Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Úvaha o úvaze úvah sebestřednosti a fascinujícní nenávisti k životuOblíbit

this_is_not_my_statement_by_zenibyfajnie-d4map1o9221.jpg

Autor: Katou

Sekce: Zamyšlení

Publikováno: 26. prosince 2010 12:29

Průměrné hodnocení: 9.1, hodnotilo 14 uživatelů [detaily]

 
Člověk někdy upadne do takové té sebelítostné deprese, kdy ze sebe potřebuje dostat naprosto všechno, co má na mysli.
Tady jsem napsala asi tak jednu desetinu mých problémů. Ale víte co? I o tu jednu desetinu jsem lehčí.
A budu ještě lehčí, když si to přečtou všichni, koho na Andoru znám a přikývnou a budou se mnou souhlasit.
Protože potřebuju upadnout do sladkého opojení lží.
 
Nemyslíte, že lidstvo už zachází za hranice extrému? Všechny ty úvahy o životě, smrti, neštěstí ze zlomeného srdce, globálního oteplování… No, to je strašná pohroma, když se naše země přirozeně otepluje, jako každá jiná planeta. Naprosto přírodní jev, který se ukazuje na každé planetě.
A víte, ono to možná bude tím horkým jádrem. Kdo ví, jak naše planeta Země vznikla, no, přihlaste se žáčci! No zvedněte ruku a řekněte mi celou hrst blábolů, které jste slyšeli z televize či si je přečetli v nějakém stoprocentně důvěryhodném časopise hned vedle článku, že Mareš naboural další milionové auto.
Nemám nic proti počítačům a televizím. Ano, jsou výhodné, ale už jen tím, že JÁ SAMA u nich trávím tak 70% mého života, z čehož zbytkových 30% je rozloženo mezi školu a dovolené tam, kde není přístupný ani internet, ani televizní signál, se mi dělá zle. Štve mě to opravdu hodně, protože já jsem neměla možnost prožít takové to hezké dětství (možná ještě pár let šanci mít budu) plné venkovních radovánek…
Holt jsem nikdy nenarazila na lidi, kterým kdybych řekla: "Nepůjdeme ven?" odpoví: "Jasně! Doma se strašně nudím!" Ne, mně odpovědí většinou bylo: "Rodiče mi to nedovolí," což je perfektní výmluva pro lenost, "Mně se nechce," to říkali ti odvážnější a upřímnější, "Nemám čas," či dokonce: "Tam je moc zima/vedro/fouká tam vítr a já jsem si zrovna udělala vlasy." Až jsem se jednoduše přestala ptát…
Sama sebe počítám mezi sebestředné, metrofilní dívky, pro které je vzhled hlavní a základovou jednotku celého života. Ale i přes mou urážlivost, velký a vysoce posazený nos, bych ráda nožky proháněla venku s lidmi, které mám ráda. Místo toho sedím u počítače a nejbližší kamarádi bydlí 200 km ode mě. Skvělé, skvělé, skvělé.
A dívejte se - od globálního oteplování jsme se dostali až k mé osobě, u které také nějaký ten čas zůstaneme. Je to přeci jen úvaha o úvaze úvah sebestřednosti.
Většina lidí má nějaký ten zvláštní podnět dávat svým problémům vyšší urgentnost než problémům jiných lidí. Znám sice pár výjimek, ale stejně - můj pesimistický mozek si myslí, že ten člověk to předstírá, jen aby vypadal mile. V hloubi duše každého z nás něco hnije. A je jen na naší povaze, jak to dokážeme zakrýt.
Já třeba nezakrývám nic z mých problémů. Vše říkám a dělám ze sebe důležitou, aby si mě lidé všimli, aby mě politovali a já se zase mohla smát jejich problémům. Jako když se důchodci předhánějí, koho víc píchá v kříži a kdo má lepšího vnuka. A to je taky další kapitola života.
I někoho tak sebestředného (to slovo se mi prostě a jednoduše líbí) může zabolet, když přijdu k mé prababičce v bílé mikině, ona se na mě podívá a řekne: "Sestřičko, mohla byste mi přinést další pudink?" I přesto, přestože je stará a nemocná, mi vadí, že si nepamatuje, že jsem její pravnučka, se kterou si ještě před deseti lety hrála na krámek a na kadeřnici a na psa a kočku a já jsem se jí vozila na zádech a dalších několik srandovních a skvělých věcí.
A to je to, co mění vás všechny, nás všechny, co změnilo mě. Změny lidi mění, protože když si člověk na něco zvykne, každý minimální posun, i když je dopředu či dozadu, člověku způsobí zmatek ve vlastní duši. A duše se pak sama snaží se oproti těm změnám obrnit. A to tím, že změní sebe.
Pamatuji si na první třídu. To jsem nebyla já. To byla nějaká malá blonďatá holčička, co se vždy usmívala, byla chytrá, doma mamince pomáhala. Nikdy neměla problém se s někým bavit, bránila slabší, urovnávala hádky mezi těmi silnějšími, stala se nejoblíbenější dívkou 3.B.
A pak přešla na gymnázium a je z ní mrcha, která chodí k psychiatrovi, vyspí se pořádně už jenom s prášky, stále rozebírá svoje problémy, ale to hlavní, co ji stále trápí, nechává v sobě. A už ani zvenku není krásné jablko. Už i zvenku jsou vidět jedna vedle druhé dírky po žížalách.
Každý si z ní dělá srandu, je všem pro smích a doma se zavírá u počítače a brečí u monitoru pokaždé, když si vzpomene na nějaký vtípek mířený na její účet. Utápí se v sebelítosti a odrazuje tím každého jejího bližního.
A proč to píši sem? Protože tohle je úvaha o úvaze úvah fascinující nenávisti k životu.
Nenávidím svůj život, to, co se ze mě stalo, to, co každodenně dělám. Nenávidím to asi tak jako brokolici.
A víte, co jsem taky? Strašně paranoidní! Protože jakmile se otočím na školní chodbě zády k mým kamarádům a jdu do třídy, sednu si do lavice a s pohledem upřeným ke dveřím přemýšlím, jak mě pomlouvají. Nevěřím nikomu ani slovo, ať si říká, že mě má kdovíjak rád. Protože život je jen jedna velká lež. Lžeme do očí, i já lžu, jen abych nebyla odhalena, aby nikdo nezjistil, co si o něm doopravdy myslím.


