Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Aspekty Pána jeskyně – díl III. (Vyšší aspekty)Oblíbit

fuck_y2031.jpg

Autor: Fistandantilus

Sekce: Na pokračování

Publikováno: 03. března 2005 18:26

Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily]

 
Ve třetím díle příručky pro Pány jeskyně na Andoru si rozebereme tyto aspekty: motivace, roleplaying, vyšší cíle, udržení ve hře.
 
V minulém díle jsme si řekli o tom jak udělat dobrodružství na zakázku, o pobavení ve hře samotné o atmosféře a rychlosti s jakou se Dračí doupě dá na internetu hrát. Všechno to bylo o vzájemné interakci a v tomto díle to nebude o ničem jiném než opět o působení sil nám neznámých a přitom sil, kterými sami dokážeme vládnout manipulovat a třebas o tom ani netušíme.

Motivace

Motivace v rámci celého dobrodružství je jedním ze základních pilířů vlastní hry na Andoru. Motivace hráčů i Pánů jeskyně musí být, jinak by se celé dobrodružství za chvíli sesypalo jako domeček z karet. Avšak motivace není jediným aspektem, který je nutno brát v úvahu. Na mysl samozřejmě přicházejí věci jako kvalita spoluhráčů, časové možnosti všech zúčastněných, jejich nálady apod.
S motivací je to jako s chutí na krásné červené jablko. Každý ho chce ochutnat, vypadá na první pohled tak krásně, š»avnatě, zdravě, lákavě. Ale pozor, i v jablku se může objevit červ, může ho napadnout plíseň. Stejně tak je to s dobrodružstvím. Dobrodružství a jeho motivace je tak dlouho čisté a přehledné jak čisté a průhledné jsou vaše záměry. Tedy průhlednost a čistotu záměrů především.

A jakže to funguje s motivací na Andoru ? Asi takhle: teda co jsem měl tu možnost vysledovat. Pokud někdo zakládá nové dobrodružství (a již si něco přečet a předpokládá se, že ví jak postupovat a koho si vybírat) tak v tom případě musí přihodit k dobru něco navíc, aby ještě více namotivoval hráče, kteří o takovéto dobrodružství mohou a nebo nemusí projevit zájem. Zájem se vzbuzuje mnohými prostředky, od prostředků známých jako propagace, chcete-li kampaň na dobrodružství v sekci Hostince – Reklamy na dobrodružství až po pečlivé obesílání vybraných již předem vyzkoušených hráčů v dobrodružství jiném nebo využití doplňků v některém ze stolečků pro Pány jeskyně. Pokud tyto informace nemáme, je vhodné se poohlédnout po těch, kteří zjevně někam píší, a» už do veřejné diskuze či některého stolu, některé dobré hráče poznáte. Věřte mi. Chce to chvíli času a zkušenosti a oni se Vám pak zjeví jako obrysy v mlze.

Tedy máme hráče teď jde o to je ještě více namotivovat. Jako dobrá motivace v elektronické podobě může zapůsobit vložení vlastní kresby naskenovaného obrázku (který by se měl přibližovat vaší konkrétní představě) a nebo můžete použít nějaký pěkný obrázek z netu a přiřadit k němu jako první úvodní příspěvek opravdu vyvedené informace, které skutečně zatáhnou hráče do dobrodružství a» chtějí nebo nechtějí. Oni prostě musí.

Vlastní motivace před dobrodružstvím už může probíhat před samotným začátkem. Pokud si je Pán jeskyně svým připraveným dobrodružstvím toliko jistý, může debatovat s hráči skrze interní andorskou poštu nebo icq případně jinou formou komunikace (vhodná je též diskuze v dobrodružství), samozřejmě ta se většinou odráží v tom co (naverbovaní) hráči poprvé uviděli v homepage stránce o dobrodružství.

Vhodné je postavy trošku připravit na nastávající události, než dobrodružství započne. Avšak je to relativní, přestože je někdo rád, když je do děje hozen prakticky bez informací a stačí mu jen to nejzákladnější. Zato druhý, ten nedá pokoj Pánovi jeskyně dřív než z něho vypáčí všechno co potřebuje vědět o své postavě nebo o světě kam vstupuje (mnohdy to může být i velice skličující, takže pozor na to, všeho s Miroslavem).

