Andor.cz - Dračí doupě online

Bylo ráno. Slunce se zrovna vylouplo ze stínu Dur Iscrim - Mlžných hor. Rolníci začali vycházet do polí, lovci do lesů, v Chrámu všeho Božstva začala ranní modlitba. Zkrátka den jako každý jiný. Alespoň to tak z počátku vypadalo.
Když bylo slunce v půli své každodenní pouti, zastřela ho černá mračna pokrývající oblohu od Východu k Západu a od Severu k Jihu. Na kraj padl zlověstný stín jako šedý závoj zastírající vše dobré a podtrhující vše zlé. Mezi mračny se objevovaly bílomodré záblesky a mraky stále tmavly, až nebylo vidět ani na délku paže. Lidé se zastavovali a pozorovali ten hrůzný výjev. Stráže začaly ve strachu zvonit na poplach, aby lidé prchli do bezpečí za hradbami města, ale všichni stáli jako přikovaní. Ze všech stran se ozývalo hromobití. Pořád hlasitěji a hlasitěji, až nebylo slyšet nic kromě hromů. Tu najednou na sto blesků slétlo z oblohy a udeřilo do nejvyšší věže uprostřed Chrámu všeho Božstva. Hromy zesílily tak, že by přehlušily tisíce kováren. Chrám jako by vysál všechny blesky z oblohy. Zavládla tma. Dlouho se nic nedělo, ale hromy zněly dál, když lidé vyděšeně zírali na místo, kde před chvílí stál chrám. Ale teď zbytky chrámu osvítila rudá záře plamenů stravujících nejvyšší věž ve středu chrámu. Po čase se plameny rozrostly na celý chrám, ale lidé dál stáli jako přikovaní, sami nevěděli proč. Jak se žár stupňoval, obnovilo se blýskání. Většina blesků teď mířila do chrámu v plamenech, z nichž se v místě jeho nejvyšší věže vytvořil ohnivý sloupec rychle stoupající k oblakům, ve kterých vyrazil obrovskou díru. Kolem toho sloupce se mračna okamžitě začala točit, a jak se stáhl k zemi a zmizel spolu s ostatními plameny, dav pořád stál zhypnotizován tím, co se stalo s chrámem: Z budovy zbyly jen trosky a místo nejvyšší věže stála jiná věž. Vysoká jako menší hora, postavena z černého kamene tam stála Faiargrim - Věž duchů, o které se povídalo v legendách zapomenutých časů. Kousek nad vrcholem Faiargrim, z jejíchž vysokých a úzkých oken ve tvaru lomeného oblouku vycházela ohnivá záře, rotovala plamenná koule hypnotizující všechny lidi, co na ni pohlédli, protože nedokázali odvrátit pohled jinam. Tak tam stáli i nadále, když se otevřela černá brána věže a vyběhli z ní ohniví démoni, nemrtví a všelijací zplozenci pekel. Ti okamžitě začali vraždit nečinný dav pozorující Velké oko - kouli nad Faiargrim. Jako poslední z věže vystoupila deset stop vysoká mohutná postava oděná v těžkém černém brnění, s černým pláštěm, vysokýma černýma botama a hladkou černou přilbicí, z jejichž otvorů pro oči vycházela ohnivá záře. V ruce v černé ocelové rukavici držel palcát s ostnatou koulí na dlouhém řetězu, v druhé ruce držel válečné kladivo. Chvíli pozoroval své dílo zkázy, pak zdvihl ruku a ohradil zemi v okruhu dvaceti mil od Faiargrim vysokými horami Dur Morth - Horami smrti...