Andor.cz - Dračí doupě online

Odlehlé místo na okraji města plné náhrobních kamenů. Vejdete starou bránou, která pokaždé zaskřípe, kdykoliv s ní někdo pohne alespoň o píď. Pomalu, s dalším hrozivým zaskřípáním, ji zase zavřete.
Rozhlédnete se po liduprázdném hřbitově a v tom se Váš pohled zastaví přímo na malém kostelíku uprostřed řad kamenů. Vydáte se k němu a cestou si prohlížíte a čtete epitafy na náhrobcích. Některé už ztratily svou majestátnost a je zde i pár takových, které ani nemají na náhrobku napsané jméno svého vlastníka. U jednoho takového se zastavíte a přemýšlíte, kdo tam asi leží, že mu neprojevili ani trochu úcty, aby na náhrobek napsali jeho jméno.
Z přemýšlení Vás vytrhne starý hrobník, který se opírá o svou polorozpadlou hůl: "Todle není žádný múseum, ale hřbitov. Pokud tady nikoho nehledáte, tak koukejte zmizet!"
Pěkně se tady chovají k cizincům, pomyslíte si a chvíli pozorujete hrobníka, jak s holí a shrbený vytrhává plevel na hrobě beze jména. Nakonec se otočíte a vydáte se směrem ke kostelíku. Za sebou ještě uslyšíte vzteklé mumlání: "Ještě si z toho budou lidi dělat zatracený poutní místo nebo co!" Cestou si ještě prohlédnete pár hrobů, a pak stanete před obrovskými dubovými dveřmi. Zatáhnete za masitou mosaznou kliku a ze všech sil se opřete do dveří, abyste je mohli otevřít. Když už jsou otevřené tak, že jimi můžete projít, vejdete a rozhlédnete se kolem. Místnost bez oken osvětluje přibližně dvacet pochodní, dvě vysoké ještě stojí u dveří, kde je napravo i nalevo kamenná miska na svěcenou vodu. Ponoříte tam dva prsty, avšak nahmatáte pouze silnou vrstvu prachu. "Vypadá to, že tady dlouhou dobu nikdo nezavítal." řeknete si nahlas a pomalu se Vám ozvěnou vrací Vaše slova.
Vydáte se k oltáři a míjíte přitom staré dřevěné oprýskané lavice, na nichž jsou jen stěží viditelné vyřezávané výjevy z křes»anského života. Vysoká vrstva prachu na podlaze tlumí Vaše kroky, a tak můžete slyšet i vzdálené krákání havranů nahoře na střeše kostela.
Dojdete až k oltáři, který chabě osvětlují dvě pochodně, a kleknete si, abyste se pomodlili. Když začnete odříkávat svou modlitbu, uslyšíte za sebou tlumené klapání hole, které se jako tichá ozvěna nese celým kostelem. Je to hrobník.
Stařec dojde až k Vám a aniž by se na Vás podíval, si vedle Vás klekne, sepne ruce a začne se potichu modlit.
Když skončíte, podíváte se nalevo na hrobníka, který se se zavřenýma očima stále modlí a nejeví žádný zájem o to, že už jste skončili. Vstanete tedy, oprášíte si kolena a vydáte se zpátky ke dveřím, které se ani nepokoušíte zavřít. Vaše kroky vedou zpátky k hlavní bráně. Ještě jednou se otočíte, abyste si prohlédli řady náhrobních kamenů a kostel. Pak vyjdete bránou ven a vydáte se kamennou cestou zpátky k městu.