to by jste ostatní museli vidět ten originál. Tučná řeč nebyla vůbec označena. Uvozovky takové nijaké, odstavce vůbec nic, gramatika samá chyba, y/i jakoby vůbec neexistovalo. Některé věty neměli vůbec hlavní písmeno na začátku, některé zase neměly vůbec tečku nebo ta tečka přibývala. Promiň Eldo, ale bylo to tak, sám jsem ti to psal v poště. Bylo to pro mě velké dilema zda tuto povídku vůbec schválit nebo neschválit, ale jsem člověk dobrosrdečný, navíc jsem si dal tu práci a lidé musí vidět i tu druhou stranu mince tvoření nových povídek od nových autorů, nemůžeme tady mít pořád samou klasiku - všechno nejlepší apod. občas se musí objevit něco, nad čím se můžou "vyřádit" i ti druzí.

Jinak pro příště: raději si to hoď do nějakého textového editoru, který má kontrolu pravopisu (aspoň ten ti tam odstraní podstatnou část chyb) ne však chyb logických a při stavbě vět.

Povídku jsem četl vlastně dvakrát a také pomálu nevím o čem to bylo.

To» má zdrcující kritika pro tento článek. Snad neraní autora jako divou zvěř postřelenou rezavým šípem ...

F.
 
occultist - datum neznámé
occ_as_kelthuzad_by_altana_50x108px_edit7566.jpg
ehm no z rpavopisu si nic nedělej mě taky nejde :)
ale po pravdě moc se mi to nelíbilo
1. máš strašnej styl psaní, např. používáš tam přechodníky ale přitom úplně nevhodně a vůbec spoutsta dalších věcí které úplně narušují četbu, prostě nevím jestli se tomu snažíš dát nějakou zajímavou formu nebo co ale přístě radši piš normálně oki
2. tohle nejsou animáci a magie přes veškerou svou chaotičnost je stále logické :) takže mlha co odráží šípy ? jak by to vůbec fungovalo ? aspoň pro mě je to teda úplně nepředstavitelné
3. nevadí mi spousta věcí co ti vytýkala Eithné : někdy postavy nemusí hrát duležitou roli a tak je ani člověk nemusí moc popisovat, a povídka taky nemusí mít konec někdy se prostě to co se stalo nebo proč se to stalo může strácet v tajemnu, ale ty tam nemáš nic čím bys tyhle nedostaky nahradil a jakákoliv zápletka ti tam vážně chybí (s tou kompozicí je to blbost, osobně si myslím že v literárním vývoji jsme dál než byli řekové:) )
to» snad vše trochu sem se v tom už strácel protože je toho hodně co vytknout (a taky tu není náhled, abych si mohl projít co za snůšku blábolů sem vlastně napsal :) ), ale nakonec něco do sebe to má a není to úplně nejhorší, už sem vážně četl i horší (i napsal :) ), tak se netrap na první tvorbu je to dobrý
jo dal bych tak 6-7 ale já nehodnotím tak třeba se mnou bude někdo souhlasit a ohodnotí ti to za mě :)
 
Arrand - datum neznámé
ignatius2553316.jpg
Hrozně skáčeš, od předmětu k předmětu... V povídce by mělo všechno vyplývat jedno z druhého - takhle to vypadá jako neuspořádaný soupis jednání...
Také zmatené popisy (kdo se zvedl, chlapec, nebo jezdec ?)
Boj máš hezky popsaný, ale zbytek byl spíše bez omastku... Skoro nudný, dá se říct...
 
Eithné - datum neznámé
dub2857.jpg
Máš tam asi tunu chyb, interpunkce je příšerná, na začátku se ti tam podařilo dát i špatnou koncovku u přídavného jména, prostě katastrofa. Když je to tvá první povídka, alespoň na tomhle by sis mohl dát záležet.
Tak a teď mi řekni, co je zápletka. Nechápu to. Není jasné, jakou má která postava funkci, není jasné, o co tam jde (nebo jinak - jde tam vůbec o něco?), ani zdaleka to není ukončené. Nebo to má mít pokračování? Už Aristoteles dal do plénu pravidla pro kompozici hry (dobře, tohle není divadlo, ale platí pro to to samé):
1) Expozice (=úvod) - krátká historie, seznámení s postavami
2) Kolize - rozvíjení dramatické zápletky, dochází k problému
3) Krize - vyvrcholení konfliktu
4) Peripetie - pomalé řešení
5) Katastrofa - prostě konec
A co z toho tam máš ty? O postavách tam nemáš vůbec nic, jsou ploché, člověku nedáš ani možnost, aby si je oblíbil a fandil jim. A o tom, proč tam jsou, co tam dělají a tak nemáš taky ani slovo. Působí to jako krátký úryvek vytržený z prostředka pětisetstránkové knížky.
Dramatickou zápletku tam dejme tomu máš trochu naznačenou, i když žádná sláva.
Vyvrcholení - těžko určit, co z toho to je.
Něco jako pomalé řešení, dávání dohromady toho, co se tam stalo? To tam nemáš v podstatě vůbec.
A závěr ti tam chybí naprosto absolutně.
Na druhou stranu něco pozitivního, máš hezkou skladbu vět. Dokonce ti i občas na sebe věci logicky navazují a nejsou hřešením proti logice, a jak říkám, když se vyvaruješ pravopisných chyb, bude se to hezky číst.

Tak to je ode mě zatím tak nějak vše, jestli v něčem nemám pravdu nebo jsem něco vynechala, omlouvám se, už u toho usínám :-)
Přeju hodně chuti a úspěchů do další tvorby, ty moje výtky si neber k srdci, jenom mozek by se měl poučit ;-)

S pozdravem Eithné
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.067729949951172 sekund

na začátek stránky