| Publikováno: 22. března 2011 22:00Průměrné hodnocení: 9.8, hodnotilo 10 uživatelů [detaily] |
..
Skrze sklo času tóny se nesou,
stěny se jimi dunivě třesou.
Bezbožné obrazy tápají v tichu,
malířské rýhy, nesoucí pýchu.
Opojení náhle blíže se zdá,
zarytá špína - temná a mdlá.
Bojácné tóny kroužící vzduchem,
hlasivky bídy v tajemství hluchém.
Plameny šlehají, oči tvé chřadnou,
kdo chytí postavu, svůdnou a ladnou?
Naivně doufati, kráčeti v šeru,
kde beru odvahu... kde jen ji beru?
Troskou já býval, nelze to změnit,
egem svým pouze sluch jiných plenit.
Před zrakem Pravdy uhýbám stále,
krmit se žvásty... topit se v žale.
Soudnost svou neznám, a co má býti?
Chci jen tu falešnou představu zříti.
Plameny šlehají, oči tvé chřadnou,
kdo chytí postavu, svůdnou a ladnou?
Hořké to slzy kanoucí v tichu,
kde jsem jen nechal úlevnou pýchu?
Komentáře, názory, hodnocení
Neasis - 06. května 2011 19:39 | | |
|
| To není fér !! :D Proč já tohle neumím? :D Krásné jako vždy. Opět zírám s otevřenou pusou. :)) |
|
| Prostě dokonalé, co dodat? =3 |
|
| Tohle je šíleně krásná věc... x) To víš, jako obvykle jsem nucena vyjádřit svůj obdiv :) Moc krásné :) Jak to všechno dokážeš dát na papír? :))) Drahý... ^^ Nádhera :) |
|
| Po dlouhé době báseň, která se mi opravdu líbí se vším všudy. Pěkný rytmus, dává to smysl a verše jsou příjemné. Moc dobré, jen tak dál! |