Roleplaying

Roleplaying je samozřejmě dalším faktorem, zcela zásadním, který je nepopiratelnou součástí toho proč dobrodružství vlastně hrajeme. Více o roleplayingu se dovíte v diskuzi na Andoru tomu věnované. Já bych se jen opakoval, všechno je rozebráno právě tam. O hraní svých postav se toho dá napsat obrovské množství, pokaždé z jiného pohledu, takže můj pohled by byl jen dalším z mnoha, který by přišel s křížkem po funuse. Všechno bylo již dávno objeveno, jen to nové co se objeví se tváří jako by bylo objeveno poprvé.

Vyšší cíle

Takže, roleplaying jsem záměrně přeskočil. Nyní se budu věnovat sekci, která má trošku netradiční název. Vyšší cíle mohou někdy někomu připadnout jako nic neříkající skutečnost, zvláště tehdy pokud se jejich hra skládá jen z čisté touhy co nejrychleji dobrodružství dohrát, nějak si užít a vypadnout. Ovšem jsou mezi námi lidé, kteří své hraní berou jako něco navíc. Něco jako poslání. Těmto lidem nemůžete upírat fakt, že oni své hraní na Andoru nepovažují za hraní, ale přímo za životní styl, za jejich vášnivou touhu, která se při každém jejich doteku s klávesnicí mění v životodárnou vodu jako kus zmraženého ledu nahřátý nad kahanem. Tedy to zrovna nebylo to správné přirovnání, ale jedna věc je pozoruhodná, sledujte: jejich hraní roleplayingu je jako splašená hudba, jejich chování skrývá daleko víc než si ostatní řádoví lidé dokáží uvědomit, jejich vyjadřování není z tohoto světa. Je a může v tom být něco, co se vymyká zážitkům ze skutečného života. Může je to pak provázet celý život. Jsou to oni. Je to pro ně emocionální zážitek. Postavu si nehýčkají, oni s ní prostě žijí, dýchají za ni. Jsou to oni. Mají třebas jenom jednu, nebo dvě. To nevadí, ale je to ta jejich vysněná, by» třebas z pohledu nováčka obyčejná postava, avšak v očích takového vášnivého hráče je to unikát, zářící perla v nekonečném oceánu. S touto postavou mají ony vyšší cíle. Jsou to oni. By» na jejich konci může stát smrt, samotná délka hraní nebo působení ve skupině ostatních, podobně uvažujících lidí pro ně může znamenat hodně. Ne-li všechno. Hráč samotný je tak pohlcen příběhem a svou vlastní postavou, že pomálu zapomíná na to, že jeho postava sedí na židli a jeho prsty kloužou po klávesnici rytmickým pohybem. Jsou to oni. Žijí jen kus textu, žijí pro okamžik. Jsou zvědavi na každou další reakci svých spoluhráčů. Jsou dychtivi po setkání s cizími postavami a bájnými stvořeními. Chtějí svou postavu dostat až na samotný vrchol hory. Tam se zastavit, vydechnout po náročném výstupu a pak se podívat dolů. Podívat se na tu cestu. I cesta byla tedy jejich možným cílem. Život v hraní byl celou tu dobu velkým posláním, které tak obohacovalo hráčskou duši. Překročili zlatou éru svých dějin. Jsou to oni.

Udržení ve hře

Tento odstavec souvisí povětšinou s tím jak se udržet ve hře, resp. jak hrát pospolu s ostatními tak, abychom sami nebyli nuceni hru opustit.

Samozřejmě, že povětšinou každý kdo se dobrodružství hlásí nemá zájem hned za první zatáčkou uvažovat o tom, zda dobrodružství opustí nebo ne. Někomu prostě styl hry sedne, sednou mu spoluhráči, sedne mu čas kdy se sejde, aby mohl zahrát kvalitní hru, nebo si ten čas po vzájemné domluvě najde. Takových hráčů si važme. Není jich mnoho, ale najdou se. Takové hráče je nutno udržet i přes to, že třebas oni sami mají ze začátku tendence někam odcházet. Dělat něco jinak než ostatní. Pán jeskyně musí být schopen takové hráče přitáhnout svou magickou sílou a musí je umět dobře namotivovat (viz.výše).

