Andor.cz - Dračí doupě online

PROLOG:

...a v době, kterou dnes nazývají učenci "Prvním věkem" a hlupáci "Dračí érou", kdy hrdinové křižovali Európou, panenskou a nezkaženou, odehrál se v předaleké zemi Boyoheyma tento příběh...

Na hradě Veveří tehdy začínal vládnout kníže Fréda III. zvaný "Udatný", jehož otec Fréda II. zvaný "Hlavička" (nebo též dle jazyka místních "Gebeňka") skonal přirozenou smrtí šlechtickou, tedy dýkou Frédy III. mezi žebra. Fréda III. stal se tak knížetem Brunensko-Veverským, pánem "Dvou Řek" a města Bruna na těchto řekách ležícího. A zde začíná ona podivuhodná historka, o drakovi veverském (či jak říkají místní o "Vasrdragónovi"). Bylo nebylo...

O DRAKU VEVERSKÉM A PANU BRUNENSKÉM

...říká se, že vše začalo tehdy za vlády Frédy II., který pozval do města Bruna gnómy, aby přivodili městu rozkvět. Dal jim prý úkol, aby opravili zeď brunenské laguny, jež poničená přestála temný věk. Legendy pravívaly, že tuto zeď na brunovské laguně kdysi postavili mocní Titáni a přinutili vodu, aby vyráběla světlo. Pak přišel temný věk plný válek a nenávisti a Titáni odešli prý z města Bruna a z jeho rybníka pryč. Proč, to nikdo nevěděl, ale od té doby nenašel se nižádný učenec, jenž dokázal by znovu přinutit vodu ve světlo se proměnit. Fréda II. však věděl, že gnómové umí mnohé s věcmi, jenž, aniž by magie užívaly a živlům se tak klaněly, točí se zdánlivě samy od sebe. Pozval proto vůdce tlupy gnómů žijících tehdy někde poblíž města Bruna, aby opravili onu lagunu. Říká se, ale je to pouze pověst, že v místech, kde končí údolí veverské, stála mohutná zeď, jíž, jak bylo již řečeno, vztyčili samotní Titáni, aby tak potrestali pyšné démony vod, jenž záplavami sužovali město Bruno. Když démoni vod zjistili, že Titáni spoutali jim řeku, prosili prý Titány, aby zeď zbořili, že prý udělají cokoliv, aby mohla jejich řeka opět volně téci. Titáni - říká se - pravili, že udělají do zdi díru, ve které zbudují nějaký z těch velkých strojů titánských a v něm jako myši v kolečku na běhání budou vodní démoni probíhat, dokud z potu jejich nevznikne světlo a oni neodčiní své zlé skutky, jež na městu Brunu páchali. Když do Bruna po mnoha letech přišli tehdy Gnómové, dokázali po 100 dnech a večerech práce znovu zeď i stroj opravit a vodní démoni opět museli začít pracovat. Ovšem to se vodním démonům nelíbilo a tak ukryli vodu do podzemí kdesi nahoře proti proudu řeky, aby nemuseli pracovat a aby potrestali gnómy a knížete Frédu II.
Na krutá sucha, jež sužovala kraj Brunenský po tři měsíce v létě, žádný Bruňan nezapomene. Dobytek hynul a lid blouznil z nedostatku vodu. Kdo zapálil by si tehdy dýmku, ihned potrestán by krutě byl, neboť požár velmi snadno by založiti mohl. Tehdy zoufalý kníže Fréda II. požádal svého dvorního čaroděje o radu. Ten pravil mu, že pyšní vodní démoni ukryli vodu v podzemních jeskyních nedaleko na sever od Bruna, kde, jak bylo tehdy známo, žije drak. Kdyby prý Fréda II. přesvědčil draka, jenž tam sídlí, aby vodní démony potrestal a vodu navrátil, vrátil by se do kraje dostatek. Kníže tedy vypravil se v čele několika urozených pánů do onoho kraje plného jeskyní a podzemních vod. Předlouho hledali urození páni, než