Tak… A teď si to mí přátelé přečtěte, zkritizujte mě za absolutně bezhodnotný článek postrádající pointu, kde je plno chyb, začněte mi psát sladké kecičky a přesvědčovat mě o něčem jiném. Začněte se svýma řečma "bude líp". Začněte se svýma řečma "ale mě bylo hůř". Donuťte mě, abych se usmála a řekla si, jak jsem perfektní, krásná a jak zářím. Protože nic z toho není pravda a já potřebuji znovu upadnout do toho sladkého opojení lží.
 

Komentáře, názory, hodnocení

Monalis - 19. ledna 2011 22:01
image4793.jpg
thomas Enderson - 19. ledna 2011 14:59
jojo, každej si to jednou uvědomí...někdo holt dřív a někdo později;) Někdo vůbec, ale ten má fakt pech...
 
Enderson - 19. ledna 2011 14:59
werewolf_by_wert23-d3ij2i42456.jpg
Monalis - 17. ledna 2011 11:10
Dobře řečeno a nějak tak jsem to měl taky na mysli to co jsi řekla je ohromná pravda kterou jsem si uvědomil když mě vrátily do normálu...
 
Monalis - 17. ledna 2011 11:10
image4793.jpg
Holka seber se...Já tě neznám, nikdy jsme se nesetkaly a nikdy spolu nemluvily, ale tvůj článek mi přijde poněkud úsměvný. Ano, něco na tom určitě je, že každý má někdy pocit, že život stojí (slušně řečeno) za hovno. I já ten pocit někdy mám a pak mi dojde, že jsem jen ufňukaná trubka, která místo toho, aby si užívala každou minutu svýho zasraně krátkýho života, fňuká na úkor toho, jak je vše nefér, jak to za nic nestojí. A pak už je na čase podívat se do zrcadla, dát sama sobě psychickýho lepáka a přiznat si, že my sami jsme strůjci svého života, aneb jaký si to uděláš, takový to máš. Každej z našich problému je naprosto nepodstatnej, když to srovnáš s tím, že jednou už prostě nebudeš, umřeš. Jo smutný...ale nad tím taky nemá smysl brečet nebo ne?
Jediný, co se dá dělat je, že si prostě konečně uvědomíš, že můžeš dělat cokoliv, být kýmkoliv, když se aspoň trochu snažíš. Není to dnešní společnost, s kým bys měla bojovat, jsi to ty sama. Tak si dej panáka dobrý nálady a vyser se na splíny:)
 
Enderson - 14. ledna 2011 07:52
werewolf_by_wert23-d3ij2i42456.jpg
Povim ti jen to že to o čem píšeš nemá řešení tak by bylo nejlepší kdyby jsi si sedla a psala a psala a psala protože to ti uleví já to znám ma podřezaný žíly na levačce a vito jaký to je měl jsem podobný problémy... jediná rada - Piš!
 
Enderson - 14. ledna 2011 07:48
werewolf_by_wert23-d3ij2i42456.jpg
Tak hele sic tě neznám ale to co píšeš se dost přiklání k tomu že brzo budeš chtít spáchat sebevraždu...
 
