Autor: MonalisSekce: BáseňPublikováno: 28. května 2010 10:15Průměrné hodnocení: 9.5, hodnotilo 6 uživatelů [detaily] |
| ||||
Ze zvědavosti jsem se podívala na nějaké tvoje další veršíky. Nu, o dost lepší a povedenější, to musím uznat a hluboko sklonit hlavu :-) I když opět třeba: Sklonil pohled k měkké zemi, co vybízí k dotyku, však nemůže a těžko je mi, když se dá dítě do vzlyku. Lehčeji by se mi to četlo: Sklonil pohled k měkké zemi, co vybízí k dotyku, však nemůže a těžko je mi, když dá se dítě do vzlyku. Prohození dvou slůvek a co to provede :-) Pak je trochu divné spojení: dá se do vzlyku.... de facto je tak nějak... přirozenější dát se do breku - i když to možná lehoulince narušuje zvukomalebnost. Dál mi ke konci toho samého dlouhého verše trochu pokulhává rytmika. Na druhé straně úbočí vidím s pomstou v očích muže. Co na dalšího útočí, pak můžeš říct jen: "Nuže... Kde byla spravedlnost, když bůh rozdával?" - to celé mi smyslem moc nesedí do kompletního kontextu. Jinak ale vážně lepší o 150%, jak veršování v Popelce ;-) Originalita/nápad: 8 Technické provedení: 7.5 Celkovka: s přivřením oka: 8. |
| ||||
Krása... |
| ||||
Píšeš velice pěkně, je vidět, že jsi zřejmě osobou se silným smyslem pro... nevím jak to říci... ale má to něco společného s filosofií a city. Tvé básně se mi prostě líbí. Neber si však osobně, co ti tady napíšu: "mohlo by to být dokonalejší," obzvlášť po básnické stránce. |
| ||||
Moc vám děkuj:) |
| ||||
Opravdu krásné jako vždy... Tvé básničky dávájí tak smysl a člověk si při nich musí až říct: "ach" krásné to číst... mě samotné se z toho chce básnit a když to zkusím, pochopím, že nic takového ty nikdy nedám ;) opravdu nádherné a jako vždy jsi mě též nezklamala :)) |
| ||||
četl jsem všechno co sem dáváš, a jako vždy si nezklamala... Máš mojí úctu... |
doba vygenerování stránky: 0.079194068908691 sekund