nalezli drakovu sluj hluboko v propasti mezi horami. Fréda II. projevil svou moudrost, když nabídl draku výměnu, když drak přinutí vodní démony znovu pracovat a navrátit vodu do kraje, tak může žít v Brunenské laguně pod hradem Veveří, kde ho bude on Fréda II. a jeho poddaní uctívat a krmit po všechny věky věků. Drak tehdy souhlasil a svedl v podzemních vodách strašlivý boj s démony, které spoutal a přinesl zpět do laguny. Do celého kraje voda se vrátila a zavládl opět blahobyt. Už tehdy se však začalo zadělávat na pořádný malér, jen pár dní poté narodil se Fréda III…
Léta plynula a drak žil spokojeně v laguně a lidé v okolí si jej vážili neboť od té doby nebyly v Brunu nikdy ani povodně, ani sucho, ale vždy vody tak akorát. Na hradě Veveří ještě ani nestihla uschnout prolitá krev pana Frédy II., zle zabitého svým synem Frédou III., a ten se již zabýval myšlenkami, jak draka on by zabil. Fréda III. miloval lov a legendy. O lid se příliš nestaral, ale jak objevila se v jeho kraji nějaká ta lítá šelma, tak hned skočil na koně, aby ji srazil mečem. Dlouho si však s medvědy, vlky a další havětí nevystačil a zatoužil po větších výzvách. Tehdy neznámý poutník, říká se, že prý to byl temný čaroděj, pravil Frédovi III., že když zabije draka, nejen, že se mu dostane věčné slávy, ale pokud vykoupe se v jeho krvi, stane se nezranitelným. Víc pravit ani nemusel a Fréda III. již uháněl po zdi brunovské laguny, aby draka na souboj vyzval. Drak však nechtěl se bít se svým pánem a souboj uctivě odmítl s tím, že prý „nechce udělat z pánovy ženy vdovu“. Když Fréda III. zjistil, že drak bít se s ním nechce, zašel do města Bruna pro radu. Tehdy mu jeden tesař poradil, ať vezme krávu, vykuchá ji a naplní nehašeným vápnem. Drak zvyklý, že mu Bruňané krávy hází, neprohlédne lest a až se napojí, tak prý pukne. Fréda III. bohatě tesaře odměnil a rychle spěchal zpět na lagunu lest nastražit. Když přišel čas drakovy krmě, tak krávu vykuchanou a nehašeným vápnem naplněnou přinesli, aby tak draka zabili. Drak však lest prohlédl a zle se rozzlobil na nevděčné Bruňany mezi nimiž jen jeden či dva draka chtěli uchránit a strašlivému činu svého pána se tak vzepřít a zlotřilého pana Frédu III., jenž v honbě za slávou a mocí draka chtěl zabít. Drak nejprve vyskočil z vody na zeď Brunenské laguny, uvnitř které gnómové žili a vodní démoni pracovali a začal ji bořit. Netrvalo to ani chvíli a z laguny se již masa vody na město Bruno valila a vodní démoni opět strhávali do rozbouřených vod vše živé, nač narazili. Drak poté mocně zamával křidly a zamířil k hradu Veveří, kde nalezl dceru Frédy III., malé, sotva 8 let staré děvčátko, které vždy draka v úctě mělo a také „jak pověst praví“ jediné ho varovalo před strašným záměrem otce svého. Děvčátko drak uchopil do spáru a odletěl s ním na sever, do kraje plného podzemních vod a slují.
Příliš pozdě uvědomil si Fréda III., jakou hloupost ztropil, když draku se chtěl rovnat a do pláště z dračích šupin se chtěl odívat. Město Bruno těžce pobořeno vodou bylo, zeď Titánů zničena a všichni gnómové a spousta Bruňanů mrtva. Od té doby Fréda III. svolával rozličné hrdiny, aby se do drakovy sluje vypravili a dceru jeho mu zpět přinesli.