Aelin - 14. ledna 2011 01:04
aellin29631.jpg
Lyriel - 13. ledna 2011 23:20
Myslím, že naše názory na danou věc se dost shodují.:o)
 
Lyriel - 14. ledna 2011 00:15
lyriel-19061.jpg
Galax - 13. ledna 2011 23:42
No, podle toho, co autorka píše, nějaké přátelé má, minimálně tady na andoru, takže sama asi není. Ale v tom článku si sama tak nějak protiřečí, na jednu stranu píše, že je sama, na druhou píše, že má kamarády daleko od sebe... Nevím, neznám ji, neznám její vztahy.

To, co píšeš ty o tom, že někomu pomáháš a on tě jenom využívá přesně ale koresponduje s mými slovy, že se v životě můžeš spolehnout jen sám na sebe. Já ráda pomáhám svým kamarádům a neočekávám, že s jakoukoli malinkou bolístkou mi pomůžou... Vyslechnu je, ale v momentě, kdy se za mnou zavřou dveře jsem ve svém životě, se svými problémy... A pokud člověk zjistí, že ho někdo využívá, ano, bolí to, nemysli si, že se to stalo jen tobě, ale pak záleží jen a jen na člověku, jaký je, jak se s tím vyrovná. Ano, můžu začít nenávidět Celý svět a obviňovat všechny za to, co se mi děje, ale tahle cesta nikam nevede. Lidi jsou zlí, závistiví a nenávistní, tak to prostě je, takový je život, jdou si jenom za svým, neberou ohledy... A pokud takové lidi potkáš, je třeba říct si: No co, stalo se. A položit si zásadní otázku: Nechám toho člověka, aby mě srazil k zemi? Pokud tě lidi využívají, je to proto, že jim to dovolíš. Z velké části.

A samozřejmě, že každý z nás by měl mít něco, v co věří, na co se obrátí, když je mu zle. Ale to všechno, víra, přátelé, to jsou jenom berličky, o které se můžeme opřít. To zásadní je ale na nás, na tom, jak se k tomu postavíme. Život nám bude dávat kopance každou chvíli a je prostě jenom na nás, jestli zaujmeme postoj "ach, já jsem takový chudáček, všichni jsou na mě zlí, nikdo mě nemá rád, nic tady pro mě nemá cenu" nebo "fajn, upadla jsem, stalo se, ale vždycky může být ještě hůř, zvednu se ze země a půjdu dál". A ztráta víry, ano, to se může stát, ale v tom případě ta víra nebyla moc silná. Někdy se nám stanou věci, kdy přemýšlíme nad tím, proč se tyhle věci dějou zrovna nám, co jsme komu udělali... A naše víra může být otřesená... Já jsem taky mnohokrát své víře pochybovala, ale znamená pro mě víc než pochyby. Takže si stojím za názorem, že hodně záleží na člověku a jeho povaze, na tom, jak se dokáže postavit věcem, které mu život přináší. A autorka sama, jak na mě působí z článku, si je vědomá toho, že její život nemusí být takový, jaký je, a že v nějakém ohledu je na tom i sama vina. Ale to už jsem zabředla do teorií, to musí Katou vědět sama.
 
Galax - 13. ledna 2011 23:42
galax4405.png
Lyriel - 13. ledna 2011 23:20
No a tady se naše názory asi dost liší, já neříkám že nemáš pravdu, člověk by měl mít sílu se sám dokázat postavit na vlastní nohy, jenže né každý to umí, navíc, když jsou případy typu že člověk chce někomu pomoci, pomáhá a ten dotyčný ho jen využívá, psychiku člověka to dost poškodí...
Ale zase nesouhlasím s tím že člověk je na to sám, nikdy na to není sám, i kdyby to byli třeba jen lidi co jako tady já znám přes andor, jsou to pro mě stejně tak dobří přátelé jako ta hrstka co mám znám v reálu, člověk je slabý tvor, co si budeme nalhávat, jsou jedinci silní a slabí, ale ani ten nejsilnější nikdy nemůže vše zvládnout sám, od toho také ti přátelé jsou, my si budeme sice říkat že je nechceme zatěžovat, ale oni nám stejně chtějí pomoci, tak taky pravé přátele poznáš...
Je to věc každého, co člověk to jiný pohled na věc, co člověk to jiná osobnost, díky té rozmanitosti možná taky nejsme jedna velká skupinka tupých zvířat co žijí v jeskyních...
A i ty sama jsi to vlastně řekla, někteří věří v Boha, jiní zase v jinou svou "víru" či "ikonu" svého života, a tím vlastně nejsou sami, mají někoho či něco v co věří, problém je, když člověk tohle nemá, nebo hůř, měl ale ztratil...
 
