Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Stalo se v jednom autosalonu...Oblíbit

opeth-the_roundhouse_tapes-frontal2231.jpg

Autor: Clayman

Sekce: Povídka

Publikováno: 25. července 2011 23:09

Průměrné hodnocení: 8.7, hodnotilo 3 uživatelů [detaily]

 
Tohle mě napadlo při sledování Game Of Thrones (HBO). Have fun.
 

V obchodě s automobily. Zákazníkovi se auto líbí, je rozhodnut si ho koupit. Prodejce je spokojen, dnes je to již jeho třetí úspěšně uzavřený obchod. Úsměvy jsou na obou stranách. Zákazník promluví: „No, tak to vypadá, že si plácneme. Líbí se mi vybavení, i ta cena. Jen ještě nevím, jestli budu splácet rok, nebo dva roky. Nejsem si jistý, co je pro mě momentálně lepší.“ Prodejce se shovívavě usměje a důvěrně se nakloní k zákazníkovi. „Poslyšte, vypadáte celkem seriózně a usedle, co kdybych vám udělal zvláštní nabídku? Řekněme takovou nadstandardní našim běžným službám, že jste to vy.“ Rozpačitý úsměv. „Můžete mi o tom říci něco víc? Speciální nabídka by mě docela zajímala.“ „No, jde o to, že byste nemusel platit plnou cenu tohoto krásného vozu, pokud byste přijal jistou dohodu, která vás ovšem také do určité míry sváže.“ „Nerozumím…“ svraštil čelo zákazník. „Čeho se ten závazek týká?“ chtěl vědět. „Hned vysvětlím, pane.“ Lehce defenzivní gesto a diplomatický úsměv. „Víte, věc se má tak,“ začal a trochu ztlumil hlas, „mám dceru.“ Překvapený pohled zákazníka. Chvíli nikdo nic neříkal a tak posléze zákazník pravil: „Gratuluji, kolik jí je?“ otázal se rozpačitě. „Dvanáct, pane,“ pravil prodejce a hbitě vytasil z kapsy peněženku a začal v ní roztržitě něco hledat. Zákazník si tiše povzdechnul a nenápadně kouknul na hodinky. Prodejce nakonec vytáhl nevelkou pomačkanou fotografii, kterou ukázal zákazníkovi a prstem píchnul k jedné z usměvavých tváří. „To je ona, Agáta,“ řekl pyšně. Jeho zuby byly tak, tak bílé. „Nechápu, pane, co to má společného s… tedy, nechci vás urazit, já jen že…“ „Ach ano, ta nabídka, jistě!“ pravil energicky prodejce. „No, jak jsem říkal, nemusíte platit plnou cenu, řekněme tak jenom 30%, abych byl grant. Co vy na to?“ Zákazník pokýval hlavou a chvilku kalkuloval, kolik by ušetřil. „To zní… no, velmi dobře. Ale co za to?“ „Vezmete si za ženu mou dceru Agátu a až nastane její čas, zplodíte s ní dítě.“ Chvíle nechápavého ticha. Oba se na sebe usmáli. Zákazník to ale pořád nechápal. „Počkejte, mluvíte snad vážně? Máte… hodně zvláštní druh humoru, pane.“ „Já nežertuji, drahý pane,“ pravil skoro omluvně. Podívejte na ni, vyroste z ní krásná a hlavně plodná žena, vidíte, jak se jí už začínají rýsovat boky?“ Zákazník se zhluboka nadechnul. „Poslyšte, já nemám zase tolik volného času, abych tady…“ nenechal ho ani domluvit. „To nevadí, pane. Stačí, když kývnete na souhlas a podepíšete mi smlouvu, já zařídím zbytek. Auto budete mít ještě dnes, to vám zaručuji!“ Mluvil s naléhavostí a zápalem jako afghánský trhovec živící deset dětí. „No tak pane, vždyť se na ni podívejte, je jako růže, pokrytá ranní rosou, jako obrázek.“ Zákazník zavrtěl hlavou a měl se k odchodu. „Ne! Počkejte! Domluvíme se. 80% ceny dolů. Jste solidní chlap a já vím, že se vám dá věřit.“ Chtěl se mu vykroutit, protože ho držel za zápěstí a hleděl na něj s takovou naléhavostí, jako by to byla záležitost života a smrti. „Ne, opravdu ne…“ vykrucoval se zákazník. „Dobrá, dobrá tedy.“ Pustil ho a chvíli naplno uvažoval, kývaje při tom hlavou. Zákazník ho sledoval se směsicí němého údivu a odporu. Netrvalo to dlouho, co si obchodník sesumíroval myšlenky. „Smlouváte tvrdě a to se mi na vás líbí!“ skoro mu zařval do obličeje. Zákazníkovi přistála na tvář krůpěj slin, ale byl tak konsternován, že si jí ani nevšimnul. „Dám vám ten vůz zdarma. A k němu i další vůz, v ceně do osmi set tisíc. Vyberete si ho sám, jen račte,“ pravil a rozmáchl se paží po autosalónu, jako by byl on sám svrchovaný majitel. „Ale musíte si k tomu vzít i mou druhou dceru, Markétu. Té je jedenáct.“ Zákazníkovi to nešlo do hlavy. Pak ho něco napadlo a usmál se. „Vy jste z nějakého zábavného pořadu? Kde máte tu skrytou kameru?“ Prodejce na něj vykulil oči. „Jakou skrytou kameru? Za koho mě máte?“ Zákazník se ušklíbnul. „No, nikdo přece nemůže dohadovat sňatek, výměnou za dva vozy, to je prostě zvrácené.“ Prodejcův výraz ve tváři zračil čirý údiv. „Proč by to mělo být zvrácené? Já vám dal přímou a férovou nabídku! Co, férovou, ještě na tom budu tratit! A vy mě přesto máte za… za blázna?! Co chcete víc?“ Začínal již dosti agresivně rozhazovat rukama, ale mohl to být i jen projev bezmoci. „Poslyšte,“ snažil se ho zákazník uklidnit, „ není důvod se nějak rozčilovat. Můžeme se přeci domluvit jako dva civilizovaní lidé. Vy… máte rodinu. Chcete ji zabezpečit, zajistit svým dcerám dobrou budoucnost, já to naprosto chápu. No ukažte mi znovu tu fotografii, ať se podívám. No, tak vidíte. Máte dvě hezké dcerky, pěkně se usmívají. Vaše žena je taky moc pěkná, moc pěkná…“ Na chvíli se zamyslel a pak pravil: „Tak co to udělat takhle. Dáte mi ta dvě auta a noc a den s vaší ženou a já vám podepíšu ten sňatek. Co vy nato?“ Úlisný úsměv se střetl s trochu suchým polknutím. Prodejce se ještě ustaraně podíval na fotku své rodiny, povolil si vrchní knoflíček košile a trochu přiškrceným hlasem pravil: „Podržte mi na moment ty smlouvy, jenom jdu zavolat své ženě.“