Špatný hráč se udržuje ve hře jen velmi obtížně. Většinou je takřka nemožné udržet se ve hře, kde jsou opravdu mistrovské příspěvky a nonšalantní obraty. Hráč který má aspoň kapku rozumu tohle pochopí hned a odejde se vzpřímenou hlavou a posledním příspěvkem. Hráč horšího typu ve hře zůstane a dále hru kazí svými nepovedenými příspěvky (typu neustále špatný pravopis, nelogičnost děje, ptaní se hloupých otázek v největším shonu, apod.) tohoto aspektu by si měli všímat jak hráči tak pánové jednotlivých jeskyní a nebát se dělat rázné kroky či vyřazovat (samozřejmě se předpokládá, že se dotyčnému pošle pošta s vyrozuměním apod.). Úplně nejhorší typ hráče je ten, který hru dokáže zprotivit nejen svými výlevy a projevy, ale hlavně tím, že celou jeskyni shazuje před ostatními, druhé odrazuje apod. Takoví hráči se nemohou nazývat hráči a musí si udělat nejdřív pořádek ve své vlastní hlavě a teprve poté kliknout na adresu www.andor.cz. Děkujeme odejděte. Nepotřebujeme tady skladiště nefunkčních dobrodružství a zakyslých postav o jednom příspěvku. Ne, to rozhodně ne. I tak je Andor vůči všem zatím dost benevolentní a svobodným a doufejme jen, že to tak zůstane dlouho až na věky věkův.

Myslím, že pro dnešek je to zatím všechno. Nebudu už to dále natahovat. Aby Vás nebolely oči. Zase příště.

Fistandantilus
 

Komentáře, názory, hodnocení

occultist - datum neznámé
occ_as_kelthuzad_by_altana_50x108px_edit7566.jpg
Mají se vůbec práce tohoto typu nějak hodnotit ? Myslím si, že o něcím názoru se nedá říct je dobrý, je špatný, on prostě je. Proto se zdržím malicherných kritik a spíš napíšu jak to na mě zapůsobilo.
Když jsem četl odstavec "motivace" tak mi připadlo, že jsem (jako PJ) strašná lemra, pak mi došlo, že to je i většina hráů a nakonec jsem dospěl k úvaze, že nad celým Andorem se, až na pár světlých vyjímek, vznášejí věčně ospalá a lenivá oblaka.
U "vyšších cílu" ve mě převládl pocit, že bych měl vypadnout ven a najít tam ten svůj život a né věčně žít životy svých postav.
Při "Udržení ve hře" jsem se jak pousmál tak začal obávat. Tvůj popis "špatných hráčů" my dokonale sedl i na některé lidi co znám osbně a tak sem se docela pobavil. Načež jsem se začal obávat jestli i já nejsem jedním z nich (samozřejmě neodůvodněně) Tak sem radši ty ponuré myšlenky zahnal a uvažuju nad tím, že bych vážně měl vystrčit paty z domu, protože už skoro týden sedím v jednom kuse u kompu. :)
Doufám, že vás moje vylitá osobnost nijak neznechutila a že si ode mě ještě nějaký ten komentář přečtete. Zavěrem bych ještě rád obrátil an autora : Ó Fiste, jenž dlíš na Andoru, až budeš psát další díl nebuď na nás lidi (typu neustále špatný pravopis) tolik tvrdý, měj s námi trpělivost a slitování, neobracej se k nám zády a odpus» nám naše hříchy. Amen. :)
p.s. uvažuju nad tím, že to s těma lenivýma oblakama není tak úplně pravda, protože sem se tu s tím teď patlal a napsal to dokonce dvakrát, když se mi to poprvé smazalo kůli patnácti minutové neaktivitě :) (jen tak kdyby to četl třeba Ami)
 
Eithné - datum neznámé
dub2857.jpg
Nevím, první odstavec dobrý, o roleplayingu tam nní nic, vyšší cíle jsou skutečně jenom úvaha (ale že to asi Fist prožíval, když to psal :-)) a v tom odstavci udržení ve hře je sice rozdělení hráčů, nicméně o udržení ve hře ani slovo.
Takže tak nějak nevím, co si z toho tentokrát vzít... :-)
 
Hlander - datum neznámé
ikonka7636.jpg
Co dodat? Oproti předešlým dílům méně praktických rad a více úvahy. Nicméně na "vyšších" úrovních a nejen v RPG, to už tak bývá a je to dobře.

Jako úvaha, která shrnuje některé aspekty hraní se to čte velmi dobře a možná může pomoci si trochu utřídit myšlenky. Třeba i ty svoje vlastní.

Jsem zvědav, co bude v dalším pokračovaní.

PS: U nás se říká "Všeho s Fišerem" :-))
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.068049192428589 sekund

na začátek stránky