Lyriel - 13. ledna 2011 23:20
lyriel-19061.jpg
Galax - 13. ledna 2011 14:19
Čas je relativní většina. Já Katou přeji, aby našla sílu bojovat s tím, co ji trápí a hlavně sama se sebou. Ty píšeš, že sis taky své odžil... A kdo ne? Hodně lidí zažívá během života chvíle, kdy si připadají bezcenní, bezmocní, na dně. Někdo najde útěchu ve víře v Boha, někdo, třeba já, nachází útěchu ve víře v entitu podobnou Bohu, ačkoli ji tak nenazývám, ale hlavně ve víře sama v sebe. Protože jsou chvíle, kdy se člověk opravdu nemůže spoléhat na nic jiného a nikoho jiného než sám na sebe. A pak je nutné odhodit sebelítost a sebemrskání, protože tyhle dvě věci z tebe silnější osobnost nikdy neudělají. Já zastávám názor, za který se na mě možná tady někdo bude zlobit, ale podle mě si za to, jaký náš život je můžeme z velké části sami. Takže se snažím řídit hesle: Nečiň druhým tak jak nechceš, aby oni činili tobě. Takže ať už člověka potká jakákoli mizérie, tu sílu vstát a jít dál by měl hledat v sobě a ne v lidech kolem...
 
Aelin - 13. ledna 2011 17:16
aellin29631.jpg
Galax - 13. ledna 2011 17:12
Toto vůbec nepopírám. Jen..budu-li jízlivá, "líbí se" mi, že mluvíš v množném čísle. I když se tedy mezi takové lidi též řadím (a díky tomu mé problémy ze mě vypáčilo jen pár lidí, tedy..1?), nikdy bych si netroufla mluvit v množném čísle.
Ale to už se začneme jen špičkovat.:o) Takže, promiň.:o)
+ Nic z toho, co jsi napsal, však nevyvrací, že za slabou vůli si každý může sám. Pokud jsi tedy měl v úmysl svůj příspěvek použít jako protiargument.
 
Galax - 13. ledna 2011 17:12
galax4405.png
Aelin - 13. ledna 2011 16:38
Někteří lidé jsou taky takové povahy že svými problémy nechtějí zatěžovat ostatní i když ví že je sami nezvládnou, bohužel vím o čem mluvím, možná to je naše hloupost, možná to že se snažíme být k okolí ohleduplní? Kdo ví... Přátelé jsou od toho aby pomáhali že? My jim rádi pomůžeme když potřebují, ale když potřebujeme sami pomoc nechceme jim říct protože to je z našeho pohledu nefér, že je jen zbytečně obtěžujem, tohle je holt lidská logika, co s tím naděláme?
 
James - 13. ledna 2011 17:00
zelda29141.jpg
Tamaris - 13. ledna 2011 16:28
Globalni oteplovani je v prvni rade peknej výmysl ... :)
 
Aelin - 13. ledna 2011 16:38
aellin29631.jpg
Galax - 13. ledna 2011 15:35
Aha, dobře. Někdy mrknu.
Potom to jsou ale vždy individuální argumenty. Myslím, že tě chápu, ale podáváš to tak...tajnůstkářsky, až je to zbytečné.
Důvod mají být oni sami. Pokud se nevyskytne vedle nich někdo, kvůli komu by se snažili, pak se mají snažit kvůli sobě. Žádný člověk nechce takto žít, i když tisíckrát tvrdí, že ano. Ani s důvodem však nedokážeš vše, lidská slabost nezná hranice. A nikdy ti nic nebrání najít si důvod. Mohla bych sem zase míchat víru, ale to by se většině z vás nelíbilo.:o)
Buď je člověk ochoten bojovat a nebo ne. Buď vyhledá pomoc a nebo ne. Že to není lehké, to je jasné. Sama to dobře vím. Ale za svoji slabou vůli může člověk obviňovat zase jen sebe.
 
Tamaris - 13. ledna 2011 16:28
ikonka8358.jpg
Galax - 13. ledna 2011 15:35
A co třeba důvod zbavit se toho, co mě trápí a té nenávisti? Pokud se v tom dotyčný/á nevyžívá, ale to musí vědět pisatelka, jak to cítí. Jsou i takoví lidé.


První věc - globálním oteplováním se planeta neotepluje, ale naopak ochlazuje. Průměrné teploty jsou mnohem nižší než dřív, o několik stupňů :-)
To jen technický detail ohledně téhle obecně rozšířené mystifikace.

Co se zbytku týče, souhlasím zde s pár lidmi(Calwen von Morgenstern, Marawin e Yaeri, Tqartis, James, Lyriel). Ne ve všem, ale tak nějak v podstatách jejich názorů. Takže se nebudu opakovat.
Spíš... možná se příště zamyslet nad tím, že dost urážíš lidi, kteří to s tebou myslí upřímně tím, že je nazýváš lháři a není to pravda. Což je alespoň dle mého názoru dosti nefér(a kdyby jenom to).