 

Komentáře, názory, hodnocení

PsychoP - 11. srpna 2011 12:09
falling8927.jpg
Clayman - 11. srpna 2011 12:06
Není zač ;)

CLOweeCZECH - 11. srpna 2011 11:56
Ne, nejsi. Ale já se rozhodl, že pokud bude spisovný tvar "bysme" namísto "bychom", budu chtít, aby byl spisovný tvar i "já bysem" namísto "já bych". Jen ať si ti ******* ****** zlámou ty své ******** jazyky.
 
Clayman - 11. srpna 2011 12:06
opeth-the_roundhouse_tapes-frontal2231.jpg
PsychoP - 11. srpna 2011 10:54

Díky, přesně tohle jsem potřeboval :-) Odteď v tomhle mám už jasněji. Jedi říkají to, druzí zase ono... to pak nemám psát takové patvary :-D
 
CLOweeCZECH - 11. srpna 2011 11:56
1546232_345412228931600_464267585_n8959.jpg
PsychoP - 11. srpna 2011 10:54
Na idnes jsem se tenhle týden dočetl, že je v plánu udělat ze patvaru "bysme" spisovné slovo...stejně jako z "vygooglovat".
Jsem sám, komu se chce zvracet?
Ještě tak uznat slovo "usla" - Včera jsem usla rychle. - protože ne SEN a SNÍT, ale SOUT a SÍT. Probohy!!!!
 
PsychoP - 11. srpna 2011 10:54
falling8927.jpg
já BYCH
ty BYS
on ona ono BY

my BYCHOM
vy BYSTE
oni ony ona BY

Nikde tam není vy "by jste". Nebo kterýkoliv jiný z těchto paskvilů...

Až na tuhle hrůzu to byla velmi pěkná ukázka smlouvání :)
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.075857877731323 sekund

na začátek stránky