Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Jsi doma...Oblíbit

fairy-cat-ico6694.gif

Autor: elveren

Sekce: Povídka

Publikováno: 14. října 2010 10:43

Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily]

 
Je to už dlouho, co jsem to psala. Takové trochu sentimentální... Očekávám od vás nekompromisní kritiku ;)
 

Deset lehce ozbrojených mužů zásobených na delší cestu spatřilo věže vzdáleného hradu. Na závěsu, který táhl vznešený šedavý valach (pro tu nevděčnou práci mohli snadno vybrat nějakého jiného z jejich koní), leželo zahalené tělo přikryté světle hnědou kůží z uloveného vlka. Ani jeden z mužů neřekl už dlouho jediné slovo, už dlouho se nikdo z nich nezasmál a přitom tato skupina byla při výjezdu právě z tohoto hradu tkvícího před jejich zraky veselá, rozesmátá, zpívala písně, aby jim cesta rychleji utekla. A teď… Musí sdělit smutnou zprávu.
Už v podhradí skrývajícím mnoho domků pracujících poddaných se chtěli otočit zpět. Lidé věděli… Věděli, že nebude veselo. Že nebude žádná veselka, i když se vrátil pánův orel, který měl oznámit, že se celá skupina vrací zpět a nejedou sami. Jejich domněnky potvrdil závěs, ze kterého vypadla drobná ručka ihned pečlivě a uctivě položená na původní místo. Mladému vojákovi ukápla slza. Není čas hrát si na hrdinu, strávili spolu mnoho času…

„Jak se to stalo?!“ rozezněl se síní hluboký zarmoucený hlas. „Chci vědět, kdo jí to udělal!“
„Pane…“ polkl těžce první slovo. Nechtělo se mu pokračovat. „V lesích… na Západě… je mnoho vlků.“
„Nezajímá mě, kde je kolik vlků!“ přerušil ho, držíc dceru v náručí. Nepoznal by ji, teď rozhodně ne…
„Nechtěla jít!“ vykřikl. „Chtěla tam zůstat! Měla tam zůstat! Byla by naživu!“
Neuhnul před trestající rukou. Chápe svého pána, vždyť on by udělal to samé. Vždyť… On může za to, že je teď mrtvá. On si všiml toho vlka, který je následoval. On jí řekl, že ji na pár hodin pustí (o tom, že byla svázána, se radši zmiňovat nebude), ale že se musí vrátit… Není čas na hrdinství, slzy mu tečou jako plačkám, kterými se síň zaplnila.
„Kdo ji střelil…?“ tichý hlas hradního pána skrýval mnoho vzteku, mnoho smutku. „KDO JI STŘELIL?!“
„Nevím…“ zalhal, aby uchránil své družiníky. „Možná to byl někdo jiný… Šel za námi vlk a ona ho znala, ona… Šípy měly zasáhnout vlka, ne ji…“
Pán položil dceru zpět na postel, do které ji uložili. Rána do srdce se už nezatáhla. Nebylo proč… Její jindy opálená kůže nabyla bílé barvy, místy namodrala. Vlasy měla delší než v té době, kdy odjížděla. Rysy tváře jí trochu ztvrdly, ruce zajisté vykonávaly těžkou práci… Ta rána v srdci! Jen jeden šíp ji zbavil života.
„Trpěla?“ podíval se svému vojákovi do očí.
„Ano, pane,“ sklonil hlavu, aby skryl další slzy. „Chtěla trpět jako její vlk…“
„Její vlk? Její vlk?!“
„Ten, za kterým šla, který nás pronásledoval. Museli jsme ho střelit, aby nás k ní pustil. Bránil ji…“
„Řekla něco?“
„Řekla… že chce zpět… do lesů, můj pane.“
„Jak to řekla?“ pán byl bledý stejně jako jeho dcera. Stejně jako ona chtěl být teď…
„Ona…“ začal tiše mladý voják. „Chci domů. Do lesů… Za ním…“

Na hranici lesa uklidňoval nervózního koně. Jeho nezvyklý náklad opatroval jako tu nejcennější cetku, kterými se tak rády pyšnily dvorní dámy.
„Hola mládenče!“ otočil se za voláním. „Chceš projet lesem?“
„Ano. Kudy?“ jeho smutný hlas zřejmě dal vědět, co musí vykonat. Rolník jen ukázal směr.
Našel to nejvhodnější místo. Palouček uprostřed lesa… Snad to tady měla ráda… Z brašen vyndal malou nádobku. Její otec chtěl vykonat její poslední přání… Snad jako by příroda věděla, co se teď stane. Lehký vánek zmohutnil, aby mohl vysypávaný popel roznést po celém lese. Aby se mohla stát součástí milovaného místa. Bude všude. V každém stromě, v každém keři, v blízkém potoce. Bude opět procházet místy, která navštívila. Snad bude i s tím, pro kterého se sem chtěla vrátit. Snad… Lesem se rozlehlo vlčí vytí, tak zesílené nedalekým horským štítem. Znali ji… a opět ji vítají.
„Jsi doma, Elveren…“

 

Komentáře, názory, hodnocení

 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.064400911331177 sekund

na začátek stránky