Závěrem: KAŽDÝ si umí stěžovat, jak se mu děje to špatné, všichni jsou na něj zlí, jak se mu nedaří, snadno obviní i okolí, i kdyby nepřímo. A že život je hrozná svině. Je to totiž ta nejsnazší možnost.
Ano, neříkám, že je to procházka bůhvíjak růžovým sadem, ale tím víc by si měl člověk cenit těch pozitiv(když už sám nemá sílu se tomu zlému bránit) ať už v podobě událostí nebo lidí, co jsou kolem a dokáží i v nejhorších časech myslet na to pozitivní a dle toho tak jednat nejen s ostatními, ale i sami se sebou. A ne je nazývat lháři, protože si to nezaslouží.
Ale.. po každém dobrém skutku následuje spravedlivý trest... že?
 
Galax - 13. ledna 2011 15:35
galax4405.png
Aelin - 13. ledna 2011 14:25
Tqartis - 13. ledna 2011 14:45
Odpovím vám co se toho času týče, podívejte se na její starší povídky, dodnes sice nevím jestli vážně psala svou skutečnost, nebo ne, ale tak či tak vám to dojde...
Ty argumenty jak říkám si musí najít každý sám, lidi co zažili něco těžkého v životě by to měli chápat...

James - 13. ledna 2011 14:55
To ano, ale né všichni mají tak pevnou vůli nebo vlastně vůbec důvod se snažit, mít důvod, člověk dokáže vše, jenže když ho nemáš...
 
James - 13. ledna 2011 14:55
zelda29141.jpg
Galax - 13. ledna 2011 14:19
Je jedno kolik máš času. Stačí žít pro okamžik, pro to co je teď jako by byl každý den poslední. Nepřemýšlet nad tím co se ti může nebo nemůže stát. A s Aelin souhlasím co se týká té pravdy...
 
Tqartis - 13. ledna 2011 14:45
erbcisare1713.jpg
Galax - 13. ledna 2011 14:19
Taky bych rád věděl, jak to s tím časem myslíš.
 
Aelin - 13. ledna 2011 14:25
aellin29631.jpg
Galax - 13. ledna 2011 14:19
Tak pokud jsou ty fakty důležité, tak je pak škoda, že je nebudeš vyjmenovávat. To je jako říci "mám pravdu a mám proto argumenty, ale neřeknu je".
Smutek je dobrý. Deprese ne. Dlouhodobější deprese už vůbec ne. Co se z toho Katou týka, nevím, nezná ji a z těchto pár řádků nebudu soudit.
S tím časem tě nejspíš nechápu - čas na co? Na to, aby svůj život zlepšila? Na to má přeci celý život. A čím jiným se chce zabývat?
Ale to už mluvíme o ní, jako..nevím, kdyby byla malé dítě, které nemá, co do toho říkat.:o) A tak rozhodně nechci, aby to působilo.
 
Galax - 13. ledna 2011 14:19
galax4405.png
Vidím jak tu všichni říkají že se má vzpamatovat a začít to řešit ale zapomínají na pár důležitých faktů, nebudu je teď vyjmenovávat, každý si to musí uvědomit sám, neříkám že má Katou úplně pravdu, neříkám že máte úplně pravdu vy, každý má pravdu z části, já si zažil dosavadní život docela peklo a musím uznat že se to lepší, otázka je, bude mít na to čas?
 
Aelin - 13. ledna 2011 10:10
aellin29631.jpg
Tak z "literárního" hlediska (uvozovky proto, že se za kritka nepovažuji :o)), to hodnotím kladně. Četlo se to hezky, bez zádrhelů. Občas mi některá přirovnání přišla...no, trochu moc.:o) Ale to je asi věc vkusu.

A k obsahu.. Hm, nemá cenu se tu předhánět, kdo měl horší život. A kdo horší dospívání. Každý vnímá to své jako to nejhorší, protože se to dotýká právě jeho.
Ale aby si snad neřekla, že ti to vyprávím z pozice šťastného dítěte z harmonické rodiny, tak věř tomu, že jsem si zajímavé dětství a pubertu užila taky. A dodnes to přetrvává. Ale to je jedno, o to nejde...

Nehodlám ti psát sladké kecy. Můžu ti říct, že bude líp, ale záleží to jen na tobě. Pokud věříš tomu, že kolem tebe jsou jen lži, tak proč tě přesvědčovat o opaku?
Je hezké spoléhat na druhé, ale najdeš jen jednoho člověka, na kterého se můžeš 100% spolehnout (naprosto se vším všudy). A možná ani toho jednoho ne.
Jsem věřící, a tak spoléhám na Boha. Ale to je má věc.
V druhé řadě totiž samozřejmě spoléhám na sebe. A to jedině se může vyplatit.

