Andor.cz - Dračí doupě online

Touto zprávou vám chci vylíčit události dvanáct dnů staré, přesně tak, jak jsem je měl sám na vlastní oči možnost pozorovat a zažít. Byl se mnou i můj přítel Gus, kterého mám vždy rád po svém boku, když jsem na cestách za neznámými místy. Naše putování šlo napříč pustinou, tu jsme zahlédli město, tam osadu, leckde jsme se zastavili, abychom doplnili zásoby, hlavně čistou vodu, sušené maso, když je možnost tak i náboje směnili za rozličné artefakty, na které narazíme. Největší cenu mají baterie a chemikálie, na které se dá narazit zejména v doupatech lidí. Zastavili jsme se i v Denu, ale jelikož jsme zde neshledali ničeho zajímavého a zdejší mládež nás svým chováním velmi pobuřovala, odtáhli jsme zase dál. Od jistého nomáda, žijícího ve stanu, jsme se dověděli o jakési lovecké osadě jménem Klamath, ležící v horním cípu směrem na západ. Město je to nevelké, neleží ani u moře, takže zde kvete jen trh s kožešinami, jež sem přinesou lovci místní i z daleka, zejména tedy karavany, složené z brahmín, táhnoucí vozíky, osobní stráže a vůdce karavany, který bývá velmi často najímán zámožnější společností ve větších městech. Tyto karavany nás často naváděly na správnou cestu, až jsme nakonec stanuli na prahu města. Jelikož jsme přišli z východu, neměli jsme možnost vidět veliký kaňon, jenž leží na západě města, hned za loveckou čtvrtí. Ten večer, kdy jsme přišli do města, jsme se ubytovali ještě než jsme šli na obhlídku města, neb jsme byli oba, já i Gus, neskonale vyčerpáni dlouhým pochodem pustinou. Druhého dne jsme sešli dolů a zjistili, že jsme jedinými hosty hostince, kde jsme pobývali. Prodloužili jsme si ubytování ještě na jednu další noc, něco pojedli za 8 zátek každý a poté jsme se znovu odebrali na průzkum okolí města, neboť zahálka jest naším největším protivníkem a na tu je velmi snadný lék. Tedy jsme odešli na západ, obhlédnout kaňon a cestou jsme šli přes jakousi loveckou část města, lemovanou mnoha drátěnými ploty, kde ovšem žádná stavba nedominovala a všechny byly nízké a v rozpadu. I přesto zde žijí lidé, živící se spíše zemědělstvím než lovem. Lovci často bydleli ve stanech, které se snadno sbalí a jejich majitel tak může snadno opustit svou základnu a jít lovit na několik dní někam zcela jinam než jindy. Nechali jsme si popsat cestu ke kaňonu, ale nakonec to ani nebylo třeba, neboť ten byl vidět již z dálky. Pomocí lan jsme se spustili strmou částí, než abychom ho dlouze obcházeli a poté jsme stanuli na samém dně. Nerostla tu žádná vegetace, ba ani vody zde nebylo, nicméně stopy dávného říčního koryta zde jsou velmi patrné. Půda sama neposkytovala žádné další údaje, kterými by obohacovala naši znalost, ač zrnitost a nepochybně i podíl jílu, byla poněkud vyšší než obvykle. Zastavili jsme se ovšem u jakéhosi skalního výklenku, který na šířku měl přesně čtyři kroky a na výšku byl zrovna tak vysoký. Přilákáni neobvyklou strukturou horniny, přiblížili jsme se s Gusem, abychom si ověřili, zda si s námi jen světlo nehraje, neboť odstín i textura se pramálo shodovaly s ostatní horninou okolo. Tento fakt jsme ovšem shledali až zezdola, neboť shora nebylo toto místo nikterak patrné. Vtom Gus zjistil, že hornina není horninou, nýbrž jen kusem pomalované hrubé látky. Odhrnuvši ji stranou, odhalil tak hrubě tesanou portu, pravděpodobně ještě z doby předválečné. Dřevěné vzpěry, lemující stěny v pravidelných intervalech, nám dávaly tušit, že jsme zřejmě odhalili starou důlní šachtu. Krátce jsme s Gusem promluvili o našem nenadálém objevu. On se zdál být nadmíru vzrušený a hodlal prozkoumat toto místo více do hloubky, zato já byl více zdrženlivý a chvíli jsem vzdoroval jeho snahám přivést mě do tohoto podniku. Ještě chvíli jsme o tom debatovali, až jsem nakonec usoudil, že se k němu přidám. Jelikož nám ještě zbyly dvě lámací světla a dvě pochodně, nebylo potřeba vracet se do města pro doplnění zásob. Zažehli jsme pro začátek pochodně a vydali se do hlubin šachty. Popisovat celou cestu mi přijde zbytečné, neb nic než zaprášené pavučiny a opuštěné vozíky jsme nenacházeli a popíši zde náš objev, který jsme učinili po sestupu z žebříku. Ocitli jsme se v jakési chodbě, která byla pokryta silnou vrstvou trusu a malých kostí. Ihned jsem pojal podezření, že jsme museli vstoupit do brlohu nějaké šelmy, ale Gus mě ujistil, že tak malý trus nemůže produkovat nic velkého. Uvěřil jsem mu, neboť mám důvěru v jeho zoologické znalosti. Přidržujíce si pochodně blízko hlavy tak, abychom se navzájem neoslňovali a přesto viděli na cestu, postupovali jsme dále. Odkudsi jsem ucítil lehký závan větru, upozornil jsem na tento fakt svého společníka, který ale sám nic takového necítil. Na plamenech pochodní nebylo nic poznat a tak jsme tuto věc nechali být s tím, že uvidíme, co bude, až se dostaneme dál. Po několika desítkách minut, čas odhaduji, neboť čas jsem zvyklý odhadovat z přírodních jevů a pohybů slunce, ale v podzemí nemám žádné prostředky, jsme se ocitli na poměrně vyšlapané stezce. Zde jsme začali být velmi ostražití, poněvadž se naše okolí začalo pozvolna naplňovat pronikavým krysím pištěním a také tichým klepání tlapek o ztvrdlou zem. Gusova pochodeň již začala dohořívat a tak jsme chvíli postupovali kupředu jen s mojí. Po jisté době se mi však přihodilo, že jsem v šeru své také již dohasínající pochodně klopýtl o přehlédnutý kámen a má spadnuvší pochodeň taktéž zhasla. Naštěstí jsme měli ještě naše lámací světla, bez kterých bychom dozajista zahynuli v neproniknutelné tmě, jež se kol nás rozhostila. Oba jsme zažehli své chemické světlo a tu jsme zpozorovali, že hned vedle nás stojí jakási dřevěná nádoba, podobná bedýnce s víkem na vrchu. Materiál byl již notně zteřelý a po dotyku se drobil na dřevěný prach. Nahlédli jsme do obsahu bedýnky a tu jsme k našemu velikému úleku spatřili její obsah. Nacházelo se tam několik válečků se šňůrou k nim připojených, na každém z nich bylo i přes stáří této věci jasně čitelný nápis „Armádní sklad Sierra – RDX TNT“. Jaké štěstí, že naše pochodně dopadly kus vedle a neodpadla z nich žádná jiskra, to by byl náš konec, neboť tato substance jest mnohonásobně ničivější, než klasické trhaviny, včetně plastických.

POKRAČOVÁNÍ BRZY...