A proto - svět bude takový, jaký si ho uděláš. Nic víc a nic míň. Budeš-li na vše, co vyvrací tvůj smutek a má tě uklidnit, pohlížet jako na lži, pak se asi nic nezmění.

Jistě, nezměníš lidi kolem sebe, ale stačí změnit sebe. A pak ti ostatní můžou být ukradení.;o) Je to možná sobecké (och, sobecká křesťanka, jak je to možné), ale jedině tak třeba můžeš být do budoucna prospěšná i druhým.

Klidně si nenáviď svůj život a obviňuj okolí. Jistě, okolí se vždy dá lehce obvinit. Ale vždy jsi to ty, kdo jedná. A tvůj rozum. A pokud tedy nejsi mentálně narušená, zodpovídáš za své činy, za to, jak se sama k sobě chováš a jak o sobě smýšlíš.
 
Lyriel - 13. ledna 2011 00:42
lyriel-19061.jpg
James - 13. ledna 2011 00:17
Tak to je samozřejmě pravda, já autorku neznám tak dobře a vím, že pro některé lidi je to prostě problém a musí navštívit odborníka. Neříkám, že je na tom něco špatného, naopak, já sama studuju psychologii, takže to považuji za správný krok.

A to pozitivní myšleni, co tu píšeš, můžu potvrdit, že to dělá opravdu hodně. Sama mám blízkou kamarádku, kterou jsem potkala až při studiích, která trpěla depresemi a byla neskutečným negativistou. Nikdy jsem nepotkala nikoho tak nešťastného a negativního. V průběhu těch čtyř let, co se spolu kamarádíme, se mi podařilo jí tak dlouho opakovat, že je skvělá, že ji mám ráda, že si jí vážím a cením, že je to krásná, chytrá holka, až nakonec zahodila antidepresiva a sama pomalu začíná o sobě smýšlet jinak. Takže ano, pozitivní myšlení dělá divy, jen je třeba mít někoho, kdo ho do toho člověka nasype.
 
James - 13. ledna 2011 00:17
zelda29141.jpg
Lyriel - 12. ledna 2011 23:28
Z části souhlasím, ale musím dodat, že to nemusí být úplně pravda. Samozřejmě může se tento problém vyřešit zcela sám na sklonku dospělosti, ale také nemusí, pokud je to fyziologický problém. Neboli musí se řešit s psychiatrem. To jsou deprese, kterých se člověk nezbaví, jen může za pomocí lékařů jejich sílu mírnit.

A taky jsem se chtěl zeptat autorky, jestli zkusila zajít před návštěvou psychiatra i psychologa, ten je totiž na problémy takového typu výborný. Je to mnohdy lepší, než se zbytečně nadopovat léky. Samozřejmě nic mi po tom není, takže jestli mi to nechceš říkat, neříkej. Jen pro vyloučení zbytečných omylů, nechci nikoho shazovat nebo se mu posmívat.

A teď si neodpustím několik "sladkých prázdných keců". Celý tvůj život je jenom odraz tvojí mysli. Jak si ho uděláš takový ho budeš mít. Nikdo jiný ho za tebe změnit nemůže. Je to jen v tvé hlavě, sama si vytváříš a zveličuješ zbytečné problémy. Sama si paní svého života, co v něm nechceš tak to změň. Na to co říkají ostatní zapomeň, vytvoř si vlastní pravidla. Urči si nějaký cíl, třeba jen malý a vydej se za ním. Přestaň se soustředit na to, že je všechno špatně, ale zkus do toho dát vše, aby se to změnilo.

Doufám, že si to vezmeš k srdci a hned to neodsoudíš.
 
Lyriel - 12. ledna 2011 23:28
lyriel-19061.jpg
No... Co říct. Možná by ses opravdu měla přestat tolik litovat. Lidem se na světě i tady na Andoru dějí mnohem horší věci. Měla by ses naučit spoléhat sama na sebe a nepřemýšlet nad tím, jestli tě lidi mají rádi nebo jestli tě nepomlouvají. Protože víš co? Nikdy se nezavděčíš všem, to je prostě život, tak to prostě v životě chodí, a pokud se s tím nesrovnáš, tak budeš pořád taková sebelítostná holka. Já vlastně chápu, jak se cítíš, protože když jsem byla mladší - ale asi o něco mladší než ty - tak jsem taky stála o to být oblíbená a aby mě všimni měli rádi a měla jsem spoustu kamarádů. Jenže víš co? Oblíbená jsem byla, kamarádů jsem měla mraky a stejně jsem byla sama, protože mě nikdo z nich neznal. A myslím, že to za to taky nestojí. Mně to tehdy taky připadalo jako ten nejhorší problém na světě, jako že i když jsem byla milá a hodná, tak se na mě lidi vozili... A teď si říkám, že mi to za to opravdu nestálo a jsem ráda za tu hrstku pravých kamarádů, které mám (což, číslem, jsou 3 lidi, když nepočítám rodiče a bráchu). A stačí mi.
Poradím ti jednu věc - začni se mít ráda a přestaň se litovat. Ono to totiž není tak, že bys nenáviděla svůj život. Ty prostě nenávidíš sama sebe, protože nejsi taková, jaká bys být chtěla. A tam, řekla bych, je tvůj problém. Já vím, že je to těžký, přijmout se i s chybama, ale pokud se ti to povede, uvidíš, že budeš trochu vyrovnanější. Je to běh na dlouhou trať, ale myslím, že tímhle dílkem jsi tak nějak ukázala, že si to uvědomuješ a to je dobrej krok k tomu se na to zaměřit. Rozhodně nechci snižovat tvoje problémy, každý tak nějak sobecky máme pocit, že ty naše jsou ty nejdůležitější, v tom máš pravdu. Jenom někteří z nás řeší problémy trochu jiné než ty ;) Za pár let si uvědomíš, že v životě jsou mnohem důležitější a vážnější věci než to, jestli tě mají lidi rádi nebo máš s kým jít ven...

No a co se týče toho, jak je to napsané, mně se to vlastně líbí, je to taková kousavá satira a myslím, že jako ty se cítilo hodně lidí. Hezky to vyjadřuje pubertální pohled na svět a upřímně se mi to moc líbí, jak píšeš, jak se vyjadřuješ... Přímočaře a bez servítek. :)
 
Tqartis - 12. ledna 2011 21:31
erbcisare1713.jpg
Galax - 12. ledna 2011 21:26
Přesně, z odstupu se všechno hodnotí mnohem líp než z první linie. ;) Proto lepší než soudit je pomoct nebo nechat být...
 
Galax - 12. ledna 2011 21:26
galax4405.png
Marawin e Yaeri - 12. ledna 2011 20:59
Já to měl na základce devět let, neměl jsem od nich pokoj a tak nějak vím co to je mít nízké sebevědomí a podobné blbosti, to je jedno, lidi sice dospívají a pak můžou říct že to byla prkotina, ale uvnitř sami ví že nebyla, každý máme své a co my víme, pro nás se to může zdát prkotina, pro ni to může být něco úplně jiného, já Katou docela chápu, nevím proč ale rozumím jak se asi cítí... Jsem na tom dá se říct stejně, tedy až na to že mě nic nebrání jít ven se bavit, problém je že po těch zkušenostech ze základky málokomu uvěřím, takže je pro mě těžké si najít přátele... Ale odbíháme od tématu... Katou má možná zatím podle nás, no, spíš vás, já se do těch starších ještě neřadím, podle vás má asi dětinské názory, ale jsou její, a kdo jsme aby jsme soudili?
 
Matmas - 12. ledna 2011 21:09
elf257929819.jpg
PsychoP - 12. ledna 2011 21:01
Ruku na srdce, nedaří se náhodou tohle i spoustě dnešních lidí, zejména tam někde "nahoře"? Ale je pravda, že v antice to ještě bylo originální... A obdivuju věci, které dokázali někteří vymyslet, ať už mohou být jakkoliv jakékoliv. A i pozdější...:-) (Ale asi jim toho tu necháme, ne?)
 
PsychoP - 12. ledna 2011 21:01
falling8927.jpg
Matmas - 12. ledna 2011 20:26
V antice to není až takový problém... Tam jsou schopní si někteří opravdu pořádní borci protiřečit v rámci jediného spisu :-D

Hlavně když vyvrací učení někoho jiného a povede se jim postavit na hlavu vlastní učení :-)
 
Marawin e Yaeri - 12. ledna 2011 20:59
tn-20110219112207-c646189f8313.jpg
Upřímně? Až dospěješ a zjistíš, že na světě opravdu jsou horší věci (a ani na to nemusíš dospívat, pětiletá šikana se tě podle všeho netýkala), budeš se smát tomu, co za hlouposti jsi tu psala.
A malé doporučení: Nikdy nepiš, že nikomu určitě nebylo hůř než tobě, protože se zcela jistě někdo takový někde najde. Ty se máš ještě docela dobře, to mi věř.
 
Matmas - 12. ledna 2011 20:26
elf257929819.jpg
Tqartis - 12. ledna 2011 15:14
Skoro mi to připomnělo, když jsme s pár lidmi ve škole řešili matematické úlohy pomocí různých antických filosofů. To pak byla pravda vše, co jsme se rozhodli že bude:-)

Poslední Ocelot - 12. ledna 2011 04:18
Třeba je třeba začít od začátku: "Zkus si dát sraz s jistou rozdvojenou kočkovitou šelmou...":D
 
Tqartis - 12. ledna 2011 15:14
erbcisare1713.jpg
Svět je tak černý, jako ho člověk vidí. Dokud nezměníš svůj pohled na věc, zůstane takový.
Poslední věta... a proč by to neměla být pravda? ;)
 
Poslední Ocelot - 12. ledna 2011 04:18
reaper8809.gif
Tak já budu asi první kdo přidá debilní komentář: "Prostě zkus tvrdší drogy" .)
 
PsychoP - 11. ledna 2011 23:20
falling8927.jpg
Katou - 10. ledna 2011 19:37
Ten imaginární pocit zadostiučinění je stejným voláním o pomoc, jako ten článek sám. Za pár let budeš kroutit hlavou a přemýšlet nad tím, proč jsi to vůbec psala. Co psala, proč jsi to i dala ke zveřejnění.

Nebo taky ne. Kdo ví. Asi si projdu své staré články a těch pár podobných slintů, které jsem tady ještě nechal viset, smažu taky.
 
Dante z Maritu - 11. ledna 2011 19:21
pedobearseal_large4746.jpg
Připomínáš mi mne v osmé třídě, naprosto stejná slova, stejné myšlenky, podobné události. Nechcu ti tedy teď radit, co a jak máš dělat, páč vím, že to ani ty, ani mé minulé já neocení, proto se tedy jen usměji s vědomím, že až se okolnosti opět změní, tak zde napíše články úplně jiný člověk. :-)
 
Matmas - 10. ledna 2011 21:51
elf257929819.jpg
Krumpáč schvaluju, práce vyplaví endorfíny;-) S lecčím bych souhlasil, za leccos bych nafackoval, ale co já mám co říkat...
 
Katou - 10. ledna 2011 19:37
this_is_not_my_statement_by_zenibyfajnie-d4map1o9221.jpg
Všem děkuji za komentáře.
Víte, přesně tohohle jsem chtěla docílit! Já miluju, když lidi dokáží článek okomentovat a pomyslet si o něm své. Je vidět, že nejste hloupí a hluší.
A ano, jsem sebestředná a jestli mi budete kupovat dárek k narozeninám, prosím ten krumpáč :) ^^ :D
Ještě jednou děkuji a nemyslím to ironicky :)
 
PulElf - 10. ledna 2011 19:30
whiskanova26456.gif
bude lip... bylo mi hur... z toho vyrostes... pomohlo to? ne? fajn, to bude tim ze to nemyslim uprime... pomohlo to? ano? ach, ty jsi naivni... vem si krumpac a jdi kopat ke stredu zeme, treba vysvetlis glob. oteplovani... a nozky tam budds prohanet se sebou a svou sebestrednosti...
není to ani úžasné ani super, někdo Ti hold sebral hračku, to už se stává....
 
Calwen von Morgenstern - 10. ledna 2011 18:34
200307072254abm220l4965.jpg
Sebestředná satira obratně mířená kupodivu ne do sebe, ale na svět okolo. Nebudu tě utěšovat, nebudu chlácholit (ono to stejně za pár let přejde samo), protože tím jen oddaluješ a zhoršuješ střet s realitou.
A navíc nevím, kdes zapomněla své růžové brýle, já ti svoje pujčovat nebudu. Prostě vypni PC a začni se věnovat věcem, které ti něco dávají a jejichž výsledky tě budou těšit, aniž bys byla závislá na okolí a jejich názoru.

 
Larten - 10. ledna 2011 17:52
larten3285.jpg
Hm, co dodat.. asi nic.
Oceňuji styl, jakým jsi to napsala, krásné obraty, lehký podtón ironie.. x))
 
Ilidia - 10. ledna 2011 17:18
ikonka862318697902.jpg
Dneska v hodině ZSV jsem zjistila že je to kvůli pubertě ...
Někdy si říkám že bych byla radši na vždy dítě než na zbytek života pesimistycký dospělý ...
ale svět se kvůli tomu nezmění že? :D
Máš to moc dobře napsané .. věím že to každého chytne za srdce i kdyby nechtěl.
 
Galax - 10. ledna 2011 16:31
galax4405.png
Opět jsi mi vyrazila dech Katou, na tohle není co dodat, proč je život taková svině? Rád bych to věděl ale opověď asi nikdy nedostanu, ať si ten nahoře prvě rozmyslí než něco udělá, jelikož to většinou dopadne dost mizerně...
 
Lucy-nyu chan - 10. ledna 2011 15:00
lady_in_red_by_marinshe6554.jpg
Nic, nic, asi ti nepovím nic :) Je to hezky napsané, šílená slečno - 10 ;)
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.11343193054199 sekund

na začátek stránky